Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 14. schůze

8. funkční období

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 14. schůze

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT

8. funkční období Těsnopisecká zpráva 14. schůze

Pořad 14. schůze

1.

Senátní tisk č. 233 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

2.

Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala ve dnech dne 23. a 26. října 2011

3.

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady konané ve dnech 8. a 9. prosince 2011

4.

Senátní tisk č. 165 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací podepsaná v Baku dne 17. května 2011

5.

Senátní tisk č. 171 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1, podepsaná v Haagu dne 15. června 2011

6.

Evropský senátní tisk č. K 068/08 – Výroční zpráva za rok 2010 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty

7.

Senátní tisk č. 231 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

8.

Evropský senátní tisk č. K 067/08 – Zelená kniha Posilování vzájemné důvěry v evropském soudním prostoru - Zelená kniha o uplatňování právních předpisů EU souvisejících s trestním soudnictvím v oblasti zadržení

9.

Senátní tisk č. 234 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů

10.

Senátní tisk č. 245 – Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2012

11.

Senátní tisk č. 166 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojsko-kualalumpurského doplňkového protokolu o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti

12.

Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko

13.

Senátní tisk č. 118 – Petice na podporu "Výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerově"

14.

Senátní tisk č. 240 – Návrh zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů

1

15.

Senátní tisk č. 232 – Návrh zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek

16.

Senátní tisk č. 168 – Vládní návrh,kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Návrh na přijetí změny Dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj vyplývající z Rezoluce Sboru guvernérů IBRD č. 596 a s přijetím změn Dohody o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky vyplývající z Rezoluce Rady správců MIGA č. 86

17.

Senátní tisk č. 170 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 13. června 2011

18.

Senátní tisk č. 175 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 12. července 2011

19.

Senátní tisk č. 176 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána na Bermudách dne 15. srpna 2011

20.

Senátní tisk č. 196 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. srpna 2011

21.

Evropský senátní tisk č. N 053/08 – Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny

22.

Senátní tisk č. 236 – Návrh zákona o Finanční správě České republiky

23.

Senátní tisk č. 237 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky

24.

Senátní tisk č. 238 – Návrh zákona o Celní správě České republiky

25.

Senátní tisk č. 239 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky

26.

Senátní tisk č. 242 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů

27.

Evropský senátní tisk č. K 103/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011-2012

28.

Senátní tisk č. 149 – Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2010 2

29.

Senátní tisk č. 230 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

30.

Senátní tisk č. 235 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

31.

Evropský senátní tisk č. N 089/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020)

32.

Senátní tisk č. 246 – Informace komisí Senátu o činnosti za rok 2011

33.

Senátní tisk č. 173 – Petice "Případ demolice domu č. p. 1601/II na Václavském náměstí, Praha 1 - systémové problémy památkové péče v Praze"

34.

Senátní tisk č. 241 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

35.

Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko

36.

Senátní tisk č. 164 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsaná dne 24. června 2011 v Prištině

37.

Evropský senátní tisk č. N 081/08 – Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis Evropský senátní tisk č. N 082/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se mění nařízení (ES) č. 562/2006 s cílem stanovit společná pravidla pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích Evropský senátní tisk č. K 083/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Správa Schengenu - posílení prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích

38.

Evropský senátní tisk č. N 069/08 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES

39.

Senátní tisk č. 172 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací příslušné dohody podle článku XXI Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS) a konsolidovaná listina specifických závazků, která je přílohou GATS a tvoří její nedílnou součást

40.

Evropský senátní tisk č. K 080/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci "Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi"

41.

Senátní tisk č. 199 – Návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské a dalších, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

3

8. funkční období Obsah 14. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 7. prosince 2011 ............................................................................... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ....................................... 1 Senátor Marcel Chládek .................................................................................. 2 Senátor Luděk Sefzig ....................................................................................... 2 Senátor Luděk Sefzig ....................................................................................... 2 Senátor Luděk Sefzig ....................................................................................... 2 Senátorka Jiřina Rippelová ............................................................................. 3 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ................................................ 3 1.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 233) ...................................................................................................... 3 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš .......................... 4 Senátor Marcel Chládek .................................................................................. 5 Senátor Miroslav Nenutil ................................................................................. 6 Senátor Stanislav Juránek .............................................................................. 6 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš .......................... 7 Senátor Miloš Vystrčil ...................................................................................... 7 Senátor Jaroslav Kubera ................................................................................. 8 Senátor Jaroslav Kubera ................................................................................. 8 Senátorka Soňa Paukrtová ............................................................................. 9 Senátor Petr Bratský...................................................................................... 10 Senátor Jan Horník......................................................................................... 11 Senátor Karel Šebek ...................................................................................... 12 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................... 12 Senátorka Jana Juřenčáková........................................................................ 12 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 13 Senátor Pavel Eybert ..................................................................................... 13 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 14 Senátor Petr Bratský...................................................................................... 14 Senátorka Miluše Horská .............................................................................. 14 Senátor Stanislav Juránek ............................................................................ 15 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 15 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš ........................ 15 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 16 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................ 17 Senátor Stanislav Juránek ............................................................................ 17 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 18 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 18 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš ........................ 19 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 19 I

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 19 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 20 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 20 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 20 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 20 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 21 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 21 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš ........................ 21 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 21 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 21 2.

Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 23. a 26. října 2011.................................. 22 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................... 22 Senátor Luděk Sefzig ..................................................................................... 24

3.

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané ve dnech 8. – 9. prosince 2011 ............................ 25 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................... 25 Senátor Luděk Sefzig ..................................................................................... 28

4.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací podepsaná v Baku dne 17. května dne 2011 (senátní tisk č. 165) ................................................... 30 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................... 31 Senátor Jaromír Štětina ................................................................................ 31 Senátor Jaromír Štětina ................................................................................ 31

5.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1, podepsaná v Haagu dne 15. června 2011. (senátní tisk č. 171) ......................................................... 33 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................... 33 Senátor Jiří Pospíšil ........................................................................................ 34 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 34

6.

Výroční zpráva za rok 2010 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty. (evropský senátní tisk č. K 068/08) ............ 35 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................... 35 Senátor Luděk Sefzig ..................................................................................... 35 Senátor Stanislav Juránek ............................................................................ 36 Senátor Luděk Sefzig ..................................................................................... 37

II

7.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 231) ....................... 37 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................... 37 Senátor Miloš Malý ......................................................................................... 39 Senátor Miloš Malý ......................................................................................... 41 Senátor Miloš Malý ......................................................................................... 41 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................... 41 Senátor Miloš Malý ......................................................................................... 42 Senátor Miloš Malý ......................................................................................... 42

8.

Zelená kniha Posilování vzájemné důvěry v evropském soudním prostoru – Zelená kniha o uplatňování právních předpisů EU souvisejících s trestním soudnictvím v oblasti zadržení (evropský senátní tisk č. K 067/08) .............................................................................. 43 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................... 43 Senátor Tomáš Grulich .................................................................................. 45 Senátor Miroslav Antl .................................................................................... 46 Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil ........................................................... 47 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ............... 47

9.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 234) .................................................. 48 Poslanec Walter Bartoš.................................................................................. 48 Senátor Miloš Janeček ................................................................................... 48

10.

Pravidla hospodaření senátorských klubu pro rok 2012 (senátní tisk č. 245) .................................................................................................... 49

Senátor Jan Hajda .......................................................................................... 49 2. den schůze – 8. prosince 2011 ............................................................................. 51 Jednání zahájil a řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................. 51 Senátor Jaromír Jermář ................................................................................ 51 Senátor Jaromír Štětina ................................................................................ 51 Předseda Senátu Milan Štěch ....................................................................... 51 11.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojsko-kualalumporského doplňkového protokolu o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti (senátní tisk č. 166)............................................................................................................ 52 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ............................................................ 52 Senátor Pavel Eybert ..................................................................................... 53

III

12.

Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko ................................. 54 Předseda Senátu Milan Štěch ....................................................................... 54 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ............................................................ 56 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ............................................................ 56 Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger ........................................................... 58 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 59 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 60 Senátor Jiří Čunek .......................................................................................... 60 Senátorka Jiřina Rippelová ........................................................................... 61 Senátor Jan Žaloudík ..................................................................................... 62 Senátor Jaromír Štětina ................................................................................ 63 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 64 Předseda Senátu Milan Štěch ....................................................................... 64 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................... 64 Senátor Karel Šebek ...................................................................................... 65 Senátor Luděk Sefzig ..................................................................................... 65 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................. 66 Senátor Jaromír Štětina ................................................................................ 67 Senátor Jan Žaloudík ..................................................................................... 67 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka .............................................. 68 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka .............................................. 68 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. .................................... 68 Senátor Vítězslav Jonáš ................................................................................ 68 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. ................. 68 Senátorka Jana Juřenčáková........................................................................ 69 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................... 69 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................... 70 Předseda Senátu Milan Štěch ....................................................................... 70 Senátor Jiří Pospíšil ........................................................................................ 71 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ............................................................ 71 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................. 72 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ............................................................ 73 Předseda Senátu Milan Štěch ....................................................................... 74 Senátorka Jiřina Rippelová ........................................................................... 75 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................... 75 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................... 76 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................. 76 Senátor Tomáš Töpfer ................................................................................... 77 Předseda Senátu Milan Štěch ....................................................................... 77 Senátor Luděk Sefzig ..................................................................................... 78 Senátor Jiří Pospíšil ........................................................................................ 78 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................... 78 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................... 79 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ............... 79 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. ................. 79

IV

13.

Petice na podporu výzvy zastupitelů města Přerova, vyřešení dopravní krize ve městě Přerově (senátní tisk č. 118) ............................. 80 Senátor Karel Korytář .................................................................................... 80 Senátor Jiří Lajtoch ........................................................................................ 82 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................ 83 Senátor Martin Tesařík .................................................................................. 83 Ivo Toman........................................................................................................ 84 Senátor Petr Gawlas ...................................................................................... 86 Senátor Karel Korytář .................................................................................... 87 Senátor Jozef Regec ...................................................................................... 88 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................... 88 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................... 88 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................... 88 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................... 89 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 89 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................... 89

14.

Návrh zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (senátní tisk č. 240) ........................................................................ 89 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek .......................................................... 89 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek .......................................................... 90 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ............... 94 Senátor Adolf Jílek ......................................................................................... 94 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................ 95 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................... 95 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 96 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 97 Senátor Jaroslav Kubera ............................................................................. 100 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 104 Senátor Jan Hajda ........................................................................................ 104 Senátor Karel Kapoun.................................................................................. 105 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 107 Senátorka Jana Juřenčáková...................................................................... 108 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ............. 109 Senátor Jiří Čunek ........................................................................................ 109 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 110 Senátor Petr Gawlas .................................................................................... 111 Senátor Pavel Eybert ................................................................................... 111 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 112 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 114 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 115 Senátor Miloš Vystrčil .................................................................................. 116 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 117 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 117 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 120 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. .......... 120 V

Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 120 Senátorka Soňa Paukrtová ......................................................................... 121 Senátor Jiří Čunek ........................................................................................ 122 Senátor Jaroslav Kubera ............................................................................. 123 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 123 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 124 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 125 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................. 125 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 127 Senátorka Soňa Paukrtová ......................................................................... 127 Senátor Pavel Eybert ................................................................................... 128 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 130 Senátorka Soňa Paukrtová ......................................................................... 131 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 131 Senátor Richard Svoboda ........................................................................... 132 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 132 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 133 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 133 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 133 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 133 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 133 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 134 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 134 Senátorka Soňa Paukrtová ......................................................................... 134 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 135 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. .................................. 135 15.

Návrh zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek (senátní tisk č. 232) ............................................ 135 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 135 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 136 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................. 136 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 136 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 136 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 137 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 137 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 137 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 138 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 138 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 138

16.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Návrh na přijetí změny Dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj vyplývající z Rezoluce Sboru guvernérů IBRD č. 596 a s přijetím změn Dohody o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky vyplývající z Rezoluce Rady správců MIGA č. 86 (senátní tisk č. 168)..................... 139

VI

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 139 Senátorka Veronika Vrecionová................................................................. 139 17.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 13. června 2011 (senátní tisk č. 170) ................................................. 140 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 140 Senátor Josef Řihák ..................................................................................... 140 Senátor Jaroslav Sykáček ........................................................................... 141 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 141 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 141

18.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 12. července 2011 (senátní tisk č. 175) ........................................................................... 142 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 142 Senátor Jiří Lajtoch ...................................................................................... 142 Senátor Jaroslav Sykáček ........................................................................... 143 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 143 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 143

19.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána na Bermudách dne 15. srpna 2011 (senátní tisk č. 176) ........................................................................... 144 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 144 Senátor Jaromír Strnad ............................................................................... 144 Senátor Jaroslav Sykáček ........................................................................... 145

20.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. srpna 2011 (senátní tisk č. 196) ................ 145 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 145 Senátor Jan Hajda ........................................................................................ 146 Senátor Jaroslav Sykáček ........................................................................... 146

21.

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství

VII

o zdanění energetických produktů a elektřiny (evropský senátní tisk č. N 053/08) .......................................................................................... 147 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 147 Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................... 147 Senátor Jiří Bis .............................................................................................. 148 Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................... 148 Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................... 149 Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................... 149 Senátorka Božena Sekaninová .................................................................. 149 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. ............... 149 22.

Návrh zákona o Finanční správě České republiky. (senátní tisk č. 236).......................................................................................................... 150 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 150 Senátor Petr Šilar ......................................................................................... 150 Senátorka Jiřina Rippelová ......................................................................... 151 Senátorka Soňa Paukrtová ......................................................................... 152 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 152 Senátor Jiří Čunek ........................................................................................ 152 Senátor Miloš Vystrčil .................................................................................. 153 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 153 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 154 Senátor Petr Šilar ......................................................................................... 154 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 154 Předseda Senátu Milan Štěch ..................................................................... 154

23.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky (senátní tisk č. 237).......................................................................................................... 155 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 155 Senátor Petr Šilar ......................................................................................... 155 Senátorka Jiřina Rippelová ......................................................................... 156

24.

Návrh zákona o Celní správě České republiky (senátní tisk č. 238) ...... 156 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 156 Senátor Jiří Lajtoch ...................................................................................... 157 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 158

25.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky (senátní tisk č. 239).......................................................................................................... 158 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 158 Senátor Jiří Lajtoch ...................................................................................... 159 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 160 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 160

VIII

Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 161 26.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 242) .................................................................... 162 Poslanec Miroslav Kalousek ........................................................................ 162 Senátorka Veronika Vrecionová................................................................. 163 Senátorka Jiřina Rippelová ......................................................................... 163 Senátor Antonín Maštalíř ............................................................................ 163 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 164 Senátorka Veronika Vrecionová................................................................. 164 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 165 Senátorka Veronika Vrecionová................................................................. 165

27.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011–2012 (evropský senátní tisk č. K 103/08) .......................................................................................... 166

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 166 Senátor Josef Táborský ............................................................................... 166 Další část schůze řídil senátor Josef Táborský. ............................................ 166 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. ............... 167 3. den schůze – 9. prosince 2011 ........................................................................... 168 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ................................... 168 28.

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2010 (senátní tisk č. 149) ........................................................................... 168 Miroslav Singer ............................................................................................. 168 Senátor Petr Šilar ......................................................................................... 171 Senátor Jan Hajda ........................................................................................ 171 Senátor Luděk Sefzig ................................................................................... 171 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 172 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ............................................ 172 Miroslav Singer ............................................................................................. 172 Senátor Petr Šilar ......................................................................................... 174

29.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 230) ....................................................................... 174 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 174 Senátor Zdeněk Schwarz ............................................................................ 175 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................. 176

IX

30.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 235) ................................................ 177 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 177 Senátor Petr Guziana ................................................................................... 178 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................. 179 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 179 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ............. 180 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... 180 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 180 Senátorka Jana Juřenčáková...................................................................... 181 Senátor Tomáš Grulich ................................................................................ 181 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 181 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... 181 Senátor Tomáš Grulich ................................................................................ 182 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 182 Senátor Vladimír Dryml ............................................................................... 182 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 183 Senátor Petr Guziana ................................................................................... 185

31.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020) (evropský senátní tisk č. N 089/08) ................................................................................................. 185 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 185 Senátor Václav Koukal ................................................................................ 186 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... 188 Senátor Luděk Sefzig ................................................................................... 188 Předseda Senátu Milan Štěch ..................................................................... 189 Senátor Luděk Sefzig ................................................................................... 190 Senátorka Jana Juřenčáková...................................................................... 190 Senátor Miloš Vystrčil .................................................................................. 191 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 191 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 191 Senátor Václav Koukal ................................................................................ 192 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ....... 193

32.

Informace komisí Senátu o činnosti za rok 2011 (senátní tisk č. 246).......................................................................................................... 193 Senátor Karel Korytář .................................................................................. 193 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. .......... 195 Senátor Tomáš Grulich ................................................................................ 195 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ....... 196 Senátorka Jana Juřenčáková...................................................................... 196 Senátor Petr Šilar ......................................................................................... 197 Senátorka Jiřina Rippelová ......................................................................... 199 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................. 200

X

4. den schůze – 14. prosince 2011 ......................................................................... 202 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ................................... 202 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 202 Senátor Jaromír Štětina .............................................................................. 202 Senátorka Soňa Paukrtová ......................................................................... 203 33.

Petice "Případ demolice domu č. p. 1601/II na Václavském náměstí, Praha 1 - systémové problémy památkové péče v Praze" (senátní tisk č. 173) .................................................................................................. 203 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 204 Kateřina Bečková .......................................................................................... 206 Rostislav Švácha ........................................................................................... 207 Milan Sýkora .................................................................................................. 208 Milan Sýkora .................................................................................................. 210 Senátor Jaroslav Doubrava ........................................................................ 210 Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 211 Senátor Pavel Lebeda .................................................................................. 211 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 211

34.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 241) ............. 212 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ........................................ 212 Senátorka Marta Bayerová ......................................................................... 213 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 214 Senátor Karel Korytář .................................................................................. 214 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... 215 Senátor Martin Tesařík ................................................................................ 216 Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 216 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ....... 218 Senátorka Marta Bayerová ......................................................................... 218 Senátorka Dagmar Zvěřinová .................................................................... 219 Senátor Jiří Bis .............................................................................................. 220 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 221 Senátor Jiří Čunek ........................................................................................ 221 Senátor Jaroslav Kubera ............................................................................. 223 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 227 Senátor Richard Svoboda ........................................................................... 229 Senátor Pavel Eybert ................................................................................... 229 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 230 Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková ............................................ 232 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 232 Senátor Luděk Sefzig ................................................................................... 233 Senátor Miloš Vystrčil .................................................................................. 234 Místopředseda Senátu Petr Pithart............................................................ 234 Senátor Jiří Čunek ........................................................................................ 235 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ........................................ 236 Senátorka Marta Bayerová ......................................................................... 238 XI

Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................. 239 Senátorka Marta Bayerová ......................................................................... 240 Senátorka Marta Bayerová ......................................................................... 240 Senátorka Marta Bayerová ......................................................................... 240 Senátorka Marta Bayerová ......................................................................... 241 Senátorka Marta Bayerová ......................................................................... 241 Senátorka Marta Bayerová ......................................................................... 241 35.

Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko ............................... 242 Senátor Jaroslav Sykáček ........................................................................... 242 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................. 242 Senátorka Soňa Paukrtová ......................................................................... 244 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. ............... 245 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra .......................................................... 245 Senátor Alexandr Vondra ............................................................................ 247 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ............................................ 247 Senátor Richard Svoboda ........................................................................... 247 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... 248 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ............................................ 248 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 248 Senátorka Jiřina Rippelová ......................................................................... 249 Senátorka Soňa Paukrtová ......................................................................... 249 Senátor Jan Žaloudík ................................................................................... 250 Senátor Tomáš Töpfer ................................................................................. 250 Předseda Senátu Milan Štěch ..................................................................... 251 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra .......................................................... 252 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................. 252 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................. 253 Předseda Senátu Milan Štěch ..................................................................... 253 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ....... 254 Senátor Antonín Maštalíř ............................................................................ 254

36.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsaná dne 24. června 2011 v Prištině (senátní tisk č. 164).......................................................................................................... 254 Ministr vnitra ČR Jan Kubice....................................................................... 254 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. ............... 255 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 255 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................. 256 Senátor Tomáš Grulich ................................................................................ 256 Senátor Jaromír Štětina .............................................................................. 256 Senátor Stanislav Juránek .......................................................................... 257 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 257 Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................... 257 Senátor Pavel Lebeda .................................................................................. 258 XII

Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................. 258 Senátor Jiří Čunek ........................................................................................ 258 Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................... 258 Ministr vnitra ČR Jan Kubice....................................................................... 259 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 259 37.

Schengenský balíček (evropský senátní tisk č. N 081/08, č. N 082/08, č. K 083/08) .................................................................................... 260 Ministr vnitra ČR Jan Kubice....................................................................... 260 Senátor Tomáš Grulich ................................................................................ 261 Senátor Tomáš Grulich ................................................................................ 262

38.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (evropský senátní tisk č. N 069/08) ............................................................................ 262 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba .......................................... 263 Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................... 264 Senátor Pavel Eybert ................................................................................... 265 Senátor Jiří Bis .............................................................................................. 265 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... 265 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba .......................................... 266 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... 267 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ............. 267 Senátor Jiří Bis .............................................................................................. 267 Senátor Miroslav Krejča .............................................................................. 268 Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................... 268

39.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací příslušné dohody podle článku XXI Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS) a konsolidovaná listina specifických závazků, která je přílohou GATS a tvoří její nedílnou součást (senátní tisk č. 172) ........................ 268 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba .......................................... 268 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 269 Senátor Pavel Lebeda .................................................................................. 270

40.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci "Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi" (evropský senátní tisk č. K 080/08) ....................................... 271 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba .......................................... 271 Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................... 273

41.

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské a dalších, kterým se mění zákon č. 582/1991 o Sb., o organizaci a XIII

provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 199) .................................................................... 274 Senátorka Miluše Horská ............................................................................ 274 Senátorka Dagmar Zvěřinová .................................................................... 275

XIV

Těsnopisecká zpráva z 14. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 7. prosince 2011

(Schůze zahájena ve 13.05 hodin.)

Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni

senátoři, zahájíme 14. schůzi. Prosím vás o usazení se do lavic, a abyste se věnovali průběhu schůze. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 14. schůzi Senátu Parlamentu ČR. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49, odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/97 sb. o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 23. listopadu tohoto roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Zdeněk Besta, Václav Homolka, Petr Šilar, Dagmar Zvěřinová, Božena Sekaninová, Antonín Maštalíř, Alena Gajdůšková, Otakar Veřovský, Milan Pešák a Václav Vlček. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak ještě neučinili. Pro vaši informaci připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. A nyní podle § 56, odst. 4 určíme 2 ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovatelkami 14. schůze Senátu byly senátorky Miluše Horská a Soňa Paukrtová. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Připomínky nejsou. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovatelkami 14. schůze Senátu byly senátorky Miluše Horská a Soňa Paukrtová. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 1 bylo registrováno 54 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 28, pro návrh 52, proti nikdo. Návrh byl přijat. Ověřovatelkami této schůze se staly Miluše Horská a Soňa Paukrtová. Nyní přistoupíme k schválení pořadu 14. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Organizační výbor dále navrhuje vyřadit tyto senátní tisky: senátní tisk č. 82, kterým je vládní návrh, kterým se předkládá PČR k vyslovení souhlasu s ratifikací rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 smlouvy u fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro.

1

Dále je to senátní tisk č. 167, vládní návrh, kterým se předkládá PČR k vyslovení souhlasu ratifikační dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zásah chemických zbraní, o výsadách a imunitách Organizace pro zákaz chemických zbraní, podepsaná dne 15. června 2011 v Haagu. Dále jsem ještě obdržel žádost ministra obrany Alexandra Vondry o pevné zařazení bodu Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko, a to jako druhý bod 8. prosince, tj. zítra. Tento bod Organizační výbor původně navrhl zařadit na 4. místo. Tento návrh podporuji, tzn. na zítřek zařadit. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Jako první se přihlásil pan senátor Marcel Chládek, prosím, máte slovo, pane senátore. Senátor Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedo. Já stahuji svůj návrh pod tiskem č. 163 a žádám o vyřazení tohoto bodu ze 14. schůze Senátu Parlamentu ČR. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, rozumím návrhu, kterým je stažení návrhu a tím pádem také vyřazení z dnešního programu pod bodem č. 34. Dále se přihlásil pan senátor Luděk Sefzig. Pane senátore, máte slovo. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedo. Náš výbor

projednal dopoledne 3 evropské tisky, které bychom měli zařadit ještě na tuto prosincovou schůzi. Dovolte mi, abych tyto 3 tisky navrhl k zařazení. Ten první, to je senátní tisk č. N 89/08. Jedná se o návrh nařízení Evropského parlamentu, Rady, o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a bylo by to zařazení k bodům, kde bude zpravodajem pan ministr Drábek. Druhým bodem je senátní tisk... Předseda Senátu Milan Štěch: Pardon, můžete navrhnout přesně pořadí? Senátor Luděk Sefzig: Nezlobte se, nebudu navrhovat přesné pořadí, mělo

by to být do té skupiny... Předseda Senátu Milan Štěch: To není nějaká moje zlovůle, to má být totiž

součástí toho návrhu. Senátor Luděk Sefzig: Já to vím, proto to říkám, že to půjde v balíku – pan místopředseda Sobotka mi tady podstrčil to, co jsem potřeboval, protože to s sebou normálně nenosím do lavice, čili byl by to bod 28 za senátní tisk č. 235, protože tady pan ministr bude. Čili za tento bod by byl zařazen ten bod, který navrhuji jako první. Ten druhý bod by byl senátní tisk č. 80/08 Sdělení komise hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci, tzv. energetická politika EU, jednání s partnery za našimi hranicemi – toto v uvozovkách, je to tisk, který by měl předložit pan ministr Kuba. Já se podívám – pan ministr Kuba bude vystupovat k senátnímu tisku 33, čili bylo by to za senátní tisk č. 33, čili jako pátý bod odpoledne 14. prosince 2011. A tím posledním bodem je Sdělení komise Evropskému parlamentu a radě strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011–2012, a tyto body by měl zpravodajovat pan ministr Kalousek za svými body, což by připadalo v úvahu po projednání senátního tisku 23, tedy jakožto 13. bod po 13,30 ve čtvrtek 8. prosince, tedy zítra. To by bylo ideální, kdyby se nám podařilo tyto body zařadit. Děkuji vám za pozornost a podporu tohoto doplnění.

2

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí k programu naší schůze? Paní senátorka Rippelová. Senátorka Jiřina Rippelová: Já mám jenom jednu technickou poznámku k panu kolegovi Marcelu Chládkovi, který navrhl vyřadit z pořadu – ne stažení senátního návrhu zákona, ono to tady zaznělo. On ho nemůže stáhnout, on může požádat o vyřazení z pořadu. Takže aby bylo jasno, že ho nestahuje, ale že nebude zařazen na pořad. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře, opravujeme, navrhuje se vyřadit

z dnešního programu bod č. 34. (Připomínky z pléna.) Teď projednáváme pořad programu 14. schůze. Tak, děkuji. Hlásí se ještě někdo do tohoto bodu programu dnešní schůze – pořad? Nikdo. Takže končím tuto rozpravu a můžeme přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změny a doplnění pořadu 14. schůze. Pan místopředseda Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedo, kolegyně a kolegové. Pokud není námitek, já bych dal hlasovat en bloc o všech návrzích, které byly, a nezazněl jiný hlas proti. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře. Jsou nějaké námitky k návrhu této

procedury? Nejsou, takže budeme hlasovat. Vážené kolegyně, vážení kolegové, k návrhu pořadu 14. schůze Senátu, tak jak byl předložen organizačním výborem, byly podány tyto návrhy na změnu: Zaprvé – vyřadit z programu 14. schůze bod 34, což je tisk 163. Dále byly podány 3 návrhy panem předsedou Evropského výboru Sefzigem, a to na zařazení bodu N 89/08, dále bodu 80/08, a zatřetí – Sdělení komise, které bude přednášet pan Kalousek, a to v následujícím pořadí: 1. bod jako 29. bod naší schůze, 2. bod je 80/08 jako 34. bod naší schůze. A zatřetí – Sdělení komise, které bude přednášet pan ministr Kalousek jako nový 24. bod schůze v tisku, který nám byl předložen jako návrh organizačního výboru. Samozřejmě následně se body přečíslují. Bylo rozuměno? Víme, o čem budeme hlasovat? Takže nyní zahajuji hlasování o návrzích, které padly z pléna, které zde byly předneseny. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s těmito návrhy, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování č. 2 bylo registrováno 62 senátorů a senátorek, kvorum 32, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen. A nyní budeme hlasovat o pořadu 14. schůze Senátu tak, jak byl předložen organizačním výborem, ve znění schválených změn v předchozím hlasování. Jsou nějaké námitky? Nejsou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s pořadem 14. schůze, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že při hlasování č. 3 bylo registrováno 60, kvorum pro přijetí 31, pro návrh 59, proti nikdo. Návrh byl přijat. Budeme se schváleným pořadem schůze řídit. Děkuji. Nyní projednáme bod, kterým je 1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, 3

základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 233) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 233. Návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš. Ano, pana ministra tam vidím. Pane ministře, vítám vás v Senátu, a máte slovo. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Dobrý den,

vážený pane předsedo, dámy a pánové. Jak už pan předseda řekl, máte před sebou sněmovní tisk 223, návrh zákona, kterým se mění zákon 561 z roku 2004, ve zkratce je to školský zákon. Já, než budu rozvádět jednotlivé vlivy v této novele, tak popíši proces v Poslanecké sněmovně, jak tato novela vznikala. Já jsem zhruba tři čtvrtě roku shromažďoval informace ze škol od ředitelů a učitelů, co v té 561 je třeba opravit. První takový základ této novely je požadavek praxe, co vadí zejména, co se týče administrativy v přijímacím řízení na střední školy, otázka firemních školek apod. Tento materiál, tuto poměrně obsáhlou novelu jsme předložili v Poslanecké sněmovně. A ve školském výboru vznikla vcelku do té doby neočekávaná věc napříč celým politickým spektrem všech pěti stran, jak koaličních, tak opozičních, se přistoupilo k jednotnému pozměňovacímu návrhu, který se přijal k tomuto základu. A pak už, až na drobné výjimky, se zabránilo lidové tvořivosti, protože školství tady rozumí úplně každý, dokonce i ministr školství, dokonce i stínový ministr školství tomu rozumí, takže to se ve sněmovně podařilo, až na drobné výjimky, o jedné se za chvíli zmíním, nevtělit do této novely nic, téměř nic, co by neprošlo konsensem všech pěti stran. Což považuji za velice důležité. A já jsem se této odborné debaty, odborného souznění velice vážil. Věřím, že i na půdě Senátu udržíme tuto linku. A teď co v tom pro vás za důležité věci? Jak říkám, gró té novely je snížení administrativní zátěže. To znamená je tu zrušení vlastního hodnocení školy jako samostatného dokumentu, § 12. Jestliže česká školní inspekce vyžaduje závěrečnou zprávu, tak dubluje tento dokument, a oba dokumenty jsou zbytečné. Aspoň takové je stanovisko ředitelů. Zrušení výstupního hodnocení žáků základních škol v 5. a 7. a 9. třídách, § 51. Třídní paní učitelka píše hodnocení na všechny své děti, které odcházejí buď z pětky, sedmičky, devítky, a ony bez přijímacího řízení se dostanou na střední školu. Opět v systému průchodnosti velká zátěž středních učitelů. Zjednodušení přijímacího řízení na střední školy, § 60-2, týkající se přihlášek, § 60a) zpětvzetí zápisového lístku. Od určité doby už nemůže rodič či žák vzít zpět lístek. Je to jistá stabilita pro ty střední školy, aby věděly, s jakým počtem žáků mohou počítat. Úprava správního řízení, doručování kladných rozhodnutí. Dřív se posílaly obálky s pruhem jak o kladném, tak o negativním rozhodnutí. Podařilo se zde u těch kladných rozhodnutí to zveřejňovat na seznamu uchazečů na webu či na desce školy. Opět výrazné zjednodušení pro školy a ředitele. Mění se podmínky jmenování ředitelů veřejných škol. Tady se v závěru o tom ještě zmíním, zavádí se 6leté funkční období. A zrovna zde je jedna tvořivá individuální věc, která vstoupila do novely 561. Já se o ní zmíním na konci. Novela usnadňuje povinnou školní docházku českým občanům žijícím v zahraničí. Myslím, že to vzešlo mj. ze Senátu také, tahle aktivita, my jí vycházíme vstříc. Na druhou stranu se navrhují transparentní pravidla pro povolení plnit povinnou školní docházku v tzv. zahraničních školách na území České republiky. Velmi důležitá pravidla pro tuto věc. Tzv. zahraniční školy dostávají výjimku ministrů 4

a ministryň, a nebyly pro ně dány podmínky. Novela připravuje terén pro tzv. firemní mateřské školy, v § 8 a § 34. A na základě té pozměňovací novely, jednotné, Poslanecké sněmovny došlo k modernizaci maturitních zkoušek, § 78a) a následující. Významně se přispělo k objektivitě hodnocení písemných prací, snížila se také byrokratická zátěž a organizace. Usnadňuje se tou novelou, tím návrhem, napříč poslaneckými kluby prázdninový provoz mateřských škol s možností přijímat děti i z jiných mateřských škol – poměrně velká bolest z terénu. Zákon zpřísňuje podmínky povinné školní docházky. Účelem je snížit nadužívání onoho odkladu. I toto přišlo v tom jednotném pozměňovacím návrhu. Dotýkáme se také docházky do dvou základních škol u dětí ve střídavé péči, § 49. A další a další věci v tom jsou. To jsou takové nejdůležitější. Já vnímám závěry z výborů Senátu. Mám informaci, že jste připraveni opravit vnitřní odkazy na některá ustanovení zákona dle stanoviska legislativního odboru Kanceláře Senátu. V těch § 80, 175, 190. Za to děkuji, za tyto drobné chyby a překlepy. A pak k onomu bodu. Když v Poslanecké sněmovně prošly zhruba dva pozměňovací návrhy individuální, tak tam prošel návrh, který zpřesnil přechodné ustanovení týkající se zavedení funkčního období ředitelů. V původním návrhu bylo to, co jsem trošku očekával, že se podaří spolu s vámi napravit zde v Senátu, a to je tato věc – aby dosavadní ředitelé, kteří by končili ve funkci, by se tak dělo pouze, pokud zřizovatel využije možnosti vyhlásit na jejich místo konkurz. Zatímco takto je, když to projde, tak jak ten jeden neřízený pozměňovací návrh prošel sněmovnou, tak se to bude týkat všech ředitelů v celé České republice, kterým končí šestileté období a více. Bude to velmi administrativně náročné. Tam-tamy, které se ke mně dostaly, tak mně sdělily, že možná tohle nakonec nemá podporu Senátu. Je to na vašem svobodném rozhodnutí, na vaší volbě. Pokud by Senát byl pojistkou, tak by mně v tomto pomohl, protože toto je potřeba odstranit. Pokud se to nepovede, dokážu to ještě odstranit v zákonu 563 o pedagogických pracovnících. Tam to ještě stačím snad doplnit. Tolik mé úvodní vystoupení. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás,

abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 233/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 233/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Marcel Chládek, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Marcel Chládek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,

vážené senátorky, vážení senátoři. Pan ministr mi částečně ulehčil práci, protože popsal složitý proces, jak vznikal tento návrh zákona, jakým způsobem prošel Poslaneckou sněmovnou. Zároveň tady hovořil o tom, že to prošlo celou Poslaneckou sněmovnou jako jeden pozměňovací návrh a že tam byla zamezena lidová tvořivost. Tady si dovolím podotknout, že ta lidová tvořivost v tom zůstala, protože návrh, tak jak tady byl, já osobně považuji za nehorázný paskvil, protože tam naše legislativa přišla na celou řadu připomínek, o kterých budu hovořit dále. Co se týká novel tohoto školského zákona, tak původně jsem si myslel, že je to nějaká 365. novela, pak jsem byl uklidněn, že to je teprve 26. novela. Pokud 5

budeme takhle neustále novelizovat školský zákon, tak už se v tom nikdo nevyzná, a včera to připustil i jeden z pracovníků ministerstva školství, že on už se v tom také nevyzná. Ačkoliv souhlasím s větou pana ministra, že školství dneska rozumí téměř každý, protože každý do školy chodil anebo zná minimálně jednoho, kdo do školy chodil, tak už trošku pochybuji o té druhé větě, kdy říkal pan ministr, že současný ministr školství rozumí a i stínový ministr rozumí školství. Pochybuji o té první části, že by současný ministr školství tomu rozuměl. Co se týká celého tohoto návrhu, je to velká komplexní úprava, která odstraňuje, tak jak je tam napsáno v úvodu a v odůvodnění, nadměrnou byrokratickou zátěž. Pan ministr tady i zdůvodnil a řekl ty nejdůležitější body, které jsou změněny v tomto návrhu zákona. O některých můžeme diskutovat, ale já se osobně zdržím jenom u komentáře těchto nejzávažnějších chyb. Školský výbor se tímto návrhem zabýval na své 16. schůzi dne 7. prosince 2011 a vzhledem k tomu, že je tady celá řada hrubých, ale opravdu hrubých chyb, já to uvedu pouze jednou větou, kdy dochází k tomu, že díky novele došlo k přečíslování některých bodů, ale dále se v zákonu už neodkazuje na to přečíslování, ale odkazuje se na to původní číslo, takže se tam objevuje několikrát pasáž, kdy se odkazuje na něco úplně jiného, co s tím nemá souvislost. Proto školský výbor navrhuje a doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ve znění schválených pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v příloze. A tyto návrhy poté, pokud zákon propustíte do podrobné rozpravy, bych ještě podrobněji rozebral. Zároveň určuje zpravodajem výboru pro projednání tohoto senátního tisku senátora Marcela Chládka. Toť vše z mé strany, pane předsedající. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru? Ano, nyní bude hovořit pan zpravodaj senátor Miroslav Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Jako zpravodaj ústavně-právního výboru bych asi tady měl stejně bedlivě horovat jako můj předřečník, ovšem při projednávání v našem výboru, když to řeknu lidově, jsme nad těmi legislativně-technickými chybami, jichž tam bylo skutečně dost, přivřeli tak trochu oko a upřednostnili jsme věcnou podstatu tohoto návrhu zákona. A jak máte na svých lavicích, krátce vám sdělím, že jsme doporučili našemu Senátu schválit tento zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Více v případné diskusi. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane kolego. A ptám se, zda

někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není návrh na takovýto postup, takže nyní přistoupíme k rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo nemá zájem? Hlásí se pan senátor Stanislav Juránek. Prosím, pane senátora. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,

kolegyně a kolegové. Chtěl bych jenom na úvod říci, že tento zákon a jeho změna se chystá v některých oblastech už velmi dlouhou dobu, že první návrhy už byly v prvním volebním období jednotlivých krajů, takže se tato záležitost teď dostala do 6

podoby, kdy tento zákon po věcné stránce – nehodnotím teď úroveň zpracování – řeší řadu problémů, které potřebují vyřešit i kraje a obce. Zastavil bych se tady u jedné věci, která je ale v rámci tohoto zákona velmi podstatná a o které se už zmínil pan ministr. Je tady velmi nepříjemná situace, která se týká ředitelů, protože 31. července, to znamená uprostřed prázdnin, skončí většině ředitelů – v našem kraji jsou to konkrétně tři čtvrtiny ředitelů – jejich šestileté období a bude ukončen jejich pracovní poměr. Z toho vyplývají k řešení dva problémy. A ten jeden problém je, jestli skutečně budeme dělat v České republice přibližně 6.000 výběrových řízení na ředitele. A druhá věc, že je nějakým způsobem zapotřebí zabezpečit další zaměstnání ředitelů, protože se na ně nevztahuje potom zákoník práce. Tyto dvě věci je třeba podle mne dořešit, a proto bych potom v podrobné rozpravě vám upřesnil ještě pozměňovací návrh, který máte na lavicích. Pevně věřím, že to vezmeme jako věcnou záležitost, kterou napomůžeme jak krajům, tak obcím a vlastně tedy všem zřizovatelům, protože i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je takovým zřizovatelem, a že se zachováme v tomto případě zodpovědně a jako Senát pomůžeme ve spolupráci s ministerstvem a ve shodě s ministerstvem vylepšení původního návrhu. Děkuji a podrobněji se k tomu vyjádřím v podrobné rozpravě. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pane ministře, chcete vystoupit již

teď nebo až na závěr obecné rozpravy? Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Až na závěr. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře. Kdo dále se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí do obecné rozpravy, takže obecnou rozpravu končím.(Hlásí se senátor Vystrčil.) Od toho máme ty puntíky, pane kolego. Pane senátore Vystrčile, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, opět se projevila má poměrně nízká inteligence, tak se omlouvám, ale pak jsem to s pomocí kolegů zvládl. Mám jenom jednu poznámku k tomu, co tady zaznělo, a to je, že jsem konzultoval návrh tohoto zákona s krajem Vysočina, s odborem školským a s představitelkou, s paní radní kraje Vysočina, která kandidovala a kandiduje za sociální demokracii. A bylo mi sděleno, že přestože tento zákon určitě vykazuje spoustu nedostatků, tak by bylo velmi dobře pro nás pro všechny, kdybychom ho schválili a kdybychom případně udělali přesně tu změnu, o které mluvil pan senátor Juránek. Já v tomto případě vůči paní radní opoziční zastupitel jsem se rozhodl ji podpořit a jsem pro to, abychom tento zákon propustili do podrobné rozpravy a následně s pozměňovacím návrhem pana senátora Juránka ho vrátili zpět Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji. A ptám se znovu: Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? (Senátor Kubera přicházející do sálu.)Ale prosím, přihlásit se elektronicky. Je přihlášen pan senátor Kubera. Prosím vás, vážené senátorky, vážení senátoři, dodržujme ve všech ustanoveních svůj jednací řád. Prosím!

7

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já budu jenom chválit na rozdíl od předřečníků. Já zkusím vypíchnout z tohoto zákona, co se mi v něm velice líbí. První, co se mi v něm velice líbí, že poprvé příští prázdniny budou maminky v našem městě si moci dát i o prázdninách děti do školky, což doteď nemohly, protože zákon byl takový, že podle správního řádu mohly přijmout jenom tolik dětí, resp. kolik dětí měly ve stavu, tolik jich měly a žádné dítě nemohly přijmout navíc. To se teď pozitivně mění, budou moci. Tehdy ministerstvo školství doporučovalo, aby si učitelky udělaly živnostenský list na prázdniny a provozovaly o prázdninách školku jako živnost. To mě velmi pobavilo. To nám tedy vyřešilo velmi vážnou situaci, kdy jsou školky často celé dva měsíce zavřené, z tohoto důvodu, v některých městech porušují zákon a mají některou školku otevřenou jenom do chvíle, než tam dojde k úrazu nebo k něčemu podobnému. To je první pozitivní bod. Druhý pozitivní bod, že jsme se posunuli k odstranění nesmyslu zavedeného paní ministryní Buzkovou, a to je bezplatný poslední ročník školky.Teď je tam aspoň ten posun, že už pouze 12 měsíců bude ta školka bezplatná, protože vychytralé některé maminky si opakovaně dávaly odklad školní docházky a aby měly méně starostí, tak nechávaly děti zadarmo tři roky ve školce a ten rozdíl platila obec. Doufám, že to není poslední krok, že se nakonec dopracujeme k tomu, že to je nesmysl, protože vždycky to někdo zaplatit musí a že se snad dopracujeme i k tomu, že obec jako zřizovatel bude moci taky určovat, kolik se v té školce bude platit, protože vyhláška ministerstva říká, že může platit jenom 50 % investičních nákladů za loňský rok, takže ona nemůže regulovat ten počet vůbec ničím, a jenom platí a jenom platí. Pokud jde o velký problém s tím, jestli všichni ředitelé budou dělat konkurz nebo nebudou dělat konkurz, tak musíme zapátrat v minulosti. V minulosti to tak prostě nebylo. V minulosti jsme všichni věřili tomu, že funkce založená na jmenování je právě proto založená na jmenování, že ten, kdo jmenuje, tak taky odvolává a nemusí k tomu říct žádné písmeno navíc. To je prostě podstata té funkce, že to není funkce, která vznikne na základě nějakého výběrového řízení, které se sice dělá i tam, kde je funkce stanovená jmenováním, což je protimluv a nesmysl. A jak taková výběrová řízení vypadají, to přece všichni víte. Může se přihlásit třeba 50 lidí, ale když ten, kdo o tom rozhoduje, bude mít zájem, aby tam byla teta hejtmana nebo někoho jiného, tak tam ta teta bude, že. Nefunguje to tak jenom ve školách, funguje to tak i v Senátu, kde také se kancléřem stane ten, koho chceme a výběrové řízení naoko vypadá jako velmi správně. Zákon o veřejných zakázkách je proti tomu taškařice. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane senátore, prosím, mluvte k věci. Senátor Jaroslav Kubera: Já mluvím právě k věci.

Kdosi si tedy prolobboval, že ředitele, stejně jako vedoucího odborů na městském úřadě, nelze odvolat, ledaže by kradl, zabil maminku nebo něco podobného. Předtím to bylo tak, že kdo jmenoval, tak odvolával. Kdyby tomu tak bylo i teď, tak tuto starost nemáme, máme jednoduchý zákon, že zřizovatel jmenuje a odvolává, při vědomí si toho, že samozřejmě nastávají situace, že se vymění vedení zřizovatele, a "kór" při dnešní velké nezaměstnanosti je potřeba některé lidí speciálně zaměstnat, tak se může stát, že to není úplně objektivní hodnocení a může se stát ředitelem i ten, který by se normálně ředitelem nestal. Ale ona většinou pravda se ukáže a když je úplně neschopný, tak se na to časem přijde. 8

Situace jsou tak absurdní, že například na městském úřadě jmenuje podle jednoho zákona vedoucího odboru městská rada a podle druhého zákona tajemník. My to tudíž děláme tak, že ho jmenujeme oba, pro jistotu, abychom se v žádném případě nedopustili porušení zákona. Pane ministře, kdybychom se tedy vrátili k původnímu způsobu, že ředitele prostě jmenuje zřizovatel, je to tak i v jiných jmenovaných funkcích, tak ten top problém nemáme a nemusíme tady číst dopisy primátora o tom, jak to bude v Praze složité, protože je tam hodně škol a školek. Teď si možná někteří ředitelé zadělali na průšvih, protože stávkovali, takže už si připravili ten svůj konkurz dopředu. A myslím si, že i v jiných zákonech to zbytečně komplikujeme. Někdo to tady řekl, myslím, že pan senátor Chládek, prostě ono nám to prostě nabývá a nabývá, místo aby nám to ubývalo a ubývalo. A my pořád věříme tomu, že když bude mít zákon víc paragrafů, tak bude lepší. A ono je to skoro vždycky tak, a to mi všichni potvrdí, že každý nový zákon je vždycky horší než ten předchozí. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Dále vystoupí paní senátorka

Soňa Paukrtová, prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Já bych ráda řekla, že tento zákon má celou řadu velmi užitečných a správných ustanovení. Kromě těch, co tady již jmenoval kolega Kubera, bych ještě zmínila to, že se tam posiluje role školních rad nebo rad škol, které já považuji za velmi, velmi důležité. Problém je ale v tom, co tady již bylo řečeno, že vzhledem k tomu, že ministerstvo má zřejmě pocit, nebo příslušný poslanec – věřím tomu, že pan ministr s tím nemá nic společného, omlouvám se – že je potřeba vyměnit téměř všechny ředitele, resp. podmínit je konkurzem, tak prostě a jednoduše je postavit před ustanovení, která tady jsou, že by tedy k 31. červenci, pokud jsou mé informace správné, skončilo 80 % ředitelů, což je situace speciálně pro zřizovatele mimořádně náročná, a já náročná i pro školskou obec. Představte si totiž situaci, kdy někdo dokončuje maturity a už ví, že bude muset jít do konkurzu, což jistě není situace jednoduchá. Proto velice vítám pozměňovací návrh, který tady předložil pan kolega Juránek. Budu ho velmi podporovat, protože tady se totiž navrhuje, kromě jiného, aby podnět ke konkurzu dala školská rada, Česká školní inspekce, jak se to potom bude dít v budoucnosti, což mi připadá správně. Myslím si, že by tyto orgány měly mít to postavení, které jim přináleží, to znamená, měly by být těmi, kdo kromě zřizovatele ovlivňují to, zdali ředitel půjde do konkurzu nebo nepůjde do konkurzu. V té věci já tento pozměňovací návrh velice vítám. Nicméně, tak jak tady bylo řečeno, naší legislativou, má tento zákon celou řadu problémů. Já nepředkládám žádný pozměňovací návrh, jenom se chci zeptat k článku 1 bodu 72, což je paragraf 166 odst. 3. Tady se totiž předpokládá, že ředitelé škol mohou opakovaně vykonávat šestileté funkční období několikanásobné. A tím pádem dojde k neomezenému řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Já osobně s tím nemám problém, ale v této souvislosti je třeba připomenout formální upozornění Evropské komise ve věci směrnice Rady č. 1999/70/ES o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřenou mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. A samotná směrnice, resp. rámcová dohoda tvořící obsah směrnice sice nezakazuje pracovní poměry na dobu určitou ani jejich řetězení, požaduje však, aby existoval ospravedlnitelný objektivní důvod, přičemž doba trvání pracovního poměru v případě jeho opakování by měly být přiměřené důvodu či důvodům, proč by pracovní poměr na dobu určitou měl být uzavřen.

9

Za ospravedlnitelný objektivní důvod lze považovat například sezonní provoz, jednorázový charakter práce u zaměstnavatele, nutnost zástupu za nemocného zaměstnance, zaměstnance na mateřské nebo rodičovské dovolené. Můj dotaz tedy zní, zdali se pan ministr a ministerstvo neobávají, že by mohlo být toto řetězení šestiletých období v rozporu s níže uvedenou směrnicí. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní senátorko. A nyní vystoupí

pan senátor Petr Bratský, připraví se pan senátor Jan Horník. Senátor Petr Bratský: Dobrý den, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení

kolegové. Chtěl bych jenom krátce říci, že 89 bodů úprav, které máme před sebou, se z valné většiny, a to body 11 až 72 týkají zahraničních škol nebo škol se zahraniční účastí v České republice. A tyto školy je třeba si rozdělit do dvou skupin, tj. na školy, které jsou zařazeny v síti škol, a na ty, které v ní zařazeny nejsou. Pohříchu, zrovna ty školy, které v ní zařazeny nejsou, kam tedy nemůže chodit česká školní inspekce, jsou ale podporovány většinou ambasádami a mají v podstatě ve zřizovacích listinách zakotvené právo Evropské unie, čili ony se řídí takovými ustanoveními, která v Evropě platí, maturita z jejich škol by například platila všude možně po Evropě, nicméně zákon upravuje v několika bodech ty věci, kdy bychom chtěli, pokud bychom nechtěli přímo nostrifikovat tyto maturitní zkoušky, zavést vyrovnávací zkoušky z několika předmětů, které třeba považujeme v rámci našeho vzdělávacího systému za důležité. Jsou to věci úpravy vesměs dobré, jsou podporované, a tak se nestaly ani terčem debaty našeho výboru a dokonce i v Poslanecké sněmovně získaly poměrně značnou podporu. Tam tedy není asi tolik závad. O těch legislativních, které výbor přijal a které jsme odstraňovali, se bavit nechci. Pobavit bychom se snad mohli o účinnosti, kdy jsme se na závěr výboru zabývali tím, že věc, která se týká mateřských škol – to máte úplně v závěru – by se dala snadno odstranit ustanovením, které načte kolega Chládek poté, až bude podrobná rozprava. A zároveň tak vyřešíme i účinnost tak, aby PS i pan prezident mohli konat a 15 dní po tom, co bude zákon uveden, by nastala jeho platnost. Neobávám se, že v tom dojde i ke shodě. Co se týče návrhu pana kolegy Juránka, jenom bych chtěl připomenout, že filozofie dvou návrhů, které se zde objevují, je v tom, že jeden zavádí naprosto plošnou v krátké době provedenou výměnu ředitelů nebo výběrová řízení na ředitele škol. Plošné je určitě lepší než nějaký výběr z klobouku. Na druhou stranu zástupci zřizovatelů, a mezi ně patří většina krajů a valná většina obcí, jak jsme dostali v emailech, jsou názoru, že své školy znají velmi dobře a prostě nepotřebují ve všech případech výběrová řízení plošná. To znamená, že tady jsou názory různé a tam se asi rozejdeme i při hlasování, jaký návrh ze Senátu pošleme do PS. A já bych jenom poprosil, abyste každý zvážil ty připomínky, které jsme dostali, ke kterému z těchto dvou názorů se přikloníte, zda umožnit zřizovatelům, aby měli možnost ve lhůtě do tří měsíců před uplynutím té doby si udělat buď výběrová řízení, anebo je neudělat, a prodloužit ředitelům tam, kde jsou spokojeni oni, česká školní inspekce, popřípadě školské rady, automaticky lhůtu a bez výběrových řízení, anebo zda jsme pro to, abychom plošně provedli výběrová řízení všude. Upozorňuji jenom, že v některých krajích je to skutečně více než 100, 150 až třeba 200 škol, některé kraje nebo zřizovatelé se tváří, že mají dostatek pracovníků a provedou tu věc bezchybně, jiné mají trochu obavy z toho, že osob, které splňují kritéria pro to, aby se mohly stát ředitelem, aby se mohly ucházet o tuto funkci, zas není tolik, s tím, že když bude konkurzů hodně, tak se tyto osoby budou většinou 10

opakovaně v těchto výběrových řízeních objevovat. Nehledě na to, že i řada z těch uchazečů, kteří tato kriteria budou splňovat, tak ve své mateřské škole proti vlastnímu řediteli často nebudou chtít jít, půjdou jinam. To nám nikomu nemusí vadit, ale tyto osoby možná už nebudou chtít vyměnit pracovní úvazek na dobu neurčitou za pracovní úvazek na dobu šesti let, který je vázán z funkcí řediteli od této chvíle. Nebude tedy zase přehršel zájemců, na to si dovolím z tohoto místa upozornit, abychom nežili v bludu, že se nám budou hrnout z řad učitelské veřejnosti všichni ti, kteří splňují kriteria, do konkurzů. Proto v některých krajích by mohly nastat i trochu problémy. To je vše, co jsem chtěl k vašim úvahám říct. Nebudu a nedovolím si cokoliv doporučovat. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Vystoupí pan senátor Jan Horník, připraví se pan senátor Karel Šebek. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Nejsem expert na vzdělávání, na rozdíl od stínového ministra a současného ministra, ale vítám jednu věc, že v minulosti jsem zde na plénu právě kritizoval ony vnitřní a vnější, budu tomu říkat jakoby zahraniční vztahy ve školství. Kolega Bratský tady mluvil o tom, co se děje uvnitř státu, já budu mluvit o tom, co se děje směrem ven v rámci školského zákona. Největší problém pro celý dost široký pás celé naší republiky je v tom, že naše děti, které chodí na základní povinnou školní docházku do zahraničí, tak my jako obec domácí, kde jsou našimi obyvateli, musíme platit jejich tzv. domácí školy. Domácí škola je tam, kde rodiče se rozhodnou, a my potom jako obec platíme této své základní škole cca 15 000 Kč, 20 000 Kč – to je podle toho, jak jsou vypočítány náklady – za to, že děti tam chodí na zkoušky. Budou tam během školního roku, co já vím, třikrát, čtyřikrát, to znamená, i kdyby to bylo po čtyřech hodinách, tak my tam zaplatíme neúměrné částky. A myslím si, že to je nespravedlivé, a je to nespravedlivé i směrem do zahraničí, protože naše děti tam chodí bez příspěvku našeho ministerstva školství. Tento nepoměr by se měl podle mne nějakou budoucí novelou nebo něčím vyřešit, protože nelze očekávat, že třeba sousední Německo bude na léta financovat naše děti. A já se domnívám, že právě děti, které chodí na školy do zahraničí, jsou potom jakýmsi naším vzdělávacím klenotem, protože ony umějí nejenom výborně tu řeč, kam chodily do základní školy a třeba i do školky, ale ony umějí v té řeči i myslet. A to je velice důležité pro náš budoucí zahraniční obchod a pro vztahy se zahraničím, a vlastně i pro to, jak budeme moci být v budoucnu reprezentováni např. v Evropské unii. Chtěl bych se pana ministra zeptat. Buďto jsem to špatně pochopil, anebo je to skutečně tak, že se jedná pouze o děti základní povinné docházky, nejedná se o předškolská zařízení. Ale v našem pásmu my nemáme školku, nejbližší školka je vzdálena 10 km a máme školku 3 km vedle nás v Německu a naše děti tam ze dvou třetin chodí, odcházejí odtamtud s rodinnou němčinou a náš stát na to nepřispívá ani korunu. Kdyby nám paradoxně dával aspoň ty peníze, které se posílají na kraj, a my jsme je potom jako obec, která školku nemá, mohli přeposílat sousednímu městu. A teď dám příklad: Dítě v mateřské škole je podporováno německým státem cca na úrovni 400 euro, z toho 100 euro zaplatí rodiče, 150 euro zaplatí saský stát a 150 euro zaplatí město, kde ta školka je. Čili myslím, že tady bychom měli jít také nějakým vstřícným směrem a tuto věc řešit, a tu druhou věc řešit v rámci těch tzv. domácích škol, kde obce jim potom platí

11

nesmyslné náklady, protože dítě tam nechodí pravidelně, ale chodí do sousedního Německa. Dotaz je, jestli toto bude řešit nějaká doplňující vyhláška a nebo zda se do budoucnosti připravuje jakási novela tohoto zákona, protože praxe nám teprve ukáže, kde možná máme jistá pochybení nebo ten zákon je nedokonalý. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor

Karel Šebek, připraví se pan senátor Miroslav Nenutil. Senátor Karel Šebek: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a

kolegové. Bylo zde řečeno, že každý je svým způsobem odborníkem na školství, protože skoro každý do nějaké školy chodil, skoro každý je skoro rodičem. Já navíc jsem jako člen zastupitelstva své obce i v roli zřizovatele, byl jsem také ve výboru pro školství v krajském zastupitelstvu, byl jsem i členem řady školských rad. A mohu tedy říci, že vzdělání je svým způsobem velmi konzervativní hodnota, protože stojíme o to, aby to byl pevný základ do života každého z nás a aby informace, které děti, dospívající i dospělí získají, měly trvalou a kvalitní hodnotu. Z tohoto hlediska musím říci, že jsem poznal v drtivé většině spoustu ředitelů, kteří byli ve funkci dlouho, byli tam uznávaní a respektovaní, protože je to velmi často a je tomu tak správně. Ředitel, který vtiskne charakter svému ústavu a od toho se potom odvíjí i jeho renomé, a může to být i ředitel mateřské školy, základní školy i samozřejmě renomovaného gymnázia nebo vysoké školy, z tohoto pohledu si myslím, že by neměl být zbytečně stresován jakousi periodickou obměnou kádrů, která navíc zatíží i jeho zřizovatele. A vyslovuji tedy podporu pozměňovacímu návrhu pana kolegy Juránka. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a prosím o slovo kolegu

Miroslava Nenutila. Pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, kolegyně

a kolegové, jestliže tady předřečníci argumentovali, nebo zdůvodňovali svou způsobilost vystupovat k tomuto tématu, tak mi dovolte podotknout, že za 22 let působení na základní škole jsem byl ve třech školách pod devíti řediteli, tak aspoň tohle. Uznávám, že další moje poznámka by patřila spíš do podrobné rozpravy, ale právě proto, až budou kolegové v podrobné rozpravě reagovat, aby na to pamatovali. Máme-li ty dva pozměňovací návrhy, o kterých bude řeč, před sebou, tak jeden ani druhý se navzájem nevylučují, vyjma posledního bodu, kde se mluví o účinnosti. Tady v tom případě s našimi legislativci bych doporučoval – prostřednictvím pana předsedy – kolegovi Juránkovi stáhnout třetí bod svého pozměňovacího návrhu a pak by mohlo být vyloučeno i to, čeho se obával pan senátor Bratský. Děkuji za poznámku. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Prosím o vystoupení paní senátorku Janu Juřenčákovou. Připraví se pan senátor Marcel Chládek. Senátorka Jana Juřenčáková: Vážený pane ministře, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já se necítím být kompetentní, co se týká školství. Já jsem působila pouze v pozici starostky obce, která byla zřizovatelem malé školy, a v praxi jsme řešili problém s odvoláním ředitelky, protože i když si rodiče stěžovali, tak obec s tím nemohla nic dělat a bylo to hodně náročné.

12

Ale k těm přechodným ustanovením, která tady jsou, já bych se chtěla zeptat pana ministra na to, jak je řešen výkon veřejné funkce. To znamená, že pokud je třeba ředitel uvolněn k funkci dejme tomu radního, starosty, místostarosty, tak jak se ho to dotkne, a pokud by byla vypuštěna tato přechodná ustanovení pozměňovacím návrhem pana kolegy Juránka, jestli tak bude tento problém vyřešen. Jedná se také o ředitele, kteří mají například dva roky do důchodu, jak se jich to dotkne. Prostě může se to dotknout spousty lidí, takže nerada bych svým hlasováním někoho také znejistila. Děkuji za odpověď. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, prosím, aby se slova ujal pan

senátor Marcel Chládek. Senátor Marcel Chládek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se vrátím

k té diskusi, která se týká v podstatě téměř jenom jednoho bodu, a to – je to záležitost přechodného ustanovení. Co se týká opravy legislativně technických chyb, tak si myslím, že je tady napříč Senátem shoda, protože opravdu není možné, abychom to s takovými chybami pustili, protože by to bylo nepoužitelné v praxi. Otázkou ovšem je u těch výběrových řízení, a čistě hypoteticky, co je pro zřizovatele lepší. Protože pokud zřizovatel možnost dělat výběrová řízení, tak nedojde tam také k tomu, že si řekne, že "František je můj dobrý kamarád, tak tomu výběrové řízení dělat nebudu, ale Luďa, ten mě štve, tak výběrové řízení na něj udělám". Není objektivnější, když proběhne výběrové řízení bez rozdílu známostí a spřízněnosti konkrétního ředitele s tím, kdo teď momentálně dělá třeba starostu. Tím narážím i na to, co tady říkal pan senátor Kubera, že se také v té obci každý s každým zná a může to tam hrát roli. Samozřejmě by možná bylo asi lepší, tak jak to funguje v jiných zaměstnáních, kde kdo jmenuje, tak také odvolává. Bylo tady zmíněno, že ten zákon má celou řadu pozitivních věcí, nebo pozitivních změn. Někdy jsou to kosmetické změny, ale souhlasím s tím, že některé jsou ve prospěch školství kladné. Otázkou je podle mého názoru, jestli naše změny, které se nebudou týkat legislativně technických chyb, budou přijaty v Poslanecké sněmovně. Protože my jsme v časové tísni. A jestli se podíváte na tu účinnost zákona, která by měla být od 1.1. příštího roku, tak jestli se nedostaneme do problémů, že ten zákon v podstatě může skončit pod stolem, a to si myslím, také na tom se shodneme, ať jsme ministr či stínový ministr, že může dojít k tomu, že celá řada pozitivních změn poté z nějakého důvodu nevejde v platnost. Takže na to bych si dovolil pouze upozornit, že i toto nebezpečí vzhledem k časové tísni tady hrozí. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Pavel Eybert. Pak pan senátor Petr Vícha. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, ke všemu, co tady bylo řečeno, bych chtěl ještě dodat jeden argument pro to, abychom přijali takový pozměňovací návrh, který zřizovatelům umožní se rozhodnout, zdali vypíše nebo nevypíše konkurs na ředitele, který už je lepší dobu ve funkci. Ze školského zákona vyplývá, že členem konkurzní komise musí být také pracovník České školní inspekce. Když si vezmu počty inspektorů, kteří jsou na jednotlivých českých školních inspekcích na krajích, tak u nás to dělá asi 25 lidí a ne všichni jsou inspektory, někteří jsou tam také řidiči a jiní techničtí pracovníci. V Jihočeském kraji by to představovalo 500 konkurzů v průběhu příštího prvního

13

pololetí, které by musely proběhnout, pokud zůstane zákon tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Proto všem doporučuji, abychom takový pozměňovací návrh přijali - aby vůbec bylo technicky možné konkurzy provést, protože si nedovedu představit, jak bychom na půldenní jednání výběrového řízení během toho roku rozposílali všechny členy České školní inspekce po jednotlivých krajích. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, vystoupí pan

senátor Petr Vícha, předseda klubu. Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo, pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já chci jen poprosit, aby před hlasováním jste nám schválili pět minut na poradu klubu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Je míněno před hlasováním. To znamená po obecné rozpravě? (Navrhovatel souhlasí.) Dobře. Děkuji. Nyní se přihlásil a vystoupí pan senátor Petr Bratský. Senátor Petr Bratský: Děkuji za udělení slova. Já nerad vystupuji k jedné

věci dvakrát, ale tentokrát mě k tomu vede ještě jedna věc, i když jsme bedlivě sledovali ještě návrh pana kolegy Stanislava Juránka, tak pan senátor rozdal svůj návrh, ale tiskařský šotek zřejmě zavinil, že se mu tam vloudila chybička oproti tomu, co mi poslal včera a co jsme projednávali původně na výboru. Já bych jenom na to upozornil, čili v tom jeho bodu č. 1 k článku 2 bod 5 upravit takto – on tam má v bodě a), b) i c) "po dobu delší než 6 let končí výkon práce", ale my jsme měli ještě pokračování této věty "na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance". Což podstatně mění tu situaci. On teď jednal – pan senátor s legislativou, tak jsem si na sebe vzal ten úkol, že vás na to ještě upozorním i před tím, než bude jednat klub sociální demokracie a případně další kluby v těch pěti minutách, a určitě pan kolega Juránek upozorní ještě na nějakou chybičku, kterou já jsem v té rychlosti nepostřehl. Ale je důležité, že jeho bod, který načte v podrobné rozpravě, spíš bude ten, který jsme dostali na výbor pravděpodobnější, než ten, který máme momentálně na stole, a bude-li nutné dojít k tomu,a bychom na stůl dostali tu správnou verzi, musí se to vytisknout a nevím, jak se to v dané časové tísni ještě povede, tak bych moc prosil o shovívavost, abychom mohli návrh pana senátora Juránka dostat tak, jak jej původně zamýšlel. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí paní senátorka

Miluše Horská. Prosím. Senátorka Miluše Horská: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, pane

ministře, milé kolegyně, kolegové, já chci reagovat jenom na jednu relativně drobnost v tomto zákoně, nicméně mně se zdá velmi podstatná. Tento zákon navrhuje zprávy školy – sebehodnotící zprávy – dát jako dobrovolný akt. Já vím, co s tím bylo spojeno, když se to zavedlo povinně, že ty školy kladly velký odpor a hodně často to na těch školách sklouzává v takový formální akt. Nicméně abychom předešli tomu, co vy tady říkáte, těm formalismům, kamarádíčkováním, tak by bylo asi podle mě velmi dobře, kdyby ta škola tu koncepci měla jasnou, nejlépe i kdyby to šlo ruku v ruce se zřizovatelem. Je to pak i o tom, která škola to místo má a jak se vlastně v regionu mohou porovnat, podle čeho, jak, na co se zaměřit.

14

Takže já spíš z toho pohledu motivačního, z toho pohledu, jak se ta dobrá škola může etablovat, a jak vlastně nabízí sama ten svůj materiál, tak spíš bych byla pro tu podporu. Není to nic proti ničemu, ale myslím si, že by to školy vypracovávat měly. A výroční zprávy, výroční zprávy, ano. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko, a nyní

vystoupí pan senátor Stanislav Juránek. Senátor Stanislav Juránek: Kolegové, kolegyně, pane ministře. Když jsme hledali tady toto řešení, tak jsme hledali tak, abychom vyhověli i ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. A v tom textu, který máte, tak já ho načtu potom následně správně, aby to bylo. Nicméně chci ve všeobecné rozpravě ještě zdůraznit, že tady tuto záležitost v té konečné fázi a v té konečné verzi, tak jak vám potom bude ještě rozdáno, tak v této konečné verzi, že to podpořila většina krajů ČR. A chci říci, že ten přesný text je i ve shodě s MŠMT. Upozorňuji, že v Asociaci krajů je v rámci toho v komisi školství naprostá většina sociálních demokratů. Jsou tam, abych byl přesný, dva zástupci za ODS a jeden zástupce za KDU-ČSL, kterým jsem já. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní se přihlásil pan senátor,

zpravodaj Marcel Chládek, prosím. Senátor Marcel Chládek: Dovolte mi už jenom jednu poznámku. O tomto

návrhu zákona se tady už bavíme hodinu a čtvrt, a asi tak 90 % toho času je diskuze nad chybami, které byly udělány v Poslanecké sněmovny. Kdyby ty zákony byly připravovány kvalitně, tak jsme si mohli ušetřit celou řadu času a mohli jsme řešit i jiné věci. A já už mám i obavu, když do Poslanecké sněmovny pustíte kočku, tak vyběhne pes. Tak já bych chtěl apelovat na naše kolegy z Poslanecké sněmovny, aby napříště se tomu více věnovali, protože jenom tento návrh má několik právních výkladů už teď, ještě než šel do platnosti. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak, děkuji, to byl poslední přihlášený.

Hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. A pan ministr avizoval, že jako předkladatel se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Děkuji, pane předsedo, dámy a pánové. Tak, zkusím na něco z toho, co zaznělo, reagovat. Ve věci 40. novela pět set šedesátky jedničky. Já to taky tak vnímám, že za mě se novelizovala rychle ke státní maturitě tady tahle masivní novela. Pro uklidnění vás tady, zejména pana senátora Chládka, připravíme jednoduchý nový, úplně nový zákon, který sjednotí 561, 563, novelu zákona o pedagogických pracovnících. Zákon o soukromých školách bude mít jednoduchou jednu legislativu. Toto bude uloženo vládou. A máme první nástřel nějakého věcného záměru. Myslím si, že rok 2012 je rokem, kdybychom to měli předložit do vlády. Tak, a znovu podtrhuji, děkuji za zpětné vazby převážně pozitivní. Ale to není jen zásluha na mě, jako na potřebu terénu, tento zákon vznikl z potřeby terénu. To si žádný úředník na ministerstvu nevymyslel. Sesbírali jsme největší problémy

15

školského terénu, jak se to posouvá, co teď je třeba zřídit. K tomu došlo ke shodě ve Sněmovně k velkému pozměňovacímu návrhu, který já jsem ve většině akceptoval. Děkuji za změny v očíslování. Děkuji za to. Zřejmě je to dáno tou hektičností a masivní úpravou pět set šedesátky jedničky. Chci poděkovat Senátu za věcnou diskuzi, za ten pozměňovací návrh, který věřím, že získá podporu, protože skutečně ve sněmovně v rámci 2. čtení se načetla věc, která udělala v krajích velké administrativní obtíže. Novela má přesně naopak co nejvíce té administrativy odstraňovat, a toto by byl velký problém. Problém ředitelů je, že doposud jsou neodvolatelní. Ředitel je neodvolatelný. Původní zájem ministerstva byla možnost usnadnění odvolání. Ne jednorázové plošné masivní odvolávání. Tak za toto děkuji. Na druhou stranu ředitel by měl být více odpovědný, měl by trošku ten Damoklův meč nad ním viset, protože mj. má nyní, věřím, že dneska večer bude mít výrazně větší pravomoc, co se týče odměňování. A já myslím, že ta vyváženost by zde měla být. Snazší odvolatelnost, ne fatální datum 31. 7., větší odpovědnost, ale i větší kompetence. Účinnost. Za tu účinnost také děkuji, protože ten čas je takový, že 1. 1. 2012 se to nezvládne. To teď půjde do sněmovny. Situace ve sněmovně, já věřím, že sněmovna, pokud projde i vaše legislativní úprava přečíslováním apod., projde pozměňovací návrh pana senátora Juránka, tak jsem přesvědčen, že většinově ve Sněmovně toto bude schváleno. Já sám se postavím za pultík vedle vašeho respondenta, zpravodaje Chládka, a podpořím tyto změny. Pokud u nich takto zůstaneme, a věřím, že většina kolegů. Protože, už když to šlo sem, tak si mnozí kolegové uvědomovali, i pod vlivem krajů, co by nás čekalo 31. 7. Výroční zpráva ano, výroční zpráva ne. Tam je to dublování. Ta výroční zpráva zůstává a je důležitým klíčovým dokumentem. Podpora našeho vzdělávání české školy v zahraničí, jestli jsem si dobře zaznamenal. Tak tady ze Senátu opět vzešla záležitost podpořit české školy v zahraničí. Máme jich několik. A můžu vám říct, že je to sice drobný příspěvek, ale pro příští rok poprvé ministerstvo podporuje učitele a pomůcky částkou, vím, že není velká, ale jedním milionem korun. Je to první standardní podpora. Jestli se nemýlím, tak se to nedotýká mateřských škol. Ale je to otázka diskuze. To tady zaznělo. Tak já úplně na závěr děkuji opět za věcnou debatu v Senátu. Je to podobné jako ve Sněmovně. Děkuji za pomoc, protože oba ty vaše věci, ty připomínky, které tam byly, ať odstranit to přečíslování, tak zejména návrh pana poslance Juránka tomuto velmi pomůže. A já za to děkuji, protože mně to pomůže. Kdyby to nešlo, tak to horkotěžko budu k 1. 4. řešit pět set šedesátkou trojkou. A bylo by to tak tak. Takže děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit

zpravodaj ústavně-právního výboru? Nepřeje. A předpokládám, že garanční zpravodaj nyní vystoupí. Pan senátor Chládek má slovo. Senátor Marcel Chládek: Děkuji za slovo, pane předsedající. V proběhlé

rozpravě vystoupilo 14 senátorů, z nichž někteří dvakrát. Debata byla košatá, místy bouřlivá, vzbudila i obavy, jak bude tento zákon uplatněn v praxi. Pokud některá ustanovení tam v závěru zůstanou, pak nás pan ministr uklidnil, že již nebude tento zákon novelizován po x-té, ale že bude nějaký nový jednoduchý zákon. A za ten bych se opravdu přimlouval. Pevně věřím, že i na základě téhle diskuze, po té přestávce rozhodneme tak, aby to bylo ku prospěchu českého školství. Děkuji. 16

Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A nyní vyhlašuji pětiminutovou přestávku. Budeme pokračovat v jednání ve 14.25 hodin.

(Jednání přerušeno ve 14.19 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 14.25 hodin.)

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda

Senátu

Petr

Pithart: Vážené paní senátorky, páni

senátoři, uplynul čas, který jsme si odhlasovali. Prosím, abyste zaujali svá místa. Ještě jednou vás prosím, paní senátorky, páni senátoři, vzápětí budeme hlasovat, prosím, zaujměte svá místa. Znělka zazněla, takže konstatuji, že budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh podal ÚPV. Vážené paní senátorky, páni senátoři, v sále je přítomno 60 senátorek nebo senátorů, znamená to, že kvorum je 31. Počkáme, až budou všichni na svých místech. Já v tuto chvíli zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Hlasujeme o schválení návrhu zákona. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte, prosím, ruce a stiskněte tlačítko NE. Hlasování skončilo. Skončilo zamítnutím návrhu na schválení návrhu zákona. Přítomno 61, kvorum bylo 31, pro 2, proti 26, čili návrh byl zamítnut. Otevírám obecnou rozpravu. (Hlasy: Podrobnou.) Podrobnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Juránek. Má slovo. Senátor Stanislav Juránek: Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem si přál, aby to byla věcná záležitost, která vyřeší jeden problém, ale dovolím si tady v každém případě načíst pozměňovací návrh, který vyřeší dvě věci, o kterých jsem mluvil. Chci tady zdůraznit jenom jednu věc. Ty problémy jsou dva. Jeden problém, který řešíme je problém množství ředitelů, na které bude vypsáno výběrové řízení v příštím roce. Druhý problém, co s těmi řediteli, kteří nebudou dále pokračovat. Proto následující pozměňovací návrh, já vás poprosím, protože se liší od toho, který jste dostali rozdaný, a než vám bude rozdaný ten nový, tak já ho načtu. V článku II. bod 5 zní: 5. Řediteli školské právnické osoby zřizované ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí, řediteli příspěvkové organizace a vedoucím organizační složky státu nebo její součásti, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti ředitele v příslušné škole nebo školském zařízení podle § 166 zákona č. 561/2004 Sb. nepřetržitě: a) Po dobu delší než 6 let končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dne 31. července 2012, b) V rozmezí 3 – 6 let končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dne 31. července 2013, c) Po dobu kratší než 3 roky končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2014.

17

Toto ustanovení se nepoužije, pokud výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance skončí dříve. Zadruhé – v článku II se doplňují body 6 a 7, které znějí: Zašesté – výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance se řediteli, na kterého se vztahuje bod 5, prodlouží o 6 let, a to i opakovaně, pokud nedojde nejpozději 3 měsíce před skončením výkonu práce na tomto pracovním místě k vyhlášení konkurzu na dané pracovní místo ředitele. Na vyhlášení konkurzu podle věty první se vztahuje obdobně § 166, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž v případech podle bodu 5, písm. A může Česká školní inspekce nebo školská rada podat návrh na vyhlášení konkurzu do 31. března 2012. Zasedmé – neprodlouží-li se řediteli doba trvání výkonu práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance podle bodu 6, je zaměstnavatel povinen podat tomuto zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci, odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod podle § 52, písm. C zákoníku práce a zaměstnanci náleží odstupné v souladu s § 67 a 68 zákoníku práce. Děkuji. Pro ty, kteří máte ten materiál, ten bod č. 3 je lépe řešen v návrhu, který podá kolega Chládek. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. A

protože místopředseda Senátu Zdeněk Škromach se vzdává přednosti, promluví nyní pan senátor Marcel Chládek. Senátor Marcel Chládek: Vážené senátorky, vážení senátoři. Vzhledem k tomu, že ten návrh na pozměňovací návrhy máte přílohou, usnesení výboru, tak už ho nebudu předčítat. Jedná se v podstatě o technické nebo legislativně technické připomínky a zpřesnění jednotlivých bodů. I u článku 34 se jedná o změnu bodu, kde byl původně 49, nebo 48, které vzniklo chybou při přečíslování. Takže jedná se čistě ve všech těch návrzích těch pěti bodů, tak se jedná pouze o legislativně-technické změny. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, pak nám ještě vysvětlíte, jak budeme hlasovat vzhledem k této charakteristice pozměňovacích návrhů. Nyní má slovo místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, prosím. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji.

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já se omlouvám, že vstupuji do podrobné rozpravy, možná, že to mělo být v obecné rozpravě, ale podle programu pan ministr tady má jediný bod, a já bych velmi rád využil jeho přítomnosti, protože zítra budeme projednávat ten velmi mediálně diskutovaný zákon o loteriích neboli hazardu. A díky našemu rozhodnutí, vlídnému vůči vládní koalici, díky 800 milionů korun, které pan ministr dostane nazpět zachováme, takže já bych jenom požádal, jestli by v závěrečné řeči mohl malinko nastínit, jakým způsobem hodlá těch 800 milionů, které já osobně jsem přesvědčen, že nebude dostatečné využít, protože určitě pro sport bude důležitá – myslím si, že jako senátoři bychom si tuto informaci zasloužili, když už se zasloužíme zítra v rámci zákona o hazardu o zachování této vládní koalice.

18

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, pana ministra, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem? Pan ministře, prosím. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, já jsem byl vyzván, ale ještě využiji na závěr své závěrečné slovo k pět šedesátce jedničce. Krátce děkuji za diskuzi, děkuji za ony legislativní úpravy, co se týče očíslování, děkuji panu senátorovi a věřím vám všem v odstranění toho jednoho skutečného problému, který v té pět set šedesátce jedničce je, a který velmi pomůže krajům a zřizovatelům. Takže věřím zde ve vaši podporu. Pokud to takto projde, tak jsem přesvědčený, že ve Sněmovně pro toto bude většina. Včetně mě. Co se týče financování sportu, tak to je otázka. Já stále čekám, co zítra vzejde ze Senátu a sleduji to. Já jsem zaznamenal včera 800 milionů. Dneska mi došla informace miliarda, a nevím, třeba když to bude ještě chvíli nabíhat, tak se to bude zvyšovat, ale je potřeba říct, že rok 2012 bude krizový pro sport. Protože v tu chvíli nebudou mít sportovci ty povinné odvody, protože od 1. 1. 2012 se zdaňuje hazard. A ty faktické peníze, které věřím, že pro sport budou minimálně ve výši 2,2 miliardy, což je ona třetina těch peněz, tak přijdou v roce 2013. Takže bude to velmi těžké období pro sport, ať dostanou navíc osm set, nebo miliardu, tak budeme muset ty peníze rozdělit, já bych řekl, na dvě části – investice a provoz klubů, těch svazů, klubů, jednot. A pak budeme hledat klíč. Klíč, jak to rozdělovat? Jestli ten klíč bude podobný, jako je ono ??? 80 milionů. Ale budu se snažit to neutopit v byrokracii. Nepůjde to přes ty střešní organizace, kde by většina peněz zmizela, chtěl bych to dávat přímo svazům, aby ty peníze šly. Hodlám zachovat minimální strukturu v regionech, tu velmi optimalizovanou strukturu bývalého ČSTV, což spravuje dneska fotbalová asociace. Tam je fotbalová asociace kromě fotbalu v těch nejmenších vesničkách drží i podporu jiných sportů, tak tam dávám vyčleněnou částku na tu speciální podporu, aby ta struktura úplně nepadla. Takže budu to dělit na investice a provoz. Jakým klíčem, kolik a jak, uvidíme. Je potřeba přežít rok 2012, a já věřím, že třeba vy zítra rozhodnete, že rok 2013 bude pro sport velmi zajímavý a bude to koncepční rok pro sport. Protože je potřeba pracovat koncepčně s mládeží. Obecně s mládeží, ale s talentovanou mládeží. Protože jinak, když tomu sportu nepomůžeme, tak těch úspěchů, na které jsme hrdí, moc nebude v budoucnu. Tak děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. A nyní se přihlásil předseda senátorského klubu ODS, který má právo, jako každý předseda, vystoupit kdykoliv. Prosím. Senátor Richard Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Milé dámy, vážení

pánové, já jsem chtěl jenom upozornit na to, že tato debata je flagrantním porušením našeho jednacího řádu. Při vší úctě k panu místopředsedovi Škromachovi, protože se netýká věci, kterou projednáváme. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, děkuji. Pan místopředseda Škromach také může vystoupit kdykoli, takže má slovo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Trošku mě mrzí, že předseda senátního klubu,

19

druhého nejsilnějšího v tomto ctihodném Senátu, nezná jednací řád, a neví, že i on s přednostním právem může vystoupit kdykoliv a k čemukoliv. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. A nyní se ptám zpravodaje garančního výboru... Pane senátore Chládku, prosím jako zpravodaj se... Promiňte, on je za mojí obrazovkou, já nevidím, tak samozřejmě, máte slovo. Senátor Richard Svoboda: Pane předsedající, já v žádném případě bych si

nedovolil panu místopředsedovi Škromachovi odpírat jeho právo vystoupit kdykoliv a vznášet dotazy kdykoli na cokoliv. Já jenom chci upozornit na jeho požadavek, aby tady pan ministr vysvětloval něco, co se vůbec netýká bodu, který projednáváme, je zcela mimo ustanovení našeho jednacího řádu. A na tom trvám, tak to je. A prosím, pokud někdo má jiný výklad jednacího řádu, aby na základě toho paragrafovaného znění mi vysvětlil, v čem se mýlím. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Pan místopředseda Senátu

Škromach má slovo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající,

paní senátorky, páni senátoři, já jsem rád, že jsme si to vyjasnili a velmi děkuji panu ministrovi školství, který samozřejmě neměl povinnost na to odpovědět. Ale jsem rád, že měl dobrou vůli na to reagovat. Stejně jako my budeme mít dobrou vůli napravit chyby, které způsobil jeho kolega pan Kalousek v rámci projednávání zákona o loteriích. Takže já myslím, že to je celkem jasné a děkuji panu ministrovi, že reagoval na tento můj námět. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Čekám, jestli ještě někdo

využije práva přednosti? Zatím nikdo, takže teď pana zpravodaje garančního výboru, vy jste tady, prosím, abyste se vyjádřil k proběhlé rozpravě a v závěru nám navrhl, jak budeme hlasovat. A posléze se ujmete řízení hlasování. Prosím. Senátor Marcel Chládek: Děkuji. Takže v rámci této proběhlé rozpravy se

budu pouze vyjadřovat tedy k těm 2 návrhům, které máte na stole. Nejprve máte před sebou legislativně právní úpravy našeho školského výboru, který je přílohou. A druhý návrh, který je pana Juránka. Tak teď už máte před sebou tu verzi jinou, než která byla rozdána původně, tak jenom poprosím, abyste se podívali na tu finální verzi, kterou vám pan senátor předložil. Já tedy navrhuji, jestli můžu, pane předsedající, aby se nejprve hlasovalo o návrhu školského výboru. Myslím si, že ty body mluví proti sobě, takže navrhuji, aby se hlasovalo o všech bodech najednou. A poté, aby se hlasovalo o návrhu pana senátora Juránka. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Jako o celku. Ano. Senátor Marcel Chládek: U pana senátora Juránka také o celku. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, děkuji. Takže po znělce prosím budete ohlašovat, od řečniště budete uvádět návrhy, tak jak jste je přednesl, protože nikde nevidím žádné námitky. Takže znělka.

20

Konstatuji, že v sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvorum je 31. Budeme hlasovat, pane zpravodaji garančního výboru, prosím o první návrh, uveďte ho. Senátor Marcel Chládek: Takže první návrh je návrh výboru pro vědu,

vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice, který je přílohou usnesení, tak, jak to máte před sebou v bodech 1 – 5. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka NE. Tento návrh byl schválen. Přítomno nakonec 63, kvorum bylo 32, pro 61, proti nikdo. Já jsem sice se opomněl zeptat pana ministra, ale on svůj názor předtím několikrát velmi výrazně vyjádřil. Takže teď to napravím, prosím, 2. návrh bude? Senátor Marcel Chládek: Teď budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích pana senátora Stanislava Juránka. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Pane ministře? Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Souhlas. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Pan ministr souhlasí, pan zpravodaj? Senátor Marcel Chládek: Já se obávám, že tento návrh, jak je poslední,

tak, jak je napsán, tak neřeší to, co bylo řečeno, a je nadbytečný. Pr v podstatě popisuje to samé, akorát vypouští poslední větu, že se nepoužije zákoník práce. Takže já ho považuji za nadbytečný. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Jinými slovy nedoporučujete? Senátor Marcel Chládek: Nedoporučuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Nedoporučujete, nicméně přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvorum je 32. O návrhu zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zdvihněte ruce, stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zdvihněte ruce. Také druhý pozměňovací návrh byl schválen. Registrováno 62 senátorek a senátorů, kvorum bylo 32. Pro 39, proti 2. Takže návrh byl schválen. A nám nezbývá, než pověřit senátory... Ne, teď budeme hlasovat o návrhu jako celku. Hlasujeme o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Nejde to. Teď! Prosím, kdo jste pro, zvedněte ruce, stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zdvihněte ruce. Takže jsme schválili návrh vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. A v takovýchto situacích pověřujeme senátory, aby odůvodnili usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Prosím o vaše návrhy. Předpokládalo se, že by to mohl být pan senátor Chládek, ale nejsem si jist. Souhlasíte s tím? Ano. A pan senátor Juránek. Byl podán návrh. Oba se svou rolí

21

souhlasí, čili budeme hlasovat o návrhu pověřit tyto 2 senátory odůvodněním usnesením Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítka ANO a zvedněte ruce. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce. Hlasování skončilo schválením návrhu na pověření. Aktuálně bylo přítomno 57 senátorek a senátorů, kvorum bylo 29. Takže návrh byl schválen. Projednání tohoto návrhu, tohoto bodu skončilo, děkuji panu navrhovateli, panu ministrovi, děkuji i zpravodaji garančního výboru. A my nyní přistoupíme k projednání dalšího bodu, kterým je 2. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 23. a 26. října 2011. S informací vystoupí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zastoupí předsedu vlády. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a

pánové, dovolte mi, abych vás stručně seznámil s výsledky jednání Evropské rady, která se konala dne 23. a 26. října tohoto roku. Budu vás ve stručnosti informovat o obsahu tohoto jednání Evropské rady, které, jak vidíte z data, se uskutečnilo před více než měsícem. Evropská rada zasedala neočekávaně dvakrát v krátkém časovém odstupu. Důvodem pro toto ne zcela standardní řešení byla potřeba pečlivě připravit některá témata související s aktuální situací v eurozóně. První setkání se uskutečnilo dne 23. října, a Evropská rada poté pokračovala ještě druhým, tentokrát mimořádným zasedáním 26. října. V návaznosti na Evropskou radu se dvakrát sešly také hlavy států a vlád eurozóny, aby jednaly o krizi v eurozóně a jejích možných řešeních. Některá témata týkající se krize byla diskutována pouze na jednání eurozóny. Některých se dotkla obě fóra, např. otázka rekapitalizace bank. Jednání řádné rady, tzn. 23. října, řešilo následující okruhy: 1. Hospodářskou politiku, 2. přípravu společné pozice EU pro summit G20, 3. přípravu společné pozice EU pro konferenci o změnách klimatu v Durbanu, 4. vnější vztahy. Všechna tato témata byla zmíněna v závěrech Evropské rady. Evropská rada jmenovala také člena výkonné rady Evropské centrální banky a formálně projednala návrh tzv. "Irského protokolu" – o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy, a tzv. "Českého protokolu", což je protokol o uplatňování Listiny základních práv EU v ČR. Jak jsem již naznačil, skutečným hlavním tématem obou jednání Evropské rady byla jednoznačně opatření pro stabilizaci situace v eurozóně. Ono druhé neformální jednání pak bylo výlučně právě o stabilizaci v eurozóně. Nyní velmi stručně k jednotlivým tématům, jak byla projednávána 23. října. Jak jsem řekl, prvním balíkem byla témata související s hospodářskou politikou. Česká republika sice není členem eurozóny, ale to nemění nic na faktu, že naše hospodářství je na ní závislé, a proto je stabilní euro a fungující eurozóna naším klíčovým zájmem. Současný vývoj v eurozóně má na Českou republiku vážný dopad. Česká republika má sice zdravý finanční sektor, stabilizovaný účinným dohledem, ale

22

již nyní je zřejmé, že problémy ekonomik států eurozóny se zásadním způsobem dotknou i nás. Vláda ČR podporuje eurozónu potažmo EU v přijetí komplexního balíku protikrizových opatření, a samozřejmě je připravena zapojit se také do jejich implementace. S ohledem na tento dlouhodobý postoj podpořila vláda ČR i na této Evropské radě snahu členů eurozóny prohloubit hospodářskou koordinaci, a současně zdůraznila, že ač tento proces reaguje na aktuální problémy, musí být jeho nedílnou součástí i důraz na dlouhodobá opatření. A to především na ta, která podporují budování vnitřního trhu a posilují konkurenceschopnost. Stále tak musí být brán v potaz i dopad jednotlivých kroků na zájmy členských států stojících mimo eurozónu. Z tohoto pohledu je důležité disponovat mechanismy, které by zabránily fragmentaci vnitřního trhu jako základu pro konkurenceschopnost celé Evropské unie. Vláda ČR proto spolu s Británií a Švédskem, a za podpory dalších států, které nejsou členy eurozóny, prosadila do textu závěrů záruky, že o otázkách, které se týkají všech 27 států, má také rozhodovat za účasti všech. V případě institucionálních otázek spojených s řízením eurozóny se Evropská rada shodla na tom, že vrcholným setkáním euroskupiny by měl předsedat Herman Van Rompuy. Jako předseda Evropské rady by tak měl vytvářet spojnici mezi oběma formáty. To je řešení, které podpořila také Česká republika. V případě otázek týkajících se obecných aspektů evropského hospodářství, se Evropská rada shodla, že při zajišťování růstu a zaměstnanosti plní jednotný trh klíčovou úlohu. A do konce roku 2012 by mělo být dosaženo dohody o 12 prioritních návrzích obsažených v aktu o jednotném trhu. Evropská rada také vyzvala komisi, aby urychleně předložila harmonogram pro dokončení jednotného digitálního trhu k roku 2015. Dále požádala Evropská rada komisi, aby se zaměřila na snížení celkové regulační zátěže, zejména pro malé a střední podniky. Vláda ČR všechna tato opatření plně podpořila. Vnitřní trh je naší dlouhodobou prioritou a také nejdůležitějším prostředkem pro prevenci krizových situací do budoucna. Nyní velmi stručně o dalších tématech. Příprava společné komise EU pro summit G20. K tomu je možné říci, že Evropská rada schválila pozici Evropské unie pro summit G20, který se konal 3. a 4. listopadu v Cannes. Vláda ČR souhlasila se společnou pozicí EU pro jednání G20 v Cannes, tak, jak byla navržena v návrhu závěrů Evropské rady, s výjimkou věty o dani z finančních transakcí. Např. švédská zkušenost poměrně jasně ukazuje, že její zavedení nepřináší očekávané výsledky a její náklady zaplatí v konečném důsledku klient bank. Třetí věc, jak jsem již zmiňoval, nebo třetí téma tohoto setkání se týkalo přípravy společné pozice EU pro konferenci o změně klimatu v Durbanu. Evropská rada schválila také tuto pozici. A současně bylo schválena pozice ke Kjótskému protokolu, kdy 7. zasedání Kjótského protokolu se uskuteční 28. listopadu až 9. prosince. Vláda ČR mandát EU pro vyjednávání na této konferenci o změně klimatu podpořila. Posledním tématem, čtvrtým tématem, které jsem v úvodu zmínil, byla otázka vnějších vztahů. Evropská rada se zabývala především aktuálním dění v jižním sousedství EU, ocenila odvahu libyjského lidu a vyjádřila očekávání, že nyní bude sestavena otevřená a široká vláda a připraveny svobodné a spravedlivé volby. Evropská rada znovu vyjádřila podporu demokratickému pluralitnímu a stabilnímu systému v Egyptě, přivítala první svobodné volby v Tunisku. A odsoudila pokračující

23

brutální represi syrského režimu proti vlastnímu lidu a porušování lidských práv v této zemi. Vláda ČR dlouhodobě podporuje posílení vztahů se zeměmi východního partnerství a jejich ekonomickou integraci. O těch jsme společně s dalšími státy během přípravných jednání prosadili v závěru Rady také vyjádření Evropské rady k východnímu partnerství. Základním předpokladem pokroku v přibližování našich sousedů EU musí být pokračování demokratických a lidskoprávních reforem, což platí pro sousedy jak východní, tak jižní. Nyní mi dovolte, vážené senátorky a vážení senátoři, několik vět ještě k druhému zasedání Rady, k tomu mimořádnému, které, jak jsem řekl, proběhlo 26. října. Výlučným tématem tohoto setkání bylo řešení krize v eurozóně. Témata, která zde byla projednávána v zásadě vždy s tímto klíčovým problémem souvisela. Hlavním bodem Evropské rady byla právě rekapitalizace evropských bank. Nyní k oné rekapitalizaci. Evropská rada se shodla na tom, že by evropské banky měly k 30. červnu 2012 držet minimálně 9 % kapitálu nejvyšší kvality. Banky by k rekapitalizaci měly nejprve použít soukromých zdrojů kapitálu. Teprve v druhé řadě, pokud to bude nutné, by měly bankám poskytnout podporu vlády členských států. Pokud by ani tato podpora nebyla dostatečná, mělo by se jako poslední možnosti využít možnosti financování z EFSF – evropského nástroje finanční stability. V tomto procesu nejde v první řadě o české banky, to je třeba zde zdůraznit, které jsou dnes stabilní, a povinnost držet uvedený kapitál, tzn. těch 9 %, mají už dnes, a je to u většiny bank více než 9 % kapitálu nejvyšší kvality. Evropská rada byla svým předsedou podrobně informována o tématech, která byla předmětem jednání navazujícího euro summitu. Dámy a pánové, tolik tedy představení témat, která byla projednána na těchto dvou zasedáních Evropské rady. Já vám děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A abychom mohli pokračovat, nejprve určíme zpravodaje. Budeme hlasovat o tom, koho určíme zpravodajem k tomuto bodu. Navrhuji, aby se jím stal senátor Luděk Sefzig, předseda VEU. Ptám se ho nyní, zda se svou rolí souhlasí. Souhlasí, takže můžeme začít hlasovat. Kdo je pro toto určení, prosím, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Jste-li někdo proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce. Konstatuji, že v sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 26 a návrh byl schválen. Pro 38, proti nebyl nikdo. Takže, pane zpravodaji, prosím, abyste se ujal slova. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, říká se, že není nic staršího než včerejší noviny. Musím říct, že zprávy ze summitu v době probíhající krize eura, myslím, že včerejším novinám velmi silně konkurují, co se týče rychlého stárnutí. Musím říct, že vzhledem k tomu, jak nás pan ministr velice podrobně informoval o jednotlivých bodech obou zasedání, jak hlavního summitu, tak summitu euroskupiny, se domnívám, že by bylo od věci, abych tuto věc komentoval, co bylo precizně předneseno.

24

Jenom bych chtěl podat návrh na to, abychom tuto zprávu, na kterou má Senát nárok podle jednacího řádu, které se pan ministr zhostil svědomitostí sobě vlastní, abychom ji vzali na vědomí – a vám poděkoval za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane kolego. Nicméně

zaujměte místo u stolku zpravodajů. Já jsem povinen otevřít rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Rozpravu končím. Není se k čemu vyjádřit. Od stolku zpravodajů návrh na usnesení byl přednesen. O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, kvorum je 26. O návrhu pana předsedy Sefziga zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Návrh usnesení, abychom vzali na vědomí zprávu, byl přijat, tedy byl schválen. Pro 35, proti nebyl nikdo. Tím projednávání tohoto bodu skončilo. Nyní plynule přecházíme k dalšímu bodu, obdobnému, časově posunutému, neboť půjde o bod 3. Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané ve dnech 8. – 9. prosince 2011 S informací opět vystoupí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zastupuje předsedu vlády. Má slovo, prosím. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se vás zase stručně informovat o přípravě a pozicích České republiky potažmo vlády ČR na toto jednání Evropské rady, které se uskuteční v Bruselu ve dnech 8. – 9. prosince tohoto roku. Pozice vlády pro toto jednání se v současnosti finalizuje, a to i s ohledem na aktuální vývoj některých témat určených v diskusi. Přesto vám již nyní můžeme popsat vládní kontury vládní pozice. Současný návrh závěru obsahuje tři základní okruhy, u nichž se předpokládá, že se o nich bude jednat a diskutovat. Jsou témata hospodářské politiky, témata energetiky. A pak další témata, mezi něž patří otázka rozšíření EU, problematiky rozšíření schengenského prostoru, vývoj situace v Íránu a víceletý finanční rámec. Již nyní je ale zřejmé, že zmíněná témata programu budou, jak to v poslední době bývá, zastíněna jinou záležitostí. Mám na mysli zprávu stálého předsedy Evropské rady, o kterou byl požádán Evropskou radou 26. října tohoto roku a která by měla být členským státům předložena těsně před čtvrteční neformální večeří. Vzhledem k tomu, že právě toto citlivé téma budí oprávněně největší pozornost, chtěl bych se nejprve vyjádřit právě k němu. Zpráva předsedy Evropské rady má identifikovat možné kroky k posílení evropské konvergence v rámci eurozóny, k zlepšení fiskální disciplíny a k prohloubení koordinace hospodářské politiky včetně možnosti změny primárního práva EU. Pokud se týče případné změny Lisabonské smlouvy, vláda ČR v prvé řadě podporuje myšlenku využívat v maximální možné míře možností stávajícího právního rámce. Ukáže-li se však, že v nynější složité situaci neobsahuje tento právní rámec dostatečné nástroje pro řešení ekonomické krize v eurozóně, považujeme za

25

správnější diskutovat o odpovídající změně smluv a raději zvažovat možnost přizpůsobení primárního práva potřebám eurozóny a EU, než smluvních základ kreativně vykládat či jinak ohýbat, a pohybovat se tak na hraně, někdy dokonce i za hranou toho, co smlouvy umožňují. Klíčové je však mluvit nejprve o substanci, pak teprve o formě. Jinými slovy, je třeba zjistit, co chceme s funkčností eurozóny učinit. Teprve pak následně hledat právní cesty k uskutečnění sledovaného cíle. Tímto cílem by z našeho pohledu mělo být výraznější posílení fiskální a makroekonomické disciplíny a vymahatelnosti dohodnutých pravidel. Vláda ČR může podpořit takové změny primárního práva, které by tuto potřebu reflektovaly a zároveň se omezily pouze na členské státy eurozóny. Výsledkem by měla být dlouhodobá stabilizace veřejných financí zemí eurozóny, která je nezbytným předpokladem dalšího fungování hospodářské a měnové unie; i celé Evropské unie. I v rámci eurozóny by se však navrhované změny a přísnější opatření např. v podobě zásahu do rozpočtové politiky jednotlivých členských států měly týkat primárně těch států, jež objektivně mají anebo jim hrozí ekonomické problémy. Neměly by být aplikovány generálně na všechny státy EU. S ohledem na nutnost rychle reagovat na současnou situaci preferuje vláda ČR co nejefektivnější a zároveň co nejtransparentnější řešení. ČR plně podporuje diskusi o krátkodobých řešeních situace, zároveň ale nelze zapomínat na to, že k překonání krize bude potřeba více času. A udržitelnost řešení bude závislá na úspěchu opatření střednědobých a dlouhodobých. Ve skutečnosti žádná rychlá a jednoduchá řešení neexistují. Nelze si kupovat důvěru trhů. Tu můžeme získat pouze dlouhodobými hospodářskými reformami, nikoliv kouzelným mávnutím proutku či spíše rotorů tiskáren Evropské centrální banky. Co se týče institucionálních aspektů, je vláda ČR toho názoru, že by neměly vznikat žádné nové instituce či formáty. Naopak je třeba využít existujících institucí EU. Při diskusi o zapojení komise a dalších orgánů je však třeba dbát na zachování meziinstitucionální rovnováhy a věnovat náležitou pozornost tomu,a by komise v uvažované nově posílené proceduře při nadměrném schodku byla především procedurální a kontrolní a aby nezasahovala do kompetencí členských států určováním konkrétních opatření při stanovování hospodářské politiky. Současně je ČR pevně přesvědčena, že změny v budoucím fungování eurozóny nesmí vést k fragmentaci EU a k vytváření zvláštních bloků členských států či diskusních fór uvnitř EU. Rozumíme specifickým potřebám hlubší integrace zemí eurozóny a považujeme je za zcela legitimní. Nesmí však ohrozit fungování celé EU, např. určováním pravidel pro fungování vnitřního trhu. Základním formátem musí zůstat formát 27 členských států. Přestože se uvažovaná změna primárního práva má dotýkat pouze členských států eurozóny, je nezbytné důsledně dbát na to, aby do debaty o ní byly řádně zapojeny všechny členské státy EU. ČR jakožto stát, který se zavázal přijmout euro, má na diskusi o budoucí podobě eurozóny eminentní zájem. Nyní mi dovolte stručné vyjádření k jednotlivým tématům dle návrhu závěrů Evropské rady. Nejprve tedy k hospodářské politice. První bodem prosincové Evropské rady bude tradičně hospodářská politika. Pravděpodobně nejdůležitějším bodem bude již popsaná zpráva stálého předsedy Evropské rady. Návrhu závěrů se však týká i "Roční analýza růstu" či "Paktu pro euro plus".

26

Komise zveřejnila 23. listopadu 2011 Roční analýzu růstu 2012. Dokument zahajuje tzv. druhý evropský semestr pro rok 2012, který nově zahrne prvky posíleného hospodářského řízení. Vydání roční analýzy růstu bylo v souladu se zadáním Evropské rady z 23. října 2011. Cílem tohoto kroku je prodloužení období pro přípravu a examinaci národních programů reforem a pro formulaci specifických doporučení členským státům. Pro rok 2012 komise doporučuje, aby se úsilí EU a členských států koncentrovalo zejména na následujících 5 priorit: 1. Provádění diferencované, růst podporující fiskální konsolidace. 2. Obnovení normálních podmínek úvěrování ekonomiky. 3. Podpora růstu a konkurenceschopnosti pro dnešek a zítřek. 4. Snižování nezaměstnanosti a sociálních dopadů hospodářské krize. 5. Modernizace veřejné správy. Vláda ČR vnímá včasné předložení Roční analýzy růstu 2012 už v listopadu tohoto roku jednoznačně pozitivně. Pokud jde o předložení národního programu reforem a konvergenčního programu, preferuje vlády ČR ponechání dostatečného prostoru pro jejich přípravu. Proto upřednostňujeme nepředsouvat termíny jejich předložení již na polovinu dubna, ale ponechat stávající praxi. Pro vládu ČR je zásadní, aby se v současné nelehké situaci nezapomnělo, že základem budoucího růstu a konkurenceschopnosti EU jsou opatření dlouhodobá, především konsolidace veřejných rozpočtů a strukturální reformy. Z těchto důvodů vláda ČR podporuje důraz, který je v závěrech kladen na aktuální návrhy a kroky v oblasti vnitřního trhu. Vláda ČR vnímá opatření podporující konkurenceschopnost, růst a stabilitu EU především jako účinný nástroj dlouhodobé prevence hospodářských krizí. Posílení vnitřního trhu je politickou prioritou vlády ČR včetně rychlého přijetí 12 klíčových opatření Aktu o jednotném trhu. Za velmi důležitý považuje ČR v tomto kontextu jednak snazší přístup malých a středních podniků k financování svých aktivit a dále i zefektivnění systému uznávání odborných kvalifikací určitým snížením počtu regulovaných profesí. I přesto, že ČR není členem Paktu euro plus, uznává jeho potenciál a inkluzivní povahu, zejména možnost hodnocení závazku paktu Evropskou radou jako celkem. Nyní velmi stručně k energetice, která bude také projednávána na této Evropské radě. Co se týče energetiky, jedná se pochopitelně o klíčovou prioritu české vlády. Poslední vývoj týkající se severojižního propojení vedení zemního plynu z Polska do Chorvatska představuje dobrý příklad iniciativy s evropským rozměrem, který by měla být zmíněna v návrhu závěrů Evropské rady. Vláda ČR má dále zato, že o návrzích směrnice k energetické účinnosti a nařízení k transevropské energetické infrastruktuře je třeba ještě vést diskusi, neboť v případě těchto témat platí dvojnásob, že by kvalita výsledného textu měla mít přednost před rychlostí jeho schválení. Jaderná energetika je pro ČR tématem, jemuž musí být věnována náležitá pozornost. S ohledem na předloženou zprávu Evropské komise je třeba mít na paměti, že zátěžové testy jaderných elektráren stále pokračují. Zpráva komise je prozatímní a zahrnuje pouze předběžná vodítka pro možná konkrétní opatření. Tento fakt by měl být patřičně reflektován i v návrhu závěrů Evropské rady. K dalším tématům, která budou na Evropské radě zmiňována. Evropská rada bude diskutovat také o rozšíření Evropské unie. Vláda ČR v této souvislosti

27

podporuje udělení kandidátského statusu Srbsku a zahájení přístupových rozhovorů s Černou Horou. Pokud jde o rozšíření schengenského systému, vláda ČR podporuje bezodkladné přijetí Bulharska i Rumunska do Schengenu z důvodu splnění podmínek stanovených přístupovou smlouvou, tj. úspěšného ukončení schengenského hodnocení a pozitivního stanoviska Evropského parlamentu. V oblasti vnějších vztahů dojde také na diskusi k situaci v Íránu. Vláda ČR podporuje pokračování nezávislého vyšetřování vedeného Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Situace v Íránu by měla nadále zůstat klíčovou prioritou mezinárodního společenství. Ve věci příštího víceletého finančního rámce vezme vláda ČR na vědomí zprávu protokolu polského předsednictví, její projednávání se nicméně na Evropské radě neplánuje. Maximálně hodláme podporovat dánské předsednictví v úsilí o co nejvýraznější přesun při negociacích o finanční perspektivě, možnost dosáhnout dohody do konce roku 2012 bereme ale s rezervou. Dámy a pánové, tolik tedy stručné představení budoucího summitu, a já vám děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Já vám také děkuji, pane ministře, a

prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nejdříve musíme určit k tomuto bodu zpravodaje. Navrhuji vám, aby se jím stal pan senátor Luděk Sefzig, předseda VEU. Pane senátore, nemáte námitky? Nemáte. O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvorum je 24. Kdo souhlasí s návrhem na to, aby zpravodajem byl pan senátor Sefzig, prosím, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Návrh na určení zpravodaje byl schválen. Registrováno 48, kvorum bylo 25; 32 pro, proti nebyl nikdo. Slovo má nyní předseda VEU pan senátor Luděk Sefzig. Prosím. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji opět za slovo. Pane místopředsedo, vážený

pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, opět jsme vyslyšeli velice podrobnou zprávu o tom, co se tentokrát chystá na zítra a pozítří. Ač původně byl plánován tento summit jako jednodenní, je, myslím – vzhledem k obecné situaci nejenom v eurozóně, ale i v evropském integračním procesu – velice vhodné, že jednání bude dvoudenní. A nebude se odehrávat někdy o pracovní večeři v deset až v jednu nebo ve dvě hodiny v noci, jak se také často při jednodenních setkáních stává. My všichni očekáváme, jaká bude definitivní zpráva stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, protože zatím není k dispozici. Ale určitě tam bude zcela zásadní zpráva, která v prvé řadě bude reagovat na vývoj v hospodářské situaci v eurozóně i mimo eurozónu. Z toho důvodu očekáváme, že budou probíhat jednání tzv. zaživa, kdy určitě budou zvažovány otázky, jakým způsobem a zda vůbec měnit primární právo. To je asi nejzásadnější, co v souvislosti se zajištěním stability eurozóny bude připadat v úvahu. Já sám, když jsem probíhal s kolegyněmi z evropského oddělení, kterých těch článků a kterých odstavců primárního práva se navrhované změny mohou dotýkat, tak jsme došli k závěru, že pravděpodobně bude využíván čl. 126 ze Smlouvy o fungování EU. S tím, že bude nejspíš měněn buďto Protokol 12 nebo 14. Protokol 12 hovoří o zajištění hospodářské stability, tedy fiskální stability. Protože se v poslední době nejvíce skloňují slova o vytvoření tzv. fiskální unie, lze předpokládat, že to budou právě tyto články. Může to být i čl. 14, který se vysloveně týká jenom euroskupiny. Ale domnívám se, že ta původní ambice bude větší. Přesto bych se velice držel toho, co nám pan ministr sdělil, že vláda bude 28

přistupovat velice obezřetně ke změnám primárního práva. To si myslím, že by mělo vyhovovat i parlamentním komorám. Právě čl. 126 Smlouvy o fungování EU umožňuje, aby bylo použito toho tzv. zvláštního legislativního postupu po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou – by mohlo být přijato jednomyslné vhodné ustanovení, které by pak nahradilo Protokol buď č. 12 nebo čl. 14. To znamená, že by byly obejity parlamenty, což já se domnívám, že by vůbec nebylo vhodné. Dokonce mám určité podezření, ač jsme tak původně nezamýšleli, že by mohly být obejity i naše jednací řády, euronovelou jednacích řádů – a z tohoto důvodu se domnívám, že by měly být využity všechny možné procesy, které umožňuje Lisabonská smlouva. Procesy jsou poměrně dobře popsané právě v článcích, které jsem zmínil. Je pravda, že se nejspíš rada nespokojí s tím, že by šlo o pouhá doporučení a že by trest v podobě neplnění doporučení byl vytvářen až sekundárně nejdříve uveřejněním na desce, portálu a později vymáháním sankcí, omezením přístupu ke kohezním fondům atd. atd. Přesto si myslím, že přístup české vlády je správný, věnovat se více obezřetněji změnám primárního práva, protože např. balíček, který byl přijat během polského předsednictví, ten "europakt šesti opatření", tak jednoznačně vede k závaznosti udržování fiskální stability. To je, myslím, asi to nejdůležitější, co teď EU čeká. Mně se líbí i postoj české vlády z toho důvodu, že vidím EU, toto soustátí jako vynikající soutěžní terén, a nikoliv věc, která by měla unifikovat jeden přístup k hospodářské politice. Protože budeme-li takto silně unifikovat jednotlivá hospodářství v jednotlivých členských státech, tak se zbavíme úžasného hřiště pro vytváření kvalitní hospodářské soutěže o co největší efektivitu spravování veřejných statků a nakonec i celého fungování hospodářství. Proto je pro mě vyjádření Angely Merkelové a Sarkozyho spíše varováním před tím, abychom se nezbavili – jako EU – tohoto vynikajícího soutěžního prostředí, které velice urychlovalo v minulosti, v minulých desetiletích hospodářský rozvoj Evropy; a nebylo to jenom po druhé světové válce. Bylo to i později. Bylo to i po posledním rozšíření, jak jsme byli svědky, i my, kteří využili rozšíření i my, v ČR, kdy byl jednoznačně vidět výsledek výhra-výhra, win-win. Stoupala ekonomika nejenom ve SRN, v Rakousku. Ale stoupal ekonomický rozvoj i v nově přistoupivších zemích. Proto raději volme soutěž o co nejefektivnější věc a dodržování pravidel, která jsme si sami určili. Je pravda, že EU jen málo nařízení, která předtím vydala, pak záhy neporušila. Ale o to více bychom se měli snažit vlastní nařízení neporušovat. Náš výbor navštívil v minulém týdnu Kosovo i Černou Horu. Mohu jen potvrdit slova pana ministra, že je skutečně zájem o to, aby byly zahájeny přístupové rozhovory s Černou Horou. Situace je tam nepodstatně lepší než v Kosovu, které ještě bude muset na silnější integrační proces možná několik měsíců, možná i málo let čekat. Černá Hora je připravena rozhovory zahájit. Stejně tak náš výbor opakovaně podporuje i rozšíření kandidatury na Srbsko, především jako ocenění toho, co za poslední měsíce Srbsko ve své integrační snaze do EU dokázalo a udělalo, vůbec to pro ně nebylo jednoduché. O tom budeme hovořit zítra nebo pozítří v bloku pana ministra Kalouska, který bude zpravodajovat právě strategii rozšíření EU, tak o tom více hovořit nebudu. Ještě bych se rád i zmínil o věci, která souvisí s návštěvou ministra pro evropské záležitosti Rumunska, který v doprovodu paní velvyslankyně navštívil včera Senát, kde jsme s ním měli možnost diskutovat na téma přistoupení do schengenského prostoru. A opět mohu za kolegy senátory podpořit pozici české

29

vlády, aby – bude-li potvrzeno splněno všech informačních kritérií Schengenu v Rumunsku i v Bulharsku, a Rumunsko to již před několika měsíci splnilo a řádně o tom referovalo, řádně notifikovalo svá opatření – tak by neměl být kladen odpor, nyní už pouze ze strany Holandska, a Holandsko by mělo vystoupit z té blokace a měly by být otevřeny hranice schengenského prostoru pro tyto dvě naposledy přistoupivší země do EU. Nebudu komentovat situaci v Iránu. Nebudu ani komentovat to, jakým způsobem bude jistě zmíněna oblast energetiky. Jenom připomenu, že energetika patří mezi typická evropská témata. I když energetický mix si vytváří každý stát sám, tak praxe ukazuje, že pokud se soustředí snaha, nejenom distribuce, ale i snaha o vyjednání s dodavateli energetických zdrojů třeba na úroveň Komise, nebo na úroveň Rady, kdy je pověřen jeden člen Rady, může to být i vysoká představitelka pro vnější akci, pro službu vnější akce paní baronka Ashtonová, takže dojde k vyjednání lepších podmínek. Naposledy to ukazuje příklad Polska, které si bilaterálně vyjednalo se svými ruskými dodavateli daleko horší podmínky, než později vyjednala Komise, a Polsko velice rádo přijalo lepší podmínky vyjednané Komisí. I to jsme opakovaně v Senátu zdůrazňovali, a ani tady nebyl rozpor s pozicí vlády. Vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych ten krátký komentář k podrobné zprávě pana ministra ukončil a opět mi dovolte, abych vás požádal – navrhuji hlasovat, abychom tento materiál, tuto zprávu vlády vzali na vědomí. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane předsedo, pane

zpravodaji, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Není se k čemu vyjádřit, zbývá nám hlasovat o návrhu na usnesení, to je o návrhu vzít na vědomí zprávu, kterou přednesl pan ministr Pospíšil. O tomto návrhu budeme po znělce hlasovat. V sále je přítomno 48 senátorek a senátorů, kvorum je 25. Byl podán návrh, abychom zprávu, tedy informaci vlády o pozicích vlády na jednání EK ve dnech 8. až 9. – tedy zítra a pozítří vzali na vědomí. O tomto návrhu budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji. Hlasování pořadové číslo 12 skončilo, ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 se 31 vyslovilo pro návrh vzít na vědomí, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji. Pan předkladatel tady zůstává, protože dalším bodem našeho dnešního programu je 4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací podepsaná v Baku dne 17. května dne 2011 (senátní tisk č. 165) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 165. V zastoupení předsedy vlády ho uvede ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil. Prosím.

30

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, velmi stručně bych představil smlouvu, která byla uzavřena mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. Potřeba této smlouvy je dána tím, že se posiluje spolupráce mezi Ázerbájdžánem s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a EU a tím se také posílí vztahy a bilaterální spolupráce s Českou republikou. Lze tedy usuzovat, že do budoucna tato intenzivní bilaterální spolupráce bude spojena i s výměnou utajovaných informací. Sjednání smlouvy o ochraně utajovaných informací se tak v tomto kontextu jeví jako výhodné pro obě strany. Česká republika je připravena spolupracovat s Ázerbájdžánem v bezpečnostní oblasti na úrovni ministerstev vnitra, například v úrovni policejních složek a obrany, sdílení zkušeností, podpora reforem a transformace vojsk. Smlouva upravuje standardní instituty, které takovéto smluv upravující utajované informace v zásadě obsahují. Například rovnocennost stupně utajení, podmínky přístupu k utajovaným informacím a nakládání s nimi, předávání utajovaných informací, uznávání bezpečnostních oprávnění, spolupráce mezi bezpečnostními úřady obou zemí, režim utajovaných smluv a režim návštěv vyžadujících přístup k utajovaným informacím. Smluvní strany se dohodly, že v rámci této smlouvy budou předávány jen utajované informace do stupně utajení tajné. Tato smlouva byla podepsána v Baku dne 17. května 2011 velvyslancem České republiky v Ázerbájdžánu a velvyslancem Ázerbájdžánu v České republice. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Konstatuji, že garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 165/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Štětina. Toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové. Tento senátní tisk č. 165, kde se předkládá Parlamentu České republiky vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva, kterou nám zde vysvětlil pan ministr, tato smlouva byla podepsaná už 17. května 2011. Bylo to v Baku. Organizační výbor přisoudil našemu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost tento tisk 14. září 2011 a náš výbor tento tisk projednal 9. 11. 2011 a po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Dušana Navrátila, ředitele Národního bezpečnostního úřadu, mé zpravodajské zprávě a po rozpravě přijal náš výbor usnesení č. 146, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy. Tolik moje zpravodajská zpráva. Poprosím vás v rámci obecné rozpravy, pane předsedající, o mé krátké vyjádření. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Zcela určitě. Děkuji vám. Otevírám tedy obecnou rozpravu, přihlásil se do ní kolega Štětina, i když tak učinil ústně, ale to je v pořádku, samozřejmě, takže má slovo. Senátor Jaromír Štětina: Bylo to rychlejší, pane předsedající, než jsem

stačil zmáčknout knoflík. Děkuji za slovo. Bezesporu je Ázerbájdžán tím nejdůležitějším strategickým partnerem ze všech tří jihokavkazských zemí

31

východního partnerství. A to především co se týče energetických zdrojů, diverzifikace energetických zdrojů, o které především v naši spolupráci s Ázerbájdžánem jde. Nezapomeňme, že z Ázerbájdžánu dnes vedou od Kaspického moře k Černému moři tři velmi důležité energovody. První je starý energovod, ropovod Baku–Tbilisi–Poti. Nedávno otevřený nový ropovod Baku–Tbilisi– Džejchan, ten je pro naši ekonomiku obzvlášť důležitý, protože z onoho ropovodu Baku–Tbilisi– Džejchan, který vede na jižní pobřeží Turecké republiky, jímž naše republika pokrývá 15 % vší spotřeby ropy, a to není málo. Další velmi důležitý energovod je plynovod Baku–Tbilisi–Erzurum, který již funguje a je velice důležitý pro Evropu v případě, že by se podařilo prosadit plynovod Nabucco z východního Turecka do Evropy, protože by byl již hotovou přirozenou zdrojnicí plynu pro tento plánovaný plynovod. V celkové situaci, která nastala na jižním Kavkaze po okupaci části Gruzínské republiky ruskou 58 armádou v srpnu roku 2008, nesmíme zapomínat na to, že to byl právě terminál ropovodu Baku–Tbilisi–Poti, který obsadila armáda ruské federace, když vstoupila do Gruzie. Ona nevstoupila pouze do Jižní Osetie v ty srpnové dny. Celou řadu dní kontrolovala právě tento terminál, což svědčí o tom, že Ruská federace má v úmyslu kontrolovat tyto energovody. To jsou jedny z posledních energovodů, které vedou z východní části evropského kontinentu, resp. ještě z východnějších sibiřských částí k nám, které ještě nejsou kontrolovány Kremlem. Proto je tak strašně důležité, abychom zesilovali všechny vztahy s Ázerbájdžánskou republikou a s Gruzínskou republikou, které mimochodem mají dnes velmi přátelské styky mezi sebou a očekávají naši podporu. Proto já doporučuji, abychom ratifikovali tuto smlouvu. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se,

kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikdo. Rozpravu končím. Pan senátor Štětina se vyjádřil, pan navrhovatel – pan ministr Pospíšil se nebude vyjadřovat. Takže nám zbývá jedině hlasovat, a to o jediném návrhu, který byl podán. Ten návrh zní: Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy – já to pak přečtu ještě po znělce celé. Budeme hlasovat o návrhu: Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací podepsané v Baku dne 17. května 2011. V sále je přítomno 49 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí je 25. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Návrh byl přijat. V hlasování pořadové číslo 13 se ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 vyslovilo pro 34, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli a také panu zpravodaji. My otevřeme projednání dalšího bodu, kterým je

32

5. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1, podepsaná v Haagu dne 15. června 2011. (senátní tisk č. 171) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 171. Uvede ho opět ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zastupuje předsedu vlády Petra Nečase. Máte slovo, pane ministře. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, já velmi stručně uvedu tuto v zásadě technickou mezinárodní smlouvu, kterou máte k dispozici. Je to v zásadě Dohoda o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1. Předmětem této smlouvy je více méně otázka právního režimu takovéhoto speciálního objektu, který byl vybudován v prostoru terénního pracoviště Vyškov, divize VTÚO Brno, OP 026 Šternberk, státní podnik. Je třeba ovšem v úvodu říci, že Česká republika ratifikovala Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, dále jen Úmluva, 6. března 1996 a plně zajistila její implementaci do českého právního řádu zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní ve znění pozdějších předpisů. Tato Úmluva opravňuje smluvní státy, aby v rámci svých výzkumných, zdravotnických, farmaceutických ochranných účelů vyráběly určitá daná množství látek seznamu 1. V případě tzv. objektu pro ochranné účely seznamu 1 vlastní souhrnná výroba nesmí převýšit 10 kg za rok. Podmínkou k zahájení výroby látek seznamu 1 je právě sjednání výše uvedené dohody. Tato dohoda – to jsem ještě zapomněl zdůraznit – mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických látek je stavěna právě na základě původního smluvního rámce, to je ona Úmluva z roku 1996. Proto jsem zde také Úmluvu takto zdůraznil. Vyrobené látky seznamu 1 budou použity pro výcvik chemických specialistů Armády ČR, příslušníků armád NATO i dalších zahraničních armád a dále budou využity v oblasti výzkumu a vývoje prostředků detekce bojových chemických látek, prostředků individuální ochrany. Předložený materiál je plně v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi českého právního řádu. Je v souladu také se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv, kterým je Česká republika vázána, a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Vláda České republiky vyslovila souhlas se sjednáním dohody svým usnesením č. 762 ze dne 27. října 2010. Dohoda byla schválena na jednání výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní dne 4. 5. 2011 a následně podepsána velvyslancem České republiky v Nizozemsku a stálým představitelem České republiky při Organizaci pro zákaz chemických zbraní panem Jaroslavem Horákem. Dohoda byla již projednána na 14. schůzi zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR dne 12. října 2011 a na 14. schůzi výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR dne 9. listopadu 2011 a oběma výbory byla doporučena k ratifikaci. Mám-li shrnout, pokud Česká republika jako člen mezinárodního společenství, která má právní vztahy vůči Organizaci pro zákaz chemických zbraní, chce vyrábět určité chemické látky, pak je nutné přijmout tuto dohodu tak, abychom splnili veškeré

33

mezinárodní podmínky, které nám z naší účasti v mezinárodním společenství a v těchto organizacích ze smluv vyplývají. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 171/1. Zpravodajem výboru je opět pan Jiří Pospíšil, tentokrát pan senátor Jiří Pospíšil, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Je to v režii pánů Pospíšilů. Senátor Jiří Pospíšil: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, řekl bych, že my nejsme, přestože jsme úplní jmenovci, vůbec příbuzní. Pan ministr nás tady v podstatě seznámil na mikrofon s tím, kdy byla schůze, která to byla schůze našeho výboru a jak dopadla. Takže já bych k tomu řekl, že náš výbor jednomyslně doporučil Senátu, aby vyslovil souhlas s ratifikací této smlouvy. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Můžeme – a musíme – přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat po znělce. Budeme hlasovat o návrhu výboru, který zní: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1, podepsané v Haagu dne 15. června 2011. Konstatuji, že v jednacím sále je přítomno 51 senátorek, resp. senátorů, což znamená, že kvorum je 26. O návrhu, který jsem přečetl, dávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 14 skončilo, přičemž z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 se pro vyslovilo 35, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. My využijeme přestávky mezi dvěma body a vyměníme se u stolku.

Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Dalším bodem k jednání je

Zelená kniha – Posilování vzájemné důvěry v evropském soudním prostoru – Zelená kniha a uplatňování právních předpisů EU souvisejících s trestním soudnictvím v oblasti zadržení. Materiály máte jako senátní tisk č. K 067/08 a K 67/08/01. (Nesouhlasná gesta z pléna.) Já se omlouvám, tady jsme přehodili tisky, všechno zpět. Projednávat budeme tisk:

34

6. Výroční zpráva za rok 2010 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty. (evropský senátní tisk č. K 068/08) Tento materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. K 068/08 a K 68/08/01. Prosím pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který už se netváří odmítavě, takže toto akceptuje a zastoupí předsedu vlády Petra Nečase. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, paní předsedající, dámy a pánové, jen velmi stručně uvedu tuto výroční zprávu za rok 2010, která se zabývá analýzou vztahů EK s vnitrostátními parlamenty. Je třeba do úvodu naší debaty říci, že výroční zprávu o vztazích EK s vnitrostátními parlamenty předkládá Komise pravidelně již šestým rokem, přičemž tato zpráva za rok 2010 je první, která je souhrnným hodnocením ročního fungování nově nastaveného mechanismu kontroly subsidiarity zavedeného Lisabonskou smlouvou. Tento mechanismus rozšířil možnosti národních parlamentů, ovlivnit podobu legislativních a nelegislativních aktů EU. Jak zpráva Komise i dosavadní projednávání v Senátu ukazuje, má tento nový komunikační nástroj mezi Komisí a národními parlamenty své klady i nedostatky. Je to také proto, že ne pro všechny národní parlamenty je evropská agenda prioritou a ne všechny plně využívají možností, které jim Lisabonská smlouva poskytla. Vláda ČR proto velice oceňuje aktivní přístup Senátu k evropské agendě, který se projevuje i v komunikaci s Komisí. Zpráva Komise řadí Senát PČR s jeho 29 zaslanými stanovisky mezi nejaktivnější komory, to je třeba zde zdůraznit. Vedle portugalského parlamentu a italského senátu. Prioritou vlády však i nadále zůstává úzká spolupráce s oběma komorami Parlamentu ČR, zejména jejich evropskými výbory a debata o vládou prosazovaných pozicích k jednotlivým unijním agendám, návrhům a dokumentům na národní úrovni v rámci této komunikace, kde my vnímáme jako mimořádně důležité komunikovat s oběma, řekněme, specializovanými tělesy obou komor Parlamentu. Dámy a pánové, tolik tedy stručné představení této výroční zprávy. Já vám děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře.

Prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 068/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Sefzig, a toho teď prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Seznámím vás velice stručně spíše formou komentáře s tím, co výbor pro záležitosti EU projednal a k čemu přijal usnesení. My se každoročně zabýváme touto zprávou, která hodnotí vztah vnitrostátních národních parlamentů s komisí. Neděláme to proto, že tam často slýcháme na naši aktivitu pochvalná slova, naopak jedna odrážka našeho usnesení hovoří o tom, že nelze pouze hodnotit kvantitativní údaje počtu zaslaných politických stanovisek, protože, jak víte, tak Senát nenadužíval tu možnost zaslat to tzv. odůvodněné stanovisko při zjištění rozporu se subsidiaritou.

35

Naše usnesení se hlavně zabývá praktickou stránkou komunikace národních parlamentů s komisí, tedy tak, aby národní parlamenty se eventuálně inspirovaly tím, co děláme pravidelně my. Když pošleme komunikační dokument komisi, čekáme na odpověď komise, a pak zpravodaj, který připravoval usnesení a celou dobu zpravodajoval daný tisk, na závěr ještě hodnotí odpověď komise a finální stanovisko, které vyjednala vláda v komisi, a musíme říci, že touto vlastně kontrolou druhého řádu dokážeme jednak zjistit, jaká výtěžnost těch našich stanovisek v komisi je, protože ne vždy to závisí pouze na komisi, to závisí ještě na ostatních institucích včetně Evropského parlamentu. A pak je samozřejmě dobré zjistit, jaké vůbec má možnosti národní parlament, ať je to český Senát, a nebo jiné komory ve vztahu ke komunikaci, v komunikačním vztahu s komisí a ostatními evropskými institucemi. Nám se toto vyplácí, protože v tom hodláme i pokračovat. Většinou zohledňujeme stanovisko dožádaných výborů prakticky na 99 %, to, co doporučí odborný výbor, evropský výbor přímo možná upraví jen formu, někdy doplní nějakou drobnost, která má spíš obecný charakter a není tak specifická, protože k té specifické věci se v dostatečné míře vyjadřují dožádané výbory. Zároveň také upozorňujeme na rezervy, které při této komunikaci máme ne jako Senát, ale jako celé to těleso evropských výborů. Domníváme se, že KOZAK, tedy setkání předsedů evropských výborů, není zatím plně využit, a velice se obáváme toho, aby se KOZAK stal pouhým diskuzním fórem, a aby nekontroloval přijatelnost a odpovídající úroveň toho rozhodovacího procesu, tedy aby právě kontroloval subsidiaritu. Subsidiaritu, tzn. určení úrovně rozhodování, abychom se neprolamovali tam, kam to není vhodné, nebo nepředávali pravomoci ukvapeně na vyšší úroveň. Nebo naopak, aby nám rozhodovací pravomoci evropská úroveň neodebírala. S uspokojením jsme konstatovali, že se vyvinul velice dobře nástroj, komunikační nástroj našich stálých zástupců v Bruselu. A já se dokonce domnívám, že tento nástroj je efektivnější, než je výměna informací na té společné síti, která se jmenuje ALTEX. ALTEX má značné rezervy, mj. i v dostupnosti pracovních jazyků, i na to naše usnesení upozorňuje. To usnesení máte k dispozici, posledním bodem tohoto usnesení je, že upřednostňujeme – u těch komunikačních dokumentů bychom upřednostnili, kdyby komise nám odpověděla, klidně opožděně, i po lhůtě k odpovědi vhodné, ale aby zhodnotila všechny odpovědi, které dostala od národních parlamentů. Naše usnesení je velmi pracovní, je takové praktické, není politické, jedná se spíš o proceduru a věnuje se proceduře toho, jak zdokonalit komunikaci mezi komisí a mezi vnitrostátními parlamenty. Já si dovolím vás požádat, abyste toto doporučené usnesení, tedy tisk K 068/08/02, abyste ho přijali ve svém hlasování, abyste se s ním ztotožnili, abychom je mohli komisi i kolegům v národních komorách odeslat. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, posaďte se prosím také ke stolku zpravodajů, kde můžete zaznamenávat případné další návrhy k tomuto tisku. A otevírám rozpravu. Ptám se, jestli někdo má zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu? Pan senátor Juránek, prosím, máte slovo. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane ministře, vážená paní předsedající. Já mám ještě jednu takovou připomínku. Já sleduji, že tady hlavní téma, které se omílalo, aspoň v tom materiálu, co jsem si přečetl, byla subsidiarita. A já bych byl velmi rád, abychom si řekli, že subsidiarita u nás nefunguje, a že se to projeví právě při schvalování rozpočtu. A že se to kolikrát projevuje v rámci

36

legislativního procesu tím, že tam není uvedeno, jakým způsobem zatíží rozhodnutí, jakékoli rozhodnutí, které je přijímáno parlamentem, následně oběma dvěma komorami, tak jaký to má dopad na jednotlivé kraje a jednotlivé obce. Já bych byl docela rád, kdybyste v rámci toho se tím ještě zabývali. A v okamžiku, kdy je možné tuto záležitost napravit – mně ani tak nejde o to, diskutovat vůči Evropskému parlamentu, ale abychom se tady tuto záležitost pokusili napravit v tom vztahu mezi vládou a kraji a mezi vládou a obcemi. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a

ptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit v této rozpravě? Zdá se, že nikoli, takže ji končím. Táži se pana navrhovatele, zda chce reagovat? Pane navrhovateli? Ne. Takže pan zpravodaj. Senátor Luděk Sefzig: Ano, velice stručně zareaguji na upozornění kolegy Juránka, které je naprosto oprávněné, a protože skutečně není jenom hladina národní státy – EU, ale jsou i nižší, to znamená stát s regiony, region versus města, města versus rodiny a rodiny versus jednotlivec. Těch úrovní rozhodovacích procedur je mnoho. Já si vzpomínám, že jsem byl velice často zván do Lombardie, kde právě probíhaly diskuze o subsidiaritě právě té regionální a státní úrovně, a aby byly vidět, aby byly i řečeny zkušenosti z té úrovně o stupeň nižší, tak mě často pozvali do Milána, byly to vždycky velice zajímavé diskuze, přesně to mi teď připomněl pan kolega. A je dobře, že takové upozornění tady padlo. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl pan senátor Sefzig, a jak je uvedeno v senátním tisku K 68/08/02. Já spustím znělku. V sále je v tuto chvíli přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 28. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu výboru, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 15 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 40, proti 0. Návrh byl přijat. Děkuji panu předkladateli i zpravodaji. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu jednání, kterým je

7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 231) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 231, a uvede ho opět ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Pane ministře, máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a

pánové. Téma, které je justiční. Je to novela zákona, kterým se mění zákon 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Dovolte mi stručně uvést tuto vládní novelu, která byla přijata Poslaneckou sněmovnou.

37

Chci říci, že v tomto návrhu vláda reaguje na praktické problémy, které se ukazují a ukázaly v Čechách při aplikaci právní úpravy z roku 1994, která zavedla do českého právního systému rozhodčí řízení, jako jednu z možností, jakým způsobem řešit alternativně spory, aniž by je řešil soud. To znamená neřešil je skrze moc soudní, ale skrze řekněme neformálního rozhodce. Je třeba říci, že většina zemí EU zná ve svých právních řádech rozhodčí řízení. Je to věc, která ve funkčních právních státech je věcí velmi pozitivní, protože umožňuje rychle a neformálně řešit celou řadu sporů, např. sporů spotřebitelských. Problémem je, když tato řekněme zákonem méně upravená, méně jaksi svázaná forma řešení sporů je zneužita. Díky, že je postaveno na principu neformálnosti, tak případné zneužití samozřejmě je možné, na rozdíl od řešení sporů soudní cestou, kdy o sporu rozhoduje soud jako státní orgán, jako orgán veřejné moci. My se proto snažíme na problémy, které se v praxi ukázaly, reagovat tak, že chceme zachovat rozhodčí řízení, protože jeho pozitiva jsou jednoznačná, je to řešení celých řekněme typů sporných kauz velmi rychlým způsobem. Ale na druhou stranu chceme odstranit problémy, které praxe přináší. Nesouhlasíme proto se stanoviskem některých, zvláště na úrovni PS opozičních stran, které přímo navrhovaly zrušit rozhodčí řízení, např. pro spotřebitelské smlouvy. Důsledkem zrušení rozhodčího řízení by totiž bylo to, že by české soudy řešily o několik desítek tisíc kauz ročně více. V konečném důsledku by tedy poplatník musel vynaložit více peněz na českou justici, a nebo by to vedlo k prodloužení délky již tak velmi dlouhých soudních řízení. Proto tedy před vámi je návrh, který zachovává rozhodčí řízení, ale snaží se nastavit jasná transparentní pravidla, která by měla zamezit tomu, aby rozhodčí řízení bylo zneužíváno. To zneužití my jaksi diagnostikujeme, nebo ty případy se objevují zvláště na úseku spotřebitelských smluv, kdy jedna ze stran je znalá práva, je profesionální, zatímco druhá strana, ten spotřebitel, často smlouvu uzavírá, aniž by se důkladně seznámila s tím, co je obsahem smlouvy. Pak jsou uzavírány spotřebitelské smlouvy, které kdesi dole na konci drobným písmem stanovují, že spory z takovéto smlouvy nebude řešit klasický soud, ale bude je právě řešit tak nějaký rozhodce. Těmto řekněme částem smluv říkáme takzvané rozhodčí doložky. Často se nám v praxi stává, že občané jsou překvapeni, že podepsali smlouvu, která má být řešena rozhodcem, nebo spory z té smlouvy mají být řešeny rozhodcem, nikoli klasickým soudem. Proto také jedno z opatření, které vládní návrh přináší, je to, že rozhodčí doložka bude muset být na samostatném papíru přiložena ke spotřebitelské nebo jiné smlouvě, tak aby občan přesně a jasně viděl, že se jedná o věc, která nesouvisí se samotným obsahem smlouvy, že souvisí s řešením případných sporů vzniklých na základě smlouvy. Spotřebitelská rozhodčí doložka se také bude samostatně podepisovat. Návrh zákona přináší celou řadu prvků, které budou chránit občana v případných rozhodčích řízeních. A která hlavně přinášejí transparentní pravidla pro rozhodčí řízení. Stanovujeme celou řadu povinností pro rozhodce jako takové. Do zákona dáváme povinnost vysokoškolského vzdělání pro rozhodce. Rozhodce bude muset být zapsán - a to právnického vzdělání – rozhodce bude muset být zapsán do seznamu rozhodců, který povede ministerstvo spravedlnosti. To znamená každý, kdo chce být rozhodcem, musí být takto zapsán do seznamu rozhodců a splňovat zákonné podmínky. Co je důležité, jsou dále stanoveny podmínky typu bezúhonnosti, atd. Já osobně za velmi důležité považuji to, že do zákona nově byla stanovena pravidla pro

38

přezkoumání rozhodčího nálezu. Pokud se ukáže, že rozhodčí nález je v rozporu např. se spotřebitelským právem, protože se to týká spotřebitelských smluv, pak bude možné, aby přezkum učinil nezávislý soud. To znamená podpis rozhodčí doložky, respektive přijetí rozhodčího řízení jako způsobu řešení sporu, nevylučuje následnou možnost soudní moci, aby věc přezkoumala. To se domnívám, že je mimořádné důležité z pohledu ochrany práv spotřebitele nebo obecně občana, který uzavírá určitý typ smluv, nemá pak nastoupit rozhodčí řízení. Dámy a pánové, já ty věci dál nebudu zdržovat. Nicméně konstatuji, že tento návrh zákona je velmi dlouho diskutovaným kompromisem mezi jednotlivými politickými stranami, mezi experty na rozhodčí řízení a mezi různými spotřebitelskými svazy, které chrání práva spotřebitele. Jedná se podle mě o dobrou a vyváženou novelu, která má zachovat rozhodčí řízení jako jeden ze způsobů rychlého a méně formálního řešení sporů. A na druhé straně má výrazně snížit, nebo dokonce úplně eliminovat možnosti zneužití tohoto institutu vůči té méně informované, dá se říci slabší straně, která uzavírá určitou smlouvu. Dámy a pánové, tolik tedy vyjádření k tomuto návrhu. Co se týče návrhu vašeho příslušného výboru, k tomu se ještě případně vyjádřím v rozpravě, ale alespoň k jedné věci se vyjádřím. Váš příslušný ústavně-právní výbor navrhuje, aby rozhodci skládali povinné zkoušky. My jsme k tomuto také diskutovali na půdě Poslanecké sněmovny, nakonec jsme se k tomuto nepřiklonili, protože se domníváme, že by se neměla z rozhodců vykonávat, vytvářet právnická profese, která bude mít obdobná pravidla, jako mají např. advokáti nebo jiné právnické profese, že tam je třeba určitý prvek ochrany a formalismu. Nicméně určitá forma neformálnosti by zde měla být zachována. To je důvod, proč máme určité problémy s tím, že by se vykonávaly určité zkoušky a že by to mělo realizovat ministerstvo spravedlnosti. Nicméně to pro nás zase není nic fatálního. Co když případně projde, že bychom s tím sekularizovat nedokázali fungovat. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli, prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 231/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miloš Malý, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miloš Malý: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a

pánové. Ústavně-právní výbor se tímto materiálem zabýval na své 30. schůzi, konané 30. listopadu 2011, a přijal usnesení pod číslem 143, s kterým vás na konci své zpravodajské zprávy seznámím. Pan ministr vás velmi podrobně seznámil s materiálem a s důvody, proč byla tato změna tohoto zákonu provedena. Je to jeden z mála zákonů, který má teprve první změnu po dlouhé době své existence. Doplnil bych ještě, co tento zákon obsahuje. Jsou to zvláštní požadavky na rozhodčí doložku, která musí být uzavírána samostatně. Pak je tam poučovací povinnost podnikatele o jejích důsledcích a stanovení dalších judikaturních náležitostí tohoto smluvního ujednání. Přísnější kritéria na osobu rozhodce, než je u rozhodců pro běžné obchodní spory, a to je stanovení požadavků vysokoškolského právnického vzdělání, zvláštní informační povinnost rozhodce spočívající v jeho povinnosti před zahájením sporu stranám

39

sdělit, zda v posledních třech letech rozhodoval ve sporu, jehož účastníkem byla některá ze sporných stran v nějakém řízení. Oprávnění vznést námitku nedostatku pravomoci rozhodců či rozhodčího soudu rozhodovat daný spor spočívající v neexistenci, neplatnosti či zániku rozhodčí smlouvy kdykoli během řízení. Stanovení odůvodnění rozhodčího nálezu – dříve nálezy nemusely být nějak odůvodňovány – a poučení podat u soudu návrh na jeho zrušení jako obligatorních náležitostí rozhodčího nálezu. Povinnost rozhodců řídit se ve spotřebitelských sporech vždy právními předpisy na ochranu spotřebitele. Toto jsou takové fatální nedostatky, které některé nálezy obsahovaly. Zavedení možnosti věcného přezkumu rozhodčích nálezů vydaných ve spotřebitelských sporech, a to z hlediska rozporu s předpisy na ochranu spotřebitele anebo zjevného rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem. Zavedení dalšího důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu soudem, kterým je skutečnost, že rozhodčí smlouva neobsahovala všechny náležitosti stanovené zákonem. Tzn. obligatorní náležitosti. Dále povinnost soudu přezkoumat i bez návrhu, zda v případě podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu spotřebitelem nejsou dány důvody pro odložení jeho vykonatelnosti. A aby byl chráněn spotřebitel. Rozšíření důvodů pro podání návrhu na zastavení řízení výkonu rozhodčího nálezu. Další změnou je rozšíření rozhodčího řízení, které se může použít i v řízeních, kdy se jedná např. o zákonu o elektronických komunikacích. Legislativní proces, ten vládní návrh novely, který byl PS předložen 25. května 2011, první čtení návrhu proběhlo na 19. schůzi PS 17. června. Návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. Ústavně-právní výbor se zákonnou předlohou zabýval na svých 2 schůzích, a to 13. září a 13. října. Přijal usnesení, jímž doporučil PS vládní návrh novely zákona o rozhodčím řízení schválit ve znění změn a doplňků obsažených v usnesení ústavně-právního výboru. Druhé čtení předmětného tisku proběhlo na 25. schůzi PS dne 25. října 2011, a kromě pozměňovacího návrhu předloženého ústavně-právním výborem, byly při něm přednesené třemi poslanci další pozměňovací návrhy. Ve třetím čtení zákonné předlohy, které se uskutečnilo na 30. schůzi PS dne 9. listopadu, pak byla tato zákonná předloha schválena. Celkem drtivě přijata 134 hlasy ze 141 přítomných poslanců. Vždy se zabývám tím, zda pozměňovací návrh nebo zákon má nějaký dopad na rozpočet státu. Tento zákon, nebo tato změna zákona nemá žádný dopad do rozpočtu, spíš tam budou mírné příjmy z poplatků. Dopad do rozpočtu obcí taktéž je nulový. Navrhli jsme v ústavně-právním výboru některé drobné změny, a to právě s ohledem na ještě větší zajištění bezpečnosti a odbornosti, která by měla být v těchto řízeních vedena. Pan ministr správně řekl, že je tam vždycky jedna strana, která je slabší, a to je spotřebitel. Proto by i rozhodce měl být kvalifikovaný. A vycházíme z toho, že je podle počtu nároku je nedostatečné, že je to jenom právník. Protože právník může být specialista třeba na určitý druh práva, a nemusí se obecně vyznat ve všech předpisech, které nezbytně jsou nutné pro rozhodování v těchto mnohdy komplikovaných věcech. Proto jsme doporučili, aby byla v rámci pozměňovacích návrhů zavedena zkouška rozhodce. A samozřejmě vycházíme z toho, že tato zkouška může být

40

nahrazena i jinými zkouškami, které už jsou vykonané na úrovni advokáta, případně odborná justiční zkouška, přičemž tyto zkoušky považujeme za velmi vhodné a velmi kvalifikované a kvalitní na to, aby osoba mohla být rozhodcem. Protože jistě advokát je dostatečně znalý práva na to, aby v těchto mnohdy komplikovaných sporech kvalifikovaně rozhodl. V tomto bodě se trošku rozcházíme s názorem ministerstva, ale znovu říkáme, že zde se vždycky nachází jedna strana, která je v postavení slabším. Rozhodce by měl být minimálně zkoušen. A měla by to být instituce, ve kterou má každý spotřebitel důvěru, a která má certifikát určité pravosti, kvalifikovanosti a odpovědnosti. Zatím děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, posaďte se prosím ke stolku zpravodajů a plňte úkoly zpravodaje. A teď se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího návrhu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Zdá se, že takový návrh tady není, takže otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? Pan senátor Malý. Senátor Miloš Malý: V rámci obecné rozpravy bych požádal zde přítomné

senátory, aby umožnili propustit tento návrh zákona do druhého čtení, abychom mohli uplatnit pozměňovací návrhy k tomuto zákonu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? Zdá se, že nikoli, takže nepadl ani návrh schválit, ani zamítnout. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k názoru pana zpravodaje? Nechce. Pan zpravodaj svůj názor už řekl. Takže vzhledem k tomu, že nepadl ani návrh schválit, ani zamítnout, otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Malý, opět. Senátor Miloš Malý: Děkuji. A v rámci podrobné rozpravy bych odkázal na

usnesení našeho ústavně-právního výboru, ve kterém ústavně-právní výbor doporučil Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze. Určil zpravodajem výboru pro projednání této schůze senátora Miloše Malého, a protože máte v příloze pozměňovací návrhy, tak podle jednacího řádu je nemusíme načítat. Takže odkázal bych tady na to a požádal bych o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a ptám se, jestli ještě někdo do podrobné rozpravy? Zdá se, že nikoliv. Takže končím podrobnou rozpravu a ptám se v tuto chvíli pana ministra, zda se chce vyjádřit? Ani nám nesdělí svůj názor na předložený pozměňovací návrh? Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Já jsem, paní předsedající, již vyjádřil svoje stanovisko v obecné rozpravě. Nicméně na vaši výzvu zareaguji, že to zopakuji. Nepodporujeme jako ministerstvo pozměňovací návrhy načtené v ústavněprávním výboru. A to z toho důvodu, že se nedomníváme, že má dojít k úplnému formalizování postavení rozhodce, tzn., že by měl skládat zkoušku. Podle našeho názoru stačí posílení zákonných podmínek. Tzn., že musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a posílení transparentnosti. Stačí to, že musí být uveřejněn ve veřejném seznamu. Vzhledem k tomu, že rozhodci jako takoví nevykonávají pouze

41

činnost ze spotřebitelských smluv, pokrývají mimořádně širokou agentu, nedovedu si ani prakticky představit, jak by se takováto zkouška realizovala, na jakou oblast správy by se zaměřila, jak by mohla být vykonávána? Opravdu si tedy myslíme, že pro posílení transparentnosti a ochrany spotřebitele, ale zachováním principu jisté neformálnosti rozhodčího řízení, na rozdíl od klasického soudce v soudním systému, se domnívám, že ta zkouška je zbytečná, protože ta zkouška by musela vypadat asi jako kvazi soudní zkouška a pak by se více méně začal pomalinku stírat rozdíl mezi postavením soudce a postavením takovéhoto rozhodce. K tomu bychom mohli ad absurdum dojít i tím způsobem, že bychom měli garantovat nějakou zákonnou či dokonce ústavní nezávislost rozhodce a takto postupně opravdu přibližovat rozhodce soudci. Ale to je podle mého názoru teoreticky chybný koncept. To je důvod, proč ministerstvo dává k tomu negativní stanovisko. Nicméně pokud přesto tento návrh bude přijat, my to budeme respektovat. Je to spíše, řekněme, o pohledu na to, jak hodně má být postavení rozhodce formalizováno nebo kde má jít ta jistá forma neformálnosti, která je charakteristickým znakem rozhodčího řízení. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli za podrobné zdůvodnění vašeho názoru. A v tuto chvíli může reagovat pan garanční zpravodaj, a zejména nás seznámit s postupem hlasování. Senátor Miloš Malý: Moc se omlouvám, že je to v podstatě jakoby replika

na repliku. Ale díky tomu, že rozhodci, speciálně v těchto sporech v souvislosti se spotřebitelskými úvěry, si nadělali velmi špatné jméno, tak jenom to, že někdo je právník, ještě neříká, že bude dobrým rozhodcem, že vůbec bude znát předpisy na ochranu spotřebitele, jak pan ministr před malou chvílí sdělil, že to je jeden z požadavků, který by měli dodržovat. A je hrůza, když zjišťujeme, že by měli vůbec vědět o tom, že nemohou rozhodovat v rozporu s platnými právními předpisy. A je to opravdu jednání, kdy osoby, které stojí proti sobě, mají jedna slabší postavení, jedna silnější, a mají mít důvěru k tomuto orgánu, který de facto je na základě zákona zřízen. Proto je stanovisko našeho ústavně-právního senátního výboru takové, jaké je. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pane zpravodaji, ještě poprosím, abyste nám řekl, jakým způsobem se bude hlasovat. Senátor Miloš Malý: Můžeme hlasovat en bloc, protože pozměňovací návrh je celkem jednoduchý a souvisí. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Nyní tedy můžeme přistoupit k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, kvorum je 28. Názory jak navrhovatele, tak zpravodaje jsme slyšeli. Hlasujeme tedy o pozměňovacím návrhu výboru en bloc. Zahajuji hlasování. Kdo s pozměňovacím návrhem souhlasí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto pozměňovacímu návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

42

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 16 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 30, proti bylo 8. Pozměňovací návrh byl tedy přijat. Další pozměňovací návrh nemáme. Přistoupíme tedy k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro to, abychom vrátili návrh zákona Poslanecké sněmovně, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 17 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 32, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A nyní v souladu s usnesením Senátu č. 75 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jím byl senátor Miloš Malý a prosím o návrh na dalšího senátora. (Z pléna navržen senátor Jiří Dienstbier.)Dále je tedy navržen pan senátor Jiří Dienstbier. Zároveň se obou ptám, zda souhlasí. Je tomu tak, takže přistoupíme k hlasování o pověření. V sále je opět přítomno 55 senátorek a senátorů, kvorum je 28. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s pověřením, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 18 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli i zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. A nyní je na pořadu ten bod, který jsem omylem ohlásila už dříve. Je to bod 8. Zelená kniha Posilování vzájemné důvěry v evropském soudním prostoru – Zelená kniha o uplatňování právních předpisů EU souvisejících s trestním soudnictvím v oblasti zadržení (evropský senátní tisk č. K 067/08) Materiály máte jako senátní tisky č. K 067/08 a K 067/08/01. Prosím pana ministra Jiřího Pospíšila, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a

pánové, materiály bohužel u sebe nemám, pokusím se proto materiály velmi stručně odůvodnit. Na základě znalostí této problematiky chci obecně říci, že Evropská unie velmi výrazně věnuje pozornost snaze vytvářet jednotný evropský právní prostor v oblasti řekněme trestního práva, a to jak trestního práva hmotného, kde, jak víte, jsme často svědky změn a úprav v různých rámcových rozhodnutích, která nám přinášejí permanentní snahu upravovat skutkové podstaty v určitých oblastech společenských vztahů. Víte možná, že minulý týden vstoupila v účinnost další novela trestního zákona, přijatá právě na základě popudu Evropské unie. A tato novela výrazně zpřísňuje postih pedofilie. To je ta oblast řekněme trestního práva hmotného, kdy několikrát do roka novelizujeme trestní zákoník a přijímáme, řekněme implementujeme evropské trestní právo hmotné do našeho právního systému. Druhou rovinou je pak trestní právo procesní, kterého se také týká předložený materiál.

43

Musím říci, že trestní právo procesní vyvolává na evropské úrovni více otazníků a více debat. Je zcela zjevné na úrovni Evropské komise, že je zde velká ambice a velká snaha pokusit se sladit určité instrumenty trestního práva procesního a tím posílit efektivitu boje proti trestné činnosti a posílit spolupráci mezi jednotlivými justičními orgány jednotlivých členských států EU. Na jedné straně se podle mého názoru jedná o chvályhodnou snahu, protože vytváření jednotného právního prostoru na území EU má svůj význam při efektivnějším postihu trestné činnosti, zvláště té závažnější trestné činnosti. Na druhé straně je třeba přistupovat k tomuto velmi racionálně a vnímat, že rychlost a tempo přijímání některých rámcových rozhodnutí, která mají vést ke sjednocení některých instrumentů trestního procesního práva, vede k tomu, že ne vždy jednotlivé členské státy dobře implementují tato rámcová rozhodnutí a tato implementovaná ustanovení jednotlivých národních právních řádů pak ne vždy v praxi dobře fungují. Je třeba si uvědomit, že zkrátka je velký rozdíl v úpravě jednotlivých instrumentů v jednotlivých národních státech, ale že je zde také výrazná rozdílná kvalita výkonu jednotlivých justičních systémů a na to navazujících vězeňských systémů. Zkrátka a dobře, toto jsou důležité fenomény, které bychom si měli uvědomit. To je také důvod, proč Česká republika přistupovala vždy rezervovaně ke snahám komplexně upravit určité oblasti trestního práva procesního na evropské úrovni. Ostatně patřili jsme k zemím, které v roce 2007 zablokovaly snahu o komplexní úpravu. Jsme příznivci úpravy jednotlivých instrumentů, pokud se jednoznačně ukáže, že mají přidanou hodnotu v rámci boje proti trestné činnosti. V praxi se také ukazuje, že některé instrumenty jsou efektivní a přinášejí posun proti trestné činnosti, například evropský zatýkací rozkaz či rámcové rozhodnutí o předávání vězňů. Ale jsou pak instrumenty, které v praxi jsou buď aplikovány velmi rozdílně anebo jaksi konkrétní výsledky ještě nepřinášejí. Mám na mysli například věci související s alternativními sankcemi a jejich vzájemným uznáváním. A protože spolupráce mezi justičními orgány v oblasti trestního práva je postavena na zásadě vzájemného uznávání, to znamená vzájemné důvěry mezi jednotlivými členskými státy, musíme opravdu, jak jsem již řekl, přistupovat velmi obezřetně a mít vždycky velmi dobře zdůvodněno, proč chceme rozšiřovat prostor unifikace jednotlivých instrumentů trestního práva procesního. To je jaksi předznamenání pozice vlády k materiálu, který projednáváme. Materiál, který projednáváme, v zásadě Zelená kniha o uplatňování právních předpisů EU souvisejících s trestním soudnictvím v oblasti zadržení, se více méně týká otázek vazeb, vazebního řízení, případně jiných instrumentů, které vedou k zadržení osoby a které v určitých případech alternativně mohou nahradit vazbu. V materiálu je zcela zřejmé, že EU se bude chtít i v této oblasti pokusit vytvořit jakýsi dokument, jakési rámcové rozhodnutí, které by mělo vést k určitým unifikačním tendencím. Materiál, který byl rozdán a který jste, předpokládám, studovali, je bohužel velmi obecný a neumožňuje se nám více seznámit s myšlenkami a úvahami, kterými chtějí evropské orgány v této oblasti jít, resp. Evropská komise. My si osobně myslíme, že má svou úvahu a racio bavit se o jistých unifikačních tendencích na úseku vazebního řízení. Jistý minimální standard v oblasti délky vazeb jednotlivých členských států EU a jistý unifikační standard v oblasti důvodů, pro které může být na někoho uvalena vazba, má svůj smysl, aspoň tak to já osobně vnímám. Je otázka, nakolik se nám na evropské úrovni podaří kompromis v této oblasti najít, aniž by to byl kompromis, který bude "rozbředlý" a nebude

44

přinášet větší procesní standard a větší procesní ochranu jednotlivým účastníkům, než mají jednotlivé národní právní úpravy. To je také velký problém, že často kompromisní výsledek přináší menší procesní ochranu, než jednotlivé národní režimy. Naše stanovisko je tedy takové, že vláda přistupuje k problému uvedenému v materiálu obezřetně, vnímá jako důležité vést debatu na evropské úrovni o vazbách, například, jak jsem již řekl, o délkách vazeb, kde by jisté sladění mezi národními právními úpravami mělo svůj smysl, a také pak jisté sladění důvodů, pro které je možno na někoho uvalit vazbu. Domníváme se, že to je předmětem důležitým a je dobré o tomto vést debatu. Tolik tedy stručná pozice vlády, která, jak jsem řekl, je konzervativní, je opatrná, protože trestní právo procesní se jen obtížně slaďuje. Na druhou stranu v individuální rovině konkrétního instrumentu, v tomto případě vazeb, se domníváme, že se můžeme velmi vážně bavit o tom, že určitá forma unifikace v těchto dvou rovinách u vazeb, délka a důvody, by mohla případně nastat. Materiál se také velmi obecně dotýká vězeňství. Naše stanovisko k tomuto více méně zde žádné výraznější není, protože zde nejsou kladeny výraznější dotazy ze strany Evropské komise. Obecně lze říci, že v případě, že by docházelo k unifikaci předpisů na úseku vězeňství v oblasti EU, pak to pro mnohé členské státy může znamenat výraznou ekonomickou zátěž, protože zde se právě projeví to, že rozdílná kvalita a výkon vězeňství je dána také bohatstvím jednotlivých členských států EU, a zkrátka a dobře, kdyby určité podmínky pro vězeňství nebo pro výkon trestu odnětí svobody byly jaksi vynutitelné, měly normativní charakter a zavazovaly by členské státy, pak by to opravdu mohlo mít pro některé členské státy nedozírné následky. Mám na mysli to, kdyby třeba EU šla směrem, že budou stanoveny závazné normativní limity, například metry čtvereční, které mají být garantovány tomu kterému vězni, pak by to samozřejmě mělo výrazný ekonomický dopad. Vždycky je třeba vnímat i tuto druhou stránku některých změn v oblasti trestního práva procesního, že mohou mít i výrazné ekonomické dopady pro jednotlivé národní členské státy. O tomto se také vedla debata, když jsme debatovali na úrovni Rady ministrů o sjednocení práv objetí trestných činů, což je podle mne záslužná dobrá věc. Je třeba si uvědomit, že garantování širokého katalogu procesních práv bude mít i konkrétní materiální náklady. Například budou-li garantována určitá práva v oblasti tlumočení nebo právního zástupce ex offo, bude muset to někdo zaplatit. To je také důležitý aspekt, který zde chci zmínit. Vedle efektivity jsou to i ekonomické dopady té které případné právní úpravy obsažené v rámcovém rozhodnutí. Dámy a pánové, tolik tedy stručné představení materiálu ze strany vlády. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane předkladateli, a prosím, posaďte se znovu ke stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 067/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Tomáš Grulich: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro záležitosti EU projednal tento materiál na své 20. schůzi konané dne 30. listopadu 2011 a vypracoval doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR.

45

Nejdřív nutno obecně poznamenat, že trestním soudnictvím byla snaha, tuším, že v roce 2004, výrazně harmonizovat v rámci EU celou tuto oblast, ale pro velký odpor státu se tomu tak nestalo. A proto Evropská unie v posledních letech předkládá vždycky dílčí návrhy, a toto je jeden z těchto dílčích návrhů. Dotázaným výborem byl ústavně-právní výbor. My jsme přijali jeho usnesení, které jsme ještě navíc obohatili o bod I. 3., tak jak to máte ve svých materiálech. Dovolím si nyní toto doporučení přečíst: Senát Parlamentu České republiky I. 1. seznámil se s otázkami vznesenými v Zelené knize k problematice vězeňství a vazby; 2. domnívá se, že Zelená kniha má příliš obecný charakter, zejména pokud jde o možnosti dalšího postupu, tudíž je obtížné na jejím základě vést substantivní debatu o případné přidané hodnotě jednotné evropské úpravy; 3. je toho názoru, že Zelená kniha byla vydána předčasně, neboť některé evropské nástroje, které byly v nedávné době přijaty, ještě nebyly v členských státech plně implementovány; II. 1. žádá proto, aby v případě předložení legislativního návrhu Evropskou komisí byla dostatečně zdůvodněna přidaná hodnota úpravy na evropské úrovni; 2. považuje za vhodné, aby se případné legislativní návrhy v této oblasti soustředily primárně na otázky, které bezprostředně souvisejí s trestním řízením, jako je přezkum vazebních důvodů či maximální doba délky vazby, nikoliv na stanovování minimálních podmínek ve vazbě či při výkonu trestu odnětí svobody; 3. je toho názoru, že Česká republika v nedávné době udělala pokrok (např. v oblasti alternativních trestů, trestního řízení, včetně vazebního) a její legislativní úprava oblastí pokrytých Zelenou knihou je na vysoké úrovni; III. 1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, a o navazujících iniciativách; 2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.

Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte úkoly zpravodaje. Tisk projednal také ústavně-právní výbor. Táži se zpravodaje výboru pana senátora Miroslava Antla, zda chce vystoupit? Chce, prosím. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane

ministře, vážené dámy, vážení pánové. Děkuji panu garančnímu zpravodaji, že vlastně už přednesl to, že jsme projednali předmětný senátní tisk a hlavně, že jsme doporučili vyjádření nejen tedy vzít na vědomí, ale mít k tomu i konkrétní připomínky. A já jenom považuji za nutné připomenout to, co tady pan ministr již zdůraznil a zrovna tak pan zpravodaj senátor Tomáš Grulich, že Česká republika v některých záležitostech v podstatě je napřed a má ve svých trestních kodexech už uzákoněno něco, co nám je dáváno, abychom přijali. Vy všichni si vzpomínáte na střední novelu trestního řádu, kde vlastně se specifikuje a precizuje vazební trestní řízení. V tuto chvíli jsem tedy chtěl jen potvrdit slova, která tady zazněla, že skutečně Česká republika v tomhle má chvályhodný pokrok, a proto jsme si vymínili nějaká doporučení, žádosti, domněnky a měli jsme k tomu připomínky. Děkuji vám za pozornost. 46

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a otevírám rozpravu. Ptám se, zda má někdo zájem vystoupit v rozpravě. Zdá se, že nikoliv. Pan předkladatel nemá se k čemu vyjadřovat, ale přesto se hlásí o slovo, tak prosím. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Dovolte ještě jednu větu pro úplnost informací. Česká republika měla problémy s vazbami v rovině počet vazeb na počet obyvatel, kde jsme byli na dvojnásobku proti standardním zemím západní Evropy. V posledních pěti letech výrazně klesl počet vazeb na polovinu, oproti situaci před řekněme deseti lety a dneska opravdu počet vazeb je srovnatelný s jinými "starými" zeměmi EU. Vazby jsou tedy u nás využívány stejně často jako ve státech, kde k budování demokratického právního státu přistoupili dříve než u nás. Problém vazeb u nás – a to je poslední poznámka, když se o tom takhle komplexně bavíme – je v oblasti materiální, to znamená, v jakém stavu vazby jsou, ale to už není instrument právní, to je otázka ekonomických možností této společnosti a tohoto státu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane předkladateli.

Pan garanční zpravodaj se nemá k čemu vyjádřit. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Tomáš Grulich a jak je uvedeno v senátním tisku č. K 067/08/02. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 29. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo a konstatuji, že v hlasování pořadové č. 19 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu předkladateli i zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych navrhla doplnění dnešního pořadu schůze Senátu. Navrhuji, abychom jako dnešní dva poslední body projednali senátní tisk č. 234, předkládaný poslancem Walterem Bartošem, který je přítomen, a dále senátní tisk č. 245, což jsou Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2012. Svolám senátorky a senátory k tomuto hlasování. Aktuálně je přítomno 54 senátorek a senátorů, kvorum je 28. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí se zařazením těchto dvou bodů, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo schválením. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 20 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Můžeme tedy projednávat tyto dva body ještě dnes. Děkuji. (Řízení schůze se ujímá 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.) Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Jsme u bodu

47

9. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 234) Návrh máme jako senátní tisk č. 234. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců pan poslanec Walter Bartoš. Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy,

vážení pánové, já teď stojím před variantou, jestli velmi dlouhý nebo velmi krátký projev, ale dívám se na vás všechny, takže já to zkrátím a budu velice stručný a výstižný. V roce 2002 byl přijat zákon č. 130, který řeší podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. A chci říci, že tento zákon tehdy byl přijat v Poslanecké sněmovně velmi konsensuálně, protože napříč politickým spektrem jsme se tehdy domluvili – já jsem tehdy byl předsedou školského výboru – s panem místopředsedou vlády Jahnem. A tento zákon byl novelizován pouze jednou, v roce 2009. Na rozdíl od školského zákona, který byl novelizován asi už více než dvacetkrát, protože tento zákon prošel o jeden hlas a potenciálně v sobě skrýval velká nebezpečí. Tak tento zákon je celkem bezkonfliktní a v pohodě. V roce 2009 byla přijata jedna malá novela, která změnila jednu část, a to je část, která se týká hodnotící lhůty. Původně totiž v tomto zákonu byla lhůta 240 dnů a v roce 2009 novelou byl tento zákon změněn, z jednostupňové lhůty 240 dnů na 180 dnů. Ukázalo se ale časem, že to úplně není dobře, protože jsme narazili na takové tři základní problémy. Za prvé se omezila možnost důslednější kontroly formálních chyb. Za druhé se ukázalo, že shánět zahraniční posudky je docela problematické v té krátké 180denní lhůtě. A za třetí se ukázalo, že sehnat nějakého odborníka ze zahraničí do hodnotící komise je také problém. Proto jsme s kolegy poslanci navrhli novelu, která vrací u jednostupňové soutěže tu hodnotící lhůtu ze 180 dnů zpět na 240. Jinými slovy vrací ten zákon do původní podoby, která byla přijata v roce 2002. Dohodli jsme se ještě se zpravodajem panem kolegou poslancem Ohlídalem konsensuálně na tom, že prodloužíme soutěžní lhůtu z původních 36 dnů na 43 dnů. Chci říci, že tento zákon prošel jako nůž máslem Poslaneckou sněmovnou. Prošel jednomyslně také výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a já bych vás chtěl poprosit, abyste tento návrh zákona také takto podpořili. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garančním a

jediným výborem byl výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Má usnesení jako tisk č. 234/1. Zpravodajem je pan senátor Miloš Janeček, který má slovo. Senátor Miloš Janeček: Vážený pane místopředsedo, pane poslanče, kolegyně a kolegové, pan poslanec tady prakticky řekl vše podstatné, není nutné zde citovat další věci. Jediným a podstatným – v uvozovkách – smyslem a problémem je, vrátit těch 240 kalendářních dnů. To nám pomůže v těch bodech – jak omezení formální kontroly, tak dalších. Bylo to projednáno jako 42 usnesení v Senátu ve výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na 16. schůzi, která se

48

konala 6. prosince 2011 k návrhu poslanců Waltera Bartoše, Anny Putnové a Milana Šťovíčka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, jako senátní tisk č. 232. Po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře, po odůvodnění návrhu zákona poslancem Waltrem Bartošem, zástupcem navrhovatelů, po zpravodajské zprávě senátora Miloše Janečka místopředsedy výboru a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR, II. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 234 za schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miloše Janečka. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pokládám otázku plénu, zda někdo navrhuje podle § 107 nezabývat se tímto návrhem zákona. Nikdo se nehlásí. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tak ji ukončím. Nepředpokládám, že by chtěl předkladatel nebo zpravodaj vystoupit k něčemu, co neexistovalo. Máme jediný návrh, a to schválit – nejprve po znělce – a následně budeme hlasovat. Zahajuji hlasování o – schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 21 ukončeno. Registrováno 53, kvorum 27, pro 45, proti nikdo. Návrh schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji, pane poslanče. Jsme u dalšího bodu. Tím jsou:

10. Pravidla hospodaření senátorských klubu pro rok 2012 (senátní tisk č. 245) Máme to jako tisk č. 245. S těmito pravidly nás seznámí předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Jan Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud se týká pravidel hospodaření, byla projednána na hospodářském i organizačním výboru. Včera na hospodářském výboru, pokud se týká těchto pravidel, mohu konstatovat, že jsou stejná, tak jako v roce 2011. To znamená, že pokud se týká výše měsíčního příspěvku pro senátorský klub, je stanoven pevnou částkou ve výši 31.850 Kč a příspěvek na každého člena je stanoven ve výši 4615 Kč. Náš hospodářský výbor k tomu přijal usnesení s tím, že po předneseném úvodním slově pana Jana Vodrážky, ředitele sekce ekonomicko-správní Kanceláře Senátu a po rozpravě doporučuje Senátu PČR schválit pravidla hospodaření senátorských klubů, určil mě zpravodajem pro dnešní jednání a pověřil mě, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Současně vás žádám o schválení těchto pravidel hospodaření senátorských klubů pro příští rok.

49

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí. Končím rozpravu. Máme jediný návrh, a to, abychom souhlasili s daným návrhem pravidel hospodaření senátorských klubů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 22 ukončeno. Registrováno 53, kvorum 27, pro 44, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání bodu. Končím dnešní jednání. Zítra v 9.00 hodin na shledanou!

(Jednání ukončeno v 17.08 hodin.)

50

2. den schůze – 8. prosince 2011

(Jednání zahájeno v 9.07 hodin.)

Jednání zahájil a řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte, abych vás přivítal na pokračování 14. schůze Senátu. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Alena Gajdůšková, Otakar Veřovský, Milan Pešák, Václav Vlček a Jaroslav Doubrava. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. Nyní bychom přistoupili k našemu prvnímu bodu dnešního dopoledního jednání. Prosím, pane senátore... Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení

kolegové, já bych na úvod měl jednu prosbu – žádost o pevné zařazení bodu "Petice", což je senátní tisk č. 173 – "Případ demolice domu na Václavském náměstí" – na 14. 12., ve středu, jestli by to mohlo být jako druhý bod ranního jednání. Čtrnáctého ve středu – jako druhý bod jednání. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, je to procedurální návrh. Prosím, přihlaste se, a budeme o něm hlasovat. V tuto chvíli je přítomno v sále 41 senátorek a senátorů, kvorum je 21. Budeme hlasovat o návrhu na pevné zařazení bodu, tak jak tady zaznělo. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Mám tady přihlášeného pana senátora Jaromíra Štětinu, který se předpokládám hlásí s procedurálním návrhem. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a

pánové. Já bych jenom k programu chtěl podotknout, že jako druhý bod dopoledního jednání máme okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko. Chtěl bych zdůraznit, že náš výbor tento bod neprojednával a nemyslím si, že bychom mohli na plénu projednávat, když nebyl projednán na výboru. Proto navrhuji, abychom tento bod vyřadili. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, je to procedurální návrh, i když myslím si, že to neodporuje jednacímu řádu. Takže pan předseda Milan Štěch s přednostním právem. Předseda Senátu Milan Štěch: Já bych chtěl k té proceduře upozornit, že

tento druhý bod – Okolnosti vyslání českých lékařů na Slovensko není přímo 51

souvislý, není to bod, který přišel včera z Úřadu předsedy vlády o souhlas se cvičením. Tento bod budeme projednávat samostatně poté, co ho projedná výbor. A předpokládám, že výbor doporučí a budeme ho projednávat na plénu, takže bod, který máme jako druhý bod, je naprosto samostatný bod a týká se čistě problematiky, zdali bylo konání vlády v souladu s Ústavou nebo ne. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, děkuji za vysvětlení,

pane předsedo. Zeptám se pana senátora, jestli trvá na svém návrhu vypuštění tohoto bodu. Ano, takže budeme hlasovat o tomto návrhu. Takže budeme hlasovat o návrhu pana senátora Štětiny na vypuštění bodu č. 12. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů, kvorum je 24. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 24 ze 48 přítomných senátorek a senátorů a při kvoru 25 se pro vyslovilo 15, proti bylo 27. Návrh nebyl přijat. Takže nyní přistoupíme k našemu prvnímu bodu dopoledního jednání, a to je 11. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojsko-kualalumporského doplňkového protokolu o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti (senátní tisk č. 166) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 166 a uvede ho ministr obrany Alexandr Vondra, který zastoupí ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Ano, vážený pane předsedající,

kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych v zastoupení pana ministra životního prostředí představil vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojskokualalumporského doplňkového protokolu o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti. Tento doplňkový protokol byl přijat na 5. zasedání smluvních stran onoho Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, které se konalo ve dnech 10. až 15. října roku 2010 v japonské Nagoji. Smlouva byla jménem České republiky podepsána 11. května 2011, a to v souladu s příslušným usnesením vlády z 9. března téhož roku č. 179. Doplňkový protokol stanoví základní právní rámec pro povinné osoby, tj. provozovatele a příslušné orgány státu, které vůči provozovateli vykonávají působnost a pravomoc jim svěřenou v oblasti nakládání s živými modifikovanými organismy vnitrostátním právem. V řadě otázek, například u protiopatření v případě škod výjimek s uplatněním odpovědnosti finančního zabezpečení odpovědnosti nebo vztahu k občansko-právní odpovědnosti doplňkový protokol předpokládá uplatnění vnitrostátního práva smluvních stran. Nová mezinárodní smlouva vytváří předpoklady k uplatnění společných mezinárodních zásad pro řešení možných nežádoucích dopadů využívání moderních technologií. Jejím cílem je přispět k účinnému zajištění ochrany v oblasti bezpečného přenosu a využívání živých modifikovaných organismů a tím k lepšímu provádění Cartagenského protokolu. Přistoupení České republiky 52

k této mezinárodní smlouvě je také v zájmu podnikatelských subjektů, které působí v oblasti moderních biotechnologií nebo budou mít k dispozici pro svou činnost mezinárodně právní rámec potřebný z hlediska řešení případných nežádoucích dopadů takové činnosti na životní prostředí. Nová mezinárodní smlouva nebude vyžadovat změnu platné úpravy uvedené problematiky a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru. Vážený pane předsedající, senátorky, senátoři, věřím, že vaše dnešní rozhodnutí podpoří úspěšné dokončení ratifikačního procesu této mezinárodní smlouvy v naši zemi. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 166/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 166/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Marta Bayerová, kterou bych požádal, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Ovšem nevidím ji zde. Takže zeptám se, zda ji někdo zastoupí – předseda výboru. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Česká republika přijala do svého právního řádu Cartagenský protokol o zásadách bezpečnosti při zacházení s živými modifikovanými organismy, který vstoupil v platnost 11. 9. 2003 a byl publikován v českém jazyce ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 89 v roce 2005. Na zasedání smluvních stran Cartagenského protokolu v říjnu 2010 v Nagoji v Japonsku pak byl přijat Nagojsko-kualalumpurský doplňkový protokol o odpovědnosti a náhradě škod, které se stanou porušením zásad ochrany bezpečnosti při nakládání s živými modifikovanými organismy. Tento protokol umožnil smluvním stranám stanovit odpovědnosti a náhrady za škody způsobené přeshraničním pohybem u živých modifikovaných organismů a závazná pravidla v kontextu pravidel občansko-právní odpovědnosti platné v členských státech EU. Stanovuje tak základní právní rámec pro povinné osoby, provozovatele a také pro příslušné státní orgány, které vykonávají pravomoc v působnosti jim svěřené. Cílem doplňkového protokolu je účinné řešení nežádoucích dopadů, které mohou vzniknout při využívání biotechnologií, používající živé modifikované organismy v životním prostředí smluvních stran. Pro Českou republiku nebude mít přijetí doplňkového protokolu dopady do státního rozpočtu ani do veřejné správy. Smluvní strany si ponechávají právo stanovit svými vnitrostátními předpisy finanční zajištění preventivních i nápravných opatření. Doplňkový protokol je mezinárodní smlouvou vyžadující souhlas obou komor Parlamentu ČR s následnou ratifikací prezidentem republiky, a proto vás žádám o souhlas s touto mezinárodní smlouvou ve smyslu usnesení našeho výboru, kde jsem náhradním zpravodajem za paní senátorku Bayerovou. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore a také

zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Lebeda. Nepřeje si vystoupit. Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen a zdá se, že se ani nikdo nepřihlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr jako navrhovatel si nepřeje vystoupit, zpravodaj také ne, takže usnesení

53

výboru jste dostali písemně a přistoupíme k návrhu. Senát dává souhlas s ratifikací. Budeme tedy o tomto návrhu hlasovat. Takže Senát dává souhlas s ratifikací Nagojsko-kualalumpurského doplňkového protokolu o odpovědnosti a náhradě škod k Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti. V sále je v tuto chvíli přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 51 proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi jako navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodajům za jejich odvedenou práci. Nyní přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu a tím je bod 12. Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko V úvodu dávám slovo předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Návrh na usnesení vám byl rozdán na lavice písemně. Takže prosím, pane předsedo, máte slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Akce lékařů na Slovensku byl zaměstnanecký, sociální a dá se říci i vnitropolitický střet, konflikt. Slovensko nepostihla živelná pohroma ani nebylo ohroženo zvenčí. Mzdový sociální pracovněprávní a znova říkám politický konflikt, i když neříkám stranicko-politický, ale politický obecně ano. Tam byl řešen vládou a těmi účastníky sporu, i když neúspěšně až do 2. 12. letošního roku. Poté tedy došlo k dohodě. Vláda České republiky se rozhodla údajně na základě žádosti vlády Slovenské republiky vyslat vojenské lékaře na území Slovenské republiky. Proč? Aby zastoupili práci odmítající slovenské lékaře. To byl důvod, který je zcela zřejmý a tento důvod mi dovolte, abych konstatoval tu bez ohledu nebo o pokus hodnocení, kdo konal špatně a kde byla a nebyla pravda. To si myslím, že není naším úkolem. To je především úkolem slovenských občanů a slovenských politiků a slovenské veřejnosti. Vyslání vojsk ozbrojených sil podléhá vyslovení souhlasu podle článku 43 odstavec 3a) Parlamentu České republiky. To znamená oběma komorami Parlamentu České republiky. Myslím, že vláda si byla a je této ústavní povinnosti vědoma. Ústava v této části je naprosto srozumitelná a domnívám se, že ani v minulosti nebyly žádné výkladové spory o interpretaci této části Ústavy. Mimo to jsem 2. 12. v pátek kolem 11.00 hodiny předal dopis předsedovi vlády. Tento dopis jsem předal i na základě dotazů některých z vás, zdali nehodlám v této věci konat. Já vás s tímto krátkým dopisem seznámím. Pro genezi problémů je podle mého názoru také důležitý. Vážený pane předsedo vlády, ze sdělovacích prostředků se dozvídám o aktuálním rozhodování vlády, jehož předmětem má být vyslání skupiny vojenských lékařů k působení na území Slovenské republiky. Jelikož rozhodování o souhlasu s vysláním ozbrojených sil mimo území republiky patří rovněž pro svou politickou citlivost podle článku 43 Ústavy k významu oprávnění Senátu, rád bych se ujistil o tom, jak vláda hodlá dále postupovat. Jde mi zejména o to, zamýšlí-li vláda požádat komory o souhlas Parlamentu s takovým vysláním, resp. spíše kdy to udělá. Pro

54

úplnost upozorňuji, že příští týden se koná schůze Senátu, na níž by mohl být předmětný bod zařazen. V této formě dopisu je zcela zřejmé, že se nezaujímá jakékoliv stanovisko, jestli se koná nebo nekoná dobře. Ale chtěl jsem, aby nebyla pominuta Ústava, aby nedošlo k nedorozumění a případnému následnému řešení, které bohužel teď musíme zde provádět. Odpověď jsem obdržel včera, to znamená až ve středu ráno 7. prosince kolem 10.00 hodiny. Z této odpovědi mi dovolte, abych také aspoň část tu podstatnou citoval, to znamená odpověď předsedy vlády Petra Nečase: Vážený pane předsedo Senátu v návaznosti na váš dopis ze dne 2. prosince 2011 ve věci poskytnutí informace, zda vláda ČR hodlá požádat komoru Parlamentu ČR o souhlas s vysláním skupiny vojenských lékařů k působení na území Slovenské republiky, vám tímto sděluji následující. Vláda Slovenské republiky požádá dopisem předsedkyně vlády Slovenské republiky ze dne 1. prosince 2011 předsedu vlády ČR o poskytnutí pomoci při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče na Slovensku způsobené hromadnými výpověďmi lékařů. To je, prosím, ten důvod. Dále. Vláda České republiky rozhodla svým usnesením ze dne 2. prosince 2012 č. 893 o vyslání českých lékařů, kteří jsou příslušníky Armády ČR na území Slovenské republiky. Vyslaní příslušníci Armády ČR budou působit na území ČR v rámci vojenského cvičení. Takže tolik odpověď předsedy vlády – najednou tedy vojenské cvičení, které se samozřejmě plánují. Po 4 dnech se oficiálně dozvídáme, že je to účast na cvičení, i když v žádosti předsedkyně vlády Slovenské republiky je naprosto jiný účel. Následně 7. 12. přichází žádost o projednání vzetí na vědomí Senátu doplňku plánu vojenských cvičení mimo ČR. Tento materiál jsem per rollam přikázali Organizačním výborem k projednání VZVOB, který podle informací se tím má dneska zabývat. A předpokládám, že tento bod bude následně zařazen právě na program této probíhající schůze. Aby bylo jasné, myslím, že postupujeme zcela korektně a v duchu litery zákona. Mezitím Organizační výbor Senátu rozhodl navržený program 14. schůze doplnit o bod, který teď projednáváme, tj. "Okolnosti vyslání slovenských lékařů na Slovensko". Je seriózní, pravdivé hovořit o cvičení, když od počátku se i z vládních úst hovoří o pomoci nahrazení práci odmítajících slovenských lékařů (viz citace i z předsedkyně vlády SR). Takže podle mého názoru, a doufám, že nejenom mého, nešlo o plánované vojenské cvičení. Pokud, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, takto začneme interetovat, manipulovat a kroutit znění Ústavy ČR a v tomto případě to činí podle mého názoru vláda ČR či přihlížet nečinně v Parlamentu, tak dáváme, nezlobte se na mě, návrh obdobnému špatnému chování, nedodržování Ústavy a dalších právních norem prakticky všem občanům. Senát opakovaně zdůrazňoval a zdůrazňuje, že je pojistkou ústavnosti. Nyní máme možnost to podle mého názoru zcela jasně potvrdit. Nebudu zde v tuto chvíli sdělovat, co si myslím, že bylo skutečným důvodem, že vláda konala v rozporu s čl. 43 Ústavy, zejména odst. 3. Doufám, že další průběh diskuse mě k tomu nebude nutit. Je ale mojí povinností, pokud mám dostát své ústavní zodpovědnosti, a věřím, že i všichni zde přítomní, abychom předložili usnesení; a usnesení také schválili, které se k této problematice vyjadřuje. Proto mi dovolte, abych navrhl následující usnesení. Máte ho již k dispozici. Já ho ale pro pořádek přečtu.

55

Návrh usnesení Senátu k bodu programu "Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko". Senát Parlamentu České republiky: I. Konstatuje, že a) Ústava České republiky ve svém čl. 43 zakládá obecnou působnost Parlamentu při rozhodování o vyslání ozbrojených sil ČR mimo její území, a to s několika výjimkami formulovanými ve prospěch časově omezeného rozhodování vlády, b) vláda dne 2. prosince 2011 rozhodla o vyslání skupiny slovenských lékařů na území Slovenské republiky, aniž by byl naplněn kterýkoliv z důvodů stanovený v čl. 43 odst. 4 a 5 Ústavy, tedy mimo svoji samostatnou působnost, c) vojenští lékaři byli na území Slovenské republiky vysláni bez autorizace komor Parlamentu České republiky, tj. pouze na základě rozhodnutí vlády, která však o tom sama rozhodnout nemohla, protože z kontextu vyslání je zřejmé, že rozhodně nejde o účast na vojenském cvičení, jak vláda uvádí, d) zvoleným postupem vlády byla porušena Ústava České republiky. II. Pověřuje předsedu Senátu Milana Štěcha, aby toto usnesení zaslal předsedovi vlády. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, žádám vás – vzhledem k tomu, že je naší povinností dbát na dodržování Ústavy, abychom tento návrh usnesení podpořili. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo.

Žádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a zaznamenával případné další návrhy, abychom k nim mohli zaujmout stanovisko. Nyní bych požádal o vystoupení pana ministra obrany Alexandra Vondru. Vidím tady i pana ministra Leoše Hegera, který si myslím, že bude chtít také vystoupit. Nejdříve pan ministr Vondra. Prosím, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, především, já jsem se do diskuse hlásil sám. Nejsem tady u výslechu, abych byl žádán o slovo. Já jsem se normálně přihlásil jako ministr této vlády o slovo sám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Pane ministře, já jsem to tak

konstatoval ... Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Já jsem slyšel, co jste řekl, a na to jsem teď zareagoval ... Ale, dámy a pánové, tady zazněla vážná slova. Já ta slova musím v plném rozsahu naprosto zcela zásadně odmítnout! Ústava v žádném případě porušena nebyla. Co se stalo, byl čin správný. Byl čin správný jak z hlediska konformity s českým ústavním a právním pořádkem. A byl to čin správný i z lidského hlediska. V této horní komoře, kde mimochodem sedí celá řada lékařů, tak já si neumím představit, že kdokoliv z vás-lékařů, kteří by seděli a byli v naší situaci, a vystaveni žádosti o pomoc, neumím si představit, že byste na takovou žádost, pokud je právně konformní – řekli "NE". Shrňme nejprve fakta. Jak všichni víte, o minulém víkendu vyslala vláda ČR celkem 29 vojenských lékařů na Slovensko za účelem pomoci slovenské vládě v poskytnutí zdravotní péče. Tato pomoc byla uskutečněna na žádosti slovenské vlády ze dne 1. prosince 2011, která se prostřednictvím předsedkyně vlády obrátila

56

na předsedu vlády ČR s žádostí o pomoc při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče na Slovensku. Tato pomoc měla spočívat zejména ve vyslání českých lékařů-specialistů. Je tady pan ministr zdravotnictví, tak to může jistě potvrdit, ve zdravotnických zařízeních na území Slovenska. Této žádosti jsme se rozhodli operativně vyhovět. Vzhledem k povaze situace bylo možné tuto pomoc poskytnout jak přímo na území Slovenska, tak také na území České republiky. Ze strany ministerstva zdravotnictví šlo o poskytnutí kapacit českých příhraničních zařízení, do kterých by slovenská strana mohla přesouvat své pacienty k nutnému opatření a následné péči, přičemž ministerstvo obrany bylo logicky připraveno poskytnout také volné kapacity vojenských nemocnic, zejména tedy v Olomouci a v Brně. A dále ministerstvo obrany nabídlo okamžitou pomoc ve formě vyslání lékařů – příslušníků armády ČR na Slovensko a přepravní kapacity našich vojenských dopravních letadel k převozu pacientů na území ČR. K zajištění rozhodnutí vlády o jejich vyslání byla na pátek 2. prosince 2011 svolána mimořádná schůze vlády. Na této schůzi byl usnesením č. 893 schválen materiál, jehož účelem bylo zabezpečení této pomoci vládě Slovenské republiky. Nyní k právnímu rámci. Vyslaní lékaři, příslušníci Armády ČR, působili na území Slovenské republiky v rámci vojenského cvičení pod názvem "Slovenské zdraví 2011", a to až do včerejšího dne, kdy bylo toto vojenské cvičení ukončeno a lékaři, jak jistě víte, se vrátili domů. Uvedené cvičení bylo konáno na žádost slovenské strany, a já upozorňuji, že v onom dopise předsedkyně vlády Slovenské republiky je toto výslovně uvedeno. Cituji: Vážený pán predseda vlády – píše premiérka Radičová – som presvedčená, že pomoc pri riešení tejto ťažkej situácie zároveň umožní našim bezpečnostným zložkám precvičenie a prípravu reakcií na možné hrozby velkého rozsahu v oblasti zdravotníctva, umožní zamerať sa na zdokonalenie spolupráce, vzájemnej koordinácie, partnerstva a pomoci. Čili to, co to tu zaznělo, že slovenská strana nepozvala k cvičení, není prostě pravda. Citoval jsem z dopisu premiérky Radičové, který přišel do Prahy 1. prosince 2011 v podvečer, tedy den před mimořádným zasedáním vlády. Čili říkám, že uvedené cvičení bylo pořádáno v součinnosti se slovenskou stranou, resp. v rámci spolupráce vojenských zdravotnických služeb Armády ČR a ozbrojených sil Slovenska. Vláda na již zmíněné schůzi odsouhlasila, naprosto v souladu s článkem 43 odst. 5 písm. b) Ústavy, doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády ČR, který obsahuje ono uvedené cvičení. A o tomto doplňku byl začátkem tohoto týdne, čili neprodleně první pracovní den poté, co vláda rozhodla, informován také Parlament ČR, obě jeho komory. Účelem uvedeného cvičení je procvičení hlavních poslání vojenských lékařů, tedy poskytování zdravotní péče v mimořádných krizových situacích. Upozorňuji, že adresátem této pomoci pak nebyla vlastně vláda, ale především pacient. Nejúčinnějším způsobem, jak dosáhnout vysoké úrovně přípravy, je přímý výkon lékařské praxe v reálném prostředí, tedy léčení skutečně nemocných pacientů. Cvičení v zahraničí, na rozdíl od obvyklé činnosti vojenských lékařů v době míru, navíc klade důraz na některé specifické aspekty zdravotní péče, např. se zdokonaluje schopnost adaptace na neznámé prostředí, schopnost rychlého přesunu, spolupráce s cizími lékaři apod. Toto musí vojenští lékaři zvládnout, mají-li být schopni plnit své primární poslání, tj. poskytování zdravotní péče v ozbrojeném konfliktu a jiných mimořádných situacích.

57

Právě schopnost reagovat i na nevojenské ohrožení velkého množství obyvatel je jedním ze základních úkolů ozbrojených sil a na plnění takového úkolu se armáda musí připravovat, tedy cvičit stejně, jako na vojenské hrozby. Vyslání na Slovensko bylo připraveno právě jako standardní cvičení, včetně zpracování příslušné dokumentace, předběžného a realizačního nařízení náčelníka generálního štábu a následně také ředitele k ukončení tohoto cvičení. Standardně byla před zahájením cvičení v sobotu během návštěvy náčelníka generálního štábu na Slovensku podepsáno i memorandum; understanding mezi náčelníky obou zdravotních služeb. Čili uskutečněné cvičení na území SR tuto roli splnilo, a navíc mohu uvést, že čeští vojenští lékaři v průběhu svého vyslání poskytovali lékařskou péči v celkem 91 urgentních případech. A o některých těch případech informovala média. A dovoluji si tu oznámit, že v noci z pondělí na úterý v Nitře, což bylo jedno z těch zařízení, kde čeští lékaři působili, tak Dr. Uher, vojenský lékař, zachránil jednomu slovenskému pacientovi po velice těžkém úrazu po autonehodě život. Za účelem úpravy podmínek vyslání českých vojenských lékařů byla také se slovenskou stranou uzavřena mezivládní dohoda – česká vláda ji schválila v pátek, slovenská vláda na svém mimořádném zasedání v sobotu, kdy také vstoupila v platnost. Tato dohoda upravuje rozsah poskytované pomoci Slovenské republice při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče na Slovensku a také vzájemné povinnosti obou stran. Podle dohody nese slovenská strana veškerou zodpovědnost za výkon činnosti českých vojenských lékařů vyslaných na území Slovenska, a dále se v ní slovenská vláda zavázala poskytovat vyslaným českým lékařům veškerou nezbytnou pomoc s výjimkou jejich platu a dopravy na Slovensko a zpět. Tedy suma sumárum: Vyslání českých vojenských lékařů na pomoc Slovensku se uskutečnilo plně v souladu s platným právním řádem naší země a také poukázalo na naši ochotu pomoci zahraničnímu partnerovi v mimořádné situaci. Věřím, že tímto krokem jsme dále prohloubili přirozený přátelský vztah se Slovenskem a navíc jsme i prokázali v rámci mezinárodního společenství, že jsme spolehlivými partnery, kteří pokud se na ně partner, spojenecká sousední země obrátí, že jsme v nouzi připraveni pomoci. A já si neumím představit v této situaci scénář jiný. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí, pan ministr má přednostní právo, takže pan ministr Leoš Heger. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Pane předsedající, vážené paní

senátorky, vážení senátoři. Děkuji za udělení slova a za možnost k této velmi mimořádné kauze, která se odehrála v naší republice vystoupit. Já myslím, že není potřeba, abych hovořil příliš dlouho, protože veškerou faktografii tady uvedl pan senátor Vondra, ministr obrany, a já mohu tato fakta pouze potvrdit. Dovolte mi, abych vás informoval ještě navíc o tom, že my jsme jako ministerstvo zdravotnictví situaci na Slovensku zkoumali, zkoumali jsme ji samozřejmě také očima zkušeností z doby, která proběhla začátkem roku tady, kdy České republice hrozily výpady zdravotní péče a na které jsme se připravovali předtím, než byla jednání s protestujícími lékaři úspěšně uzavřena. Poté, co slovenští lékaři začali realizovat své výpovědi a odchody, ještě předtím, než tyto výpovědi nabyly platnost, řada lékařů se na Slovensku ocitla 58

v pracovní neschopnosti a masivně práci opustili, jednalo se o výpadky zhruba čtvrtiny nemocničních lékařů, tak ta situace, kterou jsme monitorovali cestou spojení mezi ministerstvy zdravotnictví obou republik, se stala velmi dramatickou. Já jsem o ní informoval vládu na středečním standardním zasedání a informoval jsem i o tom, která opatření přijala naše republika. Tak jak to říkal pan ministr Vondra, my jsme po dohodě s hejtmany v příhraničních oblastech z ČR směrem ke Slovensku, to znamená s hejtmany v moravských krajích, informovali o vzniklém riziku a žádali jsme je o aktivizaci a stav přípravy přijímat slovenské pacienty v krajských nemocnicích, což nám hejtmani prakticky obratem potvrdili. Zrovna tak jsme projednali s řediteli fakultních nemocnic na Moravě jejich pohotovost a přípravu na přijímání případných těžších pacientů ze Slovenska. Vyzvali jsme lékaře ve fakultních nemocnicích, tedy v nemocnicích pod vedením ministerstva zdravotnictví, k tomu, aby ti, kteří by měli dobrovolně zájem, se přihlásili na slovenském ministerstvu zdravotnictví k případné pomoci. Musím konstatovat, že k takovéto dobrovolnické pomoci ze strany našich lékařů bohužel nedošlo. Poté, když začalo být jasné, že Slovenská republika se chystá požádat země ve svém okolí a zejména Českou republiku o pomoc, bylo už také jasné, že se nejedná o nic jiného než o žádost o humanitární pomoc v situaci, která opravdu byla kritická, v době, kdy lékaři opustili z hodiny na hodinu nemocné pacienty, dokonce v některých nemocnicích i děti a děti na přístrojích. Já to nechci nijak dramatizovat a útočit na vaše city, ale je potřeba si uvědomit to, že tato akce na Slovensku byla realizována, na rozdíl od naší republiky, tam opravdu k problémům s poskytováním péče došlo a slovenští občané byli ohroženi. Proto, když vláda na svém mimořádném zasedání souhlasila s podpisem mezinárodní dohody, nezkoumala, nehodlala zkoumat příčiny té krize, a to ani organizační, ani vnitropolitické. Vláda se shodla na tom, že toto jí nepřísluší a že bude rozhodovat čistě o faktu, že slovenská premiérka požádala o pomoc, o faktu, že humanitární krize v SR je a rozhodla se tuto pomoc poskytnout. To, co říkal pan senátor a ministr obrany Vondra o 90 případech, kdy slovenští občané opravdu byli ohroženi na životech a nebo jim hrozilo těžké poškození zdraví, já mohu rovněž podle našich údajů potvrdit a myslím si, že ČR v tomhle případě velmi výrazně Slovenské republice pomohla, že to je výraz toho, že vztahy mezi ČR a SR zůstávají velmi dobré, na vysoké úrovni, že to vůbec není výraz sympatií nebo nesympatií s politickou situací v jedné či druhé zemi, ale byla to prostě pomoc ryze humanitární. Myslím, že to je vše k mému stanovisku. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. S přednostním právem se hlásí pan senátor Richard Svoboda. Pane senátore, máte slovo. Senátor Richard Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové, já bych úvodem se chtěl vrátit ke svému včerejšímu vystoupení, kdy jsem upozorňoval na porušení jednacího řádu a chci na něj upozornit i dnes, protože členové vlády, ani vláda není odpovědná Senátu a je zcela nepřípustné, aby předsedající této schůze volal k zodpovědnosti člena vlády. Toto není všelidový tribunál. Toto je horní komora českého Parlamentu a myslím si, že bychom měli dbát základních pravidel, která k tomuto jednání patří.

59

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Pane senátore, prosím,

hovořte k tématu. Senátor Richard Svoboda: To je velmi k tématu, pane předsedající, a to porušení jednacího řádu jste učinil vy. Dovolte mi, abych zaprvé konstatoval, že Senátu nepřísluší konstatovat a tím méně soudit, zda vláda porušila či neporušila Ústavu. Tato kompetence je výlučně v kompetenci Ústavního soudu a parlamentní komoře takové usnesení nesluší. Tím spíše, že je motivováno politicky a bude prohlasováno majoritou sociálních demokratů, kteří zcela bezohledně a bezostyšně demonstrují, že názory kohokoli, nabudou-li většiny, prostě nezajímají. Je dobře si toho povšimnout zejména proto, aby si občané této země udělali obrázek, jaké jsou představy o politickém dialogu v případě, že sociální demokratické většiny nabudou. Za druhé se chci zastavit u pozoruhodné interpretace těchto událostí. Zatímco přeshraniční kooperace odborářských elit v duchu hesla "Odboráři všech zemí, spojte se" považují sociální demokraté za zcela korektní, odeslání 30 lékařů v této komplikované situaci je interpretováno málem jako vojenská intervence, jako intervence nezákonná a protiústavní. To je interpretace z mého pohledu zcela nepřijatelná, zkreslující, šikanózní a politicky motivovaná. Za třetí. Přestože nepochybuji, že sociální demokraté odhlasují svou většinou i to, že černý čtverec je bílý a kulatý, žádám, aby se o bodech usnesení hlasovalo jednotlivě, neboť s první odrážkou nelze nesouhlasit. Konstatuji, že potenciálně přijaté usnesení je výlučně politicky motivováno, že pochází z dílny Lidového domu, že nebylo řádně projednáno a že činí ze Senátu oranžovou hlásnou tvorbu s odborářským viděním světa. Děkuji. (Bouchání do stolů na souhlas senátory ODS.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Já se jenom chci ohradit, protože jsem měl v podkladech to, že pan ministr Vondra chce vystoupit, proto jsem to tak prezentoval. A já myslím, že o tom, zda Senát postupuje či nepostupuje v souladu s Ústavou, rozhoduje Ústavní soud. A myslím, že Ústavní soud už v minulosti rozhodl dokonce o tom, že Senát nepostupoval v souladu s Ústavou a některé zákony byly zrušeny. Ale nepřísluší mi to komentovat. Další do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Já chci upozornit na jedinou věc, a to, že jsme zamítli návrh senátora Štětiny, aby první tak závažný bod byl projednán ve výborech. My všichni víme, že Senát Parlamentu ČR se pyšní, a často to tady – na rozdíl od jiných věcí – všichni konstatujeme velmi rádi, že Senát má nejlepší ústavní právníky, jmenoval bych za všechny např. dr. Kyselu, kterého si obě, nebo všechny strany zastoupené, a všechny senátorky a senátoři, si bereme tohoto muže a tyto lidi k poradě, když nevíme, zda náš výklad Ústavy je správný. Já skutečně nechápu, proč jsme to neodhlasovali, proč o tomto bodu nejednáme třeba odpoledne nebo zítra, a to poté, kdy budeme mít stanovisko našich ústavních právníků na stole, a nemusíme tady my – v zásadě všichni laici, protože zřejmě nikdo z nás tady není skutečně ústavním právníkem – diskutovat o tom, jestli Ústava byla porušena nebo nebyla. Snad tady od toho máme své odborníky, aby nám zodpověděli první otázku. My ostatní snad můžeme diskutovat pouze o tom, jestli se domníváme, že to, co se stalo na Slovensku, byl "speciální virus", který postihuje jenom lékaře, že onemocněli, nebo to tak není, nebo něco jiného.

60

Ale tady skutečně jednáme o tom, jestli Ústava byla porušena. Minimálně procesně jednací řád atd. atd. A od toho si myslím, že tady máme ústavním právníky. Žádám předkladatele – a tím navrhuji vám všem, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do doby, než dostaneme stanovisko našich ústavních právníků. Ať to projedná příslušný výbor – zřejmě v tomto případě ÚPV. Určitě se to dá stihnout do zítřejšího dne, a zítra o tom jednejme. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jenom chci upozornit, že my jsme nehlasovali o přesunu toho bodu. Návrh pana senátora Štětiny byl na vypuštění bodu. Padl tady ale procedurální návrh, předpokládám, že to tak. O tom se hlasuje bez rozpravy. Máte k tomuto návrhu? Prosím, paní senátorko. Senátorka Jiřina Rippelová: Já mám jednu technickou záležitost. Prosím vás, nesměšujme tady dvě věci. Máme zařazen, a projednáváme bod "Okolnosti vyslání slovenských lékařů na Slovensko". K tomu byl předložen návrh usnesení. O další věci, o které budeme rozhodovat, předpokládám, že poté co zasedne a rozhodne VZVOB, budeme rozhodovat o senátním tisku č. 247, který k nám byl doručen včera a který zní: "Třetí doplněk plánu vojenských cvičení, jednotek a štábů Armády ČR ze zahraničními partnery na území ČR i mimo ně v roce 2011". To je naprosto jiná záležitost! K této věci, která byla doručena včera Senátu my můžeme podle čl. 43 odst. 6 Ústavy o rozhodnutích podle odst. 4 a 5, tj. to, co učinila vláda, která řekla, že se jedná o vojenské cvičení. My tady namítáme, že se nejedná o vojenské cvičení – informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit. Ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory. O tomto jednáme podle našeho jednacího řádu. Jednáme o tom podle § 131 e) a týká se to jednání ve věcech bezpečnosti ČR. Dříve bylo pravidlem, že o těchto věcech rozhodoval pouze výbor. V případě, že se výbor usnese, nebo 5 senátorů navrhne, že o tomto tisku bude jednat plénum Senátu, tzn. o doplňku vojenských cvičení, bude o tom jednat Senát. I návrh, který přednášel pan kolega Štětina, byl v podstatě nehlasovatelný. Protože my teď projednáváme záležitost "Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko". Není důvod, abychom tady nediskutovali o navrženém usnesení. V případě, že výbor rozhodne, že nepředloží tento tisk a bude o tom jednat pouze výbor anebo 5 senátorů, tak o tom plénum nemusí ani jednat. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Moc

mi to dneska neulehčujete. Jenom chci opět upozornit, že pan senátor Štětina navrhl vypuštění tohoto bodu, který projednáváme z programu. Takže to bylo naprosto legitimní. Senát svým hlasováním rozhodl. Padl procedurální návrh ze strany pana senátor Čunka. O návrhu nechám hlasovat. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 26 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 25, proti bylo 22. Návrh nebyl přijat.

61

Dále je do rozpravy přihlášen pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, nejsem agentem Lidového domu – byl jsem tam před třemi měsíci v ryze technické záležitosti. Život mi neumožnil být něco jiného, než být sociálním demokratem, protože opak by znamenal, že bych byl buď asociálním, nebo nedemokratem. Tu sobotu jsem měl řadu telefonátů, které jsem neindukoval; jak z České republiky, tak ze Slovenska. Když jsem si znovu procházel kolegy, kteří měli potřebu telefonovat, tak jsem zjistil, že všichni z nich jsou na nějakých vedoucích pozicích, a nikdo z nich se ani u nás nepřipojoval k akci "Děkujeme, odcházíme". Ani na Slovensku se nepřipojoval k současné akci. Abych jejich telefonáty shrnul, tak v češtině to bylo "Co to má znamenat?" Ve slovenštině to bylo "Čo to má znamenať?" Já bych chtěl říct, a nehlásil bych se, kdyby tady nebyl pan ministr Heger, protože bych to pokládal za nefér, ale takto mohu. Já jsem při polemice o zákonech, asi pěti v minulosti a dvou zásadně, měl pořád pocit, že jednáme na určité úrovni a na určitém poli odbornosti, třeba i rozdílnosti názorů a v zásadě slušného chování. Chápu, že jsme v době, kdy jsme odkloňováni, mystifikováni, kdy "běhají igelitky", abych potěšil i tuto stranu. A to nás určitě dovedlo ke ztrátě kontur. Nemáme přesné kontury, co je pravda a co už ne. Můžeme si dovolit i věci, jako ex post "slovenské zdraví 2011-cvičení"... Proč ne? Ale pánové si to teď budou nést v sobě, protože to vejde do politologických učebnic a do historie, to co dneska, vaším prostřednictvím, pan kolega Vondra tady sdělil. Já bych se věnoval věci, která je spíše odborná. Upozorňoval jsem tady u diskuse, polemiky s panem ministrem Hegerem na 4 charakteristiky zákonů, tj. nesolidnost – nedůvěryhodnost – nekonzumovatelnost (některých částí) – a zneužitelnost. Jsem překvapen, jak můžu stejného schématu, stejné osnovy použít i pro polemiku nad touto situací. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu kolegovi Vondrovi. Je vysoce nesolidní, když řekneme, že pan kolega Uher zachránil život slovenskému občanu po havárii. Oni to zachránili ještě ti asistující doktoři, že; také trošku ti sestřičky, co kolem toho běhaly na sále. Pravděpodobně týmy na JIP, co je přivezli, a anesteziologové. To byli pravděpodobně všichni Slováci, protože z těch, kteří v tom bílém autobusu přijeli v maskáčích po snídani v sobotu, by pravděpodobně to zachránění nezajistili... Jinak mezi urgentní výkony, pro vaši informaci, patří, když se starší pán, když se třeba nemůže vymočit pro zvětšenou prostatu a tlačí ho bolesti v podbřišku, má litr, litr a půl, někdy i dva litry moči tekutiny, tak vycévkování pacienta je také "urgentním výkonem". Vím, že tam cestovali urologové. Čili já si velice pohlídám, abychom rozbor případů skutečně znali, abychom nemystifikovali veřejnost, že zachraňujeme slovenské zdravotnictví. S tím souvisí nedůvěryhodnost. Pan ministr sám při akci "Děkujeme, odcházíme, říkal, že až 50 % kapacit může vypadnout v době dovolených, že se nic nestane, když 10 – 20% lékařů odejde, protože to v zásadě bude účelná restrukturalizace a redukce. V řadě věcí může mít pravdu. Samozřejmě, že výpadek lékařů o dovolených, i teď o vánočních svátcích, bude minimálně 20 %. A nikdo o tom ani nevíte. A zdravotnictví funguje, zejména v akutní části, zcela bez problémů.

62

Tady byl pocit, že 30 lékařů nahradí 1200 lékařů ze 7000 lékařů, kteří tam jsou, a kteří samozřejmě můžou nastoupit. A to i slovenští kolegové říkali, samozřejmě, urgentní situace zvládáme, tak jako bychom je zvládali. Skutečně si tady myslíte, že 30 lékařů zachrání slovenské zdravotnictví, i kdyby těch 1200 vypadlo? Já vám říkám, že lékaři napříč světem, a to i eskymáčtí lékaři, mají své mantinely v medicíně. Nekonzumovatelnost. Nekonzumovatelnost je jasná. Když mám sobotu dopoledne, máte nějaký program, přijde na návštěvu pár lidí, kteří jsou prakticky cizí, tak vám nepomůžou v situaci, že máte práci nachystanou. Bude vám trvat, než je inkorporujete, než jim vysvětlíte. Já vím, co udělá 30 mediků, když vám přijdou takto na oddělení, tak prakticky vám trošku naruší provoz... Musíte je seznámit s informačním systémem. Vy je musíte seznámit s pacienty. Vy je musíte seznámit s provozem. Musíte vědět, kde které dveře si můžou odemknout, kam se můžou dostat. Hlavně je z těch maskáčů musíte svléci a dát jim normální kulturní oděvy. Jinak bych doporučoval, aby lékaři na Slovensko v době míru, jezdili ve slušivých uniformách, které má ministerstvo k dispozici. Já jsem kapitán v záloze, i když nekonzumovaný kapitán... Pokud jde o zneužitelnost. Ta si myslím, že jasná. Zejména poté, co jsme slyšeli. Já bych bral, kdyby řekli: Prosím vás, situace byla taková. Je to trošinku faux pas, tak na to všichni zapomeňme, a už se tak nebudeme chovat, toto bych velice bral. Jinak se obávám, že pan ministr zdravotnictví tím víkendem přestal být ministrem zdravotnictví, a je už úplně jedno, jak dlouho tu funkci bude vykonávat. Děkuji. (Bušení do lavic.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jaromír Štětina. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám, pane předsedající, za slovo. Vážený

pane ministře, dámy a pánové, já přemýšlím, odkud vlastně pramení snaha přijmout toto usnesení, které předložil náš pan předseda. Chtěl bych upozornit, že on není první, který s takovou razancí ze sociální demokracie tento krok vlády napadá. Chtěl bych vás upozornit na to, že místopředsedkyně našeho Senátu paní Gajdůšková dne 5. prosince řekla médiím toto: Příště by to nemuseli být vojenští lékaři, ale bojové jednotky, které vláda bez zábran vyšle do sousední země na pozvání vlády proti jejich občanům. Tak, jako přišla Praze pomoci sovětská vojska v srpnu 1968. Analogie je naprosto zřejmá, a až mrazí z toho, že se Nečasova vláda k něčemu takovému propůjčí. Přirovnávat přítomnost našich lékařů na Slovensku k okupaci naší země v roce 1968 a s invazí Sovětské armády, je podle mého nevkusné. Utvrzuje mě to v přesvědčení, že to není snaha o čistotu Ústavy, kterou tady naši sociálnědemokratičtí kolegové předkládají. Ale je to prostě jeden z dalších útoků na vládu. Očernit někoho tím, že ho přirovnáte k okupační Sovětské armádě, je velmi efektivní. To je první bod, pane předsedající. Ještě mám jeden druhý, spíše procedurální. V projevu pana předsedy zazněl návrh, aby náš VZVOB zasedal per rollam. Jako člen tohoto výboru proti tomu, abychom tak vážnou záležitost ve výboru projednávali per rollam, prostě musím protestovat. Proto prosím, aby plénum Senátu, když máme ten obrácený gard – nejdříve plénum a potom výbor, aby odhlasovalo doporučení VZVOB, aby hlasoval o této věci na řádném zasedání, nikoliv per rollam. Děkuji za pozornost. 63

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. právem se hlásí pan předseda Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

S přednostním

Předseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já v té diskusi samozřejmě vystoupím jako navrhovatel. Ale jenom jednu poznámku. Já jsem si prakticky jist, ale kdyby to tak nebylo, tak se omlouvám. Já jsem jenom uvedl, že jsme obdrželi včera žádost vlády o projednání vojenského cvičení, jako doplnění seznamu vojenských cvičení, a že se formou per rollam Organizační výbor rozhodl přikázat to VZVOB. Toto jsem si hodně jist, že jsem takto řekl. Ale kdybych se náhodou přeřekl, tak takto to je – a ani to jinak být nemůže. Protože nikdy nikde jsem neviděl, že by nějaký orgán Poslanecké sněmovny a Senátu jednal bez toho, aniž by se sešel, a prezentoval to jako jednání. To prostě nejde. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Jako

další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych se pokusil zareagovat i na vystoupení pana kolegy Štětiny, který se tady dotazoval, jaký je motiv, jaký je důvod k předložení tohoto usnesení. Začnu možná malinkou odbočkou, nebo odklonem, možná. K přirovnání vyslání našich vojenských lékařů na Slovensko k situaci ze srpna 1968 – to nebyl původně výrok paní kolegyně Gajdůškové. Ale to byla slova slovenských lékařů, kteří to takto cítili. I na tom je vidět, jak velmi pomáhají takovéto akce zlepšovat vztahy mezi lidmi v České republice a na Slovensku... Teď tedy k tomu nejpodstatnějšímu, proč je důležité takové věci probírat. Senát často sám sebe označuje jako za pojistku ústavnosti. Ten kdo má sledovat dodržování Ústavy. Ústava je základním zákonem našeho státu, který by měl každý ctít. Ústava v čl. 43 přesně popisuje proceduru, jak se rozhoduje o vyslání vojenských jednotek našich vojáků do zahraničí. Jsou tam upraveny i podmínky, kdy tak může mimořádně učinit vláda. Samozřejmě tato pravidla jsou stanovena tak, aby zamezoval velmi citlivým rozhodnutím, aniž by se k tomu měl možnost vyjádřit Parlament. Jestliže je naprosto zjevné, že žádné vojenské cvičení nebylo dříve plánováno, že až na základě žádosti paní Radičové o vyslání našich lékařů, narychlo vláda projednala jakýsi doplněk plánu vojenských cvičení – tak je na tom vidět naprosto zřejmá účelovost. Tímto způsobem není možné obcházet Ústavu. Žádná pomoc vládě cizí země při řešení sociálního nebo pracovněprávního konfliktu nemůže být důvodem – podle naší Ústavy, aby sama vláda rozhodla o vyslání vojenských jednotek. Jinak by totiž bylo možné, aby kdykoliv v budoucnu, v jakékoliv situaci, kdy vláda uzná za správné, jak tady říkal pan kolega Vondra – za správné – někam vyslat vojenské jednotky, tak vždy může přijmout doplněk k plánu vojenských cvičení, ať už se bude jednat o jakýkoliv důvod jejich vyslání. To je klasické obcházení práva, kdy skutečný důvod je zastírání nějakým falešným důvodem. Je tady přece naprosto každému jasné, že účelem nebylo žádné vojenské cvičení, že to bylo až dodatečně vykonstruováno, aby si vláda našla v naší Ústavě ten důvod k tomu, proč může rozhodnout sama a obejít Parlament. A takto se s Ústavou zacházet nesmí, protože pokud s ní takto zacházet budeme, tak nakonec

64

bude jenom cárem papíru a ty konce kam dospějeme, tak ty bych nerad v tuto chvíli domýšlel. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Karel Šebek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Šebek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a

kolegové. Já mám podobně asi jako mnohý z vás na Slovensku řadu přátel a tak jsem využil chvíle v rozpravě k tomu, abych se spojil se svým kamarádem starostou ze Sklených Teplic Vladimírem Melišem a zeptal se ho, jak slovenští obyvatelé vnímali angažmá českých vojenských lékařů. A dozvěděl jsem se to, co jsem předpokládal. Že se cítili ohroženi na životě a že byli rádi, že jejich jistota, že se o ně někdo postará, byla velmi výrazně posílena, byť ta jednotka nebyla veliká. Jednoznačně si Česká republika v očích našich slovenských přátel zvedna kredit a já bych jenom závěrem citoval slova Tacita: Dobré mravy znamenají víc než dobré zákony. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se hlásí do rozpravy pan senátor Luděk Sefzig a prosím, máte slovo. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já začnu tentokrát citátem. Cicero kdysi řekl, že v době nejisté poznáš přítele jistého. Zároveň bych chtěl oddělit to, co se týká mezinárodního práva. Je striktně třeba oddělovat Slovensko jako suverénní stát a Českou republiku jako druhý suverénní stát. Jestliže jeden členský stát EU požádá druhý stát o pomoc, řekl bych v ryze mimořádně citlivé okolnosti, jako je ohrožení života lidí a druhý stát vypomůže tím, že odešle 29 specializovaných lékařů na jeho území, tak rozhodně nelze hovořit o žádné vojenské intervenci. Je to jenom o tom, aby v případě, že dojde k nějaké kolizi, aby byli k dispozici lékaři, kteří umí léčit složité procesy, složitá onemocnění. Nepřísluší české vládě, aby se vměšovala do vnitropolitických problémů jiné země. To je asi to nejcitlivější, co zřejmě levicovou část Senátu možná trochu více irituje, než irituje nás. Rozumím tomu, že odborářští bossové toto musí vnímat v každé zemi velice citlivě. Já bych je chtěl uklidnit, přece nemohou mít odboráři pocit, že 29 lékařů je schopno ohrozit generální stávku nebo stávku, jakou provádí jiný stát. Tady naopak považuji vyslání a způsob jakým to česká vláda udělala jako naopak ústavně velice konformní a domnívám se, že je to záležitost, kdy skutečně není na nás, abychom posuzovali, zdali na Slovensku měla paní premiérka nebo neměla paní premiérka žádat jiný stát o pomoc. Ona tak učinila. Já tomu rozumím, kdybych byl na jejím místě, udělal bych to určitě také, protože hazard jakýkoliv, ať je čímkoliv motivován, s lidským zdravím se nikdy nemá odpouštět. Já jsem se chtěl zeptat – nerozumím dobře tomu, proč při projednávání tohoto bodu tady není naše legislativa. Je tam pouze černá taška. Já tomu vůbec nerozumím, prostě není, protože co bude výsledkem našeho bodu, či ne, čili zdali přijme tato komora usnesení, kde budeme konstatovat, že byla nebo nebyla porušena Ústava. Já bohužel po celou dobu nebo téměř po celou dobu tohoto projednávání tady nikoho z naší legislativy nevidím. Já velice spoléhám na postoj naší legislativy a osobně mě mrzí, že nemůžeme tento bod dojednat minimálně ve dvou výborech, ústavně-právním a ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ale to je vůle většiny senátorů, já to plně respektuji, budeme tedy projednávat zde a pak bych moc prosil vedení Senátu, aby zajistilo, aby tady byla

65

naše legislativa, kterou tady skutečně já osobně velice postrádám. (Spuštěna fanfára.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Omlouvám se těm, které jsem uvedl do dojmu, že se bude hlasovat, ale tlačítko fanfáry je hned vedle tlačítka mikrofonu, takže mi trošku ujel prst. Další je přihlášen do rozpravy pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo Senátu, kolegyně, kolegové. Nejdříve mi dovolte, abych poděkoval za ty fanfáry, které předcházely mému vystoupení. Je vidět, že se na to všichni řádně připravujete, ale domnívám se, že bychom si měli ujasnit dojmy s pojmy. Za prvé se domnívám, že se zde stala velká, velká chyba na straně české vlády, a to z jednoho prostého důvodu, že to, co následovalo, nazvali vojenským cvičením. Za druhé, a to se tady bavíme o tom, co vládě bránilo požádat Senát České republiky, aby mimořádně schválil tuto, podle mého názoru, ne cvičení, ale určitý druh humanitární pomoci. A já se domnívám, že Senát ČR by s největší pravděpodobností tuto žádost vlády schválil! Ale k tomu nedošlo, ne tak jak se praví v Ústavě, bezprostředně, ale s určitou časovou prodlevou! A to je velmi velký problém z hlediska právního. Prostě vláda požádala pozdě. Jestli chtěla nebo nechtěla se dostat do kolize s Ústavou, to nechám na jiných, na ústavně-právním výboru, na právnících, ale rozhodně nebylo všechno v pořádku. Chcete vážení, co jste vystupovali přede mnou říci, že slovenská premiérka Radičová požádala o vojenské cvičení na území Slovenska? To opravdu chcete říci? Pak bych byl velmi, velmi rád slyšel na tuto otázku i odpověď. Podle mého názoru, chyba se stát může – errare humanum est - jak říkají latiníci, ale je chlapské se k té chybě přiznat a že to je těžké pro premiéra, že to je těžké pro ODS a koalici? Ano, ale chyby se stávají, takový je život. Kdyby se řeklo, chyba se stala, pojďme to nějakým způsobem napravit, nebo my se k tomu přiznáme, ale naším úmyslem nebylo úmyslně pošlapávat Ústavu ČR, myslím, že by to bylo korektní a férové. To je ta politika, po které mnozí z nás voláme. Senát je určitou právní pojistkou, ale je potřeba se na to dívat také z tohoto pohledu. A Senát se domnívá, nebo jeho část, že v tuto chvíli byl Senát obejit, a vezměte si, že to je obcházení vás všech, co jste tady. To není jenom obcházení levice, to je vás všech, bohužel, tak to je. Napadáme legislativní proces, jak došlo k tomu, k čemu došlo. Teď k samotnému vojenskému cvičení. Vojenské cvičení v civilních nemocnicích Slovenské republiky? No, to snad nemyslí nikdo vážně. Anebo – a já jsem to asi nepostřehl – se nemocnice Slovenské republiky stávají vojenskými cvičišti pro cizí, zahraniční armády? A pak je to otázka pro slovenský parlament, jestli to opravdu tak je, anebo jestli se náhodou někdo nespletl. Velmi mě pobavilo, že v týmu 30 lékařů nebo 29 lékařů – mimochodem, to nebyli jenom vojenští lékaři, ale i povolané některé zálohy – byli i psychiatři. Asi to v rámci toho, co se dělo na Slovensku, bylo nutné. Byli tam i urologové. Tady jasně zahřmělo, že 30 lékařů pro slovenské zdravotnictví asi není tak významná složka, aby to ovlivnilo, ale bylo to určité gesto, a kupodivu, já to gesto chápu. Jak ale se bude řešit to, když při tom tzv. vojenském cvičení mohlo dojít k porušení některých léčebných metod nebo nebyl třeba dán informovaný souhlas slovenského občana s tím, že ho bude léčit český lékař, a kdo tedy ponese právní důsledky možného pochybení? Dneska částky za tato pochybení se pohybují

66

v milionech korun, a v napjatém rozpočtu ministerstva obrany to také nemusí být zanedbatelná položka. Všichni asi tušíme, co se říká mezi slovenskými lékaři. Slovenští lékaři říkají, že čeští lékaři – a teďka oni to neberou jako vojenské cvičení, oni to berou tak, jak to beru já – že čeští lékaři přišli pomoci slovenským lékařům, ale většina z nich to bere tak, že jsme v roli určitých stávkokazů. Ano, stávkokazů! To není o tom, že jsme chtěli pomoci. Kdybychom chtěli pomoci, tak těch lékařů jsme tam měli poslat daleko a daleko více. To se nestalo. Je otázka pro ministra Hegera, ne pro ministra obrany, jak vlastně dojednal tuto pomoc, jak to dojednal se slovenským ministrem zdravotnictví. A kdo přišel na tu nešťastnou myšlenku, velmi nešťastnou myšlenku, že to nazve vojenským cvičením? Abych to tedy shrnul: My se domníváme, že pokud se jednalo o vojenské cvičení, bylo to v rozporu s tím, co nám ukládá Ústava i některé další zákony ČR, a nejen České republiky, možná, že se dostali naši čeští lékaři i do rozporu se zákony Slovenské republiky. Dělat vojenská cvičiště z civilních nemocnic já považuji za něco nepřijatelného. A třetí věc. Velmi nás mrzí, že Senát v takové mimořádné události nedostal řádně a včas to, co měl, to znamená žádost o schválení této mimořádné akce. Jednalo se o velmi, velmi nešťastné rozhodnutí vlády ČR a je na premiérovi Nečasovi, aby veřejně přiznal svoji chybu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jaromír Štětina. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl využít

této chvilky, abych se omluvil panu předsedovi Senátu, kterému jsem nesprávně přisoudil, že mluvil o posuzování per rollam ve smyslu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, měl na mysli Organizační výbor. Je tomu tak, pane předsedo? (Souhlas.) Ano. A jen bych nicméně dodal, že návrhy na to, aby náš výbor projednával tuto vážnou záležitost per rollam tady zazněly, a jsem rád, že bude dnes svolán výbor, na kterém se bude moci každý vyjádřit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, mám jenom technickou poznámku, už se nebudu vypovídávat podruhé, i když přece jenom jednu poznámku musím učinit. Já podezřívám pana předsedajícího, že tu znělku nezmáčkl omylem, ale že tak svolával ne cvičení "Senátní zdraví 2011", ale "Senátní duševní zdraví 2011". Takto to potom vypadá, když se to dělá ad hoc. A chtěl bych požádat, protože ty věci se mají projednávat ve výborech, a protože šlo o záležitosti, které se týkají i zdravotnictví, a mírového zdravotního zdravotnictví, byť s aspekty vojenskými, zahraničními, nepochybně ústavně-právními, a nemám tady paní předsedkyni výboru Filipiovou a jsem místopředsedou výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, aby toto téma bylo poskytnuto, samozřejmě spolu s ostatními, i výboru pro zdravotnictví a sociální politiku k posouzení. Děkuji.

67

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. S přednostním právem se hlásí pan 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové. Tato debata je samozřejmě hezká, ale v jednom okamžiku jsem měl pocit, že Senát Parlamentu ČR zasahuje do suverenity Slovenska, protože Slovensko vyhlásilo stav nouze. Ten jsme nevyhlásili my, my jsme byli pouze jako členská země NATO a Evropské unie požádáni o pomoc. Ústavnost a protiústavnost tohoto rozhodnutí české vlády podle mého názoru nemůže posuzovat jedna z komor Parlamentu, ale může – a už to tady zaznělo – jen a jen Ústavní soud. Pokud někdo dá stížnost k Ústavnímu soudu, tak to má své oprávnění. Pokud se o tom rozhodne v našem usnesení, že rozhodnutí vlády je neústavní, tak mně to připadá trošku divné. A to, jak v daném okamžiku Senát (předsedající)nakládá s tímto bodem, je pro mě velkým otazníkem. Pan předseda Štěch je předkladatelem, aspoň to tak zaznělo, ale pak mi tu chybí zpravodaj. A teď si nejsem plně vědom, jestli pan předsedající Škromach řekl, že pan předseda, který je předkladatelem, je také zpravodajem. Pokud ano, tak je to flagrantní porušení jednacího řádu Senátu Parlamentu ČR. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane místopředsedo. Nic takového jsem neřekl. Pan předseda Senátu je předkladatelem tohoto návrhu. Prosím, ještě pan 1. místopředseda Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: V tom případě nemáme zpravodaje, jsem zvědav, kdo to bude jako zpravodaj za Senát komentovat.

Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Dále do rozpravy je přihlášen pan

senátor Vítězslav Jonáš. Pane senátore, máte slovo. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážený pane předsedající, pane předsedo,

kolegyně a kolegové, když vystoupí kolega Dryml, většinou probudí i nás, kteří nechceme vystupovat k tomuto bodu. A chci říct, že konstatování, že je paradoxem, že cvičení je právě v civilních zařízeních, to přece není nic výjimečného. Mimořádné situace právě naopak mohou nastat, to není jenom v polních nemocnicích, ale když nastane mimořádná situace, tak samozřejmě vojenští lékaři budou pracovat v civilních nemocnicích. Nevidím na tom tedy nic divného. I ta skutečnost, že zde bylo zmiňováno, že jsme byli jako stávkokazy, tak prosím vás, přednostní je přece život lidí, záchrana lidského života, ne nějaká solidarita se stávkujícími. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Dále je do rozpravy

přihlášena paní senátorka Jana Juřenčáková. A požádal bych o návrh na zpravodaje z pléna, pokud takový návrh je.

68

Senátorka Jana Juřenčáková: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové. Já se necítím být odborníkem na Ústavu, nejsem lékař a mohu mluvit pouze z pozice pacienta. Byla tu řečena už fakta. Slovenská vláda vyhlásila stav nouze, požádala českou vládu o pomoc. A jak už tu zaznělo, byla tu prezentována stanoviska slovenských lékařů. Bylo tu prezentováno i stanovisko prostřednictvím kolegy Šebka, kdy hovořil o tom, že slovenští občané tuto pomoc přivítali. My se tu bavíme už dlouhou dobu o tom, jestli je to ústavní. Jestli se tu schválí politické usnesení, které jsme dostali na lavice, já si myslím, že ano, protože bylo navrženo stranou, která má tady v Senátu většinu. Ale neměli bychom se zamyslet nad tím, že opravdu nás požádala sousední země o pomoc? Já bydlím v pohraničí, mám přímo vedle sousední slovenské hranice. A když se vžijete do té situace, kdy vlastně čekáte, jestli bude poblíž lékař, který vás ošetří, je vám naprosto jedno, jestli ten lékař bude český, slovenský nebo jiné národnosti. Bylo tady řečeno, že nikdo se neptal slovenských pacientů, jestli souhlasí s tím, že je bude ošetřovat český lékař. Když to budu parafrázovat, tak našich pacientů v českých nemocnicích se nikdo neptá, zda souhlasí s tím, že je budou ošetřovat slovenští lékaři, to už je až na hranici. Opravdu bych doporučila, aby to, zda byla porušena Ústava, rozhodoval Ústavní soud a ne my, já se k tomu necítím oprávněná, takže pro to hlasovat nebudu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor

Jiří

Dienstbier: Vážený

pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já v reakci na předchozí příspěvek i na některé další bych chtěl zdůraznit, že debata k tomuto návrhu usnesení není o tom, co je správné, ale co je ústavní, protože vláda nemůže dělat vše, co považuje za správné v daném okamžiku, ale musí to být vždy také ústavně konformní. Vláda má přesně stanoveny pravomoci, mantinely, ve kterých se musí pohybovat. A tady diskuse skutečně není o tom, jestli bylo dobré vyslat 30 lékařů na Slovensko, ale o tom, jestli vláda rozhodovala či nerozhodovala v souladu s Ústavou. Vláda měla samozřejmě i jiné možnosti, pokud chtěla lékaře vyslat, mohla například požádat dobrovolníky a poskytnou nějaké finance na to, aby lékaři jeli na Slovensko pomoci. Ale tady je přece naprosto zjevné, že účelově vláda vykonstruovala jakési cvičení, aby obešla svoji ústavní pravomoc a vyslala lékaře, resp. vojenské jednotky, jak to sama určila, i v podmínkách, kdy pro to nemá ústavní zmocnění a kdy tak nesměla rozhodnout. A o směšnosti těch důvodů z hlediska efektivní pomoci tady myslím dostatečně mluvil kolega Žaloudík. Ale znovu zdůrazňuji: Jde o to, zda se vláda pohybovala či nepohybovala v ústavních mezích. To je podstatou usnesení, o kterém tady jednáme. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane senátore. S přednostním právem se do rozpravy přihlásila paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, máte slovo.

69

Senátorka Soňa Paukrtová: Dámy a pánové, já si myslím, že základní problém, který tady teď řešíme, je to, zda byla či nebyla porušena Ústava. Já tu debatu poslouchám, já nejsem tedy specialista na vysílání vojenských jednotek, takže nemohu z hlavy říct, zdali porušena Ústava byla či nebyla. Ale tady byl vznesen návrh, aby bylo posouzeno, zdali skutečně došlo k porušení Ústavy. Pokud došlo, tak je potom asi potřeba dát podnět Ústavnímu soudu, nebo vyvodit z toho nějaký jiný důsledek. Ale já jsem neslyšela jediný argument, proč by měla býti porušena Ústava. Prosila bych, aby toto bylo předáno, minimálně výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který, předpokládám, nám cosi doporučí. Ale my tady pořád používáme obraty "byla porušena Ústava", a já jsem neslyšela jediný argument, proč by tomu tak mělo být. Naopak zástupci vlády tady říkali, že žádná Ústava porušena nebyla. Prosila bych tedy, abychom to vyjasnili a posunuli se k dalším, neméně závažným bodům našeho dnešního jednání. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A opět s přednostním právem se hlásí pan předseda Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Já samozřejmě ještě vystoupím jako navrhovatel na závěr, ale chci reagovat na tento podnět nebo na tuto výzvu, protože to může ovlivňovat další průběh jednání. Myslím, že stačí si otevřít Ústavu článek 43, kde se konstatuje, za jakých podmínek může vláda vyslat vojska do zahraničí. Má některé specifické možnosti, které jsou pojmenovány v odstavcích 4 a 5 článku 43, a tam je také to cvičení. A v takovém případě se vláda může rozhodnout a neprodleně ex post může požádat Parlament o souhlas. A my můžeme, i jedna komora Parlamentu ČR, říci, že prostě nesouhlasíme, aby se naši vojáci zúčastňovali cvičení. Ale tento stav, podle snad logického chápání věci, přece nenastal, byť všichni, včetně vlády, hovořili o tom, že to je humanitární pomoc, že jedeme na Slovensko pomoci, protože určitá část slovenských lékařů nevykonává své povolání, jak tady řekl pan kolega prof. Žaloudík. Samozřejmě, že to tam fungovalo tak, jako by to v nouzovém stavu fungovalo u nás. A vláda prostě nechtěla postupovat podle článku 43 odst. 3a), kdy Parlament vyslovuje souhlas, to znamená, předem musí dát souhlas a)s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území ČR. Totiž toto, co se stalo, byl právě typický tento příklad, to znamená vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území ČR. To nebylo prostě cvičení. A jestli někdo tvrdí, že to máme brát tak, že to je cvičení, tak je to podle našeho názoru manipulace s Ústavou. A to my tady konstatujeme. A jestli s naším usnesením, pokud ho přijmeme, bude nespokojená strana, to znamená vláda, vládní koalice nespokojena, tak ať se obrátí na Ústavní soud, že naše usnesení bylo protiústavní. Ale já si myslím, že protiústavní nebylo, naopak jsem zaznamenal několik článků, že my na to máme reagovat, když se považujeme jako Senát za ochránce Ústavy. A také je to naše povinnost i nepsaná. Myslím si tedy, že je to naprosto jasné. Jsou tady různé názory. Ale je naprosto zřejmé, že vláda měla obavu, že podle článku 43 odst. 3a) , tak jak by to mělo být, by tady nemusela získat souhlas, tak se rozhodla k tomu, toto obejít a nahrát to na vojenské cvičení. To je podstata věci. A my říkáme ne, vládo, to není vojenské cvičení, to bylo podle článku 43 odst. 3a) a ty jsi nejednala fér. To je celý problém sporu.

70

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jiří Pospíšil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Pospíšil: Pane předsedající, pane zpravodaji, dámy a pánové,

debata se začíná ubírat docela správným směrem, a to, že máme rozhodovat o ústavnosti. Nejsem si jist, jestli je to zcela náš úkol, ale v tom případě já, abych mohl aspoň nějak věc posuzovat, tak žádám písemné materiály. A tyto písemné materiály existují a tyto písemné materiály nám měly být předloženy, a podle jiného zákona na ně máme právo a máme na ně právo předem. Čili v podstatě já chci písemné vyjádření toho faktu, že slovenská vláda nás zvala na vojenskou pomoc nebo na cvičení, o tom musí existovat dokument. Já si nedovedu představit, že by si o tom telefonovali ministři a na základě toho se posílali vojáci, tomu já prostě nevěřím. A jestli to tak je, pak by šlo o porušení Ústavy. Ale takový materiál musí existovat, musí existovat nějaký materiál, na základě kterého ti vojáci, lékaři byli posláni na to cvičení beze zbraně. Není pravda, že vojenská cvičení musí probíhat pouze ve vojenských objektech. To prostě není pravda. Vojenská cvičení musí probíhat na území států, které s tím souhlasí. A já se domnívám, že nemůžeme přijmout jakékoliv usnesení, dokud nebudeme mít písemné materiály, a já je teď výslovně žádám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. S přednostním právem jako ministr se přihlásil pan senátor Alexandr Vondra. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Tak, dámy a pánové, tady se

posuzují dvě roviny. Za prvé, zda to bylo správně a za druhé, zda to bylo ústavně. Ti, kdo se zaštiťují ústavností, resp. neústavností a tvrdí, že to byl neústavní krok, tak řekněme si na rovinu, to je prostě odborářská akce v senátním hávu, nic jiného to není, protože ten krok je naprosto, naprosto ústavně konformní. Znovu shrnuji fakta: 29. 11. se obrací ministr zdravotnictví na svého resortního kolegu, posílá to také mně jako ministrovi obrany, kdy s odvoláním na vyhlášení nouzového stavu na Slovensku, který vyhlásil prezident SR a vláda SR, žádá o pomoc Českou republiku. My jsme posuzovali, jakým způsobem takovou pomoc můžeme poskytnout. Zabývali jsme se samozřejmě i ústavností této záležitosti. Shodli jsme se, že jediná forma, jak ji můžeme ústavně konformně udělat, tak aby byl respektován prvek naléhavosti, protože šlo skutečně o záchranu lidských životů a zdraví, a to byla forma cvičení. Z tohoto důvodu se slovenská premiérka jménem vlády obrátila 1. prosince dopisem na našeho předsedu vlády, ve kterém navrhla konání takového cvičení. A za tím účelem za prvé česká vláda v pátek na svém mimořádném zasedání vyslovila s tímto cvičením souhlas, totéž učinila vláda SR v sobotu na svém mimořádném zasedání. Za tím účelem bylo uzavřeno standardní memorandum mezi Armádou ČR a Armádou SR o konání tohoto vojenského cvičení, a na základě tohoto memoranda bylo cvičení zahájeno. A pokud jde o ústavně-právní stránku věci, tak doporučuji, aby si každý před sebe vzal článek 43 Ústavy, kde se praví, že vláda rozhoduje, nežádá Parlament, vláda rozhoduje o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a následně o rozhodnutí podle tohoto odstavce informuje neprodleně obě komory Parlamentu ČR. Parlament nemá co posuzovat v tomto smyslu ústavnost či

71

neústavnost. Jediné, co může udělat a co se tady výslovně praví – může na návrh jedné komory takové cvičení zrušit. Chcete-li to udělat, prosím pěkně. Já to nepovažuji za moudré, ale to je to jediné, co Ústava umožňuje. Jestli chcete, tak zrušte vojenské cvičení. Ale postup vlády byl naprosto ústavní. Vláda má na základě Ústavy právo učinit takové rozhodnutí a pak o něm musí neprodleně informovat Parlament. To my jsme udělali. A mluví se o tom, jestli Senát je pojistka. Ano, Senát je pojistka, to, že my jsme neprodleně informovali a teď se tady o tom bavíme, včetně té možnosti, kterou ta odborářská většina tady samozřejmě má, to znamená zrušit to vojenské cvičení. To se dá udělat. To je důkaz toho, že ta pojistka vlastně funguje. Ale to všechno ostatní a řeči o tom, že nemůže být vojenské cvičení na území civilních objektů ... Nedávno bylo vojenské cvičení tady v Praze, kdy si vojáci procvičovali součinnost se záchranným systémem, jak je Praha připravena proti povodním. A bylo to samozřejmě i v civilních prostorách. Běžná vojenská cvičení se takto konají, není to nic nepřirozeného, nic neobvyklého. Bylo to v součinnosti se slovenskou stranou, bylo to na žádost slovenské strany. A tady se znovu vracím k tomu, že to bylo nejenom ústavně konformní, ale já to považuji za naprosto správnou reakci české vlády. A troufám si tvrdit, že kdokoliv jiný by byl v kůži české vlády a jednotlivých ministrů, v případě takové žádosti sousední země, jejích vrcholných státních orgánů, by nemohl postupovat jinak. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Jako

další se do rozpravy přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Senátor

Vladimír

Dryml: Vážený

pane předsedající, vážený pane předsedo Senátu, kolegyně a kolegové. Prostřednictvím předsedajícího panu ministrovi obrany Vondrovi: Já se nepovažuji za odboráře, pane ministře, nezlobte se. Mohu s nimi sympatizovat, může mě tady určitá část ČSSD nemít ráda, ona mě stejně nemá ráda. Ale já se nepovažuji v této věci za odboráře. Chtěl bych říci, že se tady bavíme o dvou rovinách. My tady říkáme, a to jsem řekl, že napříč politickým spektrem by to mělo platit – pojďme dodržovat aspoň to zásadní, aspoň Ústavu. A tam se říká "informuje neprodleně". Ale jestli je informace neprodleně, když dopis z 2. 12. odchází od předsedy Nečase až 5. 12. a 2. 12. je cvičení, tak to jsou tři dny, možná i trošku víc, protože ten dopis určitě má taky nějakou dobu, než dojde. A to podle mě "neprodleně" není. A my chceme, aby se dodržovala určitá pravidla, protože když se nebudou dodržovat určitá pravidla, tak Česká republika se propadne ještě níž, než je teď, kdy jsme tam na tom 56. nebo kolikátém v žebříčku s Namíbií, s Namíbií, kde je to velmi dobře znám, tak ještě najednou jsme tam i my jako Česká republika. A já bych chtěl, abychom naopak v tom žebříčku šli někam výš, aby naši američtí přátelé neříkali, že tady nefunguje justice, že tady nefunguje zákonnost. A to všechno se odvíjí i od těchto maličkostí. Sami jste tady říkali, že jste hledali, jakou formou to řešit. A já se domnívám, že kdyby to možná bylo ve formě určité humanitární pomoci, že by to bylo schůdnější, než to, co se udělalo, to znamená v rámci vojenského cvičení, protože okamžitě jsou tady různé asociace, jestli byl tedy nějaký zvací dopis premiérky Radičové, velmi rád bych ho viděl, pokud to bude možné, nebo jestli je nějaký zvací dopis ministra zdravotnictví. To jsou všechno věci, které by se měly objasnit. Zda to je ústavní nebo neústavní, to asi nerozhodne ani tato komora, ani Poslanecká sněmovna, a mělo by to být skutečně na Ústavním soudu, který by s konečnou platností měl říci, jak to tedy bylo. 72

My ale chceme něco jiného. My nechceme, aby se takováto podivná situace do budoucna ještě někdy opakovala. Proč? Proto, že je to velmi, velmi zneužitelné. Velmi zneužitelné. A na okraj: Pokud někdo tvrdí, že vojenská cvičení v civilních zařízeních se mohou dělat neplánovaně, tak já bych vás chtěl upozornit, že i při vojenských cvičeních, která se dotýkají civilních osob a civilních zařízení, musí být předem jasně dán souhlas a uvědoměna ta civilní zařízení o tom, že cvičení tady se provádějí. A o souhlasu, jestli čeští lékaři mohou léčit slovenské pacienty – všichni lékaři musí mít souhlasy, vaším prostřednictvím, pane předsedající, naší vážené kolegyni. Musí být souhlas pacienta. A to platí v ČR i ve Slovenské republice. A je to úplně jedno, jestli ho léčí český lékař, slovenský lékař nebo lékař z jiné země. Ale takto to prostě musí být. A já se jenom ptám: Bylo to tak? Nic víc, nic míň. A dali souhlas ti pacienti, že jsou léčeni v rámci vojenského cvičení? Pro vaši informaci - operace, záchrany životů – se dělají v týmech. V týmech. A týmy tam nebyly poslány jako celistvé týmy, tam byli různí specialisté, kteří se posílali do různých nemocnic. Tam samozřejmě musela být spolupráce se slovenskými lékaři. A když lékaři léčí, tak se neohlíží na to, jestli jsou slovenští, čeští, jestli jsou tam vysláni jako vojáci anebo ne. Ale musí tam být určitá informovanost a určitá připravenost. A to si myslím také nebylo v rámci toho, jak překotně se to celé událo. Ale my tady ukazujeme na jednu jedinou věc. Proč jste nás předem neprodleně neinformovali podle Ústavy České republiky? Nestalo se to tak neprodleně, a když se to nestalo, tak se za to aspoň omluvte!!! Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore a

s přednostním právem se do rozpravy přihlásil pan senátor, ministr Alexandr Vondra. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Pane předsedající, dámy a pánové.

Využívám práva člena vlády a pokusím se na posledně vznesené připomínky reagovat ihned, aby skutečně bylo jasno. Bylo rozhodnuto na základě článku 34 odstavec 5 písmeno b) Ústavy. To bych rád, abyste si všichni tento článek přečetli. A znovu říkám, že účast na vojenském cvičení měla všechny standardní zkušenosti. Čili jediné co je tu předmětem diskuse je, zda vláda, která nežádá o souhlas podle Ústavy, ale pouze informuje – o to slovo "neprodleně". Tam není předem, to v té Ústavě není, tam je pouze "neprodleně", o tomto rozhodnutí – čili činí rozhodnutí vláda. A při vyhodnocení slova "neprodleně" já si myslím, že nejlepší je vždycky se podívat, jak to bylo v těch jiných příkladech. A v tom příslušném článku 43, odstavec 5 jsou dvě písmena, která upravují stejný postup, a to jednak, pokud jde o účast ozbrojených sil na vojenském cvičení v zahraničí a jednak o průjezdy ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo totéž se týkalo i přeletu. Tady uvádím, že pokud jde o plán na rok příští 2012, pokud jde o vojenská cvičení, vláda schválila 23. listopadu, do Parlamentu to bylo odesláno 2. prosince. Pokud jde o otázku za tento rok 2011, čili informace o prvním pololetí o vojenských cvičeních, posílala vláda do Parlamentu – vláda schválila 10. srpna, do Parlamentu bylo odesláno 29. srpna. Pokud jde o druhý doplněk, teď vlastně ta debata o vojenském cvičení, o kterém mluvíme, se týká třetího doplňku, doplňku plánu. Druhý doplněk, ten předchozí vláda schvalovala 27. září a do Parlamentu ho odeslala 7. října. Pokud jde o přelety a průjezdy, čili informace za 1. pololetí 2011 – vláda projednala 24.8. a do Parlamentu bylo odesláno 7. září. Informace za 2. pololetí 2010 vláda projednala 23. února 2011 a do Parlamentu bylo odesláno 10. března tohoto roku.

73

Čili z toho vidíte, že to neprodleně na základě nějaké ustálené praxe znamená v obvyklých případech 10 až 14 dní. V tomto případě, který tu diskutujeme, tak znovu říkám, jak jsme skutečně jednali, neprodleně. Jednali jsme daleko rychleji než je ve všech jiných případech obvyklé. 1. 12., ve čtvrtek večer přichází dopis – jménem vlády říkám – jménem vlády – předsedkyně vlády slovenské vlády Radičové; 2. 12., zdůrazňuji v pátek mimořádně zasedá vláda, rozhoduje o účasti ozbrojených sil České republiky na tomto vojenském cvičení a následně na to v sobotu 3. 12. zasedá vláda Slovenské republiky a schvaluje totéž, ještě týž den je uzavřeno speciální memorandum o tomto cvičení, tak jako vždy standardní postup a následně v pondělí 5. 12. já to podepisuji a 6. 12. v úterý to odesílá, tedy druhý pracovní den to odesílá předseda vlády do Parlamentu, čili ani v nejmenším to není pochybnost, že vláda konala naprosto konformně s Ústavou a Parlament informovala neprodleně. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, s přednostním právem se hlásí do rozpravy pan předseda Milan Štěch. Máte slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, je mi zřejmé, že pan ministr Vondra se snaží chytnout záchranné nitě a snaží se, aby další diskuse se vedla o tom, jestli postupoval ve věci tzv. cvičení správně, jestli neprodleně informovali nebo ne. Prostřednictvím řídícího chci vzkázat panu ministrovi, že o tom v tuto dobu vůbec není řeč. O tom bude řeč, předpokládám, na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a následně zde v plénu až budeme projednávat tu ve středu doručenou žádost o schválení vojenského cvičení. My teď projednáváme úplně něco jiného. My projednáváme to, že nechceme, aby jakákoliv vláda v této zemi, nejen ta současná, mohla například v případě, že v nějaké zemi dojde k občanským nepokojům, tak aby tato vláda na základě svého jenom úzkého mandátu, si mohla svévolně vykládat článek 43 Ústavy a obcházet odstavec 3, písmeno a) a říci, to není vyslání vojsk k zásahu na pomoc vlády té a té proti neposlušnému obyvatelstvu, ale to je cvičení. Ne, my nejsme, pane ministře, prostřednictvím řídícího, my nejsme hlupáci. My jsme tady od toho, abychom dbali na dodržování Ústavy. Ano, můžeme se lišit, a jestli naše usnesení, pokud ho přijmeme, já věřím, že ano, bude vnímáno, že je špatné, tak jistě to Ústavní soud posoudí a možná, že vám dá za pravdu, ale já doufám, že ne, protože jinak by z Ústavy asi byl trhací kalendář. Já si myslím, že to je naší povinností, abychom to nedovolovali, aby se Ústava takto vykládala, účelově vykládala. A o tom je ta řeč. Takže bych docela prosil, abychom tento bod uzavřeli a jestli tam to vyslání bylo, nebylo v pořádku, to se týká cvičení, to potom bude projednávat se následně v tom dalším bodě. Takto to je k tomuto – jinak chci říci, že ten dopis od pana ministra se žádostí přišel až poté, co Organizační výbor rozhodl o zařazení tohoto bodu na program dnešní schůze, přišel ve 20.30 faxem v úterý z Poslanecké sněmovny a oficiálně ten materiál byl doručen až ve středu dopoledne. Ale to byl pouze jen a jen materiál k vojenskému cvičení. Odpověď na moji otázku a žádost, aby vláda v souladu s článkem 43 Ústavy to předložila včas, to znamená předtím, než to vyslání nastane, to znamená podle odstavce 3, ta přišla až včera v 11.00 hodin. Takže vláda podle mého názoru asi měla obavu, že bychom tady ten důvod 43 odstavec 3 písmeno a) neuznali, že bychom řekli, že to je zasahování do vnitřních věcí Slovenska, že tam je občanský spor a že by tudíž asi podpora nebyla, tak se prostě vláda rozhodla si to vyložit podle článku 43, písmeno c), odstavec 4. Ano, je to její možnost, my máme jiný názor, a

74

pokud budete s naším usnesením, pokud bude přijato nesouhlasit, obraťte se na Ústavní soud. Já myslím, že je možné dokumentovat desítky prohlášení členů vlády včetně premiéra, kde vůbec do doby rozhodnutí vlády nemluvili o jakémkoliv vojenském cvičení, ale mluvili o humanitární pomoci Slovenské republice. A konkrétně slovenské vládě. A v dopise, který jsem dostala od pana premiéra, není ani slovo, ani slovo, že paní premiérka požádala o cvičení. Tam je zcela jasně napsáno, že paní premiérka požádala v rámci nouzového stavu Slovenska o humanitární pomoc vojenskými odborníky. A poslední perlička – když to bylo cvičení, tak doufám, že ti lékaři, když pacient tam přišel, říkali, pane paciente, pozor, já vás nebudu léčit, já tady pouze cvičím. Ale to je drobet s nadsázkou. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Jako

další se do rozpravy hlásí paní senátorka Jiřina Rippelová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Jiřina Rippelová: Já budu velmi stručná. Já si totiž myslím a jsem přesvědčená, že si vláda svým rozhodnutím prostě naběhla na bidlo. Paní premiérka Radičová nás požádala o humanitární pomoc. Ona nepožádala jenom Českou republiku, ona požádala i okolní státy. Nicméně, ten kdo reagoval na humanitární pomoc, byla pouze Česká republika. Já mám před sebou to usnesení vlády, která souhlasí se zabezpečením pomoci sjednáním dohody, zabezpečení letecké dopravy humanitární a zdravotnické pomoci. Vždyť jsme přece všichni sledovali televizi, četli jsme noviny, poslouchali jsme rádio, vždyť jsme slyšeli o tom, jaká je situace na Slovensku. Jako přece nikde se nepsalo o tom, že bude nějaké vojenské cvičení a pane ministře, můžeme mě prosím pěkně říci, jaká je vojenská jednotka, co to je za vojenskou jednotku, lékaři sesbíraní z různých nemocnic, českých nemocnic a vyslané na Slovensko. A v tom my říkáme, že je to porušení Ústavy, že se prostě nejednalo o vojenské cvičení. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové.

Předchozí vystoupení Alexandra Vondry ukázalo naprosto přesně, proč nám vadí porušování hranic, které vymezuje Ústava, protože i podle stejné logiky až příště v nějaké zemi dojde k nějakým protestům a naše vláda bude požádána, aby v této zemi pomohla zjednat pořádek a ty protesty zastavit a aby je pomohla třeba rozstřílet, tak protože nějaký budoucí Alexandr Vondra, který shodou okolností třeba nebude mít rád odboráře a bude považovat za správné rozstřílet jejich akci, tak předložit do vlády návrh x-tého doplňku plánu vojenských cvičení, tím obejde Parlament ČR, obě jeho komory a pod záminkou, že se jedná o cvičení, pošle naši armádu, aby rozstřílela odborářskou akci v jiném státě. To je totiž v úplně stejné logice. Já z něčeho takového nepodezírám Alexandra Vondru, že by chtěl dělat, ale může tam být nějaký jiný nový, mnohem lepší Alexandr Vondra, který bude mít své limity toho, co je správné posunuty někde jinde a úplně stejným způsobem může rozhodnout o takovémto nasazení naší armády v zahraničí. A právě proto je velmi nebezpečným precedentem připustit, že se takto překračují ústavní meze pravomocí vlády České republiky, protože mohou být mnohem horší ústavně naprosto identické situace v budoucnu. 75

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji, pane místopředsedo, vážený pane

předsedo, dámy a pánové, hosté. Dlouho jsem přemýšlel, jak svůj krátký diskusní příspěvek uchopit a nakonec jsem dospěl k názoru, že vlastně musím vládu pochválit kvůli 29 lékařům do mimořádného zasedání vlády České republiky, kvůli tomu samému počtu bylo mimořádné zasedání vlády Slovenské republiky a to je přece jenom potvrzení akceschopnosti. Trošičku zarážející je ten konečný efekt. Na seznamu jsem si přečetl, že našich 29 lékařů tam tuším za tři dny, opravte mě, jestli se mýlím, ale učinilo 91 úkonů. Nejsem velký matematik, ale plus mínus nějaká ta setina nebo desetina, tak ta efektivnost spočívala v tom, že jeden lékař za jeden den vykonal v průměru jeden úkon. To mě připadá skutečně dost neefektivní a jsem rád, že kvůli takové drobnosti mohou dvě vlády zasedat v mimořádném termínu. Věřím, že jejich aktivita při vážnějších situacích bude stejná jako v tomto případě. A ještě jedna poznámka k odborářské většině, o které tady mluvil pan ministr obrany. Já jsem v odborech, ve školských odborech, ale že by byla nějaká základní organizace odborového svazu v horní komoře Parlamentu ČR, asi jsem to za ty tři roky nepostřehl. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji a jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte slovo. Senátor

Vladimír

Dryml: Vážený

pane předsedající, vážený pane předsedo Senátu, kolegyně, kolegové. Měli bychom trošku zklidnit emoce. Já bych se chtěl zastat pana ministra Vondry, protože on jako člověk, bývalý disident a člověk, který rád respektuje právo, tak určitě neměl na mysli a nechtěl to, co tady přednesl můj kolega Dienstbier. Já si myslím, že v tomto smyslu asi to celé nebylo. Bylo to určité nešťastné nedorozumění a vláda prostě si nevěděla rady a tak udělala to, co udělala. Neudělala to nejšťastnějším způsobem a já jsem tady navrhl něco, jak by asi měla postupovat. Ale skutečně, protože my za chvíli máme zasedání zahraničního a branně bezpečnostního výboru, protože tady jsou určité obavy, které tady vyslovil můj kolega Dienstbier. Tak bychom rádi viděli, jestli by dopis slovenské vlády od premiérky Radičové. Jestli byl zaslán, kdy byl zaslán a jestli se tam jednalo o humanitární pomoc nebo jestli to bylo o nějakém cvičení a slovenská vláda má také určité povinnosti, jak oznámit cvičení cizí armády na svém území zcela určitě. Ale chtěl bych vědět jedno. Jestli jste také ocenili to, co udělali hejtmani za ČSSD na Moravě, kteří bez ohledu na to, že vláda tam poslala nějakých 29 lékařů, z toho mimo jiné i psychiatry? Jestli jste ocenili to, že ti hejtmani nabídli slovenským hejtmanům a slovenské vládě, humanitární pomoc, přesně to, o co žádala premiérka Radičová a řekli, že na slovensko-moravském pomezí moravské nemocnice, že jsou připraveny přijmout jakýkoliv počet slovenských pacientů, kteří budou ohroženi na životě a že jim Česká republika prostřednictvím krajských zařízení pomůže. To nikde moc nezaznělo a myslím si, že ta pomoc, kterou nabídli, byla daleko víc cennější a mnozí ji využili, než to, poslat někam narychlo posbíraný z různých nemocnic tým nevycvičených vojenských i civilních specialistů a to bych chtěl, aby tady také zaznělo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Tomáš Töpfer, který má slovo.

76

Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, pane předsedající. Já jsem na rozdíl od pana senátora Drymla odborář. Já jsem v odborech, já jsem dokonce jednu odborovou organizaci založil, několik let jsem jí předsedal a do dneška jsem jejím členem, je to herecká asociace. A je členem Českomoravského odborového svazu. Takže mě nepodezírejte z toho, že bych byl proti odborům, já si jich vážím, já je respektuji, protože patří do našeho společenského spektra už pro ten mnohoúhelník sil. Z toho se skládá naše občanská společnost, ale nepatří do Senátu. Tím porušují tu rovnováhu. My nejsme odborová centrála, ani její odborová organizace nebo odbočka. Zaznělo tady slovo stávkokazi. Prosím vás, nenalhávejme si nic, tady nejde přehlédnout, tady nejde o odborovou solidaritu se slovenskými lékaři. O to tady jde. A u koho převládne tato falešná odborová solidarita nad zájmem nejvyšším, a to je život a zdraví lidí, ten nemá v Senátu co dělat, protože to je nehumánní. Já si takového člověka vážit nemohu. A kdyby naši lékaři zachránili jeden jediný život, tak jejich mise byla úspěšná, a proti tomu tady máme muže, který předložil filipiku o tom, zda je to úplně zcela konformní s naší Ústavou. Člověka, který své odborové a stranické zájmy povýší nad mravnost, já si vážit nemohu. A člověk, který má narušenou tuto hierarchii hodnot, nemůže podle mne zastávat druhou nejvyšší ústavní funkci a já jsem chtěl vyzvat pana senátora Štěcha, aby se vzdal svého předsednictví v Senátu a položil svůj mandát. Děkuji. (Bušení do lavic.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, do rozpravy se už nikdo nehlásí. Hlásí se pan předseda Milan Štěch. Prosím, máte slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážený pane místopředsedo, vážené

kolegyně, na tuto umělecko-divadelní vložku samozřejmě musím zareagovat. Jak je toto označení pojmenováno – ale ono je adekvátní tomu, co bylo učiněno. Já si naopak myslím, že bychom tady jako jedna žena jeden muž měli všichni mít na srdci a na mysli to, abychom dbali na dodržování Ústavy. Při našich různých politických pohledech, společenských, ať jsme přišli, odkud jsme přišli. Tak můžeme být prospěšní české zemi, pokud budeme plnit základní funkci, a to je dodržovat Ústavu a ústavnost. Také je to ve všech zprávách, kde mluvíme o Senátu, levý nebo pravý, a říkáme to. Jestli se někdo domnívá, že to, co se stalo, bylo v souladu s článkem 43 odstavec 3, tak si myslím, že musí mít hodně velký kus fantazie a tu fantazii povýší nad realitu života. A pokud má jiný názor, tak to vyjádří hlasováním. Samozřejmě, že vyzýván mohu být k čemukoliv, ale já k tomu, k čemu jsem byl vyzván mohu říci jenom jedno, že jsem plně přesvědčen, že jsem v tuto chvíli a nejenom na základě svého názoru, ale i názoru mnoha jiných, kteří mě k tomu vyzývali a nakonec některé sdělovací prostředky o tom psaly, dbal na to, abych jako představitel Senátu včas upozornil vládu, a to jsem udělal hned druhého, aby jednala v souladu s Ústavou, aby k tomuto konfliktu nemuselo dojít a není mou chybou a ani nikoho zde, že vláda toto buď opomenula, nebo obešla. Ono to obcházení v poslední době, zejména při různých korupčních skandálech je u nás docela běžné. Ale já si myslím, že Ústavu korumpovat nemůžeme přece připustit. Takže z tohoto pohledu samozřejmě zůstávám naprosto klidným a mohu vás ujistit, že i v budoucnu, pokud budu mít důvěru této horní komory, svým ústavním povinnostem plně dostojím. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Dále

se přihlásil do rozpravy pan senátor Luděk Sefzig. Pane senátore, máte slovo.

77

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil z toho důvodu, že nepovažuji vystoupení kolegy Töpfera za vystoupení teatrální nebo divadelní. Já chodím občas na jeho hry a dovedu odlišit kdy je na jevišti a kdy je před námi v této horní komoře. A druhou věc, kterou jsem chtěl sdělit je to, že i díky konzultaci už přítomné legislativy a také i poté, co vystoupil pan ministr Vondra je mi jasné, že budeme rozhodovat o tom, zda článek 43 odstavec 5 písmeno b) je nebo není ústavní. Já se domnívám, že ústavní je. To, že někdo nebude souhlasit s tím, že šlo o cvičení, to je samozřejmě věcí jednání výboru a je právo této komory, aby to cvičení odmítla. Ale domnívám se, že článek 43, odstavec 5b), jak byl citován, je v naprostém souladu s Ústavou. Proto se domnívám, že odstavec navrženého usnesení, aspoň v posledním bodě, je nehlasovatelný. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Jako další se hlásí do rozpravy pan senátor Jiří Pospíšil. Je to tak, pane senátore? Hlásíte se. Prosím, máte slovo. Senátor Jiří Pospíšil: Pane předsedající, já jsem samozřejmě poskytl čas

na tu konzultaci mezi vedle sedícím předsedou, který je asi předkladatelem nebo zpravodajem, já to fakt nevím a chci se vás zeptat, jestli opravdu, opravdu chcete schválit jako Senát – říká, že postupem vlády byla porušena Ústava ČR. Vy vážně chcete rozhodnout, jako že Senát rozhodne na základě podrbání za uchem? Na základě pohledu na předsedu? Na základě toho, že někdo něco říká? Prosím vás, proč nemohu dostát svému právo dostat k tomu dokumenty. Proč mi neposkytnete čas si to aspoň prostudovat a zvážit. Vždyť přece já jsem tady 16 – 15 let, 15 let bereme na vědomí plány vojenských cvičení a 15 let bereme na vědomí změny v plánu vojenských cvičení, někdy i dodatečně. Nikdy jsme nerozhodovali o tom, jestli se smí nebo nesmí zúčastnit Armáda ČR vojenského cvičení. Vždycky to bylo vzetí na vědomí, rozhoduje o tom vláda. A to prosím byla cvičení, kde se střílelo ostrými. Vy opravdu chcete na základě toho, že by vám někdo řekl nebo že jste si přečetli v novinách schválit, že zvoleným postupem vlády byla porušena Ústava ČR? Opravdu Senát ve své celé vážnosti, která tím zmizí bude konstatovat, že vláda koná protiústavně, Aniž by si přečetl jediný materiál mimo tohoto papírku, který prostě napsal někdo v předpokoji? Mně to připadá absurdní. Pokračujte, jak myslíte. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se hlásí do rozpravy paní senátorka Soňa Paukrtová. Jenom bych upozornil, že pan předseda Milan Štěch je předkladatelem tohoto bodu. Senátorka Soňa Paukrtová: My jsme se tady opakovaně ptali, kdo je

zpravodajem tohoto materiálu. Ale, dámy a pánové my tady rádi občas konstatujeme, že Senát je pojistkou Ústavy a ústavnosti. Jistě víte, že já se sama jaksi ochranou Ústavy, ústavních práv zabývám. Byla jsem u zrodu mnoha ústavních stížností. Já vás v tuto chvíli prosím, přerušme ten bod, nechme si předložit podklady a rozhodneme na základě jaksi relevantních podkladů. Navíc jsem přesvědčena o tom, že Senát těžko může konstatovat protiústavnost, to přece je výsadou Ústavního soudu, a nikoli Senátu Parlamentu ČR. Nás – 17 zákonodárců – může postoupit Ústavnímu soudu návrh, s tím, že má velké podezření, že tam porušena Ústava byla, ale my přece nemůžeme konstatovat porušení Ústavy. Tím sami Ústavu porušíme. Takže já vás teď moc prosím, přerušme ten bod, nechme si podklady předložit, nechme to projednat výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a já osobně bych navrhovala i ústavně-právní výbor. 78

A ten bod v tuto chvíli přerušme. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. (Z

pléna: To byl procedurální návrh.) Poprosil bych, aby ho ještě paní senátorka zopakovala, pokud to byl procedurální návrh, já jsem ho tak nepochopil. Senátorka Soňa Paukrtová: Omlouvám se, jestli jsem se vyjádřila nejasně. Já jsem navrhla, abychom tento bod přerušili např. do příštího týdne, kdy budeme opět zasedat, do té doby zasedne výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a bude dostatek času na to, abychom prozkoumali, zdali tam skutečně k porušení Ústavy došlo, to zaprvé. A pokud to zjistíme nebo budeme mít vážné podezření, tak buďto toto cvičení zrušme, anebo ten podnět pošleme Ústavnímu soudu. Ale my tady přece nemůžeme říci, že byla porušena Ústava. K tomu je přece způsobilý pouze Ústavní soud. A protože jsem se opět do toho trochu zapletla, tak navrhuji přerušení do příštího týdne, to znamená do 14. 12., kdy budeme mít další zasedání Senátu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, děkuji, teď je to jasné. A

nechám o tomto návrhu hlasovat. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 27 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 34, proti bylo osm. Návrh byl přijat. Mohu nyní konstatovat, že přerušujeme projednávání tohoto bodu, tedy tak, jak bylo předneseno, do příštího roku, do 14. prosince 2011. O vystoupení požádal pan místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím, máte slovo. Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1.

místopředseda

Senátu

Přemysl

Sobotka: Pane

předsedající, kolegyně, kolegové. My jsme jednání o tomto bodu přerušili, já to vidím jako dobrý krok, ale my jsme neurčili, a to je asi úkol pro Organizační výbor, kterým výborům to bude dáno k dispozici a zpracováno, kdo bude zpravodajem, protože to byla ta moje poznámka při prvním vystoupení. Já si myslím, že my tady jednáme trošku v rozporu s jednacím řádem Senátu Parlamentu ČR. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Já myslím, že každý na to

máme samozřejmě určitý názor. Nemyslím si, že je to v rozporu s jednacím řádem. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím bodem je

79

13. Petice na podporu výzvy zastupitelů města Přerova, vyřešení dopravní krize ve městě Přerově (senátní tisk č. 118) Tuto petici jste obdrželi jako senátní tisk č. 118. Petici projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Karla Korytáře. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 118/1. Podle našich pravidel Senát při zahájení projednávání petice vezme na vědomí, které osoby zastupují petenty, mají požívat práv podle § 142a odst. 2 zákona o jednacím řádu Senátu, tedy mít možnost zúčastnit se schůze Senátu. V tomto případě to je pan senátor Jiří Lajtoch v roli primátora statutárního města Přerova, o kterém nemusíme hlasovat. Dále Senát hlasováním rozhodne, který z představitelů orgánů územní samosprávy, správních úřadů a organizací, jež výbor považuje za dotčené projednávanou peticí, se mohou zúčastnit schůze Senátu. O panu senátorovi Martinu Tesaříkovi se nehlasuje a pana ministra dopravy Pavla Dobeše zastoupí pan náměstek Ivo Toman, o jehož účasti zahajuji v této chvíli hlasování. V sále je v tuto chvíli přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 28. Nechávám hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 28 se z přítomných 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 37, proti byl jeden. Návrh byl přijat. (Velký hluk v jednací síni.) Já bych vás, vážené paní senátorky a senátoři, požádal o klid, protože hladina hluku již dosahuje úrovně minimálně Poslanecké sněmovny. A já bych vás také požádal, abyste z pléna nevykřikovali na řídícího, pokud nevíte, o čem se hlasuje, protože jste nesledovali průběh jednání. Požádal bych ty, kteří měli trošku rozohněné hlavy z projednávání minulého bodu, aby využili možnosti i v předsálí, a ti, kteří mají zájem o projednávání tohoto bodu, aby zklidnili hladinu hluku v tomto ctihodném Senátu. Dovolte mi, abych zde přivítal zástupce stran dotčených peticí. Za petenty vystoupí pan senátor Jiří Lajtoch, primátor statutárního města Přerov, a za dotčené orgány a instituce vystoupí pan senátor Martin Tesařík, hejtman Olomouckého kraje, a náměstek ministra dopravy Ivo Toman. Podle článku 3 dalších podrobnějších pravidel může každá z těchto osob vystoupit v rozpravě nejvýše dvakrát, a to vždy nejvýše na 10 minut. A nyní uděluji slovo zpravodaji výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, panu Karlu Korytáři. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Korytář: Vážený pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři. Petici na podporu výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerově celkem svými podpisy podpořilo 15 023 občanů. Není potřeba zdůrazňovat význam dobudování dálniční sítě České republiky. To se týká samozřejmě i dokončovacích staveb dálnice D1, a to stavby 0136 Přerov – Říkovice a stavby 0137 Přerov-Lipník. Nejen pro statutární město Přerov je důležitý jak průtah, který je současně krajskou prioritou, tak i stavba dálnice D1. Jak správně definují petenti, dálniční obchvat odvede tranzitní dopravu, hlavně kamionovou, a průtah rychle převede vnitřní, cílovou a zdrojovou dopravu ve směru severojižním.

80

Jedině tak dojde k odstranění dlouhých dopravních kolon na křižovatkách, ve městě vedoucích až ke kolapsu dopravu. Proto je jednoznačně namístě podpora požadavků města Přerova na vybudování těchto dopravních staveb. Senát nemá přímý vliv na rozpočet České republiky. Proto může být jeho podpora zaměřena zejména na prosazení požadavků petentů do koncepce dopravy ČR a do plánu Státního fondu dopravní infrastruktury. Podněty a argumenty uvedené v petici budou využity tak, abychom udělali na všech úrovních vše pro koordinaci a sladění termínů dokončení staveb bez ohledu na jejich zatímní pozici v ještě nepřijatém rozpočtu ministerstva dopravy ČR. Nová koncepce dopravy, kterou, jak věříme, nový ministr dopravy předloží, musí mimo jiné respektovat už naši již tak křehkou sounáležitost s transevropskými dopravními sítěmi a také skutečnost, že z koruny vložené do budování dopravní infrastruktury se do naší ekonomiky vrací 55 haléřů! Stanovisko k petici zaslal primátorovi města Přerova Jiřímu Lajtochovi předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda dne 24. 5. 2011. A nyní k usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z jeho 12. schůze konané dne 20. září 2011 – v souladu s § 142a zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu a podrobnějšími pravidly projednávání peticí v Senátu a po rozpravě výbor: I. Oznamuje Organizačnímu výboru Senátu, že šetření ve věci petice na podporu "Výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerov" bylo ukončeno. II. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, na základě seznámení se a projednání senátního tisku č. 118 – Petice na podporu "Výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerov" přijmout usnesení, jehož návrh je uveden v příloze č. 1 tohoto usnesení. III. Navrhuje Organizačnímu výboru Senátu zařadit na pořad následující schůze Senátu bod: senátní tisk č. 118 – Petice na podporu "Výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerov". IV. Určuje, že osobami zastupujícími petenty, které požívají práv podle § 142a odst. 2 jednacího řádu Senátu jsou mluvčí petičního výboru petice uvedení v příloze č. 2 tohoto usnesení. V. Doporučuje, aby se schůze Senátu dále zúčastnili zástupci ministerstva dopravy ČR, Olomouckého kraje, města Přerova, jež výbor považuje za peticí dotčené a kteří jsou uvedeni v příloze č. 2 tohoto usnesení. VI. Určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 118 na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře. VII. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Návrh usnesení Senátu Parlamentu ČR máte uveden v senátním tisku, který máte před sebou, je to číslo 118/1. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a

zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Tímto otevírám rozpravu. Předpokládám tedy, že jako první vystoupí pan senátor Jiří Lajtoch, připraví se pan senátor Martin Tesařík a pan náměstek Ivo Toman. Prosím, pane senátore, máte slovo.

81

Senátor Jiří Lajtoch: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Počátkem letošního roku se konalo v Přerově zasedání zastupitelstva, které bylo mimořádně zaměřeno na dopravu a dopravní situaci ve městě. O dopravě a dopravní situaci v regionu Přerova, Přerovsko a okolních obcí se již diskutuje 20 let a bohužel se nic neděje. Zastupitelé se na závěr usnesení lednového zasedání rozhodli schválit výzvu zastupitelů k vyřešení dopravní krize ve městě Přerově, kterou následně, tak jak bylo zde řečeno, podpořilo 15 023 Přerovanů, ale samozřejmě i návštěvníků města Přerova. Tento zájem je jednoznačně důkazem, že dopravní situace v Přerově je opravdu vážná, zejména proto, že zde chybí jak průtah městem, tak dokončená dálnice. Petice, kterou jsem v dubnu předal představitelům vlády, Senátu, Poslanecké sněmovny a ministerstva dopravy, byla v září projednána v senátním výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, o kterém zde hovořil pan zpravodaj. Petice byla dále projednána 12. října 2011 na veřejném slyšení v petičním výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V úvodu jsem seznámil se situací ve městě a jeho nejbližší okolí, poukázal jsem zejména na průjezd obrovského množství kamionů a dalších těžkých vozidel ve městě. Chybějící dálnice tak znepříjemňuje život nejen život ve městě, ale i v okolních obcích. Hovořil jsem také o tom, že pro podporu této petice jsem získal i starosty z převážné většiny obcí Přerovska, Lipenska a Hranicka, ale i hejtmany Olomouckého a Zlínského kraje. K požadavkům přerovské petice se následně vyjádřil pan náměstek, který je zde přítomen, který nám sdělil, že záležitost Přerova bude řešena v roce 2012. Uvedl, že mezi pěti dopravními stavbami, které budou v příštím roce zahájeny, je i jeden z našich úseků dálnice, ten tedy pro nás je samozřejmě významný, ale pro nás není až nejdůležitější, z Přerova do Lipníka. Na tuto komunikaci jsou již připraveny finanční prostředky v objemu zhruba 600 mil. Kč a stavba by měla být zahájena po schválení rozpočtu v roce 2012. Osud dálničního úseku 037, což je úsek obce 5 km od Přerova Říkovice směrem na Přerov a tzv. obchvat Přerova, je poněkud komplikovanější. Tato příprava byla v minulosti pozastavena. Je bezesporu příznivou zprávou, že v roce 2012 bude pokračovat příprava této stavby, bude vyčleněno 200 mil. Kč právě na přípravu výkupu pozemků tak, aby stavba mohla být zahájena v roce 2014. Na veřejném projednávání petice jsme upozornili také na rizika, která by nastala, pokud nebude výstavba chybějících úseků dálnice na sebe navazovat. Chybějících 10 km, které by měly být posledním úsekem dálnice D1 z Prahy do Ostravy, by znamenalo opravdu neúměrné zahlcení města tranzitní dopravou. Ministerstvo dopravy slíbilo předpokládané zahájení stavby posledního úseku dálnice v roce 2014. Tyto informace jsem samozřejmě přijal velice optimisticky a velice rád. Nicméně tak jako já, tak i občané celého regionu Přerova již nevěří těmto slibům a budeme samozřejmě věřit, až se opravdu něco začne dít. I když je pravdou, že prostředky jsou připraveny do rozpočtu, nicméně poslední dva úseky dálnice D1, a to úsek 0136 a úsek 0137 se ještě nezahájil. Věřím tomu, že slova pana náměstka ministra dopravy Tomana budou pravdou a tyto práce budou zahájeny. I když místopředsedkyně petičního výboru PS Ing. Hana Orgoníková řekla, že petice byla úspěšná a splnila svůj účel, já tomu chci věřit, ale budu tomu věřit opravdu až tehdy, až se zahájí tyto dva poslední úseky.

82

Co tedy říci na závěr? Na dnešní situaci je nejsmutnější, že dálnice D1 mezi Prahou a Ostravou není dokončena a chybí realizovat 24 km a ta nejkritičtější část je okolí města Přerova, tzv. obchvat města, což je inkriminovaná část dálnice 0136. Ano, dálnice D1 se zastavila v jižní části těsně před Přerovem u obce, takže dopravní situace Přerova a jeho nejbližšího okolí je opravdu kritická. Proto je i tak silný hlas této petice, který žádá všemi různými prostředky o podporu a urychlení realizace chybějícího úseku dálnice, a já věřím, že takto bude konečně naplňován konvergenční program České republiky a taktéž Národní program reforem z roku 2011 k dobudování páteřní dopravní sítě. Vždyť D1, jejíž příprava započala v roce 1939, je jistě tou páteřní komunikací. A věřím, že sliby, které byly dány v letošním roce, v závěru letošního roku budou naplněny. Děkuji. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. A nyní

za dotčené orgány a instituce jako první vystoupí pan senátor Martin Tesařík, prosím. Senátor

Martin

Tesařík: Děkuji

za udělení slova. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Náš kolega pan senátor Lajtoch coby primátor statutárního města Přerov velmi mnoho toho, co bych mohl asi opakovat v pozici hejtmana Olomouckého kraje i já. Bezesporu fakta, která tady uvedl, hovoří o tom, že dopravní situace v Přerově je nejenom kritická, ale řekl bych silně kritická a že je potřeba ji řešit. Z pohledu hejtmana bych možná doplnil jeho vystoupení o několik doplňujících informací, které sestávají zejména z následujících mých slov: Když minulý pan ministr dopravy Bárta dělal spanilé jízdy po jednotlivých krajích, tak hovořil o tom, že si kraje mají stanovit priority. Tento úkol jsme splnili. Obrátili jsme se samozřejmě na naše kolegy z místních samospráv, tak abychom ten seznam sestavili skutečně velmi odpovědně. Právě v tomto seznamu byla D1 kolem Přerova postavena na místo první jako priorita Olomouckého kraje. Ty argumenty, které tady zazněly, jsou následující: Jednak počet projíždějících automobilů nejenom osobních, ale i zejména nákladní tranzitní dopravy přes statutární město Přerov v řádu desítek tisíc během jednoho dne. Dále je to záležitost z mého pohledu, z pohledu předsedy bezpečnostní rady Olomouckého kraje i záležitost krizového řízení a není to tak dávno, kdy opět Bečva se rozlila a zkomplikovala dopravu. Když máte ve městě rozlitou vodu, máte problém s dopravou zejména při krizových situacích. Situace v oblasti zajišťování zdravotní péče či zajišťování dostupnosti Hasičského záchranného sboru a dalších složek je vždycky ohrožena. Myslím si, že v tomto případě existence právě obchvatu města Přerova může výrazně usnadnit řešení těchto problémů. Já bych chtěl říct, že to není problém jedné osoby; pana primátora či pana hejtmana, není to problém jednoho statutárního města, ale je to problém, který je vnímán napříč územím, které je tvořeno dvěma kraji. Není to tak dávno, kdy z iniciativy pana primátora Lajtocha, z iniciativy náměstka hejtmana Zlínského kraje pana Lukáše či z iniciativy Olomouckého kraje se organizovala dopravní konference v Luhačovicích. Zde jsme pojmenovávali ty nejvýznamnější dopravní problémy a jedním z nich byla právě D1. Já bych se v tom okamžiku chtěl trošku nadzvednout nad řekněme problematikou, kterou byste mohli vnímat jako problematiku regionální, a chtěl bych 83

tady podtrhnout tu informaci, kterou tady před chvílí řekl pan primátor Lajtoch, náš kolega senátor, a sice, že se jedná o dokončení zbývajících 24 km, které by měly vlastně dokončit a doplnit celou trasu D1, čili tranzitní komunikace, která vede napříč celou ČR. Dovedete si tedy představit, že pokud jedete po uceleném úseku nějakých 300 km, 400 km a najednou je tam prázdno, není tam ta silnice, která by tam měla být, je tam komunikace podstatně nižšího rázu, takže to působí komplikace. Nejenom komplikace pro dopravu v ČR, ale samozřejmě komplikace pro tranzitní mezinárodní dopravu. Chtěl bych tady možná nastínit řešení, protože mnohokrát slyšíme, že není problém v tom, že by odborníci nevnímali důležitost D1 kolem Přerova jako prioritu, ale vždycky říkají: nejsou peníze. Když bych se vrátil k Luhačovické výzvě, která byla adresována předsedovi vlády a když jsem se v poslední době ptal, jestli jsme dostali na ni odpověď, tak zatím ještě pan předseda nenašel čas, aby na tuto Luhačovickou výzvu odpověděl. Tak jedním z navrhovaných řešení je připravit možnost použití tzv. PPP projektů. Když se podívám do auditoria, tak vidím mezi vámi řadu kolegů, kteří reprezentují samosprávy, a když se na vás obrátím a položím vám otázku, kolik let slyšíme, že se mají používat PPP projekty, tak si mohou odpovědět, že to je řadu let, ale bohužel zatím legislativa – a tak slyšíme mnohokrát i od představitelů ministerstva dopravy – na to není připravena. Ptám se proč, když tuto formu výstavby mohou používat v okolních státech, například na Slovensku, a jestliže před chvílí pomáháme Slovensku v oblasti zajištění zdravotní péče, proč se neobrátíme o pomoc na Slovensko, aby nám řekli, jak se mají stavět např. silnice prostřednictvím programu PPP. A tak mi dovolte na závěr vás skutečně požádat, abyste podpořili iniciativu občanů, našich spoluobčanů na Přerovsku, v Přerově, ale i v širokém okolí, kteří podepsali tuto petici, abyste ji také podpořili při následném hlasování. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. A jako

poslední z těch, kteří promluví za dotčené orgány a instituce, slovo dostane pan náměstek ministra dopravy Ivo Toman. Prosím, pane náměstku. Ivo Toman: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni

senátoři, dovolte mi, abych vás všechny pozdravil jak za svoji osobu, tak za resort ministerstva dopravy. Zároveň mi dovolte, abych vás informoval o aktuálních plánech ministerstva dopravy na řešení problematické dopravní situace ve městě Přerov. Jistě všichni vnímáte, že s ohledem na stav veřejného rozpočtu je situace v oblasti výstavby dopravní infrastruktury v současnosti velmi napjatá. Prakticky ze všech regionů z celé republiky přicházejí požadavky na výstavbu zejména silniční infrastruktury, a to v rozsahu, který ani při nejlepší vůli nemůžeme za stávajících podmínek naplnit. Vzhledem k výše uvedenému vedlo ministerstvo dopravy v poslední době intenzivní odborná jednání za účelem stanovení priorit výstavby v naší zemi. V této souvislosti jsme byli nuceni akceptovat mnoho nepopulárních, velmi kompromisních řešení, včetně nepopulárních rozhodnutí o pozastavení výstavby či přípravy některých původně prioritních projektů, což byl mimo jiné i případ dálnice D1 v úseku u města Přerova. V tomto smyslu bylo také v dané věci v minulosti komunikováno se samosprávami i s veřejností. Na základě aktuálního výsledku jednání však mohu dnes konstatovat, že stavba D1 – úsek 0137 Přerov – Lipník, která je v současnosti formálně připravena 84

k realizaci, je navržena k zahájení v příštím roce, v roce 2012 s dostatečným finančním krytím, a to i ve střednědobém výhledu pro další roky 2013 a 2014. Tímto krokem vzroste tlak na dokončení dalšího úseku přípravy stavby D1 – 0136 Říkovice – Přerov, kde jsou pro příští rok také alokovány finanční prostředky na majetkoprávní a projektovou přípravu, směřující k získání stavebního povolení. Se zahájením realizace je následně počítáno v roce 2014, přičemž je cílem, aby byl dílčí úsek stavby 0136, tedy mimoúrovňová křižovatka (MÚK)Přerov – sever, projednán a připraven již v předstihu. Současně v letošním roce pokračuje projektová příprava dalších souvisejících dopravních staveb na průtahu silnice I/55 městem Přerovem, které byly dříve prezentovány jako kompromisní řešení s určitou prioritou. Jedná se především o stavby I/55 MÚK s Českými drahami Přerov – Předmostní a I/55 Přerov – průtah centrem, I. etapa. Zde je však nutno konstatovat, že pro jejich realizaci v tuto chvíli nejsou v rozpočtu vyčleněny finanční prostředky. Ještě mi dovolte pár technicko-taktických dat, především k těmto dvěma stavbám: Především D1 0137 Přerov – Lipník. Jak jsem řekl a jak to tady bylo řečeno i mými předřečníky, teď v rozpočtu je jasně zapsáno a napsáno, že předpokládané zahájení je v příštím roce 2012. Počítáme s tímto projektem jako s náhradním projektem pro operační program Doprava, prioritní osa 2, síť TEN-T. Stav přípravy pro vás, kdo nemáme zas podrobné informace, je následující, že na hlavní trasu, což je velmi důležitá skutečnost, je vydáno pravomocné stavební povolení a po schválení rozpočtu v Poslanecké sněmovně může investor zahájit soutěž na výběr zhotovitele, letos nebo na začátku příštího roku. V rozpočtu je – a bylo to tady také řečeno, jen to zdůrazňuji – jasně částka 600 mil. Kč pro rok 2012 pro realizaci, a dále jako výhled pro rok 2013 je uvedena částka 1,6 mld. Kč a pro rok 2014 1,8 mld. Kč. Celkový úsek je 14,3 km, a celkové náklady zatím předpokládáme zhruba v částce 5 mld. Kč bez DPH. K druhé stavbě – D1 0136 Říkovice – Přerov. Zde předpokládané zahájení realizace výstavby je v roce 2014. Má to opět vazbu na operační program Doprava 2, dnešní prioritní osa 2, síť TEN-T. Stav přípravy je následující: V tuto chvíli máme pravomocné územní rozhodnutí a majetková příprava, čili výkupy, je zhruba ve fázi 30 procent. Pro rok 2012 je v rozpočtu částka 200 mil. Kč na výkupy a na majetkoprávní přípravu. Úsek je dlouhý 10,1 km a náklady předpokládáme cca 7,6 mld. Kč bez DPH. Považoval jsem tedy za potřebné a nutné a správné zde říci ještě pár těchto dat a čísel, které jsou oficiálně v rozpočtu, který byl předán do Poslanecké sněmovny. Jenom ještě krátkou reakci na pana senátora Lajtocha. Já jsem byl i na projednávání v Poslanecké sněmovně, kde se tato petice projednávala. Chápu jeho slova, kdy tady řekl, že bude věřit, až se to stane skutečností. Já to beru; to "věření" z vaší strany nemůže být stoprocentní, ale jsem optimista, a věřím, že toto projde ve sněmovně. Zrovna dnes odpoledne hospodářský výbor poprvé projednává státní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Zatím jsme nezaregistrovali, že by tato částka, tato stavba, byla nějakým problémem. Večer dnes si můžeme zavolat, a konstatovat, že snad "věříme" už více. Věřím, že příští rok první část dálnice D1 se rozjede naplno. Za dva roky druhý úsek D1. Jak zde bylo řečeno, po realizaci těchto dvou úseků můžeme hlásit naší zemi, že Praha-Brno-Ostrava, celá D1 v délce skoro 400 km je postavená a můžeme do světa nahlásit, že toto je splněno.

85

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zatím děkuji za pozornost. Jsem samozřejmě připraven odpovědět za resort dopravy všechno, co vás bude zajímat. Děkuji. Místopředseda

Senátu

Petr

Pithart: Děkuji vám,

pane náměstku. Připomenu, že rozprava už probíhá, byla otevřena. Jako první mluvili zástupci dotčených orgánů a institucí. Teď se do rozpravy přihlásil pan senátor Petr Gawlas. Má slovo, prosím. Senátor Petr Gawlas: Vážený pane předsedající, vážený pane náměstku,

vážené senátorky, senátorky - výzva zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerov – já tuto petici samozřejmě podporuji. Podepsalo ji 15 tisíc podpisů. Stejně tak jsem podpořil petici občanů Opavska, kteří tady 16. 3. přednesli petici za dokončení výstavby silnice mezi Ostravou a Opavou, tzv. Slezský kříž. Byla tady starostka Hrabyně paní Jordánková. Samozřejmě obyvatelé Přerova reagují na kritickou dopravní situaci v centru jejich města. Nepochybují o tom, že je oprávněná. Zástupci petičního výboru namátkou uvádějí: Neřešená dopravní situace na státní silniční síti ochromuje život ve městě. Dopravní zácpy omezují každodenní život lidí ve městě. Obyvatelé mají problém s dojezdem do zaměstnání, do škol, k lékaři. Kolony aut rapidně zvyšují nejen dopravní zátěž, ale také hlučnost, prašnost. Škodliviny a emise vážně ohrožují zdraví obyvatel. Proč to říkám? Přerov totiž není v naší zemi bohužel ojedinělým případem. Sám jsem byl zvolen za Třinecký region, v němž otázka nedořešené dopravní infrastruktury už léta patří k nejpalčivějším problémům vůbec. Už tak výrazně znečištěné ovzduší z velkých průmyslových podniků nám dále zhoršuje nekonečné kolony kamionů. Nemluvě o průjezdnosti hlavního tahu ze Slovenska směrem na Ostravu. Dobře víme, jak to vypadá, když kamiony projíždějí přímo středy obcí a měst. Vidím to skutečně denně. Chápu, že je problém vyjíždět s každodenní povinností šedesátiminutovou prostě jenom proto, abychom si dostali do práce, do škol anebo k lékaři. Já sám jsem loni v létě coby krajský zastupitel inicioval určitou blokádu v obci Hrádek mezi Jablunkovem a Třincem, kdy jsme asi po hodinové blokádě zjistili, že kolony jsou až někam na Slovensko, do Polska. Skutečně fatální situace na Třinecku. Jsem rád, že je tady náměstek ministra dopravy pan Ing. Toman. Velice si ho vážím, protože schůzky, které jsem již měl, ať byly na ministerstvu anebo v Ostravě na krajském úřadě, vždy vedl perfektně. Na čem jsme se domluvili, tak v rámci možností bylo splněno. Škoda, že tady není ministr Pavel Dobeš. Ale pan Toman, dle mého názoru, v době, kdy se ministři střídali jak na běžícím pásu: Bárta, Šmerda, Pavel Dobeš, tak pan náměstek ministerstvo, dle mého názoru, vedl. Nicméně musím vystoupit, protože mám pocit, že Praha obecně; nebo ministerstvo dopravy, ministerstvo financí hlavně, jakoby se nám vysmívalo, nám na východě republiky. Vezměte si, že navýšení fondu dopravní infrastruktury o čtyři miliardy, z těchto peněz šlo pouze 300 mil. do Moravskoslezského kraje, a z toho celá tato částka na úsek Slezský kříž, což se dalo pochopit, jelikož jsou tam zahájené stavby, rozestavěné mostní konstrukce. Kdyby se tam stavby nedostavěly, tak za stejné peníze bychom za rok museli stavby bourat. To, že opravdu silnice a infrastruktura vůbec je na Severní Moravě, nebo na východu opravdu nejhorší, jsme si vlastně na vlastní kůži, nebo "na vlastní zadky" mohli vyzkoušet sami s kolegy Petrem Víchou, Jožkou Regecem. Dali jsme si práci, projeli jsme Českou republiku z Třince až do Prahy po vedlejších silnicích; dvojkách, trojkách. Skutečně je to tam horší než v Čechách. 86

Proč tady ještě vystupuji? Mám takovou jednu velice čerstvou špatnou zkušenost. Toto pondělí mi volala jedna paní z mého senátního obvodu, a v podstatě s pláčem mi říkala: Před třemi dny mi zemřel manžel, pane senátore, na zástavu srdce. My jsme prováděli masáž srdce, ale sanitka prostě nedojela... Uvědomil jsem se, jak jsme tady projednávali asi před měsícem zákon o záchranné službě, a jak jsme se tady horlivě bavili o tom, jestli dojezdový čas má být 15 minut – je málo; 20 je moc atd. atd. Paní senátorky, páni senátoři, uvědomte si, že u nás v regionu, a to nejenom v dopravní špičce, prostě se k tomu pacientovi záchranná služba ani nedostane. Takže to jsou důležité věci. Ne, jestli se tady řekne – do 15, do 20 minut. Ještě operátorka nenahlásí nebo nehlásí... To jsou věci, které jsou zásadní. Čili ještě jednou – podporuji petici Přerováků. A my na Třinecku musíme dále bojovat. V minulém týdnu paní starostka Třince – prostě proběhl v Třinci nějaká happening; v minulém týdnu ve čtvrtek. Já jsem ho samozřejmě podpořil a podporoval. Shodou okolností, dneska tady paní starostka také je, takže my se s panem náměstkem budeme ještě bavit. Jsem rád, že jsme se tady sešli, i když jsme to takhle neplánovali. Děkuji za pozornost. Podporuji petici v Přerově! Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Konstatuji, že se nikdo nehlásí do rozpravy, proto rozpravu končím, a poprosím pana zpravodaje, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil. Senátor Karel Korytář: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupili jednak zástupci petentů, zástupci dotčených institucí, jako je Olomoucký kraj a ministerstvo dopravy. Vystoupil jeden senátor. V této věci mohu konstatovat – a možná mluvím i za pana náměstka Tomana, že přece jenom těch úzkých a uzlových míst kromě Třinecka, Jablunkovska, jsou např. Budějovice a další místa. Tady se zcela objevuje v plné nahotě, nakolik rozpočet pro oblast dopravy je nedostačující. Znovu opakuji, a je to přesvědčení všech senátorů i poslanců, že investice do dopravy ovlivňují celý náš život. Kromě ekonomiky všechno ostatní. Jsou návratné v ekonomice a ve všem ostatním. Je to jenom konstatování stavu, který je. Vystoupení tady odezněla. Zdá se, že je vše zodpovězeno. Pan náměstek uvedl, jak a co je zařazeno do plánu. Nicméně tento bod už byl potřetí zařazen na jednání našeho pléna. Vzhledem k časové náročnosti předchozích plén se až dnes projednává. Podotýkám dnes znovu, že podněty a argumenty uvedené v petici, budou využívány nadále tak, abychom udělali na všech úrovních vše pro koordinaci a sladili termíny dokončení staveb. Je to úkol pro všechny, kterých se to dotýká. Je to problém u každé další petice, která přijde do Senátu, případně do Poslanecké sněmovny. Já jsem navrhl ve svém prvním vystoupení přijmout a odsouhlasit návrh usnesení Senátu Parlamentu ČR, které je uvedeno v příloze č. 118/1. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Po znělce budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Karel Korytář. Konstatuji, že v sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 24. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že při hlasování pořadové číslo 29 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 vyslovilo 32. Proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

87

O slovo požádal pan předseda zahraničního výboru, po něm paní senátorka Paukrtová. Prosím. Senátor Jozef Regec: Pane předsedající, děkuji. Prosím všechny členy zahraničního výboru, aby se dostavili během pěti minut na výbor, kde bude zahájeno jednání ohledně problému, který tady dneska máme. Požádal bych, abyste tam přišli všichni. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Prosím, paní předsedkyně

Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Dámy a pánové, omlouvám se, že vás zdržuji. Možná jsem se nevyjádřila úplně jasně při návrhu na přerušení. Tak pro jistotu přečtu, jak jsem to myslela. Pokud budete tak laskaví a přijmete to formou usnesení, budu ráda. Je to 432. usnesení Senátu ze 14. schůze konané 8. prosince 2011 k "Okolnostem vyslání vojenských lékařů na Slovensko". Senát: I. Přerušuje projednávání tohoto bodu do 14. prosince 2011. II. Žádá VZVOB a ÚPV, aby k předloženému návrhu usnesení Senátu zaujaly stanovisko. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Petr Pithart: A vy si přejete, paní předsedkyně,

abychom revokovali teď usnesení? Já myslím, že se o to můžeme pokusit, ale až budeme všichni. Teď asi ne. Odešli všichni... Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, mám zato, že my jsme

přerušili, a požádali jsme VZVOB. Já jsem tam zmiňovala ještě ÚPV, takže vlastně usnesení je doplněním tohoto. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, ano... Senátorka Soňa Paukrtová: Aby tyto okolnosti projednal i ÚPV. Mám zato,

že pan předseda měl na mysli to, abychom to přijali formou usnesení, které bude takto stanoveno. Nevím, jestli je nás dostatečný počet, ale mám zato, že bychom to odhlasovat měli. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Já tomu rozumím. Ale jsem pro, abychom tím zahájili odpolední jednání. Protože mnozí odešli, a je to důležité. Vyhlašuji přestávku. Na 13.30 hodin jsou pozváni další členové vlády, tak prosím o dochvilnost. Do 13.30 hodin je přestávka.

(Jednání přerušeno ve 12.15 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 13.31 hodin.) Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím, zaujměte svá místa, je 13.31 hodin. Dohodli jsme se, že v půl druhé začneme. Stále ještě nejsme usnášeníschopní a začneme právě usnesením – revokací usnesení, které před přestávkou navrhla paní senátorka Paukrtová.

88

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zahajuji přerušené jednání Senátu. Zahájíme ho revokací usnesení, ale k tomu se přihlásila paní předsedkyně klubu – paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já si

dovolím opravit pana předsedajícího. Nejedná se o revokaci usnesení, jedná se o doplnění usnesení. My jsme k okolnostem vyslání vojenských lékařů na Slovensko přerušili projednávání tohoto bodu do 14. prosince 2011. Ten druhý bod, o který vás teď prosím, je, že žádáme výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a ÚPV, aby k předloženému návrhu usnesení Senátu zaujaly stanovisko. Děkuji vám. Jedná se tedy o doplnění usnesení. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Vskutku budeme

hlasovat o doplnění usnesení, které bude doplněno o bod II., tak jak bylo předneseno. Přihlásil se pan místopředseda Senátu Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Já se omlouvám, ale, vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, já bych chtěl ujasnit od paní senátorky, v rámci jakého bodu předkládá návrh tohoto usnesení. Mám pocit, že v tuto chvíli neprojednáváme žádný bod, a tudíž nemůžeme přijímat ani žádné usnesení. Myslím si, že její návrh je v tuto chvíli nehlasovatelný, musela by navrhnout zařazení nového bodu, případně otevření jiného bodu, ale není možné schvalovat usnesení, jakýkoliv bod, mimo program naší schůze. To si myslím, že je naprosto v rozporu s jednacím řádem. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Paní senátorka Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, já na tom netrvám. Bod jsme přerušili, odsunuli na 14. prosince. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se tím tiskem již zabývá – nebo tiskem, tím materiálem, abych tak řekla, jestli to učiní nad rámec tohoto ještě ÚPV, tak podle mého názoru se k tomu Senát nemusí usnášet, pokud nechce. Já v tom případě svůj návrh stahuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní senátorka stáhla svůj

návrh na doplnění usnesení. My se tím pádem vracíme k našemu programu. A to tak, že začneme projednávat bod 14. Návrh zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (senátní tisk č. 240) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 240. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, právě jste byl vyzván, abyste vystoupil. Prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám z pověření vlády předložil návrh zákona, kterým se mění některé zákony týkající se projektu jednotného inkasního místa, to znamená v zásadě všechny přímé odvody – daně z příjmů právnických i fyzických osob, zdravotní pojištění i sociální pojištění. 89

Tento zákon je jedním ze tří pilířů základní daňové reformy, které by vláda ráda realizovala ještě během svého volebního období a které mají jeden jediný cíl. Z jednoho harmonizovaného základu pro všechny přímé odvody, protože dnes není harmonizovaný základ, jiný je základ pro výpočet zdravotního pojištění, sociálního pojištění i daně z příjmů, to znamená z jednoho harmonizovaného základu, na jednom formuláři odvést jeden daňový odvod na jeden účet, který bude mít jednoho správce, který to bude také kontrolovat. Tohle je onen základní cíl, neboť dnes všechny tři přímé odvody mají samozřejmě každý jiného správce. Počítá se to z jiného základu, posílá se to na jiné účty, a z těchto míst chodí také velmi nekoordinovaně různé kontroly. Jinými slovy daňový poplatník musí, je nucen komunikovat se třemi správci, hovoříme-li o přímých odvodech, pokud je plátcem spotřební daně, tak se čtyřmi. Je pochopitelně administrativně zatěžován i příslušnými kontrolami. Splnění těchto cílů má tři základní pilíře. První pilíř jste schválili ještě mému předchůdci, já jsem ho ještě za Topolánkovy vlády obhájil v Poslanecké sněmovně a Eduard Janota Senát přesvědčil ke schválení daňového řádu, to znamená, je to změna pravidel. Tím druhým pilířem je nezbytná změna instituce. Máme-li tři správce, musí z něj být správce jeden. Ještě dnes pravděpodobně dojde-li na to řada, budeme se zabývat prvním krokem této reformy instituce, což je reorganizace finanční a celní správy. A tím třetím krokem je reforma legislativy. To znamená legislativa, která právě sjednocuje, harmonizuje základ a soustřeďuje všechny tyto přímé odvody do jednoho místa, pod jednoho správce. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Jsem si vědom toho, že výsostné politikum jsou samozřejmě parametry těchto odvodů, výše daně z příjmů fyzických osob, míra její progresivity, výše sociálního pojištění, výše zdravotního pojištění, možná či nemožná nemíra této progresivity, výše paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné. To vše jsou parametry jako zásadní politika, kde různé politické síly na základě ideových východisek budou mít vždy různé názory a různé přístupy, aniž bychom kdokoli z nás mohli prohlásit, kdo je tím nositelem té jediné zjevné pravdy. Budeme na to mít vždycky různé názory, a co bude demokracie demokracií, vždy se bude levá a pravá část politického spektra přít a soutěžit svými idejemi a argumenty o míru přerozdělování, o strukturu daňové kvóty, jaký má být poměr přímých a nepřímých daní, jaká má být míra progrese. Já očekávám na to diskusi i tady v Senátu. Předkládám návrh vlády, která je středopravá a vychází z těchto svých ideových východisek. Samozřejmě respektuji i takové názory, se kterými nesouhlasím. Ale to jsou, prosím pěkně, parametry. A já vás prosím, abychom uměli rozlišit mezi parametry a našimi různými názory, které na ty parametry vždycky budeme mít, a mezi zásadní reformou systému, což je to jednotné inkasní místo, harmonizovaný základ, jeden odvod do jednoho místa, jedna kontrola. A tam jsem přesvědčen, že vzhledem k obrovským úsporám, které to činí na správě daní, k obrovským administrativním úsporám, které to činí v podnikatelské sféře při daňových odvodech, že tady můžeme mít ten zájem společný. To znamená, můžeme se dohodnout na změně systému s tím, že pochopitelně ve všech následujících volebních obdobích budou politické síly soupeřit o ty parametry a měnit ty parametry. Ale máme výjimečnou příležitost změnit systém a ten mít dlouhodobě stabilní a fixovaný. To je smyslem tohoto pilíře.

90

Proto promiňte, že nijak zvlášť nekomentuji ty parametry, jsem samozřejmě připraven na ně odpovídat v diskusi, ale jste s nimi samozřejmě seznámeni. Využívám jenom této příležitosti, abych vás poprosil o zásadní rozlišení mezi změnou systému, který by měl být dlouhodobý a stabilní, a mezi parametry, o které se v každém volebním období bude logicky soutěžit a pravděpodobně bude docházeti k jejich změnám. Součástí tohoto zákona o jednotném inkasním místě je i zcela nový daňový instrument, který se nazývá loterijní daní. Není náhodou zařazen do novely zákona o dani z příjmů, neboť novela zákona o dani z příjmů je jedinou možností, jak změnit dosavadní stavy, kdy loterijní společnosti jsou subjekty od daně osvobozené, to znamená, nejenom že neplatí korporátní daň, ale – a toto je stejně závažné – nemohou být ani předmětem kontroly finančních úřadů podle daňového řádu. Tam, kde finanční úřad jde na kontrolu do loterijní společnosti či kasína, vykonává tu kontrolu podle zákona loterijního, kde má samozřejmě zcela jiné, omezené procesní kompetence, než když může kontrolovat někoho jako řádný daňový subjekt. Jinými slovy – nejenom že měníme způsob zdanění s cílem – řeknu naprosto otevřeně a brutálně – zdanit, hazardujíce, než je zdaněn dnes a získat z něj více prostředků do veřejných rozpočtů, ale také ho chceme zbavit onoho osvobození od kontroly finančních úřadů podle daňového řádu a udělat z něj subjekt jako každý jiný. Smyslem této loterijní daně, nebo konstrukce této loterijní daně je konstrukce, která je používána ve většině zemí Evropy vyspělého světa, prostě loterijní subjekt je zatížen korporátní jako každý jiný subjekt, to znamená, v tuto chvíli je to 19 %, opět je to onen parametr, který se může časem měnit, ale důležité je, že je zatížen korporátní daní, a vedle této korporátní daně je ještě zatížen daní loterijní, o které bychom mohli vést teoretické diskuse, zda je daní přímou nebo nepřímou, protože nejvíc ze všech daní připomíná starou dobrou obratovku, a to byla daň nepřímá. Nicméně z hlediska správy a administrace je mnohem jednoduší se i na loterijní daň dívat jako na daň přímou a spravovat ji podle zákona o dani z příjmů právnických osob. Výše této loterijní daně, nebo objem této loterijní daně, je potom odečitatelná od základu daně korporátní. Nemusíme si dělat velké iluze o tom, že vybereme nějaké zvlášť veliké peníze z korporátní daně, tedy z té daně z příjmů právnických osob, protože tam je vždy možnost optimalizace v celé řadě nákladů, nejenom v té loterijní dani. Ale nikdo nám neuteče z té loterijní daně. Tak jak proběhla ta diskuse, tak výtěžek z této loterijní daně je předpokládán zhruba do výše 8 – 8,5 miliardy Kč podle oněch parametrů, které vláda nastavila do Poslanecké sněmovny. Protože jinak se předpokládá zpoplatnění a rozdělení u hracích automatů, jinak se to předpokládá v jiných částech, nebo v jiných segmentech loterijního trhu. Ale abychom si to uměli nejjednodušeji představit, mluvme o objemech peněz. To znamená, zhruba 8,5 miliardy Kč, které vláda navrhla rozdělit tak, že zhruba 6 miliard toho předpokládaného výtěžku by inkasovaly obce, a to ty obce, které jsou negativně externalitou zatíženy, prostě přítomností loterijního průmyslu. Víte, že jsme schválili novelu loterijního zákona, jinými slovy obec má právo i zakázat veškerý loterijní průmysl na svém území, povolit. Zakáže-li, nebude mít žádné příjmy, povolí-li, bude mít příjmy. To je dohromady zhruba 6 miliard. A 2,3 miliardy by byl příjem státního rozpočtu. To byl původní návrh, který byl politickým konsensem mezi stranami vládní koalice, aspoň na té vyjednávací úrovni. A vedle toho totiž dal odpověď na základní otázku, kdo je oprávněn, kdo je legitimován rozdělovat povinné odvody. Víme, že dnes je právní stav takový, že loterijní společnosti jsou osvobozené od daně a jsou

91

povinny financovat povinnými odvody na veřejně prospěšnou činnost – to co je v zákoně definováno jako činnost veřejně prospěšná, ať už je charitativní nebo dotace obcím nebo pro onen sport tolikrát citovaný nebo jakoukoli další zákonem povolenou komoditu. Nicméně je to povinný odvod. Je to povinný odvod, byť za nějakým účelem. Distribuuje ho nikoli Poslanecká sněmovna či obecní zastupitelstvo, ale rozhoduje o tom ta loterijní společnost sama. Je to tedy jistá forma asignace. A tady je naprosto zásadní otázka, kterou si musí položit každá demokratická reprezentace – kdo je legitimován distribuovat povinné odvody. Jsou to demokraticky zvolená zastupitelstva? Jsou to demokraticky zvolená zastupitelstva, která v pravidelných intervalech obnovují svoji legitimitu, to znamená, občané jim svěřují právo rozdělovat povinné odvody, ať už na úrovni obecní či na úrovni celostátní, nebo jsou to majitelé loterijních společností? A v odpovědi na tuto otázku je celá filozofie, jak chceme rozhodnout o loterijní dani. V odpovědi na tuto otázku je základní nesouhlas, který jsem tlumočil v Poslanecké sněmovny jménem vlády, s pozměňujícím návrhem, který prošel v rozpočtovém výboru hlasy většiny poslanců, kdy dělal jakýsi upatlaný kompromis, že třetina půjde do státního rozpočtu, navíc ještě to bylo interpretováno tak, že to nepůjde do státního rozpočtu a že to půjde do kapitoly ministerstva školství na sport. Prosím pěkně, to je naprosto falešná interpretace. Kapitola ministerstva školství je součástí státního rozpočtu a příjmy kapitoly ministerstva školství jsou příjmem státního rozpočtu. A fakt, že je něco příjmem státního rozpočtu ještě vůbec neznamená, že je to také výdajem státního rozpočtu. Neboť ve státním rozpočtu se zvlášť rozhoduje o příjmech a výdajích. To znamená, že třetina půjde do státního rozpočtu, třetinu dostanou ony obce, ale tu třetinku si pořád budou ty loterijní společnosti rozdělovat, neboť ony přece mají daleko lepší přehled o tom, co je to skutečné dobro, než ta demokraticky zvolená zastupitelstva. To je přístup, který je z filozofického hlediska a z odpovědi na tu otázku, kdo má rozhodovat o těch povinných odvodech, zásadně nesprávný. Vedle toho se stydím jako člen Poslanecké sněmovny za tu předlohu, kterou máte na stolech. Protože vedle toho, že to je věcně zcela nesprávné, tak je to legislativně tak totálně zprasené, tak dokonale, ale dokonale zprasené, a promiňte, že nejsem schopen najít slušnější slovo, že je to nespravovatelné. Je v silách MF podle této předlohy možná něco vybrat. Zdůrazňuji, možná. Ale i tam by to mohlo být předmětem soudních sporů. Není v silách MF podle tohoto paskvilu distribuovat peníze tak, jak si zákonodárce ve svém… (reakce na poznámku pana mpř. Sobotky)… pardon, poslanci, ano, poslanci ODS, ČSSD a Věcí veřejných, chcete-li abych byl zcela detailní, a komunistů, poslanci z některé politické strany se toho nedopustili – jak si poslanci z těchto politických stran představovali, že bude distribuována. Prostě to nelze. Když to vezmu do podrobností, tak tento paskvil v podstatě uděluje pro rok 2012 loterijním společnostem daňové prázdniny. Já si nesmírně vážím diskuse, která proběhla v politických klubech Senátu. Nesmírně si vážím možností kontaktů s panem předsedou Víchou i s paní předsedkyní Paukrtovou, vím, že kolegové za ODS diskutovali ve svém poslaneckém klubu, a dík za vůli, kterou tady slyším, ten paskvil opravit, abychom se za to nemuseli stydět ani před svými obecními zastupitelstvy, ani před svými dětmi. Naprosto chápu starost, která tady zaznívala, že byť samozřejmě obce i stát se nemohou vzdát odpovědnosti za financování sportu a charity a celé řady dalších věcí – a vy z vás, kteří jste byli či jste starostové, víte, že to stejně děláte, víte, že v okamžiku, kdy ČSTV začalo být bez peněz a Sazka byla schopna platit akorát halu

92

ve Vysočanech, tak za vámi v místě vaše sportovní kluby začaly chodit a řekly: Nám vyschly peníze, starosto, pomoz nám, dej nám něco, ať ti kluci můžou hrát na tom hřišti. A většina z vás stejně dala a dává. To znamená, ono to i z těch peněz, které teď nemáte z té loterijní daně, stejně provádíte, budou-li vaše příjmy posíleny o tu loterijní daň, tak to budete dělat pravděpodobněji tím ochotněji. Je naivní představa křičet, že to nebudete dělat. Přesto ale chápu nervozitu sportovců, která byla podpořena i těmi diskusemi z vašich lavic, že by nemělo dojít k zásadnímu propadu příjmů, zejména na sport, kam šly odvody dominantně, ani na kulturní památku či na sociální projekty neziskových organizací, na které šly méně, ale přece jenom šly. A tady jsme se dostali do trochu procesní tísně. Protože zatímco vy o tomto zákonu budete rozhodovat dnes, tak druhé čtení státního rozpočtu bylo včera. Já jsem ve víře a naději, že dnes Senát rozhodne jako osvícená komora, načetl včera jako ministr financí z pověření všech tří vládních stran pozměňující návrh, kde navrhuji v zákonu o státním rozpočtu na rok 2012 posílit kapitolu ministerstva školství, účelový ukazatel mládež-tělovýchova-sport o 800 milionů, o 100 milionů kapitolu ministerstva kultury na ochranu památek a o 100 milionů kapitolu MPSV na sociální projekty realizované neziskovými organizacemi. Pokud dnes Senát rozhodne tak, jak doufám, tak samozřejmě tento pozměňující návrh bude prohlasován, jsem zmocněn to říci za všechny vládní strany, tady mám důvod se domnívat, že by se připojila i opozice, v opačném případě holt ten sport bude financován jinak. Ale já stále doufám, že Senát rozhodne. Proto se to teď tímto způsobem snažím vysvětlit. Vím, že jste se shodli v té diskusi na tom, že výše loterijní daně by měla být ponechána na oněch původně zamýšlených 20 procentech. Přiznám se, a dávám vám to na zvážení, byť tady nejde o život, ale přece jenom si myslím, že to je důležité – přiznám se, že by preferoval v případě kurzových sázek 15procentní hranici Nejenom proto, že kurzové sázky nejsou hazardem, tak jak chápeme hazard ve své nebezpečnosti, ale především pro alternativy, které mají provozovatelé kurzových sázek vůči kamenných a pevným sázkárnám. Jinými slovy těch 20 %, která už jsou na hranici, nebo možná za hranicí ekonomické efektivity vzhledem k výtěžnosti tohoto způsobu hry, můžou utéct na internet, a to jistě na internet těch společností, které nejsou registrovány v České republice, jsou registrovány jinde. To znamená, nemusí platit nic. To znamená, mohou nabídnout konkurenceschopnější produkt. Jak známo, internet nemá hranice, byť někteří z nás to ještě stále nechtějí pochopit. Prostě neumíme zamezit firmám, které jsou registrovány v zahraničí, aby tady provozovaly sázkové kurzové hry na internetu. A představa, že příliš vysokou sazbou daně zaženeme tento segment loterijního trhu do šedé ekonomiky nebo na internet a do zahraničí mi přijde přece jenom jako škoda. To znamená, budete-li zvažovat pozměňující návrh, že u kurzových sázek to nebude 20, ale 15, tak bych doporučil – a jsem přesvědčen, že je to v zájmu českých veřejných rozpočtů – pak bych raději doporučil těch 15. Ve všech ostatních případech se domnívám, že těch 20 je rozumně nastavené číslo. To je tak asi vše, co jsem chtěl jako předkladatel říci. S tím, že jsem samozřejmě připraven odpovídat na vaše otázky, dotazy. Jsem připraven z levé části politického spektra i na projevy nesouhlasu vůči parametrům přímých odvodů, což je logické právo opozice. Ale především bych vám chtěl říci, že si nesmírně vážím té diskuse, která byla velmi odpovědná, ve snaze napravit tu prasárnu, kterou spáchala Poslanecká sněmovna. Děkuji,.

93

Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane navrhovateli a

prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 240/3. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová. Návrh také projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 240/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Vícha. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 240/1. Zpravodajem výboru byl pan senátor Vítězslav Jonáš, avšak po dohodě ve výboru se dohodlo, že zprávu přednese pan senátor Adolf Jílek. A toho nyní prosím, aby se posa…, prosím, aby přednesl zprávu. Senátor Adolf Jílek: Dámy a pánové, s dovolením, já nejdřív přečtu zprávu

a pak si půjdu sednout ke stolku zpravodajů. Takže, pan ministr mi to hodně ulehčil, protože tady řekl téměř celou podstatu zákona, takže jen několik informací. Základním cílem zákona je umožnit zaměstnavatelům, osobám samostatně výdělečně činným platit daně z příjmů, pojistné, sociální zabezpečení, odvod na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění a veřejné zdravotní pojištění na jediném místě, což je obrovská změna proti tomu všemu a to je vlastně základ tohoto zákona, který zasahuje do 72 zákonů, zejména v oblasti daní, sociálního zabezpečení a dalších a také zákona o provozování loterií, což bohužel vedlo k tomu, že z tohoto zákona jsem mediálně znal zákon o loteriích s plnou parádou, nikoliv zákona o jednotném inkasním místě. Myslím si, že toto jste zažili i na jednotlivých výborech. Kolem podstaty toho zákona se diskuse nevedla, diskuse opravdu vedla i na našem výboru pouze o té části loterijní. Jak pan ministr tady řekl má, tak jak je to z Poslanecké sněmovny tu nevýhodu, že je to nevymahatelné, je nevybíratelná tato daň, protože už to není odvod v tom smyslu jako dřív, patří to do daní a daň má některá specifika. Daň se musí zákonem přesně popsat, musí se napsat, kdo ji bude vybírat, jak ji bude vybírat, jak budou zálohy. To bohužel v tom, co přišlo z Poslanecké sněmovny není. A pak je tam ještě jedno nebezpečí, které si málokdo uvědomuje a které nám tam řekl pan ředitel odboru daní. On říkal, no a když to náhodou někdo zaplatí, tak do tří let si může požádat o vrácení té daně, kdyby mu to náhodou stát nechtěl vrátit, tak se bude soudit. A za každý rok k tomu dostane 14,5 %. Kde máte takový zisk. To už je teďka velmi lukrativní záležitost. Takže je potřeba opravdu tuto část opravit tak, jak ji opravily všechny výbory a myslím si, že je to důležité plus ta poznámka, kterou měl pan ministr – to přechodné ustanovení, které nám chybělo, které bude načteno v podrobné rozpravě, pokud se do ní dostaneme. Jenom ještě jednu poznámku. Na jednání výboru došlo k něčemu, co jsem za 11 let v Senátu nezažil. Za ministerstvo financí zákon přednášel pan náměstek Minčič a přišel pan ministr školství, který plédoval za původní návrh. Vláda se dohodla, že chce tu změnu dát do původního stavu a pan ministr mluvil jinak. Já si pamatuji spoustu ministrů, kteří nebyli spokojeni s rozhodnutím vlády, každý z nich – s prominutím – skousnul pysk, tvářil se hodně nešťastně nebo naštvaně, ale tohle si, pokud vím, nikdo nedovolil. Jinak bych vás poprosil, abyste potom hlasovali pro pozměňovací návrhy, které jsme přijali ve výborech a myslím si, že mají hlavu a patu a že to napravují.

94

Teď bych vám přečetl pouze usnesení našeho výboru. K návrhu zákona a změn souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Výbor doporučuje Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určil zpravodajem senátora Jonáše, pak jsme se tak domluvili, že to přednesu já a pověřil předsedu výboru senátora Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Zeptám se paní zpravodajky ústavně-právního výboru Soni Paukrtové, zda si přeje vystoupit. A už odpovídá tím, že se ujímá slova, prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane ministře, pane předsedající. Ústavně-

právní výbor se zabýval návrhem zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednotného inkasního místa, senátní tisk č. 240. A musel konstatovat to, co tady nám již podrobně vylíčil pan ministr, že v té části, která se zabývá loterijní daní je ten zákon neaplikovatelný, nespravovatelný a že pro příští rok by podle tohoto návrhu zákona nebyla vybrána ani koruna loterijní daně. To znamená, že pokud se tady debatovalo o rozdělení vybraných peněz, tak jsme měli nejprve jednat o tom, zdali ty peníze je vůbec možné vybrat, což podle tohoto zákona není možné. Takže při jednání na ústavně-právním výboru a po dohodě s ministerstvem financí jsme kromě těch již vyjmenovaných pozměňovacích návrhů přijali ještě jeden pozměňovací návrh, a to odsunutí účinnosti všech ostatních částí zákona kromě té části loterijní na 1. 1. 2015. Důvod byl mimo jiné i v tom, že se předpokládá přijetí občanského zákoníku a přijetí občanského zákoníku mimo jiné znamená, že bude muset být zesouladěn s těmi ostatními částmi zákona o jednotném inkasním místě, to znamená, že odsunutí účinnosti je podle mého názoru i podle názorů členů ústavně-právního výboru zcela namístě. Dále jsme se zabývali už pouze tou částí loterijní, abych tak řekla a přijali stejný soubor pozměňovacích návrhů, právě tak jako garanční výbor a právě tak jako výbor, veřejnou správu a životní prostředí. Důvody jsou takové, aby za prvé návrh zákona byl aplikovatelný, aby bylo možné vybrat loterijní daň, to je jeden důvod. A druhý důvod, že většina členů, téměř všichni členové ústavně-právního výboru jsou přesvědčeni, že loterijní společnosti nejsou těmi, kdo mají rozdělovat finanční prostředky, že to mají rozdělovat obce a že to má rozdělovat Poslanecká sněmovna v rámci státního rozpočtu. A to, že dochází k významnému posílení výnosu loterijní daně ve prospěch akcí, my se domníváme, že je zcela namístě právě proto, že obce financují základní sport, kulturu, péči o zdravotně postižené, atd. ze svých rozpočtů, které jsou čím dál tím nižší v poslední době a činím tak bez ohledu na to, zda dostanou či nedostanou výnos z loterijní daně. Já osobně nepovažuji za morální, aby o tom, kam půjde odvod z loterijní společnosti, rozhodovaly loterijní společnosti. Myslím si, že to mají dělat orgány, že to mají dělat obce a má to dělat státní rozpočet. A stejně si mysleli i členové ústavněprávního výboru, a proto jsme přijali ten soubor pozměňovacích návrhů, který byl vypracován ministerstvem financí a velice pečlivě přezkoumán naší legislativou. Na jednání ústavně-právního výboru zazněl požadavek, abychom se vyvarovali jako 95

Senát toho, abychom nepřijali zákon, který by vykazoval prvky retroaktivity. Vzhledem k tomu, že ten návrh zákona přijímáme s pozměňovacími návrhy, aspoň jak doufám ke konci roku a ještě musí projednat Poslanecká sněmovna, podepsat pan prezident a protože ta část se týká daní, tak je prostě nutné, aby si nějakým způsobem pro případ, že ten zákon nevyšel ve Sbírce zákonů před 1. lednem, tak se tam upravuje ta záležitost tak, aby ten zákon mohl být platný pro rok 2012 i v případě, že by se, nedej bože stalo, aby vyšel ve Sbírce zákonů po 1. lednu. Takže opět ve spolupráci s ministerstvem financí, pokud postoupíte do podrobné rozpravy se vám, dovolím si předložit pozměňovací návrhy k těm návrhům, které byly přijaty těmi třemi výbory, které vlastně ten návrh zákona nebo ten pozměňovací návrh za účelem snížení rizik pro případ, že by platnost a účinnost nově zdaňovacích loterií a jiných podobných her nastalo po 1. lednu 2012 se navrhuje změna, resp. doplnění přechodných ustanovení, ustanovení zákona souvisejících s problematikou loterií, atd. Principy, z nichž tkví přechodná ustanovení lze stručně shrnout tak, že se stanoví pravidlo, že prvním odvodovým obdobím odvodu z loterií a jiných podobných her bude období ode dne nabytí účinnosti dotčených částí zákona do konce roku 2012. Nahrazují se pevná data účinnosti, to znamená 1. leden 2012. V relevantních přechodných ustanoveních pružným termínem vázaným na nabytí účinnosti dotčených částí zákona. Tím si myslím, že je vyhověno požadavku ústavně-právního výboru v tom, abychom nedej bože, nepřijali zákon, který by vykazoval prvky trvalé retroaktivity, protože toto přechodné ustanovení to zajišťuje. Dámy a pánové, asi nás čeká dlouhá debata. Já bych jenom chtěla říci, že pozměňovací návrhy přijaté třemi senátními výbory jsou myslím dobře vydiskutované, jsou po legislativní stránce správné, umožňují vybírat loterijní daň a zajišťují, aby rozdělení prováděly volené orgány. A pokud jde o sport, kulturu a sociální oblast, tak myslím, že to není možné řešit v tomto zákoně. Pan ministr tady již včera sdělil, že včera ve druhém čtení o státním rozpočtu načetl takové pozměňovací návrhy, aby sportovci i zdravotně postižení i kultura nějakým způsobem byla v rámci možností státního rozpočtu pro rok 2012 pokryta. Čili já vás velmi prosím, abyste podpořili pozměňovací návrhy těch tří výborů a také vás velmi prosím, pokud bychom postoupili do podrobné rozpravy, v což pevně doufám, abyste podpořili ta přechodná ustanovení, která vám předložím. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko, paní

zpravodajko a táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ano, pan senátor zpravodaj Vícha má slovo. Senátor Petr Vícha: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, vystoupím teď jako zpravodaj výboru, potom se přihlásím ještě do rozpravy. Mohu v tuto chvíli konstatovat, že výbor posuzoval pouze tu část tisku 240, která se týká loterií a jiných podobných her, nezabývá se 72 dalšími zákony, které jsou tímto měněny. Pan náměstek ministerstva financí zdůraznil na výboru chyby toho zákona, o kterých už tady bylo řečeno, z nichž nejdůležitější je, že zatímco diskuse se vede o tom, kdo má rozdělovat výnos – není co podle tohoto zákona rozdělovat, protože se podle mého prostě nic nevybere. Je to paradoxní, že o ten výtěžek, který by nebyl, bojují sportovci, zdravotně postižení, hasiči a další, ale nic by z toho nebylo, ale to je asi tím, že nemáme ty tisky a máme naši legislativu a oni to nemají. Jednotliví senátoři vystoupili v diskusi na podporu tohoto pozměňovacího návrhu, zástupkyně nadace paní Kuchařové a pan poslanec Šlégr vystoupili naopak na podporu rozdělování peněz hazardem a paradoxně zástupci dvou významných

96

loterijních společností, kteří také na výboru dostali slovo řekli, že oni peníze z hazardu rozdělovat nechtějí, protože v minulosti došlo k mnoha excesům v tomto rozdělování a oni s tím spojováni být nechtějí. Myslím si, že to je také velmi důležité co na výboru zaznělo. Co ten pozměňovací návrh mění – ve stručnosti opět zavádí zpoplatnění jednotlivých hracích automatů a koncovek videoloterijních terminálů, a to částkou 55 korun na den, což je 20.075 korun za rok a tedy obdoba toho dnešního 20 tisícového místního poplatku, ale spravováno už to bude orgány ministerstva financí, finančními úřady a tím tedy ubude ještě práce. Rozděluje finanční prostředky z odvodů poměrem z výherních hracích automatů a technických zařízení 80 : 20 ve prospěch obcí a u všech ostatních typů loterií naopak 30 % ve prospěch obcí a 70 % ve prospěch státu. V sumě ty dopady analyzované podle roku 2010 jsou, že obce by měly dostat zhruba 6 miliard korun, stát necelé 3 miliardy korun. Kromě toho se zákon zabývá také účinností jednotného inkasního místa v těch ostatních zákonech, to je třeba říci, protože ne všichni bychom se asi ztotožnili tady s těmito zákony, tak jsme doporučili, a to usneseními všech výborů, tj. odložit účinnost – pracovně řeknu – o dva roky, protože tam je mnoho různých účinností a všechny se posouvají o dva roky. Věříme, že takto přijatý návrh, který by šel ze Senátu do sněmovny, tak by neohrozil schválení této naší novely ve sněmovně. Nyní bych vás seznámil s usnesením výboru. Po úvodním slově zástupce předkladatel doktora Richarda Minčiče, náměstka ministra financí, zpravodajské zprávě senátora Petra Víchy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru senátora Petra Víchu a pověřuje předsedu výboru Ivo Bárka předložit toto usnesení předsedovi Senátu. A teď jedno technické zpřesnění, na které mě upozornila legislativa. Vy máte tři výborová usnesení – hospodářského výboru, ústavně-právního výboru a výboru pro veřejnou správu a životní prostředí a všichni jste tady řekli, že byl přijat totožný pozměňovací návrh, ale chybou tisku, prosím tisku, těchto materiálů došlo k tomu, že ten správný je výbor hospodářský, který tam má písmenka a, b, c, d, a tak dále, zatímco v našem tisku daně vinou tiskárny nebo čeho tam je k, l, m, n, takže na to bych vás rád upozornil. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Podle § 107 jednacího řádu bychom v této chvíli mohli vyjádřit vůli návrhem zákona se nezabývat. Navrhuje někdo, abychom tak učinili? Nikdo. Takže otevírám rozpravu. Konstatuji, že jsem dostal dvě písemné přihlášky v tomto pořadí – nejdříve došla písemná přihláška senátora Petra Víchy, pak přihláška senátora Jaroslava Kubery, takže uděluji slovo senátoru Petru Víchovi. Senátor Petr Vícha: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem myslel, že si trochu oddychnu, ale bohužel jsem tady kolegu Kuberu předběhl, což mě mrzí. Rád bych mu dal slovo jako prvnímu, protože jeho vystoupení jsou vždycky velmi rozumná, obsáhlá a navíc vtipná, což ode mne samozřejmě neočekávejte. Já jsem chtěl ještě doplnit strohou zpravodajskou zprávu o pár dalších faktů. Nejprve bych chtěl všechny poprosit, protože dopoledne jsme tady dělali politiku při projednávání, při sporu o tom, jestli byla či nebyla porušena Ústava, já bych chtěl vyzvat, abychom teď už politiku tady nedělali a pracovali věcně, snažili se najít výsledek napříč politickým spektrem a řeknu vám, že jestli opravíme tento zákon a umožníme výběr, tak se činnost celého Senátu zaplatí na několik let dopředu a diskuse o tom, jestli je

97

nebo není Senát užitečný na chvilku bychom mohli vyvrátit a potvrdit naši prospěšnost. A já věřím, že po závěrečném hlasování tomu tak bude. Dovolte mi trochu úvod do historie, protože loterií se v Senátu nezabýváme poprvé. Zhruba 10 let se nepodařilo významně změnit loterijní zákon, a to přes obrovské protesty obcí, že jsou jen povolovány ministerstvem financí tak zvané videoloterijní terminály přesto, že obce přijímaly vyhlášky, kterými zakazovaly hrací automaty. Ústavní soud potvrdil, že povolování ministerstvem financí nebylo v pořádku, ale přesto tam jsou a pravděpodobně tam ještě asi tři roky vesměs budou. I to je důvod, protože obce se budou moci rozhodnout, jestli chtějí hazard a za to nějaké peníze, nebo jestli se hazardu na svém území zcela anebo částečně zbaví, ale finanční prostředky mít nebudou. To je role samosprávy, ale oni ji pravděpodobně po dobu 3 let takto nebudou moci naplnit, protože přístroje tam budou mít, přestože je tam nechtějí. Pak jsme přijali senátní verzi. Poslali jsme ji do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna za rok a půl ji ani jednou nezařadila na program jednání. Teprve před volbami konečně došlo ke shodě. Byl přijat zákon, který byl potvrzen i také v Senátu. Ale bohužel připomenu – pan prezident ho tehdy nepodepsal, protože už skončilo období Poslanecké sněmovny. Nebylo možno veto přehlasovat. Tak opět nebylo nic. To zde připomínám i proto, že opět hrozí podobná věc. Jsme v časové tísni. Je dnes 8. prosince. Jestli dnes přijmeme usnesení a pan předseda pošle do Poslanecké sněmovny, tak tam je – tuším – nějaká desetidenní lhůta, po které bude moci sněmovna, chudáci poslanci budou muset přijet někdy kolem Vánoc, a když schválí naši verzi, tak pak je ještě lhůta pro podpis pana prezidenta, a ten také může někde mezi svátky lyžovat, a nemusí to podepsat. Proto je velmi důležité přijmout asi i ten pozměňovací návrh, který řeší účinnost. Nakonec pan prezident nemusí lyžovat, ale může nepodepsat zákon z mnoha jiných důvodů. Třeba proto, že v zákonu o jednotném inkasním místě se mění 72 zákonů – a je tam samozřejmě mnoho chyb – ne kvůli hazardu. Pak jsme konečně letos přijali tzv. "farského zákon", který nebude účinnosti ve větší části svého tělesa od 1. 1. 2012. Byla tam jedna účinnost už v letošním roce. Obce už mohly podle něj přijímat vyhlášky tak, aby od prvního platily. A teď, ejhle, dříve než začne platit a podle něhož konečně obce mohly mít peníze za povolené videoloterijní terminály, které nechtěly, tak už shodou okolností, který jim odebírá nejenom tyto prostředky, ale všechny prostředky i za hrací automaty. Protože byl přijat jeden z mnoha poslaneckých pozměňovacích návrhů. A tady se ukazuje, že je škoda, že také námi schválený návrh změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny a Senátu, který jsme poslali do Poslanecké sněmovny v minulosti, se také nikdy nedostal na pořad jednání. My jsme v něm navrhovali, aby nebylo možné, aby jednotlivý poslanec dával pozměňovací návrhy, ale vždy se k tomu vyjádřila ještě vláda. Tím pádem by nedocházelo k takovým legislativním chybám, k jakým v této chvíli došlo. Už jsme tady řekli, co musíme opravit, a to také naše návrhy opravují. Je škoda, že my na to máme pouze 30 dnů, protože skutečně řeknu, že to bylo hektických posledních 10 dnů. Díky naší legislativě a ve spolupráci s legislativou MF. Protože nikdo jiný by to dohromady tak rychle nedal – se podařilo tento pozměňovací návrh připravit. Na druhé straně je dobře, že na to máme jenom 30 dnů, protože na to mají 30 dnů také jenom lobbyisté...Také za vámi byli, milé kolegyně, kolegové? Určitě,

98

protože jinak by se nerojily pozměňovací návrhy, které teď dostáváme na stůl. A dostali jsme spoustu pošty od sportovců, od hasičů, od zdravotně postižených atd. Myslím, že my všichni chápeme jejich potíže, že dostávali nějaké finanční prostředky z tohoto dotačního titulu, který tady byl. Ano, dotační titul, v podstatě, protože hazard mohl rozdělovat sám finanční prostředky. Ale toto je zákon o loteriích. To není zákon o zdravotní, sociální péči, o sportu. A proto – oddělme tyto dvě záležitosti. Co přichází ještě v úvahu z hlediska pozměňovacích návrhů a proč varuji před jejich přijetím? Čím více zasáhneme do zákona a přijmeme nějaké další pozměňovací návrhy, tím více ohrozíme křehkou shodu, která tady může být, že to, co schválíme my, schválí také PS. Tam také budou mít lobbyisté dost času teď ještě, díky těm deseti dnům, aby za nimi chodili. Je samozřejmě na zvážení záležitost 15 % u kurzových sázek. To je samozřejmě věc na diskusi, protože jejich výnosy jsou dány jenom tím, že jejich experti jsou lepší než hráči, zatímco do beden v obcích a hospodách padají peníze skoro samy. Ale bojím se, že teď v tuto chvíli není vhodná doba, abychom tuto diskusi vedli. MF dalo k připomínkování zcela novou novelu zákona o loteriích, která by měla platit od roku 2013. Je tedy dost času řešit všechny tyto věci koncepčně včetně těchto 15 %. Já si totiž dovedu představit, vždyť vy jste vlastně snížili daňové zatížení na 15 %, s tím my nesouhlasíme, a proto potvrdíme svou původní verzi. Samozřejmě vědomi si toho, že tím by nikdo nedostal nic, což by znamenalo, že hazard by dostal všechno. Myslím, že všichni si to velmi dobře uvědomujeme. Dostaneme možná pozměňovací návrh, který říká, abychom nechali hazardu prostředky rozdělovat pro hasiče a nemocnice. Doufám, že pod žádným z nich nebude podepsán žádný ředitel nemocnice. Protože to je přece typický příklad, k čemu tady dochází. Je mi líto, že zdravotně postižení a sportovci musí tímto způsobem žebronit o peníze právě z hazardu. Budu vám teď citovat z dopisu, který jsme asi dostali všichni: Navrhovaná legislativní úprava možná není ozdobou právního řádu a obsahuje řadu dílčích nedostatků, celkově však zprůhledňuje systém loterijních odvodů a transparentně stanoví, jaký objem prostředků každoročně sport získá. Pokud by Senát návrh zákona dolní sněmovně vrátil, je téměř jisté, že Poslanecká sněmovna návrh smete se stolu. Znamenalo by to, že v příštím roce bude stále platit stávající zákon a zůstane zachován status quo. Bylo by to nejhorší řešení. Loterijní firmy by slavily vítězství a finanční prostředky by v roce 2012 rozdělovaly dle své libovůle. Sport by sklouzl do propasti... Je to od sportovců, od Českého olympijského výboru, jak tady píšou, že zákon možná není "ozdobou právního řádu". Myslíte si, že oni nevědí, že by nikdo nedostal nic a že by všechno zůstalo hazardu? Pan poslanec Šlégr, myslím, že jsem ho tady viděl (mám brýle na čtení, a tudíž nevidím dobře do dálky) – vystoupil u nás na výboru, a řekl, že jestli nenecháme peníze hazardu, tak sport v malých vesničkách a ve městech skončí... Kdo jiný podporuje sport v malých vesničkách a obcích? Kdo podporuje nejvíc kulturu, sociální věci a všechny tyto záležitosti? Kdo jiný, než právě obce? Protože obce mají také potíže s hazardem. Obce mají také potíže s hazardem. Způsobuje to problémy s narušováním veřejného pořádku, drobnou kriminalitu atd. Tak právě proto by měli být příjemci této finanční částky, a mají se možnost rozhodnout. Nechceme mít peníze, nechceme mít problémy, a proto to vyhláškami zakážeme. Myslím, že pro tuto chvíli by to z mé strany bylo všechno. Rád bych vás poprosil, abyste velmi pečlivě zvážili hlasování při pozměňovacích návrzích. A vězte,

99

že jestliže nebudete hlasovat pro návrh, který říká, nechte peníze hazardu pro hasiče; jestli nebudete hlasovat o návrhu, který říká, nechte peníze pro sportovce, tak nehlasujete proti hasičům a proti sportovcům. Ale hlasujete jen proti tomu, aby nebylo vybráno vůbec nic. Protože jedna z věcí, kterou říkali poslanci, proč hlasovali pro tento návrh, nevědomi si důsledků, samozřejmě, a většina si to určitě neuvědomovala, tak to bylo to, že chtěli podpořit sport. Proto jsme se s panem ministrem dohodli, aby 800 mil. pro sport a 100 mil. pro sociální věci a 100 mil. pro kulturu načetl ve státním rozpočtu, aby je oni dostali. Protože vnímáme jejich potřeby. Nejsme proti sportu, proti hasičům, proti kultuře a proti zdravotně postiženým. Bude samozřejmě na ministerstvech, jakým způsobem je distribuují. V každém případě si myslím, že 800 mil. pro sport může být ve skutečnosti pro sport více, než dnes uváděné 2 miliardy od hazardu, protože všechny zůstanou ve sportu. Zatímco v praxi, víme to, v mnoha případech nezůstaly. Jestliže tělovýchovná jednota, fotbalový oddíl, dostal 250 tis. od nejmenované loterijní společnosti, ale dostali účelově; za tím účelem, aby fotbalisté vyjeli na týden do zařízení této loterijní společnosti, tak ve skutečnosti nedostali nic. Ale byli rádi, že byli týden na soustředění. Ale hazardu zůstalo dost finančních prostředků. Těchto systémů, těchto metod přece bylo hodně. Velmi si cením toho, že mnohé loterijní společnosti vnímají, že to bylo v minulosti přestřeleno, že takto nikdy nezískají úctu a že už ony samy odmítají být "rozdělovatelem" těchto peněz. Chtějí urovnat vztahy, chtějí urovnat vztahy i s obcemi. Myslím, že když se takto dohodnou na mnoha místech, tak se celá záležitost týkající se loterií, může vyvíjet pozitivním směrem. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo

má pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, na začátku řeknu, že panu ministrovi Kalouskovi se jako vždycky povedl kolosální kousek. JIM (Poznámka: Senátor v tomto případě použil výrazu "džim"), který je opravdu vážným zákonem, který je zásadní, tak tomu se skoro nikdo nevěnuje. Všichni se soustředili na hazard. Je to dobrý tah, pane ministře, chtěl bych to tak umět. Protože já jsem si toho "džima" (myšleno JIM) poctivě přečetl a našel jsem tam spoustu věcí, které nás jistě budou příští rok, jak postupně budeme objevovat, co tam všechno je, tak nás to začne zajímat. Nicméně zpátky k hazardu. Víte, hazard je tady odjakživa. My si to nechceme přiznat. Obyčejný kamión, který na jedné straně vypadá jinak než na druhé, tak když ho hodíte, tak je to panna-orel, a nepotřebujete mince. Když vznikly mince, tak už hazard začal svůj veliký rozvoj. Začalo to tím panna-orel, a pak už se o mince začalo hrát. A můžete hrát o cokoliv. A hazard, je také hazard s láskou, hazard se zdravím. Jeden z nejhorších hazardů je hazard s důvěrou. Protože když ztratíte důvěru, tak se velmi obtížně důvěra dává zpátky. Někteří si pamatujeme, jak jsme hráli "čáru", bylo to zakázané ve škole; jedna ze zakázaných hazardních her, o desetníky, o pětníky, později o koruny, když už jsme byli bohatší. Na celé diskusi mě zaujala debat u kulatých stolů, kterých se odehrálo několik, kdy se uvažovalo o tom, jestli pokryje hazard, nebo není hazard ... Zamyslete se nad tím, teď se stává hazardní hrou, přitom náš reprezentant dosáhl velkého úspěchu v Las Vegas – chtěl bych to tak umět. Já jsem musel konstatovat, že i golf je hazardní hrou. Pokr je založen na tom, že je zčásti na štěstí, jak vyjdou karty, a zčásti na hlavě, jak člověk s kartami umí hrát. Golf je založen více na tom, jak člověk

100

umí do toho tou holí praštit. Ale představte si, když je vítr, jako byl včera, tak se golf stává hazardní hrou, protože ani génius neumí odhadnout, po jaké dráze míček poletí, když fouká 20 metrů za sekundu. A takto bychom mohli pokračovat ... Boj proti hazardu je něco jako boj za mír. Je nekonečný! Trvá dlouho. Ale zvláštní je, že peníze z hazardu nesmrdí nikomu! Těm, kteří představují to nejmorálnější ve společnosti – různé neziskové organizace, sportovci – když jde o boj o peníze, tak najednou morálka jde stranou! Ať nám spadne, a taky těm, ještě těmto – a ono to nějak nevychází, protože nastavovačů je víc, než to co se z toho sype. Pokud jde o rozdělování částí výnosů přímo společnosti – co byste jiného čekali? Když budu majitelem loterijní společnosti a současně vlastníkem fotbalového klubu, tak kam asi myslíte, že budu dávat přednostně peníze? No, do toho svého klubu… To je přece naprostá logika, a ani jinak to nemůže být. Anebo když budu mít agenturu s modelkami a můj manžel bude tím, kdo něco provozuje, tak kam asi půjdou ty peníze? Mé nadaci, která dělá módní přehlídky ... Takže boj pokračuje, pokračuje. Máme tady různé lobby. Nechávám na vás, jaké pořadí si vymyslíte. Já tvrdím, že jsou tři nejsilnější lobby. Trošku elektrovoltaiky se do toho v posledních letech namotalo, ale to není podstatné, ty zase "chcípnou" a přijdou jiní. Ale jsou to myslivci. Vzpomeňte na přijímání mysliveckého zákona, který byl takhle tlustý, a prezident Klaus tehdy omdlíval, když ho viděl. Pak jsou tady vinaři. To je naprosto úžasné lobby, které si vymohlo, což si hazard nikdy nemůže vymoci; které si vymohlo nulovou daň na víno, a jestli někam platí, tak platí do svého vinařského fondu, takže je to totéž jako loterie, které rozdělují peníze svým kamarádům. Oni jakoby platí daně – ale sami sobě – to je geniální způsob. Ti, já si myslím, že jsou to dobří borci! Nu, a pak je tady hazard! Hazard po roce 1990 se velmi rychle rozvíjel. Ostatně nejinak rychle, jako neziskové organizace, různá občanská sdružení, protože to bylo velmi snadné. Jakmile vznikne nezisková organizace, tak nabude dojmu, že když vznikla, tak ji někdo musí nasypat nějaké peníze… Ale ona si vůbec neuvědomuje, že zákon říká něco úplně jiného. Že nezisková organizace má jisté výhody; např. není zdaňovaná, pokud všechny peníze, které získá, tak zase vrátí do toho, čím se zabývá. Samozřejmě jsou charitativní organizace, které mají potíž, protože dělají činnost, která příliš nevynáší. Je to stejné, jako kdybyste na radnici chtěli, aby sociálka zvýšila příjmy města, když ona jenom vydává, a nic nepřijímá. Takže ony se rozvíjely velmi rychle. Sportovci – to už je stará garda. Ti už to umějí dlouho. A zapomněli jenom na jednu věc. Můžete mi říct, který sport, kromě malých sportovců, kteří hrají fotbal někde na vesnici, není profesionální? Chcete mi snad tvrdit, že olympiáda je neprofesionální? Vzpomeňte si na ty čachry s tím, když jednotlivá města bojovala o to, kdo bude pořádat olympiádu v naivním domnění, že na tom vydělají, třeba Řekové, říkali, že, jak to bude príma... Už se těším na Londýn, jak tam zase budou výpravy, kde bude praporečník, za ním tři atleti, a 20 bafuňářů z místního olympijského výboru, který tolik lobbuje za to, aby dostával peníze. Zapomíná na to, že i olympijský výbor má svůj podíl na tom, co se stalo se Sazkou. I on tam měl svá želízka. A nechali si Sazku ukrást, a teď brečí! Stejně jako tepličtí hokejisté, kteří si nechali ukrást stadion, a teď brečí, že se bourá! A ještě majitelé jsou drzí, a říkají, město ať se postará, protože je to na jeho katastru. Takže ono to není všechno tak pěkné, jak to navenek vypadá. Pokud jde o obce a sport, tak teď dochází k zvláštní situaci. Jak pomalu vysychají prameny

101

peněz, tak kam myslíte, že přišli zástupci ČSTV, kteří teď mají veliké problémy? No, na radnici! Vy nás přece musíte zachránit! My jsme tady od vás, z města? Naštěstí, protože se už dlouho známe, tak věděli, že jsme popili kafíčko, pak odešli – sice mile, ale bez jakéhokoliv příslibu. Protože – kam bychom přišli? Nicméně, pokud jde o sport mládeže, tak musím říct, že obce jsou velmi štědré. Některá města jsou dokonce tak štědrá, že podporují profesionální kluby, kde platy, kdyby veřejnost znala, tak by podle toho plat železničního ombudsmana, byl opravdu srandičkou! Kdysi jsem nabízel našemu fotbalovému klubu, že si ho vezmeme pod svá křídla, a že bude naší příspěvkovou organizací. S tím, že kapitán mužstva by měl 25 tisíc a hráči 20. Kupodivu jsem s tímto velmi vstřícným návrhem nijak neuspěl. Vůbec s tím nesouhlasili, že se jim to hrubě nelíbí, že za to by se opravdu, opravdu neuživili. Pokud jde o profesionální sport, tam by měla být situace úplně obrácená. Jestli Plzeň postoupila do Evropské ligy nebo poháru nebo čeho, kde se sazby, které dostává mužstvo, které postoupí a vyhrává, počítají na stamilióny, tak by přece bylo přirozené, že by část z příjmů dala také městu, ve kterém působí… To snad je normální. Obráceně to funguje, proč by to také nemělo fungovat takto? Když vyhrávají a jsou profesionálové, tak ať pomůžou tomu mladému sportu! Petra Kvitová, kterou miluji, určitě by mohla z těch "pětasedmdesáti" založit nějakou tenisovou školičku – a školit mladé. Ale my jsme si zvykli, že tyto organizace tady jsou – my tady jsme – a vy se o nás postarejte. Pokud jde o vlastní zákon, tak souhlasím s tím pozměňovacím návrhem. Jenom připomenu pár věcí. Místní poplatek za jeden, tehdy nebyly terminály, to byly jenom primitivní bedny, tak poplatek za tento automat byl 20 tisíc korun za čtvrtletí, nikoliv 5 tisíc korun. Pak se odehrála zvláštní situace ve sněmovně – mně to vyprávěli poslanci – že zvláštní lidé v bílých pláštích, nemyslím lékařských, ale mongomeráckých, stáli na galerii a poslanci měli obavy, že pod tím kabátem mají škorpiony. A proto souhlasili s tím, že poplatek na místo 20 000 Kč bude pouhých 5 000 Kč. Mimochodem, kdyby opravdu někdo myslel vážně, že chce regulovat hazard pomocí místního poplatku, tak je to velmi snadné. Stačilo by dát do zákona, tak jako je to u nájemného, že obec může tento poplatek zvýšit každoročně nejvýše o 10 procent. A ujišťuji vás, že tam, kde by to ta obec chtěla, tak by automaty mizely jak houby před deštěm. Pokud by chtěla, pokud by nechtěla, tak by je regulovala podle své potřeby. Druhý způsob regulace je ještě lepší. Kdo je tady pamětníkem, tak si ještě pamatuje jeden z nejlepších zákonů o obcích č. 367/1990 Sb., který byl velmi jednoduchý, účinný a fungoval, od té doby se z toho stala absolutní bramboračka. Obsahoval § 15, který zněl: Bez souhlasu obce nelze zřídit v obci provozovnu, která by ohrožovala životní prostředí. Kde byli tehdá zelení a už tehdy tento moudrý paragraf existoval. Kdyby se doplnil o větu – která může ohrozit veřejný pořádek, tak sice by mohlo ministerstvo dávat licence na miliony terminálů a všeho možného, akorát by byl problém, že oni by to neměli kde provozovat, protože pokud by obec nedala souhlas, tak by ani pronajímatel nemohl svůj dům pronajmout pro hernu, což je mimochodem také zvláštní, že ti občané, kteří teď tolik bojují proti automatům, mají většinou domy a v těch domech jsou herny, oni jsou počestní občané, ale protože herny platí víc než prodejna botiček, tak tam ty herny pronajmou. Dokonce i někteří poslanci, jak se ukázalo při projednávání, také mají domy, ve kterých jsou herny.

102

Naše město nemá žádný nebytový prostor, kde by byla herna nebo kasino, žádný neexistuje. Všechno jsou to soukromé domy, ale pozor! – řekněme si také pravdu – herny jsou druhým největším zaměstnavatelem ve městě, ač se vám to nezdá, že herna má v průměru čtyři zaměstnance, když je ještě v baru nebo v hospodě, tak tam můžete připočíst kuchaře a číšníky. Mimochodem, restaurace tvrdí, že pokud by tam ty bedny neměly, tak je konec, že z toho jídla by se neuživily, čili v mém městě je to řádově 800 až 900 nezaměstnaných v případě, že bychom přistoupili k totálnímu zákazu heren. Mimochodem, to, co se teď děje, mi silně připomíná 50. léta, kdy rezoluce rovná se vyhláška, obec, která nemá vyhlášku, je považována za vyvrhele a podporovatele hazardu. Jedna naše obec, nebudu ji jmenovat, vydala vyhlášku a zakázala sázení po telefonu. Velmi mě to pobavilo. Zkuste to domyslet – zakážeme sázení po telefonu, jak budete sázení po telefonu kontrolovat. Ono může být po mobilu, po pevné lince. Jedině odposlechem, to můžete. Nebo jsem si to spojil s tím, že až teď budou chodit ti úředníci kontrolovat, jestli někdo nepálí petflašky, že by se mohl rovnou mrknout, jestli náhodou nesází po telefonu. K takovým absurditám vede taková kampaňovitost. Vloni o automatech nikdo vůbec nemluvil, nikdo o nich nevěděl, byl klid. Najednou teď je tady kampaň celorepubliková a každý, kdo má k tomu nějakou výhradu, tak je považován za nějakého podporovatele hazardu. Pokud jde o sázky na utkání apod., tak mě velmi zaujaly poslední zápasy, tehdy všichni tipovali, že Tipsarevič to nechá Djokovičovi, a Tsonga to nechá Berdychovi, a na tom by se daly vydělat těžké peníze! On to nenechal ani Tipsarevič Djokovičovi, ani Tsonga Berdychovi. Mimochodem, v těchto sportovních sázkách, znáte ty příběhy, jak si fotbalisté sází sami na sebe a pak si nechají dát tři góly a vydělávají peníze, takže ono to také není s těmito sázkami tak všechno zlato, co se třpytí. Mě velmi mrzí, že tady není paní senátorka Gajdůšková, protože já nevím, jestli to za ní někdo řekne. Ale prosím vás, řekněte to někdo. Že koruna věnovaná sportu znamená čtyři koruny pro společnost do státního rozpočtu. To vymyslel Mezinárodní olympijský výbor, tuším někde ve Švýcarsku, jako geniální věc. Takhle by se to všude mělo dělat. A mně se to hrozně líbí, protože kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo z těch čtyř korun, pak bych tam dal tu miliardu, vyinkasoval ty čtyři a ty dvě bych dal do zdravotnictví a dvě do sportu. To by bylo geniální. Samozřejmě, že je to totální nesmysl, že podpora sportu implikuje samozřejmě pozitivní jevy, kromě toho, že léčení zraněných sportovců stojí zhruba tolik, co léčení kuřáků, to si málokdo uvědomuje. Zkuste si to uvědomit, kolik je úrazů i při amatérském sportu. Pan ministr by o tom mohl mluvit celé hodiny, kolikrát už jsem ho viděl s holí. Jenom z "blbého" tenisu, a co ti squashaři? Ti squashaři to mají furt, a je dost doktorů, kteří tomu rozumějí, tady to natržení, jak zabrzdí. Pak mu to tady praskne. Ta kolena se operují opakovaně! To není proti doktorům! Vy to umíte, ale dobře víte, že jeden meniskus, znamená stonásobný meniskus, protože už nikdy se to nedá dohromady a opakovaně se operuje za peníze daňových poplatníků. Nemluvím o zraněních na lyžích apod. Takže ono to také není s tím sportem tak jednoduché. To heslo "Sportem trvale k invaliditě", kdo tady viděl bývalého senátora Koláře dnes, tak by viděl ho s tím límcem, on to tedy náhodou měl také ze sportu, jel na kole a proti němu vyjelo auto. No, to se někdy stává. I toto je tedy k zaznamenání.

103

Jenom na konto toho. Já bych vůbec nebránil provozovatelům loterií, sázek, automatů, ať dávají sportovcům, neziskovkám, komu chtějí, když to bude z jejich zdaněného zisku. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore a slovo

má pan senátor Jan Hajda. Pan ministr může promluvit kdykoli, to jest i teď, prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já nebudu skutečně dlouho

zdržovat. Jenom jsem panu senátorovi chtěl říct, že když jste mě naposled, pane senátore, viděl s holí, tak to bylo ze zranění, které jsem si způsobil, když jsem se shýbal pro vajgla. (Smích.) Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji za faktickou poznámku. Pan

senátor Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, pan senátor Kubera svým vystoupením opět nezklamal. Chtěl bych vaším prostřednictvím vzkázat, že při tom svém nicneříkajícím projevu dokáže i urážet a já jsem měl pocit, že při jeho slovech o vinařské lobby apod., tak jak to říkal Dr. Štrosmajer, že tady někdo musí začít v tom létat, jinak to není možné. A nyní tedy k mému diskusnímu příspěvku, a na rozdíl od kolegy Kubery budu maximálně věcný. Pokud se týká hospodářského výboru, v hlasování jsme se postavili za pozměňovací návrh senátora Víchy a senátorky Paukrtové. Předtím, poněvadž jsme přerušili jednání na jeden den, jsme v neustálém tlaku, že dostáváme zákony pozdě, jsem si obvolal polovinu starostů z okresů, a jestli někdo dávám hasičům, sportovcům, jsou to obce, a zastupitelstva rozhodují. A proto považuji za správné, aby byl podpořen tento pozměňovací návrh. Budeme projednávat i reorganizaci finančních správ a jednotné inkasní místo. Budu k tomu říkat, co mi na tom vadí. Pane ministře, mně vadí, že tyto organizační změny, to, co je předloženo, podle mého názoru neřeší jeden z největších problémů české ekonomiky, a to je otázka dobrého výběru daní. Já sám jsem si objel několik finančních úřadů, a máme jich 199, v průměru nevýběr na jeden úřad dělá asi miliardu. Proto jsem si pořád říkal, kde vzali poslanci číslo – nevýběr 155 mld. V průměru 65 % až 70 % dělají nevybíratelné daně. Čím je to způsobeno? Za prvé, podle analytiků šedá ekonomika dosahuje 500 mld. Kč, 17,5 %. A tak, jak zde bylo dneska několikrát naznačeno, ať je vláda pravá nebo levá, všichni bychom měli směřovat k tomu, aby se v tomto státě dobře vybíraly daně. Domnívám se, že bez řešení například registračních pokladen, když v pátek bylo oznámeno, že je tady 20 000 vietnamských obchodů, kolik je ruských apod., což jsou samé daňové úniky, je tato situace neřešitelná. Dnes ráno jsem některé věci projednával s pracovníky na ministerstvu financí. Byl jsem potěšen, že v tomto směru už se chystají opatření. A chtěl bych zdůraznit, že pokud my navštěvujeme např. slovenský parlament, tak jejich pozitivum je to, že když zjistí nedostatek ve výběru daní, že jej řeší okamžitě a do druhého dne. To je pokud se týká šedé ekonomiky. Podle analytiků v daňových rájích je 11 500 českých firem, což představuje daňový únik minimálně 14 mld. Kč. Tyto firmy by měly být vyloučeny ze státních zakázek, z obecních zakázek apod., poněvadž by měly odvádět peníze zde. Největší problém, který vidím a s kterým zápasí pracovníci finančních úřadů – myslím si, že většinou jsou to poctiví lidé – je to, že díky daňovým poradcům a

104

notářům firma, která tuší, že jí bude odhalen jakýkoliv daňový únik či podvod při kontrole, okamžitě převádí finanční zdroje, majetek a firma zůstane na tzv. nekontaktní osobě, prodají to o půlnoci nějakému bezdomovci nebo na Slovensko. A když jsme zrušili finanční policii, tak pracovníci finančního úřadu nejsou ani schopni dopátrat, kde vůbec majitel takové firmy je. To je pokud se týká této záležitosti. Pokud se týká jednotného inkasního místa, ještě některé poznámky. Jsem rád, že se to posune o dva roky, abychom si to tady ještě rozříkali, poněvadž se zhoršuje situace státního rozpočtu. Na schůzi hospodářského výboru bylo řečeno, že např. otázka rušení daně z dividend je otázka příjmu do státního rozpočtu 9,5 mld. Kč, zhoršuje se rozdíl mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, snižuje se tady, řekl bych, příjem do státního rozpočtu u OSVČ, 6,5 mld. Kč. Chápu, že je to otázka politická v koalici, že ministr financí měl některé návrhy, na které premiér nechce přistoupit. Ale chápu, když živnostníkem je zedník, klempíř, má skutečnou spotřebu materiálu, ale podívejme se na tu strukturu a začněme třeba u daňových poradců, kde si lobby vybojovala 80 %, a potřebuje pouze tužku a papír. To jsou takové nepoměry, které bijí do očí. A přitom daňoví poradci ne vždy sehrávají tu úlohu, kterou by sehrávat měli. Jako pozitivum hodnotím to, že se odbourá superhrubá mzda, poněvadž většina podniků a plátců, hlavně zaměstnanci odváděli z toho, co nikdy neviděli. Proč říkám, že je to pro mě těžko stravitelné, poněvadž v závěrečné tabulce hodnocení je řečeno, že příjem veřejných rozpočtů se sníží o 13,6 mld. Kč, státní rozpočet o 9 mld. Kč, místní rozpočty o 9 mld. Kč. A je jasné, jak to bude chtít vládní koalice řešit. Je to opět otázka toho, co se říká otevřeně – zvýšení DPH, přenesení na nejnižší a střední vrstvy, což je pro mě nepřijatelné. Proto podporuji pozměňovací návrh týkající se loterií, ale s tím, že účinnost jednotného inkasního místa je odsunuta o dva roky, abychom si ty věci, o kterých jsem hovořil, mohli rozříkat a přijmout opatření ku prospěchu zlepšení státního rozpočtu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Slovo má pan

senátor Karel Kapoun. Senátor Karel Kapoun: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Asi se tady ode mne nepředpokládá, že budu vystupovat k jednotnému inkasnímu místu z hlediska daňové záležitosti, ale spíš k tomu, že se budu zabývat změnou zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Jsem předsedou Podvýboru pro sport a dokážete si představit, že toto je asi moje doména. Obracejí se na mě samozřejmě sportovní organizace a s nimi nějakým způsobem komunikuji. Chtěl jsem se tady nějakým způsobem zmínit i o historii, jak jsme tady předkládali původní návrh ze strany ministerstva financí, ale bylo to tady zmíněno, myslím, že docela pregnantně, panem ministrem, takže k tomu se už vracet nebudu. Chci říct, že se nemůžeme divit, že sport využívá všech svých možností, i takového trochu lobbingu k tomu, aby nějakým způsobem dostal aspoň část těch peněz, které, dá se říct, jeho činnost nějakým způsobem podporovali. Víme sami, že záležitost Sazky, která tady skončila tím, jak skončila a je tady propad, lze říci, dva až tři roky, kdy ze Sazky prostě žádné peníze už do sportovního hnutí neproudily, takže roční minus v hodnotě asi jedné miliardy korun tady opravdu je, a lze říci, že dneska sportovní hnutí žije opravdu ze své podstaty. Je to především vidět na střešních organizacích, na organizacích okresního a krajského charakteru. A jak už tady bylo někdy zmíněno, že se teď jednotlivé orgány

105

obracejí na obce, na kraje apod., aby je aspoň nějakým způsobem trochu sanovaly, aby činnost, kterou vyvíjejí pro kluby a jednoty, mohla být alespoň v základní míře zachována. Někde se to daří, někde se to nedaří. Byl asi už nejvyšší čas, aby se s tím něco dělalo a takovým způsobem se to neflikovalo. Návrh zákona nebo jeho změnu, o které dnes budeme jednat, a dá se říct ta krásná spolupráce Senátu a ministerstva financí, která vyústila v tuto změnu již přijatého sněmovního návrhu, si myslím, že je pro mě opravdu přijatelná, protože je takovým konsenzem a trošku tím světélkem na konci tunelu, ke kterému bychom se měli dostat. 800 mil. Kč, a to jsem sledoval tedy s maximálním napětím, jestli pan ministr to načte do státního rozpočtu jako výdajovou částku rozpočtové kapitoly ministerstva školství, což se včera stalo, k tomu ještě po 100 mil. Kč na kulturu a sociální věci. Myslím si, že to je samozřejmě také potřeba. Nechci teď horovat jenom za sport, kde to vnímám pro sebe jako důležitou věc. To se tedy stalo a velice to kvituji. A sledoval jsem tam samozřejmě i poměr rozdělení, kolik ze sázek zůstane pro obce a kolik půjde do státu a z toho státu potažmo na jednotlivé určené kapitoly. Byla tady také zmíněna, myslím, že Petrem Víchou ta záležitost, kolika penězi dneska obce podporují sport. Mohu to opravdu sám potvrdit, že i jako ve funkci místostarosty města se snažíme ze svého ne příliš velkého rozpočtu sport udržovat na určité úrovni. A jsou tady taková čísla, že to je dneska v objemu 2 až 3 mld. Kč ročně, které obce dávají na podporu sportu. A teď se vrátím k tomu, že tam je určité procento, co a jak se na co dává. Doporučoval bych, aby v dalších novelách, ať už loterijního zákona, zákona o obcích i zákona o podpoře sportu, bylo trochu omašličkováno i pro obce, protože ne každá obec to cítí jako povinnost tuto záležitost podporovat. Někde to je více, někde méně. A vidíme opravdu, že všude podpora není podobná. Ale není se čemu divit. Zastupitelstva obcí mají čtyřleté funkční období a každé zastupitelstvo má jiné složení, které jednou podporuje více sport, jednou více kulturu apod. Ale sport i kultura jsou tady permanentně a potřebují alespoň nějakou vizi toho, jak svoji činnost mají nasměrovat a také nějakou dobu udržitelnosti svého projektu. Takže já bych se za to přimlouval, jestliže se o tom dneska už jedná, vím, že je připravován nový loterijní zákon. Vím samozřejmě, že jsou tady nějaké novely, připravuje se novela zákona o obcích i zákona o podpoře sportu, takže bych se za toto přimlouval, aby na to byl brán zřetel. Vím, že ještě bude nějaký problém s financováním nadací na sociální projekty. Mluvil s námi pan Krása. Já si myslím, že jsme to všichni vnímali opravdu jako nutnou věc. Tam si opravdu myslím, že bychom se nad tím měli zamyslet, jakým způsobem toto podpořit, protože z té kapitoly ministerstva sociálních věcí toto asi tak úplně nejde. Na konec jsem se chtěl také trošku zmínit o příspěvku – prostřednictvím pana předsedajícího – pana senátora Kubery, který tady velice zasvěceně – v uvozovkách – hovořil o tom, jak fungují profesionální kluby, jak je města je podporují nebo nepodporují. Ale já si myslím, že jsme si to všichni vyslechli a nějak jsme se s tím srovnali. Nebudu to tady dál připomínkovat nebo rozporovat. Na závěr chci říci, že ten pozměňovací návrh, který máme předložen ze všech tří výborů, je pro mě dostatečným konsensem a doufám, že u této částky nadále nezůstane, že se bude zvyšovat podle možností, které náš stát bude mít. Přimlouvám se samozřejmě za to, aby ty peníze tam byly pokud možno větší a ten současný pozměňovací návrh plně podporuji. Děkuji za pozornost.

106

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Slovo má pan senátor

Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře, kolegyně a kolegové, já předem říkám, že budu vystupovat dvakrát. Nejdříve bych se chtěl dotknout toho, co tady zaznělo velmi málo. To znamená, k tomu celému senátnímu tisku 240. To prostě, vážení, není jenom o loteriích. Uvědomte si, že je to konglomerát 72 novel zákonů, které se dotknou každého z nás mnohem citelněji, nežli to, jestli obce dostanou nebo nedostanou nějaké peníze. Ruší se super hrubá mzda, zavádí se daňové povinnosti. To, co bylo osvobozeno od daně, tak se znovu zdaňuje, jako z plnění podmínek poskytovaného ozbrojenými silami vojákům v základní službě, vojákům v záloze, povolaným na cvičení atd. To všechno má jít pod daně. Dokonce i dary pro provoz zoologické zahrady by měly být zdaňovány, peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a jiné věci. Dokonce i mzdové vyrovnání pracovníkům v hornictví dlouhodobě nezpůsobilým dosavadní práce vyplácených podle zvláštních předpisů. Dokonce budou zdaněny i členské příspěvky komorám, zvláště takovým, které asi dělají problémy, jako je Česká lékařská komora nebo jiné. Bude tu nová povinnost placení určitých záloh tomu jednotnému inkasnímu místu. Bude definován nový odvod z úhrnu mezd a další věci. V neposlední řadě se tady připravuje zvýšení sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojišťovny – na pojištění u zaměstnanců ze 4,5 % na 6,5 % základu pojistného. To všechno v době, kdy nám hrozí ekonomická krize, nebo hrozí – spíše už je tady, v době, kdy my se tady hádáme o nějaký loterijní zákon. To bude, vážení, o jiných miliardách, než je loterijní zákon. O kterém ještě vystoupím v jiném své příspěvku. Vážení, není pravda to, co tady řekl – prostřednictvím předsedajícího k panu starostovi a senátorovi Kuberovi, to, jak tady definoval lobby. Největší lobby v České republice je lobby starostů. Dokonce si založili i svoji politickou stranu. A tady to jasně a názorně vidíme. To, že někdo říká – měli jsme se Soňou Paukrtovou jednání u ministra Kalouska, výsledek nebude rozdělovat hazard, ministerstvo financí zpracuje návrhy, kde se rozdělí 2,3 miliardy pro stát a 5,9 miliard pro obce, a ministerstvo financí garantuje z toho výnos 0,8 miliardy pro sport a po 100 milionech pro kulturu a sociální věci. Místní poplatky budou hrazeny odvodem ve stejné výši, které zúřaduje a zařídí MF a síť finančních úřadů. Obce nebudou mít s poplatky žádnou práci. To není lobbismus? Tak ať se tady nikdo neotírá o ředitele nemocnic, který se snaží všemi prostředky zajistit veřejnou službu ve zdravotnictví, které je podfinancováno. A ještě k vystoupení pánů Bartáka a Čírtka na výboru pro územní rozvoj. Nalijme si čistého vína, 7. 12. hovořil Zdeněk Barták, prezident Sdružení zábavního průmyslu, na výboru pro územní rozvoj jménem význačné části provozovatelů k podpoře poslaneckého návrhu pana senátory a starosty Bohumila Víchy. Pravda, vážení, je taková, že pan Barták hovoří za Asociaci provozovatelů automatů, která dosud rozdělovala firmy tak, aby tyto firmy odváděly pouze 6 % ze svého obratu na veřejně prospěšné účely. Protože tato asociace je zcela netransparentní, bude asi nejblíže pravda v tom, že pan Barták hovořil na výboru pouze za svoji hernu! A dále za provozovatele vystoupil jistý Andrej Čírtek za jakousi Unii herního průmyslu s prohlášením, že je větší než Synot a Sazka. Unie herního průmyslu sdružuje asi 6

107

provozovatelů a pokud si uvědomíme, že největší provozovatel – Sazka má 12%ní podíl na trhu loterií a jiných podobných her přibližně ve výši 4 miliard, z čehož více než 3,5 miliardy představují číselné loterie, pak srovnávání Unie herního průmyslu s dvěma dominantními provozovateli na trhu, jako je Sazka a Synot, vážený pane senátore Vícho, prostřednictvím pana předsedajícího, neobstojí. Někteří kolegové senátoři asi možná ve výboru byli seznámeni s určitými nepodloženými čísly. Vzhledem k tomu, že na tom trhu, a je to trh – je to určitý průmysl, herní a hazardní průmysl, na herním průmyslu je asi 550 firem a existují ještě i další profesní sdružení, jako je Spelos, který má 54 % na trhu terminálů, který podporuje financování obcí, sportu a neziskového sektoru podle klíče navrženého Poslaneckou sněmovnou, na trhu je dále Asociace kasín, Česká komora loterijního průmyslu, Loterijní svaz, o nichž nic nevíme, pak jistě každý uzná, že vystoupení pánů, o která se opírá pan vážený senátor Vícha, pánů Bartáka a Čírtka, je naprosto nereprezentativní a není možné k nim přihlížet, takže já bych byl rád, aby tady nikdo neargumentoval tím, že určitá část herního průmyslu říká, že je spokojena s tím, co se tady předvádí. Nebo si někdo myslí, že názor 6 firem z 550 je určitým způsobem relevantní? K té další části se přihlásím později. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Nyní má

slovo paní senátorka Juřenčáková. Senátorka Jana Juřenčáková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já se omlouvám. Mě rozesmála kulturní vložka pana předsedy Víchy. (Se smíchem:) Děkuji za odlehčení. (Reakce na okolnost, že pan senátor Vícha ukazuje některým senátorům papír s obrázkem.) Mě mrzí, že tady není pan ministr, protože mám na něj dotazy, na které bych ráda dostala odpověď. Poprosím pana zpravodaje, jestli by ty dotazy panu ministrovi předal, až se vrátí. Já tady nejsem za žádnou lobby, já jsem tady sama za sebe a chtěla bych vás seznámit s tím, jak funguje ve Zlínském kraji nadace Děti, kultura a sport. Je to to, co všichni kritizujeme. Já nejsem pro hazard, já bych proti hazardu raději bojovala. U nás v obci za mého starostování nebyl žádný automat. Dneska se tu bavíme o tom, jak výnosy z toho hazardu rozdělit. Pan kolega Kubera měl pravdu, že hlavním tématem dneska je loterijní zákon. Ale ten zákon se opravdu jmenuje Návrh zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Já se vrátím k té nadaci. Ta nadace každoročně rozděluje v 5 grantových tématech 25 milionů. Je to podle výroční zprávy z roku 2009, je to na zdravotní a sociální účely, kulturní účely, sportovní účely, školství a zájmovou činnost a církevní činnost. A mě trochu uklidnilo to, když pan ministr řekl, že navrhl včera ve druhém čtení rozpočtu částku 1 miliardy, která se bude rozdělovat tím způsobem – 800 milionů na sport, 100 milionů na kulturu a 100 milionů na sociální služby. Já souhlasím s mými předřečníky v tom, že opravdu obce většinou vědí, že jejich organizace na katastru potřebují pomoc, ať se jedná o sportovní činnost, o hasiče, o kulturu. Ale v pozadí, nebo na okraji toho zájmu pak zůstávají jedinci – rodiny s postiženými dětmi například, s postiženými lidmi, kteří se dosud mohli ne domáhat, ale mohli žádat finanční pomoc, tady tyto dotace. A já bych ráda slyšela od pana ministra financí nějakou záruku, nebo nějakou odpověď, kde doporučí těmto lidem, kam se mají obrátit. Protože ne mnohá zastupitelstva budou řešit problémy těchto lidí.

108

Já neříkám organizace sociálně postižených, ale jsou to opravdu postižení lidé, kteří nejsou nikde organizováni a kteří potřebují pomoc. Tak bych chtěla slyšet od pana ministra odpověď, zda se mohou obracet se svými žádostmi na MPSV a zda MPSV jim bude do určité míry vyhovovat. To je jedna otázka. A pak k zákonu jako celku. Je tam uvedena změna zákona o dani z přidané hodnoty. Nevím, jestli jste to zaznamenali, kdy se bude snižovat obrat pro plátcovství DPH, to znamená, že pokud podnikatel přesáhne roční – nebo obrat po 12 měsících 750 tisíc, bude se muset registrovat jako plátce DPH. Dosud ta hranice je 1 milion a mně z těch pozměňovacích návrhů není jasné, od kdy bude účinnost tohoto ustanovení. To znamená, chtěla bych se pana ministra zeptat, od kdy se bude měnit účinnost zákona o DPH, který je součástí toho celkového zákona. A ještě bych chtěla technickou poznámku k panu kolegu Hajdovi. Daňoví poradci nemají daňový paušál 80 %, mají pouze 40 %, 80 % mají pouze řemeslné živnosti a zemědělci. A já s ním souhlasím, že ty daňové paušály jsou nastaveny velmi vysoce, protože to, co bylo před změnou zákona bych řekla, že bylo dostatečné a dneska díky tomu se finanční úřady stávají plátci sociálních dávek a ne výběrčími daní. Děkuji vám za pozornost. Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já myslím, že výjimečně se tento zákon o loteriích jmenuje konečně tak, jak se jmenovat měl vždycky. Když se podíváte, tak on se jmenuje – já si pomůžu tedy tím, že to čtu, je to zákon jednoho – zkrátím to – inkasního místa. To znamená, je to sbírka zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa. A tak se to mělo jmenovat vždycky, protože ten zákon, když vznikal v 90. letech, a vznikl, tak měl jedno inkasní místo. Všichni víte, že to nebyli ani postižení, nebyli to ani sportovci, nebyl to nikdo z těch skupin, o kterých tady mluvíme, z těch všech dobročinných organizací, či bohulibých. Ale byli to konkrétní lidé na ministerstvu financí a konkrétní lidé v Poslanecké sněmovně, kteří se stali jedním inkasním místem, kam odevzdávali provozovatelé hazardních her své peníze, aby jim co nejvíc zbylo. A pak se stala ta šílená věc, ano, skutečně šílená, já jsem o ní už tady mluvil dvakrát, a to, že jsme z těch, kteří provozují hazardní hry, které ničí a demoralizují obyvatelstvo České republiky atd., ničí rodiny, ale protože víme, že jejich zákazem bychom si nepomohli, takže je potřeba je pouze regulovat, to znamená, je třeba je strpět, tak my z těchto provozovatelů, které je třeba strpět, jsme udělali donátory, kterým jsme dali ohromnou moc tím, že oni rozdělují ty peníze. Tím jsme převrátili již tak dost narušenou morálku v tomto státě a přišli jsme dnes k tomu, jako bychom se narodili do dnešní reality, kdy my všichni jsme obesíláni, a teď to říkám zcela a zcela dokonce i přesvědčeně, to, co tady řekla moje předřečnice paní senátorka Juřenčáková, že tady vznikly organizace díky tomu, že dostávaly peníze – ano – z hazardu, a ony by je měly dostávat z toho hazardu, tak jak všude po celém světě, ale měl jim je vyplácet úplně někdo jiný než ti, kteří řídí hazardní hry, nebo hazardní průmysl. A obrací se na nás, že oni začali dělat bohulibou službu, kterou skutečně dělají, dělají ji několik let, a teď, když schválíme změnu zákona, tak oni ty peníze zřejmě dostávat nebudou. Mohou je dostat, pokud jim je některé obce dají. Ale

109

některé obce jim je nedají třeba. Protože ty obce ani tolik peněz z tohoto přídavku mít nebudou – některé. Protože se samozřejmě mohlo stát, že ten, kdo podnikal v hazardních hrách, v tomto průmyslu po celém území České republiky, tak třeba ty peníze směřoval, alokoval do jednoho místa, tam podporoval tu organizaci, která třeba zase mohla působit na větším území. Nicméně oni zřejmě ty peníze nedostanou. Oni to velmi dobře vědí. A to, jak všichni víme, protože nám všem musí být nad 40, takže máme nějakou zkušenost, hřích v životě každého z nás si nese sebou své následky. Takže takhle to vzniklo hrozně, a ten následek je, že dneska vlastně, ať schválíme, co schválíme, tak vždycky to poškodí konkrétního, a to i potřebného, nebo dobrého člověka. Takže my jsme vystaveni díky tomu, že to jedno inkasní místo bylo zřízeno již dávno, benefity již dávno jsou rozděleny – a podívejte se na ten boj ještě před několika měsíci, a vlastně pořád probíhá tak, aby z toho hazardní hry vyšly vždycky dobře. To znamená, aby všechna povolání, ať už jakákoli, bohulibá, lékaři, tesaři, jakékoli OSVČ, zkrátka ti, kteří dělají dobrou činnost, ti jsou zdaněni daleko více, než byly hazardní hry, tedy ti, kteří provozují hazardní hry, a jim daleko více zbývalo. A pak ještě máme tu skupiny, kdy někteří provozovatelé hazardních her zřídili nadace. Já zrovna jsem přesvědčen o tom, že firma Synot, o které nepřímo mluvila paní senátorka Juřenčáková, která zřídila jednu velkou nadaci, i žádných jiných jejich aktivitách nevím, ale tady dávali ty peníze celkem dobře, protože na ty projekty – bylo vidět, kam ty peníze šly. Ale co ty ostatní organizace? Mnozí z nich kradli a postupovali protizákonně, nebo nezákonně. Ale my jsme zákonodárci, kteří nemůžou řešit Zlínský kraj, Synot, nebo někoho, kdo skutečně kradl, takže musíme přijmout nějaké společné ustanovení. A já vám garantuji, že cokoli přijmeme, tak vždycky dopadne špatně pro někoho, kdo v zásadě za to nemůže. A koho jsme ani postihnout nemohli. Takže toto je můj názor a myslím, že vykličkovat z toho tou sérií pozměňovacích návrhů nebude jednoduché. Já se obávám, že jsem musel kdysi, a že jsem jeden z mála z těch, kdo v tomto sále jsou, kdo si musel dříve ten zákon přečíst celý – dneska, když se podíváte na to, kolik je tam změn a co se dělo v Poslanecké sněmovně, tam skutečně nevěděli, pro co zvedají ruku. Protože x-tý paragraf – c), d), i), h), zkrátka už bylo vidět, a také odpovídali, že vlastně nevědí, pro co hlasovali. Takže bych byl rád, kdyby zpravodaj nás provázel velmi dobře tímto při hlasování, abychom věděli, co děláme a co měníme. Mám jeden jediný dotaz na pana ministra, jsem rád, že se vrátil, a to, jestli je pravdou, že opravdu MF nemá v tomto zákoně nástroj, kdyby ten zákon zůstal tak, jak je, v té podobě, jak je a nebyl změněn, jestli je pravda, že by skutečně podnikatelé a provozovatelé hazardních her neplatili, nemuseli platit zálohy. To znamená, de facto by se stalo to, a teď prosím, ať poslouchají nejenom ti, co tady sedí, ale ti, kteří tady lobují, tak mně z toho zákona, jak jsem si ho přečetl, vysvítá, že by se stalo to, že by příští rok nedostali vůbec nic, protože oni by neplatili zálohu – proč by to dělali, když by nemuseli, až možná na nějakou výjimku – ti provozovatelé hazardních her, a všechno by se odehrávalo o rok později, neboli až v roce 2013. To znamená, že ti, kteří lobují pro to, aby ten zákon zůstal tak, jak je, tak de facto lobují pro to, aby příští rok nedostaly dobročinné organizace ani korunu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan ministr chce hned

reagovat. Máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Abych na to nezapomněl, tak radši

odpovím hned. Nejenom že vypadly zálohy, to znamená, nezaplatila by se ani 110

koruna, protože daňové přiznání se dává k 31. březnu, ale ony dokonce vypadly – můžeme si myslet, jestli úmyslně nebo neúmyslně – on jim vypadl i ten jediný pevný příjem, které dnes obce mají, což jsou poplatky z herních automatů a z videoterminálů. A jak už jsem řekl, ten návrh je napsán tak legislativně špatně, že je v podstatě nespravovatelný. To znamená, není úplně vyloučeno, že bychom vybrali. To bychom asi něco málo vybrali. Ale už bychom to neuměli rozdělit těm obcím, tak jak to přísluší. Jinými slovy – pokud by ten zákon zůstal tak, jak je, tak není šance, že by jediná obec viděla v příštím roce korunu z loterijního průmyslu. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky. Pan senátor Petr

Gawlas má slovo. Senátor Petr Gawlas: Vážený pane předsedající, vážené senátorky,

senátoři, já bych v úvodu ve svém krátkém vystoupení nejdřív navázal na vystoupení jednoho z našich kolegů, který tady srovnával různé druhy hazardů – hazard s pověstí, hazard s penězi, hazard s láskou, mluvil tady o tom, že i poker je hazard. Tak já bych chtěl říci, že poté, co náš pokerový Martin Staszko z Třince se zapsal do dějin pokeru, my v Třinci poker za hazard nepovažujeme. (Pobavení.) Považujeme jej za sport. Ale tito sportovci nebudou požadovat peníze po obcích a po městech. Budou to fotbalisté, budou to volejbalisté, budou to turisté. A musím říci – já jsem víc než 20 let hrál závodně fotbal, teď jsem ve vedení města, naprosto přesně vím, že obce a města podrží všechny sporty a nejlépe ví, jak ty peníze rozdělit, ne žádné loterijní organizace. A proto bych se vrátil k pozměňovacímu návrhu Petra Víchy a tak jak jej, předpokládám, načte, věřím, že všechny zodpovědné senátorky a senátoři pro tento návrh budou hlasovat. Nám se nám to už trošku ztrácí, protože na stolech máme pátý, šestý, možná sedmý pozměňovací návrh. Já bych chtěl upozornit na ten správný, na ten, kterým jsme se zabývali včera na VUZP. Podpořme jej tak, jak je to navrženo Petrem Víchou. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor

Pavel Eybert. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, řešíme zde závažný zákon o jednotném inkasním místu. Jak už bylo řečeno, zabýváme se však víc tou čtvrtou částí, a to změnou zákona o loteriích. Asi tak jako na mě, tak se na většinu z vás obracela řada představitelů sportovních, charitativních organizací, ale i zástupců hasičů, zdravotníků apod., s žádostmi, aby jejich sektor byl i nadále podporován dary, dotacemi z prostředků, které vznikají provozováním loterií, výherních hracích přístrojů, terminálů provozovateli. Je jistě dobře, že dochází ke změně zákona v úpravě pravidel v rozdělování výnosů z této činnosti. Otázkou je, zda navržený zákon včetně pozměňovacích návrhů doporučených plénu Senátu výbory je jediný možný a ten ošetřující zájmy všech skupin nejlépe. Z tohoto důvodu si dovolím, pokud zákon projde do podrobné rozpravy, podat pozměňovací návrh k doporučeným pozměňovacím návrhům z výborů. S tímto návrhem, který budu podávat, se na mě obrátil pan senátor Pakosta, který tu dnes bohužel nemůže být, a požádal mě, zda bych jej nepřednesl. Tento pozměňovací návrh k výborovým pozměňovacím návrhům by zavedl povinnost hlásit dary orgánům státního dozoru a finančním úřadům, povinnost zveřejňovat informaci o poskytnutí daru na internetu. Oproti stávající verzi zákona došlé z Poslanecké sněmovny i

111

doporučovaným pozměňovacím návrhům zavádí osvobození od odvodu daně z tombol na hasičských, maturitních, mysliveckých a dalších plesech, z věcných cen. Doposud toto osvobození mohla udělit obec jako povolovatel tomboly na plese. Nyní by to nebylo možné a tak by i z těchto tombol musel pořadatel plesu odvést daň ministerstvu financí prostřednictvím finančního úřadu, ale také podíl obci. To je přinejmenším problematické. Základem tohoto pozměňovacího návrhu je, aby provozovatelé loterií mohli neziskovému sektoru poskytnout dar, například hasičům, charitativním organizacím, záchranné zdravotní službě, nemocnici apod. A takový dar až do výše 30 % daňové povinnosti by byl jejich nákladovou položkou, kterou by si mohli odečíst od odvodů. Co mě vede k podpoře této varianty? Především to, že dobře znám situaci, jak se v minulých letech vyvíjelo podporování neziskového sektoru od státu, především u charitativních organizací poskytujících své služby těm nejohroženějším skupinám spoluobčanů. Řada z nich už nedostává nic, některé jenom 10 – 20 % toho, co ještě v předchozích letech dostávaly. Shodou okolností podobně o tom mluvila i paní kolegyně Juřenčáková. Dále také to, že i když jako představitelé samosprávy významně podporujeme jak sport hasiče a neziskový sektor, nedělá tak každé zastupitelstvo, každá obec. Kdyby existovalo určení, kam mají prostředky obce ze svých příjmů směřovat, tak jako že to u daňových příjmů nejde, nevadilo by, že nebudou výnosy z hazardu ani částečně rozdělovat provozovatelé loterií, hracích přístrojů a sázek. A i když pan ministr financí podpořil ve státním rozpočtu pro rok 2012 tento sektor jednou miliardou korun, není zatím zde nic, co by do budoucna dávalo záruku dalšího financování tohoto sektoru. V případě přijetí pozměňovacího návrhu by za zpřísněných pravidel pro poskytovatele darů, ale i pro jejich příjemce bylo alespoň částečným financováním zajištěno. V neposlední řadě se také domnívám, že ponechat rozhodování rozdělení malé části výnosů tomu, kdo takový výnos vytvořil, je správné, zvláště, když mu nastavíme jasná přesná pravidla komu, co a jak může být poskytnuto. Prozatím děkuji za pozornost a v případě podrobné rozpravy si dovolím předložit pozměňovací návrhy ve smyslu, který jsem zde přednesl. Děkuji. 1.

místopředseda

Senátu

Přemysl

Sobotka: Děkuji, pan senátor

Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

slovutný Senáte. Domnívám se, že nebyla přesné informace od pana ministra financí, že příští rok by nebyl ošetřen, je tady stále loterijní zákon pana poslance Farského a ten některé věci řeší. Velmi mě mrzí, že omezování a zakazování loterií na území obcí je dnes předmětem politických, ano politických hrátek. Obce na svém území téměř 20 let provozovaly výherní hrací přístroje. Ještě před pár lety u nás bylo 40 až 50 tisíc přístrojů, které byly povoleny právě těmi obcemi, ano obcemi a nyní tyto obce volají po jejich zákazu v místě, kde je dříve povolily. Ale já se nyní domnívám, že to jsou jenom některé, protože až si spočítají, že dostanou 20 tisíc, tak asi budou jednat jinak! Není ve výzvě TOP 09, není informace o tom, jakým způsobem se bude kompenzovat výpadek finančních prostředků, který se rozděloval nemocnicím, prestižním festivalům, či takovým věcem, jako je Národní divadlo v Praze, v Brně, Národní galerie nebo třeba Zlínský filmový festival, kde šlo více než 163 milionů. Dozvídáme se, že se jim spíše hodí ohlodaná kost a že tam půjde nějakých 100 milionů, a to ještě všichni se modleme za to, aby nedošlo k další změně rozpočtu, a pak se vždy nejlépe sahá tam, kde to nejméně bolí, to znamená na kulturu, na sport. 112

Slibem ale nezarmoutíš. Neziskových organizací v ČR je téměř 80 tisíc. A bohužel, bohužel velká většina z nich je závislá na různých příspěvcích zejména z loterií. Rozhodující slovo, jak se tyto peníze budou rozdělovat – a o tom je celý ten spor, a to přiznává i pan poslanec Farský, tak rozhodující slovo budou mít starostové. Jak ale ty příjmy z hazardu využijí, to jim nikdo nemůže přikázat! Oni si s tím mohou prakticky dělat co chtějí a je otázkou, kdo je osvícený a kdo méně. A nejdůležitější je podle jakých kritérií budou ty potřebné instituce a spolky vyhledávány, jak se budou dávat finanční prostředky handicapovaným osobám, vážně nemocným dětem. Každý z vás může říci, že se to tak děje i dnes. Ale já se ptám, co tedy navrhujete, aby se to zlepšilo, aby to tak nebylo? Nic. Akorát prostředky z jedné strany dát do druhé. Ve sněmovně byla TOP 09 poražena i v čele s panem ministrem Kalouskem. Je to politika. Je to opravdu o politice a nezastírejme si tady nic. A nyní tady slyšíme, že náš předseda klubu projednává s ministrem Kalouskem postup proti předsedovi ČSSD a těm poslancům ČSSD, kteří hlasovali jinak. Ano, je to tak! A z politického hlediska si vylepšuje pozice TOP 09. Starý lišák, pan ministr Kalousek opět vás, vážení, zase jednou napálil. Souhlasím s tím, že je to totálně zprasený zákon a kde jediná TOP 09 z toho politicky vychází čistá. Ovšem případ Besser a jiní, to jsou ta rizika. To není prasárna, vážený pane ministře, zvyšování DPH, vše zdražovat, to není prasárna nechat si ujít 13 miliard z kont ve Švýcarsku? Chyby se bohužel napravují chybami jinými, mnohdy závažnějšími. To je Česko. To je český absurdistán. Jako loajální člen ČSSD nemohu jít proti svému příteli předsedovi strany, kterému věřím a velké části poslanců ČSSD jako někteří senátoři, kteří se spojili s TOP 09! Oni chtějí peníze za každou cenu. Já nechci být swingers party částí ČSSD a TOP 09. Mnozí chamtiví starostové napříč politickým spektrem si dokonce pro to udělali i svoji politickou stranu, věc, která je v jiných zemích nepředstavitelná. A možná chtějí, možná nechtějí potopit český sport, neziskové organizace. Říkají, že oni to budou dělat lépe za ně, i když neziskové organizace říkají, že ani stát ani obce to nedokáží a českou kulturu. Největší lobby – a já už jsem to tady řekl – je to lobby starostů. Vzpomeňme si na ty radary a na to, opět dávat městské policii právo měřit rychlost. A zase dostáváme k tomu, k čemu to celé všechno směřuje – k naplnění obecních pokladen. Je to logické, je to normální a já se ptám, jestli by nebylo lepší v zájmu nás všech to udělat tak, jak je to všude v kultivované Evropě jinde ve světě, aby veškerý výtěžek z hazardu šel českému státu, a to by se líbilo možná i panu ministru financí. Možná, že by to bylo nejčistší. Bohužel se tady mnohdy upřednostňují sobecky lokální a regionální zájmy před zájmy všech občanů České republiky. Je slušné se domnívat, že se zajistí nadregionální financování všech aktivit placených hazardů i ve sportu, neziskové kultuře, ve zdravotnictví, sociálních sférách, v církvi.Ty jednotlivé obce na to tolik nebudou mít. To je fakt. Já nepůjdu proti českému sportu, nepůjdu proti neziskovým organizacím nepůjdu proti tělesně postiženým, proti kultuře. Nepůjdu proti hasičům. To, že tady někdo říká, že sportovci dostanou možná 800 milionů a přitom na druhé straně mohou dostat více než 2 miliardy, je jasná ukázka toho, že někdo nechce nebo neumí počítat. ČSSD se rozhodla jít jinou cestou? Spolupracovat politicky zčásti s TOP 09? Je to pro mě nová věc. To je věc každého z nás, jak se k tomu postaví, ale jak je tedy možné, že předseda naší strany hlasoval s klubem tak, jak hlasoval? Neměl přesné informace, špatné poradce? Nebo tolik nepodléhali lobby obcí a měst? Problém odmítáme všichni, ale všichni také víme, že s tím nic neuděláme, ale peníze z toho hazardu nesmrdí nikomu. Problém hazardu je v tom, jak se rozdělí peníze z hazardu, a tady je jen regulérní boj o to, jestli to přijde obcím, nebo jestli to

113

přijde státu. Je to také boj pana ministra. Já ho chápu, protože on obcím něco slíbil. Je to i podpora jeho politické straně, na druhé straně finance nevycházejí tak, jak bychom si všichni představovali a tak se regulérně snaží celou situaci řešit. Možná, že se připravuje i nová Las Vegas v některých obcích. Vážení, vy mi chcete tvrdit, že korupce na obcích a radnicích neexistuje? Možná větší, než si vůbec dokážeme představit! Mnozí občané by mohli o některých svých zastupitelích a upřednostňování zájmů některých starostů, i mrhání prostředky obcí dlouze a dlouze povyprávět. Hazard nelze zničit. Nebuďme naivní a nevystupujme tak, jako Alenka v říši divů nebo Dušínové. Každý si zde chce prosadit svůj ekonomický záměr a já s tím souhlasím, ale prosím vás, za prvé zrušme – chceme, abychom zrušili politické strany a dovolíme, aby zde vládly lobby starostů? To je nový politický směr politiky ČSSD? Kam až tedy chceme jít, kam až došla ČSSD, když nestojí za svým předsedou a za svým poslanecký klubem. Nechat se vydírat, že když to neprojde, to co neprošlo v Poslanecké sněmovně, takže se nedá ani ta jedna miliarda? Vždyť to je v podstatě vydírání anebo zde je nová idea ČSSD, nová diktatura starostů? Vážení, starosta není polobůh. Já odmítám tuto filozofii a je chyba ministerstva financí, že povolilo, povolovalo v takové míře to, co povolovalo, co mu zákon dovolal, ale hlavně, že nedělalo přísnou kontrolu. Přísnou kontrolu toho, kam šly ty finanční prostředky z loterijních společností. A oni tu kontrolu, teď nový Farského zákon, mít budou. Já apeluji na pana ministra, aby toho důkladně využili. 1.

místopředseda

Senátu

Přemysl

Sobotka: Děkuji,

pan ministr

Kalousek požádal o slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Promiňte, některá vystoupení přece jenom vyžadují okamžitou reakci. Já přejdu oslovení starý lišák – jenom podotýkám, že příští týden mi bude teprve 51 /oživení v sále, smích). Takže v takovém případě zvažte, jak chcete oslovovat sám sebe? Ale přejdu jednu skutečnost. Víte, že pan předseda sociální demokracie pro tu důvěřivost zvedl ruku v Poslanecké sněmovně, označil to sám za hlasovací havárii – já jsem slyšel vyjádření, já si ho vážím a vím, že celkem napjatě čeká na opravu, kterou je připraven podpořit, protože prostě občas z nás kiks udělá každý. Chlap to přizná a kiks napraví. Já děkuji, že tu šanci nám Senát dá. Ale to, co tady přednesl pan senátor, je přece přesně ta odpověď na tu otázku, kdo by měl v demokratické společnosti mít právo rozdělovat povinné odvody. Ne dobrovolné, dobrovolné dává každý chce komu chce, to je jeho věc. Ale to jsou povinné odvody. To, co dnes odvádějí podle stávajícího právního řádu loterijní společnosti jsou povinné odvody. A kdo má právo rozhodovat o povinných odvodech – demokraticky zvolená zastupitelstva, která musí pravidelně po 4 letech, ať už jsou to státní nebo obecní, obnovovat svoji legitimitu, anebo šéfové sázkových kanceláří. Pokud o těch povinných rozdělování těch povinných odvodů budou demokraticky zvolená zastupitelstva, ne lobby starostů, navěky se ustanovující, ale budou demokraticky zvolená zastupitelstva rozhodovat špatně, no tak při obnovované legitimitě jim voliči tu legitimitu neobnoví a budou to lépe rozdělovat jiní. Ale jiného si nezvolíte, oni mají právo podle stávajícího právního řádu rozhodnout, kam ty peníze dají. A to je ta otázka. Vy se ptáte, kdo to bude kompenzovat, zda umíme či neumíme počítat. No umíme, to co navrhují pozměňovací návrhy všech tří výborů, navrhují, že se vybere víc těch povinných odvodů, než se vybere teď. Objektivně peněz bude víc. Jenom o nich budou rozhodovat jiní. A v tom je ten fór. Je naprosto legitimní váš názor, že nechcete, aby o tom rozhodovalo demokraticky zvolené zastupitelstvo, že jste přesvědčen, že loterijní společnosti mají větší smysl pro dobro, že mají menší sklon

114

ke korupci než demokraticky zvolená zastupitelstva. Možná s tím máte nějaké své osobní zkušenosti a máte na tento názor právo. Názor, který hájím já a hájila ho vláda je, že o tom mají rozhodovat demokraticky zvolená zastupitelstva už jenom proto, že když to dělají špatně, tak to za pár let bude dělat někdo jiný. V tom je smysl redistribuce povinných odvodů, proto také ve všech demokratických zemích si státní rozpočet, což je bytostně exekutivní norma svým charakterem je to zákon nejen de jure, je to de facto, de facto je to exekutivní norma. Všechny demokratické sněmovny to povýšily na zákon a rozhoduje o tom Poslanecká sněmovna, nikoliv už Senát, neboť vláda se zpovídá pouze Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku, protože ta chce být suverénem nad státním rozpočtem a nechce dovolit, aby o tom rozhodovali velcí plátci daní jako je ČEZ a 02 Telefonica, to je ve stejné logice, demokraticky zvolená zastupitelstva by měla rozdělovat povinné odvody, nikdo jiný. A podle vašeho pozměňovacího návrhu budou těch peněz ta demokraticky zvolená zastupitelstva rozhodovat víc, než teď. Tak jaké kompenzace, pro boha. Jediné, co se nebude moci odehrát, jsou ty vratky. Pan senátor Vícha tady řekl jeden příklad. Myslím, že jich zná dalších padesát. Ano, ty vratky už nebudou, protože demokraticky zvolené zastupitelstvo těžko může někomu říct, my vám dáme milion na činnost, ale půl milionu nám vrátíte zpátky do městské kasy. To by vypadalo přinejmenším blbě v tom účetnictví. Zatímco při současném způsobu rozdělování peněz na tak zvané dobročinné účely je běžnou praxí, jak jistě všichni cítíme a někteří i víme. K tomu si dovolím zhruba okomentovat ten pozměňující návrh, který tady navrhoval pan senátor Eybert, pro mě mírně šokující – předkládá hlava demokraticky zvoleného zastupitelstva, neboť ten pozměňující návrh, který avizoval, má svůj teoretický základ v Cimrmanově das fenster politik – vyhodíte ho dveřmi, vrátí se oknem. To je totéž, to není malá částka, to je 30 % daňové povinnosti. Nepřipadá vám to dělení na ty třetiny, o kterých jsem mluvil ve sněmovně? Prostě těch 30 % nebudou rozdělovat demokraticky zvolená zastupitelstva, ale ty loterijní společnosti, protože ony mají přece daleko větší cit pro dobro? To není lobby starostů, to je otázka suverenity demokraticky zvolených sborů anebo podělanosti před těmi, kteří ještě dnes ty peníze rozdělují a říkají, když nás nepodpoříte, tak už vám nikdy nedáme nic. Ono totiž, jestli můžete nebo nemůžete rozdělovat tři miliardy podle vlastního uvážení, to je sakra společenská a politická moc a vliv. A prosím, vy se rozhodnete, jestli chcete, aby tuto společenskou moc a vliv měla obecní zastupitelstva a sněmovna anebo loterijní společnosti. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Tak a s právem přednosti je Petr Vícha, pan senátor a předseda klubu, protože se přihlásil dříve a pan místopředseda mu to jistě umožní, i když je funkčně výše. Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové. Jestli čekáte, že

budu reagovat nějakým způsobem na kolegu Drymla, tak se mýlíte, protože jednak to pan ministr Kalousek už tady vysvětlil a jednak on včera avizoval, že bude proti, ale já jsem mu řekl, budu rád, když vystoupíš, protože minimálně 3 – 5 dalších přesvědčíš o tom, aby podpořili můj pozměňovací návrh, což si myslím, že se jak jsem zaznamenal minimálně z reakcí okolo, stalo. Jen jsem si všiml, že je znovu přihlášený a tuším na začátku řekl, že vystoupí dvakrát, tak kdyby dodržel své slovo, tak by to bylo určitě lepší, ale to mě vyprovokovalo k něčemu dalšímu. Já jsem chtěl vysvětlit něco k těm obcím, protože on tady řekl, že obce povolily 50 tisíc výherních hracích automatů, takže ony samy nechtějí nějak regulovat. Ano, je to tak, když dostaly tu možnost, kterou v minulosti neměly, tak dostaly možnost obecně 115

závaznými vyhláškami stanovit místa, kde není povoleno provozovat výherní hrací automaty, tak samozřejmě když zjistily, že z těch heren vznikají problémy, tak velká část obcí začala vydávat obecně závazné vyhlášky. Uvedu vám to na našem příkladu, naší obce. My jsme vydali - tuším v roce 2005 - obecně závaznou vyhlášku a ze 140 výherních hracích automatů klesl počet na 28. Jenomže vzápětí od příštího roku počínaje nám tam ministerstvo financí povolilo 250 videoloterijních terminálů, takže mnohé obce zjistily, že v podstatě rušením výherních hracích automatů akorát uvolňují místa pro jiné, které nebraly pětikorunu, ale vyšší částky a takto svou činnost v podstatě zastavily. Teprve teď, když byla přijata novela kolegy Farského, tak definitivně se vyjasnilo, že mohou videoloterijní terminály – a mám informace ze svého širokého okolí – Frýdek-Místek, Havířov a další města přijímají tyto obecně závazné vyhlášky napříč republikou. To znamená, on ten výnos nebude nakonec po tom, co proběhne ve většině případů tříletá lhůta, tak ten výnos nebude třeba tolik, kolik tady uvádíme, že to bude 6 miliard pro obce, takže možná nakonec budou jen čtyři, ale je to jejich svobodné rozhodnutí. Už jsem chtěl reagovat jenom na jednu záležitost, a to je, co s tím obce udělají a podle jakých kritérií to rozdělí. Každá obec určitě podle nějakých jiných kritérií, každá obec většinou má nějaký svůj grantový systém, ale já bych chtěl odpovědět protiotázkou, podle jakých kritérií to rozděloval hazard? No myslím si, že jedním z významných kritérií bylo dám tomu, kdo mě pak podpoří při schvalování loterijního zákona. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Další se hlásí – v tom případě pan senátor Miloš Vystrčil, protože pan místopředseda se odhlásil, čímž mě překvapil, takže pan senátor má slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem

poslouchal pana senátora Drymla, tak jsem vzpomínal na vyjádření jednoho klasika, který řekl: Řekni slovo přítel, kolikrát chceš, přítelem se staneš, až se podle toho začneš chovat. Co se týká té novely zákona, kterou probíráme, tak si myslím, že situace je poměrně jednoduchá a přehledná. Jediná věc, která platí je, že Poslanecká sněmovna změnila novelu tak, že je nefunkční. S tím nic nenaděláme, prostě ta novela je nefunkční a nemůže v této podobě zůstat, protože kdyby se tak stalo, tak by nikdo nedostal nic a peníze by nenašly adresáta. Druhá věc, která platí je, že to může opravit Senát tím, že přijme pozměňovací návrh. Ten pozměňovací návrh může Senát přijmout pouze v případě, že pro něj bude hlasovat alespoň několik senátorů sociální demokracie a nebo tak, že proto budou hlasovat všichni senátoři sociální demokracie a pak už nemusí nikdo další. Jinými slovy to znamená, že je potřeba se na té věci dohodnout a uvědomit si to. Třetí věc je, že poté, co bude přijat pozměňovací návrh, pokud se tak stane, tak o tom bude rozhodovat sněmovna a pokud chceme, aby se něco změnilo, tak to musí být uděláno tak, aby ona také pro to mohla hlasovat. To znamená, to jsou tři podmínky, které máme před sebou a buď se s tím vyrovnáme jako lidé, kteří chtějí, aby vzniklo něco co má smysl a co pomůže státu a obcím, anebo se s tím vyrovnáme tak, že každý si bude prosazovat to své a pak se může stát, že to zůstane, jak to je a to je špatně. Protože já z tohoto místa bych chtěl za sebe a věřím, že i za některé své kolegy podpořit návrh, který prošel dvěma významnými výbory, jednak výborem pro hospodářství, jednak výborem pro územní rozvoj a je to vlastně názor z dílny ministerstva financí pana senátora Víchy, paní Paukrtové a dalších. Pojďme to udělat tak, že pro tento návrh budeme hlasovat. Uvědomme si, že dneska platností těch 116

jiných věcí, které zákon obsahuje, dochází k časovému posunu, ale ten se také dá efektivně využít a pojďme debatu skončit a pomoci tomuto státu k věci, která nejenže Senát na poměrně dlouhou dobu dopředu zaplatí, ale bude užitečná pro samotný stát a pro naše obce. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, s právem přednosti

pan místopředseda Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážení paní senátorky, páni senátoři. Vzhledem k tomu, že následující dva kolegové už vystupovali asi třikrát, tak jsem si dovolil využít svého přednostního práva a reagovat na zde nepřítomného pana ministra, je škoda, že tady není, protože jsem ho chtěl pochválit, protože já myslím, že on ve svém úvodním vystoupení hovořil velmi vstřícně a myslím si, že tak by to mělo být u zákonů, které mají široký dopad na společnost. Ten zákon, o kterém se tady vůbec nehovoří, ale který vlastně je takovým přílepkem, jak se to dneska zdá, zákona o loteriích a hazardu, jak je to nazváno, tak vlastně velmi zásadní a hrozně důležitý a jsem přesvědčen o tom, že si zaslouží daleko širší debatu tak, abychom se skutečně tomuto zákonu věnovali. Považuji za velmi nešťastné, že tento zásadní zákon, který mění celý daňový systém a způsob výběru daní, takhle prochází jakoby bez povšimnutí, všichni se baví o hazardu. To je důležitá věc, určitě je potřeba ji vyřešit a já si k tomu dovolím poznámku, ale už o hazardu hovořit nebudu, protože už o tom hovořili všichni ostatní tady a zřejmě to je velmi populární téma, zvláště mediálně. Já myslím, že tady se všichni shodneme na tom, že loterii je potřeba zdanit, hazard je potřeba zdanit, když už existuje, pokud ho nejde zakázat, protože podobně jako alkohol a cigarety, je to velký problém, máme tady obhájce obojího a myslím, že je nikdo neobviňuje z toho, že jsou lobbyisté nějakých firem. Na druhé straně je tady pochopitelné, já myslím, že je potřeba tady to řešit zvlášť, jsou tady neziskové organizace, sportovci a další, kteří prostě tyto peníze na svoji činnost dostávali a já osobně jsem přesvědčen, ano a jsem rád a tady chci pochválit pana ministra Kalouska, že tady prozřívá ty stupně a chápe, že i stát a obec jsou schopny, nikoliv jenom trh a tržní hospodářství, přerozdělovat tedy finanční prostředky a že chce pomoci z toho výnosu, který bude těm organizacím, které v podstatě o tyto zdroje přijdou. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ale když se na to podíváme reálně, ano, že obce dostanou možná, nevím, šest, sedm miliard korun, a určitě v rámci své působnosti budou schopny těm organizacím pomoci, to je jednoznačné. Na druhé straně jsem se včera ptal – a někteří mě tady za to napomínali, že to není v rámci jednacího řádu, ale ono to je – pana ministra školství Josefa Dobeše, jak vlastně peníze, které dostane, rozdělí, těch 800 mil. Kč nebo miliardu, kterou má dostat. Odpověď byla, že vlastně ještě neví, ale že nějak tyto peníze rozdělí. Je to fajn, myslím, že bude dobře, když pan ministr bude ten, který bude rozdělovat. A myslím si, že pan ministr Kalousek to řekl celkem jasně, že ten, kdo rozděluje, má vliv a bude dobře, když pan ministr Dobeš bude jezdit a rozdávat kopačky, dresy a podobné věci. Na druhé straně jsem přesvědčen, že 100 mil. Kč, ačkoliv to vypadá hodně, na oblast sociální je prostě "sranda". Situace, kdy ve státním rozpočtu, tak jak je dneska návrh projednávaný v PS a v zásadě už schválený, bude chybět oproti potřebě 2,1 mld. Kč. Rozuměl bych tomu, když pan ministr Kalousek dostane do kasy 3 až 4 mld. Kč jako výnosy z hazardu, že tyto prostředky mimo sport také přerozdělí na oblast neziskovek a sociálních služeb, ale nikoliv tím, že vykryje 2,1 mld. Kč 100 miliony, což je 0,1 mld. Kč, a že tedy přidá

117

na sociální oblast nikoliv 2,1 mld., ale 2,2 mld. Kč, aby tam těch 100 milionů bylo. Pak bych tomu rozuměl. Jinak musím říct, že já jako zastánce přímé demokracie, kam patří mj. i přímá volba prezidenta, a chci tady říct opět jednoznačně, že přímou volbu prezidenta budu podporovat bez ohledu na to, jestli jeho pravomoci projdou nebo neprojdou, protože pro mě je prioritní přímá volba prezidenta, a myslím si, že nemá smysl tyto věci dál rozmazávat. A stejně tak jsem přesvědčen o tom, že daleko lepší a spravedlivější by byl návrh, a myslím si, že by bylo dobré o něm do budoucna se bavit, jestliže tady máme 10 miliard, tak jak to počítám, možná i více, z hazardních her, tak to je zdroj pro daňové příjmy. Myslím, že je rozumné, a naplňovalo by to i zájem neziskových organizací, aby byly nezávislé na státu, je to, aby občané, každý jednotlivý občan měl možnost daňové asignace, to znamená, aby část svých daní mohl určit na to, co on považuje za správné. Myslím si, že to by bylo správné řešení, protože každé zastupitelstvo, ať už to je obecní, ať už to je vláda, ať už to je Parlament, vždycky tam bude určitý osobní zájem, nikoliv zájem každého jednotlivce. A takhle by mohl každý občan říct, zda dá na sport, na sociální služby, na kulturu, prostě to, co mu bude vyhovovat. A jsem přesvědčen o tom, že by bylo rozumné hledat v tomto širší konsenzus a najít ho. Pokud jde o JIM, jsem přesvědčen, že tak, jak je to předloženo, to není správně a mám obavy, že například sloučení se sociálním pojištěním bude spíš negativní, protože zatím Česká správa uměla sociální pojištění vybrat téměř beze zbytku, dokonce někdy i s přebytkem, aspoň za našich dob, nevím úplně přesně, jak je to nyní. Jsou tam samozřejmě některé minusy, ale jsou spíše způsobeny legislativou nežli neschopností vybrat. A pokud jde o finanční úřady, samozřejmě chápu, že mají složitější situaci, že ten celý proces je komplikovanější, a ta efektivita tam zdaleka taková není, jako je u České správy. A jestliže si pak vezmu pořadí toho plnění, tak jak je tady navrhováno, byť může být řečeno, že to tak není, ale přesto to tak uvedeno je, tak Česká správa tam není na prvním místě. A já jsem přesvědčen o tom, že peníze na důchody, nemocenskou a další věci by měly být. Tady v té souvislosti bych chtěl hlavně vypíchnout jednu věc a upozorňuji dopředu, že budu podávat pozměňovací návrh, který se týká oblasti úrazového pojištění, protože tak jak je navrženo, tak bude znamenat výpadek asi 2,1 miliardy korun, aspoň podle podkladů v této oblasti. A za druhé se vypouští všechny pozitivní prvky, které vůbec v té oblasti úrazového pojištění byly. To znamená bonus malus. Nerozlišuje se, jestli ta firma je riziková nebo není. Prostě to bude jednotná dávka. Žádná motivace k tomu, aby firmy dodržovaly bezpečnostní předpisy, aby předcházely úrazům apod. A to si myslím, že není dobře. Někdo mi může namítnout samozřejmě, že jsou tam zavedeny sankce, ale sankce jsou až následné. To zdraví a životy lidem nevrátí. A myslím si, že právě účelem pojištění je, aby motivovalo k tomu, aby vůbec k těm úrazům nebo, nedej bože, smrtelným úrazům nedocházelo. A bohužel tohle to nenaplňuje. Proto budu navrhovat vypuštění úrazového pojištění nebo těch věcí, které se toho týkají, z návrhu tohoto zákona. A potom druhý návrh, který jak už jsem signalizoval, jsem velmi ocenil přístup pana ministra Kalouska, protože on říkal, že je dobré ty zásadní a systémové věci prodiskutovat, aby prošly a aby platily bez ohledu na to, která vláda tady vládne. Musím říct, že osobně jsem zděšen z toho neustálého kolotoče změn zákonů, protože po každých volbách to vypadá, jako kdyby tady nastala revoluce a mění se stovky zákonů, nikdo neví, co bude zítra a pozítří, a bohužel právě v té oblasti

118

daňové je to velký problém a já věřím, že po příštích volbách, kdy tady nastoupí konečně rozumná vláda, tak upravíme daně pouze k 1. lednu po těch volbách a pak už budou platit celé čtyři roky. Daňová stabilita je totiž jedna ze zásadních věcí. A to bohužel v tomto zákoně není. A i když tady bylo naznačeno, že je tady dohoda o tom, že se posune účinnost zákona na rok 2015 a že mezitím ten zákon budeme upravovat, tak já musím říct, že takové dohody se dají změnit během pár měsíců. Už dneska jsem četl vyjádření pana ministra Kalouska, že deficit nebude 135 miliard, ale že to bude 150 miliard, a možná, že když zjistí začátkem příštího roku, jaká bude skutečná realita a nikoliv ty jeho pohádky, které vykládá o tom, aby mohl sestavit tzv. reálný, ale výrazně dluhový deficit, a musím si říct, že mě hodně a hodně mrzí, že tady po pěti nebo šesti letech vlád pravice stále nemáme ten vyrovnaný rozpočet, zřejmě to bude až na sociální demokracii, až jednou převezme skutečně zodpovědná strana vládu v této zemi, tak kdo zaručí a neslyšel jsem tady pana ministra Kalouska, že by vystoupil a místopřísežně tady prohlásil, datum 2015 je pro nás naprosto zásadní a budeme je držet. Nestane se to, že by tady přišel poslanecký návrh, který paradoxně v posledních letech a obzvlášť v poslední době tady přicházejí zákony, které předkládají ministři – poslanci. Je to zvláštní. Ministr má možnosti, aby předložil návrh jako ministr. Ale zneužívá se to z jednoduchého důvodu. Protože samozřejmě poslanec – ministr nemusí nic vysvětlovat, předloží návrh, ten vláda projedná a i když tam budou chyby, tak půjde dál. Když ho předloží ministr, který je zároveň poslancem jako ministr, tak bude muset projít legislativním záměrem a vším včetně legislativní rady vlády. A to už nebývá vždycky jednoduché. Proto si myslím, že daleko jistější a to, co by otvíralo prostor i k tomu, co říkal pan ministr Kalousek a já ho musím velmi pochválit a ocenit, že chce takovou zásadní věc, jako je jednotné inkasní místo prosadit v široké spolupráci, a vzhledem k tomu, že ani tady v Senátu se nakonec k tomu zákonu nebo k té části přílepku, který je k loterijnímu zákonu, mně to tak připadá, nevedla téměř žádná diskuse, takže navrhnu potom v podrobné rozpravě celou tuto část vypustit, abychom se skutečně mohli věnovat jenom té loterijní části, tzn. té části, která skutečně dneska hýbe společností a kterou musíme do konce roku prosadit a myslím si, že je správné, aby ty peníze, které půjdou, z tohoto skutečně putovaly do těch oblastí, kam putovaly dneska. A mám obavu, že bohužel, tak jak jsem uvedl příklad se sociálními službami, že z větší části ty peníze, které půjdou do státního rozpočtu, a zajímalo by mě, kdyby tedy pan ministr mohl říct, když zinkasuje čtyři miliardy, 800 milionů dá panu ministrovi školství Dobešovi, kterého mám tedy upřímně rád, protože aspoň včera řekl, že ty peníze sportovcům dá, sice neví jak, ale přece, tak kam půjde ten zbytek, těch 100 milionů pro nás, oblast sociální a neziskovek, je naprosto nedostačujících a 100 milionů na kulturu také. Když to sečtu, je to miliarda, možná 1,2 mld. Kč, kdyby na sport šla miliarda, tak mi tam stále chybějí téměř 3 miliardy, které zřejmě pan ministr Kalousek použije pro vyrovnání deficitu. Je škoda, že to nebude vyrovnaný rozpočet, ono to bude možná místo 160, 170 či 200 miliard deficitu minus ty tři miliardy, které vybere z hazardu, ale bohužel budou chybět právě v oblasti například sociálních služeb a neziskovek. Chtěl jsem jenom trošku zaměřit pozornost právě na tu část, která, zdá se, že je přílepkem, ale ve skutečnosti je vlastně gró té změny, to je jednotné inkasní místo. A vzhledem k tomu, že zřejmě nespěchá přijetí tohoto zákona, myslím si, že bychom se měli vyloženě věnovat části zákona o loteriích, a proto tento návrh předložím v podrobné rozpravě.

119

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. S právem přednosti

pan senátor Petr Vícha. Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo. Kolegu Drymla jsem vyzval, aby nevystupoval potřetí, a sám tak činím. Nicméně to zřejmě není poslední nepříjemnost, která mě čeká, protože kolega Dryml řekl, že vystupují proti předsedovi Sobotkovi, a já teď jsem nucen vystoupit i proti místopředsedovi Škromachovi. Ale protože jsem na začátku řekl, že v tomto zákoně by měla jít politika stranou a že bychom měli vyřešit problém, který tady je, tak tedy musím, nemohu jinak, musím dodržet slovo. Nejprve pár čísel, protože pan místopředseda Škromach tady teď hovořil o tom, kolik se z čeho vybere a kam by se to mělo dát, tak abychom věděli všichni, o čem hovoříme. Nový systém výběru oproti tomu, co se předtím vybralo, přináší státu pouze 1,2 mld. Kč navíc, to znamená téměř celý tento nadvýběr půjde tam, kde bylo řečeno. Ten, kdo dostává více, to jsou právě obce, přes 4 miliardy více než předtím, a ten, kdo dostává méně, to je hazard, ten bude rozdělovat o tři mld. Kč méně. Další dvě čísla. V této chvíli existuje necelých 38 000 výherních hracích přístrojů a videoloterijních terminálů 64 000. A teď to, co jsem avizoval. Jasně, v jednotném inkasním místě – a konstatovaly to výbory, které se tím zabývaly a legislativa – je spousta chyb. Navíc, když ten zákon vznikal, tak navrhoval měnit některé zákony, které byly platné v této době, od té doby došlo k jejich změnám, některé jsou tady, některé jsou ve Sněmovně v této chvíli, takže do toho se zaplétat, i výbory uznaly, že nemá smysl přijímat nějaký pozměňovací návrh k úrazovému pojištění, anebo dokonce rušit celý ten JIM, jak se mu říká. To není samozřejmě nic jiného, než opět jen další vidle do toho, co chceme vyřešit, protože by se to mohlo stát nestravitelným v PS. A i když bych s chutí ten návrh podpořil, tak doporučuji to tak neudělat, protože bychom ohrozili to, co tady dneska chceme vyřešit. Apeluji, prosím, na všechny, nečekám z pravé strany podporu pro zrušení JIM a nežádám ji, prosím, dokonce, aby neměl tento pozměňovací návrh podporu ani po mé levici. Chci, abychom vyřešili problém. Chci, abychom dodrželi politickou dohodu, která byla učiněna, i s panem předsedou Sobotkou – to tady potvrdil pan ministr Kalousek. Jasně, že se tu dneska bavíme o hazardu víc než o tom ostatním. No, ale proč? Protože hazard je účinný od 1. 1. 2012, zatímco jednotné inkasní místo od roku 2013 a dále, a my tomu dáváme ještě větší časový prostor. Ano, pan ministr se nezavázal a nezaváže se, určitě, že nebude předkládat změny zákonů, termínů. Myslím si, že nám možná krize v eurozóně přinese tolik problémů, že tady budeme řešit ještě úplně jiné problémy. Děkuji.

Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A

nyní vystoupí pan senátor Dryml potřetí. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Nejdřív bych chtěl říci, že nemám žádný střet zájmů, jak tady někteří naznačují.

120

Za druhé, domnívám se, že jsme v demokratické společnosti a když se změní okolnosti, můžeme vystupovat i víckrát než jenom dvakrát, i když jsem tady zažil několikrát nátlak, abych nevystupoval. Je mi to líto, ale bylo to i z našich vlastních řad. Já tady nezastupuji jenom ČSSD, já tady zastupuji i voliče, kteří mě volili, a to nebyli jenom voliči ČSSD. Další věc je o tom, že se tady pan ministr cítí uražen tím, že v 51 letech mu někdo řekne starý myšák, ne, starý lišák, ne myšák, ale lišák, lišák! Kdyby to řekl mně, tak já se domnívám, že spíš je to nějaká pochvala. V 51 letech si asi nikdo už nemůže fandit, že je příliš mladý, i když, když to vezmeme přes bankovní konta některých zlatokopů, tak možná, že se toho můžeme i někteří z nás dočkat. Ale já se domnívám, že to nebylo nic urážlivého, pane ministře, naopak. A starý lišák jsem vás nazval proto, že jste pomocí loterijního zákona odvedl pozornost od toho, co tady zaznělo, to znamená od těch 72 změn a novel zákonů, a ještě jste tady vydobyl dobrý politický kapitál pro TOP 09 do příštích krajských voleb, protože to určitě zúročíte tím, že my a TOP 09 jsme vám vydobyli příjmy pro ty obce. Tak to bude, a to je politika. Ano, tak to je! Rovněž jste tady řekl, že to jsou povinné odvody. Ale povinné odvody se musí řešit zákonem. A to je role politických stran a Parlamentu, a ne obcí, jak jste se nám tady snažil naznačit. Možná, že se víc ani nevybere, možná, že se dokonce vybere i méně, možná, že to bude jako s tou naftou, pane ministře, kde jste také zvyšovali daň až tak, že všechny kamiony a nákladní doprava začaly tankovat mimo ČR a došlo paradoxně k poklesu výběru daní. Co mně vadí na tom všem, je to, že nejsou jasná pravidla pro přerozdělování, ano, pro přerozdělování! Není zde žádné náhradní řešení pro neziskovky, pro tělesně postižené, pro ty ostatní. Oni 8. prosince nevědí, jak to všechno bude. Obce určitě ty peníze mít nebudou na jejich další financování v průběhu příštího roku. A to je to, co mně na tom všem vadí. Ministr Kalousek tady řekl, že Poslanecká sněmovna rozhoduje. Ale ta suverénní sněmovna nám tady něco předložila, a my říkáme, je to špatně, rušíme to, protože ty obce by měly rozhodovat podle TOP 09. Pro mě, vážený pane ministře, by bylo optimální to, co je zvykem v ostatních civilizovaných zemích, a to nejen v Evropě, aby stát vybíral za hazard, aby stát ho vybíral, šlo to do státního rozpočtu a poslanci to rozdělí do jednotlivých kapitol nebo nerozdělí, a nebo to neodsouhlasí podle vašeho návrhu. Ano, tak by to bylo čisté, tak by to bylo průhledné. A ministerstvo financí by mělo třeba k tomu dát doplňující pravidla, jakým způsobem by rozdělování mělo být, protože to je jeho povinností. To je povinností ministerstva financí. Ale to všechno se neděje! Na závěr bych chtěl říci jedno, pane ministře. Jestli vás to uráží, že vám někdo řekne starý lišák, tak já se vám omlouvám. Ale tak to zaznělo z vašich úst. Já si říkám, že naopak, když mě poctíte touto lichotkou, budu velmi, velmi spokojen, i když já se také příliš starý necítím, ale prostě kalendář a biologické hodiny nezastavíte. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.

Nyní s právem přednosti paní senátorka Paukrtová, předsedkyně klubu. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane ministře, paní předsedající, dámy a

pánové. Po vystoupení pana kolegy Drymla je někdy velmi těžké nevystoupit, speciálně když ve svých opakovaných vyjádřeních neustále napadá starosty a obecní zastupitelstva. 121

Nevím, jestli stát umí přerozdělovat lépe než obecní zastupitelstva. A já si myslím, že pan kolega zřejmě volá po centrální roli státu, a já jsem úplně jiného názoru. Já si myslím, že obecní zastupitelstva musí mít nastavena pravidla. Obecní zastupitelstva a městská zastupitelstva financují sportovce a neziskové organizace a mají na to většinou vytvořené komise, pravidla hry, a z toho prostě není úniku, schvaluje to zastupitelstvo, je to na webových stránkách, je to naprosto transparentní. Nevím tedy, kde pan kolega Dryml bere tu odvahu tady napadat všechny ty slušné starosty a slušná zastupitelstva. Nevím, z čeho bere názor, že vidivistická role státu ve všech oblastech je ta jediná správná. Já si to nemyslím. A pak bych chtěla říct ještě jednu věc, prostřednictvím paní předsedající. Já si mimořádně vážím pana senátora Víchy za to, že jsme dokázali spolupracovat a vytvořit ve spolupráci s ministerstvem financí ty pozměňovací návrhy, které potom schválily tři senátní výbory. Nikdo z nás v tom nehledal žádné politické body, my jsme prostě jenom chtěli dostát tomu, od čeho Senát je, to znamená opravit zcela nefunkční a nerealizovatelný zákon. To jsme chtěli udělat. A myslím si, že jsme v tom politické body nehledali. Byla bych tedy ráda, kdyby to tady zaznělo. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko, váš vzkaz vyřizuji. A jako další vystupuje pan senátor Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, kolegové. Omlouvám se, že vystupuji podruhé, ale nedá mi to, protože takovýto úkaz, který se tady dnes stal, by se měl zaznamenat do historických knih, protože si myslím, že například nový zákon má jeden krásný příběh Šavla, později svatého Pavla z Tarzu, jeho pád z koně a obráceně. Já si téměř myslím, že téměř srovnatelné obrácení tady prodělal pan ministr Kalousek, protože on je přeci ten, kdo od 90. let provázel tento loterijní zákon, ať už jako poslanec či předseda rozpočtového výboru či ministr a posléze v roce 2008 rozhojnil zisky provozovatelů her o internetové sázení. To, co se dnes stalo, je to samozřejmě vlivem jeho strany, je pro mě mimořádný jev a já jsem neuvěřitelně spokojen, musím říci, že překvapen. Jen mám trochu obavu, aby malinko pravdu neměl pan kolega Dryml, abychom se náhodou někdy posléze nedozvěděli, že to je trošku jinak, což se už v tomto případě stalo mnohokrát. Jinak tedy, proč je tady takové napětí, a co jsem hlavně zapomněl říci, a proč my jsme atakováni těmi dopisy, tak to s ohledem na těch 800 mil. Kč, které bude rozdělovat, jak tady správně kolegové řekli, pan ministr Dobeš jaksi podle nějaké křišťálové koule, to znamená podle nějakého způsobu, který tady nebyl ještě ani naznačen, posléze těch 100 mil. Kč. Ta nadace, která se myslím jmenuje "Děti, kultura a sport ve Zlínském kraji", tedy nadace koncernu Synot, tak ta, prosím, rozděluje 300 mil. Kč! To jenom, abychom věděli, proč je tady takový boj o ty peníze, proč se ty organizace tak bojí, protože jestliže některá organizace dostává 4 mil. Kč a dělá výbornou práci, tak ta už ty peníze samozřejmě od nikoho nemůže dostat, proč, to chápeme všichni. Proto je tady tak ohromné napětí a mnohé organizace budou mít problémy. Nicméně přesto pozměňovací návrh, který tady předložil kolega Vícha, je přece jenom vykročení opravdu konečně novým směrem, který se nepodařil všechna ta léta, co loterijní zákon existuje, takže si myslím, že to je správně. Je to tedy tak, že se s tím musíme smířit. Ale hlavně, my se s tím smíříme, ale ty organizace, které teď

122

budou trpět, se musíme snažit podpořit v obecních zastupitelstvech. Tady bych opravil některé předřečníky. Starostové skutečně nesmějí rozdělovat ze zákona nic, to rozdělují obecní zastupitelstva. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A

nyní pan senátor Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane

ministře, kolegyně a kolegové. Já, jak jsem teď chvíli to poslouchal, tak jsem si našel nového koníčka. Začnu teď překládat z češtiny do češtiny. Není to poprvé. Někdy mluvíme všichni česky, a přesto každý o něčem jiném. Řeknu vám dva příklady. Pan senátor Vícha tady mluvil o tom, jak obce u nich výborně už mají vydané vyhlášky a jejich voliči jsou teď nadšeni, protože mají pocit, jak čtou titulky v místních novinách, že od Nového roku v jejich obci nebude žádný terminál a žádný automat. Ó, jakého se dočkají překvapení, že po Novém roce zůstane všecko tak, jak bylo, protože ještě tři roky tam všecko bude! Je to velmi vychytralé, protože ta zastupitelstva, která teď momentálně v obcích vládnou, budou tři roky inkasovat, ať tak nebo tak, a zastupitelstvo, které přijde v roce 2014, kdy už nabude účinnosti ta tříletá lhůta, tak už nebude mít nic. To jenom, aby nám bylo jasné česky, o čem se mluví. Ještě vtipnější byl příspěvek pana senátora Škromacha, který avizuje pozměňovací návrh na úrazové pojištění, to je velmi dobré a žádoucí. Akorát přeloženo do češtiny to znamená, že zvítězil poslanecký návrh 30 – 30 – 30, jestli si to uvědomujete. V takovém případě totiž Sněmovna nebude mít jinou šanci, než nás přehlasovat. Nevím, jestli to je systém, který se navenek tváří jako boj s hazardem, ale v pozadí má skrytu fintu, podobně jak s přímou volbou prezidenta, kdy všichni teď hledají, jenom na koho by to spadlo, že ta volba nebude. Mám tady další požadavky. Integrovaný záchranný systém by také chtěl něco, jestli by nešlo. Pak jsou tady strážníci městských policií, kteří také už teď nemají ty příjmy, jak měli. A zejména Policie ČR, která má obrovské finanční problémy, že by se jím taky něco mohlo rozdělit. Pokud jde o Integrovaný záchranný systém, tak tam mi to připadá jaksi mírně na hlavu, protože to je výsostně věc, která má být financována ze státního rozpočtu, stejně jako Policie ČR, případně strážníci městem, které je zřizuje. Jen pro vaši informaci. Za tu dobu, co tady tak plamenně všichni hovoříme, státní dluh České republiky vzrostl – a to nemyslím jenom ty půjčky, co už si teď berou lidé na Vánoce, teď mluvím o státním dluhu – o 62,107.200 Kč. Je to škoda, mohli jsme je možná některým neziskovkám rozdělit. Dík za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A

nyní pan místopředseda Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, musím odmítnout nařčení ze strany pana senátora Kubery. Tady je to prostě obráceně, prostřednictvím řídící – pane senátore, je to přece obráceně. Vždyť vy nás vydíráte, vy nás dneska stavíte do role, abychom podpořili váš návrh na jednotné inkasní místo, které, mimochodem, zabírá 90 %, možná že víc, celého tohoto návrhu zákona. A jestliže si dovolím navrhnout jednu změnu tohoto zákona, myslím si, že to je pak spíš problém váš a vašich kolegů

123

v Poslanecké sněmovně. Jestli tohle je daň, pak vám nejde o hazard, ale vám jde o to, abyste prosadili jednotné inkasní místo i za podpory opozice. A jestliže si dovolím navrhnout jednu změnu toho zákona, já myslím, že to potom je spíš problém váš a vašich kolegů v Poslanecké sněmovně, jestli tohle je daň, tak vám nejde o hazard, ale vám jde o to, abyste prosadili jednotné inkasní místo i za podpory opozice. A pak budete říkat: Ale vždyť pro to hlasovala i sociální demokracie. A nikde se nebude říkat, že to byl loterijní zákon. Tak mě nechtějte naštvat tím, že tady se snažím něco lobovat. Myslím si, že ta chyba je vůbec v tom, že se tyto dvě věci spojí dohromady. A dneska jsme pod tím tlakem, že vlastně tady řešíme jenom loterie a jenom hazard a vůbec neřešíme otázku jednotného inkasního místa, které je mimořádně důležité a bude znamenat revoluci v celém tomto systému. Tak mi tady nepodsunujte věci, co není pravda. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Zdá se, že se do obecné

rozpravy už nikdo nehlásí, tak já ji rychle končím. (Pobavení.) Nyní má prostor k vyjádření navrhovatel – pan ministr. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jsem reagoval během diskuse několikrát, takže teď to mimořádně zkrátím. Jenom bych rád ještě dodal, že není pravda, že se spojila TOP 09, která prohrála ve sněmovně se sociálními demokraty. Ve sněmovně prohrál vládní návrh, vládní vůle, aby o povinných odvodech přestali rozhodovat loterijníci. A já jsem s poslaneckými kluby jednal s vědomím a na žádost předsedy vlády ČR a jsem zmocněn tlumočit jednak ten závazek za všechny tři vládní strany týkající se pozměňovacího návrhu, včetně poděkování za mimořádně vstřícnou a věcnou spolupráci. Skutečně mám mandát hovořit za vládu a za všechny tři vládní strany, nikoli jenom za TOP 09. Možná by stálo za to, kdybychom si zopakovali, z toho objemu zhruba 8,3 miliardy Kč, kolik se vybere, jak se to týká jednotlivých segmentů loterijního trhu. Z výherních automatů a z videoloterijních terminálů je naprosto dominantní část, to odhadujeme na 6,7 miliardy. Předpokládejte něco mezi 6 – 7 miliardami, samozřejmě je to teoretický výpočet. Z číselných loterií pak necelá miliarda, zhruba kolem tři čtvrtě miliardy jsou to ostatní loterie. Čili pohybujeme se v těchto segmentech. Ten dominantní balík je to, co vás v těch obcích nejvíc obtěžuje svými negativním externalitami, to, kolem čeho se shromažďuje všechno to, co vadí vašim občanům, ty typy, které tam hrají a míra bezpečnosti a koncentrace kriminality, to víte lépe než já, protože většina z vás jsou komunální politici. Je proto naprosto v pořádku, že dominantní částka jde potom do rozpočtu obcí, aby ony, když se rozhodnou tento byznys na svém území povolit, aby také měly k dispozici prostředky na kompenzaci těchto negativních externalit. Ne že to má vybrat stát a nějak přerozdělovat. Naopak. Rozhodování o umístění těch terminálů bude na obcích a je také naprosto v pořádku, aby dominantní částka z těchto peněz šla do obecních rozpočtů, neboť to je princip subsidiarity a místní komunální politiky. Panu senátorovi Čunkovi jsem chtěl odpovědět, on tu není, že jsem se neobrátil ze Šavla v Pavla. Už tady je. Že jsem se neobrátil ze Šavla v Pavla, že mé názory jsou stále konzistentní a stejné, jenom prostě po několika letech marného úsilí, přemýšlení, studií a shromažďování zahraničních zkušeností, jak zabránit firmám registrovaným v zahraničí, aby provozovaly na internetu loterijní byznys v České republice, aniž by odváděly jednu jedinou korunu ve prospěch občanů České republiky, vzhledem k tomu, že jsme došli k závěru, a za tím stále platnému, že to prostě nejde – jde to v Severní Koreji, ale nejde to v České republice, ten internet je z tohoto hlediska mrcha, pak nezbývalo nic jiného, než srovnat rovné

124

podmínky pro všechny, protože bylo zcela absurdní, aby ty zahraniční směly a ty doma registrované a doma platící nesměly. Takže z tohoto hlediska rovných podmínek pro všechny jsem v roce 2008 nerozhojnil herní průmysl na internetu, jenom jsem srovnal podmínky pro ty zahraniční a domácí. Čímž samozřejmě těm zahraničním, registrovaným na Kypru a na Maltě, ubyl kšeft, čímž samozřejmě se rozčílily a nevím, jaké vztahy na ně má pan senátor Čunek, protože se rozčílil také a dodnes mi to neodpustil. Ale o nic jiného tam nešlo, než o rovné podmínky pro všechny. Je to na vás. Je na vás, jak rozhodnete o tomto zákonu. Platí, že v tomto znění nerozdělíme ani korunu. Něco vybereme, ale ani korunu nerozdělíme a obce neuvidí ani korunu. Platí, že mimořádnou časovou naléhavost má ta loterijní část. A ta se, prosím pěkně, nedá oddělit od toho zbytku. Jejím základním smyslem je, že loterijní společnosti se stávají daňovými subjekty. To, co tady říkal pan senátor Škromach, já skutečně budu napjatě čekat, jak to načte, protože to by chtělo úplně nový legislativní zákon. To se od sebe nedá odseparovat. Jestli ho má připraven a načte ho v paragrafech, tak někdy do 11 hodin, protože za kratší dobu se to číst nedá, tak možná ano, pak to hlasovatelné je. Ale pokud to jenom řekne, že ty dvě části se od sebe mají oddělit, tak je to prostě nehlasovatelné. Protože to od sebe legislativně odseparovat nejde. Je to bytostná soutěž novely zákona o dani z příjmů. Takže z tohoto hlediska je to opravdu na vás a já prosím o vstřícný přístup ve prospěch obcí, ve prospěch demokratického rozdělování povinných odvodů a koneckonců i ve prospěch politické kultury, které se na základě té diskuse, kterou jsme vedli před touto schůzí i na této schůzi, nesmírně vážím. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře. A

nyní se ptám zpravodajky ÚPV paní senátorky Paukrtové, zda si přeje vystoupit jako zpravodajka ÚPV. Nepřeje. Děkuji. Táži se v tuto chvíli pana senátora Víchy jako zpravodaje. Také si nepřeje. Takže nám zbývá zpravodaj garančního výboru pan senátor Jílek, kterého prosím, aby shrnul rozpravu a zejména nám připomenul, zda zazněl návrh schválit nebo zamítnout, o kterém bychom mohli hlasovat. Senátor Adolf Jílek: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové. V diskusi, nebo v rozpravě, která trvala téměř 3 hodiny, vystoupilo 12 senátorek a senátorů, z toho 2 třikrát a 3 dvakrát, takže diskuse byla velmi bohatá. Zaznívaly tady různé názory, od toho, že je to přílepek, což opravdu přílepek – ta loterijní část – není, protože tímto zákonem se odvody stávají daněmi se všemi povinnostmi a se všemi sankcemi, které k tomu patří. Bojovalo se tady o to, zda má rozdělovat stát, nebo obce, nebo loterijní společnosti, což si myslím, že budeme řešit ještě v pozměňovácích, které byly avizovány. V každém případě tady nebyl přednesen žádný návrh a schválení ani na zamítnutí, takže můžeme přistoupit k podrobné rozpravě. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane garanční zpravodaji. Je to přesně tak, takže otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo si v ní přeje vystoupit. Pan senátor Oberfalzer jako první to stihl. Senátor Jiří Oberfalzer: Dámy a pánové, já bych rád předložil pozměňovací návrh, než ho přečtu, tak bych ho rád okomentoval. Jenom chci ujasnit, že hovořím o tom pozměňovacím návrhu, který máte v kopii a je označen nahoře ručně jako opravený. Prosím, ten, který jste obdrželi před tím, ignorujte, protože měl jeden vážný legislativní nedostatek, pracoval pouze s § 41c a nebyl sladěn s § 41b,

125

čímž se písmenka, označení jednotlivých typů loterií, sázek a her zcela rozklížila. Takže ten – znovu opakuji – nepodávám, ale podávám ten, který je označen slovem "opravený". O co v něm jde? Velice jednoduše. Jde o to, aby se procentní odvod ze dvou typů her a sázek snížil z 20 % na 15. Je to u kurzového sázení a u číselných loterií. O problému kurzového sázení se tady pan ministr zmínil ve svém zcela úvodním vystoupení, ale já přece jenom připomenu, v čem je zádrhel a proč navrhuji snížení procenta. Ne proto, že bych chtěl některé formě – tady bych ani nemluvil o hazardu jako spíš o riskování – ulevovat. Ale z čistě ekonomických důvodů. Je možná zajímavé vědět, že na českém trhu existují pouze dvě sázkové společnosti, které profitují. To možná nevíte. Tím odvodem 20procentním by ale možná už pak nebyla ani jedna. Protože celkový součet zdanění a odvodů by potom neumožnil, aby z toho zbytku financovaly provoz. A jenom další číslo – ilustrační, jedna z těch velkých sázkových společností má 3,5 tisíce zaměstnanců a tisíc provozoven, takže si musíme umět představit, že na tuto režii těmto společnostem musí také ještě zůstat nějaké prostředky. Čili je to čistě ekonomický ohled. Dobré je si také uvědomit, že u kurzových sázek nemá ta společnost předem zajištěný výnos, může naopak prodělat, když špatně nastaví jednotlivé kurzy. A to se samozřejmě během roku velmi často také děje, zejména třeba u sportovních zápasů či jiných ne stoprocentně odhadnutelných sázek. Ostatně stoprocentně odhadnutelná sázka není sázka. Tak se opravuji. Pokud jde o číselné loterie, tam je spíš ta logika spočívající v tom, že tento druh riskování, jak zjemňuji tento termín, nebo chcete-li hazardu, nemá ty parametry, jako jsou hrací automaty, protože za prvé výhra nenásleduje, pokud vůbec, bezprostředně. Čili nelze se u sázení sportky například, nebo těch nových her, které se nedávno zrodily, nelze se tam opít vidinou snadného, rychlého zisku. Zkrátka ta sociopatie, která je známá u hracích automatů, se u tohoto typu sázení neprojevuje. Tolik jenom pro vysvětlení té logiky. Ještě k tomu, co ten pozměňovací návrh ve skutečnosti dělá. On je vlastně pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu schválenému hospodářským výborem. Zdůrazňuji hospodářským výborem, protože když se podíváte pozorně do těch příloh ostatních výborů, tak tam jsou chyby, které vznikly počítačovým zpracováním. Čili ten opravdu správný, kde ta písmenka jsou skutečně a) až d), nebo g), tak to je ten hospodářský výbor. Proto říkám, že to je k němu. A co se tam navrhuje za úpravu – hned už to přečtu. V § 41b se vsouvá nové písmeno, které označuje číselné hry. V § 41c se tedy snižuje procentní odvod z 20 na 15 u těch kurzových sázek a u těchto číselných loterií. Doufám, že jsem trošku srozumitelný. Teď tedy přečtu to, co asi srozumitelné moc nebude, protože je to velmi technicistní záležitost. Pozměňovací návrh zní: K novému znění článku VII části čtvrté (změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách) bylo schváleno usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, toto usnesení, které přináší pozměňovací návrh, se tedy mění takto: 1. V části A v bodu 1 v čl. VII v bodu 17 v § 41b odst. 1 písm. a) se slova "c)" zrušují. – To je tedy vynětí toho typu těch číselných loterií z tohoto písmene. 2. V části A v bodu 1 v čl. VII v bodu 17 v § 41b odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: "b) z provozovaných loterií podle § 2 písm. c) v případě dílčího odvodu z číselných loterií,". – Jde to tedy zavedení samostatné kolonky pro číselné loterie.

126

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako c) až e). 3. V části A v bodu 1 v čl. VII v bodu 17 v § 41b odst. 1 písm. e) se slova "až c)" nahrazují slovy "až d)". – Je to tedy jenom promítnutí onoho přečíslování, které nastalo v předchozích bodech. 4. V části A v bodu 1 v čl. VII v bodu 17 v § 41c odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: "b) 15 % pro dílčí základ odvodu z číselných loterií,". Dosavadní písmena b) až f) se označují jako c) až g). 5. V části A v bodu A v čl. VII v bodu 17 v b 41c odst. 1 písm. c) se číslovka "20" nahrazuje číslovkou "15". Ještě bych si dovolil říci jednu poznámku. Do lavic jsme také dostali pozměňovací návrh, který předloží pan senátor Jílek. Já bych chtěl upozornit na to, že naše dva návrhy se liší právě jenom o ty číselné loterie. Snížení toho odvodu pro číselné loterie tak zkomplikovalo podobu pozměňovacího návrhu. Chci říci, že jeho návrh podporuji také a navíc ještě nabízím tuto úpravu u tohoto druhu her, které nemají, jak jsem se zmínil, takový sociopatický efekt. Děkuji a žádám vás o podporu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Já jenom připomenu, že pokud se načítá na mikrofon v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, neměly by se tam mezi to asi vkládat nějaké připomínky, aby ve stenozáznamu byl ten pozměňovací návrh přesně tak, jak je předložen tiskem. Takže pro další, kdo budou podávat pozměňovací návrhy. Dalším s právem přednosti je paní senátorka Paukrtová. Nevyžaduje právo přednosti, takže pan senátor Jílek. Senátor Adolf Jílek: Děkuji, paní předsedající. My to máme v pořadí, jak to jde za sebou, nebo jak se může hlasovat, i když to, co přednese paní kolegyně, bude mít přednost. Můj pozměňovací návrh reflektuje na přání pana ministra na začátku. Je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru k návrhu zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Text: V části A v bodu 1 v části čtvrté v článku VII v bodu 17 v § 41c odst. 1 písm. b) číslovku "20" nahradit číslovkou "15",. Jedná se pouze o tu část kurzových sázek a sázkových her, která při těch 20 % se zdá být už neefektivní pro provozovatele a mohli by se přesunout do sféry šedé ekonomiky, to znamená na internetové sázení mimo Českou republiku, případně mimo EU. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A

nyní paní senátorka Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Předkládám vám pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, který byl přijat výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, takže by měl být hlasován před ním. A protože už uběhla chvíle času, když jsem vám to tady zdůvodnila, ten pozměňovací návrh se snaží zajistit, pokud by se stalo a ten zákon nevyšel ve Sbírce zákonů před 1. lednem 2012, tak tuto skutečnost upravuje tak, aby ani v tomto případě ten návrh zákona nebyl retroaktivní. Takže já to teď přečtu celé.

127

Pozměňovací návrhy k návrhu zákona o změně zákonů související se zřízením jednotného inkasního místa. 1. V části A usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ústavně-právního a výboru pro územní rozvoj a životní prostředí (což jsou senátní tisky 240/1, 2, 3) v bodu 1 v části prvé článek VIII upravit takto: "Článek VIII. Přechodná ustanovení 1. Pro část výtěžku z loterií a jiných podobných her podle § 4 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti článku VII tohoto zákona pro vyúčtování podle § 28 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti článku VII tohoto zákona a pro odvod na státní dozor podle § 29 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti článku VII tohoto zákona se použije zákon č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona. 2. Prvním odvodovým obdobím podle § 41e zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, je období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona o 31. 12. 2012. 3. Prvním zálohovým obdobím podle § 41g odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, je období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona do konce kalendářního čtvrtletí roku 2012, ve kterém článek VII tohoto zákona nabyl účinnosti.". 2. V části B usnesení VHZD, ÚPV a VUZP za bod 4 vložit nové body 5 a 6, které znějí: "5. V čl. II bodu 6 a 7, čl. X a čl. LXXVIII bodě 1 a 2 slova "před 1. lednem 2012" nahradit slovy "přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona". 6. V čl. II bodu 6 a čl. LXXVIII bodu 1 slova "od 1. ledna 2012" nahradit slovy "ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona".". Následující body přečíslovat. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko.

Nyní s právem přednosti pan místopředseda Škromach. Nevyžaduje, takže pan senátor Eybert. Senátor Pavel Eybert: Já si rovnou dovolím načíst pozměňovací návrhy,

které jsem avizoval v obecné rozpravě, abych do toho nezanesl nějaká slova navíc, tak jak tady říkala paní místopředsedkyně Palečková. Takže: Pozměňovací návrhy k návrhu zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. 1. V části A bodu 1 usnesení VHDZ, ÚPV, VUZP (senátní tisky 240/1, 2, 3) v části čtvrté v čl. VII v bodu 7 slova "a § 5 se zrušují" nahradit slovy "se zrušuje". 2. V části A bodu 1 usnesení VHZD, ÚPV, VUZP (senátní tisky 240/1, 2, 3) v části čtvrté v čl. VII za dosavadní bod 7 vložit nový bod, který zní: "8. § 5 zní: "§ 5 Uveřejňování informací (1) Provozovatel loterie a jiné podobné hry podle § 2 a § 50 odst. 3 je povinen do 30 dnů od poskytnutí daru podle § 41d odst. 4 a následující zaslat informaci o poskytnutí daru orgánu státního dozoru a příslušnému finančnímu úřadu a uveřejnit tuto informaci po dobu nejméně 5 let způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li příjemcem daru fyzická osoba, uvede se pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu, a účel poskytnutého daru.

128

(2) Provozovatel loterie a jiné podobné hry podle § 2 a § 50 odst. 3 je povinen do 30 dnů od vyúčtování daru podle § 41d odst. 40, informace o vyúčtování daru zaslat orgánu státního dozoru a příslušnému finančnímu úřadu, a uveřejnit tuto informaci po dobu nejméně 5 let způsobem umožňující dálkový přístup. Je-li příjemcem daru fyzická osoba, uvede se pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu, a informace o způsobu použití daru. (3) Ministerstvo uveřejní každoročně do 30. listopadu způsobem umožňujícím dálkový přístup, po dobu nejméně 5 let, údaje o výši všech darů podle § 41d odst. 4 uskutečněných jednotlivými provozovateli za předchozí kalendářní rok za všechny jimi provozované hry, údaje o všech příjemcích daru podle § 41d odst. 4 a o účelu jeho užití; je-li příjemcem odvodu fyzická osoba, uvede se pouze jméno, případně jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu, a účel poskytnutého daru.". Následující body se přečíslují. 3. V části A bodu 1 usnesení VHZD, ÚPV, VUZP (senátní tisky 240/1, 2, 3) v části čtvrté v čl. VII v dosavadním bodu 17 v § 41 za slova "podobné hry" doplnit slova "s výjimkou tombol dle § 2 písm. b) s herní jistinou do 50 000 Kč, a tombol provozovaných při slavnostech a zábavách, při nichž výhry jsou dotovány převážně z věcných darů členů pořádající organizace.". 4. V části A bodu 1 usnesení VHZD, ÚPV a VUZP (senátní tisky 240/1, 2, 3) v části čtvrté v čl. VII v dosavadním bodu 17 v § 41d za odstavec 3 doplnit nové odstavce 4 až 12, které znějí: "(4) Poplatník odvodu z loterií a jiných podobných her si od odvodu může odečíst dary určené na účel podpory sportu, kultury, zdravotní a na podporu zdravotnických zařízení, lna poskytování sociální péče, na podporu škol, vysokých škol a vědeckovýzkumných institucí, na podporu volnočasových aktivit mládeže, na podporu pořízení vybavení složek integrovaného záchranného systému a na podporu projektů na zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, a to až do výše 30 % své odvodové povinnosti. (5) Dary dle odstavce 4 musí být realizovány prostřednictvím darovací smlouvy mezi provozovatelem loterie nebo podobné hry a příjemcem schválené orgánem státního dozoru. (6) Příjemcem daru podle odstavce 4 mohou být nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, obce, církve a náboženské společnosti, zdravotnická zařízení, školy, vysoké školy, vědeckovýzkumné instituce, kulturní zařízení, příspěvkové organizace nebo fyzické osoby (dále jen příjemce). Právnické osoby jako příjemci daru podle odstavce 4 musí být založeny, zřízeny nebo registrovány v České republice nebo musí mít souhlas ministerstva k jeho převodu do zahraničí, při zachování všech podmínek tohoto zákona. 8. V darovací smlouvě podle odst. 5 se musí strany dohodnout na konkrétním účelu použití daru, který musí být v souladu s ustanovením odst. 4, na závazku příjemce předkládat doklady o jeho užití orgánům státního dozoru a poskytovateli darů, dále na způsobu rozsahu, místě a času zveřejnění jeho přijetí. Bez tohoto ustanovení se stává smlouva neplatnou. Tato smlouva může být kdykoliv v průběhu provozování loterie nebo jiné podobné hry měněna. Každá takováto změna podléhá schválení orgánu státního dozoru. V případě porušení dohodnutého způsobu, místa a času zveřejnění, je příjemce odvodu povinen tyto prostředky vrátit provozovateli. 9. Dar podle odst. 4 nesmí provozovatel poskytnout právnické osobě, jejímž je akcionářem, společníkem či členem je akcionář provozovatele, nebo je-li členem jejího statutárního nebo kontrolního orgánu fyzická osoba, která je členem

129

statutárního nebo kontrolního orgánu provozovatele, nebo osoba jim blízká ve smyslu občanského zákoníku, nebo osoba, která je k provozovateli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu. 10. Příjemce daru podle odst. 4 i konečný příjemce jsou povinni předložit orgánu státního dozoru a poskytovateli daru doklady o použití části odvodu do 30 dnů ode dne, kdy byly tyto prostředky v plném rozsahu vyčerpány. Užití daru lze doložit zejména účetním dokladem nebo zápisem v účetních knihách, příp. jejich kopiemi nebo čestným prohlášením o užití daru. 11. Příjemce daru je povinen přijaté prostředky zcela použít nejpozději do 1 roku po jejich obdržení. při nedodržení této lhůty je povinen prostředky vrátit poskytovateli daru. Dar nepoužitý ve stanovené lhůtě k dohodnutému účelu vrátí příjemce daru bez zbytečného odkladu poskytovateli daru. O takto vrácené prostředky se provozovateli loterie a jiné podobné hry zvýší odvod v příslušném období, v němž mu byly tyto prostředky z daru vráceny. 12. Provozovatel loterie a jiné podobné hry je povinen údaje o použití daru podle odst. 4 nahlášené příjemcem odvodu předložit povolujícímu orgánu a příslušnému finančnímu úřadu nejdéle do 30 dnů od jejich obdržení od příjemce. Ministerstvo, povolující orgán a příslušný finanční úřad jsou oprávněny provést u příjemce daru nebo u konečného příjemce kontrolu použití daru do 5 let po předložení informace podle věty první. Finanční úřad informuje o výsledku kontroly orgán státního dozoru a provozovatele. Provozovatel je dále povinen oznámit orgánu státního dozoru a příslušnému finančnímu úřadu nesplnění povinnosti příjemce v souvislosti s přijetím darů podle odst. 10, nejdéle do jednoho měsíce poté, co se o nesplnění této povinnosti dozvěděl. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Poslední přihlášený do podrobné rozpravy je pan místopředseda Škromach. Upozorňuji, že jeho pozměňovací návrhy nemáte zatím v písemné podobě, ale po dohodě s Organizačním výborem je možné, aby je teď načetl, a během přestávky budou vytištěny a vám rozdány. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní senátorky, páni senátoři, jeden jste tedy dostali, ten máte – a ten druhý jenom opravíme. A bude to návrh podmíněný. Dovolil bych si podat pozměňovací návrh k návrhu všech tří výborů, protože předpokládám, že jsou stejné, ale budu vycházet z VHZD, a sice v části B odst. 3 – v čl. II body 1 a 8 se vypouštějí. 4. V čl. II bod 5 se vypouští. 5. V čl. VI se body 4, 5, 6, 12, 13 a 15 se vypouštějí. 6. V čl. VI bod 17 se vypouští. 7. V čl. XVI bod 1 se vypouští. 8. V čl. XX se body 1, 5 a 12 vypouští. 9. V čl. XX se body 2, 3, 5, 6, 7 a 12 se vypouští. 10. V čl. XX se body 3, 5, 9 a 11 se vypouští. 11. V čl. XX body 4, 5 a 10 se vypouští. 12. V čl. XXI se body 23, 41 a 42 se vypouští. 13. V čl. XXI se body 41 a 42 vypouští. 14. V čl. XXII se body 2 a 3 vypouští. 15. V čl. XXII se body 4 a 5 vypouští. 16. V čl. XXVI se body 1 a 4 vypouští. 17. V čl. XXVI se body 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9 a 14 se vypouští. 18. V čl. XXVI se body 5, 7, 11, 12, 13, 14, 15 se vypouští. 19. V čl. XXVI se body 6, 7, 12 a 15 vypouští. 20. V čl. XCV číslovka 2013 tam zůstává, tam se nic nemění… A pokud by tento návrh změny neprošel, pak – jak už jsem signalizoval, chci navrhnout změnu, která se týká úrazového pojištění, je to dílčí změna. Pokud by tento návrh neprošel, pak navrhuji pozměňovací návrh, který jste obdrželi písemně. Ten by zněl:

130

1. V části první v čl. I bodu 155 v § 39c odst. 2 v písm. c) na konci čárku nahradit tečkou a písm. d) vypustit. 2. V části první v čl. I bodu 155 v § 39i odst. 1 písm. c) vypustit a písm. d) označit jako písm. c). 3. Část patnáctou vypustit. Dosavadní části šestnáctou až sedmdesátou čtvrtou označit jako části patnáctou až sedmdesátou třetí a dosavadní čl. XXV až XCI označit jako čl. XXIV až XCIV, 4. V dosavadní části dvacáté v čl. XXXI (nově část devatenáctá a čl. XXX) v bodu 3 vypustit slova "pohledávky pojistného na úrazové pojištění". 5. V dosavadní části dvacáté v čl. XXXI (nově část devatenáctá a čl. XXX) v bodu 4 vypustit slova "pojistné na úrazové pojištění". 6. V dosavadní části dvacáté v čl. XXXI (nově část devatenáctá a čl. XXX) v bodech 5 a 7 vypustit slova "pojistného na úrazové pojištění". 7. V dosavadní části čtyřicáté páté v čl. LXII (nově část čtyřicátá čtvrtá a čl. LXI) v bodu 1 vypustit slova "a pojistné na úrazové pojištění včetně penále". 8. V dosavadní části sedmdesáté v čl. VC (nově část šedesátá devátá a čl. LXXXIX) v bodu 1 vypustit slova "pojistné na úrazové pojištění". 9. V dosavadní části sedmdesáté čtvrté v čl. XCV (nově část sedmdesátá třetí a čl. XCIV) slova "čl. LXIII, čl. LXXVII bodu 4 a čl. LXXVIII" nahradit slovy "čl. LXII, čl. LXXVI bodu 4 a čl. LXXVII" a slova "čl. XXVII bodu 31, 50 a 51 a čl. XXVIII" nahradit slovy "čl. XXVI bodu 31, 50 a 51 a čl. XXVII. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Palečková: Děkuji,

pane místopředsedo. Nyní jsou přihlášeni předsedové klubu ODS a TOP 09. Já se zeptám, jestli – přednost má paní senátorka Paukrtová – a já se zeptám, jestli ještě to je k podrobné rozpravě, nebo jestli ji mohou ukončit. Senátorka Soňa Paukrtová: Je to faktická k podrobné rozpravě. Takže já

konstatuji, že ač pan místopředseda Škromach, že jsme dostali pozměňovací návrhy, nebo respektive budou, tak já konstatuji, že celá řada z nás takový pozměňovací návrh nemá. Tak nevím, jestli to je třeba chyba distribuce, ale prosím, abychom ten návrh zákona, pokud bude přestávka, dostali – tedy pozměňovací návrh. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Ano, dobře, takže já v tuto

chvíli podrobnou rozpravu končím a prosím předsedu – pan ministr může vystoupit kdykoliv. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já se moc omlouvám, protože pak už budu jenom říkat – doporučuji nebo nedoporučuji, měl jsem pocit, že pan předseda klubu si chce říci o přestávku, tak jsem přece jenom vystoupil, požádal o vystoupení, abych mohl poněkud šířeji okomentovat pozměňovací návrhy, které padly teď. Dovolím si velmi stručně. Ano, podporuji návrh pana senátora Oberfalzera. V obou případech, jak u kurzových sázek, tak u číselných loterií za prvé nejde o nějak velké částky, znovu opakuji z těch zhruba 8,3 miliardy je 6,7 hrací automaty a videoterminály a všechno ostatní je ten zbytek, takže se tady bavíme o stamiliónech a riziko úniku do šedé ekonomiky a do v České republice neregistrovaných firem na internetu je významné, takže jsem si jist, že tuto změnu by schválila i Poslanecká sněmovna. A myslím že méně, je v tomto případě více. Ve stejném duchu je i pozměňovací návrh pana senátora Jílka, ale ten je užší. Bude-li přijat pan senátor Oberfalzer, což doporučuji a předpokládám, že pan senátor sám jako zpravodaj ho označí za nehlasovatelný. Mimořádně důležitý návrh, o který

131

chci poprosit je návrh paní senátorky Paukrtové. Vzhledem k tomu, že už je po Mikuláši, tak prostě nelze vyloučit, že by vylétla do vzduchu Poslanecká sněmovna anebo pan prezident se rozhodl z nějakého důvodu nepodepsat, že nestihneme účinnost 1. 1. 2012 a potom si spolu s paní senátorkou, skutečně ty nejlepší mozky z daňového řádu i správního soudnictví lámaly hlavu jak to udělat, aby i tehdy, když i tehdy, když by účinnost nebyla k 1. 1., ale 15 dní po vyhlášení, tedy v takovém případě by nastalo, aby aspoň potom po zbytek času nebylo možné uniknout od placení loterijní daně. Toto riziko eliminuje návrh paní poslankyně Paukrtové, a proto se za něj přimlouvám. Zásadně nemohu souhlasit s návrhem pana senátora Drymla, a protože ten vrací zpátky tu filozofii, – pardon omlouvám se, pana senátora Eyberta – omlouvám se tedy především panu senátorovi Eybertovi – pana senátora Eyberta, neboť ten vrací zpátky tu filozofii, že rozhodují loterijníci, nikoliv demokraticky zvolená zastupitelstva zhruba ve třetině prostředků. Návrh pana senátora Škromacha, byť rozhodnete-li, znamená, že žádné zdanění hazardu nebude, jen smrt, beznaděj, tma a snad jen duch boží vznášející se nad vodami. Děkuj. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře. A

teď tedy předseda ... Senátor Richard Svoboda: Paní předsedající, milé dámy a pánové. Já

bych chtěl pro klub ODS požádat o patnáctiminutovou přestávku. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, a já upozorňuji, že

podrobná rozprava byla ukončena. (Jednání přerušeno v 17.15 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 17.30 hodin) Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Vážené kolegyně, vážení kolegové, posaďte se, prosím, na svá místa a upozorňuji, že jsem všechny odhlásila, takže kdo se chce zúčastnit hlasování, vytáhněte a znovu zasuňte svoji kartu do hlasovacího zařízení. Podrobná rozprava byla ukončená a já se zeptám v tuto chvíli pana navrhovatele, který vystoupil v jejím závěru, jestli ještě má něco, co by chtěl dodat. Ne. Takže v tuto chvíli se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Paukrtová. Nechce. Zpravodaj výboru pro územní rozvoj, atd. pan senátor Vícha také ne, takže teď má slovo garanční zpravodaj, a to je pan senátor Jílek, který ještě dolaďuje. Vzhledem k tomu, že pozměňovacích návrhů bylo více, tak je potřeba seřadit je tak, abychom všichni věděli, o čem hlasujeme. Prosím, pane senátora. Senátor Adolf Jílek: Děkuji. Je to trochu složitější hlasování, protože tady

máme – všechny návrhy jsou k pozměňovacímu návrhu zákona, který tady máme, to znamená začnu nejdřív od návrhu paní Paukrtové, který je na přechodné období.Ano, úprava – přechodné období. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pane navrhovateli, vaše

stanovisko jsem zaznamenala kladné. 132

Senátor Adolf Jílek: Velmi kladné. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Palečková: Velmi

kladné. Pan garanční zpravodaj – také. Takže zahajuji hlasování. V sále je aktuálně přítomno a přihlášeno 60 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 62, proti nula. Tento návrh byl přijat. Prosím další. Senátor Adolf Jílek: Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh Jiřího Oberfalzera, který mění 20 na 15 u dvou položek, a to je u číselných loterií a kurzových sázek. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pan navrhovatel souhlasí,

garanční zpravodaj také, takže zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 31 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 15, proti bylo 29. Tento návrh nebyl přijat. Senátor Adolf Jílek: V tom případě je hlasovatelný můj pozměňovací návrh,

kde je 15 % jenom pro odvody z kurzových sázek. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pan navrhuje doporučuje, garanční zpravodaj také, takže já zahajuji toto hlasování. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu zákona nechť stiskne tlačítko ANO, kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování pořadové číslo 32 z 65 přítomných při kvoru 33 se pro vyslovilo 18, proti bylo 26. Ani tento návrh nebyl přijat. Prosím další. Senátor Adolf Jílek: Další je pozměňovací návrh senátora Eyberta, který vlastně tady bude hlasován vcelku, i když by mohl být na dvě části, ale já navrhuji vcelku, dává tam těch 30 % pro loterijní společnosti, ale má jednu zásadní vadu, chybí tam jakékoliv sankce při neplnění povinností těchto společností. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Palečková: Ano,

pan zpravodaj zároveň vyjádřil svůj názor, pan navrhovatel? (Ministr Kalousek: Zásadní nesouhlas.) Nesouhlasí, takže můžeme hlasovat. Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 33 ze 66 přítomných při kvoru 34 se pro vyslovilo 6, proti bylo 41. Tento návrh také nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Senátor Adolf Jílek: Další návrh pozměňovací je návrh Zdeňka Škromacha,

kterým je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru, a to je to vykostění celého zákona kromě loterijní části, má to jednu nevýhodu, že tady se loterijní odvody stávají daní, vrazí se do poplatků.

133

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Názor? (Senátor Jílek: Nesouhlasím.) Názor navrhovatele. (Ministr Kalousek: Mírně hystericky nesouhlasí. – Pobavení v sále.) Názor garančního zpravodaje, pane senátore. (Nesouhlas.) Nesouhlas. Pouštím hlasování. Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. (Smích v sále.) A bylo to hlasování pořadové číslo 34 ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 se pro vyslovili 3, proti bylo 39. Návrh nebyl přijat. Senátor Adolf Jílek: Další pozměňovací návrh senátora Škromacha je hlasovatelný pouze pokud neprojde výborový pozměňovací návrh, který máme v tiscích 241 až 243, takže budeme nejdříve hlasovat o pozměňovacích návrzích, které jsou v těchto tiscích. Doporučuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pan navrhovatel také,

pravděpodobně. (Ano.) Takže můžeme spustit hlasování. Kdo je pro přijetí výborových pozměňovacích návrhů, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Bylo to hlasování pořadové č. 35. Z 66 přítomných při kvoru 34 se pro vyslovilo 64, proti jeden. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Senátor Adolf Jílek: Podle mého názoru další pozměňovací návrh Zdeňka Škromacha vcelku už není hlasovatelný. Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy a můžeme nechat hlasovat o celkovém usnesení a o pověření senátorů odůvodnit usnesení v Poslanecké sněmovně. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Přistoupíme tedy k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování pořadové č. 36 ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 se pro vyslovilo 64, proti byl jeden. A návrh byl přijat. A nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi PS. Navrhuji, aby jimi byli senátor Vítězslav Jonáš a senátorka Soňa Paukrtová. Místo pana senátora Jonáše je návrh na pana senátora Jílka. Paní senátorka Paukrtová souhlasí? Senátorka Soňa Paukrtová: Po nedávných zkušenostech z jednání PS navrhuji, abychom tentokrát schválili tři senátory, kteří nás zastoupí, takže navrhuji ještě Petra Víchu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Předpokládám, že je to

možné. Přistoupíme tedy k hlasování o pověření. Byl podán návrh pověřit senátory Jílka, Paukrtovou a Víchu odůvodněním usnesením Senátu na schůzi PS. Aktuálně je nás přítomno 64, kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto pověřením, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

134

Hlasování pořadové číslo 37 skončilo. Ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 60, proti nikdo. Návrh byl přijat. O slovo se přihlásil pan ministr Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, já lehce dojat

předstupuji před mikrofon, abych vám řekl, a odkládám přitom svůj obvyklý nevhodný smysl pro humor a sarkasmus, jak velice si vážím vašeho dnešního přístupu a vaší práce. Já si dobře uvědomuji, že pro levou část politického spektra jsou parametry zákonů, které se mění v zákoně o jednotném inkasním místu obtížně představitelné a obtížně přijatelné a že za normální situace byste hlasovali pro zamítnutí. A že jste dnes to "překousli", proto, abyste zlepšili kulturu výběru v loterijním průmyslu, abyste přispěli k něčemu, co prostě bude lepší. A vy jste to udělali a já si toho za ministerstvo financí i za vládu nesmírně vážím. Chci vám za to poděkovat. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkujeme, pane ministře. A projednávání tohoto návrhu zákona tímto skončilo. Děkuji i všem zpravodajům a před dalším bodem požádám o vystřídání v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá předseda Senátu Milan Štěch.)

Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Dalším bodem je

15. Návrh zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek (senátní tisk č. 232) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 232. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás s návrhem zákona seznámil. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, jenom velmi stručně. Je to dohoda o mezinárodní pomoci. Pokud má kterákoliv daňová správa daňovou pohledávku vůči subjektu, který dlí na jiném území státu, než na tom, kde ta daňová správa operuje, tak na základě této dohody můžeme my pomoci sousedům, sousedé nám. Je to za účelem lepšího, efektivnějšího výběru daní a dohánění pohledávek. Dovolím si poprosit o schválení. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 232/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 232/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím pana senátora, aby se ujal slova.

135

Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře. Náš výbor projednal tento senátní tisk dne 30. listopadu 2011. Již před tímto projednáním jsme vyvolali jednání mezi legislativci Senátu a legislativci ministerstva financí a legislativně-technické chyby jsme díky tomuto jednání vyčistili. A proto náš výbor navrhuje dvě stránky pozměňovacích návrhů, které podle mého názoru nebo podle neoficiálního názoru jsou akceptovatelné. Je to legislativně-technické vyčištění tohoto zákona. S těmito pozměňovacími návrhy jsme návrh jednohlasně doporučili ke schválení a já je také doporučuji. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil funkci zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru. Ano, pan senátor Nenutil bude hovořit. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, zůstal bych normálně u konstatování, že platí usnesení ústavně-právního výboru, jež vám bylo rozdáno, ale před mikrofon jsem předstoupil z toho důvodu, abych poděkoval součinnosti legislativy ministerstva financí s legislativou Senátu, díky jejichž rozumu došlo vůbec k tomuto pozměňovacímu návrhu, jak tu můj předřečník avizoval. Konstatuji tedy, že ústavně-právní výbor doporučil vrátit tento návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňujícím návrhem. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane kolego. Ptám se, zda

někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. A proto otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, paní

senátorky, páni senátoři, chtěl bych se pana ministra zeptat. Tento zákon nabývá účinnosti od 1. ledna 2012. Zlepší se tím vymahatelnost těch peněz, které leží na švýcarských fondech a které pravděpodobně nebyly řádně zdaněny v České republice? Předseda Senátu Milan Štěch: Tak, byl tady dotaz. Kdo další se hlásí do

rozpravy? Nikdo se nehlásí, ale přece jen, v rámci rozpravy se hlásí pan ministr Kalousek, prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Abych nebyl obviněn, že zneužívám závěrečného slova bez možnosti repliky. Ne, tento zákon to nijak neovlivní. Pokud získáme nebo nezískáme nějaké prostředky z těch 12 miliard, které jsou zablokovány na účtech Švýcarské federace, o tom rozhodne švýcarský trestní zákoník, švýcarský trestní řád a definitivně švýcarský soud. Já jsem již podal žádost o připojení k trestnímu stíhání jako civilní strana poškozená, na základě podkladů, které jsem tedy již konečně obdržel od Vrchního státního zastupitelství. A vzhledem k tomu, že tady stále neevidujeme žádnou daňovou pohledávku, tak nemůžeme ani postupovat podle této právní normy. Postupujeme podle jiné právní normy. Nerad bych, aby vznikl pocit, že ve Švýcarsku leží 12 mld. Kč s visačkou Česká republika – Kalousek, stačí si "šáhnout" a máme to.

136

Je tam zablokovaných 12 mld. Kč, o kterých má švýcarská prokuratura podezření, že vznikly z praní špinavých peněz. Nicméně je potřeba ještě dokázat ten zdrojový skutek, jak vznikly ty peníze, které se na účtech pohybovaly způsobem, kterým se většinou špinavé peníze pohybují. A bude to ještě běh na dlouhou trať. A zda bude skutečně zdrojový skutek prokázán, zda Česká republika bude označena za poškozenou a zda prokážeme nějakou výši škody, o tom nerozhodne ani Karolína Peake, ani časopis Respekt, ale švýcarský soud. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Ještě pan senátor Vladimír Dryml, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně

a kolegové. Já jsem se chtěl zeptat pana ministra: Pane ministře, odkud si myslíte, že je původ těch peněz? Podle vyjadřování švýcarské prokuratury i jiných jsou to ty zdrojové peníze z ČR. A pokud jsou z ČR a byly vyvedeny – a jakým způsobem, to už nechám stranou – ale zdroj byl tady v ČR. A já se ptám: Ministerstvo financí šetřilo, pokud ty peníze šly z ČR, byly to peníze zdaněné nebo nezdaněné? A jak se to objevilo v účetnictví těch firem, které to vyvedly? Jestli si rozumíme, ano? Jestli ty peníze přišly ze zahraničí do celého toho koloběhu, anebo jestli ty peníze se vytáhly z České republiky, a pak by bylo logické, že by měly být určitým způsobem zdaněny, ať už v rámci akciových společností nebo čehokoliv jiného. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Prosím, pan ministr. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já rád zodpovím. Co já si myslím,

to není vůbec důležité. Toto je prostě normální standardní trestní řízení podle trestního řádu Švýcarské konfederace. Švýcarská prokuratura se domnívá, že s určitými zdroji těchto peněz – a zpracovala na to obžalobu - bylo nakládáno jako se špinavými penězi pocházejícími z ČR, ale tím není řečeno, že od českého státu, a to je prostě trestní řízení, při kterém někdo musí něco rozsoudit, a to je švýcarský soud. Ujišťuji vás, že ministerstvo financí učiní vše, aby hájilo zájmy ČR a jeho majetkové zájmy. Znovu říkám, nepochybuji o tom, že budeme připojeni k trestnímu řízení jako civilní strana poškozená, ale zda švýcarská prokuratura obhájí svoji obžalobu před švýcarským soudem, to já tedy fakt nevím ... Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pořád je otevřena obecná rozprava. Kdo se hlásí do rozpravy obecné? Nikdo, takže uzavírám rozpravu a táži se, zda si přeje vystoupit pan navrhovatel? Asi už ne. Zpravodaj ústavně-právního výboru také nechce vystoupit. A ani garanční zpravodaj necítí potřebu se vyjadřovat. V průběhu rozpravy nezazněl a ani v usneseních výborů, které projednávaly tento tisk, není návrh ani schválit, ani návrh zákona zamítnout. Z toho důvodu přistoupíme k otevření podrobné rozpravy. Pan garanční zpravodaj se hlásí, jak vidím. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Pane předsedající, pane ministře, jak jsem avizoval, v usneseních obou výborů byly přijaty stejné pozměňovací návrhy, které tím, že jsou součástí usnesení, nemusím číst. A navrhuji, abyste nechal hlasovat.

137

Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, připravte se, abyste nás provedl hlasováním. A já se nyní táži navrhovatele, zda se chce vyjádřit k navrženým pozměňovacím návrhům? Pan ministr se všemi předloženými pozměňovacími návrhy souhlasí. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže podrobnou rozpravu končím. Pane garanční zpravodaji, sdělte nám, jak budeme hlasovat. Senátor Tomáš Jirsa: Vzhledem k tomu, že byl předložen úplně stejný

pozměňovací návrh oběma výbory, navrhuji hlasovat en bloc o tomto pozměňovacím návrhu, který máte před sebou předložen v usneseních obou výborů. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Táži se, zda jsou nějaké námitky

proti tomuto postupu? Nejsou. Opakuji, že pan ministr s návrhem souhlasí, garanční zpravodaj také souhlasí. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování pořadové č. 38 registrováno 57 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a budeme hlasovat o vrácení návrhu PS, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování pořadové č. 39 registrováno 57 senátorek a senátorů, kvorum 29, pro návrh 50, proti nikdo. Návrh byl schválen. Tím jsme návrh vrátili Poslanecké sněmovně. A nyní rozhodneme v souladu s článkem 65 našeho usnesení z 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří usnesení Senátu v Poslanecké sněmovně odůvodní. Je navrženo, aby jimi byli senátor Tomáš Jirsa a senátor Miroslav Nenutil. (Senátor Jirsa nesouhlasí.)Pane senátore, vy nesouhlasíte? Senátor Tomáš Jirsa: Pane předsedající, vzhledem k tomu, že se jedná opravdu pouze o technickou úpravu, politicky naprosto neutrální, bych navrhoval, aby naše usnesení obhajovali v PS senátoři, kteří tam už budou k jinému zákonu. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak navrhněte, prosím! Senátor Tomáš Jirsa: Předtím jsme navrhli kolegyni Paukrtovou, jestli bych

ji tedy mohl požádat, protože už v PS bude, jestli by byla tak laskavá, já jí koupím kytku a bonboniéru. (Oživení v sále.) Předseda Senátu Milan Štěch: Paní senátorko, přijímáte tento "úplatek"? Říká, že úplatná není, ale přijímá. Bude to tedy senátorka Soňa Paukrtová a senátor Miroslav Nenutil. (Senátor Nenutil souhlasí.) Jsou nějaké námitky či jiné návrhy? Nejsou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování pořadové č. 40 registrováno 55, kvorum 28, pro návrh 48, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli i zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je

138

16. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Návrh na přijetí změny Dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj vyplývající z Rezoluce Sboru guvernérů IBRD č. 596 a s přijetím změn Dohody o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky vyplývající z Rezoluce Rady správců MIGA č. 86 (senátní tisk č. 168) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 168 a uvede jej opět pan ministr Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, Česká republika je účastna svým podílem v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj a IBRD podílem 0,4 %. Dlouhodobě rozvojové země, které měly pocit, že jsou diskriminovány svým nízkým hlasovacím podílem, usilovaly o zvýšení své pozice, což po několikaleté diskusi, hektolitrech vypitých káv a vzletných projevech se podařilo v roce 2009 uzavřít Rezolucí Sboru guvernérů, kdy jejich podíl 42,6 % stoupl o celé 1,4 %, takže teď mají rozvojové země podíl 44 % dohromady. Pro ČR tato změna počítání hlasů znamená "dramatické" zvýšení našeho podílu a váhy hlasů z celkem 0,4 % na 0,41 %. Zesílili jsme, ovšem bez jakýchkoliv dopadů na státní rozpočet. A protože tato dohoda má charakter prezidentské mezinárodní smlouvy, je nezbytné ji ratifikovat i v obou komorách Parlamentu ČR, a já o váš souhlas prosím. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 168/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 168/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Veronika Vrecionová: Dobrý večer, pane předsedo, kolegyně a kolegové, pane ministře. Já si dovolím vám nyní přednést společnou zpravodajskou zprávu, jak mě kolega požádal, jak výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tak i výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Vzhledem k tomu, že obě výborová usnesení jsou stejná, dovolím si přečíst doporučení: Oba výbory doporučují Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj vyplývající z Rezoluce Sboru guvernérů IBRD č. 596 a s přijetím změn Dohody o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky vyplývající z Rezoluce Rady správců MIGA č. 86. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Byla to společná správa výborů,

takže další zpravodaj vystupovat nebude. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel se vyjádřit nechce, paní senátorka jako zpravodajka také ne. V usneseních výborů je pouze jeden návrh, a to je návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací.

139

Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu dát souhlas k ratifikaci. Návrh zní: Senát dává souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj vyplývající z Rezoluce Sboru guvernérů IBRD č. 596 a změn Dohody o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky vyplývající z Rezoluce Rady správců MIGA č. 86. V sále je aktuálně přítomno 53 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 27. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. V hlasování pořadové č. 41 registrováno 53, kvorum 27, pro návrh 43, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli i zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu. Nyní projednáme bod, kterým je 17. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 13. června 2011 (senátní tisk č. 170) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 170 a opět jej uvede pan ministr financí Kalousek. Máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, na následující tři body jsem docela pyšný, protože jsou to tři případy z celkem šesti, kdy se podařilo uzavřít dohodu s tzv. Tax Paradise, tedy daňovými ráji, což jsou pochopitelně noční můry každé daňové správy, neboť daňové ráje neposkytují nezbytné informace v rámci mezinárodní spolupráce daňovým správám o rezidentech, kteří jsou na jejich území. Usilovnou diplomatickou aktivitou se nám podařilo zatím prolomit šest těchto případů, z nichž tři – Britské Panenské ostrovy, Jersey a Bermudy – máte nyní ke schválení. Jejich obsah je prostý – obě strany se zavazují, že si budou navzájem "práskat" na své daňové rezidenty, aby pomohly doměřit uniklé daně a vymáhat tyto daně, popř. rezidenty trestně stíhat, což je pochopitelně blahodárné pro daňového poplatníka. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 170/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 170/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák. Žádám pana senátora, aby se ujal slova. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane předsedo, kolegyně, kolegové, pane ministře, jak říkal pan ministr, je to první ze šesti těchto dohod. Určitě je to úspěch. Ratifikace této dohody je ve prospěch především České republiky. Já tady nemám napsáno, že státy na sebe budou práskat informace, ale že budeme získávat

140

informace, zda příjem či majetek českých daňových subjektů byl řádně zdaněn. Tato dohoda je opravdu pro nás výhodná. Dohoda se vztahuje na všechny hlavní daně a daně z nemovitostí a je zpracována podle vzorového návrhu směrnice, která byla přijata v roce 2010. Náš výbor se zabýval senátním tiskem č. 170. Výbor 5. května: 1. Jednomyslně doporučil Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s tímto senátním tiskem. 2. Určil mne zpravodajem. 3. Pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste

se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, prosím, pane senátore. Senátor Jaroslav Sykáček: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a

pánové, VZVOB přijal k projednávanému tisku následující usnesení: 1. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody. 2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. To je vše, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu.

Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, senátorky, senátoři, je to opravdu "majstrštyk", co se podařil panu ministrovi. Je skutečně potřeba mu v tomto případě poděkovat, i když chválou se má šetřit. Chtěl jsem se zeptat, jestli podle čl. 5, protože dohoda vstoupí v platnost už příští rok, jestli má připraveno žádost o podání informací v souvislosti s problémy kolem karty Opencard; toho, co se děje na Pražské radnici i toho, že některé finanční toky šly právě přes daňové ráje, především přes Panenské ostrovy. Děkuji za odpověď. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji za vaše vystoupení. Kdo další se

hlásí do diskuse? Nikdo se nehlásí, takže diskusi končím. Pan předkladatel se ujímá slova. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Asi je namístě odpovědět, ve vší úctě, pane senátore – ta otázka je asi stejně relevantní, jako kdybyste se ptal ministra vnitra, zda zahájí nebo nezahájí trestní stíhání či šetření v té či oné věci. Finanční správa je samozřejmě nezávislá. Ministr financí má nad ní politickou kontrolu, ale musí dbát toho, aby ji neúkoloval, co se týče operativy. Mým úkolem je vytvářet jí prostředí pro to, aby mohla pracovat. Jejím úkolem je potom pracovat nezávisle podle platných právních norem ČR. Já nenařídím daňové správě, aby zahájila to či ono.

141

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji za odpověď a za závěrečné slovo. Táži se zpravodaje garančního, pana senátora Josefa Řiháka, zda si přeje vystoupit. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že nezazněly jiné návrhy, než návrh – dává souhlas k ratifikaci, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou ČR a vládou Britských Panenských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 13. června 2011. V sále je aktuálně přítomno 48 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 42. Registrováno 48, kvorum 25. Pro návrh 40, proti nikdo. Děkuji navrhovateli a děkuji i zpravodajům. Projednávání tohoto bodu je ukončeno. Dalším bodem je

18. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 12. července 2011 (senátní tisk č. 175) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 175. Opět se ujme slova a předloží nám jej pan ministr Miroslav Kalousek, prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, řekl jsem, že následují tři po sobě velmi podobné body, jejichž účelem není – jak řekl správně pan senátor Řihák – "práskání", ale výměna informací mezi daňovými správami. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Návrh projednal VZVOB. Tento

výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 175/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 175/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vláda ČR vyslovila souhlas se sjednáním Dohody mezi vládou ČR a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, na základě usnesení vlády ze dne 22. června 2011. Text dohody byl sjednán na podkladě vzorové směrnice pro vyjednávání dohod o výměně informací v daňových záležitostech a vzorové dohodě o výměně informací. Gestorem dohody je MF. Abych to zkrátil – uzavření a provádění dohody nebude mít přímý dopad na státní rozpočet. Uzavření dohody v zájmu ČR, a to vzhledem k významnému přínosu spočívajícímu v získání dalšího účinného nástroje pro daňovou správu, na jehož základě je možné obdržet informace potřebné pro účely správy daní i jurisdikce, s kterou mezinárodní smlouva umožňující takovou výměnu informací dosud nebyla uzavřena. Závěrem je třeba zdůraznit skutečnost, že účinná mezinárodní spolupráce

142

při správě daní se v globalizované ekonomice ukazuje jako nezbytnost pro řádné fungování daňového systému v každém jednotlivém státu. VHZD na svém zasedání dne 5. října 2011 doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou ČR a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 22. července 2011. Všechno. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové,

VZVOB přijal k senátnímu tisku 175 usnesení, ve znění, že výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody. 2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. To je vše, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo

se hlásí? Pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, senátorky,

senátoři, já jsem nemohl reagovat na to, co řekl v předchozím projednávaném bodě pan ministr, ale, pane ministře, Ministerstvo financí není nezávislý orgán? Ministerstvo financí má podle kompetenčního zákona určité povinnosti a musí hájit i zájem státu! A tady v článku jedna, předtím to bylo také, takové informace zahrnují informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro stanovení, vyměření a výběr těchto daní, vymáhání daňových pohledávek atd. a jsou považovány za důvěrné, to znamená, že se tím neohrožují osoby nebo tyto společnosti, ale pokud vznikne někde nějaké podezření – a z tisku takové informace proběhly a tady jsem vám je i řekl – tak si myslím, že tady by ministerstvo mělo naplnit svoji povinnost a i využít tyto zákony právě k tomu, aby potvrdilo, nebo vyvrátilo některé informace o tom, jestli některé české, ať už právnické, nebo fyzické osoby mají nějaká konta nebo něco jiného, které nepodlehly zdanění. Když se to dělá v ČR, nevím, proč by se to nemohlo dělat v zahraničí. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit. Ano, prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Ještě jsou před námi Bermudy, tak

když tak můžete reagovat v jejich rámci, pane senátore, ale my mluvíme oba dva o něčem jiném. Já se pouze snažím vysvětlit rozdíl mezi ministrem financí a finanční správou, který si v podstatě můžeme představit úplně stejně jako mezi ministrem vnitra a kriminální službou. Ministr vnitra také nenařídí ÚOFK či jak se ty útvary jmenují, aby okamžitě zahájily šetření. Ony samy ze zákona to musí vědět. Nesmí to udělat na politickou objednávku. Já vás ujišťuji, že finanční správa koná, koná velmi 143

dobře a její efektivita se zvyšuje, ale představa, že jí to nařídí ministr na politickou objednávku, nedej bože na základě diskuse v Senátu, kam bychom došli? Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji za odpověď a táži se zpravodaje pana senátora Jiřího Lajtocha, zda si přeje vystoupit. Není tomu tak. Opět máme shodná usnesení z výborů, takže můžeme přistoupit k hlasování, které bude: souhlas k ratifikaci. Hlasujeme o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 12. července 2011. V sále je přítomno 43 senátorek a senátorů, takže kvorum pro přijetí je 22. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 43, registrováno 45, kvorum 23, pro návrh 38, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli, zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Následujícím bodem je

19. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána na Bermudách dne 15. srpna 2011 (senátní tisk č. 176) O úvodní slovo opět žádám pana ministra Miroslava Kalouska. Prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Opět se odkazuji na své

úvodní slovo k předcházejícím bodům, snad jen s dodatečnou informací, že paní premiérka Bermud, která s námi tuto smlouvu podepisovala, paní Paula Cox, je mimořádně šaramantní dáma, která zjevně víc, co dělá, protože je současně také ministryní financí. To je velmi inspirativní! Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 176/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 176/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jaromír Strnad: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se 161. usnesením výboru pro hospodářství zemědělství a dopravu ze 13. schůze konané 5. října 2011. Po úvodním slově zástupce předkladatele Tomáše Zídka, náměstka ministra financí ČR, po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána na Bermudách dne 15. srpna 2011. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mne a určuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

144

Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážený pane předsedo, děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal k senátnímu tisku číslo 176 toto usnesení: Výbor: 1. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody; 2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka; 3. pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A nyní otevírám obecnou

rozpravu. Kdo se hlásí? Nikdo, rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel a pan zpravodaj si nepřejí vystoupit. Ano, je tomu tak, nepřejí si vystoupit. V usneseních výborů je shodný návrh, a to je dát souhlas k ratifikaci. Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána na Bermudách dne 15. srpna 2011. V sále je aktuálně přítomno 43 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 22. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že při hlasování 44 bylo registrováno 44 senátorek a senátorů, kvorum 23, pro návrh 38, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli a zpravodajům. Tento bod končí. Dalším bodem je 20. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. srpna 2011 (senátní tisk č. 196) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 196 a opět ho uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, proces zamezení dvojího zdanění mezi námi a Dánským královstvím se rovněž řídí smlouvou, kterou podepsala Československá socialistická republika s Dánským královstvím v roce 1982. Vzhledem k tomu, že dnešní ekonomické i politické podmínky tehdejším časům již trochu neodpovídají a v optimistické víře, že se ty časy snad už nevrátí, jsme podepsali 25. srpna 2011 dohodu, která odpovídá současným podmínkám. Děkuji.

145

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk 196/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 196/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, výbor

pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal dohodu tak, jak přednesl pan ministr, a přijal k němu usnesení: jednoznačně schválit. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Posaďte se ke

stolku zpravodajů a plňte úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, je tomu tak. Prosím. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, výbor

pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal k senátnímu tisku číslo 196 usnesení ve znění: Výbor: 1. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. srpna 2011; 2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka; 3. pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a nyní otevírám obecnou

rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Pan navrhovatel a pan garanční zpravodaj – přejí si vystoupit? Nepřejí. Pan ministr mě neslyší, ale určitě nechce vystoupit. Takže budeme hlasovat o shodném návrhu, který je z výborů, a to je návrh dát souhlas k ratifikaci. Budeme hlasovat o následujícím usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. srpna 2011. V sále je aktuálně přítomno 46 senátorů a senátorek, potřebný počet pro přijetí je 24. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 45, registrováno 46, kvorum 24, pro návrh 40, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli i zpravodajům. Projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je

146

21. Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (evropský senátní tisk č. N 053/08) Materiál jste obdrželi jako senátní tisk číslo N 053/08 a N 053/08/01. Prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, v březnu 2008 ještě nebylo po krizi vidu, ani slechu, jeli jsme několik let na pěti šestiprocentní HDP, takže Evropská rada neměla příliš mnoho jiného na práci, než starat se o klimatické změny, takže v březnu 2008 přijala závěry o zásadním boji s únikem uhlíkových plynů, na jejichž základě tedy Evropská komise předložila revizi směrnice, kde navrhuje dva základní fiskální regulační instrumenty pro úniky uhlíkových plynů, a to je trh s emisními povolenkami a zdanění energetických produktů, které by bylo dvousložkové. Jednak zvlášť by byla zdaněna složka tepelné energetické účinnosti a zvlášť složka emise CO2. Komise navrhuje, aby byly stanoveny minimální sazby, ale také aby národní sazby byly provázány, to znamená, aby stanovily stejné sazby v přepočtu na gigajoul spalného tepla pro stejný účel použití, a dál legislativní návrh předpokládá automatickou indexaci minimálních sazeb v tříletých a pětiletých obdobích. Pokud se týká základní myšlenky, to znamená restrukturalizace minimálních sazeb na dvě složky – energetický obsah a emise CO2, s tím nemáme žádný problém, s tím souhlasíme. Pokládáme to za efektivní. Už máme problém a nesouhlasíme s provázaností národních sazeb. Jednak to pokládáme za výhradní kompetenci členských států, navíc by to v případě ČR vedlo k velké řadě distorzí a disproporcí. Například spotřební daň z motorové nafty v objemových jednotkách by musela být vyšší než spotřební daň z bezolovnatého benzinu, což je pravý opak, než do kterého nás vždy mačkají zástupci průmyslu a mají pro to celou řadu relevantních argumentů. Také by to mělo značný dopad na zemní plyn, LPG, topné oleje, uhlí a paliva. Rámcovou pozici vlády ČR máte k dispozici. Poslaneckou sněmovnou byla schválena 27. října 2011. Já děkuji oběma dvěma výborům za projednání a dovoluji si doporučit, aby i Senát tuto pozici schválil. Senátor

Miroslav

Škaloud: Vážené

senátorky, vážení senátoři. Ta podstatná informace zde již padla. Já jen zrekapituluji z mého pohledu. Unie se pokouší zavést nový systém daní z paliv, pohonných hmot a elektřiny, bude to dvojsložkový systém, který bude zahrnovat za prvé emise CO2 ze spotřeby daného produktu a energetický obsah tohoto produktu. Emise budou zpoplatněny sazbou 20 euro za jednu tunu CO2 a energetický obsah bude zatížen sazbou 9,6 euro za gigajoul a elektřina bude podléhat dani 0,15 euro za gigajoul, což je menší než stávající evropská ekologická daň, které elektřina již nyní podléhá. To ale neznamená, že se nebude zvyšovat. Tato směrnice totiž dává jakýsi pevný vzorec minimálních sazeb, které se budou přehodnocovat na evropské úrovni ve 3 až pětiletých intervalech a navíc emisní složka bude podléhat ještě pravidelnému přezkumu. Směrnice také zavádí princip provázanosti, o kterém hovořil ministr financí. Ten spočívá v tom, že členské státy musí zajistit, aby národní sazby daní nejen respektovaly evropské minimální sazby, ale musí také stanovit stejné sazby 147

v gagajoulech pro stejný účel použití, které uvádí v příloze směrnice. Například stejné sazby musí být pro pohony motorů nebo pro výrobu tepla. Česká republika má vyjednánu do roku 2018 výjimku na emisní složku daně, kromě pohonných hmot, tyto výjimky nás chrání do konce přechodného období před výrazným zvýšením cen paliv kromě zemního plynu a kapalného plynu LPG. Zde ceny vzrostou z důsledku uplatnění směrnice poměrně silně. Do budoucna lze očekávat, že průběžné zvyšování této daně v rámci pravidelného přehodnocení a přezkumů a po roce 2023 pomine přechodné období a minimální složky všech daní se promítnou i u nás. Stanovisko ke směrnici vypracoval jak výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na základě podvýboru, dále výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a také náš evropský garanční výbor. Všechna usnesení, resp. usnesení všech výborů akcentují stejné výhrady, například nevýhodnost emisní složky pro státy závislé na fosilních palivech, nesouhlas s povinností provázat národní sazby jednotlivých energetických produktů v rámci jednoho využití, což vnímají jako zásah do fiskální suverenity státu a dále je poukázáno na disproporční nárůst minimálních sazeb především u LPG a zemního plynu. Máte toto usnesení všichni na stole, tak asi je zbytečné ho číst a já vás žádám o schválení, protože je schváleno třemi výbory. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a plnil další úkoly garančního zpravodaje. Tímto tiskem se zabýval také výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Táži se zpravodaje pana senátora Jana Horníka, zda si přeje vystoupit. Pan senátor není přítomen, takže asi nemá zájem vystoupit. Tisk také projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Táži se zpravodaje výboru pana senátora Jiřího Bise. Ano, pan senátor Bis bude nyní hovořit. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedo, já bych rád přečetl aspoň usnesení. Je to 129 usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. K návrhu Směrnice rady, kterou se mění Směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Na základě informace předsedy podvýboru pro energetiku senátora Jiřího Bise a po rozpravě výbor vyjádřil souhlas s 15. usnesením podvýboru pro energetiku pro výše uvedené stanovisko ze dne 22. června 2011 k návrhu směrnice rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů společností o zdanění energetických produktů a elektřiny. Určuje zpravodajem výboru projednání schůze Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU. Snad bych jenom dodal k tomu, že dnešní cena povolenek je 8 euro za tunu emisí. Předseda Senátu Milan Štěch: Já také děkuji a otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel asi nebude chtít vystoupit a nyní prosím garančního zpravodaje, aby nás seznámil, o čem budeme hlasovat. Senátor Miroslav Škaloud: Přečtu celé usnesení – ne? Dobře.

148

Předseda Senátu Milan Štěch: Nemusíte, ale připomeňte nám, o čem

budeme hlasovat. Senátor Miroslav Škaloud: Budeme hlasovat o doporučení vyjádření Senátu k návrhu Směrnice rady, kterým se mění Směrnice o struktuře rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Předseda Senátu Milan Štěch: Která je přílohou č. 1 našeho výboru, ano? Senátor Miroslav Škaloud: Ano. Chci ještě doplnit, že příloha č. 2 je směřována k vládě. Příloha č. 1 je směřována k Evropské komisi. Jsou identická, pouze ta směřovaná k vládě má navíc větu, která říká, že vyzývá vládu, aby usilovala o postupné opatření, atd. Předseda Senátu Milan Štěch: Takže, pane senátore, budeme hlasovat

o obou přílohách. (Ano.) Budeme hlasovat o usnesení tak, jak ho navrhl pan senátor Škaloud. Aktuálně přítomno 46, kvorum pro příjetí 24. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování č. 46 bylo registrováno 47, kvorum 24, pro návrh 40, proti jeden. Návrh byl schválen. Děkuji předkladateli a děkuji i zpravodajům. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Protože je čas 18.48, a před námi je projednávání zákonů, konkrétně návrh zákona o Finanční správě ČR a vzhledem k tomu, že nikdo nenavrhl prodloužení – teď se někdo hlásí, tak prosím. Paní senátorka Božena Sekaninová. Senátorka Božena Sekaninová: Vážený pane předsedo, já dávám návrh, abychom mohli jednat a hlasovat i po 19.00 hodině. A jinak jsem se hlásila. Předseda Senátu Milan Štěch: Já jsem tady na displeji nic takového neviděl, i když vás, paní kolegyně, nemohu nikdy přehlédnout. Procedurální návrh, budeme hlasovat. Byl podán návrh jednat a hlasovat i po 19.00 hodině. Předpokládám, že jste si všichni vědomi, že je to do 21.00 hodin maximálně. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 47, registrováno 46, pro návrh 34, proti jeden. Návrh byl schválen, takže budeme jednat i v následujícím čase. My se vystřídáme.

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Takže budeme pokračovat.

Dalším bodem našeho jednání

149

22. Návrh zákona o Finanční správě České republiky. (senátní tisk č. 236) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 236. Návrh uvede ministr financí Miloslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s tímto návrhem. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dominantní část dnešního odpoledne jsme věnovali zákonům týkajícím se jednotného inkasního místa, jako onoho legislativního pilíře reformy. Toto je institucionální pilíř, je to i druhý krok ze všech těch tří, kterými dojdeme k reformě od instituce jednotného inkasního místa. Toto je zásadní reorganizace ve Finanční správě, kde ze současné obtížně řiditelné a rigidní struktury 199 finančních úřadů, osmi krajských ředitelství a jednoho generálního ředitelství převádíme na dvoustupňové řízení, to znamená už nebudeme mít 199 v zákoně zřízených finančních úřadů, to znamená chceme-li jeden jediný zrušit, tak musíme dělat legislativní změnu. Budeme mít pouze 14 finančních úřadů, všechny ostatní budou územní pracoviště, generální ředitelství, jeden odvolací orgán a v zájmu vyšší efektivity výběru daní bude zřízen specializovaný finanční úřad, který se bude věnovat složitým daňovým přiznáním u objektů s obratem nad 2 mld. korun, protože to dává pramalý smysl a pramalou efektivitu, když standardní místní úřad například dělá daňovou kontrolu a daňové doměrky velkého pojišťovacího úřadu, tak většinou nedopadly špatně, takže v rámci jednotné jurisdikce – nedopadne dobře, pardon – v rámci jednotné jurisdikce a koncentrace odborníků na jedno místo pro specializované případy bude tento specializovaný finanční úřad. Kromě toho, že to je ta cesta, která vede k tomu jednotnému inkasnímu místu, tak to do značné míry řeší i onen problém, který dobře znáte ze svých území, kde daňoví poplatníci prchají z málo obydlených částí do hustě obydlených částí, nejraději do Prahy, protože tam se na ně kontrola dostane jednou za čas a my s tím nemůžeme nic dělat, protože zákon a finanční úřad tam musí zůstat. Tímto opatřením máme šanci za těmi, kteří prchají před kontrolou stěhovat i ty příslušné kapacity manažerským rozhodnutím a tak samozřejmě také zvyšovat efektivitu výběru daní. V Poslanecké sněmovně, ve výborech, byly přece jen výhrady k tomu, aby zřizování územních pracovišť měl v kompetenci pouze generální ředitel finanční správy. A zároveň jistou míru politické kontroly, tak jsme se tak dohodli na tom, že to bude stanoveno vyhláškou ministra, což je ještě únosné pro pružnost rozhodování, jakákoliv vyšší právní norma už by samozřejmě únosná nebyla. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh

projednal ústavně-právní výbor. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 236/2, zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Jiřina Rippelová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 236/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Šilar: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Pane předsedající,

pane ministře. Já bych chtěl doplnit ke zpravodajské zprávě to, co řekl pan ministr, že se jedná o nový zákon. Vysvětlení zde bylo řečeno s tím, že k těm změnám, o kterých tady mluvil, které proběhly v PS, to znamená, to jsou ty úpravy a návrh na vyhlášku. Legislativní problém je v souvislostech, které jsou z našeho pohledu a 150

které zazněly na výboru. Dle důvodové zprávy nebylo provedeno hodnocení dopadů, regulace, tak zvaný RIA, obecně vyžadovaná samotnými legislativními pravidly vlády od 1. listopadu 2007 s odůvodněním, že předložený návrh byl připraven v rámci institucionální reformy daňové správy, na níž byly zahájeny práce před rozhodným datem. Z tohoto diagramu vyplývá, že by měla být zřízena též územní pracoviště odvolacího finančního ředitelství, u kterého se předpokládá celorepubliková působnost a sídlo v Praze. Nicméně zřízení těchto územních pracovišť není v zákoně nikterak zmíněno. V předchozích ustanoveních § 19 odstavce 4 pamatováno na řízení prováděné ministerstvem financí a do dne účinnosti návrhu zákona neskončené, avšak není pamatováno na nedokončená řízení dosavadních finančních ředitelství a finančních úřadů, které se k 1. lednu 2013 zrušují. Je pouze pamatováno na převzetí spisu ale nikoliv v řízení. Z toho lze odvodit, že část působnosti ministerstva financí přejde dnem účinnosti zákona na orgány finanční správy. Děkuji za projednání této zpravodajské zprávy mému kolegovi Adolfu Jílkovi na výboru a chtěl bych vás seznámit se zněním usnesení výboru, že po vysvětlení těchto připomínek výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona, ve znění postoupené Poslaneckou sněmovnou. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Rippelová si přeje vystoupit, prosím, máte slovo. Senátorka Jiřina Rippelová: Kolegyně, kolegové, jak bylo řečeno, ústavně-

právní výbor se neshodl a nepřijal většinové usnesení, kdy byly vzneseny dva návrhy – návrh na schválení i návrh na zamítnutí, nicméně ani jeden ani druhý návrh nezískal potřebnou většinu. Takže z tohoto jednání byl pořízen pouze záznam. Kromě těch legislativních problémů, o kterých tady hovořil pan garanční zpravodaj, jsme se také zajímali o to, kolik to celé bude stát. V důvodové zprávě vzhledem k tomu, že nebyla uskutečňována RIA, s odkazem na to, že tento návrh byl připraven už dávno předtím než RIA byla podle legislativních pravidel vlády povinnou zpracovávat, tak jenom pro vaši představu, jenom informační technologie nás budou stát půl miliardy korun. Dalších 17,5 milionů korun nás bude stát změna cedulek a změna vizitek pracovníků, atd. Úspory se očekávají podle důvodové zprávy ve výši 150 milionů korun, a to především z důvodu optimalizace sítě územních pracovišť, z čehož vyplývá, že s některými z územních pracovišť se nadále nepočítá. Pak důvod, proč jsme se také nedokázali shodnout, bylo i stanovisko Komory daňových poradců. Já vás seznámím jenom se závěrem, který oni považují za důležitý. Komora daňových poradců říká, že návrh zákona dle nich trpí zásadními vadami, neboť směšuje vymezení organizačních složek státu při hospodaření s majetkem a vymezení správního orgánu, a v důsledku této systémové vady zcela nedostatečně definuje správní orgány ve vztahu k předpokládanému výkonu pravomocí ve veřejné správě. Z procesních předpisů většinou vyplývá, k čemu je veřejnoprávní orgán oprávněn, a předkládaný zákon musí řešit otázku, kdo je k tomu oprávněn, jeho územní a věcnou působnost, jakož i sídlo takového orgánu, což zákon neplní. Provázanost procesních předpisů, zde zejména daňového řádu a kompetenčního zákona, je nezbytná. Systém, kdy detašovaná pracoviště v rozsahu kraje, pokud nebude zákonem určeno, jak si rozdělí správu jednotlivých subjektů, či jakým způsobem budou subjekty vyrozumívat o místě, kde vůči nim svoji působnost

151

vykonávají, povede k právní nejistotě. Takže to byly důvody, proč ústavně-právní výbor nepřijal většinové stanovisko. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, a mohu tedy otevřít obecnou rozpravu, do které se hlásí paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Soňa Paukrtová: Já bych si dovolila doplnit zpravodajskou

zprávu o tu druhou část, protože já jsem navrhovala schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a musím konstatovat, že zástupce předkladatele z mého pohledu poměrně vysvětlil všechna ustanovení, která byla vytýkána, podrobně se zabýval zprávou Komory daňových poradců. Informoval nás o tom, že Komora daňových poradců byla jedním z připomínkových míst, a myslím si, že na námitky spolehlivě odpověděl. Pokud se týče výdajů a zisků z rekonstrukce finanční správy, tak já si vůbec nedovedu představit, že by Ministerstvo financí navrhovalo finanční správu ČR tak, aby na to český stát doplatil. Já si myslím, že Ministerstvo financí navrhuje takový zákon, aby se výběr daní zlepšil a zvýšil se. To znamená, že předpokládané úspory z optimalizace se týkají vnitřních, interních záležitostí jednotlivých finančních orgánů, ale nehovoří o tom, jestli se vybere více daní, nebo jestli se výběr daní obecně zlepší, což si myslím, že by mělo být cílem tohoto návrhu. Tak to je důvod, proč jsem navrhovala schválení. Nakonec výbor nepřijal žádné usnesení, protože někteří byli pro schválení, někteří byli proti, někteří se zdrželi. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako

další se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore. Senátor

Vladimír

Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře,

senátorky, senátoři, je to vláda rozpočtové odpovědnosti, tak bych předpokládal, že aspoň orientačně by nám mohli říci, když tady bude ztráta půl miliardy, možná i více, tak jak si to představuje Ministerstvo financí a předkladatel – za jak dlouho se ta půl miliarda, možná 800 milionů, vrátí zpátky, pane ministře? VY jste vláda rozpočtové odpovědnosti. Šetří se všude. A tady vidíme, že máme dávat téměř více než miliardu. Já se ptám, v současném systému nebylo možné zlepšit výběr daní, a proto musí být takový náklad, aby se výběr daní zlepšil? A když se zlepší, tak o kolik? Určitě to máte propočítáno, pane ministře! Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do

rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, jenom krátce

k poznámce, kterou učinil pan ministr s ohledem na to, že se někteří podnikatelé přehlašují do více zalidněných míst, aby na ně méně bylo vidět. Ono to není jenom z důvodu toho, že by všichni podnikatelé byli padouši a chtěli uniknout kontrole, ale bohužel já mám mnoho případů zdokumentovaných ve své senátní kanceláři, kdy tito lidé jsou pronásledováni naprosto lidskou, řekněme velmi slušně, nevyzrálostí některých pracovníků finančních úřadů, kteří s ohledem na určitou závist, maloměšťáckost atd., se dívají na toho, kdo je v zásadě jejich živitel, dívají se na něj jako na člověka, který má podstatně více než oni a naprosto nesprávným, ale to je 152

eufemismus, to, co jsem teď řekl, nesprávným způsobem ho peskují, školí, vychovávají, zkrátka šikanují. Aby se tomu mnozí vyhnuli, tak jdou jinam a říkají: mně nejde o to, aby mně nekontrolovali, ale aby se mnou slušně zacházeli, a to si myslím, že je ještě dlouhá trať, aby se i s takovými lidmi řekněme vedoucí a nadřízení pracovníci nějakým způsobem vypořádali. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Dále

se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, vážené

kolegyně, kolegové, já se chci zeptat na jednu věc, protože v důvodové zprávě vlády se píše, že počet územních pracovišť by se měnit neměl, a zároveň jsem tady slyšel, že by to mohlo být jinak, že by přece jen některá územní pracoviště zaniknout měla, tak se chci zeptat, jaký je plán vlády, resp. Ministerstva financí v této věci, aby nám to pan ministr případně ještě více vysvětlil. A druhá věc, na kterou se chci zeptat, zda se skutečně počítá s tím, nebo jak já jsem aspoň slyšel, že hlavním kritériem hodnocení toho, jak finanční úřady pracují, bude to, kolik vyberou na daních. A protože samozřejmě je určitě dobře, když se snažíme vybrat všechny daně, které mají býti odvedeny, na druhé straně mám zprávy, že v některých případech se zejména finanční úřady soustředí na ty, kteří mají všechno v pořádku, kde se dobře kontroluje, zatímco tam, kde papíry neexistují a kde jsou lidé těžko dohledatelní, tak tam aktivita finančních úřadů zdaleka tak velká není. Čili to je moje druhá otázka. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do

rozpravy se už nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Se závěrečným slovem se hlásí předkladatel, pan ministr Kalousek. Prosím, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pokusím se odpovědět na dotazy. Že to povede k efektivnějšímu výběru daní, není pochyb. Nejsem hochštapler, abych řekl číslo, protože bych ho mohl tvrdit. Kdo nevěří, ať tam běží, ale pevně věříme, že efektivita se zvýší. Jsou pro to všechny předpoklady, abych to uměl stoprocentně kvantifikovat. To neumím. Co je ovšem mnohem důležitější, je to naprosto nezbytný krok k tomuto jednotnému inkasnímu místu. Bez tohoto kroku nelze jednotného inkasního místa dosáhnout a tam už jsou úspory zcela kvantifikovatelné, protože si jenom vezměte, že zhruba 8,5 tisíce lidí se věnuje přímým odvodům ve správě sociálního zabezpečení, několik tisíc lidí ve veřejných zdravotních pojišťovnách a v okamžiku, kdy se to zcentralizuje dohromady, tak to znamená pochopitelně obrovskou úsporu na logistice i mzdových nákladech zhruba o 8 mld. na místě správce daně a studie VŠE, o které upřímně řečeno si myslím, že je velmi optimistická, říká, že 15-18 mld. úspor na straně administrativních nákladů u daňových poplatníků. No dobře, bylo by to krásné, ale i kdyby to byla půlka, tak by to stálo za to! K dotazu pana senátora Vystrčila. Formulace je myšlena, že teď k datu schválení tohoto zákona budeme mít snahu samozřejmě redukovat územní pracoviště v okamžiku, kdy nám to dovolí možnosti ať už možnosti nebytových prostor, nebo personálních kapacit. To ano, to budeme. Prostě malá územní pracoviště nedávají smysl a i daňoví poplatníci přicházejí na to, že větší celek, kde je možnost efektivního zastupování a lepších kapacit, že je pro ně daleko lepším klientským způsobem, než sice malé pracoviště v místě, ale mnohem méně

153

kompetentní. A právě proto, abychom to mohli pružně měnit, tak už to nemůže být petrifikováno v zákoně. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Jiřina Rippelová. Pan ministr chce ještě něco doplnit. Prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Jednu možná velmi důležitou

informaci. Paní senátorka Rippelová tady přesně citovala připomínky Komory daňových poradců, ale prosím pěkně, byly to připomínky, které vznesla Komora daňových poradců v rámci připomínkového řízení v legislativním procesu a všechny byly řádně vypořádány. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Pane zpravodaji

garančního výboru, vyjádříte se k rozpravě? Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Šilar: Jenom krátce. Sdělím, že vystoupila jedna senátorka a

čtyři senátoři, v rozpravě dotazy byly zodpovězeny a nepadl zde žádný jiný návrh, takže mně nezbývá než znovu zopakovat doporučení garančního výboru ke schválení tohoto zákona ve znění postoupeném Sněmovnou. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, děkuji vám, pane

senátore. A budeme hlasovat o návrhu na schválení. (Znělka.) Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 41 senátorek a senátorů, kvorum pro schválení je 21. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V tuto chvíli mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 48 ze 43 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 22 se pro vyslovilo 20, proti byli 2. Návrh nebyl přijat. (Rozpaky v sále.) V tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže podrobnou rozpravu končím. (Rozpaky, jak postupovat dál.) Nebyl podán žádný návrh, takže tím projednávání tohoto bodu končí. Děkuji panu předkladateli i zpravodajům. (MInistr Kalousek se ptá, co se stane se zákonem. Z pléna zaznívá: Vstoupí v platnost uplynutím marné lhůty...) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Promiňte, já jsem teď nevěděl, co

se vlastně stalo. (Neformální debaty kolem řečniště.) Už vím, co se stalo. Pan senátor říkal, že byli všichni v hospodě. (Pobavení.) Vzhledem k tomu, že to vlastně tedy bylo schváleno, jestli to tak mohu chápat, tak si dovoluji požádat o schválení i zákonů souvisejících, protože samozřejmě takováto zásadní změna zasahuje... (Omylem spuštěna znělka.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Já se omlouvám panu

ministrovi, ale to nebylo, abych ho vyhnal od mikrofonu, nýbrž proto, že tlačítko fanfáry, jak už se mi dneska stalo bohužel podruhé, je blízko tlačítka mikrofonu a palec mám nějaký velký. (Pobavení.) Ano, pan předseda Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Aby pan ministr nebyl ve zmatcích, pane ministře, tím, že nebyly podány jiné návrhy, tak prochází marná lhůta, která uplyne 22. prosince, a od té doby zákon de facto může být postoupen dále panu

154

prezidentovi. To znamená, že Senát ho ani neschválil, ani nezamítl. Projde marná lhůta. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Takže pan ministr je spokojen. Dobrá. Takže teď přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a tím je

23. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky (senátní tisk č. 237) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk 237. Návrh uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já vám, pane předsedo, děkuji za

vysvětlení. Tohle jsem fakt neuměl. Co je marná snaha, to zažívám každý den (smích), ale marná lhůta... Děkuji. Vzhledem k tomu, že díky marné lhůtě 22. může být postoupen tento zákon panu prezidentovi, tak si vás dovoluji požádat o schválení zákonů souvisejících, protože samozřejmě takováto zásadní koncepční změna zasahuje do celé řady předloh, ať již v poplatkové a daňové legislativě, či příslušných institucích a logicky to musí být tedy provázáno. Je to logický důsledek provázanosti v našem právním řádu s touto normou. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh

projednal ústavně-právní výbor. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk číslo 237/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Jiřina Rippelová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 237/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Šilar: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane předsedající, myslel jsem, že budu bez práce, protože také se mi zdálo, že zákon nebyl přijat, ale je vidět, že jednací řád je jednací řád. Chtěl bych připomenout to, co zaznělo na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu obecně, že tento doprovodný zákon je k návrhu zcela nového zákona o finanční správě, který byl minulým bodem. V rámci změn provedených Poslaneckou sněmovnou došlo k začlenění nové části obsahující novelu zákona o územních finančních orgánech, ve které se řeší příslušnost specializovaného finančního úřadu pro skupinu plátců podle zákona o DPH. A tento pozměňovací návrh má nabýt účinnosti dne 1. ledna 2012, jinak účinnost návrhu zákona byla posunuta z 1. ledna 2012 na 1. ledna 2013. Připomněl bych dva problémy spojené s legislativou. V části osmé – změna celního zákona. V této části se novelizuje celní zákon s účinností od 1. ledna 2013, ačkoliv v Senátu je zároveň projednáván senátní tisk číslo 239 obsahující též novelu celního zákona, ve které se navrhuje s účinností od 1. ledna zrušení všech ustanovení, která se mají též s účinností od 1. ledna 2013 v senátním tisku číslo 233 novelizovat.

155

K části 12 – změna rozpočtových pravidel, k čl. 12 k bodu 4, paragraf 44a odst. 10 je třeba upozornit, že v § 44 odst. 10 rozpočtových pravidel byl úpravou obsaženou v senátním tisku číslo 218, který byl vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a jehož legislativní proces není ještě ukončen, označen za odst. 11, a tak změna navržená nyní v postoupeném senátním tisku nebude moci býti provedena, pokud bude předchozí tisk schválen. Závěrem bych vás chtěl seznámit s doporučením výboru. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve svém 185. usnesení doporučuje Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Jiřina Rippelová. Přeje si vystoupit. Senátorka Jiřina Rippelová: Kolegyně, kolegové, já vás opět jenom

seznámím se záznamem z jednání, protože tento tisk navazuje na tisk předchozí, takže na ústavně-právním výboru to bylo obdobné. Byly podány dva návrhy: nejprve na schválení, pak na zamítnutí. Nezískal podporu ani jeden z těchto návrhů, takže byl vypracován pouze záznam z jednání. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, a proto můžeme přistoupit k obecné rozpravě, kterou nyní tímto otevírám. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Zřejmě pan předkladatel se vyjadřovat nebude a pan zpravodaj bude konstatovat, že byl návrh na schválení – jediný návrh, který je z výboru, o němž necháme hlasovat. Abychom dali šanci doběhnout, zahrajeme znělku. Nyní přistoupíme k hlasování. To je zpráva i pro ty, co jsou v předsálí. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 43 senátorek a senátorů a kvorum pro přijetí je 22. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 49 se z 45 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 pro vyslovilo 33, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Já děkuji panu zpravodaji i panu předkladateli. A přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a tím je

24. Návrh zákona o Celní správě České republiky (senátní tisk č. 238) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 238. Návrh opět uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, protože konečným cílem je jednotné inkasní místo, tak logicky i v případě celní správy to kopíruje pohyb, který je u finanční správy, tedy třístupňové řízení přechází na

156

dvoustupňové. Územní pracoviště jsou definována vyhláškou a jediná asymetrie je tam, co se týče odvolacího orgánu. Zatímco kvůli mnoha tisícům odvolání v případě finanční správy zřizujeme u finanční správy odvolací úřad, tak v případě celní správy vzhledem k tomu, že tam statisticky se jedná maximálně o desítky odvolání ročně, tak odvolání bude řešit ministerstvo jako ústřední orgán státní správy. Jinak je to jako přes kopírák se správou finanční. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 238/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 238/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

kolegyně, kolegové, návrh zákona, kterého předkladatelem je vláda, představuje novou organizační strukturu celních orgánů. Nově by měl být zaveden dvoustupňový systém řízení. Přechod na tento systém vychází mj. také z doporučení Světové banky ke koncepci jednoho inkasního místa. V současnosti tvoří celní správu třístupňová soustava orgánů, kterými jsou Generální ředitelství cel, osm celních ředitelství a 54 celních úřadů. Podle navržené organizační struktury celní správy by mělo mít Generální ředitelství cel 14 krajských celních úřadů a celní úřad se sídlem v Praze Ruzyni, který bude dohlížet na vnější hranici EU na území ČR. Účinnost zákona je stanovena od 1. ledna 2013. Návrh zákona v základních ustanoveních upravuje orgány celní správy a jejich postavení, přičemž zachovává specifické postavení celní správy jako soustavy správních orgánů disponujících kompetencemi k výkonu činnosti správní povahy ve stanoveném úseku státní správy. Orgány celní správy jsou Generální ředitelství cel a celní úřady, které jsou organizačními složkami státu. Účetní jednotkou je Generální ředitelství cel, které je podřízeno Ministerstvu financí. Příjmy a výdaje Generálního ředitelství cel jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. V ustanoveních o věcné působnosti vybraných celních úřadů, tj. Celního úřadu pro Olomoucký kraj, Celního úřadu pro Jihomoravský kraj a Celního úřadu pro Jihočeský kraj, se upravuje výkon některých specifických činností, které budou vykonávat s celostátní působností pouze tyto celní úřady. Novým prvkem v části druhé návrhu zákona je úprava, jejíž cílem je kontrola veřejnosti nad činností orgánu celní správy. V třetí části návrhu zákona se upravuje výkon některých funkcí a oprávnění celníka: vyžadovat prokázání totožnosti, používat technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, odebrat zbraň a zakázat vstup na určená místa. Upravuje se taktéž celní informační systém. Přechodná ustanovení obsahují standardní pravidla ohledně dokončení započatých řízení a převzetí spisové agendy. Zrušuje se stávající celní ředitelství a celní úřady, přičemž v ustanovení není výslovně upraven přechod výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů, neboť, jak vyplývá z důvodové zprávy, zaměstnavatelem je u všech pracovníků celní správy vždy Generální ředitelství cel. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém zasedání dne 6. prosince 2011 doporučil Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To je vše. 157

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Vidím, že chce vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Ani ústavně-právní výbor neshledal žádné nedostatky, resp. věci, které by byly k diskusi, pokud jde o tento návrh zákona, a proto přijal usnesení, které máte před sebou. Je to 149. usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, s tím, že výbor I. doporučil Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, což právě činíme, II. určil, aby zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu se stal senátor Miroslav Antl, III. pověřil předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR, což jsem splnil. Prosím, abychom tento návrh zákona schválili. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a

ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím, a proto otevírám obecnou rozpravu. Do které se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že se pan ministr nechce vyjádřit, pan zpravodaj také ne, protože jediný návrh, který zazněl, je z výboru, a to je návrh schválit. Přistoupíme nyní k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno v tuto chvíli 45 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 23. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 50 se ze 46 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 31, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Já blahopřeji panu ministrovi k dalšímu schválenému návrhu Přistoupíme k projednávání dalšího bodu našeho programu, a tím je 25. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky (senátní tisk č. 239) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 239. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého žádám o vystoupení. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. I v tomto případě je samozřejmě schválená norma ingeruje do celé řady jiných zákonů, které je potřeba uvést do souladu se změnou. Prosím o schválení.

158

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 239/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 239/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor

Jiří

Lajtoch: Ještě

jednou děkuji. Podruhé vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři. Návrh zákona, jehož předkladatelem je opětovně vláda, navazuje na nový zákon o celní správě České republiky, který nahrazuje dosavadní zákon č. 185/2004 Sb. Doprovodný zákon zajišťuje nezbytný obsahový soulad nového zákona o celní správě České republiky s ostatními platnými zákony, celkem 47 zákonů, které jsou novou zákonnou úpravou dotčeny. Do jednotlivých zákonů byly promítnuty legislativně-technické změny, které souvisejí s tzv. dělenou správou v daňovém řádu a se změnou soustavy celních úřadů, kdy současná třístupňová soustava byla změněna na dvoustupňovou soustavu. Jsou to např. tyto změny: Nově se stanoví, že skladné vyměřuje a vybírá celní úřad v novele zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví. Do zákona o silničním provozu se doplňuje do výčtu osob oprávněných zastavit vozidlo, v části 30 se stanoví, že celní úřady provádějí kontrolu nad dodržováním povinností stanovených zákonem pouze při dovozu a vývozu reprodukčního materiálu a při výkonu těchto oprávnění postupují podle celního zákona. Další změna souvisí především s působností na celní úřad pro hlavní město Prahu, nástupnickým za Celní úřad Kolín bude Celní úřad pro hl. m. Prahu, jehož územní působnost je vymezena územím Středočeského kraje. V zákoně o vinohradnictví a vinařství orgánem příslušným pro vydávání průvodních dokladů bude celní úřad. V zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se stanoví, že údaje spojené s oznamovací povinností při přeshraničních převozech, jakož i případy, kdy k porušení této povinnosti došlo, zasílají celní úřady ministerstvu financí prostřednictvím Generálního ředitelství cel. Účinnost tohoto zákona je stanovena od 1. ledna 2013. Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 17. srpna, v prvém čtení byl předán rozpočtovému výboru, ve třetím čtení byl 73 hlasy schválen z přítomných 131 poslanců. V PS bylo přijato několik změn, které byly následně schváleny. Připomínám tady určité legislativní souvislosti, které doporučuje náš legislativní odbor, nicméně nemají vliv na schválení tohoto zákona, i když si myslím, že pan kolega bude mít asi pozměňovací návrh. Nicméně výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém zasedání dne 6. prosince 2011 doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To je vše. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit i zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Přeje si, prosím, pane senátore, máte slovo.

159

Senátor Miroslav Antl: Vážený pane místopředsedo, opět vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, velmi stručně. Pan garanční zpravodaj tady signalizoval pozměňovací návrh, ale vy ho máte i před sebou, takže je zcela jasné, že skutečně ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR ve svém 150. usnesení se vyjádřil k tomuto senátnímu tisku tak, že ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze, dále určil mne, abych byl zpravodajem tohoto výboru, a opět mne coby předsedu ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, abych seznámil pana váženého předsedu Senátu Parlamentu ČR s tímto rozhodnutím. Jinak velmi obecně. My jsme se zabývali legislativními připomínkami, a já v tuto chvíli, protože jsem byl zpravodajem, jak jsem před chvilkou řekl, jsem nepřišel na legislativní nesrovnalost, ale děkuji tímto našemu ctěnému a erudovanému legislativnímu odboru Senátu Parlamentu ČR, který upozornil na něco, čím bychom se měli zabývat, ale jenom pro právní jistotu. To znamená, jde o technickou záležitost, která se týká části 30 v článku XXX., a jde o body č. 3 a 4, kdy v bodu 3 není správně proveden pokyn při značení odstavců na platný stav zákona, neboť § 31 má celkem 10 odstavců. Proto je před vámi pozměňovací návrh, a prosím, kdybyste tento senátní tisk propustili do velmi stručné podrobné rozpravy, abychom pouze napravili velmi drobné legislativní pochybení. Chtěl bych k tomuto říci, že byl přítomen této rozpravě pan 1. náměstek ministra financí Dr. Ladislav Minčič, který vlastně potvrdil, že opravdu je si toho vědom a že souhlasí. Děkuji za pozornost a prosím, abychom se ještě potkali v podrobné rozpravě, a slibuji, že z mé strany je to dneska naposledy. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím. Pan ministr se chce vyjádřit, prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já chci poděkovat ústavně-

právnímu výboru skutečně za technickou chybu, kterou odhalil, která unikla nám, vládě i sněmovní legislativě. Jenom mám úpěnlivou prosbu na aparát Senátu i zpravodaje. Vzhledem k tomu, že předcházející zákon jsme schválili a tento musíme vrátit, prosím, zda by mohl být expedován historickou rychlostí, zrovna tak jako zákon o jednotném inkasním místě, aby to Sněmovna stihla ještě schválit tak, abychom stihli účinnost, jinak bychom se dostali do těžko řešitelné kontradikce s účinností zákona a zákonů souvisejících. Jinak samozřejmě pravdu má ústavně-právní výbor Senátu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, tudíž ji končím. Pan zpravodaj mi potvrdí, že je zde z výborů jediný návrh schválit, čili o tom budeme v tuto chvíli hlasovat. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 24.

160

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 51 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 14, proti byli tři. Návrh nebyl přijat. Proto otevírám podrobnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a

pánové, před malou chviličkou jsem řekl, že prosím o to, abychom schválili pozměňovací návrh, který je skutečně technickou záležitostí a jde o nepřesnost dílčí. Jinak k vystoupení váženého pana ministra bych chtěl sdělit, že máme tam roční legisvakanci a že určitě my to stihneme snad dneska, a nepochybuji o tom, že Poslanecká sněmovna s tím nebude mít zásadní problém. Podíváme-li se na pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, je to senátní tisk č. 239, tak tento pozměňovací návrh zní: 1. V čl. XXX bod 3 slova "2 až 8" nahradit slovy "2 až 10" a slova "3 až 9" nahradit slovy "3 až 11". 2. V čl. XXX bod 4 slova "odst. 10" nahradit slovy "odst. 11". Toť vše, děkuji vám za podporu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit? Nechce. Zpravodajové se vyjádřili. V této chvíli budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu, který byl předložen ústavně-právním výborem Senátu. Stanovisko navrhovatele i stanovisko zpravodaje je souhlasné. Přistoupíme k hlasování o tomto návrhu. V sále je přítomno v tuto chvíli 47 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 24. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 52 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 24. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 53 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. V této chvíli musíme pověřit, v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. A protože se osvědčili oba zpravodajové, tak navrhuji pana senátora Jiřího Lajtocha a pana senátora Miroslava Antla. Oba kývají a tím souhlasí. Přistoupíme nyní k hlasování. Byl podán návrh pověřit senátora Jiřího Lajtocha a senátora Miroslava Antla odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V sále je přítomno již 48 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 25.

161

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 54 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme tento bod projednali. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho pořadu, a pomalu se dnes chýlíme ke konci. Tímto bodem je 26. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 242) Návrh zákona jste obdrželi pod senátním tiskem č. 242. Návrh uvede pan poslanec Miroslav Kalousek. Toto je totiž poslanecký návrh. Prosím, pane poslanče. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, jediným smyslem tohoto návrhu je možnost zapojit do bilance důchodového účtu pravidelné a pravidelně opakující se prostředky ze společností se státní účastí. Na privatizačních účtech, na účtech Fondu národního majetku se shromažďují prostředky, řekněme dvojího typu. Z privatizace – ty jsou nepravidelné, nepravidelně se opakující a nelze je zapojit, aniž bychom rozšiřovali deficit a rozšiřovali strukturální problém, do pravidelných výdajů. U dividend ze společností se státní účastí, což je samozřejmě v objemu dominantně ČEZ, nicméně i ČEPRO, MERO, a přemýšlíme o tom, jakým způsobem využít pravidelné zisky Lesů České republiky, protože jsou také pravidelné. U dividend se jedná o pravidelné, pravidelně se opakující a vzhledem k rozšiřujícímu se deficitu na důchodovém účtu a neustálému přírůstku absolutního počtu starobních důchodců, neboť lidský věk se prodlužuje a daří se jim všem dobře, což je dobře, ale stojí to zhruba 45 mld. Kč ročně navíc. Proto je potřeba to doplnit jinými zdroji, než je dosud sociální pojištění. A dividenda je jedním z těchto možných zdrojů. Při té příležitosti jsme samozřejmě redukovali návrh o celou řadu titulů, které už nejsou aktuální, popř. už na ně stejně nikdy nebudou peníze, to znamená, není potřeba, aby tam byly uváděny jako zákonná možnost, na co mohou být tyto prostředky použity. Při velmi nešťastně předneseném pozměňujícím návrhu, který byl poměrně ultimativně vyžadován od koaličního partnera, takže nakonec nezbylo nic jiného než to prohlasovat, tam vznikl zásadní problém, že by nebylo z čeho platit průmyslové zóny, což si myslím, že není v zájmu žádné z našich stran, není to ideologický problém. Děkuji tedy příslušnému výboru za projednání pozměňujícího návrhu, se kterým živě souhlasím. Má to jediný důvod – aby bylo možné závazky, které jsme uzavřeli např. v průmyslové zóně Kvasiny či v Hradci Králové, aby dál bylo možné pokračovat ve financování. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane navrhovateli. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám

162

bylo rozdáno jako senátní tisk č. 242/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou žádám, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka

Veronika

Vrecionová: Ještě

jednou dobrý večer. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já se v tuto chvíli omezím jenom na to, že přečtu doporučení hospodářského výboru, které zní: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. A pravděpodobně v této chvíli musím poprosit o propuštění do podrobné rozpravy. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, děkuji, paní senátorko,

zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není nikdo takový, takže v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí paní senátorka Jiřina Rippelová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Jiřina Rippelová: Já jenom velmi stručně. U tohoto tisku přesně

došlo k tomu, co my tady tak vehementně kritizujeme. Pan ministr financí v roli poslance předložil návrh zákona, ke kterému se velmi negativně vyjádřila vláda České republiky, a že snad by to bylo proto, aby nemusela být zpracována RIA atd., atd. V závěru stanoviska vlády je uvedeno, že tak rozsáhlý dokument, nebo změna tak rozsáhlá, by měla být předložena jako vládní návrh a ne jako poslanecká iniciativa, nota bene ministra financí. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako

další se do obecné rozpravy přihlásil pan senátor Antonín Maštalíř. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Antonín Maštalíř: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, proč nemohu zvednout ruku pro zákon č. 178/2005 Sb., senátní tisk č. 242 o zrušení Fondu národního majetku, aneb proč stát poškozuje sám sebe? Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila 9. listopadu 2011 na své 30. schůzi souhlas s návrhem zákona č. 178/2005 Sb., který mění zákon o zrušení Fondu národního majetku. Novela zasahuje do účelu použití majetku určeného k privatizaci, výnosů z prodeje tohoto majetku a zisků z účasti státu v obchodních společnostech. Po schválení návrhu již nebudou moci být uvedené finanční prostředky využívány k úhradě nákladů spojených s odstraňováním ekologických škod způsobených průmyslovou činností podniků, ani k úhradě nákladů a podpoře investičních a neinvestičních akcí spojených s nápravou škod způsobených na životním prostředí. Ostravě, kterou v Senátu zastupuji, tak hrozí, že přijde o investice do strategických rozvojových projektů ve výši asi 5,6 mld. Kč. Zrušení možnosti čerpání externích prostředků by zcela zastavilo například projekt rozvojové zóny Hrušov na Slezské Ostravě, kde se jedná o dotaci za více než 1,5 mld. Kč, nebo o rekonstrukci kanalizační sítě Ostravy – dotace 1,3 mld. Kč. Tato novela schválená Poslaneckou sněmovnou by způsobila naprostý kolaps v přípravě a realizaci důležitých investic nejenom města Ostravy, ale v celém

163

Moravskoslezském kraji, který dlouhodobě patří mezi strukturálně nejpostiženější regiony v rámci regionů celé České republiky. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do

obecné rozpravy se hlásí navrhovatel pan poslanec Miroslav Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Pane senátore, já se moc

omlouvám, dovolím si hned na vás zareagovat. Pokud byste protestoval proti tomu, že podle této novely už nebudou moci být financovány z privatizačních účtů nemocnice či domovy důchodců, tak ano, tak byste měl pravdu. Ale ekologické škody tam zůstávají! Ty tam, prosím pěkně, jsou! Velmi se omlouvám, nemáte pravdu. V tuhle chvíli je na privatizačním účtu zhruba 25 mld. Kč, cca 15 mld. Kč jsou ty pravidelné, pravidelně se opakující, které předpokládáme zapojit do důchodového účtu. A ty nepravidelné a nepravidelně se opakující mohou být použity jenom na určité typy v zákoně vyjmenované, a ekologické škody jsou jedny z nich. Přiznám se, že jsem vám nerozuměl. To, co jste říkal, nehrozí, neboť zákon dál bude umožňovat z privatizačních peněz tyto nezbytné, a potvrzuji vám, že nezbytné investiční akce investovat. Na rozdíl od jiných titulů, které odsud vypadly, protože opravdu nemáme na to, abychom z privatizačních peněz financovali třeba výstavbu domovů důchodců, to prostě už ne. A ono se to taky nikdy nedělalo, to vždycky před volbami nějaký poslanec tam prolobboval nějaký titul, ale doopravdy se to nikdy nepoužilo pro daný účel. Ale ekologické škody jsou z privatizačního účtu propláceny a budou, prosím pěkně, dál, to vás ujišťuji, že ano. A jiná věc je výtka paní senátorky Rippelové. Vy jste tady dneska na mě byli velmi vlídní a hodní, tak já vám řeknu pravdu, jak to bylo. To nebylo kvůli RIA, to bylo proto, že v tu chvíli byly vládní vztahy mimořádně "přátelské". Já jsem jako předkladatel tohoto návrhu nedorazil na vládu, bylo to v té době kolem diskuse o tom, zda mohou či nemohou nahnědlí pracovat ve státní správě České republiky, a měl jsem tedy důvod nepřijít na vládu. Tento důvod tam byl projednáván a byl zvolen takový generální, principiální přístup, že kdo z nás tam v tu chvíli měl bod, tomu nemohl být schválen, aniž se kolegové příliš zamýšleli nad tím, o čem vlastně rozhodují. Když jim pak bylo dodatečně vysvětleno, že se to týkalo 15 miliard pro důchodový účet, tak ve sněmovně již ministři změnili názor. Stanovisko vlády bylo takto vypracováno. Ne kvůli "RIA", ale protože já jsem nepřišel kvůli Bátorovi na vládu. Nemusíme se o tom dál šířit. Prostě mi přijde nonfér říct vám pravdu... Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane poslanče. Do

obecné rozpravy se už nikdo nehlásí. Takže obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana navrhovatele, zda chce ještě vystoupit k proběhlé rozpravě, ale předpokládám, že ne. Paní zpravodajka také ne. Děkuji. Protože nepadl návrh ani na schválení ani na zamítnutí, přistoupíme k podrobné rozpravě. Otevírám podrobnou rozpravu. Prosím, paní zpravodajka Veronika Vrecionová. Máte slovo, paní senátorko. Senátorka Veronika Vrecionová: Děkuji ještě jednou za slovo. Já bych

jenom ještě chtěla doplnit, že tady mluvil pouze předkladatel zákona, poslanec 164

Kalousek, ale i pan poslanec Marek Benda. My jsme na hospodářském výboru o této záležitosti diskutovali právě s panem poslancem Markem Bendou. Na základě toho, co již řekl tady pan ministr, vznikl pozměňovací návrh, ve kterém je vlastně vyprojektováno očištění od nešťastného pozměňujícího návrhu plus některé technicko-legislativní drobné úpravy. Já vás nyní poprosím o schválení tohoto pozměňujícího návrhu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Do podrobné rozpravy se už nikdo nehlásí. Podrobnou rozpravu uzavírám. Přeje si ještě vystoupit pan navrhovatel? Paní zpravodajka? Je tady návrh, který je z výboru, jediný pozměňovací návrh, o kterém budeme v tuto chvíli hlasovat. Požádal bych o stanovisko pana navrhovatele. Ministr

financí

ČR

Miroslav

Kalousek: Souhlasím

s pozměňujícím

návrhem. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Paní zpravodajka? Senátorka Veronika Vrecionová: Také souhlasím. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Můžeme přistoupit

k hlasování. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro přijetí tohoto návrhu je 24. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 55 se ze 46 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 37, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno 43 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro přijetí je 22. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 56 se ze 45 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 pro vyslovilo 39, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byla paní senátorka Veronika Vrecionová jako zpravodajka a jako druhý pan senátor Miroslav Antl. (Oba dva souhlasí.) Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh pověřit paní senátorku Veroniku Vrecionovou a pana senátora Miroslava Antla odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V sále je v tuto chvíli přítomno 45 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 23. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 57 se ze 45 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. 165

Tím jsme projednali i tento bod našeho programu. Přistoupíme, myslím, k dnešnímu poslednímu bodu, a to je 27. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011–2012 (evropský senátní tisk č. K 103/08) Materiály máte jako senátní tisk K103/08 a K106/08/01. Žádám pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Nevím, pane předsedající, zda je

vhodné, abych teď… (Předsedající: Je to v pořádku… Lékaři zasáhli...) Dámy a pánové, dříve než předložím poslední bod, dovolte, abych vám poděkoval za vlídné zacházení i za to, že jste mi umožnili přednést všechny body týkající se naší schůze v jednom úseku, byť i za cenu přesčasu – velmi si toho vážím. Nyní dovolte, abych vám předložil poslední bod, a je to "Strategie rozšíření a hlavní výzvy", což je pravidelný dokument, který Evropská komise vydává každý rok na podzim. Popisuje se v ní stav přístupových jednání, ať již s Chorvatskem, Tureckem, Islandem, Makedonií, Srbskem, Kosovem, Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou. Obecně se dá říct, že přístup ČR je ve všech těchto případech, byť samozřejmě je to na různé úrovni přístupového procesu, velmi vstřícný, a je obecným přáním české vlády, abychom byli širší, širší... a ještě širší... a já vám moc děkuji. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane ministře. Výborem, který se zabýval tímto tiskem je VEU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K103/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Táborský, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Josef Táborský: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já se omezím pouze na základní otázky. VEU se podrobně zabýval Sdělením komise včetně balíčku opatření na roky 2011-2012. Zároveň s vyhodnocením stavu plnění jednotlivých opatření kandidátskými státy anebo uchazeči o tuto kandidaturu.

Další část schůze řídil senátor Josef Táborský. Senátor Josef Táborský: Na 21. schůzi, která probíhala včera 7. prosince

přijímá ke Sdělení Komise, Evropskému parlamentu a Radě - Strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011-2012 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Doporučuje Senátu PČR, aby se ke Sdělení Komise, Evropského parlamentu a Radě – Strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011-2012 vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Děkuji.

166

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane senátore. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. V tuto chvíli otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Také ne. Takže můžeme v tuto chvíli přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, jak jej předložil garanční výbor. V sále je v tuto chvíli přítomno 41 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum je 21. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 58 se ze 42 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 22 pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme projednali poslední bod dnešního večera. Poděkoval bych panu ministrovi a poslanci Kalouskovi za strávené odpoledne. Přerušuji jednání do zítřka – do 9.00, kdy budeme pokračovat dalšími body programu, jak jsou schváleny. Přeji hezký večer. (Jednání ukončeno ve 20.12 hodin.)

167

3. den schůze – 9. prosince 2011

(Jednání zahájeno v 9.05 hodin.)

Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté, zahajuji třetí jednací den 14. schůze Senátu a všechny vás zde vítám. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Otakar Veřovský, Václav Vlček, Miroslav Krejča, Richard Svoboda, Martin Tesařík, Eva Richtrová, Tomáš Jirsa, Jan Žaloudík, Dagmar Terelmešová, Adolf Jílek, Daniela Filipiová a naposledy – teď ještě ústně – paní senátorka Dernerová. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Náhradní karty jsou – jako obvykle – k dispozici v předsálí u prezence. Dalším bodem pořadu naší schůze je

28. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2010 (senátní tisk č. 149) Navrhuji, abychom nejprve, podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí guvernéra ČNB Miroslava Singera na našem jednání. V sále je přítomno 31 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí je 16 hlasů. Nebudu používat znělku, neboť je to krátce po zahájení, a budeme o tomto mém návrhu hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 59. Registrováno 36. Pro návrh 35, proti nikdo. Návrh byl schválen. Dovolte mi, abych zde přivítal guvernéra ČNB pana Miroslava Singera. Pane guvernére, hezký dobrý den. Zprávu jste, vážené senátorky, vážení senátoři, obdrželi jako senátní tisk č. 149, a prosím pana guvernéra ČNB Miroslava Singera, aby nás se zprávou seznámil. Miroslav Singer: Vážený pane předsedo, vážené senátorky, senátoři, vážení přítomní, děkuji vám za možnost seznámit vás s naší zprávou o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2010. ČNB takovou zprávu předkládá každým rokem v rámci plnění zákonné povinnosti – Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě. Zpráva je poměrně obsáhlá. Podává souhrnné informace o výkonu dohledu za rok 2010 a dá se principiálně rozdělit na dvě části. První popisuje aktivity ČNB jako orgánu regulace neboli aktivity při vytváření zákonného rámce finančního trhu. Druhá část popisuje aktivity ČNB jako orgánu dohledu neboli dohlížení. V oblasti regulace byly za aktivní spolupráce ČNB připraveny některé zákony upravující podnikání finančních institucí na kapitálovém a finančním trhu. Změny

168

souvisely většinou s transpozicí evropských směrnic. V souvislosti s transpozicí směrnice o kapitálových požadavcích byl novelizován zákon o bankách, zákon o družstevních záložnách a zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Došlo tím k úpravě nových pravomocí ČNB, např. určování významnosti pobočky, v oblasti nápravných opatření ohledně výše a složení kapitálu, v oblasti činnosti kolégií, orgánů dohledu. Dále ČNB uplatnila řadu připomínek k celé řadě dalších návrhů, třeba k novele zákona o kolektivním investování, k transpozici směrnice UCITS IV, která má za cíl zvýšit efektivitu sektoru standardních fondů v Evropě. Také jsme připravili řadu vyhlášek, opatření, úředních sdělení a výkladových stanovisek. V roce 2010 pokračovaly intenzivní práce na evropské regulaci finančního trhu s odvoláním na odstraňování příčin finanční krize a s odvoláním na udržení růstu a konkurenceschopnosti EU. Připravuje se tzv. "seledo 4", což jsou další změny v oblasti kapitálových požadavků. Evropská komise začala také připravovat návrh prováděcích předpisů k rámcové směrnici Solventnost II, která se týká pojišťoven. Byl předložen návrh nařízení směřujících k plošné regulaci OTC derivátů. Evropská komise současně připravila návrhy na změnu směrnice pojištění vkladů, směrnice o kompenzačních schématech pro investory. Evropská komise rovněž uveřejnila – a to podtrhuji – sdělení ke krizovému řízení, v němž prezentovala své krátkodobé a dlouhodobé záměry v této oblasti. Zde máme řadu závažných výhrad. Riziko spočívající ve vnitroskupinových převodech aktiv, riziko spočívající v posilování skupinového řešení krizí či řešení krizí od tzv. mateřského dohledu povinné solidarity mezi kompenzačními schématy, která by měla být využívána k financování záchranných opatření či povinné zavádění bankovních odvodů a daní finančním institucím. Tato stanoviska uplatňujeme. Jak v rámci Evropy, tak v rámci své spolupráce s MF, spolupodílíme se na vytváření společných pozic za ČR a na vytváření pozic pro jednání pracovních skupin Evropské komise. Stejně tak je uplatňujeme v rámci pracovních jednání evropských orgánů dohledu. Nyní se dostávám k dohledu. ČNB provádí vlastní výkon dohledu jako kombinaci průběžného dohledu na dálku a kontrol na místě. Základním nástrojem jsou analýzy hodnotící finanční situaci subjektů a celého sektoru. Čtvrtletně v oblasti úvěrových institucí za každou banku a družstevní záložnu zpracováváme analýzu finanční situace a podstupovaných rizik. Měsíčně u všech úvěrových institucí sledujeme dodržování obezřetnostních pravidel. Měsíčně vyhodnocujeme údaje z automatického systému s cílem včas identifikovat případné negativní tendence. U pojišťoven je základem dohledu na dálku pravidelné vyhodnocování finanční situace na základě předkládaných výkazů. Opět je využíván systém včasného varování, tentokrát čtvrtletně, protože u pojišťoven jde byznys pomaleji; vyhodnocuje aktuální trendy ve finanční situaci pojišťovny a umožňuje identifikovat slabiny. V oblasti kapitálového trhu průběžně vyhodnocujeme plnění informačních povinností a uveřejňování informací. Spolu s hodnocením prověrek je na místě monitoring. Jeho pravidelné vyhodnocování a analytická činnost je významnou součástí dohledu. Zpráva dále poskytuje souhrnný přehled o licenční, schvalovací a povolovací činnosti ČNB. Nedílnou součástí je samozřejmě i sumář v oblasti sankčních řízení. ČNB seznamuje ve zprávě též o výsledcích pravidelného pololetního zátěžového testování úvěrových portfólií bank, které začalo v roce 2009 a nově též s pilotním kolem podobných testů pro pojišťovny. Podstatou testů je zhodnocení dopadů předem definovaných negativních scénářů vývoje ekonomiky. Výsledky potvrzují

169

poměrně dobrou odolnost tuzemských bank a pojišťoven. Samozřejmě, že zpětně používáme poznatků dohledové činnosti. Další částí zprávy o výkonu dohledu v roce 2010 je zpráva o oblasti dodržování pravidel ochrany spotřebitele, což je naše zákonná povinnost od závěrů roku 2008. ČNB považuje za nedílnou součást ochrany spotřebitele finanční vzdělávání. V této oblasti jsme velice aktivní. Stejně tak jsme se zapojili do projektů měření finanční gramotnosti dospělé populace společně s MF. Nyní se dostávám k mezinárodní spolupráci. Rok 2010 byl z toho hlediska přelomový. Byly projednány a přijaty legislativní předpisy, které založily evropské orgány dohledu pro bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Aktivně se účastňujeme mezinárodní spolupráce. Podporujeme úsilí o koordinaci, podporujeme úsilí o konvergenci nejlepších praxí; na druhou stranu nepodporujeme posilování přímých pravomocí nových evropských orgánů na úkor národních dohledů, a to proto, že by docházelo k oddělování národních pravomocí od národních orgánů, které mají odpovědnost a nesou všechny důsledky přijímaných rozhodnutí včetně důsledků fiskálních. Dále se účastníme spolupráce v rámci struktur ECB, Basilejského výboru pro národní dohled a dalších mezinárodních organizací. Dvoustrannou spolupráci s partnerskými orgány dohledu prohlubujeme. Současně spolupracujeme v kolégiích, které se týkají jednotlivých finančních evropských skupin. Tam se spolupráce stala běžnou praxí. Zvýšila se míra sdílení informací. Svou roli sehrávají i společné dohlídky. Toto se rozvíjí a bude pokračovat. Dovolím si poznamenat něco k ekonomice. V roce 2010 došlo v ČR k obnovení ekonomického růstu. Reagovali jsme na vývoj prostředí snížením základních úrokových sazeb na historické minimum. Finanční trh je dnes jako celek stabilizovaný. Jednotné sektory na něm působí. Vykazují dobré hospodářské výsledky. Bankovní sektor jako celek je zdravý, ziskový. Dobře kapitálově vybavený a disponuje tradičně vysokou likviditou. Sektor družstevních záložen prožil zmenšení počtu institucí. Naopak stávající záložny expandují. Přestože jejich robustnost není taková, jak bychom si představovali, zaznamenaly obrat v hospodaření do ziskovosti. Obchodníci s cennými papíry zvyšovali obchodované objemy. Sektor je dostatečně kapitálově vybavený. Ziskovost se též zlepšila. U fondu kolektivního investování došlo k růstu aktiv. V průběhu roku pokračovalo zlepšení ekonomického stavu penzijních fondů spojené s lepšími hospodářskými výsledky a růstem hodnoty kapitálu. Pojistný trh zaznamenal v daném období zvýšení tempa růstu celkového hrubého předepsaného pojistného, takže vysokými tempy růstu zejména v oblasti životního pojištění a s tím související nárůst zisku. Dopady krize na globálních finančních trzích v roce 2010 do finančního sektoru byly tedy pouze omezené a neohrozily celkovou finanční stabilitu finančního trhu v ČR. Dovolte mi, abych skončil s tímto pozitivním konstatováním. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane guvernére. Prosím, posaďte

se, ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání této výroční zprávy VHZD. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 149/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Adolf Jílek, kterého zastoupí pan senátor Petr Šilar. Pane senátore, máte slovo.

170

Senátor Petr Šilar: Dobré ráno, dámy a pánové, pane předsedající, dovolte mi, abych přečetl zprávu kolegy Adolfa Jílka. Zpráva, tak jak byla předložena Senátu, je důkladná, úplná a ve svých závěrech i povzbuzující při pohledu na náš bankovní sektor. Zpráva obsahuje též oblast uložených sankcí, počet a obsah kontrol ČNB. Lze ČNB za tento materiál i za tuto činnost pochválit. Vzhledem k tomu, že zpráva je za rok 2010, a svět kolem nás se rychle mění a vyvíjí, máme už konec 2011, požádal bych pana guvernéra ČNB o krátký nástin, jak budoucí vývoj vnímá a předpokládá. Děkuji za tuto zprávu. Přečtu usnesení. VHZD doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít tuto zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2010. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane senátore. Posaďte se u

stolku zpravodajů, a plňte funkci zpravodaje v plném rozsahu. Nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Jan Hajda. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení

kolegové, využívám tady tohoto bodu k tomu, abych poděkoval panu guvernérovi za spolupráci, kterou umožňuje našemu hospodářskému výboru vždycky. Pokud potřebujeme, tak jsme přijati – celý výbor – dostaneme informace o tom, jak vypadá situace. Pokud se týká dotazu pana senátora Petra Šilara, předešel mě, zajímalo by mě, jak ČNB vidí současnou situaci. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Luděk

Sefzig. Prosím. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní

senátorky, páni senátoři, pane guvernére ČNB, také si neodpustím poděkování – především za to, že jste z instituce, která je politicky nezávislá, v tom tkví také klíč v její síle, k objektivitě a k tomu, čeho si nejvíce vážím, že chráníte český bankovní trh a ostatní finanční trhy, nejenom banky, ale i burzu a cenné papíry před tím, aby tam byl co nejmenší politický vliv. To si myslím, že je nejdůležitější. Pane guvernére, mám dvě otázky. Jedna otázka je spíše drobností. Nicméně drobnost, která mě velice zaujala. V době zhruba před 3 týdny, kdy nejvíce vrcholily pochybnosti o stabilitě a o úspěchu eura, tak paradoxně česká koruna velice oslabila. V době, kdy jsem předpokládal, že naopak může být česká koruna tím malým trhem, ale přece jenom stabilnějším trhem než euro. Přesto koruna poměrně hodně, více než přes padesát haléřů oslabila. Zajímalo by mě, jestli jste to v bance analyzovali a zdali to nebyl nějaký ran na korunu nebo zdali to nemělo nějaký podtext, který nám uniká. Druhý můj dotaz je dotaz, který souvisí s nočním rozhodnutím. Oceňuji, že premiér odložil finální rozhodnutí o jednání záchranného balíčku pro euro i s odůvodněním, že je zapotřebí tuto věc konzultovat s oběma komorami Parlamentu. Byl bych rád, kdybyste nám event. mohl okomentovat to, jaká je vaše představa, jak by eurozóna – protože my de jure jsme již členy eurozóny, byť nemáme ještě euro – zdali je skutečně nějaká cesta k tomu, aby byla jednak zachována soutěživost mezi jednotlivými ekonomikami a na druhou stranu, aby byla zajištěna fiskální konsolidace národních ekonomik. Děkuji vám za odpovědi.

171

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Vladimír

Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane guvernére, kolegyně, kolegové, já bych chtěl také poděkovat panu guvernérovi, protože si myslím, že svou práci dělá dobře. Ale prostřednictvím předsedajícího – k předřečníkovi – jestli to byla narážka na přímou volbu prezidenta, a to co požaduje určitá část senátorů sociální demokracie. Já si myslím, že tady je názorně vidět, že my bez ohledu na politickou příslušnost uznáváme profesionalitu některých lidí. Stejně tak by se to mohla třeba vztáhnout na schvalování některých ústavních soudců. Myslím, že tady by neměl převládat čistě stranický názor, ale že by měla převládat odbornost. Proto ještě jednou panu guvernérovi děkuji. Chtěl bych se ho zeptat, jak se dívá na obavy jisté ratingové společnosti týkající se Erste Bank a její dceřiné společnosti České spořitelny v poslední době. Předseda

Senátu

Milan

Štěch: Děkuji.

Přihlásil

se

o slovo

pan

místopředseda Přemysl Sobotka, prosím. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedo, pane guvernére, kolegyně, kolegové, samozřejmě také děkuji za to, co odvádíte za práci. Mám jednu otázku. Jak máme zajištěno, aby matky našich bank, kde na našem území jsou jejich dcery, tzn. matky jsou v cizině – jak je zajištěno, aby nebyl vyváděn kapitál a aby naši obyvatelé zvládli situaci bez jakéhokoliv ranu na banky a nevyvolávalo se tady znepokojení. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pan místopředseda Sobotka byl

poslední přihlášený. Má ještě někdo zájem vystoupit? Není tomu tak. Rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, a předpokládám, že bude reagovat zejména na dotazy. Prosím, pane guvernére, ujměte se slova. Miroslav Singer: Děkuji, pane předsedo. Zkusím po jednom. Začnu v pořadí

otázek. Současná situace se mi poměrně špatně předvídá, protože její vývoj není určován u nás. Je určován rozhodováním na evropské úrovni, principiálně v eurozóně. Zdá se mi, že je taženo ostrým vnímáním dimenze fiskální, už méně ostrým vnímáním toho, že problémy eurozóny jsou způsobeny minimálně 3 oblastmi, z nichž fiskální je jedna. Druhá je oblast reální divergence zemí eurozóny. Země eurozóny, tak jak je eurozóna nastavena, dneska od sebe hospodářsky divergují, tzn., vytváří méně homogenní celek, než byl na vzniku. Je to spojeno s oslabováním konkurenceschopnosti některých ekonomik, a to nejde řešit jenom fiskálními problémy. Třetí problém je institucionální, který si eurozóna musí řešit sama. Vyjdu-li z toho, že přáním členů eurozóny je ji udržet, tak to samozřejmě musí znamenat vytvoření aspoň částečného rozpočtového přerozdělování. Na druhé straně to musí řešit aktuální situaci zadlužení, které zvláště při zohlednění nízkého růstu eurozóny je prostě vysoké. Jak to bude řešeno – to se v tuto chvíli zjevně řeší na úrovni vlád jednotlivých evropských zemí na summitu. A budou muset řešit na dalších summitech. Chtěl bych jenom zdůraznit, že v našem zájmu je, aby k nějakému řešení došlo; velice dramaticky v našem zájmu, což mě dostává k druhé otázce, která s tím souvisí.

172

Oslabení koruny. Jednak výkyvy v kurzu krátkodobé jsou taženy více psychologickými faktory než čímkoliv jiným. Svým způsobem každý výkyv nelze vždycky ex post přesvědčivě zdůvodnit. V tomto případě si troufnu říct, že šlo především o důsledek právě naší závislosti na eurozóně toho, že eurozóna je naším hlavním obchodním partnerem, tzn. jsme vnímáni jako někdo, kdo, když je eurozóna v problémech, bude mít též problémy. Pokud jde o druhou otázku na téma soutěživosti fiskální konsolidace. Ona souvisí svým způsobem s pohledem na otázku první – současný vývoj. Myslím, že řešit lze všechno. Jenom to úplně není to naše hřiště. Centrální banka by neměla mít ambice říkat vládám, jak mají dělat své mezinárodní politiky. Ale domnívám se, že řešení je možné. Erste Bank. Erste spořitelna – přiznám se, že jsem to trošičku viděl s překvapením, protože navýšení kapitálového požadavku Erste mi nepřipadá nějak dramatické. Není to prostě částka, která mně připadne ohromující vůči té skupině. V každém případě spořitelna by byla zasažena v případě, že by rating byl snížen, protože ve skupině nemůže být vyšší rating než u matky. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že české banky se v podstatě nepotřebují financovat z nějakého trhu volného kreditu; financují se principiálně depozity, Erste z toho hlediska je asi nejrobustnější vůbec; možná existují i jiné banky; v každém případě má poměr úvěrů vůči depozitům někde pod 70 %, takže ona žádné dodatečné financování nepotřebuje, a tudíž se jí nějak výrazně takový proces nedotkne. Teď se dostávám k těm matkám, aby nestahovaly zisk. V tuto chvíli je v platnosti naše dohledové opatření, které nutí a zavazuje české dcery, aby v okamžiku, kdy by chtěly zvýšit expozici vůči matkám nad nějaký dlouhodobý standard, který zdaleka nevyužívá povoleného rámce, tak nám to musí oznámit dopředu a čekat na naše svolení. Stejně tak samozřejmě debaty o tom, kolik lze vyplatit na dividendy, vychází z plánu a situace bank, a zase musí být schvalováno námi. Z toho hlediska žádné velké nebezpečí nevidím. Kdybych měl mluvit o nějakých předpokladech dramatického vývoje, bez našeho povolení, kdyby někdo chtěl porušit, musím konstatovat, že za prvé, není to tak snadné, jak se zdá, protože máme korunu. O nějaké dramatické částky, které by matkám pomohly, by představovaly poměrně dramatický objem na trhu s FOREXem, který by byl okamžitě vidět, když to tak řeknu. My jako integrovaný dohled máme samozřejmě právo se jít okamžitě podívat, co se to děje. Z toho hlediska si myslím, že naše akce by následovala okamžitě. My říkáme bankám explicitně, že máme připraveny příslušné dokumenty do podpisu a razítka a doplnění data. To znamená, že tak děláme ze dvou důvodů. Děláme tak především proto, abychom ji nikdy nepotřebovali. Když někdo ví, že něco nejde, tak to nezkouší. Takto bych to asi skončil. Na druhou stranu bych taky chtěl říct pozitivně. Je třeba si uvědomit, že většina našich bank je velice kvalitní aktivum v rámci skupiny, a kdyby se rozhodla ta skupina nějakým způsobem získat tu hodnotu, tak je pro ni mnohem snadnější a bezpečnější prostě prodat tu jednotlivou dceru, protože ty dcery představují velice hodnotné aktivum. A naopak tento typ pokusu o něco řekněme mimo rámec našich povolení, by samozřejmě okamžitě hodnotu těch dcer devalvoval, protože by ztratily důvěru svých klientů, a důvěra jejich klientů a jejich depozitáře je to, co z nich vytváří hodnotné aktivum. Myslím, že i pozitivní motivace tam v tuto chvíli je. A přiznám se, že přesto, že toto je stále debatované téma i s mnoha partnery na mezinárodní úrovni, musím říct,

173

že se domnívám, že nikdy nelze vyloučit něco jakoby mimo racionální chování, ale nezdá se mně, že v tom racionálním rámci chování by to mělo nějaký smysl pro tyto skupiny něco takového zkoušet. Asi tolik jsem chtěl říci. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane guvernére. A nyní žádám

garančního zpravodaje, aby zhodnotil průběh rozpravy a především nám připomněl návrh, o kterém budeme hlasovat. Senátor Petr Šilar: Děkuji za slovo. Chtěl bych konstatovat, že ke zprávě vystoupili čtyři senátoři a dotazy, které byly položeny, pan guvernér zodpověděl. Připomínám znovu 150. usnesení z 12. schůze výboru: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2010. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji. O tomto návrhu budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej navrhl pan senátor Petr Šilar. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 26 hlasů. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 60 bylo registrováno 52 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí 27, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli panu guvernérovi a děkuji i zpravodaji. Končíme projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je

29. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 230) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 230. Návrh uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pane ministře, máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tato předloha se musí projednat v souvislosti s povinností České republiky transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. V návrhu zákona se vymezují základní pojmy související s transpozicí směrnice, vymezuje se nový druh nelegální práce, a dále se stanovuje povinnost právnických a fyzických osob uhradit cizincům bez platného povolení k pobytu dlužnou odměnu za vykonanou práci. V souladu se směrnicí je součástí navržené úpravy i stanovení domněnky trvání smluvního vztahu mezi těmito subjekty v délce tří měsíců a výše odměny rovnající se základní měsíční sazbě minimální mzdy za každý měsíc trvání nelegální

174

práce, a to pro případ, že zaměstnavatel nebo cizinec bez platného povolení k pobytu neprokáží něco jiného. Zaměstnavateli, kterému bude pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce cizinci bez platného oprávnění k pobytu, se současně navrhuje uložit povinnost uhradit orgánu, který pokutu uloží, částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, včetně penále. Za určitých okolností návrh předpokládá i možnost úhrady uvedených částek, tedy zdravotního a sociálního pojištění dodavatelem, kterému zaměstnavatel poskytl plnění. I tento postup vyplývá ze směrnice. V návrhu zákona se rovněž vymezuje nový druh správního deliktu a přestupku a zavádí se povinnost ministerstva práce a sociálních věcí vést evidenci právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za tento druh nelegální práce. A stanovuje se také povinnost ministerstva poskytovat údaje z této evidence orgánům rozhodujícím o poskytování veřejné výhody, podpory, dotace, příspěvku nebo zadávajícímu veřejné zakázky. Důvodem je vyloučit v souladu s cíli směrnice tyto zaměstnavatele, kteří porušili zákaz nelegálního zaměstnávání, po určitou dobu z možnosti tyto výhody získat, tedy např. také hlásit se do veřejného výběrového řízení. Realizace návrhu předpokládá i legislativně-technickou novelizaci dalších zákonů, a to zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o veřejných zakázkách a zákona o nemocenském pojištění v souvislosti s těmi úpravami, o kterých jsem mluvil. V souvislosti se zavedením výše zmíněné evidence lze předpokládat finanční náklady státu ve výši přibližně 2 až 2,5 mil. Kč, ale je potřeba v této souvislosti podotknout, že za prvé náklady budou pokryty v rámci schváleného rozpočtu kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí, a také, že tyto náklady by se měly poměrně rychle vrátit účinnějším vymáháním povinností vůči veřejným rozpočtům, ať už zdravotnímu pojištění nebo sociálnímu pojištění nebo daňovému systému, jak jsem o tom mluvil. Děkuji za pozornost. Předseda

Senátu

Milan

Štěch: Také děkuji, pane ministře. Návrh

projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež máte jako senátní tisk č. 230/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 230/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Schwarz, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Zdeněk Schwarz: Dobrý den, pane předsedo, dobrý den, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku na své 17. schůzi konané dne 7. prosince 2011 projednal návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Informace o tomto zákoně pan ministr bohatě a šíře zde uvedl. Já bych jenom doplnil nebo případně zdůraznil vládou navrhované právní změny. Jedná se zejména o zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, cizinců ze států mimo Evropskou unii a smluvních států schengenské dohody, jako je Island, Norsko a Švýcarsko. Další je bojovat proti nedovolenému přistěhovatelství a za třetí stanovit minimální společné normy pro sankce a opatření uplatňovaných proti zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají cizince třetích zemí, který nebude mít povolení k pobytu na území členského státu EU.

175

Zákon jednoduše zpřísňuje podmínky pracovního trhu a ilegálního zaměstnávání přistěhovalců. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku na svém jednání k tomu přijal usnesení jednoduché, že doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A i já vás prosím, abyste navrhovaný zákon schválili. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru? Ano, bude vystupovat pan senátor Miroslav Nenutil, prosím. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře.

Ústavně-právní výbor projednal návrh zmíněného zákona s tím, že konstatoval, že jde vlastně o transpozici směrnice Evropského parlamentu do našeho právního řádu. Konstatoval dále, že tato směrnice měla být transponována do 20. července letošního roku, takže náš stát je opět se zpožděním. A přesto, že v některých případech jde transpozice do našeho národního právního řádu nad rámec této směrnice, neshledal žádný rozpor s naším ústavněprávním pořádkem, a tak, jak máte v usnesení v lavicích navrženo, doporučil ústavně-právní výbor tento návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Zájem o vystoupení v obecné rozpravě není projeven, takže obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že pan ministr asi nebude chtít vystupovat, když není žádný dotaz, ani žádné vyjádření. Předpokládám, že pan garanční zpravodaj také asi ne. A protože v usneseních výborů zazněl souhlasný návrh, a to je návrh, abychom návrh zákona schválili, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 50 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 26. Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 61 bylo registrováno 51 senátorek a senátorů, kvorum 26, pro návrh 46, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli i zpravodajům a projednávání tohoto bodu je ukončeno. Dalším bodem je

176

30. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 235) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 235. Návrh uvede opět ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pane ministře, máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Ctěný Senáte, dnem 1. ledna 2009 nabyl účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Českou správou sociálního zabezpečení zhodnotily dosavadní působení zákona a výsledkem tohoto zhodnocení je předkládaná novela. Dovolte mi v úvodu uvést, že vyhodnocení dosavadní účinnosti zákona neukázalo potřebu zásadních či koncepčních změn v zákoně o nemocenském pojištění, a proto navrhované úpravy mají především dílčí charakter a nemění základní principy zákona. Dovolte mi, abych stručně uvedl nejvýznamnější navrhované úpravy. Předně se jedná o rozšíření okruhu nemocensky pojištěných osob o další skupiny tak, aby nedocházelo k nerovnému postavení osob výdělečně činných. Jedná se především o společníky a jednatele společností s ručením omezeným, komandisty komanditních společností, protože dosud jsou tyto osoby účastny pouze důchodového pojištění, nikoliv však nemocenského pojištění. Dále se navrhuje upřesnění podmínek k účasti na nemocenském pojištění v případě tzv. krátkodobého zaměstnání, kdy krátkodobým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, které netrvalo déle než 14 kalendářních dnů. Přestože není splněna obecná základní podmínka trvání zaměstnání alespoň 15 kalendářních dnů, vzniká osobám vykonávajícím toto krátkodobé zaměstnání účast na nemocenském pojištění tehdy, pokud jde o opakované zaměstnání a jejich příjem dosáhl v měsíci stanovené výše. Navrhuje se, aby zaměstnanec vykonávající krátkodobé zaměstnání, byl účasten nemocenského pojištění také v tom případě, pokud vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání. Účelem je předcházet účelovému uzavírání opakovaných krátkodobých zaměstnání v kalendářním měsíci mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem s cílem vyhnout se placení pojistného. Dále se navrhuje zrušit institut přerušení nemocenského pojištění, protože tento institut se ukázal jako naprosto nevyužívaný. Další navrhovaná změna se týká rozšíření okruhu tzv. vyloučených dnů. Dosud se při výpočtu denního vyměřovacího základu nezahrnují do vyloučených dob dny tzv. neplaceného volna. Navrhuje se, aby tyto dny se za vyloučené považovaly, čímž nedojde k rozmělnění denního vyměřovacího základu a zaměstnancům tak budou náležet vyšší částky nemocenského pojištění v závislosti na jejich skutečně dosaženém příjmu. Změna se navrhuje též u podmínky čekací doby pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Dosud se do doby účasti na nemocenském pojištění pro účely splnění podmínky čekací doby započítává též doba studia, avšak za poměrně přísných a složitých podmínek, to znamená, jestliže počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 kalendářních dnů ode dne úspěšného ukončení studia. Z důvodu zjednodušení a snížení administrativní náročnosti se v předloze navrhuje, aby se pro účely splnění čekací doby studium započítávalo vždy, pokud bylo úspěšně ukončeno a spadá do období posledních

177

dvou let přede dnem nástupu na mateřskou dovolenou. Tato úprava je jednoznačně ve prospěch budoucích matek. Dále se navrhuje upřesnit rozsah, v jakém mohou být dočasně práce neschopnému pojištěnci poskytnuty ošetřujícím lékařem vycházky. Doposud totiž žádný předpis neupravuje rozsah poskytování vycházek dočasně práce neschopným pojištěncům. A proto v praxi byly tyto vycházky poskytovány ošetřujícími lékaři i po dlouhou dobu, což především ztěžovalo možnost kontroly dodržování léčebného režimu. Navrhuje se proto upravit režim vycházek tak, aby ošetřující lékař mohl tyto vycházky povolit nejvýše v rozsahu 6 hodin denně, a to v období od 7.00 hodin rád do 19.00 hodin. Z této úpravy se však, na základě odborné diskuse, současně navrhují výjimky, které může povolit orgán nemocenského pojištění, a tyto výjimky se týkají specifických případů, např. případů onkologických, duševních onemocnění apod., kdy si rozsah vycházek může volit individuálně dočasně práce neschopný pojištěnec. Dále se navrhuje zavést pro porušení některých významnějších povinností sankce ve formě pokuty za přestupek, což by mělo působit především preventivně a napomoci řádnému provádění nemocenského pojištění. Dosud totiž s porušením řady povinností nebyla spojena žádná sankce, a to samozřejmě nepůsobí motivačně vzhledem k plátcům nemocenského pojištění. Dílčí, ale významnou úpravou je změna zákona o důchodovém pojištění, která se týká nároků na sirotčí důchod. Tato změna byla zapracována na základě podnětu veřejného ochránce práv. Dosud nárok na sirotčí důchod nevzniká v případě, že rodič nesplnil stanovenou podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod. Nově se navrhuje, aby nárok na sirotčí důchod vznikal v případě úmrtí rodiče též tehdy, jestliže rodič splnil alespoň polovinu potřebné doby pojištění. Je to velmi vstřícný postup vůči dětem, které ztratí jednoho z rodičů. Je to postup, který na jednu stranu zachovává principy pojistného systému u sirotčích důchodů, na druhou stranu výrazně změkčuje pravidlo, které je používáno při zjišťování nároku na sirotčí důchod. Součástí návrhu zákona je dále řada dílčích a zpřesňujících úprav formulačního charakteru, které mají zejména zamezit výkladovým nejasnostem, odstranit duplicity v plnění povinností a tím také chceme přispět ke snížení administrativní náročnosti při provádění nemocenského pojištění. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Návrh projednal ústavně-

právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 235/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 235/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Guziana, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Guziana: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedo,

pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku přijal 51. usnesení ze 17. schůze konané dne 7. prosince 2011 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – senátní tisk č. 235. Po odůvodnění zástupce předkladatele Dr. Petra Šimerky, náměstka ministra práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátora Petra Guziany a po rozpravě výbor: 178

I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Petra Guzianu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru. Ano, nyní bude hovořit pan senátor Miroslav Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, když ústavně-právní výbor projednával návrh tohoto zákona, neshledal žádného rozkolu s naším ústavním pořádkem. Nicméně konstatuje, že v tomto návrhu jde o určité nepochopení pojmosloví, když některé pojmy byly změněny v rámci zákonů přijatých před krátkou dobou jako součást reformy zdravotnictví. A tyto změny pak byly samozřejmě promítnuty i do příslušných ustanovení zákona o nemocenském pojištění, resp. dalších zákonů. Jde ovšem o to, že zákony přijaté jako součást reformy zdravotnictví mají nabýt účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, zatímco tyto změny mají nabýt účinnosti již dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. Půjde tam tedy o možná několikaměsíční řekněme takovou pojmoslovnou nejistotu, ale věřím, že si s tím naši zaměstnanci nebo vaši úředníci poradí. I přesto ústavně-právní výbor doporučuje schválit tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane kolego. A ptám se, zda

někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml, protože paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková neuplatňuje přednostní právo a bude vystupovat poté. Pane senátore, řečniště je vaše, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Jak mám pana ministra rád, tak musím říci, že tento zákon se mu v některých věcech moc nepovedl, nebo spíše jeho ministerstvu. A to z toho hlediska, že jsem profesí lékař. A myslím si, že některé věci jsou na hraně. To bude, vážený pane ministře, ministerstvo práce a sociálních věcí určovat, jestli se u nemocného člověka ukončí jeho pracovní neschopnost? Protože navrhovaná úprava by měla zamezit potřebě řešení případů, kdy už ošetřující lékař neukončí dočasnou pracovní neschopnost, ale MPSV si myslí, že by tomu tak být nemělo. V souvislosti s reformou zdravotnictví, kdy si pacient může stěžovat na všechno prakticky a ještě si může stěžovat i na to, že dojde k duševní újmě, jsem zvědav, jak se budou řešit tyto velmi zvláštní spory. Já bych se chtěl zeptat, jestli MPSV už nemá dostatek pracovníků, když se tady navrhuje, že by se měla prodloužit doba ze 3 měsíců na jeden rok, v níž je orgán nemocenského pojištění oprávněn rozhodnout o krácení nebo odejmutí nemocenského v případě porušení režimu dočasné práceneschopného pojištěnce. Já se domnívám, že to je pro praxi velmi závažná záležitost, protože trest má nastoupit co nejrychleji, aby byl výchovný. Bohužel tady možná přijde někdo za rok a

179

řekne, že někdo asi porušil léčebný režim. Anebo to je možná tím, že někteří pracovníci MPSV buď nechtějí nebo nejsou dostatečně vzděláni, aby rozhodli co nejdříve. Takže mě by zajímal ten důvod, proč ze 3 měsíců se to prodlužuje na 1 rok. A samozřejmě se mi nelíbí také to, že doplnění úpravy některých správních deliktů právnických osob o ustanovení obsahující nové správní delikty za jednání, které dosud sankcím nepodléhaly - a to je všechno namířeno proti lékařům. A to já nemohu podpořit. Také by mě zajímalo, jestli MPSV považuje porod za nemoc, protože jsou zde povinnosti hlásit datum porodu. Nevím proč, když při porodu se dává jiné hlášení. A jak znám pana ministra, tak ten bojuje proti přebujelé administrativě. Ostatně § 138a je velmi, velmi zvláštní. Tady se dávají velké povinnosti zdravotnickým zařízením, některé budou spojeny i se zvýšením finančních nároků na tato zdravotnická zařízení – v době, kdy zdravotnictví je podfinancováno, kdy zdravotnická reforma této vlády vůbec nepočítá s finančními dopady ve zdravotnictví, a tady se neustále zavádějí nové a nové povinnosti, které budou vyžadovat finanční náklady, a ještě se tam dají určitě velké sankce. A ještě poslední dotaz na pana ministra o těch odvolacích posudkových komisích, kde vždycky předsedou by měl být lékař. Tak by mě v té souvislosti zajímalo, jaké je odborné vzdělání těch lékařů, kteří budou jako předsedové těch komisí, když u některých případů dobře víme, že končetina nenaroste nebo orgán znovu nevyroste, a přesto znovu a znovu jsou tito lidé před tyto komise povoláváni. A jen tak na okraj, pane ministře, chtěl jsem se zeptat – jsou všichni posudkoví lékaři na MPSV v České lékařské komoře? Protože jinak by neměli vykonávat tu činnost, kterou vykonávají. Děkuji. Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1.

místopředseda

Senátu

Přemysl

Sobotka: Děkuji.

Slovo

má

místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

1.

Senátu

Přemysl

Gajdůšková: Vážený

pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, budu jenom velmi krátká. To, jak bude zákon realizován v praxi, to ukáže sama praxe. Pan kolega Dryml upozornil na některá jeho úskalí. Já bych se ale chtěla v této souvislosti zeptat na jednu věc, která vychází také z praxe. A ta praxe se týká toho, když člověk nezaplatí nemocenské či sociální pojištění, Česká správa sociálního zabezpečení ho neupozorní a narůstají tam penále. Já vím konkrétní případy, kdy penále jsou větší než byla dlužná částka. Já se domnívám, že tady je to špatná práce České správy sociálního zabezpečení, nebo toho orgánu, který měl upozornit, a to velmi rychle, na to, že nebyly dodržovány povinnosti. Dávám to za prvé jako otázku na pana ministra, jak je to řešeno a zda ministerstvo hodlá v této věci přitvrdit do vlastních řad. Děkuji. místopředseda

Sobotka: Děkuji.

Slovo

má

místopředseda Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, jednak bych upozornil na to, že samozřejmě to omezení vycházek je trošku diskutabilní, protože zodpovědnost má vždycky měl lékař, aby posoudil, kdy ten pacient potřebuje vycházku a kdy ne. Otázka zneužívání

180

– samozřejmě to je věc, o které můžeme diskutovat. Já bych zároveň využil přítomnosti pana ministra Drábka, protože včera jsme mu tady naším velmi prozíravým rozhodnutím zajistili 100 miliard – sto milionů, pardon, miliardy by byly bezva, pouze 100 milionů na neziskové organizace vzhledem k tomu, že víme, že mu v rozpočtu chybějí asi 2 miliardy na sociální služby. Je otázka, pokud bude chtít na to sám reagovat, ale myslím, že je to pozitivní, jakým způsobem s těmito 100 miliony, které mu vlastně prozíravost našeho ctihodného Senátu přinesla, naloží. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo se nehlásí?

Hlásí, paní senátorka Juřenčáková. Senátorka Jana Juřenčáková: Pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych chtěla předběhnout pana ministra a reagovat na dotaz paní místopředsedkyně, protože z vlastní praxe vím, že u osob samostatně výdělečně činných – tak zněl dotaz – protože nemocenské pojištění platí buď zaměstnavatel nebo OSVČ. To znamená, že pokud neplatí zaměstnavatel, tak tam narůstá penále samozřejmě, a pokud neplatí osoba samostatně výdělečně činná nemocenské pojištění, které je minimálně 100 Kč, které nezaplatí včas a v té výši 3 měsíce po sobě, tak nemocenská správa automaticky toho člověka odhlašuje z nemocenského pojištění a žádné penále se neplatí. Takže jediné penále, které by se mohlo platit, by mohlo být z pozice zaměstnavatele, že neplatí včas. A tam se platí souběžně důchodové pojištění i nemocenské pojištění. Takže jestli jsme tomu dobře rozuměla – nevím. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor

Tomáš Grulich. Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové,

já si velmi vážím zkušeností pana místopředsedy Škromacha, nicméně nejsme v Poslanecké sněmovně a neinterpelujme tedy ministry, to nám z ústavy nepřináleží. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pan místopředseda

Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Já bych chtěl opakovaně upozornit mé ctihodné kolegy z pravice, že je právem místopředsedy senátu vystoupit kdykoli a k čemukoliv. Nemyslím si, že je dobré tady připomínat některé praktiky z Poslanecké sněmovny. Já bych mohl připomenout například otázku neprojednávání zákonů ani tím, že by byla umožněna debata k tak zásadním věcem, jako byl balíček ekonomických reforem, kteroužto praxi tady zavedla právě pravice. Vážené kolegyně a kolegové senátoři, myslím si, že tohle napomínání není prostě přiměřené důstojnosti našeho ctihodného Senátu. Myslím, že do budoucna bychom se toho mohli vyvarovat, protože ve stejných a naprosto podobných případech bych mohl vystoupit mnohokrát během jednání a mám pocit, že už to je trošku mimo rámec normálních vztahů. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má paní

místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane předsedající, pane

ministře, já jenom musím replikovat na to vysvětlení. Já vím konkrétně případ

181

člověka, který dluží na penále 60 tisíc Kč. Ta částka byla daleko nižší. Já nejsem daňový poradce, já to neumím rozklíčovat, v čem to bylo. Ale za mnou přišel člověk, který má problém ve splátkovém kalendáři splatit tu dlužnou částku, ale je po něm vymáháno dalších 60 tisíc jako penále! A takováto částka v penále musela naběhnout jenom tím, že to nebylo včas rozpoznáno a včas urgováno. Takže já se ptám, jak tato věc se řeší a bude řešit. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobře. Senátor Tomáš Grulich chce reagovat. Tak se nám to rozjíždí dobře. (Veselost.) Senátor Tomáš Grulich: Já jsem teď konzultoval odpověď na tu otázku. Ano, místopředseda může vystoupit kdykoliv, nicméně v dalších ustanoveních je napsáno, že musí mluvit k věci. 1.

místopředseda

Senátu

Přemysl

Sobotka: S právem

přednosti

místopředseda Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane senátore – prostřednictvím řídícího – bych vám chtěl sdělit, že je věcí inteligence každého, jak to pochopí. Já věřím, že pan ministr je člověk, který si to přebere. Já jsem ho vyzval, nebo spíš jsem uvedl dotaz v dobré víře, nakonec těch 100 milionů, které dostane, dostane právě díky a obzvláště pochopení senátorů sociální demokracie, kteří zajistili většinu pro změnu zpackaného zákona o hazardu, který jsme tady včera projednávali. A já myslím, že není nic špatného, když pan ministr nakonec za vaši vládní koalici se tady pochlubí tím, jak s těmi 100 miliony naloží. To není žádná interpelace. A když to bude chtít ignorovat, když řekne "je to mimo rámec", je to jeho věc. Ale já jsem mu dal příležitost a myslím, že pan ministr Drábek se rád pochlubí, jak s těmito finančními prostředky naloží, a neodvádějte, prosím, tu pozornost – jednat v rámci jednacího řádu. Myslím si, že jej neporušuji a myslím si, to, co hovořím, patří k věci. Pokud se vám to nelíbí, máte právo navrhnout nějaký procesní návrh. Ale já bych prosil, abychom se tady nechovali jako ve školce, když se budeme navzájem napomínat. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,

slovutný Senáte, já se domnívám, že bychom měli zklidnit emoce, které podle mého názoru jsou zcela zbytečné. Za prvé tady máme některé ministry, kteří nám odpovídají na otázky, někteří zase neodpovídají. Je to svobodné právo těch jednotlivých ministrů. A jak znám já pana ministra Drábka z jeho předchozích působišť, tak se domnívám, že patří mezi ty ministry, který se bude snažit vám i nám všem na naše otázky odpovědět. Jestli se nám to bude líbit nebo nebude, to je jiná otázka. Jsou ale zase jiní ministři, kteří úmyslně nám na některé otázky neodpovídají. Ale berte to tak, že my tady nejsme pravice – levice, ale všechny nás volili nějací voliči. A ti voliči samozřejmě se také ptají. A já si myslím, že tady v tomto případě se nejedná jenom o nějaký názor místopředsedy Škromacha – prostřednictvím předsedajícího, aby se neurazil pan místopředseda, ale že se jedná i o to, co vlastně bude dál s těmi nadacemi, kde většina těch nadací stojí spíše na té pravé části politického spektra. Takže tady si myslím, že se jedná čistě o nedorozumění a velmi 182

bych vás prosil, abychom nešli do osobních sporů. I když, když k nim dojde, tak já se jim nevyhýbám a rád bojuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Upozorňuji, že projednáváme návrh zákona o nemocenském pojištění. Mojí povinností předsedajícího je vás na to znovu upozornit. Takže už další se nehlásí, končím rozpravu. Pane ministře, máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se omezím na vyjádření k těm jednotlivým dotazům, námětům, námitkám. Budu reagovat v pořadí, tak jak to bylo uvedeno, tedy nejprve na ty otázky pana senátora Drymla. Co se týká ukončení neschopnosti, tak je potřeba nějakým způsobem vyřešit otázku toho, když z jakéhokoli důvodu ta dočasná pracovní neschopnost není ukončena. Tak tam se jenom zpřesňují pravidla pro zásah, kdy není možné standardní cestou dosáhnout ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Samozřejmě, že je možné vést dál diskusi o tom, jestli to zpřesnění je dostatečné nebo jestli je úplné, jestli je dostatečně detailní. To je vždycky ale diskuse o každém návrhu právní úpravy. Co se týká prodloužení lhůty pro požadavek na vrácení neoprávněně vyplaceného nemocenského z 3 měsíců na 1 rok, tak my jsme se přizpůsobili těm obecným lhůtám, které jsou obvyklé v podobných případech. Já mám za to, že ta lhůta jeden rok je přiměřená. To snad není myšleno ani napsáno tak, že by mělo rok trvat to rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, ale jde tam o prekluzivní lhůtu. Jde o to, aby i u těch případů, kdy se to pochybení zjistí po delší době než po třech měsících, ale v rámci toho jednoho roku, který je například také lhůtou pro promlčení přestupku – proto ta lhůta byla zvolena na jeden rok, připadá mi to jako vhodná a správně nastavená lhůta. Co se týká správních deliktů, které – jak tady bylo řečeno – jsou namířeny proti lékařům, ano, já musím přiznat, že jsme se snažili postihnout různé způsoby porušování toho zákona samozřejmě nejenom ze strany plátců pojistného, tak jak jsem tady uvedl, ale i dalších účastníků, kteří mají možnost ovlivnit průběh toho řízení. Samozřejmě včetně lékařů, ano, lékaře z toho nevyjímáme. To je pravda. Proč hlásit datum porodu – proto, že je to jedna z důležitých okolností rozhodujících výplatu peněžité pomoci v mateřství. Tady to datum porodu je velmi důležité pro běh lhůty vyplácení peněžité pomoci v mateřství. A to, že dosud ta povinnost nebyla nijak formalizovaná, nám způsobovalo v řadě případů praktické problémy. Protože pokud není v zákoně povinnost to datum nahlásit, tak potom správa sociálního zabezpečení, která vyplácí peněžitou pomoc v mateřství, v podstatě nemá formálně, jakým zákonným způsobem zjistit, po jakou dobu má vyplácet peněžitou pomoc v mateřství. Co se týká posudkového lékařství obecně, já bych odpověděl obecněji na tu otázku. Snažím se provádět organizační změny především v lékařské posudkové službě, nejenom v posudkových komisích, tak, aby lékařská posudková služba byla postavena na vyšší kvalitativní úroveň, protože nejsem spokojen obecně s průměrnou úrovní výkonu této práce. Tím se, prosím, nechci nijak dotknout jednotlivých posudkových lékařů, to v žádném případě. Ale tu průměrnou úroveň je potřeba zlepšit. Zároveň s tím je také ale potřeba zlepšit ohodnocení práce posudkových lékařů, protože ta disproporce mezi odměňováním lékařů v jiných odbornostech než je posudkové lékařství je v řadě případů výrazně lepší. Já doufám, že vás během

183

několika následujících měsíců přesvědčím, že ty kroky, které provádíme v reorganizaci posudkového lékařství v našem resortu, povedou k lepším výsledkům. Co se týká účasti posudkových lékařů v lékařské komoře, tak tam, prosím, se nechci pouštět do odborné diskuse, protože si netroufám s úrovní znalostí o lékařské komoře a povinnostech hlásit se do lékařské komory se střetávat s panem senátorem Drymlem. Protože na tuto otázku nejsem plně připraven, tak mám za to, že povinně jsou členy lékařské komory lékaři, kteří vykonávají praxi v tom přímém lékařství, tedy že se to posudkových lékařů přímo netýká. Ale – tak jak říkám – nechci se v tomto případě vyjádřit, prostuduji si tuto tématiku, abych byl příště lépe připraven v oblasti lékařské komory a jejího povinného členství. Přešel bych k poznámce paní místopředsedkyně Gajdůškové a upřesním, jak to je. Nejprve vysvětlím – u OSVČ je to skutečně tak, že tam jsou nastavena velmi přísná pravidla. Pokud OSVČ, která je dobrovolně přihlášena k nemocenskému pojištění, nezaplatí pojistné na nemocenské pojištění, tak automaticky, okamžitě, nikoli po 3 měsících, ale okamžitě ztrácí účast na nemocenském pojištění. Co se týká zaměstnavatelů, tak tam skutečně ten odvod pojistného je povinný, tam se tomu odvodu nelze nijak vyhnout nebo se ho zprostit. Při nesplnění té povinnosti skutečně je předepisováno penále. Nicméně okresní správy sociálního zabezpečení provádějí ty kontroly pravidelně. Je to tak, že v současné době metodika používaná znamená to, že každý plátce je kontrolován minimálně jednou za dva roky. To znamená, nejdříve po dvou letech se vyhodnocuje placení či neplacení pojistného. V tu chvíli se také ten poplatník dozví, zda má nějaké nezaplacené, nebo dlužné pojistné. Já mám za to, že když se podíváme na určité vyvážení na jedné straně administrativních nákladů, na druhé straně také obtěžování těch poplatníků kontrolami, tak že ten dvouletý cyklus je přiměřený. My u těch poplatníků, kteří mají nějaké problémy s placením pojistného, zkracujeme obvykle ten cyklus z dvou roků na jeden rok. Myslím si, že ten výběr nemocenského pojištění je ve stabilizované úrovni. Ale samozřejmě pokud někdo například záměrně neodvede nemocenského pojištění, tak pak se může dostat do situace, kdy to penále může být ve výši uvedené v řádu desítek tisíc. Jinak v té stabilizované situaci, protože ten systém nemocenského pojištění běží již 18 let, se obvykle nestává, že by docházelo k nějakým větším výpadkům v placení nemocenského z důvodu nějakého pochybení administrativního nebo neporozumění zákonu. Většinou jsou to drobné záležitosti, které jsou v menším řádu, v řádu desítek nebo stovek korun. Co se týká připomínek a otázek pana místopředsedy Škromacha, tak já chci jenom připomenout, že to omezení vycházek prošlo poměrně detailní diskusí v legislativním procesu. Nakonec ten výsledek máte před sebou. My jsme měli za to, že skutečně je potřeba alespoň nějaké rámcové mantinely pro předepisování vycházek dát. Myslím si, že je to vhodný kompromis nebo vhodné řešení, které na jednu stranu umožňuje dostatečnou volnost lékařům, aby posoudili ten konkrétní případ toho konkrétního člověka. Na druhé straně dává alespoň nějaké mantinely pro to, abychom měli možnost zlepšit kontrolu dodržování léčebného režimu ze strany těch, kteří za stát vyplácejí nemocenské dávky. To znamená okresních správ sociálního zabezpečení. K té částce 100 milionů Kč – já bych chtěl poděkovat Senátu za návrh na posílení rozpočtu kapitoly MPSV. Velmi rád bych tyto prostředky použil na posílení terénních sociálních služeb, protože to si myslím, že je oblast, která je skutečně – tak jak každý ministr si samozřejmě stěžuje, že má málo peněz ve svém resortu a každý ministr velmi váží, jak rozdělit ty prostředky ve své kapitole, protože na většinu agend

184

se nedostává prostředků, tak já si myslím, že tam, kde je nejvíce potřeba, to jsou terénní sociální služby, které potom předcházejí svými důsledky dalším vyšším nákladům, pokud se ty terénní služby zanedbají. Takže pokud to bude možné, pokud to projde legislativním procesem a pokud to bude možné z toho slovního vyjádření a specifikace té položky, tak já bych rád tu částku využil na terénní sociální služby. Doufám,že jsem odpověděl na všechny otázky a děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Ptám se pana zpravodaje ÚPV senátora Nenutila, jestli se chce vyjádřit. Nechce. Pak má slovo garanční zpravodaj pan senátor Petr Guziana. Senátor Petr Guziana: V rozpravě vystoupila řada senátorů, někteří opakovaně, a myslím si, že jejich otázky pan ministr víceméně odpověděl, takže pro hlasování dávám návrh, podpořit tento zákon. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Máme jediný návrh

z obou výborů, to je schválit. O tom budeme za chvilku hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 62 ukončeno, registrováno 57, kvórum 29, pro 49, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Než začneme s dalším bodem, tak omluva. Omlouvá se místopředseda Senátu Petr Pithart z dnešního jednání. Jsme u bodu: 31. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020) (evropský senátní tisk č. N 089/08) Máme to jako tisky N 89/08, N 89/08/01. V daném okamžiku poprosím pana ministra Jaromíra Drábka, aby nás seznámil s textem. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo,

pane místopředsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte, abych vás seznámil s rámcovou pozicí vlády k návrhu nového nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Návrh nařízení byl Komisí prezentován jako součást balíku legislativních návrhů vztahujících se k víceletému finančnímu rámci Unie na období 2014-2020 a podmínky čerpání fondu navrhuje Komise v zásadě stejné, jako u původního nařízení z roku 2006, které bylo změněno novelou z roku 2009. Návrh však obsahuje několik nových prvků. Nově Komise navrhuje rozšířit definici pracovníků i na pracovníky na dobu určitou, agenturní pracovníky, OSVČ a manažery, vlastníky mikro, malých a středních podniků. Trochu jiná je úprava míry spolufinancování. Základem by mělo být i nadále spolufinancování ve výši 50 %, ale u některých takzvaně kohezních států by mohlo být spolufinancování zvýšeno na 65 %. Ty takzvaně kohezní státy jsou vymezeny tak, že mají alespoň jeden region, kde je HDP na obyvatele do 75 % průměru EU

185

nebo které jsou způsobilé k podpoře z Fondu soudržnosti, tedy kdy celý stát má HDP na obyvatele do 90 % průměru Evropské komise. A nově se také navrhuje rozšíření působnosti fondu i na sektor zemědělství. A nyní mi dovolte přejít k pozici vlády. Podotýkám, že říjnové stanovisko Senátu, usnesení Senátu č. 392 bylo vzato v úvahu při přípravě vládní pozice. Rámcová pozice k předloženému návrhu vychází ze schválené rámcové pozice vlády k návrhu příštího víceletého finančního rámce EU a v ní Česká republika nepodporuje rozšiřování mechanismu flexibility, tedy těch mimorozpočtových nástrojů, které stojí mimo standardní víceletý finanční rámec. Tam spadá i globalizační fond. Je to z toho důvodu, že Česká republika ve své rámcové pozici pokládá současné flexibilní nástroje za dostatečné a za umožňující adekvátním způsobem reagovat na nepředvídatelné události. Obecná pozice vlády ke globalizačnímu fondu tedy zůstává konzistentní, v zásadě rezervovaná, podle vyjádřeného názoru v pozici představuje nesystémový nástroj, který ex post reaguje na možné dopady globalizace a ve srovnání s nástroji politiky soudržnosti v něm není možné spatřovat přidanou hodnotu. Proto bude vláda požadovat zrušení globalizačního fondu. Zejména je argumentem pro zrušení globalizačního fondu to, že jsou jiné nástroje, které jsou pro Českou republiku efektivnější v možnostech čerpání, a to jak z administrativního pohledu, tak i z pohledu toho, že například Evropský sociální fond dovoluje spolufinancování až ve výši 85 % a tím pádem je pro využití mnohem výhodnější než využití Evropského globalizačního fondu. Dovolte mi krátkou odbočku. To také je jednoznačně potvrzeno četností čerpání z Evropského globalizačního fondu, a to nejenom v České republice, kdy zatím z Evropského globalizačního fondu čerpal pouze jeden podnik, ale i v řadě jiných zemí, tedy těch zemí, které mohou čerpat Evropský sociální fond. Naše startovní vyjednávací pozice tedy bude odmítnutí návrhu nařízení v zájmu posílení prostředků na politiku soudržnosti, kde jsou lepší a vyšší šance čerpání pro Českou republiku. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře.

Jediným výborem byl výbor pro evropské záležitosti, přijal usnesení, které máme jako tisk N 89/08/02. Zpravodajem je pan senátor Václav Koukal, který má slovo. Senátor Václav Koukal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, v podstatě v krátkém čase se vracíme k Evropskému fondu přizpůsobení se globalizace. V říjnu jsme tady jednali o věci, která se týká krizové odchylky, protože my víme, že v tom období, kdy nastala krize, tak se upravil tento fond pro období 2007-2013 v tom smyslu, že se zlepšily podmínky pro jeho čerpání. Prodloužila se lhůta z 12 na 24 měsíců, zvýšil se podíl dotační z 50 na 65 % a také se umožnilo čerpání pro krizové záležitosti. Řada zemí z něho čerpala, řada zemí z něho nečerpala. V tomto období, kdy jsme o tom jednali, se vlastně připravovalo to řešení, zda pro rok 2012 bude ta krizová odchylka prodloužena, to znamená, že bude možné využívat těch výhod v krizovém období. Zdá se, že na Radě vznikla – dalo by se odvodit z toho – že existuje možná do budoucna i kvalifikovaná většina, která bude mít obdobný názor na fond přizpůsobení se globalizaci, jako konzistentně zastává náš Parlament, respektive Senát a také vláda. Čili to, co je dnes obsaženo v usnesení z našeho výboru, je vlastně pokračováním řekl bych názorů na tento fond. My jsme tedy v říjnu schválili

186

usnesení, které se také ve svém duchu odráží v tom usnesení, které se objevilo jako doporučení pro dnešní plénum. A to doporučení má dvě části. Ta první část se týká řekl bych doporučení směřující k Evropské komisi a ta druhá část, příloha č. 1 – jsou tam dvě přílohy, 1 a 2 – se obrací také na vládu. To z toho důvodu, že když už tento fond existuje, tak se vláda v minulosti zavázala, že připraví metodiku, na základě které by vytvořila jakýsi návod a podmínky pro to, aby případné české firmy se mohly o tento fond také ucházet. Takže to jsou dvě přílohy, jedna je čistě evropská, jedna je vnitřní. Nechtěli jsme to směšovat do jedné přílohy, zdá se nám to nepatřičné. Ostatně včera jsme udělali obdobně jedno usnesení, které mělo tento charakter, jedno dovnitř České republiky, jedno usnesení směrem k Evropské komisi. Budeme tedy potom hlasovat o těch usneseních odděleně, jedna a dvě, protože tak je poučení z legislativy, že musíme usnesení schválit ne jako celek, ale přílohy samostatně. To je jenom napravení včerejšího hlasování. Já se domnívám, že pan ministr to, o čem se jedná v tom globalizačním fondu pro rok 2014-2020 nám dobře popsal. Nemyslím si, že bych měl opakovat věci, které pan ministr již řekl. Je tam nový prvek, to je právě ta podpora zemědělství. Domnívám se – to je pouze úvaha – že staré členské státy, které teď měly dostatečný prostředek na podporu zemědělské politiky v tom programovacím období, možná – například Francie – o ty prostředky mohou přijít. A to je také důvod, proč se snaží do globalizačního fondu takovéto možné dotace zasunout. Ten fond počítá s tím, že v roce 2014-2020 ročně by měla být částka ve výši asi 430 milionů euro. V současné době, pokud jsou informace za rok 2010 kompletní, tak se z té částky v současné době vymezené, to znamená 500 milionů euro, čerpá asi jedna třetina, z toho naprostá většina do krizové pomoci. To je tedy v krátkosti moje zpráva. Já myslím, že není potřeba ji dále rozvádět. Co se týká usnesení, to máte před sebou. Já si tedy dovolím současně v rámci vystoupení zpravodaje vás seznámit s návrhem doporučení našeho výboru. Nebudu, jestli s tím budete souhlasit, číst přílohu č. 1 a přílohu č. 2, máte je před sebou, máte je k dispozici. Já bych vás seznámil ve svém vystoupení zpravodaje pouze s doporučením našeho výboru. A to doporučení – 189. usnesení z 21. schůze výboru pro záležitosti EU k návrhu nařízení Evropského Parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci 2014-2020, senátní tisk N 089/08. Po úvodní informaci Davida Kafky, náměstka ministra práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátora Václava Koukala a po rozpravě, výbor I. přijímá k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020) doporučení, která jsou uvedena v příloze č. 1 a 2 tohoto usnesení, II. doporučuje Senátu PČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020) vyjádřil ve smyslu doporučení přijatých výborem, určuje zpravodajem mne a pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Příloha 1 a 2 jsou součástí tohoto usnesení výboru. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

187

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, kdybych si řekla "čím hůře, tím lépe", tak bych v této chvíli mlčela. Ale říci si to tak nemohu, protože se jedná o lidi. Protože se jedná o české občany. Připomínám, že globalizační fond je jeden z mála nástrojů fungování EU, respektive možnosti čerpání evropských peněz, které jdou přímo a konkrétně jednotlivým lidem. A to těm lidem, kteří přijdou o práci v důsledku v této chvíli krize. Jsou to peníze, které skutečně jsou směřovány přímo na jednotlivé pracovníky, a to s tím, že se platí jejich rekvalifikace, že se podporují v tom, aby se co nejrychleji dokázali znovu zařadit na trh práce. Tedy platí se zde to, aby se zvyšovala zaměstnanost a naopak nenarůstala nezaměstnanost. V této chvíli máme zcela konkrétní případ v České republice, kde nám hrozí masové propouštění. Tento případ, pokud se stane, bude přesně splňovat podmínky pro čerpání z globalizačního fondu. Ten případ je ostravský Mital. Bude splňovat podmínky do konce tohoto roku, protože se hovoří o přibližně 600 možných propuštěných pracovnících, přitom ty krizové podmínky pro globalizační fond – je hranice 500 propuštěných zaměstnanců. Česká vláda, místo aby podpořila tuto záležitost, tak opakovaně vystupuje proti tomu. Myslím si, že to není dobře. To není hájení zájmů českých občanů. Já jsem shodou okolností tento týden byla na jednání o sociální soudržnosti, o demografickém vývoji na meziparlamentní konferenci v Bruselu. Informace odtamtud je, že právě z globalizačního fondu mnohé země skutečně čerpají, a to velmi intenzivně, a snaží se tak udržet své občany na trhu práce. Pan ministr odůvodňoval pozici vlády tím, že jsou zde jiné nástroje. A argumentoval Evropským sociálním fondem. Za prvé peníze z Evropského sociálního fondu vždycky mají nějaký rámec a nikdy nejsou takto směřovány přímo na podporu jednotlivého člověka. To za prvé. A za druhé – Česká republika z Evropského sociálního fondu neumí čerpat peníze. My neumíme čerpat na měkké projekty. To, co je administrováno z ministerstva školství je v této chvíli čerpáno na 0,7 %! 0,7! Ne 7! To je nula-nula-nic. A dá se předpokládat, že nedokážeme ani ty peníze, které jsou tam pro letošní rok, nebo toto rozpočtovací období alokovány, které tam byly nasmlouvány, že je nedokážeme vyčerpat. A to jsou zhruba podle informací, které máme, 4 miliardy, které Česká republika prostě nechá v Bruselu. A to jsou ale právě peníze, které naplňují Evropský globalizační fond. Peníze, které jednotlivé členské země nedokáží vyčerpat. Takže skutečně jsme sami proti sobě, jestliže máme negativní stanovisko k Evropskému globalizačnímu fondu a jestliže nedokážeme s těmito věcmi pracovat. Já proto navrhuji v navrhovaném usnesení evropského výboru vypustit v příloze č. 1 usnesení bod II.3., kde i evropský výbor, nevím z jakého důvodu, v podstatě formuloval požadavek, aby vláda požadovala zrušení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a začlenění přidělených prostředků mezi ostatní nástroje politiky soudržnosti. Myslím si, že je to skutečně proti logice zdravého rozumu, jak se k těmto penězům chovat. Takže znovu navrhuji vypuštění toho bodu usnesení v příloze č. 1 – bod II.3. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi,

abych reagoval na důvody, proč jsme zařadili bod č. 1 a možná trochu z historie vzniku globalizačního fondu. Česká republika, a Senát už při vzniku tohoto fondu tento fond velice kritizoval, a to hlavně ze dvou věcí. Připadal nám jako nesystémový, 188

protože věci, které mají sloužit k lepšímu zapojení pracovníků ohrožených nějakými pohyby vznikající nerovnováhy na pracovním trhu, vznikající větší – třeba nárazové nemožnosti zaměstnat větší počet žadatelů, patří do Evropského sociálního fondu, patří do úplně jiných peněz, které jsou úplně jiným způsobem nejenom rozdělovány, ale také naplňovány. Právě systém globalizačního fondu, který je naplňován ze zbytků toho, co zůstává v kohezní a strukturální politice určené pro jednotlivé státy, které nedosahují úrovně blízkého průměru životní úrovně ostatních zemí, tento způsob, de facto, když přeložíme, znamená, že nové členské státy díky tomu, že otevřely svoje trhy, otevřely volný pohyb kapitálu, a protože některé staré členské státy neumožnily pracovníkům, aby mohli přicházet na jejich pracovní trhy a být konkurencí pro jejich pracovníky, třeba mírně nižší pracovní silou nebo jinými schopnostmi, došlo k tomu, že firmy odcházely ze starých členských států podle vzoru volného pohybu kapitálu, do nových členských států, kde zbudovaly svoje filiálky a využily těch levnějších, tedy konkurenceschopnějších pracovních sil ze starých členských zemí. A nyní měly ty hůře, s horší životní úrovní, s nižší, levnější pracovní silou, tyto nové členské státy, jako je Česká republika, Polsko, Maďarsko, měly začít platit nezaměstnané s vysokými standardy ve starých členských státech, kteří nechtěli dělat za stejných podmínek, nebyli ochotni pracovat za stejných podmínek, i finančních podmínek jako pracovníci v České republice, Maďarsku a Polsku. A ten systém, kdy vlastně chudší země mají sponzorovat vysokou životní úroveň v těch bohatších zemích nám prostě nepřišel normální. V EU, která je sice plná velkých předsevzetí, mohutných slov a velkých ideálů, tak přece jenom platí, že každý chrání svoje pracovní trhy a každý se stará hlavně o své zaměstnance tak, aby byla využita jejich konkurenceschopnost na zcela volném pracovním trhu. Proto nám vadí systémově, a výbor to přijal jednohlasně, nebo téměř jednohlasně, přijal usnesení, kdy si přejeme, aby tyto nesystémové věci byly zrušeny, aby, pokud vzniká někde nějaká nezaměstnanost, byla naplňována jiným způsobem, ne z těch nevyčerpaných dávek, které často administrativně nestačí nové členské státy vyčerpat, a aby byly naplňovány standardní cestou, standardním evropským rozpočtem, a aby tedy sloužily rovnocenně všem členským státům, nejenom tedy těm starým, ale i novým členským zemím, protože skutečně i teď ta situace nastane pravděpodobně ve firmě na severní Moravě, zatím Česká republika čerpala jen malé množství přes firmu Unilever, která ani nemá sídlo v České republice. Takže je třeba, aby to naplňování rozpočtu bylo standardní, nešlo z toho, aby chudší státy sponzorovaly vysokou životní úroveň pracovníků těch bohatších zemí. O to nám hlavně šlo a myslím si, že ten první odstavec to vyjadřuje zcela explicitně, a proto bych vás požádal, abyste usnesení našeho výboru podpořili. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, vážený pane místopředsedo, pane

ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokud se týká těchto tisků, je takovou specifickou věcí, u nich máme zvláštní proceduru, kdy si výbor do značné míry volí sám, které věci si dá na program a které ne. Také samozřejmě můžeme my, protože to dostaneme do počítačů teď po novu, se rozhodnout. Mě toto zarazilo a mohlo se stát, že i členové výboru pro evropské záležitosti možná úplně nepostřehli – ony jsou vlastně dvě velké části vložené – přece jenom jiné usnesení. Jedno je usnesení, příloha č. 1 a pak je příloha č. 2. Příloha č. 2 pro mě není žádným problémem, je to materiál, který se navrhuje, aby se po schválení postoupilo evropské komisi a neříká se tam nic o tom, že vyzýváme ke zrušení evropského fondu pro globalizaci a začlenění. Ale v druhém usnesení pod číslem 1 se toto používá, přitom se v dalším

189

bodě vyzývá vláda, že pokud ten fond bude, abychom z toho fondu maximálně čerpali, což si myslím, že je správné. Já mám obavu, že členové výboru, kteří často tyto věci dostávají na poslední chvíli nebo ani nemají čas s nimi pracovat, takovéto podstatné detaily ani nemusí zaznamenat. Doporučoval bych, aby se vůbec procedura projednávání materiálů v těchto výborech v příštím období zvážila, protože si myslím, že tam ty procesy jsou drobet – promiňte mi to slůvko – drobet nepřehledné. Já se plně stavím za návrh paní kolegyně, místopředsedkyně Gajdůškové, protože si myslím, že je nesmyslné, abychom peníze, které se vracení, si odepírali použít na to, kde nás jistě všechny pata tlačí, a to je, aby tyto peníze co nejrychleji mohly dojít k lidem v případě, že jsou někde postiženi nějakou strukturální nezaměstnaností, kde tam padne nějaká velká firma a podobně. Jde jenom o to, abychom se s těmi mechanismy, které umožní čerpat tyto prostředky, naučili efektivně a rychle pracovat. Takže já bych i s ohledem na určitou nepřehlednost, která v tom materiálu podle mého je, vyzýval, aby se skutečně bod 3 – bod II. z usnesení, které je přílohou pod č. 1 vypustil a aby o tom bylo hlasováno jako o prvém bodu a samostatně. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má pan

senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, jenom chci ubezpečit pana předsedu horní komory, že se nedomnívám a on použil ten eufemistický výraz, že jsou nepřehledná naše jednání. Je pravda, že těch tisků k nám přichází hodně, ale každému tisku věnujeme přesně takovou pozornost, jakou si ten tisk vyžaduje. Já jsem velice rád, že na naše výbory velice často chodí paní místopředsedkyně Senátu, která tady podala pozměňovací návrh, při projednávání tohoto bodu nebyla přítomna. Určitě, kdyby byla na výboru přítomna, tak by to předala na výboru a mohlo by se předjednat. To není nic o přehlednosti nebo nepřehlednosti, konec konců i nyní budeme projednávat návrhy, které zazněly jak z úst paní místopředsedkyně, tak z úst pana předsedy a na to má samozřejmě každý senátor při tomto jednání právo. Jenom chci vyzvat kohokoliv z jiných výborů, aby na náš výbor přišli a eventuálně té věci se mohli věnovat, protože chápu, že při takovém velkém množství tisků se stane, že někdy musíme něco vypustit nebo něco doplnit, ale tento bod byl velice podrobně diskutován na výboru. Já věřím tomu, že se k meritu vyjádří ještě pan zpravodaj. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má paní

senátorka Jana Juřenčáková. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo. Pane předsedo, pane

ministře, já se musím ohradit proti tomu, co tu říkal pan předseda, protože já jsem z toho pochopila, že jako bychom my členové výboru pro záležitosti Evropské unie, byli nesvéprávní, že nevíme, o čem rozhodujeme. My víme, o čem rozhodujeme a například tady tento tisk, to usnesení bylo přijato, mám pocit napříč politickým spektrem. Takže to bych chtěla, aby tady zaznělo na vysvětlení, že my víme, o čem rozhodujeme. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má senátor

Miloš Vystrčil.

190

Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já bych se chtěl napříč stranami zastat svých kolegů z výboru pro evropské záležitosti, byť nejsem jeho členem, tak usnesení tohoto výboru sleduji docela pečlivě. Jsem přesvědčen, že mají nejen vysokou kvalitu a říkám to jako člověk, který s evropskými penězi a Evropskou unií, řekl bych docela dlouhodobě zabývá a sleduje politiku EU velmi pozorně. A to, co tady zaznělo od pana předsedy Senátu myslím si, že není vůbec spravedlivé posouzení té obrovské práce a velmi promyšlených usnesení, která jsou nám potom předkládána. Nyní se vrátím k tomu diskutovanému návrhu paní místopředsedkyně Gajdůškové a pokusím se třeba jinými slovy trošku říci, o co tam jde a co vlastně ten výbor má v úmyslu. Ten výbor v žádném případě se nestaví proti tomu, aby tomu, kdo přijde o práci, bylo pomoženo, aby získal podporu. Naopak pro státy, které jsou ekonomicky slabší a jsou na tom hospodářsky hůře, zajistit pokud možno větší podporu, a to čeho my jsme svědky v rámci toho, jak se EU vyvíjí – a třeba další taková věc, která se nyní dostává do plánovacího období 2014 až 2020 – jmenuje se to Nástroj dopravního propojení, jsou věci, kdy Evropa jako celek, zejména vedená svými nejsilnějšími členy EU, chce dosáhnout toho, aby ty peníze, které společně do Evropské unie přivádíme, potom už nesměřovaly k naplňování tak zvaného cíle konvergence, to znamená, k tomu aby se více pomáhalo slabším a méně těm silnějším. Část usnesení, která navrhuje zrušení toho konvergenčního fondu vlastně není o něčem jiném než o tom, aby došlo k naplnění cílů konvergence řekněme silněji, aby se pomáhalo těm hospodářsky slabším a méně hospodářsky silnějším. To je vlastně princip toho usnesení, a to je to, na čem se podle mého názoru zcela logicky usnesli všichni nebo skoro všichni členové tohoto výboru. Takže prosím vás, neberte to tak, že tady někdo chce něco Evropské unii vzít a naopak přesně ve smyslu naplňování hlavních cílů Evropské unie, to je cílů konvergence. A existence konvergenčního fondu jde vlastně proti němu a i proto ten konvergenční fond původně měl být dočasným fondem. Takhle to je a tak je politika Evropské unie myšlena a ta instituce konvergenčního fondu dlouhodobá jde vlastně proti ní a proti tomu hlavnímu cíli, který v současné době platí. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dalšího nemám, končím

rozpravu. Pane ministře, předpokládám, že se vyjádříte. Máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo,

pane místopředsedo. Vyjádřím se opravdu velmi stručně jenom dvěma krátkými poznámkami. Za prvé navážu na předřečníky s konstatováním – já jsem to říkal už v úvodním vystoupení – že skutečně evropský globalizační fond na rozdíl od jiných nerozlišuje hospodářskou úroveň té které země. A také se naprosto jednoznačně ukázalo minulý týden na jednání ministrů o případném prodloužení těch výjimek, které jsou uvedeny v evropském globalizačním fondu od roku 2009, že naprosto nejintenzívnější zájem na pokračování globalizačního fondu mají Francie a Belgie. To byli největší zastánci globalizačního fondu, protože to jsou typicky země, které z ostatních fondů nemohou čerpat, protože dosahují příliš vysoké úrovně HDP. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Druhá poznámka k tomu, co tady říkala paní místopředsedkyně Gajdůšková, že ty peníze jdou českým lidem. Ano, ale v případě globalizačního fondu se na tom stát musí podílet nejméně 50 %, to znamená půl na půl. V případě evropského sociálního fondu se na tom musí podílet nejméně 15 %. Já bych byl proto, aby Česká republika evropské peníze využila co nejefektivněji a pro ČR a pro její občany je mnohem výhodnější využívat

191

evropský sociální fond než evropský globalizační fond. Mnohem výhodnější, protože doplácejí čeští občané ze svých daní na využití těchto prostředků pouze z 15 %, kdežto na příspěvky z globalizačního fondu doplácejí 50 %. Já si myslím, že je naprosto jednoduchý a jednoznačný argument, proč upřednostňovat pro budoucí plánovací období evropský sociální fond proti evropskému globalizačnímu fondu. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane zpravodaji.

Senátor Václav Koukal má slovo. Senátor Václav Koukal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Je na mě, abych zhodnotil proběhlou diskusi. V proběhlé diskusi vystoupilo 7 senátorů a senátorek. Z diskuse vznikl jeden konkrétní návrh, který předložila paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková, a to je, abychom vypustili v bodu II. bod 3. Než budu hodnotit tu proběhlou diskusi, tak jenom poznamenám, že v podstatě naše pozice jak výborová, tak myslím že i pléna, je docela konzistentní v této věci. My se nadále domníváme, že existují účinnější fondy evropské, které jsou využívány. Já rozumím tomu, co paní místopředsedkyně říkala, že třeba Česká republika není schopna nebo dostatečně nevyužívá – to už je věc, kterou nedokážu ovšem dost posoudit – nicméně myslím, že teď se jedná nejen o pozici ČR a také o to, jak by budoucnost českých fondů měla být. My se domníváme, že evropský sociální fond a evropský fond pro regionální rozvoj jsou ty vhodné fondy, které by měly být v rámci EU podporovány. Fond tento nesystémový, který se v průběhu času mění, že není tím fondem, který by měl mít trvalou hodnotu. Takže proto také se v tom usnesení objevuje to, co jsem říkal. Průběh diskuse v našem evropském fondu je velmi pracovní a myslím, že úvaha o tom, zda je dostatečně připravené jednání, nemusí být úplně namístě. V diskusi vystoupil také pan předseda, který vyslovil jistou úvahu o budoucím výběru tisku, to nechám stranou. Paní kolegyně Juřenčáková zhodnotila proběhlou diskusi právě k tomuto bodu, kdy všichni členové našeho výboru to – řekl bych – konzistentní stanovisko k fondu podrželi hlasováním. Co se týká vystoupení kolegy Vystrčila v podstatě, to co jsem říkal já ve zkratce, on rozvinul. Další vystoupení, která byla, komentovat tady nebudu. Čili v tomto okamžiku se, pane předsedající, domnívám, že bychom měli hlasovat o návrhu, který přednesla paní místopředsedkyně Gajdůšková s podporou pana předsedy Štěcha, to znamená vyřadit z přílohy č. 1 – II. bod 3 ve znění vyzývá vládu, aby požadovala zrušení evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a začlenění prostředků mezi ostatní nástroje politiky soudržnosti. Pokud bychom toto prohlasovali, tak bychom hlasovali o příloze II. a pak bychom měli hlasovat o usnesení jako celku. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Samozřejmě můžete se

domnívat až do konce. To je vaše právo to říci a odpovídá to jednacímu řádu, takže v daném okamžiku vám děkuji a znělkou svolám další členy. (Problém pana senátora Koukala s přihlášením se kartou.) Pane kolego, vzhledem k tomu, že vám to tam nejde zasunout, tak si zasuňte někde jinde. Budeme hlasovat nejprve o návrhu místopředsedkyně Gajdůšková o vyřazení II. 3. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování pořadové číslo 63 ukončeno. Registrováno 57, kvorum 29. Pro 28, proti 23. Návrh byl zamítnut.

192

Takže v daném okamžiku budeme hlasovat o prvním usnesení tak, jak ho máte před sebou, to znamená I. II., III. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 64 ukončeno. Registrováno 57, kvoru 29, pro 26, proti 14, návrh byl zamítnut. Tím toto usnesení neprošlo a budeme hlasovat o druhém kratším, takže zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 65 ukončeno, registrováno 57, kvorum 29, pro 49, proti jeden. Návrh schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i zpravodajovi a my se tady vystřídáme. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dalším návrhem je bod

32. Informace komisí Senátu o činnosti za rok 2011 (senátní tisk č. 246) Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 246. Senát v 8. funkčním období zřídil 6 stálých komisí a stanovil jim úkoly. Zároveň jim uložil svým usnesením č. 11 ze dne 24. listopadu 2010, aby jedenkrát ročně informovaly Senát o plnění stanovených úkolů. Jako prvního prosím pana senátora Karla Korytáře, aby nás informoval o činnosti Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Korytář: Vážená paní místopředsedkyně, paní senátorky, páni senátoři. Úvodem se omlouvám svým kolegům, podle prezidiálky jsem byl jako třetí v pořadí, ale vzhledem k časové tísni jsem požádal o vystoupení jako první. Takže se omlouvám svým kolegům, kteří byli přede mnou. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu od svého ustanovení 22. ledna 1997 pracuje již 8. funkční období. Naše zpráva je specifická, a to tím, že komise je vlastně prostředníkem mezi Kanceláří Senátu a námi jako senátory. A napomáhá k rychlému řešení vzniklých problémů a k vzájemné kvalitní komunikaci bez zbytečných průtahů. Komise má ve svém složení převahu žen, ženy přinášejí pečlivost, mužská část zase nekompromisní požadavky v oblasti výpočetní techniky hospodárnosti chodu Senátu, Kanceláře Senátu či dalším. Místopředsedy pro toto funkční období byli Zdeněk Švarc a Božena Sekaninová. Za rok 2011 tato komise zasedala osmkrát, přijala 45. usnesení, dále usnesení per rollam, která se týkala více méně akcí, které byly potřeba řešit ihned, ať to byly akce klubové, nebo to byly akce, které omezovaly nebo určovaly dobu gastra, případně parkování, případně uzavření prostor apod. Ani naše komora se nevyhnula, řekl bych, problémům současné doby, a to je otázka ekonomické krize, takže převážná část našeho usnesení se dotýkala právě hospodaření Kanceláře Senátu, úsporných opatření, případně jiných kroků, které s tím souvisely, ať už to byly průběžné informace a návrhy řešení, co se týká čerpání

193

rozpočtu v roce 2011 investičních akcí, technologií, dále udělila tato komise souhlas se zadáváním jednotlivých zakázek nad 6 milionů korun, dále to byla opatření hospodaření s elektrickou energií v Senátu nebo výběr dodavatele plynu pro Kancelář Senátu. V dalším šlo o opravy říms a střechy Valdštejnského paláce, o diskusi, zdali by otázka třeba vstupného nepomohla v hospodaření Kanceláře Senátu v případě prodeje některých předmětů, dále to byly úkoly, které se týkaly nákladů při stornování letenek, komise vyslovila souhlas, řekl bych s náhradou papírových tisků elektronickou podobou a další. Samozřejmě z ostatních úkolů to byly úkoly pravidelné, jako např. otázka škodních protokolů, ať už samotných senátorů a senátorek, případně zaměstnanců Kanceláře Senátu. Aktuálně jsme schválili úpravu provozní doby gastronomických oddělení, zabývali jsme se stížnostmi senátorů, které se týkalo parkování a reálu Senátu. Třeba upozornění na špatný úklid a vybavení kanceláří a podobně. Tato komise schvalovala komerční akce, které se konaly v areálu Senátu, a byla průběžně informována o tom, jak je připravováno a realizuje se kulturní léto ve Valdštejnské zahradě. Samozřejmě, že brala na vědomí informace o otevření Senátu pro veřejnost v roce 2011 a souhlasila s návrhem na úpravu otevírací doby v jednotlivých objektech. Jak je známo od počátku se Senát velmi otevřel veřejnosti a je to jenom dobře. Dále vzala na vědomí informaci o bezdrátovém přístupu k internetu do dalších prostor v sídle Senátu, a podobně. Dalším velkým tématem, které bylo zahájeno a bude pokračovat je otázka přechodu na operační systém G7, který bude znamenat výměnu softwaru, postupnou výměnu i samotné techniky výpočetní a znamená to taky určitou formu proškolení na nový operační systém. Zde bych chtěl upozornit na jednu věc, že právě i v souladu s ekonomickými možnosti Senátu byl navržen určitý postup, který jste prostřednictvím klubů všichni obdrželi. Tady bych chtěl uvést, že se připravujeme tak, abychom mohli veškeré připomínky vaše, ať už se týkají jak našeho období i budoucího volebního období, abychom přispěli našim budoucím kolegům, kteří sem přijdou, do jaké míry, jaké složitosti, jakého rozsahu bude výpočetní technika pracovat. Takže všechny vaše připomínky samozřejmě, jak jsme se dohodli, by měla mít pracovní skupina vytvořená, která by je zpracovala a určitým způsobem korigovala. Zejména v oblasti třeba provedení notebooků, to je největší oblast, kterou vy sami pociťujete, bychom pokračovali v dalším období; a potom i podle časových úseků, kdy budou někteří senátoři odcházet a někteří přicházet apod. Samozřejmě technika se dolaďuje i v obvodech našich kanceláří a podobně. To je další oblast. Třetí zmínku, která se objevila v této zprávě, se týká ankety, která se týká gastroslužeb. Není tolik zaměřená k tomu, abychom hledali pouze chyby. Je to anketa, která se opakuje v určitých obdobích. Chceme, aby se gastroslužby mohly za čas vyjádřit, případně doporučit co zlepšit, co nefunguje a podobně. Jenom mám jednu prosbu. Minulé ankety se zúčastnili pouze tři senátoři. Každá připomínka je pro nás velice cenná. Za dluh považuji ještě z minulého období jednu záležitost, o které se vede diskuse a pan senátor Kubera právě odchází – je to otázka kouření v Senátu. Nemohu být samozřejmě proti – vaše vnitřní prostory a kanceláře – ale je to diskuse o naší senátorské jídelně. Náš zákon o tabáku a návykových látkách v § 8, kde se zakazuje kouřit hovoří v odstavci A 1 a 2, kde je zakázáno kouřit – veřejně přístupné uzavřené prostory – státních orgánů a orgánů územně samosprávních celků. Já se domnívám, a řada z vás to potvrzuje, že v této jídelně kromě stravovacích úkonů, se schází veřejnost, ale i další místa jsou přístupná veřejnosti.

194

Abych nehledal pouze v našich zákonech, samozřejmě jsem se prostřednictvím Parlamentního institutu zajímal, jak to běží u našich sousedů. Všechny sledované parlamenty zakazují kouření ve veřejných prostorách Parlamentu. Toto omezení vychází z obecných právních norem a omezuje kouření na veřejnosti. Zákaz kouření v těchto prostorách se vztahuje na všechny osoby a může být upravován institucemi, které jsou k tomu určeny zákonem. Tyto parlamenty umožňují v souladu s platnými právními normami, kouření pouze ve vyhrazených prostorách. Kromě Nizozemska rozlišují parlamenty veřejně přístupné prostory a uzavřené prostory, respektive úřední prostory pro zaměstnance. V těchto prostorách se omezení kouření vztahuje pouze na zaměstnance, kteří jsou kontrolováni svými nadřízenými. To vyplývá z odpovědí, v těchto prostorách není žádná autorita, která by mohla kontrolovat členy Parlamentu, porušující zákaz kouření. Jenom nejbližší sousedi – velice krátce v Polsku zákaz kouření je upraven zákonem z roku 1995, na závěr tohoto zákona je kouření zakázáno ve veřejných prostorách a na pracovištích. V prostorách Parlamentu – dolní komora – Sejm je kouření zakázáno vyjma zvláštních prostor, mezi které patří jednak kuřárna, jsou kuřácké a nekuřácké zóny. Co se týká Rakouska na jihu, je zákaz kouření v Rakousku upraven v zákoně o tabáku. Zakázáno je kouření ve veřejných prostorách a na pracovištích. Kouření v Parlamentu je zakázáno v prostorách, které jsou označeny jako veřejné. V uzavřených prostorách platí zákaz kouření na pracovištích zaměstnanců. Kouření členů Parlamentu mimo veřejné prostory není řešeno. A co se týká souseda z východu Slovenska. Na Slovensku zákaz kouření upravují zákony o ochraně zdraví a bezpečnosti na pracovištích a zákon o ochraně nekuřáků. V souladu s příslušnými ustanoveními uvedených zákonů se veškeré prostory Parlamentu označily za nekuřácké. I z toho vidíte, z našeho zákonodárství i zákonodárství evropského, že co se týká nás senátorů, je kouření otázka pouze nás samotných. Já v této chvíli, i kdybychom se rozhodovali třeba v komisi, bych určitě získal souhlas. Namátkově jsem se dotazoval i senátorů samostatně, jak by hlasovali třeba v klubech. Kuřáci i nekuřáci říkají, že by podpořili, aby byla nekuřácká. Je to pouze otázka naše, nás samotných. Já v tuto chvíli mohu pouze apelovat na určité svědomí vůči zákonodárství a trendu, který se v Evropě šíří a samozřejmě apelovat na ohleduplnost. Toť vše v této záležitosti. Věřím, že po některé z cest se v příštím období vydáme a že najdeme konsensus. Závěrem bych chtěl poděkovat v prvé řadě vedoucímu Kanceláře Senátu Františku Jakubovi, který již odešel, a který byl nejbližší spolupracovník naší komise, a vyjádřit přesvědčení, že jeho nástupce pro nás senátory zachová minimálně stejné podmínky pro naši práci, případně je vylepší a vůči zaměstnancům Kanceláře, aby se jednalo o kolektiv profesionální a hlavně spokojený. Chci poděkovat všem členům Stálé komise, a všem těm, se kterými jsme spolupracovali, a chci vyjádřit přesvědčení, že tomu tak bude i v následujícím roce. Děkuji vám za pozornost. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji také. Prosím nyní

pana senátora Tomáše Grulicha, aby nás seznámil se zprávou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Prosím, pane senátore. Senátor Tomáš Grulich: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že se jedná o stálou komisi, která je tady od roku 1996 a její náplň

195

je více méně pořád stejná, omezím se ve výroční zprávě, resp. ve svém vystoupení k této výroční zprávě pouze na změny, které nastaly, nebo na skutečně významné věci. Při Stálé komisi Senátu pro krajany žijící v zahraničí pracuje poradní sbor – Konsultativní rada. A v tomto roce pracovala 20členná rada, která nově byla složena z 8 zástupců ministerstev a jiných státních organizací, tj. konkrétně ministerstvo zahraničních věcí, Akademie věd, ministerstvo vnitra, ministerstvo kultury, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad vlády ČR, a dále z 12 zástupců krajanských spolků. Jsme samozřejmě otevřená komise, vždy, když někdo přijede z českých komunit do České republiky zrovna v době, kdy máme zasedání komise, velmi rádi jej přijmeme. Nejvýznamnější akcí, kterou komise uspořádala, byla konference "Migrace a česká společnost", která se uskutečnila v Senátu ve dnech 3. až 4. 10. 2011. Nad touto konferencí přijali záštitu předseda vlády pan Petr Nečas a místopředsedkyně Senátu paní Alena Palečková. Konference se pořádala ve spolupráci se zahraničním výborem Poslanecké sněmovny ČR. Během dvou dnů zaznělo 33 příspěvků a byla vedena bohatá diskuse. Posláním konference bylo na půdě Senátu ve spolupráci legislativy, exekutivy a současného výzkumu popsat stávající problematiku migrací – především emigraci z ČR a také imigraci do ČR, a to v takové základní siluetě a v základním souboru důležitých témat. Konference by měla splnit funkci jakési vstupní iniciativy s prvky odkrývání a možností budoucího řešení otevřených problémů spojených s migracemi. V současné době je připravován sborník přinášející základní premisy pro institucionální řešení migrace v ČR. Jedním z dlouhodobých úkolů, který jsme si vytyčili, je podpora českých škol bez hranic. To znamená, jsou to školy, které umožňují, aby děti českých rodičů mohly navštěvovat alespoň, já bych to nazval, takovou nedělní školu češtiny a českých reálií. My jsme několikrát jednali s ministerstvem školství a včera jsme potvrdili v novele školského zákona podporu rozvoji tomuto školství i v rámci novely školského zákona. Myslím, že toto k práci komise stačí. Děkuji. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: A nyní prosím paní senátorku Janu Juřenčákovou, aby nás seznámila se zprávou Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí za rok 2011. Senátorka

Jana

Juřenčáková: Děkuji

za slovo, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí působí již třetí funkční období. V současné době má 11 členů. V pátý rok své činnosti se věnovala převážně legislativní činnosti a zabývala se aktuálními problémy na poli ochrany soukromí. Co se týká projednávaných tisků a návrhů zákonů, byly to tisky vyžádané od výboru pro záležitosti EU a výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2010.

196

Komise úzce spolupracuje s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Předseda úřadu pan Igor Němec se pravidelně účastní všech schůzí komise a dává komisi nové podněty a impulsy k činnosti. Komise nadále pokračuje ve spolupráci s nevládní organizací Iuridicum remedium, která se v rámci programu "Lidská práva a technologie" věnuje hlavně informačně – osvětovým a odborným aktivitám na poli ochrany soukromí. V letošním roce se uskutečnila pracovní cesta do Brna, Vídně a Bratislavy. V Brně jsme jednali s veřejným ochráncem práv, s předsedou Ústavního soudu, ve Vídni, byly aktuální otázky co se týkaly zdravotnických registrů a Bratislavě na Úřadu pro ochranu osobních údajů jsme konzultovali společná témata. Všechna jednání se odvíjí od témat, jako jsou ochrana soukromí osob, ochrana a uchovávání dat pro politickou scénu i veřejnost, kamerové systémy, rozmáhající se trend využití sociálních sítí, sběr informací o leteckých pasažérech atd. Zájem o činnost naší komise projevila společnost Google, kde jsme navázali jednání. A v poslední době jsou velkým problémem diskutované zdravotnické registry. A tak, jak tu byla zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu, co se týká otázky kouření, tak naše komise s touto otázkou může souviset pouze teoreticky, ale možná i prakticky na úrovni zdravotnických registrů. Pokračuje práce na problematice kamerových systémů a odposlechů, na problematice zpracovávání testů DNA i ostatních skutečnostech, které by mohly jakýmkoliv způsobem narušit soukromí občanů. V rámci naší komise nastaly změny na místě tajemnice komise. Chtěla bych poděkovat na tomto místě bývalé tajemnici komise paní Marii Šrámkové, a chtěla bych poděkovat všem členům komise za jejich příkladnou účast a diskuse na jednáních komise. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A jako další vystoupí pan senátor Petr Šilar, aby nás informoval o činnosti Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Šilar: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, zprávu o činnosti jste dostali v tisku písemně a z této zprávy bych vybral jenom několik aktuálních informací. Komise pracovala v novém složení. Mimo mne jako předsedy místopředsedy komise je senátor Vítězslav Jonáš a senátorka Dagmar Zvěřinová a senátorka Jana Juřenčáková. Ostatní členové komise jsou uvedeni ve zprávě. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova se v průběhu 8. funkčního období Senátu Parlamentu ČR sešla na osmi schůzích komise. Na první a druhé schůzi, které se konaly ještě v roce 2010, jsme zvolili ověřovatele komise, místopředsedy a stanovili jsme si plán činnosti pro rok 2011. V pořadí 3. schůze komise se uskutečnila v rámci výjezdního zasedání do Brna, během kterého senátoři navštívili veletrh cestovního ruchu GO-REGIONTOUR 2011. Na 4. schůzi komise byli pozváni zástupci České pošty a ministerstva vnitra, kteří zde senátory seznámili s plánovaným rušením poboček České pošty, s. p. na venkově. Dále se dostavili zástupci ministerstva pro místní rozvoj, aby senátory informovali o změnách, které jsou plánovány na stavebních úřadech. Senátoři na závěr této schůze vyjádřili své negativní stanovisko k uzavírání pošt na vesnicích i k rušení stavebních úřadů.

197

Na 5. schůzi komise byl projednán pravidelný seminář, který se týkal rozpočtového určení daní. Tento seminář se uskutečnil dne 19. dubna 2011 za účasti zástupců ministerstva financí, ministerstva zemědělství, Spolku pro obnovu venkova a dalších organizací. Seminář navštívilo mnoho starostů z celé České republiky a měl velký úspěch i mezi senátory. Na 6. schůzi byly projednány organizační záležitosti a bylo připraveno výjezdní zasedání komise v Luhačovicích. Výjezdní zasedání komise v Luhačovicích proběhlo v souvislosti s návštěvou komise v této oblasti na pozvání senátorky Jany Juřenčákové. A poslední, 8. schůze se věnovala problematice zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích. Na jednání byli přizváni zástupci ministerstva vnitra, aby senátory seznámili s navrhovanými změnami, které jsou v tomto zákoně. Komise přijala celkem 31 usnesení. Místopředsedkyně komise senátorka Jana Juřenčáková byla za komisi nominována do Spolku pro obnovu venkova a je také 1. místopředsedkyní tohoto spolku. Dne 4. března 2011 se v Senátu uskutečnilo veřejné slyšení na téma "Dřevěná kniha". Na toto veřejné slyšení bylo pozváno více než 100 odborníků a úředníků státní správy a samosprávy. Akce měla velký ohlas především mezi odbornou veřejností a bylo zde několik podnětů, které znamenaly i apelaci na ministra zemědělství ohledně dopadu tohoto materiálu, myslím toho dokladu, který se nazývá "Dřevěná kniha". Podobnou akci bychom chtěli uspořádat i v příštím roce. Na pozvání členů komise senátora Jana Horníka a senátora Miroslava Nenutila jsme ve dnech 4. až 6. května 2011 měli výjezdní zasedání na Karlovarsko a Tachovsko. Proběhla jednání na vybraných obecních úřadech, návštěva Saska a Bavorska, návštěva farmy a expozice Muzea železné opony. Tématem jednání byla příhraniční spolupráce a čerpání dotací z fondů Evropské unie. V červnu letošního roku se uskutečnila zahraniční pracovní cesta do Slovinské republiky. Téma bylo zaměřeno na rozvoj zemědělství a především včelařství a vinařství ve Slovinsku. Další zahraniční pracovní cesta se uskutečnila tento týden, od 5. do 7. prosince 2011 do Rakouské republiky. Na jejím programu bylo především setkání se zástupci zemědělského výboru rakouského parlamentu, s pracovníky ministerstva zemědělství a dále byla na pořadu návštěva zemědělské školy. Pokud jde o akce, kterým komise poskytla záštitu nebo spolupořadatelství, tak ve spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova celoročně podporujeme soutěž Vesnice roku 2011, předávání tzv. Oranžových a Zelených stuh soutěže Vesnice roku 2011, vyhlášení vítěze soutěže Vesnice roku 2011. Také jsme se zúčastnili a spolupořádali jsme slavnostní setkání vítěze soutěže Vesnice roku 2011. Dále to byly akce, které se jmenují "Má vlast 2011", "Nejkrásnější nádraží 2011", "Město stromů 2011" a "Víkend otevřených zahrad". Dále jsme se zúčastnili veletrhu Regiontour 2011 v Brně a výstavy "Země živitelka 2011" v Českých Budějovicích. To je velice stručně přehled naší činnosti za rok 2011. Chtěl bych na závěr mé zprávy poděkovat všem kolegům z komise, kteří se aktivně zúčastňují jednání komise a přispívají k plnění úkolů, které jsme si dali na začátku roku. A zvláště bych chtěl poděkovat tajemnici naší komise paní Kateřině Šarmanové jako odborné pracovnici za perfektní přípravu nejenom všech jednání komise, ale především všech seminářů. Děkuji za pozornost.

198

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. A nyní prosím o vystoupení paní senátorku Jiřinu Rippelovou. Ta nás seznámí s informací o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Prosím, paní senátorko. Senátorka Jiřina Rippelová: Milé kolegyně a kolegové, já se pokusím být stručná, protože zprávu o činnosti komise máte ve svém senátním tisku. Nicméně ráda bych shrnula to, čím jsme se v počtu deseti členů ústavní komise a za účasti stálého hosta, který jednání naší komise pravidelně navštěvuje, což je bývalý senátor pan Ing. Edvard Outrata, čím jsme se na jedenácti schůzích v tomto funkčním období a v tomto roce zabývali. Prvním velkým tematickým okruhem bylo, co jiného, než aktuální návrhy změn Ústavy. Byly to zejména návrhy, které připravovala vláda. Týkalo se to jednak zavedení přímé volby prezidenta republiky, týkalo se to i návrhu na rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a na zavedení tzv. klouzavého mandátu. Nicméně toto bylo téma, které později vláda stáhla z projednávání, z legislativního procesu. No, a pokud se týká přímé volby prezidenta, tady musím poznamenat, že většina členů komise si zachovala své výhrady k důvodnosti i kontextu změny způsobu volby hlavy státu. My jsme na toto téma uspořádali i konferenci, která byla velmi reprezentativně obsazena, jednak panelisty z řad politologů a pak z řad významných konstitucionalistů. A vyznění vůči přímé volbě prezidenta bylo opravdu skeptické. Ale někteří experti, a zejména ti, kteří vůči přímé volbě prezidenta jsou méně kritičtí, se vyslovili proti omezení příslušné novely Ústavy, která by řešila pouze techniku volby samotné, bez dalších věcí. Pokud jde o druhý z návrhů, který se týká rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, tady členové komise souhlasili s rozšířením působnosti. Dalším souborem projednávaných záležitostí byly námi projednávané aktivity a návrhy na změnu jednacích řádů, kdy se jednalo především o návrhy paní senátorky Soni Paukrtové. Týká se to tedy jednacích řádů jak sněmovního, tak našeho jednacího řádu. Zabývali jsme se také elektronizací sněmovních tisků, což víte, že je novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která vstoupila v platnost 1. listopadu letošního roku, a my očekáváme a jsme zvědavi, jakým způsobem tato jejich první schůze, již ryze elektronická, dopadne a jestli budou nebo nebudou nějaké problémy. My jsme v tom kontextu a vlastně v návaznosti na novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny projednali naše Podrobnější pravidla doručování senátních tisků, která zavádějí výlučnou elektronickou formu těch tisků, které během projednávání vylučují provádění změn. Pokud se týká elektronizace, té částečné elektronizace parlamentních tisků, bude připraven návrh příslušné novelizace jednacího řádu Senátu. Elektronizace určitě jeho klíčovou součástí, ale v tuto chvíli zvažujeme ještě i další náměty na změnu jednacího řádu, ať už se to týká aktualizace našeho senátního průkazu, ať už se to týká otázky velikosti senátního klubu, ať už se to týká ještě dalších věcí, které jsme získali jako podněty, a jedním z nich byl také tady v nedávné době namítaný počet podpisů pod doručované petice. Z dalších otázek, kterými jsme se zabývali, jsou to instituty jednacího řádu Senátu zavedené Lisabonskou smlouvou. Přijímali jsme stanovisko k senátnímu tisku č. 42 letos na jaře, kdy jsme zkoumali a bavili se o tom, zda a v jaké podobě mohou obě komory Parlamentu vybavit vládu "mandátem" pro jednání o návrhu

199

zjednodušené změny smluv podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii. A v návaznosti na to jsme přijali stanovisko k senátnímu tisku č. 82, který zatím pan ministr Schwarzenberg navrhuje již poněkolikáté stáhnout z pořadu našeho jednání. Kromě toho se ústavní komise také zabývala a projednávala některé otázky vnitrostátního schvalování mezinárodních a evropských smluv, speciálně se zřetelem na smlouvy uzavírané v rámci bývalého tzv. třetího pilíře, které se často vyznačují lidskoprávní citlivostí. No, a blížím se ke konci. Mezi věci z kategorie "Různé" bych zařadila debatu nad věcným záměrem volebního kodexu. A jakoby zvláštní místo v našich debatách také zaujala hodnocení role prezidenta republiky. My jsme oslovili několik významných ústavních expertů, položili jsme dotaz, zda prezident republiky, pokud obě komory Parlamentu dají souhlas k ratifikaci mezinárodní smlouvy, je povinen ji ratifikovat či ne. Většina oslovených se shodla na tom, že prezident republiky má spíše povinnost Parlamentem schválenou smlouvu ratifikovat. V současné době také zvažujeme v návaznosti na to postup, jakým by měl Senát reagovat na dlouhodobou neratifikaci Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě. Tolik moje – asi ne úplně stručná zpráva. I já bych se ráda připojila k poděkování zejména všem kolegům, členům naší komise pro Ústavu a parlamentní procedury. Chtěla bych také z tohoto místa poděkovat panu tajemníkovi doc. Janu Kyselovi, který je zcela určitě velmi významným expertem v oblasti ústavního práva a velmi profesionálně zajišťuje i všechny úkoly, které vyplývají z činnosti komise. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní senátorko. Posledním v tomto seriálu zpráv a o činnosti našich komisí je pan senátor Jiří Oberfalzer. Ten nás seznámí se zprávou Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, komise pracovala v uplynulém roce ve složení 14 senátorů, průřezově ze všech klubů, i nezávislých. Sešla se většinou nad evropskými dokumenty. Projednávala petici "Stop drahému volání" a absolvovala jedno výjezdní zasedání. Konkrétně do Zlína, kde jsme se seznámili s problematikou regionálních festivalů a také regionálních vysokých škol v oblasti médií; multimédií zejména. Absolvovali jsme také dvě pracovní cesty. Jednu do Bratislavy, kde jsme studovali poslední vývoj ve veřejnoprávních médiích – konkrétně politickým rozhodnutím o sloučení Slovenského rozhlasu a Slovenské televize, jakož i otázky regulace. A také zahraniční cestu do Dánska, kde již léta existuje velice stabilní a úspěšná veřejnoprávní společnost – jak rozhlasová, tak televizní. Dánský trh je v tomto pohledu zajímavý, protože tam fakticky neexistuje na lokálním trhu působící soukromá televize nebo rozhlas. Veřejnoprávní média jsou bez reklamy. Těmto věcem jsme se věnovali, jakož i otázkám sestavování rad a regulace. Pravidelně také navštěvujeme veřejnoprávní média, ČTK, Český rozhlas a Českou televizi a věnujeme se i problematice "velké rady", tedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jakožto našeho regulátora; a Českému telekomunikačnímu úřadu. Všechno ostatní dopodrobna naleznete v souhrnné zprávě komisí. V této chvíli si myslím, že to stačí. Připojím se také k poděkování našim členům a naší tajemnici, která zvládá dvě komise současně. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Otevírám rozpravu k předneseným zprávám. Do rozpravy se nikdo nehlásí,

200

takže rozpravu končím. Ptám se ještě předsedů komisí, zda se chtějí ještě vyjádřit. Nikoho nevidím. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Musíme se ale svolat, takže prosím o trpělivost. Budeme hlasovat o návrhu usnesení – vzít na vědomí informaci komise Senátu o činnosti za rok 2011. V sále je aktuálně přítomno 39 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 20. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 66 se ze 40 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji všem za dnešní pracovní jednání. Přerušuji jednání do 14. 12., tedy do středy příštího týdne do 9.00 hodin ráno. Děkuji vám všem, přeji hezký víkend, a těším se na příští týden. (Jednání ukončeno v 11.45 hodin.)

201

4. den schůze – 14. prosince 2011

(Jednání zahájeno v 9.13 hodin.)

Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené páni senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté, zahajuji čtvrtý jednací den 14. schůze Senátu a všechny vás zde vítám. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Václav Vlček, Dagmar Terelmešová, Pavel Trpák, Jozef Regec, Tomáš Kladívko, Jiří Pospíšil, Radek Sušil, Jiří Lajtoch, Hana Doupovcová a Daniela Filipiová. (Vidím, že pan Vlček je tady přítomen – takže omluva se ruší. Pan kolega Sušil – také – takže škrtáme – jsou přítomni.) Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro informaci připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. Nyní se přihlásil, pravděpodobně s procedurálním návrhem, Jaromír Jermář. Pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení

kolegové, měl bych návrh, jestli bychom mohli senátní tisk č. 173 – Petici k případu demolice domu na Václavském náměstí – projednat jako první bod dneska. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Ještě se hlásí pan senátor Jaromír

Štětina. Prosím. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, já navrhuji, abychom stáhli z dnešního projednávání bod č. 12 – přerušený bod z minulého týdne – týkající se vyslání našich vojáků na Slovensko. Odůvodňuji to tím, že máme předložena dvě usnesení – ÚPV a VZVOB – a já je považuji za "invalidní", protože se v těchto usneseních obou říká, že "výbor nepřijal žádné usnesení", protože tam nebyl dostatek lidí. Ale současně se tam říká, že "výbor určuje zpravodaje". U obou výborů je to totéž. Jak může určit zpravodaje výbor, když je neusnášeníschopný. Ledaže to určí samozřejmě předseda výboru, ale potom nemůže být v usnesení napsáno, že byl určen zpravodaj výborem. Proto navrhuji, abychom tento bod stáhli z dnešního projednávání. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Já bych chtěl jenom říci, protože jsem v obou výborech byl, že první výbor – VZVOB – od počátku nebyl usnášeníschopný, zatímco druhý výbor – ÚPV – byl od počátku usnášeníschopný, ale nebyl usnášeníschopný v době hlasování. Protože to byly procedurální otázky, budeme o nich hlasovat bez rozpravy.

202

Jako o prvním návrhu, o kterém budeme hlasovat, je návrh pana senátora Jermáře, abychom jako první bod dnešního jednání zařadili tisk č. 173 a poté následovaly body v pořadí, jak původně bylo schváleno. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 67. Registrováno 57, kvorum pro přijetí 29. Pro návrh 47, proti 2. Návrh byl schválen. Nyní se ještě přihlásil – mezi hlasováním, abych byl korektní – pan předseda klubu ODS Richard Svoboda (omlouvám se...) Paní senátorka – s procedurálním návrhem, dobře. Senátorka Soňa Paukrtová: Já se velice omlouvám, ale mám pocit, že pan

kolega Štětina měl pravda. Protože předseda výboru určil zpravodajem pana kolegu Dienstbiera, to je pravda. V té tobě jsme usnášeníschopní byli. Ale pak jsme přestali být usnášeníschopnými, takže výbor nemohl určit zpravodajem kolegu Dienstbiera pro jednání na plénu Senátu. Myslím, že pan kolega Štětina to tady popsal naprosto přesně. Předseda Senátu Milan Štěch: Já si myslím, že tuto otázku budeme řešit,

pokud bod budeme nebo nebudeme mít na programu schůze, ale to je samozřejmě věc názoru. Nebudu dál diskutovat, děkuji. Budeme hlasovat o druhém bodu, a to byl návrh pana senátora Štětiny, abychom bod č. 12 vyřadili z programu dnešní schůze. Je to tak? (Ano.) Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 68. Registrováno 58, kvorum pro přijetí 30. Pro návrh 19, proti 28. Návrh byl zamítnut. Děkuji. A přistoupíme k dnešnímu prvnímu bodu, a to je 33. Petice "Případ demolice domu č. p. 1601/II na Václavském náměstí, Praha 1 systémové problémy památkové péče v Praze" (senátní tisk č. 173) Tuto petici jste obdrželi jako senátní tisk č. 173. Petici projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Jaromíra Jermáře. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 173/1. Podle našich pravidel Senát při zahájení projednávání petice vezme na vědomí, které osoby zastupující petenty mají požívat práv podle § 142a odst. 2 zákona o jednacím řádu Senátu, tedy mít možnost zúčastnit se schůze Senátu. V tomto případě jsou to Kateřina Bečková a Rostislav Švácha, kteří jsou uvedeni v usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. O obou navrhuji hlasovat zároveň. Jsou nějaké námitky? Nejsou. Přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 69, registrováno 57, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 44, proti nikdo. Návrh byl schválen. Dovolte mi, abych zde přivítal zástupce petentů. 203

Dále Senát hlasováním rozhodne, kteří z představitelů orgánů územní samosprávy, správních úřadů a organizací, jež výbor považuje za dotčené projednávanou peticí, se mohou zúčastnit schůze Senátu. Je to za Magistrát hl. m. Prahy pan Milan Sýkora z odboru památkové péče. Přistoupíme k hlasování. Připomenu, že je nás přítomno 56, kvorum pro přijetí je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 70, registrováno 57, kvorum pro přijetí 28, pro návrh 46, proti nikdo. Návrh byl schválen. Podle čl. 3 našich Podrobnějších pravidel může každá z těchto osob vystoupit v rozpravě, nejvýše dvakrát, a to vždy nejvýše v délce 10 minut. Nyní uděluji slovo zpravodaji výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice panu Jaromíru Jermářovi. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové.

Dne 25. srpna 2011 jsem osobně převzal petici od zástupkyně Klubu za starou Prahu, tedy petici "Případ demolice domu č. p. 1601/II na Václavském náměstí, Praha 1 – systémové problémy památkové péče v Praze", ke které se připojilo 14 077 občanů. Dne 25. srpna 2011 výbor na své 13. schůzi jednomyslně rozhodl uspořádat veřejné slyšení k této petici. Toto se uskutečnilo dne 23. září 2011 zde v Jednacím sále a tato petice byla projednána za účasti zástupců Klubu za starou Prahu, zástupců Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, městské části Praha 1, Ústavu dějin umění, Národního památkového ústavu, Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR a dalších zástupců odborné veřejnosti. Se stenozáznamem z tohoto slyšení jste měli nebo máte možnost se seznámit. Usnesení č. 142/1 ze dne 6. prosince 2011 přijal výbor rovněž jednomyslně a já vás s ním seznámím. Je to vlastně senátní tisk č. 173/1: 142. usnesení z 16. schůze, konané dne 6. prosince 2011, k projednání petice č. 19/11. Výbor po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře a po informaci k petici č. 19/11 "Případ demolice domu č. p. 1601/II na Václavském náměstí, Praha 1 – systémové problémy památkové péče v Praze", která byla předmětem veřejného slyšení výboru dne 23. září 2011, v souladu s ust. § 142a zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu a Podrobnějšími pravidly projednávání peticí v Senátu a po rozpravě: I. Oznamuje Organizačnímu výboru Senátu, že šetření ve věci petice č. 19/11, senátní tisk č. 173 "Případ demolice domu č. p. 1601/II na Václavském náměstí, Praha 1 – systémové problémy památkové péče v Praze", bylo ukončeno. II. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, na základě zevrubného seznámení a projednání senátního tisku č. 173 – petice "Případ demolice domu č.p. 1601/II na Václavském náměstí, Praha 1 – systémové problémy památkové péče v Praze", na Veřejném slyšení výboru dne 23. září 2011, přijmout návrh usnesení, který je uveden v příloze č. 1 tohoto usnesení. III. Navrhuje Organizačnímu výboru Senátu zařadit na pořad následující schůze Senátu bod: Senátní tisk č. 173 – petice "Případ demolice domu č. p. 1601/II na Václavském náměstí, Praha 1 – systémové problémy památkové péče v Praze".

204

IV. Určuje, že osobami zastupujícími petenty, které požívají práv podle § 142a odst. 2 jednacího řádu Senátu, jsou mluvčí petičního výboru petice uvedení v příloze č. 2 tohoto usnesení. V. Doporučuje, aby se projednávání na schůzi Senátu dále zúčastnili zástupci Odboru památkové péče Magistrátu h. m. Prahy, jež výbor považuje za peticí dotčené a kteří jsou uvedeni v příloze č. 2 tohoto usnesení. VI. Určuje zpravodajem výboru pro projednávání tohoto tisku mne a za sebe pověřil mne, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu ČR a Organizačnímu výboru Senátu. Návrh usnesení zní k této petici, který navrhujeme k dnešnímu jednání na Plénu, že Senát Parlamentu ČR: I. Bere na vědomí petici č. 19/11 "Případ demolice domu č. p. 1601/II na Václavském náměstí – systémové problémy památkové péče v Praze", obsaženou v senátním tisku č. 173. II. a) konstatuje, že petice č. 19/11 "Případ demolice domu" je důvodná, b) konstatuje, že Ministerstvo kultury ČR v souladu se záměry zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v tomto případě neplní ustanovení, že stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelného bohatství lidu. V tomto případě plně nerespektuje účel zákona, který měl mj. pečovat o kulturní památky a o jejich zachování, c)konstatuje, že odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy se v tomto případě neřídí nařízením vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, že veškeré úpravy nemovitých kulturních památek, jejich souborů a objektů musí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty, k jejich dalšímu zhodnocení výtvarných a dokumentárních funkcí. Neřídí se podmínkou, že zpracování, posuzování a schvalování všech územních plánů, soutěžních úkolů i přípravné a projektové dokumentace staveb na území rezervace musí být prováděno se zřetelem ke kulturní hodnotě prostředí. III. Výbor doporučuje Ministerstvu kultury ČR, odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy a jeho sboru expertů a dalším kompetentním institucím dodržovat zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o Státní památkové péči a nařízení vlády č. 66/1971 Sb., o Památkové rezervaci v hl. m. Praze. Doporučuje respektovat veřejný zájem před utilitárními zájmy soukromých podnikatelských subjektů a doporučuje akceptovat kulturní práva občanů. IV. Výbor žádá a) Ministerstvo kultury ČR a odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy přehodnotit svou roli v rozhodování o zásadu do Pražské památkové rezervace v souladu s odpovídající legislativou, b) odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy podá VVVK informaci o vydaném závazném stanovisku žadateli k demolici č. p.1601 na Václavském náměstí, c) žádá odbor výstavby Městské části Praha 1 o průběžné poskytování informací VVVK o dílčích krocích a rozhodnutích ve věci demolice domu č. p. 1601/II na Václavském náměstí. To je vše, a já bych vás potom poprosil – po vystoupení osob, zástupců petičního výboru, zástupců magistrátu, případně po proběhlé rozpravě, o podporu tohoto návrhu usnesení, které výbor přijal jednomyslně. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Připomínám, že v rámci bodu "rozprava" mají možnost vystoupit zástupci petentů i samozřejmě dotčených, tzn. Magistrátu hl. m. Prahy. Kdo se hlásí do rozpravy?

205

Prosím, bude to, předpokládám, paní Kateřina Bečková. Vítám vás, dobrý den. Máte slovo, prosím. Kateřina Bečková: Děkuji. Vážení páni senátoři, vážení přátelé, vážené dámy, vážený pane předsedající, Klub za starou Prahu, se svou peticí nazvanou "Veřejný občanský protest" se postavil proti zamýšlené demolici domu č. p. 1601 na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze 1. Cílem majitele domu je totiž výstavba nového multifunkčního komplexu na tom místě, který se propojí i se sousedními pozemky, z nichž jeden – směrem do Opletalovy ulice, je v tuto chvíli prakticky volný; stojí na něm jenom torzo bývalé pražské akciové tiskárny, a druhý, směrem do Václavského náměstí je zastavěn hotelem Jalta, jak asi všichni víte, kde investor počítá s demolicí zadní provozní části hotelu, a to zcela proti duchu památkového zákona, protože hotel jako celek je chráněn coby kulturní památka. A žádné řízení o sejmutí památkové ochrany z celé stavby či z její části neproběhlo. Nárožní dům, jehož demolici bychom chtěli zabránit, je přitom stavebně zdravý a architektonicky hodnotný – o tom za chvilečku pohovoří můj kolega prof. Rostislav Švácha. Dům sice není chráněn samostatně jako kulturní památka, ale stojí na území památkové rezervace, a proto je chráněn jako její součást. Pokud by měl být zbořen, bude to precedentní argument, na jehož základě mohou být demolovány desítky domů podobného charakteru v památkové rezervaci. Dovolte mi – seznámit vás se 3 aspekty, které shledáváme v této politováníhodné kauze jako nejzávažnější. Za prvé. Pravidla možných stavebních zásahů na území Pražské památkové rezervace, jsou vtělena do vládní vyhlášky z roku 1971. O té již tady byla řeč. Tato pravidla jsou sice stručná, zdánlivě velice obecná, ale zároveň jednoznačná. Podobný případ, jako je ten, o němž hovoříme, vyhláška řeší větou, cituji: Veškeré úpravy nemovitých kulturních památek i jejich souborů a objektů, které vykazují dílčí památkové nebo urbanistické hodnoty, musí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty. Jak sami uznáte, tak zabezpečení hmotné podstaty není totéž co demolice. Pokud odbor Památkové péče pražského magistrátu, který je výkonným orgánem Státní památkové péče v Praze, přehlédl tuto jednoznačnou větu ve vládní vyhlášce. Nebo ji nepochopil. Je to buď velký nonsens, nebo velká schválnost. Plošná památková ochrana území nazývaného "rezervací" je samou podstatou smysluplnosti tohoto pojmu. Kdybychom chtěli chránit jen jednotlivé budovy prohlášené za kulturní památku, nebylo by nutné žádnou rezervaci vyhlašovat. V rezervaci se chrání víc než jednotlivé památky. A to jejich vztahy, kontext a souvislosti. Proto se památkové ochraně, jak praví vyhláška, těší i doby s dílčími památkovými nebo urbanistickými hodnotami. Druhý aspekt. Výkonný orgán památkové péče v Praze, odbor Památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy v červnu 2010 shledal demolici uvedeného domu ve svém závazném stanovisku za možnou. Když jsme podrobně zkoumali podklady, kterými se přitom zabýval, pročetli zápisy z jeho poradního sboru expertů, vyslechli některé účastníky jejich jednání, konstatovali jsme překvapivou skutečnost. Přestože předmětem zájmu tohoto orgánu je ochrana památek, v tomto případě byla předmětem jeho zájmu pouze novostavba. Odbor nezkoumal, zda má existující budova hodnotu. Nepožádal o žádnou odbornou expertízu z hlediska jejího zařazení do dějin a vývoje architektury či slohového zhodnocení. Místo toho se však velmi podrobně zabýval popisem materiálů fasád

206

novostavby a jejich dalších parametrů. Jako by rozhodoval o stavbě na prázdné parcele. Proto hovoříme o systémovém selhání památkové péče v Praze. Protože její výkonný orgán se v tomto případě, a nejen v něm, choval jako servisní organizace pro developery a stavební podnikatele. Nikoliv jako odbor, který má památkové území chránit před nežádoucími stavebními intervencemi. Ale jako odbor, který má naopak stavební činnost na památkovém území umožnit. Třetí aspekt, poslední. Ministr kultury Jiří Besser v květnu tohoto roku svým rozhodnutím potvrdil platnost magistrátního závazného stanoviska, když smetl se stolu názor památkové inspekce ministerstva kultury i ministerského odboru památkové péče – tedy svých vlastních úředníků, které postup magistrátu shledali nezákonným. Tento krok ministr zdůvodnil ochranou investorových práv nabytých v dobré víře. Jako občané se ale ptáme, jaká práva měl na mysli, když investor v té době nedisponoval ani územním ani stavebním rozhodnutím, natožpak demoličním výměrem. Tedy žádným rozhodnutím ve správním řízení. Dovolte mi, vážení přátelé, vážené senátorky, vážení senátoři, závěrem – jménem čtrnácti a půl tisíc signatářů veřejného občanského protestu požádat vás o podporu boje proti uvedeným nezákonnostem a úřední aroganci, která je bohužel pro rozhodování o podobných záměrech v Praze již tradicí. Vaše usnesení, pokud je schválíte, sice samo o sobě záměr investora nezvrátí, ale bude morální podporou pokračování našeho úsilí realizaci záměru z občanských pozic zabránit. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Já vám také děkuji. Jako další přihlášený je

– předpokládám – pan Rostislav Švácha. Dobrý den, prosím, představte se nám. Máte slovo. Upozorňuji, že je do 10 minut podle jednacího řádu. Děkuji. Rostislav Švácha: Vážení přátelé, já se jmenuji Rostislav Švácha, jsem členem Klubu za starou Prahu. Svou profesí jsem historik architektury zaměstnaný v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Byl jsem vyzván, abych se vyjádřil k hodnotě toho domu na Václavském náměstí. Tady jde o to, že ten dům se má zbourat, má ho nahradit novostavba a teď jde o to, zdali ta výměna je správná. Zdali ten dům na Václavském náměstí nemá hodnotu tak velkou, že by se Praha ochudila o pozoruhodnou architekturu. Nemluvě už o tom, že projekt, který ten dům má nahradit, má podle mě hodnotu velmi spornou. Dům na Václavském náměstí je dílem předních architektů doby první republiky. Hlavním jeho autorem byl Bohumír Kozák, kterého myslím všichni znáte jako autora dnešní Thomayerovy nemocnice v Praze – Krči. Už tady se domnívám, že díla tak významných architektů se nemají demolovat, že mají zůstat pohromadě. Na projektu toho domu se podílel ještě jeden významný architekt, jak jsme zjistili studiem archiválií, a to byl asi nejvýznamnější architekt té pražské německé menšiny Josef Zasche, autor mimo jiné budovy Vídeňské bankovní jednoty dole na Můstku, v dolní části Václavského náměstí. Tady bych rád upozornil na to, že při tom jednání sboru poradců pana Kněžínka vůbec jméno toho Josefa Zascheho nepadlo, což už je myslím jako prohřešek i odborný. Že dům na Václavském náměstí je dílo významných architektů, a už to je jedna jeho velká hodnota. Když se zadíváme na styl toho domu, tak on patří do takového širší proudu novoklasicistní architektury, která se začala v pražské architektuře prosazovat tak zhruba kolem roku 1910, a právě spoluautor toho domu

207

Josef Zasche postavil v Praze jeden z prvních novoklasicistních domů, a to je zase ten dům Vídeňské bankovní jednoty. Ten novoklacistní styl se na tom domě snoubí s takovými zajímavými kubistickými prvky, s takovým tím typickým kubistickým zšikmováním a zkosováním tvarů. A právě v tom je ten dům zase jedinečný v kontextu Václavského náměstí, protože na Václavském náměstí žádný takový jiný dům není. Václavské náměstí je velice pestrá přehlídka různých stylů 19. a 20. století, ale to spojení klasicismu a kubismu je pro tenhle ten dům jedinečné. To je druhá jeho velká hodnota, kvůli které by měl být zůstat zachován. Pak je tu ale ještě třetí, a to je urbanistická hodnota toho domu. On vznikl přestavbou staršího objektu, staršího novorenesančního domu asi z 80. let 19. století, a ten starší dům měl nárožní věž tak, jak se to tehdy v Praze všude dělalo. Když ale Bohumír Kozák a Josef Zasche navrhli přestavbu toho domu, asi tak v roce 1920 nebo 1921, tak se rozhodli udělat ho bez věže, a to rozhodnutí mělo svůj důvod, plně si totiž uvědomili, že ta nárožní věž by škodila průhledu směrem k Národnímu muzeu. Nechtěli tím svým novým dílem konkurovat věžím Národního muzea. To bylo pro horní polovinu Václavského náměstí rozhodnutí zásadní, protože všichni architekti, kteří po nich navrhovali nějaké novostavby v čele s Josefem Gočárem, od něhož stojí naproti tomu našemu domu palác Fénix, tak všichni ostatní architekti už tam ty věže neudělali také. Já osobně se podivuji tomu, že sbor pana Kněžínka, či sbor poradců magistrátního odboru památkové péče schválil k realizaci nový projekt, který tu nárožní věž zase má. Pokládám to za hrubou urbanistickou chybu. Nechci ale již více hodnotit ten nový projekt, rád bych upozornil, že to dílo architektů Kozáka a Zascheho má velkou hodnotu a rozhodně stojí za to ho zachovat. Děkuji za vaši pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Já vám také děkuji za vaše vystoupení a

připomínám, že probíhá rozprava. Kdo další se hlásí do rozpravy? Tak předpokládám z galerie hostů, že to bude pan Milan Sýkora, zástupce Magistrátu hlavního města Prahy. Ano, prosím, máte slovo. Vítám vás a prosím, abyste se nám představil, a můžete hovořit. Milan Sýkora: Dobrý den, dámy a pánové, moje jméno je Milan Sýkora, já

pracuji na Magistrátu hlavního města Prahy na odboru památkové péče jako vedoucí oddělení podpory památkové péče. Já budu velmi stručný. Pokud jde o samotné aspekty toho procesu, v němž došlo k tomu vydání našeho zásadního stanoviska, které je v současné době pravomocné, tak mohu pouze zdůraznit, že jsme dbali přísně, nebo odbor dbal přísně všech legálních procesních i věcných náležitostí, které v takovémto závažném případě jsou samozřejmě potřeba. Jenom krátce zrekapituluji ten proces, který předcházel vydání tohoto závazného stanoviska. Ten projekt se na našem odboru projednával od roku 2007. Původní projekt byl zamítnut, pak se tam vrátil zpracovaný projekt jiným architektem, který byl projednán ve sboru expertů, potom se dostal do početního systému jiný problém, který z tohoto vyplývá, protože to v té petici je, myslím si, docela dobře popsáno. Byl projednán ve sboru expertů proto, protože k němu bylo – jednak je to závažný případ, a jednak k němu bylo negativní stanovisko Národního památkového ústavu. Magistrát hlavního města Prahy, pokud vydává takováto závazná stanoviska k intervencím, tedy nějakým způsobem památkově chráněných objektech nebo oblastech, tak je povinen si vyžádat odborné stanovisko. Odborné stanovisko si vyžádá od specializovaného pracoviště, kterým je Národní památkový ústav, tedy 208

příslušný územní orgán pro hlavní město Prahu. To jsme samozřejmě také udělali, odbor památkové péče magistrátu ale není vázán obsahem tohoto rozhodnutí, je to pouze jeden z podkladů, které si pro toto své rozhodnutí vyžaduje. Určitou odbornou pojistkou pro tyto případy je právě ten sbor expertů, některý je zřízen, funguje již cca 10 let a všechny závažné případy, kterými je samozřejmě jakákoliv demolice objektů v Pražské památkové rezervaci, tak předkládá tomuto sboru expertů a jeho stanoviska samozřejmě bere při svém rozhodování v potaz. Tenhle sbor expertů projednal ten revidovaný projekt, nebo nově zpracovaný projekt, řeší nároží Opletalovy ulice a Václavského náměstí, přijal k tomu určitá doporučení k tomu projektantovi k přepracování toho projektu. Investor prostřednictvím svého projektanta doporučení sboru expertů respektoval. A podle těch doporučení ten upravený projekt tam předložil znovu a v té nové podobě byl sborem expertů ten projekt doporučen. Čili odbor památkové péče magistrátu si počínal maximálně zodpovědně a veškerá ustanovení zákona, všech možných právních předpisů, které reglementují památkovou péči, bral v potaz. Pokud se týká systémových problémů, tak magistrát si toho je vědom, a je to velice složitá a citlivá věc. Možná, že i tato věc je určitým precedentem, protože jako precedent to vnímáme také, tak přistupujeme k té Pražské památkové rezervaci s určitým, snažíme se k ní přistupovat diferencovaně, protože samozřejmě Pražská památková rezervace je obrovské území, které zahrnuje urbanisticky, architektonicky naprosto nesouměřitelné prostory. Uvědomme si, že tam patří Hradčany, Staré Město, Karlův most, patří tam např. i Sokolská třída, kde vede magistrála, což jsou naprosto nesouměřitelné veličiny, a nelze o nich rozhodovat stejně. Proto hlavní město Praha si toho je vědomo a snaží se, aby se předešlo jakýmkoli subjektivním pohledům na tuto věc, tak se snaží to objektivizovat prostřednictvím názorů nejlepších odborníků, jaké máme. Hlavní město Praha vyčlenilo prostředky poměrně značné na pořízení urbanistické analýzy Pražské památkové rezervace. V současnosti se připravuje výběrové řízení na jejího zhotovitele, které má jasně zhodnotit doslova ulici po ulici, téměř objekt po objektu, hodnoty té Pražské památkové rezervace tak, aby to rozhodování o ní bylo pro příští generaci naprosto jasné. Pořízení této dokumentace je jednak značně nákladné a bude trvat cca 4–5 let. Omlouvám se za expresivní výraz, ale prostě prokousat se tím obrovským množstvím dat, která představuje Pražská památková rezervace, prostě bude trvat takto dlouho. Tady v té petici se hovoří o tom, že se jedná o objekt, který je v Pražské památkové rezervaci a není památkově chráněn. Individuálně to tedy památkově chráněný objekt nebyl. Tady bych chtěl říci, že je to taková zvláštní situace. Těch objektů tohoto typu, o nichž lze říci, že jsou nějakým způsobem památkově významné, a přesto památkou nejsou, je v Praze velké množství. Nelze všechny objekty, které jsou starší 50, 70 let, paušálně prohlásit za památku, protože tím by se ten pojem "památka" rozředil a úplně by se devalvoval. Ale památkou skutečně mají být věci, které mají prvořadou hodnotu. Přesto je v Praze spousta objektů, které mají nějaký význam svou podobou, nějakou urbanistickou situací, že identifikují to místo, mají důležitý význam pro tu identitu a kontinuitu toho místa a utvářejí obraz toho města a jeho prostředí. Je to taková kategorie, kterou sice zákon nezná, přesto Praha, pro níž je památková péče naprosto asymetricky významným problémem, tak si nechává zpracovat, nebo začíná pracovat s kategorií tzv. památkově významného objektu, to je objekt, který památkou není, neměl by být, nesplňuje zákonem stanovené znaky kulturní památky, ale přesto jsou to objekty, které by měly být zachovány. A orgány památkové péče, stavební úřady atd. by měly při rozhodování o stavebních zásazích do nich tento fakt brát v potaz. První objekty, které jsou v Praze, podotýkám, nikoli v Pražské

209

památkové rezervaci, ale také v památkových zónách a v ochranném pásmu památkové rezervace a památkových zón, což je de facto území celého hlavního města Prahy, tak už poměrně velká řada objektů byla odborníky navržena do zápisu na seznam těchto objektů. Jsou to většinou objekty, které jsou nějakým způsobem intaktní, nebyly nikdy napadeny nějakými devastujícími přestavbami, jsou to domy nárožní, které pohledově uzavírají různé průhledy atd. Takže v mezích zákona a právních předpisů, které máme k dispozici, jsem uvedl tyto dva případy, kdy Praha se snaží si pořídit maximálně seriózní podklady pro to, aby mohlo o těchto věcech být rozhodováno správně. Pokud jde o konkrétní případ tohoto Václavského náměstí, ještě se k němu vrátím, tak magistrát si nechal pořídit určitou urbanistickou analýzu konkrétně Václavského náměstí, které myslím si, není nutné, protože to naše závazné stanovisko je skutečně pravomocné, tak není nutné se pouštět do nějakých kunsthistorických nebo urbanistických disputací, ale tato urbanistická analýza, kterou zpracovával přední odborník pro magistrát, myslím si, že její odborná kvalita je naprosto nezpochybnitelná, tak v konkrétním případě tohoto domu prokazuje, že skutečně šlo o novorenesanční dům, který byl nárožní, byl velmi pěkný, to nároží měl akcentované takovou věží. A kdyby se dochoval v této podobě a nebyl v těch 20. letech nikdy přestavěn, tak by vůbec nikoho nenapadlo ho bořit. Pokud jde o ty nárožní dominanty věžové, na tom Václavském náměstí jich bylo mnohem více, bylo to např. na rohu Smeček a Václavského náměstí, kde ta věž se nedochovala. Obdobnou věž měl nejen tento dům, ale i protější dům, který je na protilehlém nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Byl to i dům, který vyhořel za války a byl na místě dnešního hotelu Jalta, ten měl také takovou věž. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane Sýkora, dovolím si upozornit na čas,

ten je do 10 minut, takže dokončete své vystoupení. Milan Sýkora: Děkuji, poslední věta. Tzn. pokud jde o ty věžové dominanty,

tak všechny domy, které na Václavském náměstí vznikly s těmito věžemi, jsou mladší než Národní muzeum. A Národní muzeum jako obrovská hmota a dominanta toho náměstí v podstatě vyprovokovala tu stavební aktivitu na tom náměstí. A ty věžové dominanty všechny byly mladší než to muzeum, tzn. že na něj navazovaly a nikoli, že by mu konkurovaly. To je všechno, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A pokračuje rozprava. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Jaroslav Doubrava, prosím. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, před iks lety bylo v Ústí nad Labem zbořena celá řada domů na bývalé Fučíkově ulici a Mírovém náměstí. Byly to domy, které měly určitě podstatně menší hodnotu, než má dům na Václavském náměstí. Nicméně do dnešních dnů, a přestože už jsou to desítky let, zůstal takový pocit roztrpčení nad tím, že tyto objekty se zbořily. V nedávné době, 4, 5 let dozadu, se zahájila rekonstrukce asi nejstaršího domu v Ústí nad Labem. Podmínkou bylo zachovat čelní stěnu. Najednou z ničeho nic se ta stěna sama od sebe zřítila a dnes na místě tohoto domu stojí obluda, skleněná, průhledná na všechny strany. Místo historické budovy okresního soudu na Mírovém náměstí stojí další skleněná obluda, kritizovaná ze všech stran, chválená snad jedině autorem tohoto projektu. Víte, pane Sýkoro, já mám za to, že je něco úplně jiného obhajovat projekt na Václavském náměstí. Já si myslím, že je to objekt, který na to Václavské náměstí patří, ne že ne.

210

A obhajovat nebo hodnotit objekt, řekněme, v Obloukové ulici ve Vršovicích, protože Václavské náměstí je jedinečné náměstí, a já mám pocit, že bychom neměli šetřit prostředky na to, aby zůstalo to Václavské náměstí pro budoucí generace v té podobě, v jaké ho máme. Já návrh usnesení podpořím. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí? Paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Alena Dernerová: Dobré dopoledne, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já bych navázala na svého kolegu Járu Doubravu. Já jsem z Mostu. Most, staré město, muselo ustoupit důlní činnosti. Máme tam vlastně jen nové město. Tehdy se přesunul kostel Nanebevzetí Panny Marie a máme alespoň jedinou památku. Toto ve mně budí vždycky takovou nevoli, bořit něco, co tu je, staré, má dobrou statiku, vypadá to tam dobře. Prostě já v tom vidím pouze jen lobbistický zájem. A myslím si, že když to prosazoval pan exministr Besser, tak bych se určitě přikládala za to, aby ten dům na tom Václavském náměstí zůstal tak, jak je, a nebylo tam nějaké megacentrum. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám. A nyní vystoupí pan senátor

Pavel Lebeda. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já pocházím z Kolína a i já si pamatuji zrůdné rozhodnutí, které připravilo toto město o řadu překrásných secesních vil, na jejichž místě teď trčí panelákové krabice. Podívejme se na řadu a centra jiných měst, jako je Znojmo, Jihlava. Ty developerské peníze způsobily, že se tam postavily zrůdné objekty. Já chci věřit tomu, že už bychom se měli vzepnout, a aby peníze developerů nedevastovaly naše krásná města. Já chápu to, co tu řekl pan zástupce magistrátu. Jenže kdybychom postupovali takto, tak v Praze necháme ty vyjmenované památky, zůstane tam Karlův most, Prašná brána, Hradčany a vše, co není jednoznačně vyjmenováno jako národní kulturní památka, zlikvidujeme a postavme tam obchodní centra, hypermarkety a podobné. Budu samozřejmě pro toto usnesení. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. A žádám pana zpravodaje, aby se k uběhlé rozpravě vyjádřil. A předpokládám, že na závěr svého vystoupení nám připomene, o čem budeme hlasovat. Senátor

Jaromír

Jermář: Vážený pane předsedo, vážení kolegové,

kolegyně, hosté, v rozpravě mimo zástupců petentů a zástupců Magistrátu hl. m. Prahy vystoupili tři, tedy dva senátoři a paní senátorka, a hovořili o zkušenostech ze svých volebních obvodů, kde došlo v minulosti ke zbourání nějakých objektů, které také nebyly historickou a kulturní památkou. Hovořili o tom, jak dodnes to tato města trápí. Tady z toho vidíme, z těch vystupujících, že se vyjádřili pro podporu výborového usnesení. Já už ho znovu číst nebudu, seznámil jsem vás s ním v úvodu. Jen bych tady opravil, vloudila se nám tam jedna tisková chybička, vypadlo jedno písmenko. V tom návrhu usnesení Senátu IV. b) odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy podat, žádáme podat, ne podá výboru pro vzdělání, vědu, kulturu atd., jinak je to stejné. Děkuji vám za proběhlou rozpravu.

211

Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji vám, slyšeli jste návrh usnesení. Budeme o něm hlasovat. Nyní budeme hlasovat o usnesení tak, jak navrhl pan zpravodaj Jaromír Jermář a jak je také obsaženo v senátním tisku 173/1. Aktuálně je přítomno 53 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 27. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko "ano" a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko "ne" a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 71 bylo registrováno 53, kvorum pro přijetí 27, pro návrh se vyslovilo kladně 40, proti 1, návrh byl schválen. Děkuji všem, kteří se na projednávání tohoto bodu aktivně účastnili, a končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je

34. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 241) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 241. Návrh uvede ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, kterého vítám, a žádám jej, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Děkuji, dobrý den, pane

předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já se omlouvám za lehkou indispozici, takže občas budu muset přerušit své povídání. Takže zákon nebo ta novela zákona, kterou máte před sebou, je novela, na které se zhruba rok pracovalo, a je to novela, která by měla odstartovat daleko lepší, otevřenější, transparentnější výběrová řízení. Novela odstraňuje některé neduhy, na které bylo v průběhu loňského roku upozorňováno, tzn. samozřejmě zmizela z toho zákona již mnohokrát zmiňovaná losovačka. Další podstatnou věcí je, že se snížily limity pro zakázky malého rozsahu, i když tam to jde takovým tím postupným způsobem u stavebních zakázek, že ze 6 milionů na 3 miliony, následně na 1 milion. Důvod tohoto odstupňování je ten, že v souvislosti se snížením limitů VZMR dojde k relativně velkému nárůstu agendy Úřadu pro hospodářskou soutěž. Tak aby ÚOHS nebyl ochromen, byl použit tento postup. Já bych z těch dalších významných změn, které byly v tom zákoně navrženy, zmínil kromě snížení limitů, a to nejen u zakázek malého rozsahu, ale i u zjednodušeného podlimitního řízení u stavebních zakázek zmínil ještě několik dalších věcí. Myslím si, že velmi významně se nám podařilo omezit takovéto šití zakázek na míru tím, že jsme omezili některé požadavky, které byly uplatňovány v rámci ekonomické a technické kvalifikace. To znamená, že napříště již nebude možno požadovat údaje o obratu, protože obrat sám není důvodem nebo předpokladem k tomu, že firma je nebo není schopná zakázku realizovat. Nadále bude nepřípustné vyžadovat certifikáty IZO, které byly velmi často zneužívány právě k tomu, aby se šilo dodání zakázek přímo na míru jednoho uchazeče. Byl zaveden institut významné zakázky, což je úplně nový pojem, kde je to u státních zakázek 300 mil. Kč, u veřejných 50 mil. Kč, a jsou to zakázky, u kterých by tedy měl být zpracován oponentní posudek a zadávací dokumentaci ve finále by schvalovala vláda. Limit 300 mil. Kč byl navržen s ohledem na předpokládaný počet takovýchto případů. 212

Další věc, která se dostala do této novely, je samozřejmě i zvýšení transparentnosti, to znamená se tam dal statut předběžného oznámení, to znamená že 30 dnů předem musí být oznámeno, že zadavatel má v úmyslu veřejnou zakázku vyhlásit, a současně z hlediska transparentnosti jsou tam uvedeny věci, které zadavatel musí uvádět na profilu zadavatele. Jsou to údaje, které se týkají jednak smluv, ceny, konečné ceny, včetně všech dodatků, zápisů z hodnotící komise. Jak jsem řekl, zmíněná "losovačka" je také jedna z věcí, která v tomto zákoně v tuto chvíli už není. V současné době pracujeme ještě na prováděcích předpisech. Tyto prováděcí předpisy by měly upřesnit některé věci, které právě mohou být příčinou, proč dojde k ohnutí veřejné zakázky. Jedním z těchto prováděcích předpisů je specifikace zadávací dokumentace. Důvod je velice prostý – zadávací dokumentace se dnes u stavebních zakázek připravuje na základě projektu pro stavební povolení. V těchto projektech pro stavební povolení je podrobnost velice, velice nízká, napříště by měly být tyto výkazy výměrem zpracovávány na základě prováděcí dokumentace. Zrovna tak by dále měly být stanoveny jednotné všeobecné dodací podmínky. Je tam ještě jedno ustanovení, které se tam dostalo a na které jsem zapomněl při kvalifikacích, a to je otázka referencí. Je tam ustanovení, které vlastně říká, že reference je splněna, pakliže činí alespoň 50 % hodnoty vyhlašované zakázky. Důvod je ten, že chceme pustit daleko větší konkurenci a taková ta segmentace, která dneska je, by tímto ustanovením mohla být prolomena, protože i menší firmy by se mohly dostat pomocí tohoto pravidla i do segmentů větších staveb. Řekl bych, že zákon jako celek je samozřejmě složitý, je to poměrně komplikovaná právní úprava. Nicméně jsem přesvědčen, že změny, které jsme tam provedli, přispějí k lepšímu průběhu vyhlašování a průběhu veřejných zakázek. V tuto chvíli asi skončím a pak budu reagovat na vaše připomínky v rámci diskuse. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli, a prosím

vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 241/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Návrh následně projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 241/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Karel Korytář. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 241/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Marta Bayerová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Paní senátorko, prosím, máte slovo. Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já se vám omlouvám, stejně jako pan ministr, ale nenakazili jsme se navzájem při projednávání tohoto zákona, ale každý jsme to "zvládli" sám. (Oživení v sále – smích.) Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí přijal 69. usnesení z 15. schůze konané dne 7. prosince 2011 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 241. Po úvodním slově předkladatele Ing. Kamila Jankovského, ministra pro místní rozvoj ČR, zpravodajské zprávě senátorky Marty Bayerové a po rozpravě

213

výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení; II. určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu PČR senátorku Martu Bayerovou; III. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Text pozměňovacího návrhu byl rozdán pod č. 241/1. Blíže se k tomu chci vyjádřit v rámci rozpravy a pak i na závěr projednávání tohoto bodu. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Já vám také děkuji, paní senátorko, a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu, zaznamenávala případné návrhy, k nimž předpokládám, že se po skončení rozpravy vyjádříte. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Ano. Prosím pane senátore, ujměte se slova. Senátor Miroslav Antl: Děkuji vám, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Velmi stručně. Vy máte před sebou usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, je to naše 151. usnesení z 23. schůze, kterou my jsme dokončili dneska ráno, s tím, že máme podobná doporučení jako garanční výbor a doporučujeme Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy. Rovněž už teď nyní si dovolím říci, že jsme schválili bez dalších problémů tři pozměňovací návrhy, z toho první dva byly pozměňovací návrhy pana senátora Jiřího Dienstbiera a dnes ráno i další pozměňovací návrh paní senátorky Soni Paukrtové. Ty pozměňovací návrhy máte před sebou. Já bych jenom chtěl říci k tomu prvnímu pozměňovacímu návrhu, že shodný není, ale je prakticky podobný pozměňovacím návrhům, které garanční výbor a i ten další výbor přijal svým usnesením. Dovolím si jenom poznamenat, že po velmi pečlivé debatě a legislativním rozboru našeho ctěného a váženého legislativního odboru Senátu Parlamentu ČR jsme si, myslím, vyprecizovali ten první pozměňovací návrh, takže si myslím, že pokryje oba další pozměňovací návrhy, resp. pozměňovací návrhy těch dalších dvou výborů. Ale vím, že nejsme garančním výborem, ale přesto vás prosím, abychom se řídili pozměňovacími návrhy ústavně-právního výboru. Děkuji za pozornost a vám, pane předsedo, že jste mi dal slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Já vám také děkuji, pane senátore, a táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor Karel Korytář? Ano. Pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Ve zpravodajské zprávě se omezím, vzhledem k tomu, že pan ministr představil dostatečně novelu zákona, na usnesení našeho výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který svým 182. usnesením na 15. schůzi konané 6. prosince 2011 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných

214

zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a po úvodním slově předkladatele Ing. Kamila Jankovského, ministra pro místní rozvoj České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Karla Korytáře a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení; II. určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře; III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Vzhledem k tomu, že náš výbor projednával tuto předlohu jako první a jak tady bylo již avizováno, v následujícím jednání garančního výboru a ústavně-právního výboru, došlo určitým způsobem k projednání dalších pozměňovacích návrhů k tomuhle textu, které jej v podstatě zpřehledňují a zjednodušují, takže pokud jde o názor mne jako zpravodaje výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, nemám s nimi problém a doporučuji je. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásila paní senátorka místopředsedkyně Alena Gajdůšková, prosím. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Chtěla bych jenom velmi stručně učinit asi čtyři poznámky k návrhu, který máme zde před sebou, tedy k návrhu zákona o veřejných zakázkách. My totiž v těchto prostorách v této době, kterou pan kolega nazývá VNC říkám to dobře? – tedy doba 115 hlasů, nemáme moc příležitostí ocenit to, co nám sem z vlády je předkládáno. Já bych ale u tohoto návrhu zákona chtěla ocenit otevřenost a skutečně snahu dojednat podobu tohoto zákona, protože to bylo zde v Senátu, myslím, že už to bylo více než před rokem, kdy pan ministr představil na velké konferenci záměr zákona, jeho podobu. A to bylo ještě před tím, než byl předložen do PS. Tak si představuji, že běží legislativní proces, v diskusi s odbornou veřejností, ale i napříč politickým spektrem, a to zvláště u věcí, které jsou důležité pro fungování společnosti. Zákon o veřejných zakázkách je považován za jeden ze stěžejních nástrojů v boji proti korupci. A myslím si, že je dobře, že byla snaha, aby se na tomto zákonu dohodli všichni, bez rozdílu politické příslušnosti. Zákon o veřejných zakázkách ale určitě nevyřeší korupci jako takovou. Bohužel se obávám, že nepřinese oněch 87 mld. Kč, jak se uvádí v důvodové zprávě, jako úsporu. Ale kdyby přinesl jenom polovinu z toho, řekněme zaplať pánbůh. Ale tento zákon nevyřeší korupci jako takovou, protože 60 % korupce se neděje ve veřejném sektoru, 60 % korupce se děje uvnitř soukromého sektoru. A další věc, která s tím souvisí je, že zhruba 80 % lidí je v tzv. vnitřní výpovědi, to znamená, že jsou to zaměstnanci, kteří nemají zájem skutečně intenzivně pracovat ve prospěch svého zaměstnavatele. Proč? Proto, že nemají pocit, že by jim to něco přinesl. Nemají pocit loajality, nemají pocit příslušnosti k firmě. Nejsou zainteresováni na výsledku firmy. Ale to není jejich chyba. To je chyba zaměstnavatelů a je to chyba atmosféry ve společnosti. Stejně tak, jako atmosféra ve společnosti, je to, co je potřeba změnit, abychom dosáhli toho, že korupce prostě

215

nebude v této zemi možná. Nelze všechno ošetřit jenom zákony. Je to skutečně atmosféra ve společnosti, je to to, co společnost toleruje nebo naopak netoleruje. A to je vidět, když si srovnáme míru korupce v jednotlivých zemích. Je to také o vymahatelnosti či nevymahatelnosti práva. Tento zákon, myslím, je dobrý, přijmeme-li pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, bude ještě o něco lepší. Ale to, jestli skutečně bude nástrojem pro potírání korupce, bude záležet na tom, jak tento zákon bude uplatňován a jak bude vymáhán. Já proto v této chvíli se přimlouvám za to, abychom zákon podpořili ve znění pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru, který je nejucelenějším pozměňovacím návrhem. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Dále vystoupí pan senátor Martin

Tesařík, připraví se paní senátorka Alena Dernerová. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,

kolegyně a kolegové, já nebudu dlouho zdržovat svým vystupováním. V zásadě bych se přiklonil k mým předřečníkům. Nicméně chtěl bych se vyjádřit ke komentáři, který nám tady předložil pan ministr, a sice jenom k jeho dílčí části. Ta dílčí část se týká zejména jeho poznámky, pokud jde o práci Úřadu pro hospodářskou soutěž. Bezesporu zpřesnění tohoto navrženého zákona je potřebné pro běžnou praxi. Na druhé straně toto zpřesnění – a čerpám své zkušenosti z praxe – přinese řadu problémů. Tyto problémy budou spočívat především v tom, že se zvýší velká množina aktivit či odvolání, které nakonec skončí u již zmíněného Úřadu pro hospodářskou soutěž. Když jsme projednávali tento návrh zákona na výboru, já už jsem se k tomuto tématu jednou vyjadřoval, a znovu bych požádal, kdyby pan ministr nám mohl aspoň předběžně říct, jak si představuje restrukturalizaci Úřadu pro hospodářskou soutěž, protože i v současnosti se mnohdy stává, že podněty, které jsou zasílány na tento úřad, jsou vyřizovány v delším časovém horizontu. Není to možná jenom proto, že ty problémy jsou složité, ale zejména možná i z toho důvodu, že podání právě na tento úřad je velká množina. A protože já očekávám, že těchto podání po novele tohoto zákona bude daleko větší množství, tak bych poprosil, kdyby nám pan ministr mohl právě říci něco o restrukturalizaci tohoto úřadu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Vystoupí paní senátorka Alena Dernerová. Jako další je přihlášená paní senátorka Marta Bayerová. Senátorka Alena Dernerová: Ještě jednou, dobré dopoledne, pane předsedo, pane ministře, kolegové, kolegyně. Jenom se budu ptát, protože nevím, zdali se projednávalo stanovisko ERÚ. Mám k dispozici paní ing. Vitáskové, předsedkyně ERÚ, kterým se obracela na výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Parlamentu. Nevím, jestli je vám to všem známé, kdyby ne, tak se omlouvám, že vás budu zdržovat, ale chtěla bych vědět, jestli se pan ministr nebo jeho tým touto problematikou zabýval, protože zde je psáno: ERÚ považuje za nezbytné změnit stávající právní úprava zadávání veřejných zakázek tzv. sektorovými zadavateli, kteří vykonávají relevantní činnost, která podléhá regulaci ze strany ERÚ. Jedná se především o relevantní činnosti přenosu a distribuce elektřiny v oblasti plynárenství, činnosti přepravy plynu a distribuce plynu. Sektorový zadavatel je obecně povinen postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, neboť se jedná o subjekty, kterým je svěřeno poskytování výhradních veřejných služeb zpravidla monopolního charakteru. Je proto veřejným zájmem, aby náklady související s výkonem těchto

216

relevantních činností byly co nejnižší. K tomu však bohužel nedochází, neboť stávající zákon o veřejných zakázkách (§ 19) zákona o veřejných zakázkách umožňuje sektorovému zadavateli nepostupovat podle tohoto zákona a zadat zakázky výhradně přidruženým osobám, což jsou osoby náležející do stejného koncernu jako sektorový zadavatel. Protože v těchto případech není ostatním potenciálním uchazečům umožněno podat nabídky, je v podstatě nezjistitelné, zda náklady vynaložené sektorovým zadavatelem na služby poskytované přidruženou osobou, jsou ekonomicky oprávněné a zda korespondují cenám konkurenčních dodavatelů shodných služeb. Tato právní úpravy zcela popírá smysl podřazení sektorových zadavatelů pod režim zákon o veřejných zakázkách a jejím důsledkem je ta skutečnost, že zákazník je povinen hradit v konečných cenách dodávky elektřiny a plynu, náklady na externí služby, které při postupu sektorového zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách, v takové výši nevznikly. Takže vlastně ERÚ 29. dubna 2011 uplatnil v rámci meziresortního připomínkového řízení u ministerstva pro místní rozvoj jako zpracovatele vládního návrhu novely zákona o veřejných zakázkách zásadní připomínku, která se týkala této problematiky, ale ministerstvo pro místní rozvoj bohužel zásadní připomínku tohoto úřadu neprojednalo a do vládního návrhu zákona tuto problematiku nezapracovalo. Takže tolik z dopisu paní ing. Vitáskové. Mám tady ještě podrobnější rozbor, tím vás nebudu zdržovat. Pak jsem se chtěla zeptat na takový hit – akcie na doručitele v listinné podobně. Tam se to týkalo návrhu poslankyně paní Andrýsové; nevím, jak dalece je zpracován tento návrh paní poslankyně do návrhu o veřejných zakázkách. Mám tady ale stanovisko, kde se nezjišťuje transparentnost z těchto důvodů. Neukládala se povinnost identifikovat nepřímé akcionáře. Devadesátiprocentní akcionář, který byl řádně identifikován, může být akciová společnost s listinnými akciemi na majitele, tedy zcela netransparentní, identifikovat pouze přímé podílníky je proto zcela zbytečné. Za druhé, ukládá povinnost identifikovat pouze akcionáře s vyšším než 10procentním podílem na základním kapitálu. Toto je velmi vysoká hranice, zejména jde-li o zakázku v hodnotě stamiliónů. Podíl na zisku může navíc být vyšší než podíl na základním kapitálu; 10procentní akcionář může mít 99procentní podíl na zisku. Za třetí, neukládá povinnost identifikovat podílníky subdodavatele. Subdodavatel, který se na celkovém plnění podílí méně než 5 % resp. 10 % dokonce nemusí být identifikován vůbec. To je zcela nepřijatelné. Ke korupci ve veřejných zakázkách totiž dochází nejčastěji právě tak, že vítěz vyplácí odměny za fiktivní služby subdodavateli vlastněnému osobou, která o zakázce rozhoduje. Neukládá povinnost identifikovat nepřímé subdodavatele a jejich podílníky. Navrhované ustanovení lze obejít tím, že subdodavatel uvedený v seznamu posune plnění na dalšího svého subdodavatele, a opět nebude zřejmé, kdo skutečně plní veřejnou zakázku a kdo je příjemcem veřejných peněz. Neexistuje povinnost identifikovat v pozdějším stádiu. Akcionáři se mohou změnit den ze dne po podpisu smlouvy. Za poslední, pokud vítěz není akciová společnost, nemusí identifikovat své vlastníky vůbec. Já vám děkuji. Chtěla bych prostřednictvím pana předsedajícího upozornit určitou část spektra vpravo, že by měli dávat docela pozor, protože si myslím, že je to velmi závažná věc, o které se tu hovoří a jedná. Pokud to této straně nevadí, tak prosím, ať si dělá, co chce. Myslím, že jsme tu proto, abychom udělali co nejvíce pro lidi, kteří nás zvolili. A já si myslím, že nám transparentnost tady obrovsky chybí.

217

Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také. Další přihlášenou do rozpravy je paní senátorka Marta Bayerová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Marta Bayerová: Děkuji, paní předsedající, pane ministře,

v důvodové zprávě k tomuto návrhu zákona se mj. uvádí, že má naplňovat na legislativní úrovni programové prohlášení vlády ČR ze dne 4. srpna 2010, strategii vlády v boji proti korupci na období let 2011-2012. Hlavním cílem navrhované novely mělo být zvýšení transparentnosti v zadávání veřejných zakázek a posílení možnosti kontroly vynakládání veřejných prostředků, dále zjednodušení podmínek pro uchazeče a úpravy procesu výběru nejvhodnějšího uchazeče pro snazší aplikace zákona, které vzešly z požadavků praxe. Navrhovaná opatření by měla zefektivnit vynakládání veřejných prostředků s větším důrazem na rovnou soutěž a kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. V případě přijetí všech legislativních opatření a realizace všech nelegislativních opatření byl podle odhadů předkladatelem dán prostor pro každoroční úsporu veřejných finančních prostředků ve výši 15 % z objemu veřejných zakázek, tj. 87 miliard Kč s DPH. Náklady ministerstva Úřadu pro hospodářskou soutěž a jednotlivých zakladatelů by se měly pohybovat v rozmezí kolem 1,8 mil. s DPH za rok. Projednávaný návrh zákona svědčí o snaze navrhovatele dosáhnout výše uvedených cílů, ale výsledek již tak přesvědčivý není, nakonec to tady už zaznělo. Je to dáno zejména tím, že již původní a nyní novelizovaný zákon je svou strukturou složitý, nepřehledný a jen nesnadno srozumitelně novelizovatelný. Navíc bylo v rámci projednávání tohoto návrhu zákona v PS předloženo zhruba 250 pozměňovacích návrhů, které přinesly řadu změn, ať už zákon zdokonalujících, tak ale i komplikujících. V této souvislosti je třeba zmínit i skutečnost, že předložení návrhu zákona do PS předcházely rozsáhlé meziresortní diskuse, ale i stanoviska různých odborných komisí, institucí a občanských společností. Ne všechny podněty byly do návrhu zákona zapracovány, a i nyní jsou ohlasy z mimoparlamentního prostoru různorodé. Spokojenější jsou zjevně instituce podnikatelské, kritické hlasy jsou zejména z prostředí různých protikorupčních iniciativ. Pozměňovací návrh, které máte k dispozici, se týkají tolik diskutované úpravy rozkrytí vlastnické struktury vítěze veřejné zakázky a jeho subdodavatelů. Odpůrci navrhované úpravy argumentují zejména tím, že značně zkomplikuje a zbyrokratizuje proces zadávání veřejných zakázek a že uchazeče zbytečně zatíží v případě, že by tento problém měl být řešen samostatně v nějaké jiné právní normě. Konečně se též uvádí, že nebude problém takovouto úpravu v praxi obcházet. Domnívám se však, že v případě veřejných zakázek má stát a potažmo daňoví poplatníci právo klást na uchazeče vyšší požadavky, než je tomu v běžném obchodním styku. Proto obecný záměr pozměňovacích návrhů podporuji. Máme k dispozici tři pozměňovací návrhy. Všechny se týkají úpravy rozkrývání vlastnické struktury vítězů veřejných zakázek a jejich subdodavatelů. Nejde ale o návrhy totožné, ale velmi podobné. Vyjádřím se k nim na závěr diskuse. 218

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále vystoupí paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři. Zákon o zadávání veřejných zakázek tady určitě není poprvé, ale všichni jsme si jistě vědomi toho, že také ne naposled. S tímhle zákonem se budeme určitě v průběhu zasedání Senátu, na mnohých našich schůzích neustále zaobírat, protože si myslím, že do konce roku tady určitě bude znovu. Já nesdílím úplně všechny načtené poznámky, které tady citoval pan ministr, prostřednictvím vás, paní předsedající, protože já třeba například mám trošku rozporuplný pocit, a pan ministr to ví, protože jsem mu to sdělila i na zasedání ústavně-právního výboru, ohledně zrušení ISO. Je to určitý požadavek, kdy vláda v určitě době prostě se rozhodla ztransparentnit dodavatelské prostředí, jednotlivé firmy si pořizovaly ISO, podřídily tomu určitou strukturu třeba svých firem. A já nechci tady obhajovat ISO, ale v podstatě se to dělo s vládní podporou a byly na to státní dotace. Poté, kdy tyto firmy se tomu podřídily a zavedly to, tak dneska se to ruší. Je mi tu sdělováno, nebo je tu sdělováno, že je to zdrojem korupce, protože je to šité na míru. Já si myslím, že určitá odborná kvalifikace by prokazována nejen u veřejných zakázek vždycky měla být v nějaké míře, a pokud by to bylo příliš přísné, prosím. Na druhé straně zase je argumentováno, že ISO má kdekdo. Takže to není to správné kritérium. Dobře, mohu se smířit s tím, že to nebudou ta ISO, ale měly by být určité formy, jak má zadavatel požadovat určitou odbornost, protože přece jenom se nejedná o to, kolik za to zaplatíme, ale za jak kvalitní práci zaplatíme. Ale to si myslím, že tento zákon trošičku stírá. Pravdou je jedna věc, že ten zadavatel to může popsat. Může to popsat ten, kdo vede komentaci v zadávací dokumentaci, což vlastně mu ten zákon pravomoc dává, ale bude to popisovat podle svého, podle toho, co on očekává, od toho, jaké tam chce kvalifikované pracovníky a jakou odbornost ta firma má mít. Obávám se, že tohle je právě ten bod, který bude předmětem různých námitek a skončí to na ÚOHS. Dalším bodem, který je trošičku – a tady bych možná trošku si dovolila apelovat na pana ministra, aby v případě dalších úprav tohoto zákona se tím zaobíral, a to je vypuštění § 55, ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady. Já vím, že tam prostě je to nějakou formou řešeno. Otázka – v nějakých třeba finančních kritériích, dobře, prostě možnosti kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu. Ano, to je pravda, ale spíše o té síle té firmy a podobně. Nechci, aby ty firmy měly tam nesmyslné požadavky na velikost firmy a podobně. Mojí otázkou spíš je, proč v tomto zákoně není více dbáno na to, aby zadavatel, který v podstatě je zákazník, když to řeknu, mohl si právě ověřit v obchodním rejstříku pravdivost údajů, které budou v čestném prohlášení. Protože pravdou je, že tento zákon umožňuje uchazeči v ekonomických a finančních parametrech předložit čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku, ale ten zadavatel si myslím, že má právo si to ověřit. A aby to nemusel zjišťovat kdekoli, přece by stačilo, aby mohl nahlédnout ve Sbírce listin obchodního rejstříku. Ale já upozorňuji na to, že samotná příloha s odkazy na jiné zákony - tady bych chtěla upozornit, že jen 40 % tam vyplňuje ty své údaje o svých firmách. Já si myslím, že by to bylo dobré, aby se tady tato záležitost, pokud se v tomto zákoně schválí, a nejsem proti tomu, aby měla v budoucnu odkaz právě na povinnost

219

v obchodním rejstříku ty úkoly plnit. A v případě, že to čestné prohlášení nebude v souladu s tím obchodním rejstříkem, pak by dávalo možnost zadavateli tohoto účastníka vyloučit. Já si myslím, že jestli zákon ukládá, aby firmy doklady dávaly do toho obchodního rejstříku, ty údaje poskytovaly, tak čestné prohlášení je možné si přece ověřit. Ale nebudu dávat žádný pozměňovací návrh. Já si myslím, že do budoucna touto formou by se mohlo toto dalším nějakým odkazem, a myslím si, že pan ministr to vnímá velmi dobře, napravit. A to je pro dnešek asi všechno, protože já si myslím, že ono toho bude dost i tak. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko. Dále vystoupí pan senátor Jiří Bis. Pane senátore, máte slovo. Já bych, než dojdete sem k nám, požádala všechny, aby své diskuse přenesli do kuloárů, protože to, věřte tomu, docela ruší. Poprosím vás o důstojné prostředí. Děkuji. Senátor Jiří Bis: Vážená paní předsedající, vážení kolegové. Chtěl bych se

trochu vyjádřit k problému sektorových zadavatelů. To, co navrhuje ERÚ by v podstatě znamenalo, že by byla povinnost sektorových zadavatelů v odvětví elektroenergetiky a plynárenství, kteří poskytují nebo provozují přepravní přenosové soustavy, aby zadávali podle zákona o zadávání veřejných zakázek i podlimitní veřejné zakázky, tedy zakázky na dodávky a služby s hodnotou nejméně 2 milionů korun bez DPH a veřejné zakázky na stavební práce s hodnotou nejméně 6 milionů Kč. Povinnost, pokud by tento pozměňovat návrh byl přijat - s tím by samozřejmě došlo i k zániku platnosti smluv uzavřených mezi regulovanými subjekty a přidruženými osobami na základě výjimky § 19 odstavce 3 zákona pro zadávání veřejných zakázek, a dále pokud bychom přijali uvedený návrh, tak je to i proti evropskému právu, protože směrnice 2004/17 ES, dále sektorová směrnice předvídá pro splnění stanovených podmínek možnost vyloučení zakázek zadávaných tzv. přidruženém podniku. I když se zdá ten návrh na první pohled, že jde pro zvýšení kvality, opak je pravdou. Ten, kdo v tomto odvětví ať už energetiky nebo plynárenství dělá, ví, že rozhodující pro zajištění běžného chodu je mít třeba především velmi kvalitní, zkušené dodavatele, kteří práci dělají s vysokou profesionalitou, protože to, že se můžete při špatném provedení díla léčit na dodavatelích vám vůbec nepomůže v tom, abyste nezajišťoval veřejnou službu, kterou jste povinni zajistit. To znamená, většina managerů má zásadní heslo: Potřebuji hlavně kvalitní výrobek a kvalitní dodávku za přiměřenou cenu. Pokud by ten pozměňovací návrh byl přijat, tak chci říci, že by závažným způsobem narušil dosavadní koncept fungování skupin, které jsou, to znamená jak ohledně energetiky, tak ohledně plynu a kdy v nedávné minulosti, to znamená přibližně v roce 2007, byl ten koncept schválen samotným regulačním úřadem. Způsoby – rozpady stávajících struktur skupin a ohrožení pracovních skupin by bylo v těchto specializovaných firmách. Pozměňovací návrh dále ohrožuje řádné plnění povinností regulovaných subjektů, zajistit spolehlivý a bezpečný provoz soustav. Vysoce odborné činnosti v oblasti rozvoje sítí, oprav a modernizace ve strategických odvětvích by se totiž vyváděly na externí dodavatele, kteří nemají dostatečné know-how. Regulované subjekty přitom již pro tyto účely vytvořily robustní systém řízení a kontroly kvality služeb přidružených servisních společností, které jim umožňují v plném rozsahu a kvalitě zajistit plnění povinnosti bezpečného a spolehlivého provozu uvedených sítí.

220

Pozměňovací návrh by dále vyvolal tlak na opětovnou změnu konceptu fungování skupin a vzniku významných vícenákladů v řádech stovek milionů korun. V případě zavedení povinnosti vypisovat výběrová řízení i pro služby zajišťované v rámci skupin navíc dojde k reintegraci těchto skupin, čímž by zamýšlený efekt pozměňovacího návrhu byl fakticky eliminován. Chci upozornit, že Energetický regulační úřad, a nedávno jsme to schválili v energetickém zákoně, má významné pravomoci, které mu umožňují zajistit nákladovou efektivitu regulovaných subjektů. ERÚ již nyní disponuje širokými pravomocemi v oblasti regulací cen, má možnost stanovit pro regulované ceny hodnotu tzv. povolených nákladů, které vstupují do kalkulace ceny a regulovaných činností, tj. přeprava, distribuce. Vedle toho jsou regulované subjekty v rámci běžného regulačního období ekonomicky stimulovány k dalšímu dosahování úspor povolených nákladů pro následující regulační období. Proto považuji uvedený návrh za zbytečný a doporučuji vám ho nepřijmout. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále je přihlášen do rozpravy pan senátor Vítězslav Jonáš. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře,

kolegyně, kolegové, já jsem chtěl také podobný příspěvek, jako měl kolega senátor Bis, takže se nebudu opakovat. Jen bych chtěl v souvislosti s těmito připomínkami na sektorové zadavatele, na pozměňovák paní senátorky Dernerové, s tím nesouhlasím a navrhuji, aby byl zákon schválen tak, jak nám byl předložen. Takže já ještě k tomu mám připomínku pro paní senátorku Dernerovou přes paní předsedající, že by nemusela okřikovat pravou část spektra. Od toho je paní předsedající, protože my jsme pozorně sledovali, ba naopak, paní senátorka, když se vrátila do lavic, tak velice vyrušovala. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Myslím, že to skutečně

sem nepatří, ale jinak děkuji za vystoupení. Poslední v této chvíli je přihlášen pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Paní předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, k tomuto zákonu bych rád uvedl tolik, že bych ho velmi rád podpořil v té první podobě, ve které šel z vlády do parlamentu. To je totiž podoba, kde je vybalancovaná většina těch nových návrhů tak, aby ti zadavatelé a potom ti, kteří budou zadavatelé, ale hlavně ti, kteří se budou ucházet o zakázky, v zásadě nebyli šikanováni až do té míry, že zvláště tím novým pozměňovacím návrhem, který přichází z ústavněprávního výboru, a samozřejmě byl ale i v jiných výborech, tak tím novým návrhem zakládáme de facto možnost, že bychom měli dvojnásobně navýšit počet lidí v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože my dáváme do ruky velkou zbraň těm, kteří nebudou vybráni, a budou chtít tak, jak se to teď děje, de facto vydírat ty, kteří vyhrají. Já vám uvedu jeden příklad. Vezměte si, že nějaký státní úřad bude chtít nakoupit novou flotilu aut, nemusí být ani zásadně drahá ta auta, mohou být do milionu korun, což se děje celkem normálně. Tato flotila bude za 10 mil. Kč, tzn. že má-li být rozkryta struktura do 5 %, a je tam tedy ten limit 50 000 Kč, tak pokud to auto bude jedno za 1 mil. Kč a vy jich budete kupovat 10, tak ten dodavatel, který na to auto dodává za 50 000 Kč nějakou součástku, tak ten bude muset být také rozkryt a uveřejněn. Těch aut bude 10, takže budete pátrat. Dovedete si představit, kolik je to firem? Ale především ten, kdo prodává, dodává tu zakázku, on nebude ani schopen to udělat, o to jde. U těch jednoduchých zakázek to jde, ten

221

tesař se uchází o stavbu té střechy, pokud tam není krytina, pozor, pokud je tam jen jeho práce, tak je to jednoduché, on uvede, kde nakoupil to dřevo, všechno ostatní zpracoval sám, rozkryje svou strukturu a bude to v pořádku. Ale dovedete si to představit u budovy, kde jsou to velké zakázky, kde jen krytina bude za více než 500 000 Kč? Pro ty, kteří nemají tak úplnou představu, řekněme, že kvalitní krytina na rodinný domek se jistě pohybuje přes 100 000 Kč. Tak si vezměte tady tyto budovy. Tak vy, když budete potom chtít jako dodavatel té stavby nakoupit určitou krytinu, která splňuje požadavky výběru a je pro vás nejlevnější, tak budete muset požádat výrobce té krytiny, ať vám dodá a rozkryje tu strukturu. To přeci není někde ani možné, protože tam mohou být ještě ti staří "dičové" a já nevím, co všechno, zkrátka fyzické osoby. A to už nemluvím o private equity apod., to už by bylo asi příliš složité. Ale já jsem přesvědčen, že ten poctivý dodavatel, který vám to vyrobí velmi dobře, kterého vy chcete, tak on není schopen ovlivnit to, aby mu někdo tu strukturu dodal. Pak do toho nastoupí samozřejmě jeho konkurent, který neuspěl, a zažaluje ho. A když se podíváte na strukturu toho zákona, tak vidíte, jaká je v tom navrhovaném znění ta pokuta. Ta pokuta je taková, že on de facto zaplatí cenu té zakázky. Ona mu nebude zaplacena. A to proto, že nějaký dodavatel krytiny tam na konci mu nerozkryje některé účastníky. A to si myslím, že míří úplně špatným směrem. Teď kolem nás, nebo všichni víme o tom případu, který se velmi diskutuje, a to je těch 17 haléřů z jednoho lístku. Tak já jsem si se zájmem přečetl celkem fundovaný právní příspěvek k této záležitosti, a toho vůbec tento zákon nepostihne. Protože pokud je to pravda, co píší, tak je to tak, že tam jde o zprostředkovatelskou smlouvu, a tento zákon tyto věci vůbec neřeší. Tzn. pokud je tam korupce a ty peníze jsou vyvedeny od toho dodavatele k tomu, kdo tu korupci spáchá, k tomu zadavateli, a vsune se tam nějaká PR společnost a tyto služby, tak to samozřejmě tímto zákonem postiženo není. Takže já si myslím, že právě z těchto důvodů nepůjde vůbec o to, aby to prostředí bylo čistější, ale bude daleko komplikovanější a administrativně náročnější pro dodavatele těch prací. A i ti poctiví mohou potom splakat nad výdělkem proto, že oni nedonutí některého ze svých subdodavatelů, protože on to ani nebude moci umět, aby těch 5 % dodal. On se totiž v začátku, když se podíváte na ten pozměňovací návrh, tzn. na § 81 a), on se tváří v tom odstavci 1 velmi vstřícně, tedy tak, že by bylo možno, aby byla naplněna snaha zadavatele a tedy toho vybraného uchazeče dostát tomu, o čem tady mluvíme, tzn. rozkrytí struktury. V tom § 81 a), odst. 1 je napsáno, že vybraný uchazeč předloží do 30 dnů od uplynutí lhůty, nejpozději před uzavřením smlouvy se zadavatelem seznam osob, které mají přímou či nepřímou účast atd. A pak je tu napsáno, je to poslední věta tohoto odst. 1. "V seznamu se uvedou všichni podílníci, o kterých vybraný uchazeč, subdodavatel a nepřímý subdodavatel vědí, nebo které s péčí řádného hospodáře mohl zjistit. A to strukturovaně dle způsobu, jakým se na těchto osobách či jejich zisku podílejí." A to by, si myslím, kdyby to bylo takto, bylo splnitelné. Bohužel už v odst. 7 téhož § 81 a) je napsáno, že v případě, že vybraný uchazeč není schopen při vynaložení veškeré péče, kterou je možno od něho požadovat, zjistit identitu všech podílníků, přičemž celkový podíl těchto podílníků nepřesahuje 5 % na celkové účasti či zisku. Může to být tedy nahrazeno zkráceně čestným prohlášením. No jo, cítíte ten velký rozdíl. Jako řádný hospodář mám vše, co mohu, rozkrýt. A to, co nemohu, zkrátka mohu nechat. Ale tady je řečeno, že to bude až na těch 5 %. A já po svých zkušenostech, vedl jsem úřad 8 let, vydali jsme zakázky a to malé, až v miliardách korun. A veškeré, veškerá výběrová řízení, která nesla můj podpis, byla za těch 8 let prověřena protikorupční Policií ČR, bylo to mnoho nákladních vozů materiálů. A nebyla ani na jedné zjištěna jakákoli pochybnost. Tak si myslím, že tomu

222

zákonu a zadávání rozumím dobře. Také jsem se nikdy takto neprohřešil, což je doloženo, a zároveň vám říkám, že toto rádoby protikorupční opatření způsobí větší chaos, než bylo v tom původním návrhu, který pan ministr předkládal, tzn. který šel z vlády do PS. A tam, kde se krade nejvíc, tak to nám všem uniká, ani se tady o tom nehovoří, to je zvláštní. To, že v tom prvním návrhu bylo, že tento zákon, ta novela postihuje všechny v tomto státě, tak vypadli pak sektoroví zadavatelé. Tzn. ČEZ atd. Tak pozor, přátelé, těch se tady toto netýká, ti tady nejsou. Tedy pro mě je to úplný nesmysl se dnes tvářit, že novelou, která je řekněme minimálně komplikující a určitě, a to jsem popsal jen jednu věc, je tam spousta věcí, které nejsou dořešené, tzn. jsou právně sporné a zakládají problémy, které se budou dohrávat u soudu, tak to hlavní, co jsme chtěli postihnout, to opět PS nějak šikovně, já jsem přesvědčen, že to byl zřejmě hospodářský výbor, tam se to děje vždycky, pod nějakou záminkou tyto sektorové zadavatele z toho vyčlenili. A jestliže tady paní místopředsedkyně mluvila o tom, že se nekrade jen v tom veřejném sektoru, ale myslím, že říkala, že více než v 60 % v tom sektoru soukromém, a tedy v tom polostátním hlavně, tak ten my jsme, tedy ne my, ale tento zákon neřeší. Tím pádem oni se zase usmívají a krást se bude vesele dál, protože jich se to netýká. Já nechci nikoho obviňovat přímo, ale přeci jde hlavně o to, že oni si budou zadávat výběrová řízení pod jiným úhlem než pod úhlem tohoto zákona jako ti ostatní. A zase budou trpět jen ti poctiví. Takže to je připomínka k tomuto zákonu. Samozřejmě pro to nebudu hlasovat, pro tu změnu. A pana ministra bych se zeptal na jednu věc. Já jsem někde zachytil, že pan ministr se vyjádřil, že s ohledem na ty sektoráře bude učiněna novela, která nabude účinností dříve, než nabude účinnosti tento zákon. Možná ten článek, který jsem četl, byl nějak popletený, ale takto to vyšlo. Já se tedy chci zeptat, jestli opravdu ministerstvo takto přemýšlí, že ty sektoráře chce nějakým způsobem znovu postihnout a zařadit pod kompetenci tohoto zákona. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A dále vystoupí pan senátor Jaroslav Kubera, prosím, pane senátore. Senátor Jaroslav Kubera: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já mám takový problém, kde začít, kde skončit, protože já si pamatuji ještě dobu, kdy tento problém nebyl, protože cena se stanovovala tak, že se vypočítal materiál, mzdy, režie, pak režie správní, a vyšla cena. Když si někdo chtěl něco koupit, tak se podíval do ceníku. Většinou se obrátil na organizaci, která zajišťovala velkoobchod, ať to byl Elektroodbyt, Technomat nebo někdo jiný, a tam si to koupil. To byly doby. Pak byla doba v 90. letech, kdy žádný zákon o veřejných zakázkách nebyl, a přesto se veřejné zakázky zadávaly, nikdo se nad tím nepozastavoval. Pak byl první zákon o veřejných zakázkách, a já vám připomenu, jaké tam byly limity. Tam byl limit 1000 Kč na nákupy a 5000 Kč na stavební práce. Kdepak jsme ještě? Tam se nedostaneme ani za 50 let. Tehdy byl předsedou vlády Václav Klaus a nevěděl to, nebo si to neuvědomil. My jsme mu to na jednom jednání řekli a během několika týdnů byla přijata novela, která ty limity zvýšila. Ten důvod byl velmi prostý. Za těch podmínek se prostě nedalo fungovat, protože to byl nesmysl. Dnes samozřejmě ty ceny se pohnuly, ale jsme ve velmi podobné situaci, která se ukáže. Ale než se budu věnovat tomu zákonu, tak se musím zmínit o tom, jak proběhlo projednávání tohoto zákona v ústavněprávním výboru. Nebudu argumentovat jednacím řádem, pokusím se zase překládat z češtiny do češtiny. Při standardním jednání to jednání dopadlo tak, že ústavněprávní výbor byl neusnášeníschopný, a proto nepřijal žádné usnesení. Standardní situace, v Senátu běžná. Často tady máme takovéto zprávy z výborů, že prostě nebyl

223

usnášeníschopný nebo dokonce mohl být usnášeníschopný a prostě nepřijal žádné usnesení. Protože to se výrazně nelíbilo těm, kteří za každou cenu chtěli prosadit do toho zákona pozměňovací zákony, které mimochodem ten zákon ne zaplevelují, ale zahnojují, tak se jim tento výsledek nelíbil. A tak našli fintu, jak to udělat, a výbor se sešel ráno, pak už byl hlasů dostatek a prohlasovalo se, co bylo třeba prohlasovat. Takže to jen k té zvláštnosti, která proběhla v ÚPV. Ale teď už k vlastnímu zákonu. Pikantní na něm je několik věcí. Že je to 15. novela zákona o veřejných zakázkách, to je v české legislativě normální, známe zákony, kde je to číslo ještě mnohem vyšší než 15. Svědčí to ale o tom, že se ale nedaří a nedaří, pořád se ten zákon jakoby vylepšuje a vylepšuje. A čím více se vylepšuje, tím je větší a větší, a tím také přináší větší a větší možnosti těm, kteří potřebují nějakým způsobem ty zakázky ošvindlovat. Pikantní je i účinnost, 1. dubna. To je právě apríl. Jen ten, kdo se narodil v PS, může takto uvažovat, protože je mu to jedno, ale zkuste si představit, že se zákonem pracují úředníci, firmy, lidé, a oni podle něj musí pracovat. A oni budou v situaci, kdy do 1. dubna to bude nějak a od 1. dubna to bude nějak jinak, a oni budou muset pořád sledovat, jestli jsou, teď myslím administrativně, jestli jsou v obraze a jestli udělali vše, co měli udělat, protože když to neudělají, tak jim samozřejmě hrozí leccos včetně vrácení dotací buď do státního rozpočtu nebo do Bruselu. Takže to je první věc. A pak už jsou tam jenom takové ty různé záležitosti, kde si někdo myslí, např. jsem se dočetl, že ušetříme 85 mld. Kč, když to bude v pořádku. No tom mě opravdu pobavilo. To říkala moje maminka, že kdybych přestal kouřit, tak jsem si mohl postavit dům. Já jsem jednou celý rok nekouřil a neušetřil jsem ani korunu. To je zvláštní, ono to tak prostě nefunguje. Mimochodem, veřejné zakázky dělá každý z nás každý den, před Vánocemi je dělá každý pořád. Normální člověk si udělá veřejnou zakázku tak, že když zjistí, že nějaká elektronika je v Čechách dražší než v Německu, vezme auto, jede do Německa a tam si tu věc koupí a má ji levnější. Já jsem to dělal už dávno, protože my bydlíme blízko hranic a v době NDR někdo poradil mojí ženě, že tam je cukr za 4,30 a u nás stál tehdy 7,30. Tak jsem vyrazil. Do Drážďan. V trabantu. Přivezl jsem 2 kg. Žena se smála a říkala: "Počkej, Franta říkal, že vozí 50." Franta, můj kamarád, jezdil do Německa pro všechno. On byl u horské služby, takže si vzal běžky, batoh a vozil přes zelenou hranici. Dokonce i do čistírny jezdili do NDR. A u nich v lednici českého nebylo vůbec nic, všechno bylo z Německa. Takže každý vybírá. Teď se to dělá tak, to je taková nová móda veřejných zakázek veřejnosti, že se podíváte v krámě na televizi, podíváte se, kolik stojí, prohlédnete si ji, necháte si ji předvést, ale nekoupíte si ji. Pak najedete na internet, vyberete nejlevnější ceny a tutéž si objednáte za cenu někdy o něco nižší, někdy výrazně nižší z internetového obchodu. Kamenné obchody už se přizpůsobily, takže dnes už je to skoro zbytečné, protože ty ceny v kamenném obchodě jsou skoro stejné, dokonce mají reklamu "prodáváme za internetové ceny". Abych se vrátil k těm úsporám, nepodléhejme zase panice, že Čechy jsou nějakým rájem kradení a korupce. Pokud ušetříme, pane ministře, 85 mld. Kč tímto zákonem, tak vám garantuji, že EU může ušetřit 85 mld. eur, protože to, co se promrhá na veřejných zakázkách v Čechách v korunách, se nepochybně promrhá v EU v eurech. To není tak, že tam je všechno v pořádku a tady je všechno špatně. Řeknu vám jeden takový příklad. Téměř milenecká dvojice Merkelová, Sarkozy, které novináři přátelsky říkají Merkozy, se rychle rozhádá ve chvíli, kdy bude muset dodržovat zákon o veřejných zakázkách EU a nakupovat automobily pro německou a francouzskou policii podle tohoto zákona. Že to není tak, že vy si můžete koupit škodovky, vzpomeňte na případ aut pro Policii ČR, kolik kolem toho bylo a jak se muselo to řízení nastavit složitě, aby to nakonec pro tu škodovku vyšlo, naprosto zbytečně, protože když se podíváte po

224

Německu, tak určitě tam nenajdete jedno policejní auto značky Citroen, to vám garantuji. Když se podíváte ve Francii, tak tam určitě nenajdete žádné auto Volkswagen, ale Citroen, potažmo možná Peugeot. Jak to tam ti chlapci dělají? Jak dodržují ty zákony? Úplně jednoduše, vůbec to neřeší. Podívají se, jaká je průměrná cena v obchodech s automobily ve Francii a v Německu, pak se rozhodnou, jdou a řeknou: "Víte, co je nového? My budeme kupovat auta," ale ne dvě nebo tři, jako Senát tady superby, ale "nevím, kolik set nebo možná tisíc. Kolik nám dáte? Cena je taková, kdybychom si to koupili u dealera. Kolik dáte vy?" Automobilka jim dá samozřejmě slevu a ještě servis. U nás je to tak, že musíte udělat obecnou objednávku na auto, aby se mohly přihlásit všechny značky. Že je to naprostá blbost, pokud máte vozový park jisté značky, tak do něj nakoupit jinou značku je totální nesmysl. Nám se to podařilo na radnici jednou, protože jsme dodrželi to řízení, a koupili jsme jednu mazdu. No, bylo to strašné. Tři škodovky, my máme hodně málo aut, jenom čtyři, a z toho jedno máme od Ministerstva práce a sociálních věcí, je to zrovna Renault, je to neštěstí, protože když máte ten park jednotný, tak máte levnější pojištění, levnější servis. Já jsem tehdy navrhoval, když jsme dělali to výběrko, ať tam dají jakékoli auto, když bude mít na přední kapotě okřídlený šíp. Jinak mi to je jedno. No, to nějak neprošlo, že takto se to prý dělat nesmí. Tak jsme měli Mazdu. Dalším problémem toho zákona je jeden dodavatel. Určitě není správné, aby když se přihlásí jen jeden, tak by se neměl vybrat. Ale malý problém. My nakupujeme každý rok několik trolejbusů. Já jsem tomu rád, protože od příštího roku už žádný trolejbus nekoupíme, protože trolejbusy v ČR vyrábí jen jeden jediný výrobce. Takže ušetříme za jeden nějakých 11, 12 mil. Kč a už je nebudeme kupovat. To je jen jedna z těch absurdit, kdy to prostě není možné. Přitom ale nikdo neřeší jiné absurdity, že ten fígl je přeci v něčem jiném. Tam, kde můžete vybrat z pěti stavebních firem, tak ony, když se domluví, a teď se hodně preferuje jen cena, nic jiného, tak ony, když se domluví, nota bene v rozpočtu si přečtou, kolik město má na kruhový objezd, tak se vám přihlásí pět firem, všechno je v pořádku, akorát že ta nejnižší cena je o 25 % předražená. A vy přesně podle zákona, jediným kritériem je cena, čili vyberete toho předraženého a tamty ostatní mu dělají křoví. Nevím, pane ministře, jestli odpovíte na to, jak je v tomto zákoně tomuto zabráněno. Prostě tomu zabráněno nijak být nemůže. Je to jen na solidnosti těch firem. Jeden recept jsme ale přeci jen našli, jak to udělat. Nevíme ani, jestli je legální, ale je nám to jedno. Vyšli jsme z takového normálního lidského přístupu, že když si chce člověk něco koupit a má na to nějaké peníze, tak ho marně nějaký dodavatel může přesvědčovat, že by to měl koupit za 3x tolik. On si to koupí za tolik, kolik má, nebo si to nekoupí. V dobrém případě. V horším případě si vezme půjčku, koupí si to a pak se nestačí divit. Ale to je jiný příběh. Takže my jsme začali limitovat ceny, protože obrovskou nevýhodou veřejných rozpočtů je to, že rozpočet je veřejný. A jak jsme teď tak všichni nadšeni, aby všechno viselo, nejlépe i my, ale alespoň na internetu, takže rozpočet je na internetu, takže každá firma se může podívat na plán investic jakékoli města a tam si zjistit, kolik si město dalo do rozpočtu na to, na ono. A přeci nechcete po stavební firmě, aby byla tak hloupá, aby nabízela nižší cenu než tu, kterou někdo na té úřední desce má jako cenu, kterou chce zaplatit. Důvod, proč ji tam má, je zase prostý. V době zpracování rozpočtu zdaleka není ještě jasné úplně přesně, kolik by to mělo nebo mohlo stát. A ti, kteří ho sestavují, pochopitelně, protože se bojí, tak radši tu cenu dají vyšší, protože pak se jim nestane to, že když dají malou a ve výborovém řízení vyjde vyšší, tak já hrozně křičím potom. A to oni nechtějí. Tak dají radši větší a vytahují se, že vlastně z výběrka vyšla menší, takže vlastně byli dobří, že to udělali dobře. A my ještě dáme limit, to je know-how, to vám neřeknu, jak se stanovuje ten

225

limit, ale ujišťuji vás, že jsme jen za tu dobu, a děláme to teprve od loňska, ušetřili možná 35, možná 40 mil. Kč. Vždycky to vyšlo, vždycky se do toho limitu vešli. Bylo tam parkoviště, nějakých 13 mil., já jsem řekl 10 a kdo dá více než 10, je vyřazen. Já nevím, zda ministerstvo smí nebo nesmí, je mi to úplně jedno, protože mi to přijde naprosto přirozené. A výsledná cena byla asi 8,5. Já jsem říkal: "Ty idiote, proč jsi tam dal těch 10, vždyť jsi tam mohl dát těch 8, a mohlo to být třeba..." No, to nemohlo, ono zase nemůžete, já bych tam pak dal 3 koruny, ono to musí mít nějakou... Je jistý způsob, jak to spočítat. Vůbec tento zákon neřeší dotace. Největší prokorupční potenciál, který existuje v této republice, jsou dotace všeho druhu. Někteří lidé totiž nabyli dojmu, že když je něco z dotace, tak to vlastně máme zadarmo, a to si myslí i ty firmy, nemusíme tak nějak šetřit, ne? Tak když tam město dává 20 % a 80 % je dotace, tak se s tím nebudeme babrat. Kór když je tam firma, ještě říká: "My vám ty dotace seženeme, to bude bomba," tak se na nějakou korunu potom nemusí koukat. Takže dotacemi se nikdo nezabývá. Bude se jimi brzy zabývat, protože pokud bude ten zákon schválen v této podobě, tak se budou vracet dotace nejen do státního rozpočtu ČR, protože těch administrativních úkolů je tolik, že tam nutně musí docházet k chybám. A taková chyba stačí. A ještě lepší to bude do Bruselu, který je teď velmi přísný, protože plán je, že když dám dotaci, tak třetinu musím vždycky zase někde vyhrabat zpátky, abych pokryl hodně zájemců, takže jsou takový koloběh. Najdeme chybu, vrátíte dotaci, my ji dáme někomu jinému, a tak to pořád donekonečna pokračuje. Zcela specifickým je takové to úplné pomatení tím, abychom zjistili, kdo že to do škodovky Mladá Boleslav dodává ty čepičky k tomu ventilku. Mě by to samotného zajímalo, to bude nějaká menší firmička. Ale pak mě napadlo, že vlastně ani pneumatiky, oni neberou pneumatiky jenom od jednoho výrobce, oni mají víc dodavatelů pneumatik. No, to budou mít honičku. Teď si představte, když bude takováto zakázka a teď chcete, aby vám ta Boleslav rozkryla, no, ono to na první pohled bude jednoduché, Boleslav, to je Volkswagen, a jsme doma. Takže nám pěkně rozkryjete ještě ten Volkswagen, to se hoši ve Wolfsburku pobaví, až to budou rozkrývat, protože i oni mají své dodavatele. Prostě je to nesmysl a nikam to nevede. Je to jen důkaz toho, že tvůrci toho zákona nevěří tomu, že on přispěje k tomu, aby ty zakázky byly průhledné, čisté a správné, ale automaticky předpokládá, že se opět kolem toho bude dít něco nekalého, a proto je potřeba to všechno rozkrýt. Můžeme se bavit o tom, zda bychom měli znát strukturu všech podniků, to je možné. Ale absolutně to nepatří do zákona o veřejných zakázkách. Já se vás ptám, dámy a pánové, co se stane, když bude všechno v naprostém pořádku a pak se zjistí, že jeden z těch, kteří se zúčastnili, je ten, který se nám nelíbí. Co s tím uděláte? Tomuhle bychom to teda nedali, ale sakra, ono to všechno bylo správně, my mu to vlastně musíme dát, protože to tak vyšlo, jeho cena byla nejnižší z těch, kteří nabídli. Co s tím uděláme? Vidíte, že je to naprosto nehorázná blbost. Ale veřejnost se s touhle blbostí masíruje, že toto je ta podstata, protože se občas stalo, že se občas zjistila nějaká souvislost při nějaké zakázce, že je to teta někoho nebo známá tohoto, což samozřejmě oni se rychle přizpůsobí a takovéto spojení tam vůbec nenajdete, oni to udělají jinak, když budou chtít. A my tady budeme mít 16., 17., 18. novelu a nikam se stejně nedostaneme. Úplně specifickou věcí je účelnost zakázky, to je dokonalé. Každý by měl nějak dokázat nebo prokázat, že zakázka je účelná. Jak to ale udělá, když např. samosprávy dělají minimálně 50 % zakázek zcela neúčelných? Protože je dělají jen proto, aby se zavděčily, ten chce to, ten chce něco jiného, vůbec by to nepotřebovaly, ale protože se to chce, tak to udělají. Je to ale mimochodem právem samosprávy to takto udělat. A voliči potom posoudí, jestli to udělala dobře

226

nebo špatně. Jestli ti, co postavili tu multiarénu a teď nemají peníze na její provoz, to udělali dobře nebo špatně. Účelnost je totiž něco podobného jako "cena obvyklá". To je termín, o kterém všichni mluví, ale je to něco jako yetti, všichni o tom mluví, ale nikdo to neviděl. Žádná cena obvyklá totiž neexistuje, protože vždy existuje jenom cena v místě a v čase, ta jedna, kdy se shodne kupující s prodávajícím. A žádný jiný vypovídající účinek nemá. Způsobuje to ovšem ale neskonalé potíže, to už se ale týká novely zákona o obcích. Zcela specifické je spojení projektantů se stavebními firmami. Je asi rozumné, aby to nebyl projektant stejný jako dodavatel, ale stejně tak rozumné je, aby byl. Když totiž není, tak se téměř vždy ta zakázka prodraží, protože projektant říká, že firma, která to podle toho projektu stavěla, že jsou to absolutní idioti, kteří vůbec nevědí a neznají technologie, jak se to dělá. A ta firma zase říká: "Takovýto projektant, Kriste pane, kde on na to mohl vůbec dostat papíry, jak může takovouhle blbost naprojektovat, takto se to udělat nedá." Když je projektant stejný jako dodavatel, tak si toto všechno může říkat, ale akorát tak doma. Cena je konečná, ta je daná, ta vyšla z řízení. A žádné vícepráce a nadpráce, to je to, na čem ty zakázky, a zase nejen v ČR, podívejte se na jakékoli významnější stavby kdekoli chcete na světě, od opery v Sydney, přes olympiády, tak vždy ty ceny jsou téměř dvojnásobné, trojnásobné, čtyřnásobné, a není to vždy z nějakých nekalých důvodů, ale prostě třeba proto, že mezitím vzrostou ceny vstupů. Ale to je riziko, které musí nést dodavatel. Prostě jestliže uzavřel smlouvu za cenu, tak je ta cena hotová, pevná, protože on vždycky přijde, jen když se něco zdraží. Vzpomeňte si s DPH. Když se zvýšilo, tak všichni přišli, že se musí navýšit cena, protože se přeci zvýšilo DPH. Mimochodem, existuje rozsudek soudu, že když sjednáte DPH a napíšete tam, že cena je "včetně DPH", tak toto neexistuje. Bez ohledu na změnu DPH platí ta cena. Teď už to ovšem bude jinak, protože budou DPH odvádět odběratelé, což bude také velmi pikantní. Takže to jsou důvody, proč já nemohu podpořit. Já bych podpořil jednoduchý zákon, podle kterého by se skutečně dalo konat, který by nebyl, a ono se tady o tom špatně vůbec mluví, protože kdokoli si někdo dovolí na tom něco kritizovat, tak ho někdo může označit "vy to nechcete, protože...". Ne, vůbec ne, nechci. Já bych velmi rád, kdyby ty limity byly v zákoně oficiálně, protože by se dala ušetřit spousta peněz. Dalším takovým je URS. Oni ti projektanti berou URS, to jsou vlastně ty ceny, které jsou ty ceny, které získali v navýšených zakázkách, tak ty se dají do tabulek, a to jsou pak ty ceny, z kterých se počítá cena té zakázky. Já vždycky říkám, že "ursy pursy" mě nezajímají, já vypíšu výběrové řízení, já na to mám tolik peněz, buď mi to za to uděláš nebo neuděláš a s tvým URS si běž, kam chceš. Úplně takový normální přístup. A on kupodivu tento přístup funguje. Jestli ale budeme dávat na internet i ty nejmenší zakázky a smlouvy, tak to není o tom, že by se něco změnilo. To je jen o tom, že to bude velká zábava pro některé, kteří si budou číst ty smlouvy a budou říkat: "No, v téhle smlouvě to máte takhle blbě," budou z toho politické..., "no, my, opozice, bychom to tam napsali úplně jinak, ne jak vy idioti jste tu smlouvu uzavřeli apod." Takže tam se nikam nedostaneme. A uvidíte, vzpomeňte si na to, že novela tohoto zákona tu bude dříve, než si myslíte. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkujeme také. A nyní je s přednostním právem přihlášen pan senátor Petr Vícha, předseda klubu ČSSD. Prosím, pane předsedo. Senátor Petr Vícha: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane

ministře, kolegyně, kolegové, dovolil jsem si tentokrát využít svého přednostního práva, protože jsem chtěl hovořit po kolegovi Kuberovi, protože bohužel má v 90 % toho, co tady říkal, pravdu. Přesto pro zákon hlasovat budu, ať už s pozměňovacím 227

návrhem nebo ne. Minimálně už kvůli tomu, že odstraňuje největší zvěrstvo, a to jsou losovačky. Ale jinak vystupuji pouze proto, abych si udělal alibi před všemi slušnými zadavateli, a věřím, že jich je v ČR většina. A my tento zákon přijímáme a pan ministr jej navrhuje zpřísnit zejm. kvůli zlodějům, kteří se s ním ale stejně nějakým způsobem vypořádají, a my v podstatě poctivým zadavatelům to ztížíme. My tu zvyšujeme zeď proti zlodějům, ale přes tu vysokou zeď budou muset lézt každý den i ti slušní zadavatelé. To tak prostě je, a jestli se píše v důvodové zprávě, že zvýšíme administrativu o 1,8 mld. a přijme se 100 lidí na ÚOHS, tak to určitě pravda bude. A těším se na to, že příští státní rozpočet nebude problém vyrovnat, protože 87 ušetřených miliard, to už je půl toho ročního schodku. Ale vsadím se, dámy a pánové, že takto asi rozpočet nevyrovnáme. Jak soutěžíme u nás? Abych si udělal tady alibi. Všechny soutěže, i pod limity stanovené tímto zákonem, my ten zákon vůbec nepotřebujeme, všechny soutěže děláme otevřené, může se do nich přihlásit každý. Všechno soutěžíme na cenu, všechno zveřejňujeme. Jediný problém máme, a on se občas vyskytne, když nějaký dodavatel podsekne tu cenu. A výsledek je, protože my vícepráce nedáváme prostě, samozřejmě jsou takové, které jsou oprávněné, doložitelné atd., ale takové, že si někdo myslí, podseknu to a oni mi to pak dají, tak to u nás není. Takže máme pak jediný problém, že už jsme přivedli ke krachu několik dodavatelů, protože jsme jim neustoupili, což je fajn v mnoha případech, ale v takových případech, kdy bohužel honíme termín, třeba kvůli nějaké dotaci, tak už to fajn není. A tady potvrzuji slova senátora Kubery, veškeré dotace jsou samozřejmě cesta do pekel, protože se dělají za naše peníze, ano, nenalhávejme si, jsou to naše peníze, věci, které jsou mnohdy neefektivní, a dělají se jen proto, že na to zrovna byl dotační titul. A do budoucna nám přinesou další náklady. Kdyby spoluúčast byla 90 %, tak bychom dělali jenom ty věci, které chceme dělat a jsou užitečné a potřebujeme je, a poděkujeme za 10 %. Jestli je spoluúčast 10 %, no, pal to čert, je na to dotační titul. Teď jsem slyšel, doufám, že mě předsedající nenapomene, byl jeden pořad v Polsku. A tam uváděli takový příklad: Starostu informuje úředník – máme problém, přijde kontrola. No, však my se nebojíme žádných kontrol, máme všechno v pořádku, ne? A na co přijdou? Přijdou kontrolovat dotaci. My však přece všechno máme v pořádku, tak se toho nemusíme bát. No, oni přijdou kontrolovat ten most. No, však v pořádku, most stojí, ne? No, most stojí, ale ona pod ním není řeka. A proč jsme ho stavěli? No, byl na to dotační titul. Tak to, dámy a pánové, bohužel v mnoha případech je. A my tímto zákonem kromě pozitivních věcí, o kterých jsem hovořil, "losovačka" atd., tak samozřejmě strašně, strašně ztěžujeme práci všem těm poctivým dodavatelům, je tam ta třicetidenní lhůta dopředu, kdy se to má všechno dát. Jak někdy často honíme termíny, abychom všechno stihli, zejména kvůli těm prokletým dotačním titulům. Pokud jde o účelnost, tak tam asi budeme psát, protože to schválilo zastupitelstvo. Tečka. Co jiného můžeme mnohdy napsat? Protože je dotační titul na kanalizaci, tak budeme budovat kanalizaci, kterou bychom nikdy jindy nevybudovali, protože 400 tisíc korun nákladů na jednoho ekvivalentního obyvatele, tak to už je lepší těm lidem do smrti dotovat stočné. Ale je na to dotační titul. Takto bych mohl uvádět spoustu případů. Dámy a pánové, já jsem si teď u slušných zadavatelů, doufám, udělal nějaké alibi, ale stejně budu hlasovat ne s lehkým svědomím. Děkuji za pozornost.

228

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane předsedo. A dále s přednostním právem je přihlášen pan senátor Richard Svoboda, předseda klubu ODS, prosím. Senátor Richard Svoboda: Paní předsedající, dámy a pánové, já se třem

svým ctihodným kolegům omlouvám, že jsem nevyužil svého přednostního práva, ale využil jsem ho proto, že mám vzácnou příležitost být zcela ve shodě se svým kolegou senátorem Víchou. Já se v podstatě jenom řečnicky mám chuť zeptat, jestli s těmito názory není někdy osamocen ve své politické straně, ale pokud ne, tak mě překvapují některé výstupy. Ale dovolte mi dva komentáře. Jednak bych se chtěl připojit ke kolegovi Kuberovi, a to v několika poznámkách ke způsobu projednání ve výboru. Já věřím, že plénum Senátu ocení, že klub ODS nebude na základě článku 59 odst. 1 rozporovat to, že dostal na stůl usnesení, které si myslím, že by oprávněně mohl požadovat se 24hodinovým předstihem. Nebudeme to dělat i přesto, že ta dikce a obsah toho pozměňovacího návrhu přijaté ústavně-právním výborem jsou podle mého názoru obtížně přijatelné. Druhou věcí je poznámka obecnější k celému tomu klimatu, který vzniká, kolem tohoto jistě významného zákona. Málem každý, kdo se odhodlá říct k němu nějaké připomínky, tak jakoby implicitně byl označen za korupčníka, za zloděje, za podezřelé individuum. Přitom se podle mě v té meritorní debatě nedebatuje o dvou jediných věcech, které by mohly korupci na úrovni veřejné správy, veřejných zakázek snížit, a to je za prvé zcela nepochybný krok, a to je snížení objemu financí, které se rozdělují veřejnými zakázkami. To bychom ovšem museli podniknout velice závažnou a potřebnou debatu o tom, co je veřejný statek, co je statek privátní, co se má financovat z veřejných zdrojů a co nikoli. A nepochybuji, že bychom v řadě věcí shodu nenašli. A druhá nezbytná podmínka je zcela nepochybně zjednodušení toho procesu, což nepochybně tímto zákonem nečiníme. To zjednodušení toho procesu by mělo z mého pohledu, hovořím teď jako člověk, který podepsal veřejné zakázky za miliardy korun a o řadě z nich věděl velmi málo, nebo o způsobu jejich výběru jako primátor velkého města, myslím si, že to zjednodušení by mělo být v tom smyslu, že by byla zcela jasně v zákonu definována kompetence člověka, který je za celý průběh té zakázky a za její výsledek zodpovědný a já vám garantuji, že by si to ten starosta třikrát rozmyslel, aby tam byly nějaké nepravosti, kdyby na něho někdo potom mohl před volbami ukázat prstem a říct: Tys vybral zhotovitele, který odvedl nekvalitní drahou práci. Ono to totiž není tak jednoduché, když jdeme do obchodu s botami, tak si také obvykle nevybereme ty nejlevnější a máme pro to svůj dobrý důvod. Já vám přeji hezký den a dobré rozhodnutí. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Dále je přihlášen pan senátor Pavel Eybert. Prosím, máte slovo. Senátor Pavel Eybert: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře,

kolegyně a kolegové. Po kolegovi Kuberovi se mluví velmi těžko, protože on řekne prakticky všechno. Ale přesto mi dovolte, abych vám řekl také svůj názor na tuto materii. Tak, jak zde říkal pan kolega Vícha, zhruba 90 % z toho, co v něm je, se mi nijak moc zvlášť nezamlouvá. To, že vypadnou "losovačky" a některé další kroky, určitě jo... Ale vlivem různých kauz, které slýcháme v médiích, čteme v tisku, je 229

veřejnost, novináři, ale i mnozí zákonodárci přesvědčeni, že je třeba zákon změnit. Budiž. Podívejme se však na to, co nám novela zákona přináší. V každém případě naroste počet výběrových řízení prováděných podle tohoto zákona. Tím samozřejmě narostou také náklady pro veřejné zadavatele a v souvislosti s tím významně narostou i příjmy firem, které se žijí zprostředkováním výběrových řízeních. Prodlouží se také doby potřebné k projednávání výběrového řízení – už jsme tady o tom hovořili – od jeho oznámení až do doby vyhlášení výsledku výběrového řízení. Dnes již dlouhé doby, které má Úřad pro hospodářskou soutěž při vyřizování odvolání, se prodlouží patrně na několikanásobek a výdaj na provoz ÚOHOSu, jak jsme si tu také již říkali, se rozhodně zvětší. Jelikož jde o normu rozsáhlou a komplikovanou, mnozí veřejní zadavatelé pro svoji malou praxi v této činnosti udělají řadu chyb, často pak vydávaných za korupční činnost. Odvolání k ÚOHSu bude přibývat. Zpomalí se příprava řady projektů, což se projeví na výkonnosti české ekonomiky. Projekty, které již byly dokončeny, budou ještě řadu let v ohrožení zpětného napadnutí výběrového řízení a tím veřejní zadavatelé ohrožení vratkami dotací a sankcemi z toho vyplývajícími. Ti, co se domnívají, že přijetím tohoto zákona dojde ke snížení korupce, budou zklamáni. Korupci nedělají ani neodstraňují zákony. Korupci dělají a odstraňují lidé. Výměnou zákona lidi nevyměníte. Tento problém nám zůstane. Jen se budou hledat jiné cesty a čím je zákonná norma složitější, tím spíš se zase nějaké najdou. Možná budou sofistikovanější, skryté po nějaký čas oku veřejnosti, ale určitě budou. Korupci je třeba potírat. Cesty by však měly být co nejjednodušší a postavené na složité prevenci, ale také na účinné represi. A tady vidím zásadní problém. Doposud byla represe korupčního jednání velmi slabá, takřka nijaká. Přesto se ještě zmíním o některých konkrétních záležitostech zákona. Snížení limitů jak u dodávek služeb, tak na stavební práce opravdu značně navýší náklady veřejných zadavatelů. Nárůst počtu výběrových řízení bude u mnoha menších měst a obcí znamenat nutnost posílit úřady personálně zřízením odboru zadávání veřejných zakázek, nebo vynakládat velké prostředky na firmy, které by tuto činnost pro obce vykonávaly. Soutěžit zakázky jen na cenu je také velmi problematické. Firma s podseknutou cenou nabídky často pak zakázku neumí dokončit, zadavatel se ocitá ve velkých problémech. Provádět výběrová řízení z vysokého počtu nabídek – třicet, čtyřicet přihlášených firem – s sebou pak také nese řadu problémů. Vyšší pravděpodobnost odvolávání, nepřehlednost pro výběrovou komisi a pak formální projednávání. Je také otázkou, do jakých pater má až být odkrývání vlastnických struktur subdodavatelů vítězů tendru. Otázky vyvstávají také okolo procesu otevírání obálek, okolo osob se zvláštní způsobilostí a další. Takový termín "nejvýhodnější nabídka", to je přímo zdroj možných odvolání. Oblíbeným řešením problému u nás je vydání nového zákona. Problematika zadávání veřejných zakázek je u nás dnes již tak složitá, že prakticky nelze správně zadat zakázku, aby se do ní nemohl odvolat. A máme pak problémy s čerpáním dotací a není divu, že se zadavatelé snaží, aby k odvolání nedošlo. Jelikož se neumím s tímto textem ztotožnit, počkám, jak dopadnou pozměňovací návrhy z výboru a teprve potom se rozhodnu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také za vystoupení. A nyní je na řadě pan senátor Miroslav Antl, předseda ústavněprávního výboru. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Antl: Děkuji vám, vážená paní místopředsedkyně, paní

předsedající,

vážený

pane

ministře,

vážené 230

dámy a

pánové,

já

nejsem

mnohotematický a vystupuji pouze věcně. Nedovedu mluvit v rámci jednoho bodu ke všemu, co se děje v české společnosti, v rámci jednoho vystoupení. Přede mnou mluvili senátoři Jiří Čunek a Jaroslav Kubera, kteří jsou členové ústavněprávního výboru, a já je nebudu oslovovat vaším prostřednictvím, vážená paní místopředsedkyně, ušetřím vás toho, abych vás vtahoval do jakékoli diskuse. Chci zareagovat i na to, že předsedové obou nejsilnějších klubů tady pochválili pana senátora Jaroslava Kuberu. Pan předseda klubu ODS dokonce říkal, že je pochybný způsob přijetí usnesení v rámci ústavněprávnímu výboru. Já bych k tomu chtěl říci, že já jsem tam byl na rozdíl od nich od začátku až do konce. Chci říci, že pan předseda klubu ODS tam nebyl, chci říci, že pan senátor Kubera tam nebývá, a když přijde, přijde pozdě a brzy odchází, takže nevím, jak může hodnotit průběh schůze ústavněprávního výboru Senátu PČR. Bylo tady řečeno, že výbor nebyl usnášeníschopný, a proto přerušil jednání schůze, a dnes ráno si to odhlasoval. Tak to vůbec není. Výbor včera probíhal tak, jak má, podle jednacího řádu. A tím, že předsedající, což byla paní senátorka Dagmar Zvěřinová, ale i já jako předseda výboru jsme vstali a pokračovali jsme dnes v jednání výboru, a oslovili jsme všechny členy výboru, z nichž samozřejmě někteří se celkem logicky nedostavili. A tady chci říci, že pan senátor Kubera řekl, že je celkem běžné, že výbory nejsou usnášeníschopné, resp. nepřijímají usnesení, tak to také není. Já jsem tady 3 roky, byl jsem předtím místopředseda ústavněprávního výboru Parlamentu ČR a neviděl jsem ani jediný případ toho, že bychom nebyli usnášeníschopní. Navíc údajně z politických důvodů, protože opozice má toto právo. Prosím, tady chci říci, abychom jednali věcně a vzájemně se nijak neprovokovali. Já jsem se těšil na práci v ÚPV, protože si myslím, že je to o legislativě, o čistotě legislativy a ne o tom, že se budeme vzájemně provokovat, dělat si naschvály, a pak to ještě navíc řešit na plénu. Ano, my jsme nepřijali usnesení v jiném bodě našeho jednání, a právě proto, že jsme nebyli usnášeníschopní po ostentativním demonstrativním odchodu, včera i v rámci projednání veřejných zakázek opět odchod senátorů z ODS proto, abychom nebyli usnášeníschopní. A dnes v rámci pokračování, nikoli po přerušené schůzi, ale po volně navazujícím jednání, opět se nedostavil nikdo. Takže pokud hovoříme o veřejných zakázkách, já bych byl rád, kdyby senátoři všichni se vyjádřili v rámci výborů, tak byli zvoleni, tak byli nominováni politickými stranami. A já bych byl rád, abychom si to řekli v rámci výboru a nezdržovali tady ctěné plénum Senátu PČR a neříkali si tady pak věci, které mohly zaznít na výboru a mohli jsme si je vyříkat. Myslím si, že od toho i výbory jsou. Tady reaguji i na pana senátora Jiřího Čunka, který vystoupil velmi podrobně. Myslím si, že kdyby on byl včera či dnes na jednání ÚPV Senátu PČR, na jeho 32. schůzi, tak mohl nás obohatit, pardon, beru zpět, "obohatit" je silné slovo, mohl říci, co si myslí o tom, co se projednává. Chtěl bych říci a poukázat z hlediska jednacího řádu Senátu PČR, že jsme postupovali podle § 96 jednacího řádu, kdy v momentě, kdy jednací řád podrobně neupravuje jednání výboru, tak se odkazuje na jednání pléna. To je v § 96. A v § 58, odst. 1, který se nazývá přerušení schůze, opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena, fakticky. Fakticky dodávám já, to tam řečeno není. Chtěl jsem říci, že jsme postupovali správně, celý způsob je legální, a prosím, zabývejte se pozměňovacími návrhy, protože byly předneseny v rámci těch, kteří se chtějí pravidelně zúčastňovat v rámci svých senátorských povinností ÚPV Senátu PČR. Já se velmi všem omlouvám za poněkud emotivní projev a předem říkám, že nebudu reagovat na případné další repliky ze strany obou či dalších senátorů, protože vás nechci trápit a zdržovat pořad této ctěné schůze. Děkuji.

231

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. A nyní s přednostním právem paní místopředsedkyně Alena Palečková. Prosím, paní místopředsedkyně. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Vážená paní předsedající,

kolegyně a kolegové, já se naopak pokusím velmi neemotivně zareagovat. Obstrukční chování, za které lze považovat odchod z jednání výboru, patří k arzenálu parlamentní práce. Nebudu dále rozvíjet tuto myšlenku. A to, co připomenul kolega předseda klubu ODS Richard Svoboda ohledně pozměňovacího návrhu, který byl dodán teď v průběhu dopoledního jednání jako tisk, myslím, že bylo jen upozornění na to, že je pravidlem, že pozměňovací výborový návrh v tisku by měl být k dispozici 24 hodin před projednáváním na plénu. A on ale vzápětí řekl, že nebude tuto lhůtu požadovat. Ten pozměňovací návrh je poměrně rozsáhlý a je obtížné pro senátory, kteří nebyli nebo nejsou členy ústavněprávního výboru, na něj reagovat takto v průběhu jednání pléna, přečíst si ho, porozumět všemu, co je tam napsáno v paragrafovaném znění. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A nyní opět

s přednostním právem pan senátor Petr Vícha, prosím. Senátor Petr Vícha: Paní předsedající, já se omlouvám, normální člověk by to měl zkusit říct všechno najednou, ale já jsem na něco zapomněl. Omlouvám se, jsem už jako kolega Dryml, dnes nepřítomný. Chtěl bych reagovat i na to, co tu proběhlo. Chtěl bych poprosit vaším prostřednictvím kolegy v pravé části spektra, aby neťukali po mém vystoupení, protože mi zhoršují situaci na levé straně. A vaším prostřednictvím kolegovi Kuberovi, který mi nabídl členství ve vašem klubu, že nepřijímám, že jsem sociální demokrat, který nekrade a chce, aby se nekradlo. Jen jsem poukázal ve svém vystoupení na to, že některé věci, které jsou v tom zákoně, krádežím nezabrání a ztíží těm, kteří nekradou, práci. A na tom se, předpokládám shodneme všichni, kteří tady jsme. A vaším prostřednictvím kolegovi Antlovi, který tu v tuto chvíli ale není, tak kolegovi Sušilovi, aby mu to vyřídil, že když jsem říkal, že by se dalo souhlasit s kolegou Kuberou z 90 %, tak jsem si tam nechal právě těch 10 %, kdy souhlasím s výkladem projednávání ve výboru kolegy Antla. Tak teď jsem si to vyžehlil, doufám. A mám dvě otázky na pana ministra, které jsem právě zapomněl. Popsal jsem, jakým způsobem děláme ty zakázky a co nám způsobuje jediný problém, protože v podstatě zákon nepotřebujeme, abychom vybrali toho nejlepšího, nejlevnějšího a nekradli. Jen potřebujeme, aby se nehlásili lumpové. Máme příklad, kdy zvítězila firma na zateplení věžového domu za 12 mil. Kč, druhá byla za 14. A ta první odstoupila, udělala to tedy ta za těch 14, jak jinak. Ale ve skutečnosti to dělala ta první, akorát asi za 13, a oni už se nějakým způsobem podělili, ale pro nás to bylo dražší. Dává nám tento zákon možnost tyto lumpy, kteří toho zneužili, příště nevybrat? A druhá věc, na výboru padala diskuse o černé listině těm, kteří podseknou zakázku a pak dělají potíže. Víte, že zkrachovali, ale oni si hned založí další firmu. Jestli prostě existuje nějaká možnost do budoucna mít někoho na černé listině, a i proč třeba, to se zveřejní všechno, prostě aby ti slušní zadavatelé na to nedopláceli. A ta druhá věc, jedinou možností, jak jsme tomu mohli dnes zabránit, když děláme zakázku za 10 mil. Kč, tak fakt nechceme, aby se nám tam hlásil někdo, kdo nikdy nic podobného nedělal. A má nejvyšší zakázku za 500 000. Tak jsme si řekli, dobře, děláme za 10 mil. Kč, přihlaste se všichni, máme to zveřejněno, všichni se můžete přihlásit, ale proboha, mějte alespoň jednu zakázku, kterou jste dokázali,

232

že takovou umíte udělat. Tak tuto možnost nám tento zákon teď bere, protože tam stanovuje v těch ekonomických předpokladech, které některé ruší některé tak, že 50 % té zakázky. A obávám se, že to v mnoha případech nemusí být zrovna to pravé řešení. Já chápu, vy jste odebírali všechny ty možnosti, kdy ti lumpové zadavatelé stanovovali taková kritéria a neměli to otevřené, aby se nehlásila spousta a aby to nebyla čistá soutěž. Ale tímto jste potrestali ty slušné. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále vystoupí pan senátor Luděk Sefzig. A já mezitím vyřizuji to, o co jsem byla požádána. Berte to za vyřízené. Senátor Luděk Sefzig: Já děkuji za diskusi. Paní místopředsedkyně řekla tu faktickou poznámku o tom, že kolega předseda klubu Richard Svoboda pouze komentoval dobu, kdy jsme dostali pozměňovací návrhy. A já tedy musím říci, že zrovna to nejsou ty jednoduché pozměňovací návrhy, které navrhuje výbor. A skoro bych se nedivil, kdyby alespoň ta skupina, která má v Senátu velkou sílu, aby si skutečně zvážila, zdali je to vůbec použitelné, zdali je použitelný tento pozměňovací návrh, protože jednak je velmi složitý, myslím, že i podle něj bude velice složité výběrové řízení. O tom ale hovořit nechci. Já jsem se mnoha výběrových řízení neúčastnil. Myslím tím výběrové řízení městského zastupitelstva v Rokycanech, ale určitou představu vám, a musím říci, že i to kritérium ceny, sic je velice důležité, někdy nebývá to nejdůležitější. Daleko důležitější je kvalita toho provedení. A vždy, když něco kupujeme, tak zvažujeme přeci cenu a kvalitu. Panuje dlouholeté pořekadlo, nejsem tak bohatý, abych mohl kupovat levné věci. To je stará lidová zkušenost. Já jsem rád, že velice vážený kolega Petr Vícha zůstává členem ČSSD, protože jak sám říká, nekrade. Já znám mnoho sociálních demokratů, kteří nekradou. A jsem rád, že tato skupina zůstává ucelená a nenavazuje na tu prvorepublikovou sociální demokracii, která bývá často parodována příslovím – sociální demokrat, kudy chodil, tudy krad. Chci říci, že o co běží, je to, že my se snažíme zamezit rozkrádání peněz ve veřejných zakázkách. Ať vytvoříme ten zákon jakýkoli, ať vytvoříme jakékoli pozměňovací návrhy, vždy je může někdo úhradkem, nerovným, nečestným zacházením je obejít. Daleko důležitější je zmenšit ten prostor pro korupci, zmenšit počet razítek a dokončit v řadě oblastí privatizaci. Několik zahraničních firem už si přímo stěžuje, zcela veřejně, že množství, které u nás je zadáváno a nemá svého konkrétního zadavatele, je to tedy veřejný sektor, je tak veliké, že i v evropských poměrech je téměř neprůhledný ten systém. A je zapotřebí se zamyslet nad tím, zdali nemá být v řadě ohledů dokončena privatizace. Víte, já jsem členem zastupitelstva, které v minulém a předminulém volebním období mělo koaliční vedení radnice, kde převažovala ODS, a musím doznat, že i řadě mých kolegů bylo velmi obtížné vysvětlit, že cílem ODS není, aby byl bohatý stát nebo město, ale aby byli bohatí občané, kteří v tom městě nebo ve státě žijí. Ti potom budou rozdělovat svůj majetek, zadávat svoje zakázky, a bude to skutečně jen na nich, jak budou hospodařit s tou firmou dodavatelskou nebo zhotovitelskou. Já se domnívám, že tady je cesta k tomu, jak řešit problém s korupcí a s obcházením těch pravidel při zadávání veřejných zakázek, že prostě zmenšíme ten prostor pro veřejné zakázky. Oba kolegové, kolega Vícha i Kubera tu zmínili tu nebezpečnost všech dotací, které jsou. To nebezpečí je skutečně výjimečné i v tom, v jakém poměru je, a kolega Vícha na to naprosto správně upozornil. Jestliže dostanete 90 % dotace, což z EU je zcela normální, dokonce se v průběhu toho minulého období zvýšilo to procento z 80 na 90 %, u soukromého sektoru je to 50 %, tak to je přeci prostor, kdy klesá bdělost těch zadavatelů a kdy ta náchylnost ke zvýhodnění jiné firmy, která

233

nabídne třeba ještě něco jiného, tak nemusí být zrovna úplně čistá. Proto já bych se velice rád dotázal pana ministra, jestli uvažuje on, resp. tato vláda takto systematicky a zdali se bude snažit zmenšit ten prostor pro zadávání veřejných zakázek, tzn., zdali bude pokračovat v privatizaci některých majetků. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. A v této chvíli poslední přihlášený do rozpravy je pan senátor Miloš Vystrčil. Ještě než přijde k řečnickému pultu, pro stenozáznam doplním, že z dnešního jednání se omlouvá pan senátor Zdeněk Schwarz. Děkuji. A máte slovo, pane senátore. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové, já už nebudu dlouho zdržovat. Jen řeknu takové dvě obecné věci, které tu už v obecných rovinách zazněly. Ta první je, že každý zákon, který schválíme, bude minimálně částečně špatný. Tzn., že i zákon o zadávání veřejných zakázek, který buď schválí, nebo neschválí parlament, bude špatný, bude mít chyby. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit na něm pracovat, aby byl použitelnější, aby byl transparentnější, srozumitelnější, jasnější a snad někdy stručnější. A mohl by být do budoucna také návodem pro ty zadavatele, což mám pocit, že tento zákon úplně neplní. Já osobně navrhuji, abychom schválili ten zákon v tom znění, jak nám přišel z PS, byť je tam spousta chyb, protože se mi zdá, že to, co se k němu snažíme přidat tady v Senátu, ho rozhodně kvalitnějším nedělá. A ty důvody tady už byly zmíněny, byť neříkám, že některé jsou možná vedeny dobrými úmysly. Ten můj návrh se mi neříká úplně lehko, protože já jsem k panu ministrovi měl také spoustu výhrad v rámci té debaty, kterou jsme vedli na výboru, ale vždy, když si člověk musí vybrat, tak si musí vybrat z něčeho, co existuje. Druhá věc, kterou chci říci, co můžeme udělat pro to, aby bylo méně korupce, kromě toho, že přijmeme nedokonalý zákon o zadávání veřejných zakázek? Co můžeme udělat, je, že se budeme snažit, aby veřejných zakázek bylo co možná nejméně. To už tu komentováno bylo, já se k tomu nebudu vracet. A druhá věc, o kterou se můžeme snažit, je, aby byli lidé prostě slušnější. Když budou slušnější, je velká pravděpodobnost toho, že korupce bude méně. A lidé budou slušnější pouze tehdy, když veřejné osobnosti budou také slušnější. A to se netýká jen sportovců a zpěváků, ale i politiků. Takže to je ta moje druhá poznámka. Jinak nám všem přeji, abychom dnes zvolili správně a umožnili jsme, aby v této zemi přeci jen té korupce i díky tomu zákonu, který přijmeme, bylo méně. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji za vystoupení. A v této chvíli poslední je přihlášen místopředseda Senátu Petr Pithart. Prosím, pane místopředsedo. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní předsedající. Vážené

kolegyně, vážení kolegové, když už se tu vede taková důkladná a v zásadě konsensuální debata, tak jsem se rozhodl, že do toho přispěji, ačkoli sám přímé zkušenosti se zakázkami veřejnými nemám. Ale tady několikrát padlo, každý zákon je špatný, každý zákon bude špatný, čím bude podrobnější, tím v něm paradoxně bude více mezer a příležitostí k podvádění a k tomu, aby to byli ti lumpové, kteří budou nakonec triumfovat. Ty postoje odráží určitý moderní trend v právní nauce ve vyspělejších zemích, než je naše, kterému se říká skepse k právu. A kladou se základní otázky, co vůbec právo je, co všechno je právo, zda jsou to vskutku jen ta slova uvedená v paragrafech, a vlastně se hledají meze práva. A klade se otázka, co tedy s tím. Já bych připomněl jeden pokus ze začátku 90. let, který napodoboval 234

praxi v okolních středoevropských zemích. A týká se nepochybně toho, co projednáváme. My jsme si vědomi, že sebelepší zákony tady prostě nebudou stačit. Já, když jsem se stal předsedou vlády a vyjel jsem tady do okolí, tak mě hned po návštěvě předsedy vlády vedli do hospodářské a obchodní komory. A já jsem chvíli nechápal, co to je za typ instituce, ale pochopil jsem, že je to instituce pro ty země, pro podnikání, pro férové podnikání naprosto podstatná, protože přesně to, co právo nemůže a na co už nestačí a nemá na to tak jemné nástroje. To si řeší samospráva podnikatelů. Kolega Vícha mluvil o lumpech, ptal se, jestli by mohly existovat nějaké černé seznamy. No samozřejmě, nevím, jak oni tomu přesně říkají, ale tyto komory, které mají ovšem povinné členství, samozřejmě že pořizují takové či onaké seznamy, protože to je především jejich zájem, jejich podnikatelů, aby mezi nimi nebyly černé ovce, aby je tak či onak vyřadily z té soutěže. Ten zákon přijala tehdy Česká národní rada, popravdě jsme to opsali podle vzoru tady středoevropských, Rakousko, SRN, Itálie, a hned po následujících volbách ta vláda, která přišla po nás, ten zákon zrušila, protože povinné členství je přeci reziduum socialismu. A to my tady prostě nestrpíme. Já jsem se pak ještě několikrát pokoušel s Otou Motejlem a dalšími vytvořit situaci, když už ten princip povinného členství je tedy nepřijatelný, protože je socialistický, tak jak dát té hospodářské komoře daleko větší pravomoci, než ona má. Ona vlastně žádné pravomoci nemá, ona je takovým podpůrným a pomocným spolkem. Několik takových pokusů jsme učinili, ale neprošel ani jeden. Zřejmě ta bariéra, vyjádřená tím, že povinné členství je něco socialistického, je příliš silná. Já tady chci k té skepsi, která tu dnes převažuje, říci, že je oprávněná a my skutečně legislativními prostředky můžeme dosáhnout jen určité úrovně korektnosti. Dál v těch případech, které jsou jemnější, rafinovanější, sofistikovanější, tam by si pomohli podnikatelé sami, kdyby k tomu měli příslušnou instituci. Byla tu, není tu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. A ještě chce

vystoupit pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Čunek: Paní předsedající, kolegyně, kolegové, omlouvám se, já

jsem stejně jako kolega Vícha zapomněl na jednu věc, kterou jsem vám chtěl sdělit, a to, když jsem si kontroloval vyjádření jednotlivých odborných institucí, zájmových atd., tak jsem narazil na vyjádření Svazu měst a obcí, odborů Hospodářské komory, a to de facto k tomu pozměňovacímu návrhu nebo k dikci pozměňovacího návrhu, který tu byl předložen a který jsem i já kritizoval, tzn. problémů s rozkrýváním té struktury u těch jednotlivých subdodavatelů. Tak tento návrh byl projednáván ve výborech PS. A oni se k tomu vyjádřili, že s tím nesouhlasí a že tady toto rozkrývání a tento způsob nepatří do tohoto zákona. To bych rád chtěl poznamenat, že jsou to celkem významné instituce, které by paradoxně měly stát proti sobě, např. odbory a Hospodářská komora, ale v tomto to vidí také stejně. Jinými slovy, já na vás chci jen naposledy apelovat, abychom podpořili ten zákon tak, jak přišel, protože si stejně myslím, že možná s tím mohou být pak nějaké další problémy, s jeho schválením v PS. Je určitě špatně, abychom ten zákon neschválili, protože ty losovačky, to je opravdu potřeba z možností právního řádu vyhodit. A určitě je pro nás velmi dobře, abychom schvalovali zákony, které nebudou mít pro naše podnikatelské prostředí nějaký zásadní negativní dopad. A to si myslím, že těch 5 % určitě je. Já jsem se se svými spolupracovníky snažil modelovat případ rozkrývání úplně normálních obecních zakázek, které jsou třeba kolem 5 mil. Kč. A vzal jsem si příklad toho, co se dělá. Já jsem přesvědčen, že většina těch poctivých dodavatelů, kde jsme spokojeni, nebude se moci z těchto důvodů zúčastnit výběrového řízení, protože tam, kde oni nerozkryjí tu strukturu, tak budou muset nahradit subdodavatele, kterého rozkryjí, a 235

to je třeba subdodavatel, který jim absolutně nevyhovuje. A to není o nepoctivosti. Samozřejmě my bychom, kdyby na to byl čas, tak ten náš zásadní problém je, že my jsme všichni politici také pod tlakem médií. A tady se vytvořil určitý tlak, že kdo nepodporuje rozkrytí, tak to je vlastně korupčník. A to je přeci úplný nesmysl. Zvláště proto, že ten pozměňovací návrh, který byl první, a ono jich pak prošlo několik, tak ten byl úplně neschvalitelný a komplikující úplně všechno. Teď myslím ten, který byl projednáván v PS. Takže ta situace určitě taková není. A bylo by zřejmě pro nás dobře schválit tento zákon, ale bez těch věcí, které ho zkomplikují. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A v této chvíli nikoho přihlášeného do diskuse již nemám. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit? Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Táži se nyní pana navrhovatele. Ano, pan ministr se samozřejmě chce vyjádřit k obecné rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Takže děkuji, vážená paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, to, co tu zaznělo, bych mohl komentovat a mluvit tady asi hodinu a půl, dvě hodiny, abych vysvětlil, zazněly tady některé věci, které bych rád upřesnil, protože nejsou úplně přesné. A tak to tak vezmu postupně a budu se snažit být maximálně stručný. Co se týče ÚOHS, byla tu otázka, co se stane s ÚOHS. Samozřejmě ÚOHS bude posílen zhruba o 70 lidí právě jako reakce na to, že jsme snížili limit u zakázek malého rozsahu. Debaty o tom, jestli to snížení u zakázek malého rozsahu ano nebo ne, bych řekl, že je bezpředmětné, protože my skutečně z hlediska EU jsme měli ty limity prakticky nejvyšší, takže k tomu snížení muselo dojít. Potom co se týče, byl tu dotaz na "ERÚ", tzn. přidružené osoby. V tom původním vládním návrhu, který jsme posílali do PS, tak toto zahrnuto bylo, nicméně rozpravou v PS, ve výborech, toto vypadlo. Potom další bod, vlastnická struktura, a tím se dostávám i k reakci z hlediska toho pozměňovacího návrhu. Základem a principem zákona o veřejných zakázkách by mělo být nastavit primárně tu nejférovější soutěž. Jestliže bude férová soutěž, nikdy nebude úplně 100% ideální, vždycky to někdo dokáže nějak obejít, ale maximálně férová, tak to, kdo je vlastnická struktura, kdo je vlastník, je vlastně až druhotné, protože důvod k tomu rozkrývání vlastnických struktur byl, nebo začalo se o něm mluvit, kdy vítězem se stala firma za podivných okolností, s podivnou vlastnickou strukturou. V okamžiku, kdy se nám podaří ty soutěže nastartovat tak, že tam bude větší konkurence, více otevřená, tak potom ani ty podivní vítězové tam nebudou. Nicméně tu snahu o rozkrývání vlastnických struktur chápu, chápu i motivy toho pozměňovacího návrhu, nicméně s tím návrhem souhlasit nemohu. A nemohu s ním souhlasit z několika důvodů. Několik jich tu již bylo zmíněno, uvedu ještě další. Ten návrh na odkrývání struktur tím, že za to odpovídá ten generální dodavatel, je úplně proti smyslu podnikání, protože ten hlavní dodavatel má své subdodavatele, a jejich know-how, těch dalších subdodavatelů, že dokáží někde něco koupit, je to, proč si je ten hlavní dodavatel najímá. V tomto případě ten generální dodavatel dostane všechno, celou strukturu jako na talíři a napříště už může ty subdodavatele rovnou vyřadit a nakupovat přímo. To je jeden důvod. Další důvod, a já bych se vás jen zeptal, řekněte mi, jak, jestliže jeden subdodavatel bude mít pět subdodavatelů a předá tomu hlavnímu dodavateli jen čtyři s tou vlastnickou strukturou. Jak mu to ten generální dodavatel dokáže? Jak ho dokáže zkontrolovat? Nedokáže. Musel by jít do jeho účetnictví, musel by vidět jeho účetní knihy, že tam ty další dodavatele má, jinak to není schopen zkontrolovat. Další, bylo tu řečeno o těch čestných prohlášeních, ano. A v tom pozměňovacím návrhu bylo napsáno, ta představa byla, že když se to

236

nahradí čestným prohlášením, tak následně se budou čísla bankovních kont, na která půjdou dividendy, se zase budou shromažďovat. Já si neumím představit, kam se to ženeme. Do stavu, kdy se budou čísla bankovních kont fyzických osob shromažďovat někde jinde než na nějakém centrálním registru? V této souvislosti bych chtěl jen avizovat, že pokud PS nepřijme tento pozměňovací návrh, tak s Karolínou Peake připravujeme návrh, který mi přijde nesrovnale rozumnější, a to je tak, že do zákona o veřejných zakázkách bychom pouze velice malou technickou novelou implantovali povinnost, aby dodavatel všechny své subdodavatele informovat o tom, že jednají na veřejné zakázce. A následně jinou právní úpravou by byla stanovena oznamovací povinnost, od jaké výše, že se ten dotyčný subdodavatel, fyzická nebo právnická osoba, podílí na veřejné zakázce. A na nějaký centrální registr by uváděl údaje, které by byly požadovány. To mi přijde mnohem systémovější řešení. Nicméně k tomu zřejmě v tuto chvíli není vůle. Budu reagovat ještě na to, co tu říkal pan senátor Kubera. Jeden dodavatel autobusů, autobus, je tam ta možnost v tuto chvíli tímto zákonem jednací řízení bez uveřejnění. Institut maximální ceny je možné použít bez problému už podle stávající novely. Projektant, technický dozor a dodavatel, spojené osoby. Já se v té branži pohybuji 20 let. Jsem přesvědčen, že to tak být nemá, aby byly spojeny. Nicméně v rámci diskusí, které probíhaly, jsem přistoupil na to, že neměly by být spojeny osoby technického dozoru a dodavatel, to je zvrhlost. Takže toto tam je, projektant tam být může, protože projektant může být třeba ta přidružená osoba. Ono s těmi přidruženými osobami, říkám, co se týče toho vyloučení té výjimky ERU, měli v tom našem návrhu, ale já musím upřímně říci, že jsem akceptoval i ty argumenty, že ti sektoráři mají některé specializované, třeba projekční firmy, které v okamžiku, kdybychom ten přímý nákup od těch přidružených dcer tímto zákonem vlastně znemožnili, tak jsem vnímal jako silný. Proto v rámci projednání v PS k tomu takto došlo. Účelnost – dnes v tom zákoně není požadavek na komplikované popsání účelu té zakázky, naopak, na začátku byl velký tlak, a byla to i Národní ekonomická rada vlády, různé organizace, které po nás chtěly, abychom implantovali systém 3E do zákona, což by ten zákon skutečně velmi ztížilo, protože by se přenesla odpovědnost za hospodárnost na zákon o veřejných zakázkách. A to tam podle mého názoru vůbec nepatří. Primární odpovědnost za hospodárnost, účelnost, nese ten zadavatel a ne zákon o veřejných zakázkách. Nicméně my jsme reflektovali na tento tlak tím, že jsme zavedli ten institut významné zakázky, kde je nějaká ta potřeba takové té státní expertizy, oponentního posudku, se nám jeví jako účelná. To je to, co se týká té účelnosti. ISO – já se skutečně domnívám, že ISO je naprosto zbytečné požadovat po dodavatelích. Proto jsem dal z mého podnětu to z toho bylo vyhozeno, protože ISO dnes skutečně neprokazuje z hlediska kvality prováděných prací ale vůbec nic. Schopnost anebo to, jestli může provádět ten dodavatel, to nám říkají jiné doklady, to nám říkají živnostenské listy a obchodní rejstřík, případně certifikáty, které jsou vyžadovány zvlášť z oblasti třeba elektra, nebo plynu. Ale z hlediska kvality nám ISO neříká vůbec nic a proto jakkoliv dlouho se budu hádat, že je to věc naprosto zbytná. Konec konců ono už se i v Evropě začínalo říkat o tom, že to, co jsme si tady v Evropě vymysleli, je něco trošku šíleného. Tak, přehlednost toho zákona. Já s vámi souhlasím v tom, že ten zákon by samozřejmě mohl být jednodušší. Já vůbec se nepřu, že bych ho v některých částech upravil. Já dokonce velmi souhlasím s panem senátorem Kuberou s tím, že já bych implantoval do toho zákona ustanovení o tom, že když vedoucí jednotky úřadu rozhodne, že se koupí škodovky, tak je to jeho rozhodnutí a výběrové řízení, nebo vypsáno ať se sežene ta nejlevnější škodovka na trhu. Budu opakovat to, co

237

jsem říkal včera na ústavně-právním výboru na tom scénáři, který byl tady, takže když jsem toto řekl, ta mě následně zástupci z Evropské komise ještě večer přesvědčovali, že přece takovou zrůdnost nemůžeme vůbec myslet vážně. Takže tady my skutečně musíme v některých případech ve struktuře a složitosti bohužel reagovat na posun v Evropské komisi. Velmi často se objevuje příklad toho, že když mám s někým špatnou zkušenost, takže bych ho měl mít možnost vyhodit. V tuto chvíli ta možnost takto postavená neexistuje, ale začíná se o tom v rámci Evropy mluvit, takže se domnívám, že brzy by se to k nám tato právní úprava mohla dostat, protože to považuji samozřejmě za rozumnou věc. Ono to ve finále zase nebude tak jednoduché, protože se ta špatná zkušenost musí něčím podložit. Ono to není jenom tak, že někdo řekne – měl jsem špatnou zkušenost, jinak se dostaneme zase do oblasti právních sporů. Účinnost – ten zákon, aby byl přijat maximálně rychle. My jsme tam dali tu účinnost od 15. dubna, právě protože jsme předpokládali projednávání v Senátu a tu možnost vrácení do Poslanecké sněmovny, aby tam byl včas. Já si nemyslím, že účinnost od 15. dubna nebo od 1. dubna je nějakým způsobem komplikace, protože ti budoucí zadavatelé se na to stejně musí v předstihu nějakou dobu připravit. To znamená, my jsme tam právě proto dávali tu účinnost od dubna, aby měli tak dva tři měsíce na to, aby se mohli s tím zákonem seznámit. Tak, a teď nevím, jestli jsem ještě na něco nezapomněl, takže z hlediska toho celku. Já k tomu s pozměňovacími návrhy nesouhlasím. Pro mě ten pozměňovací návrh tak, jak je dneska postaven je skutečně administrativně náročný, špatně prokazovatelný, komplikuje život těm normálním firmám a domnívám se, že z hlediska vlastnické struktury ta cesta, jak jsem ji předestřel, která samozřejmě bude chvilku trvat, než se připraví, ale je to cesta, která je nepochybně – já se domnívám, že nepochybně, lepší. A to je, nevím, jestli jsem na někoho nezapomněl, omezení počtu veřejných zakázek. Tak samozřejmě, čím méně veřejných zakázek, tím méně problémů anebo snížení dotací. Já jsem proto, aby se počet dotací snižoval maximálně, ale to myslím, že nevyřešíme tímto zákonem. Já myslím, že v zásadě ty hlavní věci, co tady mám poznamenány, tak jsou všechny. Jo, takže to je asi všechno. Děkuji. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také, pane ministře. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Karel Korytář. Ne děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Antl. Toho tady nevidím, takže asi nepřeje. A prosím tedy jedině paní zpravodajku garančního výboru, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě. Prosím, paní senátorko. Senátorka Marta Bayerová: Děkuji za slovo, paní předsedající, pane

ministře za vaše vysvětlení, i když bylo škoda, že někteří, kterým jste to vysvětloval tady, při tom zrovna nebyli. Já bych shrnula diskusi. V ní vystoupilo celkem s panem ministrem 20 senátorů a senátorek, někteří vystoupili i vícekrát. V podstatě to už tady bylo řečeno a cítíme to všichni, že asi máme názor na tento zákon, že to není to pravé ořechové, byl mnohokrát kritizován z různých důvodů, nebudu se vracet k jednotlivým vystoupením, protože to bychom to zde zbytečně protahovali, ale podstatné je, že padly dva návrhy. Padl návrh na schválení zákona, přijetí zákona ve znění tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Podal je senátor Jonáš a senátor Vystrčil a potom tedy byl podán návrh, abychom schválili

238

návrh tak, podle znění a podle pozměňovacích návrhů, podle ústavně-právního výboru. Podle řádu jednacího budeme zřejmě hlasovat nejprve o návrhu schválit zákon tak, jak přišel ze sněmovny. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, paní zpravodajko, máte pravdu. V této chvíli padl tedy návrh schválit, my o něm musíme dát hlasovat, já všechny svolám k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 30. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji, návrh nebyl přijat. Protože nepadl v této chvíli jiný návrh, budeme pokračovat v projednávání tohoto zákona. Otevírám podrobnou rozpravu. Děkuji, paní zpravodajko. Do podrobné rozpravy se v této chvíli přihlásil pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já

bych se chtěl stručně vyjádřit k návrhům, které schválil ústavně-právní výbor. Zaznělo tady v předchozí obecné rozpravě, že tyto návrhy, přestože jsou docela komplikované, byly předloženy na poslední chvíli, že je složité se v nich vyznat. Já bych rád chtěl zdůraznit, že zejména ten první návrh, který se týká rozkrývání vlastnické struktury dodavatelů a subdodavatelů veřejných zakázek, tak je obsahově více méně identický s těmi návrhy, které přijaly zbývající dva výbory, které tuto materii projednávaly. A jediný podstatný rozdíl tam je, že se dalo určité vyšší kritérium pro omezení, kteří dodavatelé nemusí být rozkrýváni, a to částkou 500 tisíc korun tak, aby doopravdy ta zátěž na dodavatele veřejných zakázek nebyla nadbytečná a nedokládali se i řekněme bagatelní subdodavatelé, kteří se nepodílejí nějakým větším finančním rozsahem na veřejné zakázce. Zaznělo tady v obecné rozpravě, že cílem návrhu je zprůhlednit majetkovou strukturu těch, kteří se podílejí na veřejných zakázkách. Důvodem je zejména ta skutečnost, že je poměrně veřejně známo, že u řady zakázek je velká pochybnost, že ten, kdo rozhoduje o veřejné zakázce, má zároveň nějaký prospěch on nebo nějaké osoby, které jsou na něj napojeny z té veřejné zakázky. Jinými slovy, že zadavatelé přidělují zakázky s určitou nadsázkou sami sobě. Je samozřejmě otázka, do jaké míry tento návrh může přispět k omezení této skutečnosti, nic není stoprocentní, ale měli bychom alespoň zkusit něco s tím stavem, který v ČR je, udělat. K námitce, že je to byrokraticky náročné, a to, co tady říkal pan ministr, že vlastně dodavatel může mít problémy s tím, jak zajistit tuto informaci za subdodavatele. Já bych chtěl říct, že je jedno, jestli je někdo dodavatel nebo subdodavatel, ale kdo se chce v té kvalifikované výši podílet na veřejných zakázkách, tak by měl být připraven tu strukturu rozkrýt, a jakmile to udělá jednou, tak už to může dělat u každé další zakázky. Je to do jisté míry jednorázová práce, která pak se musí nějakým způsobem aktualizovat, ale následně už to tak složité není, takže si nemyslím, že i ta zátěž by byla nadměrná ve vztahu k tomu cíli omezení korupce, který je tím sledován. Druhý pozměňovací návrh, který je v usnesení ústavně-právního výboru nadepsán jako návrh upravující zveřejňování informací, to je návrh, který vůbec nezatěžuje proces zadávání veřejné zakázky samotné, tzn., nedává žádnou možnost 239

zasahovat, resp. zneužívat tohoto procesu třeba k napadání procesu přezkoumávání u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A podstatou tohoto návrhu je v podstatě to, že základ povinnosti zveřejňovat informace o veřejných zakázkách by neměl být upraven v zákonu o veřejných zakázkách, ale v zákonu o svobodném přístupu k informacím, který upravuje, co vlastně veřejný sektor má poskytovat veřejnosti za informace, a zároveň řeší vazbu poskytování informací na ochranu duševního vlastnictví a obchodního tajemství, protože opět obchodní tajemství bylo často zneužíváno jako důvod, proč se neposkytovaly žádné informace o veřejných zakázkách. Stačilo veřejnému zadavateli to, že do smlouvy se napsalo, že smlouva je předmětem obchodního tajemství, což právně je samozřejmě pitomost, protože předmětem obchodního tajemství může být jenom nějaká specifická znalost, která odlišuje podnikatele od ostatních konkurentů a která je využitelná v jeho podnikání a zároveň i chráněné jako důvěrná, nikoliv vlastní obsah smlouvy. Toto tady je kompromis mezi maximálním zveřejňováním, které zároveň zajišťuje ochranu obchodního tajemství v procesu, jak je v pozměňovacím návrhu uveden. A to je vše, děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli

nemám nikoho dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce ještě vyjádřit. Pane ministře? Ne. Děkuji. Musím se zeptat ale ještě pana zpravodaje výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pana senátora Korytáře. Nepřeje si vystoupit. Pan zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Antl? Také ne. Prosím tedy paní garanční zpravodajku, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě a navrhla způsob hlasování, prosím. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, nám tedy zbývá pouze provést hlasování o třech pozměňovacích návrzích ústavně-právního výboru. Budeme hlasovat. Navrhuji hlasování po jednotlivých bodech, tak jak tady byly předneseny kolegou Dienstbierem. Čili první pozměňovací návrh je I. – Pozměňující návrhy upravující rozkrytí vlastnické struktury. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Já vás poprosím, abyste shrnula to, co bylo navrženo v hlasování. Já potom svolám všechny k hlasování, pak vás poprosím znova, abyste řekla vždycky konkrétně, o čem budeme hlasovat. Senátorka Marta Bayerová: Ano. Jako druhý pozměňovací návrh je návrh

II. nazvaný Pozměňovací návrhy upravující zveřejňování informací. Obsah byl opět řečen v podrobné diskusi. A třetí pozměňovací návrh odstraňující kolize se senátním tiskem č. 230 označený III. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Byl tady dán

návrh, jak budeme hlasovat. Já svolám všechny do Jednacího sálu. Nyní vás poprosím, abyste vždycky řekla konkrétně věc, o které budeme hlasovat. Senátorka Marta Bayerová: První pozměňovací návrh I. Pozměňující návrhy upravující rozkrytí vlastnické struktury. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano. V sále je aktuálně

přítomno 56 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29.

240

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 73 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 34, proti bylo osm. Návrh byl přijat. Senátorka Marta Bayerová: Druhým pozměňovacím návrhem je II. Pozměňovací návrhy upravující zveřejňování informací. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 74 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 37, proti bylo šest. Návrh byl přijat. Senátorka Marta Bayerová: A jako třetí a poslední je pozměňovací návrh III. Pozměňovací návrhy odstraňující kolize se senátním tiskem č. 230. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Já v této chvíli se musím omluvit, protože jsem se nezeptala na stanoviska, ale pan ministr své stanovisko řekl naprosto zřetelně a mám za to, že paní zpravodajka také ve svých vystoupeních. Ještě paní zpravodajka, prosím. Senátorka Marta Bayerová: Ještě prosila bych o vyslechnutí takové drobné legislativně technických záležitostí. Doporučuji, aby legislativní odbor provedl v části II. u bodu 3 usnesení ústavně-právního výboru legislativně technické úpravy tak, aby odstavec 7 byl uveden do souladu s odstavcem 8. Pro vaši informaci, jde pouze o to, že v odstavci 8 jsou místo písmen použity číslovky u jednotlivých bodů. A dále, aby provedl legislativně technické úpravy, které souvisí s vložením nových částí. Děkuji vám za pozornost a za trpělivost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. O tomto asi není

potřeba hlasovat, ale legislativně technická úprava v kompetenci legislativního odboru. My ale musíme ještě přistoupit k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacích návrhů. Protože jsme všechny pozměňovací návrhy již vyčerpali, dovolím si opět bez znělky dát hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 76 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 35, proti byli dva. Návrh byl přijat. Naším úkolem je ještě pověřit senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby těmito senátory byli senátorka Marta Bayerová a senátor Miroslav Antl. Já se vás musím zeptat, jestli s tím souhlasíte? Nesouhlasíte. Je zde tedy další návrh, aby tím, kdo nás zastoupí v PS, byl pan senátor Jiří Dienstbier. Pan senátor Dienstbier souhlasí. Dobře. Návrh tedy je, aby nás v PS zastoupili při obhajování našeho návrhu paní senátorka Marta Bayerová a pan senátor Jiří Dienstbier.

241

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 77 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme vyčerpali vše, co jsme měli udělat k tomuto bodu jednání. Já velmi děkuji panu ministrovi, panu navrhovateli, děkuji paní garanční zpravodajce i ostatním zpravodajům, i všem vystupujícím a my budeme pokračovat přerušeným bodem, kterým je bod 35. Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko Projednávání tohoto bodu jsme přerušili 8. prosince. V úvodu prosím pana předsedu Senátu pana Milana Štěcha, aby zaujal místo u stolku zpravodajů jako navrhovatel a musíme určit zpravodaje pléna Senátu. Navrhuji, aby se jím stal zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Jiří Dienstbier, který se svou rolí souhlasí. Ptám se? Ano, souhlasí. O tomto ale musíme hlasovat. Musím tedy všechny svolat do sálu hlasováním. Děkuji. V sále je aktuálně přítomno 50 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 26. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí, aby se zpravodajem v Senátu pro tento bod stal pan senátor Jiří Dienstbier. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 78 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 33, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Prosím tedy pana senátora Jiřího Dienstbiera, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a mohl k ní zaujmout posléze stanovisko. Návrh usnesení Senátu také projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který stejně jako ústavně-právní výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán na lavice. Předseda výboru určil zpravodajem pana senátora Jaroslava Sykáčka, kterého se ptám, zda chce vystoupit? Ano, pan senátor Sykáček má slovo. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Jak

již bylo řečeno, tak tímto bodem se zabýval i výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor nepřijal žádné usnesení k projednávanému bodu, a to vzhledem k tomu, že z 11 členů výboru bylo přítomno pouze 5 senátorů. Z toho důvodu tady nebyl výbor usnášeníschopný. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Návrh usnesení také projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor také nepřijal žádné usnesení a záznam z jednání vám byl rozdán na lavice. Předseda výboru určil zpravodajem pana senátora Jiřího Dienstbiera, který se stal i zpravodajem pléna Senátu. V této chvíli já prosím pana senátora Dienstbiera, aby nás seznámil s průběhem jednání ústavně-právního výboru. Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně.

Ústavně-právní výbor se k tomuto bodu jednání sešel v usnášeníschopné podobě a v tomto stavu také proběhlo celé jednání až do doby, než jsme přikročili k hlasování.

242

Pan předseda Štěch předložil svůj návrh usnesení a zdůvodnil ho. Následně proběhla rozprava jak v původním zdůvodnění, tak i v rozpravě zaznělo, že hlavním důvodem, proč je tento bod projednáván, je posouzení ústavnosti postupu vlády při vyslání vojenských jednotek, v tomto případě vojenských lékařů do zahraničí, tedy v tomto případě opět na Slovensko, s tím, že podle čl. 43 Ústavy odst. 3 je v zásadě v kompetenci komor Parlamentu rozhodovat o tom, zda mohou být ozbrojené síly ČR do zahraničí vyslány. Z tohoto pravidla jsou v tomto článku Ústavy výjimky upraveny v odst. 4 a 5, konkrétně v odst. 5 písm. b) je možnost vlády rozhodnout o vyslání ozbrojených sil ČR, tedy vojenských jednotek do zahraničí na vojenské cvičení. Formálně takto v posuzovaném případě vláda rozhodla. Okolnosti ovšem byly takové, že nebylo plánováno žádné cvičení, přišla žádost vlády Slovenské republiky o pomoc v nouzové situaci za stavu, kdy na Slovensku probíhala stávka, resp. protest lékařů a lékaři omezili svoji práci v tamních zdravotních zařízeních, a slovenská vláda tedy žádala o pomoc v tomto nouzovém stavu. Vláda neměla možnost vyslat z tohoto důvodu vojenské jednotky do zahraničí. Rozhodla proto o přijetí doplňků plánů vojenských cvičení, kde pod názvem Slovenské zdraví tedy schválila tuto akci jako cvičení v zahraničí na území Slovenska. Domnívám se, že tento postup byl, a zaznělo to i v předkladu pana předsedy Štěcha v následné rozpravě, překročením ústavních pravomocí vlády, protože jak už jsem říkal, to cvičení bylo následně vykonstruováno. Vyplývá to i z právní analýzy, kterou samo ministerstvo obrany pro účely projednávání tohoto bodu předložilo v dokumentu, který se jmenuje Stručný právní rozbor vyslání lékařů, příslušníků Armády ČR na Slovensko v rámci vojenského cvičení, je v úvodu shrnut ústavní stav, tedy úprava vysílání do zahraničí. Na druhé straně v bodě mezivládní dohoda se pak mluví o pomoci ČR při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče, který v tomto materiálu si vlastně vláda a ministerstvo obrany protiřečí, resp. potvrzuje, že skutečným důvodem bylo něco úplně jiného než vojenské cvičení. Takový postup je nepřijatelný, vláda nemůže účelově vysílat vojenské jednotky do zahraničí pod záminkou vojenského cvičení, když plně reálný důvod je jiný. Pokud bychom něco takového připustili, tak bychom do budoucna umožnili při jakémkoliv vysílání vojenských jednotek do zahraničí obcházet Parlament. V tomto případě samozřejmě mluvíme-li o vyslání třicítky lékařů, tak se nejedná o tak zásadní situaci, ale vytváříme jakýsi nebezpečný precedent, otvíráme okénko proto, aby vláda do budoucna mohla kdykoliv za jakékoliv situace vyslat třeba i bojové jednotky do zahraničí. V případě, že když se pak rozhodne, tak následně přijme plán vojenských cvičení, resp. doplněk takového plánu. Mohlo by se jednat, jak už jsem tady zmiňoval v té předchozí části rozpravy, o situaci, kdy třeba probíhají v zahraničí odborářské protesty, protože někdo považuje za správné zasáhnout proti odborům na žádost tamní vlády a může se jednat třeba jen o ozbrojený zásah s následky ztráty na životech nebo může např. vláda považovat za správné v konfliktu, který probíhá v Sýrii, zasáhnout ve prospěch tamní vlády nebo naopak proti tamní vládě, pokud to prostě bude považovat za správné a schválí dodatek k plánu vojenských cvičení a vyšle tam vojenské jednotky jakoby na vojenské cvičení. Protože i v té situaci na Slovensku vlastně nešlo o cvičení, ale o "ostrý zásah", protože šlo pouze o lékaře a nikoliv vyloženě bojovou akci. Je doopravdy nepřípustné, abychom toto nechali bez povšimnutí, abychom připustili, že vláda může takto obcházet ústavní pravidla pro vysílání vojenských jednotek, a proto na výboru padlo, já bych tady rád zopakoval doporučení schválit návrh usnesení, tak jak byl panem předsedou Štěchem předložen.

243

Jsem tady upozorňován panem prvním místopředsedou, že návrh ve výboru neprošel, a to tady na začátku zaznělo z důvodu, že část členů výboru opustila jednání a výbor se tak stal neusnášeníschopným. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji za vystoupení.

Otevírám rozpravu. K rozpravě je přihlášena první paní senátorka Soňa Paukrtová, prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Byli jste tak laskavi, dámy a pánové, a přerušili jste minulý týden jednání k tomuto bodu a já myslím, že jsem velmi ráda, že jste tak učinili, protože za tu dobu se událo několik věcí, které si myslím, že celou tu situaci významným způsobem ozřejmují. Já bych nejprve chtěla říci, že my jsme tady vedli minule debatu, zdali ten zásah vyslání jednotek, lékařů, cvičení, zdali byl či nebyl v souladu s naší Ústavou a já jsem tady říkala minule, že není kompetencí Senátu posuzovat ústavnost či neústavnost, že velmi zásadním rozhodnutím, pokud takovou kompetenci na sebe Senát vztáhne, a je to i za situace, kdy se jedná pouze o názor, nemůže být nic jiného, než názor, protože deaktivně rozhoduje Ústavní soud. Já jsem si od té doby četla komentovanou část Ústavy a tam bylo jasně napsáno, že Parlament na sebe nesmí vztahovat rozhodování o tom, co je či není ústavní či protiústavní. To je jedna poznámka. Druhá poznámka. Chtěla bych říct, že to se týká postupu ministerstva obrany a vlády. V té Ústavě nikde není napsáno, že by se zakazovalo ministerstvu obrany, aby vysílalo na cvičení a tím spíše, když ty jednotky vůbec nebyly ozbrojeny, pokud se jedná o informace správné. Pokud si nepřejeme, aby někdo vysílal jednotky na cvičení, tak omezme ústavně tuto pravomoc vlády. Třetí poznámka, kterou jsem tady chtěla říct, se týká procesu, kterým to probíhá v Senátu. Jestliže už jsme se rozhodli, že budeme rozhodovat o tom, zdali postup vlády byl či nebyl v souladu s Ústavou ČR, tedy poměrně velmi vážné rozhodnutí. Jestliže komora Parlamentu na sebe vztáhne tuto pravomoc a současně posuzuje, zdali vláda takto jednala, z mého pohledu problém je vážný. A jestli ještě k tomu probíhá v Senátu způsobem, který si dovolím tady vám popsat a který jsem i popisovala ústavně-právnímu výboru, tak mi celá ta situace připadá velmi zarážející. Já připomenu, že pan předseda Senátu předložil Organizačnímu výboru 6. prosince návrh na zařazení tohoto bodu na plénu Senátu. My jsme s tím všichni souhlasili z toho prostého důvodu, že jsme nevěděli, co bude obsahem toho materiálu. Současně ale byl přikázán senátní tisk č. 247, což je třetí doplněk plánu vojenských cvičení, jednotek a štábu Armády ČR se zahraničními partnery výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Na plénu Senátu pan předseda sdělil, že máme materiál na stůl, čímž myslel to usnesení, my jsme k tomu žádný další jiný podklad neměli a pokud si dobře pamatuji, možná si to nepamatuji přesně, bylo tady řečeno, že jsme z tisku jistě velmi dobře informováni a žádné další podklady k tomu prostě nebyly. Potom tady probíhala asi dvouapůlhodinová debata, na základě které byste potom byli tak laskaví a většina z vás souhlasila s přerušením tohoto bodu. Načež já jsem se domnívala, že se jedná o ústavní problém, tak jsem plénu Senátu navrhla, aby to projednal ústavně-právní výbor, a bylo řečeno, že ten bod jakoby neexistuje, že nemáme žádný podklad a proč že by to měl ústavně-právní výbor projednávat? Tak já jsem ten svůj návrh stáhla, a jaké bylo mé obrovské překvapení, když jsem druhý den nebo třetí byla pozvána, aby tento bod projednal právě zmíněný ústavně-právní výbor. Na ústavně-právním výboru, což bylo, myslím, minulé úterý, jsme dostali

244

podklad, který říkal, že se jedná o vojenské cvičení. A jaký byl můj úžas, když jsem zjistila, že mezitím o vojenském cvičení, v tom samém, jednal v tu dobu usnášeníschopný výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který naprosto standardním způsobem tuto záležitost vzal na vědomí, tak jak to dělá ve všech ostatních cvičeních vojenských. A má právo předložit Senátu tehdy, jestliže má pocit, že se tam děje něco nesprávného. Ústavně-právní výbor poté zasedl znova, a tak jak nás tady informoval pan senátor Sykáček, v neusnášeníschopné situaci, prostě nepřijal žádné usnesení a bylo tam předneseno to usnesení Senátu, které je nám předkládáno i dnes, kdy máme opět hlasovat o tom, že vláda jednala protiústavně. Víte, já si myslím, že každý z nás má nějaký svůj vnitřní seznam dokumentů, událostí, které jsou pro něj, nechci říct, svaté, ale které nikdy ničím a nijak nezpochybňuje. Pro mě osobně je to Ústava ČR a je to také přepadení cizími armádami v roce 1939 a v roce 1968. Tyto dvě věci se nám tady nějakým způsobem setkaly. Speciálně u Ústavy se bohužel obávám, že možná dojde opravdu k situaci, kdy většina Senátu skutečně prohlásí postup vlády za neústavní. Myslím, že menšina Senátu, která si to nemyslí, tak proto odcházela; proto jsme odcházeli z ÚPV. Myslím, že bychom neměli tímto způsobem jednat. Sami sebe často označujeme, a rádi, za ochránce Ústavy. Ale to vlastní prohlášení nestačí. Myslím, že je potřeba pojmu dát obsah. Velmi bych vás prosila, abychom usnesení nepřijímali. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Alexandr Vondra. Prosím, pane senátore, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Vážený pane předsedající, kolegyně

a kolegové, bylo tu řečeno mou předřečnicí hodně, a já se nechci příliš opakovat. Nicméně, dovolte mi jménem vlády, protože to bylo rozhodnutí; naprosto legitimní rozhodnutí vlády ČR, o kterém vláda neprodleně informovala Parlament, tak mi dovolte k tomu projednávanému materiálu tady zaujmout samozřejmě stanovisko. Především, pokud jde o ústavnost – v žádném případě se o porušení Ústavy nejednalo. Postup, který vláda ČR republiky zvolila, byl z hlediska práva naprosto v pořádku. Je to koneckonců doloženo i právníky ministerstva v materiálu, který jsme dali pro informaci členům ÚPV a je to také doloženo ve stanovisku jedné z nejvyšších autorit našeho ústavního práva, pana prof. A. Gerlocha, které si vám dovoluji rozdat, protože jsem zjistil, že ho nemáte na stole, ačkoliv ho včera dostal předseda ÚPV. Logicky jsem očekával, že když je tady projednáván tento bod, že vám to bude touto cestou dáno k dispozici. Myslím, že stojí za to si to přečíst, protože – mimochodem pan prof. Gerloch se tady včera zúčastnil semináře, který byl pořádán, tak je nezpochybnitelnou autoritou v oblasti ústavního práva a jasně konstatuje, že pomoc poskytnutá formou vojenského cvičení není v žádném případě krok, který by byl v rozporu s Ústavou. Za druhé, pokud jde o otázku vlastního vojenského cvičení. Jak se všichni můžete přesvědčit, nahlédnutím do Ústavy ČR, do příslušných zákonů, cvičení není nikterak ústavně ani v zákonech definováno. A pokud jde o praktické kroky vlády, tak byly zcela konformní, jak vláda činí několikrát do roka, kdy Parlament informuje 245

neprodleně o konání takovýchto vojenských cvičení; a plán vojenských cvičení je každý rok nejméně dvakrát nebo třikrát doplňován – tak stejně tak informuje obě komory Parlamentu. V tomto případě, protože jsme si samozřejmě byli vědomi určité citlivosti věci, udělali jsme to skutečně v raketovém tempu, nikoliv s desetidenním nebo čtrnáctidenním zpožděním, jak to bývá obvykle. Zaznívají tu slova o tom, že Senát chce plnit roli jakési pojistky. Ano, Ústava to samozřejmě umožňuje, a pokud by senátoři měli dojem, že tento postup byl nesprávný, nebo že je špatné se účastnit takového vojenského cvičení, tak má samozřejmě Senát možnost cvičení z Ústavy zrušit. Prosím, chcete-li, můžete ho zrušit. Sice k tomu nevidím žádný důvod, a dokonce si dovoluji připomenout, když jsme to tady projednávali minulý týden na plénu, tak se sešel neprodleně VZVOB, a ten učinil to, co učinil pokaždé předtím, když dostal na stůl informaci vlády o těchto cvičeních. Toto cvičení vzal na vědomí. Nikdo – jediný z členů toho výboru – nenavrhl, aby toto cvičení bylo zrušeno. Čili odborný orgán sněmovny kompetentní k tomu posuzovat, zda toto cvičení je v pořádku nebo není, dospěl jednoznačně k názoru, jednomyslně, že je to postup zcela legitimní, normální, tak jako kdykoliv jindy v minulosti. Troufám si tvrdit, že i v budoucnosti. Pokud se vám zdá, že Ústava v tomto smyslu není dostatečně pregnantní, tak samozřejmě máte možnost navrhnout – kdokoliv – změnu ústavního pořádku. Prostě to precizovat nějakým způsobem lépe. To by byl samozřejmě legitimní postup. Já si nemyslím, že je to potřebné, ale pokud většina Parlamentu by dospěla k názoru, že ano, tak by byla změněna Ústava. Nyní pár poznámek k procesní záležitosti. Jak jsem již řekl a doložili jsme jako vláda veškerou písemnou dokumentaci ÚPV, že všechno bylo tak jak má. Byla uzavřena smlouva, bylo uzavřeno memorandum mezi generálními štáby, a cvičení nastalo nebo bylo zahájeno v okamžiku, kdy veškeré právní náležitosti a veškeré zvyklosti byly v pořádku. Čili co já si o tom cvičení teď trochu říkám, v uvozovkách, mám myslet? Je to oprávněná obava senátorů o to, že by byla v této zemi porušována Ústava anebo je to něco jiného? Nebo je to politizace celé věci? Je to snaha Senát nějakým způsobem transformovat z toho garanta, z té pojistky, na orgán, který slouží nějakým jiným zájmům; odborovým či podobným? Já se nemohu zbavit dojmu, že je to – bohužel – to druhé. Že se věc politizuje, že jestli tady někdo porušuje zákony, minimálně jednací řád této horní komory Parlamentu, tak to jsou ti, kteří to sem přinášejí na pořad jednání. Protože ani jeden z příslušných výborů, který projednával tento návrh deklarace politické, která je tu předložena, tak nebyl schopen to projednat. Čili já navrhuji, aby Senát tento návrh v plném rozsahu odmítl. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Pane senátore, teď jsem

trochu v rozpacích, protože, když se projednávala první část, kdy byla přerušena, tak jste protestoval, když jsem vás představil jako ministra vláda, teď – ačkoliv jste vystoupil jako senátor – jste uvedl, že vystupujete jako člen vlády. A člen vlády nemá právo dávat návrhy Senátu. Takže teď mi není zcela jasné, jak jste v tuto chvíli vystoupil ... Ale, pane ministře a senátore, asi zřejmě jste chtěl jako senátor tento návrh podat. Nikoliv jako ministr, jak jste uvedl v úvodu svého vystoupení... Já jsem vám nedal slovo v tuto chvíli, jestli chcete vystoupit, tak se přihlaste... V tuto chvíli tedy vystoupí pan senátor Tomáš Jirsa, který je přihlášen do rozpravy.

246

Pardon, omlouvám se, s přednostním právem jsou tady nyní dva, pan senátor Richard Svoboda a pan místopředseda Přemysl Sobotka. A protože uplatňuje přednostní právo, tak ministr Alexandr Vondra. Takže bych prosil, jestli se domluvíte mezi sebou, tak to vypadá, že vystoupí pan ministr, senátor Alexandr Vondra. Takže prosím, pane senátore, ministře, máte slovo. Senátor

Alexandr

Vondra: Kolegové

a kolegyně, já nevěděl, že předsedající neví, že jsem také váš kolega senátor, čili nyní jako senátor, nevím, jestli tedy mohu mluvit, protože jako senátor nemám přednostní právo, mám ho pouze jako člen vlády. Ale pokud uznáte, že nyní vystupuji jako senátor, tak jako senátor navrhuji v celém rozsahu tento návrh zamítnout. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A nyní

vystoupí pan místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1.

místopředseda

Senátu

Přemysl

Sobotka: Pane

předsedající, kolegyně, kolegové, toto byla jasná ukázka manipulace. A já si myslím, že v daném okamžiku to nejen překračuje pravidla zákona o jednacím řádu, a uvědomme si, že je to zákon. A jestliže tady senátor, který je zároveň ministr, je kárán za to, v jaké roli vystupuje, on tu roli má 24 hodin jako senátor i jako ministr, takže to jen na ukázku, jak dokážeme ohýbat, chceme-li to politicky nějak jakoby použít. Ale já mám ještě jednu otázku. A to je na předsedy dvou výborů, ÚPV, pana senátora Antla, a zahraničí a obrany, předsedy Regece, jakým způsobem byl určen zpravodaj na plénum Senátu? Já se nebavím o zpravodaji na výboru. Protože jestliže byl výbor neusnášeníschopný, tak o čem hlasoval? Jak hlasoval? Kdo to určil? Kde máme jednací řád? Lidi, přestaňme si tady z toho dělat legraci a jednejme podle zákonů této země a podle ústavy. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane místopředsedo. Jako další je do rozpravy s přednostním právem přihlášen pan senátor Richard Svoboda. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Richard Svoboda: Děkuji. Dámy a pánové, pane předsedající, já

bych chtěl, pane předsedající, připomenout vaší paměti, že vy jste tady neoslovil pana ministra Vondru jako ministra, vy jste ho jako ministra vyzval, aby přednesl svou obhajobu. Já bych chtěl, abyste se podíval do stena, co jste tenkrát řekl. A to je důvod, proč tady teď vystupuji, abych vám připomněl, že to byl důvod mého protestu, že to je v rozporu s jednacím řádem, protože členové vlády ani vláda se této komoře neodpovídají. Takže já bych prosil, abychom se podívali na to, jak to bylo, a nepřekrucovali fakta. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Vnášíte mi do toho opět trošku nejasností, protože na základě vašeho vystoupení v tuto chvíli opět je tady rozpor, zda pan senátor Vondra je v této chvíli ministrem či senátorem a vystupuje v jaké roli. Myslím, že, pane senátore, měl byste si to také srovnat a podívat se do stena, protože pan senátor, ministr Vondra, byl tenkráte přihlášen do rozpravy. Ale myslím si, že už se mi stáváte stínem, který neustále komentuje má vystoupení. Děkuji. Nyní s přednostním právem je přihlášena do rozpravy paní senátorka Alena Gajdůšková. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

247

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegy a kolegové, jen v podstatě dvě faktické poznámky. Ta první je k tomu, kdo určil zpravodaje, k tomuto projednávanému bodu na plénu Senátu. Bylo to plénum Senátu, zpravodaj byl odhlasován, a takto postupujeme analogicky u evropských tisků, kde jednáme o usnesení. Bylo to tedy rozhodnutí pléna Senátu, kdo je zpravodajem u tohoto bodu. Zadruhé, souhlasím zcela s názorem, že Senát ani samozřejmě PS, ale ani vláda není ten orgán, který by měl autoritativní vyjádření o tom, co je v souladu či není v souladu s ústavou. Ano, ale my můžeme, a myslím si, že v této chvíli musíme jako horní komora Parlamentu ČR vyjádřit své stanovisko, svůj souhlas, jestliže je Parlament ČR vyřazován vládou z rozhodovacího procesu, který je v jeho kompetenci. A stejně tak musíme vyjádřit své stanovisko, jestliže je zde obcházena ústava, protože obcházena je. Tou pohádkou o vojenském cvičení. To je prostě obejití ústavy. A co chceme po občanech? Jak chceme, aby ctili právo, jak chceme, aby v této zemi byla vymahatelnost práva a byli jsme tedy právním státem, když nejvyšší ústavní instituce se chovají tímto způsobem. Proto jsem přesvědčena, že to usnesení, jak je navrženo, přijmout musíme. Jsem ale také přesvědčena o tom, že bychom měli jako horní komora parlamentu nebo jako senátoři jít do kompetenčního sporu v této věci, protože je to skutečně pouze Ústavní soud, který v této věci může mít poslední slovo. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže ještě jednou, pane

předsedající, kolegyně kolegové. Pane předsedající, vaším prostřednictvím bych rád upozornil paní místopředsedkyni Gajdůškovou, že jsem nezpochybňoval senátora Jiřího Dienstbiera zpravodajem tady na plénu. Já jsem položil otázku, jakým způsobem byli ve výborech určeni při neusnášeníschopnosti zpravodajové. To byla moje otázka. Já jsem vůbec nezpochybňoval zpravodaje na plénu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane místopředsedo. A jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Pane předsedající, kolegové, kolegyně, dámy a

pánové, já si nemyslím, že jsem nevzdělaný člověk, mám vysokou školu, několik postgraduálů, MBA ze sheffieldské univerzity, ale jsem právní laik. A zejm. v ústavním právu jsem prostě úplný laik, a tak si nechávám poradit. A dostalo se nám na stůl stanovisko ústavního právníka, pana doktora Gerlocha, z kterého cituji, že podle jeho názoru vyslání lékařů Armády ČR na Slovensko nekoliduje s ústavní úpravou vysílání ozbrojených sil ČR mimo území státu, stanoveného v článku 44 Ústavy. Jestliže mám před sebou čtyřstránkový rozbor ústavního právníka, zeptal bych se předkladatelů, jestli dostanu nějaký opoziční rozbor ústavního práva a nebo jestli opravdu ty čtyři body, které jsou navrženy, zakládají možnost hlasovat, že byla porušena Ústava ČR, když tady máme písemný rozbor ústavního právníka, že nikoli. Děkuji.

248

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Jiřina Rippelová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Jiřina Rippelová: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si

snad nejdříve dovolím odpovědět vaším prostřednictvím panu 1. místopředsedovi stran zpravodaje ÚPV. V době, kdy ÚPV určoval zpravodaje pro projednání bodu, tak ÚPV byl usnášeníschopný a byl určen zpravodajem pan kolega Jiří Dienstbier. Teď mi dovolte pár slov z mého pohledu. Věřte, že mě příliš netěší ten způsob, jakým je tento bod tady projednáván, takové to vyhrocené jednání. Nejsem příznivcem takového jednání, ale jsem pevně přesvědčena, že návrh usnesení, které předkládal pan předseda Milan Štěch, mělo být zejm. do budoucna upozorněním, že cokoli vláda do budoucna projedná nebo rozhodne, že se jedná o vojenské cvičení, tak prostě vojenským cvičením bude. Vždyť jsme přeci zcela jasně tady ty uplynulé tři hodiny slyšeli to, že paní ministerská předsedkyně Radičová požádala českou vládu o pomoc. Vláda přeci mohla rozhodnout o vyslání humanitární pomoci, mohla poslat lékaře na Slovensko. Nebudu se vůbec bavit o tom, že to již bylo s křížkem po funuse, ale my říkáme, že se nejednalo o vojenské cvičení. Prostě toto nebylo vojenské cvičení. Kolegové i pan ministr tady předkládali a citovali závěry z posouzení, ze stanoviska pana profesora Gerlocha. Ano, zcela určitě je to uznávaná ústavní kapacita, ale ono se to stanovisko nesmí citovat jen zčásti. Ono to stanovisko, které jsem já včera od pana ministra obdržela a které někteří z vás mají k dispozici, má dvě roviny. Ta jedna je rovina formální a ta jedna je rovina materiální. To, co tu bylo citováno, byla ta formální rovina. Ale já si vám dovolím ocitovat tu rovinu materiální, kdy pan profesor říká, že: "Z podaného přehledu vyplývá, že je v kompetenci vlády rozhodnout o vyslání ozbrojených sil – a bavíme se, prosím, o ozbrojených silách ČR – do jiných států za účelem účasti jejich příslušníků na vojenském cvičení. A to bez časového omezení. Vzhledem k tomu, že zde bylo rozhodnuto o účasti vojenských lékařů na vojenském cvičení na Slovensku, pak se jedná o záležitost, o které mohla rozhodnout sama vláda, ovšem při dodržení povinnosti informovat neprodleně obě komory parlamentu. Z hlediska formálního byly tedy podmínky obsažené v ústavě splněny. Ale z hlediska materiálního máme nicméně pochybnosti, zda se v daném případě vůbec jedná o případ podřaditelný ústavě, neboť se domníváme, že samotná skutečnost, že vysláni byli vojenští lékaři, tj. příslušníci Armády ČR, ještě neznamená, že šlo o vyslání ozbrojených sil, neboť podle dostupných informací vyslaní lékaři ozbrojeni nebyli a jejich úkolem dle uvedené dohody bylo poskytovat zdravotní péči civilnímu obyvatelstvu." Takže to je také část stanoviska, které jsem citovala ze stanoviska profesora Gerlocha. Já jsem, znovu opakuji, opravdu přesvědčena, že náš pan předseda byl veden tou snahou, aby tu zdokladoval, že se opravdu nejednalo o vojenské cvičení, že se nejednalo o vyslání ozbrojených sil, ale že se prostě jednalo o akt, o kterém mohla rozhodnout vláda jako o humanitární akci. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A

s přednostním právem se do rozpravy hlásí paní senátorka Paukrtová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Soňa Paukrtová: Dámy a pánové, tak teď už tomu tedy nerozumím vůbec. My jsme tady informováni o tom, že některá jiná vláda rozhodne o vojenském cvičení a vyšle ozbrojené síly do jiného státu – já si tedy upřímně nedovedu představit, že demokratická země by toto učinila – s cílem vojensky

249

potlačit třeba nějakou stávku nebo nějaký protest. Také si to neumím představit. A teď je nám tu řečeno, že vlastně šlo o upozornění, že vláda nejednala správně, když tvrdila, že jde o vojenské cvičení a přitom se jednalo o humanitární pomoc. Navíc jsme se dozvěděli, že ti vojenští lékaři vůbec nebyli ozbrojeni. Takže já skutečně opravdu nevím, o čem tady vlastně jednáme. Já si myslím, že vláda jednala správně, že není v rozporu s Ústavou ČR. My tady na sebe vztahujeme kompetenci, která nám nepřísluší. Kdyby bylo navrženo usnesení, že senátoři za ČSSD se domnívají, že byla porušena ústava, tak klidně, proč by ne. Ale tady o tom bude hlasovat celý Senát, a my říkáme, že ústava byla porušena. To si tedy myslím, že je mimořádně nesprávné. A já se sice pokládám za to, že jsem tu ústavu četla mockrát a přísahala jsem na ni mnohokrát, ale já určitě nejsem takový odborník jako pan doktor Gerloch. A myslím si, že by bylo dobře, kdybyste si to stanovisko přečetli. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako

další se do rozpravy hlásí pan senátor Jan Žaloudík. Pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně,

kolegové, já bych tady uvedl jeden aspekt, který zatím tady nezazněl. Já jsem teprve ve 2. ročníku na rozdíl od vážených kolegů, kteří jsou tady 6, 12 a více let. Samozřejmě nemám zkušenosti a ty sbírám, jak jinak než praxí. A myslím si, že ať už cvičení bylo nebo nebylo, tak tato praktická cvičení pro nás, mladičké senátory, jsou hrozně důležitá, protože nám pomáhají orientovat se. A klademe si některé otázky, zda nešikovnost, nechci říci hloupost, je ústavně nebo zákonně zdůvodnitelná. Já si myslím, že ano, protože přírodní a boží zákony jsou jiné, lidské zákony mohou být i chybné. Obhajování hlouposti nebo nešikovnosti je otázkou, jestli má být zákonně zdůvodňováno. Druhá věc je, jestli lež má být zákonně nebo ústavně obhajovatelná. Já myslím, že ne. Na druhé straně mě napadá, že milosrdná lež ať už v zájmu pacienta nebo v zájmu státu asi je obhajitelná. Nevím, nejsem si tím příliš jist. Tak bych to jen chtěl kvitovat s povděkem, protože ať už to dopadne jakkoli, a víme, že je to v té rovině spíše procedurální než v rovině života, stačilo možná říci, že se věci udělaly nešikovně a mohli jsme si několik člověkohodin tady ušetřit. Ale já bych chtěl říci, že tady v každém případě je to významné, protože se alespoň lépe poznáváme. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Tomáš Töpfer. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, pane předsedající. Já už jsem se k tomu

tady vyslovil minule, ale chtěl jsem jenom trochu osvěžit paměť. Já si vzpomínám na nechuť ČSSD vysílat vojska kamkoli. Vzpomínám si na situaci, kdy naši vojáci zůstali bez ochrany v Logaru. Naše vláda využila své možnosti prodloužit o 60 dní jejich mandát, protože nebyli schopni se bez ochrany stáhnout do Kábulu. A ten mandát jim skončil. A pokud si dobře pamatuji, tak šlo o 30korunový poplatek regulační u lékaře, který se měl v zákulisí vyměnit za souhlas s ponecháním toho mandátu. Prosím, abyste si na to vzpomněli. A co se týče dalšího zákona, který jsme tady projednávali, a já jsem tehdy byl velmi proti, a to bylo zkrácení volebního období sněmovny. Já jsem proti tomu tehdy protestoval. Tady se ozývaly hlasy, že Ústavní soud není 3. komora parlamentu, který by si měl osobovat právo o takových věcech rozhodovat a jakýmsi způsobem revidovat zákonodárce. A teď se dozvídám ke svému potěšení, že Senát se stává 2. komorou Ústavního soudu. Pro mě je to 250

výborný signál, pokud budu mít někdy pochyby, obrátím se na Senát, aby posoudil ústavnost nebo neústavnost našich rozhodnutí. A ještě bych chtěl navázat, trošku opožděně, protože mám tzv. schodišťovou reakci. Víte, co to je? To je, že až na schodišti vás napadne, co měl člověk říci, když moje vystoupení pan předseda Senátu nazval kulturně-teatrálním, já si myslím, že na tyto osobní věci bychom neměli naskakovat, nejsme sněmovna, připomínat si tady naše civilní zaměstnání nebo to, čím se zabýváme v civilu. Já jsem si kdysi stavěl dům, ještě za totality, tehdy nebyli řemeslníci k mání, tak jsem se musel vyučit elektřinu. A udělal jsem ji tak dobře, že mi byla skutečně zkolaudována, protože tehdy řemeslníci většinou byli v odborech a svou práci moc nevykonávali, takže nebyli k sehnání. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy už se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. A zeptám se předkladatele, zda chce vystoupit? Ano, pan předseda Milan Štěch má slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, vážené senátorky,

vážení senátoři, budu se snažit, abych žádným způsobem nevedl diskusi v osobní rovině. Jestli se to pana senátora Töpfera minule dotklo, tak se klidně rád omluvím, ale kdo tady vícekrát v tomto jednacím sále měl připomenuto povolání nebo bývalé povolání, než jsem to byl já. Ale to už je jedno. Chtěl bych jen říci k tomu, co tu proběhlo, už jen z té dnešní diskuse. Myslím si, že nebylo chybou Senátu ani jeho vedení, že jsme do 7. 12. neměli žádnou informaci i přesto, že jsem 2. 12. žádal předsedu vlády, aby nás informoval a aby se postupovalo podle článku 43 Ústavy ČR. Co se týká dalších věcí, budu velmi stručný. Právní stanovisko pana profesora Gerlocha, myslím, že je potřeba si ho přečíst opravdu pozorně, protože on tam říká, že vlastně vláda nám nemusela ani to rozhodnutí sdělovat a že mohla postupovat mimo ústavu. Ale tam je velký háček. Vláda přeci chtěla postupovat mimo ústavu a chtěla vyslat lékaře na Slovensko v rámci humanitární pomoci, ale byli to lékaři, kteří to odmítli. Já na ně neútočím, je to jejich právo, protože oni vyhodnotili ten konflikt na Slovensku drobet jinak, než to vyhodnotila vláda. Ale vláda potřebovala to usnesení vlády, podle mého názoru, ze dvou důvodů. Zaprvé, aby těm vojákům mohla dát rozkaz. A jakmile je to rozkazem, tak je to vojenská akce. A za další potřebovala finanční krytí. Ale především si myslím, že šlo o ten rozkaz. A jakmile je to rozkazem, tak ať se někdo zlobí nebo nezlobí, tak je to vojenská akce a pak si myslím, že nastupuje v plném rozsahu článek 43. A víte, my se o tom ujišťujeme, jak k tomu přistupujeme jedni seriózně, druzí neseriózně, ale myslím si, že je to tak, jako bych já tvrdil, že tato naprosto jasně tmavomodrá tužka je naprosto bílá. Já si myslím, že každý v této zemi ví, že to prostě žádné vojenské cvičení nebylo, že to možná byla akce, která byla rozhodnuta v určité nouzi, ale nebyla ze strany vlády pravdivě pojmenovaná. A to je ten důvod, proč navrhujeme to usnesení, jak ho navrhujeme. A co se týká té procedury, víte, já mám tu nevýhodu možná v tomto případě – já bych chtěl poprosit tady pana kolegu Jílka, abych mohl hovořit – já už mám možná tu smůlu v této věci, že jsem tady poměrně nějaká léta, jako kolega Sobotka, a pamatuji si hodně. A tady se přijímala všelijaká usnesení. Já jich mám několik vytažených. Jen pro představu jedno z 8. 12. 2005. Senát konstatuje, že ministr zdravotnictví David Rath svým odchodem ze schůze Senátu projevil pohrdání parlamentní demokracií, zakotvenou v Ústavě ČR. To je de facto porušení ústavy. A našlo by se několik více věcí. Ale k tomu se nebudu vracet. Ale byla skutečně jiná atmosféra. Že jsme respektovali, že je to nějaká většina, my jsme si mysleli něco jiného, ale prostě hlasování to rozhodlo. My jsme nedělali obstrukce, já 251

připouštím, že obstrukce jsou součástí parlamentní demokracie. To bylo zvykem do té doby v PS, jako opozice to tady prakticky nikdy nevyužili a nepoužili, protože jsme si zakládali na tom, že Senát je v tomto odlišný. Nebyli jsme to my, kteří sem praktiky z PS v tomto případě – to přenesli. Je mi to líto, ale to neznamená, že když někdo tento ostych nemá, tak že má pravdu. Domnívám se, že tato tužka je tmavomodrá. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Teď se hlásí s přednostním právem jako ministr pan senátor Alexandr Vondra, takže prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Já vím, že se těšíte na oběd, ale dvě poznámky krátce. Zaprvé mi přijde nepatřičné to srovnat s tou situací kolem někdejšího ministra zdravotnictví, který podle mínění Senátu tehdy tuto komoru urazil tím, že ji opustil, protože my jsme tuto komoru informovali, přestože jsme možná ani nemuseli. A to si myslím, že je diametrální rozdíl. Diametrální rozdíl. A zadruhé, naprosto odmítám, že by vojenští lékaři odmítli se této akce zúčastnit. Ale pokud někdo by je chtěl podřídit, jsou to vojáci, jsou to vojenští lékaři, čili musí fungovat v nějakém systému, nemůže jim velet někdo jiný. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. A nyní bych požádal pana zpravodaje, pana senátora Jiřího Dienstbiera, aby nás provedl hlasováním a případně shrnul ještě rozpravu. Senátor Jiří Dienstbier: Já bych ještě shrnul rozpravu. V rozpravě zazněly námitky, že by se Senát tímto způsobem neměl vůbec vyjadřovat. My nepochybně nemůžeme nahrazovat Ústavní soud a autoritativně vykládat ústavu. Ale můžeme sdělit svůj názor na to, zdali ústava v tomto případě byla porušena, zejm. v případě, kdy se to komory a jejích pravomocí týká. Další věc, na kterou bych chtěl upozornit, neprojednáváme informaci vlády o doplňku vojenských cvičení. Projednáváme jiný bod a tyto věci, si myslím, že není dobré slučovat. Dokonce ani nejednáme o tom, zdali vláda včas informovala či nikoli v souladu s ústavou o tomto doplňku vojenských cvičení. Ale o tom, jestli vůbec mohla tímto způsobem rozhodnout, což je úplně jiná debata a jiný směr tohoto usnesení. Stejně tak tady zaznělo, že Senát mohl zrušit to rozhodnutí vlády o vyslání lékařů, ale opět zdůrazňuji, že je to jiná debata, jiný bod jednání. My o tom nejednáme. Tady jednáme o tom, jestli vůbec vláda měla pravomoc tímto způsobem rozhodnout. A závěrem bych chtěl říci, že to, co je naprosto zásadní, o čem skutečně jednáme a o čem je toto usnesení, tedy to, jestli se tu vytvoří precedent, že do budoucna vláda, přestože faktický účel a dokonce v tomto případě to vláda přiznala, že ten účel byl jiný, jestliže když bude jiný účel, jestli vláda může legitimizovat nebo spíše legalizovat v tomto případě své rozhodnutí vyslat ozbrojené nebo vojenské jednotky do zahraničí tím, že rozhodne v rozporu s původním účelem a zcela účelově o tom, že se jedná o vojenské cvičení a že přijme jakýsi dodatek nebo doplněk plánu vojenských cvičení. Zdůrazňuji, že pokud bychom připustili vytvoření tohoto ústavního precedentu, tak do budoucna vláda může kdykoli obejít parlament, obě jeho komory a tím, že jiný účel formálně posvětí vojenským cvičením, tak parlament skutečně obejde. A to je to, na co my musíme jednoznačně reagovat, nepřipustit vytvoření takovéhoto ústavního precedentu a předejít takovýmto budoucím rizikům, protože možná tady dnes možná máme demokratickou vládu, jak v diskusi zaznělo, ale situace není jednoduchá, roste sociální napětí, bůh ví, jaké politické strany a jaké vlády tady v budoucnu budou,

252

jakou budou mít tendenci zneužívat pravomoci a třeba i potlačovat demokratický systém v ČR. A my těm budoucím vládám nesmíme v podobě vytvoření precedentu dát, pokud možno, žádný prostor, aby demokracii ohrozit mohly. A proto znovu doporučuji, abychom usnesení přijali. Nicméně formálně tady byl předložen panem senátorem Vondrou návrh na zamítnutí. Teď tady – podle podkladů, které mám – tak bychom zřejmě měli hlasovat napřed o něm ... Ale nedává mi to příliš smysl... Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Já myslím, že pokud byl

podán návrh na zamítnutí, budeme hlasovat o návrhu, o zamítnutí. Potom budeme hlasovat... Předpokládám, že další návrh je na schválení. Senátor Jiří Dienstbier: Na schválení, ano. To znamená, že napřed

bychom měli hlasovat o návrhu na zamítnutí toho návrhu usnesení, a v případě že neprojde, tak následně o schválení návrhu tohoto usnesení... (Projev je pronášen za zvuku znělky k hlasování.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano. Tady je požadavek na

odhlášení – vzhledem k tomu, že od rána se tady změnil počet a účast jednotlivých senátorek a senátorů, takže bych vás požádal, abyste se kartičkou opět přihlásili, abyste nepřišli o příležitost hlasovat. V tuto chvíli byl podán návrh na zamítnutí. Aktuálně je přítomno 57 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo, pane senátore. Mohu v tuto chvíli konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 79 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 21, proti bylo 30. Návrh nebyl přijat. Přistoupíme k dalšímu hlasování. Tím jest návrh na schválení. Zdá se, že se nám opět mění kvorum – výrazným způsobem, takže vás opět odhlásím, aby se náhodou někdo z odcházejících necítil dotčen, že zůstal třeba přihlášen ... Prosím vás ještě jednou o zaregistrování se. Budeme hlasovat o návrhu na usnesení, tak jak bylo předneseno – jako o celku. Nezaznamenal jsem návrh ani doporučení, abychom hlasovali o jednotlivých částech usnesení. V tuto chvíli je v sále... Pardon, pan předkladatel se ještě chtěl vyjádřit... Předseda Senátu Milan Štěch: Já si pamatuji, že minule pan předseda klubu Svoboda požadoval hlasování o jednotlivých bodech, takže bych se ho pozeptal, zda na svém návrhu trvá... (Hlasy z pléna.) Tak se ho asi vzdal... Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobře. Nikdo nenavrhuje

hlasování po jednotlivých bodech, takže budeme hlasovat o celkovém usnesení tak, jak bylo předneseno. V tuto chvíli je v sále přítomno 43 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro schváleni je 22. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 80 se ze 43 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 22 pro vyslovilo 35, proti byli 3. Návrh byl přijat. 253

Tím jsme projednali tento bod. Děkuji panu předsedovi – a navrhovateli – tohoto bodu i panu zpravodaji. V této chvíli, protože je signalizována schůze Organizačního výboru, vyhlašuji přestávku do 15.15 hodin. Žádám členy Organizačního výboru, aby se nyní sešli ve Frýdlantském salonku na schůzi Organizačního výboru, a to neprodleně. (Jednání přerušeno ve 13.45 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 15.20 hodin.)

Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené kolegyně a kolegové, zahajuji odpolední část jednání. Ještě než začneme, tak požádal o možnost vystoupit pan senátor Antonín Maštalíř s technickou poznámkou, prosím. Senátor Antonín Maštalíř: Děkuji. Paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, už tu sedí pan ministr... Pane ministře, nechci zpochybňovat hlasování, ale při hlasování 79 – Okolnosti vyslání slovenských lékařů na Slovensko – zamítnout, co přenášel pan ministr a senátor Vondra – jsem se takzvaně "překliknul". Já se k tomu veřejně přiznám. Protože v dalším hlasování jsem samozřejmě hlasoval ANO. Takže by to bylo samo o sobě nepochopitelné. Takže se omlouvám. Proto – pro stenozáznam – chtěl jsem hlasovat opačně. Ne ANO, ale NE. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. To bylo pro

pořádek, pro stenozáznam. My nyní projednáváme bod, kterým je 36. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsaná dne 24. června 2011 v Prištině (senátní tisk č. 164) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 164 a uvede ho pan ministr vnitra Jan Kubice. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené

paní senátorky, vážení páni senátoři, materiál, který je vám předložen, obsahuje návrh na ratifikaci tzv. readmisní smlouvy s Republikou Kosovo. Smluvní dokumenty tohoto typu jsou jedním z důležitých nástrojů boje proti nelegální migraci. Cílem předkládané smlouvy je poskytnout základní právní rámec pro spolupráci České republiky a Republiky Kosovo při vzájemném předávání a přebírání nelegálně pobývajících občanů těchto států, občanům třetích států a osob bez státní

254

příslušnosti, včetně bývalých občanů Svazové republiky Jugoslávie, kteří se narodili na území Kosova a po rozpadu federace nezískali jiné občanství. Smlouva zakotvuje podmínky pro vznik závazku převzít náležitosti a způsob podání a vyřizování žádostí o převzetí osoby a samotnou realizaci předávání. Zároveň smlouva obsahuje i úpravu spolupráce při průvozu osob přes území smluvních stran do cílového státu. Standardně je upravena ochrana osobních údajů a hrazení nákladů spojených s prováděním smlouvy. Účelem smlouvy je maximálně urychlit předávání nelegálně pobývajících osob, zkrátit jejich pobyt v zajišťovacích zařízeních, a tím i snížit náklady související se zadržením a následným předáváním těchto osob. Smlouva vyžaduje souhlas Parlamentu ČR a ratifikaci prezidentem republiky, neboť jde o mezinárodní smlouvu upravující práva a povinnosti osob a zakotvuje úpravu vyhrazenou v zákonu. K provádění smlouvy byl v souladu s jejím čl. 17 sjednán protokol, který byl podepsán zároveň se smlouvou 24. června 2011 v Prištině. Protokol je smluvním dokumentem resortního charakteru a je k materiálu přiložen pro informaci. Jeho platnost je vázána na platnost smlouvy. Závěrem si dovolím poprosit o vstřícnost při projednávání tohoto tisku. Děkuji vám za pozornost. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane navrhovateli. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 164/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého zastoupí pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem byl ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 164/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého bych požádal o vystoupení a zpravodajskou zprávu – to by zde ovšem musel býti ... Tak prosím, pane senátore, zastoupíte pana senátora Antla. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedající, pane ministře, s trochou

absurdity na mne – odpůrce samostatného Kosova – padlo zpravodajování smlouvy s Kosovem. Mám velké pochybnosti o našem hlasování. Protože jdeme hlasovat o smlouvě se státem, který není schopen zajistit elementární bezpečnost svým občanům. Ráno jsem volal na srbskou ambasádu, protože jsem si chtěl ověřit fakt, že zhruba 20 tisíc kosovských Srbů z Kosovské Mitrovice požádalo o udělení občanství Ruské federace, aby se tak ocitli pod ochranou Ruské federace. Bohužel kosovská administrativa, ale ani Srbsko, jim nejsou schopny základní bezpečnost zajistit. Humorné je, že když jsem mluvil se srbskou ambasádou, tak ta paní říkala: A jaké "Republika Kosovo"? O čem to mluvíte? Kosovo je přece pořád součástí Srbska ... Nejenom já si kladu otázku, je-li naše hlasování o této smluvě relevantní. Jedná-li se o Republiku Kosovo, jakýsi neživotaschopný stát, a nebo obchodní organizaci Kosovo; její šéf, a teď cituji ze zprávy NATO – patřil mezi velké ryby organizovaného zločinu v Kosovu. S vědomím těchto skutečností a s tím, že mezinárodní politika je někdy nespravedlivá, nicméně doporučuji – v souladu s usnesením našich dvou výborů – vyslovit souhlas s ratifikací. Já si dovolím ten "luxus", a zdržím se. Děkuji.

255

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Myslím, že nás bude více. Jenom bych vás požádal, jestli byste mohl zastoupit pana senátora Antla a převzít roli zpravodaje i garančního. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové,

možná bych šel ještě dále než šel zpravodaj pan senátor Jirsa. Nejenže Kosovo nedokáže zabezpečit bezpečnost svých občanů, ale Kosovo vůbec není podle pravidel mezinárodního práva subjektem mezinárodního práva. Protože jakkoliv měnit hranice lze podle mezinárodního práva, pouze souhlasí-li všechny dotčené státy. Tak se zjevně v případě Kosova nestalo. Myslím, že to bylo velmi dobře vidět na citaci rozhovoru pana senátora Jirsy se zástupcem srbského velvyslanectví zde v ČR. Jestliže podle mezinárodního práva Kosovo není subjektem mezinárodního práva, tak těžko tady můžeme vůbec projednávat a schvalovat nějakou mezinárodní smlouvu, protože tu lze uzavřít pouze mezi dvěma subjekty mezinárodního práva. To, že došlo k uznání Republiko Kosovo ze strany české vlády přes zjevný nesouhlas, byť nedošlo k žádnému hlasování, ale bylo to zjevné z vyjádření Parlamentu, že vláda porušila takto mezinárodní právo, myslím, že svým hlasováním bychom neměli dále tento stav utvrzovat. Já tedy z tohoto důvodu budu hlasovat proti tomu, abychom přivolili k ratifikaci této smlouvy. A o stejný postoj bych chtěl požádat i ostatní kolegy senátory a kolegyně senátorky. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Tomáš Grulich. Pane senátore, prosím, máte slovo. Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedající, pane ministře, milé

kolegyně, kolegové, mně se toto cvičení samozřejmě může líbit, nelíbit, ale nicméně ČR uznala Kosovo, a proto i mezinárodní smlouva je mezinárodní smlouvou mezi dvěma právními subjekty, ať se nám to líbí nebo ne. Já si myslím, že o tom musíme hlasovat tak, jak je ta smlouva předložena. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako

další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jaromír Štětina. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, pan kolega Grulich mi vzal část mého vyjádření. Já se k tomu plně přikláním. A jen bych chtěl upozornit na to, že administrativa Kosovské republiky byla řádně zvolena a vychází z konkrétní situace, jaká byla v době té strašlivé války, která se v Kosovu odehrávala. Já jsem tam dlouhé měsíce žil, v Kosovu, v době, kdy si Miloševičovo Srbsko, Miloševičova Jugoslávie usmyslila, že vyžene 1,8 milionu kosovských Albánců. Byl to pokus o největší vyhnání po 2. světové válce, byl to pokus o největší etnickou čistku. A v jednom okamžiku se to největší etnickou čistkou stalo. Já jsem pracoval v tom trojúhelníku mezi Pécsí, Prištinou a Prizrenem, a viděl jsem pohraniční vojska jugoslávská a četníky, jak se samopaly nakládají kosovské Albánce do vlaků a posílají je do Skopje. Viděl jsem v Kukësu v Albánii ty nekonečné proudy tisíců lidí, kteří pěšky odcházeli z Kosova do Albánie. Byl jsem v Montenegru v horách, kde prchaly opět tisíce lidí v zasněžených horách do Černé Hory. A z těch

256

1,8 mil. kosovských Albánců Miloševič jich 400 000 vyhnal. Není pravda, jak se tady traduje, že ten exodus byl výsledkem bombardování NATO, to přišlo až později a exodus to naopak zastavilo. Takže je tady samozřejmě možné podezírat části kosovské společnosti třeba z porušování zákonů, ale je to země, kterou ČR uznala, a měla k tomu důvody. Po těch strašlivých válkách se obyčejně dojde k závěru, že některá etnika spolu prostě žít nemůžou. A poté, co se stalo kosovským Albáncům, se jim nedivím, že vyhlásili samostatnost, že jsme je uznali. Děkuji za pozornost. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane senátore. Omlouvám se, jsem vstřícnost sama, ale myslím si, že už nehovoříme k tématu, protože tématem určitě není samostatnost Kosova. Ale vím, že toto téma tady bylo vyvoláno. Další v diskusi vystoupí pan senátor Stanislav Juránek. Senátor Stanislav Juránek: Rozumím tomu, že ČR uznala Kosovo. Já však využívám této příležitosti k tomu, abych řekl, že jako Jihomoravský kraj jsme měli vždy dobrou vazbu jak se Srbskem, tak s Chorvatskem. A že jsme trošku nakoukli do těch záležitostí, které na Balkánu jsou. Já si v tuto chvíli troufnu říci, a budu věcný k této smlouvě, že tato smlouva není z mého pohledu relevantní a že ji nepodpořím. A zároveň, protože tady ty věci zazněly, je to pro mě příležitost, abych na půdě parlamentu řekl, že to byla velká chyba české vlády a že tedy tuto záležitost nemohu podpořit. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Tomáš Jirsa, který je zároveň zpravodajem. Takže prosím, pane senátore. Senátor Tomáš Jirsa: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, trošku začínám mít obavu, co jsem to svou krátkou úvodní řečí a duchem tatínka Dienstbiera, díky za tu řeč, protože otec by to řekl úplně stejně, vyvolal. Ale já jsem nakonec také řekl, že oba dva výbory, VZVOB i ÚPV tu smlouvu doporučily. A ten problém je, že není jediný člověk z ČR, který by měl být odsunut z Kosova, ale je hromada lidí v českých uprchlických táborech, které my tu živíme, a potřebujeme je odsunout zpátky. A bez této dohody to prostě nemůžeme udělat. Takže já skoro přehodnocuji svůj postoj, a bude nás málo, tak se skřípěním zubů tu smlouvu podpořím, protože my potřebujeme ty kočovné skupiny, ty Albánce apod., odsunout. A my teď nemůžeme. Takže doporučuji, abychom trošku přidali pragmatismu a smlouvu schválili. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, byli jsme s naším

výborem v malé skupině nedávno v Kosovu a v Černé Hoře. A já bych tady rád uklidnil ty vášně, které tady jsou. Samozřejmě ČR má dobré vztahy jak se Srbskem, tak i s Kosovem. A tento vztah trvá, umožňuje nám hrát poměrně pozitivní politiku na ustavování vlády práva v této oblasti. My jsme Kosovo uznali, to už tu bylo řečeno. A my touto smlouvou přispíváme k vládě práva v Kosovu. Ti všichni lidé tam chtějí už žít po těch šílených válečných zločinech, které tam byly na civilním obyvatelstvu, a to z obou stran, tak chtějí žít v míru a chtějí tam vládu práva. Jsou tam jednotky KFOR pod mezinárodním mandátem, teď nevím, jestli 5500, jsou tam sbory EULEX, kde 257

máme i své vlastní policisty, právníky, soudce. A ti všichni tam provádějí ty činnosti, které jsou běžné v normálním státě. A učí je a dohlížejí na to, aby tam byla vláda práva. Takže bych byl rád, abychom usnadnili tento proces. A tato smlouva tomu pomůže. O problémech v této oblasti bychom mohli mluvit hodně dlouho, ale nemělo by to mít vliv na to, abychom těmto lidem usnadnili život v této oblasti. Děkuji vám za pozornost Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Pavel Lebeda. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nebudu opravdu zdržovat. Jde v tomto případě o klasickou readmisní dohodu. A tyto dohody určují, že pokud není uzavřena dohoda s tím příslušným státem, jehož obyvatelé se tu nezákonně potulují, pak je možno je vystěhovat nebo přemístit je do státu, který s tím Kosovem tu readmisní dohodu má. Tak to alespoň v těch readmisních dohodách je. Nevím, jestli je to tento případ, ale my nemusíme s ním tuto dohodu podepsat a odsuneme je třeba do Albánie. Bylo by to možné, takto tyto readmisní dohody znějí. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Dienstbier: Já už jen velmi stručně. Doopravdy si neumím představit schvalování smlouvy se subjektem, který není subjektem mezinárodního práva. A obávám se, že takovýmto hlasováním bychom jenom posvětili ten postoj vlády ČR, který byl v rozporu s mezinárodním právem, kdybychom pro smlouvu hlasovali. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Vidím, že se nám rozprava rozrůstá, takže do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Čunek: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové,

jedinou větu. Já jsem byl ve vládě jeden z mála, kteří nepodpořili uznání Kosova, takže proto se jistě zachovám stejně i při hlasování. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako

další se hlásí do rozpravy pan senátor Miroslav Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, já se omlouvám,

že vystupuji už podruhé a zbytečně zdržuji, ale to rozhodnutí, jestli uznat Kosovo nebo ne, to bylo velice obtížné. I já jsem s tím měl jisté problémy. Na druhou stranu ty hlasy, které tady zaznívají např. od kolegy Dienstbiera, jeví se mi za nimi jakýsi pocit tu vládu nějakým způsobem trošku nakopnout za každou cenu. Já si myslím, že bychom mohli zase do nekonečna hovořit, co je mezinárodní a co ne, ale vy chcete do Evropy, vy se oháníte Evropou. Většina západoevropských států kromě Španělska odsouhlasila existenci tohoto státu, uznala Kosovo. A vy najednou tady bojujete proti snaze českého státu vylepšit naše vztahy. Pokud jde o readmisi, tady byl návrh posílat ty lidi z Kosova do Albánie. Zkuste se k tomu vyjádřit, to je absolutní nesmysl. My máme vztahy s Kosovem,

258

usnadníme Kosovu, aby se zapojilo do legitimních mezinárodních vztahů, když už jsme ho uznali. A jsou-li tady uprchlíci z Kosova a oni je nejsou schopni přijmout, tak prosím vás, tomu nebraňme. To je pozitivní pro obě strany. Nebo chcete, aby se tu potulovali lidé z jiného státu, přestože je snaha je přijmout do toho státu, a vy to tady zablokujete. Je to neracionální. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do

rozpravy se už nikdo nehlásí. Tedy rozpravu zavírám. Nechcete vystoupit v obecné rozpravě? Ne. Jen jsme si ujasňovali, protože určitě pan ministr bude chtít vystoupit. Ale teď má prostor jako navrhovatel se závěrečným slovem, aby mohl reagovat na proběhlou diskusi. Takže prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážený pane předsedající, paní senátorky,

páni senátoři, já bych chtěl říci, co normálně neříkám, protože ten důvod kromě jiného, ty důvody, které tu zazněly, já je chápu, některé chápu více, některé méně, ale ta readmisní dohoda s Kosovem je především výhodná pro ČR. Já nevím ani o jednom nelegálním migrantovi z ČR do Kosova. Ale vím o hodně nelegálních migrantech z ČR, kteří jsou občané Kosova nebo byli občany Kosova v době vzniku samostatnosti Kosova a nepožádali si o jiné občanství a nezískali ho. Takže ta navrhovaná readmisní smlouva je velmi výhodná pro ČR, to bych chtěl zdůraznit. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. A požádal bych pana zpravodaje, aby nám zhodnotil rozpravu a navrhl hlasování. Senátor Tomáš Jirsa: V rozpravě vystoupilo sedm senátorů, z toho dva 2x,

zazněly zejména morální důvody proti této smlouvě a pragmatické důvody pro tuto smlouvu. A závažný právní důvod od kolegy Dienstbiera, který zpochybnil legitimitu této smlouvy, neboť subjekt, s kterým je uzavírána, není subjektem mezinárodního práva. A doporučuji hlasovat na základě usnesení obou dvou výborů, které vyslovily souhlas s ratifikací, takže doporučuji dát souhlas s ratifikací. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, děkuji. Máme tady

jediný návrh, a to je návrh, který máme v usneseních výborů, a tj. souhlas s ratifikací. Já pozvu kolegyně senátorky a senátory. Takže přistoupíme k hlasování a to tedy o tom, že Senát dává souhlas s ratifikací smlouvy mezi ČR a Republikou Kosovo o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsané dne 24. 6. 2011 v Prištině. V sále je v tuto chvíli přítomno 40 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí je 21. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 81 se ze 40 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro vyslovilo 21, proti bylo 7, návrh byl přijat. Tím jsme projednali tento bod. Děkuji panu ministrovi jako zpravodaji, děkuji i panu zpravodaji, který zastoupil pana zpravodaje Antla. A přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a to je

259

37. Schengenský balíček (evropský senátní tisk č. N 081/08, č. N 082/08, č. K 083/08) Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. N 081/08, N 082/08, N 082/08/01 a K 083/08 a K 083/08/01. Požádal bych pana ministra Jana Kubiceho, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi vás stručně seznámit s návrhy Evropské komise dotýkajícími se fungování Schengenu, prostoru bez hraničních kontrol na společných hranicích, v jehož rámci probíhá intenzivní spolupráce v oblasti bezpečnosti. Již za několik dní, 21. 12. si ČR připomene již 4. výročí svého vstupu do Schengenu. A právě v této době vrcholí diskuse o změnách systému jeho fungování. Impulsem pro současné diskuse se staly události na jaře letošního roku, kdy se EU dostala pod zvýšený migrační tlak ze severní Afriky, který poukázal na známé, avšak dlouho neřešené slabiny Schengenského prostoru. Jednak na slabou vynutitelnost dodržování schengenských pravidel, jednak na vágnost norem, týkajících se znovuzavedení obrany vnitřních hranic. Výsledkem proběhlých politických debat byla výzva adresovaná Evropské komisi, aby přišla s konkrétními návrhy na změnu současných pravidel. Komise své návrhy představila v září ve formě tzv. Schengenského balíčku, návrhu na úpravu mechanismu schengenského hodnocení a návrhu na změnu systému rozhodování o obnovení hraničních kontrol na vnitřních hranicích. Oba návrhy mají jedno společné. Současná pravidla výrazně komunitarizují, tj. přesouvají rozhodování na evropskou úroveň s tím, že zřetelně posilují roli Evropské komise na úkor členských států. V případě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic návrh uchovává možnost členských států rozhodovat o obnovení hraničních kontrol pouze v případě neočekávaných událostí a pouze po dobu nepřesahující pět dní. Pro srovnání, nyní mohou státy na základě vlastního rozhodnutí kontroly zavést až po dobu 30 dnů nebo po dobu trvání závažné hrozby. Pokud by došlo k předvídatelné hrozbě pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, rozhodnutí o obnovení hraničních kontrol by podle návrhu muselo být přijato v rámci tzv. komitologie, tedy příslušného výboru ve struktuře EK, kterému předsedá komise, a jehož rozhodnutí vyžadují podporu kvalifikované většiny členských států. Členský stát by tedy mohl navrhnout zavedení kontrol, přičemž rozhodnutí by bylo přijímáno komitologicky. Dalším důležitým aspektem návrhů je úprava systému schengenského hodnocení, tedy speciálního mechanismus, jehož předmětem je dohled nad plněním schengenských standardů ve všech státech Schengenu. I zde EK navrhla výrazně posílit své kompetence na úkor členských států. Zároveň navrhla hodnocení upravit v mnoha dalších aspektech včetně např. nové možnosti prověřovat dodržování zákazu hraničních kontrol na vnitřních hranicích. Oba návrhy propojuje další novinka, zavedení možnosti obnovit hraniční kontroly vůči státu, který vážným způsobem porušuje schengenská pravidla, a ve svém důsledku ohrožuje ostatní členské státy Schengenu. Tyto návrhy EK byly v uplynulých týdnech intenzivně diskutovány na pracovní úrovni. Právě včera se jimi zabývala také Rada pro justici a vnitra, které jsem se osobně účastnil. Všechna dosavadní jednání potvrdila citlivost předložených návrhů i kontroverznost řady jejích aspektů. Ještě se k nim vrátím. Nyní mi však dovolte vás v krátkosti seznámit s pozicí ČR, která byla na uplynulých jednáních zastávána. ČR obecně předložené návrhy uvítala, neboť řadu v nich uvedených aspektů považuje

260

za přínosné a žádoucí. Týká se to zvláště změn v oblasti schengenského hodnocení, opatření podél vnitřních hranic nebo možnost zavést kontroly v reakci na dlouhodobé porušování schengenských pravidel. Od navrhovaných změn si slibujeme zefektivnění systému hodnocení a především jeho části týkající se plnění doporučení vyplývajících z hodnocení, ve kterém současný systém selhává. V případě rozhodování o obnovení kontrol na vnitřních hranicích jsme původně návrh také podporovali. S převzetím rozhodování na úroveň komitologie jsme neměli problém, neboť jsme si od něj slibovali posílení garancí, že systém nebude zneužíván a kontroly budou zaváděny skutečně pouze ve výjimečných a jasně zdůvodněných případech. Svou roli hrála také naše vlastní zkušenost s kontrolními opatřeními zavedenými německými orgány v příhraničí s ČR po oficiálním zrušení hraničních kontrol. Postoj v této věci jsme však mezitím při zohlednění diskuse na evropské úrovni upravili. Vzali jsme při tom v úvahu také doporučení senátního výboru pro záležitosti EU, který na své 20. schůzi dne 30. 11. 2011 doporučil ponechat rozhodování o obnovení hraničních kontrol na vnitřních hranicích v kompetenci členských států. Na včerejším jednání rady v Bruselu jsem navrhl zachovat kompromis, zachovat současný systém rozhodování o obnovení hraničních kontrol na členských státech s tím, že v případě rozhodování o případném prodloužení doby zavedených kontrol by takové rozhodnutí bylo přijato na evropské úrovni v rámci komitologie. Jsem přesvědčen, že tento můj návrh plně respektuje doporučení senátního výboru ponechat rozhodnutí na členských státech a zároveň zvýšit jejich koordinaci. Doufám, že tento návrh získá také podporu ze strany pléna. Zároveň mi dovolte vás informovat, že předání kompetencí Evropské komisi bude ještě předmětem dalších intenzivních debat. Ty dosavadní potvrdily, že předložené návrhy komise jsou pro většinu států nepřijatelné. A pakliže mají mít naději na postup v legislativním procesu, budou se muset ještě výrazně upravit. V této souvislosti ocením vaše případná doporučení k návrhu. Děkuji za pozornost. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane ministře, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabývá tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 81/08/02, N 82/08/02 a K 83/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého bych požádal, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedající, pane ministře, milé kolegyně, kolegové, nebudu se již zabývat tím obsahem, toho se zhostil velmi dobře pan ministr. Zaměřím se pouze na doporučení, která výbor pro EU přijal pod číslem 184 na 20. schůze ze dne 30. 11. 2011. Pro návrh na doprovodné usnesení jsme vycházeli na jedné straně z dlouhodobých postojů Senátu PČR, zvláště pak ve zdůraznění, že ochrana hranic je výlučnou doménou národních států, a řízení legální emigrace a boje proti ilegální imigraci včetně podpory návratové politiky. Na druhé straně se opíráme o postoj vlády prezentovaný na červnové radě při hodnocení nepokojů v severní Africe. Posledním podkladem byly i výsledky videokonference mezi zástupci výboru pro EU a zástupci EK, která proběhla na ministerstvu vnitra doslova v předvečer zveřejnění sdělení EK v září 2011. Nyní k tomu doporučení. Senát PČR I, 1 si je vědom nedostatků, se kterými se za stávajících pravidel spolupráce v schengenském prostoru podniká, nicméně se domnívá, že migrační tlak, kterému EU čelila v 1. polovině roku 2011, nepředstavoval takové nebezpečí, které by mělo vést k tak rozsáhlým změnám fungování schengenského systému. Zadruhé se domnívá, že při řešeních problémů nebyly využity všechny možnosti,

261

které stávající schengenské Acquis nabízejí a podotýká, že znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích EU by mělo být až posledním možným řešením, ke kterému by se mělo přistupovat až v případě, že všechna ostatní opatření selžou a členské státy se nejsou schopny dohodnout. Zatřetí považuje s ohledem na primární právo EU především pak článek č. 72 Smlouvy o fungování EU pravomoc rozhodovat o ochraně vnitřních hranic za pravomoc, která náleží členským státům. Zde bych rád upozornil, že je to skutečně na hranici porušení subsidiarity. Zadruhé se domnívá, že přenesení rozhodovacích pravomocí na EK není vhodnou cestou k posílení fungování schengenského prostoru. Jako vhodnější se jeví zvýšení koordinace mezi členskými státy a případně vytvoření mechanismu, v rámci kterého by členské státy o znovuzavedení hranic rozhodovaly společně. III 1 – žádá vládu, aby jej informovala o tom, jakým způsobem toto stanovisko zhodnotila, a o dalším vývoji projednávání. Zadruhé pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil EK. Jen pro vaši informaci, podobná ustanovení přijalo také sedm států ještě před námi. A reagovalo potom na to v rámci řešení nebo jednání rady i ostatní státy včetně SRN, Španělska a dalších. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A nyní

otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se předkladatelů, chtějí-li se vyjádřit? V rozpravě nikdo nevystoupil. Jen bych požádal pana zpravodaje, aby nám navrhl, o čem budeme hlasovat. Vycházím z toho, že to bude usnesení příslušného výboru. Senátor Tomáš Grulich: Já si myslím, že tu nemám moc co povídat. Je to

usnesení výboru, které jste obdrželi, které jsem také ve svém vystoupení přečetl. A prosím, abychom hlasovali pro toto usnesení. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, já svolám. Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej předložil pan zpravodaj. V sále je v tuto chvíli přítomno 39 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum je 21. Předpokládám, že pan senátor Miroslav Škaloud se nehlásí? Ne. Takže v tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu tak, jak zazněl. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo, a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 82 se ze 43 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 22 pro vyslovilo 36, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji. Projednali jsme tento bod. A můžeme přistoupit k dalšímu bodu. Tím bych poděkoval panu ministrovi Kubicemu, tím byly vyčerpány jeho body. Přistoupíme k dalšímu bodu, a to je

38. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (evropský senátní tisk č. N 069/08) Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. N 69/08 a N 69/08/01. Požádal bych pana ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře.

262

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych se vám představil. Moje jméno je Martin Kuba, jmenovaný ministrem průmyslu a obchodu, a rád bych vám představil materiál, který se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Nejdříve bych rád přiblížil všeobecný postoj České republiky k energetické účinnosti. Nám se skutečně jedná o prioritní oblast v rámci energetické politiky, která představuje nákladově efektivní způsob zvyšování energetické bezpečnosti a při volbě správných opatření má samozřejmě pozitivní dopad na hospodářský růst. Na evropské půdě je toto téma v popředí zájmu, a to dokazuje fakt, že je nedílnou součástí strategie Evropa 2020. Evropská komise už přijala řadu opatření na podporu energetické účinnosti, a přesto se domnívá, že ten evropský cíl, který byl stanoven na snížení energetické náročnosti o 20 % v roce 2020, nebude splněn. Z tohoto důvodu komise v březnu tohoto roku vydala tzv. plán energetické účinnosti 2011. Tenhle legislativní dokument obsahuje řadu návrhů, které mají přispět k dosažení toho uvedeného cíle a k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050. Aktuální návrh té směrnice o energetické účinnosti, který byl oficiálně vydán evropskou komisí v červnu tohoto roku, převzal z tohoto plánu řadu návrhů a rozpracoval je do konkrétních opatření. Co tedy tato směrnice navrhuje? Dvoustupňový přístup k cílům energetické účinnosti v prvním stupni si samy členské státy určí své indikativní vnitrostátní cíle a nástroje pro jejich dosažení. Komise v roce 2013 posoudí na naplňování těchto národních indikativních cílů a dojde-li k závěru, že navržená opatření jsou nedostatečná, tak zváží zavádění závazných cílů. Dokument také zdůrazňuje nutnost veřejného sektoru v oblasti energetické účinnosti příkladem. Navrhuje například, že veřejná správa má mít povinnost ročně rekonstruovat tři procenta celkově využívané podlahové plochy svých budov v majetku veřejné správy. Dále je navržena povinnost pro obchodníky s energií nebo provozovatele distribučních soustav zavést u koncových spotřebitelů taková opatření, která by se rovnala úspoře 1,5 % objemu energie podané v předchozím roce. Dokument také zavádí závaznou podmíněnost nové výroby elektrické energie výrobou tepla, tedy tzv. kogeneraci. Spotřebitelům chce směrnice zaručit jednoduchý a bezplatný přístup k údajům o spotřebě energie, a to díky přesnějšímu individuálnímu měření a vyúčtování na základě aktuální spotřeby. Pro soukromé společnosti jsou navrhovány energetické audity, ty mají napomoci ve zjištění potenciálu pro snížení spotřeby. Pro velké společnosti se jedná o povinnost, malé a střední podniky by měly postupovat dobrovolně. V neposlední řadě směrnice hovoří o dělení nákladů na rekonstrukci budov mezi pronajímatele a nájemce. Musím říct, že pokud jde o postoj ministerstva průmyslu a obchodu, tak jak jsem již zmínil, ministerstvo energetickou účinnost jako takovou podporuje, ale k tomuto návrhu tedy musíme vyjádřit značně zdrženlivý postoj. Takové stanovisko je obsaženo i v rámcové pozici, kterou jsme vypracovali po konzultacích s řadou institucí, svazů a firem v srpnu tohoto roku. Stejně je tak již zmiňované senátní výbory přijaly ve svých usneseních obdobný postoj tedy velmi rezervovaný. Domnívám se, že některá opatření budou mít v současném znění výrazný dopad na ekonomiku jednotlivých členských států. Přinesou jak velmi významné zvýšení nákladů pro všechny zúčastněné, tedy energetické firmy, členské státy, veřejnou správu, tak i konečné zákazníky. A tak i značné zvýšení administrativy. Přitom v současné době pro celou EU v té situaci ekonomické, v které se nachází, by mělo být především prioritou zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a z těchto důvodů budeme v rámci vyjednávání na půdě EU

263

požadovat, aby tato navrhovaná opatření v té směrnici poskytla členským státům větší flexibilitu než je tomu nyní, a to jak v míře ambicí, tak i ve způsobu pro dosažení těch úspor. Takový postoj už prezentujeme na pracovních skupinách pro energetiku Rady EU, kde se tento návrh od července pravidelně projednává. Během těchto jednání se ukázalo, že samozřejmě k tomuto našemu stanovisku se kloní řada ostatních členských států, a několik národních parlamentů dokonce označilo ten článek o podpoře kombinované výroby jako princip nebo porušující princip subsidiarity. Naproti tomu Evropský parlament je názoru zcela opačného, ve své první zprávě ze dne 4. října doporučuje řadu těch navrhovaných opatření ještě zpřísnit. Jedná se tedy o návrh poměrně kontroverzní, jehož další projednávání na základě výše uvedeného lze předpokládat, že nebude bez překážek. Polské předsednictví v Radě vypracovalo v říjnu revidovaný návrh směrnice, který jde podle našeho názoru správným směrem, ale i tak tam přetrvávají určité návrhy, se kterými v ČR v současné ekonomické situaci prostě nemůžeme souhlasit a z tohoto důvodu budeme naše stanovisko prosazovat i následného dánského předsednictví, ve kterém se má v úmyslu směrnice co nejdříve přijmout. Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost. Tolik úvodem k problematice této evropské směrnice. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 69/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Škaloud, kterého nyní žádám, aby nás tedy seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři. Já již nebudu

popisovat, o čem směrnice je, to již tady stručně řekl pan ministr. Já bych jenom chtěl říct, že u tohoto návrhu směrnice o energetické účinnosti senátní tisk č. N 069/08, tak k tomu bych chtěl dodat následující: Ta opatření, která se uvedla v návrhu této směrnice, již byla avizována ve sdělení komise, které se jmenovalo Plán energetické účinnosti 2011. Toto sdělení, to byl tisk č. K 040/08, bylo již projednáno ve výborech i v plénu Senátu dne 20. července 2011 a bylo k němu přijato usnesení č. 266. Tato směrnice prakticky kopíruje to sdělení. V tomto usnesení, které jsme již v červenci dělali na tomto plénu Senátu, jsme odmítli přijetí závazného právního nástroje, podle něhož by veřejné orgány musely každý rok renovovat alespoň tři procenta svých budov, vztaženo podlahové ploše. Odmítli jsme přijetí závazného opatření na dělbu nákladů mezi pronajímatele a nájemníka spojených se snížením energetické náročnosti pronajímaného objektu a se závaznou podmíněností nové výroby elektronické energie s výrobou tepla. Ne, že bychom proti tomuto něco namítali, ale chtěli jsme to dělat sami a dobrovolně, ne v rámci nějakých kvót. Senát také tehdá vyslovil přesvědčení, že není zapotřebí závazných kvantifikovaných cílů ani po roce 2013 a doporučuje ponechat volbu kombinace jednotlivých politik i míru odhodlání na členských státech, protože stanovení vlastních postupů na úrovni státu bude přiměřenější okolnostem, ve kterých se jednotlivé státy nacházejí. V návrhu usnesení k projednávanému návrhu směrnice N 069/08, to je k tomuto materiálu, Evropský výbor potvrzuje předchozí stanovisko Senátu a navíc také upozorňuje na riziko nárůstu administrativní zátěže a nákladů spojených s realizací navrhovaných opatření. A to jak pro správní úřady, energetické firmy, tak i pro koncové zákazníky. A dále pak i to, že bychom uvítali nezávazný režim 264

energetických auditů pro soukromé společnosti bez ohledu na jejich velikost vzhledem k tomu, že samotné vědomí potenciálních úspor by mělo představovat dostatečnou motivaci k úsporám bez nutnosti státních zásahů. Usnesení výboru evropského, ke kterému se teď máme vyjádřit, vycházelo ze stanoviska výboru pro hospodářství, výboru pro zemědělství, hospodářství a podvýboru pro energetiku. Takže se tím zabýval jeden podvýbor a dva výbory. A to, co já bych nyní chtěl, je, abyste odsouhlasili usnesení těchto výborů, které máte na svých stolech, které předkládá evropský výbor. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů jako zpravodaj. Tiskem se dále zabýval také výbor pro území rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. A já se táži zpravodaje výboru, pana senátora Pavla Eyberta, zda chce vystoupit? Ano, chce vystoupit. Takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, závěry našeho výboru byly zcela totožné s těmi, které zde přednesl zpravodaj, a proto také doporučujeme schválit toto usnesení. Děkuji za pozornost. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane senátore. Tiskem se také zabýval výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A táži se zpravodaje výboru, pana senátora Jiřího Bise, zda chce vystoupit? Zdá se, že ano. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, kolegové, já chci jen potvrdit, že naše stanovisko je shodné s tím, co říkal kolega Škaloud, tzn. výbor jako své 157. usnesení ze 13. schůze k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady energetické účinnosti a zrušení směrnice 2004 a 2006/32/est, tak vyjádřil souhlas s usnesením společných podvýborů a výborů pro evropské záležitosti ze dne 20. září. Určil zpravodajem mne a pověřil předsedu našeho výboru, senátora Hajdu, aby toto usnesení předložil výboru pro záležitosti EU a Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A já

nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Vážený

pane předsedající, kolegyně a kolegové, jen skutečně velmi stručně. Asi bych uvedla své vystoupení v této chvíli takovým tím bonmotem nebo úslovím, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody, protože pozice, kterou tady bohužel máme ze všech výborů, tak mi spíše připadá k tomu, že jsme hledali ty důvody. A musím říci, že mě to skutečně mrzí. Já chápu, že ty věci mohou být aktuálně třeba i ekonomicky nákladnější. Chápu, že požadavky na větší účinnost mohou být technologicky náročnější. I to, že tam může být určitá administrativní zátěž při vyžadování auditu, ale položme si otázku, porovnejme si, jaké jsou náklady práce na výrobek a jaké jsou na výrobek náklady energií. Ta otázka není z mé hlavy. Měla jsem možnost se zúčastnit jednoho jednání v Německu, kde byla debata právě o tom, proč třeba Německo jde do obnovitelných zdrojů, proč tak velmi tlačí na zvýšení energetické účinnosti. A musím říci, že mě to překvapilo, překvapila mě ta odpověď, protože Němci uváděli, že mají náklady práce zhruba ve výši 10 %, kdežto náklady na energie ve výši 40 %. Logická úvaha je, kde se dá ušetřit, no tam, kde je ten náklad 265

vyšší, a to je na energiích. Směrnice doporučuje nebo má vést členské státy k tomu, aby ročně zateplily 3 % podlahové plochy veřejných budov. Tento požadavek není jen požadavek na ušetření energií, to je v tuto chvíli požadavek také na zvýšení zaměstnanosti. V podstatě na veřejné investice, které podpoří zaměstnanost. Všichni víme, že pracovní místa se vytvářejí skutečně nejrychleji, nejefektivněji právě v pozemním stavitelství, protože to na sebe váže řemesla, tedy pracovní místa, která zaměstnávají skutečně konkrétní lidi. Myslím si, že i toto bychom v celém tom širokém kontextu měli vnímat. Stejně tak požadavek na prodejce energie, aby konečným zákazníkům každoročně uspořili 1,5 % objemu prodávané energie prostřednictvím zavedení opatření ke zvýšení energetické účinnosti u koncových spotřebitelů. Vysvětluji si to tak, že prostě prodejce musí učinit opatření k tomu, aby spotřebitel neplatil ztráty, které jsou někde na cestě nebo neplatil něco navíc než to, co skutečně spotřebovává. Nebudu v této chvíli navrhovat zamítnutí návrhu usnesení ani jeho úpravu. Jen jsem chtěla, abychom se ještě tady na plénu pro příště zamysleli nad věcmi, které se týkají hospodaření s energiemi, které se týkají opatření ke zvýšení energetické účinnosti, protože se nás to skutečně všech bytostně týká a bude se nás to bytostně týkat všech čím dál tím více. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní místopředsedkyně. A do rozpravy se už nikdo nehlásí. Chcete, pane ministře, vystoupit v rozpravě nebo se závěrečným slovem po rozpravě? Dobře, pane ministře, máte možnost vystoupit kdykoli, prosím. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Paní místopředsedkyně,

já bych si dovolil úplně kratičkou reakci, byť řadu argumentů, o kterých jste hovořila, myslím, že možná nejsme úplně jen sladěni v tom chápání. My přeci o energetické účinnosti všichni víme, že je velmi důležitá. Možná je třeba říci, že ČR za posledních 20 let udělala velmi výrazný posun a posunula se velmi výrazně v tom pořadí. Teď si přesně nepamatuji ta místa, ale ten posun je obrovský. Nám jde pouze o to, že v této chvíli a já nevím, jestli vy to umíte vyčíslit, kolik by znamenalo pro veřejnou správu ta 3 % budov. A pokud to neumíme v číslech, a ony to budou stovky miliard korun, které zatíží, a to bezesporu budou, a budou v obcích a v krajích a u vládních budov, tak v této chvíli to nikdo neumíme vyřešit, tak pouze tvrdíme, že EU v této chvíli přeci nemá pouze jednu jedinou mantru, a to je snížení energetické účinnosti, ale že musí řešit i jiné problémy, a to je, jak udržet konkurenceschopnost svých podniků. A neříkáme, že nemáme postupovat, pouze říkáme, že je třeba diskutovat o těch indikátorech a moci je nastavit v rámci té vlastní ekonomiky tak, jak ten stát je schopen je akceptovat. Já se obávám, že to striktní kývnutí na nějaké procentuální parametry potom může končit tak, jak dnes vidíme u obnovitelných zdrojů energie, protože bohužel jich velkou část máme ve fotovoltaice, která prostě na naše veřejné rozpočty a na cenu, kterou platí občané v ceně elektriky, prostě nese náklad 32 mld. Kč ročně, což v součtu 20 let je 600 mld. Kč. Pokud se bavíme o tom, že nám chybí peníze ve veřejných rozpočtech, tak 20 let 600 mld. Kč za to, že máme obnovitelné zdroje fotovoltaiky, které prostě nesplňují ty parametry a stojí z těch veřejných rozpočtů takto velké peníze, tak je to jasné. A máte pravdu v jedné věci, že ty energetické obnovitelné zdroje budou mít potenciál také tím, jak se bude rozvíjet ta technologie. Už dnes se ukazuje, že větrné elektrárny budou schopny v nějakých krátkých letech pracovat téměř tržně, že už to bude investice, která se vyplatí. Ale v této chvíli se prostě striktně držet pouze kritérií procentuálních, tvrdíme, že může být v té těžké ekonomické situaci neúnosné pro veřejné rozpočty, a pouze chceme diskutovat 266

o tom, aby to tempo bylo rozvolněno. Nikdo z nás nezpochybňujeme, že se energetickou účinností zabývat nemáme. A myslím, že ten posun ČR na přední místa významně ukazuje, že se jí zabýváme. Pouze krátká reakce. Čili myslím, že se shodujeme v tom, že energetická účinnost je velmi potřebná, ale jde o to, abychom se nenechali striktně svázat do parametrů, které dnes těžko umíme vyčíslit, a nezjistili za rok, že jsme se zavázali k něčemu, co nás zase bude stát stovky miliard v momentě, kdy řešíme, z čeho budeme platit důchody. A myslím, že to je téma i vaše, z čeho budeme krýt výdaje ve veřejných rozpočtech, abychom dokázali flexibilně s těmi veřejnými rozpočty pracovat. A pouze o tom je ta naše reakce. O tom vyjednávejme. A nefixujme se na nějakou mantru konkrétních čísel, aniž umíme označit, jestli nás to bude stát 100 mld. nebo 200, což dnes jsem nikde já ještě to vyjádření u těch veřejných budov a dopočítání neviděl. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Do

rozpravy se přihlásila paní místopředsedkyně, máte slovo.

senátorka

Alena

Gajdůšková,

prosím,

paní

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, jenom skutečně velmi krátce. Zaprvé, 3 % veřejných budov i v tom procesu zateplování bychom měli umět vyčíslit naprosto přesně, pokud stát ví, jaký má majetek. To zase není tak těžké a mě docela překvapuje, že to ministerstvo nebo resp. vláda nemá. To je jedna věc. Druhá věc, na kterou chci reagovat, tj. na to, o čem slýcháme pořád dokola, konkurenceschopnost. Už jsem to jednou z tohoto místa říkala. Čínská ekonomika 30 % svého růstu dělá na ekologii, na ekologických technologiích. My, jestli chceme být do budoucna konkurenceschopní, tak musíme hodně a hodně v biotechnologiích, v té zelené ekonomice přidat. Použila jsem termín "zelená ekonomika", to je to, do čeho to směřuje. Směřují země Indie, další. Já si myslím, že se budeme dříve nebo později divit. Pokud skutečně nepřidáme a nezačneme přemýšlet. A na konec jeden příklad za všechny. My jsme s výborem pro životní prostředí byli na návštěvě v Dánsku, setkali jsme se tam se svými partnery z dánského parlamentu. A ti nám vykládali jeden takový docela zajímavý příběh. Oni prostě zapřemýšleli už někdy před 10, teď už to možná bude před 12, 13 lety o tom, že skutečně energie nebude dostatek, že energie, to jsou ty vysoké náklady na cokoli, co děláme, a že tedy je potřeba to snížit. Udělali dvě věci. Zvedli energetickou daň a současně masivně finančně podpořili výzkum a vývoj v oblasti nízkoenergetických spotřebičů. Dnes, když se podíváte na to, čím je Dánsko výjimečné, tak je to tím, že jsou jedničkou ve vývozu nízkoenergetických spotřebičů. To jsou věci, které jdou na desítky let. A myslím, že je velmi velmi krátkozraké dnes hovořit o tom, že je to neekonomické a že tudy cesta nevede. Naopak, jsem přesvědčena o tom, že tudy cesta vede.

Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Jiří Bis. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, všechny

diskuse o účinnosti, zvláště ty z EU, mě hodně iritují. Senátorem jsem všehovšudy tři roky, ale celou svou životní profesí jsem byl inženýr. Dosáhnout čehokoliv účinnosti,

267

to není otázka nařízení, to je otázka vývoje, výzkumu a dlouhodobé a velmi pečlivé práce. Proto se cítím vždy zaskočen, když čtu evropské direktivy, kde si myslí evropští byrokrati, že tím, že něco nařídí, že toho dosáhnou. Je to hezké, 3 % ve veřejných budovách. Málokdo si ale uvědomuje, kdyby se řeklo, že jsou to 3 % v panelácích, je to legrace. Málokdo si uvědomuje, že historické budovy, většinou naše budovy, které slouží veřejnému zájmu, jsou historické budovy. A ten problém toho zateplení a těchto věcí je tam nepředstavitelně obtížný. Zkuste se dohadovat s památkáři. Proto jsme volili opatrný přístup v aplikaci této evropské směrnice a myslíme si, že nikdy, při jakémkoli pokroku dopředu ekonomické faktory nemohou být opomenuty. Pokud je opomeneme, dostaneme se v ekonomice tam, kam jsme se dostali před 20 lety. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan senátor Miroslav

Krejča má slovo. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já musím také zareagovat na tuto diskusi a to jako zpravodaj podvýboru pro energetiku, který připravoval to základní usnesení, ten základní návrh. Jak podvýbor pro energetiku, tak hospodářský výbor, který převzal návrh podvýboru pro energetiku, tak výbor pro záležitosti EU, který jej pouze upravil, odvedl velký kus dobré práce. A já musím tady na rovinu říci, že plně podporuji to, co zde bylo předloženo. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Končím rozpravu, protože se nikdo nehlásí. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Už ne. Takže slovo má pan zpravodaj Miroslav Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Já bych navrhl hlasovat o usnesení výboru pro

záležitosti EU k návrhu směrnice EP a Rady o energetické účinnosti, tisk N 069/08/02. Takže bych byl rád, kdyby dal předseda hlasovat. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Budeme hlasovat o celku, předpokládám, o celém najednou. Děkuji. Takže návrh od zpravodaje je jasný. Zahajuji hlasování o návrhu, jak zazněl. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 83 ukončeno, registrováno 46, kvorum 24, pro 42, proti 1, návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. A jsme u dalšího bodu, kterým je

39. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací příslušné dohody podle článku XXI Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS) a konsolidovaná listina specifických závazků, která je přílohou GATS a tvoří její nedílnou součást (senátní tisk č. 172) Návrh máme jako tisk č. 172. A pan ministr Martin Kuba nám opět tento materiál přednese. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si přednést tento materiál, který spadá do

268

gesce pana ministra zahraničních věcí, ale byl jsem požádán, abych ho zastoupil. Jedná se o vládní návrh, kterým se předkládají k vyslovení souhlasu s ratifikací příslušné dohody podle článku XXI Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS) a konsolidovaná listina specifických závazků, která je přílohou GATS a tvoří její nedílnou součást. Přístupem České republiky k Evropské unii se stala obchodní politika ČR součástí společné obchodní politiky EU. V důsledku toho bylo mj. potřeba sladit specifické závazky všech tehdejších 25 členských států EU v oblasti přístupu na trh služeb obsažených v dohodě GATS a přijmout novou konsolidovanou listinu specifických závazků Evropského společenství. Na tyto změny v listině specifických závazků Evropského společenství pak reagovalo 17 států smluvních stran dohody GATS, které se cítily být avizovanými změnami specifických závazků dotčeny. V souladu s článkem XXI této dohody proto požadovaly nějaká kompenzační vyrovnání za potencionálně utrpěnou újmu, která vyplývala ze zhoršeného přístupu na trh členských států EU. Z uvedeného důvodu Evropská komise jakožto zástupce Evropského společenství ve Světové obchodní organizaci zahájila s dotčenými státy jednání o změnách a nezbytných kompenzačních vyrovnáních, které vyústilo ve sjednání těchto předložených dohod. Jejich obsah byl následně promítnut do konsolidované listiny specifických závazků. Úroveň závazků ČR, které jsou uvedeny v této konsolidované listině, nejde nad rámec aktuálně platné právní úpravy ČR, což je důležité sdělit, protože naopak v některých případech je naše právní úprava již mnohem liberálnější, než je to dáno jednotlivými závazky, které jsou obsaženy v listině a jejich vstup v platnost tak nebude mít žádný ekonomický dopad na Českou republiku. Vzhledem k tomu, že předmětná dohoda je smlouvou prezidentského typu, je třeba k její ratifikaci souhlasu obou komor Parlamentu ČR a dovoluji si vás tedy požádat, vážené senátorky, vážení senátoři, o vyslovení souhlasu s její ratifikací. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Zpravodajem je pan senátor Adolf Jílek, který nám přednese zprávu výboru, kterou máme jako senátní tisk č. 172/1. Senátor Adolf Jílek: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové. Pan ministr tady řekl většinu z důležitých věcí, kterých se tento tisk týká. Snad bych jenom dodal, že původně byly dohody kvalifikovány jako smlouvy spadající do výlučné pravomoci Evropského společenství, takže k jejich uzavření není nutná ratifikace. Pak byla následně po jejich podpisu tato právní kvalifikace přehodnocena a jedná se tedy o dohody charakteru smíšeného a tudíž je potřeba i ratifikace jednotlivých zemí. Máme tady před sebou jak dohody, tak i konsolidované listiny, které tvoří nedílnou přílohu. Náš výbor se tímto zabýval a na závěr přijal usnesení, které vám přečtu: 156. usnesení ze 13. schůze ze dne 5. října 2011 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací příslušné dohody podle článku XXI Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS) a konsolidovaná listina specifických závazků, která je přílohou GATS a tvoří její nedílnou součást.

269

Po úvodním slově zástupce předkladatele Vladimíra Galušky, náměstka ministra zahraničních věcí, a Martina Tlapy, náměstka průmyslu, obchodu, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací: 1. příslušných dohod podle článku XXI GATS s Argentinou, Austrálií, Brazílií, Kanadou, Čínou, samostatným celním územím Tchaj-wan, Pcheng-chu, Kinmen a Matsu (čínská Tchaj-pej), Kolumbií, Kubou, Ekvádorem, Hongkongem (Čínou), Indií, Japonskem, Korejskou republikou, Novým Zélandem, Filipínami, Švýcarskem a Spojenými státy americkými o změnách a nezbytných kompenzačních vyrovnáních v důsledku přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Rakouské republiky, Polské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii; 2. konsolidované listiny specifických závazků, která je přílohou GATS a tvoří její nedílnou součást; II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Adolfa Jílka; III. pověřuje předsedu výboru Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. 1.

místopředseda

Senátu

Přemysl

Sobotka: Děkuji.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal usnesení, které máme jako tisk č. 172/2. Zpravodajem je pan senátor Pavel Lebeda. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Se samotným věcným obsahem materie těchto dohod není žádný problém. Ale dříve, než vás seznámím s usnesením zahraničního výboru, dovoluji si zde nastínit právní ping pong a peripetie, které tuto materii provázely na úrovni Evropy. Srdce euroskeptikovo se musí radostně zatetelit, pokud se s tím seznámí. Nejprve vznikl spor mezi Evropskou komisí, která toto ustanovení považovala za výlučnou pravomoc EU, a Radou a členy Rady, kteří tuto materii považují za pravomoc částečně evropskou, částečně členských států, takže tzv. sdílená pravomoc s nutností uzavřít smíšené dohody. A protože nedošlo k dohodě, rozhodoval Evropský soudní dvůr, který rozhodl a vydal svoje ustanovení, naprosto lhostejno jaké, dne 30. listopadu 2009. Toto jeho stanovisko platilo den, protože 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva a všechno bylo samozřejmě jinak. Soudní dvůr už se tím dále nezabýval, takže jenom právní odbor Evropské komise stanovil, že jde opravdu o výlučnou pravomoc EU, nicméně stejně státy další a další přistupují k ratifikaci, považujíce to přece jenom za sdílenou pravomoc. I nám je tedy předkládána tato dohoda k ratifikaci. Opakuji, že z věcného hlediska je to nesporné a náš výbor doporučuje plénu Senátu vyslovit souhlas s ratifikací příslušné dohody. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otvírám obecnou

rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, tak ji končím. Tím pádem pan ministr ani zpravodajové nemají o čem hovořit. Máme dva návrhy ze dvou výborů, že Senát vyslovuje souhlas s ratifikací dané dohody. O tom budeme za chvilku hlasovat. 270

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 84 skončeno, registrováno 46, kvorum 24, pro 41, proti nikdo, návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 40. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci - "Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi" (evropský senátní tisk č. K 080/08) Máme to jako tisky K 080/08, K 080/08/01 a K 080/08/02. A máme opět k dispozici pana ministra Martina Kubu, který nám toto přednese. Ministr

průmyslu

a

obchodu

ČR

Martin

Kuba: Vážený

pane předsedající, dámy a pánové. Dnes tedy poslední vystoupení ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – "Energetická politika". Nyní bych rád obrátil pozornost na to zmíněné sdělení. Evropská komise 7. září letošního roku vydala sdělení o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci, to je energetická politika EU, jednání s partnery za našimi hranicemi. Jednalo se o druhé sdělení, které kdy komise vnějším energetickým vztahům vydala. Ten první byl z roku 2006. Komise mimo jiné zdůrazňuje, že bezpečná, udržitelná a konkurenceschopná ekonomika má zásadní význam pro hospodářství průmyslu a občany a je hlavním cílem politiky EU. K jeho dosažení potřebuje EU přiměřené nástroje, aby mohla jednat v rámci EU a prosazovat svoje zájmy ve vztahu k třetím zemím. Vnější energetická politika je též rozhodující pro dotvoření vnitřního trhu s energií. Regulační rámec, který je postupně zaváděn na úrovni EU, má významné důsledky pro partnerské země. Vzhledem k lhůtě pro dotvoření vnitřního trhu s elektřinou a zemním plynem, kterou Evropská rada stanovila na rok 2014, je naléhavě nutné plně rozvinout jeho vnější rozměr. Energetika je celosvětově záležitostí EU, vyváží více než 60 % svého zemního plynu a více než 80 % spotřebované ropy. Potýká se s rostoucí soutěží o zdroje fosilních pasiv včetně konkurence ze strany rozvíjejících se zemí a samostatných výrobců energie. Rostoucí počet obyvatel a zvyšující se životní úroveň by do roku 2030 mohly zvýšit celosvětovou poptávku po energii až o 40 %. Zvyšování poptávky po energii žene vzhůru světové ceny a přináší mnohým energetickou chudobu a způsobuje spoušť v zemích, kde převládají fosilní paliva. V této složité realitě musí EU zaujmout na mezinárodní scéně nějaký pevný, účinný a nestranný postoj v zájmu zajištění energie, kterou potřebuje a současně samozřejmě podporovat volné a transparentní trhy s energií a přispívat k bezpečnosti a udržitelnosti výroby a využití energie. Mezinárodní řešení v odvětví energetiky jsou zapotřebí rovněž k dosažení cílů EU a globálních cílů ve světě. Celkově považujeme dokument komise za uspokojivý, podtrhuje zvýšené úsilí, které dnes komise věnuje vnější dimenzi energetické politiky a v relativně pozitivním duchu jsou i závěry, které Rada sdělení přijala 24. listopadu tohoto roku. Nyní přejdu k zmíněnému návrhu rozhodnutí. V souvislosti se závěry Evropské rady 4. února 2011 vydala Evropská komise návrh rozhodnutí, ve kterém 271

požaduje, aby členské státy informovaly komisi o všech svých stávajících mezivládních dohodách uzavřených se třetími zeměmi v oblasti energetiky a zároveň také stanovuje mechanismus, jak postupovat v případě uzavírání smluv nových. Informace o mezivládních dohodách by měla zpřístupnit všem ostatním členským státům. Cílem toho zmíněného návrhu je tedy snaha, aby Evropská unie vystupovala koordinovaně vůči třetím zemím, zejména v oblasti zvyšování energetické bezpečnosti. Snahou je rovněž zvyšování nejen informovanosti členských států, ale i nastolení souladu s právem EU ve všech oblastech energetického řetězce. Tento navrhovaný mechanismus by měl tedy posílit vyjednávací pozici členských států vůči třetím osobám a třetím zemím a zajistit řádné fungování vnitřního trhu a vytvořit právní jistotu i pro oblast investic. Prakticky se v podstatě jedná o to, že návrhy smluv by již v negociační fázi měly být poskytovány Evropské komisi a členským státům k informaci, a Komise případně na svou vlastní žádost, tedy do čtyř týdnů od oznámení o končení jednání či na případnou žádost nějakého z členských států, který vládní nebo mezivládní dohodu vyjednává, posoudí slučitelnost té sjednané dohody s právem Unie před jejím podpisem k posouzení, zda je v souladu s právem EU. S cílem zjednodušení procesu přípravy smluv by měla Evropská komise též připravit nezávaznou standardní klausuli k případnému využívání členskými státy v těchto smlouvách. Evropská komise požaduje, aby se členské státy o mezivládních smlouvách s třetími zeměmi v oblasti informatiky informovali do třech měsíců od vstupu rozhodnutí v platnost. Uvedený mechanismus v podstatě rozšíří a doplní oznamovací postup, který se již používá u smluv o plynu na všechny druhy energie. Energetické dohody se třetími zeměmi by mohly být sjednávány také na úrovni EU v případech, kdy je to nutné pro dosažení klíčových cílů EU. Konkrétně se již takto postupovalo v případě dohody s Ázerbájdžánem, Turkmenistánem o plynovodu, které vede přes Kaspické moře a kde bylo vyžádáno zvláštní pověření udělené členskými státy. V návrhu je vzato v úvahu, že komerčně citlivé informace budou přístupné pouze Evropské komisi. Tedy k uvedenému návrhu rozhodnutí byla ministerstvem průmyslu a obchodu vypracována a schválena rámcová pozice, v níž je stanoven základní postoj České republiky. Klíčovým při projednávání návrhu bude správné a efektivní nastavení mechanismu pro to zacházení s citlivými informacemi. Za přijatelné považujeme předkládání základní informace o uzavřené dohodě orgánů EU, a to v režimu důvěrné. Připravovaná třetí revize dokumentu, která bude projednávána na začátku příštího roku, tedy za dánského předsednictví, slibuje pozitivnější reakci na připomínky členských států. K oběma dokumentům přijaly výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výbor pro záležitosti EU shodná usnesení. V reakci na zmíněné usnesení, které je směřováno k návrhu rozhodnutí, bych rád uvedl, že v předcházejícím projednávání je patrné, že vývoj se ubírá k většímu respektování role členských států při těch uzavírání mezivládních dohod a citlivějšímu zacházení s komerčně důvěrnými informacemi. O rozhodnutí se bude i nadále vyjednávat na pracovní úrovni v příštím roce v souladu se všemi procedurami EU směrem k nějakému co nejlepšímu kompromisnímu řešení. Dámy a pánové, to je ode mě vše k tomuto materiálu a děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Tento tisk projednával výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máme jako tisk K 080/08/03, zpravodajem je pan senátor Miroslav Škaloud, který má slovo.

272

Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři. K tomuto materiálu sdělení Komise o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci atd., senátní tisk č. K 080/08, bych měl několik poznámek před usnesením. Toto sdělení Komise, které má název COM/2011/539, je jakýmsi přípravným materiálem pro rozhodnutí Komise, které má název COM/2011/ 540, čili těsně návazné. A zatímco ve sdělení jsou pouze obecné úvahy týkající se zahraniční dimenze, v tom rozhodnutí jsou již velice konkrétní opatření týkající se např. povinností členských států informovat o svých bilaterálních energetických smlouvách. Zatímco k obecným úvahám uváděným ve sdělení nelze mít v podstatě žádné připomínky, protože jsou velice obecné a pozitivní, v souvisejícím rozhodnutí lze nalézt řadu velmi citlivých bodů. Z toho důvodu jsme směrovali ta naše sdělení a usnesení spíš k tomu rozhodnutí. Podstatou návrhu je rozhodnutí, zrovna jak ho uvádí i sdělení Komise, je snaha. aby Evropská unie vystupovala v energetických otázkách koordinovaně vůči třetím zemím a tím zvýšila svou bezpečnost v oblasti energetiky. Rozhodnutí vyžaduje, aby členské státy poskytovaly informace o mezivládních dohodách týkajících se dodávek energie a energetických surovin, a smlouvy by měly být posílány Evropské komisi ke schválení. Navíc se navrhuje, aby Komise zpřístupnila obdržené dokumenty všem ostatním členským státům v elektronické podobě. A tato opatření by se měla týkat i dohod, které již byly uzavřeny a které jsou ještě předmětem jednání. Evropský výbor identifikoval, že jádrem možných problémů, které mohou vznikat při ustavení tohoto rozhodnutí, je získávání informací od členských států o jejich dvoustranných energetických smlouvách. Na jedné straně je zřejmé, a výbor to samozřejmě podporuje, že přidaná hodnota z koordinovaného postupu vyjednávání mezi zeměmi EU existuje. Je také jasné, že má-li někdo zastupovat při vyjednávání členské státy, musí něco vědět o jejich stávajících nebo připravovaných smlouvách. To uznáváme a podporujeme. Na druhé straně může být negativem jistá povinná míra zveřejňování detailů těch dvoustranných smluv. A tyto detaily mohou považovat členské státy za důvěrné, a to ať již vzhledem k jisté výhodě, kterou mohou získat individuálním vyjednáváním, tak vzhledem ke svým zahraničně politickým prioritám nebo záměrům. Mimo to v řadě zemí EU podstatná část energetického sektoru je kontrolována soukromou sférou a detailní informace jsou předmětem obchodních smluv těchto subjektů. V neposlední řadě je také nebezpečí zneužití těchto informací a vyvíjení politického tlaku na příslušný členský stát. To pak může narušit jak energetické záměry členských zemí, tak i mezinárodní klima vhodné například pro prosazování třeba naší energetické koncepce. To, o co jde výboru, je to, že považuje za přijatelné vytvořit nejprve jasné detailní nastavení mechanismu pro zacházení s informacemi o smlouvách a jejich používání a teprve poté formulovat rozhodnutí. Výbor také upozorňuje, že chybí dopadová studie. To je vše. Usnesení výboru vycházelo ze stanoviska výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a jeho Podvýboru pro energetiku. Stanoviska výboru jsou v usnesení, které máte v příloze a byl bych rád, abyste hlasovali o tomto doporučení k vyjádření Senátu. Děkuji za pozornost. 1.

místopředseda

Senátu

Přemysl

Sobotka: Děkuji.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který tento tisk projednával také, má

273

zpravodaje pana senátora Jiřího Bise. Ptám se, zda chce vystoupit? Ztratil právo, protože zde není. Otevírám tedy rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, tak ji končím. A budeme nyní hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl kolega Škaloud. Budeme hlasovat o usnesení, jak je přednesl kolega Škaloud. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování č. 85 ukončeno, registrováno 46, kvorum 24, pro 43, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji, pane ministře, děkuji zpravodajům. Jsme u dalšího bodu, a tím je 41. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské a dalších, kterým se mění zákon č. 582/1991 o Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 199) Návrh máme jako senátní tisk č. 199 a paní senátorka Miluše Horská jako navrhovatelka nám přednese svoji zprávu. Senátorka Miluše Horská: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jedná se o senátní tisk, jehož předmětem vlastně má být zavedení odkladného účinku námitek proti některým rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení v oblasti invalidních důchodů. Cílem tohoto návrhu je podle předpokladů zkrácení lhůty k rozhodování a zejména k velmi výraznému zrychlení celého řízení o námitkách. Vzhledem k tomu, že senátní legislativa neshledala žádné důvody nebo příčiny, proč by tento zákon neměl být podán, ale ze strany ministerstva došlo k rozhodným důvodům, proč by tento zákon být neměl podán, tak jsem se rozhodla zjistit některé náležitosti a v podstatě jsme se dohodli s ministerskými úředníky, kterých přišlo na jednání velké množství, takže jsem pochopila, že to je docela důležitá záležitost a okolnost. Dohodli jsme se na tom, že se tato situace mění a že to je poměrně v krátkém sledu, a tak abychom byli objektivně schopni posoudit, jestli skutečně dochází k nápravám těchto námitek, je potřeba zjistit nějaké okolnosti. Jednou z těchto okolností je, že by to bylo stanovisko soudů, které věci posuzují. A dostali jsme se k tomu, že tento návrh zákona má vlastně řešit situaci, kterou posoudit nemůže, a to je vlastně dopad posudkového lékařství a vůbec posuzování lidí, kteří si o invalidní důchod žádají. Vzhledem k tomu, že ministerstvo má podaný grant, jehož součástí bude kritický analýza současného stavu a návrhu řešení a budou vypracovány oponentní posudky. A tento grand skončil vloni v listopadu a jeho výsledky budou známy v lednu 2012, a proto si dovoluji navrhnout odročení podání tohoto návrhu zákona až do 30. dubna 2012, s tím, že bych si dovolila uspořádat seminář nebo konferenci na toto téma, kde bychom posoudili zjištěné výsledky a podle toho se rozhodli, jestli skutečně se náprava koná a nebo jestli návrh nějakým způsobem pozměníme tak, aby měl smysl. Znovu opakuji – navrhuji odročit projednávání tohoto návrhu zákona do 30. dubna 2012. Děkuji za pozornost.

274

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Zpravodajka výboru pro zdravotnictví a sociální politiku paní senátorka Dagmar Terelmešová má rovněž usnesení svého výboru, není však přítomna. Je to usnesení totožné, ale je potřeba říci, paní kolegyně, že jste měla říci, že jste měla společnou zprávu, to je dost důležité kvůli stenozáznamu, takže já to říkám za vás, teď, abyste už nemusela tak daleko chodit. Máme jediný návrh, a to je odročit projednávání návrhu zákona do 30. dubna 2012. Ale nejprve je třeba otevřít rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji končím. Máme jediné hlasování, ke kterému přistoupíme po znělce. Zahajuji hlasování, odročit projednávání návrhu zákona do 30. dubna 2012. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 86 ukončeno, registrováno 43, kvorum 22, pro 40, proti nikdo. Návrh byl schválen. Paní senátorka Dagmar Zvěřinová se hlásí, takže máte slovo. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Vážený pane místopředsedo, já pro – steno – bych chtěla oznámit, že v podstatě touto materií se zaobíral také ÚPV a rovněž měl shodné usnesení – odročit. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobře. Takže končím projednávání tohoto bodu. Než se rozejdeme – zítra v 10.30 hodin je slavnostní schůze Senátu. V 19.00 je koncert v Senátu. Dne 11. 1. 2012 ve 13.00 hodin bude zahájena plenární schůze Senátu se zákony, které byly dnes přikázány. Vám všem přeji hezké Vánoce – a krásný nový rok 2012! Končím dnešní plénum.

(Jednání ukončeno v 17.00 hodin.)

275

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 8. funkční období – 14. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) – TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY