Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 13. schůze

9. funkční období

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 13. schůze

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT

9. funkční období Těsnopisecká zpráva 13. schůze

Pořad 13. schůze 1.

2. 3. 4. 5. 6.

7.

8. 9. 10.

Senátní tisk č. 162 – Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek a o státním dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013 Senátní tisk č. 163 – Návrh zákona o povinném značení lihu Senátní tisk č. 164 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu Senátní tisk č. 170 – Návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí Senátní tisk č. 176 – Návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů Evropský senátní tisk č. N 071/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky Evropský senátní tisk č. N 072/09 – Návrh nař. EP a Rady, kterým se mění nař. Rady (ES) č.1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se fin. řízení pro některé čl. státy, jejichž fin. stab. je postižena či ohrožena závaž. obtížemi, a pravidel pro zrušení závazku pro některé státy Senátní tisk č. 160 – Návrh zákona, o zrušení karty sociálních systémů Senátní tisk č. 172 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Evropský senátní tisk č. N 066/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních usnadňujících výkon práv, která jsou pracovníkům udělena v souvislosti s volným pohybem pracovníků Evropský senátní tisk č. K 042/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Kosmická průmyslová politika EU - Uvolnění potenciálu pro hospodářský růst v kosmickém odvětví Evropský senátní tisk č. N 043/09 – Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program na podporu pozorování a sledování vesmíru

11.

Evropský senátní tisk č. N 050/09 – Návrh nařízení EP a Rady o změně nař. (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví spol.pravidla náhrad a pomoci cestujícím v let. dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nař. (EHS) č. 2027/97 o odpovědnosti dopravce Evropský senátní tisk č. N 068/09 – Návrh nařízení EP a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat atd.

1

Evropský senátní tisk č. N 069/09 – Návrh parlamentu a Rady o zdraví zvířat 12. 13.

14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

nařízení

Evropského

Senátní tisk č. 168 – Návrh zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů Senátní tisk č. 161 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 166 – Návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Senátní tisk č. 167 – Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti Senátní tisk č. 173 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva Senátní tisk č. 174 – Návrh zákona o zvláštních řízeních soudních Senátní tisk č. 175 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Senátní tisk č. 90 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu Senátní tisk č. 165 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 171 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony Senátní tisk č. 169 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Senátní tisk č. 159 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 126 – Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu a ČR a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 157 – Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a senátora Miroslava Antla, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

2

9. funkční období Obsah 13. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 12. září 2013 ............................................................ 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ................................. 1 Senátor Jaromír Štětina ........................................................................ 1 1.

Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek a o státním dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013 (senátní tisk č. 162) ................................... 2 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer ................................ 2 Senátor Karel Korytář ........................................................................... 3 Senátor Jan Hajda ................................................................................ 4

2.

Návrh zákona o povinném značení lihu (senátní tisk č. 163) .......... 4 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer ................................ 4 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer ................................ 5 Senátor Jan Hajda ................................................................................ 6 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................... 6 Senátor Jan Hajda ................................................................................ 7 Senátorka Hana Doupovcová ................................................................. 8 Senátor Jaroslav Palas .......................................................................... 9 Senátor Martin Tesařík ........................................................................ 10 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 10 Senátor Petr Bratský .......................................................................... 11 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 11 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach .............................................. 12 Senátor Miloš Malý ............................................................................. 12 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 13 Senátor Ivo Bárek .............................................................................. 14 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 14 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 14 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 15 Senátor Vladimír Plaček ...................................................................... 16 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 16 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 16 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 18 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 18

3.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu (senátní tisk č. 164).......................................................................................... 19 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 19

I

4.

Návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí (senátní tisk č. 170).......................................................................................... 20 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 20 Senátorka Veronika Vrecionová ............................................................ 21 Senátor Miroslav Škaloud .................................................................... 21 Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................ 21 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 22 Senátor Jaroslav Kubera ..................................................................... 23 Senátor Miroslav Škaloud .................................................................... 24 Senátor Jaroslav Kubera ..................................................................... 24 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 24 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 24 Senátorka Veronika Vrecionová ............................................................ 25 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .... 26

5.

Návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 176) ........................................................ 26 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 26 Senátor Petr Bratský .......................................................................... 27 Senátor Jaroslav Kubera ..................................................................... 29 Senátor Pavel Lebeda ......................................................................... 29 Předseda Senátu Milan Štěch ............................................................... 30 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 31 Senátor Miroslav Škaloud .................................................................... 31 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 33 Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................ 33 Senátorka Marta Bayerová .................................................................. 34 Senátor Petr Bratský .......................................................................... 35 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 37 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 38 Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................ 39 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 40 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 40 Senátor Petr Bratský .......................................................................... 41 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ................ 42

6.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (evropský senátní tisk č. N 071/09) ................. 42 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 42 Senátor Zdeněk Besta......................................................................... 43

7.

Návrh nař. EP a Rady, kterým se mění nař. Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se fin. řízení pro některé čl. státy, jejichž fin. stab. je postižena či ohrožena závaž. obtížemi, a pravidel pro zrušení závazku pro některé státy (evropský senátní tisk č. N 072/09) ................ 45

II

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 45 Senátor Luděk Jeništa ......................................................................... 46 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ..................................... 48 Senátor Luděk Jeništa ......................................................................... 48 8.

Návrh zákona, o zrušení karty sociálních systémů (senátní tisk č. 160) ................................................................................... 49 Senátorka Božena Sekaninová ............................................................. 49 Senátorka Milada Emmerová ............................................................... 49

9.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 172) ....................................... 50 Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček ............................... 50 Senátor Libor Michálek ........................................................................ 52 Senátor Vladimír Plaček ...................................................................... 52 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ..................................... 53 Senátor Vladimír Plaček ...................................................................... 53 Senátor Martin Tesařík ........................................................................ 55 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 56 Senátor František Bublan .................................................................... 57 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 57 Senátor Milan Pešák ........................................................................... 58 Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská ............................................... 58 Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček ............................... 60 Senátor Libor Michálek ........................................................................ 64 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............. 64

10.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních usnadňujících výkon práv, která jsou pracovníkům udělena v souvislosti s volným pohybem pracovníků (evropský senátní tisk č. N 066/09) ............................................................. 64 Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček ............................... 64 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................. 66

11.

Senátní tisky č. K 42/09 a N 43/09 - Kosmická průmyslová politika EU (evropský senátní tisk č. K 042/09, č. N 043/09) ..... 67 Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček ............................... 67 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 68

12.

Návrh nařízení EP a Rady o změně nař. (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví spol. pravidla náhrad a pomoci cestujícím v let. dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nař. (EHS) č. 2027/97 o odpovědnosti dopravce (evropský senátní tisk č. N 050/09) .... 70 Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček ............................... 70 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 71 Senátor Petr Bratský .......................................................................... 71 III

13.

Senátní tisky č. N 068/09 a N 069/09 - Úřední kontroly a zdraví zvířat v EU (evropský senátní tisk č. N 068/09, č. N 069/09) ....................................................................................... 72 Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček ............................... 72 Senátor Jan Látka .............................................................................. 74

14.

Návrh zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 168) ....................... 77 Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček ............................... 77 Senátor Miloš Malý ............................................................................. 78 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .... 80 Senátor Stanislav Juránek ................................................................... 80 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................. 80 Senátor Stanislav Juránek ................................................................... 81 Senátor Miloš Malý ............................................................................. 82 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............. 82

15.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 161) ..................................................................... 83 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 83 Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................ 84 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 85 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 85 Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................ 86

16.

Návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (senátní tisk č. 166)............................................................ 86 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 86 Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................ 87

17.

Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti (senátní tisk č. 167).......................................................................................... 88 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 88 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 89 Senátor Petr Vícha.............................................................................. 89 Senátor Pavel Lebeda ......................................................................... 89 Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................ 90 Senátorka Marta Bayerová .................................................................. 91 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 92 Senátor Tomáš Jirsa ........................................................................... 93 Senátor František Bublan .................................................................... 94 Senátor Milan Pešák ........................................................................... 94 Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................ 94 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 95

IV

Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 95 18.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (senátní tisk č. 173).......................................................................................... 95 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 96 Senátor Miroslav Nenutil ..................................................................... 96 Senátor Miroslav Nenutil ..................................................................... 98

19.

Návrh zákona o zvláštních řízeních soudních (senátní tisk č. 174).......................................................................................... 98 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 98 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 99 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 99 Senátor Jiří Dienstbier .......................................................................100 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................101

20.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 175).................................. 102 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .........................................102 Senátor Jiří Dienstbier .......................................................................102 Senátor Jiří Dienstbier .......................................................................103 2. den schůze – 13. září 2013 ........................................................ 104 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ..............................104

21.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu (senátní tisk č. 90) ......................................................................................... 104 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dalibor Štys .........................104 Senátor Karel Kapoun ........................................................................105

22.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 165) ................................... 106 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała.........................................106 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................107

23.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony (senátní tisk č. 171) ...................................................... 108 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała.........................................109 Senátor Jiří Bis..................................................................................110

V

Senátor Miroslav Škaloud ...................................................................113 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................113 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................113 Senátor Petr Gawlas ..........................................................................115 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................116 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................117 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ...117 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................117 Senátor Miroslav Škaloud ...................................................................119 Senátor Ivo Bárek .............................................................................121 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................122 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała.........................................123 Senátor Jiří Bis..................................................................................123 24.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 169) .................................... 124 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała.........................................124 Senátor Petr Vícha.............................................................................125 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................126 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała.........................................127

25.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 159) ................................... 127 Ministr kultury ČR Jiří Balvín ...............................................................127 Senátorka Hana Doupovcová ..............................................................128 Senátor Petr Bratský .........................................................................129 Senátor Jaroslav Sykáček ...................................................................129 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............130 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................130 Senátor Jiří Šesták ............................................................................131 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ...131 Ministr kultury ČR Jiří Balvín ...............................................................131 Senátorka Hana Doupovcová ..............................................................132 Ministr kultury ČR Jiří Balvín ...............................................................132

26.

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro Ústavu a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 126) ........................ 133 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................133 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............134 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................134 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................135 Předseda Senátu Milan Štěch ..............................................................135 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................136

VI

Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................136 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................136 27.

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a senátora Miroslava Antla, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 157) ......................... 137 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................137 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................138 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................138 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................139 Senátor Petr Bratský .........................................................................139 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................140 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................141

VII

Těsnopisecká zpráva z 13. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 12. září 2013

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení paní senátoři, milí hosté, vítám vás na 13. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pondělí 2. září 2013. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Tomáš Grulich, Eva Syková, Josef Řihák, Jozef Regec, Tomáš Kladívko, Pavel Trpák, Hassan Mezian, Jan Veleba a Daniela Filipiová. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 13. schůze Senátu byli senátoři Milan Pešák a Jan Látka. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné připomínky nevidím, přistoupíme tedy k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 13. schůze Senátu byli senátoři Milan Pešák a Jan Látka. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování č. 1 bylo registrováno 54 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 28, pro návrh 53, proti nikdo. Návrh byl schválen a naši kolegové Milan Pešák a Jan Látka se stali ověřovateli této schůze. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 13. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Prosím, pan senátor Jaromír Štětina. Senátor Jaromír Štětina: Vážený pane předsedo, milé dámy a vážení pánové, navrhuji, abychom projednali jako poslední bod pořadu 13. schůze Senátu návrh usnesení, které vám nyní přečtu: Senát Parlamentu České republiky vyjadřuje znepokojení nad tím, že prezident České republiky porušuje ústavní zvyklost a v rozporu se svými sliby porušuje princip nadstranickosti prezidenta. Děkuji za pozornost.

1

Předseda Senátu Milan Štěch: Slyšeli jste tento návrh. Ptám se, jestli ještě někdo má nějaké návrhy na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak, můžeme tedy přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu pořadu 13. schůze. Budeme hlasovat o doplnění pořadu schůze a poté o celém pořadu schůze. Byl podán návrh kolegou Jaromírem Štětinou o doplnění naší schůze o nový bod 28 jako poslední bod pořadu 13. schůze Senátu, který se týká prezidenta republiky. Návrh jste slyšeli všichni na vlastní uši, nemusím jej tedy opakovat. Budeme hlasovat o doplnění pořadu schůze o nový bod č. 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování č. 2 registrováno 57, kvorum 29, pro návrh 9, proti 37. Návrh byl zamítnut. A nyní budeme hlasovat o návrhu pořadu 13. schůze Senátu, tak jak jsme jej obdrželi před začátkem dnešního jednání. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem pořadu schůze, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování č. 3 registrováno 58, kvorum 30, pro návrh 58, proti nikdo. Návrh byl schválen a budeme se tudíž tímto pořadem řídit. (Hluk v Jednacím sále.) Pánové po mé pravici, prosím, zklidněte se. A nyní projednáme 1. Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek a o státním dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013 (senátní tisk č. 162) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk 162. Návrh uvede ministr financí Jan Fischer, kterého mezi námi vítám a zároveň jej žádám, aby nás seznámil s návrhem. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji za slovo. Pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych před uvedením svého dnešního prvního bodu vám popřál pěkný den a hned přistoupím k uvedení této předlohy. Navržený zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek a o státním dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013 se vypracovává ze dvou důvodů. Za prvé je nutné vydat státní dluhopisy ke krytí schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek v celkové výši 7,8 mld. Kč. Za druhé je nutné vydat státní dluhopisy na úhradu jistin splatných státních dluhopisů a dalších závazků státu, jako např. splátek úvěru od Evropské investiční banky v roce 2013 v celkové výši 149,1 mld. Kč. Souhrnná výše státních dluhopisů, které mohou být podle tohoto zákona vydány, tak činí 156,9

2

mld. Kč. Do této výše je možné vydat státní dluhopisy a tato výše se stanoví právě navrhovaným zákonem. Druhou věcí, kterou stanoví, je doba splatnosti. Navrhuje se, aby z důvodu flexibility při volbě splatnosti vydávaných státních dluhopisů činila nejvýše 105 let. Paní senátorky, páni senátoři, to je vše na úvod na představení tohoto návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 162/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou správou. Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedo, pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři. Jak již uvedl pan ministr, lze v souladu s § 25 odst. 2 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, vydávat státní dluhopisy na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu nebo zvláštního zákona, který pověřuje ministerstvo financí vydat státní dluhopisy nebo mu jejich vydání umožňuje. Účelem navrhovaných státních dluhopisových programů je získání peněžních prostředků ke krytí částky, o niž skutečný schodek hospodaření podle státního rozpočtu za rok 2011 převýšil schodek rozpočtovaný a k úhradě dalších závazků státu splatných v roce 2013. Návrh zákona je tvořen čtyřmi paragrafy: – § 1 ošetřuje státní dluhopisový program na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky a jeho maximální rozsah, jak uvedl pan ministr, je 7 mld. 788 mil. Kč; – § 2 ošetřuje vlastně úhradu dalších závazků splatných v roce 2013. Tady je maximální částka stanovena na 149 mld. 139 mil. Kč. Důvodová zpráva uvádí, že "dostatečně dlouhá lhůta splatnosti je nutná z důvodu, aby nedošlo ke kumulaci již stanovených splatností u předchozích dluhopisových programů do jednoho časového období". Proto § 3 zakotvuje místo obvyklých 55 let lhůtu 105 let ode dne nabytí účinnosti zákona. Účinnost je stanovena dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů – o tom hovoří § 4. Návrh byl v Poslanecké sněmovně přikázán k projednání rozpočtovému výboru, který usnesením doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit. Třetí čtení proběhlo dne 8. srpna 2013 na 57. schůzi, kdy byl s návrhem zákona vysloven souhlas, když se pro něj ze 123 přítomných vyslovilo 86 poslanců a 5 bylo proti. Vydání dluhopisů je odrazem pokračující ekonomické krize, odrazem hospodaření vlády, která nicméně jako hlavní důvody uvádí zrušení 50procentního zdanění státních příspěvků u stavebního spoření Ústavním soudem, mimořádný odvod do rozpočtu EU a pozastavení proplácení plateb z EU. I když se jako Senát podílíme na tvorbě a schválení rozpočtové legislativy, samotný rozpočet neprojednáváme. Proto ani nemáme ambice jakkoliv tuto předlohu měnit, upravovat či zamítat. Proto výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhuje plénum Senátu schválit návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek a o státním

3

dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaji. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Pan senátor Jan Hajda má slovo. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, navrhuji nezabývat se tímto zákonem. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, zaznamenávám, a tudíž přistoupíme hned k hlasování o tomto návrhu. Byl podán návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Přítomno je 61 senátorek a senátorů, kvorum 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V hlasování č. 4 registrováno 62, kvorum 32, pro návrh 53, proti nikdo. Návrh byl schválen, takže projednávání tohoto bodu je ukončeno. Děkuji zpravodaji a pan ministr pokračuje v předkládání návrhů. Dalším bodem, který projednáme, je 2. Návrh zákona o povinném značení lihu (senátní tisk č. 163) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 163. Návrh uvede opět pan ministr financí Jan Fischer, kterého žádám o úvodní slovo. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte, abych ve svém úvodním slově vám představil návrh zákona o povinném značení lihu, což je senátní tisk 163, a současně spojil to úvodní slovo, jestli dovolíte, i s krátkým úvodem tisku 164, který s tímto zákonem těsně souvisí, protože to je zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákon o povinném značení lihu, čili já bych si dovolil oba ty tisky uvést najednou, vy je samozřejmě budete posuzovat odděleně nebo hlasovat o nich odděleně. Já už potom v úvodu k tomu druhému bodu nebo k senátnímu tisku 164 už ho nepovažuji za nutné uvádět potom samostatně. Učiním tak hned teď, nemáte-li námitky. Takže vládní návrh zákona o povinném značení lihu a vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu. Přijetí nové právní úpravy povinného značení lihu je Vládou ČR chápáno jako jeden z klíčových nástrojů boje s černým trhem s lihovinami, a to zejména v návaznosti na tzv. metylalkoholovou aféru, od jejíhož vypuknutí uplynul v září 2013 jeden rok. Vládě byl návrh zákona ministerstvem financí předložen na konci roku 2012, a nyní je předkládán k projednání Senátu, čili vidíte, že legislativní procedura zabrala poměrně dost času. Účelem zákona o povinném značení lihu je především zajištění identifikačního značení lihu pro daňové účely, v zájmu 4

zamezení daňovým a celním únikům. Následně pak zamezení nelegální výrobě lihu a zajištění, aby nakládání s lihem probíhalo v souladu s platnými právními předpisy. Návrhem zákona o povinném značení lihu by měl být nahrazen stávající zákon téhož jména. Navržená úprava, stejně jako úprava dosavadní, stanoví povinnost značit každé spotřebitelské balení lihu, které je určeno pro tuzemský trh kontrolní páskou, a to takovým způsobem, aby při otevření spotřebitelské balení došlo ke znehodnocení této pásky. Kontrolní páska přitom neobsahuje spotřební daň a její funkce je výhradně kontrolní. Navržená úprava nicméně přináší řadu nových opatření věcného i legislativního charakteru. Dovolte, abych vám je představil. Snížení objemu spotřebitelského balení lihu z šesti litrů na jeden litr. Výjimku budou představovat spotřebitelská balení ve skle do objemu tří litrů, zejména tzv. dárková balení. Za podmínky, že se nebudou nacházet v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou spotřebu. Dále nová úprava správních deliktů, mj. předcházející machinacím s kontrolními páskami, sankcionováním porušení povinnosti zajistit ochranu těchto pásek nebo sankcionováním zničení nebo ztráty těchto pásek jejich držitelem. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane ministře, promiňte. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vím, že si asi uvědomujete někteří z vás, že sněmovna je rozpuštěna a že bychom možná některé její tradice mohli převzít, ale určitě by to neměla být tradice rušení předkladatelů návrhů zákona a zpravodajů. Já vás prosím, zklidněte se. Děkuji. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Z dalších nových věcí, které obsahuje ta předloha. Nové vymezení neznačeného lihu a explicitní zákaz nakládání s neznačeným lihem. Dosud to bylo formulováno sporně. Dále pravidlo, podle něhož se smí v prostoru, ve kterém se rozlévají lihoviny, nacházet pouze jedno spotřebitelské balení lihu jednoho druhu s porušenou kontrolní páskou, alternativou budou až tři balení, vybavená tzv. jednocestným uzávěrem. Dále pravidlo, podle něhož se nesmí v prostoru, ve kterém se rozlévají lihoviny, nacházet líh, který je produktem pěstitelského pálení ovoce. Další. Zpřísnění podmínek registrace osob, povinných značit líh, a zavedení obdobného systému registrace, též pro distributory lihu, včetně povinnosti nakupovat a prodávat líh pouze mezi těmito registrovanými osobami a konečným prodejcem. Dále zavedení povinnosti osoby, povinné značit líh, resp. distributora lihu složit kauci ve výši až pět milionů korun s tím, že pro malé výrobce a dovozce lihu je tato kauce snížena na 500 tisíc korun. Dále zveřejňování klíčových údajů z registru osob, povinných značit líh, a distributorů lihu. Posílení kontrolních a sankčních kompetencí České obchodní inspekce, státní zemědělské a potravinářské inspekce, živnostenských úřadů a orgánů finanční správy České republiky v postihu porušování povinností při značení lihu. Zavedení nové generace kontrolních pásek s novými ochrannými prvky, údajem o přesném obsahu lihu ve spotřebitelském balení a s individuálním označením každé kontrolní pásky. Dále zveřejňování klíčových údajů z registru kontrolních pásek, mj. v zájmu ochrany spotřebitele. Dále odstranění systematických a terminologických nepřesností současné právní úpravy, a její celková modernizace. Dále vyšší stupeň provázanosti s právní úpravou spotřebních daní.

5

Návrh zákona o povinném značení lihu a návrh zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu, byly projednány VHZD Senátu. Závěrem si vás dovolím požádat o schválení a podporu obou předkládaných návrhů. Tzn., senátního tisku 163 a senátního tisku 164. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane ministře. Jak bylo v úvodním slově sděleno panem ministrem, byla to předkládací zpráva k oběma dvěma tiskům, tzn., i k tisku 164. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 163/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené milé kolegyně, vážení kolegové, VHZD projednal uvedený návrh zákona včera. Musím říci za sebe jako za zpravodaje, že s úrovní zákona, tak jak ho zpracovalo minulé vedení ministerstva financí, za což současný pan ministr financí je v tom nevinně, ale i tak, jak se k tomu postavili poslanci, musíme s tímto být krajně nespokojeni, ale v závěru jsme dali návrh schválit, potom tedy řeknu, proč. Obecně jak pan ministr uvedl, jde o nový zákon, který byl zpracován a navržen vládou, zejména na základě usnesení vlády ze dne 3. října 2013, k realizaci plánu nulové tolerance černému trhu s lihovinami, vládou deklarovaným účelem je zamezit nelegální výrobě lihu, daňovým únikům, a chránit konečného spotřebitele. VHZD projednal tento tisk na včerejším zasedání s tím, že po úvodním slově předkladatele dr. Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí, po mé zpravodajské zprávě doporučuje výbor Senátu schválit ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou, s tím, že jsem připravil doprovodné usnesení, které okomentuji v rámci obecné rozpravy, kde vystoupím. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Pan senátor Schwarz je přihlášen. (Je to omyl.) Přistoupíme k obecné rozpravě, kterou tímto otevírám. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Paní první místopředsedkyně Alena Gajdůšková, prosím. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, zákon, který máme na stole, je v podstatě zákonem technickým. Řeší daňové úniky, řeší ochranu spotřebitele. Ale já se domnívám, že by bylo na čase řešit nejen metanol, metylalkohol, ale také alkohol jako takový. Statistiky uvádějí, že jsme jednou ze zemí, která je na špici v používání nebo zneužívání, nadužívání, chcete-li, alkoholu mladistvými. A další statistiky a výzkumy uvádějí, že první setkání, první ochutnání alkoholu na straně, nemůžu říct ani mladistvých, ale musím říct dětí, se odehraje v rodině. Ta situace je skutečně alarmující. Alkohol je společensky tolerovaná droga. Já jako člověk, který je téměř abstinentem, můžu říct, že naopak ta abstinence téměř tolerována není. To jsme v docela zajímavé situaci.

6

Mrtví byli v důsledku užití metylalkoholu. Ale oni mrtví jsou i v důsledku nadužívání alkoholu. A jsou to lidé, kteří přijdou o život, kteří si zničí zdraví, důsledky sociální, zdravotní, i v systémech sociální a zdravotní péče jsou v biliardách. Myslím si, že by bylo důležité se o tomto bavit. Návrh, který máme před sebou, není dokonalý. Jak nás upozornila naše legislativa, tak tam chybí vazba, provázanost, dobrá provázanost na živnostenský zákon. Otázka je také otázka kaucí. My tam bariéru postavit musíme. Ve vztahu ke kaucím, a to jenom ke kaucím zde v tomto případě, ale i ke kaucím, které jsou stanovovány, byly stanoveny u ropy, u pohonných hmot, také se nabízí otázka, zda jenom nevytvoříme nástroj, jak vyprat špinavé peníze. Nicméně my musíme pro tento zákon hlasovat, já jsem o tom přesvědčena a pro tento zákon hlasovat budu, protože je to odpověď státu na situaci, která nastala. Je to náprava toho, co stát svým způsobem způsobil sám, resp. minulé vlády, naprostým selháním. Je to důsledek filosofie o malém státu, kde stát prostě rezignoval na svoji úlohu určitého regulátora, na svoji úlohu toho, kdo nastavuje pravidla, ale také všem zajišťuje, že tato pravidla budou dodržována. Protože jestliže na tuto úlohu stát rezignuje, pak nastupuje jiný zákon, a to je zákon džungle, a ten je nemilosrdný. Jsou v něm mrtví, tak jak jsme si to zažili, a bohužel i v této chvíli se objevují jeho oběti. Přijmeme tedy alespoň něco. Na nové vládě bude, jak se dál postavíme k oblasti alkoholu jako takové v těch souvislostech, o kterých jsem zde hovořila. K tomu, abychom se dál zabývali touto oblastí, vybízí i návrh doprovodného usnesení, které my už máme na lavicích, a pan senátor Hajda asi předloží a okomentuje. Já jsem skutečně přesvědčena o tom, že je nutné takovéto usnesení přijmout, že je nutné se touto oblastí zabývat, a proto tedy tento návrh podporuji. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jan Hajda, připraví se paní senátorka Hana Doupovcová. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, v rámci obecné rozpravy se vyjádřím k některým věcem i okomentuji návrh doprovodného usnesení. Tento zákon je nesmírně, bych řekl, složitý, a ze strany řady podnikatelů není pozitivně přijímán, ze strany naší podle mého názoru minimálně řeší šedou ekonomiku. Dobře řeší tu evidenci prodávaného alkoholu, tzn., že každá lahev bude mít svoje kontrolní číslo a bude jasné, od kterého výrobce je. Tímto garantuje spotřebitelům to, že pokud si koupí takto označenou lahev, již nikdy nemůže dojít k těm problémům, které tady nastaly po metylalkoholové aféře. Další připomínkou je otázka zavedení kamerového systému. Já se domnívám, a byla to moje připomínka k pracovníkům ministerstva financí a celní správy, kteří chodí na kontroly, že ti provozovatelé a podnikatelé by měli mít doslova natolik osahané, že ti, kteří odvádějí daně a jsou poctiví, že zatěžovat je kamerovým systémem, který bude stát minimálně 250 tisíc apod., zvláště když jsou menší, je ekonomicky neúnosné. Pokud se týká našeho zasedání Senátu, předpokládám, že tento zákon o povinném značení lihu bude schválen, a my bychom měli vyzvat Vládu ČR k doplnění a úpravě zákona v následujících oblastech. Za prvé je neuvěřitelné, že ministerstvo zemědělství a ministerstvo zdravotnictví po tom období, kdy tady bylo 47 mrtvých, nepřijalo žádné usnesení

7

o tom, aby byla na území ČR zpřísněna kontrola pohybu a prodeje metylalkoholu, což není doposud, dneska běžně se vozí v cisternách, a především na severní Moravě mám opět informaci, že dochází k jeho stáčení, a bude se čekat, až opadne pozornost, kterou odvedla policie a celní orgány za uplynulý rok. To se domnívám, že je nepřijatelné, a proto vyzýváme společně vládu v tomto prvním bodě, aby toto řešila. Pokud se týká řešení šedé ekonomiky, v okolních státech, Slovensko, Rakousko, Německo, Polsko, je to řešeno minimální cenou alkoholu, tzn., že tato cena alkoholu v sobě spojuje daň z přidané hodnoty, spotřební daň plus nutné výrobní náklady, a tato cena vyřazuje na trhu všechny ty, kteří chtějí prodávat především bez spotřební daně, tzn., např. za 50 % nákladů apod. Už to je první signál, že se jedná o šedou ekonomiku. Toto je velice nutné řešit, a pokud jsem to konzultoval s našimi kolegy ze Slovenského parlamentu, tímto opatřením, jestli u nás je šedá ekonomika v oblasti tvrdého alkoholu 30 %, jim se to podařilo snížit na 2 – 3 %. Za další je to zavést povinnost průběžné evidence nákupu a prodeje zboží u prodejců a restaurací. To v podstatě znamená zavedení registračních pokladen. Je neúnosné, aby kterýkoli restauratér, hoteliér na začátku roku koupil několik lahví, a tyto potom rozléval tzv. celý rok. A pokud tedy metylalkoholová aféra trvala dlouho, toto je jeden z důvodů, poněvadž bez registrační pokladny, bez její paměti, co je v té chvíli na skladě, bylo prakticky nemožné zajistit veškeré špatné lahve s metylalkoholem, a proto se objevovaly i postupně. To je, pokud se týká třetího bodu mého doprovodného usnesení. A za čtvrté, s čímž v podstatě vystoupili takřka napříč politickými stranami senátoři na hospodářském výboru, což byla prakticky otázka toho, že bychom se museli minimálně dva dny věnovat návštěvám všech výrobců apod. Je to otázka kaucí, neboť tady se především ti menší cítí poškozeni tím, že jsou pro ně velice nepříznivě nastaveny. Já s tímto plně souhlasím a domnívám se, že by tady měl být obdobný systém, jako je třeba u zálohy daně ze zisku, pokud podnik vytváří zisk ve výši 4 milionů, tak nemůže po něm někdo chtít zálohu na 20 milionů apod. Toto bychom chtěli ihned řešit pozměňovacím návrhem. Pokud se týká – chybí tam podle mého názoru jeden bod v tomto doprovodném usnesení, ale to se budeme snažit při – bych řekl – senátním pozměňovacím návrhu ve spolupráci s ústavně-právním výborem, protože rovněž asi v roce 2009, pokud se týká pálení na černo a požívání alkoholu bylo trestným činem, ale potom se dostalo do přečinů. Podle mě by bylo jednoznačně tady toto porušení být vráceno na úroveň trestného činu. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Vystoupí paní senátorka Hana Doupovcová, připraví se pan senátor Jaroslav Palas. Senátorka Hana Doupovcová: Děkuji, vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych navázala na paní první místopředsedkyni Gajdůškovou a tady na pana předsedu hospodářského výboru Hajdu. Já bych chtěla upozornit na jednu záležitost, která se objevila v distribuční síti, a to je prodej alkoholu přes automaty. Já to považuji za velice nešťastný způsob, protože i když automat prodává alkohol na základě ověření a podle data narození a garantuje to, že alkohol je prodán osobám starším 18 let, tak nikdy nikdo nezaručí, že ten, kdo kupuje, je totožný s tím občanským průkazem.

8

Myslím si, že to, co tady bylo navrženo, registrační pokladny, aby alkohol byl prodáván pod přísnou kontrolou přes registrační pokladny, že by do toho měla být zapracována i ta záležitost, aby alkohol nebylo možné prodávat přes automaty. Považuji to i jako ochranu před alkoholismem mladistvých. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Jaroslav Palas, připraví se pan senátor Martin Tesařík. Senátor Jaroslav Palas: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. V zásadě to, co jsem měl připraveno, zde řekl pan předseda Hajda a musím říci, že já se naprosto a plně ztotožňuji s jeho návrhem na doprovodné usnesení, neboť jsem na vlastní kůži, jak se říká, v pozici hejtmana zažil, když propukla metanolová aféra a kdy vlastně největší ohnisko bylo v Moravskoslezském kraji, kdy jsme museli kompetentním orgánům, ať už to byli celníci nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce a další složky, hygiena, hygienická služba, poskytnout plnou součinnost, kdy jsme nasadili 45 osobních aut s úředníky, kteří těmto orgánům dělali šoféry, prováděli kontroly, stahovali závadné lahve, podezřelé lahve z prodejen, z barů, ze supermarketů. Bylo to asi dva a půl tisíce kontrol v průběhu krátkých několika dnů, aby nedošlo k dalším a dalším otravám a úmrtím. Takže situace skutečně byla vážná a já jsem rád, že tento zákon spatřil světlo světa, který byl vlastně iniciován celou aférou metanolovou. Ale musím říci, že ten zákon skutečně není dokonalý, chyby, které v něm jsou, tady pojmenoval pan kolega Hajda a jsou obsaženy v doprovodném usnesení. Jenom chci říct a doplnit pohled na kontrolní pásky, proč kontrolní pásky nejsou ceninou tak, jak jsou na Slovensku, nebo jak jsou v Německu. Identifikační údaje, které jsou v tuto chvíli na těchto páskách, nikterak neeliminují daňové úniky a šedou ekonomiku, které manipulací, pohybem, vývozem na Slovensko a zpětným dovozem třeba, nebo přesunem mezi sklady, jsou. To znamená pléduji za to, aby ministerstvo financí úplně změnilo koncept těchto kontrolních pásek a stala se z toho cenina a aby byly naprosto jasné údaje na této pásce, které naprosto vyloučí šedou ekonomiku. Jenom takovou drobnou poznámku, on to pan kolega Hajda zde řekl, k tomu pálení doma. V roce 2008 to bylo, tuším, kdy navrhl v Poslanecké sněmovně poslanec Marek Benda za ODS, aby se z tohoto domácího pálení – aby to nebyl trestný čin, ale aby to byl přečin. Myslím si, že nám to sklouzlo někam, kam jsme vůbec nechtěli, protože vzápětí firmy ze Slovenska sem distribuovaly a prodávaly tady kotle na pálení, běžně byly tady v prodeji a občané si je kupovali. Já jsem přesvědčen, že kdo chce pálit na Valašsku, nechť si zaregistruje řádně pálenici, řádně si ji vybuduje, má tam počítadlo, ať mu ji chodí kontrolovat. I tady odtékají finanční prostředky při tomto černém pálení. Měl jsem – a to už bude závěr – jednu úsměvnou epizodu v době, kdy jsem byl na základní vojenské službě, tak jsem tam měl četaře z Uherskohradišťska, a ten mi říkal: Loni bylo tolik trnek, že jsme museli aj v pálenici pálit. Takže tímto odlehčením bych chtěl ukončit své vystoupení a chtěl bych požádat pana ministra financí, zda by se tou záležitostí kontrolních pásek zabývali v budoucnu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Martin Tesařík, připraví se pan senátor Jiří Čunek.

9

Senátor Martin Tesařík: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Moje vystoupení bude velmi krátké. Chci poděkovat zpracovatelům návrhu, který právě projednáváme, zejména z pohledu, že do znění, které máme dnes před sebou, byl zapracován systém kaucí, který odstupňuje povinnou finanční kauci v návaznosti na objem výroby. Jsem spokojen, že se to takto stalo, nicméně pokud mám před sebou doprovodné usnesení pana kolegy Hajdy, který v bodě č. 4 vyzývá k přehodnocení systému kaucí – doslova přečtu tento bod: K přehodnocení systému kaucí, který je v současné době necitlivý k menším výrobcům a povede ke zmaření mnoha investic. (Řešit urychleně senátní návrh.) Já se k tomu hlásím. Já jsem v uplynulé době měl možnost komunikovat několikrát s malými výrobci, kteří sledovali celý legislativní proces a v úvodu tohoto procesu byla kauce – mám pocit, že to bylo 10 milionů korun. Pro ně to bylo vyloženě likvidační. Tento návrh, který v současné době projednáváme, je samozřejmě trošku citlivější. Já ho vítám. Na druhé straně jsou malí regionální výrobci alkoholických nápojů, kteří propagují regionální značku a pokud by nedošlo ke změně tohoto systému kaucí, tak by zanikli, nebyli by schopni tuto kauci ze svých skromných výdělků zaplatit. Já svoje vystoupením ukončím pouze konstatováním, že se hlásím k celé diskusi, která tady v úvodu proběhla, protože si uvědomuji, jak důležité je, aby stát ošetřil prodej nelegálního alkoholu. Měl jsem možnost spolupracovat i s celní správou, čili návrh, který máme dneska, je návrhem, který určitě celou záležitost posouvá dopředu, nicméně pokud v závěru budeme hlasovat o doprovodném usnesení, tak se již hlásím ke spolupráci s kolegou Hajdou tak, abychom systém kaucí společně uměli nastavit tak, aby byl citlivější k nejmenším výrobcům. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Vystoupí pan senátor Jiří Čunek, připraví se pan senátor Petr Bratský. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, pane ministře. Já mám v zásadě – ať se neopakuji – mám jediný dotaz na pana ministra. Já právě s ohledem na postižení a zasažení drobných výrobců jsem byl přesvědčen, že není dobré hlasovat pro tento zákon s tím, že jsem předpokládal, že pak by vláda rychle zareagovala a předložila nám ještě v tomto roce zákon v podobě, která by pro nás, zejména malé výrobce, byla přijatelná. Nicméně chci se zeptat pana ministra, jestli doprovodné usnesení v posledním bodě, které je na stole, a snad ho má i on, jestli skutečně je pro něj takovou výzvou, aby ještě tento rok v této situaci vláda něco udělala, to znamená urychleně a velmi rychle. Ano, může, samozřejmě, vláda nám všem může udělat změnu takového zákona, posunout. To je jedna věc. A ta druhá, na margo domácích a valašských a jiných pálenic, jak tady byly zmíněny – podívejme se, kolik lidí bylo zabito z těch domácích pálenic za posledních 20 let a podívejme se, kolik zabil těch lidí tvrdý byznys. Já si myslím, že proti tvrdému byznysu, bezohlednému, s trestním počínáním, proti tomu musíme hlavně bojovat. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní bude hovořit pan senátor Petr Bratský, připraví se pan senátor Miroslav Antl.

10

Senátor Petr Bratský: Dobrý den, pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Já podpořím doprovodné usnesení hospodářského výboru a ještě krátce vám řeknu, proč. Daňové úniky při ztrátě kontrolní pásky jsou obrovské. V současnosti to probíhá tak, že např. v cigaretovém průmyslu si kontrolní pásky musí firmy, které distribuují cigarety na trh, kupovat již k ceně s daní. Kdežto u alkoholu je kupují za pár drobných a v případě ztráty těchto kontrolních pásek, což je velmi výhodné pro tzv. černý trh, který si od někoho, zvláště od těch středních spotřebitelů, řekněme, jak ukázalo vyšetřování policie, koupí v tisícových sériích, tak je to pro ně velmi výhodné a velmi lákavé. Je zajímavý přístup malých distribučních firem s alkoholem, třeba i těch výrobců tzv. léčiv, kteří používají líh na macerování různých bylinek, já nevím – ženšenových kořenů a já nevím, čeho všeho ještě, které k podobné problematice přistoupily s tím, že jim by nevadilo, kdyby cena těchto kontrolních pásek obsahovala už i cenu daně. Naopak ti velcí výrobci, kterých je údajně asi 156 v ČR, ti zřejmě mají velmi silné lobby, takže ministerstvo financí stále do ceny těchto kontrolních pásek tuto daň nepromítá se slovy, že jich je příliš mnoho na rozdíl od cigaretových. Mně zase 156 zas tak mnoho nepřipadá. Nicméně každé zhoršení situace pro černý trh je dobré. Jeden paragraf v novele obsahuje tu věc, že při ztrátě pásek potom povinná osoba musí zaplatit cenu těchto pásek včetně daně – to už velice omezuje černému trhu jeho činnost a postrádá to pro něj takový ten půvab. Já osobně jsem pro. Jenom bych chtěl poukázat na to, jak ti malí, které chceme postihnout právě vlastně tím opatřením, že zaplatí půl milionu kauci, přistupují například k daňovým věcem, a naopak ti velcí, kteří vydělávají obrovské zisky, vydělávají obrovské peníze, tak se tak trochu brání dopředu si pásky kupovat za cenu se spotřební daní. To je určitě poznatek, který je dobré, abychom si zde v Senátu pamatovali pro některé příští další novely nebo abychom třeba vytvářeli nějaký tlak na to, aby si stát pro jistotu daně zajišťoval už dopředu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. S přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Zdeněk Škromach. Abdikuje na něj, takže pan senátor Miroslav Antl má nyní slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Já budu velmi stručný jako obvykle. Chtěl bych se vyjádřit i jako předseda ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR k doplněnému znění návrhu doprovodného usnesení, protože si myslím, že by mělo znít více právnicky a že by mělo znít tak, aby se horní komora pod něj mohla "podepsat". Kdybyste laskavě sledovali se mnou, protože já jsem neměl možnost to upravit v písemné podobě a už nyní máme dvě verze před sebou. Začátek naprosto správně: Senát Parlamentu ČR schválil zákon o povinném značení lihu, který ve schválené podobě je jen minimálním příspěvkem pro řešení šedé ekonomiky v této oblasti. Potom je tam – naprosto souhlasím – vyzývá vládu ČR k doplnění a úpravě zákona v následujících oblastech: 1. Řešit otázku evidence pohybu a užití metylalkoholu, který byl v roce 2010 vyňat z evidence jedů. 2. Stanovit a kontrolovat minimální cenu tvrdého alkoholu. Ta pak musí zahrnovat DPH, SPD + výrobní náklady. Tady bych prosil, jestli bychom mohli nechat tečku a dále už nepsat: Tato cena pak vyřadí z trhu ty, kteří…, protože to už víceméně patří do odůvodnění usnesení než do toho, k čemu vyzýváme vládu ČR. Třetí je: Zavést… atd., to máte před sebou. A pokud jde o čtvrtý bod, tak přehodnocení já bych navrhoval, když už bychom – pokud se mnou budete souhlasit – doformulovali usnesení, abychom všude začínali slovesy, tak bych

11

tam dal: Přehodnotit systém kaucí a k té závorce Řešit urychleně novelou zákona. Ano, je to přesnější. Jinak samozřejmě souhlasím, chápu důvody doprovodného usnesení. Nemám s tím problém, ale prosil bych, jestli bychom mohli v tomto směru – nevím, jak bych to nazval – upravené, doplněné usnesení, pokud vážený pan zpravodaj s tím nebude mít problém, a vy také ne, tak vás prosím o schválení této formulace, tedy třetí verze usnesení. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Předpokládám, paní senátorky, páni senátoři, že jste si poznamenali drobné změny a že to nemusíme znovu rozdávat. Pokud by na tom někdo trval, dá se to znovu. Nyní pan místopředseda Zdeněk Škromach hovoří, připraví se pan senátor Miloš Malý. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři. Chtěl bych jenom reagovat na poznámku pana senátora Hajdy ohledně pálení v domácnostech apod. Mám takový pocit, nejsem si sice zcela jist, ale myslím, že to tak bylo, že změna toho vnímání, zda to je trestný čin nebo přestupek, byla na základě směrnic EU, nikoliv našeho národního rozhodnutí nebo benevolence. Já osobně si myslím, že to v tuto chvíli spojovat s problémem, který tady řešíme, je trošku mimo rámec, protože neslyšel jsem o tom, že by se někdo na Valašsku nebo na Slovácku otrávil z domácky vypálené slivovice. To jsem tedy neslyšel. Bohužel, spíš je to problém takových těch domíchávačů a různých spekulantů, kteří ale určitě alkohol nepálí doma. Ne, že bych podporoval domácí pálení, ale na druhé straně bych si naopak myslel, že by bylo dobře, kdyby možná ministerstvo financí zvážilo, zda daň, kterou je zatíženo pálení v oficiálních pálenicích pro ty malopěstitele, kteří si vypálí pět, deset, patnáct, dvacet litrů slivovice, jestli skutečně odpovídá realitě, která je, a člověk, který musí trnky nasbírat, musí je nakvasit a všechno a ještě z toho zaplatí státu poměrně vysokou daň. Tady si myslím, že by stálo za úvahu, zda právě tím bojem proti černému pálení těch malých, tomu domácímu pálení, by právě neměla být změna té daňové politiky, to znamená, aby oficiální pálení pro ty malopěstitele zdaleka nebylo tak náročné finančně, jako je tomu dneska. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane místopředsedo. A nyní vystoupí pan senátor Miloš Malý, připraví se paní senátorka Eliška Wagnerová. Senátor Miloš Malý: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Tato debata je velmi obsáhlá a samozřejmě zákon, který probíráme, je velmi důležitý pro naše spoluobčany. Abychom si uvědomili, v jakém rozsahu, v jakém důsledku mohla ta metylalkoholová aféra proběhnout, tak jsem si původně chtěl připravit chronologii, jak celý tento případ proběhl. Ale "Kroměřížský deník" to udělal za mě. Takže já bych využil zpracovaných podkladů, které tady jsou, a osvěžil bych vám paměť před hlasováním, abychom věděli opravdu, jak mimořádně důležitá tato materie je. Celý problém začal 3. září. Objevila se první oběť metylalkoholu, byl to Moravskoslezský kraj. 10. září v kauze se objevují první konkrétní podezření. Míří na Kroměřížsko. Proto jsem si také vzal slovo tady z této věci, protože se týká mého regionu. Policie varovala před šestilitrovými barely s vodkou a tuzemákem z likérky Drak na Kroměřížsku. Firma jakékoli pochybení odmítá. 11. září: Metylalkohol poprvé zabíjí v kroměřížském regionu. Ve Zlíně umírají dvě ženy, které vypily pančované destiláty, v přerovské nemocnici umírá

12

45letý muž z napajedel. Zlínská policie se případy intenzivně zaobírá, stopy vedou také do večerky na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně. V rámci celé republiky je již 8 mrtvých a desítky hospitalizovaných s otravou. 13. září: Zlínští kriminalisté zatkli dodavatele, který zásoboval pančovaným alkoholem večerku na Jižních Svazích. Na Zlínsku zatím po otravě metylalkoholem zemřely dvě ženy, ve zlínské krajské nemocnici leží s potvrzenou otravou metanolem osm lidí. V celém Česku si pančovaný alkohol vyžádal již 18 obětí. 14. září: Zde poprvé zasahuje stát jako takový. Ministr zdravotnictví vyhlásil prohibici na tvrdý alkohol nad 20 %. Česko se ocitá v částečné prohibici. 17. září: Další obchodník s nebezpečným alkoholem skončil za mřížemi. Zlínský okresní soud tam poslal Rudolfa F. z Karviné. Podle kriminalistů jde o "větší rybu". Od začátku vyšetřování jde již o sedmého obviněného. Ve Zlínském kraji se dosud přiotrávilo 7 lidí, 3 na následky otravy zemřeli. 19. září: Lidé v napajedlech na Zlínsku našli muže, který se zřejmě otrávil pančovaným alkoholem. Na polní cestě u Slušovic se zastřelil možný podezřelý v kauze. Zlínský státní zástupce Roman Kavka připouští, že by mohl převzít postupně celou kauzu metylalkoholu. Dosud ji dozoroval pouze za Zlínský a Jihomoravský kraj. Vláda vydává soubor opatření. Každá láhev musí mít svůj "rodný list", aby bylo možné ji dohledat její původ. 24. září: Kriminalisté zveřejňují výsledky svého šetření. Hlavním organizátorem je 42letý muž z Ostravska, který policii přesně popsal výrobu nebezpečného alkoholu. Společně s dalším mužem mu hrozí až doživotní trest. Policie zatím obvinila 42 lidí, v České republice je 67 otrávených a 25 lidí doposud zemřelo. 27. září: Zmírněna prohibice. Ministerstvo povoluje prodej alkoholu, který byl vyroben před rokem 2012. 16. října: Policie zatýká jednatele chvalčovské likérky Drak poté, co objevila láhve označené kolkem společnosti připravené k expedici, které obsahovaly metanol. Pro shrnutí: Celkem přišlo o život 47 lidí, z toho 4 ve Zlínském kraji, a byla to nejobsáhlejší otrava v naší historii. Proto jsem před vaším hlasováním tento materiál přečetl, abychom si všichni uvědomili, o čem hlasujeme. Je pravda, že doprovodné usnesení je důležité, neboť značí, že máme zájem řešit otázky malých výrobců, kteří vyrábějí opravdu v malém rozsahu a vyrábějí věci na bázi tinktur, případně nějakých speciálních výrobků. Budu hlasovat pro toto usnesení a budu hlasovat i pro tento zákon. Děkuji za to, že byl připraven. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí paní senátorka Eliška Wagnerová, prosím. Senátorka Eliška Wagnerová: Pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Chci jen říct, že samozřejmě plně chápu závažnost situace, která nastala v souvislosti s metylalkoholovou aférou. Nicméně přesto chci říct, že se plně chci připojit k onomu doprovodnému usnesení, které tady naprosto vyčerpávajícím způsobem odůvodnil pan senátor Hajda, ať již bude ve znění oprav, které navrhl pan senátor Antl, nebo bude znít tak, jak bylo předloženo. Konec konců nejde o normativní text, takže formální stránka snad ani není až tak rozhodující. Ale chci se zaměřit na bod č. 4 onoho doprovodného usnesení. Patrně i vy jste dostali řadu dopisů právě od těch malinkatých regionálních výrobců různých

13

likérků, atd, louhovaných ženšenových kořenů, jak tady o nich byla řeč. Pro ty zdá se, že skutečně i půlmilionová kauce je v takové výši, že některým z nich možná znemožní dál pokračovat v jejich výrobě. A tady chci upozornit na rozhodování Ústavního soudu k této otázce. Ústavní soud říká, že pokud mají tyto zátěže v souvislosti s výkonem povolání tzv. rdousící efekt – říká Ústavní soud – to znamená, že skutečně podnikatele vyřazuje z provozu, blokuje mu jeho podnikání, tak potom takové ustanovení, které umožňuje nakládat takovéto povinnosti na něj, ruší. To je potřeba si také uvědomit. A myslím si, že skutečně změna zákona v tomto směru by měla být následovat velmi rychle. Asi se dají najít i jiné způsoby, jak kontrolu zintenzivnit. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, paní senátorko. A nyní vystoupí pan senátor Ivo Bárek. Senátor Ivo Bárek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já možná jenom technicky ke kaucím, k těm 500 tisícům. A je potřeba se podívat i do zákona, a právě proto podle mne tam došlo, myslím si, ještě ke zjemnění 500 tisíc Kč tím, že tato kauce jednak může být složena částka 500 tisíc Kč, nebo může – je tam napsáno – být bankovní záruka. To ale samozřejmě stojí peníze, a když jsem se na to ptal, jak to asi vypadá, vypadá to tak, že banky to poskytují asi ve výši 1,5 až 2 % podle movitosti klienta, takže roční poplatek za zřízení bankovní záruky je cca až 7 500 Kč. Myslím si, že i tím, že se vložil bod b) do kauce, je i jakýsi kompromis a je to i pro malé výrobce přijatelné. Jinak já pro tento zákon hlasovat samozřejmě budu a podpořím i usnesení, které tady předložil pan kolega Hajda. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. V souvislosti s projednáváním tohoto zákona jsme tady vyslechli i některé jiné věci. Je zajímavé a jistě pochopitelné, že většina vystupujících byla z Moravy. Nejdříve bych se chtěl vrátit k útoku na prezidenta, kterého jsme tady byli svědkem při projednávání pořadu naší schůze. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane senátore, nezlobte se, to jsme rozhodli okamžitě bez rozpravy, a prosím, mluvte k předmětu věci. Senátor Vladimír Dryml: Já za chvíli budu pokračovat, aby to bylo k věci. Ale tady bychom se měli zamyslet nad něčím jiným, vážení kolegové, vaším prostřednictvím, pane předsedající, hlavně pro pana senátora Štětinu z TOP 09 – není pouze "star" senátorů. Kdo za to může? Za to všechno, proč vzniká tento zákon, proč vznikl až tak pozdě, jaké to mělo následky? Ty roviny jsou dvě. Jedna rovina jsou daňové úniky a druhou rovinou jsou důsledky zdravotní. Za obě tyto roviny, za oba tyto resorty jsou zodpovědní nebo byli zodpovědní ministři z TOP 09 plus Starostové. A je potřeba si to tady říci. Já se ptám. A signály od Celní správy byly ne půl roku, ne čtvrt roku, byly již několik let, že dochází k obrovským, miliardovým, ne milionovým, ale

14

miliardovým únikům, v desítkách miliard. A přitom se nic nedělo. Nic se nedělo. Celní správa říkala: My nemáme možnosti na to, abychom některé věci stíhali. Ve Španělsku, vážený pane ministře, je to tak, že kolkem se zároveň zaplatí spotřební daň, a tím se řeší spousta problémů, které tady máme. Možná, že problémy jsou dělány uměle. Protože existují informace o tom, že někteří velcí výrobci platí i politickým stranám sponzorské dary za to, aby tady třeba nebylo všechno tak, jak by mělo. V anglosaských zemích je prodej alkoholu vyřešen licencemi, vyřešen speciálními obchody. Tady se asi k tomu nedostaneme. Doufám, že alespoň pro tuto oblast zavedeme registrační pokladny. Po stránce zdravotní je to jednoznačné. V roce 2010 – a tam se to také v doprovodném usnesení objevuje, byl vyňat metylalkohol z přísně sledované distribuce. Metylalkohol je jed! A najednou se někdo postaral o to, aby už to tak nebylo. Aby přísné zákony, které byly v evidenci o tom, že s jedy mohou nakládat jenom osoby zvláště způsobilé, zvláště prověřené, že se každý rok musí posílat hlášení, že hygienická služba má povinnost kontrolovat toto nakládání s jedy i jejich uložení, což je také důležité, skladování, tak to najednou vypadlo! Z ničeho nic! Ale za to nese povinnost rovněž ministerstvo zdravotnictví potažmo bývalý ministr zdravotnictví pan docent Heger! Byly tady signály, když došlo k tomu jednomu, druhému úmrtí – okamžitě měly nastoupit hygienické kontroly. Tak jak kontrolují pohostinství, jak kontrolují různé stánky; a kontrolovat, jestli tam někde jsou nebo nejsou lahve s obsahem metylalkoholu. Nic takového se nestalo! Velký problém celé aféry byl také v přelévání lihu! V přelévání nejenom tvrdého alkoholu, ale dokonce i vína! On metylalkohol může být i ve vínu! Dokonce se v některých zemích přidává do vína. A to všechno se dělo bez kontroly. Proto říkám, že tento zákon věc řeší jenom polovičatě. Na druhou stranu buďme rádi, že aspoň nějakým způsobem. Ještě – vaším prostřednictvím, pane předsedající – k naší kolegyni, místopředsedkyni Gajdůškové. Já se někdy pohybuji i na Ostravsku, a tam je takové pořekadlo, že komu smrdí rum, tomu smrdí práce… Na druhé straně zdravotníci říkají, že alkohol z rukou lékařů je jed. A ono to zase s tím alkoholem není tak úplně špatné, protože existují i studie, které říkají, že se zabraňuje některým nemocem hlavně kardiovaskulárního aparátu. Takže nesuďme a nebuďme tak přísní. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám. Nyní vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, mám jenom konkrétní dotaz k zákonu, protože ostatní věci už tady zazněly. Týká se § 22. Byl bych rád, kdyby to mohlo být třeba v závěrečné řeči pana ministra vysvětleno. Paragraf 22 se nazývá – vybavenost sledovacím zařízením. V podstatě říká, že ten, kdo vyrábí líh a distribuuje jej, musí být vybaven kamerovým systémem, který umožňuje správci daně sledovat dálkovým a nepřetržitým přístupem, že osoba povinná značit líh, stáčí nebo značí líh v souladu s právními předpisy, a to ve všech prostorách, které jsou buď místem značení líhu v daňovém území ČR anebo daňovým skladem. Tady už bylo řečeno panem senátorem Hajdou, že samotné zavedení kamerového systému bude stát nějaké peníze. Předpokládám, že půjdou na vrub

15

výrobce. Ptám se, kdo bude platit kontinuální dálkový přístup. Stojí to nějaké peníze každý měsíc, protože je to zřejmě myšleno tak, že správce daně bude mít někde monitor, kde si klikne a bude se dívat po různých výrobnách v ČR, jak tam kdo zrovna stáčí líh a jak to značí. To by mě také zajímalo, jak to bude probíhat. Pak se ptám, kdo bude platit provozní náklady, nikoliv počáteční, řekněme, investiční, ale pak ty provozní náklady. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Vladimír Plaček. Senátor Vladimír Plaček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolím si jenom – vaším prostřednictvím, pane předsedo – k panu kolegovi Drymlovi jednu opravu. Alkohol v rukou lékaře je lék, nikoliv jed! To je vše, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji. Abychom tady neměnili zaběhlá přísloví… Děkuji. Kdo se hlásí? Pan senátor Dryml to asi uvede na správnou míru… Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Doufám, že jsem se nepřeřekl… (Hlasy z pléna.) Přeřekl jsem se? Tak to se pak omlouvám. Samozřejmě, že je to lék. Musím se přiznat ze střetu zájmu – i já někdy "ten lék" konzumuji z vlastních rukou. (Ale nepiji zase před zrcadlem, abych pil sám se sebou, nebo abych měl někoho k tomu…) Ale to je jenom na odlehčení. Abych doplnil mého předřečníka. O tom kamerovém sledování, pane ministře – je to také o ochraně údajů, které se získají kamerovým sledováním. To znamená, jak je ošetřeno, jak budou údaje, které se budou sledovat kamerovými systémy – jak budou ošetřeny, jak budou archivovány. Jakým způsobem to bude probíhat? Přes nějaké šifrování, internetem? Jak to vlastně bude? Velmi dobře vím, jaké jsou problémy spjaté s kamerovým sledováním někoho nebo něčeho. Jestli to máte projednáno s Úřadem na ochranu osobních údajů? Nebo když to nemáte, tak kdy se k tomu chystáte? Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit, Byly na něj některé dotazy. Pane ministře? Ano, pan ministr bude nyní hovořit. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji mnohokrát. Paní senátorky, páni senátoři, já jsem v úvodním slově připomněl vlastně to, že jsme rok po metylalkoholové aféře. Konstatoval jsem to poměrně dost technicky v kontextu toho celého úvodu. Musím se vám svěřit s tím – a teď nehovořím jenom jako ministr financí, ale jako občan téhle země, který za její vývoj cítí zodpovědnost, že to považuji za neskutečnou tragédii. Těch, kteří zemřeli, jejich pozůstalých, jejich rodin. Těch, kteří přežili, a jsou trvale zdravotně a těžce zdravotně poškození – to je jedna tragédie. Druhá tragédie je stát. To je také tragédie. Protože selhání bylo zcela evidentní. Jak fakta vylézala "na světlo boží", tak mě naprosto fascinovalo a šokovalo, že nešlo o nějaké nahodilé poruchy, že si prostě někdo strčil do distribuční sítě "něco metylalkoholu". Šlo o prosperující byznys, který se rovnal

16

téměř průmyslovému odvětví nebo jeho části, který tu musel dlouho fungovat, který se nenarodil ze dne na den, který tady působil možná s laskavým krytím... Když jsme to pak viděli, co to bylo za výrobny, že to nebyly žádné, když dovolíte "psí boudy", to byly opravdu velké podniky, provozovny, které tady fungovaly nerušeně. To mi na tom přišlo opravdu šílené! S ohledem na to samozřejmě tento zákon je zákon, který je z tvůrčí dílny jednoho resortu, a pouze jednoho resortu. Jsem si plně vědom toho, že je to krok na cestě, která, doufám, už nebude příliš dlouhá. Rozumím doprovodnému usnesení, které nejenže se obrací na MF, aby to či ono zlepšilo a upravilo – podle vašeho názoru, ale také na další, kde ještě nějaké reakce samozřejmě ze strany exekutivy čekáme, aby se tento případ neopakoval. Nebo abychom nereagovali zase jenom tehdy, když už se to bohužel stalo a s takovými následky. K některým konkrétním věcem. V debatě několikrát zaznělo volání po registračních pokladnách. S tím osobně nemám problém. Doufám, že je to jenom jeden z dalších impulsů, které registrační pokladny konečně do této země přivede, byť už to bude v rukách příští vlády. Jenom bych rád vyjádřil víru, že se toho chopí. Kritice registračních pokladen, jejich nějaké téměř škodlivosti – té já nerozumím. Proč by tu neměly být? Jsou s nimi zkušenosti jinde, velice pozitivní. Další důvod pro registrační pokladny. Kauce. Kauce – samozřejmě věc malých podniků, malých výroben, výrobců, jejich zatížení takto vysokou kaucí; je samozřejmě vážná věc. Už to tady vysvětlil pan senátor Bárek, že možnost využití tzv. bankovní záruky, kde zatížení je podstatně méně invazivní, než je to v případě přímé kauce, a to ti malí mohou opravdu využít. Ministerstvo financí z tohoto důvodu, když jsme se o tom bavili velmi důkladně, není přesvědčeno, že teď hned, urychleně ještě v tomto roce i za legislativní situace, kterou teď máme, bychom připravovali návrh změny. Bereme samozřejmě připomínku vážně. Můj názor je, že bychom měli zákon nechat chvíli běžet, nechat ho působit a potom ho adaptovat případně nějakou novelou. Kontrolní pásky a placení daní. Důvod není, alespoň jsem ho nezaznamenal, nevím, jak na předchůdce tlačily lobbistické skupiny ze strany velkých podniků; tam ten důvod, proč tam není daňová komponenta v páskách je prostě ten, nechci jít do detailu, prostě okamžik zdanění, který je třeba úplně jiný, než je u tabákových výrobků, kde to funguje i s daňovou komponentou. Nicméně, dovedu si připustit, že je to věc, kterou by se MF mělo dále zabývat a sledovat. Páska je samozřejmě za 44 haléřů. Ale mohu vás ujistit, že jsme nebyli tak naivní a upravujeme, že v případě ztráty pásky, která může být nahraná i ve velkém, tak samozřejmě potom pořízení pásky na půllitr potom není za 44 haléřů, ale je za více než 50 Kč. To bude upravovat v detailu připravovaná doprovodná vyhláška. Triky, které se mohou rozehrát se ztrátou pásek a jiné, to je tam ošetřeno až téměř prohibitivní cenou za náhradu ztracené pásky. Zajímavé je to téma – to je už pro příští vládu, samozřejmě – zdanění těch malých. Nevím, jestli jsem odpověděl úplně na vše. Doufám, že ano. Pokud ne, tak mě postrčte, připomeňte. Já se k tomu samozřejmě budu moci vyjádřit, pokud byste nebyli úplně spokojení. To je asi vše z mé strany, pane předsedo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím garančního zpravodaje, aby se vyjádřil.

17

Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, v průběhu obecné rozpravy vystoupilo 14 senátorek, senátorů; z toho 1 senátor dvakrát. Pokud se týká jednotlivých vystoupení, byly nejprve ve prospěch přijetí zákona. Velice si vážím všech připomínek. Chtěl bych poděkovat – vaším prostřednictvím – kolegu Antlovi za doplnění a zformulování doprovodného usnesení. Dále bych chtěl – vaším prostřednictvím – k panu místopředsedovi Škromachovi, že jsem tím trestným činem nemyslel, že někdo má doma oficiální pálenici a postupuje podle pravidel, ale ten, kdo by doma zneužíval alkohol a potom podával někomu otrávenou slivovici apod. Tolik tedy. Pane předsedo, měli bychom dvakrát hlasovat. Za prvé – o schválení VHZD. Pokud projde ANO, a bude schváleno, tak pak o doprovodném usnesení. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano. Také to tak vidím. Děkuji. Přistoupíme tedy k hlasování. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona, tak jak nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 5. Registrováno 68, kvorum 35. Pro návrh 56, proti nikdo. Návrh byl schválen. Než budeme hlasovat o doprovodném usnesení, dovolte mi, abych v našem Jednacím sále na galerii hostů přivítal senátora Demokratické republiky Kongo J. E. pana Raymonda Baya. (Potlesk.) Děkuji. Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu doprovodného usnesení k návrhu o povinném značení líhu (senátní tisk č. 63). Hlasovali bychom, vážené kolegyně a kolegové, o znění, které bylo navrženo a upraveno panem senátorem Antlem. Z vystoupení pana iniciátora, pana senátora Hajdy, jsem vyrozuměl, že s úpravou souhlasí. Je vám všem jasno, o čem budeme hlasovat? Prosím, pan senátor Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Jenom bych poprosil o oddělené hlasování o oddělených bodech, pokud bude navrhovatel souhlasit. Předseda Senátu Milan Štěch: Pokud takový požadavek zazněl, tak bych doporučil, abychom nechali hlasovat o jednotlivých bodech. To je demokratické a bývalo tady zvykem, že když to někdo požaduje, tak se vyhovělo. Navrhuji, abychom tento požadavek respektovali, jestli nemáte námitky. Pane senátore Hajdo, nemáte námitky? (Nikoliv.) Dobře. Pane senátore Vystrčile, vy jste navrhoval hlasovat zvlášť o bodech 1, 2, 3, 4 – o každém zvlášť. Dobře. Budeme tedy hlasovat o jednotlivých bodech. Co z nich schválíme, tak bude součástí závěrečného hlasování jako o celku. Rozumíme si. (Nebudu pouštět znělku.) Hlasujeme nyní o bodu č. 1. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 6. Registrováno 68, kvorum 35. Pro návrh 63, proti nikdo. Návrh byl schválen. Další hlasování bude o bodu 2.

18

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování číslo 7, registrováno 68, kvórum 35, pro návrh 56, proti nikdo. Budeme hlasovat o bodu 3. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování číslo 8, registrováno 68, kvórum 35, pro návrh 54, proti 1. A nyní budeme hlasovat o bodu 4. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování číslo 9, registrováno 68, kvórum 35, pro návrh 62. Jednotlivé body 1. – 4. byly odsouhlaseny. A nyní budeme hlasovat o doprovodném usnesení jako celku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování číslo 10, registrováno 68, kvórum 35, pro návrh 58, proti nikdo. Návrh byl schválen. Vypořádali jsem se i s tímto doprovodným usnesením. Děkuji zpravodaji a děkuji panu ministrovi a budeme pokračovat. Dalším bodem je 3. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu (senátní tisk č. 164) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 164. Pan ministr Jan Fischer v předchozím vystoupení, resp. při představení předchozího tisku uvedl, že svoji předkládací zprávu považuje za předkládací zprávu k oběma tiskům. Je to tak, pane ministře? Ano. Takže já se hned táži zpravodaje pana senátora Hajdy a vyzývám ho, aby se ujal slova a předložil nám zpravodajskou zprávu k tomuto tisku. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové, kolegyně, pokud se týká senátního tisku č. 164, byl projednán na hospodářském výboru s následujícím závěrem: Po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve snění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane zpravodaji, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodaje a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli, návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. A protože usnesení výboru je pouze jeden návrh, a to je návrh zákona schválit, přistoupíme k hlasování. Pardon, nejdřív znělku, pardon, sorry, zpět, musíme pozvat. Byl podán návrh, návrh zákona schválit, tak jak nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny. Samozřejmě předchozí hlasování, resp. zahájení

19

hlasování, nebylo oprávněné, bylo zmatečné, a nyní tedy budeme hlasovat o návrhu schválit. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování číslo 12, registrováno 65, kvorum 33, pro návrh 58, proti nikdo. Děkuji, a nyní budeme projednávat bod, kterým je 4. Návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí (senátní tisk č. 170) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 170. Návrh uvede ministr financí Jan Fischer, kterého tedy nyní prosím o jeho úvodní slovo. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji mnohokrát, pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona o dani z nabytých nemovitých věcí. Tento návrh zákona tvoří spolu s návrhem zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací práva soukromého a o změně některých zákonů, to odkazuji na tisk 176, komplexní úpravu daňových zákonů v souvislosti právě s rekodifikací soukromého práva. S ohledem na transformaci daně dědické a daně darovací pod režim daní z příjmů, která je upravena v návrhu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, bylo přistoupeno ke zrušení stávajícího zákona a k vypracování návrhu zákona zcela nového. Návrh zákona zakotvuje změny, nezbytné v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, ale rovněž obsahuje nebo dále obsahuje za prvé změny, vedoucí ke snížení administrativní náročnosti správy daně u poplatníků i správce daně. Zde je možné zmínit sjednocení osoby poplatníka na nabyvatele a zrušení institutu ručitele, omezení rozsahu povinných příloh daňového přiznání či umožnění přikládání listin pouze v kopii. Dále jsou to změny, vedoucí ke snížení vedlejších nákladů poplatníků, spojených s daňovou povinností, mezi tyto změny patří např. snížení počtu případů, kde bude mít poplatník povinnost, předložit správci daně znalecký posudek. A nakonec jsou to prorůstová opatření. Zmíním zde rozšíření možnosti uplatnění osvobození od daně pro případy všech prvních úplatných nabytí nových bytů a rodinných domů a osvobození nabytí nemovité věci, užívané na základě finančního leasingu jejím uživatelem. Pokud by nedošlo k přijetí navrhovaného zákona a rekodifikace soukromého práva by nabyla účinnosti k 1. lednu 2014. Připomínám, že v tom případě lze bohužel předpokládat výpadek inkasa státního rozpočtu na rok 2014 v řádu miliard korun, což v současné stále ještě rozpočtové tenzi by bylo opravdu velmi, velmi nepříjemné. Došlo by dále ke vzniku řady mezer v současné právní úpravě, nebyly by zohledněny koncepční změny a právní instituty, nově upravené občanským zákoníkem, jako je právo stavby, vzájemné darování či svěřenecký fond, což by vedlo k nežádoucí daňové optimalizaci ze strany poplatníků. Zároveň by však

20

v určitých případech mohlo dojít i k nežádoucímu zvýšení daňové zátěže, a to např. v důsledku rozšíření pojmu nemovitá věc v novém občanském zákoníku. Proto mi dovolte, abych vás požádal o schválení daného návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 170/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Škaloud. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 170/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Veronika Vrecionová: Dobrý den, pane ministře, pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já jsem pozorně sledovala pana ministra a sledovala jsem také zpravodajskou zprávu. Myslím si, že bych pana ministra pouze opakovala. On vám shrnul vše podstatné. Řekl to, co tento návrh obsahuje. To nejdůležitější asi je to, že jde skutečně o jeden z těch doprovodných zákonů k novému občanskému zákoníku, a já jediné, co bych ještě mohla tady shrnout, co nezaznělo, je průběh dosavadního legislativního procesu. Vládou předložený návrh Poslanecká sněmovna přikázala rozpočtovému výboru, který doporučil návrh zákona schválit s jedním pozměňovacím návrhem technického charakteru, který byl přijat. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila 8. srpna letošního roku. A nyní bych pouze ještě dovolila si připomenout, resp. vám přečíst usnesení VHZD ze včerejška, kdy tento výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a mne pověřil vám to tady přednést. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miroslav Škaloud. Ano, prosím. Senátor Miroslav Škaloud: Budu velice stručný. Byl jsem zpravodajem na ÚPV, byl jsem pro schválení tohoto zákona, nicméně ÚPV doporučuje Senátu Parlamentu projednávaný návrh zákona zamítnout. Důvody tu určitě budou sděleny. V podstatě se to týkalo jakési daňové diskriminace související s převodem daňové povinnost z převodu nemovitosti z prodávajícího na nabyvatele. Mně to nebylo příliš jasné, v čem diskriminace je. Snad to tady příslušní objasní. Já tam pozoruji spíš jakési výhody, a to je snížení administrativní zátěže poplatníka i státu. Sjednocení osoby poplatníka daně v osobě nabyvatele, tak jak je tomu v drtivé většině členských zemí, zrušení institutu ručitele pro účely této daně a přizpůsobení této úpravy novému občanskému zákoníku. Já vám děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo se nehlásí, takže takový návrh nebyl podán. Otvírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Jiří Dienstbier. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já si myslím, že je asi slušné, aby zazněly důvody, proč např. ÚPV navrhl zamítnout návrh zákona. Aby tady nezazněla jenom opačná stanoviska. V diskusi na ÚPV

21

jednak zazněla výhrada proti tomu, že se daňová povinnost přenáší z toho, kdo prodává nemovitost a inkasuje kupní cenu, tedy má také jakési zdroje na to, aby kupní cenu zaplatil. Dále zazněly námitky, že stát si vlastně tuto změnu prosazuje, protože to je pro něj jako by pohodlnější, jednodušší, že chce mít lepší podmínky, než soukromé osoby z hlediska vymahatelnosti svých pohledávek, a že by neměl být takto jednostranně upřednostňován stát. Z hlediska přenosu na kupujícího také přišla řada připomínek, týkajících se financování nákupu nemovitostí přes hypotéky, protože např. tu daň z nemovitosti, přejde-li ta povinnost na kupujícího, nepůjde profinancovat z hypotéky. Tzn., je to ztížení situace i lidem, kteří si třeba chtějí koupit byt. Z těchto důvodů jsme na ÚPV navrhli a většinově – ano, byla tam zmíněna panem náměstkem Minčičem ještě souvislost s církevními restitucemi. Při schválení tohoto zákona by to už vlastně nebylo praktické, protože platil-li by to kupující, tak i církve, které by případně prodávaly majetek, už by nebyly těmi, kdo by měli daň platit. Ale to já jsem považoval spíš za snahu pana náměstka Minčiče nás navádět k populistickým řešením, motivovat nás tímto způsobem ke schválení zákona. Myslím si, že si uvědomujeme, že to souvisí s občanským zákoníkem, že ta změna daňových předpisů musí být provedena, že to musí být provázáno s celou rekodifikací občanského práva. Na druhou stranu většinově u nás převládl názor, že to není tak, že by měl Senát schválit úplně cokoli, co je mu tady pod tlakem předloženo, s tím, že to je nezbytné kvůli občanskoprávní rekodifikaci. A pokud vláda předkládá zásadně nepřijatelné věci, netýká se to jenom tohoto zákona, asi to bude především zmiňováno u toho dalšího projednávaného bodu, tak my nebudeme automaticky hlasovat úplně pro vše. A samozřejmě bude na odpovědnosti vlády, jak v případě, že ty některé zákony, které jsou nezbytné jako doprovodné k občanskému zákoníku, budou zamítnuty, bude na vládě, jak se s tou situací vyrovná. Nepochybně tady bude naléhavost ve smyslu Ústavy pro předložení zákonného opatření, a to buď návrhu na schválení pouze výhradně toho, co je nezbytné pro nabytí účinnosti občanského zákoníku, a ne přilepování dalších zásadních změn daňového systému, které s občanským zákoníkem vůbec nijak nesouvisí, anebo samozřejmě čistě teoreticky, já vím, že to vláda neplánuje, je tady možnost odložení celé té rekodifikace. Protože přijímat poměrně zásadní věci na poslední chvíli je značně problematické. Legisvakance je tam naprosto šibeničně krátká na význam těchto předpisů, ale to už zřejmě bude odpovědnost vlády v případě, že tady k tomu zamítnutí dojde, jak s věcí naloží. Ale neznamená to automaticky, že vše, co souvisí s rekodifikací občanského zákoníku, jenom proto, že jsme se dostali jednáním spíše předchozí vlády do časového pressu, že tady budeme jako automat schvalovat. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní se přihlásil pan senátor Jiří Čunek, připraví se pan senátor Miroslav Škaloud. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych jenom zareagoval na tu záležitost převedení povinnosti platit daň na prodávajícího z kupujícího. Myslím si, že žijeme v normálním tržním prostředí. Daň není zas tak malá u těch velkých objemů peněz, např. do nákupu bytu za dva miliony korun, aby se to nepromítlo do ceny. Tzn., ať je to tak nebo tak, vždycky to bude promítnuto v ceně nemovitosti, takže myslím si, že výhrady některých vůči tomuto postupu z ohledu na to, že to bude dražší nebo levnější, to je samozřejmě liché.

22

Jediná, myslím si, že oprávněná výtka je, kterou přednesl senátor Dienstbier, případně někdo kdo to namítl v ÚPV, určitě je, že hypotéka tímto zatížena být nemůže, takže to bude určitě z tohoto pohledu problém. Jinak já jsem tento týden na margo toho, co říkal náměstek Minčič směrem k restituci církevního majetku, tak jsem jednal ve prospěch jedné obce, která staví cyklostezku a má tam právě restituce a potřebovala, nebo svazek obcí potřeboval, aby dostali předběžné schválení se stavbou s budoucím nabyvatelem, tedy církví, a tam jsem se dozvěděl již poněkolikáté, že vyjma obcí oni nic prodávat mnoho let dopředu nechtějí. V tuto chvíli jde vždycky jenom o zájmy veřejnoprávní, tzn., veřejné korporace směrem k prodeji majetku. Takže to není věc, která by nás mohla přesvědčit o tom, že jsou tady zlé úmysly. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní s přednostním právem pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jen několik poznámek, více méně důvodů, proč nemůžu podpořit tento zákon. Ono to, co tady bylo řečeno, že je to jedno v podstatě, ono to jedno úplně není. Člověk prodá dům, peníze prohraje v herně nebo propije, a stát se nedomůže svého. Jiný člověk ten dům koupí, on je ten poplatník, a samozřejmě když nezaplatí, tak mu ten dům sebereme. Takže je to jednodušší, když to platí kupující. To za prvé. Za druhé, Občanská demokratická strana dlouhodobě považuje tuto daň za nadbytečnou, zbytečnou, a jenom jeden z dalších zdrojů peněz státu, který nic za to nedává, všichni platí daň z nemovitosti. Stát s tím žádné náklady nemá, s tím, že někdo převádí, kromě zápisu na katastru, ale i za ten se platí, takže tam je to pokryté. Pokud jde o to, že jsme se dostali do časového presu, tak bych jenom připomněl, proč jsme se do něj dostali. Určitě si vzpomínáte na dramatické hlasování o rozpuštění sněmovny, kdy paní předsedkyně namítala, že jsme měli měsíc počkat, a ty zákony, které byly na stole, doprojednat v řádném systému, tzn., Senát mohl klidně dát pozměňovací návrh k daním z dividend, ten mohl být buď přehlasován nebo nepřehlasován Poslaneckou sněmovnou. Bohužel nedočkavost některých stran po vládnutí byla tak velká, že tyto důvody pro ně nebyly relevantní. Pokud jde o zákonné opatření, tam já nemohu souhlasit s tím, že budeme s nimi zacházet, tak jak se o to zatím snaží vláda, i když žádné zatím nepodala, jenom o nich mluví. Zatím jsem tam nenašel ani jedno, které by bylo hodno toho podle Ústavy, že to je zákonné opatření. Toto zákonné opatření to rozhodně není a není to ani zákonné opatření u toho dalšího tisku 176, kde vláda ani není technicky schopná to vypreparovat a dát tam jenom něco. Říkám to proto, abychom si to uvědomili, že pokud Senát by schvaloval jak na běžícím pásu zákonná opatření, která vláda bude považovat za potřebná, nikoli však nezbytná, tak by se nezhostil té úlohy, kterou má. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pan senátor Miroslav Škaloud nyní bude hovořit.

23

Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, já jenom v rychlosti odpovím na hlavní argumenty, které padly na ÚPV a které zde rekapituloval pan kolega Dienstbier. První je, že stát upřednostňuje, že je upřednostňován stát ve výběru daní. A poté to ještě akcentoval kolega Kubera, že pokud stát nevybere na prodávajícím, který všechno propije, tak pak asi už nic nevybere. To asi není pravda. Kupující dělá záruku. Pokud stát nevybere na prodávajícím, tak si to zahojí na kupujícím. Tím se ta věc velice komplikuje i administrativně. Teď se to zjednoduší. Dále pokud jde o hypotéky, já se domnívám, že ta cena si časem nějak sedne. Ti prodávající si tu daň do té ceny vždycky nějak zahrnou, pokud mají představu o té ceně, za kterou ji chtějí prodat. Samozřejmě tu cenu určuje trh, ale zahrnuje ji do té ceny. O to může být časem nižší. O to víc můžou potom zaplatit na dani ti, kdo ji kupují, i když mají hypotéku, protože půjčka banky není nikdy půjčována na 100 % této částky. Pokud jde o církve, tak z těch transakčních nákladů nebude daň ta církev platit, ale bude platit daň z příjmu, tak jak to bylo dané zákonem, který ve sněmovně podal pan poslanec Doktor. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, a nyní se přihlásil ještě pan senátor Vladimír Dryml, prosím. Faktickou, ano. Senátor Jaroslav Kubera: Jenom jedna věta. Pokud jde o to ručení, samozřejmě, to vím, že ručí kupující, ale to je argument právě proto, že žádná změna není potřebná. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pan senátor Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych chtěl podpořit vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolegu Dienstbiera. Ono se to hlavně bude týkat také hypoték. A víte, že většina mladých rodin nebo většina lidí v této zemi si pořizuje a zajišťuje svoje bydlení právě na hypotéky, a tam by došlo k obrovským problémům. Ale chtěl bych se ještě zeptat pana ministra na § 15, týkající se směrné hodnoty, kde v bodě 6. ministerstvo financí stanoví vyhláškou postup určení této směnné hodnoty. Pane ministře financí, je tato vyhláška, nebo teprve bude připravována? Nebo jak je to vlastně s vyhláškou, která může velmi významně ovlivnit hodnoty jak daně, tak i převodu při těch nemovitostech i jiných věcí? Jak je to s tou vyhláškou? Je daná, není daná, anebo je to zase umělé obcházení zákona tím, že vyhláškou se určí něco, co nebude určeno v zákoně? Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, zda vystoupí. Byly tady některé dotazy. Ano, pan ministr nyní bude hovořit. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji mnohokrát, pane předsedo. Nebudu opakovat. Jenom připomenu důsledky. Je to na vás. Respektuji suverénní rozhodnutí horní komory samozřejmě. Jsem jenom povinen připomenout, nikoli již opakovat, že důsledky nepřijetí zákona v případě, že bude účinný nový občanský zákoník, čili soukromé právo bude rekodifikováno, to je třeba mít na mysli, tak to za prvé vytvoří terminologickou, ale to by nebylo tak nejhorší, právní nejistotu, nejistotu ve výběru daní, chaos možná, výkladový

24

chaos, a znovu připomínám, fiskální důsledek ve výpadku daní v rozsahu 4 – 7 miliard Kč. Já na tom rozpočtu teď pracuji a můžu vás ujistit, že uspokojení některých velmi naléhavých požadavků resortů, co to je, co by to znamenalo, výpadek v tomto rozsahu v situaci, kdy máme za sebou 6 let, 6 kvartálů nikoli pozitivního, ale negativního vývoje ekonomiky, mizerného vývoje inkasa, atd., atd. Ale jenom s nějakou nadějí, že bude líp a že se odpíchneme ode dna. Tak abychom uměli zvážit i toto, na co potom bude a na co nebude. Ale to jenom upozornění. Prodávající nebo kupující. Jinak je ještě třeba říct, že, to se týká i toho, o čem budeme hovořit později, mluvíme-li o jakémkoli časovém zpoždění, tak je to dáno jednak okolnostmi, o kterých se tady již mluvilo, a ty já nehodlám komentovat, a jednou celým průběhem a tempem legislativního procesu, který tato vláda samozřejmě neovlivňovala. Nabývající a kupující, to je samozřejmě velmi silné téma. Předkladatel se domnívá, že za prvé nabyvatel v mnoha případech nabytí přechodem vlastnického práva i současné právní úpravy, výkon rozhodnutí, dražby, exekuce - čili poplatnické veřejnosti jsou tyto případy nikoliv pojmem neznámým. Domníváme se, že sjednocení osoby poplatníka povede k větší přehlednosti a jasnosti právní úpravy. Zahraniční praxe: v 16 zemích EU je poplatníkem daně nabyvatel, v Německu a Rakousku se o to dělí, jsou oba převodce i nabyvatel, ale zde se předpokládá v obou zemích uskutečnění převodu před notářem. Koneckonců stanovení převodce jako poplatníka bylo v 90. letech minulého století vnímáno jako dočasné řešení, poplatné soudobé situaci. A už tehdy byla předpokládána změna směrem k tradičnímu konceptu majetkové daně, která vychází ze zásady "vlastnictví zavazuje" a tudíž daň má být uvalena na nabyvatele majetku. Tak já myslím, že to je k rozpravě, kterou jsem sledoval s velkou pozorností, vše. Děkuji vám za zájem a znovu se na vás obracím. Toto téma je velmi citlivé s ohledem, v jaké době jsme, s ohledem na rekodifikaci soukromého práva. Obracím se na vás opravdu s velmi vážnou žádostí, abyste při hlasování zohlednili všechny potřebné skutečnosti, které jsem se vám zde snažil přiblížit. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit pan zpravodaj Miroslav Škaloud. Nepřeje. Nyní tedy garanční zpravodajka, paní senátorka Veronika Vrecionová. Senátorka Veronika Vrecionová: Děkuji. Ještě jednou hezké dopoledne. Já si jenom poté, co jsem tady pečlivě sledovala celou diskusi, dovolím pouze malou připomínku a chci navázat na to, co řekl pan senátor Kubera, že celá tato daň se ukazuje, že je naprosto nespravedlivá a myslím, že by bylo dobré se někdy v budoucnu opravdu zamyslet nad tím, jestli je třeba ji vybírat. Nicméně celou touto diskusí tady rezonovala především problematika sjednocení osoby poplatníka a nabyvatele. Já tedy moc té diskusi nerozumím, a to z toho důvodu, že přece kupní cena je vždy sjednaná, je to věc dohody mezi kupujícím a prodávajícím. A již dnes je vždy tato daň zobrazena, vlastně promítnuta v kupní ceně, ta tam je už dnes. Dnes to tak je, pokud nezaplatí daň prodávající, tak prostě stejně ji nezaplatí kupující, hypotéka-nehypotéka. Takže já si opravdu myslím, že tady většina těch argumentů je zcela zástupných. Tato diskuse zazněla i na hospodářském výboru a přesto přese všecko hospodářský výbor doporučil tento návrh vzhledem k situaci přijmout. Děkuji.

25

Předseda Senátu Milan Štěch: Takže také děkuji. Nyní přistoupíme k hlasování. Aktuálně je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 34. A připomenu, že byly podány dva návrhy, a to k usnesení výborů. Výbor hospodářský přijal usnesení, kde navrhuje schválit, výbor ústavně-právní přijal usnesení, kde navrhuje zamítnout. Podle jednacího řádu budeme hlasovat nejdříve o návrhu schválit. Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 13, registrováno 69, kvorum pro přijetí 35. Pro návrh 20, proti 30. Návrh byl zamítnut. Takže projednávání tohoto bodu končím. (Námitky z pléna.) Pardon, byl zamítnut. Vzhledem k tomu, že my už nebudeme návrh vracet Poslanecké sněmovně… (Další námitky z pléna.) Pardon, promiňte, já jsem zapomněl. Návrh nebyl schválen. A nyní přistoupíme k hlasování druhému, a to je o návrhu návrh zákona zamítnout. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh zamítnout, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 14, registrováno 69, kvorum pro přijetí 35. Pro návrh 35, proti 14. Návrh byl zamítnut. Přijat, pardon, ale návrh zákona byl zamítnut, tak, promiňte. Návrh byl schválen a návrh zákona byl zamítnut. Děkuji předkladateli, děkuji i zpravodajům a my se vystřídáme. Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat dalším bodem, kterým je 5. Návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 176) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 176. Návrh uvede ministr financí Jan Fischer, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Dovolte mi, abych uvedl návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva o změně některých zákonů. Cílem tohoto návrhu zákona je s účinností od 1. ledna 2014 přizpůsobit veškeré daňové zákony včetně těch dosud neúčinných změnám v jiných právních předpisech, které je k tomuto datu nezbytně nutné reflektovat, aby nedošlo ke vzniku mezer a neprovázanosti. Nejvýznamnější okruh změn tvoří rekodifikace soukromého práva, která vyvolala potřebu terminologických, ale především věcných změn. Důležité je i přizpůsobení zákona o daních z příjmů novému zákonu o investičních společnostech a investičních fondech. Součástí návrhů jsou dále i další dopředu 26

dlouhodobě deklarované změny, jako je realizace první fáze jednoho inkasního místa, či prorůstová opatření, z nichž lze zmínit např. mimořádné odpisy, zvýšenou podporu výzkumu anebo opatření v rámci podpory exportu. Pokud by nedošlo k realizaci zmíněných změn, které přizpůsobují daňové právo změnám právního řádu v čele s rekodifikací soukromého práva, znamenalo by to především výrazný negativní dopad na inkaso veřejných rozpočtů, a to v důsledku vzniku řady mezer v daňových zákonech, které by bylo nutné překlenout výkladem vždy ve prospěch daňového subjektu, čímž by byl zároveň vytvořen prostor pro nežádoucí daňovou optimalizaci. Ačkoli takový fiskální dopad nelze přesně kvantifikovat, lze je předpokládat – ničím nestraším, natolik to spočítat umíme – v řádu desítek miliard korun. To už jsou rozpočtové turbulence, to už nejsou rozpočtové starosti. Jen v případě nereagování na novou právní úpravu spojení pozemku a stavby, lze s ohledem na nemožnost vybrat daň ze staveb, předpokládat propad inkasa obecních rozpočtů ve výši – obecních rozpočtů – až pět miliard korun. Nereflektování nové definice věci v soukromém právu se negativně projeví v inkasu daně z příjmů fyzických osob, kdy dojde ke generálnímu osvobození převodů cenných papírů, pohledávek atd. Jako další negativní důsledky lze zmínit založení nerovnosti mezi daňovými subjekty, v určitých případech zvýšení jejich daňové zátěže, vznik rozsáhlé právní nejistoty a konečně i nepřijetí prorůstových a proexportních opatření, o kterých jsem se zmínil a která s ohledem na křehké obnovení růstu mají opravdu velký význam. Pro úplnost si vás dovoluji upozornit, že součástí předkládaného návrhu jsou i dvě v médiích diskutovaná témata, a to zdanění investičních fondů a osvobození dividend od daně z příjmu. V případě, že by byl návrh zákona schválen, neznamená to, že by nemělo dojít před nabytím účinnosti ke změně těchto dílčích, leč vážných témat tak, aby bylo možno předejít negativním rozpočtovým dopadům. Ostatně současná vláda, která upozornila na nedostatky v oblasti zdanění investičních fondů, jasně deklarovala vůli takový nežádoucí stav upravit. Stejně tak je připravena řešit problematiku osvobození dividendy. Na závěr bych vás chtěl s plným vědomím toho, že úlohou Senátu není pouze automatické schvalování návrhů zákonů, které obdrží, požádat o takový přístup k danému návrhu zákona s ohledem na mimořádnost celé situace dané rozpuštěním Sněmovny, abyste všechna fakta, která jsem uváděl v souvislosti s dopady nepřijetí toho zákona, kdyby současně byl účinný nový občanský zákoník, podotýkám, tak abyste těmto faktům, obavám o zdraví veřejných financí, o růst ekonomiky této země, abyste k nim při vašem rozhodování přihlédli. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projedná ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk. č. 176/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Jaroslav Kubera. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání máte jako senátní tisk č. 176/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Bratský, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Bratský: Dobré dopoledne, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Omlouvám se vám tímto za poněkud rozsáhlou zpravodajskou zprávu, kterou jsem vám nechal doručit a kterou jsem pro vás zpracoval. Samozřejmě

27

z ní nebudu číst teď dlouhé statě, ale přece jen některé technické věci budu v této chvíli pro vás připomínat. Návrh zákona byl vládou předložen dne 24. dubna 2013 Poslanecké sněmovně, která ho schválila na své 57. schůzi 8. srpna 2013, když v hlasování č. 38 z přítomných 151 poslanců bylo 80 hlasů pro, 68 proti. Zákon byl doručen do Senátu 21. srpna 2013. Vzhledem k předpokládané účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích ke dni 1. ledna 2014, je nezbytné k tomuto datu reagovat na změny, které kodifikace soukromého práva přináší. Dalším cílem návrhu zákona především je přizpůsobit zákony zejména z oblasti daní a sociálního zabezpečení novému občanskému zákoníku a zákonům, které jsou či byly přijímány k jeho provedení, např. zákon o obchodních korporacích, a jde zejména o změny v pojmosloví. Změny pojmosloví bezprostředně související s novým občanským zákoníkem a s ostatními prováděcími předpisy a obsah návrhu zákona a jeho strukturu jsem popsal ve zpravodajské zprávě na stranách 3 až 7 a nebudu je proto v této chvíli předčítat. Legislativní souvislosti a problémy nově navrženého zákona. Vláda chtěla naplnit několik cílů, přičemž hlavním cílem má být přizpůsobení daňových zákonů novému občanskému zákoníku. V případě zákona o daních z příjmů byla zvažována varianta zpracování nového zákona jako alternativa k novelizaci stávajícího zákoníku. Především k velkému množství nutných změn a s tím související časové náročnosti přípravy byla po zohlednění názoru správce daně, tedy generálního a finančního ředitelství a odborné veřejnosti, tedy Komory daňových poradců, zvolena varianta novelizace stávajícího zákona. S ohledem na přizpůsobení daňových zákonů k novému občanskému zákoníku, jehož platnost je k 1. lednu 2014, je patrná časová tíseň, díky níž novela postrádá preciznost a obsahuje některé legislativní vady, kterých si je předkladatel vědom. Vyrovnat se se ctí, že v roce 2011 byly přijaty v rámci zákona o jednom inkasním místě rozsáhlé změny, zejména zákona o daních z příjmů a zákonů, týkajících se pojistného na veřejné pojištění, jejichž účinnost ale byla odložena o 3 roky, ač byla původně navrhována jen roční legisvakance, je prakticky možné jen při sladění účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o jednom inkasním místě. Nápravu v zákoně o dani z přidané hodnoty zkomplikovalo i opatření v podobě zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů, podle kterého se prodloužila legisvakance zrušení dvou sazeb daní z přidané hodnoty do 1. ledna 2016, přičemž zrušení dvou sazeb této daně se promítá do značného množství ustanovení. K některým ustanovením jednotlivě jsem zapracoval připomínky legislativního odboru Senátu v plné verzi ve své zpravodajské zprávě. Máte je před sebou, takže je také nebudu předčítat, a myslím, že někteří z vás, kteří je pozorně sledovali, se snažili i zpracovat některé další své připomínky. Nechal jsem si zpracovat i reakci legislativního odboru ministerstva financí na tyto připomínky naší legislativy a v případě, že v obecné rozpravě by některé vaše dotazy zazněly, tak budu připraven je případně zodpovědět, pokud samozřejmě nebude reagovat přímo pan ministr. Na závěr bych chtěl sdělit, že i přes výše naznačené formulační nedostatky a nekonzistentnost některých pojmů, doporučuji návrh zákona schválit, a to z důvodu nezbytnosti reakce na změny, které přináší nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporací ke dni 1. ledna 2014. Tolik moje zpravodajská zpráva. 28

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit senátor a zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře. Ústavně-právní výbor projednal tento senátní tisk na 22. schůzi konané dne 4. září a po úvodním slově Dr. Ladislava Minčiče, prvního náměstka ministra financí, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Kubery a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona zamítnout. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Jaroslava Kuberu a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Já jen jako zpravodaj připomenu, že ta varianta, že by se tento návrh zamítl a ministerstvo připravilo jakési vypreparované zákonné opatření, je nereálná, potvrdil to první náměstek ministra financí dnes ráno v České televizi a kromě toho – opět jsme u toho – jaká že zákonná opatření odpovídají znění Ústavy, která opravdu zákonné opatření považuje za krajní prostředek v případu krajní nouze, a to toto vůbec není, a proto já doporučuji schválit tento návrh zákona. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Mám přihlášeného pana senátora Škalouda. Chce dát tento návrh? (Připomínka senátora). Aha, já se nyní ptám na návrh nezabývat se. Takže někoho takového nemám. Mohu tedy otevřít obecnou rozpravu? Do obecné rozpravy je v této chvíli přihlášen písemně pan senátor Pavel Lebeda a písemné přihlášky mají přednost před všemi. Takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Pavel Lebeda: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Vládní návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva obsahuje změny, které s rekodifikací občanského zákoníku mají pramálo společného. Obsahuje totiž daňové úpravy, které lze bez rozpaků nazvat přílepkem. Řekl bych, že k nám do Senátu dorazil pohrobek. Pohrobek té, abych použil historické termíny, pohrobek minulé vlády, potažmo pohrobek pana ministra financí Kalouska. Pohrobek nechtěný a všeobecně odmítaný. Na poloopuštěné barikádě tuto normu chrabře hájí zejména pan náměstek pana ministra. Já si myslím, že se dnes vypořádáme s tou pachutí, která k nám v tomto směru dorazila. Sám osobně tuto normu nepodpořím. Pokud s nějakým záhadným hnutím mysli bude schválena tato norma, jsem připraven předložit pozměňovací návrh i při vědomí této skutečnosti, že pozměňovací návrh v podstatě shazuje celou normu. Uvádím nebo avizuji tento pozměňovací návrh proto, že jsem odhodlán jej předložit i kdykoliv jindy, pokud dorazí do Senátu inovovaná norma se svým zdravým jádrem, které nepochybně obsahuje. V pozměňovacím návrhu chci napravit nezanedbatelný nedostatek. Ten spočívá v odstranění výjimky zdanění. Jsem zaskočen tím, že pan Miroslav Kalousek, který opovrhoval výjimkami zdanění, se vší svojí vehemencí proti nim chrabře bojoval, to ve svém textu akceptuje. Přijetím zákona o majetkovém narovnání státu s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi došlo současně k odluce církví od státu. Přestaly býti státními institucemi. Z logiky věci

29

jasně vyplývá, že pro ně přestává platit osvobození od daní. Jak jen to mohlo uniknout bdělému oku Kalouskově? Že by úmysl? Je přirozené, že některé právní subjekty mohou pokračující daňové zvýhodnění církví vnímat jako jejich nezákonnou podporu, což je v přímém rozporu s Ústavou a mezinárodními smlouvami, kterými je náš stát zavázán. V návaznosti můj pozměňovací návrh požaduje, aby církve platily daně z nemovitostí. Ty by posílily rozpočty obcí a měst a sloužily tak jejich rozvoji. Věřící by pak oprávněně očekávali, že k jejich kostelíčku povede osvětlená asfaltová cesta, která bude v zimě udržovaná. Dále. Jakýkoliv subjekt, který bezúplatně obdrží nemovitost, dar, je ze zákona povinen z něj platit darovací daň. Výjimku tvoří převody mezi přímými příbuznými. Pokud výjimku u církví připustíme, nabízí se absurdní, leč právně legitimní otázka, v jakém že to přímém příbuzenském vztahu jsou církve a náboženské společnosti se státem. Znovu opakuji, osobně podpořím návrh na zamítnutí zákona ve smyslu usnesení ústavně-právního výboru. Pokud dojde na podrobnou rozpravu, pozměňovací návrh, který jste obdrželi na svoje lavice, předložím. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkují také a nyní s přednostním právem vystoupí předseda Senátu pan Milan Štěch. A hned poté pan předseda klubu, pan senátor Dryml. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já také patřím k senátorům, kteří jsou pevně rozhodnuti tento návrh zákona zamítnout a to z několika důvodů. Myslím si, že předkladatelé, to znamená vláda, samozřejmě vláda předchozí a především pan ministr financí Kalousek zneužili toho, že je potřeba přijmout některé normy doprovodné, které zajistí, aby účinnost nového občanského zákoníku nebyla tak vážným problémem, jako se v současné době jeví. To ale neznamená, že problémy s novým občanským zákoníkem nebudou. Chtěl bych z tohoto místa říci, že samozřejmě velmi výrazně půjdou za vládou předchozí, to znamená Petra Nečase, ale problémy s tím budou mít občané, uživatelé a vláda budoucí. Bohužel. Myslím si, že pan Kalousek to mistrně zneužil a že všem budoucím vládám připravil past, která je v podobě možných velkých výpadků ve výběru daní, a to především v možnosti, že by některé podnikatelské subjekty přes investiční fondy mohly dosahovat větších zisků a to znamená menšího zdanění. Samozřejmě daň z dividend je také velkým problémem, ale tam je celá řada věcí, které podle mého do této novelizace občanskoprávního kodexu, a s tím souvisejících věcí, vůbec nepatří, a myslím si, že to jde nad rozsah této potřebné změny. Z toho důvodu patřím k těm, kteří návrh zákona samozřejmě velmi výrazně zamítnou. Ale já vystupuji hlavně kvůli něčemu jinému. Já jsem si myslel, že o tom, jaké se budou činit kroky v exekutivě, rozhoduje vláda, i když vláda v demisi, a že rozhoduje vláda v demisi. Ale včera jsem byl informován a z toho sleduji, že to tak není, ale že to je nějaký náměstek Minčič z ministerstva financí. Protože to, co předváděl pan náměstek Minčič na jednání výborů, a zejména výboru hospodářského, kde podle mých informací přímo zastrašoval zákonodárce, senátory tím, co se bude dít, jaká kalvárie se dostaví, jak straší veřejnost přes sdělovací prostředky, jak on je ten jediný povolaný vykládat, kdy se může a nemůže použít zákonné opatření, prostě to nemá obdoby! To nemá obdoby a já se obracím na pana ministra, aby tuto nehoráznost řešil! Nepamatuji si, že by se toto v Senátu dělo. Já chápu, že pan náměstek hájí návrh zákona. Ať ho hájí profesionálně, ať oponuje další, ale neměl by zastrašovat, neměl by říkat, co je

30

možné a není možné vzhledem k legislativě týkající se Ústavy. Myslím si, že povolanější je v tomto případě zákonodárce než pan náměstek a mě to velmi zaráží, protože on na tom výboru nemůže vystupovat – podle mého přesvědčení – jenom jako náměstek jednoho ministerstva, on vystupuje jako předkladatel, on vlastně vystupuje za vládu, protože navrhovatelem je vláda. A z tohoto důvodu jsem velmi pohoršen. Kdyby se takovéto praktiky zanášely do legislativního procesu a zejména směrem k zákonodárným orgánům, tak bychom šli úplně špatným směrem a je to další třešnička na dortu, jak se tento proces u nás v nedávné minulosti posledních let zvrhl. Takže můj účel vystoupení je především upozornit na nevhodné chování pana náměstka Minčiče a se žádostí na pana ministra, aby si celou věc nechal přezkoumat. Myslím si, že by mohly být dostupné i záznamy z jednání a takováto praxe – bych si moc přál, aspoň je to můj názor – aby se tady neopakovala. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane předsedo. A nyní s přednostním právem pan senátor Vladimír Dryml, předseda senátorského klubu, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Tady se něco mluvilo o pastech, mezi státními úředníky se mluví o nášlapných minách, a já si dokonce dovoluji tady říci, že se zde jedná o další tunel ne nepodobný solárnímu tunelu. K bodu 282 paragrafu 21 odst. 2: Investiční fondy mají podléhat dani z příjmů ve výši 5 %. Ale pro všechny ostatní právnické osoby to činí 19 %. Rozdíl je 14 procentních bodů. A to ve spojení s nulovou sazbou daně z výnosů z podílů na zisku z těchto fondů nebo dividend znamená, že bezmála tři čtvrtiny těchto zisků vygenerovaných prostřednictvím těchto investičních fondů bude nezatíženo daní. A dále, protože jsme přijali právní úpravu zákona, je vidět, že to je dobře propracováno, úpravu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, je to zákon č. 240/2013 Sb., tento zákon uvolnil podmínky pro vznik takovýchto nových fondů i pro přeměnu z jiných právnických osob, např. s.r.o. na investiční fondy, tak se můžeme dočkat toho, že budeme možná země s největším počtem těchto fondů, možná i na světě. Lze zcela jednoznačně, protože český způsob je výrazně znám i v cizině, jasné, že dojde k obcházení některých těchto daňových zákonů a dojde k účelovému zakládání těchto fondů kvalifikovaných investorů, které nebudou klasickým subjektem kolektivního investování a v podobě uzavřeného fondu by spíše sloužily k provozování aktivit, které jsou na stejné úrovni, jako je normální podnikání. Tím se dostaneme, i přes to všechno deklarování, do pozice daňového ráje, daňového ráje rozhodně určitě v České republice, ale také se dostaneme možná do rozporu s dalšími mezinárodními smlouvami, i s právem EU. Já osobně jsem pro zamítnutí tohoto zákona. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. A dále vystoupí pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, rád bych se zmínil o dvou nejvíce mediálně zmiňovaných aspektech tohoto zákona. Ten první je zdanění investičních fondů a ten druhý je osvobození dividend od daně z příjmů.

31

Pokud jde o dividendy, tento návrh pouze předsouvá již platnou právní úpravu, kterou zavádí osvobození dividend a podíl na zisku vyplácený ze zisků vytvořený v těchto společnostech, od roku 2015 od daně z příjmů. A ta má nabýt účinnosti od 1. ledna 2015, již podle stávající legislativy. Toto osvobození se tedy předsouvá pouze o rok, takže není to žádný tunel na 10 milionů voličů pana prezidenta Zemana, jak se vyjádřil, ale je to standardní zákon, který jsme si již zde schválili, dokonce v Senátu v zimě roku 2011. A to bylo v zákoně č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa. Byl tedy schválen, jenom ho předsouváme. A byl předsouván proto, že to bylo v rámci prorůstových opatření, po kterých každý volá. Je samozřejmě na vás, jestli je to prorůstové opatření v roce dalším nebo až v následujícím. Důvodů, proč je tato právní úprava součástí tohoto zákona, je několik. Je samozřejmě zapotřebí se vyrovnat se změnami, které přináší rekodifikace občanského zákoníku do soukromého práva. A ten počítá i s novým zákonem o investičních společnostech a investičních fondech. Ale v tomto směru návrh respektuje již platnou úpravu, o které jsem již hovořil, která byla přijata jako prorůstové opatření, s cílem odstranit negativní dvojí zdanění a nerovnost mezi fyzickými a právnickými osobami. Zatímco většina právnických osob má osvobozeny o daně dividendy již nyní, platí příslušná evropská dividendová směrnice, která uvádí, že ten, kdo má více než 10 % v držení delším než půl roku, je osvobozen od daně z dividendy, tak pro drtivou většinu neprávnických osob zdanění nadále platí. A fyzické osoby, zejména malí investoři, jsou daněni jak na úrovni právnické osoby, do které investovali peníze, tak je jim daněna dividenda čili podíl na zisku. A dopady tohoto opatření samozřejmě nějaké jsou pro rozpočet státu, ale rozpočet a ministerstvo s nimi nějakým způsobem počítají do budoucna. Tolik pokud jde o dividendy. Pokud jde o zdanění investičních fondů, které spadlo na 5 %, mám pocit, že současně ministerstvo financí by rádo toto změnilo na 19 %, jak bylo původně. Je to samozřejmě z důvodu daňového znevýhodnění ostatních právnických osob. Ale toto je investiční fond. A odhaduji, že vláda zřejmě přistoupila k této změně, protože chtěla učinit daňový ráj z České republiky a nějakým způsobem podpořit investice. Je zde sice jakési sdělení nebo doporučení EU, které je proti tomuto takovému zdanění, ale není to právo EU, je to jenom jakýsi kodex přijatý Radou EU, je to tedy kodex proti škodlivé daňové soutěži. Nepřikláním se ani příliš k tomuto bodu, časem by mohl být změněn, ale jenom si dovolím říci, proč se vláda k tomu zřejmě uchýlila. Bylo to proto, že chtěla nějakým způsobem zajistit prorůstové opatření a zvýšení investic. Pokud bychom investovali ze zdrojů státu, tak to nejsou pravé investice. Pro dlouhodobý rozvoj je zapotřebí mít investice soukromých subjektů. Má to konec konců ve svém volebním programu i Česká strana sociálně demokratická, která hned na první řádce hovoří, že "nastartujeme hospodářský růst podporou soukromých investic". Podobně prezident Zeman hovoří o tom, že se proinvestujeme k prosperitě. A pokud chceme vzít soukromé investice nebo podpořit je, tak těžko to můžeme dělat nějakým zákonem. Tady je zapotřebí nějak napomoci. Pokud jim chcete napomoci, tak jim napomožme nějakým daňovým zvýhodněním. Znovu pokud jde o zdanění dividend, myslím si, že je to naprosto správné a bezproblémové, je to jenom posun o rok zpátky do roku 2014. A pokud jde 32

o zdanění investičních fondů, tady asi shoda nepanuje ani na ministerstvu financí, ani v tomto sále, ale já doporučuji tento zákon schválit s tím, že by v dalším roce byla nějakým opatřením tato věc změněna. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A opět s přednostním právem pan senátor Vladimír Dryml, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já jenom s faktickou poznámkou. Investice a investování je také trošku něco jiného, protože investovat můžete nejen do investic v tom smyslu, jak si to představuje pan prezident i sociální demokracie, ale investovat můžete i do pronájmu, do nákupů různých komodit atd. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. A dále v pořadí je pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já bych začal ohrazením vůči oběma zpravodajům výborů, protože pokud je mi známo, hospodářský výbor nepřijal žádné usnesení, přesto tady ve své zpravodajské zprávě jeho zpravodaj pan kolega Bratský doporučil schválit návrh zákona. V případě ústavně-právního výboru ten dokonce přijal usnesení, kterým navrhuje zamítnout návrh zákona, a zpravodaj ústavně-právního výboru pan kolega Kubera navrhl rovněž v rozporu s usnesením výboru schválit návrh zákona. Na to jistě oba dva mají právo, ale mají tak udělat v jiném vystoupení, než ve vystoupení zpravodaje příslušného výboru. Prosil bych tedy příště korektnější postup v tomto směru. A nyní k samotnému návrhu zákona. Už tady zaznělo, že tento zákon je vydáván za doprovodný zákon k občanskému zákoníku. Ano, nepochybně, bez příslušné úpravy daňových zákonů těžko může nabýt účinnosti nový občanský zákoník, aniž by vznikly obrovské škody ve výběru daní, a tedy ohrožení fiskální stability našeho státu. Ale na druhou stranu tento zákon byl doopravdy zneužit bývalou vládou a ministrem Kalouskem k tomu, že tam byla připojena ustanovení, která s občanským zákoníkem nemají nic společné, já bych to dokonce nazval nehorázností, a to zejména právě už u zmiňovaného zdanění investičních fondů a zrušení daně z dividend. U dividend se odhaduje, že by to mohl být výpadek zhruba 8 mld. Kč, v případě investičních fondů v prvním roce 4 mld. Kč a v dalších letech zřejmě násobně, ale násobně více, protože je to jenom otázka času, než se podnikatelské subjekty nové legislativě přizpůsobí a vlastně už tady nebudeme mít žádné jiné podnikatele, než investiční fondy. To znamená, že takovýto tunel na veřejné finance, který vláda a pan ministr Kalousek propašovali do návrhu zákona, ať nám nikdo nevydává za doprovodnou legislativu k občanskému zákoníku. Proto i já považuji za jediné smysluplné řešení návrh zákona zamítnout a opět vládu postavit před rozhodnutí, jak bude řešit sladění daňových předpisů s občanským zákoníkem. Opět má dvě možnosti – buď předložit zákonné opatření, kde budou ale doopravdy jenom ty věci, které souvisejí s občanským zákoníkem a ne zcela zásadní změna celého daňového systému, nebo samozřejmě, zase teoretická možnost, odložit účinnost celé občanskoprávní kodifikace a všech doprovodných zákonů.

33

A ještě bych se vyjádřil jednak k tomu, co se odehrávalo na výborech a s tím související neodkladnosti případného zákonného opatření. To, co předváděl pan náměstek Minčič, já také považuji za naprostou nehoráznost, protože aby nám na výboru vykládal na jedné straně o rozvratu veřejných financí v případě, že návrh zákona neschválíme, o obrovských národohospodářských škodách a v druhé větě nám vykládal o tom, že v případě, že by tento zákon nebyl schválen, tady nejsou dány podmínky neodkladnosti pro předložení návrhu zákonného opatření. Co jiného by to už proboha měla být ta neodkladnost, než hrozící rozvrat veřejných financí. V případě, že toto zamítneme, tak je tady samozřejmě naprosto jednoznačně splněna neodkladnost ve vztahu k této právní úpravě. No, ono to nebylo všechno. Pan Minčič nám ovšem v další větě sdělil, nebo vlastně nabídl, že když to teď schválíme, že vláda předloží návrh zákonného opatření, kterým problematické body z právní úpravy odstraní. No, zajímalo by mě, jak by v tomto případě chtěl pan náměstek Minčič, potažmo vláda, která by to musela předložit, zdůvodnil tu neodkladnost, protože debata o daňových sazbách nepochybně neodkladnost nesplňuje, na rozdíl od rozvratu veřejných financí. Vystoupení pana Minčiče bylo tedy jednak drzé, jednak naprosto účelové. A i já považuji za naprosto nepřijatelné, aby tímto způsobem náměstek, který předkládá návrh zákona, na výborech vystupoval. Slyšel jsem, že jeho vystoupení na hospodářském výboru bylo ještě podstatně horší, než na našem ústavně-právním výboru, až po přirovnání, že to, co tady tvrdíme, je jako kdyby otcovrah a matkovrah se potom u soudu domáhal vlídnějšího zacházení, protože je sirotek. Takováto přirovnání už jsou doopravdy naprosto sprostá. A myslím si, že pan Minčič také panu ministrovi příliš nepomohl, protože jeho vystoupení vyvolalo pravý opak – naprostou nechuť vůbec se bavit o možnosti schválit tento návrh zákona. Nemyslím si, že by ta změna byla výraznější, kdyby vystoupení pana náměstka Minčiče bylo kultivovanější. Ale z těch důvodů, které jsem tady uvedl, připojuji se k tomu, co tady už také zaznělo v usnesení ústavně-právního výboru a k návrhu zákon zamítnout, a doopravdy je na vládě, jak se s touto situací vypořádá. Nejsme tady od toho, aby nám někdo vykládal, že musíme schválit každou pitomost, jenom proto, že je shodou okolností rozpuštěna Poslanecká sněmovna a že vlastně my bychom měli být odpovědní za to, co Senát rozhodně nezpůsobil. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dále je v pořadí paní senátorka Marta Bayerová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, pane ministře. Když jsem si pročítala stanovisko našich legislativců k tomuto návrhu zákona, připadala jsem si jak ve zlém snu. Snad ještě nikdy jsem se nedočetla, že v návrhu zákona se – cituji – "bez jakékoliv logiky "plynule" přechází z jednoho znění zákona do druhého, přičemž je na adresátovi, aby si pracně zjišťoval, do kterého znění zákona se úprava hodí". Konec citace. Navíc se pak ještě pod čarou zdůrazňuje, že ani legislativec s mnohaletou praxí nedokáže odhalit, v jakém znění zákona se vlastně pohybuje. Kritici stávající rekodifikace soukromého práva obecně uvádějí, že jen vyvolává značné zmatky. Prý nové úpravě nerozumějí nejen občané, ale často ani soudci či advokáti. Zřejmě však ani legislativci a zákonodárci – při vší úctě k vám všem, kteří tomu rozumíte.

34

Tady bych mohla své vystoupení ukončit s přesvědčením, že jsem dostatečně zdůvodnila, proč v hlasování podpořím zamítnutí tohoto návrhu zákona. Neodpustím si však ještě jednu poznámku. Týká se institutu tzv svěřeneckého fondu. Je to již zhruba půl roku nebo trošku víc, co jsem četla zajímavý článek přední české advokátky Vladimíry Glatzové, která je členkou představenstva České advokátní komory a zástupkyní České republiky, v Evropském fóru mezinárodního sdružení advokátů. V onom článku reagovala na návrh zrušit listinné akcie na majitele. Uznala, že to může mít v rámci boje s korupcí svůj význam, ale současně uvedla i následující: Opět cituji: "Od 1.1.2014 má začít platit i nový občanský zákoník. Jako na zavolanou zavádí tzv svěřenecký fond. Kouzlo, o kterém se našim korupčníkům dosud snívalo. Anonymní majetek v čisté podobě. Člověk, který jej bude spravovat (svěřenecký správce), bude sice v katastru nemovitostí, v bance, či v seznamu akcionářů zaspán jmenovitě. Každému je jasné, že majetek spravuje pro jiného. A pro koho? V podstatě pro nikoho – pro fond samotný. Užívat majetek, inkasovat příjmy bude tzv "obmyšlený". Kdo jím je, se nedozvíme. Vzpomeňme si na hledání vlastníka toskánské vily, ve které se svého času slunili všichni naši – pozor, cituji, to nejsou moje slova – "pořádní chlapi s gulema". Skončili jsme leda u brány lichtenštejnského anštaltu, což je obdoba takovéhoto fondu. Skutečného vlastníka vily nikdy nenajdeme. A náš nový občanský zákoník nabízí podobný nástroj jako je anštalt, přímo na domácí půdě…“ Konec citace paní doktorky. K tomu pak advokátka Glatzová poznamenala, že je to stejné, jako by vláda před anonymním vlastnictvím pečlivě utěsňovala každou skulinku oken, ale současně mu okna dokořán otevřela. A aby toho nebylo málo, jistě jste si všimli, že v projednávaném návrhu zákona je takovýto anonymní majetek zdaňován pěti procenty. Pan bývalý ministr spravedlnosti tady nedávno – teď nevím, kdy – zdůvodňoval potřebu rekodifikace soukromého práva tím, že stávající úprava je převážně komunistická. Já si k tomu dnes dovolím poznamenat, že onu převážně komunistickou právní úpravu nahradila bývalá vládní koalice právní úpravou do značné míry mafiánskou. Nejen tím, co zavádí ale i tím, jak to zavádí. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A zatím poslední přihlášený do diskuse je pan senátor Petr Bratrský. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Bratský: Děkuji za udělení slova. Já v obecné rozpravě jako první se vám všem omlouvám za to, že skutečně, jak jsem měl svoji přílohu připravenou pro výbor, tak jsem zahrnul i závěrečnou část, kdy jsem přečetl doporučení své osobní, i když jsem ho tam uvedl. Jenom pro pořádek, vám se omlouvám, skutečně jsem to měl říci až v této chvíli. A pro jistotu, aby nedošlo k nějakým diskrepancím, to raději načtu v obecné rozpravě: I přes výše naznačené formulační nedostatky a nekonzistentnost některých pojmů doporučuji Senátu návrh zákona schválit, a to z důvodu nezbytnosti reakce na změny, které přináší nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporací ke dni 1. ledna 2014.

35

Jinak zákonné opatření podle § 120 až § 126 jednacího řádu Senátu se má použít výjimečně a při mimořádných situacích. Říkal to zde už i pan kolega Dienstbier. Jsme si toho nepochybně vědomi. Sledovaný cíl ze strany části Senátu tedy zaznívá, že je zapotřebí korekce návrhu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (viz senátní tisk 176), který byl schválen Poslaneckou sněmovnou a předložen do Senátu. Různé názory však v této chvíli panují na to, jak má být tato korekce široká, zda se má týkat toliko zdanění investičních fondů, nebo též problémy osvobození od dividend. A panují v této chvíli i dva rozdílné názory na to, jakým způsobem měla být výše zmíněná korekce realizována. Oba dva předpokládají využití institutu zákonného opatření Senátu, u něhož musí být mj. splněn Ústavou předepsaný test neodkladnosti. První varianta předpokládá, že by Senát nechal návrh zákona projít schválením či vyjádřením vůle se jím nezabývat. Následně by bylo vládou navrženo krátké, čili 5 či 15 novelizačních bodů navazujícího zákona o daních z příjmů podle toho, zda se bude řešit i problematika zdanění dividend, a zákonné opatření Senátu, které by novelizovalo zákon o daních z příjmů ve znění schváleného zákona. K tomu se hlásí vláda. Čili vláda garantovala, že toto kratší řešení po schválení zákona, by byla schopna připravit včas jako zákonné opatření, které by Senát schválil a prezident republiky podepsal ještě před novými volbami. Varianta č. 2, kterou načetl ústavně-právní výbor a pan kolega Dienstbier o něm hovořil, nakonec i pan předseda Senátu a další, předpokládá zamítnutí, případně vrácení s pozměňovacími návrhy, což s ohledem na rozpuštění Poslanecké sněmovny vyjde nastejno, návrhu zákona ze strany Senátu s tím, že vláda předloží znovu celý daňový balík zákonů – upozorňuji, že je to přes 2000 novelizačních bodů novelizujících přes 40 zákonů, s upravenými pasážemi týkajícími se fondů a dividend, a to formou zákonného opatření Senátu. Toto teprve zřejmě navrhne nebo navrhuje klub ČSSD v Senátu. Já osobně k tomuto říkám za sebe, že se domnívám, že tato varianta je pro vládu velice složitá a bude mít hodně co dělat, aby takovéto zákonné opatření stihla. Vše je nutné vnímat i v kontextu toho, že zákonné opatření by Senátu předkládala vláda v demisi a schvaloval ho Senát, ještě před volbami. Obě instituce tak za celý rozsáhlý text ponesou věcnou zodpovědnost. Tolik k variantě č. 2, a upozorňuji na to. Lze tedy shrnout, že zatímco varianta č. 1 se soustředí pouze na řešení problému investiční fondy, popř. osvobození od zdanění dividend, tak varianta č. 2 vyvolává daleko závažnější problém spočívající v riziku následného zborcení všech daňových opatření. A teď tímto kruciálním problémem, o kterém vlastně hovoříme, který se stal hlavní překážkou ke schválení celé novely, je fakt, že investiční fondy mají dle této novely podléhat dani z příjmů ve výši 5 %, zatímco obecná sazba daně pro právnické osoby činí 19 %, a rozdíl 14 procentních bodů ve spojení s nulovou sazbou daně z výnosu z podílu na zisku z těchto fondů, neboli daní z dividend, chcete-li, znamená, že bezmála 75 % zisků generovaných prostřednictvím investičních fondů zůstává zcela nezatíženo korporátní daní. To je to, čím asi vláda chtěla dát jisté pobídky některým finančním korporacím, hlavně z Evropy, které by přišly k nám, neboli vláda na rozdíl od toho, že jeden recept říká, zdaníme naše dividendy, českých společností a českých akcionářů, tak tato varianta vlády by předpokládala, že by do České

36

republiky přišly finance, které zde nejsou, z nich by si Česká republika odebrala a zdanila 5 % a přišly by do rozpočtu peníze, které zde zatím nejsou a neexistují. Již zaznělo myslím od kolegy Škalouda, že směrnice Rady č. 90/435/EHS z roku 2004, dnes platná je tedy směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států. Čili tato dividendová směrnice, která platí už od roku 2004, říká, že dlouhodobý kvalifikovaný vlastník s více než 10 % akcií po dobu více než 12 měsíců, nebo i po dobu kratší, pokud dá čestné prohlášení, že je neprodá do doby 12 měsíců, má dividendu osvobozenu od daně. Čili od roku 2004 už všichni velcí vlastníci mají stejně osvobozenou dividendu. To znamená, že všechny mezinárodní banky, které u nás mají své dceřiné společnosti, Škoda auto, jak zaznělo na hospodářském výboru, a další, všichni už dávno daně z dividend neplatí. Čili to, o co se bojuje, o co chceme prostřednictvím mimořádných opatření, která Senát přijme, vystavit riziko, že nebudeme moci v plné výši moci vybírat daně v příštím roce, protože vůbec není jistota, že nová Poslanecká sněmovna toto opatření schválí, jsou čeští drobní akcionáři! Jsme před volbami, nemůžeme vědět, jak voliči rozdají karty, vůbec to není jisté. A za druhé, jednací řád Poslanecké sněmovny pro první schůzi nehovoří o tom, že by tam měl být zařazen jakýkoliv další bod, takže Poslanecká sněmovna by se musela rychle sejít na nové schůzi, kam by zařadila jenom tento bod zákonného opatření ze Senátu a rychle ho schválit, aby stačil, když ho podepíše pan prezident, platit do konce roku, než začne platit nový občanský zákoník. Čili dopad těchto zákonných opatření se projeví až v roce 2015, jedná se zhruba o 8 mld., případně o 4 mld. Kč, s čímž počítají rozpočtové výhledy ministerstva financí. My tím zatížíme české akcionáře, kteří zde jsou, jsou to ti drobní, budou platit daň z dividend a budou tím zatíženi ti, kteří dostávají svých třeba 400 Kč až 3000 Kč ročně z dividend. O to asi vám většině jde, aby touto daní zatíženi byli, aby jejich daně přišly do státního rozpočtu. Dohromady to má být asi 8 mld. Kč v roce 2015, protože o rok 2014 se nejedná. Já osobně jako zpravodaj tohoto tisku tedy vidím značná rizika a myslím si, že finance, které tím stát získá, nám za to nestojí, navíc jsou to finance od českých akcionářů. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Nyní opět s přednostním právem pan senátor Vladimír Dryml, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Za prvé se tady bavíme o investičních fondech, ne o dividendách. A tady hrozí to, že veškerá s.r.o., akciovky atd. se převedou na investiční fondy, a ještě lepší, jak nám tady řekla, vašim prostřednictvím, paní předsedající, paní kolegyně Bayerová, na nějaké svěřenecké sirotčí fondy, to bude úplně super, protože to už bude úplně neprůhledné. To je jedna věc. A za druhé, kdo nás tady straší tím, že se tady zboří celý daňový systém. Vždyť existují ty zákony, ty jsou platné. A když tady nepřijmeme tento návrh zákona, tak se přece nic nestane, platí zákony, co jsou. Tak co nás tady strašíte tím, že se zboří celý daňový systém? Proč by se měl zbořit? Vysvětlete mi to. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Nyní vystoupí paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

37

Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, kolegyně a kolegové, hlásím se k tomu, co zde uvedl kolega Dienstbier, ke všemu, co řekl, snad jen s výjimkou těch dividend, kde sama mám jisté pochybnosti. Na ÚPV jsem poukazovala na jedno rozhodnutí německého ústavního soudu, které ve vztahu k dividendám vycházelo z toho, že vlastně ten výběr daní ve vztahu k nim je nekontrolovatelný, ve vztahu ke všem subjektům, což je nespravedlivé v očích německého ústavního soudu, a když stát není schopen spravedlivě postupovat ve vztahu ke všem subjektům, tak potom tedy, nechť takové prostředky nevybírá a nezavádí. Ale jinak pokud jde o 5 % u fondů, to je nehorázné a samozřejmě s tím souhlasit zase absolutně nelze, protože to je obrovská nerovnost v daňovém zatížení a nerovnost, resp. požadavek jisté alespoň rovnosti mezi subjekty, zatíženými daněmi, je relevantní i pro ústavně-právní posouzení jedné každé daňové zátěže. Dobře. Ale tady se stále mluvilo o tom, co do toho zákona bylo přidáno navíc, a co nesouvisí s tím samotným, s tou rekodifikací. Já bych teď ráda obrátila vaši pozornost alespoň k části toho, co souvisí skutečně s novým občanským zákoníkem, a mám za to, že i v této části, která navazuje na nový občanský zákoník, tento zákon zdaleka není jednoznačný. Na to mi nikdo zatím nedokázal odpovědět, jak opravdu to je, resp. tak jak já ho čtu, tak ho čtu způsobem, který je nepříznivý k té legislativě, která na občanský zákoník dále navazuje, a konkrétně je to zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Já bych teď chtěla požádat pana ministra, aby mně naprosto zodpovědně zodpověděl otázku, zda ony daňové úlevy pro jednoho každého občana v podobě darů, věnovaných dnes tedy neziskovým organizacím, které si můžeme všichni odepisovat od daní, budou pro příště platit pouze, budou-li darovány takové prostředky kýmkoli, jenom organizaci, která bude mít status veřejné prospěšnosti, anebo zda to půjde postaru a pojedeme dál, jak tvrdí právě ty neziskové organizace, které vykonávají značný lobbing kolem toho zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Já jim nechci škodit samozřejmě. Nechci škodit, občanský sektor je velmi důležitý, občanská společnost je velmi důležitá věc. Ale má-li se skutečně rozvíjet, tak musí být jasná pravidla pro financování ze strany právě členů společnosti, a ti ji podle mého názoru budou financovat jenom tehdy, když budou mít zajištěno, že si své dary mohou odepisovat od daní. Takže je to vázáno na ten status, ten odpis od daní, nebo není? To je moje jednoznačná otázka. Dál chci říct, že po mém soudu ten zákon v některých bodech skutečně není konzistentní s úpravou, která je obsažena právě v zákonu o statusu veřejné prospěšnosti, konkrétně je to § 17a) odst. 3., kde tedy se říká, veřejně prospěšným poplatníkem není nikdy – to je velmi kategorické, a teď se tam říká, poplatník, založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů. Pak ještě v písm. d) organizace zaměstnavatelů, profesní komora nebo zájmové sdružení právnických osob, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně. No a v tom zákonu, který teprve přijde, tedy ten status veřejné prospěšnosti, tam se v § 5 písm. z) b) říká, že vlastně mezi demonstrativní výčet veřejně prospěšných účelů, že tam do toho spadají i činnost odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Takže drobnost, je to marginálie, ale signalizuje to, jak jsou ty zákony tedy vzájemně provázané. Ale říkám, moje zásadní otázka je ta, kterou jsem předestřela, a na tu bych prosila velmi jednoznačnou odpověď. Děkuji. 38

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní senátorko, a zatím poslední do rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych chtěl ještě zareagovat na debatu, týkající se dividend. Tady jsme upozorňováni na to, že zrušení daně z dividendy už je schváleno s účinností od roku 2015, takže vlastně tady nejde vůbec o nic jiného, než že se to o rok uspíší. Já bych chtěl upozornit na jednu souvislost. Zrušení daně z dividend je obsaženo v zákoně o tzv. JIM, o jednotném inkasním místě, který jsme zde změnili pozměňovacími návrhy, a to v tom smyslu, že jsme jednak odložili účinnost právě na rok 2015, a zároveň jsme řešili zdanění hazardu. A proto tento zákon nakonec byl schválen i v Poslanecké sněmovně, protože tady vznikl kompromis v této věci, a motivace k odložení na rok 2015 z naší strany byla naprosto jasná. My jsme chtěli dát prostor nové vládě po volbách, aby na to mohla ještě reagovat případnou změnou a aby mohla daňový systém nastavit podle svých představ podle volebního programu, s kterým vláda bude zvolena. Pan ministr Kalousek se rozhodl, že postaví novou vládu před hotovou věc a že posune účinnost ve vztahu k tomuto jednomu opatření už na 1. leden 2014. Takže já myslím, že nikdo nemůže být překvapen, že takovéto řešení odmítáme. Protože my jsme ten zákon tehdy přijímali s tím, že pokud vyhraje sociální demokracie volby, tak samozřejmě tuto právní úpravu zruší. V té podobě, jak byla předložena tehdy ministrem financí Kalouskem. To chci říct zcela na rovinu, aby tady kolem toho nebyly jakékoli pochybnosti, takže prosím vás, neargumentujte nám tím, že to je jenom uspíšení zrušení daně z dividend o jeden rok. My s tím nesouhlasíme k 1. lednu 2014, stejně tak jako k 1. lednu 2015. O výpadku ve výši 8 miliard ročně, což jistě v současné fiskální situaci není malý výpadek, už jsem zde mluvil. A proč tímto způsobem zatěžovat budoucí vládu, ať už to bude jakákoli vláda? Druhá věc, ke které bych se ještě rád vyjádřil, to je naléhavost, o které se tady mluví, a o schopnosti ministerstva financí předložit návrh zákonného opatření, které by vypustilo tyto věci a reagovalo na potřebu, sladit právní úpravu s novým občanským zákoníkem. Pokud je tak strašně jednoduché pro ministerstvo financí přijmout, jak tvrdil kolega Bratský, zákonné opatření, které vypustí ty problematické body, pak nevím, o co těžší je předložit stávající návrh jako návrh zákonného opatření, v kterém stejně jednoduše ty problematické body budou vypuštěny. V tom z hlediska náročnosti přípravy není vůbec žádný rozdíl. Takže opět tady nepoužívejme falešné argumenty a chtěl bych říct, kdyby pan náměstek Minčič posledních 14 dnů svoji energii místo toho vydírání, které tady předváděl, věnoval přípravě toho zákonného opatření, tak možná už ho mělo ministerstvo financí napsané. Protože čas zbytečně běžel, myslím si, že přinejmenším na výborech jsme dali dostatečně najevo, jaký je náš postoj k návrhu tohoto zákona, a pokud ministerstvo financí postupovalo tak diletantsky, že se na tuto variantu nezačalo připravovat, tak to opět není chyba Senátu, ale chyba ministerstva financí. To jenom pro korektnost, abychom věděli, o čem se tady bavíme. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, senátore, a ještě opětovné vystoupení pana senátora Drymla. Prosím.

39

pane

Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři, abychom se neupnuli jenom na dividendy nebo investiční fondy, tak já bych vám chtěl ocitovat, že se pro účely daní z příjmů považuje také část lidského těla a ovladatelná přírodní síla. Já bych se chtěl pana ministra zeptat, kdo a jakým způsobem určí, která přírodní síla je ovladatelná, jestli to bude vyhláškou, a která část lidského těla se bude obchodovat, nebo jestli všechny, anebo jestli ještě i exkrementy, části lidského těla, se budou obchodovat. A především danit, danit, pane ministře. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Tak to byl poslední přihlášený v této rozpravě. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit k tomuto tématu. Nikoho takového nevidím, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Slovo, předpokládám, že bude chtít využít pan navrhovatel pan ministr. Prosím, máte slovo. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji mnohokrát za příležitost zareagovat. Paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, budu stručný. K panu náměstkovi Minčičovi já můžu konstatovat jedině, děkuji za upozornění, já se důkladně seznámím s jeho vystoupením na příslušných výborech, já jsem informován jen o výstupech těch orgánů, a samozřejmě poté tu věc budu případně s ohledem na to, s čím se seznámím, budu řešit nepochybně. Dobře. Já samozřejmě respektuji, že to jeho vystoupení tam mohlo být takové, jaké zde indikujete. Na druhé straně kvalifikovat vládní návrh zákona, který sem přišel z Poslanecké sněmovny a byl jí řádně projednán, jako pitomost, dámy a pánové, já to nebudu komentovat, ale já jenom krčím rameny a říkám, nevím. Já nevím, co k tomu říct. Rovněž tak si nemyslím, že ministerstvo financí, ať je jakékoliv, a já teď poznávám, jaké je, a je to opravdu nejednoduchá struktura, řečeno diplomaticky, tím navršením problémů, tak jak tam byly, ale že by to zase bylo stádo diletantů, to si také nemyslím. Teď už trochu věcně. Fondy, dividendy, a jsem velice rád, že paní senátorka k tomu připojila veřejnou prospěšnost, aby nám nevypadla z debaty, protože to je vážné. Fondy. Já když jsem se s tím zákonem, s tou předlohou seznámil a nechal jsem se informovat o tom, jak putovala vládou, procházela exekutivou, pak už jsem měl na starost její předklad ve sněmovně, tak samozřejmě to téma fondů mě zaujalo a z mých veřejných vystoupení můžete vysledovat bez problémů, že mi to dělalo od začátku obrovské potíže. Obrovské potíže, protože skutečně tento způsob zdanění fondů ve výši 5 % korporátní daň a dál už nic, ta tzv. srážková daň, ať už fyzické nebo právnické osoby, se přestala konat, a to je i v tom návrhu teď, skutečně znamená nic jiného, než potenciální vytvoření daňového ráje ve středu Evropy, nerovnoměrnost přístupu k subjektům, a já vás můžu ujistit, že už jsem viděl mnoho hezkých vizitek firem, které nabízejí transformaci dnešních s.r.o., jednotlivě podnikajících osob s nabídkou, přeměňte se nebo vytvořte investiční fond a bude vám daňově velmi dobře pomoženo. A také jsem se šéfy ne úplně malých s.r.o. mluvil, kteří už inkasovali tyto nabídky. Každý hraje to, co se mu dovolí, čili to je tržní adaptace. Ale tohle samozřejmě, ať už cesta byla jakákoli, motivace a důvody jakékoli, to je samozřejmě vláda připravena upravit. Rovněž tak bez nějaké podrobné debaty tu otázku osvobození od zdanění dividend. Veřejná prospěšnost, to je skutečně potřeba dalších věcí. Já se skoro divím, že jsme se na ni nedostali v jednom vystoupení. Ono je to tak, čeho se

40

neziskovky obávají, a to jsme připraveni opravit také. Jenom že se k tomu hlásíme. Co teď? Já nebudu opakovat důvody, které jsem tady uváděl v úvodu, o tom, jaké by byly důsledky nepřijetí. Nechci ničím vyhrožovat, nikoho stavět ke zdi, já to prostě nemám ve zvyku. Já jsem už při minulém bodě říkal, že Senát, horní komora Parlamentu, je suverén ve svém hlasování, ve svém rozhodování. Na druhé straně důsledky nepřijetí toho balíku těch daňových změn v případě, že by občanský zákoník byl účinný, tak jsou samozřejmě vážné, a to nijak ne skrývám. Děkuji vám za pozornost, kterou jste jak ve výborech, tak zde na plénu tomuto tisku věnovali, a s napětím budu sledovat hlasování. Je samozřejmě suverénním rozhodnutím vlády, zdali se obrátí na horní komoru případně se zákonným opatřením a s ohledem na výsledek hlasování se vláda zkrátka bude muset zamyslet, poradit, a s jakým produktem sem hodlá přijít. To je z mé strany, paní předsedající, vše. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Ptám se nyní zpravodaje ÚPV pana senátora Kubery, zda se chce vyjádřit k rozpravě. Ne, děkuji. Prosím tedy o shrnutí zpravodaje garančního výboru, kterým je pan senátor Bratský. Prosím. Senátor Petr Bratský: Děkuji. Tady jsou něčí brýle, tak abyste si je tady nezapomněli. V obecné rozpravě, která byla poměrně korektní, vystoupilo 8 senátorek a senátorů, zazněly zde návrhy na schválení a zamítnutí a ještě pozměňující návrh pana kolegy senátora Pavla Lebedy. Mně nezbývá, než konstatovat, že byly, jak návrh na zamítnutí poměrně rozsáhle odůvodněn, v návrhu na schválení jsem se také snažil vysvětlit některá rizika a navrhnout, proč. A já navrhuji hlasovat Senátu tak, že za prvé budeme hlasovat o návrhu na schválení, pakliže neprojde, návrhu o zamítnutí, a za sebe se domnívám a omlouvám se panu kolegovi, domnívám se, že pozměňovací návrh pana kolegy Lebedy považuji za nehlasovatelný. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji, my tedy víme, o čem budeme hlasovat, já všechny svolám k hlasování. Děkuji. Dovolím si vás ´všechny teď odhlásit a požádat vás o nové přihlášení. Modré světýlko musí svítit. Tak, děkuji. Aktuálně přítomno je 66 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 34. Budeme nejdříve hlasovat o návrhu, schválit návrh zákona tak, jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34, pro vyslovilo 10, proti bylo 45, návrh nebyl přijat. Můžeme tedy hlasovat, resp. musíme hlasovat o dalším návrhu, který zde padl, a to byl návrh, zamítnout návrh zákona. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 16 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35, pro vyslovilo 50, proti bylo 8, návrh byl přijat.

41

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům, děkuji vám všem za fundovanou rozpravu a projednávání tohoto bodu končím. My se zde vystřídáme. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Kolegyně, kolegové, dalším bodem je 6. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (evropský senátní tisk č. N 071/09) Máme to jako tisky N 71/09 a N 71/09/01. Pan ministr financí Jan Fischer nás seznámí s materiálem. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji mnohokrát, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s rámcovou pozicí vlády k návrhu směrnice Evropské komise o platebním účtu. Návrh směrnice o platebním účtu zveřejnila Evropská komise letos na jaře v květnu. Celý název návrhu, to stojí za to říct, zní: Směrnice o transparentnosti a porovnatelnosti poplatků, souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky. Z dlouhého názvu vyplývá, že návrh upravuje několik poměrně samostatných otázek. Jsou tam věci, které jsou i kontroverzní, to je třeba říct. K nim patří především ta část návrhu, která zakotvuje právo každého spotřebitele, který legálně pobývá v Evropské unii, otevřít si ve všech členských státech tzv. platební účet se základními prvky. Platební účet se základními prvky má být veden zdarma nebo za regulovanou cenu. Podle argumentů Evropské komise se tím má řešit situace určitých skupin obyvatelstva, např. sociálně vyloučených nebo migrantů, kteří mají v některých členských státech problémy s přístupem k účtům. Česká vláda se zavedením práva na tzv. platební účet se základními prvky zásadně nesouhlasí. Hlavní problém spatřuje v tom, že tento účet je v návrhu koncipován velmi velkoryse. Kromě základních platebních transakcí mají být jeho povinnou součástí i karetní transakce nebo platby na internetu, takže platební účet se základními prvky se vyrovnává většině účtů, které jsou dnes na trhu běžně nabízeny. To bude motivovat i ty spotřebitele, kteří s otevřením platebního účtu žádný problém nemají, aby přecházeli na tento typ účtu s regulovanou cenou. V konečném důsledku to bude znamenat výrazné omezení jakékoli konkurence na trhu platebních služeb. Další část návrhu se týká tzv. switchingu. Procesu jednoduchého převedení účtu k jiné bance s tím, že na žádost spotřebitele se automaticky převedou trvalé příkazy a souhlasy s inkasem. Switching dnes, koneckonců, funguje ve většině členských států na bázi samoregulace. V České republice na základě standardů, přijatých Českou bankovní asociací. Evropská komise nyní navrhuje upravit switching právním předpisem, a to jak switching vnitrostátní, tak switching přeshraniční. Česká vláda nemá žádný problém s vnitrostátním switchingem, s obecnou výhradou, že regulace není 42

v této oblasti nikterak nutná, jestliže fungují samoregulační mechanismy. Na druhé straně za velmi problematický považujeme přeshraniční switching. Převedení trvalých příkazů k jiné bance je poměrně náročné. Z hlediska přímé každodenní komunikace mezi zúčastněnými bankami, neboť tento proces může být automatizován opravdu jen v omezené míře. Nutit banky, aby měly nastaveny přímé komunikační kanály se všemi bankami v ostatních členských zemích, by vyvolalo vysoké náklady, které by byly zcela nepřiměřené nízké poptávce po této službě. Další část návrhu se týká zvyšování transparentnosti poplatků pomocí standardizovaných informačních dokumentů. Návrh počítá s poměrně složitým administrativním postupem, jímž mají být poplatky a informace o nich standardizovány. I když v této oblasti jde návrh správným směrem, je otázkou, zda budou mít standardizované informační dokumenty pro spotřebitele nějakou přidanou hodnotu a zda nepovedou k přehlcení informacemi. Je třeba zdůraznit, že informační povinnosti, týkající se poplatků, jsou již dnes upraveny ve směrnici o platebních službách, podle níž musí být každý spotřebitel informován o výši poplatků, jak před uzavřením smlouvy, tak po provedení konkrétní platební transakce. Závěrem je možné shrnout, že česká vláda sice dlouhodobě podporuje zvyšování průhlednosti a konkurence na trhu platebních služeb, návrh Evropské komise však považuje v některých ohledech za problematický. Některé části jsou více problematické, jiné méně, největší kontroverzi či otázky vyvolává právo na tzv. platební účet se základními prvky a tzv. přeshraniční switching, o čemž jsem před chvílí o obojím hovořil. Ovšem i v oblastech, které jsou méně problematické, považuje vláda návrh za nadbytečný, protože jeho cílů by se dalo mnohem lépe dosáhnout důsledným vymáháním stávajících pravidel, spíše než vymýšlením pravidel nových. Paní senátorky, páni senátoři, děkuji vám za pozornost, kterou jste věnovali tomuto úvodu k rámcové pozici vlády k návrhu směrnice Evropské komise o platebním účtu. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. VEU se zabýval tímto tiskem. Usnesení má č. N 71/09/02. Zpravodajem je pan senátor Zdeněk Besta, který má slovo. Senátor Zdeněk Besta: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, ano, je to návrh směrnice, směrnice evropské, je to právní akt, který je závazný pro členské státy co do výsledku, jehož má být dosaženo, přičemž volba prostředků a způsob se ponechává vnitrostátním orgánům. Jak už tady bylo trošku řečeno, cílem tohoto návrhu je jednak zlepšit transparentnost a porovnatelnost informací o poplatcích za účty, usnadnění změny platebních účtů, odstranění diskriminace při zakládání účtů v jiné zemi a přístup k platebnímu účtu se základními prvky. Tato opatření v navržené směrnici by měla vést ke snížení cen a zlepšení služeb pro spotřebitele a významná je již zde předpokládané úspora při elektronických platebních operacích. Samotná komise potřebnost tohoto dokumentu zdůvodňuje tím, že bankovní účet patří k nezbytné součásti života a jeho neexistence znamená pro občana obtížnější a nákladnější život. Návrh směrnice se vztahuje na platební účty v rámci Evropské unie, a ta jeho opatření se týkají tří základních oblastí, tj. vyřešení transparentnosti a porovnatelnosti informací o poplatcích. Je tam

43

problematické např. to, že národní stát by měl zajistit existenci jedné srovnávací internetové stránky pro porovnání nabídek různých poskytovatelů. Ale neřeší, kdo bude tuto stránku financovat např. Další takový balíček jsou převody platebních účtů k jinému poskytovateli, tj. switching, o kterém pan ministr tady hovořil, kdy pro klienta je možnost převodu zůstatku starého účtu např. a jeho zrušení a mezi povinnosti poskytovatelů platí, uhradit případné náklady, které spotřebiteli, klientovi, vznikly v důsledku chyby nebo prodlení na straně původního poskytovatele. Třetí okruh je vymezení přístupu k platebním účtům, kde právě je ta kontroverzní povinnost členských států, aby alespoň jeden poskytovatel platebních služeb nabízel na jejich území ten platební účet se základními prvky. Což už se vlastně děje, avšak není to zadarmo a není to za regulované ceny. U toho platebního účtu bych zmínil, že nebude povoleno přečerpání ani jiné úvěry. Návrh závěrem také ukládá členským státům stanovit sankce za porušení vnitrostátních předpisů, přijatých na základě budoucí směrnice a určit orgán dohledu se zavedením mechanismu mimosoudního řešení sporu mezi spotřebiteli a poskytovateli. Vláda, jak už tu bylo řečeno, z důvodu nadbytečnosti tento návrh odmítla jako celek. Pokud se podíváme na dopad na legislativu a rozpočet, tak v současnosti jsou platební účty upraveny v zákoně 284/2009 Sb., o platebním styku, a proto je vhodné, aby požadavky této nové směrnice, v případě jeho přijetí, byly transponovány právě do tohoto zákona. Možná bude třeba novelizovat také zákon 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, a to tak, aby do působnosti finančního arbitra spadaly i spory týkající se přístupu k platebním účtům. Z návrhu nevyplývá zvýšení nároku na státní rozpočet. Pokud návrh směrnice zhodnotíme a shrneme, tak skutečně směrnice spojuje v sobě několik témat, která až tak spolu nesouvisí. Zatímco opatření na podporu ochrany spotřebitelů, jako je transparentní účtování bankovních poplatků a mnohem jednodušší převod platebního účtu k jiné bance, jsou obecně vítané a část návrhu, týkající se lepšího přístupu k platebním účtům, může být problematická. Část, týkající se opatření ohledně převodu platebních účtů k jinému poskytovateli, je podle nás pozitivním krokem k ochraně spotřebitele stejně tak, jako zákaz diskriminace při přístupu k platebnímu účtu na základě místa bydliště je zcela v zájmu běžných občanů, i když se to asi moc velkého vzorku populace týkat nebude. Naproti tomu část vymezující práva občanů na platební účet se základními prvky je v mnoha ohledech sporná. Například naši čeští spotřebitelé mají dobrý přístup k běžným účtům a na trhu existuje dost bank nabízejících platební účty zdarma, či za přiměřený poplatek. Pro běžné uživatele platebních účtů by pak směrnice znamenala velké zjednodušení zpřehlednění, usnadnění přístupu a také nová práva a možnosti. Naopak pro poskytovatele by určitě přinesla trochu zvýšení administrativní zátěže, vynaložených nákladů a částečně by tato směrnice kolidovala s principy volné hospodářské soutěže. Náš výbor se touto směrnicí zabýval a i vzhledem k tomu, že i tato problematika ještě nebyla v Senátu projednávána a jedná se o aktuální téma s dopadem na velkou část občanů a finančních institucí, doporučuje plénu Senátu přijmout usnesení výboru Evropské unie, ve kterém se vyjádřil k obsahu daného návrhu a jeho možným dopadům na trh s finančními službami obecně. Samozřejmě v doporučení s určitými věcmi souhlasíme, máte to před sebou. A taktéž nepovažujeme návrh na zařazení platebních účtů za přínosný pro občany. Děkuji. 44

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji končím. Tudíž pan ministr ani zpravodaj se nemají k čemu vyjádřit. Přistoupíme k hlasování podle návrhu pana zpravodaje Besty. Všem je jasné, o čem budeme po znělce hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování pořadové č. 17 ukončeno, registrováno 59, kvorum 30. Pro 46, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 7. Návrh nař. EP a Rady, kterým se mění nař. Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se fin. řízení pro některé čl. státy, jejichž fin. stab. je postižena či ohrožena závaž. obtížemi, a pravidel pro zrušení závazku pro některé státy (evropský senátní tisk č. N 072/09) Máme to jako tisky N 072/09 a N 072/09/01. Opět má slovo pan ministr financí. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Pane předsedající, děkuji mnohokrát. Paní senátorky, páni senátoři. Tentokrát to není podklad nebo dokument z tvůrčí huti ministerstva financí. Já tady v tom předkládacím úvodu zastupuji svého resortního kolegu ministra pro místní rozvoj pana Lukla. V této době jedná s eurokomisařem Hahnem v Bruselu ostatně o otázkách velmi podobných těm, které tady teď ve vztahu k tomu dokumentu uvedu. Evropská komise předložila v návaznosti na dohodu Evropské rady v únoru tohoto roku návrh na změnu současného tzv. obecného nařízení. Návrh obsahuje rozvolnění tzv. pravidla N+2 pro Rumunsko a Slovensko a dalším aspektem návrhu je navýšení míry spolufinancování EU a těch zemí, u nichž se aplikuje makroekonomický ozdravný program. Zásadním argumentem pro tento návrh byla minimalizace rizika ztráty prostředků z fondu EU pro uvedené země. Česká republika je bohužel, a to téma by jaksi bylo asi na diskusi několik, když ne dnů, tak určitě hodin, ohrožena potenciální ztrátou poměrně významných prostředků. Podle všech indikací ke konci tohoto roku by se podle odhadu mohlo jednat až o 600 mil. eur. Česká republika proto usilovala a bude usilovat i nadále, aby v rámci Rady, Parlamentu evropského i Komise vyjednala jakoukoliv výjimku, která by tuto ztrátu pro naši zemi eliminovala nebo alespoň snížila. V tomto ohledu spolupracujeme úzce zejména s Evropským parlamentem, který má nyní k návrhu možnost uplatnit v rámci tzv. spolurozhodovací procedury své pozměňovací návrhy. Shodou okolností zpravodajem v této věci za Evropský parlament je jeho místopředseda a český europoslanec Oldřich Vlasák. Mezi naše hlavní argumenty patří to, že udělení výjimky jen Slovensku a Rumunsku je krokem nesystémovým, velmi těžko obhajitelným vůči jiným státům, které na tom jsou podobně, či dokonce hůře. Souhlas s výjimkou pro tyto dvě země byly politickou dohodou hlav států a vlád v rámci shody nad víceletým finančním rámcem Unie pro období 2014 až 2020, nelze však ignorovat fakt prodlužování negativního

45

makroekonomického vývoje v některých zemích během poslední doby, stejně jako důsledky neočekávaných a ničivých povodní, které zasáhly před nedávnem střední Evropu. Proto je nutné hledat podporu uvnitř všech tří klíčových evropských institucí včetně tzv. čistých plátců do evropského rozpočtu. Smyslem je systémová záchrana prostředků fondů EU, jež jsou významným zdrojem veřejných investic ve většině méně rozvinutých zemí. Zatím se v rámci Rady vůle pro změnu nenašla, nyní však do hry vstupuje Evropský parlament. Vzhledem k tomu, že politika soudržnosti podléhá tzv. sdílenému řízení, není vyčerpání fondů EU selháním pouze národní úrovně, ale také odpovědnosti Evropské komise. Pro čisté plátce přitom samozřejmě znamená jakákoliv ztráta prostředků nižší odvody do rozpočtu Unie v následujících letech. Evropská komise také hledá jakékoliv cesty pro záchranu zemí eurozóny, které se ocitly v těžkých hospodářských problémech, ale v tomto ohledu považujeme za nutné zajistit rovný přístup ke všem členským státům Unie. Z politického hlediska doplňuji, že ztráta významných prostředků politiky soudržnosti pro některé země by rovněž nebyla nejvhodnějším politickým signálem o akceschopnosti unie a jejích institucí řešit následky krize ve světle blížících se evropských voleb v květnu příštího roku. Jsem přesvědčen o tom, že zejména v době doznívající krize a zejména pak jejích následků a s ohledem na snižující se možnosti veřejných rozpočtů investovat do infrastruktury a do obnovy ČR jsou evropské dotace penězi, které česká ekonomika potřebuje a o které si nemůže dovolit přijít. Přestože se jedná o poměrně technickou záležitost, může mít tato změna pravidel velmi významné finanční dopady pro státní rozpočet ČR a prostředky vyčleněné na investice. Je tedy navýsost zřejmé, že jde o téma, v němž má republika své zájmy a které musí umět uplatnit. Velmi proto uvítám vaši podporu a na všech úrovních. Mohu vás ujistit, že čerpání evropských fondů je pro mě a pro celou vládu klíčovou agendou, a doufám, že v této oblasti máme všichni společný zájem. Konstatuje kolega Lukl v samotném závěru, a četl by to tady. Jako ministr financí, protože několikrát tady padlo slovo státní rozpočet, fiskální dopady; těchto debat jsem účasten. Koneckonců, mám v kompetenci i audit čerpání evropských prostředků, tak se mě to dotýká nesmírně. Pan ministr určitě – i o rozvolnění pravidla – jednat bude. Upřímně řečeno, je třeba udělat všechno pro to, jednání vést, vést je ofenzívně. Když se mě zeptáte na prognózu výsledku, tak jsem poněkud pesimistický, abych řekl, jaká je naděje na to, že v tom můžeme uspět. Ale to by nemělo brzdit na všech úrovních a využít všechny příležitosti, abychom o tom ještě uměli jednat. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. VEU přijal usnesení k tomuto tisku N 072/09/02. Zpravodajem je pan senátor Luděk Jeništa, který má slovo. Senátor Luděk Jeništa: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, děkuji panu ministrovi za úvodní slovo. Obsahem návrhu tohoto nařízení jsou víceméně dvě oblasti. Pan ministra tady hlavně mluvil o té druhé, která se nás daleko více dotýká. První oblastí je prodloužení lhůty, během níž mohou některé země, které byly vážně postiženy ekonomickými obtížemi, navýšit evropskou spoluúčast ve svých projektech. Znamená to, že jsou tam projekty, které jsou

46

spolufinancovány z evropských peněz 85 procenty. Je prodloužena lhůta pro tyto země, kde budou moci 10 % přidat z evropských peněz a spolufinancovat je až 95 procenty, což znamená vlastní spoluúčast 5procentní. Důležité je poznamenat, že se nikterak nenavyšuje celková výše prostředků na platby pro dané programové období pro tyto země. Znamená to v praxi, že bude tato země mít sice méně projektů, ale bude schopna je lépe financovat. Ještě k této první oblasti. V našem usnesení je bod, že to vnímáme jako pozitivně a vcelku proti prodloužení této lhůty nic nenamítáme. Co se týče druhé oblasti, tam už se to České republiky týká mnohem víc. Znamená to, že dvě země – Slovensko a Rumunsko – si vyjednaly, že pro alokační prostředky roku 2011 a 2012 se jim prodlužuje pravidlo N+2 na pravidlo N+3, což je samozřejmě obrovská deviza pro tyto země. Byla by to obrovská deviza i pro ČR, pokud si uvědomíme, že bychom alokační prostředky z roku 2011 mohli čerpat nikoliv do konce letošního roku, ale do konce příštího roku. Alokační prostředky z roku 2012 až do ukončení finančního období na konci roku 2015. Měli bychom samozřejmě naději, že se nám podaří vyčerpat mnohem a mnohem více peněz z těchto prostředků. Je tady samozřejmě napnout všechny síly, jak tady pan ministr už říkal a zabojovat o to. Zejména potom v Evropském parlamentu. Pro zajímavost bych vám tady chtěl říct, jak to v Evropském parlamentu vypadá. Garančním výborem byl výbor pro regionální rozvoj – jak už tady pan ministr říkal. Jeho zpravodajem je náš europoslanec Oldřich Vlasák. Zajímavé je, že o stanovisko bylo požádáno dalších 6 výborů. Úsměvné je, že to byl třeba i výbor pro práva žen a rovnost pohlaví. Nicméně, ani jeden z těchto 6 výborů se k tomuto dokumentu nevyjadřoval. Nebo se rozhodly, že se nebudou vyjadřovat. Zajímavé jsou také postoje jednotlivých států. ČR společně s dalšími 9 členskými státy podpořily rozšíření návrhů N+3 i na další země. Chtějí samozřejmě, aby to nebylo pouze Slovensko a Rumunsko. Polsko navrhlo rozšíření N+3 na všechny členské státy s argumentací, že už je to pravidlo pro další finanční období 2014 – 2020. Jsou tady i státy; zejména přímí plátci, kteří nesouhlasí s žádnými prodlužovacími termíny. Je to samozřejmě v jejich zájmu. Z jednoduchého důvodu. Protože všechny peníze, které jsou alokovány do těchto zemí – a nebudou vyčerpány – se vracejí do rozpočtu EU, a tudíž přímí plátci budou pravděpodobně muset do tohoto rozpočtu potom odvádět nižší finanční prostředky. Uvidíme zkrátka, jak to dopadne. Každopádně, europoslanec Oldřich Vlasák ve svém návrhu bude navrhovat. aby pravidlo N+3 bylo sjednoceno s budoucím a platilo pro všechny státy EU. Tomu, co jsem tady říkal, odpovídá také doporučení usnesení VEU, které jsme projednali 20. srpna. Jak jsem říkal, s první oblastí problém nemáme. Považujeme to za vhodné opatření. Pro země – tam se to týká Portugalska, Řecka a Kypru. V druhé oblasti zásadně nesouhlasíme, aby se pravidlo N+3 vztahovalo pouze na dva státy, ale aby bylo rozšířeno i na další země, které mají problémy s čerpáním evropských peněz. Žádám vás o schválení usnesení VEU. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolu zpravodajů. Otevírám rozpravu. Paní 1. místopředsedkyně má slovo.

47

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, nechci se vyjadřovat v této chvíli přímo k evropskému dokumentu. Chci podpořit návrh usnesení VEU. Velmi ráda jsem slyšela, a proto jsem se přihlásila o slovo, výrok pana ministra v tom smyslu, že vláda ČR udělá v této chvíli vše pro to, aby jednak podpořila prodloužení obdoby, kdy je možné dočerpávat evropské peníze v režimu N+3 také pro Českou republiku. Protože jeho předchůdce – pan ministr Kalousek – má přímou zodpovědnost; a říkám to s plným vědomím toho, co říkám – plnou zodpovědnost za to, jak špatně jsou čerpány evropské peníze. Nezlobte se ne mě, ale připadá mi to zločinné! Jestliže pan ministr financí dával návrhy anebo ministerstvo sociálních věcí dávalo návrhy na to, abychom snižovali podporu lidem se zdravotním postižením a jestliže stejný ministr dával návrhy na to, aby se snižovaly podpory rodinám s dětmi, a přitom necháváme miliardy a desítky miliard peněz ležet na evropských účtech; přitom peněz, které byly dojednány pro ČR, tak to skutečně považuji za zločinné! Byla to skutečně odpovědnost pana ministra Kalouska. Ministerstvo financí pod jeho vedením nedokázalo zajistit audity čerpání evropských peněz. Ministerstvo minulé vlády pod vedením ministrů minulé vlády nedokázalo zadministrovat celý proces tak, aby projekty, kterých bylo nemálo v ČR, na úrovni obcí, na úrovni krajů, na úrovni občanských sdružení – všech, kteří to právo použít tyto peníze měli, předkládali mnohdy velmi zajímavé projekty. Ale byla to právě ministerstva, která to nedokázala zadministrovat, která nastavovala takové podmínky, že to bylo mnohdy technicky úplně nemožné. Peníze, které – a znovu říkám – byly dojednány pro ČR, pro české občany, v Bruselu zůstávají ležet. Skutečně to považuji za zločinné! Proto jsem velmi ráda slyšela vyjádření pana ministra Fischera, že tato vláda, byť v demisi, udělá maximum pro to, abychom ještě dokázali dojednat takové podmínky, abychom evropské finanční prostředky dočerpali a abychom je skutečně využili ve prospěch občanů. Věřím, že příští vláda vzešlá z voleb, v úsilí bude pokračovat ještě s větší vehemencí. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se nehlásí. Končím rozpravu. Ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit. (Nechce.) Zpravodaj? Máte slovo, dokonce plné právo. Senátor Luděk Jeništa: Jenom shrnu. V rozpravě vystoupila jedna senátorka. Víceméně nic nebrání tomu, abychom hlasovali o návrhu usnesení, který vzešel z VEU. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: O tom také budeme za chvilku hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je proto toto usnesení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 18 ukončeno. Registrováno 57, kvorum 29. Pro 45, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím tento bod. Končím také dnešní dopolední program. Pokračujeme po polední přestávce ve 14.00 hodin. (Jednání přerušeno v 12.54 hodin.)

48

(Jednání zahájeno v 14.02 hodin.) Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Kolegyně, kolegové, na začátek mi dovolte návrh na změnu programu. Navrhuji, abychom pevně zařadili bod, kterým je "Návrh zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů", a to jako sedmý bod dnešního odpoledne, protože ministra pro místní rozvoj Františka Lukla bude zastupovat ministr práce a sociálních věcí František Koníček, který by měl předtím svůj blok. Je to procedurální návrh. Po obědě bych zkusil – znělkou – svolat. Zahajuji hlasování o tomto procedurálním návrhu. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 19 ukončeno. Registrováno 41, kvorum 21. Pro 28, proti nikdo. Návrh byl schválen. Jsme u prvního odpoledního bodu. Je jím 8. Návrh zákona, o zrušení karty sociálních systémů (senátní tisk č. 160) Máme to jako tisk č. 160. Návrh uvede paní senátorka Božena Sekaninová. Senátorka Božena Sekaninová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jedná se o senátní návrh zákona, kterým se zrušuje karta sociálních systémů. Tento návrh byl projednáván a následně schválen na schůzi 31. ledna 2013. V Poslanecké sněmovně byl senátní návrh zákona přepracován přijetím tzv. komplexního pozměňovacího návrhu, který směřuje jednoznačně ke zrušení sKaret. S tím, že ve vztahu k jednotlivým dávkám formuluje a precizuje přechodná ustanovení. Doporučuji, aby Senát s tímto tzv. komplexním pozměňovacím návrhem vyjádřil souhlas. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, paní kolegyně. Garančním a jediným výborem pro tento návrh zákona je VZSP. Usnesení má č. 160/1. Zpravodajkou je paní senátorka Milada Emmerová, která má slovo. Senátorka Milada Emmerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně senátorky, vážení páni senátoři, v úloze zpravodajky vás chci seznámit s 38. usnesením VZSP z 11. schůze, která se konala včera – 11. 9. 2013 – k návrhu zákona o zrušení karty sociálních systémů (senátní tisk č. 160). Po odůvodnění zástupkyně skupiny navrhovatelů senátorky Boženy Sekaninové, zpravodajské zprávě senátorky Milady Emmerové a po rozpravě, výbor doporučuje schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Za druhé. Určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátorku Miladu Emmerovou. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. I vy se posaďte ke stolku zpravodajů. Navrhuje někdo, abychom se nezabývali tímto zákonem? Nikdo. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se v daném okamžiku

49

rovněž nikdo nehlásí. Takže i tu končím. Nepředpokládám, že by se kolegyně k něčemu chtěly vyjadřovat. Máme jediný návrh, a to – schválit. O tom budeme za chvilinku hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh – schválit, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 20 ukončeno. Registrováno 48, kvorum 25. Pro 38, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji oběma kolegyním. Dalším bodem je 9. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 172) Máme to jako tisk č. 172. Návrh uvede pan ministr práce a sociálních věcí František Koníček. Pane ministře, mikrofon je váš. Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám ve stručnosti představil předkládaný návrh novely zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, tak jak byl projednán v Poslanecké sněmovně. Návrh zákona obsahuje dílčí změny a upřesnění zákona o sociálních službách, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a dalších dotčených zákonů, které vycházejí především z požadavků existující praxe. Navrhovaná právní úprava má nabýt účinnosti dne 1. ledna 2014. Pokud jde o zákon o sociálních službách, v části, která se týká poskytování příspěvků na péči, se zejména upřesňuje vymezení okruhu oprávněných osob, a to zvlášť na nárok příspěvku na péči a zvlášť na nárok pro účely poskytování sociálních služeb. Dále se pro účely nároku na příspěvek na péči doplňuje podmínka bydliště oprávněné osobě na území ČR, čímž dochází k sjednocení podmínek nároků na příspěvek na péči s ostatními nepojistnými sociálními dávkami. Dílčí změny se týkají také samotného řízení příspěvků na péči. Další dílčí úpravy zákona o sociálních službách se týkají poskytování sociálních služeb. S tím, že mají za cíl uvést úpravu do souladu s dobrou praxí při jejich poskytování. Tyto úpravy se týkají upřesnění základních činností poskytovaných v rámci některých sociálních služeb a upřesnění ustanovení o registraci poskytovatelů těchto služeb, standardů kvality inspekce sociálních služeb a nakonec i záležitostí o vykazovaní dat o poskytovaných sociálních službách. Co je zásadní, že se navrhuje prodloužení platnosti současného postupu při poskytování dotací na poskytování sociálních služeb podle § 101 o sociálních službách, a to o jeden rok, tj. do konce roku 2014. Současně s tím bylo zapotřebí upřesnit ustanovení § 101a, kterým se přenáší odpovědnost za poskytování dotací na poskytování sociálních služeb na kraje. Podle tohoto ustanovení by mělo být postupováno poprvé pro účely poskytnutí dotací pro rok 2015.

50

Důvodem úpravy § 101a je dále skutečnost, že současně znění tohoto ustanovení je v několika pohledech nefunkční. Jedná se zejména deklarovaný výpočet tzv. směrného čísla, který byl založen na kombinaci dvou poměrně jednoduchých kritérií. Pokud by se uplatňoval, pak by došlo k velké nespravedlivé diferenciaci v rámci některých krajů. Neodpovídalo by to ani struktuře, ani dimenzi poskytovaných služeb. Naplněním tohoto výpočtu by tak došlo k významnému meziročnímu rozkolísání systému rozkolísání služeb, což by byl jev velmi, velmi nežádoucí. Nově navrhovaný výpočet směrného čísla svými kritérii lépe odpovídá skutečnému stavu, který zohledňuje nákladovost jednotlivých druhů sociálních služeb. Dále je v tomto paragrafu upřesnění zmocňovacího ustanovení – v § 101a – k vydání prováděcího předpisu, kterým je nařízení vlády. Vzhledem k tomu, že kraje budou rozhodovat o poskytování dotací od roku 2015, musí prováděcí nařízení vlády nabýt účinnosti v první polovině roku 2014 tak, aby byl zaručen hladké přechod odpovědnosti na dotace za sociální služby na kraje. Pokud by nedošlo k schválení změn v právní úpravě poskytování dotací, které jsou obsaženy v návrhu tohoto zákona, nabyla by účinnost dnem 1. č. 2014 stávající znění § 101a, a to se všemi negativními a problematickými následky. Jsem tedy přesvědčen, že je v zájmu poskytovatelů, ale i beneficientů, příjemců služeb, aby k tomu nedošlo. Pokud jde o zákon poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, tak na základě více než roční aplikace nového věcného a právního řešení; průkazu osoby se zdravotním postižením a v návaznosti na návrh zákona, který jste teď projednávali – o zrušení karty sociálních systémů – je navrhována změna podmínek, za kterých se přiznává průkaz osoby se zdravotním postižením. Jde o to, aby se oddělil průkaz osoby se zdravotním postižením od metodiky stupně závislosti a zavedl se samostatný způsob posuzování zdravotního stavu pro účely pouze v nároku na tento průkaz. V momentu, kdy bude přiznán nárok na tento průkaz podle teze metodiky posuzování, pak by na ně automaticky navazoval příspěvek na mobilitu. Stejně tato část pak řeší plynulé vydávání a výměnu průkazů. V jedné z části zákona se upřesňuje v oblasti správního řízení; a do seznamu zdravotních postižení se pro přiznání příspěvku na zvláštní pomoc doplňuje jeden druh zdravotního postižení, a to je anatomická amputace, ztráta horní končetiny s možností protézování. Toto byl problém, protože pacienti a oprávněné osoby nebyli dosud v seznamu zahrnutí, a neměli tedy nárok ani na přiznání příspěvku případně pro pořízení motorového vozidla. Myslím, že jsou to podstatné věci, které novela zákona řeší. Chci vás pouze ubezpečit, že dnes na poradě vedení jsme schválili návrh vyhlášky vládního nařízení textu, který toto bude doplňovat. Jak jsem slíbil, v nařízení budou vyjmenovány všechny metodické věci, které byly projednávány ve sněmovně, aby celé posuzování – pokud jde o vydávání průkazu – bylo poměrně jednodušší, nebylo to víceúčelové šetření a z hlediska administrativy i nároku oprávněných osob, bylo spravedlivější. To jsou asi základní věci, které bych vám chtěl takto zmínit a poprosit vás o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

51

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Posaďte se ke stolku. Garančním výborem je VZSP. Usnesení má č. 172/1. Zpravodajem je pan senátor Libor Michálek, který má slovo. Senátor Libor Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, jak už tady bylo řečeno předkladatelem, hlavním důvodem k novelizaci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je skutečnost, že současná právní úprava v některých aspektech neodpovídá potřebám dobré praxe a je nezbytné posunout účinnost § 101 tak, aby byl dostatečný časový prostor pro rozhodování o dotacích, které budou poskytovány pro rok 2015. Asi nemá smysl tady znovu opakovat dílčí úpravy, který se předmětný návrh zákona týká. Doplním možná ještě několik změn, které jsou v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tam se rovněž promítají dílčí úpravy ve vazbě k vydávání průkazu osoby se zdravotním postižením. Také novela zákona o správních poplatcích, kde se pro případy vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz poškození, zničený, ztracení anebo odcizený navyšuje správní poplatek. Oproti dosavadním 30 Kč na 200 Kč, což osobně za nejšťastnější nepovažuji. Co se týče legislativního procesu, vláda návrh zákona projednala na své schůzi konané dne 29. 5. 2013. Schválila jej usnesením č. 393 a předložila k projednání do Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl zařazen na jednání 57. schůze. V prvním čtení pak projednán 8. 8. 2013. Byl přikázán výboru pro sociální politiku. Tento výbor přijal několik pozměňovacích návrhů resp. doporučení na tyto pozměňovací návrhy. Došlo tak k významnému přepracovaní zejména části druhé, která se týká novelizace zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. V druhém čtení 13. 8. 2013 byly tyto pozměňovací návrhy přijaty na jednání Poslanecké sněmovny. Byly vzneseny ještě některé další pozměňovací návrhy – poslankyněmi Kohoutovou a Klasnovou. Tyto nicméně přijaty nebyly. Závěrečné hlasování v třetím čtení 16. 8. 2013 pod č. 159 z přítomných 132 poslanců hlasovalo pro návrh 131, nikdo nebyl proti. Návrh výboru pro zdravotní a sociální politiku z 11. schůze, která se konala v 11. září tedy je, že doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl ÚPV. Usnesení má č. 172/2. Zpravodajem je pan senátor Vladimír Plaček, který má slovo. Ještě než začnete, předpokládám, že všechna přihlášená jména jsou až do diskuse, že nechcete nějakou faktickou... Dobře, díky. Omlouvám se, kolego. Senátor Vladimír Plaček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás nejprve seznámil s textem 108. usnesení z 22. schůze ÚPV, která proběhla 4. září 2013. Toto zní: Po úvodním slově JUDr. Petra Šimerky, 1. náměstka ministra práce a sociálních věcí, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Vladimíra Plačka a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném

52

Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru senátora Vladimíra Plačka a pověřuje pana předsedu Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Další si dovolím až v obecné rozpravě. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nejprve se musím zeptat, zda někdo navrhuje – nezabývat se. Nikdo. Otevírám obecnou rozpravu. Paní 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková začíná. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, máme před sebou návrh zákona, k němuž oba dva naše výbory, které se zákonem zabývaly, daly doporučení – schválit, ve znění doporučeném Poslaneckou sněmovnou. S tím vřele souhlasím. Přihlásila jsem se o slovo, abych využila této příležitosti a řekla něco o tom, co v zákoně není, a asi by mělo být, pokud bychom připustili něco jako "přílepek", který odmítl ale jako princip už Ústavní soud, a my nemůžeme na něco takového přistoupit taky. Tou oblastí je podpora osob se zdravotním postižením, resp. příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Já bych tady chtěla apelovat na pana ministra, aby se touto věcí skutečně ministerstvo zabývalo, byť víme, v jaké se nacházíme legislativní pozici. Záležitost podpor osob se zdravotním postižením, resp. jejich zaměstnavatelů je skutečně fatální. Minulá vláda tyto podpory zrušila. Konkrétně u nás v regionu, která má docela vysokou nezaměstnanost, družstva invalidů, která zaměstnávají zdravotně postižené, vytvářejí skutečně stovky pracovních míst pro tyto lidi, kteří, když nebudou mít práci v tomto režimu, tak prostě zaměstnáni nebudou. Jak ukazují statistiky, tak pokud tito lidé jsou vysloveně vyřazení z procesu, z trhu práce, pak nejenom, že je to sociální problém, ale mnohdy se jejich zdravotní stav velmi a velmi zhoršuje. Znamená to pak další náklady nejenom pro ně, pro jejich rodiny, ale pro společnost jako celek. Moc bych se přimlouvala za to, aby v tomto případě vláda využila své kompetence, kterou má jako jediná, a to je předložit rychlou úpravu, předložit tzv. zákonné opatření, abychom tento stav napravili. Protože je tady strach z prodlení. Pokud nebude žádná úprava, pokud neuděláme žádný krok, pak to znamená, že od 1. 1. 2014 tito lidé budou velmi ohrožení. Budou ohroženy firmy, družstva invalidů, která tyto zaměstnance zaměstnávají, která jim dávají práci, starají se o ně. Konkrétně u nás v regionu to znamená stovky pracovních míst, byť se to třeba nezdá. Vím, že to není jenom u nás. Moc bych se přimlouvala za to, aby ministerstvo tomu věnovalo pozornost. Děkuji. Místopředseda Senátu Vladimír Plaček.

Přemysl Sobotka: Slovo

má

pan

senátor

Senátor Vladimír Plaček: Ještě jednou, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon o sociálních službách, navrhuje se bezpochyby ze dvou důvodů; z důvodu 2 paragrafů, jak zmínil pan ministr. Je to § 101 a § 101a; § 101 prodlužuje kompetenci ministerstva práce a sociálních věci k tomu,

53

aby mohli rozdělovat dotace na sociální služby pro jednotlivé kraje. A § 101a upřesňuje anebo možná dělá spravedlivějším výpočet finančních prostředků pro financování těchto služeb podle jednotlivých krajů. Nicméně pokud bychom byli v obvyklé situaci, ale bohužel jsme v mimořádné situaci, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, připravil jsem si pozměňovací návrhy, které, bohužel, v tuto chvíli pozbývají smysluplnosti. Jsou to pozměňovací návrhy, které se týkají jiných paragrafů. Některé z nich jsou i v tomto návrhu zákona měněny. Musím říct, že o čem budu teď hovořit, není v žádném případě namířeno proti panu ministrovi Koníčkovi, protože tento návrh zákona zpracovávali zaměstnanci MPSV v době, kdy ještě panem ministrem nebyl. Problémy jsou v zásadě čtyři. Některý text, který už je v současném zákonu o sociálních službách, mi dělá velký problém. S dovolením vám přečtu text – z § 88; povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, písm. i). Poskytovatelé sociálních služeb mají povinnost plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopnosti osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné, s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců. Návrhem tohoto zákona se ještě doplňuje – a zapisovat hodnocení a jeho výstupy do písemných individuálních záznamů. Už za stávající situace je tento postup neskutečně, ale neskutečně administrativně náročný. Máme stohy papírů. Máme zaplněné počítače. Sociální pracovníci nedělají nic jiného, než neustále plánují, zapisují. Čas na běžnou práci už nemají. Jak má vypadat takové plánování, vám vyložím za chvíli. Ale můj osobní názor na jakékoliv takové plánování považuji za určitý skrytý útok na svobodu rozhodování jednotlivce. Proč bychom měli někomu plánovat život? Proč bych já – jako představitel zařízení sociálních služeb – měl někomu plánovat život? Pokud jsou toho, samozřejmě, díky svému zdravotnímu stavu schopní sami. Chápu tady tento postup v určitých případech. Pokud se jedná o děti, které se připravují na život anebo pokud se jedná o zdravotně postižené s mentálním postižením. Ale proč u osob s tělesným postižením, u osob se smyslovým postižením, nebo u seniorů? Jsem rád, že mám stejný názor i s panem kolegou Pešákem, s kterým jsem tady tuto situaci konzultoval, že tyto osoby jsou schopny si plánovat život samy. Můžete namítat, že to má být plánování sociální služby… Ano, ale s rozumem. Pokud se to s rozumem nedělá, dostáváme se do bizarních situací, jako když jedno zařízení sociálních služeb plánuje následujícím způsobem: Pracovník v sociálních službách přichází ke dveřím. Zaklepu. Počkám na vyzvání. Pěkně pozdravím. Pohladím uživatele sociálních služeb po pravé tváři, protože je úterý. Pokud by bylo pondělí, tak po levé tváři – a další bizarnosti… Teď si zkusme představit, že přichází na zařízení inspekce kvality v sociálních službách, kde inspektorkou je ředitelka takovéhoto zařízení. Ona to přece dělá samozřejmě správně. Pokud zařízení jiné to dělá jinak, dělá to podle ní špatně. A jsme u toho největšího problému. Neexistuje, není nikde dán žádný obsah, rozsah, způsob tohoto plánování, když už ho připustíme, a žádná kritéria hodnocení, která by byla objektivně hodnotitelná. Nikoli subjektivně, jak se to 54

bohužel běžně děje. Nehovořím z vlastní praxe. U nás zatím inspekce nebyla, ale slyším to od ředitelů jiných zařízení. Proto jsem měl připraven pozměňovací návrh, a to v tom smyslu, že se stanoví prováděcím právním předpisem právě to, o čem jsem hovořil, aby se stanovila kritéria, podle kterých se bude hodnotit. Znova říkám, po ubezpečení panem prvním náměstkem ministra práce a sociálních věcí pana doktora Šimerky, který přislíbil, že se tímto problémem i dalšími, o kterých budu hovořit, bude ministerstvo neprodleně zabývat, jsem pak následně doporučil Ústavně právnímu výboru schválit návrh tohoto zákona ve znění, které bylo postoupeno Poslaneckou sněmovnou. Nicméně bod č. 2 souvisí už zase s tou inspekcí. Tady ten problém je obdobný. Přílohou vyhlášky číslo 505, která je prováděcím právním předpisem zákona 108 o sociálních službách z roku 2006, jsou stanovena určitá kritéria, podle kterých se hodnotí kvalita poskytovaných sociálních služeb. Tato kritéria jsou dle mého názoru zcela nedostatečná. Jsou v několika větách a opět jsme u stejného problému. Inspektoři kvality hodnotí podle těchto kritérií zcela jednoznačně subjektivně. Platí tady totéž co o předcházejícím, můj pozměňovací návrh spočíval v tom, aby ministerstvo tato kritéria dále rozpracovalo tak, aby zase byla objektivně hodnotitelná. Bod č. 3. Jedná se o návrh v § 98 odst. 4., který se má zrušit jako nadbytečný. Je to ustanovení, které říká, že inspektor kvality nemůže být v žádném pracovně právním ani obdobném vztahu k zařízením, která zřizuje kraj, pokud poskytuje inspekci v daném kraji. Vidím to jako jednoznačný konflikt zájmů. Byl jsem ubezpečen, že nově tuto situaci řeší zákon o kontrole. Nicméně ustanovení v zákoně o kontrole není zcela srovnatelné s tímto ustanovením. A v meziresortním připomínkovém řízení, když jsem navrhoval, aby v tomto ustanovení tento odstavec zůstal, se stejným způsobem vyjádřili a se stejným zdůvodněním i dva kraje. Moravskoslezský a Liberecký. Bod č. 4. Jedná se o situaci, kdy další povinností poskytovatele podle § 88 písm. j) je povinnost poskytovatele přednostně přijmout do péče především dítě, kterému byla soudem nařízena ústavní výchova, či nově se zavádí výchovné opatření či předběžné opatření. Je to povinnost poskytovatele, ale nic se nehovoří o tom, že tento poskytovatel sociálních služeb může mít plnou kapacitu. Jakým způsobem pak tuto povinnost může splnit? Čili to byl další z mých pozměňovacích návrhů, které bych rád za normálních okolností podal, aby tady toto alespoň v tom ustanovení bylo zmíněno, že pokud má tento poskytovatel volnou kapacitu, může splnit tuto povinnost. Nicméně situace je neobvyklá. Vzhledem k tomu, že právě další ustanovení tohoto návrhu zákona, kterým se mění zákon o sociálních službách, jsou mimořádně žádoucí, aby se přijala, proto jsem opravdu, jak jsem říkal, navrhl ÚPV, aby doporučil schválit tento návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou s tím, že se následně záležitosti, o kterých jsem hovořil, budou neprodleně řešit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor Martin Tesařík. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já jsem se přihlásil do diskuse především z toho důvodu, že v minulém volebním období jsem byl hejtmanem Olomouckého kraje a finanční prostředky, vkládané poskytování sociálních služeb, byly častým

55

tématem diskuse rady. Myslím si, že když se rozhlédnu po auditoriu a najdu tady očima kolegy, kteří byli hejtmany, tak potvrdí, že skutečně poskytování sociálních služeb a zejména jejich financování je věc nesmírně složitá a zejména také nákladná. Z tohoto důvodu se chci obrátit s dvěma krátkými dotazy na pana ministra. Ten první dotaz spočívá právě v určování nebo v nové metodě stanovení směrného čísla. Chci se zeptat, jestli v návaznosti na církevní restituce právě v té metodice směrného čísla je nějak postižen ten fakt, že církve, které jsou zřizovateli charit, tak jak v minulých letech ministerstvem, se zvyšoval příjem pro nestátní neziskové organizace, kam také patří charity, tak jestli tento faktor byl postižen. A druhý jednoduchý dotaz, jestliže v § 101a) je přenesena kompetence od roku 2015 z ministerstva na kraje, tak se chci zeptat, jaký to bude mít dopad na personální složení ministerstva práce a sociálních věcí, čili jestli tam dojde k nějaké finanční úspoře. Děkuji za odpověď. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl pana ministra zeptat, za prvé v § 4 se rozšiřuje okruh oprávněných osob, kolik nás to tedy všechny bude stát, které mají nárok na příspěvek na péči při splnění některých podmínek, jsou tam, myslím, i rodinní příslušníci osob, kterým bylo vydáno povolení k přechodnému pobytu, takže nejen jim, ale i všem jejich rodinným příslušníkům. Dále bych chtěl poděkovat za to, že konečně aspoň se trochu stanovují kritéria pro to, jakým způsobem se posuzuje dlouhodobě nepříznivý stav, protože, pane ministře, v zákoně o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením dochází k tomu, že osoby, které mají jednoznačně dlouhodobě trvalé postižení, tak jsou opakovaně volány, tyto osoby, na prohlídky, jsou velmi zvláštním způsobem někdy hodnoceny, dokonce je jim někdy možná i určitým způsobem naznačováno, že se jim některé dávky vezmou. Myslím si, že to je nedůstojné. Je to na základě nějakého metodického pokynu, ani ne na základě vyhlášky. Řešení nebo posudky odborníků, posudky z fakultních nemocnic jsou bagatelizovány lékaři z vašeho ministerstva, s kterými máte smlouvu, kteří mají nižší odbornou kvalifikaci, a dochází tam někdy k velmi nesmyslným střetům z hlediska odborného, kde lékař s nižší kvalifikací popírá výsledky anebo závěry lékařů s vyšší zdravotní nebo lékařskou kvalifikací. Je to dost nepřehledné. Tzn., že bych vás chtěl požádat, aby pomocí vyhlášky jste jasně upřesnili, kdy je to potřeba a kdy ten nepříznivý stav je úplně jasný, že se nezmění, takže není možné nebo je to zbytečné, aby se dále tito lidé volali k dalším a dalším kontrolám a prohlídkám. A pak by mě ještě zajímalo v § 34 odst. 3, co to znamená "jen krátká vzdálenost". U některých posudkářů krátká vzdálenost znamená 2 km, u některých posudkářů jenom 20 metrů. To jsou takové poznatky z praxe, pane ministře. Já vím, že za to nemůžete, že za to můžou vaši předchůdci, ale možná, že ve spolupráci se šéfem vašich posudkářů na ministerstvu práce a sociálních věcí byste mohli k těmto záležitostem přihlédnout. Ale doufám, že mně řeknete, když se rozšiřuje počet oprávněných osob, kolik asi se předpokládá, že nás to bude stát ročně.

56

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pan senátor František Bublan má slovo. Senátor František Bublan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jenom k tomu takovou krátkou poznámku. Ten trh se sociálními službami je u nás dosti velký a není ještě dostatečně zabezpečen. Když to srovnáme třeba se sousedním Německem, tak tam v této oblasti pracují statisíce lidí. Ale má to svůj řád a má to svá pravidla. U nás ta pravidla teprve tvoříme, což tento návrh zákona je toho důkazem. A byla tady řeč o té administraci, která může jako by trošku nebo možná hodně těm jednotlivým pracovníkům, co poskytují ty služby, znepříjemnit jejich práci. Ono možná stačí se trošku podívat za hranice, ono to lze pomocí techniky, kterou dneska všichni máme a ovládáme, tak to lze zjednodušit, protože už dnes je u nás jeden takový subjekt, nechci ho zde propagovat ani jmenovat, který nabízí tyto služby s tím, že ta dokumentace těch jednotlivých pracovníků a té jejich činnosti bude přístupná online třeba příbuzným toho klienta, takže budou vidět, že teď v tuto dobu jim to přijde na mobil nebo do počítače, že ten pracovník tam teď u toho klienta je a teď tam vykonává nějakou práci. Což si myslím, že je dostatečné a není třeba potom vyplňovat nějaké stohy papírů a nějaké výkazy. Možná by to trošku vyřešilo takovou tu nespravedlnost, na kterou zde už bylo poukázáno, že třeba kraje to stojí příliš mnoho peněz, protože ta praxe byla taková, že vypláceli dopředu na rok jednotlivým organizacím nějakou částku a ony potom vykonávaly nějakou činnost, ale už se to nedalo porovnat, jestli to odpovídá částce, kterou dostali, či nikoli. Udělat v tom pořádek, aby skutečně za ty služby bylo placeno řádně a nikoli jenom v nějakém odhadu. Přimlouvám se za tu administraci a přimlouvám se za to, aby se využily všechny technické prostředky, které jsou k tomu dostupné, a tím se celá věc zjednodušila. Takže tolik jenom poznámka k tomu. Samozřejmě jsem si vědom, že tento návrh zákona pouze pomáhá na cestě k tomu, abychom se přiblížili sousednímu Německu. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já se omlouvám, zapomněl jsem jednu velmi důležitou věc, která ostatně navazuje i na předřečníka vaším prostřednictvím, pane předsedající, pana senátora Bublana. To totiž je § 101a) odst. 2., kde kraj rozhoduje podle zvláštního právního předpisu, ale zejména by měl rozhodovat podle předpisů Evropské unie o veřejné podpoře o poskytnutí finančních prostředků z dotace. A chtěl bych vás upozornit, pane ministře, že je už několik stížností v Bruselu na postupy, a byl bych velmi nerad, aby v sociální oblasti jsme se dostali stejně tak, jako ve zdravotní oblasti, k tomu, že kraje, některé kraje rozdělují finanční prostředky podle svých subjektivních názorů, a ne podle předpisů Evropské unie, která jasně říká a definuje, co je veřejná podpora a za jakých podmínek, a jsou tam čtyři kritéria, za jakých podmínek se má tato veřejná podpora udělovat. Protože se může stát, že přijde kontrola, stejně tak jako na čerpání z Evropských fondů, i na tuto veřejnou podporu, a pak bychom se mnozí možná podivili, když se budou ty částky, a ony to jsou obrovské částky v řádu miliard, se budou muset vracet, anebo se budou muset rozdělovat jiným způsobem.

57

Žádám vás, pane ministře, abyste zdůraznil vašemu kontrolnímu odboru to, že čerpání finančních prostředků v rámci veřejné podpory se musí dít podle předpisů Evropské unie. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji jenom malou poznámku. Podle Jednacího řádu nikdo nesmí přímo oslovovat dalšího kolegu, ale můžete jeho jméno vyslovit, aniž na to použijete předsedajícího. Vy jste řekl, můj předřečník, a teď jste řekl, prostřednictvím vás, předsedajícího. To je nadbytečné, stejně tak jako ta moje teď poznámka, ale jenom pro příště. Slovo má pan senátor Milan Pešák. Senátor Milan Pešák: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, chci vyjádřit podporu této novele a chci poděkovat za některé části tohoto zákona, zejména pokud se týká přiznávání průkazu ZTP, ZTP/P a TP. Jsem rád, že se i v této oblasti snad vracíme ke zdravému rozumu, a k tomu, co se v zásadě osvědčilo v předchozích letech, co tady již v podstatě fungovalo. Já samozřejmě jsem schopen slyšet argumenty, že není tak důležitý zdravotní stav; důležité je, co ten člověk ve skutečnosti zvládá, v jakém prostředí žije apod. Nicméně praxe se přechýlila tak, že ten zdravotní stav, ta lékařská vyjádření a posouzení tohoto zdravotního stavu se zcela opomíjela, což je špatně. Protože posuzujeme-li zvláště podle nějakých dotazníků to, jaké činnosti, úkony ten člověk zvládá či nezvládá, vždy u toho výčtu někde skončíme a zdravotní postižení vskutku ovlivňuje život člověka komplexně a do důsledků, a když v podstatě překoná jednu obtíž, narazí na jinou. A musí ji zase překonávat. Takže opravdu v té oblasti posuzování nároku na průkazky a vlastně i na stupně postižení, stupně invalidity, jsem rád, že se vracíme k rozumným zásadám, které se v předchozích letech osvědčily. Stejně tak jsem rád, že se alespoň v některých oblastech novelizuje zákon 108 o sociálních službách. Já – ví se to o mně dlouhodobě - ho považuji za ne zrovna efektivní a ne zrovna dobrý, a to už od roku 2006, kdy se na jaře schválil. Považuji ho za neefektivní proto, že zákon umí pojmenovat, zdali poskytovatel sociální služby má či nemá krabičku na stížnosti, ale neumí pojmenovat, co má nebo nemá dělat. A neumí to ani žádné podzákonné předpisy. V tom se plně ztotožňuji s tím, co říkal pan kolega Plaček. Já pevně doufám a věřím, že k další novele toho zákona 108 dospějeme, nicméně teď se velmi přimlouvám za to, abychom podpořili ten návrh zákona, který máme na stole, protože je velmi potřebný. Ano, i já lituji, že neobsahuje také zmínku o osobách zdravotně znevýhodněných, zejména v oblasti jejich pracovního uplatnění. Nicméně i to je zvládnutelné dalšími buďto novelami ze strany ministerstva nebo naší senátorskou prací. Tento zákon podpořím a ministerstvu děkuji za to, že ho připravilo. Díky. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Paní kolegyně Miluše Horská má slovo. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dobré odpoledne, pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já samozřejmě vítám i tu jakousi jednotu, kterou máme napříč politickým spektrem, ale myslím si, že je stejně důležité, a já vím, že to i současný pan ministr také velmi dobře ví, že pořád jsme v této oblasti svým spoluobčanům, ale i dětem se zdravotním postižením, hodně dlužni. Protože ať používáme tu

58

současnou metodu, nebo se vrátíme k té staré, tak pořád jsme u nás bohužel nastaveni na to, co ten člověk s tím handicapem nemůže, čeho není schopen, a nemáme tam ten progres, to pozitivní, to, co by ve finále náš stát mělo stát nejméně, tzn., to, čeho ten člověk schopný je. A my víme, že se tady neobejdeme v sociální oblasti bez té zdravotní, že to zmiňované a skloňované posuzování zdravotního stavu, že tam máme velké mezery, a když se podívám na nás, kdy všichni aspirujeme k duševním poruchám, a jistě nejsme v naší zemi osamoceni, atd., tak když mi tady kolega Plaček tak krásně nahrál o té svobodě, ony se totiž dneska vedou k tomu, to tak přichází v té době, vedou k samostatnosti i ty děti s mentálním postižením. Ono když posoudíte dítě, které je zavřené v ústavním, které my v Čechách přece jenom máme rádi, nebudeme si nalhávat, a když pak posoudíme to dítě, které se pohybuje, byť s tím handicapem, může být v rodinném prostředí, může chodit do školy, tak to jeho konání je samozřejmě úplně jiné, je úplně o jiné zodpovědnosti. Takže jestli chceme udělat posun a nechceme ty peníze lít a vychovávat lidi s handicapem, aby natahovali ruce, tak je musíme aktivovat. A aktivovat je budeme tehdy, když skutečně na počátku dáme, možná to bude i finančně náročnější, trochu více peněz na tu správnou diagnostiku a nastavíme nějaké možnosti toho vývoje, které jsou a jsou založeny a bývají ty nejúčinnější, když jsou založeny na rodině. A já souhlasím s paní první místopředsedkyní ohledně toho zaměstnávání, to je na další zákon, který s tím velmi souvisí, a myslím si, že pokud tady neuděláme daňové pobídky našim zaměstnavatelům, aby se jim to z nějakého důvodu vyplatilo, ale přesto ti lidé, když nezůstanou v našich velkých zařízeních, což je ta nejdražší varianta, tak to asi nepůjde. A my teď máme možnost tou nenáviděnou nebo vítanou Evropskou unií, pan ministr ví, že má taky na ministerstvu spoustu peněz, které by se k těmto účelům daly zdvihnout k tomu novému zaměstnávání, akorát jsou tam bohužel nastaveny podmínky tak tvrdě, že do toho žádný blázen, a já se mezi ně veřejně přihlašuji, že se mezi blázny, nadšence, počítám, že do toho prostě nepůjdu. Ty podmínky pro zaměstnavatele jsou tak tvrdé, že udržitelnost po pěti letech s firmou, jejíž cílová skupina jsou lidé se zdravotním postižením, ta na tom trhu, když jí neulevíme, tak nemůže obstát. Takž já myslím, že musíme dát všech pět dohromady, mezi resorty spojit, protože skutečně, jestli na začátku nebudou vznikat ty, řekněme, tunely toho typu, že celá nejmenovaná rodina má invalidní důchod a jiný člověk, který má smrt na jazyku, má částečný, nebo je poslán jako zdravý do práce, tak se prostě dál nepohneme a budeme mít asi na krku i stoupající počet sebevražd, protože já tím, že se pohybuji v sociální oblasti, tak se na mě ti lidé jako na poslední "inštanc" obracejí. Myslím si, že ještě není úplně pozdě a že si je toho i současná vláda sice s tímto krátkým, ale nevíme, jestli s krátkým kreditem, že si toho je velmi vědoma, že vlastně nám ukazuje i posuny směrem k dalším cílovým skupinám sociálně znevýhodněným a že ty metody na zaměstnávání jsou totožné, takže nemusíme vymýšlet dvacet sedm nových způsobů zaměstnávání různých znevýhodněných, a že to jenom v Čechách nejsme zvyklí, že se toho bojíme, ale když to umí všude okolo nás, my jsme šikovní, tak to asi zvládneme taky. Jenom jsem to chtěla připomenout, že to je ještě trošku složitější, než si tady říkáme. Děkuji za pozornost.

59

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se nehlásí, končím rozpravu. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Předpokládám, že ano, takže máte mikrofon. Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, když dovolíte, na začátek řeknu nějaký obecný přístup a premisy, ze kterých budu vycházet, a potom se budu snažit komentovat jednotlivé připomínky mých předřečníků. Připomínky, které tady byly, můj pohled na celou záležitost sociální politiky a, řekněme, financování sociálních služeb, je poměrně dobře známé, ale bohužel resort ministerstva práce a sociálních věcí může pracovat podle zákonných norem, podle těch, které jsou v současné době platné, a ani mně ani komukoli jinému nic jiného nezbývá. Já se k tomu vrátím ještě obecněji, ale chci jenom říci, že tato novela zákona o sociálních službách měla za úkol vyřešit dlouho neřešenou záležitost, která se stala natolik akutní, že pokud by nebyla řešena touto novelou, tak by poskytování byť tedy, řekněme pro mě ne zcela optimálního modelu sociálních služeb bylo zřejmě vážně ohroženo tou normou, jak existuje. Čili ta akutní naléhavá záležitost, je ji třeba vnímat tak, že naprosto dominantním důvodem této novely a toho, proč tady dnes vlastně sedíme a co máme za úkol projednat. To, že se předkladatel snažil kromě toho § 101 a 101a) tam uplatnit některé dílčí změny, které vycházejí, řekněme, ze špatné poznané praxe, vylepšit dílčím způsobem některé věci, které jste tady zmiňovali, to je fakt, nicméně zcela určitě to není žádné finální řešení a řešení poskytování sociálních služeb je po mém soudu, a to nechci být nějak pesimistický, bude běh na delší trať. Není to otázka ani nové politické vlády či kohokoli jiného, je to otázka zejména skutečně standardů, požadavků, atributů, slušné korektní společnosti, která musí v té oblasti etiky a morálky uznávat některé minimální zásady a respektovat je ve své, řekněme, společenské a politické praxi. Minimálně si myslím, že do konce roku 2014 jsme schopni předložit pouze další, řekněme, novelu zákona o sociálních službách, která po mém soudu ale nebude zcela určitě postihovat fundament a základ a smysl vůbec tohoto produktu, velké části sociální politiky jako celku. Podívejte, to je služba, která – já jsem pracoval nebo působil řadu let ve Švédsku, i v tom sousedním Německu, koneckonců, nejenom tedy ta ekonomická, řekněme, dimenze toho, kolik jsme schopni či nejsme schopni na tento typ poskytovaných sociálních služeb investovat, nebo dát, ale zejména, co tady schází, je první věc, kterou musíme řešit, je jakási dlouhodobost, stabilnost a předvídatelnost financování tohoto okruhu služeb. Jestliže jsme my s financováním sociálních služeb od roku 2006 po mém soudu, a to je můj názor jako teď ministra na velmi krátkou dobu, vytvořili hybrid, kde příspěvek na péči je součást, dávka, která je kalkulovaná, vypočitatelná, má určitý algoritmus, byť ta hlediska, k těm se dostanu, můžou být předmětem diskusí a sporů. Pak tu druhou část, která je stejně tak důležitá, a to jsou vlastně dotace poskytovatelům sociálních služeb, z toho jsme udělali vlastně politický produkt, který je součástí financování velkého balíku nestátních neziskových organizací. Pak se nesmíme divit, že celý systém je neprovázaný, nefunguje, a nikdo neví, co bude za rok, za dva, za tři nebo za pět. A tady bych poprosil vás, senátory, jako horní komoru, až se bude projednávat novela zákona, která bude řešit sociální služby. Mějte na paměti, že pokud nebude vyřešen tento fundament

60

financování, který si nastaví jakákoliv vláda, ať už z dlouhodobé strategie nebo po nějakém politickém konsensu, tak bez toho se nedá zaručit žádný rozumný model, který je anticipovatelný, který je měřitelný, a který má nějakou vnitřní strukturu a konec konců i tu dimenzi. To je tedy na začátek, abyste chápali můj přístup k tomu, protože mé ambice by byly pochopitelně větší, ale jistě pochopíte, že býti nemohou. Takže řešíme daný akutní problém a nic víc, nic míň se v dané situaci - podle mě - nedá dělat. Teď, jestli dovolíte, stručně k jednotlivým připomínkám či dotazům. Dotaz, který se týká – ano, mezi poskytovatele sociálních služeb patří charity. Jsou to organizace, jejichž zřizovateli jsou církve či řády atd. Podívejte se, z hlediska kalkulace a z hlediska dotačního řízení jako takového toto nebylo bráno v úvahu, ani nemohlo být. V době, kdy byl projednáván zákon, který ho – já tomu budu říkat zákon o církevních restitucích, byť to tak tedy není, jako v té celé šíři a není to tam nějak zohledňováno. A nemohlo být. Ale chci upozornit na jednu věc. Když my provádíme dotační řízení jako ministerstvo, pak dotační řízení respektuje vždy návrhy těch, které přicházejí z jednotlivých krajů, odborů nebo segmentů sociální politiky, kde pouze můžeme rozdělovat to, co k dispozici máme, a pokud možno kritérii, která nerozkymácejí úroveň sociálních služeb v jednotlivých krajích. Čili ministerstvo práce a sociálních věcí ani kalkulačně nemůže teď nějak ovlivňovat a postihovat, že by exkludovalo na základě nyní účinného a platného zákona a diskriminovalo některé poskytovatele služeb, protože pro to není právní fundament; a není pro to ani právní důvod. A pokud se ptáte na ty dopady. To je zároveň možná odpověď na § 34, jak tady bylo uváděno, co se stane, když se § 4, kde se rozšiřuje okruh oprávněných osob. Musím říci, že to, co jsem řekl na začátku, teď se plně implementuje. Protože my máme nároky na rozpočtovou kapitolu v rámci dotací, nikoliv mandatorní výdaj, to ne, to je fakultativní výdaj zavázaný kvazi mandatorně, ale nikoliv tím, že je na něj nárok, protože je to dotace. V posledním roce 2013 to bylo 6 miliard 53 milionů, v roce 2014, kde jsem nárokoval do kapitoly, je to v projednávání, 6 miliard 53 milionů. Vše v nominálních cenách. Jinými slovy to odpovídá matematicky. Jestliže je stejný objem dotací, které můžeme vůbec získat v rámci financování poskytovatelů, kteří poskytují péči, stejně roste okruh oprávněných osob. Pak jde o to, že buď to bude tak, že oprávněné osoby jako takové získávají na příspěvku na péči, to jsou beneficienti, ale ti poskytovatelé buď budou mít zlevňovat služby za větší počet lidí anebo více poskytovatelů té sociální péče musí zcela jednoduše obdržet méně. Chtěl bych tady upozornit a říct – a to s tím velmi souvisí – já jsem zřídil speciální tým 6 a 6 ve formátu asociace krajů a ministerstvo práce a sociálních věcí, který teď probírá velmi důkladně plánování, síťování, vnitřní strukturu, definování všech poskytovaných služeb, kterých – víte, kolik jich tam je na seznamu, kvalifikaci a standardy kvality péče podle poskytovatelů tak, abychom dokázali určitou unifikaci minimálně na úrovni plošné, nejenom v jednotlivých krajích. Abychom si na základě těchto výkonů a těchto druhů služeb a jejich potřebnosti dokázali zasíťovat i dimenzi a strukturu služeb, která je v dané době úměrná objemu finančních zdrojů, které jsou ochotné centrum, čili stát, kraje, obce a města, případně beneficient, ta osoba sama, na tuto péči obětovat. A tady měl expertní tým už dvě setkání. Já si myslím, že tematicky se probírají právě těmi jednotlivými problematickými okruhy, které jste zmiňovali. Cílem je minimálně docílit toho, aby ve všech krajích jsme mohli říct, že poskytování sociální péče je standardizované v dané době, že jeho dimenze pro kraje a jeho síťování odpovídá potřebám trhu, protože ty kraje to znají nejlépe, a na základě toho jim potom předávali odpovědnost za dotační režim počínaje rokem 2015 tak, aby se 61

toho úkolu zhostily lépe, než kdyby šly do toho prostředí, které je nastaveno dnes. Pokud jde o úspory MPSV související s převodem - ano, to je § 101h, já rozumím, zcela určitě tam, kde se jedná o dotační řízení – a prosím pěkně, to je pouze na komisi, která je v rámci odboru sociální politiky, která na základě doporučení krajů se sejde a rozhoduje to, zda požadavky kraje je možno naplnit do nějakého směrného čísla, které je. Takže jestli se tam ušetří dva nebo tři lidé, kteří dvakrát za rok se účastní dotačního řízení, vyhodnocují je, tak asi ano. Nicméně koncepční a metodická část za definování sociálních služeb je kompetenčním zákonem dána agendě MPSV a i v této oblasti si koncepční a metodickou část do jisté míry musí ministerstvo práce a sociálních věcí ponechat. Pokud jde o metodiku, která tady byla zmiňována a souvisí s posuzováním míry soběstačnosti. Souhlasím s tím a sám jsem teď řešil celou řadu věcí mediálních, kde dochází k přesunutí stupně závislosti ze čtyřky do trojky, z trojky do dvojky atd., kde je to velmi nepříjemné, protože to jsou věci, které ovlivňují zejména, nejen mentálně psychicky, ale i ekonomicky prostředí, v němž ta osoba se pohybuje. Mohu vás ujistit, že jsem zadal zrovna minulý týden české správě a posudkářům, aby byla dopracována a přepracována metodika, která z jistého pohledu nemůže být brána formalisticky, ale musí být brána vždycky z pohledu i lékařů tak, že v případě přechodové zóny, kdy se hodnotí míra soběstačnosti, musí být vždy ve prospěch toho slabého. To znamená ve prospěch posuzované osoby, stejně jako je to v právu in dubio pro reo. Stejně v sociální oblasti musíme vždycky podpořit tu slabou stranu, která nemá možnost jiným způsobem se efektivně bránit. Já jsem si svolal i všechny lékaře-posudkáře na konec září, kde budeme mít jakousi konferenci včetně české správy. Ujišťuji vás, to, co je možné v rámci metodiky a to, co je možné v rámci našeho vlastního rozhodování, takže zcela určitě tady ten pokyn, nikoli doporučení, pokyn a metodika bude. A tady tomu rozumíme. Já sám jsem byl nespokojen s tím formalistickým přístupem, kde řada odborníků, profesorů a expertů na některé diagnózy neměla šanci, protože se tady jedná o víceúčelové sociální a zdravotní šetření, kde kromě toho diagnostického pohledu tam potom bylo ještě hodně vlivů, vlastně to je víceúčelové sociální šetření prostředí, ve kterém žije atd. Nakolik ta míra samostatnosti je zvladatelná. § 34 odst. 30 – krátká vzdálenost. V metodice můžu říct, že je tam definováno 100 až 200 metrů, já nevím proč, jestli je to moc nebo málo, ale to nemá cenu diskutovat, to je součást metodiky. To, o čem se bavíme tady v příkladech ze Spolkové republiky Německa nebo Rakouska, ano, i využívání technických prostředků, ale vězte, že napřed by bylo třeba založit ten fundament, ten systém, abychom věděli, co chceme financovat, aby si na to zvykly i kraje, které budou zodpovědné za provádění sociální politiky. A k tomu je potom možno aplikovat jakékoliv vhodné technické prostředky, tam už řešení se bude hledat s nějakou synergií. Já si jednak nedokáži představit, že by to bylo jenom tak, že to budou privátní provozovatelé, kteří nebudou vázáni na určité plnění podmínek třeba informační povinnosti nebo čehokoliv jiného. Takže ono je to třeba začít asi od začátku a věřme tomu, že doba je taková, že z hlediska komunikace a efektivní informovanosti klienta, rodinných příslušníků atd., to prostě bude dříve nebo později nezbytnost. Ani my v tom našem trošku nekorelativním chaosu snad tomu nebudeme dlouho odolávat. § 101a, odst. 2. Jsem si vědom kolize, nebo jsem si vědom toho, že je tam nikoliv souběh, ale preference předpisu EU, pokud se jedná o potenciální kolizi s institutem veřejné podpory. Jsem si toho vědom a chci ujistit, že v nové 62

připravované novele zákona, musíme se tím zabývat a naprosto přesně definovat požadavky v sociální oblasti tak, abychom nebyli předmětem potom tohoto infringementu, případně korekcí, protože to jsou potom věci, které se musí dofinancovávat dvakrát z jiných zdrojů, a to by bylo velmi, velmi nepříjemné. Takže, za tu připomínku děkuji, jsem si toho vědom, ale tady to nebylo možno řešit. Posuzování dle diagnózy – nebo deset úkonů, posuzování zdravotního stavu a soběstačnosti. Víte, já si myslím, že všechno, pokud je posuzováno rozumem, pokud je posuzováno jaksi i srdcem včetně okolí, kde ta osoba žije, tak nemusí představovat tak velký problém. Na jednu stranu si myslím diagnóza zůstává diagnózou, i když některé jsou konzervativní od samého počátku, některé z hlediska medicíny mohou doznat nějaké progrese, zlepšení, takže je tam jakási možnost asi změny posuzování nebo přezkumu. Já sám jsem navrhoval, abychom i zvažovali a diskutovali s osobami, ať už zdravotně postiženými nebo jinými dotčenými osobami vůbec, kdy lze nebo nelze, nebo má nebo nemá mít smysl provádět přezkumy. U diagnóz, které jsou zcela nevratné a jsou konzervativní, a kde žádná pozitivní progrese nehrozí, tam si skutečně nemyslím třeba, že to vůbec zapotřebí je a vyčerpávat kapacitu posudkářů, sociálního šetření atd. U lidí, kteří se dostanou do určitého věku a je to i dlouhodobý stav, kdy se ten stav nemůže výrazně vylepšit, tak jako buď tuto frekvenci výrazně prodloužit anebo ji prostě v určitém momentu přestat provádět. Pokud bychom tady na to našli společný názor s těmi dotčenými osobami, které jsou v různých sdruženích, asociacích, radách, tak by to bylo výrazné ulehčení a potom by to nebylo o tom, že posuzování bude buď formalistické, alibistické, ale bude individuální, bude podstatně kvalitnější a vyvarujeme se kolizí. To já nepovažuji za systémové selhání, ale lidsky, individuálně v každém případě to mrzí a nemělo by to být. Takže tady je vážná otázka do této novely, a to je na zvážení i vás, když se o tom budete bavit už pak možná v příštím roce, abychom zvážili, kdy a za jakých okolností je přezkum zdravotního stavu a posuzování vůbec nutné. To je myslím. že vážná věc. Z hlediska stupně závislosti chci upozornit na to, že jsme tam doplnili některé další věci, které se týkají např. poruch autistického spektra, jiné pervazivní duševní choroby atd., aby to tam bylo explicitně řečeno, byť bylo možno přezkoumávat, a to jednak s ohledem na příspěvek na péči a zařazení a jednak také s ohledem na možnost nároku na přiznání zdravotních pomůcek. Pokud jde o OZZ – osoby zdravotně znevýhodněné a osoby zdravotně postižené ve vztahu k pracovnímu trhu a k jejich uplatnění, myslím aktivní uplatnění v životě. To je velmi složitá problematika, která není také na krátké řešení, ale ve své podstatě mohu říci – jedna část, kterou nebylo možno vyřešit ve sněmovně, bude projednávána, nebo leží ve vládě, to je novela zákona o zaměstnanosti, která řeší problematiku osob zdravotně znevýhodněných. Bude projednána po mém soudu v průběhu října, listopadu, čili sněmovna ji bude mít k dispozici okamžitě poté, co bude moci aktivně konat, aby se osoby od 1. 1. 2014, kterých se to dotkne, a budou to určitě desetitisíce, možná i nějakých sto tisíc lidí, tak aby v krátkém čtení podle článku 90 nebo v nouzi projednala tento zákon a tento problém vyřešila. U ZP obecně je třeba říci jednu věc – vidím to jako fatální problém a je to o tom, že jakmile je někdo zdravotně postižený, tak u nás jdeme tou cestou – pojďme ho tedy zkontrolovat, pojďme ho změřit, pokud je to možné, přidělme mu nějaký stupeň invalidity, on jako bude na nějakých dávkách a ti šikovnější, kteří se nějak někam dostanou, buď najdou nějaké aktivní zaměstnání, nebo nenajdou. Potom je velmi složité tyto lidi zpátky do aktivního života vracet. Všude v okolních státech, kde to funguje, je to naprosto 63

opačně. Pojďme tomu člověku umožnit všechno, co on potřebuje pro návrat do aktivního života, do té míry pracovní schopnosti, je schopen. A až toto nebude možné, potom se teprve bavme, do jakého sociálního systému, jaké věci mu dáme k dispozici, aby jeho život byl důstojný a plnohodnotný. Takže, jak jistě pochopíte, to také nepostihne tato novela, ale prostě tak to je. Takže tolik k vašim poznámkám. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže děkuji, pane ministře. Ptám se zpravodaje ústavně-právního výboru pana senátora Vladimíra Plačka, jestli chce vystoupit? Ne. Takže slovo má garanční zpravodaj. Máte slovo, pane senátore. Senátor Libor Michálek: Děkuji, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi krátce shrnout proběhlou diskusi. V diskusi vystoupilo celkem sedm senátorek a senátorů s celkem osmi příspěvky. Zazněla tady celá řada podnětů, ať už ohledně přijetí zákonného opatření k tomu, aby k diskutované normě byly přijaty ještě případné prováděcí předpisy nebo novelizace. Ze zásadnějších připomínek považuji za důležité zmínit tu, která se týkala právě § 101a odst. 2, skutečně důraz na transparentnost v dotačním řízení by rozhodně měl být velký, aby se předešlo případným odvodům po možném přerušení rozpočtové kázně apod. Po proběhlé rozpravě tedy doporučení, aby Senát Parlamentu ČR předložený návrh zákona schválil. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji a o tom budeme po znělce hlasovat. Zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 21 ukončeno, registrováno 64, kvorum 33. Pro 60, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu a my se tady vystřídáme. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Ještě odpoledne. Já vás zdravím a budeme pokračovat

jednou

dobré

10. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních usnadňujících výkon práv, která jsou pracovníkům udělena v souvislosti s volným pohybem pracovníků (evropský senátní tisk č. N 066/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 066/09 a N 066/09/01. Znovu zvu k mikrofonu pana ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček: Takže dovolte ještě jednou, vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Dovolte, abych vás stručně seznámil s návrhem Směrnice EP a Rady o opatřeních, usnadňující výkon práv, která jsou pracovníkům udělena v souvislosti s volným

64

pohybem pracovníků. Návrh Evropské komise zveřejnila Evropská komise 30. dubna tohoto roku s cílem zajistit lepší uplatňování unijních právních předpisů, týkajících se práva občanů EU pracovat v jiném členském státě v souladu s ustanovením článku 45 Smlouvy o fungování EU. Vláda České republiky připravila pro nastávající jednání v orgánech EU rámcovou pozici a tu projednal 30. května tohoto roku výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny a poté dne 20. srpna tohoto roku výbor pro záležitosti EU Senátu Parlamentu ČR. Volný pohyb pracovníků, jak my dobře víme, patří mezi základní zásady EU. Jde o to, aby každý občan, který má právo se volně pohybovat v jiném členském státě, tam také mohl být zaměstnán. Praktických překážek a problémů v uplatňování tohoto práva v oblasti volného pohybu pracovníků, a to jak napříč starými i novými státy, existuje celá řada, ať už se to týká ze strany vysílajících zaměstnavatelů, kde není dodržováno právo EU nebo ze strany veřejných orgánů členských států. Mám tím na mysli vnitrostátní právní předpisy, které nejsou v souladu s právem Unie atd. Předložený návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady navrhuje tedy kroky, které by měly členské státy EU provést, aby migrující pracovníci mohli využít svá práva plně, a to v pěti oblastech. Za prvé zaručit vhodné prostředky na obranu proti diskriminaci na základě státní příslušnosti prostřednictvím správního nebo soudního řízení. Za druhé chránit migrující pracovníky též prostřednictvím zúžení organizací nebo jiných právnických osob. Za další zřídit na vnitrostátní úrovni struktury nebo subjekty, případně stávající struktury a subjekty využívat šířeji, které budou prosazovat výkon práv, poskytování informací, jakož i migrujícím pracovníkům poskytovat podporu a pomoc tak, aby zejména pokud by se stali obětí možné diskriminace. Dále zlepšit informovanost zaměstnavatelů migrujících pracovníků a jakýkoliv dalších zúčastněných subjektů. A v neposlední řadě, nebo v poslední řadě a za páté podporovat dialog s příslušnými nevládními organizacemi a sociálními partnery. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Chci zdůraznit, že Česká republika zatím viditelně podporovala rozvoj vnitřního trhu EU a opatření, která k němu mohou přispět, a proto se domníváme, že je třeba podpořit i přípravu této Směrnice. Česká republika ale bude zároveň preferovat taková opatření, která vedle přínosu pro migrující občany EU nevytvoří zbytečné administrativní břemeno a nezatíží další gró prací podniky. Z těchto principů a pozic vychází rámcová pozice České republiky pro nadcházející projednávání návrhu Směrnice, kterou máte před sebou. Pro Českou republiku není volný pohyb osob a jejich ochrana po právní ani organizační stránce věcí neznámou. Domníváme se, že řada institutů, které jsou předjímány v této směrnici, už tady máme, existují a plní svoji funkci, to znamená, migrujícím pracovníkům jsou poskytovány informace, a to v řadě institucí. Především ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo vnitra a konec konců i Úřad Veřejného ochránce práv. Zejména činnosti a pravomoci Veřejného ochránce práv je otázka, zda by v případě schválení Směrnice nebylo třeba rozšířit o právě poskytování informací, poradenství a pomoci údajným obětem diskriminace při podávání stížností, jejich řešení, provádění nezávislých šetření, v oblasti ochrany osob před diskriminací na základě jejich státní příslušnosti, monitoring, výzkumy atd. Nelze v tomto případě zároveň vyloučit ani určité dopady na procesní předpisy, a to správního a občanského práva, či úpravu v antidiskriminačním zákoně. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Česká republika na výslovný dotaz byla ubezpečena ze strany Evropské komise dne 24. června, že nová Směrnice nemá přinést žádné změny v jiných oblastech a že název i cíl nové 65

směrnice je vskutku jen o opatřeních, usnadňujících výkon práv, která jsou pracovníkům udělena v souvislosti s volným pohybem pracovníků a jejich právem na zaměstnání. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře a prosím, zaujměte své místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk N 66/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore. Senátor Jaroslav Doubrava: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, kolegyně. Můj předřečník tady řekl, řekl bych z 90 % to, co obnáší nebo obsahuje moje zpravodajská zpráva, takže i já nebudu přednášet celou zpravodajskou zprávu. Myslím, že by to byla zbytečná duplicita. Nicméně z té své zprávy přece jenom jeden odstaveček vám přečtu, s jedním odstavečkem vás seznámím. Je to takové celkové hodnocení té Směrnice. Říkám ve své zpravodajské zprávě, že hodnocení návrhu Směrnice, kterým se posiluje uplatňování práv, plynoucích z volného pohybu pracovníků, musí vzít v první řadě v potaz pozici České republiky v rámci migračních toků pracovní síly v EU i mimo ni. Ze statistik plyne, že úprava podmínek výkonu práva na volný pohyb za prací nebude mít na poměry pracovního trhu významný dopad. O tom ostatně už mluvil i pan ministr. Pracovníků ze zemí EU je v České republice poměrně málo a představují v podstatě historické komunity, které jsou poměrně dobře integrovány jak jazykově, tak kulturně. Posílení jejich ochrany v českém pracovním trhu proto nemá pro české pracovníky žádná rizika a je možné jej podpořit. Oproti tomu nemohu nezmínit skutečnost, že Češi málo jezdí za prací do ciziny. Ministerstvo zahraničí sice eviduje sta tisíce krajanů žijících v zahraničí, především v USA a v Austrálii a Kanadě, ve většině případů se ale jedná o tradiční emigrantské komunity, které v zemích žijí již dlouhodobě, často již několik generací. V zemích EU evidují domácí úřady pouze cca desetitisíce občanů České republiky, které můžeme považovat za ekonomické migranty. Češi mohou stále nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu, která je konkurenceschopná v západní Evropě, především v těch zemích, které trpí v některých odvětvích nedostatkem kvalitních pracovníků. A je proto v zájmu České republiky posílit ochranu práv zaměstnanců, kteří se vydávají za prací do jiných členských států EU, a navrhovaná Směrnice tomu může napomoci. Chtěl bych říct, že podle mého názoru závěr tohoto odstavečku je to nejdůležitější, co tato směrnice obnáší. A nyní mi dovolte, abych vám přednesl návrh usnesení výboru pro záležitosti EU: Je to 162. usnesení z 16. schůze konané dne 20. srpna 2013 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních usnadňujících výkon práv, která jsou pracovníkům udělena v souvislosti s volným pohybem pracovníků (senátní tisk č. N 066/09: Po úvodní informaci Jana Dobeše, náměstka ministra práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátore Jaroslava Doubravy a po rozpravě výbor

66

I. přijímá k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních usnadňujících výkon práv, která jsou pracovníkům udělena v souvislosti s volným pohybem pracovníků, doporučení, které je přílohou tohoto usnesení, II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatření usnadňujících výkon práv, která jsou pracovníkům udělena v souvislosti s volným pohybem pracovníků, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem, III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jaroslava Doubravu, IV. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Doporučení máte všichni k dispozici, není asi potřeba, abych vám ho přednášel. (Souhlas.) Dobře. Pak vás jenom poprosím, abyste podpořili usnesení výboru pro záležitosti EU svým ANO. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám pane senátore, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám, můžeme tedy přistoupit k hlasování, protože se není k čemu vyjádřit. Budeme hlasovat o návrh tak, jak jej přednesl senátor Jaroslav Doubrava. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 22 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a ukončujeme projednávání tohoto bodu. Děkuji panu navrhovateli i zpravodaji. Dalším bodem je 11. Senátní tisky č. K 42/09 a N 43/09 - Kosmická průmyslová politika EU (evropský senátní tisk č. K 042/09, č. N 043/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 42/09, K 42/09/01 a N 43/09 a N 43/09/01. Prosím opět pana ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka, který zastoupí ministra dopravy Zdeňka Žáka, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, omlouvám ministra dopravy kolegu Zdeňka Žáka, který není přítomen, je mimo Prahu a požádal mě, abych vám představil a požádal vás o projednání Sdělení Evropské komise, které se týká Kosmické průmyslové politiky EU a k návrhu rozhodnutí na zřízení programu na podporu pozorování a sledování vesmíru. Je to rozděleno do dvou částí. Hlavním cílem Sdělení ke Kosmické průmyslové politice EU je posílení kosmického průmyslu, který je považován za

67

klíčový, a to pro růst konkurenceschopnosti vzniku inovací a tvorbu nových pracovních míst velmi vysokou přidanou hodnotou. Evropská komise v materiálu vytyčila pět strategických cílů Kosmické průmyslové politiky EU. Jedná se např. o vytvoření soudržného regulačního rámce, rozvoj trhu s aplikacemi a službami či o podporu účasti malých a středních podniků. Současně Evropská komise nastínila kroky, které je potřeba v tomto ohledu podniknout. Česká republika souhlasí se strategickým významem odvětví kosmických aktivit a plně podporuje cíle vytyčené ve Sdělení. Za problematická se považují některá opatření vedoucí k naplnění těchto cílů, jako např. omezení principu geografické návratnosti. Při implementaci Kosmické průmyslové politiky EU považujeme za nezbytnou úzkou spolupráci EU, Evropské kosmické agentury a jejich členských států, stejně jako vhodné propojení existujících nástrojů financování a podpory kosmických aktivit a jasné vymezení rolí EU a ESA. K tomuto Sdělení byly dne 30. května 2013 přijaty záměry Rady, pro konkurenceschopnost část Vesmír. Cílem návrhu rozhodnutí o zřízení programu na podporu pozorování a sledování vesmíru – to je druhá část – je právě zřídit evropskou službu pozorování a sledování vesmíru SST je právě zřídit evropskou službu pozorování a sledování vesmíru. Hlavním úkolem SST bude posoudit rizika vzájemných kolizí umělých kosmických těles a umělých kosmických těles s kosmickou tříští na oběžné dráze, posoudit rizika vstupu umělých kosmických těles a kosmické tříště zpět do zemské atmosféry a přispět tak k ochraně evropských kosmických infrastruktur, které jsou postupně budovány v programu Galileo a Copernicus, jakož i ke zvýšení bezpečnosti obyvatel Evropy. Program SST se zřizuje na období 2014 až 2020 a bude financován z EU, z jejího rozpočtu, a to v celkovém objemu 70 mil. eur. Česká republika s navrženou výši rozpočtu souhlasí, ale musí se dbát na to, aby kvůli financování tohoto nového programu SST nedošlo k ohrožení cílů již ostatních kosmických programů financovaných Evropskou unií, jako jsou Galileo, EGNOS, GMES, Copernicus. To je zhruba vše. Děkuji vám za pozornost a prosím o projednání a schválení. Mockrát děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výbor, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. K 042/09/02 a č. N 043/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, z vašich zářících očí a úsměvů na tvářích vidím, že jste šťastní, že tady mám zase evropský blok, ale trošku vás zklamu a tradičně budu značně stručný, nebudu nic předčítat, budu komentovat doporučení, které vám tady za výbor pro záležitosti EU předkládám. Pan ministr už tady zmínil, že tady máte tzv balíček dvou dokumentů. Jeden z nich je komunikační dokument, druhý je návrh legislativního aktu. Spojili jsme je dohromady, protože velká propojenost vyplývá z jejich obsahu, takže si vám dovolujeme předložit dva dokumenty najednou.

68

My se této problematice ve výboru věnujeme dlouhodobě a i dlouhodobě dochází ke značné shodě mezi námi a gesčním ministerstvem, kterým bylo a doposud je ministerstvo dopravy. S ohledem na některé informace, které ale nejsou zcela ověřené a které hovoří o tom, že snad současné vedení ministerstva dopravy se k této problematice nestaví již tak vstřícně jako předchozí ministerstvo, považuje to za určitý luxus, aby se Česká republika zabývala problematikou třeba hospodářství v kosmickém odvětví, kosmickými programy apod., dovolím si upřít vaší pozornost na tři body doporučení, které máte k dispozici a které vám náš výbor předkládá. Dovolím si rychle citovat. Bod 6. Senát Parlamentu ČR považuje za klíčové zapojit české výzkumníky do velkých evropských projektů pro oblast vesmíru a kosmických projektů… Bod 7 – souhlasí se začleněním řízení programu Copernicus do kompetencí agentury GSA. Jak víte a možná jste zachytili některé informace, že jsme nyní ve fázi, kdy nahrazuje dosavadní program kosmický program GMES nový program, je to v podstatě nástupce, Copernicus. Dovolíme si vám k tomu materiály předložit na příštím plénu Senátu, protože je to teď před projednáním v našem výboru. A to, že v Praze existuje agentura GSA, která řídí program Galileo, tak se přímo nabízí, aby tady došlo k určité synergii a tato agentura, buď plně, nebo zčásti, by mohla být využita i pro řízení toho druhého vesmírného evropského programu, kterým doteď byl program GMES a nahrazuje ho teď program Copernicus. A bod 8 doporučuje vládě, aby zvyšovala povědomí široké odborné veřejnosti o potenciálu kosmických aplikací pro praktické uplatnění v životě. Moc mě mrzí, že tady není přímo pan ministr dopravy, protože bych se ho velice rád zeptal, co je pravdy na tom, že současné vedení ministerstva dopravy jednak provedlo dosti významné personální úpravy, osoby, které byly pověřeny touto činností, ne že by přestaly tam fungovat jako osoby, ale tyto funkce byly zrušeny a dokonce se proslýchá, že by se ministerstvo dopravy chtělo této agendy "zbavit" a přehodit ji na ministerstvo školství. Domnívám se, že v tomto oboru, v této oblasti měla a má Česká republika světu co nabízet a bylo by škoda to jakkoliv degradovat některými ukvapenými a nesystémovými opatřeními. Ale omlouvám se, že jsem trošku odbočil, vracím se k těm dvěma bateriím. Máte k dispozici doporučení našeho výboru a já vás tímto žádám o jeho podporu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu, kterou nyní otevírám. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám a můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl senátor Miroslav Krejča. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 23 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl přijat. Opět děkuji panu předkladateli i zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Naše schůze pokračuje. Následujícím bodem je

69

12. Návrh nařízení EP a Rady o změně nař. (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví spol. pravidla náhrad a pomoci cestujícím v let. dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nař. (EHS) č. 2027/97 o odpovědnosti dopravce (evropský senátní tisk č. N 050/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 50/09 a č. N 50/09/01. Opět prosím pana ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka, který zastoupí ministra dopravy Zdeňka Žáka, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Toto je druhý návrh, u kterého jsem byl požádán, abych vám ho představil. Jedná se o návrh předložený Evropskou komisí k posílení práv cestujících v letecké dopravě. Cílem tohoto návrhu je sjednotit stávající právní úpravou na úrovni EU a odstranit problémy, které vznikají při její aplikací kvůli nejednoznačnému výkladu práv cestujících. Zároveň by měla být posílena pozice národních subjektů, které jsou zodpovědné za prosazování unijní legislativy a vyřizování stížností cestujících. Předložením tohoto nařízení Komise reaguje na dva rozsudky Evropského soudního dvora. Nemyslím si, že detaily jsou zase v tomto kontextu důležité. A reaguje také na tzv vulkanickou krizi v letech 2010/2011 a navrhuje například stanovit limity pro ubytování na 3 noci, ovšem pro vybrané kategorie cestujících, jako jsou osoby se sníženou schopností pohybu, těhotné ženy či děti bez doprovodu, by tento stanovený limit neplatil. Česká republika může předložený návrh v obecné rovině podpořit. Zejména vítáme snahu odstranit problémy, které v současnosti vznikají při prosazování práv cestujících v letecké dopravě. Existují však určité pochybnosti o navrhovaném mechanismu prosazování práv cestujících. Domníváme se, že stávající systém v ČR je na velmi dobré úrovni a není nutné do něj výrazně zasahovat. V tomto ohledu se bude požadovat vyjasnění vazby mezi vnitrostátním subjektem odpovědným za prosazování tohoto nařízení a vnitrostátní subjektem odpovědným za mimosoudní řešení sporů. Povinné určení specifického subjektu či subjektů odpovědných za mimosoudní řešení sporů nepovažujeme za nezbytné, naopak se domníváme, že by tento krok představoval další finanční a administrativní zátěž. Přístup cestujících k mimosoudnímu řešení sporů bude podle našeho názoru dostatečně upraven směrnicí o alternativním řešení sporů a nařízením o on-line řešení sporů, které jsou v gesci ministerstva průmyslu a obchodu a jež byly nedávno přijaty. Jedná se o oba právní předpisy, které byly dne 18. června 2013 publikovány v Úředním věstníku, a to o Směrnici Evropského parlamentu a Rady z 21. května o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze stejného data č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line. Transpoziční lhůta pro tyto dokumenty uplyne přibližně v polovině roku 2015. Děkuji vám za pozornost a děkuji i za projednání. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane předkladateli, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte

70

jako senátní tisk č. N 050/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo. Opět se soustředím na okomentování doporučení, které vám výbor pro záležitosti EU předkládá. Toto doporučení vychází ze stanoviska Podvýboru pro dopravu, který se touto materií zabýval, a následně stanovisko Podvýboru pro dopravu potvrdil i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Obsah je v podstatě nezměněn, pouze jsme v našem finálním doporučení některé věci formulačně upravili a hlavně jsme je tam provázali s některými usneseními, která jsme v této oblasti přijímali již dříve. Vlastní nařízení by mělo spět ke zvýšení práv cestujících. My si ve svém doporučení dovolujeme být k tomuto návrhu kritičtější, než je vláda, jak tady prezentoval pan ministr, a upřednostnili jsme skutečně a na první místo jsme dali práva cestujících, protože cestující je leckdy rukojmím, ať jednou je to letecký přepravce, jindy je to třeba cestovní kancelář. Připomeňme si události posledních dnů a posledních týdnů třeba ve vztahu k Egyptu. A myslím si, že nastavení korektních podmínek pro klienty, kohokoliv v tomto případě, leteckých přepravců je velice důležité. Naprosto se shodujeme i s tím, co tady v závěru zmínil pan ministr, že lhůty, které jsou stanoveny pro zavedení evropských právních předpisů do národní legislativy jsou velice krátké a že je potřeba dát členským státům, národním státům dostatečný prostor, aby svoji národní legislativu upravili a přizpůsobili legislativním aktům EU. Obdobně jako v předchozím případě vás žádám o podporu doporučení výboru pro záležitosti EU, které plně vychází ze stanoviska Podvýboru pro dopravu a usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Dále tento senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Petr Bratský? Je tomu tak. Pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Bratský: Děkuji za udělení slova. Chtěl bych jenom potvrdit, že výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu plně podpořil usnesení Podvýboru pro dopravu. Jak už můj předřečník pan kolega Krejča řekl, jsem velice rád, že toto stanovisko hospodářského výboru výbor pro záležitosti EU, který je garančním výborem pro tento tisk, prakticky převzal. Je tam jasná ochrana cestujících, o kterou nám jde, a vyslovuje se tam podpora České republiky pro jednání v EU. Čili jenom potvrzuji za nás, že jsme spokojeni a že nebudeme určitě proti nějakým drobným změnám, pakliže se vyskytly, ani jsem nestačil kontrolovat jednotlivé věty, to se přiznávám, ale rozhodně dopředu si mohu troufat tvrdit, že je podpoříme. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, a otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu tedy uzavírám. Není se k čemu vyjádřit, pane ministře, asi se nechcete vyjádřit. Nechcete, dobře. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

71

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Miroslav Krejča. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu předkladateli i zpravodajům. A my pokračujeme. Následujícím bodem je 13. Senátní tisky č. N 068/09 a N 069/09 - Úřední kontroly a zdraví zvířat v EU (evropský senátní tisk č. N 068/09, č. N 069/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 068/09 a N 068/09/01 a N 069/09 a N 069/09/01. Prosím opět pana ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka, který zastoupí tentokrát ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby nás seznámil s těmito materiály. Máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček: Dnes zde máme řadu evropských nařízení a návrhů směrnic, tentokrát z oblasti zemědělství. Rád bych vám představil dva návrhy nových nařízení Evropského parlamentu a Rady. V rámci vašeho tisku N 068/09 je uvedeno nařízení, které nahradí nařízení Evropského společenství z roku 2004 č. 882, platné a účinné v současné době, kterým se stanoví základní principy a požadavky na úřední kontroly v EU. Toto zmíněné nařízení Evropského společenství z roku 2004 o úředních kontrolách je právně závazné od 1. ledna 2006. Cílem tohoto nařízení je zajistit harmonizované posuzování pravidel pro úřední kontroly v rámci celé EU. Toto nařízení zároveň obsahuje také povinnost pro Evropskou komisi provést revizi, a to zejména v oblasti poplatků. Nařízení platné v současné době by mělo být v budoucnu nahrazeno nařízením novým, obecnějším, obsažnějším a zahrnujícím daleko více oblastí. Takové horizontální nařízení by mělo být dále doplněno o detailnější pravidla pomocí delegovaných či implementovaných aktů. Návrh nového zařízení byl odsouhlasen Evropskou komisí 6. května 2013. Na Radě byl představen členským státům na úrovni expertů následně 14. června. Další jednání probíhají v rámci litevského předsednictví, které tuto problematiku považuje za prioritu svého jednání. Evropský parlament o návrhu hlasovat na svém plenárním zasedání v první polovině roku 2014. Nyní co je cílem nového nařízení? Jedná se o rozšíření právního rámce a sjednocení principů a pravidel pro úřední kontroly v rámci celého zemědělskopotravinářského řetězce a o stanovení požadavků na provádění tzv. jiných kontrolních činností. Je součástí balíčku nařízení, který mj. zahrnuje v současné době probíhající revize ve třech oblastech právních předpisů EU. Jedná se o zdraví zvířat, zdraví rostlin a rozmnožovací materiál rostlin.

72

Bude-li návrh zařízení odsouhlasen, dojde ke zrušení mnoha sektorových právních předpisů a ustanovení. Ty budou přetransformovány do delegovaných či prováděcích právních aktů. Kladem tohoto nařízení, ještě také zdůrazňován, je snížení administrativní zátěže provozovatelů, a to, co už obsahovalo předchozí, je financování úředních kontrol. Cílem nařízení je zabezpečit, aby členské státy a tím i příslušné orgány měly dostatečné zdroje finanční, materiální i personální pro zajištění úředních kontrol, a to díky poplatkům, které budou vybírány od provozovatelů. Cílem poplatků je nahradit příslušným orgánům náklady, které jim s výkonem úředních kontrol vznikají. Z povinnosti poplatků je navrženo vyjmout všechny podniky, které mají maximálně 10 zaměstnanců a roční obrat do 2 mil. eur. Při udělení této výjimky byl bohužel opomenut základní princip úředních kontrol, tedy to, že musí být založeny na analýze rizika. Za další významnou změnu lze považovat, že k úředním kontrolám založeným na analýze rizika, budou přidány kontroly v oblasti nekalých obchodních praktik, a to bez ohledu na to, zda bude či nebude ohroženo zdraví spotřebitele. K návrhu tohoto nového nařízení byla vypracována rámcová pozice, která byla schválena výborem Evropské unie dne 25. 6. 2013. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že ČR z obecného hlediska podporuje snahy o zjednodušení a zároveň větší harmonizaci pravidel v rámci Evropské unie. Návrh nařízení však dle názoru vlády nejen navrhuje spojit sektory z hlediska principu nesourodé, ale obsahuje také návrhy ustanovení, která by mohla mít významný dopad, a to nejen finanční, na zavedený systém úředních kontrol v České republice a v neposlední řadě i na provozovatele. Dále obsahuje návrh ustanovení, která dle názoru vlády mohou vést k dalším rozdílům mezi členskými státy, ačkoliv cílem návrhu je větší harmonizace pravidel v Evropské unii. Česká republika je tedy k novému nařízení velmi obezřetná a požádala o obecnou výhradu přezkumu na celý návrh nařízení. Dále uvádím tisk N 069/09, ve kterém je uveden návrh Evropského parlamentu a Rady o zdraví zvířat. Návrh nařízení vytváří nový právní rámec na podporu a je v souladu s dokumentem strategie pro zdraví zvířat pro Evropskou unii, která byla publikována v roce 2007. Stanoví zásady pro dobrý zdravotní stav zvířat a spojuje veterinární opatření pro suchozemské a vodní živočichy a na rozdíl od předchozího období, tento návrh se vztahuje na všechny druhy zvířat včetně volně žijících. Je výsledkem sloučení několika nařízení a mnoha různých rozhodnutí a směrnic a jde tedy o konsolidaci mnoha různých předpisů, které byly v oblasti zdraví zvířat dosud přijaty, což zcela určitě lze vnímat velmi pozitivně. V tomto dokumentu jsou poprvé výslovně stanoveny oblasti odpovědnosti všech aktérů, kteří hrají významnou úlohu při ochraně zdraví zvířat, jako jsou provozovatelé, veterinární lékaři, chovatelé zvířat včetně chovatelů zvířat v zájmovém chovu. Jsou zde zároveň stanoveny požadavky na oznamování dozor, programy pro radikaci a status oblasti prosté nákazy. Dále je připravenost na nákazy a jejich řešení či tlumení. Další oblasti jsou požadavky na registraci schvalování, sledovatelnost a přemisťování zvířat. Zvláštní část je věnována požadavkům na vstup do Evropské unie a samotnému vývozu včetně mimořádných opatření. Tento návrh je ve velké míře provázán s návrhem nového nařízení k úředním kontrolám, je součástí 73

tzv. balíčku nařízení, o kterém jsem se zmiňoval, a je výsledkem rozsáhlé revize právních předpisů v několika oblastech. Pro provádění návod nařízení a stanovení detailních požadavků jsou vždy, jako v předchozím případě, navrženy delegované akty. Dokud však nebude předložen návrh konkrétních znění navrhovaných delegovaných aktů, je třeba zaujmout rezervovaný postoj. Rámcová pozice, stejně jako u předchozího návrhu nařízení, byla schválena výborem pro Evropskou unii dne 18. 6. 2013. Dovolte mi závěrem zdůraznit, že Česká republika oceňuje, že se Evropské komisi podařilo v návrhu konsolidovat dosud roztříštěnou legislativu v oblasti zdraví zvířat. Navíc Česká republika pozitivně vnímá, že návrh odpovídá řazení podle základních dokumentů Světové organizace pro zdraví zvířat OIE. Česká republika má k návrhu nařízení připomínky, které v současné době uplatňuje při jednání na Radě na expertní úrovni. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane předkladateli, prosím zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 68/09/02 a N 69/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Látka, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Mně zůstal trošku utajen. On si toho všiml. Máte slovo, pane senátore. Senátor Jan Látka: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, já jsem takový nenápadný, drobný. Pan ministr tady podrobně vysvětlil, já jsem chtěl být původně trošičku kratší, nicméně asi se také trochu musím rozvinout. Já bych chtěl zmínit, že oba dva senátní tisky spolu velice souvisí a byly tedy projednány společně na 16. schůzi VEU dne 20. srpna. Nejprve tedy senátní tisk 68, což je návrh nařízení o úředních kontrolách. Cílem návrhu je modernizovat a zefektivnit prosazování úředních kontrol zemědělsko-potravinového řetězce, zjednodušit právní rámec a zajistit jeho snazší používání a větší účinnost. Vláda ČR z obecného pohledu souhlasí, nicméně zaujímá spíše skeptický postoj k tomuto návrhu. Evropská unie má jedny z nejpřísnějších norem pro bezpečnost potravin na světě. I přes tuto skutečnost ale nedávný skandál s koňským masem potažmo i česká metylalkoholová aféra nebo polská technická sůl v potravinách ukázaly, že je zde stále prostor pro zlepšování. Iniciativu komise, vedoucí ke zlepšení bezpečnosti potravin a následně také ochrany spotřebitele lze tedy jen uvítat. Působnost samotného návrhu nařízení o úředních kontrolách se rovněž rozšiřuje oproti současnému stavu v podstatě na celý zemědělsko-potravinový řetězec. Předloženému návrhu lze také vytknout jeho obecnost. Jedná se spíše o rámcový předpis, obsahující obecné zásady a termíny, jak bylo zmíněno výše. Je to zajisté způsobeno tím, že se snaží pokrýt široké spektrum sektoru v rámci zemědělsko-potravinového řetězce, které ne vždy mají stejné principy a pravidla. Zcela vhodnou otázkou je bezesporu také to, jak tento návrh nařízení přispěje ke zlepšení situace s ohledem na nedávné aféry s potravinami. Členské státy by rovněž měly u úmyslného porušení pravidel stanovit takovou výši sankce, která alespoň potlačuje ekonomické výhody z daného porušení. S prováděním úředních kontrol samozřejmě úzce souvisí jejich financování, bez čehož by tyto kontroly nemohly být vůbec realizovány. I v tomto případě je možné mít v navrženém opatření několik připomínek. Dále tedy ke druhému sněmovnímu tisku 069, což je návrh nařízení o zdraví zvířat. Hlavním cílem návrhu je vytvořit moderní a efektivní právní

74

rámec v oblasti zdraví zvířat, který by nahradil stávající roztříštěnou úpravu. Návrh si klade za cíl především zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví zvířat a veřejného zdraví. V roce 2004 zahájila komise externí hodnocení stávající politiky v oblasti zdraví zvířat. Cílem bylo důkladně zhodnotit výsledky kroků Evropské unie v této oblasti, což vedlo k nové strategii v oblasti zvířat z roku 2007. V rámci hodnocení této nové strategie i pozdějších konzultací se sice dospělo k názoru, že obecně stávající systém funguje správně, ale rovněž bylo řečeno, že současná pravidla musí být revidována, aby napravila některé nedostatky. Předně se jednalo o složitost právního rámce, chybějící celkovou strategii v oblasti zvířat, nedostatečný důraz na prevenci nákaz, možnost zlepšení obchodu se živými zvířaty v rámci Evropské unie. Nový rámec by měl tedy přispět k posílení dozoru nad nákazami a zefektivnit jejich oznamování. Vláda ČR oceňuje koncentraci doposud roztříštěné iniciativy, má však k návrhu několik konkrétních připomínek, především však to, že dokument je příliš obecný. Proto vláda navrhuje tam, kde je to možné, používání zažitých definic předešlých nařízení. Zásadní dopad na rozpočet ČR se nečekává, vyjma výdajů na změny legislativy a navazujících předpisů. Problematika zdraví zvířat je tak velmi závažným tématem, a to zvláště v kontextu s událostmi v nedávné době, kdy EU bojovala s nákazami, šířícími se v mnoha zemích. Přenosné nákazy typu ptačí či prasečí chřipky mohou mít značné zdravotní i hospodářské důsledky. Dopad nákazy zvířat může být velmi široký, obvykle ale představuje přímé riziko pro zdraví zvířat a prostřednictvím živočišného původu i pro lidské zdraví. Mohou zde však být i nepřímé negativní dopady, tj. hospodářské nebo sociální. Nový právní rámec v oblasti zdraví zvířat by tak měl přispět k řešení mnoho problémů, se kterými se jednotlivé členské státy v současnosti potýkají. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dřív než bych vás seznámil s usnesením a doporučením, chtěl bych se zmínit, že oba tisky projednal také VHZD, který k nim zaujal společné stanovisko. Jeho doporučení si následně osvojil VEU a doplnil k němu pouze dva body, týkající se komitologie a přenášení pravomocí. Jinak tedy oddíly II. body 2. a 3. Dovolil bych si vám tedy přednést nejprve usnesení. VEU, 165. usnesení z 16. schůze, konané dne 20. srpna 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení 1151/2012 atd. Senátní tisk č. N 068/09 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdraví zvířat Senátní tisk č. N 069/09 Po úvodní informaci Jaroslavy Beneš Špalkové, náměstkyně ministra zemědělství, s přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, zpravodajské zprávě senátora Jana Látky a po rozpravě výbor I. přijímá - k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů, týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu 75

rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení. Pak jsou tady ta čísla, která jsem před chvílí říkal. Za další - k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdraví zvířat, doporučení, které je přílohou tohoto usnesení; II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se - k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů, týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení, opět a čísla, která byla v záhlaví a máte je ve svém materiálu. - k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdraví zvířat, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem; III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Jana Látku; IV. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Dále bych si dovolil vás seznámit s doporučením výboru k vyjádření Senátu PČR: K návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení 1151/2012 atd. K návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdraví zvířat. Senát PČR I. 1. vítá snahy Evropské komise o vytvoření efektivního a účinnějšího právního rámce pro celý zemědělsko-potravinový řetězec v oblasti zdraví zvířat a úředních kontrol za účelem posílení kvality jeho výstupů a snížení administrativní zátěže pro jednotlivé subjekty; 2. souhlasí s nutností koordinovaného posilování úředních kontrol za účelem eliminace rizik, která mohou ohrožovat jak zdraví člověka, tak i zvířat, a to především v souvislosti s nedávnými aférami v oblasti rostlinné, živočišné a potravinové produkce; II. 1. seznámil se důkladně s obsahem návrhů těchto nařízení a s podrobnostmi jejich implementace; v předložené podobě je však považuje za příliš obecné; 2. zastává názor, že navrhovaný rozsah přenesení pravomocí na Komisi v obou nařízeních je natolik široký, že znemožňuje posoudit dosah právní úpravy, její přínosy a míru administrativní zátěže s ní spojené, což může představovat překročení mezí pro vydávání aktů v přenesené působnosti stanovených v čl. 290 Smlouvy o fungování EU; 3. opakovaně proto připomíná, že podle čl. 290 Smlouvy o fungování EU nesmějí být podstatné prvky právní úpravy předmětem přenesení pravomocí na Komisi; 4. není přesvědčen o vhodnosti financování úředních kontrol zavedením povinného paušálního poplatku pro všechny provozovatele bez ohledu na to, zda je úřední kontrola u konkrétního provozovatele prováděna či nikoliv; 5. nesouhlasí dále s vyjmutím mikropodniků z tohoto systému povinných plateb, které znevýhodní velké provozovny oproti těm malým, a dodává, že 76

v některých státech (např. v ČR) se tato výjimka bude vztahovat na většinu podniků; 6. podporuje zavedení dalšího typu úředních kontrol nad rámec těch běžných, které by se měly zaměřovat na úmyslné porušování pravidel a probíhat bez ohlášení; 7. považuje v této souvislosti za nutné stanovit jednotnou minimální částku pro sankce platné v celé EU, aby nedocházelo k případům, kdy by subjekty zemědělsko-potravinového řetězce úmyslně obcházely pravidla v zemích s nižšími sankcemi, kde by se jim to ekonomicky vyplácelo; 8. pozitivně hodnotí záměr Komise zvýšit transparentnost zemědělskopotravinového řetězce i úředního dohledu prostřednictvím podávání pravidelných informací o výsledcích jednotlivých kontrol tak, aby na jejich základě mohli spotřebitelé činit informovaná nákupní rozhodnutí; III. 1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, a o dalším vývoji projednávání; 2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Také vám děkuji, pane senátore, za vyčerpávající zprávu i usnesení, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a případné příspěvky. Otevírá rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím a můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Jan Látka. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, ruku nahoru, a tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo, návrh usnesení Senátu byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Pan ministr si nás dneska užívá. Pokračujeme 14. Návrh zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 168) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 168. Návrh uvede místo ministra pro místní rozvoj Františka Lukla opět pan ministr práce a sociálních věcí František Koníček. Prosím, máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tak to je naposledy, co dnes tady mám možnost vystoupit, a dovolte mi, abych za svého kolegu, který se nemohl účastnit, protože je v Bruselu na jednání s komisařem Hahnem, takže za něj tu předlohu chci tady přednést.

77

Zákon o převodech družstevních bytů byl projednán Poslaneckou sněmovnou v srpnu tohoto roku, schválen a postoupen k projednání Senátu Parlamentu ČR. Ústavně právní výbor a výbor pro veřejnou správu a životní prostředí Senátu, který se konal 4., resp. 11. září, přijal usnesení, kterým doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Potřeba předkládaného právního předpisu vyplynula ze zrušení zákona o vlastnictví bytů, jakož i vyhlášky o podpoře družstevní bytové výstavby novým občanským zákoníkem, který by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2014. Nový občanský zákoník obsahuje úpravu bytového spoluvlastnictví, avšak speciální problematiku bytových družstev, která stavěla s finanční a úvěrovou pomocí státu, dosud obsaženou v zákoně o vlastnictví bytu, ustanovení o bytovém spoluvlastnictví neřeší, především z důvodu přechodného charakteru těchto ustanovení. Z tohoto důvodu tuto problematiku řeší předkládaný navrhovaný zákon. Jedná se o záležitosti převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům s vlastnictvím některých bytových družstev, a to vzniklých do 1. ledna 1992, do vlastnictví oprávněných členů v případě, kdy členovi uvedeného bytového družstva vznikne právo na převod jednotky nebo skupinového rodinného domu do vlastnictví až po dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Zákon se tedy netýká v žádném případě družstev, vzniklých po 1. lednu 1992, tedy zejména družstev, vzniklých privatizací. Předmětem úpravy navrhovaného zákona je především snaha, zachovat při bezúplatných převodech práva a povinnosti bytových družstev a jejich členů vůči sobě navzájem. Dále družstev vůči bankám, pokud jde o nesplacené zvýhodněné úvěry, a státního rozpočtu, pokud jde o příspěvky státu na družstevní bytovou výstavbu, podle právních předpisů o finanční úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě. Dojde také ke zrušení právní úpravy tzv. odloženého vzniku společenství vlastníků jednotek, upraveného v § 9 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů, a z tohoto důvodu by nebyla nijak upravena správa domu a pozemku, poučenosti nového občanského zákoníku, kde je vlastnictví slučováno. I když i zde návrh předkládá řešení, které konvenuje s úpravou v novém občanském zákoníku. Kromě již uvedeného bude nezbytné novelizovat § 60a) zákona 219/2000 Sb., o majetku ČR, tak aby byla zachována stávající právní úprava bezplatného převodu pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví bytových družstev nebo fyzických osob, jimž družstvo převedlo jednotku do vlastnictví, aniž stát do té doby družstvu bezplatně příslušný pozemek předvedl. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, to je k tomu zákonu vše, děkuji za pozornost a prosím o jeho projednání. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VUZP. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 168/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Stanislav Juránek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 168/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miloš Malý, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miloš Malý: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, jak už bylo předem řečeno, jak nastínil pan ministr, jde opravdu

78

o technickou novelu, která má za cíl, umožnit dále po schválení občanského zákoníku převody, a to samozřejmě bezúplatné převody v rámci bytových družstev, a samozřejmě zachování možností, aby si stát pohlídal věci, které se týkaly bezúročných půjček nebo nízkoúročených půjček, pozemků, které jsou ve vlastnictví státu pod jednotlivými nemovitostmi jako takové, a aby byl zajištěn bezproblémový převod, protože jak už bylo řečeno, nový občanský zákoník ve svých § 1158 a následující v podstatě absorboval do sebe ustanovení, která byla uvedena v původním zákoně 72/1994 Sb., které umožnily v podstatě vytvořit princip bytových a nebytových jednotek, tak jak jsme se s tím všichni seznámili, a umožnil privatizaci jednotlivých bytů jako takových. Jsou to virtuální jednotky a samozřejmě takto se s nimi taktéž nakládá. I když vcelku tvoří dům jako takový, jako objekt, nemovitost, stavba. Jsou to věci, které nám přinesl vývoj, tak jak se bytové družstevnictví vyvíjelo historicky, je to až – sahá to hluboko do tzv. svépomocného bytového družstevnictví, jehož jsem byl také účastník, když jsem si byt, který jsem chtěl získat, jsem si musel v rámci bytového výstavbového družstva sám vybudovat, sám si ho musel zaplatit, stát jako takový mně k němu dal možnost stavět na pozemku státu, který byl bytovým družstvům zdarma propůjčen, taktéž byly nízko úročené úvěry. A samozřejmě tady právě je ten problém, který řešíme, a to je otázka dokončení převodů nemovitostí, které byly stavěny podle původních stavebních předpisů a podle těchto zákonů, které umožňovaly tuto družstevní bytovou výstavbu na cizích pozemcích, a nový občanský zákoník už tady tuto úpravu má jinak podchycenou, aby ty převody do soukromého vlastnictví jednotlivých oprávněných osob, tak jak jsou v zákoně uvedeny, mohly být dokončeny, tak musíme přijmout tento nový zákon. Vycházíme z toho, že dopad na rozpočet státu je akorát v tom, že stát převede zdarma pozemky, které byly v držení nebo v užívání bytových družstev, a samozřejmě si tam dohlídá věci, které se týkají záruk za bankovní úvěry, tak aby byly věci v rámci splátek dokončeny. Pro obce to nemá žádný vliv, a když vezmeme legislativní problematiku, která tady byla řečena, tak je tam jeden jediný vážnější problém, který se týká § 24 odst. 5, kde je uvedeno, budu přesně citovat, připomínku k § 24 odst. 5 chápu tak, že zákonodárce se snažil, aby vznik společenství více odpovídal pravidlu, které se ve spoluvlastnictví obecně užívá, a je to otázka, kdy o nakládání s touto věcí, jak s nemovitou, tak s movitou, se řídí tím, že nadpoloviční většina určuje pravidla, jak s tou věcí se bude nakládat. Tady naopak, pokud je méně než polovina spoluvlastníků ve vlastnictví bytového družstva, je logické, že dojde k založení společenství vlastníků tak, aby vlastníci, kteří už jsou vlastníky jednotlivých jednotek, měli možnost rozhodovat jako správci a spravovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí nemovitost, která jim z větší části již patří. Tak jak to předpokládá i občanský zákoník. A v dalším ustanovení je právě uvedeno, že pokud je potřeba doložit k tomuto příslušné dokumenty k tomu, že je již nadpoloviční většina ve vlastnictví jednotlivých soukromých subjektů, tak musí být dodány příslušné dokumenty, aby mohl být proveden zápis do sbírky listin. A tady je právě chyba v tom, že je řečeno, že musí být jedna čtvrtina. Takže tady prostě dochází k tomu drobnému nonsensu, ale ten jde výkladem tohoto pravidla nadpoloviční většiny bezproblémově vyložit. Takže, jako zpravodaj. Závěr našeho projednání ve výboru byl zhmotněn ve 105. usnesení z 22. schůze konané 4. září 2013 k senátnímu tisku 168, kdy výbor po projednání doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění 79

postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Za druhé, určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miloše Malého a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. To je vše a děkuji zatím za pozornost. Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úlohu zpravodaje. Ptám se, zda si nyní přeje vystoupit pan zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Stanislav Juránek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Stanislav Juránek: Ano, děkuji, paní místopředsedkyně, přeji si vystoupit a chci vás seznámit s tím, jak tuto materii projednával výbor pro územní rozvoj veřejnou správu a životní prostředí. Tak jak tady zaznělo, my jsme se skutečně zaměřili na paragraf 24. Nejprve jsme tedy konstatovali, že když schválíme tento zákon, tak pomůžeme všem družstvům, která vznikla před rokem 1992, aby mohla řešit svoje problémy. To řešení je ve stávající podobě, to znamená, nic se nemění právě kromě toho § 24. Protože nám tam byl řádně vysvětlen rozdíl, o kterém zde mluvil můj předřečník, a to rozdíl mezi jednou čtvrtinou a jednou polovinou zcela zřetelně, tak jsme se jednomyslně rozhodli pro následující usnesení: Doporučujeme Senátu parlamentu schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR, výbor dále určil mě zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR a pověřil senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Dovoluji si tedy znovu říci, že tímto pomůžeme, záležitost je vysvětlitelná a zatím všichni, kterým jsem to vysvětloval, s tím souhlasili. Takže toto je moje konstatování a doporučuji schválit. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát návrhem zákona se nezabýval. Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako přihlásil pan senátor Doubrava. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já mám za to, že předkládaný návrh zákona řeší pouze vůli předkladatelů bez toho, že by znali konkrétní situaci. O původním návrhu zákona nelze říci, že byl dokonalý. Byl dokonalý jenom v jednom směru. U bývalých státních bytů otevřel cestu spekulantům na úkor dosavadních uživatelů a nájemníků, u družstevních bytů měl za cíl likvidaci dosavadních bytových družstev. Navrhovaná změna zákona má dokonat pouze to, co se doposud platnému zákonu nepodařilo, zejména u bytových družstev – dokonat jejich likvidaci. Spornou byla a je skutečnost, že ze zákona musí vzniknout nový subjekt, tedy společenství vlastníků jednotek v domě a dosavadní uživatelé družstevních bytů, členové družstva – družstvo svým spoluvlastnickým podílem na domě – ze zákona se stávají členy nového právního subjektu mnohdy i proti své vůli. Dosavadní zákon stanoví vznik společenství vlastníků jednotek u družstevních domů, stanoví jeho vznik při poklesu spoluvlastnického podílu v domě pod 25 %.

80

V projednávaném návrhu zákona je stanoven vznik společenství vlastníků jednotek – o tomto subjektu bude a může rozhodovat proti vůli vlastníka, tedy družstva. Návrh zákona žádným způsobem nechrání v tomto případě minoritního vlastníka, tedy družstvo. Dalším nezanedbatelným faktem je skutečnost, že v řadě bytových družstev při převodu bytu do osobního vlastnictví člena družstva nedochází k ukončení členství v družstvu a nový vlastník bytu v domě zůstává stále členem družstva – správce a tímto svým členstvím si správu svého bytu na domě vykonává de facto i de iure sám, ale navrhovaným zákonem je nucen, že se stane při poklesu spoluvlastnického podílu družstva na domě po 50 % členem jiného subjektu, tedy společenství vlastníků jednotek i proti své vůli. Navíc v praxi naprosté většiny současných bytových družstev v ČR, která nyní zcela bezproblémově fungují, je největším problémem u nově vzniklých společenství vlastníků jednotek – při snížení spoluvlastnického podílu pod jednu čtvrtinu – nalézt ochotné a způsobilé vlastníky do zákonem daných orgánů, tedy výbor společenství vlastníků jednotek nebo pověřený vlastník. V případě navrhovaného zpřísnění zákona, tedy na jednu polovinu, by masově docházelo k situacím, kdy by ze zákona mělo vzniknout společenství vlastníků jednotek, ale nepodařilo by se nalézt ochotné a způsobilé vlastníky do orgánů společenství vlastníků jednotek. Při stávající úpravě si vlastníci stěžují, že jsou zákonem nuceni společenství vlastníků jednotek zakládat i proti své vůli a ne dobrovolně. Navrhované zpřísnění zákona by automaticky znamenalo obrovský nárůst administrativy a vznik nových společenství vlastníků jednotek, neboť domů s polovinou převedených bytů do vlastnictví je již velké množství. Rozhodovací procesy při opravách a správě bytů takových nových právních subjektů společenství vlastníků jednotek, kde např. podíl 51 % budou mít vlastníci bytů a 49 % nájemníci bytů u bytového družstva, přinese ze zkušenosti z praxe jen větší komplikace vzájemného soužití v bytových domech a patové situace při jejich rozhodování. Problém je v § 24 odst. 5, o kterém tady mluvil zpravodaj. Pokud byste pustili návrh zákona do podrobné rozpravy, předložil bych návrh pozměňovacího návrhu, který by tuto problematiku řešil. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Nemám v tuto chvíli nikoho dalšího přihlášeného… Mám. Pan senátor Stanislav Juránek. Prosím, pane senátore. Senátor Stanislav Juránek: S předloženým návrhem, aby se záležitost pustila do dalšího čtení, nemohu souhlasit nejenom z toho důvodu, že tím bychom těmto družstvům vůbec nepomohli, protože tento zákon nemá už kdo změnit, ten náš pozměňovací návrh nemůže nikdo potvrdit, takže nejenom s tím nesouhlasím, ale nesouhlasím ani s argumentací, která zde byla, protože ta jedna čtvrtina tam byla zavedena na začátku v 90. letech proto, aby byla ztížena privatizace těchto domů, ale v současném novém občanském zákoníku se mluví o jedné polovině, to znamená, ta jedna polovina tam musí zůstat, pokud má platit nový občanský zákoník. Když neschválíme tento materiál, který zde máme, tak těm družstvům ublížíme, protože nebudou mít práva, která měla, s jedinou výjimkou a to, že si musí zabezpečit větší spoluvlastnický podíl těch, kteří v bytovém družstvu zůstanou, a to místo jedné čtvrtinu jednu polovinu, ale jinak to je v tuto chvíli neošetřeno, a jakmile začne platit nový občanský zákoník, tak by tato družstva byla na vodě. Takže chceme-li jim pomoci, musíme tento zákon schválit.

81

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. A v této chvíli skutečně nemám nikoho přihlášeného. Ptám se přesto, zda někdo chce ještě vystoupit. Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra a pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit. Nechce. Prosím tedy pana garančního zpravodaje, aby shrnul rozpravu a řekl nám, o čem budeme hlasovat. Senátor Miloš Malý: Děkuji za slovo. V obecné rozpravě vystoupili dva senátoři – pan senátor Doubrava, který v podstatě tento zákon označil jako likvidační ve vztahu k bytovému družstevnictví. Já s tím bohužel nemohu souhlasit z toho prostého důvodu, protože systém privatizace už byl nastaven v roce 1992, takže stav, který v současné době je, to znamená, že část družstevníků si byty pořídila do soukromého vlastnictví tím, že v podstatě uplynula doba a splatili kompletně celou anuitu, takže ty nemovitosti jsou v jejich vlastnictví a mohou s nimi nakládat svobodně, ne tak, jako když byli družstevníci – je to prostě volba každého z nás nebo každého z družstevníků, jestli chce zůstat v družstvu, nebo jestli chce být vlastníkem. Logika jedné poloviny, to znamená víc než jednu polovinu, která rozhoduje o společné nemovitosti, je opravdu zavedena v občanském zákoníku, a tedy jde v podstatě o pojem správcovství, to znamená správcovství této nemovitosti a společných částí u domu, který je rozdělen na bytové, případně nebytové jednotky. Takže kdybychom to posunuli na čtvrtinu, tak se zase k ničemu nevrátíme zpátky, protože správce tam být musí jako takový, a je spíš otázkou, jestli bychom tím neudělali medvědí službu, neboť přece jenom vlastníci v každém případě lépe jsou schopni rozhodovat o svém spoluvlastnictví, než řekl bych neadresný subjekt v družstvu, to znamená zástupce, který zastupuje družstevníky, kteří v tomto okamžiku budou v menšině. Druhý, pan senátor Juránek, vystoupil s tím, že nesouhlasí s propuštěním do podrobné rozpravy, neboť by došlo k tomu, že bychom v některých případech nebyli schopni dokončit převody, to znamená, že by nebylo možno vypořádat pozemky pod nemovitostmi, které jsou v současné době ve vlastnictví státu. V tom mu dávám za pravdu, protože nový občanský zákoník mluví do budoucna o tom, že stavby na pozemku jsou součástí pozemku. Samozřejmě stav, který je k dnešnímu dni, že je tam rozděleno vlastnictví, dále zůstává, ale komplikuje život. Takže usnesení, které jsme tady měli, bylo z garančního výboru – schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pokud by samozřejmě tento návrh neprošel, je tady návrh na podrobnou rozpravu a načítání pozměňovacích návrhů. Je pravda, že je můžeme načíst, ale to je všechno, co dosáhneme. Takže děkuji zatím za pozornost a prosím, paní předsedající – pane předsedající o hlasování. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: My jsme se zatím vystřídali. Takže děkuji, pane zpravodaji. Jenom si ještě upřesním tedy – zatím registruji návrh na schválení. Nebyl jsem si jist, jestli pan senátor Doubrava nedal návrh na zamítnutí. Nedal. Výborně. Takže budeme hlasovat o návrhu schválit. V tuto chvíli přistoupíme k hlasování. (Znělka.) Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebné

82

kvorum pro schválení je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 26 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 47, proti byl 1. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi a děkuji pánům zpravodajům. Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. A přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a to bude blok zákonů paní ministryně Marie Benešové, kterou tady tímto vítám. Takže budeme nyní projednávat 15. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 161) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 161. Návrh uvede paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová, kterou nyní tedy žádám, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Děkuji. Úvodem bych chtěla říci, že tady budu mít celkem šest doprovodných předpisů k novému občanskému zákoníku a že situace skutečně není jednoduchá, protože jsem se velmi zajímala o to, jaký dopad to bude mít do české justice, a ten dopad bude skutečně tvrdý a česká justice není si jista, jestli bude připravena. Nikdo se s ní moc nebavil z mých předchůdců a jsem vlastně první, kdo ty kroky učinil, abychom navázali komunikaci v tomto duchu. To jenom na úvod. Paní předsedkyně Krajského soudu v Ostravě přirovnala občanský zákoník v podstatě k plynovému kotli, ke kterému nevede potrubí, nejsou tam dráty, není do něj zavedena elektrika. Takže já doháním, co se dá, na poslední chvíli, abychom tu elektriku tam vpustili, dráty natáhli a prostě to nějakým způsobem upravili, nicméně jsme v časové tísni. Pokud jde o samotný tento insolvenční zákon, tak v podstatě cílem bylo zpracovat novelu, která bude představovat reakci na komplexní posouzení kladů a záporů nového úpadkového práva. Cílem je tedy zefektivnit chod insolvenčního řízení tam, kde se to na základě veřejné konzultace jeví odůvodněné, posílit transparentnost insolvenčního řízení, přimět dlužníky a věřitele k aktivnímu zapojení se do dlužníkovy úpadkové situace, do jejího řešení. Pokud jde o konkrétní změny, tak je jich tam několik. Předně je to v oblasti určování insolvenčních správců. Navrhuje se tady určitý rotační systém určování insolvenčních správců a může to představovat způsob, jakým lze v českém prostředí zabránit i pouhým domněnkám o nevhodných vztazích vytvářených kolem osob insolvenčních správců v jednotlivých řízeních. Pak je tam pojímáno tedy nově oddlužení. Revizní novela počítá se zavedením institutu tzv. společného oddlužení manželů, jehož neexistence v současné době vyvolává aplikační problémy při oddlužení jak jednoho, tak obou

83

manželů. Navrhuje se připustit, aby závazek z podnikání nebránil řešení dlužníkova úpadku oddlužením. Pak se tady navrhuje zmírnit kvantitativní kritéria tak, aby byla příznivější pro ohrožené podniky, a podpořit restrukturalizaci i v menších podnicích. Navrhovaný komplex změn má dále za cíl zefektivnit insolvenční řízení v otázce výkonu působnosti věřitelského výboru tam, kde věřitelé nemají zájem podílet se na řízení. Pak je tady doporučení. V podstatě jednoznačně se zde doporučuje normativně vymezit vzájemný vztah insolvenčního řízení a exekučního řízení. Nově se v zájmu zefektivnění správy a zpeněžování zajištění navrhuje, aby pokyny ke správě a zpeněžení uděloval zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Předkládaný návrh zákona dále obsahuje soubor opatření, jejichž zavedením dojde ke snížení administrativní zátěže insolvenčních soudů. Pokud jde o harmonizaci s novým občanským zákoníkem, tak tento zákon byl připraven s vědomím existence nového občanského zákoníku, který tedy nabude účinnosti 1. ledna příštího roku. Já se domnívám, že celá tato norma prošla ústavně-právním výborem Senátu v podstatě v pořádku, nebyly zde žádné připomínky a 3. 9. se jednalo v ústavně-právním výboru Senátu. Naše stanovisko Ministerstva spravedlnosti je takové, že doporučujeme vyjádřit souhlas s tím, aby Senát parlamentu schválil návrh zákona ve znění tak, jak byl postoupen z Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní ministryně. Zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. A jak jsem byl upozorněn, máte dneska svátek, takže vám blahopřeji a věřím tomu, že potom i v kuloárech vám popřejí i kolegové, senátorky a senátoři. A nyní tedy pokročíme dále. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 161/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dienstbier, kterého nyní tedy žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, předložený návrh zákona je vládním návrhem zákona, který Poslanecká sněmovna schválila a nám, tedy Senátu, postoupila dne 16. 8. 2013. Lhůta pro projednání končí dnem 15. 9. 2013, tedy jsme ve lhůtě, neuplynula marně a můžeme stále ještě zákon projednávat. Já se nebudu podrobně vyjadřovat k obsahu zákona, protože to už učinila předkladatelka. Ne podrobně, ale rámcově z hlediska obsahu. Uvedl bych jenom několik obecnějších informací. Zaznělo tady, že projednáváme doprovodné zákony k občanskému zákoníku. Ano, platí to do jisté míry i o tomto návrhu zákona, ale relativně nejméně ve srovnání s těmi ostatními. I v tomto zákoně je sladění terminologie s novým občanským zákoníkem nebo úprava například podpůrného použití nejen občanského soudního řádu, ale vlastně nového zákoníku pro nesporná řízení a to zákona o zvláštních řízeních soudních. To jistě má svůj význam, ale chtěl bych tady zdůraznit, že tento zákon může žít sám o sobě bez ohledu na to, zda nabude účinnosti, nebo nenabude účinnosti občanský zákoník. Stejně tak asi kdyby schválen nebyl, tak by byla řešitelná insolvenční řízení i bez této úpravy. Nicméně jak už tady také zaznělo, v ústavně-právním výboru nebyly žádné zásadní obsahové připomínky a mj. také proto přijal ústavně-právní výbor

84

usnesení, kterým doporučil Senátu, aby schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, dále určil zpravodajem mne a pověřil pana předsedu Antla, aby se závěry s usnesením ústavně-právního výboru seznámil předsedu Senátu. Já bych možná přeci jen ještě přičinil několik poznámek k obsahu návrhu zákona. Já myslím, že stojí za zmínku nový způsob určování insolvenčních správců na základě přesně stanovených pravidel jako u soudců, to znamená, tak jako každý zná svého zákonného soudce nebo by měl znát, tak by měl být určen i objektivně insolvenční správce tak, aby tam nemohly být korupční vlivy, o kterých se někdy mluví, a to samozřejmě na různých úrovních na základě typu řízení, podle seznamu, ať už na okresní, krajské nebo celostátní úrovni. Další věc, kterou bych zmínil, je usnadnění nebo rozšíření možností použití procesu oddlužení a reorganizace, což v situaci, kdy zadluženost obecně ve společnosti a zřejmě i v obchodní sféře narůstá, tak jistě tato změna je také pozitivní. A i z toho vyplynulo tedy to doporučující usnesení ústavně-právního výboru. Já myslím, že nemá smysl dále rozebírat jednotlivá ustanovení zákona. Pouze v případě, že by tady zazněly nějaké námitky, připomínky nebo dotazy. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh neregistruji a můžeme přistoupit k obecné rozpravě, kterou nyní otevírám. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych chtěl položit dvě otázky paní ministryni. První by byla – vy jste se tady, paní ministryně, zmínila o tom, že mnozí soudci jsou proti občanskému zákoníku, který samozřejmě má návaznost. Je pravda, že soudcovská unie je proti občanskému zákoníku? A druhá moje otázka. Já bych se chtěl zeptat: Paragraf 38 odst. 6 zní, že způsob určení odměny některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis. Byl už vydán? A jestliže ne, kdy bude vydán. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se paní ministryně, zda si přeje vystoupit. Přeje si. Takže prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Pokud jde o Soudcovskou unii, tak s tou jsem samozřejmě jednala, navázali jsme kontakt a soudci se k tomu jednoznačně staví tak, že by prospělo justici, kdyby tady nastalo odložení o rok, aby se mohla lépe připravit a aby to nebylo v takovéto hektické tísni. Takže tím jsem vám asi odpověděla na první dotaz. Těžko asi k tomu, co dodat. Prostě na justici to dopadne. To ať si říkáme, co chceme, tak ta bude tím posledním článkem, který to odnese. A myslím si, že prodlevy tady byly. Já sama to teď pociťuji. Musela jsem zajistit krizový štáb legislativy, povolat jej, abychom všechna ta napojení dokázali vůbec zvládnout. Protože pan náměstek Korbel odchází, takže mně novou sekci povede doktor

85

Mlsna; a povolala jsem tam další lidi, protože to je prostě průšvihový stav. Asi tak. A pokud jde o tu druhou otázku, tak samozřejmě na tom pracujeme. Takže to ještě všechno se bude dodělávat. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní ministryně. Zeptám se pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Ano, přeje si vystoupit, takže prosím, pane senátore. Senátor Jiří Dienstbier: Čistě abych splnil povinnost podle jednacího řádu, konstatuji, že jediný návrh usnesení, které zde máme, je schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Je tomu tak. Takže nyní o tomto návrhu budeme hlasovat. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dám šanci ještě přicházejícím kolegům, aby mohli hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 27 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme skončili projednávání tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji. A přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu a tím je 16. Návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (senátní tisk č. 166) Senátní tisk č. 166. Návrh uvede paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová, kterou nyní tedy opět žádám, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Vážené senátorky, vážení senátoři, pane předsedající, toto je vlastně další doprovodný zákon, který předkládáme v rámci nového občanského zákoníku, který bude v podstatě doplňovat. Navazuje na rekodifikační zákony soukromého práva. Je výsledkem kontinuálních prací rekodifikační komise Ministerstva spravedlnosti. Během připomínkového řízení k zákonu o obchodních korporacích v roce 2008 bylo rozhodnuto, že problematika zápisu do obchodního rejstříku a rejstříků přidružených bude upravena samostatným zákonem a z návrhu zákona o obchodních korporacích byla vyňata. Návrh zákona vychází zejména z požadavků evropského práva pro zápis právnických osob a ze současné úpravy, která z evropských dokumentů vychází. Zákon doplňuje rekodifikační zákony, zejména pak zákon o obchodních korporacích upravující právní poměry obchodních společností, družstev a občanský zákoník, který upravuje korporace obecně, konkrétně pak mj. fundace ústavů a společenství vlastníků jednotek. Zákon o obchodních korporacích 86

upravuje oproti stávajícímu zákoníku pouze právní poměry obchodních společností a družstev. Mnoho dalších institutů bylo zařazeno do občanského zákoníku a právě zápisu právnických a fyzických osob do rejstříku byl vyhrazen zvláštní zákon – zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob v co největší možné míře přebírá současnou úpravu zápisu do rejstříku. Případné změny jsou pouze jazykového rázu, čímž se navazuje na jazykovou úpravu rekodifikačních zákonů. I tento zákon prošel ústavně-právním výborem Senátu rovněž 3. září tohoto roku, kde jsem byla přítomna, a zde bylo doporučeno, aby byl návrh zákona schválen. Já se proto připojuji k prosbě, aby i plénum Senátu tak učinilo a aby byl schválen a nezměněné podobě tak, jak tedy Poslanecká sněmovna jej poslala do Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní ministryně. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 166/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dienstbier, kterého nyní tedy žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, opět velmi stručně. Jde o vládní návrh zákona, který nám Poslanecká sněmovna postoupila dne 16. 8. 2013, lhůta končí 15. 9. 2013. Ústavně-právní výbor návrh zákona projednal a přijal usnesení, kterým jednak doporučuje Senátu, aby schválil navržený zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a dále určil mne jako zpravodaje a dále pověřil předsedu výboru pana senátora Antla, aby o usnesení výboru informoval předsedu Senátu. K obsahu zákona. Základní informace tady uvedla předkladatelka paní ministryně Benešová. Já bych snad pouze řekl, že ten zákon skutečně sjednocuje úpravu rejstříků pro víceméně všechny typy právnických osob, které působí podle českého práva. Doposud tedy úprava byla nejednotná. Myslím si, že zejména ve vztahu k občanským sdružením, nově tedy ústavům a spolkům je změna, kdy doposud registraci provádělo Ministerstvo vnitra, nově bude řešena obdobně jako u jiných typů rejstříků vedených příslušným soudem. Ta úprava je více než žádoucí. Nebyly tady žádné zásadní připomínky. Z toho tedy vyplynulo usnesení ústavně-právního výboru. Možná bych zmínil ještě jednu novinku, která na jednu stranu může být velmi pozitivní, může zjednodušit a zrychlit celou proceduru, a to jsou zápisy do rejstříků přímo notáři tam, kde je podkladem notářský zápis, což doopravdy je velké usnadnění. Na druhou stranu tady vypadá tedy ještě jedna úroveň kontroly toho, co rejstříku je zapisováno, s tím, že tady samozřejmě je garance státu za vzniklou škodu, který za ni případně subjektům odpovídá, takže ty dopady nebo negativní stránka té úpravy snad by neměla být fatální. Snad i tady převáží pozitivní prvky, a proto tedy doporučení schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Toť vše. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. (Omyl.) Nehlásí. Dobrá, takže se nehlásí nikdo, obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se paní ministryně, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Děkuji. Pan zpravodaj si přeje

87

vystoupit? (Ne.) Ale myslím, že v jeho vystoupení zazněl návrh výboru, tj. schválit. Takže v tuto chvíli můžeme přistoupit k hlasování o jediném návrhu, a to je návrh na schválení. (Znělka.) Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 28 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Tím jsme skončili projednávání tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji. Přistupujeme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je 17. Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti (senátní tisk č. 167) Návrh jste obdrželi pod senátním tiskem č. 167. Návrh uvede paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová, kterou nyní tedy žádám, aby nás s tímto návrhem zákona seznámila. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Já děkuji, pane předsedající. Návrh je předkládán opět v návaznosti na nový občanský zákoník. Nutnost připravit tuto úpravu vyplývá z § 147 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Toto ustanovení předpokládá, že jiný právní předpis podrobněji upraví podmínky, které musí veřejně prospěšná právnická osoba splnit, aby získala právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku. Cílem předkládané právní úpravy je především upravit podmínky, za kterých má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti. Hlavní body navrhované úpravy jsou asi tyto: zakotvují se základní podmínky kladené na právnické osoby, které chtějí právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti, zejména předmětu jejich činnosti, obsahu jejich zakladatelského právního jednání, způsobu nakládání se ziskem. Návrh obsahuje demonstrativní výčet činností, které lze v současné době považovat za činnost směřující k dosahování obecného blaha. Návrh upravuje podrobnosti zápisu statusu veřejné prospěšnosti a upravují se práva a povinnosti právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti, následky zahájení řízení a odnětí statusu. Pokud jde o předchozí dění zde, tak 3. září 2013 byl rovněž zákon projednán na ústavně-právním výboru Senátu Parlamentu. Zde nebylo přijato žádné usnesení. Já navrhuji, aby zákon byl přijat ve znění, ve kterém byl odeslán do Senátu z Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní ministryně. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavněprávní výbor. Záznam z jednání vám byl rozdán, a tak, jak už uvedla paní ministryně, nebylo přijato usnesení v této věci. Pod senátním tiskem č. 167/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Eliška Wagnerová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

88

Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně a kolegové. Geneze zákona, pokud jde o jeho proces přijímání, je následující. Byl předložen vládou 22. 4. tohoto roku do Poslanecké sněmovny a třetí čtení proběhlo 8. 8. tohoto roku a byl ten zákon v Poslanecké sněmovně schválen. Senátu byl postoupen 16. 8. 2013, tedy lhůta Senátu končí 15. 9. 2013. Jenom podotknu, že v Poslanecké sněmovně byl schválen 62 hlasy, že mnoho poslanců hlasovalo proti a mnozí se hlasování zdrželi. Jak už tady bylo konstatováno, ústavně-právní výbor skutečně na své 21. schůzi konané 3. září 2013 po úvodním slově paní ministryně Benešové a po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě nepřijal žádné usnesení k projednávanému tisku, když z 8 přítomných senátorů pro návrh doporučit Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou hlasovali 4 senátoři, proti 3 a 1 se zdržel. Pro návrh doporučit Senátu projednávaný návrh zákona zamítnout hlasovali 3, proti nehlasoval nikdo a 5 senátorů se zdrželo hlasování. Tedy to byly hlasovací poměry v ústavně-právním výboru. Jako zpravodaj bych snad ještě dodala, že tento zákon, resp. jeho obsah, se dojednával 11 let. Jedenáct let se vědělo, že má být přijat. Jedenáct let se nemohli shodnout zúčastnění na tom, jaký model bude vybrán pro danou materii. Dodávám, že byl vybrán patrně nejnákladnější model, tj., že o veřejné prospěšnosti rozhodují soudy. Ba dokonce mají stanovenu onu 15 denní lhůtu na to, aby rozhodly o veřejné prospěšnosti od chvíle, kdy jim budou doručeny všechny potřebné podklady atd. a musí rozhodovat. Přičemž podotýkám, že obsahem tohoto návrhu zákona je také demonstrativní výčet těch veřejně prospěšných účelů. Jinými slovy, mohou být samozřejmě ty účely ještě uznány jako veřejně prospěšné i jiné, ale soudy budou muset skutečně kus od kusu posuzovat, zda tedy zde veřejná prospěšnost je dána nebo dána není. Jenom ještě k nákladnosti toho procesu dodávám, že je typické, že pro tento zákon nebylo uděláno hodnocení RIA, o ekonomické náročnosti atd. celého procesu. Dodávám ještě tolik, že neziskových organizací dnes – na ústavněprávním výboru jsem uváděla - je asi 60 tisíc. Včera jsem se dozvěděla, a to z neziskového sektoru, že je jich kolem sta tisíc. Dobře. Je to velká porce. Já už dál k tomu ale jako zpravodaj hovořit nebudu a přihlásím se do obecné rozpravy, abych řekla své kritické připomínky. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Já se jenom zeptám pana senátora Víchy - nepřeje si vystoupit - děkuji. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím. Ano, už je to jasné. Protože takový návrh není, otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí s přednostním právem pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Vícha: Děkuji, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom poprosil před hlasováním o pětiminutovou přestávku pro jednání klubu sociální demokracie. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobře, určitě tomu vyhovíme. Před hlasováním. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Pavel Lebeda. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo, pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Z budgetu projednávaných návrhů zákonů dnes,

89

ať už z portfolia paní ministryně anebo pana ministra Fischera, řada z nich má velice úzké kontakty, vzájemně se prolínají a souvisí, mají přesah, a jeden z nich je zákon o veřejné prospěšnosti. Já jsem při projednávání daňového balíku měl připraven pozměňovací návrh, který nakonec nebyl na stole, protože byl ten zákon zamítnut. Já si dovolím přečíst první bod z tohoto pozměňovacího návrhu: Veřejně prospěšným poplatníkem se nepovažuje pro účely daní z příjmu registrovaná církev, registrovaná náboženská společnost podle zákona, upravujícího církve a náboženské společnosti. Toto usnesení se nevztahuje na subjekty zřízené registrovanou církví nebo registrovanou náboženskou společností, vykonávající vzdělávací, humanitární nebo charitativní činnost. Lidsky řečeno poté, co byl přijat kontroverzní zákon o majetkovém narovnání s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, došlo také k odluce církví od státu. Tím samozřejmě, protože se církve už přestaly považovat za státní instituci, nutně musely přijít o statut veřejné prospěšnosti a je zcela zákonité, že by měly být zdaněny, neboť řada právnických osob by mohla právem namítat, kdyby byla podržena, to vynětí církví z placení daní, že je to nedovolená podpora státu, což by samozřejmě odporovalo Ústavě i mezinárodním smlouvám, které jsme se zavázali dodržovat. Osobně statut veřejné prospěšnosti – tady to kolegyně Wagnerová nastínila, to je neuvěřitelná džungle, ve které se pohybuje řada subjektů, které vzbuzují přinejmenším podezření a protékají jimi často zajímavé sumy peněz. Taková jedna veřejně prospěšná společnost je v mém městě. Ta má sice ve štítě poskytování sociálních služeb, nicméně organizuje hudební festivaly, za úplatu administruje všelijaké jaksi dotační a grantové aktivity a provádí stavební činnost. Nejen z důvodů, které jsem tady vyjmenoval, já osobně tento návrh zákona nepodpořím. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Bylo tady uvedeno, že se jedná o doprovodný zákon k občanskému zákoníku. Ano, samozřejmě nepochybně tady souvislost je, nicméně schválením či neschválením tohoto zákona nijak není podvázána účinnost občanského zákoníku, resp. možnost bezproblémově používat. Já si uvědomuji, že veřejná prospěšnost je věc, která se řeší už dlouhá léta a že asi je žádoucí, aby tato věc nějak byla dotažena do konce. To, co se mně ovšem příliš nezamlouvá, je opět to načasování i způsob zavedení. Teď to řešíme na poslední chvíli. Zákon má být účinný od 1. ledna 2014. Máme tady tedy i výzvu celé řady organizací, které si zřejmě činí nárok na to do budoucna být označen jako veřejně prospěšné, dokonce zřejmě bych řekl, že i právem, když se na ten seznam podívám, kteří nás žádají o to, abychom návrh zákona schválili. Já si ovšem nejsem jist, jestli si sami dobře uvědomují to, jak je ten zákon nastaven, protože veřejná prospěšnost je přiznána až soudním rozhodnutím. Jestliže tady máme dneska řádově sta tisíce občanských sdružení, můžeme předpokládat, že o tento statut budou žádat řádově desetitisíce. Jinými slovy, někdy během ledna příštího roku po nabytí účinnosti zákona, dříve nemohou, tyto organizace, tato sdružení podají návrh k soudu, aby jim byl přiznán statut veřejné prospěšnosti. Podle mého názoru to soudy nemohou zvládnout, aby a to zejména ne v 15denní lhůtě. Jinými slovy budou to řešit zřejmě tak, jak už jsme

90

v minulosti zažili v některých jiných případech. V těch návrzích budou automaticky hledat nějakou chybu, aby vyzvali toho žadatele o doplnění a tím se na čas zbavili neřešitelného úkolu. Jinými slovy může tady trvat stav možná i mnoha měsíců, kdy právnické osoby, které budou žádat o přiznání statutu veřejné prospěšnosti, budou v tomto směru trošku ve vzduchoprázdnu a nebudou vědět, jak soud jejich žádosti posoudí. Kromě toho obrovského nároku, obrovského zatížení na soudy je to podle mne i riziko pro tyto právnické osoby. Mně nevadí základní principy zákona, ale přivítal bych, kdyby tady bylo nějaké přechodné období, které by zkonstatovalo, že po nějakou dobu budeme situaci posuzovat postaru a po tuto dobu už mohou žádat jednotlivé právnické osoby o přiznání statutu veřejné prospěšnosti tak, aby tady byl prostor pro podání a posouzení žádosti. A vlastně naplno by se tento systém začal užívat až třeba s ročním odstupem, protože v tuto chvíli doopravdy nápor bude směřován na začátek roku s tím, že po přechodnou dobu ta situace je neřešená. Já mám velký problém s tím v tuto chvíli hlasovat pro předložený návrh zákona. Myslím si, že tady nehrozí žádné prodlení, tady nehrozí ohrožení občanského zákoníku a jistě bude prostor pro to, aby se dotáhla otázka veřejné prospěšnosti dodatečně. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Marta Bayerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně. Úvodem mého vystoupení mi dovolte osobní poznámku. Předně, jak jsem zde již v souvislosti s projednáváním církevních institucí uváděla, vím, že moji voliči jsou i lidé věřící a já si jich velice vážím. Stejně tak si vážím mnohých církevních hodnostářů, odborářů, ale i těch zaměstnavatelů, kteří se ke svým zaměstnancům chovají slušně. Moje následující výhrady vůči projednávanému návrhu zákona o statutu veřejné prospěšnosti tak nejsou zaměřeny proti nim. Ale nyní k věci. Jak asi tušíte, jde mi o pátý paragraf projednávaného návrhu zákona, uvádějící činnosti, které mají být považovány za veřejně prospěšné. Tam jsou pod body A až Y uváděny činnosti, které lze považovat za prospěšné bez ohledu na to, kdo je provozuje. S tím problém nemám. Z bodů Z až ZB jsou však tyto činnosti přímo, či nepřímo vázány na subjekt, který je provozuje, a to bez ohledu na to, zda jsou skutečně veřejně prospěšné. Nepřímo je to v případě vyznávání náboženské víry a poskytování duchovní pomoci, kde jde o lidi věřící, či církve a náboženské společnosti. Přímo pak u činnosti odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Chceme tím jako zákonodárci ustanovit, že veškeré činnosti věřících, církví, náboženských společností, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů jsou veřejně prospěšné? Opravdu nám není jedno, jaké jsou to činnosti? Nikdo z nás si nedovede představit, že některé činnosti těchto subjektů mohou být i společensky nebezpečné? Proč tedy neuzákoníme i to, že veřejně prospěšná činnost je i veškerá činnost bezvěrců? Proč by to neměla být například i činnost politických stran? Proč by pak neměla být veřejně prospěšná i jakákoliv lidská činnost? Veřejnou prospěšnost nelze podle mého názoru vázat na subjekt, ale na charakter jím provozované činnosti. Body Z až ZB pátého paragrafu

91

projednávaného zákona tak považuji za nelogické a nesystémové. Navíc tento návrh zákona zbytečně komplikuje veřejně prospěšné aktivity. Mělo by stačit, že případné zisky z takové činnosti se musí vracet do činnosti samé, že si je nelze dělit mezi majitele společností. Nemluvě o tom, že hrozí zavelení soudů novou agendou. Vzhledem k výše uvedenému návrhu – navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně a kolegové, především chci deklarovat, a to, prosím, podtrhuji, že nejsem nepřítelem nového občanského zákoníku. Nejsem nepřítelem. A nechci, abych za něj byla označována! Čeho však jsem nepřítelem, je neférovost! Neférovost vidím v tom, že ačkoliv se my, jako Parlament, zákonem zabýváme půl roku, a vidíme, k jak tristním výsledkům docházíme, tak soudy budou mít na seznámení snad maximálně dva měsíce, možná ani to ne. Navíc jako neférové vidím, že vůbec není promyšlena vazba tohoto tisku, tedy návrhu o statusu veřejné prospěšnosti a tisku 176 – daňových zákonů. Slyšeli jste, že jsem se ministra výslovně ptala, chtěla jsem výslovnou odpověď na to, zda možnost daňových odpisů přes dar, když soukromá osoba dá určité právnické osobě dar, tak ta mu vystaví potvrzení, zda to budou moci vystavovat toliko právnické osoby, které budou mít status veřejné prospěšnosti; nebo zdali to bude jako dosud, jak se traduje a říká, mezi neziskovými organizacemi. Ministr sice neodpověděl přímo, ač jsem ho požádala o velmi konkrétní odpověď. Ale vlastně nepřímo tím, že řekl, že se to musí napravit. Nevím, co měl na mysli tím "napravením“… Jinými slovy, jsem přesvědčena, že když já čtu zákon, tak daňové možnosti úlev atd. pro dárce – že budou mít jenom ty právnické osoby, které budou mít status veřejné prospěšnosti. Kolik to bude takových právnických osob? Uvědomme si, že to začíná 1. ledna. Bez jakékoliv legisvakance. Jinými slovy, je spousta dnešních všelijakých sdružení, s kterými máte určitě i vy své zkušenosti. Kupříkladu jsem tento týden darovala sdružení důchodců na jižní Moravě určitý ne zrovna úplně malý obnos… Kdybych si ho tedy nemohla odepsat od daní, tak už bych o tom přemýšlela, protože to opravdu nebylo zase až tak málo peněz. A takhle bude totiž přemýšlet každý. Pan senátor Dienstbier má samozřejmě pravdu, když říká, že se soudy zblázní. Protože jestliže všechny neziskovky budou chtít mít ten status, protože si uvědomí, že jinak končí s dary anebo budou uvádět lidi do omylu tím, že jim budou vydávat potvrzení, a ti plátci daní se potom budou divit, když jim to finanční úřad potom neuzná. To je chaos, právní nejistota. Stav, který je naprosto nefér! Přece do takového stavu, kdy je to nefér ve vztahu opravdu ke každému, včetně občanů, k těm především; kdy je to nefér k občanské společnosti jako k jakési samostatné entitě, která je vlastně tímto rozleptávána, protože ono je sice pravda, že nemá zákon tak úplně přímou vazbu na občanský zákoník. Pokud toto nebude přijato, tak občanský zákoník se nezhroutí. Ale hroutí se občanská společnost, která nebude moci dále provozovat spolky. Protože ne všichni jsou mezi nimi podvodníci. Je tam řada opravdu velmi

92

prospěšných spolků a různých sdružení. A ty budou prostě živořit, protože nebudou mít z čeho žít. Podle čeho budou brát dary, na které jsou vlastně orientovány? Jak jim bude moci dávat, nevím, třeba městská samospráva nějaké příspěvky na jejich činnost? Protože i to ony dostávají. To už všechno tedy nebude. Tak jak tady budou? Rozrušíme úplně občanskou společnost? Vždyť to přece není možné! Jinými slovy, vychází mi z toho jediná věc, a to bych chtěla požádat paní ministryni, aby o tom opravdu uvažovala a snažila se přesvědčit vládu, že je to nesmírně nutné. Že ta věc není připravena. Není připravena. Je to zločin minulé vlády, která to nechala na poslední chvíli takto, a postavila nás do takto hrozné situace. A celou zemi, všechny její občany postavila do takové situace. Jinými slovy, aby paní ministryně přemýšlela o tom, aby ve vládě navrhla opravdu odložení účinnosti občanského zákoníku a všech už schválených doprovodných zákonů. Tady je na to samozřejmě ve velké části veřejnosti už názor, že byla proinvestována už spousta peněz. Nepopírám, ano, určitě se připravují úřady, připravují se soukromé entity atd. Ale investice, po mém soudu, by neměla být zmařena. Bude jenom odložena do té doby, než bude platit opravdu nově občanský zákoník. Je tu další poplašná zpráva – protože odklad by musel jít zákonným opatřením, že kdyby u tohoto zákonného opatření potom neproběhla ratihabice v Poslanecké sněmovně, tak vlastně se vracíme do výchozího stavu a že bude platit občanský zákoník od 1. ledna 2014. zatímco to ostatní platit nebude. To ale vůbec asi nebude pravda. My jsme totiž včera měli komisi pro Ústavu, kdy jsme se připravovali už na možnosti, jak pojednat zákonná opatření. Hovořili jsme i o této situaci, když by k tomu došlo, jak by to bylo. Převažoval tam spíš názor, že stará úprava, tzn. stanovení účinnosti na 1. 1. 2014 neobživne. Neobživne. Protože my bychom starou zrušili a nahradili ji novou – odsunutím účinnosti. A ta stará – i přes nedostatek ratihabice - prostě neobživne. Takže potom by se skutečně muselo úplně nanovo, pokud by to Poslanecká sněmovna neodsouhlasila. Nevidím důvod, proč by to neměla odsouhlasit. Co by tím docílila? Zase jenom chaosu, dalšího chaosu. Jinými slovy, návrh, který teď činím, je – návrh tohoto zákona zamítnout. Tím končím, děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Nyní v rozpravě vystoupí pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Mám kratičký komentář k mé předřečnici z KSČM, která – jestli se nepřeřekla, tak na začátku řekla, že si váží všech církevních hodnostářů a odborářů, tak bych jenom poznamenal, že odbory v církvi už nemáme. Bylo tam Pacem in terris. Chtěl bych říct, že pro ni mám jednu dobrou zprávu, že dneska je hlavní zpráva na celém internetu, že papež František opětovně sdělil, že i nevěřící se mohou dostat do nebe. Takže za tu hezkou řeč se určitě dostanete… Pak zcela výjimečně souhlasím se svými předřečníky, že zákon je potřeba zamítnout. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor František Bublan. Prosím, pane senátore, máte slovo.

93

Senátor František Bublan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mám dotaz na paní ministryni, jak to bude s jednotkami dobrovolných hasičů, ty jsou zřizovány obcemi, zda se i na ně bude vztahovat povinnost získat tento status a zda budou osvobozeny od daňové povinnosti či nikoliv. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Milan Pešák. Prosím, pane senátore. Máte slovo. Senátor Milan Pešák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, chci trošku uvést na pravou míru jednu věc, která se tady teď šíří a vyvolává jakoby dojem, že kvůli tomuto zákonu je nutno odkládat účinnost občanského zákoníků. Dosud jako ekvivalent veřejně prospěšných společností jsou deklarovány organizace - občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, atd. Daňové zákony, které regulují a předepisují, jakým způsobem nakládat s dary, jakým způsobem nakládat s daňovými úlevami apod., jsou součástí daňových předpisů, a pokud se nemýlím, dnes jsme změnu těchto zákonů neschválili, takže i po Novém roce bude platit to, co platí dnes. A hlavně si uvědomme, že občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, mají v občanském zákoníku tříletou dobu na svoji transformaci, na to prostor, aby se rozhodly, podle jakého modu budou v budoucnosti pracovat a působit, a tudíž vůbec nenastane to, že by hned od Nového roku všechny žádaly o nějakou veřejnou prospěšnost prostě proto, že předtím by patrně měly provést transformaci tak, aby odpovídaly dikci nového občanského zákoníku, který explicitně dodatek veřejné prospěšnosti předpokládá. Resumé mého projevu tedy je, že vůbec nevadí, když se zákon o statutu veřejné prospěšnosti neschválí, protože se naprosto, ale naprosto nic nezmění. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Chtěl bych fakticky zareagovat na předchozí vystoupení. Jednak nikdo nespojoval tento zákon s účinností nového občanského zákoníku. Zdůrazňoval jsem, že to je oddělitelné. Zazněla tady sice slova o možnosti odložit občanský zákoník, ale nikoli nutně ve vazbě na tento zákon. Tolik první poznámka. Druhá, která se týká toho, že vlastně od 1. ledna 2014 bude vše postaru, protože jsme dnes zamítli daňové zákony. Ono to samozřejmě není pravda, protože vláda na to musí zareagovat buď tím, že daňové změny předloží znovu formou zákonného opatření, pokud se tedy nerozhodne odložit celou občanskoprávní rekodifikaci. Jinými slovy, nebude to platit postaru. Je samozřejmě otázka, co případně vláda předloží v návrhu zákonného opatření ohledně daňových změn. Tuto věc tedy nepovažuji za zdaleka vyřešenou. A doopravdy si myslím, že přes očekávání neziskových organizací jim tento zákon bez určitého přechodného období nakonec může nadělat více problémů než užitku, protože nedohlédnou na důsledky, které to může mít. A znovu zdůrazňuji, že podle mě to může přispět ke kolapsu soudů začátkem příštího roku.

94

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy už nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Zeptám se paní ministryně, zda si přeje vystoupit a reagovat. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Pokud jde o otázku pana senátora Bublana, myslím si, že to opravdu může být v každém kraji jinak. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Pan senátor Bublan pokyvuje hlavou, myslím, že to pochopil. A požádal bych paní zpravodajku, aby nám sdělila, o čem budeme hlasovat. Senátorka Eliška Wagnerová: Jenom zrekapituluji, že vystoupilo 7 senátorů, z nichž jeden dvakrát. A teď se jenom krátce vyjádřím k tomu, co řekla paní ministryně. Ano, může to být skutečně v každém kraji jinak, protože než se sjednotí judikatura, když zákon by byl tak nedokonalý, je to prostě tak. A podle mého názoru tu zazněl jediný návrh, a tím je návrh tento návrh zákona zamítnout. Neslyšela jsem žádný jiný návrh. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Paní senátorko, máte pravdu, já jsem také nezaslechl nic jiného, ale mohl jsem se mýlit, vy jste mi však potvrdila, že jsme to slyšeli dobře oba dva. V této chvíli děkuji a budeme hlasovat o tomto návrhu. Ale než o něm budeme hlasovat, ještě vyhlašuji pěti minutovou přestávku na poradu klubu České strany sociální demokratické. (Jednání přerušeno v 17.46 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 17.50 hodin.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Přestávka skončila. Budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu, a sice hlasováním. Budeme hlasovat o návrhu, který byl podán v rozpravě, a to byl jediný návrh, a to na zamítnutí. V průběhu rozpravy byl podán návrh na - zákon zamítnout. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 29 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 46, proti bylo 8. Návrh byl přijat. Tím jsme tento návrh zákona zamítli. Končí tak jeho projednávání. Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je 18. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (senátní tisk č. 173) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 173. Návrh uvede, jak už se stalo v této pozdní odpolední době tradicí, paní ministryně spravedlnosti

95

Marie Benešová, kterou nyní žádám, aby nás s tímto návrhem seznámila. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Jedná se o zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Je to další doprovodný zákon, jak jsem uvedla. Navazuje na přijetí nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Jedná se o souhrn technických změn, které se provádějí v jiných zákonech. Doprovodný zákon se soustřeďuje na tyto změny: Provedení nových pravidel a právních institutů, se kterými občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích počítá. Právní řád navazuje na stávající občanský či obchodní zákoník a počítá s dosavadním řešením různých otázek. Pokud se mění nebo doplňuje úprava o novém občanském zákoníku či v zákoně o obchodních korporacích je třeba, aby se k tomu technicky přizpůsobily i jiné zákony, což se zde právě činí. Pak se tam jedná o terminologické změny, protože občanský zákoník přináší některé změny; např. pojem způsobilosti k právním úkonům se nahrazuje pojmem svéprávnost nebo právní úkon se nahrazuje pojmem právní řád. Návrh novelizuje 74 zákonů, neprovádí však všechny změny navazující na nový občanský zákoník či zákon o obchodních korporacích. Pokud jde o jeho genezi, připomínám, že 3. září 2013 prošel ústavněprávním výborem Senátu se závěrem návrh zákona schválit. Domnívám se, že se jedná o nekonfliktní zákon a proto žádám, aby Senát tento zákon schválil v intencích toho, jak byl odeslán z Poslanecké sněmovny. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní ministryně. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 173/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Nenutil, kterého bych nyní požádal, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, dámy a pánové. Začnu slovy, kterými paní ministryně skončila, že dle mého soudu se jedná taktéž o nekonfliktní návrh zákona. Nicméně je natolik důležitý, že bych se necítil být zodpovědným garančním zpravodajem, kdybych se nezmínil alespoň o některých věcech, na něž jsme při projednávání v ústavně-právním výboru Senátu Parlamentu ČR upozornili. Trošku z historie. Neodpustím si jeden údaj, který se tady obvykle neuvádí, ale zatímco tento návrh zákona byl vládou předložen 5. března 2013, projednávání občanského zákoníku bylo v Senátu ukončeno 25. ledna 2012. Víc mi jako zpravodaji nepřísluší. Pak už mohu jenom konstatovat, že v Poslanecké sněmovně se projednával až do 8. srpna a nám byl doručen o 14 dní později a hned ten den byl přikázán Organizačním výborem ústavně-právnímu výboru. Jak už tady paní ministryně říkala, jde o novelu 74 zákonů; ušetřím vás času, protože o každém z nich by se dalo mluvit minimálně 5 minut. Jen chci říct, že při novelizaci těchto zákonů nebylo postupováno zcela legislativně standardně, protože v mnoha případech se tento zákon použil jako nosič pro některé věci, jež s rekodifikací soukromého práva nesouvisejí. Jsem přesvědčen, a nejen já, že z hlediska přesnosti, jasnosti a přehlednosti a vlastně i systematičnosti našeho právního řádu by měly tyto věci být řešeny samostatně.

96

Další nestandardnost se potom objevuje i při projednávání v Poslanecké sněmovně. Tam byly údajně pro překrývání vypuštěny novely dvou zákonů, a to zákona o majetku České republiky a jejím zastupování v právních vztazích a potom zákona o úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jak už jsem říkal, důvodem bylo prý překrývání návrhů s některými dalšími zákony, jež v té době již v Poslanecké sněmovně ležely. Bohužel skončily pouze v prvním čtení, a jak skončila Poslanecká sněmovna, je nám všem dobře známo. Nedošlo tedy k projednání těchto zákonů. Musím dodat, že i kdyby se to bralo jako způsob pro, řekněme ušetření projednávání dvou věcí ve dvou zákonech, tak ani to nebylo standardní, protože některé materie se překrývaly i v jiných zákonech, a ty vypuštěny nebyly. Týkalo se to třeba zákona o Policii ČR nebo zákona o veřejných dražbách. To mělo být řešeno další novelou. A v původním návrhu se totiž nepromítaly věcné a terminologické změny nového občanského zákonu. Mluvím-li o věcných a terminologických změnách, musím upozornit, že v mnoha případech nebyla vládní legislativa natolik podrobně pracující, aby došlo k narovnání všech nových pojmů, jež nový občanský zákoník používá. Bylo potom takové celkem nelogické, když z tohoto sběrového zákona, který novelizuje 74 zákonů v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, se vypreparují dva zákony a ty se pak vkládají do pozměňovacího návrhu zákona třetího. To je skutečně nesystémovost a nestandardnost. Nicméně pořád mluvím o legislativně technických věcech. Pokud bych měl mluvit o nějakých konkrétních nesrovnalostech, potom víme, že se zavádějí nové termín – újma, škoda, oba jsou vysvětleny. Nicméně při přejímání těchto pojmů do jednotlivých zákonů dochází pak také k jejich záměně. O omezení svéprávnosti už se, tuším, tady také zmínila paní ministryně. Závěrem, abych tady nemusel komentovat všech 74 zákonů, což ode mne asi nečekáte nebo nechcete čekat, si mohu jen povzdechnout nad tím, že právě ukvapeností dle mého soudu byla promarněna příležitost, kdy se skutečně mohly sjednotit všechny termíny, všechno pojmosloví a názvosloví tak, aby to skutečně odpovídalo novému občanskému zákoníku. To, že dochází i k chybným přeznačením, zpravidla odstavců, to už je ve srovnání s tím, na co poukazuje naše legislativa, celkem drobnost. Pane místopředsedo, paní ministryně, dámy a pánové, já zakončím svoji zprávu konstatováním, že ústavně-právní výbor přijal usnesení, jehož základem je doporučit schválení tohoto návrhu zákona ve znění postoupeném Senátu Poslaneckou sněmovnou. A musím říct mimo zápis, aby to všichni brali, že to je co hodně zavřenými očima, protože má-li ústavně-právní výbor dohlížet na preciznost a systematičnost zákonů, při vědomí toho, kdyby se zamítl i tento zákon, tak se členům ústavně-právního výboru chce věřit, že legislativně technické nesrovnalosti budou někdy napraveny, tak, aby to všechno bylo v pořádku. Zatím vám děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh neregistruji, a proto otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se paní ministryně, zda si chce vystoupit? Nepřeje si vystoupit. Zazněl jediný návrh a prosím pana zpravodaje, kdyby nám ho mohl oznámit, ať víme, o čem budeme hlasovat.

97

Senátor Miroslav Nenutil: Splním tuto svoji povinnost. Navrhuji, abychom hlasovali o jediném návrhu, tedy schválit návrh zákona ve znění postoupeném Senátu Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 30 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 43, proti byli 2. Návrh byl přijat. Tím jsme projednali tento bod. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji. A přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu. Chci upozornit, že to je snad už předposlední bod dnešního odpoledního jednání, a tím je 19. Návrh zákona o zvláštních řízeních soudních (senátní tisk č. 174) Návrh jste obdrželi pod senátním tiskem č. 174. Návrh uvede opět paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová, kterou nyní žádám o seznámení s návrhem zákona a udělují ji slovo, prosím. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, je to další doprovodný zákon k občanskému zákoníku. V podstatě se jedná o materiál, který byl zpracován v souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2012 a reaguje na rekodifikaci soukromého práva. Materiál je předkládán společně s návrhem novely občanského soudního řádu a hlavním účelem obou návrhů je promítnout změny, které přinesla rekodifikace soukromého práva do právní úpravy civilního soudního řízení. Změny, které zde jsou, jsou věcného a technického charakteru, spočívající zejména v zavedení nových druhů nesporného řízení, věcně terminologických úprav stávajících druhů a nesporného řízení a terminologické změny, které přináší nový občanský zákoník. Pokud jde o genezi tohoto zákona. Vláda jej projednala 27. února 2013, dne 8. srpna 2013 návrh projednala a schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a 3. září 2013 s ostatními návrhy, které dnes předkládám, byl návrh zákona projednán ústavně-právním výborem Senátu Parlamentu ČR a zde bylo doporučeno jej schválit. Já tak činím i nyní a prosím, abyste tento zákon schválili v intencích toho, jak byl odeslán z Poslanecké sněmovny. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní ministryně, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavněprávní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 174/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Eliška Wagnerová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila s touto zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo. 98

Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane předsedající. Ještě tedy jednou paní ministryně, dámy a pánové. Paní ministryně v podstatě už řekla i proces přijetí, ale přesto ho trošku zrekapituluji. Opět byl zahájen v Poslanecké sněmovně předložením vládního návrhu tohoto zákona z 5. března 2013 a výstup byl 8. srpna 2013. K nám byl doručen 21. srpna 2013 a lhůta pro nás tedy končí 20. září 2013. Jak už bylo řečeno, garančním výborem se nakonec stal jenom ústavněprávní výbor senátu Parlamentu ČR. V Poslanecké sněmovně hlasování bylo docela zajímavé. Přihlášeno ke hlasování bylo 129 poslanců, přičemž pro návrh hlasovalo 65, takže to bylo opravdu zase jenom o jeden hlas, a zbytek poslanců byl buď proti nebo se zdržel hlasování. Takhle ještě tedy, dobře. ÚPV Senátu Parlamentu ČR přijal opět na své 21. schůzi, konané 3. září 2013 tedy usnesení, v němž konstatoval po všech úvodních formalitách, že doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a ty obvyklé další dvě ještě odrážky, mě určil zpravodajkou a pana předsedu Antla pověřil, aby předal usnesení předsedovi Senátu. Ale teď pojďme k obsahu návrhu zákona. Tento návrh zákona je, prosím pěkně, procesní kodex. Když říkám kodex, tak to je opravdu tlustá kniha. Ono tomu taky odpovídá počet paragrafů, je jich 518, přičemž tedy ten kodex nově upravuje tzv. nesporná řízení. Teď budeme mít dva procesní řády, občanský soudní řád, vedle toho bychom měli mít tento procesní kodex, který bude upravovat tedy ta řízení nesporná, tzv. zvláštní řízení soudní. Těch zvláštních řízení soudních je, jestli se nemýlím, v tom zákoně vypočítáno 21. Čili 21 řízení specifických soudních bude mít každé svůj vlastní režim, který je upraven v tomto zákoně. Zatím přemýšlejte, prosím, o tom, co jsem řekla, že tedy jde o procesní kodex. Já se pak ještě v rozpravě opět k celé věci vyjádřím, abych mohla říct vlastní názor. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli, návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, a proto otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Ještě jednou děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, tak jak jsem řekla, jde o kodex. Vy víte, že občanský zákoník byla účinnost odložena o dva roky, i když teď vidíme, že to je vlastně málo. Já jsem to věděla od počátku, že dva roky na kodex je málo, a tady bude legisvakance prakticky v lepším případě dvouměsíční, v horším možná měsíční. Podle toho, kdy to vyjde ve Sbírce zákonů. Faktem je, že všude to, co slyšíme kolem sebe, že probíhají školení k novému občanskému zákoníku, to je pravda, ale to jsou školení, která probíhají k novému občanskému zákoníku. K tomuto žádné školení soudců ani proběhnout ještě nemohlo, protože nikdo neví, co bude obsahem toho zákona v jeho definitivní podobě. Čili k tomuto rozhodně žádná školení neprobíhají. A přitom je tam velice významná úprava velice významných řízení, která se, řekněme, mohou dotknout jednoho každého z nás, a budou se dotýkat v různé době různých členů společnosti, různých občanů.

99

O čem mluvím? Je tam nová úprava dědického řízení. A víme, že podle občanského zákoníku dědictví je úplně nanovo a správně a dobře tedy upraveno. Ale tady je úplně nová úprava. Tady jsou – resp. jsou to pak soudci, kteří podle toho pojedou, ale budou to především notáři, kteří jsou potom kontrolováni, abych tak řekla, soudy, a já jsem mluvila v Brně s mnoha soudci včetně místopředsedy Nejvyššího soudu, který je odborníkem shodou okolností právě na dědické právo. A ten prostě říkal, jestli to jenom trošku jde, zarazte to, prosím pěkně, ať to tedy neprojde dál, protože to bude opravdu dosti katastrofa v tom, on sám si to uvědomuje, že když v těchto řízeních je samozřejmě rozhodování v první instanci, odvolání, dovolání, všechny další prostředky mimořádné, jako je žaloba pro zmatečnost atd., atd. Tady to řízení bude trvat neskonale dlouho, a jak znám i já sama soudy, a on to přiznával taky, tak první roky budou ty soudy judikovat jenom a pouze k tomu procesu. Jenom a pouze k tomu procesu. Co to znamená pro občana? Pro občana to samozřejmě znamená, že se ten proces neskutečně natáhne, protože se to bude různě vracet, atd., že ho to bude stát tedy strašných peněz, aby absolvoval celou tu anabázi soudní soustavou, a prostě je to špatně, špatně, špatně. Ke každému kodexu slušnému, když je přijímán, tak je opatřován právě komentáři. Nejméně jedním, ale bývá jich v zahraničí samozřejmě povícero. Tady pouštíme tento kodex do světa bez jakéhokoli komentáře, bez toho, že bychom tedy předem řekli soudcům, notářům, ale i advokátům pochopitelně, jak mají prostě postupovat, jak s ním mají pracovat, jak ho mají vykládat, a nebude to snadné vykládání, protože tedy ten kodex bude muset se používat společně s tím občanským soudním řádem, protože instituty, které nejsou upraveny zde speciálně, tak se budou používat z občanského soudního řádu. To než se všechno promyslí, domyslí, a právě to, co by měl ten komentář na to upozorňovat, tak to bude prostě strašná anabáze, která bude lidi stát hrozných peněz. Takže opět, já ho navrhuji a můj návrh zní, návrh, tedy tento zákon zamítnout. Souvisí to ovšem samozřejmě s tím, že bude odložena účinnost občanského zákoníku. Ale říkám, tento zákon, opravdu, to je škodná. Ve smyslu časovém, ne obsahovém. Ve smyslu časovém. Časovaná bomba. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já téměř ve všem souhlasím s tím, co tady říkala paní senátorka Wagnerová. Já bych se chtěl vrátit k době, kdy jsme tady projednávali nový občanský zákoník. Já jsem tehdy jako zpravodaj navrhoval odložit účinnost celého občanského zákoníku o dva roky. Upozorňoval jsem tehdejšího ministra Pospíšila, že pokud bude ta legisvakance tak krátká k 1. lednu 2014, že samo ministerstvo bude mít problém dostatečně včas předložit návrhy těch doprovodných zákonů. V té době nikde nebyl ani koncepčně vyjasněn ten záměr, jakou mají mít podobu např. u rejstříku právnických osob, které jsme schvalovali před chvíli. V podstatě žádný z těch zákonů nebyl ani ve věcném záměru, natož v paragrafovaném znění. Upozorňoval jsem na to, že ty zákony se budou schvalovat na poslední chvíli a že vlastně tedy ta legisvakance, ta prodleva mezi schválením a účinností

100

bude velmi krátká a že to je zcela nevhodné u takto zásadní změny právního řádu. Přesně to se stalo, jsme tedy těsně před tím, než má nabýt účinnosti nový občanský zákoník. Ještě navíc v situaci komplikované tím, že je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. A je tady na nás obrovský tlak, abychom schválili všechny předlohy zákonů, které jsou nezbytné k tomu, aby vůbec mohl začít být nový občanský zákoník užíván. I já si myslím, že předkládat takto na poslední chvíli návrh zákona, který upravuje nesporná řízení, tedy doopravdy vlastně nový procesní kodex, je nezodpovědné. Samozřejmě je to především odpovědnost té předešlé vlády, která tímto způsobem za každou cenu, za cenu jakýchkoli nákladů a zmatků, tlačila celou občanskoprávní kodifikaci. To ovšem, v čem mám jiný názor, než paní doktorka Wagnerová, je, jak nyní s tím zákonem naložit. Je totiž naprosto zjevné, že pokud vláda nepředloží návrh zákonného opatření, kterým by se celá rekodifikace odložila, tak nemůžeme dopustit, aby tady neexistovala procesní norma pro projednávání nesporných řízení v souladu s hmotně právní úpravou, obsaženo v novém občanském zákoníku. Já tedy velmi těžce budu zvedat ruku pro schválení této normy s vědomím, že to je velmi složitá situace pro celou justici, s vědomím, že soudci budou mít naprosto šibeničně krátkou dobu na to, aby se vůbec seznámili s novou právní úpravou, a skutečně jediné, co by toto mohlo vyřešit, je ne zamítnutí tohoto návrhu dnes, ale odložené celé rekodifikace. Ale neumím si představit, že by od 1. ledna nabyl účinnosti nový občanský zákoník, a nebyl schválen tento zákon. Buď tady musí být schváleno všechno, co je potřeba k používání občanského zákoníku, anebo musí být všechno odloženo. Situace mezi tím je to nejhorší, co by vyvolalo největší právní zmatek, a nakonec mělo i nejhorší dopad na občany České republiky. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a zeptám se paní ministryně, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Požádal bych paní zpravodajku, aby nás tedy seznámila s výsledky diskuse a s návrhy, které padly v diskusi, v rozpravě tedy. Senátorka Eliška Wagnerová: Je to poměrně snadné. Dobře. Vystoupili tedy dva senátoři. V rozpravě padl návrh jednak ten, který přišel z ÚPV, na schválení, a jednak je tu návrh na zamítnutí, který jsem přednesla já sama. Jinými slovy, nejprve bychom měli hlasovat o tom návrhu schválit. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Správně. Padly dva návrhy, a sice znovu zopakuji, na schválení a zamítnutí. Jako o prvním návrhu budeme hlasovat o návrhu na schválení. Byl podán návrh, schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebné kvórum pro schválení je 26. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a tiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 31 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 38, proti bylo 5, návrh byl přijat.

101

Děkuji, tím skončilo projednávání tohoto návrhu zákona. Můžeme přistoupit, myslím, že už k poslednímu bodu dnešního odpoledního jednání, a věřím, že nebudeme muset prodlužovat lhůtu po 19. hodině, a tím bodem je 20. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 175) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 175. Návrh uvede opět paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Děkuji. Dámy a pánové, toto je poslední z té šestice doprovodných předpisů k občanskému zákoníku. Jedná se tedy o vládní návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento materiál byl zpracován v souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2012 a reaguje na rekodifikaci soukromého práva, tedy přijetí nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích a zákona o mezinárodním právu soukromém. Je předkládán s vládním návrhem zákona o zvláštních řízeních soudních. Hlavním účelem návrhu je promítnout změny, které přinesla rekodifikace soukromého práva do právní úpravy civilního soudního řízení. Oba návrhy byly vypracovány v expertní pracovní skupině, kterou ministerstvo spravedlnosti za tím účelem zřídilo. Změny, ke kterým dochází v porovnání se současnou právní úpravou, jsou věcného a hlavně technického charakteru, a spočívají zejména v zrušení všech ustanovení, která upravují nesporná řízení, procesní reflexe terminologických změn, obsažených v novém občanském zákoníku, a reakce na nové instituty, které nový občanský zákoník přináší. Jenom k té genezi opět, po projednání Poslaneckou sněmovnou 3. září tohoto roku byl projednáván zde v Senátu v ÚPV; a ÚPV Senátu doporučil tento návrh schválit. Já tak činím znovu a prosím tedy, aby byl schválen v intencích tak, jak byl z Poslanecké sněmovny odeslán. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní ministryně. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 175/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dienstbier, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, předložený návrh zákona je vládním návrhem, Poslanecká sněmovna nám ho postoupila po schválení tam dne 21. 8. 2013; lhůta pro projednání končí 20. 9. 2013. ÚPV návrh zákona projednal. Přijal usnesení, které jednak doporučuje Senátu, schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou, dále určuje mne jako zpravodaje výboru, a dále pověřuje předsedu výboru senátora Antla, aby se závěry, s usnesením výboru, seznámil předsedu Senátu.

102

Předložený návrh zákona je úzce provázán s předchozím zákonem, který jsme projednávali, a také největší rozsah změn vyplývá s tím, že se vypouští vše, co souvisí s nespornými řízeními. Další podstatná změna se týká především výkonu rozhodnutí v návaznosti na hmotně právní změnu v novém občanském zákoníku, kdy jednak terminologicky, ale pak i věcně jsou zřízena nová majetková práva, která musí být postižitelná výkonem rozhodnutí. Třetí změnu, kterou bych zmínil, a ta souvisí s odstraněním duálnosti civilního práva, tedy se zrušením obchodního zákoníku a zahrnutím veškerých závazkových vztahů do jedné jediné kodifikace, a v návaznosti na to samozřejmě bylo nezbytné upravit i věcnou příslušnost soudů. Tak jinak, který typ kauz, který soud, resp. který stupeň soudu bude v prvním stupni projednávat. Opět zde platí, že bez této změny právní úpravy nemůže nabýt účinnosti nový občanský zákoník, aniž by byl vyvolán právní zmatek. Z toho tedy vyplývá doporučení ÚPV, abychom tento návrh zákona schválili, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Se všemi výhradami, které identicky lze uplatnit jako u předchozího zákona o zvláštních řízeních soudních. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh neregistruji. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se paní ministryně, zda si přeje vystoupit. Pana zpravodaje bych požádal o přednesení návrhu na hlasování k tomuto bodu. Senátor Jiří Dienstbier: Pouze konstatuji, že v rozpravě nevystoupil nikdo. Předložen byl jediný návrh, a to výborový – schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno v tuto chvíli 55 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 32 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 42, proti byli 2. Návrh byl přijat. Děkuji. Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji. Tím jsme projednali poslední bod dnešního jednání. Přerušuji jednání do zítřka do 9.00 hodin. Přeji hezký večer! (Jednání ukončeno v 18.33 hodin.)

103

2. den schůze – 13. září 2013

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 13. schůze Senátu Parlamentu ČR. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Tomáš Grulich, Eva Syková, Josef Řihák, Jozef Regec, Tomáš Kladívko, Pavel Trpák, Hassan Mezian, Daniela Filipiová, Dagmar Terelmešová, Marta Bayerová, Jan Horník, Leopold Sulovský, Petr Šilar, Jan Veleba, Zdeněk Brož, Jiří Čunek, Tomáš Jirsa, Vladimír Plaček, Alena Dernerová, Jaroslav Kubera, Jaromír Štětina a Radko Martínek. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pokud je nemáte, připomínám, že v předsálí u prezence je možno si vyzvednout karty náhradní. A nyní budeme projednávat bod, kterým je 21. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu (senátní tisk č. 90) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 90 a uvede ho ministr školství, mládeže a tělovýchovy Dalibor Štys, kterého mezi námi vítám. Vítám vás, pane ministře, a máte slovo. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dalibor Štys: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, setkávám se s vámi na tomto plénu poprvé a chtěl bych vám popřát všechno nejlepší ve vaší zodpovědné práci, zvláště v době, kdy je vaše práce pro náš stát rozhodující. Nyní k vlastnímu projednávanému tisku. Jedná se o vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Tato mezinárodní úmluva patří do kategorie smluv, jejichž přijetí nebo přijetí jejich změny je podmíněno souhlasem obou komor Parlamentu ČR a podpisem pana prezidenta. V České republice vstoupila v platnost v roce 2007 a od té doby Světová antidopingová agentura v souladu s článkem 34 této úmluvy každoročně a vcelku logicky aktualizuje přílohu I – Seznam zakázaných látek a metod dopingu. Formálně se nicméně při změně této Přílohy I jedná o změnu celé úmluvy, proto musí být opakovaně každoročně schvalována parlamentní cestou. Letošní aktualizace Přílohy I obsahuje dvě drobné změny. První se týká inzulínu, který byl přeřazen do jiné kategorie, a druhou změnou se povoluje užívat léky na zklidnění srdce u některých vybraných sportů.

104

Změnu Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu stačila ještě projednat Poslanecká sněmovna a vyslovila souhlas s její ratifikací. V Senátu projednávaly předmětný senátní tisk dva výbory, konkrétně výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Oba výbory doporučují vyslovit souhlas s ratifikací. Vážené senátorky, vážení senátoři, také já si vás dovolím požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací novely zmíněné Přílohy. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 90/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jozef Regec. Garančním výborem je výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 90/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Kapoun, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se svoji zpravodajskou zprávou. Senátor Karel Kapoun: Dobrý den. Pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Byl jsem pověřen našim výborem, abych zde zpravodajoval tento tisk. Měl jsem připravenu podobnou zprávu, jako pan ministr, takže nehodlám zde základní věci opakovat. Jen bych zmínil pár legislativních záležitostí. Návrh na přijetí změny přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu byl předložen vládě na základě sdělení generální ředitelky UNESCO, která ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy oznámila, že s účinností od 1. ledna 2013 vstupuje tato změna v platnost. Vláda návrh projednala a svým usnesení č. 238 ze dne 3. dubna 2013 vyslovila s přijetím změny souhlas. Zároveň vláda pověřila svého předsedu předložit změnu přílohy předsedům obou komor Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací a doporučila prezidentu republiky, aby ji ratifikoval. Senátu byl vládní návrh předložen dne 24. dubna 2013 a o den dříve i dolní komoře. Poslanecká sněmovna, jak pan ministr již zmínil, tuto úmluvu projednala a doporučila ke schválení. Chci zdůraznit jenom jednu věc. V předkládací zprávě vláda uvádí, že změna Přílohy I se stane v souladu s článkem 10 Ústavy České republiky součástí českého právního řádu až poté, co bude projednána Parlamentem a ratifikována prezidentem republiky. K tomu je třeba poznamenat, že podle článku 10 Ústavy ČR jsou součástí českého právního řádu vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jimiž je vláda ČR vázána. V příslušných sděleních ministerstva zahraničních věci v Příloze I pro rok 2011 a 2012 však zmínka o ratifikaci chybí. Nabízí se tedy otázka, a požádám o odpověď předkladatele, i když k tomu přišel opravdu trošku špatně, zda Přílohy I pro minulé dva roky byly či nebyly prezidentem republiky ratifikovány a jak v tomto smyslu hodlá naložit s letošní změnou. To je z mé strany všechno. A ještě bych zopakoval to, čím jsem byl pověřen i za výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Oba výbory, jak zde již uvedl pan ministr, se těmito materiemi zabývaly. Oba výbory doporučují Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Pověření

105

zahraničního výboru měl pan senátor Jozef Regec, pověření z našeho výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jsem měl já. Tímto vás žádám také o souhlas s ratifikací. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje garančního výboru. Jak jste uvedl, vaše zpráva byla společnou zprávou obou výborů, a proto otevírám v tuto chvíli rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Je zřejmé, že máme jenom jeden návrh usnesení, a to je dát souhlas k ratifikaci. Zeptám se, jestli pan ministr chce ještě využít svého práva a vystoupit v této chvíli? Nepotřebuje, pan zpravodaj nyní dohovořil, takže přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení. Senát dává souhlas k ratifikaci změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Aktuálně je přítomno 49 senátorek a senátorů, kvorum je 25, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že hlasování č. 33 dopadlo registrováno 50, kvorum 26, pro návrh 46, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli panu ministrovi a děkuji i zpravodaji. Nyní budeme projednávat bod, kterým je 22. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 165) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 165. Návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała, kterého mezi námi samozřejmě vítám a také ho žádám o úvodní slovo k tomuto návrhu. Prosím, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předkládaný návrh novely živnostenského zákona byl zpracován v rámci plánu nulové tolerance k černému trhu s lihovinami jako jeden z legislativních návrhů, kterými vláda reagovala na tzv. metanolovou aféru. Cílem navrhované úpravy je získat přehled o prodejcích lihu a lihovin a zefektivnit tak kontrolu nad prodejem této rizikové komodity. Návrhem se zavádí koncese pro prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Úprava živnostenského zákona spočívá v rozšíření předmětu podnikání stávající koncesované živnosti pro výrobu a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin o regulaci jejich prodeje. Zavedení koncesí pro prodej lihovin usnadní činnost kontrolních orgánů, umožní obchodním partnerům i spotřebitelům nahlédnout do veřejně přístupného živnostenského rejstříku, získat přehled o oprávněných prodejcích lihovin. Přispěje ke zvýšení ochrany spotřebitelů, zprůhlednění trhu s lihovinami a k omezení daňových úniků. Poslanecká sněmovna přijala vládní návrh zákona, ve znění doplněném o pozměňovací návrhy, na jejichž přípravě ministerstvo průmyslu a obchodu

106

spolupracovalo a jež jednak odstraňují drobné neprovázanosti živnostenského zákona s kontrolním řádem a jednak zamezují tzv. řetězování živností. Navrhuje se rozšířit překážku provozování živnosti bránící osobám, kterým bylo sankčně zrušeno živnostenské oprávnění podnikat ve stejném nebo příbuzném oboru živnosti na osoby, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů právnických osob. Účelem je eliminovat nežádoucí praktiky, kdy osoby, které závažným způsobem porušily zákon, mohou ve stejné činnosti pokračovat v jiném podnikatelském subjektu. Úprava si nevyžádá dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu ani z veřejných rozpočtů obcí. Dovoluji si vás proto požádat, vážené paní senátorky, páni senátoři, o schválení tohoto návrhu zákona. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane ministře, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 165/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, pánové senátoři. Návrh novely živnostenského zákona si klade za cíl, tak jak tady bylo řečeno, nulovou toleranci k černému trhu s lihovinami ve smyslu usnesení vlády ze dne 3. října roku 2012, v němž byl ministru průmyslu a obchodu uložen úkol zavést koncesi na prodej lihovin, na kterou bude automaticky nárok při splnění předem definovaných podmínek. Doposud prodej lihu a lihovin mohly realizovat, distribuovat a prodávat v obchodních sítích všechny subjekty podnikající v režimu živnosti volné. Nově se navrhuje podřídit režimu koncesované živnosti i prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, kterým se má umožnit identifikace a zpřehlednění subjektů zabývajících se prodejem a distribucí kvasného a konzumního lihu a lihovin. Navrhuje se rozšířit překážku bránící po stanovenou dobu provozovat živnost o osoby, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů právnických osob a kterým bylo sankčně zrušeno živnostenské oprávnění podnikat ve stejném nebo příbuzném oboru živnosti. Tato překážka by se měla vztahovat na všechny osoby, které v rámci živnostenského podnikání závažným způsobem poruší právní předpisy. Upravuje se způsob prokazování zaměstnancům živnostenského úřadu vykonávajících kontrolu. V příloze č. 3 koncesované živnosti k živnostenskému zákonu se předmět podnikání koncesované živnosti doplňuje o prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Splnění podmínky odborné způsobilosti se bude jako dosud vyžadovat pouze u výroby a úpravy kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů. V přechodném ustanovení se stanovuje, že podnikatel, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byl oprávněn prodávat kvasný líh, konzumní líh nebo lihoviny, může v této činnosti pokračovat po dobu šesti měsíců, a pokud v této lhůtě požádá o koncesi, může v prodeji kvasného lihu, konzumního lihu nebo lihovin pokračovat do doby pravomocného rozhodnutí o udělení koncese, o zamítnutí žádosti o koncesi, nebo o zastavení řízení živnostenským úřadem.

107

Přijetí žádosti o koncesi nepodléhá správním poplatkům. Účinnost zákona je stanovena na 15. den po jeho vyhlášení. Návrh zákona byl vládou předložen Poslanecké sněmovně dne 6. března 2013. Byl přikázán k projednání hospodářskému výboru, který doporučil Poslanecké sněmovně schválit tento návrh, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy mají jednak odstranit drobné neprovázanosti živnostenského zákona s kontrolním řádem, a jednak by měly zamezit řetězení živnosti stanovením další překážky v provozování živnosti z důvodu zrušení živnostenského oprávnění a posléze způsob prokazování se zaměstnancům živnostenských úřadů v provádění kontroly. Ve třetím čtení, které proběhlo dne 8. srpna 2012 na 57. schůzi, Poslanecká sněmovna návrh schválila 96 hlasy z přítomných 115 poslanců, proti nebyl nikdo. VHZD Parlamentu ČR na své 18. schůzi, konané dne 11. září 2013 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Tomáše Hajduška, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Lajtocha a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Vše. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodaje a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana ministra, zdali ještě chce vystoupit. Nemá zájem. Pan zpravodaj dohovořil, takže předpokládám, že také ne. Máme před sebou hlasování o návrhu, tak jak nám bylo doporučeno. Byl podán návrh, schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, kvorum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 34, registrováno 54, kvorum 28, pro návrh se vyslovilo kladně 52, proti nikdo, návrh byl schválen. Já děkuji panu zpravodaji - a pan ministr pokračuje v předkládání návrhů zákonů. Poděkuji mu až nakonec. Dalším bodem je 23. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony (senátní tisk č. 171) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 171. Návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała, kterého nyní žádám opět o úvodní slovo.

108

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała: Ještě jednou dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Základním důvodem zpracování této novely zákona je nutnost snížení dopadu nákladů na podporu obnovitelných zdrojů do cen elektřiny. Finanční prostředky na podporu OZE představují pro spotřebitele elektrické energie významnou finanční zátěž. Současná výše poplatků je 583 Kč za megawatthodinu. Představuje vážný problém pro podnikatele. Jimi odváděné částky výrazně zatěžují produkci jejich podniků a snižují konkurenceschopnost výrobků vůči výrobcům ze zemí, kde odběratelé elektřiny nehradí podporu vůbec. Nebo v mnohem menší míře. Česká republika má v současné době v cenách elektřiny pro průmysl nejvyšší poplatky v EU a druhé nejvyšší poplatky pro domácnosti. Navíc se tato částka vlivem nově postavených výroben, využívajících OZE, každoročně zvyšuje. Předmětem předkládané novely zákona jsou následující opatření: Zastavení podpory pro nové výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 s přechodným ustanovením, umožňujícím do 31. prosince 2015 dokončit již rozpracované projekty větrných, vodních, geotermálních elektráren a výroben, využívajících biomasu, které jsou ve vysokém stádiu připravenosti. Za další, stanovení maximální výše poplatku na podporu OZE, který bude vybírán od zákazníků jako součást regulované složky cen elektřiny, a to ve výši 495 korun za MWh. Další potřebné finanční prostředky na podporu nad rámec stanovené maximální výše poplatku na OZE budou hrazeny prostřednictvím státního rozpočtu. Za další, pokračování odvodu elektřiny ze slunečního záření od 1. ledna 2014 pro výrobny elektřiny, uvedené do provozu v roce 2010, a to sazbou 10 % u výkupní ceny a 11 % pro zelené bonusy. Tempo rozvoje OZE v České republice a reálný výhled do roku 2020 nám analyzují, že závazky České republiky, týkající se 13% podílu OZE na konečné spotřebě energie budou splněny i při zastavení podpory dle této novely. Dopad této novely na státní rozpočet činí podle současných projekcí zhruba 4 miliardy korun ročně. Navýšení oproti současnosti. Výsledkem ale bude významně vyšší přidaná hodnota v průmyslové výrobě oproti současnosti, a zejména opatření, zabraňující možnému odchodu části průmyslu do zahraničí v budoucích letech. Oproti vyšším nákladům státního rozpočtu tak stojí vyšší výběr daní z příjmů firem a nižší náklady, spojené s řešením sociálních dopadů a nezaměstnanosti. Návrh novely zákona rovněž zjednodušuje požadavky na osoby oprávněné instalovat zařízení, využívající OZE, která jsou uvedena v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií tak, aby minimalizovaly administrativní zátěž, podnikání, a přitom byly v souladu s platnými požadavky směrnic Evropské unie. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala některé pozměňovací návrhy, které si kladou za cíl zavést transparentnost vlastníků podpory elektřiny. Dále byla přijatými pozměňovacími návrhy upřesněna přechodná ustanovení a účinnost zákona a stanovena výjimka ze zastavení podpory pro malé vodní elektrárny. Přestože v případě této výjimky jde o nesystémové opatření, jeho faktický dopad a náklady na podporu OZE je zcela minimální a žádný boom ani do budoucna v této oblasti nehrozí. Pro úspěšné dokončení legislativního procesu tohoto pro vývoj hospodářství ČR důležitého právního předpisu je nutná podpora Senátu. Tuto novelu považuji za velmi významnou pro celý český průmysl a podnikání, i pro domácnosti i ostatní drobné spotřebitele. 109

Vážené paní senátorky, senátoři, za základě výše uvedeného si vás dovolím požádat o podporu a schválení této novely zákona. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 171/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Škaloud. Následně návrh také projednal VUZP. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 171/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Vystrčil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které jste obdrželi pod číslem 171/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážení páni senátoři a senátorky, vážený pane ministře. Hlavním argumentem pro předložení vládního návrhu zákona je zvyšující se finanční zátěž pro spotřebitele elektřiny, způsobená hrazením nákladů na podporu energie z obnovitelných zdrojů, včetně elektřiny, a dále nepřiměřeně vysoký stupeň nejistoty spotřebitelů, týkající se ceny elektřiny na následující rok, ovlivněné výší ceny na úhradu nákladů, spojených s podporou obnovitelných zdrojů. Cena poplatků na podporované zdroje se každoročně mění v závislosti na nových instalacích, výrobě stávajících zařízení a rozhodnutí vlády o výši dotace ze státního rozpočtu. Poplatek na podporu OZE vzrostl během pěti let více než desetinásobně z hodnoty 52 korun na MWh v roce 2009 na hodnotu 583 korun na MWh v roce 2013, a to, když ještě zhodnotíme dotaci ze státního rozpočtu 11,7 miliardy, tak faktická podpora je 790 korun na MWh. Z důvodu omezení finanční zátěže spotřebitelů a státního rozpočtu je nutné zavést v systému obnovy obnovitelných zdrojů energie opatření na stabilizaci dopadů této podpory na konkurenceschopnost českého průmyslu i na obyvatele České republiky. Na předkládaný návrh novely zákona se vztahují následující práva Evropské unie. Jednak je to směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/28 ze dne 23. dubna 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, a dále s tím související směrnice 2001/77 ES a 2003/30 ES, a dále jsou to pravidla poskytování veřejné podpory, zejména ustanovení číslo 107 a následující smlouvy o fungování EU, a nařízení 659/1999 ES, popř. nařízení 800/2008 ES. Předkládaný návrh novely zákona není v rozporu s právy EU a neohrožuje tedy proces notifikace schématu podpory obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. Jaké jsou změny v zákoně č. 165/2012 o podporovaných zdrojích? Z důvodu vysoké finanční zátěže pro konečné zákazníky na státní rozpočet není vhodné dále nabízet princip provozní podpory elektřiny, daný původní zákonem č. 180/2005 Sb., tzv. zákon OZE, potom zákonem 165/2012 neboli zákonem OZE. mechanismus podpory naplnil svůj primární účel, tedy nastartování investic do obnovitelných zdrojů. Další fungování systému by bylo neúměrnou zátěží pro spotřebitele a státní rozpočet. Proto se navrhuje zastavení této podpory pro nově vystavěné zdroje, a to s účinností od 1. 1. 2014. Navrhuje se tedy zastavit podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro všechny nové instalace, uvedené do provozu od 1. ledna 2014., tzn., pro sluneční elektrárny, bioplynové stanice, elektrárny spalující biomasu, větrné a geotermální elektrárny. Nárok na podporu budou mít pouze výrobny elektřiny, které budou uvedeny do provozu do 31. prosince 2013.

110

Toto omezení se nebude týkat podpory výroby elektrické energie, využívané energie vody ve výrobnách elektřiny do výkonu 10 MW. Ukončení nároku na podporu od roku 2014, tzn., absolutní ukončení nároků se bude týkat elektřiny, vyrobené z biokapalin, decentrální výroby elektřiny a výroby biometanu. V přechodném ustanovení se navrhuje zachovat podporu pouze pro elektrárny, uvedené do provozu do 31. prosince 2012 v případě, že byla pro tyto výrobny elektřiny udělena již autorizace na výstavbu elektřiny nebo v případě výroben s výkonem do 100 KW bylo uděleno povolení stavby před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to z důvodu velké časové náročnosti dokončení rozestavěných projektů. Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nově nebude vztahovat na elektřinu z obnovitelných zdrojů, vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popř. je-li to zahraniční osoba, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vycházejí. Stejná omezující úprava byla promítnuta do ustanovení o podpoře elektřiny z druhotných zdrojů, podpoře elektřiny z vysokoúčinné kombinované výrobny elektřiny a tepla do ustavení, upravujících provozní podporu tepla a investiční podporu tepla, do ustavení o podpoře biometanu, ustanovení o podpoře decentrální výroby elektřiny. Zastavení podpory by se nemělo týkat vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, druhotných zdrojů energie a tepla, vyrobeného z obnovitelných zdrojů. U výroben elektřiny ze slunečního záření, uvedených do provozu v roce 2010, se předmět odvodu za elektřinu ze slunečního záření od 1. května 2014 prodlužuje po dobu trvání práva podpory elektřiny. Sazba odvodu ze základu odvodu se pro výkupní ceny z dosavadních 26 % změnila na 10 %, a u zeleného bonusu na elektřinu z dosavadních 28 % na 11. A týká se to pouze toho roku 2010. Upravuje se vyúčtování podpory elektřiny. Náklady na podporu podporovaných zdrojů energie již nebudou součástí ceny za přenos elektřiny a ceny za distribuci elektřiny, ale nově budou zahrnuty do zvláštní regulované ceny elektřiny, tj. do ceny na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny. Financování podpory elektřiny a provozní podpory tepla bude hrazeno prostřednictvím operátora trhu, a stanovují se finanční prostředky, z kterých budou hrazeny náklady na podporu elektřiny a provozní podporu tepla prostřednictvím operátora trhu. Finanční prostředky se vytvoří z tržeb a plateb na úhradu, spojených s podporou elektřiny, z tržeb a plateb za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí podle zákona o hospodaření s energií, z dotací z prostředků státního rozpočtu, které stanoví vláda nařízením a z neoprávněně čerpané podpory a neuhrazeného penále. Operátor trhu bude mít právo na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny a podporou elektřiny a provozní podpory tepla. Prostředky státního rozpočtu pro poskytování dotace na úhradu části cen elektřiny pro zákazníky a úhrady provozní podpory tepla, které se stanovuje do 31. října kalendářního roku, budou stanoveny s ohledem na výši finančních prostředků, ze kterých budou hrazeny náklady na podporu elektřiny a tepla a podle výše poplatků, hrazených zákazníky z ceny elektřiny.

111

Energetický regulační úřad stanovuje cenu na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny v maximální výše do 495 Kč za MWh, a tím je stanovena fixace poplatků ze OZE v ceně elektřiny pro zákazníka. Je to určitý kompromis mezi možností státního rozpočtu a požadavky průmyslu na snížení tohoto příspěvku. Cena na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny, je účtována za množství elektřiny, spotřebované zákazníkem, výrobcem, provozujícím výrobu elektřiny, včetně množství elektřiny, spotřebované jiným účastníkem trhu s elektřinou, a provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy za ostatní spotřebu. Výjimku tvoří množství spotřebované pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren, dále spotřebovaná množství zákazníkem v ostrovním provozu na území ČR, prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, a kromě technologické vlastní spotřeby a ztrát v přenosné distribuční soustavě. Stanovuje se, že provozovatel přenosové soustavy a distribuční soustavy hradí operátorům trhu finanční prostředky, získané na základě účtované ceny na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny. Finanční prostředky, určené pro podporu elektřiny a provozní podporu tepla, povede operátor trhu na zvláštních účtech. Navrhovaná opatření povedou k zastavení růstu rozpočtu na podporované zdroje vlivem přírůstku nových instalací. Rozpočet na rok 2013 je v celkové výši 44,4 mld. korun, to je součet nákladů na podporu OZ, druhotných zdrojů, kombinované výroby elektřiny, tepla, nákladů na odchylky a korekčního faktoru. Tento rozpočet bude nadále narůstat vlivem povinnosti zvyšovat přiznanou podporu z minulých let o 2 % ročně. Dále v tomto zákoně změna zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, a to v rámci úpravy vzdělávání osob oprávněných provádět instalaci vybraných zařízení, využívajících energii obnovitelných zdrojů se zrušuje povinnost stavebníka budovy, vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek v rámci snižování energetické náročnosti budov, dokládat kopie oprávnění zmíněných osob. Upravuje se způsobilost osob oprávněných provádět instalaci vybraných zařízení, využívajících obnovitelné zdroje. Podmínkou pro vykonávání činnosti v dané oblasti bude živnostenské oprávnění s předmětem živnost pro vodoinstalatérství a topenářství, pro montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel, pro montáž, opravy a revize a zkoušky elektrických zařízení nebo kamnářství. A příslušné osvědčení o získání profese, kvalifikace podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ne starší 5 let. Přeshraničně budou moci vybraná zařízení vyrábět energii z obnovitelných zdrojů instalovat usazená vně v jiném členském státě. Toto oprávnění k výkonu činnosti podle jiného členského státu unie musí být uznáno orgánem ministerstva průmyslu a obchodu. Zrušují se ustanovení o odborném a průběžném proškolení osob oprávněných provádět instalaci a dále ustanovení, upravující vydání a zrušení oprávnění ustanovení zápisu soudu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako své 139. usnesení z 18. schůze konané dne 11. září doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit tento návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, za vaši podrobnou zprávu. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil

112

úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Škaloud. Ano, pane kolego, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážený pane předsedo, senátorky a senátoři, jen stručně vám sdělím usnesení výboru. Ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Moje připomínky k tomuto zákonu pak přednesu v rozpravě. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Miloš Vystrčil. Ano, prosím, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb. a přijal dvě usnesení. Usnesení č. 59 – po úvodním slově pana náměstka Pavla Šolce doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Usnesení další, které přijal, doprovodné usnesení, se kterým vás teď seznámím a potom případně se k tomu podrobněji vyjádřím v rozpravě. Takže výbor přijal usnesení doprovodné, které zní, že výbor nepovažuje za vhodné, aby tak zásadní zákon, jako je zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb. a další související zákony, byl projednáván pod zbytečným tlakem a bez předložení odborných podkladů potřebných pro komplexní posouzení jeho dopadů. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh není podán, takže otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml, paní místopředsedkyně rezignuje na přednostní právo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Začnu slovy prezidenta ČR Miloše Zemana: "Solární byznys je největší tunel v dějinách za 200 miliard. Podpora obnovitelných zdrojů v této podobě je nesmyslná a šílená." A já se ptám, když po těchto slovech prezidenta republiky, po tom, co víme, po tom, co jsme se dozvěděli i při projednávání tohoto zákona, co dělá česká policie? Jakým způsobem se zabývá touto – podle mě – kriminální činností. Místo toho honí nějakou Nagyovou a zasahuje na vojenském obranném zpravodajství. Kdo je hlavním viníkem toho, že konkurenceschopnost českého průmyslu klesá, že to má dopady na nezaměstnanost? Podívejme se, co se nyní děje na Ostravsku, kde průmyslové podniky, které jsou do jisté míry závislé na dodávkách energií, především elektrického proudu, tak nejsou konkurenceschopné a hrozí propouštění. Podívejme se, jaký problém to přináší dennodenně pro české domácnosti, pro každého občana a možná, že to má i určitý dopad na zadluženost českých domácností a občanů. A to všechno jenom proto, že někdo nepochopil, nechtěl, anebo úmyslně chtěl. Kdo je hlavním viníkem toho všeho, proč tady nyní řešíme tento v podstatě kosmetický, ano kosmetický zákon, který alespoň zčásti zabrání tomu

113

dalšímu tunelování nás všech. Jsou to především politici, ano politici v Poslanecké sněmovně, kteří přijali zákon takový, jako byl v roce 2005. A, vážení pánové a dámy, na levé straně spektra, byla to především sociální demokracie, poslankyně Šedivá, Böhnisch a najednou opět tady vidíme, že jsou tady další výjimky v tomto zákoně, opět iniciováno poslancem sociální demokracie Böhnischem – podpora malých vodních elektráren - další výjimka a další peníze pro státní pokladnu i pro nás, pro občany. Je také velmi s podivem, jak mohlo bývalé vedení ERU, a vidíme, jaké současné vedení ERU má problémy, dokonce i takové, že je musí chránit policie ČR… Dneska se dozvídáme, že možná byl na ni připravován i atentát. Tak jak je tohleto možné? Kde to žijeme v České republice? Jak je možné, že z průměrně 15 let se najednou podpora přetahuje na 20 let, nebo zase snižuje na 12, a tohleto všechno se dělá ve formě vyhlášek! Ano, to je další zlozvyk, který má české zákonodárství, že pomocí vyhlášek si deformuje zákon podle toho, jak chce a marně tady někteří z nás upozorňujeme na ty problémy! Základní informace o fotovoltaice. V polovině loňského roku činil instalovaný výkon všech fotovoltaických elektráren zhruba 1970 megawatt. A činil podíl elektráren v roce 2011 v tuzemské výrobě elektřiny 2,4 %. Necelé 2,4 %, a stálo nás to, co je. Lidé dneska v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za MW, ale bez DPH. Loni to bylo 419 za MWh, a pokud bychom nepřijali tuto kosmetickou změnu zákona, tak tady hrozí, že by lidé i průmysl museli platit až přes 800 korun za 1 MWh. Tady vidíte, jakým skokovým nárůstem si někdo připravil obrovské, obrovské zisky. Takže si uvědomme, že tady jdeme proti obrovské lobby, lobby solárních baronů, kteří se snaží – možná - korumpovat i některé z nás. Na fotovoltaické elektrárny jde 68 % státní podpory pro obnovitelné zdroje. Tuzemské solární elektrárny stojí českou průměrnou rodinu zhruba ročně 712 korun. Abychom se vrátili trochu do minulosti, návrh zákona na obnovitelné zdroje předložila vláda Vladimíra Špidly v listopadu 2003, Sněmovna jej schválila v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila, to už jsem tady říkal a pro většinu hlasovala tehdejší koalice ČSSD, KDU-ČSL a "uhelných skladů". A proti byli pouze zákonodárci za ODS. Abych se vrátil k tomu, o čem tady máme jednat. Naším úkolem je ochránit průmysl, ochránit pracovní místa, ochránit české domácnosti. A proto se domnívám, že neschválením tohoto zákona bychom dostali do velkých problémů všechny občany i všechny podnikatele zde v Čechách. Je tady ještě jedna otázka. Stát každoročně, protože ten nárůst ceny elektrické energie je tak enormní, že by to nezaplatili jenom občané, stát dotuje tyto obnovitelné zdroje ze státního rozpočtu. Pokud nebude státní rozpočet odsouhlasen - a to je další velké riziko celého problému fotovoltaiky - může se stát, že cena elektřiny pro koncové spotřebitele vystoupí abnormálně, protože samozřejmě pokud nebude rozpočet schválen, tak by asi neplatilo to, že by stát přispíval a snižoval rozdíl ceny za fotovoltaiku. Já jsem velmi, velmi proti tomu, aby se dělaly výjimky, které propašoval pan poslanec Böhnisch za ČSSD pro malé vodní elektrárny, protože každá výjimka se pojí s dalšími výjimkami a dochází k velkým problémům. Chtěl bych se zeptat pana ministra, protože jsem nedostal dostatečně odpověď na energetickém podvýboru, co má společného kamnářství a licence na kamnářství s instalací fotovoltaiky.

114

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Petr Gavlas. Paní první místopředsedkyně nechce vystoupit s přednostním právem. Senátor Petr Gawlas: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych se na tento zákon podíval hlavně z pohledu poplatků na podporu obnovitelných zdrojů. Kolega předřečník se dotkl také solárních baronů, solárního byznysu, já už to nebudu rozvádět. Jak jistě víme, jeden z hlavních důvodů předložení tohoto návrhu byla nutnost řešit a pokud možno zastavit neúměrný růst finanční zátěže pro odběratele elektřiny, který je způsoben nutností hradit ceny elektřiny náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie jsou samozřejmě zcela a do budoucna nevyhnutelná věc. Pokud chceme, aby lidstvo ještě nějakou dobu dokázalo na této planetě žít a existovat ve snesitelných podmínkách, bez pomoci obnovitelných zdrojů to nejspíše nepůjde. V České republice jsme se ale momentálně bohužel dostali do situace, kdy starost o budoucnost modré planety začíná výrazně kolidovat s možností další existence a prosperity velkých zaměstnavatelů a s ekonomickou budoucností našich občanů, a to je špatně. Nutnost zaražení nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie v ceně elektřiny totiž čím dál více ohrožuje konkurenceschopnost a holou existenci našeho průmyslu, čili toho, na čem je naše země dlouhodobě závislá a na čem staví a na co má být hrdá. Situace je natolik vážná, že někteří z velkých zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji kvůli cenám elektřiny, které každým rokem stoupají do absurdních výšin, reálně zvažují odchod z ČR. A to by byla pro naše regiony naprostá pohroma. Nedokážu si ani představit situaci, jaká by nastala v sociální oblasti po pádu např. některého z velkých hutních podniků na severní Moravě. Jednoznačně špatně nastavený rámec navíc vyvolává u spotřebitelů nejistotu ohledně ceny elektřiny na každý následující rok. Dá se samozřejmě předpokládat, že ceny elektřiny budou směrem na východ od nás do budoucna nižší, ale co je naprosto alarmující je fakt, že ceny elektřiny u nás jsou vyšší, a to výrazně například než ve Francii či Německu, kde firmy platí zhruba 15 korun, pouhých 15 korun na megawatthodinu, nebo ve Španělsku pouhých 200 korun na megawatthodinu. To vše je ve srovnání s našimi 583 korunami na megawatthodinu doslova pakatel. Přitom ještě v roce 2009 to u nás bylo 52 koruny za megawatthodinu, loni 419 hodina. Ten velice strmý růst je tedy zřejmý, je zarážející, a to ještě na solární boom s miliardovými částkami přispívá stát, jinak bychom se už letos dotýkali hranice 800 korun, přesně je to 790. Zde je něco skutečně špatně. A je tedy nutné zatáhnout za záchrannou brzdu, dokud je ještě čas a naše velké průmyslové podniky stojí na nohou. Až padnou nebo odejdou např. do Polska, bude pozdě. Jsem si vědom, že hranice 420 korun za megawatthodinu, kterou Svaz průmyslu a dopravy a samotný pan ministr prosazoval ještě jako přijatelnou, dnes je již nedosažitelná. Přimlouvám se tedy velice usilovně o co nejširší podporu předloženého návrhu, který poplatek za obnovitelné zdroje hrazený spotřebiteli zastropuje na částce 495 korun. Činím tak především proto, abychom v budoucnu v některých regionech naší země nemuseli řešit mnohem horší pohromy v ekonomické a sociální oblasti. Dnes již víme, že pokud tento zákon nepřijmeme a nebude schválen rozpočet, tak poplatek bude 824 korun. Jen pro zajímavost, největší firmy v Moravskoslezském kraji – OKD, ArcelorMittal, Vítkovice a Třinecké železárny odvedou ročně na poplatku 2 miliardy korun. Dvě miliardy korun. Čili ještě jednou prosím o podporu tohoto zákona, případně i

115

s doprovodným usnesením, které zde přednese senátor výboru VUZP. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore. A nyní už vystoupí paní první místopředsedkyně Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Já před závorku musím vytknout to, že podpořím tento návrh zákona tak, jak je nám předložen. Protože jsem si vědoma toho, že je výsledkem dlouhého hledání, dlouhých jednání a je skutečně v této chvíli nezbytně nutné, aby se nestalo to, o čem hovořil můj předřečník pan senátor Gawlas. Je třeba říci ale, že řešíme opět nefunkčnost státu. Nesouhlasím tady s panem senátorem Drymlem, že za všechno může sociální demokracie. V žádném případě nemůže. Tak, jak byl nastaven zákon o podpoře obnovitelných zdrojů v roce 2005, i s tím, co tam bylo dodáno v Poslanecké sněmovně, tak tento zákon byl dobře. Kdyby podle něj postupoval Energetický regulační úřad dál, kdyby vláda reagovala na upozornění, které šlo po roce 2006, 2007 z odborných kruhů i od nás, kteří jsme upozorňovali na to, že je tam prostě problém. Minulé vlády včas nereagovaly a je zde důvodná obava, že reagovat možná ani nechtěly, a to ze zcela nepřijatelných důvodů, kterými je asi vazba na akcie na doručitele. Ale to je asi jiná pohádka. Ale přihlásila jsem se o slovo, abych řekla zásadní věc, která se v souvislosti s tímto návrhem zákona, resp. s obnovitelnými zdroji a celou touto kauzou, celým tím příběhem, skutečně nereagováni a selhání státu v této věci, stala. A to je, že vedlejším produktem této záležitosti, této nedobré situace je postavení veřejnosti proti obnovitelným zdrojům jako takovým. A je to pro nás jako pro Českou republiky skutečně velká škoda. A já hned řeknu proč. Svět cestou zpracování obnovitelných zdrojů do svých energetických mixů jednoznačně jde, a není to jenom Německo. Setkali jsme se s velkou debatou, s velkou podporou obnovitelných zdrojů i v USA, kde jsme byli s výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Setkala jsem se s tímto při jednání s kolegy z africké Keni. Ti mají strategii do roku 2030 a energetický mix mají postavený na polovinu energie z jádra a polovinu z obnovitelných zdrojů. Podívejme se po Evropě, podívejme se po Asii, i Čína jde tímto směrem. V Německu, kde jsme právě také s výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí směřovali cestu na to, abychom zjistili, jak vlastně se stavějí, jak organizují celou záležitost přeměny energetického mixu směrem k obnovitelným zdrojům, tak jsme slyšeli, že obnovitelné zdroje prostě považují za strategickou záležitost, protože za prvé slunce, vítr ani geotermální energie jim faktury nepošle, na rozdíl od Saudu, na rozdíl od zemí kolem Perského zálivu či Ruska. Za druhé, že obnovitelné zdroje, jejich instalace, výroba, jejich provoz váže na sebe množství pracovních míst a v Německu hovořili až o statisících pracovních míst. A ze svého pohledu, když se podívám, co toto směřování dělá v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, tak je to jednoznačný impuls pro rozvoj nových technologií, což zase znamená civilizační pokrok. A říkám to tady proto, že jsem skutečně přesvědčena o tom, že je chybou to, že s vaničkou vyléváme i dítě. Ano, podporu obnovitelných zdrojů musíme regulovat, pravidla tam musíme jasně nastavit, aby to nebyl tunel, jak o tom tady bylo hovořeno. Ale obnovitelné zdroje pro zemi, jako je naše, exportní zemi

116

a zemi, která velkou část svého hospodářského růstu má pořád postavenu na průmyslu, na strojírenství, může být skutečně tím, o čem můžeme hovořit jako o finské Nokii, kde Nokie skutečně nastartovala hospodářský růst. Proč? Proto, že malá energetická zařízení, mikroenergetika je skutečně záležitost, že to jsou výrobky, které umíme vyrobit doma, a to na velmi vysoké technologické úrovni a ve vysoké kvalitě. Ale tato zařízení, jako třeba malé elektrárny, se musejí doma také namontovat, musejí to udělat naše ruce. To jsou pracovní místa. A to nemluvím o tom, že pokud skutečně podpoříme inovace v této oblasti, vývoj v této oblasti, pokud podpoříme třeba i daňovými úlevami nebo jakýmkoliv jiným způsobem právě tento segment mikroenergetiky, může to být velmi dobrým vývozním artiklem pro ČR a tedy jedním z prorůstových impulzů pro obnovu hospodářství České republiky. Považovala jsem za nutné upozornit i na tento aspekt zákona, který v této chvíli projednáváme. Ale znova říkám, budu hlasovat pro něj tak, jak je předložen. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. S přednostním právem pan senátor Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, slovutný Senáte. Errare humanum est – pro ty, co neměli latinu, to znamená, že chybovati je lidské. Chyby dělá každý, i ČSSD, a je potřeba se k nim hrdinně přiznat. Nemohu ale souhlasit se stanoviskem, že za cenu toho, že se tady bude podporovat zelený byznys a ekologie, se zruinuje celý český průmysl a všechny české domácnosti. Dopad zeleného ekobyznysu je takový, že Evropská unie pět let už je v recesi! Podívejme se, jak to vypadá v Německu s podporou obnovitelných zdrojů. Nikdo z nás nepochybuje, že obnovitelné zdroje se mají podporovat, ale musí to být úměrné finančním možnostem státu, a ne, aby se obnovitelné zdroje podporovaly a stát tady byl ve finančním kolapsu. A to jsou ty problémy a na to by se měly zaměřit politické strany. A ještě jednu věc. Podle § 28 odst. 3 je stanovena cena elektřiny ve výši 495 Kč za jednu megawatthodinu, ale to je cena maximální. To znamená, že to je nepřekročitelné. To znamená, že tady je prostor pro to, aby vláda i Energetický regulační úřad šly na tu cenu, kterou požadují podniky a průmysl v Severomoravském kraji i jinde, to znamená na cenu 420 Kč. Není pravda, že to není možné. Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji za vystoupení. A dále bude pokračovat pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Zkusím tady říci pár věcí, které se týkají předloženého zákona a také činnosti odpovědného ministerstva průmyslu a obchodu, několika vlád i nás zákonodárců. Celá situace, kterou dnes řešíme, i dle názoru mého i našeho výboru, nemáme jinou možnost, než schválit návrh zákona, je způsobena zejména tím, jak se v nějakém okamžiku chovalo ministerstvo průmyslu a obchodu a následně vlády a následně zákonodárci.

117

V tomto směru do jisté míry i souhlasím s předřečnicí, s místopředsedkyní Senátu paní Gajdůškovou, že možná právě to, že hodně těchto lidí ještě pořád v politice funguje, způsobuje, že se snaží svoji vinu zakrýt tím, že upozorňují na ty solárníky a tím do jisté míry vlastně vzbuzují ve veřejnosti jakési opovržení, nezasloužené opovržení k obnovitelným zdrojům jako celku. Myslím si, že tento přístup není správný, že tento přístup nás zase může vést jenom do pekla druhého, to znamená, jak je v Česku zvykem, ode zdi ke zdi a velmi bych před ním varoval. Myslím si, že k řešení tohoto problému, nespravedlnosti, která se stala, musíme přistoupit v podstatě chladnokrevně a zejména konstruktivně. A pokud budeme jenom upozorňovat na ty, co udělali chyby a kdy je udělali a jak je udělali, tak možná nám to v nějakých kampaních u některých vynese nějaké politické body, ale obecně to vlastně nikam dál nevede a my se nikam nepohneme. Situace, která nastala, byla v roce 2009 a 2010, kdy došlo k nějakému stanovení výkupních cen energie za kilowatthodinu v případě výroby elektřiny ze solárních panelů, nebo chcete-li ze sluníčka, a následně potom v roce 2009 a zejména v roce 2010 byly zásadním způsobem sníženy ceny solárních panelů, s tím, že díky platné legislativě na to nemohl Energetický regulační úřad reagovat odpovídajícím snížením výkupních cen energie. A tím se stalo, že najednou těm, co měli solární panely, vznikla tzv. překompenzace, jinými slovy, jim vznikly nadměrné zisky. Mimochodem upozorňuji, že v tom okamžiku vlastně stát začal poskytovat nepřiměřenou a tedy vlastně nezákonnou veřejnou podporu. Tak to je. Zároveň v ten samý okamžik tito lidé měli platné smlouvy a nechovali se nezákonně. To znamená, že tato situace je velmi komplikovaná, a my bychom měli vědět, že chyba není primárně u nich, ale tato chyba je primárně tam, kde jsem říkal – na ministerstvu průmyslu a obchodu, na vládách, jak tady byly citovány, a na zákonodárcích. Tak to je. A takhle bychom k tomu měli přistupovat s touto pokorou, a ne tedy řvát na ty, co byli překompenzováni, že to jsou oni, hlavně aby se o nás nevědělo. To prostě není fér a takhle se odpovědný politik nemá chovat, a všichni samozřejmě asi tušíme, proč to dělá. A teď k tomu, co nastalo dál. Shodujeme se na tom, že část lidí, kteří vyrábějí elektřinu ze solárních panelů byli překompenzováni, to znamená, dostali větší dotace, větší veřejnou podporu, než odpovídala tomu, jaké byly jejich náklady. Seriózní stát by se choval tak, že by řekl: Náš výpočet říká, že my si od vás částku, kterou jsme vám překompenzovali, vybereme tím, že nastavíme tzv. solární odvod, který bude první tři roky pro všechny z vás 26 % a pro ty z vás, kteří jste si instalovali solární panely v roce 2010, to byly ceny nejlevnější, ještě potom dalších 10 %. A přišli jsme na tato procenta tímto způsobem. Co se stalo? Stalo se to, že jsme schválili 26 %, dneska schválíme 10 %, a výpočet pro 26 % jsem nikdy neviděl a výpočet pro 10 % znám asi 3 dny. Je to seriózní přístup ke klientům? K těm lidem, kteří si pořizovali solární panely? K některým, některým z nich, kteří dneska jsou i třeba nazýváni solárními barony? Je to v pořádku? Podle mého názoru to v pořádku není. A tím vysvětluji to, proč my jsme přijali doprovodné usnesení, ve kterém říkáme, že by to nemělo být tak, že my budeme schvalovat věci bez dostatku odborných podkladů, a doplňuji, bez dostatku veřejných odborných podkladů, aby tito lidé měli právo se podívat na to, proč dneska platí vyšší daň, než jim původně bylo slibováno. To se nestalo a je to zase naše další chyba. A další nespravedlnost, resp. jakási věc, která nepřispívá tomu, aby tato země mohla normálně a dobře fungovat, a my jsme to ministerstvu průmyslu a obchodu velmi důrazně říkali na zasedání našeho výboru. 118

Druhá věc, která se stala, je že my to všechno schvalujeme pod zbytečným tlakem, pod zbytečným tlakem, kdy jsme tlačeni – teď to rychle musíme udělat, a přitom to bylo možné udělat daleko dříve, bylo to možné udělat tak, že jsme mohli některé chyby v zákoně i opravit. Dnes nic nemůžeme opravovat, můžeme schvalovat. A to je další naše chyba. A já se teď schválně vyhýbám tomu, čí je to chyba, a někdo možná po mně vystoupí a řekne: ale to je, pane senátore, chyba vaší strany zejména, tak co tady o tom mluvíte. A já o tom mluvím jako o obecné situaci a podle mne to k zarámování toho, co se dnes děje, patří. To je moje vyjádření k tomu, co já si myslím o tomto zákoně a co si myslím o práci, která částečně náleží nám. Druhá věc, která je pravdivá, je, že dopad na občany je neúnosný a že zřejmě zastropování maximálního příspěvku na kompenzaci obnovitelných zdrojů energie nikoliv na cenu megawatthodiny, je 495 Kč, a pokud bude nižší a ekonomika to umožní, bude to jedině dobře. Ale zároveň si musíme uvědomit ještě jednu věc – omlouvám se, to jsem zapomněl – že stát v odborných podkladech, které nám poskytl, nám nikde neřekl, že v roce 2011, 2012 a 2013 těch 26 % tvoří zhruba 6 mld. Kč. Čili není pravda to, že stát by přispíval na obnovitelné zdroje částkou 11 mld. Kč, jak píše v tabulce, ale 11 mínus 6, čili 5 mld. Kč. A nikde v důvodové zprávě se nedočtete, že desetiprocentní výnos u části solárníků, kteří instalovali panely v roce 2010, bude nyní asi 2 mld. Kč. Čili to, o čem my se bavíme, jsou 2 mld. Kč ročně pro státní rozpočet, 10 %, kromě zastropování. to jsou zase další věci, které vy musíte zjišťovat. Ono se to také týká toho, proč jsme si stěžovali, že nemáme dostatek odborných podkladů, a celé je to zase neprůhledné. A to není správné a my bychom se takto do budoucna chovat neměli, a pokud na to máme sílu, tak bychom ve svých výborech a v Senátu měli požadovat, abychom k věcem, které jsou tak důležité a tak citlivé a které ovlivňují nejen ekonomiku této země, ale i morálku a důvěru v tuto zemi, přistupovali maximálně konstruktivně a seriózně. Tolik moje vystoupení. Na závěr ještě jednou opakuji, že po všech věcech a při všech věcech, které existují, nám dle mého názoru nezbývá nic jiného, než pro tento zákon hlasovat. Na druhé straně jsem chtěl, abychom hlasovali při tom vědomí, že to zdaleka není jen tak, že jsou tady nějací solární baroni, kteří někde něco ukradli, a že to je prostě tak, že na začátku bylo mnoho chyb ministerstva, různých vlád i zákonodárců. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále vystoupí pan senátor Miroslav Škaloud, prosím. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, byl jsem zpravodajem tohoto zákona v ústavně-právním výboru. Doporučil jsem jeho schválení a jsem samozřejmě pro to, aby byl schválen i zde. Tady bylo hovořeno poměrně rozsáhle, o čem tento zákon je, a já jen třemi větami zrekapituluji, že zastavuje podporu pro nové výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů, že stanovuje maximální výše poplatků na podporu obnovitelných zdrojů a deklaruje pokračování obvodu z elektřiny ze slunečního záření od 1. ledna 2014, atd. Vidím včetně ostatních, že v podstatě to, o co se nyní sníží náklady spotřebitelů, což je velmi pozitivní, tak o to se zase zvýší náklady ze státního rozpočtu, tudíž z kapes nás všech, takže jakoby se nic nedělo. Pro informaci – jedná se o 4 miliardy.

119

Ale to, co je podstatné, je, že se dává odběratelům elektřiny a zejména podnikům větší jistota, jaká cena bude. To je pozitivum a jsem tomu velice rád. Pokud jde vůbec o obnovitelné zdroje energie, zazněla zde řada různých mýtů nebo faktů. Kolegyně Gajdůšková považovala například za nutné zdůraznit jeden aspekt obnovitelných zdrojů. Bylo to poměrně jednostranné, chválila je. Já bych chtěl jenom říci druhý aspekt, a ten se týká toho, že už Evropská unie si všímá, že tady není něco v pořádku. Minulý týden bylo v italském alpském letovisku Cernobbio ekonomické fórum. A tam evropský komisař pro průmysl a podnikání řekl: "Kvůli přemrštěným nákladům na obnovitelné zdroje energie stojí Evropská unie před průmyslovým kolapsem." Dále řekl: "Evropa si svým donquichotským úprkem za zelenou energií vyhnala náklady elektrické energie na neúnosné úrovně a evropský průmysl tak přestává být schopen ve světě konkurovat." Za řeč stojí ještě dvě věty: "Nemůžeme obětovat evropský průmysl na oltář klimatických cílů, které jsou nerealistické a jinde ve světě se nevynucují. Ve srovnání s americkými konkurenty platí dnes evropský průmysl dvakrát víc za elektřinu a čtyřikrát víc za plyn." Není to tedy česká záležitost, je to evropská záležitost. Já jenom připomínám, že prvotní příčinnou toho, že jsou vydávány nesmyslné prostředky na podporu obnovitelných zdrojů, není prioritně lobby solárních baronů, o kterých tady bylo hovořeno, ale prvotním hybatelem je evropská zelená lobby. Připomenu jen slova jednoho evropského poslance, který říká, že evropská zelená lobby je zdaleka nejsilnější lobbistickou skupinou Bruselu, mnohem silnější, než kdy byla zemědělská lobby. Oni stanovují program, spouštějí kampaně v tisku, dělají vše, co je v jejich silách, aby zajistili, aby masa environmentální legislativy byla naprosto vodotěsná. A mnoho poslanců se u tohoto mocného zeleného hnutí chce dobře zapsat a často akceptují jejich návrhy bez rozmyslu a podpora zelených jim získává politický kapitál u voličů, protože zelená je dobrá. A prostě nemohou si dovolit nezískat třeba to místo, protože pakliže se takto přikloní, tak mají větší šanci být zvoleni, a tak se přiklánějí k zeleným. V Bruselu není žádná reálná protiváha k ekologické lobby a legislativa se šmahem rozrůstá, protože všechny politiky musí býti zelené. Ani u nás v podstatě není žádná protiváha, nebo ji nikdo nějak příliš nezvedl. A proto reagujeme se zpožděním. A reagujeme se zpožděním z několika důvodů. První je, že politici se obávají, že by byli obviněni z toho, že jsou protievropští. A dále také je tu zvykem přijímat nekriticky všechno, co přijde z Bruselu, i kdyby to nebyla pravda. Bylo tady řečeno, že podpora zelených technologií přináší nová místa, nebo podpora produktů pro obnovitelné zdroje. Já mám zase analýzy, kde jsem tady o tom mluvil čtyřikrát, jak britské, tak španělské. Je tomu úplně naopak. Na každé místo v zeleném průmyslu se ztratí dvě až čtyři místa jinde. A ještě jednu malou poznámku, jak jsme se k tomu stavěli zde v Senátu. V Senátu jsme poměrně konzistentní. Vybral jsem si pouze dvě usnesení počínaje rokem 2009, kdy jsme měli tisk K 070 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu – Posílení mezinárodního financování klimatu. A Senát mimo jiné řekl, že máme obavy z vynakládání značných veřejných finančních prostředků na boj se změnami klimatu, aniž by byla prokázána efektivita opatření ve vztahu k vynaloženým finančním nákladům. Nebo v roce 2011 tisk K 053 – Zdanění energetických produktů. Senát řekl, že tento návrh nepovažujeme za vhodný a vyvážený kompromis mezi

120

potřebami Evropského hospodářství na straně jedné a energeticko-klimatickými cíli na straně druhé. A takto jsme tady hovořili opakovaně. Nemáme se tedy za co stydět. Problém je v tom, že vše, co jsme posílali do Bruselu, bylo vždy relativizováno a bylo odmítnuto. Tolik jen pro vaši informaci. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Ivo Bárek. Prosím, pane senátore. Senátor Ivo Bárek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, učinil bych jenom pár poznámek. Za prvé bych chtěl poděkovat našemu zpravodaji ve výboru Miloši Vystrčilovi za vysvětlení naší debaty, která byla, myslím si, věcná, s nadhledem a že jsme prostě na sebe nehulákali, jako tady někteří kolegové na nás hulákají, prostě snažíme se to nějakým způsobem řešit, a opravdu si myslím, že k tomu přistupujeme odborně. Musím říct, že tady zaznělo, že tu byl zákon někdy v roce 2005 a že se vlastně ani neměl přijímat. Po jednání našeho výboru ohledně tohoto bodu, tohoto senátního tisku jsme měli bod "Cena elektrické energie v ČR" a měli jsme tam pozvanou předsedkyni Energetického regulačního úřadu paní Alenu Vitáskovou. Myslím si, že bylo velmi dobře, že jsme ji tam měli, protože nám vysvětlovala některé věci. A řekl bych jenom její názor. Její názor je, že tím, že byl přijat zákon v roce 2005 o obnovitelných zdrojích energie, vůbec není něco špatného. Ba naopak si myslím, že zákonodárci měli na mysli to, co měli na mysli. Ona vidí největší problém v tom, že na základě tohoto zákona byly přijaty vyhlášky, které velmi nad rámec umožňovaly získávání podpory z OZE. A to je problém, který ona vidí. To znamená, že to je problém ministerstva, případně tehdy Energetického regulačního úřadu. Ona to má vyhodnocené a nějakým způsobem se to teď řeší v trestněprávní rovině. Měla to vyhodnocené na 170 mld. Kč. Problém tedy není v zákoně přijatém v roce 2005, a kdo ho přijímá a jak to tehdy bylo, ale v tom, jak se podle mě aplikoval v rámci ČR. A myslím si, že jako senátoři jsme to ani nějak ovlivnit nemohli. To je jedna poznámka. Druhá poznámka. Když si všimnete, tak v zákoně se objevuje to, že podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nově nebude vztahovat na elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje, který má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydání výlučně zaknihované akcie atd. Jistě si vzpomenete, když jsme tady probírali zákon o transparentnosti akciových společností a tehdy jsme tam dávali tyto pozměňovací návrhy a chtěli jsme, aby anonymní firmy, které dostávají podporu, alespoň byly v zaknihované podobě. Řekl bych, že Poslanecká sněmovna nám to neschválila, ale teď se objevuje právě tento bod znovu a řekl bych, že pro něj hlasovali všichni napříč politickým spektrem. Myslím si tedy, že to je i jakýsi úspěch Senátu, že se ustanovení, které jsme my tady přijali, se znovu objevují v tomto návrhu zákona. Jenom pro připomenutí bych chtěl říct – už to tady říkal jeden náš kolega – že celkový instalovaný výkon ze solárních elektráren se pohybuje někde kolem 2000 MW, z toho více než polovinu, je to asi 51 %, mají anonymní vlastníci akciových společností, tzn. anonymní výrobci. Jinak firem, které dostávají podporu, je asi 3 915, z toho 747 je anonymních, což je 51 %.

121

A poslední moje poznámka se týká přechodného ustanovení, kde se hovoří o tom, že tuto podporu je možno dostávat ještě do roku 2015 a dostávají ji výrobci biomasy, to znamená ti, kteří ještě nejsou v provozu, ale mají to jakýmsi způsobem rozpracované, takže vlastně se přechodně mohou ještě dostat do provozu do roku 2015 a dostanou podporu v současné míře. Chybí mi tam jedna věc, může být kolem toho možná zas debata. Je to podpora bioplynu, ale ne bioplynu ze zemědělských bioplynových stanic, ale z komunálních bioplynových stanic. Obrátí-li se na mne totiž někteří zástupci firem, které to tady nějakým způsobem mají rozjeté, jedná se asi o čtyři až pět jednotek, ale bohužel touto změnou zákona od 1. ledna nebudou dostávat tuto podporu. Mají to rozpracované tak, jako ostatní. Ale je potřeba v tom zase vidět jakousi nerozvážnost našeho státu, který na jedné straně například podporuje bioplynové stanice z operačního programu životního prostředí, kdy firmy nebo žadatelé tam dávají jakési ekonomické předpoklady k tomu, aby tento projekt mohl být úspěšný. Oni ho rozjedou a my pak tímto zákonem od 1. 1. 2014 jim do ekonomiky velmi, velmi výrazně zasáhneme, s tím, že nebudou dostávat podporu z obnovitelných zdrojů a řekneme, ať si nějak poradí. Myslím si, že toto tam ještě mohlo být. Znovu se bavím o bioplynových stanicích komunálního typu, takže nás to čeká, protože směrnice EU hovoří o tom, že se odpad má třídit, že zde musí být biologicky rozložitelné složky, ale musíme také říct, co s tím budeme dělat, to znamená, kam je dáme. A pokud zase jdeme od pangejtu k pangejtu, že prostě řekneme ano, my to budeme řešit tímto způsobem, podpoříme to z operačního programu životního prostředí, a pak to najednou v ekonomice zastavíme tím, že od 1. 1. nedáme tu podporu, tak si myslím, že ten náš přístup není správný, a je to tak, jak to říkal můj kolega Miloš Vystrčil, že jdeme ode zdi ke zdi. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a pan senátor Bárek nebyl poslední, protože pokračovat bude pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane kolego. Senátor Miroslav Krejča: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím také přispět svojí troškou do mlýna. Chtěl bych nějakým způsobem, navázat na to, co zde bylo řečeno. V žádném případě nic z toho, co tady zaznělo, nechci s tím polemizovat, ani zpochybňovat, pouze bych něco málo doplnil. Myslím si, že jsme ve všeobecné shodě, že problémem nejsou obnovitelné zdroje energie, ale to, jak jsme tento segment uchopili a jak k němu přistupujeme, jakým způsobem jsme nastavili vhodně či nevhodně dotace. Nicméně jsou i určité segmenty nebo určitá část tohoto segmentu, tzn., obnovitelných zdrojů energie, které můžeme vyloženě považovat za problematické a škodlivé. Jsou to třeba biopaliva první generace. Je to třeba i, o čem se tady zmínil pan kolega přede mnou, bioplyn, k jehož výrobě se používá primární zemědělská produkce nebo zemědělské odpady, které by měly být zapracovány do půdy. Místo toho je proženeme bioplynkou, a samozřejmě z kdysi úrodných půd se nám stávají neúrodné hlušiny. Je i část tzv. OZE, které nám působí a budou dlouho ještě působit problémy s dlouhodobými dopady. Pan kolega Škaloud zmínil, tuším, dva dokumenty, které postoupil, projednal a postoupil na plénum náš VEU. Díky jemu, protože když byl ještě členem našeho výboru, tak se věnoval problematice energetiky a klimatu, tak jsme považovali tuto oblast za velice důležitou, a samozřejmě v tom i pokračujeme.

122

Musíme si uvědomit i to, že, řekněme, taková ta energeticko-klimatická loď EU mění směr. Já jsem na minulém plénu předkládal balíček pěti dokumentů z oblasti energetiky, klimatu, obnovitelných zdrojů energie, a při úvodním slovu jsem si dovolil citovat jeden z výroků eurokomisaře, který je odpovědný za energetiku, Günthera Ettingera. Já si dovolím teď použít jeho druhý citát, novější, z nedávných dnů. Cituji eurokomisaře, odpovědného za energetiku: Německo by se nemělo obávat břidlicového plynu a nesmí zapomínat na konkurenceschopnost svého průmyslu. Na konkurenceschopnost musí myslet i celá EU. Ta je v klimatickoenergetické politice pionýrem, kterého však nikdo nenásleduje. I z úst čelních představitelů Evropské unie, v tomto případě eurokomisaře, zodpovědného za energetiku, je cítit určitý obrat v rámci evropské energetické politiky. Já samozřejmě shledávám jako mnozí z vás, že novela zákona, kterou teď budeme projednávat, obsahuje celou řadu nedostatků. Trošičku s vaničkou vyléváme i to dítě. Zmínil to pan kolega Bárek, komunální bioplynky, ale mohli bychom hovořit o těch malých instalacích na domech, nebo i malých instalacích, které by si mohly zřídit a provozovat menší obce, ale bohužel nemáme jinou možnost, než buď přijmout, nebo zamítnout. No a vzhledem k tomu, že náš prostor manévrovací je takhle úzký, tak já se samozřejmě rozhodnu pro přijetí. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A dalšího nikoho přihlášeného nemám. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v tomto bodě. Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Pane ministře, máte možnost vyjádřit se k právě proběhlé rozpravě. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała: Byla jenom jedna adresná otázka pana Drymla. Myslím si, že kamnářství je o procesu spalování, do určité míry je zachycena tato záležitost v tomto zákonu, takže je možno interpretovat aplikovat na to i tento zákon. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Ptám se nyní pana zpravodaje ÚPV pana senátora Škalouda, zda chce vystoupit. Nepožaduje. Pan senátor Vystrčil, zpravodaje ÚPV, také ne. Takže prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Bis: Zůstává mi, abych shrnul rozpravu a řekl, co se navrhuje. Já nemám nějaké podstatné výtky, že bych měl s někým polemizovat, ať už je to kolega senátor Dryml nebo někdo jiný. Chtěl bych akorát říct to, co jsme zde říkali už mnohokrát. Ukazuje se, že fanatická ideologie, která je implementována bez ohledu na ekonomiku s maximální podporou médií, dokáže způsobit velké škody. Měli bychom i do budoucna toto mít na vědomí. Pokud se týká našeho Senátu, tohoto funkčního období, pokud jsem zde, předkládal jsem jako zpravodaj všechny návrhy na omezení boomu, který byl, na zmenšení škod, které vznikaly. Tento Senát, toto těleso všechny ty návrhy schválilo. Myslím, že za Senátem není v tomto smyslu nějaké mínus, že by někdy v tom procesu omezování výdajů, v tom procesu určitého limitování tohoto rozvoje, že by se Senát choval nestátnicky a nesprávně.

123

Chtěl bych akorát mít drobnou poznámku k vyjádření VUZP. Víte, i některá dnešní vyjádření některých čelních představitelů jsou tendenční. Většinou když jednáme na energetickém výboru a projednáváme některé otázky, tak se snažíme, abychom tam vždycky, pokud jsou to sporné strany, měli ty strany obě. Potom se dostaneme k objektivnějšímu názoru na problém, než to, co zde dnes padalo. Závěr byl a navrhoval jsem to, schválit tento návrh zákona, a to je asi všechno, co bych k tomu dodal. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. My tedy můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán jediný návrh, a to schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já tedy všechny svolám k hlasování. Kolegyně a kolegové, než začneme hlasovat, tak se přehlásíme, byl tady požadavek na to, abych vás odhlásila. Prosím, přihlaste se znovu. Zdá se, že jsme všichni. Aktuálně přítomno je 54 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 35 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 56, proti byl 1. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům i vám všem za konstruktivní přístup a projednávání tohoto bodu končím. Dalším návrhem zákona, dalším bodem našeho jednání je 24. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 169) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 169. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała, který zastoupí ministra vnitra Martina Pecinu. Prosím, pane ministře, máte opět slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała: Děkuji. Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o matrikách, jménu a příjmení, a další související zákony. Tematicky lze předkládané návrhy rozdělit do tří hlavních okruhů. V prvním okruhu předkládaný návrh přizpůsobuje po terminologické stránce zákon o matrikách novému občanskému zákoníku. Součástí novely jsou také změny v podrobnostech matriční agendy, kde je třeba reagovat na novou úpravu rodinného práva, jak ji přináší nový občanský zákoník a které se týkají zejména uzavření manželství, osvojení a dále užívání jména a příjmení. Výslovně si dovolím upozornit na to, že předkládanou novelou zákona o matrikách se mj. do tohoto zákona přejímá úprava ze zákona o rodině, určující, před kterým orgánem veřejné moci je možné uzavřít civilní sňatek. Nový

124

občanský zákoník v této věci pouze odkazuje na jiný právní předpis, kterým je po zrušení zákona o rodině právě zákon o matrikách. V druhém okruhu předkládaného návrhu zákona jde o převzetí úpravy matriční agendy ze zákona o registrovaném partnerství do zákona o matrikách, kam tato úprava systémově patří. V návaznosti na tuto změnu pak předkládaný návrh obsahuje i novelu zákona o registrovaném partnerství. Převzetí úpravy evidence partnerství do zákona o matrikách nepředstavuje řádnou změnu dosavadních pro jeho uzavření s výjimkou toho, že oproti dosavadnímu vztahu bude možné registrované partnerství uzavřít před kterýmikoli z těchto matričních úřadů, které jsou příslušné k přijetí prohlášení. V třetím okruhu předkládaného návrhu zákona jde pak o úpravu zápisu a vedení jména a příjmení cizinců v informačních systémech České republiky. Tato úprava je vtělená do novely zákona o matrikách a do připojených novel zákona o základních registrech zákona o evidenci obyvatel a zákona o pohybu cizinců, a lze ji stručně popsat tak, že u cizinců budou v primárních úředních evidencích v matrice a informačním systému cizinců uváděny dvě podoby jména a příjmení. Jednak podle podoby, uvedené v jejich cestovním dokladu, a jednak podle české transkripce. V navazujících evidencích bude mít přednost česká podoba podle matričního dokladu, pokud byl cizinci v ČR vydán. Tato úprava by měla zajistit jednoznačnou identifikaci příslušné osoby v dané evidenci. V rámci novely zákona o evidenci obyvatel se také umožňuje kontaktním místům veřejné správy, u kterých si občané mohou vyřídit výpis z evidence rejstříku trestů, aby pro tyto účely využívaly údaj o rodném příjmení. S ohledem na to, že novelou zákona o matrikách se zajišťuje doplnění nového občanského zákoníku jeho neoddělitelný veřejnoprávní aspekt, je nezbytné, aby návrh nabyl účinnosti spolu s novým občanským zákoníkem k 1. lednu 2014. Proto si vás dovoluji požádat o jeho schválení, vážené poslankyně – vážené senátorky a vážení senátoři. Promiňte tento přebrept. Děkuji vám mockrát. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk. č. 169/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 169/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Vícha, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Vícha: Vážená paní předsedající, vážený v tuto chvíli nepřítomný pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, budu velmi stručný, protože pan ministr tady v úvodu řekl o obsahu tohoto zákona, takže já zmíním pouze tři drobnosti. Jak bylo řečeno, jedná se zejména o úpravu, která je přijímána v souvislosti se změnami občanského zákoníku, ale ministerstvo vnitra využilo této příležitosti a zpřesnilo ještě některé další věci. Nový občanský zákoník, jde-li o občanský sňatek, nestanoví, který orgán veřejné moci provádí sňatkový obřad, pouze v tomto směru odkazuje na jiný právní předpis a v reakci na to se do zákona o matrikách doplňuje ustanovení, zakládající kompetenci oddávajícího, tj. osoby, oprávněné přijmout souhlasný

125

projev vůle snoubenců, uzavírajících občanský sňatek. Dosud to bylo v zákoně o rodině. Protože je mezi vámi mnoho komunálních politiků, starostů, kteří pravděpodobně také oddávají, takže jestli dnes říkáte tu větu, zákon o rodině vyžaduje, abyste své prohlášení o uzavření manželství učinili před zástupcem státu nebo církve slavnostním způsobem a v přítomnosti dvou svědků, tak budete říkat nikoli zákon o rodině, ale zákon o matrikách. Do zákona o matrikách se navrhuje přesunout úpravy agendy matričních úřadů, týkající se registrovaného partnerství, dosud obsaženou v zákoně o registrovaném partnerství. Rodičům dítěte, které se narodilo mimo zdravotnické zařízení a jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotnické služby, se stanoví povinnost, předložit při zápisu dítěte do knihy narození doklady, prokazující skutečnost, že osoba, uvedená jako matka, je skutečně ženou, která dítě porodila. Dané ustanovení má zabránit nelegálním praktikám, zejména trestné činnosti, spočívající v obchodování s dětmi. To jsou asi nejvážnější změny, mimo ty, které jsou v souvislosti s občanským zákoníkem. Je v tomto zákoně opět, stejně jako před tím, uvedeno to, že kterýkoli úředník obce může, když se jedná o krizovou situaci, uzavřít manželství, což v praxi, myslím si, nikdo z nás nezaznamenal, že by úředník stavebního odboru někoho oddal, protože nemůže znát všechny podrobnosti, které se na to vztahují. Takže já už jen přečtu návrh usnesení VUZP. Po úvodním slově Mgr. Ondřeje Veselského, náměstka ministra vnitra, zpravodajské zprávě senátora Petra Víchy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly, splněné s funkcí zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miroslav Nenutil. Ano. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážená paní první místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, já si splním pouze svou úlohu zpravodaje ÚPV Senátu Parlamentu ČR, který na své 22. schůzi přijal 106. usnesení, jehož podstatou je, že doporučuje Senátu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Senátu Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu Senátu PČR, abychom vyjádřili vůli, návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, můžeme tedy pokračovat. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce ještě něco doplnit. Ne. Pan garanční zpravodaj také ne. Není k čemu. Dobře. Můžeme se tedy svolat pro hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

126

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 36 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji opět panu ministrovi, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Děkuji, pane ministře a přeji hezký den. Blahopřeji k úspěšnému jednání. Můžete kdykoli. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała: Vážení přátelé, chtěl bych vám poděkovat a můžu vám říct svůj dojem, že v té atmosféře tady opravdu konstruktivní a tvůrčí jsem se cítil moc dobře. Věřím, že v tomto duchu budete pokračovat a všechny příspěvky i k tomu OZE byly velmi zajímavé z vaší strany. Je vidět, já nevím právo hodnotit, ale dovolte, jestli jako starý fotr můžu vyjádřit svůj názor, že opravdu tomu věnujete pozornost, a to mě moc těší. A tuto zprávu a informaci budu šířit v byznysu. Děkuji vám, na shledanou. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkujeme také, pane ministře, a přejeme ještě jednou hodně úspěchů. Tak a my budeme pokračovat v našem programu. Dalším bodem je 25. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 159) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 159. Návrh uvede ministr kultury Jiří Balvín, kterému tímto uděluji slovo, a samozřejmě současně ho vítám u nás. Prosím, pane ministře. Ministr kultury ČR Jiří Balvín: Děkuji za udělení slova a za přivítání. Vážený pane předsedo, je tady pan předseda, vážené paní senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych ve stručnosti odůvodnil vládní návrh novely tiskového zákona, jejímž cílem je zajistit posílení požadované plurality názorů jednotlivých členů zastupitelstva příslušného územního samosprávného celku v tzv. radničních periodikách. Za tímto účelem se zcela nově vymezuje periodický tisk územního samosprávného celku a vydavateli se pak v zájmu zprostředkování objektivních a vyvážených informací o územním samosprávném celku stanoví poskytnout prostor, přiměřený prostor pro příspěvky všech členů zastupitelstva daného územního samosprávného celku, čímž dochází jednak k posílení práv opozice, a jednak k posílení objektivní informovanosti občanů jednotlivých územních správních celků. Pro případ nedodržení této povinnosti ze strany vydavatele se pak zakotvuje institut, doplňující informace, obdobně stávajícímu právu na odpověď, jejímž prostřednictvím se zajišťuje právo člena zastupitelstva na dodatečné uveřejnění požadovaného sdělení. Obdobně právo na odpověď či dodatečnému sdělení pak navrhovaná právní úprava předpokládá možnost přezkumu uplatněného požadavku soudní cestou. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v předloženém znění bez pozměňovacích návrhů. Rád bych zmínil, že 127

ministerstvo kultury zorganizovalo v průběhu projednávání vládního návrhu jednání se zástupci místní samosprávy, Svazem měst a obcí a sdružení místní samosprávy a oba subjekty souhlasí s vládním návrhem, stanovícím právo každého zastupitele, vyjádřit svůj názor, včetně institutu doplňující informace s následným soudním přezkumem. Dne 11. září 2013 byl návrh zákona projednán VVVK PČR a ve Stálé komisi Senátu pro sdělovací prostředky. Výbor i komise doporučily návrh zákona schválit v předloženém znění. Děkuji vám, vážené senátorky a senátoři, za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkujeme také, pane ministře, za přednesení návrhu, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednala Stálá komise senátu pro sdělovací prostředky. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 159/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Bratský. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VVVK. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 159/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Doupovcová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko. Senátorka Hana Doupovcová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych jenom shrnula to, co již pan ministr řekl. Jedná se o vládní návrh, který byl předložen již 13. února 2012 a schválen byl na 57. schůzi Poslanecké sněmovny 8. 8. 2013. Cílem tohoto vládního návrhu je vymezení kategorie periodického tisku územně samosprávného celku. Je to tisk, jehož vydavatelem je nejen územně samosprávný celek, ale i právnická osoba, zřízená nebo ovládaná územně samosprávným celkem. Stanovuje se obecná povinnost vydavateli tohoto tisku, a to je poskytovat objektivní vyvážené informace o územním samosprávném celku. Je to služba veřejnosti, hrazená z veřejných rozpočtů. Tuto povinnost potom vydavatel plní poskytnutím přiměřeného prostoru pro uveřejnění sdělení, které vyjadřují názory zastupitelstva územně samosprávního celku. Zavádí se tady institut sdělení a potom institut, doplňující informaci, která je soudně vymahatelná. Tento zákon reaguje na společenskou objednávku tak, aby se kultivoval politický prostor v obcích a městech. Regionální tisky čte asi 40 % obyvatelstva. Jsou tam důležité informace, a ten prostor i pro opoziční zastupitele je potřeba někde stanovit takto zákonem. U rozumných samospráv, myslím si, že to nebude vůbec třeba. Zákon jsme projednali na 13. schůzi výboru 11. září a přijali jsme k němu usnesení, které doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní senátorko. Také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů a plnila úlohy zpravodaje. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky pan senátor Bratský. Nepřeje. Děkuji, pane kolego. Ptám se tedy nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, takže můžeme postoupit dál. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Jako první se přihlásil pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore.

128

Senátor Petr Bratský: Dobrý den přeji v pátek třináctého - 13. schůze výboru tomuto zákonu dala souhlas, komise pro sdělovací prostředky také. Já přece jen cítím potřebu se nevyjádřit jako zpravodaj komise, ale spíš osobně, abychom si řekli, o co se vlastně jedná. Jedná se o dlouhodobý boj o přímou demokracii, který probíhá dlouhá léta. Chtěl bych to připodobnit k tomu, že v podstatě v některých obcích, kde páni starostové, nebo dokonce v krajích se objevilo, kde nějaký hejtman příliš tlačí na pilu, tak redakční rada, kterou si vytvoří ze svých blízkých, nevyváženým způsobem vydává časopisy za veřejné peníze nebo místní tiskoviny za veřejné peníze, kde nedostávají prostor členové opozice, a v té obci nebo v tom kraji se tak vytváří jako by dojem ve veřejnosti, jako by na některá témata vůbec nebyl rozdílný názor. Jako by bylo úplně jasné, proč tím nebo oním rozhodnutím se něco událo. A to je samozřejmě chybné a špatné. Tento návrh zákona, tato novela zákona by měla tuto věc nahradit tím, že kterýkoli člen opozice má právo na přiměřený prostor. To je určitě správné a to by většina z nás podepsala. Trochu zvláštní jenom v tom je to, že pokud i tento názor je zveřejněn a dotčený člen opozice se domnívá, on sám subjektivně, že to nebylo přiměřené, tak má nárok na další opravdu v dalším tisku, což je ještě zase dobré, ještě bych možná souhlasil. Ale že se tam zadává rovnou možnost soudního přezkumu, to už je skoro navádění k tomu. A v naší legislativě to úplně běžné není. My máme Listinu základních práv a svobod, která je daná Ústavou a občan se může domáhat svých práv, čili i člen zastupitelstva se jistě může domáhat i soudní cestou svých práv, pokud si myslí, že něco bylo porušeno. Ale abychom to explicitně přímo dávali do zákona, to mi připadá, že skoro navádíme. A jsou, přiznejme si, některé opozice složené z různých druhů opozic, je tam třeba opoziční skupina větší a pak je tam někdo, kdo se dostal jako jeden jediný člen zastupitelstva za náhodně vzniklé hnutí, nebo třeba i za politickou stranu významnou, parlamentní, která ovšem v té obci nemá nějakou výraznou většinu. A on prostě celé ty čtyři roky tak říkajíc "zlobí". Demagogicky se snaží působit. A ještě ho navádět k tomu, že by si měl nechat soudní přezkoumání, mně z toho vyplývá něco, jako že bude obrovský nápad na nové soudy, obrovská podání žalob, až tento zákon schválíme. To je jediná věc, kde já bych řekl, zvedám malinko prstík, jinak samozřejmě já jsem bytostně demokrat a podobné principy schvaluji a doporučuji. Cítil jsem potřebu vám ale toto sdělit. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, dále vystoupí pan senátor Jaroslav Sykáček. Prosím, pane senátore. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Jaké nové komise zavádějí zákony, to jsme už slyšeli. Já se domnívám, nebo věřím tomu, že mnozí z nás mají své zkušenosti s tím, jak se mnohdy v tisku územně správních celků informuje pouze o názorech vládnoucí většiny. Já jsem to osobně zažil také a mohu paradoxně prohlásit, že mám takovou zkušenost, že když mi třeba byl zamítnut článek v místním plátku, tak paradoxně mi ho nakonec zveřejnil plátek regionální, od kterého bych to ani nečekal. Mohu vás, kolegové, ubezpečit, že je někdy naprosto jedno, jestli se nacházíte právě v opozici nebo v koalici. K této situaci může dojít v podstatě kdykoliv. No a důvod k neotištění – ono to už tady zaznělo, můj předřečník to

129

tady říkal – prostě někdy stačí úsudek člena vedení města nebo kraje, abych nebyl tak konkrétní, úsudek zkrátka a dobře, že ten článek je nevhodný, no a potom dostanete dopis od šéfredaktora nebo jiného periodika, že váš článek je např. příliš dlouhý nebo tematicky nezapadá a tak podobně a zkrátka a dobře, článek vám nevyjde. Samozřejmě můžeme se i dnes bránit, můžeme se soudit, ale pokud to zkusíte, tak zjistíte, že než proběhne soud a než dojde k nějakému nápravnému řešení, tak ten článek už je dávno aktuální. A místo na okraji se pohybuje úplně někde jinde. Samozřejmě že v dnešní době internetu, facebooku a dalších technických vymožeností se můžeme prezentovat jinými prostředky, než třeba s radničními listy. Ale o to tady asi nejde, jde spíš o to, aby v novinách, které si občané platí bez ohledu na politickou příslušnost nebo věk a pohlaví tak, aby si mohli přečíst názory jiných zastupitelů, než právě těch vládnoucích. Takže povinnost vydavatele poskytnout přiměřený prostor pro příspěvky všech členů zastupitelstva daného územního samosprávného celku jednoznačně vítám a i když by se zcela jistě tak, jako v každém jiném návrhu zákona, daly najít i zde nějaké nuance, mohly by zde být i nějaké další připomínky, tak já tento zákon jednoznačně podporuji. Děkuji. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. A dále s přednostním právem je do rozpravy přihlášená paní první místopředsedkyně Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Jenom krátkou poznámku. Jsem přesvědčena o tom, že kdybychom uměli demokracii, kdybychom měli politickou kulturu takovou, jakou bychom si možná všichni představovali, aspoň tady v Senátu, tak bychom tento zákon vůbec nemuseli přijímat, protože by bylo samozřejmé, že minimálně členové zastupitelstva by měli mít prostor vyjádřit svůj názor v tzv. radničním tisku, tedy v tiskovinách, které vydávají samosprávy, ať už je to krajská či obecní úroveň. Já se domnívám dokonce, že bychom prostor měli mít v tisku a tiskovinách i my, kteří zastupujeme ty které regiony, i volební obvody, občany těchto obvodů v Parlamentu ČR. Víte, já jsem se setkala s jednou situací, kdy redakční rada sama mě vyzvala poté, co jsem byla krátce zvolena senátorkou a odcházela jsem vlastně z pozice vedoucí odboru na radnici, tak mě redakční rada sama požádala o to, abych napsala přání občanům před vánocemi. Ale politická reprezentace to prostě zamítla, nedovolila. Rozum zůstává stát. Takže jsem přesvědčena o tom, že tento zákon, bohužel, je potřebný, protože politickou kulturu nemáme na úrovni, na které bychom si představovali, demokracii pořád ještě neumíme, takže to musíme řešit zákonem. Já tam trošku sdílím obavu pana senátora Bratského o těch soudních procesech. Já věřím tomu, že se přece jenom budeme chovat politicky kulturně a že až k těmto koncům to nedojde, a proto tento návrh zákona podporuji. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. Dále je do rozpravy přihlášen pan senátor Jiří Šesták. Máte slovo, prosím.

130

Senátor Jiří Šesták: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, kolegyně. Mám trošku nevýhodu, že paní místopředsedkyně má přednostní hlas, protože více méně navážu na ni i na pana kolegu Bratského. Samozřejmě že toto opatření, tento zákon podpoříme s tím, aby tady prostor pro demokracii a politickou kulturu byl zvýrazněn, byl zdůrazněn. Myslím si ale, že tam, kde politická podpora chybí, v obcích, které vydávají periodika a mají problém, aby daly rovnovážný prostor i jiným členům zastupitelstva nebo občanům, kteří mají jiný názor, tak se obávám, že tomu asi moc nepomůžeme. Neboť si zcela dobře umím představit, že toto periodikum, které má sloužit k informování občanů o práci v zastupitelstvech nebo o práci politické reprezentace, tak se stane kolbištěm názorů, odpovědí, obvinění, osočování a relevantní informace, která by měla dojít k uchu občana, tak zanikne. Protože toto periodikum se snadno stane vyřizováním buď osobních účtů anebo místem k politickému boji. Takže tam, kde chybí politická kultura, tam si myslím, že tento zákon asi to nespasí, protože politická kultura bude chybět i návazně v realizaci tohoto zákona. Naše snaha bude pozitivní, naše snaha bude vstřícná, aby politická kultura byla co nejlepší, nicméně bohužel ti, kteří to budou chtít zneužít, tak toho zneužijí. Tolik malá poznámka k projednávanému zákonu. Děkuji vám. Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane kolego. Nikoho dalšího do diskuse nemám přihlášeného. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikdo si nepřeje dále vystupovat. Rozpravu uzavírám. Pane ministře, máte teď samozřejmě prostor k shrnutí rozpravy, případně k reakci na rozpravu. Ministr kultury ČR Jiří Balvín: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já s vámi musím samozřejmě souhlasit, že kdybychom měli tady politickou kulturu na vyšší úrovni, bylo by to úplně zbytečné, protože by bylo přece naprosto samozřejmé, jestliže je někde nějaká vládnoucí strana nebo vládnoucí koalice, měla by dávat prostor opozici, protože se to za chviličku, v rychlejší periodě u nás obrátit, a je velmi nepříjemné, když někdo prostor nedostává. Na druhou stranu, kdyby v zákonu nebyl návrh na soudní přezkum, nesouhlasím s panem senátorem Bratským, přestože máme k sobě hodně blízko; i regionem, tak nesouhlasím s tím, že by to byl návod. Je to prostě možnost – soudní přezkum. Jinak bych to považoval za trochu bezzubé. Na druhou stranu tam není žádná sankce pro případ, že by se žádosti nevyhovělo. V podstatě víc k tomu nemám co říct. Než ještě budete rozhodovat o zákonu – už to tady přede mnou řekl můj odcházející kolega, pan Cieńciała, kdyby byla politická kultura, jak jsem tady včera poprvé měl možnost shlédnout při vašem zasedání, a dnes se toho přímo zúčastnit a srovnat politickou kulturu u vás s politickou kulturou v Poslanecké sněmovně, tak tedy opravdu vždycky jsem měl pozitivní vztah k Senátu, že jsou tady lidé, kteří už něco v životě absolvovali, v životě pracovali a měli nějaké výsledky. Srovnávat to s politickou kulturou, kterou jsme zažili třikrát v poslední době při zasedání Poslanecké sněmovny, to bych si ani netroufl. Vzdávám vám hold za to, že se tady opravdu jedná věcně. Je tady slyšet, posloucháte jeden druhého, což jsme zažili v Poslanecké sněmovně, že nikdo

131

vůbec nikdy nikoho neposlouchal. Považoval jsem to i za velmi nevychované. Děkuji vám. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře, samozřejmě si vašich slov vážíme. Doufáme, že takto budeme pokračovat i nadále. Ptám se v této chvíli pana zpravodaje stálé komise, zda si přeje ještě vystoupit. Prosím tady paní garanční zpravodajku, aby shrnula rozpravu a řekla nám, o čem budeme hlasovat. Senátorka Hana Doupovcová: Děkuji. V rozpravě vystoupili 3 senátoři a 1 senátorka, paní místopředsedkyně. K rozpravě bych dodala, že se všichni ztotožňujeme, že je potřeba kultivovat politický prostor na našich obcích. Tento zákon reaguje na společenskou objednávku, kdy velká politika dorazila do měst, městeček a obcí. Metoda nulové tolerance se bohužel v některých obcích objevila. Toto je reakce na situaci. Nedomnívám se, jako pan senátor Šesták, že dojde k vyřizování účtů a k politickému boji. Myslím, že rozumný starosta, rozumná rada to nepřipustí. Protože v malé obci se dnes a denně spolu potkáváme. Není dobré emoce jitřit. Je potřeba lidi poslouchat, naslouchat a pak hledat řešení důležitá pro všechny občany. Nemyslím si ani, že dojde k velkému množství přezkumů. Myslím, že lidé zachovají chladnou hlavu a že si každý prostor v regionálním tisku najde. S vědomím toho, že je to veřejná služba hrazená z veřejných rozpočtů. Jenom dodám, že od roku 2006 šlo z veřejných peněz na tuto aktivitu 400 milionů, V roce 2013 to bude určitě už víc. Zopakovala bych, že usnesení bylo doporučující, schválit – tak jak nám postoupila Poslanecká sněmovna. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní zpravodajko. Můžeme přistoupit k hlasování. Budeme tedy hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 37 se z 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 41, proti byl 1. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce i vám všem. Projednávání tohoto bodu končím. Pane ministře, chcete ještě slovo? Ministr kultury ČR Jiří Balvín: Chtěl bych vám ještě jednou poděkovat a opravdu vzdát hold. Byl jsem naposledy na jednání v PS v roce 2002, nevím, kdy Poslaneckou sněmovnu vedl prof. Václav Klaus – a tam tenkrát bylo téměř takové ticho jako tady u vás v Senátu. Pak jsem ji zažil až teprve v letošním roce, a spolu s mými kolegy, s předřečníkem Cieńciałou, jsme byli hodně rozčarováni. Takže ještě jednou vám děkuji za opravdu velmi kulturní zážitek! 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Od ministra kultury si toho opravdu považujeme. (Smích.) Děkujeme a přejeme také vše dobré.

132

Kolegyně, kolegové, než přikročím k dalšímu bodu, vyřídím ještě přání pana předsedy Milana Štěcha a pozvání vás všech na zítřejší setkání Senátu s veřejností, které se uskuteční zítra v zahradě Valdštejnského paláce od 14.00 hodin. Kdo můžete a budete zde v Praze, tak samozřejmě jste vítáni! Když nyní dovolíte, budeme pokračovat dalším bodem programu, kterým je "Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a senátora Miroslava Antla, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů". Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatelka paní Eliška Wagnerová, která má nyní slovo. (Upozornění na přeskočení schváleného pořadí bodů.) Omlouvám se, už mě na to upozornili... Měla jsem zde přehozenou "přípravu"... Bod, který jsem ohlásila, bude až poslední bod dnešního našeho jednání. Nyní budeme projednávat bod, kterým je 26. Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro Ústavu a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 126) Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatelka paní Eliška Wagnerová, které nyní uděluji slovo. Prosím, paní senátorko. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, jak bylo řečeno, jde o návrh, který připravila Stálá komise Senátu pro Ústavu. Musím přiznat, že návrhy jsou výsledkem průběžného hodnocení působení jednacího řádu Senátu a vycházejí z poznatků, které byly potom vyhodnoceny komisí. Uvedu jenom body, které návrh obsahuje. Pak je vše dopodrobna řečeno v něm samotném. Dobře. Tak – v jakých směrech se vlastně má novelizovat tento zákon? Tedy jednací řád Senátu? Jednak se má měnit procedura při přijímání návrhů zákonů. A sice, že povinně by měla být otevírána nejenom obecná rozprava, ale i podrobná rozprava. Za druhé. Mělo by se změnit i pořadí hlasování. Totiž, že nejprve se bude hlasovat o návrzích pozměňovacích, teprve potom o zákonu jako o celku. To byla vlastně iniciativa pana senátora Dienstbiera. Nejprve jsme k tomu byli skeptičtí, ale nakonec musím uznat, že i po svých zkušenostech, kdy někdy nastane situace, že člověk musí hlasovat proti návrhu zákona, ačkoliv ho chce, ale jenom v pozměněné podobě. Je to poměrně nečitelné i pro veřejnost, a to není dobré. Komise nakonec vyhodnotila, že tato změna bude určitě k dobru věci. Potom tady máme další změnu, a sice že se má změnit procedura o hlasování. O návrhu – nezabývat se návrhem zákona v tom směru, že pokud by tady byl takový návrh – nezabývat se návrhem zákona, takže by bylo možno návrh vetovat, pokud námitku vznese alespoň jeden senátorský klub anebo skupina nejméně 10 senátorů. Je to prostě ochrana menšin.

133

Další změna je v tom, že každý pozměňovací návrh, a to jak návrh projednávaný ve výborech Senátu anebo při samotné schůzi, by měl být předkládán v písemné formě a měl by být odůvodněn. Další změna pak je, že určitá pravidla jednání Senátu o návrzích zákonů, které jsou vráceny Poslaneckou sněmovnou Senátu k dopracování, jsou nyní obsažena v usnesení Senátu č. 516, tak nyní, že z toho usnesení by se překlopila vlastně pravidla do jednacího řádu Senátu, kam ve skutečnosti patří. Dalším potom bodem je, že by se mělo zrušit – to se týká petic – dosavadní oprávnění výboru, který je určen Senátem k vyřizování petic; tedy jeho oprávnění postupovat petice jiným orgánům Senátu, jiným odborným výborům, ale že by to mělo zůstat na výboru, který je stanoven jako výbor, který se peticemi zabývat bude. S tím, že bude-li chtít odborné vyjádření, tak požádá příslušný odborný výbor, popř. komisi atd. o vyjádření, které pak zpracuje pro svoje řešení. Další novinkou, která se zavádí, je, aby se o všech personálních návrzích – kupř. hlasování o dávání souhlasu se jmenováním Ústavního soudce a další a další jiná oprávnění, co tady k tomu máme, tak aby bylo zakotveno, že se hlasuje tajně. Víme, že jsme tady absolvovali nedávno debatu o tom, zdali tajně, nebo veřejně. Debaty se o tom stále vedou. Teď by bylo stanoveno, že volby, nebo tyto věci, že budou tedy tajné. Dále už jsou to takové technikálie, kdy se má měnit vzor průkazu senátora. A sice v návaznosti na to, že už byl dávno změněn zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech. Jak jste si všimli, na průkazce máme pořád, že doprava zdarma – dále není už pravda, takže aby se prostě aktualizoval průkaz. Pokud jde o poslední bod, tj. datum nabytí účinnosti, to se celkem stanovuje velmi jednoduše, nicméně že za určitou dobu uplynulou poté, co bude návrh tohoto zákona definitivně přijat. Jenom je tam potom odchylka, kde je stanovena delší doba právě pro ustanovení, jímž se mění vzor průkazu senátora, protože tam je potřeba počítat s tím, že je potřeba to objednávat atd. To je asi tak vše – v kostce – co návrh obsahuje. Požádala bych vás, abyste ho propustili do výborového čtení, kde samozřejmě je to otevřeno k dalším diskusím, doplněním apod. Děkuji. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Miroslava Nenutila. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, moje úloha je poměrně jednoduchá, protože paní senátorka Wagnerová dopodrobna okomentovala všechny změny, jež se navrhují do našeho jednacího řádu začlenit. Po skončení mandátu kolegyně Rippelové a Paukrtové jsem, zdá se, sdělil zpravodajování jednacích řádů, ať už v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně. Již několik těch věcí, jak se říká, mám už za sebou. Proto mohu s čistým svědomím říct, že návrh komise pro Ústavu koresponduje v základních částech vždy se snahami, jež ze Senátu byly iniciovány ke zkvalitnění zákonodárného procesu.

134

V žádném případě nebudu teď komentovat – v prvním čtení – všechno to, co už tady paní senátorka Wagnerová řekla. Snad jenom na doplnění. Pořadí hlasování se týká nejen jednání schůze Senátu, ale je tam navrhováno i projednání jednotlivých výborů. Takže nebude docházet k rozdílnému pořadí hlasování ve výborech a na schůzích Senátu. Navrhuji, aby zákon byl přidělen. Garančním výborem navrhuji ÚPV. V obecné rozpravě žádám předsedy dalších výborů, případně komisí, když projeví o projednání této materie zájem, aby se přihlásili. Zatím vám děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte případné další návrhy. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Hlásí se pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Vážená paní místopředsedkyně, paní předkladatelko, milé kolegyně, vážení kolegové, souhlasím s tím, aby byl návrh postoupen do výborů. Pouze bych si dovolil 3 drobné poznámky. Zdůvodňovat nebo odůvodňovat pozměňovací návrhy. Připadá mi to v situaci, kdy k nám přichází návrhy zákonů, návrhy novel zákonů bez jakýchkoliv důvodových zpráv, poněkud nevyvážené. Nemáme žádný jiný výklad k našim pozměňovacím návrhům, abychom zpracovávali důvodové zprávy, nevím, co si o tom myslet. Co se týká návrhů, aby garanční výbor, který má na starosti petice, v podstatě nic nepostupoval dalším orgánům Senátu, pouze si od některých výborů dožádal nějaké stanovisko, to je model, který běžně funguje v případě projednávání evropských tisků, kdy my se na odborné výbory obracíme s žádostí o stanovisko a toto stanovisko pak zapracováváme do našeho finálního doporučení. Tento model tady už existuje a nebyl by to, myslím, žádný problém. A zazněla tady zmínka i o průkazu senátora, o jeho aktualizaci. Pakliže se bude mluvit o aktualizaci průkazu, stál by možná za úvahu i formát průkazu, protože kdo jej používáte a nosíte, tak jistě mi dáte za pravdu, že tento formát je tak na nic, že ho člověk raději nenosí, protože nevím, kam ho strčit. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Dále je do rozpravy přihlášen předseda Senátu pan Milan Štěch. Pane předsedo, máte slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, já také souhlasím s tím, abychom návrh pustili do dalšího projednávání, ale chtěl bych navrhnout, je to tedy můj návrh, aby tento návrh senátního návrhu zákona byl přikázán všem výborům vyjma Organizačního výboru. To znamená, aby měly možnost se k tomu vyjádřit. Vyvoláme tím možná i větší zájem, některé návrhy se možná lépe prodiskutují, možná, že se přijde ještě s nějakým podnětem, protože by nebylo dobré, abychom za nějakou dobu zase třeba iniciovali změnu vlastních pravidel. Bude samozřejmě záležet na tom, jak se k našemu návrhu, v případě, že ho schválíme, postaví nová Poslanecká sněmovna. Z minulosti víme, že tam příliš vstřícnosti nebylo, ale může být poněkud jiná konstelace - a může to být třeba průchodnější.

135

Navrhuji tedy návrh přikázat všem našim hlavním výborům. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane předsedo. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu uzavírám. Chce se vyjádřit paní navrhovatelka? Je tomu tak, prosím. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji. Ještě jednou tedy, kolegyně a kolegové. Se všemi připomínkami v zásadě souhlasím a vše je řešitelné v dalším řízení. Jenom bych možná chtěla právě připomenout, že některé tyto změny už byly zapracovány do určitého návrhu, který už byl zpracován, ale ten byl vázán na změnu v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kterou Poslanecká sněmovna odmítla. A tento nový návrh, který je nyní předkládán na novelu jednacího řádu, reaguje právě na tuto skutečnost, protože přece jenom dávat tam věci, které Poslanecká sněmovna si odmítla dát, a abychom si zpřísňovali režimy atd., se nám nejevilo, proto nyní znovu přicházíme s tímto návrhem. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, navrhovatelko. Prosím, jestli se vyjádří pan zpravodaj k proběhlé rozpravě.

paní

Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Pouze krátce. V rozpravě vystoupili dva kolegové; a zazněl návrh, že garančním výborem se stane ústavně-právní výbor a tuto materii projednají všechny výbory. A jenom jedna poznámka k panu senátorovi Krejčovi o nevyváženosti této materie k dolní komoře. Naprostý souhlas. Ale dovolte mi krátký příměr. Kdybych byl, jakože nejsem, zahradník, a chtěl bych vypěstovat kvalitní zeleninu a budu mít zahrádku zaplevelenou a nebudu ji plít, protože soused tam má plevel také, tak se kvalitní zeleniny nedočkám. Stejně asi tak jako u kvalitního zákona tady u nás. Přál bych dolní komoře, aby našla také svého zahradníka. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji. Hlásí se pán senátor Gawlas, ale rozprava už je ukončena. Ale dovolila bych si opravit. Pan předseda senátu řekl, všem výborům vyjma Organizačního výboru. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za upozornění, paní místopředsedkyně. Ano, měl jsem to tak na mysli pro skutečný záznam. Garančním výborem se stává ústavně-právní výbor a tuto materii projednají všechny výbory Senátu Parlamentu ČR vyjma Organizačního výboru. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji za doplnění a můžeme přistoupit k přikázání tohoto návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování, ani jsme jej nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výborům tak, jak nám řekl pan zpravodaj. Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl ústavně-právní výbor. Prosím, má ještě někdo nějaký jiný doplňující návrh? Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování. V sále je přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 27.

136

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 38 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Paní navrhovatelko, gratuluji vám. Pokračujeme v jednání dalším bodem, kterým je 27. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a senátora Miroslava Antla, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 157) Tento návrh senátního návrhu zákona Wagnerová, které podruhé předávám slovo.

uvede

navrhovatelka

Eliška

Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, tento návrh je vlastně velmi jednoduchý. Jednoduchý potud, že je jím navrhováno doplnění, nikoliv změna, trestního řádu, a sice vlastně jenom jednoho jeho ustanovení. Předpokládám, že jste všichni tento návrh četli, nemusím ho tedy tady číst, je to opravdu jenom jeden kousek. Pokud mám říci, co bylo podnětem k tomuto návrhu, bylo to problematické trestní stíhání tří exposlanců a následné rozhodování Nejvyššího soudu, které bylo odbornou veřejností vskutku velmi kritizováno. A začala se vlastně teprve právní věda a praxe zajímat blíže o to, jak to vypadá a podle čeho soudy vlastně rozhodují, nebo Nejvyšší soud. A zjistily se docela zajímavé věci, a sice, že je vlastně sporné, zda vůbec je to Nejvyšší soud, kdo by měl posuzovat vynětí zákonodárců, tedy poslanců a senátorů, protože původ § 10 je v roce 1961, tedy v roce, kdy byl přijímán trestní řád, tudíž v té době samozřejmě nebyla Česká republika, nebyla česká Ústava, nebylo nic, takže celé se to tím zproblematizovalo. Dále, co se ukázalo jako problematické, a rozhodnutí Nejvyššího soudu to nevyřešilo, je to, jaké že projevy, které jinak chrání Ústava, ústavní článek 27. Ten říká, že imunita, tedy indemnita, je, že za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu; nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Za projevy učiněné ve Sněmovně nebo v jejich orgánech či v Senátu. No, a nyní vypukl spor, co je to projev, co je to Poslanecká sněmovna, co jsou orgány atd. Tak, jak to judikoval Nejvyšší soud, to vzbudilo, řekla bych, poměrně dost velké reakce v právní komunitě, v odborné komunitě, a to byla jedna věta z usnesení, která říkala: za projev učiněný v Poslanecké sněmovně je nutno pokládat jednání poslance v souvislosti s politickou činností, čili jednání, ne projev, jednání, a tedy jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic. To, že by to mělo být v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech, se v tomto usnesení už vůbec neřeší. A to právě vedlo k problémům.

137

Všechny tyto otázky skutečně vzbuzují pochybnosti o přiléhavosti dosavadní právní úpravy, o její jasnosti a zřejmosti. A tak jsem se rozhodla – také jsem o tom mluvila do médií – že je potřeba v tom udělat jasno. První, co mě napadlo, že je to vlastně protiústavní ustanovení, protože není dostatečně zřetelné a dostatečné jasné. Ale pak jsem si uvědomila, že Ústavní soud by nám určitě řekl, tak si to změňte, jednejte tedy politicky o této změně, a teprve, když by to neprošlo, bylo by možno se obracet na Ústavní soud. Proto byla zvolena tato cesta, že se předkládá tento návrh na novelizaci trestního řádu. Všichni si konec konců jistě dobře pamatujete atmosféru po rozhodnutí Nejvyššího soudu a vlastně do dneška tento případ není úplně uzavřen a rozhodně by se do toho mělo vnést jasno a především do budoucna vnést jasno. A proto si myslím, že cesta, kterou tady navrhujeme, je ta nejpřímější, která by mohla vést k žádoucímu a ke kýženému výsledku, tzn. k větší jistotě o tom, co je to projev nebo co je míněno Poslaneckou sněmovnou, Senátem a jejich orgány. Z těchto důvodů vás velmi žádám a prosím, abyste propustili tento návrh do výborového čtení. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Miroslava Nenutila, kterému teď opět předávám slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, snad jenom suché konstatování, že vás tu už skutečně dlouho nebudu strašit. Podstatu tohoto návrhu zákona podrobně vysvětlila paní senátorka Wagnerová. Jde skutečně o zákonný výklad slůvka "projev", byl-li tedy tento učiněn na schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu, nikoliv, jak dosud platí, v Poslanecké sněmovně nebo Senátu, a potom všech výborech, podvýborech, komisích, vyšetřovacích komisích, na společných schůzích apod. A odcituji ještě jednu malou krátkou větu z návrhu zákona. Potom projevem se má na mysli sdělení informací nebo názorů, a to slovem, písmem, obrazem, gestem či jinými výrazovými prostředky. Tolik pro oživení. Zapomněl jsem ještě dodat, že se to samozřejmě týká vždycky pouze po období výkonu mandátu. V případě, že by někdo ze zákonodárců nebo ústavních činitelů komorou vydán nebyl, pak po uplynutí mandátu, jak jsme asi před půl rokem přijali, si to s ním mohou příslušné orgány vyřídit. Své vystoupení bych zakončil krátce. Navrhuji, aby garančním výborem byl opět ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR. A má-li někdo z dalších výborů zájem, žádám předsedy, aby se v obecné rozpravě ke zpravodajování přihlásili. A je logické, že navržením garančního výboru navrhuji přikázání, tedy propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane zpravodaji, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. A otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, vážená paní předkladatelko, kolegyně a kolegové. Už jsem vás zde několikrát varoval před

138

některými zásahy do zaběhnutých věcí, a myslím si, že nebylo nic špatného, ale vždycky jsme vydávali do věcí, které se týkaly naší imunity. Mnozí z vás nechtěli nebo si myslí, že nemusí poslouchat, ale já bych se velmi nerad dočkal toho, abych musel zdůvodňovat, co ještě je projevem, nebo co už není projevem, a jestli tohle gesto ještě patřilo k tomu, co je kryto imunitou nebo už není. Dostáváme se na velmi, velmi tenkou plochu. Souhlasím s tím, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo trošku zvláštní. Ale přečtěte si, vaším prostřednictvím, paní předsedající, paní předkladatelko, celé odůvodnění Nejvyššího soudu. Ono to není zas tak jednoznačné, jak nám to dávají média. A uvědomme si, že novelou trestního řádu se můžeme dostat možná i do kolize s Ústavou. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Dále je do rozpravy přihlášen pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové. V matematice existuje věta, které se říká Gödelova věta o neúplnosti. Ta věta říká, že pokud je nějaký systém axiomů úplný, že nemůže být bezesporný. A pokud je nějaký systém axiomů bezesporný, tak potom nemůže být úplný. Jinými slovy, říká, že některé věci nelze prostě zcela popsat, a to platí obecně. A mám pocit, že se tady pouštíme zase do věci, kterou nelze zcela popsat, a ukáži to na jedné otázce, kterou položím paní předkladatelce. Představte si, že si svůj projev, který chci pronášet na plénu, zkouším ve své kanceláři před zrcadlem. Někdo mě uslyší a následně mě bude žalovat. Co se bude dít? Jsem chráněn imunitou, nebo nejsem chráněn imunitou? A další a další případy mě napadají. Nevím, jestli se nepouštíme do něčeho, co už Gödel, mimochodem brněnský rodák, dokázal, že prostě není možné ani v matematice, natož v právu. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Rozprava dále pokračuje, slovo má pan senátor Petr Bratský. Senátor Petr Bratský: Hezké dopoledne. Kolegyně a kolegové, když kolega Vystrčil nás seznámil s pojmem matematickým, ještě existuje jeden per partes postupných kroků, tak to je s naší imunitou za několik let nebudeme mít stejně žádnou, protože k tomu to směřuje, k tomu vede obecné blaho a novináři to do nás hustí ze všech stran. Já jsem už několikrát hovořil o tom, jak jsem za svůj projev v Poslanecké sněmovně byl popohnán k soudu v obecně právním sporu, že jsem se zmínil o nějakých osobách, ty na mě podaly žalobu a musel jsem tam chodit dokonce pod hrozbou pokuty 50 tisíc Kč, když se nedostavím osobně, když jsem se chtěl nechat zastupovat panem Dr. Sokolem. Čili že za to, co tady teďka říkám, zítra půjdu někam na soud, když někdo usoudí, že mě obžaluje, že jsem urazil jeho čest nebo něco, tak už jsem na to třeba připraven, vy někteří možná ještě ne. Jako bytostný demokrat nebudu hlasovat, ani nebudu dělat nic proti, abychom v nějaké debatě k tomuto tisku tady nepokračovali dál a abychom nehledali cestu, jak vysvětlit některé věci. Ale faktum je, že koaliční i opoziční poslanci a senátoři se scházejí, hlavně předsedové klubů se scházejí, hovoří spolu o různých věcech, dělají politické dohody. A pokud některé politické dohody budou kriminalizovány, určitě se najde cesta, jak toho dosáhnout, zvlášť, když budeme měnit trestní řád.

139

Já sám nesouhlasím s některými jevy, které se dějí. Nikdy jsem nesouhlasil s tzv. trafikami a budu proti nim vždycky bojovat, protože to považuji za hanebnost. Nesouhlasil jsem dokonce ani s tím, aby politici za účast v různých orgánech společností brali peníze. Ale musíme být velice, uvážliví, když budeme měnit jak náš jednací řád, tak trestní řád, tak i takové normy, o kterých hovořil před chvílí kolega Vystrčil. Velice uvážlivě! Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. A ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. Paní navrhovatelko, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, vyjádřím se k tomu, co tu bylo řečeno. Kolega Dryml kritizoval návrh s tím, že řekl, že může být v kolizi s Ústavou, ovšem neřekl v čem, takže na to tedy odpovědět vlastně nelze. Podstatou projevu pana kolegy Vystrčila bylo srovnání matematiky a práva. No, to je přesně ono. Matematika je věda exaktní, právo prostě exaktní věda není, toto srovnání kulhá opravdu naprosto, jak se říká, na všechny čtyři. To se prostě srovnávat nedá. V každém případě se domnívám, že pojmy, které jsou užity v návrhu novely, jsou smysluplně vyložitelné, tak, aby nedocházelo k nonsensům, a na tom trvám. Že se nelíbí to, že Ústava zakotvuje rozsah indemnity tak, jak to činí, tedy že ho limituje na projevy a že ho limituje na projevy na učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu či v jejich orgánech, to je věc Ústavy, to není moje vymyšlenost. Ostatně, když by se Ústava byť i jenom gramaticky vykládala, tak podívejte se. Je-li tam napsáno projev učiněný v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu a mělo-li by to být chápáno způsobem, který naznačovali kolegové, tak by potom dodatek "nebo v jejich orgánech" byl naprosto zbytečný, protože to už by bylo jaksi zřejmé, že je to vlastně celá budova. Ovšem co potom uděláte s tím, když je výjezdní zasedání, pojedete někam. Čili na budovu a prostorově to takto limitovat, je opravdu nonsens, to nejde, tak se to opravdu nedá dělat, nelze k tomu takhle přistupovat. Je třeba sledovat funkci, kterou ustanovení plní a to je opravdu ochrana projevů při schůzích, při jednáních ve výborech, atd. A jsou to politici, dobře, jsou. Ale to, co si povídají někde v kavárně nebo v restauraci, tam si mohou povídat o lecčems, a má to všechno být chráněno indemnitou? Těžko, proč by mělo… Nevidím v návrhu prostor pro to, že by to mohlo vést ke zhoršení stavu ve srovnání s tím, který je, který je naprosto rozbředlým terénem a nejasný. Toto má být prostě zpřesnění. Nedělám si samozřejmě ambice na to, že to je úplně vyčerpávající. Život třeba přinese další poznatek, že tam ještě něco chybí. Ale právě vás teď i prosím, když byste propustili návrh do výborového čtení, o všechny připomínky, prosím o komentáře, tak, abychom skutečně pokud možno na nic nezapomněli, protože, marná sláva, víc hlav, víc ví a víc očí si všímá více případných chybiček. Za to budu rozhodně vděčna a poděkuji. Ale jinak můj návrh setrvává. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. A prosím pana zpravodaje pro první čtení, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

140

Senátor Miroslav Nenutil: Paní místopředsedkyně, vyjádřím se krátce. V obecné rozpravě vystoupili tři senátoři, nezazněl žádný jiný návrh, než ve zpravodajské zprávě. A před závěrečným hlasováním mi dovolte jednu poznámku. Při vystoupení pana senátora Bratského o demokratičnosti se mi vybavil citát jednoho významného politika: Nesouhlasím s vámi, ale budu dělat všechno pro to, abyste svůj názor mohli obhajovat. A v tomto duchu tedy dejme tomuto návrhu šanci. A znovu tedy říkám, že bylo navrženo, aby garančním výborem se stal ústavně-právní výbor. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji. O tom budeme také hlasovat, ale ještě vás poprosím o poslední chvilku pozornosti, je to poslední bod, tak ať naše jednání je důstojné. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování, ani jsme jej nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výboru k projednání. Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl ústavně-právní výbor. Má někdo ještě jiný návrh? Nemá, takže o tomto návrhu budeme tedy hlasovat. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 39 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 44, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Gratuluji předkladatelům. Projednali jsme poslední bod pořadu 13. schůze Senátu. Kolegyně a kolegové, chci připomenout ještě jednou, co už bylo konstatováno, že zítra od 14.00 hodin se koná ve Valdštejnské zahradě setkání vás, senátorů, s občany České republiky. Jste srdečně zváni. Končím 13. schůzi Senátu, přeji vám pěkný víkend. (Jednání ukončeno v 11.59 hodin.)

141

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 9. funkční období - 13. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) - TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY