9. funkční období
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 12. schůze
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT
9. funkční období Těsnopisecká zpráva 12. schůze
Pořad 12. schůze 1. 2.
3.
4. 5. 6. 7.
8. 9.
10. 11. 12. 13. 14.
15.
Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala ve dnech 27. - 28. června 2013 Senátní tisk č. 150 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 151 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Evropský senátní tisk č. J 074/09 – Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012-2016 Senátní tisk č. 139 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 136 – Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Jan Sváček) Senátní tisk č. 149 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Evropský senátní tisk č. K 037/09 – Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží Evropský senátní tisk č. N 065/09 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 Senátní tisk č. 140 – Návrh zákona o směnárenské činnosti Senátní tisk č. 141 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti Evropský senátní tisk č. K 062/09 – Zelená kniha Dlouhodobé financování evropské ekonomiky Senátní tisk č. 144 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 142 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Evropský senátní tisk č. N 052/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků
1
16.
17. 18.
19. 20. 21. 22. 23.
24. 25. 26.
27. 28. 29.
třetích zemí za účelem výzkumu, studia, výměnných pobytů žáků, placené a neplacené odborné přípravy, dobrovolné služby a činnosti au-pair Evropský senátní tisk č. N 063/09 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV Senátní tisk č. 148 – Návrh zákona o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii) Senátní tisk č. 145 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů Evropský senátní tisk č. K 058/09 – Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie Evropský senátní tisk č. N 053/09 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací Evropský senátní tisk č. K 049/09 – Zelená kniha Evropská strategie pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí Evropský senátní tisk č. K 059/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o budoucnosti zachytávání a ukládání uhlíku v Evropě Evropský senátní tisk č. K 060/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nová mezinárodní dohoda o změně klimatu: jak koncipovat mezinárodní politiku v oblasti klimatu po roce 2020 Konzultativní sdělení Evropský senátní tisk č. K 064/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu Evropský senátní tisk č. K 057/09 – Zelená kniha - Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 Senátní tisk č. 147 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 152 – Návrh zákona o prekursorech drog Senátní tisk č. 153 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Senátní tisk č. 143 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Evropský senátní tisk č. N 046/09 – Návrh změny návrhu Komise COM(2011) 607 final/2 - nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 Evropský senátní tisk č. N 047/09 – Návrh změny návrhu Komise COM(2012) 496 nařízení EP a Rady o společných ustanoveních ohledně 2
EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně EFRR, ESF a FS a o zrušení nař. Rady (ES) č. 1083/2006 Evropský senátní tisk č. K 048/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí 30.
31.
Senátní tisk č. 137 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů o některých opatřeních ke zvýšení míry ochrany oznamovatelů jednání, které není v souladu s veřejným zájmem, a o změně dalších zákonů Senátní tisk č. 91 – Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2012
3
9. funkční období Obsah 12. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 21. srpna 2013 ......................................................... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ................................. 1 1.
Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 27. - 28. června 2013 ............................................................................................... 2 Předseda vlády ČR Jiří Rusnok ............................................................... 2 Senátor Miroslav Krejča ........................................................................ 4 Senátor Josef Táborský ......................................................................... 4 Senátor Jiří Čunek ................................................................................ 5 Předseda vlády ČR Jiří Rusnok ............................................................... 5 Senátor Miroslav Krejča ........................................................................ 7 Senátor Miroslav Krejča ........................................................................ 8
2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 150) ........... 8 Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman ................................................... 8 Senátor Jan Hajda ................................................................................ 9 Senátorka Eva Richtrová ....................................................................... 9 Senátor Pavel Eybert .......................................................................... 10 Senátor Jan Horník ............................................................................. 11 Senátor Václav Homolka ..................................................................... 12 Senátor Václav Homolka ..................................................................... 12 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 12 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 12 Senátor Ivo Bárek .............................................................................. 13 Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman ................................................. 13 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 14 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............. 14
3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 151).......................................................................................... 15 Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman ................................................. 15 Senátor Jan Veleba............................................................................. 15
I
4.
Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 20122016 (evropský senátní tisk č. J 074/09)..................................... 16 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 17 Senátor Josef Táborský ....................................................................... 18 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 20 Senátor Jiří Bis................................................................................... 20 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 21 Senátor Jiří Bis................................................................................... 22
5.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 139) ................................................................................... 22 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 22 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................. 24 Senátor Miloš Malý ............................................................................. 25 Senátorka Eva Richtrová ..................................................................... 25 Senátor Jaroslav Kubera ..................................................................... 26 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 27 Senátor Petr Vícha.............................................................................. 28 Senátor Miloš Malý ............................................................................. 29 Senátor Radko Martínek ...................................................................... 30 Senátor Stanislav Juránek ................................................................... 32 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 33 Senátor Jan Horník ............................................................................. 34 Senátor Jaroslav Kubera ..................................................................... 35 Senátor Jaroslav Kubera ..................................................................... 37 Senátor Petr Vícha.............................................................................. 37 Senátor Vladimír Plaček ...................................................................... 37 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 37 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................. 38 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................. 38 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 39 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................. 39 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .... 40
6.
Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Jan Sváček) (senátní tisk č. 136) ........................... 40 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ............................... 40 Prezident ČR Miloš Zeman ................................................................... 40 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 43 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 44 Jan Sváček ........................................................................................ 44 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .... 47 Senátor Tomáš Kladívko ...................................................................... 47 Senátor Tomáš Kladívko ...................................................................... 47 Senátor Tomáš Kladívko ...................................................................... 48
II
7.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 149) ...................................................... 48 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 48 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 49 Senátor Jaromír Štětina ...................................................................... 51 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 52 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 52 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 52
8.
Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží (evropský senátní tisk č. K 037/09) ....... 53 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 53 Senátor Antonín Maštalíř ..................................................................... 54 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 55 Senátor Antonín Maštalíř ..................................................................... 56
9.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 (evropský senátní tisk č. N 065/09) ................................................................................ 57 Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová .......................................... 57 Senátor Josef Táborský ....................................................................... 58
10.
Návrh zákona o směnárenské činnosti (senátní tisk č. 140) ......... 59 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 59 Senátor Jaromír Strnad ....................................................................... 60 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 60 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 61 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 61 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 62 Senátor Jaromír Strnad ....................................................................... 63 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............. 63
11.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti (senátní tisk č. 141).......................................................................................... 63 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 63 Senátor Jaromír Strnad ....................................................................... 64 Senátor Miroslav Nenutil ..................................................................... 64
12.
Zelená kniha Dlouhodobé financování evropské ekonomiky (evropský senátní tisk č. K 062/09) ............................................. 65
III
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer .............................. 65 Senátorka Dagmar Zvěřinová .............................................................. 66 13.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 144) ..................................... 67 Poslankyně Vlasta Bohdalová ............................................................... 67 Senátor Radek Sušil ........................................................................... 68 Senátor Marcel Chládek ...................................................................... 70 Senátorka Dagmar Terelmešová .......................................................... 71 Senátor Miloš Janeček......................................................................... 71 Senátor Jan Žaloudík .......................................................................... 72 Senátor Tomáš Jirsa ........................................................................... 73 Senátor Radek Sušil ........................................................................... 73
14.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 142) ....................... 73 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 74 Senátorka Marta Bayerová .................................................................. 75
15.
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, výměnných pobytů žáků, placené a neplacené odborné přípravy, dobrovolné služby a činnosti au-pair (evropský senátní tisk č. N 052/09) ................... 76 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 76 Senátor Tomáš Grulich ........................................................................ 77
16.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV (evropský senátní tisk č. N 063/09) ................................................................................ 77 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 78 Senátor Tomáš Grulich ........................................................................ 79 Senátor Tomáš Grulich ........................................................................ 79
17.
Návrh zákona o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii) (senátní tisk č. 148) ........................... 80 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 80 Senátor Jaroslav Sykáček .................................................................... 81 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 83 IV
18.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů (senátní tisk č. 145) ............................ 83 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 84 Senátor Karel Korytář ......................................................................... 84
19.
Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie (evropský senátní tisk č. K 058/09) ............................................. 86 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 86 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 88 Senátor Jiří Bis................................................................................... 89 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 90 Senátor Radko Martínek ...................................................................... 91 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ..................................... 91 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach .............................................. 92 Senátor Petr Vícha.............................................................................. 93 Senátor Jaromír Štětina ...................................................................... 93 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 93 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 94
20.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (evropský senátní tisk č. N 053/09) ................................................................................ 95 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 96 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 96 Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina ............................ 96 Senátorka Dagmar Zvěřinová .............................................................. 96 2. den schůze – 22. srpna 2013 ..................................................... 100 Jednání zahájila a řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ..100 Senátor Petr Šilar ..............................................................................100
21.
Zelená kniha Evropská strategie pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí (evropský senátní tisk č. K 049/09) ........................................................................ 100 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský ..............................101 Senátor Jan Látka .............................................................................102 Senátor Petr Vícha.............................................................................103 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský ..............................104
22.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
V
o budoucnosti zachytávání a ukládání uhlíku v Evropě (evropský senátní tisk č. K 059/09) ........................................... 105 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský ..............................105 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................106 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................107 Senátor Jiří Bis..................................................................................107 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................108 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................108 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský ..............................109 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................109 23.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nová mezinárodní dohoda o změně klimatu: jak koncipovat mezinárodní politiku v oblasti klimatu po roce 2020 Konzultativní sdělení (evropský senátní tisk č. K 060/09) ......... 110 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský ..............................110 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................111 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................112 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................112 Senátor Tomáš Jirsa ..........................................................................113 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................113
24.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (evropský senátní tisk č. K 064/09) ........................................................... 114 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský ..............................114 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................115
25.
Zelená kniha - Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (evropský senátní tisk č. K 057/09) .................................. 116 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský ..............................116 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................118 Senátor Jiří Bis..................................................................................119 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský ..............................120 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................120 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............120
26.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 147) .................................................... 120 Senátor Senátor Senátor Senátor
Jiří Bis..................................................................................121 Petr Šilar ..............................................................................122 Miloš Vystrčil ........................................................................123 Jaromír Jermář......................................................................124
VI
Senátor Pavel Eybert .........................................................................124 Senátor Martin Tesařík .......................................................................125 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................126 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................127 Senátor Zdeněk Berka .......................................................................127 Senátor Tomáš Jirsa ..........................................................................128 Senátor Miloš Malý ............................................................................128 Senátor Radko Martínek .....................................................................129 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................130 Senátor Jan Horník ............................................................................131 Senátorka Alena Dernerová ................................................................131 Senátor Jiří Čunek .............................................................................132 Senátorka Veronika Vrecionová ...........................................................132 Senátor Karel Korytář ........................................................................133 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský ..............................133 Senátor Jiří Bis..................................................................................134 Senátor Petr Šilar ..............................................................................135 Senátor Pavel Eybert .........................................................................135 Senátor Pavel Eybert .........................................................................135 Senátor Pavel Eybert .........................................................................136 Senátor Petr Vícha.............................................................................138 Senátor Jiří Čunek .............................................................................138 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................138 Senátor Jiří Bis..................................................................................138 Senátor Petr Šilar ..............................................................................138 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................139 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................139 27.
Návrh zákona o prekursorech drog (senátní tisk č. 152) ............ 140 Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát ..................................................140 Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát ..................................................140 Senátorka Alena Dernerová ................................................................142 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................143 Senátor Jan Žaloudík .........................................................................144 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................145 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................146 Senátorka Alena Dernerová ................................................................147 Senátorka Milada Emmerová ..............................................................147 Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát ..................................................148 Senátorka Alena Dernerová ................................................................148
28.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 153) ................................................................... 149 Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát ..................................................149 Senátorka Alena Dernerová ................................................................150 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................152 Senátor Miloš Janeček........................................................................153 Senátorka Alena Dernerová ................................................................154
VII
Senátor Vladimír Dryml ......................................................................154 Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát ..................................................155 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............156 29.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 143)........................................................................................ 156 Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček ..............................156 Senátorka Daniela Filipiová.................................................................157 Senátor Vladimír Plaček .....................................................................157 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................158 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach .............................................158 Senátorka Daniela Filipiová.................................................................159 Senátorka Daniela Filipiová.................................................................159
30.
Senátní tisky č. N 46, N 47, K 48 - Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (evropský senátní tisk č. N 046/09, č. N 047/09, č. K 048/09) ..................................... 160 Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček ..............................160 Senátor Luděk Jeništa ........................................................................161 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................162 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................163 Senátorka Eva Syková .......................................................................164 Senátorka Marta Bayerová .................................................................165 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach .............................................165 Senátor Milan Pešák ..........................................................................166 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................167 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................168 Senátor Miroslav Škaloud ...................................................................169 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ...171 Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská ..............................................171 Senátorka Daniela Filipiová.................................................................172 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............172 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................173 Senátor Luděk Jeništa ........................................................................173 Senátor Luděk Jeništa ........................................................................174
31.
Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů o některých opatřeních ke zvýšení míry ochrany oznamovatelů jednání, které není v souladu s veřejným zájmem, a o změně dalších zákonů (senátní tisk č. 137)........................................................................................ 174 Senátor Senátor Senátor Senátor
Libor Michálek .......................................................................174 Miroslav Antl .........................................................................176 Jaromír Štětina .....................................................................178 Libor Michálek .......................................................................178
VIII
32.
Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2012 (senátní tisk č. 91) ........................................................... 178 Jaromír Novák ..................................................................................179 Senátor Karel Korytář ........................................................................180 Senátor Petr Bratský .........................................................................181
IX
Těsnopisecká zpráva z 12. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 21. srpna 2013
(Jednání zahájeno v 10.04 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 12. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí hosté, dnes je to právě 45 let, co do naší země vtrhla zákeřně okupační vojska států Varšavské smlouvy. Navrhuji, abychom minutou ticha uctili památku všech našich spoluobčanů, kteří v tehdejších smutných dnech přišli o život a stali se oběťmi této invaze. (Shromáždění povstávají.)Děkuji vám. (Shromáždění usedají.) Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v úterý 6. srpna 2013. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Lubomír Franc, Tomio Okamura, Petr Gawlas, Přemysl Sobotka a z dopoledního jednání se omlouvá paní senátorka Daniela Filipiová. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak již neučinili. A připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 12. schůze Senátu byli senátoři Vladimír Plaček a Tomáš Grulich. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nejsou, takže budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 12. schůze Senátu byli senátoři Vladimír Plaček a Tomáš Grulich. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V hlasování č. 1 registrováno 67, kvorum 34, pro návrh 66, proti nikdo. Návrh byl schválen. Ověřovateli této schůze Senátu tedy byli určeni senátoři Vladimír Plaček a Tomáš Grulich. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 12. schůze Senátu. Verze pořadu, která vám byla rozdána na lavice, obsahuje návrhy na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu jako celku, tak jak byl předložen. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s pořadem schůze, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
1
Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 70, kvorum 36. Pro návrh se kladně vyslovilo 67, proti nikdo. Návrh byl schválen a budeme se pořadem schůze řídit. Nyní projednáme 1. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 27. - 28. června 2013 V informaci předstoupí předseda vlády Jiří Rusnok, kterého mezi námi vítám.
Takže ještě vítám mezi námi předsedu vlády Jiřího Rusnoka a prosím ho o předložení své zprávy. Prosím, pane předsedo. Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Mám tu čest vás seznámit se zprávou o výsledku jednání Evropské rady, která proběhla ve dnech 27. až 28. června. Na té radě jsem nebyl já osobně, byl tam můj předchůdce, takže je to zpráva zprostředkovaná. Nemohu vám poskytnout detaily a pocity ze zákulisí, nicméně myslím, že několik věcných informací je důležitých. Ten červnový summit měl 4 hlavní témata - zaměstnanost mládeže, podporu růstu, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst, dále příští víceletý rámec Evropské unie, čili ten rámec 2014 – 2020, a otázku tzv. dokončení – já bych spíše použil vid nedokonavý – dokončování hospodářské a měnové unie. Pokud jde o českou perspektivu, tak si myslíme, aspoň odborné útvary Úřadu vlády hodnotí ten summit jako úspěšný. Zejména proto, že se nám podařilo zaměřit kromě toho oficiálního programu pozornost ministerských předsedů a šéfů delegací také na problematiku tehdy aktuálních povodní ve střední Evropě. A došlo nakonec k dohodě na té radě nad rámec původního programu, že v rámci nového odstavce č. 17 ze závěrů té rady bylo explicitně zakotveno využití evropských fondů pro pomoc státům, které byly postiženy touto povodní. A to nejen pro odstraňování škod a následků, ale také jako nástroje na potřebné investice v oblasti prevence, předcházení škod, které jsou právě způsobeny povodní. Ale teď mi dovolte se vrátit k tomu původnímu programu summitu. Tady bych rád upozornil na další podstatnou skutečnost, a sice to, že Evropská rada schválila dohodu s Evropským parlamentem o podobě příštího víceletého finančního rámce. Je to významné pro celou Evropskou unii, ale i pro nás, zejména s ohledem na skutečnost, že je to předpoklad pro zachování plynulého a rychlého přechodu mezi současným a příštím rozpočtovým obdobím EU. To má pro nás bezprostřední a přímé důsledky pro čerpání v rámci kohezní politiky tzv. evropských fondů, které všichni známe. Evropská rada akceptovala některé požadavky Evropského parlamentu, např. flexibilitu závazků nebo také dílčí revizi rozpočtu v roce 2016. Řada členských států, včetně ČR, s těmito požadavky v průběhu vyjednávání nesouhlasila, nicméně v zájmu dosažení konsensu s Evropským parlamentem členské státy tuto dohodu podpořily.
2
Pokud jde o téma nezaměstnanosti, a to zejména nezaměstnanosti mládeže, tak zvláště bolestivé v mnohých zemích EU, zejména té jižní části, ale nejenom, upozorňuji, že vysoké procento nezaměstnané mládeže je také u našich sousedů, např. v Polsku, na Slovensku a v některých dalších zemích. Česká republika v diskusi podpořila tato navržená opatření, která na radě zazněla. V souvislosti s novými unijními programy na podporu zaměstnanosti mladých připravuje nyní vláda implementační a programovou infrastrukturu, tak, aby ty dostupné prostředky, které byly vyčleněny na tomto summitu, mohly být v České republice ve všech případech, kdy to bude možné, čerpány efektivně a bez komplikací. Pokud jde o problematiku a konkurenceschopnosti, chtěl bych zdůraznit, že to je pro nás jako pro malou otevřenou ekonomiku věc skutečně zásadní, byť už to zní samozřejmě poněkud jako klišé. Závěry Evropské rady jsou podle našeho názoru v tomto přínosné a rozumné. Na jejich základě bude možné pokročit dále v dílčích růstových iniciativách a také v oblasti snižování zbytečné administrativní zátěže. Pokud jde o český příspěvek v diskusi, vláda ČR navrhla v závěrech položit větší důraz na význam průmyslové politiky. Připomínám, že státy, které mají významný podíl průmyslu ve své ekonomice, byly v rámci krize mnohem méně zasaženy než ty státy, které se spoléhaly a spoléhají jenom na služby nebo významně na ostatní části ekonomiky. Také byly zmíněny z naší strany přínosy, které by měly plynout z připravované dohody o volném obchodu se Spojenými státy. Čili Spojené státy – Evropská unie. Oba návrhy byly v diskusi podpořeny širšími koalicemi států a byly v závěrech plně zohledněny. Česká republika rovněž podpořila iniciativy, které souvisejí s tzv. investičním plánem pro Evropu. Jejich cílem je podpořit lepší a přitom odpovědné financování ekonomik. Pokud jde o tu část závěru Evropské rady, která se týká prohlubování hospodářské a měnové unie, zvláště pak tzv. Bankovní unie. Podle našeho názoru závěry, které byly přijaty, jsou rozumné a v dostatečném rozsahu zohledňují klíčové aspekty vyváženého vztahu v oblasti Home Host principu i finančních institucí, to znamená vysílající země, přijímající země, rovnosti fungování finančních ústavů, jakož i požadavek inkluzivity při vyjednávání návrhu. Je třeba říct ovšem, že ta pokračující jednání o prohlubování, chcete-li dokončování hospodářské a měnové unie, teprve přijdou, očekávají nás na podzim. Předmětem tohoto projednávání se stanou velmi složité záležitosti, jako je tzv. jednotný rezoluční mechanismus. Omlouvám se za ty termíny poněkud mechanicky přeložené z angličtiny, ale jde v podstatě o řešení těch krizových situací ve finančních institucích. A jsem přesvědčen, že toto složité téma hospodářské a měnové unie bude rezonovat zejména na prosincovém summitu Evropské rady. Pokud jde o tu část závěrů, která se týká dalšího rozšiřování Evropské unie, Česká republika ho podpořila, dlouhodobě se stavíme za snahy o postupnou integraci balkánských zemí a i naše vláda zastává pozitivní stanovisko k zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem, stejně tak jako k zahájení jednání o stabilizační a asociační dohodě s Kosovem. Takže tolik stručná zpráva o výsledku posledního summitu EU. Děkuji vám za pozornost a jsem k dispozici pro vaše otázky. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane předsedo, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. A my nyní určíme zpravodaje.
3
Navrhuji, aby se jím stal senátor Miroslav Krejča, předseda výboru pro záležitosti EU, kterého se zároveň ptám, zdali s tímto návrhem souhlasí? Ano. Takže budeme hlasovat. V sále je přítomno 72 senátorů a senátorek, potřebný počet pro přijetí návrhu je 37. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji, hlasování č. 3, registrováno 73, pro návrh 64, proti nikdo, návrh byl schválen. Takže nyní žádám pana předsedu výboru pro záležitosti EU Miroslava Krejču, aby nám přednesl svoji zprávu. Prosím. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Pan premiér nás, byť, jak zdůraznil, zprostředkovaně, ale podrobně informoval o průběhu a závěrech červnové Evropské rady, takže si dovolím jenom ve stručnosti zdůraznit hlavní body tohoto červnového jednání. Nebo hlavní závěry a výstupy z tohoto jednání. Jeden z hlavních bodů se věnoval problému nezaměstnanosti mládeže, druhý z hlavních bodů se týkal schválení hospodářsko-politických doporučení pro jednotlivé členské státy, které vzešly z evropského semestru. A to třetí hlavní téma se týkalo dokončování hospodářské a měnové unie a samozřejmě v tom závěru se řešila taková témata, jako jsou přístupová jednání se Srbskem, otázka Kosova, ale i to, jakým způsobem by mohla EU nebo struktury EU napomoci řešení problémů, které vznikly v důsledku červnových povodní v řadě evropských zemí. Náš výbor se červnovou radou zabýval na 2 jednáních, na 2 sezeních. To první předcházelo červnovému jednání, to druhé bylo ex post, tzn. po červnovém jednání, bylo to na naší schůzi 3. července. Výbor zde k tomu přijal poměrně rozsáhlé a komplexní usnesení, ve kterém doporučil, abych předložil nebo transformoval toto usnesení výboru zde na plénu Senátu. Proto každý z vás obdržel návrh usnesení, máte je na lavicích, je tedy zbytečné, abych je načítal. Jediná změna oproti usnesení našeho výboru, výboru pro záležitosti EU, je obsažena v bodu II, je to bod, který tam byl vložen mnou dodatečně a týká se spolupráce a koordinace některých kroků v rámci zemí tzv. Visegrádské skupiny. To znamená Polska, Slovenska, Maďarska a České republiky. Jen pro doplnění jedna informace, dne 8. 9. proběhne jednání evropských výborů zemí Visegrádské skupiny v Gdaňsku, které se samozřejmě naše senátní delegace našeho výboru účastní. Zároveň jste obdrželi i návrh na usnesení od paní místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové. Ten její návrh nikterak nenarušuje strukturu toho návrhu, který zde předkládám já. Lze ji tam bez problémů včlenit, ale to myslím uděláme v rámci rozpravy, která proběhne. Takže máte k dispozici návrh usnesení, které plně vychází z usnesení výboru pro záležitosti EU, přijatého na jednání 3. července. A je tam pouze navíc vložen ten bod II, který se týká spolupráce a koordinace zemí tzv. Visegrádské skupiny. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil také ke stolku zpravodajů. A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Josef Táborský, prosím. Senátor Josef Táborský: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně a kolegové. Tak, jak už pan předseda výboru Krejča tady avizoval, je tady ještě návrh na rozšíření usnesení, společně s paní Gajdůškovou
4
a mnou. A to je rozšířit toto usnesení o bod 9, kde je návrh: "Vyzývá vládu České republiky, aby zmobilizovala všechny nástroje k podpoře zaměstnanosti, zejména mladých lidí, včetně případného přeprogramování nevyčerpaných prostředků Evropské unie." Víme, že v této oblasti v čerpání jednotlivých strukturálních fondů máme celou řadu problémů a celou řadu rezerv, a tudíž i tohle by mohl být vhodný nástroj, jak tyto prostředky využít. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, pane premiére, paní senátorky, páni senátoři, já mám jeden dotaz na pana premiéra. On se zmínil o tom, že Evropská rada diskutovala a v zásadě už završuje diskusi o novém období pro čerpání evropských fondů zemí, které na to budou mít nárok. Já se chci zeptat ale na to, jak vypadá naše připravenost? Jak jsme daleko po stránce připravenosti? To znamená, zda už je z české strany naprosto jasné, kolik budeme chtít mít jednotlivých programů? To znamená těch míst, která budou čerpat atd. To znamená aspoň nějaký hrubý obraz. Jinak k tomu, co tady navrhuje paní místopředsedkyně Gajdůšková, bych se chtěl jenom možná zeptat pana premiéra, protože byla schválena pomoc právě pro zaměstnávání mladých zhruba ve výši 4 – 6 miliard. Teď mně to číslo vypadlo, ale četl jsem. Myslím euro, samozřejmě v Evropské unii. A já bych se rád zeptal v této souvislosti, jak se do tohoto programu Česká republika chystá zapojit? Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. A nyní se táži pana předkladatele, pana předsedy vlády, zdali chce k proběhlé rozpravě vystoupit? Ano. Prosím, pane premiére, máte slovo. Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já děkuji za dotazy a připomínky. S doplněním toho usnesení souhlasím. My skutečně klademe velký důraz na spolupráci v rámci Visegrádské skupiny. A stejně tak, pokud jde o tu záležitost podpory zaměstnanosti mladých lidí, je to jedna z našich priorit. My teď pracujeme na návrzích, které by měly znamenat možnost skutečně zachránit při čerpání z evropských fondů, co se ještě zachránit dá. Říkám zcela otevřeně, že už se nevyčerpá nikdy ten původní rámec, který jsme měli přislíbený původním rozhodnutím před x-lety pro období 2007 – 2013. S tím bohužel už nemůžeme plně počítat. Nicméně každá koruna, která se podaří zachránit, je dobrá. A mj. se o to pokusíme přesměrováním tzv. realokací některých rámců z těch programů, které se čerpají obtížně, a víme, že je nedočerpáme, tam, kde to čerpání probíhá mnohem lépe. Mezi ty programy, kde se čerpá dobře, patří právě i ty programy v rámci Evropského sociálního fondu, které se týkají primárně podmínek, zlepšování podmínek a okolností vedoucích k vyšší zaměstnanosti obecně, a samozřejmě i mladých, to je jeden směr, o kterém uvažujeme. A takovéto návrhy vláda, předpokládám, na začátku v průběhu září projedná. Musím upozornit na okolnost technickou, která není jednoduchá, která situaci nepomáhá. To přealokování vyžaduje většinou souhlas Evropské komise. A to není úplně snadná záležitost. Nicméně pokusíme se o maximum. Tam, kde
5
to půjde, tak skutečně uděláme maximum pro to, abychom takovýchto změn dosáhli. Jinak obecně k tomu čerpání je to věc, která nás zaměstnává skutečně myslím nejvíce ze všech věcí, kromě obligátní přípravy rozpočtu a dalších běžných agend. A jak říkám, snažíme se zachránit, co se dá. Dnes po vládě máme pravidelnou schůzku mj. s delegací Asociace krajů, kde také na bázi 14denních pracovních setkání řešíme otázky čerpání evropských fondů. Mimochodem, celá řada krajů v těch svých programech čerpá velice dobře. Mediálně se samozřejmě zdůrazňují ty excesy, které někde nastaly, ale většina ROPů, naprostá většina ROPů vyčerpá své peníze prakticky na 100 procent. A myslím si, že bez větších excesů. Takže i tam možná k nějakým realokacím ještě dojde, pokud to bude administrativně, právně zvládnutelné. Pokud jde o přípravu období 2014 – 2020, to je skutečně další velmi pro nás prioritní agenda v tuto chvíli, protože tak, jak zahájíme ten proces a nastavíme jeho struktury pro příští roky, tak budeme úspěšní v tom příštím období. Dneska tady máme za sebou obrovské poučení, že ta příprava původní, samozřejmě byly to i složité časy, v mnoha okolnostech jsme byli čerstvým členem Evropské unie, řadu věcí jsme neuměli, byly tady velké oči, možná, pokud jde o počet programů a některé ambice, které s některými programy byly spojeny, tak to jsou věci, ze kterých se musíme poučit právě v té přípravě. Ta příprava je už poměrně pokročilá a řekl bych, tak, jak já mám informace, že v tomto ohledu tentokrát nijak za evropským standardem nezaostáváme. Že nejsme vůbec někde na tom konci, jako bohužel jsme u toho čerpání spíše toho stávajícího období. Finišujeme teď diskusi s EU o detailech už tzv. Dohody o partnerství. Tzn. toho klíčového dokumentu, který předjímá čerpání v tom budoucím rámci 2014 – 2020. Ta debata je intenzivní, ale myslím, že někdy na přelomu roku bychom tu dohodu mohli uzavřít. Pokud jde o počty programů, ambicí vlády je snížit poměrně výrazně počet programů. Tím nechceme samozřejmě vylít dítě i s vaničkou. Co mám na mysli? Jde o to, že celá řada, jak jsem řekl, těch regionálních programů vybudovala poměrně funkční a dobře fungující struktury řídících týmů, které to zajišťovaly. My bychom tu jejich kapacitu velmi rádi využili nějakým integrovaným způsobem, to znamená, že velkou část té kapacity můžeme mít i dislokovánu i v místech, ve kterých sedí dnes, ale může existovat integrovaný regionální program, který to dobře pokryje. Ta debata není samozřejmě jednoduchá, protože jsou tam pro a proti, ale faktem je, že i Evropská komise od nás očekává ne pouze symbolické snížení počtu programů. Takže k tomu směřujeme. Samozřejmě v těch konkrétních programech teď nebudu příliš detailní, protože to v hlavě nemám. A jistě vám příslušní ministři podají příslušné informace, pokud o ně budete stát v rámci jiných bodů, ale zase, jak jsem řekl, pracujeme na tom poměrně intenzivně. Pokud jde o to, jak se Česká republika zapojí do čerpání zdrojů, které byly určeny na podporu mládeže, ty věci se na ministerstvu práce, ale i v dalších resortech připravují. Já myslím, že máme dobré zkušenosti s celou řadou instrumentů, které zejména – a teď to vyjádřím velmi obecně – pomáhají dotvořit mladé lidi, aby byli použitelní na trhu práce. Protože to, co nám nejvíc chybí, je to, že my sice máme formálně kvalifikované mladé lidi, ale když potom mluvíte se zaměstnavateli, tak vám řeknou, ale oni neumějí to, co já potřebuji. Tam je vždycky do jisté míry objektivní rozpor, ale je tam řada problémů i faktických. Já vám uvedu konkrétní příklad. Já nevím, máme techniky, kteří jsou – máme jich málo, ale nějaké ještě produkujeme – kteří jsou vzdělaní, umějí perfektně konstruovat, myslím nějaká technická zařízení, ale lidi z byznysu
6
z velkých třeba strojírenských firem vám řeknou, ale ten člověk neumí pořádně anglicky a neumí vést tým. Nemá "soft-skills". To jsou věci, které se dají doučit i formou doplňkového vzdělávání, které právě podle mě může významně na příklad být financováno z těchto zdrojů. Je tam program na stáže, na získávání jakýchkoli zkušeností v reálném pracovním zapojení, které považuji za velmi užitečné. My potřebujeme, aby lidi, byť je nedostaneme hned ideálně na ten plný trh práce, dostali nějakou příležitost. Teď mluvím třeba o těch nižších kvalifikacích, aby přece jenom dostali nějakou příležitosti k reálnému získání pracovních návyků. To znamená, že je někdo vezme na stáž na několik měsíců a my mu z nějakého evropského programu tohle vykompenzujeme, protože samozřejmě pro něj to přímo efektivní nákladově nemusí být. Čili tam to zase vidím jako velmi užitečné, protože už když ten člověk bude mít v tom svém „CV" to, že byl tři měsíce, čtyři měsíce na stáži v podniku „XY“ a dělal to a ono, tak je to už zase lepší jeho perspektiva získat potom nějaké trvalejší pracovní místo. Takže asi obecně bych viděl tyto dva hlavní směry na tu podporu, více ty lidi udělat zaměstnavatelnými. A tam si myslím, že můžeme udělat hodně dobré práce. Tak já asi skončím, protože taky musím… Ale to není důležité, tak teď děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Důležité to je. Pan předseda vlády má také důležitou společenskou povinnost, bude se účastnit pietního aktu, kvůli kterému se omlouvá paní místopředsedkyně Gajdůšková. Je přihlášen pan senátor Luděk Jeništa, ale diskuse byla ukončena. Nezlobte se, ale byla ukončena. Takže prosím nyní, aby vystoupil garanční zpravodaj pan senátor Miroslav Krejča. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. V rozpravě vystoupili dva senátoři. Pan kolega Táborský tady zmínil rozšíření návrhu usnesení. Pan kolega Čunek v podstatě položil dotaz respektive dotazy na pana premiéra. Pan premiér je zodpověděl. Máme teď tady před sebou dva návrhy usnesení. To osmibodové, které předkládám já, a pak v podstatě dvoubodové, které předložila paní místopředsedkyně senátorka Gajdůšková a které tady zmínil pan kolega Táborský. Tam jsou 2 body. V 1. bodě toho usnesení se bere na vědomí informace Vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 27. a 28. 6. 2013. Což je v podstatě identické s bodem I toho obsáhlejšího návrhu usnesení, které předkládám já. Takže to je tím vyřešeno. A pak je tady bod, ve kterém se navrhuje vyzvat – "vyzývá Vládu České republiky, aby zmobilizovala všechny nástroje k podpoře zaměstnanosti, zejména mladých lidí včetně případného přeprogramování nevyčerpaných prostředků Evropské unie". Toto lze naprosto bez problémů vsunout, zakomponovat jako samostatný bod do toho mého návrhu usnesení. Navrhuji, aby byl tento bod zařazen za bod III., a to z toho důvodu, že pakliže se podíváte do mého návrhu usnesení, tak bod III. se právě týká této problematiky. Je to bod, který začíná "pozitivně hodnotí, že se Evropská rada v rámci svého jednání intenzívně věnovala otázce zaměstnanosti mládeže" atd. To znamená, za bod III. lze zařadit bod IV. z návrhu paní místopředsedkyně Gajdůškové, který by zněl: IV. vyzývá vládu ČR, aby zmobilizovala všechny
7
nástroje k podpoře zaměstnanosti zejména mladých lidí, včetně případného přeprogramování nevyčerpaných prostředků EU". Zbývající body mého návrhu IV. – VIII. by se přečíslovaly na V. – IX. Doufám, že jsem to předložil dost srozumitelně a tímto vás žádám o podporu tohoto kombinovaného návrhu usnesení. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Ještě počkejte, pane zpravodaji. Mohu to chápat tak, že navrhujete, abychom hlasovali en bloc o opraveném znění, které jste teď přednesl? Senátor Miroslav Krejča: Ano. Navrhuji hlasovat en bloc, protože to rozšíření naprosto nenarušuje strukturu rozsáhlejšího návrhu usnesení. Je to v podstatě doplnění. Takže nevidím v tom absolutně žádný problém. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Jsou nějaké námitky? Nejsou. Takže začneme hlasovat tak, jak pan zpravodaj navrhl. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl v předchozím vystoupení pan zpravodaj senátor Miroslav Krejča. Přítomno 73, kvorum pro přijetí 37. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 4, registrováno 73, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu předsedovi vlády za předložení a děkuji i panu zpravodaji. Vážené kolegyně, kolegové, budeme pokračovat dalším bodem, kterým je 2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 150) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 150. Návrh uvede ministr zemědělství Miroslav Toman, kterého mezi námi vítám a zároveň ho žádám, aby se ujal slova. Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych uvedl návrh zákona, kterým se změní zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Cílem předkládaného návrhu novely zákona o vodovodech a kanalizacích především je úprava systému plánování rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. To znamená, místo pořizování nových plánů se zavádí z důvodu hospodárnosti jejich průběžná aktualizace. Za druhé je to zvedení jednotného systému elektronické komunikace za účelem snížení administrativní náročnosti. Za třetí je to posílení ochrany odběratelů včetně transparentního vyúčtování vodného a stočného a jeho kontrola veřejností. Za další je to zrušení 8
pravomoci ministerstva zemědělství, rozhodovat o vzájemných právech a povinnostech vlastníků vodovodů nebo kanalizací v provozně souvisejících případech, kdy pro rozpory nedojde mezi nimi k uzavření písemné dohody. K předcházení těchto sporů se nově stanovuje požadavek na doložení potřebné dohody při žádosti o povolení k provozování souvisejícího vodovodu nebo kanalizace. A v neposlední řadě upravuje se uložení povinnosti veřejné služby provozovateli vodovodu nebo kanalizace, tomuto provozovateli vznikne ze zákona právo na vodné a stočné. V rámci projednávání předlohy v Poslanecké sněmovně byly ze zákona vypuštěny všechny novelizační body týkající se vodovodních a kanalizačních přípojek, které byly veřejností velmi citlivě vnímány, a naopak byly přijaty pozměňovací návrhy, které přispěly ke zpřesnění některých částí návrhu zákona. Vážené dámy, vážení pánové, závěrem si vás dovoluji požádat o schválení tohoto návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Tiskem se zabýval i výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 150/2. Zpravodajkou výboru byla určena senátorka Iva Richtrová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijel usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 150/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Paní senátorka zde není, takže se táži předsedy hospodářského výboru, jak tento problém vyřeší. Vyřeší ho svou osobní angažovaností, a proto předávám panu předsedovi hospodářského výboru slovo. Prosím. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, VHZD projednal uvedený návrh zákona na včerejším zasedání našeho výboru a přijal k němu 135. usnesení, s kterým vás seznámím. Po úvodním slově zástupce předkladatele Aleše Kendíka, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě senátorky Vrecionové Veroniky a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a pověřil předsedu výboru – mne, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane předsedo, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se také zpravodajky výboru pro územní rozvoj, veřejnou správou a životní prostředí, zda si přeje vystoupit. Ano, bude nyní hovořit paní senátorka Eva Richtrová. Prosím. Senátorka Eva Richtrová: Hezké dopoledne vám všem. Dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením našeho výboru, ale než se k tomu dostanu, já bych ráda, aby tady zaznělo to, že jsme objevili chybu ve znění tohoto zákona, především chybu v § 33 odst. 7 písm. b). Přítomní zástupci navrhovatelů uznali, že chyba tam je, slíbili nám, že tato chyba bude napravena, ale vzhledem k tomu, že si myslím, že by bylo třeba, aby to tady zaznělo i pro stenozáznam, aby bylo čeho se chytit, dovolím si vás s tím seznámit.
9
Článek 1 bod 126, čili § 36 odst. 7 písm. b) říká: Návrh zrušuje ustanovení paragrafu 33 odst. 7 písm. b), podle kterého se dosud právnická nebo podnikající fyzická osoba jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná nebo tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna, ale souběžně v bodě 105, čili § 32 odst. 5 písm. n) se stanoví, že fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. A za tento přestupek se stanoví pokuta 100 tisíc Kč. Je tady tedy nesoulad mezi oběma skupinami, to znamená mezi právnickou nebo podnikající fyzickou osobou a fyzickou osobou. Znovu připomínám, že zástupci navrhovatele uznali, že v tom mají chybu, a že to slíbili napravit. Přes to všechno přečtu usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Aleše Kendíka, náměstka ministra zemědělství, zpravodajské zprávě senátorky Richtrové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mou osobu a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh se nepředkládá, a proto otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? S přednostním právem pan senátor Jan Horník, připraví se pan senátor Pavel Eybert. Pan senátor Horník rezignuje na svoje přednostní právo. Prosím pana senátora Eyberta, aby se ujal slova. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane ministře, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Byla tady zmíněna jedna z chyb, které jsou v předkládané novele o vodovodech a kanalizacích. Ale on jich ten zákon obsahuje ještě docela víc. Zmíním se o tom, že povolení k provozování vodovodů vydaná v průběhu 2013 nepozbývají k 31. 12. 2017 platnosti, zatímco ostatní ano. Tato chyba vznikla tím, že ministerstvo předpokládalo, že zákon bude přijat ještě do konce roku 2012, ale bohužel už se tím nikdo nezabýval. Zmíním se také o tom, že podle naší legislativy se přechodná ustanovení, která jsou v zákoně uvedena, na zákon o vodovodech a kanalizacích nevztahují, neboť jsou až ve vodním zákoně. Zmíním se také o legislativně technických chybách, kde několik paragrafů, odstavců je špatně očíslovány a zasloužily by si přečíslování. Zmíním se také o tom, co už tady bylo řečeno, že jsou rozdílně sankcionovány fyzické a právnické osoby při nezajištění vodotěsnosti přípojek vodovodů a kanalizací, kdy fyzický osoba může být sankcionována až 100 tisíci Kč a právnická nikoli, jaksi to opět vypadlo, je to chyba při projednávání. Mám také připomínky k věcnému obsahu. Docela dost se zvýší administrace provozovatelům vodovodů a kanalizaci, když budou muset 15 dní dopředu oznamovat odběratelům, kdy po dobu tří hodin přijmout vyměnit vodoměr. Dalo by se s tím souhlasit, pokud by tam také byla uvedena jistá sankce nebo povinnost odběratele být v této době doma přítomen. Zmíním se také o úpravě, která nové odbočení z řadu, čili navrtávku, a uzávěr, čili šoupě, dává hradit vlastníkovi, provozovateli vodovodu, zatímco
10
přípojka na veřejné části se dává hradit vlastníkovi nemovitosti a neřeší se způsob vypořádání se zemními pracemi a také s uvedením povrchu – nejčastěji komunikací – do původního stavu. Zmíním se také o neřešení problematiky dešťových vod z komunikací, problematiky řešení plateb za občany hlášené na obecních a městských úřadech, a dalo by se pokračovat. Nechci říct, že celý zákon je špatný. To vůbec ne. Bohužel se však nacházíme v situaci, kdy úpravy jsou velmi problematické. Senát by měl dbát na to, aby zákony, které jsou uváděny do praxe, byly bez chyb. Co s tím? Ministerstvo slibuje, že to příští novelou všechno spraví. Já spíš doporučuji v této situaci počkat si na znění, které bude bez chyb, anebo na chvíli, kdy ho budeme moci opravovat. Současný stav nepotřebuje žádnou dramatickou změnu. Sektor vodovodů a kanalizací funguje. Z tohoto důvodu si dovolím návrh zákona navrhnout zamítnout. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Jan Horník, připraví se pan senátor Václav Homolka. Senátor Jan Horník: Dobrý den, pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, hodně již řekl můj předřečník, nicméně já bych chtěl upozornit také na pár detailů. Bylo nám řečeno, že tento zákon byl připravován 6 let. Já jsem se domníval, když po 6 letech něco přijde do Parlamentu, že to bude v pořádku a že nenastane třeba situace v Poslanecké sněmovně, kdy nevím, jestli tam jsou lobbistické skupiny na úrovni velkých společností v ČR, které samozřejmě se snaží trh s vodou a s odpadní vodou strhnout co nejvíce na sebe a snaží se i vymazat malé společnosti. Vidíme to poslední léta poměrně velmi zřetelně po celé republice. Nevím, kdo může stát za všemi těmi návrhy, které přišly Poslanecké sněmovně jako pozměňovací návrhy, z kterých nakonec prošlo 32. Zákon se připravuje 6 let, mnoho odborníků se na něm podílí, ve finále si to jakýmsi způsobem vyříkají, a najednou přijde 32 schválených pozměňovacích návrhů. To znamená, ten zákon je ve skutečnosti úplně jiný, než předkládalo ministerstvo zemědělství. Přičemž nemusely všechny úpravy z ministerstva být ty nejlepší. Takže já se domnívám, že pokud jde o tento zákon, ani z tohoto důvodu v této situaci, ve které se momentálně nacházíme, před rozpuštěním Poslanecké sněmovny, pokud to potvrdí pan prezident, nejsme schopni do toho odborně zasáhnout a nepořádky, které se tam objevují – a to nejen legislativní, ale i skutečné a faktické – odstranit. Já si dovolím poukázat třeba na jeden z nich. V § 8 – týká se to odstavce 3, kde se přidává navíc například, že před tím, než bude převzato od investorů hotové vodohospodářské dílo, musí být udělána dohoda, a tato bude součástí kolaudačního souhlasu. A pokud nebude k dispozici, tak nebude vydán kolaudační souhlas. Já se domnívám, že to je například úplně špatně, že to už by mělo být na začátku procesu, již u vodohospodářského souhlasu, popřípadě tam, kde jsou spojeny kolaudační a vodohospodářské záležitosti, tak i u stavebního souhlasu, aby již tato dohoda byla na stole. A těch věcí je v novelizaci zákona poměrně hodně. Já se přikláním k tomu, co tady bylo navrženo kolegou Eybertem, v této podobě tento zákon takto neschvalovat, protože branže vodohospodářská funguje poměrně dobře, sám sedím v dozorčí radě jedné společnosti, která je se skoro 50 procenty vlastněná městy a obci, je jich přes 100, a od roku 1994 funguje velmi dobře, i s těmi všemi turbulencemi, které se dějí na trhu ve smyslu zákonných, ale i ve smyslu
11
evropských turbulencí. Takže nemyslím si, že tento zákon teď nutně potřebujeme mít schválený. Já bych doporučoval, aby se přepracoval a byl znovu ministerstvem zemědělství dán do oběhu legislativního procesu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Ale žádný návrh jste nepředložil. Ztotožňujete se, dobře. Nyní vystoupí pan senátor Václav Homolka, připraví se pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Václav Homolka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych jen upozornit na vymezení vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu prostřednictvím počtu fyzických osob tato vodní díla využívající, konkrétně, pokud je využívá alespoň 50 fyzických osob. Podle mých informací předchozí vláda vymezila svým výkladem, že jde nebo musí jít o osoby mající trvalé bydliště na území obce. Rád bych požádal pana ministra, on mne asi neuslyší, ale snad se to pak dozví, o rozšířený pohled na tuto věc, aby do tohoto počtu bylo možno zahrnout i obyvatele obce, kteří své nemovitosti využívají pouze rekreačně, ale jsou řádnými odběrateli platící vodné a stočné a všechno mají na základě písemné smlouvy. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Senátor Václav Homolka: Jinak jsem pro - schválit tento zákon. Předseda Senátu Milan Štěch: A nyní vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil a připraví se paní senátorka Eliška Wagnerová. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, k předchozím vystoupením bych si dovolil dodat jenom tolik, že z nich je evidentně vidět, že v tomto zákoně jsou chyby a jsou tam chyby, které uznává i předkladatel, to znamená ministerstvo zemědělství. Byl bych velmi rád, kdyby pan ministr například ještě v průběhu nebo alespoň na konci při svém závěrečném vystoupení vysvětlil opravdu velmi podrobně, proč chce, aby zákon, který obsahuje chyby, byl schválen, co je tak důležitého v tomto zákonu, co nesnese odkladu, aby byl zákon nejdříve opraven a teprve potom v podobě, která chyby nebude obsahovat, schválen. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Prosím o vystoupení senátorku Elišku Wagnerovou, která je zatím jako poslední přihlášená.
paní
Senátorka Eliška Wagnerová: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Chci upozornit vlastně na dá se říci drobnost v kontextu toho, co už tady zaznělo, nicméně ona drobnost je vlastně dosti koncepční a systémová. Jde o § 38 odst. 5 návrhu zákona, je to bod 149 v návrhu zákona. A je to záležitost, na kterou upozornili už naši legislativci. Po přijetí tohoto návrhu bude totiž platit, že ministerstvo zemědělství zapíše na dobu 7 let do seznamu technických auditorů osobu odborně způsobilou, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi v oboru nejméně 10 let a – teď to přichází – byla vybrána ministerstvem. Ovšem dosud platilo, že taková osoba bude zapsána v případě, že souhlasí se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém vzdělání, soupisu vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací a popisu dosavadní odborné činnosti, spolu s dalšími údaji, které jsou
12
jako doklady součástí žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů. Tato slova dnes vypadávají a nahrazují se slovy: a byla vybrána ministerstvem. Po mém soudu to je naprosto netransparentní státní správa, tady dostává tedy absolutně volnou ruku pro arbitrární rozhodnutí, pro libovolné rozhodnutí. Je to samozřejmě i otevřený prostor pro manipulaci, pro korupci atd. Udivuje mne, že to připravovala vláda, která se hlásila k boji proti korupci, a za to samozřejmě pan ministr nemůže, a dnes tady tedy stojí on. Ale faktem je, že je to jenom další bod do mozaiky, která spíše ukazuje, že tento zákon, pokud opravdu neobsahuje něco, co je nezbytně nutné, by měl být skutečně řádně zpracován a znovu předložen, takže se připojuji k návrhům kolegů. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám. A nyní ještě vystoupí pan senátor Ivo Bárek. Senátor Ivo Bárek: Dobré dopoledne, milé kolegyně, vážení kolegové. Na včerejším jednání našeho výboru jsme se touto materií zabývali velmi poctivě. Přesně tyto připomínky, které tady zaznívají dnes, zaznívaly i na jednání našeho výboru, s tím, že diskuse byla naprosto odborná a zástupci ministerstva životního prostředí, to znamená všichni, kteří tam byli, se snažili na tyto připomínky, řekl bych, velmi věcně a odborně reagovat. Prostor pro to tam byl dostatečný, a všichni jsme si to tam vyříkávali. Někdo může mít samozřejmě dojem, že to nebylo zodpovězeno tak, jak to zodpovězeno bylo, ale podle mého názoru, i když je to vládní návrh bývalé vlády, musím se k tomu postavit tak, že si myslím, že všechny připomínky, které tam byly, až na některé, a musím přiznat, že jsou chybami v tomto zákonu, kdy došlo k některým, řekl bych, nepřesnostem a které ministerstvo zemědělství slíbilo při nejbližší novele opravit. Jsou to věci, které třeba nejsou a nebyly a předpokládám, že ani nebudou pokutovány, a předpokládám, že i pan ministr tady sdělí, že všechny náležitosti, které jsme tam řešili, budou napraveny. Přikláním se k tomu, abychom tento zákon schválili, i když se jedná o vládní návrh zákona bývalé vlády, a myslím si, že bychom nějakým způsobem měli tento zákon posunout dál. Tento zákon byl projednán s příslušnou odbornou organizací, to znamená se SOVAKem, ptal jsem se ředitelů, jak to vidí, zda to máme zamítnout, že jsou tam chyby. A všichni, se kterými jsem mluvil, mi říkali: tento zákon je ku prospěchu jak lidí, tak firem, které se zabývají vodohospodářstvím. Podporuji tedy návrh na schválení. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. A táži se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. A nyní prosím, aby se vyjádřil pan navrhovatel k podrobné rozpravě, pokud má zájem. Pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, děkuji za všechny připomínky, které tady zazněly. Myslím si, že s připomínkami, které byly vzneseny na výborech, souhlasíme. Mohu opravdu konstatovat, že ministerstvo při nejbližší příležitosti a v co nejkratším termínu předloží upřesnění tohoto zákona s tím, že jsme si toho vědomi. Nicméně tento zákon je z dílny předchozí vlády, byly tam připomínky Parlamentu, které jsme zohlednili a snažíme se vyjít vstříc jak odborné veřejnosti, tak spotřebitelům.
13
A proto vás ještě jednou žádám o schválení s tím, že se zavazuji za ministerstvo, že předložíme v co nejkratší době novelu tohoto zákona a připravíme ji tak, aby byly zohledněny všechny vaše připomínky, které tady zazněly. Ještě jednou děkuji a prosím o schválení. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Ptám se zpravodajky výboru pro územní rozvoje, veřejnou správu a životní prostředí Evy Richtrové, zda si přeje vystoupit? Nepřeje si vystoupit. Prosím garančního zpravodaje. Senátor Jan Hajda: V obecné rozpravě vystoupilo 5 senátorů a senátorek, kteří se vyjádřili k některým nedostatkům. A pokud se týká závěru, myslím si, že to vystihl pan senátor Bárek, jehož výbor je rovněž pro schválení. A jak jsem říkal při zpravodajské zprávě za hospodářský výbor, náš výbor doporučuje návrh schválit s tím, že se domnívám, že některé nedostatky v návrhu zákona nejsou tak vážné a že v nejbližším období budou opraveny. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, a musím připomenout, že v rozpravě zazněl i jeden nový návrh, který jsme z výborů neměli, a to je návrh od pana senátora Eyberta, který byl podpořen i dalšími senátory, a to je návrh zamítnout. Tolik k tomu, aby informace byla úplná. A přistoupíme nyní k hlasování. V sále je přítomno 72 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 37. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 5, zaregistrováno 73, kvorum pro přijetí 37, pro návrh 47, proti 6. Návrh byl schválen. Takže projednávání tohoto bodu je ukončeno. Děkuji panu ministrovi a děkuji i zpravodajům. A my se vystřídáme v řízení schůze. Já požádám pana místopředsedu Škromacha asi, aby mě vystřídal. A ještě než mu předám řízení, tak vás chci upozornit, že Senát obdržel informaci, která se týká bodu, který budeme jako první projednávat po polední přestávce, tj. volba ústavního soudce, se žádostí a doporučením, aby byla rozdána všem senátorům. Nedáváme tisky tohoto druhu na stoly, proto jsem nechal materiál rozmnožit a máte ho ve svých schránkách. Ale chci na to upozornit vzhledem k tomu, aby někdo neřekl, že se to dozvěděl až po jednání. Takže děkuji. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Takže budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání a tím je
14
3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 151) Já bych vás požádal prosím o klid, aby se nám sem po rozpuštění sněmovny nepřenesly návyky z dolní komory, rád bych vás požádal o důstojné projednávání i v situaci, kdy už fakticky dolní komora neexistuje. Takže tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 151. Návrh uvede ministr zemědělství Miroslav Toman, kterého nyní tedy žádám, aby nás s návrhem zákona seznámil. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Dovolte, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Předloženým návrhem zákona dojde k transformaci Ústředního, kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a Státní rostlinolékařské správy, jejímž výsledkem bude sloučena instituce v rámci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského spravující agendy obou současných organizací. Sloučení těchto vzorových organizací je výsledkem reformy resortu zemědělství a zajistí efektivnější chod státní správy v oblasti kontroly rostlinných komodit. Sloučením dojde zejména k odstranění duplicit při výkonu jednotlivých agend a tím k úspoře veřejných financí. Návrh zákona byl projednán a schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v předloženém znění bez pozměňovacích návrhů. A tento návrh zákona byl dne 20. srpna 2013 projednán na 17. schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jako výbor garanční doporučil schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené si vás dovoluji požádat o schválení návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 151/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Veleba, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Veleba: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tento zákon dle mého a našeho názoru z výboru je celkem jednoduchý, bezkonfliktní. Jeho hlavním cílem je sloučení Státní rostlinolékařské správy s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Já bych k tomu jenom dodal, že to je návrat do stavu, který tam byl před několika lety. Ta organizace byla společná, takže nevidíme v tom ani my zemědělci žádný problém. Naopak, pokud to bude normálně fungovat, tak výsledek by měl být
15
ten, že bude méně kontrol. Respektive ty kontroly se budou slučovat a výsledek by měl být v dlouhodobějším horizontu ten, že chod státní správy bude efektivnější a lacinější. Pokud se týká legislativních připomínek, které jsem jako zpravodaj včera předložil na náš výbor, tak to byly připomínky pouze drobného charakteru, nikoli věcného, jako je číslování odstavců apod. Bylo to vysvětleno. Čili včera se výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu tímto návrhem zákona zabýval. Po úvodním slovu zástupce předkladatele pana náměstka ministra Stanislava Kozáka a po zpravodajské zprávě mojí a po rozpravě výbor přijal následující usnesení. 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Mimochodem, ve sněmovně byly pouze 3 hlasy proti. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na dnešní schůzi Senátu mě. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím. A můžeme přistoupit tedy k otevření obecné rozpravy, kterou tímto tedy otevírám. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Pan zpravodaj? Taky ne. Takže budeme hlasovat v tuto chvíli tedy o jediném návrhu, a to je návrh garančního výboru na schválení tohoto návrhu zákona. Takže přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 73 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 37. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 6 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. A tím jsme tento bod uzavřeli. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu, kterým je 4. Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012-2016 (evropský senátní tisk č. J 074/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. J 74/09 a J 74/09/01. Požádal bych pana ministra financí Jana Fischera, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo.
16
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji mnohokrát. Vážený pane předsedající, paní senátorky a páni senátoři, nejprve snad jednu větu. Je mi opravdu neobyčejnou ctí, že po třech letech mohu stanout před plénem horní komory Parlamentu ČR. Pojďme nyní k dokumentu, který v názvu je trošku zvláštní, že to je doporučení pro doporučení, ale z kontextu asi vyplyne, proč. Dovolte mi několik slov k rámci této problematiky. V souladu s praxí Evropského semestru, která byla uplatněna poprvé v roce 2011, zaslala Česká republika letos v dubnu institucím EU svůj konvergenční program na období 2012 až 2016 a Národní program reforem 2013. Pro úplnost dodávám, že to samozřejmě učinila předchozí vláda. Dne 29. května letošního roku Evropská komise zveřejnila své doporučení pro doporučení Rady k Národnímu programu reforem České republiky a pro vydání stanoviska Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu. Poté následovalo projednání tohoto stanoviska i doporučení v příslušných výborech Rady EU a jejich konečné formální schválení proběhlo na Radě ECOFINu dne 9. července, to znamená na ECOFINu, jehož se ještě zúčastnil můj předchůdce ve funkci ministra financí. Ve svém vystoupení se stručně dotknu i některých posunů v textu, k nimž během projednávání došlo, čili jak se projevil negociační potenciál české strany. Na doporučení Komise Rada EU pro rok 2013 adresovala celkem 7 doporučení, resp. doporučení v 7 oblastech: 1. Rozpočtová strategie. Druhou oblastí byla daňová politika, třetí oblastí byla udržitelnost veřejných financí. Za čtvrté služby zaměstnanosti a péče o děti. Za páté zlepšení fungování veřejné správy s důrazem na boj proti korupci, na administraci fondů EU a provádění zákona o veřejných zakázkách a samozřejmě přijetí zákona o státních úřednících. Šestou oblastí bylo zlepšení kvality vzdělávání a financování výzkumných institucí. A konečně za sedmé snížení počtu regulovaných profesí a snížení energetické náročnosti. Je dobré zdůraznit fakt, že přes řadu velmi kritických, a já bych řekl oprávněně kritických, chcete-li komentářů v jednotlivých oblastech je možné celkový text hodnocení provedené Komisí a z toho plynoucí doporučení Rady vidět pozitivně, i v porovnání s ostatními členskými státy. Doporučení navazují na přijaté kroky k posílení konkurenceschopnosti a k obnově ekonomického růstu, i když mi tady dovolte jeden osobní postřeh. Opatření ke konkurenceschopnosti a k obnovení hospodářského růstu, resp. k zamezení tak nebývalého propadu nebo dlouhotrvajícího propadu bych očekával z české strany více. S doporučením k rozpočtové strategii a k daňové politice Česká republika souhlasila, byť politika nyní již bývalé vlády byla v řadě ohledů v danou chvíli odlišná. Naopak nesouhlasně Česká republika vystupovala k některým doporučením k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která vyzývají k dalším výrazným změnám důchodového systému nad rámec již provedených reforem. I tato vláda si uvědomuje potřebu hledat širší shodu na domácí politické scéně a s partnery sociálního dialogu, a proto další přitvrzení – a to říkám zcela otevřeně – parametrů důchodové reformy v daném období odmítáme. Odmítavý postoj ČR se vztahuje i na doporučené odstranění veřejné dotace pro systém tzv. předdůchodů, jehož zavedení je výsledkem dohody na úrovni tripartity. Vláda zde rozporuje i analýzy Komise, na kterých Komise staví svá doporučení k věku odchodu do důchodu a k režimu tzv. předdůchodů. A konečně odmítavé stanovisko ČR zaznělo i ke způsobu indexace, který by vlastně 17
znamenal to, kdybychom ho přijali, výrazně pomalejší růst důchodů v této zemi a tím nenaplnění cílů Strategie 2020. Čili to je takové vymýtání Bruselem, to se tam občas stane. Tak jenom k tomuhle trošku paradoxu tohoto doporučení. Doporučení Rady pro ČR pro rok 2013 lze i přes výše uvedené výhrady z pohledu ČR celkově hodnotit konstruktivně a v pozitivním duchu. Byť se to zdá, že se nepovede teď s ohledem na celý kontext vnitropolitické situace, tak určitě nezbude nic jiného, než opravdu přijmout zákon o státní službě, určitě zajistit lepší a dostupnější předškolní péči o děti, a myslím si, že je nošením dříví do lesa připomenout povinnost lepší efektivnější administrace Fondu unijní politiky soudržnosti a učinit řadu dalších kroků, které nám Rada doporučuje. Stanoviska a doporučení Rady – a to je dobré si tady připomenout – nejsou právně závazná, ale je dobré, že je nyní poskytnuta vládě ČR, a nejen vládě, České republice zpětná vazba a umožnit zapracovat České republice doporučení a stanoviska do návrhu rozpočtové politiky a případně i využít v přípravě dalších zákonů, případně exekutivních kroků. Říkám samozřejmě otevřeně, že od příštího roku by neplnění doporučení a stanoviska Rady mohlo mít vliv na přístup členského státu k prostředkům Fondu unijní politiky soudržnosti. Víme, že Brusel a jeho instituce, Komise od sklepa po půdu na takové věci jsou, a mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti, velmi citlivé. Není to tedy proto, abychom byli frivolní, byť je to právně nevynutitelné. Projednávané legislativní návrhy víceletého finančního rámce 2014 až 2020 počítají s tím, že by Komise měla možnost přimět členský stát k přesměrování prostředků z Fondu politiky soudržnosti na opatření, která podpoří plnění stanoviska a doporučení Rady. To je asi třeba mít na vědomí. Pokud by stát neučinil a zachoval se k doporučením cynicky nebo zásadně cynicky, hrozilo by mu pozastavení plateb závazků nebo plateb z Fondu politiky soudržnosti. Paní poslankyně, páni poslanci, to je z mé strany na úvod vše. Děkuji vám za pozornost. (Hlasy z pléna: Jsme senátory…) Já se nesmírně omlouvám, nějak mě včerejšek poznamenal, opravdu velice. Ještě tedy jednou: Děkuji mockrát za pozornost, paní senátorky a páni senátoři. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Díky, pane ministře. Teď několik měsíců si na to zvykněte, protože poslanci a poslankyně už tu nebudou nějakou dobu. Děkuji panu ministrovi, a prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, jež máte jako senátní tisk č. J 74/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Táborský, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Josef Táborský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Úvodem je možné konstatovat, že z celoevropského pohledu Česká republika dopadla v hodnocení jednotlivých členských států v rámci Evropského semestru 2020 relativně dobře. Jednak nejsme zařazeni do tzv. hloubkového průzkumu týkajícího se nadměrných makroekonomických nerovnováh. Jednak jsme na dobré cestě napravit nadměrný schodek státního rozpočtu. To však v žádném případě neznamená, že ekonomická situace České republiky je uspokojivá. Česko zažívá nejdelší recesi v novodobé historii, která
18
trvá již šest čtvrtletí. Ekonomika se dlouhodobě nachází pod svým potencionálním produktem, což výrazně ztěžuje tvorbu nových pracovních míst. Evropská komise v této souvislosti uvádí, že rychlému a trvalému oživení hospodářství brání opakované škrty veřejných investičních výdajů. Proto lze přivítat záměr dál neprohlubovat procyklické působení fiskální politiky. Strukturální saldo má být udržováno na v zásadě stejné úrovni ve srovnání s rokem 2012, respektive se mírně prohlubovat ke konci horizontu konvergenčního programu, což představuje odklon od původně plánovaného cíle vyrovnaného rozpočtu v roce 2016. Předpovídaný hospodářský vývoj v letech 2015-16 by měl poskytnout větší prostor pro vedení prorůstových opatření při respektování maximální magické hranice 3 % pod průměr schodku veřejných financí k HDP. Pokud jde o jednotlivá doporučení, pan ministr tady hovořil o těchto sedmi doporučeních, tak výbor považuje za zásadní v souladu s doporučením Evropské komise upřednostnit výdaje na prorůstová opatření zaměřená na zvýšení zaměstnanosti, výzkum, inovace, vzdělávání, zařízení péče o děti a projekty infrastruktury. Dále zajistit efektivní vynakládání veřejných výdajů s důrazem na jejich multiplikační efekt, včetně projektů spolufinancovaných z fondů EU. Já myslím, že i v předchozím 1. bodu, kdy se projednávaly výstupy z rady, pan premiér nebo předseda vlády o těchto otázkách dost zřetelně hovořil. Dále zajistit řádné vyčerpání dostupných kohezních prostředků v rámci programového období 2007 – 2013. Pokud jde o doporučení v daňové oblasti, tzn. vhodnosti přesunu daňového zatížení o zdanění práce na zdanění v oblasti bydlení a životního prostředí, to bylo to doporučení, nebo část toho doporučení dva, pokládáme doporučení Evropské komise týkající se snižování vysoké úrovně zdanění práce za nepřijatelné. A výbor dodává, že neustálé zvyšování HDP či spotřebních daní má výrazné sociální dopady především na nízkopříjmové skupiny obyvatel a důchodce, a tak při těchto změnách daňového systému jsou vždy nutné zohledňovat i sociální dopady. A dále se jedná o doporučení tři, opět pan ministr k tomu se vyjádřil, že vláda ve své podstatě nepodporuje toto doporučení a jedná se toho rychlejšího zvyšování věku odchodu do důchodu a se zrušením předdůchodů, neboť jsme přesvědčeni, že základem dlouhodobé udržitelnosti systému veřejných financí s ohledem na stárnutí populace nemůže být jenom neustálé navyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, ale důraz musí být naopak kladen na stimulaci růstu produktivity práce a vysoké úrovně zaměstnanosti. Výbor pro záležitosti EU k tomu přijal usnesení, kde přijímá doporučení pro doporučení rady k Národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko rady ke konvergenčnímu programu ČR na období 2012-16. Doporučení, které je přílohou tohoto usnesení doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k doporučení pro doporučení rady k Národnímu programu reforem ČR na rok 2013 a stanovisko rady ke konvergenčnímu programu ČR na období 2012-16 vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Zpravodajem pro jednání schůze Senátu určil mě, senátora Táborského, a pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. A dále tento senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Jan Hajda? Přeje si vystoupit, takže prosím, pane senátore, máte slovo.
19
Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, výbor pro hospodářství, zemědělství, dopravu uvedenou problematiku projednal 16. července, přijal k ní usnesení a závěry, které jsou shodné s výborem pro evropské záležitosti. Já bych chtěl pouze panu ministrovi Vaším prostřednictvím říci, že úřad předsednictva vlády dvakrát až třikrát do roka svolával k této problematice poradu, kde byli poslanci, senátoři, odbory a další zainteresovaní. Ovšem smysl těch porad podle mě byl v tom, že závěr byl ten, aby vlk se nažral a koza zůstala celá. Že se odeslalo něco do Bruselu, co papír snese, ovšem to, co tady říkal můj předřečník, jakákoli prorůstová opatření, zamezení plošných škrtů, že doporučení Evropské rady a komise se nedodržovala. A myslím si, že by měla nastat doba, kdy na ministerstvu financí se tento přístup změní. A já bych o to pana ministra financí žádal. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Stanovisko našeho výboru pro hospodářství, kde v bodě dva k doporučení rady, která doporučuje vysokou úroveň zdanění práce, přesunem zdanění do jiných oblastí. A náš výbor pokládá toto doporučení za nepřijatelné. Rád bych uvedl důvody uvedeného rozhodnutí, které jsou následující: 1. Zdanění příjmů jako takové v České republice je menší než 15 % celkových nákladů a zásadním způsobem neovlivňuje náklady na práci. Chtěl bych zdůraznit, že 15 % je maximální míra. Ve skutečnosti existují určité slevy, např. z platu senátora by daň byla zhruba 13 %, z průměrného platu 25 000 je zdanění 9 % a pro platy kolem 10 000 je prakticky zdanění nulové. 2. Chci říci, že příspěvek na zdravotní, sociální a důchodové pojištění, které se chová jako daň, ve skutečnosti není možné považovat prostou daní, neboť je ve skutečnosti také příjmem zaměstnance. Platby za uvedené pojištění jsou povinné a je celkem jedno, jestli je platí zaměstnanec ze svého příjmu, nebo jestli mu část z toho platí zaměstnavatel. Navíc osoby samostatně výdělečně činné platí uvedené pojistné ze svého příjmu. Celkové náklady na práci v ČR jsou osmé nejnižší v OECD. A obdobně je tomu také v Evropské unii. I v jiných zemích zaměstnavatelé odvádějí povinné pojistné za své zaměstnance vyšší než 30 %. Např. Francie, Švédsko, Itálie, Estonsko. I v Německu je to nezanedbatelná položka. Rozdíly v nákladech na práci a samozřejmě s tím i spojených mzdách jsou značné. U většiny tzv. vyspělých zemí – Německo, Rakousko, Francie, Dánsko apod. – jsou celkové mzdové náklady třikrát vyšší než v České republice. Měsíčně je to zhruba 4400 eur proti 1300 eur v ČR. A zemích, jako Španělsko, Itálie, Irsko, je to pořád ještě dvakrát vyšší než u nás. A i Slovinsko a Portugalsko má náklady na práci o třetinu vyšší než Česká republika. Snad jenom pro zajímavost, z celkových nákladů práce je čistý výdělek zaměstnance v ČR 57 %, ve Slovinsku 55 % a v Rakousku 51 %. Nenacházíme se tedy v žádných z těchto ukazatelů v nějaké extrémní pozici. Vyšší náklady na práci jsou spojeny s bohatší Evropou. Prosté snižování nákladů práce je cesta do chudší Evropy, cesta k Bulharsku, cesta k Rumunsku. To se ale nedá řešit přesunem zdanění, kde navíc, jak jsem uvedl na začátku, není prakticky co přesouvat.
20
Pokusit se kvůli tomu bourat systém zdravotního a důchodového pojištění placeného zaměstnavatelem není určitě cestou k bohatství. Zvýšení produktivity práce, a to jak ve výrobě, tak v realizační obchodní činnosti, je cesta k nižším jednotkovým nákladům a k vyšším výdělkům. To však bohužel v doporučení rady není, i když je zajímavé, že tento způsob, to znamená vyrovnávání úrovně regionů, odpovídá základním principům Evropské unie. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, dále se do rozpravy už nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Přeje si vystoupit, takže, prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Tentokrát už dobře. Já nebudu vystupovat proto, abych tu debatu protahoval. Několik poznámek. Já velmi sdílím to makroekonomické hodnocení, které tady přednesl pan senátor Táborský. Skutečně tahle země už si dále nemůže dovolit fiskální politiku a konkrétní tvary českého rozpočtu, které budou dusit hospodářský růst. Jsme zcela ojedinělí v tom časově, historicky i v mezinárodním kontextu tím šestikvartálním poklesem. A skutečně ta opatření fiskální politiky, je to prokazatelné, ten názor sdílí analýzy České národní banky, byl prostě procyklický. Přístup k rozpočtu vedl k podtrhávání hospodářského růstu. Vláda, která nyní připravuje rozpočet, byť horní komora se jím nezabývá, ale myslím, že to je důležité sdělení, my uděláme všechno pro to, abychom v této praxi nepokračovali, pozitivně se díváme na návrhy uložení nebo vložení prostředků do dopravní infrastruktury. Pokud ale budou vázány na konkrétní projekty, ne na drahé nebo zbytečně drahé nebo dokonce zbytečně předražené stavby. Máme pochopení na některé náměty ze strany navýšení prostředků pro vědu a výzkum, ale toliko na centra excelence, toliko na projekty, které dávají smysl, které vedou ke zvýšení konkurenceschopnosti a které budou skutečně vloženy tam, kde česká věda se může plně srovnávat se zahraničím a vstupovat do toho mezinárodního kontextu vědy a výzkumu. Tedy ne vložení někam do kapitoly ministerstva a ministerstev, abychom se už nikdy těch prostředků nedobrali a nedopočítali. A jejich efektu. Tolik pozice ke státnímu rozpočtu na tom úzkém rámci, který konečně každá vláda má. 85 % mandatorních výdajů, zhruba, nebo 80, a zbytek je ten manipulační prostor. Dbáme na to, aby ty požadavky samozřejmě nebyly nadměrné. Já myslím, že není třeba se ujišťovat o tom, že každá vláda, která tady bude fungovat, bude muset být vládou rozpočtové odpovědnosti. To už považuji za téměř klišé. Proboha, aby nebyla! Ale současně každá vláda, která to myslí s touhle zemí rozumně, nemůže působit tak, že fiskální politikou zabije hospodářský růst. Takže v tomhle jsem chtěl zareagovat. Proti samozřejmě pan senátor Bis – tam jsou mnohé věci, se kterými já osobně v těch doporučeních nemám problém. A jinak bych chtěl poděkovat za velmi pečlivé prostudování těch doporučení pro doporučení. A poslední věc. Pokud já budu na ministerstvu financí a ještě poběží porady tohoto typu, tak určitě to nebude jen proto, aby byly. To vám můžu garantovat. Ale proto, aby z nich byly smysluplné výstupy, tuzemské i směrem do zahraničí. Děkuji vám ještě za pozornost.
21
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, a požádal bych pana zpravodaje, aby nás seznámil s postupem hlasování, o čem budeme v tuto chvíli hlasovat. Senátor Jiří Bis: V rozpravě vystoupil 1 senátor, který velmi přehledně udělal porovnání, jak co se týká nákladů práce, tak i zdanění práce. Já chci pouze říct, že ve své podstatě doporučení jak výboru hospodářského, tak výboru pro záležitosti Unie je tento bod zahrnut, tudíž je to v souladu s doporučením, které vám bylo předloženo. Žádný jiný návrh na usnesení nebyl přednesen. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji panu zpravodaji. A nyní tedy můžeme přistoupit k hlasování. Děkuji. A nyní tedy budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej předložil pan senátor Josef Táborský a tak, jak je součástí i usnesení výboru. V sále je v tuto chvíli přítomno 71 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 36. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 7 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji. Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. A přikročíme k dalšímu bodu našeho programu a tím je 5. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 139) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 139. Návrh uvede pan ministr financí Jan Fischer, kterého nyní tedy žádám, aby nás s tímto návrhem zákona seznámil. Prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych uvedl základní rysy návrhu zákona, kterým se mění zákon 565 z roku 1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je odstranění řady výkladových problémů, terminologických nepřesností a nedostatečnosti dosavadní úpravy, se kterými se obce při výkonu své působnosti v oblasti místních poplatků setkávají. Návrh zákona usiluje především o aktualizaci právní úpravy speciálních procesních ustanovení ve vztahu k ustanovením daňového řádu. Pokud jde o úpravu jednotlivých místních poplatků, akceptuje návrh zákona požadavky obcí, a to i na zvýšení maximální sazby dvou místních poplatků. Zde je nutné podotknout – možná ne podotknout, ale zdůraznit, že nejde o zvýšení sazeb místních poplatků zákonem, pouze je zákonem dána možnost jednotlivým obcím tyto poplatky zvýšit. V oblasti procesně právních ustanovení se navrhuje upuštění od vydávání rozhodnutí o vyměření poplatků v situaci, kdy poplatek bude uhrazen nebo odveden ve správné výši až po uplynutí lhůty splatnosti, avšak před vydáním rozhodnutí o vyměření poplatku. 22
Zavedení možnosti uložit pořádkovou pokutu za nesplnění ohlašovací povinnosti, stanovené zákonem o místních poplatcích bez předchozí výzvy správce poplatku. Navrhované změny by měly vést ke snížení administrativní náročnosti řízení o poplatcích a nákladů na jejich vybírání při respektování zásady rychlosti a procesní ekonomie. Třetí, možná nejdůležitější změnou procesně právních ustanovení, je zavedení zmocnění pro obecní úřady zcela nebo zčásti prominout místní poplatek při mimořádných, zejména živelních událostech. To umožní obecním úřadům operativním a administrativně nenáročným způsobem řešit naléhavé, mimořádné a tíživé situace v jejich obci s přihlédnutím k individuálním okolnostem. Zavedení tohoto zmocnění podporuje také skutečnost, že výnos zavedených místních poplatků je příjmem rozpočtu obcí. V oblasti hmotně právní úpravy se návrh zákona dotýká úpravy některých místních poplatků, kdy zejména u dvou poplatků se navrhuje rozšíření osvobození. U poplatků za provoz systému shromažďování sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Návrh zákona stanoví osvobození pro osoby umístěné na základě rozhodnutí soudu, zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy anebo zařízení pro děti vyžadujících okamžitou pomoc. Dále u poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt se na základě pozměňovacího návrhu přijatého Poslaneckou sněmovnou zavádí osvobození pro osoby, kterým je poskytována komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče. U dvou poplatků se, pravda, navrhuje zvýšení horního limitu sazby poplatku. A to u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt z 15 na 30 korun a u poplatků za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst z 20 na 40 korun za každý započatý den. Reaguje to i na skutečnost, že oba ty poplatky nebyly zvyšovány od počátku jejich existence, to znamená od tehdy, kdy byly zavedeny v roce 1991 v té současné výši. Nebo ne v té současné výši, ale s tím současným horním limitem. Je třeba říct, že ministerstvo financí v té předloze, která odcházela z Letenské ulice, nenavrhovalo to zvýšení poplatků. Vyhovělo nicméně v připomínkovém řízení, a to budiž řečeno, vyhovělo připomínce jak Svazu měst a obcí, tak Asociace lázeňských měst, které navrhovaly zvýšení horního limitu těch poplatků. V důsledku pozměňovacího návrhu přijatého Poslaneckou sněmovnou obsahuje návrh zákona další změnu hmotně právní úpravy, kterou je zrušení sníženého limitu sazby poplatku ze psa pro poživatele invalidního, starobního, vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu. To je výsledek projednávaný ve sněmovně, rovněž to nebylo ani v té vládní ani ministerské předloze, nicméně je k tomu nutno dodat, že obce nadále disponují oprávněním určit výši sazby až do obecného limitu daného zákonem. Nebrání jim tedy nic, aby obecně závaznou vyhláškou stanovily pro uvedenou skupinu osob sazbu nižší, případně aby tuto skupinu od poplatku osvobodily. Při plném vědomí, a to říkám otevřeně, že samozřejmě jakási příprava vyhlášek, vydávání vyhlášek pro obce, zejména pro ty malé, nepatří právě k příjemným věcem. Zvláště administrativní zátěž pro ty obce to samozřejmě představuje. Kdybych to zastíral, připadal bych si hloupě. Tak já myslím, že to je z mé strany vše a děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 139/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Následně návrh také projednal výbor pro územní
23
rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 139/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Gawlas, který je omluven a zastoupí ho paní senátorka Eva Richtrová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání máte jako senátní tisk č. 139/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Lajtoch: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři. Návrh zákona je předkládán z důvodu nutnosti jeho úprav spočívajících především v nejasnosti terminologie v řadě výkladových problémů, výrazně komplikujících aplikací zákona v praxi. A také vzhledem k vzrůstajícímu množství dotazů a upozornění především ze strany obecních úřadů, správců místních poplatků na nedostatečnou právní úpravu. Kromě výše uvedených problémů v oblasti hmotně právních úprav zákona o místních poplatcích jsou identifikované také problémy v procesně právní oblasti. Návrh by měl zabezpečit jednoznačnější výklad jednotlivých ustanovení, který zamezí zneužívání osvobození od místních poplatků a v neposlední řadě administrativě zjednodušit procesní pravidla pro obecní úřady při vybírání a vymáhání poplatků. Pouze na základě tohoto zákona, v jeho mezích, mohou obce vydávat obecně závazné vyhlášky, kterými zavedou na svém území místní poplatky, stanoví jejich výši, upraví další podrobnosti jejich vybírání. Oproti dosavadnímu právnímu stavu došlo v postoupeném tisku k těmto změnám: Limit sazby poplatku za lázeňský a rekreační poplatek se zvyšuje z 15 Kč na 30 Kč. Zvyšuje se limit sazby poplatku za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst z 20 Kč na 40 Kč a obci se vymezuje možnost stanovit tento poplatek paušální částkou – týdenní, měsíční či roční. Upřesňuje se, že z akcí pořádaných na veřejném prostranství se poplatek za jeho užívání neplatí, jen pokud celý výtěžek je nejen určen, ale i odveden na charitu a veřejně prospěšné účely. Od poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadům se osvobozuje fyzická osoba, která je na základě rozhodnutí soudu umístěna v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dochází ke zpřesnění procesních ustanovení vzhledem ke znění daňového řádu. Obecní úřad se opravňuje z moci úřední zčásti či zcela prominout poplatek při mimořádných zejména živelních událostech všem subjektům, jichž se důvod prominutí týká. Vláda předložila návrh zákona dne 27. června 2012 Poslanecké sněmovně. Návrh zákona byl přikázán rozpočtovému výboru, který doporučil plénu Poslanecké sněmovny ho schválit ve znění pozměňovacích návrhu, a výboru pro veřejnou správu regionální rozvoj, který doporučil schválit bez připomínek. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila na své mimořádné 56. schůzi dne 17. července 2013, z přítomných 164 poslanců bylo 110 pro, 44 proti. Poslaneckou sněmovnou byly přijaty tyto změny: Zrušuje se snížení hranice sazby poplatku za psa, tedy to bylo až do výše 200 Kč, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, sirotčího, vdovského nebo vdoveckého důchodu. Od lázeňského poplatku se osvobozuje osoba, které je poskytnuta komplexní léčebně rehabilitační péče. Modifikuje se oprávnění obce stanovit
24
poplatek za lázeňský a rekreační pobyt paušální částkou, a to týdenní, měsíční nebo roční, ovšem pouze po dohodě s ubytovatelem. Účinnost zákona, původně stanovená na 1. července, se navrhuje na 1. ledna 2014. VHZD Senátu PČR na své 17. schůzi konané dne 20. srpna 2013, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, po úvodním slově zástupce předkladatele Miroslava Mateje, náměstka ministra financí ČR nepřijal žádné usnesení, když pro návrh schválit předložený návrh zákona z 10 přítomných senátorů hlasovalo 5 senátorů pro, nikdo nebyl proti a 5 senátorů se zdrželo. Vše. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miloš Malý. Přeje si vystoupit. Takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Pane předsedající, pane ministře, pane zpravodaji, dámy a pánové, ÚPV se touto materií zabýval na schůzi, která byla 19. a bylo to dne 7. srpna 2013. Probrali jsme tuto materii velmi podrobně, diskutovali jsme o všech problémech, které tam byly. Samozřejmě všichni víme o tom, že se na nás obrátili tu chovatelé psů, tu provozovatelé útulků. Tuto věc bych potom v obecné rozpravě doplnil a vysvětlil. A toto vysvětlení se dostalo i nám na ÚPV, a proto jsme přijali usnesení, kterým doporučujeme Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, II. zpravodajem výboru pro toto projednání na této schůzi jsem byl určen já, a pověřili jsme pana předsedu našeho výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu PČR. Zatím děkuji za pozornost a podrobnější v obecné rozpravě. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Táži se také, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí paní senátorka Eva Richtrová. Přeje si vystoupit. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eva Richtrová: Vážené kolegyně a kolegové, já doplním průběh projednávání této novely na našem výboru. I na našem výboru byla obsáhlá diskuse. Diskuse se týkala především dopadů na občany, na obce. Přečtu vám doporučení a závěr našeho výboru, který vedl pak k hlasování o zamítnutí tohoto zákona. Navrhovaná právní úprava přináší samosprávám možnost 100 procentního navýšení poplatků za lázeňský a rekreační pobyt a poplatku za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst. Tato úprava bude samosprávami bezpochyby v praxi aplikována a navýšení poplatků tak bude mít v konečném důsledku opět finanční dopad na občany. Je přitom více než diskutabilní, zda je další navyšování finanční zátěže občanů žádoucí. Zvláště navyšování poplatku za lázeňský pobyt se v souvislosti se současnou nedobrou situací a stále se zhoršujícím trendem v českém lázeňství způsobeném nedávnými razantními vládními kroky vedoucími k výraznému omezení hrazení lázeňské péče pojišťovnami jeví jako krajně nevhodné. Stejně tak na výboru byl diskutován problematický poplatek za psa. V návrhu zákona je díky zákonodárné iniciativě poslankyně Černochové zrušena snížená sazba poplatku za psa. Toho využívali zejména důchodci. Je
25
neoddiskutovatelné, že již velmi negativně vládní reformy na důchodce dopadají a zvyšování dalšího poplatku považujeme za absolutně neakceptovatelné. Z tohoto důvodu byl v našem výboru podán návrh na zamítnutí a usnesení je v tom smyslu, že: Po úvodním slově zástupce předkladatele pan Ing. Miroslava Mateje, náměstka ministra financí, zpravodajské zprávě senátora Petra Gawlase, kterou jsem v zastoupení přednesla já, výbor doporučuje Senátu PČR zamítnout projednávaný návrh zákona, určuje zpravodajem výboru pro schůzi Senátu na dnešním jednání Evu Richtrovou, která zastupuje Petra Gawlase, a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Já bych jenom požádal, kdyby bylo možné ten hlučící dav v předsálí přesunout do kuloárů, aby nerušil jednání v sále. Věřím tomu, že určitě to jsou důležité diskuse, ale mohou se jistě odehrávat v přilehlých místnostech. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, a proto otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do obecné rozpravy písemně přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera. Takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Kubera: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, o mně je známo, že jsem zavilým odpůrcem místních poplatků už dlouho. Už dlouho si myslím, že by měly být úplně zrušeny a nahrazeny komunální daní. Nicméně to je běh na velmi dlouhou trať. Jediné, co mě na tom návrhu těší, je, že mého města se to netýká. My nevybíráme poplatky ani za odpady, ani za zábor veřejného prostranství, ani za lešení, ani lázeňský poplatek. To mě velmi udivilo, když dokonce tady v Senátu se konala jakási konference, nebo veřejné slyšení o tom, jak naše lázeňství prožívá dlouhotrvající těžkou krizi, a proto je potřeba zdvojnásobit poplatky, abychom mu pomohli. Že? To mu určitě velmi pomůže. Takže my jsme naopak lázeňský poplatek v našem lázeňském městě úplně zrušili. Dokonce neplatí se u nás ani poplatek z ubytovací kapacity, protože jednak jeho vybírání bylo velmi pochybné, švindlovalo se, a my si přejeme, aby k nám návštěvy jezdily, nikoli aby k nám nejezdily, protože musí něco platit. Všichni občané platí daně, a důvody, které dokonce uvádí i soud ve svém rozsudku, že třeba poplatek za psy slouží k uklízení psích exkrementů, potom nerozumím tomu, proč městská policie pokutuje ty, kteří je neuklízejí, když to mají placené. Tak to prostě není. Naopak vede to k tomu, že když se platí ten poplatek, tak oni si říkají "no, když si platíme ten poplatek, tak co bychom po psovi uklízeli, přece za to si platíme". Je to podobné, jako teď někteří občané, když se zvýšily poplatky za odpady, říkají "no, my teď třídit nebudem, kašlem na ně, na hajzly, když nám dávají takový prachy, tak my to budeme házet všechno do jedný popelnice". To jenom, jaké jsou důsledky někdy dobré víry, že chceme vybrat více peněz. Takže já pro to určitě hlasovat nebudu. Mimochodem – když kolem psů je vždycky tolik hluku, teď naposledy právě s útulky, které by také měly platit, protože někdo to vykládá tak, že když mají 40 psů v útulku, tak je to docela pěkný příjem pro obec. V případě našeho útulku, který je obecní, je to tedy sporné. Protože my bychom si platili sami sobě. Městská policie, která ho spravuje, by platila nám, my bychom to zpátky dávali městské policii. Takže já bych mohl být klidný, klidně bych pro to mohl hlasovat, protože u nás se na tom nezmění vůbec nic. Budou stále platit za psa
26
všichni 200 Kč. Já jsem vedl takový spor s panem náměstkem Minčičem, jestli je to Lafferova křivka nebo není Lafferova křivka, když jsme snížili 5 krát tuto daň, z 1000 Kč na 200 Kč, a výtěžek byl téměř stejný, z milionu klesl na 900 tisíc, tak je to jenom pro poučení důkaz toho, že někdy se na menších daních a poplatcích dá vybrat více peněz. Protože za 200 Kč se nikomu nevyplatí psát psa na babičku nebo říkat, že ho má u domku, i když ho má v paneláku. To jen na okraj. Takže já pro to rozhodně hlasovat nebudu a znovu říkám - a to je možná i na toto krátkodobě vedené ministerstvo - bude to dlouhý proces, ale naštěstí úředníci někteří zůstávají, ne všechny stačila vláda vyhodit, takže bude to ještě dlouhá trať, ale myslím si, že nakonec u té komunální daně přece jenom skončíme. Mimochodem když je tolik řečí o psech, tak naprosto nevyřešený problém jsou kočky. Za kočky se nic neplatí. Kočky se volně pohybují a kálí v místech, kde vaše vnučky si hrají na pískovišti, na zahradě, a není žádný způsob, ani nový občanský zákoník nám nepomůže v tom, když budeme sousedovi říkat, že si nepřejeme, aby jeho kočky běhaly po naší zahradě, tak on vám řekne "tak co mám asi s nimi udělat, když já je neumím udržet". A vy máte jediný způsob, který můžete použít, a ten je násilnický, za který můžete být trestně stíhán, a občas se to děje, že lidé po nich střílejí nebo jinak je zraňují, aby jim na tu zahradu nelezly. A ujišťuji vás, že kočka na rozdíl od psa překoná všechny překážky, které si umíte vymyslet, něco jako šedivé veverky v Evropě. Můžete dělat, co chcete, když vám tam nalezou, tak vám tam nalezou a nic s tím neuděláte. Takže já už z principu nebudu hlasovat pro další zvyšování daní, tak všichni křičí o zvyšování daní, byť se to mého města vůbec netýká, můžu ujistit naše občany, že budou mít všechno stejně, jako měli dosud. Takže navrhuji zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Jako další se do rozpravy hlásí s přednostním právem pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři, je těžké po kolegovi Kuberovi, vaším prostřednictvím, pane předsedající, tady vystupovat. Řekl to tak, jak to cítí. Řekl to člověk, který to zná z praxe. Já osobně jsem velmi rád, že se rozpustila současná – nebo ještě ne, ale odsouhlasili si rozpuštění – sněmovna, která byla nejhorší za celou dobu trvání Poslanecké sněmovny od roku 1989. Je to neustálé zvyšování finanční zátěže a asociální zákony, velmi nedokonalé právnicky, které tato Poslanecká sněmovna vyprodukovala a kterými nás zásobovala. Dobře víte, jak jsme se potýkali s těmi přílepky. Oni nerespektovali ani rozhodnutí Ústavního soudu! Jak jsme se potýkali s tím, že na miskách vah bylo, jestli ten zákon zamítneme jako celek, nebo i s přivřením obou dvou očí, se skřípěním zubů ho propustíme. Vždycky, nebo skoro vždy se pak stalo to, že si stejně Poslanecká sněmovna prosadila takové znění, jaké se jim líbilo. Je to asociálnost, co tady vidíme. Ale bohužel se podívejme, kdo za tím také stojí. Je to především, a ať se na mě kolegové tady od Starostů nezlobí, ale je to pravda, je to TOP 09 a Starostové, kteří za jediným cílem – neustále si zvyšovat příjmy – dělají zákony, které jsou mnohdy velmi, velmi lobbistické. Prostě kšeft za každou cenu. Velmi dobře si pamatuji, jak tady byla novela silničního zákona o tom, že obce budou měřit rychlost spolu s městskou policií a že to bude sloužit k zlepšení pořádku. A najednou zjišťujeme, že kupříkladu město Turnov si udělá smlouvu se
27
soukromou firmou, za 2 miliony jí dá svolení k tomu, aby si namontovali radary, a poplatky bude vybírat, kdo a jakým způsobem se budou dělit? Ano. A něco takového je tady i před námi. Jak může někdo v současné době, kdy české lázeňství je na historickém mezníku, kdy je na pokraji krachu, jak někdo může mít nápad, odpudit ještě i ty lidi, kteří si chtějí ten lázeňský pobyt zaplatit, nebo ho absolvovat? Dneska na tu komplexní lázeňskou péči moc lidí, hlavně těch zaměstnaných, moc času nemá. To znamená, že využívají jiných forem a "ejhle – tady se zvýší poplatek". Vždyť to je holý nerozum. Další věcí je také pikanterie, že může obec uložit pořádkovou pokutu i bez předchozí výzvy k plnění. Co to je v právním státě? Vždyť vy ani kolikrát nevíte, že jste něco spáchali, a když dostanete upozornění, tak samozřejmě pokud se cítíte vinni, tak pokutu zaplatíte. Pokud ne, můžete o tom jednat. Ale tady to je bez předchozí výzvy k plnění. Vzpomeňme si, jak něco takového bylo dáno exekutorům a jak to dopadalo a jak jsme to tady museli velmi těžce napravovat. Další věc je, že příslušenství poplatku bude v dvojnásobku pokuty. To znamená, že tady my říkáme, že úrok bude 100 %? To je příslušenství – 100 %. Jinak je tady ještě problém s nezletilými, kde za ně budou muset – to jsem zvědav – platit pokuty oba dva rodiče. Oba dva rodiče! Uvědomme si, když jsou někteří rodiče rozvedeni, jak se to bude řešit. To jsou velmi zvláštní vztahy právní. Ale k těm poplatkům za psy. Nejdříve bych tady chtěl podotknout, že jsem asi zaujatý tím, že také mám doma psa. Ale to s tím nemá co společného. Je to o tom, že o ta opuštěná zvířata, především psy, se musí někdo starat. Anebo je budeme tedy utrácet? A těm lidem, kteří se o to starají, a je to bohulibá činnost, a jak tady řekl můj předřečník, mnohdy to je i záležitost měst nebo některých osvícených obcí, tak my je ještě dál budeme zatěžovat – především administrativou? Který – s prominutím – duševní gigant vymyslel to, že poplatky budou i za psy v těch útulcích? To jsou lidé, kteří nemají rádi zvířata. A moje matka tvrdila, že kdo nemá rád zvířata, nemá rád i lidi. Takže by mě velmi zajímalo, kdo přišel na tuto "krásnou" myšlenku. A ještě možná k zamyšlení pro některé takzvané starosty, kteří za každou cenu chtějí peníze. Možná, že by bylo dobré vybírat ty poplatky za papoušky, možná i za hady škrtiče, možná i za laboratorní myši. Vážení, vraťme se na zem a uvědomme si, že lidé žijí v podmínkách, které jsou pro ně velmi tvrdé. A ten pes, nebo to zvíře je pro ně určitá psychická podpora. A my je ještě zatěžujeme těmito věcmi? Uvědomte si, že ta opuštěná zvířata - a je jich čím dál víc právě s tím, jak narůstá ekonomická zátěž pro občany, zejména pro starší lidi, kde už nemají ani na to, aby toho psa mohli nějakým způsobem živit, ale přitom ho mají rádi a dají ho třeba do útulku, tak jim alespoň pomozme. Já navrhuji zamítnutí tohoto asociálního zákona, který zatěžuje české občany, hlavně těch 10 dolních milionů. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy s přednostním právem hlásí pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Vícha: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, nebudu hovořit o lázních a útulcích pro psy.
28
Ostatně ty útulky chce vysvětlit pravděpodobně kolega Malý, kterého zatím bohužel my s přednostním právem stále přeskakujeme, takže to nechám na něj. Přiznám se, dělám už téměř 20 let starostu a vůbec jsem nezaznamenal, že by byl nějaký problém v zákoně o místních poplatcích, a proto celkem nechápu, proč se má zákon nyní měnit. Ale k těm psům. Nevím, který poslanec to byl, evidentně člověk, který nemá zálibu v přemýšlení, který navrhl z ničeho nic zrušení slevy pro důchodce a zdravotně postižené. Nevím, co důchodci a zdravotně postižení provedli této sněmovně, že se jim tak nelíbili, že i takovou drobnost, která nenese ani příliš velké příjmy – ty poplatky, tak neopomněli znovu je zatížit. Sice se zdůvodněním, že je to na obcích, a obce mohou slevy poskytnout. Ale předpokládám, že velká většina obcí by to také učinila. Ale co by to znamenalo? Znamenalo by to zvýšení byrokracie, protože všechny ty stovky, tisíce obcí, které by chtěly slevu ponechat, tak by musely přijmout novou obecně závaznou vyhlášku nebo opravit tu starou obecně závaznou vyhlášku, a tu slevu tam dát. O jiných důvodech nebudu hovořit, už jenom čistě z tohoto důvodu, v rámci snížení byrokratické zátěže, aby nebylo třeba ty tisíce obecně závazných vyhlášek přijímat, tak se také přikláním k tomu, tento návrh zamítnout. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí již vzpomínaný pan senátor Miloš Malý, který musel trpělivě čekat, když ho předbíhali kolegové s přednostním právem. Takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, samozřejmě člověk trpělivě počká, protože kdo čte materiály, tak samozřejmě se dozví, co se materiály obsahují. My se zabýváme psy, kočkami, ale nezabýváme se moc lidmi. Když vezmete § 12 této novelizace, tak v podstatě řeší problém tvorby 18letých dlužníků, kteří jsou poháněni našimi exekučními úřady, kteří v podstatě počkají, až dovrší 18 let, a mohou je exekucí napadnout, protože někdo za ně neplatil poplatek. Toto se odstraňuje. To je jedna věc, která prostě lidem pomáhá. Druhá je věc, která se týká otázky, protože nevím, že by někdo z vás nedostal do mailu podnět k tomu, abychom to zamítli, protože zlikvidujeme všechny útulky pro psy. Přiznám se, že jsem také chovatel psa, ani by mě nenapadlo podporovat nějakou novelu, která by zamítala možnost, aby útulky pro psy jako bohulibá činnost byly vyňaty z poplatku. Ale ona z poplatku vyňata je už ze zákona. Je to rozsudek Nejvyššího správního soudu, který konstatoval, že vůbec tyto instituce nemají co dělat v zákoně o místních poplatcích z toho prostého důvodu, neboť nejsou poplatníci. Protože ten pes u nich není jakoby v držení, není ve vlastnictví, ale pouze se o něho starají jako o věc, která byla opuštěna. Všichni víme, jak funguje, když se něco ztratí. Prostě po určité době, po uplynutí nějakého času tato věc, která je jakoby nalezena, připadne buď státu, nebo obci. Takže tady se nemusíme bát, že by někdo byl poškozen. Samozřejmě většina obcí se snaží ještě podporovat tyto soukromé útulky. Já to podporuji aspoň tím, že posílám své děti, ať chodí s pejsky, kteří jsou v tom útulku, na procházky. Jsou to mnohdy příběhy, které jsou děsivé, když tam přivezou psy, kteří mají polámané přední nohy, proraženou lebku. Prostě postarají se o ně. Takže nikoho na ministerstvu financí určitě nenapadlo, že by chtěli toto zrušit. Prostě to je jenom upřesnění zákona tak, aby náhodou někoho z obcí nenapadlo, že když ty obecní útulky jsou osvobozeny, tak ty ostatní nejsou. Není to pravda. A takto bychom mohli probírat jeden bod po druhém. Zapomněli jsme ještě na to, že obce jsou samosprávné orgány, takže proč
29
říkáme o obcích, že starostové, nebo obecní zastupitelstva zneužijí zákona a poplatníky zatíží velkými poplatky. Prostě obec, která má na svém území lázně, si přece nebude podřezávat větev a nebude zvyšovat poplatky jenom proto, že teď momentálně dostanou peníze, když lázně jim tam vlastně přivedou lidi, přinesou pro podnikatele možnosti realizovat se na trhu gastronomie, lidi si tam také něco nakoupí. Takže prostě toto by bylo protisměrné, aby tyto věci takto probíhaly. A zase se vrátím a skončíme u těch psů. Máme povinnost požadovat po seniorech a důchodcích a osobách postižených 200 Kč poplatku. Naše obec přemýšlela nad tím, že bychom je osvobodili od poplatku, protože ten člověk opravdu má peněz málo. Ale nesmíme. Musíme po nich chtít 200 Kč, ať se děje, co se děje. Oni přijdou, požádají, že nemají peníze. Já říkám: Nezlobte se, je tam poplatek, my ho musíme vybrat, i kdybychom nechtěli. Prostřednictvím předsedajícího – pan senátor Kubera, oni mají poplatek ze psů v obci 200 Kč všichni. To znamená, že i ti lidé, kteří de facto by měli být nějakým způsobem ještě zvýhodněni, to znamená osoby, které mají nějaký handicap, s kterým počítal zákon, ale jsme vázáni tím, že tito lidé musí dostat 200 Kč a nemohou dostat dejme tomu symbolickou stovku nebo padesátikorunu nebo jakoukoli jinou částku nebo nulu. Je to jenom na obcích. A to, že obce někde chtějí regulovat příjezd vozidel, vždyť to nechme na nich! Proč přemýšlíme, jak obce budou na svém území regulovat vjezd do části, vždyť ani nevíme, co vlastně oni chtějí regulovat, proč to chtějí. Je to vždycky na místní úrovni, a tito své, řekl bych, návrhy musí potom každé 4 roky obhájit při volbách. A pokud něco udělají špatně, věřte tomu, že jim to voliči spočítají a my to nemusíme za ně tady řešit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Radko Martínek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Radko Martínek: Pane předsedající, děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, já si myslím, že bychom si tady měli také říci, o čem se bavíme. Ekonomicky bavíme. Místní poplatky jsou samozřejmě důležité, v rámci obce se určitě vždycky probírají, ale nicméně když se potom podíváte na rozpočet obce, ale i kraje, protože ty také vybírají určité poplatky, tak ty poplatky ve velké většině, až na některé drobné výjimky, představují vlastně bagatelní součást rozpočtu příslušné obce. Mám na mysli výjimky, jako jsou například odpady apod. Ale ty ostatní poplatky jsou opravdu velmi bagatelní, i když se vlastně o nich vede ta největší debata. Mně už dlouho na téhle záležitosti vadí jedna věc. Samozřejmě je možné tady debatovat o tom, že by do budoucna mohly být obecní daně, ať si každá obec určí, za co bude platit, jak bude platit, kolik bude platit. Ostatně to by bylo velmi zajímavé potom pro volební klání, kde dneska ve většině obcí mají téměř všichni stejné cíle, kolik vybudovat chodníků atd., a kdyby ta obec měla tohle právo, tak by bezesporu volby probíhaly poněkud jinak. Nicméně tyto poplatky jsou takovou typickou schizofrenií, jaká je u nás v tomto státě naprosto běžná. Z jedné strany chceme, aby obecní samospráva, která by měla právo, a nakonec i v Deklaraci samospráv je jasně řečeno, že obecní samospráva má právo rozhodovat, to znamená, má právo např. s prostředky obcí hospodařit a nikdo jí do toho nemůže zasahovat jinak než zákonem. Nikdo jí do toho nemůže zasahovat jinak než zákonem. To je obecná deklarace platná na celém světě. Jaká je realita v současné době u nás, to si,
30
prosím, zjistěte a uvidíte, kdo nemá v této zemi vůbec ponětí o tom, co to je obecní samospráva. V téhle záležitosti si myslím, že jestliže chceme, ať obce něco vybírají, tak ať jim to umožníme a necháme na nich, kolik vyberou. U místních poplatků je to, jak říkám, typické. Z jedné strany jim dáme právo, ale na druhé straně hned se začneme drbat a začínáme přemýšlet o tom: ježíšmarjá, vždyť oni dají takový obrovský poplatek, my jim to musíme něčím omezit. Tak jim to něčím omezíme, pak najednou zjistíme, jako třeba v případě odpadů, kdy jinými zákony zvyšujeme poplatky za skladování odpadů, tak jsme jim tam dali limit, najednou zjistíme, že tento limit je vlastně úplně nesmyslný, protože z toho nezaplatí ani skladovací poplatky, atd. Jsem přesvědčen o tom, že debata se má vést o tom, jestli mají nebo nemají mít místní poplatky nebo místní daně. Pokud usoudíme, že mají, pak jsem pro to, aby se to obcím nechalo v jejich samosprávné působnosti, ať ony si s tím naloží vůči svým občanům, jak uznají za vhodné. A z tohoto důvodu si také myslím, že tento zákon v tomto smyslu je nesmyslný, protože jenom posunuje právě tyto hranice. Na druhé straně, i když jsem velkým zastáncem samosprávy, nic není černobílé. Znám samozřejmě spoustu případů, kdy někteří představitelé některých obcí, např. v lázních, ale také cestovního ruchu se to týká, si to vůbec neuvědomují tak, jak si myslíme, že čím víc lidí tam přijede, tím to bude lepší. Ale naopak někteří z nich považují za zátěž toho, že se tam turistika rozvíjí, protože to je prostě příjem do jiné kapsy, jim se to vrátí ne hned, ale zprostředkovaně. Ono je to tedy samozřejmě ve skutečnosti složitější, než to na první pohled vypadá. Pokud se týká psů, já jsem si to skutečně také ověřoval, protože mi to nebralo rozum, jak by mohl někdo navrhnout takovouto hloupost. Paní ředitelka Jirásková mně to vysvětlila tak, jako kolega Malý. A jenom vás chci ujistit, že pokud by náhodou tento zákon byl přijat, tak nás ujistila na výboru v tom, že vydají ještě nějakou informaci tak, aby bylo zcela zřejmé, že se tento poplatek vlastně vybírat nemá. Myslím si, že bychom se k této věci měli vrátit, měli bychom se k ní vrátit systémově, jak jsem se tady snažil naznačit. Nicméně tento zákon, až na jednu věc, kterou tady zmiňoval kolega Malý, a to je právě o nezletilých, protože to je opravdu veliký problém, a já jsem se s ním osobně setkal v Domě na půl cesty, kdy tam potom přicházejí exekutoři a dítěti v podstatě zabavují téměř všechno. Ono to je ještě složitější, protože se to týká také dejme tomu lidí, kteří jsou sice svéprávní, ale jsou duševně slabší. A jednotliví náhončí z různých organizací, které u nás půjčují, se na to nedívají, naopak jsou rádi takovýmto nepříliš inteligentním dětem, které za to třeba ani nemohou, protože takové jsou. Tak jim klidně půjčí sto tisíc a pak to na nich vymáhají. A znám konkrétní příklad. Ten pak dostane sto tisíc, jede tamhle do krajského města a za jeden den to probendí, nakoupí si různé hlouposti a pak má na krku exekutory a seberou mu prakticky všechno, vlastně možnost dalšího života. Netýká se to tedy jenom nezletilých dětí, ale týká se to i těchto záležitostí. Ale to zase souvisí s obecnou morálkou tohoto státu. Dřív bylo jakousi výsadou státu, že vedla své obyvatelstvo k tomu, aby šetřilo, aby ukládalo prostředky. Mimochodem, uložené prostředky jsou výhodné pro stát. Dneska? Dneska, když si uložíte, tak v tom okamžiku vlastně ty peníze ztrácíte. Všechny možnosti, kde se ukládalo, jsou dávno pryč, a pořád a jenom se nám vnucují půjčky a půjčky a půjčky, abychom si půjčovali. Z jedné strany tady hlásáme, jak je špatné se 31
zadlužovat, jak stát by neměl být zadlužený, a když si otevřete televizi, tak nevidíte nic jiného, než že se navrhují půjčky. A vysloveně tam lžou, uvádějí lidi v omyl a nikdo na to absolutně nereaguje. Ale to už jsem daleko za tímto zákonem, takže se připojím k tomu, co kolegové tady navrhovali. Myslím si, že v této chvíli je tento zákon zbytečný. Jinak pana ministra prosím, protože bůhví, jak tam bude dlouho, já jsem byl také ministr, který měl být na 3 měsíce a pak jsme tam byli víc než rok, a dokonce víc než tři měsíce po volbách, protože prostě nebyl nikdo, kdo by to od nás převzal, byli jsme jako takoví převozníci, kteří mají to veslo a nemohli jsme ho nikomu předat. Nepřál bych této zemi, aby to tak dopadlo, ale možné je, že to tak může i dopadnout. Poprosil bych ho, kdyby se mohli systémově zabývat záležitostí poplatků v tom smyslu, o kterém jsem hovořil. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Chtěl bych jenom upozornit, že z hlediska našeho časového rozvrhu toto bude zřejmě poslední bod našeho dopoledního programu. Předpokládám, že nejpozději ve 13:00 hodin bych přerušil jednání tak, abychom mohli důstojně zahájit odpoledne ve 14:00 hodin volbu ústavního soudce za přítomnosti prezidenta ČR Miloše Zemana. Abyste nebyli překvapeni, upozorňuji vás už nyní na to. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Stanislav Juránek. Prosím, máte slovo. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně senátorky a kolegové senátoři. Byl bych velmi rád, kdybychom se na chvíli zastavili všichni v myšlenkách, které teď máme k tomuto zákonu a řekli si, co vlastně tento zákon přináší dobrého a co přináší špatného. A dovolím si říci, že mne v tuto chvíli nejvíce oslovil kolega Malý, který řekl ve skutečnosti na řadu věcí, které tady zazněly od ostatních senátorů, jasné vysvětlení. To prvotní už zaznělo od pana ministra, takže si dovolím říci, že některá vysvětlení nám jenom zopakuje, až bude mít potom slovo. A na závěr chci říci, že kolega Martínek přede mnou shrnul řadu věcí, ve kterých se naprosto shodneme, jenom s opačným závěrem, než který k tomu mám já. Ale teď si řekněme, proč bychom se měli rozhodnout pro – schválit, nebo neschválit. To, co tento zákon přináší naprosto z hlediska zákona, je především jasná ochrana dětí do 18 let. Považuji to z hlediska toho, jak jsem se s tím setkal v našem kraji, za tak obrovský problém, že kdyby to byl samostatný zákon, tak myslím, že vás bez problémů přesvědčím všechny, abyste pro něj hlasovali, protože tady mohu uvést opravdu životní příběhy lidí, kterým to zkazilo celý život. Mimochodem, nebudu se obracet přes kolegu, doufám, že se kolega neurazí. Také máme Dům na půl cesty pro ty, kteří v 18 letech opustí ústav, ale oni jsou zadluženi ve skutečnosti v ten okamžik na celý život a daly by se vyprávět skutečně životní příběhy. To znamená, když nic jiného, tak když se někdo rozhodne pro schválení tohoto zákona, tak pomůže vyřešit tento problém. Velmi palčivý a týká se velkého množství dětí. Nestačil jsem si zjistit, jak velký počet je to v České republice. Druhá věc, která zde je, kterou chci říci, je, že se samosprávě zvětšují možnosti oběma směry. To znamená, na jednu stranu mohou zvednout dva poměrně méně významné poplatky, což jsou ta lázeňská města plus vjezd do
32
měst, ale na druhou stranu také mohou snížit poplatek za psa až na nulu. To znamená, že to není nevyvážené, my jim pouze zvětšujeme prostor, ale na obě dvě strany. A mám zkušenosti s obcí, odkud třeba pochází moje žena nebo její příbuzní, kde chtějí udělat poplatek za psa nula, ale nemůžou, protože jim to zákon neumožňuje. Když tedy budeme nad tímto přemýšlet, ještě jednu věc bych řekl kolegovi. Ne, nemůžu, neřeknu nikomu, obecně chci říci, že vyhlášky se opravují pravidelně a že samozřejmě nějaká zvláštní velká zátěž navíc k tomu není. Ale samozřejmě ta druhá věc je, že jestliže chceme říci, že všechno rozhodneme zákonem, jestliže všechno budeme chtít řídit odsud shora, tak potom skutečně jim ty místní poplatky přesně nadirigujme a řekněme jim ano, ten poplatek bude vždycky 200 Kč za psa, ten poplatek vždycky bude 10 Kč, nebo takováto suma. A tímto způsobem, jestli to chceme všechno vyřešit zákonem, tak potom chtějme ten nový zákon, chtějme potom, aby to takhle bylo rozpracováno. Já vás ujišťuji, že by tady mohl klidně vystoupit starosta, který bude mít opačné problémy, než měl kolega Kubera, a bude chtít, aby se ty poplatky navýšily. A zdůvodní vám to tím, jaké problémy má třeba ve středu své obce, kdo mu tam všechno jezdí a kdo mu tam všechno parkuje. A bude vás přesvědčovat úplně stejnými slovy. Zvažme to tedy. Já se vrátím k tomu, proč jsem přišel na prvním místě. Mně jde na prvním místě o ty děti do 18 let. Takže, pokud se někdo z vás rozhodne pro to schválit to, budu velmi rád a skutečně se můžete přesvědčit o těch konkrétních lidech v každém kraji. V každém kraji, přesvědčit se, že téměř v každém senátním obvodu máte takovéto děti, kterým pomůžete. Kdybychom jenom kvůli tomu schválili tento zákon, tak jsme udělali dnes velký počin. Děkuji vám, já se přidám k těm, kteří budou hlasovat pro tento zákon schválit. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se s přednostním právem... Nikoli, neuplatňuje je, takže nyní tedy se hlásí do rozpravy pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já si k tomu zákonu také dovolím pár poznámek. Úplně na úvod, byť to tady už asi dvakrát zaznělo, je možné a není problém, aby v dané obci se žádné poplatky neplatily. Všichni to víme. Stačí nevydat vyhlášku. A nyní k tomu, co tady zaznívá v některé argumentaci, která se přiznám, že mi nepřipadá úplně férová. Někteří říkají, nezvyšujme poplatky. A my nezvyšujeme poplatky, ale zvyšujeme, jak to říkal pan ministr jenom horní hranici možného vyměření poplatků. Dále říkají někteří tady, když to uděláme, tak automaticky všichni půjdou na horní hranici a zároveň říkají, ale nebojte se, u nás ne, my jsme ti jediní osvícení z Teplic nebo z Bohumína, kteří to neudělají. Všichni ostatní si buďte jisti, že to udělají. Určitě to zvýší na tu horní hranici, a my jim to musíme zakázat, ale nebojte se, my to neuděláme. My to víme, že to tak nepatří. To je přece protimluv jako hrom! Já jsem ten chytrý, já vím, jak to mám udělat a poradím si i s 30, 40, 60 korunami, ale pozor, na ty ostatní je potřeba dát pozor! Ti zdaleka tak osvícení nejsou! Ty je potřeba pohlídat! Dejte si bacha, nezvyšujte je! To přece je absurdní argumentace, říkat, že já vím, jak to patří, a já vím, jak je to dobře a já si to pohlídám. A jiným říkat, oni to nevědí, proto jim to radši zregulujme. To je věc, která mě velmi zlobí, a myslím si, že takto bychom argumentovat jako senátoři neměli. Druhá věc je z opačného konce. Já s tím hlasováním nemám také problém, a přesto při hlasování ve výboru jsem se
33
zdržel hlasování. A vysvětlím teď proč. A mluvím k ministerstvu financí. Já jsem se zeptal, a jak vy víte, že je potřeba zvýšit horní hranici? Odpověď byla, chce to Svaz měst a obcí. A moje otázka na ministerstvo financí byla, a kolik dneska obcí, respektive kolik obyvatel v těchto obcích je zatíženo nejvyšší hranicí možného vyměřeného poplatku? Odpověď byla, my nevíme. Takže vy nevíte, ministerstvo financí, bývalé nebo současné, kolik obcí využívá nejvyšší hranice, a přesto pouze na základě vyjádření Svazu měst a obcí říkáte, je to potřeba zvýšit? Tak proboha, jestli tu něco chceme, tak to dělejme pořádně, udělejme si statistiku, pane ministře, a poté, co si uděláme statistiku, tak potom řekněme, my si myslíme, že požadavek Svazu měst a obcí, případně dalších je oprávněný. Nebo si myslíme, že není oprávněný a nestrkejme do zákona věci, které potom jsou z různých důvodů zpochybňovány. A to je můj problém s tím zákonem. Já si nejsem jistý, že ministerstvo financí – a pečlivě jsem si přečetl důvodovou zprávu. Opravdu má v ruce argumenty pro to, že to je potřeba? Opravdu si tím jistý nejsem, protože nevím o tom, že by některé obce volaly, prosím vás, my už máme tolik turistů v té obci, že je potřebujeme regulovat. Potřebujeme poplatek 40 Kč, vjezd 60 Kč. Tam to v té důvodové zprávě není. A je to chyba a je to důvod, proč já se zdržím hlasování. Teď poslední dvě věci. Velmi chci poděkovat panu kolegovi Malému za to, jak vysvětlil poplatek ze psů. Já znovu upozorňuji případné milovníky psů, kteří nás poslouchají, i když zůstane ten zákon, který dnes platí, tak to, co je tam napsáno, je užší než to, co je možné. Ten současný zákon říká, že nejsou zpoplatněny útulky zřizované obcí, nález nejvyššího soudu říká, že nejsou zpoplatněné žádné útulky zřizované obcí i případně někým jiným, protože tyto útulky nejsou držiteli psa. To je jedna věc, kterou tady opakuji, omlouvám se a děkuji znovu panu kolegu Malému. Druhá věc, kterou tady řeknu – a říkal ji tady prostřednictvím pana předsedajícího pan kolega Vícha, a já mluvím k němu. Kdyby si pořádně přečetl tu změnu, kde tvrdí, že osvobozeny od poplatků nejsou osoby bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, tak by zjistil, že tam je napsáno "osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP". ZTP znamená zdravotně těžce postižený. Takže zřejmě to bude trošku jinak a zřejmě to nebude tak, že ten člověk, co to psal, vůbec nepřemýšlel o tom, jestli bezmocné, případně těžce zdravotně postižené vyčlenit, ale naopak, došlo zřejmě k duplicitě té věci, a proto se domnívám, že to bylo vypuštěno. Možná, že nemám pravdu, ale velmi bych se divil a nehodlám takto úředníky ministerstva financí podceňovat. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, děkuji, pane senátore, dáme si bacha. Takže jako další se přihlásil do rozpravy pan senátor Jan Horník. Prosím, máte slovo. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Poplatky, to jsou v podstatě daně. Škoda, že nemáme jenom daně, nemuseli bychom mít poplatky. Vzpomeňte si na to, když bylo umožněno obcím navýšení daně z nemovitosti. Kolik obcí to v České republice udělalo? Tady se před chvílí říkalo, že všichni říkají, my to neuděláme, ale pak to narvou na tu nejvyšší hranici. Ale právě to je příklad, že se tak nestalo. U daně z nemovitosti nás bylo snad deset obcí, které jsme využily onen koeficient dva, který byl automaticky dán, a potom onen pětinásobek. Takže jsme získali jakýsi desetinásobek. A skutečně naše obec
34
to udělala, ale v celé republice nás bylo jenom deset. Ale proč jsme to udělali? My jsme věděli přece proč. K tomu nás vyzvali naši občané, k tomu oni nám dali dokonce naše mandáty. Já to zjednoduším. Nás je 180 obyvatel, ale máme 1500 lůžek na ubytování. To znamená, všichni ti, kteří přijedou jako hosté, tak chtějí, aby byl odklizen sníh, aby bylo svíceno, a my bohužel nemáme někde za humny šachtu, která mi donese do obecního rozpočtu takový velký peníze, že já můžu odpustit, jako pan kolega v Teplicích, všechny poplatky. Já bych takovou líbivou politiku chtěl dělat taky, ale bohužel to nejde. My jsme udělali pro občany to, že v okamžik, jakmile došlo k zvýšení daně z nemovitosti, tak jsme jim zrušili poplatek za odvoz odpadu. To jsme udělali. Takže já se nedomnívám, že obce při schválení tohoto zákona se budou à priori chovat tak, že využijí vrchní hranici toho poplatku. A sám musím říct, my máme využitou vrchní hranici, ale ona není ideální. Ideální je, pokud můžete s těmi ubytovateli udělat dohodu o placení paušálem, kdy vy víte, kolik v té vesnici asi můžou oni utržit a vybrat, jaká je sezónnost, a nemusí se to potom vůbec dělat formou konkrétních poplatků 15 Kč za rekreační a lázeňský pobyt a 4 Kč ubytovací poplatek. Takže já bych dokonce šel tak daleko, být ministerstvem financí, že bych spodní ani horní hranici žádnou nedělal. Ať si ta místa sama určí, jaké finanční prostředky potřebují do svého rozpočtu na tu problematiku, která souvisí právě dneska s vybíráním těch poplatků. To znamená s tím vším, zajištění služeb pro nejen vlastní občany, ale i pro ty návštěvníky. A myslím, že to samé by mohlo zafungovat u psů. Jestliže je většina obyvatel, která chce regulovat, a může tam mít 10 obyvatel, kteří bohužel se o psy nestarají, pořád je musí někde nahánět obecní policie, od nás se to vozí 20 km do sousedního Ostrova, zaplatíme za měsíc útulku 4500 Kč, pes nevíme ani odkud přišel ze sousedního Německa. Čili těch problémů je řada. A já mám dojem, že i obce mají právo mít možnost regulovat počet domácího zvířectva ve své obci. A samozřejmě poplatek, který by nebyl omezen, by mohl toto vyřešit. Asi nikdo nedá poplatek za psa 10 000 Kč. I když možná v Praze 1 by to mohlo zafungovat úplně stejně jako v Římě. Až tam půjdete někdy, vyjděte v Římě kolem 4., 5. hodiny ráno do centra a podívejte se, jestli tam najdete pejskaře a jestli tam najdete po těch pejscích ty zbytky. Nenajdete, protože ony tam nejsou. Všichni žijí, kdo je milovníkem psů, na okraji Říma. Nikoli v tom centru, kde to dělá problémy. Projděte se po Václavském náměstí zítra ráno. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, vidím, že rozprava se velmi rozeběhla do široké meze. Hlásí se další senátoři. Já jen upozorňuji, že ve 13 hodin přeruším tento bod a budeme potom pokračovat někdy možná odpoledne, takže si mohou diskutéři ještě připravit další obsáhlé příspěvky na toto téma. Takže, prosím, pan senátor Jaroslav Kubera s přednostním právem. Pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Kubera: Já opravdu nezdržím, jen vaším prostřednictvím panu senátoru Horníkovi, kéž bych měl za sebou nějakou šachtu nebo nějakou velkou firmu, notabene jadernou elektrárnu, která by mi sypala. Žádnou takovou opravdu nemám. Ale ono je to velmi milé. Já bych také mohl postupovat tak, že bych zvýšil ten lázeňský poplatek na 60 Kč, protože, kdybych uvažoval pragmaticky, nikdo z pacientů, kteří se jezdí léčit do Teplic, není mým voličem. Takže z tohoto hlediska mě by nijak netrápilo, oni by to zaplatili ti cizí.
35
Ti moji občané by to neplatili. Ale já si prostě myslím, že ty poplatky – jednak už jsme tady jednou počítali, kolik milionů jsou dluhy za poplatky na odpady. Naše milá přítelkyně Jitka Seitlová tady vyprávěla teorie o tom, jak kdo bude třídit, bude mít menší poplatek. A když jsem se jí zeptal, jak to v tom sídlišti Jižní Město bude tedy dělat, tak jaksi to úplně nevěděla, protože ono se to tam nedá poznat. Takže já si nemyslím, že by neměly mít obce pravomoci. Ale vzpomeňte na emisní zóny, které jsme tady s velkou pompou přijali, a zjistilo se, že jsou v republice pouze asi tři místa, kde by stálo za to zavést nějaké složité emisní zóny s jinými značkami, s jinými poplatky. Je to podobné, jako když chcete vyhostit ty nepřizpůsobivé, co vám dělají ty přestupky. V Chomutově se o to pokusili podle toho zákona, který jsme také tak úspěšně schválili, že konečně od nich bude pokoj, takže tam jednu prostitutku vyhostili. A poté se našel borec, který prostitutkám dal v Chomutově trvalé bydliště. A v tom zákoně je, že kdo má v obci trvalé bydliště, tak může přestupky páchat, jak chce, a nelze ho vyhostit. Tady jenom vidíte, jak říkal Ludvík Vaculík, my toho bejka držíme za rohy, ale někdo nám ho pořád kope do zadku. Prostě on si vždycky někdo najde nějakou obezličku, jakou to obejde. A pokud jde o tu regulaci, kdyby poplatek za psy měl sloužit k regulaci počtu psů, tak by musel být 1500 měsíčně, ne ročně. Protože jenom krmení pro ty psy často u důchodců dělá poměrně vysokou část důchodu, a to nemluvím o tom, kolik stojí léčení psů. A nevěřili byste tomu, kolik jsou lidé ochotní dát za to, aby jejich psa, který třeba už je velmi starý a oni platí veterinářům za složité operace, možná ani dětem by je nezaplatili, aby toho psa zachránili. Protože u těch starých lidí opravdu ten pes je často jediné, co mají. A kromě toho ten pes se nemůže zachovat jako ti dva poslanci, kteří odešli ze sálu při hlasování o důvěře. Pes se chová skoro vždycky slušně. Já jenom nabádám ke zdrženlivosti. V souvislosti s elektrovoltaikou vždycky řešíme poté problém, který jsme sami způsobili tím, že jsme nebyli zdrženliví. Ona totiž nastane mediální masáž. Vy ještě nemáte emisní zóny? Vždyť už tihle všichni je mají! Vy ještě nemáte zpoplatněný vjezd do města? Až první zpoplatní vjezd do města, tak vám garantuju, že se nedoplatíte. Budete dokonce i tady platit za to, že vjedete do Valdštejnského paláce, protože Praha nepochybně udělá poplatek za vjezd tady do města. Ale Praze se pomstí všechny ty vesnice v celé republice. Až ti Pražáci pojedou na chalupu a budou projíždět těmi vesnicemi po těch okreskách, tak možná, že by to byla zaměstnanost, kdybychom tam dali ty budky jako v Itálii a všude někdo seděl, to by bylo zaměstnaných lidí, a vybíral. Jedna obec to myslím udělala, že se platilo 10 Kč za přejezd mostu. Chceme jít touto cestou? Kam se dostaneme? Všichni se budou trumfovat, kdo bude větší hrdina. Takže neměním své stanovisko a vůbec si nemyslím, že by obce neměly mít své pravomoci v samosprávě. Dokonce v Americe jsou vedle sebe, já jsem v těch obcích byl, v jedné obci je starosta, který nemá rád billboardy. A v té obci nenajdete billboard. Vedlejší starosta rychle pochopil ten byznys a v té druhé obci máte billboard každých 5 metrů, protože on žije z toho, že tam mají ty billboardy. Já přísahám, že bych strašně rád zakázal všechny hrací automaty okamžitě a zítra, protože jsem nedávno v Mariánských Lázních propadl gamblerství a hrál jsem ruletu na automatu. Musím potvrdit, že je to něco neskutečného. Naštěstí jsem nehrál za své peníze. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Pane senátore, držte se tématu.
36
Senátor Jaroslav Kubera: Ale já opakuji znovu, obce mají mít svoji samostatnost, ale nemůže být bezbřehá. Takže to je ten důvod, proč nemůžu ten zákon podpořit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Nyní se hlásí s přednostním právem pan senátor Petr Vícha. Senátor Petr Vícha: Kolegyně, kolegové, nebojte se, já budu velmi stručný. Já jenom potřebuji zareagovat na něco, co tady řekl kolega Kubera. On řekl, my jsme schválili emisní zóny a my jsme schválili ten zákon, který byl předložen vládním poslancem, a ten přestupce umožňuje vyhošťovat. Tak jenom pro stenozáznam a pro všechny, my jsme tady oba tyto zákony zamítli a byli jsme přehlasováni sněmovnou. Ať je to jasné, děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Tak a jako poslední zatím je do rozpravy přihlášen pan senátor Vladimír Plaček. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Plaček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já plně souhlasím se slovy mého kolegy pana Malého i pana kolegy Juránka, že by bylo velice vhodné přijmout tady tento zákon s ohledem právě na problémy, které se týkají fyzických osob, které jsou z rozhodnutí soudu umístěny v zařízeních ochranné výchovy nebo případně v zařízení pro děti vyžadujících okamžitou pomoc. Že to je obrovský problém, to chápu, nicméně ten poplatek lze řešit také jiným způsobem. Jenom řeknu, jakým způsobem se řeší v obdobném případě u osob s těžkým tělesným postižením, osob, kteří žijí sice v Hrabyni, ale trvalé bydliště mají v jiné obci. Stačí potvrzení tohoto pobytového zařízení od sociálních služeb, že tento poplatek platí v místě, kde žije tento člověk, to znamená v Hrabyni, a v tu chvíli v místě trvalého bydliště ten poplatek tato obec vyžadovat nemusí. Bohužel tento návrh zákona obsahuje pouze tady toto jediné pozitivum, které by samozřejmě všechnu tuto administrativu odbouralo, ulehčilo situaci, nicméně těch negativních návrhů je tam tolik, že ačkoli bych rád tenhle zákon z tohoto důvodu podpořil, tak bohužel nemohu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do obecné rozpravy se již nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. A zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit a komentovat proběhlou rozpravu? Přeje. Prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, já opravdu velmi stručně, spíše bodově. Útulky. Pan senátor Malý, zrovna tak jako pan senátor Vystrčil myslím tady jasně ukázali, jak je to via facti. Já bych to chtěl jenom potvrdit. Skutečně tahle předloha má v sobě zakomponované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že obce zpoplatňovat útulky, ať už svoje, nebo jakékoli jiné opravdu nemohou. Pokud okolo toho vznikla nějaká nedorozumění, případně mediální bublina, jak jsem slyšel, tak ta realita je prostě taková. To je o faktech. Bude jistě vaše suverénní rozhodnutí, které vyjádříte hlasováním, jak se postavíte k té předloze, k tomu návrhu. Samozřejmě s potěžkáním důsledků,
37
které to má pro občany, jednotlivé sociální skupiny, pro obce, pro podnikatele. Já nevím, já nemohu být tak pevný v tom očekávání chování obcí na to zvýšení poplatků. To je podle mého soudu velmi obtížně prognózovatelné. Možná, že to bude tak jako v Teplicích a tak, jak to říkal pan senátor Kubera, jiné obce možná zareagují jinak, že opravdu poplatky zvýší. Nebo je nechají tak, jak jsou. Ony budou konfrontovány se svou ekonomikou, se svými voliči, se svým politickým klimatem, které oni znají možná nejlépe v tom místě. Mrzí mě, že se tam zkrátka zrušila některá rozhodnutí Poslanecké sněmovny, některé úlevy z těch poplatků pro tělesně postižené či jiné skupiny osob. Ano, souhlasím s tím, že poplatky dávno by si zasloužily systémové řešení, a nikoliv ad hoc novely zákonů, jejich umístění v celé daňové soustavě a tak dále, atd. Při své velké lásce ke statistice jako celoživotnímu oboru, od které mě odvedly jen poslední 4 roky, tak skutečně mě mrzí, že ministerstvo financí nemá takový přehled, a mělo by ho mít, to uznávám, o tom, jak obce zkrátka, natřídit obce podle toho, v jaké výši se chovají k těm poplatkům. A možná, že úplně na závěr nejen pan náměstek Minčič, ale i já budu mít zájem, jak se chová Lafferova křivka v Teplicích. Ale to je poněkud na jemnější debatu. Tak já myslím, pane předsedající, pokud jde o reakci, to je z mé strany vše. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zeptám se, zda si přeje vystoupit senátor ústavně-právního výboru pan senátor Miloš Malý? Nepřeje si, děkuji. Ptám se též, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, senátorka Eva Richtrová? Nepřeje si. A požádal bych zpravodaje garančního výboru, pana senátora Jiřího Lajtocha, aby nás tedy provedl hlasováním. Zaregistroval jsem, že padly dva návrhy, a to je návrh schválit a zamítnout. Nejdříve tedy asi zřejmě budeme hlasovat o návrhu schválit. Pokud neprojde, budeme hlasovat o návrhu zmítnout. Ale prosím, pane zpravodaji, tedy ještě o upřesnění. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené senátorky, senátoři. Diskuse mě nepřekvapila. Samozřejmě obdobná diskuse je na obcích, na městech. Vystoupilo 9 senátorů, z toho 2 dvakrát. Ta diskuse se vedla na téma zamítnutí zákona a asi tak polovina, druhá polovina by se přikláněla k těm dobrým věcem, které tento zákon přináší, ta novela ve vztahu k nezletilým občanům apod. Tento zákon projednaly 3 výbory, tak, jak říkal pan místopředseda, hospodářský výbor nepřijal usnesení. Ústavně-právní výbor navrhl schválit a výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí zamítnout. Tedy nejdřív budeme hlasovat schválit. Pokud neprojde, tak zamítnout. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Je tomu tak. Takže v tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu schválit tento návrh. Zeptám se pana předkladatele, pana ministra o stanovisko k tomuto návrhu? Souhlasí, schválit. Pan zpravodaj? Stanovisko? Senátor Jiří Lajtoch: Zamítnout. Tedy nesouhlasím.
38
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Čili nesouhlas. Ano, děkuji. Takže byl podán návrh na - schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pan ministr doporučuje, pan zpravodaj nedoporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. A hlasování skončilo, mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 8 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 10, proti bylo 32. Návrh nebyl přijat. A proto budeme hlasovat o tom druhém návrhu. To je návrh na zamítnutí. Prosím stanovisko předkladatele, pana ministra. Předpokládám, že je negativní. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Ano, je negativní, ano. Místopředseda Senátu Předpokládám, že bude pozitivní?
Zdeněk
Škromach: Pana
zpravodaje?
Senátor Jiří Lajtoch: Ano. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Takže přistoupíme k hlasování. V průběhu rozpravy byl podán návrh posuzovaný návrh zákona zamítnout. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 9 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 43, proti bylo 8. Návrh byl přijat. Teď ovšem máme malinké dilema, ještě prosím neodcházejte. Sice tady z protokolu mi říkali, že bychom neměli nikoho pověřovat, ale sněmovna zatím oficiálně rozpuštěna nebyla. Bude rozpuštěna až rozhodnutím pana prezidenta. Takže já si myslím, že pro každý případ, kdyby se náhodou cokoliv odehrálo, by přece jenom bylo dobré, abychom pověřili zástupce naší komory, aby tento náš návrh Poslanecké sněmovně, kdyby náhodou to dopadlo jinak, nepředpokládáme, přece jenom odůvodnili. Takže dovolím si tedy navrhnout, aby v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli páni senátoři Jiří Lajtoch a Miloš Malý. A zároveň se ptám, zda s touto rolí souhlasí? Oba dva kývají, že ano. Přistoupíme tedy k hlasování. Byl podán návrh pověřit senátora Jiřího Lajtocha a senátora Jiřího Malého odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. A já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 10 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme se vypořádali s tímto návrhem zákona. Tento bod končí. Já bych poděkoval panu ministru Fischerovi i pánům zpravodajům. Zároveň tedy přerušuji jednání našeho pléna do 14 hodin. A požádal bych vás, abyste přišli
39
včas, abychom mohli důstojně přivítat pana prezidenta České republiky a zároveň, abychom mohli provést volbu ústavního soudce. Děkuji. (Jednání přerušeno v 13.10 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 14.00 hodin.) Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zahajuji odpolední jednání 12. schůze Senátu Parlamentu ČR. Dalším bodem je 6. Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Jan Sváček) (senátní tisk č. 136) Navrhuji, abychom podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí pana doktora Jana Sváčka na našem jednání. O tomto návrhu musíme hlasovat, já tedy svolám všechny k hlasování. Aktuálně je přítomno v sále 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 11 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám za hlasování. A vítám zde pana kandidáta, pana doktora Jana Sváčka. Vítám zde také prezidenta České republiky pana Miloše Zemana. Prosím, povstaňte. (Senátoři povstávají.)
Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážený pane prezidente, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dámy a pánové. Jsem potěšen, že mezi námi zde v horní komoře Parlamentu ČR – Senátu mohu přivítat opět pana prezidenta republiky Miloše Zemana. Pan prezident přišel za účelem, aby nám představil svého kandidáta na ústavního soudce. A já ho nyní prosím, aby představil návrh a ujal se slova. Prezident ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám řekl, proč jsem změnil své původní rozhodnutí a proč vám opět navrhuji jako kandidáta do Ústavního soudu Jana Sváčka. Pokusím se mluvit bez jakýchkoliv emocí, protože emoce
40
jsou špatný rádce a budu uvádět pouze a jedině suchá fakta. Fakt č. 1. Jan Sváček byl mezi první čtveřicí kandidátů na ústavní soudce, které mi navrhl tehdejší i dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Pan předseda Štěch mě seznámil se závažnými námitkami, nebo, chcete-li to nazvat jinak, tedy podezřeními, které se pana Sváčka týkaly, a které vedly k tomu, že v minulém hlasování minulého Senátu, pokud mě paměť neklame, dostal pan Sváček 38 hlasů proti 36, takže asi o tři hlasy nebyl zvolen. Považoval jsem tato podezření za závažná, a proto jsem pana Sváčka z první čtveřice navrhovaných kandidátů vyřadil. A protože prezident má určité informační kompetence, zadal jsem šetření, jejichž tématem bylo pověření, zda tato podezření jsou nebo nejsou pravdivá. Protože toto šetření trvalo déle než dva měsíce, vyřadil jsem pana doktora Sváčka z návrhu další čtveřice kandidátů, které jsem vám nedávno předložil. A teprve nyní – no, nyní – před několika málo týdny jsem dostal výsledky tohoto šetření. Mohu vám sdělit, že všechna obvinění, která byla vznesena k panu doktoru Sváčkovi, se ukázala být jako nepravdivá, česky řečeno, jako pomluvy. Já se tomu příliš nedivím, protože každý z nás, všichni, jak tady sedíme, jsme se občas stali předmětem pomluv a předmětem závisti. Je-li nějaké podezření závažné, je třeba ho důkladně prověřit. Ale pokud se ukáže, že bylo nepravdivé, je třeba odsoudit ty, kteří, ať už ze závisti nebo z jakýchkoli jiných důvodů toto podezření, či spíše pomluvy, šetřili. Dovolte mi, abych konstatoval, že při konzultaci o kandidatuře Jana Sváčka jsem se mimo jiné obrátil na Soudcovskou unii, protože poté, co jsem potřeboval doplnit Ústavní soud tak, abych předešel kolapsu, jsem ho – s vaším souhlasem – naplnil především akademiky, ale podle mého názoru Ústavní soud potřebuje alespoň jednoho praktického manažera. Mohu vám sdělit, a nechal jsem to ověřit ještě včera u předsedy Soudcovské unie, že Soudcovská unie plně podporuje kandidaturu Jana Sváčka. A myslím, že všichni uznáme, že je to reprezentativní profesionální organizace, která má vysokou odbornou autoritu. A v případě, kdy by se Jan Sváček dopustil jakéhokoli pochybení, ať už na osobní nebo profesní rovině, byli by to především oni, kdo by o tom věděli. Konzultoval jsem dále tuto otázku s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, který je členem mého poradního sboru, a ten označil veškerá obvinění vůči panu Sváčkovi za pomluvy a doporučil jeho kandidaturu. Pavel Rychetský mně sdělil, a to je pro mě rovněž argument, že Jan Sváček během svého působení v čele Městského soudu v Praze snížil počet nevyřízených případů o 50 %. Tolik fakta, argumenty, nikoli pomluvy a hysterické výkřiky. Necítím se povolán k tomu, abych zde, byť jsem dostal podrobnou zprávu o vyšetření šetření, o němž jsem se zmínil, zde rozebíral jeden bod po druhém a unavoval vás proto dlouhým projevem. Dovolte mi proto, abych se soustředil alespoň na jeden bod, který se mě osobně dotýká. Jan Sváček byl mj. obviněn z toho, a to bylo veřejně publikováno, že je členem Lions Clubu a že se stýká s Jaroslavem Bartákem. Chtěl bych upozornit, že se jedná o shodu jmen. Tedy nejde o bývalého ministra obrany, ale o organizačního tajemníka Lions Clubu. Protože informací není nikdy dost, dovolte mi, abych vám sdělil, že Lions Club je organizace založená ve Spojených státech na podporu dětí, které jsou buď slepé, nebo trpí závažnými vadami zraku. Po listopadu 1989 vznikly pobočky této organizace i v tehdejším Československu. Jejím prvním předsedou byl armádní generál Pelzl, pokud si vzpomínáte, vedoucí vojenské Kanceláře prezidenta Václava Havla. A již zmíněný
41
Jaroslav Barták byl organizačním tajemníkem, který byl velice schopný organizační tajemník, protože se snažil být objektivní. To, že znásilnil, a já tomu rozsudku věřím, 14 sekretářek, naprosto nesouviselo s činností Lions Clubu. A jenom pubertální adolescent si může myslet, že je tím doktor Sváček diskvalifikován. Pro vaši informaci, Lions Clubem prošly stovky zajímavých lidí. Já sám jsem tam chodil tak dvakrát až třikrát ročně. A byli tam ministři, bankéři, podnikatelé, velvyslanci, poslanci, senátoři a tak dál, atd. Téměř by se chtělo říci, s jízlivostí mně vlastní, že tuto pomluvu rozšířil někdo, kdo do Lions Clubu buď nebyl pozván, nebo mu bylo odmítnuto členství. Ale protože, jak dobře víte, jízlivost mi naprosto není vlastní, nebudu toto téma dále rozvíjet. Jen závěrečnou poznámku na toto téma. Poslední člen, kterého jsme přijímali do Lions Clubu, byl 14 dní před svojí smrtí bývalý ministr financí Eduard Janota. Vzpomínám si proto, že jsem tehdy při příležitosti jeho přijetí pronášel laudatio na jeho počest. No a podobně bych mohl vyvracet další a další námitky, ale jak už jsem řekl, nehodlám vás příliš dlouho zdržovat. Je mi trochu líto, že jsem představitele Soudcovské unie nezahrnul do spektra svých poradců při výběru kandidátů na ústavní soudce, ale každá chyba, s výjimkou smrti, se dá napravit. Po posledním rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci tří poslanců všichni víte, o kom mluvím, jsem ztratil důvěru v tuto instituci i v její představitele a rozhodl jsem se nahradit její doporučení ve svém poradenském sboru právě doporučením Soudcovské unie, které jsem vám před chvílí citoval. A znovu opakuji, všichni z nás, jak tady sedíme, samozřejmě včetně mě, neznají o doktoru Sváčkovi tolik, co představitelé této reprezentativní organizace. Nu a závěrem mně dovolte jednu smutnou poznámku. Jeden neinformovaný komentátor – ono, upřímně řečeno, slovo neinformovaný komentátor je pleonasmus, protože každý komentátor je neinformovaný – tedy jeden neinformovaný komentátor v jistém deníku napsal: "Schválí-li Senát doktora Sváčka, navrhne vám prezident Zdeňka Koudelku." Chci vám říci, a proto je to pro mě smutné, jeden fakt. Totéž šetření, které jsem si vyžádal, abych vám mohl s čistým svědomím předložit kandidaturu doktora Sváčka, jsem si vyžádal i u Zdeňka Koudelky. Doktora Sváčka prakticky neznám. Za posledních 15 let jsme se při nějakých společenských příležitostech viděli dvakrát, maximálně třikrát. Zdeněk Koudelka je můj osobní přítel. Dlouholetý osobní přítel. Vážím si ho jako člověka, mám ho rád a obdivuji jeho odborné schopnosti. Ale zmíněné šetření ukázalo, že se bohužel – a říkám to s lítostí – měrou nikoli zanedbatelnou podílel na lednové amnestii prezidenta republiky. A jak dobře víte, jsem zásadní odpůrce této amnestie a nechal jsem propustit z Kanceláře prezidenta republiky všechny, kdo se na ní podíleli. A nevidím důvod, abych obdobně nepostupoval i vůči svým nikoli bývalým, ale současným přátelům. Já ho stále pokládám za svého současného přítele. Ale jak říkal Sokrates, Platon je můj přítel, ale pravda je přítel větší. Takže chci ujistit paní senátorky a pány senátory, že vám zcela určitě z důvodů výše uvedených s lítostí, ale s hlubokým přesvědčením, kandidaturu Zdeňka Koudelky nenavrhnu. A snad poslední, co bych chtěl na závěr svého vystoupení říci, je, že v naší společnosti, a samozřejmě ne jenom v naší, je každý člověk, který vynikne v nějaké profesi, obklopen narůstající vlnou závisti a k ní se vážící vlnou pomluv. A tato vlna pomluv je často generována právě těmi, kdo nebyli úspěšní a kdo si takto kompenzují svůj komplex méněcennosti. Dovolte mi proto, abych nám všem popřál, abychom při našem hodnocení vycházeli z fakt, nikoli z emocí, nikoli ze závisti a nikoli z pomluv. Děkuji vám za vaši pozornost. (Potlesk.) 42
Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane prezidente. Žádostí na vyslovení souhlasu se zabýval výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 136/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Čunek. Garančním výborem je ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 136/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Antl: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane kandidáte Dr. Sváčku. Jako obvykle, protože se tady u této velmi slavnostní příležitosti setkáváme letos potřetí, provedu vás jednak legislativním procesem, který je velmi stručný a který vyplývá i ze současného dění. Víme, že navrhovatelem je vážený pan prezident. Tisk nám byl předložen coby horní komoře českého Parlamentu 12. 7. 2013, tudíž lhůta pro projednání Senátem uplyne dne 10. září 2013. Pan předseda Senátu konstatoval, že my jsme garančním výborem a já jako obvykle zopakuji článek 84 Ústavy ČR, který je vlastně takovým jediným vodítkem pro to, zdali kandidát splňuje požadavky nejvyššího právního předpisu ČR, a který říká ve svém odst. 3, že soudcem ÚS může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně 10 let činný v právnickém povolání. Já už jsem v rámci své zpravodajské zprávy v našem ÚPV Senátu PČR konstatoval, že pan doktor Dr. Sváček nebyl soudně trestán, dosáhl věku 56 let, vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a pokud jde o jeho právnickou praxi, tak 32 let v justici na různých stupních soudů, 14 let předsedou Městského soudu v Praze. Tudíž z toho vyplývá náš první závěr, tedy výborový, že ÚPV Senátu PČR konstatoval, že předložené doklady a listiny potvrzují, že kandidát pan Dr. Jan Sváček splňuje podmínky stanovené Ústavou ČR pro kandidáty na funkci soudce ÚS. Pokud jde o vlastní průběh naší 19. schůze, na začátku jako obvykle – a mohu to konstatovat, protože ze tří schůzí třikrát – vystoupil pan ředitel Kanceláře prezidenta ČR pan kancléř Ing. Vratislav Mynář, a ten nám přednesl vyjádření pana prezidenta ČR, a pokud ho máte jako já před sebou, tak jste si mohli všimnout, že vážený pan prezident ČR dnes specifikoval dále to, co nám předložil v písemné podobě. Poté následovalo stručné představení kandidáta a v rozpravě, která byla poměrně na praxi ÚPV Senátu PČR nejen zaměřena na erudované právnické otázky, ale nabývala i osobního charakteru, tak podle mého názoru, a říkám to teď jako svůj soukromý názor, který ale chci zveřejnit a udělal jsem to opakovaně, pan kandidát zodpověděl všechny otázky, reagoval podle mého názoru a s mojí povahou až příliš klidně a věcně a zdárně se seznámil se všemi připomínkami. Jako obvykle u těchto návrhů pana prezidenta proběhlo tajné hlasování, které – ve sportovní terminologii řečeno – skončilo 5 : 4 ve prospěch kandidáta na soudce Ústavního soudu pana Dr. Jana Sváčka. Schválili jsme usnesení, které máte před sebou a já si dovolím vám ho přečíst, kdy z 9 přítomných členů výboru se zdrželi pouze 2 a ostatních 7 hlasovalo pro přijetí mnou navrhovaného 84. usnesení z 19. schůze konané dne 7. srpna 2013, které konstatuje, že výbor – to znamená ústavně-právní: I. konstatuje, že předložené doklady a listiny potvrzují, že Dr. Jan Sváček splňuje podmínky stanovené Ústavou ČR pro kandidáty na funkci soudce ÚS,
43
II. na základě tajného hlasování doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas se jmenováním pana Dr. Jana Sváčka soudcem ÚS, III. doporučuje Senátu PČR, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidáta soudcem ÚS hlasoval tajně, IV. určuje zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla, V. téhož coby předsedu ÚPV Senátu PČR pověřuje, aby o tomto usnesení informoval pana předsedu našeho Senátu. Jako garanční zpravodaj konstatuji, že se postup naší horní komory – a zdá se, že na čas zřejmě i jediné komory českého Parlamentu – bude řídit jako vždy paragrafem 140 jednacího řádu Senátu PČR a k vyslovení souhlasu se jmenováním soudce ÚS je potřeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů. Podle přílohy č. 2 senátního volebního řádu hlasuje Senát většinovým způsobem a v tajném hlasování. Zase konstatuji, že již potřetí upozorňuji na to, že při předchozích volbách kandidátů na soudce ÚS na plenárních zasedáních Senátu jsme vždy hlasovali o způsobu hlasování podle § 71 odst. 2 jednacího řádu Senátu vždy pak došlo k tajnému hlasování, které je podle mého názoru logické. Vzhledem k tomu doporučuji, abychom nejprve hlasovali o způsobu hlasování podle § 71 odst. 2 jednacího řádu Senátu, respektive o tom, zda proběhne tajné hlasování. A v tuto chvíli jako garanční zpravodaj vám děkuji za vaši pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Nyní uděluji slovo zpravodaji výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice panu senátoru Jiřímu Čunkovi. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal žádost prezidenta o vyslovení souhlasu Senátu PČR se jmenování soudce ÚS Dr. Sváčka. Závěr hlasování je takový – omezím se tedy již jenom na sdělení těchto hlasování, protože vše ostatní komentoval pan kolega. To znamená, že náš výbor tento tisk projednal, konstatoval, že kandidát splňuje všechny zákonné předpoklady pro výkon funkce soudce ÚS. V tajném hlasováním nepřijal žádné doporučení. Mám-li se chopit terminologie předřečníka, je to ve sportovní hantýrce plichta, neboli bylo to nerozhodně 4 : 4. Doporučuje Senátu PČR, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidáta na soudce ÚS v souladu s § 71 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, hlasoval tajně. Určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 3 na schůzi Senátu PČR senátora Jiřího Čunka. To je všechno. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore. Nyní, vážené kolegyně, vážení kolegové, otevírám rozpravu. Bývá obvykle zvykem, že jako první v rozpravě vystoupí pan kandidát, jestli pan doktor Sváček má zájem vystoupit. Ano, takže mu uděluji slovo. Jan Sváček: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a páni senátoři. Já jsem si v několika posledních minutách musel opravit to, co jsem vám chtěl ve vašem vzácném čase sdělit, protože mi přijde nevhodné a neslušné, abych nějakým způsobem upravoval nebo doplňoval projev pana prezidenta, za který mu děkuji. Vy navíc máte k dispozici můj
44
životopis a další přílohy, takže když dovolíte, pouze bych doplnil jednu stať k tomuto životopisu. Já jsem v roce 1980 skončil právnickou fakultu a stejně jako většina z mých kolegů jsem se chtěl stát advokátem. V té době to nebylo možné a pamětníci mi to potvrdí. Vstoupil jsem tedy do justice a čekal jsem na první příležitost, abych odešel do advokacie. Tato příležitost nastala na začátku roku 1990, kdy jsem se chystal, stejně jako většina mých kolegů. Objevil se na scéně tehdejší předseda Nejvyššího soudu Dr. Motejl, kterého jsem znal z jednací síně jako advokáta, který mě přesvědčil, abych zůstal. Navrhl mě Dr. Burešové, tehdejší ministryni spravedlnosti, a byl jsem na jaře 1990 jmenován předsedou Obvodního soudu pro Prahu 8. Později mě Dr. Motejl v roce 1999 jako ministr spravedlnosti jmenoval do funkce předsedy Městského soudu v Praze, jímž jsem dosud. K tomu, abyste si mohli nějaký názor na mé uvažování, na mé přemýšlení, na mou osobu, mi dovolte, abych vám řekl, tři své krátké a stručné názory na fungování soudnictví v ČR, protože je to oblast, které se celý život profesní věnuji. Za prvé jaké jsou symptomy fungování soudnictví. Mohli bychom je zhustit do čtyř základních požadavků. Jimi jsou kvalita, rychlost, předvídatelnost a vymahatelnost. Kvalita je dána osobností soudce, který samozřejmě musí znát zákony, ale zároveň vnímá i společenské dění kolem sebe, nežije ve skleněné kleci. Musí odolávat tlakům mediálním a dalším, které na něj působí. A musí garantovat, že tyto tlaky ho neodchýlí od jeho nezávislého rozhodnutí. A pokud ano, není to chyba systému, ale chyba soudce. Bohužel jsme takové případy v minulosti poměrně nedávné zaznamenali. Je otázka, jestli se některé další ještě objeví. Rychlost, to je věc, kterou jako předseda soudu mohu hlídat na rozdíl od všech možných jiných aspektů, včetně kvality soudcovské práce. S politováním musím konstatovat, že Městský soud v Praze je četným dodavatelem kárných návrhů k Nejvyššímu správnímu soudu, je to asi 40 % z celkového objemu, kdy jsme zjistili, že soudci nestačí náročným požadavkům, především v prvním stupni, u okresních a v Praze obvodních soudů, nařizovat jednání a vyhotovovat včas soudní rozhodnutí. Chtěl bych ale říci, že rychlost a kvalita spolu souvisí. Jestliže rozhodnutí není vydáno účastníkovi, který čeká na spravedlnost včas a v přiměřené lhůtě, nemůže být zároveň kvalitní, i kdyby prošlo všemi možnými odvolacími a dovolacími instancemi. Předvídatelnost soudních rozhodnutí. Nerad to říkám, ale sebekriticky zde my soudci máme máslo na hlavě. Ještě před deseti lety jsme se mohli vymlouvat na to, že různá rozhodnutí v papírové formě, která si navzájem odporují, není možné s ohledem na jejich četnost – a pro vaši informaci v obvodu Městského soudu v Praze se rozhoduje asi 90 tisíc věcí za rok – analyzovat a sjednocovat judikaturu nebo předkládat rozhodnutí ke sjednocení judikatury Nejvyššímu soudu. V době, kdy většina soudních rozhodnutí je ve formě elektronické, myslím, že tyto výmluvy jsou pasé. Jde mi prostě o to, aby účastník řízení, který vyhraje svou žalobu u Okresního soudu v Českých Budějovicích a podá analogickou žalobu Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, se dočkal stejného výsledku. Bohužel konstatuji, že to ještě v naší justici úplně nefunguje. Je to ona předvídatelnost soudních rozhodnutí a právní jistota, po které občané v této zemi, a i fyzické osoby, tak volají. Vymahatelnost soudních rozhodnutí. Ještě před 10 až 15 lety to byl tristní pojem. Soudní rozhodnutí bylo mnohdy cárem papíru, na základě kterého se 45
navrhovatel nebo žalobce nedočkal plnění. Před několika lety v souvislosti s privatizací exekucí jsme se dočkali opačného extrému. Dlužník, který nezaplatil pokutu v částce 500 korun, se dověděl, že je zabavena jeho nemovitost. Díky legislativním úpravám před několika lety se tato situace znormalizovala a jsem přesvědčen, že v tuto chvíli je většina rozhodnutí českých soudů vykonatelných. Druhá krátká poznámka. Jaká je osobnost soudce nejen v ČR. Soudce samozřejmě zná zákony, zná judikaturu a literaturu. Nebo měl by znát. Kromě těchto nezpochybnitelných věcí bych chtěl vyzdvihnout, tak jak se mi to projevilo za mou praxi soudce i předsedy soudu, dva povahové aspekty. Jimi jsou sebevědomí a pokora. Sebevědomí je dáno tím, že soudce zná zákon, zná literaturu a judikaturu a je si jist sám sebou, že se nenechá ovlivnit. Pokora je dána tím, že soudce pokorně vzhlíží k účastníkovi v řízení, který se před ním ocitá ve velmi komplikované životní situaci. A právě ono namíchání správného poměru mezi sebevědomím a pokorou, aby ani jedno nepřevládlo, protože příliš pokory znamená, že soudce pokorně vzhlíží k účastníkovi řízení, který se před ním ocitá ve velmi komplikované životní situaci, a právě ono namíchání správného poměru mezi sebevědomím a pokorou, aby ani jedno nepřevládlo, protože příliš pokory znamená, že soudce není schopen vstoupit do lidského osudu a vůbec ho rozhodnout, právě tento poměr je nejdůležitější pro práci soudce. Poslední moje poznámka, jaká je úloha ÚS v českém soudním systému. Jsem trestní soudce a aplikuji trestní zákon, který je založen na formálním pojetí s materiálním korektivem, který nazýváme společenskou nebezpečností, nyní společenskou škodlivostí. Znamená to, že soudce může dospět k závěru, že jsou naplněny formální znaky trestného činu, ale s ohledem na nulovou společenskou nebezpečnost se nejedná o trestný čin. Jsem zastáncem této volné úvahy, protože tím se soudce odlišuje od počítače, ze kterého, kdyby byly do něj vloženy všechny indicie, by vypadl výsledek. Stejně jako trestní soudci, tuto možnost mají i soudci rozhodující v občanskoprávním civilním řízení. Zde tomu říkáme dobré mravy. Soudce může dospět k závěru, že smlouva je právně dokonalá, ale odporuje dobrým mravům. Setkávám se často s tím, že rozhodnutí soudu je zákonné, ale není spravedlivé. Mnoho právních teoretiků hovořilo na téma, že spravedlnost je vyšší forma, vyšší hierarchie než zákonitost. Čili ne každé zákonné rozhodnutí se zdá oprávněně účastníkům řízení a někdy i samotným soudcům spravedlivé. Soudci obecních soudů, okresních, krajských a vrchních, mnohdy nedosáhnou na to, aby jejich rozhodnutí byla jak zákonná, tak spravedlivá. A zde je podle mě nezpochybnitelná role ÚS. Pokud ÚS dospěje k závěru, že obecný soud při formálním lpění na liteře zákona porušil základní principy spravedlnosti garantované ústavou a Listinou základních práv a svobod, může toto napravit. To je i důvod, proč – s ohledem na to, co jsem již řekl – opakovaně usiluji o kandidaturu soudce Nejvyššího soudu. Dámy a pánové, na závěr mi dovolte zopakovat to, co již bylo řečeno o pokoře a sebevědomí. Jako soudce s přiměřeným sebevědomím značnou pokorou, očekávám vaše rozhodnutí. Děkuji vám. (Potlesk.) Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane doktore. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan prezident v tuto chvíli odchází, my se vystřídáme v řízení schůze. (Přítomní povstávají.)
46
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v našem jednání, je otevřena rozprava k bodu Žádost prezidenta o vyslovení souhlasu Senátu PČR se jmenováním soudce ÚS. Do rozpravy v této chvíli nemám nikoho přihlášeného, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se zpravodaje výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice pana senátora Jiřího Čunka, zda se chce ještě vyjádřit k návrhu. Prosím, pane senátore. Ne. Děkuji. Táži se pana senátora – garančního zpravodaje – Miroslava Antla, zda se chce ještě vyjádřit. Ne. Děkuji. Zazněl zde tedy návrh ÚPV a výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu, aby se o žádosti o vyslovení souhlasu se jmenováním soudce ÚS hlasovalo tajně podle paragrafu 71 odst. 2 jednacího řádu Senátu. Kolegyně a kolegové, o tomto návrhu musíme hlasovat. V sále je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 37. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh hlasovat tajně o kandidátovi na ústavního soudce, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 12 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. Uděluji slovo předsedovi volební komise. Prosím, pane předsedo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, před chviličkou jsme rozhodli, že o žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu PČR se jmenováním soudce ÚS budeme hlasovat stejně jako v minulosti tajně. Nyní si vás dovolím seznámit se způsobem našeho rozhodování. Před vstupem do Prezidentského salonku obdržíte po podpisu prezenční listiny hlasovací lístek, na kterém je pod pořadovým číslem 1 uvedeno jméno navrženého, to je JUDr. Jana Sváčka. Souhlas se jmenováním soudcem ÚS vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jménem navrženého. Nesouhlas pak přeškrtnutím pořadového čísla před tímto jménem. Platným hlasovacím lístkem bude ten, na kterém bude pořadové číslo 1 buď zakroužkováno, nebo přeškrtnuto křížkem. Jiný než mnou zmíněný způsob úpravy bude znamenat, že hlasovacím lístek je neplatný. Konstatuji, že volební místnost – Prezidentský salonek je připraven pro volbu. Prosím tedy členy volební komise, aby se dostavili ihned do volební místnosti. Pro informaci předsedající schůze uvádím, že vydávání lístků k hlasování potrvá 15 minut a vyhodnocení maximálně 10 minut. Proto bych navrhl, abychom na dobu 25 minut přerušili tuto schůzi. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano. Děkuji, pane předsedo volební komise. Beru v potaz váš návrh a přerušuji schůzi do 15.15 hod. Senátor Tomáš Kladívko: A já bych si dovolil navrhnout, že volební komise začne vydávat volební lístky ve 14.50 hodin. Děkuji. 1. místopředsedkyně šťastnou ruku.
Senátu
47
Alena Gajdůšková: Děkuji
a
přeji
(Jednání přerušeno v 14.48 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 15.16 hodin.) 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat projednáváním přerušeného bodu, kterým je Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu ČR s jmenováním soudce Ústavního soudu. Uděluji v této chvíli slovo předsedovi volební komise a žádám ho, aby nás informoval o výsledku tajného hlasování. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil se zápisem z tajného hlasování k žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu ČR se jmenováním soudce Ústavního soudu – navržen JUDr. Jan Sváček – konaného dne 21. srpna 2013: Počet vydaných hlasovacích lístků 75, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 75, počet neodevzdaných hlasovacích lístků nula. Pro JUDr. Jana Sváčka bylo odevzdáno 30 platných hlasů. V tajném hlasování nebyl vysloven souhlas se jmenováním JUDr. Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane předsedo, a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je 7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 149) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 149. Návrh uvede ministryně spravedlnosti Marie Benešová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona, a současně ji u nás vítám. Dobrý den! Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Návrh zákona, který předkládám, schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení dne 17. července 2013 a byl postoupen vám k dalšímu posouzení. Ústavně právní výbor Senátu projednal návrh zákona na své 20. schůzi dne 14. srpna 2013 a přijal usnesení č. 93, podle kterého doporučuje Senátu vrátit projednaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy uvedenými v příloze usnesení. Jistě víte, že včera došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny a v důsledku tohoto rozpuštění tak hrozí, že návrh tohoto zákona nebude přijat a legislativní proces tím bude ukončen.
48
Tento zákon nás stál hodně úsilí a hodně práce. Dovoluji si tedy připomenout, že skutečně byl vyprecizován a stojíme si za ním. Chápeme samozřejmě návrhy a doporučení, které ústavně-právní výbor dal. Určitě je i přijímáme a snažíme se dospět k nějakému kompromisnímu stanovisku. Vězeňská služba ve spolupráci s legislativním odborem připravila tento návrh zákona vlastně v souladu s tím, co bylo doporučováno. A myslím si, že společným úsilím bychom mohli tento zákon nějakým způsobem elegantně ukončit a že by se tedy mohl dostat do provozu, tak jak nás vlastně žádá i EU, která poukazuje na jeho důležitost. Myslím si, že tyto pozměňovací návrhy jsou důležité, ale jsou to v podstatě technikálie a nejsou zas tak nezbytné, aby v situaci, kdy byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna a ukončen legislativní proces, aby tento zákon padl pod stůl. A domnívám se, že by to byla škoda, protože je na něm rok a půl skutečně velice pečlivé práce. S tímto návrhem zákona – to jenom předesílám – souhlasí nejvyšší státní zástupce, ochránkyně lidských práv, výbory proti mučení OSN a EU. Dovolila bych si ještě připomenout stěžejní body, v čem tento zákon považuji za moderní a kdy si myslím, že pomůže v rámci dalšího výkonu vazby a výkonu trestu. Sleduje především skutečnost, že vazba bude důstojná, nebude ponižující, že zde budou respektovány hygienické podmínky vězňů. Bude tady více kontaktů s rodinou, návštěv, návštěvy tady budou i bez sluchové, eventuálně zrakové kontroly, což je také posun k lepšímu. Bude umožněno telefonování obviněným s rodinnými příslušníky, na což, jak víte, je v současné době často poukazováno s různými kauzami. Bude tady možnost odděleného navštěvování, zavádí se možnost pracovat i u obviněných, což je také důležité, protože oni se tam v podstatě nudí a je potřeba je nějak vytížit a je na to poukazováno z různých stran. Postupné rozšiřování vazby bude se zmírněným režimem. Budou zde specializovaná oddělení pro příslušníky ozbrojených sborů, což je důležité pro vojáky a strážníky. Mám-li to tedy shrnout, velmi vás žádám, abyste znovu posoudili všechny možnosti, které máte, a byla bych velmi potěšena, abyste tento zákon skutečně schválili, tak jak Poslanecká sněmovna doporučila. Velmi vám děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní ministryně, a požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 149/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážená paní ministryně začala neobvykle a prokázala tím, že byla státní zástupkyní, protože hned na začátku se vypořádávala s našimi pozměňovacími návrhy, to znamená s pozměňovacími návrhy ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, které máte před sebou. Nejprve jako obvykle se vyjádřím k legislativnímu procesu, a to jsou stručná konstatování, jak mám před sebou, a můžete si všimnout a nejsou to listiny, které by nesouvisely s těmito našimi návrhy, velmi podrobné odůvodnění
49
pozměňovacích návrhů, to znamená skutečně dopracování i legislativně technických připomínek a připomínek takových, o kterých my právníci jsme schopni debatovat, jestli slovíčko "zpravidla" nám nepřesunuje někam jinam celý zákon, resp. konkrétní ustanovení předmětného či inkriminovaného zákona. Pokud jde o naše 93. usnesení, tady je, jak bylo konstatováno: I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze, II. určuje zpravodajem výboru pro projednání návrhu na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miroslava Antla, III. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby informoval pana předsedu horní komory Parlamentu ČR Jsme samozřejmě ve fázi, kdy předpokládáme, že se definitivně rozpustila dolní komora Parlamentu ČR a kdy nejen že poslanci ukázali, že to skutečně, ač já osobně jsem tomu příliš nevěřil, myslí vážně a že záleží na panu prezidentovi, jak rozhodne dále, to už tady říkal pan místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. A já budu přistupovat k tomu tak, že v podstatě vracet Poslanecké sněmovně neexistující s pozměňovacími návrhy by možná připadalo hloupé. To znamená, že se nacházíme ve stádiu rozhodování o tom, zda schválit či zamítnout. A v tu chvíli se můžeme bavit o tom, jestli – řeknu to slovo, neexistuje asi – "gativa" převažují negativa, zdali my tedy řekneme ano, tento zákon, resp. novela je výborná a přináší skutečně nápravu stávající situace a implementaci evropské směrnice, či zda opravdu budeme dbát a bdít jako obvykle, jako by měla tak činit, a já jsem hrd a pyšný na to, že horní komora Parlamentu ČR přistupuje k zákonům, které jsou nám předkládány a že se nebojíme zamítat, nebojíme se vracet s pozměňovacími návrhy, nebojíme se opravovat, napravovat atd. V tuto chvíli jsem poněkud rozpačitý z toho důvodu, že jsem vlastně řekl, že existují dvě kritéria. A vážím si samozřejmě názoru vážené paní ministryně, vážím si velmi názoru nejvyššího státního zástupce pana JUDr. Pavla Zemana, kterého jsem krátce předtím kontaktoval a který přezkoumává v současné době a říká: Ano, my tam asi zásadní problémy nemáme, kromě těch, které jsme vytkli. A když se podíváte na naše pozměňovací návrhy, tak je to skutečně precizace textu, který nám byl předložen. A já v tuto chvíli moc děkuji i zde přítomnému panu Dr. Chaloupkovi, který projevil jako obvykle svoji trestněprávní zdatnost a vlastně mi velmi pomohl i v další argumentaci. Pokud se tedy podíváme na to, co máme před sebou, tak vlastně mně tam vadí slovo "zpravidla". Mluvil jsem předtím s váženou paní ministryní, mluvil jsem i s jejím prvním náměstkem panem Dr. Volákem a ten mě ubezpečil rovněž o tom, že se to, lidsky řečeno, "dá dohnat". To znamená, že v dalších předpisech slůvko "zpravidla" nebude, že už bude řečeno, že jednoznačně to bude tak a tak. Jde mi třeba o diferenciaci mezi odsouzenými, resp. obviněnými ve vazbě, to znamená, jestli zpravidla ředitel věznice může rozhodnout o tom, jestli bude vedle sebe pachatel zvlášť závažného úmyslného zločinu s ohrožením výjimečného trestu odnětí svobody třeba s pachatelem nedbalostního trestného činu, resp. přečinu. Diskutovali jsme o tom velmi i na ústavně-právním výboru Senátu Parlamentu ČR a v tuto chvíli chci věřit tomu, že prostě to tak nebude a že ředitelé věznic to nedopustí. Nejméně dvě třetiny senátorů, protože předpokládám, že někteří, a vidím je i před sebou, se vrátili, to znamená, že obnova Senátu sice byla, ale není to úplně jedna třetina, jste byli přítomni tomu, když já jsem se velmi pozastavil a díky většině z vás, a tehdy takřka všech jsme zamítli poslanecký návrh, který rovněž manipuloval s pravomocemi ředitelů 50
věznic. A dnes ředitelé věznic, i když pan prezident Václav Klaus tehdy jej rovněž odmítl podepsat, my jsme návrh zamítli a poslanci samozřejmě čekali několik dní, až se jich sejde 101 na to, aby naše zamítavé hlasování přehlasovali. Já jsem tehdy říkal, že je nepřípustné, aby ředitel věznice bez kontroly soudu, tato kontrola soudu, když se podíváte do zákona, je dnes formální, sám rozhodl o tom, že vlastně pachatel přečinu, a přečin zní něco jako přestupek, ale když se podíváte, tak přečinem jsou i jednání, které lidsky budeme pokládat takřka za zločin, a aby klidně týden po nástupu odsouzeného prohlásil, že on je připraven na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za přečin. A soud to může zamítnout pouze tehdy, když vyvrátí to přesvědčení ředitele. To znamená, že bude argumentovat tím, že odsouzený není schopen se napravit, což si nedovedu představit. Víte, já každou novelu – a to už je, jak jeden z mých kolegů řekl, že se ve mně projevuje prokurátor, ano, státní zástupce tedy říkám se ve mně projevuje, že nechci dopustit to, aby ředitelé věznic zase mohli nekontrolovaně rozhodovat o tom, co se bude dít ve výkonu trestu, ve výkonu vazby. Vy si můžete vzpomenout, a vážená paní ministryně si to velmi dobře pamatuje, když se měnili prokurátoři ve státní zástupce, nikoli personálně, ale novým jmenováním, tak vlastně všechny ty možnosti – a já tomu vždycky říkám povinnosti, to znamená dozor nad výkonem vazby a nad výkonem trestu odnětí svobody, tak byl pryč. Byl odpárán a byl to jakoby nekontrolovatelný dozor. Dneska se všem státním zástupcům nebo státním zastupitelstvím ta kontrola vrací. Proč tak rozvláčně mluvím? Je to z toho důvodu, že stále, když mluvím, tak sám sebe poslouchám a sám se přesvědčuji, jaký přednést návrh. Návrh ústavně-právního výboru byl jasný, byl zřejmý, ale v tuto chvíli je zřejmě asi lichý, protože skutečně návrh je na to, zdali schválit či zamítnout. A jako garanční zpravodaj zatím nepřednáším žádný další návrh, než máte před sebou, ale budu se klonit spíše k tomu schválit. Možná i proto, že je tady vážená paní ministryně spravedlnosti, zrovna tato. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane kolego, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu Senátu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Jaromír Štětina. Prosím, pane senátore. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená paní ministryně, dámy a pánové. Já nemám s věznicemi velkou zkušenost, ale se třemi mám. První z nich je internační tábor pro boat people a uprchlíky z kontinentální Číny, Hongkongu, který jsem jako novinář, když jsem tam žil, často navštěvoval. Já vám potom vysvětlím, proč se o tom zmiňuji. Druhá věznice, se kterou mám zkušenost, je věznice v tureckém městě Malatye, v níž jsem dlouhou řadu týdnů seděl jako odsouzený. Také vysvětlím, proč ji zmiňuji. A třetí vesnice je naše kartouza ve Valdicích, kam čas od času jezdím přednášet vězňům, protože důstojný pan Aleš Jaluška, můj starý kamarád, je tam vězeňským knězem. Já tam jezdím s vězni diskutovat. A proč srovnávám tyto tři věznice? Kdybych si měl vybrat, kde chci sedět, tak si vyberu ten internační tábor v Hongkongu. Co do úrovně v uvozovkách služeb předstihuje velice řádově tu věznici ve Valdicích. A kdybych si měl vybrat
51
mezi Valdicemi a tou tureckou kartouzou v Malatyi Kemala Atatürka, tak můžu říci, že v té strašné turecké věznici, kterou jistě znáte z toho slavného amerického filmu The Night Express byly některé přístupy k vězňům mnohem benevolentnější a řekl bych humánnější, než jsou ve věznicích u nás. Já si myslím, že je potřeba ten zákon podpořit. Je to europeizace toho zákona a skutečně přináší některé velmi významné novinky. Např. to, že se odsouzený může obrátit okamžitě do jednoho dne telefonem na svého advokáta. Což dříve nemohl. Je tam velice jasně určeno, že ten kontakt s blízkými, to znamená s rodinou, s manželkami, bude častý. Bude si sice muset ten telefon zaplatit, ale může býti. Je tam vlastně umožněno i to, co novináři tak často diskutovali, když se ten zákon tvořil, jestli manželé se můžou v soukromí v té věznici stýkat. I toto je tam, ne přímo, ale jaksi benevolentně, je v tomto návrhu zákona zodpovězeno. Čili já souhlasím s paní ministryní, že to nebezpečí, že by ten zákon nehumanizoval naše vězeňství, tady trvá a prosím vás, abyste pro něj zvedli v ruku v tom znění, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda chce vystoupit ještě někdo další v rozpravě? Ano, přihlášen je pan senátor Vladimír Dryml. Prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, paní ministryně, vážené senátorky, senátoři. Já bych se také rád připojil k tomu, abychom podpořili tento zákon, protože přispěje k určité humanizaci vazby, která je velkým zásahem do osobnostních práv každého. Možná, že umožní i určité zaměstnávání vězňů a je tady i problém takový, když jsou do vazby umístěni i lidé, ať už třeba příslušníci policie nebo jiných ozbrojených složek, kde kdyby byli umístěni do vazby s normálními lidmi, odsouzenými za jiné trestné činy, tak může dojít k některým problémům v těch věznicích. Takže se domnívám, že to je krok správným směrem, a proto doporučuji, abychom podpořili tento zákon a schválili. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Ptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit? Nikoho nevidím. Zachytila jsem tedy, pane senátore, že jste dal návrh na schválení toho zákona? Ano. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě? Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se paní navrhovatelky, paní ministryně, chce se vyjádřit v rozpravě? Prosím, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Já bych chtěla poděkovat za velkorysý postoj, co tu slyším, a skutečně ta situace je mimořádná tím, že byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna. A chci tady jenom slíbit za to ministerstvo, že zapracujeme ty připomínky, co měl ústavně-právní výbor v těch prováděcích vyhláškách o výkonu trestu a výkonu vazby. Což tedy by se dalo takto vyřešit a myslím, že bychom všichni byli spokojeni. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, ministryně, pane garanční zpravodaji, prosím, vyjádřete se k rozpravě.
paní
Senátor Miroslav Antl: Určitě ano. Vážená paní předsedající, vy jste slyšeli můj poněkud rozpačitý přístup a náznak toho, že se blížím k návrhu na schválení. Pokud nezazněl úplně jasně pro protokol, tak říkám, ano, v tuto chvíli
52
navrhuji, abychom schválili ve znění, které nám bylo postoupeno Poslaneckou sněmovnou a zejména je to po vyjádření jednak obou vážených pánů senátorů, ale paní ministryně spravedlnosti, protože já nemám, znám ji historicky krátkou dobu, samozřejmě, takže ona dostojí svému slibu a že skutečně v dalších předpisech se ty legislativně technické nedostatky napraví. A jinak si myslím, že vážená paní ministryně spravedlnosti je tady poprvé, takže si i zaslouží, aby byla úspěšná. Takže to je můj návrh. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Právníka překvapuje takovýto argument. Já jenom pro pořádek, návrh schválit padl v rozpravě, kde musí zaznít, protože jinak je nehlasovatelný, od pana senátora Drymla. Tento návrh tedy padl. My o něm můžeme dát hlasovat. Já svolám všechny k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 36. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 13 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 63, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji paní ministryni a blahopřeji k tomu úspěchu. Děkuji garančnímu zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem našeho programu je bod, kterým je 8. Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží (evropský senátní tisk č. K 037/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K37/09, K37/09/01 a K37/09/02. Prosím opět paní ministryni spravedlnosti, paní Marii Benešovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Vážené senátorky, vážení senátoři, paní předsedající. 31. ledna 2013 přijala Evropská komise Zelenou knihu o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží, kterou zahájila veřejné konzultace k tomuto tématu. Nekalými praktikami tohoto druhu, které se výrazně odchylují od poctivého obchodního jednání a jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým obchodním stykem. Nekalé obchodní praktiky obvykle v situaci nerovnováhy vnutí silnější strana straně slabší a mohou existovat na jakékoli straně vztahu mezi podniky a v každé fázi v dodavatelském řetězci. Podle komise nekalé obchodní praktiky mohou mít nepříznivý dopad na hospodářství EU. Zejména na dodavatelský řetězec mezi podniky v oblasti potravinového a nepotravinového zboží. Komise uvádí, že takovými praktikami může být dotčena investiční inovační kapacita společnosti.
53
Roztříštěné vnitrostátní předpisy mohou podle komise na to představovat další překážku v přespolních nákupech a distribuci na jednotném trhu. Zelená kniha obsahuje předběžné posouzení předmětné problematiky ze strany komise a otevřela veřejné konzultace, které měly pomoci získat další informace a zjistit, jaké jsou názory zainteresované veřejnosti ohledně možností politiky na úrovni Unie. Tyto konzultace trvaly do 30. dubna 2013. Na základě vyhodnocení došlých příspěvků hodlá komise v brzké době oznámit svůj další postup. Vláda České republiky zaslala komisi svoje vyjádření. Na jeho přípravě se spolu s ministerstvem spravedlnosti podílelo ministerstvo zemědělství, ministerstvo průmyslu a obchodu. Zohledněno bylo stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ministerstvo spravedlnosti mělo v procesu přípravy v podstatě roli moderátora, který se snažil o smíření částečně rozdílných pohledů obou daných zúčastněných resortů. Domníváme se, že výsledný text vyjádření je rozumným a vyváženým kompromisem. Dovolte mi krátce vyzdvihnout několik základních sdělení obsažených v zaslaném vyjádření. Vláda se ztotožnila s vymezením pojmu nekalé obchodní praktiky v Zelené knize. Ocenila Zelenou knihu jako užitečný výchozí materiál k diskusi k tomuto tématu, který může plnit funkci potřebného jednotícího metodického základu k diskusi. Stěžejním sdělením České republiky je, že daná problematika by s ohledem na rozdílnost podnikatelského prostředí a hospodářských podmínek v každém státě měla být řešena primárně na úrovni členských států. Bylo zdůrazněno, že Česká republika se nebrání diskusi o přijetí opatření na úrovni EU v těchto oblastech. Přijetí by musela předcházet identifikace a prokázání dostatečně závažných překážek. Dovoluji si závěrem připomenout, že ministerstvo spravedlnosti se ztotožňuje s usneseními k tomuto materiálu obou výborů Senátu, kdy byl materiál projednán, tedy výboru pro hospodářství, zemědělství, dopravu a výboru pro záležitosti Evropské unie. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní ministryně, a opět vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K37/09/03. Zpravodajem výboru je pan senátor Antonín Maštalíř, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Antonín Maštalíř: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, paní senátorky a páni senátoři. Já budu ve své zprávě velice stručný, protože paní ministryně v podstatě všechno ve zprávě již řekla. Já bych jenom shrnul, že daná materie byla tedy projednaná ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a zároveň i ve výboru pro záležitosti EU, ve kterém mám tu čest pracovat. V podstatě jsme v našem výboru převzali stanovisko s výborem VHZD, protože to je činnost, kterou se v podstatě on může velmi podrobně zabývat, protože ta materie je vyloženě pro tento výbor šitá. Paní ministryně tady řekla, že v dané oblasti, já to jenom doplním, bylo celkem položeno 25 otázek s cílem obdržet od aktérů konkrétní návrhy na omezení, případně řešení nekalých praktik. My všichni, jak tady sedíme, v poslední době jsme se mohli setkat s řadou takových různých nekalých praktik v obchodním řetězci, když se třeba vydávalo koňské maso za hovězí maso anebo v některých výrobcích se vyskytly přísady, které tam nemají co dělat.
54
Já bych to uzavřel tím, že bych vás hned teď přímo seznámil s návrhem usnesení. Naše usnesení je doplněno řadou doporučení, které konkretizují danou problematiku velmi detailně. A ještě jednou bych zdůraznil, že opravdu jsme z větší části vycházeli z podrobného stanoviska výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který tuto problematiku velmi detailně rozpracoval. Nyní vás seznámím s usnesením z naší 14. schůze, která se konala 2. července 2013. Je to senátní tisk K37/09. Po úvodní informaci Zuzany Fišerové, vrchní ředitelky sekce mezinárodních vztahů ministerstva spravedlnosti, s přihlédnutím ke stanovisku výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a zpravodajské zprávě senátora Antonína Maštalíře a po rozpravě výbor: 1. přijímal v Zelené knize o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. 2. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k Zelené knize o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. 3. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Antonína Maštalíře. 4. pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Já bych vám jenom, protože nechci samozřejmě ta doporučení číst, je jich tady hodně, řekl jedno z těch nejdůležitějších, kdy za I.2. máme pokládat téma nekalých obchodních praktik v dodavatelském řetězci za zcela zásadní s ohledem na dopad těchto praktik na dodavatele. Např. zemědělce a výrobce potravin prostřednictvím neustálého tlaku na snižování jejich obchodních marží, což může v konečném důsledku negativně dopadat i na samotné spotřebitele v podobě klesající kvality nabízených výrobků. To je to, s čím jsem vás tam předtím v kostce seznámil, co se momentálně na našem trhu děje. Takže tolik ode mě a děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste se posadil u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu, k níž potom zaujmete stanovisko. Dále tento senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A pan senátor Jan Hajda nás seznámí se stanoviskem tohoto výboru. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se v červenci zabýval tímto tiskem a musím říci za náš výbor, že jsme byli trochu zklamáni nekonkrétností. Dle našeho názoru se jednalo o zjišťování ze strany Evropské komise, jaká je v jednotlivých zemích skutečná situace v této oblasti. Já bych chtěl poděkovat všem kolegyním a kolegům, kteří v roce 2009 pomohli schválit zákon o významné tržní síle, kterým jsme již ty nekalé praktiky řešili. Já bych jenom krátce zhodnotil, poněvadž toto jsme promítli do toho stanoviska k Evropské komisi, jak vypadá situace. Existence zákona má jednoznačně pozitivní vliv na chování řetězců, kdy lze konstatovat, že se toto chování viditelně zlepšilo. Došlo především k tomu, že je dodržována doba splatnosti 30 dnů, což zaregistrovali téměř všichni dodavatelé vstupující do obchodních vztahů s řetězci. Zároveň u pekařského zboží zmizely tzv. vratky, které zákon zakazuje a řetězce se tak o zbylé zboží musí postarat samy na své vlastní náklady. Jako třetí
55
pozitivum lze vnímat i skutečnost, že došlo ke snížení letákových akcí u zboží, které bylo nejčastěji nabízeno za podnákupní ceny. V této souvislosti je nutné zmínit také fakt, že výše uvedená pozitiva nevnímají pouze malí a střední dodavatelé, ale dotýkají se všech, i těch, kteří mají určité postavení na trhu a určitou vyjednávací pozici, a to napříč sektory. Především uzákoněním doby splatnosti jsme zlepšili situaci všech dodavatelů na českém trhu. Problémem spojeným s vymáháním zákona je přístup našeho Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jenom např. Potravinářská komora zaslala na tento úřad více než několik desítek podnětů, které stále zůstávají bez adekvátní odezvy. Stále však od zahájení prvních řízení u společnosti např. Ahold, Kaufland nedošlo ke konkrétním závěrům a v některých případech byla dokonce uložená pokuta předsedou úřadu zrušena. Jednoznačně v tomto směru úřad nestojí na straně českých podnikatelů. Tolik tedy ta situace, z které jsme vycházeli. Některá ta doporučení již řekl pan senátor Maštalíř, takže pokud se týká výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, my vítáme zájem Evropské komise o působení obchodních řetězců a jejich dopad na dodavatelsko-odběratelské vztahy v členských státech EU a považujeme zahájení veřejné konzultace za důležitý krok, který by měl zmapovat názory zúčastněných stran týkající se případně další regulace této problematiky na úrovni. Popisujeme výhody zákona o významné tržní síle tak, jak jsem hovořil. S čím nesouhlasíme, to je s kritickým postojem Evropské komise vůči tzv. teritoriálnímu omezení nabídky, tj. závazku obchodního řetězce nabízet místní produkty. Neboť regionální produkty, které jsou tímto způsobem podporovány, mají často lepší chuťové a výživové vlastnosti, jejich zpracování a příprava méně zatěžují životní prostředí, jsou čerstvější a také podporují zaměstnanost v místě prodeje. V podstatě je to obdoba farmářských trhů, které jsou v naší republice potravináři, zemědělci zavedeny a jsou velice oblíbené. Doporučujeme navrhnout, aby se Evropská komise při vypracování případné úpravy problematiky nekalých obchodních praktik v dodavatelském řetězci v co největší míře inspirovala českým příkladem. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane předsedo výboru, otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se paní ministryně, zda se chce vyjádřit? Ještě máte možnost. Ne. Děkuji. Pane garanční zpravodaji, chcete ještě něco dodat, vyjádřit se? Prosím, máte slovo. Senátor Antonín Maštalíř: Děkuji. Vyjádřit ani ne, ale já bych byl rád, abyste hlasovali o našem doporučení a podpořili ho. Jinak bych chtěl poděkovat panu Hajdovi, protože opravdu to detailně ještě rozvedl. Takže tolik ode mě. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano. Děkuji, pane zpravodaji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Všechny svolám. Aktuálně je přítomno v sále 69 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 35. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh usnesení, tak jak nám ho předložil pan senátor Maštalíř. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 14 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
56
Děkuji oběma zpravodajům, děkuji paní ministryni a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je 9. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 (evropský senátní tisk č. N 065/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N65/09 a N65/09/01. Prosím opět paní ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová: Vážené senátorky, vážení senátoři, paní předsedající, dovolte mi představit další legislativní návrh, který je v současné době projednáván orgány Evropské unie. 26. dubna 2013 předložila Evropská komise nový návrh nařízení, jehož cílem je zjednodušit uplatňování některých typů veřejných listin v EU a tím snížit administrativní zátěž občanů a podniků v EU. Návrh počítá se zavedením těchto opatření: 1. zrušení povinnosti ověřování některých typů veřejných listin pro použití v jiném členském státu, 2. omezení povinnosti předkládat ověřené kopie a ověřené překlady listin, 3. zavedení standardizovaných unijních formulářů pro některé matriční události – narození, úmrtí, uzavření manželství či registrovaného partnerství. A pro status společnosti a oprávnění jménem společnosti jednat. Tyto formuláře by měly být pouze alternativou k národním dokladům, vydávanou na žádost občanů či společností. Národní doklady by nadále měly zůstat být zachovány. Navrhovaná opatření jsou doplněna mechanismem administrativní spolupráce, který umožňuje ověřit autenticitu veřejné listiny v konkrétním případě, vzniknou-li o tom důvodné pochybnosti. Hlavním komunikačním kanálem by měl být tzv. IMI systém, který vyvíjí Evropská komise a který v současné době funguje v oblasti směrnice o službách a uznávání kvalifikací. Tento systém umožňuje elektronickou komunikaci prostřednictvím standardizovaných otázek a odpovědí, čili zapojené orgány mohou komunikovat v národních jazycích. Působnost návrhu je limitována pouze ne taxativně, na některé taxativně vyjmenované typy listin, s tím, že do budoucna, pokud se tento mechanismus osvědčí, by mohly být zahrnuty další typy listin a vypracovány unijní formuláře pro další situace. V obecné rovině velmi pozitivně hodnotíme snahu o zefektivnění a zjednodušení volného pohybu veřejných listin v Evropské unii. V této oblasti občané a podniky skutečně čelí mnohdy zbytečným administrativním požadavkům, které pro ně představují nezanedbatelnou finanční i časovou zátěž. Jak Česká republika upozorňovala i v rámci komunikačních procedur, které předcházely předložení návrhu, je důležité mít dostatečné záruky, které v maximální možné míře zabrání předkládání padělků veřejných listin. Z toho důvodu považujeme za velmi důležité zakotvit účinně fungující mechanismus spolupráce mezi dotčenými orgány.
57
Zároveň budeme usilovat o vyjasnění a zlepšení některých ustanovení návrhu, která by v praxi mohla působit potíže. Jedná se např. o navrhované omezení povinnosti předkládat ověřené překlady veřejných listin. Celkově návrh považujeme za užitečný, má potenciál skutečně ulehčit život občanů a podniků v EU. Dovolte mi tedy závěrem zdůraznit, že se můžeme plně ztotožnit s doporučeními senátního výboru pro záležitosti EU, které jsou přílohou usnesení tohoto výboru č. 136, přijatého jeho 14. schůzí 2. července 2013. To je v podstatě všechno, s čím jsem vás chtěla seznámit, a děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní ministryně, a ještě jednou vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N65/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Táborský, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Josef Táborský: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové. Paní ministryně v důvodové zprávě prakticky plnohodnotně vystihla celou tu problematiku po věcné obsahové stránce, přínosy, kterých by mělo být dosaženo, ale zároveň i upozornila na některá rizika. Tudíž já k tomu prakticky nemám co dodat a dál rozšířit. Tyto jednotlivé otázky jsou zahrnuty v doporučení výboru, který máte k dispozici. Tudíž se omezím pouze na to, abych vás seznámil s návrhem usnesení. Výbor pro záležitosti Evropské unie projednal tento tisk na 14. schůzi 2. července tohoto roku. Po úvodní informaci Zuzany Fišerové, vrchní ředitelky sekce mezinárodních vztahů ministerstva spravedlnosti, zpravodajské zprávě senátora Josefa Táborského a po rozpravě výbor přijímá k návrhu nařízení Evropského parlamentu a rady o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v EU a o změně nařízení EU č. 1024/2012 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a rady o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v EU a o změně nařízení EU 1024/2012 vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Určuje zpravodajem pro jednání na schůzi senátora Josefa Táborského a pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se paní ministryně, zda chce ještě něco dodat? Ne, děkuji. Pan zpravodaj, předpokládám, také ne. Můžeme tedy zahájit hlasování o návrhu usnesení tak, jak bylo předloženo. Aktuálně je přítomno 69 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 35. Budeme hlasovat o návrhu usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie k tomuto projednávanému evropskému tisku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne NE a zvedne ruku.
58
Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 15 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím. Paní ministryně se pro dnešek s námi loučí, takže jí popřeji hezký den. A my budeme pokračovat 10. Návrh zákona o směnárenské činnosti (senátní tisk č. 140) návrhem zákona o směnárenské činnosti. Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 140. Návrh uvede ministr financí Jan Fischer, kterému tímto uděluji slovo. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Dobré odpoledne, paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Dovolte, abych vám ve stručnosti představil vládní návrh zákona o směnárenské činnosti. Cílem předkládaného zákona je především zvýšení průhlednosti směnárenských obchodů. Návrh zákona detailně upravuje požadavky na kurzovní lístek, předsmluvní informační povinnost nebo povinnost vydat klientovi doklad o provedení směnárenského obchodu. Tato úprava má zajistit, aby klienti uzavírali směnárenské obchody při plné znalosti podmínek, které směnárna nabízí. Není samozřejmě žádným tajemstvím, že se tím reaguje na praxi některých méně poctivých směnáren, které zneužívají skutečnosti, že zejména zahraniční turisté se v jejich nabídkách obtížně orientují. Návrh zákona dále upravuje, kdo může provozovat směnárenskou činnost. Vedle bank a družstevních záložen počítá i nadále s nebankovními provozovateli směnárenské činnosti, které označuje jako směnárníky. Návrh zákona stanoví požadavky, které musí směnárníci splnit, aby od České národní banky získali potřebné povolení. V tom se návrh nijak výrazně neliší od dosavadní právní úpravy v devizovém zákoně. Předložený návrh vyjímá regulaci směnárenské činnosti z devizového zákona a upravuje tuto problematiku samostatným zákonem. Toto řešení vychází z úvahy, že cílem regulace směnárenské činnosti by měla být především ochrana klientů, jimž jsou směnárenské služby nabízeny či poskytovány. Naopak souvislost s devizovým hospodářstvím a s dalšími otázkami, které jsou upraveny v devizovém zákoně, je současnosti spíše jen vzdálená. Proto bylo cílem předkladatele vytvořit samostatný zákon, který by směnárenské služby upravil obdobně, jako je tomu u jiných finančních služeb, a to právě s důrazem na ochranu klientů. V souvislosti s tímto návrhem zákona je přirozeně nutné novelizovat i některé další právní předpisy a ty změny obsahuje změnový zákon, který bude činit další bod vašeho programu a představím vám ho, nebo uvedu ho samostatně. Stručně řečeno, větší komfort a větší vstřícnost vůči uživatelům služeb směnáren, větší průhlednost, větší jistota klientů, že s nimi nebude zacházeno divným způsobem, což se přece jenom občas děje. Druhá věc je vyjmutí této problematiky dosud rozptýlené v různých partiích devizového zákona a sjednocení právní úpravy, scelení do jednoho samostatného zákona o směnárenské činnosti. Dámy a pánové, to je na úvod vše. Děkuji.
59
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 140/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Tomio Okamura. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 140/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Strnad: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, dle mého názoru jde o bezkonfliktní návrh zákona, hlavním důvodem jeho předložení je úprava poskytování směnárenských služeb a shrnutí do jedné právní úpravy. V návrhu zákona ve veřejnoprávní části se upravuje již existující kategorie provozovatele směnárenské činnosti, tedy směnárníka, která je podrobena určitým podmínkám. Dále se upravují soukromoprávní vztahy při poskytování směnárenských služeb, jak již bylo řečeno, jak má vypadat kurzovní lístek, předsmluvní informační povinnost, vydání dokladů o provedení směnárenského obchodu atd. Tato úprava se bude vztahovat na všechny kategorie osob, které mají oprávnění poskytovat směnárenské služby. Ještě bych doplnil o zprávu, jakým způsobem probíhal proces ve sněmovně. Zde ve třetím čtení, které se konalo 17. 7., byl návrh schválen, z přítomných 162 poslanců bylo pro tento návrh 113, 7 poslanců bylo proti. Seznámil bych vás tedy s usnesením VHZD, a to konkrétně s usnesením č. 132 ze 17. schůze konané 20. srpna 2013 k návrhu zákona o směnárenské činnosti. Po úvodním slově zástupce předkladatele Radka Urbana, náměstka ministra financí ČR, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Jaromíra Strnada, III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Pan zpravodaj ÚPV Okamura zde není přítomen, ale mám informaci, že zpravodajskou zprávu za výbor přednese sám předseda tohoto výboru pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane předsedo. Senátor Miroslav Antl: Já moc děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, jenom stručně. Já jsem skutečně dostal důvěru od pana senátora Tomio Okamury, abych přečetl usnesení, které on prosadil v našem výboru. Máte-li ho před sebou, tak stačí říct, že to je naše 86. usnesení. I. Doporučuje vám schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. II. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci senátora Tomio Okamuru a mě coby předsedu ÚPV Senátu PČR, abych o tomto našem rozhodnutí zpravil pana předsedu Štěcha, což jsem učinil.
60
Děkuji za vaši pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu Senátu návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím. Otevírám tedy rozpravu. Jako první se do rozpravy přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, senátorky, senátoři. Já bych se chtěl zeptat. Povolení k činnosti směnárníka § 6, pane ministře, tam se píše, že ČNB udělí povolení k činnosti směnárníka žadateli – upozorňuji, že to jsou fyzické i právnické osoby, podnikající – který je důvěryhodný. Kdo tedy bude ověřovat tzv. důvěryhodnost a podle jakých kritérií? A tuto důvěryhodnost musí splňovat i vedoucí osoby, a nejlepší je, i skuteční majitelé žadatele. U některých akciových společností není známo, kdo je majitelem a není povinností sdělovat, kdo drží ty akcie. Jak se to tedy bude prověřovat, protože tady ukládáme povinnost danou zákonem. Na druhé straně v § 15, kde jsou informační povinnosti vůči ČNB – rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis. Tak my tady něco ukládáme, mělo by to být dáno zákonem, prováděcí předpis nemáme, a máme tady něco schvalovat. Tak jak je to, pane ministře? 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Dále v rozpravě vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já mám pouze dvě takové připomínky, které mi nebrání, abych zákon jako celek podpořil, ale využiji toho, že je přítomen pan ministr a případně mu ty připomínky předám, aby, až se bude dělat případná novela zákona, na ně bylo pamatováno. Připomínky se týkají § 13, který se nazývá Informace před provedením směnárenského obchodu. Týkají se přímo praktické činnosti směnárníků. § 13 v odst. 1 říká, že provozovatel sdělí zájemci, což je klient, s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odst. 2. A tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. První věc je, že dle mého názoru není jasné, co je v textové podobě, případně bych chtěl na panu ministrovi, aby to vysvětlil, zda to stačí tím způsobem, že to klient uvidí na obrazovce terminálu, jestli to už je textová podoba, nebo není, nebo zda textová podoba je pouze materiál vyhotovený písemně. Pokud budu předpokládat, že případně stačí i obrazovka, tak informace, které se má klient dozvědět, jsou trojího druhu. První informace jsou informace o provozovateli, kde se chce, aby směnárník provozovatele informoval v předstihu o obchodní firmě nebo názvu anebo jméně a popř. jméně a příjmení, adrese sídla a třetí věc je identifikační číslo osoby. Můj názor je, že kdyby navrhovatel zákona více nad tím zákonem hloubal, že nebyl žádný problém, aby tyto povinnosti, které jsou součástí odstavce dvě pod písmenem a) byly zapracovány do § 10 odst. 3, kde je napsáno, co musí provozovna obsahovat. Musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem provozovatele a paradoxně tam nejsou ty další věci, které potom stejně směnárník musí sdělovat, a kdyby to bylo zařazeno do označení provozovny, tak
61
tím pádem je to zajištěno a problém, jak to potom směnárník má udělat, nemusí on vymýšlet. On to stejně zřejmě tak udělá, že to dá k označení provozovny, ale už je to na jeho libovůli a bude to prostě nejednotné. Podobně je to s částí c) odst. 2 paragrafu 13, kde zájemce má dostat jednak informace o právu zájemce podat stížnost orgánu dohledu a název adresa sídla tohoto orgánu. To se má dozvědět v rámci té operace. A druhou věc, kterou se má dozvědět v rámci operace, to znamená té směny, je informace o právu zájemce podat návrh orgánu mimosoudního řešení sporu mezi zájemcem a provozovatelem a název a adresa sídla tohoto orgánu. Zase dost dobře si nedovedu představit, že mu to bude směnárník ukazovat na obrazovce nebo někde jinde. Zase je to úplně stejný případ, analogický tomu, co jsem říkal předtím. Máme tady zase § 11 a § 11 říká, co má obsahovat kurzovní lístek. Kdyby ke kurzovnímu lístku, který se tiskne nebo případně je tam k dispozici, bylo ještě za a), b), c), d), e), co má všechno obsahovat, ještě přidáno to, co je zase za c) v jiném paragrafu, tak by to tam bylo. Bylo by to bez problémů, bylo by to stále k dispozici a nevznikaly by problémy s tím, jak to směnárník bude řešit. Většina z nich asi přijde na to, že to stejně bude tisknout na kurzovní lístek nebo dávat na kurzovní lístek, ale je to zase docela nesourodé. To jsou moje dvě praktické připomínky, které vznikly při debatě se směnárníky, kteří ten zákon studovali. Jinak k němu dle mých informací nemají žádné zásadní připomínky, ale je škoda, že někdo se s nimi takhle jako praktiky možná před navržením toho zákona nepobavil. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. V této chvíli nemám již nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy. Ptám se, zda si ještě někdo přeje vystoupit. Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, pana ministra. Ano, přeje si vystoupit. Prosím, pane ministře, máte závěrečné slovo. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Ano, děkuji mnohokrát. Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji za pozorné a pečlivé projednání tohoto zákona. Děkuji i za připomínky či dotazy, které padly v diskusi. Pokud jde o § 6 zákona, na který se ptal pan senátor Dryml, tak ono v tom paragrafu je už stanoveno, kdo je pro účely tohoto zákona skutečným majitelem směnárny, a už jsou tam přímo ex lege vymezeny některé zákonné podmínky, které samozřejmě také prokazují jeho důvěryhodnost, takže na to bych chtěl upozornit. To je odstavec druhý paragrafu šestého, který koresponduje s tou důvěryhodností, takže to je první věc, že zkrátka ta osoba, majitel je parametrizován, jsou-li mu uděleny… Předpokládám, že Česká národní banka je instituce natolik zodpovědná, profesionální a zkušená, že nevstupuje do těchto věcí poprvé, že bude schopna si vyžádat veškeré podklady, které osvědčí důvěryhodnost směnárníka, resp. majitele směnárny. V tomto já bych osobně se znalostí činnosti a praxe České národní banky obavy neměl, ale nicméně i tím zákonem povinnosti, resp. parametry směnárníků jsou myslím dostatečně specifikovány. Tak to je první věc. Druhá věc je § 15. To je myslím řekněme věčný problém, co má být v zákoně a co ještě smí nebo může být v podzákonném předpisu. My jsme vycházeli z toho, že věci, které jsou tam stanoveny, čili rozsah, forma, lhůty atd. plus případně další povinnosti, které jsou potom v dalších ustanoveních, je možné řešit prováděcím předpisem, nezatěžovat tím zákon. To považujeme už za technické detaily, které je možné stanovit prováděcím předpisem, tak jako to je u jiné zákonné úpravy jiných záležitostí na českém finančním trhu. Ale myslím,
62
že to bude věčný spor o to, co je ještě v zákoně, a co už je únosné pro to, aby bylo upraveno podzákonným předpisem. To je asi k dotazům či komentáři pana senátora Drymla. Pokud jde o připomínky – jsem za ně velice rád – pana senátora Vystrčila, já jsem si je vzal a samozřejmě to už je na případnou novelu a jistě Ministerstvo financí je bude umět využít. Z mé strany vše, děkuji vám. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Za ústavně-právní výbor si evidentně nepřeje nikdo vystoupit, protože zde nevidím ani pana senátora Antla, ani pana senátora Okamuru, požádám tedy garančního zpravodaje pana senátora Strnada, aby nám sdělil, jak budeme hlasovat. Senátor Jaromír Strnad: Takže já bych si dovolil konstatovat, že v rozpravě vystoupili se svými připomínkami či dotazy dva senátoři. Na tyto dotazy pan ministr reagoval ve své odpovědi a zazněl zde jediný návrh, a to návrh vyslovit souhlas s tímto návrhem zákona. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji. Padl tedy jediný návrh, a to návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já tedy všechny svolám k hlasování. (Znělka.) V sále je nyní přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 16 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji zpravodaji, děkuji panu ministrovi a projednávání tohoto bodu končím a my se zde vystřídáme. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dobré odpoledne. Dalším zákonem je 11. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti (senátní tisk č. 141) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 141. Návrh uvede ministr financí Jan Fischer, kterému nyní uděluji slovo. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní senátorky, páni senátoři, úvodní slovo k tzv. změnovým zákonům, které upravují, řekl bych, právní prostor v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti, bude opravdu krátké. Předkládaný návrh je doprovodným zákonem a posláním zákona o směnárenské činnosti je komplexně upravit podmínky a přístupy k činnosti nebankovních poskytovatelů směnárenské činnosti, tedy směnárníků, a upravit vztahy mezi poskytovateli směnárenské činnosti a klienty, jak již bylo řečeno
63
v bodě předchozím, nicméně v této souvislosti samozřejmě vyvstala potřeba novelizovat některé další zákony a tyto změny jsou obsahem předkládaného zákona. V podrobnostech tedy odkazuji na to, co bylo řečeno k návrhu zákona o směnárenské činnosti. Z toho důvodu si vás dovoluji požádat o vyslovení souhlasu s touto právní předlohou. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím, zaujměte svoje místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 141/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Tomio Okamura. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo 141/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jaromír Strnad: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Myslím, že pan ministr nás dost podrobně seznámil s tím, co je obsahem tohoto zákona, proto bych se omezil pouze na to, abych vás seznámil s tím, jakým způsobem probíhalo projednávání tohoto návrhu ve Sněmovně. I v tomto případě tento návrh prošel poměrně jednoduše – ze 161 poslanců bylo pro 111, 7 poslanců bylo proti. Seznámil bych vás tedy s jednomyslným usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, s jeho 133. usnesením, abych byl konkrétní, ze 17. schůze konané dne 20. srpna 2013 k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti. Po úvodním slově zástupce předkladatele Radka Urbana, náměstka ministra financí, po mé zpravodajské zprávě výbor: 1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou; 2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada a 3. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, i vy se posaďte ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Prosím, aby za senátora Tomia Okamuru z ústavně-právního výboru přišel své stanovisko vyjádřit pan senátor Nenutil. Máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, omezím se pouze na konstatování, které jsme panu kolegovi slíbili, a chci vás jenom informovat, že ústavně-právní výbor přijal 87. usnesení, ve kterém doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a dále pak ty náležitosti, které všichni znáte. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane kolego. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, děkuji, a proto otevírám obecnou rozpravu. Vidím, že do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu
64
uzavírám a předpokládám, že se není k čemu vyjádřit, takže můžeme přistoupit k návrhu schválit. Přistoupíme k hlasování. (Znělka.) Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 65 senátorek, senátorů, aktuální kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, tlačítko NE, ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 17 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyhlásilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 12. Zelená kniha Dlouhodobé financování evropské ekonomiky (evropský senátní tisk č. K 062/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky číslo K 062/09 a K 062/09/01. Prosím opět pana ministra financí Jana Fischera, aby nás seznámil s těmito tisky. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Jan Fischer: Paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych vám představil Zelenou knihu o dlouhodobém financování evropské ekonomiky a současně přiblížil pozici české republiky k tomuto dokumentu. Faktem je, že k zelené knize byla již zpracována rámcová pozice, která byla Ministerstvem financí prezentována v senátním výboru pro evropské záležitosti 19. června letošního roku, takže se budu koncentrovat opravdu jenom na hlavní aspekty. Zelenou knihu Evropská komise vydala v březnu tohoto roku v reakci na dopad nebo vliv finanční krize na schopnost finančního sektoru efektivně přesouvat úspory k dlouhodobým investicím. Jejím cílem je iniciovat širokou debatu o možnostech zlepšení dostupnosti, resp. nabídky dlouhodobého financování a finančního zprostředkování pro dlouhodobé investice v Evropě. Že to je skutečně problém, vím ze své vlastní dvouleté praxe v působení v londýnské Evropské bance pro obnovu a rozvoj, že toto skutečně je velmi vážný problém. Byla nastolena otázka větší diverzifikace zdrojů financování pomocí většího využívání nebankovního financování, to znamená větší využívání dluhopisů a dalších nástrojů finančního trhu. Komise v zelené knize konstatuje, že Evropa v současné době stojí před velkými investicemi v kontextu strategie Evropa 2020 a dalších iniciativ, jejichž cílem je přispět k udržitelnému hospodářskému rozvoji a pokud možno vyšší životní úrovni evropské populace nebo populace EU. Komise proto navrhuje způsoby, jak zabezpečit dlouhodobý a také udržitelný přísun finančních prostředků na financování či finanční podporu hospodářského růstu. Jednotlivá opatření jsou zaměřena zejména na dlouhodobé financování od bankovních i nebankovních institucí. Pokud jde o pozici ČR, chápeme potřebu adekvátního zajištění dlouhodobého financování evropské ekonomiky a obzvláště malých a středních podniků. Problém se zajištěním přístupu k dlouhodobým investicím se však netýká ve stejné míře všech zemí. Je třeba otevřeně říct, pokud jde o ČR, není primárním problémem malých a středních podniků přístup k financování, ale získávání zakázek a získávání odběratelů. Nedostatek důvěry v budoucí
65
ekonomický vývoj vede k tomu, že tyto podniky zvyšují své vklady u bank, hromadí rezervy, nechtějí investovat a raději vyčkávají. Proto v ČR by navrhovaná opatření nemusela mít prakticky žádný významný nebo významnější dopad. Varianty řešení, protože ten proces nebyl ještě ukončen, jsou tři – od umírněné varianty podpory, která je zároveň nejméně riziková, až po velmi extenzivní včasnou podporu, která naopak s sebou nese velkou míru rizika. Výběr variant by měl být debatován a pokud možno rozhodnut na další Radě ministrů financí na ECOFINu, tentokrát neformálním, který se bude konat v Litvě v polovině příštího měsíce. My si tu pozici zatím mapujeme. K výběru variant – zatím převažuje názor, že ČR by měla dávat přednost té umírněné, úsporné, méně rizikové nebo nejméně rizikové variantě. Dámy a pánové, paní předsedající, to je z mé strany na úvod vše. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane předkladateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento materiál, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K 062/09/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Dagmar Zvěřinová, kterou prosím, aby nás seznámila se svojí zpravodajskou zprávou. Máte slovo. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené senátorky a senátoři, vážený pane ministře, dovolte, abych spíše doplnila slova pana ministra z toho důvodu, že poměrně řekl ve svých slovech všechno z toho důvodu, že se jedná vysloveně o výchozí dokument, který neřeší konkrétní záležitosti. Je to spíše dokument, který zakládá evropskou diskusi právě o této velmi důležité problematice a upozorňuje hlavně na to, že aby Evropa dále postoupila ve svém rozvoji, musí ufinancovat některé své chody a hlavně značně velké investice a je zde velmi velký nedostatek financí právě pro tyto záměry z toho důvodu, že bankovní sektor je v současné době velmi opatrný. Není zde velká vůle poskytovat dlouhodobé velké úvěry z toho důvodu, že evropské banky mají obavu právě z toho, jak se ekonomika zemí EU bude dále vyvíjet. Je to důsledek krize ve finanční sféře a vůbec v některých příslušných zemích je tato záležitost nanejvýš diskutabilní. Proto to brzdí i možnost ekonomického oživení a nepřispívá to k určitému rozvoji vnitřního trhu EU. Pochopitelně Evropa má zájem na tom, aby probíhaly velké investice, případně proinvestovávaly se různé třeba inovační programy, které by zároveň měly možnost dále posunout EU ve vztahu ke konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, zvláště v některých částech EU. Co se týče těchto záležitostí, je pochopitelně i tlak nejenom na bankovní, ale i nebankovní sektor, aby byl ochoten profinancovávat některé záležitosti, a k tomu má sloužit právě tento výchozí dokument a výchozí pozice této zelené knihy, protože měl by vytvořit v Evropě dlouhodobé stabilní ekonomické prostředí právě pro tuto záležitost. Já bych chtěla říci, že náš výbor, výbor pro záležitosti EU, se zaobíral touto problematikou na své 13. schůzi 19. 6. tohoto roku, jak již bylo řečeno, a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno a máte ho k dispozici. Zároveň bych ho chtěla odcitovat. Je to 132. usnesení výboru pro záležitosti EU k Zelené knize dlouhodobého financování evropské ekonomiky. Zní, že po úvodní informaci Tomáše Zídka, náměstka ministra financí, zpravodajské zprávě senátorky Dagmar Zvěřinové a po rozpravě výbor přijímá k Zelené knize dlouhodobého financování evropské ekonomiky doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Doporučuje Senátu PČR, aby se k Zelené knize dlouhodobého financování evropské ekonomiky vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého
66
výborem. Určuje zpravodajkou výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátorku Dagmar Zvěřinovou, pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR, a já doporučuji, aby i Senát a vy, kolegové, jste to usnesení takto schválili. Zároveň bych si ještě dovolila připomenout, že v tomto doporučení, které bylo naším výborem schváleno, v bodě III v bodě 1 bychom měli schválit, že Senát žádá vládu, aby Senát informovala o dalších iniciativách navazujících na tuto zelenou knihu, protože jak již jsem řekla, toto je základní dokument, který bude mít další návazné dokumenty a další jednání. To je všechno. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a já otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, není se tudíž k čemu vyjádřit, takže můžeme přistoupit k hlasování. (Znělka.) Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla senátorka Dagmar Zvěřinová. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 34. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 18 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já děkuji předkladateli i paní zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu a loučím se s panem ministrem za jeho první vystoupení v Senátu. (Ministr Fischer se loučí.) Na shledanou, pane ministře. A my pokračujeme. Dalším bodem je 13. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 144) Návrh uvede poslankyně Vlasta Bohdalová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Vítám paní poslankyni. Prosím, řečnický pult je váš, paní poslankyně. Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych předložila zákon, který jsme připravili v Poslanecké sněmovně, který se týká studentů, kteří po maturitě nastupují na jednoletý pomaturitní kurz, studium cizího jazyka. Není to žádný kurz, který trvá dva tři měsíce, ale který trvá jeden školní rok. Pořádají je veřejné jazykové školy nebo i soukromé jazykové školy. Do loňského roku, dokud neplatila nová vyhláška MPSV, tyto děti nebo studenti, abych je neurazila, měli status studenta. To znamená, že pouze na této škole platili školné. Upozorňuji, že na jazykových školách se platí školné na všech jazykových školách, ať veřejných, nebo soukromých, protože jazykové školy nedostávají státní dotaci jako jiné střední školy. Tyto děti by tedy platily od září nejenom školné, ale musely by za sebe platit i zdravotní a sociální pojištění, protože by jim byl odebrán status studenta. To já a moji kolegové předkladatelé, a upozorňuji, napříč politickým spektrem,
67
pět politických stran se pod tento zákon podepsalo, považujeme jako nespravedlivé a proto touto novelou zákona navrhujeme, aby těmto dětem, těmto studentům byl dále zachován status studenta. Zákon jsme připravovali poměrně dlouho, ale víte dobře, jaké události se děly u nás ve Sněmovně, takže se nám podařilo zákon ve třetím čtení schválit až nyní na začátku srpna. A včera jsem ho byla obhajovat na vašem výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, kde se nám podařilo jej obhájit. A já bych vás prosila, abyste pro tento zákon zvedli ruku. Vím, že může mít i nějaké drobné technické nedostatky, ale pokud se dostaneme do Poslanecké sněmovny, jsme připraveni ve školském výboru pracovat na dalších připomínkách, které se k nám shromáždily. Pokud dnes zvednete ruku, bude platit přechodné ustanovení, které jsme dali do pozměňovacích návrhů, a děti budou ve školním roce 2013/2014 mít nadále status studenta, nebudou platit zdravotní a sociální pojištění, ale budou platit pouze školné. Pravá účinnost tohoto zákona nastupuje až ve školním roce 2014/2015. Pokud máte nějaké dotazy, ráda je zodpovím. Velice vás prosím o to, abyste tuto věc podpořili. Chci ještě říci, že se to týká, zhruba odhadem je přihlášeno 7 000 studentů ke studiu na jazykových školách. A náklady na zdravotní a sociální pojištění u každého studenta za školní rok jsou asi 10 000 Kč, je to tedy zhruba ze státního rozpočtu 70 mil.Kč, ale jsou to peníze, které tam nedáváme a které ani neodebíráme, které studenti stejně nedodávali, kdy stát je bral jako studenty. To je z mé strany všechno, děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní navrhovatelko, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 144/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Marcel Chládek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 144/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Radek Sušil, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo. Senátor Radek Sušil: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní předkladatelko, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou. Musím jenom vyslovit politování, že paní předkladatelka nedorazila na náš výbor, aby tento zákon mohla obhájit před výborem pro zdravotnictví a sociální politiku. Já jsem ji tedy zastoupil a v závěru se dozvíte, jaké doporučení jsme přijali. Dovolte, abych vás seznámil, možná ne trošku stručně, se svou zpravodajskou zprávou k novelizaci těchto zákonů, kdy účelem této novely je stanovení obecných pravidel pro uznávané druhy a formy studia, které jsou považovány za studium na středních školách pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění dle vyhlášky č. 28/2012 Sb., o dalším studiu, případně o výluce, která se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních školách. Jak to funguje doposud? Nutno poznamenat, že v obou dotčených zákonech, v zákoně o státní sociální podpoře a v zákoně o důchodovém pojištění, je obsažena úprava, která vymezuje pojem "soustavná příprava dítěte na
68
budoucí povolání". A dále je v obou zákonech obsaženo zmocňovací ustanovení, podle kterého Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium, popř. výuka se z důvodu svého rozsahu a úrovně pro účely státní sociální podpory, resp. pro účely důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách. A také je v příloze této vyhlášky uveden výčet subjektů působících v oblasti jazykového vzdělávání. V současné době je platná úprava obsažena, jak bylo zmíněno, ve vyhlášce č. 28/2012 Sb., která nabyla účinnosti 1. září loňského roku. V této souvislosti je nutné uvést, že od počátku roku 1996 po celých 17 let bylo pro účely státní sociální podpory a pro účely důchodového pojištění také hodnoceno studium v jednoletých kurzech a cizích jazyků s denní výukou v případě osob, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium. V té souvislosti byl v příloze k vyhlášce vždy uveden výčet subjektů působících v oblasti jazykového vzdělávání. Přijetím posledně jmenované vyhlášky došlo vcelku k zásadní a podstatné změně, o čem hovořila paní předkladatelka, že tyto jazykové kurzy byly vyřazeny z tohoto studia. Aplikace této vyhlášky tedy měla být, kdybychom nepřijali novelu tohoto zákona, platit od následujícího školního roku. Podstatou předloženého návrhu zákona tedy je, aby úprava, která je doposud na základě zákonného zmocnění řešena v prováděcí vyhlášce, byla věcně upravena přímo v zákoně a v tomto smyslu je do příslušného zákona navrhováno převzetí úpravy obsažené v § 1 jmenované vyhlášky, a zároveň se do zákonné úpravy vymezuje pojem "soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání" navrhuje zařadit i studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou. Rád bych se zmínil o legislativním procesu, poněvadž tady je docela důležité, abych zde přečetl a seznámil vás se stanoviskem vlády, které bylo negativní. Senátu byl tento tisk doručen dne 29. července, lhůta nám končí koncem srpna, byl přikázán výborům, o kterých jsme slyšeli. Dne 17. prosince 2012 byl návrh zákona zaslán k vyjádření vládě, která návrh projednala, a dne 9. ledna letošního roku přijala k němu usnesení č. 4, v němž s návrhem zákona vyslovila nesouhlas a v poměrně obsáhlém stanovisku uvedla důvody svého nesouhlasu. A podstatou negativního stanoviska vlády bylo zejména to, že podle jejího názoru úprava týkající se vymezení institutu uznávání a kontroly jednotlivých vzdělávacích institucí a rovněž tak úpravy týkající se zprávy seznamu vzdělávacích institucí obsažená v navrženém paragrafu 15 zákona o státní sociální podpoře, systémově nepatří do tohoto zákona, ale do předpisu upravujícího vzdělávání dle školského zákona. Vláda dále uvedla výhrady k opětovnému zařazení jednoletých kurzů cizích jazyků s denní výukou mezi uznávané formy soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání a poukázala na finanční dopady této úpravy do příjmů a výdajů státního rozpočtu. Vláda ve svém stanovisku nesdílí nezbytnost a účelnost opětovného zařazení jednoletých kurzů cizích jazyků s denní výukou mezi uznávané formy soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, kdy návrh není podložen argumentačně přesvědčivou analýzou. Vláda dále ve svém nesouhlasném stanovisku upozornila a zmínila některé další problematické aspekty, kdy upozorňuje na obsahový nesoulad předloženého návrhu zákona s právem EU, když dosavadní právní úpravu vymezený okruh relevantního studia rozšiřuje na další typy studia opět pouze v ČR. 69
Další projednávání tohoto zákona v PS probíhalo na 51. schůzi dne 13. února 2013 a byl přikázán dvěma výborům, výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu a mládež, který přijal usnesení doporučit Poslanecké sněmovně přijetí tohoto zákona, a dále garančnímu výboru – výboru pro sociální politiku. Ten rovněž ve svém 150. usnesení doporučil Poslanecké sněmovně přijetí tohoto zákona. Poslanecká sněmovna návrh zákona ve znění přeložených pozměňovacích návrhů schválila na své 56. schůzi dne 17. července letošního roku, kdy v hlasování pod pořadovým číslem 71 ze 140 přítomných poslanců návrh schválilo 96 poslanců. Pro byly kluby sociální demokracie, KSČM, Věcí veřejných, 26 poslanců ODS a jeden poslanec TOP 09. Závěrem mně dovolte, abych řekl jedno své stanovisko. Tato novela přes nesystémové řešení uvedeného problému zajistí pro další období, jak jsme slyšeli, takový druh studia, který pomůže řešit současné nedostatky v jazykové výuce na některých středních a základních školách. Jedná se o potřebný návrh a doporučuji vám, abyste ho schválili. Závěrem mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku: jde o 33. usnesení z 10. schůze konané dne 20. srpna 2013 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 144. Po zpravodajské zprávě senátora Radka Sušila a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, II. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 144 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Radka Sušila. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu. Předpokládám, že si nyní přeje vystoupit zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pan senátor Marcel Chládek. Je tomu tak, prosím, máte slovo. Senátor Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Vzhledem k tomu, že jak paní předkladatelka, tak pan senátor Sušil vyčerpávajícím způsobem popsali celou novelu a její legislativní proces, tak mi jenom dovolte říci, že náš výbor se zabýval tímto návrhem na své 12. schůzi. A pravdou je, že doposud to bylo ošetřeno vyhláškou, podle mého názoru a názorů mých kolegů by byla velká chyba, kdybychom se drželi rozhodnutí ministerstva, že by pomaturitní jazykové kurzy vypadly z podpory, už z toho důvodu, že právě jazykové vzdělávání je mimořádně důležité pro uplatnění studentů poté na trhu práce. A je pro mě záhadou, proč tedy ministerstvo rozhodlo o tom, že tyto pomaturitní kurzy nebudou podporovány. Proto se zákonodárci v PS rozhodli napříč politickým spektrem, že tato úprava bude přímo v zákoně, aby to nebylo řečeno pouze vyhláškou. Náš senátní výbor doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, byl jsem určen zpravodajem tohoto tisku. A toto doporučení je také z toho důvodu, nejenom proto, že se rozpouští Poslanecká sněmovna, ale pokud bychom tam dali jakýkoliv pozměňovací návrh, tak studenti pomaturitních jazykových kurzů v tomto roce již by nespadali do kategorie sociální podpory.
70
Proto i já se připojuji ke svým kolegům a žádám vás o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásila paní senátorka Dagmar Terelmešová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Dagmar Terelmešová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové, již v úvodu chci říci, že velice vítám tuto předloženou novelu, která se de facto vrací k původnímu právnímu předpisu. Jedná se tedy, jak už bylo řečeno, o sociální podporu a důchodové pojištění, které se týká studentů v jednoletých programech výuky cizích jazyků. Tyto kurzy, jak už bylo řečeno, poskytují jazykové školy. Je nutné říci, že v rámci těchto jednoletých prezenčních studijních programů je ve velké míře řešena situace studentů, kteří se z nějakého důvodu nedostali na vysokou školu. Mají tedy možnost po dobu jednoho roku nejen si zlepšit svoje jazykové znalosti, jak už tu bylo řečeno, ale především mají čas se připravit na nové přijímací zkoušky. Ztratit po dobu tohoto jednoho roku status studenta a platit si sociální a důchodové pojištění by bylo leckdy pro sociálně slabé studenty velice těžké, zvláště pokud uvážíme, jak už bylo také zmíněno, že všechny tyto jazykové školy jsou placené. Tyto platby většinou nesou rodiny studentů, někdy i sami studenti. Znám příklady, kdy právě při prezenčním studiu na jazykové škole si studenti často přivydělávají třeba nočními brigádami v obchodních řetězcích proto, aby si mohli zaplatit jednak část studia a jednak samozřejmě i jakoby finance, které jsou spojeny s dojížděním anebo pobytem, protože hlavně tyto školy jsou ve velkých městech a leckdy, pokud jsou studenty z vesnic, musí si platit i ubytování. I když je v tomto návrhu několik legislativních problémů, přesto věřím paní poslankyni, že to bude napraveno, a musím říct, že pro tuto novelu velice ráda zvednu ruku. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. Dále je do obecné rozpravy přihlášen pan senátor Miloš Janeček. Prosím, máte slovo. Senátor Miloš Janeček: Vážená paní předsedající, paní předkladatelko, kolegyně a kolegové. Moje předřečnice mi více méně vzala vítr z plachet, protože jsem chtěl zdůraznit, že stalo se to úplně stejně na výboru, tak máme na sebe štěstí. Ale princip hry je tady opravdu potřeba zdůraznit, protože i na našem výboru se diskutovalo o tom, že se vlastně jedná o nějaké pomaturitní doškolování v jazycích. Není to samozřejmě pravda. Je pochopitelné, že naše školství, o kterém věřím, že se podstatně při výuce jazyků zlepší, není na dobré úrovni, a hovořit o tom, že vychováme děti v obecné škole ve dvou nebo dokonce třech jazycích, je samozřejmě nesmyslné. Dnešním esperantem je angličtina, a myslím si, že už od obecné školy by se děti měly učit anglicky tak, aby byly schopny už po 9 letech se aspoň bazálně domluvit, tak jak to známe z malých zemí typu Holandska a Dánska. Když tam člověk přijede do samoobsluhy, je pokladní schopna se s ním o základních věcech domluvit.
71
Tím, že často jezdím po D1, zastavuji se před Prahou na benzince, dřív to byla OMW, je tam motorest Naháč, tak jsem svědkem, speciálně v sezóně, jak tam nakupují cizinci, platí eurem, a jak jim polopatistickým lámaným způsobem se s nimi obsluha domlouvá, jestli to budou, já nevím, dvě eura nebo 2,50 eura a jak se to přepočítává. A oni se diví. Včera jsem tam stál a pomáhal jim se domluvit, protože nedovedli pochopit, že tam voda Mattoni u nás je tak strašně drahá, že to není jenom pár centů, ale že to jsou asi dvě eura apod. Nyní trošku odbočuji, ale chci tím říct to, že základní myšlenka, aspoň tak, jak ji vnímám já, u toho je především nebo velkým dílem pro studenty, kteří chtějí pokračovat, kteří se nedostali na školu, na kterou chtějí jít a jsou schopni nějakým způsobem studium ufinancovat. Není to jednoduché, znám to z vlastní rodiny, kdy kurzy 10 měsíců stojí hodně peněz. A jestliže k tomu děcka chodí ještě na přípravu na jakoukoliv vysokou školu, tak tato desetiměsíční, dvanáctiměsíční zátěž je dost velká. A proto se domnívám, že tento návrh je velmi správný a je třeba ho podporovat, aby aspoň částečná úleva ve formě toho, že jim zůstane status studenta, byla zachována. A já určitě budu hlasovat pro přijetí tohoto zákona. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. A nyní uděluji slovo panu senátorovi Janu Žaloudíkovi. Senátor Jan Žaloudík: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, nedá mi to, abych neřekl pár slov ze svého minulého sedmiletého působení v roli děkana jedné z fakult, kde jsme se s problémy těch studentů, kteří byli sice schopní, ale nemohli se dostat pro převis nebo pro nedostatek míst v aktuálním roce, tak co s nimi. Je zcela jasné, že život lidský není lineární a že investice do člověka v 90 letech není totéž, jako investice do člověka v 18, 19, 20 letech. Možná jsme také po revoluci, když jsme všichni docela znali rusky, a předtím zase, když naši rodičové a dědové znali docela dobře německy, čekali, že teď za 20 let budou podobně jako Holanďané a Dánové znát rutinně třeba anglicky, potřebujeme samozřejmě němčinu a ruštinu konec konců už také. A byl bych velmi rád, abychom tady podpořili snahu nenechat lidi, kteří nemohli hned kontinuálně pokračovat, a to z důvodů různých, určitě ne z důvodu neschopnosti, abychom jim nebrali vítr a podpořili je v jiných aktivitách a zejména v jazykových a v přípravách všech možných typů. My jsme to nahrazovali, podobně jako Karlova univerzita a Univerzita Palackého ještě určitými placenými formami přechodných ročníků, placeného studia apod. V převážné většině to nebyli lidé z nějakých majetných rodin, přivydělávali si ještě po sobotách a nedělích, vedli jsme s nimi pohovory. Jsou to prakticky stovky případů, o kterých bych mohl hovořit, a vím, že to neměli lehké. Když už tedy investuje tento stát do lecčeho, prosil bych, abychom investovali i do této mladé perspektivní generace, protože tyto částky nejsou zdaleka tak převratné, jako jiné, o kterých mluvíme nebo které nám unikají. Děkuji vám za podporu tohoto návrhu. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. A chtěla bych poprosit o klid v předsálí Jednacího sálu, aby tam naše kolegyně popřípadě zklidnily návštěvy. Děkuji. Předávám nyní slovo panu senátorovi Tomáši Jirsovi.
72
Senátor Tomáš Jirsa: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Tato norma bude pravděpodobně schválena, protože jí byla několikrát vyjádřena podpora, budiž. Nicméně rád bych obecně upozornil na to, a všichni si to uvědomujeme, do jaké jsme se dostali do situace ne vlastní vinou, že Senát, který má být strážcem právní čistoty, dnes už poněkolikáté říkáme: Norma má sice právní vady, ale je důležité ji schválit, protože by spadla pod stůl. A v zákonech, které ještě přijdou z Poslanecké sněmovny, která už neexistuje, těchto vad bude ještě víc a budeme se vždycky muset rozhodovat. Jsou prostě právní vady, které budeme schvalovat s naším plným vědomím, že je lepší je tam nechat, než dobro, které ta která norma přináší. Myslím, že poněkud tím popíráme naši úlohu, ale zřejmě se s tím nic nedá dělat. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. A ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do diskuse? Není tomu tak. Rozpravu tedy uzavírám a ptám se paní navrhovatelky, jestli si přeje vyjádřit? Nepřeje. Ptám se pana zpravodaje Marcela Chládka, zda si přeje vystoupit? Také si nepřeje vystoupit. Předávám tedy slovo garančnímu zpravodaji. Senátor Radek Sušil: Paní předsedající, děkuji za slovo. V rozpravě vystoupila jedna kolegyně a tři kolegové a v podstatě tři vyjádřili s návrhem souhlas. Vzhledem k tomu, že nezaznělo žádné jiné stanovisko, měli bychom hlasovat o doporučení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Přistoupíme k hlasování a návrh zní: schválit. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 34. Zahajuji hlasování. Prosím, kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 19 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji paní předkladatelce i pánům zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu. A pokračujeme v pořadu naší schůze dalším bodem, kterým je 14. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 142) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 142. A jak jsem obdržela zprávu, chybějí nám zde navrhovatelé, není zde z nich nikdo přítomen, nemám tedy ani nikomu předat slovo, ani poděkovat. Budeme tedy pokračovat tak, že předám přímo slovo zpravodajům.
73
Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 142/2. Zpravodajem výboru byl určen pan zpravodaj Miroslav Nenutil. Tiskem se zabýval i výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 142/3. Zpravodajkou výboru byla určena senátorka Marta Bayerová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 142/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, je to celé na vás, předávám vám slovo. Senátor Jan Hajda: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s projednáním uvedeného návrhu zákona ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Kromě zpřesnění, resp. nápravy některých legislativně technických nedostatků byla účelem novely zákona o Státním pozemkovém úřadu, kterou předložila skupina poslanců v čele s tehdejším ministrem zemědělství, vrátit do zákona jednak zachování již poskytnuté výhody splátek v případě převodu zemědělského pozemku na osoby v zákoně vyjmenované, za podmínky, že tyto osoby na příslušném pozemku hospodaří, a jednak umožnění převodů pozemků na společnost či družstvo, jejichž je převodce společníkem či členem a které na tomto pozemku hospodaří, s tím, že předkupní právo státu se v takovém případě neuplatní. Za pozornost stojí fakt, že obě tyto úpravy jsou totožné s pozměňovacími návrhy obsaženými v usnesení č. 780, které bylo přijato na 26. schůzi Senátu dne 26. října 2012. Chtěl bych jenom na dovysvětlení k tomu říci, že zemědělci – fyzické osoby i zástupci právnických osob mohli nakupovat státní půdu na 30leté splátky, ale v původním zákonu nebyla uvedena možnost, že v případě, že tuto půdu na někoho převedou apod., bude možno pokračování splátek. Tento návrh poslanců toto řeší a bylo to vyvoláno přáním zemědělské veřejnosti. K této novele zákona o Státním pozemkovém úřadu byly připojeny i novelizace dalších tří zákonů, a to lesního zákona, zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a zákona o pozemkových úpravách. Předložený návrh zákona byl při projednávání v PS doplněn pozměňovacími návrhy a z hlediska systematického se člení do pěti částí, a to: Část první – změna zákona o Státním pozemkovém úřadu. Kromě změn výše uvedených obsahuje i snahu původní znění legislativní úpravou docílit sjednocení postupů při převodech zemědělských pozemků ve zvláštních případech. Pozměňovacím návrhem zemědělského výboru byla pak připojena další věcná změna, a to rozšíření možnosti bezúplatného nabytí zemědělského pozemku obcí, je-li určen k zastavění stavbou pro bydlení. Po dohodě s PS a zemědělským výborem oni toto akceptovali a je to původní návrh, který jsme zde projednávali a jehož předkladateli byli senátoři Hajda, Bárek, Vícha, Zvěřinová a Šilar. Tímto se projednávání této novely zjednodušilo. V části druhé – změna lesního zákona – obsahuje nápravu legislativně technických nedostatků spočívajících v chybně provedených odkazech. A důležitá je část třetí – změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Zrušuje se § 22 odst. 9 zákona, kterým se stanoví roční nájemné za pozemky ve vlastnictví státu ve výši 1 % z ceny
74
pozemku, pokud se strany nedohodnou jinak. Vzhledem k tomu, že dnes cena půdy i nájemné se posunulo jinam, takže vlastníkům státní půdy se umožňuje v tomto případě jít dohodou na výši nájemného, což je výhodou pro stát i pro kraje a obce. Část čtvrtá – změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech – byla doplněna pozměňovacím návrhem poslance Jiřího Papeže a obsahuje především změny v postupu při návrhu pozemkových úprav. Pokud se týká legislativy, na tomto zákoně se shodli poslanci napříč politickými stranami. Hlasovalo pro něj 105 poslanců ze 142 přítomných, pouze čtyři byli proti návrhu. Náš výbor projednal uvedenou materii včera s tím, že předkladatel poslanec Ladislav Skopal byl přítomen. Dnes tady měl být bývalý ministr zemědělství Petr Bendl. Náš výbor doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil zpravodajem mne a doporučil předsedovi Senátu zařadit to na dnešní schůzi Senátu. A vás rovněž žádám o schválení, tak jako to bylo na hospodářském výboru. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Pan senátor Nenutil nechce vystoupit, ale táži se, zda si přeje vystoupit paní zpravodajka Marta Bayerová? Prosím, paní senátorko, máte slovo. Zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na své 14. schůzi, konané 20. srpna 2013, se vyjádřil k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů, lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákon 229/1991 Sb., o úpravě pozdějších vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Senátní tisk č. 142. Po zpravodajské zprávě senátorky Marty Bayerové a po rozpravě výbor: 1. doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, 2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátorku Martu Bayerovou, 3. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko, a já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, otevírám obecnou rozpravu. V obecné rozpravě, jak vidím, se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. A protože se není k čemu vyjádřit, takže padl tady jediný návrh schválit, takže přistoupíme k hlasování a já vás svolám. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zdvihněte ruku.
75
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 20 se ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A já děkuji panu zpravodaji a končíme projednávání tohoto bodu. A náš program pokračuje. Dalším bodem je 15. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, výměnných pobytů žáků, placené a neplacené odborné přípravy, dobrovolné služby a činnosti au-pair (evropský senátní tisk č. N 052/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisk N 52/09 a N 52/09/01. Prosím pana ministra vnitra Martina Pecinu, aby nás s těmito materiály seznámil. A zároveň ho vítám na jeho 1. vystoupení v Senátu. Pane ministře, mikrofon je váš. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Účelem návrhu směrnice, který dnes projednáváte, je změnit a přepracovat dvě stávající směrnice EU. A to směrnici o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu a směrnici o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. Návrh směrnice by měl podle názoru Evropské komise zlepšit procesní záruky, podmínky pro přijetí, přístup na trh práce a usnadnit mobilitu v rámci Evropské unie pro výzkumné pracovníky, studenty, žáky, neplacené stážisty a dobrovolníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí. A zároveň též rozšířit svoji působnost na placené stážisty a au pair. Česká republika má s aplikací obou stávajících směrnic dobré zkušenosti, a proto se v obecné rovině domníváme, že nová právní úprava, která spočívá v jejich přepracování, není bezpodmínečně nutná. V návrhu nové směrnice uplatňujeme rovněž řadu zcela konkrétních výhrad. Předně nepovažujeme za vhodné zahrnout do jedné právní úpravy jak vědce, tak studenty, a dále rozšířit okruh oprávněných osob o au pair a placené stážisty. Zejména tato úprava nám přijde velmi nesystémová. Za spornou pokládáme též navrhovanou 12měsíční dobu po ukončení studia v České republice, během níž by byl cizinec oprávněn pobývat na území našeho státu, aby si mohl hledat práci nebo zahájit podnikání. V dané souvislosti upozorňujeme na fakt, že návrh směrnice neřeší, kdo ponese za směrnice během této doby odpovědnost. Abych to uvedl do souladu s dnešní úpravou, tak dnes studenti po ukončení studia samozřejmě mohou zůstávat na území České republiky, aby si hledali práci nebo zahájili podnikání, ale ta lhůta je dnes tříměsíční. V souladu s naším dlouholetým konzistentním přístupem k migračním směrnicím zaujímáme rovněž negativní postoj k ustanovení o rovnosti zacházení v oblasti sociálního zabezpečení. V tomto ohledu zastáváme názor, že uvedená oblast by neměla být návrhem směrnice upravena a měla by být ponechána v působnosti členských států. Jako problematickou vnímáme v daném směru zejména rovnost zacházení ve vztahu ke stážistům, dobrovolníkům, studentům a au pair. Pokud by byl návrh směrnice přijat, bylo by třeba směrnici transponovat
76
do právního řádu ČR, zejména prostřednictvím novely zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Transpozice směrnice by se dále dotkla také pracovně právních předpisů, předpisů o sociálním zabezpečení a také některých právních předpisů v oblasti školství. Dopady provedení opatření, upravených návrhem směrnice na státní rozpočet ČR, nelze v současné době určit. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte svoje místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 52/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já se samozřejmě už nebudu zabývat tou směrnicí, myslím, že se toho zhostil pan ministr velmi dobře a zbytečně bych opakoval věty, které už tady pronesl, možná jenom v jiném sledu. Výbor pro záležitosti EU přijal 140. usnesení k tomuto materiálu na 14. schůzi, konané dne 2. července 2013. Je to celá stránka, máte ji před sebou nebo jste ji možná měli možnost vidět. Já si myslím, že nemá cenu, abych to četl a protahoval naši dnešní schůzi. Jen bych chtěl upozornit na jednu věc. Česká republika si je vědoma toho, že by měla upravit cizinecký zákon. Je připravovaná novela cizineckého zákona a tam většina těchto věcí, které se tady objevují, jako je studium, jako jsou vědecké práce, jako jsou výzkumní pracovníci, tak se objevuje v tom cizineckém zákonu, a to v takové vazbě, o které hovořil pan ministr vnitra. Kdybyste měli dotazy, já rád na to odpovím, ale myslím si, že to máte před sebou. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu, kterou já teď otevírám. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže se není k čemu vyjadřovat. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Já vás svolám. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Tomáš Grulich. V sále je přítomno 61 senátorek, senátorů, potřebný počet pro přijetí zákona je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto zákonu, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Já vám děkuji. A konstatuji, že v hlasování pořadové č. 21 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení Senátu byl přijat. Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji. A my pokračujeme. Dalším bodem je 16. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV (evropský senátní tisk č. N 063/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 63/09 a N 63/09/01. Já opět prosím pana ministra vnitra Martina Pecinu, aby nás seznámil s těmito materiály.
77
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předmětem tohoto bodu je návrh, kterým Evropská komise předložila nové nařízení o Europolu. Toto nařízení má zrušit platné předpisy o evropském policejním úřadu a o evropské policejní akademii neboli CEPOLu a sloučit obě agentury do jedné. Vláda především vítá, že návrh nařízení upravuje postupy pro parlamentní kontrolu činnosti Europolu, jak vyžaduje smlouva o fungování EU, a že nastavuje efektivnější pravidla pro zpracování informací v Europolu při zachování přísné ochrany osobních údajů. K některým bodům obsaženým v návrhu nařízení však máme koncepční výhrady. V prvé řadě nesouhlasíme s myšlenkou sloučení agentur Europol a CEPOL. Domníváme se, že cíle - náplň činnosti a struktura obou agentur – jsou zcela odlišné, že nedochází k překrývání náplně jejich činností, a proto by sloučení mělo dopad na obě agentury spíše negativní. Výcvik, který poskytuje CEPOL, pokrývá širokou škálu oblastí, které nespadají do mandátu Europolu. Sloučení obou agentur není podle našeho názoru výhodné ani z finančního hlediska. A to zejména z toho důvodu, že Europol nedisponuje odborníky na vzdělávání a tudíž by většina zaměstnanců CEPOLu musela být přesunuta do Europolu. V tomto smyslu tedy není možné hovořit o úspoře pracovních pozic v oblastech ekonomické činnosti nebo personalistiky. Současný stav, kdy spolu obě agentury spolupracují, považujeme za zcela vyhovující. Podobné stanovisko má velká většina ostatních členských států. Podobně negativně se stavíme též k myšlence svěřit Europolu pravomoc organizovat, koordinovat nebo provádět vyšetřovací a operativní kroky, a to z důvodů právních i praktických. V daném kontextu máme za to, že za jakékoli opatření použité vůči občanům státu nebo jejich majetku musí nést odpovědnost stát, na jehož území se tak děje. Součástí různých oprávnění policejního orgánu jsou i podmínky, za kterých lze takové oprávnění využít. Splnění těchto podmínek a přiměřenost postupu musí vyhodnocovat policejní orgán, nikoli nějaká vnější agentura. Dále je třeba vzít v potaz skutečnost, že policejní orgány v ČR podléhají v rámci trestního řízení dozoru státního zástupce. Pravomoc Europolu policejní orgány organizovat, koordinovat a provádět s nimi vyšetřovací kroky, by se proto mohla velmi snadno dostat do konfliktu s úlohou státního zástupce v ČR. V neposlední řadě je také nutné vycházet z toho, že policejní orgány členských států disponují daleko lepší obecnou znalostí prostředí, právních a faktických podmínek a že jsou proto daleko lépe schopny zvolit optimální způsob v konkrétní věci. Také v této otázce se shodujeme s většinou členských států. Nařízení se bude používat přímo. Navíc se velká většina ustanovení návrhů nařízení zabývá fungováním Europolu jako agentury Evropské unie. Proto očekáváme, že formální dopady návrhu nařízení na český právní řád budou mít pouze minimální povahu. V dané souvislosti tak přichází v úvahu nutnost provedení dílčích úprav v zákoně o Policii ČR, případně i v některých dalších souvisejících právních předpisech. Samozřejmě, pokud by byla přijata nová pravomoc Europolu organizovat vnitrostátní policejní orgány, promítlo by se to i do vnitrostátního práva výrazněji. Přijetí návrhu nařízení by nemělo být spjato s žádnými novými nároky na státní rozpočet, protože spolupráce s Europolem již probíhá a její případné posílení by mělo být hrazeno z rozpočtu příslušných orgánů. Závěrem bych chtěl ocenit stanovisko výboru pro záležitosti EU, se kterým se v podstatě shodujeme v názorech na všechny důležité otázky. Chtěl bych zdůraznit, že pro vládu je důležitá pozice parlamentu ke všem částem návrhu, ovšem mimořádný význam 78
přikládáme vašemu názoru na zajištění parlamentní kontroly Europolu. Nemá ji provádět jen Evropský parlament, ale mají se na něm podílet i národní parlamenty. Proto je pro vládu v tomto bodu vaše stanovisko zvlášť důležité a konkrétní návrhy výboru pro záležitosti Evropské unie v tomto bodě jsme připraveni uplatnit při dalším vyjednávání a dále prosazovat posílení role vnitrostátních parlamentů členských států. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane předkladateli, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 63/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Senátor Tomáš Grulich: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, pokusím se být stejně tak stručný jako v minulém bodě, neb máte doporučení, které žádáme, abyste schválili, z výboru pro EU před sebou. Rád bych jenom zdůraznil, že náš názor na Europol a jeho činnost v rámci členských zemí je konzistentní. Rád bych tady upozornil na 206. usnesení ze dne 28. dubna 2011. A na toto usnesení navazuje i usnesení dnešní. Vždycky Senát hovořil o tom, že Europol by měla být organizace, která vzdělává policii a je především dokumentačním a koordinačním střediskem v rámci přeshraniční kriminality. Rozhodně by neměla být operativní organizací a neměla by se z ní stát jakási evropská FBI. Vždy na to upozorňujeme a vždy jsme uchlácholeni z EU, že nikdo se nedomnívá, že by Europol se měl stát celoevropskou policií. Nicméně chtěl bych připomenout, že takto jsme upozorňovali i na agenturu Frontex pro ochranu hranic a vždy jsme také žádali, že by měla být jenom koordinačním a informačním centrem. A ejhle, přestože nám vždycky bylo slibováno, že se Frontex nikdy nestane hraniční policií, tak již je návrh v Evropském parlamentu, že se evropskou hraniční policií stane. Proto nepovažuji za zbytečné, abychom tento náš požadavek ve vztahu k Europolu znovu uvedli k doporučení k vyjádření Senátu PČR. Budete-li mít nějaké dotazy, rád odpovím. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Rozpravu otevírám. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže se nemáme k čemu vyjadřovat a můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Tomáš Grulich. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zdvihněte ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 22 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení Senátu byl přijat. A já tady vidím ještě pana senátora. Senátor Tomáš Grulich: Já mám jenom informaci pro kolegu Sušila, že jestliže hlasoval, má to neplatné, protože kartu si zapomněl u stolku. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Ale já myslím, že náš výsledek to neovlivnilo, protože pan senátor nemohl hlasovat, takže jeho hlas
79
není platný. Já děkuji panu předkladateli projednávání tohoto bodu. Pokračujeme návrhem zákona
i
panu
zpravodaji
a
končím
17. Návrh zákona o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii) (senátní tisk č. 148) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 148. Návrh uvede ministr vnitra Martin Pecina, který zastoupí ministra obrany Vlastimila Picka. A teď pana ministra Pecinu prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych zde jménem vlády představil návrh zákona o Vojenské policii, který vám byl rozeslán jako senátní tisk č. 148. Vláda předkládá Parlamentu ČR návrh nového zákona o Vojenské policii, který má více než po dvaceti letech nahradit stávající právní úpravu. Vývoj, kterým naše společnost i armáda za tu dobu prošly, zejména pak zásadní strukturální změny ozbrojených sil i změny v oblasti branné legislativy je potřeba reflektovat rovněž v podmínkách činnosti vojenské policie. Navrhovaná právní úprava si klade za cíl zejména definovat nově postavení Vojenské policie, přičemž Vojenská policie má být napříště součástí ministerstva obrany. Rovněž se navrhuje, aby vojenským policistou mohl být nejen voják z povolání, ale také voják v záloze povolaný na vojenské cvičení k útvaru Vojenské policie, což souvisí s realizací koncepce většího zapojení aktivní zálohy do činnosti ozbrojených sil. Další změnou, kterou bych rád zmínil, je zpřesnění místní osobní a věcné působnosti vojenské policie. Místní působnost není současnou právní úpravou explicitně definována, a proto se navrhuje stanovit, že Vojenská policie působí na území České republiky a že se její působnost vztahuje i na místa plnění úkolů našich ozbrojených sil v zahraničí. Osobní působnost, která se dnes výslovně vztahuje pouze na okruh osob páchajících trestnou činnost, se z pohledu právní jistoty rozšiřuje i na osoby, které jsou podezřelé za trestnou činnost a přestupky, jejichž řešení spadá do působnosti Vojenské policie, spáchali v minulosti. Vymezení věcné působnosti Vojenské policie reflektující úlohy, které by Vojenská policie měla plnit, je ve vládním návrhu oproti stávající právní úpravě nově a přesněji definováno zejména, co se týče úkolů v oblasti ochrany osob, vojenských objektů a vojenského materiálu. V návaznosti na osobní a věcnou působnost se nově definují některá stávající oprávnění Vojenské policie tak, aby vojenští policisté mohli efektivně plnit zákonem uložené úkoly. Protože se činnost Vojenské policie vztahuje i na osoby, které nejsou vojáky v činné službě, tedy směrem k širší veřejnosti, je nezbytné exaktně definovat práva a povinnosti vojenských policistů vůči osobám stojícím mimo ozbrojené síly. Vládní návrh zákona také reaguje na úkoly, které pro Vojenskou policii vyplývají z Národního akčního plánu boje proti terorismu v České republice. To se týká zejména úpravy ochrany vojenské letecké dopravy, doprovodu a ochrany určené okruhu osob za vymezeného okruhu situací, ale také ochrany vojenských objektů.
80
Úprava a oprávnění vojenských policistů je tak z určité části zcela nová. Jako např. úprava oprávnění k držení a používání nebezpečných látek a věcí, oprávnění při dohledu nad bezpečností provozu vozidel, oprávnění k získávání poznatků o trestné činnosti a zcela nová je také právní úprava podmínek použití zbraně. Návrh rovněž mění a zpřesňuje některá oprávnění vojenských policistů, např. oprávnění požadovat prokázání totožnosti, kdy lze požadovat prokazování totožnosti zjednodušeně řečeno tak, aby v této činnosti Vojenské policie byla zajištěna stejná míra ochrany integrity soukromých jako v obdobných případech vykonávaných Policií ČR. Vládní návrh zákona rovněž v souladu s našimi mezinárodními závazky reguluje oblast nakládání s informacemi a osobními údaji. Předpokládaný návrh zachovává přímou podřízenost náčelníka Vojenské policie ministrovi obrany. Náčelník Vojenské policie má být odpovědný za řízení oblasti policejní ochrany v rámci celé Vojenské policie. A k tomu se navrhuje oprávnit náčelníka Vojenské policie k odbornému řízení Vojenské policie zejména formou vydávání závazných pokynů náčelníka Vojenské policie, stanovení podrobnější úpravy činnosti výkonných složek Vojenské policie. Ale také např. k definování kritérií výběru ke službě ve Vojenské policii. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, s ohledem na obsah navrhované úpravy bych vás chtěl požádat o podporu návrhu tohoto zákona. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane navrhovateli, a prosím, opět zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 148/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Sykáček, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. V prvé řadě bych vám rád sdělil, že podle mého názoru je poněkud nešťastné zahajovat novelizaci zákonů resortů ministerstva obrany právě zákonem o Vojenské policii. Já jsem už o tom hovořil i na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Zcela určitě by mělo větší logiku zahajovat tyto reformy základními materiály, jako např. zákonem o ozbrojených silách apod., na které by měly potom navazovat logicky zákony resortů další. Takto bohužel začínáme někde od středu a vzájemná provázanost obranného zákonodárství je poněkud na vodě. Nicméně, jak nás na výboru náměstkyně ministra obrany paní PtáčkováMelicharová informovala, byl to vlastně jediný zákon z vojenského balíčku, který v uplynulém hektickém období zavčasu prošel vládou i sněmovnou a nakonec dorazil až k nám do Senátu. Návrh zákona o Vojenské policii nahrazuje znění zákona, tak jak hovořil pan ministr, starého již přibližně 20 let, konkrétně z roku 1992. Dále byl novelizován v roce 2000 a v roce 2011. Ani dnes se nejedná o zákon, který by zaváděl nějaké naprosto zásadní a principiální změny. Pozornost je zde věnována postavení Vojenské policie. Máme tu ustanovení, které vysloveně říká, že Vojenská policie je součástí Ministerstva obrany, zrovna tak jako například Vojenské zpravodajství nebo Generální štáb. K základnímu postavení jsou tady vymezena dvě pravidla. Jednak to, že náčelník Vojenské policie je podřízen ministru obrany, a potom, že ministr obrany
81
stanoví organizační strukturu Vojenské policie. Je tu ovšem trošičku rozdíl v tom, co navrhovala vláda a co bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou. Opět zde dochází k nějaké trošku cenzuře nebo kontrole, je jedno, jak to teď nazveme, ale v podstatě v obou dvou případech se daná věc podle zákona musí projednat v příslušném sněmovním výboru. Dále se doplňuje a zpřesňuje působnost a nástroje Vojenské policie. K působnostem hovořit nebudu, protože to tady jasně řekl pan ministr. Jedná se působnost věcnou, o působnost osobní, územní působnost. Nebudu více rozvádět. Nově se do zákona zapsala ochrana názvů a symbolů Vojenské policie s tím, že je možno i sankcionovat případné zapovězené užívání symbolů Vojenské policie. K návrhu zákona o Vojenské policii jsou také připojeny související novely zákonů. Jedná se například o změnu zákona o přestupcích, kdy například působnost Vojenské policie zahrnuje i šetření přestupků vojáků a jiných osob na území vojenských objektů při spolupachatelství s vojákem, anebo při spáchání přestupků na vojenském majetku. Přestupky šetřené v působnosti Vojenské policie jsou potom odevzdány ke kázeňskému vyřízení, je-li samozřejmě podezřelým ze spáchání voják nebo příslušník bezpečnostního sboru, anebo příslušným správním úřadům, jde-li o civilistu nebo civilní osobu. Co dále? Jedná se též o změnu zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a poměrech vojáků v záloze. Opět vzpomínal tady pan ministr – nově tedy může vykonávat vojenské cvičení voják v záloze i u Vojenské policie. To by jistě mohlo být přínosem, zvláště při dnešním stavu aktivních záloh. V neposlední řadě se jedná o změnu zákona o silničním provozu, která umožňuje vojenskému policistovi vyzvat jakéhokoliv řidiče motorového vozidla k předložení dokladů ke kontrole a zastavovat jakékoliv vozidlo, samozřejmě ve smyslu zákona to platí v tzv. chráněných objektech. Účinnost zákona je navrhována jako flexibilní – prvním dnem měsíce po dni vyhlášení. K vlastnímu posouzení předkládaného návrhu. Tady by nás mohly upoutat některé záležitosti. Tou první, tam se jedná konkrétně už o již zmíněné paragrafy 6 a 7, kde se u jmenování a odvolávání náčelníka Vojenské policie a dále u stanovení organizační struktury Vojenské policie objevuje opět pasáž, cituji: "Po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu." Dále nelze upozornit na paragraf 32 odst. 1 a 2 s názvem policejní cely, kde se hovoří o tom, že vojenský policista je oprávněn umístit do policejní cely zřízené pro tento účel u útvaru Policie ČR zajištěnou nebo zadrženou osobu podle § 3 tohoto zákona s tím, že podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií ČR a Vojenskou policií. Náš čili senátní legislativní odbor nás upozorňuje, pokud jste studovali příslušný materiál, na to, že podle ústavy lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsobem stanoveným zákonem, přičemž o dohodě pochopitelně v ústavě řeč není. Proto by bylo vhodné, kdyby předkladatel zákona jasně vyjádřil, že se zde nejedná o tlak na ústavní konformitu a že podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou nejsou projevem státní moci, resp. je myšleno donucovací státní moci. K poslednímu vyjádření. Zřejmě nepříliš šťastné je vymezení v § 6 odst. 2, který říká, cituji: "Náčelník Vojenské policie odborně řídí a kontroluje Vojenskou policii." Přívlastek odborně může být vnímán i zavádějícím způsobem a někdo by
82
si mohl vykládat věc tak, že například po stránce jiné než odborné řídí Vojenskou policii a tak to jistě není. Na závěr bych rád konstatoval, že Poslanecká sněmovna o projednávaném návrhu zákona hlasovala v červenci tohoto roku, přičemž ze 160 přihlášených poslanců hlasovalo 138 pro a nikdo nebyl proti. Je tedy zřejmé, že v dolní komoře byl zákon přijat poslanci napříč politickým spektrem. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pak přijal k návrhu zákona usnesení, kterým doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senát senátora Jaroslava Sykáčka a jako vždy pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Dámy a pánové, v tuto chvíli vše. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, děkuji, takže otevírám obecnou rozpravu. Vidím, že do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím. Není se tedy k čemu vyjadřovat. Chcete, pane navrhovateli? (Ano.) Pojďte. Pan ministr Pecina. Prosím. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, paní předsedající. Já se cítím osloven otázkou pana zpravodaje, jak to je s dohodou mezi Vojenskou policií a Policií ČR. Čili konstatuji, že podmínky zadržování osob jsou samozřejmě v kompetenci příslušného policejního orgánu. Dohoda mezi Policií ČR a Vojenskou policií se bude týkat například podmínek strážení té osoby, čili za jakých podmínek ta osoba bude předávána. Už dneska situace je taková, že Vojenská policie nemá vlastní cely. Pokud zadrží osobu, tak ji předává Policii ČR a vše samozřejmě probíhá pod dohledem státního zástupce. Čili nejedná se o žádný průlom do ústavních práv občanů a smlouva nebo dohoda, která dneska existuje, bude samozřejmě změněna po přijetí tohoto zákona, bude přizpůsobena znění tohoto zákona, ale v zásadě nejde o nic, co by se vymykalo dnešní praxi. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, za upřesnění a myslím, že můžeme přejít ke schválení. (Znělka.) Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 64 senátorek, senátorů, aktuální kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte prosím tlačítko ANO. Děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 23 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 53, proti byl 1. Návrh byl přijat. A já končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji. A my pokračujeme bodem 18. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů,
83
ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů (senátní tisk č. 145) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 145. Návrh uvede ministr vnitra Martin Pecina, který zastoupí ministra průmyslu a obchodu Jiřího Cieńcialu, a prosím pana ministra, aby nás seznámil s tímto návrhem zákona. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, hlavním cílem předloženého návrhu zákona je provést adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 258/2012 ze dne 14. března loňského roku, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, a tím zajistit řádnou a efektivní aplikovatelnost zmíněného nařízení na území ČR. Uvedené normy přispívají ke snazšímu sledování střelných zbraní a účinnému potírání nedovoleného obchodování s nimi a ke zlepšení výměny informací mezi členskými státy. Vývoz střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva k obchodním účelům do zemí mimo EU je možný na základě povolení, jež vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu. I do budoucna navržená právní úprava zachovává tento povolovací princip. Na základě požadavků adaptovaného nařízení se doplňuje institut závazného stanoviska Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra, jež účinně povede k zajištění požadavku na ochranu zahraničně politických a bezpečnostních zájmů. Návrh dále zavádí instituty, jež jsou pro podnikatele prospěšné, například institut přerušení čerpání povolení. Dle stávající právní úpravy v případě ohrožení bezpečnostních či mezinárodních závazků musí Ministerstvo průmyslu a obchodu povolení odejmout a žadatel následně po odeznění problémové situace musí nově žádat o povolení. Dle navržené právní úpravy v případě ohrožení bezpečnostních i mezinárodních závazků MPO čerpání povolení jen přeruší a následně po odeznění problémové situace bude toto přerušení zrušeno. Předložený návrh nepředpokládá finanční dopad na veřejné rozpočty, ani na podnikatele. Výše správního poplatku je zachována na úrovni 500 korun za podání žádosti. Nedochází v tomto k žádnému navýšení. Závěrem bych vás chtěl požádat o podporu předloženého návrhu při dnešním projednávání. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte svoje místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 145/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Máte slovo. Senátor Karel Korytář: Vážená paní předsedající, pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři, jak již uvedl pan ministr, důvodem předložení vládního návrhu zákona je přizpůsobení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 258 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi.
84
Obchodní vývoz střelných zbraní, hlavních částí, jejich součástí, dílů a střeliva k obchodním účelům do třetích zemí je podle stávající právní úpravy již možný i na základě povolení, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu. V souladu s požadavky práva EU tento princip zůstává i do budoucna zachován. Z důvodové zprávy vyplývá, že vzhledem k citlivosti obchodu s tímto materiálem se do zákona doplňují instituty, jež mají splnit požadavky stanovené mezinárodními závazky ČR a zahraničně politické, obchodní a bezpečnostní zájmy ČR. Za účelem řádné aplikace je nezbytně nutné odstranit případná ustanovení českých právních předpisů, která jsou v s nařízením v rozporu. Pan ministr, co se týká změn a doplnění, již některé uvedl. Já bych některé zopakoval anebo doplnil. Jak už jsem v úvodu řekl, povolení pro dovoz a pro pohyb obchodu s výrobky po EU a povolení k vývozu bude vydávat i nadále MPO. Modifikuje se režim povolení a režim povolení k vývozu a zrušuje se explicitně stanovená povinnost podávat žádost písemně. Stanovuje se povinnost uvádět při přepravě stanoveného zboží jeho příjemce, pokud je tento odlišný od smluvního partnera. Zrušuje se požadavek předkládat dokumenty, které si může správní orgán opatřit sám. K plnění mezinárodních závazků se upravují fakultativní náležitosti povolení. Rozšiřuje se důvod pro neudělení povolení k přepravě a dovozu a odejmutí povolení. Upravuje se institut pozastavení čerpání povolení, jak již pan ministr uvedl, který má sloužit jako pojistka v případě ochrany mezinárodních závazků ČR nebo jejích zahraničně politických nebo bezpečnostních zájmů. Rozklad proti rozhodnutí o pozastavení čerpání povolení nemá odkladný účinek. Stanovuje se platnost udělení povolení v délce nejvýše jednoho roku. Stanovují se důvody pro neudělení, pozastavení a odejmutí povolení pro vývoz střelných zbraní, jejich součástí a střeliva. Upravuje se režim uchovávání informací. Modifikují se ustanovení o správních deliktech, a to z hlediska jejich koncepce tak, aby sankce lépe vystihovaly závažnost deliktů a měly i preventivně výchovný efekt. Upravuje se institut zabrání stanovených výrobků nebo určených výrobků. Dále se zmocňuje vláda k vydání nařízení, kterým se stanoví vzor žádosti o udělení povolení k vývozu. V přechodných ustanoveních se upravují procesní záležitosti v souvislosti s nabytím účinnosti zákona. V části druhé, je to změna zákona o správních poplatcích, se v souvislosti se zavedením povolení navrhuje rozčlenění správních poplatků do samostatných písmen. Výše správních poplatků zůstává zachována. V části třetí, změna zákona o zbraních, se upravují individuální vývozy za účelem obchodu do třetích zemí, jak již uvedl pan ministr. Zákon má nabýt účinnosti dnem 30. září 2013. Návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně přikázán k projednání hospodářskému výboru. Hospodářský výbor přijal usnesení, kterým doporučil Poslanecké sněmovně projednat a schválit návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů a které Poslanecká sněmovna posléze přijala. Ve druhém čtení další pozměňovací návrhy nebyly předneseny. Ve třetím čtení Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila 133 hlasy z přítomných 139 poslanců a nikdo nebyl proti. Co se týká připomínek naší legislativy, ty se týkaly pojmosloví, přesněji zabránění záměny u některých pojmů a dále návrhu poznámky pod čarou – poznámku pod čarou uvést do textu novely zákona. Nicméně tyto připomínky neovlivňují účinnost zákona a pan náměstek Hovorka přislíbil, že při příští novele bude k tomuto přihlédnuto. Vzhledem k tomu, že předložený návrh zákona má charakter tzv. transpozičního právního předpisu, jehož lhůta k zavedení uplynula již 19. dubna 2012, a vzhledem k předchozímu navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a 85
dopravu plénu Senátu ČR vyslovit souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Já děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže není se k čemu vyjádřit, takže můžeme opět přistoupit k bodu schválit. (Znělka.) Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko NE. A já konstatuj, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Jdeme do finále, přátelé. Máme před sebou poslední dva body dnešního jednání. 19. Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie (evropský senátní tisk č. K 058/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky číslo K 059/09 A K 058/09/01. Opět prosím pana ministra vnitra Pecinu, aby zastoupil ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialu a aby nás seznámil se svými materiály. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, paní předsedající. Paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si stručně představit materiál Evropské komise zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a stručně také shrnout stanovisko, pozici ČR k tomuto dokumentu. Účelem této zprávy je vyhodnotit pokrok v oblasti naplňování cílů pro energii z obnovitelných zdrojů v jednotlivých členských státech v podpoře a využívání obnovitelných zdrojů a plnění jejich cílů do roku 2020, provést shrnutí politických opatření, která jsou v jednotlivých členských státech uplatňována pro dosahování cílů v oblasti obnovitelných zdrojů, kde se speciálně zpráva věnuje správním postupům, elektrizační rozvodné soustavě a režimům podpory. Dále zpráva uvádí také informace k udržitelnosti biopaliv v dopravě. Zpráva uvádí, že podíly energie z obnovitelných zdrojů v roce 2010 ve 20 členských státech a EU jako celku jsou nad úrovní závazků stanovených na rok 2010 a nad úrovní prvního průběžného cíle pro období 2011-12. Implementací směrnice a po stanovení národních akčních plánů obnovitelných zdrojů většina zemí zaznamenala významný růst obnovitelných zdrojů. V roce 2010 převýšil podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU celkem 12,7 %. Nicméně analýzy
86
ukazují, že splnění cíle pro rok 2020 bude problematické z důvodu ekonomické krize, trvajících administrativních bariér a změn systému podpory. Bariéry růstu využití energie z obnovitelných zdrojů jsou odstraňovány pomaleji, než se očekávalo. Evropská komise je tak názoru, že na úrovni jednotlivých členských států je potřeba přijmout další opatření, zejména s ohledem na snížení administrativní zátěže, zjednodušení plánovacích a povolovacích procesů, rozvoje infrastruktury a zapojení výroby energie z obnovitelných zdrojů do energetického systému. Co se týče schémat podpory, Komise zamýšlí vydat pokyny pro podporu obnovitelných zdrojů. Schémata podpory musí dle Komise být reformována tak, aby byla nákladově efektivní a tržně orientovaná. Pozice ČR k tomuto dokumentu je následující. Obecně lze říci, že načasování této zprávy vnímá ČR jako účelové, neboť má dále Evropské komisi pomoci při diskusi o dalších cílech po roce 2020 a celkovém nastavení politického rámce pro oblast klimatu a energetiky po roce 2020. Je uveden souhrn cílů z aktualizovaného akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje 13,5 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020 na 10,8 %, podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě. Je třeba také zmínit jednu formální nepřesnost, která je uvedena ve zprávě a týká se právě ČR. V příloze 1 zprávy v přehledu pokroků členských zemí je za ČR uvedena nesprávná hodnota podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2010 ve výši 9,4 %. Není zřejmé, z jakého zdroje jsou stanovené hodnoty podílu energie z obnovitelných zdrojů v jednotlivých členských státech. V dokumentech, které byly z ČR do Evropské komise zaslány v roce 2012, je pro rok 2010 uvedena hodnota podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši pouze 8,8 %. Stejná hodnota byla uvedena také ve zprávě o pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů za ČR, která byla také Evropské komisi předána. Dále jsou uvedeny hodnoty výroby energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2013, jak je předpokládá národní alokační plán. Co se týče vlivu rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na elektrizační soustavu, je v pozici ČR uvedeno, že přenosová soustava ČR je opakovaně zatěžována neplánovanými toky elektřiny, které ohrožují bezpečnost jejího provozu, a tím i spolehlivost dodávek elektřiny zákazníkům. Příčinou těchto toků je masivní výstavba obnovitelných zdrojů zejména na severu Německa a vysoká poptávka po elektřině v alpských a jihoevropských zemích při zanedbání předchozí dostatečné výstavby přenosových vedení v Německu. Nejdůležitějším opatřením ČR pro řešení problémů neplánovaných toků je plánovaná instalace transformátorů s řízeným posunem fáze, které umožní efektivní regulaci přeshraničních toků. Jsou stručně popsána schémata podpory v oblasti obnovitelných zdrojů v ČR se základním popisem legislativy, která se týká podpory obnovitelných zdrojů. A za poslední. V případě biopaliv je snahou Evropské komise omezit příspěvek biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy do povinného 10% podílu obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2020 na 5 % a zavést další podporu biopaliv 2. a 3. generace, čili zejména tzv. biopaliv vyráběných z nepotravinářské biomasy. ČR nepovažuje 5% limit pro tzv. konvenční biopaliva za správnou cestu k řešení dané problematiky emisí a k podpoře pokročilých biopaliv. Zavedením 5% limitu by EU výrazně měnila stanovená pravidla hry pro dosažení povinného 10% cíle v polovině hrací doby. Tato změna by výrazně přispěla k nestabilitě podnikatelského prostředí a vzniklá nejistota by odradila i investory od výzkumu pokročilých biopaliv.
87
Dále jsou v pozici ČR k tomuto dokumentu uvedeny a zopakovány také hlavní závěry z pozice ČR uvedené ke sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů – obnovitelná energie – významný činitel na evropském trhu s energií, což je konzultační dokument sloužící Evropské komisi pro nastavení podpory obnovitelných zdrojů po roce 2020. Jako jedny z hlavních bodů pozice ČR k tomuto dokumentu byly následující: Za prvé. ČR souhlasí s názorem Evropské komise, že by obnovitelné zdroje měly být do budoucna konkurenceschopný zdroj energie bez potřeby provozní či investiční podpory a měly by přispívat ke stabilitě a bezpečnosti provozu v síti. Za druhé. Je třeba zachovat právo ČR na volbu vlastního energetického mixu. Členské státy investovaly nemalé prostředky do stávajících schémat podpory a výchozí podmínky a systémy v členských státech jsou značně různorodé. Povinný přechod na jeden evropský systém podpory by mohl pro řadu zemí znamenat významné dodatečné finanční a administrativní náklady. Za třetí. ČR dlouhodobě prosazuje rozvoj přenosové a distribuční soustavy tak, aby byly schopny reagovat na rozvoj a integraci energetického trhu. A za poslední. ČR preferuje nezávaznost dalších cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie po roce 2020 s tím, aby každý členský stát mohl využívat potenciál, jež dané národní podmínky připouští. ČR se k případnému stanovení závazného cíle pro obnovitelné zdroje po roce 2020 staví odmítavě. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo K 058/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, některým z vás by se možná chtělo zvolat: dost bylo Evropy, protože evropských tisků je skutečně na této schůzi požehnaně. Takže já si dovolím nejprve trošku obecnou poznámku. Je to důsledek toho, že se zde sešly tisky ze tří výborových schůzí – z 19. června, z 2. července a ze 17. července, a jelikož mezitím plénum nezasedalo, resp. zasedalo, ale nezařadily se všechny tisky, tak se nám to poněkud nahromadilo. Pro vaše uklidnění, dneska to je předposlední evropský tisk, ale zítra dopoledne a i odpoledne jich zase pár bude. Ale na příští schůzi Senátu 12. září slibuji, že jich bude jenom osm, pakliže budou zařazeny ty, které jsme projednali. To je k té evropské smršti. My jsme projednávali tento dokument v takovém určitém pseudobalíčku pěti dokumentů, které se týkaly obnovitelných zdrojů energie, energetiky jako takové, klimatické změny, protože je to problematika, která je navzájem velice úzce provázaná. Takže zítra nás čeká ještě série čtyřech tisků, které s tímto tiskem, který právě teď máme před sebou, souvisí. Ty jsou ale v gesci Ministerstva životního prostředí, takže předpokládám, že přijde pan ministr Podivínský. Aspoň je psán na programu. Těmito tisky se zabývaly v podstatě tři senátní výbory: výbor pro územní rozvoj, životní prostředí a veřejnou správu, jestli to dobře říkám, a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Oba dva tyto výbory k tomu zaujaly stanovisko. Ne odlišné, ale odlišné v tom smyslu, že se soustředily na určitá jiná témata. My jsme při projednávání v našem výboru integrovali tato stanoviska,
88
provázali je, plně je respektovali a doplnili o některé další skutečnosti. Týká se to jak tohoto tisku, který projednáváme teď, tak těch čtyřech souvisejících, které budeme projednávat zítra. Takže ten náš návrh doporučení je v podstatě kompilátem stanovisek dvou dožádaných výborů s rozšířením o některé další skutečnosti a další provázanosti. V podstatě naše doporučení koreluje s rámcovou pozicí vlády a já jsem rád, že došlo k vystřízlivění na příslušných ministerstvech – jak na Ministerstvu průmyslu a obchodu, tak především na Ministerstvu životního prostředí – a již tyto orgány nepřistupují moc hujerským způsobem ke všemu, co na poli energetiky, obnovitelných zdrojů, ale i témat souvisejících se změnou klimatu vzniká v Bruselu. Takže velice oceňuji určitou střízlivost a hlavně realistické postoje a i to vzepření se některým návrhům a nápadům, které skutečně jsou velice, velice nebezpečné ve svých důsledcích, a bohužel je i pociťujeme v současné době v našich podmínkách, kdy se z řetězu utrhla některá podpora nebo některé podpory některých obnovitelných zdrojů energie, a bude to trvat roky, než se s tím vypořádáme a nějakým způsobem to začne fungovat nějak rozumně a efektivně a spravedlivě. Já jenom pro oživení nebo pro připomenutí, na jak hliněných nohách stojí tahle oblast, si dovolím tady zmínit některé dotazy, které jsme v rámci projednávání tohoto dokumentu položili zástupcům Ministerstva průmyslu a obchodu, a ty odpovědi. Jeden z dotazů: Jaké doposud vydala EU finanční prostředky na podporu jednotlivých forem obnovitelných zdrojů. Odpověď: Celková výše vynaložených prostředků na podporu není z žádného dokumentu známa. Totéž v případě ČR. ČR podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů prostřednictvím investiční a provozní podpory. Aktuální souhrnné informace za všechny dotační programy nejsou k dispozici. Takže my ani v evropských podmínkách, ani v národních podmínkách nevíme, co, jak, v jaké výši podporujeme, přesto přijímáme další a další závazky, kolik procent z čeho vyrobíme, a nedomýšlíme tyhle záležitosti. Ale takhle bych mohl pokračovat. Jenom ještě jeden zajímavý dotaz nebo spíš zajímavou odpověď na jednoduchý dotaz, jaký dopad má nesystémová podpora obnovitelných zdrojů energie na ceny elektrické energie pro koncové spotřebitele. Je to míněno u nás v ČR. Dopady podpory obnovitelných zdrojů do cen elektřiny. Rok 2006 – a budu to dělat stručně, jenom čísla. Vždycky rok a výše příspěvku, nebo jak to dopadá do ceny energie: 2006 – 28 korun na megawatthodinu, 2007 – 34 korun, 2008 – 41 korun, 2009 – 52 korun, 2010 – 166 korun, 2011 – 370 korun, 2012 – 419 korun, 2013 -583 korun. Z toho si každý udělá obrázek, jaký to má dopad pro koncové spotřebitele, to znamená podnikatele, domácnosti, jednotlivé občany. Naše doporučení, které máte před sebou, reflektuje na všechny tyto skutečnosti, koreluje s rámcovou pozicí vlády, s rámcovou pozicí gesčního ministerstva a já vás tímto prosím o jeho podporu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Já se táži, zda si přeje vystoupit pan senátor Jiří Bis, zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A já vidím, že ano, takže máte slovo, pane senátore. Senátor Jiří Bis: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři, náš výbor se zabýval, jak zde bylo prezentováno, uvedenou problematikou a na svém 110. usnesení ze 13. schůze za prvé vyjádřil souhlas
89
s usnesením podvýboru pro energetiku ze dne 18. června 2013 ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů, tj. Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU Senátu. Já bych akorát rád doplnil kolegu předsedu evropského výboru, kolegu Krejču, protože ten stav je ještě trochu horší. On říkal podporu, která je přímá podpora, a zapomněl na to, že ještě ze státního rozpočtu jde další podpora na obnovitelné zdroje, takže to v konci není 560, ale je to téměř 800 korun. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore, a táži se pana senátora Miloše Vystrčila, zpravodaje výboru pro územní rozvoj a ten si nepřeje vystoupit. Děkuji. Já otevírám rozpravu a do té se hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, já se omlouvám, že jsem tahle nelogicky reagoval, ale já k tomu, co přijal náš výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí budu dodávat potom nějaké své názory, a abych byl korektní, tak jsem to nechtěl říkat jenom jako zpravodaj, ale jako standardní vystupující. Takže první věc, kterou řeknu, je, že náš výbor pro územní rozvoj a veřejnou správu se zabýval také materiálem, přijal usnesení, a byť to tady nebylo zmíněno, tak když vás nikdo nepochválí, tak se musíte pochválit sami, tak to dopadlo tak, že naše usnesení bylo z velké části do stanoviska výboru pro evropské záležitosti zapracováno. To znamená, že zřejmě bylo přijato kladně a já za to děkuji. Teď si dovolím pár osobních poznámek k tomu materiálu a navážu na to, co tady říkal pan kolega Krejča. Ta zpráva se jmenuje krásně, my bychom se to měli naučit, Evropská unie, i když se jí něco nepovede, tak to vždycky nazve tak, aby to vypadalo, že se to povedlo. Protože ten název je Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů. Pokud to chceme nechat, tak by tam bylo "o pokroku nevystřízlivění z oblasti". Tak by to bylo správně. Pokud jste někdo měli čas, tak celá ta zpráva vlastně nepřímo přiznává selhání EU a evropské politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie. A pokud se soustředíte na tučné věty, tak tam naleznete, že vlastně je potřeba celou politiku obnovitelných zdrojů reformovat. A ta reforma má proběhnout ve čtyřech částech. Jedna ta část se týká tzv. prvku, který se nazývá silný růst. Jinými slovy silný růst byl moc silný. Druhá část se týká kontroly nákladů. To znamená jinými slovy - kontrola nákladů se nedaří. Není to jenom typickým jevem pro Českou republiku, s kontrolou nákladů mají problémy i jiné země Evropské unie. Další část se nazývá Integrace trhu. Rovněž integrace trhu se nedaří. Jsou různé typy obnovitelných zdrojů energie, různě podporovány, což způsobuje animozity a velké problémy nejen v České republice, ale zase v celé Evropské unii. A poslední je Evropský rozměr, což je zase veliký problém, protože se nám stává, že když se soustředíme pouze na obnovitelné zdroje a výrobu energie z obnovitelných zdrojů pouze na Evropu, tak potom nám samozřejmě ta zahraniční konkurence, která si tak přísná pravidla nevezme, utíká. Tak tohle všechno vlastně ta Evropská komise v té zprávě přiznává, přesto se ta zpráva nazývá Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Takže jsem
90
považoval za nutné toto tady uvést na pravou míru. A myslím si, že přijaté nebo navrhované usnesení, které také doporučuji podpořit, ještě velmi mírně reaguje na ty skutečnosti uvedené v té zprávě. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, dále se do rozpravy hlásí pan senátor Radko Martínek. Senátor Radko Martínek: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych tady k téhle věci chtěl říct jenom jednu záležitost. Všechny ty věci, které se probírají v Evropské komisi, v Evropském parlamentu, tak se samozřejmě vlečou dlouho, ten proces je velmi složitý. A největší neštěstí je, že zasahovat do toho ta země může v průběhu toho procesu a na začátku. Já mám stále větší dojem, že tady tahle věc se nedělá. My tedy rozhodně dostáváme až vlastně ten závěr. A tam zpravidla, pokud je to odsouhlaseno všemi těmi orgány, tak se dá říct těžko, že bychom to nějakým způsobem mohli změnit. Já bych, protože pana ministra se na to ptát nebudu, ten je tam teď chvíli, takže těžko může říct, jak na to vláda reagovala, tak se spíš zeptám pana kolegy Krejči. Ty návrhy usnesení Senátu jsou zpravidla velmi propracované, jsou minimalistické, to znamená, snažíme se, aby to bylo uměřené. Ale chtěl jsem se ho zeptat na dojem, jestli se těmi usneseními Senátu podle jeho názoru vůbec někdo zabývá? A jestli má pocit, že ta usnesení nějakým způsobem, aspoň minimálním, můžou ovlivnit tu situaci? Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Takže já děkuji, pane senátore, a rozprava pokračuje. Paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková má slovo. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já jsem předběhla teď pana senátora Krejču, protože chci reagovat na dotaz pana váženého kolegy senátora Martínka. Protože jsem služebně starší v Senátu a v Evropském výboru jsem byla už od roku 2002. Čili jsem zažila období, kdy jsme ještě byli kandidátskou zemí. A na ten dotaz váženého pana kolegy odpovídám, ano, má smysl se evropskými tisky tady zabývat. Souhlasím s tím, co pan senátor Martínek řekl, že to má smysl vstupovat do těch věcí na jejich počátku anebo v průběhu toho procesu. A vy, kteří jste tu již chvíli, tak mi dáte zapravdu, že opakovaně zde jsem vystupovala, že prostě není možné, až se něco v Evropě stane, tak se rozčilovat, že to mělo být jinak. Že musíme skutečně do těch procesů vstupovat na jejich počátku a vždycky jsem kritizovala vládu, zvláště tu pravicovou, že to nedělala. Protože jsem již skutečně dost dlouho v Senátu, tak vím, že ta témata skutečně se projednávají. A že to, co jsme říkali na jejich počátku, se mnohdy projevilo v těch věcech. Ale je potřeba hodně se věnovat už těm tzv. Zeleným knihám, kdy teprve evropské instituce zjišťují názory jednotlivých národních parlamentů, jednotlivých vlád. Pak teprve přijdou opatření, pak teprve přijdou ty Bílé knihy, pak teprve přijdou nařízení, případně směrnice, které musíme poté zapracovat do našeho národního práva. A ještě jeden dodatek k tomu. Já jsem stejnou otázku kdysi položila Vladimíru Špidlovi, ještě když byl eurokomisař. A jeho odpověď byla, ano, stoprocentně. A Evropská komise se zabývá těmi stanovisky národních parlamentů ve dvou případech. Buď, že to stanovisko je nějak významné, nějak se vymyká tomu, co k tomu říká většina ostatních národních parlamentů. Pak
91
velmi zjišťuje, proč zrovna ta která země, ten který parlament má názor tak, jak ho formuluje. A nebo, jestliže se sejde více podobných stanovisek z národních parlamentů, pak Evropská komise zase znovu analyzuje, znovu jedná s jednotlivými členskými zeměmi, znovu předělává svá stanoviska. A teď chci pochválit náš výbor pro záležitosti EU, protože Senát PČR díky tomuto výboru, ale díky i našim odborným výborům, které se skutečně věnují velmi intenzivně problematice EU, evropské agendě, která je dneska vnitřní agendou, nikoli zahraniční agendou, tak díky tomu je Senát PČR třetí nejúspěšnější, nejaktivnější komorou ze všech členských zemí. Ze všech parlamentních komor členských států EU. Já si myslím, že my to tady odpracováváme velmi dobře, samozřejmě můžeme pracovat ještě intenzivněji, hlavně musíme více tlačit na Vládu ČR, aby daleko více vláda pracovala s našimi pozicemi. A hlavně, aby skutečně to, co je stanoviskem Parlamentu ČR a samozřejmě Senátu PČR, aby se snažila prosadit na evropské úrovni. Protože tak to má smysl a to jsou věci, které skutečně potřebujeme. Brusel nám nenařizuje, Brusel jsme my. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko, ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Tak to bylo těsně, pane místopředsedo, máte slovo. Dneska máme schůzi plnou překvapení. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, hovořila eurooptimistka, já spíš budu z pohledu eurorealisty. Myslím si, že Evropa má před sebou ještě hodně a hodně dobrou budoucnost, pokud tedy půjde cestou v tom, že vyřeší svoje problémy. Určitě český Senát možná má někde v Bruselu či ve Štrasburku nějakou velkou komoru, plnou našich usnesení. A věřím tomu, že euroúředníci každou chvilku čekají na to, co český parlament přinese za usnesení, aby mohli okamžitě reagovat a aby mohli tyto věci v rámci Evropské unie řešit. Ovšem pak tady ty odezvy jsou podobné, jako jsou např. baterie bezdotykové, jako jsou některé další věci, které tady z tohoto pohledu vnímáme trošku jako asi málo důležité. Jsem přesvědčen o tom, že mnohé věci, které tady na plénu projednáváme, by naprosto svojí důležitostí stačilo, kdyby projednal pouze příslušný výbor a dal k tomu patřičné stanovisko. Nejsem si zcela jist, že všechny ty věci, které tady projednáváme, jsou nezbytně nutné, abychom jednali tady na plénu. A určitě nezmění naši pozici ani to, že jsme aktivní v rámci ani Bruselu, ani jiných agend. Z tohoto hlediska samozřejmě nejvýznamnější roli sehrává vláda, která má patřičné nástroje k tomu, aby mohla zastupovat zájmy České republiky v rámci Evropské unie. Ale, věřte tomu, že je potřeba, a já jsem přesvědčen o tom, že EU pro ČR je dobře, na druhé straně ale myslím, že i my se musíme vypořádat s tím, že spousta věcí je formálních, spousta věcí je byrokratických. A myslím si, že naše lidi v tuto chvíli zajímá, zda budou mít práci, zda za ni dostanou zaplaceno, zda budou mít kde bydlet, zda budou mít šanci to bydlení zaplatit a jestli náhodou zítra jim na dveře nezabuší exekutor. A mám takovou trošku obavu, že bohužel v Bruselu tyhle problémy za nás nikdo, ale nikdo nevyřeší. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já děkuji, pane senátore, já se chci zeptat, pan ministr se hlásil a vy budete mít závěrečné slovo, chcete vystoupit v průběhu rozpravy? Takže to závěrečné slovo. Takže dále se do rozpravy hlásí pan senátor Petr Vícha.
92
Senátor Petr Vícha: Vážená paní předsedající, pane ministře, já jsem se přihlásil pouze z procesních obav, abychom neprošvihli 19. hodinu. A dávám tedy návrh, abychom mohli jednat a hlasovat i po 19. hodině. A to dojednat body, které předkládá pan ministr Pecina. A jinak k té diskusi, která tady teď je, mi bylo řečeno, že jsme na 3. místě z hlediska statistik. Prosím Evropský výbor, aby se nesnažil být první, myslím, že kolem desátého, patnáctého místa by nám to stačilo. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji, pane senátore. A o tom musíme hlasovat, abychom jednali i po 19. hodině, takže bez znělky, přátelé, hlasujeme o tom, zda můžeme jednat i po 19. hodině. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, ruku nahoru, tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, ruku nahoru a tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 25 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyhlásilo 55, proti byli 4. Návrh byl přijat, můžeme jednat i po 19. hodině. (Senátor Štětina sděluje mimo mikrofon předsedající, že se hlásil s faktickou poznámkou a žádá o vystoupení.) Ano. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji. Moje faktická připomínka spočívá v tom, že my jsme neměli hlasovat o tom, že budeme hlasovat po 19. hodině, ale že po 19. hodině dokončíme blok pana ministra Peciny. To je rozdíl. Včetně hlasování. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Takže ještě jednou? Ne. Pokračujeme, dobře. Já se táži, jestli se ještě někdo hlásí do diskuse k našemu bodu? Nehlásí, diskusi uzavírám a předávám slovo panu navrhovateli, ministru Martinu Pecinovi. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, já jsem se cítil vyvolán dotazem, který tady byl vznesen, jestli má stanovisko parlamentu smysl. Já si myslím, že určitě má smysl a to v několika rovinách. Z té otázky nebylo zcela jasné, jestli pro vládu nebo pro Brusel, nedokážu posoudit, jak moc berou v úvahu bruselské orgány stanoviska národních parlamentů, to skutečně nedokážu posoudit, ale to tady už zaznělo, že snad ano. Určitě je stanovisko parlamentu velmi důležitým podpůrným argumentem pro pozici České republiky, když ministr jedná v Bruselu a má stanovisko Senátu, má stanovisko Parlamentu ČR, tak to je určitě pro něho velmi podpůrný argument. Ale zejména nepodceňujte to, že rozumný ministr si stanoviska senátních výborů čte, protože každý ten úřad je obrovský a žádný ministr si není jistý, jestli mu náhodou něco neuteklo a vždy to čisté úřednické stanovisko taky nemusí být to správné. To znamená, že přicházejí stanoviska jednotlivých senátních výborů a rozumný ministr to vnímá, čte je a mnohdy se tam dozví věci, které z toho prostého úřednického pohledu utečou. Čili z tohoto pohledu vám chci poděkovat za to, že zejména senátní stanoviska jsou většinou věcná, tak jako dnešní diskuse, věcné, méně ideologicky zaměřené a ministři z nich skutečně mohou čerpat. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, a prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.
93
Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo a pokusím se... Takhle, v rozpravě vystoupilo 5 senátorů a 1 senátorka. A já se pokusím teď v následujících slovech na to zareagovat. Omlouvám se, že to vezmu odzadu. Pan kolega Vícha nás vyzval, abychom neusilovali o prvenství. My o to opravdu neusilujeme, protože je to práce a je dost namáhavá, ale zajímavá práce. Já jenom připomenu drobnou statistiku. V roce 2012 Brusel vyprodukoval cca 40 tisíc dokumentů. Z těch 40 tisíc dokumentů jsme předvybrali a anotovali něco přes sedm stovek dokumentů. Z těch sedmi stovek dokumentů jsme k projednání vybrali 120 dokumentů. Takže se nám podařilo redukovat ze 40 tisíc na 120. Z toho cca stovka šla do pléna Senátu. Opravdu se snažíme vybírat jenom ty nejzásadnější a nejdůležitější dokumenty. Je to práce náročná, ale daří se nám díky mladým kolegům a kolegyním z oddělení pro Evropskou unii, kteří jsou opravdu velice špičkoví odborníci. Pan kolega Škromach zmínil skutečnost, že ne vše z evropské agendy by muselo jít na plénum Senátu. Je to otázka Jednacího řádu. Jednací řád Poslanecké sněmovny, teď již asi téměř neexistující Poslanecké sněmovny, umožňoval, aby výstupem za dolní komoru našeho parlamentu bylo usnesení a stanovisko jejich výboru pro evropské záležitosti. To znamená, na čem se usnesl výbor, to odcházelo do komise. Náš Jednací řád ukládá, aby výbor pro záležitosti EU Senátu všechna svá doporučení, všechny své návrhy předával do pléna Senátu. Teprve plénum Senátu rozhodne, zda to akceptuje, neakceptuje, zda to modifikuje. Takže je to věc Jednacího řádu. Máme odlišný Jednací řád, než je Jednací řád PS. Samozřejmě vše lze změnit, lze změnit i Jednací řád nebo hledat nějaký kompromis, aby některé jednodušší dokumenty, třeba komunikační dokumenty odcházely přímo z výborů do komise a návrhy legislativních aktů procházely plénem Senátu. Ale v podstatě řídíme se Jednacím řádem a jinou možnost nemáme. Ale můžeme ho změnit. Paní místopředsedkyně Gajdůšková, já si toho a všichni, jak kolegyně, tak kolegové, vážíme, ocenila práci našeho výboru, takže za to děkuji prostřednictvím předsedající. Moc děkuji. Pan kolega Martínek tady vznesl otázku, zda to má nějaký význam, zda to má nějakou odezvu. On to už komentoval pan ministr. Senát na každé naše usnesení, které odchází do Bruselu, dostává reakci komise. Teď budu hodně střílet od boku, je to cca 3 měsíce, čtvrt roku, než přijde ta reakce komise. A na rovinu říkám, že já osobně, ale i moji kolegové nejsme spokojeni s reakcí komise. Reakce komise je v podstatě jakoby přes kopírák: Děkujeme, vážíme si vašeho stanoviska, zohledníme. Ale nic konkrétního. Takže funguje to, ale moje představa o komunikaci mezi národními parlamenty a komisí je poněkud odlišná, protože bych očekával konkrétnější reakce, aby řekli: Ano, s tím souhlasíme, s tímhletím nesouhlasíme z těch a z těch důvodů. Atd. Takže reakce dostáváme, ale takové poněkud vágní. Pak je tu ještě jedna věc, která souvisí s tím, jak moc jsme slyšet v Bruselu, jak moc jsme slyšet v Komisi. Samozřejmě jedna věc je, co jde po linii Senátu, co odchází tady z pléna Senátu poté, co sem zašle, nebo postoupí náš výbor. Druhá věc je, co odcházelo z výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. A samozřejmě třetí pilíř, nebo třetí komunikační tok je prostřednictvím vlády, zástupců vlády. Bylo tady zmíněno, že Senát je z hlediska určité statistiky, nebo četnosti reakcí na špici pelotonu parlamentních komor. Bohužel náš partnerský výbor Poslanecké sněmovny je na konci, na chvostě. Takže máme rezervy, velké 94
rezervy, ale především v práci Poslanecké sněmovny a v práci příslušného výboru – evropského výboru – Poslanecké sněmovny. Ten už také neexistuje, jako neexistuje Poslanecká sněmovna. Uvidíme, co vzejde, jestli to bude lepší. Ale zatím to byla hodně velká disproporce mezi komorami. Samozřejmě je brán hlas každé parlamentní komory. Když tam zazní jenom jeden hlas, tak je to míň, než když tam zazní dva hlasy, a ještě lepší je, když ty dva hlasy říkají jedno a totéž, nebo si jsou hodně blízké. Takže v tom máme rezervy a uvidíme, jak se to podaří do budoucna. Pan kolega Vystrčil tady připomněl, nebo zdůraznil úlohu, nebo roli výboru VUZP při projednávání tohoto materiálu. Já jsem to zmínil úplně na začátku, že tímto materiálem se zabývaly tři výbory – VUZP, VHZD. VUZP, VHZD k tomu přijaly stanoviska. Ta stanoviska jsme akceptovali a integrovali do našeho doporučení. Takže rozhodně jsem neopomenul roli příslušného dožádaného výboru. První z vystupujících, pan kolega Bis tady doplnil, rozšířil nebo zmínil, že jsem opomenul sdělit některé údaje. Spíš jsem vás už nechtěl unavovat. Já tedy přečtu poslední tři roky. Ty části, které už jsem tady řekl, plus ty částky, na které to naskakuje díky dotacím z národních zdrojů. Takže rok 2011 – 370 Kč za megawattu, resp. 582 Kč za megawattu. Rok 2012 – 419 Kč za megawattu, resp. 670 Kč za megawattu. Megawatthodinu, pardon, omlouvám se. Rok 2013 – 583 Kč za megawatthodinu, resp. 790 Kč za megawatthodinu. Nechtěl jsem vás unavovat přemírou čísel, protože když říkáte čísla, málokdo si je zapamatuje. Lepší je, když je máte napsána před sebou. Kdybyste měl někdo zájem o tyto údaje, jsou to v podstatě odpovědi gesčního ministerstva – MPO – na naše dotazy. Není problém vám je přeposlat a doručit. To je asi všechno z mé strany. Děkuji za pestrou rozpravu, bohatou rozpravu a úplně na závěr vás pokorně žádám o podporu našeho doporučení, doporučení výboru pro záležitosti EU, které vychází ze stanovisek dvou dožádaných výborů, výboru VUZP a VHZD. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, za vaše shrnutí i dovysvětlení. Můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Miroslav Krejča. V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, prosím tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 26 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 57, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji panu předkladateli i pánům zpravodajům. Jdeme na poslední bod dnešní části schůze. Je jím 20. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (evropský senátní tisk č. N 053/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 53/09 a N 53/09/01. Prosím opět pana ministra Martina Pecinu, který v zastoupení ministra průmyslu a obchodu nás seznámí s těmito tisky.
95
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi představit návrh nařízení EP a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací. Návrh nařízení je postaven na pěti pilířích. Za prvé efektivnější využívání existující infrastruktury, a to i infrastruktury určené například pro výrobu, přepravu a distribuci plynu, elektrické energie, vytápění vody nebo infrastruktury spojené s dopravními službami. (Neustálý hluk v sále.) Místopředsedkyně Senátu poslední bod, ať je to v klidu.
Miluše
Horská: Prosím,
vydržte
ještě
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Za druhé zvýšená transparentnost pro možné využívání této existující infrastruktury. Za třetí koordinace stavebních prací. Za čtvrté zrychlení povolovacích režimů. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já se omlouvám, ale prosím o klid i pravou část. Omlouvám se. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Martin Pecina: Za páté kolaudace budov. V úvodní diskusi vyjádřily členské státy EU podporu účelu návrhu, ale zároveň vyjádřily obavu z možného porušení principu subsidiarity, z možných finančních dopadů a administrativních náročností, a diskutovaly právní formu návrhu. Česká republika obecně vítá tento legislativní návrh Evropské komise a souhlasí s principy v něm stanovenými. Cíle v návrhu nařízení jsou rovněž v souladu se státní politikou v elektronických komunikacích Digitální Česko II, kterou vláda schválila svým usnesením dne 20. 3. 2013. Zástupci MPO společně s Českým telekomunikačním úřadem budou projednávání návrhu nařízení nadále sledovat a aktivně se ho účastnit. Z uvedených důvodů MPO podporuje přijetí opatření pro snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací, ponechává však na dalším zvážení formální podobu výsledné právní úpravy. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento materiál, je výbor pro záležitosti EU, který přijal usnesení, které máte jako senátní tisk N 53/09/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Dagmar Zvěřinovou, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolila navázat na řeč pana ministra, který tento bod uvedl a představil v obecné rovině záměr tohoto nařízení EP Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací. Má to krásný název a určitě to má velmi významný podtext toho, že opravdu je potřeba tyto segmenty sdělování informací rozšířit i po té technické stránce. Nikdo nemůže mít pochyb o tom, že toto je účelem, aby Evropa navzájem komunikovala, sdílela určité informace, ale zároveň na těchto elektronických komunikacích se odehrávají obchody, řízení
96
státu, řízení některých subjektů, protože dnes se řídí elektronicky téměř všechno. Jednu věc si však musíme říci. Toto nařízení je problematické. Neříkáme to jenom my ve výboru Senátu pro záležitosti EU, říkají to i jiné parlamenty. Velká diskuse již byla v Evropě o tom, jestli to není narušení subsidiarity. Je to, řekla bych, velmi na hranici. Nakonec se většina přiklání k tomu, že ještě ne, některé ano, ale že ještě ne. Není to úplně jednoduché z toho prostého důvodu, že nikdo nechce zamezit pokroku. Víme, že zavádění těchto vysokorychlostních elektronických komunikací je do budoucna nutností, že v tom budou veliké peníze, které se budou muset proinvestovat a společná politika v tomto oboru je navýsost nutná. To, že se budou sdílet určité sítě, je vynikající myšlenka. Bohužel, v současné době je tady několik národních bariér, protože každý má jiné předpisy, jiné technické parametry, a toto propojování a odstraňování nebude tak úplně jednoduché. Samotná diskuse o tom, jestli se bude jednat o řešení této problematiky formou nařízení nebo formou směrnice, už byla dána tím, že prostě ne všechny státy chtěly takto tvrdé v podstatě deklaratorní přikázání řešení této problematiky, protože směrnice je měkčí přístup a nařízení se musí implementovat apod. Není určitě jednoduché tuto záležitost řešit, a není to jednorázová záležitost. Když se toto odsouhlasí a začne se dělat, je to kontinuální, když to řeknu, na mnoho dalších let, než přijde nějaké další jiné nařízení, protože v podstatě se jedná o to, že ten, kdo vlastní v rámci EU nějakou takovouto síť, je povinen tuto síť umožnit užívat i jiným provozovatelům. Dále se nařizuje zřídit určité jednotné informační místo, protože všechna data, která jsou vlastněna jednotlivými vlastníky sítí, nejsou pochopitelně k dispozici. Někdy si o tom někdo myslí, že je to třeba i jeho know-how, ne vždycky je ochoten všechna data a všechny parametry sdělit. Teď bude povinností to udělat do určitého termínu to udělat, nebo to bude muset do určitého termínu poskytnout jednotnému informačnímu místu, které to bude poskytovat dál na základě žádostí. Pokud máte síť a začnete ji dělat, tak pochopitelně někdo to musí dozorovat. Takovým dozorovým orgánem, nezávislým regulátorem v ČR bude Český telekomunikační úřad. Myslím si, že to odpovídá, on má určitou prestiž a myslím si, že je to úřad na vysoké úrovni. Ale dále se musí vzít v potaz, že vždycky musíte mít i určitou koordinaci těchto prací, které se budou dělat, protože ne vždycky se budou jenom sdílet stávající sítě, ale budou se budovat i nové tyto sítě vysokorychlostních elektronických komunikací. A tam je právě potřeba, aby se sdílely určité parametry. To znamená, pokud budou jiné stavební práce, aby při tom to probíhalo, případně, když se něco dělá, aby se počítalo s tím, že tam budou připojeny tyto vysokorychlostní elektronické sítě. Chtěla bych říci jednu věc, že v tomto případě se nařizuje, aby každý nový stavebník, který bude stavět dům, musel zřídit povinně, a bude to už součástí stavebního řízení a především při kolaudaci se toto bude vyžadovat, aby bylo zřízeno připojení na tyto sítě, s tím, že každý musí mít konečný bod. Jedná-li se o bytovou jednotku nebo více segmentů v bytovém domě, musí být konečný bod pro každý byt podle toho, když se jedná třeba o určité segmenty podnikatelského charakteru. Toto nařízení pochopitelně přináší náklady pro stavebníka, pro investory, a ne vždycky se jim to bude líbit, byť v budoucnu se jim to možná bude hodit a zvýší to komfort jejich domů.
97
Problematickou záležitostí je, prosím vás, ještě jedna věc, a to jsou věcná břemena. Sítě musí někam dojít, je to problém, v této části se vůbec neřeší a určitě to bude v každém státě řešeno trošku jinak. Toto nařízení Evropského parlamentu a Rady neřeší další záležitosti, a to znamená, že každý jednotlivý stát má určitou právní úpravu ve stavebním zákoně, v některých vlastnických záležitostech apod., takže toto bude potřeba zapracovat. Minimálně to pravděpodobně bude mít dopad na státní rozpočet ČR. Pokud nebude stát vysloveně nějakým výrazným investorem obytných domů apod. a nebude sám budovat tyto sítě, tak dopad na řešení této problematiky je minimální, maximálně v několika úřednických místech a pak v jednotném informačním místě. Ovšem je i další problematika. Lhůty, které jsou zde navrhovány, jsou v rozporu se stavebním zákonem. V mnoha věcech se musí upravit stavební zákon. Pak jsou tady technické normy, které v každém případě budou muset být upraveny, protože toto neodpovídá našim českým normám. Ale řekla bych jednu věc, že nemůžeme říci, že by to neodpovídalo výhradně českým právním normám. Takto se ozývají i jiné státy, které s tím mají problém, prostě sjednocení tohoto trhu bude poměrně složité. Přesto náš výbor dává doporučení, tak jak již říkal pan ministr, abychom to schválili, ale dáváme také doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR, kde upozorňujeme velmi výrazně na tyto problémy, protože se obávám, že s těmito problémy i v této komoře Parlamentu ČR v některých normách se budeme potýkat. V bodě 3 je upozorňováno na to, že jsou zde v rozporu určité povinnosti vlastníků pozemků strpět umístění další sítě, přestože u nás je věcné břemeno úplatné apod. Stavební práce, zvýšené potřeby s tím spojené. Tam se budou moci vlastníci bránit i u soudu. Jde o to, jak to bude vypadat. A proto upozorňujeme na to, že zde může docházet i k některým nesouladům v některých právech. Chtěli bychom, aby EU, pokud obdrží toto naše schválené doporučení, se zabývala jednou záležitostí, aby toto nařízení neohrozilo ochranu základních práv jednotlivých občanů státu požadovanou ústavami, a to především vlastnické právo. V tomto smyslu by toto doporučení asi mělo být schváleno. Dovolila bych si vám přečíst usnesení našeho výboru pro záležitosti EU: Výbor pro záležitosti EU na své 15. schůzi konané dne 17. července 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací: Po úvodní informaci Bedřicha Dandy, náměstka ministra průmyslu a obchodu, po zpravodajské zprávě senátorky Dagmar Zvěřinové a po rozpravě přijímá k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Dagmar Zvěřinovou, pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. A prosím vás, abyste toto usnesení také schválili, a doporučuji jeho schválení. 98
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko, za vaši apelující zpravodajskou zprávu. Prosím, posaďte se, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Ptám se navrhovatele. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Nechcete. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Bude to poslední dnešní hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesla senátorka Dagmar Zvěřinová. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 32. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 27 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 58, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, paní zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu. Kolegyně a kolegové, prosím ještě o chvíli pozornosti, než přeruším dnešní jednání. Chci požádat členy Organizačního výboru, aby se dostavili do Zaháňského salonku, kde se uskuteční 19. schůze Organizačního výboru Senátu, zhruba za 10 minut. Děkuji vám všem za dnešní pracovní den. Zítra pokračuje naše schůze v 9:00 hodin, kdy se na vás těším. (Jednání ukončeno v 19.12 hodin.)
99
2. den schůze – 22. srpna 2013
(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájila a řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobrý den. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zahajuji pokračování 12. schůze Senátu Parlamentu České republiky. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Jan Veleba, Tomio Okamura, Petr Gawlas, Přemysl Sobotka a z dopoledního jednání se omlouvá předseda Senátu Milan Štěch. Prosím vás nyní, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci jen připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici v předsálí Jednacího sálu. Mám avizován procedurální návrh. Je s ním přihlášen pan senátor Petr Šilar. Prosím, pane senátore, sdělte, co máte na srdci. Senátor Petr Šilar: Dobré ráno, kolegyně a kolegové, paní předsedající. Dovolte mi, abych přednesl na mikrofon, že za skupinu předkladatelů stahuji senátní tisk č. 158, což je návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Byl to procedurální návrh, takže o něm musíme dát hlasovat. Svolám tedy všechny senátorky a senátory k hlasování. Vážené kolegyně a kolegové, byl podán procedurální návrh na změnu pořadu dnešního jednání 12. schůze Senátu panem senátorem Petrem Šilarem, který navrhuje stáhnout senátní tisk č. 158, což je poslední bod dnešní schůze, tedy bod 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 28 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tímto jsme tedy upravili pořad našeho dnešního jednání a můžeme se pustit do dnešní práce. Prvním bodem dnešního jednání je 21. Zelená kniha Evropská strategie pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí (evropský senátní tisk č. K 049/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky K 49/09 a K 49/09/01. Prosím pana ministra životního prostředí Tomáše Jana Podivínského, aby nás seznámil s těmito materiály. Vítám vás, pane ministře, a máte slovo.
100
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. 7. března letošního roku zveřejnila Evropská komise dokument "Zelená kniha Evropská strategie pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí". Jedná se o materiál konzultační k problematice nakládání s plastovým odpadem a k možnostem nastavení společné budoucí strategie EU v této oblasti. Na tuto konzultaci by měl navazovat širší přezkum právních předpisů, které se týkají nakládání s odpady, a to v roce 2014. Cílem této Zelené knihy je získat zpětnou vazbu v řešení problematiky plastového odpadu od jednotlivých členských států EU, a to zejména v těchto třech základních oblastech: 1. Snížení množství plastových odpadů ukládaných na skládky a zvýšení podílu jejich využití. 2. Snížení množství plastového odpadu vyvezeného mimo země EU, resp. zvýšení míry recyklace a využití tohoto odpadu v rámci EU. 3. Ochrany světových moří a oceánů před plastovým odpadem s možností zavedení společných opatření na evropské, resp. mezinárodní úrovni. V ČR v rámci navržených opatření podporujeme především čtyři základní oblasti: 1. Jde o postupné snižování množství skládkovaného plastového odpadu a zvyšování míry jeho recyklace, resp. energetického využití v souladu s hierarchií nakládání s odpady. 2. Zvyšování míry recyklace odpadů z plastů v rámci států EU a zajištění vyšší čistoty plastů určených k recyklaci. 3. Dodržování povinností vztažených k již stávajícím regulovaným skupinám výrobků, tzn. k obalům, elektrozařízením, bateriím a akumulátorům a k autovrakům. 4. Důraz na porovnatelnost dat týkajících se odpadového hospodářství v jednotlivých členských zemích EU. Česká republika se staví rezervovaně k celoevropským iniciativám na rozšiřování zálohových systémů, zejména zálohových systémů pro nápojové PET obaly, které mohou významnějším způsobem zasáhnout do stávajících systémů sběru a recyklace na komunální úrovni. Dále pak ke stanovování zvláštních cílů pro recyklaci plastů u dalších výrobků, než stanovuje současná legislativa. A konečně za třetí k další řadě opatření, u nichž je třeba důsledně zvažovat jejich efektivitu, např. vedle samotného administrativního opatření zamezujícího vývoz materiálů určených k recyklaci mimo EU je třeba především stimulovat evropský zpracovatelský průmysl, tedy stimulovat poptávku po těchto materiálech. Termín pro zaslání připomínek členskými zeměmi byl stanoven na 7. června 2013 a za ČR připomínky zasílal náš resort. Vláda ČR poskytla stanovisko pro Parlament ČR dne 24. dubna letošního roku a dokument Zelená kniha byl projednán v senátním výboru pro záležitosti EU dne 19. června 2013. Tolik krátce k této materii. Děkuji vám prozatím za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 49/09. Zpravodajem výboru je
101
pan senátor Jan Látka, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Látka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Pan ministr, myslím byť zjednodušeně, ale dotkl se velmi konkrétně celé problematiky. Já bych to jen v některých maličkostech doplnil. Zelená kniha je komunikační dokument, kterým chce Komise zahájit diskusi o problematice plastového odpadu. Zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou plasty hrají v mnoha průmyslových postupech a aplikacích a potencionální hospodářský přínos větší míry recyklace. Vzhledem k tomu, jak roste světová populace, a vyčerpávají se přírodní zdroje, bude recyklace plastů představovat alternativu k využívání primárních zdrojů. Pro urychlení takového změny je zapotřebí podpořit ekodesign výrobků a inovace v oblasti životního prostředí, přičemž prevence vzniku odpadů a jejich recyklace se zohlední již při navrhování plastových výrobků. Členské státy by měly zvýhodňovat prevenci a recyklaci před jinými druhy odstraňování odpadů, stejně jako je tomu u všech toků odpadu podle rámcové směrnice o odpadech. Vláda usiluje o redukci množství plastových odpadů ukládaných na skládky, přičemž preferuje i zvýšení podílu zejména pro recyklaci, případně pro energetické využití. Z dlouhodobého hlediska směřuje k možnému zákazu ukládání plastů na skládky obecně. Dále považuje za nutné snižovat množství plastového odpadu vyvezeného mimo EU s výhledem na přijetí mezinárodního opatření s cílem ochrany moří a oceánů před plastovým odpadem. U některých dílčích možností nastíněných v Zelené knize je stanovisko vlády spíše rezervované. Je otázkou, zda by případná opatření v tomto směru nebyla spíše jen další byrokratickou zátěží, která by byla neúměrná případným dosaženým výsledkům. Jedná se především o možnost stanovení cílů pro recyklaci plastů u jiných výrobků než obalů či možnost rozšíření zálohových systémů, např. nápojových obalů nebo jiných výrobků. Opatření cílená na snížení množství skládkovaného komunálního odpadu, tzn. včetně jeho plastové složky, jsou aktuálně připravena v rámci zákona o odpadech. Závěrem lze ještě zmínit otázku, s jakým zápalem Komise do boje s plastovým odpadem opravdu hodlá jít. Pokud se rozhodne na základě vyhodnocení reakcí v rámci veřejné konzultace předložit návrhy vedoucí ke snižování plastového odpadu a tím zřejmě i výroby plastů, je pravděpodobné, že narazí na odpor producentů plastů. Vzhledem k rozsahu tohoto odvětví jistě nebude tento odpor zanedbatelný. Chtěl bych zmínit i zkušenost s peticí z Evropského parlamentu. Mnozí poslanci po počátečním nadšení své podpisy v petici škrtali, protože si uvědomili míry dopadu obdobných kroků na odvětví výroby plastů. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro záležitosti EU se touto problematikou zabýval na své 13. schůzi konané dne 19. června 2013. Dovolil bych si vás nyní seznámit s usnesením výboru: Senátní tisk č. K 49/09 – Zelená kniha Evropská strategie pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí. Po úvodní informaci Tomáše Jana Podivínského, náměstka ministra životního prostředí, po zprávě zpravodaje Jana Látky a po rozpravě výbor 1. přijímá k Zelené knize Evropská strategie pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,
102
2. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k Zelené knize Evropská strategie pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem, 3. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jana Látku, 4. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. A nyní bych si dovolil vás seznámit s doporučením k vyjádření Senátu k Zelené knize Evropská strategie pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí: Senát Parlamentu ČR I.1. je si vědom akutní potřeby řešit problematiku plastového odpadu a proto vítá iniciativu Komise zabývat se těmito otázkami, I.2. vnímá v rámci veřejné konzultace k Zelené knize jako nejdůležitější otázku znečištění mořského prostředí, na níž by se Komise při následných krocích měla především zaměřit, I.3. připomíná své usnesení ke Sdělení Komise Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy, ve kterém Senát mj. vyzval vládu, aby posílila informovanost o kvalitě vody šířené vodovodní sítí, což může vést k posílení tlaku na snížení spotřeby balené vody a tudíž i vlastního odpadu, II.1. má za to, že by snaha o řešení problémů znečištěného mořského prostředí měla vycházet z legislativních návrhů Evropské komise, protože stávající vnitrostátní úpravy prováděné jednotlivými státy nepřinášejí uspokojivé výsledky, II.2. považuje za hlavní možnosti řešení problematiky plastového odpadu jednak předcházení vzniku tohoto odpadu a jednak apelování na výrobce, aby jejich produkty vykazovaly co největší míru recyklovatelnosti. Dále považuje za vhodné zvážit energetické využití tohoto odpadu v souladu s evropskou hierarchií nakládání s odpady, II.3. upozorňuje na skutečnost, že značnou část komunálního odpadu tvoří právě plasty, a proto nepovažuje možnost budoucího zákazu skládkování plastů za vhodné řešení stávající situace, III.1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalších iniciativách navazujících na tuto Zelenou knihu, III.2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ale ještě než otevřu rozpravu, dvě malé poznámky. První. Doporučení výborů není potřeba načítat, protože ho máme všichni v písemné podobě. A druhá. Poprosila bych, abyste hlasité debaty, kolegyně a kolegové, přenesli do kuloáru, protože to skutečně významně ruší toho, kdo vystupuje. Otevírám v této chvíli rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Vícha: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Jak většina z vás ví, k evropským tiskům většinou nevystupuji, ale odpady považuji za poměrně důležité téma, a
103
proto velmi vítám to, co náš výbor doporučuje, zejména v bodě II a arabská 2, 3. Myslím si, že by se Evropa měla začít zabývat velikostí obalů. Máte možná všichni tyto zkušenosti – koupil jsem nedávno bonboniéru takovéto velikosti – papírový obal, když ten papírový obal sundáte, uvnitř krásný plastový velký obal, uvnitř tři malé bonbony. Když si koupíte flešku, která má 3 – 4 cm, tak, protože obal prodává, tak to máte v krásném papírovém obalu, ten sundáte, uvnitř plastový obal, do kterého se ani pomalu nemůžete dostat. A tak to je u dalších a dalších věcí. Považoval bych tedy za smysluplné, kdyby se Evropa místo zahnutí banánů a místo velikosti klícek pro slepice zabývala také velikostí obalů, protože tudy si myslím by mohla vést cesta ke snižování množství odpadů v Evropě a možná i na celém světě. Poslední poznámečka – včera jsme probírali mnoho evropských tisků. Dnes jsem v monitoringu našel jediný výstup, a to byla diskuse mezi místopředsedy a naše úsilí o to, abychom nebyli třetí, ale byli buď první, nebo desátí v počtu projednávaných tisků. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli nemám nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra – pana navrhovatele, zda chce ještě něco doplnit nebo se vyslovit k navrženému usnesení. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský: Já bych jenom možná krátce zareagoval na pana senátora Víchu stran velikosti obalů. Plně to koresponduje s pozicí našeho ministerstva a také s hierarchií nakládání s odpady. Na prvním místě je hierarchie předcházení vzniku odpadů, čili v tomto segmentu obalů co do velikosti samozřejmě zahrnujeme a máme v programu také pro výrobce předcházení vzniku odpadů, čili bude se to týkat i obalové techniky. Takže tady jsme v souladu, pane senátore. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Ptám se pana garančního zpravodaje – nepřeje si vystoupit. Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o usnesení tak, jak ho přednesl pan senátor Látka. Budeme hlasovat o návrhu usnesení výboru pro záležitosti EU k projednávanému bodu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 29 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi, ale ten s námi ještě zůstává, protože dalším bodem je
104
22. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o budoucnosti zachytávání a ukládání uhlíku v Evropě (evropský senátní tisk č. K 059/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 59/09 a 59/09/01. Prosím opět pana ministra životního prostředí pana Tomáše Jana Podivínského, aby nás seznámil s návrhem. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Evropská komise 27. března letošního roku přijala konzultativní sdělení o budoucnosti zachycování a ukládání CO2 v Evropě a současně k obsahu tohoto dokumentu zahájila veřejnou konzultaci, která byla ukončena počátkem července. Sdělení shrnuje současný stav vývoje technologií, zachycování a ukládání uhlíku, tzv. CCS a identifikuje hlavní překážky, které brání tomu, aby se tyto technologie v Evropě rozvíjely tempem, s nímž se v roce 2007 původně počítalo. Dokument komise shrnuje dostupné informace o současném a předpokládaném využití fosilních paliv v EU a související potenciál pro využití technologií CCS v průmyslu a energetice. Nerovnováha mezi dlouhodobými klimatickými cíli a i v budoucnu přetrvávajícím významným podílem fosilních paliv je hlavním argumentem pro rozvoj CCS. Komise dále popisuje aktuální stav v oblasti demonstračních projektů CCS v EU a rozbor jejich slabých míst. Patří mezi ně zejména mizivá ekonomická životaschopnost, častý negativní postoj veřejnosti, nedostatečný právní rámec a také nedostatky v infrastruktuře. Hlavním důvodem dosavadního neúspěchu většího rozšíření CCS jsou však především náklady této technologie, které jednoznačně neumožňují její komerční využívání. Odhadované jednotkové náklady se v současné době pohybují přibližně mezi 30 – 100 euro za tunu uloženého CO2 a zvýšení celkových investičních nákladů nového zařízení 60 – 100 %. Při současných velmi nízkých cenách uhlíku a bez nových právních omezení či pobídek nemají hospodářské subjekty zcela žádný důvod, aby do CCS investovaly. Závěrečná část sdělení pak nabízí kroky, jež by měly reagovat na pomalé zavádění těchto technologií a připravit podmínky pro úspěšné dokončení a komerční provoz velkých demonstračních projektů v EU. V květnu letošního roku náš resort ve spolupráci s dalšími resorty připravil k tomuto sdělení rámcovou pozici, v níž je Česká republika otevřená diskusi o budoucnosti využití, zachycování a ukládání uhlíku v Evropské unii. Neboť ta technologie CCS může mít své opodstatnění zejména v zemích, jejichž energetika a průmysl budou ve střednědobém horizontu ve velké míře stále závislé na využívání fosilních paliv, a to ať již z domácích či ze zahraničních zdrojů. Přesto všechno Česká republika nevnímá technologie CCS ve své energetické koncepci jako prioritu. Důvodem je zejména nedostatečné prokázání ekonomické životaschopnosti této technologie a současný návrh aktualizace státní energetické koncepce, který zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, zmiňuje technologii CCS pouze okrajově s využitím v dlouhodobém horizontu někde až po roce 2040. Alternativní opatření, jako jsou především investice do energetických úspor, do modernizace průmyslových a energetických provozů, racionální rozvoj
105
obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie, se v současnosti jeví v České republice jako ekonomicky a energeticky smysluplnější. Z našeho pohledu je důležitá podpora vědy a výzkumu technologií CCS, ať již v oblasti geologie, ekonomiky, managementu, samozřejmě životního prostředí, ale také hodnocení případných rizik. Prioritou ale musí být dokončení a úspěšný komerční provoz velkých evropských demonstračních projektů, ze kterých by bylo potom možno čerpat praktické zkušenosti pro eventuální širší uplatnění této technologie v praxi. Tolik velmi krátce a stručně k tomuto materiálu. Jsem samozřejmě připraven odpovídat na vše eventuální dotazy. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 59/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Krejča: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi nejprve několik obecnějších poznámek. A to z toho důvodu, že zjišťuji, že zájem o evropskou agendu roste. Vyplynulo to jak ze včerejší rozpravy, tak i ze zahájení nebo z počátku našeho dnešního sezení. Jednak chci poděkovat za tu rozpravu, která se včera vedla a dneska v ní pokračujeme. Pak bych rád zdůraznil, že projednávání formulování stanovisek k dokumentům EU je dlouhodobá záležitost. Včera, jestli si dobře pamatuji, asi dvakrát, kdy jsme tady otvírali tzv. Zelené knihy, byla konstatovaná určitá přílišná obecnost. Je to logické, protože je to komunikační dokument, kterým je zahajovaná určitá debata, určitá diskuse, která postupně spěje k tomu, že vznikne nějaký návrh legislativního aktu a ten akt po jeho přijetí my musíme transponovat do našeho národního právního řádu. Já si dovoluji jenom připomenout jednu skutečnost, která nastala asi před rokem v Senátu. Asi si to někteří z vás vybaví, kdy jsme projednávali novelu zákona o hospodaření s energií. Velice jsme se podivovali a rozčilovali nad některými ustanoveními této novely. Připomínám energetické štítky a tak podobně. Tehdy jsem vystoupil s tím, že rok před tím jsme tady měli příslušné dokumenty, ještě v té podobě těch komunikačních dokumentů, a tři naše výbory je projednaly, ale vzaly na vědomí. Neuplatnily žádnou připomínku. Takže je to skutečně běh na dlouhou trať a je někdy velice problematické sledovat celý ten proces vzniku něčeho, co pak ve finále zjistíme, že nám moc nevyhovuje, že se nám nelíbí, ale v podstatě díky naším závazkům k EU už musíme potom nějakým způsobem to promítnout do naší národní legislativy. A leckdy to hodně bolí. Takže jenom zdůrazňuji, že skutečně na začátku jsou komunikační dokumenty, které jsou někdy dosti obecné, ale směřují k něčemu, co se nám ne vždy hodí a ne vždy nám líbí. Pak jsme tady diskutovali i tu záležitost, jaký má efekt to našeho usnesení, které odesíláme do komise a samozřejmě i vládě. Rád bych připomněl jenom jednu věc, kterou možná nedostatečně využíváme. Je to doložka, kterou připojujeme ke každému našemu usnesení, které se týká evropských dokumentů. Je to v závěru, cituji: "Senát Parlamentu ČR žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko o navazujících iniciativách." Takže to zatím velice málo využíváme a ani komunikace – včera jsme hovořili o komunikaci mezi
106
mezinárodními parlamenty a parlamentní komorou a vládou.
komisí.
Ale
jde
i
o komunikaci
mezi
naší
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane předsedo výboru, já si dovolím vám do toho vstoupit. Teď jsme v režimu zpravodajské zprávy, hovoříte sice k věci, ale to by patřilo do rozpravy. (Mluví oba řečníci najednou.) Senátor Miroslav Krejča: Končím, končím, avizoval jsem na začátku pár obecných poznámek. Takže nyní k tomuto materiálu. Je to materiál, který jsme projednávali, já už jsem to včera zmínil, v bloku celkem pěti dokumentů. Jeden z nich jsme projednali včera, byl v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, ty zbývající čtyři materiály jsou v gesci ministerstva životního prostředí. Doporučení, které k tomuto materiálu, nebo k tomuto dokumentu přijal výbor pro záležitosti EU, je kritické. Nebudu jej zde načítat, každý máte k dispozici pod příslušným senátním tiskem. Výhodou těchto čtyřech tisků, včetně toho, který teď projednáváme, je to, že za gestora při projednávání v našem výboru, ale i v dožádaných výborech, byl tehdejší náměstek, nyní ministr, takže je tady kontinuita a v podstatě jsme vydebatovali a vydiskutovali naše názory. Jak názory gesčního ministerstva, tak názory našich výborů. My jsme se obrátili na výbory VUZP a VHZD v případě tohoto dokumentu, ty k tomu přijaly příslušná stanoviska. My jsme tato stanoviska respektovali, integrovali jsme do našeho doporučení a toto doporučení doplnili o některé další skutečnosti. Takže to je geneze vzniku materiálu, který vznikl doporučením našeho výboru, který máte před sebou. Já jenom stručně okomentuji – záměr ukládání oxidu uhličitého do ekologických struktur je velice z mého hlediska riskantní záměr. Je to další z úletů EU, který byl vyvolán klimatickou hysterií. Nese s sebou velká rizika, nese s sebou i to, co tady zmínil pan ministr, velkou ekonomickou neurčitost. Efektivita jak z hlediska financí, tak z hlediska účinnosti je velice problematická, proto to naše doporučení je značně kritické. Jsem rád, že obdobně se staví k této problematice i gesční ministerstvo a pan ministr. Děkuji vás za pozornost a žádám vás o podporu tohoto našeho doporučení. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Dále tento tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a já se ptám, zda si přeje vystoupit pan senátor Jiří Bis? Přeje, prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Uvedenou problematikou se zabýval energetický podvýbor a výbor pro hospodářství, který na své 13. schůzi přijal 111. usnesení, které říká, že výbor vyjadřuje souhlas s 16. usnesením podvýboru pro energetiku ze dne 18. června ke sdělení komise Evropského parlamentu, Radě evropskému, hospodářskému a sociálnímu výboru a odboru regionů o budoucnosti, zachytávání a ukládání uhlíku v Evropě. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi jednání Senátu Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru, senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru. K přijatému usnesení bych chtěl doplnit dvě drobnosti. Všeobecně je považován tento způsob řešení problému uhlíku za velmi exotický. Snad nově se
107
v diskusi objevilo to, že nikdo nesleduje bezpečnost, to znamená, co se stane v případě, že uložený kysličník uhličitý se znovu nějakým způsobem uvolní do přírody. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a tento tisk projednal také výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. A já se ptám pana senátora Miloše Vystrčila, zpravodaje tohoto výboru, jestli chce vystoupit? Chce. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se zabýval uvedenou problematikou na své 12. schůzi 19. června 2013. Přijal stanovisko. Stanovisko má dvě části. V první části konstatuje, že v současné době i na základě zprávy, která byla podkladem jednání pro výbor, ukládání a zachycování oxidu uhličitého v gelujících strukturách nemá hospodářskou ani společenskou perspektivu. A druhá část toho stanoviska říká, že je potřeba o tomto způsobu ukládání oxidu uhličitého otevřeně jednat a zvažovat jeho další perspektivy. Toto stanovisko bylo dle mého názoru hodnotným způsobem zapracováno do stanoviska výboru pro evropské záležitosti a v tomto směru si myslím, že výbor pro evropské záležitosti odvedl dobrou práci a není důvod, aby za výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí navrhoval nějaká další usnesení. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane kolego, otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Hlásí, pan senátor Miloš Vystrčil, prosím, pane kolego, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Já se omlouvám, paní předsedající, pane ministře, ale já jsem nechtěl být napomínán podobně jako můj kolega Krejča za to, že tam budu ještě říkat nějaké své osobní názory. Já jenom zase velmi stručně – v podobném duchu, jako jsem vystupoval včera a do jisté míry to spíše ode mě berte jako ocenění současného přístupu Evropské komise. My se zpravidla o obsahu sdělení – v tomto případě Sdělení Komise Evropského parlamentu Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o budoucnosti zachytávání a ukládání uhlíku v Evropě - nebavíme. Já jenom chci upozornit, že materiály EK vykazují zvláštní schizofrenii. Ta schizofrenie spočívá v tom, že pokud si materiál prostudujete, tak skutečně zjistíte, že v současné době i samotný materiál na základě provedených zjištění konstatuje, že CCS technologie disponuje, nebo vlastně nedisponuje, nebo má nedostatek hospodářské a společenské perspektivy. Je negativně vnímána, vykazuje neperspektivu a vykazuje poměrně závažné problémy. Upozorňuji, že projekty, které byly v EU realizovány, nebo se realizují, byly všechny neúspěšné. Jeden neúspěšný skončil v Německu, dalších 5 neúspěšných pokračuje s velkými ekonomickými problémy, a pokud nějaký projekt komerční, který pracuje s technologií CCS dneska je realizován, tak je mimo EU. A po tomto, řekl bych, kritickém zhodnocení současné situace se následně dočkáme závěru, který říká, že je potřeba na věcech dále pracovat a dále je podporovat. Mně to připadá podobné, jako kdybyste provedli prověrku toho, zda nějaká osoba má matematické myšlení, případně schopnost analyticky myslet, a poté, co zjistíte, že to u ní tak není, že spíš je nadaná hudebně nebo nějakým jiným způsobem,
108
byste následně jako závěr učinili to, že je potřeba ho dát studovat matematickofyzikální fakultu. Takže v tomto směru naštěstí takové závěry tady nečiníme, a proto já prosím, abyste usnesení výboru pro evropské záležitosti podpořili. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji. Nikoho dalšího do diskuse nemám přihlášeného, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce ještě sdělit něco k proběhlé rozpravě. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský: Děkuji. Vážená paní předsedající, já bych jenom krátce zareagoval na pana senátora s tím, že my skutečně nepodporujeme studium na matematicko-fyzikální fakultě ani tu technologii - verbis expressis jsem jenom uvedl, že z našeho pohledu důležitá podpora vědy a výzkumu této technologie. To znamená, že není možné omezovat vědecký výzkum v této oblasti. Nicméně tu technologii jako takovou – myslím, že vyplynulo naprosto transparentně z mého projevu – nepodporujeme. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji, pane ministře. Pane garanční zpravodaji, prosím, abyste shrnul rozpravu a sdělil, jak budeme hlasovat. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo. Ještě jednou se omlouvám za ten můj úvod. V rozpravě vystoupili dva senátoři, z toho jeden dvakrát, jako zpravodaj dožádaného výboru a potom jako senátor. Já bych chtěl tady velice ocenit práci dožádaných výborů, protože jejich stanoviska jsou pro nás velice důležitá. Dávají nám odbornou dimenzi, kterou pak jenom provazujeme a rozšiřujeme o dimenzi evropskou. Ze všech vystoupení zazněla podpora navrhovanému doporučení naším výborem a já vás tímto pokorně žádám, abyste i vy hlasováním vyslovili podporu našemu návrhu. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano. Děkuji, pane senátore. Byl tedy dán návrh, abychom hlasovali o návrhu, tak jak ho formuloval výbor pro záležitosti EU. Aktuálně je přítomno v sále 61 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31. Budeme hlasovat o návrhu usnesení výboru pro záležitosti EU, tak jak bylo představeno zpravodajem. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji všem zpravodajům. Děkuji panu ministrovi, kterého ale ještě nepropustíme, protože dalším bodem, který budeme projednávat, je
109
23. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nová mezinárodní dohoda o změně klimatu: jak koncipovat mezinárodní politiku v oblasti klimatu po roce 2020 Konzultativní sdělení (evropský senátní tisk č. K 060/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 60/09 a 60/09/01. Opět prosím ministra životního prostředí pana Podivínského, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, Evropská komise 26. března t. r. přijala Konzultativní sdělení nazvané Nová mezinárodní dohoda o změně klimatu; jak koncipovat mezinárodní politiku v oblasti klimatu po roce 2020. Tento dokument zahajuje veřejnou konzultaci s cílem zmapovat postoje k budoucímu směřování mezinárodní politiky v oblasti ochrany klimatu v letech 2020 až 2030. V rámci této konzultace, která trvala do 26. června zaslala Česká republika svůj příspěvek, který byl připraven naším resortem. Samotné sdělení se zaměřuje na přípravu nové mezinárodní dohody, která má být předložena a schválena do konce roku 2015 tak, aby mohla vstoupit v platnost nejpozději do roku 2020. Klíčovým úkolem této dohody má být začlenění stávajících závazných i nezávazných opatření a cílů pod hlavičkou Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu do jednoho uceleného rámce. Sdělení Komise poukazuje především na nedostatečnost aktuálního režimu vzhledem k cíli zabránit nárůstu průměrné globální teploty o více než 2 stupně Celsia ve snaze předejít negativním dopadům změny klimatu na lidskou společnost, ekonomiku a životní prostředí. Současné závazky v rámci Kjótského protokolu pokrývají pouze necelých 15 % světových emisí, což je z hlediska stabilizace a následného snížení světových emisí naprosto nedostatečné. Dokument opakovaně poukazuje hlavně na potřebu překonání zastaralého rozdělení světa na onen bohatý sever a chudý jih, respektive země rozvinuté a země rozvojové, a to v situaci, kdy podíl největších a rozvíjejících se ekonomik na světovém hospodářství i emisích prudce roste. Přes snížení emisí v EU, ve Spojených státech amerických v roce 2012 – celkové globální emise spojené s energetikou – šlo o nárůst 1,4 % těchto emisí. Emise EU se naopak dlouhodobě snižují, v současné době představují už jen přibližně 11 % celkových celosvětových emisí. Evropská unie je již nyní velmi blízko naplnění svého 20procentního redukčního cíle pro rok 2020 a podle některých analýz jsme při započtení všech dodatečných mechanismů tohoto cíle dosáhli již nyní, to znamená se 7letým předstihem. Postoj ČR dle schválené Rámcové pozice z dubna t. r. lze ve stručnosti shrnout v těchto třech bodech: Za prvé – ČR podporuje přijetí nové mezinárodní právně závazné dohody ve formě protokolu k úmluvě do roku 2015 a nový protokol, který by měl vstoupit v platnost nejpozději v roce 2020 musí zahrnovat co nejširší okruh států a vymezit odpovídající závazky pro všechny nejvýznamnější světové ekonomiky a emitenty skleníkových plynů. Za druhé – nový rámec by měl překonat zastaralé rozdělení světa ze začátku 90. let minulého století na země rozvinuté a země rozvojové a rozšířit odpovědnost jednotlivých států v rámci principu společné, avšak diferencované
110
odpovědnosti jednotlivých států za snižování emisí skleníkových plynů. Zejména je potom nezbytné adekvátní zapojení nových ekonomických velmocí, jako jsou Čína, Brazílie a Indie. Za třetí – dohoda musí reflektovat potřebu celosvětově snižovat emise skleníkových plynů, podporovat růst globální ekonomiky, přispívat k jistotě investorů, rozvoji vědy a výzkumu v oblasti nízkouhlíkových technologií a zejména najít odpovídající řešení pro riziko ohrožení konkurenceschopnosti a úniku uhlíku. Zvláštní pozornost by pak měla být věnována flexibilitě budoucího režimu tak, aby při zachování environmentální integrity budoucí rámec respektoval případné změny ekonomických cyklů v jednotlivých zemích. Měl by odpovídat také vědeckým poznatkům o probíhající změně klimatu zejména s ohledem na připravovanou 5. hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která bude zveřejněna v průběhu tohoto a začátkem následujícího roku. Závěrem mi dovolte konstatovat, že důležitý milník na cestě k přijetí nové dohody představuje připravovaná Konference OSN o změně klimatu v listopadu t. r. ve Varšavě, které se samozřejmě budeme aktivně účastnit. Koordinovaná pozice EU může významně přispět k úspěchu mezinárodních jednání, přestože klíčová bude, jak jsem o tom již hovořil, zejména konstruktivní spolupráce a zapojení velkých emitentů – Spojených států, Číny, Indie, Brazílie a Ruska, neboť, jak jsem již uvedl, Evropská unie se podílí na světových emisích jen přibližně jednou desetinou a sami tak v produkci globálních emisí svět nejen že nespasíme, ale v podstatě ani tuto problematiku zásadně neovlivníme. Děkuji vám tímto za pozornost a těším se na diskusi. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 60/09/02. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, dostáváme se k dalšímu dokumentu, který jsme projednávali a provazovali i s těmi zbývajícími. Sdělení Komise obsahuje otázky, na které Komise očekává v rámci veřejné konzultace odpovědi. Mně z formulace těchto otázek vyplývá určitá bezradnost Komise, která si neví rady, co a jak dál a jak ospravedlnit a zdůvodnit některá svá předchozí rozhodnutí, v jejichž důsledku došlo k částečné destabilizaci a deformaci energetického trhu, zdražení energie pro koncové uživatele a v podstatě i ohrožení konkurenceschopnosti evropských ekonomik. Tyto otázky měly být položeny a pokládány mnohem dříve a samozřejmě i zodpovězeny, než se popustila uzda tomu, co já nazývám klimatickou hysterií. Jakékoli dohody a závazky v této oblasti musí plně respektovat úroveň vědeckého poznání. Musí respektovat dostupné technologické možnosti, vytvářet stabilní podnikatelské prostředí a hlavně neznevýhodňovat Evropu proti jiným světovým regionům. Samozřejmě jednou z otázek je i to, co vůbec pozitivního a smysluplného přinesly drahé a velice pompézní globální summity k otázkám změn klimatu, ať už to bylo Kjóto, Kodaň, Cancún, Durban, Dauhá. Takže někdy je to spíš takový trošičku cirkus, než něco smysluplného a užitečného. K tomuto materiálu jako dožádaný výbor přijal stanovisko VUZP. My jsme toto stanovisko plně integrovali do našeho doporučení. Připojili jsme k tomu některé další skutečnosti, hlavně provázanost na některá naše dřívější usnesení. Je to například usnesení z 25. dubna letošního roku č. 175 ke Zprávě EK o stavu
111
evropského trhu s uhlíkem v roce 2012 apod. Naše doporučení, stejně jako v případě předchozího tisku, je spíše kritické k tomuto materiálu Komise a já vás tímto žádám o jeho podporu. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji, pane senátore. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Tento tisk projednal také VUZP a já se ptám pana senátora Vystrčila, zpravodaje tohoto výboru, zda chce vystoupit. Ano, prosím, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, výbor se materiálem zabýval na své 12. schůzi 19. června 2013. Přijal stanovisko, které bylo zapracováno do materiálu, který předkládá pan kolega Krejča za výbor pro evropské záležitosti. Stanovisko našeho výboru obsahovalo dvě věci. První je, že upozorňuje na osamocenost snažení EU z hlediska snižování emisí CO2 v porovnání se státy, které se nacházejí mimo EU, já o tom budu mluvit potom ještě v rozpravě. A druhá věc – upozorňovalo na nerovnováhu z hlediska regionálního rozvoje, neboť je evidentní, že environmentální princip je potom nadřazován v některých případech principu společenské soudržnosti, případně ekonomické stability, což samozřejmě pro udržitelný rozvoj není dobře. To je závěr, který není závěrem politickým, ale závěrem řekněme vědeckým z oblasti regionálního rozvoje. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji také, pane senátore. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Vystrčil opět, prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, pane ministře, já považuji za slušné, abych závěry našeho výboru alespoň trošku vysvětlil. První věc, o které jsem mluvil, je osamocenost snažení EU z hlediska snižování CO2 a do jisté míry nesmyslnost tohoto snažení. Zkusím to vysvětlit na velmi jednoduchých příkladech. Pokud byste měli čas a do materiálu se podívali, tak zjistíte, že z hlediska porovnání produkce hrubého domácího produktu na obyvatele, pokud vezmeme EU jako jedničku, tak v Číně je produkce hrubého domácího produktu na obyvatele asi dneska třetinová a v USA je zhruba produktivita práce, respektive produkce HDP na obyvatele asi jedna a půl násobná proti průměru v EU. Čili opakuji, pokud EU je jedna, tak Čína jedna třetina na obyvatele a USA 1,5 na obyvatele. Pokud se podíváme na roční emise skleníkových plynů, tak je to tak, že emise na obyvatele je v případě EU a Číny srovnatelná, zhruba 10 tun na obyvatele, a v případě USA je to dvojnásobek, zhruba asi 20 tun na obyvatele. A teď, k čemu chci dojít. Protože dneska Čína má asi jednu třetinu HDP na obyvatele proti Evropě a vzhledem k hospodářskému růstu Číny je evidentní, že musí nutně dojít, i kdyby Čína dělala kdoví co, k tomu, že tam emise budou zásadním způsobem ještě stoupat a Čína se dostane za několik let minimálně na 15 – 20 tun na obyvatele. Namísto toho, aby EU, pokud chce věnovat nějaké prostředky na snižování emisí a myslí to skutečně celosvětově, investovala v Číně, málem řeknu zadarmo, když to takto řeknu, protože to je daleko efektivnější, tak se snažíme o jednotky procent snížit emise v EU. A přitom nám o desítky až stovky procent emise celosvětově budou narůstat, protože v Číně nic takového nedělají. Je to celé nesmyslné snažení. Je to podobné, jako kdybyste se rozhodli, já nevím, zlepšit čistotu vody v rybnících v Čechách a dělali to tím způsobem, že by v Telči, v mém rodném městě, se
112
rybníky čistily a ve všech ostatních městech ČR by se čištění nekonalo. Muselo by to dopadnout jedině tak, že sice v Telči by byly rybníky jakoby čistší, ale všude jinde by byly daleko více a více špinavější, což by v průměru znamenalo, že rybníky v celé ČR jsou špinavější. Toto nesmyslné počínání EU je naprosto evidentní, je doloženo všemi fakty, přesto EU s tím není schopna nic udělat, a přestože si je toho vědoma, pořád pokračuje v nějakém tlaku na to, abychom dále emise snižovali, což má druhý dopad, a na to upozorňuje druhá část našeho usnesení, že potom to vede k tomu, že EU přestává být konkurenceschopná a přestává být schopná realizovat tzv. udržitelný rozvoj, resp. "trvale udržitelný rozvoj", což je hlavní princip a hlavní cíl kohezní politiky, protože udržitelný rozvoj je založen na rovnováze tří principů – environmentálního, ekonomického a sociálního. A pokud některý z těchto principů vy upřednostníte, tak jediná věc, která se stane, je potom to, že rovnováha těchto principů se naruší a jste na šikmé ploše. A co znamená být na šikmé ploše, všichni v ČR víme. A bohužel EU se díky svým nesmyslným snahám v oblasti navyšování environmentálního principu oproti principu ekonomickému a principu společenskému na šikmou plochu dostává a hrozí, že přestane být konkurenceschopná. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A dále v rozpravě vystoupí pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore. Senátor Tomáš Jirsa: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, jenom krátkou poznámku. Souhlasím se vším, co říkal můj lépe připravený předřečník. Jsou to prostě šílené bláboly s globálním oteplováním. Ale myslím, že tady zaznělo, že jde o právně nezávaznou dohodu. A budeme-li trvat na tom, že to bude právně nezávazná dohoda, tak prostě ať si dělají v Bruselu co chtějí, když už s tím nejsme schopni nic dělat. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Nikoho dalšího nemám přihlášeného do rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit? Nikoho nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit? Nechce, děkuji vám. Garanční zpravodaj ano. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji, já jenom stručně. Vystoupili dva senátoři, z toho jeden dvakrát. Jejich vystoupení plně korelují s doporučením, které vám k hlasování předložil výbor pro záležitosti EU, a já tedy opakovaně žádám o jeho podporu. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také za shrnutí. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o usnesení, tak jak nám bylo předloženo. V sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak nám bylo předloženo výborem pro záležitosti EU. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 31 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji opět zpravodajům i panu ministrovi.
113
A v podobném tématu budeme pokračovat, protože dalším naším bodem je 24. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (evropský senátní tisk č. K 064/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 064/09 a K 064/09/01. Prosím opět pana ministra životního prostředí Tomáše Jana Podivínského, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi vám představit rámcovou pozici ČR připravenou ke Sdělení Evropské komise Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, neboli tzv. adaptační strategie EU, která byla schválena výborem pro EU dne 14. května letošního roku. Dokument představuje dlouhodobou strategii pro zvýšení odolnosti EU vůči negativním dopadům změny klimatu. ČR podporuje všechny tři hlavní cíle, které jsou v adaptační strategii EU prezentovány, tedy za prvé zvýšit odolnost členských států, za druhé zlepšit informovanost pro rozhodování o problematice adaptace na změnu klimatu, a za třetí zvýšit odolnost klíčových zranitelných sektorů vůči negativním dopadům změny klimatu. Přes tuto podporu České republiky se k některým aktivitám navrženým Evropskou komisí stavíme značně rezervovaně. Nepodporujeme přijetí žádného nového legislativního závazku, a to ani později, ani teď, žádného, který by nařizoval členským státům přípravu nebo implementaci národních adaptačních strategií předepsaným způsobem. Podle našeho názoru by adaptační strategie EU měla být flexibilní, měla by motivovat, pomáhat a podporovat vytváření a začleňování adaptačních aktivit tam, kde je to vhodné, potřebné a především efektivní. Území ČR, které se nachází v relativně bezpečném, mírném klimatickém pásu, je již dnes bezprostředně ovlivněno výskytem sucha nejenom v zemědělsky produktivních oblastech. Ještě výraznější jsou samozřejmě naše negativní zkušenosti s extrémními situacemi opačného rázu, tedy s povodněmi, které za posledních 20 let způsobily významné škody na majetku a ovlivnily životy tisíců našich českých domácností. Zvýšil se počet povodní, frekvence i intenzita. Za nejzranitelnější sektory v tomto směru lze označit zemědělství, lesnictví a samozřejmě i vodohospodářství. V následujících dekádách je tedy třeba se změnou klimatu a souvisejícími negativními dopady počítat a snažit se jim efektivně přizpůsobit a minimalizovat ekonomické, eventuálně jiné škody. Problematika adaptace je relativně nový pojem, přesto mnohá opatření, která lze označit jako preventivní nebo adaptační, jsou známá již řadu let. Lze sem zařadit například revitalizace říčních koryt, které mj. zvyšují zadržování vody v krajině, nebo další přírodě blízká protipovodňová opatření, kultivaci odolných zemědělských plodin, systémy včasného varování a zvládání rizik a další, tak jak nám ukazují povodně a zkušenosti i v letošním roce.
114
Problematika adaptace na změnu klimatu je jednou z priorit ČR, je součástí státní politiky životního prostředí 2012 až 2020 a ministerstvo životního prostředí plánuje v nejbližších měsících předložit vlastní národní adaptační strategii ČR, na které spolupracujeme i s ostatními resorty a která zohledňuje naše národní praktické zkušenosti, jak jsem již uvedl, i z letošních povodní. Tolik k tomuto materiálu. Zatím děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 64/09/02. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo. Domnívám se, že tento dokument měl být v podstatě předložen již mnohem dříve. Namísto, abychom bojovali s větrnými mlýny nebo poroučeli větru dešti, bychom se měli zabývat tím, jak reagovat a jak se připravit na změnu vnějších podmínek. Nelze popírat, že dochází ke změnám klimatu, ale změny, které jsou leckdy podsouvány lidstvu, že to zavinilo lidstvo, jsou myslím trošku přehnané, protože velkou roli, ne-li dominantní, tady hrají přírodní, přirozené cykly, především cykly sluneční aktivity a ty my nezměníme. Je tedy potřeba skutečně opustit ideologii poručíme větru dešti a přejít na ideologii přizpůsobení se poznání chodu přírodních jevů, minimalizace negativních vlivů, antropogenních vlivů, které tady vždycky budou. Pakliže bychom je chtěli zcela eliminovat, museli bychom spáchat hromadnou globální sebevraždu a přestat existovat jako živočišný druh, protože jako živočišný druh si uzurpujeme a budeme vždy uzurpovat víc, než ve skutečnosti potřebujeme a budeme potřebovat. Ale to je nám vlastní a v tom se nezměníme. Tento dokument měl tedy být předložen již mnohem dřív a mnohem dřív se mělo začít diskutovat o tom, jak reagovat na změny prostředí. Pan ministr tady zmínil negativní změny, ale v klimatických změnách nemůžeme vidět pouze negativa, některé změny klimatu přinášejí třeba i pozitiva. Záleží samozřejmě na tom, jak na to pohlížíme, z které strany a v jakém klimatickém pásu se momentálně nacházíme. Čemu musíme věnovat neustále velkou a zvýšenou péči, to je péče o základní zdroje, bez kterých nemůžeme existovat, to je voda a půda. A tomu jsme zůstávali a zůstáváme za poslední období hodně a hodně dlužni a způsobili jsme celou řadu nevratných škod právě i díky nesmyslným opatřením, nesmyslné podpoře některých aktivit i v oblasti třeba zemědělské produkce. Mám tím na mysli energetické plodiny, které nám z úrodných půd dělají neúrodné hlušiny. A když do toho započteme veškeré externality, tak samozřejmě ve vztahu k produkci skleníkových plynů je to horší, než kdybychom použili standardně např. fosilní zdroje. O tom všem je tento materiál. V případě tohoto materiálu se k němu nevyjadřoval žádný z dalších odborných výborů. Doporučení, které máte před sebou, vzniklo pouze na platformě našeho výboru, to znamená výboru pro záležitosti EU, ale je plně v souladu s rámcovou pozicí vlády. Projednávali a diskutovali jsme to na dvou sezeních výboru, 2. července a 17. července 2013. A je plně provázáno s ostatními dnes předkládanými doporučeními a usneseními a je provázáno a propojeno i s některými usneseními, která jsme přijali již dříve, ať už je to např. usnesení k návrhu nařízení o zřízení programu pro životní prostředí, oblast klimatu (LIFE), je to usnesení z března 2012, případně usnesení
115
z října 2012, které se týkalo evropského inovačního partnerství v oblasti hospodaření s vodou, nebo usnesení z dubna 2010, které se týkalo strategie Evropy 2020, případně z března 2011, které se týkalo stěžejní iniciativy Strategie Evropa 2020 – unie inovací. To vše jsme do toho zahrnuli, porovnali, provázali, aby námi předkládané doporučení bylo plně kompatibilní s tím, co jsme v této nebo v případně navazujících oblastech již projednávali na půdě Senátu a jak jsme se k tomu postavili. Žádám vás tímto o podporu našeho doporučení. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikoho v této chvíli nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se ještě pana ministra, zda chce závěrečné slovo? Nechce, děkuji. Pan zpravodaj také ne. Byli jsme seznámeni s návrhem usnesení výboru pro záležitosti EU a můžeme tedy o něm hlasovat. V sále je aktuálně přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Budeme hlasovat o návrhu usnesení výboru pro záležitosti EU, tak jak nám bylo předloženo předsedou výboru panem senátorem Miroslavem Krejčou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 32 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 44, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. A téma klimatu a energetiky ještě neopustíme, protože dalším bodem je 25. Zelená kniha - Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (evropský senátní tisk č. K 057/09) Materiály jsme obdrželi jako senátní tisky č. K 57/09 a K 57/09/01. Prosím opět pana ministra životního prostředí, aby nás seznámil s návrhem. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři, mně se vždycky v senátních výborech velmi líbilo a jak jsem se teď přestěhoval ze čtvrtého patra do pátého u nás na resortu, už nemám tu čest v senátních výborech se objevovat, tak si to s dovolením dnes tady užívám a nahrazuji. Evropská komise dne 27. března 2013 přijala Zelenou knihu o rámci klimatické a energetické politiky do roku 2030 a současně i k obsahu dokumentu zahájila veřejnou konzultaci, která byla ukončena počátkem července. V průběhu září budou členské státy seznámeny s výsledky této veřejné konzultace, v rámci které ČR rovněž zaslala svůj příspěvek. Česká republika v dubnu letošního roku schválila pozici k této Zelené knize, jejíž vypracování bylo v gesci ministerstva průmyslu a obchodu a na níž ministerstvo životního prostředí s gestorem úzce spolupracovalo. Naši pozici charakterizuje zejména značná rezervovanost vůči rychlému přijímání nových cílů, aniž by implementace současného klimaticko-energetického balíčku prošla
116
důkladnou analýzou a návrh nového rámce do roku 2030 byl posouzen z hlediska dopadů a nákladů na jednotlivé členské státy a na sektory ekonomiky v EU i v jednotlivých členských zemí Unie. EU v současné době již téměř dosáhla svého cíle – snížení emisí o 20 % do roku 2020 – o tom jsem hovořil v předešlé Zelené knize. Podíl obnovitelných zdrojů v EU dosáhl 13 %, což odpovídá průběžnému cíli pro dosažení 20% podílu v roce 2020. Naopak v druhé základní oblasti, v oblasti energetické účinnosti zatím EU není na dobré cestě k dosažení svého cíle. V roce 2012 však byla přijata nová směrnice o energetické účinnosti, která zavádí řadu opatření ke snížení konečné spotřeby energie. A jde zde zejména o oblast energetické náročnosti budov. S přihlédnutím k energetickému cestovnímu plánu a plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 Česká republika zdůrazňuje princip technologické neutrality. Nový rámec musí být formulovaný dostatečně flexibilně, tak, aby si jednotlivé členské státy EU mohly zvolit pro ně nejvhodnější opatření s nejnižšími náklady, a nikoliv, aby tato opatření byla paušálně diktována Evropskou komisí všem členským zemím. Hospodářská situace a situace na energetickém trhu se od přijetí cílů 2020 v mnohém změnila, zejména v důsledku dlouhodobé hospodářské krize, ale také v souvislosti s prudkým rozvojem těžby břidlicového plynu v USA. Mnohem větší váha by tak měla být kladena na mezinárodní kontext a možné dopady na konkurenceschopnost, stimulaci energetického růstu a také na synergii přijatých politik a opatření. Základem klimaticko-energetické politiky EU by přitom měl být i nadále systém emisního obchodování. Tento systém ale musí poskytovat jasné a dlouhodobé signály pro investory v podobě ceny uhlíku a za účelem stabilizace a zefektivnění systému by měly být pečlivě zváženy také budoucí reformní kroky tohoto systému. Pro odvětví mimo emisní obchodování EU ETS by takovým základem mohla být uhlíková daň. Klíčové je rovněž dokončení liberalizace energetického trhu a postupné odstraňování jeho deformací, a to především provozní podpory obnovitelných zdrojů energie. Další rozvoj těchto obnovitelných zdrojů musí být doprovázen potřebným rozvojem infrastruktury a sítí, včetně jejich řízení, jinak hrozí výpadky energetického systému. Dlouhodobým zájmem by také měla být efektivní a konzistentní klimaticko-energetická politika EU, která tvoří dlouhodobě stabilní prostředí pro investice a jejíž cíle a nástroje si nad to vzájemně nebudou konkurovat. Cíle a opatření musí reflektovat měnící se národní i mezinárodní kontext a současně poskytnout také nezbytnou dlouhodobější jistotu podnikatelské sféře a také domácnostem ohledně ceny uhlíku a návazných energetických služeb. Vítáme pečlivou přípravu rámce do roku 2030 a budeme k ní též aktivně přistupovat s ohledem na prosazování zájmu ČR, jak jsem o tom před chvílí hovořil. Tímto by měla být také zajištěna dostatečná legitimita a podpora občanů a firem jak u nás, tak v dalších členských státech, neboť jen tímto postupem lze dlouhodobě posílit pozici EU v mezinárodních jednáních a zajistit trvalý přechod evropské ekonomiky k racionálním nízkouhlíkovým technologiím. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a ještě jednou vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
117
Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 57/09/02. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo. Dovolím si začít dvěma citáty, ale ujišťuji, že plně souvisí s projednávanou problematikou. Jsou to citáty z úst eurokomisařů EU, kteří jsou zodpovědní za tyto oblasti, to znamená za oblast energetiky a za oblast klimatu. Začnu citátem komisaře odpovědného za energetiku Günthera Oettingera: "Musíme rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 vymezit co nejdříve, abychom zajistili patřičné investice, které nám přinesou udržitelný růst energií za dostupné konkurenční ceny a větší spolehlivost energetických dodávek. V novém rámci musíme zohlednit dopady hospodářské krize, ale musíme být také dostatečně ambiciózní, abychom dosáhli nutného dlouhodobého cíle, jímž je snížit do roku 2050 emise o 80 až 95 %." Tolik citát Günthera Oettingera. A dovoluji si teď citovat Connie Hedegaard, eurokomisařku pro oblast klimatu: "Závislost Evropy na fosilních palivech ze třetích zemí každým rokem vzrůstá. Pro Evropany z toho vyplývají faktury s vyššími a méně cenově dostupnými sazbami za energii. To není žádoucí ani pro klima, ani pro naše hospodářství a konkurenceschopnost. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že Evropa by se měla do roku 2050 stát společností s nízkou produkcí uhlíku. Stanovili jsme si cíle do roku 2020, ale pro většinu investorů je tento termín příliš krátký. Je čas vymezit si cíle do roku 2030. Čím dříve tak učiníme, tím větší jistotu poskytneme našim společnostem a investorům a čím ambicióznější ty cíle budou, tím lépe pro klima." Já nevím, jak na vás, ale na mě působí tyto výroky dosti depresivně a pakliže bychom se měli ubírat touto cestou, v souladu s těmito výroky komisařů zodpovědných za tyto oblasti, tak se děsím poněkud roků příštích. A teď k vlastnímu materiálu. Klimatická hysterie rozpoutaná na podkladě ne zcela dostatečně podložených vědeckých závěrů a predikcí především narušila dosavadní energetická schémata. Nefunkční systém EU ETS, to znamená emisních povolenek, ke kterému jsme se již několikrát vyjadřovali na půdě Senátu, vede spíše ke spekulacím s emisemi. Je potřeba je nahradit efektivnějším a průhlednějším nástrojem. Pan ministr tady zmínil například jeden z těchto možných nástrojů, kterým je tzv. uhlíková daň. Současnou jak energetickou, ale bohužel i zemědělskou politiku EU, které opustily základní tržní principy, lze hodnotit jako koncepce, které leckdy víc, škodí než pomáhají. Vedou k výrazným deformacím trhu, oslabují EU jak směrem dovnitř, tak ale i směrem ven a vnášejí i napětí mezi jednotlivé členské země EU. Evropa nemůže nadále ignorovat i to, jakým způsobem se ubírají ostatní globální hráči, ať už je to Čína, Indie, Rusko, Jihoafrická republika, USA, Brazílie a další. A taktéž musí do svých koncepcí a strategií promítnout to, že v posledních letech došlo a dochází k masivnímu zpřístupňování nových fosilních zdrojů energetických surovin. Už tady zazněla zmínka – břidlicový plyn, břidlicová ropa, ropné písky apod. To všechno vede k narušení dosavadní určité kvazirovnováhy mezi tradičními producenty a odběrateli energetických surovin. Lepší ekonomická dostupnost některých těchto zdrojů a jejich určitý přebytek na světových trzích také hrají svoji roli a my se nemůžeme tvářit, že to neexistuje, že to není. A svůj dopad má samozřejmě i to, jakým způsobem jsme se rozhodli podpořit a
118
podporovat drahé a většinou velice obtížně regulovatelné tzv. obnovitelné zdroje energie. To všechno jsou skutečnosti, se kterými se musíme nějakým způsobem ve vlastním zájmu, na základě pudu sebezáchovy, vyrovnat. Doporučení, které předkládá do pléna Senátu k tomuto materiálu náš výbor, opět vychází ze dvou stanovisek dožádaných výborů, výboru VUZP a výboru VHZD, za což jim velmi děkuji. Tato jejich stanoviska jsou integrovaná do našeho finálního doporučení. Provázali jsme toto doporučení opět s některými dalšími dokumenty, ať již jsou to závěry Rady pro energetiku z prosince 2012, nebo usnesení Senátu z března 2012 k materiálům Komise Obnovitelná energie – významný činitel na evropském trhu s energií, nebo s usnesením z dubna 2013 ke Zprávě Komise o stavu evropského trhu s uhlíkem v roce 2012. Je to opět plně kompatibilní se stanovisky dožádaných výborů. Je to plně v souladu s rámcovou pozicí vlády, gesčního ministerstva, jak tady prezentoval ve svém vystoupení pan ministr, a je to plně kompatibilní s těmi usneseními a s těmi dokumenty, které jsme tady na půdě Senátu již projednávali a ke kterým jsme příslušná usnesení přijali. Tímto vás žádám o podporu tohoto našeho doporučení. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A ještě i vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Dále tento tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ptám se pana senátora Bise, zda chce vystoupit se zpravodajskou zprávou? Je tomu tak. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Samozřejmě, jak energetický podvýbor, tak výbor pro hospodářství spolupracoval na uvedeném doporučení a stanovisku. A chtěl bych říci, že jako své 109. usnesení ze 13. schůze schválil, vyjádřil souhlas se 14. usnesením podvýboru pro energetiku ze dne 18. června k Zelené knize, Rámec energetiky pro klima a energetiku. Určuje zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího a Bise a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU. Já bych chtěl pouze trochu doplnit některé argumenty, které byly diskutovány v Zelené knize, a to ke stanovisku, které je společné jak pro výbor pro hospodářství, tak pro evropský výbor. Pokud se domníváme, že systém EU ETS, to je obchodování s povolenkami, není vhodným nástrojem ke snižování, je to dost radikální stanovisko a řekl bych, že vychází z následujících podmínek. Zaprvé, uvedený systém není schopen zajistit dlouhodobé, jasné podmínky pro investice v energetice. Je to systém, který neobstál v krizi. V krizi se ukázal, že nemá řešení. Je to systém, který vytváří tlak na velké zdroje a přesunuje spotřebu a emise do malých zdrojů, které nehlídá. Je to systém, který svými fluktuacemi narušuje investiční prostředí, je to systém, který v podstatě zatahuje energetické firmy místo do efektivní výroby energie do pochybných machinací na burze, protože povolenky jsou samozřejmě finančním derivátem. To je důvod, proč navrhujeme v tomto stanovisku, aby tento systém byl nahrazen jiným systémem, systémem účinným. Bohužel platí v EU, že když se ne zrovna vhodná a dobrá věc uchytí, tak změnit ji na rozumné stanovisko je nepředstavitelně obtížné. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane zpravodaji, otevírám rozpravu. Nemohu ještě otevřít rozpravu. Tento tisk
119
projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a já se ptám pana senátora Vystrčila, zda chce vystoupit. Ale v této chvíli ho nevidím, takže asi nemá zájem. Otevírám tedy rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se ještě pana ministra, zda chce mít závěrečné slovo? Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský: Děkuji, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já jen bych krátce zareagoval na systém emisního obchodování EU ETS. Přes všechny kritické výhrady, které v systému také vidíme, tak je to v současné době jediný funkční nástroj, byť samozřejmě tam vidíme nutnou potřebu revize a úpravy toho systému. Ale jednoduchá eliminace tohoto systému v současné době podle našeho názoru možná není. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji a prosím pana garančního zpravodaje, aby shrnul rozpravu a řekl nám, o čem budeme hlasovat. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. V rozpravě vystoupil jeden senátor, zpravodaj výboru VHZD. Já si dovolím zasuplovat nepřítomnost zpravodaje VÚZP. Stanovisko VÚZP je plně integrováno do našeho doporučení, takže jsme to plně akceptovali. Já děkuji dožádaným výborům za práci a energii, kterou tomu věnovaly. Děkuji vám všem za rozpravu, která proběhla k tomuto tisku, ale i k těm předchozím, a samozřejmě děkuji a velice oceňuji roli ministerstva a ministra životního prostředí, že se staví k této problematice, to znamená energie, klima, obnovitelné zdroje, velice realisticky, velice racionálně. A úplně na závěr vás opět pokorně požádám o podporu našeho doporučení. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji, pane zpravodaji, a my můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu tak, jak byl předložen. V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak, jak bylo předloženo výborem pro záležitosti EU. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 33 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji zpravodajům a děkuji panu ministrovi za ten maraton kolem klimatu a energií, kolem životního prostředí, a přeji mu hezký den. Děkuji. A my se zde vystřídáme, protože maraton to byl i pro mě. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Budeme pokračovat dalším bodem programu našeho dopoledního jednání. A tím je 26. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
120
a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 147) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 147. Návrh uvede pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové a kolegyně. Zastupuji zde skupinu předkladatelů, kteří předložili tento senátní návrh. Chtěl bych upozornit, že předkládaná novela předmětného zákona byla iniciována Senátem, byl to senátní tisk č. 392, který předložil drobnou změnu platného zákona se snahou řešit existující problémy vyplývající z nastavené výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro potřeby výstavby některých druhů veřejné infrastruktury. Konkrétně se jednalo o stavby pro dopravu, elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství a o průmyslové zóny. Návrh byl motivován snahou nezatěžovat výstavbu veřejně prospěšné infrastruktury zbytečnými finančními náklady a současně tím podpořit rozšiřování podnikatelských aktivit v České republice. K naplnění tohoto cíle bylo navrženo zahrnout výstavbu předmětných druhů infrastruktury a staveb s nimi souvisejících mezi případy, pro které nejsou předpisovány odvody za trvale odnímanou půdu ze zemědělského půdního fondu. Uvedený návrh byl víceméně reakcí na schválení změny uvedeného zákona, který proběhl jako součást zákona o obnovitelných zdrojích, kde došlo zhruba k desetinásobnému navýšení poplatků za vynětí ze zemědělské půdy. Co zahrnoval původní návrh? Návrh zpřesňoval některé ekologické termíny, tzn. hlavně ekologické váhy vlivu skupin faktorů životního prostředí negativně ovlivňujících odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a tím, že její koeficienty se snížily zhruba na polovinu, vyloučil se stávající model sčítání ekologických vlivů a faktorů životního prostředí, který byl nahrazen hlediskem nejvyšší ekologické váhy, a stanovily se podmínky, za kterých se při výpočtu za odnětí půdy neuplatní koeficient ekologické váhy vlivů na chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních, povrchových vod a ochranná pásma vodních zdrojů 2. stupně. K tomu by mělo dojít pouze v případech, kdy je půda odnímána pro účely a skladování na pozemcích, které tvoří souvislou plochu navazující na zastavěné území využívající pro tytéž účely nebo se nacházejí v průmyslových zónách schválené vládou, a tyto pozemky jsou k takovému účelu určeny platným územně regulačním plánem. K tomu našemu senátnímu návrhu, který obsahoval zhruba 5 bodů, bylo v Poslanecké sněmovně přidáno dalších 94 bodů, které významným způsobem rozšířily – to by mi tolik nevadilo, bohužel i upravily některé ty naše původní podmínky, které jsme udělali. To rozšíření má samozřejmě svá negativní stanoviska, to znamená, že byla vyňata infrastruktura v podstatě krajská, což původně v našem návrhu nebylo. Byla omezena působnost dvojkových obecních úřadů a přesunuta na trojky. Byla i pozměněna některá kritéria, která jsme dali, a výrazným způsobem rozšířena. Já neumím odpovídat plně za těch 94 bodů, které nám k tomu byly dány v Poslanecké sněmovně. Chci říci, že po jednání, která jsme kolegyně Vrecionová, já a další, absolvovali v Poslanecké sněmovně v různých výborech, jsme se přesvědčili, jak je nepředstavitelně obtížné provést drobnou změnu, která by vedla k rozumnému stanovisku, k rozumnému kompromisu mezi ochranou půdy a potřebami investic
121
a potřebami investičního prostředí. A jak snadné je někdy do zákonů dát poměrně extrémní stanovisko, jehož změna je potom dlouhodobě skoro nemožná. Přes všechna negativa, která k tomu mám, bych vám v dané době doporučoval, aby Senát schválil uvedený zákon. Myslím si, že těch negativ je tam méně než těch pozitiv, že v době recese bychom měli trochu vylepšit podmínky pro investice, které všichni potřebujeme. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor nepřijal usnesení. Záznam z jednání máte jako senátní tisk č. 147/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého nyní tedy žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Šilar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegové, kolegyně. Chtěl bych svoji zpravodajskou zprávou doplnit k tomu, co řekl kolega Bis a co říkala kolegyně Vrecionová na výboru. Ukazuje se z pohledu venkovského, protože se to týká problematiky polí, tak venkovského, bych chtěl říci, práce kvapná, málo platná, že to zase je vlastně zpravodajská zpráva, která je o dvou zákonech. Ten původní zákon, jak to tady vysvětloval kolega Bis, byl náš návrh, návrh senátorský, který skutečně vylepšoval pozici ve prospěch obcí a měst a narovnával některá diskriminační opatření. Bohužel těmi přídavky, které byly schváleny ve sněmovně, se ten zákon stal velmi problematickým. K obecné problematice bych chtěl říci, že obsahem platného zákona je vymezení zemědělského půdního fondu jako kvalitativní a kvantitativní ochrany. Režim odnímání zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, odvody za vynětí zemědělské půdy, působnost státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a kontrolní sankční opatření. To je chvályhodné, všechny ty věci, které k tomu jsou, tak jsou ku prospěchu věci. Chtěl bych zde zmínit i to, co jsem říkal na výboru, že navrhovaná úprava se jeví mnohdy až diskriminační. A řeknu jenom jeden případ. A to je ve vztahu ke krajům i obcím, a to ve srovnání se státem. Jedná se o to, že povinností vlastníků určitého typu pozemních komunikací mají všechny uvedené subjekty, ale pouze v případě státu mají být od odvodů osvobozeny stavby všech pozemních komunikací v jeho vlastnictví, bez ohledu na ty komunikace a další podmínky. A v případě obcí mají být osvobozeny jen stavby místních komunikací, tedy už neúčelových. A to navíc jen tehdy, pokud budou územně plánovací dokumentace schválené do 31. prosince 2013. Což je podmínka, která pro pozemní komunikace ve vlastnictví státu neplatí, aniž by bylo jasné proč. Navíc kraje, jako taktéž vlastníci komunikací 2. a 3. třídy, nejsou osvobozeny vůbec. Takže je naprosto nepochopitelný rozdíl mezi státními silnicemi a krajskými. Vzhledem k tomu, že výbor nepřijal žádné usnesení, chtěl bych říci, že pro návrh schválit předložený zákon hlasovali z 10 přítomných senátorů 4. Nikdo nebyl proti a 6 senátorů se zdrželo. Jako by tento výsledek z našeho výboru předcházel ty rozpaky nad tímto zákonem a nad tím, jestli zvážit či nezvážit ty klady pro, které podle názoru kolegy Bise převažují nad těmi názory proti. I vzhledem k té situaci, že jakékoli změny, které by teď byly možné provést, by
122
samozřejmě spadly pod stůl, protože by nebylo možné je potom už projednat a schválit ve sněmovně. Z těchto důvodů můj osobní návrh je, přiklonit se také k tomu návrhu, který zazněl od předkladatelů, spíše přijmout, než nepřijmout. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore, zaujměte taky místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím, a tudíž otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona, do které se hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené dámy, kolegyně, kolegové, vážení pánové. Já tady jednak zopakuji některé věci, které už tady byly řečeny, s tím, že jednu budu akcentovat, protože ji považuji za velmi důležitou a v podstatě, dle mého názoru, pokud si chceme zachovat tvář, tak nám neumožňuje, abychom pro ten zákon hlasovali. Jak tady řekl pan kolega Bis, v rámci projednávání senátního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně došlo k tomu, že ty úpravy byly značně rozšířeny. Podle mého názoru jednoznačně nad rámec předkladatelů. Nevím, zda se jedná o přílepek nebo ne, to nechám těm, kteří tomu lépe rozumějí. Co se ale stalo, je, že najednou díky těm materiálům nebo těm přídavkům, které vznikly v Poslanecké sněmovně, dochází k tomu, že odvody za trvale odnímanou půdu se nepředepisují už jenom státu, naopak budou nadále předepisovány krajům a obcím také, poté, co budou budovat komunikace, které nemají ve schválené územní dokumentaci do 31. prosince 2013. Ta situace je taková zvláštní. Já vysvětlím proč. Protože v okamžiku, kdy stát předal bezplatně komunikace 2. a 3. třídy krajům, tak je předal s tím, že pozemky pod těmito komunikacemi nebyly vypořádány a stát pravidelně potom krajům ne v plné výši, ale poskytoval finanční prostředky na to, aby postupně kraje mohly ty nevypořádané pozemky pod již vlastněnými komunikacemi vykoupit. Já vás chci upozornit, že mezi těmito pozemky již vlastněnými krajem komunikacemi jsou i pozemky, které dneska pořád jsou součástí půdního fondu. A vlastně i za ty kraje platí a ten stát jim na to dával peníze. Nyní touhle novelou říká, že ty kraje za nově vybudované komunikace už si žádné peníze nezaslouží, žádné nedostanou. A je otázkou, a já myslím, že tomu tak je, že se to týká i těch peněz, které budou kraje potřebovat pro vypořádání pozemků pod těmi komunikacemi, které už dneska vlastní, ale ty pozemky jsou pořád součástí půdního fondu a pořád je potřeba z toho půdního fondu je vyjmout. Takže to je jedna věc. Beru to jako docela nepromyšlené opatření, osobně s ním nesouhlasím, protože si nemyslím, že by stát tímhle způsobem měl získávat finanční prostředky. Měl by to dělat podstatně jinými způsoby. Nehledě na to, že tím samozřejmě tu aktivitu krajů budovat další komunikace omezuje. Věc podstatnější, kvůli které jsem hlavně přišel, je to, že v § 13 toho návrhu zákona dochází k tomu, že z orgánů ochrany zemědělského půdního fondu jsou vyřazeny pověřené obecní úřady. To znamená, pověřené obecní úřady už by nemohly provádět vynětí z půdního fondu u těch pozemků do 1 ha, což má možná nějaké důvody. Já předpokládám a byl bych velmi rád, pokud by je pan ministr nebo předkladatelé sdělili, pokud se toho můžeme dočkat, ale proč jsem vystoupil, je to, že chci upozornit na jednu věc.
123
Vláda České republiky přijala 20. července 2011 usnesení č. 559. K tomu usnesení č. 559 je ukládací část a v té ukládací části je část 2, písmeno a. A to písmeno a říká, že "v souladu se závěrem základního rámce pro koncepci dokončení reformy veřejné správy podle bodu I tohoto usnesení se ukládá členům vlády," snad měl říci ukládá členům vlády, "nepředkládat vládě nesystémové návrhy legislativních opatření měnících organizaci veřejné správy v území do projednání analýzy podle bodu II," atd. Jinými slovy, prosím, existuje platné usnesení vlády, které zakazuje členům vlády dělat to, co se děje v § 13, kde se nesystémově mění organizace veřejné správy a pověřeným obcím nadále nebude umožněno, pokud to schválíme, aby realizovaly vynětí z půdního fondu do 1 ha. Já si myslím, že pokud vláda nechce poslouchat svá vlastní usnesení a nechce je realizovat, tak my aspoň jako Senát, jako horní komora, bychom měli dbát na usnesení vlády, a v tom okamžiku není možné, abychom ten zákon přijali. Protože přijetím tohoto zákona by došlo k porušení usnesení vlády č. 559. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jaromír Jermář. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já bych chtěl požádat, abychom při každé takové novele zákona, která mění podmínky vynětí z půdního fondu, vzali v potaz, že každoročně se u nás zastaví 50 km2 půdy. Což za 10 let představuje jeden malý okres. Já vím, že ten původní senátní návrh se týkal pozemku v intravilánu. Ale jsem přesvědčen o tom, že i v intravilánu máme velké množství pozemků, na kterých nám stojí zdevastované stavby, hospodářské, průmyslové bývalé stavby, které by si zasloužily demolici a mohly by tam stát právě tyto objekty, kterým chceme nějakým způsobem pomoci našemu hospodářství. Takže bych chtěl požádat, abychom uvažovali o tom, jestli stojí za to přijímat takové zákony, které nám ještě usnadní vynětí z půdního fondu. Jak jsem říkal, 50 km2 ročně, za 10 let jeden malý okres. Z tohoto důvodu jsem nemohl ani ten původní senátní návrh podpořit a nemohu podpořit ani tento zákon. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Pavel Eybert. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já mám k této předkládané novele několik připomínek. Byť už tady některé zazněly, dovolím si je třeba i zopakovat. Chtěl bych upozornit na to, že stát i obce mají vynětí pozemků na výstavbu komunikací zdarma, i když tedy obce jenom dočasně. Kraje na své komunikace, a bylo to tu vysvětlováno kolegou Vystrčilem, toto osvobození nemají a mají celou řadu pozemků, které jsou zemědělským půdním fondem pod svými komunikacemi a potřebují je převádět do komunikací. Budou tedy po přijetí této novely zákona hradit plný odvod za vynětí pozemků pod komunikacemi, ať už jsou to komunikace stávající, nebo komunikace, které potřebují postavit. dál mi vadí, že se ruší působnost pověřených obecních úřadů rozhodovat o vynětí ze zemědělského půdního fondu
124
do 1 ha. Tak jako to je dosud vykonáváno a nezaznamenal jsem ohledně toho žádné problémy. A tato kompetence se přenáší na obce s rozšířenou působností, na tzv. trojky. Vadí to jak těmto trojkám, ORP, tak pověřeným obcím. U jedněch bude muset dojít k propouštění nebo alespoň částečné redukci pracovního poměru, u druhých pak přijetí zaměstnanců. Ale hlavně tento výkon agendy se vzdaluje občanům, a to se pořád oháníme subsidiaritou, výkonem agend co nejblíže občanům. Vadí mi i nerovnost postavení obcí, měst. U některých jsou státem dotované průmyslové zóny, ze kterých bude slušný příjem měst a obcí z daně z nemovitosti. Tyto průmyslové zóny mají výrazně snížený odvod za vynětí a investoři budou směřovat k nim a do ostatních obcí nikoliv. Tato další města a obce tuto výhodu nemají, nebudou mít tím pádem příjmy z daně z nemovitosti a investoři se k nim nepohrnou. Původní novela, kterou Senát poslal do sněmovny, měla vrátit cenu za vynětí zemědělského půdního fondu do stavu před dramatickým navýšením odvodů, které bylo v té době opatřením na zastavení obrovského boomu výstavby fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě. Po zastavení nárůstu výstavby fotovoltaických elektráren jinými prostředky jsme chtěli obnovit předchozí stav. Stalo se však, že naše drobná novela o pěti bodech byla rozšířena de facto o celou vládní novelu a tím byla od základu změněna. Doplněním přímé novely o Státním fondu životního prostředí jde fakticky o přílepek k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu. Tak, jak je navržena, tak s výjimkou státem dotovaných průmyslových zón bude bránit rozvoji ekonomických subjektů, které potřebují novou výstavbu na zemědělské půdě. Svým způsobem si tak zhoršujeme konkurenceschopnost České republiky, možnost nárůstu pracovních míst a tím snižování nezaměstnanosti. Jak jsme na tom s možností úprav návrhů zákona, všichni víme a už jsem to tu zmínil při svém minulém vystoupení. Kdyby snad přece jen zákon prošel do podrobné rozpravy, jsem připraven pozměňovacími návrhy umožnit krajům bezplatné vynětí ze zemědělského půdního fondu pro komunikace a vrátit pověřeným obecním úřadům kompetenci vyjímat zemědělskou půdu do rozsahu 1 ha, kterou jim novela v došlé podobě odnímá. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a jako další se přihlásil pan senátor Martin Tesařík. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak je vidět z projednávání navrhované úpravy, tak je z toho čitelné, že se tady vytvářejí dva různé názory. Jeden tedy je podpořit navrhovanou úpravu a druhý, který v ní vidí značná rizika. Já musím říct, že když jsme projednávali náš senátní návrh, který jsme následně postoupili do Poslanecké sněmovny, tak jsem byl velmi aktivní proto, abychom ji přijali. Zejména z toho důvodu, že v ní byly zakotveny záměry, aby byla snížena sazba z vynětí ze zemědělského půdního fondu zejména u schválených průmyslových zón. Ten záměr byl jednoznačný. Schválené průmyslové zóny měly přinést nové pracovní příležitosti. Je to jeden z nástrojů, jak změnit nelichotivá čísla nezaměstnanosti v České republice. Dnes projednávaná novela je poněkud jiná, už to tady bylo několikrát řečeno, a musím říct, že jsem ji přijal s velkými rozpaky zejména z toho důvodu, jak tady například kolega senátor Vystrčil hovořil o určité diskriminaci krajů. Vedl
125
jsem Olomoucký kraj téměř 4 roky a bylo mi tehdy jasné, že získat každou korunu od státu, která by pomohla na jedné straně snížit výdaje a na druhé straně přinést pracovní příležitosti, je dobré. Myslím si, že předchozí řečník kolega senátor Eybert mně pomohl v rozhodování zejména v tom okamžiku, kdy hovořil o tom, že v podrobné rozpravě je připraven předložit návrh, kterým by tuto diskriminaci, pokud bude přijat, změnil. A tak mi dovolte, abych si na závěr mého vystoupení trošku povzdechl zejména z toho důvodu, že poslední dva dny projednáváme řadu novel, u kterých jsme kolikrát stáli před rozhodnutím, kdy jsme věděli, že novela není úplně ideální, nicméně pustili jsme ji, schválili. Něco obdobného já cítím i při projednávání této nové navrhované úpravy, a tak pokud bud otevřena podrobná rozprava, pokud budou předloženy do podrobné rozpravy pozměňovací návrhy, jak o nich hovořil kolega Eybert, tak jsem připraven podpořit navrhovanou úpravu, včetně pozměňovacích návrhů. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, bezpochyby si vážím práce našich kolegů při přípravě senátního návrhu zákona. Souhlasím i s jejich myšlenkou, která je při přípravě je určitě vedla, na prorůstová opatření pro naši zemi. Nemohu být ale spokojen potom s následnou prací poslanců, kteří – a ne po prvé – vlastně tento senátní návrh zákona použili jako nosič. Kdyby to bylo pár souvisejících bodů, budiž, ale sněmovna opět svým způsobem obešla celý řádný legislativní proces a poslaneckou iniciativou vlastně předložila vládou připravovaný návrh, který neprošel tím řádným legislativním procesem. I z principu tedy nemohu v této podobě tento zákon podpořit. I z dalších důvodů. Už kolega Eybert tady o tom mluvil dostatečně podrobně. Jestliže měl být podpořen prorůstový program, měla být snížena nezaměstnanost v regionech, pak se podívejme na přílohu č. 2, která v podstatě zvýhodňuje některé regiony tím, že jsou zařazeny do podporovaných průmyslových zón. Pan senátor Šilar tady mluvil o určité formě diskriminace, i k tomu se přikláním. Proč by měly obce, města, jež nejsou uvedeny v tomto seznamu, doplácet na to, že kdysi investovaly jednak dotační peníze, jednak své vlastní obecní do budování průmyslových zón, a teď jsou v podstatě neprodejné, protože mnohdy více než pětinásobnou cenu jako poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu investory určitě do těchto míst nikdo nepřiláká. Dlouho jsem zvažoval, zdali nepodpořit tento zákon, protože přijetím pozměňovacího návrhu v podstatě odsuzujeme celý zákon, díky teď neexistenci Poslanecké sněmovny, respektive její činnosti, k znovuprojednání. To potom pro mě bylo také impulzem, když neschválíme, nebo nedokončíme tento legislativní proces, tak bude o to větší motivace pro další ministerské pracovníky, pro nové poslance, aby tento jev vyřešili co nejrychleji. Mohl bych ze svého senátního obvodu uvést řadu příkladů obcí, měst, jež mají připravené průmyslové zóny. Ty průmyslové zóny nevznikly loni nebo předloni, ale leží ladem díky našemu opatření, které jsme přijali z důvodů, o kterých tu už byla řeč. Věřím, že jsem řekl to, čím bych vás přesvědčil, abyste mysleli na snižování nezaměstnanosti u nás. Děkuji za pozornost.
126
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Lajtoch. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkladateli, paní senátorky, páni senátoři, já jsem asi v té druhé skupině těch asi méně senátorů, protože jsem byl u toho zrodu, když jsme od roku 2011 diskutovali na téma vynětí zemědělského půdního fondu. Sám jsem byl svědkem několika jednání, nebo účastnil jsem se, organizoval několik jednání. Řeknu příklad. Žiji ve středu Moravy na Hané, kde byl platný územní plán schválen v roce 2009. Firma v roce 2010 vykupovala pozemky a chtěla od roku 2011 zahájit výstavbu. Původně vynětí ze zemědělského půdního fondu podle starého zákona bylo zhruba 8 milionů, teď je to více než 56 milionů Kč. Tedy skoro jedna čtvrtina investované částky, kterou by firma měla stavět – podotýkám – ve schváleném územním plánu, kdy územní plán, který byl vyjadřován státními orgány, které takto souhlasily s rozšířením průmyslových zón v příslušném městě. Takže ta investice se těmto podnikům výrazně podraží, jak jsem říkal, o čtvrtinu se prodraží, ta stavba stojí a řada těchto podnikatelů, je jich více, kteří se na mě obrátili, pozastavila svůj další rozvoj. Protože vynětí ze zemědělského půdního fondu je podstatně dražší než výkup pozemků. Já vím, že se ten zákon, jak tady bylo řečeno mými předřečníky, výrazně zkomplikoval. Nicméně myslím si, že již dva roky čekáme na změnu ve vynětí zemědělského půdního fondu. Zdá se mi to takové paradoxní, protože ten zákon vznikl, nebo navýšení ceny vzniklo kvůli solárnímu boomu, ale nicméně všichni, kteří postavili solární elektrárny, tak to měli za úplně jiných podmínek, od 1. 1. 2011 už se ani moc nestavěly solární elektrárny. Nicméně zvedlo se vynětí za zemědělský půdní fond a tím se zkomplikoval řadě podnikatelů i řadě měst rozvoj, který byl dlouhodobě plánován. I když znovu podotýkám, ten zákon se výrazně zkomplikoval, já budu hlasovat pro jeho přijetí. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se hlásí pan senátor Zdeněk Berka. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Zdeněk Berka: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ze slov předkladatele i ze slov zpravodaje jsem nabyl dojmu, že v podstatě neexistují dobrá řešení. Buď můžeme preferovat spíše pozitiva v návrhu, anebo negativa. Já vnímám výrazně jako negativní řešení problému zaměstnanosti, protože jsem ze Sokolova. Tam skutečně existuje průmyslová zóna, která nemůže být realizována právě proto, že jsou tam vysoké odnětí za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Čili v zákoně je příloha – taxativní výčet obcí, které jsou nějakým způsobem zvýhodněny. Z Karlovarského kraje je tam pouze Ostrov, není tam Cheb, není tam Sokolov, tudíž původně návrh takto nebyl koncipován, určitě by tam měla být možnost, aby obce, které zvažují, nebo by chtěly průmyslovou zónu, nebo mají zainvestovanou průmyslovou zónu, měly možnost ji vybudovat, protože otázka ochrany půdního fondu je jedna věc a zaměstnanost druhá věc. Existují totiž dva typy zemí. Země průmyslové a chudé, a my musíme vzít na misku vah obě řešení. Můj závěr je tudíž takový, že se přikláním k verzi jako kolega Nenutil – spíše neschválit návrh tohoto zákona a doufat v to, že vznikne určitý tlak na to, aby byla předložena v brzké době novela v Poslanecké sněmovně, která by řešila všechny nedostatky, o kterých tady byla řeč. Děkuji.
127
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Pane předsedající, dámy a pánové, včera už jsem o tom mluvil, že nás Poslanecká sněmovna dostává do situace, kdy prostě jsme postaveni před to, jestli zmařit nějaké dobro, které zákon přináší, anebo pro něj hlasovat s vědomím, že je plný chyb, množí se nám tady pozměňovací návrhy, o kterých víme, že je není možné přijmout, protože když je přijmeme, tak zákon padá pod stůl. Budeme-li hlasovat pro, zároveň hlasujeme proti stavbě nových sportovišť, která ten zákon totálně zamítá. Nicméně souhlasím s předkladateli, že určitá plus vztahující se k zaměstnanosti, k možnému růstu ekonomiky jsou v zákoně dobrá. Zamysleme se nad návrhem, když už máme iniciativu zákonných opatření, že bychom trvale zrušili Poslaneckou sněmovnu, aby nás netrápila podobnými situacemi. Děkuji. (Pobavení v sále.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Hlásí se pan ministr životního prostředí, ale chce vystoupit až jako poslední, takže mu vyhovíme. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Miloš Malý. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Děkuji, pane předsedající. Pane zpravodaji, dámy a pánové, když jsem podepisoval návrh tohoto zákona, tak abychom ho mohli projednat, aby to bylo ve prospěch našich spoluobčanů, ve prospěch investic a ve prospěch zaměstnanosti, tak samozřejmě jsem byl veden tím nejlepším záměrem. Když si teď čtu tento návrh, který se nám vrátil z Poslanecké sněmovny, tak si nalistujte stranu 23 a odtud začíná náš návrh. To znamená, že zase zvažuji, co je pro nás příznivější, jestli podepsat tady toto a poslat do života a tím zkomplikovat život spoustě zemědělců, protože jsou tam věci, které opravdu nejsou dobré a které by jinak neprošly, anebo jestli počkat několik měsíců a tuto věc udělat novým návrhem, čistě, změnit přesně tak, jak potřebujeme. A zase to zvažuji v čase. Kdybychom to teď přijali, tak nejbližší investiční věci se rozběhnou za několik měsíců, ne-li příští rok. Takže nic neuspěcháme, když to přijmeme, ale můžeme tím způsobit spoustu problémů lidem, kteří si to nezaslouží. Speciálně zemědělcům. Je tady ještě na zvážení jedna věc, které si nikdo ani nevšiml a nad kterou přemýšlím hodně dlouho. Možná jste si všimli, že je tam řečeno, že se odvádí poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Proti tomu nic nemám, protože to považuji za nějaké národní bohatství. Ale další věc je, že je řečeno, že se ornice, což je součást pozemku, který patří někomu, například mně patří nějaké pole, já tam budu dělat nějakou změnu, z části tam postavím zemědělské zařízení, a já musím na základě rozhodnutí svůj majetek převést někam jinam a někomu zhodnotit jeho majetek. Možná bychom se měli nad tímto zamyslet, protože ve většině států, které jsou demokratické, se takto majetek nevyvlastňuje. Protože ta půda – já si ji můžu klidně zobchodovat. Mohu ji také použít na nějaký svůj jiný pozemek, který chci lépe zúrodnit, ale nemohu, protože úřad rozhodne, že to předá třeba speciálně na pozemek, který patří mému sousedovi, a já nemám důvod, proč bych mu to dával. Takže toto jsou také věci na zamyšlení a nevidím tady, že by tento zákon, tak jak je zpracován, byl nezbytně nutný a že bychom ho museli přijmout, protože tím něco
128
zachráníme. Podle mého názoru nezachráníme vůbec nic, spíš způsobíme další problémy. A od toho tady určitě nejsme. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se hlásí do rozpravy pan senátor Radko Martínek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Radko Martínek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové. Nejdříve obecně k tomu, co se neustále omílá v televizi, za co je Senát zodpovědný a jakým způsobem máme teď hlasovat nebo ne, naposledy, jestli jste se dívali včera večer na Události. Prostě my jsme nebyli ti, kteří rozbili vládní koalici. Oni se rozbili sami. Měli pohodlnou většinu, zlikvidovali se úplně sami. A to, co vytvořili, je jejich dílo. A jestli to dílo chtěli, aby se uskutečnilo, tak se neměli sami likvidovat. Není možné teď Senát stavět do té situace, že my se k těm zákonům budeme chovat úplně jinak, než bychom se k nim chovali normálně. Já jsem přesvědčen, že my jsme zodpovědní za to, v jakém stavu zákon je a podle mého názoru není možné nějakým zásadním způsobem dbát na to, jestli je momentálně rozpuštěná sněmovna nebo není. Je to jejich zodpovědnost, oni si za to můžou a nemají vůbec žádné právo, natož bývalá předsedkyně sněmovny – nemají vůbec žádné právo se k téhle záležitosti vyjadřovat. A nyní k této věci. Myslím si, že jsou zde zcela zásadní věci. Jedna je otázka půdy, protože si to řekněme zcela na rovinu, i když to tak u nás už dávno není, půda a voda jsou dvě klíčové věci, které budou rozhodovat o existenci tohoto státu, tohoto národa. A ta doba, kdy to bude skutečně strategická záležitost – ono to vždycky bylo vnímáno jako strategická záležitost, dlouho jsme to v poslední době tak nevnímali, ale já si myslím, že nutně potřebujeme hájit půdu a vodu jako základní věc pro existenci nás vůbec. Existenční záležitost. Na druhé straně není možné nevidět, že potřebujeme k tomu, aby ta existence byla skutečně nějaká rozumná, rozvoj ekonomiky. To je ta druhá část. Já sám jsem nejenom aktivně podporoval vznik průmyslových zón v 90. letech, protože jsem se podílel na přípravě celé řady zákonů. Nota bene u mě ve městě vznikla vůbec jedna z prvních zón, která tehdy vznikala, a musím vám říct, že ta zóna teď zachraňuje zaměstnanost, byť je tam dneska 14 %. Nebýt této zóny, tak by tam bylo ještě mnohem a mnohem víc. Já jsem přesvědčen, že tahle záležitost, pokud se konkrétně týká zón, ale v zásadě všeho, co je tam napsáno, se nemůže řešit poplatkem za vynětí zemědělské půdy. Máme tady územně plánovací dokumentace. Máme zde bývalé územní plány – postaru. Je zde státní - tedy celostátní, krajské, obecní, městské. Já si myslím, že tahle debata by se měla vést především při schvalování těchto dokumentů. Protože při těchto dokumentech jsou účastni všichni. Včetně centrálních orgánů, jako je ministerstvo životního prostředí, Pozemkový fond a celá řada dalších věcí, které se k tomu vyjadřují. Dokonce státní orgány mají právo veta. To znamená, že tam je potřeba vést debatu, co je potřebné pro region víc. Jestli tam hájit konkrétně půdu, anebo region nutně potřebuje, aby tam vznikly nějaké prostory pro další ekonomický rozvoj. A rozhodně to není možné hájit tím, že necháme schválit územní plán, a potom, když je ten územní plán schválen, tak jakousi globální vyhláškou, kterou jinak samozřejmě podporuji, ale jenom mimo tyto schválené věci, touto globální vyhláškou vlastně znemožnit realizaci územního plánu. A protože jsem řekl to, co jsem řekl, jak na začátku, tak i teď, myslím si, že přístup k tomu zákonu není správný – takovýmto způsobem. Myslím si, že se
129
opravdu nestane nic tak moc, aby se něco úplně zastavilo. Takže já pro tento zákon, byť s těžkým srdcem, protože – jak jsem říkal - já jsem přesvědčeným zastáncem průmyslových zón, a každému z těch, co říkají, že se má stavět v intravilánu, kde jsou bývalé nevyužité brownfieldy, doporučil, aby si zkusili jednak sehnat investora do toho brownfieldu, jednak vůbec realizovat jakoukoli stavbu v brownfieldu při existenci stávajících zákonů v této republice je to téměř nemožné. Takže z tohoto důvodu si myslím, že bychom měli k této záležitosti aktivně přistupovat. Já jsem velmi rád, že Senát tu původní část navrhl, ovšem to, co tam připojila sněmovna, určitě není k dobrému. Měli bychom podporovat to, že budeme tlačit na všechny zodpovědné orgány, aby byl přijat v této záležitosti skutečně komplexní návrh – zákon, který bude vycházet z územně plánovací dokumentace, jako zásadní otázky, kde se o tomto bude rozhodovat. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já většinou – co se týká regionálního rozvoje a věcí s tím spojených – s panem kolegou Radkem Martínkem souhlasím. Tady se dá říci, že v té druhé části zase souhlasím, v té první části nikoliv, protože si myslím, že říkat tady, že nemá smysl se ohlížet na to, co dělala sněmovna atd., je docela nesmyslné z mnoha důvodů. Jenom upozorňuji, že to, že je rozpouštěna sněmovna, je i zásluhou například kolegů ze sociální demokracie apod. Takže to není tak úplně jednoduché, jak za to kdo může nebo nemůže. Ale já si hlavně myslím, že to, co máme udělat nebo nemáme, bychom měli posuzovat z hlediska toho, co to bude znamenat pro naše voliče nebo občany. A jestliže dneska neexistuje Poslanecká sněmovna, to má nějaký dopad pro naše občany. V tom okamžiku musíme posuzovat dopad vůči nim. Protože já si myslím, že – omlouvám se – většině poslanců a poslankyň je dneska úplně jedno, co my tady uděláme, je jim úplně jedno, jestli ty zákony budeme schvalovat nebo neschvalovat, nebo vracet nebo nevracet. Komu to není jedno, nebo na koho to nejvíce potom dopadá, jsou občané, a proto se dostáváme do situace, že každý z nás – a kdo to nedělá, tak mě to hodně překvapuje – pořád přemýšlí: Dobře, my to nemůžeme vrátit, tím pádem tady je to už rozhodnuto definitivně, buď schválíme s chybami, anebo to shodíme. A pak je to velký problém, protože zákonná opatření, přece jen si myslím, není možné přijímat v každém případě a na cokoli. Takže to jen takový úvod, ke kterému mě pan kolega Radko Martínek trochu vyprovokoval. A teď k tomu, o čem jsem chtěl mluvit. Považuji za důležité znovu zdůraznit, že v rámci změn zákona, které proběhly v Poslanecké sněmovně, došlo skutečně k tomu, že dle mého názoru bylo porušeno usnesení vlády. A pokud já začnu argumentovat něčím jiným, tak dochází vlastně k tomu, že se zase naprosto nesystémově mění částečně organizace veřejné správy. Pokud se podíváte do argumentace a vnějšího hodnocení České republiky, tak jeden z hlavních deficitů České republiky je nestabilita veřejné správy, její nefunkčnost, neustálé měnění, nepřehlednost, neprůhlednost atd. A tady zase nějakým zákonem, bez stanoviska ministerstva vnitra, bez stanoviska kohokoli jiného, zase jeden z orgánů veřejné správy, pardon, jedna z kompetencí veřejné správy přechází z dvojek na trojky, aniž by to kdokoliv jakkoli zdůvodňoval apod. A já si myslím, že toto není možné, že není možné říkat, že se s tím smíříme a že
130
vlastně s touto plíživou destrukcí veřejné správy budeme souhlasit, protože někde je potřeba rychle vykoupit nějakou průmyslovou zónu atd. Protože zpoždění dvou, tří, čtyř, pěti měsíců, které hrozí, bych řekl, že rozhodně nemůže být fatální a možná věci, které se dělají systematicky a pořádně se promyslí, jsou lepší, než nějaké poslanecké nebo senátorské kutilství. Tak bych velmi plédoval za to, abychom se dneska takto nechovali. Tady se nic závažného neděje. Dostali jsme zákon, který je velmi nedokonalý, velmi nekvalitní. Já tady navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. S přednostním právem se hlásí pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Horník: Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, kolegyně, kolegové, já bych chtěl poprosit – přes pana předsedajícího – o vzkaz panu Radku Martínkovi, že on mluvil o pravicové vládě, ale já mám ve svém obvodě zrovna průmyslovou zónu v Ostrově, a tam nesedí na radnici vláda pravicová, nicméně levicová. Já zaprvé s těmi lidmi hodně spolupracuji, některé z nich mám jako kamarády již léta před tím. To už je teď vzkaz zase panu kolegu Vystrčilovi – tam je právě ten okamžik, u této zóny, zrovna na Karlovarsku, kde to potřebujeme, kde by schválení tohoto zákona velmi pomohlo. Protože tam už stojí někdo na startovní čáře, jenom není ochoten přistoupit na podmínky, které momentálně má, a skutečně na to čekají. Samozřejmě vím , že v karlovarském regionu jsou pak další dva problémy, které v tomto zákoně nejsou, což je Sokolovsko a což je průmyslová zóna na Chebsku. Takže teď co s tím a jak z toho. Mně nezbývá nic jiného, než schválit tento zákon, a to z toho důvodu, abych aspoň tomu Ostrovu, tomu našemu regionu, umožnil velmi rychle konat a jednat. A těch 5 měsíců tam hraje obrovskou úlohu. Já bych to úplně nebagatelizoval, ale také bych samozřejmě v kooperaci s vámi, se všemi ostatními byl pro, abychom připravili klidně senátní novelu, úpravu velmi rychle, aby mohla odejít do Poslanecké sněmovny, až bude znovu zvolena, až bude fungovat, abychom mohli upravit věci, které nejsme schopni dneska napravit. Ale nevylévejme z vaničky i dítě, když víme, že někde na to čekají a skutečně rozhodují měsíce. Půl roku může být pro tuto zónu třeba v Ostrově v tomto smyslu smrtonosné, protože ten investor odejde. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Alena Dernerová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem teď atypicky za tímto pultíkem, většinou se tady vyskytuji a budu se vyskytovat v rámci zdravotnictví, ale já se na to dívám očima naprostého laika v tomto oboru a chtěla bych říct, že mě jako laika by vlastně zarazilo to, že tam je právě tolik přívěsků z dolní sněmovní a že senátní návrh začíná až z 23. strany. Takže lituji, ale budu hlasovat proti, protože další novely, které přijdou, sice budou, ale za jak dlouho, a vždycky naše zákony jsou novelizovány a pak už se nikdo nevyzná ani v tom, co bylo v původním zákoně. Tip – pro zdravotnictví třeba zákon o léčivu, který by potřeboval totálně změnit. Takže já opravdu jakožto laik v tomto – a jak jsem slyšela různé argumenty pro
131
a proti – chápu všechno, že investoři čekají, ale já jako člověk se rozhodnu tak, že budu proti tomuto zákonu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Čunek. Prosím, vážený pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dávám návrh, který není procedurálním návrhem, ale je to podnět. Já jsem přesvědčen - když jsem poslouchal pana premiéra Rusnoka, který by nám rád předložil návrh zákona, kterým bychom upravili poplatky v nemocnicích – že bychom mohli teoreticky, když takovýto zákon, který počkat podle mě může, ale bude předložen a budeme o něm jednat, tak i tento zákon by mohli předkladatelé v tom projednaném modu doporučit vládě, aby ho předložila, a my ho tady schvalme. Máme tady zástupce vlády, pana ministra životního prostředí Podivínského. Myslím si, že v tomto modu bychom vyhověli téměř všem, kteří máme velké rozpaky nad tímto zákonem. Já tak, jak je, pro něj určitě hlasovat nebudu z důvodů, které tady byly již řečeny, a nebudu se znovu opakovat. Ale myslím si, že jestliže vláda chce skutečně přijímat některé zákony, my je samozřejmě nemůžeme sami navrhnout a sami schválit. Pokud by si vláda tento zákon, tak jak jsme jej navrhli v původní podobě, osvojila, já pro něj určitě tady zvednu ruku. Díky. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Veronika Vrecionová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Veronika Vrecionová: Dobré dopoledne. Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Já tady mám samozřejmě ještě jeden takový zájem, jak říkal pan kolega Bis. My jsme na tom pracovali rok. To znamená, že bych byla velice nerada, pokud by tady dnes naše ruční práce spadla pod stůl. Nicméně na to, prosím, neberte ohled, samozřejmě rozumím, že to není žádným argumentem. Pan spolupředkladatel senátor Bis tady vysvětloval genezi, vysvětloval i to, co nás k tomu vedlo. Vy si jistě pamatujete, když jsme tady o tom hlasovali, že náš původní návrh, který my jsme považovali za drobnou úpravu, v podstatě šlo z našeho pohledu i v této ekonomicky složité době o prorůstové opatření bez jakýchkoli negativních dopadů na státní rozpočet. I tady v Senátu to vlastně prošlo jako nůž máslem, pouze několik z vás s tímto nesouhlasilo, ale drtivá většina byla pro. Potom v Poslanecké sněmovně došlo k tomu, že byl přijat komplexní pozměňovací návrh, kterýžto se rovná novele, na které již dva roky pracovalo ministerstvo životního prostředí a která tedy byla schválena jako pozměňovací návrh k tomuto našemu návrhu, s tím, že já i pan kolega Bis s touto novelou, která byla schválena, máme řadu problémů. Naprosto souhlasím se všemi připomínkami, které tady dnes zazněly. Nicméně bych velice ráda připomněla, že to podstatné z našeho původního návrhu stále ještě v tomto, co leží před vámi, zůstalo, s tím, že bych vám tady ještě ráda řekla jednu informaci, že tato novela dnes leží zaparkovaná na vládě, její projednávání bylo přerušeno. To znamená, že pokud my dnes toto shodíme pod stůl, tak až bude ustavena nová Sněmovna, tato novela přijde a bude bez našich původních návrhů, které my jsme chtěli, to
132
znamená, že bude třeba ji zase asi, jak tady navrhujete, nějak upravovat. Ale my všichni tady očekáváme, jak bude složena nová Sněmovna. Dnes to nikdo nevíme a vůbec nevíme, co dalšího nám zase v nové Sněmovně k tomu schválí, jak to změní. Proto bych byla velice ráda, jestli byste ještě zvážili, prosím, své dnešní rozhodnutí a v případě, že byste dnes vyslovili souhlas, tak jsem připravena, a již jsem vlastně v podstatě na tom pracovala, věřím, že i další spolupředkladatelé, tak jak to navrhoval pan kolega Horník, abychom tyto pozměňovací návrhy vzali a zpracovali z nich další novou novelu. A jsem pevně přesvědčena, že by to bylo výrazně rychlejší, protože starostové, jak tady pan kolega Horník řekl, na to opravdu už velice čekají a každé další zdržení pro ně může být veliký problém. Prosím pěkně, zvažte to, jestli bychom potom tyto problémy nebyly schopni nějakou novelou ještě opravit. A jak navrhuje pan kolega Čunek cestou zákonných opatření, to bych tedy nedoporučovala. Děkuji za tento nápad, ale myslím si, že to na zákonné opatření není. Moc vás prosím, zvažte to ještě jednou. A já jenom nevím, jak diskuse byla dlouhá, jestli tady zazněl návrh na schválení, takže jestliže nezazněl, tak ho podáváme. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Karel Korytář. Senátor Karel Korytář: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já jen velice krátce. Přidávám se svým vystoupením k vystoupení mých kolegů, pana senátora Tesaříka a pana senátora Lajtocha. Všichni jsme z Olomouckého kraje a ten je hodně zasažen vysokou nezaměstnaností. Byli jsme iniciátory naší senátní předlohy, a to je samozřejmě motiv, který pořád zůstává jako prvořadý. Vzhledem k tomu, že průmyslové zóny nebo infrastruktura iniciují růst ekonomiky, je samozřejmě stále ve hře. Jsou investoři, kteří z průmyslových zón ještě neodešli, a další prodleva by samozřejmě znamenala, že by odešli zcela. Obava, že bychom tímto zákonem spustili určitou živelnost v tom, že by vznikaly nové a nové stavby, tady není. V příloze jsou uvedeny konkrétní zóny, konkrétní stavby, kterých se to týká. Mám samozřejmě na mysli to, co říkal pan senátor Martínek, že je také potřeba pořád vnímat ochranu půdy apod. Nicméně tady jsou stavby, které už jsou na ní připraveny, a čekáme tedy na její naplnění. Mrzí mě, že to, co doplnila Poslanecká sněmovna, komplikuje situaci krajům a dalším. A dál se přidávám k těm, kteří tady navrhovali, že bychom měli buď vlastní iniciativu, nebo jakýmkoliv jiným způsobem zamezit, aby kraje na to doplatily, případně i obce, dalšími opatřeními. A jsem samozřejmě připraven se na takovéto novele i podílet. Můj názor na celý tento zákon je, že ho hodlám podpořit, i za cenu toho, že jsou tam věci, které se i mně nelíbí. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A máme tady posledního přihlášeného do diskuse pana ministra Podivínského, který pečlivě sledoval rozpravu, a předpokládám, že bude na ni reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Jan Podivínský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já jsem skutečně
133
pečlivě debatu sledoval, sledoval jsem i vývoj materie celého návrhu novely zákona. Přes všechnu kritiku, přes všechny nedostatky, které tady byly zmiňovány, dovoluji si říci, že část nedostatků, které jednotliví předřečníci, senátorky a senátoři, v novele zákona viděli, tak část nedostatků zde uváděných vznikla také nedorozuměním. Já jenom na margo této věci. Pověřené obce ani v současné době nerozhodují o odnětí, to dělají stále ORP, čili pověřené obce vydávají jenom rozhodnutí o odborech. A to rozhodnutí by bylo nesystémové. A na návrhu novely zákona se podílel i Svaz měst a obcí ČR, který nevyslovil rozpor, ba ani připomínku k tomuto textu, čili souhlasí s tímto zněním. Nebo pod stávajícími komunikacemi se poplatek neplatí, protože to není již součást zemědělského půdního fondu. Čili několik nedorozumění věcných jsem tady také zaznamenal. A přes všechny tyto výhrady si dovoluji tvrdit, že přijetí této novely zákona jak opravdu nutnou ochranu zemědělského půdního fondu, protože zemědělské půdy skutečně rapidně ubývá a v grafech to bylo znázorněno v příloze velmi přehledně barevně. A řeší také problém strategických průmyslových zón, jak o tom někteří předřečníci přede mnou krátce hovořili. Čili chtěl bych se velmi přimluvit za váš souhlas s novelou tohoto zákona. Chtěl bych navázat na paní senátorku Vrecionovou, a pokud mi to okolnosti umožní, tak deklaruji tady připravenost našeho resortu spolupracovat na novelizaci této novely zákona. A ještě jednou bych velmi apeloval na vás a chtěl bych vás požádat, abyste vyslovili s touto novelou souhlas. Děkuji vám za pozornost a za možnost vystoupit. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se pana předkladatele, zda si přeje vystoupit. Určitě si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážené kolegyně a kolegové, nechci vás dále přesvědčovat, protože my, kteří jsme na této novele nějakým způsobem pracovali, tak samozřejmě cítíme povinnost ji hájit, i když jsme od začátku řekli, že vnímáme, že 94 bodů, které tam přibily v PS, hájit v podstatě neumíme, aby to bylo řečeno pravdivě. Jenom bych chtěl – a zde to zaznělo asi dvakrát – říci jednu základní věc. Prosím vás, výše odvodů za vynětí nerozhoduje o vynětí, o vynětí ze zemědělského půdního fondu rozhoduje územní plán. To znamená, jestliže jednou v územním plánu tam máme nakresleno něco, co je jiného než zemědělská půda, tak je to tím dáno. A výše odvodů vynětí potom rozhoduje jenom o tom, jestli to políčko tam zůstane nenaplněno nebo jestli se naplní, to znamená, jestli nebude ležet v průmyslové zóně zemědělská půda, která stejně k zemědělským účelům nebude nikdy využita. To je asi to, co jsem považoval za nezbytné ještě k tomu dodat. A jinak se na vás znovu obracím s tím, že vás žádám o schválení předloženého návrhu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A vyzval bych pana zpravodaje, zda by nás mohl také seznámit jednak s jeho názorem na proběhlou diskusi a jednak s návrhy, které v rozpravě zazněly.
134
Senátor Petr Šilar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych jenom říci ve stručnosti, že diskuse byla velmi obsáhlá a nesla se ve dvou rovinách, buďto schválit či neschválit. Vystoupilo 15 senátorek a senátorů, z toho jeden dvakrát, vystoupil zástupce 09 vlády, pan ministr, jsem velice rád, jak to má uvedeno, pak se musím zeptat, proč tam je napsáno 09 vláda, ale to je na okraj. Chtěl bych říci, že to, co tady říkal nyní i kolega Bis, který odpověděl na připomínky, protože někteří jsou již rozhodnuti a mají na to už svůj názor, takže je nyní zbytečné se k jednotlivým připomínkám vyjadřovat a znovu to probírat. Čili zazněly tady dva návrhy – schválit a zamítnout. A jestli nepletu, mělo by se nejprve hlasovat o tom, návrh novely schválit. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Pane zpravodaji, děkuji. Ano, je tomu tak, čili budeme hlasovat o návrhu na schválení. Přistoupíme tedy k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 34 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 29, proti bylo 25. Návrh nebyl přijat. V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 35 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 33, proti bylo 16. Návrh nebyl přijat. Vzhledem k tomu, že nebyl přijat žádný z předložených návrhů, přistoupíme k podrobné rozpravě k tomuto návrhu zákona. Podrobnou rozpravu tímto otevírám. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže podrobnou rozpravu uzavírám. (Do podrobné rozpravy se hlásil senátor Eybert.) Senátor Pavel Eybert: Já jsem se hlásil, ale zařízení nefungovalo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobře, respektuji, že se pan senátor přihlásil na poslední chvíli. Prosím, pane senátore, máte slovo. Bude hovořit pan senátor Pavel Eybert. Senátor Pavel Eybert: Ještě jednou dobrý den. Omlouvám se, ale nefungovalo zařízení, ne, že bych se nehlásil. A už jsem to avizoval i v obecné rozpravě. Myslím si, že je třeba, aby pozměňovací návrhy zde zazněly i pro budoucí přípravu, proto si dovolím pozměňovací návrhy jednak přečíst a jednak okomentovat, až se to někdy k nám bude znovu dostávat, abychom věděli, co jsme tady dnes vlastně chtěli. Pozměňovací návrh k zákonu č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů: 1. Stávající bod 46 se zrušuje. Následující body se přečíslují.
135
2. Stávající znění bodu 47 se zrušuje a nahrazuje tímto novým zněním, § 14 zní: "§ 14 Pověřené obecní úřady a na území hlavního města Prahy úřady městských částí Praha 1 až 10 a) rozhodují podle § 1 odst. 4 v pochybnostech o tom, zda jde o součásti zemědělského půdního fondu, b) udělují podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře do 1 ha, a u dočasného odnětí vydávají u souhlasů jimi vydaných potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2, c) vydávají podle § 11 odst. 2 rozhodnutí o odvodech za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a podle § 11 odst. 8 rozhodnutí o přechodu platební povinnosti, d) ukládají opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) a neplněním podmínek jimi vydaných souhlasů, e) kontrolují plnění podmínek jimi vydaných souhlasů, včetně provádění rekultivací dočasného odnětí a opatření k nápravě jimi uložených, f) projednávají správní delikty podle tohoto zákona, nejsou-li k tomu příslušné jiné orgány zemědělského půdního fondu.". 3. Stávající znění bodu č. 48 se zrušuje a nahrazuje tímto novým zněním: § 15 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 38 zní: Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Pane senátore, pardon. Kolegyně a kolegové, jenom bych vás požádal, abyste zklidnili hladinu hluku, která zavládla v sále, abychom mohli pozorně vyslechnout navržené pozměňovací návrhy pana senátora.
půdu,
Senátor Pavel Eybert: "§ 15 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a) udělují podle § 2 souhlas ke změně trvalého travního porostu na ornou
b) udělují podle § 3 odst. 2 souhlas se skrývkou kulturních vrstev půdy a hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin, c) rozhodují podle § 3 odst. 7 v pochybnostech o stáří dřevin, d) ukládají opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) a v § 3 odst. 2, 5 a 6 a neplněním podmínek jimi vydaných souhlasů, e) kontrolují plnění povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) a § 3 odst. 2, 5 a 6 a opatření k nápravě jimi uložených. f) udělují souhlas podle § 3a odst. 1 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vedou evidenci jejich použití na pozemcích ve svém správním obvodu, g) ohledně erozního ohrožení půdy podle § 3b pořizují informace o půdě, hodnotí stav půdy a informace předávají do evidence informací o kvalitě půdy, h) uplatňují podle § 5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům s výjimkou regulačních plánů pořizovaných na základě zásad územního rozvoje,
136
i) udělují podle § 7 odst. 4 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, vodních cest a jejich součástí, pokud trasa nepřesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností, j) projednávají správní delikty podle tohoto zákona, nejsou-li k tomu příslušné jiné orgány zemědělského půdního fondu, k) jsou dotčeným správním úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře do 1 ha, l) jsou dotčeným správním úřadem v řízeních podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, mají-li být návrhem společných zařízení (38)dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře do 1 ha, m) vykonávají státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán. Poznámka pod čarou (38): § 9 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 203/2012 Sb.". 4. Stávající znění bodu 63 se zrušuje a nahrazuje tímto novým zněním: V § 18 se doplňuje odstavec 5, který zní: "5) Orgány zemědělského půdního fondu zasílají stejnopisy jimi vydaných souhlasů s odnětím podle § 9 obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází půda tímto souhlasem dotčená, nebo její největší část.". 5. Stávající bod 64 se zrušuje. Následující body se přečíslují. 6. V bodě 69 v § 20b se stávající znění odstavce 4 zrušuje a nahrazuje tímto novým zněním: "4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, s výjimkou správních deliktů podle § 20 písm. c)a h), které projednává pověřený obecní úřad, a s výjimkou správních deliktů podle § 20 odst. 1 písm. a), e) a f) a § 20a odst. 1 písm. a), e) a f, které projednává inspekce.". Velice se omlouvám za toto dlouhé čtení, nicméně máme bohužel takový jednací řád. Celé toto je o tom, že dvojkové obce by rozhodovaly o vyjímání ze zemědělského půdního fondu do 1 ha a stanovovaly by úplatu. Druhý pozměňovací návrh se týká možnosti, kdy krajům bychom dali právo na to, aby neplatily poplatky za vynětí ze zemědělského půdního fondu pod svými komunikacemi. Tento návrh zní: V čl. I bodě 38 v § 11a odst. 1 písm. i) za slovo "státu" vložit slova "a kraje". V čl. I bodě 38 v § 11a odst. 1 písm. j) slova "obsažené v územně plánovací dokumentaci schválené do 31. prosince 2013" vypustit. To je o tom, že by i obce měly natrvalo od státu umožněno vyjímat pozemky pod komunikacemi bez úplaty. Děkuji za pozornost.
137
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Hlásí se pan senátor Petr Vícha. Senátor Petr Vícha: Vážený pane místopředsedo, vzhledem k nepřehledné situaci žádám před hlasováním o pětiminutovou poradu klubu zde v Jednacím sále. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobře, pane senátore. Dále se hlásí do podrobné rozpravy pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Dovolím si jenom velmi krátce vyjádřit objasnění procedury. Jsem přesvědčen, že pokud se pozměňovací návrh neschválí, tak tento zákon projde, to znamená uplyne marná lhůta. To jenom pro diskutující, kterým to nebylo jasné. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, pane senátore. Myslím, že je potřeba dále říci, že i pokud se schválí a vrátí se do PS a Sněmovna mezitím bude rozpuštěna, tak tento zákon končí. Obě tyto varianty jsou tedy ve hře a budeme aspoň vědět, o čem budeme, pokud jde o tento návrh, hlasovat. Do podrobné rozpravy se ještě hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Pane předsedající, děkuji za slovo. Ono to bylo řečeno a já na to, prosím vás, upozorňuji. V druhém pozměňovacím návrhu Pavla Eyberta máme na lavicích v druhé části psané rukou napsáno písmeno i) a Pavel Eybert správně četl písmeno j). Jde o to, aby to bylo jasné i pro záznam, že tam patří písmeno j). A to je vlastně všechno. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: To byla dobrá legislativně technická připomínka. Do podrobné rozpravy se už nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím. A zeptám se pana předkladatele, zda si přeje vystoupit? Chce. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vnímal jsem jako legitimní zamítnout tento návrh. Domnívám se, že bez projednání ve výborech udělat podstatnou změnu v tomto zákoně, že to je varianta nedůstojná tohoto Senátu, protože to je neprojednané a nikdo nebude vědět, o čem hlasuje. To je všechno, děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Nyní pan zpravodaj, prosím. Senátor Petr Šilar: Chtěl bych jenom konstatovat, že zazněly tři návrhy v podrobné rozpravě, s tím, že kolega Pavel Eybert předložil pozměňovací návrh nejprve písemně a potom ho přečetl celý na mikrofon. A chtěl bych zde říci, že si myslím, že bylo i nad technické možnosti, abychom tento pozměňovací návrh, který byl velmi složitý, nemohli jsme si ho ani nějakým způsobem kontrolovat, ani ho vnímat. A mám velkou obavu, jestli právě přijetím tohoto pozměňovacího, bez ohledu na to, že to spadne pod stůl kvůli Poslanecké sněmovně, jsme schopni nevytvořit ještě další lapsus a další problém, který by tím mohl vzniknout. Možná, že problémů s tím už bylo dost. Čili připojil bych se k tomu, že tento pozměňovací návrh by měl být zamítnut.
138
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. (O slovo se hlásí senátor Vystrčil.) Pane senátore, omlouvám se, ale není otevřena rozprava. Jste pověřen zastupováním klubu? Váš pan předseda Kubera tady není přítomen? Senátor Miloš Vystrčil: Není přítomen v sále a v tom případě ho mohu zastoupit. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobře, omlouvám se, pane senátore, ale na první pohled jsem to nepoznal, viděl jsem tady pana předsedu Kuberu. Máte samozřejmě slovo, prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Považuji za neférové, mírně neférové vystoupení mých předřečníků a chci říct faktickou poznámku. Je přeci jasné, že pokud budeme hlasovat pro návrh, který byl uveden v podrobné rozpravě, tak tento zákon také nebude platit, nebude platit! Tak to je. Nevymlouvejme se tedy na to, že to je nepřehledné apod. To není fér a takto bychom neměli tady spolu komunikovat a najednou říkat, že když něco přijmeme, bude potom nepřehledné. Bude to nepřehledné a nebude to platit! Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Pro upřesnění bych možná ještě dodal, že nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu. To je jedno hlasování. A druhé hlasování bude o tom, že tento zákon vrátíme Poslanecké sněmovně. Ve chvíli, kdy neodhlasujeme vrácení Poslanecké sněmovně, tak to má stejný důsledek v tom smyslu, že u tohoto zákona v podstatě proběhne marná lhůta. Takže v této chvíli budeme hlasovat o jediném pozměňovacím návrhu, který v podrobné rozpravě... (Připomínky z pléna.) Ano, já vím – ano, abychom už do toho nevkládali další vystoupení, takže budeme hlasovat o tomto návrhu, ale před tímto hlasováním požádal o pětiminutovou přestávku poslanecký klub sociální demokracie, takže v tuto chvíli přerušuji jednání na 5 minut na jednání poslaneckého klubu sociální demokracie – pardon, senátního klubu sociální demokracie. (Jednání přerušeno v 12.00 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 12.04 hodin.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Na žádost zástupce senátního klubu ODS jsem vás odhlásil, takže prosím, abyste se zaregistrovali svými kartičkami, abyste mohli hlasovat a váš hlas byl započítán. Takže budeme pokračovat v našem jednání, a to hlasováním o pozměňovacím návrhu, který tady byl v podrobné rozpravě přednesen. Přistoupíme k hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. V sále je v tuto chvíli přítomno 63 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo, návrh byl přijat. Ale ještě netleskejte, ještě není rozhodnuto. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 36 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 39, proti bylo 16. Návrh byl přijat. 139
Tím jsme vyčerpali všechny návrhy a přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Takže v sále je v tuto chvíli přítomno 68 senátorek… Vážené paní senátorky, páni senátoři, musím říct, že je vidět, že se blíží poledne, že hladina hluku mnohonásobně přesahuje hluk v Poslanecké sněmovně. Nechtějme v tomto sněmovnu dotahovat. Tak, vyčerpali jsme všechny návrhy, přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji, hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 37 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 37, proti bylo 12. Návrh byl schválen. A nyní tedy přistoupíme k pověření. Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Ano, je tady návrh na pana senátora Eyberta. A pan senátor Vystrčil. Takže budeme hlasovat o těchto dvou návrzích. Páni senátoři souhlasí, aby odůvodnili toto na schůzi Poslanecké sněmovny, bude-li se tedy konat. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 38 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji panu předkladateli, děkuji panu zpravodaji. A máme tady poslední dva body našeho dopoledního jednání. 27. Návrh zákona o prekursorech drog (senátní tisk č. 152) Návrh uvede pan ministr zdravotnictví Martin Holcát, kterého nyní tedy žádám, aby nás seznámil s návrhem zákona. Dobrý den, pane ministře. Máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát: Můžu začít? Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Pane ministře, máte slovo, můžete hovořit. A já bych požádal opět o zklidnění hluku v sále. Děkuji. Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři, vážené dámy a pánové. Dovolte mi, abych v krátkosti uvedl předkládaný návrh zákona o prekursorech drog. Problémem stávající zákonné úpravy v oblasti prekursorů drog je její legislativní nesourodost a nepřehlednost. Tato skutečnost je dána zejména tím, že na problematiku prekursorů drog se v České republice aplikují jak předpisy unijního primárního a zejména sekundárního práva v podobě nařízení Evropského parlamentu a Rady o prekursorech drog a nařízení Rady č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog 140
mezi společenstvím a třetími zeměmi a nařízení komise č. 1277/2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k výše uvedeným nařízením, tak i stávající vnitrostátní právní normy v podobě zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů. Současně se v platné národní legislativě, tj. v zákoně o návykových látkách prolíná a směšuje úprava omamných a psychotropních látek a prekursorů drog. Přičemž do této nepřehledné situace vstupuje aplikace výše uváděných přímo použitelných předpisů Evropské unie. Cílem navrhované právní úpravy je tak především vyčlenění problematiky prekursorů drog do samostatné právní úpravy ve speciálním a samostatném právním předpisu. Tím by se mělo dosáhnout výrazného zpřehlednění právní úpravy vztahující se k dané problematice. Problematickým bodem stávající úpravy je nedostatečná reakce na současnou drogovou situaci v oblasti obchodování s prekursory drog, které nespadají do nejpřísnější kategorie evropské legislativní úpravy. V důsledku toho orgány činné v trestním řízení nemohou přiměřeně konat, i když výše uváděné přímo použitelné předpisy EU umožňují v některých ohledech jejich vnitrostátní provedení. Ukazuje se, že zpracování hlubší vnitrostátní právní úpravy u této kategorie látek je potřeba, neboť přímo použitelné předpisy EU počítají s konkrétní právní úpravou. Tématem, které bylo předkládaným návrhem zákona nutno dále řešit, jsou tzv. neuvedené látky. Což jsou podle evropské legislativy jakékoli látky, které nejsou přímo uvedeny v jejich seznamech, ale byly vytipovány jako látky zneužívané při nelegální výrobě omamných nebo psychotropních látek. Jedná se tedy opět o oblast, kde má ČR neblahé zkušenosti se zneužíváním těchto látek, zvláště co se týče červeného fosforu. Červený fosfor je neuvedenou látkou, která se v ČR velice často zneužívá k nelegální výrobě metamfetaminu, pervitinu. Fenomén nelegální výroby metamfetaminu překračuje hranice našeho státu. Právě z tohoto důvodu je úprava této problematiky v novém návrhu zákona o prekursorech drog řešena zavedením přísnějších pravidel pro obchodování s červeným fosforem, který byl týmem odborníků vytipován jako klíčová látka při českém způsobu výroby metamfetaminu. Vedle červeného fosforu se legislativní řešení vycházející z monitorování zneužívání těchto látek vyžadují i další látky. Tento seznam bude možná do budoucna pružně aktualizovat o další látky, které budou odborníky vytipovány jako látky, jež byly zjištěny při odhalených nezákonných výrobách návykových látek. Nový legislativní rámec je založený na možnosti vyhlašování dalších látek v samostatném prováděcím právním předpisu. Předkládaný vládní návrh zákona byl zaslán vládou k projednání Poslanecké sněmovně 15. dubna letošního roku. Ta ji projednala v průběhu měsíců května až června až července, a neuplatnila k němu žádné pozměňovací návrhy. Návrh zákona schválila dne 17. července tohoto roku a dne 16. srpna jej postoupila k projednání Senátu PČR. Návrh byl dne 20. srpna projednán ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu, který jej doporučuje schválit. Tolik ve stručnosti k obsahu předkládaného vládního návrhu zákona a k průběhu jeho dosavadního projednávání. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, jak z uvedeného vyplývá, je žádoucí, aby předkládaný návrh zákona spolu s návrhem zákona, kterým se mění zákon 167/1998 Sb., o návykových látkách, o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon
141
273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů nabyly účinnosti co možná nejdříve. Z uvedeného důvodu se na vás obracím se žádostí o jejich podporu v následném legislativním procesu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 152/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Dernerová, kterou nyní tedy žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Alena Dernerová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Má zpravodajská zpráva k návrhu zákona o prekursorech drog. Vládní návrh zákona o prekursorech drog je novým předpisem, jenž v návaznosti na přímo uplatnitelné předpisy EU upravuje povinnosti při nakládání s některými látkami, často používanými při nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek. Tyto látky jsou zjednodušeně nazývány prekursory drog. Ačkoli se může jednat i o pomocné látky, a nikoli výchozí suroviny. Dosavadní právní úprava byla řešena komplexním zákonem o návykových látkách. Smyslem oddělení veřejnoprávní regulace prekursorů drog od regulace návykových látek do samostatného právního předpisu je podle předkladatelů přehlednější návaznost vnitrostátní normy na přímo uplatnitelné předpisy EU. Vytvořením samostatné právní normy k provedení vybraných ustanovení přímo uplatnitelných předpisů EU lze oproti stávající úpravě snáze adaptovat eventuální změny komunitárního, tedy evropského práva. Návrh zákona dále upřesňuje a prohlubuje některé instituty, které se vztahují pouze k problematice prekursorů drog, a které byly dosud řešeny nedostatečně. Účelem vládního návrhu zákona jsou úpravy problematiky prekursorů drog ve dvou směrech. Zaprvé, změna nosiče. Oddělení regulace prekursorů od původního nosiče, tzn. zákona o návykových látkách. V tomto směru nejde, než o transpozici prováděcích upřesňujících pravidel k třem výše uvedeným zmíněným přímo uplatnitelným předpisům EU, jimiž se nezavádějí nové povinnosti, nýbrž pouze provazují s organizací státní správy ČR regulativy stanovené na úrovni Evropské unie. Druhá oblast je nově zaváděná regulace. Návrh zpracovává nejen základní požadavky vyplývající z přímo použitelných předpisů EU, sankčních opatření, kontrolních mechanismů, ale také adaptuje či duplikuje přímo použitelné předpisy EU na podmínky ČR. Vládní návrh zákona směřuje proti stávajícímu stavu proti zpřísnění režimu při obchodování s uvedenými látkami kategorie 2. Kategorie 2 jsou látky, které vlastně nejsou přímo drogou, ale mohou být použity k výrobě návykové látky. Patří tam mj. manganistan draselný nebo další preparáty, které se potom používají při výrobě barviv nebo v kosmetickém nebo v parfumerickém průmyslu. Zavedení dalších kontrolních mechanismů mezi dodavatelem, odběratelem a konečným uživatelem činí tak s cílem minimalizovat zneužívání látek této druhé kategorie. Připomínky k tomuto návrhu zákona. Toto zpřísnění regulace není podloženo relevantními odhady dopadu do prostředí. Lze se oprávněně obávat, že jde o neodůvodněné zesilování regulace, které povede k zatížení malých a
142
středních podniků a naopak k posílení monopolního postavení některých subjektů obchodujících právě s těmi látkami kategorie 2. Konečným výsledkem zavedení takové regulace může být zvýšení cen látek kategorie 2 při monopolizaci legálního trhu. Předkladatel návrhu zákona v analýze dopadů uvádí, že z konzultací vyplynula ze strany farmaceutických a chemických společností podpora zpřísněné regulace, ale na druhou stranu přiznává, že systém dobrovolné spolupráce v oblasti neuvedených látek selhává. Mojí další připomínkou je to, že vlastně tady zpřísňujeme kategorii 2, ale kategorie 1 je ta, která vlastně obsahuje přímo návykové látky. A patří tam třeba efedrin, pseudoefedrin. A tyto látky jsou zase obsaženy v lécích typu nurofenu nebo modafenu. A do současnosti tyto látky v podstatě lze kupovat, sice na občanský průkaz, ale nemusíme k tomu mít vždycky recept. A pokud je něco třeba na občanský průkaz, není to vždycky regulérní. Ale mělo by to být podle mě ošetřeno právě psanou formou receptů, aby se skutečně dalo říci, ten a ten si vybral tolik a tolik krabiček nurofenu nebo modafenu. Takže to je taková vedlejší připomínka. Ale vzhledem k tomu, že vnímám jako nejpodstatnější to, aby zákon umožnil přehlednější návaznost vnitrostátní normy na přímo uplatnitelné předpisy Evropské unie, došlo se na zasedání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku k závěru, že by měl být zákon schválen. Takže teď přečtu usnesení 35. z 10. schůze, konané 20. 8. 2013 k návrhu zákona o prekursorech drog, senátní tisk č. 152. Po odůvodnění zástupce předkladatele magistra Martina Plíška, náměstka ministra zdravotnictví, mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor doporučuje Senátu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. A zadruhé, určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona o schůzi Senátu mě, Alenu Dernerovou. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko, a zaujměte místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh neregistruji, a proto otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já vím, že jsem se přihlásil na poslední chvíli, ale nedalo mi to. Domnívám se, že legislativa ministerstva zdravotnictví je v posledních dvou letech více než otřesná. A ono je to tady vidět i na tom, jakým způsobem se legislativa ministerstva zdravotnictví staví k závěrům Ústavního soudu. Zaprvé, tento návrh zákona nám tady prokazuje veliké problémy a velikou tzv. medvědí službu pro zdravotnictví. Já se domnívám, že to bude velký problém pro všechny, kdo podnikají ve zdravotnictví, protože se to týká všech podnikatelů, v tom je skladování uvedených látek kategorie 1, 2 a další. Pak to bude zvýšená administrativa, protože si uvědomme, že mnohé z těchto prekursorů, z těchto látek jsou i součástí zdravotnických zařízení a pracují s nimi zdravotnická zařízení. A zatřetí, je to neustálá ignorance finančních dopadů do zdravotnického systému, tou legislativou, která se tvořila za pana ministra Hegera a která nyní ještě k nám dochází. Já bych se chtěl pana ministra zeptat na takové jemnosti. Když v § 21 se píše, že okna mají být neprůhledná, tak proč se tedy, když neprůhledná okna, nevím, co to bude znamenat, tak proč tedy se tam ta okna nevypustila? Pak bude asi velmi zvláštní, když v § 23, odstavec 3, i když se předá ten transport bezpečnostní agentuře, tak zase bude mít odpovědnost podnikající fyzická osoba.
143
To znamená za ten transport, a ne třeba bezpečnostní agentura, protože v odstavci 2 si musí podnikající fyzické nebo právnické osoby zajistit nepřetržitou ochranu – doprava, kategorie prekursoru, kategorie 1. Co mě ale hodně moc pohoršilo, bylo to, že vláda stanoví nařízením seznam výchozích a pomocných látek. Už jsme tady opakovaně a několikrát řešili – a zejména v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví a jeho legislativou –, že pouze zákonem se dají činit některá závažná rozhodnutí. A to se tady opět obchází vládním nařízením. Pan ministr, jako zkušený pracovník ve zdravotnictví, si jistě vzpomene na to, jak se tady vracel zákon, a musela být příloha k zákonu, kde byly jmenovitě vyjmenovány některé zdravotnické pomůcky a zdravotnické prostředky. Byla to velmi silná příloha. Ale tady se opět začíná s nějakým obcházením rozhodnutí Ústavního, vážený pane ministře, Ústavního soudu. A námitky pana náměstka Plíška, bývalého to pracovníka ministerstva vnitra, později ministerstva zdravotnictví o tom, ať si to rozhodne Ústavní soud? Přece nemůžeme zahlcovat úmyslně některými rozhodnutími Ústavní soud, když tyto věci můžeme řešit zcela jednoduše. Tady není žádný problém s nějakým prodlením, a proto bych se chtěl zeptat, proč se to neřešilo stejným způsobem jako u zdravotnických prostředků a nerespektovalo se rozhodnutí Ústavního soudu? A pak bych ještě chtěl, protože naše legislativa, podle mého názoru, pracuje daleko lépe než legislativa sněmovny, která je před rozpuštěním, mám legislativní připomínku k § 42, kde se doporučuje, aby předkladatel smysl navrhované úpravy § 42, pokud se jedná o ten správní delikt podle § 40, odstavec 3, písmeno d, aby ho blíže objasnil. Děkuji vám a věřím, pane ministře, že mi odpovíte. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, máme v jakýchsi lékařských pravidlech "primum non nocere" – "hlavně neškodit". Já tudíž hrozně nerad trápím lidi nevinné, v tomto případě pana ministra Holcáta, ale už v minulosti jsme tady poukazovali, že hlavním problémem zdravotnické legislativy posledních let je jejich nesmírná plevelnost. Takže v tom pleveli potom i to, co se rodí a je potřebné, tak zaniká. Nebo naopak, plevel je akceptován jenom proto, abychom neškodili a nevystupovali tady snad proboha jako propagátoři drog nebo ti, kteří nechtějí proti těmto nešvarům bojovat. Ale myslím si, že do historie České republiky, nebo do nebe, podle toho, jak je přání, vstoupí ten, který to jednou odplevelí, sedne s červenou tužkou a udělá inventuru. Koneckonců, nejen u zdravotnických zákonů, na to upozorňoval i pan doktor Baxa. Myslím si, že to ty události posledních let to ukazují, a to, na co tady upozorňoval pan kolega Dryml, jistě bychom mohli diskutovat dlouho. Ale já bych se rád dobral k jedné věci, která tady visí ve vzduchu taky a já jsem se s ní vlastně setkal u toho zákona o zdravotním pojištění, kde přílohou byl obsáhlý seznam, kde položka č. 2 byly oblíbené náplasti na kuří oka, které v zákoně jsou vyjádřeny, že nehradí pojišťovna. Já jsem se ptal, proč tento seznam nemůže být formou vyhlášky vládního nařízení, tak, aby mohl být průběžně upravován. A jistě to není věc, která by zákoně měla být deset dvacet let. A tehdy mi bylo řečeno, že není jiná cesta, než aby tyto seznamy byly
144
vždycky součástí zákona, že to tak musí být. A já, jako právní laik nebo samouk, jsem to respektoval. A od té doby už nastaly všechny možné věci. To znamená, že to musí být příloha zákona, nebo nemusí být příloha zákona, prostě jak je ctěná libost. A velká část zdravotnických zákonů obsahuje právě tyto přílohy. Takže není špatné se vrátit k selskému rozumu a jednou bychom měli požádat možná o společné vypití kafe všechny zainteresované, možná i ty, kteří mají zkušenosti s Ústavním soudem, abychom si řekli, že přílohou zákona by patrně mělo být to, co nějakou dobu přetrvá, co je svým způsobem fixní. Můžou to být až indikační seznamy třeba pro lázeňství, mohou to být věci, které určitě aspoň pár let vydrží. A naopak by tam možná asi neměly takovou formou být věci, které se dynamicky vyvíjejí, když všichni darební jsou vždycky rychlejší než ti nedarební, takže v momentě, kdy uděláte seznam zákonem přílohy něčeho, nějakých látek a léků, tak už následující týden to může být úplně jinak a pak čekáte 5 let, než se změní zákon a zase nejsme schopni reagovat. V medicíně existuje takový termín "periculum in mora" – "nebezpečí z prodlení", takže jinak se přistupuje třeba k chronickým artrózám a jinak se přistupuje k akutnímu krvácení. Tam dokonce je povoleno skočit po té tepně i za podmínek, které nejsou zcela sterilní, proto, aby dotyčný přežil. Já si nemyslím, že to tady dneska vyřešíme, dokonce ani nežádám radikální odpověď pana ministra, kterého pokládám v tomto za nevinného a možná, jako my všichni, trochu i oběť, ale odplevelovat, odplevelovat a zejména si vydefinovat, co tedy chceme v těch přílohách formou skutečně přílohy zákona a co do budoucna chceme v zájmu flexibility, operativnosti a boje proti kdečemu, co chceme mít jako operativní přílohu, která může být měněna třeba jednou za půl roku, jednou ročně, a dokonce to může být někdy i žádoucí. A na toto jsem tady zatím právní kvalifikované stanovisko neslyšel. A čekat vždycky, že to někdo dá k Ústavnímu soudu, ten Ústavní soud potom za rok rozhodne a ad hoc budeme toto posuzovat, mi přijde nesystémové, a proto na to tady při té příležitosti upozorňuji. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Tak, děkuji. A jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Ano, moji oba dva předřečníci nakousli témata, která samozřejmě jsou velmi důležitá. A nejsou vyřešena jaksi stoprocentně. Zejména nejsou vyřešena právě v oblasti státní správy. Já si totiž myslím, že ten Ústavní soud už se k tomu vyjadřoval několikrát a celkem už dal jakási vodítka, ale prostě státní správa jich příliš nedbá. V tomto zákoně, budu-li tedy tady konkrétní, tak jde o § 53, totiž to zmocňovací ustanovení pro vládu, v jakých mezích se má tedy pohybovat, když bude vydávat to vládní nařízení. A teď jde o to, jestli to zmocnění je dostatečně konkrétní, aby z něj bylo naprosto jasně patrno, co se chce a kde jsou limity, tak, aby ta vláda nešla už nad limit, který stanovil sám zákon. A nebo jestli není dostatečně jasné? Toto zmocňovací ustanovení tedy skutečně pracuje s poměrně vágními pojmy. Když uvážíte, že je tam např., že jde o látku, která je často zneužívána při nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky. Často, co je to často? To si může každý vyložit úplně jinak. To je velmi vágní termín. A všechny ty důvody, které ty tři, co jsou tam pod těmi písmeny a, b, c vyjmenovány, skutečně nejsou
145
exaktní atd. Jinými slovy, já tím chci říct, ta příloha, jak o ní hovořil pan kolega Žaloudík vaším prostřednictvím, pane předsedající, k zákonu, je sice samozřejmě možná, ale není nutná a je možno to nechat na vládním zařízení, bude-li to zmocňovací ustanovení dostatečně přesně vymezené. Aby to vlastně nebylo na exekutivě samotné, aby říkala, co se smí a co se nesmí. Kupříkladu ta zmíněná náplast v těch předchozích, tak pokud by v tom zákonu bylo napsáno, že vláda vymezí zdravotní pomůcky, které nebudou hrazeny, přičemž smí jít o zdravotní pomůcky, které nebudou stát víc než… A teď se tam řekne třeba suma, tak je jasné, že ta náplast tam klidně patří a je to v pořádku. Ale musí to mít nějaké meze, aby ta vláda sama netvořila zdravotní politiku v tomto případě, nebo protidrogovou – v tomto případě jde tedy spíš o toto. Jinými slovy, já tedy samozřejmě taky s tím nejsem spokojená, ale z druhé strany samozřejmě, ještě musím zmínit ten nález. Ten nález Ústavního soudu samozřejmě posuzoval ustanovení trestního zákona, které jako trestný čin definuje jednak jako drogovou tématiku a tu tématiku s těmi jedy atd. Ústavní soud tam zrušil vlastně jenom ty drogy. A to sice z toho důvodu, že ten soud, který mu to předložil, aplikoval to ustanovení jen v rozsahu těch drog. Nešlo tam o jedy. Takže tedy on nemohl zrušit jedy zároveň, protože to nebylo aplikováno. Ale když si přečtete ten nález, tak on tam v závěru říká, že tedy samozřejmě všechny ty vývody, které řekl ve směru k těm drogám, se vztahují i k těm jedům. Jenom to bohužel nemůže zrušit, protože pro to nejsou dány procesní podmínky. Takže je to problém tento zákon. Netroufnu si vyjádřit k tomu, zrušit – nezrušit, protože je to zdravotní problematika, která je pro mě přece jen vzdálená a nedokážu odhadnout, jak daleko lidé, jako jste vy tady, odborníci, senátoři, zase vaším prostřednictvím, pane předsedající, kteří tomu rozumíte, vy musíte posoudit, jestli ten zákon je tak důležitý, že nesnese odkladu a nesnese vylepšení. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Do rozpravy se hlásí ještě pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem nechtěl zdržovat, ale tady to už, vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní senátorka Wagnerová řekla. Ono je to bohužel ještě horší, než si všichni myslíte. Protože když se podíváte na ten § 53, na ta zmocňovací ustanovení, třeba odst. 1, tak se mezi ty látky, které podléhají zvláštním předpisům, zvláštnímu hlášení, zvláštnímu ukládání atd., mohou dostat i látky, které nejsou psychotropní nebo omamné, ale mohou se použít při jejich výrobě. Upozorňuji pana ministra, nevím, jestli to ví, že to může být i petrolej nebo benzín. Takže co to tady ta legislativa vaše na ministerstvu zdravotnictví plodí za nesmysly, pane ministře? Udělejte si tam prosím pořádek, protože to už je tedy docela závažná věc. A další věc je – tady vláda může určovat prakticky všechno. Nepřekročením se látka na seznamu výchozích a pomocných látek nepovažuje za výchozí nebo pomocnou, tím se vlastně popírá i celý smysl toho zákona. Já nevím, proč se tak spěchalo, aby tento zákon v tak nedokonalé podobě nám byl předkládán. Ale právě ten § 53 je velmi zvláštní a velmi ošidný, velmi nebezpečný, protože je velmi lehce zneužitelný a možná zavání i protikorupčním prostředím.
146
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Hlásí se paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Alena Dernerová: Ano. Já bych chtěla jenom navázat na kolegu Vladimíra Drymla s tím, že kategorie 2 je vlastně kategorie, která vyloženě návykové látky neobsahuje, jenom ty návykové. Jsou tam látky, které se vlastně používají v chemickém průmyslu, ve farmaceutickém průmyslu atd. a mohou být použity při výrobě návykových látek. A tu hodně limituje tento zákon. Je to tak, že doopravdy si myslím, že to je zbytečně příliš sevřené, a jak jsem tu říkala, může dojít k jejich monopolizaci, že ta konsekvence může být další, a už se netýká jen zdravotnictví, ale dejme tomu byznysu. Je to tak. A třetí kategorie, to jsou potom třeba ředidla atd. Takže my se vlastně vždycky v tom zákoně dostáváme od medicíny úplně někam jinam a děláme zákony špatně. Jde o to, aby příští vedení ministerstva to postavilo úplně jinak. Co se týče otázek směrem k ÚS, já budu mít k tomu tisku 153, který ve mně vyvolával boj, jak to vlastně pojmout, také delší komentář. Protože tam vyloženě narazíme na to, že tam není konformita právě toho, co tady budeme schvalovat, s vyjádřením pléna ÚS. Takže tam doopravdy zákon také není dobrý, ale momentálně je to bráno tak, protože souvisí se zákonem, který budu zpravodajovat za chviličku, se sto padesát trojkou, našeho tisku, a pokud neschválíme tento zákon, nemůžeme schválit ani ten předchozí, tak to je vždycky, při provádění našich zákonů. Jako byl zákon o konopí a léčivu. Takže když toto neschválíme, neschválíme ani tamten. A tam jsou návykové látky, a když to tady neschválíme, tak nám všichni řeknou: Ano, vy jste umožnili, aby návykové látky byly dále šířeny, protože vy jste zamezili tomu, aby se pružně reagovalo na nový přísun návykových látek na náš trh. Takže teď se, senátoři, rozhodněte, co uděláte. Takže to je vždycky. A mně se to také příčí, ale co jiného nám zbude v tomto případě, než oba dva zákony schválit, protože jsou opět provázané. To znamená, budeme požadovat potom po ministerstvu, aby se došlo k určité změně, ale to řeknu v následujícím tisku. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Hlásí se paní senátorka Milada Emmerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Milada Emmerová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já jsem se chtěla původně hlásit až k tomu zákonu následujícímu, protože spolu tyto zákony souvisejí a protože tady bylo jenom zatím naznačeno, o čem je ten zákon další. Já jsem opravdu udivena, jaká norma přišla do dědictví pana ministra Holcáta. On za to nemůže. Protože podle mých zkušeností z Poslanecké sněmovny, pokud se projednával na výborové schůzi podobný zákon o návykových látkách, tak bylo vždy přísně dbáno na to, aby byl tento seznam přílohou zákona. A bylo řečeno – žádná jiná podzákonná norma tomu nevyhovuje, poněvadž je příliš snadná manipulace s tímto seznamem. Ano, snáze se tam nová droga zařadí, ale také se snáze vyřadí. A musíme si uvědomit, že seznamy dopingových prostředků například pro sportovce jsou velmi rozsáhlé a třeba bude nějaký zájem, aby s ohledem na toho dotyčného, který je zrovna prošetřován, se vyškrtlo to, co se předpokládá, že bude mít v moči či v krvi, a dají se s tím dělat všelijaké pikle. Takže ano, je to těžkopádnější, když se má něco zařadit do zákona. Ale existují také instituty legislativní nouze, které jsem také zažila v Poslanecké sněmovně, a velmi šly "lehce", a tak si myslím, že v takovém krajním případě by se i toto dalo použít, a je to zdůvodnitelné.
147
Takže co se týká prekurzorů, to považuji za – už to tady kolega Dryml řekl a paní zpravodajka také, že to je v podstatě zvýšení byrokratické zátěže, protože to není jenom využití v medicíně, nebo ve farmacii, a může to ty ostatní zatěžovat. A co se týká toho dalšího zákona, já už k tomu vystupovat nebudu, tak tam mám zásadní výhradu k tomu, aby to byla podzákonná norma, seznam návykových látek. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Do obecné rozpravy se už nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit v proběhlé rozpravě. Přeje, takže prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát: Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky a senátoři, já si dovolím lehce reagovat. Děkuji za připomínky senátorek i senátorů k tomuto zákonu. Děkuji panu Drymlovi za dosti ostrý útok skoro na moji osobu. Nemá cenu, abych opakoval genezi tohoto zákona i můj podíl. Nicméně já ho zde předkládám za ministerstvo zdravotnictví, takže jsem za něj zodpovědný. Já si myslím, že je to zákon, který je možné považovat za zákon, který bude nutno v budoucnu opět novelizovat. To není samozřejmě dobrá zpráva. Nicméně je to zákon, na který čekají mimo jiné – nebo na to, že nebude schválen i prodejci drog, ti, kteří je připravují apod. Vy víte, jaká byla situace třeba na severu Moravy u polských hranic s prodejem prekurzorů i vlastních drog, které nebyly zařazeny, jak rychle se to měnilo, jak rychle byly střídány látky, které nelze legislativně zařadit. Je tedy otázka, jestli na jednu stranu uděláme ostřejší právní úpravu, která se možná dotkne i některých jiných odvětví, anebo dáme volnější průchod možnosti k tvorbě a výrobě drog. Je to asi velké dilema, které nakonec musíte vyřešit i vy. Nedokáži se vyjádřit k marginálním záležitostem stran zabíleného okna apod. Určitě souhlasím a děkuji za připomínku k § 42, tam jsou dva tresty dohromady, což samozřejmě není úplně správné. K chemii – prekurzor je sloučenina, která se účastní chemické látky, kdy vzniká jiná sloučenina, takže z tohoto pohledu skutečně by se mohlo jednat o jakoukoli chemickou látku, ale samozřejmě je na odbornících, aby posoudili, jestli jde o určitý dotčený prekurzor nebo ne. Je určitě diskuse, jestli to všechno vyjadřovat v zákonech a vyjmenovávat – byť to bude zkrácená doba, takže stejně všechno bude trvat poměrně dlouho, a přístup k drogám se tím urychlí. Takže to je moje konstatování k přípravě zákona. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Požádal bych paní zpravodajku, aby nás seznámila s tím, o čem budeme hlasovat. Senátorka Alena Dernerová: Děkuji. Vystoupilo 5 senátorů a senátorek, z toho 1 senátor dvakrát, a zazněl návrh na schválení s tím, že podotýkám, že i já osobně mám problém, zvednout ruku a schválit. Ale jak jsem řekla, je to provázané s následujícím zákonem o návykových látkách a pokud neschválíme tento zákon, neschválíme ani tamten a vlastně budeme posléze označeni za ty, co pomáhají v podstatě rozšiřovat drogy. Ale ono to nebude mít tak smutný konec, protože ta sto padesát trojka končí docela optimisticky mým závěrem, takže počkejte, dozvíte se brzy více. Děkuji.
148
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní zpravodajko. Takže máme před sebou v tuto chvíli hlasování o návrhu schválit. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 57 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu v tuto chvíli konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 39 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 45, proti byl 1. Návrh byl přijat. Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu. Já děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce. Další zákon bude vlastně navazovat na tento předchozí, takže přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu. Tady se hlásí paní zpravodajka, to je asi omyl v tuto chvíli, předpokládám. (Souhlas.) Výborně. Takže nyní budeme projednávat 28. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 153) Jenom upozorňuji, že tohle je poslední bod našeho jednání před polední přestávkou, abyste s tím tak počítali. Návrh uvede, stejně jako ten předchozí, pan ministrů zdravotnictví Martin Holcát, kterého nyní žádám, aby nás s tímto návrhem seznámil. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, vážené dámy a vážení pánové. Dovolte mi, abych v podstatě pokračoval v tom, co bylo v předcházejícím zákoně, a doplnil. Abych dále uvedl předkládaný vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním důvodem pro předložení posuzovaného návrhu zákona byla potřeba rozdělit tento právní předpis upravující společně problematiku návykových látek a prekurzorů drog na dva samostatné zákony. Druhým základním problémem řešeným předkládaným návrhem zákona, byla potřeba vyřešit urychlení procesu zařazování nových omamných a psychotropních látek na seznam návykových látek, který je podle stávající právní úpravy přílohou zákona 157/1998 Sb., v důsledku čehož je proces zařazování nových návykových látek na tento seznam časově nesmírně náročný. Zdlouhavý legislativní proces do velké míry znesnadňuje i s tím související práci orgánů činných v trestním řízení, neboť ty mohou vést trestní řízení pouze v případech, kdy došlo k nezákonnému nakládání s návykovými látkami, to je výhradně s látkami zařazenými na seznam návykových látek uvedených v přílohách zákona.
149
Záměrem navrhované právní úpravy je proto legislativní zakotvení zmocnění vlády doplnit svým nařízením seznamy návykových látek, což celý proces v případě potřeby takového řešení významně urychlí. Nevyřešení stávající situace a nepřijetí potřebných legislativních změn by mohlo vést ke stavu, kdy by orgány činné v trestním řízení nemohly legálně reagovat a postihovat obchod s takzvanými design drugs, to je s návykovými látkami, které nemají léčebné využití a jsou v současné době zneužívány jako drogy. Cílem navrhované legislativní změny je, jak jsem již dříve uvedl, vyčlenění problematiky prekurzorů drog do samostatné právní úpravy ve speciálním právním předpise, dosáhne se tak vyšší přehlednosti právní úpravy vztahující se k dané problematice, včetně jednoznačné návaznosti na přímo použitelné předpisy EU ve věcech prekurzorů drog a zároveň upřesnění některých institutů vztahujících se jak k návykovým látkám, tak k prekurzorům drog, což za stávající situace nelze zejména vzhledem ke společné právní úpravě uskutečnit. Nevyřešení dvojkolejnosti právní úpravy by dále prohlubovalo praktické potíže v prosazování efektivní kontroly a dohledu nad činnostmi, zejména obchodem s prekurzory drog. Předkládaný vládní návrh zákona byl zaslán vládou k projednání Poslanecké sněmovně dne 15. dubna letošního roku. Ta jej projednala v průběhu měsíců května až července a uplatnila k němu několik legislativně technických pozměňovacích návrhů, se kterými předkladatel vyslovil souhlas. Návrh zákona Poslanecká sněmovna schválila dne 17. července 2013 a 5. srpna jej postoupila k projednání Senátu PČR. Návrh byl 20. srpna projednán ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu, ten jej stejně jako návrh zákona o prekurzorech drog doporučil schválit. Tolik ve stručnosti k obsahu předkládaného vládního návrhu zákona a průběhu jeho dosavadního projednávání. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři, vážené dámy a pánové, jak z uvedeného vyplývá, je žádoucí, aby předkládaný návrh zákona spolu s návrhem zákona o prekurzorech drog nabyl účinnosti co možná nejdříve. Z uvedeného důvodu se na vás obracím s žádostí o jejich podporu v následujícím legislativním procesu. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 153/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Dernerová, kterou žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Alena Dernerová: Děkuji, pane předsedající. Takže ještě jednou, hezké poledne. Zpravodajská zpráva. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je 23. legislativní úpravou v oblasti zacházení s návykovými látkami a léčivými přípravky je obsahujícími, tedy třiadvacátá. Účelem vládního návrhu zákona jsou úpravy ve třech směrech. Za prvé doplňují se dříve postulované základní principy zacházení s předmětnými látkami, povolení k zacházení, dovozu a vývozu, skladování a evidence, kontrola a případné sankce při nedovoleném nakládání. Návrh nově upravuje prokazování bezúhonnosti, okruh osob oprávněných předepisovat a používat návykové látky, administrativní náležitosti, nakládání s povolením k zacházení, některé
150
oznamovací povinnosti a správní delikty. Významnou změnou je omezení pěstování odrůd máku setého s obsahem morfinových alkaloidů nad 0,8 %. Připomínky k těmto věcem. V oznamovacích povinnostech subjektů nakládajících s návykovými látkami je návrh neuspořádaný a neproporcionální. K technickým možnostem subjektů i státní správy. Subjekty s ohlašovací povinností musí duplicitně hlásit údaje, které jsou inspektorátu pro omamné a psychotropní látky známy. Subjekty musí plnit ohlašovací povinnosti převážně písemnou formou v listinné podobě, ačkoliv se jim v několika málo případech umožňuje elektronická forma hlášení, je-li opatřena elektronickým podpisem. Dále stojí za pozornost novelizační bod č. 42, kterým se nově upravuje § 13 odst. 1 zákona vztahujícího se k tiskopisům receptů a žádanek. Návrh předpokládá zachování zvláštního, přísně evidovaného tiskopisu receptu a žádanky s modrým pruhem. Elektronický recept připouští výhradně u léčivých přípravků, u nichž tak stanovil zvláštní předpis. S ministerstvem zdravotnictví jsme před krátkým časem projednávali návrh na povinné používání elektronických receptů od 1. ledna 2015. Druhá oblast změn už jsem zmínila v tisku 152, a to je provázání. A třetí oblast je důležitá a zmíním ji trochu obšírněji, tam bude třeba radostný konec. Jedním z hlavních cílů předlohy návrhu novely zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je potřeba zakotvit nový způsob zařazování omamných a psychotropních látek na seznamy návykových látek, které jsou dosud zařazovány do příloh zákona o návykových látkách. Tento návrh zákona předpokládá zrušení příloh zákona, které obsahují seznamy návykových látek a současně se navrhuje zmocnit vládu vydávat příslušné seznamy návykových látek nařízením vlády, což by mělo být legislativně vlastně jednodušší a pružnější. Zákon o návykových látkách je právní normou, která má za účel stanovit pravidla pro nakládání s návykovými látkami. Porušení těchto pravidel může mít i trestně právní důsledky. Proto je tato právní norma i zvláštním právním předpisem, který zakládá klasifikaci pro okruh určitých trestních činů. Ve shora uvedené souvislosti musím uvést, že 27. července 2013 Ústavní soud nálezem pléna Ústavního soudu č. 13/12 – ještě není ve Sbírce zákonů publikován – zrušil část ustanovení § 289 odst. 2 trestního zákoníku, která zmocňovala vláda nařízením stanovit, jaké je množství menší než malé u omamných látek psychotropních přípravků a obsahujících jedů, a to především důvodů, že kompetence k vymezení skutkové podstaty trestného činu je ve smyslu článku 39 Listiny základních práv a svobod svěřena zákonu. Podle Ústavního soudu je tato část ustanovení § 289 odst. 2 trestního zákoníku v rozporu s článkem 39 Listiny, ve spojení s článkem 78 Ústavy. Byť předkládaná novela o návykových látkách předpokládá stanovení seznamů návykových látek nikoliv zákonem, jako dosud, ale nařízením vlády, nejedná se o stejnou situaci jako v případě zrušené části ustanovení § 289 odst. 2 trestního zákoníku. Zmocňovací ustanovení k vydání seznamů návykových látek nařízením vlády totiž stanoví poměrně podrobná kritéria pro stanovení příslušných seznamů návykových látek. Do seznamů návykových látek budou zařazovány a) omamné látky zařazené do příslušných seznamů podle jednotné úmluvy o omamných látkách, a psychotropní látky zařazené do příslušných seznamů podle úmluvy o psychotropních látkách. b) případně další návykové látky, například omamné látky, s nimiž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání, anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo 151
ohrožují zdraví nezbytné umožnit zacházení jen na základě povolení k zacházení, nebo je z tohoto důvodu nutné zabezpečit, aby léčivé přípravky obsahující tyto látky, byly vydávány v lékárně pouze na recept nebo žádanku označené modrým pruhem směřujícím z levého dolního do pravého horního rohu. V případě navrhovaných kritérií pro zařazování návykových látek, které nejsou obsaženy ve shora citovaných úmluvách, mohou případně existovat pochybnosti, zda tato kritéria jsou ústavně konformní. Ovšem tyto pochybnosti by mohl vyvrátit jen Ústavní soud v rámci přezkumu ústavního zákona. Třebaže osobně mám pochybnost o plném souladu ustanovení, které zmocňuje vládu stanovovat nařízením příslušné seznamy návykových látek s článkem 78 Ústavy, vzhledem k situaci, kdy v nejbližších dnech bude PS rozpuštěna, se racionálně přikláním k možnosti návrh zákona schválit. Teď ten optimistický konec. Zároveň předpokládám, že ministerstvo zdravotnictví bude v nejbližší době odpovídajícím způsobem reagovat na nález Ústavního soudu, plénum Ústavního soudu 13/12 a podrobí navrhovanou právní úpravu analýze, dostatečnosti mezí pro vydání podzákonného právního předpisu. S ohledem na tyto skutečnosti výbor pro zdravotnictví a sociální politiku ve svém 36. usnesení z 10. schůze konané dne 20. srpna 2013 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 167/1988 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – senátní tisk č. 153 – schválit, a to po odůvodnění zástupce předkladatele Mgr. Martina Plíška, náměstka ministra zdravotnictví, zpravodajské zprávě senátorky Aleny Dernerové a po rozpravě I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, II. určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátorku Alenu Dernerovou. Doporučení tedy je schválit, ale jak jsem tu citovala, tak aby to bylo i pro stenozáznam: Budeme žádat po ministerstvu zdravotnictví, aby se skutečně zaměřilo na to, zdali je to konformní s vyhlášením Ústavního soudu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím, a proto otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Senát Parlamentu ČR je tady proto, aby byl určitou pojistkou pro možnou zákonnost nebo nezákonnost nebo problémy, které jsou s tvořením zákonů. Pokud pan ministr tyto moje připomínky v předchozím mém vystoupení považuje za útok sama na sebe, tak bych chtěl říci, že to byl útok především, vážený pane ministře, na vašeho legislativního náměstka Plíška a na vašeho předchůdce. Pokud ovšem říkáte, že půjdete ve šlépějích pana ministra Hegera, tak to možná byl i útok na vás! Jinak uvědomte si, vážený pane ministře, že my se tady bavíme o dopadech do praxe, o dopadech pro zdravotnická zařízení, o dopadech do lékáren a o dopadech i na prosté občany. A tady možná někteří administrativní pracovníci ministerstva asi žijí někde jinde, včetně toho, jak postupují někteří poslanci. Nechtějte to ale na nás.
152
Většina odborníků pro drogovou problematiku se shoduje na tom, že prevence je desetkrát lepší, nežli represe. Ale tady oba tyto zákony ještě zpřísňují represi. Nevím, co bylo tak špatného na předchozím zákoně. Možná to, co tady ocituji: Zmocňuje vládu, aby nařízením stanovila seznamy příslušných návykových látek a přípravků a zároveň zrušuje dosavadní přílohy zákonů, které seznamy návykových látek a přípravků obsahují. To znamená, že tady vidíte, pane ministře, že minulá legislativa velmi dobře věděla, jak si má počínat, a bylo to přílohou zákonů! A vy nám tady tvrdíte něco, nebo vy ne, ale vaše legislativa, něco zcela opačného a klasicky, tak jak už jsem říkal předtím, suďte se, zahlťte Ústavní soud. Místo jednoho zákona, který se možná mohl vylepšit o některé věci, tak tady máme zákony dva, které přinášejí jednoznačně zvýšení administrativy, hlášení, prohlášení, prostě další byrokracii, a jsem zvědav, jak se ten útvar pro omamné látky a návykové látky, který je na ministerstvu a kde je málo úředníků, bude rozrůstat. Ale chtěl jsem se zeptat na jinou věc, pane ministře. Režimový sklad Policie České republiky. Já rozumím pojmu "režimové pracoviště", které se vyskytuje v některých zákonech o speciálních službách, o tajných službách, o Policii ČR, ale v žádném z těchto zákonů není režimový sklad Policie ČR. Protože když něco není definováno v zákoně, tak to neexistuje. Tak kde to teda, pane ministře, budete skladovat, když říkáte, že bude nějaký režimový sklad, který vlastně neexistuje? Myslím si, že pan legislativní náměstek Plíšek ze svého předchozího působení má dost známých na ministerstvu vnitra, tak se měl s nimi domluvit, jak je to možné a proč tedy dává tento pojem – režimový sklad Policie ČR. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se hlásí pan senátor Miloš Janeček. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Janeček: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, pár drobných poznámek. Domnívám se, že seznam a možnost operativních změn v seznamu je dobrý po stránce možnosti reagovat. Všichni víme, ať už se tady budeme bavit o prekurzorech drog nebo o drogách samotných, jak vypadá drogová scéna. Zaznělo tady už srovnání s dopingem. Bohužel doping je vždy o kousek vpředu před řekněme lékařskou kontrolou, která pokulhává. A v době, kdy nějaký sportovec dopuje a přijde se na to, tak oni ti další už mají zase další doping. A s drogami je scéna samozřejmě trošku jiná. Sportovec, který dopuje, tak někdy po letech buď na něj přijdou nebo ho přepadne černé svědomí a přizná se a je z toho celosvětová ostuda. Ještě jsem nečetl za svůj život žádné vyjádření drogového dealera nebo nějakého velkého narkobarona, že na něj přišla tedy černá chvilka a že by se přiznal k tomu, že vydělal miliardy díky tomu, že prodával nezletilým i zletilým lidem drogy. Čím lépe tedy budeme mít možnost reagovat, nebo čím rychleji, tak tím to bude lépe. Pak bych měl jednu malou připomínku ke zpravodajské zprávě. Tak, jak ji paní kolegyně Dernerová přečetla, na našem výboru to samozřejmě v tomto duchu proběhlo, ale nepamatuji si, že bychom se usnesli na tom, že budeme trvat na okamžitém přepracování nebo velmi rychlém přepracování, že by to mělo být součástí zpravodajské zprávy. A do třetice k tomu, co tady řekl pan senátor Žaloudík o zaplevelení zákonů. Myslím si, že se máme učit z historie a jeden z učitelů, ať už ho bude brát kdo chce jak chce, byl velký kormidelník čínského lidu, který prohlásil, že
153
nejdříve je potřeba nechat plevel pořádně vyrůst a potom ho vytrhnout i s kořínkem. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dále se do rozpravy hlásí paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Alena Dernerová: Děkuji. Jen krátce. Ano, nebylo to tam, protože můj původní návrh byl zamítnout, protože se mi tam zdá nekonformnost mezi tím, jaký byl nález Ústavního soudu a tím, co máme schválit. Můj návrh tedy byl zamítnout. Pak jsme se o tom déle bavili, takže v podstatě, aby to bylo pro nás pro všechny konformní, aby nebylo řečeno, Senát schvaluje něco, o čem ale už víme, že je tady problém s vyjádřením Ústavního soudu, tak jsem se poradila s legislativou a uzavřeli jsme to takto, aby v podstatě bylo všem jasné, že o tom víme. A když ne Senát, tak já sama půjdu za novým panem ministrem a budu chtít, aby se na toto podíval, abychom neříkali, toto je návyková látka, musíme to zakázat, ani kdyby někdo přišel na to, že to není pravda, podívejte se, tady to prostě odporuje výroku Ústavního soudu. To je jedna věc. A druhá věc, kterou jsem tu chtěla říci, je to, že my jsme toto všechno vlastně ušili velmi rychle, když se podíváte na legislativní proces. A když jsme se ptali, tak pan Mgr. Plíšek řekl, že na nás tlačí Evropská komise, protože my v podstatě neděláme nic, že jsme tranzitní země a že se nám tady drogy velmi rychle rozmáhají a máme obrovskou spotřebu už ve všem. A abychom s tím něco udělali, tak jsme s tím něco rychle udělali, a zase je to takhle nedovařené. Omlouvám se za zdržení. A jestli ještě mohu, jako zpravodajka bych chtěla říci, že zde zazněl pouze návrh na schválení. I když ve mně je stále ten boj a raději bych řekla ne, protože to je špatně, ale s názorem na schválení vystoupili tuším čtyři senátoři a senátorky. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Dále se hlásí do obecné rozpravy pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, senátorky a senátoři. Víte, tady mezi námi lékaři je takový dvojí boj. - jako zdravotníci rozumíme některým problémům, na druhé straně velké problémy vidíme – a mezi zákonodárcem. A chtěl bych se zastat vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní senátorky Dernerové. Ona cítí a možná i mnozí z vás, že tady není všechno v pořádku, tak jak by mělo být s tímto zákonem, rozhodně po stránce zákonodárné. Rozhodně tady odmítám to, co tady na nás zkusil pan ministr, nějaké strašení, že souhlasíme s drogovými dealery nebo že podporuje rozšiřování drog. To přece není pravda. To přece nemůže brát nikdo z vás vážně, aspoň mluvím za svoji osobu. Na druhé straně si uvědomme, že jsou i jiné zákony, že prodej, hlavně z Polska různých prekurzorů, drog v shopech, postupně byl pomocí jiných zákonů zastaven. Výroba pervitinu, dobře, znají nás v celé Evropě, možná i ve světě. Ale jak chcete zakázat některé léky, které se používají na léčení chřipky, běžných onemocnění z nachlazení, a z některých se také vyrábí proslavený český pervitin. Ono je to velmi obtížné, takže si tu nic nenalhávejme! A ještě k Mao Ce-tungovi. Vaším prostřednictvím, pane předsedající. Kulturní revoluce, kterou Mao Ce-tung prosadil, to bylo asi to vytrhávání kořenů, a víme, kolik to bylo obětí a co to stálo a jakou neplechu to napáchalo. A byl
154
bych velmi nerad, aby kulturní revoluce pak přišla i do České republiky s novou vládou. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Do obecné rozpravy se už nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě? Přeje si vystoupit. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát: Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky a senátoři, já budu už jenom velmi stručný. Chci vás jenom ujistit, že si v žádném případě nemyslím, a doufám, že i vy to víte, že bych vás považoval za podporovatele šíření drog a podporovatele dealerů. To rozhodně ne a nic takového tady nezaznělo. Chci jenom poděkovat paní senátorce Dernerové za optimistický závěr, i když shledává určité nedostatky v tomto zákoně. Jestliže byl přijat první návrh, je asi samozřejmě nutné přijmout nebo reagovat v tom smyslu i pokud jde o tento druhý návrh. Akceptuji, že jsou tam některé věci, které byly zmíněny a které třeba nesouvisejí s tímto zákonem, třeba otázky předepisování receptů elektronicky či jinak. Tím se musíme zabývat nebo můj nástupce. Tam jsme asi ve shodě, vždycky musí být jiná možnost, s tím souhlasím. A mohu slíbit aspoň za mne, pokud budu mít časovou možnost, že věci a připomínky, které zazněly, budou zpracovány a rozpracovány dále. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zeptám se paní zpravodajky, zda si přeje ještě vystoupit, ale myslím, že už konstatovala, že zazněl pouze jediný návrh, a to byl návrh schválit. To je jediný návrh, o kterém budeme v tuto chvíli hlasovat. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 54 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 40 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 45, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Tím jsme projednali tento návrh zákona. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce. Kolegyně a kolegové, toto byl poslední bod našeho dopoledního jednání. Odpoledne zahájíme pevně zařazenými body do pořadu. Vyhlašuji polední přestávku do 14.30 hodin. (Jednání přerušeno ve 13.21 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 14.31 hodin.)
155
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dobré pozdní odpoledne, vážení přátelé, začínáme svůj odpolední program a dnešním dnem naše schůze skončí. Dalším bodem odpoledního programu je 29. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 143) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 143. Návrh uvede ministr práce a sociálních věcí František Koníček, kterého u nás v Senátu vítám a tímto mu uděluji slovo. Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předložený návrh zákona, který prošel 3. čtením několik týdnů zpátky ve sněmovně, je vlastně výsledkem dlouhodobého jednání a hledání kompromisu s tím, aby se dosáhlo nápravy existujícího stavu. A to znamená od roku 1993, kdy na základě toho, že bylo dosaženo dohody o rozdělení Československa, byla dohoda o tom, že do federální doby se podle místa zaměstnavatele započítávaly do příslušných důchodů důchody těch zaměstnavatelů, kteří byli na území jedné z republik federace. Díky tomu, bohužel ale díky nerozumnému ekonomickému vývoji, v obou dvou těch zemích, jakož i díky rozdílné legislativě, postupně bylo zcela zřejmé, že dochází k rozporům, které vyvolávají určitý pocit křivdy. Tyto věci se řešily u Ústavního soudu, řešil to Mezinárodní soudní dvůr při EU a pokoušeli jsme se to řešit tím, že došlo ke změně kritéria na kritérium na občanství, státní občanství. Tento institut byl ale napaden EU jako institut, který není přijatelný. I když Ústavní soud se neztotožnil tady s tímto názorem, protože je toho názoru, že je to otázka národní legislativy, přece jen vedlo ke konfliktu a po řadě a řadě jednání se tedy dospělo k názoru, že jediné čisté řešení, které bude jak konformní, pokud jde o komunitární právo a principy, tak pokud jde o českou ústavnost, je přijmout kompromisní řešení, které by těmto osobám, které byly dočasně znevýhodněny tím původním principem sídla zaměstnavatele, byl vyplácen tzv. dorovnávací důchod. Princip toho dorovnávacího důchodu není nijak složitý, je to otázka toho, že se sčítají vlastně federální doby a doba česká. Hovoříme tedy o českých občanech, kterým se započítávala ta federální doba podle slovenské legislativy. Vypočítá se tedy jako součet virtuálních českých penzí jak za českou dobu, tak tu dobu federální, a odečetla by se z toho v korunovém ekvivalentu suma důchodu, která je těmto lidem vyplácena ze slovenských důvodů. Tím vznikne jakési saldo a toto saldo by představovalo ten tzv. dorovnávací důchod pro ty lidi, kteří byli tímhle systémem poškozováni. Tady ten dorovnávací důchod by byl vyplácen českým občanům spolu se starobním důchodem, takže tam není ani technický problém. Z hlediska ekonomického je rozpočtový dopad v podstatě zanedbatelný a minimální. Je
156
třeba si uvědomit, že je to už 20 let od té doby, kdy ten problém řešíme. Čili se bavíme skutečně o kategorii osob, které jsou dneska ve vyšší věkové kategorii. Čili i ty dopady do toho dorovnávacího důchodu jsou celkem nepodstatné. To je to zásadní, co předložený zákon obsahuje. U vás to bylo projednáno ve výborech, jsem seznámen s jejich stanovisky, děkuji za ta projednání, že byla doporučující a prosím tuto ctěnou komoru, aby předložený zákon schválila. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 143/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Vladimír Plaček. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 143/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Daniela Filipiová, kterého prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji za udělení slova, paní místopředsedkyně. Já si myslím, že ten tisk je ve své podstatě natolik jednoduchý, že vás tady pan ministr se základem toho tisku do detailů seznámil, takže nebudu opakovat již řečené. Já si jenom dovolím vyjádřit v podstatě poděkování nebo možná i úctu k legislativcům ministerstva práce a sociálních věcí, kteří dokázali najít takové řešení, které vyhovuje i rozhodnutím soudů, protože není bez zajímavosti, že právě co se týče této problematiky tady byla tři soudní rozhodnutí, která se neshodovala. Jednak to bylo rozhodnutí nejvyššího soudu, poté našeho Ústavního soudu a pak se tím dokonce zabýval Evropský soudní dvůr. Čili skutečně najít takové řešení, které by vyhovovalo českému právu, tak i evropskému právu, si myslím, že bylo nesmírně složité. A tady se to podařilo. Samozřejmě, že nikdy se nedá vyloučit, že nebude docházet eventuálně k nějakým soudním sporům, že se objeví nějaký občan, který nebude spokojen, který nedosáhne na to dorovnání, ale to bohužel – vzhledem k tomu, že skutečně život je velmi pestrý, tak žádný zákon nemůže absolutně podchytit všechno, co může nastat. Já jen mohu shrnout to, že výbor jednoznačně podpořil schválit znění tohoto zákona. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko, a prosím, abyste sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Vladimír Plaček? Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Plaček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane ministře. Než vás seznámím s výsledkem, s usnesením, které přijal ústavně-právní výbor, tak mi dovolte ještě pár slov k navrhovanému zákonu. Myslím si, že by mohlo zaznít to, jakým způsobem se celá situace chce řešit, jinak řečeno, jaké podmínky pro dorovnání se vlastně navrhují. Ty podmínky jsou celkem čtyři, jedna z nich je, že je pojištěnec získal před 1. lednem 1993 alespoň 25 let důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, ze kterého mu byl přiznán starobní důchod ze slovenského důchodového pojištění.
157
Pojištěnec získal nejpozději do 31. prosince 1995 alespoň jeden rok pojištěný v ČR, za které bylo zaplaceno pojistné, a byl mu přiznán důchod z českého důchodového pojištění. Další podmínkou je to, že oba dva tyto starobní důchody, tedy český i slovenský, jsou k požadovanému datu vypláceny a samozřejmě dorovnání musí mít kladnou hodnotu. Takže toto je návrh, který navrhuje ministerstvo, a teď dovolte usnesení ústavně-právního výboru, které jako 91. na 20. schůzi ústavně-právní výbor 14. srpna 2013 přijal k tomuto návrhu zákona o důchodovém pojištění jako senátního tisku 143, a to po úvodním slově pana doktora Šimerky, náměstka ministra práce a sociálních věcí a pak po mojí zpravodajské zprávě, doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje Vladimíra Plačka jako zpravodaje tohoto tisku a pověřuje pana předsedu ústavně-právního výboru pana doktora Antla, aby o tomto zpravil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, tudíž otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Někdy v roce 2002 – 2003 jsem s dnes již bohužel zemřelou kolegyní Moserovou vedl jednání s Čechy, žijícími na Slovensku, v Bratislavě a jeli jsme tam právě s tím, že jedním z příslibů byl právě tento problém s tím, že se velmi rychle tato otázka vyřeší a že se vyřeší ke spokojenosti těch žijících lidí tam. Já jsem velmi rád, že konečně ta doba přišla a že konečně si mohu udělat takovou tu pomyslnou fajfčičku u úkolu, který jsem si tehdy na sebe vzal. Já vás velmi prosím o to, abychom tento návrh zákona schválili a přijali do života. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Diskuze pokračuje. Slovo má pan místopředseda Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, senátoři. Já bych jenom krátce chtěl reagovat. Myslím si, že samozřejmě je to správný počin, ale je to reakce vlastně na dlouhodobý vývoj, který v této věci byl. Chtěl bych upozornit, že ten aspekt není tak jednoduchý, jak na první pohled vypadá, protože tato věc v zásadě nebyla dořešena v rámci rozdělení Československa. Pak se řešily tyto záležitosti formou tvrdosti zákona apod. Vstupem do EU se opět změnily podmínky a tady je stále jeden aspekt, který myslím si, že právě by měl mít širší řešení, a to i ve vztahu se slovenskou stranou, možná i formou nějaké mezinárodní smlouvy nebo podobně v této oblasti, protože ten problém končí tak většinou a nakonec i minulá rozhodnutí Ústavního soudu apod., že český stát řeší nároky občanů československého státu. Problém je v tom, že slovenský stát jakoby tyto nároky neuznává svým způsobem. Tady je potřeba říci jedno, samozřejmě že každý občan by měl mít správně spočítaný důchod, ale na druhé straně to nemůže být jenom na úkor jednoho nástupnického státu. Myslím si, že toto řešení je docela dobré. Možná ještě, kdyby pan ministr mohl aspoň odhadnout, kolika lidí se to bude v zásadě
158
týkat, jestli takový odhad je, protože nejsem si zcela jist, jestli to tady zaznělo. Každopádně to sice vyřeší některé tyto případy, ale stejně absolutně takovou tu nespravedlnost, která vznikla v době dělení Československa, to nikdy nemůže vyřešit. Protože cokoli se udělá, vždycky bude k někomu nespravedlivé. Samozřejmě vyplácení peněz z našeho systému na tyto důchody znamená, že to je na úkor našich důchodců. A obráceně. Takže z tohoto hlediska nástupnické státy, a to jsem vám chtěl připomenout, byly dva. Čili Česká i Slovenská republika. Myslím, že aktivita ze strany Slovenské republiky ne vždy tady byla dostatečně adekvátní na řešení těchto problémů. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Rozprava pokračuje, slovo má paní senátorka Daniela Filipiová. Senátorka Daniela Filipiová: Jenom si dovolím reagovat na to, co tady říkal pan místopředseda. Nevím, jestli to tady zaznělo od pana ministra. Byla vznesena vlastně otázka, kolika lidí se to bude týkat. Takže odhad je, že půjde zhruba o deset tisíc příjemců s tím, že samozřejmě se bude postupně tento počet snižovat. Počítá se s tím, že ještě v roce 47 půjde asi tisíc případů. A průměrná výše dorovnání důchodu je 1.100 korun, takže vlastně až do roku 47 se předpokládá, že český stát to bude stát 3,8 miliardy korun. Takže skutečně vrchol jakoby těch výplat největší bude v roce 2020, kdy půjde o 130 milionů korun, takže si myslím, že to opravdu nejsou tak velké částky. Ten problém vznikl zejména proto, že ti lidé, kteří pracovali na našem území, ale byli vlastně slovenské národnosti, tak na tom – v uvozovkách – byli biti s tím, že měli tím pádem nárok na slovenské důchody, které byly podstatně nižší přesto, že si vlastně odpracovali potřebné roky na území jakoby České republiky. A co se týče spravedlnosti, já osobně tvrdím, že spravedlnost bohužel je filozofický pojem a v životě se nikdo asi se spravedlností nesetká. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu končím. Pane ministře, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě? (Ministr z místa sděluje, že nebude hovořit.) Dobře, děkuji. Ptám se zpravodaje ústavně-právního výboru – nepřejete si vystoupit, dobře. Takže, paní zpravodajko garančního výboru, prosím. Senátorka Daniela Filipiová: Takže jediné v podstatě co mohu říct, že vystoupili dva senátoři – pardon, tři - senátoři– v rámci obecné rozpravy a zazněl tady jediný návrh, a to schválit předloženou normu zákona. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. O tom budeme hlasovat. Já vás svolám. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů. Aktuálně kvorum – aktuální přítomnost – ještě vám dám vteřinku – aktuálně přítomno 52 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum 27. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 41 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
159
Končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu navrhovateli i paní zpravodajce. Pokračujeme dalším bodem a tím je 30. Senátní tisky č. N 46, N 47, K 48 - Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (evropský senátní tisk č. N 046/09, č. N 047/09, č. K 048/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky číslo N 46/09, N 47/09 a K 48/09 a N 46/09/01, N 47/09/01 a K 48/09/01. Opět prosím pana ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček: Ještě jednou pěkné dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte, abych se vyjádřil – Iniciativa na podporu zaměstnanosti mládeže a stručně seznámil i s pozicí vlády. Iniciativa vznikla na základě závěrů Evropské Rady z února letošního roku, a to k víceletému finančnímu rámci EU na roky 2014 až 2020. Na daném jednání Evropské Rady některé členské státy prosadily vytvoření tohoto nástroje k řešení nezaměstnanosti mladých lidí. Současně Komise předložila revidovaný návrh nařízení o evropském sociálním fondu a revizi obecného nařízení k evropským investičním a strukturálním fondům, které zapracovávají iniciativu do příslušné evropské legislativy. Jedná se tedy v tomto případě o soubor celkem tří dokumentů. Věcnou gesci k iniciativě má sice ministerstvo práce a sociálních věcí, ovšem gestorem obecného nařízení ke strukturálním fondům je ministerstvo pro místní rozvoj. MMR zastupuje rovněž Českou republiku při projednávání příslušné legislativy v pracovní skupině pro strukturní opatření Rady ministrů. Připravili jsme proto ke všem třem dokumentům jedinou společnou rámcovou pozici, jedná se tedy o provázaný balíček. Nyní k obsahu samotné iniciativy. Jejím cílem je poskytnout členským státům finanční prostředky na podporu řešení nezaměstnanosti mládeže, zejména na provádění tzv. záruky pro mládež, tedy na zajištění vhodných opatření aktivní politiky zaměstnanosti pro mladé lidí do čtyř měsíců jejich nezaměstnanosti. Za tímto účelem má iniciativa disponovat – na sedmileté období 2014+ rozpočtem ve výši rovných 6 miliard eur, z toho 3 miliardy eur by byly redisponovány z ESF a zbylé 3 miliardy by byly poskytnuty ze zvláštní rozpočtové položky Evropské unie. Prostředky Iniciativy budou moci čerpat ty regiony, ve kterých nezaměstnanost mládeže v roce 2012 převyšovala 25 %. Tím se dostávám už trošku k pozici vlády. Je třeba říci, že tak, jak jsou kritéria nastavena, že vznik Iniciativy pro nás bohužel není příliš výhodný. I když míru nezaměstnanosti mládeže v České republice můžeme těžko pokládat za nízkou, je třeba vidět i trendy, kde tato míra narůstá. Máme ji stále relativně rovnoměrně rozloženou. Tomuto kritériu nezaměstnanosti mládeže na 25 % proto ve své podstatě vyhovuje pouze jediný region, a to je region Severozápad, to je Karlovarský a Ústecký kraj. Navíc vzhledem k velmi vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí v některých jiných členských zemích EU bude tedy podíl České republiky na alokaci poměrně malý.
160
Samozřejmě hodláme využít i tyto omezené prostředky, a proto jsme do připravovaných programovacích dokumentů ESF zařadili i specifický cíl snížit míru nezaměstnanosti podpořených mladých osob, to znamená 15 – 24 let tak, jak je to nastaveno v regionu na dva – Severozápad. Ke zlepšení situace v tomto regionu by měly přispět projekty zaměřené na podporu učňovské přípravy, odborných stáží, podporu náboru mladých pracovníků včetně vytváření pracovních míst, podporu mobility mladých pracovníků a dále na poskytnutí prvních pracovních zkušeností, to je umístění na dobu nejméně šesti měsíců na odborné vzdělávání a přípravu. Rámcové pozice obsahují i podrobnější pozici České republiky k některým dalším úpravám, ale ty jsou spíše technického charakteru. V současné době je návrh předmětem trialogu, tedy projednávání mezi Radou, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Jen tak pro zajímavost – Evropský parlament navrhuje snížit limit míry nezaměstnanosti z 25 na 20 % a cílovou skupinu naddimenzovat poměrně trošku širším spektrem, nikoliv do 24, ale do 30 let. Projednávání je před námi. Uvidíme, jakého bude dosaženo kompromisu. Je tam i návrh zvýšit podíl prostředků, které lze utratit mimo způsobilé regiony z 10 na 22,5 %. Čekáme tedy na konečný výsledek těchto jednání, který může významně ovlivnit fungování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže v praxi. Evropský parlament ve svých připomínkách navrhuje docela podstatné změny základních parametrů návrhů schválených Radou tak, jak jsem již dříve předeslal. Na závěr bych rád uvedl, že s usnesením výboru pro záležitosti EU k tomuto návrhu plně souhlasím. Usnesení podporuje Iniciativy k řešení nezaměstnanosti mládeže, doporučuje administrativně nenáročné čerpání Iniciativy a upozorňuje na význam kvalitního vzdělávacího systému pro uplatnění mládeže na trhu práce. Děkuji vám za pozornost a zároveň prosím o schválení předložené změny návrhu k návrhu Komise. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane předkladateli a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projedná tyto materiály, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 46/09/02 až K 48/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Jeništa, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Luděk Jeništa: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Pan ministr tady celkem obšírně shrnul problematiku tohoto bodu. Jde o Iniciativu zaměstnanosti mladých lidí. Zmínil se tam i o nejdůležitějším návrhu doporučení o zřízení záruk pro mladé lidi, což je poměrně důležité, kde by měli všichni mladí lidé do 25 let do čtyř měsíců od vlastně stavu nezaměstnanosti dostat určitou nabídku, ať už pracovní nebo vzdělávací, či nabídku stáže. Důležité tady bylo řečeno, které regiony u nás bude platit tento program. Je to region Severozápad na úrovni NUTS II, nicméně důležité je tam také, že členský stát po dohodě s Komisí může rozhodnout a přidělit i omezenou částku, jež by neměla přesahovat 10 % finančních prostředků i na určitý subregion, kde je vyšší míra nezaměstnanosti mládeže. Zajímavá byla informace pana ministra, že v Parlamentu se teď jedná o zvýšení této procentuální částky a zároveň i o snížení procentuální míry
161
nezaměstnanosti na 20 %, což by se nás týkalo už daleko více a v mnohem více regionech, takže bychom mohli býti poměrně větší příjemci těchto dotací. Důležité je tam také – nebo pan ministr mluvil o 6 miliardách, které by měly být rozděleny po 3 miliardách Evropského sociálního fondu, kde by měla být spoluúčast 15procentní státu, který přijímá tuto dotaci. Další 3 miliardy by měly jít z rozpočtu EU, kde by již spolufinancování nebylo. Důležité je také, že členské státy budou projekty vybírat v rámci svých operačních programů. To znamená, že za ně budou zároveň i odpovědny, budou odpovědny za jejich kontrolu. Co se týče důležitosti tohoto opatření EU, tak určitě to důležité opatření je. Protože v roce 2012 byla nezaměstnanost mladých lidí ve 13 státech vyšší než 25 %, přičemž v Řecku a Španělsku to bylo více než 50 % nezaměstnaných mladých lidí. V dalších státech, jako je Itálie, Portugalsko, Irsko, Bulharsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko, přesahuje tato nezaměstnanost 30 %. Jak už bylo řečeno, Česká republika se svými 20 procenty je někde uprostřed EU. Byla tu řečena i pozice ČR. My jsme takto koncipovali i návrh usnesení, kde jsme tuto pozici zohlednili. Usnesení pan ministr tady schválil, já si jen dovolím ještě poznamenat, že jsme si dovolili tam dát právě ten jeden bod, takovou připomínku, že významnou roli v otázce nezaměstnanosti mladých lidí hraje vzdělávací systém každé země, a na tom bude určitě potřeba v České republice hodně zapracovat, protože tato iniciativa je víceméně řešením důsledků těchto problémů, kdežto určité reformy v oblasti vzdělávací soustavy by samozřejmě byly řešením příčin, a to je vždycky lepší a levnější, než řešit potom až důsledky. To by bylo z mé strany vše. Návrh usnesení máte před sebou a já vás žádám o jeho schválení. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu, kterou já nyní otevírám. Prosím, kdo se hlásí do rozpravy? Paní místopředsedkyně Senátu – i s přednostním právem – Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Toto téma není na půdě Senátu PČR nijak nové. My jsme jednu z těch částí tohoto balíčku již projednávali v dubnu tohoto roku. Já chci jenom pro pořádek přidat, že iniciativa vůči EK a Evropské radě k tomu, aby se zabývala problematikou nezaměstnanosti mladých lidí, vzešla z evropské sociální demokracie. Situace je totiž skutečně v rámci Evropy velmi špatná. Jedná se o 7,5 milionu mladých lidí ve věku od 15 do 24 let, kteří jsou mimo trh práce a ani se nevzdělávají. Je to problém především do budoucna. Protože tito mladí lidé, pokud nevezmou za své pracovní návyky, pokud nevezmou za své to, že je normální pracovat, tak samozřejmě ztratí i kvalifikaci, kterou případně mají a nakonec i chuť a motivaci se o práci ucházet. A to může být do budoucna skutečně velký a velký problém, který se týká toho, co nazýváme sociální soudržností. Ta nespokojenost potom samozřejmě má odraz v nespokojenosti lidí, v sociálních nepokojích, v kriminalitě a mohu pokračovat dále. Tato negativní situace samozřejmě má ale také odraz v dlouhodobých horizontech, v důchodovém pojištění a v řešení důchodových systémů. Proto evropská sociální demokracie skutečně iniciovala, aby tato téma se stalo jedním ze stěžejních témat jednání EU a iniciovali také to, aby EK přerozdělila finanční prostředky tak, aby zaměstnanost mladých lidí byla
162
podpořena. A jestli si dobře pamatuji číslo, jedná se o 6 miliard eur v následujícím období. Pan ministr zde hovořil o tom, že České republiky se víceméně tato iniciativa, respektive její plnění nedotýká, protože v ČR je jenom jeden jediný region, a to je region Severozápad, který podle současně nastavených kritérií se týká možnosti čerpání podpory na zaměstnanost mladých lidí v ČR. Ale já si myslím, že se nás to týká a týkat určitě bude. Protože za prvé pan ministr už zde sděloval, je zase zájem Evropského parlamentu o to, aby tato kritéria byla změkčena. Protože EP si uvědomuje to, že skutečně toto je závažný problém. A já za nás, za sociální demokracii říkám, že spolupracujeme s europoslanci, s frakcí sociální demokracie v EP a uděláme všechno pro to, aby skutečně k tomu změkčení pravidel došlo. Protože ČR je ta, která je vlastně těsně pod hranicí, která je stanovena dnes, protože celková nezaměstnanost, respektive průměr nezaměstnanosti je 20 % u mladých lidí. Jestliže je tam tedy strop 25, tak my se pohybujeme u velké části regionů někde mezi tím. Pokud by došlo ke snížení limitu, tak už nárok na to máme. Je také potřeba říct, že v ČR je nezaměstnanost mladých lidí třikrát vyšší než je průměrná nezaměstnanost celé populace. To je velmi alarmující záležitost. A co je ještě další problém, který vnímáme zde u nás, je to, že počet nezaměstnaných mladých lidí nám narůstá ve skupině vysokoškoláků. Tam jsme nikdy neuvažovali o tom, že by vysokoškolák měl mít problém s tím, sehnat práci. Ale v této chvíli v důsledku krize, v důsledku ne dobré hospodářské politiky minulých vlád to prostě je naše realita. My s tím skutečně musíme něco udělat. A to "něco udělat" znamená investovat do lidí, investovat do mladých lidí. Já také vítám usnesení našeho evropského výboru a zvláště ustanovení, o kterém hovořil pan zpravodaj, upozornění Evropské komise na to, že je důležité věnovat se také struktuře vzdělanosti mladých lidí. Prostě je potřeba nastavovat systémy vzdělávání tak, aby profesní příprava odpovídala požadavkům trhu práce, respektive abych byla přesná, tak, aby mladí lidé byli připraveni v rámci celoživotního vzdělávání rychle se adaptovat na změnu. Rychle se adaptovat na potřeby trhu práce. Protože jenom tak jim můžeme zajistit a jenom tak je můžeme připravit na to, že zaměstnání seženou, že práci mít budou. A to by měl být také náš zájem. Jde o to, aby se také nastavila spolupráce s firmami, aby firmy měly zájem získávat mladé lidi, připravit jim podmínky ať už pro praxe nebo pro stáže tak, aby tu praxi mladí lidé získali. Já tedy vítám tuto iniciativu, podporuji velmi usnesení našeho evropského výboru a apeluji v této chvíli na vládu, abychom se společnými silami, my jako národní parlament, vláda na jednání ministerských rad, ale samozřejmě také Evropské rady, a spolu česká delegace v EP, pokusili prosadit snížení těch limitů, které se iniciativy pro zaměstnávání mladých lidí týkají. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. Rozprava pokračuje, slovo má pan senátor Miroslav Krejča. Senátor Miroslav Krejča: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já budu velice stručný. Jenom dvě drobná doplnění a pak závěrečnou glosu. Paní místopředsedkyně Gajdůšková tady zmínila, že projednávaný balíček, který jsme nazvali balíček zaměstnanosti mládeže, je taktéž zmíněn a je na něj odkaz v návrhu doporučení, to znamená, doporučení předkládané naším výborem je s tím kompatibilní. Já bych chtěl jenom připomenout, že se jednalo o trojici dokumentů, jeden legislativní akt a
163
dva komunikační dokumenty. Jeden z těch materiálů se týká právě zaměstnanosti mládeže, druhý se týkal záruk pro mladé lidi a třetí řešil a zabýval se rámcem kvality stáří. Tak to je jenom první doplnění. Druhé doplnění – jestli si pamatujete obsah včerejšího prvního bodu, kdy jsme se zabývali červnovou Evropskou radou, tak právě problematika mládeže, zaměstnanosti mládeže, respektive nezaměstnanosti mládeže byla jedno ze tří hlavních témat ER červnové. Takže tím jsme se zabývali i včera v prvním bodě. A ta glosa – samozřejmě tady jsou určité problémy s věkovou kategorií, která stojí na začátku svého ekonomického života, vstupu do své vlastní profesní a ekonomické dráhy. To znamená, čerství absolventi škol, studenti apod. Ale nezapomínejme, že i ten úsek, oblast toho ekonomicky aktivního života je ohraničena druhou velice zranitelnou skupinou osob, to jsou lidi ve vyšším věku, hlavně po padesátce, kteří velice obtížně shánějí zaměstnání. Víte, jakým způsobem leckdy vnímáme prodlužování odchodu do důchodu. V jednom našem usnesení jsme i reagovali negativně na určité tlaky ze strany EU, abychom urychlili prodlužování věku odchodu do důchodu, abychom zrušili nebo omezili takzvané předdůchody apod. Takže jsou to spojené nádoby, když řešíme něco ve vztahu k mladým lidem, tak nesmíme zapomenout na to, že obdobné problémy, nebo stejné problémy musíme řešit i v případě osob vyššího věku, které stojí na konci svého ekonomicky aktivního života. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Slovo má paní senátorka Eva Syková. Senátorka Eva Syková: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, senátorky a senátoři, já si nemohu odpustit ještě další aspekt této zaměstnanosti pro mladé lidi. To je iniciativa, kterou samozřejmě všichni jistě vítáme, je důležitá nejenom pro jejich další růst, ale pro celkovou ekonomiku ČR. Já bych chtěla upozornit na jednu věc, že mezi mladými lidmi právě se vyskytují také matky. A jsou to matky dětí, o které se musí starat a často jejich uplatnění na trhu brání především nedostatek školek. My jsme velmi špatně na tom, abychom těmto mladým matkám zajistili školky pro děti od 3 let. Víte, že německá vláda schválila zákon, že děti musí mít možnost být v předškolních zařízeních od jednoho roku. To je samozřejmě věc, která je možná u nás nedostižná, ale měli bychom na to myslet, že by to takto mělo být. Protože pro ty vysokoškolačky, od kterých chceme, aby měly jedno, dvě nebo i více dětí, což je pro naši populaci a pro její budoucí složení nesmírně důležité, pro jejich uplatnění právě na pracovním trhu je nesmírně důležité, aby měly možnost dávat děti do těchto předškolních zařízení třeba dvakrát týdně na půl dne, aby si mohly doplnit vzdělání. A tím se mohly právě mladé ženy uplatnit na pracovním trhu. Já bych řekla, že to je jeden z nejdůležitějších nástrojů, jak právě ženám, které nemohou sehnat zaměstnání a nemohou se uplatnit na pracovním trhu, umožnili, aby se třeba rekvalifikovaly v době, kdy na to mají čas a kdy jsou třeba doma s malými dětmi. Já toto vidím tady nejenom v souvislosti s těmito iniciativami EU, ale i s jinými našimi budoucími zákony a s tím, na co bychom se měli soustředit. To je, upravit tady tu věc, která nás řadí někam mezi asijské státy, kde naše ženy nemají možnost dávat děti do školek včas, ani ve třech letech, natož dříve, a to si myslím, že je velmi znevýhodňuje. I když máme výhodu, že máme tak dlouhou mateřskou dovolenou – ženy si myslí, že to je výhoda, já si myslím, že to žádná výhoda není – tak nechme jim volbu. Ty, co budou ty tři roky doma, tak mají ten problém, že potom možná se neuplatní na
164
pracovním trhu. Ale ty, co se chtějí uplatnit, mají vysokoškolské vzdělání, nebo dokonce ještě studují atd., já bych řekla, že stát má povinnost – povinnost, a měl by mít i zákonnou povinnost skutečně – aby tyto děti mohly chodit do předškolních zařízení. Všechny staré studie, které ukazují, že pro malé děti není dobře, jsou špatné studie, byly vyvráceny, existuje mnoho nových vědeckých studií, které ukazují, že je prospěšné pro děti, pokud chodí do vhodných zařízení i v tak nízkém věku třeba na kratší dobu. Děkuji vám za pozornost a myslím si, že to s touto problematikou úzce souvisí. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. Zatím poslední přihlášená do diskuse je paní senátorka Marta Bayerová, které tímto dávám slovo. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovoluji si jenom krátkou poznámku k návrhu vyjádření Senátu k projednávaným tiskům týkajícím se iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. V části II/3 vyjádření se připomíná – cituji: "Významnou roli při řešení otázky nezaměstnanosti mladých lidí hraje efektivní vzdělávací systém, který bude pružně reagovat na potřeby pracovního trhu a bude mladé lidi motivovat k odpovědnému výběru profesní kvalifikace a následně kariérní dráhy." Konec citace. Chci toto stanovisko podpořit a upozornit na skutečnost, že například u nás na Znojemsku v mém regionu, ale jistě i v dalších příhraničních oblastech, se lze zaměřit i na přeshraniční spolupráci. Například u nás s Rakouskem. Vede mě k tomu zkušenost z jednání s pracovníky Rakouské regionální rozvojové agentury, kteří nám takový návrh nedávno předložili. Jejich základní idea spočívala v tom, že by sousedící regiony zakládaly a provozovaly společná učiliště, střední školy, odborné školy pro obory v regionu potřebné. U nás na Znojemsku by se to mohlo týkat zejména oborů spjatých se zemědělstvím. Mimo jiné výhody by to mělo i tu, že by se na takové projekty mohly čerpat prostředky i z evropských fondů určených na přeshraniční spolupráci. Uvědomuji si také samozřejmě, že projednávaná iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je zaměřena zejména na ty evropské země, kde je míra nezaměstnanosti mladých lidí do 24 let nejvyšší, například v Řecku je to 58 %, ve Španělsku 55,8 %, v Portugalsku 38 %, a to na celostátní úrovni. V naší zemi taková vysoká míra nezaměstnanosti naštěstí není, ale konkrétně u nás na Znojemsku bohužel se jí v mnoha oblastech blíží. I proto uvedenou evropskou iniciativu vítám a navržené stanovisko podpořím. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. Diskuse pokračuje. Slovo má pan místopředseda Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, pane ministře, samozřejmě ta iniciativa je určitě dobrá, ovšem není to nic tak světoborného, co by nás překvapilo. Protože ČR už celá léta praktikuje aktivní politiku zaměstnanosti a myslím, že pravě skupina mladých absolventů je jedna z těch, která je vždycky středem pozornosti. A to, v čem se v minulosti udělaly chyby, a myslím si, že právě za ministra Drábka, kdy fakticky veškeré projekty, které šly do aktivní politiky zaměstnanosti, jsou financovány dnes převážně z evropských peněz, to já
165
považuji za nebezpečné. Protože tyhle projekty budou končit, bude otázka, jak bude financování dále. Stejně tak i pokud se v některých regionech dostaneme do těch kritérií, která jsou spíše nastavena dnes na jižní země, na ty oblasti, kde EU a její nejvýznamnější s nejsilnější členové mají problémy, tak bez národních zdrojů to nepůjde. To je problém, který bude před příštími vládami, protože ty peníze se najednou z toho rozpočtu ztratily. Byly nahrazeny evropskými, ale evropské peníze jsou dneska a zítra nemusí být. Spoléhat na to, že nám EU vytrhne s tímto trn z paty – tak nevytrhne. Možná, že nějaké peníze z toho dostaneme, ale hlavní gró evropských peněz půjde do jiných zemí, nikoliv do ČR a já jsem přesvědčen o tom, že je potřeba nehledět upřeně jenom na to, co spadne z bruselského stolu, ale je potřeba si vytvořit pevné základy v rámci českých veřejných financí. To znamená, aby tyto finance byly i z národních zdrojů. Protože v zásadě, když se podíváme, a hovořila o tom i paní profesorka, dneska kapacity středních a vysokých škol jsou takové, že fakticky celé populační ročníky by mohly mít přinejmenším střední nebo i vysokoškolské vzdělání, přinejmenším bakalářské úrovně, ty kapacity tomu odpovídají, a samozřejmě postupný nárůst vzdělanosti tady bude, a absolventů na trhu práce nám bude přibývat. Jsem přesvědčen, že programy, které v ČR byly, a věřím, že i do budoucna budou uplatňovány, zaměřené na to, že je lépe, aby absolvent pracoval, aby po skončení školy nastupoval na praxi i za cenu toho, že z veřejných prostředků je zaměstnavateli hrazena toto období praxe, se vyplácejí. A šetřit, tak jako to dělal bohužel v minulém období pan premiér Nečas prostřednictvím pana ministra Drábka, se prostě nevyplácí. Realita je dneska, tak jak už tady bylo o tom hovořeno, taková, že prostředky chybějí, a nakonec i mimořádné prostředky, které byly nalezeny docela zázračně začátkem letošního roku na aktivní politiku zaměstnanosti v rámci ministerstva práce, jsou také z evropských projektů. Ale nejsou to národní zdroje. Samozřejmě chápu, že tam, kde lze použít evropské prostředky, je to dobře, ale ty by neměly vynahrazovat stávající české zdroje, národní, ale měly by být navíc. K tomu jsou evropské peníze určeny. A bohužel za gazdování pana Kalouska byla snaha ušetřit co možná nejvíc. A nakonec se vlastně šetřilo i na tom nejpotřebnějším, to je, aby mladí lidé se naučili pracovat, aby získali praxi a pak vlastně byli i uplatnitelní v normálním životě. Jinak si myslím, že podpora rodinám, ve vztahu k mladým jak ženám, tak mužům – absolventům, protože na mateřské, rodičovské mohou být jak muž, tak žena, tak si myslím, že předškolská zařízení jsou velmi důležitá a ve vztahu stát – obce by tady měla být jasná podpora tak, aby už v době studia byla motivace pro mladé lidi, aby měli rodiny. Protože pravda je, že tak jak se posunuje natalitní věk na 30 let, tak to samozřejmě také vytváří určité nárazy v populačních ročnících. Takže ano, určitě je třeba podpořit nového ministra a podporu i těchto evropských aktivit, ale do budoucna je potřeba znovu najít zdroje i z národních zdrojů, protože EU nás bohužel v tomto nevytrhne. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. V diskusi pokračuje pan senátor Milan Pešák. Prosím, pane senátore, řečnický pult je váš. Senátor Milan Pešák: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené dámy senátorky a vážení páni senátoři, určitě se všichni shodneme, že nezaměstnanost je problém, nezaměstnanost lidí mladých ještě větší. To, co však je opravdu tím velkým problém, je, že my problémy pouze
166
pojmenováváme a najít cestu ven, to je úplně jiná písnička, úplně jiná věc, a my tu cestu nenacházíme. A nenacházíme ji my tady na české úrovni a tím víc ji nenalézá EU, neboť od těch jednotlivých konkrétních problémů je ještě dál než my. Recept EU je – pojmenujeme problém, posléze na to vytvoříme nějaký program, z kterého je možno něco financovat, z kterého je možno na něco poskytnout nějaké dotace, a máme pocit, nebo chlácholíme se tím, že tímto způsobem daný problém vyřešíme, nebo alespoň pomůžeme k jeho řešení. Situace je úplně jiná. Takovýmito opatřeními pomůžeme několika subjektům, které dotace umí čerpat, ale skupině cílových uživatelů pomůžeme opravdu málokdy a v moc malé míře. Principu vytváření různých dotačních zdrojů jsme svědky v EU 20 let, u nás plně už skoro 10. V rámci předvstupního období jsme se také mohli na nějakých takovýchto dotačních programech účastnit, tudíž vskutku i naše zkušenost je řeknu nejméně 15letá. Mohu vám uvést jeden příklad, byť ne z oblasti zaměstnávání nebo zlepšování nezaměstnanosti mladých lidí. Mohu sáhnout do oblasti, která je mi velmi blízká a mám v ní dlouholeté profesní zkušenosti, do oblasti projektů, které mají pomáhat pracovnímu začleňování lidí se zdravotním – konkrétně zrakovým – postižením. Byl vytvořen projekt, kdy byl vytvořen rekvalifikační program přepisu audiozáznamu do písemné podoby, tak aby se mohly při jednáních soudů efektivně převádět zvukové záznamy výpovědí a všech řečí, které doprovázejí soudní jednání, do podoby digitálního textu. Projekt byl velmi úspěšným, všichni si ho chválili, všichni byli spokojeni do chvíle, dokud fungovala podpora. Ve chvíli, kdy podpora přestala fungovat, všichni nevidomí lidé byli z těch pracovních pozic, které byly vytvořeny, propuštěni, protože i státní soudy by musely platit tyto lidi takzvaně ze svého rozpočtu, a to se jim přece jen nechtělo. Nebylo to pro ně dostatečně důležité. Proč tento projekt jako příklad uvádím? Prostě proto, že jsem přesvědčen o tom, že pro řešení skutečných problémů – a nezaměstnanost mladých lidí opravdu je skutečným problémem – jsou efektivnější jiné nástroje, a to nástroje legislativní. Nástroje, jimiž bychom motivovali tyto lidi, aby se jim pracovat vyplatilo, a zaměstnavatele motivovat k tomu, aby se jim vyplatilo zaměstnávat ty lidi, kteří dnes jsou nezaměstnaní. Bohužel nedostatečně to dělala předchozí vláda, to klidně řeknu. Ale nedostatečně to dělá i celá EU, nedostatečně to zatím dělaly bohužel všechny naše vlády. Proto musím říct, že se na aktivitu EU ve směru ke zlepšování zaměstnanosti mladých lidí dívám jako na věc zaměřenou potřebným směrem, ale dívám se na to jako na věc, nad kterou mám spoustu otazníků, protože se velmi silně obávám, že pokud bude probíhat v zajetí starých scénářů "poskytneme dotace a ono se to vyřeší", tak efektivita bude žalostná. Koneckonců i tady zaznívalo víc stesků nad tím, že se vlastně ve více regionech k podobným penězům nedostaneme, než že bychom byli schopni dohlédnout a zahlédnout vskutku to světlo na konci tunelu, tedy opravdové řešení této situace. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Dále pokračujeme v rozpravě. Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, tady už toho bylo hodně řečeno. Já si k tomu dovolím dvě poznámky. První je o tom, jakým způsobem lze snížit nezaměstnanost, respektive jakým způsobem
167
lze snížit nezaměstnanost mladých lidí. První možnost je, že vytvoříme více pracovních míst. To znamená, proti tomuto stavu dnešnímu nějaká pracovní místa přibydou. Ideální by bylo, kdyby místa, která přibydou, obsazovali zejména mladí lidé. K tomu, aby pracovní místa přibyla, tak je musí někdo vytvořit, a pokud se bavíme o EU, tak by je měla vytvořit EU. Pokud si vzpomenete, jaká usnesení jsme dnes dopoledne přijímali, tak v podstatě napříč politickým spektrem jsme přijímanými usneseními nepřímo přiznávali, že konkurenceschopnost EU klesá a je vážně ohrožena. A to znamená, přeloženo do češtiny, když klesá konkurenceschopnost, že je pořád méně a méně výhodné v Evropě vyrábět, a to znamená, že z toho plyne, že spíše bude pracovních míst ubývat než přibývat. A zvyšování konkurenceschopnosti nelze zabezpečit tím, že budeme věci dotovat, že budeme více přerozdělovat. To lze zabezpečit tím, že prostě naše produktivita práce bude vyšší a že mechanismy, které zabezpečují zaměstnanost, což jsou tržní mechanismy, budou svobodnější a volnější. To se neděje a my jakousi sebevražednou environmentální, sociální a další korektností jdeme úplně opačným směrem. Já ubezpečuji, že pokud takto budeme pokračovat, tak sebelepší dotační a jiné politiky nezaměstnanosti nepomohou, protože zkrátka pracovních míst bude ubývat. To je první poznámka. Druhá poznámka je, že si přiznáme, že pracovních míst prostě nebude přibývat a zároveň chceme zvýšit nezaměstnanost mladých, tak v tom případě je potřeba některé jiné o pracovní místa připravit. To nemůže být jinak, než že se za pracovní místo vymění jiné pracovní místo. Už jsme se tady o tom bavili, že je velmi pochybné, zda bychom to například chtěli dělat vůči lidem, kterým je 50, 52, 55 let, protože tam, když se někdo stane nezaměstnaným, tak je to situace ještě horší a svízelnější, než v případě řekněme těch mladých nezaměstnaných. A tady je jediná možnost, já ji nepropaguji, pouze ji dávám jako otázku vůči panu ministrovi práce a sociálních věcí. Je pravdou, že zejména ve veřejné správě dneska pracuje spousta lidí v důchodovém věku? Je to otázka, která je legitimní, takhle to prostě funguje. Ve spoustě případů je tomu tak, že tito lidé jsou velmi cenní pro veřejnou správu, protože mají dostatek zkušeností, mají velký přehled, mají velké schopnosti, ale zároveň už mají důchodový věk. Pak je otázka, jestli toto a tuto možnost máme nebo nemáme využít. Já říkám, že na to nemám jasný názor. Na druhé straně moje otázka směřuje k panu ministrovi práce a sociálních věcí, jestli skutečně se tímto chtějí nebo nechtějí zabývat, jestli tomu necháme nadále volný průběh, protože ty možnosti, jak získat pracovní místa pro mladistvé, jsou pouze dvě. Buď navýšíme jejich absolutní počet, anebo, pokud se nám to nepodaří, tak oni nahradí – tím, že dostanou pracovní místo - někoho, kdo už dneska pracuje. Jiná možnost, a to je velmi jednoduchá matematika, není. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore. Dále s přednostním právem vystoupí první místopředsedkyně senátu paní Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, využila jsem v této chvíli svého přednostního práva jenom proto, abych udělala faktickou poznámku. Prostřednictvím paní předsedající k panu senátoru Vystrčilovi: Je potřeba se podívat na fakta. Žebříčky konkurenceschopnosti a srovnání kritérií konkurenceschopnosti, které stanovuje Světové ekonomické fórum, hovoří
168
o tom, že konkurenceschopnost EU neklesá, ale roste a je na docela vysoké úrovni. V mnoha kritériích je vyšší, než je konkurenceschopnost třeba Spojených států amerických. A to konce, i když se počítají jednotlivé státy zvlášť, když se počítá EU jako celek, tak to je víceméně jednoznačné. Druhá věc je, že klesá a klesla v důsledku hospodářské politiky bývalých dvou vlád konkurenceschopnost České republiky, a to také docela razantně. Problém u nás je také v tom, že zaostáváme, pokud se týká produktivity práce a že bychom potřebovali daleko větší investice, daleko větší podporu vědy, výzkumu a inovací, a to od základního výzkumu až po ten průmyslový, až skutečně pro inovace. My bychom potřebovali dlouhodobou strategii sociálního a hospodářského rozvoje, která by vytyčila jasné směřování, která by řekla dlouhodobě, co jsou priority České republiky, co vlastně Česká republika považuje za své silné stránky a jaké. Kam tedy se má orientovat hospodářská sféra, co skutečně bude tím, co potáhne konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj České republiky. A to, co to skutečně může táhnout, jsou záležitosti s vysokou přidanou hodnotou. To jsou věci, které máme doma. Já se zde dívám na pana senátora Hajdu, to je výroba potravin, toho, co skutečně my můžeme přenést jinam, jako jsou služby, jako jsou regionální potraviny, jako je věda, výzkum, inovace, to, co jsou naše talenty, to, co máme v rukou a to, co máme v naší tradici. Musela jsem vystoupit, musela jsem to říct. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. Rozprava a slovo má pan senátor Miroslav Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, rád bych zareagoval na několik proklamací, které zde padly. Jeden návrh se týkal, nebo jedna podpora zaměstnanosti se týkala sladění oborové struktury absolventů s poptávkou na trhu práce. To je takový hezký obecný termín, pod který by se podepsal každý. A je samozřejmě možné nějakými dotacemi motivovat firmy, aby lépe komunikovaly s vysokými školami i naopak. Nicméně se domnívám, že volba správného oboru je na tom, kdo hledá uplatnění. Víte, technických, medicínských a ostatních tvrdých oborů je poměrně dost. Pokud ale někdo studuje gender studies nebo sociální antropologii a podobné měkké obory, pak tu šanci asi moc nemá. A přiznejme si, že poptávka po těchto druhých oborech, kde takové úsilí není zapotřebí vynakládat a takové sebezdokonalování a sebezapření apod., těch je poměrně víc. Nějak jsme trošku "vyměklí". To jenom na okraj jedné věci. Druhá věc. Pokud jde o nezaměstnanost jako takovou a o tento unijní předpis a o unijní návrhy. Není samozřejmě překvapením, že velké množství mladých nezaměstnaných žije právě v zemích EU, které mají vysokou zákonnou ochranu zaměstnanců a problémy s veřejnými rozpočty ještě navíc. Zaměstnanec je chráněn natolik, že zaměstnavatel jej v nejisté době raději nezaměstná. A nepřiměřená zákonná ochrana zaměstnance v této době paradoxně nakonec vede k tomu, že chrání před získáním práce, čili že se zvyšuje nezaměstnanost. Je samozřejmé, že není pochyb, že toto opatření, že 6 mld. eur asi během šesti, sedmi let může krátkodobě zlepšit situaci těchto mladých nezaměstnaných, jejich finanční situaci, ale rozhodně se nedomnívám, že by pomohlo vytvořit kvalitní potřebné a stabilní pracovní místa dlouhodobě. Ano, souhlasím s tím, že je zapotřebí, aby pracovní návyky vydržely, aby dlouho nebyli nezaměstnaní. Ale
169
pokud jde o dlouhodobý trend, tak toto není asi ta nejlepší cesta. Navíc ještě ti mladí, kteří dostanou práci přidělenu, si jí asi nebudou moct vážit. Myslím, že správné řešení je jinde, a je tam, jak o tom hovořil kolega Vystrčil, asi je v tom odlišné vidění světa, v pravé a levé. A já si myslím, že k tomu nevede univerzální evropské doporučení nebo nařízení. Vláda každé země si určitě dobře uvědomuje, co ji bolí a každá má jiné podmínky a jiné možnosti, jak tuto situaci řešit. A podmínky jednotlivých zemí jsou různé, ty by se tam měly řešit v prvé řadě. Žádat o další peníze přes rozpočet EU je sice lákavé, ale jenom pro ty příjemce, a není to řešením, pouze odkládáním a zhoršováním celého problému. Principy skutečného řešení leží v oblasti pracovního práva jako jeden z několika bodů, které musejí být mnohem více flexibilní. Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů musejí být vyvážené. A zaměstnavatel se nesmí bát přijmout pracovníka do práce. Je lépe, aby pracovník pracoval po dobu, kdy pro něj zaměstnavatel práci má, než aby pod hrozbou vysokého odstupného práci vůbec nezískal. A flexibilní pracovněprávní vztahy jsou přínosné pro nezaměstnané i pro zaměstnavatele i pro společnost. Nechci zase dávat záminku kolegyni Gajdůškové, aby z toho vytrhla nějakou část a tu napadla. Ano, jsem si vědom, že některé státy, jako třeba Dánsko, mají tento systém v tomto duchu propracovanější. Ano, lépe se propouští, lépe se přijímá, a mají tam propracovaný systém dalšího vzdělávání, resp. rekvalifikace. Ale je to docela tvrdé, protože oni se tomu nemohou tolik vyhýbat a musí podávat nějaký výkon nebo musí ukazovat, že se nějak snaží, nemají tolik volna apod. K evropské konkurenceschopnosti, která samozřejmě vede k většímu zaměstnávání, by vedla trošku méně regulovaná ekonomika, aspoň v této době krize, která je zatížena velkým břemenem různých sociálních opatření a environmentálních podmínek. A to nepomáhá hospodářskému růstu. Ke konkurenceschopnosti chci ještě podotknout, že to je jeden bod, jak zlepšit zaměstnanost. Když jsem se nyní díval na žebříček zaměstnanosti Světového ekonomického fóra, o kterém tady hovořila kolegyně Gajdůšková, tak především to není reálná konkurenceschopnost, to je soubor asi stovky faktorů sdružených do dalších skupin, které nějakým způsobem hodnotí, jak je to či ono v tom kterém státě provozováno, jaké má silnice, jaký přístup k telefonu atd. A potom se každému tomu faktoru dá nějaká váha a vyjde konkurenceschopnost. Nicméně i podle tohoto žebříčku je na prvním místě Hongkong, na druhém jsou USA, na třetím Švýcarsko, vynechám Singapur, a na pátém místě je Švédsko, poté Kanada, Tchaj-wan, pak Norsko, Německo. A až potom dále Lucembursko, a pak už další evropské země jsou až dál. Vnímám, že Německo, Lucembursko, Benelux apod. mají větší produktivitu práce, mají lepší přístup k práci, mají větší tradici, mají protestantskou tradici, severojižní a východozápadní gradient tady hraje také roli. Je tady spousta faktorů. Jenom si myslím, že nařízením, že všichni mladí lidé obdrží do čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či ukončení formálního vzdělávání kvalitní nabídky zaměstnání, a to je na prvním místě, není asi ten správný přístup. Je to jakési právo na práci, které se v zásadě neosvědčilo. Pokud je tam ještě další vzdělávání, stáž, učňovský program, to samozřejmě platí a za to se přimlouvám. Děkuji za pozornost.
170
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A v této chvíli se přihlásila místopředsedkyně Senátu paní Miluše Horská. Prosím, paní místopředsedkyně. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Vážená paní předsedající, milé kolegyně a kolegové, uvedla bych svůj krátký příspěvek slovy – nechtěla jsem, musela jsem. Myslím si, že žijeme ve velmi bohaté Evropě a od toho se to vlastně všechno tak trošku odvíjí, protože naše životní úroveň je tak velká, že potom konkurenceschopnost, tak jak z těch hledisek, jak zde mluvili mnozí předřečníci, se dotahuje velmi těžko. A myslím si, že už bychom se měli vrátit na zemi, že z té makroekonomiky bychom se měli dostat na naše trhy, že je spasitelný trh. A když se zase podíváme napříč zeměmi, i když dohlížely na důsledky trhu, mají také problémy se zaměstnáváním. A chceme-li se někde inspirovat, těchto zemí je jistě mnoho, a citované Německo, které, řekla bych, nejenom proto je úspěšné, jak se zde říkalo, ale že se prostě dohodnou, kam půjdou. A jejich ekonomika je sociálně tržní, že je to investováno i s lidským potenciálem. A myslím si, jestli my Evropu už teď neviníme úplně za všechno, protože pokud se náhodou něco povede, tak za to můžeme skromně my ve své kotlině, ale když se něco nepovede, a bohužel teď se toho nepovede pořád víc, tak za to může Evropa. A pokud si uvědomuji a nahlížím kolem sebe, zase po těch skupinách, které třeba, jak říkáte, umějí evropské peníze vyčerpat a dostanou nějaký docela bohulibý projekt a skutečně někoho zaměstnají nově, tak jak u nás nebylo doposud zvykem, tak ve vyspělých zemích, např., abych sáhla zase po jiné zemi, jako je Švédsko. Oni projekt, pokud se zemi vyplatí, ho uchopí a země už si ho realizuje dál. To jenom u nás v Čechách to takhle házíme, prosím, perly sviním, evropské peníze, a my si s nimi takhle neporadíme, my s nimi takhle šeredíme. A myslím si, že jsem jedna z lidí, kteří se v tom pohybují, a vidím, jak se dotace dají využít k všeobecnému blahu, ale samozřejmě i k tomu, co vy tady máte důvod všichni říkat. A to, že my tady teď pláčeme na tomto hrobě, že jsme ještě nevymysleli zákon, který by motivoval naše zaměstnavatele k zaměstnávání jak už skupin znevýhodněných, ale i jak vypadá naše školství, a teď si vyjmu jenom část, motivaci k tomu, že se mladí mají o sebe postarat. Vždyť jak vypadá soutěž našich škol? Perou se o kusy, o počty dětí, aby přežily, nikoliv o to, do jakého oboru. Jak dlouho je tady hlad po technických oborech? To by nebyla správná regulace, že bychom se u nás dohodli, jaké děti jsou teď potřeba a na co se v naší malé kotlině zaměříme. Myslím si, že bychom neměli čekat na zázrak, ten se nestane, a je nás tady pět a půl, a začít skutečně hospodařit a opravdu se zaměřit i na místní zdroje, protože jsou to pracovní příležitosti, které nejsou jistě tak atraktivní, ale mohou se týkat i malých míst, malých vesnic, malých zdrojů. Ono to nebude na velký zisk, na velký výtěžek, ale nicméně se nám ty skupiny, které nepracují, třeba přestanou flákat, i kdyby tito lidé chodili třeba dva, tři dny do práce, než když jsou z nich ti pobírači. Ale opravdu ryba smrdí od hlavy, musíme asi začít od toho, co už tady říkala paní profesorka. Jestliže naše zodpovědné rodiny, které chtějí chodit do práce a nechtějí být pobírači dávek, neumožníme zaměstnavatelům pružnou pracovní dobu, aby se "holt" ráno postaral táta a odpoledne máma a mezi tím fungovalo nějaké zařízení předškolní. A nebavme se, jestli to bude taková školka, která má všechny hygieny. Tak, jak jsem poslouchala diskuse, bylo mi to hrozně líto, protože opravdu máma, když si
171
potřebuje dítě odložit na dva dny, na půl dne v týdnu, tak tam nepotřebuje mít bůhvíjaké zařízení. A ve světě se mluví docela běžně o společenské odpovědnosti firem, protože jestliže chci být loajální a potřebuji své zaměstnance vychovávat ke vztahu k sobě, tak samozřejmě také pro ně něco musím udělat a nemohu je jenom ždímat. Přátelé, myslím si, vykasejme si rukávy, práce je tady možná docela dost, a možná, že bychom si to mohli dokázat v kratším čase, než se to teď zdá, než tady pořád lkát nad příšernou Evropou. Udělejme z toho plus, ne minus. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní místopředsedkyně. A v této chvíli má slovo paní senátorka Filipiová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já opravdu nebudu mluvit dlouze, ale musím se přiznat, že s jakýmikoliv iniciativami, eventuálně s vytvářením komisí na to, aby se "vyřešil" nějaký daný problém, eventuálně se hned vytvořil nějaký zákon, mám velký problém, protože si myslím, že v podstatě žádný zákon nebo něco podobného nic nevyřeší. Už jsem to tady říkala několikrát, mnozí z vás si to budou pamatovat. Já vždycky jako příklad uvádím vyhlášku stavebního zákona, která mnozí o bezbariérovosti. Tato vyhláška platí od roku 1997, jestli se nepletu. A mohu vám říci, že na úrovni bezbariérovosti je naše situace tristní. Ve velkých městech si toho možná nevšimnete, nebo si naopak řeknete, tady je to prima. Ale když se dostanete do menších měst, je to zcela katastrofální. Tady se řešilo strašně moc věcí. Myslím, že to potvrzuje to, že život je skutečně strom košatý a že vše souvisí se vším a že problém nelze řešit jenom bez návaznosti na další oblasti života, jako je sociální politika, pracovní právo, školství jako takové. Tady se řešil problém, že naši studenti neumějí po absolvování základních nebo středních škol dostatečně jazyk, tudíž nejsou konkurenceschopní v rámci zaměstnání, já dodávám. A to jsme zase u toho problému. Čili pojďme se snažit skutečně se na to dívat komplexně. A napadla mě taková souvislost. Jak se říká, že když má někdo hlad, tak mu nedej rybu, ale nauč ho ty ryby lovit. A takovýmto způsobem musíme postupovat. Uvědomme si, že lidé jsou svébytní tvorové, a nechme jim podmínky, vytvořme jim podmínky, ať si sami dokáží najít své uplatnění na trhu práce, ať jim nekomplikujeme zbytečně situaci. A co se týče školek, vzpomínám si, je to asi rok, minulá vláda přišla právě s návrhem na zřízení různých firemních školek a eventuálně, že by si vlastně jako sousedky vypomáhaly, že by nějaká maminka, která je na mateřské dovolené, hlídala sousední tři děti. A byl proti tomu takový křik ze strany opozice, tak mě velmi překvapuje, že nyní se zde ozývaly hlasy – proboha, proč to neumožňujeme. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji, paní senátorce. A diskuse pokračuje. Znovu se hlásí o slovo pan senátor Miloš Vystrčil. Pane senátore, máte slovo.
172
Senátor Miloš Vystrčil: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, jenom dvě stručné reakce. První. Našel jsem si nyní na internetu výsledky Světového ekonomického fóra a zjistil jsem, že zatímco USA jsou z hlediska konkurenceschopnosti na 7. místě a polepšily si oproti minulému roku o 2 příčky, tak z evropských zemí si polepšilo pouze Švédsko jako jediné a pouze čtyři evropské státy jsou těsně nad USA, z čehož statisticky jednoznačně plyne, že tomu nemůže být tak, že by byla EU konkurenceschopnější než USA. Ale tím vás nechci zatěžovat. Je to prostě jinak, aspoň podle internetu, který jsem si teď prohlédl. My si to případně s paní místopředsedkyní, pokud bude mít zájem, můžeme potom vysvětlit později. To, co jsem tady já chtěl říci, je věc, o které se bavíme, a trochu mě na ni upozornil i pan senátor Hajda, já mu za to děkuji. A mluvil o tom i pan kolega Škaloud. Ono je hodně důležité, co se všechno do měřítka konkurenceschopnosti počítá, protože např., kdyby si pan senátor Hajda koupil, ale u něj by to teda nebylo, kdyby si u nás nějaký zemědělec koupil kombajn na brambory, v tom okamžiku se jeho konkurenceschopnost zvyšuje, a on propouští. Je to jasné? Konkurenceschopnost se zvyšuje, a on propouští, to znamená paradoxně inovace a další věci, které mají významnou roli v koeficientu konkurenceschopnosti, způsobují vznik nezaměstnanosti, resp. propouštění. Je to mnohem složitější, než to na první pohled vypadá. A potom je otázkou, jak to řešit. A jedno z řešení, které jakoby se nabízí, a že to budu říkat já, je možná velmi zvláštní. Ale jak můžeme vyřídit nezaměstnanost, je velmi jednoduché: Nechme všechny pracovat 7 hodin, tím pádem vznikne spousta pracovních míst, akorát všichni budou mít o osminu menší platy. Je to jasné? To je celé, a máme to vyřešeno, protože ještě se nám pracovníků bude nedostávat. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. A pokračujeme v diskusi, slovo má pan senátor Luděk Jeništa. Senátor Luděk Jeništa: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, jsem rád, že při mé zpravodajské zprávě se rozvinula takováto debata. Slyšeli jsme tady spoustu věcí, které podporují tento program. Ale slyšeli jsme tady i spoustu skeptických věcí. Já osobně jsem teda také velmi zvědav na operační programy, které povedou k tomu, aby mladým lidem byla nabídnuta do 4 měsíců od nezaměstnanosti kvalitní práce či nějaká rekvalifikace. Určitě to nebude jednoduchý proces. Přesto si myslím, že hlavní gró problému u nezaměstnanosti mladých lidí je opravdu ve vzdělávací soustavě. U nás konkrétně je to zejména, zejména střední školství. Jeden nejmenovaný krajský náměstek pro školství mi kdysi řekl, že střední školství není problém, že tam to vyřeší trh. Trh samozřejmě vyřeší spoustu věcí, ale určitě nevyřeší naše střední školství, které je normativně dotováno. V 90. letech u nás vyrostlo středních škol s maturitou jako hub po dešti, nekontrolovaně, neregulovaně, a dostali jsme se do situace, kdy tyto střední školy s maturitou vlastně pojmou všechny děti ze základních škol. A protože jsou dotovány normativně, tak si samozřejmě nacpou všechny třídy, které mají, po třiceti žácích a ty si tam drží až do maturity. Až státní maturita ukázala, jak kvalitní některé tyto střední školy jsou, kde až dvě třetiny žáků neodmaturovalo.
173
A pokud neuděláme opravdu zásadní změny v tomto středním školství, tak se z této blamáže budeme těžko dostávat. Na středních školách jsou zkrátka obory podle učitelů, nikoli podle potřeby trhu – máme tyto učitele, tak budeme vyučovat tento obor. A my vám toho čtyřkaře na tento obor vezmeme, maminko a tatínku. A to je základní problém. Dokud se tyto školy nepodívají do zrcadla kvality, kdy se nebudou muset zodpovídat, že licenci na střední školu s maturitou mají, a odpovídají kvalitě, tak se z těchto problémů nedostaneme. Myslím, že je to úkol určitě pro další vládu, pro další Sněmovnu po volbách, a věřím, že se s tímto problémem budeme velmi aktivně prát. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. A ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, takže rozpravu končím, pane ministře, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechcete, takže se musím zeptat pana zpravodaje. Pane zpravodaji, máte slovo. Senátor Luděk Jeništa: Takže v této velmi dlouhé diskuzi vystoupilo celkem 11 senátorek a senátorů, z toho 2 dvakrát. V diskuzi nepadly žádné návrhy kromě požadavku nebo žádosti na schválení předloženého návrhu usnesení, takže si myslím, že můžeme přistoupit k hlasování. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore a přistupujeme k hlasování. Já vás svolám. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl senátor Luděk Jeništa. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 42 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 40, proti byl jeden. Návrh usnesení Senátu byl přijat. Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji a loučím se s panem ministrem. A my pokračujeme. 31. Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů o některých opatřeních ke zvýšení míry ochrany oznamovatelů jednání, které není v souladu s veřejným zájmem, a o změně dalších zákonů (senátní tisk č. 137) Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel Libor Michálek, kterému teď předávám slovo. Senátor Libor Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vás jako zástupce navrhovatelů senátního návrhu zákona o tzv. ochraně whistleblowerů seznámil s hlavními důvody, které vedly k přípravě tohoto návrhu zákona. Úvodem bych vás rád seznámil s výsledky průzkumu, který se zabýval otázkou, proč v České republice existuje dosud relativně málo osob, upozorňujících na neefektivní, nehospodárné, neúčelné nebo přímo korupční nakládání s veřejnými prostředky přesto, že například zprávy NKÚ nás téměř se 174
železnou pravidelností informují o tom, k jakým pochybením dochází. Z průzkumu, který prováděla Transparency International vyplynulo, že dvě třetiny respondentů, kteří se setkali s nějakým závažným pochybením u svého zaměstnavatele, míním teď zejména státní instituce, tak neoznámili tyto skutečnosti svým nadřízeným právě z důvodů strachu ze ztráty zaměstnání nebo z důvodu obav, že by oznámení nevedlo k řešení situace. Návrh zákona v prvé řadě směřuje k tomu, aby zaměstnavatelé byli motivováni řešit případná podezření z nekalostí uvnitř organizace. Jedná se konkrétně o § 13 návrhu zákona. Tento návrh vychází, podobně jako například britský Public Interest Disclosure Act, který preferuje tzv. vnitřní odhalení, to, aby se problém řešil uvnitř organizace. Nicméně může dojít k situaci, kdy zaměstnavatel zůstane nečinný, anebo je naopak činný – aspoň vůči tomu, kdo na nekalosti upozornil, a proto za druhé přichází návrh zákona s tím, že při splnění zákonných podmínek poskytne oznamovateli takovou míru ochrany před ztrátou zaměstnání, jakou mají například členové vedení odborových organizací. Na základě zkušeností ze Státního fondu životního prostředí si ale dovolím konstatovat, že samotná ochrana před propuštěním z práce nemusí být dostatečná. Je-li whistleblower například vedoucí pracovník, může být svévolně z pozice odvolán, ale přitom může zůstat v pracovním poměru. A potom za třetí přechází návrh zákona s tím, aby odvolání z vedoucí funkce bylo možné, ovšem při splnění zákonných podmínek, jenom tehdy, pokud se pracovník, který na nějaké nekalosti upozorní, dopustí protiprávního jednání. Opět, když se vrátím k případu státního fondu, po mém odvolání z funkce byl ukončen pracovní poměr celkem, se sedmi pracovníky, kteří buď svědčili v neprospěch exministra či jeho exporadce nebo byli nepohodlní prostě proto, že je zaměstnal odvolaný ředitel. Proto považuji za důležité omezit prostor, aby se po svévolném odvolání whistleblowera z funkce mohla konat také – v uvozovkách – pomsta vůči jeho podřízeným, kteří s oznamovatelem spolupracovali. Za čtvrté návrh zákona směřuje k ochraně i před vnějšími ataky jmen vůči případnému negativnímu postupu zaměstnavatele. Tyto útoky mohou mít podobu trestních oznámení pro pomluvu nebo třeba občanskoprávních žalob o náhradu škody, způsobeného poškozením údajně dobrého jména různých osob. Pátý bod bych rád věnoval problematice zneužití ochrany oznamovatele. Přikláním se k názoru, že o přidělení statutu whistleblowera by měla rozhodovat nějaká nezávislá osoba. Návrh zákona počítá s rozšířením kompetencí ombudsmana, je ale možné uvažovat i o alternativních možnostech. V zahraničních právních úpravách, které se touto problematikou zabývají, jsou například zvláštní úřady zřízené pro tento účel. S tím samozřejmě souvisí úzce otázka nákladů spojených s takovou agendou, a aby nedocházelo k zatěžování ombudsmana například stovkami podnětů ročně, jsou v návrhu zákona stanoveny určité limity pro závažnost prohlašovaného protiprávního jednání. Chtěl bych zdůraznit, že i kdyby se limity nastavily tak, že by roční počet oznámení přesáhl například hodnotu námětů náklady na činnost ombudsmana, lze předpokládat na řádově nižší úrovni, než jsou potenciální úspory. A tím se dostávám k šestému bodu, jaký je očekávaný efekt přijetí takovéto podoby zákona. Zase to uvedu na příkladu. V souvislosti s upozorněním na korupční tlaky kolem SFŽP. Došlo prokazatelně k roční úspoře 244 milionů korun a na základě analýzy, která byla provedena současně s přípravou tohoto návrhu zákona se ukázalo, že v první stovce největších státních institucí a firem jsou podpory pro úspory na různé právní konzultační IT či reklamní služby přes 25 miliard korun. Podotýkám, bavíme se pouze o možných úsporách na provozních nákladech, nikoliv na infrastrukturních či kapitálových výdajích. 175
Vláda údajné rozpočtové odpovědnosti podle zprávy NKÚ dopustila, že mezi roky 2010 až 2012 růst některých externích nákladů dosáhl až úrovně 90 %. jsem přesvědčen, že pokud se podaří prolomit atmosféru obav u státních zaměstnanců, kteří jsou svědky přípravy takovýchto předražených nebo zbytečných zakázek, tak může být dosaženo opravdu úspor miliardových. Závěrem v sedmém bodu mi dovolte poznámku k legislativní technice. Jsem si vědom, že když se o přiznání statutu whistleblowera nebude rozhodovat ve správním řízení, může vyvstat řada procesních otázek. Prosím nicméně, aby případná diskuze nad těmito otázkami nezastínila to podstatné. Jde o to, zda opravdu chceme pomoci lidem poctivým, odpovědným, kteří se mohou ocitnout v kleštích kmotrovské mašinérie. Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím vás proto, abyste podle § 128 zákona o jednacím řádu Senátu po obecné rozpravě přikázali předložený návrh zákona k projednáním výborům, které budou určeny. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Miroslava Antla. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Vážená paní předsedající, pane senátore, vážené dámy, vážení pánové. Budu velmi stručný, protože předpokládám, že všichni jsme četli legislativní stanovisko k tomuto návrhu, který určitě záměrem je úctyhodný, určitě něco takového z hlediska práva České republiky by bylo vhodné. ostatně, když se podíváte, tak i vláda České republiky o tomto opakovaně jednala, ovšem její záměr byl zcela opačný. Možná si vzpomeneme všichni, že vždycky my tady chceme, aby připomínková místa, čímž máme na mysli mimo jiné vláda České republiky, ať je jakákoliv, zejména ale ministerstva, která mají právo k tomu cokoli říci, aby se nám vyjádřila k tomu, zda je to reálné, zda je to z pohledu českého právního systému zařaditelné, zdali je to věcně správné, zdali legislativně technicky je to v pořádku. Vážený pan senátor tady přednesl svůj návrh v tom smyslu, abychom to my projednali ve výborech. Já osobně jsem velmi přesvědčen o tom, že tento návrh nedosahuje takové úrovně, abychom se jím ve výborech zabývali z toho důvodu, ať už to bude – byl-li by to – ústavně-právní výbor nebo jakýkoli výbor, protože tento návrh vykazuje spoustu vad. Znovu připomínám legislativní stanovisko, když se podíváte do legislativních stanovisek – a znovu zdůrazňuji svoje přesvědčení o tom, že jste je všichni četli – tak tam je spousta, spousta připomínek z právních odvětví – já bych neměl jako právník a zejména jako předseda ústavně-právního výboru horní komory českého parlamentu říct, že ne všemu rozumím, ale jsem trestní právník, takže jenom ze svého pohledu odkazuji, odkazuji na četné připomínky z hlediska legislativního odboru, kterého – a nepochybuji o tom – si všichni velmi vážíme, je tady připomínka zásadní, že stejně, kdyby dospěl tento návrh i po našich připomínkách na úroveň dolní komory – doufejme, že zcela nové dolní komory českého parlamentu – tak stejně tak by došel do připomínkového řízení a zámysl české vlády – já jsem přesvědčen, že i jakékoliv další – je opačný. Ale znovu tvrdím, líbí se mi zámysl. A teď, když se podívám na jednotlivá ustanovení, ponechávaje stranou legislativní stanovisko, které je precizní a velmi děkuji za něj, ale to rozebírá takové ty předpisy, které jsou zcela zásadní. Zabývá se zákoníkem práce. Já to tady nechci číst, protože jednak vy čtete nepochybně rychleji a znáte to. Takže své poznámky, které jsem si při čtení tohoto návrhu dovolil sám sobě přičinit,
176
podíváte-li se na některé nesrovnalosti, které jsou z mého pohledu v tom zákonu patrné, to znamená, řekl bych trestněprávní hledisko, § 2 odst. 1 písm. a) říká: Naplnění skutkové podstaty trestného činu, za nějž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní sazbou nejméně 3 roky. Tady je špatná formulace, neodpovídá vůbec formulaci trestního zákoníku. Já bych se zeptal, proč jsou tam, nebo proč tam nejsou nedbalostní přečiny, proč je tam jasně dána jenom horní hranice. Protože trestní zákoník, pokud víme, tak nám říká, že přečiny to jsou i trestné činy, všechny nedbalostní a ty úmyslné s horní hranicí trestní sazby do pěti let. totéž u těch správních deliktů, kde jsou 3 miliony korun pokuta – do výše nejméně 3 miliony korun. Já bych se zabýval pěti miliony korun, a to z toho důvodu, že mimo jiné musíme hledat adekvátní skutkové podstaty v trestním zákoníku a pro lichost, protože za chvilku začne – a my to stihneme, program jednání, nepochybuji o tom, začínají milí hosté hrát dixieland, tak velmi rychle. Pokud jde o přečiny, tak tady já mám říci ustanovení § – a my to musíme dát do souladu, musíme dát do souladu, a to nestačíme v ústavně-právním výboru, i kdybyste nám to, prosím, přikázali. Teď bych tady přečetl skutkové podstaty rychle – 20 trestných činů, zejména hospodářských a majetkových. A vy, co se tím zabýváte, tak to víte. Jinak, když se podíváte do ustanovení, které říká, že pro účely tohoto zákona se za prokazatelné považuje též sdělení informací zachycené na audiozáznamu nebo na videozáznamu, víte, pro účely jakéhokoli řízení a nepochybně zejména trestního, je potřeba autorizace. To znamená zase ta formulace by měla tomu odpovídat. Pokud jde o změnu trestního zákoníku, to je ta část čtvrtá – přeskakuji ty další – tak se podívejme do § 7, kde by se měla vložit věta § 184, doplněný odstavec 3. ve znění: Za pomluvu se nepovažuje sdělení skutečností podle § 2 zvláštního zákona, pokud byly naplněny podmínky § 4 odst. 2 zvláštního zákona. Když se podíváte do trestního zákoníku, nenajdete nic takového. Legislativní odbor zase precizně nám říká, že to neodpovídá trestnímu zákoníku. A já navíc dodávám ze své vlastní praxe, že to, že i kdybychom odstranili ve vztahu k podezřením z tohoto jednání pomluvu, tak musíme uvažovat o dalších skutkových podstatách. A v tu chvílí se nám nabízí poškození cizích práv, křivé obvinění, kde dokonce je-li formou mediálního zobrazení nebo prosazení, tak v tu chvíli je to dokonce zločin a teď nevím, jestli dokonce ne zvlášť závažný zločin. Teď v tuto chvíli nevím, je tam až 8 let nebo až 10 let. Ale myslím si, že je to zločin. Takže v tuto chvíli prosím, můj návrh je takový, že bych měl říci zamítněme, ale vstřícně k navrhovatelům, protože jsem přesvědčen o tom, že srdce jim zavelelo a jejich přesvědčení a vraťme k dopracování. A v tomto směru já formuluji svůj návrh. Prosím, vraťme k dopracování. Já své osobní poznámky jsem ochoten postoupit dál a zabývejme se tím. A to je i naše úloha, až to bude v takovém stádiu, respektive v takovém tvaru, který my jsme v ústavně-právním výboru Senátu Parlamentu ČR – mluvím za svůj výbor – a dívám se na chápavé pohledy místopředsedů, pokud je tady vidím, že ano. My pak o tom budeme – ale vstřícně – debatovat. Nikoliv zamítavě. Takže, pane senátore a vážené kolegyně a vážení kolegové, prosím, navrhuji vrátit k dopracování. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane zpravodaji za vaše laskavé zacházení a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu, kterou tímto otevírám. Hlásí se jako první pan senátor Jaromír Štětina. Máte slovo, pane senátore.
177
Senátor Jaromír Štětina: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Dámy a pánové, všichni vidíte, jaký se u nás rozmáhá nešvar používání dehonestačních metod a vymýšlení kauz ve vysoké politice. Obávám se, že tento zákon může tento nešvar přenést i do hospodářské sféry. Já jsem také pro to, aby byl vrácen tento materiál k přepracování. Já v něm především postrádám jakékoliv sankce pro křivá obvinění. Z toho se může skutečně stát masové udavačství. Já tomu říkám v této podobě, jak to je, zákon na ochranu udavačů. Myslím si, že především ta obrana toho nespravedlivě nařčeného v tom zákoně není zdůrazněna a měla by tam být zavedena. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zdali ještě někdo se hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k zákonu, k rozpravě? Senátor Libor Michálek: Souhlasím s návrhem zpravodaje. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dobře, takže pan zpravodaj nám to řekl jasně, že budeme hlasovat o návrhu vrátit navrhovateli k dopracování. (Poznámka pana senátora Antla mimo mikrofon: Souhlasím s vyjádřením navrhovatele.) Dobře. Takže přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh vrátit navrhovateli k dopracování. V sále je přítomno 54 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 28. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 43 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já končím projednávání tohoto bodu. Máme před sebou dnešní poslední bod našeho programu. Tím je 32. Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2012 (senátní tisk č. 91) Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka na našem jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno 48 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 44 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Dovolte mi nyní, abych zde přivítala Jaromíra Nováka, předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č.
178
91 a prosím pana předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka, aby nás seznámil s výroční zprávou. Máte slovo. Jaromír Novák: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jsem rád, že zde mohu prezentovat výroční zprávu ČTÚ za rok 2012. Tato zpráva je zpracována podle požadavku a rozsahu podle § 110 zákona o elektronických komunikacích. V podstatě obsahuje komplexní zhodnocení vývoje trhu elektronických komunikací a trhu poštovních služeb v ČR a dále detailní zhodnocení a informace o jednotlivých regulačních a kontrolních aktivitách našeho úřadu, jeho aktivity v mezinárodních vztazích i o týlovém zabezpečení jeho chodu. Z těch skutečně klíčových aktivit bych chtěl zmínit tyto: Jedná se zejména o prohloubení ochrany spotřebitele, na kterou se ČTÚ zaměřil po rozšíření jeho kompetencí, po přijetí takzvané implementační novely od 1. ledna 2012, podpora rozvoje konkurence zejména v mobilních službách a spolupráce na přípravě novely zákona o poštovních službách, kterou došlo k úplné liberalizaci poštovního trhu, a s tím související příprava prováděcích předpisů. Ze škatulky ochrany spotřebitele bych zmínil komplexní a detailní prověrku smluvních podmínek tří největších operátorů, která proběhla v minulém roce, autorizaci nezávislých tarifních kalkulátorů, která zvyšuje transparentnost při porovnávání cen, které jsou nabízeny, vytvoření cenového barometru, který najdete na našich webových stránkách. Dalším významným nástrojem byla úprava podmínek pro přenášení čísel, což je výrazný prokonkurenční nástroj, kde například snižujeme dobu, po kterou vám operátor musí přenést číslo jednotně pro fixní mobilní síť na čtyři roky. V kategorii podpory konkurence na mobilním trhu bych rád zmínil přípravu aukce, která bohužel nedopadla, nyní jsme vyhlásili aukci č. 2, a příprava regulace originačního trhu mobilního volání. Tyto regulační aktivity v konečném důsledku vedly k tomu, že operátoři představili velké snížení takzvaných neomezených tarifů a vpustili do svých sítí konečně virtuální operátory. Kromě těchto aktivit úřad řešil problematiku změny kompetence řešení takzvaných účastnických sporů ve vyúčtování podle § 129 zákona, která výrazně paralyzovala činnost úřadu minulý rok. Jak jsem již zmiňoval, spolupracoval s ministerstvem průmyslu a obchodu na přípravě liberalizace poštovního trhu. Výroční zpráva také obsahuje další části, jako je výroční zpráva o univerzální službě, výroční zprávu o poskytování informací podle zákona 106 a informaci o vyřizování stížností. Tato zpráva byla schválena Radou Českého telekomunikačního úřadu, byla předložena vládě a je publikována na našich webových stránkách. Já vám děkuji za pozornost. Děkuji vám za možnost prezentovat činnost úřadu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane navrhovateli. Zprávu projednala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, která přijala usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 91/2. Zpravodajem komise byl určen pan senátor Petr Bratský. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy VHZD. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 91/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Karel Korytář, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.
179
Senátor Karel Korytář: Vážená paní předsedající, pane předsedo úřadu, paní senátorky, páni senátoři, český telekomunikační trh je dneska velmi živým prostorem, ať mediálně, tak skutečnostmi, které se odehrávají v tomto prostoru. Pan předseda již informoval o změnách, které v podstatě nastávají nebo které se chystají. Nicméně i moje zpráva byla připravena na 10. červen a některé závěry ve zprávě byly také motivovány tím, co bylo v té době známo. Ale budu to komentovat ve své zprávě dále. Rok 2012 přinesl pro činnost ČTÚ řadu zásadních změn právního rámce pro výkon regulace a kontroly, a to v oblasti elektronických komunikací i v oblasti poštovních služeb. Součástí legislativních změn, jež nabyly účinnosti k 1. lednu 2012, byly kromě těchto nových kompetencí i změny, kterými byl do českého právního řádu implementován i revidovaný evropský regulační rámec pro elektronické komunikace. Hovořil o tom již i pan předseda. Český telekomunikační úřad v průběhu roku 2012 věnoval mimořádnou pozornost především situaci na trhu mobilních služeb. V návaznosti na přípravu v roce 2011 provedl úřad další kroky ve vyhlášení výběrového řízení na volné kmitočty v pásmu 800, 1800 a 2600 MHz. Jak dopadlo to první výběrové řízení, již pan předseda informoval, je vyhlášeno nové kolo. V roce 2012 pokračoval III. cyklus analýz relevantních trhů. Významnou aktivitou Českého telekomunikačního úřadu ve vztahu k mobilnímu trhu bylo ustanovení nového relevantního trhu "Velkoobchodní trh původu volání a přístupu v mobilních sítích". V průběhu první poloviny roku 2012 došlo k vypnutí všech zbylých analogových vysílačů velkého výkonu, realizoval se proces přechodu na zemské digitální televizní vysílání. Tím byl úspěšně naplněn technický plán přechodu. Úřad samozřejmě připravoval podklady k dalšímu rozvoji digitálního vysílání, podílel se na přípravě evropské harmonizace, kde by mělo dojít ke klíčovým rozhodnutím v této oblasti. Velká pozornost byla věnována přenesení agendy sporů o povinnosti k peněžitému plnění, je to § 129 zákona o elektronických komunikacích, z Českého telekomunikačního úřadu na obecné soudy. Vzhledem k tomu, že dnem 1. ledna 2014 by měl nabýt účinnosti zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole, bude třeba v průběhu roku 2013 přijmout změnu zákona o elektronických komunikacích v těch jeho částech, které se týkají výkonu kontrolní činnosti a správního trestání v oblasti elektronických komunikací. Obdobnou revizi a případné změny bude třeba provést i v oblasti poštovních služeb. I tady o této situaci informoval pan předseda a samozřejmě svůj vliv na to má i současná situace v Poslanecké sněmovně, takže některé zamýšlené zákony a kroky ukončeny nebyly, zůstaly v té poloze, v jaké dneska jsou. Pro Český telekomunikační úřad je mimořádně důležité rychlé dokončení projednávání vládního návrhu změny zákona, kterým by mělo dojít k odejmutí agendy účastnických sporů o plnění povinnosti k peněžitému plnění mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé od Českého telekomunikačního úřadu, a její navrácení do rozhodovací působnosti soudů. To je konstatování opět téhož. V roce 2012 vedl Český telekomunikační úřad celkem 442 tisíc správních řízení. I když se Českému telekomunikačnímu úřadu meziročně navýšit počet vydaných rozhodnutí až na 86 tisíc případů, zvyšuje se nadále počet neukončených případů. Zatímco na konci roku 2011 se jednalo o 141 tisíc případů, ke konci roku 2012 počet neukončených případů vzrostl až na 355 tisíc a jejich počet se nadále dramaticky zvyšuje i v prvních měsících roku 2013. 180
Český telekomunikační úřad proto již dlouhodobě není schopen zajistit řádné vyřizování této agendy. Dosažené příjmy Českého telekomunikačního úřadu ve výši 1 miliarda 259 milionů Kč překročily stanovený závazný ukazatel a dosáhly 119 % upraveného rozpočtu. Naopak na výdajové straně rozpočtu úřad za rok 2011 uspořil, když výdaje byly čerpány v objemu 570 tisíc Kč, tedy pouze na 89 % upraveného rozpočtu. V průběhu roku 2012 došlo ke zrušení 50 systemizovaných míst. Přesto se podařilo personálně zajistit funkčnost všech rozhodujících pracovišť úřadu tak, aby nebyl narušen či ohrožen výkon regulačních a správních agend. Průměrný přepočtený stav byl 445 zaměstnanců. Neustálým tématem kritiky velkých poskytovatelů mobilních služeb jsou zejména cena, kvalita technologie a nepružnost ve vyřizování požadavků klientů. Jde hlavně o poskytování nabídek nových, modernějších produktů a nabídka slev. Jistě si vzpomínáte, že jsme nedávno přijímali poslaneckou novelu, která se týkala ochrany spotřebitele. Tato novela by měla být určitým způsobem dalším krokem k zamezení jednostranných rozhodnutí poskytovatele služeb a zavedla povinnost pro poskytovatele telekomunikačních služeb, aby informoval zákazníka o všech změnách a o všech záměrech. Takže je tady určitý pokrok. Zákon o elektronických komunikacích dává Českému telekomunikačnímu úřadu pravomoci, jak postupovat vůči velkým operátorům, ať již v přímém kontextu, tak například vstupem na trh menších operátorů, kteří by nabídli zajímavější ceny a produkty. Rok 2013 je ve znamení velkých slev u všech dominantních operátorů. Je to výsledek, kdy si konečně poskytovatelé elektronických komunikací uvědomili třetinovou příjmovou hladinu České republiky proti zemím EU. V souladu s výše uvedeným hodnocením, vzhledem k významu této zprávy a po proběhlé diskusi navrhuje VHZD plénu Senátu PČR vzít na vědomí výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu za rok 2013. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky pan senátor Petr Bratský? Je tomu tak, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Bratský: Paní místopředsedkyně, děkuji za udělené slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, měl jsem připravenou krásnou zpravodajskou zprávu, krásnou a dlouhou zpravodajskou zprávu, ale s ohledem na čas a s ohledem na to, že i Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky přijala úplně identické usnesení jako garanční výbor, tak si dovolím jenom vám doporučit, abychom se v této chvíli zachovali státnicky a vzali na vědomí zprávu Českého telekomunikačního úřadu za rok 2012. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane kolego, váš přístup vítáme, a já otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, já ji uzavírám, takže není se k čemu vyjádřit, můžeme přistoupit k hlasování. Ještě se zeptám pana navrhovatele, jestli nám něco nechce sdělit ke zpravodajské zprávě. Pan navrhovatel nechce, dobře. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl senátor Karel Korytář. V sále je přítomno 48 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí jen 25.
181
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 45 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji panu navrhovateli i pánům zpravodajům. Končím dnešní schůzi, přátelé, a potkáme se společně 12. září. Mějte krásný víkend. Na shledanou! (Jednání ukončeno v 16.36 hodin.)
182
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 9. funkční období - 12. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) - TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY
