Trh práce a nezaměstnanost v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha

Trh práce a nezaměstnanost v ČR Bakalářská práce

Linda Marková

duben, 2011

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Trh práce a nezaměstnanost v ČR Bakalářská práce

Autor:

Linda Marková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc.Ing. Hana Pačesová, CSc.

duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 26.4.2011

Linda Marková

Poděkování:

Ráda bych vyuţila této moţnosti a poděkovala na tomto místě všem, kteří se podíleli na vzniku této práce. Děkuji především vedoucí bakalářské práce doc.Ing. Haně Pačesové, CSc., za její pečlivé vedení této bakalářské práce.

Anotace Tématem bakalářské práce je popsání vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1989, kdy docházelo k transformaci centrálně plánovaného hospodářství na hospodářství trţní. Práce se podrobněji zaměřuje na období celosvětové finanční krize v letech 2008 aţ 2010. Teoretická část se zabývá popisem pracovního trhu České republiky a základních termínů s ním spojených. Pozornost je věnována politice zaměstnanosti ČR.

Annotation The topic of my bachelor thesis is the description of unemployment trend in The Czech Republic since 1989, when began transformation of central planning economy into free market economy. The thesis is more focused on the period of the worldwide financial crisis (from 2008 – 2010). The theoretical part describes labour-market in The Czech Republic and its relevant terms. Attention is devoted to Labour policy of CR.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Trh práce ............................................................................................................................. 8

2

Nezaměstnanost ................................................................................................................ 10

3

4

2.1

Charakter nezaměstnanosti ........................................................................................ 12

2.2

Míra nezaměstnanosti ................................................................................................ 14

2.3

Sociální dopady nezaměstnanosti .............................................................................. 16

2.4

Náklady a přínosy nezaměstnanosti ........................................................................... 19

Státní politika zaměstnanosti ............................................................................................ 22 3.1

Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 23

3.2

Pasivní politika zaměstnanosti ................................................................................... 24

3.3

Strategické dokumenty ČR ........................................................................................ 24

Vývoj nezaměstnanosti v ČR ........................................................................................... 28 4.1

Vývoj nezaměstnanosti v letech 1990 – 2006............................................................ 30

4.2

Vývoj nezaměstnanosti v letech 2007 – 2008............................................................ 35

4.3

Vývoj nezaměstnanosti po roce 2008 ........................................................................ 39

Závěr ......................................................................................................................................... 44 Bibliografie ............................................................................................................................... 46 Seznam obrázků........................................................................................................................ 49 Seznam grafů ............................................................................................................................ 49 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 50

6

Úvod Na počátku devadesátých let došlo k zásadní změně ve fungování našeho hospodářství. Česká republika započala transformaci z centrálně plánované ekonomiky na trţní hospodářství. Změna po roce 1989 ovlivnila politické i společenské procesy. Zásadní změnou byl přechod od systému jedné strany k systému demokratické volby zástupců, byly zakládány nové instituce, dereguluje se hospodářství, restrukturalizuje a začíná liberalizace. S těmito kroky souvisí také vznik moderní politiky zaměstnanosti, jelikoţ do té doby v centrálně plánované ekonomice nezaměstnanost neexistovala a najednou se s ní stal problém, který se musí řešit. Mezi základní nástroje hospodářské a sociální politiky patří politika pracovního trhu. Správné fungování pracovního trhu je jedním ze základních pilířů fungující ekonomiky s dlouhodobým hospodářským růstem. Po většinu vyspělých zemí, evropských i mimoevropských, je nezaměstnanost jedním z významných problémů, se kterým se potýkají všechna trţní hospodářství. Proto je jednou z hlavních priorit kaţdé vlády sniţování nezaměstnanosti respektive zvyšování zaměstnanosti. Členské státy Evropské unie, Českou republiku nevyjímaje, trápí především dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mládeţe a absolventů, diskriminace na trhu práce a nízká zaměstnanost starších občanů. Jednotlivé členské státy Evropské unie mají nastavenou a praktikují vlastní politiku zaměstnanosti. Pro dosaţení společně nastavených cílů Evropskou unií, se přesto příslušné unijní instituce snaţí o podporu předávání informací a zkušeností mezi jednotlivými státy. Cílem této bakalářské práce je analyzovat vývoj nezaměstnanosti po roce 1989 včetně popsání důleţitých hospodářských milníků uplynulých dvaceti let. První kapitoly definují obecné pojmy týkající se trhu práce a nezaměstnanosti. V další části je popsána státní politika zaměstnanosti ČR, především aktivní politika zaměstnanosti a její nástroje. Poslední část této bakalářské práce se zaměřuje na vlastní vývoj nezaměstnanosti v posledních dvou desetiletí. Podrobněji je popsáno období globální recese, tzn. období od konce roku 2007 aţ po rok 2009. Jednotlivá období jsou také stručně charakterizována příslušným ekonomickým vývojem. 7

1 Trh práce Trh práce je místo, kde se obchoduje s pracovními nabídkami. Na trhu práce se střetává nabídka pracovních příleţitostí s poptávkou. Nabídku vytvářejí zaměstnavatelé, kteří svým potencionálním zaměstnancům nabízejí za dobře vykonanou práci odměnu ve formě mzdy. Z ekonomického hlediska je důleţité průběţně sledovat vývoj nezaměstnanosti, která na tomto trhu vzniká a vývoj mezd. Mzda můţe být nominální či reálná, která je očištěna o inflaci. Tyto průzkumy jsou velmi důleţité, jelikoţ ovlivňují vývoj společnosti. Trh práce skýtá řadu nedokonalostí, např. mzdy neklesají směrem dolů (podchyceno pracovními smlouvami), existuje řada povolání, které se vzájemně výrazně odlišují, zaměstnavatel je při nespokojenosti se zaměstnancem svázán obtíţemi při výpovědích atd. Z tohoto vyplývá, ţe trh práce není dokonale konkurenční. Neexistuje dokonalá informovanost o nabídkách práce, jednotlivé firmy mají rozdílnou nabídku platového ohodnocení. Z ekonomického

hlediska

můţeme

na

trh

práce

nahlíţet

ze

dvou

směrů

z makroekonomického a mikroekonomického. Makroekonomický náhled se zaměřuje na vztah, který probíhá na trhu práce a ostatními subjekty trhu (např. zahraniční obchod, trh zboţí). Sleduje vývoj nezaměstnanosti, vývoj důchodů a hrubého domácího produktu. Mikroekonomické hledisko sleduje chování jednotlivých zaměstnanců na trhu práce.

Segmentace trhu Trh práce není homogenní, jak je definován klasickou ekonomií. Mnoţství trhů práce je vázáno na mnoţství profesí, odvětví popřípadě i geografických oblastí. Tím je daná souvislost se segmentací na trhu práce. Pracovní trh můţeme dělit na primární a sekundární. Na primárním trhu se shromaţďují kvalitnější pracovní nabídky, které nabízejí výhodnější platové zařazení, zaměstnanci mají moţnost kariérního postupu, zajímavou nabídku benefitů (sluţební vozidla, sluţební telefon, stravenky, kulturní fondy apod.), mohou si zvyšovat kvalifikaci a tím se stávat cennější pro současného zaměstnavatele a popř. pro trh práce jako takový. Sekundární trh nabízí pracovní místa s niţším platovým ohodnocením, méně zajímavé práce s omezenou moţností benefitů. Z tohoto důvodu je na těchto pozicích větší fluktuace 8

zaměstnanců. Většinou jsou zaměstnanci mladí nebo naopak staří lidé, ţeny, tělesně handicapovaní lidé, lidé bez dostatečného vzdělání, lidé z etnických menšin. Přechod ze sekundárního trhu je velmi obtíţný, spočívá v dostatečném vzdělání, vystupování, vzhledu, způsobu jednání, způsobu umět se dobře prezentovat. Díky rozdělení trhu na tyto dvě skupiny se vytvořily překáţky pro pracovníky přecházet z jednoho trhu do druhého. Ze sekundárního trhu je prakticky nemoţné přejít do primárního trhu. Důvodem je charakteristika zaměstnanců. Nebyli ochotni investovat do svého rozvoje a vzdělání a tudíţ jsou odkázáni k hůře placeným pracím. Soustřeďovat se na sekundárním trhu mají tendenci především ţeny, velmi mladí lidé nebo naopak staří lidé, handicapovaní a nekvalifikovaní. Nezaměstnanost by se mohla sníţit, kdyby bylo dostatek vhodných pracovních míst pro pravé lidi na pravém místě. Profesní strukturu můţeme chápat jako další faktor členění trhu a nabídky pracovní síly. Trh je tak členěn do mnoha menších trhů, mezi kterými nedochází ke konkurenci mezi zaměstnanci. Na trhu práce dále nacházíme dva typy trhů formální a neformální. Formální trh práce je oficiální nabídka pracovních moţností. Tento trh bývá pod kontrolou a dohledem příslušných státních a jiných institucí. Oproti němu je zde i trh práce neformální, který je mimo dohled kontrolních orgánů a úřadů. Řadí se sem nelegální podnikání, obcházení daňových zákonů. Oba trhy se navzájem prolínají. Dalo by se spekulovat o tom, ţe osoba, která má vlivné postavení ve formálním trhu práce se dobře zainteresuje i na neformálním trhu, ze kterého mohou plynout větší výhody.

9

2 Nezaměstnanost Pojem „pracovat“ nemusí vţdy znamenat vykonávat činnost, za kterou se dostává odměny ve formě mzdy. Lidé mohou pracovat pro své vlastní potěšení či v domácnosti. Pokud je člověk zaměstnaný, přistupuje k této práci na základě podepsané pracovní smlouvy, za kterou mu náleţí dohodnutá odměna. Z tohoto vyplývá, ţe pokud člověk přijde o práci, kterou vykonával dobrovolně a bez nároku na mzdu, není nezaměstnaný. Na trhu práce se prolínají, jak lidé zaměstnaní tak nezaměstnaní. Dle definice Mezinárodního úřadu práce v Ţenevě je nezaměstnaný ten kdo splňuje následující tři poţadavky: schopný práce (zdravotním stavem, věkem, osobní situací) chtějící zaměstnání jsoucích přes tuto snahu v daný okamţik bez zaměstnání Nezaměstnanost není jen o tom, ţe osoba schopná pracovat se nemůţe uplatnit na trhu práce, ale i o tom, ţe se s tímto stavem nezaměstnanosti nespokojuje a vyhledává pracovní příleţitosti. Společnost očekává od kaţdého jedince, kterému to situace umoţňuje, ţe si svou práci chce udrţet a v případě ztráty zaměstnání si aktivně v co nejkratší době najde zaměstnání nové. Pro nezaměstnané bývá podmínkou pravidelná návštěva pracovního úřadu, jako projev snahy o nalezení nové práce. Povinnost hledat si aktivně práci bývá benevolentní. Dnes jiţ není kladen velký důraz na to, aby se nezaměstnaný za svou prací stěhoval do velkých vzdáleností, tak jak tomu bylo v historii.

10

Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Nezaměstnanost, která je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti, se označuje jako nezaměstnanost dobrovolná. Nezaměstnaní mají moţnost uplatnit se na trhu práce, ale z různých důvodů nemají zájem o nabízené pracovní pozice, kterých je dostatek.

S – nabídka práce

Mzdová sazba

zaměstnaní

E dobrovolně nezaměstnaní

0

L E

D – poptávka po práci

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Obrázek č. 1: Dobrovolná nezaměstnanost1

Opakem dobrovolné nezaměstnanosti je nedobrovolná nezaměstnanost. V tomto případě je počet volných pracovních sil větší neţ počet volných pracovních míst, míra nezaměstnanosti je vyšší neţ přirozená míra nezaměstnanosti. Hlavním důvodem vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti je existence nepruţných mezd. Na trzích práce nedochází ihned k rovnováze, coţ způsobuje vznik přebytků a nedostatků na jednotlivých dílčích trzích práce. To znamená krátkodobou nerovnováhu na trhu. V dlouhodobém horizontu ale mají mzdy snahu pohybovat se tak, aby vyrovnaly nabídku a poptávku. Volná pracovní místa mají snahu přizpůsobovat se mzdám a trţním podmínkám. Doba mezi krátkým a dlouhým obdobím však můţe trvat i několik let a nezaměstnanost v tomto období bude vysoká.

1

Zdroj: Buchtová, Boţena a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8.

11

Mzdová sazba

S – nabídka práce

dobrovolně nezaměstnaní zaměstnaní

nedobrovolně nezaměstnaní D – poptávka po práci

0

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Obrázek č. 2: Nedobrovolná nezaměstnanost2

2.1 Charakter nezaměstnanosti Důvody nezaměstnanosti mohou být různé a přispívají k ní rozdílné příčiny, proto ji můţeme rozdělit dle dalších charakteristik.

Frikční nezaměstnanost Tato charakteristika patří mezi nejběţnější a přirozené. Na trhu práce dochází k přesunu osob z jednoho zaměstnání do druhého ať uţ z jejich vlastní vůle či z důvodu ekonomického vývoje. V tomto případě se nezaměstnanost nebere jako problém, nemívá dlouhého trvání. Obvyklá doba trvání tohoto druhu nezaměstnanosti je v ČR 6 aţ 12 týdnů a její výše se obvykle uvádí jako 1 - 2%. V případě osob, které vstupují nově na trh práce, se jedná o dobu, ve které si hledají pracovní uplatnění. Dobu hledání zaměstnání můţe prodlouţit přijatelný sociální systém poskytování dávek v nezaměstnanosti.

2

Zdroj: Buchtová, Boţena a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8.

12

Strukturální nezaměstnanost Kromě běţné frikční nezaměstnanosti dochází i ke ztrátě zaměstnání vlivem rozpadu podniků, rušení určitých starých oborů. Osoby zasaţené ztrátou pracovního místa obvykle spojuje věk, kvalifikace, dovednosti, zkušenosti a bydliště. S vývojem technologií jiţ nemusí být dané dovednosti těchto lidí jiţ tolik poţadované. Dochází ke změně poptávky po nových kvalifikacích, která můţe být obtíţná. V této situaci dochází k nerovnováze mezi nabízenou prací a poptávkou pracovníků. V této situaci dochází k vyšší míře nezaměstnanosti hlavně osob s určitou kvalifikací, o kterou není jiţ tak velký zájem. Tento stav je dán poptávkou po nové struktuře zboţí. Druhou skupinou osob této nezaměstnanosti jsou lidé, kteří o práci přijdou v důsledku rušení pracovních míst např. z důvodu nahrazení jejich práce technologií (tzv. technologická nezaměstnanost). Díky pokroku a novým vynálezům přichází o práci i vysoce kvalifikovaní lidé, jejichţ znalosti a získané zkušenosti jiţ nejsou zapotřebí. Strukturální nezaměstnanost vyvolaná růstem nabídky práce je způsobena politickými nebo ekonomickými příčinami. Touto příčinou můţe být zvýšený příchod zahraničních pracovníků nebo demografické vlny v rámci země (zařazování tzv. „silných ročníků“ mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo).

Cyklická a sezónní nezaměstnanost Hospodářský cyklus ovlivňuje cyklickou nezaměstnanost. U cyklické nezaměstnanosti můţeme hovořit o celkovém poklesu poptávky po práci způsobené sníţením celkových výdajů všech ekonomických subjektů (domácnosti, firmy, stát apod.). Nezaměstnanost roste ve většině odvětví. Sezónní nezaměstnanost je propojena se specifickými podmínkami některých profesí. Především se jedná o profese v zemědělství, cestovním ruchu nebo stavebnictví. Tento typ nezaměstnanosti spočívá v proměnlivé poptávce po práci v jednotlivých ročních obdobích. Kaţdoročně je nejniţší míra nezaměstnanosti v období od května do srpna, kdy se ve výše uvedených odvětví uplatňují pracovníci, kteří po zbytek roku (především v zimním období) těţce shání práci nebo se stěţí přizpůsobují poţadavkům jiných oborů.

13

Skrytá a fiktivní nezaměstnanost Skrytou nezaměstnanost lze charakterizovat nemoţností určení její míry a nepodloţitelností statistickými údaji. To je způsobeno tím, ţe se nezaměstnaní v tomto případě nehlásí na úřadech práce (práci si hledají jinou cestou) nebo na hledání práce rezignovali. V případech kdy se do oficiálních statistik započítávají osoby, které by se započítávat neměly, protoţe jejich hledání práce je jenom formální, mluvíme o fiktivní nezaměstnanosti. Důvodem je snaha nezaměstnaných čerpat (a zneuţívat) podporu v nezaměstnanosti. Tito lidé nové zaměstnání nehledají a nabízené pozice ve většině případů neakceptují. Do této skupiny lidí patří také osoby, které jsou registrovány jako nezaměstnané, ale zároveň nelegálně pracují na neformálním pracovním trhu.

2.2 Míra nezaměstnanosti ČR má snahu o průběţné měření aktuální nezaměstnanosti. Vyuţívá se k tomu především míra nezaměstnanosti u , která je dána podílem nezaměstnaných U v celku práce schopné populace L (= počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných obyvatel). u

U L

* 100

(%)

3

Takto vypočítaný ukazatel má nedostatky, které spočívají v tom, ţe nezohledňuje občany, kteří nepracují, aktivně hledají práci, ale nejsou evidováni na úřadu práce. I zde se přihlíţí k tomu, jak chce kdo pracovat. Míra nezaměstnanosti je obecná a specifická dle měřených kategorií. Obecná míra je závislá na ekonomických faktorech. Specifická míra nezaměstnanosti je vyuţívána u různorodých sociálních skupin (ţeny, muţi, dělníci, etnické skupiny, profese). Kaţdý stát má svůj systém měření počtu nezaměstnaných. Základní principy jsou však stejné. V jednom se vychází z počtu ţadatelů o práci registrovaných na úřadech práce. Ve druhém se provádí tzv. výběrové šetření v obyvatelstvu. Výhodou těchto průzkumů je dotazování se lidí registrovaných na pracovních úřadech tak i lidí, kteří jsou neregistrovaní.

3

Zdroj: KLÍMA, Jan. Makroekonomie. Praha: Alfa Publishing, 2006. 141 s. ISBN 80-86575-29-2

14

Míra nezaměstnanosti zobrazuje globální pohled na nezaměstnanost. Důkladnější porovnání jednotlivých typů nezaměstnanosti zobrazuje představu o jejich konkrétních rysech. V případě míry nezaměstnanosti mezi 2-6% můţeme hovořit jako o plné zaměstnanosti. Překročení této hraniče, je povaţováno za neţádoucí. Velký důraz se klade i na zjišťování průměrné délky trvání nezaměstnanosti. Tato informace upozorní na problémové regiony či odvětví. V posledním období dochází vlivem ekonomické situace k prodluţování délky nezaměstnanosti a zvyšování počtu osob bez pravidelného výdělku.

Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níţ jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a sniţování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Nevyskytují se trendy ke sniţování nebo zvyšování inflace. Výše této míry je závislá na řadě specifických činitelů (vznik nových pracovních míst, mobilita pracujících, moţnost rekvalifikace). V posledních letech stoupá přirozená míra nezaměstnanosti. Příčinou je dobré sociální zabezpečení nezaměstnaných, kteří ne vţdy přijmou nabízené místo, a strukturální nezaměstnanost. Přirozená míra nezaměstnanosti není neměnná, v různých státech a v různých letech se mění. Politika vlády můţe krátkodobě sníţit skutečnou nezaměstnanost pod úroveň přirozené, ale tímto dojde ke zvýšení inflace. Z tohoto vyplývá, ţe stát by měl sniţovat přirozenou míru nezaměstnanosti a ne se snaţit sníţit nezaměstnanost skutečnou. Mezi příčiny, které způsobují přirozenou míru nezaměstnanosti, patří: sniţování nedokonalostí na trhu práce, omezení zásahů státu nebo odborů, zlepšení informovanosti o nabídce a poptávce na trhu práce.

15

2.3 Sociální dopady nezaměstnanosti Ztrátou zaměstnání se člověk ocitá v sociální izolaci. Lidé ztrácí kontakt se svými sociálními kontakty, omezí se počet sociálních styků, mezi které patří zejména bývalí kolegové. Mimo jiné se člověk sám cítí osamocen a přestává vyhledávat okolní společnost, jelikoţ se vyrovnává se ztrátou práce. Do tohoto stádia se lidé dostávají průběţně s délkou doby nezaměstnaného stavu. Tento stav se hlouběji projevuje v místech, kde došlo k hromadné nezaměstnanosti. Rozdílně se se sociální izolací vyrovnávají různé věkové skupiny. Mladí tento stav často snášení lépe neţ lidé ve starším věku. V překonání sociální odloučenosti se lidé často přiklání k sociálním sítím, které jim pomáhají udrţet kontakt a navázat nová přátelství. Pro osamělé osoby, etnické skupiny nebo národnostní menšiny je toto většinou jediným zdrojem podpory a moţnosti udrţení vědomi k určitému společenství. Tyto sociální sítě jsou v dnešní době hlavním a efektivním prostředkem pro hledání nové práce. Jsou vyuţívány i zaměstnavateli, kteří si díky nim mohou vybírat své zaměstnance. Jedná se o nejrychlejší formu hledání nových moţností a s postupem doby i čím dál více rozšířenější.

Společenské postavení po ztrátě zaměstnání Málo který člověk je se svojí prácí naprosto spokojený, nicméně by dobrovolně placené místo neopustil, aniţ by za něj měl adekvátní náhradu. Většina lidí potřebuje mít pocit zázemí a zajištěného stálého příjmu k uspokojení svých potřeb a zajištění ţivotní úrovně. Změna statusu ze zaměstnaného na nezaměstnaného neznamená jen finanční potíţe, ale i pocit podřadnosti, se kterými jsou spojeny nepříjemné starosti. Nezaměstnaní si většinou po dobu únosnou snaţí zachovat dosavadní kulturní ţivot i ţivotní standard např. do poslední moţné chvíle by neprodali své auto, jelikoţ by to povaţovali za veřejnou manifestaci. Dále je velmi těţké udrţet rodinu v ustálených zvyklostech a zajistit jí vše potřebné, především pokud se v rodině vyskytují dospívající děti. Na jejich ošacení se většinou bere velký zřetel. Je to i proto, ţe rodiče pro své děti chtějí to nejlepší a také proto, aby děti nepocítili problémy vzniklé nezaměstnaností. Nezaměstnaní vzniklou situaci často vnímají dvěma způsoby. Jedni si myslí, ţe vše je v jejich rukou a vše závisí na jejich chování a rozhodování. Druzí se domnívají, ţe jejich činy jsou ovlivňovány a řízeny vnějšími silami a událostmi. První příklad lidí se řadí mezi úspěšné v hledání práce, zato druzí bývají dlouhodobě nezaměstnaní. 16

Přesvědčení lidí, ţe nezaměstnanost nemusí být jen kvůli jejich neschopnosti, ale třeba kvůli okolním vlivům, ekonomické situaci, můţe být obtíţné. Důsledkem můţe být sníţení sebevědomí na trhu práce, negativní vnímání nalezení nového pracovního místa nebo celkového negativního postoje k ţivotu. Pro mladé lidi nezaměstnanost můţe znamenat i tzv. nedospělost, ztrátu moţnosti stát se samostatným. Tento problém se můţe prolínat i do navazování nových partnerských vztahů a zakládání rodiny. Ve společnosti ve které ţijeme, se na nezaměstnanost klade velký důraz. Lidé se po ztrátě pracovního místa často cítí, ţe selhali a ţe je společnost za to odsuzuje. Proto se někteří snaţí tento svůj status zakrývat před svým okolím. Chovají se tak, aby okolní společnost nepoznala, ţe se nezaměstnanými stali. Toto chování mohou dělat nejen před svými známými, ale dokonce i před svojí vlastní rodinou. V nejhorších případech můţe osoba, která přišla o zaměstnání, začít uvaţovat i o sebevraţdě. Na toto téma bylo vypracováno několik studií. Můţe docházet i k pouhým pokusům o sebevraţdu, z důvodu protestu či upozornění na nespravedlnost. Tento pokus můţe být brán, jako určitá forma komunikace vůči ostatním, jedná se ale o psychické potíţe. Mezi další nejčastější formy útěku z obav z nezaměstnanosti bývá nadměrné uţívání léků, drog a alkoholu. Nezaměstnanost znamená i problémy pro stát, který má za úkol se o takovéto jedince postarat a pomoci jim v nouzi. Nezaměstnaný se na stát obrací s ţádostí o podporu, s tímto ale souvisí i jeho následné povinnosti. Očekává se od něj, ţe i nadále bude plnit zákonné závazky a pokusí se svoji situaci změnit. On sám je zodpovědný za hledání své nové práce. Očekává se, ţe v tomto stavu nechce zůstat, ale bude se chtít navrátit do stavu zaměstnaných. Status nezaměstnaného by měl být jen přechodný. Trvalý stav by se měl vyskytovat jen u lidí s trvalou prachovní neschopností, která můţe vzniknout např. zdravotním stavem, duševním handicapem, osobním úpadkem. Společnost od nezaměstnaných lidí očekává aktivní vyhledávání nových pracovních příleţitostí a uplatnění se na trhu práce. K tomuto můţe vyuţívat nabídku úřadu práce, samostatné

aktivní

vyhledávání

firem,

osobními

návštěvami

u

potencionálních

zaměstnavatelů. Pokud se jedinec dlouho neúspěšný, i přes svoji ochotu pracovat, můţe začít vnímat pocit zklamání, viny a přicházejí deprese. Tento neúspěch nemusí být dán jen neschopností, ale i regionem, ve kterém se zaměstnání hledá. V oblastech, kde je velká míra nezaměstnanosti je velmi nízká šance nalézt pracovní místo, kvůli velkému počtu uchazečů a 17

můţe vést k rezignaci dalšího hledání. Společnost toto chování odsuzuje a je toho názoru, ţe nezaměstnaný by měl vytrvávat v hledání nových moţností i za cenu výkonu horší práce, niţšího platu či změny místa výkonu práce. Měli by přijmout jakoukoli práci, jen aby nezneuţívali sociálních dávek v nezaměstnanosti. Je známo, ţe se sociálních dávek zneuţívá na úkor pracujících daňových poplatníků. Práce se aktivně nevyhledává, pracuje se nelegálně a současně jsou dávky pobírány. Vysoká míra nezaměstnanosti se vyskytuje především u osob s nízkým vzděláním, mladými lidmi, ţenami, členy menšinových skupin a imigranty. Tito lidé nejčastěji přicházejí o práci a většinou svou novou práci nacházejí spíše na sekundárním trhu, kde tuto činnosti vykonávají i za menší ohodnocení.

Životní strategie nezaměstnaných Jsou známy tři druhy této strategie a to strategie spojená s hledáním zaměstnání, strategie související s přeţitím v nových podmínkách a strategie zaměřená na překonání stigmatu nezaměstnanosti. Nezaměstnanost není pro většinu lidí příjemnou záleţitostí, a proto se snaţí najít z této situace východisko. V případě neúspěchu se pokoušení najít způsob jak v tomto mezidobí přeţít. Mzdu musí nahradit jinými prostředky, v prvotní fázi se jedná o pomoc státu, musí se vyrovnat se statusem nezaměstnaný. Při dlouhodobé nezaměstnanosti se ţivotní strategie můţe projevovat několika způsoby: Omezování běţných potřeb, na které jsme byli zvyklí. Tento děj můţe vést k frustraci, která se přenáší do rodiny. Přizpůsobení se situaci, obava z marných pokusů při hledání nové práce. Aktivní hledání nového zaměstnání při vyuţívání všech moţných způsobů, kdy nechceme, aby došlo k omezování při našich potřebách. Hledání práce setrvačností, např. s pomocí úřadu práce. Z tohoto hlediska nezaměstnaný jiţ nedoufá, ţe se pro něj najde uplatnění. Rezignace, apatie, můţe dojít i k rozkladu rodiny Při hledání nového pracovního místa je nejčastěji vyuţíván přímý osobní či písemný kontakt se zaměstnavateli, registrace na úřadech práce, v pracovních agenturách, ale i neformálními sociálními sítěmi. První cesta po ztrátě zaměstnání by měla vést na pracovní úřad. Touto cestou se nedávají všichni z důvodu pocitu sebrání svobody, nezávislosti a byrokracie. Na 18

úřadech se cítí nervózně a stísněně. Je to tím, ţe se úřady řídí zaměstnaneckou politikou a sociální kontrolou nezaměstnaných. I z tohoto důvodu sluţeb úřadu řada lidí nevyuţívá. Na druhé straně jsou lidé, kteří se na úřad obrací s vidinou nalezení nového zaměstnání.

Reprodukční chování Nezaměstnanost přináší negativní faktory i do následné reprodukce. Tato situace vede lidi k důslednějšímu rozhodování, zda se ţenit/vdávat, zakládat rodiny. Naopak u určitých jedinců (ţen) můţou těhotenstvím zdánlivě unikat vzniklé nezaměstnanosti. K tomuto stavu se uchylují, jelikoţ povaţují dítě za určitou hodnotu.

2.4 Náklady a přínosy nezaměstnanosti Náklady nezaměstnanosti Ztráta makroekonomického produktu Z ekonomického hlediska lze za největší ztrátu spojenou s nezaměstnaností pokládat pokles makroekonomického produktu, kdy produkt v ekonomice je pod svojí potenciální úrovní. Rozdíl mezi potenciálním a skutečným produktem bývá často nazýván produkční mezerou. Neúplné vyuţití výrobních faktorů Existence nezaměstnanosti poukazuje na částečné vyuţití výrobního faktoru práce. Není-li zcela vyuţit faktor práce, nejsou také vyuţity výrobní faktory, které se při výrobě kombinují s faktorem práce, případně na něj navazují v dalších stupních výroby. Ekonomika jako celek se proto nachází pod svou hranicí produkčních moţností. Pokles zásoby zápůjčního kapitálu S niţším disponibilním důchodem je spojena i niţší spotřeba a taktéţ pokles celkových úspor a investic. Pokles úspor a investic vytváří menší zásobu zápůjčního kapitálu a celkově tak brzdí ekonomiku.

19

Pokles státních příjmů V důsledcích nezaměstnanosti dochází ke sniţování příjmů státní pokladny. Tento pokles příjmů je způsoben niţšími odvody daní jednotlivců (nulové daňové odvody od nezaměstnaného) a také ze zisků firem. Zvýšené vládní výdaje Ke zvýšení vládních výdajů dochází z důvodu vyššího objemu vyplacených sociálních transferů (podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky apod.).

31.461

30.171

5.4

2005

8.1

6.6

2006

2007

sociální příspěvky [v tis. Kč]

35.303

34.945

33.763

9.2

9.0

2008

2009

míra nezaměstnanosti [ v %]

Graf č. 1: Míra nezaměstnanosti a sociální příspěvky v nezaměstnanosti4

Ztráty na lidském kapitálu Dlouhodobá nezaměstnanost jedince přináší pokles jeho kvalifikace. Pokles je způsoben nezačleněním nezaměstnaného do procesu vzdělávání a získávaní nových zkušeností. Nezaměstnaný pozvolna ztrácí návyky, které jsou spojeny se zaměstnáním (pravidelný denní rytmus, odpovědnost apod.). Dochází k poklesu atraktivity jedince pro případného zaměstnavatele.

4

Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo financí ČR

20

Přínosy nezaměstnanosti V souvislosti s nezaměstnaností lze hovořit pouze o jediném přínos a tím je získaný volný čas, který

však

má,

z ekonomického

hlediska,

zanedbatelnou

hodnotu.

Volný

čas

v nezaměstnanosti ztrácí svojí hodnotu, protoţe se jiţ nejedná o vzácný statek. Přínos nezaměstnanosti nelze jednoduše vyčíslit, protoţe pohled na volný čas je individuální záleţitostí.

21

3 Státní politika zaměstnanosti Kaţdá země povaţuje sníţení masové nezaměstnanosti jako hlavní cíl. Není však přesný postup, jak tohoto stavu dosáhnout. Nejde jen o vytvoření dostatku nových pracovních míst, ale zejména o stimulaci ekonomického růstu, dobře nastavené podmínky pro nové podniky a pro vstup cizího kapitálu, sniţování daní, ale i programy pro usnadnění podnikání. Dále uzpůsobovat nabídku a poptávku na pracovním trhu, zprostředkovávat informace o pracovních místech, podporovat nezaměstnané. Politika zaměstnanosti má za hlavní cíl financovat trh práce a vytvářet projekty na podporu rizikovým kategoriím v postiţených oblastech. Tomuto problému se věnuje i Evropské Společenství, kde se snaţí o „překonání rozdílů mezi rozvinutými a zaostalými oblastmi a redukce nerovnosti v zaměstnanosti, které mezi nimi přetrvávají“. Snaţí se o podporu růstu zaostalých oblastí a jejich přizpůsobení se rozvoje vyspělejších regionů (rekvalifikace pracovních míst, podpora infrastruktury, rozvoje průmyslu, turismu, nových výzkumů). Rozvojem trhu práce, sociální integrací podporují boj s nezaměstnaností, pomáhají absolventům ve vstupu na pracovní trh. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát, a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce a to s územními správními celky, profesními organizacemi, sdruţeními osob se zdravotním postiţením a organizacemi zaměstnavatelů. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a příslušné úřady práce5. V rámci státní politiky zaměstnanosti zprostředkovávají zaměstnání úřady práce bezplatně, nebo jiné agentury, které musí mít povolení MPSV ke své činnosti, a to bezplatně nebo za úhradu, přičemţ platí ten, komu je zaměstnanec zprostředkován6. Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje nejen zabezpečení práva na zaměstnání, ale také sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz, projektů a programů pro pracovní uplatnění fyzických osob. Uvádí v soulad opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s Evropskou strategií 5

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, §2. BROŢOVÁ D., Kapitoly z ekonomie trhů práce, 1. vydání, Praha, VŠE, Národohospodářská fakulta, Nakladatelství Oeconomica, 2003, 133 s, ISBN 80-245-1120-7 6

22

zaměstnanosti a také zapojení do mezinárodních programů. Poskytuje poradenské, informační a zprostředkovatelské sluţby na trhu práce, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, a především uplatňuje tzv. aktivní politiku zaměstnanosti7. Finanční nástroje aktivit politiky zaměstnanosti jsou financovány z veřejných prostředků ve formě účelově vytvářených fondů, fondů pojištění v nezaměstnanosti anebo mohou mít podobu dotace placené z daní nebo pojistného. Institucionální nástroje politiky zaměstnanosti lze charakterizovat podle subjektu, který politiku vykonává a také podle objektu který tato politika ovlivňuje. Politika zaměstnanosti je tedy prováděna na úrovni nadnárodní, národní, regionální i lokální8. Státní politiku zaměstnanosti dělíme na pasivní politiku zaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti.

3.1 Aktivní politika zaměstnanosti Tento druh politiky zaměstnanosti představuje postupy, které ve svém souhrnu přispívají k zajištění nejvyšší moţné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je zabezpečována ministerstvem a úřady práce, které dle potřeby pak dále spolupracují při její realizaci i s dalšími subjekty. Je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí příslušným právním předpisem. Z těchto prostředků lze čerpat na programy regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů, které přispějí ke zvýšení zaměstnanosti9. Mezi prostředky, jimiţ je aktivní politika zaměstnanosti v České republice realizována, patří zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování a také příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí této politiky je rovněţ poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postiţením a při výběru vhodných nástrojů aktivní

7

Podrobněji viz. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti §2. HALÁSKOVÁ R., Politika zaměstnanosti, 1. vydání, Ostrava: Ostravská univerzita: Filozofická fakulta, 2008, 152 s, ISBN 978-80-7368-522-5 9 ŠIMEK M., Ekonomie trhu práce A, DSO, 1. vydání, Ostrava, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007, 157 s, ISBN 978-80-248-1416-2 8

23

politiky zaměstnanosti. Úkolem aktivní politiky zaměstnanosti je také podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a sestavování cílených programů k řešení zaměstnanosti10. Aktivní politika zaměstnanosti je důleţitým nástrojem státní politiky zaměstnanosti a v ČR je její provádění upraveno zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, vyhláškou č. 518/2004 Sb. a Metodickým pokynem SSZ MPSV č. 8/2004.

3.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje systém pojištění v nezaměstnanosti, tzn. systém podpory v nezaměstnanosti, tak systém státní pomoci v nezaměstnanosti, tzn. systém dávek sociální pomoci. Cílem podpory v nezaměstnanosti je především poskytnutí prostředků nezaměstnanému tak, aby mohl překlenout období, ve kterém hledá novou práci, a najít vhodné zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, nebo poţádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuţ má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poţivatelem starobního důchodu11. Dalším poskytovaným typem podpory v České republice, je podpora při rekvalifikaci. Nárok na tuto podporu má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuţ má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poţivatelem starobního důchodu. O přiznání obou podpor rozhodují úřady práce12.

3.3 Strategické dokumenty ČR Od roku 1999 byly v ČR sestavovány tzv. Národní akční plány zaměstnanosti, které byly v pravomoci Ministerstva práce a sociálních věcí. Plány byly zpracovány v souladu se směrnicí Evropské strategie zaměstnanost z roku 1997. Tato strategie si klade za cíl podporu kvalifikace, výchovu a flexibilitu pracovníků a pracovních trhů. Evropskou komisí jsou na základě tohoto dokumentu vypracovávány Směrnice pro zaměstnanost, kterými se členské

10

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, §104-105. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, §39. 12 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, §40. 11

24

země řídí při sestavování národních plánů zaměstnanosti. Tyto směrnice byly rozvrţeny do čtyř oblastí a těmi jsou zaměstnatelnost, podnikání, adaptabilita a rovné příleţitosti13. V ČR byly v jednotlivých Národních akčních plánech zaměstnanosti detailně definovány cíle a priority politiky zaměstnanosti, která napomáhá k naplňování cílů zaměstnanosti a trhu práce v rámci Lisabonské strategie14. Tyto Národní plány byly sestavovány kaţdoročně od roku 1999 aţ do roku 2004. Po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovuje Národní programy reforem ČR15.

Národní akční plány zaměstnanosti Národní akční plány zaměstnanosti pro roky 2002 a 2003 byly uvedeny analýzou hlavních problémů na trhu práce v ČR. Jako hlavní problémy trhu práce byly v roce 2002 uvedeny např. velký rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a také regionální rozdíly ve vývoji trhu práce v České republice. V roce 2003 byl v plánu zpřesněn původ těchto problémů. Jednalo se především o malou nabídku volných pracovních míst zejména v regionech zasaţených restrukturalizací a útlumem, o kvalifikační nesoulady mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách a také o demotivujícím nastavení systému sociálních dávek16. Mezi priority strategie zaměstnanosti a Akčního plánu zaměstnanosti pro rok 2002 patřila aktivní preventivní opatření a individuální přístup k nezaměstnaným a ohroţeným skupinám. Na 15 ti úřadech práce proto byly zavedeny programy „První příleţitost“ (pro mládeţ) a „Nový start“ (pro dlouhodobě nezaměstnané), zvětšil se rozsah motivačních kurzů a rekvalifikací, byly rozšířeny moţnosti zařazení příslušníků rizikových skupin do opatření aktivní politiky zaměstnanosti, rozšířil a zavedl se systém vzdělávání v podnicích a také individuální přístup a poradenství pro uchazeče s evidencí delší neţ 12 měsíců (u mládeţe nad 6 měsíců)17. Plán pro rok 2003 byl podobný minulému, avšak zdůraznil výuku techniky vyhledávání míst, zvýšení podílu finančních prostředků na rekvalifikace a zvýšení zapojení starších pracovníků do rekvalifikací. Dále plán věnoval pozornost přípravě systému celoţivotního vzdělávání, 13

Zdroj: WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti, 1. Vydání, Brno, Vydala Masarykova Univerzita ve spolupráci s VUSPS, MPSV ČR, 2004, str. 124, ISBN 80-210-3565-X 14 Více viz.: Portál MPSV, [online], Dostupné z: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/evropskastrateg>. 15 Pro období 2005-2008 nesl NPR název Národní Lisabonský program. 16 Zdroj: WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a evropská strategie zaměstnanosti, 2004 17 Tamtéž.

25

zvýšené identifikaci uchazečů nejvíce ohroţených diskriminací a jejich včasné zařazení do aktivních programů, vyuţití daňových úlev k podpoře tvorby míst a koordinaci regionální strategie pomocí Krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů18. V roce 2004 byl schválen poslední Národní akční plán zaměstnanosti pro období 2004-2006. V tomto plánu byla také popsána specifická doporučení Rady Evropské unie České republice pro rok 2004. Těmito doporučeními bylo především zvyšovat přizpůsobivost zaměstnanců a podniků, přilákat více osob na trh práce a učinit tak práci reálnou volbou pro všechny a více a účinněji investovat do lidského kapitálu a celoţivotního vzdělávání19. Jelikoţ cíle Národních akčních plánů zaměstnanosti nebyly příliš konkrétní a nebyly sledovatelné pomocí indikátorů výkonu, tak ani jejich přínos nelze zcela jasně vyhodnotit. Na jedné straně má tento důleţitý programový materiál zásadní význam v jasném vymezení problémů, priorit a cílů, formulaci nových přístupů a opatření v oblasti veřejných politik. Na druhé straně je obtíţné skutečný přínos vyhodnotit, jelikoţ plánům chyběla jasná konkretizace cílů a jasné stanovení odpovědnosti za jejich realizaci. Po zpětném vyhodnocení lze konstatovat, ţe Národní akční plány zaměstnanosti neeliminovaly nejvýznamnější problémy trhu práce. Nezaměstnanost se za dané období zvyšovala, došlo k prohloubení regionálních rozdílů a podíl dlouhodobé nezaměstnanosti se také zvýšil.20

Národní programy reforem ČR Po vstupu ČR do EU byl v roce 2005 sestaven Národní lisabonský program na období 2005 2008, neboli Národní program reforem České republiky. V části programu, která je věnována zaměstnanosti, je kladen důraz na jednotlivé strukturální problémy českého trhu práce a na jejich řešení. Jedná se především o problémy spojené s flexibilitou na trhu práce, začleňováním na trh práce a vzděláváním. Např. nezaměstnanost mladých do 25 let tvořila v ČR 5,8% z celkové nezaměstnanosti, prioritou je tedy její sniţování21.

18

Více viz.: Portál MPSV, [online], Dostupné z: 19

Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004-2006 [online], c. 2009, [cit. 2011-04-18], Dostupné z . 20 WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a evropská strategie zaměstnanosti, 2004 21 Národní lisabonský program 2005-2008, [online], c.2009, [cit. 2011-04-18], Dostupné z

26

V roce 2007 byla v návaznosti na Národní reformní program 2005-2008 vydána zpráva o plnění, která poukazuje mimo jiné také na realizovaná a přijatá opatření. Dne 1. ledna 2007 nabyly účinnosti nové zákony o pomoci v hmotné nouzi, o ţivotním a existenčním minimu a novela zákona o sociální podpoře. Schválena byla vládou technická novela zákoníku práce směřující k dalšímu rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích, došlo také k nárůstu počtu osob zařazených úřady práce do rekvalifikace (ze 46 772 v roce 2005 na 53 504 v roce 2006). Polovina rekvalifikovaných byly osoby se základním vzděláním nebo osoby vyučené, coţ pomohlo také ke zmírnění problému s nezaměstnaností osob do 25 let. 1. srpna 2007 nabyl účinnosti zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (mimo vzdělávací soustavu), který rozšiřuje moţnost získat jinou kvalifikaci, a v červenci 2007 přijala Vláda ČR komplexní národní Strategii celoţivotního učení. Dále pokračuje také Národní program počítačové gramotnosti22. Národní program reforem ČR 2008 – 201023 pro tyto roky opět stanovuje cíle v podobě zvyšování zaměstnanosti a sniţování nezaměstnanosti. V rámci slaďování rodinného a pracovního ţivota jsou v tomto programu v tzv. Pro-rodinném balíčku uvedeny návrhy, které mají za cíl zlepšit zaměstnanost rodičů s malými dětmi. Jimi jsou např. úprava podmínek sluţeb

péče

o

děti

formou

ţivnostenského

podnikání,

zavedení

mini-školiček

(zaměstnavatelem nebo obcemi) nebo zavedení daňových výhod pro zaměstnavatele, kteří poskytují nebo zajišťují svým zaměstnancům péči o děti. Zamýšlené zlepšení pruţnosti a mobility na trhu práce bylo docíleno přijetím novely zákona o zaměstnanosti z 2. září 2008. Všem uchazečům o zaměstnání je umoţněno poţádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu. Úřad práce má stanovenu povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle neţ 5 měsíců24. Dalším podnětem pro zajištění pruţnosti trhu práce je zavedení motivačních stimulů v podobě slevy platby pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele, kteří vytváří zkrácené pracovní úvazky 25.

22

Zpráva o plnění národního lisabonského programu 2005-2008, [online], c. 2009, [cit. 2011-04-18], Dostupné z 23 Národní program reforem ČR 2008-2010, [online], c. 2009, [cit. 2011-04-18], Dostupné z 24 Novela zákona o zaměstnanosti [online], c. 2008, [cit. 2011-04-18], Dostupné z 25 Národní program reforem ČR 2008-2010, [online], c. 2009, [cit. 2011-04-18], Dostupné z

27

4 Vývoj nezaměstnanosti v ČR Úroveň nezaměstnanosti je silně ovlivňována celkovým hospodářským vývojem země. Tato skutečnost nemůţe být opomíjena při pohledu na situaci na trhu práce v době ekonomické transformace Československé federativní resp. České republiky. Před rokem 1989 byl trh práce a politika zaměstnanosti, stejně jako ostatní prvky hospodářství, určovány politickými rozhodnutími a centrálním plánováním. V této době se československé centrálně plánované hospodářství vyznačovalo neefektivností. Všichni obyvatelé museli být zaměstnáni (nepracovat bylo trestné), přičemţ vládnoucí reţim nezohledňoval potřeby zaměstnavatelů na počet pracovních míst. Tento přístup zákonitě vedl k neefektivnosti, přezaměstnanosti, k nedostatečnému vyuţití lidského kapitálu coţ mělo za následek velmi nízkou produktivitu práce. Zaměstnanci se často vyskytovali na pracovišti pouze formálně a skutečnou práci neměli. Míra nezaměstnanosti dosahovala nulových hodnot, ale skutečná nezaměstnanost se vyskytovala, a to ve skryté formě. Vliv na nízkou produktivitu práce měl také rovnostářský přístup v oblasti hodnocení a přidělování mezd. Výška platu, v rámci udrţení „třídní spravedlnosti“, častokrát nezohledňovala vynaloţené úsilí a dosaţené vzdělání, coţ mělo demotivací účinek pro zaměstnance. Nelze říci, ţe trh práce před rokem 1989 neexistoval, nicméně jeho podoba byla značně deformována. Vliv na neefektivnost ekonomiky mělo také zaměření, po vzoru Sovětského svazu, především na primární a sekundární sektor hospodářství. Vyšší produkce se dosahovalo, na úkor hospodárnosti a ţivotního prostředí, zapojováním dodatečných výrobních faktorů. Skutečné potřeby spotřebitelů neměly vliv na trh a tak docházelo na jedné straně k nadprodukci a na druhé straně k nedostatku někdy i základních statků. Rok 1989 byl zlomovým rokem pro vývoj České republiky. Po pádu komunistické reţimu začala etapa charakterizována společenskými, politickými a ekonomickými změnami. Tyto změny měly České republice zajistit trţní prostředí běţné ve vyspělých demokratických státech. Proces transformace se neobešel bez komplikací, ze zpětného pohledu lze říci, ţe určité procesy proběhly korektně, některé procesy se však měly nastavit lépe. Musíme však vzít v úvahu „nezkušenost“ reformátorů s procesem transformace centrálně plánovaného hospodářství na trţní. Také dohoda mezi reformátory nebyla jednoduchá, nakonec byla 28

zvolena takzvaná „šoková terapie“ která je charakteristická rychlostí přijímaných reformních opatření26. Proces transformace je nutný brát z časového hlediska. Prvky transformace, které lze provést v poměrně krátkém čase jsou zejména: Cenová liberalizace Liberalizace zahraničního obchodu Uvolnění zakládání nových podniků Vznik kapitálových a finančních trhů Legislativní zrovnoprávnění vlastnictví Hůře realizovatelné jsou změny dlouhodobějšího charakteru, a to zejména vytvoření nového fungujícího právního řádu, systému soudnictví a taktéţ důleţitého morálního stavu celé společnosti. Ve skupině transformujících se ekonomik různých států, měl proces transformace v České republice řadu specifik. Předně se jednalo o postavení, které Česká republika resp. Československo, zaujímalo před rokem 1948, kdy patřila mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. České země byly jiţ od dob Rakouska – Uherska, průmyslovým centrem monarchie a centrem zůstaly i v rámci pozdějšího komunistického bloku. Průmyslová výroba obsáhla široké spektrum činností a byla tak odolnější případným šokům. Nejen z výše uvedených důvodů, reformy v ČR probíhaly mnohem rychleji a radikálněji neţ v ostatních transformujících se zemích. Touha přiblíţit se vyspělým západním státům poháněla prováděné změny. Jako výhodu pro transformaci můţeme také povaţovat naší geografickou polohu. Sousedství s Rakouskem a především Německem umoţňovalo jednodušší příliv západních technologií, kapitálu, zboţí i lidí v mnohem intenzivnější míře, neţ ve východněji poloţených transformujících se státech. Dalším z odlišujících rysů měnící se ho tehdejšího Československa, byl nízký stupeň inflace, se kterým se do transformačního procesu vstupovalo. Například Polsko se potýkalo s hyperinflací. Výraznou roli na stupni inflace měla tehdejší šetrná hospodářská politika 26

Zdroj: ŢÍDEK, Libor: Česká ekonomika v 90. letech. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 105 s. ISBN 80210-3551-X

29

komunistické vlády, která profilovala Československo jako stát s nízkými deficity a nízkým zahraničním dluhem. Nevýhodou, oproti Polsku nebo Maďarsku s částečně trţními instituty, můţeme povaţovat neexistenci jakéhokoli legálního soukromého sektoru a téměř výhradní vlastnictví celého hospodářství státem. Československo bylo taktéţ více začleněno do Sovětského bloku oproti výše zmíněnému Polsku a Maďarsku. Proto měl zánik RVHP citelnější dopady právě v Československu.

4.1 Vývoj nezaměstnanosti v letech 1990 – 2006 První vlna nezaměstnanosti Jiţ počátkem ekonomické transformace došlo, především v důsledku ekonomického vývoje, k růstu nezaměstnanosti. V letech 1991 aţ 1994 klesal hrubý domácí produkt průměrně o 2,4% ročně a zaměstnanost klesala průměrně o 2,3%27. Z trhu práce byli v tomto období vytláčeni především tzv. pracující důchodci, čímţ došlo k jejich přesunu z trhu práce do ekonomické neaktivity a současně k zachování nezaměstnanosti na nízké úrovni. „Počátkem 90. let došlo odchodem do starobního důchodu velké části tzv. pracujících důchodců (přibliţně 250 tisíc osob, coţ v té době představovalo 5% pracovní síly) k výraznému sníţení míry ekonomické aktivity28“. Toto období můţeme nazvat jako první vlnu nezaměstnanosti29. V této době docházelo zejména k liberalizaci mezd. Nízké mzdové náklady netlačily podniky k zavádění nových technologií, které by omezily potřebu lidské. Nezaměstnaní v této době nejčastěji pocházeli ze zrušených institucí a úřadů minulého reţimu a z podniků omezující výrobu. Podniky se často nedokázali adaptovat na nové podmínky a rozpad Rady vzájemné hospodářské pomoci30 a tak docházelo k jejich rušení. Nově vznikala pracovní místa v nově vznikajícím sektoru sluţeb, převáţně v bankovnictví, peněţnictví, ve státním sektoru a také maloobchodě. První vlna nezaměstnanosti byla také ovlivněna dobrovolnou změnou zaměstnání lidmi, kteří odcházeli na lépe placené, lukrativnější a perspektivnější pracovní pozice.

27

Zdroj: CAZES, Sandrine, NEŠPOROVÁ, Alena. Transformace trhů práce střední a východní Evropy: pruţnost trhu a ochrana pracovníka. MPSV, 2003. 150 s. ISBN 80-86552-78-0 28 Zdroj: WINKLER, Jiří, ŢIŢLAVSKÝ Martin. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s VUSPS, MPSV ČR, 2004. 124 s. ISBN 80-210-3565-X 29 Zdroj: SIROVÁTKA, Tomáš, ŢIŢLAVSKÝ, Martin. Český trh práce ve druhé polovině 90. let. Praha: VŠE, 3-2002. 435 s. ISSN 0032-3233 30 Více na www.profit.cz/clanek/rvhp-vychod-sobe.aspx

30

10.0

9.9

9.0

8.5

8.0

9.0

9.2 8.5

9.2

9.0 8.1

7.0 6.0

6.0

5.0 4.4

4.0 3.0

2.6

2.0 1.0

3.1

3.0

3.3

3.0

3.1

0.8

0.0

Graf č. 2: Obecná míra nezaměstnanosti v letech 1990 – 2006 [%]31

HDP [mld CZK] Trend [%] Míra nezam. [%] Trend [%]

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1449,4 1281,1 1274,5 1275,3 1303,6 2033,7 2115,6 2100,1 2084,2 2112,1 2189,2 2242,9 2285,5 2367,8 2474,0 2630,3 2809,3 . -11,6 -0,5 0,1 2,2 5,9 4,0 -0,7 -0,8 1,3 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 0,8 2,6 3,1 3,0 3,3 3,0 3,1 4,4 6,0 8,5 9,0 8,5 9,2 9,9 9,2 9,0 8,1 . . . 4,3 4,3 4,0 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1

Tabulka č. 1: Hospodářský růst a míra nezaměstnanosti v letech 1990 – 200632

31 32

Zdroj: www.vupsv.cz, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Zdroj: www.vupsv.cz, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

31

Druhá vlna nezaměstnanosti Období let 1993 – 1996 je povaţováno jako relativně stabilní v oblasti trhu práce. Míra nezaměstnanosti se pohybovala okolo 3%. Na zaměstnance začaly být kladeny větší nároky ze strany zaměstnavatelů, kteří zároveň poţadovali omezení růstu mezd. Vláda podnikala kroky k podpoře zaměstnavatelů, především snadnými a výhodnými úvěry související s privatizací. Společně s tím se tolerovala zadluţenost podniků vůči bankám a obchodním partnerům. Toto období lze povaţovat pro nově vzniklou samostatnou Českou republiku, jako úspěšné. Zaměstnanost rostla společně s ekonomickým oţivením hospodářství. Tato doba je charakteristická úbytkem zaměstnanosti v průmyslových podnicích a růstem zaměstnanosti v terciálním sektoru (53% míra zaměstnanosti v roce 1996).

Třetí vlna nezaměstnanosti Jako zlom ve vývoji nezaměstnanosti v 90. letech se dá povaţovat recese po měnové krizi v roce 1997. Míra nezaměstnanosti se pohybuje na úrovni 8-9%, dochází k segmentaci trhu práce a zvyšují se regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Dochází k výraznému zvýšení strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti. Toto období doprovází pokles tempa hospodářského růstu a s tím nezbytné sníţení přezaměstnanosti v podnicích. 7

6.8

6

6.3

5.9

5 4.5 4

4.0

3.6

3.6

3 2.5

2.2

2

1.9 1.3

1 0

-0.5

0.1

-0.7

-0.8

-1

Graf č. 3: Tempo růstu HDP v ČR [%]33

33

Zdroj: www.vupsv.cz

32

V letech 1999 a 2000 přichází oţivení ekonomiky, dlouhodobá nezaměstnanost stagnuje. Sniţuje se však flexibilita pracovní síly a zůstávají nerovnováhy na trhu práce. Nezaměstnanost v 90. letech se projevovala nejčastěji ve skupině mladých lidí, u osob s minimální kvalifikací, u osob se základním vzděláním, u ţen s malými dětmi a u zdravotně postiţených. Začíná se objevovat problém s minoritními skupinami občanů. Tyto skupiny byly vystaveny vyššímu riziku dlouhodobé či opakované nezaměstnanosti. Podle příslušnosti k určitým sociálním či etnickým skupinám se objevil problém diskriminace. Tyto skupiny bývají, častokrát pouze podle předsudků, vytlačovány majoritní společností. Stávají se nedobrovolně, častokrát i dobrovolně, závislí na sociálních dávkách. Počátek 21. století nepřinesl výrazné změny v míře nezaměstnanosti. Přetrvával trend z konce 90. let, stále docházelo k poklesu zaměstnanosti v primárním a sekundárním odvětví hospodářství a pokračovalo posilování v terciálním sektoru. Míra nezaměstnanosti se pohybovala mezi 9 a 10%, podíl dlouhodobě nezaměstnaných se zvyšoval i přes oţivení ekonomiky a s tím spojeným hospodářským růstem. V tomto období dochází k přílivu zahraničního kapitálu díky zkvalitnění trţního prostředí a podmínek na trhu.

Vstup ČR do Evropské unie Česká republika, společně s dalšími devíti státy, vstoupila v roce 2004 do Evropské unie. Vstup se projevil v akceleraci ekonomického růstu. Před vstupem do EU rostl reálný hrubý domácí produkt průměrně o 2,4%. Mezi lety 2004 aţ 2007 byl růst 5,9%34. Tento silný ekonomický růst se však téměř neprojevil na počtu nezaměstnaných. Vývoj nezaměstnanosti je ovlivňován sezónními faktory a přetrvává problém s umisťováním uchazečů s niţším vzděláním na pracovní trh. V roce 2004 společně s vydáním důleţitého nového zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. zavedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí novou metodiku výpočtu míry nezaměstnanosti. Od třetího čtvrtletí roku 2004 se tato obecná míra nezaměstnanosti počítá dle metodiky ILO pomocí takzvaných dosaţitelných uchazečů o zaměstnání včetně občanů EU. Jedná se o lidi, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání a nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí nového zaměstnání. 34

Zdroj: Český statistický úřad

33

Součástí nově vydaného zákona je definování volného pohybu pracovníků uvnitř Evropské unie. Občan jiného členského státu EU dostává stejné právní postavení v právních vztazích určených tímto zákonem jako občan ČR. Pro Českou republiku to znamená, ţe její pracovní trh můţe být ovlivněn příchodem pracovníků z členských států Unie. Pro české občany však rok 2004 neznamenal volný vstup na všechny pracovní trhy Evropské unie. Některá státy, jako například Německo nebo Francie, stanovilo přechodnou dobu, po kterou nemohou občané z nových členských států začít volně pracovat na jejich území. Tento zákon mimo jiné ošetřil tzv. podzaměstnanost35, reformoval hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, celkově upravil problematiku zaměstnanosti osob se zdravotním postiţením a nově vymezil soubor nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Mezi nové nástroje aktivní politiky zařadil například příspěvek na dopravu, překlenovací příspěvek apod.

35

Podzaměstnanost – situace, kdy např. zaměstnavatel přijímá na jedno pracovní místo několik zaměstnanců na částečný úvazek, popř. zkrátí pracovní týden na čtyři dny nebo sníţí počet pracovních hodin v jednom týdnu.

34

4.2 Vývoj nezaměstnanosti v letech 2007 – 2008 Základní ekonomické tendence V roce 2007 pokračoval ve vývoji české ekonomiky trend silné ekonomické aktivity. Tento soustavný ekonomický růst České republiky započatý kolem roku 2000 pokračoval po lehčím zpomalení v roce 2002 postupným zrychlováním a vyvrcholením v roce 2006, kdy meziroční zvýšení HDP o 6,8% bylo největší od rozpadu Československa v roce 1993. V roce 2007 tempo růstu ekonomiky zvolnilo a dosáhlo 6,1% nárůst oproti předcházejícímu roku. Dosaţenou dynamikou se Česká republika zařadila mezi nejrychleji rostoucí země Evropy. Souhrnně lze říci, ţe ekonomické výsledky roku 2007 potvrdily vysokou stabilitu rozvoje národního hospodářství ČR bez nepříznivých výkyvů a negativního působení recese vyspělých světových ekonomik.

7

6.4

6

6.1

5.8

5.5

5.3 4.6

5

4.2

4

2007

3

2008

2 0.7

1 0 I.Q

II.Q

III.Q

IV.Q

Graf č. 4: Meziroční změna hrubého domácího produktu ČR [%]36

Globální ekonomika prošla v roce 2008 dramatickým vývojem, který měl dopad i na vývoj v České republice. Pokud první fáze světové krize postihující finanční sektor (finanční nestabilitě byly vystaveny vyspělé ekonomiky od srpna 2007) ponechala střední Evropu bez výraznějších stop, situace se změnila v druhé polovině roku 2008. Nákaza finanční krize se přenesla do reálně ekonomiky, ve které se projevila zejména výrazným propadem poptávky a celkovým zhoršením sentimentu. Exportně zaměřené trhy rozvíjejících se ekonomik, mezi 36

Zdroj: Český statistický úřad

35

které patří i česká ekonomika, tak byly takovýmto vývojem hluboce zasaţeny37. Ekonomický vstup do roku 2008 byl ovlivněn také vývojem druhé poloviny roku 2007, kdy došlo k zmírnění růstu HDP. Postupně pokračovalo pozvolné zpomalování aţ do třetího čtvrtletí roku 2008, ve 4. čtvrtletí došlo k ostrému zlomu zpomalujícího se trendu a růst HDP se téměř zastavil. Lze konstatoval, ţe rok 2008 byl poznamenán celkovým zhoršením výkonu české ekonomiky38.

Vývoj nezaměstnanosti V roce 2007 pokračoval pokles počtu nezaměstnaných. Dynamika poklesu byla větší neţ v roce 2006 a to zejména díky pokračujícímu pozitivnímu vývoji českého hospodářství. Docházelo k rostoucímu zájmu o nové pracovníky ze strany zaměstnavatelů a dále k demografickému vývoji, kdy na trh práce se dostávaly slabší populační ročníky a silné ročníky odcházely do důchodu. Podle grafu č. 5, můţeme konstatovat, ţe míra nezaměstnanosti v lednu a únoru 2007 výrazně vzrostla na hodnoty 7,9% resp. 7,7% (oproti hodnotě 6,6% z posledního čtvrtletí roku 2006), v březnu prudce poklesla a poté se vyvíjela podobně předcházejícímu roku. Na vysoké míře nezaměstnanosti počátku roku 2007 se projevily sezónní faktory a to především s ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou v předcházejícím roce39. Rok 2008 můţeme nazvat rokem s největší zaměstnaností od roku 1993. Dle statistik Českého statistického úřadu, celková zaměstnanost dosáhla 5 002,5 tisíc osob, kdy meziročně došlo k nárůstu o 1,6%. Byl zaznamenán pokles zaměstnanosti v primárním sektoru, podíl tohoto sektoru se dostal na úroveň 3,3% celkové zaměstnanosti. Naopak v sekundárním sektoru se zaměstnanost navýšila a jeho podíl na celkové zaměstnanosti se navýšil na 40,5%. Podíl terciálního sektoru zůstal na úrovni jako roku 2007 (56,2%) a to i přes navýšení zaměstnanosti o 41,8 tisíc pracujících. Celková míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 1564 let (jeden z klíčových ukazatelů strategie zaměstnanosti EU) meziročně vzrostla na 66,6%. Vzrostla taktéţ míra zaměstnaných starších (55-64 let), která dosáhla 47,6% na jejíţ vliv můţeme povaţovat i demografický vývoj ČR a celkové stárnutí obyvatelstva40.

37

Zdroj: Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2008, Ministerstvo průmyslu a obchodu 38 Zdroj: Schlosser, Štefan, Tvorba zdrojů a uţití HDP České republiky v roce 2008. Český statistický úřad 39 Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007, MPSV 40 Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008, MPSV

36

8.5 8.0

7.9

7.7

7.5

7.3

7.0

6.8

6.5

6.4 6.1

6.0

6.4

6.3

6.4

6.2

5.9 5.6

5.5

6.0

5.8 5.3

5.2

5.0

5.0

5.3

5.3

5.6 5.3

5.2

5.0

4.5 I

II

III

IV

V

VI 2007

VII

VIII

IX

X

XI

XII

2008

Graf č. 5: Měsíční míra nezaměstnanosti ČR v letech 2007 - 2008[%]41

První polovina roku 2008 pokračovala v trendu předcházejících let, kdy míra nezaměstnanosti klesala. Nedocházelo jiţ k tak prudkému poklesu jako v roce 2007, přesto v květnu a červnu byla zjištěna nejniţší hodnota míry nezaměstnanosti od roku 1996 a to 5,0%. Druhá polovina roku nezaznamenala pokles nezaměstnanosti jako v minulých letech, ale stagnaci a mírný nárůst42. V posledních dvou měsících roku míra nezaměstnanosti vzrostla více, neţ je pro toto období obvyklé. Důvody mimořádného nárůstu můţeme vidět v projevování se důsledků světové krize na český pracovní trh. V důsledku minimalizace zakázek začaly na konci roku 2008 hromadně propouštět především firmy podnikající v automobilovém průmyslu, které ovlivnily i zaměstnanost u svých subdodavatelů. Hromadné propouštění bylo zaznamenáno také u firem působících ve sklářském průmyslu. Na nárůstu nezaměstnanosti v listopadu a prosinci v roce 2008 měly, oproti dřívějším letům, malé dopady sezónní faktory. Pozitivně je rok 2008 hodnocen z důvodu poklesu dlouhodobě nezaměstnaných a to dokonce meziročně o 25,8%. Vliv na tento pokles měl jak ekonomický růst z počátku roku a s tím spojenou poptávkou po pracovních silách, tak i vládní zpřísnění podmínek pro získání sociálních dávek.

41 42

Zdroj: www.vupsv.cz Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008, MPSV

37

Politika zaměstnanosti v roce 2008 Výchozí zdrojem pro směrování státní politiky zaměstnanosti je revidovaná Lisabonská strategie43 Evropské unie, čili „Strategie pro růst a zaměstnanost“. V říjnu 2008 vláda ČR přijala Národní program reforem České republiky na období 2008 – 2010. Tímto dokumentem

deklarovala

své

národní

priority

a

reformní

opatření

v oblastech

makroekonomické, mikroekonomické a zaměstnanosti. Hlavním cílem politiky zaměstnanosti pro rok 2008 bylo dosaţení co nejpříznivějšího vývoje zaměstnanosti a zvýšení motivace a aktivace občanů a uchazečů o zaměstnání pro hledání, nalezení a udrţení zaměstnání. Zvláštní pozornost byla věnována sniţování nadprůměrné míry nezaměstnanosti. Pro jednotlivé úřady práce tak byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovány programy, které reflektovaly specifika vyplývající z regionálního trhu práce, struktury uchazečů a na základě objemu přidělených finančních prostředků z rozpočtu. Objem přidělených prostředků pro jednotlivé úřady práce určuje MPSV na základě ukazatelů charakterizující trh práce tj. z počtu uchazečů v evidenci ÚP, míry nezaměstnanosti, počtu uchazečů o zaměstnání ve věku do 25 let a nad 50 let, počtu evidovaných osob se zdravotním postiţením, počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo a dle počtu dlouhodobě nezaměstnaných44. Nedílnou součástí politiky zaměstnanosti jsou subvence zaměstnavatelům v rámci systému investičních pobídek. Na investiční pobídku můţe investor dosáhnout při zavádění nové nebo rozšíření stávající výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu. Současně investice musí být v okrese, kde je průměrná míra nezaměstnanosti vyšší, neţ je celostátní průměr míry nezaměstnanosti. Podpora je určena na vytvoření nových pracovních míst, k rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Dalším prvkem podpory je příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, vycházející ze zákona č. 435/2004 Sb.

43

Lisabonská strategie – strategie přijatá Evropskou radou v březnu 2000 v Lisabonu. Jejím cílem bylo do roku 2010 vytvořit z EU nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa zaloţenou na znalostech, schopnou udrţitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příleţitostí a zachovávající sociální soudrţnost. 44 Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008, MPSV

38

4.3 Vývoj nezaměstnanosti po roce 2008 Základní ekonomické tendence Rok 2009 byl rokem světové hospodářské recese, která dopadla i na českou ekonomiku. Po desetiletí nepřetrţitého růstu poklesl její hrubý domácí produkt meziročně o 4,1%, coţ byl největší propad v historii novodobé České republiky. Pokles zahraniční poptávky zasáhl všechna odvětví otevřené ekonomiky. Zvláště citelně byla zasaţena silně exportně zaměřená odvětví zpracovatelského průmyslu. Celkově výkonnost českého průmyslu meziročně poklesla o 13,4%. Podobného výsledku bylo moţno najít i u českého vývozu.

6

5.3 4.6

5

4.2

4

2.8

2.4

3 2

1.1

2.6 2008

0.7

1

2009

0 -1

2010 I.Q

II.Q

III.Q

IV.Q

-2 -3 -4 -5

-3.2

-3.6 -4.4

-4.7

Graf č. 6: Kvartální změna HDP ČR v letech 2008 - 2010 [%]45

Tendence meziročního sníţení ekonomického výkonu trvala celý rok 2009, nicméně v jeho druhé polovině lze pozorovat určité prvky stabilizace. Tu můţeme přikládat zlepšení podnikatelského klimatu v Německu a tomu odpovídajícímu navýšení exportu. Velká část exportu patřila automobilovému průmyslu, který kladně reflektoval poptávku po zavedení šrotovného46 v Německu. Hrubý domácí produkt od 3. čtvrtletí dokonce mírně rostl, díky

45

Zdroj: www.vupsv.cz Šrotovné – finanční příspěvek státu na nákup nového osobního automobilu při současném odevzdání starého na vrakoviště. 46

39

čemuţ se Česká republika zařadila do druhé vlny zemí Evropské unie, kterým se podařilo vystoupit z ekonomické recese47.

Graf č. 7: Tempo růstu HDP v EU v letech 2008 - 2010 [%]48

V roce 2010 se česká ekonomika vrátila na podobnou úroveň tempa růstu jako v roce 2008. Výsledná dynamika byla ovlivněna vývojem v posledního kvartálu, kdy tempo růstu HDP reálně ztratilo ke kvartálu třetímu. Vliv na tento pokles měl meziroční pokles výdajů domácností i vlády. Tyto vlivy růst ekonomiky ve 4. kvartálu sniţovaly, zvyšoval ho naopak vývoj zahraničního obchodu a zásob. V evropském měřítku byl růst ekonomiky větší neţ v EU, kde se v roce 2010 HDP zvýšil o 1,8%49. Také vývoz zboţí a sluţeb z ČR byl podle Eurostatu vyšší neţ unijní průměr. V porovnání s průměrem evropské „sedmadvacítky“ byl v České republice hlubší propad investic (-4,6% oproti unijním -0,4%)50.

47

Zdroj: Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu 48 Zdroj: Eurostat. Dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu 49 Zdroj: Eurostat. Dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu 50 Zdroj: Česká ekonomika v roce 2010 – základní trendy. Tisková zpráva ČSÚ, březen 2011

40

Vývoj nezaměstnanosti Jak jiţ bylo zmíněno, v druhé polovině roku 2008 ovlivnila vývoj v České republice globální ekonomická a finanční krize. V té době ČR čelila poklesu zahraniční poptávky a tudíţ omezení vývozu, tak vlivům nejistoty z destabilizace jiných zemí regionu ohledně udrţitelnosti a financovatelnosti deficitu a dluhu. Ke konci roku 2008, kdy se v ČR začínaly projevovat vlivy globální krize, se úroveň nezaměstnanosti drţela pod hodnotou 6%. Avšak výsledky, které byly k dispozici za první kvartál roku 2009, potvrdily negativní vliv poklesu ekonomiky na úroveň nezaměstnanosti. Prokázala se tak platnost Okumova zákona51, podle kterého vývoj nezaměstnanosti závisí na vývoji hrubého domácího produktu a proto země s upadající ekonomikou vykazují větší míru nezaměstnanosti. 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 HDP

Míra nezaměstnanosti

Graf č. 8: Porovnání kvartální míry nezaměstnanosti a trendu HDP ČR v letech 2008 - 2010 [%]52

Míra nezaměstnanosti a počty uchazečů o zaměstnání vedených v evidenci úřadů práce rostly, oproti dřívějším létům, po celý rok 2009. Výjimku tvořil říjen, kdy došlo k minimálnímu poklesu. Důsledky krize nezmírnily ani obvyklé pozitivní jarní a podzimní měsíce. Ke konci roku 2009 vzrostla meziročně míra nezaměstnanosti o 3,2 procentního bodu na 9,2%.

51

Více viz.: Grigarčíková, Šárka; Fuchs, Kamil; Franc, Aleš; Musil, Petr. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 416 s. ISBN 978-80-7380-126-7. str. 293 52 Zdroj: www.vupsv.cz

41

Průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2009 se zvýšila na hodnotu 8,0%, coţ je oproti roku 2008, kdy hodnota míry nezaměstnanosti dosáhla 5,4%, výrazný nárůst53. Vliv krize byl viditelný i na počátku roku 2010. Míra nezaměstnanosti vzrostla z prosincové hodnoty 9,2% na 9,8%, v únoru dosáhla hodnoty 9,9%. Z porovnání s dřívějšími léty, v těchto dvou měsících byla historicky nejvyšší nezaměstnanost od roku 2004, kdy dle tehdy platné metodiky dosáhla míra nezaměstnanosti 9,7%. Mírné oţivení a působení sezónních faktorů ovlivnilo trh práce v jarních měsících54. Nezaměstnanost se začala sniţovat od března a pomalu začala kopírovat trend ve vývoji nezaměstnanosti z doby před vypuknutím krize. V důsledku zlepšení situace poklesl počet nově evidovaných uchazečů a výrazně narostl počet vyřazených uchazečů o zaměstnání, zejména těch, kteří začali podnikat anebo si našli práci sami bez podpory úřadu práce. 10.0

9.9

9.8

9.5

9.7

9.6 9.2

9.0

9.2 8.7

8.5 8.0 7.7

7.5

7.9

7.9

8.7 8.4

8.5

8.6 8.5

8.6 8.5

8.5

8.6

8.0

7.4

7.0

6.8

6.5 I

II

III

IV

V

VI

2009

VII

VIII

IX

X

XI

2010

Graf č. 9: Měsíční míra nezaměstnanosti ČR v letech 2009 - 2010 [%]55

53

Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009, MPSV Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2010, MPSV 55 Zdroj: www.vupsv.cz 54

42

XII

Politika zaměstnanosti Jak bylo napsáno v předcházející kapitole, v říjnu 2008 vláda deklarovala své národní priority a reformní opatření v dokumentu Národní program reforem České republiky na období 2008 – 2010. Realizace politiky zaměstnanosti byla po toto období silně ovlivněna celosvětovou finanční a ekonomickou krizí. Politika zaměstnanosti se z důvodu promítnutí celosvětové recese do hladiny nezaměstnanosti, zaměřila na udrţení maximálně moţné úrovně zaměstnanosti, tzn. prevence před nezaměstnaností, a na pomoc všem občanům, kteří ztratili pracovní místo, aplikováním opatření z vládou přijatého protikrizového plánu. Na základě hlavních cílů strategie „Evropa 2020“ přijala vláda České republiky dne 7. června 2010 usnesení č. 434, ve kterém je uveden národní cíl a dílčí cíle České republiky do roku 2020 v oblasti zaměstnanosti56: Národní cíl: Zvýšení celkové míry zaměstnanosti ve věkové skupině 20 – 64 let na 75% Národní dílčí cíle: Zvýšení míry zaměstnanosti ţen věkové skupiny 20 – 64 let na 65% Zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků 55 – 64 let na 55% Sníţení míry nezaměstnanosti mladých osob věkové skupiny 15 – 24 let o třetinu proti roku 2010 (předběţně cca 11%) Sníţení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu proti roku 2010 (předběţně cca 13%)

56

Zdroj: www.vlada.cz

43

Závěr Do roku 1990 byl náš pracovní trh charakterizován přezaměstnaností a zároveň nedostatkem pracovní síly v určitých oborech. To vše se začalo měnit s příchodem ekonomických reforem na počátku devadesátých let dvacátého století. V první polovině 90. let došlo k velké změně v oblosti odvětvové struktury hospodářství. Nejvíce ztratil primární sektor zastoupený těţkým průmyslem, naopak nejvíce získal terciální sektor. K prvnímu znatelnému nárůstu nezaměstnanosti došlo na přelomu let 1990 a 1991. Nově přijaté právní předpisy vytvořily podmínky pro zvýšení aktivního přístupu k nezaměstnanosti s důrazem na podporu tvorby nových pracovních míst a rekvalifikací v souvislosti s potřebami vznikajícího pracovního trhu. Do roku 1997 se míra nezaměstnanosti pohybovala na úrovní 3%. I přes nízkou míru nezaměstnanosti se začaly projevovat regionální rozdíly. Regiony dříve zaměřené na těţký průmysl, se začaly potýkat s vyšší nezaměstnaností neţ zbytek republiky. Jednalo se především o oblast Ústecka, Olomoucký a Moravskoslezský region. Vysoký nárůst nezaměstnanosti nastal po roce 1997, kdy se v České republice projevila recese po měnové krizi. Míra nezaměstnanosti se dostala na hodnotu 8-9%, na které se drţela do poloviny prvního desetiletí 21. století. Od roku 2006 míra nezaměstnanosti postupně klesala aţ do poloviny roku 2008, kdy dosáhla dlouhodobého minima a to 5%. Vliv na sniţování nezaměstnanosti lze spatřit ve vysokém hospodářském růstu české ekonomiky. Především po roce 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie. Tempo růstu HDP se pohybovalo nad hranicí 6%. Z důvodu zaměření českého hospodářství na zahraniční obchod, byla naše ekonomika zasaţena celosvětovou finanční krizí, která započala v roce 2007 hypoteční krizí v USA. Rok 2009 byl ve znamení ekonomického propadu společně s vysokou mírou nezaměstnanosti. Tento trend pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2010 kdy se míra nezaměstnanosti dostala téměř na úroveň 10%. Jedním z výsledků mé bakalářské práce je porovnání vývoje nezaměstnanosti v České republice před během finanční krize a následně aţ do současnosti. Obecně lze potvrdit platnost Okumova zákona, který tvrdí, ţe vývoj nezaměstnanosti je vázán na vývoj HDP. 44

V období ekonomického růstu před globální finanční krizí, kdy česká ekonomika rostla, se míra nezaměstnanosti drţela na nízké úrovni. V době ekonomické recese se naopak míra nezaměstnanosti znatelně zvýšila. Mnou provedená analýza vývoje nezaměstnanosti posledních dvaceti let mi, jako z dalších výsledků, dává předpoklad, ţe se současným mírným ekonomickým rozvojem započatým v druhé polovině roku 2009, bude míra nezaměstnanosti klesat i v následujícím období. Současně s vývojem národního hospodářství, bude mít vliv na celkovou zaměstnanost nastavená aktivní politika zaměstnanosti stanovovaná vládou ČR a koordinována MPSV.

45

Bibliografie Monografie: [1.]

BROŢOVÁ Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: VŠE, 2003. 133 s. ISBN 80-245-1120-7.

[2.]

BUCHTOVÁ, Boţena a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8.

[3.]

CAZES, Sandrine, NEŠPOROVÁ, Alena. Transformace trhů práce střední a východní Evropy: pruţnost trhu a ochrana pracovníka. MPSV, 2003. 150 s. ISBN 80-8655278-0

[4.]

GRIGARČÍKOVÁ, Šárka; FUCHS, Kamil; FRANC, Aleš; MUSIL, Petr. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 416 s. ISBN 978-80-7380-126-7.

[5.]

HALÁSKOVÁ, Renata.

Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita:

Filosofická fakulta, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7368-522-5. [6.]

JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 807079-635-9.

[7.]

JONÁŠ, Jiří. Ekonomická transformace v České republice: makroekonomický vývoj a hospodářská politika. Praha: Management Press, 1997. 207 s. ISBN 80-85943-22-0.

[8.]

KLÍMA, Jan. Makroekonomie. Praha: Alfa Publishing, 2006. 141 s. ISBN 80-8657529-2.

[9.]

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: SLON, 2002. 172 s. ISBN 80-86429-08-3

[10.]

SAMUELSON, Paul A., NORDHAUS, William D. Ekonomie, Praha: Svoboda, 1995. 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

[11.]

SIROVÁTKA, Tomáš, ŢIŢLAVSKÝ, Martin. Český trh práce ve druhé polovině 90. let. Praha: VŠE, 3-2002. 435 s. ISSN 0032-3233.

[12.]

ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce A. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007. 157 s. ISBN 978-80-248-1416-2.

[13.]

WINKLER, Jiří, ŢIŢLAVSKÝ Martin. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s VUSPS, MPSV ČR, 2004. 124 s. ISBN 80-210-3565-X.

46

[14.]

ŢÍDEK, Libor: Česká ekonomika v 90. letech. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 105 s. ISBN 80-210-3551-X.

[15.]

ŢÍDEK, Libor: Transformace české ekonomiky: 1989-2004, C.H. Beck, Praha 2006, 304 s., ISBN 80-7179-922-X

Internetové zdroje: [1.]

Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-04-10]. Česká ekonomika v roce 2010 -

základní

trendy.

Dostupné

z

WWW:

<

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/ceska_ekonomika_v_roce_2010_zakladni_trendy> [2.]

Český statistický úřad [online]. 2010, 2011 [cit. 2011-04-10]. Zaměstnanost a nezaměstnanost

podle

výsledků

VŠPS.

Dostupné

z

WWW:

[3.]

Eurostat [online]. 2011. [cit. 2011-04-18]. Real GDP growth rate. Dostupné z WWW:

[4.]

Ministerstvo financí ČR [online]. 2007 – 2009, 2011 [cit. 2011-04-10]. Plnění státního rozpočtu.

Dostupné

z WWW:

[5.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], 2008 [cit. 2011-04-20]. Analýza vývoje zaměstnanosti

a

nezaměstnanosti

v roce

2007.

Dostupné

z WWW

[6.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], 2009 [cit. 2011-04-20]. Analýza vývoje zaměstnanosti

a

nezaměstnanosti

v roce

2008.

Dostupné

z WWW

[7.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], 2010 [cit. 2011-04-20]. Analýza vývoje zaměstnanosti

a

nezaměstnanosti

v roce

2009.

Dostupné

z WWW

<portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2009/Anal2009.pdf> [8.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], 2010 [cit. 2011-04-20]. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v v 1. pololetí 2010. Dostupné z WWW

47

[9.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], 2004 [cit. 2011-04-18]. Národní akční plán

zaměstnanosti

pro

rok

2003.

Dostupné

z WWW

[10.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], 2009 [cit. 2011-04-18]. Národní akční plán

zaměstnanosti

na

léta

2004

-

2006.

Dostupné

z WWW

[11.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], 2009 [cit. 2011-04-18]. Národní lisabonský

program

2005

-

2008.

Dostupné

z WWW

[12.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], 2009 [cit. 2011-04-18]. Národní program

reforem

ČR

2008-2010.

Dostupné

z WWW

[13.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], [cit. 2011-04-02]. Statistiky nezaměstnanosti. Dostupné z WWW

[14.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online] 2004, 2011 [cit. 2011-04-10]. Zákon č. 435/2004

Sb.

o

zaměstnanosti.

Dostupné

z WWW

[15.]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online], 2009 [cit. 2011-04-18]. Zpráva o plnění národního

lisabonského

programu

2005

-

2008.

Dostupné

z WWW

[16.]

Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online], 2009 [cit. 2011-04-01]. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2008. Dostupné z WWW < http://www.mpo.cz/dokument47753.html>

[17.]

Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online], 2010 [cit. 2011-04-01]. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009. Dostupné z WWW < http://www.mpo.cz/dokument66054.html>

[18.]

Novela zákona o zaměstnanosti. [online], 2008 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW

[19.]

Profit.cz [online], 2010 [cit. 2011-04-19]. RVHP: Východ sobě. Dostupné z WWW < http://www.profit.cz/clanek/rvhp-vychod-sobe.aspx>

48

[20.]

Schlosser, Štefan, Tvorba zdrojů a uţití HDP České republiky v roce 2008. [online] 2009

[cit.

2011-04-08].

Dostupné

z WWW

[21.]

Vláda České republiky. [online], 2010 [cit. 2011-04-21]. Národní cíle stanovené na základě

hlavních

cílů

strategie

“Evropa

2020”.

Dostupné

z

WWW

<

http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/65D7C00EE5911C8DC125774 300497A2B/$FILE/434%20příloha%20w100607a.0434.pdf > [22.]

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. [online], [cit. 2011-04-08]. Vybrané ekonomické výsledky 1990 – 2010 – Zaměstnanost, nezaměstnanost. Dostupné z WWW

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Dobrovolná nezaměstnanost (převzato z monografie [2.])…………………….11 Obrázek č. 2: Nedobrovolná nezaměstnanost (převzato z monografie [2.])………………….12

Seznam grafů Graf č. 1: Míra nezaměstnanosti a sociální příspěvky v nezaměstnanosti (internetový zdroj dat [2.] a [3.])……………………………………………………………………………………..20 Graf č. 2: Obecná míra nezaměstnanosti v letech 1990 – 2006 (internetový zdroj dat [20.])..31 Graf č. 3: Tempo růstu HDP v ČR (internetový zdroj dat [20.])…………………….……….32 Graf č. 4: Meziroční změna hrubého národního produktu ČR (internetový zdroj dat [2.])….35 Graf č. 5: Měsíční míra nezaměstnanosti ČR v letech 2007 – 2008 (internetový zdroj dat [20.])…………………………………………………………………………………………..37 Graf č. 6: Kvartální změna HDP ČR v letech 2008 – 2010 (internetový zdroj dat [20.])……39 Graf č. 7: Tempo růstu HDP EU v letech 2008 – 2010 (internetový zdroj dat [3.])…………40 49

Graf č. 8: Porovnání kvartální míry nezaměstnanosti a trendu HDP ČR v letech 2008 – 2010 (internetový zdroj dat [20.])…………………………………………………………………..41 Graf č. 9: Měsíční míra nezaměstnanosti ČR v letech 2009 – 2010 (internetový zdroj dat [20.])…………………………………………………………………………………………..42

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Hospodářský růst a míra nezaměstnanosti v letech 1990 – 2006 (internetový zdroj dat [20.])………………………………………………………………………………...31

50