TRANSFORMACE SDRUŽENÍ PODNIKATELŮ NA PRÁVNICKOU OSOBU A JEJÍ DAŇOVÉ DOPADY

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management

TRANSFORMACE SDRUŽENÍ PODNIKATELŮ NA PRÁVNICKOU OSOBU A JEJÍ DAŇOVÉ DOPADY The transformation of an entrepreneurial group into a body corporate and its incidence of taxation Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Kvapilová

Autor: Ing. Jiří Pivoda Brno, květen 2008

J mé n o a p ř í j me ní a ut or a: Ná z e v b ak a l á ř s ké pr á c e:

Ing. Jiří Pivoda Transformace sdružení podnikatelů na právnickou osobu a její daňové dopady

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

The transformation of an entrepreneurial group into a body corporate and its incidence of taxation Podnikového hospodářství Ing. Pavla Kvapilová 2008

Ka t e d r a: Ve d o u c í di p l o mové p r á c e: Ro k ob h a j ob y :

Anotace Předmětem mé bakalářské práce: „Transformace sdružení podnikatelů na právnickou osobu a její daňové dopady“ je nalezení nejvhodnější formy právnické osoby pro realizaci transformace. První kapitola je zaměřena na stručnou charakteristiku. Druhá kapitola se věnuje hodnocení dosavadního stavu a třetí kapitola je zaměřena na popis konkrétní transformace sdružení podnikatelů na s.r.o.

Annotation The goal of the submitted thesis: “The transformation of an entrepreneurial group into a body corporate and its incidence of taxation” is finding the most suitable form of corporate body for the execution of the transformation. The first chapter focuses on brief characteristics of the topic. The second chapter summarizes current practices and the third describes specific case of transformation of an entrepreneurial group into an Ltd.

Klíčová slova sdružení podnikatelů, daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, podnikatel (OSVČ), zaměstnanec, společnost s ručením omezeným, zdravotní a sociální pojištění, zaměstnanecké výhody

Keywords entrepreneurial group, income tax, value-added tax, private entrepreneur, employee, limited company, health and social insurance, employment benefits

2

3

4

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Transformace sdružení podnikatelů na právnickou osobu a její daňové dopady vypracoval samostatně pod vedením Ing. Pavly Kvapilové a uvedl v použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“ V Brně dne 21. května 2008 vlastnoruční podpis autora

5

Poděkování Rád bych poděkoval daňové poradkyni a auditorce Ing. Pavle Kvapilové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

6

OBSAH OBSAH

7

ÚVOD

9

Teoretickáčást 1.

Problematika sdružení bez právní subjektivity

9

1.1.

Vznik sdružení podnikatelů - obecný popis

9

1.2.

Problémy s evidencí vlastnictví majetku sdružení podnikatelů

10

1.3.

Problémy s vystupováním sdružení bez právní subjektivity navenek

12

1.4.

Problémy sdružení s DPH

15

1.5.

Problémy sdružení se silniční daní

16

1.6.

Problémy při vypořádávání majetku sdružení

17

1.7.

Možnosti k výběru typu právnické osoby k transformaci

19

1.8.

Zdaňování fyzických a právnických osob dle ZDP

21

1.9.

Empirický výzkum

22

Praktickáčást 2.

Transformace sdružení podnikatelů na s.r.o.

24

2.1.

Porovnání zdanění osoby jako OSVČ a jako zaměstnance

24

2.2.

Možnosti výhod na straně zaměstnanců

27

3.

Transformace

38

3.1.

Logistika průběhu transformace

38

3.2.

Náklady transformace

40

3.3.

Výnosy transformace

42

ZÁVĚR

43

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

45

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

46

SEZNAM GRAFŮ

46

SEZNAM TABULEK

47

SEZNAM PŘÍLOH

47

7

ÚVOD Podnětem ke zpracování tohoto tématu v bakalářské práci byla má desetiletá zkušenost účetního, kdy jsem se denně setkával s celkovou právní problematikou sdružení podnikatelů fyzických osob, a z toho vyplývajících problémů v praxi. Vedl jsem několika sdružením podnikatelů celou obchodní a účetní agendu. V této práci popíšu problémy tohoto právního uskupení z co nejširšího možného pohledu, a to z hlediska občanského zákoníku, zákona o dani z příjmu, zákona o 1DPH, zákona o účetnictví a obchodního zákoníku. Právní předpisy aplikované v této práci jsou uváděné v platném znění k 01.01.2008. Složitost podnikání ve sdružení bez právní subjektivity vede často jejich účastníky k myšlence na transformaci jejich podnikání jakožto fyzických osob na právnickou osobu. Tato změna přináší i mnohé výhody pro samotné podnikatele, kteří se stanou zaměstnanci v závislé činnosti – zaměstnané ve vlastní obchodní společnosti. Při současném trendu pro zavedení jednotné sazby daně z příjmu by se zdálo, že je jedno z hlediska zdanění na jaké formě podnikání, prostřednictvím fyzické či právnické osoby bude podnikatelská činnost prováděna. Avšak širším právním rozhledem obsahujícím pohledy na toto podnikání z hlediska ručení za závazky podnikajících subjektů, rozdělování majetku prodejem podniku, dědictvím či rozvodem nebo prostým odchodem společníka, možností vstupu investora pro další rozvoj podnikatelského záměru, či možnosti využití beze zbytku všech daňových odpočtů, zvýhodnění a bonusů s přímou vazbou na daňovou uznatelnost u podniku vidíme, že obě formy podnikání na fyzickou a právnickou osobu se výrazně liší. Cílem práce je analýza současné právní úpravy zdanění sdružení podnikatelů v souvislosti s transformací na jinou právní formu podnikání. Pro jednoduchou transparentnost uváděného příkladu budu celou problematiku demonstrovat na modelovém příkladu sdružení podnikatelů – dvou bratrů, kteří jsou ženatí (byli již ženatí v začátku svého podnikání a manželky vyslovily souhlas s jejich podnikáním), každý má dvě děti, a každý má dle smlouvy o sdružení ideální 50 % podíl na majetku sdružení. Členové sdružení jsou plátci DPH.

1

Daň z přidané hodnoty

8

Teoretickáčást 1. Problematika sdružení bez právní subjektivity 1.1. Vznik sdružení podnikatelů - obecný popis Nejvíce sdružení podnikatelů vzniklo v České republice „živelně“ na počátku ekonomické transformace společnosti v 90. letech, kdy obecně nebylo jasně definováno právní prostředí pro podnikání v tržním hospodářství. V této době platil hospodářský zákoník, který poplatný době svého vzniku, neobsahoval ustanovení týkající se vzniku obchodních společností (pominu-li družstvo). Novým právním předpisem byl obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., který je v platnosti od 01.01.1992. Pro mnohé podnikatele však tehdy byl například vznik společnosti s ručením omezeným se základním kapitálem 100.000,- Kč či akciové společnosti se základním kapitálem 1,000.000,- Kč, vzhledem k nedostatku jejich kapitálu pro složení základního jmění, nedostupný. Proto zůstávali podnikatelé v podnikání v režimu fyzických osob dle potřeby podnikání spojujících se ve sdružení podnikatelů. Základní právní rámec pro sdružení bez právní subjektivity je stanoven v § 829 až § 841 2ObčZ. Velmi důležité je i vyzrálá úvaha, důkladné promyšlení textu smlouvy a zmapování povinností účastníka sdružení pověřeného jeho správou, a písemná forma této smlouvy o sdružení, protože se v budoucnu na základě jejího ustanovení může dělit velký majetek vniknuvší podnikáním tohoto sdružení. Časem, komplikacemi v podnikání nebo při projednávání dědictví po účastníku sdružení, může dojít k závažným rozporům mezi účastníky sdružení (nebo jejich manželkami či dalšími rodinnými příslušníky). V tomto případě je dobře právně ošetřená smlouva o sdružení k nezaplacení, a předejde mnohým sporům. Tato smlouva o sdružení se dokládá na Finanční úřad k založení do spisu daňového subjektu, pro prokázání podmínky pro registraci za plátce DPH a dělení zisku na hospodaření sdružení. Pro spravedlivější dělení majetku mezi účastníky sdružení jsem se setkal i s formou tzv. „klouzavého“ podílu na majetku sdružení (§ 835 odst.. 1 ObčZ) ve smlouvě o sdružení, který se u jednotlivých účastníků lišil každý účetní rok dle jejich podílu (odpracovaných hodin) na celkové roční fakturaci sdružení. Na základě roční účetní závěrky došlo k rozdělení zisku na hospodaření sdružení a vlastnického podílu na majetku zakoupeném v daném roce, dle podílů jednotlivých účastníků sdružení. Toto bylo uvedeno v dodatku ke smlouvě o sdružení který se předkládal jako příloha k daňovému přiznání k 3DPFO. Tento systém lze úspěšně provozovat jen u sdružení, kde práci či úkony jednotlivých účastníků lze jednoznačně a přesně měřit 2 3

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Daň z příjmu fyzických osob

9

(například sdružení dřevorubců – měrná jednotka odpracované hodiny nebo vytěžené či přiblížené m3 dřeva).

1.2. Problémy s evidencí vlastnictví majetku sdružení podnikatelů Často, téměř vždy, se stává, že společníci – podnikatelé ve sdružení, nemají jakkoliv upraveno, zúženo či zrušeno společné jmění manželů dle § 143 - § 151 ObčZ se svými manželkami. Proto také evidovaným vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí bývá jeden podnikatel, ten který vede evidenci sdružení dle § 832 odst.. 2 ObčZ, se svou manželkou (s poznámkou 4SJM), i když prostředky na zakoupení těchto nemovitostí pocházejí z provozu celého sdružení, kde se svým polovičním dílem podílí i druhý společník (a zprostředkovaně i jeho manželka v rámci SJM). Katastr nemovitostí totiž při svých zápisech vlastnictví u pozemků a staveb ve vlastnictví fyzických osob eviduje jen rodné číslo vlastníka, a nezapisuje 5IČ fyzické osoby, i když se prokazatelně dle kupní smlouvy či jiných pořizovacích dokladů (fakturace, projektová dokumentace, kolaudační povolení) jedná o majetek určený k podnikání a vložený do obchodního majetku podniku fyzické osoby, za účelem jeho odpisování dle 6ZDP. Podobný problém vyvstává ve stavebním řízení pro stavby které realizuje sdružení podnikatelů. Stavebníky ve stavebním řízení, probíhajícím dle stavebního zákona a správního řádu, jsou i obě dvě manželky společníků - podnikatelů, protože stavba probíhá v době trvání SJM jejich obou manželství, a je financována z jejich společných „manželských“ finančních prostředků spadajících pod režim SJM, a to bez ohledu na smlouvu o sdružení mezi oběma podnikateli. Ta samá situace nastává i v případě nákupu motorových vozidel, vložených do obchodního majetku podnikatele (vozidlo evidované na IČ), kde je uveden jako držitel vozidla podnikatel, ten který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ, tudíž vozidlo spadá do SJM manželů. Toto má i účetně daňový dopad, protože hmotný investiční majetek se odpisuje u toho poplatníka, který ho má ve svém vlastnictví – v obchodním majetku. Nejen tímto vniká v účetní závěrce a následném rozdělení hospodářského výsledku podnikání sdružení, mezi účastníky sdružení mnoho disproporcialit.

Příklady mající vliv na rozdílný základ daně mezi společníky – odpočitatelné položky: -

hodnota darů § 15 odst. 1 ZDP

-

penzijní připojištění § 15 odst. 5 ZDP

4

Společné jmění manželů, viz § 143 až § 151 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozd. předpisů Identifikační číslo organizace 6 Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 5

10

-

životní pojištění § 15 odst. 6 ZDP

Další možnou skutečností mající vliv na rozdílný základ daně mezi společníky jsou zejména další dílčí základy daně z příjmů z jiných činností dle § 7 ZDP.

Příklady mající vliv na rozdílnou daň mezi společníky – slevy na dani a daňová zvýhodnění: -

na manželku/manžela § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

-

na manželku/manžela, který/který je držitelem 7ZTP/P § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

-

na poživatele částečného invalidního důchodu § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP

-

na poživatele plného invalidního důchodu § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP

-

na držitele průkazu ZTP/P § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP

-

na studium § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP

-

daňové zvýhodnění na vyživované dítě § 35 c odst. 1 ZDP

Využitím výše uvedených odpočitatelných položek, slev na dani a daňových zvýhodnění, které jsou rozdílné u každého společníka, fakticky dochází k odlišnému daňovému základu a výsledné dani u obou společníků, tím i k odlišným zálohám na daň z příjmu, které se obvykle platí z jednoho běžného účtu, kde jsou sdruženy finanční prostředky sdružení. A nejen to. Vlivem rozdílných částek uplatněných daňových odpisů u jednotlivých společníků, dle evidence jejich majetku, se liší i vyměřovací základy pro zúčtování sociálního a zdravotního pojištění, a z toho vyplývající doplatky při ročním zúčtování záloh i předpis záloh zákonných pojištění na další rok. Celkově při ročním porovnání těchto plateb může rozdíl mezi společníky dělal neúmyslně i několik tisíc Kč, v neprospěch společníka který neeviduje majetek sdružení, který poté platí i vyšší daně z příjmu a odvody pojistného, byť si tím předplácí možný vyšší starobní důchod. V tomto spatřuji jeden z hlavních problémů v účetní evidenci sdružení podnikatelů, které používá jen jeden bankovní účet pro svůj veškerý provoz, kde se musí všechny platby daní a pojistek za jednotlivé účastníky sdružení vést analyticky, pro sdružení „nedaňově“, a pro objektivní zhodnocení celé ekonomiky a výsledků hospodaření celého sdružení – jakožto obchodní formy, je nutné mít ještě vedlejší ekonomickou evidenci v tabulkovém editoru. Tato pomocná evidence eliminuje rozdělení majetku mezi účastníky sdružení, a na základě jejího výstupu lze toto sdružení porovnávat (ekonomická data) s jinými firmami ve stejném oboru podnikání.

7

Zdravotně tělesně postižený s průvodcem

11

1.3. Problémy s vystupováním sdružení bez právní subjektivity navenek Obecný právní pohled Jelikož sdružení podnikatelů dle § 829 odst. 2 ObčZ nemá právní subjektivitu, vystupují právně navenek za sdružení všichni účastníci společně, rukou společnost a nerozdílnou. Pokud tedy je třeba uzavřít smluvní vztah týkající se činnosti sdružení, musejí se tohoto smluvního vztahu účastnit (a podepsat se) všichni účastníci sdružení. Toto může být právní komplikací pro rychlé řešení problémů každodenní podnikatelské praxe.

Fakturace za činnost sdružení Fakturaci za činnost sdružení provádí dle obvyklé praxe společník, který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ. Pokud tedy dojde k právnímu vymáhání nezaplacené pohledávky sdružení, v podání k soudu („Návrh na vydání platebního rozkazu“) obvykle vystupuje jakožto žalobce jen společník, který vede evidenci sdružení. Podkladem k podání bude faktura – daňový doklad, kde jako dodavatel plnění je společník, který vede evidenci sdružení, pod svou obchodní firmou a pod svým IČ a 8DIČ. Taktéž v opačném pohledu, bude-li sdružení mít závazky z obchodního styku, jelikož fakturace za dodávky pro sdružení je adresována na společníka, který vede evidenci sdružení, podkladem k podání žaloby proti sdružení bude faktura – daňový doklad, kde jako odběratel plnění je společník, který vede evidenci sdružení, pod svou obchodní firmou a pod svým IČ a DIČ. Pro tohoto daňového poplatníka to může mít nepříznivé dopady, protože v případě nezaplacení závazku sdružení může být exekutorem exekuován jeho osobní majetek, a to včetně majetku náležejícího do SJM manželů tohoto účastníka sdružení. Vůči věřiteli majícímu exekuční titul na základě prosté fakturace vůči společníkovi, který vede evidenci sdružení, tento účastník sdružení vystupuje dle rozsudku zcela samostatně, a účastník sdružení nevedoucí evidenci sdružení neručí za tento závazek vzniklý z provozu sdružení, vůči dodavateli tohoto plnění. Nevystupuje tedy v exekučním řízení jako spoludlužník či poddlužník dlužníka.

8

Daňové identifikační číslo , viz § 33 odst. 12 a 13 ZSDP

12

Pracovně právní vztahy Sdružení nemůže být pro absenci právní subjektivity účastníkem právních vztahů včetně vztahů pracovněprávních, nemůže tedy být zaměstnavatelem. Tím mohou být pouze jednotliví účastníci smlouvy o sdružení. Nic na tom nemění ani skutečnost, že zaměstnanci jednoho z účastníků pracují převážně nebo pouze pro potřeby všech účastníků zapojených do sdružení. Není potřeba za tímto účelem sjednávat mezi účastníky dohody o poskytování pracovníků, případně o jejich výměně a podobně. Oprávnění využívat de facto cizí zaměstnance ke společnému snažení vyplývá přímo z § 830 ObčZ, podle něhož je každý z účastníků povinen vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným ve smlouvě o sdružení. Činnost zde není nijak omezena, může jít o vlastní práci samotného podnikatele (účastníka sdružení) stejně jako o pracovní činnost jeho zaměstnanců. Pro vyjasnění vzájemných podmínek a předcházení případných budoucích sporů je vhodné v tomto směru důkladně specifikovat obsah činnosti každého z účastníků ve prospěch sdružení. V pracovně právních vztazích tedy ve většině případů vystupuje jakožto zaměstnavatel společník, který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ. Obecně proto vyplývá povinnost zaměstnance dbát pokynů svého zaměstnavatele. Jelikož ostatní účastníci sdružení jsou 9OSVČ a nejsou v pracovně – právním vztahu k zaměstnancům společníka, který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ, nemohou být teoreticky z hlediska pracovního práva tito účastníci sdružení „vedoucími pracovníky“, kteří zaměstnancům udělují pokyny a organizují jejich práci. Veškeré pracovně právní spory, včetně sankcí z nich vyplývajících, by tedy byly ze strany zaměstnance vedeny proti společníkovi, který vede evidenci sdružení.

Vedení účetní agendy sdružení Sdružení nemá právní subjektivitu, není samostatným právním subjektem, a proto nemůže být ani samostatnou účetní jednotkou. Jedná se fakticky pouze o volné uskupení osob (ať už právnických nebo fyzických), které se smluvně dohodly, že se sdruží, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Účetní jednotkou mohou být pouze jednotliví účastníci smlouvy o sdružení. Podle § 4 odst. 9 10ZÚ jsou účetní jednotky povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. U sdružení, které nemůže být samo o sobě účetní jednotkou pro absenci právní subjektivity, tak ovšem vzniká problém, jak se vypořádat se skutečností, že vícero právních subjektů podniká společně za účelem dosažení sjednaného účelu, takže navenek vystupují jako subjekt jediný, třebaže jím de iure nejsou. 9 10

Osoba samostatně výdělečně činná Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

13

Tento problém se v praxi obvykle překonává nepřímo prostřednictvím § 5 ZÚ, podle něhož mohou účetní jednotky pověřit vedením svého účetnictví i jinou osobu, čímž se ovšem nezbavují odpovědnosti za vedení účetnictví. Účtování o sdružení bez právní subjektivity právní předpisy jednoznačně neupravují a v praxi je tedy nejběžnější systém, že jeden z účastníků sdružení – tzv. pověřen ostatními, aby v rámci svého účetnictví sledoval všechny společné účetní případy týkající se činnosti sdružení. Jednotliví účastníci tak během roku o aktivitách sdružení prakticky vůbec neúčtují a pouze ke konci každého účetního období zaúčtují interní doklad vystavený oním pověřeným účastníkem, kde je rozepsán jejich podíl na společných výsledcích hospodaření. Tento přístup v praxi zpravidla nečiní potíže a nijak nad míru nezbytně nutnou nezatěžuje jednotlivé účetní jednotky. Samotné účtování bude prakticky totožné jako u kterékoli účetní jednotky. Specifická povaha sdružení se projeví zpravidla až na sklonku účetního období při rozdělování podílu na společném výsledku hospodaření. Takovýto postup oficiálně doporučilo Ministerstvo financí Sdělením č.j. 281/36 980/1994, o účtování sdružení bez právní subjektivity. Třebaže jde již o letité sdělení, je v praxi podle něj postupováno dodnes, což správci daně nijak nezpochybňují. Dle mého názoru a zkušeností z praxe, pokud tedy společník, který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ, je určená osoba zodpovědná za vedení účetnictví nebo daňové evidence za činnost sdružení, byť sdružení není účetní jednotkou a každý účastník účtuje samostatně, má podobné postavení jako jednatel obchodní společnosti, který je dle § 135 odst.. 1

11

ObchZ zodpovědný za řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, metodickou

stránku vedení účetnictví, i za řádnou archivaci originálních účetních dokladů a dalších účetních písemností vztahujících se k činnosti sdružení. Z toho vyplývají i sankce za nevedení účetní agendy které jsou obsaženy v § 37 ZÚ, a trestní postih dle § 125 odst. 1 trestního zákona pro naplnění skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Za tuto zvýšenou pracnost a osobní hmotně-trestnou odpovědnost pověřeného účastníka sdružení by mu měl být přiznán vyšší podíl na zisku dosaženém společnou činností. Ostatní účastníci sdružení totiž již přebírají podíly na konečných zůstatcích z účetní závěrky sdružení, dodaných pověřeným účastníkem.

Kritéria pro určení vedení účetnictví či daňové evidence ve sdružení Zatímco u právnické osoby zapojené do sdružení je vždy jasno – musí vést účetnictví od svého vzniku do zániku (§ 4 odst. 1 ZÚ), u fyzické osoby ve sdružení je situace složitější. 11

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

14

Obecně platí, že fyzická osoba začíná účtovat (v podvojném účetnictví): •

buď na základě (dobrovolného) rozhodnutí – musí si ale uvědomit, že tímto rozhodnutím uvrhne do povinného účtování v podvojném účetnictví i všechny ostatní účastníky sdružení

•

z důvodu zákonné povinnosti - což je v praxi nejčastější případ vzhledem ke složitosti účtování.

Fyzickým osobám ukládá § 1 a § 4 ZÚ povinnost vést účetnictví ve vazbě na jisté skutečnosti: 1. Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku (není podstatné, zda k zápisu došlo ze zákona či dobrovolně): - musí vést podvojné účetnictví již ode dne zápisu do obchodního rejstříku, tj. je třeba začít i v průběhu roku; 2. Podnikatelé, jejichž obrat podle zákona o DPH přesáhl za předcházející kalendářní rok obrat 25 milionů Kč: - povinnost účtovat nastává až od 1.1. následujícího roku po překročení limitního obratu; 3. Podnikatelé, kteří jsou účastníky sdružení (dle § 829 ObčZ), pokud alespoň jeden z nich je účetní jednotkou: - povinnost vést účetnictví v tomto případě nastává od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se podnikatel stal účastníkem sdružení anebo někdo z účastníků začal účtovat (pokud např. v roce 2008 uzavřeme sdružení s někým, kde účtuje, musíme začít účtovat od 1.1.2009); 4. Pokud fyzické osobě ukládá povinnost vést účetnictví zvláštní právní předpis: - v těchto případech je nutno začít účtovat již ode dne zahájení činnosti; 5. Ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, tj. dobrovolně: - povinnost účtovat nastává od 1.1. následujícího roku, popř. již od zahájení podnikání.

1.4. Problémy sdružení s DPH Společník, který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ, zpravidla podává daňová přiznání k DPH z obratu celého sdružení za dané zdaňovací období. Pokud má mimo svého angažmá ve sdružení ještě svoji další podnikatelskou činnost nespadající pod činnost sdružení, je jeho daňové přiznání součtem obratů obou (všech) provozovaných činností. Společník, který vede evidenci sdružení vystupuje oproti správci daně jakožto daňový dlužník

15

ve věci případných nedoplatků DPH za celé sdružení. Nedoplatek na DPH může vzniknou tzv. „druhotnou platební neschopností“, či jiným problémem s cash flow sdružení. Pro tohoto daňového poplatníka to může mít nepříznivé dopady, protože v případě nezaplacení daňové povinnosti může být vymáhacím oddělením správce daně býti exekuován jeho osobní majetek, a to včetně majetku náležejícího do SJM manželů tohoto účastníka sdružení. Vůči správci daně tedy každý účastník sdružení vystupuje samostatně, a účastník sdružení nevedoucí evidenci sdružení neručí za daňový nedoplatek vzniklý z obratu sdružení, vůči Finančnímu úřadu. Nevystupuje tedy v daňovém řízení jako spoludlužník či poddlužník. Účastník sdružení nevedoucí evidenci sdružení se musí stát okamžitě plátcem DPH v okamžiku, když vstoupí do sdružení a ostatní účastníci sdružení jsou plátci DPH. Tento účastník, pokud nemá mimo angažmá ve sdružení žádné další podnikatelské aktivity ze kterých by vykazoval zdanitelná plnění, podává na Finanční úřad tzv. „nulové daňové přiznání“ k DPH znamenající, že nevznikla daňová povinnost. Přiznání podává za stejná zdaňovací období a ve stejné periodicitě (měsíčně, čtvrtletně) jako společník, který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ. Při rozpuštění sdružení se za zdanitelné plnění podle zákona o DPH dle § 13 odst. 4 písm. d) a e), považuje dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu se také bezúplatné přenechání věcí vnesených nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví; při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve

hmotném

majetku

účastníkovi

sdružení,

který

vystupuje

nebo

je

vyloučen.

1.5. Problémy sdružení se silniční daní Poplatníkem silniční daně je provozovatel vozidla (vypustím–li použití automobilu zaměstnance pro realizaci služební cesty) dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona 16/1993 Sb. o silniční dani. Pro průhlednost hospodaření sdružení při používání motorových vozidel, zejména pro nárokování odpočtu DPH na opravy, údržbu a PHM do vozidel zahrnutých do obchodního majetku, jsou vodidla registrována na společníka, který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ.

16

1.6. Problémy při vypořádávání majetku sdružení Ukončení činnosti ve sdružení Pokud sdružení vytvořili tři a více účastníků, může vždy alespoň jeden z nich ukončit svou činnost v tomto svazku, aniž by to mělo zásadní vliv na existenci smlouvy o sdružení. Ve sdružení musí totiž zůstat po každý okamžik zapojeni alespoň dva účastníci, „sdružen“ nemůže být pouze jeden účastník. Účastník, který vystoupil nebo byl vyloučen ze sdružení, má nárok na: •

vrácení věcí individuálně vnesených do sdružení,

•

vrácení věcí určených druhově vnesených do sdružení, popř. na peněžní náhradu za ně,

•

podíl na společném majetku nahospodařeném v rámci činnosti sdružení, který se mu vyplatí v penězích,

•

převod podílu na společných nákladech a výnosech do dne ukončení činnosti ve sdružení.

Převést odpovídající podíly nelze jinak než na základě interní účetní závěrky ke dni vystoupení /vyloučení) účastníka. Nejde o účetní závěrku ve smyslu § 17 až 19 ZÚ, nebudou se tedy uzavírat účetní knihy. Odcházející účastník zahrne do svého základu daně podíly na společných výnosech a nákladech, a případně i finanční vypořádání z titulu převodu (prodeje) svého podílu na společném majetku zbývajících účastníků. Naopak vrácené věci, které v minulosti vnesl do sdružení, zdaňovat nebude, jakož ani podíly na peněžní hotovosti a na bankovních účtech. Jestliže si ponechá podíly na zásobách a dlouhodobém majetku odpovídající jeho podílu na společném majetku pořízeném v rámci činnosti sdružení, pak se opět nebude jednat o zdanitelný příjem. Zdaňoval by pouze prodej svých podílů ostatním účastníkům, jejichž podíly by se o tuto kupní částku poměrově navýšily. Obdobně se postupuje i při postoupení podílu na společných pohledávkách, kde se u odcházejícího účastníka (postupitele) uplatní daňový režim dle § 24 odst. 2 písm. s) ZDP. V principu se obdobně postupuje i při rozpuštění (ukončení, zániku) sdružení, kdy tento smluvní závazek jednou pro vždy končí. Opět mají všichni nárok zejména na vrácení hodnot vnesených (vložených, poskytnutých) pro činnost sdružení a o majetek získaný společnou činností se vypořádají podle svých podílů buď naturálně, kdy si za každý odebere např. zboží odpovídající jeho podílu, nebo peněžně (prodej podílu mezi účastníky, případně třetím osobám), anebo si i po rozpuštění sdružení ponechají podíly na společném majetku (např. u

17

stavby pořízené při společné činnosti v rámci sdružení), kdy budou postupovat nadále standardně jako spoluvlastníci dané věci. Protože sdružení nemá právní subjektivitu, nelze se domáhat jeho zániku soudní cestou. U soudu lze pouze napadnout smlouvu o sdružení od samého počátku žalobou o její zneplatnění. Je vhodné připomenout, že pokud by některý z bývalých účastníků sdružení ukončil podnikání, případně na dobu delší než jen do data podání daňového přiznání svou samostatně výdělečnou činnost přeruší, musí provést za rok ukončení (přerušení) činnosti příslušné daňové korekce základu daně podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Při ukončení činnosti sdružení je také vhodné připomenout možné komplikace související s realizací daňové kontroly, která může prověřovat daňové povinnosti a vedení účetní agendy sdružení podnikatelů, a to u každého člena sdružení zvlášť, dle § 16

12

ZSDP ještě ve lhůtě

stanovené § 47 odst. 1 a 2 ZSDP, tedy do 3 let (opakovaně max. do 10 let) od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení. Tady bych doporučoval všem ukončujícím členům sdružení složení dohodnuté částky (např. 50.000,- Kč na každého člena) na termínovaný vklad v bance, pod ovládáním společníka který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ (který taktéž může být stižen největší sankcí např. za chyby ve vedení účetní agendy sdružení), na dobu min. 3 let. Tím by bylo zajištěno, že případné doměrky daní a sankce z toho vyplývající, mající přímou souvislost s hospodařením sdružení, budou z tohoto bankovního depozita pokryty, a nehrozí exekuční vymáhání ze strany správce daně. Při případné daňové kontrole ve lhůtě 3 let, by se bankovní termínovaný vklad prodloužil o další lhůtu tří let, opakovaně však maximálně do lhůty 10 let po ukončení činnosti sdružení. Po marném průběhu lhůt pro kontrolu, v případě její nerealizace, se zúročené vklady podílově vrátí zpět svým majitelům. Po dobu trvání termínovaného vkladu mohou mít ostatní účastníci sdružení jako garanci po společníkovi který vede evidenci sdružení, podepsanou směnku nebo dlužní úpis ve výši jednotlivého vkladu, od tohoto společníka, pro případ jeho nedožití konce sjednaného termínu úložky, pro podklad pro získání svého vkladu v rámci dědického řízení po zůstaviteli – správci termínovaného vkladu.

Rozvod či smrt účastníka sdružení

Přemýšlel jsem tedy i o nejhorších variantách pro budoucí rozvoj sdružení, jako jsou rozvod či úmrtí účastníků sdružení (v mém modelovém příkladu). Ačkoliv si to účastníci 12

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

18

sdružení přímo neuvědomují či nechtějí uvědomit, každá jejich manželka vlastní nyní jejich ¼ sdružení, byť ony nejsou přímo smluvními účastníky tohoto podnikatelského sdružení, protože oba bratři začali podnikat za doby trvání jejich manželství, a manželky se ze zákona podílejí na výsledku podnikání. Takže v případě majetkového vyrovnání a nedohody na „odstupném“ po rozvodu účastníka sdružení by se s tímto problémem muselo sdružení vypořádat formou znaleckého ocenění majetku sdružení a vyčíslení hodnoty ve výši ¼ hodnoty majetku sdružení, kterou by musel rozvádějící se společník své manželce vyplatit. V případě dědictví je situace ještě složitější, kdy se majetek dělí ještě na menší díly, protože se fakticky dělí na podíly dědiců 50-ti % podíl na sdružení. Tedy dle zákona by manželka zůstavitele získala podíl ve výši ¼ majetku sdružení a každé z jejich dvou dětí by získalo 1/8 sdružení. S dědictvím jsou taktéž spojeny převody nemovitostí a státem evidovaného movitého majetku (automobily) tak, aby se v nejlepším případě podíly na dědictví nevyplácely v penězích. Připomínám také problémy s provozem sdružení po úmrtí účastníka sdružení, kdy pouze po dobu 6 měsíců po úmrtí zůstavitele mohou na jeho podnikatelské oprávnění podnikat jeho dědicové, než si vyřídí oprávnění vlastní. Za zůstavitele se podává i daňové přiznání k dani z příjmů a vyúčtovává se i zdravotní i sociální pojištění, kde jsou do příjmů zůstavitele započteny i všechny nezaplacené pohledávky ke dni jeho úmrtí (pokud vede daňovou evidenci - bývalé jednoduché účetnictví). Paradoxně tak u zůstavitele vzniká smrtí daňová povinnost a taktéž doplatek zdravotního i sociálního pojištění z virtuálního příjmu, který neinkasoval, aniž si požitků z těchto pojištění vyplývajících nebožtík kdy užije. Pokud nejsou uhrazeny daňové nedoplatky a odvody pojistného, přihlašují si své požadavky příslušné instituce jako pohledávky za zůstavitelem a jakožto pasiva projednávaného dědictví u příslušného notáře, který plní funkci soudního komisaře. Tudíž těmto odvodům se člověk ani po smrti nevyhne.

1.7. Možnosti k výběru typu právnické osoby k transformaci Veřejná obchodní společnost Fungování veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) upravuje ustanovení § 76 - § 92e ObchZ. Nedoporučuji tuto formu obchodní společnosti pro transformaci, protože: •

V.o.s. ač je právnickou osobou, není poplatníkem

13

DPPO a daní z příjmů podléhá

hospodářský výsledek z účetní závěrky v.o.s., rozdělený mezi společníky rovným dílem a zdaněný 14DPFO u každého společníka zvlášť. 13

Daň z příjmu právnických osob

19

•

Společníci v.o.s. (fyzické i právnické osoby) ručí společně a nerozdílně za závazky této společnosti celým svým majetkem. I při vystoupení z v.o.s. ručí vystupující společník za závazky v.o.s. vzniklé v době jeho působení ve společnosti, a nově vstupující společník ručí i za závazky společnosti vzniklé před jeho vstupem do společnosti. Převod podílu ve v.o.s. není možný, společník může pouze ukončit svou účast.

•

Společník v.o.s. je automaticky statutárním orgánem v.o.s., a tím se na něj vztahují povinnosti, jako na jednatele s.r.o. – viz § 135 ObchZ.

•

Omezená atraktivnost vstupu investora do této společnosti z důvodu neomezeného ručení.

Komanditní společnost Fungování komanditní společnosti upravuje ustanovení § 93 - § 104e ObchZ. Nedoporučuji tuto formu obchodní společnosti pro transformaci, protože: •

Komplementář ručí celým svým majetkem za závazky společnosti, komandisté ručí do výšky svého nesplaceného vkladu.

•

Každý komplementář je automaticky statutárním orgánem, a tím se na něj vztahují povinnosti, jako na jednatele s.r.o. – viz § 135 ObchZ.

•

Každý komplementář ve vztahu k třetím osobám jedná samostatně – hrozí roztříštěnost vedení společnosti.

•

Možnost kapitálového vstupu investora většinou jen formou komandisty, pro nepopulární neomezené ručení komplementáře. Tím je omezen vliv investujícího komandisty na vedení společnosti.

Společnost s ručením omezeným Fungování společnosti s ručením omezený upravuje ustanovení § 105 - § 153e ObchZ. Doporučuji tuto formu obchodní společnosti pro transformaci, protože: •

Společník ručí za závazky společnosti jen do výše nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Odpadá ručení fyzických osob celý svým majetkem za závazky společnosti.

14

•

Minimální výše vkladu společníka je 20.000,- Kč.

•

Minimální základní kapitál je 200.000,- Kč.

•

Maximální počet společníků je 50.

Daň z příjmu fyzických osob

20

•

Společník nemusí být jednatel - statutární orgán. Jednatel může být jen jeden.

•

Společnost nemusí mít dozorčí radu.

•

Obchodní podíl společníka lze jednoduše prodat, zdědit, zastavit bez dopadu na fungování společnosti navenek.

•

Ve společenské smlouvě lze omezit převod obchodního podílu na jiné osoby než společníky, aby se zamezilo ovládnutí společnosti cizími osobami z vnějšku.

•

Vstup investora je jednoduchý a to prodejem obchodního podílu.

Akciová společnost Fungování akciové společnosti (a.s.) upravuje ustanovení § 154 – § 220zc ObchZ. Nedoporučuji tuto formu obchodní společnosti pro transformaci, protože: •

Minimální základní kapitál je 2,000.000,- Kč, který musí být splacen na zvláštním účtu v bance, kde je deponován až do zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

•

A.s. musí mít při vzniku tři osoby v představenstvu a tři osoby v dozorčí radě, což je vzhledem k jejich hmotné a trestněprávní odpovědnosti vyplývající z § 194 ObchZ složité tyto osoby zajistit a finančně je motivovat k setrvání v představenstvu a dozorčí radě.

•

Náklady na vznik nové a.s. tj. náklady na notářský zápis, soudní poplatky a jeden živnostenský list činí cca 45.000,- Kč, přičemž je nutno u banky složit 2,000.000,Kč.

1.8. Zdaňování fyzických a právnických osob dle ZDP Tabulka č. 1 Daňové sazby pro DPPO a DPFO rok DPPO DPFO

2008 21 15

2009 20 12,5

2010 19 12,5

2011 19 12,5

2012 19 12,5

Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. v aktuálním znění Poznámka: Daňové sazby pro DPPO a DPFO od roku 2010 jsou nejisté z důvodu neukončených politických jednání o reformě veřejných financí.

21

Graf č. 1 Grafické znázornění průběhu zdanění

Průběh zdanění 25

sazba daně

20 15

DPPO

10

DPFO

5 0 2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. v aktuálním znění

Jak je zřejmé z předchozí tabulky a grafu, zdanění fyzických a právnických osob má klesající tendenci a DPFO bude od roku 2009 již stále ve výši 12,5 % a DPPO od roku 2010 ve výši 19 %. Reformou veřejných financí dochází ale k odstranění různých výjimek ze zdanění a k rozšiřování základu daně. Daňové slevy od roku 2009 jsou také nižší. Se zrušením progresivního zdanění fyzických osob se značně zjednodušila kalkulace daňové výhodnosti jednotlivých právních forem organizace podnikatelské činnosti.

1.9. Empirický výzkum Na základě předcházející analýzy problémů činnosti sdružení, jsem zpracoval dotazník, obsahující odkazy na řešené problémy, který jsem předložil dvěma účastníkům sdružení k vyplnění a následně jsem s nimi provedl oddělené rozhovory. Z rozhovorů a odpovědí z dotazníků jsem odvodil následující závěr, který potvrzuje mou hypotézu o správnosti a nutnosti řešení transformace sdružení podnikatelů na právnickou osobu, a to na společnost s ručením omezeným. Společníci neměli celkový ekonomický přehled o hospodaření sdružení a peněžních tocích, z důvodu omezené vypovídací schopnosti daňové evidence, kterou sdružení vede. Nevěděli taktéž o odpovědnostních rizicích pro společníka který vede evidenci sdružení dle § 832 odst. 2 ObčZ. I pro manželky společníků je výplatní páska společníka jako zaměstnance přehlednějším informačním zdrojem o finanční situaci manžela. Taktéž s povděkem společníci kvitovali možnost čerpat zaměstnanecké bonusy, navýšené do maxima

22

prostřednictvím kolektivní smlouvy.

Navrhovaná možnost financování vlastní odborové

buňky odborovými členskými příspěvky, které jsou do výši 3.000,- Kč odpočitatelné od základu daně, byla přijata kladně, protože nadstandardy sjednané v kolektivní smlouvě mají vyšší hodnotu, než provozní režie související s udržováním odborářské organizace. Navrhovaná forma pro transformaci a to společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 200.000,- Kč, byla jako nevhodnější a nejjednodušší jimi odsouhlasena.

23

Praktickáčást

2. Transformace sdružení podnikatelů na s.r.o. 2.1. Porovnání zdanění osoby jako OSVČ a jako zaměstnance Pro jasnější rozhodování o právním postavení fyzické osoby a z toho vyplývajícímu zdanění předkládám následující tabulky. Jako základní měrnou jednotku pro posouzení výhodnosti jednotlivých typů právního postavení uvádím částku 1 mil. Kč ročně, u zaměstnance jako částku hrubé mzdy, a u OSVČ jako rozdíl příjmů a výdajů před zdaněním. Tato částka byla zvolena s ohledem na zjednodušení výpočtů a následných porovnání, protože od částky 1,034.880,- Kč (48 násobek průměrné mzdy pro rok 2008 která činí 21.560,- Kč na základě nařízení vlády č. 257/2007 Sb.) se již z příjmu neplatí sociální a zdravotní pojištění. Dále při výpočtu zdanění předpokládám maximální využití odpočitatelných položek od základu daně na penzijní a životní pojištění ve výši 12.000,- Kč na každé z nich. Poskytnuté dary uvažuji v maximální možné výši 10 % ze základu daně. U zaměstnance dále uvažuji jeho účast v odborech na pracovišti a uplatnění maximální odpočitatelné částky 3.000,- Kč, kterou přispívá na činnost odborové organizace. U OSVČ uvažuji dobrovolnou účast na nemocenském pojištění (4,4 % z vyměřovacího základu), aby částky odvodů na sociální pojištění byly v porovnání se zaměstnancem (který má nemocenské pojištění povinné ze zákona), objektivně porovnatelné. Pro daňové zvýhodnění uvažuji o dvou vyživovaných dětech, splňujících předpoklady pro uplatnění daňového zvýhodnění.

U společníků – jednatelů, předpokládám jejich právní postavení jako zaměstnanců společnosti v závislé činnosti s uzavřením pracovní smlouvy například k výkonu funkce ředitele společnosti či jeho zástupce, dle ZP aby byli posuzováni dle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP. V opačném případě by byli společníci – jednatelé v režimu stanoveném dle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP, s odkazem na § 66 odst. 2 ObchZ (smlouva o zařizování náležitostí společnosti v režimu mandátní smlouvy) s rozdílným uplatněním zákoníku práce na tyto osoby.

24

Tabulka č. 2 Zdanění zaměstnance z 1 mil Kč hrubé mzdy ročně

Superhrubá mzda = základ daně

1 350 000 Kč

Soc. poj. zaměstnavatel 26 %

260 000 Kč

Zdrav. poj. zaměstnavatel 9 %

90 000 Kč

Soc. poj. zaměstnanec 8 %

80 000 Kč

Zdrav. poj. zaměstnanec 4,5 %

45 000 Kč

Hrubá mzda

1 000 000 Kč

Max.odpočet dary 10 % zákl. daně § 15 odst. 1 ZDP

135 000 Kč

Max.odpočet na penzijní připojištění § 15 odst. 5 ZDP

12 000 Kč

Max.odpočet na životní pojištění § 15 odst. 6 ZDP

12 000 Kč

Max. odpočet na členství v odborech § 15 odst. 7 ZDP Upravený základ daně

3 000 Kč 1 188 000 Kč

Daň 15 % § 16 ZDP

178 200 Kč

Snížení daně na poplatníka § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP

24 840 Kč

Daňové zvýhodnění na 2 děti § 35c odst. 1 ZDP

21 360 Kč

Daň po slevě

132 000 Kč

Čistý roční příjem po zdanění

868 000 Kč

Čistý roční příjem po zdanění a odvodu pojistného zaměstnance

743 000 Kč

Mzdové náklady firmy na pracovníka

1 350 000 Kč

Dopad do výsl.hosp. po zdanění (DPPO 21%) 79% ze mz.nákladů 1 066 500 Kč Vlastní výpočet

25

Tabulka č. 3 Zdanění OSVČ z 1 mil Kč rozdílu příjmů a výdajů Vyměřovací základ SP 50 % základu daně

500 000 Kč

Vyměřovací základ ZP 50 % základu daně

500 000 Kč

Soc. poj. OSVČ 29,6 % + 4,4 %

170 000 Kč

Zdrav. poj. OSVČ 13,5 %

67 500 Kč

Hrubý příjem před zdaněním = základ daně Max.odpočet dary 10 % zákl.daně § 15 odst. 1 ZDP

1 000 000 Kč 100 000 Kč

Max.odpočet na penzijní připojištění § 15 odst. 5 ZDP

12 000 Kč

Max.odpočet na životní pojištění § 15 odst. 6 ZDP

12 000 Kč

Upravený základ daně

876 000 Kč

Daň 15 % § 16 ZDP

131 400 Kč

Snížení daně na poplatníka § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP

24 840 Kč

Daňové zvýhodnění na 2 děti § 35c odst. 1 ZDP

21 360 Kč

Daň po slevě

85 200 Kč

Čistý roční příjem po zdanění

914 800 Kč

Čistý roční příjem po zdanění a odvodu pojistného

677 300 Kč

Celkové náklady na OSVČ s odvody SP a ZP

1 237 500 Kč

Vlastní výpočet

Porovnáním předchozích tabulek zjistíme, že čistý příjem zaměstnance je při započtení odvodů na pojistné vyšší než u OSVČ o 65.700,- Kč. Avšak celkové mzdové náklady na zaměstnance činí o 112.500,- Kč více, než jsou náklady na OSVČ. Rozdíl získaných kladů a záporů na straně zaměstnance činí v neprospěch zaměstnance částku 46.800,- Kč, což je měsíčně 3.900,- Kč. Tuto zjištěnou nevýhodu však lze zcela překonat a vykompenzovat množstvím výhod, které status zaměstnance přináší. Velkým rozdílem mezi zaměstnancem a OSVČ, na který musím upozornit, je určování vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojistné, které u OSVČ je jen 50 % rozdílu příjmů a výdajů. Proto je OSVČ tímto znevýhodněna při výpočtu důchodu, protože její vyměřovací základ je o 50 % nižší, než u 26

zaměstnance, při relativně stejné výpočtové základně. Proto také jsou poskytované důchody osobám, které před důchodem byly v postavení OSVČ, daleko nižší, než u zaměstnanců. Toto si ale většinou osoby podnikající jako OSVČ vůbec neuvědomují, a při honbě za co nejnižším základu daně nemyslí na „zadní kolečka“. Z vyměřovacího základu na sociální pojištění se vypočítávají nejen starobní důchody, ale taktéž důchody vdovské, sirotčí a invalidní. Nepřehlédnutelnou výhodou v postavení zaměstnance - společníka, je skutečnost, že díky stanovenému maximálnímu vyměřovacímu základu pro sociální a zdravotní pojištění, je nad tento maximální vyměřovací základ výhodnější vyplácet odměny za práci pro společnost dle § 6 ZDP jakožto odměnu za práci v závislé činnosti, protože podléhají jen zdanění ve výši 15 % a je to daňový výdaj pro společnost, než vyplácet odměny jako podíl na zisku (dle § 8 odst. 1 písm. a) ZDP) po zdanění právnické osoby (21 % dle § 21 ZDP), kdy je zdaněn podíl na zisku obchodní společnosti u společníka, fyzické osoby, daňovou sazbou ve výši 15 %, kdy tato daně u této osoby není daňovým výdajem. Na základě zjištěných skutečností jednoznačně doporučuji změnu právního postavení stávajících podnikatelů OSVČ – členů sdružení, na jednatele v závislé činnosti (§ 6 odst. 1 a odst. 2 ZDP) - zaměstnance své obchodní společnosti.

2.2. Možnosti výhod na straně zaměstnanců Založení odborů ve vlastní firmě Pro založení odborů ve vlastní malé firmě má racionální důvod možnost čerpání bonusů pro sebe jakožto společníky a jednatele v závislé činnosti a zaměstnance, na základě sjednané kolektivní smlouvy mezi zaměstnavatelem odbory (viz zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání). Odborovou organizaci lze založit jakožto občanské sdružení dle zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. Pro zjednodušení založení odborů a celé odborové agendy je dle mého názoru lepší založit odborovou buňku, přihlášením se na příslušné odborové centrále dle oboru podnikání firmy. S organizováním v odborech je spojena možnost uplatnění odpočitatelné položky od základu daně z příjmu dle ustanovení § 15 odst. 7 ZDP, pro členy odborové organizace na jejich pracovišti do výše 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, maximálně však 3.000,- Kč ročně.

V oblasti tzv. benefitů, neboli zaměstnaneckých výhod se pro úpravu v kolektivních smlouvách otevřel široký prostor. Tuto oblast upravuje § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňově jsou uznatelné náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců, vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní 27

smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Zejména v důsledku uplatnění zásady „co není zakázáno, je dovoleno“ se otevřel nový prostor pro sjednávání takovýchto práv v kolektivních smlouvách, přičemž náklady na ně jsou daňově uznatelné.

Pokud jde o příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců (za předpokladu splnění podmínky sjednání výplaty pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve po dosažení věku 60 let), od 01.01.2008 se závažným způsobem změnila pravidla. Není již omezena daňová uznatelnost těchto výdajů u zaměstnavatelů, jestliže

budou

takové

výdaje

vyplývat

z kolektivní

smlouvy,

vnitřního

předpisu

zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Na druhé straně je na základě ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP omezeno daňové osvobození uvedených příspěvků zaměstnavatelů od daně z příjmů ze závislé činnosti maximální částkou 24.000,- Kč ročně od téhož zaměstnavatele, a to v součtu za oba uvedené druhy pojištění, což se dotýká zejména vyšších příjmových skupin zaměstnanců. Nezávisle na tom, zda se k pojištění zaměstnavatel zaváže či ne, je prvních 24.000,- Kč u zaměstnance osvobozeno od daně. Příspěvek nad tento limit se dodaňuje daní z příjmů včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Kolektivní smlouvou je možné dále upravovat práva například na: •

Peněžité či nepeněžité odměny při životních a pracovních výročích, odchody do důchodu (odměny věrnostní a stabilizační povahy) nebo za pomoc při živelných a jiných mimořádných událostech; tyto odměny nemají mzdovou povahu;

•

Příspěvky na dopravu do zaměstnání;

•

Odchodné pro případ skončení pracovního poměru z jiného důvodu, než při kterém přísluší odstupné;

•

Odměnu (nemzdovou) za čas strávený na pracovní cestě mimo pracovní dobu jinak než plněním pracovních úkolů. Přitom nepůjde o cestovní náhradu, neboť se tím nenahrazují žádné náhrady výdajů, které při pracovní cestě vznikají (nejde tedy o další náhrady výdajů ve smyslu § 156 odst. 3 15ZP). Smyslem této odměny je kompenzace zaměstnancům, kteří tráví na pracovních cestách značný čas, např. montérům, za dobu kdy jim nepřísluší mzda ani náhrada mzdy.

15

Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

28

•

Kompenzaci poklesu příjmu zaměstnance v případě jeho pracovní neschopnosti, k dorovnání rozdílu mezi nemocenským a obvyklým příjmem zaměstnance, stanoveným průměrným výdělkem nebo určitou úrovní mzdy;

•

Příspěvky na stravu, jestliže zaměstnanec nebude čerpat výhody závodního stravování (takové příspěvky však podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti a odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění).

•

Ošatné, jestliže zaměstnavatel požaduje po zaměstnancích, aby byli určitým způsobem společensky oblečení.

Kafaretie Kafaterie je systém zaměstnaneckých výhod, který umožňuje více využívat i možnost odchylovat se od zákona. Jde o nabídku určité palety výhod, z níž si zaměstnanci mohou dle daných pravidel vybrat tak, aby jimi vybrané výhody byly adekvátní a byla zachována zásada rovnosti v pracovních podmínkách zaměstnanců. Současný zákon nevylučuje do takového systému zahrnout i plnění pracovněprávní povahy, jako je prodloužení dovolené, cenově zvýhodněné závodní stravování, zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, případy pracovního volna při překážkách v práci na straně zaměstnance či jiné. Jestliže má zaměstnanec možnost takového výběru, kterým je (např. ve finančním ekvivalentu) zachován princip rovnosti, je takové řešení v souladu se zákonem. Ne každý totiž chce delší dovolenou či cenově zvýhodněné závodní stravování nebo cenově zvýhodněné závodní stravování nebo cenově zvýhodněné rekreace či příspěvek na penzijní pojištění. Není správné lidem jejich práva vnucovat, ale daleko vhodnější jim je nabídnout.

Veškeré benefity podléhají dani z příjmů (s výjimkou sociální výpomoci při živelné pohromě) podléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Pojištění se přitom odvádí za zaměstnance, tak za zaměstnavatele. Toto se týká hlavně zdanění rozdílů mezi cenou obvyklou a bezúplatným poskytnutím zaměstnavatele.

U zaměstnavatele existují tři způsoby jak realizovat takový benefit se stejným daňovým dopadem, a to: •

úhrada ze sociálního fondu, který organizace vytvořila a naplnila ze zisku po zdanění,

•

úhrada ze zisku po zdanění, aniž by se vytvořil fond,

•

zaúčtování na vrub nedaňových nákladů – přesněji na vrub nákladů, které nebudou použity na snížení daňového základu (při sestavování přiznání budou vyloučeny)

29

U řady benefitů je daňová uznatelnost výdajů u zaměstnavatele podmíněna ujednáním benefitů v kolektivní smlouvě, interním předpisu, pracovní smlouvě nebo jiné obdobné smlouvě. Všechny tyto způsoby jsou vždy pro daňové posouzení rovnocenné.

Cestovní náhrady Zásadním rozdílem pro poskytování cestovních náhrad pro podnikatele a zaměstnance je ten, že podnikatel OSVČ má nárok na stravné až od 12 hodin trvání pracovní cesty, kdežto zaměstnanec má tento nárok již od 5 hodin trvání pracovní cesty. Pro obchodní společnost jakožto zaměstnavatele v podnikatelské sféře, odměňující mzdou, jsou cestovní náhrady upraveny v hlavě II část sedmá ZP (§ 156 až 172). Platí tu princip, „co není zakázáno, je dovoleno“, takže příslušné sazby cestovních náhrad jsou upraveny v minimální výši, přičemž je možné, např. kolektivní smlouvou sjednat více. ZP také nestanovuje cestovní náhrady, které je možné (nikoli povinné) zaměstnancům přiznat, neboť zaměstnavateli není bráněno se od zákona odchýlit (to se týká např. náhrad při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru a poskytování kapesného při zahraničních pracovních cestách). V některých případech lze cestovní náhrady oproti právnímu předpisu snížit, jako je tomu u sazby základní náhrady při použití silničního motorového vozidla (§ 158 odst. 1 ZP) a u výše zahraničního stravného (§ 170 odst. 2 ZP). Všechny tyto možnosti je možné řešit kolektivní smlouvou. Avšak, aby cestovní náhrady nepodléhaly dani z příjmů ze závislé činnosti a odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, je nezbytné, aby se pohybovaly v sazbách či limitech sazeb, upravených v hlavě III části sedmé ZP pro zaměstnavatele v tzv. rozpočtové sféře (viz § 6 odst. 7 písm. a) ZDP). Pokud jde o daňovou uznatelnost cestovních náhrad pro zaměstnavatele, ustanovení § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP stanovuje, že nákladem podniku jsou náhrady cestovních výdajů do výše stanovení zvláštním právním předpisem, s odkazem na ZP. Toto pravidlo je vykládáno tak, že cestovní náhrady zakotvené v zákoně, do jakékoli výše jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné (není zde přímá souvislost s daňovým osvobozením cestovních náhrad u zaměstnanců). Daňovým výdajem jsou i takové cestovní náhrady, které zákon upravuje výslovně jen ve vztahu k tzv. rozpočtové sféře, jako je například kapesné při zahraniční pracovní cestě (§ 180 ZP) nebo náhrady při přijetím, resp. při přeložení podle § 177 a 178 ZP, kde jejich poskytování u zaměstnavatele v podnikatelské sféře může být sjednáno i v kolektivní smlouvě.

30

Tabulka č. 4 Doporučené maximální hodnoty pro stravné stanovené v kolektivní smlouvě Doba pracovní cesty Maximální výše stravného 5 až 12 hodin 69 Kč Déle než 12 a nejvýše 18 hodin 106 Kč Déle než 18 hodin 165 Kč Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Příspěvek na stravu a poskytování nápojů Zaměstnanci lze přispívat na stravu formou příspěvků na stravování prostřednictvím jiných subjektů (stravenky) do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného pro pracovní cestu trvající 5-12 hodin (ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP). Hodnota stravenek (nezávisle na tom, v jaké výši stravenky jsou, jakým způsobem se rozdělují, kolik je příspěvek zaměstnance a za jakých okolností vzniká nárok) je osvobozena od dodanění u zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. b) ZDP). Část hodnoty stravenky je daňově uznatelným, nákladem zaměstnavatele, pokud splňuje všechny následující podmínky (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP): •

pro stravenky s nominální hodnotou do 85,- Kč včetně, je uznatelným nákladem pouze 55 % hodnoty stravenky (nezávisle na tom, jestli zbylých 45 % hradí zaměstnanec, či zaměstnavatel),

•

pro stravenky s nominální hodnotou nad 90,- Kč včetně je uznatelným nákladem pouze částka 48,30 Kč (70 % ze 69,- Kč) z každé stravenky,

•

za každou odpracovanou směnu zaměstnance kratší než 11 hodin je daňově uznatelná jedna stravenka. (Pokud zaměstnanec stráví na pracovišti více než 11 hodin, jsou daňově uznatelné dvě stravenky za tuto směnu. Délka doby se přitom počítá včetně povinné přestávky v práci.),

•

v případě, že přítomnost zaměstnance v práci je kratší než 3 hodiny, není stravenka za tuto směnu daňově uznatelná,

•

v případě, že zaměstnanci vznikne v průběhu pracovní doby nárok na stravné při pracovní cestě (tedy stráví alespoň 5 hodin z pracovní doby na pracovní cestě anebo absolvuje pracovní cestu kratší než 5 hodin a zaměstnavatel mu přizná za tuto cestu stravné), není stravenka daňově uznatelná.

Poskytování pitné vody (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) jinak neopravené je považováno za plnění základních hygienických podmínek na pracovišti. Proto je u zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem (§ 24 odst. 2

31

písm. j) bod 1 ZDP) a nedodaňuje se u zaměstnance (§ 6 odst. 7 písm. b) ZDP). Výklady přitom směřují k tomu, že není důvod rozlišovat, zda voda byla dodána prostřednictvím vodovodního rozvodu nebo jiným způsobem (rozvoz v barelech). Poskytování ochranných nápojů v některých případech (v horkých provozech, tropických dnech) je povinností zaměstnavatele a není tedy benefitem. Nealkoholické nápoje na pracovišti (mimo ochranné nápoje v horkých provozech) je nejvýhodnější poskytovat ze sociálního fondu. V tomto případě je totiž nepeněžní příjem v podobě nápojů u zaměstnance osvobozen od dodanění.

Daňové souvislosti vzdělávání zaměstnanců Náklady na zvyšování kvalifikace od 01.01.2008 vlivem novely ZDP, obsažené v zákoně o č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nebudou daňově uznatelné, a to bez ohledu na skutečnost, zda je tím dosahován vyšší stupeň vzdělání či nikoli. Za daňově uznatelnou je ale i nadále nutné považovat náhradu mzdy, poskytovanou za dobu pracovního volna k účasti na zvýšení kvalifikace, a to v rozsahu podle § 232 ZP, ale i vyšším (např. podle kolektivní smlouvy, kvalifikační dohody nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele). Náhrada mzdy je totiž vždy daňově uznatelná, protože ji zaměstnavatel musí v zákonem stanovených nebo dohodnutých, či samým zaměstnavatelem určených, případech poskytovat. Tomu nasvědčuje i dosud platná vyhláška č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků, která mezi mzdové prostředky zahrnované do nákladů zaměstnavatelů počítá i náhradu mzdy.

Od

01.01.2008 jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace – toto osvobození se napříště nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, odměna nebo náhrada za ušlý příjem. Zákon opustil pojem „doškolování zaměstnanců“ a výslovně vylučuje z daňového osvobození u zaměstnanců částky zaměstnavatelem vynaložené na zvýšení kvalifikace. Jestliže má ale zvýšení kvalifikace povahu rekvalifikace, je i nadále osvobozeno od daně. Zaměstnanci tak bude napříště při zvyšování kvalifikace zdaňována nejen náhrada mzdy, ale i náhrady zaměstnavatele vynaložené na školné či kurzovné, fakultativní cestovní náhrady, učební pomůcky a podobně. Toto prakticky nemá pro zaměstnavatele podnikatelské subjekty význam, neboť dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP nebudou tyto výdaje vůbec

32

daňově uznatelné. Budou tedy muset být hrazeny ze zisku zaměstnavatele, takže zdanění zaměstnanců nenastane. Jestliže zaměstnavatel financuje zvyšování kvalifikace zaměstnanců formou nepeněžního plnění, poskytovaného zaměstnancům z 16FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tj. nejsou daňově uznatelné, je takovéto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Podléhá-li příslušné plnění zaměstnanci dani z příjmů ze závislé činnosti, je třeba též odvést pojistné na sociální a zdravotní pojištění.17

Rekreace Jedním z dalších možných benefitů je příspěvek zaměstnanci na trávení dovolené. Rekreaci je možné zakotvením v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu uplatnit v daňově uznatelných nákladech zaměstnavatele (ale na úkor nutnosti v plné výši zdanit a odvést pojistné u zaměstnanců). Příspěvek může být realizován: •

ve formě možnosti používat bezplatně nebo se slevou vlastní rekreační zařízení,

•

v nepeněžní formě zajištění rekreace v jiném, smluvním zařízení,

•

v peněžité formě

Pro odlišení druhé a třetí alternativy je podstatné, zda zaměstnanec obdržel v hotovosti či na svůj účet finanční prostředky (ať již předem na nákup rekreace nebo dodatečně jako proplacení na základě předložených dokladů), či obdržel nepeněžní poukázku (ať už vázanou na jednu konkrétní možnost vybranou zaměstnavatelem, nebo s použitelností výběru rekreace z širší nabídky dle svého uvážení). Přitom není podstatné, zda rekreace probíhá v pevném rekreačním zařízení, či formou zájezdu. Za příspěvek na rekreaci je považován i příspěvek na rekreaci jeho rodinných příslušníků. V případě peněžního příspěvku, pokud se zaměstnavatel k platbám příspěvku zaváže formou interního předpisu, se jedná o daňově uznatelný náklad zaměstnavatele (§24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP), který není u zaměstnance osvobozen a je nutné ho dodanit. V případě poskytnutí rekreace nepeněžní formou je možné rozhodnout mezi dvěma způsoby realizace: •

Pokud příspěvek zaměstnanci nepřekračuje přibližně 75.000,- Kč ročně, je výhodnější jej hradit ze sociálního fondu zaměstnavatele. V tomto případě je

16 17

Fond kulturních a sociálních potřeb ŠUBRT, B. Péče o odborný rozvoj zaměstnanců. Práce a mzda, 2007, roč. 55, č. 12, s. 24-25.

33

prvních 20.000,- Kč osvobozeno od zdanění u zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP). •

Pokud příspěvek zaměstnanci překračuje přibližně 75.000,- Kč ročně, je výhodnější jej hradit z daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Potom není osvobozen od daně u zaměstnance a je nutné jej celý dodanit.

Přechodné ubytování zaměstnanců Přechodným ubytováním je myšleno ubytování zaměstnance v obci výkonu práce s tím, že zaměstnanec má trvalé ubytování mimo tuto obec. Ubytování je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, pokud se k němu zaváže formou internímu předpisu nebo ve smlouvě se zaměstnancem nebo nějakým obdobným způsobem např. v kolektivní smlouvě (viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP), a to nezávisle na výši úplaty za ubytování a druhu ubytování. Přechodné ubytování do výše 3.500,- Kč měsíčně je osvobozeno od dodanění u zaměstnance, pokud je zajištěno jménem zaměstnavatele a je zaměstnanci poskytnuto jako nepeněžní plnění (§ 6 odst. 9 písm. i) ZDP).

Bezúročné nebo nízkoúročené půjčky Je nutné si uvědomit, že v případě poskytnutí bezúročné půjčky zaměstnanci je výhodou (benefitem) úrok, který zaměstnanec ušetří oproti situaci, kdy si peněžní prostředky vypůjčil v bance. Další výhodou je lepší dostupnost půjčky. Zaměstnanec nemusí poskytovat záruky jištěním nemovitostí nebo ručitelem. Tato výhoda se však z účetního a daňového hlediska nevyčísluje a nezdaňuje se. V případě že zaměstnavatel poskytne půjčku za úrok srovnatelný s úrokem v daném místě a dané době poskytovanými bankami, není nutné zvýhodnění způsobené tím, že nepožaduje ručení, řešit. V případě, že zaměstnavatel poskytne půjčku na základě smlouvy se zaměstnancem s úrokem nižším, než je obvyklé, není nutné ušlý výnos společnosti dodaňovat. V případě, že zaměstnavatel poskytne vratnou půjčku ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění (zde nelze účtovat na vrub nedaňových nákladů) bezúročně nebo s úrokem nižším, než je obvyklé, a půjčka splňuje jednu z výše uvedených podmínek, je nepeněžní plnění v podobě zvýhodnění v úrocích osvobozeno od zdanění (§ 6 odst. 9 písm. l) ZDP). Půjčka musí být poskytnuta:

34

•

na bytové účely do výše 100.000,- Kč, nebo

•

na překlenutí tíživé životní situace do 20.000,- Kč, nebo

•

zaměstnanci postiženému živelnou pohromou na bytové účely do výše 1,000.000,- Kč, nebo

•

zaměstnanci postiženému živelnou pohromou na překlenutí tíživé životní situace do výše 200.000,- Kč.

V případě, že zaměstnavatel poskytne bezúročnou půjčku vyšší, je nutné považovat hypotetické úroky, které by musel zaměstnanec zaplatit bance, z částky půjčky převyšující uvedené meze za nepeněžní příjem, který je nutný dodanit. Obdobně, pokud by zaměstnavatel poskytl úročenou půjčku s úroky nižšími, než je obvyklé, je nutné rozdíl v úrocích z částky převyšující uvedené meze dodanit. Z nepeněžitého plnění v podobě úroků, které u zaměstnance podléhá zdanění, je nutno odvést sociální a zdravotní pojištění.

Příspěvek na sport a kulturu Pokud zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na sportovní nebo kulturní vyžití, je nejvýhodnější toto provádět nepeněžní formou a účtovat jako nedaňový náklad zaměstnavatele. Potom lze použít osvobození u zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Forma nepeněžního plnění může být různorodá – pronájmy tělocvičen, volných vstupenek do sportovních zařízení, poukazů na vstup do sportovních areálů, nákupy lístků na kulturní akce, zajišťování vlastních akcí, bezúplatné zapůjčení sportovního vybavení, zajištění výcviku sportovních či kulturních dovedností atd. Podstatné je, že se neproplácejí výdaje uskutečněné zaměstnancem.

Poskytnutí další dovolené nad rámec stanovený zákonem Náklady na proplácení další dovolené jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Tuto částku je nutné u zaměstnance zdanit.

Poskytnutí daru Poskytnutí daru je vždy daňově neuznatelným nákladem u zaměstnavatele (§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP).

35

Přijetí nepeněžitého daru do 2.000,- Kč ročně zaměstnancem od zaměstnavatele je osvobozeno od daně (§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP). V případě, že zaměstnavatel poskytne sociální výpomoc (dar) do výše 500.000,- Kč ze sociálního fondu nebo ze zisku ze zdanění v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelné pohromy. Ekologické nebo průmyslové havárie na územích, kde byl vyhlášen nouzový stav, je toto peněžní plnění osvobozeno od zdanění (§ 6 odst. 9 písm. o) ZDP). Pokud by tato výpomoc přesáhla mez 500.000,- Kč, podléhá pouze dani z příjmů; sociálnímu a zdravotnímu pojištění nepodléhá. V případě, kdy zaměstnavatel daruje (výhodně prodá) zaměstnanci byt, který mu více než dva roky pronajímal k bydlení, je tento dar osvobozen od zdanění u zaměstnance (§ 6 odst. 3 věta druhá ZDP).

Bezplatné poskytnutí služebního vozidla pro soukromé účely Dalším z častých benefitů je bezúplatné poskytnutí vozidla pro soukromé účely. Pokud zaměstnavatel umožní zaměstnanci používat služební vozidlo pro jeho soukromé cesty, poskytuje mu tím zvýhodnění, které se mu pro účely daně z příjmů vypočte jako 1 % z pořizovací ceny vozidla měsíčně (§ 6 odst. 6 ZDP). V tomto 1 % jsou pak obsaženy veškeré výdaje související s provozem vozidla (opravy, údržba, spotřeba pohonných látek, jako je např. olej, voda do ostřikovače, pojištění, vybavení dálniční známkou atd.) mimo spotřeby pohonných hmot. Pokud poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezúplatně i pohonné hmoty, jedná se o další nepeněžní příjem (včetně DPH), o který je nutno toto 1 % zvýšit. Výše uvedené 1 % se jako nepeněžní příjem u zaměstnance dodaňuje nezávisle na počtu ujetých kilometrů, a to i v měsících, kdy vozidlo vůbec nepoužil. Přitom základem pro výpočet tohoto 1 % je cena včetně DPH, a to i v případech, kdy zaměstnavatel má nárok na odpočet DPH u vozidla. Pokud si zaměstnavatel vozidlo pronajímá, popřípadě pořizuje na leasing, použije se jeho pořizovací cena u pronajímatele. Pokud zaměstnavatel pořídí ojeté vozidlo, použije se pořizovací cena (nezávisle na původní ceně, kdy bylo nové). Pokud by však pořizovací cena byla nižší než 100.000,- Kč, je nepeněžní příjem místo 1 % ceny vozidla částka 1.000,- Kč. Pokud by zaměstnanec v průběhu jednoho měsíce měl možnost používat postupně více vozidel s různou pořizovací cenou, bude se 1 % vypočítávat s nejvyšší ceny. Pokud by zaměstnanec měl možnost požívat více vozidel současně, vypočte se 1 % ze součtu cen všech vozidel. Pokud by měl zaměstnanec možnost používat vozidlo pouze po část měsíce, 1 % ceny se nekrátí a dodaňuje se celé.

36

Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci úplatně vozidlo za cenu nižší, než je toto 1 %, a zároveň za cenu nižší, než je cena obvyklá (tedy cena, za kterou by si mohl zaměstnanec toto vozidlo pronajmout např. v autopůjčovně), bude se dodaňovat tento rozdíl. Podle výkladu Ministerstva financí (sdělení MF č.j. 154/63 666/1993) si však může vybrat, zda zdaní rozdíl mezi smluvenou cenou a cenou obvyklou, či rozdíl mezi smluvenou cenou a 1 % z ceny vozidla. Z vypočteného 1 % se od 01.01.2008 odvádí nejen daň, ale i sociální a zdravotní pojištění.

Benefity a DPH Otázka DPH při poskytování benefitů je řešena zákonem o DPH (§ 13 odst. 5 a § 14 odst. 4 písm. a)

18

ZDPH). Věcná plnění, která zaměstnanec obdrží jako benefit, ať jež se jedná o

závodní stravování, nealkoholické nápoje, zapůjčení vozidla včetně poskytnutých pohonných hmot, rekreace, jízdné, dary či další hodnoty, nepoužil zaměstnavatel pro své ekonomické činnosti. Nenastává tak možnost uplatnit nárok na odpočet DPH (§ 72 odst. 1 ZDPH), anebo pokud již odpočet uplatnil, musí odvést DPH při použití majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností (§ 13 odst. 4 písm. a) a § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH).

18

Zákon č. 235/2004, o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

37

3. Transformace 3.1. Logistika průběhu transformace Účastníci sdružení po předchozí dohodě uzavřou před notářem společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením omezeným se základním vkladem 200.000,- Kč, kde obchodní podíly ve vlastnictví 50 % společnosti by vlastnili oba dva původní účastnící sdružení, kteří by taktéž byli statutárními orgány – jednateli této společnosti. Každý ze společníků by tedy při vzniku společnosti vložil do společnosti svůj podíl na základním kapitálu ve výši 100.000,- Kč, čímž by odpadlo ručení společníka za společnost do výše nesplaceného vkladu (viz § 106 odst. 2 ObchZ). Pro zachování „rodinnosti“ firmy a zamezení vstupu třetí osoby do společnosti by společenská smlouva omezovala tento vstup souhlasem valné hromady společnosti a předkupním právem na obchodní podíl pro druhého společníka (viz § 115 odst. 2 ObchZ).

Možná by byla i varianta vložení nepeněžních vkladů jednotlivých společníků do společnosti, vymezených ve formě původního majetku, který byl vložen do sdružení a užíván pro plnění účelu sdružení. To by však předpokládalo ocenění tohoto majetku soudním znalcem (viz § 112 odst. 2 písm. c) ObchZ). Toto řešení však není nejlepší z následujících důvodů: •

Výše jednotlivých obchodních podílů společníků by byla rozdílná podle výše ocenění vkládaného „původního“ majetku jednotlivých společníků, nebyla by v základním okamžiku nastavena rovnost společníků na majetku vznikající společnosti.

•

Při nepeněžním vkladu nehmotného majetku - průmyslová práva a práva duševního vlastnictví pořízená od jiných osob k užívání (licence a software) - vzniká problém s jeho legálním převodem, když si tyto práva zakoupil původní účastník sdružení jakožto fyzická osoba. Tyto práva by nemohl společník do nově vznikající společnosti převést nepeněžním vkladem, ale musel by si pro novou společnost tyto práva znovu zakoupit.

•

Při nepeněžním vkladu ve formě nemovitostí je tento převod do základního kapitálu obchodní společnosti osvobozen od daně z převodu nemovitostí dle § 20 odst. 6 písm. e)

19

ZDDDPN, za předpokladu, že společníku po dobu 5 let od vložení nemovitostí

nezanikne jeho účast v obchodní společnosti, s výjimkou případu úmrtí společníka. 19

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

38

•

S tímto způsobem převodu majetku je spojená komplikace například ve věci zaměstnanců, kteří by museli ukončit pracovně právní vztah ke společníkovi sdružení, který vede evidenci, a následně vstoupit do nového pracovně právního vztahu k nové společnosti. Dále pak převedený vložený majetek by se jako nově získaný odpisoval v nové společnosti od samotného počátku.

Vzhledem na výše uvedené nedostatky předcházející metody vložení nepeněžních vkladů do nově zřizované společnosti navrhuji následující řešení spočívající ve vkladu podniku, nebo s využitím ustanovení o prodeji podniku dle § 476 – § 488a ObchZ. Pro rozsáhlost celé problematiky se budu věnovat jen případem prodeje podniku jednotlivými společníky. Stávající společníci se dohodnou na ukončení činnosti sdružení nejlépe k 31.12. běžného roku. Na členovi sdružení vedoucím evidenci sdružení budou ponechány stávající nevypořádané pohledávky a závazky sdružení, tak jako by šlo o jeho osobní pasiva a aktiva. Každý z účastníků sdružení bude mít po delimitaci sdružení vymezený svůj podnik fyzické osoby, a jeho majetek užívaný k podnikání evidovaný na jeho osobu bude jasně určen, vymezen a definován. I v tomto případě se ale bez znaleckého posudku neobejdeme, protože s odkazem na § 196a odst. 3 ObchZ bude nově založená společnost nabývat majetek od svých zakladatelů, společníků, za protihodnotu, ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu (tj. min 20.000,- Kč), musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem.

Proto by byly takto oceněny znalcem podniky

stávajících účastníků sdružení, čímž by byly určeny prodejní ceny těchto podniků. Upozorňuji na základ daně u prodeje podniku upravené ustanovením § 23 odst. 15 a 16 ZDP. Smlouvy o prodeji podniků by byly podepsány a realizovány na základě svolení valné hromady nově vzniklé obchodní společnosti. Realizace této metody přináší následující výhody: •

Dle ustanovení § 13 odst. 10 písm. a) ZDPH nepodléhá převod podniku dani z přidané hodnoty. Tudíž převod celého majetku podniku není zdanitelným plněním realizovaným na výstupu a neodvádí se z tohoto převodu DPH. Pokud by byl majetek převáděn prostou fakturací mezi fyzickou osobou členem sdružení a obchodní společností, byl by tento převod zdanitelným plněním, ze kterého by prodávající musel odvést DPH a kupující by nárok na odpočet DPH na vstupu nárokoval v daňovém přiznání, což by bylo nutno ošetřit v celkovém

39

cash-flow, aby byl k dispozici dostatek finančních prostředků k úhradě DPH v den její splatnosti. •

Dle ustanovení § 479 odst. 1 ObchZ na kupujícího podniku přecházejí všechny práva vyplývající z průmyslového nebo jiného vlastnictví, jež se týkají podnikatelské činnosti prodávaného podniku. Tímto ustanovením je právně ošetřen legální převod licencí k software používaném k podnikatelské činnosti podniku a nemusí tedy dojít k nakupování nových uživatelských práv k tomuto software.

•

Současně s podnikem dojde k převodu zaměstnanců i veškerého majetku původního podniku na novou obchodní společnost. Zaměstnancům se jen změní pracovní smlouvy v položce zaměstnavatel, u převedeného HIM se dále postupuje v původním odpisovém plánu (viz § 30 odst. 10 písm. a) ZDP), takže nedochází k prodlužování doby odpisů HIM. Po předložení smlouvy o prodeji podniku na Katastrálním úřadě a zaplacení správního poplatku dojde k přepisu vlastnického práva z fyzické osoby (dříve zapsáno i jako SJM manželů daného společníka) na obchodní společnost. Jelikož jde u nemovitostí o převod vlastnictví k nemovitostem, je tento převod zdaněn dle § 9 odst. 1 ZDDDPN daní ve výši 3 % ze základu daně (viz § 15 ZDDDPN).

•

U kupujícího původního podniku upozorňuji na ustanovení § 23 odst. 15 ZDP týkající se oceňovacích rozdílů při koupi podniku.

3.2. Náklady transformace Finanční a jiné související náklady pro realizaci transformace budou následující: •

Sepsání zakladatelských listin a valné hromady u notáře.

•

Výpisy z trestního rejstříku jednatelů a odpovědných zástupců (§ 11 odst. 2 20ZŽP) 50 Kč/ ks.

•

Zajištění dokladů o tzv. „bezdlužnosti“ jednatelů a odpovědných zástupců (§ 11 odst. 2 ZŽP) na ČSSZ, ZZP a u správce daně.

20

•

Zřízení živnostenských listů pro obchodní společnost á 1.000,- Kč/ks.

•

Soudní poplatek za zapsání obchodní společnosti do obchodního rejstříku 5.000,- Kč.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů

40

•

Zřízení bankovního účtu pro složení základního kapitálu před zápisem společnosti do obchodního rejstříku.

•

Náklady na znalecké posudky na ocenění podniků jednotlivých účastníků sdružení.

•

Náklady spojené s inventarizací veškerého majetku pro účely zhotovení znaleckého posudku.

•

Daň z převodu nemovitostí ve výši 3 % z ceny převáděných nemovitostí, která bude určena znaleckým posudkem.

•

Podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, dílčího daňového přiznání k dani z nemovitostí u původního majitele nemovitosti do 31.01. následujícího roku (tímto odhlašuje ze své daňové povinnosti k dani z nemovitostí převedené nemovitosti), a daňového přiznání k dani z nemovitostí u nového majitele nemovitosti – obchodní společnosti do 31.01. následujícího roku (tímto přihlašuje ke své daňové povinnosti k dani z nemovitostí nově nabyté nemovitosti).

•

DPFO, odvody na sociální a zdravotní pojištění za příjem z prodeje podniku, a hodnotu všech postupovaných závazků u jednotlivých účastníků sdružení (základ daně dle § 23 odst. 16 ZDP). Jsou-li součástí prodeje i zásoby původně uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou uplatněnou při prodeji. U plátce DPH se pro hodnotu závazků (u zdanitelných plnění se základní nebo sníženou sazbou daně z přidané hodnoty) považuje hodnota včetně DPH.

•

Náklady související s přeregistrací zaměstnanců na

21

ČSSZ a

22

ZZP, a s celkovou

mzdovou agendou související se změnou zaměstnavatele (např. pracovní smlouvy, 23

ELDZ, prohlášení k dani atd.).

•

Náklady související s přeregistrací motorových vozidel v evidenci vozidel 800 Kč/ks.

•

Náklady související se sepsáním nových smluv a vypovězení starých na odběr energií a médií pro provoz na odběrných místech (energetika, vodárny, plynárny).

•

Náklady související se sepsáním

nových smluv a vypovězení starých na odběr

materiálů a provozních režií na zajištění výroby a služeb (internet, pevné a mobilní telefonní linky, koncesionářské poplatky za rádio a televizi, autorské poplatky za veřejnou hudební produkci, vybírání autorských poplatků za veřejné kopírování (pro občanské sdružení DILLIA), odvoz komunálního odpadu a nebezpečného odpadu, vymezená parkovací místa u provozoven, zábory veřejného prostranství, pronajaté reklamní plochy). 21 22 23

Česká správa sociálního zabezpečení, místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna Evidenční list důchodového zabezpečení

41

•

Náklady spojené s ukončením činnosti jako OSVČ, ukončením vedení daňové evidence a archivací účetních dokladů u jednotlivých účastníků sdružení.

•

Náklady spojené se zakoupením, aplikací a vyškolením obsluhy na nový informační systém podniku obsahující program, vedení účetnictví. Vklad převedeného majetku do databáze do informačního systému.

3.3. Výnosy transformace Finanční a jiné související výnosy pro realizaci transformace budou následující: •

Zproštění se ručení za závazky společnosti osobním majetkem společníka.

•

Transparentnost a průhlednost hospodaření společnosti v důsledku vedení hospodářské evidence v systému podvojného účetnictví a jednoznačnosti vlastnictví užívaného majetku k podnikání.

•

Tlak na řešení pohledávek společnosti a pružnou obchodní a smluvní politiku společnosti, kdy u obchodní společnosti podléhají dani z příjmu i nezaplacené faktury, což dosud podnikatele netlačilo k aktivnímu vymáhání pohledávek, protože v daňové evidenci podléhaly dani z příjmů jen zaplacené faktury.

•

Výhoda pro společníky – jednatele v postavení zaměstnance své vlastní společnosti (dle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP) a čerpání všech výhod s tím souvisejících ve formě zaměstnaneckých bonusů.

•

Možnost maximalizace výhod zaměstnanců podpisem kolektivní smlouvy se založenou odborovou organizací.

•

Jednoduchá možnost pro vystoupení jednotlivého společníka ze společnosti, či převedení obchodního podílu v rámci dědictví, nebo prodeje strategickému investorovi, a to bez ohrožení samotného fungování společnosti.

•

Jednoduchá možnost prodeje celé společnosti, změny společníků, jednatelů, předmětů podnikání, či sídla společnosti, a to jedním notářským zápisem.

•

Jednoduchost procesu převodu majetku do společnosti formou smluv o prodeji podniku.

•

Možnost čerpání cestovních náhrad za použití soukromého motorového vozidla po potřeby společnosti a tímto získání dalších finančních prostředků ze společnosti, které by nepodléhaly dani z příjmů společníků-zaměstnanců.

42

ZÁVĚR Řešením výše uvedeného problému je transformace tohoto sdružení na právnickou osobu, nejlépe společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 200.000,- Kč, kde obchodní podíly ve vlastnictví 50 % společnosti by vlastnili oba dva bratři, kteří by taktéž byli statutárními orgány – jednateli této společnosti. Pro zachování „rodinnosti“ firmy a zamezení vstupu třetí osoby do společnosti by společenská smlouva omezovala tento vstup souhlasem valné hromady společnosti a předkupním právem na obchodní podíl pro druhého společníka. Veškerý majetek by byl evidován na tuto právnickou osobu, společníci by byli v závislé činnosti u své společnosti a využívali by všech zaměstnaneckých východ, které mohou být poskytnuty zaměstnanci a jsou s nimi i spojené daňové výhody. Daňová evidence původního sdružení by byla nahrazena podvojným účetnictvím obchodní společnosti, které by věrně zobrazovalo hospodaření této společnosti, zprůhlednily by se peněžní toky a cash flow, společníci by dostávali pravidelné platy dané výše, a v neposlední řadě by ručili za závazky této společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu do této společnosti, a nikoli celým svým majetkem jako ručí dosud. V případě rozvodu manželství společníka, či dědictví, by se řešilo jen ocenění obchodního podílu ve společnosti a případně jeho rozdělení, či převod na jiné osoby, či dědice, nebo prodej celé zavedené společnosti strategickému investorovi, za účelem dalšího provozu. Byť se zdají náklady (přesně nevyčíslené) této transakce vysoké, nelze přehlédnout jasné klady vyplývající z transformace spočívající v omezeném ručení fyzických osob za závazky společnosti. Z pohledu OSVČ ve středním věku má velký význam i větší vyměřovací základ pro účely důchodového zabezpečení v postavení jednatele v závislé činnosti, než u OSVČ při stejné výši dosaženého příjmu, z důvodu vyššího budoucího starobního důchodu. Nepřehlédnutelnou výhodou v postavení zaměstnance - společníka, je skutečnost, že díky stanovenému maximálnímu vyměřovacímu základu pro sociální a zdravotní pojištění, je nad tento maximální vyměřovací základ výhodnější vyplácet odměny za práci pro společnost dle § 6 ZDP jakožto odměnu za práci v závislé činnosti, protože podléhají jen zdanění ve výši 15 % a je to daňový výdaj pro společnost, než vyplácet odměny jako podíl na zisku (dle § 8 odst. 1 písm. a) ZDP) po zdanění právnické osoby (sazba 21 % dle § 21 ZDP), kdy je zdaněn podíl na zisku obchodní společnosti u společníka - fyzické osoby, daňovou sazbou ve výši 15 %, kdy tato daň u této osoby není daňovým výdajem. Postavení zaměstnance taktéž této osobě umožní i daleko lepších podmínky pro využití všech zákonných bonusů pro zaměstnance (stravenky, cestovné, příspěvek na rekreaci,

43

penzijní a životní pojištění, přijetí daru, příspěvky na sport a kulturu, zvýšení a rozšíření kvalifikace, atd.). Posuzujeme li jen „omezeně“ bez širších souvislostí výši daňového zatížení, je zřejmé, že zatížení OSVČ daní z příjmů v plánované výši 12,5 % je nižší, než u právnické osoby v plánované výši 19 %. Ale rozdíl 6,5 % ve zdanění v neprospěch obchodní společnosti je bohatě vykoupen všemi klady, které tato transformace pro společníky přinese.

44

Seznam použitých zkratek: IČ

identifikační číslo organizace

DIČ

daňové identifikační číslo

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

ZP

zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů

ZDP

zákon o dani z příjmu, zákon č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů

ZÚ

zákon o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů

ZSDP

zákon o správě daní a poplatků, zákon č. 337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů

DPH

daň z přidané hodnoty, upraveno zákonem č. 235/2004 ve znění pozdějších předpisů

ZDPH

zákon č. 235/2004, o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

ZDDDPN

zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí č. 357/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů

ZŽP

zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů

DPFO

daň z příjmu fyzických osob

DPPO

daň z příjmu právnických osob

SJM

společné jmění manželů, viz § 143 až § 151 občanského zákoníku

ObčZ

občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů

ObchZ

obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů

ZTP/P

zdravotně tělesně postižený s průvodcem

ZZP

zaměstnanecká zdravotní pojišťovna

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

ELDZ

evidenční list důchodového zabezpečení

FKSP

fond kulturních a sociálních potřeb

45

Seznam použité literatury: -

VANČUROVÁ, A.;VÁCHOVÁ,L. Daňový systém ČR 2006. Praha: 1. VOX, 2006. 324 s. ISBN 80-86324-60-5

-

KUBÁTOVÁ, K.;VYBÍRAL,V. Optimalizace daňového systému ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 180 s. ISBN 80-86861-05-8

-

KOBIK, J. Správa daní a poplatků s komentářem, Komplexní pohled na problémy správy daní. Olomouc: ANAG, 2005. 712 s. ISBN 80-7263-269-8

-

NESNÍDAL, J. Obchodní zákoník s komentářem. Český Těšín: PORADCE, 2007. 376 s. ISSN 1211-2437

-

Zákony I/2008. Český Těšín: PORADCE, 2008. 752 s. ISSN 1802-8268 ISBN 97880-7365-297-5

-

ŠUBRT, B. Kolektivní smlouvy a kolektivní vyjednávání podle změněné právní úpravy – příprava kolektivních smluv na rok 2008. Práce a mzda, 2007, roč. 55, č. 11, s. 1-20.

-

DĚRGEL, M. Sdružení bez právní subjektivity a účetnictví. Český Těšín: PORADCE, 2005. 36 s. ISSN 1211-2437

-

ŠUBRT, B. Péče o odborný rozvoj zaměstnanců. Práce a mzda, 2007, roč. 55, č. 12, s. 12-26.

-

MACHÁČEK, I. Zaměstnanecké benefity a daně. Praha: ASPI, 2007. 132 s. ISBN 978-802-7357-275-4

-

DOBEŠOVÁ, K. O změnách zákona o daních z příjmů v zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů, z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele. Práce a mzda, 2007, roč. 55, č. 11, s. 5-34.

-

HANKE, H. Zaměstnanecké benefity a jejich daňové důsledky v roce 2008.Mzdová účetní, 2008, roč. 14, č.5, s. 14-23

-

DĚRGEL, M. Zaměstnanecké benefity. PORADCE, 2008, č.10, s.125-146

Seznam grafů: Graf č. 1 Grafické znázornění průběhu zdanění

46

Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Daňové sazby pro DPPO a DPFO Tabulka č. 2 Zdanění zaměstnance z 1 mil. Kč hrubé mzdy ročně Tabulka č. 3 Zdanění OSVČ z 1 mil Kč rozdílu příjmů a výdajů Tabulka č. 4 Doporučené maximální hodnoty pro stravné stanovené v kolektivní smlouvě

Seznam příloh: Příloha č. 1. Dotazník pro empirický výzkum

47

Příloha č. 1

Dotazník pro empirický výzkum: 1.

Máte přehled o obsahu smlouvy o sdružení kterou jste smluvně vázán?

2.

Máte aktuální přehled o hospodaření vašeho sdružení z daňové evidence?

3.

Víte jaký má majetek sdružení a na koho tento majetek je evidován?

4.

Chtěl by jste mít komplexní informace o stavu firmy i za cenu vedení účetnictví?

5.

Víte o hmotně-právní a trestněprávní odpovědnosti člena sdružení, který vede evidenci sdružení?

6.

Víte co by jste dělal při úmrtí, rozvodu nebo odchodu druhého účastníka sdružení?

7.

Víte že ručíte za závazky z Vaší podnikatelské činnosti celým svým majetkem?

8.

Víte jakým způsoben by jste mohl prodat Váš podíl ve sdružení?

9.

Měl by jste zájem v vstup investora do podniku za účelem jeho dalšího rozvoje?

10.

Máte přehled o výši Vašeho měsíčního čistého příjmu?

11.

Máte zájem o proplácení stravného již od 5 hodin trvání služební cesty?

12.

Chtěl by jste čerpat příspěvek na penzijní a životní pojištění ve výši 24.000,- Kč ročně?

13.

Chtěl by jste čerpat daňově uznatelný příspěvek na stravu?

14.

Chtěl by jste zajistit maximální možné čerpání zaměstnaneckých bonusů pro Vás jako zaměstnance i prostřednictvím založené odborové organizace?

48

49