TON TO M ED E IA A M ONIT I O T RIN I G

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 18.3.2016 - 30.3.2016 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz (Eko)logické zemědělství II 29.3.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství Zem

1 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

Osel.cz

Hospodářské noviny Marže u potravin budí vášně 24.3.2016

Hospodářské řské noviny str. 14 Podniky a trhy


Kateřina ina Adamcová

nova.cz 10 největších hnusů v českých supermarketech 23.3.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Štíhlá a fit


doma.cz

parlamentnilisty.cz Šrámek (ANO): Naši občané čané ané jsou stále více nuceni konzumovat potravinový odpad z celé 4 Evropy Český svaz zpracovatelů zpracovatel 24.3.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - TOP PV

Potravinářský obzor Dobrá kondice českého zemědě ědělství má přímý dopad i na potravinářství řství a export 5 Český svaz zpracovatelů zpracovatel řský obzor str. 4 Info MZe 23.3.2016 Potravinářský masa - TOP Eugenie Línková Projekt Regionální potravina je přínosem p pro výrobce i spotřebitele 6 Český svaz zpracovatelů zpracovatel řský obzor str. 24 Regionální potravina 23.3.2016 Potravinářský masa - TOP Michal Vokřál Zájem o soutěžž s názvem Regionální potravina roste 7 Český svaz zpracovatelů zpracovatel řský obzor str. 26 Regionální potravina 23.3.2016 Potravinářský masa - TOP Eugenie Línková Nové trendy a řada ada novinek na SALIMĚ SALIM 2016 8 Český svaz zpracovatelů zpracovatel řský obzor str. 28 Salima 23.3.2016 Potravinářský masa - TOP Bohumil Brejžek FirstBuySale a regionální potraviny ve společném spole stravování 9 řský obzor str. 40 Hromadné stravování 23.3.2016 Potravinářský Český svaz zpracovatelů zpracovatel

masa - TOP Bohumil Brejžek Uzeniny z Masny Studená chutnají již 140 let 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 60 Masný průmysl

Petra Zejdová Jak správně značit potraviny? 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 76 Značení potravin

10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Michal Vokřál

Prima Prodejce na Pardubicku prodával polské maso jako české 25.3.2016

Prima str. 11 18:55 Zprávy FTV Prima

12 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

psp.cz Stenografický zápis 42. schůze, 23. března 2016 23.3.2016

psp.cz str. 0


tyden.cz Moderním masozávodem projede týdně pět tisíc prasečích půlek 23.3.2016

tyden.cz str. 0 Apetit


- red -

Ústecký deník Zbylo vám z Velikonoc maso? Místo mražení ho budeme ozařovat a měnit DNA bakterií 15 Český svaz zpracovatelů 29.3.2016 Ústecký deník str. 10 Zajímavosti masa - TOP (zd)

vitalia.cz Kdysi proklínané, dnes hit Retro týdne: mléko v sáčku 29.3.2016

vitalia.cz str. 0


Lenka Krbcová

ZBOŽÍ & PRODEJ ŘEZNICTVÍ, KDE SE STOJÍ VYHLÁŠENÉ FRONTY 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 28 Obchod a zákazníci

Andrea Votrubová NA GRIILU NEVONÍ JEN MASO 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 36 Přehled trhu - Produkty

NA ROŠT MÍŘÍ NOVÉ PŘÍCHUTĚ 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 38 Přehled trhu - Produkty Pavel Neumann

17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 18 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 19 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Zemědělec Dovozy komodit rostou 29.3.2016

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace


Úřad AK ČR Praha

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Veterináři zabavili půl milionu vajec a 23 tun kuřecího masa 23.3.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství

Denik.cz Souhrn událostí uplynulých dní – 24. – 28.3. 2016 29.3.2016

agris.cz str. 0 Souhrny

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Agris

aktualne.cz Hrozí konec českého vepřového. Zaplatí za to každý, varují chovatelé 24.3.2016

aktualne.cz str. 0 Ekonomika

23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Tereza Holanová

Betynka FIT těhule 25.3.2016

Betynka str. 26 Těhotenství - Ve formě


Lenka Čopáková

Blesk 30 triků, jak přinutí zákazníka utrácet 24.3.2016

Blesk str. 18 Téma


Etienne Blaha

blesk.cz Poslanci: Lepší erekce? V reklamách už jen po desáté večer 23.3.2016

blesk.cz str. 0 Politika


Soutěžící v Prostřeno se nadřou: Řízek, ve kterém nebylo maso, nešel nakrájet! 27 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 blesk.cz str. 0 Seriály, filmy, kino a TV masa - Ostatní Veřejné lednice v Česku „letí“. Paradoxně je ale nevyjídají ti nejchudší 27.3.2016

blesk.cz str. 0 Události


businessinfo.cz Sourcing Day - EKO - WITAL 23.3.2016

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí


Transatlantická úmluva (TTIP) a české zemědělství a potraviny – příležitost, nebo špatný 30 vtip? Český svaz zpracovatelů 28.3.2016 businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí masa - Ostatní POTRAVINY A DROGERIE pro prezentaci nákupčím britské firmy GIMA UK 31 Český svaz zpracovatelů 29.3.2016 businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí masa - Ostatní Velká Británie: Snížení odpadu z potravinářského průmyslu o pětinu nižší v následující 32 dekádě Český svaz zpracovatelů 29.3.2016 businessinfo.cz str. 0 Velká Británie masa - Ostatní

bydlet.cz Letní čas a peníze: jak souvisí letní čas a peníze 24.3.2016

bydlet.cz str. 0 Tipy a triky


ceskapozice.cz Francouzské zemědělství čeká jen prodlužování agónie 25.3.2016

ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma


Česká pozice, Matěj Široký

ČRo - cb.cz Na Velikonoce připravte sekanou nebo hlavičku. A nezapomeňte na jarní bylinky 35 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 ČRo - cb.cz str. 0 / carovani masa - Ostatní Petr Stupka

ČRo - sever.cz Jarní talíř: Jezte zelené potraviny a kysané zelí, budete zdraví a krásní! 29.3.2016

ČRo - sever.cz str. 0 / poradna


Veronika Dašková

ČRo Plzeň Nebezpečné chemické látky ve výrobcích, potravinách a nápojích 23.3.2016

ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme


ČT 1 Vyzkoušeli jsme 23.3.2016

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce


denik.cz Velikonoce jsou tady. Je libo jehněčí? 24.3.2016

denik.cz str. 0 Moravskoslezský kraj


Farmáři opět přijeli do Plzně. Trhy vstoupily do sedmé sezony 28.3.2016

denik.cz str. 0 Plzeňský kraj


Dieta Petr Havlíček : JÍDLO VÁS MUSÍ BAVIT 24.3.2016

Dieta str. 54 hubneme do plavek


Petra Lamschová,

Domažlický deník Farmáři po zimě oprašují pulty 24.3.2016

Domažlický deník str. 4 Region


PAVEL KORELUS

e15.cz Chovatelé: Vepřové se dováží za dumpingové ceny, měl by to řešit ÚOHS 43 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 e15.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní Bezobalový prodej vznikl jako zrcadlo nastavené konzumní společnosti, říká Petr Hanzel z 44 Bezobalu Český svaz zpracovatelů 25.3.2016 e15.cz str. 0 Q&A masa - Ostatní

echo24.cz Nádory, slepota. Takhle budou vypadat krabičky od cigaret 23.3.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy

Echo24, čtk Ochutnejte české máslo. Nebude echo24.cz str. 0 Domov, Byznys, Homepage, Krátké 25.3.2016 zprávy, Zprávy dne Petr Holub


ekonomika.iDNES.cz Unileveru hrozí pokuta 50 milionů. Tajil palmový olej v margarínu Flora 23.3.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel

iDNES.cz, Tomáš Lemešani Velikonoce v obchodech. Táhnou kuchyňské roboty i dražší delikatesy 23.3.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika


iDNES.cz, Martina Rasch

Euro Více chuti, por favor 29.3.2016

Euro str. 54 Light Petr Holec

euserver.cz


Šéf KSČM Filip: Toto celé lidstvo uvedlo do současného zvráceného stavu. 50 Český svaz zpracovatelů 24.3.2016 euserver.cz str. 0 Rozhovor masa - Ostatní Lukáš Petřík

finance.cz General Mills omezuje produkci, chce vyrábět zdravější potraviny 23.3.2016

finance.cz str. 0


Fio banka

financninoviny.cz Obchodník v Sapě opět prodával maso neznámého původu 23.3.2016

financninoviny.cz str. 0 Zpravodajství

ČTK Podnikatel z Pardubicka vydával polská kuřata za česká 25.3.2016

financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy


ČTK

forbes.cz Tipy Paula Daye, jak vybrat to nejlepší jehněčí na velikonoční oběd 23.3.2016

forbes.cz str. 0


Haló noviny Chovy prasat se hroutí 24.3.2016

Haló noviny str. 1 Titulní strana

(ng) Bez brambor se neobejdeme 24.3.2016

Haló noviny str. 4 Z domova


(mh)

Hospodářské noviny Hrozí konec českého vepřového. Zaplatí za to každý, varují chovatelé 24.3.2016

Hospodářské noviny str. 7 Události


Tereza Holanová

chytrazena.cz Češi konzumují více než dvojnásobek tolerovaného denního příjmu 28.3.2016

chytrazena.cz str. 0


idobryden.cz Zákon je namířený i proti farmářům 27.3.2016

idobryden.cz str. 0 Zprávy ceh

investicniweb.cz


Burzovní kalendář (28. 3. - 1. 4. 2016) 27.3.2016

investicniweb.cz str. 0 Investiční web


redakce

Katka Jarní RESTART 24.3.2016

Katka str. 14 Fitness


Ladislava Protivanská

libereckadrbna.cz Margarín Flora – nespoléhejte na informaci na víčku 26.3.2016

libereckadrbna.cz str. 0 Drbna Radilka


Lidové noviny Vajíčka v jídle až tolik nevadí 30.3.2016

Lidové noviny str. 14 medicína


LUDMILA HAMPLOVÁ

Marianne Dieta aneb Zázrak na počkání 24.3.2016

Marianne str. 136 Zdraví


Kristýna Mazánková

Mladá fronta DNES Podnikatel vydával polská kuřata za česká 26.3.2016

Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Pardubický

(ČTK) Uprostřed lesů, mezi památkami: Pod Břesteckou skalou 30.3.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Kraj Zlínský


Moravskoslezský deník Známka pro školní jídelny? Nejčastěji dvojka až trojka... 30.3.2016

Moravskoslezský deník str. 1 Titulní strana


IVA MUŠÁLKOVÁ

neviditelnypes.cz ZÁBAVA: Zpráva o průběhu deratizace v městečku M. 28.3.2016

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Zábava


Neviditelný pes, Miloš Zbránek

Newsweek Peníze a pořádek 24.3.2016

Newsweek str. 42 Nejlepší města Kateřina Šantúrová


nova.cz Jak konečně zhubnout? Nalaď se na vlastní hormony 24.3.2016

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness


Krasna.cz/trm

novinky.cz Obchodník v Sapě zřejmě zkoušel prodat i maso určené k likvidaci 23.3.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika

Očista organismu jako ucelený proces 24.3.2016

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví


Eva Dvořáková

Nový život - zpravodajský týdeník Výjimečné? Špek, pečínka i dýňový olej 24.3.2016

Nový život - zpravodajský týdeník str. 7 Rady / tipy


MICHAL ŠUPÁLEK

parlamentnilisty.cz Bendl (ODS): Šéfe, budu hned - to nemám spojováno s erotikou, ale spíš s prací poslanecké 74 sněmovny Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV Ministr Babiš: Nemohl jsem o Čapím hnízdu říct pravdu - nechtěl jsem ohrozit moje děti... 75 Našlápli jsme si dobře Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV Společná kontrola SVS s Policií ČR odhalila opětovný prodej masa neznámého původu v 76 tržnici SAPA Český svaz zpracovatelů 24.3.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní Tisková zpráva Ministr Jurečka: V roce 2030 bude ČR přiměřeně potravinově soběstačná 77 Český svaz zpracovatelů 26.3.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu. Martin Koller jej 78 odkrývá i s podrobnostmi Český svaz zpracovatelů 26.3.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor masa - Ostatní Martin Koller Zeman je levičák a „dobroser“. Klidně zničí každého pro ideu silného a všeobjímajícího 79 státu, tvrdí senátní kandidát za Soukromníky Havlíček Český svaz zpracovatelů 29.3.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory masa - Ostatní Josef Petrů

Plzeňský deník


Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko


MIROSLAVA VEJVODOVÁ

Potravinářský obzor Vítěz soutěže World Food Prize 2015 zajistil obživu pro 150 milionů lidí 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 6 Info

Eugenie Línková Galavečer Českých 100 nejlepších 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 14 Českých 100 nej

Eugenie Línková Oslava 25. výročí založení Spolku pro komodity a krmiva 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 18 Krmivářství

81 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 82 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 83 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Michal Vokřál Vysoká poptávka po zrninách je způsobená zejména velkým zájmem spotřebitelů o 84 potraviny a krmiva Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 21 Komodity a svět masa - Ostatní Eva Mahdalová Spolek pro komodity a krmiva je významným partnerem prvovýroby 85 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 22 Komodity a svět masa - Ostatní Eugenie Línková V souladu s novými trendy vylepšují i stávající výrobky 86 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 30 Potravinářství masa - Ostatní Eugenie Línková Jihomoravský kraj na Salimě 87 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 32 Salima masa - Ostatní Grüne Woche: Šetrně k přírodě a vše pro zdravější jídelníček 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 48 Grüne Woche

Eugenie Línková Škola, která o víkendu voní medem 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 65 Včelařství

Vladislava Tomanová Dna: Nemoc z nevhodných potravin 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 75 Lékař radí

Vladislava Tomanová Test sardinek v konzervě 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 78 Test Eugenie Línková

88 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 89 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 90 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 91 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Oslavy příchodu jara u našich sousedů. Od svěcení palmových listů po zajíce s vejci 92 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 82 Velikonoce masa - Ostatní (zub) Slast na lžičce marmelády 93 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 86 Marmeládová stopa masa - Ostatní Eva Kloudová Chytré váhy co umí nabízet 94 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 91 Nové směry v reklamě masa - Ostatní Eugenie Línková Obchodní družstvo Konzum bojuje úspěšně s expanzí potravinových řetězců 95 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 93 Konzum se představuje masa - Ostatní Víta Balcarová Vývoz českých potravin roste 96 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 94 Info MF masa - Ostatní (li) Pozvánka na Vinařské Litoměřice 97 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 96 Vinařství masa - Ostatní Eugenie Línková Veletrh BioFach a Vivaness 2016 98 Český svaz zpracovatelů 23.3.2016 Potravinářský obzor str. 98 Veletrh masa - Ostatní Jaromír Hampl

praha.iDNES.cz Indičtí lvi v zoo sežerou čtyři tuny masa ročně. Otužují se, aby mohli ven 99 Český svaz zpracovatelů 24.3.2016 praha.iDNES.cz str. 0 Praha / Metro masa - Ostatní Metro.cz, Lucie Poštolková

Právo Chovatelé: Ceny vepřového z dovozu má řešit ÚOHS 24.3.2016

Právo str. 20 Trhy & ekonomika

(ČTK, sp) Češi solí třikrát víc, než je zdrávo 26.3.2016

Právo str. 17 Zdraví

Stranu připravil Václav Pergl Test: Každá druhá šunka je přesolená 26.3.2016



prazskypatriot.cz Obchodník v Sapě opět prodával maso neznámého původu 23.3.2016 prazskypatriot.cz str. 0 Pražské krimi

103 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní


psp.cz str. 0


Reflex OBCHODNÍK V REALITÁCH 24.3.2016

Reflex str. 40 Reportáž


JIŘÍ X. DOLEŽAL

Reliant Logistic News Logistické priority účastníků dodavatelského řetězce 18.3.2016

Reliant Logistic News str. 16 Login


Tomáš Martoch

STYL Kuře 29.3.2016

STYL str. 18 Potravina týdne


VENDULA PRESSEROVÁ Bioženy 29.3.2016

STYL str. 20 Téma


JANA KANTOROVÁ

Svitavský deník Voňavé a chutné výrobky z Poličky jsou v kurzu 30.3.2016

Svitavský deník str. 2 Pardubický kraj


tn.cz Hazardoval se zdravím lidí! Nyní prodejci hrozí milionová pokuta 23.3.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


tnbiz.cz Srovnání cen nákupu po krajích: Jak dopadl ten váš? PŘEHLED 27.3.2016

tnbiz.cz str. 0


klma TN.cz

TV Nova Obchodník šel zkažené maso znovu prodat 23.3.2016

TV Nova str. 16 19:30 Televizní noviny

Základní potraviny jsou levnější 27.3.2016 TV Nova str. 11 19:30 Televizní noviny

112 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 113 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní

tyden.cz Francie má nový případ nemoci šílených krav, první od roku 2004 24.3.2016

tyden.cz str. 0 Zdraví

ČTK Polská kuřata vydával za česká, podnikateli hrozí tučná pokuta 25.3.2016

tyden.cz str. 0 Česko


Ústecký deník Ceny vepřového by měl řešit ÚOHS 24.3.2016

Ústecký deník str. 12 Zpravodajství

(čtk) Obchodní sít prošla proměnou, z drštkové se stala vzpomínka na mládí 30.3.2016

Ústecký deník str. 2 Ústecko


FRANTIŠEK ROČEK

vitalia.cz Další maso pochybného původu mířilo do SAPY 23.3.2016

vitalia.cz str. 0

Redakce Farmáři obejdou řetězce, čerstvé potraviny dodají přímo zákazníkům 24.3.2016

vitalia.cz str. 0

Redakce Veterináři o kontrolách restaurací: Chceme nedostatky řešit hned 24.3.2016

vitalia.cz str. 0

Kateřina Čepelíková Polské, nebo české? Podnikatel falšoval údaje o kuřecím mase 25.3.2016

vitalia.cz str. 0

118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 120 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 121 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Redakce

Vlasta Dobroty z koledy 23.3.2016

Vlasta str. 36 Vaření a pečení


PŘIPRAVILA MONIKA FRANKOVÁ

ZBOŽÍ & PRODEJ VELKÝM SPOJENCEM GRILU JE LETÁK 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 14 Informace

PAŘÍŽSKÝ SIAL INSPIRUJE CELÝ SVĚT 29.3.2016 ZBOŽÍ & PRODEJ str. 16 Informace

123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 124 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní O TŘETINU VYŠŠÍ PRODEJE KMV 29.3.2016


PODMÍNKY SPLŇUJE 29 FIREM 29.3.2016


S NOVELOU ZÁKONA CENY NEVZROSTOU 29.3.2016


SLEVY CESTU K ÚSPĚCHU NEVYDLÁŽDÍ 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 26 Marketing

Andrea Votrubová NADLINKA I PODLINKA 29.3.2016


VEDOU ZEJMÉNA TRADIČNÍ CHUTĚ 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 40 Přehled trhu - Produkty

125 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 126 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 127 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 128 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 129 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 130 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Pavel Neumann

Zemědělec Přiměřená soběstačnost 29.3.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Zuzana Fialová Hrozí zavírání chovů 29.3.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství

Zuzana Fialová Projekty podpoří bioproducenty 29.3.2016

Zemědělec str. 5 Publicistika

Zuzana Fialová Projekt Nákup z farmy odstartoval 29.3.2016


Zuzana Fialová Musely prokázat kvalitu 29.3.2016


(fia) Z farmy až ke konečnému zákazníkovi 29.3.2016


131 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 132 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 133 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 134 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 135 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 136 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Petr Havel Za jednodušší podnikání 29.3.2016


Mgr. Ing. Jaroslav Šebek Šárka Gorgoňová Jak mít kokcidiózu pod kontrolou 29.3.2016

Zemědělec str. 37 Živočišná výroba


Martin Jedlička Kalendář akcí 29.3.2016

Zemědělec str. 46 Zemědělský servis


zena-in.cz Dámy, seznamte se: Nejvíc sexy řezník Velké Británie 23.3.2016

zena-in.cz str. 0 Redakční novinky

Profimedia Nevěřte všemu, co (u)slyšíte o palmovém oleji 23.3.2016

zena-in.cz str. 0 Vaření

Vendula Kubalíková Víte, jak správně vybrat kloubní výživu? 29.3.2016

zena-in.cz str. 0 Zdraví


Komerční článek

zena.centrum.cz Jste náladoví? Možná je to tím, co jíte 23.3.2016

zena.centrum.cz str. 0 Péče o tělo - Móda a krása

Pozor na palmový olej: Vyhýbá se mu už každý třetí Čech 25.3.2016

zena.centrum.cz str. 0 Péče o tělo - Móda a krása


zde

zpravy.rozhlas.cz Průzkum pro ČRo: Až třetina Čechů nenakupuje potraviny s palmovým olejem 145 Český svaz zpracovatelů 25.3.2016 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika masa - Ostatní Zuzana Švejdová,Eliška Malínská

Plné znění zpráv 18.3.2016 - 30.3.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz (Eko)logické zemědělství II 29.3.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství

Osel.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Na stránkách propagátorů ekologického zemědělství vysvětlujících, co vlastně ekozemědělství znamená, se ve většině textů objevují stejná slovní spojení, stejné věty i stejné terminologické nepřesnosti, nelogičnosti a zavádějící informace. Na stránkách propagátorů ekologického zemědělství vysvětlujících, co vlastně ekozemědělství znamená, se ve většině textů objevují stejná slovní spojení, stejné věty i stejné terminologické nepřesnosti, nelogičnosti a zavádějící informace. Jak tvůrci ekologických textů od sebe opisují je zjevné ZDE, ZDE, ZDE,... Ke stejným lživým nesmyslům patří i neustále se opakující tvrzení, cituji: „Ekologické zemědělství je moderní formou obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků...“ Podívejme se tedy na to, co ekozemědělci používat mohou. (Celý seznam platný k 1.1.2016 najdete například ZDE). Je v něm na cca 15 přípravků, jejichž účinnou látkou jsou sloučeniny mědi. Mezi nimi i Champion 50WP s účinnou látkou hydroxidem měďnatým! Další přípravky obsahují například síran měďnatý, resp. oxychlorid měďnatý. Vrtá-li vám hlavou, jak je možné, že se do seznamu látek povolených v ekozemědělství dostaly sloučeniny mědi, je potřeba se podívat do základního dokumentu, platného pro ekozemědělce v EU. Tímto dokumentem je NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008 – celý dokument najdete například ZDE nebo ZDE. V části nazvané „6. Další látky tradičně používané v ekologickém zemědělství“, viz obr. vpravo, si povšimněte limitu povolené dávky! Až 6 kg mědi na hektar ročně! V článku na i-dnes, zmiňovaném v první části zde je údaj 5700 tun pesticidů ročně na výměře 4,3 mil. ha zemědělské půdy v ČR, znamená to, že průměrná dávka pesticidů je 1,3 kg/ha ročně. Champion 50WP obsahuje 50 % mědi. Použije-li ekozemědělec na brambořiště 5,5 kg mědi/ha (odpovídá 11 kg Championu 50WP/ha!), bude stále v limitu a může své brambory označovat jako „Bio-brambory“! Pozoruhodná je i upřesňující poznámka, která potvrzuje, že ekozemědělec, může na každý hektar svého pozemku v průběhu kterýchkoli 5 let nastříkat až 30 kg mědi a stále může legálně vydávat své výpěstky za bio-potraviny! Jelikož je měď prvek a tedy nerozložitelná, zbývá jediná možnost, jak ji z půdy dostat. Pořádně půdu propláchnout vodou. Tím samozřejmě nezmizí, jen se dostane do spodních a povrchových vod. Dle vládního nařízení č. 401/2015 (Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod…) je max. přípustná průměrná hodnota znečištění povrchových vod mědí 14 µg/l (=0,014 mg/l) = 14 mg/metr krychlový - tj. 140G/10 000 metr krychlový = rybník o ploše 1 ha, hluboký 1 metr. Zde se jedná o tzv. NEK-RP: normu environmentální kvality vyjádřenou jako celoroční průměrná hodnota. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu. – citát z přílohy nařízení 401/2015 – viz ZDE. Jeden hektar metr hlubokého rybníka, lze tedy znečistit nad přípustnou míru při překročení 140 g mědi. Ekologický zemědělec, hospodařící nedaleko, může na každý hektar pole nastříkat až 6 kg mědi ročně! Jednotlivé prvky jsou zde seřazeny od nejtoxičtějšího (beryllium – 0,5 ?g/l) po nejméně toxický (hliník - 1000 ?g/l). Z tabulky vyplývá, že měď je ve vodě nebezpečnější než uran! (14/24 ?g/l) Podobně je měď zařazena mezi nebezpečné látky v zákoně 254/2001 (zákon o vodách) viz ZDE. Přidám ještě něco: Nahlédneme na stránky Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (dále jen IRZ). (Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) je zřízen a spravován

Ministerstvem životního prostředí (http://www.mzp.cz/) jako veřejný informační systém veřejné správy. Provozovatelem IRZ je CENIA, česká informační agentura životního prostředí (http://www.cenia.cz/).) IRZ byl zřízen zákonem 25/2008 Sb. Určuje, v závislosti na další předpisy, znečišťující látky podléhající ohlašování a limity úniků do životního prostředí. Pro měď a její sloučeniny je stanoven v případě úniku do vody nebo do půdy limit 50kg ročně. (Viz ZDE) Znamená to, že pokud provozovateli jakéhokoli zařízení unikne do půdy nebo vody více než 50 kg mědi, (například ve formě síranu měďnatého – tj. modré skalice) je jeho povinnost, ohlásit tuto skutečnost do IRZ! Ekologický zemědělec, který má pouhých 10 ha, může na tuto plochu nastříkat až 60 kg mědi a své produkty bude dál prodávat jako bio-potraviny. Reakci žížal na měď najdete například ZDE , resp. ZDE . Citlivost savců na měď je velmi rozdílná. Prasata jsou k mědi tolerantní nebo se dokonce zvýšené dávky mědi projevují u selat pozitivně zlepšením přírůstku a celkové vitality. Malí přežvýkavci, tj. ovce, kozy, jsou na měď naopak citliví. Měď hromadí v játrech s možností fatálních důsledků. Předcházející řádky popisují, co to znamená, když se řekne: „...hospodaří bez syntetických pesticidů…“ Rád bych zde dodal svůj osobní názor: Netřeba se bát našich potravin - bio-, nebio-. Věřím, že naše potraviny jsou kvalitní a bezpečné. Myslím tím základní potraviny obilniny, brambory, ovoce, maso. Co ale dávají výrobci do polotovarů nebo hotových jídel, to už je jiné téma a to nechci hodnotit. Hnojiva Jak to je s (umělými) hnojivy? Znovu pomůže nahlédnout do nařízení 889/2008 (ZDE). V příloze I. Hnojiva a pomocné půdní látky podle čl. 3 odst. 1, najdete mezi povolenými látkami: síran vápenatý, s poznámkou: Pouze z přírodních zdrojů. Kladu si otázku proč „Pouze z přírodních zdrojů?“ Přírodní síran vápenatý – sádrovec - můžeme získat například v jediném těženém lomu u nás v Kobeřicích u Opavy. „Umělým“ zdrojem, jsou uhelné elektrárny odsiřující spaliny tzv. mokrou vápencovou metodou. Výsledným produktem je vysoce čistý síran vápenatý – „energosádrovec“. Energosádrovec lze použít jako hnojivo v konvenčním zemědělství a jako součást stavebních hmot. Snažil jsem se zjistit, jaká rizika plynou z použití „energosádrovce“. Jistá firma vyrábějící tzv. sádrokarton z energosádrovce, uvádí na svých stránkách toto – cituji: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: Přípravek není klasifikován dle 1999/45/E jako nebezpečný. Nemá žádné nebezpečné vlastnosti. Bezpečnostní list podle přílohy č. 2 nařízení (ES) 1907/2006(REACH), v platném znění není proto požadován. Při práci s přípravkem dodržujte obecná pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. - konec citátu. Mnozí z nás máme sádrokarton doma – v kuchyních, koupelnách, dětských pokojích atd. Můžeme ho řezat, vrtat do něj a jakkoli jinak opracovávat. Nemá žádné nebezpečné vlastnosti, ale ekozemědělec ho nesmí použít, protože není z přírodního zdroje. Mimochodem, podle propagátorů ekozemědělci: „šetří přírodní zdroje“ :) Povoleným hnojivem je Thomasova moučka. Samozřejmě se nejedná o mleté plody stromu Thomasovníku, ale o tzv. Thomasovu strusku – odpad z jednoho způsobu výroby oceli ze surového železa – odpad z těžkého průmyslu. Látku, která v této podobě nemá v přírodě ekvivalent. Jde tedy o

hnojivo veskrze umělé, a přitom v ekozemědělství povolené. Pokuste se ale Thomasovu moučku koupit. Leda byste našli někoho, kdo ví o zapomenutém skladu hnojiv, kam 30 let nikdo nevstoupil. Výroba oceli Thomasovým způsobem je už historický postup a Thomasovy konvertory byly v našich ocelárnách nahrazeny modernějšími kyslíkovými už před 30 lety. Nelogičnosti najdeme i v zákazu postřiků a umělých hnojiv v ekozemědělství. Dokládá to povolený roztok chloridu vápenatého: Pro ošetřování listů jabloní po zjištění nedostatku vápníku. (nařízení 889/2008 ZDE). Netvrdím, že jde o nebezpečnou, jedovatou látku. Jenříkám, že to je umělé hnojivo, snadno rozpustné a používané jako postřik a že v propozicích ekologicky hospodařících zemědělců jsou logické protimluvy. Výživa rostlin ještě jinak. V souvislostech. Ekozemědělci používají organická hnojiva, hnůj, kejdu, močůvku, zelené hnojení, atd. Vedle toho ekozemědělci chovají zvířata tak, aby měla celoroční přístup do venkovních výběhů, nejlépe na pastvinách. Typický obrázek spokojených krav na rozkvetlé louce. Je to skvělá představa a nic proti ní. Určitě bych dal přednost hovězímu steaku ze zvířete z venkovní pastviny před steakem z kusu, který strávil celý život ve stáji. Mám však jednu malou všetečnou otázku: Kde vlastně zemědělec, který má zvířata na pastvě, dostatek hnoje sežene, když je má na pastvě? Pastevní chov zvířat vede k nedostatku hnoje a nejspíš i ke zvýšení ztrát živin. Pravda, část se jich recykluje přímo na pastvině, ale přeci jen s většími ztrátami, než v případě, když se zvíře vykálí a vymočí do podestýlky ve stáji a ta se zaorá. V každém případě hnůj „promrhaný“ na pastvě chybí pro ornou půdu. Nehledě na fakt, že z lejna „spadlého“ jen tak na zem, většina amoniaku unikne do atmosféry jako oteplovací plyn a mikroorganismy v půdě z něj nic nemají. Čím více dnů jsou tedy zvířata venku, tím méně hnoje má zemědělec k dispozici a tím větší jsou ztráty živin v daném statku. Tedy přesný opak toho, co by měla ekofarma zajišťovat. Energie Jednou z vážných výhrad vůči konvenčnímu zemědělství jsou velké energetické vstupy. Zkusme si na několika příkladech ukázat, zda postupy na ekofarmě tento problém řeší. Jako příklad je uváděna výroba dusíkatých hnojiv, kdy spotřeba energie podle různých zdrojů odpovídá cca 1 litr benzínu na 1 kg dusíku v hnojivu. Ekologickou alternativou je pěstování leguminóz. Leguminózy jsou rostliny, schopné pomocí symbiotických bakterií fixovat vzdušný dusík. (Viz např. ZDE). Množství fixovaného dusíku se pohybuje v závislosti na druhu plodiny, způsobu pěstování a půdních a klimatických podmínkách v širokém rozmezí 40 a 400 kg/ha ročně. Reálné odhady jsou zpravidla pod 100 kg/ha ročně ZDE. Ovšem ani hrách, ani vojtěška, ani jiná leguminóza nevyroste na poli jen tak sama od sebe. Je ji tedy potřeba zasít, ale nejdříve je nutno připravit půdu (urovnat pozemek, zjemnit půdu), pak teprve zasít a nakonec narostlou hmotu rozdrtit a zaorat. Celková spotřeba nafty na všechny operace, se pohybuje mezi 50 a 180 l/ha (viz Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu ZDE). Zatímco na fixaci dusíku v průmyslovém hnojivu se energie spotřebuje v chemičce, ekozemědělec spotřebuje velmi podobné množství energie jako palivo do traktoru. Ve srovnání s uvedenými normativy má ekozemědělec vyšší spotřebu paliva, protože proti plevelům zasahuje mechanickými prostředky (vláčení, plečkování…). Doporučené zařazování leguminóz do osevního postupu každé 3 (4) roky, znamená, že na 1/3 (?) orné půdy by měly být pěstovány leguminózy. Pro půdu by to bylo výborné. O tom není sporu, ale bude pro ně odbyt? Povolenou metodou potlačování plevelů v ekologickém zemědělství je tzv. „termická plečka“. (Viz např. ZDE, ZDE). Pro představu. Jde o zařízení, ničící plevely vysokou teplotou. V podstatě to je plynový hořák obrácený směrem k půdě. Alternativou je voda ohřátá plynovým hořákem a horká pára, tryskající k zemi. Účinnost je omezena na právě vzešlé plevele do stadia cca 4 pravých listů. Na vzrostlé a vytrvalé plevele není účinná. Spotřeba paliva (propan-butanu) se podle různých zdrojů pohybuje mezi 50 a 100 kg/ha. (např. ZDE). Jde o množství energie ekvivalentní celkové spotřebě

nafty například na pěstování obilnin od přípravy půdy, přes setí, až po sklizeň (viz Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu ZDE). Termické plečky se používají zřídka, přesto její povolení v ekozemědělství popírá tvrzení o šetření přírodních zdrojů a snižování energetických vstupů. Biopotraviny V mnohých obchodech s potravinami najdete oddělení „BIO“. Na jedné straně bylo před několika lety zakázáno rozdávání plastových tašek v super-, hyper-, a ostatních marketech, (abychom omezili množství odpadů) na druhé straně můžeme vidět třeba toto: Rád bych věděl, kolik by stála 1. jakost! Podle ceny jde o tak zdravé ovoce, že by lékaři museli zavřít ordinace. A jen tak na okraj: Kolik CO2 se vyprodukuje na transport 4 bio-hrušek na vzdálenost 1000 km, na výrobu plastového obalu a jeho následnou ekologickou likvidaci? Mimochodem dovážíme Bio-jablka a Bio-hrušky, ale v roce 2013 bylo 51% bio-jablek a 81% biohrušek české produkce vyvezeno do zahraničí!! (Viz: Ročenka ekologického zemědělství 2013 ZDE) Energetické vstupy ještě jednou. V textech o ekozemědělství najdeme tuto větu- cituji: „…prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce.“ (Viz: ZDE, ZDE). Podle mého názoru ten, kdo tohle tvrdí, je arogantní pokrytec, kterému je šumafuk, jaké má jeho činnost dopady na krajinu. Výnosy ekologického zemědělství se pohybují například u obilnin a brambor na úrovni 50 – 70 % výnosů konvenčních sedláků. (Ročenka ekologického zemědělství 2013 ZDE). Pouze tento fakt sám o sobě znamená, že na obdělávání půdy je potřeba o cca 1/3 energie více, než na konvenční produkci. Na stejné množství potravin je potřeba zabrat více krajiny, poorat více polí a spálit více nafty. Při diskuzi o potravinách je nutno si nejdříve říct kolik potravin vlastně budeme potřebovat (je nás 10 miliónů) a potom se můžeme bavit o tom, kde potraviny získáme. Pro ilustraci uvedu jeden fiktivní příklad. Zkuste se sami rozhodnout, co byste doporučovali. Máte před sebou 1000 ha polí a budete rozhodovat o tom, jak se na nich bude hospodařit. Prioritou bude pestrá, na život bohatá krajina. První možností je ekofarma, hospodařící přesně podle pravidel. Průměrné výnosy budou kolem 3 tun (sušiny)/ha ročně. (viz Ročenka ekologického zemědělství 2013 ZDE). Celková produkce tedy bude 1000 ha x 3 tuny = 3000 tun potravin (přepočteno na sušinu). Druhou možností je konvenční statek s výnosy 4 tuny/ha. (Zde jde o spíše podprůměrnou hodnotu) Bude-li chtít hospodář mít kolem sebe krásnou, pestrou a na život bohatou krajinu, vysadí na okraj polí stromy a keře (10 % plochy). Přidá pruh extenzivně obdělávaného lučního porostu, koseného hlavně proto, aby nezarůstal dřevinami. Pokosenou trávu může rozmetat na oraná pole na doplnění organické hmoty (třeba zamíchat do hnoje) nebo použít jako nouzový zdroj krmiva pro zvířata. Travní porosty budou tvořit 15 % plochy a mohou se po několika letech rozorat a založit na jiném místě. Celková produkce bude stejná jako v předchozím případě (750 ha x 4 tuny = 3000 tun potravin). Tím, že bude oráno jen 750 ha, budou úměrně nižší energetické náklady. Lem kolem polí, tvořený trávníkem a dřevinami, zachytí splachy živin, zpomalí proudění vzduchu a tím i vysychání a bude mít výrazný protierozní efekt. Může tu být 100 ha lesa a 150 ha louky. Zkuste si představit, o kolik se zvýší biodiverzita. V případě nutnosti zvýšit produkci potravin, stačí zorat trávník a získáme 150 ha orné půdy navíc. Nikomu tyto úvahy nevnucuji, jen o tom přemýšlejte. Tok látek na statku dnes a v minulosti. Nejdříve citát: „Cílem (ekofarmy) je pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek,… a

minimalizovat ztráty.“ Konec citátu. (VizZDE) Ekofarma může pracovat s uzavřeným tokem látek, ale jen v případě, že vše co vyprodukuje, taky farma spotřebuje. Ekofarma tak může fungovat například jako speciální forma managementu krajiny s minimální produkcí potravin. Pokud však jakýkoli statek produkuje potraviny pro okolí, nemůže pracovat v uzavřeném koloběhu, ale systém je nutně otevřený. Zdůrazňujeme-li význam organických hnojiv (hnoje, kejdy, kompostu, zeleného hnojení, apod.) jako zdroje živin, musíme v si uvědomit, kde se živiny v organických hnojivech berou! Jsou to látky, které rostliny získaly z půdy. Není jich tam více, než kolik jich rostliny dříve z půdy vyčerpaly! (Výjimkou je samozřejmě uhlík a částečně dusík.) Zároveň tedy nelze bagatelizovat množství živin, které z farmy nevratně odchází v potravinách! Toto není žádný novodobý objev nebo nepodložená technokratická bajka. Už v první polovině 19. století odvodil Justus von Liebig na základě rozborů kulturních plodin, že chlévský hnůj nemůže nahradit v dostatečném množství ztráty způsobené sklizní. (Viz např. ZDE) Zůstává ještě jedna otázka. Jak to, že v minulosti zemědělci nepoužívali ani pesticidy, ani průmyslová hnojiva a přesto dokázali uživit sebe i spoluobčany, kteří se zemědělstvím nezabývali. K čemu došlo za posledních cca 250 let a co žádný dnešní ekozemědělec nedokáže napodobit. Nemám teď na mysli to, že pole neorá koňský nebo volský potah, ale traktor. To je jen detail, nikoli technologický převrat. Dnešní moderní pluhy tažené výkonným traktorem, dělají v zásadě totéž, co ruchadlo bratranců Veverkových na začátku 19. století. Mám na mysli toky živin. V roce 1770 proběhlo v Rakouském císařství sčítání lidu. Na území českých zemí žilo 4,1 miliónů obyvatel1). Proto i podstatně menší výnosy mohly být postačující. Navíc jídelníček většiny tehdejších obyvatel, určitě neodpovídal dnešním požadavkům! Nevěřím, že by se dnes našlo hodně spoluobčanů, kteří by chtěli jíst to co běžný venkovan v 18. století. („Hrách a kroupy, to je hloupý. To my máme každej den, ale vdolky z bílé mouky jenom jednou za týden.“) K 31.12.1869 proběhlo další sčítaní lidu, ve kterém už byly použity moderní postupy. Počet obyvatel českých zemí stoupl na 7 643 553 osob. Velmi zajímavý, je následující údaj: 61% ekonomicky činného obyvatelstva se zabývalo zemědělstvím! 1) To byla druhá polovina 19. století! V době kdy ve městech rychle přibývali dělníci a řemeslníci, kteří žádnou půdu neměli. Co to znamenalo pro vlastní práci na statku a pro toky živin? Na statku byl obrovský podíl ruční práce. Plevele se likvidovaly ručně. („Když jsem plela len, nevěděla jsem, že na vojnu verbovali, šohajíčka na ňu vzali.) Celá rodina se podílela na práci na hospodářství. Včetně dětí! Zemědělci živili (ve smyslu „produkovali jídlo“) nejen sebe, ale i své rodiny! Potraviny, které vyprodukovali, snědli doma a teprve přebytky prodávali. Stačí si uvědomit, že na venkovském dvoře bylo u chléva hnojiště a u hnojiště „kadibudka“, přes kterou se vracela velká část živin z potravin! Zde byl ten uzavřený tok živin, který dnešní ekozemědělci nemohou napodobit. Dnes je zemědělců méně než 4% a i ekofarmář má splachovací záchod napojený na čističku odpadních vod, aby neničil životní prostředí!! Živiny, které odnášíme v potravinách z půdy dnes, jsou pro nás nebezpečné odpady, vyžadující náročnou „likvidaci“! To ovšem není vše. Je tady ještě les. Běžnou praxí minulosti byla lesní pastva a hrabání steliva. Nešlo jen o pastvu skotu, ovcí a koz. Ale i tzv. „žír prasat“. Žaludy z dubových a bukvice z bukových lesů, byly důležitou součásti krmivové základny. Je pravda, že lesní pastvu zakázala lesním patentem už Marie Terezie v 18. století, ale uplatňování zákazu záviselo do značné míry na majiteli lesa. Pastva se často praktikovala tak, že se ráno vypustila hladová zvířata do lesa a večer se zahnala do stájí nebo košáru na pastvinách nebo na sklizených polích. Tato praxe měla několik důsledků. Část potravin byla produkována jinde než na „zemědělské“ půdě – zvířata se pásla v lese. Zvířata se během noci vykálela a vymočila ve stáji nebo v košáru na pastvině či sklizeném poli. Fakticky přinášela živiny z lesa na statek. Podobný efekt mělo hrabání steliva v lese. Na stelivo se často sklízelo i seno z nekvalitních luk. To zároveň sloužilo jako nouzová rezerva krmiva. Opět významný tok živin z nezemědělské půdy. Část postupů (lesní pastva, hrabání steliva v lese) je dnes hodnoceno jako poškozující přírodu, přestože bylo v minulosti používáno a mělo významný vliv na tok živin a produkci potravin. Zbývá ještě jeden zdroj živin pro zemědělskou půdu. Je to popel z palivového dřeva. Pravda vytápění nebylo tak komfortní, jako dnes a na venkově se topilo (pro „teplo domova“), méně než dnes, ale například v kuchyni hořel oheň denně nebo skoro denně. Popel je výborný zdroj živin – Ca, P, K, a

dalších. Jsou to látky, které stromy získaly z půdy a my je lesu už nikdy nevrátíme! Tady je místo, kde se zemědělství propojuje s energetikou a místo na několik informací ke čtvrtému bodu dotazníku. Plánu přeměnit ? - 1/3 plochy ČR na plantáže energetických plodin. U topolů a vrb není uvedená potřebná plocha, protože při obmýtí 1x za 4 roky, by byla potřebná plocha větší, než celá ČR. Pokud někoho zaráží, že je v tabulce uvedena jako pěstovaná energetická plodina křídlatka, která se na mnoha místech s použitím obrovských nákladů hubí, tak si buďte jistí, že to je myšleno vážně. ZDE najdete článek o tom jak křídlatku cíleně pěstovat, protože - cituji: „Přístup ke křídlatce by se ale měl změnit, neboť jde o energeticky velmi výnosnou plodinu...“ – konec citátu. Žije-li někdo v iluzi, že pěstování biomasy je pro přírodu šetrný postup, najde informaci jak křídlatku po výsadbě hnojit. Cituji: „Dávky hnojiv v prvém roce pěstování kolem 250 kg/ha P, 50 kg/ha K a 200 kg/ha N...“ – konec citátu. Uvědomte si, že průměrná spotřeba hnojiv v ČR se v posledních letech pohybuje zhruba na úrovni 120 – 140 kg/ha.“ Od svých 12 nebo 15 let, jsem četl a poslouchal, jak je špatné, když jsou naše lesy přeměňovány na smrkové monokultury. Jak to ničí druhovou pestrost a zvyšuje riziko množení škůdců etc., etc., etc. No a teď se dovídám, že budeme zachraňovat planetu tím, že třetinu republiky pokryjeme energetickými plodinami. Pokud bychom měli opravdu realizovat některé takové plány na záchranu klimatu a vůbec celé planety, potřebovali bychom ještě jednu takovou Zemi, jako je naše. Ostatně na stránkách http://www.biom.cz se můžete dozvědět mnoho užitečných věcí. Například že životnost plantáže víceletých druhů je kolem 10 let, u dřevin se zatím jen odhaduje na 15 – 25 let. Poté se musí porosty obnovit. Samozřejmě je potřeba plochy řádně hnojit, používat herbicidy a insekticidy a jiné – cidy. V podstatě jde o velmi intenzivní zemědělskou činnost, kde se můžete s pesticidy rozmáchnout opravdu volně, protože vás nikdo nebude otravovat kontrolou, zda ve spalované hmotě nejsou nějaká rezidua. Vždyť to shoří!! V jakém stavu bude půda, poté co bude 10 – 20 let nemilosrdně ždímaná, si nedokážu ani představit. Zatímco konvenční zemědělec vrací do půdy alespoň slámu v případě, že nemá zvířata, jimž by podestlal a pak hnojil hnojem, pěstitel energetických plodin odveze a spálí veškerou organickou hmotu, kterou je schopen sklidit. Greenpeace na jedné straně brojí proti pěstování palmy olejné v Indonésii a na straně druhé propaguje intenzivní pěstování cizích rostlin na obrovských plochách. Na závěr ještě poznámka k dihydrogen monooxidu:Dihydrogen monooxid (DHMO) je: Di=2,hydrogen=vodík=H, mono=1(ve chemických vzornících se nepoužívá), oxid=kyslík=O – tj.: H2O složkou kyselých dešťů (déšť je vždy hlavně voda) přispívá ke skleníkovému efektu (vodní páraje neúčinnější skleníkový plyn a bez něj by nám bylo dost zima) urychluje korozi kovů, na jejichž ochranu jsou vynakládány stovky miliónů korun ročně (železo přece ve vlhku rezaví) v ČR ročně jeho přímým působením zemře 200 - 300 lidí (podle statistik úmrtností to je počet utonulých) může způsobit výpadky proudu, zkraty nebo selhání automobilových brzd (voda uvnitř elektrických zařízení způsobuje zkraty a v brzdové kapalině způsobuje selhání brzd) dostane-li se na vozovku, významně zvyšuje počet nehod (mokrá vozovka klouže, a když je ještě voda v tuhém stavu, je to ještě lepší) byl nalezen v nádorech (Netvrdím, že způsobuje nádory, ale je ve všech živých buňkách, takže i v nádorových.)

Přesto se používá: jako průmyslové rozpouštědlo a ochlazovač v jaderných elektrárnách (tohle přeci není žádné tajemství a všichni to víte) při výrobě polystyrenu (při zpěňování se používá vodní pára) při mnoha formách výzkumu na zvířatech (zvířata přeci musí pít, ať jsou ve výzkumu nebo ne) při rozstřikování pesticidů (Většina pesticidů se opravdu míchá s vodou) jako přísada v pokrmech rychlého občerstvení a v dalších jídlech (polévku bez vody neuvaříš,…) Autorem této hry na referendum je čtrnáctiletý student Nathan Zohner z USA. Jde o záležitost starou už téměř 20 let. Hlásím se k autorství jediného řádku – počet utonulých v ČR. No a jak referendum dopadlo? Je to ještě dobré! Vaření piva by chtělo zakázat jen 14,2 % spoluobčanů. Trochu přemýšlím nad tím, kolik respondentů hlasovalo pod dojmem textu o manipulacích a nechtělo dihydrogen monooxid zakázat, protože čekalo nějakou kulišárnu. Na závěr otázku: „Co s tím?“ Autor: Jan Kašinský

URL| http://www.agris.cz/clanek/191708

Hospodářské noviny Marže u potravin budí vášně 24.3.2016

Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy Kateřina Adamcová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

ROSTE ROZDÍL MEZI CENOU, KTEROU ZA JÍDLO PLATÍ SPOTŘEBITEL V OBCHODĚ, A CENOU, ZA NIŽ HO PRODÁVAJÍ ZEMĚDĚLCI I POTRAVINÁŘŠTÍ VÝROBCI. Zatímco ceny některých základních potravin zdražily v Česku za poslední dekádu i o třetinu, náklady na jejich výrobu se vyhouply jen o jednotky procent. Například cena kilogramu másla se na prodejních pultech zvedla o 44 korun, ta výrobní stoupla pouze o 6 korun. A zemědělci, potravináři a obchodní řetězce, kde se prodá nejvíce potravin, se stále častěji dohadují, kdo si na výsledném koláči ukousne nejvíc. „V našem sortimentu existují výrobky, kde nákupní cena pro řetězce nevzrostla, ale cena pro koncového spotřebitele stoupla o desítky procent,“ říká Jan Tajovský, ředitel prodeje v potravinářské společnosti Bidvest. Ta vlastní několik potravinářských továren s konsolidovaným obratem přesahujícím 10 miliard korun. Zpracovává čerstvé maso, vyrábí zmrzlinu či zmražené pečivo. Do koncernu patří značky, jako jsou Prima, Mrož a Pegas, skupina také vyrábí privátní značky pro obchodní řetězce. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že obecně nejvíce zdražily špekáčky, vepřová šunka, maso či mouka. Naopak například vepřové maso se dlouhodobě prodává za podobnou sumu. Dražší jsou také mléčné výrobky, přitom mléčná krize stlačila ceny bílé tekutiny na minimum. „Podle našich analýz se zvedla marže u mléka mezi roky 2014 až 2015 z 27 procent na 36 a u mléka z 44 na 55 procent,“ vyčísluje Jan Pýcha, předseda Zemědělského svazu, který sdružuje téměř půl tisíce velkých farmářů. Příliš vysoké marže?

Otázka výše ceny je pro prvovýrobce, zpracovatele i obchodníky velmi citlivá. „My jsme už v situaci, kdy o ceně vůbec nerozhodujeme a jenom čekáme, jakou nám odběratelé dají,“ uvádí ředitel zemědělského družstva Agro Jesenice Josef Kubiš. Podle odhadů analytiků by jednu třetinu ceny potraviny měla tvořit surovina. Dále se do ní promítne zpracování, 15procentní DPH a obchodní přirážka. Ta se mění i kvůli konkurenci, v níž o zákazníky bojují velké mezinárodní obchodní řetězce. Její neúměrný nárůst však popírají. „Nejsme si vědomi toho, že by u nás nedošlo k poklesu cen tam, kde došlo ke snížení ceny suroviny,“ tvrdí mluvčí Billy Lucie Borovičková. Jenomže výše marží se nelíbí jak zemědělcům, tak potravinářským výrobcům a atmosféra v celém odvětví houstne. „Marže u některých řetězců jsou už nepřijatelné a my musíme jít do jednání ostře,“ říká jednatel potravinářské společnosti Emco Zdeněk Jahoda. Akce: český fenomén K přirážkám má připomínky také Potravinářská komora ČR, podle níž mají některé výrobky i více než 100procentní marži. „Z našich analýz plyne, že mírně poklesly marže obchodníků u nezpracovaných výrobků, kde se pohybují od 20 do 50 procent. Naopak rostou marže u zpracovaných výrobků a specialit s vyšší přidanou hodnotou. A děje se tak na úkor dodavatelů,“ uvádí mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Potravináři i maloobchodníci mají za sebou úspěšný rok, který se projevil na růstu tržeb i zisků. K dosažení lepších výsledků nahrává i oživení celé ekonomiky, nízká nezaměstnanost, ochota lidí utrácet, levnější energie a nižší dopravní náklady. Díky tomu Kaufland, Ahold, Lidl či Globus navýšily svůj zisk o desítky procent. „Zisk u potravin dosahuje i u těch největších obchodních řetězců v průměru 1,5 až 2 procenta,“ zdůrazňuje Irena Vlčková ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. To potvrzuje i mluvčí Kauflandu Michael Šperl: „Je mystifikující informací, že obchodníci mají u výrobků příliš vysoké marže. Ziskovost obchodních řetězců se pohybuje kolem dvou procent.“ S cenami potravin hýbe také český fenomén – slevové akce. Více než polovina veškerého zboží končí se zářivě barevnými nálepkami. „Po zkušenostech některých hráčů je zřejmé, že v našem prostředí není možné z promočního vlaku vystoupit,“ říká analytik ze společnosti Nielsen Karel Týra, podle něhož se prodej některých výrobků stal na slevách doslova závislým. *** CENY VÝROBCŮ VS. CENY PRO SPOTŘEBITELE Vývoj průměrné roční výrobní ceny vybraných potravinářských výrobků (v Kč, bez DPH a ostatních daní, bez nákladů na dopravu) a vývoj průměrných spotřebitelských cen (v Kč, včetně DPH) v letech 2005–2015 Zdroj: ČSÚ Marže u některých obchodních řetězců jsou už nepřijatelné a my už musíme jít do jednání ostře. Zdeněk Jahoda jednatel společnosti Emco Foto popis| O autorovi| Kateřina Adamcová, mailto:[email protected]

nova.cz 10 největších hnusů v českých supermarketech 23.3.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Štíhlá a fit doma.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Češi nejčastěji nakupují právě v supermarketech. Podívejte se ale pořádně do svého nákupního

košíku a my vám poradíme, co by v něm rozhodně nemělo být! Nejen kvůli štíhlé linii, ale hlavně kvůli vašemu zdraví. Našli jsme totiž několik potravin, které spotřebitelé běžně kupují i přesto, že by si je rozhodně ze supermarketu domů nosit neměli. A to nejen kvůli linii, ale také kvůli svému zdraví. Na co si máme dát při nákupu v supermarketech pozor? 1. Limonáda s malinovou příchutí Jestliže čekáte, že v malinovce budou nějaké maliny, pak se mýlíte. Většinou malinovky obsahují jen trochu extraktu z jablek a uměle dodanou příchuť malin. Třeba barvu točeným malinovkám dodává barvivo azorubin (E 122), který je vyroben z uhelného dehtu. Právě toto barvivo ale není vhodné pro děti, protože může mít negativní vliv na hyperaktivitu a ovlivňovat jejich činnost a pozornost. Kromě toho jsou malinovky takovou menší chemickou sloučeninou. “Malinovku doporučuji raději vynechat. Pro svůj vysoký obsah cukru dostanete do těla nezanedbatelné množství 'prázdných kalorií', které organismu nutričně nic nenabídnou, a pokud se například snažíte zhubnout, tato limonáda vás v tom zcela jistě nepodpoří.V neposlední řadě je třeba říci, že cukr obecně má negativní vliv také na kazivost zubů,“ říká Ing. Petr Havlíček, odborný konzultant pro výživu Petra Clinic. PODÍVEJTE SE: Velký test dětských pitíček: v lahvičce je až 20 kostek cukru! TEST DŽUSŮ PRO DĚTI: Co na prázdniny? Sto procent ovoce nebo jen sladkou vodu? TEST dětských pitíček: Pasti plné cukru TEST JOGURTOVÝCH NÁPOJŮ: Nesledujte jen chuť, ale i složení! 2. Brambůrky - snacky s příchutí Nemluvíme tu o tradičních českých bramborových lupíncích, které ve své solené podobě obsahují pouze brambory, slunečnicový olej a sůl, ale o tzv. snackcích, které brambůrky připomínají složením i chutí jen vzdáleně. Navíc je v nich až příliš soli a dalších chemických látek jako jsou různá dochucovadla a aromata, aby jejich chuť alespoň vzdáleně připomínala ten slibovaný uherák, čabajku nebo další masné pochoutky. S tím souhlasí i nutriční specialistka Bc. Kamila Novotná ze Světa zdraví Optimum: “Za chutí čabajky, uheráku nebo slaniny stojí především kouřové aroma a glutaman sodný, který je typický svojí masovou chutí. V souvislosti s glutamanem můžeme říci, že jej na jazyku rozpoznáváme díky páté chuti - chuti umani. Brambůrky a snacky dodávají do těla velké množství solí a tuku, který rovněž podporuje další chuť k jídlu.“ 3. Balené šunky Růžová barva lahodí oku, ale chuť pokulhává. Místo masa totiž obsahují některé šunky přímo arsenál chemických látek. Dobrá šunka by měla obsahovat alespoň 90 % masa, pro děti se pak hodí dokonce 95 %. “Šunku dělíme do tří základních tříd: standardní, výběrová a nejvyšší jakosti; ty se od sebe liší nejen nutným procentem čistých svalových bílkovin, ale třeba i přípustností aditiv. Proto je třeba studovat při nákupu etiketu a u pultového prodeje (nebalené šunky) se zeptat prodavače na jakost výrobku,“ radí Petr Havlíček a dodává, že zvláště u dětí je potřeba ohlídat obsah přidané soli. Při koupi tedy sledujte etiketu a kromě obsahu masa také obsah tuku, soli a bílkoviny. 4. Masné výrobky bez masa - párky, salámy, apod. Podle zákona sebou označení masný výrobek nese také povinnost obsahovat alespoň 50 % masa. Bohužel se dost často stává, že kromě kusu svalu se do výrobků přidává také sádlo, lůj, kůže a separáty. Kombinací všech těchto přísad pak výrobce dodrží zákonem předepsaných 50 %, přestože produkt o pravé maso jen zavadil. “Mohu potvrdit, že široká paleta běžně dostupných uzenin obsahuje nejdříve tuky, kůže, soli, dochucovadla, sóju a až poté můžeme zmínit maso,“ souhlasí Novotná a pokračuje: “Ve chvíli, kdy je potřeba párku nebo trvanlivému salámu s minimem masa

dodat i libou chuť, tak je využíváno již zmíněného zvýrazňovače glutamanu sodného, bylinek a aromat. Je-li méně masa v párku, tak se zbytek střívka musí vyplnit něčím dalším. Používá se například pšeničná mouka nebo amarant a nemálo se přidávají i fosfáty, které udržují v uzenině vodu.“ U nadužívání potravin s fosfáty ale hrozí odvápňování kostí. Přitom existují i kvalitní uzeniny s minimem chemie. Odborníci v takovém případě zase doporučují sledovat etiketu. BUDE VÁS ZAJÍMAT: Test krabích tyčinek: Ve skutečnosti nejsou ani krabí, ani rybí! VELKÝ TEST pytlíkových polévek: Našli jsme nejlepší vývar na trhu 5. Sladké dětské pití Jejich nadměrnou konzumací se zvyšuje nejen riziko obezity a vzniku zubního kazu, ale takové nápoje dráždí dětem žaludek i ledviny. Jsou sice vzhledem lákavé, protože mají krásné lahvičky a pastelové barvičky, ale složení už taková hitparáda není. Sladké pití obsahuje většinou vysokou dávku rafinovaného cukru, umělá barviva, aromata a konzervanty. “Při přepočtu na kostky cukru tak zjistíme, že kromě svačiny naše dítě vypilo například ve ¼ litrovém nápoji i 7 kostek cukru. V dnešní době, kdy se ratolesti vyhýbají tělocviku a žijí sedavým způsobem života, se zvyšuje riziko dětské obezity, protože děti energii nevyčerpají,“ říká nutriční specialistka. 6. Cereální lupínky a kuličky Evokuje to zdravou snídani, přesto mohou být některé cereálie postaveny na roveň sladkostem. Některé sypané směsi jsou totiž plné přidaného cukru. Navíc vás zasytí jen na krátkou chvíli, což je od potraviny vhodné ke snídani, nežádoucí účinek. Petr Havlíček upozorňuje, že výraz cereální není totéž co celozrnný. “Pro udržení vyváženého jídelníčku a také požadovaného 'snídaňového efektu' je lepší volit právě výrobky celozrnné s nízkým glykemickým indexem (vysoká sytivost). Na snídaně doporučujeme raději sypané müsli.“ 7. Arašídové sušenky bez arašídů Kdo z nás by si alespoň jednou za život nedal pravé arašídové sušenky. Jenže chuť už není to, co bývala. Arašídové sušenky už bohužel neobsahují arašídy (dříve bylo na obalech deklarováno 11,8 % arašídů), ale pouze arašídové aroma. Tento současný trend se ale netýká jen arašídové příchuti, pozor si dejte na výrobky, které na obalu uvádějí “s příchutí másla, ovoce, oříšků“ apod. “Podívejte se pořádně na obal sušenky. Pokud je na sladkosti napsáno, že jde o produkt s arašídy nebo pistáciemi, měly by být uvnitř kousky oříšků. Ve chvíli, kdy výrobce udává, že jde jen o sušenky s arašídovým aroma, tak čekejte jen aroma nebo kombinaci různých látek, které se ve výsledku projeví jako požadovaná příchuť. Podobná aromata uvidíte i u některých zmrzlin, nápojů nebo jogurtů a dalších,“ vysvětluje Bc. Novotná. 8. Rybí prsty Většina rybích prstů nemá vůbec dobrou chuť, a až na pár výjimek jsou vyráběny z mletého rybího masa a jsou do nich přidávány složky, které bychom tam ani nečekali. Podle testů se jedná o mouku, škrob, rýžovou krupici nebo hrachovou vlákninu, laboratoře navíc v některých ze sledovaných výrobků zjistila zvýrazňovače chutí fosfáty a glutamáty, které jsou nevhodné pro děti. Nehledě na to, že výrobky měly v mnoha případech nižší obsah masa, než slibovaly na obale. “Navíc jde o smaženou potravinu, což je obecně nejméně vhodná tepelná úprava, která mnohdy již nutričně nehodnotný pokrm ještě více znehodnotí. Smažené jídlo je nevhodné v podstatě pro každého, především ale bychom taková jídla neměli servírovat dětem, nemocným či osobám redukujícím váhu,“ dodává ještě Havlíček. 9. Výrobky obsahující ztužené tuky Tuky by měly tvořit zhruba 30 % z našeho energetického příjmu. Zdravé tuky prospívají našemu tělu pozitivně působí na mozek, srdce, pleť i imunitu. Ne všechny tuky jsou dobré a nelze je tak označit za

přínosné pro náš organismus. Při zkoumání etikety se proto zaměřte na použití “ztuženého rostlinného tuku“, který je zdrojem transnenasycených mastných kyselin (TFA) škodících našemu zdraví. “Tyto nezdravé tuky se vytvoří ztužením rostlinného oleje a jejich nadměrná konzumace prokazatelně způsobuje obezitu, srdečně-cévní choroby a diabetes 2. typu. Pokud si ale občas dopřejeme kousek vysokoprocentní hořké čokolády, která obsahuje kakaové máslo, tak se o svoji váhu a zdraví nemusíte bát. Transnenasycené mastné kyseliny najdeme také v hnědých polevách croissantů, sladkých tyčinkách, zákuscích, pomazánkách, křupkách, obložených bagetách, pečivu atd.“ tvrdí Bc. Kamila Novotná. DEJTE SI POZOR NA: Velký test jogurtů: Místo ovoce i řepa, nebo dýně Velký redakční test: Hledali jsme nejlepší máslo na trhu Velký test zmrzlin pro děti: nejlepší mají hodně mléka a málo cukru TEST ovocných nanuků! Bez ovoce, zato s vepřovou želatinou 10. Sladké pečivo Koblihy, croissanty a zvláště pak ty extra barevné a skvěle vypadající donuty obsahují vysoké množství tuků a cukrů a pak ještě koktejl dochucovadel a barviv. Obsahují třeba ztužený tuk nebo palmojádrové oleje a výživová hodnota je minimální. “Do zmíněných výrobků se přidává palmový tuk, který je pro svoji cenovou dostupnost hojně využíván nejen v pekárenství. Obsahuje ale hodně nasycených mastných kyselin, které neprospívají cévám. Jde-li o barevné polevy (banánová, jahodová, vanilková atd.), tak vězte, že většinou skutečně nejde o rozmačkané ovoce, ale o žluté karoteny nebo syntetický tartrazin, který je z uhelného dehtu a může způsobovat dětskou hyperaktivitu a alergie. Croissanty, donuty i koblihy dodávají především mnoho prázdných kalorií,“ varuje nakonec nutriční specialistka Kamila Novotná. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Nov2012/1403262.jpg?2af6

URL| http://doma.nova.cz/ext/stihlaafit/10-...ich-hnusu-v-ceskych-supermarketech.html

parlamentnilisty.cz Šrámek (ANO): Naši občané jsou stále více nuceni konzumovat potravinový odpad z celé Evropy 24.3.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Zvyšování závislosti na dovozu je alarmující. Situaci je zapotřebí okamžitě řešit. “Zvyšování závislosti na dovozu je alarmující. Situaci je zapotřebí okamžitě řešit. Potravinová soběstačnost v základních komoditách následovaná zpracováním a výrobou potravin je otázkou naší bezpečnosti vůbec. Má to vliv i na zdraví občanů, kteří jsou tak stále více nuceni konzumovat potravinový odpad z celé Evropy“, řekl na úvod další odborné debaty o českém zemědělství poslanec Pavel Šrámek a přivítal všechny přítomné zemědělce, potravináře a vůbec všechny, kterým leží na srdci osud českého zemědělství a potravinářství. Debata na půdě Poslanecké sněmovny se ve třetím březnovém víkendu vedla tentokrát nad tématem potravinové soběstačnosti České republiky. “Je naprosto zásadní si uvědomit, že spotřeba potravin je přímo úměrná také chování spotřebitelů. Někdo chce mít potravin jednoho druhu méně a jiných více,“ začal svoji prezentaci Jiří Hrbek, ředitel

odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. “Musíme dělat vše proto, abychom byli soběstační, podporovali české výrobce a motivovali české spotřebitele kupovat české zboží“, přitakával poslanec Šrámek, který debatu zároveň moderoval a předal slovo prezidentovi Potravinářské komory ČR. “Míra dovozu se se vstupem do EU začala razantně zvyšovat téměř o 600 %, přitom je zajímavé, že jsme i za těchto podmínek dokázali udržet míru soběstačnosti na 83%,“ uvedl Toman a upozornil na zásadní problém nárůstu dovozu levného masa z evropských zemí, často za dumpingové ceny. Potravinové závislosti podle něj nepřispívá ani DPH u potravin, které je nejvyšší v Evropě a způsobuje tak pokles odbytu domácích potravin. “V obilovinách máme úplnou soběstačnost. Vývoz tvoří 99% do zemí EU, nejvíce pak do sousedních zemí. V ovoci pak soběstačnost nepřesahuje 60% a v zelenině nedosahuje ani 50%,“ zhodnotil přesná data zástupce MZE, Jiří Šír, náměstek pro komodity. “Je potřeba mít kvalitní suroviny, vyrábět kvalitní potraviny a následně na ně také upozorňovat veřejnost.To pak může zásadním způsobem ovlivnit chování českých spotřebitelů“, zhodnotil priority předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Tomu souhlasně přitakával i předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. “Jen přes spotřebitele lze uspět na trhu. To si musíme všichni uvědomit“, řekl.Všichni diskutující se shodli, že s podporou většího uplatnění domácí zemědělské a potravinářské produkce na našem trhu nelze než souhlasit. “Je to ale proces, který máme v rukou my sami, nastavit naše systémy tak, aby podporovali ty, kteří něco vyrábí, a ne ty, kteří moc nedělají a jen berou dotace a hrají si na zemědělce či potravináře. Je samozřejmě důležité i chování spotřebitelů, zacíleným marketingem k tomu, aby si Češi uvědomili, že dovozové potraviny jsou často jen potravinovým odpadem v zemích, odkud se dovážejí a nízká cena znamená i nízkou kvalitu“, uzavřel debatu Šrámek.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=427759

Potravinářský obzor Dobrá kondice českého zemědělství má přímý dopad i na potravinářství a export 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 4 Info MZe Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Loňský rok mohl ministr zemědělství Marian Jurečka uzavřít s dobrým pocitem. Agrární zahraniční obchod vzrostl na historické maximum. Jeho obrat stoupl z 380 miliard korun v roce 2014 na 420 miliard v roce 2015. Znamením dobré kondice českého zemědělství je také údaj o postupně klesajícím saldu, které loni dosáhlo záporné hodnoty 18,4 miliardy, zatímco rok před tím to bylo ještě více než mínus 19,7 miliardy korun, což je pokles přibližně o 6,5 %. Nejen ale k výsledkům hospodaření se v rozhovoru pro Potravinářský obzor vyjadřoval ministr zemědělství Marian Jurečka. * Na jedné z prvních tiskových konferencí tohoto roku jste, pane ministře, vyjádřil uspokojení nad výsledky exportu. Je to dáno mimo jiné i kvalitou naší produkce? I v tomto případě platí, pokud dokážeme produkovat dobré zboží, umíme exportovat naše potraviny. Ale i český trh stále nabízí nevyužité možnosti, proto by se naši zemědělci a potravináři měli zaměřovat i na něj, abychom nejen více exportovali do zahraniční, ale také méně dováželi. Ve srovnání s předešlými léty stoupal loni dovoz i vývoz, přičemž vývoz rostl už pátým rokem za sebou rychleji než dovoz. Právě to je důvodem, proč se snížil schodek agrárního zahraničního obchodu až na loňských 18,4 miliardy korun, což je nejnižší hodnota od roku 2000. Podle absolutních údajů dosáhl vývoz 201 mld. Kč (zvýšení proti roku 2014 o 20,7 mld. Kč), dovoz 219,4 mld. Kč (zvýšení proti roku 2014 o 19,4 mld. Kč). * Nejen vývozu, ale i tuzemské obchodní síti je určena vaše snaha zvýraznit na potravinách jejich český původ. Můžete prozradit víc?

Podmínky pro to, kdy smí výrobce označit potravinu za opravdu českou, přesně stanoví novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou před pár týdny schválila vláda. Ministerstvo zemědělství v zákoně navrhlo i další změny, které zejména zlepší informovanost spotřebitelů. Novela také přejímá evropskou legislativu do české. Nápis „česká potravina“, „vyrobeno v České republice“, českou vlajku, mapu České republiky a podobná loga a texty odkazující na český původ výrobku už budou moci výrobci dobrovolně použít, jen když splní jasně dané podmínky. U jednosložkových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, budou muset být suroviny ze 100 % z České republiky. U vícesložkových, například salámu, budou suroviny nejméně ze 75 % českého původu. Ministerstvo zemědělství také zákonem umožnilo, aby výrobci a prodejci mohli charitativním a humanitárním organizacím zdarma dávat jídlo, které není zcela v souladu s potravinovým právem, přesto je stále bezpečné. Jsou to například potraviny, které mají deformovaný obal, nebo u kterých prošla doba trvanlivosti, ale nejsou zkažené nebo jinak nevhodné pro lidskou spotřebu. Charitativní organizace budou moci dál distribuovat bezplatně jídlo potřebným lidem. Nově zákon upravuje také podmínky pro označování tabákových výrobků. Tyto požadavky vycházejí z evropské směrnice, kterou musely všechny členské státy zapracovat do svých národních zákonů. V zákoně o potravinách jsme měnili paragrafy tam, kde bylo dosavadní znění pro veřejnost nepřesné a nedávalo jí tolik informací, které o potravinách chtěla mít. To jsme změnili, takže jsme například sjednotili způsob informování o původu nebalených potravin v případech, kdy to je to povinné. Tento údaj spotřebitel najde vždy těsně u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového nebo drůbežího masa. * Zmínil jste možnost dávat zdarma jídlo potřebným. Souvisí to s činností potravinových bank? Plýtvání potravinami je celosvětový problém, proto jsme hledali způsoby, jak mu předcházet a místo zbytečného vyhazování nabídnout jídlo potřebným lidem. Historicky poprvé tak z národních dotací finančně podporujeme provoz a rozvoj potravinových bank, aby bylo potraviny kde skladovat. Dále měníme i legislativu, aby využití potravin pro sociální potřeby bylo širší než dnes. V novele zákona o potravinách navrhujeme, aby výrobci a prodejci mohli charitám věnovat potraviny, které mají deformované obaly nebo špatnou velikost písma na obale, ale pro konzumaci jsou stále bezpečné. V programu Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením je připraveno 30 milionů korun. Jsou určené humanitárním organizacím a charitám, například na rekonstrukci a výstavbu skladů i na jejich provoz, včetně mezd pro zaměstnance. Podmínkou je, aby organizace poskytovaly zdarma jídlo lidem v hmotné nouzi. Na provoz mohou žadatelé dostat od Ministerstva zemědělství státní příspěvek do výše půl milionu korun, na rekonstrukci a výstavbu skladů až do jednoho milionu korun. Ministerstvo předpokládá, že letos může o dotaci projevit zájem přibližně 20 subjektů. Ministerstvo zemědělství začalo přijímat žádosti o podporu z nového programu na pomoc potravinovým bankám a dalším humanitárním organizacím. Jeho účelem je snížit plýtvání potravinami a usnadnit distribuci jídla lidem na hranici hmotné nouze. Přijímáme žádosti o podporu prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu do 29. dubna 2016. Již loni se podařilo s Ministerstvem financí dojednat, že za potraviny darované potravinovým bankám se platí minimální, případně nulová daň. Tím se obchodníkům snižují náklady a více je to motivuje věnovat potraviny na humanitární a charitativní účely. * Ministerstvo zemědělství mimo dvou zmiňovaných zákonů předložilo poslancům i novelu zákona o vinohradnictví a vinařství. Čeho se týká především? Novela mimo jiné zpřísňuje podmínky pro dovoz a prodej sudového vína. Zvyšují se i pokuty za falšování vína, a to až na 50 milionů korun. Tato novela je důležitá jak pro spotřebitele, tak pro poctivé moravské a české vinaře, které poškozuje černý trh s vínem. Vytváříme daleko větší tlak na to, aby se víno neprodávalo v kdejaké trafice, kdejakým pochybným způsobem. Naším záměrem je co nejvíce ochránit český a moravský trh před nekvalitními produkty, které kazí jméno celému oboru. Novela by měla výrazně omezit množství prodejních míst sudového vína. To se nebude moci prodávat jinde než v provozovnách výrobců vína nebo příjemců nebaleného vína (dovozců). V této souvislosti je nutné upozornit, že výrobcem vína je podle zákona i subjekt, který si víno nechá zpracovat za účelem jeho uvádění do oběhu. V praxi si tedy vinotéka může objednat výrobu vína přímo u konkrétního vinaře. Nebude proto nutné zavádět původně připravovaný systém kontrolních pásek a jejich evidence. Každý výrobce má totiž povinnost veškeré víno evidovat, v případě potřeby tak lze původ vína jednoduše dohledat. Nově se také zakazuje prodej sudového vína prostřednictvím prodejních automatů.

* Velké změny čekají i na dovozce zahraničního sudového vína. Co je konkrétně součástí novely? Díky novele zákona získáme lepší přehled, a tím i kontrolu, nad importem nebalených vín. Dovozce totiž bude muset nejpozději 12 hodin poté, co sudy nebo cisterny přiveze do České republiky, nahlásit jejich množství, původ, ročník, druh a další údaje Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému. Zahraniční nebalené víno bude muset navíc dovozce po dobu deseti dnů uskladnit v místě určení kvůli případné kontrole ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Až po uplynutí desetidenní lhůty může dovozce víno začít prodávat jako sudové, ale pouze ve svých provozovnách. Zákon také poprvé jasně definuje, co je falšování vína. Jde o použití výrobních postupů, které jsou v rozporu s evropským právem, dále o přidání vody nebo alkoholu do vína nebo neuvedení povinných označovacích údajů. Současně se zvyšuje maximální pokuta z 5 na 50 milionů korun za porušení některých povinností, které stanoví vinařský zákon. Novela zákona o vinohradnictví a vinařství rovněž upravuje podmínky pro výsadbu nových vinic nebo opětovnou výsadbu révy. Nadále ji bude moci povolit pouze Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. * Pokud ještě zůstaneme u právních norem, které se týkají zemědělců a potravinářů, nedávno jste předložil poslancům i novelu zákona o registru smluv. Čeho se týká konkrétně? Podle návrhu nebude muset například národní podnik Budějovický Budvar od července povinně zveřejňovat své smlouvy nad padesát tisíc korun, jak mu ukládá v listopadu přijatý zákon o registru smluv. Zákon nařizuje, aby byly na webu zveřejněny všechny smlouvy nad padesát tisíc korun, v nichž jde o veřejné peníze. Budvar ale není příjemcem veřejných peněz, naopak, je to čistý plátce do veřejných rozpočtů. Nemá proto smysl, aby firma, která funguje v tvrdém konkurenčním prostředí, musela své smlouvy zveřejňovat. Ostatní pivovary by totiž mohly snadno zjistit obchodní tajemství a strategie Budvaru, což by národní podnik poškodilo. Pro Budvar by to znamenalo ročně až miliardový pokles tržeb, navíc řada smluv se zahraničními firmami je tajná a pivovaru by hrozily sankce. I bez povinného zveřejňování smluv máme dostatečnou možnost činnost Budvaru kontrolovat. * Na nedávném veletrhu Salima v Brně na Food Foru jste hovořil o konkurenční výhodě České republiky ve výrobě potravin. V čem podle vás spočívá? Potravinářství a zemědělství patří k nejperspektivnějším oborům. Vzhledem k tomu, že má žít v roce 2050 na naší planetě podle odhadů 9 miliard lidí, bude nutné na tuto situaci reagovat. Některé regiony budou mít problém se zajištěním potravinové soběstačnosti. Česká republika má podle mě velkou příležitost uplatnit svoje konkurenční výhody ve výrobě a zpracování základních komodit, a to je poloha a klimatické podmínky. Tyto komodity bychom mohli nabídnout na globálním trhu. Postupně dosáhnout potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které lze v ČR produkovat, a vytvořit tím nová pracovní místa na venkově, je jednou z priorit MZe. Stejně jako podpora kvalitních domácích výrobců a producentů. K tomu mají pomoci i dotační programy Společné zemědělské politiky a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Dotace poskytujeme například firmám účastnícím se zahraničních veletrhů či výstav, kterých se naše Ministerstvo oficiálně neúčastní. A kromě příspěvku na zaplacení výstavní plochy, registračního poplatku a jedné zpáteční letenky pomůžeme firmám zaplatit výstavbu stánku. * Ministerstvu zemědělství se daří podpora zdravých ovocných a zeleninových svačin ve školách. Jak se tento projekt dál vyvíjí? Ano, máte pravdu, ministerstvu zemědělství se úspěšně daří čerpat evropskou dotaci do projektu Ovoce a zelenina do škol. Může totiž využívat i peníze určené původně jiným členským státům, které je vyčerpat nedokázaly. Čeští školáci tak dostali navíc zdarma v loňském školním roce zeleninu a ovoce za 64 milionů korun (celková výše podpory byla 190 milionů), v letošním za 47 milionů (celková výše podpory dle odhadu 194 milionů). „Projekt Ovoce a zelenina do škol navíc seznamuje děti s různými druhy ovoce a zeleniny, zároveň u nich podporuje zdravé životní návyky a zpestřuje jejich školní svačiny. Je také prevencí před obezitou. Jsem proto opravdu rád, že projekt úspěšně organizujeme už několik let a navíc, že můžeme využívat i dotace původně přidělené jiným evropským státům, které nejsou tak úspěšné v jejich využívání jako my nebo je vůbec nevyužívají. Ve školním roce 2014/2015 šlo na projekt 190 milionů korun, z toho 150 milionů hradila EU a Česká republika přispěla 40 miliony korun. Ve školním roce 2015/2016 snížila EU podporu na 134 milionů

korun, a proto Česká republika navýšila svůj příspěvek na 60 milionů, aby tak děti mohly dostat stejné množství ovoce a zeleniny jako v předchozím roce. Ministerstvo zemědělství připravilo novelu nařízení vlády, která mimo jiné zvyšuje podíl českého ovoce a zeleniny v projektu na 40 %, aby více podpořilo místní produkci a pěstitele. V současné době pochází z ČR přibližně 29 % ovoce a zeleniny. Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka

Projekt Regionální potravina je přínosem pro výrobce i spotřebitele 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 24 Regionální potravina Michal Vokřál Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Pozitivní přínos projektu Regionální potravina je zásluhou nejen existující podpory Ministerstva zemědělství a propagační činnosti Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF), ale také faktu, že spotřebitelé již tuto značku vyhledávají a jsou také náročnější na kvalitu a původ potravin. Na semináři konaném počátkem února v Praze zdůraznila vedoucí Oddělení řízení a administrace značek kvality SZIF Petra Podařilová Havlíčková, že hlavním cílem projektu je seznámit spotřebitele s tím, jaké kvalitní a chutné potraviny se vyrábí v jejich kraji. Cílem semináře bylo vysvětlit 40 účastníkům - výrobcům, co je Regionální potravina, kdo a jak se může soutěže zúčastnit a co značka výrobcům i zákazníkům přináší. Významnou součástí semináře byla také přednáška zástupkyně Ministerstva zemědělství Petry Čáslavkové na téma značení potravin. Seznámila výrobce s platnou legislativou a na názorných ukázkách jim vysvětlila, jak se vyhnout zbytečným chybám. Semináře jsou pořádány v každém kraji České republiky. Jasná řeč čísel Principem Regionální potraviny je soutěž, která je určena malým a středně velkým výrobcům. Vítězové jednotlivých kategorií potravin mohou v daném kraji užívat tuto značku. Data o přínosu značky získaná z lednového celorepublikového průzkumu mezi držiteli Regionální potraviny jsou dostatečně vypovídající (viz text na konci článku). Počet oceněných výrobků každoročně roste, což dokládá stále se zvyšující kvalitu přihlášených výrobků. rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet oceněných 71 99 103 100 106 107 výrobků Výrobek oceněný značkou Regionální potravina má garantovaný původ surovin, pevnou vazbu na region a hlavně svoji „tvář a příběh“. Spotřebitel se dozví, kdo chléb upekl, kdo vyrobil sýr, kdo uvařil pivo… Značka je zárukou kvality, původu a jedinečnosti výrobku. Regionální potravina za dobu své existence ocenila již 586 výrobků. Aktuálních držitelů značky Regionální potravina je 479. Dnes již lze potvrdit, že se jedná o značku prestižní. Je to dáno i počtem devíti soutěžních kategorií, takže v každém kraji může být každoročně oceněno maximálně devět výrobků. To, že některý z přihlášených výrobků nebyl v daném roce a kraji oceněn, ještě neznamená, že je nekvalitní nebo horší. Někdy bývá i kvalitní potravinářský výrobek ze soutěže vyřazen z důvodu chyby na etiketě či obalu, což je škoda, ale pravidla jsou velice přísná. Legislativní požadavky vní musí výrobek splňovat striktně a právě v tom výrobcům pomáhají semináře, kde mohou své dotazy konzultovat i se zástupci at dozorových orgánů a Ministerstva zemědělství. V některých krajích jích je praxí přeřazení úspěšných,, ale neoceněných výrobků do krajských soutěží jako jsou Perla Zlínska nebo Chutná hezky jihočesky, jindy bývají oceňovány cenou hejtmana nebo cenou Hodnotitelské komise. Již sedm výrobků z roku 2011 obhájilo své vítězství v soutěži a značku získali opakovaně, po

vypršení prvního čtyřletého cyklu, po který mohou užívat značku Regionální potravina. Jiní výrobci naopak o pokračující podporu svého výrobku již neusilují. Důvod je prostý. O oceněný výrobek je velký zájem, stal se známým a vyhledávaným, pomohl výrobci rozšířit jeho výrobu a přijmout další zaměstnance a není již třeba jeho zájmem ještě více zvětšovat podnik. To jsou efekty neměřitelné, ale v každém případě prokazující účelnost projektu Regionální potravina. Někdy je podle Petry Podařilové Havlíčkové zájem o výrobek i od řetězců a dalších prodejců tak velký, že výrobce má problém všem vyhovět a dodat ho v požadovaném termínu a množství. Přínos Regionální potraviny výrobcům Šestiletá existence projektu potvrzuje, že český spotřebitel stále více dává přednost českým potravinám, vyhledává kvalitu a zajímá se o regionální výrobky. Stručně vyjádřeno, výrobkům se značkou Regionální potravina udělovanou ve 13 krajích České republiky značka pomáhá k odlišení se od konkurence. Nejvýznamnější, zvláště pak pro nejmenší výrobce, je marketingová podpora hrazená z prostředků Ministerstva zemědělství. Na krajské i celostátní úrovni má mnoho podob a podle Podařilové Havlíčkové je škoda, že někteří výrobci nevyužívají plný rozsah nabídky. K nejvýznamnějším podporám patří účast na tuzemských výstavách a veletrzích (Země živitelka, Vinobraní na Pražském hradě, Regionfest, Grüne Woche a další), tiskové a televizní kampaně (Kluci v akci, Herbář). Účast na podporovaných akcích samozřejmě poskytuje výrobcům nejen mnoho podnětů od spotřebitelů, ale také umožňuje navázání kontaktů s ostatními výrobci a obchodníky. Další formou podpory je vydávání katalogů, map, letáků a mobilní aplikace Regionální potravina. Provozovány jsou vlastní webové stránky (http://www.regionalnipotravina.cz), kde je také uvedena aktualizovaná Metodika pro udělování značky Regionální potravina. Řada informací o výrobcích a udělených známkách je zveřejněna na internetu a také na Facebooku. Pracovníci SZIF v krajích i v pražské centrále jsou k dispozici všem zájemcům o účast v soutěži, stejně jako jsou ochotni naslouchat jejich případným připomínkám, návrhům a požadavkům. Výzkum mezi výrobci jako zpětná vazba projektu Z iniciativy SZIF se letos v lednu 117 oslovených nositelů známky Regionální potravina vyjádřilo k tomu, jaký význam pro ně známka má. Největší zastoupení ve výzkumu představovaly podniky do 10 zaměstnanců (57,4%), které následovaly podniky do 50 zaměstnanců (31,6 %). Značku vnímá jako přínos pro spotřebu lokálních potravin 95,7 % podniků. U 83,7 % podniků se díky značce zvýšila poptávka a prodej výrobku. Zvýšený zájem řetězců o zalistování výrobků uvedlo 66,7 % podniků. V rámci výzkumu dostali samotní výrobci také příležitost k ohodnocení jednotlivých aktivit na podporu prodeje potravin se známkou Regionální potravina. Za nejpřínosnější podporu je považována možnost prezentace a ochutnávek na farmářských trzích a jarmarcích. Kladně hodnoceny byly také prezentace na veletrzích a výstavách a ochutnávky v maloobchodních řetězcích. Z uvedených čísel je dobře patrné, že projekt Regionální potravina úspěšně podporuje malé a středně velké podniky s produkcí potravinářských výrobků a pomáhá s jejich uváděním na trh. Plní tak to, co je jeho účelem. Kromě informování spotřebitelů o regionálních výrobcích je to i rozvoj podnikání v zemědělství, podpora zaměstnanosti v regionech, podpora místní produkce potravinářských výrobků a zatraktivnění práce v zemědělství pro mladou generaci. Foto popis| Pepík - masný výrobek trvanlivý RP Středočeského kraje 2014 Řeznictví a uzenářství U Dolejších s.r.o. Davle Foto popis| Hanácký tvaroh Drásal RP Olomouckého kraje 2014 ZD Senice na Hané Foto popis| Každoročně si ze soutěže Regionální potravina odnáší vavříny Ladislav Francouz, řezník z Chrudimska. Foto popis| Křimický zelný salát s křenem RP Plzeňského kraje 2014 Ing. Jaroslav Lobkowicz Zelárna Křimice

Zájem o soutěž s názvem Regionální potravina roste 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 26 Regionální potravina Eugenie Línková

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Není žádným tajemstvím, že se soutěžemi o nejlepší regionální potraviny před zhruba 10 roky začaly jednotlivé agrární komory v krajích a až teprve po určitých jejich úspěších se nastartovala celostátní soutěž, zaštítěná a organizovaná MZe. Patronát nad těmito soutěžemi má SZIF a jeho zástupci dokázali v poměrně velmi krátké době dát této soutěži jednotný ráz a vysokou úroveň. Tu má i soutěž o značku „Regionální potravina Ústeckého kraje,“ kde na jejím průběhu a akcích s tím spojených během roku má nesporně velkou zásluhu OAK Most vedená ředitelkou Ludmilou Holadovou. * Co byste k průběhu a významu soutěže o značku „Regionální potravina“ chtěla především říci? Máme za to, že po zkušenostech posledních 8 let je nutné v tomto projektu s názvem „Regionální potravina“ pokračovat i v roce 2016. Stejně tak má svůj význam i krajská soutěž „O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje - Kraje Přemysla Oráče“. Ta běží od roku 2008, to je od vzniku této soutěže organizované AK ČR podle okresů. Z tohoto vývoje vyplývá, že dochází každoročně k nárůstu přihlášených výrobců a zpracovatelů se svými výrobky. V roce 2015 jsme zaznamenali jako Ústecký kraj nejvyšší počet přihlášených výrobků do této soutěže -celkem 188 výrobků od 53 výrobců, což je nejvyšší počet výrobků v rámci krajů ČR. * V čem podle vás spočívá přínos této soutěže? Především chci říci, že nám nejde o poměřování výrobků. Mnozí menší výrobci nemohou konkurovat nadnárodním firmám. Jejich jedinečnost je právě v regionalitě, nadstandardní přidané hodnotě a neopakovatelných senzorických vlastnostech. A přínos tohoto projektu spatřujeme především v propagaci českých potravinářských výrobků, vyráběných na území Ústeckého kraje. Tato soutěž přispívá také k tomu, aby se tyto české kvalitní produkty prosadily na našem trhu, neboť jde o kvalitní, velmi chutné, tradiční či speciální potraviny. * Můžete uvést důvody, pro které je nutno preferovat regionální výrobky a organizovat tuto soutěž? Uvedu jen pár důvodů, i když je jich mnohem víc, ale jsou to ty zásadní: Tyto potraviny jsou díky krátkým distribučním cestám mnohem čerstvější než potraviny, které jsou k nám dováženy z velkých vzdáleností - u ovoce a zeleniny to platí obzvláště, je krásně vyzrálé a plné vitamínů, mají také lepší chuťové vlastnosti. Maso a uzeniny mají garantovaný původ a kvalitu pod kontrolou Státní veterinární správy, Potravinářské komory a Státní zemědělské potravinářské inspekce. Obilí na chléb a pečivo vyrostlo na našich polích. Čím blíže jsou potraviny ke spotřebiteli, tím méně je zatíženo životní prostředí při jejich dopravě. Výroba regionálních potravin představuje také záruku udržení nebo rozšíření pracovních míst, která jsou v Ústeckém kraji tolik potřebná. Místní zpracovatelé a potravináři se také vracejí k osvědčeným starým receptům, které mají na současném trhu úspěch. * Jaké akce jsou spojené s prezentací regionálních potravin? Je to 6 hlavních akcí a pak 20 dílčích, kde představujeme formou ochutnávek regionální potraviny. Přitom ta první z hlavních akcí, VII. Olympijské hry dětí a mládeže 2016 - 17. 1. - 22. 1. 2016 již proběhla. Dále to jsou Vinařské Litoměřice - 22. 4. - 23. 4. 2016 - DK + Hrad Litoměřice, Země Živitelka České Budějovice - 25. 8. - 30. 8. 2016, kde máme každoročně svůj stánek a po celou dobu výstavy probíhají prezentace regionálních potravin Ústeckého kraje. Totéž se děje během Zahrady Čech Litoměřice - 40. ročník -9. 9. - 17. 9. 2016 a pak i na Gastro Food Festu Litoměřice 8. 10. - 9. 10. 2016. Šestou z hlavních akcí je Mistrovství ČR v orbě + Krajské dožínky - 17. 9. 2016. Všude na těchto hlavních akcích, ale i na dílčích, se ochutnávky setkávají s velkým ohlasem. Foto popis| Při návštěvě Ústeckého kraje byla Ludmila Holadová jedním za zástupců regionu, kteří přivítali prezidenta republiky Miloše Zemana, a prostřednictvím výstavky jej seznámila s nejlepšími regionálními potravinami. Foto autor| Foto: archiv OAK Most

Nové trendy a řada novinek na SALIMĚ 2016 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 28 Salima Bohumil Brejžek Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Již tradičně představují Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA - MBK - INTECO - VINEX ucelenou přehlídku novinek v širokém spektru zpracovatelského průmyslu. Na jediném místě, na ploše 28 500 m2, vystavovali letos producenti potravin a nápojů i dodavatelé jejich technologií, společnosti z oborů mlynářství, pekařství a cukrářství, vinaři a dodavatelé technologií a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování. Souběžně se konal veletrh obalů a obalových technologií EMBAX, jehož nabídka přímo navazovala na potravinářský průmysl. Celkově se v rámci jubilejního třicátého ročníku prezentovalo 794 vystavujících firem z 36 zemí, po dlouhé době také vystavovatelé z Bulharska a vůbec poprvé z Kambodže. Potravinářské veletrhy se v Brně konají každé dva roky a ilustrují proměny na českém trhu. Letošní ročník byl charakteristický vysokým podílem technologií, jež prezentovalo přibližně šedesát procent vystavovatelů. Zbývajících čtyřicet procent tvořili dodavatelé potravin a nápojů rekrutující se především z řad malých a středních firem. Kvalita na český stůl SALIMA představuje tradiční bránu, jíž se výrobci a dodavatelé potravin a nápojů snaží proniknout do tuzemské obchodní sítě a potažmo na jídelní stoly spotřebitelů. Letos kladli důraz především na produkty s vyšší přidanou hodnotou - regionální a čerstvé potraviny a potraviny se značkou kvality. Veletrh se konal pod záštitou ministra zemědělství Jurečky, který se ho v čele delegace ministerstva v zahajovací den osobně zúčastnil, přičemž zdůraznil, že Ministerstvo zemědělství k veletrhu přistupuje velmi aktivně. „Máme tady v rámci SZIF největší stánek, kde dáváme prostor výrobcům a držitelům označení Regionální potravina nebo Klasa, aby zde prezentovali své výrobky“, uvedl Marian Jurečka. Konkurence trhu s potravinami SALIMA byla i dějištěm mezinárodní konference FOOD FORUM, jejímž letošním tématem byla „Konkurenceschopnost evropského trhu s potravinami“. Letos se konala již po šesté a vedle představitelů Ministerstva zemědělství ČR a Potravinářské komory ČR, se jí v zahajovací den veletrhu zúčastnily delegace resortních partnerů ze Slovenska, Maďarska, Evropské federace potravinářského a nápojářského průmyslu FoodDrink Europe a Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost Evropské komise. Na konferenci vystoupil i ministr Marian Jurečka, který připomněl, že s růstem počtu obyvatel planety nastane v některých regionech problém se zajištěním potravinové soběstačnosti, což představuje příležitost pro české zemědělství a potravinářství, jejichž konkurenční výhodou ve výrobě a zpracování základních komodit je poloha a klimatické podmínky. „Pro mě osobně tento veletrh prezentuje plejádu kvalitních nejen potravinářských výrobků, ale i technologií pro potravinářství, kde má Česká republika dlouhou tradici a úspěšné exportéry. To vše je předpokladem, aby se nám dařilo dále snižovat záporné saldo agrárního obchodu,“ prohlásil Marian Jurečka a připomněl příznivý výsledek agrárního zahraničního obchodu v loňském roce, s tím, že výsledky jsou o to cennější, že jsme řešili ruské embargo na dovoz potravin z EU a konkurenci zboží z ostatních unijních zemí. Ministerstvo přiveze odborníky z Východu Ministerstvo zemědělství chce v dubnu přivézt 20 odborníků z východních zemí, aby se seznámili s českými firmami s exportním potenciálem. Misí, které mají za cíl podpořit český export, by letos mělo být pět až šest, řekla na veletrhu Salima náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková. Odborníci, kteří by měli přijet na veletrh TechAgro, mají zájem hlavně o genetický potenciál českého skotu. První dvacítka odborníků, kteří by mohli české firmy v zahraničí doporučit, přijede z

Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Moldávie či Uzbekistánu a mělo by jít hlavně o zemědělské manažery. Vývozu napomáhá i EGAP O tom, že vývoz českých potravinářských a zemědělských firem v posledních letech roste, hovořil na veletrhu také generální ředitel státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka, který připomněl, že EGAP podpořila za deset let vývoz za více než 22 miliard korun, přičemž většina zboží směřovala na Kubu. Exportéři tam zatím vyvezli 24 000 tun pšenice a 1 500 tun sladu. Kuba zůstane naším hlavním odbytištěm i v letošním roce, připravuje se vývoz obilí, sušeného mléka a sladu za více než půl miliardy korun. Úspěšní jsou ale v posledních letech také výrobci potravinářských a zemědělských technologií a strojů. S podporou EGAP bylo například ve světě postaveno pět pivovarů a minipivovarů, na dalších třech se české firmy podílely formou subdodávek. Největší zakázkou byla výstavba pivovaru v Etiopii, který byl dokončen loni v únoru. Královéhradecká strojírna ZVU POTEZ do moderního podniku společnosti Raya Breweries dodala kompletní technologie včetně stavebních prací a náhradních dílů v hodnotě přes 764 milionů korun. Úspěšný je ale také export samotného piva, právě díky pojištění EGAP se v loňském roce podařilo pivovaru Bernard výrazně zvýšit export do Mexika. S potravinami jsou spjaté obaly Veletrh EMBAX PRINT, jehož byl Potravinářský obzor mediálním partnerem, představil měnící se trh tisku obalů s převahou digitálních technologií. Více než polovinu účastníků tvořily firmy, které se veletrhu zúčastnily vůbec poprvé. Významnou součástí se opět stal projekt Packaging Live, který v živém provozu představil vzorovou balicí linku, vybavenou nejmodernějšími technologiemi. Obalový institut SYBA a Veletrhy Brno společně zorganizovaly mezinárodní konferenci SAVE FOOD, na jejímž programu bylo sedm specializovaných přednášek dotýkajících se různých témat z oblasti obalového průmyslu. Jedním z nich bylo i použití písma na obalech tak, aby byl spotřebitel schopen přečíst informace o výrobku. Zlatá Salima Ke stálicím doprovodného programu patří vždy soutěž Zlatá SALIMA. Letos toto ocenění získalo osm potravin a dva stroje. Mezi alkoholickými a nealkoholickými nápoji získala cenu Staroslovanská medovina tmavá od firmy Apimed, z masných výrobků bylo nejlepší Židlochovické pečené maso z řeznictví Janíček-Čupa. Oceněn byl i Herold přírodní tvrdý sýr od společnosti Moravia Lacto, Majolka Delikates od Boneca, Pohádkový koláč firmy Kulhánek a Drápal, Špenát listový sekaný z AGRO Jesenice u Prahy, teplá hořká čokoláda z Čokoládovny Troubelice a Svatojánské ořechy od firmy Chuť Moravy. Ve strojírenské sekci zlatou medaili získala Klimatizační jednotka Climatrop společnosti JAROSPOL Technology a z exponátů veletrhu Embaprint výrobek GT ONE od firmy Transfer Trade. Foto popis| Expozice SZIF s prezentací značky KLASA Foto popis| Ministra zemědělství Mariana Jurečku přivítal v expozici firmy INTERLACTO generální ředitel MVDr. Oldřich Gojiš Foto popis| Pohodová nálada u společnosti FANUC Foto popis| Zlatou Salimu si odvezla i čokoládovna Troubelice Foto popis| Prezentace obalové techniky na EMBAX PRINT Foto popis| Na český stůl české brambůrky Foto autor| Foto: Bohumil Brejžek

FirstBuySale a regionální potraviny ve společném stravování 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 40 Hromadné stravování Bohumil Brejžek Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Letošní, v pořadí již čtvrtý ročník konference FirstBuySale s tématem „Podpora přímého prodeje

regionálních prvovýrobců odběratelům bez prostředníků“ „f-regiony - uplatnění regionálních potravin v hromadném stravování“ se uskutečnil 11. února kousek za Prahou ve Vzdělávacím a informačním centru Floret v Průhonicích. I v letošním roce byla pořadatelem konference společnost ANETE a záštitu nad ní přijal ministr zemědělství Marian Jurečka. Také náš časopis byl přitom, byli jsme mediálním partnerem konference. Zefektivnění obchodu s potravinami Hromadné stravování - požadavky a trendy Konference si kladla za cíl předat účastníkům klíčové informace, které představují strategickou výhodu při obchodování s potravinami v segmentu hromadného stravování. Prostřednictvím odborných příspěvků, praktických ukázek, užitečných rad a osobních konzultací ukázala, jak dosáhnout zvýšení obchodů a zefektivnění obchodního procesu. Miloš Rauš, ředitel pořádající společnosti ANETE, jež působí v oblasti stravovacích provozů již 25 let, v úvodním vystoupení zdůraznil, že úspěšný prodej začíná dobrým nákupem. Model hromadného stravování se změnil - dodavatel a suroviny, ze kterých je jídlo uvařeno, již nemají být pro strávníka „černou skříňkou“ a připomněl, že strávník svým výběrem ovlivňuje, z čeho se vaří a má mít informaci o tom, kdo suroviny dodal, stravovací provoz, který o strávníka pečuje, vybírá suroviny, a ty mu za férové ceny dodává dodavatel. Za klíčová témata ve stravování z hlediska surovin označil kvalitu, cenu, čerstvost a dostupnost spojené s co nejkratší, nejrychlejší a nejlevnější cestou produktu od výrobce ke spotřebiteli. Nejlépe, má-li odběratel možnost nakupovat přímo u prvovýrobců, bez prostředníků. Hlavními odběrateli jsou stravovací provozy, tedy ti, kteří pravidelně vaří pro větší množství strávníků a pro přípravu jídel potřebují čerstvé suroviny. Typičtí dodavatelé pak jsou schopni poptávané suroviny v požadované kvalitě, ceně, množství dodat v určený čas. Jednatel ANETE Tomáš Hájek pak upřesnil, že počet partnerů zapojených do projektu FirstBuySale překročil již počet 550, přičemž dynamika služeb tohoto portálu za poslední rok přesáhla čtyřicet procent. Myšlenku f-regiony, která zazněla na konferenci před rokem, se podařilo rozvinout ve funkční obchodní směr podporující zdravé a kvalitní potraviny z domácí produkce, jenž je zároveň v souladu s moderními trendy ve stravování a zdravém životním stylu vůbec. Tomáš Hájek podtrhl, že respekt k preferencím strávníků, pokud jde o stravování a zdravý styl, dovedl společnost ANETE k propojení nabídky jídelníčku až k dodavatelům a ulehčení získávání informací o každém jednotlivém produktu, identifikaci dodavatele každé suroviny k jídlu, možnosti seznámení se s místem a způsobem práce dodavatele. Vybraným dodavatelům začala ANETE zdarma sama vytvářet krátká propagační videa. „U konkrétních jídel poskládaných z nakupovaných surovin je možné sledovat nejen alergeny, ale i celou škálu nutričních a energetických hodnot. Nejde o dříve používané obecné, nepřesné „tabulkové“ hodnoty, ale hodnoty vztahující se ke konkrétní nakoupené surovině, jež byla vypěstována na konkrétním poli nebo vyprodukována v konkrétní oblasti - regionu“, řekl Tomáš Hájek. Strávníci jsou prioritou Jak zaznělo na konferenci ve většině dalších příspěvků, strávníci jsou společnou prioritou pro všechny. Vystupující i diskutující zdůrazňovali, že koncept FirstBuySale je jedinečným funkčním spojením internetového obchodního prostoru, elektronických nástrojů, legislativy, služeb a cílené podpory, jehož výsledným efektem jsou výrazné úspory při nákupu komodit, nižší provozní náklady, zjednodušení a zefektivnění procesu nákupu, podklady pro plánování a transparentnost. Internetový portál pak vytváří bezpečný, spolehlivý a efektivní obchodní prostor pro „bezbariérovou“ registraci účastníků a především pro jednoduché provádění úkonů v rámci jednotlivých obchodních případů. Odběratel doplní poptávky připravené modulem Logistika požadavků o termíny dodání nabídky a jedním kliknutím je rozešle na vybrané dodavatele. Dodavatel je e-mailem upozorněn na novou poptávku a má-li o ni zájem, ve stanoveném termínu odešle nabídku. Portál došlé nabídky automaticky vyhodnotí a nabídne odběrateli tu nejvýhodnější. Následuje objednávka, její potvrzení a po dodávce zboží automatické naskladnění zboží z nabídky. V praxi se potvrzuje, že stravovací provozy, které využívají portál FirstBuySale k nákupu potravin, získávají časový a finanční prostor pro zlepšování kvality a rozšíření služeb strávníkům. Velmi často investují uspořené prostředky do nákupu kvalitnějších surovin pro přípravu jídel. V rámci projektu fregiony nabízejí strávníkům jídla uvařená z regionálních surovin. Chutná jídla z kvalitních surovin, rozšířená nabídka jídel a služeb, generuje spokojené strávníky a následně i zvýšený počet porcí vařených jídel.

Novinky v potravinářské legislativě O aktuálních novinkách v oblasti potravinářské legislativy informovala náměstkyně ministra zemědělství MUDr. Viera Šedivá. Pozornost věnovala zejména novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích. V jejich případě uvedla, že se jedná o nejrozsáhlejší změnu od vstupu ČR do Evropské unie, jež má dopad na všechny články tabákového průmyslu a jejímž cílem je posílení ochrany zdraví spotřebitelů a informovanosti konečného spotřebitele. To by mělo vést v konečném důsledku ke snížení užívání tabákových výrobků. Viera Šedivá dále uvedla, že kromě transpozice tabákové směrnice se upravují také některá ustanovení týkající se potravin. Konkrétně se jedná například o upřesnění požadavků na uvádění informací u nebalených potravin, stanovení regulatorního rámce pro označování potravin slovy „česká potravina“ a „vyrobeno v České republice“ nebo vytvoření zvláštního režimu umožňujícího distribuovat bezplatně charitativním a humanitárním organizacím potraviny, jež zcela nenaplňují některé požadavky potravinového práva, avšak jsou stále bezpečné. Takové potraviny tak nebudou muset být ničeny, jako tomu bylo doposud. Klient charitativní organizace však musí vždy dostat informace o alergenech v těchto potravinách. Regionální potravina přináší důvěru Vedoucí oddělení řízení a administrace značek kvalty Státního zemědělského intervenčního fondu Petra Podařilová Havlíčková hovořila o přínosu projektu Regionální potravina s tím, že jeho hlavním cílem je seznámit spotřebitele jaké kvalitní a chutné potraviny se vyrábí v jejich kraji. Přiblížila, co je Regionální potravina, kdo a jak se může soutěže zúčastnit, jaká jsou kritéria pro hodnocení a co značka výrobcům i zákazníkům přináší. Uvedla, že Regionální potravina ocenila za dobu svého trvání již 586 produktů, přičemž aktuálních držitelů značky je 4 780. Podle lednového průzkumu mezi 578 výrobci jich 95,7 procenta vnímá značku jako přínos pro spotřebu potravin, 94 procent bude znovu usilovat o její získání a 83,7 procenta výrobců zaznamenalo zvýšenou poptávku a prodej svých výrobků. Kontrola ve společenském stravování Ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica se zaměřil na konkrétní výsledky úředních kontrol v provozovnách společného stravování. Uvedl, že SZPI od ledna do prosince 2015 na základě novely zákona o potravinách uskutečnila na patnáct tisíc kontrol, při nichž přibližně v jedné třetině z nich zjistila porušení platných právních předpisů a vysoce neuspokojivou situaci v segmentu stravovacích služeb. Nejčastějším důvodem nevyhovujícího zjištění byly případy hrubého porušení hygienických požadavků a elementární neznalost a problémy s naplňováním základních požadavků potravinového práva. Zaměřil se na novou povinnost stravovacích zařízení poskytovat informace o alergenech v pokrmech a uvedl některé konkrétní případy klamání spotřebitele. Projekt f-regiony Stravování v praxi Stravování Projekt f-regiony v praxi při využití projektu FirstBuySale přiblížil ředitel Správy kolejí a menz Masarykovy univerzity v Brně Zdeněk Čížek. Stravovací provoz SKM MU představuje největšího poskytovatele studentských obědů mezi vysokými školami v ČR - jedná se o 10.000 jídel denně a 1,5 milionu ročně! Stravovacími objekty je 15 menz, výdejen, bufetů a kaváren. V roce 2015 nakoupil stravovací provoz prostřednictvím FBS potraviny a zboží od padesáti dodavatelů ve výši 40 milionů Kč. Zdeněk Čížek podrobně hovořil o využívání projektu f-regiony při nákupu od regionálních prvovýrobců ve vysoké kvalitě a odpovídající ceně s tím, že regionální potraviny nakupují od dvaceti dodavatelů v komoditách maso, masné výrobky, ryby, mléčné výrobky, vejce, oleje, brambory, koloniál, nápoje a pečivo. U strávníků se setkala nabídka jídel vařených z regionálních surovin s velice pozitivním ohlasem, o čemž svědčí množství objednávaných porcí. Foto popis| Zástupci SZPI,Mze a SZIF detailně informovali o novinkách,ale i o výstupech kontrol Foto popis| Mediální partneři konference FirstBuySale za Potravinářský obzor šéfredaktorka ing. Eugenie Línková a za pořadatele ředitel ing. Miloš Rauš. Foto popis| Vinaři představili svá vína Foto popis| Představení české firmy s produkcí speciálních druhů olejů

Foto autor| foto: Bohumil Brejžek

Uzeniny z Masny Studená chutnají již 140 let 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 60 Masný průmysl Petra Zejdová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Loňský rok byl pro obyvatele Studené na Jindřichohradecku ve znamení oslav. Nejenže uplynulo 650 let od první písemné zmínky o obci, ale zároveň je tomu 140 let, co byl založen řeznický a uzenářský závod Františka Satrapy - předchůdce dnešního masokombinátu Masna Studená. A místní lidé mohou být na tento podnik právem hrdí. Již od samého počátku totiž produkuje vynikající uzeniny, jejichž věhlas dalece překročil hranice české země. Vzhledem ke kvalitě výrobků byl Janu Satrapovi (syn zakladatele) již v období Rakousko-Uherské monarchie udělen titul c.k. dvorní dodavatel a legendární Pražská šunka se po válce vyvážela i do USA, Kanady či Asie. A věhlas zdejším voňavým pochoutkám nechybí ani dnes - důkazem je nejen neutuchající přízeň konzumentů, ale i množství různých ocenění od odborných komisí. Zmiňovaná Pražská šunka dokonce momentálně usiluje v Bruselu o udělení chráněného označení původu. Zajímavostí je však kolem podniku i jeho výrobků celá řada a ochotně se s námi o ně podělil ředitel zdejšího provozu, pan Viktor Vláčil. Malým řeznictvím to začalo Je až obdivuhodné, s jakou přesností pan ředitel „sype z rukávu“ podrobnosti o minulosti masozávodu. Jak sám přiznává, občas provádí po podniku exkurze pro jejich odběratele. A jak tedy historie podniku, který momentálně zaměstnává zhruba 190 lidí, vůbec odstartovala? „Vše započalo roku 1875, kdy František Satrapa získal živnostenský list k provozování řeznické živnosti. Ve Studené si pronajal obecní hostinec, v němž zřídil také řeznictví. Zároveň s tím, jak rozšiřoval svou nabídku, rostlo i renomé a popularita jeho výrobků. „Pomyslné žezlo“, či přesněji řeznickou sekeru, předal tento mistr svému synovi, Janovi Satrapovi, který vedl firmu od roku 1907. Jan Satrapa byl na Vysočině spoluzakladatelem několika dodnes prosperujících masných podniků (Kostelecké uzeniny, Vysočina Hodice, Krahulík) a zasloužil se o další rozvoj rodinné firmy. Velký úspěch měl především s výrobou masných a gulášových konzerv, na které se mu podařilo získat armádní zakázku. V roce 1948 přišlo znárodnění a výroba pokračovala pod dnes známým názvem „Masna Studená“. V 60. letech se pak továrna stala součástí národního podniku Jihočeský průmysl masný. Poptávka po kvalitních produktech ze Studené stoupala a tak byla v roce 1972 zahájena výstavba nového masokombinátu s odpovídající kapacitou, do nějž se přesunula jatecká, bourárenská a později i uzenářská produkce. Maso i masné výrobky se začaly exportovat téměř do celého světa a Masna Studená byla v Československu jediným závodem, který měl k této činnosti kompletní oprávnění. Státním podnikem se stala ještě před rokem 1989 a po revoluci nastalo časté střídání majitelů i forem vlastnictví. Začátkem jednadvacátého století došlo k postupné eliminaci činnosti jatek i bourárny a podnik se zaměřil pouze na výrobu. V roce 2000 se závod stává součástí skupiny Agrofert a roku 2012 přechází pod mateřskou společnost Krahulík. Úspěch mají zabíjačkové speciality i chuť středomoří Specialitou Masny Studená je výroba salámů teplou i studenou cestou. A že jsou zdejší uzenáři vskutku mistři na svém místě, o tom svědčí i čerstvé ocenění vystavené v kanceláři pana ředitele „Česká chuťovka 2015“. Zkušená degustační komise takto ocenila klobásu Princ a slavnostní vyhlášení proběhlo 22. října přímo v pražském Hlavním sále Senátu Parlamentu ČR. Na dotaz, v čem tkví výjimečnost výrobku, pan Vláčil odpovídá: „Je to souhra chuti, vůně a vzhledu, připomínající velmi decentně italskou specialitu.“ Správné dochucení je vůbec složitá otázka. Čeští zákazníci jsou přece jen trochu konzervativní a přílišné „exotické výstřelky“ u nich většinou neuspějí. Asi i proto se Masně Studená daří s produktovou řadou OD NÁS, jenž skrývá zabíjačkové speciality - ty jsou přitom na dochucení nejnáročnější, neboť konzumenti mají jasnou představu, „jak to má chutnat“. Pan ředitel dodává, že základem tohoto sortimentu jsou především špejlované jitrnice a jelita, a právě kroupová jelita patří i k jeho osobním „favoritům“. Popularita těchto tradičních výrobků se promítla i do inovace,

kterou jsou špejlované grilovací klobásy, které si rychle získaly množství příznivců. V nejbližší době se žádný nový produkt z Masny Studená na pulty obchodů nechystá. „Momentálně máme zcela naplněnou kapacitu pro výrobu,“ vysvětluje pan Vláčil. Vzápětí však dodává, že rozšiřování výrobních kapacit je jejich trendem, takže do budoucna jistě nějaké novinky budou. Již nyní může prozradit, že plánují rozšíření portfolia vařené výroby. Netřeba pochybovat, že i u nových výrobků bude kladen důraz na kvalitu a autentičnost, kvůli které jsou zdejší uzeniny oblíbené nejen u českých zákazníků, ale i v dalších 11 evropských zemích, kam společnost produkty s úspěchem vyváží. Ambice společnosti, samozřejmě, nekončí, plánují export i do dalších států, ovšem činní jsou také přímo ve Studené - jednají s vlastníkem o využití původního objektu jatek, výrobny a řeznictví na náměstí. Areál je momentálně bez účelu. Přestože má společnost k dispozici moderní zázemí na kraji obce, není jí osud tohoto „pionýrského objektu“ lhostejný. Je jistě dobře, že kromě vize budoucnosti podnik nezapomíná také na své „kořeny“. Ani ta nejlepší předsevzetí se však nemohou vydařit, pokud k tomu nejsou lidé dostatečně „zapálení“. Toho se však Masna Studená obávat nemusí, jelikož na panu Vláčilovi je vidět správná dávka entuziasmu a k práci přistupuje tak, jako labužníci k jejich uzeninám: „S chutí!“ * Studená je dnes specializována pouze na výrobu uzeniny a konzerv * roční objem výroby je cca 7 000 t uzeniny a konzerv * export je realizován v součinnosti s významným obchodním partnerem převážně do těchto zemí: Maďarsko, Polsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Chorvatsko, Slovinsko, dále obchodujeme s partnery v Německu, Kazachstánu, Velké Británii a donedávna bylo i nezanedbatelným trhem Rusko Foto popis| Podnik po rekonstrukci - cca 70. léta 20. století Foto popis| Současné zázemí masokombinátu Masna Studená Foto popis| Viktor Vláčil před pamětní deskou Františka Satrapy Foto autor| Foto: autorka a archiv Krahulík a.s.

Jak správně značit potraviny? 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 76 Značení potravin Michal Vokřál Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět To, že obal prodá, je známé a stále platné pravidlo. Zcela jistě ho znají i výrobci potravin. K tomu, aby však i dobře zabalený a kvalitní výrobek mohli prodávat, musí na obal umístit i etiketu se správným textem a výrobek také správně označit a dát tak vyniknout jeho kvalitě. Jak správně postupovat, co dodržovat a čeho se vyvarovat při značení potravin bylo předmětem únorového semináře pořádaného Ministerstvem zemědělství a SZIF v Praze. Seminář je součástí přednáškového turné konaného od ledna do března ve všech krajských městech. Veškeré informace výrobcům potravin předala Mgr. Petra Čáslavková, Ph. D. ze Sekce potravinářských výrob, Úřadu pro potraviny Ministerstva zemědělství. Jednalo se o nejnovější legislativní informace a také praktické příklady nejčastějších nedostatků a nesrovnalostí u potravinářských výrobků přihlášených do soutěže Regionální potravina. Označování potravin - základní legislativní rámec Potravinářský nebo zemědělský výrobek nejen přihlášený do soutěže Regionální potravina musí splňovat požadavky platných právních předpisů národního a evropského potravinového práva včetně relevantních předpisů. Základním evropskými předpisy jsou nařízení (EU) č. 1169/2011 (O poskytování informací o potravinách spotřebitelům) a nařízení ES č. 852/2004 (hygienický balíček). Základním národním předpisem je v ČR Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a k němu příslušné prováděcí vyhlášky. Cílem Nařízení (EU) č. 1169/2011 je poskytnout konečnému spotřebiteli v okamžiku nákupu plné informace o potravině, aby jim porozuměl a správně si je vyložil. Nařízení vešlo v účinnost od 13. 12. 2014, nicméně obsahovalo řadu přechodných období.

Seznam povinných údajů Ve smyslu Nařízení (EU) č. 1169/2011 se jedná dlouhý seznam povinných údajů, ze kterého Čáslavková komentovala hlavně ty, u nichž se nejčastěji vyskytují nedostatky. Název potraviny je zdánlivě banální věc, které všichni rozumíme, ale ne vždy je úplně správný. Název potraviny je buď zákonný nebo popisný či vžitý. Velmi často se zaměňuje s obchodním názvem. Příkladem je Mattoni jako obchodní název. Ten je však třeba doplnit zákonným názvem - minerální voda. Také Dědečkův mls nebo Babiččina pochoutka nejsou zákonným názvem. Zákonným názvem je ten, který je uveden v evropských a národních předpisech. Čáslavková doporučila raději používat zákonný název, což je nejjednodušší cesta, která nic nezkomplikuje. Jako příklady zákonných názvů uvedla masný výrobek tepelně opracovaný, čerstvý sýr, ochucená voda minerální. Dalším z povinných údajů jsou alergenní látky vyvolávající alergii a nesnášenlivost. Existuje celkem 14 skupin alergenních látek. V seznamu složek musí být v textu jasně odlišitelné, nejlépe tučným písmem nebo podtržením textu od ostatních složek, popřípadě barvou pozadí. Zvýraznění alergenů v seznamu složek zajišťuje, že spotřebitelé seznam složek i nadále kontrolují. V žádném případě nelze používat výraz „bez alergenů“. Také není vhodné používat ke zvýraznění alergenů barvu písma. Tu nemusí každý spotřebitel vnímat. Stejně nevhodné je použití kurzívy. U údaje množství složky potraviny je v případě jogurtu s názvem Jahoda třeba uvést procentické množství jahod ve výrobku obsažené. Podmínka uchování, se týká hlavně mléčných výrobků. Zde je nutné nezapomínat na informaci o teplotě potřebné pro jeho uchování. Novým povinným údajem platným od 13. 12. 2016 jsou výživové údaje. Doporučuje se jejich uvádění formou tabulky a v určitém pořadí. Pokud by výrobek obsahoval aspartam jako zdroj fenylalaninu, kofein, lékořici, sladidla nebo byl balen v ochranné atmosféře, je povinností i tyto údaje uvést na etiketě. Novinkou z posledního období je datum zmrazení. Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti Uvádí se „minimální trvanlivost do…“ s údajem konkrétního data nebo místem, kde na obale je toto datum uvedeno. Mohou nastat celkem tři případy. Buď je minimální trvanlivost do 3 měsíců (uvádí se den a měsíc) nebo je delší než 3 měsíce, maximálně ale 18 měsíců (uvádí se měsíc a rok). V případě delší trvanlivosti než 18 měsíců, uvádí se na obale pouze rok. V žádném případě nelze datum minimální trvanlivosti nahradit datem výroby. Datum použitelnosti se uvozuje slovy „spotřebujte do …“ a přídává se buď vlastní datum nebo odkaz na místo na obale, kde je datum uvedeno. Na rozdíl od data minimální trvanlivosti se datum použitelnosti dává dohromady s popisem podmínek uchování potraviny, které musí být dodrženy. Datum se uvádí v pořadí - den, měsíc a popřípadě rok. Klamavé označení Existuje výčet označení, která se považují za klamavá. K nim patří „čerstvý“, „přírodní“, „živý“, „čistý“, „pravý“. Tato označení lze použít pouze za předpokladu, že je tak stanoveno příslušným právním předpisem nebo předpisem EU. V pořádku je například označení Čerstvé máslo, Přírodní sýr, Čerstvé mléko, Čerstvé pečivo, Čerstvé ovoce a zelenina. Výčet klamavých označení není definitivně uzavřen, předmětem diskuse je označení „dětský“. Způsob uvádění povinných údajů na obale potraviny Obecně musí být uvedené informace dobře viditelné, snadno čitelné, nesmazatelné. Minimální velikost písma by měla být 1,2 mm. U obalů, jejichž největší plocha je menší než 80 cm2, lze použít písmo 0,9 mm. Velikost písma je kontrolovaná kalibrovanými měřidly a dozorové orgány se na její dodržování soustřeďují. Velmi často velikost písma nestačí pro čitelnost a srozumitelnost textu pro všechny věkové kategorie. Proto je důležitý kontrast mezi tiskem a pozadím. Svojí roli také hraje hustota textu, vzdálenost mezi jednotlivými slovy nebo řádky. Spotřebitel také musí dostat informaci, aniž by výrobek rozbalil z důvodu nečitelnosti textu etikety. V závěru přednášky představila Čáslavková seznam nejčastějších nesrovnalostí vyskytujících se u všech devíti kategorií projektu Regionální potravina. Prezentací názorných příkladů dokázala přednášející nejen zpřístupnit a vysvětlit posluchačům suchý legislativní text zákonů a vyhlášek, ale také vyvolat zajímavou a pro všechny obohacující diskusi. I proto lze dalším výrobcům účast na seminářích pořádaných Ministerstvem zemědělství a SZIF také

v dalších krajích vřele doporučit. Foto popis| Semináře ke značení potravin se konaly ve všech krajích Foto popis| Mgr. Petra Čáslavková, Ph. D. Foto popis| Viněta kolínka Foto popis| Viněty potravin se různí ve značení

Prima Prodejce na Pardubicku prodával polské maso jako české 25.3.2016

Prima str. 11 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Gabriela KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka -------------------Česko má další případ, kdy zpracovatel drůbeže vydával polské kuřecí maso za české. Podvod odhalili kontroloři ze Státní veterinární správy. Podrobnosti pro nás zjišťovala Daniela Klívarová. Danielo, hezký večer. Kolik kilo polského masa s klamavým označením inspektoři u obchodníka našli? Daniela KLÍVAROVÁ, redaktorka -------------------Dobrý večer. Zhruba 850 kilo kuřat nebo jejich částí, které pocházely z Polska, přesto byly vydávány za české. Právě taková je bilance kontroly zpracovatele drůbeže v Žumberku v Pardubickém kraji, kterou provedli kontroloři ze Státní veterinární správy. Kontrolovaný prodejce byl schopný doložit český původ u pouhých 240 kilogramů kuřecího, zbytek pak představovalo maso z Polska. redaktor /citace: Petr PEJCHAL, mluvčí Státní veterinární správy/ -------------------"Dále bylo zjištěno, že na některých autech, jimiž masné produkty vozí, propaguje prodejce chlazená kuřata z českých chovů a uzeniny vlastní výroby. Přitom prokazatelně neprodává pouze tuzemskou drůbež a neprovozuje vlastní výrobnu masných výrobků, uzeniny pouze nakupuje od jiných dodavatelů a dále prodává." Daniela KLÍVAROVÁ, redaktorka -------------------Inspektoři při kontrole navíc zjistili, že prodejce dovezl vlastním autem více než tunu kuřecího z Nizozemí. Přitom ovšem porušil zákon. Příjezd dodávky totiž neohlásil krajské veterinární správě. My jsme se prodejce snažili kontaktovat, v místě provozovny ovšem nikdo dnes nebyl. Dodejme, že vzorky kuřecího z Nizozemí vyšetří Státní veterinární ústav Jihlava a to kvůli tomu, aby zjistil, zda obsahují zbytky léčivých látek ze skupiny antibiotik nebo chemoterapeutik. Vzorky polského kuřecího budou vyšetřeny na stanovení množství vody. To je ode mne pro tuto chvíli vše, přeji hezký večer.


psp.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět (Jednání zahájeno v 9.01 hodin.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 42. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními partami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Náhradní kartu dnes má pan poslanec Velebný - kartu číslo 3, a kartu číslo 15 má pan poslanec Adam. Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tyto poslankyně a poslanci: Vojtěch Adam od 14 hodin ze zdravotních důvodů, František Adámek z důvodu zahraniční cesty, Ondřej Benešík z důvodu zahraniční cesty, Marek Černoch ze zdravotních důvodů, Karel Fiedler od 11 do 14 hodin ze zdravotních důvodů, Jana Fischerová ze zdravotních důvodů, Ivan Gabal z rodinných důvodů, Stanislav Grospič z důvodu zahraniční cesty. Od 15.30 do 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Hájek, dále paní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová od 11 do 14 z pracovních důvodů, David Kádner od 16 hodin z pracovních důvodů, Simeon Karamazov z osobních důvodů, Vladimír Koníček od 12 do 14 hodin z pracovních důvodů, Radka Maxová z důvodu zahraniční cesty, Nina Nováková do 15 hodin z pracovních důvodů, Josef Novotný z pracovních důvodů, Igor Nykl ze zdravotních důvodů, Pavlína Nytrová z osobních důvodů, Pavel Plzák z osobních důvodů, Adam Rykala z rodinných důvodů, Miroslava Strnadlová z odpoledního jednání z osobních důvodů, Dana Váhalová z důvodu zahraniční cesty, Josef Vondrášek ze zdravotních důvodů a Jiří Zlatuška z důvodu zahraniční cesty. Dnešní den se omlouvají tito členové vlády: do 15.30 Andrej Babiš z pracovních důvodů, Pavel Bělobrádek z důvodu zahraniční cesty, Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, Robert Pelikán ze zdravotních důvodů, Kateřina Valachová z pracovních důvodů a Lubomír Zaorálek od 13 hodin z pracovních důvodů. (V sále je nepředstavitelný hluk.) S náhradní kartou číslo 17 bude dnes hlasovat pan poslanec Kořenek. S náhradní kartou číslo 19 dnes bude hlasovat pan premiér vlády Bohuslav Sobotka. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Lank. Žádám vás, kolegyně a kolegové, abyste se posadili na svá místa, protože Poslanecká sněmovna již zahájila svůj jednací den. Prosím, pane poslanče. Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem to včera už trochu avizoval, když se hlasovalo o těch našich usneseních, která jsme navrhli. Ale vzhledem k tomu, že ten výsledek byl takový, jaký byl, tak nemám teď jinou možnost než před vás předstoupit - přiznávám se - s o trošičku delším projevem, ale je potřeba to, myslím, říct a je potřeba, aby to bylo slyšet. Dovolte mi vystoupit jménem našeho poslaneckého klubu k programu dnešní Sněmovny. Včera po těch tragických událostech v Bruselu, které si vyžádaly desítky mrtvých a zraněných, se zdálo, že vládní koalice a opozice najde výjimečně společnou řeč bez nadsázky v zájmu bezpečnosti naší České republiky. Co se ale stalo? Pan premiér nám tady povídal pohádku o silné V4 a o tom, jak on o tu silnou V4 stojí a jak je důležitá pro bezpečnost České republiky. (Intenzita hluku v sále je vysoká.) Ve skutečnosti vláda nepodpořila slovenského premiéra Fica v žalobě proti Bruselu ve věci migračních kvót. Vláda také ve skutečnosti odmítla návrh Úsvitu vypsat v České republice referendum k imigračním kvótám, jak to udělali v Maďarsku. Jinak řečeno se dá říci, že tato vláda drží basu s paní Merklovou a poslušně asistuje Bruselu v budování Potěmkinových vesnic společné obrany Evropské unie proti imigrantům. Reálně tedy vláda nedrží lidově řečeno basu s představiteli V4, protože v klíčových věcech pan premiér Sobotka nemá odvahu nebo dokonce chuť se v Bruselu postavit po bok Orbána nebo Fica. Včera jsme žádali pana premiéra, aby odpověděl, proč nerespektoval usnesení výboru pro evropské záležitosti. A já si uvědomuji, že vás to možná až tak úplně nezajímá, vždyť konec konců jde jenom o usnesení výboru, které má váhu celé Sněmovny. Ale možná počkám, až budete mít chvilku, abyste si to poslechli.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, žádám vás o ztišení, aby bylo dobře slyšet, co se zde přednáší. Jen pro pořádek říkám, že pro zdůvodnění návrhu změny programu má každý poslanec pět minut. Prosím, pokračujte. Poslanec Martin Lank: Já jsem se přihlásil s přednostním právem, pane předsedající. Jak říkám, včera jsme žádali pana premiéra, aby odpověděl, proč nerespektoval usnesení výboru pro evropské záležitosti odmítající fatální ústupky Turecku. Pan předseda Marek Černoch, který je dnes bohužel nemocný, prosadil na výboru pro evropské záležitosti s podporou ODS zásadní usnesení, které pan premiér nerespektoval. Dámy a pánové, tento stát napaří pokutu občanovi za to, když o den později zaplatí daně, jinak řečeno důsledně vymáhá po občanech jejich povinnosti. Proč bychom my neměli nyní vymáhat dodržování povinnosti pana premiéra vůči Sněmovně, potažmo vůči občanům. Sněmovna není jenom zákonodárný sbor. Sněmovna je i podle ústavy kontrolní orgán vůči moci výkonné, tedy vládě. A proto dámy a pánové, dovolte mi touto cestou znovu vyzvat pana premiéra, aby vysvětlil, proč nerespektoval usnesení výboru pro evropské záležitosti ve věci Turecka. Proč pan premiér se chlubí uzavřením balkánské cesty, když v Bruselu dohodou s Tureckem naopak novou a zcela legální balkánskou cestu podpořil. Turecko nikdy uspokojivě nevyvrátilo spolupráci s Islámským státem, a to je potřeba si uvědomit. Bezvízový pro Turky znamená volný vstup pro islámské radikály a teroristy Islámského státu. Dámy a pánové, poslanecký klub Úsvitu dneska bude žádat projednání konkrétních protiteroristických a protiimigračních zákonů, protože jsme je převážně již v loňském roce Sněmovně předložili, a dodnes jsou zaparkované bez projednání zde ve Sněmovně. Přitom jsem přesvědčený o tom, že za současné situace máme možná větší priority, než komu patří jaké hnízdo, například to, aby Česká republika udělala maximum pro to, aby se její občané mohli cítit bezpečně. Komentáře k jednotlivým zákonům, které budeme chtít zařadit, ponechám na svých kolezích, jenom shrnu, že jde za prvé o novelu trestního zákoníku, který zakazuje službu u armády Islámského státu, na kterou se dnes české právní předpisy nevztahují. Za druhé jde o zákon proti terorismu. Zde jde konkrétně o automatickou vazbu pro podezřelé z terorismu, trestní odpovědnost právnických osob za podporování terorismu, a podle mého názoru to nejdůležitější, rozšíření trestného činu podpory terorismu i na financování aktivit, které nepřímo s terorismem souvisí. Jiným slovy trestná by měla být jakákoliv pomoc teroristům, nejenom dodávka bomb a zbraní, ale například i poskytnutí zázemí nebo nefinanční podpory. Podotýkám, že slovenský parlament tento zákon přijal napříč politickým spektrem a my nepředkládáme nic jiného než - chcete-li - slovenský plagiát, ke kterému platí jednoduchá otázka: *** (9.10 hodin) (pokračuje Lank) Když to funguje na Slovensku, proč by to nemohlo, dámy a pánové, fungovat i u nás. Za třetí chceme schválit zákon o referendu o imigračních kvótách, kde chceme vládě dát jasný mandát k jejich odmítnutí. Jinak řečeno, pokud nám tu pan premiér včera opravdu nechtěl povídat pohádky o silné jednotné V4, prosíme o podporu Maďarska, aby jsme po jeho vzoru i my vypsali referendum proti kvótám. Posledním zákonem je zákon o detenčních zařízeních mimo území České republiky. Díky tomuto zákonu bychom měli přesunout veškeré azylové procedury s nelegálními imigranty do států, odkud k nám imigranti přichází. Například do Sýrie nebo do severní Afriky. Včera tady tuto myšlenku zvedli i někteří kolegové z jiných stran, tak já teď doufám, že jí budete schopni i podpořit. Prozatím děkuji za pozornost a dovolte mi využít následně i mého přednostního práva se k programu schůze vyjádřit po přednesení konkrétních návrhů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Eviduji v současné době čtyři přihlášky s návrhem na změnu programu. První přihlášku zde má pan poslanec Martin Lank (Nesouhlasné hlasy vzhledem k tomu, že poslanec Lank právě vystoupil.)... připraví se paní poslankyně Jana Hnyková. V tom případě paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám krásné dobré ráno. Dovoluji si vám navrhnout předřazení bodu 118. Jedná se o návrh na vydání zákona o detenčních centrech pro nelegální imigranty v cizích státech, sněmovní tisk 657. Zákon navrhuji zařadit pevně dnes jako první bod. Jedná se o návrh zákona, který má zřídit detenční zařízení mimo území České republiky. Zařízení pro zadržování imigrantů, která jsou dnes v České republice, by se tím přesunuly do třetích zemí. Do těch zařízení bychom měli dávat všechny zadržené nelegální imigranty a stejně tak imigranty, kteří budou do České republiky relokováni z členských států Evropské unie na základě povinných kvót. Jestli se ptáte, kde bychom taková zařízení měli zakládat, jedná se především o místa, kudy k nám proudí nelegální imigranti. Do Evropské unie jsou tři hlavní přístupové cesty - španělská, italská a řecká. Zatímco Španělsko situaci zvládá, přes Itálii proudí hlavně africká imigrace a přes Řecko blízkovýchodní. Pro italskou cestu se jako přirozené centrum jeví Libye, přes řeckou cestu severní Sýrie. Detenční centrum bude v místě zřízeno na základě mezinárodní smlouvy, která bude s příslušným státem uzavřena. Všechny konkrétní podmínky fungování příslušného centra budou tedy vycházet právě z mezinárodních smluv. Velmi často lze slyšet reakce, že tyto státy nemají o takové dohody zájem. Opak je ale pravdou. Například pro Sýrii je odliv obrovských mas obyvatel zásadní problém. Až se totiž podaří porazit Islámský stát, nebude zde dostatek obyvatel, kteří by se mohli pustit do obnovy poničené země. Je tedy výsostným zájmem takto postižených zemí zastavit imigraci a pokusit se navrátit své obyvatele zpět. Zákon počítá s povinností úřadu pro přesídlení ilegálních migrantů koordinovat postup s dalšími členskými státy Evropské unie při zřizování detenčních center pro přesidlování ilegálních migrantů z České republiky. Je tedy možné na vytvoření i zařízení mezinárodní spolupráci. O tomto návrhu jsem zde včera slyšela mluvit několik českých politiků. My jsme nezůstali jen u slov a tento návrh jsme zhmotnili do návrhu zákona. Vyzývám vás všechny - přestaňme jen o problémech mluvit, ale začněme je řešit. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další je přihlášený pan poslanec David Kádner a po něm paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, máte slovo. Poslanec David Kádner: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové. Chci tímto navrhnout předřazení bodu 120 sněmovního tisku 670 návrhu na vydání zákona proti terorismu. Tento zákon navrhuji projednat dnes jako druhý bod za pevně zařazený. Včerejší teroristické útoky Islámského státu jsou strašnou tragédií. Budou ovšem úplně zbytečné, pokud se z nich absolutně nepoučíme. Stejně jako v jiných oblastech národní bezpečnosti i v oblasti protiteroristické legislativy česká vláda neudělala absolutně nic. Snad všechny státy v Evropě zpřísňují a novelizují své zákony, protože bezpečnostní situace v Evropě se zhoršuje každým dnem. Slova vlády jsou stále stejná. Proběhnou teroristické útoky na Charlie Hebdo - česká vláda to odsoudí, řekne, že musíme být silní a zachovat klid. Proběhnou teroristické útoky ve Francii, opět máme zachovat klid a držet pospolu. Teď proběhnou teroristické útoky v Bruselu, předseda vlády řekne, že je to náš společný boj, vyjádří soustrast, ale to je v podstatě vše. Žádná skutečná opatření, která by nám umožnila účinněji se zachovat proti islámskému terorismu se nepřijmou. My odmítáme toto pštrosí jednání. Terorismu je třeba tvrdě a nesmlouvavě čelit. Když si

česká vláda není schopna přiznat, že je třeba zákony měnit, předložili jsme podstatné zpřísnění protiteroristických zákonů my. Příklad jsme si vzali na Slovensku. Je to země, ze které bychom si měli brát vzor nejen v oblasti protiteroristické legislativy, ale i v oblasti odmítnutí kvót a podání žaloby k Evropskému soudu do Štrasburku. Premiér Fico například i garantoval slovenským občanům, že nedopustí vznik ucelené islámské komunity. Tak má vypadat reakce silného a suverénního státu. Zákony na Slovensku jsou velmi podobně těm, které platí u nás a Ficova vláda se na rozdíl od té české nebála přiznat, že v ní existují mezery.Tento balíček na Slovensku bleskově prošel. Na rozdíl od nás, kde nemáme zhola nic. Náš návrh je tedy převzetím protiteroristických opatření ze Slovenska, která byla přijata ve zrychleném řízení. Jedná se konkrétně o automatickou vazbu pro podezřelé z terorismu, trestní odpovědnost právnických osob za podporování terorismu a, podle mého názoru to nejdůležitější, rozšíření trestného činu podpory terorismu i na financování jejich aktivit, které nepřímo s terorismem souvisejí. Jinými slovy - trestná bude jakákoliv pomoc teroristům, nejen dodávka bomb a zbraní, ale například i poskytnutí zázemí nebo nefinanční podpory. To je přesně ten typ podpory, který dlouhé roky dostávají skryté islámské buňky v západní Evropě, a které pak páchají krvavé teroristické útoky. Česká vláda zcela nepochopitelně označuje zákon za protiústavní a v rozporu s evropskými předpisy. A to přesto, že byl na Slovensku bez problémů přijat. Stanovisko vlády je čistě účelové. Vláda ani nekritizuje samotná opatření, ale hledá zástupné pseudodůvody. Dokonce ve zdůvodnění píše, že poslanci by neměli předkládat takové návrhy, že je to úkolem vlády. My s tím v podstatě souhlasíme. Je to primárně odpovědnost vládní bezpečnostní politiky řádné vlády. *** (9.20 hodin) (pokračuje Kádner) Ale co máme dělat, když vláda terorismus dlouhodobě podceňuje? Já na vás apeluji, i ve stínu včerejších teroristických útoků, ke kterým se hlásí Islámský stát. Přijměme okamžitě potřebná opatření, než bude pozdě. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí je přihlášena paní poslankyně Olga Havlová, připraví se pan poslanec Zavadil. Prosím, máte slovo. Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážená vládo, žádám o zařazení mimořádného bodu programu na dnešní schůzi jako čtvrtý bod s názvem Podpora ČR kurdským milicím na území Sýrie v boji proti Islámskému státu. A pro koho tuto podporu chci? YPG jsou kurdské bojové jednotky, které bojují převážně na území Sýrie, jednotky, které nesou největší tíhu pozemních operací proti Islámskému státu. Jsou to jednotky, schopné vést pozemní ofenzívu a Islámský stát porážet. Nyní tyto jednotky táhnou na jednu z hlavních pevností Islámského státu, město Rakka. Na rozdíl od irácké armády a iráckých Kurdů se jim dostává pouze minimální materiální podpory a v současné době bojují se zastaralými zbraněmi bez jakýchkoli balistických pomůcek a dalšího vybavení, jako jsou spojovací prostředky, noční vidění atd. Tyto jednotky jsou velkým trnem v oku pro Turecko, které od Islámského státu kupuje ropu a naopak zásobuje Islámský stát zbraněmi a logistickou podporou, jako jsou nemocnice na turecko-syrských hranicích. V lednu vláda schválil pomoc pro Irák a Jordánsko, kdy v rámci podpory boje proti terorismu dodáváme do Iráku 6,5 tisíce útočných pušek a samopalů, a k tomu 7 mil. kusů munice a dalších 7 mil. kusů munice do Jordánska. Dostanou tuto pomoc opravdu ti, kteří ji nejvíce potřebují? Jordánské království je poměrně bohatá země, která se podílí na boji proti Islámskému státu leteckými údery.

Iráčtí vojáci jsou velmi dobře vyzbrojeni, jsou podporováni Spojenými státy americkými. Jaký je rozdíl mezi bojovníky v Iráku a v Sýrii? V Iráku se můžete setkat s vojáky, kteří jsou vybaveni balistickými vestami a přilbami, používají pancéřová vozidla v civilním i vojenském provedení, netrpí nedostatkem munice ani logistickou podporou. Situace se mění překročením syrské hranice, na czech pointech potkáváte ozbrojené civilisty, příslušníky domobrany. Nebo muže a ženy v uniformách, členy YPG a YPJ, kteří jsou vyzbrojeni různými variantami AK 74, bez balistických ochranných pomůcek, ve spojení s jedním či dvěma zásobníky. Přesto právě tito lidé nesou největší váhu pozemních bojů na svých bedrech. V následujících dnech navštíví Českou republiku vrchní velitelka YPJ Nesrin Abdullah a očekávám, že nejen Ministerstvo obrany s ní naváže komunikaci, ale současně vyzývám členy vlády, aby se s ní setkali. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Zavadil s návrhem na změnu programu schůze. Prosím. Poslanec Jaroslav Zavadil: Dobré ráno, dámy a pánové, děkuji vám, pane předsedající. Můj návrh bude velmi krátký a jednoduchý. My jsme včera neprojednali poslední bod, a to byl bod číslo 107 zákona 592. Požádal bych, aby po dnes pevně zařazených bodech bylo umožněno tento zákon nebo tento návrh projednat, a žádám sněmovnu o podporu. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za váš návrh. Pan poslanec Lanka, prosím. Vašich pět minut. Poslanec Martin Lank: Ještě jednou hezké dopoledne. Jak jsem avizoval, chtěl bych poprosit o přednostní projednání bodu číslo 98 sněmovního tisku 525, a to dnes jako prvního bodu jednání, případně po pevně zařazených bodech. Tento zákon řeší další problém, který česká vláda podle našeho názoru poměrně ostudně zanedbává, a jsou to již zmiňovaní evropští občané, kteří odcházejí sloužit do armády Islámského státu. Islámský stát tyto bojovníky vycvičí, ještě více je zfanatizuje, dá jim zbraně, případně výbušniny. Tito radikální islámští bojovníci, původem Evropané, pak bojují proti nám, proti evropské civilizaci, a to buď přímo v místě, anebo hůř se po výcviku vrací do Evropy, kde dlouhou dobu žili a kde díky znalosti místního prostředí páchají teroristické útoky ve jménu Islámského státu. Podle amerických zpravodajských služeb posílilo řady bojovníků Islámského státu od roku 2012 přes 38 tisíc lidí, kteří odjeli do Sýrie a Iráku přibližně ze stovky zemí z celého světa. Podle šéfa Europolu se po výcviku u Islámského státu vrátilo do Evropy 3 - 5 tisíc státních příslušníků Evropské unie, kteří jsou schopni provádět teroristické útoky, podobné těm, které jsem viděli v Paříži, a nejnověji bohužel v Bruselu. Podle šéfa Europolu čelí Evropa největší hrozbě teroristických útoků za posledních 10 let. Náš návrh zákona míří velmi přesně na jednu z děr, které mají české zákony a které v mnoha případech prostě nejsou na nové hrozby schopné reagovat. Když jsme na toto téma dělali v květnu minulého roku seminář, tak od bezpečnostních expertů jsme slyšeli, že v žádném případě nelze podceňovat riziko islámského terorismu u nás. To, že o něm bezpečnostní služby nemají informace, vůbec neznamená, že útok reálně nehrozí. Problém stávajícího trestního zákoníku je v tom, že nezakazuje pro české občany službu u Islámského státu, který samozřejmě není uznán podle mezinárodních zákonů jako plnohodnotný stát. Zákon operuje pouze se zákazem služby u ozbrojených sil jiného státu, tedy u státu, který je mezinárodně uznán. Zákaz a potrestání se tak nevztahuje právě na ty, kdo odejdou do Islámského státu a od kterých hrozí největší nebezpečí. My měníme proto tento klíčový paragraf, tak aby se vztahoval na jakéhokoli jiného cizího činitele. Čímž se do jeho hledáčku dostávají právě i hybridní útvary typu Islámského státu. Dámy a pánové, žádám vás o přednostní projednání tohoto zákona, který posiluje bezpečnost České republiky. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. táži se, zda se někdo další hlásí ke změně programu schůze. Nevidím. V tom případě přistoupíme k hlasování. Dnes eviduji pět žádostí o změnu programu. První je návrh paní poslankyně Hnykové, aby bod číslo 118 byl zařazen jako první bod dnešního jednacího dne. Zahajuji hlasování. Eviduji žádost o vaše odhlášení. V tom případě se omlouvám, prohlašuji hlasování za zmatečné. Všechny vás odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Zopakuji, o čem budeme hlasovat. Je zde návrh paní poslankyně Hnykové, aby bod číslo 118 byl zařazen jako první bod dnešního jednacího dne. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 370, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 11, proti 115. Tento návrh byl zamítnut. Jako další je návrh pana poslance Kádnera, aby bod číslo 120 byl zařazen jako druhý bod dnešního jednacího dne. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 371, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro návrh 11, proti 123. Návrh byl zamítnut. Dále je zde návrh paní poslankyně Havlové, aby na program schůze byl zařazen bod Podpora kurdským milicím na území Sýrie v boji proti Islámskému státu. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 372, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro návrh 17, proti 73. Návrh byl zamítnut. Jako další je návrh pana poslance Zavadila, aby na dnešní program byl zařazen bod číslo 107 po již pevně zařazených bodech. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 373, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 143, proti 5. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. *** (9.30 hodin) (pokračuje Bartošek) A jako poslední návrh na změnu programu přednesl pan poslanec Lang, který chce, aby jako první bod dnešního jednání byl zařazen bod číslo 98. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 374, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 11, proti 81. Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut. Dnešní jednání tedy zahájíme body z bloku třetího čtení, to jsou body 153, 154, 172 a 173. A poté

bychom se zabývali dalšími pevně zařazenými body 52, 53, 44, 21, 22, 13, 57 a dnes schváleným bodem 107. Připomínám, že v 15.30 hodin bude zahájena 43. schůze Poslanecké sněmovny. Než otevřu první bod, přečtu ještě další omluvy, které dorazily. Dnes od 9 do 10.45 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Koubek, dále dne 23. 3. od 9 do 14 hodin z důvodu nemoci se omlouvá paní poslankyně Adamová, dále do 10 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Šarapatka. A dále pan ministr Pelikán ruší svoji omluvu na dnešní den a od 13 do 14.30 hodin se omlouvá z důvodu přijetí zahraniční delegace pan poslanec Leo Luzar. Já tedy otevírám první bod dnešního jednání, a tím je 153. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 304/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr spravedlnosti Robert Pelikán a zpravodajka garančního výboru poslankyně Marie Benešová. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 304/5, který byl doručen dne 12. února 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 304/6. Táži se nyní navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Otevírám rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. Přičemž pan poslanec Plíšek se přihlásil hned dvakrát. Takže jenom jednou. První vystoupí pan poslanec Plíšek a připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, máte slovo. Poslanec Martin Plíšek: Pěkné dopoledne. Nepřihlásil jsem se dvakrát, přihlásil jsem se skutečně jenom jednou, ta druhá přihláška byla potom k dalšímu bodu, takže to jenom avizuji organizačnímu. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se za klub TOP 09 a Starostů vyjádřil k předkládanému sněmovnímu tisku. Řekl bych, že se jedná o řekněme trvalku při projednávání vládních návrhů. Toto je nejdéle projednávaný vládní návrh na půdě Poslanecké sněmovny, protože vláda jej doručila Poslanecké sněmovně již v září roku 2014 a teď je tedy březen 2016 a dočkali jsme se třetího čtení. Ten návrh byl poměrně dlouhou dobu zaparkován v ústavněprávním výboru, kde tedy se nalézala nějaká varianta nebo úprav (úprava ?) tohoto návrhu. Musím konstatovat, že naše zásadní výhrady a nesouhlas s tímto zákonem trvají. Podstatou návrhu je zejména značné rozšíření výčtu trestných činů, kterých se firma či právnická osoba může dopustit. Toto rozšíření však není řádně odůvodněno a jedná se spíš o nahodilý seznam trestných činů. Podle navrhované úpravy by nově měla právnická osoba odpovídat i za trestné činy, u kterých si lze jen těžko představit, že vůbec mohou být firmou spáchány. Jedná se například o trestný čin neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku, trestný čin ohrožení pohlavní nemocí nebo loupež. Já bych se v této souvislosti skutečně chtěl zeptat na konkrétní příklad toho, že firma ohrožuje někoho jiného pohlavní nemocí anebo spáchá loupež. Anebo když konkrétní řidič neposkytne pomoc v dopravním prostředku, ptám se, proč za to má odpovídat celý dopravní podnik nikoliv konkrétní řidič toho dopravního prostředku. Tento zákon také umožňuje, protože to není vyloučeno, že se bude vztahovat i na obce jako samosprávné územní jednotky, které mají garantovanou svoji činnost v Ústavě. Ad absurdum dovedeno, kdyby se tento zákon dovedl do konce a jedním z trestů pro právnickou osobu může být i její zrušení, pak na základě tohoto zákona mohou být rušeny i obce. To pokládám také za nevhodné s tím, že v zahraničních právních úpravách jsou obce vyloučeny z působnosti tohoto zákona. Připomínám jenom, že tento návrh kritizovala i odborná veřejnost, například vedoucí katedry trestního práva pražské Právnické fakulty. Pan profesor Jelínek označil návrh Ministerstva spravedlnosti za nesystémový, nevhodný, založený na chybné koncepci kriminalizace jednání právnických osob a neobsahující ani relevantní odůvodnění navrhovaných změn s tím, že tedy skutečně to enormní

rozšíření skutkových podstat proti současnému stavu není náležitě odůvodněno. Já proto shrnu svoje stanovisko jménem poslaneckého klubu TOP 09 z hlediska našeho negativního vyjádření. Tento návrh podle našeho názoru neúměrně rozšiřuje kriminalizaci firem, přidávají se do něho trestné činy, u kterých si lze jen těžko představit, že je spáchá právnická osoba nebo firma, a my tento návrh považujeme za nekoncepční a proto s ním vyjadřujeme nesouhlas. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Ludvík Hovorka. S přednostním právem se hlásí paní zpravodajka. Prosím, máte slovo. Omlouvám se, pane poslanče. Poslankyně Marie Benešová: Dobré dopoledne. Já bych chtěla jenom v souladu s § 95 odst. 2 jednacího řádu navrhnout opravu legislativně technické chyby a to v článku I v bodě 3 se slovo "s jednání" nahrazuje slovem "z jednání". Vyplynulo to z posledního jednání ústavněprávního výboru, nejedná se o věcnou změnu, ale o správnou citaci názvu skutkové podstaty trestného činu uvedeného v § 256 trestního zákoníku. Bylo to diskutováno a takto jsme tedy učinili závěr. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, nyní tedy pan poslanec Hovorka. Poslanec Ludvík Hovorka: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád krátce dotkl pozměňovacího návrhu A3, který přišel z garančního výboru. Domnívám se, že to navržené ustanovení, že právnická osoba se může zprostit své zodpovědnosti tím, pokud prokáže, že učinila veškerá opatření, aby zabránila trestnému činu, že se může zprostit, tak mně přijde, že toto degraduje celý návrh zákona jako celek. Já si vzpomínám, že před více lety, kdy ČR ještě neměla trestní odpovědnost právnických osob zakotvenou v právním řádu, tak se bralo jako obrovský úspěch, když se podařilo tento návrh přijmout. *** (9.40 hodin) (pokračuje Hovorka) V současné době se předkládá tento pozměňovací návrh A3. Já se domnívám, že přijetím tohoto pozměňovacího návrhu se stane neúčinným, protože právnická osoba se může zprostit téměř vždy své odpovědnosti. A z toho pohledu potom tento návrh pravděpodobně se stane zbytečným. Proto doporučuji tento pozměňovací návrh nepodporovat. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se do rozpravy hlásí pan místopředseda Filip. Máte slovo. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové. Víte, ono to sice bylo dlouho zaparkováno v ústavněprávním výboru, a přesto se nepodařilo odstranit to, na co jsem upozorňoval, když poprvé po 150 letech moderního trestního práva na území Československé, respektive České republiky jsme se tady dopustili té nehoráznosti, že jsme přijali to, že bude trestnost právnických osob. A to, co mě tam nejvíc vadí, to tady řekl kolega Plíšek, nebudu to opakovat, přesně na to jsem upozorňoval, když to tady bylo poprvé. Tak řidič služebního automobilu spáchá trestný čin. Je to fyzická osoba. Majitelem auta je právnická osoba a hodí se to na tu právnickou osobu. Ta se z toho vyviní, a ten, kdo ten trestný čin v té dopravě spáchal, z toho zase vyvázne bez trestu. Prosím, nedělejme to. Nedělejme to. Já prostě nemohu souhlasit s tím, a znovu opakuji, možná že jsem příliš spjat se svým právnickým vzděláním, ale není možné. Za každou právnickou osobu může jednat jenom nějaká konkrétní fyzická osoba. Jednatel, ředitel, předseda představenstva a tak dále. Já jsem přesvědčen, že tyhle věci sklouznou k tomu, že tady se smaže konkrétní odpovědnost fyzické osoby za spáchání konkrétního trestního činu, ať už samostatně nebo v nějaké skupině, pokud tedy jedná to představenstvo v rozporu se zákonem, tak je možné samozřejmě jako organizovanou skupinu potrestat i tu skupinu těch členů představenstva nebo dozorčí rady, podle toho, jaký je systém řízení podniku.

Já navrhuji, protože to nebylo navrženo, opakování druhého čtení, abychom se vypořádali alespoň s těmi trestními činy, které směřují do té dopravy. To je opravdu nehoráznost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já eviduji váš návrh a táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy? Pan poslanec Benda, prosím. Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Já jsem se původně nechystal vystupovat, ale vystoupení některých předřečníků mě vyprovokovala k tomu, že je třeba jít něco říct. Zaprvé. K tomu, co říká ctěný místopředseda Filip. Není pravda, že konkrétní fyzická osoba nebude zodpovídat, a bude zodpovídat právnická osoba. To prosím je přece omyl. Naopak, fyzická osoba bude zodpovídat také. Právnická osoba bude zodpovídat vedle ní. Takže tímhle se nemaťme. Já nejsem žádným velkým příznivcem zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. V době, kdy jsme ho tady přijímali, jsem se dlouho pokoušel dosáhnout toho, abychom právnické osoby měli v oblasti správního trestání, abychom nešli cestou této kriminalizace trestní odpovědnosti právnických osob. A souhlasím s kolegou Plíškem, že ministerstvo, a bylo to ještě za předchozí paní ministryně, okamžitě po volbách předložilo rozsáhlou novelu, aniž by ji následovala jakákoliv analýza, která by řekla: Je potřeba řešit, není potřeba řešit. Dneska když vidíte množství stíhaných právnických osob, jsou to stovky případů, ale v podstatě v jednotkách trestních paragrafů. Co mě vyprovokovalo k vystoupení, byla poznámka kolegy Hovorky, který tvrdí, že změny přijaté ústavněprávním výborem povedou k úplnému - jeho slovy - vykoštění nebo zničení tohoto návrhu zákona. Já bych jenom strašně rád, než někdo začne psát novinářské články, číst si je a citovat je tady v této Sněmovně, abychom si byli malinko vědomi nějaké hierarchie v právu, a byli si vědomi například toho, že základem práva je právo občanské, které se pokouší jít cestou náhrady škody, pokud ji někomu způsobím. Trestní právo je ultima ratio. Až tam, kde nemám jinou možnost, tam zasahuji trestním právem. Občanský zákoník, nový občanský zákoník, ale měl to i ten předchozí, má naprosto jednoznačně řečeno, ve škodě z provozní činnosti, což je škoda z provozu typicky právnických osob. Přesně stejné liberační ustanovení. Povinnosti zaplatit škodu se zprostí ten, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Toto máme v občanském právu, kde bychom v první řadě měli napravovat špatnosti. Tam připouštíme liberaci, pokud jsem vynaložil všechno, co bylo správné po mně vyžadovat. A najednou máme pocit, že trestní právo má být přísnější? Že trestní právo nemá umožňovat tuto liberaci? Já to pokládám za úplný omyl. Mnohem tvrdší by měl být, když už, tak občanský zákoník. A nedává smysl, aby trestní právo, abych neměl povinnost na náhradu škody, ale zato zodpovídal trestně právně před orgány tohoto státu, ať jsem právnická osoba nebo nejsem. Takže nenechme se prosím mást novinovými články, ale vycházejme z toho, že právní řád má být v nějaké hierarchii, a že je právně, abychom tento liberační důvod v trestním právu měli. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Válková. Paní poslankyně, faktická poznámka má přednost, prosím. Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Já jsem byla v podstatě vyvolána. Ani jsem již nechtěla vystupovat, protože jsem tady k tomu zákonu, který je skutečně velice dlouho projednávaný a odkládaný, neustále vystupovala opakovaně. A já si myslím, že právě ten pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se nyní zavádí něco, co lze k tomu liberalizačnímu důvodu velmi snadno přirovnat, to je ten § 8, který se doplňuje o nový odstavec 5. Já ho mám před sebou, vy také jistě. Ta možnost, že se zprostí právnická osoba trestní odpovědnosti, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby zabránila spáchání toho protiprávnímu činu, ze kterého je obviněna, respektive stíhána, takže nám právě umožňuje, abychom dělali diferenciaci mezi případy, které zde byly prezentovány. Jinak není to pravda, že jsou to jenom příspěvky, které jsou publikované řekněme v běžných časopisech nebo jiných tiskovinách, ale jsou to i odborné statě. Diskutovali jsme tuto změnu například s profesorem Šámalem, kterého všichni znáte, nyní je předsedou Nejvyššího soudu. Nechali jsme si zpracovat analýzu od Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Pokud jde o statistiky, sama

opozice, a v tomto směru souhlasím s tím, co řekl můj předřečník, pan poslanec Benda, zná a ví, že ty stovky případů se potom v praxi smrsknou na směšné desítky odsouzených, a nehrozí tady záplava neoprávněných, nepodložených trestních stíhání. Takže tuto faktickou poznámku bych chtěla ukončit jenom tím, že se tohoto nemusíme obávat, a naopak teď státní zástupci (Upozornění na čas.), ano, státní zástupci teď bijí na poplach, že právě tou novelizací § 8 jsme jim vzali možnosti, které doposud měli, a že dojde ještě k menšímu počtu trestních stíhání než v minulosti, což považuji za špatný signál pro veřejnost. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak a nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova? Pan navrhovatel si chce vzít závěrečné slovo. Prosím. *** (9.50 hodin) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych jenom stručně reagoval na pár drobností, které tu zazněly. Nejprve k tomu pozměňovacímu návrhu, který skutečně mění ten rozsah odpovědnosti. Chci jenom říci, že jsem minulý týden byl na OECD, byla tam konference, která hodnotila účinnost té úmluvy proti korupční, která existuje, která je velice důležitá. Zároveň jsem měl nějaká jednání s vedením OECD a diskutovali jsme, protože probíhá třetí - dokončuje se třetí fáze hodnocení České republiky, tak jsme diskutovali i tuto změnu trestní odpovědnosti právnických osob, protože oni to pochopitelně sledují. A stanovisko nebylo nijak negativní. Souhlasili se mnou, nebo shodli jsme se na tom, že je poměrně běžné ustanovení a že důležitá otázka zní - jak bude toto ustanovení fungovat v praxi. To znamená, jak bude vykládána tam ta podmínka, kde jsem ujišťoval, že i ministerstvo učiní v rámci osvěty a s využitím i dokumentů, které pocházejí přímo z OECD, hodně pro to, aby to nebylo něco, co by podporovalo nějaké Potěmkinovy vesnice. A bylo mi sděleno, že v takovém případě z hlediska hodnocení České republiky to nebude žádný problém a nebude to bráno jako nic (něco?) negativního z hlediska boje proti korupci. To je jedna věc. Čili toto je něco, co i vzhledem k tomuto stanovisku my můžeme podporovat. Pokud jde o tu námitku, že to je nesystémové, já nikdy nevím, co to vlastně znamená, nesystémové, ale zato to slyším poslední dobou tak dvakrát týdně, tak chci říci, že v zásadě každého trestného činu, který tam není vyloučen, tak se nějakým způsobem ta právnická osoba dopustit může, byť někdy je třeba skutečně hodně fantazie pro to, jak by to mohla udělat. Ale chci zdůraznit něco jiného. Chci zdůraznit, že když se podíváme do té původní verze, tak tu najdeme takové trestné činy, jako je pohlavní zneužití, svádění k pohlavnímu styku a tak podobně. A to je zákon, který tady připravila dnešní opozice. Takže zřejmě se snaží kritizovat primárně sama sebe, což je určitě chvályhodné a v tomto to podporuji. Takže to je asi všechno důležité a já vás prosím o podporu tohoto návrhu. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chci se zeptat zpravodajů, paní poslankyně Benešové, zda si chce vzít závěrečné slovo, případně pan poslanec Laudát, jestli si chce vzít závěrečné slovo. Ne, není tomu tak. V tom případě požádám zpravodajku, aby nás provedla a navrhla způsob hlasování a procedury. Prosím. Poslankyně Marie Benešová: Tak především navrhuji, abychom hlasovali nejprve pod bodem 1 návrh poslance pana Laudáta, to je návrh na zamítnutí návrhu zákona, tak jak tady byl přednesen. Za druhé navrhuji, aby byly zapracovány ty moje technické úpravy podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, neboť byly načteny. A pak budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích... (Přerušena předsedajícím.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, že vám do toho vstupuji, ale v rozpravě padl návrh na opakování druhého čtení od pana místopředsedy Filipa. Já navrhuji, abychom ho dali poté, co budeme hlasovat o zamítnutí, tak... (Přerušen paní zpravodajkou.) Poslankyně Marie Benešová: Tak po bodě 1 bych navrhovala toto, hlasovat o tomto bodě. Potom by se jednalo o technických úpravách a pak pozměňovací návrhy A1, A2, A3 a na závěr doporučuji, aby se jednalo o návrhu zákona jako celku.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já to pro pořádek zopakuji. Tedy nejprve zamítnutí zákona, poté opakování druhého čtení, legislativně technické úpravy, návrhy A1 až A3 samostatně a návrh jako celek. Chci se zeptat, zda někdo vznáší námitku nebo protinávrh proti navrženému postupu hlasování. Není tomu tak. V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navrženou proceduru hlasování, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Je to hlasování s pořadovým číslem 375, přihlášeno 171 poslankyň a poslanců, pro 160, proti nikdo. Návrh procedury byl přijat. Prosím, paní poslankyně, můžeme pokračovat. Poslankyně Marie Benešová: Takže v tom případě bychom nejprve hlasovali o návrhu na zamítnutí celého zákona, tak jak přednesl poslanec Laudát. Místopředseda PSP Jan Bartošek: (Reakce na poznámky z řad opozice:) Nejprve se hlasuje zamítnutí, potom vrácení, potom legislativně technické úpravy. Vaše stanovi... - stanovisko garančního výboru k návrhu na zamítnutí. Poslankyně Marie Benešová: Moje stanovisko - negativní. (Z řad opozice poznámky, že má být řečeno stanovisko garančního výboru, nikoli osobní.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já pro pořádek říkám, že vždy se zde říká stanovisko garančního výboru, nikoliv poslance a jeho stanovisko k danému tisku. Poslankyně Marie Benešová: Garančního výboru - nesouhlas. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře? (Pan ministr Pelikán: Nesouhlasné.) Děkuji. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí návrhu zákona, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 376, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 35, proti 92. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat. Poslankyně Marie Benešová: Pak bychom hlasovali o vrácení do druhého čtení, jako bod 2. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že tento návrh padl v průběhu rozpravy ve třetím čtení, tak stanovisko garančního výboru nemáme. Takže požádám pana ministra o stanovisko. (Pan ministr Pelikán: Negativní.) Děkuji. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vrácení tohoto návrhu do druhého čtení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 377, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 70, proti 86. Tento návrh také nebyl přijat. Můžeme pokračovat. Poslankyně Marie Benešová: Nyní bychom hlasovali o technických úpravách, tak jak jsem je tedy navrhla podle § 95 odst. 2 jednacího řádu. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Paní poslankyně Benešová: Pozitivní, ano.) Pan ministr? (Pan ministr Pelikán: Pozitivní.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přijetí těchto legislativně technických úprav, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 378, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 163, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat. Poslankyně Marie Benešová: Pak je tady pozměňovací návrh pod bodem A1. Týká se, připomínám, trestného činu pomluvy. Stanovisko výboru pozitivní, ano. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr? (Pan ministr Pelikán: Ano.) Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 379, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 161, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat. Poslankyně Marie Benešová: Další pozměňovací návrh je pod bodem A2 a jedná se, znovu připomínám, o trestný čin porušování pravidel hospodářské soutěže pro právnickou osobu. Stanovisko garančního výboru je pozitivní. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Pan ministr Pelikán: Kladné.) Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 380, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 160, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat. *** (10.00 hodin) Poslankyně Marie Benešová: Poslední pozměňovací návrh je uveden jako návrh A3. Jedná se o můj pozměňovací návrh a kolegy Chvojky. Jedná se o vyvinění právnických osob za určitých podmínek. Stanovisko garančního výboru je pozitivní. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Doporučuje.) Děkuji. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 381. Přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 135, proti 21. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat. Poslankyně Marie Benešová: Jako poslední bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku. Stanovisko garančního výboru je pozitivní. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Pozitivní.) Děkuji. Přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 304, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 382. Přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 124, proti návrhu 36. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Laudát. Prosím. Poslanec František Laudát: Děkuji. Chci říci dvě poznámky. První je, že paní zpravodajka uvedla, doufám, že ne úmyslně, Sněmovnu v omyl, protože ústavněprávní výbor coby garanční výbor o návrhu na zamítnutí nehlasoval. Vy jste tady jasně slyšeli stanovisko negativní. A za druhé jenom smutná konstatace, že pan Pelikán přišel se zásadním rozšířením trestní odpovědnosti firem a vy jste následně pozměňovacím návrhem celý zákon svým způsobem paralyzovali. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. S přednostním právem pan poslanec Lank. Prosím. Poslanec Martin Lank: Ještě jednou hezké dopoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vezmu to od začátku. Vy jste nám dneska zamítli projednání konkrétních protiimigračních a protiteroristických zákonů po vzoru Maďarska, Slovenska, které připravil náš poslanecký klub. Ztratili jsme tu včera debatou nad terorismem a imigrací několik hodin vlastně zcela zbytečně, zůstalo jenom u prohlášení bez toho, že by vláda konečně začala reálně něco dělat. Veřejnost politikům nevěří, průzkumy ukazují, že si lidé stále více myslí, že politici jsou odtrženi od reality a já se tomu vlastně úplně nedivím. A hodně mě to mrzí. Já každý týden jezdím na debaty s lidmi a upřímně nevím, jak jim mám vysvětlovat, že i v tak vážné situaci, v jaké momentálně jsme, se neumíme spojit k ochraně naší země. Zároveň upřímně přiznávám, že vzhledem k předloženým pozměňovacím návrhům si potřebujeme ujasnit i stanovisko k dalším bodům, které máme projednávat, a proto vás jménem poslaneckého klubu Úsvit žádám o přestávku v délce trvání 40 minut. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, já tedy vyhlašuji přestávku do 10.44 hodin a přerušuji jednání Poslanecké sněmovny. (Jednání přerušeno v 10.04 hodin.) *** (Jednání pokračovalo v 10.44 hodin.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážení členové vlády, dámy a pánové, budeme pokračovat a ještě než přejdeme k dalšímu bodu, dovolte, abych přečetl omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Paní poslankyně Vernerová z dnešního odpoledního jednání až do konce jednacího dne, dále se omlouvá z dnešního jednání z pracovních důvodů paní poslankyně Zuzana Kailová, od 13.00 do 14.00 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Lobkowicz, mezi 10.00 a 11.15 hodin z důvodů pracovních se omlouvá paní poslankyně Kristýna Zelienková a pan kolega Pražák od 10.00 do 13.00 hodin z pracovních důvodů. Podle schváleného pořadu schůze pokračujeme body ministra spravedlnosti a zahajuji bod 154. Vidím, že pan ministr je připraven, paní zpravodajka paní poslankyně Helena Válková je také připravena a já požádám o klid. Děkuji. Budeme tedy pokračovat bodem 154. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),

ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 458/ - třetí čtení Od stolku zpravodajů bych vyzval nejdříve pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby případně uvedl, pokud má zájem. Nemá zájem. Tak budu konstatovat, že návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 458/4, který vám byl doručen 12. února 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 458/5. Ptám se nyní paní zpravodajky, jestli před zahájením rozpravy chce vystoupit, nebo až v rozpravě, paní zpravodajko? Až v rozpravě. Tak otevírám rozpravu a první přihlášený je pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, máme zde další návrh, který umožňuje šířeji trestat firmy či podnikatele, trochu to navazuje na ten předchozí sněmovní tisk. Novela trestního řádu obsahuje tři poměrně nesouvisející pasáže a já bych se rád zaměřil na tu část předkládaného tisku, která zavádí trestnost přípravy u trestného činu krácení daně. Podle předkladatele má být touto úpravou dosažení lepšího odhalování tzv. karuselových podvodů, při kterých dochází k významnému krácení DPH. Proti tomu záměru, a o něm tady často hovoří na půdě Poslanecké sněmovny, prakticky v každém svém vystoupení, pan ministr financí. Proti tomu záměru nelze nic namítat, ale karuselové podvody jsou natolik složitá sofistikovaná trestná činnost z hlediska i přítomnosti mezinárodního prvku, že musí být řešena zcela specificky, ne že Ministerstvo spravedlnosti na základě podnětu Ministerstva financí se najednou rozhodne, zase bez nějaké diskuse s odbornou veřejností, že zařadí do trestního zákoníku trestný čin krácení daně. Takto měnit předpisy neustále, to je skutečně, a já trvám na tom, když pan ministr říká, že neví, co to je pojem systémový nesystémový, tak si myslím, že toto je nesystémový přístup, stejně jako postupně malými novelkami neustále novelizovat trestní řád. Tento návrh totiž nijak specificky nemíří pouze na ty karuselové podvody, protože předkladatel do předlohy zahrnul trestnou přípravu u krácení všech daní a podobných poplatků. V případě krácení daně si přitom pojem "příprava" můžeme samozřejmě představit velmi obtížně. Kde končí hranice běžných úvah o daňové optimalizaci, jejímž logickým cílem je neplatit vysoké daně, a kde začíná hranice přípravy trestného činu krácení daně. Bude nově již pouhý záměr a přípravy ke snížení daňové povinnosti postačovat k tomu, aby bylo zahájeno trestní stíhání pro přípravu krácení daně? Stane se podání běžného daňového přiznání zároveň přiznáním ke spáchání trestného činu? Předkládaný návrh na tyto otázky nedává uspokojivé odpovědi. Může se to zdát absurdní a pevně věřím, že soudy na takovou argumentaci v běžných případech nepřistoupí, avšak konkrétnímu podnikateli bude případný osvobozující rozsudek málo platný, když v důsledku několikaměsíčního, ale zpravidla několikaletého trestního stíhání přijde o svou klientelu a tedy i obživu a bude muset své podnikání ukončit, bude to mít tedy pro podnikatele likvidační charakter. Když jsme tuto věc projednávali na ústavně právním výboru i za účasti dalších kolegů z praxe, tak tam bylo přiznáno, že šetření a stíhání ve stadiu pokusu u tohoto trestného činu prakticky není příliš využívané a jaksi se neosvědčilo nebo nemá potřebné výsledky. Já se tedy ptám, proč zavedení přípravy krácení daně má přinášet patřičné výsledky. Z toho důvodu poslanecký klub TOP 09, pokud neprojde již podaný pozměňovací návrh o vypuštění trestnosti přípravy z tohoto návrhu, což je jeden z pozměňovacích návrhů, tak máme problém tento návrh podpořit a pak ho nepodpoříme. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Plíškovi, nyní v rozpravě pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil požádat o podporu usnesení ústavně právního výboru jako celku, nicméně zdůrazním jen jednu pasáž, abychom věděli, o čem hlasujeme, a to je § 159c. Je to zvláštní ustanovení o dočasném odložení trestního stíhání. *** (10.50 hodin) (pokračuje Tejc)

Já z něj přečtu jen část, protože je velmi dlouhý a velmi složitý, takže pro pochopení by měly stačit pouze zhruba dvě věty. V návrhu, který předkládá ministerstvo, resp. vláda je napsáno nové ustanovení: Policejní orgán rozhodne o dočasném odložení trestního stíhání podezřelého, pokud podezřelý poskytl nebo slíbil úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že byl o to požádán, učinil o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a oznámil skutečnosti, které jsou mu známy. Myslím, že z hlediska určitého principu je to průlom. Na druhé straně je to asi průlom směrem, který by mohl pomoci v odhalování korupce. A nemám nic proti tomu. A naopak podporuji to, aby v případě, že je někdo o úplatek požádán a následně reaguje tím, že úplatek slíbí a obrátí se na policii nebo na státní zastupitelství, aby zdokumentovala toto korupční jednání, pak by určitě měl být, mělo by to jeho případné stíhání, které by mu hrozilo, odloženo. Na druhé straně si nedovedu představit, ať už z morálních, anebo z praktických důvodů, že člověk, který je o úplatek požádán, slíbí ho, zaplatí ho, se následně obrátí na policii nebo na státního zástupce a dožaduje se na základě tohoto ustanovení beztrestnosti. Myslím si, že lidé, kteří už úplatek poskytnou, by tuto výhodu mít neměli, a to z několika důvodů. Za prvé ve chvíli, kdy je ten úplatek předán, tak policie je velmi těžko schopna prokázat, jak k tomu jednání došlo, a není schopna například mít důkaz o tom, že došlo k předání té konkrétní částky. Naopak když ta osoba slíbí, že úplatek předá, oznámí to policii, pak může policie se souhlasem této osoby velmi dobře a na základě jejích informací ono jednání zdokumentovat. V případě, že bude přijata úprava, která je navržena, ta širší, to znamená, že beztrestný v uvozovkách bude i ten, který úplatek nejen slíbil, ale i dal, tak právě tato pasáž nebude moci být zaznamenána, budou velké spory o tom, jestli jsou skutečně naplněny všechny podmínky, to znamená, zda byl o úplatek požádán, zda byl ten úplatek vůbec předán, a navíc to povede i k možnému zneužití, protože oznámení budou moci činit i lidé, kteří sice budou tvrdit, že to oznámení je dobrovolné, nicméně oni už v tu chvíli například budou vědět o tom, že proběhly určité úkony a že je velmi pravděpodobné, že si pro ně policie přijde. Takže s ohledem na zkušenosti, které máme z řady sporných případů, a s ohledem i na to, že si myslím, že není z morálního hlediska správné, aby někdo, kdo úplatek přímo dá, poskytne, zaplatí, byl shledán nevinným, resp. bylo rozhodnuto o dočasném odložení trestního stíhání, navrhuje výbor, a já to plně podporuji, aby ono odložení mohlo být pouze v případě, pokud podezřelý úplatek slíbil, nikoli ho předal. Myslím, že v drtivé většině případů, o kterých se bavíme, nejde o případ, který by se vlastně mohl stát bez toho, aniž by ta osoba, která úplatek dává, měla čas kontaktovat policii. Nedovedu si představit, že někdo bude požádán o úplatek sto tisíc, tři sta tisíc, nebo několik milionů korun a přímo na místě je vytáhne z tašky a přímo je dá. Určitě tomu předchází nějaká delší doba, mezi kterou má možnost kontaktovat policii, a to je ten cíl, který by měl zákon splnit. To znamená ve chvíli, kdy je někdo o úplatek požádán a slíbí předání úplatku, má kontaktovat ihned policii nebo státního zástupce a ta má v tu chvíli konat a především zajistit důkazy. Pokud ta úprava bude přijata v rozšířené verzi, tak se obávám, že způsobí více škody než užitku, protože policie nebude schopna získat potřebné důkazy a bude vznikat řada sporných případů a bude to spíše ku škodě vyšetřování korupce na této závažné hospodářské činnosti. Jinak musím říct, že zákon jako takový podporuji. Myslím si, že z hlediska přípravy krácení daně to určitě byl bod, který byl sporný. My jsme také některé změny v této věci jako výbor navrhli tak, aby tam byla například zvýšená hranice škody. A myslím si, že je to úprava, která by mohla pomoci tomu, aby návrh jako celek byl přijat. Děkuji. (Hluk v sále.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. A pan poslanec Marek Benda se hlásí z místa. Stále jsme v rozpravě ve třetím čtení. Prosím sněmovnu o klid. Děkuju. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážený pane ministře, dámy a pánové, chtěl bych se ještě také krátce vrátit k upozornění na hlasování o bodu B, což je právě ono vypuštění trestného činu, resp. přípravy u trestného činu krácení daně, a velmi bych žádal tuto Sněmovnu, aby si rozmyslela, zda tento návrh nechce podpořit. Myslím, že to nebourá celý vládní návrh zákona, ale že opravdu představa toho, že jdeme v daňové oblasti do trestnosti přípravy, znamená dramatické zvýšení kriminalizace téměř jakéhokoli podnikání v České republice. Všechno to, na co se odvolává Ministerstvo financí, resp. Ministerstvo spravedlnosti a vláda, karuselové obchody, to jsou všechno už věci ve fázi pokusu. Tam není problém stíhat v okamžiku, kdy se tak stane, kdy ty peníze jsou skutečně vybrány, tam už se jedná o pokus. Příprava krácení daně. Já jsem v době, kdy se projednával nový trestní zákoník, velmi bojoval o to na půdě této Sněmovny, abychom těch příprav měli opravdu co nejméně, opravdu u těch jakoby nejzávažnějších zločinů, a to ještě zločinů proti lidskému zdraví, integritě, bezpečnosti státu a těchto závažných věcí. Všechny přípravy v ekonomické kriminalitě jsou nesmírně nebezpečným jevem, protože nějaké jednání, a toho jednání v podnikání se děje přece jenom hodně a speciálně v oblasti krácení daně, prostě každý se pokouší vymyslet, aby státu zaplatil co nejméně. Pokládám to za naprosto logické. A pokud nepřekročí ta pravidla, pokud neukradne něco státu, tak myslím, že je to jeho naprosté právo. *** (11.00 hodin) (pokračuje Benda) Nechci odvádět své peníze, které jsem poctivě vydělal. Nechci je odvádět státu. Zdá se mi, že to je naprosto přirozený postoj člověka. A ta snaha za každou cenu dostat do trestního zákona přípravu krácení daně povede jenom k tomu, že bude mnoho dalších trestních stíhání právě v této fázi přípravy, které v drtivé většině případů nedojdou k trestnímu odsouzení. Proběhnou jenom předběžné úkony, proběhnou jenom zprávy v novinách a v televizi. Firmy, fyzické osoby budou dehonestovány, že možná chtěly krátit, že jim sebrali daňové přiznání, kdesi cosi. Většinou to soudy pak samozřejmě neodsoudí, protože řeknou: Skutek se nestal, příprava neměla tu intenzitu. Jenom všichni dobře víme, jak pro jak fyzické osoby, tak právnické osoby je likvidační, pokud proti nim tahle veřejná kampaň běží. Tak velmi prosím, abyste bez ohledu na to, že to je vládní návrh, zvážili, jestli nepodpoříte bod b), to znamená vypuštění přípravy krácení daně z doplnění do trestného činu, aby příprava krácení daně nebyla nadále tak, jako to je dodnes a nedělá to žádné fatální problémy, nebyla trestným činem. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Ptám se, kdo ještě dál do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Než budeme pokračovat, ještě přečtu dvě došlé omluvy předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan kolega Šarapatka se omlouvá do konce dnešní dne z pracovních důvodů a od 12 hodin se omlouvá z rodinných důvodů do konce dnešního jednacího dne paní poslankyně Jana Hnyková. Nyní se ptám pana ministra na závěrečné slovo. Prosím, pane ministře. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jenom stručná reakce na něco z toho, co tady zaznělo. Nejprve pokud jde o tu přípravu krácení daně. První, co je potřeba říci, je, že jsme tu dvacet let trestnost přípravy krácení daně měli a žádné z těch jevů, před kterými jsme teď varováni, nenastaly za celých těch dvacet let. Takže i z tohoto důvodu se mi jeví, že to je malování čerta na zeď. Je to ovšem malování čerta na zeď i obsahově, protože vyvolává-li se tu jakýsi dojem, že když se přijdu zeptat svého daňového poradce, jak bych mohl zaplatit méně na daních, tak že už tedy se budu dopouštět přípravy tohoto trestného činu, tak je to dojem mylný. Přípravou rozumíme až skutečně připravování zcela konkrétních kroků směřujících ke spáchání trestného činu, tedy

vědomého úmyslného porušení daňových povinností. Takže to v žádném případě není nějaká taková rada či porada. Doplňme k tomu - na to se také zapomíná - že podle § 20 odst. 3 trestního zákoníku pokud někdo sám zanechal té přípravy a odstranil nebezpečí, které vzniklo, tak tím zaniká trestnost té přípravy. Čili když půjdu za tím daňovým poradcem, tam si i řekněme doopravdy domluvíme protiprávní zločinné schéma, a já pak půjdu domů a tam si to rozmyslím a řeknu "Vždyť vlastně když jsem se díval naposledy na Parlament, tak ono je to hezké, jak tam jednají ti poslanci, tak já jim připlatím.", tak v tu chvíli ta trestnost zanikla. Pokud jde o účelnost, není pravda, že jsme schopni účinně stíhat karusely, ale nejenom karusely, jsou to zejména pak i padělání různých kolků a tak podobně včas, pokud nemůžeme stíhat přípravu. Jde právě o to, že potom samotný moment, kdy se z přípravy přejde k dokonání trestného činu, již ty mafiózní struktury realizují nesmírně rychle, někdy i v řádu hodin, a tím, že orgány činné v trestním řízení nemohou nasadit operativní prostředky pátrání v té předchozí fázi, tak nejsou schopné účinně reagovat. takže z tohoto důvodu jsme přesvědčeni o tom, že příprava tu trestná být musí, nebo je třeba, aby byla trestná, chceme-li bojovat proti těm trestním činům, a že všechny ta tvrzená nebezpečí jsou lichá. Pak ještě si dovolím zareagovat na to, co říkal můj ctěný kolega pan poslanec Tejc, pokud jde o účinnou lítost u korupce. My jako ministerstvo tu máme - a je to vzácné a výjimečné - odlišný názor než ústavně právní výbor. My chceme, aby byla zachována účinná lítost i tam, kde nedošlo k předání úplatku. My si totiž naopak myslíme, že právě tam je potřebujeme, protože tam, kde ještě k předání úplatku nedošlo, tak ono by se dalo polemizovat o tom, zda již došlo k dokonání trestného činu ze strany oznamovatele, protože podmínkou účinné lítosti je, že on to nevyprovokoval, ale že naopak byl o to požádán. Čili je to situace, kdy někam přišel, třeba na nějaký úřad, tam mu řekli: No když zaplatíš, tak to půjde. A on řekl: No tak já si půjdu pro peníze. A místo toho jde na policii. Tam po pravdě bychom si asi již dnes dokázali s tím poradit i bez té účinné lítosti, protože bychom řekli, že vlastně on ještě nic špatného neudělal. My potřebujeme řešit právě ty situace, kdy už je pozdě, kdy on tedy typicky vzhledem k tomu, že ta situace vyžadovala okamžité jednání, chytili ho opilého za volantem nebo něco podobného, tak tedy skutečně spáchal ten trestní čin a skutečně předal ty prostředky. Ani zde se neobávám zneužití, protože zkušenosti nás učí, že naopak lidé, kteří jsou vystaveni těmto situacím, tak i tam, kde odmítnou korupční nabídku, tak neoznamují trestné činy v obavě z následků, protože jsou si dobře vědomi důkazní situace, slabosti té důkazní situace, toho, že se to jenom bude chvilku vyšetřovat, nic se neprokáže většinou, protože policie by tam byla ve velmi obtížném postavení, a nakonec se to celé obrátí proti nim. Konec konců vzpomeňme si na některé mediálně známé případy, které se týkaly Poslanecké sněmovny. Takže z tohoto důvodu si myslím, že skutečně je třeba, abychom ty oznamovatele, ty whistleblowery maximálně motivovali. A ta možnost, ten slib beztrestnosti - pokud bezprostředně po spáchání trestného činu on jde na tu policii, se mi zdá jako motivace vhodná a nikoliv neetická. Znovu opakuji, znovu zdůrazňuji, je to situace, kdy ten člověk byl pasivní, kdy byl tou druhou stranou vybídnut k poskytnutí úplatku. A on tedy v této situaci úplatek poskytl, ale cestou z toho místa v podstatě, nebo tedy při té opilosti ráno, kdy se z toho vyspí, se obrátil na orgány činné v trestním řízení. *** (11.10 hodin) (pokračuje Pelikán) My, upřímně řečeno, bez tohoto institutu, bez této účinné lítosti, nejsme zase schopni reálně bojovat s tímto typem korupce, nebo obecně z větší částí korupce, protože tím, že je tam oboustranná trestnost, že všichni, kdo se toho účastní, tak jim hrozí trestní postih, tak na tu policii prostě nepřijde vůbec nikdo. Policejní statistiky o tom bohužel svědčí. Takže i v tomto případě prosím o podporu původní verze. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Nyní závěrečné slovo paní zpravodajky Válkové, připraví se pan zpravodaj Laudát. Prosím, paní zpravodajko.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, milé kolegyně, milí kolegové. Já bych chtěla jenom doplnit to, co zde již bylo řečeno ve vztahu k té obavě se zavedením trestnosti přípravy trestného činu krácení daně a poplatků. Je to podle § 240 trestního zákoníku, kdy pozměňovacím návrhem, který si osvojil garanční ústavně právní výbor, dokonce zvyšujeme tu hranici, které je nutno dosáhnout, aby takové jednání mohlo být považováno za trestné, z původních 50 tis., což byla větší škoda, podle § 138 odst. 1 trestního zákona, na škodu značnou, což je v tomto případě minimálně půl milionu a vyšší škoda a je to ještě ve spojení s organizovanou skupinou. Čili, neobávám se, že by to jednání mohlo kriminalizovat podnikatele, kteří se nevinně jdou poradit o optimalizaci daně a překročí určitou hranici takové porady. To opravdu na to nedosáhnou, i kdyby chtěli, aby se stali pachateli takovéhoto trestného činu, nebo podezřelými z takovéhoto trestného činu, když se vyžaduje nejméně škoda půl milionu a více a ještě ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Tak to jedna věc a ta druhá, o které tady hovořil pan ministr - jenom bych podtrhla - v podstatě tady budeme hlasovat, pokud vypustíme to slovíčko poskytl, o zúžení toho navrhovaného institutu účinné lítosti. A když na jedné straně tady slyšíme stále obavy z kriminalizace, kterou někteří z nás poslanců údajně podporují - tak tady naopak máme možnost prostřednictvím institutu účinné lítosti rozšířit ten institut tak, aby zahrnul všechny tak zvaně potřebné osoby, to znamená ty, které sice poskytnou úplatek, ale vzápětí si to uvědomí, jak zde bylo řečeno, a ten jdou oznámit a tím získávají šanci získat ten bonus orgánů činných v trestním řízení a případně se tak vyhnout odsouzení za takový korupční trestný čin. Čili, to zúžení, které tady navrhuje pan poslanec Tejc, je samozřejmě jednou z možností, velmi legitimní, ale pokud s ní budeme souhlasit, tak zužujeme ten původní institut účinné lítosti a ochuzujeme ho o jeden rozměr, který si myslím, že byl účelný v našem trestním právu prakticky znovu zavést. Protože on už tady jednou byl, byť v jiné podobě. Takže, potud ještě doplnění toho, co zde bylo řečeno předtím, než přejdeme k hlasování. Děkuji pane místopředsedo. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce ústavně právního výboru poslankyni Heleně Válkové a nyní pan poslanec Laudát, pokud chce vystoupit za rozpočtový výbor. (Nemám zájem.) Nemá zájem. Můžeme tedy začít s procedurou hlasování... (O slovo se hlásí poslanec Stanjura.) Pardon, pardon, omlouvám se. Ano, eviduji přihlášku předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl vyzvat pana ministra, aby ještě otevřel rozpravu. Protože opět použil nefér taktiku, kdy nevystoupil v rozpravě tak, aby na jeho závěrečné slovo, nebo na jeho argumenty mohli reagovat kolegové z ústavně právního výboru. Je to nefér. Je to nefér, kdyby vystoupili v rozpravě, mohli by s vámi polemizovat. Takhle polemizovat nemohou. Já vás prosím, abyste otevřel rozpravu, aby mohli ti, kteří se tomu podrobně věnovali, dát protinázory vůči vám. Pokud ne, tak je to úplně jednoduché. Je to prostě zbabělost. Nic jiného to není. (Potlesk z řad poslanců ODS a TOP 09.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, s tím já nic nenadělám, protože, samozřejmě, pan ministr má právo závěrečného slova, respektive každý navrhovatel má právo závěrečného slova. Jak se ho zhostí, je jeho věcí, a jestli je nebo není ochoten pan ministr vystoupit, je skutečně jenom jeho věcí. Tak, pokud nemáme nic jiného, budeme tedy nejdříve hlasovat o návrhu na zamítnutí a potom bych požádal paní zpravodajku, abychom si dali jednotlivé pozměňovací návrhy a přípravu hlasování o proceduře. Poslankyně Helena Válková: Takže nejdříve budeme hlasovat o zamítnutí návrhu, který byl podán ve druhém čtení. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Já vás všechny odhlásím, protože bych rád zjistil přesný

stav ve Sněmovně. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami a o návrhu, který padl ve druhém čtení na zamítnutí návrhu zákona, budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 383. Počet přihlášených se ustálil. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti. Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 383, z přítomných 156, pro 35, proti 109. Návrh nebyl přijat. Prosím tedy paní zpravodajku, aby nám řekla, jaká je procedura navržená garančním výborem, přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy, sdělila nám stanovisko garančního výboru a o stanovisko požádám pana ministra. Prosím, paní zpravodajko. Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Stanovisko a návrh garančního ústavně právního výboru je následující. Společné hlasování o bodu A1 až A6 a zvlášť potom samostatné hlasování o bodu B1. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Procedura je jednoduchá. Má někdo... (Hlásí se poslanec Schwarz.) ano, prosím pana poslance Schwarze. Pan poslanec Schwarc má návrh. Prosím, pane poslanče. Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré ještě dopoledne všem. Pane místopředsedo, já bych jenom požádal, po vystoupení pana ministra, a přesto, že jsem členem ústavně právního výboru, tak bych dal šanci, po vystoupení pana ministra o to, abychom hlasovali - z toho A1 až A6 vyčlenili a samostatně hlasovali body A3 a A4. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. To je možné, ten požadavek je akceptovatelný. Čili, by bylo... (Místopředseda se dohaduje s navrhovatelem a zpravodajem o proceduře.)v proceduře bychom tedy navrhli, že z A1 by se A3,4 vyňalo, hlasovalo by se zvlášť a pak by se hlasovalo ten zbytek A, jako A1,2,5,6. Ano? Poslankyně Helena Válková: Já ještě doplňuji, že pokud jde o legislativně technické změny, ty můžeme tedy v takovém případě, když jsme se rozhodli to hlasovat - ještě vyloučení některých bodů k samostatnému hlasování - tak bychom mohli hlasovat A1, A2 a A5, což jsou víceméně legislativně technické změny, pak A3 a A4, což teď zazněl ten návrh na samostatné hlasování a pak A6. To je ten poslední pozměňující věcný návrh v té první části pozměňovacích návrhů. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, to je doporučení paní zpravodajky. Mám to vnímat jako alternativní návrh? Poslankyně Helena Válková: Ano, je to návrh alternativní na proceduru hlasování. Poslanec Petr Fiala: Tak, nejdříve bychom tedy odhlasovali alternativní návrh, jestli nebude přijat. Potom budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Schwarze, a pokud to bude tak vyčleněno, budeme hlasovat po těch jednotlivých bodech. Zahájil jsem hlasování 384 a ptám se, kdo je pro alternativní návrh tak, jak ho přednesla paní zpravodajka? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 384, z přítomných 163, pro 78, proti 67. Nebylo přijato. *** (11.20 hodin) (pokračuje Filip) Teď budeme hlasovat o tom, že vyčleníme z A1 - A6 body A3, 4. Hlasování 385 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro vyčlenění těchto dvou bodů. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 385, z přítomných 163 pro 76, proti 65.

Pan ministr Jurečka se hlásí? Není tomu tak. Dobře. Budeme tedy hlasovat o původním návrhu, tzn., hlasovat zároveň body A1 - A6. B bude potom další hlasování. Pak by bylo hlasování o návrhu jako celku. Zahájil jsem hlasování číslo 386. Kdo je pro navrženou proceduru, tak jak ji schválil garanční výbor? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 386, z přítomných 163 pro 162. Návrh byl přijat. Budeme tedy postupovat podle procedury, kterou navrhl garanční výbor. Paní zpravodajko, prosím, první návrh. Poslankyně Helena Válková: Garanční výbor navrhl, pokud jde o pozměňovací návrh pod bodem A1 legislativně technické povahy, v § 146a odst. 1 písm. k) se slovo "nebo" zrušuje.". Pokud jde o pozměňovací návrh pod bodem A2. V části první, čl. I bod 5 zní: "5. V § 146a odst. 1 písm. l) se slova "(§ 81b odst. 1)," nahrazují slovy "(§ 81b odst. 1),nebo".". Pozměňovací návrh pod písmenkem A3. V části první, čl. I v bodě č. 9 v § 159c odst. 1 se slova "poskytl nebo" zrušují. Pozměňovací návrh pod písmenkem A4. V části první, čl. I v bodě č. 9 v § 159c odst. 2 se slova "poskytnut nebo" zrušují. Další pozměňovací návrh pod písmenem A5. V části první, čl. I v bodě 11 v § 173 odst. 1 písm. d) se za slovo "stíhání" vkládají slova "pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu". Je to pozměňovací návrh legislativně technické povahy. A poslední pozměňovací návrh pod bodem A6. V části druhé, čl. II v bodě 2 v § 240 odst. 3 písmeno b) zní: "b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. c) ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.". Zde jde o zvýšení té nutné škody na hranici 500 tisíc Kč a více a kombinaci s organizovanou skupinou, působící ve více státech. To je všechno, pane místopředsedo. To jsou návrhy pod bodem A1 - A6, které navrhuji hlasovat jedním hlasováním. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko garančního výboru je doporučující. Pan ministr? (Doporučující.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Zahájil jsem hlasování číslo 387 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 387, z přítomných 165 pro 165, proti nikdo, návrh byl přijat. A nyní návrh pod písmenem B. Stanovisko, paní zpravodajko. (Zamítnout, nesouhlas.) Nesouhlas. (Námitka v sále: To není pravda!) Stanovisko garančního výboru, paní zpravodajko. Poslankyně Helena Válková: Stanovisko garančního výboru nebylo přijato. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nebylo přijato. Pan ministr. (Negativní.) Ano. Slyšeli jste. Garanční výbor nepřijal stanovisko k návrhu pod písmenem B, pan ministr nedoporučuje. Rozhodneme v hlasování číslo 388, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 388, z přítomných 165 pro 36, proti 100, návrh nebyl přijat. Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy, které byly k tisku 458 a budeme hlasovat o návrhu jako celku. Garanční výbor? (Navrhuje souhlas.) Schválit. Pan ministr? (Souhlas.) Také doporučuje schválit. Přednesu návrh usnesení. Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů podle sněmovního tisku 458 ve znění, schváleném Poslaneckou sněmovnou. Zahájil jsem hlasování číslo 389 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 389, z přítomných 165 pro 126, proti 35, návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 154. Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem 172. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 575/ - třetí čtení Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa za navrhovatele ministr zemědělství Marian Jurečka a za zpravodaje garančního výboru, to je zemědělský výbor, pan poslanec Petr Kudela. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 575/3, který vám byl doručen 2. března 2016, lhůta k projednání tedy byla zachována. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 575/4. Ptám se pana ministra zemědělství Mariana Jurečky za navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne. Otevírám proto rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se hlásí pan poslanec Petr Bendl a vidím pana poslance Herberta Paveru. Poznamenávám si vás. Pan kolega Petr Bendl je první přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, vystupoval jsem v prvními ve druhém čtení k tomuto návrhu zákona, přičemž ve druhém jsem byl hodně stručný, neboť jsme byli pod časovým tlakem a nechtěl jsem komplikovat situaci v přijetí zákonů, které následovaly. Teď si dovolím zdůvodnit svůj návrh na zamítnutí tohoto zákona. Pomohu si technikou. Tento návrh zákona je na jednu stranu potřebný, na stranu druhou řeší řadu věcí nedobře. Ten návrh zákona přináší dvoukolejnost správy státního majetku, kde Státní pozemkový úřad bude k majetku státu přistupovat jinak, než např. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, protože to není jediný majetek, který stát má. *** (11.30 hodin) (pokračuje Bendl) Přináší řadu diskutabilních bodů. U takto významných úřadů, jakým Státní pozemkový úřad je, by mělo stát vládě za to, aby fungovala jako například ZIF, kde je dozorčí rada. Protože jestli má Státní pozemkový úřad být orgánem nebo institucí, která má zajišťovat, a je to v důvodové zprávě napsáno, priority a podporovat prioritní projekty, o které vláda má zájem, pak by určitě stálo za to, aby

minimálně nějaký dozorčí orgán, který by kontroloval tuto koncentraci majetku ad 1 a za druhé, ad 2, aby minimálně Státní pozemkový úřad dával do Poslanecké sněmovny zprávu o své činnosti jako to dělají ostatní významné instituce. To co ale považuji do budoucna za komplikované je, zjednodušeně řečeno, že když vláda bude mít nějaký prioritní zájem a bude k tomu potřebovat pozemky vyměnit s nějakou právnickou či fyzickou osobou, tak bude hledat pozemky všude po republice, bude tím docházet znovu ke spekulacím o tom, proč zrovna tyto pozemky a proč ne jiné a v tom já vidím, řeknu, pokračování některých kauz, které ještě budou posvěceny mocí úředníka, který bude říkat, pozemky u Karlových Varů tamty nebo tyto v rámci správního řízení. Ty pozemky už dneska jsou zablokovány, často to nejsou pozemky, které do budoucna by vláda využít mohla. Vím, že jsou to i pozemky pod komunikacemi, jsou to pozemky pod chodníky a tak dál. Spíš si myslím, že vládní priority tento návrh zákona zkomplikuje a oddálí jejich řešení, než aby té situaci šel vstříc. To ale není ještě to nejdůležitější. To nejdůležitější se nachází v té části zákona, která hovoří o restituční tečce. Kdy se zásadně mění způsob řešení práva na náhradní pozemek podle § 11 zákona č. 229/1991 Sb. a to tak, že oprávněná osoba bude mít nárok pouze na finanční náhradu. Vzhledem k tomu, že i po této novele je zachováno právo nabývat pozemky pro nájemce zemědělské půdy a v podstatě jsou zachovány mechanismy, které byly do zákona č. 503/2012 Sb. převzaty ze zákona č. 95 z roku 1991 o prodeji státní půdy, je odstranění tohoto práva na vydání náhradního pozemku na hraně ústavnosti. Pokud není už za ní. Vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu č. 6/2005, který v podstatě ustanovil, že ten, kdo získal nárok na převedení náhradního pozemku podle § 11 zákona 229/1991 Sb. koupí nebo jinou převodní smlouvou s výjimkou dědiců dle přímé posloupnosti, ztratil právo na převod náhradního pozemku, neboť toto právo je spojenou pouze s osobami, které byly minulým režimem skutečně poškozeny, a na jejich přímé dědice. Překvapuje mě, že tato námitka nebyla uplatněna ze strany Legislativní rady vlády, protože nález Ústavního soudu by jim měl být podle mého hlubokého přesvědčení znám a navíc byl vydán v případě velmi obdobně koncipované novelizace zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Navržená novela v podstatě nadřazuje právo nájemců státní půdy nad práva restituentů poškozených za minulého režimu odnětím pozemku a v podstatě zavádí nerovnost mezi restituenty jako takové. Zavádí restituenty odškodněné pozemkem a restituenty odškodněné finančně po uměle stanoveném datu a de facto je staví na úroveň spekulantů s pohledávkami, kterým bylo na základě novely zákona v roce 2005 vycházející z výše uvedeného usnesení Ústavního soudu odňato právo na náhradní pozemek a ponechán pouze nárok na finanční náhradu stejně jako je tomu u navrhované novelizace, která se ale týká jenom přímých restituentů a jejich dědiců. Pro dokreslení vážnosti situace existují nyní tyto druhy, chcete-li, restituentů, kteří měli nárok na převod náhradního pozemku podle § 11 zákona č. 229/1991 Sb. Přímí restituenti, kterým byl náhradní pozemek vydán na základě veřejné nabídky, přímí restituenti, kteří za tento nárok přijali jiné plnění, peníze, směnky, akcie a tak dále. Přímí restituenti, kterým byl náhradní pozemek vydán na základě soudního rozhodnutí, obchodníci s nároky na převod náhradního pozemku, kteří obdrželi plnění od Pozemkového fondu ČR formou vybraného náhradního pozemku nebo mimo veřejnou nabídku, zejména do roku 1999. Obchodníci s nároky, kteří úspěšně žalovali Pozemkový fond ČR nebo s ním uzavřeli dohodu o mimosoudním vyrovnání, obchodníci s nároky, kteří byli úspěšní ve veřejných nabídkách do roku 2005. Obchodníci s nároky, kteří obdrželi pouze finanční plnění po roce 2005. Přímí restituenti, kterým stát dal na základě této novely nebo poskytne finanční náhradu bez valorizace její hodnoty, tedy stejnou náhradu jako spekulantům po roce 2005. Jde o velmi vážnou nerovnost před zákonem. Jedná se i o poškození restituentů ekonomické neboť finanční náhrada je stanovena podle předpisu platného ke dni vstoupení v platnost zákona č. 29/1991 Sb. Zde je především značná nerovnost vzhledem ke způsobu oceňování restitučních nároků pro církve a náboženské společnosti podle zákona č. 428/2012 Sb. Nezanedbatelná je i ztráta hodnoty těchto nároků působením času, inflace a růstu cen nemovitostí, které fakticky reprezentují výši tohoto nároku. Cena za metr stavebního pozemku se od roku 1991 podstatně zvýšila, zatímco nominální hodnota nároku nebyla žádným způsobem upravována. Možnost naturální restituce pozemkem tak měla určitý protiinflační efekt. Z tohoto důvodu by bylo potřebné do zákona promítnout možnost nového ocenění restitučních nároků buď podle stávajících oceňovacích předpisů nebo alespoň stejným způsobem jak byla stanovena cena u nároku církví, kde

právě důvod (z důvodu) více než dvacetiletého prodlení bylo použito jiné ocenění majetku než u ostatních restituentů. Lze si představit, že v případě této valorizace by mohla projít i okamžitě restituční tečka bez zbytečných soudů a mediální odezvy, kterou lze v případě přijetí takto navrženého zákona očekávat. Navíc lze uvést jako důvod i rovnost subjektů před zákonem. Je nutno poznamenat, že se v tomto případě jedná o omezení práv přímých restituentů a jejich dědiců nikoli překupníků a obchodníků s restitučními náhradami, jak tomu bylo při první, možná, restituci v roce 2006. Pokud vycházíme z nálezů Ústavního soudu č. 6 z roku 2005, pak tento nález jednoznačně rozhodl, že právo na převod náhradního pozemku podle § 11 zákona 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů je přiznán pouze tak zvaným přímým restituentům a jeho (jejich?) dědicům, nikoli nabyvatelům těchto nároků za úplatu. Tím dle mého názoru zcela jasně sděluje, že vzdání se tohoto práva a přijetí finanční náhrady může být pouze výsledkem dobrovolného rozhodnutí oprávněné osoby a nikoli nařízení zákonem. Jsou zásadně poškozeni ti restituenti, o jejichž nárocích nebylo do dnešního dne rozhodnuto, a kteří čekají na ukončení správního nebo soudního řízení. *** (11.40 hodin) (pokračuje Bendl) Navíc se z hlediska nároků na fyzické vydání jedná o bagatelní záležitost. Zbývá totiž vyrovnat za cca 550 nebo kolik mil. korun náhrad, což představuje maximálně 9 až 10 tisíc hektarů. Dle kvalifikovaného odhadu mohou dosud neuzavřené restituční případy znamenat ještě maximálně dalších 300 mil. korun, což je dalších cca 5 tisíc hektarů. Dle mého názoru nestojí takto pojatá restituční tečka za komplikace, negativní mediální odezvu, která bude velmi pravděpodobně následovat. Obávám se, že i ta ústavní stížnost se nakonec objeví. Pokud chce Státní pozemkový úřad tímto ustanovením omezit především takzvané žaloby na nahrazení projevu vůle, kdy se restituenti domáhají vydání odpovídajících náhradních pozemků zejména proto, že kvalitní pozemky se nabízejí především ve veřejných nabídkách pro nájemce státní zemědělské půdy, dříve podle zákona 95/1999 Sb., kam je přístup restituentů omezen. Navíc v těchto nabídkách jsou pozemky nabízeny podle jiných cen než restituentům náleží, a tím je dále poškozují. Pak zpochybňuje i ústavní právo jednotlivce obrátit se na soud, domnívá-li se, že je krácen na svých právech. Na dokreslení tohoto faktu ještě několik čísel, která jsou obsažena v historickém exkurzu předkladatele materiálu. Na restituenty bylo převedeno za celou dobu přibližně 81 tisíc hektarů zemědělských pozemků v průměrné hodnotě cca 61 tis. korun za hektar, zatímco nájemcům a aktivním zemědělcům bylo prodáno 581 tis. hektarů za průměrnou cenu přibližně 50 tis. korun za hektar. Ve většině případů za zvýhodněné třicetileté splátky, tedy s diskontem přibližně 60 %, tedy velmi výhodně pro nabyvatele. Okruh potenciálních nabyvatelů pak byl navíc zákonem omezen a z možnosti nabývat státní zemědělskou půdu byla vyloučena valná většina občanů tohoto státu s výjimkou těch, kteří byli aktivními zemědělci. Samotné ustanovení zákona č. 95/1999 Sb., o tom, že z prodeje státního majetku byla vyloučena většina obyvatel České republiky, a možnost nabývat tento majetek úzkou a zákonem omezenou skupinou je na samé hraně ústavnosti. To, co novela zákona neřeší, a to už jsem tady říkal, je ta zmíněná dvojkolejnost, kdy se ke státnímu majetku v případě, že je ve správě úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, bude přistupovat jinak než k majetku, který bude spravovat Státní pozemkový úřad. To si myslím, že také dlouhodobě nemůže vést k ničemu pozitivnímu. Proto navrhuji zamítnutí tohoto zákona ve třetím čtení. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. A nyní pan poslanec Herbert Pavera, a dalšího přihlášeného do rozpravy ve třetím čtení nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné skoro poledne. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Já budu mnohem stručnější než můj pan kolega Bendl. Jenom bych chtěl reagovat na pozměňovací návrhy, které vám budou předloženy, a chtěl bych

požádat o podporu pozměňovacích návrhů C1, C2, které předkládá kolega Petr Kudela, a které by ještě měly umožnit našim zahrádkářům, kteří ještě nestihli převést některé pozemky ze státu na sebe, aby o ně mohli ještě požádat, a tím získají stavby, které na těchto pozemcích jsou, bezplatně. Myslím si, že to je vstřícnost jak Ministerstva zemědělství, tak bych chtěl poděkovat Státnímu pozemkovému úřadu za spolupráci při přípravě tady těchto věcí. A jen bych chtěl říct o té několikakolejnosti, co tady říkal pan kolega Bendl. Všichni víme, že každé ministerstvo má svůj majetek, který spravuje. Samozřejmě úřad pro zastupování státu patří gesce Ministerstva financí, Státní zemědělský ústav zase patří pod gesci Ministerstva zemědělství. Tak to prostě u nás funguje. Muselo by se změnit spousta jiných věcí tak, aby se to spojilo dohromady. Bylo by to určitě fajn, kdyby pozemky jako takové byly pod jedním úřadem, ale vzhledem k tomu, že to je u různých ministerstev, nepředpokládám, že by to bylo jednoduché řešení. Děkuji vám za pozornost a děkuji za případnou podporu. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. A ještě v rozpravě se hlásí pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já bych chtěl zareagovat na dvě podstatné připomínky, které zde zazněly od pana poslance Bendla a od pana poslance ... Pavery, děkuji. Pokud jde o tu dvojkolejnost, já si myslím, že je potřeba rozlišit strukturu majetku, kterou spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Státní pozemkový úřad. Státní pozemkový úřad opravdu je tady za účelem spravovat především zemědělský půdní fond v majetku státu. A tady jsou určitá specifika, která i s ohledem na takovýto klíčový zájem, s ohledem na to, jak je půda řekněme nenahraditelným zdrojem, si nemyslím, že bychom tady vytvářeli něco, co může být ta dvojkolejnost, nebo řekněme ne úplně stejný přístup ke spravování státního majetku něčím negativním, a naopak bych viděl, že tady jednoznačně deklaruje stát zájem daleko lépe hospodařit s půdou a chránit tu krizovou vládní rezervu pro strategické účely státu jako něco, co je důležité, vhodné a možná už to tady mělo být někdy daleko dříve. Pokud jde o ty další připomínky, ještě zdali by neměl mít Státní pozemkový úřad nějakou transformaci a nějakou dozorčí radu. Já nevím, jak to přesně pan poslanec Bendl myslel, jakou formou bychom to měli případně měnit, ale je tady mnoho jiných úřadů, které také mají poměrně výraznou gesci i majetkovou gesci, a nemají dozorčí radu. Takže potom otázka, jestli to má být jeden bezprecedentní krok, a nebo chceme udělat nějaké systémové změny a můžeme se o tom případně i bavit. Samozřejmě náměty z opozice k tomuto jsou vítány. Pokud jde o ten deficit podávání zprávy Poslanecké sněmovně, tak zelená zpráva, která hovoří za resort zemědělství vždycky za každý rok, tak je předkládána Poslanecké sněmovně, a tam je část, která je věnovaná činnosti, správě Zemědělského půdního fondu i Státnímu pozemkovému úřadu, pozemkových úprav a činností, které Státní pozemkový úřad zajišťuje. Nicméně musím říct, že dost často se toto projednávání zpráv v Poslanecké sněmovně odehrává s velkých časovým odstupem, a musím tedy říci z mých zkušeností bohužel ani Poslanecká sněmovna, neříkám, že všichni poslanci, ale neprojevují výrazný zájem o to, aby se do diskusí a pročítání a prostudování těchto materiálů zapojovali. Ale znovu říkám věcně, tato agenda je pokryta v naší zelené zprávě. Pokud jde o tu klíčovou, abych řekl asi nejvíce problematicky vnímanou restituční tečku. Zaznělo tady několik věcí. První takovou klíčovou věcí byla případná nerovnost mezi restituenty. Já na to musím reagovat tím, že od začátku toho procesu vypořádávání těchto restitučních požadavků zde byla jak možnost finančního vypořádání, tak i možnost plnění vydání pozemků, ať už těch skutečných nebo těch náhradních. A je potřeba si uvědomit, že máme zhruba 25 % těchto restitučních nároků vypořádáno finančně. Jsou dokonce případy, kdy to bylo kombinováno, kdy tomu restituentovi byly vydány pozemky, a ty, které nebylo možno vydat, byly vypořádány finančně. Takže já odmítám, a my jsme to dlouze diskutovali s právníky, ten princip, že bychom se tady dostávali do rozporu s ústavou i s ohledem na to, co jsem teď zmínil. A samozřejmě prodiskutovávali jsme i možnost určité valorizace, ale to bychom si potom museli říct, kde je ten správný termín, od kdy tu valorizaci udělat, protože ty restituční nároky byly finančně uspokojovány nejenom v roce 2005, ale i v loňském roce. Takže tady opět řekněme právní stanoviska se vyjádřila a přiklonila na tu stranu, držet to finanční ohodnocení těch pozemků tak, jak to bylo nastaveno v minulosti. ***

(11.50 hodin) (pokračuje Jurečka) Musím také říct, že je tady velký problém v tom, že dneska většina těch pozemků, respektive většina těch nároků je opravdu bagatelních. Jsou to částky, kdy tady máme tisíce nároků, které jsou do tisíce korun. To nelze vypořádávat pozemkově. To prostě musíme vypořádat jedině finančně a opravdu dnes, když se podíváme na strukturu půdy, kterou spravuje Státní pozemkový úřad, tak prostě my máme velká území, dneska nejsme schopni už tyto nároky vypořádat pozemkově. Takže my tady necháváme přechodné období, to znamená, zase je tady ta předvídatelnost těch, kteří ten proces mají možnost řekněme řešit už 27 let, uspokojovat své restituční nároky. Takže je tady ještě ponecháno dvouleté přechodné období, kdy bude moci být i to vypořádání majetkové a vyčlenění a předání přímo konkrétního pozemku, a pak bude běžet lhůta, která bude desetiletá, kdy bude možnost už pouze finančńího vypořádání a potom definitivně restituční tečka. Já si myslím, že když to sečteme, ty lhůty, dostáváme se de facto na 37 let, 37 let ten stát dává možnost vypořádat ty křivdy a ty věci, které se tady staly za předchozí období 40 let. Takže myslím si, že ta doba je poměrně dlouhá, je předvídatelná, je konzistentní, ten přístup Státního pozemkového úřadu. A myslím si, že stát by se měl snažit tyto kapitoly uzavírat a už tyto nedořešené věci dále neprodlužovat. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství. Ještě faktická poznámka pana poslance Petra Bendla. (Poznámka pana poslance Bendla: Řádná.) Ještě jsme stále v rozpravě. Řádnou. Tak řádná přihláška, prosím. Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já nebudu dlouhý, ale prosím o řádnou, ať nemusím sledovat vteřiny. Já děkuji panu ministrovi za to, že vystoupil - neučinil to, že by vystoupil pouze až v závěrečném slově, abych mohl ještě reagovat na to, co říkal. To, co se zásadně mění, je, že si přímý restituent mohl vybrat, jestli pozemek, anebo finanční prostředky oceněné vyhláškou v roce 1991. To znamená, že když si vzal pozemek, ta inflace v tom byla zachycena. Teď, když říkáte "pozemek už ne, všechno je to bagatelní a vlastně už je jich málo", ale zároveň tím říkáte "už dostanete jenom peníze, ohodnocení vyhláškou z roku 1991", tak vlastně berete možnost tomu restituentovi si vybrat. A v tom je ten průšvih podle mě. A to ještě prostě už jsme 15 nebo 16 let po tom, od té doby ceny pozemků se samozřejmě výrazně zvedly. Takže v okamžiku, kdy říkáte "pozemek už ne", měly by se ty ceny valorizovat na úroveň minimálně toho letošního roku. V tom já vidím klíčový problém a nerovnost mezi těmi restituenty. Ano, my se neshodneme principiálně v jedné věci. Já jsem přesvědčený o tom, že stát, chce-li nějaký projekt na některém místě realizovat, pak má jít, domluvit se s těmi vlastníky, pozemky vykoupit a ve spolupráci s obcemi, s krajem nebo sám stát, to je jedno, prostě projekt realizovat. Přijde mi to čistější, než když stát začne jaksi kšeftovat s těmi pozemky a bude říkat "my bysme vám dali pozemky támhle, nebo pozemky tadyhle, nebo pozemky támhle někde jinde". To už umožňuje spekulaci, kterou si troufnu tvrdit, nebude mít ani vláda, ani ministr zemědělství zcela pod kontrolou. To se bude odehrávat o dvě patra níž. A tam prostor pro spekulace prostě bude. Protože kdo rozhodne o tom, že ten pozemek je ten správný a podobně? V souvislosti s tímto návrhem zákona se objevuje i znovu diskuse, jestli bylo správně v minulosti, uvolnit ta předkupní práva státu na zemědělské pozemky. Já bych ještě k tomuhle chtěl říct větu. Jsem přesvědčený, že je dobře, že zemědělci se dostali k půdě, protože jim to umožní reálně hospodařit, bez strachu, že za rok, za dva, za tři, za pět nebo za deset, nebo kdykoliv, přijde stát a řekne "ne, pozemky nám vraťte". V ten okamžik prostě ten zemědělec vlastně ztrácí to, co je pro něj nejcennější, to je výrobní prostředek. Stejně tak si myslím, že stát tady vlastní spoustu pozemků, které jsou absolutně k ničemu, povede-li tento proces centralizace správy státní půdy - a já si myslím, že by se měla centralizovat, když už tedy, tak celá, ne dvojkolejně, protože to také povede k... - prostě dostat se ke státní půdě bude snazší přes Úřad pro zastupování státu, než přes Státní pozemkový úřad, protože tam zkrátka to

bude muset jít těmi rozhodnutími, do rozhodnutí je možné se odvolat atd. Ty věci se povlečou mnohém déle. Ale dobrá, rozhodli jste se, že to uděláte tímto způsobem, že to bude chodit ve správním řízení, to znamená s možností odvolání atd., atd., všechny ty lhůty tam naskáčou. To si nemyslím, že je pro vládní priority to nejlepší řešení, ale dobrá, budiž, chcete to tak, myslíte si, že to je transparentnější a lepší. Nicméně je to moje výhrada k tomu, že kdyby se to řešilo jednokolejně s tou dozorčí radou, o které jsem mluvil, a souhlasím s vámi, že ve Sněmovně ty zprávy nehrají třeba takovou roli, možná pro ty nadšence, kteří mají odvahu si pustit jednání Poslanecké sněmovny, že to má nějaký efekt, že se tady o tom zmíníme, ale o těch zprávách se víc diskutuje na úrovni jednotlivých výborů. Tam to totiž především patří. A nechce se brát právo ostatním poslancům, aby k tomu diskutovali, tak je přirozené, že to projde Poslaneckou sněmovnou, často třeba se k tomu vyjádří dva, tři, čtyři poslanci, a projde to. Nicméně je to veřejně kontrolovatelné a daleko - řeknu transparentnější. Kvalita, respektive mocnost a význam Státního pozemkového úřadu po přijetí tohoto zákona významně vzroste, a proto jsem přesvědčený o tom, že nějaký kontrolní mechanismus by si to zasloužilo. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ještě někdo do rozpravy? Ještě v rozpravě, pane ministře? Pokud nikdo, tak rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Ano. Potom pan ministr závěrečné slovo. Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl jenom krátce okomentovat pozměňující návrhy, které byly předloženy. Na zasedání zemědělského výboru byly předloženy pozměňovací návrhy, které se týkají Státního pozemkového úřadu, kterému se ukládá vést registr - databázi bonitovaných půdních ekologických jednotek. Vkládá se právo využívat z registru obyvatel rodné příjmení a řeší se nakládání s majetkem státu, který byl převeden na kraje a obce, vkládá se nové ustanovení, kterým se ukládá v případě zrušení školského zařízení zřízeného krajem povinnost přednostně nabídnout pozemky původně státu, Státnímu pozemkovému úřadu. V části B na zasedání zemědělského výboru byly předloženy pozměňovací návrhy k zákonu o pozemkových úpravách týkajících se definic pozemkových úprav. V části C na zemědělském výboru byl předložen blok týkající se nakládání majetku (s majetkem?) státu, avšak tento byl už projednán Sněmovnou, kdy byl schválen návrh vrácený Senátem. Ve druhém čtení byly předloženy návrhy poslance Šenfelda týkající se rušení novelizačního bodu 22, který ruší možnost a podmínky směn státních pozemků se soukromými vlastníky. V části C poslance Kudely byly předloženy pozměňovací návrhy týkající se převodu zemědělských pozemků v zahrádkářských a chatových osadách, o kterých hovořil před chviličkou kolega Pavera A v části C3 je předložen návrh na úpravu vodního zákona týkající se vlastnictví vodního díla a ve vztahu k vlastnictví pozemku. *** (12.00 hodin) (pokračuje Kudela) Doporučení k jednotlivým pozměňovacím návrhům asi budu předkládat v souvislosti s procedurou. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Pan ministr se závěrečným slovem. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Abychom byli ještě úplně přesně v obraze, dneska je počet osob, které mají své nároky, 56 346. Z toho 48 tisíc jsou nároky do 10 tisíc korun, kde je velice problematické při dnešních cenách mít řekněme vypořádání v podobě pozemku. Rozdíl 8 tisíc je zhruba 14 % těchto žadatelů a ti mají šanci si ve dvouleté lhůtě dokázat požádat a v rámci výzev své nároky uspokojit. Myslím, že se asi nedokážeme shodnout ve finální diskusi o valorizaci. Ale tady jsem to stanovisko

vysvětloval. To jsme dlouhodobě konzultovali s právníky. I v loňském roce byli uspokojováni restituenti finančně na základě původního ocenění z 90. let, takže tady držíme konzistentní pozici. Jenom bych se stručně pozastavil u toho, co pan poslanec Bendl zmínil, a to je, že by stát měl spíše pozemky odprodat a potom je pro své záměry nakoupit. Je to určitý pohled, možná i filozofický, na to, jakým způsobem má stát fungovat. Nicméně jsem přesvědčen, že stát má fungovat s péčí řádného hospodáře. A když vidíme, jak obrovský problém v některých lokalitách je vůbec nakoupit pozemky pro záměry státu, ať jsou to záměry, které jsou klíčové pro ochranu života a majetku obyvatel, například pro protipovodňová opatření, tak se obávám, že kdybychom na tento princip přistoupili naprosto plošně a stát se vzdal myšlenky, že bude mít určitou minimální pozemkovou rezervu pro své záměry, tak by to bylo velice nebezpečné. Já si nedokážu představit, jak bychom vůbec dokázali realizovat pozemkové úpravy. Dneska máme takové obce, jako Jeseník nad Odrou, kde byla blesková povodeň, kde bylo devět mrtvých a dneska nám pozemková úprava stojí na tom, že nemáme pozemky, které by stát vložil do vypořádání této pozemkové úpravy pro opatření, která je potřeba realizovat. Tolik jeden jediný konkrétní příklad. Takže opravdu hájím péči řádného hospodáře a myslím si, že stát má právo a zároveň i povinnost zabezpečit tyto klíčové stavby ve veřejném zájmu a mít připraveny i pozemky, které je připraven nabídnout ke směně. Ten proces samozřejmě musí být transparentní, je popsán v podmínkách, kterými se musí řídit pracovníci Státního pozemkového úřadu. Opravdu bych si vyprosil používání takových slov, jako že Státní pozemkový úřad bude kšeftovat. To si myslím, že sem nepatří. Pokud máme nějaké pochybnosti, máme podat podnět orgánům činným v trestním řízení. Asi tolik podstatné věci ještě k argumentům, které zde zazněly. Já prosím o podporu při hlasování. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Přistoupíme k hlasování. Nejdříve bude návrh na zamítnutí. Pokud neprojde, přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Já vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Ještě spustím gong, abych přivolal kolegy, kteří jsou v předsálí. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Protože padl ve druhém čtení návrh na zamítnutí, je potřeba o něm rozhodnout ještě před projednáváním pozměňovacích návrhů. Počet přihlášených se ustálil. O zamítnutí rozhodneme v hlasování pořadové číslo 390, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro zamítnutí. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 390. Ze 150 přítomných pro 31, proti 116. Návrh nebyl přijat. Žádám zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. O totéž žádám pana ministra. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, o návrhu na zamítnutí jsme hlasovali. Ten byl zamítnut. Legislativně technické úpravy nebyly předloženy. Navrhuji, abychom o pozměňovacích návrzích hlasovali takto v souladu s usnesením zemědělského výboru. Nejprve o návrhu C1 a C2 en bloc jedním hlasováním. Potom o návrhu C3, potom o návrhu A.A.1, A.A.2 a A.B en bloc jedním hlasováním. Dále o návrhu A.A.3, potom o návrhu A.C a potom o návrhu B a nakonec o zákonu jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Má někdo připomínky k proceduře, kterou schválil zemědělský výbor? Není tomu tak. Rozhodneme o proceduře hlasováním pořadovém číslo 391, které jsem zahájil a ptám se, kdo souhlasí s navrženou procedurou. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 391 z přítomných 154 pro 151 poslanec, návrh byl schválen, můžeme tedy začít s pozměňovacími návrhy.

Prosím, pane zpravodaji, první návrh. Poslanec Petr Kudela: Nejprve navrhuji, abychom hlasovali o bodech C1 a C2. To je změna ve prospěch převodu zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách. Zemědělský výbor doporučuje. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.) Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 392 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 392 z přítomných 154 poslanců pro 138, proti 12. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat. Poslanec Petr Kudela: Dále navrhuji, aby se hlasovalo o bodě C3, to je změna vodního zákona, ve kterém se navrhuje, aby vodní dílo nebylo součástí pozemku, na němž se toto vodní dílo nachází. Zemědělský výbor nedoporučuje. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Doporučuje.) Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 393 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 393 z přítomných 156 pro 16, proti 96. Návrh nebyl přijat. Další návrh. Poslanec Petr Kudela: Dále navrhuji, aby se hlasovalo o pozměňovacích návrzích A.A.1, A.A.2 a A.B. (V sále je hluk. Předsedající prosí o klid.) To jsou pozměňovací návrhy, které umožňují Státnímu pozemkovému úřadu přebírat a vést databázi bonitovaných pozemků a využívat informace z registru obyvatel a provádí úpravu v definici pozemkových úprav. Zemědělský výbor doporučuje. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Doporučuje.) Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 394 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 394 z přítomných 157 pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat. Poslanec Petr Kudela: Dále navrhuji, aby se hlasovalo o pozměňovacím návrhu označeném A.A.3, to jsou definice povinností škol nebo školských zařízení, které byly zrušeny, aby přednostně nabídly pozemky původně státu Pozemkovému fondu České republiky. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Zpravodaj doporučuje.) Pan ministr? (Doporučuje.) Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 395 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 395 z přítomných 157 pro 119, proti 16. Návrh byl přijat. Další návrh. Poslanec Petr Kudela: Dále navrhuji, aby se hlasovalo o pozměňovacím návrhu A.C, to je blok návrhů týkajících se změny zákona o majetku České republiky. Tento již byl schválen Poslaneckou sněmovnou. Návrh zemědělského výboru nedoporučuje. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nedoporučuje.) *** (12.10 hodin) (pokračuje Filip) Zahájil jsem hlasování číslo 396 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 396, z přítomných 157 pro 3, proti 120. Návrh nebyl přijat.

Další návrh. Poslanec Petr Kudela: Dalším návrhem je návrh poslance Šenfelda předložený ve druhém čtení tohoto zákona týkající se tzv. komasace pozemku. Stanovisko zemědělského výboru: Nedoporučuje. (Ministr nedoporučuje.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 397 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 397, z přítomných 158 pro 28, proti 119. Návrh nebyl přijat. To byl poslední pozměňovací návrh, budeme tedy hlasovat o návrhu jako celku. Jsou všichni spokojeni s návrhy? Ano. Zemědělský výbor doporučuje, pan ministr doporučuje. Přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony podle sněmovního tisku 575, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Zahájil jsem hlasování číslo 398 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 398, z přítomných 158 pro 122, proti 15. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod 172. Zároveň předám řízení schůze. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, budeme pokračovat v dalších bodech z našeho programu, tak jak jsme si schválili. Otevírám další bod a tím je bod 173. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 687/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr zemědělství Marián Jurečka a zpravodaj garančního výboru, kterým je zemědělský výbor, poslanec Pavel Kováčik. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 687/3, který byl doručen dne 2. března 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 687/4. Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Pane ministře. Není tomu tak. Otevírám tedy rozpravu a první do ní se hlásí pan zpravodaj. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já v této fázi v rozpravě si dovolím načíst legislativně technickou připomínku, tak jak po poradě s legislativou jsme se dohodli, že bude uplatněna. Jde o legislativně technickou připomínku pro třetí čtení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, sněmovní tisk 687. Připomínka zní: v části 3. článku V se v úvodní větě novlizačního bodu 1 slova "a poznámky pod čarou číslo 41", poznámka pod čarou číslo 41 a odkaz na tuto poznámku pod čarou zrušují. Svůj návrh odůvodňuji tím, že jde o odkaz na sněmovní tisk, resp. na normu, která ještě nebude schválena, tedy jde o sněmovní tisk č. 508, který je v současné době po druhém čtení a do projednání tohoto tisku pravděpodobně, tedy s vysokou pravděpodobností, přijat nebude. Ten odkaz tedy odkazuje na neexistující normu. Proto uplatňuji tuto legislativně technickou připomínku a prosím o její podporu. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, váš návrh registruji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Bendl. Není tomu tak, dobře. V tom případě řádně přihlášený do rozpravy je

pan poslanec Kudela a připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Kudela: "Šéfe, můžem hned." Není to pozdrav, kterým zdravím po ránu předsedu Bělobrádka, ani to zajisté není pozdrav, kterým zdraví kolegové v ANO ráno, když přijdou do práce, ale je to hláška, kterou slyšíme neustále v televizi. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, pane ministře, zákonem o potravinách a tabákových výrobcích zároveň měníme zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. V tomto duchu jsou také načteny pozměňovací návrhy konkrétního pana poslance Novotného, který také navrhuje úpravu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání týkající se tabákových výrobků. Já jsem také načetl v souvislosti s tímto zákonem pozměňovací návrh uvedený pod písmenem E12 týkající se reklamy na doplňky stravy. Jednáme o zákonu o potravinách a doplňky stravy jsou také přípravky, které slibují zvýšený sexuální užitek nebo zážitek nebo úspěch, nějak takto. S kým jsem se bavil, všichni říkají, že jsou to reklamy nevkusné, nevhodné, nechutné možná, často se vysílají během sportovních utkání, že mi často připadá, že ten sport je pouze nosičem k tomu, vábničkou, aby se na tyto reklamy dívalo co nejvíce lidí. Dívají se na ně také děti a rodiče těmto dětem špatně vysvětlují, co ta reklama vlastně znamená. Proto vás chci požádat o podporu mého pozměňovacího návrhu pod písmenem E12. Zemědělský výbor sice k němu dal negativní stanovisko, ale věřím, že poslanci a paní poslankyně ve Sněmovně mají tu odvahu, aby vyslyšeli hlas lidí, protože na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání už několik let chodí stížnosti na tuto reklamu, ale Rada pro rozhlasové a televizní vysílání musí konstatovat, že tato reklama není v rozporu se zákonem, byť hraničí s mravním ohrožováním mládeže. Navrhuji, aby se reklamy na tyto doplňky stravy vytlačily až na dobu po 22. hodině. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, nyní pan poslanec Štětina, připraví se pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den nebo dobré poledne. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já u tohoto řečnického pultíku stojím v této věci pošesté. Třikrát v minulém volebním období a potřetí v tomto volebním období. Hovoříme stále o jedné a tytéž věci, tzn. o zbavení kompetencí hygienické služby. Čili dneska jsem si pro pořádek připravil trošku delší projev, ale nebojte se, já dodržím své zásady, že dlouho nehovořím. Můj diskusní příspěvek se bude týkat vysloveně jenom pozměňovacího návrhu A17, protože jsem si vědom toho a chápu, že tento zákon musíme mít z mnoha důvodů, ale musíme ho mít bez tohoto pozměňovacího návrhu. Pak to bude v pořádku. Já se domnívám, že je to tak jasná věc, o které se hovoří všude, a není to jen potvrzeno Ministerstvem zdravotnictví a žádnou osobou hlavního hygienika nebo kohokoli jiného z tohoto odboru, ale je to tedy potvrzeno i zdravotním výborem, který 17. dubna přijal k tomuto pozměňovacímu návrhu zcela jednoznačně negativní názor. *** (12.20 hodin) (pokračuje Štětina) Tuto skutečnost samozřejmě podporují i odborné lékařské společnosti, to je společnost infekčního lékařství, epidemiologie, mikrobiologie, hygieny, komunitní medicíny, sociálního lékařství, řízení péče o zdraví. A samozřejmě akademickou obec v čele s lékařskými fakultami musí a taky podporuje i Asociace hotelů a restaurací, což je velmi zajímavé. Tento pozměňovací návrh A17 totiž zasahuje zásadním způsobem do kompetencí hygienické služby a ze strany hygienické služby se nejedná jen o nějaké úřední kompetence, se kterými bychom se ještě mohli jaksi smířit, ale jedná se o nástroje, které má hygienická služba k ochraně veřejného zdraví, které není jen v oblasti represe, ale zejména prevence. Myslím si, že tento pozměňovací návrh A 17 odnímá hygienické službě dozor nad výrobou a uváděním pokrmů na trh ve stravovacích službách. Přitom se jedná o nejrizikovější oblast z hlediska alimentárních onemocnění. Proto musí být dozor prováděn v kontextu epidemiologické situace a

epidemiologických šetření v návaznosti na dietární expozici a systematický monitoring životních podmínek a musí být samozřejmě provázen i s dalšími lékařskými obory, které jsem zmínil výše. Základem dozoru v této oblasti je posouzení a hodnocení zdravotního rizika a řízení rizik včetně posouzení zdravotního stavu personálu. Společné stravování je také prostředím pro podporu zdraví a ovlivnění stravovacích návyků, například úpravy jídelníčku, zařazení zeleniny, nepřepalovaných tuků. A samozřejmě tím, kdo přebírá činnost hygienické služby, je dle tohoto pozměňovacího návrhu A17 má být Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která není oprávněná nahlížet do zdravotnické dokumentace, nemá právo nařizovat na místě lékařské prohlídky a samozřejmě potřebná vyšetření. Jednak to neumí a jednak to ani nemůžou, protože se jedná například o vyšetření takových orgánů, kde se provádí různé stěry. Myslím, že každému je toto jasné. A samozřejmě paradoxně hygienické službě zůstává zachována pouze kompetence zajišťovat dozor a přijímat opatření v případě alimentárních nákaz nebo jiného poškození zdraví z potravin. Předpokládá se tak, že hygienická služba bude zasahovat bez poznatků o situaci v terénu, které získává při výkonu běžného dozoru, což není akceptovatelné. A samozřejmě to můžeme shrnout do jedné věty. Dokud se nic neděje, děláme to my jako SZPI, když je problém, tak to pojď hygieno dělat za nás se všemi důsledky pro tebe. Navrhované změny jsou tak přímým ohrožením veřejného zdraví v oblasti potravin a výživy. Ale není to jenom ohrožení v této oblasti, ale v celém systému ochrany veřejného zdraví. A to bych byl moc rád, abychom si zde uvědomili. Teď už budu jenom glosovat, kde ve zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu A17 bylo zmíněno, že ke změnám není z hlediska ochrany veřejného zdraví ani bezpečnosti a kvality potravin žádný důvod. Nelze akceptovat nepravdivý důvod navrhovaných změn, že nařízení Evropské unie na úseku potravinového práva jsou v gesci Ministerstva zdravotnictví. Každý si může přečíst, kdo tuto ochranu a dozor dělá. (Hluk v sále.) Chtěl bych zde zmínit i etický a právní aspekt a samozřejmě byrokratický a ekonomický aspekt. Pokud jde o etický a právní aspekt, musíme říci, že Ministerstvo zemědělství je skutečně garantem za výrobu potravin. Vyloučení střetu zájmů je proto žádoucí, aby se dozorem nad zdravotní nezávadností zabývala nezávislá složka státu. Způsob organizace hygienické služby v působnosti Ministerstva zdravotnictví je v souladu s principy nezávislosti, neboť hygienická služba není nijak zainteresovaná do podpory podnikání v oblasti společného stravování. Pokud jde o byrokratický a ekonomický aspekt, tam, kde dosud plnily dosud všechny úkoly hygienické stanice, se pozměňovacím návrhem A17 vytváří triplicitní dozor nad stravovacími službami, kde provádí veterina dozor na potravinami živočišného původu jako je maso, mléko, vejce, med atd., SZPI dozor nad výrobou a uváděním pokrmů na trh a hygiena dozor nad zdravotními průkazy, dodržováním znalostí a zásad osobní a provozní hygieny, dodržování zákazu kouření, provádění zkoušek znalosti hub, dozor nad pitnou vodou, obaly potravin a všemi předměty přicházejícími do styku s potravinami. A samozřejmě nesmíme zapomenout na dozor nad celým pracovním prostředím. Je pravda, že tento pozměňovací návrh vnáší do tohoto systému nejen zmatek do výkonu dozoru, který nelze vykonat komplexně, ale ztěžuje i postavení provozovatelů, ohrožuje zdraví spotřebitelů a mrhá prostředky státního rozpočtu. Myslím, že každý, kdo něco ví o zdravotnictví a potravinářství, tak se musí samozřejmě rozhodnout sám. A já věřím, že tento pozměňovací návrh A17 nebude schválen a že v naprostém souladu bude schválen zákon jako takový. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Balaštíková. Prosím. Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolila bych si požádat

Sněmovnu o hlasování o možnosti stažení mého pozměňovacího návrhu ze třetího čtení. A důvodem je, že z informací z terénu vzešlo, že hlavní hygienik pan Valenta nedostatečně komunikoval tento problém se svým resortem, a tím došlo k nepochopení cílů mého pozměňovacího návrhu. V několika případech byly z jeho strany podávány neobjektivní a zcela zavádějící informace, které zbytečně polarizují odborníky v tomto sektoru napříč resorty. A mně jde především o spotřebitele a ne o válku mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví. Z jednání z posledních dvou dnů vzešla ochota a vstřícnost zúčastněných stran hledat jiné řešení této problematiky, a proto si dovoluji požádat Sněmovnu o hlasování, které umožní stažení mého pozměňovacího návrhu pod bodem A16 až A19. Děkuji. (Ojedinělý potlesk z pravé i z levé části sálu.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Váš návrh jsem zaznamenal. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, všichni, kteří jsou přihlášeni, alespoň podle ujištění paní kolegyně Balaštíkové, věděli, že se tento návrh, tedy návrh pod čísly A16 až A19, bude stahovat. Takže bych poprosil, abychom to všichni zvážili. Samozřejmě nikomu nemůžu brát ani náhodou ani stínem jakékoli právo k diskusi, ale abychom v rámci zefektivnění toho procesu, objeví-li se takové skutečnosti, které jaksi umožňují jiné řešení toho problému, abychom tady nemlátili prostě prázdnou slámu. A já jako zpravodaj podporuji ono hlasování o stažení návrhu pod čísly A16 až A19. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Svoboda, po něm pan poslanec Heger. Prosím, pane poslanče. Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já vnímám to, co řekl zpravodaj. Jenomže jak všichni víme, o stažení návrhu se musí hlasovat. Čili když teď o této věci diskutujeme, tak to není mlácení prázdné slámy. Jsou to jenom slova na podporu toho, aby pro stažení toho zákona všichni hlasovali. Čili z tohoto pohledu já vnímám svoji roli jako nezastupitelnou, abych řekl to, co si myslím. Když už takto žertujeme, měl bych se primárně přihlásit ke konfliktu zájmů. Vždycky přemýšlím nad tím, proč někdo k něčemu mluví, jaký k tomu má důvod, a říkám si, jestli ten důvod mnohdy v sobě nemá obsažen konflikt zájmů. Já ho prosím pěkně mám. V roce 1950 mému otci znárodnili jeho privátní praxi a stal se hygienikem a celý život dělal hygienu, proto o tom hodně vím, o tom hygienickém dozoru. *** (12.30 hodin) (pokračuje Svoboda) A sám jsem nesměl studovat klasickou lékařskou fakultu a studoval jsem lékařskou fakultu hygienickou a mám státní závěrečnou zkoušku z oboru hygiena a epidemiologie. Čili jsem jeden z těch, kteří o této problematice skutečně hodně ví, tak se k tomu hlásím a zároveň tedy říkám, že mám určitý konflikt zájmů. Návrh pozměňující novely, který je součástí dnešního zákona o potravinách, vlastně až na výjimky, to znamená v otázce školního stravování, hromadného stravování v sociálních zařízeních atd. atd., říká, že kontrolu v zařízeních stravovacích služeb by vykonávaly pouze orgány v působnosti Ministerstva zemědělství. To znamená, že Ministerstvo zdravotnictví v této oblasti by vlastně nemělo žádnou možnost něco dělat. Ale to je věc, kterou je potřeba skutečně zamítnout nějakým hlasováním, protože to je zásadně nesprávná věc. Kromě jiného to říká, že kontrolu by dělal někdo, a v okamžiku, kdy by vznikl problém, vznikla nějaká epidemie, tak by ji řešil někdo jiný a jiným mechanismem. To také dost dobře není. Z hlediska ochrany zdraví představují stravovací služby prioritu. Aby se minimalizovalo ohrožení veřejného zdraví, tak je to zahrnuto mezi činnosti epidemiologicky závažné. Říká to zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Nejde přitom jenom o sledování původu a kvality potravin, a jestli to prase bylo střeleno legálně, nebo nelegálně, jestli obsahuje nějaké parazitární onemocnění. Jde o to,

v jakém procesu je strava připravována. Vůbec nejčastější hromadnou epidemií ze stravování nejsou závady v potravinách, jsou to závady na straně personálu, který to jídlo zpracovává. Tady je jednoduchý příklad paronychií okolo nehtů, které potom můžou znamenat, že celá školní jídelna, celá škola je postižena průjmovým onemocněním. To jsou věci, které jsou zásadní pro dozor nad oblastí stravování. A je to dozor nad celým personálním stavem. Ten není tak jednoduchý. Musíme mít možnost vstupovat Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vaší řeči, ale dovolte mi, abych přivítal zahraniční delegaci, kdy na galerii pro hosty se dostavila delegace Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky, kterou vede její místopředseda pan Viktor Guminskij. Prosím o přivítání. (Všichni přítomní v sále povstali a tleskají.) Děkuji a prosím, pokračujte. Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano, děkuji. Zdravotní kontrolu nemůže dělat žádný orgán Ministerstva zemědělství. To je kontrola, která má svůj ryze medicínský charakter, která vyžaduje i kontrolu a vazbu k rodinným příslušníkům, možností rodinné infekce, jejího přenášení a samozřejmě znalost těchto možností je znalost medicínská, znalost hygienická a spadá skutečně do oblasti hygieny. Všechna zdravotní rizika, což je alfa a omega dozoru, nemohou být posuzována z oblasti veterinární správy. Jsou to posuzování zdravotních rizik, která se ryze týkají oblasti hygieny. Důvodů dalších je skutečně celá řada, ale nechci hovořit o tom, že to představuje nárůst personálu pro všechna zařízení veterinární správy, že to je problém nejenom horizontální, ale i vertikální, kde zemědělská inspekce je většinou pro dva kraje společná a není to schopna zvládnout. Základní problém, který vidím, je ten, že to je oblast, kterou není schopen zajišťovat nikdo jiný než pracovník z oblasti zdravotnictví, z oblasti hygienické služby. Ze všech těchto důvodů tady pozvedávám hlas pro to, aby pokud zazní žádost o zrušení toho pozměňovacího návrhu, abyste ho hlasováním podpořili. Pokud by ten návrh nezazněl, můj návrh je, aby tento pozměňovací návrh nebyl schvalován. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Heger, připraví se paní poslankyně Balaštíková. (Ne.) Faktickou poznámkou jste řekla, co jste potřebovala. V tom případě pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče. Poslanec Leoš Heger: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi v první řadě, abych prostřednictvím pana předsedajícího poděkoval panu zpravodaji a předsedovi klubu KSČM, že mně umožnil tito vystoupení. Kdybych věděl předem, že ten návrh bude navržen ke stažení, tak bych se nepřihlašoval, a myslel jsem si, že tu přihlášku stáhnu, ale na druhou stranu musím konstatovat, že pochvalu, kterou jsem chtěl vyslovit paní kolegyni Balaštíkové zase prostřednictvím pana předsedajícího, nemohu tak jednoduše tady provést, protože má-li ustat válka mezi hygienickou službou a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, a je to velmi žádoucí, aby se dohodly a kooperovaly spíše, než tady na půdě Poslanecké sněmovny válčily naším prostřednictvím, tak musím vyjádřit určitou obavu z toho, jaká slova tu zazněla, že pan hlavní hygienik něco nepochopil nebo špatně dovysvětli. Chtěl jsem to demonstrovat na zasedání výboru pro zdravotnictví, kde tato záležitost byla projednána a zdravotní výbor k tomu přijal jednomyslné usnesení, které podporuje, aby hygiena zůstala v rámci kompetencí, které má dosud. Doufám, že po dnešním dni nastane již útlum sporů a opravdu můžeme očekávat zítřky lepší a pozitivnější v tomto směru. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. A nyní řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych i já řekl něco málo k tomuto návrhu zákona. Nejprve k tomu: šéfe, budu hned. Já to nemám spojováno s erotikou na obrazovce, ale spíš s prací Poslanecké sněmovny, protože, šéfe, budu hned, to přeci používají při vší úctě kolegové tady z hnutí ANO. A to, že to chce koaliční poslanec Petr Kudela prostřednictvím pana předsedajícího zakázat, to myslím, že se mu nepovede a že, šéfe, budu hned, tady budeme používat dál. Jsem přesvědčen o tom, že ten návrh, a diskutovali jsme o tom na zemědělském výboru, patří spíš do oblasti řešení mediálního zákona, a že to nemáme řešit v zákonu o potravinách a tabákových

výrobcích, protože to věcně patří do reklamní branže a tam se tím pojďme seriózně a vážně zaobírat. Já si myslím, že sem tohle téma zásadně nepatří. To, co ale sem patří, je - tenhle zákon vzniká pod jistým tlakem, sleduje ho řeknu podnikatelská veřejnost v oblasti potravin i tabákových výrobků, protože jeho pouť nebude končit tady, ale půjde do Senátu a bude muset ještě být doprovozen vyhláškou, a časový stres je tam o to větší, o co později přišel tento návrh zákona do Poslanecké sněmovny. *** (12.40 hodin) (pokračuje Bendl) A to myslím, že je tady taky třeba říct. Že poslanci jednali poměrně rychle, aby vyšli vstříc ministrovi zemědělství, za to by jim měl ministr zcela určitě poděkovat. K té hygieně versus veterina. Protože tady vystupovali vesměs zdravotníci, kteří hygienu hájili, já musím aspoň půl věty na obranu toho návrhu říct, protože si nemyslím, že to projímadlo, které se nám snaží zdravotníci naordinovat, že je správně, že tu debatu máme vést seriózně. Čím jsem si stoprocentně jistý a říkal jsem to i na zemědělském výboru, že když se díváte na Pohlreicha a na jeho - řeknu - snahu zvyšovat kvalitu podávání jídel a vůbec úroveň restauračních zařízení, za což mu patří určitě poděkování, ale vidíte-li někdy, co se odehrává v některých těch kuchyních, tak se vůbec divíte, že tam je nějaká debata nad tím, jestli ten řízek má vypadat líp nebo hůř, nebo jak má vypadat líp, když ta kuchyně restauračního zařízení je spíš na zavření než na vaření. Nedostatky jsou tam obrovské a ať už to bude dělat hygiena, nebo to bude dělat veterina, jistě ten problém zůstává a my se máme bavit o tom, jak ho vyřešíme. To že zůstane ten problém, tak je. Paní poslankyně Balaštíková se rozhodla dát návrh na stažení jejího pozměňovacího návrhu, o kterém jsme dlouze diskutovali na zemědělském výboru. To že se o tom návrhu možná nebude hlasovat, problém zůstane. Problém špinavých kuchyní, které občas vídáme v pořadech, je problémem, který ze státní správy, a v tomhle případě z Hygienické služby, nikdo nesundá. A že něco nefunguje, je - myslím - zjevné. Tento návrh je o tom pokusit se nějaké změny docílit. Pokud se to nepovede pozměňovacím návrhem, doufejme, že aspoň Hygienická stanice bude reflektovat to, že problémy v oblasti výroby potravin a jejich distribuce zákazníkům zůstávají nadále vážné. Pak mám ještě jednu věc, která se týká pozměňovacího návrhu pod bodem E2. Prosil bych pana zpravodaje, zdali bychom mohli o tomto pozměňovacím návrhu pana poslance Kudely hlasovat zvlášť, neboť tento pozměňovací návrh přináší podle mého hlubokého přesvědčení trable při stanovování úrovně emisí u tabákových výrobků jiných, než jsou cigarety. U normálních klasických normovaných cigaret se emise měří, mají své hodnoty a jsou to mezinárodně dané závazky. U ručně vyráběných cigaret je to podle mne problém naprosto neřešitelný. U strojově vyráběných cigaret umíme změřit jejich emise. U výrobků, které jsou vlastně ručním produktem, není možné. Navíc normy neexistují. Nikdo neví, podle čeho by se to řešilo. Nemůžeme si to úplně vymýšlet. Myslím si, že chceme-li se tím zabývat, pak to potřebuje ještě nějaké doladění, o jaké normy by se to mělo opřít, protože v tuto chvíli neexistují ani u nás doma, ani na území Evropské unie. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Kudela. Prosím. Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, mám tři věci. Za prvé načítám legislativně technickou úpravu teď ve třetím čtení k mému pozměňovacímu návrhu E5, a to v § 17 odst. 2 písm. h) se na konci zrušuje slovo "nebo" a na konci písmene i) se slovo "nebo" doplňuje. Jde o to posunout spojku "nebo" o jedno písmeno níže, neboť jsme přidali další písmenko textu zákona. Je to jenom legislativně technická úprava. K připomínce pana kolegy Bendla k mému pozměňujícímu návrhu pod bodem E2 - úrovně emisí cigaret a tabákových výrobků jiných než cigarety vyrobených nebo uvedených na trh nesmí

přesahovat maximální úrovně stanovené prováděcím právním předpisem. Ptal jsem se, jak je to řešeno právě u těch cigaret. Ty jsou také řešeny prováděcím právním předpisem. Pokud v prováděcím právním předpisu tedy Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane kolego, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás o ztišení, protože míra hluku v sále je opravdu vysoká. Prosím, pokračujte. Poslanec Petr Kudela: Pokud v prováděcím právním předpise tedy nebudou limity pro jiné výrobky než cigarety stanoveny, pak se tedy zachovává status quó, který je teď. A k mému pozměňovacímu návrhu E12 prosím o podporu. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě se hlásí do rozpravy pan poslanec Pavera. Prosím. Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Chtěl bych jenom poukázat na jednu změnu nebo na jeden pozměňovací návrh pana poslance Kudely, který je pod číslem E1. Víte, zákon, který tady teď projednáváme, přináší samozřejmě velmi pozitivně informace o tom, že vzniknou nebo vznikají potravinářské banky a že firmy, které obchodují s potravinami, mohou darovat tyto věci pro charitativní účely. Právě mohou - to bylo v § 11 odst. 2, to bylo napsáno v původním návrhu zákona, ale díky pozměňovacímu návrhu pana poslance Kudely se to v tom bodě E1 změnilo na povinnost u těch velkých prodejců nad 400 metrů, že to povinně musí dávat. Když to neudělají, hrozí jim pokuta až 50 milionů korun, když to nesplní. Chápu, proč tady by se mělo šetřit s potravinami, proč by se měly využít na dobročinné účely atd. Myslím si, že už se to dnes mnohem více posunulo k tomu dobru, že sice se občas ještě vyhodí nějaké potraviny, možná někdy více než je zdrávo, ale už přece jen tím, že v loňském roce - mám takový dojem, že nemusí odvádět za darované potraviny firmy DPH a podobně, tak že to už byl náš dobrý krok. V tom případě bychom nemohli tady tento pozměňovací návrh a i zákon vlastně podpořit. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče. Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, nechci do toho házet nějaké vidličky, ale jenom upozorňuji, že jestli jsem správně poslouchal paní kolegyni Balaštíkovou, tak stahovala návrhy nebo navrhovala stáhnout návrhy A16 až A19. To nejsou návrhy paní poslankyně Balaštíkové, ale návrhy schválené usnesením výboru. Návrhy schválené usnesením výboru, to znamená, že se jedná o návrhy výboru a ty může vzít zpět jenom navrhovatel, což je výbor. Museli bychom mít usnesení výboru. Abychom předešli nějakému problému v proceduře potom, tak na to upozorňuji teď v obecné rozpravě. Tam se ty tři návrhy mohou hlasovat zvlášť - to ať někdo navrhne změnu procedury. Ale není možné, aby navrhla paní poslankyně stažení návrhů, které byly schváleny výborem. Ona může stahovat svoje návrhy, které podávala ve Sněmovně. Ale v okamžiku, když byly schváleny výborem, jsou to návrhy výboru a nemohou být staženy jednotlivým poslancem. Takže na to upozorňuji před procedurou, abychom byli všichni posléze konformní s tím, jak ta Sněmovna jedná. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Děkuji vám a doufám, že pan zpravodaj s panem předkladatelem se s tím řádně vypořádají. Nyní ještě pan poslanec Pavera se hlásí do rozpravy. Poslanec Herbert Pavera: Po dohodě s panem zpravodajem navrhuji, aby se o bodu E1 hlasovalo samostatně. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže nikoho nevidím, v tom případě rozpravu končím. Už jsem rozpravu ukončil. V případě, že paní poslankyně Balaštíková chcete ještě vystoupit, musí vystoupit nějaký z ministrů, aby rozpravu otevřel. Nechcete vystoupit, dobře. Rozprava je tedy ukončena. Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo zpravodaje, jestli si chcete vzít závěrečné slovo před hlasováním. Pan ministr, prosím. *** (12.50 hodin) Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Musím říct, že spoustu diskuzí kolem této novely zákona jsme tady absolvovali v prvním i ve druhém čtení, případně na projednávání na výboru. Kvituji to, že Poslanecká sněmovna nakonec tady nebude konfrontována tím, řekněme, hlasováním o kompetencích a rozdělení kompetencí mezi jednotlivé resorty, protože ta diskuze už se vyhrotila i někam, řekněme, mimo racionální fakta. A myslím si, že v tomto duchu a v této atmosféře není dobré potom dělat dobrá - nebo není to ideální prostředí pro dobrá a strategická rozhodnutí. Nicméně, chtěl bych tady okomentovat ten návrh, který zde zazněl od pana poslance Kudely, ten pozměňovací návrh, který se týká reklam na různé stimulační přípravky, které slibují zázraky, neskutečné a dlouhotrvající. Souhlasím s tím, že bychom to mohli řešit v jiné zákonné úpravě, ale tady toto řešení je také možné a myslím si, že nemusíme jej brát a nemůžeme jej brát jako přílepek. Takže, já bych poprosil, abychom vzali rozum do hrsti, abychom to neodkládali, abychom tento pozměňovací návrh podpořili, protože, musím říct, že i pro mne, a když sleduju se svými dětmi - když jsem náhodou o víkendu doma - nějaké sportovní utkání - tak ve čtyři hodiny odpoledne dívat se na tyto reklamy, si myslím že - jednak podle mě je to neúčelné, protože ti případní uživatelé v tu dobu většinou, myslím, že ještě jsou v práci, ale hlavně si myslím, že když to berou úplně smrtelně vážně, že to opravdu není to nejšťastnější, co by musela mládež a děti v České republice vidět v tomto vysílacím čase. Takže, já osobně tento návrh podporuji a apeluji na vás, abyste vzali rozum do hrsti a podpořili ho také. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan zpravodaj si chce vzít také závěrečné slovo. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Chce se mi říci. No, neusnadnili jste mi to. Ale, pokusím se s tím vypořádat, s těmi návrhy, které zde zazněly tak, abychom nezavdali žádnou příčinu k nějakému potom zpochybňování postupu. Zvláště v situaci, kdy nejprve - a to varování tady zaznělo - se cosi řešilo, pak se to neřešilo. Já jenom bych chtěl shrnout, že padly návrhy v pořadí, jak byly navrženy. Legislativně technická úprava zpravodaje poslance Kováčika, pak padl návrh na stažení A16 až A19 paní kolegyně Balaštíkové. A zde bych dal za pravdu panu kolegovi Bendovi. Ano, skutečně, má pravdu. Nicméně bych chtěl poprosit, abychom zde použili extenzivní výklad a ten spočívá v tom, že návrhy A16 až A19 jsou návrhy paní kolegyně Balaštíkové z výboru. Jestliže použijeme extenzivní výklad, že

tedy jde o toto, a přeskočili, použiji, "oslí můstek" za předpokladu souhlasu pana kolegy Bendy. Pakliže ne, tak samozřejmě, nemusíme to dělat. V tom případě bych chtěl vyzvat - když už došlo k té situaci, že paní kolegyně Balaštíková chce stáhnout ty návrhy a zemědělský výbor se nesejde, není schopen se sejít k tomu - abychom o stažení, nebo návrhu na stažení nehlasovali, ale chci vyzvat, abychom o návrzích A16 až A19 hlasovali negativně. To znamená, nepodpořili ty návrhy A16 až A19. Potom je to čisté, nemusíme používat žádný extenzivní výklad a je to naprosto v pořádku. Následně potom pan kolega Kudela navrhl legislativně technickou úpravu v § 17 odst. 2 písm. a) posunul spojku nebo k písmenu - prosím pana kolegu Kudelu, aby mě sledoval - k písmenu e) - ano, je to tak. Potom pan kolega Bendl navrhl v proceduře návrh E2 hlasovat zvlášť. Já jsem měl avízo i od paní kolegyně Balaštíkové, že podobný návrh podá, takže jsou to od dvou ty návrhy. Já jej podporuji. Potom pan kolega Pavera navrhuje, aby E1 pana kolegy Kudely bylo hlasováno samostatně. Zpravodajové, pardon garanti jednotlivých klubů mě pečlivě sledují. Podle mého soudu, nebo podle mých poznámek, žádné další návrhy nepadly. Jestliže padly, prosím teď, aby mě někdo opravil. Nevidím, že by mě chtěl někdo opravit prostřednictvím pana předsedajícího... Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mohu tedy k... Poslanec Pavel Kováčik: Takže, poté bych rád přednesl návrh procedury. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vzhledem k tomu, že toto považuji za vaši závěrečnou řeč k danému materiálu - předtím, než proběhne návrh procedury - tak vzhledem k tomu, že je ukončena rozprava, může vystoupit pan předseda Stanjura s přednostním právem. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: K proceduře teprve budeme vystupovat. Nicméně, žádný extenzivní výklad. To by bylo jasné porušení jednacího řádu. Nic takového. Nikdy nevíme, kdo původně podal pozměňující návrh na výboru. Je to jasně výborový návrh. A to asi svědčí o tom, jak funguje koalice. Přece i v zemědělském výboru má koalice většinu. Navíc to podporoval i bývalý místopředseda z opoziční TOP 09 - kdysi, že jo, hlasoval s vámi - takže, to, že jste se na poslední chvíli rozhodli, že ten konflikt zažehnáte, to je v pořádku, ale neohýbejte jednací řád. Myslím, že to, co říkal pan zpravodaj, to znamená, navrhne v proceduře, aby se o tom hlasovalo zvlášť. To je naprosto v pořádku, to klidně podpoříme. Není důvod lámat to přes koleno, hlasovat o celém usnesení zemědělského výboru. Ale to si, milí kolegové z vládní koalice příště vykomunikujte dříve. Neříkejte, že jste nevěděli, o čem hlasujete v tak zásadní věci a v tak letitém konfliktu. Ten konflikt je přece mezi resorty letitý. Já si ho pomatuju úplně stejně, jenom byla personálně jinak obsazená ministerstva. Leoš Heger mi potvrdí, že s Petrem Bendlem sváděli stejný souboj o ty kompetence mezi potravinářskou inspekcí a hygienou. Tak jsem se chtěl jenom ohradit.Tady nemůže být dobrá vůle, žádný extenzivní výklad. To by bylo mimo jednací řád. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy navrhuji, aby byl přednesen... (O slovo se hlásí poslanec Bendl.) v tom případě se hlásil pan poslanec Bendl... (Poslanci Bendl a Kováčik se dohadují, kdo bude mít slovo.) poté dostanete... s přednostním právem, potom pan poslanec Bendl (Slovo dostává s přednostním právem poslanec Kováčik.) Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Chci jenom reagovat krátce na pana kolegu Stanjuru, protože, když jsem pohledem zjišťoval, byla-li by nějaká vůle se o tom vůbec bavit, o tom takzvaně mém extenzivním výkladu, tak jsem jasně viděl nevůli jak ve tváři pana kolegy Bendy, tak ve tváři pana kolegy Stanjury, takže jsem žádnou jinou proceduru, nebo žádný jiný extenzivní výklad nenavrhl. Navrhl jsem, abych to tedy zopakoval, abychom hlasovali o věci A16 až A19, abychom hlasovali negativně. Tím se s tím vypořádáváme. Takže žádný extenzivní výklad tady v podstatě ani nebyl navržen. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy pan poslanec Bendl k proceduře. Prosím. Poslanec Petr Bendl: Já už opravdu k proceduře. Protože jsem navrhoval hlasovat zvlášť o bodu E2, tak jenom aby bylo jasno, že na bod E2 se váže E7 a E9 a v případě, že by E2 nebyl přijat, jsou nehlasovatelné E7 a E9. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím tedy, jestliže nejsou další připomínky k proceduře, abyste, pane zpravodaji, přednesl proceduru, o které pak následně dám hlasovat. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Takže, teď mě prosím také bedlivě sledujte, abych neudělal nějakou chybu, kde bychom se potom museli k zákonu vracet. Nerad bych skutečně absolvoval znovu. Takže. Nejprve bychom hlasovali návrhy legislativně technických úprav - ve třetím čtení v rozpravě byly předneseny dva návrhy legislativně technických úprav a to od pana kolegy Kováčika a pana kolegy Kudely. Jiné návrhy legislativně technických úprav jsem nezaznamenal. *** (13.00 hodin) (pokračuje Kováčik) Jako zpravodaj doporučuji, abychom i návrh pana kolegy Kudely brali jako návrh legislativně technické úpravy. To je za prvé. Za druhé potom bych rád navrhl, aby se hlasovalo v druhém hlasování o návrhu B. Za třetí potom návrhy pod písmenem A, a to A1 - A8, A10 - A15 a A20 en bloc jedním hlasováním. Prosím pěkně, aby bylo jasno, přednáším návrh garančního výboru, tak jak garanční výbor při svém jednání schválil, a to dne 8. března, návrh procedury. Pak bych navrhl ve čtvrtém hlasování ony návrhy A16 - A19, to jsou návrhy, vyňaté zvlášť, o přechodu kompetencí paní kolegyně Balaštíkové, čili nenavrhuji, opět říkám, žádný nestandardní postup. Pak návrh A9, to je páté hlasování. V šestém hlasování návrh C. V sedmém hlasování návrh D. V osmém hlasování návrh E2 samostatně, tak jak jej navrhl pan kolega Bendl. V devátém hlasování návrhy E1, E3 - E11 en bloc jedním hlasováním, s tím že bude-li, a teď prosím pěkně, pane kolego Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, nebude-li návrh E2 přijat, jsou návrhy E7 a E9 nehlasovatelné. Pochopil jsem to dobra, chápeme to i my ostatní tak dobře. Nebude-li přijat. V tom případě potom, nebude-li E2 přijat, hlasujeme pouze návrhy E1, E3 - E6, E8, E10 a E11. Je to tak? Je to tak. Jsou-li nehlasovatelné. Ale o tom se potom ještě můžeme bavit v návrzích k proceduře. V devátém hlasování bych nechal hlasovat o návrhu E12. V desátém hlasování návrhy F1 a F2 en bloc jedním hlasováním, a konečně v 11. hlasování o zákonu jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Tolik návrh procedury, pane předsedající. Slovo je vaše. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne. Děkuji, pane předsedající. K proceduře pan poslanec Pavera, prosím, pane poslanče. Poslanec Herbert Pavera: Připomínám jen panu zpravodaji, že jsem navrhoval E1, aby se hlasovalo

zvlášť. Poslanec Pavel Kováčik: Ano, je to pravda. Místopředseda PSP Petr Gazdík: V tom případě deváté hlasování bude E1 a desáté hlasování E3 E11. Poslanec Pavel Kováčik: A desáté teprve bude ten zbytek návrhů E, které nebudou odhlasovány a budou hlasovatelné. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Není s tím problém? Je každému jasná procedura? Dám o ní hlasovat. Zahajuji hlasování o návrhu procedury. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 399, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 151, proti žádný, návrh procedury byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Přicházíme už k hlasování, je-li to tak, pane předsedající. První hlasování bych navrhl hlasovat návrhy legislativně technických úprav, předložených kolegou Kováčikem a kolegou Kudelou. Jsou to legislativně technické úpravy. Navrhuji, abychom je hlasovali jedním hlasováním en bloc. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko prosím. (Zpravodaj: Souhlasím.) Stanovisko pana ministra? (Doporučuji.) Zahajuji hlasování o legislativně technických úpravách. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 400, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 155, proti žádný, návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. V druhém hlasování potom budeme hlasovat návrh B, a návrh B, chce-li někdo vědět, je návrh poslankyně Balaštíkové, druhý návrh, a poslance Kováčika, který obsahuje především vetknutí pojmu české cechovní normy. Nemá to nic společného s onou diskutovanou problematikou přechodu kompetencí. Garanční výbor doporučuje tento návrh. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučuji.) Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny, Prosím, abyste si přihlásili svými hlasovacími kartami. Stanoviska jsme slyšeli. Zahajuji hlasování o návrhu pod písmenem B. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 401, přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro 134, proti 16, návrh byl přijat. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Máme tady další, tedy třetí hlasování podle přijaté procedury. Jenom oznamuji, že byl přijat návrh B, což znamená, že návrh A9 je nehlasovatelný. Prosím vás pěkně, vytkněme návrh A9, že je vyřešen tímto hlasováním. Děkuji. Třetí hlasování potom je zbývající body A s výjimkou 16 - 19. Zbývající body A jsou A1 - A8, A10 A15 a A20 en bloc jedním hlasováním, a jsou to návrhy, obsažené v návrhu usnesení nebo v usnesení zemědělského výboru. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko prosím. (Zpravodaj: Stanovisko doporučující.) Pan ministr? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování o návrzích A1 - A8 a A10 - A15 a A20. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 402, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 155, proti žádný, návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Teď, prosím pěkně, pozor, dostáváme se k onomu jednomu z úhelných bodů tohoto návrhu, a jde o hlasování o návrzích A16 - A19 en bloc jedním hlasováním. Jde o ono tolik diskutované řešení kompetencí. Garanční výbor doporučuje přijmout ve svém usnesení, nicméně slyšeli jsme tady návrh na stažení těchto tří bodů. Jde o to, že se zřejmě nachází jiné řešení, že jako zpravodaj garančního výboru sice říkám, doporučuji, nicméně jako zpravodaj, jako poslanec Kováčik, který viděl, co se tady odehrálo v diskusi, zaujímám neutrální stanovisko. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přestože vás mám rád, pane zpravodaji, tak vaším úkolem je přednášet stanovisko garančního výboru. Poslanec Pavel Kováčik: To jsem přednesl, pane předsedající, to jsem přednesl bezesporu. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (I na základě diskuse, která zde proběhla, neutrální stanovisko.) Zahajuji hlasování o návrzích A16 - A19. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 403, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 10, proti 118, návrh nebyl přijat. (Potlesk vlevo.) Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Připomínám, že návrh A9 je vyřešen tím, že byl přijat návrh B, který je nehlasovatelný. A jsme u hlasování o návrhu C. Prosím, kdyby chtěl někdo vědět, jde o návrh pana kolegy Krákory, který hovoří k novelizačnímu bodu 10 o definici bylinných výrobků, určených ke kouření, tedy s výjimkou tabáku. Garanční výbor doporučuje. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Doporučuji.) Zahajuji hlasování o návrhu A9. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 404, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 124, proti 2, návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Jsme u návrhu D. Návrh D je návrh pana kolegy Novotného, který hovoří o řešení reklamy na elektronické cigarety. Zpravodaj garančního výboru podle usnesení garančního výboru doporučuje. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučuji.) *** (13.10 hodin) (pokračuje Gazdík) Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 405, přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro 22, proti 62. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. A jsme u návrhu E a já bych teď prosil, abychom hlasovali tak podle návrhu pana kolegy Bendla, návrh E 2 samostatně s tím, že je to podle schválené procedury s tím, že

nebude-li návrh E 2 přijat, stávají se nehlasovatelnými návrhy E 7 a E 9. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko garančního výboru, prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Garanční výbor návrhy E doporučuje pod písmeny E 1 až E 11. Garanční výbor má doporučující stanovisko. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra. (Doporučuji.) Zahajuji hlasování o návrhu E 2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. (Hovor mimo mikrofon: E 2, ano.) Kdo je proti? Je to hlasování 406, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 48, proti 65. Návrh nebyl přijat. Poslanec Pavel Kováčik: Návrh nebyl přijat. Konstatuji, že návrhy E 7 a E 9 jsou tedy nehlasovatelné. A teď hlasujeme o zbývajících návrzích, pardon, omlouvám se Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jsou hlasovatelné? Teď bychom měli hlasovat o E 1 a zvlášť o E 3 a o E 11, protože nebyl přijet E 2, tak jsou hlasovatelné návrhy E 7 a E 9. (Zpravodaj: nejsou hlasovatelné.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Aha. (Hovor mimo mikrofon.) Mně to logicky trochu - mám tady za to, že E 2 byl v přímém rozporu s E 7 a E 9. V případě, že nebyl přijat E 2, tak E 7 a E 9 jsou hlasovatelné. (Poznámka ze sálu: nejsou.) Omlouvám se a prosím o stanovisko legislativy. (Hovor mimo mikrofon.) Poslanec Pavel Kováčik: Já jsem přesvědčen o tom, že podle návrhu pana kolegy Bendla, nebude-li přijat E 2, nebudou hlasovatelné ani návrhy E 7 a E 9 neboť jsou vzájemně provázané. Místopředseda PSP Petr Gazdík: V pořádku. Dobře, děkuji. Byl jsem upozorněn, máte pravdu, pane zpravodaji. Máte pravdu, jako vždy. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za pochopení. Takže se vracíme zpátky, pane předsedající, k návrhu E 1 pana kolegy Kudely a garanční výbor doporučuje. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Doporučuji.) Zahajuji hlasování o návrhu E 1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 407, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 116, proti 33. Návrh byl přijat. Poslanec Pavel Kováčik: A jsme teď tedy u zbývajících bodů E s výjimkou E 12. A ty zbývající body E jsou body E 3, E 4, E 5, E 6, E 8, E 10, E 11. (Místopředseda: stanovisko, prosím.) Stanovisko garančního výboru doporučující. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Doporučuji.) Zahajuji hlasování o návrzích. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 408, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 121, proti 14. Návrh byl přijat. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Dostáváme se k hlasování návrhu E 12. Zde si dovolím drobné upřesnění, protože pan kolega Kudela zde mluvil o reklamním sloganu: můžeme hned. Pan kolega Bendl to potom přeložil jako že: budu hned. Já tedy nevím, o co jde - (Smích v sále.) Ale rozhodující je, že stanovisko garančního výboru je nedoporučující. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, a my budeme hlasovat. Pan ministr ale předtím přednese svoje stanovisko. Prosím, pane ministře. (Ministr: doporučuji.)

Zahajuji hlasování o návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 409, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 93, proti 34. Návrh byl přijat. (Potlesk z pravé strany sálu.) Poslanec Pavel Kováčik: A teď se dostáváme už skoro k závěru, pane předsedající. Nicméně nám zbývají ještě návrhy pod písmenem F. Návrhy pod písmenem F jsou návrhy pana kolegy Ladislava Velebného. (Hluk v sále.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, chápu, že vás pan zpravodaj rozrušil, nicméně prosím o klid v jednacím sále a pojďme se věnovat návrhům pod písmenem F. Poslanec Pavel Kováčik: Skutečně jsem vás nechtěl rozrušit nad míru nezbytnou pro soustředění na hlasování o pozměňovacích návrzích. Takže ještě jednou pan kolega Ladislav Velebný, návrhy F 1 a F 2, kde se vkládají věci, které se dotýkají elektronických cigaret. Garanční výbor ve svém usnesení doporučuje. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Doporučuji.) Zahajuji hlasování o návrzích F 1 a F 2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 410, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 136, proti žádný. Návrh byl přijat. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Pokud se teď tedy to rozrušení zmírní a Poslanecká sněmovna se ještě soustředí na poslední hlasování. Podle mého soudu bylo hlasováno o všech pozměňovacích návrzích, které byly hlasovatelné. A nyní nezbývá než hlasovat o návrhu zákona jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane zpravodaji, o všech návrzích skutečně bylo hlasováno a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Pokud se, kolegové, uklidníte, tak přednesu návrh usnesení. Děkuji. Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách, tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů a další související zákony podle sněmovního tisku 687 ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Stanovisko garančního výboru. (Zpravodaj: doporučuje.) Stanovisko pana ministra. (Doporučuji.) Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 411, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 123, proti 19. Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji za vzornou spolupráci. (Neklid v sále.) Dalším bodem našeho jednání je 52. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 608/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Než zahájím úvodní slovo, rád bych požádal, jestli bychom mohli - nebo rád bych navrhl sloučenou rozpravu o sněmovním tisku 608 a sněmovním tisku 609, které na sebe navazují. To

znamená, abychom k tomuto vládnímu zákonu o drahách přidali i vládní návrh zákona o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o sloučení, pardon, až po úvodních slovech, pane ministře, si dovoluji dát hlasovat, až při zahájení rozpravy. Takže teď prosím o vaše úvodní slovo a dám hlasovat až před, při otevření obecné rozpravy. Prosím, pane ministře. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Dobře. Takže ještě jednou, vážený pane předsedající. Předmětem předloženého návrhu zákona o drahách je zejména zajištění transpozice evropské směrnice o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. Jedná se o poměrně rozsáhlý vstup do zákona o drahách a některých souvisejících zákonů, který obsahuje vstupy jak dílčí povahy, tak i změny koncepčního charakteru. Návrh zasahuje zejména do následujících oblastí: kategorizace drah a vymezení přístupu na jednotlivé kategorie drah. Zde se zejména zavádí nová kategorie místních drah, nově se upravují pravidla pro přístup na vlečky a doplňuje se úprava přístupových práv na dráhy celostátní a regionální včetně postupu při omezení provozování dráhy. *** (13.20 hodin) (pokračuje Ťok) Zadruhé. Provozování zařízení služeb. Jedná se o novou úpravu, která v návaznosti na směrnici vymezuje zařízení služeb v drážní dopravě, a upravuje práva a povinnosti provozovatelů těchto zařízení a dopravců využívajících služby v těchto zařízeních. Základním požadavkem je nediskriminační přístup dopravců k těmto zařízením. Zatřetí. Přístup k výkonu činnosti dopravce. Zde se navrhuje nové znění úpravy udílení licencí pro provozování drážní dopravy, kde se zejména odstraňují některé dílčí požadavky již neslučitelné s unijní úpravou, a rovněž některá ustanovení nadbytečná s ohledem na obecnou úpravu správního řádu. Začtvrté. Přidělování kapacity dráhy. Jde o nové znění úpravy postupu provozovatele dráhy při jednání s dopravci o přístupu k drážní infrastruktuře pro účely tvorby ročního jízdního řádu i ad hoc jízd. Dochází ke zpřesnění úpravy a zesouladění s unijní úpravou. Navázána je rovněž úprava řešení sporu mezi provozovatelem dráhy, dopravci před zvláštním úřadem, a některé dílčí požadavky na náležitosti smlouvy mezi provozovatelem dráhy a dopravcem. Zapáté. Posuzování ohrožení hospodářské vyváženosti drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách. Jedná se o novou úpravu umožňující na základě úředního přezkumu omezit přístup k drážní infrastruktuře pro dopravce, jehož služby by mohly významně narušit ekonomickou rovnováhu veřejných služeb v osobní dopravě. Taková úprava již delší dobu existuje v rámci autobusové dopravy. Zašesté. Úprava působnosti a postupu drážní inspekce při šetření mimořádných událostí. Jde o změny právní úpravy, jejichž cílem je odstranit dílčí nesoulad stávajícího znění zákona o drahách se směrnicí o bezpečnosti železnic. Jde zejména o omezení působnosti drážní inspekce na šetření mimořádných událostí, vyloučení výkonu státní kontroly a ukládání sankcí a zpřesnění pravidel pro provádění tohoto šetření. Vedle výše uvedených témat obsahuje návrh i související změny v oblasti správního trestání a organizace správy v oblasti drah zejména v souvislosti s navrhovaným zřízením úřadu pro ochranu podnikání v dopravě, dále některé dílčí vnitrostátní úpravy, zejména v oblasti kácení dřevin podél drah a v otázce stavby drah. Vážené poslankyně, vážení poslanci. Návrh, který vláda předložila Poslanecké sněmovně, je výsledkem dlouhé a velmi usilovné práce a četných jednání s dotčenými subjekty i orgány veřejné správy. Je nezbytný z hlediska implementace práva Evropské unie, ale obsahuje i řešení vnitrostátních problémů v oblasti drážní dopravy. Dovolte mi požádat vás o podporu tohoto návrh zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Karel Šidlo, kterého zároveň žádám, pokud chce sloučenou rozpravu, aby ji navrhl. Děkuji. Poslanec Karel Šidlo: Vážený pane předsedající, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové. Dovolte mi jenom velmi stručně zopakovat určité pasáže z výkladu pana ministra při předkládání této, respektive do budoucna k rozpravě obou novel zákonů, které se zde objevují. Základem provedení implementace směrnic Evropského parlamentu o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru jsou jeho směrnice a směrnice rady. Je to směrnice o bezpečnosti železnic, vyšetřování nehod a mimořádných událostí na dráze. Uvedená směrnice slučuje, přepracovává a ruší tři předchozí. Je to liberalizace přístupu na trh, oddělení provozovatele infrastruktury a dopravce, licencování dopravců a přístup na drážní infrastrukturu. Tato unijní úprava není novinkou. Český právní řád předchozí směrnice již obsahuje, a při hodnocení na unijní úrovni došlo ke změně výkladu některých ustanovení, a tím se změnily i požadavky na úpravu právních řádů jednotlivých členských států. Novela drážního zákona reaguje na výtky Evropské komise k aplikaci směrnice, která ustavuje nový úřad pro výkon státní správy a regulace přístupu k drážní dopravní infrastruktuře. Na vnitrostátní úrovni novela zohledňuje zkušenosti z praxe, kde některá ustanovení zákona o drahách vyvolávají problémy se svou mezerovitostí, příslušnou regulací a navyšujícími se náklady zúčastněných stran. Novela zákona o drahách reaguje také na rozšiřování elektronizace výkonu agend státní správy. Nejvýznamnější změny jsem našel v kategorizaci drah, v podmínkách podnikání dopravců a provozovatelů dráhy, zařízení služeb, systému odměňování výkonu, licencí, přístupu na dráhu a jeho omezení, organizaci státní správy v oblasti železniční dopravy, financování drážní infrastruktury, v cenové regulaci a ve vyšetřování nehod a mimořádných událostí. Vzhledem k vysoké aktuálnosti a potřebnosti zajištění transparentních a objektivních podmínek přístupu na dopravní cestu je pravděpodobně oprávněnou potřebou vytvoření úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, který zajistí chybějící článek orgánu státní správy pro plně liberalizovaný dopravní trh v železniční dopravě. Bohužel ale představená definice jeho působnosti na mě působí dojmem, že se jedná pouze o určitého arbitra vzniklých sporů mezi dopravcem žádajícím o podíl kapacity dráhy a poskytovatelem. V průběhu přípravy projednávání novely zákona v Poslanecké sněmovně, která se mimo jiné datuje už od září loňského roku, se na mne obrátilo i několik zástupců různých institucí s upozorněním na nepříznivé dopady do praxe. Dle jejich tvrzení nebyly jimi vznesené připomínky vypořádány a řádně projednány v průběhu vnitroresortního a meziresortního projednání. Některé jejich obavy a argumenty jsem vyhodnotil jako oprávněné, a proto mi dovolte, abych se o nich zmínil. Změny textu negarantují práva Správy železniční dopravní cesty v dostatečné míře, a neposkytují nutnou podporu postupům nezbytným pro zajištění provozu železniční dopravní cesty, a to jak v § 9, vstup na cizí pozemky, v § 10, odstraňování dřevin, v § 23b, omezování provozování dráhy. Pro praxi je velmi nebezpečná výjimka z veřejně přístupných vleček pro těžební, zpracovatelský a energetický průmysl. Toto znemožní izolovaným provozovatelům vleček zajistit dopravcům přístup na státní dopravní infrastrukturu ve velkých vlečkových areálech. Jedná se o § 22 a, odst. 2 písm. a). Zajištění bezpečného provozu a odstraňování následků mimořádných událostí souvisí s činností také jednotky hasičského záchranného systému. V novele opět chybí právní úprava jeho existence jako součást povinnosti provozovatele dráhy. Mělo by to být samozřejmě součástí jak § 22, tak i § 49. Jako velmi nebezpečné vidím trvalé nerespektování názvosloví, které bylo schváleno již v roce 2000. Na dráze se nejedná o nehody, ale o mimořádné události. Je nutné pojmosloví uvést do souladu s platnými předpisy pro drážní dopravu a pro kategorizaci mimořádných událostí, které jsou uvedeny v § 9, 23, 36 a 38. Dalším problémem novely zákona je omezení samostatnosti a nezávislosti drážní inspekce, omezení rozsahu povinností při šetření mimořádných událostí, které je v rozporu se směrnicí Evropské komise,

a je obsažena v § 53a a 53b. S tím souvisí omezení oprávnění drážní inspekce a jejích zaměstnanců při šetření mimořádných událostí včetně zhoršení podmínek pro tuto jejich činnost. Zcela určitě je nutné vrátit drážní inspekci oprávnění k provádění státního dozoru na činnost provozovatelů dopravní cesty a dopravců, což je § 58. *** (13.30 hodin) (pokračuje Šidlo) K uvedení několika problémů mne vede přesvědčení, že musí být Sněmovně vytvořen dostatečný prostor k diskusi na hospodářském výboru, aby některé z připomínek mohl předkladatel zapracovat do předkládané novely zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. Poslanec Karel Šidlo: Omlouvám se, pane předsedající, ještě maličkost. Tak jak zde zaznělo v samém úvodu a bylo to ještě mimo legislativní proces, dovolím si jako zpravodaj tisku 608 požádat o sloučení obecné rozpravy k tiskům 608 a 609, které spolu bezprostředně souvisejí, protože návrh zákona o drahách se opírá o existenci nového úřadu. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já dám hlasovat s dovolením, přivoláním naše kolegy z předsálí, je tady žádost o odhlášení, odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Zahájil jsem hlasování o sloučení obecné rozpravy k bodům 608 a 609. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 412, přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro 113, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme sloučili obecnou rozpravu k bodům 608 a 609. Otevírám obecnou rozpravu k těmto dvěma bodům, kde se jako první přihlásil s faktickou poznámkou pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče. Poslanec Bohuslav Svoboda: Já se omlouvám, pane předsedající, i vám všem, má faktická poznámka chce konstatovat, že v hlasování 403 jsem hlasoval "ne" a v zápisu, který jsem dostal do ruky, mám "ano". Prosil bych jenom o opravu v zápisu, nezpochybňuji hlasování. Hlasování 403. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Bude zaznamenáno ve stenoprotokolu. Omlouvám se, nepovšiml jsem si, beru zpět svou informaci o tom, že jsme zahájili obecnou rozpravu, nejprve zahájíme ještě bod 609 a poté otevřu obecnou rozpravu. Omlouvám se. Zahajuji tedy bod 609, což je 53. Vládní návrh zákona o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře /sněmovní tisk 609/ - prvé čtení Z pověření vlády i tento návrh uvede pan ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já děkuji za sloučení této debaty. Jenom velmi krátce. Předmětem návrhu je zřízení nového ústředního orgánu státní správy, vymezení jeho základní kompetence a organizace. Tento nový úřad by měl vykonávat zejména působnost takzvaného regulačního subjektu podle již zmíněné směrnice o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. A protože o tom budeme určitě debatovat dál, tak já bych své úvodní slovo zkrátil. Děkuji. A požádal bych vás o podporu tohoto sněmovního tisku. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře, hezky jste ho zkrátil. Nyní prosím zpravodaje

pro první čtení pana poslance Martina Kolovratníka. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, dobré odpoledne při pohledu na hodinky. Slibuji, že zkrátím a omezím tu zpravodajskou zprávu na minimum. Ten zákon tu máme připraven od 23. září loňského roku. Je dobře, že jsme se k němu konečně dostali. Bylo řečeno to, že je provázán logicky se sněmovním tiskem 608, novelou zákona o drahách a je dobře, že tyto dva zákony v rozpravě jsme sloučili, protože se sebou souvisí. Jak řekl pan ministr, návrhem tohoto zákona, který je velmi jednoduchý, má zhruba 5 stránek, se navrhuje vytvořit, zřídit nezávislý regulační subjekt pro oblast přístupu k vybrané dopravní infrastruktuře, pracovně tedy regulátora, nezávislý regulační úřad, orgán na úrovni dráhy. Je důležité z té předkládací důvodové zprávy připomenout, nebo vypíchnout některé detaily, které byste měli vědět. V čele úřadu by měl stát předseda, kterého jmenuje, odvolává vláda atd., atd. V materiálu máme i návrh na personální a materiální dopady, které se předpokládají ve výši 7 až 8 milionů Kč. Tolik teď v úvodu v pozici zpravodaje. Já jsem se přihlásil do obecné rozpravy, kde budu avizovat jeden návrh, trochu jiný pohled na zřízení tohoto úřadu. Ale to až v té obecné rozpravě. Tolik zatím zpráva zpravodaje. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za úvodní slovo panu zpravodaji. Zahajuji tedy sloučenou obecnou rozpravu k tiskům 608 a 609. Sloučená obecná rozprava k bodům č. 52 a 53 /sněmovní tisk 608 a 609/ Jako první je přihlášen pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Petr Bendl: Hezký, dobrý den. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Tyto dva vládní návrhy zákona přinášejí skoro bych řekl revoluční změny do způsobu přístupu na dopravní infrastrukturu. Asi bylo v minulosti jasné, a muselo nám být všem jasné, že pokud dlouhodobě Česká republika a ministři dopravy, jak jich bylo jak na orloji, všichni pracovali na tom, aby došlo k oddělení dopravní infrastruktury - nebo - respektive, když to řeknu - vagonů od kolejí. Kde koleje si chtěl nechat stát, aby se mohl o dopravní infrastrukturu starat, tak jak je to u silnice. A aby vlastně umožnil stát příchod případně privátních dopravců, aby v železnici to nebyla dominantně jenom státní záležitost, ale abychom mohli pustit konkurenci v oblasti železnice i na naše tratě. Bylo asi evidentní, že bude potřeba najít řešení v okamžiku, kdy přijde privátní dopravce a řekne "já mám zájem provozovat dopravu, chci, abyste mi dali tuto šanci", a někdo bude muset posoudit, v jakém čase, v jakých termínech, v jaké kvalitě atd., a to nemůže udělat ten, kdo vlastní dopravní infrastrukturu a zároveň provozuje železniční dopravu, protože je ve významném konfliktu zájmů. Proto principiálně rozumím tomu, že pan ministr dopravy přináší návrh, jak tuto situaci řešit. Ale znamená to vlastně dva nové úřady. Byl Úřad pro dopravní infrastrukturu a Úřad pro ochranu podnikání. Je to jedno a totéž. (Reakce na poznámku z okolí:) Dobrá, jeden nový úřad, to jsme ušetřili. Nicméně je to zcela nový úřad. Myslím si, že čert bude spět v detailech, že to není zákon, který by se v tuto chvíli dal odmítnout. Ale souhlasím se zpravodajem, když tady sám říkal, že je potřeba víc času na to, dopídit se dopadů i rozebrat jednotlivé kompetence. A možná i takovou jednoduchou debatu, proč zrovna na 6 let jmenovat šéfa toho úřadu, jestli to není nadbytečně dlouho. Nebo jestli tato forma je běžná. Protože se může stát, že přijdou problémy, nechci je přivolávat, ale teď řešíme kauzu - nebo vidím, jak je řešena kauza SŽDC a na co jsme jaksi netrpěliví, co to vlastně znamená. A tady bude vznikat nový úřad, který bude vstupovat do toho prostředí konkurence, nebude vůbec jednoduché, jak to nastavit, aby tam byla - řeknu - maximální snaha o spravedlnost. Skoro by se mi chtěl říct, že se ten souboj ani nedá vyhrát, že to nemůže dopadnout úplně dobře. Ale něco ve formě, nebo někoho ve formě dohledu na to, aby nebyl někdo diskriminován na dopravním trhu, to někoho mít musíme, na tom se asi shodneme. *** (13.40 hodin) (pokračuje Bendl) Jestli to má být v podobě nového úřadu, nebo jestli se nedá najít jiný způsob, jak toto ošetřit a

zároveň zajistit nezávislost, o tom bychom měli diskutovat ve výborech, které věřím, že k tomu nějaké stanovisko zaujmou. Proto z mého pohledu materiál, který není třeba zamítat v prvním čtení, ale je třeba ho podrobit opravdu výrazné revizi jednotlivých kompetencí a jestli vůbec to musí být zcela nový úřad. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji za slovo. Navážu na to, co jsem avizoval, když jsem tu vystoupil v roli zpravodaje. Možná tímto svým vystoupením upokojím nebo možná naladím pana poslance Bendla, vím, že pan ministr se na mě bude trochu mračit, ale říkám ta slova s nadsázkou a jsem samozřejmě připraven, jak řekl kolega zpravodaj Karel Šidlo, k rozpravě právě v rámci garančního hospodářského výboru. Ono skutečně je možné ten systém nastavit tak, aby nevznikl nový úřad. Já se přiznám, a chci to tady říci nahlas, že se vznikem nového orgánu obecně mám problém a pokud vidím možnou cestu nebo jednu alternativu, kde bychom to mohli udělat jinak a nemusel by nový úřad vzniknout, tak ji chci prozkoumat a podebatovat o ní. Pravdou je, že tahle diskuse, tyhle nápady proběhly už v mezirezortu v loňském roce. Alternativ bylo více, každopádně pokud se podíváte do důvodové předkládací zprávy k materiálu, je tam řečeno a je připuštěno, že zmiňovaná evropská směrnice 2012/34/EU o jednotném evropském železničním prostoru připouští to, že regulační úřad, tedy regulátor, o kterém se bavíme, by mohl zároveň běžet s již existujícím jiným orgánem, a to byla i moje první myšlenka, když jsem si návrh četl, tak jsem si sám sobě snažil odpovědět, když už máme drážní úřad, co tedy dělá, proč by se to nemohlo sloučit. Ta definice evropská říká, že regulační úřad v základní definici by měl splňovat za prvé zřízení zákonem jako správní úřad pro výkon regulace, to nejdůležitější je druhá odrážka - zajištění nezávislosti regulačního subjektu, který bude zcela nezávislý na jakémkoliv jiném orgánu veřejné správy včetně Ministerstva dopravy, a konečně samostatnost v rámci kapitoly státního rozpočtu. Já jsem slíbil, že budu stručný. Teď to vystoupení omezím skutečně na krátký popis. Z materiálů je možné systém nastavit pomocí úpravy několika paragrafů právě v rámci zákona č. 266/1994, o drahách, a bylo by to v souladu s články 55, 57 a 58 zmíněné směrnice, aby funkci tohoto regulátora mohl vykonávat drážní úřad, respektive jeho část. Je důležité říci, že takto to třeba funguje na Slovensku, kde mají instituci nazvanou "Dopravný úrad". A teď v tom úvodním představení, prosím, odpusťte mi ten výrok, já bych to nazval v uvozovkách takovým broukem do hlavy, o kterém bychom se měli pobavit a prozkoumat ho. Takto zjednodušeně vysvětluje, že v rámci stávajícího drážního úřadu by sekce technická a stavební zůstaly pod Ministerstvem dopravy, to znamená byly by mu odpovědné. Všechna rozhodnutí by mohla být přezkoumávána při zachování dvojstupňového rozhodovacího procesu, ale právě s výjimkou té agendy regulátora, tedy nová regulační řekněme pracovní sekce by nestála pod Ministerstvem dopravy. Toto je možné takto organizačně udělat a připouští to evropská legislativa. To je na úvod takové avízo tohoto záměru, této myšlenky. Kolegy z ministerstva jsem o tom korektně informoval. Moje představa je taková, že připravím to, co jsem tu teď popsal, řekněme volnou řečí do návrhu paragrafového znění ještě před projednáním na hospodářském výboru. Podíváme se na to, jestli návrh má nějakou logiku nebo ne a právě na garančním výboru bychom se k němu postavili. Samozřejmě apeluji na čas. Víme všichni, že jsme ve velkém zpoždění. Pokud by měla debata zbytečně zdržovat projednání zákona, rád v uvozovkách ustoupím a budu respektovat první návrh. Ale jak říkám, a obracím se hlavně na vás, kolegy z hospodářského výboru, rád bych se s vámi při prvním projednání před druhým čtením podíval právě i na tuto alternativu, která je podle mě lepší a levnější. Z prvních výpočtů to vychází někde na polovinu nákladů než v původní verzi, byť můžete říci, že jsou to jednotky miliónů a myslím si, že má smysl i ty jednotky zkusit šetřit. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. S faktickou poznámkou

paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, pan ministr nám tady předkládá ke schválení zásadní normu pro výstavbu dopravní infrastruktury. To znamená, že chce zřídit nový úřad s názvem Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, která má být úředním orgánem státní správy, pokud jsem to dobře pochopila. Cílem je dle předkladatele zajistit vytvoření nezávislého regulačního subjektu pro oblast přístupu k vybrané dopravní infrastruktuře a úřad má být ústředním orgánem pro drážní a leteckou infrastrukturu k užívání jejich služeb, cenovou kontrolu a poskytování podpory. V čele úřadu má být předseda jmenovaný vládou na šest let. Já bych chtěla vědět, pane ministře, proč právě na šest let a proč prosazujete nezávislého regulátora, když na jedné straně nezávislé regulátory chcete rušit a na druhé straně je chcete zase znovu zakládat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její faktickou poznámku. Kdo další se hlásí do sloučené obecné rozpravy? Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Já budu velice vstřícný a podpořím kolegu z hospodářského výboru Kolovratníka, protože jsem přesvědčen, jak jsem už naznačil v úvodním slově zpravodaje, že bohužel nezávislý regulátor není úplně nejšťastněji postaven. V rámci zákona jsou v podstatě navrženy tři varianty. Myslím, že diskuse na toto téma, jaká nezávislost, v jakých kompetencích a za jakých odborných předpokladů je na místě a předpokládám, že se dopracujeme možná i k jiné variantě než k té, která mohla vzejít jako jediná možná, a to je vznik nového úřadu úplně. Já si myslím, že je třeba respektovat to, že nezávislý regulátor čehokoliv by měl být kompetentní po stránce odborné, to znamená způsobilostní, není to jenom otázka přístupu k dopravní cestě jako takové, ale dneska úřad, jak je navrhován, nemá ani kompetenci přidělování kapacity dopravní cesty. To je další problém. Musíme hledat určitou součinnost, která bude funkční, aby když už tady vytvoříme orgán, který bude mít punc nezávislosti, skutečně plnil roli regulátora včetně například i cenové regulace a dalších vztahů s ostatními regulátory v ostatních státech Evropské unie na železnici. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, kdo další se hlásí do sloučené obecné rozpravy? Jestliže nikdo takový není, končím sloučenou obecnou rozpravu a vracím se ke sněmovnímu tisku 608, což je bod 52. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 608/ - prvé čtení Neeviduji návrh na vrácení nebo zamítnutí předloženého návrhu a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Pardon, závěrečná slova pana zpravodaje, případně pana ministra. Nebyl zájem. Děkuji. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování pořadové číslo 413. Přihlášeno je 132 poslankyň a poslanců, pro 119, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na

přikázání dalšímu výboru? Není tomu tak. Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu a končím prvé čtení tisku 608. *** (13.50 hodin) (pokračuje Gazdík) Budeme pokračovat bodem 53. Vládní návrh zákona o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře /sněmovní tisk 609/ - prvé čtení Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem, neeviduji návrh na vrácení ani zamítnutí a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor i tento návrh navrhl přikázat k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 414, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 126, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na jiný výbor k projednání? Není tomu tak. Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán hospodářskému výboru jako garančnímu a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona, sněmovního tisku 609. Děkuji panu ministru i panu zpravodaji. Dalším bodem našeho jednání je bod 44. Vládní návrh zákona o bezpečnostní činnosti a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 495/ - prvé čtení Z pověření vlády tento návrh uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, obsah návrhu zákona vychází zejména z tezí nové právní úpravy zpracované v předminulém volebním období tehdejším podvýborem pro obecní policii a soukromé bezpečnostní služby výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny. Jde z našeho pohledu o vyvážený návrh nového zákona, který upravuje bezpečnostní činnosti vykonávané zejména podnikateli pro jiné nebo kýmkoli pro vlastní potřebu, tedy tzv. nekomerčně. Základními cíli navrhované nové právní úpravy jsou: - vynětí soukromých bezpečnostních služeb z režimu živnostenského zákona, - stanovení jasných vstupních podmínek pro výkon bezpečnostní činnosti podnikateli a jejich zaměstnanci, - oprávnění podnikat v oblasti komerční bezpečnosti na základě licence vydané Ministerstvem vnitra vždy na dobu deseti let po předchozím vyjádření zpravodajských služeb a Policie České republiky, - kategorizace jednotlivých bezpečnostních činností podle jejich specifického obsahu,

- zakotvení podmínek pro výkon bezpečnostní činnosti fyzickými a právnickými osobami pro vlastní potřebu na tzv. nekomerční bázi. Dalším kritériem, které tato norma upravuje, je upravení základních principů vztahů soukromých bezpečnostních služeb s dalšími subjekty. Dalším kritériem je vymezení přestupků a správních deliktů v oblasti bezpečnostní činnosti a sankcí za ně ukládaných, včetně odjímání licencí, a v neposlední řadě potom zakotvení kontroly výkonu bezpečnostní činnosti těchto služeb státem. Za základy nové právní úpravy považuji především: Stanovení právního rámce výkonu bezpečnostní činnosti a jasného vymezení okruhu působnosti soukromých bezpečnostních služeb. Další aspekt, který považuji za důležitý, je bezpečnostní prověrka subjektů působících v oblasti komerční bezpečnosti. Za další si klademe ambici na eliminaci nespolehlivých podnikatelů působících např. v oblasti tzv. šedé ekonomiky. Dalším kladem je pak zkvalitnění poskytování služeb pro zákazníky soukromých bezpečnostních služeb ve všech ohledech, a to i mj. díky značně vyšším požadavkům kladeným na kvalifikační předpoklady subjektů, které tyto služby nabízejí. A v neposlední řadě je to odstranění absence právní úpravy, kterou Česká republika doposud neměla, a jsme pouze jednou z mála zemí, které takovouto úpravu v rámci Evropské unie nemají. Nová právní úprava s sebou nese zvýšené náklady na straně státu, zejména pak na straně Ministerstva vnitra, které jsou spojené s personálním a materiálním zajištěním vydávání, případně odjímání nebo pozastavování platných licencí k výkonu soukromé bezpečnostní činnosti, dále pak k registraci osob, které budou vykonávat vybrané bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu, a v neposlední řadě ještě také kontroly dodržování povinnosti provozovatelů a osob, které budou vykonávat vybrané bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu, ukládat sankce a řešit případné stížnosti a námitky ze strany dotčených subjektů. Závěrem svého vystoupení mi dovolte vyjádřit přesvědčení, že výsledkem dalšího legislativního procesu bude přijetí kvalitního zákona, který bude přínosem pro podnikatele v oblasti soukromých bezpečnostních služeb a především pro jejich zákazníky. K tomu nepochybně přispěje komplexní poslanecký pozměňovací návrh, který připravil podvýbor pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby, jehož cílem je zejména zpřísnění podmínek k výkonu bezpečnostní činnosti soukromých detektivů tak, aby v budoucnu nemohlo docházet k zneužívání takto poskytovaných služeb. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo, nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Bronislava Schwarze, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Bronislav Schwarz: Já má ještě pět minut. Dobré už odpoledne, pane místopředsedo. Já vám jenom kolegům ukážu, pan ministr opět, jako vždy, nerad ho chválím, ale musím, přesně popsal takto tlustý zákon (ukazuje zákon), to je on. Jen v krátkosti řeknu, že je to vlastně první, už tady byl ten zákon, byl pokus o nějaké předložení nebo zpracování v minulosti, ale je to poprvé, kdy se dostal až tak daleko a kdy o něm si snad budeme povídat a přinese nějaké pozměňovací návrhy, ale je to takhle tlusté a je to o bezpečnostních agenturách. Jinak těch šest základních bodů pan ministr popsal. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, já to mám na déle než na čtyři minuty. Co budeme dělat? (Smích v sále.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nevím, paní poslankyně, co my dva budeme dělat, ale... Já se omlouvám, slovo dostala paní poslankyně. Já uznávám, že ve 14.00 hodin bude následovat obědová přestávka, takže pokud nebude námitka proti postupu předsedajícího, pokud bude, tak je to na vás, tak já si dovoluji přerušit projednání tohoto bodu před prvním vystupujícím. Poslankyně Jana Černochová: Báječné, děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, přerušuji tento bod a přerušuji bod č. 44, sněmovní tisk 495, v prvém čtení a je tady s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Doufám, pane předsedající, že jsem vám neskočil do toku myšlenek. Jen jsem chtěl upozornit, že bychom měli vyřadit všechny body z této schůze a ukončit ji, než se rozejdeme na oběd. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, beru to jako návrh, o kterém hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o vyřazení všech neprojednaných bodů 42. schůze Poslanecké sněmovny, tak jak to navrhl pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Zahajuji hlasování o vyřazení zbývajících bodů schůze. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 415, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 10. Návrh byl přijat. Vyřadili jsme všechny zbývající body a já končím 42. schůzi Poslanecké sněmovny. Pokračovat budeme v 15.30, kdy začíná mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. Přeji vám dobrou chuť k obědu. (Schůze skončila ve 13.58 hodin.) *** URL| http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/42-10.html

tyden.cz Moderním masozávodem projede týdně pět tisíc prasečích půlek 23.3.2016

tyden.cz str. 0 Apetit - red Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Řezník třímající mohutnou sekerou, v ideálním případě stojící u zakrváceného špalku, na hlavě naraženou zmijovku a přes břicho zapatlanou zástěru? Minulost. Řezník třímající mohutnou sekerou, v ideálním případě stojící u zakrváceného špalku, na hlavě naraženou zmijovku a přes břicho zapatlanou zástěru? Minulost. V současné době je zpracování masa procesem velmi čistým, sofistikovaným, ale také efektivním - linky masozávodu společnosti Kaufland každý den opustí přibližně 76 tun produktů z vepřového a hovězího masa. Přísná bezpečnostní opatření, ochranný oděv s rouškou a kuklou přes hlavu, dvojí sterilizační procedura před vstupem. Návštěva masozávodu v Modleticích u Prahy do určité míry připomíná exkurzi do utajované laboratoře biologických zbraní. Do masa se nesmějí dostat jak nežádoucí mikroorganizmy, tak ani o poznání větší předměty. Pracovníci mají přísný zákaz nosit šperky a hodinky, dokonce ani tužky nemají vlastní. Fasují speciální, gelové, které detektor snímající výrobky případně dokáže odhalit. Kvalitu produktů má zajistit i doba, kterou maso v celém provozu stráví. V masozávodě Kauflandu se vepřové půlky a hovězí čtvrtky nebo kýty moc dlouho neohřejí. A to doslova - ani v jednom sále není víc než tři, čtyři stupně nad nulou. "Každý den přijímáme sto, sto dvacet tun masa. Nejdříve čekají vybrané kusy mikrobiologická vyšetření v naší laboratoři, díky tomu máme výsledky do tří hodin. Děláme další vstupní kontroly parametrů kvality včetně měření teploty a zjišťování specifikace," vysvětluje Martin Samec, vedoucí oddělení bourárny, porcovny a mletých mas. Po důkladné prohlídce už míří přijaté zboží na hácích do takzvané bourárny, která je srdcem celého

provozu. V čele sviští kotoučová pila, která distribuuje rozříznuté půlky na výrobní linku. U ní stojí na každé straně dvacet řezníků, kteří cizelérsky přesnými pohyby oddělují žádané části. U hovězí linky se pohybuje dvanáct až šestnáct lidí. Nejmodernější linky Provoz je vybaven jednou z nejmodernějších linek v České republice, která má zajistit rychlejší a efektivnější využití kapacit. "Dřív to bylo tak, že si pracovník musel ze středního pásu odebrat vepřovou půlku nebo její část k sobě a bourat na stole. Nyní jen stojí a maso mu projíždí pod rukama. Těch pohybů je daleko méně. Na druhou stranu to není fyzicky jednoduchá práce, proto dbáme na pravidelné pauzy," říká Samec. Řezníci jsou zaměstnanci externí firmy a jsou placeni za množství vybouraného masa, což je může přiblížit nadstandardním výdělkům. A navíc - svou práci mají poměrně jistou, protože v tomto odvětví stále záleží na šikovnosti lidských rukou. "Nejsme v automobilovém průmyslu, kde na pás vjede auto a každá konkrétní činnost je vždy na milimetr přesná. U vepřových půlek to neplatí. Když nám přivezou prase, které bude mít o pět kilo víc a větší podíl tuku, tak to robot nemá šanci rozeznat," dodává šéf bourárny. Tou denně projede přibližně 76 tun masa. Podíl je výrazně nakloněn ve prospěch vepřové produkce 85 procent tvoří právě prasečí půlky, zatímco hovězí pouze 15 procent - a odpovídá poptávce spotřebitelů. Masozávod týdně nakupuje v průměru 5000 vepřových půlek. Opravdový fofr však pravidelně začíná v období před Vánoci a Velikonoci nebo v průběhu různých kampaní. Kupříkladu ta současná s názvem "Naši řezníci" zvedla produkci na 100 tun. Absolutní rekord pak pochází z roku 2014, kdy řezníci museli zvládnout 140 tun. Výroba mletého masa Z bourárny míří část produkce rovnou do sálu pro výrobu mletého masa. Jediným manuálním zásahem pracovníka je překlopení suroviny do řezačky, která maso zároveň umele a posune do chladicího přístroje, kde se produkt zachlazuje na mínus jeden stupeň, a to z toho důvodu, že při průchodu přes řezací hlavy vzniká třením teplo. V míchačce stráví budoucí sekaná nebo karbanátky přibližně půl hodiny, po zabalení do ochranné atmosféry míří rovnou do expedice. Pro namátkovou kontrolu tučnosti masa slouží speciální přístroj, jehož cena se pohybuje kolem dvou a půl milionu korun. Masozávod Kauflandu dodává výrobky do 123 prodejen v České republice. "Kromě klasické nabídky odvážejí kamiony z Modletic mimo jiné grilovací klobásy, sekanou a jiné speciality, jako je třeba zralé maso," říká René Kunčar, vedoucí kvality masozávodu. Mezi nejoblíbenější produkty na pultech pak patří uzené produkty, denně z linek sjede celkem 21 tun. Před samotným uzením projde maso nastřikováním a masírováním. Buď v síťkách, nebo na roštech pak putuje do speciálních udících boxů. "Je nezbytné, abychom dosáhli teploty 71 stupňů po dobu deseti minut. Následně probíhá chlazení, porcování, balení," dodává Kunčar. Nechybí ani nezbytná detekce kovů a etiketování. Veškerá výroba jede podivuhodnou rychlostí. Vybourané maso stráví v masozávodu průměrně šest hodin, absolutním maximem je čtyřiadvacet hodin. Na konci své cesty ještě zavítá do třetího patra, kde je část produkce nařezána do potřebných rozměrů - jinak řečeno, steaky a kotlety dostávají svůj tvar. Po zabalení, etiketování a komisionování míří přes dva sklady do chladícího tunelu, kde čekají na expedici.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apet...e-pet-tisic-prasecich-pulek_377102.html

Ústecký deník

Zbylo vám z Velikonoc maso? Místo mražení ho budeme ozařovat a měnit DNA bakterií 29.3.2016

Ústecký deník str. 10 Zajímavosti (zd) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Česká republika – Člověk zařadil na svůj jídelníček maso před 2,6 miliony let. A brzy začal také řešit, jak ulovené maso skladovat pro pozdější spotřebu či obchod. Konzervace masa se v průběhu času vyvinula od sušení na slunci k jeho upravování radioaktivním zářením. V Evropě jsou zaznamenány první zmínky o nasolování masa z dob starověkého Říma z 3. století před naším letopočtem, kdy Cato ve svém receptu popsal způsob ukládání vepřových kýt vysušením solí a následným vyuzením. Maso se v té době buďto solilo, anebo nakládalo do solného láku, tedy peklovalo. Když Napoleon vyhlásil válku, uvědomil si, že jedno z největších omezení armády je nízká životnost potravin. Proto francouzská vláda vypsala odměnu 12 000 franků tomu, kdo přijde s řešením. V roce 1809 kuchař Nicholas Appert zjistil, že se uvařené jídlo uložené ve skleněné konzervě nezkazí. O rok později přišel anglický obchodník Peter Durand s plechovkou, čímž završil revoluci ve skladování potravin včetně masa. Až po padesáti letech přišel Louis Pasteur na roli mikrobů v procesu znehodnocování potravin. Před zakonzervováním tedy musí být maso sterilizováno zvýšením teploty. Některé bakterie jsou však chráněny kyselinou, a tak je potřeba teplota vyšší než u vařící vody. Proto musí být maso zahřáté na teplotu 115 °C tlakovou konzervací, přičemž je nutno se ujistit, že plechovka je dokonale vzduchotěsná. Konzervované maso má většinou životnost mezi 1 až 5 roky. Lednice od roku 1805 Maso se skladovalo v chladu a mrazu odnepaměti. Prvními, kdo využili chladicí místnost pro úschovu zásob jídla, byli Peršané, ale v teplých oblastech to rozhodně nebyla rozšířená metoda skladování potravin. Až do 19. století nebylo jiné možnosti ukládání masa do chladu jinak než pomocí samotného ledu. Důležitým okamžikem pro skladování potravin se stal rok 1805, kdy byla navržena první lednice. Komerční využití lednic je však záležitostí až 20. století. Nyní je to nejobvyklejší způsob uchovávání masa. „Nízká teplota snižuje reprodukci bakterií, čímž dochází k prodlužování životnosti potravin. Optimální teplota v lednici se pohybuje v rozmezí 3 až 5 °C. Syrové maso vydrží při takové teplotě 1 až 2 dny, tepelně opracované pak až 7 dní,“ říká Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, která se zaměřuje na chladicí technologie. Pro dlouhodobější skladování masa se využívá mraznička, jejíž kořeny sahají až do roku 1885, kdy byly převáženy kousky kuřete z Velké Británie do Ruska. Komerčně se začala využívat ve 30. letech 20. století. Jde v zásadě o nejvhodnější způsob uchovávání masa, jelikož není potřeba přidávat žádné přísady, protože mikroorganismy se nemnoží, pokud je teplota jídla nižší než -9 °C. „Čím rychleji dojde ke zmražení masa, tím více se zachová jeho struktura. Během procesu mražení se totiž v mase tvoří ledové krystalky, které narušují jeho buněčnou strukturu, což má za následek snižování jeho kvality,“ přibližuje Petr Píša. Nejrychlejším způsobem je kryogenické zmražení díky ultra nízké teplotě kapalného dusíku -196 °C. Zamrazování i chlazení masa má však svá pravidla. Maso z čerstvě poraženého zvířete se musí nejdříve vychladit na teplotu okolo 10 °C a poté počkat, dokud jeho pH neklesne na 6. Poté jej lze zamrazit. V opačném případě bude maso po rozmražení příliš tuhé. Komerčně se maso mrazí při teplotě -29 °C, v domácnostech pak standardně při -18 °C. Takto zmražený kus masa vydrží 1 až 2 roky. Budoucnost: změna DNA bakterií Budoucnost uchovávání masa nyní leží především ve vývoji dvou různých oblastí. První je vysokotlakové zpracovávání masa, během kterého se na potraviny zabalené v plastovém sáčku vyvíjí tlak o velikosti 45 000 kg na 0,0006 m2. Bakterie v mase jsou při takovém tlaku zničeny rozpadem jejich DNA. Nevýhodou je, že stroj na úpravu masa tímto způsobem stojí v přepočtu 60 milionů korun. Druhou metodou je iradiace. Tento proces v zásadě promění DNA bakterií a mikroorganismů, aniž by

jakýmkoliv způsobem kazil jídlo. Vzhledem k technologickým i finančním nárokům obou metod jsou však tradiční metody uchovávání masa stále užívány nejčastěji. V budoucnosti nás jistě čekají velké změny, v nejbližší době se však trend pravděpodobně příliš měnit nebude. Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Děčínský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Chomutovský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Litoměřický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Mostecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Teplický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Liberecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Jablonecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Českolipský deník; Zajímavosti; 10 ID| f3c73169-6ef0-41f9-985e-c935cee03725

vitalia.cz Kdysi proklínané, dnes hit Retro týdne: mléko v sáčku 29.3.2016 vitalia.cz str. 0 Lenka Krbcová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Retro týden v Lidlu se pro velký úspěch koná již po třetí. Řetězec rozšiřuje nabídku, ale mléko v sáčku a další taháky zůstávají. Podivné? Není to přitom jen nostalgie po výrobcích mládí, retro potraviny kupují úplně všichni. První Retro týden proběhl v řetězcích společnosti Lidl před necelým rokem. Nebyl to krok do neznáma, česká pobočka se inspirovala u svých zahraničních kolegů. „Naše prodejny jsou u zákazníků známé svými tematickými týdny, které se už staly inspirací i pro ostatní řetězce. Snažíme se proto přicházet stále s něčím novým a neokoukaným. Z toho důvodu jsme se minulý rok rozhodli vyzkoušet tematickou akci, zaměřenou na nostalgické vzpomínky z mládí. Inspirovali jsme se Retro týdnem, který již úspěšně proběhl například v Lidlu v Maďarsku,“ popisuje mluvčí společnosti Zuzana Holá. Pro velký úspěch se akce opakovala loni na podzim a třetí Retro týden startuje právě dnes. V čem je kouzlo retro potravin, když navíc víme, že se většinou jedná spíše o současné potraviny v retro hávu? Retro potraviny Nové potraviny ve starém kabátě Dnes se to již obecně ví, ale při prvních Retro týdnech se poukazovalo hlavně na to, nakolik jsou potraviny nabízené v této akci skutečně „pamětnické“. Nejsou, a snad buďme rádi. Jak říká v rozhovoru Ladislav Steinhauser, majitel úspěšné uzenářské firmy: Předlistopadové potraviny byly kvalitní asi jako tesilky. „Často není dohledatelná tehdejší receptura a především se potravinářský průmysl za tu dobu velmi změnil, ať už technologicky, změnou složení surovin či přísnějšími požadavky na kvalitu,“ vysvětlovala loni Jitka Vrbová z Lidlu. Ohledně úrovně tehdejších potravin nepanuje shoda, mnohdy se kvalita během let jasně zlepšila, někdy měly socialistické normy přísnější kritéria na složení, jako například u náplní do pečiva (Že prý do makové náplně patří mák. Bejvávalo). Možnost výroby potraviny v retro podobě se projednávala s každým výrobcem, který musel dohledávat jak dávné receptury, tak staré obaly. „Oslovení výrobci se rozhodli do toho jít s námi. Výrobky jsme vyvíjeli ve spolupráci s jednotlivými dodavateli a vyžadovalo to určitý čas. Pokud to

technologická výroba a dnešní legislativa dovolila, byly použity původní receptury i obal. V opačném případě jsme se snažili udělat produkt co nejautentičtější,“ říká dnes Zuzana Holá. Akce se připravovala několik měsíců. Výrobky se v Lidlu vybíraly podle toho, aby byly jednak atraktivní pro zákazníky, a také právě s ohledem na to, zda bude reálné produkty v požadovaném složení či obale vůbec vyrobit. Počet nabízených výrobků přitom s každým Retro týdnem stoupá. Kdysi proklínané, dnes retro hit: mléko v sáčku V aktuálním Retro týdnu si zákazníci mohou vybírat z více než šedesáti speciálně vyrobených produktů. Objeví se stálice jako mléko v sáčku či Gothajský salám, nabídka je však rozšířena o dalších téměř dvacet výrobků. Nejedná se jen o potraviny, vedle potravinářských novinek – bude to například Coca Cola, Bohemia Chipsy, Makovník či bonbony Hašlerky a Bon Pari – jde i o drogerii. „První Retro týden na jaře minulého roku vyvolal úplnou senzaci. Zájem o akci jsme zaznamenali dokonce ještě před jejím spuštěním. Proto jsme se také rozhodli tematický týden ještě zopakovat na podzim. Nyní se u nás tedy koná již potřetí. Zájem o výrobky je velký,“ popisuje Zuzana Holá. Pokud máte ještě v živé paměti, jak páchla taška, do které vyteklo mléko z pytlíku, budete možná překvapeni dnešním zájmem o podobný zážitek. Právě tento výrobek je retro hit. „Nejvíce se lidem líbí například mléko v sáčku, u kterého lidé dokonce začali v různých internetových diskuzích probírat, v čem jej skladovat a podobně,“ popisuje mluvčí. Oblíbený je prý také třeba lunchmeat či dezert Metro. A jestli předpokládáte, že retro potraviny kupují se slzou v oku pamětníci, budete vedle. Podle Lidlu je o retro výrobky zájem napříč všemi generacemi. Galerie: Jak se měnily obaly potravin Obaly potravin od středověku po současnost

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/kdysi-pro...ane-dnes-hit-retro-tydne-mleko-v-sacku/

ZBOŽÍ & PRODEJ ŘEZNICTVÍ, KDE SE STOJÍ VYHLÁŠENÉ FRONTY 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 28 Obchod a zákazníci Andrea Votrubová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Novodobý trend posedlosti výrobky bez umělých přísad by mohl v malém řeznictví v Kačici na Kladensku slavit doslova žně. Faktem ale je, že poctivé maso a uzeniny tady zakladatel rodinného podniku Jiří Kučera vyrábí už od sametové revoluce. A ty našly své spokojené strávníky mimo jiné i na letním sídle českých prezidentů v nedalekých Lánech. Některé obce jsou v bedekrech kvůli úžasné architektuře, jiné mají to štěstí, že v nich působil významný spisovatel či buditel národa. Kačice za svou popularitu vděčí pro změnu poctivému řeznickému řemeslu. Všimnete si toho ještě předtím, než vkročíte do na pohled obyčejného obchůdku u silnice na návsi. Fronty natěšených zákazníků, mezi nimiž, pokud máte štěstí, zahlédnete třeba zpěváka Petra Kotvalda, režiséra Víta Olmera nebo oštěpařku Barboru Špotákovou, tu jsou totiž na denním pořádku. TAJEMSTVÍ TRADIČNÍCH RECEPTUR Důvod takové obliby je prostý: kačické maso pochází z kvalitních místních chovů. A výrobky samy, jichž se tu vyrábí přes dvacet druhů – od šunky, párků přes několik druhů klobás až po uzené, sekanou, tlačenku jitrnice – neobsahují umělé přídavky, nejsou nastavené vodou či a navíc

jsou připraveny podle tradičních staročeských receptur. Ty dnes třiasedmdesátiletý Jiří Ku če ra zdědil ještě po svém otci, který v Ředhoš ti na Litoměřicku vlastnil před válkou zájezdní hostinec s hospodářstvím a řeznictvím. Paradoxně přitom tajemství výborné sekané nebo párků zůstalo dlouhá léta pod zámkem. Komunisté totiž Kučerům statek znárodnili, a když se pak řezníkův potomek přestěhoval v roce 1974 i s rodinou na Kladensko, místo poctivé výroby směl masné výrobky z místního masokombinátu pouze prodávat – pod hlavičkou Jednoty. Návrat ke kořenům mu umožnil až převrat, kdy si rodina obchod v Kačici od Jednoty pronajala a později i odkoupila. RODINNÉ DRUŽSTVO „Začátky byly všelijaké, byli jsme na to s manželem sami. Ale postupně jsme rozšiřovali výrobu o nové produkty a dnes nás tu pracuje celkem deset včetně šesti zaměstnanců,“ říká Marie Kučerová, třiašedesátiletá manželka zakladatele. Do rodinné čtveřice, která dnes podnik vlastní formou družstva, patří ještě dcera Radka a její dvaadvacetiletý syn Jiří Šén, který se už připravuje na převzetí celého podniku. A přestože tu mladý nástupce pracuje nastálo teprve dva roky, jeho vklad je nepřehlédnutelný. Kromě běžné organizace, výroby a vymýšlení nových receptur typu párků se sýrem nebo klobás čabajkového typu vzal pevně do rukou i komunikaci se zákazníky prostřednictvím Facebooku. „Jednak máme díky sociálním sítím v podstatě bezplatnou reklamu, ale také možnost rychle reagovat na přání a požadavky lidí. A fakt je, že odezva na naše výrobky byla dosud z naprosté většiny pozitivní,“ říká mladík, který má s podnikem velké plány a chce ho časem rozšířit o další prostory. „Naše výrobky už také odebírá několik obchodů z okolí. Ale pokud bychom dostali nabídku dodávat například do supermarketu, zřejmě bychom ji kvůli nutnosti vyrábět ve velkém odmítli. Nechceme své řemeslo dělat na úkor kvality,“ vysvětluje Jiří Šén. ZÁKAZNÍCI JEZDÍ I Z PRAHY Právě kvalita je zásadní i pro kačické zákazníky, kteří si za ni neváhají připlatit. „Je jasné, že cenově se nemůžeme dostat třeba na úroveň velkoobchodu nebo řetězců, kde se často prodávají nastavovaná masa či výrobky z dovozu,“ uvádí mladík. Doplňuje, že jejich produkty pocházejí z kvalitního chovu – vepřové dodává Agrodružstvo Kačice a Agra Řisuty, hovězí a telecí zase Farma Družec, přičemž vše je poráženo na jatkách v nedalekém Podlešíně. „Maso nám tak ráno přivezou čerstvé a za hodinu už je v prodejně. Zbytek zpracováváme do uzenin,“ informuje. A pravda je, že v obchodě se dveře netrhnou. Denně sem zavítá nejméně 150 lidí nepočítaje ty, kteří si tu pouze vyzvednou předem objednané zboží. A to dokonce i z Prahy. „Pravidelně sem třeba jezdí vlakem dvaadevadesátiletý pán, který si nakoupí maso na celý týden. Nebo tu byla paní, která od nás vezla uzeniny známým až do USA,“ naznačuje pestrost zákazníků, mezi něž se řadí i čeští prezidenti. A to od dob Václava Havla, který v létě pobýval na zámečku v nedalekých Lánech. NAROZENINOVÉ SVÍČKY NA MASE Za Václava Klause v Kačici začali vyrábět další místní tahák – masové dorty z korpusu vylitého tlačenkou a zdobeného sádlem, uzeninami, sýry a zeleninou. Nápad, s nímž před několika lety přišel dnes už zesnulý zaměstnanec, si postupně získal takovou oblibu, že dnes jich tu vyrobí kolem pěti kusů týdně. „Víc bychom zřejmě nestihli, protože je to velmi pracné. O svátcích jich ale děláme více najednou, třeba na Václava,“ shrnuje Marie Kučerová. Zákazníci si mohou vybrat i výslednou podobu dortu, ať už ve tvaru ryby, panenky, čtyřlístku nebo květinového pugetu – buď sami podle vlastní fantazie, nebo se rozhodnou pro jeden z nafocených vzorů v katalogu. Jeden takový dostala od zaměstnanců zámečku v Lánech ke svým sedmdesátinám i bývalá hlava státu, na což jsou Kučerovi náležitě hrdi. „Snažíme se všem zákazníkům vyhovět, jak je to možné. Zkrátka se tu řídíme zásadou náš zákazník, náš pán,“ uzavírá Jiří Šén. DĚDICTVÍ PO OTCI VYBAVENÍ UDÍRNA ZN. FESSMANN Automatickou elektrickou udírnu německé značky si Kučerovi pořídili před dvěma lety a proti té původní si chválí její vyšší rychlost i spolehlivost. Přístroj, který používají k tepelnému opracování všech výrobků, má řadu funkcí – pečení, var, napařování, uzení či sušení. KUTR ZN. KILIA Kutr osvědčené značky od německé firmy se v řeznictví používá k mělnění masa na výrobu jemných výrobků, jako jsou třeba párky, gothaj nebo špekáčky. NOŽE ZN. DICK Nejdůležitějším nástrojem řezníka je kvalitní nůž, ať už ve výrobně či v prodejně. Kučerovi používají

značku, která patří na českém trhu k nejkvalitnějším. Nože mají pevnější čepele a proti konkurenčním výrobkům se podle zkušeností Kačických pomaleji tupí. ŘEZNICTVÍ KUČERA • Sídlo: Masarykova 27, Kačice • Otvírací doba: úterý až pátek od 8 do 12 a od 13 do 16.30 hodin, sobota od 8 do 10 hodin • Prodejní plocha: 30 m2 prodejna, 160 m2 zázemí včetně přípravny, výrobny, lednice, skladu, bourárny, chladírny a udírny • Počet zaměstnanců: 10, z toho čtyři majitelé JDEME S DOBOU PORTRÉT: JIŘÍ ŠÉN VĚK: 22 let, svobodný, bezdětný VZDĚLÁNÍ: tříleté studium učebního oboru řezník-uzenář, dvouleté studium zakončené maturitou v oboru podnikání PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI: V rodinném podniku pomáhal od malička, v 11 letech sem chodil na brigády a nyní zde pracuje už dva roky nastálo. V rámci školní praxe získal zkušenosti také z jatek a masné výroby v síti Globus. ZÁJMY A KONÍČKY: fotbal, posilování, pes, zabijačky * ČÍSLA: 20kusů masových dortů se prodá v řeznictví měsíčně. Kromě tvaru a zdobení si mohou zákazníci vybrat i základ pro korpus. Dort z klasické tlačenky stojí kolem 400 Kč, ze slezské podle váhy 450 až 500 Kč. 60kg šunky se prodá v prodejně za týden. Kučerovi nabízejí jeden druh šunky za 166 Kč/kg. Oblibu si získala díky čerstvosti a kvalitnímu složení bez náhražek; 90 váhy tvoří maso z kýty, zbytek je koření. 300kg párků si zakoupí zákazníci týdně. Také párky jsou poctivým výrobkem bez přídavků či sóje, připraveným z masa, % koření a vajíček. Kromě klasického párku je v nabídce i varianta se sýrem. AŽ NA PREZIDENTSKÝ STŮL Foto popis|

NA GRIILU NEVONÍ JEN MASO 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 36 Přehled trhu - Produkty Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět OBSAH Na grilu nevoní jen maso Mezi Čechy tolik oblíbené grilování zahrnuje několik různých kategorií. Produkty, které jsou speciálně určeny na gril, se vyskytují nejen v masových kategoriích, ale i v kořenicích směsích, omáčkách, marinádách, nebo dokonce v sýrech. – str. 36 Na rošt míří nové příchutě Klasika v podobě marinované krkovice již českým milovníkům grilování nestačí. Začínají objevovat také méně tradiční druhy mas a experimentovat s novými chutěmi. Na roštu se také častěji objevují sýry, zelenina a ryby. – str. 38 Vedou zejména tradiční chutě V oblasti kořenicích směsí mají Češi při grilování tendenci používat osvědčené a tradiční produkty. Roste ovšem zájem o exotické a neobvyklé chutě omáček a marinád. Čím dál větší oblibě se těší také čerstvé bylinky. – str. 40 K oblíbeným druhům masa u nás patří drůbež, která se spolu s vepřovým používá pro grilování nejčastěji. Drůbeží maso v posledních 12 měsících vůbec nekonzumovalo jen necelých 6 % českých rodin a méně než 3 % je jedlo méně často než jedenkrát za měsíc. Jednou do měsíce si tento druh masa dopřávalo téměř 6 % rodin, dvakrát až třikrát za měsíc skoro pětina domácností, jedenkrát týdně téměř 33 % a dvakrát až třikrát za týden skoro 30 %. Dokonce denně pak po drůbežím mase sáhlo téměř jedno procento českých rodin. Vepřové maso konzumovalo necelé 1 % českých rodin v uplynulých 12 měsících každý den. Dvakrát až třikrát za týden vepřové maso v tomto období jedlo přes 24 % rodin, jedenkrát za týden po něm sáhlo zhruba 32 % rodin, dvakrát až třikrát za měsíc je konzumovalo přes 22 % rodin a jedenkrát za měsíc si na něm pochutnávalo necelých 10 % rodin. Méně často než jednou za měsíc se vepřové ocitlo na talířích ve skoro 5 % rodin a v necelých 4 % rodin se tento druh masa nekonzumoval vůbec. Velikonoce jsou pro mnohé spotřebitele obvykle spojeny s jehněčím (skopovým) masem, a jak ukazují mnohé průzkumy, v tomto čase začíná také grilovací sezona. Po zbytek roku se však tento

druh masa spíše nekonzumuje. Téměř 59 % českých rodin jehněčí či skopové v posledních 12 měsících nekonzumovalo vůbec, méně často než jedenkrát za měsíc je jedlo 21 % rodin, něco málo přes 5 % po něm sáhlo jedenkrát za měsíc a stejně tak si je dopřávalo dvakrát až třikrát za měsíc. Jedenkrát za týden je pak do svého jídelníčku zařazovalo méně než 5 % rodin, dvakrát až třikrát za týden zhruba 2 % rodin a denně je jedla jen malá část populace – 0,4 % rodin. Podobný trend u nás již po několik let panuje v konzumaci telecího masa, kterého se však přece jen jí o poznání více než jehněčího. V téměř 51 % rodin se v posledních 12 měsících nekonzumovalo vůbec a ve skoro 27 % méně často než jednou za měsíc; jedenkrát za měsíc se ocitlo na talířích jen v necelých 9 % rodin, dvakrát až třikrát za měsíc ve zhruba 6 % a jedenkrát týdně přibližně ve 3 %. Dvakrát až třikrát za týden si pak telecí maso dopřávali členové 1,3 % rodin a denně 0,4 %. Zdroj: Median, MML – TGI, 15/III–15/IV Dávno již neplatí, že grilování musí sloužit pouze k naplnění prázdných žaludků. Naopak se v dnešní době jedná o společenský a moderní fenomén, při němž se scházejí nejen rodiny a přátelé, ale také stále častěji i byznysmeni, aby v pohodové a neformální atmosféře řešili pracovní záležitosti. Kombinace příjemného prostředí, pobytu na čerstvém vzduchu a chutného jídla činí z posezení nezapomenutelné okamžiky. V českých domácnostech je stále nejrozšířenější grilování masa, uzenin a ryb. Jako přílohu si obvykle Češi dopřávají zeleninový salát, grilovanou zeleninu, čerstvé pečivo nebo sýr (zdroj: Billa). Zprůzkumu Spotřebitelský panel společnosti GfK Czech vyplývá, že mezi Čechy tolik oblíbené grilování zahrnuje několik různých kategorií. Produkty, které jsou speciálně určeny na gril, se vyskytují nejen v masových kategoriích, ale i v kořenicích směsích, omáčkách, marinádách, nebo dokonce i v sýrech. V roce 2015 zakoupilo více než 28 % českých domácností balené maso na grilování. Největší podíl na tomto segmentu mají měkké klobásy, jako je například velmi oblíbená vinná klobása. Při grilování masa však spotřebitelé využijí i další produkty, jako například marinády, mix koření nebo studené omáčky. „Právě u marinád a studených omáček můžeme pozorovat sezonnost, kdy dlouhodobě na jaře vzroste objem prodeje těchto kategorií, a to napříč všemi distribučními kanály. Nárůst nakoupeného objemu v grilovací sezoně potvrzuje i nárůst nakoupeného objemu kategorie v promoci,“ konstatuje Jan Kadeřábek, consultant oddělení consumer panel services společnosti GfK Czech. Vývoj kategorie kořenicích směsí výraznou sezonnost nepotvrzuje, protože v průběhu roku je nakupována prakticky rovnoměrně. „Produkty pro grilování se pak nejvíce nakupují v hypermarketech a diskontech,“ dodává Jan Kadeřábek. Při grilování Češi kromě výše zmíněných kategorií používají také kečup a hořčici. Větší počet domácností (9 z 10) zakoupí hořčici, o něco méně (8 z 10) pak kečup. V průměru však utratí česká domácnost více svých výdajů za kečup než za hořčici. Podobně jako kořenicí směsi nakupují domácnosti kečup a hořčici rovnoměrně v průběhu celého roku. Z průzkumu IBRS 2016 pak vyplývá, že si naprostá většina (95 %) grilujících maso na gril připravuje sama a jen zhruba 5 % je zakoupí již hotové. Vůbec nejčastěji se připravují větší kusy masa (74 %) a téměř pětina také udává, že připravuje klobásy nebo ostatní speciality. Jen 3 % vyznavačů grilování připravuje mleté maso a přibližně stejná skupina pak negriluje maso, ale jiné produkty, mezi nimiž může být například i sýr nebo zelenina. Jako ochucovadla se v Česku nejčastěji (46 %) používají omáčky na nakládání masa. V oblibě jsou ovšem také hotové omáčky jako příloha k ma su, které si na talíře umisťuje téměř pětina grilujících. A že v letních měsících griluje, udává podle výše zmíněného průzkumu téměř 90 % Čechů, přičemž téměř dvě pětiny z nich tak činí nejméně jednou za týden. Alespoň jednou za dva týdny pak tento způsob přípravy pokrmů volí téměř třetina kuchařů. Zajímavý je ovšem také podíl těch, kteří grilování podléhají i několikrát týdně a je jich 13 % z těch, kteří grilují. Zhruba jedna pětina pak svůj gril žhaví méně často než jednou za čtrnáct dní. Pavel Neumann ŽÁDANÉ JSOU NOVÉ SPECIALITY „V segmentu produktů pro grilování vidíme, že stále více zákazníků hledá nové speciality všeho druhu a zkouší například netradiční a exotické omáčky a dressingy. Oblíbené jsou v současnosti dressingy na jogurtové bázi. Řada zákazníků se také omáčky snaží vyrobit sama, a to z čerstvých surovin. Trendem poslední doby je výroba salátových dresinků a zálivek z čerstvých bylinek. Při grilování a za hradních party se Čechům osvědčily PET lahve a plechovky.“ Pavla Hobíková, tisková mluvčí, Globus ČR

GRILUJE DEVĚT Z DESETI ČECHŮ I ČEŠI HOLDUJÍ GRILOVÁNÍ Češi holdují grilování. To potvrdil i loňský průzkum společnosti Tesco, ze kterého vyplynulo, že nejraději grilují kuřecí a vepřové maso. Nevyhýbají se však ani zelenině, sýrům či rybám. „Čeští milovníci grilování nejraději připravují maso, které si pokud možno naloží do domácí marinády – nejčastěji bylinkové. V tom se výrazně odlišují od našich východních sousedů. Slováci dávají při grilování přednost špekáčkům a uzeninám, Maďaři si nejvíce pochutnávají na pikantnějších marinádách a upřednostňují párky a klobásy,“ upřesňuje Blanka Buchelová, nákupčí masa, drůbeže a ryb společnosti Tesco Stores ČR. * ČÍSLA: 78,0 % obyvatel České republiky v uplynulých 12 měsících ve své domácnosti použilo (včetně jídla) tatarské omáčky a majonézy. Frekvence konzumace tatarských omáček a majonéz (v % obyvatel, kteří udávají, že je v posledních 12 měsících konzumovali) 86,0 % české populace použilo v posledních 12 měsících ve své domácnosti koření, kořenicí směsi a marinády. Frekvence použití koření, kořenicích směsí a marinád (v % obyvatel, kteří udávají, že je v posledních 12 měsících použili) 18,0 % Čechů použilo v posledních 12 měsících ve své domácnosti směsi na přípravu pokrmů a hotové omáčky. Frekvence použití směsí na přípravu pokrmů a hotových omáček (v % obyvatel, kteří udávají, že je v posledních 12 měsících použili) Foto popis|

NA ROŠT MÍŘÍ NOVÉ PŘÍCHUTĚ 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 38 Přehled trhu - Produkty Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Klasika v podobě marinované krkovice již českým milovníkům grilování nestačí. Začínají objevovat také méně tradiční druhy mas a experimentovat s novými chutěmi. Na roštu se také častěji objevují sýry, zelenina a ryby. Češi grilování milují. Mnozí z nich používají tento způsob přípravy pokrmů po celý rok, nicméně hlavní grilovací sezona začíná na jaře s prvním sluníčkem, které dovoluje zasednout venku na zahrádkách či chalupách, a končí s prvními mrazíky na podzim. „Grilovací sezona ovšem neznamená jen rošt, ale také posezení u táboráků. My jsme proto například k Original špekáčkům do balení přidali dárek v podobě čtyř papírových tácků s veselými motivy z našeho Krásno světa,“ upozorňuje Michal Tkadlec, marketingový manažer firmy MP Krásno. SEZONU STARTUJE BŘEZEN Podle slov Blanky Buchelové, nákupčí masa ve společnosti Tesco Stores ČR, je možné pozorovat rostoucí zájem o produkty určené ke grilování. „Pro zákazníky, kteří je provozují v průběhu celého roku, máme v nabídce nejoblíbenější položky po celou dobu. Oficiálně však grilovací sezonu začínáme v průběhu března. Protože je pro nás velmi důležitá, věnujeme jí mnoho času, a to od samotného výběru sortimentu, marinád a příchutí až po sledování aktuálních trendů,“ konstatuje. Stejně jako v loňském roce plánuje společnost pod vlastní značkou Tesco Grill prodávat masné výrobky a grilovací klobásy v různých příchutích a pikantnosti. „Zákazníci si budou moci také vybrat ze široké nabídky oblíbených marinád a kořenicích směsí. V nabídce budou nově zařazeny sýry na grilování a kukuřice, změnu doznaly i naše obaly, které budou mít nový atraktivní design,“ predikuje Blanka Buchelová. Jednou z novinek bude například Steak z vepřové kýty s olivovým olejem a rozmarýnem, který je určen pro spotřebitele s averzí k různým ochuceným marinádám. Dále se mohou těšit na Grilovací klobásu se sušenými švestkami nebo kilogramový plastový kbelík s marinovanými kuřecími kousky Kuřecí mix Flamengo.

SPECIALITY DOPLŇUJÍ OMÁČKY Na spotřebitelskou poptávku reaguje také společnost Kaufland Česká republika, která na přání zákazníků rozšiřuje nabídku grilovacích pochoutek například o plátky marinovaného boku v Texas marinádě, tři příchutě klobásek na gril, vepřový steak v barbecue marinádě, marinovanou krkovici v kbelíku, špičku boku v marinádě Arkansas vepřová žebírka v bylinkové marinádě. „Zákazníci u nás na jdou i řadu dalších výrobků, které chuťově doplní grilované maso. Zmínit můžeme různé omáčky k masu, jako jsou omáčky z naší exkluzivní řady Exquisit, a to koktejlová, kari, česneková, čili a barbecue. Ze stejné řady jsou i hořčice, například Hořice s fíky. Hlavní grilovací sezona u nás začíná po velikonočních svátcích a trvá do září. Zájem o grilování, a tedy i o grilovací produkty, samozřejmě ovlivňuje především počasí. Loni bylo krásné a dlouhé léto, což bylo pro grilování ideální,“ popisuje Michael Šperl, tiskový mluvčí společnosti. Češi se podle něj stávají opravdovými mistry v grilování. Preferují při něm především krkovici, oblíbené jsou ale také různé druhy klobás a marinované maso. NAD OHEŇ MÍŘÍ I ZELENINA Nabídku marinovaných mas plánuje rozšířit také společnost Globus ČR. „V letošním roce nabídneme v našich řeznictvích několik nových chutí těchto mas. Globus provozuje svá vlastní řeznictví s uzenářskou výrobnou v každém hypermarketu, a díky tomu je zaručena opravdová čerstvost masných a uzenářských výrobků, neboť jsou připravovány každý den přímo v prodejně a nejsou převáženy z místa na místo. Zákazníci si také mohou být jisti tím, že vše se obejde bez přidání zbytečné chemie,“ shrnuje tisková mluvčí Pavla Hobíková. Snaha českých spotřebitelů hlídat si, co jedí, se promítá také do grilovacího sortimentu. „Dalo by se říci, že dříve zákazníci preferovali spíše klasické špekáčky a kuřecí maso. V posledních letech se spektrum značně rozšířilo, velkou oblibu zaznamenávají ryby či různé druhy zeleniny, jako je lilek nebo cuketa. Výjimku již netvoří ani grilování ovoce. Na našich rybích pultech nabízíme také celou řadu čerstvých ryb, jako je například okoun nilský, kalamáry, tuňák nebo mořský vlk. Část našich zákazníků tvoří i lidé s různými dietami, proto již několik let nabízíme i speciální bezlepkový sortiment,“ popisuje Pavla Hobíková. Ta také upozorňuje na zajímavý trend v oblasti pečiva. Sortiment vícezrnných a jiných speciálních chlebů má v průběhu roku výkyvy. Nárůst prodejů je možné pravidelně vidět po Vánocích a před létem, kdy se spotřebitelé snaží jíst zdravě. V létě, tedy v období grilování, rostou prodeje tradičních kvasových chlebů, které jsou ke grilovanému masu nejvhodnější. KLASIKOU JE KRKOVICE Podle slov prodejců existují produkty, které představují grilovací klasiku, například marinovaná krkovice, nicméně Češi rádi zkoušejí také novinky a méně obvyklé příchutě a druhy mas. „Stále oblíbenější jsou burgery, a proto jsme pro zákazníky připravili pro letošní rok dva nové výrobky v této řadě, a to burger se sýrovou příchutí a duo pack burger, ve kterém je klasický a velmi oblíbený jalapeno burger a amerikano burger,“ naznačuje Blanka Buchelová. Oblibu si čím dál více získávají také hovězí steaky a nárůst prodejů je podle Pavly Hobíkové vidět i u jehněčího a telecího masa. „Grilování úzce souvisí se stále rostoucími kulinářskými nároky, spotřebitelé si budou chtít pokrmy sami připravit a nachystat, zejména pokud jde o steaky a marinády. Uzenářské výrobky naproti tomu budou však stále v oblibě pro rychlou přípravu a chuťový zážitek,“ doplňuje Michal Tkadlec. ČEKÁ SE ZÁJEM O BIOMASO Spolu s tím, jak rosou příjmy Čechů, začínají si někteří vybírat kvalitnější produkty a zajímají se nejen o složení konečného výrobku, ale také o to, z jakých zvířat pochází, případně o celý řetězec produkce. „Poslední studie Newcastle University, zveřejněná v časopise British Journal of Nutrition, opět potvrdily kvalitativní rozdíly mezi bio a konvencí. Studie prokázaly rozdíly zejména ve složení mastných kyselin, v koncentracích základních minerálních látek a antioxidantů ve prospěch bioprodukce. Biomaso mimo jiné obsahuje zhruba o padesát procent více prospěšných omega-3 mastných kyselin. Naši zákazníci tyto benefity vnímají, což je vedle vynikající chuti masa další argument k nákupu. Sama poptávka po bioproduktech je potvrzením současného trendu, kdy se spotřebitelé čím dál víc zajímají nejen o své zdraví, ale i o pozitivní dopady ekologického zemědělství na životní prostředí. Vzhledem k tomu, jak vysoké procento zákazníků v západní Evropě kupuje

biopotraviny, je možné očekávat významný nárůst poptávky v nejbližších letech i v České republice,“ předpovídá ředitelka společnosti Biopark Dagmar Rezlerová. VĚTŠÍ TLAK NA KVALITU Producenti se shodují, že v několika posledních letech roste požadavek spotřebitelů na českou, případně regionální produkci, a to i ve smyslu chovu zvířat. „Dnešní spotřebitel je lépe informovaný a uvědomělejší, roste tedy tlak spotřebitelů na kvalitnější výrobky s menším obsahem přídatných látek. Po různých aférách v zahraničí se lidé také přiklánějí k domácí produkci, ale co se týče regionality produktů, aktivně ji nevyhledávají, spíše jde o jakýsi benefit,“ říká Michal Tkadlec. Tlak na kvalitu a především vysoký obsah masa potvrzuje i Lucie Králová, marketing & development manager Schneider Group. „I to je důvod, proč se již druhou sezonu věnujeme inovacím v prémiové řadě výrobků. Velmi patrný zájem vnímáme také v oblasti výroby položek fresh portfolia, tedy marinovaných mas či tepelně neupravených klobásek,“ konstatuje. PROBLÉMEM JE NEJASNÉ OZNAČOVÁNÍ Vsouvislosti s požadovaným vysokým podílem masa ale upozorňuje Vít Steinhauser, export manager společnosti Steinex, na problém v nejednotném označování obsahu masa. „Každý výrobce volí odlišný způsob výpočtu obsahu masa, což mívá za následek nerovné postavení mezi identickými, ale vzájemně si konkurujícími produkty. Domníváme se, že je důležité informovat spotřebitele o složení výrobku jednoznačným a srozumitelným způsobem. Současná legislativa také nutí výrobce uvádět do složení všechny látky, a to i ty, které jsou ve výrobku obsaženy jen ve stopovém množství. A to často na zákazníka působí velmi negativním dojmem,“ podotýká Vít Steinhauser. HODNOCENÍ BÝVAJÍ SUBJEKTIVNÍ Velkou oblibu mezi Čechy mají nejrůznější pořady o vaření, případně také výsledky rádoby nezávislých testů. Ty ovšem nemusejí být vždy profesionální a působit pozitivně. „Tyto pořady se od sebe diametrálně liší úrovní předávaných informací. Pro laika je proto velmi složité rozeznat, které informace jsou hodnověrné. Je nutné apelovat na úroveň předávaných informací, neboť zákazníci tyto in formace považují velmi často za ověřené. Například u nezávislých testů a hodnocení výrobků prostřednictvím nezávislých médií je velmi často zřejmá na prostá neprofesionalita či zaujatost některých hodnotících ko misí,“ konstatuje Vít Steinhauser. „Většina internetových a bulvárních testů kvality výrobků, včetně testu špekáčků, je dělaná za jediným účelem – vyvolat vlnu paniky a enormních emocí nad kvalitou výrobku samého. Všechna hodnocení jsou velmi subjektivní, a pokud daný publicista nezjistí legislativní nesrovnalosti, můžete s největší pravděpodobností očekávat, že váš výrobek bude přinejmenším dobrý. Veškeré naše výrobky, a to nejen z grilovacího portfolia, odpovídají velmi přísným nařízením EU, stejně tak se maximálně věnujeme kontrole kvality a za kvalitou, odpovídající požadavku ze strany našich obchodních partnerů, stojíme. Tlak na cenu ze strany našich obchodních partnerů je samozřejmě způsoben jasným požadavkem na co nejnižší cenu pro spotřebitele. A pokud bude poptávka ze strany spotřebitele, bude nám potěšením vyrábět špekáčky podle starých ČSN norem. Nicméně: je spotřebitel ochoten připlatit dvacet procent nebo více? Bohužel si to zatím nemyslím,“ uzavírá Lucie Králová. ZÁJEM PODPORUJÍ NOVINKY VÝZNAMNÝM FAKTOREM JE POČASÍ I VÝBĚR NOVINEK Alimpex Food smetanový sýr Rougette na gril 55 % t. v s. 2 x 90 g ve variantách příchutí krémový, bylinky a chilli MP Krásno bílé grilovací Italské párečky s bylinkami a obsahem masa 90 %, Klobása s divokým česnekem s obsahem masa 89 %, Original špekáčky vázané s podílem hovězího masa Schneider Group rozšíření prémiové řady Selection o pikantní verzi špekáčků s chilli v kilogramovém balení pro pultový prodej i ve variantě 320 g; pikantní grilovací tyčinky Mexiko v balení 340 g; rodinné balení špekáčků ZTS 640 g; rozšíření řady grilovacích klobás s vysokým podílem masa o Grilovací klobásu s goudou a podílem masa 80 % a Řeznickou grilovací klobásu s podílem masa 85 % Steinex grilovací párky a klobásy v příchutích se sýrem, paprikou a speciální směsí koření Titbit banány Plantain určené k tepelnému zpracování; kaktusové listy

RYBA MÍSTO ŠPEKÁČKU NÁROKY ROSTOU NÍZKÁ CENA STÁLE V HLAVNÍ ROLI Foto popis|

Zemědělec Dovozy komodit rostou 29.3.2016

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Úřad AK ČR Praha Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Aktuální zemědělské Žofínské fórum, které se konalo v Praze 21. března 2016 pod názvem Konkurenceschopnost českých potravinářů a zemědělců na evropském trhu, poskytlo možnost prodiskutovat z mnoha pohledů vývoj sektoru. V následujícím textu přinášíme hlavní myšlenky, srovnání a bilanci zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu včetně návrhů řešení stavu tak, jak je ve svém vystoupení přednesl Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR. Jasným a nezpochybnitelným důkazem úpadku českého zemědělství a potravinářství je přehled dovozů zemědělských komodit a potravinářských výrobků do České republiky. Dovozy do České republiky Pokud jde o živočišné komodity, od roku 2003 do roku 2014 vzrostl dovoz vepřového masa o více než 750 %, dovoz drůbežího masa téměř o 205 %, zcela tragický je nárůst dovozu másla a jiných tuků z mléka, a to o 305 %, sýrů a tvarohů o 279 %. Zcela neuvěřitelný je dále nárůst dovozu vajec, o téměř 590 %. Soběstačnost u drůbežího masa od roku 2007 klesla téměř o 15 % a propad pokračuje – vlastní výroba a dovozy se za období šesti let, tedy od roku 2007 do roku 2014, zvýšily téměř dvojnásobně. Podíl dovozů na domácí spotřebě tak dosahuje už více než 40 %. Urychlené řešení si žádá zejména mléko a vepřové maso. Oba sektory byly výrazně postiženy ruskými sankcemi, mléko navíc ukončením režimu kvót v dubnu loňského roku 2015. Bez ohledu na situaci rostla v roce 2015 produkce mléka napříč Evropou, nejvyšší růst zaznamenalo například Irsko, a to o více než 13 %, Belgie o 10 % a Nizozemsko o 8 %. Na celém evropském trhu je navíc 15 miliard litrů mléka, což je pětinásobek české produkce. Evropské státy se tento přebytek snaží uplatnit na sousedních trzích, což se jim velmi často s pomocí domácích řetězců, operujících také v České republice, daří. I přes odvážné proklamace politiků totiž není rozhodně jednoduché přesměrovat vývozy zvláště výrobků živočišného původu na jiné trhy, protože samotná certifikace dovozů trvá i několik let, podobně jako uchycení na trhu. Navíc, je potřeba si uvědomit, že státy jako Německo a Rakousko vrhají na evropský trh neuvěřitelné množství zpracovaných mléčných výrobků, které končí také u nás. Rakousko vyrábí 167 % vlastní spotřeby konzumního mléka a 412 % vlastní spotřeby tavených sýrů. Německo vyrábí 120 % své vlastní spotřeby konzumního mléka a 124 % všech sýrů. Nicméně s ohledem na to, že Německo produkuje téměř 25 % veškerého mléka v Evropské unii, je tato nadvýroba více než úctyhodná, ovšem odbyt nyní chybí. V České republice je výroba konzumního mléka na 99 % vlastní spotřeby, ale u nás tradiční výroba přírodních sýrů je na úrovni pouhých 73,1 % a výroba tavených sýrů na 71,8 %. Výsledkem je, že na celkové spotřebě se dovozy podílejí již téměř 43 %, což je od roku 2003 nárůst téměř o 30 %. V případě sýrů je dokonce podíl dovozu na spotřebě přibližně na úrovni 50 %, což je z pohledu mlékárenství velmi nezdravé číslo. Bilance mléčného sektoru Jasné důkazy o postižení českého mléčného sektoru současnou krizí a především ruským embargem ukazuje bilance. Vývoz do Ruska začal v roce 2008 na 686 tis. Kč, v roce 2009 to už bylo 63,5 mil. Kč, v roce 2013 více než 238 mil. Kč a stejné hodnoty dosáhl v prvním pololetí roku 2014, tedy před

tím, než začal platit zákaz dovozu. České mlékárenské společnosti se na ruském trhu plně etablovaly a byl tam obrovský potenciál pro další zvyšování vývozu. Nyní vývoz spadl na hodnotu 2,5 mil. Kč. Je tedy více než zřejmé, že pokud by pokračoval trend zvyšování vývozu mléčných výrobků do Ruské federace, tak bychom dnes již byli zřejmě na úrovni 1,5–2 miliardy korun a problémy s nízkou cenou mléka i s přebytky mléka by byly vyřešeny. Bilance vepřového masa Podobná situace je i u další kriticky ohrožené komodity, kterou je vepřové maso. Důvod problémů s odbytem je v nadprodukci vepřového v Evropské unii. Podle informací z Eurostatu vyrobili zemědělci v roce 2015 v celé unii přibližně o 10 % vepřového masa více, než kolik bylo spotřebováno. To spolu s již zmíněnou nemožností vyvážet na ruský trh vytváří stav, který chovatele prasat dusí. Ruské embargo se sice vývozu masných výrobků nedotklo tak výrazně jako mléka, přesto je i u nich značná ztráta. Vývoz z ČR začal na objemu 2,2 mil. Kč a postupně stoupal až do roku 2014, kdy dosáhl 84,5 mil. Kč, pak následoval pád takřka o třetinu. Produkce vepřového masa byla v roce 2015 podle Českého statistického úřadu přibližně 230 tisíc tun jatečně upravených trupů. Celková tuzemská spotřeba je na úrovni 439 tisíc tun, což znamená, že naše soběstačnost se pohybuje těsně nad úrovní 50 %. Podle předběžných údajů za rok 2015 bylo do ČR dovezeno téměř 260 tisíc tun vepřového masa. Po odečtení vývozu, což je necelých 35 tisíc tun, se celková bilance zhoršila o dalších 13 %. Právě tento masivní dovoz extrémně levného masa z okolních evropských zemí je u nás hlavním důvodem krize. Velmi smutné je v této souvislosti zjištění, že sousední Německo a Rakousko jsou v soběstačnosti ve vepřovém mase nad úrovní 100 %, Německo o 17 procent a Rakousko o 6 %. Situace u jablek a mrkve Takřka stejná je ale i situace u rostlinných komodit – u mrkve a jablek, zvýšily se dovozy přibližně o 75 %, brambory zaznamenaly nárůst dovozů o 254 %. Čísla jsou o to smutnější, že Česká republika byla před vstupem do unie, pokud jde o zeleninu mírného pásu, zelinářskou velmocí a plně soběstačná. Z čísel vyplývá ztráta soběstačnosti Co je tedy příčinou tohoto stavu? Vyplývá to především z útlumu zemědělské výroby a k tomu návazně také potravinářské výroby, která mnohdy už nemá z čeho vyrábět, pokud chce používat českou surovinu. Od roku 1989 klesl počet kusů skotu téměř z 3,5 milionu kusů na 1,4 milionu kusů v loňském roce, což je přibližně na úrovni 40 % stavu z roku 1990. U dojnic je to ještě horší, protože zatímco v roce 1989 bylo v ČR téměř 1,25 tisíce dojnic, v roce 2004 to byl již necelý půlmilion a v současné době je ČR pod hranicí 400 tisíc kusů, tedy na 30 % stavu. V roce 1989 jsme měli téměř 4,7 milionu prasat. V roce 2004 jich bylo už jen 3,1 milionu a v loňském roce již jen polovina, tedy 1,56 milionu. Není tedy divu, že české vepřové maso se stává vzácností. Pokud jde o ornou půdu, její celková rozloha klesla z 3270 tisíc hektarů v roce 1990 téměř o 850 tisíc hektarů na necelých 2,5 milionu hektarů v roce 2015. Zornění kleslo ze 75,1 % v roce 1990 na 71,2 % v roce 2015. Pro zajímavost, nejvyšší zornění bylo v ČR v roce 1936, a to 76,9 %. Tragické ale je, že se ztracená půda zpět do zemědělského fondu nikdy nevrátí, a přicházíme tak o nejcennější přírodní bohatství a základní výrobní prostředek. Pokud se podíváme na tato čísla, není divu, že ČR ztrácí soběstačnost a stává se závislou na dovozech. Už jen porovnání intenzity živočišné výroby s okolními státy je hrozivé. Zatímco v ČR je intenzita chovu prasat na úrovni žalostných 63 kg/100 hektarů, v Německu, které je výslovně zaměřeno na ochranu životního prostředí a zelené technologie, je intenzita chovu prasat na úrovni 326 kg vyprodukovaného vepřového masa na 100 ha, v Nizozemsku dokonce na úrovni 688 kg a i v Polsku dosahuje takřka dvojnásobku, to je 111 kg na 100 hektarů. Podobné je to s mlékem. V České republice se vyprodukuje 75 litrů mléka na 100 hektarů, ale v Německu 326 litrů a v Nizozemsku dokonce 621 litrů mléka. Celou situaci navíc komplikují také některé obchodní řetězce, které dovážejí čím dál více zahraničních, výrazně méně kvalitnějších, zato výrazně levnějších potravin s nepřiznanou podporou mateřských zemí, které se snaží svých přebytků mléka a masa jakkoliv zbavit. Jak ze začarovaného kruhu ven

Jak z tohoto začarovaného kruhu ven? Zkouší se mnohé – podpora kvalitních a národních výrobků, důsledná kontrola potravin, včetně těch dovážených, úprava dodavatelsko-odběratelských vztahů, ale také investice do inovací a modernizací v potravinářském průmyslu. Nelze se ale zbavit dojmu, že to, co v jiných zemích funguje naprosto bezproblémově a se širokou podporou státu a veřejnosti, v České republice skřípe, vyvolává diskuse a protahuje se. Vezměme si jen mléčnou krizi. V Bruselu se o pomoci, která je sice zcela nedostatečná, ale alespoň nějaká, rozhodlo už na podzim loňského roku, ale česká vláda se touto problematikou zabývala až na svém jednání v polovině letošního března. Agrární komora ČR přitom již v srpnu loňského roku představila své návrhy, jak krizi řešit, například v podobě podpory welfare pro skot či příplatků za Q kvalitu mléka. Ministerstvo zemědělství nepochybně nastoupilo dobrou cestu a navrhlo účinná opatření, ale samotná jejich příprava a administrace trvá velmi dlouho a přitom sektor potřebuje finance a podporu rychle. Přitom už na konci minulého roku bylo pozdě. V tuto chvíli musí být pro Ministerstvo zemědělství zcela jasnou prioritou pomoc našim zemědělcům a potravinářům, a to v podobě národní podpory, protože tento rok za stávajícího stavu může být pro řadu chovatelů dojného skotu nebo prasat zcela kritický. Kompenzace pěstitelům za sucho Stejná situace je u kompenzací za sucho pro pěstitele. Ta přišla velmi pozdě. Jak je možné, že v Polsku vyplatili kompenzace za sucho již v září loňského roku? Byly tam totiž využity škodní komise, které mohly propad sklizně zhodnotit přímo během jejího průběhu. A to je to, co Ministerstvo zemědělství v daném čase neudělalo. Hlavním důvodem bylo zrušení územních pracovišť Ministerstva zemědělství, takzvaných Agentur pro zemědělství a venkov, což logicky znamená menší operativnost ministerstva v regionech, na což Agrární komora ČR dlouhodobě upozorňovala již před jejich plánovaným zrušením. Diskutabilní je také nastavení podmínek kompenzace, které je diskriminační pro některé pěstitele speciálních komodit, například chmele. Zcela chybí také zařazení pícnin na orné půdě, především jetelovin. Chovatelům dojeného skotu přitom v loňském roce klesly příjmy díky propadu cen mléka a vzhledem k nedostatku krmiv vzrostly náklady a kompenzace se jich přitom netýká. Podpora exportu Další možností je například podpora exportu. Samozřejmě, že primárním cílem by měl být tuzemský trh, kde by se mělo umísťovat minimálně 80 % jejich produkce, což je v současné době o 20 %, ale u některých komodit i o 60 % více než v současnosti. Zbývající část výrobků by měla odejít z republiky právě ve formě exportu. Z exportních trhů by pro nás měly být prioritou okolní země, tedy Slovensko, Polsko, Maďarsko nebo Německo a samozřejmě celá Evropská unie. Ze třetích zemí jsou to země východní Evropy a Asie, Blízký a Střední východ. Nalezení nových trhů je zvláště v době ruského embarga životně důležitým úkolem a není možné příliš dlouho otálet, protože o pozice na trzích ve třetích zemích je enormní zájem. Úspěšný export českých potravinářských výrobků je zásadní prioritou a komora je připravena prohloubit spolupráci jak s Ministerstvem zemědělství, tak s Ministerstvem průmyslu a obchodu při upřesňování exportních cílových destinací. Kontroly potravin Nelze opominout ani kontroly potravin ze strany dozorových orgánů. Jak je možné, že za poslední rok a půl kompletně vymizely kauzy zahraničních, zejména polských potravin? O tom, že se Poláci rozhodně nepolepšili, svědčí například jeden z posledních nálezů Státní veterinární správy ČR, a to téměř 20 tun sýra nejen rostlinného původu, ale dokonce původu zcela neznámého a podle informací Agrární komory ČR celý případ šetří polská policie. To ostatně šetřila i u posypové soli, nicméně prokuratura dospěla k názoru, že posypová sůl v jídle není taková tragédie, takže vše vyšumělo do ztracena. To mimochodem také svědčí o úrovni polského potravinářství i jeho kontrol. Rozhodně bychom neměli jako stát rezignovat na důsledné kontroly domácích i zahraničních produktů a alespoň tímto způsobem chránit domácí trh před přílivem nekvalitního a někdy i zdravotně závadného zboží. Praxe se ale potýká s pocitem, že se naše dozorové orgány místo kontroly dovozů zaměřují především na výrobce, kteří získají jakékoliv ocenění – Klasou počínaje přes Regionální potravinu a Českým výrobkem konče. Jak jinak si vysvětlit, že u některých malých a středních

výrobců po zisku značky kvality či původu se kontroly objevují každý měsíc, přestože nenajdou žádné závady. Pak se řada výrobců, právě těch malých a středních, odmítá například do soutěže Regionální potravina hlásit, neboť tím na sebe připoutá extrémně zvýšenou pozornost. Dumpingové ceny Kromě kvality a nezávadnosti dovážených potravin musí stát řešit také dumpingové ceny, za které se k nám řada produktů dováží. Podle evropského práva jsme si rovni a nemáme žádné překážky na trhu, tedy teoreticky neexistují ani dumpingové ceny, nicméně praxe ukazuje, že opak je pravdou. V mnoha případech už jsme přitom v situaci, kdy bychom měli využít jediné opatření, které nám Přístupová smlouva k EU dovoluje, a to zákaz dovozů v případě, že je ohrožen domácí trh. Propagace českých výrobků Rozhodně nesmíme a ani nechceme rezignovat na podporu propagace kvalitních českých výrobků. V České republice jsou značky Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR a od letošního roku také České cechovní normy. Tedy značky, které mají jasně definovaná, veřejně dostupná pravidla, podle kterých je možné je ze strany dozorových orgánů také kontrolovat. Daň z přidané hodnoty u potravin K vyšší konkurenceschopnosti potravinářského a zemědělského sektoru ČR nepřispívá ani DPH u potravin, která patří k nejvyšším v Evropě. Navíc v posledních osmi letech došlo k jejímu zvýšení celkem o 10 %, z původních 5 % na 9 % v roce 2008, poté na 10 % v roce 2010 až na konečných 15 % v roce 2014. Již při prvním zvýšení DPH Agrární komora ČR jsme upozorňovali, že tento krok vyžene spotřebitele na nákup do příhraničí, do zemí s nižší sazbou, tedy do Německa, kde je 7 %, nebo Rakouska s 10 % DPH. Což samozřejmě znamená pokles odbytu domácích výrobků a snižování rozměrů jak potravinářského průmyslu, tak celého zemědělství. Zcela legitimní je požadavek Agrární komory ČR, aby se vláda a poslanci začali zabývat problémem snížením DPH u potravin, a to nejen u základních, které by se mimochodem definovaly velmi obtížně, ale takřka u všech. Zvýšená daň potravin by neměla řešit například problémy s financováním důchodové reformy, což byl mimochodem oficiální důvod pro zvyšování DPH v minulosti, ani jiných finančních experimentů. *** Bilance výroby masa a mléka ve vybraných zemích Evropské unie Výroba Česká Německo Nizozemsko Polsko republika Výroba mléka 75 170 621 76 (l/100 ha) Výroba vepřového 63 326 688 111 masa (kg/100 ha) Výroba hovězího 21 71 208 25 masa (kg/100 ha) Zdroj: Eurostat, rok 2014 – dopočet

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Veterináři zabavili půl milionu vajec a 23 tun kuřecího masa 23.3.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Veterináři spolu s celníky a finanční správou zabavili ve Zlínském kraji v minulém týdnu 23 tun mražených kuřecích prsou z Brazílie. V Olomouckém kraji zabavili přibližně 540.000 kusů vajec z Polska. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Obě dodávky neměly řádné doklady. Veterináři spolu s celníky a finanční správou zabavili ve Zlínském kraji v minulém týdnu 23 tun mražených kuřecích prsou z Brazílie. V Olomouckém kraji zabavili přibližně 540.000 kusů vajec z Polska. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Obě dodávky neměly řádné doklady. Podle Pejchala veterináři zjistili u dodávky masa z Brazílie nedostatky v průvodní dokumentaci. "Další předem nahlášený kamion na místo již nedorazil. Nelze vyloučit, že tomu tak bylo na základě předchozí informace a kvůli obavám dovozce z další kontroly," řekl Pejchal. Zboží dovážely firmy sídlící v Praze přes Nizozemsko. Nyní je kuřecí maso uskladněné v mrazírenském skladu v Kunovicích. Na Olomoucku veterináři zajistili vejce ve skladech dvou obchodních řetězců. "Kontrolou bylo zjištěno, že na obalech chybí některé povinné údaje, jako například informace o tom, kde byla vejce vytříděna a zabalena," uvedl Pejchal. Nejvyšší pokuta za porušení podmínek obchodování je milion korun. Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové šlo o daňový únik. "Finanční správa realizovala v minulém týdnu kontrolně-exekuční akci, v rámci které zajistila majetek k úhradě odhaleného daňového úniku v řádech milionů korun," řekla bez dalších detailů. Veterinární správa kontroluje kromě dovozů potravin živočišného původu stravovací služby, či zvířata před porážkou. Loni veterináři uložili pokuty za celkem 25,6 milionu korun. Autor: ČTK


Souhrn událostí uplynulých dní – 24. – 28.3. 2016 29.3.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Chovatelé: Ceny vepřového z dovozu by měl řešit antimonopolní úřad. Rusko bude letos druhým největším vývozcem pšenice po EU. Ministr zemědělství Jurečka rozhodl o další podpoře pro sektor mléka. Na vysoce kvalitní mléko a dojnice dá resort přes 800 milionů korun. Vinaři z loňské sklizně vyrobí 705.000 hl vína. Chovatelé: Ceny vepřového z dovozu by měl řešit antimonopolní úřad Tuzemští chovatelé prasat podají podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který by měl podle nich řešit dumpingové ceny vepřového masa z dovozu. Česká potravinová soběstačnost u vepřového totiž stále klesá a nyní je na 50 procentech. Rusko bude letos druhým největším vývozcem pšenice po EU Rusko se v tomto obchodním roce zřejmě poprvé stane druhým největším vývozcem pšenice na světě po Evropské unii. Vedle vysoké úrody k tomu přispěje slabý kurz rublu a pokles exportu u ruských konkurentů. Uvedla to dnes ruská konzultační společnost SovEcon. Ministr zemědělství Jurečka rozhodl o další podpoře pro sektor mléka. Na vysoce kvalitní mléko a

dojnice dá resort přes 800 milionů korun Ministerstvo zemědělství připravilo dva nové dotační programy, které podpoří mléčný sektor. Celkem až 400 milionů korun dostanou producenti a zpracovatelé na výrobu vysoce kvalitního mléka, dalších až 450 milionů je plánováno na zajištění dobrých životních podmínek dojnic. Vinaři z loňské sklizně vyrobí 705.000 hl vína Vinaři z loňské sklizně vyrobí zhruba 705.000 hektolitrů vína, tedy přibližně třetinu celkové spotřeby v ČR. Je to jedno z nejvyšších čísel za poslední léta. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl Svaz vinařů. Čísla podtrhují kvalitu i kvantitu ročníku 2015. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


aktualne.cz Hrozí konec českého vepřového. Zaplatí za to každý, varují chovatelé 24.3.2016

aktualne.cz str. 0 Ekonomika Tereza Holanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Kvůli nízkým cenám vepřového masa skončila jen loni s výrobou zhruba desítka zemědělců a další to mají v plánu. Praha - Bojujeme o přežití, stěžují si chovatelé Praha - Bojujeme o přežití, stěžují si chovatelé prasat. Kvůli nízkým cenám vepřového masa skončila jen loni s výrobou zhruba desítka zemědělců a další to mají v plánu. "Před nějakými šesti lety jsme měli okolo dvou set členů, nyní jich je 135," tvrdí ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Řada výrobců sice navíc funguje dál, ale zbavuje se prasat − a místo původních tří stovek jich má třeba jen polovinu. "Například Agrofert zvažuje, že zruší 30 procent chovu prasat," upozorňuje předseda svazu Jindřich Macháček. "Pokud se současné ceny nezmění, může chov klesnout o 20 i více procent. České vepřové se tak může stát minulostí," dodává. Pokud by k tomu došlo, tak nevzroste jen závislost na dovozech z ciziny, ale i cena masa. "Zahraniční partneři pak mohou využít toho, že si to zboží sami nevyrobíme," varuje Macháček. Česko se tak podle něj navíc dostane na úroveň rozvojových zemí − samo bude vyvážet jen polotovary a hotové výrobky pak vzniknou někde jinde. Chovatelé chystají stížnost Zemědělce podle Macháčka drtí nejnižší ceny vepřového od roku 2000. "V současné době je cena 35 korun za kilo a na Moravě je to ještě horší, 32 až 33 korun," tvrdí. Ještě v roce 2014 to bylo zhruba 44 korun za kilogram. Čeští výrobci podle něj nyní prodávají kilogram za šest až sedm korun pod svými náklady. Ceny zahraničního masa přitom "zavání" dumpingem, kritizuje Macháček. "Je zajímavé, že se třeba vepřová kýta v Nizozemsku, Belgii a Německu prodává za 155 až 260 korun a k nám se vozí za 64 korun včetně DPH," upozorňuje. Kvůli podezření z dumpingu se chtějí chovatelé obrátit i na antimonopolní úřad. Detaily k plánované stížnosti zatím nechce sdělit. "Budeme mnohem více než doposud monitorovat situaci dovozů a cen, zdali tam není skrytá podpora," říká ale ministr zemědělství Marian Jurečka.

Pokud by se dumping potvrdil, tak by v krajním případě bylo možné zakázat dovoz daného masa do Česka. Ztratili jsme ruský trh Kromě možného dumpingu kritizují chovatelé i embargo, v rámci kterého nelze vyvážet vepřové do Ruska. "Ztratili jsme trh, kam se vozil až milion tun masa ročně za velmi dobré ceny," říká místopředseda svazu Jaroslav Hajda. A přebytek tlačí ceny opět dolů. "Slíbil jsem, že udělám maximum pro to, aby průměrný chovatel, tedy ten, který se pohybuje na průměrné nákladové ceně, skončil v černých číslech. Aby neměl důvod zavírat své chovy, propouštět lidi a zvyšovat nezaměstnanost na venkově," zdůrazňuje Jurečka. "Evropský trh je otevřený, takže s dovozem levného masa neudělají čeští zemědělci nic. Maximálně mohou lobbovat ve vládě, aby se tady více propagovaly domácí výrobky," myslí si však analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Kromě vyšší efektivity by chovatelům podle něj pomohlo, kdyby více používali sociální sítě. "Někomu se možná bude zdát směšné nabízet české vepřové řízečky přes Facebook, ale když může McDonald's nabízet hamburgery, tak není důvod, proč by se nemohla udělat takováto propagace," doplňuje. Přímo chovatelé ale žádnou větší kampaň na podporu vepřového neplánují. "Vzhledem k tomu, že je celý obor zdecimovaný, na to nejsou peníze," říká Macháček. V plánu nejsou ani protestní akce. "Myslím si, že spíše uděláme rozloučení s posledním českým vepřovým, které tu zbylo," předpokládá prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/hr...cho/r~0bf73bbef19d11e5b8100025900fea04/

Betynka FIT těhule 25.3.2016

Betynka str. 26 Těhotenství - Ve formě Lenka Čopáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Čekáte miminko a chcete se udržet fit a dobře se připravit na porod i šestinedělí? Poradíme, jak cvičit, na co si dát pozor a co jíst a nejíst. Asi si říkáte, jak můžete být „fit těhule“ s věčně protočeným žaludkem, kily navíc, melounem v popředí a s všudypřítomnou únavou? Klidně můžete. Každá fáze těhotenství má svá pro a proti a v každé z nich můžete dát tělu přesně to, co potřebuje, aby se udrželo v dobré kondici. To vám totiž pomůže zvládnout porod i poporodní období mnohem lépe, než kdybyste své svaly (a s nimi i své tělo) nechala celých devět měsíců ležet ladem. Je ale důležité vědět, že jak a jestli se budete v těhotenství snažit sportovat, je jen na vás. Víc než kdy jindy tady platí, že byste měla naslouchat svému tělu a cvičit a hýbat se jen tak, jak vám dovolí. To platí i v případě, že jste zvyklá sportovat. A dvojnásob pak, pokud s jakýmkoli pohybem začínáte v těhotenství právě proto, abyste se udržela v kondici. Vše také konzultujte se svým lékařem. Zná váš zdravotní stav i vaše těhotenství a může vám doporučit, co je pro vás vhodné. Proč se hýbat a cvičit Ptáte se, proč jsou pohyb a cvičení důležité? Proto, abyste udržela organismus v optimálním zdravotním stavu a zabránila nežádoucím změnám, které těhotenství může způsobit, například vadné držení těla, ochabnutí svalů nebo bolesti v bedrech. „Vhodné cvičení vám pomůže zpevnit pánevní dno a připraví vás na porod tak, aby jeho průběh byl co nejlepší a zbytečně nevyčerpal ani vás, ani dítě. Částečně může snížit riziko některých zdravotních problémů, třeba

kardiovaskulárních onemocnění, osteoporózy nebo obezity,“ vysvětluje osobní trenérka Daniela Mlchová, která se věnuje mimo jiné i cvičení v těhotenství a po porodu (http://www.daniela-fitness.cz). Důležité je najít si takovou aktivitu, která vás bude bavit. Jestli máte pocit, že jste sportování doteď zanedbávala, rozhodně to nedohánějte v těhotenství. Naopak zvolte klidnější tempo a naslouchejte svému tělu. Na co si dát při cvičení pozor Tepová frekvence by neměla být příliš vysoká, maximálně do zhruba 130 tepů/minutu, pak se může zhoršovat přívod kyslíku k miminku. Měla byste omezit poskoky a otřesy těla, necvičit do maxima zátěže a krajních poloh, vypustit cviky, kde se zvedá zátěž nad hlavu, nedělat hluboké dřepy se zátěží, rotační cviky a cviky v předklonu, od 5. měsíce těhotenství omezit delší cvičení vleže na zádech. Podle trimestru Jak postupují jednotlivé trimestry, mění se i zásady a průběh cvičení. Proto je vždycky lepší požádat o pomoc lékaře nebo speciálně vyškoleného odborníka, který rozumí problematice cvičení v těhotenství. V průběhu prvního trimestru je podle Daniely Mlchové potřeba tělu trochu ulehčit. Roste ve vás nový život, který je křehký, tělo si teprve zvyká na to být „v jiném stavu“ a můžou vás také potrápit nevolnosti. Pokud přesto nechcete vynechat svoji oblíbenou jógu nebo plavání, zkuste vynechat pár lekcí úplně, aby mělo tělo šanci si odpočinout. „Ideální je určitě zachovat klid v období, kdy by měla normálně přijít menstruace,“ radí trenérka. Ve druhém trimestru si pak jako nastávající maminka zvykáte na zvětšující se bříško a postupně se vám mění i těžiště těla. Třetí trimestr vás v pohyblivosti omezí ještě více, hlavně v oblasti trupu, může se vám hůř dýchat a špatně udržovat rovnováha. „Vždy by mělo platit, že pokud se žena na danou aktivitu necítí, neměla by ji rozhodně dělat. V dobré kondici se v těhotenství udržíte nejlépe tak, že si nastavíte rovnováhu mezi prací a odpočinkem, zdravou stravou a cvičením a budete se snažit o psychickou pohodu,“ doplňuje Daniela Mlchová. Přiměřená cvičení v těhotenství VHODNÉ SPORTY: Procházky na čerstvém vzduchu nebo chůze na běhacím pásu. Lekce vedené přímo pro těhotné, jako je gravidjóga, pilates pro těhotné, cvičení na velkých míčích, břišní tance pro těhotné. Plavání pouze tam, kde probíhají lekce přímo pro těhulky podobné aquaaerobiku nebo plavání maminek s miminky, a to kvůli přísně hlídané čistotě vody. Ani posilovny se nemusí těhotná žena vzdát, pokud předtím posilovala, nebo je vhodné se poradit či cvičit pod vedením speciálně vyškoleného trenéra. NEVHODNÉ SPORTY: bojové sporty lyžování jízda na koni vysokohorská turistika míčové hry zvedání těžkých předmětů extrémní sporty, např. parašutismus, potápění atd. Odborník radí Daniela Mlchová osobní trenérka http://www.danielafi tness.cz konzultujte cvičení s lékařem ve dnech obvyklé menstruace cvičení vynechejte necvičte, pokud se necítíte fit pokud vám není při delším cvičení na zádech dobře, lehněte si na levý bok a pravidelně a klidně dýchejte cvičení začínejte desetiminutovým kardiovaskulárním tréninkem (chůze na pásu) budete-li cítit nevolnost, bolest či se dostaví potíže s dýcháním, ihned přestaňte cvičit a navštívte lékaře cvičte pomalu a snažte se všechny pohyby vykonávat přirozeně pravidelně dýchejte a myslete na správné provedení cviků nepřetěžujte se neprovádějte protahovací cviky do krajních poloh neprovádějte cviky, kde hrozí ztráta rovnováhy během druhého a třetího trimestru bude řada vašich pohybů omezená vlivem rostoucího bříška, pokud budou pro vás některé cviky či pozice nepohodlné nebo vám způsobí bolest, vynechejte je co nejvíce ulehčujte zádům, používejte při cvičení míč cvičení doplňujte vhodnou stravou, vitaminy a minerály před, během a po cvičení doplňujte tekutiny navštěvujte hodiny určené jen pro těhotné. Jezte co nejvíce syrové zeleniny a ovoce, omezte sladká, tučná a velmi slaná jídla, uzeniny a tepelně neupravená masa, pijte zdravotně nezávadnou vodu. Co jíst a pít K tomu, abyste byla „fit těhule“, potřebujete nejen pohyb podle vašich možností a schopností, ale také kvalitní jídlo. O vynechání zlozvyků, jako je kouření a alkohol, ani nemluvě. Strava v těhotenství by měla být co nejpestřejší a nejvyváženější. Zkuste jíst co nejvíce syrové zeleniny a ovoce, omezte sladká, tučná a velmi slaná jídla, nejezte uzeniny, neslaďte jednoduchými cukry, zapomeňte na „rychlé občerstvení“, tepelně neupravovaná jídla (tatarák, vejce naměkko, ale i nepasterizované výrobky nebo zrající sýry). A pijte. Nejlépe kvalitní nezávadnou vodu. Motivovali

jsme vás? Tak si užijte svoje měsíce s bříškem fit a hlavně v pohodě! Nejdůležitější součásti stravy VÁPNÍK – důležitý pro zdravý vývoj kosti a zubů miminka, spotřeba v těhotenství ze zvyšuje asi dvakrát oproti normálu. Najdete ho v sýrech (ne zrajících), pasterizovaném mléce, jogurtech a v čerstvé listové zelenině. VITAMIN C – zvyšuje odolnost proti infekcím, pomáhá při tvorbě silné placenty. Jezte hodně ovoce a zeleniny. BÍLKOVINY – spotřeba bílkovin v těhotenství stoupá. Do jídelníčku zařaďte dostatečně tepelně upravené ryby, maso, ořechy, luštěniny a mléčné výrobky. VLÁKNINA – pomáhá proti zácpě v těhotenství. Dopřejte si ovoce, zeleninu, celozrnné těstoviny, celozrnnou rýži, ořechy. KYSELINA LISTOVÁ – vitamin skupiny B potřebný pro rozvoj centrální nervové soustavy dítěte. V prvních třech měsících potřebujete třikrát více kyseliny listové než obvykle. Jezte čerstvou zeleninu (nebo mraženou), špenát, kapustu a růžičkovou kapustu, brokolici, fazolky, hovězí maso apod. Ze stravy ji ale nezískáte většinou dostatek, je třeba sáhnout po doplňku stravy – tabletkách s kyselinou listovou. ŽELEZO – nejlépe se vstřebává ze živočišných zdrojů, jako je libové hovězí maso, sardinky nebo losos. Vysoký obsah železa mají také fazole, špenát, obilniny, celozrnné pečivo a luštěniny. VODA – dostatečný přísun tekutin je důležitý nejen v těhotenství, ideální je voda bez bublinek. Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO: SHUTTERSTOCK. COM Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO: SHUTTERSTOCK. COM A ARCHIV

Blesk 30 triků, jak přinutí zákazníka utrácet 24.3.2016 Blesk str. 18 Téma Etienne Blaha Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak na nás obchodníci vydělávají? PRAHA - Utratit co nejvíce peněz a co nejdříve přijít zas. Do této šablony se nás snaží napasovat obchodníci. Využívají pestrou škálu triků, se kterými jim pomáhají týmy psychologů a marketérů. Obživou prodejců je od nepaměti nech snaha na lidech vydělat. Jenže jak zákazníkům prodat zboží, které nutně nepotřebují? Pokud se obchodníkům podaří navodit nám pocit, že se o nás starají a že to s námi myslí dobře, mají vyhráno. To vše se v Česku - zemi s jednou z nejhustších hypermarketových sítí - děje v obřím měřítku. „V supermarketech se uskutečňuje 85 procent nákupních rozhodnutí,“ vysvětlila v rozhovoru pro Blesk odbornice na chování zákazníka Jitka Jiři Vysekalová. * Co hraje roli při našem rozhodování o nákupu? „Jsme to my sami. Naše osobnost, vlastnosti, hodnoty a potřeby, které máme. Záleží na tom, o jaký druh nákupu jde. Jinak se rozhodujeme při koupi jogurtu a jiné to bude při koupi ledničky.“ * Čím nás obchodníci k nákupu lákají? „Oblíbené jsou zvláště ochutnávky. Hraje příjemná hudba, působí vůně.“ * Zmínila jste hudbu. Jakou má funkci? „Bylo zjištěno, že při rychlejší hudbě se zákazníci pohybují po prodejně rychleji. Typ hudby může ovlivnit i výběr produktu. Je známý příklad z vinotéky, kdy zákazníci při klasické hudbě vybírali dražší druhy vín, při popu pak vína levnější.“ * A vůně?

„Vzpomeňte si jak příjemná je vůně čerstvého pečiva při vstupu do prodejny. Ale jsou přímo vyráběny i typické vůně, které jsou spojeny s určitými produkty.“ * K čemu toto působení na zákazníka přímo v prodejně vede? „Srovnání průměrného počtu plánovaných a skutečně nakoupených položek ukázalo, že u velkého nákupu bylo nakoupeno pětkrát více položek, než bylo plánováno.“ * Je možné se bránit? „Čím více toho o možnostech působení v obchodech víme, tím lépe. I když mnohdy racionální argumenty neobstojí. »Ohroženější« skupinou jsou děti, které jsou citlivější k vnímání podnětů emocionální povahy.“ * Jaké jsou nejpoužívanější triky? „ Tak třeba působení na všechny smysly prostřednictvím hudby, barev a vůní nebo slevy, výprodeje a výhodné nákupy (slevy typu 3 + 1 zdarma). K tomu návazně vybudovaný systém časově omezených slev, jednorázové akce. Nebo že v úrovni očí jsou většinou nejdražší výrobky či že je zboží denní spotřeby v nejvzdálenějších částech prodejny a plno dalších triků.“ *** Z výzkumů vyplynulo, že pro domácnost nakupují častěji ženy, a to v 71 procentech,muži pak představují zbylých 29 procent. Muži většinou nakupují kratší dobu, 24 minut, a utratí v průměru 356 Kč. Ženy nakupují v průměru o 3 minuty déle a utratí 418 Kč. 1 Sladkosti na závěr U pokladny se zahledíme do všech možných sladkostí a žvýkaček, které moc nestojí a jsou malé, takže nemáme pocit, že jejich koupí to nějak přeženeme. A proč se na závěr nákupu malinko neodměnit? 2 Maso a ryby na bílém pozadí Čerstvé je lepší a maso na bílém pozadí vypadá jak? Čerstvě. A proto si ho koupíme. 3 Úroveň očí Nikdo se nedívá přirozeně na nejnižší příčky regálů, všichni hledáme v úrovni svých očí. Proto tam obchodníci umístí nejdražší zboží. 4 Na tohle jste Některé obchody těsně před zapomněli! pokladny dají ponožky nebo různou drogerii, kdybyste si náhodou vzpomněli, že vám zrovna došel deodorant nebo šampon. 5 Správně dlouhé čekání Málokdy se stane, že přijdeme rovnou ke kase a platíme. Zároveň ale není dobré naštvat zákazníky dlouhou frontou. Záměrem je najít zlatou střední cestu, při které si člověk stihne prohlédnout další »nezbytné« zboží. 6 Systém věrnostních karet Věrnostní karty používá 66 % populace a z toho téměř 70 % pravidelně. Zákazník pak utratí více, aby dosáhl na bonus, který bývá minimální. 7 spojitosti mezi barvou Hned od začátku se snaží prodejce vyznačovat slevy výraznou, většinou červenou, barvou, abyste s ní počítali jako s označením slevy. Ne všechny výrobky s červenou (či jinou) cenovkou jsou ale zlevněné! 8 Ochutnávky Hlavně o víkendech zdarma rohu čeká nějaká ochutnávka. na každém Většinou si aspoň jeden

výrobek soucitu, z výčitek svědomí, potom koupíme. Buď ze nebo kvůli pocitu, že »se o nás tak starají«. 9 Bohužel zrovna došlo… Jak nalákat zákazníka, aby obchod navštívil znovu? Žádané zboží prostě došlo! Ne vždy je ale pravda. Když si to znovu pojedeme pro mléko za deset korun, přibereme opět nějaké »nezbytnosti«. 10 Základní potraviny nejsou Projít, co se dá na jednom místě. Důvodem je snaha přinutit člověka projít celý obchod. Většina z nich si přihodí do vozíku něco, co vůbec nechtěla. 11 Různá šířka uliček Mezi některými regály se cítíte jako sardinky, u jiných zase naopak. Proč? Z úzkých uliček prcháme. Dá se tam proto zboží, které si koupit nemáme, naopak v širokých uličkách se nám v plné kráse nabídnou ty »správné« produkty. 12 Cíl? Děti! Podpásovka od supermarketů. Nejnáchylnější na psychologické triky jsou děti, které slouží jako převodní páka do peněženek dospělých. Do úrovně dětských očí se tak umisťuje lákavé zboží. 13 Důležitá pravá strana Jelikož jsou ve společnosti nejvíce praváci, obchody se na to připravily. Nejdražší zboží najdete napravo, vchod do obchodu je většinou také po pravé straně od pokladen. Ty jsou navíc odděleny tak, abychom se k nim dostali až po projití bludiště. 14 Barevná světla Zboží do obchoďáku nepřijde jde vždy v nejlepším stavu. Jenže jak to vylepšit? Stačí světlo. Na sýry nažloutlé, na zeleninu podle barvy produktu, na maso a uzeninu červené… 15 Vede nás hudba Důležité je uklidnit zákazníky, a to jde nejlépe hudbou. A pokud je správně nasměrujete, máte vyhráno. Je prokázáno, že francouzská hudba u vín více prodává. 16 Nechci slevu zadarmo Nejvýraznější slevy jsou u zboží, Trik cílený na rychlé zákazníky. které bylo nadsazené, či které Nepozorný člověk ho pak v se jako levné jenom zdá. domnění, že ušetří, nastrká do vozíku. 17 Škatulata, hejbejte se Když máme svou cestičku našlapanou, hejbejte se nekoupíme nic navíc. Je prokázáno, nerozhlédneme se a stěhování regálů a zboží že při pravidelném se zvýší tržby. 18 Nejasné ceny Nechápete, proč je u stejné věci jednou cena za litr a jednou za kilogram? Záměr! Nepoznáte tak, které zboží je dražší. Většinou to, které se zdá levnější. U ceny ovoce za kilogram a za kus je to obdobné. 19 Slovo »sleva« či »zdarma« Když se objeví na výrobku, zaručuje zvýšený prodej. Má obrovský emocionální náboj a minusy lidé neberou v úvahu. 20 Dlaždičky na zpomalení Psychologický fígl, který se používá nejen v obchodech. Aby nakupující tak neuháněli, jsou na podlaze malé dlaždičky. Rychlé klapání vozíku nás podvědomě zpomalí a my si můžeme prohlédnout zboží, které nechceme. 21 Nikde nejsou hodiny Jdete do supermarketu pro pár věcí, a když vylezete, ručička na hodinkách se znatelně pohne. Jak si ale pohlídat čas, když schválně v obchodě nejsou žádné hodiny?

22 Příjemný interiér Pokud si obchodníci dají záležet na designu obchodu, můžou se těšit na vyšší tržby. Zákazník v takovém krámě stráví více času. 23 Červené a jiné teplé barvy Stěny obchodů jsou většinou laděny dočervena či jiných teplých barev, protože to povzbuzuje chuť utrácet. 24 Voňavé pečivo Otevřené rozpékání pečiva není jen službou pro zákazníky, ale způsobem, jak nalákat jejich čichové buňky k nákupu jídla, které nechtějí. 25 Doplňky visící na regálech Stojíte u vín a čistě náhodou je tam pověšená vývrtka? Narazili jste na další způsob, jak prodat něco, na co by jinak zákazník mohl »zapomenout«. 26 Čerstvě vypadající bedýnky Navodit pocit farmářského produktu právě dovezeného z pole se snaží obchoďáky tím, že zeleninu i ovoce nechají v dřevěných bedýnkách. Pocit, že jde o lepší zboží, přiměje zákazníka víc utratit. 27 Vodou pokropená zelenina U nás méně vídaná praktika, která má ale za účel podpořit dojem čerstvosti a přinutit kupujícího utratit peníze i za dražší a méně kvalitní potravinu. 28 Ovoce a zelenina u vchodu Čerstvé zdravé potraviny u vchodu mají více funkcí. - Za prvé zpříjemní vstup do obchodu, také ale nákup zdravého jídla vyžene kupujícím z hlavy výčitky při dalším nákupu nezdravých potravin. 29 Květiny u vstupu Některé supermarkety jako první postaví zákazníkům do cesty stojan s květinami. Kromě atmosféry navozují pocit malého obchůdku, kde rádi pobudete. 30 Obří nákupní vozíky Přijdeme do obchodu s malým ame seznamem a odvezeme nákup na měsíc. Proč? Vozíky - jsou schválně velké, aby se zdálo, že jsme ještě nenakoupili dost. Rada jak (ne)nakupovat „Měli bychom mít na mysli jeden z výroků Orsona Wellse: Vysoká životní úroveň spočívá v tom, že vydáváme peníze, které ještě nemáme, za věci, které nepotřebujeme, abychom imponovali lidem, které nesnášíme,“ říká Jitka Vysekalová. Foto popis| Odbornice na chování zákazníků Jitka Vysekalová. Foto autor| Foto: Jitka Vysekalová

blesk.cz Poslanci: Lepší erekce? V reklamách už jen po desáté večer 23.3.2016

blesk.cz str. 0 Politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lidoveckému poslanci Petru Kudelovi se podařilo prosadit návrh, aby se reklamy na posílení sexuální výkonnosti vysílaly pouze v nočních hodinách, respektive od 22 do 6 hodin. Poslanci s ním souhlasili v rámci novely o potravinách, která mimo jiné zavádí výraznější varování před škodlivostí kouření. „Nechci, aby se před večerníčkem nebo o přestávkách sportovních utkání vysílaly v televizi takové

reklamy,“ komentoval už dříve Kudela svůj návrh. „Chraňme naše děti před zbytečnými reklamami,“ dodal. Poslanci na jeho návrh, aby reklamu týkající se „doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti“ nebylo možné vysílat v době mezi 06:00 a 22:00, vyslyšeli a ve středu ho v závěrečném čtení novely o potravinách poslali do Senátu. Kvitoval jej například Kudelův stranický kolega, ministr zemědělství Marian Jurečka. Tomu se naopak na sociální síti vysmál opoziční Miroslav Kalousek (TOP 09). „Konečně jsme porazili lež, nenávist a terorismus! Své vlastní postavení budeme řešit až po 22. hodině,“ napsal na Twitteru. @MJureka Konečně jsme porazili lež,nenávist a terorismus!Své vlastní postavení budeme řešit až po 22.hod.. — Miroslav Kalousek (@kalousekm) 23. března 2016 Zbytek novely stanoví, že se ještě letos objeví na krabičkách cigaret drsnější varování před následky kouření. Novelu je třeba kvůli hrozbě unijních sankcí přijmout do 20. května. Doprodej cigaret v dosavadních baleních by měl být možný ještě následující tři měsíce. Postupně by se tak na krabičkách českých cigaret měla kromě psaného objevit i obrazová varování před škodlivostí kouření. Připraveno je 42 variant ve třech souborech, každý z nich by se měl užívat rok. Varování budou muset zabírat minimálně 65 procent obalu. Výstražné obrázky na cigaretách Varování bude muset být i na elektronických cigaretách, určitou výjimku mají mít doutníky. Novela navíc zakáže prodej cigaret s jinou než charakteristickou tabákovou příchutí. Dočasnou výjimku mají pouze mentolové cigarety. Zakázán bude i prodej tabákového prášku, který se samovolně rozpouští v ústech. Ceny cigaret by se podle českých výrobců neměly kvůli změně podoby krabiček zvýšit. Vládní novela ale počítá s tím, že změna bude znamenat pro výrobce jednorázové náklady 200 až 300 milionů korun. Zavedení důraznějšího varování před škodlivostí kouření by mělo podle předkladatelů snížit počet kuřáků v Česku o dvě procenta. Spotřeba cigaret v Česku v uplynulých letech podle ČSÚ postupně klesala, předloni to bylo 1950 cigaret na obyvatele. V případě potravin má novela zakázat jejich označování logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75procentní. Novela má rovněž sjednotit způsob informování o původu nebalených potravin u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Předloha má také umožnit, aby výrobci a prodejci mohli charitativním organizacím zdarma dávat potraviny s chybami na obalu, pokud budou zdravotně nezávadné. Mělo by jít například o potraviny s deformovaným obalem nebo o nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti. Prodejci s obchodní plochou větší než 400 metrů čtverečních by to měli podle Kudelova návrhu povinné pod pokutou až deset milionů korun.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/382409/posl...ekce-v-reklamach-uz-jen-po-desate-vecer

Soutěžící v Prostřeno se nadřou: Řízek, ve kterém nebylo maso, nešel nakrájet! 23.3.2016

blesk.cz str. 0 Seriály, filmy, kino a TV

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V televizní soutěži Prostřeno jsou kuchtíci nuceni splnit úkol týdne. Tento týden to bylo zpracování sójového masa. A hostitel Tomáš se toho zhostil s vervou a udělal z něho řízek. Ale co myslíte, chutnal jeho protihráčkám? Sympatický hostitel Tomáš se úkolu týdne nezalekl. Soóové maso se snažil zpracovat, jak nejlépe dovede. Obalil ho do trojobalu a udělal z něj řízek, k němu přidal kyselou okurčičku a hořčici. Ale co se u stolu nestane? Řízeček nepůjde nakrájet. Všechny protihráčky budou maso pižlat nožem, ale nepovede se jim si ukrojit normální sousto. A chudák Soňa namáhavé krájení vzdá i kvůli svému poranění. „Jaké to je? Popište mi to, já to vzdávám,“ zasměje se.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/382311/sout...ek-ve-kterem-nebylo-maso-nesel-nakrajet

Veřejné lednice v Česku „letí“. Paradoxně je ale nevyjídají ti nejchudší 27.3.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Už čtyři veřejné lednice začaly během pár měsíců fungovat v Česku. K Českým Budějovicím a Plzni se přidala i Praha. Ačkoliv by člověk očekával, že pro potraviny si do nich budou chodit například bezdomovci, není tomu tak. „Jídlo si berou stejné typy lidí, kteří ho do nich dávají,“ popsala Dominika Pašková, která má projekt v Plzni na starosti. Konkrétně v západočeské metropoli funguje sdílená lednice čtvrt roku. „Víc než potraviny do ledničky nosí lidé ty trvanlivé. Velmi často se tam vyskytují těstoviny, ovoce, zelenina, občas i nějaké jogurty a hodně dětské přesnídávky,“ uvedla Pašková, která lednici provozuje v neziskové kavárně Perfect World. Ze začátku nosili potraviny hlavně studenti, protože informace o fungování lednice se mezi nimi šířila nejrychleji. „Naším cílem ale bylo, aby se to dostalo i mezi lidi středního věku, kteří mají potravin doma dost, a prochází jim nebo si jich koupili moc. Dnes už se dá říct, že k nám lidé ve středním věku chodí pravidelně,“ říká Pašková. A stejné typy lidí si i potraviny z lednice odnášejí. Paradoxně tak zásobárna potravin neslouží bezdomovcům a těm, kteří na jídlo nemají. „Například i maminky, které když odcházejí z kavárny, tak se do lednice podívají a vezmou si, co se jim hodí,“ dodává Pašková. Lednice podle ní bývá stabilně alespoň ze tří čtvrtin naplněná. Stejně tak v Českých Budějovicích, kde ji provozují v Literární kavárně Měsíc, nemají o potraviny nouzi. Lidem dávají vědět, co mají k dispozici, i přes Facebook. // Dnes v lednici najdete dobroučké jogurtíky, žervé kapitána Lipánka a nechybí ani tradiční jablíčka. A pod lednicí na vás čekají výborné perníčky! Tak šup šup pro ně! :) Zveřejnil(a) Veřejná lednice dne 3. únor 2016 Navíc chtějí projekt rozšířit i do dalších měst. Nyní nabízejí zájemcům několik lednic. A už se přihlásila například Studentská unie UJEP v Ústí nad Labem, která chce založit veřejnou lednici na studentské koleji. Noste i prošlé, ale ne nahnilé potraviny Nejnověji ale fungují sdílené lednice v Praze – na kolejích VŠE v Praze 7 a v parku na Pankráci – u Café Na půl cesty. Pravidla mají stejná jako ty v ostatních částech Česka.

„Do lednice mohou občané dávat potraviny, které nestihnou sami spotřebovat, nebo potraviny, které nechtějí dále jíst, ale potraviny musí být v takovém stavu, aby nebyly plesnivé, nahnilé či špinavé. Potraviny mohou nosit i po skončení data trvanlivosti, ale nesmějí být nijak závadné a vše se musí zkontrolovat,“ říká iniciátor projektu v Praze Pavel Vodička. Stejně tak do lednice nepatří uvařená jídla. Lednice se nachází ze strany kavárny. Pokud o ní ale člověk neví, najde ji těžko. V brzké době se plánuje zavedení ukazatelů. Určitě by bylo vhodné dát alespoň na sloup v parku nějaký poutač, že tady funguje veřejná lednice a že je sem možné ukládat potraviny,“ dodal Vodička. Jak vypadá veřejná lednice? Podívejte se na ni ve zpravodajské show Selfie z Prahy:

URL| http://www.blesk.cz/clanek/382085/vere...aradoxne-je-ale-nevyjidaji-ti-nejchudsi

businessinfo.cz Sourcing Day - EKO - WITAL 23.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sourcing day pro polskou společnost Eko-Wital. Klíčový polský distributor hledá v ČR dodavatele bio/eko potravin a dalších produktů. Zájem je o výrobce všech zajímavých produktů z této kategorie: - čerstvé potraviny (mléko a mléčné výrobky, vejce, masné výrobky, ovoce a zelenina) - cukrovinky a snacky - cereálie a suché plody - koření a dochucovadla - oleje - potraviny pro zvláštní diety - vegetariánské, bezlepkové, makrobiotické - dětská strava - mléčná i nemléčná - džusy - instantní rostlinná mléka a další nápoje - limonády a vody - bezlepková piva - sirupy - káva a čaj - doplňky stravy a podobné produkty pro přírodní léčbu (oleje, tinktury, apod.) - přírodní kosmetika (vlasová, tělová, dekorativní atd.) - dětská kosmetika - hygienické potřeby - čistící prostředky a drogistické zboží šetrné k přírodě apod. Nákupčí společnosti navštíví ČR 23.3. 2016 za účelem osobních jednání s vybranými partnery. Všichni zájemci o jednání se mohou nákupčímu společnosti Eko-Wital představit prostřednictvím přiloženého formuláře "Company Profile"

Termín odevzdání vyplněného formuláře: 23.2.2016 Formuláře zpracovává a informace ochotně podá: Mgr. Zuzana Jesenská Tel.: +420 702 213 109 E-mail: mailto:[email protected] Předání vyplněného formuláře nákupčímu je zdarma. V případě, že nákupčí potvrdí zájem o jednání, bude stanoven přesný termín jednání v délce cca 45 min. Účast na jednání provází manipulační poplatek 1400Kč. Eko-Wital: http://www.eko-wital.pl 1) Na trhu od roku 2001, jeden z klíčových distributorů v segmentu eko/bio. Přítomen i v největších PL řetězcích – Tesco, Carrefour, Alma, Piotr i Paweł a další. Distribuce do sítí i jednotlivých prodejen zdravé výživy. Jen ve Varšavě 116 prodejních míst, úplný seznam smluvních prodejen na: http://www.eko-wital.pl/en,where-you-can-find-us,5 2) Zavedené vlastní značky Eko-Wital a Diet-Wital. 3) Obrat v roce 2014: 5,5 mil. EUR, oproti 2013 nárůst o 37% (v předchozím roce růst o 32%) 4) Již spolupracuje s českými firmami. Segment eko a bio produktů v Polsku: 1) Průměrné výdaje na eko- a biopotraviny v Polsku aktuálně (2014) pouhé 3 EUR/obyv., při čemž např. ve Švýcarsku 189 EUR, Německo 86 EUR, USA 72 EUR. (zdroj The World of Organic Agriculture 2014, report připravený organizacemi pro ekologické zemědělství IFOAM a FiBL), přestože úroveň příjmů v PL není na úrovni těchto zemí, rozdíl v příjmech však není až tak vysoký, takže se očekává strmý růst tohoto odvětví v Polsku. 2) Segment eko- a biopotravin roste v Polsku o cca 20% ročně a toto tempo se má udržet minimálně po několik následujících let. Velikost PL trhu se aktuálně odhaduje na 600-650 mil. PLN (cca 140150. mil EUR) a jde o pouhá 0,3% celého trhu potravin. 3) Omezená je nabídka mléčných výrobků a zeleniny z ekologických chovů a farem. Tyto se do Polska dováží buď ze západní Evropy, částečně i z Pobaltí. Ale i v jiných kategoriích eko/bio potravin je stále konkurence menší než u běžných potravin. 4) Kvůli velikosti země i stále relativně špatné infrastruktuře je v Polsku téměř nemožné se dostat do velkých maloobchodních sítí bez prostřednitcví distributora.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...-akci/sourcing-day-eko-wital-30767.html

Transatlantická úmluva (TTIP) a české zemědělství a potraviny – příležitost, nebo špatný vtip? 28.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dne 29. března 2016 se v Praze uskuteční debata v rámci cyklu Fórum ČZU spolu s IuRe vzhledem k zásadním dopadům a minimální veřejné diskuzi k TTIP a sesterské smlouvě s Kanadou CETA, která by měla v druhé polovině roku 2016 hlasována v Evropském parlamentu. Svá stanoviska ke kontroverzní chystané úmluvě TTIP představí poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc, předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, zástupce České technologické platformy pro ekologické zemědělství Jiří Lehejček, zástupce spotřebitelského sdružení Test Šárka Bittenglová, právnička IuRe Helena Svatošová a náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková. V rámci akce bude bohatý prostor na dotazy a diskuzi. Poprvé by se tak měly prezentovat a vzájemně probrat pohledy zemědělců, spotřebitelů, ekologických producentů, volených zástupců a exekutivy. Témata debaty: rizika pro normy bezpečnosti potravin (pravidla pro GMO produkci, výrobu masa z klonovaných zvířat, používání v EU zakázaných nebezpečných pesticidů) role nadnárodního agrobyznysu ve vyjednání očekávání přínosů TTIP a sesterské úmluvy CETA plánované atypické prvky úmluvy (regulatorní spolupráce, arbitrážní mechanismus apod.). Akce se koná od 16:00 do přibližně 18:30.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...raha-ttip-zemedelstvi-290316-31605.html

POTRAVINY A DROGERIE pro prezentaci nákupčím britské firmy GIMA UK 29.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Britský distributor potravin GIMA UK hledá vhodné výrobky pro doplnění stávajícího sortimentu a zároveň rozšíření o nové produkty. http://www.gimauk.com V průběhu měsíce března/dubna 2016 se v Praze uskuteční Setkání českých výrobců s nákupčími britské společnosti GIMA UK pod názvem „Sourcing Day“. Čeští zájemci budou mít příležitost hovořit individuálně se zástupci britské firmy o konkrétních nabídkách. V případě zájmu proběhnou následující den osobní návštěvy ve vybraných výrobnách českých firem. Zájem mají především o výrobky: • Ovocné džusy, minerální vody, energy drinks, sirupy, nealkoholické nápoje • Cukrovinky, cereální tyčinky • Masové výrobky s delší dobou trvanlivosti • Bylinkové čaje • Jídlo pro děti: - zeleninové a ovocné přesnídávky ve skle, ale i v tubě - sušené mléko pro kojence - dětské sušenky • Konzervované potraviny – zelenina, ovoce, maso, hotová jídla apod. • Drogistické zboží (kosmetika, čistící prostředky, mycí prostředky, toaletní papíry, čistící vlhčené ubrousky a papírové kapesníky) JAK SE AKCE ZÚČASTNIT: Prosíme zájemce, aby vyplnili soubor „company profile“ a ten nám zaslali společně s prezentací výrobků (ppt, letáky v pdf, fotografie v zip souboru, webové stránky apod.). Materiály budeme

postupně zasílat poptávajícímu pro potvrzení zájmu o jednání s vámi. Rovněž prosíme o vyplnění a zaslání přihlášky na akci. Výrobci, kteří mají zájem o nabídnutí své produkce nákupčím, mohou zasílat podklady na email: mailto:[email protected] Termín pro uzavření přihlášek je 15. 3. 2016. V rámci akce bude rovněž příležitost vést individuální konzultace s ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade Londýn a exportním konzultantem. INFORMACE K JEDNÁNÍ: Vybraní čeští výrobci budou pozváni na konkrétní termínované jednání v délce 30 minut. Jednání budou probíhat v Praze, místo konání bude upřesněno. Manipulační poplatek za jednání je 1400 kč bez DPH. Gima UK je předním dodavatelem etnických výrobků po celé Velké Británii, založena v roce 1998. Jedná se o dovozce a distributora mnoha nejoblíbenějších značek z východní Evropy a Středomoří. V tuto chvíli nabízí více jak 2500 produktových řad z 19 zemí. Gima UK dodává do velmi známých řetězců jako je Tesco, Asda, Sainsbury’s, Morrisons, Bestway, Batleys, Dhamecha, Confex. Kromě takto významných zákazníků zásobují i střední a malé prodejce – celkem se jedná o 1500 obchodů po celé Velké Británii. Díky snaze o dbání na vysokou kvalitu potravin a velmi dobrý zákaznický servis byli v roce 2007 oceněni řetězcem ASDA jako "Nejlepší etnický dodavatel“. Detailní obchodní prezentace společnosti GIMA UK bude k dispozici všem zájemcům o jednání s nákupčími.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...erie-pro-prezentaci-nakupcim-30026.html

Velká Británie: Snížení odpadu z potravinářského průmyslu o pětinu nižší v následující dekádě 29.3.2016

businessinfo.cz str. 0 Velká Británie

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Velká Británie Datum zveřejnění: 24.03.2016 Místní orgány a maloobchodníci podepsali dobrovolnou dohodu Courtauld Commitment 2025 o snížení plýtvání jídlem a pitím. Přední britské supermarkety včetně Asda, Sainsbury, Tesco a Morrisons se zavazují v následující dekádě snížit odpad o pětinu, součástí dohody je rovněž cílené snížení emisí skleníkových plynů vytvořených potravinářským průmyslem o 20 %. Roční potravinový odpad místních domácností, sektorů pohostinství, výroby potravin, maloobchodníků i velkoobchodníků činí kolem 12 milionů tun, z čehož 75 % bylo možné předejít. Hodnota odpadu byla vyčíslena na více než 19 miliard liber a je spojená s alespoň 20 miliony tun emisí skleníkových plynů. Podrobná studie sestavená subjektem Wrap je k dispozici na http://www.wrap.org.uk/content/courtauld-commitment-2025. Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/v...eni-odpadu-z-potravinarskeho-76006.html

bydlet.cz Letní čas a peníze: jak souvisí letní čas a peníze 24.3.2016

bydlet.cz str. 0 Tipy a triky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kdo by neznal rčení „čas jsou peníze“ a že platí doslova, se přesvědčíme opět nejpozději v neděli 27. března 2016. Dvě hodiny po půlnoci se nám hodinky rázem přetočí o hodinu kupředu, den tak bude o hodinu kratší a řada států přejde poslední březnovou... Kdo by neznal rčení „čas jsou peníze“ a že platí doslova, se přesvědčíme opět nejpozději v neděli 27. března 2016. Dvě hodiny po půlnoci se nám hodinky rázem přetočí o hodinu kupředu, den tak bude o hodinu kratší a řada států přejde poslední březnovou neděli na letní čas. Díky tomu budeme mít všichni delší večery a velké společnosti na oplátku zase tučnější zisky. Snad každému už došlo, že změna času v dnešní době neznamená žádné energetické úspory a někde to je dokonce díky běžícím klimatizacím přímo naopak. Dokonce neobstojí ani další celkem rozšířený argument, že je díky dennímu světlu méně dopravních nehod. Tento blud lze s ohledem na přehledná statistická data vyvrátit velice rychle a snadno. Tak proč tedy?! Tuhle otázku si určitě pokládá řada z nás, a to nejpozději za zvuku budíku v první pracovní ráno po přetočení hodinek na letní čas. „Odpověď je jednoduchá a úplně nasnadě, ač se o ní nikde nemluví. Pravým důvodem jsou peníze.“ konstatuje lakonicky senátor Petr Šilar a dodává, že to jsou právě tučné zisky obchodníků, které mají lví podíl na střídání zimního a letního času. „A co víc! Během posledních dvaceti let se u nás prodloužilo trvání letního času z šesti měsíců na sedm, což v nemalé míře navýšilo zisky v mnoha odvětvích. S delšími světlými večery jsou totiž lidé déle aktivní, a tudíž i více spotřebovávají.“ připomíná Šilar, který už dlouhá léta brojí proti nepřirozenému střídání letního a zimního času. V roce 1996 si prosadila tuto změnu silná podnikatelská lobby, a to v rámci celé Evropské unie. Čas jako globální marketingový nástroj Vyšší spotřeby a rostoucích zisků si jako první všimli v USA, takže potravinářská a golfová lobby nakonec přesvědčila kongresmany, že delší večery jsou pro ekonomiku celé země vydatnou finanční injekcí. A je pochopitelně více než nasnadě, že v první řadě měly na mysli svůj vlastní finanční profit než blaho celé země. V roce 1986 se v USA poprvé posunuly hodinové ručičky na letní čas už počátkem dubna a vrátily se zpět až koncem října. A ani konec října nebyl vybrán náhodou. Důvodem jsou opět finance! Cukráři totiž díky delším večerům prodali více sladkostí na Halloween. Rodiče své děti po setmění vidí raději doma, takže hodina světla navíc znamenala pro děti delší koledu a cukráři tak mohou prodat mnohem víc zboží. „Z času se tak rázem stal globální marketingový nástroj.“ shrnuje Petr Šilar. Zisk: miliardy dolarů! „Marketéři ve firmách rychle zjistili, že s delšími večery lidé daleko víc aktivně odpočívají venku, mimo své domovy a více tak utrácejí .“ Vysvětluje Šilar a dodává, že už v 80. letech například golfový průmysl v USA spočítal, že díky pouhému jednomu měsíci letního času navíc mají tržby až dvojnásobně vyšší než v letech, kdy se čas neposouval. Obdobně jsou na tom i firmy podnikající v potravinářském průmyslu, protože lidé za dlouhých světlých večerů více grilují. Tím stoupá nejen spotřeba masa, ale i jiných pochutin a také nápojů, které ke každé správné zahradní párty neodmyslitelně patří. Ruku v ruce s tím jde rostoucí prodej grilů, campingového vybavení, sportovních potřeb, ale například i zvýšená spotřeba pohonných hmot,

protože delší denní světlo nutí lidi více jezdit na výlety a nevadí jim návraty v pozdějších nočních hodinách. Zdraví na úkor spotřeby „Enormní zisky obchodníků v USA nakonec zvítězily nad zdravým selským rozumem a především nad přirozeným biorytmem lidí. Takže dnes jsme svědky toho, že v USA začíná letní čas už první neděli v březnu a končí první neděli v listopadu. V Evropě se pak s přechodem na letní čas potýkáme až poslední neděli v březnu. A zimní čas se nám opět začíná odpočítávat až od poslední neděle v říjnu.“ Upřesňuje Šilar a dodává, že změna času a s ní související všudypřítomný ekonomický profit se tak podepisuje na zdraví nás všech a především na zvýšené nemocnosti a psychické nepohodě našich dětí. Zdroj: http://www.posuncasu.cz /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-stylename:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-stylenoshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; msopara-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-marginleft:0cm; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri",sansserif; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-fareast-language:EN-US;}

URL| http://www.bydlet.cz/396791-letni-cas-a-penize-jak-souvisi-letni-cas-a-penize/

ceskapozice.cz Francouzské zemědělství čeká jen prodlužování agónie ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Matěj Široký Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.3.2016

zpět Francii už skoro rok sužují ostré protesty zemědělců. Manifestace. Kolony traktorů na silničních tepnách center všech větších měst. Protesty před sídly ministra zemědělství a ministra obrany, který jako poslanec zastupuje nejpostiženější region Bretaň. Zdá se, že francouzský zemědělec začíná být u konce s dechem. Píše Matěj Široký. Proroctví filmů režiséra a komika Jacquese Tatiho, který už před 60 lety poukazoval na kontrast mezi globální městskou technicistní kulturou a láskou francouzské duše k zemi a vesnickému způsobu života, se naplňuje. Zoufalí muži dělají zoufalé skutky. Zdroj obavy francouzských zemědělců pramení z jejich opuštěnosti. Kde začít? Jako vždy u peněz. Dnes prakticky neexistuje odvětví, v němž by francouzský zemědělec byl schopný dosáhnout malého výnosu nebo aspoň nuly. Hlavním důvodem jsou vysoké náklady na práci v podobě vysokých sociálních odvodů a daní. Podle Xaviera Beulina, předsedy francouzských odborů pracovníků v zemědělství, odvádí rolník z každých 100 eur, které vydělá, 45 na sociální odvody. Další peníze utratí za servisní firmy, které si účtují minimálně 30 eur za hodinu – veterináři dvakrát více. Problematické evropské dotace Francouzské zemědělce drží nad vodou jen evropské dotace, jež však jsou spojené se sledováním všech vyhlášek a změn dotačních programů, což představuje takovou administrativu, že rolníkovi nezřídka nezbude nic jiného, než si pro podání žádostí najmout placeného odborníka. Francouzské zemědělce drží nad vodou jen evropské dotace, jež však jsou spojené se sledováním všech vyhlášek a změn dotačních programů, což představuje takovou administrativu, že rolníkovi nezřídka nezbude nic jiného, než si pro podání žádostí najmout placeného odborníka

Ten, kdo se trochu seznámil s prací v zemědělství, si umí představit každodenní rolníkovu polní dřinu. Pokud k tomu přidá chov zvířat, může zapomenout na dovolenou – náhradu za sebe si kvůli ceně práce nemůže dovolit. Životadárné dotace pro tyto často prosté lidi však navíc představuji peníze, které si nezasloužili, čímž vzniká obrovská frustrace. A to není konec, protože dotační programy určují, co se má pěstovat. Kritéria ale nejsou ekonomická, což by rolník dokázal pochopit. Každá domácí zemědělská produkce je dnes totiž tak jako tak ztrátová. Podle čeho se tedy rozhoduje? Především podle ekologických a krajinářských kritérií. Zemědělec už neobdělává krajinu, aby mu země vydala chléb vezdejší, ale podobá se spíše zahradnímu architektovi – místo aby se těšil na úrodu, řeší, zda osetá pole zapadají do vizuálně harmonické krajiny. Problém ještě zhoršila skutečnost, že většině francouzských zemědělců letos dotace nepřišly. A banky čekají na splátky. Oběť globalizace Tato krize se netýká jen Francie. Zemědělství je obětí globalizace, které se francouzská zahraniční politika nedokáže postavit. Základní zemědělské komodity jsou předmětem obchodu na burze, a proto jsou jejich ceny podřízeny spekulacím. Tyto globální trhy se řídí spíše momentálními náladami investorů než nabídkou a poptávkou. Zemědělství je obětí globalizace, které se francouzská zahraniční politika nedokáže postavit. Základní zemědělské komodity jsou předmětem obchodu na burze, a proto jsou jejich ceny podřízeny spekulacím. Oproti tomu v zemědělství je třeba plánovat minimálně na rok či dva dopředu, což se v dnešním světě zdá nemožné. Kdo může odhadnout vývoj cen na burze komodit? I pro odborníky je to obtížná otázka, natož pro vesničana z Auvergne! To ostatně není, tedy neměla by být jeho starost, chce-li zůstat poctivým rolníkem, a nestát se odcizeným burzovním spekulantem. Francouzská domácí a zahraniční politika se navíc projevuje i ve dvou nejpostiženějších komoditách: chovu prasat a produkci mléka. Spotřeba vepřového ve Francii klesá, a to zejména kvůli změně francouzského jídelníčku spojené s rozšířením produktů halal, a jak známo, islámská víra zapovídá vepřové. Tento zvyk je rozšířený i u nepraktikujících muslimů. Vepřové, mléko a sucho Obsah talíře se však nemění jen v domácnostech. Halal maso se stalo politickým problémem. Dřívější velcí odběratelé vepřového, školní a závodní jídelny, přestávají vepřové odebírat, aby předešli konfliktům. Obvykle je totiž spravují místní zastupitelstva, kde se – i kvůli rostoucímu muslimskému voličstvu – často vede debata, zda přítomnost vepřového respektuje princip korektní společnosti. Loňský suchý rok způsobil, že většina zemědělců přišla o finanční rezervu právě pro tuto příležitost, takže už nemají kam sáhnout Propad ceny mléka zase způsobily sankce vůči Rusku. Ty zatloukly poslední hřebíček do rakve francouzských mlékařských farmářů, kteří už dlouho vedou nerovný boj s německými kolegy, již dodávají ještě levnější mléko i do tradičně mlékařských krajů, jako je Bretaň. Nesmí se ani zapomenout na tradičního nepřítele zemědělců počasí. Loni Francii trápilo sucho, což vedlo v některých regionech k zákazu používat vodu k zavlažování. Tento suchý rok způsobil, že většina zemědělců přišla o finanční rezervu právě pro tuto příležitost, takže už nemají kam sáhnout. Nevstřícná vláda Socialistická vláda, která propaguje ideje otevřené společnosti, není k zemědělcům vstřícná i proto, že většinou jde spíš o lidi s tradičním postojem k životu. Navíc kvůli těžkému životu zemědělců ubývá, a proto představují čím dál nižší volební potenciál. Socialistická vláda není k zemědělcům vstřícná i proto, že většinou jde spíš o lidi s tradičním postojem k životu. Navíc kvůli těžkému životu zemědělců ubývá, a proto představují čím dál nižší volební potenciál. François Hollande se od svého nástupu do Elysejského paláce – na rozdíl od Charlese de Gaulla – návštěvám venkova a vycházení mezi lid spíše vyhýbá. A když už na ně dojde, jeho cesty jsou vždy přesně připraveny a policejní kordon zamezuje jakékoliv jeho přímé konfrontaci s lidmi. I proto se Hollande stal prvním prezidentem od roku 1848, kterého Francouzi během slavnostní přehlídky 14. července vypískali.

Další z konfrontací, kterým se francouzský prezident nemůže vyhnout, je každoroční zemědělská výstava v Paříži na přelomu února a března. Prezidentská návštěva je dlouholetou tradicí a Hollande letos zvažoval, že by se nedostavil, ale nakonec převážil politický kalkul spojený s nápadem, jak se lidem vyhnout. Na výstaviště se vydal obklopen policejní gardou v sobotu 27. února v 6.45 ráno. První půl hodina proběhla v klidu, ale pak byl ostře konfrontován s beznadějí a zoufalstvím přítomných zemědělců, a proto se rozhodl výstaviště opustit, a čtyři největší křiklouni skončili ve vazbě. Hollande následně v médiích poznamenal, že slyší křik lidu, ale je proti jakémukoliv násilí zemědělců. Situaci chce řešit, ale jeho konkrétní opatření na sebe zatím nechávají čekat. Proti migrantům Něco se ale přece jen stalo. Předseda francouzské vlády Manuel Valls oznámil, že chystá snížit sociální odvody pro zemědělce o sedm procent. Trochu jim to sice ulehčí život, ale neodpovídá to na hlavní problém – prudký pokles společenského postavení rolnické práce. Zvýší se konkurenceschopnost francouzských zemědělců, ale otázkou je proti jaké konkurenci – jádro nespokojenosti zemědělců se jen přesune do jiných evropských zemí. Argumentace francouzského rolníka je prostá: Proč lidé, kteří pro Francii nic neudělali, mají nárok na vyšší podporu? Hněv zemědělců se ale začíná obracet jinam – proti migrantům a nelegálním přistěhovalcům. Vdova po zemřelém zemědělci, který 40 let přispíval do sociálního systému, dostane rentu 200 eur, oproti tomu imigranti mají nárok na životní minimum okolo 460 eur na dospělého, k čemuž se přidává příspěvek na bydlení pokrývající až 95 procent nájmu. Argumentace francouzského rolníka je prostá: Proč lidé, kteří pro Francii nic neudělali, mají nárok na vyšší podporu? Otázka přitom nezní, zda přijímat, nebo nepřejímat uprchlíky, ale proč se francouzská vláda stará víc o cizí než vlastní lidi. Nemožnost úhybu Jaká alternativní řešení navrhují zemědělci? Pravicová jsou složitější, protože vidí v příčinu v systému, především v evropských dotacích. Těmto zemědělcům primárně nejde o zvýšení finanční podpory, ale o systémové řešení, které jim pomůže se osamostatnit a najít možnosti pro prodej své práce. Zejména požadují snížení výdajů na sociální pojištění – mnohem radikálnější než plánovaných sedm procent. Navíc by se nemělo týkat jen zemědělců. Lze se připravit na to, že protesty zemědělců naberou na síle. I proto, že francouzský rolník už dnes nemá kam uhnout. Levicoví zemědělci vidí hlavní problém v rozložení zisku mezi producenty, distributory, zpracovatele a obchodní řetězce. Požadují, aby stát nařídil vyšší výkupní ceny obchodním řetězcům, které navzdory francouzské ekonomické krizi dosahují velmi dobrých zisků. Toto řešení má překvapivého odpůrce: Evropskou unii. Jeden z velkých francouzských řetězců, Intermarché, vyšel vstříc zemědělcům a zvedl výkupní ceny masa. EU jej ale varovala, že jde o nelegální krok, který poškozuje volný trh zvýhodňováním tuzemských výrobců. Je evidentní, že francouzské zemědělství nečeká nic jiného než další prodlužování agónie, a to minimálně do roku 2017, kdy se očekávají prezidentské volby. Lze se připravit na to, že protesty zemědělců naberou na síle. I proto, že francouzský rolník už dnes nemá kam uhnout.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/francouz....aspx?c=A160323_193622_pozice-tema_lube

ČRo - cb.cz Na Velikonoce připravte sekanou nebo hlavičku. A nezapomeňte na jarní bylinky ČRo - cb.cz str. 0 / carovani Petr Stupka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 23.3.2016

zpět Je dokázáno, že nejenom lidský organizmus je na konci zimy oslabený. S jarní únavou vám ale pomůže zatočit čerstvé lupení. Stačí si jenom dopřát stejně, jak to činili naši příbuzní v dřívějších časech. KopřivyMíst, kde lze nalézt tuto tradiční bylinku, je nepřeberně a přitom se hodí jako doplněk do mnoha pokrmů nejen na Velikonoce. Mladá kopřiva je v podstatě jakýsi trezor, v němž je nacpáno tolik vitaminů a jiných blahodárných látek, že stojí za to riskovat popálení. Štiplavý jed, kterým rostlina oplývá, se snadno zlikviduje krátkým spařením. Nazelenalou tekutinu či odvar lze dále konzumovat, vypít jako čaj nebo použít při vaření. Jemně posekané kopřivy v bramboráku, v omeletě v nádivce do masa, ve velikonoční sekané to je klasika. Povařené a posekané kopřivy můžete ale přidat třeba do zálivky na salát, do tatarské omáčky či smetanového dipu, do polévky spolu s petrželkou, do strouhaného křenu ale i plněných domácích těstovin spolu se sýrem a podobně. Určitě kopřivu někam vpašujte, a to nejenom o Velikonocích.ŘeřichaVelmi vděčná bylinka, kterou si snadno vypěstujete na okenním parapetu. Během pár dnů naroste v tenkých stoncích a droboučkých listech solidní porce zdraví a také příjemně štiplavá až peprná chuť, která prospěje jako koření každému salátu.KoprUž dávní Římané ho měli za symbol vitality. Doporučuji nasekat kopr do směsi s jinými bylinkami. Nebude tak výrazný, ale třeba v majonéze lepší než všelijaká kupovaná ochucovadla či stolní omáčky. A navíc uděláte solidní dobrý skutek pro vaše zdraví.Jak bylinky zpracovat, než zvadnou?Kromě zamražení v troše vody můžete zkusit připravit směs bylinek a másla. Do rozměklého másla vmíchejte posekané bylinky, trochu soli a třeného česneku. Máslo si pak zabalte do fólie, udělejte z něj ruličku a nechte ztuhnout v lednici.Medvědí česnekV alpských zemích je tato bylina velmi populární. Podobá se cibulové nati a stejně se i používá. Má příjemnou lehce česnekovou chuť a především velmi dobré ozdravné účinky pro organismus.PolníčekVýborná listová zelenina populární především v Německu. Má spoustu vitaminů a minerálů. Koupený polníček nechte chvíli ve vodě osvěžit, pak ho šetrně operte, vyžízněte nebo uštípněte kořínek a dál užívejte jako hlávkový salát či jinou listovou zeleninu. Jeho nasládlá chuť se hodí i ke krátkému podušení na másle a smetaně.SmetánkaMožná jste se setkali s termínem pampeliškový salát. Právě mladé výhonky této byliny, které můžete najít teď časně na jaře, jsou dobré a jistojistě zdravé. Vybělené lístky smetánky se skvěle hodí do salátů. Jakmile začnou zelenat, získají nahořklou chuť, ale to není na škodu. Když rostlinka nasadí na květ, pak není chutná.ŠpenátVelikonoční, velmi mladý špenát patří do salátů bez jakéhokoliv předchozího spařování. Výborný bude zapečený v omeletách, těstovinách a spolu s dalšími bylinami a výhonky ve velikonoční sekané a nádivkách.PetrželkaJe universální, lze ji běžně koupit a hlavně dovede spojovat mnohé chuti a provonět pokrmy. Můžete ji přidávat téměř do všech jídel, a to nejen jako ozdobu, kterou pak našinec nechá na okraji talíře. To si určitě petrželka nezaslouží. Obsahuje mnoho vitamínů a minerálů. Jako kuchař upřednostňuji hladkou petrželku před kadeřavou a také tu, která rostla na zahrádce oproti prodávané v obchodech.SEKANINA, HLAVIČKA, ŘEŽÁBEKKaždá rodina má nějaký speciální recept na velikonoční sekanou. Někdo ji připravuje ze tří druhů masa, jiný ze dvou, liší se i zpracování masa. Asi všude ale najdeme v sekané vejce a také zelené byliny. Nechceme měnit vaše velikonoční zvyky, ale přinášíme několik nápadů. Předlohou pro volně upravené recepty jsou letité sešity s ručně opisovanými návody.Roučkovická hlavičkaRecept je z Roučkovic u Pacova na Vysočině a je opravdu skvělý.Na hlubší plech do trouby potřebujete: 1000 gramů dobrého uzeného masa, 1000 mililitrů vývaru z vařeného uzeného, 8 až 10 vajec, na každé vejce jeden starší rohlík, 200 gramů hrubé pšeničné krupice, sůl, česnek, mladé kopřivy a 40 gramů droždí.Vychladlé uvařené maso nakrájejte na stejnoměrné kostičky a stejně tak rohlíky. V teplém vývaru se špetkou cukru rozmíchejte nadrobené kvasnice, přidejte krupici, nechte vzejít. Pak zašlehejte vejce, spařené a posekané kopřivy, prolisovaný česnek a všechno osolte. Do vzniklého těstíčka až nakonec zamíchejte maso a rohlíky. Pak už neplánujte žádné dlouhé promíchávání, aby se rohlíky v těstě nerozmočily. To vše dejte do pečicí misky nebo pekáčku vymazaného tukem a vysypaného strouhankou. Nechte asi dvacet minut kynout. Pak pečte zvolna podle výšky vrstvy asi půl hodinky při teplotě okolo 170 stupňů.Vynikající je ještě teplá hlavička s hlávkovým nebo jiným listovým salátem a jogurtovým dresinkem s bylinkami. Stejně dobrá je ale také studená s nakládanou zeleninou.Řežábek z trojího masaPotřebujete: 200 gramů vepřové plece, 200 gramů prorostlého uzeného boku (nejlépe ze špičky), 200 gramů králičího masa, 100 gramů slaniny, 10 stroužků česneku, hromádku kopřiv, 100 mililitrů smetany, 6 žemlí, 6 vajec, sůl, mletý pepř, muškátový oříšek a sádlo na vymaštění pekáčku.Vepřovou plec zvolna vařte spolu s uzeným bokem. Vařené maso pak nakrájejte na drobné kostky. Králičí maso je nejlépe dusit s trochou česneku ve vývaru z masa a poté také nakrájet nadrobno. V rozškvařené slanině osmahněte posekaný česnek a na kostky nakrájené žemle. Vše na závěr lehce pokropte smetanou a nechte zchladit.Poté vmíchejte kousky masa,

posekané, předem spařené kopřivy, žloutky a koření. Z vaječných bílků vyšlehejte pevný sníh a do něho pak vmíchejte všechny suroviny a směs vložte do sádlem vymaštěného pekáčku. Pečte ji nejprve zvolna a až na závěr teplotu zvyšte, aby se povrch vypekl do červena.Selská drůbeží sekanáRecept předávaný na jihočeských blatech káže připravovat směs z trojí drůbeže předem upečené a ještě potom zalévané v tuku a zvolna dušené. V současnosti bychom řekli konfitované. Není ale třeba péct kvůli sekané husu, kachnu a kuře. Když se nádivka připraví jen z kuřete, je také velmi dobrá.Potřebujete: celé kuře, plátek krůtího stehna, případně husa, kachna atd., 5 vajec, 200 gramů žemle, 120 mililitrů kysané smetany, 60 gramů másla, dvě hrsti kopřiv, hrst špenátových listů, muškátový květ, mleté nové koření, sůl, strouhanku.Pečené drůbeží maso pečlivě oberte a nasekejte najemno. Vmíchejte do něho vejce, spařené a posekané kopřivy a špenát, sůl, koření a také všechen výpek z masa. Nakonec zamíchejte na drobné kostičky krájenou žemli nejprve opečenou na másle a potom navlhčenou smetanou. Vše jenom kratičce promíchejte a dejte péci do vymaštěného a strouhankou vysypaného pekáčku.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1474141

ČRo - sever.cz Jarní talíř: Jezte zelené potraviny a kysané zelí, budete zdraví a krásní! ČRo - sever.cz str. 0 / poradna Veronika Dašková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.3.2016

zpět Naši stravu by na jaře měly obohatit hlavně zelené a kyselé potraviny. Přečtěte si, které to jsou a k čemu jsou dobré. Do jarního nákupního košíku určitě patří zelené potraviny. Tím nejsou myšleny poslední dobou tolik populární „zelené doplňky stravy“, ale naklíčená řeřicha, naklíčené mungo, ale i zelená zelenina jako pórek, kapusta a zelí. Tyto potraviny nás totiž očišťují.Tradice praví, že na jaře máme jíst kyselé potraviny. Ať už tradici věříme nebo ne, nic jejím dodržováním nemůžeme zkazit. Kyselá chuť přirozeně podporuje činnost jater. A játra mají zjara opravdu dost práce. Kysané zelí, citrón, umeocet. To jsou správné volby jak do salátů, tak například k dochucení polévek. Nebojte se použít i šťávu z kysaného zelí, když není příliš slaná.Neznámý umeocet?!Umeocet je šťáva, která vzniká fermentací speciálních švestek. Je to ocet, který je přirozeně kyselý, a jídlu dodává i trochu slanou chuť. Chuť umeoctu je ostatně velice zajímavá, můžete vyzkoušet. Výhodou tohoto octu je, že výrazně napomáhá činnosti jater, aniž by je zatěžoval.Energii dobijte pohybem a zdravým jídlem Spolehlivý způsob, jak načerpat příliv energie, je pohyb na čerstvém vzduchu.Další varianta je úprava stravy. Zimní strava je hutná, slaná, tučná, jarní strava by měla být naopak odlehčená. To znamená, že do jarní stravy nepatří uzeniny, příliš sladkého nebo slaného, zrovna tak pozor si dejte na velké množství tuku.Šťavnatá, křupavá a svěžíZměna se týká nejen skladby, ale i kuchyňské úpravy potravin. Dlouhé pečení a dlouhé vaření jsou tabu. Jde o to, aby úprava byla rychlá a použité tuky spíše rostlinné, které mají vhodnější složení mastných kyselin než tuky živočišné.Důležité pravidlo: Střídejte tuky. Slunečnicový, sezamový, řepkový olej, každý dodá tělu něco trochu jiného. Jsou ale i oleje nevhodné pro tepelnou úpravu – například olej lněný.Na jaře jezte potraviny, které mají hodně vitamínu B a C. Pozor, cizokrajné ovoce se má konzumovat jen v menším množství.Změna životního stylu? Nejlepší je udělat změnu ve stravě a v přístupu k životu. Malým krůčkem k ní může být například používání doplňků stravy: vitamíny, minerály, vláknina. Doplňky stravy nejsou nutnost, potřebné látky můžeme získat z pestré, kvalitní a vyvážené stravy. „Doplňky stravy mohou výrazně pomoci, ale většina lidí je schopna všechny potřeby uhradit běžnou stravou a doplňků není zapotřebí,“ říká výživová poradkyně Mirka Slavíková.Dovozové ovoce a vitamín C Na jaře potřebujeme zejména vitamíny skupiny C a B. Lidé si navykli doplňovat vitamín C hlavně ovocem, často cizokrajným z dovozu. „Veškeré potraviny, tedy i ovoce, splňuje nějakou funkci. To dovozové ovoce je nejfunkčnější na místě, kde roste,“ vysvětluje Mirka Slavíková. Pro nás Středoevropany tedy není „citrusový doping“ úplně vhodný. Konzumací pomerančů náš organismus totiž můžeme výrazně ochlazovat. Zkrátka všeho s mírou! „Je dobré občas si dát pomeranč, ale nejíst kila pomerančů ani

banánů, protože do našeho podnebného pásma nepatří,“ doporučuje Mirka Slavíková.Chcete zdravě jíst? Zkuste kysané zelí nebo pickles, doporučuje odbornice na zdravou výživuJarní detox? Bylinné směsi jsou lepší než jednotlivé bylinkyJarní očista organismu: Zkuste pampeliškový salát


ČRo Plzeň Nebezpečné chemické látky ve výrobcích, potravinách a nápojích 23.3.2016

ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Za šest minut bude půl deváté a ranní poradna právě začíná v tomto čase. A dneska to bude o nebezpečných chemických látkách ve výrobcích, potravinách a nápojích. Vítám doktora Miroslava Šutu, odborného konzultanta v oblasti ekologických a zdravotních rizik. Dobrý den. MUDr. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Dobrý den. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------A otevřeme i telefonní linku a to okamžitě pro vaše dotazy až do deváté hodiny. Můžete volat na 221 554 222, případně se s námi můžete spojit i prostřednictvím SMS zprávy na číslo 605 558 888. No a my si budeme povídat o chemických látkách ve výrobcích, jak už bylo řečeno, ovšem začneme aktualitou. My jsme včera několikrát připomínali Den vody. Chováme se k vodě v přírodě už trochu líp než před lety? Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Trochu lépe se chováme. Jednak máme lepší systém odvádění vlastně těch splaškových vod, máme lepší systém čištění, ale pořád se máme co zlepšovat. Posluchači možná ví, že třeba Plzeň několik let pila vlastně vodu kontaminovanou pesticidy, protože je tam zemědělci bohužel pořád vypouštějí. Nepodařilo se tomu zabránit. Nakonec se muselo investovat velké peníze do lepšího čištění, čili ta voda ... bohužel ty škodlivé látky se do vody stále dostávají, ale už je v Plzni lidé nepijí, protože je modernější čištění té vody. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Hm, i takový obyčejný sapon na mytí podlahy nebo odmašťovací prostředek na mytí nádobí ..., nepůsobí na životní prostředí nějak příznivě a to speciálně v té vodě, viďte? Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------No, tam je problém. Musíme si uvědomit, že pro nás voda je něco, co bysme měli vypít asi 2 litry vody za den, pak ji používáme na různé mytí, čištění a podobně, ale pro spoustu živočichů je to vlastně životní prostředí. Žijí tam celý život, každý den od rána do večera a pro tyhle živočichy to může být problém, ty čistící prostředky vlastně narušují například funkci žaber u ryb a podobně. Některé z těch látek přetrvávají dlouho v životním prostředí. Ty je snaha, právě se jich zbavit a nahradit je těmi, které se snadněji rozkládají, takže i třeba při výběru toho čistícího a mycího prostředku se můžeme chovat ohleduplně. Existují takzvaně ekologicky šetrné výrobky, které právě na tu přírodu myslí a mají speciální značku, takové zelené éčko. Většinou nestojí víc, stojí stejně nebo méně než ty ostatní a může si je každý koupit.

Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Hm a já jsem někde slyšel, teď nevím, jestli to není fáma, ale vyvraťte mi to klidně, že snad ve vodě přetrvávají látky typu, já nevím, ženská antikoncepce nebo zbytky antibiotik, že se to prostě nevyčistí z té vody. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Je to velký problém. Musíme si uvědomit, že tyhle látky jsou velice efektivní. Hormony v lidském těle fungují, a můžeme si to představit jako nějaká zpravodajská služba nebo, když se posílá telegram nebo radiogram, čili ty látky účinkují v nepatrných koncentracích a jsou velice účinné. I malinké množství té látky v naší krvi třeba dá signál k tomu, že začíná ovulace, že se uvolní vajíčko z vaječníků v případě, ženy, nebo že naopak k té ovulaci nedojde, a protože jsme se vyvinuli z nějakých prapředků, tak podobné systémy hormonální mají i ostatní živočichové, takže bohužel se zjistilo, že pod velkými městy, kde se právě vypouštělo, ať už se týká zbytky lidské antikoncepce, nebo i některé průmyslové chemikálie se chovají jako hormony, tak tam zjistilo, že se našly třeba oboupohlavní ryby, že to byl vlastně sameček i samička, anebo v případě jiných látek naopak vymizeli samečci a byly tam jenom samé samičky, které neměl kdo oplodnit, takže vlastně ta populace vlastně vymizela. Čili jedná se o látky, kterým říkáme endokrinní disruptory narušující hormonální systém a v současné je době to vědě velký hit a co se týče lidského zdraví a životního prostředí velký otazník, problém, který bychom měli řešit. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Vy sám doporučil byste pít lidem vodu z vodovodu? Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Já bych lidem jaksi to doporučil, sám vodu z vodovodu piju. Záleží samozřejmě na tom, kde bydlí, jakou vodu pijí. Já žiju v Plzni, takže proto jsem se informoval o tom, jakou vodu vlastně v Plzni pijeme. Říkal jsem, že nějakou dobu tady musely dokonce být i výjimky, protože plzeňská voda neplnila limity. V některých vodovodních řadech může být problém, můžou tam být i dočasné výjimky kvůli kontaminaci. Pokud pijou lidé vodu ze studny, tak by pravidelně si měli zadávat vlastní rozbory, protože v případě vodovodů existuje povinnost pravidelně testovat pro ty provozovatele, pro ty firmy, které vodu dodávají, ale pokud máte z vlastní studny, tak jste za to zodpovědní sami a jde o vaše zdraví. Je potřeba ty kontroly dělat pravidelně. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Ještě jedno téma s vodou - fosfor versus voda. Fosfor obsažený v těch pracích prášcích, saponátech umožňuje ve vodě vznik sinic, zhoršenou kvalitu vody. Opravdu to neumíme si s tím fosforem v té vodě poradit? Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Je to za prvé drahé, pokud ho už máme odstraňovat, představuje to velké problémy. Lidé asi znají případy, kdy v nějakých nádržích, rybnících, přehradách bylo zakázáno koupání nebo koupání na vlastní nebezpečí, protože se tam udělá taková zelená břečka. Ty sinice uvolňují některé velice nebezpečné látky a ..., které mohou poškodit lidské zdraví, například játra a podobně. V některých zemích s tím byl problém, že se vlastně takhle kontaminovaly i nádrže s pitnou vodou. To k tomu u nás většinou nedochází a druhý problém je, že vlastně toho fosforu máme relativně málo a do budoucna to bude zřejmě strategická surovina. Takže bysme s ní měli šetřit. Je paradoxní, že zatímco my, když si koupíme prací prostředek domů, prací prášek, tak tam už ty fosfáty nenajdeme, tak průmyslové čistírny prádla, které čistí třeba pro nemocnice, hotely, tak tam je to stále povoleno. Tady vidím jaksi mezeru, kterou si vylobbovali, vylobboval průmysl u politiků a myslím, že do budoucna bychom to měli řešit nejenom kvůli vodě, ale kvůli tomu, že ten fosfor budeme potřebovat v zemědělství jako hnojivo do budoucna a je ho na světě málo.

Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Nejen o vodě si budeme i dál povídat s panem doktorem Miroslavem Šutou. Ptejte se na nebezpečné látky ve výrobcích, potravinách, nápojích na telefonu 221 554 222 a máme tady i telefonní číslo pro vaše SMS zprávy - 605 558 888. / Písnička / Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Povídáme si s doktorem Miroslavem Šutou v dnešní ranní poradně o nebezpečných látkách ve výrobcích, potravinách, nápojích. Vy se ptáte. Během písničky tady byl jeden telefonát od posluchačky, které do studny protéká sůl ze silnice. Co byste jí poradil, pane doktore? Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------No, pokud to má zdokumentováno, například nejlépe si nechat teda rozborem vody z akreditované laboratoře, tak by se asi měla obrátit na správce té silnice. Nevíme, u které silnice to je a v podstatě ten správce silnice, pokud to je nějaká silnice vyšší třídy, tak to bude stát v případě, že to bude silnice nějaké nižší třídy, tak to bude asi kraj, nebo to může být obec, když to je, když to je v obci, tak ten je vlastně za to zodpovědný. Takže by se tam mělo ..., jaksi možným řešením je omezit vlastně to solení a nahradit to nějakou jinou posypovou látkou a pokud k té, ta paní má nějakou škodu v tom smyslu, že nemůže používat tu studnu, tak by vlastně ten původce, ten, kdo to způsobil, jí měl tu škodu nahradit a pokud není možná jaksi dobrovolná domluva, to znamená ten, komu ta silnice patří, nebo kdo je za ni zodpovědný, není ochoten přistoupit na tu kompenzaci nebo ty změny, tak pak asi dotyčné nezbývá nic jiného, než se obrátit a právníka a formou sousedské žaloby se domáhat jednak nápravy, čili změny chování a jednak toho případného odškodnění. Pokud já vím, tak v případě těch soudních žalob sousedských je sice jaksi zátěž, to znamená, musí všechny ty doklady a tu škodu prokázat ten, kdo žaluje, nicméně v případě hluku nebo takovéhle kontaminace má velkou šanci na vítězství v takovém sporu. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Dobře, děkuju za odpověď. Ještě jedna esemeska přišla k vodě: "Dobrý den, kolik stojí rozbor vody z vlastní studny a kdy ho udělat?" Děkuje, Vašek. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Já bych ho doporučoval dělat dvakrát ročně, doporučoval bych ho vždycky udělat v létě a v zimě jako rozdílně. V létě záleží zase, jaké, jaké jsou tam podmínky. Jsou oblasti, kdy vlastně množství té vody klesá a hrozí tam ne teda spíš chemické, ale bakteriální znečištění a ten rozbor vody, to je různé. Záleží, co všechno si tam chcete nechat udělat. Doporučuju najít si nejbližší laboratoř zdravotního ústavu, bývaly to bývalé krajské hygienické stanice a ten základní ceník tam bývá, k tomu si můžete dobrat podle toho, jestli víte, že v sousedství je s něčím problém, tak si k tom dobrat nějaké další látky. Ten, ty základní, ty základní analýzy stojí v řádech tak několika stovek korun. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Hm, dostaneme se i na další témata, než je voda. Teď, zdá se, že někdo je na telefonu v Českém rozhlasu Plzeň. Ptám se, jestli bude mít přednost tedy telefon, nebo připravené téma, které máme. Tak máme telefonát, posluchačku, dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den. Tady Jana, Plzeň. Já jsem se chtěla zeptat, jak je to až tak nevhodný nebo škodlivý pro organismus, když říkáte, že pesticidy byly prostě léta letoucí v plzeňský vodě a jak je možný souvislost teda, že v Plzeňským kraji nebo v Plzni speciálně byla ... velkej výskyt rakoviny tlustýho střeva? Děkuju, na shledanou.

Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Taky děkujeme. Pane doktore? Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Tak já bych upozornil, co se týče těch pesticidů, nebo spíš upřesnil. Nejde o to, že by tam byly léta letoucí kontinuálně, ale třeba část roku tam vlastně byly v normě, ale pak stačilo, aby někde zemědělec nevhodně postříkal třeba před deštěm nebo něco podobného a najednou vyskočila vysoká koncentrace, čili šlo o to, že dlouhodobě jaksi nebyly plněny limity, ale stalo se to, že třeba krátkodobě došlo k tomu překročení. Co se týče těch účinků pesticidů, tam si myslím, že v případě tlustého střeva bych ten hlavní problém neviděl. Ty nádory tlustého střeva, s tím má opravdu Plzeňský kraj problémy a ten je spojen hlavně s výživou. Je to dáno tím, že lidé u nás konzumují hodně masa, hodně tučného masa, jako je vepřové, uzeniny, které obsahují dusíkaté sloučeniny. Asi víte, že nedávno právě uzená masa byla vlastně klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako karcinogeny, takže v případě těch nádorů tlustého střeva bych to viděl, příčinu spíš v životním stylu, v tom, co jíme. Nicméně Plzeň a Plzeňský kraj má raritu v tom, že tady má také velmi vysoký výskyt nádorů ledvin a tady už by nějaká ta souvislost býti mohla, protože právě některé z těch škodlivých pesticidů jsou v pokusech na zvířatech spojovány právě s nádory ledvin. Takže bohužel víme dlouhodobě, že teda Plzeňsko má problém s těmi nádory ledvin, ale nenašel jsem nikde, že by se někdo zabýval tím, aby zjistil příčinu. Často se říká, že tady je velice dobrá diagnostika, což může být pravda, ale obecně Česká republika má vysoký výskyt nádorů ledvin a je to problém, který by se měl řešit. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Dobře. Další telefonát před písničkou. Dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den. Prosím vás pěkně, před 70 lety bylo v módě hliníkové nádobí. Mohlo to mít vliv na rozvoj Parkinsonovy nemoci? Stanislav JURÍK, moderátor -------------------No, to je zajímavá otázka. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------To je zajímavá otázka. Já bych vysvětlil, proč je vlastně to podezření. Je to z toho důvodu, že u lidí s Parkinsonismem se v některých částech mozku našlo zvýšené množství hliníku. Nicméně my v tuhle chvíli nevíme, jestli je to tak, že hliník by byl příčinou, a proto vlastně, kvůli tomu, že jsme vystaveni hliníku, proto by docházelo jaksi k poškozování mozku, anebo zase je to naopak. To znamená, že ty nemocné buňky vlastně v mozku selektivně by vychytávaly hliník. Obě ty varianty jsou možné. Já osobně si myslím, pokud by ten hliník měl vliv, tak asi hlavním zdrojem by nebylo hliníkové nádobí, nicméně já osobně dávám radši teda přednost smaltovanému nádobí nebo nerezovému a obecně u těch materiálů, které přicházejí do styku s potravinami, těmi tradičními materiály, jako je porcelán nebo sklo. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------S panem doktorem Miroslavem Šutou si povídáme o nebezpečných látkách ve výrobcích, potravinách, nápojích. Chodí také esemesky. Budeme na ně odpovídat za okamžik. / Písnička / Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Doktor Miroslav Šuta je naším hostem v dnešní ranní poradně. Povídáme si o nebezpečných

chemických látkách kolem nás. Chodí celá řada esemesek. Budeme na ně odpovídat. Ještě je i volná telefonní linka 221 554 222. Jedna z těch esemesek zní takto: "Kdy se zakáže používat nanostříbro ve sportovních oděvech, když vyprané stříbro ničí funkci čistíren?" Ptá se Milan. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------No, já myslím, že jen tak se nanostříbro nezakáže. Ono se nepoužívá jenom v těch sportovních, v tom sportovním oblečení. Tam se mimo jiné používá proto, aby vlastně to prádlo nebo ten textil nezapáchal, protože on působí baktericidně a vlastně to, že nám třeba ponožky zapáchají, nezpůsobuje ten náš vlastní pot, ale ten pot bakterie potom vlastně jakoby pojídají, můžeme říct a ty rozkladné zbytky z působení těch bakterií způsobují ten zápach. Takže se zjistilo, že když se tam dá nanostříbro, které ty bakterie potlačuje, tak se tím potlačuje tenhle zápach. Ale nanostříbro se dává dneska do spousty jiných věcí. Můžeme se s nimi setkat třeba v ledničkách, můžeme se s nimi setkat v celé řadě výrobků. Právě, že jejich smyslem je vlastně potlačit šíření bakterií. Že by ničily funkci čistíren odpadních vod, to jsem neslyšel. Naopak, já jsem četl studie, které ukazují, že čistírny odpadních vod nejsou schopny ty nanočástice, a tady nejde jenom o stříbro, používají se třeba nanočástice oxidu titaničitého, různé ..., oxidu ziničnatého, různé hliní..., různé sloučeniny uhlíku v nanoformě a ty se dostávají do životního prostředí, aniž by je čistírny odpadních vod zachytily. Čili já nemám tyhle informaci, že by vlastně se tím čističky odpadních vod ničily. Naopak spíš to, že se dostávají do životního prostředí a nejsme si úplně jisti, nevíme, co to může dělat. Víme, jak v případě nanostříbra, tak třeba nanočástic oxidu titaničitého, že na pokusných zvířatech, třeba na některých pokusných rybách to způsobovalo problémy - poruchy ledvin, poruchy jater, některé typy nádorů. Ty nanočástice nebo nanochemikálie je taková druhá oblast vedle těch endokrinních disruptorů, o kterých jsem mluvil, že víme, co to všechno umí a jak to použít ve výrobcích, ale nevíme, co všechno to může udělat s naším zdravím a s životním prostředím a v současné době je to regulováno v podstatě jenom v potravinách a do budoucna je otázka, jak to teda regulovat. Některé státy jdou tou formou, že zavedly takzvaný nanoregistr, čili lidé alespoň se můžou přesvědčit v tom registru, všichni, kdo je chtějí používat ve výrobcích pro spotřebitele, tak to musí do toho nanoregistru uvést a vy jako spotřebitel se můžete podívat, když jste třeba Dán a chcete, nebo naopak nechcete to nanostříbro, tak se můžete podívat, jestli ten výrobek, který si kupujete, ho obsahuje a podle toho se rozhodnout. V České republice, pokud vím, se o tom neuvažuje, v Evropské unii byl takový návrh několika poslanců a zatím to bylo zamítnuto. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Dobře, máme telefonát, dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den. Já bych se chtěla pana doktora zeptat na grilování všeobecně. Je to veliká móda, griluje se zelenina, maso, všechno. Je to zdravé? Stanislav JURÍK, moderátor -------------------No, to je otázka, myslím, že tak na hodinku. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------To by bylo na dlouho. Jednak, co se týče vzduchu, který dýcháme, víme, že taková grilovačka je srovnatelná s tím, když byste si někam na zahradu dali nastartovaný tirák. Množství škodlivin, které je taková grilovačka schopná vypustit, je ohromné. Čili ten člověk, který griluje, nebo je tam blízko, jeho plíce dostávají hodně zabrat. Co se týče škodlivin v mase nebo v zelenině, víme, že tam vznikají různé polyaromatické uhlovodíky, vznikají tam, vzniká tam řada problematických látek. Já bych tady dal jaksi otázku zdravého rozumu. Pokud si jednou, dvakrát za rok zagrilujete, sem tam si dáte nějakou grilovanou klobásu nebo kuře, tak se s tím patrně váš organismus jaksi vyrovná. Pokud si budete každou sobotu, neděli jaksi grilovat hamburgry, tak se to nepochybně na vašem organismus projeví. Čili je to otázka hlavně míry. Že tam vznikají nějaké problematické látky, to víme, jak v těch potravinách, tak unikají do ovzduší.

Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Stihneme ještě jeden telefonický dotaz. Dobrý den. posluchač -------------------Dobrý den. Já jsem z Plzně-severu, tady u Plzně kousek. Co říkáte tomu, že se do obce přivede nejdřív voda, a pak teprve se vyžadují dotace na kanalizaci a ty peníze nejsou? Pár vyvolenejch, co vedou obec a byli na suchu, tak si prosadili vodu, ale stejně ty odpady všechny se vypouštějí do kanálku po vesnici dolů, neb já nevím kam. Jestli to má vůbec logiku? Že by se nejdřív měly udělat kanalizace, protože do tý doby všichni lidi určitě bez vody nebyli, protože by umřeli, že jo žízní. A potom se chci zeptat, jestli je nějaká norma, jak daleko od obydlí můžou družstevníci vyvážet kejdu a všechno možný? Protože to je šílený, jo. Děkuju, na shledanou. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Díky, na shledanou. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Tak, co se týče toho prvního dotazu, tak to je zase, řekl bych, logika bližší košile než kabát. Pokud měl někdo problém s vodou, tak si samozřejmě prosadil to, že se tam zavedla voda, kdežto to, co vytéká někam, to už spoustu lidí nezajímá. Existují sice normy, ale pokud je to malá obec, s malým počtem obyvatel, tak asi ze zákona ani čistírnu odpadních vod bohužel zatím mít nemusí. Takových obcí je pořád v České republice celá řada a zřejmě do budoucna se to změní mimo jiné proto, že lidé začínají pociťovat, že té vody není dost a to, že někdo vlastně nepřečištěnou vodu někam vypustí, může znamenat to, že někdo jiný bude mít tu vodu znečištěnou a bude mít potom problémy. Čili myslím, že do budoucna je bohužel ... příroda tím, že nám té vody zřejmě bude posílat v Česku méně, zřejmě to souvisí i s tím globálním oteplováním, tak se asi budeme muset začít chovat ještě odpovědněji k vodě. Co se týče té druhé otázky, neexistuje žádná norma, že by byl určitý počet metrů od domu. Existují určité normy, které se týkají jaksi kvality ovzduší a mimo jiné obtěžování zápachem. Je přímo uvedeno v zákoně o ovzduší, takže v tomhle případě by bylo možné, asi první by bylo dobré se domluvit, pokud to jde, s nějakým provozovatelem té zemědělské činnosti, kdy a jak daleko například tu kejdu bude vyvážet, a pokud to nebude možné, tak pak by byla jediná možnost to řešit jaksi soudně, teda tou sousedskou žalobou, ale v tom případě by si postižený musel například zaplatit měření znečištění, měření zápachu. Dneska už jsou na to specializované firmy a potom to teda řešit touhle žalobou. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Dobře. Pojďme odpovědět na esemesky, pane doktore. Je jich tady celá řada, tak poprosím o co nejstručnější odpovědi. "Vaše téma nebezpečné látky v potravinách, jak je možné, že tam vůbec jsou? To nikdo nenese zodpovědnost za to, co vyrábí?" Ptá se Jana. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------No, víte, otázka nebezpečnost je vlastnost nějaké látky a ta nebezpečnost ještě neznamená, že nám škodí. To, jestli může poškodit naše zdraví, to se vyjadřuje jako riziko a z hlediska toxikologie vlastně už několik století platí poučka, že o tom, co škodí, rozhoduje dávka. Čili tam se stanovuje, v jaké dávce tu látku můžeme dostat. Jinak medicína zná i otravu vodou. Pokud budete ... pít čistou destilovanou vodu, můžete si přivodit i otravu jaksi čistou vodou. Čili je to otázka míry. Proto i látky, o kterých víme, že mají nebezpečné vlastnosti, jsou povoleny v potravinách, ale v míře, která by neměla škodit. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------V určité míře, dobře. Další dotaz, to je, myslím, na dvouhodinovou přednášku: "Zajímala by mě taková látka, jako jsou třeba ftaláty. Vyskytují se ve výrobcích, jako například balící materiál." Váš názor?

Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Ftaláty jsou velký problém. V současné době se řeší jejich regulace v Evropské unii. Česká republika v tom hraje bohužel špatnou roli, protože mimo jiné DEZA Valašské Meziříčí je výrobcem i toho nejnebezpečnějšího ftalátu, ale opravdu, já bych byl pro maximální restrikci, čili omezení, ale opravdu by to bylo na samostatný pořad. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Hm, další: "Prosím, jaký máte názor na filtrační konvici Brita? Znáte něco takového?" Ptá se Zdeňka. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Neznám, takže se k tomu bohužel nemůžu vyjádřit. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Dobře. "Jak moc je škodlivá infra lampa a co infra sauny?" Ptá se další posluchač. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------No, infra znamená, že se tam používá infračervené záření. To znamená, to je vlastně tepelné záření. Čili tam jediná škoda, o které vím, kterou byste si mohli způsobit, když budete moc blízko, takže se můžete spálit. Jinak z hlediska lidského zdraví v tom žádný problém nevidím ani u té sauny, ani u té infralampy. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Dobře, odpovíme ještě na jednu esemesku, na ostatní potom odepíšeme posluchačům. "Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jaký názor máte na energy drinky, co se týče jejich složení? A zda je mohou konzumovat děti?" Ptá se posluchačka z Plzně. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Tak pokud jsou to legálně prodávané nápoje, tak by měly splňovat tedy platné limity. Já osobně je nepoužívám, nikomu bych je nedoporučil a určitě bych je nedoporučil, aby je rodiče dávali dětem, v žádném případě bych nedoporučil. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Doktor Miroslav Šuta byl dnes naším hostem v ranní poradně. Nestihli jsme vůbec, tady koukám na krásnou zajímavou otázku o chemických látkách v kosmetice. Tak příště. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Třeba příště. Stanislav JURÍK, moderátor -------------------Budeme se těšit. Děkuji za vaše odpovědi a na shledanou. Miroslav ŠUTA, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik -------------------Na slyšenou.

ČT 1

Vyzkoušeli jsme 23.3.2016

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Hezký podvečer, milí diváci. A dobrou chuť, pokud právě večeříte. Já se dneska rozšoupnu a dám si pravý biftek. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A co si vybereš? Tajemství kominíka? Blátivou mňamku nebo Podrážku mistra kuchaře? Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------To jsem ani nevěděla, že takové kategorie existují. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Oficiálně ně, ale některé naše restaurace mají unikátní recepty. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Tak nevím, jestli ti mám závidět, že jsi sám ty bifteky vyzkoušel. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Co tě nezabije, to ti hodně dlouho leží v žaludku. Než se pustíme do průzkumu kvality bifteků v restauracích, řekneme si něco o tom, jak by se mělo toto jídlo připravovat. Základem je pravá svíčková. Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------Svíčková, tady na tom obrázku vidíme, že se nachází teda pod tou páteří. My jsme používali tu střední část, tady ještě máme palec a špičku. A pouze z této části krájíme ty bifteky. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Střední část svíčkové nakrájíme na několik špalíčků, vytvarujeme a necháme dvě hodiny odležet. Maso můžeme marinovat anebo ho jenom opepříme, ale pozor, solíme až po tepelné úpravě. Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------My vlastně to maso potom zprudka opečeme. Jak jsem říkal, je možné to ještě trošku potřít tukem, olejem. A poté je vhodné to vkládat jaksi na plech a dopéci to v troubě. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Velkou roli hraje stupeň propečení. Máme na výběr z několika možností. Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------U nás v Čechách se většinou užívají jen ty tři stupně, to znamená to syrové, středně propečené a více propečené. 56, 57, maximálně 58 je vlastně jakoby středně propečený, když to řekneme česky. Všechno, co je nad 60 stupňů, samozřejmě už potom nemusí zákazník akceptovat. Vlado ŠTANCEL, moderátor --------------------

Konec teorie. Teď přejdeme od slov k činům. Navštívíme několik restaurací a v každé si objednáme steak z hovězí svíčkové. Budeme sledovat stupeň propečení a kvalitu přílohy. Jako první jsme kolem desáté hodiny navštívili restauraci U staré pošty. Na venkovním jídelním lístku jsme si přečetli, že bifteky nabízejí. osoba -------------------Chci se zeptat, podáváte bifteky? osoba -------------------Ne. osoba -------------------Ne? To máte napsaný. osoba -------------------Až od jedenácti hodin. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Máme hodinu čas, a tak vyrážíme do nedaleké restaurace U Jindřišské věže. Taky tady v prosklené vitrínce inzerují, že steaky připravují. Cena 329 korun včetně grilované zeleniny. osoba -------------------Ta svíčková je s hrubou solí, s bylinkovým máslem a rukolou jenom. osoba -------------------Tak mohu dostat k tomu středně propečenému bifteku grilovanou zeleninu nějakou? osoba -------------------To já nemůžu, musím vám dát takhle z těch příloh. Anebo zeleninu, takhle salát. osoba -------------------Takže já k tomu nemůžu dostat...? osoba -------------------Já se teda domluvím v kuchyni, ale on na to nemá cenu. osoba -------------------Aha. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Přestože na jídelním lístku při vstupu do restaurace je grilovaná zelenina v ceně jídla, musíme si za ni připlatit. osoba -------------------Tak je to 30 korun za tu grilovanou zeleninu.

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A je jasno. Možná jsme si kalkulaci na venkovním jídelním lístku špatně přečetli, uvidíme. Teď se budeme věnovat bifteku. osoba -------------------57,7, pouští tu šťávu hezky. Jo, chutná mi to, je to dobrý. Měkké, konzistence dobrá. Jak jsme se dívali na tu šťávu, odpovídá. Je tady ještě použitá hrubá sůl, což samozřejmě dodá tu dobrou chuť. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Horší už to ale bylo s přílohou. Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------Ta příloha, chtěli jsme grilovanou zeleninu, tak grilovaná zelenina moc nebyla. Některé ty části cibule byly spíš dušené. A vůbec se mi nelíbila ta syrová rukola k tomu, která byla i trošku taková žlutá, nebyla úplně nejsvěžejší. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Po odchodu z restaurace jsme se ještě jednou zastavili u vitrínky. Ať se díváme, jak se díváme, tady bylo napsáno, že grilovaná zelenina je v ceně pokrmu. Jdeme na to upozornit personál. osoba -------------------Mě to právě taky překvapilo, že jste to chtěl s tou grilovanou zeleninou. osoba -------------------Tam je to tak napsaný. osoba -------------------Tak to vyndáme, to se omlouváme. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Než jsme naložili techniku do auta, stačili zaměstnanci restaurace matoucí informaci na jídelním lístku přeškrtnout. Po hodině se vracíme zpět do restaurace U staré pošty. Připomínáme, že jsme si tam před hodinou chtěli objednat biftek. Obsluha nám řekla, že jídla připravují až od 11 hodin. osoba -------------------Myslíte, že už bychom teď mohli dostat ten biftek? osoba -------------------Jenom co máte tady, takhle. osoba -------------------Takže biftek nedostanu? osoba -------------------Ne.

osoba -------------------Ale tam to není napsaný. osoba -------------------Tady máte, tady jsou hotovky. osoba -------------------Já tomu rozumím, ale není to napsaný v té vitrínce, co tam máte dole. osoba -------------------Není, protože jsou meníčka od jedenácti do tří, to je všude v restauracích. osoba -------------------Tak, všude to není. osoba -------------------Já teda většinou co znám, tak jo. osoba -------------------Takže já ho můžu dostat třeba až 13:00 osoba -------------------Až 15:00 osoba -------------------Jo až 15:00 Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------Já myslím, že vůči zákazníkovi to je nefér, protože my už jsme de facto tam seděli. Kdybychom si objednali třeba nějaké nápoje nebo něco jiného a v té chvíli bychom se dozvěděli, že si nemůžeme objednat to jídlo z toho lístku, tak vlastně v té chvíli bychom museli odejít. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Taky druhý pokus objednat si v této restauraci steak z hovězí svíčkové vyšel naprázdno. Nevadí. Vrátíme se později. Teď navštívíme Švejk Restaurant U Karla. Nejdřív pečlivě studujeme jídelní lístek. Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------Není tu žádné upozornění, nějaká omezení. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Nabídka je jasná, omezení žádné, jdeme dovnitř. osoba -------------------Co si dáte k tomu bifteku za přílohu?

osoba -------------------Aha. osoba -------------------Hranolky, steakový hranolky, krokety, vařený brambor, šťouchaný brambor. osoba -------------------Hranolky steakové? osoba -------------------Hm, jsou široké. osoba -------------------Já si dám hranolky steakové. osoba -------------------Ten biftek medium? osoba -------------------Ten biftek prosím pěkně středně propečený, medium. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A už se to nese, vytahujeme teploměr a noříme ho do masa. osoba -------------------Je tam 68, že jo? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Teče? osoba -------------------Málo, je to skoro upečený. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Co na to obsluha? Ale vidíte to, že to je tady...? osoba -------------------No, vidím, jasně, vidím to. A co s tím chcete dělat teda? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------No správně bychom to měli reklamovat asi. Uznala byste tu reklamaci? osoba --------------------

Já nejsem kuchař, takže takovýhle malinký kousek asi bych neuznala. Spíš větší maso, kdyby bylo celý. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ale když nechceme, my nechceme to maso nový, ale uznáte aspoň, že je to hodně. osoba -------------------Je to propečený, ano, to máte pravdu. Má to bejt narůžovělý. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Tím ovšem bohužel výtky k jídlu nekončí. Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------Ten kuchař nám velmi dopřával, protože nám tam dal ochucené zelí s mrkví a ještě ledový salát, což absolutně se k tomu bifteku nehodí. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Překvapení to bylo o to větší, že jsme si nic takového neobjednali a ani na jídelním lístku nebyla tato příloha uvedena. osoba -------------------To je pravda, to je taková pozornost kuchaře. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Myslíte, že se to hodí k tomu bifteku? osoba -------------------Podle mě se tady víc věcí takhle nehodí, ale co já s tím zmůžu? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Jiný kraj, jiný mrav. Ovšem základy přípravy a podávání steaku z hovězí svíčkové by měly zůstat všude stejné. Další věc, která nás zaujala, byl účet. Stejně jako v restauraci U Jindřišské věže, tak i tady nebyly jednotlivé položky rozepsané. Další provozovnou, kterou jsme navštívili, byla Putyka Na Kačabce, tam steak sice neměli, ovšem celková atmosféra byla natolik svérázná, že by bylo škoda o ní pomlčet. Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------Restaurace musí očekávat, že v nějaké chvíli může vstoupit vždycky ten host, ten zákazník. A když tam uvidí, že tam někdo z obsluhy obědvá nebo svačí, tak to není samozřejmě správně. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Nezbývalo nám nic jiného, než odejít. Tentokrát jsme si vybrali irskou restauraci. Jako první nás zajímá teplota masa. 67,2. To je hodně nebo málo? Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------To je hodně. Bohužel ten povrch je poměrně spálený. Je to trošku hořký.

Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------To je tím spálením? Se svými výčitkami jsme seznámili obsluhu. A její reakce? Malinko nám přijde, že to není medium, že to je hodně tmavé. osoba -------------------Že to udělal hodně? osoba -------------------Hm, ale hlavně ten povrch je strašně spálenej. Když se podíváte, tohle je... osoba -------------------Vydržíte ještě vteřinečku? On vám udělá jinej? osoba -------------------Ale musím říct, že i to vajíčko teda... osoba -------------------Je hodně udělaný, já to vidím. A vydržíte teda? Nebo spěcháte? On nemá jakoby teďkon .. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Vydržíme. Obsluha reklamaci uznala a nabídla nám, že biftek připraví ještě jednou. Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------Druhá verze byla lepší, ten povrch vypadal, že to je též trošku více opečené, ale uvnitř ten biftek byl skutečně propečený na střední stupeň, to znamená medium. Vajíčko bohužel v tom druhém případě vypadalo skoro stejně jako to první. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Pořád se stává, že jídlo v restauracích neodpovídá tomu, co si pod objednaným pojmem představujeme. V lepším případě chutná malinko jinak, v horším můžeme riskovat zdravotní potíže. Jak postupovat, pokud se rozhodneme pokrm reklamovat? Pavel KOPŘIVA, mluvčí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce -------------------Je to zejména na individuální dohodě Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A teď už se budeme věnovat restauraci Zubajda. Než vkročíme dovnitř, pečlivě si prohlížíme jídelní lístek u vstupu do provozovny. osoba -------------------Steak z hovězí svíčkové, jemně kořeněný, podávaný s bylinkovým máslem, 200 gramů. Nevidím tu nikde, že by bylo viditelně, že by to nedávali přes poledne. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Omezení žádné, jdeme se usadit.

osoba -------------------Myslíte, že bych k obědu mohl dostat biftek ze svíčkový? osoba -------------------Já se omlouvám, my to děláme až od tří hodin. Já se zkusím zeptat kuchařů, ale... Když mají míň práce, tak jsou ochotní to udělat. osoba -------------------Já tomu rozumím, ale my jsme vlastně přišli do té restaurace, tak se podívám do tý vitríny, do té skříňky, a tam to napsané není, tam není napsáno, že můžu mít třeba biftek... osoba -------------------Je to tam napsané. osoba -------------------Tam je napsáno, že to je až od tří hodin? osoba -------------------Mělo by to tam bejt, no. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Nakonec nám vyšli vstříc a biftek jsme dostali. osoba -------------------Je tam 73 stupňů. Trošku víc připečené. Ta část toho středně propečeného, když se podívám, tak ono to vlastně úplně vymizí, to není růžové. Středně propečený biftek to není od této chvíle. V podstatě to už je propečený biftek. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Když se podíváme třeba tady, tak je to jako vidět, ten stupeň propečení že je asi víc. Nevím, jak to máte nastavené tady. osoba -------------------Uznávám, že to není úplně medium, jak by mělo být. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Výhrady jsme měli taky ke kvalitě brambor. Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze 8 -------------------K poměru kvality toho masa mě překvapilo, že ty brambory, ač teda ty americké brambory, zřejmě byly smaženy ve fritéze, tudíž zase to trošku ten pokrm zcela degradovalo. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Při vstupu do restaurace jsme natočili jídelní lístek u dveří. Vypadal takto. Když jsme odcházeli, objevil se ve vitrínce lísteček s upozorněním, že jídla z jídelního lístku podávají až od patnácti hodin.

Nakonec se ještě vracíme do restaurace U staré pošty. Dopoledne v deset jsme biftek nedostali, v jedenáct hodin nám řekli, že nám ho udělají až po patnácté. Když jsem dovnitř vstoupili v podvečer, dozvěděli jsme se, že všechna místa jsou obsazena. Náš průzkum kvality steaků z hovězí svíčkové končí. Jaký pocit si z něj odnáší náš dnešní průvodce? Zbyněk VINŠ, Vysoká škola hotelová v Praze -------------------Ten pocit mám takovej jako zvláštní. Myslel jsem si, že aspoň ve dvou nebo ve třech restauracích budou ty bifteky téměř shodné nebo podobné, ale bohužel došlo k tomu, že ten standard při přípravě bifteku v podstatě neexistuje. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------To je smutná zpráva. Ani jednou jsme nedostali takové jídlo, ke kterému by nebyly žádné výhrady. Většinou byly steaky přepečené, jednou bylo maso na povrchu dokonce spálené. A když už jsme dostali vynikající jídlo, gurmánský zážitek deklasovala nevhodně připravená zelenina. Pokud se vám něco podobného přihodí, nebojte se ozvat a pokrm reklamovat. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Vlado, víš, jak se teď často říká, že muži ztrácejí svoji mužnost? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------No jo, to jsou takové řečičky. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------No já nevím, ale asi na tom něco bude, když už se tomu přizpůsobují i výrobci. Naše divačka nám totiž poslala tuhle fotku dětských ponožek, na kterých je ovšem nápis "Pánské ponožky". Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ukaž. Jo, ty jsou! Takové ještě nemám. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------No, dárek pro pořádné chlapy. Děkujeme a tričko posíláme Pavle Chvalovské z Prahy 2. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Takové ponožky do bot jsou důležité, když musíme jít pěšky, protože nám někdo vykradl auto. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Naštěstí máme pojišťovny. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ty ale naneštěstí nehradí ztrátu, pokud nebyl poškozen zámek. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Přitom dostat se do auta bez viditelné stopydokáže profík dřív, než bys řekl zloděj. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Dívejte se zítra, bude to hodně zajímavé.

Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Na viděnou.

denik.cz Velikonoce jsou tady. Je libo jehněčí? 24.3.2016

denik.cz str. 0 Moravskoslezský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ostrava - Mezi pokrmy, bez kterých si lidé dříve Velikonoce nedokázali představit, patřilo i různě upravené skopové či jehněčí maso. Platí to i dnes? " Hodně napovídá už údaj Českého statistického úřadu (ČSÚ), že průměrná spotřeba skopového masa činila v roce 2014 pouhých 0,4 kilogramu na obyvatele ČR. A to bylo společně se skopovým do statistiky započítáno i maso koňské a kozí. Z údajů ČSÚ je také zřejmé, že v porovnání s vepřovým (průměrná spotřeba v roce 2014 byla téměř 41 kilogramů), hovězím (necelých osm kilogramů) či drůbežím (25 kilogramů) je u nás spotřeba jehněčího a skopového zaned-batelná. Jak ale Deník zjistil, před Velikonocemi v prodejnách masa a uzenin zákazníků, kteří mají o jehněčí nebo skopové zájem, přibývá . Například v prodejně Rynek v Chelčického ulici v Ostravě si mohli letos zákazníci objednat jehněčí krk, hřbet, žebro s bokem, kýtu s kostí i bez kosti i plec bez kosti. „Lidé dostali, co si objednali. Dodávky jsme měli zajištěny od domácích chovatelů. Poptávka byla slušná," uvedla prodavačka obchodu Rynek. Jehněčí kýtu nabízeli i v prodejně Chodura Market v Sokolské třídě. „Zpočátku to vypadalo, že ty jehněčí kýty neprodáme. Teď vidíte, že máme jehněčí vykoupeno. Zkusíme ještě nějaké přiobjednat," uvedla prodavačka. Jen kolem svátků Ode dneška pak bude mít v nabídce jehněčí a skopové ostravská prodejna MP Krásno MM Centrum. Jak uvedl její vedoucí Josef Brňák, poptávka po jehněčím, případně skopovém mase bývá větší právě jen v období Velikonoc. Mluvčí Makra Romana Nýdrle odpověděla, že v prodejnách tohoto řetězce je jehněčí v nabídce celoročně. „Nabízíme jehněčí z českých BIO chovů, zároveň dovážíme chlazené jehněčí z Nového Zélandu. Nejžádanější části jsou kýta, kolínko a hřebínek. Oblíbené jsou také jehněčí kotletky či jehněčí t-bone. Co se týká skopového, i tady máme celoročně základní nabídku, ale pouze v mraženém stavu. Prodeje skopového mají spíše klesající tendenci," doplnila mluvčí Makra. Podle Romany Nýdrle je před Velikonocemi zvýšená poptávka nejen po jehněčím, ale i kůzlečím mase. Proti běžným prodejům zaznamenáváme nárůst až o 60 procent. Je to doba, kdy je také velmi vysoká poptávka po celých jehňatech a kůzlatech. Poptávají restaurace, které pořádají velikonoční akce pro své zákazníky," dodala mluvčí Makra. Pochoutky z jehněčího V ostravském bistru Hogo Fogo si tento týden zákazníci mohli pochutnat na pomalu pečeném jehněčím lýtku s rajčatovou omáčkou.

Provozovatel restaurace Stará Kuželna ve Slezské Ostravě Radim Dvořáček uvedl, že jehněčí měli v nabídce uplynulou neděli. „Je pravda, že ne každému skopové či jehněčí maso chutná. Právě u tohoto druhu masa, které má svou specifickou chuť, platí, že má své příznivce a své odpůrce. Nic mezi tím neexistuje. Samozřejmě hodně záleží na kuchaři, jak dokáže skopové či jehněčí připravit," dodal Radim Dvořáček. Zdeněk Kinnert z hospůdky U Köhlera uvedl, že jehněčí v nabídce o letošních Velikonocích nebude. „Hostům ale nabídneme například králíka s listovým špenátem i velikonoční domácí paštiku," dodal Zdeněk Kinnert. Pan Roman z Ostravy, který si Velikonoce bez pochoutky z jehněčího či skopového skoro představit ani nedokáže, se letos do masny vydávat nemusí. „Měli jsme nedávno cestu k příbuzným na Slovensko. Bratranec ovečky chová, tak jsem od něj dostal výslužku. Maso si ale nakládám a připravuji sám. Manželce ani dětem nechutná, aspoň toho zbude více pro mě," pochvaluje si čtyřicetiletý vyznavač skopového pan Roman. Zároveň dodává, že díky výslužce od bratrance ušetřil: „Ceny u jehněčího bývají výrazně vyšší než třeba u hovězího či vepřového. Všiml jsem si, že například kilogram jehněčí kýty prodávali skoro za čtyři stovky.""

URL| http://www.denik.cz/moravskoslezsky-kr...tady-je-libo-jehneci-20160324-jcx9.html


denik.cz str. 0 Plzeňský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Plzeň - Na plzeňském náměstí to v sobotu dopoledne žilo. Po zimě se sem vrátily farmářské trhy. " Nejen čerstvé bylinky, ale i domácí uzeniny a sýry provoněly v sobotu dopoledne plzeňské náměstí Republiky. Po zimní pauze se sem vrátili farmáři a měli opravdu co nabídnout. Zahájena tak byla již sedmá sezona oblíbených farmářských trhů. A na ně si udělaly cestu stovky lidí. „Začalo jaro, takže i první letošní farmářské trhy se nesou v duchu jara. Lidé zde mohou zakoupit sazenice, bylinky, kuřata, králíky či mladé kachny. Samozřejmě zde máme i tradiční sortiment od pečiva přes mléčné výrobky po čerstvé ryby," vyjmenoval Tomáš Popp ze sdružení Envic, které v Plzni trhy pořádá. Velký úspěch u nakupujících měl například mošt z ekofarmy a moštárny Roubenka ve Stvolnech na Manětínsku. „Je to stoprocentní lisovaná šťáva, do které nic nepřidáváme, pouze ji pasterujeme. Po otevření vydrží až půl roku, ale víme, že lidé ji většinou dřív vypijí, protože zanedlouho přijdou pro další," prozradila prodávající Marie Kaufnerová. Kousek od jejího stánku nabízela Františka Kaiserová čerstvé maso a uzeniny z výrobny v Terešově na Rokycansku. „Jitrničky, jelítka, anglická slanina, párečky z uzeného masa, šunkové a paprikové klobásy, královská tlačenka, která je jen z libového masa, játrová, mandlová, feferonková a brusinková paštika, čisté sádlo nebo se škvarky, škvarková pomazánka, výborná sekaná, krkovička, plecko…" ukazovala Kaiserová na jednotlivé výrobky. Jejich uzenářství jezdí do Plzně pravidelně a chystá se sem i za čtrnáct dní. V sobotu devátého dubna totiž farmáři nabídnou své zboží na plzeňském náměstí Republiky znovu. Do krajské metropole pak přijedou ještě osmnáctkrát. „Jako každý rok, tak i letos je připraveno dvacet termínů jdoucích čtrnáct dní po sobě," uvedl Tomáš Popp. Poslední farmářské trhy jsou plánované na 17. prosince."

URL| http://www.denik.cz/plzensky-kraj/farm...pily-do-sedme-sezony-20160328-0yo1.html

Dieta Petr Havlíček : JÍDLO VÁS MUSÍ BAVIT 24.3.2016

Dieta str. 54 hubneme do plavek Petra Lamschová, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět PUSTILI JSTE SE STEJNĚ JAKO NAŠICH 7 STATEČNÝCH DO ZMĚNY ŽIVOTNÍHO STYLU? PŘIPRAVILI JSME PRO VÁS S VÝŽIVOVÝM SPECIALISTOU PETREM HAVLÍČKEM PÁR PRAVIDEL, KTERÁ SE VÁM BUDOU V KUCHYNI HODIT. * 1 Ode dneška začnu jíst zdravě! Jakou změnou v jídelníčku bych měla začít? V první řadě je důležité si udělat bilanci a stávající rozvahu svého dosavadního stravování. Zjistit, co je v mém jídelníčku špatně a jak to změnit tak, aby můj organismus byl v energetické a živinové rovnováze. Pouhá výměna „nezdravých potravin“ za „potraviny zdravé“ totiž nemusí zcela vyřešit problém, pokud mám živinovou a energetickou nerovnováhu. K tomu, abych alespoň v hrubých obrysech zjistil, jak na tom ve skutečnosti jsem, tedy jinými slovy, jak vypadá můj příjem versus teoretický výdej, můžu použít některou z internetových nutričních aplikací, například nutridata.cz. * 2 Je důležitější, co jím, nebo kolik toho jím? To se nedá říct. Obojí je důležité. Vyplývá to i z mé předchozí odpovědi o rovnováze. Pokud budu vybírat správné potraviny, ale budu jich jíst málo nebo moc, nikdy se nedopracuji k uspokojivému výsledku. * 3 Je potřeba vyměnit všechny suroviny ve svém jídelníčku hned? To je velmi individuální. Někdo je schopen razantních změn, uspokojují ho a je schopen vydržet. Jiný potřebuje postupný proces pro to, aby byl schopen trvalé změny. * 4 Co bývá největší problém u lidí, kteří začínají jíst zdravě? Problémů může být více. Tím nejzávažnějším je aplikace výživy na základě některého z velmi striktních a dogmatických výživových směrů, při které dochází k vyloučení celých skupin základních potravin. Dalším problémem bývá výrazně nízká energetická hodnota přijímané stravy, třeba při příliš vysokém příjmu zeleniny a ovoce anebo při přílišném soustředění se na jídlo. Může také dojít k živinové nerovnováze, například nadbytku bílkovin a tuků a nedostatku sacharidů, nebo naopak k nadbytku sacharidů a tuků a nedostatku bílkovin. A tak bych mohl pokračovat. Tyto problémy ve stravě se navíc nemusí projevit hned. Naopak dotyčný může zpočátku po nastolení změny stravování cítit uspokojení a dobrý pocit. Takže vůbec nevnímá, že se začíná dít něco špatně. Neplnohodnotné stravování často mívá i negativní zdravotní dopad. U žen jde o poruchy reprodukčního cyklu, chudokrevnost, únavu nebo ztrátu aktivní tělesné hmoty. * 5 Často si lidé myslí, že jedí moc, ale ve výsledku to bylo málo a pak nezvládají sníst správné porce zdravého jídla. Může to být tím, že se bojí, že ještě více přiberou? V tomto případě bych doporučil před vlastní změnou jídelníčku několik pohovorů s terapeutem, a to proto, aby dotyčný člověk pochopil důležitost energeticky dostačujícího jídelníčku a nevytvářel si další stresy a bloky. * 6 A jak se přestat bát jídla?

To je složitá věc. Je to podobné jako s jinými strachy či fobiemi. Jde o běh na dlouhou trať. Nicméně pokud člověk pochopí svoje potřeby a potřeby svého organismu, přijme jídlo nejen jako nezbytnou součást svého života, ale i jako emočně pozitivní faktor. A pak je snad šance, že jej jídlo přestane stresovat a přestane jej neustále řešit. * 7 Co byste doporučil zařadit do zdravého jídelníčku? Zkuste pro příklad vyjmenovat nějaké favority. Určitě regionální potraviny – středoevropské, které jsou typické pro nás a náš genetický základ. Jde o to, co se u nás konzumuje po staletí. To je ale jen jedna část. Tou druhou je umění správné přípravy jídel, protože i ze sebelepší suroviny udělám nevhodným kuchyňským postupem nehodnotné jídlo. Pokud bych měl uvést pár příkladů našich kvalitních základních potravin, pak by to byl kapr, candát, vyzrálé hovězí maso, tradičním způsobem vyprodukované krůtí nebo kuřecí maso, jablka, hrušky, maliny, řepa, celer, mrkev, brambory, ořechy, výrobky z celozrnných cereálií, především z pohanky, ovsa či prosa, petržel, pažitka, česnek, cibule. * 8 A co v současné době tolik skloňované superpotraviny? Myslím, že je to velmi dobrý byznys. Ale proč ne. Superpotraviny obsahují spoustu specifi cky účinných živin. Podle mého názoru se ale v českém, respektive evropském jídelníčku takové potraviny také najdou, jen je nikdo neoznačuje za superpotraviny, protože je jich všude dost. Přitom jsou daleko dostupnější a výživově naprosto srovnatelné s těmi populárními. Jak jsem už jmenoval, jde například o kapří maso, pohanku, ale také řepu, jablka či petržel. Česká kuchyně je vlastně plná superpotravin, jen je začít opět používat a zařadit do jídelníčku. * 9 Hodně lidí v dnešní době trpí na různé alergie a intolerance. Co s jejich jídelníčkem? Můžou se i oni pustit do hubnutí? Jde to. Nezbytná je však počáteční diagnostika – to znamená prostřednictvím imunologických testů vydefinovat problematické potraviny a ty v jídelníčku nahradit jinými tak, aby se zachovala jeho živinová vyváženost. Dále je důležité zkusit pojmenovat příčiny toho, proč můj imunitní systém nepracuje optimálně. Pokud se toto povede, pak po čase mohu začít problematické potraviny postupně vracet do běžného jídelníčku. * 10 A proč není dobré vytahovat jídelníčky ze šuplíku? Faktorů, které ovlivňují stravování, je více. Musím zmínit ty nejdůležitější, kterými je třeba při skladbě stravování začít: věk, výška, váha, pohlaví, zdravotní stav, práce a další aktivity. Důležité je ale si uvědomit, že každý člověk je originální stejně jako jeho otisk prstu, a tak potřebuje i originální přístup, ať už jde o vlastní přístup k němu a práci s ním, nebo o skladbu jeho jídelníčku. Někdo je víc „masař“, maso dobře tráví a nedělají mu dobře rostlinné produkty, naopak jiný člověk je spíš „býložravec“ a špatně snáší maso. Když pak vytáhnete obecný a univerzální jídelníček ze šuplíku, u části lidí může fungovat, u jiných vůbec. Dokonce někdy dojde ke zhoršení zdravotního stavu, někdo třeba přibere nebo nezdravě zhubne. Proto je tak důležité nepaušalizovat, ale spíše individualizovat na základě objektivní znalosti klienta a vnímání jeho potřeb. * 1. SOUSTŘEDĚNÍ O HUBNUTÍ A JÍDLE Na prvním soustředění se 7 statečných sešlo v Gourmet Academy. Čekaly tam na ně jídelníčky na míru od Petra Havlíčka, krátká přednáška o tom, jak s nimi mají pracovat, nakupovat a vařit. A pak už odstartoval inspirativní kurz thajské kuchyně pod taktovkou šéfk uchaře Honzy Davídka. Petr Havlíček recept předem schválil, takže jídlo bylo nutričně vyvážené. Do vaření se se statečnými pustily i šéfredaktorka Diety Petra Lamschová a patronka soutěže Simona Krainová. Ta se se soutěžícími předháněla v tom, kdo lépe nakrájí suroviny či kdo dokonaleji vychutí uvařené jídlo. Všichni se shodli na tom, že pálivé jídlo jim nevadí, a Petr Havlíček potvrdil, že chilli podporuje spalování a urychluje metabolismus. Což se nám v soutěži a hubnoucím procesu hodí. A na čem si všichni pochutnali? Na polévce Thom Kha Gai, pálivém salátu s hovězím masem Nua Nam Tok a červeném kari Gaeng Phed Ped Yang.

Foto autor| foto: Ivy E. Morven, Lucie Robinson a archiv redakce, styling: Ruth a Michaela Nová, Foto autor| make-up: Revlon, vlasy: Klára a Honza/Nivea

Domažlický deník Farmáři po zimě oprašují pulty 24.3.2016

Domažlický deník str. 4 Region PAVEL KORELUS Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

O kvalitní potraviny mají lidé zájem, trhy často doplňují doprovodné akce Plzeň – Zároveň s opatrným nástupem jara začíná také sezona čím dál oblíbenějších trhů, na nichž jsou k dostání nejen, ale především kvalitní potraviny. Zatímco v Nepomuku se první letošní farmářské trhy konaly už o uplynulém víkendu, v Plzni přijdou na řadu tuto sobotu. Plzeňské farmářské trhy se letos podle jejich koordinátora Tomáše Poppa ze sdružení Envic budou držet osvědčeného modelu. „Budou se konat jednou za 14 dní, vždy v sudou sobotu, od 8 do 12 hodin na severní straně náměstí Republiky,“ říká. Sobotní akce bude ve znamení Velikonoc. „Kromě klasických potravin budou k dostání také sazenice nebo bylinky, pekárny chystají tradiční mazance,“ popisuje Tomáš Popp s tím, že plochu mezi katedrálou a parkovištěm u radnice zaplní padesátka prodejců, což je vlastně maximální možný počet. „Představí se i dva noví, s nimiž se zákazníci budou setkávat i po zbytek sezony – výrobce jogurtů z Nepomucka a jedna jatka,“ konstatoval Popp. Úplně nově se s prodejci budou setkávat například obyvatelé Nýřan. Tamní trhy se nebudou jmenovat farmářské, ale potravinářské, aby mohl být jejich sortiment rozmanitější. První zaváděcí se uskutečnil v pátek zároveň s velikonočním jarmarkem. „Chtěli jsme lidem představit, jak budou trhy vypadat,“ vysvětluje místostarostka Pavlína Caisová a upozorňuje, že se obyvatelé budou se stánky nadále setkávat ne o pátcích, ale vždy první a třetí středu v měsíci. „Vyplynulo to z hlasování v anketě na našem webu. Lidé si to přáli,“ pokračuje. Na prvním nýřanském trhu byl velký stan se zeleninou, uzeniny ze Slovenska, pivo z plzeňského minipivovaru, med i zdravá výživa. „Ve středu 6. dubna, kdy se bude konat první opravdový trh, stánků ještě přibude. Mělo by jich být až dvacet pět,“ dodává místostarostka. Trhovci si prý nýřanskou premiéru pochvalovali. V Nepomuku se budou tento rok farmářské trhy, na nichž se představují také řemeslníci, konat jednou měsíčně vždy v sobotu dopoledne. První, který má město už za sebou, byl také spojen s velikonočním jarmarkem, další přijde na řadu 16. dubna a v květnu jej pořadatelé spojí se svatojánskou poutí. Pečivo a cukrovinky, maso a uzeniny, sýry a mléčné výrobky, koření, čerstvá zelenina, víno, mošt či cider, to je pravidelný nepomucký sortiment. Mnozí lidé si už nakupování bez farmářů nedovedou představit. „Místo do supermarketů chodím jen do farmářských obchodů, kterých je v Plzni naštěstí docela hodně. A na žádném trhu nechybím, pokaždé se tam zásobímetak, žemámedo příštího co jíst a pít,“ směje se Plzeňanka Kateřina Holubová. Tři nejbližší trhy Plzeň • Plzeňské farmářské trhy, 26. 3., náměstí Republiky, 8 – 12 h. Nýřany • Potravinářský trh, 6. 4., Masarykovo náměstí Nepomuk • Farmářský trh, 16. 4., náměstí A. Němejce, 8 – 12 h. Budou se také u vás konat farmářské trhy? Napište nám, rádi pozveme naše čtenáře Foto popis| PLZEŇSKÉ farmářské trhy si obyvatelé západočeské metropole rychle oblíbili. Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz Region| Západní Čechy

e15.cz

Chovatelé: Vepřové se dováží za dumpingové ceny, měl by to řešit ÚOHS 23.3.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tuzemští chovatelé prasat podají podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který by měl podle nich řešit dumpingové ceny vepřového masa z dovozu. Česká potravinová soběstačnost u vepřového totiž stále klesá a nyní je na 50 procentech. Chovatelé řeší zavírání chovů a ke konci roku by produkce vepřového mohla klesnout až o pětinu. Loni klesla o 3,5 procenta. Výkupní cena kilogramu živého prasete podle Stibala spadla meziročně o čtyři koruny na 25,39 koruny za kilogram. O podobnou částku klesla i o rok dříve a podle svazu jsou ceny proti roku 2014 o 28 procent nižší. Chovatelé budou chtít, aby úřad uznal, že do Česka zejména Němci dováží za dumpingové ceny, kterým nemohou čeští zemědělci konkurovat. „Víme, že to bude obtížná a složitá cesta,“ řekl na dnešní tiskové konferenci ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. V zahraničí podle jsou podle nich nastavené podpory pro producenty, které se ale ve skutečnosti do povolených podpor nezahrnují. Místo toho, aby je dostávali na národní úrovni, rozdělují je nižší zemské celky. Podle Stibala by v případě, že by v České republice také dávaly dotace kraje namísto státu, došlo prakticky ke „studené válce“. Státy by se pak podle něj přetahovaly, kdo své producenty podpoří více. Němci podle svazu na svém území prodávají kvalitní kýty a pečeně za běžnou tržní hodnotu. Méně kvalitní maso, jako jsou například krkovice, které by na tamním trhu nenašly uplatnění, pak dováží do Česka. Sem podle chovatelů ale dodávají i kvalitní maso za podnákladové ceny, konkrétně za třetinové hodnoty, než jim zaplatí spotřebitelé v zahraničí. Přečtěte si: Vepřové se v Česku vykupuje 2,32 koruny pod výrobní cenou za kilogram Například kilogram vepřové kýty v Německu či Belgii stojí podle nich mezi 155-260 korunami za kilogram, maso z dovozu v českém velkoobchodu pak 64 korun za kilogram. U pečeně jsou hodnoty obdobné - v zahraničí si ji mohou koupit lidé za 156 korun až 270 korun za kilogram, v Česku z dovozu však za 88 korun za kilogram. Chovatelé podle svazu nyní stojí před rozhodnutím, zda zredukují, nebo přímo uzavřou chovy. „Jsme před rozhodnutím, že zrušíme 30 procent chovu prasnic,“ řekl za Agrofert předseda svazu Jindřich Macháček. Agrofert podle Stibala přitom chová přibližně třetinu prasnic v České republice. Problém s ruskými sankcemi V současnosti je česká soběstačnost ve vepřovém podle svazu přibližně na 50 procentech. Pokud nedojde ke změně, může ve velmi krátké době klesnout na 35 procent, tvrdí svaz. Podle plánů ministerstva zemědělství by se naopak měla zvyšovat, do roku 2030 by měla dosáhnout 80 procent. Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana je na vině v sektoru vepřového také nadprodukce v celé EU, kterou částečně způsobily i ruské sankce. Problémy připouští i ministerstvo zemědělství. Jak řekl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), v současnosti jde o největší krizi, jakou pamatuje. Nyní již čeští chovatelé krav a prasat dostávají mimořádnou podporu v celkové hodnotě 600 milionů korun, napůl z českých a napůl z evropských zdrojů. Ministerstvo plánuje i další podpory. Chovatelé také uvažovali o happeningu, kterým by na problematiku upozornili, nakonec se ale rozhodli, že jej pořádat nebudou. Čtěte také: EK: Produkce mléka v EU letos opět stoupne navzdory poklesu cen Zemědělci by mohli za loňské sucho dostat maximálně 1,24 miliardy

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...ngove-ceny-mel-by-to-resit-uohs-1282383

Bezobalový prodej vznikl jako zrcadlo nastavené konzumní společnosti, říká Petr Hanzel z Bezobalu 25.3.2016

e15.cz str. 0 Q&A

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět „Problémem je, že máme určitý spotřebitelský horizont, ve kterém jsme schopni vnímat pouť výrobků. Správně bychom měli mít povědomí o téhle pouti od počátku až do konce, ale v rámci potravinářského průmyslu se nám zužuje a vnímáme jen cestu od regálu v obchodě po odpadkový koš,“ říká Petr Hanzel, spoluzakladatel, ředitel a tiskový mluvčí organizace Bezobalu – Institutu pro podporu šetrné distribuce a uvědomělé spotřeby, který provozuje také testovací „bezobalovou“ prodejnu potravin. Jak byste projekt bezobalové spižírny představil někomu, kdo o podobné koncepci prodeje potravin nikdy neslyšel? Asi bych mu řekl, ať si zkusí představit obchod, ve kterém má možnost koupit si jenom to, co potřebuje, a v množství, ve kterém spotřebuje. Obchod, kde přímo vidí, co kupuje, a nemusí se orientovat prostřednictvím obalů a různých marketingových nástrojů, které jsou dělané tak, aby člověka svedly a koupil si toho víc, až tak se nezajímal o to, v jaké kvalitě výrobky jsou, odkud přesně pochází, a další důležité souvislosti. Popsal bych ho jako upřímný, férový obchod, který osvobozuje člověka v tom, že si může koupit jenom tolik, kolik upotřebí, platit jenom za obsah a jeho kvalitu a nevytvářet zbytečný odpad. Do obalů, za které platíme, se tedy částečně dostávají i náklady na reklamu a další propagaci? Jasně, my si zaplatíme za nástroje, které jsou vyvíjeny proto, aby nám ty produkty prodaly. Je to absurdní smyčka, taková past na spotřebitele. A jsou to obrovské peníze pohybující se v miliardových částkách. Televizní reklamy, billboardy atd. jsou enormně drahé věci a neplatí to nikdo jiný než my, zákazníci. Co vás inspirovalo k založení Bezobalu? Měli jste nějaký zahraniční vzor? Heslo je, že není potřeba za každou cenu objevovat nebo vymýšlet nové skvělé věci, ale stačí se inspirovat tím, co už funguje, navíc je to ověřené, takže víte, že by to mohlo fungovat i u nás. To se teď snažíme zjistit naším projektem. Prapůvodní inspiraci jsme měli z Londýna, kde existoval obchod Unpackaged. Tam jsme zjistili, že takto lze prodávat. Do té doby nás to nenapadlo – přestože je to vlastně úplně přirozené a dřív to tak i bylo. Později jsme se o koncept bezobalového prodeje začali zajímat víc a zjistili jsme, že takových obchodů v Evropě přibývá a asi nejvíc je jich v Itálii. To mě zarazilo, protože Itálie je docela „vyhlášená“ plýtváním a zejména jih Itálie není až tak uvědomělý v oblasti udržitelnosti na rozdíl třeba od Skandinávie. Ale když se nad tím člověk zamyslí, je to možná právě proto, že většina obdobných projektů vzniká v zemích, kde se hodně plýtvá. Míra plýtvání a bezohlednosti tam bývá tak evidentní, že to část občanů vybudí k iniciativě – k založení opozice nebo alternativy. Tak je to třeba ve Spojených státech. Je to takové zrcadlo nastavené konzumní společnosti – právě tváří v tvář jejím největším prohřeškům vznikají takové projekty. V zahraničí jsou tyto alternativy zákazníkům dostupné už delší dobu. Proč myslíte, že to funguje? Třeba v Itálii se tomu začala systematicky věnovat neziskovka, která prováděla výzkum na toto téma a zjišťovala, jak by tento způsob prodeje šlo zavést do tržního prostředí. Jejich postupný výzkum přinesl řešení problémů, které každému vyvstanou na mysl, jako jsou hygiena, legislativa a všechno, co provozování takového obchodu může ztěžovat. Přišli se sadou řešení, která bylo lokalizovaná na

trh, čímž vyšlapali cestu a ulehčili to dalším. Sami potom založili obchodní značku, řetězec, a teď už mají asi dvanáct poboček po celé Itálii, dokonce i ve Švýcarsku, takže jsou první nadnárodní bezobalový řetězec. Jejich očividný úspěch zároveň motivoval ke vzniku další konkurenční sítě. V Itálii už jsou teď desítky takových obchodů, takže je zřejmé, že to není jen alternativa pro hrstku lidí.

Takový model obchodu vyžaduje i celkem uvědomělého zákazníka. Jsou tak nastavení čeští spotřebitelé nebo je nutná jakási „převýchova“? Převýchova je docela dobré slovo, ale já ho radši nepoužívám, protože by mohlo znít odstrašujícím způsobem. Podle mě je nejdůležitější motivace a inspirace. Tudy vede cesta, jak přesvědčit lidi. Přičemž motivace může být různého druhu – třeba ekonomická. Ta funguje hlavně na lidi, kteří nejsou vůči „zelenému uvažování“ tak citliví, ale časem si ho dokážou vybudovat třeba jenom tím, že si na začátku uvědomí, jak tímhle způsobem nákupu můžou ušetřit. Určitě nefunguje kárat nebo moralizovat, to je kontraproduktivní. V každé zemi je část spotřebitelů, kteří jako by vám trhali ruce, to jsou ti přesvědčení. Pak jsou ti těžce přesvědčitelní a mezi tím početný mainstream, kde se dají časem dělat divy. Ale je to běh na dlouhou trať a souvisí to s mnoha věcmi. Lidé se musí obecně naučit vnímat hodnotu věcí jinak než jenom poměru cena/kvantita. V tu chvíli rezignují na všechny hodnoty. U jídla je to konkrétně kvalita, lokálnost, férovost, sezónnost, ekologická stopa. Koukat jenom na cenu je dost krátkozraké, protože nakonec na tom člověk jenom prodělá, byť nepřímo – svým zdravím, hrazením likvidace odpadu z daní a podobně. Naštěstí přibývá lidí, kteří si svůj spotřebitelský obzor nechají rozšířit, čímž si uvědomí i tyto souvislosti a vnímají je v dlouhodobější perspektivě. Chce to čas. Zmínil jste ekonomickou motivaci, někdo by ale mohl namítnout, že ceny v bezobalové prodejně jsou obzvlášť v porovnání se supermarkety dost vysoké. Je potřeba porovnávat věci ve stejné kvalitativní kategorii, protože suroviny, které nabízíme my v testovacím obchodě, jsou v zásadě ty nejkvalitnější, které můžeme sehnat. Když už porovnávat se supermarketem, tak aspoň s nějakým „bio oddělením“. Zkrátka poměr cena/kvalita je někde úplně jinde. Jak se tedy do ceny potravin promítne obal? Tady záleží na tom, jaký typ potraviny „obnažíte“. Třeba když si kupujete rýži, většinou si koupíte kilo a celé je to zabalené v nějakém laciném obalu. Tam je ten rozdíl minimální. Ale například u koření kupujete pár gramů v pytlíku, který je mnohonásobně větší, několikavrstvý. Tady se efekt „vysvlečeného“ jídla projeví nejvíc - úspora je možná až v řádech padesáti až sedmdesáti procent. Další velký rozdíl může být v oblasti kvality, resp. biokvality. Máte příznivce spíš mezi mladými a studenty nebo k vám chodí i někdo ze „starší a pokročilé“ generace, která má dosavadní mechanismy nakupování zažité ještě víc? My jsme si dopředu naši „cílovku“ nedefinovali. To je vlastně taky součástí experimentu – zjistit reálnou cílovou skupinu, předem ji nedefinovat a nedeterminovat tím, jak s těmi lidmi budeme komunikovat. Chceme si spíš počkat, kdo bude chodit. Celý loňský rok jsme na to v rámci testovacího prodeje dělali výzkum, s kterým nám pomáhaly i dvě studentky. Ty zkoumaly zákazníky našeho testovacího obchodu a jedna z nich dělala srovnání s potenciálními nakupujícími v supermarketech. Ukázalo se, že naši zákazníci tvoří celkem široké spektrum. Nakonec jsme byli i překvapeni a vyvrátili jsme tím sami sobě řadu předsudků. Vzhled a první dojem tady často klame. Dodneška si pamatuju jeden mladý pár, který k nám chodí – takoví značkově vymódění a najednou začali z tašek posetých různými logy vytahovat sadu dóz a byli na nákup skvěle připravení. Takže se z nich vyklubali úplně vzoroví zákazníci, ačkoli na první pohled byste neřekli, že takoví lidé půjdou do našeho obchodu. Na tohle jsem chtěla narazit – nákup u vás je potřeba si dopředu naplánovat, sbalit si krabičky, připravit dózy. Tomu ale tempo dnešního života moc nenahrává. Ze školy spěchá člověk do práce a nosit celý den tašku plnou krabiček není moc pohodlné. Může tedy koncept tohoto typu prodeje obstát v nastolených podmínkách a v konkurenci supermarketů, kde je možné vše vyřešit tak říkajíc

„na místě“? Tohle je něco, co nás naučila konzumní společnost – moc neplánovat, moc nepromýšlet věci do důsledku, jenom nakupovat, nakupovat, nakupovat. Celá naše ekonomika je na tom postavená a je to základní ekonomický axiom – pořád musí být růst. Jakmile není růst, je krize. To je ale úplně absurdní. Lidé by měli kupovat jenom to, co potřebují, aby byli šťastní. Můj oblíbenec Seneca říkal, že „chudý není ten, kdo má málo, ale ten, kdo touží mít více“. Jenže Seneca to řekl před dvěma tisíci lety a podívejte se, kam jsme se za tu dobu dostali. A co by mohlo člověka od bezobalového nákupu odradit? To všechno záleží na zvyku a na určité setrvačnosti, na které to celé funguje. Ve chvíli, kdy se vám to podaří nalomit, si uvědomíte, že stačí pár věcí a zautomatizujete si to – napíšete si seznam, připravíte si dózy, určíte si třeba den, kdy budete chodit nakupovat. Pak zjistíte, že to problém není a že výhody převáží mnohonásobně těch pár věcí, které ani nejsou nepříjemnostmi, jenom jsme se jimi trochu zhýčkali a zvykli si, že si můžeme dovolit nad nimi nepřemýšlet. Pak jsou tady priority – někdo si řekne, že nemá čas na nějaké zdlouhavé nakupování. Ale nikdy to není tak, že na něco nemáte čas, ale že si čas neuděláte. Je to zkrátka o prioritách. A jídlo by mělo být zásadní prioritou, protože se každému vrátí jako bumerang, jsme přece to, co jíme. Myslíte si, že si český zákazník rád připlatí za kvalitu potravin? Nakolik u nás podle vás lidé přemýšlejí nad tím, co a kde vlastně kupují? Určitě to není ideální. Lidé se hodně zaměřují na cenu, ale postupně se to zlepšuje – o tom svědčí koneckonců i boom farmářských trhů a podobných konceptů. Také to ukazuje, že lidé u jídla začínají řešit i hodnoty a uvědomují si problémy s tím spojené. Viz teď třeba kauza s palmovým olejem. Už nejsme tak lehkomyslní v tom, co nakupujeme a komu dáváme své peníze, a já doufám, že se tahle vlna rozšíří dál a časem dojde třeba i na oblečení atd. Volíme totiž každý den, každou utracenou korunou. Problémem je, že máme určitý spotřebitelský horizont, ve kterém jsme schopni vnímat pouť výrobků. Správně bychom měli mít povědomí o téhle pouti od počátku až do konce, ale v rámci potravinářského průmyslu se nám zužuje a vnímáme jen cestu od regálu v obchodě po odpadkový koš. Ale co bylo předtím, co je spojeno s produkcí potravin, stejně jako co je potom, likvidace následků, to už si moc neuvědomujeme. Takže v první řadě je potřeba rozšiřovat lidem tenhle horizont. Předpokládám, že s bezobalovým prodejem jsou spojeny byrokratické překážky, existuje regulace řadou hygienických předpisů apod. Jak se s tímhle problémem vypořádáváte? To je samozřejmě velká výzva, která před vámi u takového projektu stojí. Problém je nejen to, že jsou nějaké předpisy, nařízení a direktivy jak evropské, tak národní, ale jsou taky různé interpretace těch předpisů. Takže se vám může stát, že i v rámci jednoho města, třeba tady v rámci městských částí v Praze, vám na jednom místě projde něco, co jinde ne. Normy často mají nějakou interpretační vůli a každý si je může vyložit trochu jinak. Proto je důležité snažit se ty interpretace sjednotit, vyšlapat cestu a ukázat lidem, že lze najít řešení. Taky musíte přimět dozorčí orgány, aby vzaly v potaz, že tento způsob prodeje může fungovat i v dnešní době, jen je potřeba to vyřešit hygienicky, ale hlavně aby k tomu přistupovaly jednotně a nestávalo se, že někde pravidla přitáhnou nad míru selského rozumu nebo rozumné interpretace. My se s tím postupně vypořádáváme – zatím jsme prošli třemi kontrolami a všechny požadavky jsme zvládli splnit. Takže to jde a jde to v každé zemi, jenom je potřeba tu cestu prošlapat.

Jak je to podle vás s dostupností kvalitních potravin u nás? Je opravdu všechno, co nabízejí supermarkety, tak špatné? To určitě ne. Navíc já se snažím nic nevidět černobíle, ani nejsem žádný extremista. Slyšela jste někdy o Bee Johnson? To je americká ikona životního stylu „zero waste“, která žije tak, aby neprodukovala téměř žádný odpad. 7. června se nám ji v české premiéře podaří přivést do Prahy. Bea běžně chodí nakupovat do supermarketu a v té souvislosti vysvětluje v jednom ze svých videí, že to nejzdravější jídlo, které si ze supermarketu můžete odnést, je nebalené. Jenomže to je jako s tím palmovým olejem – jakmile je to zabalené, už je to průmyslový produkt, a ne původní jídlo, už je to určitým způsobem upravené, čemuž je vždycky lepší se vyhnout.

Chodíte nakupovat do obyčejných supermarketů? Myslím si, že se tomu dnes člověk do jisté míry nemůže vyhnout. Může. Ale musíte těch obchodů navštívit třeba víc. A kupovat jen to, co potřebujete – což je právě ten trik supermarketů, že vás přimějí koupit si víc, než potřebujete. V téhle souvislosti vždycky hrozně rád vzpomínám na jednu historku s dalajlámou, kterou jsem se dočetl v jedné knize rozhovorů s ním. Dalajláma prý strašně rád chodí do supermarketů, což mě docela zarazilo. A on to vysvětloval tak, že tam chodí, prochází se těmi uličkami, rozhlíží se kolem sebe a opájí se tou spoustou věcí a na konci, když celou tou opičí dráhou projde, si říká, že nejlepší na tom všem je, že nic z toho nepotřebuje. Tohle je vlastně metoda jakési „autoterapie“ proti konzumním tlakům, kterým jsme neustále vystavováni, abychom kupovali všeho víc, abychom byli hezčí, šťastnější, víc sexy… Tímhle ty potřeby ukojíte. Podíváte se a uvědomíte si, že to prostě nepotřebujete. Tohle občas dělám. Takže občas do supermarketu chodím. A občas tam jdu pro toaletní papír. (smích) Bude možné postupem času úplně opustit koncepci prodeje potravin tak, jak je prezentována současnými obchody, a zcela přejít na ekologicky více uvědomělý, respektive bezobalový, model? Asi ne. Já sice mám ideály, ale nejsem idealista. Tady je to jako u všeho především o míře – udělat prodej co nejvíce udržitelný. S tím, že některé specifické věci budou balené, protože by mohlo být i méně ekologické, aby se za každou cenu prodávaly bez obalů. Ale většina zboží se takto prodávat dá, v zahraničí je k dostání už i přírodní drogerie nebo čerstvé suroviny. Plánujete více poboček? Větší dostupnost by mohla motivovat více lidí. Hlavním cílem projektu je rozšíření tohoto konceptu v Česku. Na přelom jara a léta chystáme v Praze crowdfundingovou sbírku na první bezobalový obchod „naostro“, který by těžil z poznatků z dosavadní testovací prodejny. S guerillovou kampaní na podporu sbírky uvítáme dobrovolnou pomoc studentů. V této fázi také zjišťujeme, jak na další šíření do regionů, protože se nám hlásí hodně zájemců o spolupráci. Cest jak k ní přistoupit je víc a my bychom chtěli zvolit tu nejférovější, nejlidštější, ale taky udržitelnou – nemůžeme to dělat zadarmo. Ve hře jsou pobočky či franšízy, ale také sdružení dalších obchodů s vlastní právní subjektivitou, zprostředkování vzájemné spolupráce a podpory za přiměřený poplatek, poskytováním manuálů a školení apod. Roli neziskovky bych zde viděl v tom, že by poskytovala novým obchodům know-how, hlídala kvalitativní standardy a zastřešovala komunikaci a osvětu dodavatelů, zákazníků, přivedla je k bezobalovým prodejnám a vysvětlila jim jejich výhody. Byla by zastřešující značkou, poskytující jednotlivým obchodům zázemí a silnější vyjednávací pozici s úřady, dodavateli a podobně. Umožnila by jim úsporu prostřednictvím sdílení nákladů na právníky, atesty na obaly, PR, marketing, konzultace business plánu apod. V jednotě a synergii je síla. Nechceme na tom závratně zbohatnout, jde nám o dosažení symbiózy vytvoření udržitelného a transparentního modelu, který by umožnil využít potenciálu námi již vyšlapané náročné cesty a ulehčit tak start ostatním – aby se nemuseli vystavovat zbytečným rizikům, dělat zbytečné chyby a ztrácet čas zkoumáním již vyzkoumaného. Uvidíme, kam nás do budoucna cesta zavede.

URL| http://student.e15.cz/q-a/bezobalovy-p...sti-rika-petr-hanzel-z-bezobalu-1282763

echo24.cz Nádory, slepota. Takhle budou vypadat krabičky od cigaret 23.3.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy Echo24, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Na krabičkách cigaret se ještě letos zřejmě objeví výraznější varování před škodlivostí kouření. Změnu kvůli evropské tabákové směrnici přinese novela o potravinách, kterou dnes schválila

Sněmovna. Novela také zpřísňuje označování potravin českými logy. Na krabičkách cigaret se ještě letos zřejmě objeví výraznější varování před škodlivostí kouření. Změnu kvůli evropské tabákové směrnici přinese novela o potravinách, kterou dnes schválila Sněmovna. Novela také zpřísňuje označování potravin českými logy. Poslanci novelou také omezili vysílání reklamy na produkty k posílení sexuální výkonnosti jen na noční hodiny. Obchodním řetězcům pak nařídili předávat vyřazené nezávadné potraviny k rozdělení mezi sociálně potřebné pod hrozbou mnohamilionové sankce. Novelu nyní projedná Senát. Novelu je třeba kvůli hrozbě unijních sankcí přijmout do 20. května. Doprodej cigaret v dosavadních baleních by měl být možný ještě následující tři měsíce. Postupně by se tak na krabičkách českých cigaret měla kromě psaného objevit i obrazová varování před škodlivostí kouření. Připraveno je 42 variant ve třech souborech, každý z nich by se měl užívat rok. Varování budou muset zabírat minimálně 65 procent obalu. Varování bude muset být i na elektronických cigaretách, určitou výjimku mají mít doutníky. Novela navíc zakáže prodej cigaret s jinou než charakteristickou tabákovou příchutí. Dočasnou výjimku mají pouze mentolové cigarety. Zakázán bude i prodej tabákového prášku, který se samovolně rozpouští v ústech. Ceny cigaret by se podle českých výrobců neměly kvůli změně podoby krabiček zvýšit. Vládní novela ale počítá s tím, že změna bude znamenat pro výrobce jednorázové náklady 200 až 300 milionů korun. Zavedení důraznějšího varování před škodlivostí kouření by mělo podle předkladatelů snížit počet kuřáků v Česku o dvě procenta. Spotřeba cigaret v Česku v uplynulých letech podle ČSÚ postupně klesala, předloni to bylo 1950 cigaret na obyvatele. Jednotné informování o původu Lidovecký poslanec Petr Kudela prosadil návrh, aby reklamu týkající se „doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti“ nebylo možné vysílat v době mezi 06:00 a 22:00. Zatím toto omezení platí pro reklamu na erotické služby a výrobky. V případě potravin má novela zakázat jejich označování logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75procentní. Novela má rovněž sjednotit způsob informování o původu nebalených potravin u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Předloha má také umožnit, aby výrobci a prodejci mohli charitativním organizacím zdarma dávat potraviny s chybami na obalu, pokud budou zdravotně nezávadné. Mělo by jít například o potraviny s deformovaným obalem nebo o nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti. Prodejci s obchodní plochou větší než větší než 400 metrů čtverečních by to měli podle Kudelova návrhu povinné pod pokutou až deset milionů korun. Čtěte také: Podívejte se na drastické obrázky na cigaretách. Budou v Česku Elektronická cigareta vybuchla. Kuřák přišel o zuby

URL| http://echo24.cz/a/wLBgp

Ochutnejte české máslo. Nebude 25.3.2016

echo24.cz str. 0 Domov, Byznys, Homepage, Krátké zprávy, Zprávy dne Petr Holub Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jako příklad ekonomického nesmyslu uváděl prezident Václav Havel trh s máslem. Kamiony křižují

Evropu a převážejí máslo z jedné země do druhé. Obchodníci se snaží prodávat máslo z dovozu, i když je úplně stejné jako to domácí. Bývalý prezident tím upozorňoval na to, že hra na volný trh v tomto případě škodí životnímu prostředí. Teď se ukazuje, že převážení másla Evropou má ještě jeden negativní efekt. Import postupně likviduje tuzemskou výrobu másla. Loni ho zdejší spotřebitelé nakoupili z dovozu už 41,3 procenta a podíl se bude i v příštích letech zvyšovat. Jako příklad ekonomického nesmyslu uváděl prezident Václav Havel trh s máslem. Kamiony křižují Evropu a převážejí máslo z jedné země do druhé. Obchodníci se snaží prodávat máslo z dovozu, i když je úplně stejné jako to domácí. Bývalý prezident tím upozorňoval na to, že hra na volný trh v tomto případě škodí životnímu prostředí. Teď se ukazuje, že převážení másla Evropou má ještě jeden negativní efekt. Import postupně likviduje tuzemskou výrobu másla. Loni ho zdejší spotřebitelé nakoupili z dovozu už 41,3 procenta a podíl se bude i v příštích letech zvyšovat. Mlékaři uvádějí dva důvody, proč výroba másla ztrácí budoucnost. Především se při vstupu do Evropské unie zrušila cla a otevřel se trh se zemědělskými výrobky. Toho využily obchodní řetězce, které začaly hledat dodavatele v cizině. „Obchodní systémy mají možnost uzpůsobit svou nabídku, aby využily zdrojů z dovozu. V případě mléka je to velmi markantní, kromě másla je třeba u sýrů podíl dovozu na spotřebě vyšší než padesát procent,“ vypočítává Dana Večeřová z Potravinářské komory. U sýrů se dovozy dají pochopit, protože se jejich výroba podle země liší a značnou část je možné označit za regionální specialitu, která nabízí neobvyklé kulinářské zážitky. Mléko se však vyrábí podle stejných norem v celé Evropě. Jeho kvalita se v hlavních parametrech lišit nesmí a při stejných technologiích není důvod, proč by mělo být cizí máslo levnější než tuzemské. Existuje však druhý důvod, proč české máslo podléhá. V zemědělském obchodu vládne imperialismus, když koncerny z ciziny dokážou díky podpoře svého státu máslo zlevnit a prostřednictvím řetězců úspěšně exportovat. Síla českého agrárního sektoru se přes veškeré dotace nemůže rovnat německým ani polským sousedům a důsledky jsou vidět v regálech supermarketů. Evropa trpí přebytkem mléka a zvláště velcí hráči si mohou dovolit strategii „minimalizace ztráty“. Je lepší prodat máslo za polovinu ceny než ho rovnou vyhodit. A přitom je možné ještě dumpingem zlikvidovat konkurenci. Největším německým vývozcem másla směrem do České republiky je lucembursko-německý koncern Müller/Sachsenmilch s ročním obratem pět miliard eur. Dánsko-německá Arla Foods dosahuje dokonce devíti miliard, následuje bavorský mlékař Meggle a hamburský obchodník Fude+Serrahn s miliardou eur. Největší tuzemskou mlékárnou je jihočeská Madeta, jíž se společně vyrovnají Olma Olomouc a Tatra Hlinsko z koncernu Agrofert. Jejich roční obrat však v přepočtu nepřesahuje 200 milionů eur. Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo

URL| http://echo24.cz/a/is5pF

ekonomika.iDNES.cz Unileveru hrozí pokuta 50 milionů. Tajil palmový olej v margarínu Flora 23.3.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel iDNES.cz, Tomáš Lemešani Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Potravinářský gigant Unilever má problém. Státní zemědělská a potravinářská inspekce upozorňuje, že firma podváděla kupující informacemi na víčku margarínu Flora. Unilever zastíral, že výrobek obsahuje i nepopulární palmový olej. Teď mu za to hrozí padesátimilionová pokuta. Jak upozornil dTest , v poslední době se se množily stížnosti spotřebitelů na označení margarínu

„Flora Original“. Potravinářská inspekce na základě kontroly složení potvrdila, že výrobce zákazníky informacemi na víčku klamal. Na přední straně obalu a na víčku margarínu Flora Original je nápis: „Vyrobeno ze slunečnicového, lněného a řepkového oleje“. Úplný seznam výrobních složek, psaný malým písmem, však spotřebitele překvapí. V složení je významně zastoupený také palmový olej. Jeho množství je dokonce vyšší než řepkového. „Jsme toho názoru, že se jedná o klamání spotřebitele. Proto jsme podali podnět dozorovému orgánu, a to příslušnému krajskému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Nejedná se navíc jen o výrobek Flora Original. Na palmový tuk a dané tvrzení jsme narazili i u třech dalších druhů margarínu značky Flora. U některých z nich byl palmový olej dokonce druhým nejvíce zastoupeným olejem,“ uvádí vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený. Na palmový olej zapomněli Výrobce rovněž porušuje pravidlo, podle kterého mají být výrobní složky v seznamu řazeny od nejvíce po nejméně zastoupené. V popisu „Vyrobeno ze slunečnicového, lněného a řepkového oleje“ sice deklarované složky řadí dle jejich poměrného zastoupení ve výrobku, nicméně palmový olej, tedy třetí nebo druhý nejvíce zastoupený olej, nezmínil. Firma se situaci snaží obelstít dalším nápisem na obalu margarinu: „Unilever se zavázal k používání palmového oleje z udržitelných zdrojů“. Podle potravinářské komory ani právníka dTest to však nestačí. „Odkaz na tři konkrétní oleje může totiž v nakupujícím opodstatněně vyvolat dojem, že jiné než tři uvedené oleje margarín zkrátka neobsahuje,“ komentuje zjištění SZPI Lukáš Zelený. „Výrobky značky Flora obsahují vysoký obsah zdraví prospěšných polynenasycených mastných kyselin omega 3 a omega 6. Slunečnicový, lněný a řepkový olej je na víčku obalu zdůrazněn proto, že právě směs těchto tří rostlinných olejů přirozeně obsahuje kombinaci omega 3 a omega 6,“ vysvětluje pro iDnes.cz nápisy na obalech margarínu mluvčí společnosti Unilever Veronika Kúšiková. Jak dále uvádí, firma spotřebitele nechtěla klamat a činí kroky vedoucí k nápravě. „Provedli jsme úpravy předmětných obalů, které jsou v současné době uváděny na trh. Tvrzení na obalu bylo upraveno tak, aby spotřebitelům byla srozumitelnější souvislost mezi oběma uvedenými tvrzeními na obalu výrobku,“ říká Kúšiková. Více možností klamáni Změna nápisů na obalech přichází až po žádosti SZPI. Inspekce pořád může Unileveru uložit pokutu, a to až do výše 50 milionů korun. „SZPI se společností Unilever zahájí správní řízení ve věci uložení pokuty pro nevyhovující značení předmětného margarínu Flora. Pokuta nabude právní moci po skončení správního řízení,“ potvrzuje pro iDnes.cz mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Palmový olej je mezi spotřebiteli nepopulární kvůli diskutabilnímu vlivu na zdraví, ale také negativnímu dopadu na životní prostředí. Výrobci se proto pokoušejí jeho používaní zastírat. „Nejedná se jen o název potraviny nebo konkrétní tvrzení výrobce. Nezapomínejte, že klamáni můžete být propagací výrobků, jejich tvarem nebo vzhledem či jejich umístěním mezi ostatními potravinami v prodejně. Pokud budete mít pochybnosti, můžete se obrátit na SZPI či Státní veterinární správu, která je dozorovým orgánem pro potraviny živočišného původu. Oba tyto orgány jsou oprávněné uložit výrobcům nebo prodejcům potravin pokutu za porušení předpisů,“ dodává Lukáš Zelený.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/palmovy-olej...k-/test.aspx?c=A160323_103623_test_leme

Velikonoce v obchodech. Táhnou kuchyňské roboty i dražší delikatesy 23.3.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika

iDNES.cz, Martina Rasch Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Velikonoce jsou po Vánocích druhým nejvýznamnějším obdobím v prodeji potravin. Trend ukazuje na vyšší poptávku po surovinách k vaření a pečení tradičních svátečních pokrmů, čokoládových cukrovinek a alkoholu. Vyšší tržby mají ale třeba také prodejci kuchyňských robotů. Žádané zboží v období velikonočních svátků kopírují slevové letáky potravinových řetězců. Supermarkety v nich, podle serveru AkcniCeny.cz , který sleduje trendy v oblasti slev a letáků, nabízejí jak suroviny na tradiční vaření a pečení, tak cukrovinky a sladké i slané delikatesy jako odměny pro koledníky, alkohol nebo speciální druhy masa. Velikonoční cukrovinky včetně čokoládových zajíčků a vajíček nabízejí supermarkety Kaufland už od konce ledna. Před jarními svátky tradičně sleduje zvýšenou poptávku po čokoládovém zboží také řetězec Lidl. Cukrovinky a další sladké i slané delikatesy pro koledníky dobře prodává například i Albert. Lidé před jarními svátky hodně kupují tzv. suché potraviny jako je mouka, cukr, ořechy, mandle a další ingredience na velikonoční pečení. V řetězci Tesco prodej čerstvého mazance před Velikonocemi roste až desetinásobně. Supermarket Albert má týden před velikonočním pondělím výrazně vyšší prodeje droždí, které je hlavní surovinou při přípravě mazance nebo jidášů. Co se týče domácího pečení, potravinový řetězec vysledoval, že tradice domácí výroby typického velikonočního pečiva žije hlavně v menších městech. Před Velikonocemi Češi nakupují také výrazně více kuchyňských robotů, ručních elektrických mixérů nebo šlehačů. „Prodeje spotřebičů jsou v tomto období o přibližně pětinu vyšší oproti průměru,“ potvrzuje Ladislav Pospíšil, ředitel nákupu a marketingu řetězce s domácími spotřebiči a elektronikou Expert Elektro. Slevy o Velikonocích nejsou nijak výrazné V supermarketech Tesco nepřijdou zkrátka ani milovníci masa. V nabídce najdou kohouta, křepelku nebo prémiové šunky. Zákazníky obchodů Kaufland pak zajímá především rozšířená nabídka hlavně o jehněčí maso, které běžně nenabízí. Výrazně také v tomto období roste prodej alkoholu. Prakticky kterýkoliv druh lihovin je možné sehnat ve slevě. Zvýšená poptávka je přirozeně po vejcích. Podle serveru AkcniCeny.cz se v akcích různých řetězců objevují hned patnáctkrát. Nejvyšší sleva je 27 procent, ve stejném období minulý měsíc byla vejce v akci pouze čtyřikrát a nejvyšší sleva byla 25 procent. Například Kaufland i Tesco nabízejí zákazníkům bílá vejce, která jsou pro barvení a kraslice vhodnější. Nejlevnější zboží v roce během Velikonoc nekoupíme, slevy v tomto období totiž nejsou nijak výrazné. V obchodech je ale mnohem větší nabídka akčního zboží, v každém řetězci se dá nakoupit uvedené kategorie v akci a zákazníci mají větší výběr než v jiné roční etapě. Nejvýhodněji před Velikonoci podle webu AkcniCeny.cz nakoupíme alkohol, vejce, vybrané lahůdky a delikatesy a zmrzlinu. Za přijatelné ceny se dá rovněž sehnat zboží, které běžně není v supermarketech nebo hypermarketech dostupné. Jde hlavně o speciální produkty z uzenin, sýrů a masa.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/velikonoce-j...ka.aspx?c=A160323_151831_ekonomika_chrs

Euro

Více chuti, por favor 29.3.2016

Euro str. 54 Light Petr Holec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Z Monarchu je vinný tapas gastrobar. Úplně nenadchne Na nový Monarch se netrpělivě čekalo. Známá vinotéka na Perštýně si během své existence prošla několika érami, lepšími i horšími. Pak zavřela a koupila ji firma Martina Nejedlého, jež do Česka nejen dováží vína, včetně těch exkluzivních, ale provozuje také luxusní restauraci a vinný bar Grand Cru. O Nejedlém se ví, že když už se pro něco rozhodne, pak nešetří a chce jen to nejlepší: a to co se týče místa, nabízeného produktu i personálního osazení. I proto se na nový Monarch, koncipovaný jako luxusnější tapas gastrobar, tolik čekalo. Hned po vstupu vás podnik, otevřený v únoru, nezklame. Ani tady se na designu interiéru nešetřilo; jeho provedení, nábytek i vybavení jsou špičkové. Prostor je laděný do teplých španělských barev, lustr supluje modelovaná hlava býka. A je nutno dodat, že barvy interiéru jsou pěkně tmavé: zdi jsou tmavě fialové a bar, rámy oken i stoly rovnou černé. Světlejšími barvami hrají jen pohodlná křesla a podlaha. Restaurace se dělí na dvě části: vpředu hlavní jídelna s barem a za ní více privátní místnost s vysokými okny s okenicemi a závěsy. Monarch sídlí na turistické trase a všimnete si toho i uvnitř. Během mé návštěvy tu seděli téměř samí Američané, které nakonec aspoň doplnila čtveřice Francouzek. Co může být dobré pro byznys, bohužel nemusí podniku přidat na extra atmosféře. Španělské tapas bary se vyznačují nenuceným cvrkotem a „živou španělskou atmosférou“ slibuje hostům i Monarch. Tu ale turisté, studující opatrně menu i průvodce, příliš nezajistí. Mnohem spíš vám ji tu navodí několik sklenek dobrého vína. Španělské hambáče Jeho nabídka je totiž v Monarchu perfektní. V každém slušném tapas baru musejí rozlévat spoustu bílých i červených vín, včetně těch šumivých, aby jimi sladili pestrou chuťovou nabídku mnoha malých jídel z nejrůznějších ingrediencí. V Monarchu rozlévají desítku červených i bílých vín od těch levnějších až po dražší, takže si ani kvůli nim nemusíte dávat celou láhev. Ostatně someliéra zde dělá Karel Baštinec, jenž prošel Vinografem i Grand Cru. Na rozdíl od Vinografu vás v Monarchu příliš nezaskočí ceny obyčejných vín. Ve španělském baru samozřejmě nemůže chybět šumivá cava. Hned po usednutí jsem objednal její růžovou verzi z Pinotu noir kvašenou v láhvi a nelitoval; víno má plnou chuť a je příjemně řízné i osvěživé. Jedné nevinné sklence bych nicméně nepřičítal problém, který jsem měl s luštěním českého menu. Monarch zrovna neoplývá světlem a já mám na krku pátou dekádu života, font českých překladů jídel je fakt zatraceně malý! Požádal jsem proto číšnici, aby mi něco doporučila. Vybral jsem si andaluskou housku s konfitovaným vepřovým líčkem, sýrem a kimuchi salsou. Tapas spadá do sekce nuestros panes del mundo, což není nic jiného než minihamburgery s různými masy včetně hovězí oháňky nebo bůčku. Andaluská houska je vlastně jemná brioška plněná křehkým a šťavnatým masem. Chutná delikátně; brioška má perfektní strukturu i chuť, takže nechá maso vyniknout, zatímco salsa jídlu dodá zášleh ostrosti. Kromě teplých housek v menu najdete i tradiční nejmenší tapasy pica pica, masa z grilu Josper, mořské jednohubky a samozřejmě i sladké. Klasická španělská šunka, sýry či olivy začínají pod stovkou, cena nejdražšího marinovaného vepřového z grilu s jogurtem, mátou a kuskusem se téměř blíží 400 korun. To z Monarchu rázem činí spíš dražší restauraci než gastrobar. Na druhé straně na jídla dohlíží špičkový argentinský šéfkuchař Miguel Innella, jenž se řemeslu vyučil doma i ve Španělsku. Více česneku Překvapilo mě proto, že od prvního výborného hamburgeru se můj zdejší gastrotrip chuťově ubíral spíš směrem dolů. Ano, patatas bravas con ali oli, tedy brambory plněné pikantní rajčatovou omáčkou, byly skutečně pikantní – v puse příjemně zahřejí; a taky jemné, nutno přiznat. Nejsou ale

ve skutečnosti plněné, jak se píše v menu: omáčka se podává k nim, to jen pro přesnost. Z los clásicos jsem vybral smaženou tresku s limetkou a česnekovým dipem. Smažená treska je opravdová klasika, a to nejen ve Španělsku, ale v nočním pouličním provedení třeba i v Británii, kde slouží také jako prevence kocoviny. Treska v Monarchu je správně šťavnatá, současně ale nemastná. A taky pečlivě dozlatova osmažená, nečekejte žádný připálený řízek: v puse se jen rozplyne. Už u tresky mě ale zklamala nevýraznost česnekového dipu, který jako by postrádal česnek. Ten dává španělské, italské i francouzské gastronomii šťávu i aroma a tady prostě nějak chyběl. Podobně jsem však výraznější chuť znovu marně hledal u calamares a la romana, smažených kalamár, jež doprovází stejný česnekový dip. Ten navíc servírka zapomněla přinést, bryskně však svou chybu napravila. Dip tak kalamáry nenakopl nikam výš, jídlo vůbec neobohatil. Jemné mořské plody zde stylově podávají v misce s voskovaným papírem, obalené v jemném těstíčku a s citronem, který jim dodá příjemnou osvěživou kyselost. A taky šťavnatost, již bez něj bohužel trochu postrádaly. Zdejší smažené kalamáry vám po chvíli začnou v puse nepříjemně schnout, takže rychle potřebujete další sklenku vína. Jestli je to obchodní záměr, pak určitě dobře funguje. Navíc i základní bílá cava, již jsem vyzkoušel, vám vylepší náladu a případně i vynahradí absenci jistých chutí. Jen pro pořádek: jídla jsou zde perfektně servírovaná a cítíte z nich i kvalitu ingrediencí. Ve většině restaurací by vás uspokojila. V novém Monarchu ale prostě chcete více chutí, větší gastronomický odvaz! Něco jako když jde toreador na býka. Slabá tečka Dal jsem proto koncertu chutí, jaký čekáme od španělských tapas, ještě jednu šanci a objednal na závěr mandlovočesnekovou pomazánku. Ne kvůli česneku, ale pro pochopení chuťového konceptu. Pomazánku zde podávají s bílým chlebem, uvnitř jemným a svrchu příjemně křupavým. Samotná pomazánka je ale chuťově tak minimalistická, že jsem vůbec nepochopil její smysl. Vyznění mandlí i česneku je tak utlumené, že je téměř necítíte ani v puse, ani v nose – víc chuti i vůně v sobě nese čerstvý bílý chléb. Zato je brzy kvůli hutnosti cítíte v žaludku. Nebyla to nejlepší tečka na závěr. MONARCH GASTROBAR Na Perštýně 15, Praha 1 tel.: 224 239 602 e-mail: mailto:[email protected] http://www.monarch.cz Otevírací doba: Po–So 17.00–24.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z m enu • Krokety ze sušené šunky s domácí tatarskou majonézou • 75 Kč • Toast Cantabrico s ančovičkami a pečenými paprikami • 109 Kč • Domácí brioche s vepřovým Presa Iberica a pečeným lilkem • 145 Kč • Hamburger z hovězí oháňky • 160 Kč • Chobotnice grilovaná na Josperu s krémovými bramborami, česnekem a pikantní paprikou • 210 Kč • Vepřová Presa Ibérico marinovaná s jogurtem, mátou a kuskusem • 385 Kč • Mořský ďas s kari a mandlovou omáčkou • 345 Kč Výběr z r ozléva ných vín Cava 0,1 l • Codorniu 1551 Brut NV • 75 Kč Champagne 0,1 l • Deutz Brut Classic NV • 199 Kč Bílé víno 0,15 l • Pazo Barrantes, Albarino 2013 • 170 Kč • Margues de Murrieta, Capellania Reserva 2009 • 210 Kč • Leyda, Sauvignon Blanc Reserva 2015 • 100 Kč Červené víno 0,15 l • Vinedos y Bodegas Munoz, Garnacha 2013 • 79 Kč • Margues de Murrieta, Rioja Reserva Finca Ygay 2010 • 191 Kč • Vina Real, Grand Reserva Rioja 2009 • 250 Kč Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace Andaluská houska je vlastně jemná brioška plněná křehkým a šťavnatým masem. Chutná delikátně; brioška má perfektní strukturu i chuť. Foto popis| LOMO DE RAPE. Mořský ďas s kari a mandlovou omáčkou. Foto popis| BRIOCHE DE PRESA IBERICA. Domácí brioška s vepřovým Presa Iberica a pečeným lilkem. Foto popis| A JO BLANCO. Krémová mandlovo-česneková pomazánka. Foto popis| CROQUETAS JAMON / QUESO. Krokety ze sušené šunky s domácí majonézou. Foto autor| FOTO • Hynek Glos

O autorovi| Petr Holec, mailto:[email protected]

euserver.cz Šéf KSČM Filip: Toto celé lidstvo uvedlo do současného zvráceného stavu. 24.3.2016

euserver.cz str. 0 Rozhovor Lukáš Petřík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Blíží se mnohem hlubší propad, než ekonomové připouštějí. Přežili jsme konec RVHP, přežijeme i rozpad EU ROZHOVOR Předseda KSČM a předseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip říká, že vleklá ekonomická krize neskončila a že je před námi mnohem hlubší propad, než si ekonomové a mnoho politiků připouští. Svobodné podnikání v současné koncentraci kapitálu neexistuje. Při rozpadu EU by spolupráce byla často rovnoprávnější než současný diktát s mnohými nadnárodními firmami, které ovládají naše výrobce. ROZHOVOR Předseda KSČM a předseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip říká, že vleklá ekonomická krize neskončila a že je před námi mnohem hlubší propad, než si ekonomové a mnoho politiků připouští. Svobodné podnikání v současné koncentraci kapitálu neexistuje. Při rozpadu EU by spolupráce byla často rovnoprávnější než současný diktát s mnohými nadnárodními firmami, které ovládají naše výrobce.

Množí se varování před příchodem další ekonomické krize. Exšéf Bank of England Lord Mervyn King například uvádí, že světové hospodářství je na pokraji další havárie. Česká ekonomka Šichtařová prorokuje Krizi s velkým K, běžně se používá termín „dokonalá bouře“. Ekonomická bouře prý začne na finančních trzích, které jsou údajně přehřáté. Co z toho může být pravda a v jakém horizontu? Skutečně jsem přesvědčen, že vleklá ekonomická krize neskončila a že je před námi mnohem hlubší propad, než si ekonomové a mnoho politiků připouští. Nakonec největším svědectvím o tom, jak hluboká může být krize, je samotný rozsáhlý vojenský konflikt s takzvaným Islámským státem, tedy konflikt o ovládnutí ropných a plynových cest, a to ještě nic není, pokud nezapočítáváme blížící se konflikt o vodu. Čína v řadě ohledů stagnuje, její problémy se přelévají do celého světa. Jak hodnotit budoucnost ambiciózní nastávající velmoci? Považujete za zajímavé její projekty, kterými se snaží prosadit v zahraničí, například projekt Nové hedvábné stezky a některé další investice? Máme se bát čínských investorů, za kterými mohou být skryty velmocenské snahy Číny? Jednak Čínská lidová republika už velmocí je, nikoli že se jí teprve má stát. Je především velkým věřitelem USA a zpomalení růstu vlastně tkví v tom, že hospodářská krize v USA brzdí samotnou ČLR. Projekt Nové hedvábné stezky je projektem budoucí spolupráce ČLR se světem, tak jako tomu bylo vždy v minulosti, pokud se Čína neuzavírala pro sebe. Je nejen jejím investičním záměrem, ale i návrhem rovnoprávné spolupráce, vytváří zejména nové pracovní příležitosti po celé trase a využívá jak přírodní bohatství jednotlivých států, tak novou možnou dělbu práce, která odstraní bývalé nerovnovážné ekonomické modely takzvaného bohatého severu a chudého jihu, z něhož také vyplynula zčásti i současná migrační vlna zoufalých lidí neustále vysávaných nadnárodním kapitálem v severní Africe nebo na Středním východě. Jak bude Čína konkurovat Rusku a jeho Eurasijské unii? Chce investovat ve Střední Asii... Jisté je, že v řadě obchodních případů může jít o konkurenční postavení jednotlivých firem, ale vzhledem k rozsahu investic, jejich teritoriálnímu rozložení a časovému soustředění bude spíše důležité, jak budou firmy spolupracovat, aby vůbec byl cíle dosaženo. Jak jsem už uvedl, půjde o

novou formu dělby práce. Technologicky jsou oba státy obdobně vybavené a dřívější zpoždění překonaly Ruská federace i ČLR technologickým skokem až na současnou nejvyšší možnou úroveň. Stačí se podívat na stav například rychlovlaků nebo technologie komunikací, kdy například Huawei je třetí největší firma v oboru na světě. Jaký je stav ruské ekonomiky? Jak se vypořádala se sankcemi a nízkými cenami ropy a plynu? Stav ruské ekonomiky je sice ovlivněn zejména nízkými cenami ropy a plynu, a tedy nižším příjmem z těchto komodit, ale sankce donutily Rusko k nastartování dalších výrob, které se dříve dovážely, a to se zanedlouho projeví v růstu ruské ekonomiky, která navíc zavádí „zlatý standard“, a tedy měnu podloženou zásobami zlata. To již vede ke stabilizaci tamního hospodářství a zajištění větší nezávislosti na dovozech, a tedy i otřesech americké, ale i evropské ekonomiky, která je stále ve stagnaci. Zatímco ekonomika roste, levicoví pozorovatelé kritizují fakt, že běžní lidé, i v České republice, častokrát růst nepociťují. Tedy že reálné mzdy a životní úroveň nerostou tak, jak by měly. Stejně tak pokračuje trend častějšího uzavírání pracovních úvazků jiných než hlavní pracovní poměr, což vede řadu lidí do příjmové nejistoty nebo rovnou pracující chudoby. Jak jsme na tom v tomto směru v ČR, jak je na tom západní Evropa? A co Spojené státy, kde řada lidí „funguje“ na potravinových poukázkách? Ano, většina lidí žádný růst nepociťuje, protože pokud růst ekonomiky existuje, jeho výsledky si přivlastní zejména banky a nadnárodní korporace, jež je přerozdělí pro své akcionáře a úzkou skupinu manažerů, a těm, kteří se na výsledku skutečně podílejí tvorbou hodnot, nezvýší plat vůbec nebo maximálně o inflaci, a tedy opět nemají z přidané hodnoty nic. Stačí se podívat na vývoz zisku z České republice v hodnotě zhruba 300 miliard korun. Většina jde do mateřských bank z českých poboček České spořitelny, Komerční banky nebo ČSOB a dalších finančních domů nebo do mateřských podniků obchodních řetězců, které prodávají na českém trhu, případně do podniků, jež u nás ovládly strojírenské podniky, ale i televize nebo rádia.

Psali jsme: Kapitalistický Západ stojí na válkách, jinak fungovat neumí. Historik Skála objevil zásadní text Josef Skála, kandidát na šéfa KSČM: Finanční giganti vymýšlí nové podfuky. „Kavárna“ chystá randál v cizím zájmu. Z čínských investic mají vítr jen lháři a „tuneláři“ Uznávaný geolog Ziegler mluví o imigrantech, kteří se chtějí mít v Evropě jako „bohatí“ turisté. A má jasno: Žádné hodné řešení neexistuje Docent Robejšek přednášel: Dnes jsme povinni tolerovat i ty, co nám jdou doslova po krku. Elity si myslí, že vědí, co je správné, a když to ti tupci nechápou...

Podle zjištění nevládní organizace Oxfam jedno procento nejbohatších lidí světa v roce 2015 vlastnilo více majetku než zbylých 99 procent populace planety. 62 nejbohatších lidí světa disponuje stejným majetkem jako 3,5 miliardy dalších obyvatel země. Co tomu říkáte? Kde je příčina? Může za těchto podmínek vůbec existovat volný trh rovné soutěže? Neškodí to svobodnému podnikání? Není například odstraňování obchodních bariér jenom nahrávkou pro nadnárodní korporace, monopoly a oligopoly, aby zničily konkurenci malých a středních podniků na národní úrovni? Je možné to vůbec nějak řešit? Jak lze konkurovat takové koncentraci kapitálu? Neměl v tom Marx pravdu? Na tuto otázku jste si zčásti odpověděl. Svobodné podnikání v takové koncentraci kapitálu neexistuje. Karel Marx měl pravdu a vývoj ve světové ekonomice to jen potvrzuje. Nerovné daňové zákony umožnily právě shora uvedenou skutečnost, že 62 lidí vlastní stejně jako 3,5 miliardy dalších lidí. Vysoké nepřímé daně, nediferencované přímé daně, zneužívání veřejných zakázek pro soukromý

sektor, nerovné postavení podniků ve vlastnictví státu, obcí nebo krajů a mohl bych pokračovat, zneužívání pracovní síly a tak dále. Nechci tady opakovat jasné pravdy z ekonomické teorie marxismu, stačí, když se lidé podívají okolo sebe, a důkaz mají. Podle statistického úřadu poklesla v letech 2007 až 2014 reálná kupní síla americké domácnosti (respektive její medián) po započtení inflace o čtyři tisíce dolarů... Opět. Nenahrává současný systém velkým korporacím na úkor střední třídy? Samozřejmě že nahrává, to je právě důsledek nespravedlivých daní ve prospěch bohatých, nezdanění neproduktivního kapitálu a neoliberálního modelu ekonomiky včetně výše uvedeného zneužívání postavení nadnárodního kapitálu vůči středním třídám v národních státech, které jsou také pro bankovní kapitál zdrojem nepřiměřených zisků. Není to tak, že střední třída nese na svých bedrech hlavní daňovou zátěž – dotuje nadnárodní korporace i sociálně slabé či nepřizpůsobivé? Ano, i to je současný stav. Nejdříve nadnárodní kapitál vysával zaměstnance kdekoli na světě, když už nemůže jít níže s cenou práce, soustředil se na střední třídu a tu svou politikou likviduje až do stavu, kdy bude také zbavena nebo alespoň omezena na svobodném rozhodování o svém dřívějším vlastnictví. K tomu jí slouží úvěrová politika bank. Ne nadarmo se říká, malý zloděj banku vykrádá, a porušuje tím zákon a může být i odsouzen, kdežto skuteční gangsteři se rovnou stávají bankéři, odtud slovo bankster. Jaké je ideální místo České republiky na ekonomické mapě světa a co by mělo Česko změnit? Ekonom Milan Zelený upozorňuje, že pro nás už končí doba levné práce a že řada investorů odtud bude odcházet. Doporučuje proto výraznou podporu těch nejmenších českých podniků. Stejně tak Ilona Švihlíková doporučuje podporu mikroekonomiky. Kde je tedy cesta? Co podporovat? Export do zemí BRICS? Naše země nemá dostatek surovin, a proto musí jít cestou vysoce produktivní práce, ta je jak v mikroekonomice, tak v podpoře velkých podniků, které mají za sebou i výzkum a vývoj, to se neobejde bez podpory státu, respektive veřejného sektoru vůbec. Není pravda, že řada investorů od nás odejde, určitě to nebudou obchodní řetězce, případně ti, kteří vědecký výzkum realizují i u nás, odejde pouze malá část, zejména spekulativního kapitálu. Export je pro nás zcela zásadní, protože na exportních trzích realizujeme více než 70 procent produkce a jde o to, na kterých trzích je možné naše výrobky uplatnit, v tom případě je odpověď jednoznačná, země BRICS mají jistě větší kapacitu příjmu našeho zboží (jde zhruba o čtyři miliardy lidí) než jen země EU (0,5 miliardy obyvatel). A mohl bych pokračovat výčtem našich možností od výroby strojírenského zboží až po velké investiční celky například v energetice, a to po celém světě.

Psali jsme: Expert: Rusko nemůže být demokratické. Hrozí mu nebezpečí ze strany Číny. Evropa je zaplavena ruskými špiony, ale... Západ dělal vojenské intervence v dobré víře. Rusko a Čína jich teď zneužívají ke kořistění. Bruselský expert radí, jak tomu čelit Zde je příčina velké nerovnosti v příjmech. Evropa stagnuje a upadá. EU končí, Británie z ní nejspíš odejde. Rozpad EU bude katastrofou, pokud... Šéf Svobodných Mach promluvil Musíme držet hubu. Žádná EU, je to „Německá unie“. Ale letos nás čeká takový průšvih, že tu pravdu všichni uvidí, tuší Ilona Švihlíková Poslanec KSČM: EU selhala ve všem. Kvůli nezvládnuté migraci je v ohrožení vše, i život, zdraví a majetek občanů. A až budou Evropané menšinou a muslimové většinou...

Pro některé by rozpad EU byl katastrofou, pro jiné požehnáním. Dovedete si představit lepší Evropu bez EU? Jak by naše země dokázala hospodářsky obstát bez EU? Stala by se „kořistí Ruska“, jak slyšíme v podstatě pokaždé, když se o rozpadu EU mluví? Vždy je třeba vycházet z reality, EU existuje, ale má poněkud pokřivený neoliberální charakter a její rozpad by měl jistě hospodářské důsledky včetně prohloubení krize v ekonomice jednotlivých členských, ale i nečlenských zemí. Šlo by i o dopad v oblasti měnové, který by postihl ČR méně než ostatní země eurozóny. Ve skutečnosti by ale nešlo ani o požehnání, ani o katastrofu, šlo by o to, jak by byla naše země připravena na jinou dělbu práce. Nakonec, přežili jsme katastrofu při rozbití RVHP, náš národ by jistě přežil i rozpad EU. Jistě by bylo možné najít znovu nějaké zakázky v Ruské federaci, ale jak jsem uvedl výše, Rusko si po sankcích zajišťuje velkou část své potřeby ve svých podnicích, a tak by nás ani moc nepotřebovalo. Spolupráce by byla často rovnoprávnější než současný diktát s mnohými nadnárodními firmami, které ovládají naše výrobce. Z předchozí otázky zcela vydělme dohodu TTIP. Jakým způsobem se ve vás osobně vyvíjí úvaha ve smyslu „podepsat, nepodepsat“? Jak nahlížíte na současný stav procesu ratifikace TTIP? Jednoznačně nepodepsat. Nehodlám se smířit se snížením standardu na výrobu potravin včetně používání geneticky modifikovaných, nemám zájem o další průnik bankrotářského bankovního kapitálu, který likviduje konkurenci a produkuje nezajištěné úvěrové a hypoteční bubliny, jež když prasknou, tak likvidují celá odvětví, a tak dále. Jak vážně v současné době vypadá hrozba ještě většího zbídačení třetího světa, zejména Afriky, v důsledku klimatických změn? Čili bouře, záplavy a zejména sucho. Geolog Václav Cílek často opakuje, že v důsledku těchto procesů se můžeme „těšit“ na další migrační vlny do Evropy. Má pravdu? Existuje nějaké řešení? Ano, je pravda, že honba za ziskem a vykrádání nerostného bohatství třetího světa se dělo pod taktovkou takzvaných rozvinutých zemí, zejména někdejších koloniálních mocností, a vedlo právě k onomu efektu bohatnutí severu a dalšímu chudnutí jihu a z toho pramenících sociálních a hospodářských krizí až po krize ozbrojené, tedy občanské války nebo bezprecedentní vojenské neospravedlnitelné útoky USA a jiných takzvaných ochotných států. Má to důsledky společenské, ale i ekologické, a to na celý svět. Řešení existuje, důsledně respektovat článek 1 odstavec 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, že každý národ má právo na vlastní politický režim, který si zvolí, a na využívání svého přírodního bohatství. Pokud nebude zneužíváno přírodní bohatství jiných států tím, že budou USA nebo jim spřízněné státy organizovat státní převraty a různé barevné revoluce, které skončí fašizací společnosti nebo přímo občanskou válkou.

Psali jsme: Rozmazlení grázlové. Zvrácenost. Školy plné drzých spratků a fracků, bude se střílet. Obnovme tělesné tresty. To nám řekli Babiš, Bělobrádek, kníže či Filip ke kauze šikanované učitelky Filip (KSČM): Já nejsem přesvědčen, že informace, které máme, používají ministři ve prospěch občanů Filip (KSČM): Vláda na posledním zasedání v lednu prokázala svou nesuverenitu Sobotkův sliz a pokrytectví, hysterka Němcová. Žluč a pomsta. Zemanův kalašnikov má ještě ostrou dohru Fico je chlap a Sobotka slaboch a zbabělec, který nás prodá Berlínu. A pomatenec Dienstbier… Ptali jsme se na slovenské odmítnutí uprchlíků a toto nám řekli Babiš, Bělobrádek, Filip či Okamura

Šéf KSČM Filip: Marnost, utrpení, velký průšvih. Jak praví vykladači Koránu, džihád začíná masovou migrací. NATO ohrožuje světový mír. Zoufalé USA i destrukční Kalousek… Vydírání a hrozby z EU. Merkelová přenáší zlost Němců z uprchlíků na nás. Pohybují se tu tlupy bez kontroly, chaos, kolaps a podřezávání. Filip, Gazdík, Keller k tomu, zda chránit hranice Šéf KSČM Filip: Kunda sem...? I prezident je jenom člověk. Říká lidem do očí i nepříjemné věci. Ne vždy je možné rozlišit alkoholismus od nemoci. A kdyby byl prezidentem Schwarzenberg...

Geneticky modifikované potraviny, téma diskusí o chudobě a kvalitě výživy. Jste pro jejich další rozvíjení? Souhlasíte s tvrzeními, že nejen geneticky modifikované, ale i jiné potraviny pochybné kvality začínají být problémem výživy chudší části obyvatelstva zejména v USA? Jak už jsem uvedl ve věci TTIP, není možné bez dalších kroků podporovat geneticky upravené potraviny a jejich používání bez vyhodnocení zdravotního dopadu. Namísto vývozu takových potravin je třeba rozvíjet zemědělství, tím zaměstnanost v zemích třetího světa, a tak bojovat proti chudobě a závislosti, ale i třeba v USA tak nenechat lidi upadnout až na dno společnosti. Ve světle všeho, o čem jsme hovořili... Jaké ekonomické recepty nyní potřebuje vyspělý svět? Novátorsky levicové typu nepodmíněný základní příjem, zdanění neproduktivního kapitálu, zdanění vyšších příjmů, „fair trade“ uspořádání vztahů mezi chudými a bohatými zeměmi... Nebo konzervativně pravicové, tedy vyšší odpovědnost jedince, odbourávání sociálního státu, snižování daní, liberalizace trhu práce? Nebo „národní kapitalismus“ typu Ruska a Číny, kde stát je v určitých oblastech velmi silný, kontroluje strategická a síťová odvětví, na druhé straně jsou tam nízké daně, snaha odbourávat byrokratickou zátěž... Děkuji za otázku, ale nečekáte, že bych podporoval jakýkoli pravicový recept, který celé lidstvo uvedl do současného zvráceného stavu. Jsem pro zásadní levicová řešení, kde práce je skutečným měřítkem hodnot, společnost práci je pak schopna zajistit a lidé se mohou rozvíjet jak individuálně, tak v rámci svého společenství, od obce počínaje přes svůj kraj a stát i širší společenské struktury. http://www.parlamentnilisty.cz

URL| http://euserver.parlamentnilisty.cz/Ar...e-konec-rvhp-prezijeme-i-rozpad-eu.aspx

finance.cz General Mills omezuje produkci, chce vyrábět zdravější potraviny 23.3.2016

finance.cz str. 0 Fio banka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Společnost General Mills, která vyrábí mimo jiné cereálie Cheerios nebo jogurty Yoplai, dnes zveřejnila výsledky hospodaření za fiskální... ...3Q 2016. Výsledky společnosti General Mills za 3Q 2016 3Q 2016Konsensus 3Q 2016*3Q 2015

Tržby (mld. USD) 4 4,08 4,35 Čistý zisk (mil. USD) 397 -428 Čistý zisk na akcii (USD/akcie) 0,65 0,62 0,7 *průměr z odhadů dle agentury Bloomberg Společnost za uplynulý kvartál reportovala čistý zisk nad průměrným odhadem analytiků především díky výraznému osekání nákladů, které převážilo nad slabšími tržbami v USA. Při meziročním poklesu tržeb o 8 %, klesly prodejní náklady o 11,1 %. Hrubá marže společnosti vzrostla meziročně o 1,6 procentního bodu na 34,8 %. Velcí výrobci potravin, mezi které v USA patří vedle General Mills ještě například Kellogg nebo ConAgra Foods, v současné době čelí poklesu poptávky po svých produktech. Velká část spotřebitelů se poohlíží po zdravějším stravování. Na tento trend se snaží reagovat i General Mills a rozšiřuje nabídku čerstvých potravin, k tomu by měla přispět i lednová akvizice společnosti EPIC Provisions. Akcie společnosti General Mills (GIS) se aktuálně obchodují za 60,7 USD +0,1 %. Zdroj: Bloomberg, The Wall Street Journal, General Mills Tomáš SpoustaFio banka, a.s.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/463619/

financninoviny.cz Obchodník v Sapě opět prodával maso neznámého původu 23.3.2016

financninoviny.cz str. 0 Zpravodajství ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Praha - Obchodník tržnice Sapa, u kterého Státní veterinární správa (SVS) a policie na konci února objevila čtyři tuny kazícího se masa, opět prodával maso neznámého původu.

URL| http://www.financninoviny.cz/zpravodaj...odaval-maso-neznameho-puvodu/1330188?nt

Podnikatel z Pardubicka vydával polská kuřata za česká 25.3.2016

financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy ČTK

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Zpracovatel drůbeže z Žumberku v Pardubickém kraji klamavě označoval kuřecí maso za české. Přitom jej dovážel z Polska, zjistili veterináři. Další maso dovážel z Nizozemí, což veterinářům nenahlásil, i když měl.

URL| http://www.financninoviny.cz/zpravy/po...daval-polska-kurata-za-ceska/1330829?nt

forbes.cz Tipy Paula Daye, jak vybrat to nejlepší jehněčí na velikonoční oběd 23.3.2016

forbes.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 23. Březen 2016 Těžko existuje vhodnější doba pro investici do pěkného kusu jehněčího než velikonoční víkend, který je za rohem. Pokud vás zajímá, jak koupit to nejlepší maso a jak ho pak taky co nejlépe připravit, přečtěte si následující rady Paula a Michaely Day. Paul je šéfkuchařem pražské fusion restaurace Sansho a řeznické hospody Maso a Kobliha . Oba podniky – Maso a Kobliha letos poprvé – na začátku března získaly michelinské ocenění Bib Gourmand. To označuje místa, kde se skvěle najíte za přijatelné peníze. Paulova životní partnerka Michaela pak stojí za řeznictvím The Real Meat Society v Náplavní ulici na Novém Městě, které se specializuje na prodej českého masa z pastevních chovů a zpracování zvířat „od čumáčku po ocásek“. Zájem o jehněčí v jejím řeznictví před Velikonoci roste. „Jehněčí prodáváme dobře po celý rok, ale na Velikonoce máme určitě více objednávek. Kotletky a steaky jsou celoročně favoriti, teď se peče více kýt,“ říká Michaela Day, která jehněčí maso dlouhodobě odebírá od farmářů na Šumavě, ve východočeských Králíkách a v Bílých Karpatech. A photo posted by Michaela (@realmeatsociety) on Nov 15, 2015 at 7:46am PST Manželé Dayovi jsou ve vybírání dobrého jehněčího jedni z nejpovolanějších v Česku. Tohle jsou tři tipy, kterými byste se podle Paula a Michaely Day měli při výběru masa řídit: Pokud chcete dobré jehněčí, je na místě buď znát dodavatele nebo kupovat od prověřeného řezníka. Ten by vám měl být schopný poradit, jak na to. Je důležité, abyste věděli, zda se jedná o jehně mléčné či jehně co už bylo na pastvě, jeho stáří a taky, jestli bylo vyvěšené nebo ne. Jako u každého masa i jehněčímu prospívá vyvěšení za sucha v celém kuse, ideálně jeden týden. Mléčná jehňátka jsou delikátní velikonoční pochoutkou – neměla by se ještě pást pást a jejich stáří by nemělo přesahovat dva měsíce. Když už jehně bylo pastvě, mělo by žít s matkou a stále mít možnost sát mateřské mléko. Menší jehňata je dobré péci ve čtvrtině, to znamená celé ramínko i s kolínkem a krkem, celou kýtu i s kolínkem nebo hřbet. To je něco, co by vám měl umět uříznout téměř kterýkoliv řezník. U větších kusů je už lepší znát zručného řezníka, který se vyzná v bourání jehněčího. Jehněčí kotlety z řeznictví The Real Meat Society. Michaela Day nabízí i „tahák“, jak jehněčí co nejchutněji připravit: „S tímto jednoduchým trikem si vystačíte na celé jehně.“ Pravidlo číslo jedna: Podlévejte, zalévejte – vodou, vývarem nebo vodou či vývarem s bílým vínem.

Čím maso dochutit? Přidejte kořenovou zeleninu, tymián, rozmarýn, pepř, sůl. Můžete zkusit i jiné bylinky, ale dejte pozor na intenzitu. Kolínka, boky a krk zalijte a přidejte zeleninu a bylinky. Vařte nebo pečte pomalu a dlouho, minimálně dvě hodiny. Pečínky, jako je ramínko, kýta či hřbet, rychle opražte na horké pánvi s olejem, položte na zeleninu a bylinky, podlijte (ale, pozor ať se maso tekutiny nedotýká) a vložte do trouby předehřáté na 140 °C. Pečte dlouho, minimálně tři hodiny. Záleží na velikosti zvířete, nebojte se péct více hodin při nízké teplotě. Steaky a kotletky osolte a grilujte prudce na olivovém oleji, jednu až tři minuty na každé straně, podle síly masa. Poté opepřete. Podobně jako s jehněčím se dá pracovat i s výraznějším skopovým masem, ovšem pod jednou podmínkou. „Skopové by se mělo dlouho za sucha vyvěšovat. V celém kuse, ideálně po dobu tří týdnů a víc. Pak se s ním dá zacházet jako s jehněčím. Zjemní, je vláčné, ale má víc masitou chuť. Přes noc pomalu pečené ramínko z dobře vyvěšeného skopového je lahůdka,“ dodává řeznice.

URL| http://www.forbes.cz/tipy-paula-daye-j...o-nejlepsi-jehneci-na-velikonocni-obed/

Haló noviny Chovy prasat se hroutí 24.3.2016

Haló noviny str. 1 Titulní strana (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Tuzemští chovatelé prasat podají podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který by měl podle nich řešit dumpingové ceny vepřového masa z dovozu. Česká potravinová soběstačnost u vepřového totiž stále klesá a nyní je na 50 %. Výkupní cena kilogramu živého prasete spadla meziročně o čtyři koruny na 25,39 Kč/kg. O podobnou částku klesla i o rok dříve a podle svazu jsou ceny proti roku 2014 o 28 procent nižší. Chovatelé budou chtít, aby úřad uznal, že do ČR zejména Němci dovážejí za dumpingové ceny, kterým nemohou čeští zemědělci konkurovat. »Víme, že to bude obtížná a složitá cesta,« řekl ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. »Je to poslední zoufalý krok, jak zachránit chov prasat u nás. V této věci by měla činit kroky vláda, a pokud dochází k dumpingovým dovozům, měla by zasáhnout sama, a nenechávat to na svazu chovatelů prasat,« řekl včera Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM). V zahraničí jsou podle nich nastavené podpory pro producenty, které se ale ve skutečnosti do povolených podpor nezahrnují. Místo toho, aby je dostávali na národní úrovni, rozdělují je nižší zemské celky. Podle Stibala by v případě, že by v ČR také dávaly dotace kraje namísto státu, došlo prakticky ke »studené válce«. Státy by se pak přetahovaly, kdo své producenty podpoří více. Němci podle svazu na svém území prodávají kvalitní kýty a pečeně za běžnou tržní hodnotu. Méně kvalitní maso, jako jsou například krkovice, které by na tamním trhu nenašly uplatnění, pak dovážejí do ČR. Do ČR podle chovatelů ale dodávají i kvalitní maso za podnákladové ceny, konkrétně za třetinové hodnoty, než jim zaplatí spotřebitelé v zahraničí. Například kilogram vepřové kýty v Německu či Belgii stojí podle svazu mezi 155-260 korunami za kilogram, maso z dovozu v českém velkoobchodu pak 64 Kč/kg. U pečeně jsou hodnoty obdobné - v zahraničí si ji mohou koupit lidé za 156 korun až 270 Kč/kg, v ČR z dovozu však za 88 Kč/kg. Chovatelé podle svazu nyní stojí před rozhodnutím, zda zredukují, nebo přímo uzavřou chovy. »Jsme před rozhodnutím, že zrušíme 30 procent chovu prasnic,« řekl za Agrofert předseda svazu Jindřich Macháček. Agrofert podle Stibala přitom chová přibližně třetinu prasnic v ČR. V současnosti je soběstačnost ČR ve vepřovém podle svazu přibližně na 50 procentech. Pokud nedojde ke změně, může ve velmi krátké době klesnout na 35 %, tvrdí svaz.

Bez brambor se neobejdeme 24.3.2016

Haló noviny str. 4 Z domova (mh) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Brambory jsou zelenina z čeledi lilkovitých a zároveň potravina. Představují nezbytnou složku výživy, a proto jsou jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin. Nejstarší zmínka o bramborách v českých zemích je z roku 1623, ovšem ve větším měřítku se začaly u nás pěstovat a používat jako potravina teprve od roku 1778. Zásadní zkušenosti o jejich uplatnění v jídelníčku k nám přišly z Braniborska a odtud plyne, jistým zkomolením, název brambory. Vlastí brambor je americký světadíl. »Stogramové množství brambor vařených ve slupce zabezpečí třetinu denní dávky vitaminu C,« přibližuje význam brambor pro naše zdraví Miloslav Chlan (na snímku), předseda Českého bramborářského svazu. Právě obsah tohoto vitaminu a schopnost brambor uchovávat jej po delší čas činil v minulosti z brambor ochrannou potravinu proti kurdějím. Kromě vitaminu C obsahuje i další vitaminy, minerální látky, antioxidanty, neobsahuje tuky. V posledních letech se hlavně v odborných kruzích diskutuje stupeň nebezpečnosti glykoalkaloidů obsažených v hlízách, informoval na podvečerním povídání o bramborách šéf bramborářského svazu. Brambory však opravdu nelze zařadit mezi potraviny nebezpečné pro zdraví lidí, není znám případ, že by se někdo z požití brambor, tedy podzemních hlíz, otrávil nebo měl zdravotní potíže (nadzemní části zásadně nekonzumujeme). Spotřeba brambor u nás činí 6570 kg na obyvatele a rok, je to 9 % spotřeby potravin. Chlan připomněl i některé spotřebitelské zásady. Při nákupu ozkoušet tvrdost hlízy, brambory nesmí být zelené a naklíčené. »Měkké, zelené a naklíčené brambory určitě nekupujeme. Jsme přeci zákazníci.« Mezi varnými typy brambor A, B, C doporučil pro běžnou konzumaci typ A – tyto brambory jsou žlutomasé, chutné a mají méně škrobu. Běžně je též užíván typ B, který je univerzální, »céčka« jsou více škrobovitá, při vaření se rozpadají a hodí se snad na výrobu knedlíků. »Pokud si chcete pochutnat na bramborách i bez solení, pak je vařte ve slupce nebo v páře, případně ve speciálním hrnci,« doporučil posluchačům, kteří ho se zájmem poslouchali v pražském sídle spolku Alternativa zdola (spojence ve Spojenectví Práce a Solidarity). V důsledku loňského sucha přišli bramboráři o část svých tržeb, bramborářský svaz to spočítal na 350 milionů Kč. Chlan pochválil současnou garnituru ministerstva zemědělství, která pro brambory a producenty brambor »udělala dost správných věcí«. Ovšem je třeba podpořit správné spotřebitelské chování, aby naši občané konzumovali brambory českých producentů, domnívají se představitelé svazu. Proto za tímto účelem svaz inicioval vznik tzv. Marketingového fondu, instituce, která úspěšně léta funguje ve většině zemí Evropy. Nejsme soběstační Na otázku našeho listu, jak jsme na tom se soběstačností, Chlan uvedl, že české zemědělství v pěstování brambor není soběstačné, soběstačnost v posledních třech letech dvakrát klesla k 65procentní hranici. Brambory se loni pěstovaly na ploše 22 681 ha. »Nyní je osázena bramborami asi jedna třetina ploch ve srovnání s rokem 2000 a asi jen desetina ve srovnání s koncem osmdesátých let. Tam, kde se dříve sklízely brambory, roste nyní kukuřice a řepka,« vysvětlil s tím, že plochy osázené bramborami dlouhodobě klesají i proto, že dnes už ani není taková potřeba této potraviny, jako byla dříve - nekrmí se bramborami hospodářská zvířata, z brambor se nevyrábí líh, klesají sklizňové a skladovací ztráty, stoupají výnosy. »Takže ačkoli se snížila osázená plocha, produkce brambor s ní významně nekoresponduje,« zakončil svou přednášku, na které se stylově nabízely opravdu vydařené bramboráky… Český bramborářský svaz byl založen v roce 1993 jako profesní svaz. Jeho hlavním cílem je soustavné zvyšování úrovně našeho bramborářství a »lobbing za svůj obor v tom pozitivním slova smyslu«, poznamenal šéf českých bramborářů. Foto popis|

Hospodářské noviny Hrozí konec českého vepřového. Zaplatí za to každý, varují chovatelé 24.3.2016

Hospodářské noviny str. 7 Události Tereza Holanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Bojujeme o přežití, stěžují si chovatelé prasat. Kvůli nízkým cenám vepřového masa skončila jen loni s výrobou zhruba desítka zemědělců a další to mají v plánu. „Před nějakými šesti lety jsme měli okolo dvou set členů, nyní jich je 135,“ tvrdí ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Řada výrobců sice navíc funguje dál, ale zbavuje se prasat – a místo původních tří stovek jich má třeba jen polovinu. „Například Agrofert zvažuje, že zruší 30 procent chovu prasat,“ upozorňuje předseda svazu Jindřich Macháček. „Pokud se současné ceny nezmění, může chov klesnout o 20 i více procent. České vepřové se tak může stát minulostí,“ dodává. Pokud by k tomu došlo, tak nevzroste jen závislost na dovozech z ciziny, ale i cena masa. „Zahraniční partneři pak mohou využít toho, že si to zboží sami nevyrobíme,“ varuje Macháček. Česko se tak podle něj navíc dostane na úroveň rozvojových zemí – samo bude vyvážet jen polotovary a hotové výrobky pak vzniknou někde jinde. Chovatelé chystají stížnost Zemědělce podle Macháčka drtí nejnižší ceny vepřového od roku 2000. „V současné době je cena 35 korun za kilo a na Moravě je to ještě horší, 32 až 33 korun,“ tvrdí. Ještě v roce 2014 to bylo zhruba 44 korun za kilogram. Čeští výrobci podle něj nyní prodávají 6 až 7 korun pod svými náklady. Ceny zahraničního masa přitom „zavání“ dumpingem, kritizuje Macháček. „Je zajímavé, že se třeba vepřová kýta v Nizozemsku, Belgii a Německu prodává za 155 až 260 korun a k nám se vozí za 64 korun včetně DPH,“ upozorňuje. Kvůli podezření z dumpingu se chtějí chovatelé obrátit i na antimonopolní úřad. Detaily k plánované stížnosti zatím nechce sdělit. „Budeme mnohem více než doposud monitorovat situaci dovozů a cen, zdali tam není skrytá podpora,“ říká ale ministr zemědělství Marian Jurečka. Pokud by se dumping potvrdil, tak by v krajním případě bylo možné zakázat dovoz daného masa do Česka. Kromě možného dumpingu kritizují chovatelé i embargo, v rámci kterého nelze vyvážet vepřové do Ruska. „Ztratili jsme trh, kam se vozil až milion tun masa ročně za velmi dobré ceny,“ říká místopředseda svazu Jaroslav Hajda. A přebytek tlačí ceny opět dolů. „Slíbil jsem, že udělám maximum pro to, aby průměrný chovatel, tedy ten, který se pohybuje na průměrné nákladové ceně, skončil v černých číslech. Aby neměl důvod zavírat své chovy, propouštět lidi a zvyšovat nezaměstnanost na venkově,“ zdůrazňuje Jurečka. „Evropský trh je otevřený, takže s dovozem levného masa neudělají čeští zemědělci nic. Maximálně mohou lobbovat ve vládě, aby se tady více propagovaly domácí výrobky,“ myslí si však analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Kromě vyšší efektivity by chovatelům podle něj pomohlo, kdyby více používali sociální sítě. „Někomu se možná bude zdát směšné nabízet české vepřové řízečky přes Facebook, ale když může McDonald’s nabízet hamburgery, tak není důvod, proč by se nemohla udělat takováto propagace,“ doplňuje. Přímo chovatelé ale žádnou větší kampaň na podporu vepřového neplánují.„Vzhledem k tomu, že je celý obor zdecimovaný, na to nejsou peníze,“říká Macháček. V plánu nejsou ani protestní akce.„Myslím si, že spíše uděláme rozloučení s posledním českým vepřovým, které tu zbylo,“ předpokládá prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. *** Momentálně jde opravdu o žití a nežití. Jan Stibal ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě 20 procent O tolik se může snížit chov prasat, pokud ceny vepřového zůstanou podobně nízké.

Foto popis| Vepřové maso se nevyplácí Čeští zemědělci žádné akce na svoji podporu nechystají. Foto autor| Foto: Shutterstock O autorovi| Tereza Holanová, mailto:[email protected]

chytrazena.cz Češi konzumují více než dvojnásobek tolerovaného denního příjmu 28.3.2016

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 28. 03. 2016 / Nemoci Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že nás spíše než její nedostatek trápí její přebytek. Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany. Podle zprávy Evropské unie se průměrná spotřeba soli u nás pohybuje okolo 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli – to je jedna kávová lžička. Čeští muži konzumují 16, 6 g, ženy 10,5 g soli denně. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku. Průzkumy jídelníčků těch nejmenších prokázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo. Tím, že si zvykají již od batolecího věku na slanou chuť, vyžadují ji i v dalších letech. Přirozeně si vybírají jídla nadměrně slaná, aby uspokojily své chuťové – naučené potřeby. Zvýšený příjem soli může být příčinou: zhoršení hodnoty krevního tlaku vzniku otoků zhoršení funkce ledvin komplikací srdečně cévních chorob vzniku obezity Pozor na nadměrný příjem soli Bohužel zvýšený příjem soli se stal zvyklostí i v dětské populaci a také ve společném stravování, kde se domnívám, že by bylo velmi vhodné se snižováním příjmu soli rychle začít. Jedině tak bychom v největší možné míře mohli přispět ke zlepšení výskytu kardiovaskulárních chorob v dospělosti. Potraviny se zvýšeným obsahem soli zvyšují naši chuť k jídlu, proto máme tendenci jíst větší porce jídla, pro uhašení žízně často sáhneme po přeslazených nápojích s vysokým obsahem energie. Vzhledem k tomu, že se ve stáří zhoršuje schopnost rozeznat jednotlivé chutě, lidé často používají k dochucení jídla větší množství soli a koření, což může opět vést ke zhoršení mnoha chorob. Skrytá sůl v běžných potravinách Omezit množství soli, které v potravě přijímáme, se netýká pouze přisolování při přípravě pokrmů. Velkým zdrojem skryté soli jsou hotové potraviny. Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75 - 80 procent celkového denního příjmu. V jakých potravinách hledat skrytou sůl? pečivo uzeniny sýry

Slané oříšky některé minerální vody s vyšším obsahem sodíku instantní pokrmy a bujóny sterilovaná zelenina marinády cereálie Jak z toho ven? Zcela vyloučit sůl z jídelníčku však nelze. Sodík a chlor, spolu s dalšími minerálními látkami a stopovými prvky (jód, fluor, draslík, hořčík, vápník a další), zabezpečují udržení rovnováhy tekutin v těle, ale také správnou funkci nervů a svalů, srdce, ledvin a střev. Sůl používaná v domácnostech je obohacena o jód, jehož nedostatek způsobuje například zhoršení funkce štítné žlázy. Nejsnáze lze solení omezit při domácím vaření. Sůl můžeme nahradit zelenou natí (petrželka, libeček, pažitka, řapíkatý celer, majoránka), kořením, bylinkami a zeleninou (česnek, cibule, mrkev, petržel, celer). Uvědomte si, že i v restauraci je možnost požádat o to, aby vaše jídlo obsahovalo méně soli. Velkým pomocníkem rovněž může být odstranění solničky z jídelního stolu. Jak se vyhnout vysokému příjmu skryté soli? Sledujte tabulku nutričních hodnot, která je uvedena na většině potravinářských výrobků. Hledejte obsah soli – čím méně, tím lépe. U potravin označených logem Vím, co jím máte garanci, že obsahují méně soli než řada výrobků stejné kategorie na trhu (např. u masných výrobků je to do 2,25 gramů soli na 100 gramů výrobku). Zdroj: Vím, co jím a piju

URL| http://www.chytrazena.cz/zdravi/nemoci...-tolerovaneho-denniho-prijmu-34679.html

idobryden.cz Zákon je namířený i proti farmářům 27.3.2016

idobryden.cz str. 0 Zprávy ceh Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jedním z mnoha negativních důsledků zavedení plošné povinnosti elektronické evidence tržeb (EET) se podle Asociace farmářských tržišť ČR stane i omezení nabídky regionálních potravin a zemědělských výrobků od nejmenších pěstitelů a chovatelů na farmářských trzích a jarmarcích. „Pro drtivou většinu malých pěstitelů a nejmenších výrobců potravin představují farmářské trhy jediné odbytové místo, kde prodají svou produkci nebo sezónní přebytky, a zboží nabízejí jen několik týdnů nebo měsíců v roce. Jen těžko si kvůli tomu pořídí potřebné technologie a software, protože náklady na ně budou vyšší, než je nepatrný a sezónní zisk z prodeje jejich produktů,“ tvrdí Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť (AFT). O možnost nákupu jedinečných, tradičních a čerstvých lokálních potravin tak zřejmě přijdou i obyvatelé Slovácka. Hlavně v Uherském Hradišti si přitom farmářské trhy získaly velkou oblibu. „Výrazně se tak omezí možnost propagace typických českých a moravských potravin. Farmářské trhy navíc představují jediné místo, kde bylo možné nákupem podpořit přímo výrobce,“ zdůraznil Sedláček. Povinnost EET považuje za nástroj vedoucí k omezení rozvoje venkova a odbytu českých a moravských potravin od malovýrobců, což je podle něj v přímém rozporu s politickými cíli, o kterých mluví vládní garnitura.

URL| http://www.idobryden.cz/zpravy/zakon-j...m/58254487-ea7c-11e5-bc31-005056ab0011/

investicniweb.cz Burzovní kalendář (28. 3. - 1. 4. 2016) 27.3.2016

investicniweb.cz str. 0 Investiční web redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Poslední březnový týden bude v Evropě kvůli Velikonočnímu pondělí opět o jeden den kratší, v USA se již bude obchodovat standardně. Investoři budou vyhodnocovat důležitá makrodata, nejvíce pozornosti by na sebe měly strhnout páteční údaje z amerického trhu práce a zvýšený zájem by měly vyvolat rovněž zveřejnění zápisu z posledního zasedání ECB a v ČR zasedání ČNB. Na pražské burze ještě v úterý tabáková společnost Philip Morris ČR odtajní hospodářské výsledky za loňský rok. Ohlédnutí Uplynulý obchodní týden byl v Evropě i Spojených státech o jeden den kratší. Od pondělí do čtvrtka obchodování probíhalo normálně, na Velký pátek ale burzy zůstaly zavřené. Jinak poměrně poklidný týden v úterý narušily teroristické útoky v Bruselu. Cílem sebevražedných atentátníků se staly letiště Zaventem a stanice metra Maalbeek. O život přišly více než tři desítky lidí, zraněno bylo dalších zhruba 200 osob. Útoky se odehrály poté, co v pátek 18. března bruselské bezpečnostní síly zadržely Salaha Abdeslama, jednoho ze spolupachatelů loňských teroristických útoků v Paříži. Belgie po explozích zvýšila varování před teroristickými útoky na čtvrtý, tedy nejvyšší stupeň. V sobotu belgická policie podle deníku Le Soir zatkla třetího muže, který doprovázel dva atentátníky v hale letiště Zaventem. Je jím údajně novinář na volné noze Fayçal Cheffou, kterého prý belgické tajné služby již několik měsíců sledovaly kvůli podezření z verbování džihádistů.SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Teroristé opět udeřili, výbuchy na bruselském letišti a exploze v metru si vyžádaly 34 obětíDvě exploze na bruselském letišti Zaventem a výbuch v metru si v belgické metropoli vyžádaly ... "Zkrácený obchodní týden byl podle očekávání bez výraznějších ekonomických informací. Trhy reagovaly na pohyb cen ropy a také na komentáře některých členů americké centrální banky," popsal po konci čtvrtečního obchodování vývoj na trzích analytik z J&T Banky Milan Vaníček. Prezident richmondské pobočky Fedu Jeffrey Lacker hned v pondělí řekl, že je přesvědčený, že se tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech bude postupně zvyšovat a inflace se bude přibližovat 2% cíli centrální banky. "Celkový vývoj podle mě naznačuje, že inflační očekávání zůstávají pevně zakotvená," řekl Lacker na konferenci centrálních bankéřů v Paříži. Šéf chicagské pobočky Fedu Charles Evans v úterý zopakoval, že letos očekává dvojí zvýšení základní úrokové sazby ze současné úrovně 0,25-0,5 %. Podmínkou je ale naplnění předpokladu, že americká ekonomika bude pokračovat v růstu 2-2,5% tempem při současném pokračování poklesu míry nezaměstnanosti. A do třetice šéf saintlouiského Fedu James Bullard ve čtvrtek prohlásil, že další zvýšení úrokových sazeb v USA nemusí být daleko. Situace na americkém trhu práce se podle něj nadále zlepšuje a revize makroekonomické prognózy, kterou centrální banka USA provedla na svém březnovém zasedání, byla podle Bullarda jen relativně malá. Fed v polovině března snížil výhled růstu ekonomiky i inflace. Nově předpokládá letos růst HDP USA o 2,2 % (původně 2,4 %). V roce 2017 má ekonomika Spojených států vzrůst jen o 2,1 % místo dosud vyhlížených 2,2 %. Pro konec roku 2016 Fed aktuálně počítá s celkovou inflací (včetně cen potravin a energií) na úrovni 1,2 %, v prosinci banka čekala 1,6 %. Fedem nejsledovanější ukazatel cen, jádrové výdaje na osobní spotřebu (PCE), banka nadále pro konec roku vyhlíží na úrovni 1,6 %. Pro rok 2017 byl výhled snížen z 1,9 % na 1,8 %. Míra nezaměstnanosti v USA by se do konce

letošního roku měla podle nového odhadu snížit na 4,7 % z únorových 4,9 % a v dalších dvou letech by měla dále klesat. Další zasedání Fed čeká 26. a 27. dubna, trh ale nečeká, že by se americké sazby za měsíc měly měnit. Pravděpodobnost zvýšení sazeb v dubnu snižuje i fakt, že se po zasedání centrální banky nebude konat tisková konference, na které by guvernérka Fedu Janet Yellenová krok mohla šířeji okomentovat. Pravděpodobnost růstu sazeb v dubnu je podle burzovní společnosti CME aktuálně 11,5 %, pro červnové zasedání dosahuje míra pravděpodobnosti růstu sazeb 41,4 %, pro červencové 55,3 % a pro zářijové 60,8 %. V pátek odpoledne ve Spojených státech navzdory státnímu svátku vyšla finální zpráva o vývoji HDP v posledním loňském čtvrtletí, která ukázala, že americká ekonomika v období od října do prosince expandovala tempem 1,4 %. Dřívější odhad počítal se slabším růstem o 1 %. Přesto expanze zpomalila z 2% růstu ve třetím čtvrtletí. Za celý rok 2015 ekonomika USA vzrostla o 2,4 %.Shrnutí uplynulého týdne na hlavních trzích Americké akcie v uplynulém týdnu zlevnily, a indexy tak přerušily pětitýdenní růstovou sérii. Dow od pondělí do čtvrtka klesl o 0,49 %, S&P 500 odepsal 0,66 % a Nasdaq Composite ztratil 0,46 %. Zásadní makrodata nevyšla, dění na burzách tak ovlivňoval zejména vývoj cen ropy. Úterní teroristické útoky na bruselské letiště Zaventem a stanici metra Maalbeek akcie v USA v úvodu seance poslaly do červených čísel, brzy ale trhy ožily a ztráty smazaly. Ropa v první polovině týdne mírně zdražila, ve druhé ale o zisky přišla a naopak mírně zlevnila. Brent týden zakončil na 40,44 USD za barel a ropa WTI na 39,60 USD za barel.Americké akcie ve čtvrtek uzavřely kolem nuly, za celý zkrácený týden zlevnilyAmerické akcie zakončily čtvrteční obchodování bez výraznějších změn, za celý týden ale klesly. Náladu na ... Rovněž evropské akcie v uplynulém týdnu klesly, britský index FTSE 100 odepsal 1,41 %, německý DAX přišel o procento a francouzský CAC 40 klesl o 2,84 %. Regionální STOXX Europe 600 klesl od pondělí do čtvrtka o 1,93 %. Podobně jako akciové trhy v USA se i evropské burzy v úterý vzpamatovaly z úvodních ztrát, výrazně v mínusu nicméně seanci zakončily akcie ze sektoru dopravy a cestovního ruchu. Například akcie hotelového řetězce Accor odepsaly v úterý téměř čtyři procenta a cenné papíry InterContinental Hotels Group ztratily zhruba dvě procenta.Evropské akcie ve čtvrtek kvůli poklesu cen komodit zamířily hluboko do červených číselEvropské akcie před prodlouženým velikonočním víkendem zamířily do mínusu. Dolů je stahoval sektor základních materiálů, ... Index PX v uplynulém týdnu odepsal 2,8 %. Nejvíce klesající akcií byla Erste Group Bank, která týden zakončila bez kurzotvorných informací slabší o 6,6 % na 650,80 Kč. Naopak nejvíce rostoucí akcií týdne byl Unipetrol, který přidal 2,3 % na 178 Kč. Unipetrol v průběhu týdne získal povolení od antimonopolního úřadu na nákup 68 čerpacích stanic od OMV. Současně se v tisku objevily spekulace, že by společnost mohla být v hledáčku čínských investorů.Pražská burza ve čtvrtek kolísala, objem obchodování byl před svátky utlumenýIndex PX ve čtvrtek odepsal 0,17 % na 888,93 bodu a za celý týden klesl ...Výhled Nadcházející obchodní týden bude na velké části trhů opět o jeden den kratší, kvůli oslavám Velikonoc zůstanou ještě v pondělí zavřené burzy v Evropě, Austrálii a Hongkongu. V USA investoři před monitory zasednou i v pondělí. Z makrodat budou obchodníci hned v úvodu týdne věnovat pozornost údajům o příjmech a výdajích amerických spotřebitelů, v rámci kterých bude zveřejněn také index jádrových výdajů na osobní spotřebu, preferovaný inflační ukazatel americké centrální banky. Později v týdnu budou investoři vyhodnocovat v USA indexy spotřebitelské důvěry od Conference Board a Michiganské univerzity, zprávy o vývoji nezaměstnanosti (ve středu vydá agentura ADP zprávu o tvorbě nových pracovních míst v soukromém sektoru, v pátek vyjde kompletní zpráva o vývoji nezaměstnanosti za březen) a indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru od společnosti Markit a institutu ISM. Indexy nákupních manažerů budou sledovat také investoři v Asii a Evropě, kde navíc vyjdou ještě německá inflační data, maloobchodní tržby a údaje o vývoji nezaměstnanosti a dále zpráva o vývoji britské ekonomiky nebo inflační data a údaje o nezaměstnanosti za celou eurozónu. Analyzovat budou ve čtvrtek investoři rovněž zápis z březnového zasedání Evropské centrální banky,

na kterém byly sníženy úrokové sazby, rozšířeno kvantitativního uvolňování a představeno pokračování cíleného dodávání likvidity evropským komerčním bankám (TLTRO), a v ČR bude ostře sledované čtvrteční zasedání ČNB, na kterém se zřejmě opět bude také diskutovat o záporných úrokových sazbách.SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ECB podle očekávání snížila depozitní sazbu na -0,4 %, překvapivě rozšířila program kvantitativního uvolňováníEvropská centrální banka (ECB) na svém březnovém zasedání dále snížila úrokové sazby a rozšířila program ... "Index S&P 500 se udržel nad 200denním klouzavým průměrem, což je příznivý signál, rezistence okolo 2 050 je ale zatím pro benchmark tvrdý oříšek. Nejbližší rezistence jsou na 2 050 a v zóně 2 070 až 2 080. Na opačné straně jsou nejbližší supporty v pásmu 2 020 až 2 000 a dále okolo 1 975. Index volatility VIX je na nízkých hodnotách. Jsou to, co vidíme na jeho grafu, první náznaky formování růstového trendu?" píše v pravidelném technickém komentáři pro Investiční web opční obchodník a zakladatel serveru Optionslock.cz Josef Košťál.S&P 500 - technická analýza Hospodářské výsledky v nadcházejícím týdnu zveřejní například China Petroleum & Chemical Corporation (Sinopec), Micron Technology, Carnival, China Construction Bank, Bank of China, lululemon athletica nebo BlackBerry.Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 28. březnaKteré světové firmy představí výsledky hospodaření za uplynulý kvartál v týdnu od 28. března a ... V ČR čísla za druhé pololetí a celý loňský rok v úterý představí tabáková společnost Philip Morris ČR. "Očekáváme za rok 24,4% meziroční pokles tržeb kvůli zavedení nového modelu. Jednotlivé segmenty by ale měly vykázat zajímavé růsty, a to především díky cenovým efektům. To by se mělo projevit v růstu provozního zisku EBITDA o 12,8 % na 3,77 miliardy Kč a čistého zisku o 15,4 % na 2,6 miliardy Kč," míní Vaníček. "Očekáváme, že firma vyplatí celý nekonsolidovaný čistý zisk ve formě dividendy, což podle naší projekce představuje 952 Kč na akcii (hrubý dividendový výnos 7,3 %). Současně nepředpokládáme, že by společnost vyplatila část zrušeného rezervního fondu (85 Kč na akcii). Předpokládáme, že zlepšení na úrovni čistého zisku je již trhem zahrnuto v ceně akcií společnosti."Výhled pro jednotlivé dny V pondělí se bude z hlavních trhů obchodovat jen v Japonsku, Číně a Spojených státech. V Evropě ještě burzy zůstanou kvůli oslavám Velikonoc zavřené, a nevyjdou tedy ani žádná evropská makrodata. V USA budou zveřejněny údaje o osobních příjmech a výdajích včetně indexu jádrových výdajů na osobní spotřebu. Dále v zámoří vyjdou statistika rozjednaných prodejů domů, index aktivity dallaského Fedu a výsledek obchodní bilance. Hospodářské výsledky zveřejní ruský Lukoil. V noci na úterý vyjdou v Japonsku míra nezaměstnanosti, data o výdajích domácností a dále zpráva o maloobchodních tržbách. Itálie dopoledne přidá indexy spotřebitelské a podnikatelské důvěry a ve Spojených státech budou investoři odpoledne sledovat index cen domů S&P/Case-Shiller a index spotřebitelské důvěry od Conference Board a pozornost budou věnovat rovněž vystoupení šéfa sanfranciské pobočky Fedu Johna Williamse. Výsledky se v úterý pochlubí například China Petroleum & Chemical Corporation (Sinopec). Ve středu zveřejní Japonsko údaje o vývoji průmyslové výroby a výrobě aut, Eurostat přidá indexy důvěry v ekonomiku eurozóny, Německo na trh pošle předběžnou inflační statistiku a v zámoří vyjdou data o tvorbě pracovních míst v soukromém sektoru od agentury ADP a zpráva o vývoji zásob ropy od vládního Úřadu pro energetické informace (EIA). Hospodářská čísla odtajní Carnival, Micron Technology, Gazprom, China Construction Bank, Bank of China, lululemon athletica či Wynn Macau. V noci na čtvrtek vyjdou v Japonsku údaje o zahájené výstavbě a stavebních objednávkách. Německo dopoledne přidá zprávy o maloobchodních tržbách a vývoji nezaměstnanosti. Vývoj tržeb maloobchodních prodejců budou investoři zvažovat i ve Španělsku, kde navíc vyjde ještě inflační statistika. Index spotřebitelských cen zveřejní také Itálie a posléze pro celou eurozónu Eurostat. Francie dále přidá index výrobních cen a spotřebitelské výdaje a v ČR a Spojeném království vyjdou zrevidované zprávy o vývoji HDP v posledních třech měsících loňského roku. Británii navíc čekají ještě data o počtu schválených hypoték, výsledek běžného účtu a zprávy o firemních investicích a spotřebitelských úvěrech a v ČR se bude konat zasedání ČNB. Netrpělivě budou investoři v eurozóně očekávat také zveřejnění zápisu z posledního zasedání ECB a ve Spojených státech budou dění na trzích ovlivňovat údaje o počtu propuštěných zaměstnanců od konzultační společnosti Challenger, Gray & Christmas, index nákupních manažerů pro oblast Chicaga a pravidelné týdenní zprávy o

počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a vývoji zásob zemního plynu. Kanada pak ještě odpoledne zpestří zprávou o vývoji HDP v prvním měsíci nového roku. Pátek bude v celém světě patřit indexům nákupních manažerů, ukazatele vyjdou v Asii, Evropě i USA. Japonsko přidá ještě data o prodejích aut, v Británii vyjde kromě PMI také index cen domů, Švýcarsko přidá maloobchodní tržby a Itálie a eurozóna odtajní míru nezaměstnanosti za únor. V ČR odpoledne vyjde březnová bilance státního rozpočtu a v zámoří budou děním na trzích hýbat série dat z trhu práce (míra nezaměstnanosti, míra participace, vývoj mezd, počet nově vytvořených pracovních míst), finální index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity a zpráva o výdajích ve stavebnictví. Pozornost budou investoři v USA ale věnovat také zprávám o prodejích aut a vývoji počtu aktivních vrtů pro těžbu ropy a plynu od společnosti Baker Hughes a ujít si nenechají ani výsledky výrobce mobilních telefonů BlackBerry. O výhled na další obchodní týden jsme požádali Danu Hájkovou, analytičku z České spořitelny.

URL| http://www.investicniweb.cz/2016/3/27/burzovni-kalendar-28-3-1-4-2016/

Katka Jarní RESTART 24.3.2016 Katka str. 14 Fitness Ladislava Protivanská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Právě teď naše tělo dychtí po očistě a po přísunu nové energie. Nastává čas na detoxikační kúru. Březen a duben jsou ideálním obdobím, kdy je dobré zbavit tělo všech škodlivin. Aby detoxikace byla opravdu efektivní, je třeba radikální řez jídelníčkem a pitným režimem, nestačí jen popíjet bylinné čaje a zeleninové šťávy. CO VYNECHAT? Odborníci na výživu doporučují některé potraviny úplně vynechat. Například nejíst maso, ale pokud se bez něj nemůžete obejít, jezte ryby, krůtí nebo králičí, maximálně třikrát týdně. To samé platí pro mléčné výrobky. Pokud to bez nich nezvládnete, dejte přednost těm zakysaným. Dále vynechte lepek a obiloviny podléhající plísním (pšenici, žito, oves), sladkosti, cukrovinky, slazené nápoje, uzeniny, polotovary a toxické látky (alkohol, nikotin apod.). MAJÍ ZELENOU Preferujte luštěniny (čočku, červenou čočku, fazole, hrách, cizrnu), zeleninu (domácí - kysané zelí a šťávu u z kysaného zelí, česnek, k, baby špenát) a zeleninové šťávy, některé druhy ovoce (např. borůvky), y), semínka (chia, lněná) ná) a zastudena lisované oleje (lněný, konopný). Měli byste vědět * Žena by měla přijímat přibližně 8240 kJ za den, muž 10 080 kJ za den. Jestliže aktivně sportujete, můžete energii navyšovat. Pokud chcete zhubnout, snažte se vydat více energie pohybem a snižte energetický příjem o cca 2000 kJ na den (tj. 5000 –7000 kJ; muži cca 8000 –9000 kJ). Měla byste mít NA TALÍŘI Zkuste svůj mlsný jazýček navyknout na kvalitní jídlo. * Hlavně zeleninu. Čím více, tím lépe. * Čerstvé ovoce. Zaměřte se na sezonní druhy a vyvarujte se kompotů, kandovaného ovoce apod. * Bílkoviny a tuky zařazujte podle potřeb vašeho organizmu.

Jezte ryby, maso, vejce, luštěniny, ořechy, semínka a zakysané mléčné produkty. * Přílohy a vše kolem. Omezujte bílou mouku. Sáhněte i po jáhlách, pohance, ovesných vločkách, divoké rýži a třeba žitném kváskovém chlebu. Dbejte i na nerozvařování potravin, aby byl glykemický index nižší. Pár DOPORUČENÍ * Sacharidy by měly tvořit maximálně 50 % celkového energetického příjmu (denně přibližně 3 g na 1 kg tělesné hmotnosti). * Tuky by měly představovat nanejvýš 30 % celkového energetického příjmu (cca 1g na 1 kg hmotnosti, i méně). * Bílkoviny by měly tvořit přibližně 15 % celkového energetického příjmu, minimálně 0,8 g na 1 kg hmotnosti. Připravte si DETOX DRINKY sama doma Petrželový drink * Omyjte 2 jablka, jablka vykrojte jádřince a dužinu nakrájejte na kostičky, přidejte na plátky nakrájenou okurku, svazek petrželky a banán a s trochou vody rozmixujte. Vitaminová bomba z červené řepy * Řepu Ř na nakrájejte na kostičky, přidejte p 2 nakrájené mrkve, je 2 pomeranče a kousek zázvoru zázvo a trochu vody a rozmixujte dohladka. Magická mrkev * Očistěte e 200 g mrkve a rozmixuj te dohlad ka s nakrájeným a olou paným jablkem, ným se lžičkou medu, s trochou vody a se lžící panenského olivového oleje. Foto popis| Zeleninové šťávy jsou nabité zdravím. Foto autor| Foto: Fotolia (5), archiv Burdy (5)

libereckadrbna.cz Margarín Flora – nespoléhejte na informaci na víčku 26.3.2016

libereckadrbna.cz str. 0 Drbna Radilka

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na to, že je potřeba číst složení potravin, jsme si již zvykli. Ale co když je na přední straně obalu uvedena informace, po jejímž přečtení nás už složení potraviny nezajímá? V poslední době se množí stížnosti spotřebitelů na označení margarínu „Flora Original“. Státní zemědělská a potravinářská inspekce potvrdila, že informace na víčku je zavádějící. Na přední straně obalu a na víčku margarínu Flora Original je uvedena informace: “Vyrobeno ze slunečnicového, lněného a řepkového oleje“. V seznamu složek však na spotřebitele čeká překvapení v podobě palmového oleje, který je ve výrobku zastoupen dokonce ve větším množství než deklarovaný olej řepkový. “Jsme toho názoru, že se jedná o klamání spotřebitele. Proto jsme podali podnět dozorovému orgánu, a to příslušnému krajskému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Nejedná se navíc jen o výrobek “Flora Original“. Na palmový tuk a dané tvrzení jsme narazili i u třech dalších druhů margarínu značky Flora. U některých z nich byl palmový olej dokonce druhým nejvíce zastoupeným olejem,“ konstatuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Ne náhodou jsou veškeré složky uváděné ve složení potravin řazeny od těch nejvíce zastoupených po ty nejméně zastoupené. Spotřebitel tak má jasný přehled nejen o tom, co výrobek obsahuje, ale také v jakém množství. Aby jakákoli dodatečná informace odkazující na složení potraviny spotřebitele neklamala, měla by taktéž splňovat toto pravidlo. Výrobce margarínů značky Flora, společnost Unilever ČR, informací “Vyrobeno ze slunečnicového, lněného a řepkového oleje“ sice deklarované složky řadí dle jejich poměrného zastoupení ve výrobku,

nicméně na palmový olej, tedy třetí nebo druhý nejvíce zastoupený olej, bylo jaksi zapomenuto. Omluvou není ani další informace výrobce, kterou se lze na výrobku dočíst: “Unilever se zavázal k používání palmového oleje z udržitelných zdrojů“. Marketingový tah se výrobci nevyplatil. Na možné klamání spotřebitele upozornili Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) také spotřebitelé, proběhla proto kontrola. Výsledkem je uložení termínovaného opatření, které výrobci ukládá upravit zavádějící informaci tak, aby v budoucnu již neklamala spotřebitele. “Odkaz na tři konkrétní oleje může totiž v nakupujícím opodstatněně vyvolat dojem, že jiné než tři uvedené oleje margarín zkrátka neobsahuje,“ komentuje zjištění SZPI Lukáš Zelený. Opatřením však potrestání výrobce nekončí. Může mu být uložena i pokuta, a to až do výše 50 milionů korun. Ať už se chcete palmovému oleji vyhnout kvůli svému zdraví nebo jeho dopadům na životní prostředí, vyplatí se důsledně číst složení a nespoléhat pouze na marketing výrobce. A to nejen v případě potenciálně “palmových“ potravin. Jakákoli informace o prodávané potravině nesmí spotřebitele uvádět v omyl. “Nejedná se jen o název potraviny nebo konkrétní tvrzení výrobce. Nezapomínejte, že klamáni můžete být propagací výrobků, jejich tvarem nebo vzhledem či jejich umístěním mezi ostatními potravinami v prodejně. Pokud budete mít pochybnosti, můžete se obrátit na SZPI či Státní veterinární správu, která je dozorovým orgánem pro potraviny živočišného původu. Oba tyto orgány jsou oprávněné uložit výrobcům nebo prodejcům potravin pokutu za porušení předpisů,“ upozorňuje Zelený.

URL| http://www.libereckadrbna.cz/drbna/drb...nespolehejte-na-informaci-na-vicku.html

Lidové noviny Vajíčka v jídle až tolik nevadí 30.3.2016

Lidové noviny str. 14 medicína LUDMILA HAMPLOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Cholesterol v potravinách, například ve vajíčkách nebo v mořských plodech, je menší strašák, než se po mnoho let tvrdilo. Slepičí vajíčka byla dlouho symbolem „nezdravých potravin“. Důvodem byl cholesterol, který se přirozeně vyskytuje právě ve vejcích, ale třeba také v kaviáru, ústřicích, másle, vepřových játrech, krevetách nebo sýrech. Jak se ale ukazuje, mnohem nebezpečnější jsou zcela jiné potraviny. Rady pro odborníky i laiky Dosvědčují to i poslední výživová doporučení, která vypracovala odborná skupina pro americká ministerstva zdravotnictví a zemědělství. Nově v nich chybí varování před potravinami s vysokým obsahem cholesterolu jako nevhodnými z hlediska rizika rozvoje onemocnění srdce a cév. Deník The Washington Post připomíná, že podle těchto doporučení jsou sestavovány školní obědy a běžní lidé si vybírají stravu. Varování před „škodlivými vajíčky“ pochází už z roku 1961, kdy Americká kardiologická asociace začala upozorňovat na nebezpečí cholesterolu v potravinách. Během následujících let pak výrazně klesla spotřeba vajec. Úplně nejíst vajíčka byl omyl. Větší riziko představují zejména nekvalitní uzeniny s vysokým obsahem živočišných tuků. Jak ale ukázalo mnoho dalších vědeckých studií, jejichž výsledky s jistým zpožděním přijaly i

americké úřady, úplně nejíst vajíčka byl omyl. Větší riziko představují jiné potraviny, a to zejména nekvalitní uzeniny s vysokým obsahem živočišných tuků. Ty navíc mnoho lidí konzumuje pravidelně ve velkém množství. „Hladinu cholesterolu v krvi nejvíce ovlivňují nasycené mastné kyseliny, které představují základní stavební součást živočišných tuků. Negativní vliv na koncentrace cholesterolu mají i mastné kyseliny nazývané trans-mastné, vznikající nevhodným způsobem ztužování rostlinných tuků. Ten byl ale ve většině případů opuštěn a kvalitní ztužené rostlinné tuky dnes obsahují pouze zanedbatelné množství těchto nevhodných složek,“ popisuje docent Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu a kardiolog působící na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Cholesterol sám o sobě není „zlo“, naopak jej tělo nezbytně potřebuje, například pro zpracování tuků nebo pro syntézu některých hormonů či vitaminu D. Lidské tělo cholesterol získává jak ze stravy i ze zmíněných vajíček, tak si jej samo přirozeně vytváří zejména v játrech a střevech. Problém je, když je cholesterolu v krvi nadbytek a zejména pokud se zvyšuje hladina takzvaného špatného LDL-cholesterolu. Jak ukazují vědecké výzkumy i nová výživová doporučení, konzumace potravin obsahujících cholesterol není takovým zdravotním rizikem jako třeba pravidelné pojídání levných nekvalitních uzenin. Vajíčka se tedy po letech dočkala pomyslné rehabilitace. Ne v potravinách, ale v krvi Vysoká hladina cholesterolu v krvi, tedy nikoliv v potravinách samotných, přímo souvisí s rozvojem aterosklerózy neboli kornatění tepen, což je významný rizikový faktor pro další kardiovaskulární onemocnění. Jenže vysoký cholesterol nijak nebolí, a pokud člověk neví, že tento problém má, může být jeho prvním projevem až srdeční infarkt, nebo dokonce náhlá smrt. Přitom jde o problém z pohledu medicíny dobře řešitelný, účinné léky jsou dostupné už desítky let. „U nejvíce používaných léků na snížení cholesterolu – Statinů – máme v oblasti medicíny zřejmě vůbec nejkvalitnější data o jejich prospěšnosti při prevenci srdečněcévních příhod,“ uvádí docent Jan Piťha, vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Nově jsou dostupné léky, které dokážou hladinu cholesterolu snížit ještě účinnějiamají méně vedlejších účinků než nejběžnější statiny. Základem léčby hypercholesterolemie, tedy zvýšené hladiny cholesterolu v krvi, je najít pacienty a začít je včas účinně léčit. „Cílem je snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na ně,“ shrnuje profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti a vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Do určité míry mohou lidé hladinu svého cholesterolu ovlivnit sami. Ke snížení hladin může přispívat vyšší obsah vlákniny, která omezuje vstřebávání tuků ve střevě, ale tento efekt není výrazný. Jedinou složkou potravy prokazatelně podstatně snižující hladinu „špatného“ LDL-cholesterolu, jehož vyšší hladina je spojena s nárůstem rizika cévních komplikací, jsou rostlinné steroly a stanoly, což jsou tukové látky přirozeně obsažené v rostlinných olejích. Ty brání vstřebávání cholesterolu ze střeva. Aby ale došlo k poklesu LDL-cholesterolu v krvi až o 10 procent, je nutná konzumace okolo dvou gramů těchto látek denně, což se neobejde bez speciálních potravin, jako je obohacený margarín, nebo pravidelného polykání koncentrátů sterolů a stanolů v kapslích. Špatné tuky škodí Výživová doporučení ohledně cholesterolu nejsou složitá. Základem je vyhýbat se levným a nekvalitnímuzeninám a naopak zvýšit konzumaci ryb, ovoce a zeleniny. „Dát si jednorázově bůček nijak zásadně neovlivní hladinu cholesterolu v krvi, spíš hrozí žlučníková kolika nebo zánět slinivky,“ říká s jistou dávkou nadsázky internista Lukáš Vrablík. Rizikem je dlouhodobá konzumace tučného vepřového masa a zejména uzenin. „Je to nespravedlivé, ale někteří jedinci se stravují opravdu špatně, a přitom mají excelentní hladinu cholesterolu v krvi. Jiní naopak až úzkostlivě dbají na zdravou stravu, a přesto jejich výsledky nejsou dobré. Může za to naše rozdílná genetická a enzymatická výbava,“ dodává lékař s tím, že takto „extrémních“ lidí je ale velmi málo. *** Navzdory tolerantnějšímu pohledu na množství cholesterolu v jídle lékaři stále varují před vysokou

hladinou cholesterolu v lidském organismu. Hladina cholesterolu: do 5,00 mmol/l (milimolů na litr): doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi 5–6,5 mmol/l: zvýšená hladina celkového cholesterolu, kdo ji má, měl by upravit svůj životní styl, jíst dietněji a více se hýbat nad 6,5 mmol/l: riziková hladina celkového cholesterolu, kdo ji má, měl by být v péči lékaře, protože mu hrozí vyšší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění Hladinu cholesterolu v krvi podstatně neovlivňují snědená vajíčka, ale nasycené mastné kyseliny, které jsou základní stavební součástí živočišných tuků. Příliš vysoká hladina cholesterolu však dlouho není nijak nápadná, proto se doporučuje nechat si ji kontrolovat při preventivních prohlídkách u lékaře. Foto autor| Foto Shutterstock / šk O autorovi| LUDMILA HAMPLOVÁ, Autorka je spolupracovnice redakce

Marianne Dieta aneb Zázrak na počkání 24.3.2016 Marianne str. 136 Zdraví Kristýna Mazánková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Paleo strava, raw, hubnoucí rovnice 5:2… Pokusů a omylů už bylo dost. Existuje vůbec nějaký stravovací plán, který opravdu funguje? Když jsem nedávno mluvila s výživovým poradcem Petrem Havlíčkem, byla jsem překvapená, kam se poděl ten přísný muž, který své klienty nutil bezmála k vážení každé porce. „Považuji utíkání do různých výživových směrů za nezdravé chování jedinců, kteří v jídle hledají spásu. Znám spoustu lidí, kteří rozhodně nežijí zdravě, tak jak je to běžné v intencích dnešního chápání, a jsou naprosto zdraví a šťastní. A taky spoustu štíhlých a sportujících, co o sebe pečují, ale jsou vystresování a pak dostanou i s ukázkovým životním stylem ve čtyřiceti infarkt,“ podotkl v rozhovoru pro naši publikaci Marianne Běhej s námi. „I proto je dnes takový boom superpotravin, lidi chtějí věřit, že jim jedna zázračná rostlina pomůže. Jenže když budete jíst špatně a k tomu do sebe nasypete chia semínka, goji a další, ničemu to nepomůže,“ pokračoval. Podle něj chceme zázraky na počkání, a já si tak během rozhovoru vzpomněla na svého kamaráda, co před časem zkoušel jíst jen rozmixovanou stravu, protože to viděl na Instagramu jednoho slavného návrháře. Vydržel pár dní, pak mu došlo, že je umixovaná kotleta s rýží opravdu nechutná… Od čeho dalšího aktuálně čekáme záchranu? 1. Vše pro střeva Orgánem, který se (nejen) v rámci hubnutí v poslední době nejvíc řeší, jsou střeva. Mluvit o této části trávicího traktu sice není zrovna sexy, ale zvykejte si – o střevech se toho budete muset naučit co nejvíc. Zdejší mikroorganismy totiž zásadně ovlivňují, zda jsme nemocní, či zdraví, štíhlí, či obézní, nebo dokonce v dobré, či špatné náladě! V bestselleru Zdravá střeva od Justina a Eriky Sonnenburgových se píše, že bychom se o svou střevní mikroflóru měli zajímat úplně na prvním místě, dokonce ještě předtím, než začneme svou postavu radikálně řešit. I proto teď zažívají boom fermentované potraviny, probiotika a prebiotika – tohle všechno totiž střevům prospívá. Kromě nich se v našich domácnostech budou čím dál častěji objevovat i chytré houby, například kombucha, která z obyčejného mléka vytvoří elixír nadupaný laktobacily. Budeme zkrátka dělat všechno pro to, abychom měli šťastná střeva – jsou totiž náš druhý mozek. 2. Cukr je nový tuk

Vzpomínáte, jak ještě před pár lety muselo být všechno light, low fat a odtučněné? Tuk rovnal se obezita a nemoci. Ale netrvalo dlouho, a pochopili jsme, že bez tuku to nejde a že osmažit řízky jednou za čas na sádle je pro tělo (ostatně i chuťové pohárky) daleko prospěšnější než maso trápit na tukové náhražce. Stejně tak už dnes víme, že takový zeleninový salát chutná lépe a uvolní mnohem více vitaminů, když ho bohatě zakápneme olivovým olejem. Na černou listinu se tak nyní místo tuku dostal cukr. Podle Světové zdravotnické organizace je optimální denní příjem cukru ženy šest lžiček, ale průměrně prý spořádáme skoro dvacet lžiček. Jenže tentokrát nejde o to, nahradit cukr umělými sladidly, ale spíš o cílené vynechání průmyslově zpracovaných potravin s přidaným cukrem. Protože ten najdete i tam, kde byste ho asi nečekali – třeba v omáčkách nebo ovesných vločkách. 3. Bez chemie, ale s # Dalším velkým trendem je snaha eliminovat polotovary, chemii a dochucovadla – ty jsou podle výživových expertů největšími bubáky pro naše zdraví. Na tenhle trend reagují dokonce už i řetězce s rychlým občerstvením, které si se zdravým životním stylem zrovna nespojujeme, dá se říct, že čisté jídlo (bez chemie) je nové bio. Pojedete-li na téhle vlně, nezapomeňte jídlo fotit na Instagram a označit hashtagem #cleaneating. 4. Veganská éra Stále více výživových expertů je přesvědčeno, že nás čeká veganská revoluce. Svět už letos, Česko klasicky o trochu později… Tenhle přístup nesouvisí jen s výživou, ale i s chvályhodnou vědomou snahou snížit spotřebu masa. 5. Máte to v genech! Výrazným trendem je i individuální přístup, třeba jídelníčky na míru na základě DNA. Analýza genomu a konkrétních tělesných funkcí vám může dát odpověď na to, proč se stále cítíte unaveně (co když zrovna vy máte intoleranci na sóju nebo jogurt?) a proč nemůžete zhubnout, byť dodržujete všechny známé dietetické zásady. Podobnou analýzu (Alcat test) provádějí třeba na pražské klinice A2C, kde z jednoho odběru krve zjistí možnou intoleranci až na tři sta druhů potravin, po vyšetření tu dostanete seznam se zakázanými, povolenými a doporučenými potravinami. Všechno totiž prý souvisí se vším a platí jednoduchá úměra: když chcete být krásní zvenčí, musíte mít v pořádku i to uvnitř. Jen definice toho, co je vlastně v pořádku, se stále mění… *** HISTORIE DIETÁŘEK : 1900: Žvýkejte! Horace Fletcher přišel na to, že čím víc stravu rozmělníte, tím méně budete přibírat. Každé sousto se prý musí stokrát rozžvýkat! 1920: Cigareta místo čokolády Pokud vás kolem roku 1920 sžírala chuť na sladké, lepší variantou byla podle reklamních letáků cigareta! Navíc byly tehdy v kurzu chlapecké postavy, takže ženy dělaly všechno možné, aby vypadaly jako proutek, běžně se užívala třeba projímadla. V téhle době se také poprvé začínají počítat kalorie, kniha od americké lékařky Lulu Hunt Peters na tohle téma se stala bestsellerem! 1930: Dělená strava Doktor Wiliam Hay přišel s teorií, že některé potraviny by se raději neměly kombinovat: bílkoviny se nesmějí konzumovat se sacharidy, tuky jsou neutrální a na každém talíři by měla převládat zelenina. 1950: Tukožroutská polévka Speciální dietní plán, kdy se týden jí jen zelná polévka se zeleninou, slibuje hvězdný úbytek váhy – za týden až pět kilogramů! Bohužel spíš než tuky se ztrácejí svaly… 1970: Atkinsova dieta Jedna z diet, které dodnes patří mezi nejoblíbenější, dovoluje jíst maso a zakazuje konzumaci pečiva, sladkého a brambor. 2010: Držíme půst Populární se stal půst v duchu čísel 5:2, kdy pět dní jíte normálně a dva dny z týdne výrazně omezíte příjem na pět set kalorií. Boom rozpoutala kniha The Fast Diet (Rychlá dieta). 2014: Ketodieta Ketodieta neboli proteinová dieta funguje na principu ketózy, tělo kvůli výraznému omezení sacharidů ve stravě hledá náhradní řešení a začne jako zdroj energie využívat vlastní tukové zásoby. Takzvané clean eating neboli čisté jídlo je nové bio. Jen se toho víc vyfotí, než sní… Foto autor| FOTO: STOCKFOOD

Mladá fronta DNES

Podnikatel vydával polská kuřata za česká 26.3.2016

Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Pardubický (ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ŽUMBERK Zpracovatel drůbeže z Žumberku v Pardubickém kraji klamavě označoval kuřecí maso za české. Přitom jej dovážel z Polska, zjistili veterináři. „Další maso dovážel z Nizozemí, což veterinářům nenahlásil, i když měl,“ sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Veterináři s prodejcem zahájili správní řízení. Teoreticky tak provozovateli hrozí za klamání spotřebitele pokuta ve výši až 50 milionů korun, většinou je ale její výše řádově nižší. „Kontrolovaný podnikatel byl schopen doložit český původ pouze u 240 kilogramů kuřecího, zbytek představovalo maso z Polska. V chladírně přitom bylo jako české označeno několikanásobně větší množství kuřecího,“ řekl Pejchal. Podle veterinářů podnikatel klamavě označil přibližně 850 kilogramů kuřat nebo jejich částí. Podnikatel si zároveň dovezl vlastním autem více než jednu tunu kuřat z Nizozemí, což ale veterinářům nenahlásil. Na některých autech, kterými rozvážel masné produkty, pak propagoval, že prodává „chlazená kuřata z českých chovů a uzeniny vlastní výroby“, což nebyla pravda. „Státní veterinární správa při kontrole odebrala vzorky ze zásilky kuřat z Nizozemí i z Polska, které budou ve Státním veterinárním ústavu Jihlava vyšetřeny,“ uvedl mluvčí. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj

Uprostřed lesů, mezi památkami: Pod Břesteckou skalou 30.3.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Kraj Zlínský

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Komerční příloha Hospoda na mýtince? Restaurace Pod Břesteckou skalou je na rozdíl od své divadelní předlohy tím pravým místem k zastavení. Uprostřed chřibských lesů to „Pod skalou“, jak říkají místní, zkrátka žije. Už z dálky voní pečené maso, svijanské pivo tu vychutnávají místní, chataři i trampové. Sportovci se sem sjíždějí na závody, milovníci přírody obdivují husté listnaté lesy a turisté památky Velké Moravy. Kde? V chatě Pod Břesteckou skalou. Nachází se nedaleko Uherského Hradiště, na spojnici mezi obcemi Buchlovice a Velehrad, kde najdete ty nejvýznamnější památky regionu. Ugrilujte si sami! Venkovní posezení lemují tři venkovní vestavěné grily. Hosté si zde mohou vlastnoručně připravit maso i vuřty. „Zkrátka, každý si sám ugriluje to, na co má zrovna chuť. Nabízíme nakládané maso nebo třeba domácí klobásky či špekáčky, ale každý si sem může přinést své vlastní ingredience,“ říká majitel a místní tramp Rasken. V roce 2011 zainvestoval do chátrajícího objektu a pustil se do rozsáhlé rekonstrukce. „Na čepu míváme vždy Svijanský Máz, během hlavní sezony pak čepujeme i Svijanský Kvasničák a výroční ležák 450,“ říká Rasken, který si na dokonalé chuti piva dává záležet. „Hned pod výčepem máme chladný sklep se stálou teplotou, kde skladujeme všechny bečky s pivem,“ ukazuje hrdý majitel. Turistická chata Pod Břesteckou skalou tak díky Raskenovi slaví sedmdesát let provozu. Nyní hostinec kromě dobrého jídla a pití nabízí také ubytování, úschovnu kol, hernu s šipkami, fotbálkem a zásobou stolních her. Tip na výlet Turistická chata Pod Břesteckou skalou leží na křižovatce (cyklo)turistických tras asi 400

metrů nad obcí Břestek ve Zlínském kraji, necelých 10 kilometrů od Uherského Hradiště. Nachází se na spojnici Buchlovice–Velehrad; najdete tu skutečné perly Moravy: majestátný hrad Buchlov z 16. století či cisterciácký klášter ve Velehradu, kde je veřejnosti přístupná bazilika s lapidáriem. Foto popis| Turistická chata Pod Břesteckou skalou láká k návštěvě. Foto autor| Foto: archiv Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Moravskoslezský deník Známka pro školní jídelny? Nejčastěji dvojka až trojka... 30.3.2016

Moravskoslezský deník str. 1 Titulní strana IVA MUŠÁLKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Děti jedí hodně často maso a málo zeleniny. Také nabídka nápojů je nedostatečná. Odborníci to chtějí změnit. Alespoň ve školním stravování. Ostrava – Kdyby dostávali v jídelnách mateřských a základních škol známky, polovina z nich by dostala dvojku a třetina trojku. Často zařazované uzeniny a vepřové maso, nedostatek čerstvé zeleniny nebo nízká pestrost příloh či nezařazování regionálních pokrmů jsou nejčastější výtky hygieniků, kteří v loňském roce vyrazili na kontrolu do téměř šesti desítek převážně mateřských a základních škol v kraji. Tentokrát se ale zajímali nejen o to, zda mají kuchařky čistou zástěru, pořádek ve skladu či potraviny s aktuálním datem spotřeby. Zaměřili se na skladbu jídelníčků a porovnávali je s takzvaným Nutričním doporučením ke spotřebnímu koši, které vydalo Ministerstvo zdravotnictví. „Cílem je vytvořit výživově vyvážený měsíční jídelníček a zajistit takovou frekvenci jednotlivých druhů podávaných pokrmů, aby z důvodu preference jednoho nebyl opomenut pokrm druhý,“ objasňuje vedoucí oddělení dětí a mládeže Krajské hygienické stanice v Ostravě Michaela Pavelková. Nejčastěji „za dvě“ Celkem bylo zhodnoceno 59 jídelníčků školních jídelen na území Moravskoslezského kraje, z toho 41 v mateřských, 15 v základních a 3 ve středních školách. „Většina z nich byla hodnocena jako velmi dobré a dobré,“ podotkla Pavelková. Na výbornou dopadlo pouze 8 procent hodnocených jídelníčků. Pomyslnou dvojkou jich bylo ohodnoceno nejvíce – celých 58 procent a trojkou 32 procenta. Nízkou úroveň pak vykazovala dvě procenta školních jídelníčků. A co hygienikům nejvíce vadilo? „Jídelníček je dost zatěžovaný nadměrným množstvím bílkovin a maso je skoro pořád. Navíc velké množství nabízeného masa je vepřové,“ říká hygienička Michaela Remešová. Pokračování na straně 3 Známka pro školní jídelny? Nejčastěji... Pokračování ze strany 1 „Nadváha předškolních a školních dětí neustále narůstá. Navrhujeme proto jídelníček odlehčit, dát na něj alespoň jednou týdně bezmasé jídlo. Pokud mají v jídelně na výběr ze dvou menu, tak by v daný den měly být obě varianty bez masa. Například zeleninová jídla, zapečené těstoviny, květák a brokolice v různé úpravě. K tomu dvakrát měsíčně jídla sladká, takže za měsíc dohromady až šest bezmasých jídel,“ doporučuje Remešová. Vzápětí ale dodává,že hodně také záleží na přístupu ředitele a pedagogů dané školy, kteří se v jídelně stravují také. Nízká pestrost příloh, časté zařazování uzenin, malé využití regionálních pokrmů, nedostatek čerstvé zeleniny a časté podávání vepřového masa. To jsou nešvary,které se objevovaly, v rámci nabídky stravy jak v mateřských, tak základních školách. „Překvapivé bylo zjištění, že většina mateřských škol nevyužívá obilné kaše a ke svačinám je nezařazuje vůbec nebo výjimečně,“ podotkla Michaela Pavelková. Z hodnocení jídelníčků podle ní také vyplynulo, že v řadě školních jídelen je nedostatečná nabídka a

pestrost nápojů. „Jen výjimečně jsou zařazovány nápoje nesladké, voda či voda ochucená bylinkami, ovocem, okurkou, bylinné čaje a podobně. Ve dvou případech byla dětem v mateřské škole podávána dokonce cola,“ dodává s tím, že na pokrmy, které nabízejí dětem jídelny v mateřských a základních školách, se hygienici zaměří také letos. Foto popis| Region| Severní Morava

neviditelnypes.cz ZÁBAVA: Zpráva o průběhu deratizace v městečku M. 28.3.2016

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Zábava Neviditelný pes, Miloš Zbránek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Naše městečko udělalo za posledních 25 let opravdový skok kupředu. Avšak jak už to tak bývá, na všem se najdou nějaké ty chybičky. Ani nám se nevyhnuly. Od dob, co jsme my komunisté byli svrženi námi demokraty, sice městečko prohlédlo, ale také se nám tu přemnožili škůdci. Naše městečko udělalo za posledních 25 let opravdový skok kupředu. Avšak jak už to tak bývá, na všem se najdou nějaké ty chybičky. Ani nám se nevyhnuly. Od dob, co jsme my komunisté byli svrženi námi demokraty, sice městečko prohlédlo, ale také se nám tu přemnožili škůdci. Každé ráno kazili náladu úředníkům spěchajícím do městských úřadů snažící se parazité, kteří se všelijak hemžili kolem svých obchůdků a firmiček, dělajíce přitom neúnosný lomoz, který nedovolil pořádně se vyspat spoluobčanům na dávkách, již tak byli buzeni už v devět ráno. Některým parazitům se tak zadařilo, že si koupili auto, na které by se nezmohl žádný městský úředník, ani kdyby k platu přidal úplatky. S tím bylo nutné něco dělat. Posledních 10 let naše městská rada snaživě vyráběla legislativní smrště, takže vyhlášky o daních a podnikání se měnily 20krát do roka. Kontrola stíhala kontrolu, ale změny byly tak překotné, že už ani kontroloři nestíhali. Pár slabších parazitů sice odpadlo, ale výsledky neodpovídaly vynaloženému úsilí. Vše se změnilo až příchodem deratizátora, kterého do městečka povolal na pomoc náš nový finanční radní (dále jen NFR). NFR, krom toho, že je radní, je také největším podnikatelem v městečku. Jeho firma HOLDING vyrábí všechno možné, od ekologických spaloven pneumatik po kojenecké výživy z vyjetého oleje. Byl to on, kdo přišel s nápadem pozvat deratizátora, který vyřešil problém s parazity. Nedá se ovšem pominout kladná role bývalého finančního radního (dále jen BFR). Bohužel NFR a BFR se vzájemně nesnáší. NFR obviňuje BFR, že rozkrádal městský rozpočet, jen mu to nikdo nedokázal. NFR rozpočet nerozkrádá, ale přijímá z něj dotace. Protože NFR je současně tím, kdo dotace přiděluje, je všechno v souladu se zákonem. Prostý daňový poplatník si žádné změny nevšiml. Za NFR stejně jako za BFR odevzdal do městské pokladny 60 % svých příjmů a měl klid. NFR ovšem podezírá parazity, že do pokladny díky daňovým únikům odevzdávají maximálně polovinu svých příjmů, a tak hatí rozvoj dotačních programů. Přesto první kroky k likvidaci parazitů započal již BFR. Nejdříve vydal nařízení, že každý, kdo pracuje pro nějakého parazita, musí mít u sebe neustále platnou pracovní smlouvu a notářsky ověřené kopie výplatních pásek za posledních šest měsíců. Když si nějaký nedbalý zaměstnanec zapomněl vzít do práce šanon s doklady, byl zaměstnávající parazit postižen tučnou pokutou. Také zavedl zákonné ručení za daňové nedoplatky. Když některý z daňových poplatníků nezaplatil včas daň, musel ji zaplatit ten, který s ním obchodoval. To výrazně uvolnilo atmosféru na kontrolním oddělení finančního úřadu. Kontroloři již nebyli stresováni vymáháním nedoplatků po nepoctivých podnikatelích, neboť je za ně zaplatili ti poctiví. Tak se mohli radostně pustit do tvůrčího vymýšlení nových nařízení pro parazity. Nejdříve vymysleli elektronickou evidenci tržeb. Každý parazit si musel koupit on-line pokladnu za 10 000 Kč a zaplatit si on-line připojení za tisícovku měsíčně. Pokladny a připojení poskytla firma

HOLDING patřící NFR. Do půl roku zmizeli stánkaři, prodejci zmrzliny a párků v rohlíku. Následovalo povinné kontrolní hlášení DPH, které se podávalo vedle daňového přiznání, kontrolní hlášení o sociálních odvodech, kontrolní hlášení o podmínkách pro zaměstnance, kontrolní hlášení o vlivu podnikání na životní prostředí, kontrolní hlášení o plnění povinnosti podat kontrolní hlášení a hlášení statistickému úřadu, jak jde podnikání. Solidní živnostník měl své úřední povinnosti hotovy každý týden již ve středu, ve čtvrtek a pátek se tak mohl věnovat byznysu. Hlášení se podávala na schválených formulářích, které dodávala tiskárna firmy HOLDING po 20 Kč za kus. To položilo zbylé parazity. Tedy většinu z nich. Nadále otravovali ovzduší v městečku tři nejzarputilejší paraziti. A tehdy NFR povolal deratizátora. Deratizátor Boblig byl odborník na svém místě. Za svou dlouhou kariéru pracoval jako ředitel odboru pro styk s veřejností Nadace genderových studií, ředitel odboru rovných příležitostí při ministerstvu bez portfeje, ředitel Úřadu ochrany spotřebitele pro Mosambik, státní tajemník pro evropské záležitosti a vedoucí poradců poradce ministra. Kromě dvou měsíců, kdy brigádně tancoval u tyče ve striptýzovém baru, jej tedy vždy živili daňoví poplatníci, s problematikou parazitování měl tak bohatou zkušenost. Prvním z parazitů byla cukrářka Koutná. V městečku byly proslaveny zvláště její kremrole, které dodávala do svých, i do konkurenčních cukráren. Bylo nepochopitelné, že občané městečka kupovali její kremrole, když za stejnou cenu mohli v supermarketu koupit balení tří kremrolí firmy HOLDING, které byly mnohem kvalitnější. Kremrole HOLDING, vyrobená na velikonoce, vydržela až do vánoc, aniž by změnila chuť a barvu. Bylo to výběrem surovin. Zatímco cukrářka Koutná používala máslo, vejce, cukr, mouku, technologicky pokročilejší firma HOLDING používala E 221, E 348, E 667, E 825 a kyselinu solnou. V trvanlivosti se tak primitivní výrobní postup cukrářky nemohl výrobkům HOLDINGU rovnat. Bohužel, zaostalé obyvatelstvo městečka tvrdilo, že jim to chutná. Byl to deratizátor, který přišel na způsob, jak se s cukrářkou vypořádat. Zjistil totiž, že cukrářčiny slepice nejsou krmeny schválenými granulemi, jako slepice z drůbežáren HOLDINGU, ale že je cukrářka nechá bezprizorně běhat po zahradě, kde sežerou, na co přijdou. Za takových okolností nebylo možné garantovat obsah alergenů ve vejcích, a bylo tak ohroženo zdraví konzumentů. Následné kontroly navíc ukázaly, že cukrárny cukrářky Koutné nevedou vůbec seznam alergenů v prodávaných sladkostech a kiosek v letním kině nemá energetický audit. Součet všech spravedlivě udělených pokut poslal cukrářku do insolvenčního řízení. Trochu nepříjemnou okolností bylo to, že zkrachovalá cukrářka opustila budovu města, ve které měla výrobnu zákusků, a městu tak vypadl příjem z nájmu. Ale i to se vyřešilo. Do budovy se brzy nastěhovali squatteři a založil zde autonomní centrum. Nájemné sice žádné neplatili, ale s pomocí malé dotace vzniklo společenské místo, kde bylo možno vykouřit jointa, stříknout do žíly herák a komu by se i toto zdálo slabé, mohl si ve zdejší knihovně přečíst díla marxistických filosofů. Autonomní centrum získalo u místních přezdívku Špitál, podle množství povalujících se stříkaček v okolí budovy. Dalším parazitem byl řezník Krkovička. Nejen, že ve svých obchůdcích prodával vyhlášená jelítka, párky a jitrničky, ale ještě drze inzeroval, že u něj v obchodě nelze zakoupit výrobky firmy HOLDING. Pomlouval dětské párečky HOLDING, prý že obsahují 20 % masa, kuřecí kůže a sóju. To byla hrubá nepravda. Žádné maso v nich nebylo. Deratizátor dostal Krkovičku rafinovanou lstí. Vědělo se o něm, že mu občas vypomáhá jeho rodina. Pracovnice kontrolního úřadu, převlečená za pošťačku, jej vylákala z prodejny pod záminkou podpisu o předání rekomanda. Krkovička postavil za pult svého syna, aby krám pohlídal. Na to čekalo komando kontrolního úřadu. Vtrhlo do prodejny a zajistilo syna Krkovičky. Samozřejmě neměl u sebe pracovní smlouvu ani výplatní pásky. Jasný příklad práce načerno. Krkovička dostal mastnou pokutu a byl vyřízen. Spáchal sebevraždu předávkováním antibiotiky, když na posezení snědl grilované kuře firmy HOLDING. Zásobování obyvatel kvalitním masem smrtí parazita ohroženo nebylo, neboť firma HOLDING, krátce nato, otevřela v městečku novou kafilérii. Největší oříškem byl hostinský Řízek. Vlastnil hospodu Koliba, stojící za městem na kopci s malebným výhledem. Krom výtečné kuchyně a dobrého piva byla také mimo signál internetového připojení, takže Řízek se on-line pokladnám škodolibě vysmíval. Přes veškerou snahu úřadů měl v hospodě stále plno a ještě měl rozvážkovou službu, díky čemuž hospody řetězce HOLDING zely prázdnotou. I deratizátor Boblig si zoufalstvím rval vlasy. Pomoc přišla z nečekané strany. Řízek vyhodil z práce kuchaře, který byl zároveň aktivistou Špitálu, pod průhlednou záminkou, že „ten lempl

umí uvařit akorát pervitin“. To vyvolalo občanskou aktivitu Špitálu. Jako správní demokraté funkcionáři radnice podporovali občanské iniciativy mladých aktivistů. Blokování a hlasité protestní shromáždění u restaurace ještě ovoce nepřineslo. Donáška švábů a stříkání smrdutých chemikálií v restauraci spojené s udáními na hygienu už bylo účinnější, definitivně však hosty vyhnaly anonymní hrozby bombovým útokem, které aktivisté hlásili policii sedmkrát do týdne. Nad vodou však Řízka držela ta rozvážka. Tak mu občanští aktivisté zapálili auta. Rozladěný Řízek zmizel navždy z našeho městečka. Z opuštěné budovy restaurace se stalo školicí středisko nově zřízeného Úřadu na podporu malého a středního podnikání, v kterém našlo zaměstnání 30 nových úředníků, což byl krásný výsledek demokratického prosazování občanských práv.

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/zabav...bava.aspx?c=A160326_111356_p_zabava_wag

Newsweek Peníze a pořádek 24.3.2016

Newsweek str. 42 Nejlepší města Kateřina Šantúrová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Známé bylo 15, když se poprvé líbala – v Curychu. Dodnes má hezké vzpomínky. My, co jsme se tam s nikým nelíbali, si pamatujeme hlavně drahotu, úředníky a nudnou atmosféru velkého maloměsta. Když bylo zhruba 15 mně, přistála jsem v Curychu při cestě ze studijního pobytu v Kalifornii. Cestovali jsme ve třech, a protože jsme byli chudí baťůžkáři, chtěli jsme si první noc ustlat pod širákem někde v zeleni. Stačilo se rozhlédnout kolem a bylo nám hned jasné, že tohle se v Curychu běžně nedělá. Když se setmělo, přelezli jsme zeď do zahrady místního kostelíku a se spacáky se schovali do křoví, aby si nás pozorní Curyšané pokud možno nevšimli. Ani autostop, který jsme další den zvolili jako způsob návratu do čerstvě svobodné Prahy, se místním moc nepozdával. Po několika hodinách marného mávání nám na výpadovce zastavila mladá žena, která nás přes vehementní protesty odvezla rovnou na nádraží. Tohle se událo dobrých deset let před tím, než se Curych začal pravidelně umísťovat na špici žebříčků nejlepších světových měst. Cizinci, kteří sem míří za prací v pobočkách firem jako Google či IBM, vám zpravidla řeknou, že Curych je malé velké město, které nepřekvapí. Ale pokud tu máte slušný plat a milujete přírodu, jde opravdu o jedno z nejlepších míst pro život. Žije se tu dobře, protože Curych je neuvěřitelně čistý, spolehlivý a přátelský. Lidé, kteří pracují ve službách, se nikdy netváří naštvaně. V bance vám otevřou účet během pár minut. Všude se dostanete veřejnou dopravou. A je jen málo měst, kde se můžete v létě koupat v křišťálově čistém jezeře s majestátními Alpami v pozadí. Vyhledáváte rádi outdoorové aktivity? Kolo, lyže, lezení – všechno tu je na dosah. Curych však zároveň patří k nejdražším městům planety. Loni v lednu to zpečetil krok Švýcarské národní banky, která uvolnila kurz franku vůči euru. Švýcarská měna pak výrazně posílila. Češka Romana Fuhrer, která je v Curychu s jednou tříletou přestávkou dvacet let, říká, že zas tak strašné to není, byť vyskakovat si rozhodně nemůže. „Když máte své finance pod kontrolou, dokážete žít i lépe než v Česku.“ Nejdražší položkou v rozpočtu je tu bydlení. Kdo chce žít ve městě, musí počítat s tím, že nájem třípokojového bytu v běžné čtvrti ho vyjde i na 2500 franků, tedy okolo 61 tisíc korun měsíčně, což je polovina průměrného příjmu. Za levnějšími byty se proto místní stěhují na okraj Curychu nebo do přilehlých obcí. Většina obyvatel města navíc bydlí v nájmu, byty si kupují jen ti movitější, protože banky dávají hypotéky jen tomu, kdo zaplatí pětinu ceny předem. Potraviny jsou v curyšských obchodech kvalitní ale drahé, líčí devětatřicetiletá Romana, která po rodičovské přestávce pracuje jako asistentka ředitele ve stavební firmě. „Nejdražší je maso. To se mi ani nechce kupovat.“ Za dva plátky výborného hovězího necháte u řezníka 20 franků, tedy necelou pětistovku. V restauraci vás steak přijde na více než dvojnásobek. Curyšané (a Švýcaři obecně) proto jezdí potraviny nakupovat do levnějšího Německa. Nakupuje se

také ve večerních slevách, kdy ceny některých výrobků, které za pár dní projdou, klesnou na polovinu. „Není to tady jako v Česku, kde vidíte přeplněné vozíky. Lidé si tu dají skromně na pás čtyři rajčata a dva jogurty. Nakupuje se častěji a v menším,“ popisuje Romana Fuhrer. Curych je také město pořádku, a to ve všech směrech. Překročení pravidel se tu opravdu netoleruje. Pětatřicetiletý typograf Radek Sidun, který zde žil dva roky, jednou zaparkoval kolo ve stojanu před domem, kde bydlel jeho kamarád. Když si ho ráno chtěl vyzvednout, kolo tam nebylo. Ne, nikdo ho neukradl, což by se dalo očekávat třeba v Praze. Majitelka domu ráno obešla stojan a zkontrolovala, jestli v něm neparkuje někdo cizí. Když narazila na kolo, které nemělo příslušný štítek, zavolala policii. Ta přestřihla zámek a kolo odvezla na stanici. Až tam se s ním Radek opět shledal. „Člověka by nenapadlo, že si někdo dá tu práci, aby zjistil, že před domem stojí kolo, které tam nepatří, a že si policie dá tu práci a odveze ho,“ kroutí nad tím dodnes hlavou. *** Jak je draho v Curychu 1 vejce 15 Kč litr benzinu 33 Kč 1 l mléka 40 Kč 2 l Coca-Coly 70 Kč 1 kg brambor 75 Kč 1 kg jablek 100 Kč 1 kg rajčat 120 Kč pivo v restauraci 180 Kč krabička Marlboro 210 Kč obědové menu 690 Kč měsíční nájem – byt 45 m2 41 000 Kč Zdroj: Expatistan.com Přesní jako hodinky Stačí si vybavit, čím je Švýcarsko proslulé, a hned máte jeden dobrý argument, proč se v Curychu dobře žije. Život je tu přesný jako švýcarské hodinky. Na městskou dopravu je spolehnutí, jezdí opravdu načas. Dochvilnost platí nejen v dopravě, přesní jsou tu i všichni lidé. Možná se vám zdá, že je to stres – pořád si hlídat čas, abyste nikam nepřišli pozdě. Je to ale nesmírně praktické, když na schůzkách netrávíte čas čekáním na opozdilce. Veřejný prostor v Curychu plánují do posledního centimetru a také o něj patřičně pečují. Každý kousek zelené plochy má na starost nějaká zahradnická firma. Architekti při svém plánování navíc myslí na lidi, a ne na auta, takže tu všude najdete parky, hřiště, cyklostezky, lavičky - prostě všechno, co z města dělá příjemné místo k žití. Všude je čisto, dokonce i kolem stavenišť. Myslím, že se to Švýcarům prostě líbí, a tak uklízí. Čisté prostředí je hezké a když v něm žijete, nenapadne vás nechat odpadky někde, kde žádné neleží (a když už leží, automaticky je zvednete a hodíte do koše). Alena Pajasová, Curych Foto autor| Foto: Thomas8047

nova.cz Jak konečně zhubnout? Nalaď se na vlastní hormony 24.3.2016

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness Krasna.cz/trm Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Australský lékař Elliot Abravanel sestavil před několika lety režim stravování v závislosti na "somatologické typologii". Vychází z faktu, že člověk je "řízen" hormonálně, takže také jeho stravovací

zvyklosti jsou přímo ovlivněny žlázami. Každý z nás je řízen jakousi "vůdčí" žlázou. Hormony jsou regulační látky vylučované žlázami s vnitřní sekrecí do krevního oběhu. Každý má podvědomou tendenci "dráždit" svoji vůdčí žlázu k činnosti. Jednoduché vyšetření odhalí, která žláza je dominantní právě u vás a na ni je potřeba se při snaze zhubnout zaměřit. "Cílem námi doporučeného režimu je docílit rovnováhy, podobně jako se o to snaží například i výživa podle ájurvédy či makrobiotika, přibližuje RNDr. Petr Fořt CSc. ze Světa zdraví. Typologie je velice účinná zejména u žen. DOMINANCE HYPOFÝZY Hypofýza je nejvyšší hormonální žlázou a je přímo spojená s nervovou soustavou. Je spojená s hypotalamem, který funkci hypofýzy reguluje prostřednictvím hormonů. V hypotalamu jsou centra pro hlad, spánek, chuť, proto může tenhle výsledek signalizovat poškození některého z center. Z hormonů, které produkuje, má s výživou spojitost několik hormonů: - somatotropní hormon (STH, růstový hormon) - má anabolické účinky a podporuje tvorbu tělesných bílkovin, zvyšuje glykémii tzn. působí proti inzulínu, ovlivňuje růst kostí a zvyšuje jejich hustotu, - tyreotropní hormon (TTH - řídí činnost štítné žlázy), - prolaktin (PRL) - zodpovědný za homeostázu tekutin a elektrolytů, stimuluje sekreci mléka - folikulostimulační hormon (FSH) - podporuje tvorbu estrogenu u žen, - luteinizační hormon (LH) - řídí činnost vaječníků - antidiuretický hormon (ADH - vazopresin) - řídí hospodaření s vodou a udržování stálého objemu tělesných tekutin. Hlavní morfologický znak: větší množství růstového hormonu Tvar těla: vypadá mladě, hlava je v nepoměru s tělem - větší, dětský baculatý“ tvar, nemá tudíž ani velká prsa nebo zadek Kde se ukládá tuk: po celém těle, někdy okolo kolen Chutě: mléčné produkty a sladkosti Čilost: většinou “skřivan”, navečer unavený a usínající Osobnost: inteligentní a idealistická, kromě vztahu k nejbližším lidem rezervovaná; je schopná čelit psychickým potížím Nejvhodnější cvičení: aerobní cvičení jako plavání, rychlá chůze, středně náročný aerobik, aerobní cvičení s činkami; obecně aerobní kardio cvičení asi 4x týdně; vhodné nejsou mechanicky opakované cvičení Potraviny:

Velké množství: hovězí, kuřecí, vnitřnosti, vejce, čerstvá zelenina Střídmě: ovoce, luštěniny, celozrnné sacharidy, rostlinné oleje Nikdy: mléčné výrobky, rafinované a zpracované sacharidy (hypofýza je pravděpodobně nadměrně stimulována tučnými mléčnými produkty, masem a uzeninami a tyto by tedy měly být z jídelníčku vyloučeny).

DOMINANCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Štítná žláza je blokována nadměrným množstvím sacharidů. Žádné sladkosti a žádné produkty z bílé mouky. Ženy tohoto typu mají zvýšené riziko vzniku cukrovky. Její hormony jsou nesmírně důležité pro látkovou výměnu, pokud selže, je tím poškozen prakticky každý orgán. Štítná žláza produkuje dva hormony: tyroxin a trijodthyronin. Zvyšují intenzitu metabolismu a spotřebu kyslíku. Jejich zvýšená hladina vede k odbourávání tělesného tuku i proteinů a poklesu hmotnosti. Ke tvorbě těchto hormonů je nutný přísun jódu. Hlavní morfologický znak: štíhlost, útlost Tvar těla: dlouhé končetiny, tenké kosti, vysoko posazený a zřetelný pas, tvrdé nehty, oválný nebo protáhlý obličej, obočí potkávající se nad nosem; jemná chodidla a ruce, kulatá ramena Kde se ukládá tuk: mezi rameny a koleny, včetně stehen, zadku a okolo pasu Chutě: sladkosti, škrobnaté potraviny, kofein Čilost: ve vlnách, tendence ke krátkodobé energičnosti a pak kolapsu Osobnost: kreativní, veselá, energická; tendence k podrážděnosti v období stresu nebo únavy Nejvhodnější cvičení: plavání, cyklistika, chůze 20 minut alespoň 3x týdně pro podporu lymfatického systému; vysilující cvičení se nehodí Potraviny:

Velké množství: vejce, kuře, ryby a mořské plody, čerstvá zelenina, nízkotučné mléčné výrobky, Střídmě: luštěniny, celozrnné výrobky, máslo, oleje, ovoce, červené maso, vnitřnosti Nikdy: sladkosti a cukr, kofein, rafinované sacharidy

DOMINANCE NADLEDVIN Kůru nadledvin stimulují potraviny živočišného původu, sůl, kombinace sacharidů s bílkovinami (například smažené řízky). Hrozí riziko vzniku aterosklerózy, hypertenze a dny. Kde se ukládá tuk:na horní polovině těla - horní část zad, prsa, v oblasti žaludku; nohy a zadek zůstávají štíhlé Chutě:slané, tučné jídla, alkohol Čilost: vytrvalá, stálá energie během dne, únava a usínání brzy večer; rychle se hojí (steroidní hormony pomáhají imunitnímu systému) Osobnost: přátelská, praktická, společenská; nesnadno vyprovokovatelná, ale temperamentní když už na konflikt dojde Nejvhodnější cvičení: obecně nemá ráda cvičení; vhodné jsou lymfatické masáže, které pomáhají s detoxikací a redukci váhy; vhodné je cvičení posilující kardiovaskulární systém a také např. squash, basketbal a podobně (tato cvičení ne při velké nadváze); nevhodné jsou silové typy cvičení nebo drsné sporty, které jsou příliš

stimulativní Potraviny:

Velké množství: nízkotučné mléčné výrobky, sýr cottage, zelenina, celozrnné výrobky, luštěniny Střídmě: ryby, drůbež, vejce, káva, čaj, oleje Velmi zřídka: slaná jídla a pochutiny, červené maso, potraviny s obsahem cholesterolu a ztužených tuků, tučné sýry, máslo, alkohol

DOMINANCE GONÁD (pohlavní žlázy) Gonády stimuluje ostré koření a tuky, především živočišné včetně mléčných produktů. Mléčné produkty nakonec blokují vaječníky - a to je hlavní problém. Tento typ má vyšší riziko vzniku křečových žil a hrozí rakovina vaječníků. Ženské - vaječníky (ovaria) - produkují hormony estrogen a progesteron Mužské - varlata (testes) - produkují hormon testosteron PŘEČTI SI TAKÉ: Drastické diety musí skončit! Jak na hubnutí skutečně správně? Vyvracíme 5 největších mýtů o hubnutí Nejčastější chyby, které děláme při hubnutí Hlavní morfologický znak: malý vzrůst Tvar těla: tvar hrušky, výrazné boky a zadek, břicho nebývá výrazně obtloustlé, dolní končetiny jsou od poloviny stehen už štíhlé, naopak jsou typická poměrně štíhlá lýtka a horní končetiny, relativně malá prsa; vzrůst většinou jenom okolo 160 cm; malé ruce s prsty většinou kratšími než dlaň Kde se ukládá tuk: tuk se ukládá především na zadku a stehnech; vystouplý zadek a nevzhledný tuk na bočních stranách stehen, v ostatních částech těla se tuk moc neukládá Chutě: krémové, tučné, mražené mléčné výrobky, někdy kořeněné jídla Čilost: průběžná, schopnost pokračovat v činnosti, i když se dostaví únava Osobnost: vřelá a pečující Nejvhodnější cvičení: chůze, jogging, plavání, tanec, lehké posilování Potraviny:

Velké množství: zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné obilniny, nízkotučné mléčné výrobky Střídmě: rostlinné oleje, rafinované sacharidy, drůbež, malé množství kávy a čaje, vnitřnosti Velmi zřídka: červené maso, koření (kromě bylinek), máslo, smetana, tučné a sladké dezerty

Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Oct2012/1396877.jpg?9434

URL| http://krasna.nova.cz/ext/fitness/jak-...ubnout-nalad-se-na-vlastni-hormony.html

novinky.cz Obchodník v Sapě zřejmě zkoušel prodat i maso určené k likvidaci 23.3.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodník pražské tržnice Sapa, u kterého Státní veterinární správa (SVS) a policie na konci února objevila čtyři tuny kazícího se masa, opět prodával maso neznámého původu. Kontroloři muže navíc podezírají, že chtěl prodávat i maso, které bylo již dříve určené k likvidaci. Ve středu o tom informoval mluvčí SVS Petr Pejchal. Kvůli ohrožení zdraví spotřebitelů byla nařízena likvidace 1,8 tuny masa. "Maso, které dotyčný převážel a které směřovalo do obchodů a restaurací v tržnici, jevilo smyslové změny. Obchodník navíc opět nedokázal doložit jeho původ," uvedl Pejchal. Při kontrole byly zajištěny mimo jiné čtyři přepravky s masem, které bylo označeno modrou barvou, z čehož lze podle mluvčího usuzovat, že šlo o zboží, které takto znehodnotili úřední veterinární lékaři při předchozí kontrole. [celá zpráva] Kvůli ohrožení zdraví zákazníků veterináři nařídili likvidaci 1,8 tuny masa. FOTO: SVS "Je zde tedy důvodné podezření, že dotyčný chtěl dále prodávat maso, které bylo již dříve určeno k likvidaci. SVS proto zvažuje možnost podání trestního oznámení," sdělil Pejchal. Podle veterinářů jde o porušení zákona o potravinách. Toho se dopustil kontrolovaný muž tím, že porušil zákaz uvádět do oběhu potraviny neznámého původu, navíc smyslově změněné. O výši pokuty rozhodne správní řízení. Za uvádění potraviny neznámého původu na trh lze uložit pokutu do 50 miliónů korun.

URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/398502...l-prodat-i-maso-urcene-k-likvidaci.html

Očista organismu jako ucelený proces 24.3.2016

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví Eva Dvořáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Detoxikační očišťovací programy podstupuje mnoho lidí, a to především na jaře. Proč? Chtějí se zbavit všeho špatného, škodlivého a nezdravého, co se jim přes zimu usídlilo v těle. Jenomže spousta urputných snah může skončit fiaskem. V některých případech si lidé mohou i ublížit. Ačkoliv jsou týdenní detoxikační programy velmi oblíbené a pozornosti diety chtivých neuniknou ani nekolikadenní půsty slibující úbytek několika kilogramů, jarní detox organismu by měl spíše působit jako ucelený proces.

Naše tělo přichází téměř denně do styku s toxickými látkami a škodlivinami. A to prostřednictvím jídla, pití, ale i různých kosmetických a jiných přípravků, ale například i některými neřestmi, jako je kouření nebo pití alkoholu. Zejména posledním dvěma látkám by se lidé podstupující detoxikační očistu měli rozhodně vyhnout.Začnete u střev Pokud chcete pročistit organismus, začnete u střeva. Právě tam totiž vznikají a drží se toxiny, které tělu velmi škodí. Bohužel vzhledem k našemu sedavému způsobu života a nevhodné stravě, ve které chybí ovoce a zelenina a naopak přebývají uzeniny, sladkosti a bílé pečivo, se na stěnách tlustého střeva usazují velké nánosy zbytku potravy, zahnívají tam a ucpávají a zmenšují průměr střeva. To má za následek potíže s trávením i vyprazdňováním. Pokud vás tedy trápí potíže se zažíváním, anebo se chcete preventivně pročistit, zařaďte do jídelníčku čerstvé potraviny a dostatek tekutin. Podle výživového poradce Martina Škáby není na škodu snížit, anebo omezit v rámci jarní očisty některé problematické potraviny. Za ty považuje obiloviny s obsahem lepku, mléčné výrobky, které doporučuje konzumovat 1x týdně, a to nejlépe formou kozích nebo ovčích výrobků. Omezit bychom měli i příjem masa, uzenin a sladkosti zcela vyloučit.Na játra s petrželí, pampeliškou i ostropestřcem Zaměřte se také na játra, která jsou největší a nejdůležitější žlázou lidského těla. Pokud jsou totiž zatěžována a špatně fungují, tělo strádá. Co by rozhodně nemělo chybět ve vašem detoxikačním plánu, je absolutní vynechání, nebo jen minimální a střídmá konzumace alkoholu, a pravidelný a dostatečný příjem tekutin. Pokud se svěřujete do péče bylinek, využijte ostropestřec, ze kterého si připravte čaj. Z dostupné zeleniny, s prospěšnými účinky na zdraví jater, pak můžeme jmenovat červenou řepu a petržel. Z květin pampelišku.Odšťavňujte ovoce a zeleninu Pokud nejste schopni denně zkonzumovat několik kousků čerstvé zeleniny, nevadí. Využijte služeb zeleninové šťávy. Tu si můžete připravit ráno a vzít si ji s sebou do práce v lahvičce. Ideální pro tento typ odšťavňování jsou téměř všechny druhy zeleniny, využívejte hlavně tu zelenou, jako je špenát, okurka, paprika, brokolice, kedlubna a kapusta. Aktuální sezónní boom zrovna zažívá medvědí česnek, který je vitamínovou bombou. Pokud vám zeleninová šťáva nechutná, dolaďte ji o ovoce. Pozor na příliš sladké kousky, raději se zaměřte na vodní meloun, borůvky, maliny, jahody a citrusy. Každému chutná něco jiného, proto si na pravou a oblíbenou kombinaci musíte přijít sami. Na posílení jater, ledvin a močových cest se výborně hodí artyčok a černá ředkev. Artyčok posiluje trávení, podporuje tvorbu žluči, používá se jako diuretikum a při detoxikačních kúrách, obsahuje velké množství vitamínů a minerálů.Kvašená zelenina pro zdraví střev Čerstvá rašící jarní zelenina je bohatá na vlákninu, která výborně pročistí střeva a zbaví je usazenin. Podle potřeby můžete zvýšit příjem přidáním vlákniny také v podobě doplňků stravy. „Trávicí systém zbavený usazenin umožňuje lepší vstřebávání živin do krve a zbytku těla,” říká Susan Bowermanová z Herbalife. Pro vysoký obsah vitamínů, enzymů a bakterií mléčného kvašení je vhodné zařadit do jarního jídelníčku kvašenou zeleninu. Stačí tvrdou zeleninu jako mrkev, kedluben, zelí nebo ředkev nakrájet na kousky, zalít vařící vodou, přidat sůl a kmín a za 4 až 6 dnů je hotová. Přidávejte ji ke každému jídlu, například jako přílohu. Kvašená zelenina prospívá především játrům, působí ale i jako přírodní probiotikum, čistí trávicí trakt a pomáhá budovat zdravou střevní mikroflóru, což je vynikající pro zdravé a bezproblémové trávení. Obsahuje také spoustu vitamínů a enzymů. Všechny tyto kladné účinky kvašené zeleniny a její zdravotní přínosy pomáhají také budovat pevnou a odolnou imunitu, která je pro celkové zdraví

člověka velmi důležitá.Zkuste bezmasou stravu Vzhledem k nadměrné konzumaci masa je vhodné zauvažovat i nad několikadenním půstem bez masných výrobků. Odvážní jedinci mohou dokonce vyzkoušet jídelníček bez jakýchkoliv živočišných produktů. Místo nich zařaďte klíčky, ořechy, semínka, luštěniny a za studena lisované oleje. Jako náhradu masa využijte sóju, tempeh, tofu a další. Pokud si ale maso nedokážete odepřít, alespoň minimalizujte jeho příjem. Martin Škába doporučuje jeho konzumaci maximálně 3x týdně, do stravy zařadit pět kusů ovoce a zeleniny každý den a také pohyb alespoň 20 minut denně, a to i během pracovní doby. Samozřejmostí je pravidelný a dostatečný přísun neperlivé, čisté vody.Domácí klíčky Čerstvé klíčky jsou velmi ceněné zejména pro svůj vysoký podíl antioxidantů, proteinů a minerálních látek. Díky tomu se využívají v alternativní medicíně, pro běžného člověka mohou být ale chutným a levným způsobem, jak si doma vypěstovat vlastní vitamíny. Někteří se je nebojí nazvat i ozdravnou bombou. „Naklíčit si můžete mungo fazole, červenou čočku, řeřichu, vojtěšku, ředkvičku a mnoho dalších semínek. Stačí vám k tomu jen semínka, sklenice a trocha trpělivosti,“ říká Susan Bowermanová. Klíčky doplní jakékoliv jídlo. Ideální jsou do salátu, ale přidat je můžete i do polévek, na brambory nebo jako přílohu. Jsou už snadno dostupné i v supermarketech.Pozor na extrémy V touze po rychlém pročištění ale řada lidí velmi chybuje, což může mít na jejich zdraví fatální dopady. „Mnoho Čechů skáče z extrému do extrému. Když nahradí přejídání totální absencí příjmu potravin, skutečně mohou rychle zhubnout, ale v naprosté většině se jedná jen o úbytek vody. Přílišné zavodnění sice trápí řadu lidí, hlavně žen, ale i odvodnění by mělo probíhat po poradě s odborníkem, proto drastické půsty bez podpory výživového poradce nebo lékaře nemohu doporučit,“ říká Věra Burešová, výživová poradkyně Naturhouse. Snažte se denně vypít alespoň 1,5 l neperlivé, neslazené vody vytemperované na pokojovou teplotu. Pro lepší chuť do ní můžete nakrájet kolečka citronu, grepu nebo limetky. Neuděláte chybu, když do vody nakrájíte ovoce, na které máte zrovna chuť, nemusí jít nutně jen o citrusy. Hojně se používají i plátky okurky. Ke snídani si dopřejte šálek teplého čaje bez dodatečného přislazování. „Čaj může být bylinkový, ovocný nebo zelený. Během dne pak popíjejte vodu. Ledviny, pleť i končetiny vám za to poděkují. Pro lepší krevní oběh je vhodné zvolit pohodlnou obuv, dopřát si alespoň 30 minut svižnější chůze. Ideální je také cvičení jógy a celková úprava životního stylu,” doporučuje Věra Burešová.

URL| http://www.novinky.cz/zena/zdravi/3970...ista-organismu-jako-uceleny-proces.html

Nový život - zpravodajský týdeník Výjimečné? Špek, pečínka i dýňový olej 24.3.2016

Nový život - zpravodajský týdeník str. 7 Rady / tipy MICHAL ŠUPÁLEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Třetina držitelů prestižní značky Regionální potravina je letos z Břeclavska. Uspěly dvě rodinné firmy z Lanžhota a gigant z Kobylí.

Břeclavsko, Brno – Je to pro mě při nákupu potravin důležité vodítko, svěřil se Ladislav Sečkář z Moravské Nové Vsi. Značku Regionální potravina, kterou každoročně uděluje odborná komise výrobkům s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Jihomoravského kraje, jako zkušený zemědělec dobře zná. Acení si ji. „Snažím se odmítat dovozové věci a kupovat naše potraviny. Každou takovou značku, která navíc zaručuje i kvalitu, proto sleduji a vítám,“ vyjádřil se Sečkář. Těšit jej navíc může fakt, že hned tři z celkem devíti letošních ocenění značkou Regionální potravina míří na Břeclavsko, kde bydlí. V kategorii tepelně opracovaných masných výrobků uspěl lanžhotský Špek od Hakalíka. „Jsme z toho nadšení, konkurence byla veliká. Pro nás jako pro rodinný podnik je to velký úspěch. A také reklama,“ přiznal Miroslav Hakala z Lanžhota, který rodinnou firmu vede. Lanžhotské řeznictví už bodovalo se svými dobrotami například v soutěži Česká chuťovka. Do jihomoravského výběru se ale přihlásilo poprvé. A hned uspělo. „Tajemství úspěchu našeho špeku spočívá v kvalitě a dodržení postupů. Je to klasickým způsobem nakládané maso, klasicky vyuzené. Poctivá práce, čistě maso a koření,“ popsal Hakala, který své výrobky vozí například na farmářské trhy do Břeclavi. Druhý oceněný lanžhotský výrobce Radek Bartoš, který si prestižní značku Regionální potravina vysloužil za dýňový olej lisovaný za studena, uspěl při své páté účasti v soutěži. „Vždycky jsme dosáhli na Chuť jižní Moravy, na vítězství to vyšlo až tentokrát. Kromě úspěchu je to pro nás také zadostiučinění, že se dlouhodobá práce vyplácí,“ řekl zástupce rodinné firmy, která se věnuje zemědělství. Dýňový olej z její produkce je k dostání i v některých farmářských prodejnách a obchodech zdravé výživy. „Je vhodný na dochucování pokrmů, do hotových polévek, omáček i na zálivky. U příloh zvýrazní chutě pokrmu,“ přiblížil Bartoš. Právo užívat po čtyři roky na obalu oceněného výrobku značku Regionální potravina podle svých slov určitě využije. „Bude to nová zkušenost, Uvidíme, jestli na to budou lidé slyšet,“ podotkl. S využitím loga počítá také společnost Patria Kobylí. Ta ocenění získala za svou Moravskou pečínku v kategorii tepelně neopracovaných trvanlivých masných výrobků. „Je to pro nás po několika letech další významný úspěch v této soutěži. Ceníme si ho o to více, že jsme vyhráli v opravdu nabité kategorii,“ zmínil ředitel a prokurista velké zemědělské firmy Vavřinec Charvát. Patria sází na vlastní masnou výrobu. Produkty nabízí především ve své kobylské a také hodonínské prodejně. „Moravskou pečínku děláme do sklenice z našeho vlastního kvalitního vepřového masa,“ potvrdil Charvát. Soutěž Regionální potravina, za níž stojí ministerstvo zemědělství, je určená na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích. O značku se letos na jihu Moravy ucházelo v devíti kategoriích 183 produktů od 54 výrobců, což je nejvíce v sedmileté historii. Vyhlášení výsledků se uskuteční třetího dubna na zemědělském veletrhu Techagro na brněnském výstavišti. oceněné výrobky b Špek od Hakalíka výrobce: Miroslav Hakala, Lanžhot b Moravská pečínka výrobce: Patria Kobylí b Dýňový olej lisovaný za studena výrobce: Radek Bartoš, Lanžhot

parlamentnilisty.cz Bendl (ODS): Šéfe, budu hned - to nemám spojováno s erotikou, ale spíš s prací poslanecké sněmovny 23.3.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Projev na 42. schůzi poslanecké sněmovny 23. března 2016 k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: Dovolte mi, abych i já řekl něco málo k tomuto návrhu zákona. Nejprve k tomu: šéfe, budu hned. Já to

nemám spojováno s erotikou na obrazovce, ale spíš s prací Poslanecké sněmovny, protože, šéfe, budu hned, to přeci používají při vší úctě kolegové tady z hnutí ANO. A to, že to chce koaliční poslanec Petr Kudela prostřednictvím pana předsedajícího zakázat, to myslím, že se mu nepovede a že, šéfe, budu hned, tady budeme používat dál. Jsem přesvědčen o tom, že ten návrh, a diskutovali jsme o tom na zemědělském výboru, patří spíš do oblasti řešení mediálního zákona, a že to nemáme řešit v zákonu o potravinách a tabákových výrobcích, protože to věcně patří do reklamní branže a tam se tím pojďme seriózně a vážně zaobírat. Já si myslím, že sem tohle téma zásadně nepatří. To, co ale sem patří, je - tenhle zákon vzniká pod jistým tlakem, sleduje ho řeknu podnikatelská veřejnost v oblasti potravin i tabákových výrobků, protože jeho pouť nebude končit tady, ale půjde do Senátu a bude muset ještě být doprovozen vyhláškou, a časový stres je tam o to větší, o co později přišel tento návrh zákona do Poslanecké sněmovny. A to myslím, že je tady taky třeba říct. Že poslanci jednali poměrně rychle, aby vyšli vstříc ministrovi zemědělství, za to by jim měl ministr zcela určitě poděkovat. K té hygieně versus veterina. Protože tady vystupovali vesměs zdravotníci, kteří hygienu hájili, já musím aspoň půl věty na obranu toho návrhu říct, protože si nemyslím, že to projímadlo, které se nám snaží zdravotníci naordinovat, že je správně, že tu debatu máme vést seriózně. Čím jsem si stoprocentně jistý a říkal jsem to i na zemědělském výboru, že když se díváte na Pohlreicha a na jeho - řeknu - snahu zvyšovat kvalitu podávání jídel a vůbec úroveň restauračních zařízení, za což mu patří určitě poděkování, ale vidíte-li někdy, co se odehrává v některých těch kuchyních, tak se vůbec divíte, že tam je nějaká debata nad tím, jestli ten řízek má vypadat líp nebo hůř, nebo jak má vypadat líp, když ta kuchyně restauračního zařízení je spíš na zavření než na vaření. Nedostatky jsou tam obrovské a ať už to bude dělat hygiena, nebo to bude dělat veterina, jistě ten problém zůstává a my se máme bavit o tom, jak ho vyřešíme. To že zůstane ten problém, tak je. Paní poslankyně Balaštíková se rozhodla dát návrh na stažení jejího pozměňovacího návrhu, o kterém jsme dlouze diskutovali na zemědělském výboru. To že se o tom návrhu možná nebude hlasovat, problém zůstane. Problém špinavých kuchyní, které občas vídáme v pořadech, je problémem, který ze státní správy, a v tomhle případě z Hygienické služby, nikdo nesundá. A že něco nefunguje, je - myslím - zjevné. Tento návrh je o tom pokusit se nějaké změny docílit. Pokud se to nepovede pozměňovacím návrhem, doufejme, že aspoň Hygienická stanice bude reflektovat to, že problémy v oblasti výroby potravin a jejich distribuce zákazníkům zůstávají nadále vážné. Pak mám ještě jednu věc, která se týká pozměňovacího návrhu pod bodem E2. Prosil bych pana zpravodaje, zdali bychom mohli o tomto pozměňovacím návrhu pana poslance Kudely hlasovat zvlášť, neboť tento pozměňovací návrh přináší podle mého hlubokého přesvědčení trable při stanovování úrovně emisí u tabákových výrobků jiných, než jsou cigarety. U normálních klasických normovaných cigaret se emise měří, mají své hodnoty a jsou to mezinárodně dané závazky. U ručně vyráběných cigaret je to podle mne problém naprosto neřešitelný. U strojově vyráběných cigaret umíme změřit jejich emise. U výrobků, které jsou vlastně ručním produktem, není možné. Navíc normy neexistují. Nikdo neví, podle čeho by se to řešilo. Nemůžeme si to úplně vymýšlet. Myslím si, že chceme-li se tím zabývat, pak to potřebuje ještě nějaké doladění, o jaké normy by se to mělo opřít, protože v tuto chvíli neexistují ani u nás doma, ani na území Evropské unie.


Ministr Babiš: Nemohl jsem o Čapím hnízdu říct pravdu - nechtěl jsem ohrozit moje děti... Našlápli jsme si dobře 23.3.2016


zpět Projev na 43. schůzi poslanecké sněmovny 23. března 2016: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážené dámy a pánové, hlavně k vám dneska budu mluvit. Doufám, že občané, naši voliči se dívají dneska na naši sněmovnu. Já jsem strašně rád, že tady můžu vystoupit a vysvětlit všechny okolnosti této bezprecedentní masivní manipulativní pečlivě naplánované a načasované kampaně kolem Čapího hnízda, která má jediný cíl. Abych skončil ve vládě a vůbec abych skončil v české politice. Za tyto dva roky totiž už pochopila i ta zdejší tradiční politická nomenklatura, že já nelžu, nekradu, nejdu nikomu na ruku (Pokřik a smích vpravo.) a nikdo mě nemůže zkorumpovat. Ani hazardní lobby, pane Kalousku prostřednictvím paní předsedající. Uvidíme, jak budete hlasovat. Už se to blíží. To je důvod, proč tu nyní máme tuto pseudokauzu Čapí hnízdo, která vám najednou tak vadí. 8 let uplynulo. A v tomto ohledu bych strašně chtěl poděkovat všem voličům, občanům. Tolik mailů a SMS jsem dostal těsně po volbách v říjnu 2013, kdy jsme uspěli. A nesmírně si toho vážím a děkuji vám. Vycházím i z toho, že mnohým lidem dochází, jakým způsobem jsou u nás některá média zmanipulována. Jak vytrhují informace z kontextu, jak spekulují a lžou. (Potlesk vpravo.) A o tom všem bych chtěl tady dnes mluvit. Jak jsem vstoupil do politiky, začaly kampaně. Nejdřív StB začala před parlamentními volbami. Mohu jenom znovu prohlásit, že jsem nikdy nespolupracoval, nic jsem nepodepsal, a že jsem uspěl žalobou u bratislavského soudu. (Potlesk vpravo.) A že mě StB vyslýchala kvůli syrským fosfátům. Ano. Kvůli syrským fosfátům, protože Sýrie neměla peníze za tanky, které tam dodávala Hálova rodina pana Kalouska, přítele Asadovy rodiny, který vyvraždil desetitisíce lidí. Další kampaň byla biopaliva. Podpora biopaliv byla zavedena v ČR na základě závazku ČR, který vychází ze směrnice Evropské unie z roku 2003. Ať se nám to líbí nebo nelíbí, je to závazné. A já jsem biopaliva nevymyslel. Vymyslela je EU na základě studie Goldman Sachs. V Goldman Sachs říkali, že barel ropy bude stát 200 dolarů. No nějak se netrefili. Jistě si všichni vzpomínáte na lživou kampaň z léta minulého roku. Lež o tom, že já na biopalivech dostávám pět miliard a další podobné nesmysly. To je sprostá lež, kterou Kalousek opakoval stokrát. Je to lež, protože výrobci biopaliv dotace nedostávají. Ty dostávají spotřebitelé. To znamená každý, kdo tankuje na čerpací stanici. Rád bych připomněl, že první víceletý program podpory uplatnění biopaliv v dopravě byl schválen 25. února 2008. A to pravicovou vládou pánů Topolánka a Kalouska. Naše koaliční vláda schválila pouze prodloužení tohoto programu na roky 2015 a (až?) 2020. A to s pozitivním dopadem do státního rozpočtu, kdy náklady na biopaliva v roce 2014 byly 2,2 miliardy korun a v roce 2015 klesly na 2 miliardy korun a v roce 2016 změna legislativy znamená faktické ukončení prodeje podporovaných biopaliv a náklad státu dosahuje desítky tisíc korun. Takže dneska se už žádná vysoko obsahová biopaliva neprodávají a to díky nízké ceně ropy. Střet zájmů. Další z vykonstruovaných kampaní je kampaň o mém střetu zájmů. Ano, mám střet zájmů. Ale já ho nezneužívám. (Bouřlivý potlesk od pravicových poslanců.) Já jsem do politiky nechtěl. (Opět bouřlivý potlesk a smích zprava.) Vy jste mě zplodili. (Opět smích od poslanců ODS a TOP 09.) ODS a zkorumpovaný Kalousek, symbol korupce. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, prosím, abychom nesklouzávali do osobních útoků. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Jo, omlouvám se. Moje činnost v politice má na moje firmy jenom negativní dopad. Příští rok oslaví Kostelecké uzeniny sto let. A za 99 let se v jejich výrobcích nenašla jehla a za poslední měsíc dvakrát. To je zajímavé, asi není - (Opět smích v poslaneckých lavicích.) Podle mých firem - doufejme, že vám ten smích vydrží až do konce. Podíl mých firem na obchodu se státem je zanedbatelných 1,7 %. Chovám se při hlasování na vládě a ve Sněmovně a na Ministerstvu financí striktně podle zákona o střetu zájmů. Přesto jsem neustále napadán za to, že moje firmy soutěží hlavně u Lesů České republiky, jejichž výběrová řízení jsou podle žebříčku sdružení EconLab při Univerzitě Karlově hodnocena jako vůbec nejvíce transparentní výběrová řízení v této zemi. Minule se pan ministr Jurečka s tím chlubil a já myslím, že má pravdu. Stejně byla hodnocena výběrová řízení u státního podniku Čepro. Společnost Uniles, která je součástí koncernu Agrofert, provádí pro státní lesy těžební práce a zpracovává dřevo. V roce 2014 získala tato společnost z celkových 33 zakázek Lesů České republiky pouze osm zakázek. O rok

později vyhlašovaly Lesy České republiky dvě výběrová řízení. V prvním získal Uniles 12 z celkových 57 zakázek a v druhém tendru u deseti zakázek neuspěl ani jednou. Chvála bohu. Soutěží se jenom o cenu a soutěží desítky firem. Takže celkově v tendrech Lesů České republiky v letech 2014 a 2015 získala společnost Uniles o 25 % lesních ploch méně než před mým vstupem do politiky a menší má i objem tržeb z těžby. Pojďme na dotace. Prosím vás, kdo vymyslel dotace? Přece EU. Ne, Kalousek ne, Evropská unie. (Potlesk z řad poslanců TOP 09 a ODS.) Kalousek fungoval tak, že nám je zastavili, ale k tomu se dostanu. Ale já s tím nemám problém, nechť zruší všechny dotace. My jsme podepsali nějakou dohodu s EU a do této země nateklo 540 miliard. Takže ODS začala tvrdit, že dostávám víc dotací, než kolik odvádím na daních. Účelově odstranila odvody na sociální pojištění a na zdravotní pojištění a také v rámci systému zdravotního pojištění. A jak je známo, hlavním zdrojem peněz pro vyplácení důchodů, páni důchodci, jsou přece odvody na sociální pojištění. A ze zdravotního pojištění jsou zdrojem na peníze pro platy lékařů, sestřiček a zdravotního personálu. Jsou tedy příjmem veřejných rozpočtů. ODS to dobře ví, ale účelově lže. Za posledních devět let odvedly moje firmy do veřejných rozpočtů částku 19,66 mld. korun a na dotacích z českého státního rozpočtu za stejné období devíti let obdržely 1,89. Takže méně než desetinu, tak už nelžete, že dostává moje firma více dotací než odvádí. Do rozpočtu EU odvedly moje firmy za posledních devět let 15,88 mld. korun a obdržely 4,28 mld. korun. Celkově tedy za devět let moje firmy odvedly do evropských rozpočtů včetně rozpočtu ČR 35,54 mld. korun a obdržely 6,17. Což je téměř šestkrát méně. Ale co je vůbec nejdůležitější. Všechny moje firmy dostávají dotace podle stejných pravidel jako každé jiné české firmy v chemii, potravinářství, dřevařství nebo jiných oborech, ve kterých moje firmy podnikají. Stejné je to v dotacích v zemědělství. Moje firmy dostávají dotace na hektar stejnou částku jako každý český zemědělec. V roce 2015 to bylo cca 5 700 korun na hektar a stejně dostávají dotaci na každou krávu, mléčnou, masnou, na každé kuře a prase, takže se to dá přesně spočítat. Kontroluje to EU. Moje firmy nejsou upřednostňovány, hrají podle stejných pravidel. Naopak dostávají o 5 % méně než podniky do 1 100 hektarů. To je pravda. Když skončila kampaň ODS o střetu zájmů, začala pro změnu kampaň proti mé osobě návrhem TOP 09, podle kterého by se firmy, ve kterých vlastní ministr české vlády více než 10 %, nemohly účastnit státních zakázek. Zároveň byl připraven návrh, podle kterého ministr české vlády nemůže vlastnit ve firmě více než 40 %. Určitě vnímáte, že TOP 09 a ODS nemají jiný program než útoky a kampaně proti mně a našemu hnutí ANO. Toto je navíc bezprecedentní útok na všechny podnikatele a živnostníky v ČR, kteří by se chtěli účastnit věcí veřejných a věnovat čas a energii práci pro naši zemi. Útok profesionálních politiků, kteří nikdy transparentně nepodnikali, nezaměstnávali lidi a neměli za ně zodpovědnost. Výsledkem může být jen to, že lidem, kteří celý život tvrdě pracovali, aby realizovali smysl svého života a předali své dílo svým dětem, je zamezeno se podílet na veřejném životě ve prospěch všech občanů. Přitom všude na světě je trend opačný. V Americe máme ve finále Donalda Trumpa. V Americe byl nejúspěšnější starosta New Yorku podnikatel Michael Bloomberg, kterého jsem potkal minulý rok ve Francii a ten má dokonce zpravodajské televize. Ve Francii je dnes nejpopulárnější politik Emmanuel Macron. A i v dalších evropských státech se objevuje v politice stále více lidí, kteří v životě již něco dokázali a svoje zkušenosti a znalosti mohou a umějí zúročit v práci pro stát. Samozřejmě, že takoví lidé jsou hrozbou těm, kteří v životě sami nic nedokázali a živí se jen politikou. Jsem překvapen, že i když naše koaliční vláda je po dvouletém vládnutí jednou z nejúspěšnějších vlád v historii naší země, moji koaliční partneři spolupracují s opozicí v přijímání antibabišovských zákonů, což mě upřímně mrzí. Chápu, že pro mnohé politiky je Agrofert trnem v oku, něco, co nedokáží ani pochopit, a tak mají snahu to buď zpochybnit nebo zničit. Avšak já v tomto ohledu musím říci, že zatímco ostatní velké firmy mají svá sídla v daňových rájích, Agrofert sídlí v ČR a také zde platí daně. Za 23 let jsem vybudoval firmu, která má dnes přibližně 35 tisíc zaměstnanců a 205 firem u nás i v zahraničí. Za rok 2015 má nekonsolidovaný obrat 231,5 mld. korun a co je důležité, celý holding má transparentní strukturu a nemá žádné offshore společnosti. Také jako jedna z mála českých firem dostává dividendy od svých zahraničních dceřiných společností. Od roku 2006 do roku 2015, tedy za 10 let, obdržel Agrofert ze zahraničí, když peníze

přišly do České republiky, 22,9 mld. korun dividend. To jsou peníze, které naše firmy v zahraničí vydělaly, a my jsme ty peníze vzali do České republiky. Pro ilustraci uvádím, že do České republiky přišlo za stejné období celkem 83 mld. korun dividend, to znamená, že firmy Agrofertu se na tomto čísle podílí více než čtvrtinou, 26,6 %. Firmy Agrofertu na rozdíl od jiných nevyvádí peníze ven, jako jiné korporace, ale naopak je přináší ze zahraničí zpět do České republiky, investují zde a zaměstnávají další občany. A to v době, kdy opačným směrem, tedy z České republiky do zahraničí, odteklo za stejnou dobu, to znamená 10 let, 1927 mld. korun, 1927 mld. korun. Ale není to nelegální. My jsme chtěli, aby tady zahraniční firmy investovaly, a když zaplatí korporátní daň, tak samozřejmě mají právo si vzít tu dividendu. A pokud bychom na tom něco měnili, tak samozřejmě bychom ohrozili další investice zahraničních firem v Čechách. Jiná věc je samozřejmě, že finanční správa se soustředí na daňový základ, který tyto firmy vykazují, aby skutečně nesnižovaly uměle daně u nás. Bylo by zajímavé vědět, kolik z této částky, z těch 1927 mld. za 10 let, skončilo na účtech offshorových společností, z nichž přibližně 15 tisíc patří českým akcionářům. Už taková majetková struktura vyjadřuje určitý vztah těchto lidí vůči naší zemi. Mimochodem zajímavé by bylo vědět, kolik z těchto offshorových firem vlastní bývalí nebo stávající politici, a kolik z nich jsou takzvaní solární baroni. Rád bych ještě řekl pár vět, když už je zpochybňováno moje podnikání, ke své nadaci, která se věnuje zejména podpoře rodičů samoživitelů v nouzi. I můj ministerský plat posílám na program samoživitelky. Nadace nadále pomáhá handicapovaným dětem, seniorům, studentům ze sociálně slabých rodin, a pak také dobrovolným profesionálním hasičům. V projektu Sportovní centra nadace Agrofert sportuje po celé republice více než 1300 dětí, které si mohou vybrat ze široké nabídky sportů. Nadace od svého založení rozdala 88 milionů korun a na rok 2016 navýšila svůj rozpočet z původních 56 mil. korun na 106 mil. korun, které budou rozděleny jak mezi neziskové organizace, tak mezi individuální žadatele. Navýšení rozpočtu bylo mou reakcí na výzvu novinářky Kubátové z Mladé Fronty Dnes, abych vrátil dotaci. Ale já jsem žádnou dotaci nedostal. Dotace byla poskytnuta podle pravidel, proto já nemám co vracet. Nikomu nevznikla žádná škoda. Nicméně, abych ukázal lidem, že mi skutečně nejde o peníze, protože jak je známo, i když to nerad říkám, jsem miliardář (Projevy veselí a slabý potlesk zprava.), navýšil jsem rozpočet nadace právě o těch 50 mil. Teď bych chtěl říct pár slov ke své práci v naší koaliční vládě. V koaliční vládě, která je, myslím si, velice úspěšná. Chtěl jsem, a doufám, že se na mě dívá pan Martin Jaroš, který na Facebooku oprávněně kritizoval, že co se vlastně v Čechách děje, proč se tady bavíme o Čapím hnízdě. Já bych byl strašně rád, kdyby si to vyslechl, a aby přišel a angažoval se v politice, protože netuší, jak to funguje v politice, netuší, jak to funguje na ministerstvech. Je třeba si to vyzkoušet. Nepochybuji o tom, že by si mnozí ze srdce přáli, aby pseudokauza o Čapím hnízdě zastínila výsledky mé práce na Ministerstvu financí. Výčet všech výsledků resortu by zabral několik hodin, takže stručně připomenu alespoň ty nejvýznamnější. Od svého nástupu do funkce jsem dvakrát snížil deficit státního rozpočtu, a to v roce 2014 ze 112 mld. na 77,8 mld., v roce 2015 plánovaných 100 mld. na 62,8 mld. s cílem mít vyrovnaný rozpočet ve střednědobém horizontu. Velmi důležité je říci, že nezlepšujeme výsledky hospodaření státu za cenu zvyšování daní a škrcení ekonomiky, a děláme to při rekordních investicích, které jen v roce 2014 dosáhly 112 mld., a v roce 2015 dosáhly naprosto historické výše 176 mld. s meziročním nárůstem téměř 65 mld. Tudíž kdybychom nenavýšili investice, měli bychom dokonce za rok 2015 vyrovnaný rozpočet. Je potřeba také říci, že naše koaliční vláda snižuje daně, ať už formou nižší DPH, vyšším daňovým zvýhodněním na děti, zavedením školkovného nebo vrácením slevy pro pracující důchodce. Za minulý rok to bylo 22,5 mld. Zlepšujeme stav státní pokladny, zvyšujeme platy ve veřejné správě, a to policistům, hasičům, učitelům, vojákům a dalším. Navyšujeme důchody, které Kalousek zmrazil. I díky této práci se Česká republika svou výší dluhu stále může řadit mezi nejméně zadlužené země Evropské unie, přičemž my chceme tento trend udržet, a již druhý rok po sobě se nám to daří. Takže zatímco v roce 2013 byl státní dluh 41,3 % HDP, v roce 2014 už jen 39 % HDP, a loni poklesl na 37,3 % HDP. Pro porovnání, Řecko má 176 nebo Itálie 136, nebo Francie 100. My jsme jedna z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, a to je skvělé. Od mého nástupu na ministerstvo se podařilo z dluhu umazat 4 procentní body. To představuje absolutní pokles o 10,4 mld. korun. A kdo nás tu

nejvíc zadlužil v minulosti? No pan nejlepší ministr financí Kalousek. 670 mld. nás zadlužil, když byl ministrem. Je to spočítáno na den. Ano, stále si stojím za tím, že lze Ministerstvo financí řídit jako firmu. Díky tomu jsme také od roku 2014 na úrokových výdajích za státní dluh uspořili bezmála 8 mld., a na finančních operacích jsme ke včerejšímu dni vydělali do státního rozpočtu celkem 920 mil. korun. Dále Ministerstvo financí v lednu 2015 začalo jako první české ministerstvo v historii zveřejňovat podrobná data o svém hospodaření ve formě otevřených dat, a to navíc v přehledné a uživatelsky přívětivé aplikaci SUPERVISOR, která byla mimochodem fondem Otakara Motejla oceněna jako nejlepší aplikace založená nad otevřenými daty vůbec. Nečekali jsme, až nás k tomu donutí registr smluv. Poprvé v historii této země jsme také zmapovali veškerý její majetek ve formě mapy majetku státu, která obsahuje neuvěřitelných 1,6 mil. položek. Zjistili jsme díky tomu přes 25 tis. bezprizorných nemovitostí, které byly zapsány na neexistující zaniklé státní instituce. Nemovitosti byly zapsány na 1906 státních subjektů, z nichž bylo přes 1300 neexistujících nebo v likvidaci. V roli ministra plním své sliby. Jedním z nich byl i ten, že nebudu navyšovat daně, a že je efektivně vyberu. Proto jsme prosadili daňovou kobru, která státnímu rozpočtu zachránila více než 4,1 mld. korun. Zavedli jsme kontrolní hlášení na DPH, prosadili Elektronickou evidenci tržeb, která je jedním z nejdůležitějších systémových opatření k narovnání podnikatelského prostředí v novodobé historii České republiky. Jako první ministr financí prosazuji moderní regulaci hazardu po vzoru nejvyspělejších zemí západní Evropy. Posílili jsme personálně dlouhodobě oslabované kontrolní a vymáhající agendy finanční správy. Praha přestala být daňovým rájem. Tady chodila kontrola jednou za 200 let, vážení. Našli jsme v OFFICE HOUSE paní v malé místnosti, kde bylo registrováno 1600 firem. Ve srovnání s rokem 2013 jsme tak na daňových příjmech a odvodech vybrali do roku 2015 o 117,7 mld. korun více. Znovu opakuji, o 117,7 mld. korun více. Vy jste se mi vysmívali, že vybereme stovky miliard, a my je vybíráme. Do konce roku 2017 budeme na 200. A není to málo peněz, kdybychom je dali jenom na důchody, můžeme měsíčně přidat každému důchodci 820 korun. Kdybychom je dali na dálnice, postavíme 400 km nových dálnic. Kdybychom je dali učitelům, zvýšíme jejich výplatu o 12 tisíc. Bohužel zanedbaných a podfinancovaných oblastí bylo v České republice zanecháno tolik, že jejich náprava je postupná a není otázkou jednoho funkčního období vlády. Dnes je tu svolána mimořádná schůze Sněmovny kvůli pseudokauze, která se navíc měla odehrát přes 8 lety, tedy dávno před tím, než jsem vstoupil do politiky. A já se ptám: Je tohle skutečně něco, kvůli čemu by měla mimořádně zasedat Sněmovna? Včera jsme byli svědkem hrozné tragedie v Bruselu. Dneska vidíme, že evropští politici nezvládli migraci ani integraci migrantů, že lhali, že dneska největší problém jsou pravděpodobně ty no-go zóny, ti původní migranti, a nechtěli to přiznat. Ovlivňovali média, aby o tom nemluvila. A to je velký problém. A impotence některých evropských politiků je hrozná. Nechtějí si přiznat tu ... (nedořečeno), nechtějí, protože pravděpodobně někteří ti migranti jsou jejich voliči. A nečeká nás ani nic dobrého. Takže já si nepamatuji, a studoval jsem to, nevím, jestli prostřednictvím pana - tedy paní předsedající, Marek Benda. To je legenda této Sněmovny, 24 let tady sedí. To je neuvěřitelné! Jak jste to dokázal? Já jsem ta dva roky a mám... (nedořečeno), 24 let tady jste, pane Benda, 24! Neuvěřitelné! (Opravován z řad ODS výkřiky: Bendo.) Bendo! Ale Benda - legenda se dobře rýmuje. Vím, paní .... (nesrozumitelné) říkala, že mám říkat Bendo. Ale říkám Benda - legenda. Takže já se - vždycky byla svolávána schůze opozicí. Sociální demokracie svolala tolik schůzí, a vždycky jste to zamázli, když jste byli ve vládě! Tak proč ODS a TOP 09 svolala mimořádnou schůzi? To se za 26 let budování kapitalismu v Čechách neobjevily důležitější kauzy? Proč svoláváte schůzi ke kauze, která vznikla na základě sérií anonymních oznámení do Bruselu a na Policii České republiky! Věc, kterou rozpoutala novinářka, která má víc informací z Bezpečnostní rady státu o kauze Libanon, než já. Nebo její členové. (Ohlas v sále.) Která spekuluje, že údajné výkupné, o kterém nic nevím, bylo předmětem rozkrádání! Která ví, koho policie v rámci pseudokauzy Čapí hnízdo bude zvát na výslechy! Moji rodinu? Ona to ví? Živý spis. Jak to ví, ta paní? Ona má

informace ze živého spisu. Ona pravděpodobně už ví, na jak dlouho mě zavřou, už píšou - 10 let, 15 let. A proč by mě měli zavírat, když jsem nic neudělal! Já vím, že tady štvu plno lidí, vím, že by vám to udělalo radost. A řekněte mi, kdo tu mega kampaň platí! Dneska ti čápi - já jsem nestihl se s nimi ofotit, to organizoval Bursík, nebo ten - jak se jmenuje, nebudu to říkat. (Výkřik z řad koalice.) Ne, ten... (Výkřik z pravé strany sálu: Kalousek) ...parchant a psychopat, ale já se s ním soudím, nebudu říkat jeho jméno. (Pobavení v sále.) Ptejte se, mega kampaň, kdo to platí. Já bych chtěl tomu, kdo to platí, poděkovat jménem Farmy Čapí hnízdo, protože takovou kampaň, kdyby chtěla farma dělat, tak vyjde na 300 milionů! Takže my vám děkujeme. (Potlesk z řad ANO.) A chtěl bych všechny lidi pozvat. (Vztahuje ruku k televizní kameře.) Přijďte se podívat na farmu a přesvědčte se, jak to je. (Šum v sále.) Takže, pane Bendo, prostřednictvím paní předsedající, vy tady sedíte 24 let, tak já se ptám, co jste tady řešili z těch tunelů polistopadové historie naší země. Já jsem vždy říkal o vašem zakladateli ODS panu Klausovi, od kupónky po amnestii: Nejdřív jste to nechali vašimi kumpány rozkrást, a potom to váš zakladatel zkorumpovanou amnestií, kterou prominul, odpustil. Vy jste tady řešili kupónovou privatizaci, Harvardské fondy Koženého. Ty nás stály 100 miliard. IPB - vždyť tam seděl ten Vaigl, však ODS ovládala IPB. Státní banky, které jste nechali rozkrást a které jste následně vyvedli do ČKA, kde jste to rozkradli po druhé. A co lehké topné oleje. A konkurs Chemapolu. A Agrobanka za 50 miliard. A Bohemia za 20. A co kauza IZIP, peníze, které skončily někde na účtech ve Švýcarsku. Proč jste nevysvětlili tento tunel vašim členům ODS! ČKA nás stála 230 (236?) miliard. IPB měla 270 miliard špatných úvěrů. A co naše předsednictví Evropské unii spojené s kauzou ProMoPro. Pan Kalousek mluvil v Bruselu o ostudě ohledně Čapího hnízda. Ne, vy jste udělali největší ostudu. Vy jste řešili kauzu ProMoPro za 180 milionů Kč, které odešly na účty nastrčených firem a které vybírali bílí koně v hotovosti. A ještě jsme zapomněli na to, že nám v roce 2012 Brusel, když byl pan Kalousek ministr financí, kvůli korupci zastavil veškeré čerpání evropských fondů. Takže největší ostudou v Bruselu jste byli vy. A co nám ten Brusel řekl? Špatná kontrola. Brusel vytkl - 15. 3. 2012 - premiér české vlády Nečas oficiálně potvrdil, že Česko má velké potíže s čerpáním peněz z Evropské unie. Zároveň potvrdil, že vláda dostala od Evropské komise varovný dopis, v němž mimo jiné stojí, že hlavním důvodem pozastavení plateb z evropských fondů je fungování auditního systému. Div se světe! A kdo byl ministr financí? No - nejlepší ministr financí za historie této země, který nás zadlužil o 670 - Miroslav Kalousek. Pozastavení plateb z evropských fondů v rámci systému operačních programů rozpoutalo na politické scéně spor o to, kdo může za zavedení kritizovaného auditního systému pro čerpání fondů EU. Nečas a Kalousek tvrdili, že auditní systém vznikl za Sobotky, ale ten ve Sněmovně kontroval, že je to lež, že je to chyba TOP 09, ODS. Pravdu měl Sobotka, protože v době, kdy tam byl, ještě EU neměla k auditu fondů metodiku. Takže pan Nečas lhal a Sobotka to řekl ve Sněmovně, a měl pravdu. Potom nám vytýkali zbytečné plýtvání. Komisařům vadilo, že české úřady plýtvají a příliš často si totiž pořizují služby od externích firem, outsorcing. To jsem zrušil, externí právníky. A přesto si je můžou zajistit vlastními silami. Ano, ministerstvo - pod mým vedením jsme vyhráli arbitráž za 800 milionů. Naše mladá právnička! Bez externistů. Dochází tak zbytečně k tomu, že úřad má odborníky na čerpání dotací z EU, ale přesto se obrací ještě na firmy, které se zabývají tímtéž. Brusel rovněž upozornil na divokou personální politiku. Operační programy, které rozhodují o rozdělování eurodotací, často střídají manažery, a to vede k chaosu při přípravě projektů. Příkladem bylo ministerstvo školství a jeho program Vzdělávání pro konkurenceschopnost za působení nejlepšího ministra školství, jak říkal váš zakladatel, Josefa Dobeše z Věcí veřejných. Takže tolik byl Brusel. Samostatnou kapitolu pak tvoří velká privatizace a následně osud klíčových státních podniků, které byly mnohdy pod neprůhlednou vlastnickou strukturou vytunelovány, zkrachovaly a zanechaly dluhy ve výši celkem stovek miliard a zcela zdevastovaný a nepoužitelný majetek. Pojďme se teďka podívat na Českou exportní banku. To je další Topolánkovo a Kalouskovo dílo. A to je problém, velký problém. My jsme ho zdědili po vás. V pátek byl u mě ministr zemědělství pan

Jurečka a chtěl peníze pro zemědělce. Ale naše vládní rozpočtová rezerva díky tomu dědictví, které vy jste udělali, pokud budeme muset ještě zaplatit České exportní bance, tak je už dost vyčerpaná. Takže my jsme přišli v lednu 2014 a Česká exportní banka byla co? To nebyla efektivní podpora exportu. To bylo rozdávání úvěrů pro spřízněné firmy Topolánkovy a Nečasovy vlády. Tyto praktiky vyústily až v zásah policie přímo v bance. Protikorupční policie si z České exportní banky a přidružené státní pojišťovny EGAP v lednu 2014 odnesla 16 podezřelých úvěrových smluv. Taktéž NKÚ, Národní (správně Nejvyšší) kontrolní úřad, krátce po kontrole v bance v tom období zjistil, že 8 miliard Kč odešlo z účtu banky na účty různých projektů na Ukrajině a v Rusku v rozporu s vnitřními předpisy banky. A dědictví období rozdávání exportních úvěrů, když byl strážcem kasy samozřejmě pan Kalousek - téměř zdvojnásobená úvěrová angažovanost banky. V roce 2010 zrazu bylo 43,8 miliard nových úvěrových smluv, oproti průměru let 2008, 2009 bylo 23. 20 miliard korun úvěrů v bilanci je v defaultě, to znamená, že je nevymahatelných. 20 miliard, vážení. A dalších 20 miliard korun je ohrožených. Hazard, který dovolily předchozí pravicové vlády České exportní bance, stojí daňové poplatníky už 6,7 miliardy korun. A z toho nám bylo doposud předloženo, stojí vykrytí dotací pojistných fondů EGAP daňové poplatníky téměř 5 miliard. Proč se mimořádná schůze Sněmovny nesvolá kvůli vypořádání církevních restitucí? To je velké domů pana Kalouska. Kdy stát vrátí majetek v hodnotě 75 miliard korun? A za nevydaný majetek bude církvím vyplaceno 59 miliard korun v průběhu 30 let navyšovaných o inflaci. Částka se může vyšplhat na 96 miliard, přičemž 17 let bude náš stát také přispívat na výplaty duchovním. Takže celkově nás to může stát 171 miliard korun. Nepopírám, že církevní restituce byly správným krokem. Ale ne v takové formě, která měla za cíl jediné - vytáhnout další peníze z kapes občanů do politických stran. A hlavní otázkou je, jak byl tento Kalouskův tunel zrealizován. Jeden pamětník říká, že Jankovský, tehdejší ministr pro místní rozvoj, za Nečasovo-Kalouskovy vlády dostal konkrétní částku, kolik má stát církvím vrátit a zaplatit. Jenom tak si můžeme vysvětlit, proč podle výpočtu Českého statistického úřadu stát v případě církevních restitucí ocenil majetek příliš draho, takže i cena za nevydaný majetek je nadhodnocena. Podle interní zprávy statistického úřadu v roce 2015, kterou zveřejnila média, měla být cena za metr čtvereční zemědělské půdy zhruba 14 korun. A proč stát zaplatil 44, když to mělo být 14? 44! A lesní pozemky měly být 10 korun a stát zaplatil 27! Takže zjednodušeně řečeno to znamená, že kvůli schválení Nečasovou vládou a iniciátorem celého projektu církevních restitucí panem Kalouskem bude stát vyplácet peněžní náhradu o miliardy vyšší, než by musel, a to bude až do roku 2043. A co třeba mimořádná schůze kvůli solárním spekulantům? Celkem Češi - daňoví poplatníci zaplatí kvůli špatnému zákonu zhruba 600 miliard korun navíc za podporu solárních baronů, což je kvalifikovaný odhad Energetického regulačního úřadu. A navíc pět z dvaceti největších solárních elektráren mělo anonymní akcie. Kdopak asi byl jejich vlastníkem? Martin Roman? Nebo Háva od Kalouska? Kmotři? Nebo dokonce někteří poslanci? Když náklady na solární elektrárny začaly prudce klesat, ale podpora ceny garantované státem ne, očekávalo se, že vláda Mirka Topolánka nějak zareaguje. K ničemu nedošlo. Důsledky - jedno z největších tunelů na veřejné prostředky se tak potýkáme dodnes. Za rok 2016 vydá český státní rozpočet na podporu obnovitelných zdrojů téměř 44 miliard, z toho je dotace ze státního rozpočtu 22 miliard a zbytek zaplatí občané. Privatizace Letiště Praha. Tento plánovaný tunel za 100 miliard odtajnily Janouškovy odposlechy. To byl pán z ODS. Aktéři: Kalousek, Topolánek, Řebíček, Bém. Podle odposlechů si měli rozdělit provizi z privatizace Letiště Praha, které mělo hodnotu 100 miliard. A tehdy byl akcionářem letiště samozřejmě pan ministr Kalousek. Tuhle miliardovou šarádu váš zatrhnul až pád vlády. Naštěstí. Ale Řebíček s Kalouskem stihli aspoň pro letiště koupit totálně předražený pozemek za 4 miliardy, který kdysi patřil státu. Prodej ČSA. Zase je to ten pan ministr financí Kalousek. 44 procent jste prodali za 67,5 milionu korun. Ano, slyšíte správně. Víte, co na to tehdy řekl majitel letecké společnosti Travel Service pan

Šimáně? Že Kalousek a jeho parta prodala tento podíl za cenu půlky motoru Boeingu 737. Dotační podvody. Já se ptám, prostřednictvím paní předsedající, paní Němcové, ta tu sedí 18 let. Svolali jste mimořádnou schůzi třeba kvůli největšímu dotačnímu podvodu ROP Severozápad, kde byl tehdejší šéf Petr Kušnierz už odsouzen na pět let za to, že si říkal o úplatky? Právě dnes ho soud poslal do vězení na sedm let za ovlivňování dotačních projektů v hodnotě 1,4 miliardy korun. Zajímalo by vás, kdo ho do funkce dosadil? No přece ODS. Konkrétně tehdejší předseda regionální rady Jiří Šulc. A pan Kušnierz začal u soudu mluvit - o tom, jak ho ovládala chobotnice vedená lidmi napojenými na ODS. A vysvětloval to tady někdo? Není ztrátou času svolávat mimořádnou schůzi sněmovny kvůli pseudokauze Čapí hnízdo? Když ve Sněmovně leží 107 zákonů, které čekají na projednání! Zákon o prokazování původu majetku. Zákony na regulaci a vyšší zdanění hazardu. Proč je mi touto mimořádnou schůzí věnovaná taková pozornost? Pane Schwarzenberg, prostřednictvím paní předsedající, byl jste tady někdy v minulosti grilován? Jak se postavila podezření na vaše napojení na české (nesrozumitelné)? Že jste obchodoval s parťákem zavražděného kmotra Mrázka. Jak Sněmovna řešila vaše dotace na obnovu rybníků? No nijak. I média to přešla bez povšimnutí. Já vám to můžu připomenout. V roce 2002 jste podal žádost na státní dotace na opravu svých rybníků v rámci programu Obnova rybníků po povodni. Na tento účel jste obdržel v září 2003 částku 2,7 milionu korun na obnovu Kroupovského rybníka a o dva měsíce později částku 1,8 milionu korun na obnovu rybníka Ždír (?). U Kroupovského rybníka byl přesažen termín pro kolaudaci zhruba o šest měsíců. Ministerstvo financí vám ale prominulo chyby ve využívání dotací při obnově vašich rybníků. Stalo se to za vlády Mirka Topolánka a ministra financí samozřejmě dělal Kalousek. A jeho úřad v dotaci neshledal závadnou. Nikdo nekřičel. Nebyl jste náhodou, pane Schwarzenberg, prostřednictvím paní předsedající, ve střetu zájmů? Pamatujete si, co jste řekl do médií? Že jste o tom s nikým nemluvil? Proč takové ujištění v mém případě nestačí, ale vám ho všichni spolkli? To jste všichni zapomněli, že pan Schwarzenberg a jeho firmy získaly na dotacích ze státního rozpočtu přes 150 milionů korun? A proč jste ve Sněmovně neřešili privatizaci karlovarské Becherovky? Nebo asi tady všichni trpíte ztrátou paměti. Tak já vám to připomenu. O privatizaci karlovarské Becherovky pravděpodobně rozhodlo to, že vítězná firma měla ve vlastnické struktuře Karla Schwarzenberga přítele finančníka Zdeňka Bakaly, který o několik let později brutálně ovlivnil privatizace OKD a z firmy vytuneloval 110 miliard korun. Vše kolem privatizace Becherovky se odehrálo ve středu 3. září 1997. O přestávce jednání Poslanecké sněmovny. Tehdy se pro strach parlamentu narychlo sešla Klausova vláda a většinou hlasů upřednostnila nabídku pana Bakaly a Schwarzenberga. Tentokrát to ale nebyl Klaus, kdo řídil tuhle privatizaci. Pro tento projekt zvedly ruce všichni ministři za Občanskou demokratickou alianci. Je zvláštní, že členem ODA byl tentokrát taky pan Schwarzenberg. Byť většina Klausovy partaje podle pamětníků upřednostňovala firmu Stock. Nicméně vyhrál tedy pan Schwarzenberg a s panem Bakalou, a to přesto, že jejich podnikatelský záměr byl meziresortní komisí vlády označen za nejhorší. Proč jste tedy ve Sněmovně nikdy neřešili podivné okolnosti této privatizace, kterou prokazatelně ovlivnila vysoká politika, nikoliv ekonomické zájmy českého státu? (Hluk v sále.) Já na rozdíl od pana Schwarzenberga nejsem pokrytec. Já ANO financuji ze svých peněz. Vy tu sedíte šest let, říkal jste, že za peníze ČEZu se tady financovaly politické strany, ale přitom každý v tomhle sálu ví, že vznik TOP 09 byl financován právě z peněz ČEZu, které zařizoval Kalousek, Topolánek a Roman. A nyní se také obrátím prostřednictvím pana předsedajícího, pardon, paní předsedající, omlouvám se, na nejvyšší morální autoritu této země pana Kalouska. A zeptám se ho, ke kterým jeho kauzám, kterých je tolik, že se to nedá ani všechno vyjmenovat, se sešla Sněmovna? Je o nich ostatně napsaná celá kniha Nadačního fondu proti korupci. (Ukazuje "Modrou knihu".) A já přečtu jenom kapitoly, abyste si osvěžili paměť. Jak to bylo s padáky? Kolik tam bylo mrtvých? Modernizace tanku T-72. Štábní informační systém. Prodej deseti letounů MiG-29. Prodej stovky tanků řady T-72 do Alžírska. Prodej kasáren na Náměstí Republiky. Kalouskův systém rozdávání

zakázek. Kauza Diag Human. Ochrana vzdušného prostoru a kauza Gripeny. Kauza mýtné. Ano, naše vláda zdědila kontrakt s Kapschem, který byl uzavřen tak, že neměl konce. Kauza elektronické viněty. Kauza hazard. A znovu armáda - kauza letadla CASA. Starost o přírodu nebo ekologická superzakázka. Ta naštěstí nevyšla. To pan Nečas zakázal. Starost o církev a církevní narovnání. Byla snad díky těmto skutečným kauzám svolaná mimořádná Sněmovna? A byl za ně někdo někdy stíhán? Třeba kauza Kalouskem užívaného luxusního bytu prodaného panem Hávou panu Kašákovi v době, kdy byl Kalousek jen krátce politikem. Jeho vazby na jeho přítele a později náměstka pana Fuksu, zakázky firmy švagra Kašáka jdou za 150 mil. v době, kdy byli lidé s vámi spojeni v rozhodování o těchto zakázkách, a později byla firma sponzorem pana Kalouska. S odhalením kauzy přišla v roce 2002 MF DNES, naštěstí jsem ji tehdy nevlastnil. Známá zbrojař Háva prodal Kalouskovu švagrovi Lubomíru Kašákovi luxusní byt v Praze za 6,5 mil. korun. Kašák v něm pak za nájem 15 tisíc korun měsíčně nechal Kalouska bydlet. Přes něj tento byt pak získala po Kašákově smrti jeho sestra, manželka ministra Kalouska. Lubomír Kašák byl napojen na aféry příbramského Palerma a jeho firma IDOS dostala zakázky od města 150 mil. korun. Lubomír Kašák nakonec skončil zastřelen a jeho vrah vzápětí podle policie spáchal sebevraždu. Já nevím, kolik bylo mrtvých kolem pana Kalouska. To určitě nebylo pro Sněmovnu důležité. Privatizace OKD. Kvůli kupónové privatizaci vašeho zakladatele ODS Klause ztratil stát majoritu v OKD. Proč v roce 1997 vláda Václava Klause nezasáhla? Proč policie nezasáhla, když bývalý šéf Fondu národního majetku Češka podal trestní oznámení a pokusil se tento proces zastavit? Případ OKD je případ bezprecedentního bezcitného vytunelování firmy, kde jeho finančník Bakala a jeho kumpáni díky privatizaci získali a vytáhli z firmy OKD přibližně 110 mld. korun. Ano, vážení horníci, 110 mld. korun. Na prodej podílu akcií při veřejné nabídce vydělal 30 mld. Podle výročních zpráv NWR a OKD získal za období 2006 a 2012 jen na dividendách 65 mld. Dalších odhadem nejméně 15 mld. vydělal prodejem bytů a ještě mu zůstal další majetek v hodnotě 10 mld. A to tím, že rozdělil OKD dne 22. května 2006 na několik firem. Nemovitosti převedl na nástupnické společnosti. Jeden příklad za všechny. Společnost RPG RE LAND, která se 5. května 2014 přejmenovala na společnost Asental Land. Minulý pátek jsem se zúčastnil odborářské konference horníků a v ten den Asental Land ještě vlastnil 19 862 parcel o celkové výměře 45 903 106 metrů čtverečních pozemků v celé České republice a 92 nemovitostí. Společnost RPG RE Residential se přejmenovala dne 1. 12. 2006 na RPG Byty. A co se stalo? Horníci byli připraveni po privatizaci a následných krocích pana Bakaly o byty, neboť ten je dále vesele přeprodal. Přitom slíbil horníkům prodat byty za 40 tisíc. O ceně, za kterou je Bakala prodal, lze jen spekulovat, ale taková transakce by mohla představovat přibližně 10 mld. korun. A co je dneska výsledkem? OKD hrozí kolaps. Hrozí uzavírání dolů a propouštění horníků. Ptám se. Proč nehovoříme o této kauze a jejich důsledcích, která se významnou měrou dotýká státu? Je tu snad mimořádná schůze kvůli tomu? Jasné, že není. Pan Bakala byl přece sponzorem politických stran. Přece ODS a TOP 09. Jen v roce 2010 dal 15 mil. ODS a TOP 09 7,5 mil. A Věcem veřejným 6 mil. Já vás tedy žádám, abyste ty peníze vrátili firmě OKD. Vraťte to horníkům, abychom platili méně pro jejich předčasné důchody, které jsme jim slíbili. A samozřejmě naše koaliční vláda se o ně postará. Ale takových zvěrstev, které tady politické strany uskutečnily po revoluci, bylo tolik, že bych tady mohl mluvit měsíce. Teď bych se chtěl vyjádřit k mediální štvanici, kterou na mě systém pořádá. Byli to právě Bakalovy novináři - (Hlasy zprava: Matrix.) Jo, jo, Matrix. - kteří se této kampaně aktivně účastní, kteří si ani nedali tolik práce, aby zjistili, že dotace je 50 mil., ne 54. Ještě dnes ráno tuto lež opakovala veřejnoprávní Česká televize. Takže jeden napíše 54 a všichni to opisují. Myslím si, že někteří z vás si vzpomínají na můj tweet "Zítra asi něco koupím" a nebudu to radši rozvádět. Bakalova novinářka šla 7. března 2016 ve 13.46 ještě dál. Poslouchejte, co napsala: Dobrý den, podle našich informací zasahuje policie v Čapím hnízdě. Je to pravda? Co na to říkáte? Jak budete postupovat? Vnímáte to jako politickou objednávku? Volal jsem kolegům a samozřejmě tam žádná policie nebyla. Novináři nevěřili, tak tam vyjeli. A žádná policie tam skutečně nebyla. Zklamaně tedy odjeli pryč. Ale představte si, že bych na tu esemesku novinářce reagoval třeba jen, že o tom nic nevím. A možná by to zveřejnila a škoda by byla dokonána. A tohle všechno píšou média, která vlastní Zdeněk Bakala, člověk, kvůli kterému Česká republika přišla o miliardy, člověk, který nechává krachovat doly a zbaběle utíká do Švýcarska.

Dalším strůjcem nenávistné kampaně je majitel TV Barrandov Jaromír Soukup, který mě denohestuje přes svoji televizi a všechna svá média. Začalo to kauzou, kterou vymyslel Soukupův novinář Daniel Köppl, který účelově sbírá dehonestující informace na moji rodinu. Na moji partnerku vyrobili kauzu "Kabelka". Moje paní byla v televizi Barrandov dehonestována opakovaně. Soukupovy nohsledi a šmíráci čekali v autě každé ráno po dobu několika dní před bydlištěm bratra mé ženy a sledovali jeho manželku a jeho samého. Svými články a pořady terorizují naši rodinu s jediním cílem poškodit ji. Je to jistě jen náhoda, že pan Soukup v minulosti pomáhal s kampaněmi ODS, Strany zelených, TOP 09, Věcí veřejných a dalších. On byl tvůrcem ekonomického programu Strany zelených a měl na starosti dotace z Evropské unie. A taky byl strůjcem fiaska mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci, po kterém zůstaly stamiliónové dluhy. Mimochodem se mi také snažil prodat svoje impérium za 3 mld., ale protože k obchodu nedošlo, na oplátku čelím nenávistné a systematické kampani s cílem poškodit mě i mou rodinu. Dalším mediálním magnátem, jehož týdeník na mě soustavně útočí a lže, je František Savov, toho času na útěku ve Velké Británii, člověk podezřelý z krácení daní za daňový únik ve výši 780 mil. korun, po kterém bylo vyhlášeno pátrání, člověk, který se podílel na tunelování Českých drah a na vyvedení 500 mil. korun z České konsolidační agentury, získal miliónové majetky, které dříve patřily SSM. Jednalo se o jeden z největších polistopadových tunelových podvodů. Vlastnil firmy s neznámou vlastnickou strukturou se sídlem v zahraničí. Momentálně čeká na rozhodnutí soudu v Londýně, kde byl zadržen. I jeho firmy nebo firmy na něj napojené získávají peníze od státu, třeba na mediální kampaň značky Klasa za 300 mil. Jen tak mimochodem část kampaně na tuto značku dělal právě s panem Soukupem. Další z nositelů pravdy a člověk, který se vyjádřil do médií s jistotou, že jsem udělal dotační podvod, je pan David Ondračka z Transparency International. Pana Ondračku jsme oslovili před parlamentními volbami v roce 2013. Hnutí mu nabídlo, aby byl stínový ministr vnitra, ale tehdy neměl tu odvahu se k nám přihlásit. Až poté, kdy jsme v říjnu 2013 uspěli, tak při jednání koaliční vlády měl najednou velký zájem být ministrem vnitra. Pan Ondráčka nemá o případu žádné informace, ale na veřejnosti tvrdí, že se jedná o dotační podvod. Bohužel, také Česká televize, veřejnoprávní instituce, od které by diváci za své koncesionářské poplatky právem očekávali nezávislé a objektivní zpravodajství, rozjela otevřenou kampaň o Čapím hnízdě a není schopna si ani ověřit informace, jak jsem to viděl dnes ráno, že dotace není 54 milionů, jak píší Bakalovi novináři, ale 50, přestože kauzu vyšetřuje auditní orgán Evropské komise, Evropský úřad proti podvodům OLAF a Policie České republiky, a to vše pouze jen na základě série anonymních udání do Bruselu a Policii České republiky. Chtěl bych jenom připomenout občanům, že za televizní poplatky ve veřejnoprávní televizi platíme 135,- Kč měsíčně a za rozhlasové poplatky 45,- Kč měsíčně, to je dohromady 180,- měsíčně. V roce 2014 inkasovala Česká televize od občanů na poplatcích 5,68 miliardy korun. Český rozhlas inkasoval na poplatcích od českých občanů 2 miliardy 30 milionů korun, proto považuji za neuvěřitelné, že veřejnoprávní instituce, kterým občané platí dohromady 7,7 miliardy korun ročně, jedou intenzivně kampaň na Čapí hnízdo, kterou vyšetřuje policie a všichni. Na Český rozhlas a Českou televizi mají dohlížet jejich rady, dbát na to, aby zpravodajství bylo objektivní a vyvážené. Mohou volit a odvolávat generálního ředitele. Zdánlivou objektivitu má zaručovat fakt, že nominace radních navrhují společenské organizace, jenomže tradiční strany si umí poradit. Protáhnou svého člověka přes organizaci a pak si ho v rámci širší koalice zvolí do rady. Většinou jde samozřejmě o politické vysloužilce, odložené členy nebo stranické aktivisty, kteří za udělení teplého místa své straně věrně slouží. To je i případ televizního radního Zdeňka Šarapatky, který chtěl zrušit pořad moderátorky Jílkové Máte slovo. Víte, co mu tak hrozně vadilo? No že tam byl Babiš a že mluvil dokonce o snížení DPH na pivo, točené, a že tam mluvil o EET. To je neuvěřitelná drzost, že český ministr financí může v České televizi mluvit o chystaném zákonu, který se dotkne stovek tisíc českých lidí. Absolutně tedy nechápu, čí zájmy ten pan radní hájí. Čeští občané to asi nebudou. Česká televize a rozhlas jsou nezávislé na papíře, ve skutečnosti poslouchají tradiční strany a za dobrou práci mají ředitelé televize a rozhlasu nezanedbatelnou protislužbu. Jejich hospodaření s penězi, které dostanou od lidí, není prakticky nijak kontrolováno. Proč by tedy měli zájem s tím něco dělat.

Moderátorka pořadu "168 hodin" si logicky klidně dovolí v hlavním vysílacím čase říct, že jsem si nenápadně přihrál 50 milionů ze svého gigantu. Jak si to vůbec může dovolit? Tomu nerozumím. Jak se já můžu bránit? Jen se ozvu a všichni začnou křičet: Cenzura svobodným médiím. I vystoupení pana reportéra Vrány dnešní ráno v České televizi, který tvrdí, že v účetnictví hnízda se neobjevuje žádný investor. Jaký investor, pane Vráno? Investor je Farma Čapí hnízdo. Asi jste myslel akcionáře. To je vidět, jaká je úroveň, koho zvou do České televize. Pan Leština taky mluvil stejně od Bakaly, že kde je ten investor? Investor a akcionář jsou celkem různé věci. Takže zkuste si v tom udělat pořádek. Hnutí ANO proto dlouhodobě prosazuje úplné odpolitizování televizní a rozhlasové rady a zároveň přísnou kontrolu nad tím, jak jsou využívány veřejné peníze v televizi a v rozhlase. Tak přece zní i jedna z definic veřejnoprávních médií. Cílem jejich provozování je zabránit zneužití médií politickými stranami a podpořit média jako čtvrtý pilíř demokracie. Nejznámější moderátor veřejnoprávní televize Václav Moravec, ano ten, který se pasoval do role lektora a ochránce žurnalistické etiky na české univerzitní půdě, ve svém pořadu permanentně útočí na moji osobu a moje firmy. A tak tomu bylo i u Čapího hnízda. Cituji jeho tweeter ze 14. 3.: Přestaňme se štvavou kampaní, proč je tak těžké pochopit, proč Babiš investora Čapího hnízda zdá, ale sám sobě teď nemůže dovolit se zveřejnit. No to je úžasné, že nejslavnější redaktor vlastně takhle mluví a je to sprostá lež a spekulace. Další tweet pana Moravce: Hledám víkendovou vilu v areálu nějaké firmy. Značka: smysluplné využití evropských dotací vítáno. K tomu zveřejňuje fotografii mé partnerky. Neuvěřitelné. Co to je? Co to je za odporné jednání? Největší lež celé kampaně je, že se jedná o luxusní sídlo mé rodiny a mě samého. To tvrdí např. Bakalův novinář Jaroslav Spurný. Farma Čapí hnízdo byla vždy veřejnosti přístupná, což byla podmínka poskytnutí dotace. Vila nebyla nikdy předmětem dotace a byla ze žádostí o dotaci vyňata hned na začátku. Nicméně to jeden deník uveřejnil. Další potvrzení vysoké žurnalistické profesionality a důvěryhodnosti, slušnosti a serióznosti Václava Moravce. A všechny tyto lži a podrazy dělá někdo, kdo bere statisíce korun, které mu platí občané ze svých koncesionářských poplatků a který ovlivňuje svými spekulacemi a domněnkami veřejnost. Tak v rámci kampaně vzniklo největší nedorozumění a doslova historická reakce vyvolaná mým neobratným vyjádřením. Tehdy redaktorka Novinek napsala, že jsem se měl údajně přiznat k vlastnictví Čapího hnízda, což je samozřejmě lež, protože jsem ho nikdy, a opakuji znovu, nikdy nevlastnil a v době podání žádosti o dotaci ho nevlastnila ani moje žádná firma. Tohle nedorozumění vzniklo článkem, nadpis: Babišovo Čapí hnízdo dostalo pokutu šest milionů. Nakonec platil jen 37 tisíc. Po uveřejnění této lži, protože já ani Agrofert jsme nikdy žádnou pokutu neplatili a nikdy jsem neřekl, že Čapí hnízdo jsem vlastnil, tak jsem redaktorce volal a řekl jí, že jsem Čapí hnízdo nevlastnil a s pokutou nemám nic společného. Místo "nebylo" jsem řekl "není". Špatně jsem se vyjádřil, byl jsem ve stresu a to celé způsobilo totální hysterii. A na základě toho vyšel další zkreslený titulek v Novinek. Babiš: Čapí hnízdo není moje, vůbec se mě netýká. To je samozřejmě debata, Novinky o voze a já koze. Toto bylo skutečně velké nedorozumění. Teď bych se rád vyjádřil k paní Gresle. Paní Gresle je šéfka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Rozpočet Evropského parlamentu je cca 145 až 150 miliard euro. Paní Gresle, členka CDU, má se mnou pravděpodobně dlouhodobé problémy. CDU paní kancléřky Merklové je v parlamentu ve frakci EPP, ve stejné frakci je TOP 09 a KDU-ČSL. Když začala paní Gresle kritizovat můj střet zájmů, tak její kolegové to komentovali tak, že se jedná o její soukromý názor, a nikoli o názor výboru. Konkrétně to řekl tehdejší předseda výboru Jens Gayer. Já jsem následně paní Gresle požádal o schůzku. Potkali jsme se v Berlíně 28. října 2014. Koupil jsem kytku , mluvil jsem s ní hodinu německy, vysvětloval historii hnutí a jak jsem se dostal do politiky. Říkala mi, že jsem pro Česko důležitý a že mám vytrvat. Tak jsme se domluvili, že porovnám zákonnost střetu zájmů v Německu a v Rakousku s českým zákonem o střetu zájmů, což jsem udělal a následně jsem jí poslal dopis, 9. prosince 2014. Tento rok jsem psal paní Gresle 21. ledna 2016 dopis, kde jsem reagoval na její rozhovor s novinářkou, která rozpoutala a je hlavním motorem této štvavé kampaně, která spekulovala ohledně auditního orgánu. Šlo samozřejmě o článek na zakázku pana Wagenknechta, jelikož novinářka dlouhou dobu s ním spolupracuje a publikuje u nich (?) z Ministerstva financí a prezentuje přání a názory pana Wagenknechta. Paní Gresle evidentně nemá ráda Českou republiku. Pamatujeme si také na skandál, který jsme tady měli s auditním systémem mezi panem Wagenknechtem a pan Šlechtovou. Paní Gresle nemá ráda Českou republiku, asi proto, že tam chodí čeští donašeči, kteří nosí anonymní lživé informace. A mám proto pocit, že její přístup není korektní a má politický nádech. Ona vystoupila tři týdny před evropskými parlamentními volbami.

Takže jsem přesvědčen, že ta paní to nedělá náhodou. Teď bych se chtěl vyjádřit k té pseudokauzičce u OLAFu. Rád bych se vyjádřil k údajnému zjišťování ohledně Čapího hnízda u bruselského úřadu OLAF, když tak také činí vehementně média. 5. ledna 2016 zveřejňuje jeden server zprávu, že evropský úřad proti podvodům OLAF začal řešit podezření, že Babišova firma Agrofert změnila skrytým lobbingem ve státní správě čerpání dotací ve svůj prospěch. 6. ledna 2016 se úřednice Ministerstva financí zařazena organizačně do oddělení centrálního kontaktního bodu AFKOS obrátila z pověření náměstka Vyhnánka na OLAF, aby se potvrdilo, zda je informace pravdivá, či nikoliv, jak uvedl pan Vyhnánek z pozice odborného náměstka pro řízení sekce finančních řízení a audit zodpovědný za úzkou spolupráci a komunikaci s OLAF. V případě zahájení jakéhokoliv prošetřování ze strany OLAF je komunikace mezi příslušnými pracovníky Ministerstva financí a OLAF nutná a naprosto standardní. Stejně tak je pochopitelné, že pokud se o údajném zahájení prošetřován ze strany OLAF dozvěděl zcela nestandardně z médií, bylo jeho povinností pravdivost této informace prověřit. Zcela odmítám to, že bych někoho úkoloval, aby mi na OLAF zjišťoval prověřování jakékoliv kauzy! Nejsem blázen! Náměstek Vyhnánek tak učinil z vlastní iniciativy a za účelem plnění svých pracovních povinností, za něž je plně odpovědný. Nepřísluší mi ani hodnotit, proč se náměstek obrací na toho či onoho úředníka. V dané věci se jedná o odborného náměstka, který je za danou agendu zodpovědný, přičemž za komunikaci s podřízenými neshledávám nic závadného. Ve vyjádření náměstka Vyhnánka, které poskytl i médiím, se jedná o dlouholetou zaměstnankyni Ministerstva financí zabývající se touto agendou a je považována za jednu z nejzkušenějších odbornic. 22. a 26. ledna 2016 jsem na základě žádosti o schůzku hovořil s nadřízenými úřednice, která se obrátila z pověření náměstka Vyhnánka na OLAF. Hovořil jsem s nadřízenými té úřednice. S tou úřednicí jsem nehovořil. Nadřízené jsem vyslechl a seznámil se s jejich pohledem na věc. Jelikož se jedná ale o spor mezi zaměstnanci a navíc se týká společnosti Agrofert, obrátil jsem se na státního tajemníka, pod nějž všichni státní úředníci v souladu se zákonem o státní službě spadají, ať danou věc v rámci svých kompetencí řeší. Kdybych jakkoliv ve věci nadále osobně intervenoval, bylo by mi takové jednání nepochybně vyčítáno jako zneužití a ovlivňování situace. Uvedenými zaměstnanci Ministerstva financí nebylo podáno žádné oficiální podání, a to ani prostřednictvím prošetřovatele Ministerstva financí, stížnosti podle zákona o státní službě nebo návrhu na kárné řízení, ačkoliv ze strany státního tajemníka byli ujištěni, že podají-li návrh na kárnou stížnost, bude se jí okamžitě zabývat. Aktuálně můžu jen sdělit, že na Ministerstvu financí věc řeší státní tajemník, který mě informoval, že v této souvislosti podám podnět na Úřad vlády. Pevně věřím, že úřad vlády se danou věcí bude zabývat a zcela nezávisle posoudí veškeré okolnosti nikoliv podle médií, kde jsou zcela účelově interpretovány dílčí okolnosti případu nebo uváděny zcela nepravdivé a vykonstruované závěry. Chtěl bych se krátce vyjádřit ke stanovisku Nadačního fondu proti korupci. Mě velice mrzí, že Nadační fond nepočkal na můj projev a na vysvětlení, protože pan Karel Janeček, který je zakladatel Nadačního fondu proti korupci, který se tedy ohání dobrou morálkou a dobrými mravy, tak pokud vím, v minulosti měl problémy s daněmi na ostrově Mauricius a ohrazoval se tím, že v Čechách nebyla možnost jej založit. (Smích a potlesk poslanců ODS.) Tři roky poté, co české zákony takový byznys umožňují, se přesto přesun nechystá a schovává svoji firmu v luxusním daňovém ráji, tak já nechápu, proč on mně něco káže. A máme tady samozřejmě pana Jančuru, který mě tedy také pobavil. (Smích poslanců ODS.) Pan Jančura nás stále s panem ministrem Ťokem terorizuje kvůli Českým drahám, ale my jsme České dráhy - ano, převzali. Tam jste měli Žaludu. A to jsme měli České dráhy nechat tak? Anebo pan Jančura bojuje u paní ministryně Šlechtové za ohýbání zákona o veřejných zakázkách? My jsme tady placeni za stát s panem ministrem dopravy Ťokem a náš úkol je s Českými drahami udělat maximum, aby nezbankrotovaly. Stejně pokrytecky vnímám iniciativu Vraťte nám stát, která mě vyzývá k odpovědím na nějaké hloupé otázky. Je strašně úsměvné, kdo je zakladatelem té iniciativy - pan Petr Havlík! Zakládající člen ODS. Ten chtěl řídit naše hnutí za 200 tisíc měsíčně. Pan Petr Havlík je Česká Lotynka. Já vůbec nechápu, jak může být někdo protikorupční aktivista. Zakladatel ODS, poradce pana Klause a bývalý hlavní manažer ODS mě vyzývá, abych vysvětlil nějaké otázky, které většinou jsou nesmyslné. Rád bych

zmínil ještě jedno samozvaného odborníka proti korupci - pana Janka Kroupu, o kterém jeho kolegové novináři nepokrytě říkají, že pracuje za peníze na objednávku a neštítí se ničeho. Tenhle člověk pracuje tak neprofesionálně, že na základě svědectví jednoho člověka nechal zavřít nevinnou Věru Jourovou do vazby! A jak se pak ukázalo, bylo to na základě svědectví člověka, který sám ten trestný čin spáchal! A přesto pan kroupa v pohodě dál chodí po světě a tváří se, že nestranně píše kauzy. Zrovna tu dnešní. Tvrdí, že jsem koupil na farmu Čapí hnízdo koně. Tak jsem podle něj byl majitel v době získání dotace. Je to podle mě absurdní a vykonstruované jako předchozí kauzy. A už jsem konečně u farmy. (Smích a potlesk zprava.) Tedy k farmě. Já bych vám ji raději tedy ukázal, abyste viděli, o co jde. (Ukazuje velkoformátovou fotografii.) 16. 2. 2006 kupuje společnost Imoba zdevastovanou zemědělskou usedlost o rozloze 80 hektarů za 10,431 mil. Kč. 30. 11. 2007 dochází k přeměně ZZN Agro Pelhřimov s.r.o., která byla součástí skupiny Agrofert, na ZZN Agro Pelhřimov s akciemi na majitele. Proč jsem odmítal vlastníky farmy v době podání žádosti, se dozvíte úplně na závěr, kdy je s jejich souhlasem zveřejním, i když bych nemusel. A slíbil jsem, že budu transparentní a udělám to, i když jde o osm let starou věc, která nemá nic společného s mojí politickou kariérou. Vzniká projekt vybudovat multifunkční kongresový areál sloužící veřejnosti v rámci cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že společnost Imoba, a ani Agrofert se nezabývaly těmito činnostmi - cestovní ruch, které byly odlišné od předmětu jejich podnikání, neměly zájem na realizaci tohoto projektu. Na konci roku 2007 společnost ZZN Pelhřimov prodává 100 % akcií společnosti ZZN Agro Pelhřimov třem fyzickým osobám za 2,38 mil. Kč. 17. ledna 2008 se koná valná hromada společnosti ZZN Agro Pelhřimov, kde je společnost přejmenována na Farmu Čapí hnízdo a.s. 25. února 2008 podepisuje Agrofert dohodu o budoucí spolupráci s Farmou Čapí hnízdo. Agrofert se stává strategickým partnerem farmy, což podle této dohody znamená, že v budoucnu bude využívat část kapacity farmy. 27. 2. 2008 podepisuje Imoba s Farmou Čapí hnízdo smlouvu o pronájmu nemovitostí, tj. pozemků a budov s dobou nájmu do 31. 12. 2030! Tak jaký podvod? Podvod se dělá na 22 let dopředu? Co to je za nesmysl? 2030 - nájem! 29. 2. 2008 žádá farma Čapí hnízdo o dotaci na projekt v rámci ROP Střední Čechy. Tento projekt shodou okolností splňoval veškeré podmínky pro získání dotace. Existoval jasný ekonomický předpoklad, že zcela letálně získané dotační finance budou celý projekt ekonomicky stabilizovat. Tato úvaha se bohužel v budoucnu ukázala jako chybná, a to z objektivních důvodů, které uvedu dále. 25. 6. 2008 podepisuje Agrofert prohlášení ručitele za úvěr na stavbu projektu, a to ve výši 350 milionů korun pro farmu Čapí hnízdo. A teď to přijde. 20. 8. 2008 byla schválena dotace projektu Čapí hnízdo výborem Regionální rady Súdržnosti Stredné Čechy (Ministr Babiš předvádí velkoformátovou fotografii. Místopředsedkyně Jermanová se ho snaží oslovit.) za účasti pana hejtmana Bendla, paní Langšádlová tam seděla a další dva členové výboru, všichni hlasovali pro dotaci. Všichni přítomní hlasovali pro tuto dotaci. Nebyl jediný člen výboru, který by hlasoval proti. Ale nebyl důvod. Pokud jsem to všechno teďka dodatečně nastudoval a ptal jsem se, nebyl důvod. Pan Vagenknecht byl v době přípravy žádosti a jejího schválení vedoucím auditního oddělení na ROP Střední Čechy. Dneska má pan Vagenknecht problém. Dokonce říká, že dotace křiví trh. No tak to objevil Ameriku. Tak to víme. Ale proč jsme potom v Evropské unii? Nebo se toho vzdáme. Takže šéf auditního oddělení dneska dává rozumy. 22. 10. 2008 byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace hejtmanem za ODS Bendlem. Přílohou této smlouvy byl rovněž finanční plán projektu a rozpočet, jehož obsahem byly plánované výdaje a plánované příjmy projektu. Celková výše plánovaných způsobilých výdajů byla poskytovatelem určena následujícím způsobem: celkové plánované výdaje projektu byly 436 588 tisíc. Takže Vagenknecht lže, když říká, že byly 203 392 625,79. Ano, ROP to má na stránkách uvedeno! Ale to jsou plánované způsobilé výdaje. A nemá tam plánované nezpůsobilé výdaje. Ta vila šla pryč, nikdy nebyla v dotaci. Zase manipulace. Teď konečně řeknu a doufejme, že si to všechna Bakalova média napíší, i Česká televize - přidělená dotace byla ve výši 49 997 443,29 korun, z toho evropských peněz 42 578 135,80. Investiční dotace kraje 3 749 808,25 korun. Investiční dotace státního rozpočtu 3 749 808,24. Někdo argumentoval, že údajně farma vzala někomu možnost získat dotaci. Tak celková alokace na léta 2007 - 2013 pro ROP

Střední Čechy byla 14 922 852 962,50 korun. Koncem roku byl tento program vyčerpán, respektive teď v lednu, na 91,2 % a pravděpodobně celý program nebude vyčerpán. Takže tady někdo říká "Musíme čerpat, musíme čerpat.", a když je nějaká firma, která to vyčerpá, tak potom je problém. Projekt farma Čapí hnízdo byl opakovaně kontrolovaný ROP Střední Čechy. 28. 7. 2008 ROP Střední Čechy - předběžná veřejnoprávní kontrola na místě - nebyly zjištěny podstatné nedostatky. To bylo za pana Bendla. 28. 7. 2010 ROP Střední Čechy - průběžná veřejnoprávní kontrola na místě - nebyly zjištěny nedostatky. To bylo za pana Ratha. 9. 2. 2011 proběhl audit ROP Střední Čechy, při kterém bylo zjištěno porušení podmínek rozpočtové kázně pro proplacení nezpůsobilého výdaje, což spočívalo v tom, že do žádosti o platbu byla zahrnuta i platba, která ještě nebyla ze strany příjemce proplacena. Na tuto skutečnost byli pracovníci ROP předem písemně upozorněni. Na základě žádosti o prominutí dne 10. února 2012 bylo upuštěno od původního návrhu na odvod - nevím, proč tedy novináři psali šest milionů - a ten byl ve výši 3 718 753 korun. A nakonec farma - a ne Babiš, jak bylo v titulku, Babiš s tím neměl nic společného - uhradila 37 188 korun. Rozhodnutí podepsal pan Rath. 17. 4. 2012 ROP Střední Čechy říká: nebylo identifikováno žádné zjištění. A 12. 4. 2013 byl ministrem financí ČR nařízen mimořádný audit realizovaný renomovanou auditorskou firmou KPMG na základě objednávky Ministerstva financí. A zase je tady náš oblíbený ministr financí pan Kalousek. Všechno bez nálezu, tak já tomu nerozumím. Vy mluvíte o nějakém podvodu? Jaký podvod? Jak jste na to přišli? Proč jste vůbec svolali tuhle schůzi, když ji vyšetřuje Policie České republiky? Když ji vyšetřuje OLAF. A novináři, kteří terorizují moji rodinu. Proč jste ji svolali? To jste nemohli počkat? Nebo nemáte jinou tému. Samozřejmě. Babiš - nepřítel. Žádný audit ani kontrola nenaznačily, že by dotace byla čerpána v rozporu s podmínkami EU. Proto jsem také ve všech svých vyjádřeních reagoval tak, že vrácení dotace nikdy nehrozilo a byla poskytnuta podle platných pravidel. Dříve mediálně propíraná vila nikdy nebyla předmětem dotace. Na její realizaci nešla ani koruna z dotačních prostředků. Mimochodem farma byla od samého počátku definována jako Multifunkční kongresový areál farma Čapí hnízdo. To byl oficiální název projektu uváděný v žádosti o dotaci. Výtky, že slouží zejména pro firemní večírky, jsou neoprávněné. Farma realizuje konference, odborná školení, team-bildingy, zasedání vedení firem, firemní semináře, svatby, oslavy narozenin a další akce. Její činnost je dodnes v plném souladu se záměrem projektu a nastaveným předmětem výzvy. Farmu Čapí hnízdo - a teďka bych prosil, aby všichni zpozorněli, pan Šídlo, pan Vzpurný, všichni navštívilo od roku 2012 do roku 2015 přes 125 tisíc návštěvníků. 125 tisíc návštěvníků. A proč říkáte, že to je Babišovo luxusní sídlo, když je to lež? A z toho bylo 452 škol a mateřských školek. Přišlo 27 398 dětí, které navštívily Ekocentrum. Pokud chcete, můžu vám tady číst všechny školy - Benešov, Bystřice, Milevsko, ale nebudu, to by byla ještě další hodina. Kolovraty, Kunratice. Ano, a děti jsou nadšené, když tam chodí. Je třeba zmínit akce typu Den otevřených dveří. Velikonoční jarmark pro veřejnost, vánoční vázání věnců pro veřejnost, Den Země v Ekocentru a show jednoho z nejlepších akrobatických pilotů, českých pilotů na světě Martina Šonky, která se konala 26. července 2015 za účasti téměř pěti tisíc diváků. A tento rok se bude akce pro velký úspěch opakovat. Takže lidi, přijďte se podívat. 18. 6. 2016 bude Martin Šonka znovu na farmě. (Reakce ze sálu.) V posledních dvou letech aktivně farma pomáhá zvýšit návštěvnost v ostatních ubytovacích kapacitách v regionu během akcí, které převyšují její ubytovací kapacitu, a aktivně spolupracuje s Asociací hotelů a restaurací České republiky při podpoře cestovního ruchu. Farma Čapí hnízdo vytvořila 51 - opakuji - 51 pracovních míst s většinovým zastoupením občanů okresu Benešov. Za svoji existenci odvedla farma ze sociálního a zdravotního pojištění cca 30 milionů. Smluvní formou zajišťuje sezónní práci více než stovce osob a spolupracuje s více než 50

dodavateli služeb a zboží v celém regionu. Hodnota majetku farmy Čapí hnízdo k 31. 12. 2015 je 738 236 577 korun. Na rok 2016 jsou plánované investice ve výši 155 863 057 korun, a to výstavba pavilonu exotických zvířat, kompletní rekonstrukce kuchyně, plynofikace areálu, výstavba nové trafostanice, výstavba venkovních bazénů, výstavba nového spa wellnes, rekonstrukce čistírny odpadních vod a nafukovací hala u tenisových kurtů. Předpokládaná hodnota majetku farmy po těchto investicích bude k 31. 12. 2016 889 451 269 korun. To znamená, že koncem roku 2016 klesne podíl dotace na 5,32 % z celkové investice. Nevím, kolik takových projektů s poměrem vlastních zdrojů 95 % a 5 % dotace je v celé Evropské unii. Myslím si, že minimum. Od roku 2008 do roku 2013 vykázala Farma Čapí hnízdo ztrátu 28 560 tis. Vlastní kapitál byl záporný a to minus 25 844 tis. Poměr oběžná aktiva a cizí zdroje byl k datu 31. 12. 2012 záporný a to 572 755 tis. A dnes ráno říkal ten pan redaktor, že vlastně neměla dluhy. Dluh farmy k předmětnému datu byl 615 458 tis. Původní investiční záměr se vzhledem k finanční krizi v roce 2008, 9 a 10 nenaplnil. Nepodařilo se získat dostatek zakázek a individuální turistika nedokázala pokrýt placení úvěru. To jenom k ručení bankovního úvěru Agrofertem byl tento nucen koncem roku 2013 projekt převzít. Po převzetí vykázala farma v roce 2014 ztrátu 40 961 tis. a v roce 2015 ztrátu 48 456 tis. V roce 2016 je předpoklad ztráty 52 243 tis. Celkově tedy ztráta za poslední tři roky, včetně tohoto roku, bude 141 660 tis. Na rozdíl od jiných miliardářů nevlastním luxusní letadlo, ani luxusní jachtu. Ale moje firma provozuje projekt pro veřejnost, který mi dělá radost. Věřím, že po dokončení investic si farma vydělá na svůj provoz, takže opakuji, že projekt je dnes ziskový, slouží veřejnosti a znovu zdůrazňuji, není to luxusní sídlo mojí rodiny. Každý občan naší země se může o tom přesvědčit. Takže to, co jsem vám ukázal (Vytahuje plakát s fotografií farmy. Potlesk z řad poslanců ANO.) - tady je Farma Čapí hnízdo, tohle je ten areál. Můžete se přesvědčit na místě. Myslím si, že Česká republika se nemá za co stydět. Takže to je asi všechno. A jdeme do finále, abych vás nezdržoval. V roce 2005, tedy před jedenácti lety, jsem byl s dětmi v pražské zoologické zahradě, tam vzadu, jak jsou ty ohrady. Byla tam dlouhá fronta, čekali jsme, že nakrmíme kozy a tehdy mě napadlo, že vybuduju rodinnou farmu se zvířaty. Farmu měla postavit společnost Imoba ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel. Následně Imoba jako alternativu zvažovala postavit kongresové centrum pro skupinu Agrofert. Ani tento záměr ekonomicky nevycházel. Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný. Protože se projekt netýkal byznysu Agrofertu, nechtěl jsem ho jako Agrofert realizovat a tudíž jsem se s ním nechtěl zabývat a nezabýval jsem se jím. Moje dcery jezdí od dětství na koni. Rozhodl jsem se proto, že dám rodině prostředky, aby si firmu koupila a projekt zrealizovala. Farmu Čapí hnízdo vlastnily v rozhodné době mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel podíl odpovídající podílu mých dvou nezletilých dětí a mé partnerky. Jsem přesvědčený, že vlastnictví společnosti Farma Čapí hnízdo nemělo žádný dopad na získání dotace. Dokonce, podle dotačních specialistů, jsem já osobně a ne společnost, mohl být stoprocentním akcionářem farmy. Je to nelogické, ale je to tak. Proč je to tak? No, to se zeptejte Bruselu. Neměl jsem teda žádný důvod nic skrývat. Dotace byla přidělena podle platných pravidel. Nespáchal jsem žádný dotační podvod. Proč jsem nechtěl říci jména akcioářů? No, protože jsem nechtěl ohrozit moje děti. Svojí rodinu, to je to nejcennější, co mám. (Potlesk z řad poslanců ANO.) Proto jsem se ne vždy vyjadřoval správně. Nemohl jsem říct pravdu, toto přece musí každý rodič pochopit! Já mám, pane Bendo prostřednictvím paní předsedající, čtyři děti jak vy, takže vy to určitě pochopíte. Protože děti jsou to nejcennější, co máme. Jsou smysl našeho života.

Svého rozhodnutí nelituji, protože všichni vidíme, jakou já a moje rodina prožíváme mediální štvanici. Rodina je mi přednější, než moje politická kariéra. Rozhodl jsem se akcionářskou strukturu nyní zveřejnit, ne pod tlakem mých nepřátel, ale na žádost mých nejbližších jako reakci na nekončící útoky novinářů na mě a na projekt, který polorozpadlý statek proměnil v nádherný areál otevřený veřejnosti, který však byl politicky zneužit proti mé osobě s cílem vyloučit mě z politického života. Jsem informován o tom, že si společnost I-Mobile, jako právní nástupce Farmy Čapí hnízdo, nechala zpracovat k problematice udělení a čerpání dotace nezávislý znalecký posudek a kritickou nezávislou právní analýzu. S oběma dokumenty jsem byl seznámen. Mají ji k dispozici orgány činné v trestním řízení. Z obou těchto nezávislých zkoumání vyplývá jednoznačný závěr, že celý postup při získání a čerpání dotace byl zcela v souladu s právními předpisy. Věřím v to, že i přes bezprecedentní mediální masáž veřejného i odborného mínění mě občané pochopí a orgány činné v trestním řízení a auditní orgány si zachovají plnou nestrannost. Na závěr bych se chtěl omluvit své rodině za všechny starosti a problémy, které vznikly díky tomu, že jsem v politice. Zároveň se omlouvám veřejnosti, že jsem se vyhýbal odpovědi na otázku, kdo jsou akcionáři farmy. Nepředpokládal jsem, že tento skvělý projekt pro veřejnost, za který by měla být v Bruselu Česká republika pochválena, bude zneužit proti mně. Takže, tolik ke kauze Čapí hnízdo. Nepochybuju, že cokoliv bych dneska řekl, že štvanice na mě bude pokračovat. Pro mě by bylo nejlepší dneska rezignovat. Aspoň bych mohl jít za lidmi a vysvětlit jim, co je to Čapí hnízdo, jak funguje politika. Dneska to vím. V říjnu 2013 jsem to nevěděl. Ale já to neudělám, protože jsem slíbil mým voličům, že budu bojovat za náš program. A proto budu dále pokračovat. Není důvod, aby naše koaliční vláda nefungovala dál. A samozřejmě to závisí na našich koaličních partnerech. Ale já si myslím, že jsme si našlápli dobře a že bychom měli dále fungovat ve prospěch této země. Děkuju za pozornost. (Poslanci ANO povstávají a dlouze tleskají.)


Společná kontrola SVS s Policií ČR odhalila opětovný prodej masa neznámého původu v tržnici SAPA 24.3.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Koncem února jsme informovali o společné kontrole Státní veterinární správy (SVS) a Policie České republiky (PČR) v areálu tržnice SAPA v Praze 4 a v sídle podnikatele v obci Vestec, při níž byla zjištěna nepovolená manipulace s živočišnými produkty. Případ má pokračování. Dne 10. 3. 2016 provedli úřední veterinární lékaři s kriminální policií další společnou kontrolu přepravy živočišných produktů od stejného podnikatele do tržnice SAPA. Maso, které dotyčný převážel a které směřovalo do obchodů a restaurací v tržnici, jevilo smyslové změny. Obchodník navíc opět nedokázal doložit jeho původ. Kvůli ohrožení zdraví spotřebitelů byla nařízena likvidace celkem 1 800 kilogramů masa na náklady kontrolované osoby. S dotyčným bylo zahájeno správní řízení za účelem udělení sankce. Ozvláště zarážející je fakt, že při kontrole byly zajištěny mimo jiné i čtyři přepravky s masem, které bylo označeno modrou barvou, z čehož lze usuzovat, že se jednalo o zboží, které takto znehodnotili úřední veterinární lékaři při předchozí kontrole. Je zde tedy důvodné podezření, že dotyčný chtěl dále prodávat maso, které bylo již dříve určeno k likvidaci. SVS proto zvažuje možnost podání trestního

oznámení. Z pohledu veterinární péče se jedná o porušení zákona o potravinách. Toho se dopustila kontrolovaná osoba tím, že porušila zákaz uvádět do oběhu potraviny neznámého původu, navíc smyslově změněné. O výši pokuty rozhodne správní řízení. Za uvádění potraviny neznámého původu na trh lze uložit pokutu až do výše 50 mil. Kč.


Ministr Jurečka: V roce 2030 bude ČR přiměřeně potravinově soběstačná 26.3.2016


zpět Zemědělství a potravinářství, ekonomická soběstačnost České republiky a strategie Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 byly hlavními tématy dnešního Žofínského fóra v Praze. Ministr Marian Jurečka uvedl, že v roce 2030 bude ČR přiměřeně potravinově soběstačná v základních komoditách, které lze u nás produkovat. “Zvyšovat by se měly plochy takzvaných citlivých komodit, jako jsou třeba ovocné sady, ale také počty zvířat. Oproti roku 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, klesly na polovinu především stavy prasat. Ve výrobě vepřového masa nejsme dlouhodobě soběstační, loni došlo opět k poklesu míry soběstačnosti, a to o 1,2 procenta na 56,3 procenta, což je hluboko pod úrovní průměru Unie. Naším cílem je dosáhnout v roce 2030 míry soběstačnosti 80 procent,“ řekl ministr Marian Jurečka. Na národní dotační programy pro živočišné komodity je na rok 2016 vyčleněno zhruba 2,3 miliardy Kč, v roce 2015 to bylo 1,5 miliardy Kč. Potřebu systémového řešení demonstruje podle ministra Jurečky příklad sektoru produkce mléka. Při soběstačnosti v produkci syrového mléka přes 130 % bylo loni saldo zahraničního obchodu v kategorii s nejvyšší přidanou hodnotou (sýry a tvarohy) záporné ve výši 2,9 mld. Kč. Proto považuje ministr Marian Jurečka za důležité například sdružování odbytu a posílení vyjednávací síly, kdy Ministerstvo zemědělství chystá mj. uznávání organizací producentů ve všech hlavních sektorech s možným navázáním na podpory z Programu rozvoje venkova. “Podporujeme také kvalitní domácí výrobce a zpracovatele základních zemědělských komodit, čímž směřujeme k přidané hodnotě zemědělských produktů a potravin. Jedním z našich dotačních programů je Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. V něm jsme navýšili možný objem celkové roční podpory ze současných 200 milionů na zhruba 400 milionů korun,“ uvedl Marian Jurečka.


Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu. Martin Koller jej odkrývá i s podrobnostmi 26.3.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor Martin Koller Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vojenský analytik Martin Koller pro ParlamentníListy.cz rozebral, jaké konkrétní dopady může mít

dohoda EU s Tureckem o migrantech. Dohoda mezi vedením EU a Tureckem znamená začátek brutálního nástupu agresivnější fáze islamizace Evropy. To může v některých zemích, především v těch, které budou muslimy odmítat, trvat řadu let, někdy i celou generaci. Otevření hranic s islámským Tureckem s 80 miliony obyvatel, vesměs s nižší životní úrovní ve srovnání i s nejchudšími zeměmi EU, je prvním krokem k praktické realizaci prvního programu EuroMed. Ten je součástí Lisabonské smlouvy a umožní příchod do Evropy až 150 milionům muslimů ze zemí kolem Středozemního moře. Do těchto zemí budou zároveň přicházet další muslimové z Afriky a Asie. K tomu, aby se vyrovnala průměrná životní úroveň v Turecku s úrovní Bulharska, bude třeba financí ve výši 40 ročních výběrů daní v celé EU! Zásadní je negativní nábožensko-ideologický a politický dopad posilováním tendence k islamizaci původních obyvatel s rostoucím počtem muslimů, budou se spojovat rodiny a zabydlovat celé příbuzenské kmeny o stovkách členů. Vzhledem k vysokému počtu dětí v muslimských rodinách, které v EU samozřejmě využívají veškerou sociální podporu, se můžeme v průběhu několika desítek let dočkat reálného vítězství muslimské většiny v legálních volbách a zavedení islámu a práva šaría jako oficiální doktríny v zemích EU. Přitom naprostá většina muslimů bude volit jako jeden blok na rozkaz z mešity, včetně jinak do značné míry bezprávných žen. Přispívejte na charitu, Alláh vám to vrátí Dohoda je výhodná pouze pro ilegální a ekonomické (jak a pro koho ekonomicky výhodné) migranty, kteří se zajímají především o bezplatné dávky z evropského sociálního systému, dále pro různé zločinné obchodníky a pašeráky migrantů, kteří údajně vydělali kolem 300 miliard EUR, dále samozřejmě pro spekulanty se stavbou ubytoven pro migranty a pro různé neziskovkáře, kteří na nich a především na okolní společnosti a státní kase parazitují víc, než všichni takzvaně nepřizpůsobiví. První pokusy o stavbu ubytování pro migranty se již objevily v západních Čechách. Například v Plzni na tichém sídlišti Slovany byla zahájena přestavba bývalého obrovského showroomu na ubytovnu pro 2000 osob. S velkou mediální ostudou v ní byli prozatím objeveni dělníci v ostudných podmínkách. Zajímavé je, že západočeská Charita vyhlásila nedávno zájem přijmout z Německa 2000 (samozřejmě muslimských, protože jiní tam ani nejsou) migrantů. A to je pouze jeden kraj. Nezapomínejte přispívat na charitu, Alláh vám to vrátí. Rozsáhlá migrace muslimů do Evropy bude vytvářet další rozsáhlé prostory s početnými uzavřenými paralelními komunitami nepřátelskými k okolí a tvořícími základnu pro islámské extrémisty a teroristy. Merkelová před deseti lety uvedla, že integrace Turků v Německu (po 30 letech integrování) zcela selhala. Třetina Turků v Německu nepracuje. To je zhruba tolik, kolik tam chybí pracovních sil. V současnosti Merkelová spolu s kumpány v Bruselu otevírá cestu do EU pro další miliony Turků a dalších etnicky a nábožensky cizích a vesměs neintegrovatelných obyvatel Afriky a okolí. Ostudným způsobem se angažuje i současný papež. Jakoby přehlížel, že islám byl a stále je nepřítelem křesťanů. Pravděpodobně se jedná o jeho vydírání z hlediska jeho neslavného působení v Argentině z doby fašistické vojenské junty, která povraždila tisíce politických odpůrců. Pravděpodobně nemá čisté svědomí. Dohoda nemá logický základ, jestliže má EU přijímat za každého ilegála z Turecka do Řecka jednoho ekonomického migranta z Turecka, údajně původem ze Sýrie. O uprchlíky se nejedná, neboť v Turecku není válka a je to údajně bezpečný stát (s výjimkou Kurdů). Ostatní cesty zůstávají pro pašeráky a ilegály otevřené. Naopak pro naprostou většinu křesťanů pronásledovaných Islámským státem, ale rovněž ostatními muslimy v Sýrii a Iráku, jsou možnosti omezené. Křesťanský uprchlík ze saláfistického muslimského světa je výjimkou. Rovněž nejcivilizovanější muslimové, alávité ze Sýrie se mezi uprchlíky nevyskytují. Již to je dokladem řízené a výběrové islamizace Evropy! Ubytování migrantů v jiných zemích - za německé sociální dávky

Dohoda se stejně jako dříve podporovaná ilegální imigrace vztahuje především na osoby spřízněné s terorismem a saláfistickým islámem - to je bezpečnostně nepřijatelné. Další skupinu tvoří ilegální ekonomičtí migranti z celé Afriky a okolí, kde se vůbec neválčí. Naprostou většinu dosavadních ilegálů tvoří osoby, které nemají v Evropě co dělat. Podle německých odborníků z Freiburger Denkfabrik SAT lze v roce 2016 předpokládat příchod jednoho až pěti milionů dalších muslimů, především do Německa a Švédska. Jaksi to koliduje s oficiálně domluvenými 72 000 výměnou za ilegály na řeckých ostrovech. Německo se bude snažit část z nich natlačit do okolních zemí. Je sice schopné zničit svoji ekonomiku a sociální systém podporou ilegálních i legálních islámských migrantů, ale nedokáže je všechny ubytovat. To mají zajistit jiné země, včetně naší. Tlak na ubytování nejméně civilizovaných ilegálů za německé peníze představuje největší ohrožení naší země od května 1945. Evropa je v pozici pevnosti, jejíž brány otevřeli zrádci nepříteli. Turecko nikdy nebylo evropskou zemí a nikdy nebylo zemí přátelskou Evropě, což dokazují především dějiny Balkánu. Islám si nárokuje všechna území, na něž kdykoli v historii vstoupila noha muslima, přesněji kam sahala islámská státní moc. Tedy území v Evropě až po Vídeň a Pyreneje. Bezpečnou zemí bude Rusko. Dokladem vývoje je fakt, že v posledních letech odchází ze stále méně bezpečného multikulturního islamizujícího se Švédska každý rok kolem 50 000 etnických Švédů, kteří tam pracovali a platili daně. Nahrazují je násilničtí pobírači sociálních dávek z islámských zemí. Z města Malmö odešlo 40 % židů, kteří tam pracovali a platili daně. Podobná je situace i v jiných zemích postižených evropským proislámským rasovým multikulturalismem. Schengen přestává existovat de facto Následky bezvízového styku s Tureckem jsou podstatně horší, než kdyby například USA otevřely svoje hranice s Mexikem, spíše to lze přirovnat k otevření hranic Jižní a Severní Koreje z iniciativy jihu, nebo nejlépe k otevření hranic Izraele do oblastí ovládaných palestinskými teroristy. Dohoda s Tureckem o bezvízovém styku od června, pokud bude skutečně realizována v plném rozsahu, je zločin vůči národům Evropy hodný nejvyšších trestů - za sociálně ekonomické inženýrství, tedy rasismus pod pláštíkem multikulturalismu a podporu islámského terorismu. Vzhledem k tomu, že jsme chudá země, můžeme čekat dopady opožděně až po Německu, Švédsku a dalších bohatších zemích, kam budou směřovat hlavní proudy ekonomických migrantů, nejen z Turecka, toužících po vysokých sociálních dávkách a bezpracném životě. Podle šéfa německé kontrarozvědky Massena je každý stý migrant terorista rozhodnutý zabíjet, tedy z milionu to je 10 000 bojovníků. A nemusí se jednat pouze o migranty, jak ukazují atentáty z Paříže a Bruselu. Migranti především posilují islámskou komunitu, která je základnou terorismu. Schengen přestává existovat de facto - současná armáda bude do jisté míry zbytečná, protože válečnou zónou hybridní islámské války a terorismu bude celá Evropa od mysu Tormentoso v Porugalsku po ruské hranice. Enormně vzroste potřeba policie a četnictva v zemích EU. Především se jedná o rostoucí tlak na uznání práva šaría jako paralelního práva pro muslimy a konvertity k islámu v zemích EU. Právo šaría je jedním z pilířů islámu. Přitom šaría je podle tří rozsudků evropských soudů neslučitelná s evropským právem - a můžeme rovnou říci, že je neslučitelná s civilizací. Bezpečnostní dopady Důležité jsou bezpečnostní dopady ve formě volného a nekontrolovaného pohybu teroristů a islámských extrémistů po Evropě. Dokladem jsou právě atentáty v Paříži a Bruselu. Podle oficiálních informací je provedla skupina 30 teroristů, z nichž jen několik provedlo přímý útok.

Méně viditelné, ale o to razantnější, jsou bezpečnostní dopady ve formě rozšíření obchodu s drogami a s lidmi, což jsou jedny z hlavních finančních zdrojů terorismu. Mimo to daně 10 % z každého halal kebabu a přímé podpory ze Saúdské Arábie. V praxi se jedná o mnohamiliardový černý byznys sloužící ke korupci evropských politiků, státní správy a médií. Nemůžeme se divit, že česká dívka spáchala podle oficiální policejní zprávy na návštěvě u muslimského narkomafiána sebevraždu 13 ranami nožem. Bezpečnostní dopad zvýšeným ohrožením žen i dětí přímou agresí ze strany muslimů je prozatím viditelný především v zahraničí. To vidíme bez ohledu na politicky korektní snahy mnohých evropských politiků a médií o zatajování reality především v Německu a Švédsku. Obecně lze předpokládat nárůst kriminality. Německá policie přiznala nárůst kriminality v oblastech vražd, znásilnění, loupeží a krádeží za rok 2015 o zhruba 250 000 případů. Přitom objasněnost v Německu je kolem 50 %, takže se jedná reálně o půl milionu závažných trestných činů navíc ve srovnání s rokem 2014. V přepočtu na naši republiku by to byl nárůst o zhruba 40 000 vražd, znásilnění, loupeží a krádeží za rok. Ekonomické dopady Negativní ekonomický dopad cestou rozšíření šedé ekonomiky nepostihne žádná EET. Zemí s vysokým podílem nezdaněné šedé ekonomiky a otrockých pracovních podmínek je právě Turecko. Tato ekonomika nejen neplatí daně, ale také svojí produkcí vytváří cenový dumping a bere práci firmám a lidem pracujícím legálně. Další negativní ekonomický dopad vznikne tlakem na snížení výroby a konzumace vepřového z takzvaně nečistých zvířat a alkoholu odporujícího koránu, včetně propadu daně z alkoholu. V některých zemích, například v Británii, jsou již dopady reálné, počínaje snahami omezit nabídku vepřového masa v jídelnách a restauracích. Evidentní je jednostranné prosazování ekonomických zájmů Turecka vůči Evropě a vytváření závislosti EU na Turecku z hlediska transferu surovin, což je i v souladu se zájmy Saúdské Arábie a USA. Penězotoky neziskovkám Negativní finanční dopad vznikne dalším růstem penězotoků ze státní kasy pro různé humanitární, ideologické a multikulturní neziskovky zabývající se humanitou a integrací neitegrovatelných. To vše na úkor etnických Evropanů, školství, zdravotnictví, sociálního a důchodového systému. Můžeme mluvit o bezúčelně vyhozených penězích pro ty, kteří sami žádné příjmy státní kasy nevytvářejí. V oblasti zaměstnanosti lze předpokládat negativní hospodářský dopad nabídkou levnějších pracovních sil ochotných pracovat za stále nižší mzdy v otrockých podmínkách (u nás například severní Korejci, Mongolové, dříve Ukrajinci) s rostoucí nezaměstnaností domácích. Výsledkem jsou a budou propady v příjmech státu. Z levnější práce novodobých migrantských otroků (pokud někteří budou chtít vůbec pracovat) se budou získávat nižší nebo žádné daně. To povede ke zhoršení sociální obsluhy všech obyvatel z důvodu nedostatku financí na opravy komunikací a rozvodu vody a propadu příjmů sociálního systému, méně peněz na školství, zdravotnictví a důchody. Negativní dopad lze předpokládat i v oblasti služeb, kde dojde k odmítání služeb prováděných ženami - například holičky a kadeřníce, ale i servírky v restauracích - muslimskými muži. Exotičtí paraziti Rozšíří se nebezpečný zdravotní dopad cestou nositelů nemocí vymýcených v Evropě, růst počtu nositelů exotických nemocí a parazitů. Vše zaplatí občané EU, počínaje základní vyšetřením každého migranta, až po operace za desítky milionů. Migranti pohltí značné částky ze zdravotního a sociálního pojištění, do nějž nepřispěli a mnohdy ani nebudou přispívat s následkem celkového zhoršení podfinancované zdravotní péče. Nakonec budou

dostávat i důchody. Stejně jako například v Británii nebo Švédsku lze předpokládat posílení ilegální ekonomiky halal, počínaje surovými rituálními porážkami, nátlak na oddělené muslimské stravování v restauracích, školách a na pracovištích s nepřehledným zdaněním. Halal znamená (na rozdíl od košer) především extrémně surové týrání zvířat při porážce, které odporuje myšlení civilizovaných lidí i zákonům v civilizovaných zemích. V naší republice dostaly halal jatky v západních Čechách výjimku od úředníka ministerstva zemědělství! Tato výjimka platí dodnes a maso se exportuje do Německa! Muslimů tam přibývá, rozvíjí se úžasný kšeft s týráním zvířat. A co na to říká křesťanský ministr zemědělství? Stalin říkal, že každý má svou cenu. Co znamená halal kebab... Muslimské halal stravování, především kebab, znamená kromě týrání zvířat finance do islámské ideologie, protože 10 % ze zisku prodejen kebabu z halal masa, což je pravděpodobně všechno, jde na podporu a propagaci islámu, životní potřeby imámů, stavbu mešit, korupci evropských politiků a médií, a možná i na podporu extremistů a teroristů ukrývajících se v paralelní muslimské komunitě. Kdo má rád týrání zvířat a šíření islámu, kupuje halal kebab. Posílení se dočkají nekontrolované finanční transfery havalla, které odporují evropským zákonům a umožňují podporu ilegálních aktivit od korupce politiků a médií až po terorismus. Se systémem havalla, korupcí a ilegálním sponzoringem islamizace ze Saúdské Arábie souvisí rovněž snaha o prosazování podvodného islámského bankovnictví v Evropě. Dalším negativním dopadem je šíření primitivního neekologického jednání a špatného vztahu ke zvířatům, které vidíme prakticky ve všech zemích Afriky a Blízkého a Středního východu, počínaje špinavými městy a vesnicemi. Z bezpečnostního hlediska jsou rizikové obrovské zisky pašeráků vyrábějících falešné turecké doklady, protože značná část nových příchozích bude ze zemí mimo Turecko. Tyto peníze budou investovány do dalších kriminálních aktivit, počínaje obchodem s drogami a konče korupcí evropských politiků a médií. Islamizace přinese celkově nižší hygienický a společenský standard, počínaje špinavými městy po vzoru Blízkého a Středního východu. Dokladem jsou Vídeň nebo Paříž. To byla podle Evropanů, kteří tam žijí, kdysi klidná a čistá města. Dokladem je praxe vojáků, diplomatů i jiných odborníků pracujících v islámských zemích. V Evropě se bude stále více prosazovat negativní vzor primitivní středověké kmenové rodiny s násilím a uzákoněnou poníženou a podřízenou pozicí žen. Vzroste pravděpodobnost rozšíření ilegálního transferu zbraní ze severní Afriky a Blízkého a Středního východu do Evropy. Při rostoucím objemu dopravy mezi Tureckem a Evropou takový transfer nelze ani sledovat, natož zastavit. Vedení EU se zároveň chystá svoje občany odzbrojit! Jak jinak se v EU objevují ilegální automatické zbraně. Islamizace znamená postupně zhoršení společenského a právního postavení žen a jejich posun do pozice občanů druhého řádu, zvláště při zavedení platnosti práva šaría, byť oficiálně jen lokálně. Islamizace posílená masivní migrací muslimů do EU znamená konec ženského sportu, pokud by jej sportovkyně nezvládly v tradičním muslimském oděvu. Islamizace bude znamenat tlak na odstranění všech psů (podle koránu nečistých zvířat) z veřejnosti, což se již děje v Británii, kde muslimům vadí i slepečtí vodicí psi. Chovatelé se mají na co těšit, možná ne zítra, ale za pár let. Islamizace bude znamenat postupný zákaz tradičních křesťanských svátků, typu Vánoc a Velikonoc, což se již děje s podporou domácích politiků v Belgii, Francii a Británii.

Státní příspěvky muslimským náboženským obcím Islamizace bude znamenat tlak na právní podporu islámu a jeho zařazení mezi civilizovaná náboženství s možností rizikového vstupu muslimů do armády, policie a vězeňství. To jim postupně umožní dostat se ke zbraním, v některých zemích i k jaderným, ale rovněž ke strategickým zásobám atd. Navýšení statutu islámu jako náboženství vyznávaného velkou částí obyvatel umožní získávat státní příspěvky muslimským náboženským obcím. Ve Francii dostává každá jednotlivá náboženská obec 400 000 EUR ročně. Ve velkém městě mohou být takových obcí desítky. V Německu se jedná o 150 000 EUR ročně. Ilegálové v Německu již pilně organizují vznik muslimských obcí. Kolik by dostávali u nás? Islamizace bude znamenat stavbu mešit a především minaretů, odkud vás budou v noci rušit řevem k muslimským modlitbám. Podle islámu navíc veškeré území, které lze obhlédnout z minaretu patří Alláhovi, tedy muslimům, což myslí zcela vážně! Nepotrestané zlo kvete Součástí prosazování islámu a práva šaría budou rovněž teroristické útoky a jiné formy násilí k zastrašení evropské veřejnosti, zvláště poté, co silové složky v Německu, Británii, Francii, Švédsku i jinde nejsou schopny, nebo nesmí, adekvátně reagovat. Nejčerstvěji jsme to viděli v Belgii. Nepotrestané zlo kvete. Může se zdát, že výše uvedený text je pouze shrnutím všeho, co již řekli nebo napsali jiní. Rozdíl je v tom, že dohoda mezi EU a Tureckem o bezvízovém styku uvedený negativní vývoj prudce urychlí, takže bychom si měli připomenout, za co politikům v EU - počínaje Junckerem a Merkelovou a konče jejich českými sluhy - vděčíme. Řešením je především zrušení Lisabonské smlouvy s možností vetovat rozhodnutí vedení EU kterýmkoli státem, tedy možnost samostatného rozhodování ve strategických otázkách, zrušení programu Euro Med, případně odchod z EU. Takovou otázku, jako multikulturalismus v jeho evropské rasistické formě islamizace, by měl schvalovat každý stát v referendu. Jedná se o zásadní životní otázku, stejně jakou transatlantická smlouva TTIP. Pokud se podíváme na čísla, tak do EU víc přispíváme, než odtamtud dostáváme. A představa, že EU zastaví naráz ekonomickou spolupráci s odpadlickými zeměmi, je pouze strašení. Kdo by na Německé panstvo dělal v montovnách aut a jiného materiálu za třetinu jejich platů, kdo by jim dodával zemědělské výrobky, odkud by brali elektřinu s jejich zlodějskými solárními a větrnými programy, které nestačí ani na osvětlení domácností? Jejich blahobyt by se bez kolonií na východě zhroutil. I na tu islamizaci jdou daně odváděné cizími firmami na našem území. Jde doslova o všechno! Neoddávejte se iluzím, že naši politici jsou hloupí a pouze nevidí, co se děje. Oni to vědí moc dobře a většina se na islamizaci Evropy a naší země aktivně podílí, samozřejmě nikoli zadarmo. Jen někteří si vymýšlejí větší či menší výmluvy a lži, počínaje potřebou údajně nedostatkových pracovních sil. Stačilo by zaměstnat užitečnou činností většinu neziskovkářů, nadbytečných umělců, kteří se nedokážou uživit bez státních dotací, všechny nezaměstnané a důchodce, kteří chtějí pracovat a dát jim slušné platy, z nichž se dá civilizovaně žít, nikoli živořit. Pracujících by bylo nadbytek! Nezapomínejte na to při volbách! Jde doslova o všechno! Islamizace řízená z Bruselu a Berlína znamená dobu tmářství a otroctví. Buďme jako 300 hrdinů krále Leonida u Thermopyl, kteří se postavili zlu podobnému saláfistickému islámu. Nenechme si vzít práva a svobody vybojované našimi předky. Neztraťme čest v ustrašeném brblání v koutě nebo v hospodě. Neposlouchejte oficiální propagandu, politické lháře a podvodníky, kteří vykládají v médiích, že bojují za občany a jsou proti migraci - a přitom podporují rasistickou multikulturní islamizaci, sociální parazitování, evropskou totalitu, otrokářské kšefty s levnou pracovní silou a cizácké zájmy typu

smlouvy TTIP! Jde o civilizovanou budoucnost! Myslete vlastní hlavou, nikoli “českou“ televizí a dalšími protinárodními médii! Myslete na svoje rodiny, děti, příbuzné, přátele a známé! Nebojte se obhajovat svoje zájmy! Obětujte patnáct minut svého času a jděte volit vlastenecké strany! Kdo nepůjde k volbám, podporuje ty, kteří vládnou dnes! Čtvrthodinka pro bezpečnou a civilizovanou budoucnost!


Zeman je levičák a „dobroser“. Klidně zničí každého pro ideu silného a všeobjímajícího státu, tvrdí senátní kandidát za Soukromníky Havlíček 29.3.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Josef Petrů Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ROZHOVOR Babiš potřebuje peníze a potřebuje jich zoufale mnoho. Živnostníci jsou jeho velkou konkurencí v potravinářství. Babišovy párky se dvěma procenty kuřecího masa. Trh musí eliminovat tyto prasárny. Živnostníci nejsou „Daňkové Krátilové“. Nechci žádné zaměstnance. Vyhnu se tím nesmyslným kontrolám. EET je elektronický kontrolor, protože finanční úřady prostě nefungují. Vláda je hrůzná, proč rovnou nestanoví minimální mzdu padesát tisíc a k tomu svíčkovou zdarma? Bezpáteřní soudruh Sobotka. Islám je hnacím motorem terorismu. Nařizuje eliminaci sekularismu a eliminaci svobody. Mrtví v Bruselu jsou mrazivě skuteční. Proč by v senátu nemohl zasednout řezník, když je ve vládě majitel obrovského holdingu? To vše nám řekl kandidát do senátu za Soukromníky a klatovský řezník Pavel Havlíček. Přijal jste kandidaturu za Soukromníky do senátu. Štve vás regulační, přebyrokratizovaná a šmírovací politika současné vlády. Provozujete v Klatovech řeznictví, kde “je maso ještě masem“. Tak to vezměme popořádku: co je pro vás v podnikání největší regulací?

Není regulací malých či velkých v tomto slova smyslu. Regulací je prostě příliš. A každá nová povinnost navalená na živnostníky je regulací podnikání jako takového a nesmírně podnikání zatěžuje. A mám také říci, že samozřejmě tím ztěžuje i zaměstnávání lidí?

Kde nejvíce cítíte přebyrokratizovanost?

Jak už jsem řekl, přebyrokratizovanost je důsledkem přeregulování, protože každou regulaci musí hlídat úředník kontrolor a protože i kontrolor se nemusí “povést“, je třeba kontrolovat i kontrolora. Jen nevím, kdo bude kontrolovat kontrolora kontrolorů. Cítíte, jak je takový stav žalostný?

V čem živnostníky stát skutečně šmíruje? Ale stát nešmíruje jen živnostníky, šmíruje všechny. Buduje neuvěřitelnou strukturu shromažďování soukromých dat. Jde o kontrolní hlášení, jde o EET, zdravotní registry, bankovní registry účtů... Prostě kontroly lidí a na kontroly kontrolorů další registry.

Veřejně se velmi vehementně vymezujete vůči Andreji Babišovi. Před časem jste vyzval i k bojkotu jeho produktů. V čem je tento oligarcha největší škodnou pro malé živnostníky vašeho typu?

Sám jste problém pojmenoval, sám jste použil termín “oligarcha“. Je scestné si myslet, že kdo má milion, nebude chtít druhý, a kdo má tisíc milionů, nebude chtít další tisíc. Babiš potřebuje peníze, zoufale potřebuje peníze a potřebuje jich nesmírně mnoho. Převzetí Agrofertu stálo hodně peněz a kde je onen úředníček vzal? Kde je vzala mlaďoučká firma bez historie, slavná O.F.I. jeho švýcarských spolužáků? A konečně pak živnostníci jsou jeho obrovským konkurentem na poli potravinářském, a pokud jich velká část zmizí, kdo myslíte, že zaplní prostor na trhu jejich zmizením vzniklý?

Které Babišovy potraviny byste označil za nekvalitní? Jsou to ty, jež vidíme v supermarketových stodolách v akcích?

Víte, kvalita či nekvalita Babišových produktů je mi vážně docela fuk. Je opravdu věcí zákazníka, pokud chce kupovat “lepší párky s kuřecím masem“ se dvěma procenty kuřecího masa. Je věcí trhu, aby eliminoval takové prasárny. Já pouze poukazuji na to, že ten, kdo dokáže půl kila masa (chemicky spojeného s dalším půl kilem vody, modifikovaného škrobu, karagenanu a dalších želírujících látek obarvených drcenými broučky a dochucenými glutamátem a disodnými solemi na chuť masu podobnou) prodávat za kilo uzené kýty bez kosti, nemá právo nám tu slovy Karla Kryla “na rohu ulice jako vrah o morálce kázat...“.

Třeba pro Živnostenské listy jste řekl, že současná vláda vede proti živnostníkům třídní boj. Můžete tuto svou rétoriku předlistopadového typu vysvětlit?

Divide et Impera se říkávalo za dob starého Říma. Rozděl a panuj. Rozděl společnost na třídy, poštvi je proti sobě a pak je snadno ovládneš. To je překlad. A jak průhledné je označit někoho za zloděje a doplnit, že pokud nebude okrádat, budete se mít líp. A lidé se chtějí mít líp. Chtějí se mít líp tím, že budou mít více peněz, budou bohatší. A ti zlí živnostníci je okrádají. No, není to stejné jako v padesátých letech, kdy se ze živnostníků naprosto stejným způsobem udělali keťasové a kulaci a pak bylo snadné je pozavírat a zničit? A “lid“ žádal co nejpřísnější potrestání těch zrádců, těch “Daňků Krátilů“, jak nám říká dnes Babiš. Dnes nejsme keťasové a kulaci, dnes jsme “Daňkové Krátilové“.

Míval jste i zaměstnance. Proč dnes již nechcete ani jednoho, když nabízíte kvalitní zboží a máte spokojené zákazníky, takže byste si je patrně mohl dovolit?

Nechci, protože zaměstnávání je komplikace. A stejně tak se chovají mnozí z nás. Raději zredukujeme své firmy, tak abychom si práci zastali sami. Nic se pro nás nezmění, pouze se nemusíme zpovídat úředníkům. Nechodí kontrola za kontrolou. Inspektorát práce, úřad práce, živnostenský úřad, hygiena, bezpečnost práce... To všechno jsou kontroly, které hrozí likvidačními pokutami za nesplnění velmi často nesmyslných požadavků. Čím více budete komplikovat zaměstnavatelům zaměstnávání, tím méně budou ochotni zaměstnávat zaměstnance. Tak to prostě je a jen odboráři a socialisté tento fakt naprosto ignorují.

Od prosince má platit elektronická evidence tržeb. Patrně tomu již nic nezabrání, neboť tento zákon hodlá podepsat i prezident Zeman. Co je největším zlem tohoto opatření?

Víte, všichni se zabývají jen sami sebou, ale málokdo si uvědomí, že opět nejslabší ponesou tento úděl nejhůře. Argumentuje se neplacením daní. Pominu, že to je hloupost, protože slibuje navýšení výběru snad o třicet miliard a jedním dechem říká, že úniky jsou sedm miliard. Koneckonců objem v procentech HDP šedé ekonomiky České republiky není nijak špatný, naopak, na poměry v EU patří k těm nižším. Ten systém nepřinese zhola nic, protože každý kontrolor se dá obcházet a EET není ničím jiným než elektronickým kontrolorem, protože současní kontroloři (finanční úřady) prostě nefungují. Ale živnostníci si jejich provoz zaplatit musejí. Povinně. A pak platit měsíční provoz. Ty nejslabší varianty budou stát kolem dvaceti tisíc bez DPH. Kde na ně má vzít živnostník na krámku, ve kterém si vydělá deset tisíc čistého a daňová povinnost mu ani nevzniká? A deset procent z veškerého výdělku pak bude muset utratit za provoz něčeho, co je naprosto k ničemu. Kde na to má vzít a jestlipak by odboráři byli ochotni jen tak platit deset procent ze mzdy na kontroly, zda v práci náhodou nekradou?

Přesto bylo i průzkumy prokázáno, že daňové úniky u malých živnostníků jsou zanedbatelné. Jak si poradíte se zavedením EET vy sám? Tedy pokud již v té době nebudete sedět v senátu... Samozřejmě se budu muset zákonu podřídit. To bezesporu. Nevím ale zatím, jak se s tím vypořádám. Uvidím, jaká bude nabídka systémů, a pro můj provoz odhaduji cenu kolem padesáti tisíc. Soudruh ministr je hodný, že mi dovolí daňovou slevu pět tisíc. Jen nevím, kde si pět tisíc odečtou odboráři, kteří daňovou povinnost ani nemají. Aha, pardon, já řekl odboráři. Jen to tam nechte, ať se chytnou za nos, soudruzi obhájci chudých... Zmínil jsem Miloše Zemana. Jak vnímáte jeho roli? Je to sjednotitel národa?

Zeman je levičák, je takzvaný dobroser, který klidně zničí kohokoli pro ideu silného a všeobjímajícího státu. Je schopen zcela po socialisticku podepsat zákon, který bude okrádat živnostníky a znárodňovat jejich živnosti. Ale v této velmi vyhraněné a díky islámskému terorismu nebezpečné době je konzervativcem. Pamatuji si, jak pan exprezident Klaus říkal: “... budou mi z některých jeho kroků vstávat hrůzou vlasy na hlavě, ale je to politik a víme, co od něj můžeme očekávat...“ Co vám kromě EET dále vadí na současné koaliční vládě?

Naprosto všechno snad. Není dne, aby soudružka Marxová nepřišla s nějakým tím dobrem pod likvidační pokutou. Otce povinně na mateřskou - tu asi pak v rámci gender vyváženosti přejmenuje na taťkovskou, minimální mzda - safra, když je to tak jednoduché, proč ne minimální mzdu rovnou padesát tisíc a svíčkovou zdarma? Všichni budou mít dost peněz a nebude bída... Peníze nestačí? Vytiskneme přece snadno nové... Už Adam Smith varoval před pošetilostí si myslet, že by někdo měl mít práva rozhodovat o cizích penězích. Živnostníci, plaťte víc, zaplaťte šest milionů, abyste měli důchod a dostali jeden milion na důchodu... Má nás snad soudružka za idioty, anebo je jím soudružka sama? A soudruh ministr Dienstbier? To už je kapitola sama pro sebe. Celá vláda je o rozhazování, oligarchizaci, agrofertizaci republiky a změně státu na firmu holdingu... A musím opět připomenout Čapí hnízdo, které ničí není, přesto inkasovalo nezákonně padesát milionů a nikdo ho nechce řešit. Ani bezpáteřní soudruh Sobotka, který má tolik korupčního másla na hlavě, že ani celý slavný a babišovský nadační fond proti korupci, který spoluvytvářel image poctivého strýčka Andreje, nemá sílu ho na tomto socialistickém chlebu rozmazat.

Evropa se ocitá v jarních měsících před další hrozbou imigrace. Jak vnímáte tento problém? Koná česká vláda v této věci odpovědně?

Imigrace sama až takovým problémem není. Tohle ovšem není normální imigrace a navíc v sobě skrývá obrovské potenciální nebezpečí islámu. Není právě politicky korektní nazývat věci pravými jmény a problém současného teroru je prostě islám, ať si to připustíme anebo ne. Islám je motivem, islám je hnacím motorem současného terorismu. Je pro vás samotný islám skutečnou hrozbou? Opakuji, nejde až tak o mě jako jednotlivce. Islám vždy byl hrozbou pro jiné civilizace, protože islám svým vyznavačům nařizuje eliminaci demokracie a jiných kultur. Nařizuje eliminaci sekularizace, nařizuje eliminaci svobody v našem pojetí. Pro islám jsou naše hodnoty destabilizující a islám je proto odmítá. Víte, islám je tak komplikovaný systém, že k jeho pochopení je třeba mnohem více, než znát nějaké muslimy a pobývat na návštěvě v nějaké islámské zemi. Islám je nutné chápat nikoli jako náboženství, tedy soubor transcendentních zkušeností a transcendentního neboli mimosmyslového vnímání. Islám zasahuje do fyzického bytí či nebytí vyznavačů, definuje zákon, provinění proti zákonu a stanovuje i tresty. Fyzicky zasahuje do životů vyznavačů. A tím se vymyká definici náboženství, a přestává tím mít nárok na ochranu náboženského vyznání, kterou my, díky svobodě a sekularizaci, jsme schopni garantovat skutečným náboženstvím. Takže ano, islám představuje skutečnou hrozbu. I mrtví v Bruselu jsou skuteční. Mrazivě jsou skuteční.

Strana soukromníků České republiky od loňského podzimu vede vcelku razantní kampaň ve prospěch malých podnikatelů. V několika regionech jí průzkumy dávají naději, že uspěje v krajských volbách. Proč jste si ji vůbec pro svou kandidaturu vybral? Ochranu živnostníků mají v programech přece obligátně deklarovánu všechny strany...

Podporu mají vepsánu v programech všechny strany. Ano. A správně také připomínáte “obligátně“. Už obligátně všechny partaje slibují podporu malého a středního podnikání. Ovšem pouze do voleb. Po volbách veškeré sliby končí a nastává další škrcení živnostníků, ztěžování zaměstnávání, obírání o více a více peněz, aby prostě nebylo na investice, na mzdy, prostě na nic. Živnostník a jeho zaměstnanci tím pádem také jsou štvanou zvěří od dob Havlovy úřednické vlády a nástupu právě Zemana. A přitom živnostníci nepotřebují žádnou podporu. Jen nechat žít a nepodporovat jejich protivníky za peníze právě živnostníků.

Co si pamatuji, tak by to za dvacetiletou existenci českého senátu bylo poprvé, kdyby tam zasedl majitel řeznictví. Vaším soupeřem bude Dagmar Terelmešová z ČSSD. Máte už představu, co chcete nabídnout v obvodu č. 7 Plzeň - město voličům, kteří vás třeba vůbec neznají a o Soukromnících nemají ponětí?

Co já si pamatuji, poprvé také v parlamentu kdysi zasedl elektrikář, prezidentem byl dramatik, ve vládě zasedl estebák bez lustračního osvědčení. Proč by nemohl v senátu zasednout majitel řeznictví, když ve vládě sedí majitel obrovského holdingu? A co nabídnout voličům? Poctivého živnostníka - poctivého senátora. To není zrovna málo kromě zkušeností z reálného života, vědění, kde opravdu lidi tlačí bota, co lidi trápí. Ne “lid“, ale skutečné lidi. Žiji v podstatě jejich život, stejný, jako i oni žijí. Vím, o čem život je, a dokážu takový pohled zprostředkovat i těm, kteří přímo rozhodují o našem bytí či nebytí. A dokážu je také přesvědčit. Je samozřejmě na voličích, zda dají svůj hlas a

senátní post někomu “za odměnu“ jako trafiku prostě proto, že “si to zaslouží“, anebo dají svůj hlas někomu, kdo zná jejich radosti i strasti a dokáže pro ně i zvedat ruku. A nejen to. Dokáže pro ně i přesvědčit ostatní senátory, poslance... Takže - opravdu je na voličích, zda přidělí trafiku, anebo využijí svůj hlas.

Senát objektivně nemá oproti sněmovně velkou moc. Neschvaluje třeba rozpočet. Jakou mu přičítáte roli při vědomí, že za dvě desetiletí své existence se přece jen vypracoval v prostor, kde jsou odstraňovány legislativní zmetky, které čas od času přijdou ze sněmovny?

Senát skutečně plní spíše funkci legislativní pojistky a tak je také koncipován. Senátor však získává přístup k ostatním senátorům, poslancům i členům vlády. A může jim předkládat argumenty. Dostane snáze prostor v masmédiích a dokáže oslovit lidi a pomoci napravit Babišem pokřivený pohled na živnostníky a podnikatele. Dokáže pak snáze říci, že zaměstnavatelé a zaměstnanci plují na jedné lodi...


Plzeňský deník Farmáři opět přijeli do Plzně. Trhy vstoupily do sedmé sezony 29.3.2016 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko MIROSLAVA VEJVODOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na plzeňském náměstí to v sobotu dopoledne žilo. Po zimě se sem vrátily farmářské trhy Plzeň – Nejen čerstvé bylinky, ale i domácí uzeniny a sýry provoněly v sobotu dopoledne plzeňské náměstí Republiky. Po zimní pauze se sem vrátili farmáři a měli opravdu co nabídnout. Zahájena tak byla již sedmá sezona oblíbenýchfarmářskýchtrhů. A na ně si udělaly cestu stovky lidí. „Začalo jaro, takže i první letošní farmářské trhy se nesou v duchu jara. Lidé zde mohou zakoupit sazenice, bylinky, kuřata, králíky či mladé kachny. Samozřejmě zde máme i tradiční sortiment od pečiva přes mléčné výrobky po čerstvé ryby,“ vyjmenoval Tomáš Popp ze sdružení Envic, které v Plzni trhy pořádá. Velký úspěch u nakupujících měl například mošt z ekofarmy a moštárny Roubenka ve Stvolnech na Manětínsku. „Je to stoprocentní lisovaná šťáva, do které nic nepřidáváme, pouze ji pasterujeme. Po otevření vydrží až půl roku, ale víme, že lidé ji většinou dřív vypijí, protože zanedlouho přijdou pro další,“ prozradila prodávající Marie Kaufnerová. Kousek od jejího stánku nabízela Františka Kaiserová čerstvé maso a uzeniny z výrobny v Terešově na Rokycansku. „Jitrničky, jelítka, anglická slanina, párečky z uzeného masa, šunkové a paprikové klobásy, královská tlačenka, která je jen z libového masa, játrová, mandlová, feferonková a brusinková paštika, čisté sádlo nebo se škvarky, škvarková pomazánka, výborná sekaná, krkovička, plecko...,“ ukazovala Kaiserová na jednotlivé výrobky. Jejich uzenářství jezdí doPlzněpravidelněachystáse sem i za čtrnáct dní. V sobotu devátého dubna totiž farmáři nabídnou své zboží na plzeňském náměstí Republiky znovu. Do krajské metropole pak přijedou ještě osmnáctkrát. „Jako každý rok, tak i letos je připraveno dvacet termínů jdoucích čtrnáct dní po sobě,“ uvedl Tomáš Popp. Poslední farmářské trhy jsou plánované na 17. prosince.

více fotografií z prvních trhů najdete na našem webu plzensky. denik.cz/farmari Foto popis| NA NÁMĚSTÍ. V Plzni se opět konaly farmářské trhy. Foto autor| Foto: Deník/M. Říský Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 6e678e70-ba09-4684-ae4c-924d7d1eabfd

Potravinářský obzor Vítěz soutěže World Food Prize 2015 zajistil obživu pro 150 milionů lidí 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 6 Info Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Stalo se již dobrým zvykem, že vždy v prvním čísle Potravinářského obzoru daného roku informujeme o vítězích v soutěži World Food Prize. Laureáti této ceny, která se ve světě řadí na roveň Nobelovy ceny, ji přebírají vždy koncem roku v Iowském kapitolu univerzitního městečka v Des Moines za přítomnosti stovek vědců z celého světa. Přítomni bývají pravidelně i významní politici jako byla například ve své době ministryně zahraničí Hillary Clintonová, generální tajemník OSN Jihokorejec Pan Ki-mun nebo britský expremiér Tony Blaire a další. Udílení této prestižní ceny před 30 roky založil americký vědec (významný šlechtitel obilovin) Norman Borlaug, sám nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1987. Vloni tento slavnostní večer patřil Fazle Hasanovi Abedovi z Bangladéše. World Food Prize získal za 40letou práci při uskutečňování projektu na snižování chudoby a hladu na řadě míst světa. Po 40 let totiž sir Fazel stojí v čele společnosti BRAC, jíž založil i řídí a pomáhá tak v deseti zemích nakrmit hladovějící. Jeho společnost dává šanci pracovních příležitostí pro 150 milionů lidí. Jak během slavnostního večera uvedl prof. dr. Paul Collier, ekonom z Oxfordské univerzity, společnost BRAC je ve světě nejúspěšnější sociální společností, která se snaží získat pracovní příležitosti pro ty nejchudší a právě tím jim dává šanci obživy. Cílí totiž na zemědělské obory jako je živočišná výroba, chov ryb, pěstování plodin vhodných pro určité oblasti, kde se lidé potýkají s nedostatkem potravy, stará se o sociální politiku a zavádí lepší zdravotní péči právě pro chudé. Není žádným tajemstvím, že právě tato společnost za roky svého působení pomohla mnoha malým farmářům, aby se mohli věnovat hospodaření tam, kde se to zdálo být nemožné, protože především postrádali vstupní kapitál. Postupně se tak vytvořila velmi dobrá spolupráce mezi farmáři a společností ve smyslu, že své zkušenosti tito lidé předávají dál a úzce dokonce spolupracují s laboratořemi společnosti BRAC, aby se tak dobré praktické výsledky uplatňovaly i jinde. „Jedině tím, že se nejchudším a ženám dá možnost pracovat a tak ovlivnit svoji budoucnost, sníží se nespokojenost a strádání z povrchu země,“ uvedl ve svém vystoupení v Des Moines Fazel. Už na počátku své činnosti si všiml, že právě ženy u těch nejchudších musí zajistit obživu a dokáží vyjít s málem. V časech, kdy je země konfrontována s tím, že se musí nakrmit kolem 9 miliard lidí sir Fazel s organizací BRAC směřuje k modelu, který se celosvětově zaměřuje na vzdělávání žen, motivuje je a pozvedává celou generaci z chudoby. Jak během slavnostního večera dál zaznělo, je to právě BRAC, která byla vyhodnocena jako nejefektivnější organizace proti chudobě na světě. Její zemědělské inovace zlepšily bezpečnost potravin pro miliony lidí a zasloužily se o velké snížení chudoby a přímý vliv na farmáře a malé komunity v celosvětovém měřítku. Nyní BRAC pracuje s 18 finančními a sociálně prosperujícími společnostmi ve zdravotnictví, zemědělství, rybářství, využívá s efektem zelené energie, věnuje se vydavatelské činnosti, aby mohla šířit osvětu prostřednictvím letáků, brožur a učebnic. Jako každý laureát ceny World Food Prize si i Fazel Hasan Abed převzal 250 tisíc dolarů. Tato částka je určena vítězi, který se zapříčinil o zlepšení kvantity, kvality a dostupnosti potravin na světě. Abedova společnost nabízí šanci pracovních příležitostí pro skoro 150 milionů lidí celosvětově a zlepšuje tak jejich životy.

„Katastrofy a války změnily od základu můj život,“ uvedl ve slavnostní řeči Fazel. Jako první to byl masivní cyklon v roce 1970, který zabil 500 tisíc lidí v Bangladéši a potom devítiměsíční válka s Pakistánem, která vyústila v Bangladéšskou nezávislost, ale před tím bylo zabito na 3 miliony lidí. „Smrt a devastace mne šokovala a změnila můj život a já se začal intenzivně věnovat boji s chudobou, hladem a neskutečným strádáním“, říká 79letý Abed. Nyní je společnost BRAC světově největší neziskovou organizací, co pomáhá milionům lidí. Foto popis| Iowský kapitol univerzitního městečka v Des Moines. Každoročně tam dochází k předání ceny World Food Prize. Foto popis| Fazel Hasan Abed na snímku uprostřed během slavnostního aktu

Galavečer Českých 100 nejlepších Potravinářský obzor str. 14 Českých 100 nej Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.3.2016

zpět Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius koncem loňského roku pořádala již dvacátý ročník „ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH“. V pátek 27. listopadu 2015 proběhlo ve Španělském sále Pražského hradu slavnostní vyhlášení anketní soutěže „Českých 100 Nejlepších“ za účasti více jak 700 VIP hostů včetně například ministrů vlády Bohuslava Sobotky, policejního prezidenta, náčelníka Generálního štábu AČR, náměstků ministrů, poslanců a senátorů a zahraničních velvyslanců. V rámci galavečera byly oceněny i společnosti a instituce 8 oborových kategorií, které mají bezprostřední dopad na životní úroveň obyvatel ČR, tzn.: Cestovní ruch & hotelnictví, Dynamický růst & stabilita, Informační a komunikační technologie, Invence - nasazení - export - zisk, Stavebnictví & doprava, Zaměstnanost & družstevnictví, Zemědělství & potravinářství, Zdraví - vzdělání - humanita. Jedním z vrcholů večera bylo ocenění devíti mimořádných žen populárním titulem „Lady Pro“ a ani letos nechyběly ocenění „Gentleman Pro“, které bylo předáno tentokrát pěti významným mužům. Ceremoniální část večera vyvrcholil vyhlášením desítky „nejlepších z nejlepších“ České republiky, kterým na pódiu Španělského sálu předal osobně ocenění místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Nedílnou součástí tohoto posledního listopadového dne na Pražském hradě byla dopolední konference na tradiční téma „Klíčové faktory úspěchu“, kde o své cestě za úspěchem hovořil pestrý výčet osobností, které mají k tomuto tématu po právu co říci. *** Mezi sto nejlepšími bylo i 9 firem ze zemědělství a potravinářství AGROFERT, A.S. Ing. Zbyněk PRŮŠA Předseda představenstva BOHEMIA SEKT, S.R.O. Ing. Ondřej BERÁNEK Jednatel a ředitel BONECO A.S. Ing. Zdeněk ŠTĚPÁNEK Generální ředitel a místopředseda představenstva AGROTRADE, A.S. Ing. Zdeněk TOMAN Předseda představenstva a generální ředitel LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S.P. Daniel SZÓRÁD Generální ředitel XAVERGEN, A.S. Ing. Miroslav VOTÝPKA Místopředseda představenstva a generální ředitel MP KRÁSNO, A.S. Karel PILČÍK Předseda představenstva MASO UZENINY PÍSEK, A.S. Čestmír MOTEJZÍK Předseda představenstva RUDOLF JELÍNEK A.S. Ing. Pavel DVOŘÁČEK Předseda představenstva a generální ředitel LADY PRO 2015 Mezi devíti vyznamenanými ženami byla ze zemědělství : Miroslava KOLETOVÁ, vedoucí šlechtitelského a rozmnožovacího chovu prasat, AGRO Jesenice u Prahy a.s. GENTLEMAN PRO 2015 Mezi pěti vyznamenanými byl za sektor zemědělství: Ing.Jiří ZELENKA, předseda představenstva, ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s.

Foto popis| Zemědělcům a potravinářům předával ceny prezident AKČR a PKČR Miroslav Toman Foto popis| Na každoročním udílení cen Českých sto nejlepších bývá krásným zvykem vytvořit na závěr v prostorách Pražského hradu společnou fotografii Foto popis| Mezi 9 Lady Pro stanula letos ze zemědělství Miroslava Koletová z Agro Jesenice u Prahy, na snímku vpravo. Foto popis| Na snímku je prezident společnosti Comenius Karel Muzikář s televizními moderátory, provázejícími slavnostním večerem Foto popis| Jeden z vyznamenaných zemědělců, Karel Kuthan (vlevo) s prezidentem AKČR a PKČR Miroslavem Tomanem. Foto popis| Svého solo portrétu si užívala ve Španělském sále i Miroslava Kuthanová z Agro Jesenice Foto autor| Snímky z archivu společnosti Comenius O autorovi| Dvoustranu připravila: Eugenie Línková

Oslava 25. výročí založení Spolku pro komodity a krmiva 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 18 Krmivářství Michal Vokřál Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Profesní sdružení subjektů podnikajících v nákupu, skladování, ošetřování, úpravě a odbytu zemědělských výrobků letos slaví 25. výročí od svého založení. Při této příležitosti uspořádalo 22. ledna 2016 v sále Bedřicha Smetany Autoklubu České republiky v Praze Slavnostní shromáždění svých členů, zaměstnanců, významných osobností a vzácných hostů. Založit zájmový svaz již dva roky po velkých politických a ekonomických změnách a vytvořit jej z tolika samostatných subjektů vyžadovalo nejen velkou odvahu, ale také velkou erudici a víru v prospěšnost takové organizace nejen vůči vlastním členům, ale také vůči odběratelům. Ještě náročnější bylo se během čtvrtstoletí prosazovat, reagovat na průběžně se měnící podmínky, legislativu, ale také vyžadovat loajalitu svých členů. Dnes to vše, co přišlo v uvedeném časovém úseku, bereme již jako automatickou součást našeho profesního i soukromého života. Je třeba si připomenout, že během této doby vstoupily do našich životů a pracovní činnosti osobní počítače, internet, on-line služby, mobilní telefony, objevily se viry a také krádeže dat. Historie bez incidentu Úvodní slovo patřilo předsedovi představenstva Spolku pro komodity a krmiva (SKK) Zdeňku Kubiskovi ze ZZN Pelhřimov a.s., který přivítal zúčastněné a všem poděkoval za účast na shromáždění a hlavně za plodnou spolupráci v průběhu pětadvacetiletého období. V další části svého vystoupení zmapoval jednotlivá období vývoje a života SKK, které jsou současně zrcadlovým obrazem vývoje českého zemědělství. I proto z pohledu krmivářského průmyslu není na škodu si je připomenout: 1.období - Po roce 1989 skončil svojí činnost Koncern podniků ZZN včetně Krajských podniků, připravovala se privatizace. V tomto období vznikaly první myšlenky na založení profesní organizace, která by zastupovala a hájila zájmy všech tzv. výkupáckých podniků ve vztahu k ministerstvu zemědělství i jiným státním orgánům. Dne 23.1.1991 vznikl Českomoravský svaz ZZN, který zastupoval a prosazoval společné zájmy v oblasti nákupu zemědělských komodit a výroby a prodeje krmných směsí. Historický vývoj poznamenal i chování členů svazu. S příchodem podnikatelských příležitostí se někteří členové postupně vraceli k činnostem bývalých Hospodářských družstev. Jednalo se především o prodej průmyslových hnojiv, výrobu a distribuci osiv, prodej přípravků na ochranu rostlin a provádění služeb pro zemědělce. 2.období - Koncem devadesátých let minulého století došlo u členů svazu k tzv. druhé privatizaci, kdy u podniků, které byly privatizovány kuponovou privatizací, došlo k postupnému překupování majetkových podílů. Vytvořily se skupiny Agropol (vlastník p. Maluš) a Agrofert (vlastník p. Babiš). Stále ještě zůstávala skupina nezávislých, kde vlastníky byly převážně fyzické osoby. V této době -

před vstupem do EU - se členové svazu vyrábějící krmné směsi začali připravovat na unijní legislativu. Jednalo se o přechod na Dobrou výrobní praxi. To současně znamenalo u každého podniku velké zásahy do technologie výroben. Bylo nutno investovat do nových moderních strojů a linek dovezených především ze zahraničí. Díky tomu, že se zástupcům svazu podařilo vyjednat finanční podpory ze strany ministerstva zemědělství, byl krmivářský průmysl i členové svazu velice dobře připraveni na vstup do EU v roce 2004. 3.období - Po vstupu do EU postupem času a pod tlakem zahraniční konkurence docházelo k překupování a fúzování menších podniků do větších celků, což vyvrcholilo kolem roku 2009, kdy došlo ke koupi skupiny Agropol skupinou Agrofert. V této době byli členy Sdružení již nejen typické podniky ZZN, ale i výrobci premixů a doplňkových krmiv i obchodní firmy. Významným mezníkem v činnosti Sdružení bylo od roku 2004 plné členství v Asociaci průmyslových výrobců krmných směsí FEFAC v Bruselu. Ihned od začátku bylo Sdružení v asociaci velice aktivní, přinášelo pro své členy významné informace z krmivářského prostředí jiných států a i díky delegaci svých zástupců do některých odborných výborů se podílelo na tvorbě krmivářské legislativy v rámci EU. Velice dobrá spolupráce a aktivita trvá dodnes. Podle údajů ministerstva zemědělství bylo v roce 2014 v ČR vyrobeno celkem 2 347 995 t krmných směsí. Členské organizace Sdružení se na jejich výrobě podílely 65 %. Podíl výroby jimi vyrobených krmných směsí činil pro drůbež více než 55 %, pro prasata necelých 30 % a pro skot necelých 12 %. Nezpochybnitelný přínos SKK prokázal podle ministra zemědělství Mariana Jurečky v průběhu 25 let nejen pro své členy, ale pro celé zemědělství. Podle jeho názoru jsou členské organizace SKK důležitým partnerem zemědělců a organizací působících v prvovýrobě. Podílí se na dodávce strojů, hnojiv, osiv, krmiv a dalších zemědělských potřeb a na druhé straně na výkupu rostlinných komodit, zejména obilovin a řepky. Vlastní rozhodující skladovací kapacitu na tyto komodity, což má i svůj strategický význam. Jsou také největším skladovatelem státních hmotných rezerv obilovin v České republice. Pro ministerstvo zemědělství je rovněž důležité, že SKK se aktivně podílí na vzdělávání krmivářské veřejnosti. Ministr ocenil, že ČR umí nabídnout zemědělství a potravinářství krmiva bezpečná a kvalitní a také to, že za celé dlouhé období 25 let nedošlo k uzavření žádného provozu, ani žádnému incidentu způsobenému vstupem nekvalitních krmiv do potravinového řetězce. Co se týká blízké budoucnosti zdůraznil, že se ministerstvo zemědělství snaží o růst živočišné výroby a v tomto směru podniká systematické kroky. Podle jeho vyjádření je také třeba čelit různým výzvám, jmenovitě problematice GMO, a v tomto směru si zachovat chladnou hlavu a používat racionální argumenty ve vztahu k médiím i spotřebitelům. Sladit srovnávací kritéria a zvětšit spolupráci kontrolních orgánů při výrobě krmiv. To jsou podle prezidenta FEFAC pana Ruud Tijssense hlavní úkoly, které je třeba v krátké době vykonat v této organizaci za účelem dosažení společného cíle, kterým je výroba bezpečných krmiv a bezpečných potravin. Českou republiku označil a ocenil jako „ostrov v Evropě“, kde stále trvá pozitivní postoj k pěstování a používání GMO plodin. Podle jeho názoru v tomto směru není třeba vytvářet novou legislativu, ale získat souhlas veřejnosti. Rovněž se domnívá, že v České republice je větší potenciál pro růst zemědělské výroby než v západní Evropě. 25 let velmi úspěšných Spolek pro komodity a krmiva přirovnal prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman k mladému chlapci, který ve věku 25 let přechází z bezstarostného mládí do opravdového života. Ani v mládí se tento chlapec neztratil, vykazoval velkou aktivitu, vybudoval si své jméno a postavení. Je velmi významným partnerem jak zemědělců, tak i vůči státním orgánům a nevládním organizacím. Za to za všechno si zaslouží ocenění a poděkování. SKK i v blízké budoucnosti by měl být tím, který bude ovlivňovat další směr českého zemědělství. Za činnost SKK pro české zemědělství poděkoval ve svém vystoupení i senátor Jan Veleba. Vrcholem Slavnostního shromáždění bylo předání ocenění deseti významným osobnostem SKK. Všichni zúčastnění v průběhu slavnostního shromáždění k oslavě kulatého jubilea profesní organizace vytvořili pěknou a důstojnou atmosféru naplněnou neformálními setkáními a výměnou

zkušeností. Přišli zahnat všední starosti, zavzpomínat i pobavit se. Potvrdilo se tak, že Spolek pro komodity a krmiva zůstává i nadále stabilní společností, prokazující své kvality a služby jak svým zákazníkům, tak i dodavatelům. Foto popis| Zdeněk Kubiska a asistentka SKK Dana Pešková Foto popis| Ruud Tijssens, prezident FEFAC Foto popis| Skupina oceněných pracovníků za rozvoj českého krmivářství zleva: Josef Mojžíš, Lubomír Polášek, Jiří Zedník, (předávající ocenění Marian Jurečka a Ruud Tijssens)

Vysoká poptávka po zrninách je způsobená zejména velkým zájmem spotřebitelů o potraviny a krmiva 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 21 Komodity a svět Eva Mahdalová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zemědělské komodity si na burze prošly koncem roku 2015 slušným výprodejem. Za nejmarkantnějšími pohyby stojí zejména slabý ekonomický růst v Číně a zvýšení úrokových sazeb v USA poprvé za devět let. S tím také souvisí i růst hodnoty amerického dolaru, který dokázal posílit proti všem hlavním světovým měnám. Ovšem skutečnost je taková, že silný americký dolar není pozitivní pro komodity obchodující se v této měně. Silný dolar totiž činí dražší zboží pro zahraniční kupce. Díky tomu faktoru by mohly zůstat zemědělské komodity pod tlakem. Na druhou stranu to by mohlo v konečné fázi podpořit export zemědělských komodit z rozvíjejících se zemí vzhledem k jejich slabé měně. Celosvětové zásoby zrnin jsou nejvyšší za posledních 30 let Podle údajů International Grains Council (IGC) je globální produkce obilovin v letošní sezóně 2015/16 v porovnání s loňským rekordem nižší o 2 % a dosahuje 1 992 milionů tun. IGC letos odhaduje mírně nižší globální spotřebu zrnin oproti loňské sezóně. Globální spotřeba zrnin by měla tedy činit 1 984 milionů tun, z předchozích 1 993 milionů tun. To je druhá nejvyšší úroveň v historii. Vysoká poptávka po zrninách je způsobená zejména silnou poptávkou po potravinách, krmivech a také díky rostoucímu průmyslovému využití. Celosvětové zásoby zrnin by v letošní sezóně měly být nejvyšší za posledních téměř 30 let. V minulém roce se globální zásoby zrnin pohybovaly na úrovni 447 milionů tun, přičemž na konci tohoto produkčního roku 2015/16 by zásoby měly dosahovat 455 milionů tun. Celosvětová spotřeba pšenice se zvyšuje International Grains Council (IGC) předpokládá, že letošní rok celosvětová produkce pšenice dosáhne rekordní úrovně a to 731 milionů tun. V loňském roce činila globální produkce pšenice 725 milionů tun. Celosvětová spotřeba pšenice se zvyšuje. IGC v letošním roce očekává nejvyšší celosvětovou spotřebu pšenice od sezóny 2012/13 a to 719 milionů tun. V loňské sezóně 2014/15 dosahovala celosvětová spotřeba úrovně 712 milionů tun. Celosvětové spotřeba roste díky vyšší poptávce po krmivech. Globální zásoby pšenice rostou. Odhad International Grains Council ukazuje, že by v letošní sezóně měly být celosvětové zásoby pšenice nejvyšší od loňského roku. IGC odhaduje, že celosvětové zásoby pšenice dosáhnou úrovně 213 milionů tun z loňských 201 milionů tun. Americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že vývoz pšenice ze země se bude i nadále postupně snižovat. Letos by měl být vývoz nejnižší od roku 1972. Americkým farmářům dělá vrásky na čele silnější americký dolar, jelikož je pro ně nyní ještě těžší najít kupce pro své zásoby. Globální produkce kukuřice klesá Podle údajů International Grains Council (IGC) by měla globální produkce kukuřice v roce 2015/16 dosáhnout 959 milionů tun, kdežto v loňské sezóně dosahovala celosvětová produkce kukuřice rekordní úrovně a to 1 013 milionů tun.

Odhad globální produkce byl snížen zejména díky nižší sklizni v Jižní Africe a Indii. Celosvětová spotřeba kukuřice by měla v letošním roce oproti loňskému roku poklesnout. Ovšem v tomto kontextu je důležité zmínit, že v letošním roce bude globální spotřeba převyšovat globální produkci této zrniny. International Grains Council odhaduje, že se celosvětová spotřeba bude pohybovat okolo 968 milionů tun z předchozích 988 miliónu tun. Stále vysoká spotřeba je dána zejména tím, že narůstá celosvětová poptávka po krmivech obecně. Po této zrnině je rovněž poptávka ze strany průmyslu, jelikož z kukuřice se vyrábí alternativní palivo etanol. V rámci etanolu je také zajímavé ještě zmínit, že jeho produkce dle údajů USDA roste. Spojeným státům americkým totiž etanol umožňuje nezávislost na zahraniční ropě. Amerika byla v rámci mezinárodního obchodu s ropou vždy považována za importéra (tedy než došlo kongresem ke zrušení zákazu exportu ke konci roku 2015). Od té doby co USA začala produkovat etanol, tak ze zahraničí importuje o 870 000 barelů ropy méně. V letošní sezóně by se měly snížit také globální zásoby této zrniny. IGC odhaduje, že v letošní sezóně 2015/16 by měly být celosvětové zásoby kukuřice na úrovni 196 milionů tun z předchozích 205 milionů tun. Roste světová produkce sóji Podle údajů International Grains Council roste rok od roku světová produkce sóji. IGC odhaduje, že světová produkce této luštěniny v letošní sezóně dosáhne nejvyšší úrovně od roku 2012/13 a to 322 milionů tun, přičemž v loňském roce se globální produkce pohybovala na úrovni 321 milionů tun. Globální spotřeba sóji dle údajů IGC vykazuje také rok od roku rostoucí křivku. Poptávka po sóji přichází jednak ze strany průmyslových odvětví, ale i ze strany konzumentů a zemědělců, jež sójový šrot využívají jako krmivo pro zvířata. V posledním období se ovšem exportéři obávají, že by se mohlo zpomalení hospodářského růstu Číny promítnout do slabší potravinářské i průmyslové poptávky po sóji. Víc než polovina všech exportních prodejů sóji z USA směřuje do Číny. Dle odhadu International Grains Council by tedy letos měla celosvětová spotřeba sóji činit 321 milionů tun, přičemž v loňském roce byla na úrovni 310 milionů tun. IGC odhaduje, že celosvětové zásoby sóji by v roce 2015/16 měly dosahovat úrovně 44 milionů tun, což je nepatrně více oproti loňské úrovni 43 milionů tun. Celosvětová produkce řepky klesá Největší producenti této komodity jsou: Evropská unie, za ní je Kanada a pak Čína. Americké Ministerstvo zemědělství (USDA) odhaduje, že globální produkce řepky pro rok 2015/16 bude činit 67,7 milionů tun, přičemž v předchozím roce dosahovala globální produkce 71,1 milionů tun. Globální spotřeba řepky oproti předchozímu roku klesá, nicméně celosvětová spotřeba se bude pohybovat nad produkcí. Celosvětová spotřeba dle predikce USDA bude v sezóně 2015/16 dosahovat 69,3 milionů tun. V loňském roce činila globální spotřeba řepky 71,8 milionu tun. Nejvíce této olejniny spotřebují tyto země: Evropská unie, Čína, Kanada. V letošním roce by měly výrazně klesnout zásoby této komodity. USDA očekává, že konečné globální zásoby řepky budou letos činit 4,8 milionů tun z předchozích 6,8 milionu tun. Foto popis| Analytička Eva Mahdalová z agentury Finlord O autorovi| Eva Mahdalová, analytik, Finlord

Spolek pro komodity a krmiva je významným partnerem prvovýroby 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 22 Komodity a svět Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Naše redakce byla hostem významné události. Krmiváři sdruženi ve Spolku pro komodity a krmiva oslavili 22.ledna v Praze 25 let své činnosti. Oslava byla nejen připomínkou uplynulých 25 let, ale i rekapitulací jednotlivých etap činnosti spolku. O tom je zvlášť v čísle odborný článek. Pro nezasvěcené zároveň víc přibližuje výkonný ředitel Ing. Josef Svoboda, CSc., co spolek je a jak funguje.

Ve spolku je na 40 podnikatelských subjektů Spolek pro komodity a krmiva je zájmovým společenstvem, které bylo založeno v roce 1991 po rozpadu koncernu ZZN, kdy vznikly samostatné subjekty v každém okrese ČR. V současné době sdružuje kolem 40 podnikatelských subjektů. Typickým předmětem činnosti členské základny je výkup, skladování a ošetřování obilovin, olejnin, luštěnin a dalších komodit, jejich další zpracování a obchod s nimi. Následuje výroba a odbyt krmných směsí pro veškeré kategorie hospodářských zvířat včetně odborného poradenství. Je to i výroba premixů a jejich dodávky výrobcům krmných směsí. Další činností je i zajišťování strojů, zařízení a nářadí, hnojiv a agrochemických prostředků pro ošetření rostlin a půdy. Pestrá škála činnosti Do portfolia spolku patří ale i vlastnictví a řízení podniků zemědělské prvovýroby. Stejně tak i zajišťování provozu zemědělských veřejných skladů, uskladňování státních intervenčních nákupů potravinářského obilí a zásob rostlinných komodit státních hmotných rezerv. V náplni práce je i spolupráce při asanaci objektů nebo dále i školení personálu odpovědného za skladování zásob. Členové spolku se snaží uplatňovat aplikovaný výzkum ve spolupráci s vědeckou základnou zabývající se komoditami rostlinné a živočišné výroby. Mají na starost i konzultantskou, poradenskou a informační službu pro zemědělce. Dělají odborné expertízy pro vytváření optimalizovaných receptur krmných směsí. Spolek má zároveň svůj vliv na regionální a celostátní koncepci rozvoje zemědělství a prosazuje zájmy svých členů při jednání s úřady státní správy, zejména s Ministerstvem zemědělství, dozorovými orgány - ÚKZÚZ, SVS, SZPI, SZIF a SSHR, dále i s Agrární komorou a Potravinářskou komorou. Odborníci ze Spolku pro komodity a krmiva se účastní tvorby legislativy EU. Děje se tak prostřednictvím FEFAC (Evropská federace výrobců krmných směsí), jehož je spolek členem a kde má svého zástupce ve výboru pro průmyslovou výrobu krmiv, výboru pro výživu zvířat, výboru pro premixy a minerální krmiva a výboru pro řízení bezpečnosti krmiv. Dále i prostřednictvím COPA-COGECA, kde má svého zástupce v pracovní skupině pro krmiva. Řeší i ne vždy příjemná témata Spolek se snaží i o vytvoření právního rámce pro schůdnou výrobu medikovaných krmiv v průmyslových výrobnách krmných směsí. Odmítá spolufinancování úředních kontrol ze strany kontrolovaných subjektů. A do třetice chce pomoci při zajištění zásobování trhu bílkovinnými zdroji v návaznosti na požadavky na udržitelnou sóju a politické tlaky na odmítání GM produktů. Řeší tak i ne vždy příjemnou tematiku, která ale s výrobou krmiv úzce souvisí. Důraz na vzdělávání členské základny Významnou sférou dalších činností spolku je organizace pravidelných vzdělávacích akcí pro své členy i širokou odbornou veřejnost formou konferencí a seminářů. Dále jsou to i krmivářská konference, semináře ke skladování obilovin, k označování a uvádění krmiv na trh, seminář rostlinné výroby a ad-hoc semináře. Spolek je signatářem Sektorové dohody v oblasti potravinářství, která usiluje o obnovení činnosti bývalé potravinářské průmyslovky v Pardubicích, kde by se připravovali i absolventi pro průmyslovou výrobu krmiv. Mírný nárůst výroby Vloni vyprodukovali členové spolku krmné směsí pro zvířata určená k produkci potravin zhruba ve výši 1,590 milionu tun tj. cca 65% z celkové výroby v ČR. Trend výroby se projevuje mírným nárůstem v návaznosti na zvýšení stavu hospodářských zvířat v posledních dvou letech. Skladovací kapacity členů spolku jsou cca 3,5 mil. tun tj. cca 50 % z celkové skladovací kapacity v ČR. Výrobní a skladovací provozy pracují v režimu ISO správných výrobních praxí a dalších systémů kontroly jakosti, jako je GMP+, QS a HACCP zajišťující bezpečnost a jakost krmiv a potravin. Podle vlastní bilance sklizně a spotřeby byl po sklizni přebytek obilovin ve výši cca 3 miliony tun. Tempo vývozu obilovin odpovídá tomuto množství. Produkce a spotřeba krmiv úzce souvisí s ekonomikou chovů jatečných zvířat a drůbeže. V poslední době zejména u prasat a drůbeže je negativně ovlivňována nízkými výkupními cenami masa, které

jsou tlačeny dolů z velké části nízkými dovozními cenami zpracovaného masa. I to posuzuje spolek během své činnosti, stejně tak jako vytvoření systému hodnocení životního cyklu krmiv na evropské úrovni a jeho dopady na hodnocení životního cyklu potravin vyrobených v České republice s ohledem na jejich konkurenceschopnost. Foto popis|

V souladu s novými trendy vylepšují i stávající výrobky 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 30 Potravinářství Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Mezi firmy, jejichž výrobky s železnou pravidelností získávají ceny v soutěži Regionální potravina, Klasa a také Zlatá Salima, patří nesporně Boneco. Její generální ředitel Ing. Zdeněk Štěpánek odpověděl na několik otázek týkajících se kvality produkce. * Velikonoce jsou za dveřmi a s nimi velikonoční pomlázka a dobroty jako jsou i saláty z vajíček. Boneco má ve výrobním programu tento produkt, co o něm prozradíte? Saláty a pomazánky z vajec patří k našim tradičním výrobkům z lahůdkářské oblasti a dlouhodobě se těší velké oblibě našich zákazníků. Naší vlajkovou lodí je bezesporu vaječná pomazánka, ověnčená oceněním Regionální potravina Středočeského kraje a Český výrobek-garantováno Potravinářskou komorou. Pomazánka s vysokým podílem jemně nakrájených vařených vajec obsahuje dále lahodnou vařený ochucenou majonézu a hořčici, obojí též z v vlastní výroby Boneco. Jsme přesvědčeni, že i v období nadcházejících Velikonoc budou tyto výrobky vyhledávaným artiklem našich zákazníků. * Účastnili jste se i Salimy a zabodovali v soutěži o Zlatou Salimu. Za jaký výrobek byla udělena? Prestižní soutěže o Zlatou Salimu se Prest zúčastňujeme pravidelně, pro letošní ročník jsme přihlásili dva nové výrobky ročn Majolku delikates a Majolku citron. ky M Ocenění Zlatá Salima získala Majolka Ocen delikates. Tato majonéza navazuje na mnohaletou tradici poctivých majonéz, které naše společnost vyrábí. Její hlavní složkou je kvalitní rostlinný řepkový olej českého původu. Další nedílnou součástí je vaječný žloutek, jehož vyšší obsah zaručuje plnou, lahodnou chuť a zcela jemnou, krémovou konzistenci. Složení Majolky Delikates odpovídá trendům dnešní doby, je vyrobena bez konzervačních činidel a neobsahuje žádná zahušťovadla, barviva a aromata. Je vhodná i pro bezlepkovou dietu. Pro úplnost ještě dodejme, že Majolka Delikates nese označení Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou. * Ve vašem portfoliu výroby jsou i hořčice a zejména ta na grilování se od ostatních firem liší. Prozradíte čím je jedinečná? Sortiment hořčic Boneco je asi nejširší v České republice. V současné době vyrábíme cca 14 druhů, a to ještě v různých baleních. Steaková hořčice zaujme na první pohled svým velmi atraktivním vzhledem. Obsahuje celá, nedrcená žlutá a hnědá semínka hořčice a červené kousky papriky. Chuti lehce pikantní hořčice lze mimo běžného využití s výhodou použít i do různých marinád nebo na potírání grilovaných mas. Pro svoji nespornou kvalitu a atraktivnost získala Steaková hořčice ocenění národní značky kvality Klasa. * I vaše firma má v názvu u některých výrobků pojem dětská. Proti tomu vystupují někteří lékaři, ale i legislativci. Vidíte to jako problém? Současná česká ani evropská legislativa pojem „dětský“ v názvu výrobku nevylučuje ani nezakazuje. Pro každého výrobce potraviny s tímto označením by ale mělo být nepsaným pravidlem umět zdůvodnit, čím je tento výrobek vhodnější pro děti, než obdobné výrobky bez tohoto označení. V našem portfoliu máme dva výrobky s tímto označením. Dětská hořčice vznikla s cílem oslovit

zejména děti školního věku a nabídnout jim vhodnější a jemnější variantu k plnotučné hořčici. Dětský kečup extra obsahuje vysoký podíl rajčatové sušiny a oproti standardním kečupům má zredukovaný obsah jedlé soli a neobsahuje konzervační látky ani aromata. Označení dětské pro tyto naše výrobky proto považujeme za vhodné a navíc oba výrobky si na trhu získaly řadu příznivců z řad dětské, ale i dospělé populace. * S jakými novinkami jste vloni přišli na český trh a překvapíte spotřebitele i letos? Na poli inovací a novinek se průběžně věnujeme nejen zcela novým výrobkům, ale snažíme se v souladu s novými trendy vylepšovat i stávající výrobky. V loňském roce jsme tak uvedli na trh tatarskou omáčku s posílenou chutí zeleninové složky, ale zejména bez konzervačních látek. O tom, že to byl krok správným směrem svědčí i bezprostředně následující udělení národní značky kvality Klasa. V oblasti lahůdkářské byly trendem pomazánky, uvedli jsme na trh např. zcela novou Tvarohovou pomazánku s medvědím česnekem nebo žádanou Rodinnou pomazánku s ementálským sýrem. Také pro letošní rok máme nachystány novinky v našem sortimentu. Z majonéz je to především již zmíněná Majolka Delikates, vítěz soutěže Zlatá Salima 2016, řadu doplňuje ještě Majolka citron. Je to lehká svěží majonéza bez konzervantů, vhodná k dochucení salátů a obložených mís, výborná je i k masu a rybám. Další dvě novinky jsou z kategorie hořčic. Pikantní hořčice s feferony obsahuje feferonkovou pastu a špetku chilli a vhodná je tak především pro příznivce ostřejších jídel. Na opačném pólu stojí Hořčice s medem, jemné a vyvážené spojení hořčice a nasládlé chuti medu. Obě budou výborným doplňkem pro nastávající grilovací sezonu. V roce 2015 byla společnost Boneco a.s. nominována a následně se i umístila na pěkném 24.místě v soutěži „Českých 100 nejlepších“. Foto popis| Generální ředitel Ing. Zdeněk Štěpánek

Jihomoravský kraj na Salimě 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 32 Salima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jedno z křídel pavilonu A1 obsadili lokální výrobci potravinářských a nápojových specialit. Pod hlavičkou Jihomoravského kraje a Regionální agrární komory dvě desítky stánků, které nabízely k ochutnávce i prodeji v obchodní síti příliš nevídané výrobky. „Stejně jako v minulých letech jsme poskytli prostor našim regionálním producentům, především vítězům a pravidelným účastníkům potravinářských soutěží jako Zlatá chuť jižní Moravy nebo Regionální potravina“, vysvětlila organizátorka expozice Iveta Macurová. Z producentů regionálních potravin byla zastoupena například společnost Punkevní pstruh, jež se jako jediná v Evropě zabývá chovem pstruhů a sivenů v krasové vodě a jejíž tradice sahá až do 18.století. Nechyběly ani uzenářské speciality z židlochovické společnosti Janíček&Čupa, dále vystavovala třeba Horňácká farma, Slavkovský pivovar, Rašner - pekařství, Vesnický pivovar Ohrada, Vinařství Maňák, nebo Sedlák - farma dojných a kašmírských koz, výrobce výborných sýrů. Zlatá SALIMA putuje do Židlochovic Konkrétně do firmy Janíček&Čupa za Židlochovické pečené maso. Pečené maso ve vlastní šťávě je výrobek, který je jemný, příjemně kořeněný s chutí pečeného masa. Neobsahuje lepek. Pečené maso se může konzumovat za studena ke svačině nebo k večeři. Za tepla se hodí k rychlému obědu. Přidáváme pečené maso ve skle i s ostatními výrobky do dárkových balíčků. Zákazníci kupují také pečené maso ve skle i jako dárek ze Židlochovic. Židlochovičtí výrobci masných výrobků působí na trhu od roku 1991. Nosnou částí podniku je v současnosti masná výroba produkující 20 tun výrobků a specialit za jeden měsíc. Po technické stránce provoz plně vyhovuje podmínkám Evropské unie. Od roku 1999 má firma Janíček&Čupa zpracovaný HACCP (Hazard Analys Critical Control Points - Certifikace systému zdravotní nezávadnosti), na který v roce 2003 navázal certifikát, který firmě umožňuje obchodovat s Evropskou unií. Záměr je zvyšovat úroveň a zdravotní nezávadnost našich výrobků. „V roce 2007

jsme začali jako druzí v republice s výrobou salámu uherákového typu s ušlechtilou plísní na povrchu, pro kterou jsme v oddělených prostorách zřídili novou sušárnu“, uvedl pan František Janíček. Kozí sýry od Macochy Pochází ze Šošůvky z firmy Sedlák - farma dojných a kašmírských koz. Kozí mléko patří k potravinám, které rozděluji strávníky na dvě skupiny. Jedni jej milují a druhým naskakuje husí kůže už jen při zmínce o něm. Fakt, že patří k potravinám velmi zdravým, mu však nikdo vytknout nemůže. „Přírodní kozí sýr se skvěle hodí k zapékání nebo jen tak na čerstvý chléb. Přírodní archivní sýr je vyzrálejší a pevnější, doporučujeme jej například ke kvalitnímu vínu spolu s příjemnou společností. Z těch tekutých zástupců kozích výrobků u nás najdete mléko, kefír a syrovátku. Za zmínku rozhodně stojí i jejich kozí tvaroh, který využijete všude tam, kde tvaroh klasický a kozí žervé, které je vynikající na pečivu spolu s posypem z jarní cibulky. Jako sladkého zástupce kozího světa tu pro vás máme Janínka - je to tvarohový krém a dostáváme jej v čisté variantě nebo s čokoládovým či malinovým topingem,“ uvádí majitel. Foto popis| Manželé Sedlákovi, výrobci výborných kozích sýrů Foto popis| Zástupci Agrární komory Jihomoravského kraje Foto popis| Pan Janíček s dcerou z firmy Janíček & Čupa

Grüne Woche: Šetrně k přírodě a vše pro zdravější jídelníček 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 48 Grüne Woche Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ve dnech od 15. do 24. ledna se v Berlíně konal již 81. mezinárodní zemědělský veletrh Grüne Woche. Je určen nejen odborníkům,ale i veřejnosti. Letos se jej účastnilo zhruba 1 600 vystavovatelů ze 70 zemí, každoročně ho navštíví více než 415 tisíc návštěvníků. Mezinárodní veletrh potravinářství, zemědělství a zahradnictví Internationale Grüne Woche (IGW) 2016 se poprvé konal před 90 lety a brány výstaviště se neotevřely jen v době války. Již tradičně se jej účastní s národní expozicí i Česká republika. Pro vystavovatele je účast na IGW prestižní záležitostí, často je místem setkávání nejvyšších představitelů agrárního sektoru zemí západní, střední i východní Evropy. Letos německý ministr zemědělství,potravinářství a obchodu Christoph Schmitz na veletrhu přivítal na 15 svých kolegů z různých zemí světa. Partnerskou zemí veletrhu bylo pro letošní rok Maroko. Česká republika byla partnerskou zemí v roce 2005. Zelené Maroko se pyšní ekologickým přístupem k zemědělství V předvečer veletrhu na slavnostním zahájení proto vystoupili maročtí umělci se zajímavým kulturním programem a k návštěvníkům veletrhu promluvila marocká princezna Lalla Meryem. „Naše zemědělství stojí na pevných nohách a produkcí především rodinných farem zásobujeme ve světě na miliardu spotřebitelů,“ uvedla úvodem svého vystoupení. Vzpomenula s úctou svého otce krále Hasana II., jehož filosofií je přirovnání Maroka k velkému stromu, jehož kořeny tkví na africkém kontinentu, ale prostřednictvím zelených lístků dýchá Evropa. Dodala, že od roku 2008 se daří naplňovat projekt Zelené Maroko. Od té doby se k němu připojilo na 44 % produkujících zemědělců, kteří se snaží o ekologickou výrobu, s níž souvisí tři významné pilíře, na nichž stojí. Prvním je podpora integrovaných projektů, do nichž je dnes zapojeno na 540 významných marockých farem. Těm se daří šetrným způsobem vyrábět ve světě žádaný arganový olej, šafrán a potravinářské výrobky z kaktusů. Druhým projektem je vše týkající se ochrany vody s rozšiřováním zásobenosti jednotlivých částí Maroka. Do třetice jsou to stromy, lépe řečeno rozšiřování ovocných sadů a olivových plantáží s cílem mít jimi osázeno na milion hektarů. Maroko má velký exportní potenciál v ovoci a zelenině a je kupříkladu na prvním místě ve světě s vývozem zelených fazolí, na třetím místě s exportem oliv v konzervách, na pátém u jahod a čtvrtým největším vývozcem mandarinek klementinek.

Princezna Lalla Meryem pochválila každoroční vysokou úroveň Grüne Woche, jehož se Maroko pravidelně účastní a s radostí uvedla, že něco obdobného se koná i v jednom ze čtyř královských měst Maroka, v půlmilionovém Meknés, vzdáleném zhruba 130 km od hlavního města Rabat. Vloni tam vystavovalo na 60 zemí světa a výstavištěm prošlo více než milion návštěvníků. Letošní hity veletrhu Každoročně na veletrhu Grüne Woche sledujeme určitá jeho specifika. Jednou se zvýrazňuje velkoobchod s jeho novinkami včetně vylepšené nabídky,v dalším ročníku se představují v rozšířené škále všechna možná technická zařízení s pohonem na biopaliva, v dalším roce se kladl důraz na širokou škálu nabízeného ovoce obohaceného znovu o prastaré, léty ověřené odrůdy, jako tomu bylo před 4 roky s jablky a hruškami. Jim němečtí producenti vyčlenili jednu z největších hal a připomenuli tak konzumentům jejich chuťovou rozmanitost,ale i kvalitativní parametry, které u uniformně nabízeného ovoce z velkosadů chybí. Letos se kladl zvýšený důraz na regionální produkty. Jistou trvalkou je, zdá se, bio produkce, i té letos patřil nejen jeden pavilon, ale promítala se i v dalších halách. Zvýšený důraz na ni kladou němečtí zelení a jejich zástupce, dřívější ministryně zemědělství Renate Künast v jednom ze svých vystoupení během veletrhu upozornila na bio trhy a vzrůstající počet bio regálů. Mimo jiné zmínila nový trend klimaneutrálního ovoce, kdy se ukazuje, že některé druhy lze pěstovat napříč kontinenty, aniž je potřeba je vozit stovky kilometrů z velkých dálav. Zmínila nejen jablka a hrušky, ale i určité odrůdy ananasů, manga a všeobecně i citrusy. Když zůstaneme ještě v Německu, tak tam se nyní klade velký důraz na osvětu dětí od základních škol a formou „Zeleninové akademie“ nebo dalšího projektu s názvem „Bohaté žně“ se žákům dává návod, jak chutně tyto produkty zpracovat na svačinky, či obědy a večeře. „Žáci po běžné výuce mají možnost ve škole na kroužcích zdravé výživy si uvařit chutná zeleninová a ovocná jídla. Je o to u dětí velký zájem a lékaři s politiky si od toho slibují ozdravění jídelníčku nejen ve školách, ale i v rodinách,“ na vysvětlenou k projektům uvedl německý ministr zemědělství, potravinářství a obchodu Christoph Schmitz. Boj producentů o světová odbytiště Setrvale veletrhu vládne i určitá snaha jednotlivých zemí rozšiřovat teritoria odbytu své produkce. Holandsko se například pochlubilo tím, že jeho vývoz vloni vzrostl na celkový odbyt ve výši 82,4 miliard eur. Získalo nová odbytiště pokud jde cibuli za milion euro do Indonésie a Panamy, za to se snižuje ale export jablek a hrušek do Vietnamu a tak je nutné se s touto neuplatněnou produkcí zase dostat do jiných míst a to už dnes není moc snadné. Je proto třeba vymýšlet čím obchodníky nových odbytišť zaujmout. Norové tak deklarují u svých hospodářských zvířat a ryb nejvyšší jakost, zvířata jsou zdravá a ryby bez cizorodých látek antibiotik. Rakušané zase nově nabízejí nejvyšší kvalitu potravin z alpských farem. Česká republika měla tradičně na berlínském výstavišti co nabídnout V expozici České republiky pod patronací Ministerstva zemědělství vystavovala například firma Indiana, s.r.o., která se specializuje na výrobu sušeného masa, Farma rodiny Němcovy zakládající si na čistě přírodních produktech a jeden z nejvýznamnějších producentů ovocných destilátů ve střední Evropě Rudolf Jelínek, a.s. Klasicky nechybělo pivo od od několika pivovarů. Na stánku MZE, což je každoročně na veletrhu místo jednání zahraničních delegací, setkání se zástupci zahraničních a domácích firem, zástupců veletržních správ, marketingových agentur, svazů a organizací činných v agrárním a potravinářském sektoru se navíc ochutnávala i česká kuchyně.. Návštěvníci zde mohli získat i různé publikace, zejména aktualizovanou verzi katalogů kontaktních adres resortu zemědělství v ČR a kontaktních adres výrobců v potravinářském průmyslu. „Jsem přesvědčen, že mezinárodní veletrhy a výstavy jsou jedinečnou příležitostí pro prezentaci firem, rozvoj obchodních vztahů a získání nových obchodních partnerů. Svojí účastí na nich se snažím hledat proexportní možnosti a zprostředkovat následná jednání. Ostatně na Ministerstvu už jsme v této věci podnikli řadu kroků. Zřídili jsme pozice zemědělských diplomatů pro klíčové země, podíleli jsme se a podílíme na prezentaci českých potravinářských firem v zahraničí a účastníme se veletrhů i v mimounijních zemích,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka, který si veletrh v Berlíně prohlédl během prvních dvou dní a na stánku MZe se setkal i se svým německým protějškem, ministrem Christophem Schmitzem. Výstava je každoročně zaměřena v oblasti potravinářství na prezentaci gastronomie, na čerstvé

produkty, ryby, maso, mléčné výrobky, výběr vín z různých zemí, piva a alkoholické nápoje. Internationale Grüne Woche představuje také nové trendy v potravinářství a součástí výstavy je lesnictví a myslivost, přehlídky hospodářských zvířat, prezentace zahradnictví a květinářství. Foto popis| Český ministr zemědělství Marian Jurečka, si na veletrhu v Berlíně na stánku MZe připil pivem se svým německým protějškem, ministrem Christophem Schmitzem. Foto popis| Německé pekaře charakterizuje jako symbol preclík Foto popis| Účastníci německého kurzu Zeleninová akademie Foto popis| Grüne Woche ze spolkových zemí Německo se pravidelně účastní i královny jednotlivých komodit, na snímku je bavorská královna brambor Foto popis| Meklenbursko na veletrhu nabízelo k pohoštění rybí hamburgry

Škola, která o víkendu voní medem 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 65 Včelařství Vladislava Tomanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Do malebného koutu Libereckého kraje nás obrazně řečeno přivedla včelka. Ta našla svůj domov na Střední škole hospodářské a lesnické ve Frýdlantě v Čechách. Pracovitá a užitečná včela se v průběhu školního roku stará o to, aby ani o víkendech v učebnách nebyl klid. Už druhý školní rok se tady totiž scházejí frekventanti kurzů Chovatel včel a Zpracovatel včelích produktů. Včela medonosná je třetím nejužitečnějším tvorem, kterého člověk v Evropě chová. Jenže: víme, jak začít včelařit? Nadšení a elán jsou potřeba, ale hlavní je dostatek patřičných informací, znalostí a v neposlední řadě i praxe. „Právě o to všechno nám šlo. A tak jsme před několika lety vymysleli projekt, začali shánět potřebné peníze, schopné lidi a také příslušnou akreditaci. Teprve pak jsme mohli začít. Poprvé to bylo v minulém školním roce, teď jsme uprostřed druhého ročníku,“ vysvětluje hlavní organizátor kurzu a pedagog školy Ing. Miroslav Kudrna. Letošní kurz „chovatel včel" nabídla škola veřejnosti i přesto, že se na něj letos nepodařilo sehnat finanční prostředky z Evropské unie. „Kurz je zakončen zkouškou dle národní soustavy kvalifikací a každého účastníka přijde na 3 400 korun,“ upřesňuje Miroslav Kudrna. Co všechno se o včelách učí Na kurzech Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu lze získat nejen spousty teoretických znalostí, ale díky školnímu včelínu a ochotě včelařů, kteří zde vyučují, i možnost vyzkoušet si nabyté vědomosti prakticky. Výuku vedou učitelé včelařství s mnohaletou praxí a zkušenostmi. Kurzy jsou pořádány v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, projektu Podpora dalšího vzdělávání na Frýdlantsku. Kdo do kurzů chodí? Je jich 15 a jsou to prý jak úplní začátečníci, ale s podivem i zkušenější včelaři. O tom, že kurzy mají co nabídnout i jim, svědčí hojná účast a kladné ohlasy. Péče o včelstvo v průběhu celého včelařského roku, získávání a další zpracování včelích produktů, rozmnožování včelstev, to je jen několik z témat, kterým se kurzy věnují. „Nesmím opomenout téma tolik diskutované v dnešní době - léčení včelstev, včetně praktických ukázek. Vyzkoušeli jsme si například výrobu mateřích misek z vosku, přípravu rámků a zatavení mezistěn. Čeká nás praktická ukázka chovu matek, tvorba oddělků a vytáčení medu. Probrali jsme samozřejmě i právní a ekonomickou stránku včelařství,“ vypočítává lektorka a garant výuky Mgr. Yveta Svobodová. Může za to matička Magistra Svobodová se věnuje včelám už od svých 12 let. „Nejdřív to bylo trochu „z musu“, tatínek totiž potřeboval ke včelám pomocníka a bratr byl na včelí jed silně alergický, tak nic jiného nezbývalo. Ale pak jednou mě tatínek zavolal k matičce, která při návratu ze snubního letu padla do trávy před česnem. Ta něha, se kterou jsme ji sbírali a vraceli do úlu, ta mě tenkrát tzv. dostala a od té doby drží,“ vzpomíná na své včelařské začátky lektorka. A protože byla tehdejší slečna Yvetka šikovná a zručná, začala se později pod tatínkovým vedením věnovat chovu matek. S nadšením vypráví o

matečníku, čistotě kolem včel, jak je nutná manuální zručnost při ukládání tzv. genetického materiálu do misek a o tom, jak vrcholí práce včelaře, když se podaří odchovat matku, které ona sama neřekne jinak než matička. Už nechci chodit se štětečkem Pro optimální opylení hmyzosnubných rostlin jsou v naší republice potřeba řádově stovky tisíc včelstev. Za posledních dvacet let přitom u nás došlo zhruba k jejich třetinovému poklesu. Díky proto patří všem, kteří tyto a podobné kurzy organizují a finančně podporují. Smysl určitě mají. Vždyť v mnohém případě již několik nových úlů čeká na své první obyvatele. „Já jsem teď uprostřed kurzu, do kterého jsem se sama a nadšeně přihlásila. Máme totiž velkou zahradu s ovocnými stromy, a abychom měli vůbec nějakou úrodu, museli jsme si s manželem hrát na včely a opylovávat květy sami,“ popisuje s těžko skrývaným úsměvem účastnice kurzu Jitka Dašková z Liberce a dodává, že raději nechce vědět, co si o nich mysleli kolemjdoucí, když je viděli běhat se štětečky od stromu ke stromu. Tempu včel však samozřejmě nemohli konkurovat. „A tak jsme to zkusili nejprve se čmeláky v naději, že to bude stačit. Nestačilo, čmelák taky není pro ovocné stromy to pravé ořechové. Čmelín nám sice zůstal, ale už loni jsme k němu přidali pět včelích úlů. Ke dvěma oddělkům jsme přikoupili ještě tři, ale sezónu v květu jsme už nestihli, tak určitě letos,“ těší se sympatická paní Dašková a spontánně přidává své další plány. V nich počítá se zpracováním a budoucím prodejem medu, ale i dalšího včelího produktu - vosku. Chtěla by mít dokonce obchůdek s voskařskou dílničkou, kde by ruční výrobu zájemcům předváděla. Paní Jitka, hlavně její elán a nadšení, je snem každého pedagoga. I když už sama školním lavicím odrostla, její vyprávění svědčí o tom, že kurzy pro dospělé také nesou své ovoce. Školu ocenil i ministr zemědělství Při plánované návštěvě Libereckého kraje chtěl ministr Marian Jurečka navštívit i školské zařízení, kde se vzdělávají zemědělští odborníci. „V Libereckém kraji je ta naše jediná, takže volba byla jasná,“ vysvětlila ředitelka Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant Alena Dvořáková. Zaujala ho prý nejen neformální beseda s vedením školy i kraje, ale také s žáky a studenty školy. Mladí ministrovi ukázali také to, co se učí v praxi. „Lesní mechanizátoři předvedli odvětvování, zahradníci například práci s malými pojízdnými traktůrky, opraváři zemědělských strojů pak montáž a demontáž pneumatik. Um dalších oborů, jako je řezník - uzenář nebo pekař mohl pan ministr posoudit na vlastní chuťové buňky už během úvodní části návštěvy,“ doplnila ředitelka školy. Podobně jako práci kuchařů - číšníků, kteří připravili a servírovali oběd. Ministr zemědělství se ptal na chod školy, zajímal se o jednotlivé obory a třeba i o školní statek. „V současné době je malý zájem o studium zemědělských oborů, a proto považuji za nutné zatraktivnit tyto obory a motivovat žáky, aby si zvolili toto krásné, ale náročné povolání. Jedna z možností je podpora propagace zemědělských oborů, propagace soutěží odborných dovedností žáků zemědělských, zahradnických, chovatelských, rybářských, lesnických a potravinářských oborů“, uvedl ministr Marian Jurečka. *** Věděli jste, jak včelaři mládnou? * Průměrný věk včelařů u nás je podle statistik šedesát let. * Průměrný věk účastníků včelařských kursů ve Frýdlantě je 35 let O městě Frýdlant (německy Friedland) je město na severu Čech ležící v Libereckém kraji, na okraji Jizerských hor. Má zhruba 7,5 tisíc obyvatel a je přirozeným centrem okolního kraje, nazývaného Frýdlantsko, popřípadě Frýdlantský výběžek. Město vzniklo kolem stejnojmenného hradu a zámku a protéká jím řeka Smědá. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Výraznou historickou postavou je Albrecht z Valdštejna. Foto popis| Do učňovské prodejny chodí frýdlantští zákazníci s důvěrou Foto popis| Škola provozuje farmu a na ní hned několik včelínů s 15 včelstvy

Foto autor| Foto: Stanislav Toman a archiv SŠHL Frýdlant

Dna: Nemoc z nevhodných potravin 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 75 Lékař radí Vladislava Tomanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dna, lidově také nemoc králů, pakostnice, podagra či gicht. Jde o poruchu metabolického systému organismu při zpracování kyseliny močové v játrech, která se projevuje usazováním této látky v kloubech a následným bolestivým zánětlivým onemocněním. Na některé aspekty této nemoci jsme se zeptali MUDr. Josefa Kálala z II. Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice v Motole. * Je to další z řady nemocí, za kterou může špatný životní styl, prý je velmi bolestivá? Bolest způsobuje navrstvení krystalků kyseliny močové, které jsou ostré jako jehličky a vznikají při zpracování purinů. Dna, latinsky arthritis uratica, postihuje častěji muže a obézní jedince. Toto onemocnění je známé už z historie, ale v současné době je vinou špatného životního stylu a snadné dostupnosti rizikových potravin na vzestupu. Tato bolestivá nemoc vyžaduje důkladnou změnu jídelníčku. Nemoc sama úzce souvisí se stravováním a významně k ní přispívá nadměrná konzumace masa a alkoholu, ale i dalších potravin s vysokým obsahem purinů, např. kávy a kakaa. V dřívějších dobách si stravu bohatou na maso a alkohol mohla dopřávat spíše jen šlechta, odtud také pochází historické označení, že jde o nemoc králů. * Jaké jsou rizikové faktory pro onemocnění dnou? Na vině je zejména nadměrná konzumace masa zvláště červeného a alkoholu, nedostatečný pitný režim, svou roli hraje také dědičnost, nadváha a nedostatek pohybu. Je dobré vyhýbat se stresu, což není v dnešní hektické době jednoduché a dávat pozor na některé druhy a kombinace léků. Vhodnost vám posoudí odborníci v lékárnách. * Mohl byste popsat, jak vypadá atak nemoci? Při akutním záchvatu dny dochází k velké citlivosti, zarudnutí a bolestivosti kloubu. Někdy pacienta postihne i horečka, malátnost, zimnice či bolesti v zádech. Obvykle je nejdříve napaden palec u nohy, výjimkou však nejsou ani záněty jiných kloubů. Záchvat obvykle spustí nadměrná konzumace jídla a alkoholu, únava, stres nebo také chirurgický zákrok. Prvním krokem při léčbě je proto určitě úprava stravování a životního stylu. I po pominutí akutního záchvatu je nutné, aby pacient dodržoval přísnou dietu a nepil alkohol. Při onemocnění dnou je třeba vyhnout se potravinám, které obsahují více než 50 mg purinů na 100 g. Bohužel to jsou často jídla, která jsou především u mužů velmi oblíbená. Proto také s tímto onemocněním přicházejí muži do ordinací častěji. * Je vyšetření náročné? Při podezření na dnu Vám lékař odebere moč a krev, aby zjistil koncentraci kyseliny močové. Odběr se provádí samozřejmě nalačno. Den předem by se vyšetřovaný neměl nadměrně pohybovat, neslunit, nepít kofeinové tekutiny a alkohol. Při nejasnostech lze provést punkci kloubu a odebrat z něho tekutiny pro další rozbor. Zde se definitivně určí přítomnost solí a bílých krvinek. * Jaké léky pak lékař pravděpodobně předepíše? Většinou to jsou léky na snížení koncentrace kyseliny močové v krvi. Při akutních problémech se předepisují medikamenty proti zánětu (antirevmatika, analgetika). Někdy mohou být podávány i preparáty na úpravu pH moči, aby nedošlo k tvorbě močových kamenů. Nejdůležitější součást léčby je však v rukou pacienta. Základem je pravidelný pohyb, rozumná váha, dodržování pitného režimu a zejména dieta.

*** Normální hodnoty kyseliny močové v krvi: * Muži 220-420 mý mol/l * Ženy 140-340 mý mol/l Přehled potravin s obsahem purinů (mg/100g) Maso, uzeniny: skopové 46, vepřové 48, telecí 48, hovězí 40, kuřecí 40, zvěřina 35-39, králičí 38, anglická slanina 25, šunka 24 Ryby: sardinky 120, sleď 69, kapr 54, pstruh 56 štika 48, losos 22 Vnitřnosti: telecí brzlík 400, játra 95, ledvinky 80, jazyk 55 Mléko, vejce: žloutek 5, bílek 2, mléko 1 Zelenina a luštěniny: zelený hrášek 80, čočka 70, hrách 45, fazole 44, špenát 23, chřest 14, květák 10, celer 10, lískové ořechy 10, mandle 9, zelí červené 8, brambory 6, ředkvička 6, zelí bílé 5, kedlubna 5, červená řepa 5, hlávkový salát 5, houby 5, rajčata 4, okurky 3, mrkev 2, cibule 1 Ovoce: jahody 5, borůvky 2, hrušky 1, jablka 1, švestky 1, hroznové víno 1, pomeranče 1, meruňky 0 Pečivo: kakaový prášek 1 900, ovesné vločky 30, celozrnný chléb 14, bílé pečivo 8, žitná nebo pšeničná mouka 0 Dále se doporučuje shodit nadbytečná kila, ale rozhodně nijak drasticky! Poté by se naopak mohla hladina kyseliny močové v krvi zvýšit a chybět některé látky. Proto pravidelně cvičte. Foto popis| Na velmi dobrý výrobek Pašeráckou klobásu si nemocný dnou musí nechat zajít chuť, jako na uzeniny celkem. Foto popis| MUDr. Josef Kálal

Test sardinek v konzervě 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 78 Test Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Řada spotřebitelů nejí sladkovodní ryby, protože v dětství museli denně spolknout lžíci rybího tuku. Kapr jim proto přinejmenším nic neříká nebo dokonce páchne rybinou. Tím se ale ochuzují o vše zdravé, co v rybách je a tak to nahrazují tobolkami s rybím tukem a někteří z nich mořskými rybami, kde ten příznačný rybí odér není až tak patrný. V těchto případech k chuti přicházejí i mořské rybičky v konzervách a takové sardinky jsou pro mnohé takto postižené konzumenty ryb darem přímo z nebes. Rybičky v konzervě patří mezi velké cestovatelky. Nejprve hromadně urazí cestu od moře do středu Evropy, pak nezřídka cestují v batozích po českých zemích. Redakci magazínu DTest společně s Potravinářským obzorem zajímalo, jestli se například spolu se sardinkami neskrývá v plechovkách i překvapení v podobě nežádoucích látek. Redakce DTestu proto poslala 17 druhů rybiček do laboratoře k prozkoumání. Průšvihy se nekonaly, někteří výrobci však mají nedostatky v označování. Druhová pestrost konzervovaných ryb Když už doma není vůbec nic k jídlu, přichází zpravidla na řadu konzerva se sardinkami. Někdy i dříve. Malé rybky napěchované v kovové krabičce (alias olejovky) patří ke spížovému inventáři mnoha domácností. A není divu. Pokrmy z nich jsou velmi nenáročné na přípravu, nutričně nabité a skvěle chutnají. Zřejmě také významně přispívají k více než pěti kilogramům ryb, které průměrně za rok sní každý Čech. Kdybychom je nejedli, těžko bychom chápali význam slov „mačkat se jako sardinky“. Sardinky často nakupujeme tak, že s vidinou pomazánky vhodíme do košíku konzervu s rybičkami, kterou nejspíše vybereme hlavně podle typu nálevu nebo podle toho, zda jde o tuňáka, sledě nebo sardinky. Druhů rybiček však existuje celá řada a pro spotřebitele není snadné se v nich orientovat. Příliš nápomocná není ani legislativa, která do výkladu rybiček vnáší spíše mlhu než světlo. Nařízení č. 2136/89 za pravé sardinky považuje pouze ryby s názvem Sardina pilchardus žijící v mořích

obklopujících Evropu (vyjma Baltického moře), zároveň však povoluje „sardinkami“ nazývat i konzervy, ve kterých jsou naloženy jiné druhy ryb. DTest poslal do laboratoře nejběžnější sardinky v oleji a ve vlastní šťávě s olejem. Spolu s chemiky je podrobil zkouškám na nežádoucí látky, na dodržení deklarované hmotnosti i na senzorické kvality. Na největší rozdíly 5 odborníků narazilo při hodnocení smyslovém. Posuzovali chuť, vůni, celkový vzhled a konzistenci. Chcete-li mít při nakupování jistotu, že saháte po pravých sardinkách, hledejte na obalu jejich latinský název nebo pátrejte po legislativním označení „konzervované sardinky“, které bude uvedeno drobným písmem vedle složení. Konzerva s nápisem sardinky totiž smí podle zmiňovaného nařízení ukrývat také šproty nebo jiné ryby (jejich výčet naleznete v prvním boxu). V takovém případě pak musí být uvedeno označení „konzervovaný výrobek typu sardinek“, čímž se od těch pravých legislativně odliší, ale z pohledu zákazníka to rozdíl představovat nemusí. Výsledkem benevolence legislativy může být konzerva s názvem Baltické sardinky, což by z pohledu zeměpisného a zoologického mohlo budit údiv vzhledem k tomu, že pravé sardinky v Baltu nežijí a v konzervě se nacházejí drobnější šproty (Sprattus sprattus). Jelikož však výrobce může v souladu s nařízením nazvat sardinkami i jiné ryby a zároveň musí označit místo jejich výlovu, nic nebrání šprotům vyloveným z Baltu nést název Baltické sardinky. Sardinky i bez sardinek Obchodní název „Sardinky“ smí být uveden na konzervách, které obsahují všechny níže uvedené druhy ryb. Legislativní označení „konzervované sardinky“ však smějí nést na obalu pouze výrobky připravené z pravých sardinek, tedy z ryb druhu Sardina pilchardus. Vedle obchodního názvu „Sardinky“ musí výrobce uvést ještě označení „konzervovaný výrobek typu sardinek“, pokud se v jeho konzervě nachází některé z těchto ryb: Sardinops melanostictus, S. neopilchardus, S. ocellatus, S. sagax, S. caeruleus, Sardinella aurita, S. brasiliensis, S. maderensis, S. longiceps, S. gibbosa, Clupea harengus (sleď obecný), Sprattus sprattus (šprot obecný), Hyperlophus vittatus (sleďovec pruhovaný), Nematalosa vlaminghi (dorosoma Vlaminghova), Etrumeus teres (etrumeus velkooký), Ethmidium maculatum (placka zdobená), Engraulis anchoita (sardel argentinská - ančovička), E. mordax, E. ringens, Opisthonema oglinum (herink vláknoploutvý), Strangomera bentincki. Na největší rozdíly odborníci narazili při hodnocení smyslovém. Konzervy ukrývaly rybičky různých velikostí a v různém množství. Malé rybky mají nevýhodu, že jsou měkčí a jejich maso se více rozpadá, větší zase více odolávají tepelnému zpracování, jsou kompaktnější a někdy mohou být vláknité. Na druhou stranu vychutnávání menších rybiček nenarušují tvrdší šupinky, které se nezřídka vyskytují právě u větších kusů. Adriatic Gueen dopadly nejlépe, nejhůř Big Fish Drobnější rybky obsahovaly výrobky Eva, Hamé a Adriatic Queen, po třech kusech větších ryb bylo v konzervách Isabel, Jadran a Tesco. Dvě větší sardinky hodnotitelé nalezli v konzervě Nixe z Lidlu. Všechny jmenované patřily k nejlahodnějším a vysloužily si za chuť velmi dobré nebo dobré známky. Důvodem nižších hodnocení byly nahořklá chuť, cizí pachutě, chuť příliš mdlá, slaná nebo jakkoliv netypická. Nahořkle mohou někdy chutnat ryby se zbytky jiker a mlíčí. Celková chuť výrobku je výsledkem použité receptury, vliv na ni má čerstvost ryby, použitý olej i například množství soli. Nejhůře z pohledu chuti vyšly šproty s názvem Baltické sardinky značky Big Fish, kterým hodnotitelé vytýkali právě nahořklou chuť a nepříjemnou žluklou pachuť. Stejný výrobek dopadl nejhůře rovněž v celkovém senzorickém hodnocení. Mohly za to také ocasní ploutve, které podle evropského nařízení konzervované sardinky mít nesmějí, a potrhaná kůže ryb. Nadšení nebudily ani drobné šproty s názvem Baltické sardinky značky King Oskar. Jejich jedinečné balení sice může evokovat lepší produkt, rozbředlé maso rybiček s potrhanou kůží, četnými ocasními ploutvemi a cizí pachutí však prvotní dojem nepotvrzují. Na chvost smyslového potěšení zařadili hodnotitelé i sardinky ve slaném nálevu a slunečnicovém oleji z Alberta s privátní značkou ah Basic. V tomto případě byly na vině vysrážené bílé vločky na povrchu ryb, sušší maso, netypická chuť a slabá vůně. Nutno dodat, že problém s přítomností ocasních ploutví měla třetina testovaných výrobků. Některé rybičky měly v okolí břišní dutiny načervenalé maso, což se však jako vada na kráse nehodnotilo. Žádná z konzerv nevykazovala známky zkažení.

Sardinky Jadran s největším podílem masa Známky za deklaraci se udělovaly podle toho, kolik konzerv z deseti mělo masa méně alespoň o 10 %. A také podle toho, kolik z testovaných balení rybí podíl splnilo nebo dokonce překročilo. Se stoprocentním výsledkem z této zkoušky vyšly sardinky Jadran - všechny konzervy tohoto výrobku obsahovaly minimálně tolik masa, kolik slibuje obal. Na opačném konci skončily sardinky Lidl/Nixe. Pouhá čtyři balení této značky z deseti obsahovala slibovanou gramáž. V dalších čtyřech baleních chyběla více než desetina masa. Maso zbylých dvou balení bylo váhově pod limitem, avšak v naší desetiprocentní toleranci. Z pohledu spotřebitele je tedy koupě rybiček z Lidlu spíše sázkou do loterie. Vliv na známku za dodržení deklarace mělo také správné označení výrobku. Jak jsme zmiňovali v úvodu, indicií pro zákazníka, že si nekupuje pravé sardinky, je označení „konzervovaný výrobek typu sardinek“. Dvě balení baltických sardinek Big Fish a King Oscar však tuto legislativní povinnost nesplnila, na což jejich výrobce DTest písemně upozornil. Nedostatečné označení také limitovalo jejich známku za dodržení deklarace i celkové hodnocení kvality. Mírně sníženou známku porota udělila i sardinkám Eva, které na obalu nedeklarovaly latinský název použité ryby. Sardinkám Hamé ocean hodnotitelé lehce snížili známku za to, že slovně nespecifikují oblast odlovu. *** Za otce konzervování potravin se považuje Francouz Nicolas Appert, který v roce 1795 experimentoval s uchováváním jídla. Jako první začal zavírat potraviny do sklenic, které vkládal do vroucí vody. Během napoleonských válek se nechala francouzská vláda slyšet, že nabídne 12 tisíc franků tomu, kdo přijde na levný a efektivní způsob, jak uchovat velké množství jídla. Rostoucí armáda totiž potřebovala stále vyšší a hlavně pravidelné zásobování. Nicolas Appert se přihlásil se svým nápadem potraviny zavařovat do sklenic a cenu vyhrál. S plechovou konzervou, jak ji známe dnes, však přišel krátce po něm Brit Peter Durand. Konzervování ryb v plechovkách se používalo už ve 30. letech 19. století ve Skotsku. O deset let později Američané začali konzervovat lososa. Jedna konzerva sardinek dodá údajně člověku celou potřebnou denní dávku vitamínu B12, nadpoloviční doporučený denní příděl vitamínu D a čtvrtinu denní dávky vitamínu B3. Kosti v rybičkách zajišťují vedle lahodné chuti také skvělý zdroj vápníku. Zapomenout však nelze ani na selen, fosfor, železo, hořčík, měď a zinek, které může lidské tělo ze sardinek také získat. Sardinky patří mezi vynikající zdroje tuku s optimálním složením mastných kyselin. Foto popis| O autorovi| Dvoustranu s DTestem připravila: Eugenie Línková

Oslavy příchodu jara u našich sousedů. Od svěcení palmových listů po zajíce s vejci 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 82 Velikonoce (zub) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Velikonoce patří mezi nejkrásnější a v křesťanských zemích i k nejvýznamnějším svátkům roku. Od pradávna jsou poslem skutečného jara, nového života. Lidé žijící i v těch nejvzdálenějších koutech světa se snaží strávit svátky jara v rodinném kruhu. Společně pak oslavují podle zvyklostí, které dodržují od nepaměti. Tradice vítání jara se místo od místa liší. V Polsku oslavují takzvaný Velký týden, který předchází svátku zmrtvýchvstání Krista. Počínaje Květnou nedělí až do Velikonočního pondělí je období zesílených náboženských praktik a horečných příprav domácností na tento, pro křesťany, nejdůležitější svátek v rámci církevního kalendáře. Nejen

na venkově se udržela tradice svěcení palmových ratolestí a palmových procesí na Květnou neděli. Velikost až několik metrů, barevnost a nápaditost ratolestí je každoročně předmětem různých soutěží, zejména ve východní části země. Začněme u našich nejbližších sousedů, tedy na Slovensku. Tamní zvyky se velmi podobají těm našim. Možná jen koleda chlapců a mužů, kteří polévají dívky vodou či voňavkami, se liší. Slovenští koledníci se snaží vykoledovat si tímto způsobem kromě vajíčka i nějakého toho „panáčka“ pálenky. V Německu stejně jako u nás a v Polsku jsou Velikonoce jedním z největších náboženských svátků roku; pro evangelíky je pak Velký pátek vůbec tím největším. Náboženský aspekt dodává Velikonocům, a zvláště předvelikonočnímu období, prvek smutku, utrpení a nářku, který by se měl projevovat po celý týden před svátky střídmostí a zdrženlivostí. Symbolem německých Velikonoc je zajíček. Ten tady vykukuje na každém rohu. Německé děti hledají na Velikonoční pondělí zajíčka, který podle legendy z minulého století nosí těm hodným vajíčka a sladkosti. Mnoho lidí se skutečně věnuje pokání, rozjímání a půstům či moderně různým dietám. Střídmost se týká i zábavy - v Německu jsou dokonce oficiálně zakázány tance a plesy a na Velký pátek i veškeré veřejné hudební produkce a sportovní utkání. Ale platí to i pro práci, do které se na Velký pátek i Velikonoční pondělí nechodí. V Rakousku začínají Velikonoce předsváteční postní dobou. Poté, co děti svléknou masopustní karnevalové masky, plní se výkladní skříně nepřeberným množstvím obarvených vajíček a čokoládovými zajíci v pestrých staniolových obalech. Jí se především šunka, drůbež a vepřové. Lidé asi mají zakódováno, že skončil půst a s ním doba odříkání. Školáci mají prázdniny již týden před Velikonocemi a některé rodiny odjíždějí na kratší dovolenou doma nebo v zahraničí. Specialitkou rakouských Velikonoc je házení vajíček přes střechu domu. Úspěšný hod by měl přinést štěstí, ale samozřejmě ne tomu, kdo zrovna postává na protější straně. *** Velikonoční nádivka 8 žemlí 1/2 kg uzeného vařeného masa 8 vajec pažitka a nasekané spařené mladé kopřivy 3 dkg másla. Do vývaru z uzeného masa namočíme nakrájené žemle. Pak je vymačkáme, přidáme do másla utřeného se žloutky. Dobře promísíme a přidáme měkké maso nakrájené na kostičky, pažitku a nasekané spařené mladé kopřivy a nakonec sníh z bílků. Tuto jemnou nádivku upečeme na vymaštěném pekáčku nebo v chlebíčkové formě. Hlavičku podáváme teplou s okurkou neb druhý den studenou. (zub) Recept na jidášky Co potřebujeme? 1/2 kg (Z 500 g) polohrubé mouky 80 g moučkového cukru 100 g másla 20 g droždí 1 balíček vanilkového cukru + ještě 1-2 žloutky na potírání, než dáme péci med, skořicový cukr nebo obojí špetka soli asi 200 ml mléka 2 žloutky citrónová kůra Máslo se žloutky utřeme a přidáme mouku a všechny ostatní ingredience. Necháme hodinu kynout. Potom těsto rozdělíme na stejně velké kousky a z nich buď děláme bochánky, které stejnoměrně propichujeme a nebo klasické stočené jidášky. Potřeme žloutky a můžeme ještě posypat mandlemi rozřezanými na plátky. (zub) Velikonoční beránek K Velikonocům patří beránek stejně tak jako Jidášky nebo velikonoční nádivka. Tento recept je od Hany Volešákové, která ještě v 87 letech byla zaměstnaná jako sekretářka na plný úvazek na Agrární komoře ČR a když měla narozeniny, vždy něco dobrého přinesla na oslavu. Jednou to byla vynikající bábovka, u níž nám říkala, že je to vlastně těsto na beránka. Ani my jsme tentokrát neměli zrovna po ruce formu na beránka a tak jsme vzali za vděk srdcem. Vyzkoušejte a pokud bude v té pravé formě, je to ten nejlepší beránek. Navíc se recept dobře pamatuje, všeho je 250 g a to jak měkkého tvarohu, Hery, polohrubé mouky a moučkového cukru. Dá se 5 vajec, 1 prášek do pečiva, špetka soli, vanilkový cukr a rozinky. Máslo se

utře s cukrem o do pěny a vmíchají se žloutky ky a ještě chvíli se vše tře i s tvarohem. Nakonec ec s přisype vanilkový cukr, s moukou a práškem práškem do pečiva a přidají se rozinky. y. V se spojí a až nakonec se přimíchá mích há sníh z 5 bílků. Vše se přemístí tí do formy a vloží do předehřáté áté trouby na 3/4 hodiny. Beránek seuž jen pak posype cukrem a oči i se zdobí rozinkami nebo hřebíčkem. (zub) Foto popis|

Slast na lžičce marmelády 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 86 Marmeládová stopa Eva Kloudová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Lžička marmelády zvedla ze židle početnou skupinu mezinárodních porotců soutěže World's Marmalade Awards, která se koná v severoanglickém panství Dalemain. I zkušené ochutnávače a gurmány světového formátu může slastná harmonie chutí, vůní, vzhledu a konzistence doslova nadchnout. V takovém případě vynesou ortel i nad něčím tak zdánlivě obyčejným, ale zároveň tak gurmánsky delikátním jako je marmeláda. Své „ano“ vyslovili napříč světem výrobku z šumavské manufaktury. Svým uznáním postavili na stupeň vítězů mladou perspektivní ženu z českých šumavských hvozdů. Úspěch ověnčený zlatými medailemi nese jméno Blanka Milfaitová. Do jisté míry je i vynálezce, výrobce a umělec ve vlastním marmeládovém mikrosvětě. „Chci mít radost z vlastní cesty“ shrnula do jedné výstižné věty Blanka Milfaitová. Její marmeládová stopa ale na Šumavě nekončí, víc o tom v rozhovoru. * Hledala jsem vás na Šumavě a zastihla vás až na Zanzibaru. Říká se mu ostrov koření. Z čeho právě čerpáte inspiraci? Poodhalíte kousek svého tvůrčího procesu, při kterém zkoušíte nový produkt? Místní farmy na ovoce a koření, na byliny, to je ráj pro každého gastronauta, a pro marmeládovou čarodějku je to prostě prostor pro pořádný sabat! Na vše si mohu sáhnout, vše ochutnat, protože díky tropickému podnebí a prakticky celoroční stálé teplotě, pořád něco dozrává, či se rodí. Nádhera. Uříznete si kousek neznámého ovoce, ochutnáte, vyhrabete ze země kus zajímavého kořene s vůní překvapivou a… už je vám jasné, co s tím. Já prakticky nic nezkouším. Vidím, ochutnám a už mám v hlavě, co s tím. A protože jsem si vaření marmelád přímo „na místě činu“, kde je to nejlepší ovoce, opravdu zamilovala, odjíždím za dva měsíce už na druhou expedici…právě za ním! * Vaše pověstná „marmeládová vášeň“ nemá kuchyňku jen na Šumavě ve vaší manufaktuře. Skutečně jezdí s vámi po světě? Kdysi jsem mému partnerovi, když jsme se potkali, řekla, že moje „doma“ bude všude tam, kde bude on. A tak je to i s onou vášní, nemá domov, je všude se mnou, s námi, pořád na cestách. Dovoluje jí to dýchat, růst a neztratit se. * Zkoušíte a dokonce vyrábíte marmeládu autenticky v místech původu ovoce, bylinek a ingrediencí (včetně vlastní sklizně), kde naposledy? Naposledy právě v Tanzanii! Léto bylo na Šumavě a na světové výstavě EXPO 2015, kde jsme měli marmeládové show. Doma zatím probíhají přípravy na další expedici a vaření z našeho ovoce. Celé jaro a zima na Sicilii, kde máme plantáže s citrony, pomeranči, mandarinkami, cedráty a grepy. A ten rok předtím? 40 zemí Evropy a kus Afriky. * A vaše první marmeláda? Náhoda nebo úmysl? Úmysl, touha po produktu, který na trhu chyběl. Byla jím „Marmeláda citronová čistá“z BIO citronů

vlastního sběru na jihoitalské Amalfi a „Marmeláda višňová“ pocházející z celých novohradských višní. * Zavařování, nakládání, pečení i vaření vychází často z rodinných zvyklostí. Navázala jste na podobnou tradici? Moje impulsy jsou čistě racionální, potravina nám chybí, vyrobíme si ji. A pak další a další. Pomalu se z toho stane závislost. * Plodiny, jejich kombinovatelnost a výsledný efekt jsou hrou smyslů, zkušeností, ale i talentu. Jak je tomu u vás? Gastronaut Pavel Mauer kdysi řekl, že jsem svérázný druh umělce, tvořím marmeládou. Základním faktem, který nás od všech ostatních odlišuje, je skutečnost, že „nemusíme“. Marmelády pro nás nejsou povinností, výdělečnou činností, ač jiná není. Nejsou existenčním „musím“. Je to právě ona vášeň a chuť dělat věci jinak. Nic nás netlačí. Je to hraní si, je to tvoření něčeho, co jiné okouzlí. Je to paráda. * Vybrala jste si za své místo k žití Šumavu místo města. Co vás k ní tak připoutalo? Tvrdý život. Nádherná příroda. Jedním slovem krása. Pak mě ale vyděsilo, kolik lidí tu je o sezonách a jak moc se komercionalizovala. Rok za rokem se v tomto ohledu stává turistickou destinací se vším všudy. Jistě, mě to skrze Slunečnou kavárnu na Srní i živí, ale už toho na nás bylo moc a tak jsme si koupili dům na samotě v Novohradských horách, v Pohoří na Šumavě. Pár metrů od hranic a všude daleko. Zapomenutý kraj, který mě opět nadchnul a nyní je nám opravdovým domovem. * Kdo se stará o vaši kavárnu v Srní a běh manufaktury v době vaší nepřítomnosti? A to je právě ona, moje pravá ruka, původně bankovní inženýrka z Prahy, která s námi přijela na samotu novohradskou a je s námi vlastně od začátku. Musím vám na ni prozradit, ač se tím nikde nechlubí, že z předposledního mistrovství světa marmelád má její recept a zpracování též zlatou medaili! * Jak pohlížíte na nóvum posledních let „farmářské trhy“ a prodejny? Nesou ještě kousek prvorepublikového ducha? Jsou srovnatelné se zahraničím? Na toto téma jsem psala mockrát na mém webu, je o tomto fenoménu kapitola v knize Příběh opravdové vášně, je to prosté, Farmářské trhy se staly módou a s tím, co můžete potkat ve Francii, Itálii nebo Skotsku či Anglii, se to nedá absolutně srovnávat. Chybí regionálnost, přítomnost farmářů, které naopak v Čechách zastupují různí zprostředkovatelé, prodejci a co hůř, dokonce samotné farmářské prodejny. Farmářský trh venku je vitrinou lokálních výrobců, které na trh přijdou navštívit jejich zákazníci - je to o adopci lokálního farmáře! Venku by si nikdo netroufnul nakoupit zeleninu a maso v obchodním řetězci, vybalit z obalů a prodávat za farmářský produkt. Stejně tak nelogicky, a trh malých výrobců poškozujíce, funguje hodně farmářských obchodů. * Musí mít dobrá, čerstvá a zdravě pěstovaná potravina nutně označení BIO? Je důvěryhodné? Samozřejmě, že nemusí. Je to celé postavené na hlavu, standardem je sajrajt z obchoďáků nadstandardem, i cenovým je obyčejná mrkev, poctivý chleba či dobrý jogurt. To je ostuda, a já jsem ráda, že čím dál tím víc kupujících chápe, do čeho je obchodníci zatahují a preferují lokální dodavatele prostě obyčejné zeleniny (například), bez zbytečných certifikátů. Dobrá, čerstvá a zdravě pěstovaná potravina, prvoprodukt nebo výrobek, má být standardem za normální cenu, není třeba pak různých značkování a samolepkování. * Je stravování způsobem „raw“ cestou ke zdravé populaci? Je to módní trend, který nemá se zdravou populací nic společného. Jíst se má s rozumem a vyváženě. Naše těla nejsou na syrovou stravu a jiné pokusy stavěna. Jezme méně, dobře a zdravě. Maso, sýry, zelenina, hromada ryb, a klidně pořádný kus chleba, dobré víno a panák slivovice. Ještě

nikoho nezabil pořádnej krajíc chleba se sádlem a škvarkama. Ale pokusy na lidech, kteří už neví, co roupama, mohou mít dalekosáhlé následky. Prostě, všeho s mírou. Blbnutí typu „jsem pyšný, protože jsem vegan“, svědčí o nositeli této pýchy více, než o nás účast na pořádné zabijačce s horkou prdelačkou a ovarem! Ale je skupina lidí, kteří to mají za životní postoj, téměř ideologii, a poměrně agresivně propagovanou, tudíž, ať si každý jí co chce! K tomu jen dodávám, až si večer hodím na gril pořádný t-bone z jedné šumavské farmy, dám si k tomu jen trochu zeleniny a sklenku červeného, udělám pro moje zdraví, i to psychické, podstatně víc, než koukáním do talíře vlhkého zrní. * Marmeláda, která vás proslavila, vybočuje z šedi stovek rádoby marmelád na českém trhu. Podléhá výroba marmelády určité módě a nějakým státním normám? Samozřejmě, čím méně demokratický stát, nebo jemu (bohužel) nadřazený celek, tím více regulí a omezení. Stát, s výmluvou na EU, reguluje vše. I prosté vaření marmelády. Nařizuje čeho a kolik, nařizuje, jak pojmenovávat a co nesmíte na etiketu napsat, nařizuje nesmyslné normy na vybavení miniprovozovny - potravinářského podniku, nařizuje a nařizuje a kontroluje a špehuje a trestá. Rád trestá. Drobní prvoproducenti se tu mají nedobře. Marmelády podléhají, samozřejmě, nejen tvrdým pravidlům, ale i módnosti, jistě. Za poslední tři roky, od naší první zlaté na mistrovství světa, a nabídnutí trhu desítek druhů netradičních marmelád, se vše změnilo. Začali mnozí čeští výrobci, veskrze ti začínající, doplňovat nabídku o exotické druhy (aniž by na ně měli kvalitní ovoce), o někdy až neskutečné kombinace a nejednou pěkné patlaniny. Zapomněli někteří, že podle precizně udělané marmelády jednodruhové, bez přídavků, se pozná machr. Byla to totiž čistá citronová, která vyhrála poslední titul Nejlepší marmeláda na světě (v roce 2013). Od té doby se tento titul neuděluje! To samé na GTA - zde uspěla dvěma zlatými hvězdami čistá malinová. * Odvážila jste se usilovat o titul „grest taste“ v konkurenci deseti tisíc výrobků z celého světa a hned napoprvé několikanásobně uspěla. Vaše první pocity a reakce okolí? Na GTA jsem se zúčastnila až po vítězství na Worlds Marmalade Awards, tudíž první šoky už byly za námi. U nás jsou to neznámé soutěže, zde se prvovýrobci moc do soutěžení se světovou konkurencí neženou, to je zřejmé i proč, ale venku mělo toto ocenění pro mé produkty maximální ohlasy. I proto se nám dařilo a daří vyvážet produkci do tolika zemí světa. * Která vůně a chuť vám nejvíce lahodí? Bylinková, trávová, květinová… slaná, hořká, sladká, sladkokyselá…? Vůně čerstvosti a čistoty kořeněná horským či mořským vzduchem, plným sluncem a…Prostě za těmito hodnotami cestujeme po celém světě a snažíme se je „nacpat do skleniček s marmeládou. To je ta vášeň. * Kdyby měl den dvacátou pátou hodinu - čemu byste ji věnovala? Dcerám. Foto popis| Zlaté hvězdy Foto popis| Vařím všude a hned Foto popis| Blanka Milfaitová a sladká dcera Eliška

Chytré váhy co umí nabízet 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 91 Nové směry v reklamě Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Velmi zajímavou prezentaci na Retail summitu představil Martin Pastor z firmy Bizerba. Na závěrech průzkumů dokázal účastníkům konference přiblížit nové směry v reklamě, která útočí na spotřebitele v prodejnách potravin. V přímém podání přitom nejde o něco rušivého, ale z displeje vah se zákazníkovi nabízí, co je chuťovkou dne, hospodyňkám se lehce pomůže s tím co uvařit formou

receptu a majiteli prodejny, kdy je o které zboží největší zájem. To vše totiž nejmodernější váhy této společnosti umí. „Vyslechnutou nebo přečtenou reklamu si zafixuje zhruba 15 % posluchačů, zatímco blikající nabídku formou obrázku na vahách, co sledujeme před sebou, 90 %. Takový je rozdíl mezi psanou reklamou a tou, která útočí na náš zrak,“ říká Martin Pastor a dál definuje výsledky průzkumů. Podle nich jdeme do prodejny většinou s jediným přáním, co musíme koupit. Dalších 40 % za co platíme u pokladny, je náhodně nakoupené zboží, co nás z nějakého důvodu oslovilo. „Spousta lidí jde do obchodu s úmyslem, že koupí něco k jídlu, ale netuší co. Kde máte cílenější místo než displej na váze, na kterou se dívám. Pod oblastí displeje, která ukazuje údaje o váženém zboží, vám různě velké obrazové pole ukáže reklamu. Obchodník, který 3x za minutu problikne akci špekáčky přitom ví, že většina zákazníků neodolá a nakonec si je taky přibere k již vybranému zboží,“ dodává Pastor. Upozorňuje i na to, že reklamu vnímáte různým způsobem. Důležitá je velikost, barevnost musí být překvapením. Reklama na displeji nesmí být navíc překryta nějakým dalším sdělením, pak už zákazníkovi nezbývá, než ke svému vybranému zboží za několikanásobek přibrat další, co jej takto oslovilo. Tohle si uvědomil jeden hamburský obchodník s kořením, který na vahách nechal na zákazníky opakovaně problikávat nabídku svých koření s následnou úpravou masa. Obrat s kořením vzrostl u některých druhů až o 500 % . „Zajímavá je aplikace Las Vegas, kdy si obchodník sám nastaví kolikátý zákazník vyhrává a co vyhrává, třeba 10% slevu na příští nákup. Další aplikace umožňuje vyfiltrovat alergeny v nabízeném zboží. Spotřebitel řekne prodavači, že nesnáší v potravinách např. vejce, mléko a mořské plody. Prodávající jen na obslužném displeji označí dané alergeny a systém sám vyfiltruje potraviny, ve kterých tyto alergeny nejsou. Spotřebitel tak má záruku, že mu prodavač nabídne jen výrobky bez těchto alergenů. Stačí jen, aby tento systém byl provázaný s vahami,“ vysvětluje Martin Pastor. Pak jsou také velmi zajímavé nabídky týdenních receptů. Většina žen má problém vymyslet co vařit. V tom opět váhy s nastaveným receptem týdne mohou velmi pomoci. Prodavač vytiskne recept týdne/dne s rozepsanými ingrediencemi a zákaznice hned ví, co ještě musí přikoupit. „V Německu obchodníci, kteří již recepty týdne/dne v prodejnách používají ví, že jim to zvedne obrat až o 30 %,“ dodává Pastor. „Nebo obslužné displeje, na nichž máme videa, pomocí nich průběžně se školí prodavači. To je taky velmi zajímavý segment,“ upřesňuje. Chytré váhy Bizerby mohou pomoci majiteli prodejen i zvýšit obrat tím, že ze systému může zjistit časy nákupů určitých potravin. Přijde tak lehce na to, že třeba v jedné z prodejen se cíleně nakupují špekáčky ve čtvrtek a v pátek mezi desátou a třináctou hodinou, zatímco v jiné hned z rána. Přitom trasa rozvozu právě tyto časy neakceptovala a tak se stávalo, že zboží zejména z ranní zavážky ještě chybělo. Stačí tak uzpůsobit trasu rozvozů a na obratu je to hned poznat. Dnes tak moderní váhy s vhodně uzpůsobeným softwarem dokáží nejen poradit zákazníkovi, ale majiteli prodejny nebo supermarketu třeba i několikanásobně zvýšit obrat.

Obchodní družstvo Konzum bojuje úspěšně s expanzí potravinových řetězců 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 93 Konzum se představuje Víta Balcarová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ryze česká obchodní společnost Konzum má za sebou více než stoletou tradici. Ve východních Čechách poskytuje kvalitní služby ve sto deseti kamenných obchodech. Pyšní se velkým sortimentem regionálních potravin, na čerpacích stanicích COOP 24 dostanete nejlevnější pohonné hmoty v okrese Ústí nad Orlicí a provozuje i Hobby centrum Fortel. Tím, že nakupuje lokální produkty, podporuje nejen zemědělské producenty, ale i zaměstnanost v regionu. Přesto musí bojovat ve svých provozovnách o přízeň lidí, kteří se snadno nechají zlákat nabídkami velkoobchodních řetězců, kterých není ve Východních Čechách málo. Proto nasadil Konzum letos novou službu a to internetový obchod s potravinami. COOP-BOX je služba v rámci Konzumu Je nová unikátní služba nejen v rámci Konzumu, ale i v celé České republice. Pracuje jednoduše na

bázi internetového obchodu, kde zboží objednáte a druhý den si nákup vyzvednete na výdejním místě. „Na coop-box@ konzumuo.cz se zaregistrujete a najedete si na přihlášení. Dále už na výběr a objednávku, kde vybíráte z nabídky potravin, nápojů drogerie a dalšího zboží. Když objednávku odešlete do půlnoci, pak máte jistotu, že druhý den od 14 hodin bude váš nákup připravený na odběrovém místě. Zaplatíte kartou a personál vám vybrané zboží pomůže naložit až do vašeho vozu,“ vysvětluje ředitel o.d. Konzum Ing. Miloslav Hlavsa. Jedinou podmínkou při tomto internetovém obchodě je, že nákup musí být minimálně za 300 Kč. Miroslav Hlavsa vysvětlil i výhody využíván í služeb COOP-BOXU. „Nákup uděláte v pohodlí svého domova, žádné fronty u pokladen v supermarketech a stres s nimi spojený. Šetříte čas na koníčky nebo pro své milé a nakupujete za nízké diskontní ceny. Nákup si vyzvednete v čase, který vyhovuje vám. Každý den jste informování o aktuálních cenách a potraviny tato služba doručuje s důrazem na maximální čerstvost." Zájem, obraty, cíle Obchodní společnost Konzum si na zájem spotřebitelů nemůže stěžovat, od prosince loňského roku je stále mírně rostoucí. Od začátku provozování COOP-Boxu mají zaregistrovaných tisíc stálých zákazníků, zrealizovali čtyři tisíce objednávek. Dá se říci, že maximum těch denních bylo sedmdesát, ale pochopitelně byly i slabší dny. V nejsilnějším měsíci to bylo pět set nákupů při průměrné tržbě kolem 450 Kč na jednu objednávku. Nabízí se otázka, zda se internetový nákup potravin Konzumu vyplatí. Ředitel Miloslav Hlavsa ví, že je to investice do budoucna. Tak jak rostou tržby internetových obchodů ostatních komodit, tak poroste i tato forma obchodu s potravinami. A obchodní družstvo Konzum chce být hráčem i na tomto hřišti v budoucnosti. Co se vyplatí nebo nevyplatí se dá říci tak za deset let. Další aktivity Konzumu Základem této činnosti je asi sto kamenných prodejen, ve kterých nabízí více jak 5 000 položek zboží s důrazem na český původ. Jsou to i sezónní farmářské bedýnky s ovocem a zeleninou, které jsou vždy tvořené z druhů, které se v našem okolí v tuto dobu dají vypěstovat. Proto je složení bedýnky proměnlivé a závisí na aktuální úrodě pěstitelů. Zajímavé jsou i objednávky farmářského masa s garancí čerstvosti a místa odkud maso přichází. Velmi důležité je, že služba COOP24 na čerpacích stanicích nabízí i zajímavou novinku, po 24 hodině při platbě kartou načerpáte nejlevnější pohonné hmoty na okrese Ústí nad Orlicí. Malé hobby centrum „Prodejna FORTEL je malým hobby centrem, které družstvo otevřelo v Ústí nad Orlicí. Na ploše větší jak 400 m2 je pro váš dům, dílnu a zahradu připraveno více jak 3 000 položek zboží,“ dodává ředitel Hlavsa. Zmínil v neposlední řadě i charitativní činnost- pomoc potřebným. „Nejviditelnější je grantový program Společně za úsměv a také pomoc nadaci orlickoústecké nemocnici S námi je tu lépe. Podílíme se ale i na dalších třeba krátkodobých projektech pomoci,“ uzavřel šéf Konzumu. Foto popis| Ing. Miloslav Hlavsa ředitel Foto popis| Kompletace objednávek v COOP-BOX Foto popis| COOP-BOX vedle benzínky COOP24 Foto autor| Fotografie: archiv Konzum

Vývoz českých potravin roste 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 94 Info MF (li) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět „Český export pokořil nový rekord, když celkový vývoz za rok 2015 dosáhl částky téměř čtyři biliony korun. Za těmito výsledky stojí především práce českých firem a jejich zaměstnanců a nemůže být pochyb o tom, že k nim přispěla vysoká angažovanost a práce Ministerstva průmyslu a obchodu.

Podpora exportu je jednou z hlavních činností MPO a mojí osobní prioritou. Proto také intenzívně prosazujeme zájmy českých firem na zahraničních trzích. Především jejich prezentací na vysoké úrovni, společnou účastí na mezinárodních veletrzích, dohodami o hospodářské spolupráci a prosazováním našich zájmů v rámci Evropské unie, kam směřuje přes 80 % objemu českého exportu. V této souvislosti považuji samozřejmě za důležité udržet naše pozice v rámci vnitřního trhu EU a dále rozvíjet obchodní vztahy s perspektivními trhy mimo EU. O to se velmi snažím a svědčí o tom i všechny mé zahraniční cesty v minulém roce v doprovodu českých firem, které směřovaly zejména na perspektivní trhy Asie, kde jsem jednal s představiteli Indie, Ázerbájdžánu, Turecka, Číny, Ruska, Spojených arabských emirátů, Saudské Arábie, Kuvajtu, ale také Maroka nebo Mexika. V letošním roce jsem již navštívil Írán, jehož ekonomika patří díky uvolňování z mezinárodní izolace k nejzajímavějším podnikatelsko-investičním teritoriím posledních let," okomentoval výsledky zahraničního obchodu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek Roční rekord se týká rovněž i vývozu v oblasti potravinářství. Vyjdeme-li z dat dostupných na https://www.czso.cz/csu/ czso/zahranicni_obchod_se_zbozim_ekon, podle mezinárodní klasifikace SITC vzrostl vývoz potravin a živých zvířat (v přeshraničním pojetí) z 130 369 mil. Kč v roce 2014 na 141 501 mil. Kč v roce 2015. Samotný měsíc prosinec byl jako každý rok z pohledu vývozu slabší.

Pozvánka na Vinařské Litoměřice 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 96 Vinařství Eugenie Línková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Redakce magazínů Potravinářský obzor a Vinař-sadař se letos stávají mediálním partnerem zajímavé akce Vinařské Litoměřice, která se koná ve dnech 22-23. dubna. Je velmi dobře obsazená nejen tuzemskými, ale i zahraničními vinaři. Setkává se i s velkým zájmem veřejnosti. Hlavnímu organizátorovi MUDr. Pavlu Kacerovskému, řediteli výstavy Vinařské Litoměřice a jednateli pořádající firmy Ortopedické centrum s.r.o. jsme položili několik otázek. * Vinařské Litoměřice jsou již nejen u vinařů ČR a některých okolních států pojmem. Kolikáté budou již letos a čím na nich překvapíte? Vinařské Litoměřice jsou letos již počtrnácté. * Mimo degustací je velkým táhlem pro veřejnost i hudební pořad, kdo letos zpestří výstavu? V letošním roce opět s Jožkou Šmukařem a cimbálovou muzikou Slovácko mladší Petra Marady. * Kolik vinařů z ČR a kolik ze zahraničí se Vinařských Litoměřic většinou účastní? Celkem vystavuje více jak šedesát vystavovatelů a z toho bývá 45-50 vinařů a vinařství. * Vyhlašuje se i vítěz, bude i letos v porotě pan profesor Šamánek, věhlasný kardiochirurg, ale i velký znalec vín? V sobotu, druhý den výstavy od 14 hod bude opět oblíbený seminář Víno a zdraví, letos však nebude prof. MUDr. Milan Šamánek, neboť je v zahraničí. Bude však opět připraven kvalitní program a témata. * Jak dlouho se taková výstava připravuje a bude ji i letos provázet výstava regionálních potravin? V sobotu bude celodenní doprovodný program Víno a pokrmy s ochutnávkami potravin značky KLASA a po oba dva dny výstavy bude připravena nabídka a ochutnávka regionálních potravin ve spolupráci s OAK Most a AK ČR a s regionálními výrobci. Výstava se připravuje celý rok. V letošním roce výstava vzpomene 700 let výročí narození českého krále Karla IV. a římského císaře, který má velké zásluhy o pěstování révy vinné u nás a má zásluhy o rozvoj vinařství v naší zemi. Výstavu doplňuje doprovodná mezinárodní soutěž vín tradičně výstavě předchází a návštěvníci budou moc na

výstavě ochutnat celou soutěžní kolekci a ochutnávat nejlepší a a úspěšná vína.

Veletrh BioFach a Vivaness 2016 23.3.2016

Potravinářský obzor str. 98 Veletrh Jaromír Hampl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Přibližně 48 000 (loni: 44 624) návštěvníků ze 132 zemí si nenechalo ujít příležitost navštívit největší světový veletrh pro ekologické potraviny BioFach a Vivaness Mezinárodní veletrh přírodní kosmetiky. Veletrh Biofach se koná v Norimberku od roku 1999, veletrh Vivaness se koná samostatně od roku 2007. Na veletrhu bylo 2 544 vystavovatelů, z nichž 245 se objevilo ve Vivaness. Návštěvníci BioFachu měli možnost ochutnat biopotraviny všech druhů ze všech koutů světa a seznámit se s nejnovějšími produkty ekologického zemědělství. Veletrh představil široké spektrum bioproduktů - od čerstvých potravin, přes potraviny mražené, pekařské a cukrářské výrobky, nápoje, produkty zdravé výživy, to vše v bio kvalitě, kterou organizátoři velmi přísně posuzují. Kromě zemědělských a potravinářských výrobků byly na veletrhu i produkty přírodní kosmetiky, látky, potrava pro zvířata, ale i výrobky pro domácnost a zahradu. Účast českých firem Česká republika se účastnila již podeváté společným stánkem českých firem pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR. V České expozici se prezentovalo na ploše 120 m2 12 firem: Amylon, Cidrerie s.r.o., Denisa Hrušková České ghíčko, Extrudo Bečice, s.r.o., FRUJO a.s., HOLLANDIA Karlovy Vary s.r.o., POEX Velké Meziříčí a.s., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s,. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, SOLEX AGRO, s.r.o., Vinné sklepy Kutná Hora, Vitaminátor s.r.o. Samostatné stánky mělo 7 českých společností: Čajová květina s.r.o, Health Link s.r.o., Lifefood Czech Republic s.r.o., Phoenix Division Group s.r.o., Rawvolution s.r.o., PRO-BIO obchodní společnost, Zelená Země s.r.o. „Porovnání tuzemských bioproduktů s celosvětovou konkurencí je vždy přínosné. Víme, že se nemáme za co stydět, ale na druhou stranu si uvědomujeme, že se lze v mnohém inspirovat,“ říká manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. V posledních letech proto svaz motivuje sedláky, aby se výstavy zúčastnili, ať již jako vystavovatelé či alespoň jako návštěvníci. Nejvíce faremních výrobců se zaměřuje na bio nápoje. Jejich produkce od roku 2007 strmě stoupala a v současné době se jí věnuje na 60 farem. Na 50 farem se zaměřuje na produkci bio vín. Zhruba 40 farem mléčným produktům a 48 masným výrobkům. Nejméně je zřejmě pro farmy zajímavá produkce pečiva a olejů s označením Bio. Trh s biopotravinami v ČR Údaje o trhu biopotravin jsou v ČR dostupné od roku 2005. Od té doby BIO trh zaznamenal jak enormní nárůst v letech 2005-2008, tak stagnaci v letech 2009-2010, způsobenou zejména snížením poptávky ze strany zákazníků, kteří se v důsledku ekonomické krize vrátili k nákupu konvenčních potravin. Od roku 2011 je zaznamenáváno opětovné oživení zájmu o biopotraviny. Poslední zveřejněná data za rok 2013 uvádějí, že celkový obrat biopotravin realizovaný českými výrobci a distributory dosáhl více než 2,7 mld. Kč (včetně vývozu). V České republice utratili spotřebitelé za biopotraviny 1,95 mld. Kč, což představuje meziroční růst 9,5 % a oproti roku 2005 vzrostl trh téměř čtyřnásobně. Průměrná roční spotřeba biopotravin na obyvatele zůstává pod hranicí 200 Kč (185 Kč v roce 2013) a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů dosáhl cca 1 %. Ve skutečnosti činí podíl cca 5-6 %, neboť některé bioprodukty skončí jako konvenční, týká se to hlavně mléka, hovězího masa (25 % hovězího je z ekofarem). Dalším důvodem je vývoz části bioprodukce biomléko se vyváží již třetím rokem do Německa. Odhadem jen 25 % bioprodukce se zde skutečně prodá jako bio. Výroba biopotravin

Faremní zpracovny jako jsou mlékárny, jatky, bourárny, moštárny a konzervárny v posledních několika letech sice úspěšně přibývají, jejich počet však stále není ve srovnání s vyspělými státy Evropy dostatečný. V poslední době se růst jejich počtu navíc významně zpomalil. Ke konci roku 2015 bylo registrováno 543 výrobců biopotravin, což představuje meziroční nárůst 7,3 % (podobně jako v roce 2014). Počet výrobců každoročně stoupá, avšak nárůst je mírnější, než v letech 2008 a 2009. V průběhu roku 2015 začalo nově s výrobou biopotravin 78 firem, naopak 41 výrobců svoji činnost ukončilo. Z celkového počtu 543 registrovaných výrobců biopotravin bylo 211 současně registrováno i v kategorii zemědělec a provádí zpracování bioproduktů v místě jejich produkce. Jinými slovy téměř 40 % výrobců jsou faremní zpracovatelé a jejich podíl každoročně vzrůstal až do roku 2014 (z 20 % v roce 2008). Ke konci roku 2015 byl podíl srovnatelný s rokem 2014. I přes úspěšný rozjezd v předchozích letech zůstává z pohledu registrovaných ekozemědělců rozsah zpracování vlastních výrobků přímo na farmě stále na nízké úrovni a stagnuje okolo 4 - 5% (tj. 211 faremních zpracovatelů ku 4 100 registrovaných ekologickým zemědělcům ke konci roku 2015). Tedy pouze každá dvacátá ekofarma zpracovává svoje produkty na farmě a případně realizuje prodej ze dvora. V Německu na cca 23 500 ekofarem připadá 9 500 výrobců, což činí podíl registrovaných výrobců biopotravin na celkovém počtu ekologicky hospodařících podniků 40%. Německé domácnosti utratily za bio potraviny a nápoje 11% z celkových nákladů. Ačkoliv suroviny pochází z ekologické produkce, zpracovatelé, poté co získají důvěru zákazníků, již necertifikují. Tato situace se vyskytuje zejména u produkce vína a živočišné produkce. Aktuální pokles zájmu zemědělců o certifikaci biopotravin může souviset s nepříliš silným zájmem českých spotřebitelů o certifikované faremní biopotraviny (sedlák prodá faremní produkci nezávisle na tom, zda je certifikovaná či ne), ale také s výrazným poklesem podpory státu ekologických zemědělců v investičních programech, ze kterých v minulosti řada faremních zpracovatelů čerpala. V porovnání s předchozím programovým obdobím v Programu rozvoje venkova má nyní v investičních opatřeních ekologické zemědělství sedmkrát nižší bodovou preferenci (z dřívějších 27 na stávající 4 body). *** Graf: Spotřeba biopotravin v ČR (mil. Kč) Zdroj: Green marketing pro roky 2005-2008, Statistické šetření ÚZEI pro roky 2009-2013 Foto popis| Hlasování o nejlepší nové výrobky Foto popis| BiOFach 2016 Český stánek Foto autor| foto: Jaromír Hampl

praha.iDNES.cz Indičtí lvi v zoo sežerou čtyři tuny masa ročně. Otužují se, aby mohli ven 24.3.2016

praha.iDNES.cz str. 0 Praha / Metro Metro.cz, Lucie Poštolková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pětasedmdesát kilogramů masa s kostí dostává na týden nová smečka vzácných indických lvů v Zoo Praha. Za rok tak spořádají asi čtyři tuny. Vzhledem k tomu, že lvi ještě nejsou dostatečně otužilí a aklimatizovaní, nechodí zatím do velkého venkovního výběhu. Je jedna hodina a všechny kočkovité šelmy se krčí u stropu v žebřinovitých tubusech ve spojovací chodbě. Jejich oči se lesknou v šeru a vyhlížejí krmící vůz a chovatelku, která postupně rozdává každému jeho porci. „Krmíme je jednou denně uvnitř pavilonu. Denní dávku pěti kilo masa s kostí dostanou lvi do krmného košíčku kolem půl druhé. Ale ve čtvrtek mají polopůst a v neděli půst,“ říká Jolana Nová, chovatelka lvů indických v pavilonu šelem v Zoo Praha.

Lvi, kteří do Prahy přicestovali minulý rok na podzim, zatím takto drží linii, protože nemají dostatek pohybu. „Musí v klidu vytrávit, a ve volné přírodě taky nemají každý den žrádlo,“ dodává ošetřovatelka a tlačí před sebou vozík plný masa. První porci dostává lev Jamvan, který se při krmení učí chodit po spojovacích tunelech z mříží. Chovatelka mu část masa umístila na konec tunelu. Nejistými kroky se sune po mřížích, kde vidí pod sebe, zvládá to pomaleji než lvice. Chňapne maso do tlamy a poměrně rychle se stahuje do bezpečného výběhu v pavilonu, kde ho sledují návštěvníci při komentovaném krmení. „ Tihle lvi byli původně krmení jen bůvolím masem. A jemu nejbližší maso je u nás hovězí. Řekla bych, že to hovězí jim docela chutná. Oni jsou docela žraví a sežerou všechno,“ říká Jolana Nová. Na pestrém jídelníčku lvů jsou také játra, občas i vepřové maso, králíci, ale hovězí převažuje. Práce chovatele je z velké části řezničina Příprava na krmení začíná už velmi brzy ráno, kdy si chovatelka upravuje maso pro šelmy. Odřezává tučné loje, silné šlachy a čistí vše od drobných kostiček, které by se lvům mohly vrazit mezi zuby či vytvořit jiný problém. A následně chovatelé maso ohřívají, aby v zimě nebylo tolik studené. Jejich práce je tak z velké části řezničina. „Denně tu máme asi 66 kilo masa na celý pavilon šelem, a to musíme všechno zpracovat. Kromě tří lvů mám na starosti také například levharty, malé kočky, karakaly, gepardy,“ dodává Nová a odděluje lvy na krmení do samostatných boxů. Jamvan, Ginni a Suchi zatím žerou odděleně. „Teprve až když to mají sežrané, tak je spojuju. My neradi riskujeme, protože jedna ze samic je hodně majetnická a vyjíždí na ostatní, když něco má. Nechceme, aby se nám servali,“ dodává chovatelka a dává první porci masa do zavřené klícky, které tu říkají krmící košíček. Po zamčení otevírá vstup z druhé strany čekající lvici. Suchi je nejstarší ze lví trojice. Zatím se projevuje nejvíc a působí dominantně. „Ale to se může měnit. Zatím víc loví, vše ji zajímá, je víc akční. Vše si uzurpuje,“ přibližuje chovatelka. Ginny je mladší, ale mnohem klidnější. „Když před ní otvírám, tak sedí v klidu. Ale když jsem u Suchi, tak se se mnou pere o dvířka. Je to lvice s velkým L, je to lvice lovec. Jamvan je teda velká šelma, když jde o krmení,“ chválí si smečku chovatelka. Výhoda je, že smečce přítomnost lidí nevadí a bez problému přijde na zavolání. „Jen Suchi je paličatá a když nechce, tak nejde. Když to nejde po dobrém, tak třeba vezmu do ruky vapku nebo vodu, a pak jde... Stačí jen, když se ohnete pro hadici a oni vědí, co přijde, tak radši zdrhají,“ líčí Nová. Vstávat se ráno lvům nechce Když lvi do Prahy z Indie přijeli, nebyli na sebe zvyklí. Nejprve se oťukávaly samice a poslední dny se spojují všechny jejich tři boxy. „Problém je v tom malém prostoru, kde se snadno dostane lev ke zdi při těch jejich hrách. Jamvan nemá rád bití, ale je to pořád takový ťunťa. Je pravda, že když mu ubalí a bolí ho to, tak se otočí a lvici to vrátí, a to je v pořádku. Musí vědět, že on je tam ten šéf,“ říká Nová. Den u lvů začíná vstáváním, ke kterému se vůbec nemají, zvláště se nechce Jamvanovi. Zatím spí samec v odděleném boxu od lvic. „Lev je taky kočka, taky žijí noční život a kdoví co tady v noci dělají,“ usmívá se chovatelka, zatímco z vozíku pomalu mizí největší kousky masa určených pro lvy a dál pokračuje krmením menších a plachých šelem. Kočkování jak má být.

Ráno je potřeba šelmy přemístit z vnitřních boxů. Většinou jdou samy na pokyn, nebo jim musí chovatelé trošičku pomoct, aby se daly klece uklidit. A během dne jsou jinak spolu. Zatím mají k dispozici ještě venkovní dvoreček, kam se mohou projít. Kvůli chladnému počasí je zatím do venkovního výběhu nepouští. „Potřebuji, aby byly i noční teploty vyšší, tak aby mohli lvi ven. A když je vypustím ven za krásného sluníčka, tak se jim pak nemusí chtít dovnitř. Nemohu riskovat to, že zůstanou přes noc venku,“ vysvětluje chovatelka. Lvi se musí pomalu otužovat. Až si projdou celý rok, tak budou bláznivé české počasí snášet dobře, ale zatím jsou citliví na ochlazení. „Rozdíl teplot s nimi zacvičil. Byli zahlenění a měli rýmu. Ačkoliv jsme nechtěli, museli jsme jim nasadit antibiotika. Pak následovaly probiotika, aby se to zase srovnalo. Teď už je to dobrý,“ shrnuje otužování lvů Nová. Proti nudě dostávají hračky Aby se lvi nenudili, mají ve výběhu různé míče a občas jim chovatelé dávají papírové krabice. „Dobrovolníci dělají z krabic a materiálů, který kočkám nevadí, třeba papírová zvířátka. Ty se jim umisťují do výběhů. Když je pustíte, tak v podstatě loví,“ usmívá se Nová. Podstatnou část času tráví chovatelka pozorováním. „Předchází se tak problémům a případným nemocím. Když vidíte, že je samice v říji a chová se dobře a přívětivě, tak ji pustíte samce,“ dodává. U šestileté Suchi by to bylo už na čase, aby měla mláďata, čím starší samice, tak může mít víc problémů. A když nezabřeznou samice včas, tak vznikají cysty a pak už nezabřezne vůbec. „Když se v pavilonu pářili malajští tygři nebo leguáni v atriu, tak to naše lvy moc zajímalo. Doufám, že se inspirují a brzy budeme mít taky malá lvíčata. Ideální by bylo, kdyby obě zabřezly, aby byly spolu v porodnici a nemusely se od sebe zase oddělovat,“ zasnila se chovatelka. InsertSingleVideo

URL| http://praha.idnes.cz/jak-se-krmi-lvi-....aspx?c=A160323_220722_praha-metro_lupo

Právo Chovatelé: Ceny vepřového z dovozu má řešit ÚOHS 24.3.2016

Právo str. 20 Trhy & ekonomika (ČTK, sp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Tuzemští chovatelé prasat podají podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který by měl podle nich řešit dumpingové ceny vepřového masa z dovozu. Novinářům to ve středu řekl ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Chovatelé řeší zavírání chovů. Ke konci roku by produkce vepřového mohla klesnout až o pětinu. Výkupní cena kilogramu živého prasete podle Stibala spadla meziročně o čtyři koruny na 25,39 Kč/kg. Proti roku 2014 jsou ceny o 28 procent nižší. V zahraničí jsou podle českých chovatelů nastavené podpory pro producenty, které se ale ve skutečnosti do povolených podpor nezahrnují. Místo toho, aby je dostávali na národní úrovni, rozdělují je nižší zemské celky. Němci podle svazu na svém území prodávají kvalitní kýty a pečeně za běžnou tržní hodnotu. Méně kvalitní maso, jako jsou krkovice, pak dovážejí do ČR. Například 1 kg vepřové kýty v SRN či Belgii stojí 155–260 Kč, maso z dovozu v českém velkoobchodu pak 64 Kč/kg. Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana prohlubuje krizi vepřového nadprodukce v celé EU, kterou způsobily i protiruské sankce.

Češi solí třikrát víc, než je zdrávo 26.3.2016 Právo str. 17 Zdraví Stranu připravil Václav Pergl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Češi mají rádi sůl. Dokonce tak moc, že solí třikrát víc, než je potřeba. A tím si podřezávají větev svého zdraví, protože nadměrné solení a přisolování hotových jídel je cesta do pekel, přesněji k vysokému krevnímu tlaku. A odtud už je jen krůček k mrtvici a infarktu. Ač to mnozí dobře vědí, říkají si, že jim se to přece stát nemůže. A tak solí, jako když sněží. „Sůl je sice životně důležitá, ale nyní se její konzumace pohybuje okolo 16 gramů za den, což je trojnásobek dávky doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Tělu by stačilo denně pět gramů soli,“ soudí hlavní hygienik republiky Vladimír Valenta. Podle něj nadměrný příjem soli zvyšuje krevní tlak, přispívá k rozvoji cévní mozkové příhody a infarktu. Vyzývá proto k rozumnému omezení soli občany, školní jídelny, vývařovny, restaurace, provozovny rychlého stravování, ale i výrobce potravin. „Nadměrné solení a zvyknutí si na sůl je návyk, se kterým je možné se vypořádat,“ uvedl Valenta. Cílem výzvy je snížit spotřebu soli do roku 2020 o 20 procent a do roku 2030 dokonce o 30 procent. Do pěti gramů denně „Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než pět gramů soli – to je jedna kávová lžička,“ upozorňuje docent Jiří Brát z Potravinářské komise ČR a člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku. Průzkumy jídelníčků těch nejmenších prokázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo. Tím, že si zvykají již od batolecího věku na slanou chuť, vyžadují ji i v dalších letech. Přirozeně si vybírají jídla nadměrně slaná, aby uspokojily své chuťové – naučené – potřeby. Varovná slova lékařky „Zvýšený příjem soli se stal zvyklostí i v dětské populaci a také ve společném stravování, kde se domnívám, že by bylo velmi vhodné se snižováním příjmu soli rychle začít. Jedině tak bychom v největší možné míře mohli přispět ke snížení výskytu kardiovaskulárních chorob v dospělosti,“ uvádí prof. MUDr. Věra Adámková, preventivní kardiolog z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a členka vědeckého výboru iniciativy Vím, co jím a piju. Potraviny se zvýšeným obsahem soli zvyšují naši chuť k jídlu, proto máme tendenci jíst větší porce jídla, pro uhašení žízně často sáhneme po přeslazených nápojích s vysokým obsahem energie. Ve stáří se zhoršuje schopnost rozeznat jednotlivé chutě, lidé často používají k dochucení jídla větší množství soli a koření, což může opět vést ke zhoršení mnoha chorob. Skrytá v potravinách Velkým zdrojem skryté soli jsou hotové potraviny. Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75–80 procent celkového denního příjmu. Nejvíc jí je v pečivu a uzeninách. Zcela vyloučit sůl z jídelníčku však nelze. Sodík a chlór, spolu s dalšími minerálními látkami a stopovými prvky (jód, fluor, draslík, hořčík, vápník a další), zabezpečují udržení rovnováhy tekutin v těle, ale také správnou funkci nervů a svalů, srdce, ledvin a střev. Sůl používaná v domácnostech je obohacena o jód, jehož nedostatek způsobuje například zhoršení funkce štítné žlázy. Nejsnáze lze solení omezit při domácím vaření. Sůl můžeme nahradit zelenou natí (petrželka, libeček, pažitka, řapíkatý celer, majoránka), kořením, bylinkami a zeleninou (česnek, cibule, mrkev, petržel, celer). I v restauraci je možnost požádat o to, aby jídlo obsahovalo méně soli. Velkým pomocníkem rovněž může být odstranění solničky z jídelního stolu. U potravin označených logem Vím, co jím je garance, že obsahují méně soli než řada výrobků stejné kategorie na trhu. Např. u masných výrobků je to do 2,25 gramu soli na 100 gramů výrobku.

Výzva hygienika Ani státu už není jedno, kolik soli spotřebováváme. Proto hlavní hygienik republiky Vladimír Valenta vydal v únoru výzvu, aby lidé méně solili. Přispět k tomu mají i potravináři, restaurace a školní jídelny. Podle docenta Jiřího Bráta z Potravinářské komise ČR „obsah soli lze při výrobě snížit o 10 procent, aniž by to mělo dopad na chuť“. Komora proto osloví své členy, aby snižovali obsah soli ve výrobcích a také rozšiřovali sortiment o nesolené varianty některých pochutin. Uvedl, že nejvíce soli získáváme z běžných potravin, jako jsou masné výrobky, chleba a pečivo a také polotovary. Ve školních jídelnách a stejně tak v restauracích by provozovatelé měli například odstranit ze stolů slánky, v jídlech nahrazovat sůl jinými přísadami, například bylinkami. Do vyučovacích hodin ve školách budou zavedeny informace o maximálním doporučeném příjmu soli denně, který je pět gramů pro dospělého člověka, což je asi zarovnaná kávová lžička. U dětí je to ještě méně. Školní jídelny by měly omezit vaření z předpřipravených směsí a vařit z čerstvých surovin. *** Doporučený denní příjem soli Věk sůl g/den 0–6 měsíců 0,06 g 7–12 měsíců 0,18 g 1–3 roky 2,17 g 4–8 let 2,6 g 9–18 let 3,2 g od 18 let do 5 g Co způsobí zvýšené solení Zhoršení hodnoty krevního tlaku Vznik otoků Zhoršení funkce ledvin Komplikace srdečněcévních chorob Vznik obezity Kde je skrytá sůl Pečivo Uzeniny, sýry, slané oříšky Některé minerální vody s vyšším obsahem sodíku Instantní pokrmy a bujóny Sterilovaná zelenina, marinády, cereálie Cílem výzvy je snížit spotřebu soli do roku 2020 o 20 procent a do roku 2030 dokonce o 30 procent Foto autor| SZÚ, Profimedia.cz, PRÁVO-ti

Test: Každá druhá šunka je přesolená 26.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Každá druhá šunka, kterou si Češi koupí v běžném obchodě, obsahuje více soli, než je doporučeno. Vyplývá to z testování šunek balených i nebalených, které si nechala vypracovat iniciativa Vím, co jím a piju. Masné výrobky patří mezi potraviny, do kterých je přidáváno velké množství soli. O první místo

solného žebříčku se dělí s pečivem, které se podílí na celkovém příjmu soli z 20–30 procent. I přesto mají šunky nejlepší výživové hodnoty ze všech masných výrobků. Iniciativa Vím, co jím a piju si nechala otestovat nutriční hodnoty 20 šunek – konkrétně obsah soli a nasycených mastných kyselin. Jednalo se o šunky balené i nebalené, vepřové, krůtí i kuřecí. Partnerem testování byla akreditovaná laboratoř ALS Food&Pharmaceutical. „Pouze polovina z 20 testovaných vzorků splnila kritéria pro obsah soli v masných výrobcích nastavená mezinárodním vědeckým výborem Choices Programme a tím i Vím, co jím. Navíc jen šest z 20 vzorků splnilo nutriční kritéria programu Vím, co jím a piju, co se obsahu soli a nasycených mastných kyselin týče,“ říká docent Jiří Brát, tajemník vědeckého výboru iniciativy Vím, co jím a piju. Šunky patří mezi masné výrobky s nejlepší výživovou hodnotou. Běžné párky překračují kritéria Vím, co jím pro nasycené mastné kyseliny 4–8krát, obsah soli se pohybuje rovněž okolo dvou procent. Trvanlivé salámy mají obsah soli přibližně dvakrát vyšší než šunky, stejně jako výrazně vyšší obsah nasycených mastných kyselin. Jejich konzumace by měla být proto omezená. Dětská šunka – ano, nebo ne Šunku nemusíme ze svého jídelníčku vyřazovat. Má z výživového hlediska lepší složení (vyšší obsah bílkovin masa a nižší obsah tuku) než většina masných výrobků. Je nutno mít na paměti, že i obsah soli v šunce není zanedbatelný, a proto bychom neměli ani šunky konzumovat velká množství. Označení dětská šunka nebo šunka pro děti není zárukou vyšší jakosti nebo nižšího obsahu soli, i když u řady výrobků tomu tak je, protože složení šunky pro děti není definováno zákonem. „Uzeniny obecně nejsou vhodné pro děti do 3 let věku. Jídelníček dětí by měl být zejména dostatečně pestrý a měl by zaručovat příjem základních živin a potřebných vitamínů a minerálních látek. Pokud je toto zaručeno, tak se i v dětském jídelníčku mohou objevit kvalitní uzeniny, např. šunka, párek. Pro dětský organismus je v uzeninách zatěžující zejména vyšší obsah sodíku,“ vysvětluje MUDr. Petr Hlavatý, odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju. *** Jak kupovat šunku U balených šunek hledejte obsah soli v tabulce výživových hodnot. Ptejte se personálu u pultu na obsah soli u nebalených výrobků. Vybírejte podle loga Vím, co jím. Foto autor| Ilustrační foto PRÁVO – Milan Malíček

prazskypatriot.cz Obchodník v Sapě opět prodával maso neznámého původu 23.3.2016

prazskypatriot.cz str. 0 Pražské krimi

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodník tržnice Sapa, u kterého Státní veterinární správa (SVS) a policie na konci února objevila čtyři tuny kazícího se masa, opět prodával maso neznámého původu. Kvůli ohrožení zdraví spotřebitelů byla nařízena likvidace 1,8 tuny masa. ČTK o tom dnes informoval mluvčí SVS Petr Pejchal. Při kontrole byly zajištěny mimo jiné čtyři přepravky s masem, které bylo označeno modrou barvou, z čehož lze podle mluvčího usuzovat, že šlo o zboží, které takto znehodnotili úřední veterinární lékaři při předchozí kontrole.

URL| http://www.prazskypatriot.cz/obchodnik...pe-opet-prodaval-maso-neznameho-puvodu/


psp.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět (Schůze zahájena v 15.30 hodin.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 43. schůzi Poslanecké sněmovny. V zastoupení předsedy Poslanecké sněmovny tuto schůzi svolala podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová, a to na základě žádosti 44 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána v úterý 15. března tohoto roku. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami. V případě, že máte kartu náhradní, abyste mi sdělili její číslo. Nyní přistoupíme k určení ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Jiřího Dolejše a poslance Jaroslava Klašku. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Zahajuji tedy hlasování o navržených ověřovatelích. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 1, do kterého je přihlášeno 128 přítomných, pro 126, proti nikdo. Konstatuji, že jsme ověřovateli 43. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Jiřího Dolejší a poslance Jaroslava Klašku. Omluvy na dnešní jednání jsou stejné, jako byly na 42. schůzi. Nyní vám ještě přečtu doplňující omluvy. Z dnešního jednání od 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marie Benešová. Z dnešního jednání od 15.30 z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Matušovská. Z dnešního jednání mezi 18. a 21. hodinou z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Heger. Pan poslanec Kořenek se omlouvá od 15.30 až do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Pan poslanec Grebeníček se omlouvá od 15.30 z pracovních důvodů. Paní poslankyně Golasowská se omlouvá z dnešního jednání od 16.30 do konce jednání bez udání důvodu. To byly omluvy. Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 43. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze tedy navrhnout změnu nebo doplnění pořadu. Rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad. Dříve než budeme hlasovat o návrhu pořadu 43. schůze Poslanecké sněmovny, zde mám přihlášky s přednostním právem v tomto pořadí: první ministr financí Andrej Babiš, druhý pan poslanec Petr Fiala a třetí pan poslanec Miroslav Kalousek. S námitkou prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: (Nefunkční mikrofon. Předsedající: Omlouvám se.) Nevadí, možná to není naposled dneska. Hezké odpoledne. Chci vznést námitku proti postupu předsedající, který avizoval od rána, protože bývá zcela normální a slušné, že pokud někdo svolá schůzi a navrhne program, jako první vystoupí navrhovatelé této schůze. Seznámí vás s důvody, proč takovou schůzi svoláváme. Pokusí se vás přesvědčit, abyste podpořili návrh programu. Chci říci, že nejsme ani na schůzi ANO, ani na valné hromadě Agrofertu. Měli bychom postupovat

podle zvyklostí. Nejdříve by měli dostat slovo zástupci navrhovatelů této schůze. Dostal jsem v listinné podobě žádost pana ministra Babiše. Nic proti. On chce vystoupit před zahájením rozpravy, to je naprosto legitimní žádost, ale logicky až poté, co vystoupí navrhovatelé dnešní schůze a dnešního programu. Takže paní místopředsedkyně, já žádám, abyste postupovala přesně v tomhle tom pořadí, abyste nejprve dala slovo navrhovatelům. Jak jistě víte, žádost o svolání této schůze podepsali - nejen podepsali tu žádost, teď nemluvím tu listinu, vy jste řekla 44 podpisů, já si myslím, že 45. Ale nemá cenu se přít o ten jeden, protože jich potřebujeme minimálně 40. Ale tu žádost jsme podepsali s kolegou Františkem Laudátem za dva poslanecké kluby - je to ODS a TOP 09. A myslím, že jako první by měli vystoupit zástupci těchto stran, kteří se řádně přihlásili ne do rozpravy, ne k návrhu programu, ale jako navrhovatelé této schůze. (Potlesk z lavic napravo.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Samozřejmě o vaší námitce dám hlasovat. Jenom chci upozornit, že tohle není první případ, kdy se takto postupuje. Stejně postupoval při svém řízení i pan místopředseda Filip v 15. schůzi na téma "Sankce EU vůči Rusku". Můžete si přečíst stenozáznam. Stejným způsobem postupoval i předseda Sněmovny Hamáček ve 40. schůzi Poslanecké sněmovny na téma mýtného. Takže si myslím, že o vaší námitce nechám hlasovat. Potom jsou tady další námitky. Postupně se se všemi vypořádáme. Jestli jsem dobře viděla, s námitkou se hlásí i pan poslanec Černoch, pak pan poslanec Kalousek. Takže v tuto chvíli dám hlasovat o námitce, kterou přednesl pan poslanec Stanjura. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 2, do kterého je přihlášeno 157 přítomných, pro 70, proti 46. Námitka byla zamítnuta. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. (Z lavice neakceptuje výzvu.) Stahujete svoji námitku? Vy jste se hlásil s námitkou. Dobře, stahujete. Prosím pana poslance Kalouska, aby přednesl svoji námitku. Poslanec Miroslav Kalousek: Dovolte, abych i já přednesl svoji námitku proti postupu předsedajícího. Dámy a pánové, vždycky bylo, je a dá-li bůh, tak snad i bude zvykem, až se přežene povodeň a vichr válečný, že ten, kdo tu schůzi svolal, ten, kdo předkládá ten problém, ten to také zdůvodní. Vezměte si, že kdykoliv projednáváme vládní návrhy, tak nejdřív vystoupí předkladatel a seznámí vás s tím, proč vám vlastně ten návrh předkládá. Vezměte si, prosím, že kdykoliv tady máte poslanecký návrh, tak vystoupí zástupce předkladatelů z řad poslanců a nejprve jako první vás seznámí s tím, proč ten návrh předkládá. My jsme se sešli k mimořádné schůzi, kterou svolali svými podpisy poslanci klubů TOP 09, ODS a Úsvitu. A minimálně jeden by měl začít tím, že vám vysvětlí, proč vůbec ten návrh předkládá. Proč by měl najednou vystoupit někdo jiný a začít křičet cokoliv, aniž by věděl, proč ten předkladatel vám ten návrh předkládá. To přece nemá absolutně žádný smysl. Já chci najít nějaký rozumný kompromis, protože mi tahle hádka nepřipadá důstojná Poslanecké sněmovny. Ten důstojný kompromis spočívá v tom, že svolavatelé této schůze a předkladatelé tohoto námětu - až se vykecají ti dva předsedové klubů (poslanec Sklenák u lavice poslance Faltýnka), tak budu pokračovat; děkuji - že svolavatelé této schůze a předkladatelé tohoto námětu jsou tři poslanecké kluby - TOP 09, ODS a Úsvit. My tři jsme se domluvili v pracovním pořádku, že ten první, kdo vystoupí za předkladatele, bude předseda ODS pan profesor Petr Fiala. *** (15.40 hodin) (pokračuje Kalousek)

Vy tady tlačíte z nějakého důvodu, že první by měl vystoupit pan ministr Babiš, aniž byste vlastně tušili k čemu. Protože vám pořád ještě předkladatel neřek, na jaké téma svolal tu mimořádnou schůzi. (Poslanec Kalousek vyjadřuje pobavení.) Takže, mě přijde mimořádně korektní navrhnout vám následující kompromis. Netrváme na tom, že vystoupí, tak by to normálně mělo být, po řadě Fiala, Kalousek, Černoch... pak se schválí nebo neschválí program, pak se otevře diskuze a pak nám něco může možná říkat pan ministr Babiš. Já vám navrhuji, že vystoupí za všechny tři kluby, které svolaly mimořádnou schůzi, pan předseda ODS Petr Fiala, my se s panem kolegou Černochem umravníme a budeme akceptovat, že po něm vystoupí pan ministr Babiš a přednese své entrée. A pak to bude nějak pokračovat. Tohle mně přijde fér. Ale kdyby neměl vystoupit předkladatel jako první, tak to už si z nás fakt děláte legraci. To nebudete dělat, že ne? Děkuji. (Silný potlesk z řad poslanců ODS a TOP 09.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, nechám hlasovat o té námitce. Jenom chci podotknout, že postupuji v souladu s jednacím řádem. O programu mimořádné schůze se nevede rozprava, tudíž mohou vystupovat pouze přednostní práva a já je uděluji v pořadí, v jakém jsou přihlášeni. Takže, jenom dodržuji jednací řád. Nicméně vaší námitku nechám samozřejmě hlasovat. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přijetí námitky? Zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 3, do kterého je přihlášeno 163 přítomných, pro 78, proti 42. Návrh byl zamítnut. Dříve, než pozvu k mikrofonu pana poslance Laudáta, dovolte mi, abych přivítala na galerii hostů delegaci výboru pro obranu a bezpečnost Parlamentu Gruzie, kterou vede její předseda pan Iraklim Sesiashvili. (Celý sál povstává a tleská na počest gruzínské delegace.) Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Laudát... Nejsme v rozpravě. (Poslanec Kalousek vyjadřuje námitku a žádá slovo.) Přednostní práva jsou daná, pokud máte námitku, tak jestli pan poslanec Laudát odstupuje... (Poslanec Kalousek žádá procedurální návrh.) Nemůže být procedurální návrh, protože nejsme v rozpravě, takže námitku, prosím pane poslanče. Poslanec Miroslav Kalousek: Já samozřejmě respektuji, paní předsedající, jak rozhodla Poslanecká sněmovna, byť si nejsem úplně jist, že všichni kolegové opravdu věděli, o čem hlasují a s jakými důsledky pro další proces v této Sněmovně, ale to je jejich odpovědnost. Nicméně, jsem přesvědčen, že tak, jak jste řídila tento bod, jste ho řídila zcela zaujatě. Že jste zcela zaujatě uzurpovala řízení tohoto bodu, který podle pravidel v předsednictvu Poslanecké sněmovny měl spadnout na místopředsedu Poslanecké sněmovny poslance Gazdíka. A protože tady není přítomen pan předseda Hamáček a vy jste zneužili tu většinu, kterou máte jako koalice, že jste vyřadili poslance Gazdíka z možnosti hlasování a vy jste sama uchopila vedení této schůze (Předsedající Jermanová vyjadřuje pobavení.), abyste to mohla zmanipulovat tím způsobem, který jste nám teď předvedla. Byť jsem si jist, že vím, jak to dopadne - pro klid svědomí - protože jste se nechovala férově, navrhuji vaše odvolání z řízení schůze, paní místopředsedkyně a prosím, abyste o něm dala hlasovat. (Potlesk z řad poslanců ODS a TOP 09.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dám o něm hlasovat, nicméně vás chci upozornit, že v době nepřítomnosti předsedy Sněmovny jsem já první místopředsedkyní, tudíž to vedení, dohoda, pořadí, je po dohodě s místopředsedy. Nechám hlasovat vaší námitku, nebo návrh na moje odvolání z řízení schůze. S tím nemám problém. Takže zahajuji hlasování o této... (Poslanec Kalousek vyjadřuje protest.) Ne, pane předsedo. Dovolte, já teďko tuto... (Poslanec Kalousek namítá, že se jedná o jeho návrh a chce ho stáhnout.) Jestli chcete stáhnout návrh, ne upravit, tak tak učiňte.

Poslanec Miroslav Kalousek: Prosím, odpusťte mi, já si opravdu neuvědomil, že jste ta první. Stahuji svůj návrh. (Potlesk z řad poslanců ODS a TOP 09). Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Stanjura s námitkou. Ano, prosím pane poslanče. Poslanec Zbyněk Stanjura: Nebojte, nebudu navrhovat to samé, to by nebylo důstojné. To bychom se chovali podobně jako vy a to určitě nechceme. Já chci říct jenom pro kolegyně a kolegy, že vám skutečně rozumím. Čeho se bojíte? Náš pan předseda promluví za tři kluby. Ten projev nebude delší, než dvacet minut, nebude tady žádná zdržovací taktika, nedáváme mediální zprávy, že jsme si napsali třicet, čtyřicet, nebo kolik stran a paní místopředsedkyně se pořád ohání jednacím řádem. Myslím, že nemá pravdu. Ale ona je za tím kniplem, že? A ještě je první místopředsedkyně, takže samozřejmě jejich hlas je silnější a není rovný. Ale i kdyby náhodou měla pravdu, tak je něco, čemu se říká slušné a normální chování. A vy jste připraveni to porušit, protože jste se rozhodli, že váš šéf bude mluvit jako první. Kdyby Andrej Babiš svolal schůzi, iniciativně k Čapímu hnízdu poté, co to bylo v médiích a říkal - já navrhuju Sněmovně, na mimořádném bodu vám to vysvětlím, tak by logicky tady stál jako první, protože by byl svolatel schůze a my bychom mohli reagovat. My máme plno dotazů a zřejmě na ty dotazy je připraven ministr financí odpovědět ještě dříve, než zazní. Obdivuji jeho jasnozřivost. Opravdu ano. A nechci se přít, kdo měl nebo neměl řídit schůzi, ale podívejte se, jaká stranická trička rozhodují dneska o tom pořadu, jakým způsobem budeme postupovat. Považujme to čistě za náhodu, že služba v tak těžké chvíli dopadla na první místopředsedkyni Poslanecké sněmovny. V pořádku. Ale já vám navrhuju, abychom postupovali normálně lidsky slušně, abyste umožnili, aby za tři kluby, které svolaly tuto schůzi, vystoupil pouze jeden a ne všichni tři a říkáme vám, že to nebude delší, než dvacet minut. Mimochodem, už sedmnáct minut se přeme o to - už jste ten projev předsedy ODS mohli mít za sebou, kdyby jste se chovali normálně. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vaše námitka je proti postupu předsedajícího? (Ano.) Ano, já o té námitce nechám hlasovat. Potom s námitkou pan poslanec Kalousek. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti. Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem čtyři, do kterého je přihlášeno 166 přítomných, pro 67, proti 48. Návrh byl zamítnut. Námitka pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrá, paní předsedající. Prosím, abyste můj výstup vzala jako námitku a když tak dala proti ní hlasovat. Znovu opakuji. Poslanecké kluby TOP 09, ODS a Úsvit svolaly mimořádnou schůzi k nějaké konkrétní kauze, kde se Poslanecká sněmovna má obrátit na vládu, aby vláda dala své stanovisko. Ti předkladatelé, podle vás paní předsedající a podle vládní většiny, nemají šanci uvést, byť jsme nabízeli, že to bude ten jeden jediný člověk, pan profesor Fiala. Ti předkladatelé nemají šanci uvést, proč vlastně tu schůzi svolali. Dovolte mi tedy, abych v rámci námitky to návěští učinil já. *** (15.50 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ne, pane poslanče, v tuto chvíli. Poslanec Miroslav Kalousek: Ne, to je námitka. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Tak tu námitku vzneste. Jedinou námitku, kterou můžete dát, je námitka - prosím, nechte mě domluvit - je námitka proti postupu předsedajícího. Tu

jste učinil. Poslanec Miroslav Kalousek: Vznáším námitku proti postupu předsedajícího, a neopovažujte se mě umlčet. (Smích, potlesk vpravo.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, myslím si, že vyhrožování na půdu Poslanecké sněmovny nepatří, a vy v tuto chvíli zneužíváte svého práva vznést námitku. A na tom trvám. Poslanec Miroslav Kalousek: Vznáším námitku proti postupu předsedajícího následujícími slovy, paní předsedající. Budeme hlasovat o programu schůze, kauza Čapí hnízdo. Není umožněno předkladatelům schůze uvést důvody, proč tato schůze byla svolána, aby Poslanecká sněmovna mohla zaujmout stanovisko k člověku, který je podezřelý z toho, že je podvodník, lhář a tunelář. Vaším řízením, paní předsedající, dochází k tomu, že ten podezřelý podvodník, lhář a tunelář vystoupí jako první, proti čemuž vznáším námitku. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: O vaší námitce dám hlasovat. Vyzývám vás všechny, abychom se navzájem neuráželi. Myslím si, že to nemá co dělat s Poslaneckou sněmovnou. Všechny vás odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Zahajuji hlasování o námitce proti postupu předsedajícího. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 5, do kterého je přihlášeno 165 přítomných, pro 67, proti 53. Návrh byl zamítnut. S námitkou pan poslanec Laudát. Poslanec František Laudát: Dámy a pánové, děkuji. Vzhledem k tomu, aby bylo zcela jasno, proč tady vznikla tato záležitost, tak vrchní představitelé hnutí ANO přesně věděli, že nedělají nějaký standardní postup, a k tomu bude směřovat moje námitka. Tudíž pan Babiš, Ing. Andrej Babiš, první místopředseda vlády a ministr financí, 21. března 2016 odeslal a doručil dopis panu předsedovi sněmovny Hamáčkovi, takže 21. března, v kterém píše: Vážený pane předsedo, v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny si dovoluji požádat o slovo před otevřením rozpravy k bodu prvního návrhu pořadu 43. schůze Poslanecké sněmovny, která bude zahájena ve středu 23. března 2016 v 15.30. Děkuji a jsem s pozdravem, podpis. Vzhledem k tomu, a kdo z vás, když k tomuto sahá, tak si ještě nechá pro jistotu potvrdit převzetí. 21. 3. v 16.20 je potvrzeno kanceláří předsedy Poslanecké sněmovny. Tzn., že vy dobře víte, co jste udělali. Za této situace, vašeho způsobu řízení, paní první místopředsedkyně sněmovny, mně není jasné, uvědomte si, že hlasujete pro obrovský precedent, pokud toto dopustíte, protože mně není jasné, v který okamžik, a proto to dávám a vyzývám vás, abyste při první příležitosti nechala hlasovat, že požaduji, abychom dnes jednali po 19., 20., 21., 22. hodině až do ukončení celé schůze, nejenom jednali, ale meritorně jednali i hlasovali. Protože máme předložený návrh usnesení. Co se týká vašeho chování, nevím, a je velmi nešťastné a nebývalo tady v minulosti zvykem, že ti, co řídili sněmovnu, se uchylovali k praktikám, ke kterým se bohužel uchylujete vy. A vám z těch dokumentů, které jste mně umožnila získat, bylo zcela jasné v pondělí 21. března na první jarní den, možná i přiletěli čápi, že v 16.20 jste si nechali potvrdit, že tento dopis byl doručen, a k tomu příslušně vyplněna přihláška. Nicméně i tak se domnívám, že tak jak je to formulováno, že postupujete nesprávně. Nechci dávat procedurální námitku o hlasování o vašem odvolání, nicméně pokud chcete šířit morálku a spravedlnost a férové jednání, tak byste z řízení této schůze z tohoto bodu odstoupila sama. (Potlesk vpravo.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vy víte, že nemůžu reagovat z tohoto místa, ani na to reagovat nechci. Nechám o vaší námitce proti postupu předsedajícího hlasovat.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 6, do kterého je přihlášeno 167 přítomných, pro 71, proti 48, návrh byl zamítnut. Pan poslanec Stanjura se hlásil k námitce? Stahuji. Stáhl jste? Dobrá. V tuto chvíli budeme pokračovat přednostními právy, a já prosím k mikrofonu pana ministra financí Andreje Babiše. Prosím, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobrý den všem. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážené dámy a pánové, hlavně k vám dneska budu mluvit. Doufám, že občané, naši voliči se dívají dneska na naši sněmovnu. Já jsem strašně rád, že tady můžu vystoupit a vysvětlit všechny okolnosti této bezprecedentní masivní manipulativní pečlivě naplánované a načasované kampaně kolem Čapího hnízda, která má jediný cíl. Abych skončil ve vládě a vůbec abych skončil v české politice. Za tyto dva roky totiž už pochopila i ta zdejší tradiční politická nomenklatura, že já nelžu, nekradu, nejdu nikomu na ruku (Pokřik a smích vpravo.) a nikdo mě nemůže zkorumpovat. Ani hazardní lobby, pane Kalousku prostřednictvím paní předsedající. Uvidíme, jak budete hlasovat. Už se to blíží. To je důvod, proč tu nyní máme tuto pseudokauzu Čapí hnízdo, která vám najednou tak vadí. 8 let uplynulo. A v tomto ohledu bych strašně chtěl poděkovat všem voličům, občanům. Tolik mailů a SMS jsem dostal těsně po volbách v říjnu 2013, kdy jsme uspěli. A nesmírně si toho vážím a děkuji vám. Vycházím i z toho, že mnohým lidem dochází, jakým způsobem jsou u nás některá média zmanipulována. Jak vytrhují informace z kontextu, jak spekulují a lžou. (Potlesk vpravo.) A o tom všem bych chtěl tady dnes mluvit. Jak jsem vstoupil do politiky, začaly kampaně. Nejdřív StB začala před parlamentními volbami. Mohu jenom znovu prohlásit, že jsem nikdy nespolupracoval, nic jsem nepodepsal, a že jsem uspěl žalobou u bratislavského soudu. (Potlesk vpravo.) A že mě StB vyslýchala kvůli syrským fosfátům. Ano. Kvůli syrským fosfátům, protože Sýrie neměla peníze za tanky, které tam dodávala Hálova rodina pana Kalouska, přítele Asadovy rodiny, který vyvraždil desetitisíce lidí. Další kampaň byla biopaliva. Podpora biopaliv byla zavedena v ČR na základě závazku ČR, který vychází ze směrnice Evropské unie z roku 2003. *** (16.00 hodin) (pokračuje Babiš) Ať se nám to líbí nebo nelíbí, je to závazné. A já jsem biopaliva nevymyslel. Vymyslela je EU na základě studie Goldman Sachs. V Goldman Sachs říkali, že barel ropy bude stát 200 dolarů. No nějak se netrefili. Jistě si všichni vzpomínáte na lživou kampaň z léta minulého roku. Lež o tom, že já na biopalivech dostávám pět miliard a další podobné nesmysly. To je sprostá lež, kterou Kalousek opakoval stokrát. Je to lež, protože výrobci biopaliv dotace nedostávají. Ty dostávají spotřebitelé. To znamená každý, kdo tankuje na čerpací stanici. Rád bych připomněl, že první víceletý program podpory uplatnění biopaliv v dopravě byl schválen 25. února 2008. A to pravicovou vládou pánů Topolánka a Kalouska. Naše koaliční vláda schválila pouze prodloužení tohoto programu na roky 2015 a (až?) 2020. A to s pozitivním dopadem do státního rozpočtu, kdy náklady na biopaliva v roce 2014 byly 2,2 miliardy korun a v roce 2015 klesly na 2 miliardy korun a v roce 2016 změna legislativy znamená faktické ukončení prodeje podporovaných biopaliv a náklad státu dosahuje desítky tisíc korun. Takže dneska se už žádná vysoko obsahová biopaliva neprodávají a to díky nízké ceně ropy. Střet zájmů. Další z vykonstruovaných kampaní je kampaň o mém střetu zájmů. Ano, mám střet zájmů. Ale já ho nezneužívám. (Bouřlivý potlesk od pravicových poslanců.) Já jsem do politiky nechtěl. (Opět bouřlivý potlesk a smích zprava.) Vy jste mě zplodili. (Opět smích od poslanců ODS a TOP 09.) ODS a zkorumpovaný Kalousek, symbol korupce. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, prosím, abychom nesklouzávali do

osobních útoků. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Jo, omlouvám se. Moje činnost v politice má na moje firmy jenom negativní dopad. Příští rok oslaví Kostelecké uzeniny sto let. A za 99 let se v jejich výrobcích nenašla jehla a za poslední měsíc dvakrát. To je zajímavé, asi není - (Opět smích v poslaneckých lavicích.) Podle mých firem - doufejme, že vám ten smích vydrží až do konce. Podíl mých firem na obchodu se státem je zanedbatelných 1,7 %. Chovám se při hlasování na vládě a ve Sněmovně a na Ministerstvu financí striktně podle zákona o střetu zájmů. Přesto jsem neustále napadán za to, že moje firmy soutěží hlavně u Lesů České republiky, jejichž výběrová řízení jsou podle žebříčku sdružení EconLab při Univerzitě Karlově hodnocena jako vůbec nejvíce transparentní výběrová řízení v této zemi. Minule se pan ministr Jurečka s tím chlubil a já myslím, že má pravdu. Stejně byla hodnocena výběrová řízení u státního podniku Čepro. Společnost Uniles, která je součástí koncernu Agrofert, provádí pro státní lesy těžební práce a zpracovává dřevo. V roce 2014 získala tato společnost z celkových 33 zakázek Lesů České republiky pouze osm zakázek. O rok později vyhlašovaly Lesy České republiky dvě výběrová řízení. V prvním získal Uniles 12 z celkových 57 zakázek a v druhém tendru u deseti zakázek neuspěl ani jednou. Chvála bohu. Soutěží se jenom o cenu a soutěží desítky firem. Takže celkově v tendrech Lesů České republiky v letech 2014 a 2015 získala společnost Uniles o 25 % lesních ploch méně než před mým vstupem do politiky a menší má i objem tržeb z těžby. Pojďme na dotace. Prosím vás, kdo vymyslel dotace? Přece EU. Ne, Kalousek ne, Evropská unie. (Potlesk z řad poslanců TOP 09 a ODS.) Kalousek fungoval tak, že nám je zastavili, ale k tomu se dostanu. Ale já s tím nemám problém, nechť zruší všechny dotace. My jsme podepsali nějakou dohodu s EU a do této země nateklo 540 miliard. Takže ODS začala tvrdit, že dostávám víc dotací, než kolik odvádím na daních. Účelově odstranila odvody na sociální pojištění a na zdravotní pojištění a také v rámci systému zdravotního pojištění. A jak je známo, hlavním zdrojem peněz pro vyplácení důchodů, páni důchodci, jsou přece odvody na sociální pojištění. A ze zdravotního pojištění jsou zdrojem na peníze pro platy lékařů, sestřiček a zdravotního personálu. Jsou tedy příjmem veřejných rozpočtů. ODS to dobře ví, ale účelově lže. Za posledních devět let odvedly moje firmy do veřejných rozpočtů částku 19,66 mld. korun a na dotacích z českého státního rozpočtu za stejné období devíti let obdržely 1,89. Takže méně než desetinu, tak už nelžete, že dostává moje firma více dotací než odvádí. Do rozpočtu EU odvedly moje firmy za posledních devět let 15,88 mld. korun a obdržely 4,28 mld. korun. Celkově tedy za devět let moje firmy odvedly do evropských rozpočtů včetně rozpočtu ČR 35,54 mld. korun a obdržely 6,17. Což je téměř šestkrát méně. Ale co je vůbec nejdůležitější. Všechny moje firmy dostávají dotace podle stejných pravidel jako každé jiné české firmy v chemii, potravinářství, dřevařství nebo jiných oborech, ve kterých moje firmy podnikají. Stejné je to v dotacích v zemědělství. Moje firmy dostávají dotace na hektar stejnou částku jako každý český zemědělec. V roce 2015 to bylo cca 5 700 korun na hektar a stejně dostávají dotaci na každou krávu, mléčnou, masnou, na každé kuře a prase, takže se to dá přesně spočítat. Kontroluje to EU. Moje firmy nejsou upřednostňovány, hrají podle stejných pravidel. Naopak dostávají o 5 % méně než podniky do 1 100 hektarů. To je pravda. Když skončila kampaň ODS o střetu zájmů, začala pro změnu kampaň proti mé osobě návrhem TOP 09, podle kterého by se firmy, ve kterých vlastní ministr české vlády více než 10 %, nemohly účastnit státních zakázek. Zároveň byl připraven návrh, podle kterého ministr české vlády nemůže vlastnit ve firmě více než 40 %. Určitě vnímáte, že TOP 09 a ODS nemají jiný program než útoky a kampaně proti mně a našemu hnutí ANO. Toto je navíc bezprecedentní útok na všechny podnikatele a živnostníky v ČR, kteří by se chtěli účastnit věcí veřejných a věnovat čas a energii práci pro naši zemi. Útok profesionálních politiků, kteří nikdy transparentně nepodnikali, nezaměstnávali lidi a neměli za ně zodpovědnost. Výsledkem může být jen to, že lidem, kteří celý život tvrdě pracovali, aby realizovali smysl svého života a předali své dílo svým dětem, je zamezeno se podílet na veřejném životě ve prospěch všech občanů. Přitom všude na světě je trend opačný. V Americe máme ve finále Donalda Trumpa. V Americe byl nejúspěšnější starosta New Yorku podnikatel Michael Bloomberg, kterého jsem potkal minulý rok ve Francii a ten má dokonce zpravodajské televize. Ve Francii je dnes nejpopulárnější politik Emmanuel Macron. A i v dalších evropských státech se objevuje v politice stále více lidí, kteří v životě již něco dokázali a svoje zkušenosti a znalosti mohou a umějí zúročit v práci

pro stát. Samozřejmě, že takoví lidé jsou hrozbou těm, kteří v životě sami nic nedokázali a živí se jen politikou. Jsem překvapen, že i když naše koaliční vláda je po dvouletém vládnutí jednou z nejúspěšnějších vlád v historii naší země, moji koaliční partneři spolupracují s opozicí v přijímání antibabišovských zákonů, což mě upřímně mrzí. Chápu, že pro mnohé politiky je Agrofert trnem v oku, něco, co nedokáží ani pochopit, a tak mají snahu to buď zpochybnit nebo zničit. Avšak já v tomto ohledu musím říci, že zatímco ostatní velké firmy mají svá sídla v daňových rájích, Agrofert sídlí v ČR a také zde platí daně. Za 23 let jsem vybudoval firmu, která má dnes přibližně 35 tisíc zaměstnanců a 205 firem u nás i v zahraničí. Za rok 2015 má nekonsolidovaný obrat 231,5 mld. korun a co je důležité, celý holding má transparentní strukturu a nemá žádné offshore společnosti. *** (16.10 hodin) (pokračuje Babiš) Také jako jedna z mála českých firem dostává dividendy od svých zahraničních dceřiných společností. Od roku 2006 do roku 2015, tedy za 10 let, obdržel Agrofert ze zahraničí, když peníze přišly do České republiky, 22,9 mld. korun dividend. To jsou peníze, které naše firmy v zahraničí vydělaly, a my jsme ty peníze vzali do České republiky. Pro ilustraci uvádím, že do České republiky přišlo za stejné období celkem 83 mld. korun dividend, to znamená, že firmy Agrofertu se na tomto čísle podílí více než čtvrtinou, 26,6 %. Firmy Agrofertu na rozdíl od jiných nevyvádí peníze ven, jako jiné korporace, ale naopak je přináší ze zahraničí zpět do České republiky, investují zde a zaměstnávají další občany. A to v době, kdy opačným směrem, tedy z České republiky do zahraničí, odteklo za stejnou dobu, to znamená 10 let, 1927 mld. korun, 1927 mld. korun. Ale není to nelegální. My jsme chtěli, aby tady zahraniční firmy investovaly, a když zaplatí korporátní daň, tak samozřejmě mají právo si vzít tu dividendu. A pokud bychom na tom něco měnili, tak samozřejmě bychom ohrozili další investice zahraničních firem v Čechách. Jiná věc je samozřejmě, že finanční správa se soustředí na daňový základ, který tyto firmy vykazují, aby skutečně nesnižovaly uměle daně u nás. Bylo by zajímavé vědět, kolik z této částky, z těch 1927 mld. za 10 let, skončilo na účtech offshorových společností, z nichž přibližně 15 tisíc patří českým akcionářům. Už taková majetková struktura vyjadřuje určitý vztah těchto lidí vůči naší zemi. Mimochodem zajímavé by bylo vědět, kolik z těchto offshorových firem vlastní bývalí nebo stávající politici, a kolik z nich jsou takzvaní solární baroni. Rád bych ještě řekl pár vět, když už je zpochybňováno moje podnikání, ke své nadaci, která se věnuje zejména podpoře rodičů samoživitelů v nouzi. I můj ministerský plat posílám na program samoživitelky. Nadace nadále pomáhá handicapovaným dětem, seniorům, studentům ze sociálně slabých rodin, a pak také dobrovolným profesionálním hasičům. V projektu Sportovní centra nadace Agrofert sportuje po celé republice více než 1300 dětí, které si mohou vybrat ze široké nabídky sportů. Nadace od svého založení rozdala 88 milionů korun a na rok 2016 navýšila svůj rozpočet z původních 56 mil. korun na 106 mil. korun, které budou rozděleny jak mezi neziskové organizace, tak mezi individuální žadatele. Navýšení rozpočtu bylo mou reakcí na výzvu novinářky Kubátové z Mladé Fronty Dnes, abych vrátil dotaci. Ale já jsem žádnou dotaci nedostal. Dotace byla poskytnuta podle pravidel, proto já nemám co vracet. Nikomu nevznikla žádná škoda. Nicméně, abych ukázal lidem, že mi skutečně nejde o peníze, protože jak je známo, i když to nerad říkám, jsem miliardář (Projevy veselí a slabý potlesk zprava.), navýšil jsem rozpočet nadace právě o těch 50 mil. Teď bych chtěl říct pár slov ke své práci v naší koaliční vládě. V koaliční vládě, která je, myslím si, velice úspěšná. Chtěl jsem, a doufám, že se na mě dívá pan Martin Jaroš, který na Facebooku oprávněně kritizoval, že co se vlastně v Čechách děje, proč se tady bavíme o Čapím hnízdě. Já bych byl strašně rád, kdyby si to vyslechl, a aby přišel a angažoval se v politice, protože netuší, jak to funguje v politice, netuší, jak to funguje na ministerstvech. Je třeba si to vyzkoušet. Nepochybuji o tom, že by si mnozí ze srdce přáli, aby pseudokauza o Čapím hnízdě zastínila výsledky mé práce na Ministerstvu financí. Výčet všech výsledků resortu by zabral několik hodin, takže stručně připomenu alespoň ty nejvýznamnější. Od svého nástupu do funkce jsem dvakrát snížil deficit státního rozpočtu, a to v roce 2014 ze 112 mld. na 77,8 mld., v roce 2015 plánovaných 100 mld. na 62,8 mld. s cílem

mít vyrovnaný rozpočet ve střednědobém horizontu. Velmi důležité je říci, že nezlepšujeme výsledky hospodaření státu za cenu zvyšování daní a škrcení ekonomiky, a děláme to při rekordních investicích, které jen v roce 2014 dosáhly 112 mld., a v roce 2015 dosáhly naprosto historické výše 176 mld. s meziročním nárůstem téměř 65 mld. Tudíž kdybychom nenavýšili investice, měli bychom dokonce za rok 2015 vyrovnaný rozpočet. Je potřeba také říci, že naše koaliční vláda snižuje daně, ať už formou nižší DPH, vyšším daňovým zvýhodněním na děti, zavedením školkovného nebo vrácením slevy pro pracující důchodce. Za minulý rok to bylo 22,5 mld. Zlepšujeme stav státní pokladny, zvyšujeme platy ve veřejné správě, a to policistům, hasičům, učitelům, vojákům a dalším. Navyšujeme důchody, které Kalousek zmrazil. I díky této práci se Česká republika svou výší dluhu stále může řadit mezi nejméně zadlužené země Evropské unie, přičemž my chceme tento trend udržet, a již druhý rok po sobě se nám to daří. Takže zatímco v roce 2013 byl státní dluh 41,3 % HDP, v roce 2014 už jen 39 % HDP, a loni poklesl na 37,3 % HDP. Pro porovnání, Řecko má 176 nebo Itálie 136, nebo Francie 100. My jsme jedna z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, a to je skvělé. Od mého nástupu na ministerstvo se podařilo z dluhu umazat 4 procentní body. To představuje absolutní pokles o 10,4 mld. korun. A kdo nás tu nejvíc zadlužil v minulosti? No pan nejlepší ministr financí Kalousek. 670 mld. nás zadlužil, když byl ministrem. Je to spočítáno na den. Ano, stále si stojím za tím, že lze Ministerstvo financí řídit jako firmu. Díky tomu jsme také od roku 2014 na úrokových výdajích za státní dluh uspořili bezmála 8 mld., a na finančních operacích jsme ke včerejšímu dni vydělali do státního rozpočtu celkem 920 mil. korun. Dále Ministerstvo financí v lednu 2015 začalo jako první české ministerstvo v historii zveřejňovat podrobná data o svém hospodaření ve formě otevřených dat, a to navíc v přehledné a uživatelsky přívětivé aplikaci SUPERVISOR, která byla mimochodem fondem Otakara Motejla oceněna jako nejlepší aplikace založená nad otevřenými daty vůbec. Nečekali jsme, až nás k tomu donutí registr smluv. Poprvé v historii této země jsme také zmapovali veškerý její majetek ve formě mapy majetku státu, která obsahuje neuvěřitelných 1,6 mil. položek. Zjistili jsme díky tomu přes 25 tis. bezprizorných nemovitostí, které byly zapsány na neexistující zaniklé státní instituce. Nemovitosti byly zapsány na 1906 státních subjektů, z nichž bylo přes 1300 neexistujících nebo v likvidaci. V roli ministra plním své sliby. Jedním z nich byl i ten, že nebudu navyšovat daně, a že je efektivně vyberu. Proto jsme prosadili daňovou kobru, která státnímu rozpočtu zachránila více než 4,1 mld. korun. Zavedli jsme kontrolní hlášení na DPH, prosadili Elektronickou evidenci tržeb, která je jedním z nejdůležitějších systémových opatření k narovnání podnikatelského prostředí v novodobé historii České republiky. Jako první ministr financí prosazuji moderní regulaci hazardu po vzoru nejvyspělejších zemí západní Evropy. Posílili jsme personálně dlouhodobě oslabované kontrolní a vymáhající agendy finanční správy. Praha přestala být daňovým rájem. Tady chodila kontrola jednou za 200 let, vážení. Našli jsme v OFFICE HOUSE paní v malé místnosti, kde bylo registrováno 1600 firem. Ve srovnání s rokem 2013 jsme tak na daňových příjmech a odvodech vybrali do roku 2015 o 117,7 mld. korun více. Znovu opakuji, o 117,7 mld. korun více. Vy jste se mi vysmívali, že vybereme stovky miliard, a my je vybíráme. Do konce roku 2017 budeme na 200. A není to málo peněz, kdybychom je dali jenom na důchody, můžeme měsíčně přidat každému důchodci 820 korun. *** (16.20 hodin) (pokračuje Babiš) Kdybychom je dali na dálnice, postavíme 400 km nových dálnic. Kdybychom je dali učitelům, zvýšíme jejich výplatu o 12 tisíc. Bohužel zanedbaných a podfinancovaných oblastí bylo v České republice zanecháno tolik, že jejich náprava je postupná a není otázkou jednoho funkčního období vlády. Dnes je tu svolána mimořádná schůze Sněmovny kvůli pseudokauze, která se navíc měla odehrát přes 8 lety, tedy dávno před tím, než jsem vstoupil do politiky. A já se ptám: Je tohle skutečně něco, kvůli čemu by měla mimořádně zasedat Sněmovna? Včera jsme byli svědkem hrozné tragedie v

Bruselu. Dneska vidíme, že evropští politici nezvládli migraci ani integraci migrantů, že lhali, že dneska největší problém jsou pravděpodobně ty no-go zóny, ti původní migranti, a nechtěli to přiznat. Ovlivňovali média, aby o tom nemluvila. A to je velký problém. A impotence některých evropských politiků je hrozná. Nechtějí si přiznat tu ... (nedořečeno), nechtějí, protože pravděpodobně někteří ti migranti jsou jejich voliči. A nečeká nás ani nic dobrého. Takže já si nepamatuji, a studoval jsem to, nevím, jestli prostřednictvím pana - tedy paní předsedající, Marek Benda. To je legenda této Sněmovny, 24 let tady sedí. To je neuvěřitelné! Jak jste to dokázal? Já jsem ta dva roky a mám... (nedořečeno), 24 let tady jste, pane Benda, 24! Neuvěřitelné! (Opravován z řad ODS výkřiky: Bendo.) Bendo! Ale Benda - legenda se dobře rýmuje. Vím, paní .... (nesrozumitelné) říkala, že mám říkat Bendo. Ale říkám Benda - legenda. Takže já se - vždycky byla svolávána schůze opozicí. Sociální demokracie svolala tolik schůzí, a vždycky jste to zamázli, když jste byli ve vládě! Tak proč ODS a TOP 09 svolala mimořádnou schůzi? To se za 26 let budování kapitalismu v Čechách neobjevily důležitější kauzy? Proč svoláváte schůzi ke kauze, která vznikla na základě sérií anonymních oznámení do Bruselu a na Policii České republiky! Věc, kterou rozpoutala novinářka, která má víc informací z Bezpečnostní rady státu o kauze Libanon, než já. Nebo její členové. (Ohlas v sále.) Která spekuluje, že údajné výkupné, o kterém nic nevím, bylo předmětem rozkrádání! Která ví, koho policie v rámci pseudokauzy Čapí hnízdo bude zvát na výslechy! Moji rodinu? Ona to ví? Živý spis. Jak to ví, ta paní? Ona má informace ze živého spisu. Ona pravděpodobně už ví, na jak dlouho mě zavřou, už píšou - 10 let, 15 let. A proč by mě měli zavírat, když jsem nic neudělal! Já vím, že tady štvu plno lidí, vím, že by vám to udělalo radost. A řekněte mi, kdo tu mega kampaň platí! Dneska ti čápi - já jsem nestihl se s nimi ofotit, to organizoval Bursík, nebo ten - jak se jmenuje, nebudu to říkat. (Výkřik z řad koalice.) Ne, ten... (Výkřik z pravé strany sálu: Kalousek) ...parchant a psychopat, ale já se s ním soudím, nebudu říkat jeho jméno. (Pobavení v sále.) Ptejte se, mega kampaň, kdo to platí. Já bych chtěl tomu, kdo to platí, poděkovat jménem Farmy Čapí hnízdo, protože takovou kampaň, kdyby chtěla farma dělat, tak vyjde na 300 milionů! Takže my vám děkujeme. (Potlesk z řad ANO.) A chtěl bych všechny lidi pozvat. (Vztahuje ruku k televizní kameře.) Přijďte se podívat na farmu a přesvědčte se, jak to je. (Šum v sále.) Takže, pane Bendo, prostřednictvím paní předsedající, vy tady sedíte 24 let, tak já se ptám, co jste tady řešili z těch tunelů polistopadové historie naší země. Já jsem vždy říkal o vašem zakladateli ODS panu Klausovi, od kupónky po amnestii: Nejdřív jste to nechali vašimi kumpány rozkrást, a potom to váš zakladatel zkorumpovanou amnestií, kterou prominul, odpustil. Vy jste tady řešili kupónovou privatizaci, Harvardské fondy Koženého. Ty nás stály 100 miliard. IPB - vždyť tam seděl ten Vaigl, však ODS ovládala IPB. Státní banky, které jste nechali rozkrást a které jste následně vyvedli do ČKA, kde jste to rozkradli po druhé. A co lehké topné oleje. A konkurs Chemapolu. A Agrobanka za 50 miliard. A Bohemia za 20. A co kauza IZIP, peníze, které skončily někde na účtech ve Švýcarsku. Proč jste nevysvětlili tento tunel vašim členům ODS! ČKA nás stála 230 (236?) miliard. IPB měla 270 miliard špatných úvěrů. A co naše předsednictví Evropské unii spojené s kauzou ProMoPro. Pan Kalousek mluvil v Bruselu o ostudě ohledně Čapího hnízda. Ne, vy jste udělali největší ostudu. Vy jste řešili kauzu ProMoPro za 180 milionů Kč, které odešly na účty nastrčených firem a které vybírali bílí koně v hotovosti. A ještě jsme zapomněli na to, že nám v roce 2012 Brusel, když byl pan Kalousek ministr financí, kvůli korupci zastavil veškeré čerpání evropských fondů. Takže největší ostudou v Bruselu jste byli vy. A co nám ten Brusel řekl? Špatná kontrola. Brusel vytkl - 15. 3. 2012 - premiér české vlády Nečas oficiálně potvrdil, že Česko má velké potíže s čerpáním peněz z Evropské unie. Zároveň potvrdil, že vláda dostala od Evropské komise varovný dopis, v němž mimo jiné stojí, že hlavním důvodem pozastavení plateb z evropských fondů je fungování auditního systému. Div se světe! A kdo byl ministr financí? No - nejlepší ministr financí za historie této země, který nás zadlužil o 670 - Miroslav Kalousek. Pozastavení plateb z evropských fondů v rámci systému operačních programů rozpoutalo na politické scéně spor o to, kdo může za zavedení kritizovaného auditního systému pro čerpání fondů EU. Nečas a Kalousek tvrdili, že auditní systém vznikl za Sobotky, ale ten ve Sněmovně kontroval, že je to lež, že je to chyba TOP 09, ODS. Pravdu měl Sobotka, protože v době, kdy tam byl, ještě EU neměla k auditu fondů metodiku. Takže pan Nečas lhal a Sobotka to řekl ve Sněmovně, a měl

pravdu. Potom nám vytýkali zbytečné plýtvání. Komisařům vadilo, že české úřady plýtvají a příliš často si totiž pořizují služby od externích firem, outsorcing. To jsem zrušil, externí právníky. A přesto si je můžou zajistit vlastními silami. Ano, ministerstvo - pod mým vedením jsme vyhráli arbitráž za 800 milionů. Naše mladá právnička! Bez externistů. Dochází tak zbytečně k tomu, že úřad má odborníky na čerpání dotací z EU, ale přesto se obrací ještě na firmy, které se zabývají tímtéž. Brusel rovněž upozornil na divokou personální politiku. Operační programy, které rozhodují o rozdělování eurodotací, často střídají manažery, a to vede k chaosu při přípravě projektů. Příkladem bylo ministerstvo školství a jeho program Vzdělávání pro konkurenceschopnost za působení nejlepšího ministra školství, jak říkal váš zakladatel, Josefa Dobeše z Věcí veřejných. Takže tolik byl Brusel. Samostatnou kapitolu pak tvoří velká privatizace a následně osud klíčových státních podniků, které byly mnohdy pod neprůhlednou vlastnickou strukturou vytunelovány, zkrachovaly a zanechaly dluhy ve výši celkem stovek miliard a zcela zdevastovaný a nepoužitelný majetek. Pojďme se teďka podívat na Českou exportní banku. To je další Topolánkovo a Kalouskovo dílo. A to je problém, velký problém. My jsme ho zdědili po vás. V pátek byl u mě ministr zemědělství pan Jurečka a chtěl peníze pro zemědělce. Ale naše vládní rozpočtová rezerva díky tomu dědictví, které vy jste udělali, pokud budeme muset ještě zaplatit České exportní bance, tak je už dost vyčerpaná. Takže my jsme přišli v lednu 2014 a Česká exportní banka byla co? To nebyla efektivní podpora exportu. To bylo rozdávání úvěrů pro spřízněné firmy Topolánkovy a Nečasovy vlády. Tyto praktiky vyústily až v zásah policie přímo v bance. Protikorupční policie si z České exportní banky a přidružené státní pojišťovny EGAP v lednu 2014 odnesla 16 podezřelých úvěrových smluv. Taktéž NKÚ, Národní (správně Nejvyšší) kontrolní úřad, krátce po kontrole v bance v tom období zjistil, že 8 miliard Kč odešlo z účtu banky na účty různých projektů na Ukrajině a v Rusku v rozporu s vnitřními předpisy banky. A dědictví období rozdávání exportních úvěrů, když byl strážcem kasy samozřejmě pan Kalousek - téměř zdvojnásobená úvěrová angažovanost banky. *** (16.30 hodin) (pokračuje Babiš) V roce 2010 zrazu bylo 43,8 miliard nových úvěrových smluv, oproti průměru let 2008, 2009 bylo 23. 20 miliard korun úvěrů v bilanci je v defaultě, to znamená, že je nevymahatelných. 20 miliard, vážení. A dalších 20 miliard korun je ohrožených. Hazard, který dovolily předchozí pravicové vlády České exportní bance, stojí daňové poplatníky už 6,7 miliardy korun. A z toho nám bylo doposud předloženo, stojí vykrytí dotací pojistných fondů EGAP daňové poplatníky téměř 5 miliard. Proč se mimořádná schůze Sněmovny nesvolá kvůli vypořádání církevních restitucí? To je velké domů pana Kalouska. Kdy stát vrátí majetek v hodnotě 75 miliard korun? A za nevydaný majetek bude církvím vyplaceno 59 miliard korun v průběhu 30 let navyšovaných o inflaci. Částka se může vyšplhat na 96 miliard, přičemž 17 let bude náš stát také přispívat na výplaty duchovním. Takže celkově nás to může stát 171 miliard korun. Nepopírám, že církevní restituce byly správným krokem. Ale ne v takové formě, která měla za cíl jediné - vytáhnout další peníze z kapes občanů do politických stran. A hlavní otázkou je, jak byl tento Kalouskův tunel zrealizován. Jeden pamětník říká, že Jankovský, tehdejší ministr pro místní rozvoj, za Nečasovo-Kalouskovy vlády dostal konkrétní částku, kolik má stát církvím vrátit a zaplatit. Jenom tak si můžeme vysvětlit, proč podle výpočtu Českého statistického úřadu stát v případě církevních restitucí ocenil majetek příliš draho, takže i cena za nevydaný majetek je nadhodnocena. Podle interní zprávy statistického úřadu v roce 2015, kterou zveřejnila média, měla být cena za metr čtvereční zemědělské půdy zhruba 14 korun. A proč stát zaplatil 44, když to mělo být 14? 44! A lesní pozemky měly být 10 korun a stát zaplatil 27! Takže zjednodušeně řečeno to znamená, že kvůli schválení Nečasovou vládou a iniciátorem celého projektu církevních restitucí panem Kalouskem bude stát vyplácet peněžní náhradu o miliardy vyšší,

než by musel, a to bude až do roku 2043. A co třeba mimořádná schůze kvůli solárním spekulantům? Celkem Češi - daňoví poplatníci zaplatí kvůli špatnému zákonu zhruba 600 miliard korun navíc za podporu solárních baronů, což je kvalifikovaný odhad Energetického regulačního úřadu. A navíc pět z dvaceti největších solárních elektráren mělo anonymní akcie. Kdopak asi byl jejich vlastníkem? Martin Roman? Nebo Háva od Kalouska? Kmotři? Nebo dokonce někteří poslanci? Když náklady na solární elektrárny začaly prudce klesat, ale podpora ceny garantované státem ne, očekávalo se, že vláda Mirka Topolánka nějak zareaguje. K ničemu nedošlo. Důsledky - jedno z největších tunelů na veřejné prostředky se tak potýkáme dodnes. Za rok 2016 vydá český státní rozpočet na podporu obnovitelných zdrojů téměř 44 miliard, z toho je dotace ze státního rozpočtu 22 miliard a zbytek zaplatí občané. Privatizace Letiště Praha. Tento plánovaný tunel za 100 miliard odtajnily Janouškovy odposlechy. To byl pán z ODS. Aktéři: Kalousek, Topolánek, Řebíček, Bém. Podle odposlechů si měli rozdělit provizi z privatizace Letiště Praha, které mělo hodnotu 100 miliard. A tehdy byl akcionářem letiště samozřejmě pan ministr Kalousek. Tuhle miliardovou šarádu váš zatrhnul až pád vlády. Naštěstí. Ale Řebíček s Kalouskem stihli aspoň pro letiště koupit totálně předražený pozemek za 4 miliardy, který kdysi patřil státu. Prodej ČSA. Zase je to ten pan ministr financí Kalousek. 44 procent jste prodali za 67,5 milionu korun. Ano, slyšíte správně. Víte, co na to tehdy řekl majitel letecké společnosti Travel Service pan Šimáně? Že Kalousek a jeho parta prodala tento podíl za cenu půlky motoru Boeingu 737. Dotační podvody. Já se ptám, prostřednictvím paní předsedající, paní Němcové, ta tu sedí 18 let. Svolali jste mimořádnou schůzi třeba kvůli největšímu dotačnímu podvodu ROP Severozápad, kde byl tehdejší šéf Petr Kušnierz už odsouzen na pět let za to, že si říkal o úplatky? Právě dnes ho soud poslal do vězení na sedm let za ovlivňování dotačních projektů v hodnotě 1,4 miliardy korun. Zajímalo by vás, kdo ho do funkce dosadil? No přece ODS. Konkrétně tehdejší předseda regionální rady Jiří Šulc. A pan Kušnierz začal u soudu mluvit - o tom, jak ho ovládala chobotnice vedená lidmi napojenými na ODS. A vysvětloval to tady někdo? Není ztrátou času svolávat mimořádnou schůzi sněmovny kvůli pseudokauze Čapí hnízdo? Když ve Sněmovně leží 107 zákonů, které čekají na projednání! Zákon o prokazování původu majetku. Zákony na regulaci a vyšší zdanění hazardu. Proč je mi touto mimořádnou schůzí věnovaná taková pozornost? Pane Schwarzenberg, prostřednictvím paní předsedající, byl jste tady někdy v minulosti grilován? Jak se postavila podezření na vaše napojení na české (nesrozumitelné)? Že jste obchodoval s parťákem zavražděného kmotra Mrázka. Jak Sněmovna řešila vaše dotace na obnovu rybníků? No nijak. I média to přešla bez povšimnutí. Já vám to můžu připomenout. V roce 2002 jste podal žádost na státní dotace na opravu svých rybníků v rámci programu Obnova rybníků po povodni. Na tento účel jste obdržel v září 2003 částku 2,7 milionu korun na obnovu Kroupovského rybníka a o dva měsíce později částku 1,8 milionu korun na obnovu rybníka Ždír (?). U Kroupovského rybníka byl přesažen termín pro kolaudaci zhruba o šest měsíců. Ministerstvo financí vám ale prominulo chyby ve využívání dotací při obnově vašich rybníků. Stalo se to za vlády Mirka Topolánka a ministra financí samozřejmě dělal Kalousek. A jeho úřad v dotaci neshledal závadnou. Nikdo nekřičel. Nebyl jste náhodou, pane Schwarzenberg, prostřednictvím paní předsedající, ve střetu zájmů? Pamatujete si, co jste řekl do médií? Že jste o tom s nikým nemluvil? Proč takové ujištění v mém případě nestačí, ale vám ho všichni spolkli? To jste všichni zapomněli, že pan Schwarzenberg a jeho firmy získaly na dotacích ze státního rozpočtu přes 150 milionů korun? A proč jste ve Sněmovně neřešili privatizaci karlovarské Becherovky? Nebo asi tady všichni trpíte ztrátou paměti. Tak já vám to připomenu. O privatizaci karlovarské Becherovky pravděpodobně rozhodlo to, že vítězná firma měla ve vlastnické struktuře Karla Schwarzenberga přítele finančníka Zdeňka Bakaly, který o několik let později brutálně ovlivnil privatizace OKD a z firmy vytuneloval 110 miliard korun. Vše kolem privatizace Becherovky se odehrálo ve středu 3. září 1997. O přestávce

jednání Poslanecké sněmovny. Tehdy se pro strach parlamentu narychlo sešla Klausova vláda a většinou hlasů upřednostnila nabídku pana Bakaly a Schwarzenberga. Tentokrát to ale nebyl Klaus, kdo řídil tuhle privatizaci. Pro tento projekt zvedly ruce všichni ministři za Občanskou demokratickou alianci. Je zvláštní, že členem ODA byl tentokrát taky pan Schwarzenberg. Byť většina Klausovy partaje podle pamětníků upřednostňovala firmu Stock. Nicméně vyhrál tedy pan Schwarzenberg a s panem Bakalou, a to přesto, že jejich podnikatelský záměr byl meziresortní komisí vlády označen za nejhorší. Proč jste tedy ve Sněmovně nikdy neřešili podivné okolnosti této privatizace, kterou prokazatelně ovlivnila vysoká politika, nikoliv ekonomické zájmy českého státu? (Hluk v sále.) Já na rozdíl od pana Schwarzenberga nejsem pokrytec. Já ANO financuji ze svých peněz. Vy tu sedíte šest let, říkal jste, že za peníze ČEZu se tady financovaly politické strany, ale přitom každý v tomhle sálu ví, že vznik TOP 09 byl financován právě z peněz ČEZu, které zařizoval Kalousek, Topolánek a Roman. *** (16.40 hodin) (pokračuje Babiš) A nyní se také obrátím prostřednictvím pana předsedajícího, pardon, paní předsedající, omlouvám se, na nejvyšší morální autoritu této země pana Kalouska. A zeptám se ho, ke kterým jeho kauzám, kterých je tolik, že se to nedá ani všechno vyjmenovat, se sešla Sněmovna? Je o nich ostatně napsaná celá kniha Nadačního fondu proti korupci. (Ukazuje "Modrou knihu".) A já přečtu jenom kapitoly, abyste si osvěžili paměť. Jak to bylo s padáky? Kolik tam bylo mrtvých? Modernizace tanku T-72. Štábní informační systém. Prodej deseti letounů MiG-29. Prodej stovky tanků řady T-72 do Alžírska. Prodej kasáren na Náměstí Republiky. Kalouskův systém rozdávání zakázek. Kauza Diag Human. Ochrana vzdušného prostoru a kauza Gripeny. Kauza mýtné. Ano, naše vláda zdědila kontrakt s Kapschem, který byl uzavřen tak, že neměl konce. Kauza elektronické viněty. Kauza hazard. A znovu armáda - kauza letadla CASA. Starost o přírodu nebo ekologická superzakázka. Ta naštěstí nevyšla. To pan Nečas zakázal. Starost o církev a církevní narovnání. Byla snad díky těmto skutečným kauzám svolaná mimořádná Sněmovna? A byl za ně někdo někdy stíhán? Třeba kauza Kalouskem užívaného luxusního bytu prodaného panem Hávou panu Kašákovi v době, kdy byl Kalousek jen krátce politikem. Jeho vazby na jeho přítele a později náměstka pana Fuksu, zakázky firmy švagra Kašáka jdou za 150 mil. v době, kdy byli lidé s vámi spojeni v rozhodování o těchto zakázkách, a později byla firma sponzorem pana Kalouska. S odhalením kauzy přišla v roce 2002 MF DNES, naštěstí jsem ji tehdy nevlastnil. Známá zbrojař Háva prodal Kalouskovu švagrovi Lubomíru Kašákovi luxusní byt v Praze za 6,5 mil. korun. Kašák v něm pak za nájem 15 tisíc korun měsíčně nechal Kalouska bydlet. Přes něj tento byt pak získala po Kašákově smrti jeho sestra, manželka ministra Kalouska. Lubomír Kašák byl napojen na aféry příbramského Palerma a jeho firma IDOS dostala zakázky od města 150 mil. korun. Lubomír Kašák nakonec skončil zastřelen a jeho vrah vzápětí podle policie spáchal sebevraždu. Já nevím, kolik bylo mrtvých kolem pana Kalouska. To určitě nebylo pro Sněmovnu důležité. Privatizace OKD. Kvůli kupónové privatizaci vašeho zakladatele ODS Klause ztratil stát majoritu v OKD. Proč v roce 1997 vláda Václava Klause nezasáhla? Proč policie nezasáhla, když bývalý šéf Fondu národního majetku Češka podal trestní oznámení a pokusil se tento proces zastavit? Případ OKD je případ bezprecedentního bezcitného vytunelování firmy, kde jeho finančník Bakala a jeho kumpáni díky privatizaci získali a vytáhli z firmy OKD přibližně 110 mld. korun. Ano, vážení horníci, 110 mld. korun. Na prodej podílu akcií při veřejné nabídce vydělal 30 mld. Podle výročních zpráv NWR a OKD získal za období 2006 a 2012 jen na dividendách 65 mld. Dalších odhadem nejméně 15 mld. vydělal prodejem bytů a ještě mu zůstal další majetek v hodnotě 10 mld. A to tím, že rozdělil OKD dne 22. května 2006 na několik firem. Nemovitosti převedl na nástupnické společnosti. Jeden příklad za všechny. Společnost RPG RE LAND, která se 5. května 2014 přejmenovala na společnost Asental Land. Minulý pátek jsem se zúčastnil odborářské konference horníků a v ten den Asental Land ještě vlastnil 19 862 parcel o celkové výměře 45 903 106 metrů čtverečních pozemků v celé České republice a 92 nemovitostí. Společnost RPG RE Residential se přejmenovala dne 1. 12. 2006 na RPG Byty. A co se stalo? Horníci byli připraveni po privatizaci a následných krocích pana Bakaly o byty, neboť ten je dále vesele přeprodal. Přitom slíbil horníkům prodat byty za 40 tisíc. O ceně, za

kterou je Bakala prodal, lze jen spekulovat, ale taková transakce by mohla představovat přibližně 10 mld. korun. A co je dneska výsledkem? OKD hrozí kolaps. Hrozí uzavírání dolů a propouštění horníků. Ptám se. Proč nehovoříme o této kauze a jejich důsledcích, která se významnou měrou dotýká státu? Je tu snad mimořádná schůze kvůli tomu? Jasné, že není. Pan Bakala byl přece sponzorem politických stran. Přece ODS a TOP 09. Jen v roce 2010 dal 15 mil. ODS a TOP 09 7,5 mil. A Věcem veřejným 6 mil. Já vás tedy žádám, abyste ty peníze vrátili firmě OKD. Vraťte to horníkům, abychom platili méně pro jejich předčasné důchody, které jsme jim slíbili. A samozřejmě naše koaliční vláda se o ně postará. Ale takových zvěrstev, které tady politické strany uskutečnily po revoluci, bylo tolik, že bych tady mohl mluvit měsíce. Teď bych se chtěl vyjádřit k mediální štvanici, kterou na mě systém pořádá. Byli to právě Bakalovy novináři - (Hlasy zprava: Matrix.) Jo, jo, Matrix. - kteří se této kampaně aktivně účastní, kteří si ani nedali tolik práce, aby zjistili, že dotace je 50 mil., ne 54. Ještě dnes ráno tuto lež opakovala veřejnoprávní Česká televize. Takže jeden napíše 54 a všichni to opisují. Myslím si, že někteří z vás si vzpomínají na můj tweet "Zítra asi něco koupím" a nebudu to radši rozvádět. Bakalova novinářka šla 7. března 2016 ve 13.46 ještě dál. Poslouchejte, co napsala: Dobrý den, podle našich informací zasahuje policie v Čapím hnízdě. Je to pravda? Co na to říkáte? Jak budete postupovat? Vnímáte to jako politickou objednávku? Volal jsem kolegům a samozřejmě tam žádná policie nebyla. Novináři nevěřili, tak tam vyjeli. A žádná policie tam skutečně nebyla. Zklamaně tedy odjeli pryč. Ale představte si, že bych na tu esemesku novinářce reagoval třeba jen, že o tom nic nevím. A možná by to zveřejnila a škoda by byla dokonána. A tohle všechno píšou média, která vlastní Zdeněk Bakala, člověk, kvůli kterému Česká republika přišla o miliardy, člověk, který nechává krachovat doly a zbaběle utíká do Švýcarska. Dalším strůjcem nenávistné kampaně je majitel TV Barrandov Jaromír Soukup, který mě denohestuje přes svoji televizi a všechna svá média. Začalo to kauzou, kterou vymyslel Soukupův novinář Daniel Köppl, který účelově sbírá dehonestující informace na moji rodinu. Na moji partnerku vyrobili kauzu "Kabelka". Moje paní byla v televizi Barrandov dehonestována opakovaně. Soukupovy nohsledi a šmíráci čekali v autě každé ráno po dobu několika dní před bydlištěm bratra mé ženy a sledovali jeho manželku a jeho samého. Svými články a pořady terorizují naši rodinu s jediním cílem - poškodit ji. Je to jistě jen náhoda, že pan Soukup v minulosti pomáhal s kampaněmi ODS, Strany zelených, TOP 09, Věcí veřejných a dalších. On byl tvůrcem ekonomického programu Strany zelených a měl na starosti dotace z Evropské unie. A taky byl strůjcem fiaska mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci, po kterém zůstaly stamiliónové dluhy. Mimochodem se mi také snažil prodat svoje impérium za 3 mld., ale protože k obchodu nedošlo, na oplátku čelím nenávistné a systematické kampani s cílem poškodit mě i mou rodinu. Dalším mediálním magnátem, jehož týdeník na mě soustavně útočí a lže, je František Savov, toho času na útěku ve Velké Británii, člověk podezřelý z krácení daní za daňový únik ve výši 780 mil. korun, po kterém bylo vyhlášeno pátrání, člověk, který se podílel na tunelování Českých drah a na vyvedení 500 mil. korun z České konsolidační agentury, získal miliónové majetky, které dříve patřily SSM. Jednalo se o jeden z největších polistopadových tunelových podvodů. Vlastnil firmy s neznámou vlastnickou strukturou se sídlem v zahraničí. Momentálně čeká na rozhodnutí soudu v Londýně, kde byl zadržen. I jeho firmy nebo firmy na něj napojené získávají peníze od státu, třeba na mediální kampaň značky Klasa za 300 mil. Jen tak mimochodem část kampaně na tuto značku dělal právě s panem Soukupem. Další z nositelů pravdy a člověk, který se vyjádřil do médií s jistotou, že jsem udělal dotační podvod, je pan David Ondračka z Transparency International. Pana Ondračku jsme oslovili před parlamentními volbami v roce 2013. Hnutí mu nabídlo, aby byl stínový ministr vnitra, ale tehdy neměl tu odvahu se k nám přihlásit. *** (16.50 hodin) (pokračuje Babiš) Až poté, kdy jsme v říjnu 2013 uspěli, tak při jednání koaliční vlády měl najednou velký zájem být ministrem vnitra. Pan Ondráčka nemá o případu žádné informace, ale na veřejnosti tvrdí, že se jedná

o dotační podvod. Bohužel, také Česká televize, veřejnoprávní instituce, od které by diváci za své koncesionářské poplatky právem očekávali nezávislé a objektivní zpravodajství, rozjela otevřenou kampaň o Čapím hnízdě a není schopna si ani ověřit informace, jak jsem to viděl dnes ráno, že dotace není 54 milionů, jak píší Bakalovi novináři, ale 50, přestože kauzu vyšetřuje auditní orgán Evropské komise, Evropský úřad proti podvodům OLAF a Policie České republiky, a to vše pouze jen na základě série anonymních udání do Bruselu a Policii České republiky. Chtěl bych jenom připomenout občanům, že za televizní poplatky ve veřejnoprávní televizi platíme 135,- Kč měsíčně a za rozhlasové poplatky 45,- Kč měsíčně, to je dohromady 180,- měsíčně. V roce 2014 inkasovala Česká televize od občanů na poplatcích 5,68 miliardy korun. Český rozhlas inkasoval na poplatcích od českých občanů 2 miliardy 30 milionů korun, proto považuji za neuvěřitelné, že veřejnoprávní instituce, kterým občané platí dohromady 7,7 miliardy korun ročně, jedou intenzivně kampaň na Čapí hnízdo, kterou vyšetřuje policie a všichni. Na Český rozhlas a Českou televizi mají dohlížet jejich rady, dbát na to, aby zpravodajství bylo objektivní a vyvážené. Mohou volit a odvolávat generálního ředitele. Zdánlivou objektivitu má zaručovat fakt, že nominace radních navrhují společenské organizace, jenomže tradiční strany si umí poradit. Protáhnou svého člověka přes organizaci a pak si ho v rámci širší koalice zvolí do rady. Většinou jde samozřejmě o politické vysloužilce, odložené členy nebo stranické aktivisty, kteří za udělení teplého místa své straně věrně slouží. To je i případ televizního radního Zdeňka Šarapatky, který chtěl zrušit pořad moderátorky Jílkové Máte slovo. Víte, co mu tak hrozně vadilo? No že tam byl Babiš a že mluvil dokonce o snížení DPH na pivo, točené, a že tam mluvil o EET. To je neuvěřitelná drzost, že český ministr financí může v České televizi mluvit o chystaném zákonu, který se dotkne stovek tisíc českých lidí. Absolutně tedy nechápu, čí zájmy ten pan radní hájí. Čeští občané to asi nebudou. Česká televize a rozhlas jsou nezávislé na papíře, ve skutečnosti poslouchají tradiční strany a za dobrou práci mají ředitelé televize a rozhlasu nezanedbatelnou protislužbu. Jejich hospodaření s penězi, které dostanou od lidí, není prakticky nijak kontrolováno. Proč by tedy měli zájem s tím něco dělat. Moderátorka pořadu "168 hodin" si logicky klidně dovolí v hlavním vysílacím čase říct, že jsem si nenápadně přihrál 50 milionů ze svého gigantu. Jak si to vůbec může dovolit? Tomu nerozumím. Jak se já můžu bránit? Jen se ozvu a všichni začnou křičet: Cenzura svobodným médiím. I vystoupení pana reportéra Vrány dnešní ráno v České televizi, který tvrdí, že v účetnictví hnízda se neobjevuje žádný investor. Jaký investor, pane Vráno? Investor je Farma Čapí hnízdo. Asi jste myslel akcionáře. To je vidět, jaká je úroveň, koho zvou do České televize. Pan Leština taky mluvil stejně od Bakaly, že kde je ten investor? Investor a akcionář jsou celkem různé věci. Takže zkuste si v tom udělat pořádek. Hnutí ANO proto dlouhodobě prosazuje úplné odpolitizování televizní a rozhlasové rady a zároveň přísnou kontrolu nad tím, jak jsou využívány veřejné peníze v televizi a v rozhlase. Tak přece zní i jedna z definic veřejnoprávních médií. Cílem jejich provozování je zabránit zneužití médií politickými stranami a podpořit média jako čtvrtý pilíř demokracie. Nejznámější moderátor veřejnoprávní televize Václav Moravec, ano ten, který se pasoval do role lektora a ochránce žurnalistické etiky na české univerzitní půdě, ve svém pořadu permanentně útočí na moji osobu a moje firmy. A tak tomu bylo i u Čapího hnízda. Cituji jeho Twitter ze 14. 3.: Přestaňme se štvavou kampaní, proč je tak těžké pochopit, proč Babiš investora Čapího hnízda zdá, ale sám sobě teď nemůže dovolit se zveřejnit. No to je úžasné, že nejslavnější redaktor vlastně takhle mluví a je to sprostá lež a spekulace. Další tweet pana Moravce: Hledám víkendovou vilu v areálu nějaké firmy. Značka: smysluplné využití evropských dotací vítáno. K tomu zveřejňuje fotografii mé partnerky. Neuvěřitelné. Co to je? Co to je za odporné jednání? Největší lež celé kampaně je, že se jedná o luxusní sídlo mé rodiny a mě samého. To tvrdí např. Bakalův novinář Jaroslav Spurný. Farma Čapí hnízdo byla vždy veřejnosti přístupná, což byla podmínka poskytnutí dotace. Vila nebyla nikdy předmětem dotace a byla ze žádostí o dotaci vyňata hned na začátku. Nicméně to jeden deník uveřejnil. Další potvrzení vysoké žurnalistické profesionality a důvěryhodnosti, slušnosti a serióznosti Václava Moravce. A všechny tyto lži a podrazy dělá někdo, kdo bere statisíce korun, které mu platí občané ze svých koncesionářských poplatků a který ovlivňuje svými spekulacemi a domněnkami veřejnost. Tak v rámci kampaně vzniklo největší nedorozumění a doslova historická reakce vyvolaná mým neobratným vyjádřením. Tehdy redaktorka Novinek napsala, že jsem se měl údajně přiznat k

vlastnictví Čapího hnízda, což je samozřejmě lež, protože jsem ho nikdy, a opakuji znovu, nikdy nevlastnil a v době podání žádosti o dotaci ho nevlastnila ani moje žádná firma. Tohle nedorozumění vzniklo článkem, nadpis: Babišovo Čapí hnízdo dostalo pokutu šest milionů. Nakonec platil jen 37 tisíc. Po uveřejnění této lži, protože já ani Agrofert jsme nikdy žádnou pokutu neplatili a nikdy jsem neřekl, že Čapí hnízdo jsem vlastnil, tak jsem redaktorce volal a řekl jí, že jsem Čapí hnízdo nevlastnil a s pokutou nemám nic společného. Místo "nebylo" jsem řekl "není". Špatně jsem se vyjádřil, byl jsem ve stresu a to celé způsobilo totální hysterii. A na základě toho vyšel další zkreslený titulek v Novinek. Babiš: Čapí hnízdo není moje, vůbec se mě netýká. To je samozřejmě debata, Novinky o voze a já koze. Toto bylo skutečně velké nedorozumění. Teď bych se rád vyjádřil k paní Grässle. Paní Grässle je šéfka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Rozpočet Evropského parlamentu je cca 145 až 150 miliard euro. Paní Grässle, členka CDU, má se mnou pravděpodobně dlouhodobé problémy. CDU paní kancléřky Merklové je v parlamentu ve frakci EPP, ve stejné frakci je TOP 09 a KDU-ČSL. Když začala paní Grässle kritizovat můj střet zájmů, tak její kolegové to komentovali tak, že se jedná o její soukromý názor, a nikoli o názor výboru. Konkrétně to řekl tehdejší předseda výboru Jens Geier: Já jsem následně paní Grässle požádal o schůzku. Potkali jsme se v Berlíně 28. října 2014. Koupil jsem kytku, mluvil jsem s ní hodinu německy, vysvětloval historii hnutí a jak jsem se dostal do politiky. Říkala mi, že jsem pro Česko důležitý a že mám vytrvat. Tak jsme se domluvili, že porovnám zákonnost střetu zájmů v Německu a v Rakousku s českým zákonem o střetu zájmů, což jsem udělal a následně jsem jí poslal dopis, 9. prosince 2014. Tento rok jsem psal paní Grässle 21. ledna 2016 dopis, kde jsem reagoval na její rozhovor s novinářkou, která rozpoutala a je hlavním motorem této štvavé kampaně, která spekulovala ohledně auditního orgánu. Šlo samozřejmě o článek na zakázku pana Wagenknechta, jelikož novinářka dlouhou dobu s ním spolupracuje a publikuje u nich (?) z Ministerstva financí a prezentuje přání a názory pana Wagenknechta. Paní Grässle evidentně nemá ráda Českou republiku. Pamatujeme si také na skandál, který jsme tady měli s auditním systémem mezi panem Wagenknechtem a pan Šlechtovou. Paní Grässle nemá ráda Českou republiku, asi proto, že tam chodí čeští donašeči, kteří nosí anonymní lživé informace. A mám proto pocit, že její přístup není korektní a má politický nádech. Ona vystoupila tři týdny před evropskými parlamentními volbami. *** (17.00 hodin) (pokračuje Babiš) Takže jsem přesvědčen, že ta paní to nedělá náhodou. Teď bych se chtěl vyjádřit k té pseudokauzičce u OLAFu. Rád bych se vyjádřil k údajnému zjišťování ohledně Čapího hnízda u bruselského úřadu OLAF, když tak také činí vehementně média. 5. ledna 2016 zveřejňuje jeden server zprávu, že evropský úřad proti podvodům OLAF začal řešit podezření, že Babišova firma Agrofert změnila skrytým lobbingem ve státní správě čerpání dotací ve svůj prospěch. 6. ledna 2016 se úřednice Ministerstva financí zařazena organizačně do oddělení centrálního kontaktního bodu AFKOS obrátila z pověření náměstka Vyhnánka na OLAF, aby se potvrdilo, zda je informace pravdivá, či nikoliv, jak uvedl pan Vyhnánek z pozice odborného náměstka pro řízení sekce finančních řízení a audit zodpovědný za úzkou spolupráci a komunikaci s OLAF. V případě zahájení jakéhokoliv prošetřování ze strany OLAF je komunikace mezi příslušnými pracovníky Ministerstva financí a OLAF nutná a naprosto standardní. Stejně tak je pochopitelné, že pokud se o údajném zahájení prošetřován ze strany OLAF dozvěděl zcela nestandardně z médií, bylo jeho povinností pravdivost této informace prověřit. Zcela odmítám to, že bych někoho úkoloval, aby mi na OLAF zjišťoval prověřování jakékoliv kauzy! Nejsem blázen! Náměstek Vyhnánek tak učinil z vlastní iniciativy a za účelem plnění svých pracovních povinností, za něž je plně odpovědný. Nepřísluší mi ani hodnotit, proč se náměstek obrací na toho či onoho úředníka. V dané věci se jedná o odborného náměstka, který je za danou agendu zodpovědný, přičemž za komunikaci s podřízenými neshledávám nic závadného. Ve vyjádření náměstka Vyhnánka, které poskytl i médiím, se jedná o dlouholetou zaměstnankyni Ministerstva financí zabývající se touto agendou a je považována za jednu z nejzkušenějších odbornic. 22. a 26. ledna 2016 jsem na základě žádosti o schůzku hovořil s nadřízenými úřednice, která se obrátila z pověření náměstka Vyhnánka na OLAF. Hovořil jsem s nadřízenými té úřednice. S tou úřednicí jsem nehovořil. Nadřízené jsem vyslechl a seznámil se s jejich pohledem na věc. Jelikož

se jedná ale o spor mezi zaměstnanci a navíc se týká společnosti Agrofert, obrátil jsem se na státního tajemníka, pod nějž všichni státní úředníci v souladu se zákonem o státní službě spadají, ať danou věc v rámci svých kompetencí řeší. Kdybych jakkoliv ve věci nadále osobně intervenoval, bylo by mi takové jednání nepochybně vyčítáno jako zneužití a ovlivňování situace. Uvedenými zaměstnanci Ministerstva financí nebylo podáno žádné oficiální podání, a to ani prostřednictvím prošetřovatele Ministerstva financí, stížnosti podle zákona o státní službě nebo návrhu na kárné řízení, ačkoliv ze strany státního tajemníka byli ujištěni, že podají-li návrh na kárnou stížnost, bude se jí okamžitě zabývat. Aktuálně můžu jen sdělit, že na Ministerstvu financí věc řeší státní tajemník, který mě informoval, že v této souvislosti podám podnět na Úřad vlády. Pevně věřím, že úřad vlády se danou věcí bude zabývat a zcela nezávisle posoudí veškeré okolnosti nikoliv podle médií, kde jsou zcela účelově interpretovány dílčí okolnosti případu nebo uváděny zcela nepravdivé a vykonstruované závěry. Chtěl bych se krátce vyjádřit ke stanovisku Nadačního fondu proti korupci. Mě velice mrzí, že Nadační fond nepočkal na můj projev a na vysvětlení, protože pan Karel Janeček, který je zakladatel Nadačního fondu proti korupci, který se tedy ohání dobrou morálkou a dobrými mravy, tak pokud vím, v minulosti měl problémy s daněmi na ostrově Mauricius a ohrazoval se tím, že v Čechách nebyla možnost jej založit. (Smích a potlesk poslanců ODS.) Tři roky poté, co české zákony takový byznys umožňují, se přesto přesun nechystá a schovává svoji firmu v luxusním daňovém ráji, tak já nechápu, proč on mně něco káže. A máme tady samozřejmě pana Jančuru, který mě tedy také pobavil. (Smích poslanců ODS.) Pan Jančura nás stále s panem ministrem Ťokem terorizuje kvůli Českým drahám, ale my jsme České dráhy - ano, převzali. Tam jste měli Žaludu. A to jsme měli České dráhy nechat tak? Anebo pan Jančura bojuje u paní ministryně Šlechtové za ohýbání zákona o veřejných zakázkách? My jsme tady placeni za stát s panem ministrem dopravy Ťokem a náš úkol je s Českými drahami udělat maximum, aby nezbankrotovaly. Stejně pokrytecky vnímám iniciativu Vraťte nám stát, která mě vyzývá k odpovědím na nějaké hloupé otázky. Je strašně úsměvné, kdo je zakladatelem té iniciativy - pan Petr Havlík! Zakládající člen ODS. Ten chtěl řídit naše hnutí za 200 tisíc měsíčně. Pan Petr Havlík je Česká Lotynka. Já vůbec nechápu, jak může být někdo protikorupční aktivista. Zakladatel ODS, poradce pana Klause a bývalý hlavní manažer ODS mě vyzývá, abych vysvětlil nějaké otázky, které většinou jsou nesmyslné. Rád bych zmínil ještě jedno samozvaného odborníka proti korupci - pana Janka Kroupu, o kterém jeho kolegové novináři nepokrytě říkají, že pracuje za peníze na objednávku a neštítí se ničeho. Tenhle člověk pracuje tak neprofesionálně, že na základě svědectví jednoho člověka nechal zavřít nevinnou Věru Jourovou do vazby! A jak se pak ukázalo, bylo to na základě svědectví člověka, který sám ten trestný čin spáchal! A přesto pan kroupa v pohodě dál chodí po světě a tváří se, že nestranně píše kauzy. Zrovna tu dnešní. Tvrdí, že jsem koupil na farmu Čapí hnízdo koně. Tak jsem podle něj byl majitel v době získání dotace. Je to podle mě absurdní a vykonstruované jako předchozí kauzy. A už jsem konečně u farmy. (Smích a potlesk zprava.) Tedy k farmě. Já bych vám ji raději tedy ukázal, abyste viděli, o co jde. (Ukazuje velkoformátovou fotografii.) 16. 2. 2006 kupuje společnost Imoba zdevastovanou zemědělskou usedlost o rozloze 80 hektarů za 10,431 mil. Kč. 30. 11. 2007 dochází k přeměně ZZN Agro Pelhřimov s.r.o., která byla součástí skupiny Agrofert, na ZZN Agro Pelhřimov s akciemi na majitele. Proč jsem odmítal vlastníky farmy v době podání žádosti, se dozvíte úplně na závěr, kdy je s jejich souhlasem zveřejním, i když bych nemusel. A slíbil jsem, že budu transparentní a udělám to, i když jde o osm let starou věc, která nemá nic společného s mojí politickou kariérou. Vzniká projekt vybudovat multifunkční kongresový areál sloužící veřejnosti v rámci cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že společnost Imoba, a ani Agrofert se nezabývaly těmito činnostmi - cestovní ruch, které byly odlišné od předmětu jejich podnikání, neměly zájem na realizaci tohoto projektu. Na konci roku 2007 společnost ZZN Pelhřimov prodává 100 % akcií společnosti ZZN Agro Pelhřimov třem fyzickým osobám za 2,38 mil. Kč. 17. ledna 2008 se koná valná hromada společnosti ZZN Agro Pelhřimov, kde je společnost přejmenována na Farmu Čapí hnízdo a.s. 25. února 2008 podepisuje Agrofert dohodu o budoucí spolupráci s Farmou Čapí hnízdo. Agrofert se stává strategickým partnerem farmy, což podle této dohody znamená, že v budoucnu bude využívat část kapacity farmy. 27. 2. 2008 podepisuje Imoba s Farmou Čapí hnízdo smlouvu o pronájmu nemovitostí, tj. pozemků a

budov s dobou nájmu do 31. 12. 2030! Tak jaký podvod? Podvod se dělá na 22 let dopředu? Co to je za nesmysl? 2030 - nájem! (17.10 hodin) (pokračuje Babiš) 29. 2. 2008 žádá farma Čapí hnízdo o dotaci na projekt v rámci ROP Střední Čechy. Tento projekt shodou okolností splňoval veškeré podmínky pro získání dotace. Existoval jasný ekonomický předpoklad, že zcela letálně získané dotační finance budou celý projekt ekonomicky stabilizovat. Tato úvaha se bohužel v budoucnu ukázala jako chybná, a to z objektivních důvodů, které uvedu dále. 25. 6. 2008 podepisuje Agrofert prohlášení ručitele za úvěr na stavbu projektu, a to ve výši 350 milionů korun pro farmu Čapí hnízdo. A teď to přijde. 20. 8. 2008 byla schválena dotace projektu Čapí hnízdo výborem Regionální rady Súdržnosti Stredné Čechy (Ministr Babiš předvádí velkoformátovou fotografii. Místopředsedkyně Jermanová se ho snaží oslovit.) za účasti pana hejtmana Bendla, paní Langšádlová tam seděla a další dva členové výboru, všichni hlasovali pro dotaci. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, prosím, abyste neútočil osobně. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já jen informuji, kdo to schválil. Tihle lidé to schválili. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, abyste ten transparent schoval. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Nakonec tam je nejlepší ministr financí Kalousek, ten všechno kontroloval. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře. (Ministr nepřerušuje řeč.) Pane ministře, velice vás žádám, abyste schoval ten transparent. Děkuji. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Všichni přítomní hlasovali pro tuto dotaci. Nebyl jediný člen výboru, který by hlasoval proti. Ale nebyl důvod. Pokud jsem to všechno teďka dodatečně nastudoval a ptal jsem se, nebyl důvod. Pan Vagenknecht byl v době přípravy žádosti a jejího schválení vedoucím auditního oddělení na ROP Střední Čechy. Dneska má pan Vagenknecht problém. Dokonce říká, že dotace křiví trh. No tak to objevil Ameriku. Tak to víme. Ale proč jsme potom v Evropské unii? Nebo se toho vzdáme. Takže šéf auditního oddělení dneska dává rozumy. 22. 10. 2008 byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace hejtmanem za ODS Bendlem. Přílohou této smlouvy byl rovněž finanční plán projektu a rozpočet, jehož obsahem byly plánované výdaje a plánované příjmy projektu. Celková výše plánovaných způsobilých výdajů byla poskytovatelem určena následujícím způsobem: celkové plánované výdaje projektu byly 436 588 tisíc. Takže Vagenknecht lže, když říká, že byly 203 392 625,79. Ano, ROP to má na stránkách uvedeno! Ale to jsou plánované způsobilé výdaje. A nemá tam plánované nezpůsobilé výdaje. Ta vila šla pryč, nikdy nebyla v dotaci. Zase manipulace. Teď konečně řeknu a doufejme, že si to všechna Bakalova média napíší, i Česká televize - přidělená dotace byla ve výši 49 997 443,29 korun, z toho evropských peněz 42 578 135,80. Investiční dotace kraje 3 749 808,25 korun. Investiční dotace státního rozpočtu 3 749 808,24. Někdo argumentoval, že údajně farma vzala někomu možnost získat dotaci. Tak celková alokace na léta 2007 - 2013 pro ROP Střední Čechy byla 14 922 852 962,50 korun. Koncem roku byl tento program vyčerpán, respektive teď v lednu, na 91,2 % a pravděpodobně celý program nebude vyčerpán. Takže tady někdo říká "Musíme čerpat, musíme čerpat.", a když je nějaká firma, která to vyčerpá, tak potom je problém. Projekt farma Čapí hnízdo byl opakovaně kontrolovaný ROP Střední Čechy. 28. 7. 2008 ROP Střední Čechy - předběžná veřejnoprávní kontrola na místě - nebyly zjištěny podstatné nedostatky. To bylo za pana Bendla. 28. 7. 2010 ROP Střední Čechy - průběžná veřejnoprávní kontrola na místě - nebyly zjištěny nedostatky. To bylo za pana Ratha.

9. 2. 2011 proběhl audit ROP Střední Čechy, při kterém bylo zjištěno porušení podmínek rozpočtové kázně pro proplacení nezpůsobilého výdaje, což spočívalo v tom, že do žádosti o platbu byla zahrnuta i platba, která ještě nebyla ze strany příjemce proplacena. Na tuto skutečnost byli pracovníci ROP předem písemně upozorněni. Na základě žádosti o prominutí dne 10. února 2012 bylo upuštěno od původního návrhu na odvod - nevím, proč tedy novináři psali šest milionů - a ten byl ve výši 3 718 753 korun. A nakonec farma - a ne Babiš, jak bylo v titulku, Babiš s tím neměl nic společného - uhradila 37 188 korun. Rozhodnutí podepsal pan Rath. 17. 4. 2012 ROP Střední Čechy říká: nebylo identifikováno žádné zjištění. A 12. 4. 2013 byl ministrem financí ČR nařízen mimořádný audit realizovaný renomovanou auditorskou firmou KPMG na základě objednávky Ministerstva financí. A zase je tady náš oblíbený ministr financí pan Kalousek. Všechno bez nálezu, tak já tomu nerozumím. Vy mluvíte o nějakém podvodu? Jaký podvod? Jak jste na to přišli? Proč jste vůbec svolali tuhle schůzi, když ji vyšetřuje Policie České republiky? Když ji vyšetřuje OLAF. A novináři, kteří terorizují moji rodinu. Proč jste ji svolali? To jste nemohli počkat? Nebo nemáte jinou tému. Samozřejmě. Babiš - nepřítel. Žádný audit ani kontrola nenaznačily, že by dotace byla čerpána v rozporu s podmínkami EU. Proto jsem také ve všech svých vyjádřeních reagoval tak, že vrácení dotace nikdy nehrozilo a byla poskytnuta podle platných pravidel. Dříve mediálně propíraná vila nikdy nebyla předmětem dotace. Na její realizaci nešla ani koruna z dotačních prostředků. Mimochodem farma byla od samého počátku definována jako Multifunkční kongresový areál farma Čapí hnízdo. To byl oficiální název projektu uváděný v žádosti o dotaci. Výtky, že slouží zejména pro firemní večírky, jsou neoprávněné. Farma realizuje konference, odborná školení, team-bildingy, zasedání vedení firem, firemní semináře, svatby, oslavy narozenin a další akce. Její činnost je dodnes v plném souladu se záměrem projektu a nastaveným předmětem výzvy. Farmu Čapí hnízdo - a teďka bych prosil, aby všichni zpozorněli, pan Šídlo, pan Vzpurný, všichni navštívilo od roku 2012 do roku 2015 přes 125 tisíc návštěvníků. 125 tisíc návštěvníků. A proč říkáte, že to je Babišovo luxusní sídlo, když je to lež? A z toho bylo 452 škol a mateřských školek. Přišlo 27 398 dětí, které navštívily Ekocentrum. Pokud chcete, můžu vám tady číst všechny školy - Benešov, Bystřice, Milevsko, ale nebudu, to by byla ještě další hodina. Kolovraty, Kunratice. Ano, a děti jsou nadšené, když tam chodí. Je třeba zmínit akce typu Den otevřených dveří. Velikonoční jarmark pro veřejnost, vánoční vázání věnců pro veřejnost, Den Země v Ekocentru a show jednoho z nejlepších akrobatických pilotů, českých pilotů na světě Martina Šonky, která se konala 26. července 2015 za účasti téměř pěti tisíc diváků. A tento rok se bude akce pro velký úspěch opakovat. Takže lidi, přijďte se podívat. 18. 6. 2016 bude Martin Šonka znovu na farmě. (Reakce ze sálu.) V posledních dvou letech aktivně farma pomáhá zvýšit návštěvnost v ostatních ubytovacích kapacitách v regionu během akcí, které převyšují její ubytovací kapacitu, a aktivně spolupracuje s Asociací hotelů a restaurací České republiky při podpoře cestovního ruchu. Farma Čapí hnízdo vytvořila 51 - opakuji - 51 pracovních míst s většinovým zastoupením občanů okresu Benešov. Za svoji existenci odvedla farma ze sociálního a zdravotního pojištění cca 30 milionů. Smluvní formou zajišťuje sezónní práci více než stovce osob a spolupracuje s více než 50 dodavateli služeb a zboží v celém regionu. Hodnota majetku farmy Čapí hnízdo k 31. 12. 2015 je 738 236 577 korun. Na rok 2016 jsou plánované investice ve výši 155 863 057 korun, a to výstavba pavilonu exotických zvířat, kompletní rekonstrukce kuchyně, plynofikace areálu, výstavba nové trafostanice, výstavba venkovních bazénů, výstavba nového spa wellnes, rekonstrukce čistírny odpadních vod a nafukovací hala u tenisových kurtů. *** (17.20 hodin) (pokračuje Babiš)

Předpokládaná hodnota majetku farmy po těchto investicích bude k 31. 12. 2016 889 451 269 korun. To znamená, že koncem roku 2016 klesne podíl dotace na 5,32 % z celkové investice. Nevím, kolik takových projektů s poměrem vlastních zdrojů 95 % a 5 % dotace je v celé Evropské unii. Myslím si, že minimum. Od roku 2008 do roku 2013 vykázala Farma Čapí hnízdo ztrátu 28 560 tis. Vlastní kapitál byl záporný a to minus 25 844 tis. Poměr oběžná aktiva a cizí zdroje byl k datu 31. 12. 2012 záporný a to 572 755 tis. A dnes ráno říkal ten pan redaktor, že vlastně neměla dluhy. Dluh farmy k předmětnému datu byl 615 458 tis. Původní investiční záměr se vzhledem k finanční krizi v roce 2008, 9 a 10 nenaplnil. Nepodařilo se získat dostatek zakázek a individuální turistika nedokázala pokrýt placení úvěru. To jenom k ručení bankovního úvěru Agrofertem byl tento nucen koncem roku 2013 projekt převzít. Po převzetí vykázala farma v roce 2014 ztrátu 40 961 tis. a v roce 2015 ztrátu 48 456 tis. V roce 2016 je předpoklad ztráty 52 243 tis. Celkově tedy ztráta za poslední tři roky, včetně tohoto roku, bude 141 660 tis. Na rozdíl od jiných miliardářů nevlastním luxusní letadlo, ani luxusní jachtu. Ale moje firma provozuje projekt pro veřejnost, který mi dělá radost. Věřím, že po dokončení investic si farma vydělá na svůj provoz, takže opakuji, že projekt je dnes ziskový, slouží veřejnosti a znovu zdůrazňuji, není to luxusní sídlo mojí rodiny. Každý občan naší země se může o tom přesvědčit. Takže to, co jsem vám ukázal (Vytahuje plakát s fotografií farmy. Potlesk z řad poslanců ANO.) - tady je Farma Čapí hnízdo, tohle je ten areál. Můžete se přesvědčit na místě. Myslím si, že Česká republika se nemá za co stydět. Takže to je asi všechno. A jdeme do finále, abych vás nezdržoval. V roce 2005, tedy před jedenácti lety, jsem byl s dětmi v pražské zoologické zahradě, tam vzadu, jak jsou ty ohrady. Byla tam dlouhá fronta, čekali jsme, že nakrmíme kozy a tehdy mě napadlo, že vybuduju rodinnou farmu se zvířaty. Farmu měla postavit společnost Imoba ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel. Následně Imoba jako alternativu zvažovala postavit kongresové centrum pro skupinu Agrofert. Ani tento záměr ekonomicky nevycházel. Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný. Protože se projekt netýkal byznysu Agrofertu, nechtěl jsem ho jako Agrofert realizovat a tudíž jsem se s ním nechtěl zabývat a nezabýval jsem se jím. Moje dcery jezdí od dětství na koni. Rozhodl jsem se proto, že dám rodině prostředky, aby si firmu koupila a projekt zrealizovala. Farmu Čapí hnízdo vlastnily v rozhodné době mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel podíl odpovídající podílu mých dvou nezletilých dětí a mé partnerky. Jsem přesvědčený, že vlastnictví společnosti Farma Čapí hnízdo nemělo žádný dopad na získání dotace. Dokonce, podle dotačních specialistů, jsem já osobně a ne společnost, mohl být stoprocentním akcionářem farmy. Je to nelogické, ale je to tak. Proč je to tak? No, to se zeptejte Bruselu. Neměl jsem teda žádný důvod nic skrývat. Dotace byla přidělena podle platných pravidel. Nespáchal jsem žádný dotační podvod. Proč jsem nechtěl říci jména akcioářů? No, protože jsem nechtěl ohrozit moje děti. Svojí rodinu, to je to nejcennější, co mám. (Potlesk z řad poslanců ANO.) Proto jsem se ne vždy vyjadřoval správně. Nemohl jsem říct pravdu, toto přece musí každý rodič pochopit! Já mám, pane Bendo prostřednictvím paní předsedající, čtyři děti jak vy, takže vy to určitě pochopíte. Protože děti jsou to nejcennější, co máme. Jsou smysl našeho života. Svého rozhodnutí nelituji, protože všichni vidíme, jakou já a moje rodina prožíváme mediální štvanici. Rodina je mi přednější, než moje politická kariéra. Rozhodl jsem se akcionářskou strukturu nyní zveřejnit, ne pod tlakem mých nepřátel, ale na žádost mých nejbližších jako reakci na nekončící útoky novinářů na mě a na projekt, který polorozpadlý statek proměnil v nádherný areál otevřený veřejnosti, který však byl politicky zneužit proti mé osobě s cílem vyloučit mě z politického života.

Jsem informován o tom, že si společnost I-Mobile, jako právní nástupce Farmy Čapí hnízdo, nechala zpracovat k problematice udělení a čerpání dotace nezávislý znalecký posudek a kritickou nezávislou právní analýzu. S oběma dokumenty jsem byl seznámen. Mají ji k dispozici orgány činné v trestním řízení. Z obou těchto nezávislých zkoumání vyplývá jednoznačný závěr, že celý postup při získání a čerpání dotace byl zcela v souladu s právními předpisy. Věřím v to, že i přes bezprecedentní mediální masáž veřejného i odborného mínění mě občané pochopí a orgány činné v trestním řízení a auditní orgány si zachovají plnou nestrannost. Na závěr bych se chtěl omluvit své rodině za všechny starosti a problémy, které vznikly díky tomu, že jsem v politice. Zároveň se omlouvám veřejnosti, že jsem se vyhýbal odpovědi na otázku, kdo jsou akcionáři farmy. Nepředpokládal jsem, že tento skvělý projekt pro veřejnost, za který by měla být v Bruselu Česká republika pochválena, bude zneužit proti mně. Takže, tolik ke kauze Čapí hnízdo. Nepochybuju, že cokoliv bych dneska řekl, že štvanice na mě bude pokračovat. Pro mě by bylo nejlepší dneska rezignovat. Aspoň bych mohl jít za lidmi a vysvětlit jim, co je to Čapí hnízdo, jak funguje politika. Dneska to vím. V říjnu 2013 jsem to nevěděl. Ale já to neudělám, protože jsem slíbil mým voličům, že budu bojovat za náš program. A proto budu dále pokračovat. Není důvod, aby naše koaliční vláda nefungovala dál. A samozřejmě to závisí na našich koaličních partnerech. Ale já si myslím, že jsme si našlápli dobře a že bychom měli dále fungovat ve prospěch této země. Děkuju za pozornost. (Poslanci ANO povstávají a dlouze tleskají.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Hezké odpoledne, vážené paní a pánové. Budeme pokračovat a to ještě před schválením návrhu pořadu schůze tím, že konstatuji: Za prvé zrušení omluvy paní poslankyně Marie Benešové, omluvou od 16. hodin do konce jednacího dne pana poslance Zahradníčka, omluvou pana poslance Herberta Pavery od 18. hodin do půlnoci. Nyní tedy s přednostním právem pan poslanec Petr Fiala. Stále jsme před schválením pořadu. Připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím pane poslanče, máte slovo. (Silný hluk v sále.) Prosím o klid Sněmovnu. *** (17.30 hodin) Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kdyby mně Poslanecká sněmovna umožnila, jak to bylo logické, vystoupit před panem ministrem Babišem, tak se pan ministr Babiš nemusel neustále ve svém projevu ptát, proč navrhujeme svolání mimořádné schůze, protože by se to ode mě dozvěděl. Ale to, co se tady odehrálo, je podle mě neuvěřitelné a je pro mě i těžko to komentovat. Já jsem se nedobrovolně ocitl na předvolebním shromáždění hnutí ANO, a to považuji za naprosto nedůstojné. A to, že jsem tady musel zůstat, považuji za jakési násilí vůči mé osobě, a budu přemýšlet, co s tím budu dělat. Ale je to nedůstojné pro tuto sněmovnu a všichni, kdo jste tohle dovolili, včetně způsobu řízení schůze, který tady předvedla paní místopředsedkyně Jermanová, tak za to nesete odpovědnost, a já vám prorokuji, že budete první, teď mluvím k demokratickým politickým stranám, kterým se to vymstí a kteří na toto doplatíte, protože umožnit v Poslanecké sněmovně tuto nehoráznou předvolební rétoriku, kterou tady předvedl předseda hnutí ANO, to je prostě zásadní chyba. Já se nicméně nenechám vyprovokovat a nenechám se zatáhnout do té debaty, v které bych vyvracel jednotlivá obvinění, která tady Andrej Babiš vznesl proti celému světu, a vrátím tu pozornost k tomu, čím skončil Andrej Babiš a čeho se dotkl v závěru svého vystoupení, a to je to, proč jsme se tady sešli, a to je kauza Čapí hnízdo. Mimochodem, a tu poznámku mi dovolte, ještě než začnu s jednotlivými argumenty, pan ministr Babiš tady opakovaně zve veřejnost, aby navštívila Čapí hnízdo, a říká nám i nám poslancům, pojďte se tam podívat, já vás všechny zvu, je to pro veřejnost. Tak pane ministře, já vám říkám, jestli to takhle bude pokračovat, tak nás tam zvát nemusíte, protože my všichni už v Čapím hnízdě jsme nebo brzy budeme, protože jestli to takhle bude pokračovat dál, tak v Čapí hnízdo proměňujete Českou republiku. (Potlesk vpravo.)

Ale pojďme zpátky přímo k té kauze a k důvodům, proč svoláváme mimořádnou schůzi. Vy mně to možná nebudete věřit, ale mně nedělá žádnou radost, že se tady dnes potkáváme nad kauzou Čapí hnízdo a v současné situaci České republiky jsou určitě témata, kterým bychom se tady mohli věnovat a měli věnovat a bylo by to lepší pro občany naší země. Ale ten důvod, proč se tu setkáváme, i když tomu pan ministr Babiš nechce věřit, ten důvod je závažný a nemáme jinou možnost, než mluvit o kauze Čapí hnízdo na této mimořádné schůzi. Já bych vám tady připomněla slova, která řekl Bohuslav Sobotka Poslanecké sněmovně ještě v době, kdy nebyl premiérem této vlády, tedy v březnu roku 2011 jako představitel opozice. Cituji: "Podle našeho názoru se Poslanecká sněmovna nemůže zbavit své kontrolní role, kterou má z Ústavy vůči vládě. A jestliže vláda selže, jestliže některá struktura vlády selže, pak je povinností všech poslanců a poslankyň, aby se tím Poslanecká sněmovna zabývala. Není možné, abychom před těmi věcmi zavírali oči, abychom se tvářili, že se vlastně nic neděje a nechávali ty věci vyšumět do ztracena, jako by se vlastně vůbec nic nestalo. Ty věci je potřeba řešit. A pokud je neřeší předseda vlády, pokud je neřeší vládní koalice, tak tu kontrolní odpovědnost musí převzít tato Poslanecká sněmovna, a tato Poslanecká sněmovna musí jednat." Konec citátu ze slov Bohuslava Sobotky z března roku 2011. Ano, já naprosto v této věci souhlasím s Bohuslavem Sobotkou a musím konstatovat, jak to nedělám u jiných jeho výroků, že tato slova neztratila nic na své platnosti. Poslanecká sněmovna skutečně musí jednat a musí jednat v tomto případě proto, že ani ministr financí, ani pan premiér se nedokázali za poslední tři týdny postavit kauze Čapí hnízdo čelem. Jak všichni víte, před několika týdny se objevily závažné informace, týkající se ministra financí Andreje Babiše, a na základě těchto informací, které nebyly vysvětleny, a podle mě ani dnešní projev Andreje Babiše řadu těch otázek nevysvětlil, tak přece bylo a je povinností opozice požadovat toto vysvětlení. A je také povinností opozice, o které kdysi pan premiér Sobotka dobře věděl, když byl sám v opozici, aby požadovala po premiérovi země, aby k té věci zaujal nějaký postoj, neschovával hlavu do písku a tuto kauzu řešil. Kauza Čapí hnízdo poškozuje vládu, poškozuje pověst ČR v zahraničí, a především poškozuje důvěru občanů této země v politiku a v politiky. A tato kauza dnes už není jenom příběhem, problémem ministra financí, ale už i problémem celé vlády, a tedy i problémem pana premiéra Sobotky. Očekával jsem, že se ministr financí dnes pokusí celou kauzu důvěryhodně vysvětlit, ale toho jsem se nedočkal. Možná proto, že ten projev se zabýval úplně vším a celou historií novodobé České republiky a nejrůznějšími pseudokauzami a různými osobními útoky, takže možná jsem se v tom vysvětlování trošku ztratil, ale obávám se, že ani až si přečtu ten výklad Andreje Babiše důkladněji,tak že se nedočkám odpovědi na některé podstatné otázky, které znovu připomenu a znovu je jménem veřejnosti položím. Ale pokud tu kauzu nedokáže důvěryhodně vysvětlit ministr financí, pokud se mu to nepodařilo a pokud se mu to nepodaří v příštích hodinách, tak je podle mě na místě požadovat, aby konal předseda české vlády. Jiná varianta není možná. A to je také jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli požádat o svolání této mimořádné schůze, která má vnést světlo do případu, který už několik týdnů hýbe Českou republikou. Dámy a pánové, když Andrej Babiš vstupoval do politiky, tak se oháněl vzletnými slovy o tom, jak bude bojovat proti korupci a podvodům a u nemalé části české společnosti vzbudil dojem, že jakýsi čistý mesiáš, který napraví všechny zlořády světa. Vzpomeňme si např. na slova Andreje Babiše z roku 2011. "Pro čím dál víc lidí je nepřijatelné platit daně státu, který je rozkrádá. Je to tabu, plno věcí se jen tuší. To ale přece neznamená, že to není pravda. Jak mohou politici po občanech chtít, aby šetřili, aby se uskrovnili, když lidi vidí, jaké obrovské sumy se rozkradou ze společné kasy?" Tolik Andrej Babiš v rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2011. Po dvou letech, a nejenom ve světle této kauzy, je jasné, že ministr financí žádným čistým spasitelem, mesiášem, není, a ta současná kauza, i to, jak je zatím vysvětlována, nám ukazuje, že ti,

kteří mají plná ústa morálky a neustále ji kážou jiným, tak se mnohdy chovají mnohem nemorálněji, než ti, které sami kritizují. Na permanentní střet zájmů Andreje Babiše, který je vládě, podniká, čerpá dotace, účastní se veřejných zakázek, vlastní média, na tento permanentní střet zájmů jsme poukazovali od samého počátku. Tento problém nezmizel, a je také potřeba ho řešit. Ale dámy a pánové, kauza Čapí hnízdo, to je ještě něco docela jiného. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete něco jiného, než je předmět dnešní schůze, prosím v předsálí. Myslím to na všechny hloučky tady v sále. Děkuji. Prosím, pokračujte. Poslanec Petr Fiala: Ve světle předvolební rétoriky ministra financí, ale samozřejmě nejenom ve světle této rétoriky je potřeba, aby veřejnost znala pravdu o Čapím hnízdě. A já tady znovu připomenu, i po tom zvláštním výkladu Andreje Babiše, co je vlastně podstatou celé kauzy a v čem ten problém spočívá. Podstatou té kauzy je, že ministr financí je podezřelý z toho, že zneužil evropské dotace, určené malým a středním podnikatelům. Podstatou této kauzy je to, že druhý nejbohatší člověk v ČR, jak jsme tady opakovaně slyšeli, miliardář, jak sám sebe označuje Andrej Babiš, je podezřelý z toho, že uměle vyvedl jednu ze svých firem ze svého holdingu, aby na tyto dotace dosáhla. A podstatou této kauzy je také to, že skryl majitele této firmy za anonymní akcionáře, přestože sám x-krát vystupoval proti anonymním akciím. *** (17.40 hodin) (pokračuje Fiala) Dnes jsme se dověděli, že těmi anonymními akcionáři byli jeho přímí příbuzní. Všechny ty zveřejněné indicie napovídají tomu, že Andrej Babiš po celou dobu firmu Čapí hnízdo ovládal a nevím, jaký jste měli dojem z jeho výkladu vy, ale já jsem si na to jiný názor neudělal. Ano, Andrej Babiš po celou dobu Čapí hnízdo řídil, ovládal a měl na něj podstatný vliv. Co vede média a veřejnost ke kladení těch otázek, které jsem tady připomenul, co klade (vede) veřejnost a média ke kladení otázek, na kterých se nám dosud nedostává uspokojivé odpovědi? Připomeňme si ta fakta nebo ty dojmy, ta podezření, připomeňme si to, z čeho můžeme usuzovat na to, že tato kauza není v pořádku, a že Andrej Babiš tedy nejednal tak, jak jednat měl. Usuzujeme tak například z toho, že ve statutárních orgánech firmy Čapí hnízdo, která podle slov Andreje Babiše mu nikdy nepatřila, zasedala jedna z Babišových dcer a bratr partnerky Andreje Babiše. Z toho, že v jejím představenstvu zastupoval anonymní vlastníky Mgr. Václav Knotek, který zároveň působil v řadě jiných firem v Agrofertu, a je jedním z nejbližších spolupracovníků ministra financí. Z toho, že Agrofert ručil farmě Čapí hnízdo za 350 milionový úvěr. Z toho, že další z firem Andreje Babiše půjčila Čapímu hnízdu jeden ze svých automobilů. Z toho, že webová doména http://www.capihnizdo.cz je od roku 2007 do dnešního dne vlastněna holdingem Agrofert. Z toho, že parcely i veškeré budovy na Čapím hnízdě patří firmě Imoba, jejímž vlastníkem je Andrej Babiš. Z toho, že audit hospodaření Čapího hnízda prováděla stejná firma, která pracuje pro Agrofert. Z toho, že se valné hromady Čapího hnízda konaly v sídle Agrofertu, a tak bychom mohli pokračovat. V důsledku toho je vlastně úplně jedno, kdo fyzicky držel anonymní akcie Čapího hnízda. Žádnou firmu nelze přece posuzovat samostatně, ale v rámci celé skupiny, ve které působí. A je podstatné nejen to, kdo ji vlastní, ale hlavně to, kdo v ním má rozhodující pravomoci a v čí prospěch svou činnost vykonává. Dozorčí rada a představenstvo vždy zastupuje vlastníky dané společnosti a vykonává jejich úkoly. V čí prospěch asi jednala dcera Andreje Babiše, sedící v dozorčí radě Čapího hnízda, když ne ve prospěch svého otce? V čí prospěch jednal bratr Moniky Babišové, když ne ve prospěch své sestry? A v čí prospěch jednal Václav Knotek, Babišův blízký spolupracovník z Agrofertu? A nemusíme být zrovna právníky, abychom takové otázky kladli, aby takové otázky zaznívaly ve veřejné debatě a aby na takové otázky musel nebo měl ministr financí odpovědět. Nemusíme vycházet z žádných nepřímých důkazů. Sám Andrej Babiš několikrát přiznal, že Čapí hnízdo je jeho a učinil tak v době,

kdy podle oficiálních dokumentů Čapí hnízdo do holdingu nepatřilo. Jak jinak vysvětlit jeho slova z dnes již legendárního filmu Matrix AB: vítejte na Čapím hnízdě, myslím, že to je nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. A pak tam byla ta historka s těmi dětmi, když čekal ve frontě v Pražské zoo na krmení koz. Jak jinak vysvětlit tweety, v nichž o Čapím hnízdu mluví jako o "mojí farmě" v době, kdy Čapí hnízdo ještě oficiálně nepatřilo do holdingu Agrofert. Jak jinak vysvětlit slova partnerky Andreje Babiše, která pro lifestylové časopisy Čapí hnízdo prezentovala jako víkendovou haciendu rodiny a sama přiznávala, že se podílela na vymýšlení interiéru vily. Já jsem samozřejmě poslouchal pana ministra, nakolik to šlo. Tak mně tady není jasné, co z toho patřilo, co z toho nepatřilo, možná toto se dá vysvětlit, ale rozhodně i tento fakt vyvolává otázku o tom, jak to s tím Čapím hnízdem vlastně je. Ale když to shrnu dohromady, i kdyby jedna z těch věcí třeba neplatila nebo byla vysvětlitelná, tak všechno to jednoznačně ukazuje na skutečnost, že Andrej Babiš fakticky vždycky byl a je vlastníkem Čapího hnízda. Farmy, na jejíž stavbu dostal dotaci z evropských fondů, dotaci, na kterou měly jinak šanci dosáhnout jen projekty malých a středních podnikatelů. A to Andrej Babiš není, nebyl a sám se k tomu hrdě vždycky hlásí. Jak se tento postup slučuje se sliby tohoto stejného Andreje Babiše, šéfa hnutí ANO, který před volbami v roce 2013 prohlašoval, že cituji: veškeré státní zakázky musí dostat jen transparentní firma a že, cituji znovu: firmy s anonymními dotacemi (akciemi ?) by měly mít zakázáno obchodovat se státem a pobírat dotace. Ano, to říkal Andrej Babiš před volbami v roce 2013. A Andrej Babiš, jak už jsem připomenul, se sám rád označuje za člověka, který odvádí do rozpočtu miliardy korun, který dává desetitisícům lidí práci. A takový člověk, jak asi sami uznáte, jako malý a střední podnikatel rozhodně nevypadá. Pan Babiš rád říká, že čelí obrovské kampani opozice, která je na něj dlouhodobě připravována. A dnes jsme to tady v Poslanecké sněmovně zase slyšeli. Já jsem říkal, že nebudu vyvracet, nenaskočím na tu hru, nebudu vyvracet jednotlivé útoky a obvinění, kterými tady Andrej Babiš šermoval jak vůči politickým stranám, bývalým představitelům tohoto státu, tak vůči jednotlivcům, kteří sedí v Poslanecké sněmovně, i když musím říct, že je někdy těžké se při všech těch urážkách a obviněních udržet. Ale k této výhradě, že to je obrovská kampaň opozice, k té bych se přece jenom rád krátce vyjádřil. My přece jsme tuto kauzu nevyvolali, my jsme ji nevymysleli, my nemáme žádné investigativní novináře, které ovládáme. My tohle všechno neřídíme. My jsme prostě jenom komentovali a komentujeme informace, které se v médiích a na veřejnosti objevily, a to je povinnost opozice, to přece máme dělat a musíme to dělat. A ty informace tady jsou, těmi žije veřejnost, o těch se píše v médiích a ty se přece nedají ignorovat. A opravdu si pan ministr myslí, že opozice ovládá evropský úřad proti podvodům, ten tak zvaný OLAF, který celou kauzu vyšetřuje? A tady bych jenom panu ministrovi připomenul, že OLAF vyšetřuje ročně přes 1 400 podnětů, ale reálně se potom zabývá necelými 15 %, u kterých to podezření po důkladném zkoumání shledává jako důvodné. Tato instituce sama, sama zahájila šetření daného podezření, což svědčí o jisté závažnosti neboť OLAF si nevybírá kauzy náhodně, ale na základě vlastní analýzy podnětů. A tady OLAF provedl jednu z těch mnoha analýz těch jednotlivých podnětů a vyhodnotil to tak, že to je vážné. A zařadil to mezi těch necelých 15 % podání, které potom vyšetřuje. Opravdu si pan ministr Babiš myslí, že v tom má prsty pravicová opozice? Opravdu si pan ministr myslí, že opozice nebo média ovládají českou policii, která kauzu vyšetřuje? Opravdu si Andrej Babiš myslí, že opozice tak dokonale ovládá média, že ovládá i jím vlastněná média, která už vzhledem ke společenskému tlaku nemohla mlčet a sama o této kauze začala taky psát? Rétorika pana ministra je v tomto směru směšná a já si myslím, že jí nevěří ani on sám a ani nikdo z jeho okolí. Myslím, že by udělal lépe, kdyby přestal obviňovat všechny, kteří na nesrovnalosti okolo získání dotace upozorňují, a místo toho raději věrohodně vysvětlil všechny aspekty této kauzy, protože na to má veřejnost právo. A je zjevné, že to vysvětlení se nevytváří lehce. Andreji Babišovi trvalo sestavení aspoň do jisté míry hodnověrného příběhu více než dva týdny, ale i tak jsme se dnes hlavně dozvěděli pouze to, co kdo v minulosti dělal, co kdo údajně ukradl, on že neudělal nic, že je to štvavá kampaň opozice, koaličních partnerů, jeho bývalých spolupracovníků, jeho současných spolupracovníků, jeho bývalých novinářů, jeho současných novinářů, německé CDU a Evropské unie. Nic víc jsme se, dámy a pánové, nedozvěděli. (Potlesk z řad pravicových poslanců.) *** (17.50 hodin) (pokračuje Fiala)

A já jsem si nepřipadal jenom jako na předvolebním shromáždění Hnutí ANO, tam jsem nikdy nebyl, tak se mi to špatně posuzuje. Ale říkal jsem si, že to tak nějak vypadá. Mně to připomínalo ještě jednu věc i těmi útoky, tou rétorikou. Mně to připomínalo nechvalně známý projev z Červeného Hrádku, nebo jak se to jmenovalo. A ještě mně chyběl ten kůl v plotě a zpochybňování spousty umělců a dalších a dalších lidí. Ale to spiknutí, ty nesmysly, ty věci, které zdánlivě vypadají, že jsou propojené a vůbec propojené nejsou, to všechno v projevu pana ministra Andreje Babiše bylo. Možná to byla taktika, jak odvést pozornost od té skutečné podstaty této kauzy, ale pokud to taková taktika byla, tak si myslím, že hrubě podceňujete, pane ministře, veřejnost a minimálně podceňujete poslankyně a poslance v této Poslanecké sněmovně, protože my na něco takového neskočíme. Ale pojďme kousek dál. Pojďme kousek od osoby ministra financí Andreje Babiše, od kterého jsme se věrohodného vysvětlení nedočkali, a možná to mnozí z nás ani nečekali, a pojďme k jeho nadřízenému. Já musím konstatovat, že pokud Andrej Babiš se s tou kauzou věrohodným způsobem nevyrovnal, a pokud to neučiní v nejbližší době, tak je na čase, aby tu situaci řešil jeho nadřízený, totiž předseda vlády. A znovu bych si tady dovolil, dneska to dělám často, ale některé výroky pana předsedy vlády z minulosti jsou opravdu pozoruhodné, znovu bych si tady dovolil citovat Bohuslava Sobotku. Cituji: "Protože já si myslím, že lidé čekají, že premiér bude razantní, že bude věci řešit, a že skutečně vládu povede." Tak to jsou slova Bohuslava Sobotky z roku 2011. A já si taky myslím, já to také očekávám, že pan premiér bude razantní, a lidé čekají, že bude razantní, a že bude celou situaci řešit. Tak by si měl na tato svoje slova vzpomenout. Nemohu také panu premiérovi upřít jistou prognostickou schopnost, protože v září 2011 řekl, a to budu znovu citovat doslova: "Já se domnívám, že každému premiérovi, bez ohledu na to, zda patří k pravici nebo k levici, by mělo záležet na tom, jakou pověst a autoritu má jeho vláda mezi občany. Já jsem čekal (Pořád cituji Bohuslava Sobotku.), jaké stanovisko k této kauze zaujme. Očekával jsem, že se od ministra financí distancuje, že se jeho chování odsoudí, že se z toho vyvodí patřičné závěry. Ale k ničemu takovému nedošlo. Znamená to tedy, že premiér takové jednání ministra schvaluje? Jak je možné, že se premiér od počínání ministra nedistancoval? Jak je možné, že premiér takového člena vlády nevyzval k tomu, aby na funkci člena vlády rezignoval? Vždyť přece poškozuje pověst celé vlády. Ale jestliže ministr financí není schopen sám vyvodit důsledky z tohoto vážného selhání, měl by jednat předseda vlády, a měl by navrhnout jeho odvolání. Přece v kulturní civilizované zemi kdekoliv v Evropské unii kdyby toto člen vlády udělal, tak musí okamžitě odejít." Dámy a pánové, Bohuslav Sobotka, září 2011. Pro kontext, abyste rozuměli tomu kontextu, kdo si to už nepamatujete, tak připomínám, že vážným selháním tehdejšího ministra financí bylo to, že dal facku mladíkovi, který jej vulgárně napadal. Ano, není to nic, za co bychom mohli tehdejšího pana ministra, mého váženého kolegu chválit. Ale uznejte sami, že je to s dnešní situací naprosto nesrovnatelné. A jak tehdy razantně vystupoval současný premiér Bohuslav Sobotka, a jak by on tehdy rázně řešil tu situaci, kdyby to byl jeho ministr. Dnes má příležitost, a nedočkali jsme se ani jediného slova. Jestliže premiérovi nevadí, že v jeho vládě sedí člověk, který je podezřelý z obcházení dotačních pravidel, protože jak tvrdí premiér, naší vlády se to netýká, i když to samozřejmě není pravda, tak by měl alespoň řešit věc, která se této vlády nepochybně bezprostředně týká. Andrej Babiš má jako ministr financí v gesci audit evropských dotací v České republice. Je nejvyšší instancí v České republice pro kontrolu čerpání evropských peněz. Je nepřijatelné, aby za této situace při podezření na to, že se dopustil dotačního podvodu, nebo jeho firmy, aby za této situace tuto funkci, tedy aby byl tou nejvyšší instancí pro kontrolu čerpání evropských peněz, aby tuto funkci za této situace vykonával. Před týdnem přišel časopis Reportér, pan ministr financí to tady také krátce zmínil, se svědectvím dvou současných zaměstnanců Ministerstva financí, kdy vyšlo najevo, že stávající náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek úkoloval ministerskou referentku, aby v Bruselu zjistila informace o tom, jestli a jak OLAF obvinění firem Andreje Babiše vysvětluje. Tohle je situace, která se už této vlády týká. To je situace, před kterou nemůže pan premiér strčit hlavu do písku. A já si myslím, že náměstek ministra financí, kterého si na ministerstvo přivedl Andrej Babiš, když se snažil získat informace o tom, jak probíhá vyšetřování Babišových firem, tak jednal způsobem, který je

nepřiměřený. Ale i kdyby se ukázalo, že jednal naprosto správně, jak se nás tady o tom snažil přesvědčit pan ministr financí, tak už tento případ ukazuje, že něco tady není v pořádku, že není v pořádku to, aby ten, kdo odpovídá za Českou republiku, za kontrolu čerpání evropských peněz, byl sám podezřelý z dotačního podvodu, a dělal nadále tuto svou kontrolní funkci. To prostě v pořádku není. A budou zcela logicky se objevovat podezření na to, že vyšetřování neprobíhá tak, jak má. Já jsem nicméně přesvědčen, že chování Babišova náměstka je nepřijatelné, že nepatří do právního státu, a že neměl už dávno na Ministerstvu financí sedět. A ptám se, co na to říká premiér, co na to říká předseda vlády Bohuslav Sobotka? Nic. Jako obvykle v této věci mlčí. Znovu připomínám, dámy a pánové, toto už není kauza Hnutí ANO a pana Babiše, to je kauza, která vrhá stín na celou vládu a pan premiér Sobotka by si toho měl být vědom, měl by se k tomu postavit čelem, a měl by nějak jednat. A já se ptám pana premiéra, proč se nedrží svých slov v minulosti, že by měl ministr odstoupit, že by měl odstoupit hned a počkat, dokud se problém nevyřeší. Jak máme brát vážně vaše výroky o tom, že v politice neplatí presumpce neviny a podobné věci? To jste říkal, když jste byl v čele opozice. Teď jako premiér se k těmto slovům nehlásíte. A pokud snad pane premiére máte krátkou nebo selektivní paměť, rád bych vám vaše vámi proklamované etické zásady politického chování připomenul. Cituji: "V okamžiku, kdy člen vlády zjistí, že jeho spolupracovníci jednají nestandardně, kdy jednají podivným způsobem, kdy se vyjadřují podivným způsobem, tak má konat, zejména, pokud je ministrem vlády." To jsou, pane premiére, vaše slova. To jsou zase slova z prosince roku 2010. A já se vás ptám, proč teď nekladete na členy své vlády stejná maxima, stejné morální požadavky, stejné etické zásady, stejnou presumpci viny jako jste kladl v minulosti na ministry minulých vlád, když jste byl sám v čele opozice. Abych byl, dámy a pánové, ale spravedlivý, tak k podezření ze selhání jednotlivců samozřejmě došlo i v minulosti. A připomeňme si případ ministra životního prostředí Pavla Drobila, který odstoupil poté, co byl jeho podřízený, podřízený obviněn z nekalého jednání. Nikoliv přímo on, ale pouze jeho podřízený. Pavel Drobil nekličkoval, přijal politickou odpovědnost a rezignoval. (Ministru Babišovi spadla prázdná plastová láhev do prostoru řečniště, omlouvá se mimo mikrofon, že to neudělal schválně.) Ne, neklesli jsme v politické kultuře tak, že by to pan ministr po mně hodil, jenom to spadlo. (Mírné pobavení v sále.) Ale připomeňme si případ Pavla Drobila. A připomínám ho přesto, že to není příjemné, byl to ministr za Občanskou demokratickou stranu. Když se objevilo toto podezření, přijal politickou odpovědnost, a rezignoval. A podotýkám, že následně soud všechny aktéry jakýchkoli obvinění zbavil. *** (18.00 hodin) (pokračuje Fiala) V Německu dokonce rezignoval prezident poté, co byl nařčen, že má nadstandardní vztahy s jedním podnikatelem. Rezignoval, následně byl osvobozen. V České republice všechno toto požadoval a proklamoval současný předseda vlády. A jak to, že se podle toho nechová hned - dnes? A jak to, že se podle toho nestaví ke kauze ministra Andreje Babiše. Být politikem, to vyžaduje něco jiného, než být podnikatelem s dotacemi, tak jak to předváděl Andrej Babiš. Nestačí přece využívat jenom šikovnosti svých právníků, za jejich kličky se schovávat a navyšovat zisk. Politik a státník, kterým chce Andrej Babiš být, jak sám říká, má také politickou odpovědnost za své činy a Andrej Babiš to dnes neprokázal, zůstal na úrovni obchodníka s dotacemi, a to je pro výkon funkce ministra financí opravdu málo. I proto bychom ze všech těchto důvodů, které jsem zde uvedl, od Andreje Babiše chtěli slyšet odpovědi na tyto otázky. Na tyto otázky, které zajímají veřejnost, které se objevují ve veřejné debatě a které si nevymyslela pravicová opozice. Chceme slyšet odpovědi na tyto konkrétní otázky: 1. Kdo podepsal žádost o dotaci a čestné prohlášení, že Farma Čapí hnízdo spadá do kategorie malých a středních podniků? 2. Proč v dozorčí radě figurovala vaše dcera a bratr vaší partnerky? 3. Z jakého důvodu Farmu Čapí hnízdo na valných hromadách reprezentoval vám blízký

spolupracovník Václav Knotek? Není to jasný důkaz toho, že Firma Čapí hnízdo jednala ve shodě s Agrofertem, tudíž se nejednalo o malou a střední firmu. 4. Proč jste kupoval pozemky pro farmu, když jste neměl v úmyslu tento projekt postavit či vlastnit? 5. Proč odmítáte anonymní akcie, když jste se za ně skrýval při žádání o dotaci? 6. Jak je možné, že budovu, která byla postavena v rámci Farmy Čapí hnízdo jako ubytovací zařízení, používáte jako soukromou vilu? To je 6 konkrétních otázek a myslím si, že to je i návod k tomu, na co máte, pane ministře financí, ještě odpovědět, a myslím si, že všichni jsme v tom vašem vystoupení slyšeli, že na řadu z nich tu odpověď stále ještě zůstáváte dlužen. Ta nejpodstatnější otázka ale je, jak chce ministr financí narovnávat podnikatelské prostředí, o čem tak rád často mluví, když neumí věrohodně vyvrátit podezření, že se svou firmou úmyslně obešel dotační podmínky. To, dámy a pánové, připomíná to známé přísloví o kozlovi a zahradníkovi. Pane ministře financí, prostě nemůžete pít víno a kázat vodu. Nemůžete se vyhýbat zodpovědnosti, nemůžete se vyhnout této kauze s tím, že obviníte všechny kolem sebe, všechny, co tu byli před vámi, všechny, co tu jsou kolem vás. Musíte věrohodně vysvětlit kauzu Čapí hnízdo, což se vám zatím nepovedlo. Nemůžete se ani vymlouvat na mediální štvanici. Já vás vyzývám, abyste se postavil k problémům čelem, abyste kauzu věrohodně vysvětlil, abyste vysvětlil všechny nejasnosti, které jsou s tím spojeny, na to má veřejnost právo, a pokud toho nejste schopen, tak jediné řešení, které já vidím, je, abyste odstoupil ze své funkce. A vyzývám premiéra Sobotku, aby si vzpomněl na svá hrdinská slova z doby, kdy byl v opozici, a pokud ministr financí tuto kauzu věrohodně nevysvětlí, aby konal a ministra financí odvolal. (Potlesk z opozičních řad.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký, dobrý podvečer, milé kolegyně, milí kolegové. Ještě není s přednostním právem před schválením programu pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, můj vzácný kolega, předseda ODS byl do té míry podrobný, že mi usnadnil situaci a mohu svůj projev významně zkrátit. Chtěl bych v rámci něj pouze upozornit na to, že jsme byli prozíraví, když jsme na začátku této schůze ještě před schválením programu přece jenom se snažili paní předsedající vysvětlit, že by ten předkladatel měl říct, k čemu je ta schůze svolána. Protože kdyby nám to umožnila, tak jsme si mohli ušetřit dvě hodiny tlachání pana ministra financí o tom, co všechno se tady událo nebo neudálo, co všechno dělaly jeho děti a jeho psi a jeho čápi a všechno to, co skutečně nesouvisí s touto schůzí. Já jediné, co jsem pochopil, je, že za vše může zlá opozice a Bakalova média nebo Soukupova média, což pana ministra chci utěšit, že jistě zase jeho média a jeho propagandisté, ať už se jmenují Léko, Kamberský nebo Plesl, to zítra zase uvedou na pravou míru, neb jsou za to placeni. Ale já bych se velmi rád vrátil k tomu, k čemu tato schůze byla svolána. Ta nebyla svolána k tomu, abychom pana ministra, jak jsem dnes slyšel ráno v novinách a v televizi, (důrazně:) grilovali. To vážně nemáme v úmyslu. On upřímně řečeno se svými vyjádřeními v minulém týdnu ugriloval sám a dnes k tomu výraznou měrou ještě přispěl. Dokonce se ho nechceme ani na nic ptát. Přiznám se, že mně je úplně jedno, jestli ty anonymní akcie vlastnily jeho děti nebo jeho právník nebo jeho klisna, kterou koupil v Rakousku. Mně je to vážně fuk. To důležité, bez ohledu na to, kdo ty anonymní akcie vlastnil, je ten fakt, který koneckonců nepopírá ani pan ministr, že tady byl nějaký velký podnikatel a vedle byly peníze určené pro malé podnikatele. A ten velký podnikatel na ty peníze pro ty malé podnikatele koukal (procítěně:) a slintal a měl na ně strašnou chuť. (Ohlas v sále.) Tak prostě udělal tu operaci majetkovou, aby to už nebylo eseróčko, aby to byla akciovka s těmi

anonymními akciemi, a prostě ten majitel té velké cukrárny šel pro ty kremrole do té cukrárny, protože nemohl odolat. A teď je docela dobře možné, že to je právně v pořádku. Já znovu zdůrazňuji, že Poslanecká sněmovna tady není od toho, aby suplovala roli Policie České republiky nebo aby suplovala roli OLAFu. Zda to byl či nebyl trestný čin, zda s pokutou a s ostudou bude muset Česká republika za pana velkopodnikatele Babiše ty peníze vrátit, to rozhodnou jiné instituce, než Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. A já varuji před tím, abychom se do toho pouštěli. Já tady nechci klást panu ministrovi žádné otázky, poslouchat jeho výmysly a snažit se mu ty výmysly vyvracet. Od toho jsou tady jiní. Tady je prostě situace, kdy Poslanecká sněmovna, a proto jsme tu schůzi svolali, není od toho, aby suplovala roli Policie České republiky, ani OLAFu, ani soudu. V tom má pan premiér jasnou pravdu. Politici tady nejsou od toho, aby suplovali roli těchto institucí. Ale Poslanecká sněmovna musí zaujmout naprosto jednoznačné stanovisko, a to je stanovisko k reputačnímu riziku, kterému teď Česká republika čelí v rámci celé Evropy. Kontrolní otázka, kolegyně a kolegové, kolik si myslíte, že je zemí z evropské osmadvacítky, jejichž supervizor evropských dotací je podezřelý a vyšetřován z dotačního podvodu? Já jsem si tu pečlivou rešerši udělal. Jedna jediná, Česká republika. Supervizor evropských dotací, ministr financí, ministr odpovědný za auditní orgán České republiky, auditní orgán není nezávislý, jak před chvílí někde povídal pan ministr Dienstbier do médií, auditní orgán je organizačně zařazen jako odbor ministerstva financí. Přečteme-li si organizační řád Ministerstva financí, tak zjistíme, že ten odbor není nezávislý. Přečteme-li si jmenovací pravomoci, kdo toho ředitele odboru jmenuje, tak zjistíme, že ten odbor není nezávislý, ten odbor má číslo 52. *** (18.10 hodin) (pokračuje Kalousek) Nevím, podle jakých kritérií byl vybírán jeho ředitel. Faktem je, že se jmenuje Bureš. (Potlesk zprava.) Takže odbor 52, auditní orgán, s panem ředitelem Stanislavem Bureše je ten supervizor všech evropských dotací všech devíti programů z Evropské unie. Do konce roku 2012 jsme měli přenesenou působnost, kdy Ministerstvo financí mělo pouze auditní orgán, a ve všech ostatních operačních programech výkonní auditoři podléhali správcům programů. Od 1. 1. 2013 na diktát Evropské unie, jinak to nešlo prosadit, máme ten audit centralizovaný, je pod Ministerstvem financí a odpovídá za něj ministr financí. A teď si představte, milé kolegyně, milí kolegové, že vůči celé Evropské unii, vůči celé osmadvacítce, vůči Evropské komisi Česká republika má tohohle supervizora, tohohle superkontrolora člověka, který je podezřelý z dotačního podvodu a důvodně vyšetřován evropským úřadem OLAF z dotačního podvodu. A znova kladu kontrolní otázku. Kolik si myslíte, že takových zemí v Evropské unii je? Já teď nesoudím, protože to rozhodnutí musí udělat OLAF. To rozhodnutí musí udělat Policie České republiky, která to buď předá, nebo nepředá, pak soud, který to odsoudí, nebo neodsoudí. Ale to jsou léta! Všichni víme, že to jsou léta. A celá ta léta bude pan předseda vlády Sobotka, pan ministr zahraničí Dienstbier (!) a paní ministryně Šlechtová chodit do evropských orgánů a říkat: Náš supervizor, náš supervizor a náš superauditor je tedy podezřelý z dotačního podvodu. Ale my to myslíme poctivě a upřímně, soudruzi. A tohle je ta jediná věc, ke které mu podle našeho názoru Poslanecká sněmovna musí zaujmout politické stanovisko. Ne úřední. Ne právní. Nemůžeme suplovat roli orgánů činných v trestním řízení ani soudů. Ale musíme dát jasné politické stanovisko. Je či není únosné pro Českou republiku, aby její supervizor evropských dotací byl podezřelý, důvodně podezřelý z dotačního podvodu? Je, nebo není to únosné? Na tu otázku si musíme odpovědět sami. Kdyby ministr podléhal zákonu o státním zaměstnanci, tak je to velmi prosté. Prostě každý ministr by toho státního zaměstnance podle nového služebního zákona postavil mimo službu a až by to bylo jasné mimo jakoukoli pochybnost, tak by ho buď vykopl, nebo ho do té služby vrátil. Na ministry se nic takového nevztahuje. Na ministry se vztahuje politická odpovědnost předsedy vlády. A předseda

vlády se musí této Sněmovně podívat do očí a předseda vlády se musí podívat do očí všem 27 evropským partnerům a předsedovi Evropské komise a předsedovi kontrolního výboru Evropského parlamentu a říct: Je to únosné, že můj supervizor evropských dotací je podezřelý z dotačního podvodu. Anebo uznat, že to fakt jako únosné není, a udělat pro to nějaké opatření, které těžko může udělat někdo jiný než předseda vlády. My jsme svolali mimořádnou schůzi ne proto, abychom si prosadili nějaké konkrétní jasné řešení. Si myslíme, že nám nepřísluší. My jenom cítíme povinnost ochránit Českou republiku od té gigantické ostudy, protože se domníváme, že předseda vlády nemá říkat svým evropským partnerům, že to je únosné. Myslíme si, že takovou otázku vůbec nemá dostat. A proto - myslím si, že je to fér před tím, než bude schůze zahájena - vám chci říct, že načtu velmi jednoduché, myslím si velmi neagresivní usnesení k diskusi, kdy po konzultaci s lídry ostatních klubů, se kterými jsme schůzi svolali, navrhl Sněmovně, aby požádala předsedu vlády, aby učinil opatření, v jehož důsledku osoba podezřelá z dotačního podvodu nebude odpovědná za auditní orgán České republiky. Nic víc, nic míň. Myslím si, že osoba podezřelá z dotačního podvodu z definice nesmí (s důrazem) být odpovědná za auditní orgány České republiky. A upřímně řečeno ještě před dvěma lety kdybychom se kohokoli zeptali, jestli si tuhle situaci umíte představit, tak byste se všichni rozesmáli. Nepředstavitelné, že za Českou republiku by za auditní orgán odpovídala osoba podezřelá z dotačního podvodu! Nicméně teď to tak trochu představitelné je za předpokladu, že to opatření učiní, či neučiní pan premiér. A myslím si, že Poslanecká sněmovna je tu od toho, aby toto politické stanovisko zaujala. Ne vyšetřování. Ne rozhodování. Já nemám sebemenší důvod říkat, že pan ministr Babiš je podvodník. Já se vám přiznám mezi čtyřma očima, že si to myslím. Ale nemůžu to tvrdit. Ale mohu tvrdit, mohu tvrdit, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky má právo chtít, aby garantem evropských dotací byl kdokoliv - kdokoliv - jiný než osoba podezřelá z dotačního podvodu. To si myslím, že je minimum, které tato Poslanecká sněmovna po svém premiérovi může chtít, a já budu trvat na tom, aby to chtěla. Děkuji vám. (Potlesk zprava.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan předseda Kováčik, po něm pan předseda Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v podstatně kratším čase než předřečníci sdělil postoj poslaneckého klubu KSČM ke svolání mimořádné schůze k tématu, o kterém již od 15.30 vedeme dlouhé, místy plamenné, místy do osobních poloh jdoucí, avšak marné zatím řeči. Chci říci, že vyjádření, které představitelé Komunistické strany Čech a Moravy i poslaneckého klubu v uplynulých dnech a týdnech ke kauze, resp. k tématu, protože zatím kauza, až jak policie že vyšetřuje, až jak OLAF že, ale to není náš problém, vyplývalo, že chceme, aby se Sněmovna věcí zabývala, a proto tedy podpoříme návrh programu mimořádné schůze, zejména protože se tady ukazuje potřeba konečně nastavit jasná pravidla. Tady je mnohokrát, i v předvolebních kampaních se mluvilo o jasných pravidlech, stejných podmínkách pro všechny, a já nevím, o čem všem. Však si vzpomenete, kdo jste co slibovali před volbami na toto téma. A máme tady už dávno za poločasem. A zatím, jak se zdá, hora porodila myš. A to, co porodila, tak je často velmi nepoužitelné a poplatné nátlaku jakýchsi volných sdružení bůhví kým placených, bůhví kým jmenovaných, ale hlavně silný nátlak na zákonodárce vyvíjejících - nevolených, nevolených! nikým nevolených vykřičník, vykřičník, vykřičník, různých... A nebudu to jmenovat. Však víme, o kom... *** (18.20 hodin) (pokračuje Kováčik) Ukazuje se, a proto podporujeme program této schůze, proto podporujeme, aby se o věci mluvilo, že konečně je třeba mít jasná pravidla, kdo, za jakých podmínek a jakým způsobem smí vstoupit do politiky, aniž by byl podezřelý nebo podezříván nebo aniž by byla možnost jej nařknout z nějakých nepravostí, tedy ze střetu zájmů, protože potom se z toho tématu stane bič anebo hůl, která se použije, jakmile se najde nějaký pes.

Konečně je třeba, abychom se vážně pobavili a také ještě do konce tohoto volebního období, aby pro příští volební období již přece jenom bylo jasněji, abychom se bavili o tom, jak nastavit pravidla pro křížení zájmů politických nebo účast v politice, současně účast v byznyse a současně účast v médiích. Ano, není naší vinou, že toto nastaveno není, a proto nemůžeme nikoho vinit, že tak činí. Já vím, že je to trošku jakoby ve verších, ale bohužel to tak je. Není pravdou, a tady budu oponovat panu ministru financí, že by se Sněmovna nezabývala nikdy různými kauzami. Já si jen tak maně vzpomínám, jak poslanecký klub KSČM se pokoušel např. vtáhnout do jednání Poslanecké sněmovny prostřednictvím mimořádné schůze kauzu PromoPro. Určitě si pamatujete, o co jde, a teď se sáhněte do svědomí, kdo jste tehdy vládli, jakpak jste asi podporovali vůbec program té schůze, vůbec, aby ta tematika zneužití finančních prostředků se vůbec dostala do diskuse na světle božím. A je to jedno, kdo jste vládli. V podstatě jste to neumožnili nikdo. Není naší vinou, že pořád se pohybujeme na hraně presumce neviny, presumce viny v politice či v byznyse či kdekoli jinde, a proto může být neustále cokoliv, to hřiště, řekněme, vykolíkováno velmi nejasně a zase se tady budeme potom zabývat různými věcmi, místo toho, abychom odpracovávali to, proč nás tady voliči zvolili. Není naší vinou, vinou klubu KSČM, že dosavadní mimořádné schůze, a že jich bylo, teď mi promiňte, dávám to do uvozovek, kuří nožky dole, kuří nožky nahoře, zloděj často křičel: Chyťte zloděje, uvozovky nahoře, vyzněly naprázdno. Není to naší vinou, skutečně ne. Pokoušeli jsme se, byli jsme velmi aktivní v té věci, ale bohužel marně. A já mám obavy, že i teď bude, právě proto, že nejsou vymezena ta jasná pravidla, ta schůze velmi do ztracena a že ten čas, který tady strávíme, ztratíme marně. KSČM, a to je, řekněme, závěr té mé krátké řeči, odedávna tvrdí, a je to doložitelné projevy zde ve Sněmovně, mediálními výstupy atd., že prostě politika a zejména politika v exekutivě je práce na plný úvazek, které je třeba se věnovat s plným stoprocentním nebo ještě větším nasazením, a že tudíž nezbývá prostor pro to, aby se člověk mohl realizovat ještě někde jinde. Já vím, že to je docela tvrdé, možná to omezuje pocit plnoprávnosti, ale prostě my si myslíme, že to tak je. Konec konců nedávné dohady o tom, jestli tu v té tu v oné straně smí ten samý člověk vykonávat mandát poslance a hejtmana a náměstka hejtmana, a to je jenom v rámci politiky, že, kontrolovatelné. Říká se transparentní čili průhledné. Také není tak dávno, kdy tato tematika tady hýbala některými politickými stranami. A teď to propojení vedle politiky ještě byznys a média je daleko méně kontrolovatelné, ale není naší vinou, že ty mechanismy nejsou. Kdyby tato schůze měla mít jediný výstup, a to, že si více politiků v této Sněmovně uvědomí, že konečně je třeba nastavit ta jasná pravidla bez ohledu na to, co nám různá občanská sdružení "radí", že máme udělat, já jsem nepodepsal žádné sliby před volbami, ke kterým jsem byl poměrně nevybíravým způsobem, jako řada z vás ostatních, nucen, já si prostě myslím, že v programu KSČM jsou tyto věci a že není třeba, abychom podepisovali ještě nějaké sliby, že něco prosadíme. Ale vezměme to vážně, začněme to dělat tak, aby to příští volební období už mělo pravidla jasnější. Proto poslanecký klub KSČM podpoří program, tedy návrh programu schůze, která právě teď, řekněme, začíná. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kováčikovi. Zatím poslední s přednostním právem před schválením pořadu schůze pan předseda poslaneckého klubu Úsvit Marek Černoch. Prosím, pane předsedo. Poslanec Marek Černoch: Hezký podvečer, dámy a pánové, zazněla tady spousta slov, dozvěděli jsme se spoustu věcí o vládě, já bych jenom doplnil vliv dotací, politický vliv dotací, protože si myslím, že to je nezanedbatelné. Dnes se totiž dotace staly něčím, čím si Evropská unie kupuje loajalitu vlád členských zemí. Ano, dotace pokřivují tržní prostředí a ztráta suverenity České republiky zejména v době dnešního bezpečnostního ohrožení je dvojnásobně nebezpečná. Ekonom Pavel Kohout, kterého lákal pan ministr Babiš do ANO a který sestavil ekonomický program Úsvitu, nedávno řekl, že dotace jsou zlo, které ničí Českou republiku. Pavel Kohout mluvil především o ekonomickém a korupčním prostředí, na které mají dotace neblahý vliv. A je to pravda, je to tak a jsme toho svědky i teď.

Od pana ministra jsme slyšeli, jak je vláda úspěšná, jak nezvyšuje daně, ale, pane ministře, mluvíme zde o kauze, která zahýbala nejenom českými médii a kde se bohužel několikrát objevilo v prohlášení, že se jedná pouze o 50 milionů korun. V uvozovkách pouze 50 milionů korun, protože 50 milionů korun je obrovská suma. A i kdyby se jednalo 50,- Kč, tak rozhodně stojí za prošetření. A máte pravdu, je tady spousta dalších kauz, které je potřeba prošetřit, ať už je to kauza OKD, která je spojena s panem premiérem Sobotkou a která může připravit o práci tisíce lidí a kde byly vytunelovány miliardy korun. Nebo nezákonné vyplácení miliard solární baronům, jak vy jste sám tyto lidi nazval. A máte pravdu. A mně to přišlo, chtěl bych říct úsměvné, ale ono to není úsměvné. Vy tady říkáte, kdo vyplácí miliardy solárním baronům. Vždyť to byla vaše vláda a vaši poslanci, kteří nezákonné vyplácení miliard prohlasovali. Pamatujete si na to, pane ministře Babiši? Kolik hodin Úsvit tady strávil u pultu, když jsme navrhovali novely a snažili se vás přesvědčit, aby k tomuto vyplácení nedošlo. Pamatujete si? Proč tedy vaši poslanci a vy jste hlasovali pro, když dnes říkáte, že to je kauza, která je potřeba prošetřit a my s vámi souhlasíme. Jedná se o 43 miliard korun ročně. Vyjmenovával jste kauzy, které stojí za prošetření. Chtěl bych se tedy zeptat, proč se nejedná o kauze D47, komise, která je tady více než rok navržená, a více než rok není Poslanecká sněmovna schopna zvolit předsedu, ať už je to kdokoli, předsedu, aby se ta věc začala prošetřovat. Stejně tak nerozumím tomu, mluvil jste tady o tom, co je všechno potřeba dělat. Máte pravdu. Proč se tedy ještě neprojednala teritoriata (?) exekutorů. V současné době všichni vědí, že exekutoři drtí lidské životy a je potřeba s tím udělat něco systémově, ne pouze změnami, které k ničemu ve finále nevedou. Mluvil jste o veřejnoprávních médiích. Pane ministře, můžu vás ubezpečit, že Úsvit má velké neblahé zkušenosti s veřejnoprávními médii, kdy jsou překrucovány naše akce, kdy se musíme a snažíme se probojovávat, abychom získali alespoň trochu prostoru. A budeme předkládat napříč Sněmovnou novelu zákona o veřejnoprávních médiích a já tedy pevně věřím, že se k tomu připojíte a že vaši poslanci budou hlasovat pro. *** (18.30 hodin) (pokračuje Černoch) Ptám se dále, proč se vyplácejí stovky tisíc měsíčně na odměnách manažerů a ředitelů státních firem. Proč, když skončí, dostávají zlaté padáky. To jsou peníze, na které by se měl pan ministr Babiš zaměřit, do toho by se mělo sahat a zatím jsem neviděl, že by se něco takového stalo. Když říkáte, jak vám jde o lidi, proč do dnešního dne nebyly zvýšeny důchody, kdy se zvedl důchod, ale o minimální částku. Proč se nezvyšují platy zdravotním sestrám, policistům, hasičům? Já si myslím, že je v tomto směru potřeba udělat také systémový krok, a je to na vás. Vy jste vláda a vy máte tu možnost, tak to udělejte! Zvedněte lidem důchody! Ne aby se jim dal jednorázový příspěvek. Mluvil jste tady, pane ministře, o vážené migrační krizi a impotentních politicích, ale vy sám jste v létě řekl, že migranty potřebujeme. Sám jste řekl, že ČR se nebude bránit žalobou u Evropského soudního dvora, protože bychom přišli o dotace. Vaše strana včera po šíleném útoku v Bruselu hlasovala proti návrhu Úsvitu na usnesení, které má chránit občany ČR. Je to vaše vláda ap ANO 2011 premiér Sobotka, který bez uzardění odsouhlasí bezvízový styk s Tureckem, povinné kvóty, obnovení přístupových rozhovorů Turecka do EU. Proč jste nepodpořili náš požadavek na vyčlenění prostředků na nábor tří tisíc policistů? Těch otázek je spousta. Vy jste mluvil k občanům a já k nim za Úsvit budu mluvit také, protože my chceme, aby se seniorům opravdu zvedly důchody a ne o 40 korun, ale o víc peněz. Ti lidé pracovali, platili daně a mají právo na klidný život. Chceme aby postižení se nemuseli prosit o příspěvek jenom proto, že neměli v životě tolik štětí, a já mluvím teď v tuto chvíli ze své vlastní zkušenosti, z rodinné zkušenosti. Vím, co to znamená komise, kde ti lidé vám říkají, ale vždyť tomu člověku nic není, vždyť pořád má jednu ruku, tak ještě může pracovat, nepotřebuje příspěvky. A to je realita. Paní kolegyně se tady teď na mě trošku tváří zvláštně, ale to je realita. (Dotyčná je překvapena.) Ale já jsem to zažil. Zažil! A proč se nedělá více pro živnostníky? Proč se nedělá více pro to, aby nebyli tolik zatěžováni byrokracií? A jak říká můj kolega Lank, pan ministr si tady dělá dvě hodiny reklamu na Čapí hnízdo, zve tam lidi, farma mu nepatřila, protože ji napsal na své děti, a vůbec jsou na něj všichni neprávem zlí. A teď tady budeme řešit, kdo je vlastně více zlý. My rozhodně nechceme být zlí. Bereme to jako

bod, který je potřeba prošetřit padni komu padni, a je úplně jedno, jestli se jedná o pana Babiše. Není to náš boj proti jednomu člověku. Je úplně jedno, o koho se jedná, ale tato kauza se musí vyšetřit. A mezitím nám pan premiér s ministrem obrany vzkazují, že nějaká usnesení Sněmovny ohledně dohody s Turkem jsou jim zcela u... u Brusele. Bereme to jako výsměch. A naše kolegyně měla docela zajímavý návrh, že když tady pan ministr Babiš zval na Čapí hnízdo, tak by bylo dobré, kdybychom se dohodli a navrhli, že by na Čapí hnízdo jezdili senioři, že by tam jezdili zdravotně postižení, horníci, lidé, kterým exekutoři vzali v neoprávněné exekuci střechu nad hlavou, prostě aby si tedy to Čapí hnízdo užili. Budeme velmi pozorně sledovat, jak kauza Čapí hnízdo dopadne, jak dopadne vyšetřování ze strany policie a OLAFu. A důvodem, opakuji, proč jsme se k této schůzi připojili, je, že mluvíme o tom, že žijeme v právním státě a vyžadujeme spravedlnost. A právní stát a spravedlnost má platit - nebo ne má platit, ona musí platit pro všechny. Dámy a pánové, to je názor Úsvitu. Proto jsme se připojili k této schůzi. Chceme, aby se lidem dařilo lépe a skládali jsme všichni slib, že budeme konat ve prospěch občanů ČR, všech občanů ČR, a to chceme plnit. Já si myslím, že tato kauza rozhodně stojí za prošetření, navíc jsme slyšeli, že Čapí hnízdo je za dva roky ve ztrátě 141 milionů, takže doufám, že pan ministr Babiš tímto způsobem nehospodaří i na Ministerstvu financí, ale to je jiná věc. Opravdu nám jde o spravedlnost. Není to boj proti jednomu člověku, je to boj za spravedlnost a myslím si, že každý politik je povinen konat ve prospěch občanů ČR a ve prospěch spravedlnosti. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Černochovi a nyní budeme hlasovat o návrhu pořadu 43. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl písemně předložen. Přivolám naše kolegy z předsálí. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Po chvíli.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválení pořadu 43. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 7, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 126, proti 9. Návrh byl schválen. Přistoupíme tedy k jedinému bodu pořadu, kterým je 1. Kauza Čapí hnízdo A prosím, aby se slova ujal zástupce navrhovatelů tohoto bodu. A hlásí se pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom připomenu, že jsme tu žádost podepsali za tři poslanecké kluby já a můj kolega František Laudát. My jsme vás slušně žádali, aby to zdůvodnění, proč jsme tu schůzi navrhli, mohl přednést úplně jako první předseda ODS pan Petr Fiala, to jste mu neumožnili, nicméně zásadní důvody uvedl. Já v této chvíli chci poděkovat Poslanecké sněmovně, že umožnila vystoupit i poslancům, kteří nemají přednostní právo, protože si myslím, že je dobře, že o tom můžou mluvit i ostatní, a věřím, že ta vystoupení budou skutečně k věci, protože úvodní takřka dvouhodinové vystoupení bylo k věci možná v 5 % a v 95 % to bylo mimo. Ale to nevadí. Já myslím, že každý z nás si mohl sám udělat obrázek. Kdo chce, tak se vykrucuje a najde si vždycky důvody. Ale já bych z této pozice položil jednu otázku, která reaguje na vystoupení pana ministra financí Andreje Babiše, resp. dvě nebo tři. Pane ministře, my máme k dispozici vaše vyjádření z roku 2011, kdy jste ostře odsoudil institut anonymních akcií. Myslím, že to bylo v Hospodářských novinách. Nemám s sebou papír, ale jsem schopen dohledat přesný termín a přesnou citaci. Chci se zeptat: V době, kdy jste tak ostře odsoudil existenci institutu anonymních akcií, podle vašich dnešních slov anonymní akcie vlastnili vaši nejbližší příbuzní. Nevidíte v tom rozpor? To je první dotaz. Druhý dotaz, a opět reaguji na vystoupení ministra financí Andreje Babiše, on nám řekl: Bylo to naše, holdingu, pak jsme udělali anonymní akcie a pak si je vzali mé děti. A klíčový dotaz je, proč jste

použili institut anonymních akcií. Co jste schovávali? Vždyť jste to přece v té době kritizoval a sám jste ten institut použil, takže budu věřit tomu, co jste říkal, kdo byl držitelem, a klíčová otázka je, proč jste to udělali. Nebylo to náhodou proto, aby se firma z holdingu Agrofert mohla prohlásit za malý a střední podnik? Mě nic jiného nenapadá. Pan ministr financí tady vykládal o tom, jak je to bohulibý projekt, a já jeho slova nebudu zpochybňovat. *** (18.40 hodin) (pokračuje Stanjura) Pak se ptám, proč se za tak skvělý projekt schovávají vlastníci. To mi nedává logiku. A měli byste se zeptat vy, kteří jste tleskali vestoje. Není vám to divné? Proč se to použilo? Já to dneska neudělám, možná někdo z kolegů, ale možná vám ocitujeme komentáře Martina Komárka z let, kdy ještě nebyl členem hnutí ANO. Tak ostrá slova jsem já nikdy na adresu Andreje Babiše nepoužil. Tak možná bude příležitost v rozpravě se k tomu vrátit. Možná i pan poslanec Komárek řekne, kdy obrátil svůj názor, a distancuje se od svých článků, kdy velmi tvrdým způsobem zpochybňuje samotnou osobu podnikatele Andreje Babiše. A věřím, že nebudeme jediní - teď se dívám na členy jiných vládních stran. Už jsme tady dneska slyšeli citace bývalého vůdce opozice, dnešního premiéra Bohuslava Sobotky. Mnohé z vás, kolegové, já si to pamatuji, ... (nesrozumitelné), bychom mohli citovat úplně stejně, jak jste byli přísní na členy bývalé vlády. Jak jste říkali, kdy mají rezignovat - okamžitě, druhý den, a počkat si na policejní vyšetřování. A dneska tak přísní nejste. Můj dotaz na vás je: Mýlili jste se tehdy? Nebo se mýlíte dneska? Anebo ta svoje přísná měřítka uplatňujete podle toho, kdo je zrovna ve vládě? Když jsme v opozici, tak jsme přísní, a když jsme ve vládě, tak jsme chápaví. A jsou to vaše vlastní slova. Tak je použijte znova, anebo řekněte: Tehdy jsme se mýlili. Oboje je čestné. Ale říkat: Po vás to chceme, ale vy to po nás nemůžete chtít, chápejte, máme křehkou koalici, mohla by se nám rozpadnout vláda. Jako by to neplatilo o každé koaliční vládě. To přece platí vždycky, pokud bude koaliční vláda. Protože pokud má problém jeden člen koalice a ostatní strany na něj tlačí, ať to vyřeší, tak to ohrožuje stabilitu a soudržnost koalice. Ale ty principy buď platí, nebo neplatí, anebo kolegové sociální demokracie, platí, když jste v opozici, a když jste ve vládě, tak neplatí. Rád si počkám na vaše odpovědi, na vysvětlení toho pro mne nepochopitelného rozdílu z vašeho vystupování v letech 2010, 2011, 2012, 2013 a z vašeho přístupu v roce 2016. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Tím, že byl první v rozpravě, tak si vysloužil, prosím (Poslanec Stanjura mimo mikrofon odmítá, vystupoval za navrhovatele.) - aha, za navrhovatele. Takže to bylo úvodní slovo navrhovatelů. Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan předseda Kalousek. Pardon, ale ještě před ním s faktickou poznámkou - pardon, pane poslanče Schwarzi, faktická poznámka může být k něčemu, co už bylo předneseno. Takže nyní pan předseda Kalousek, po něm vaše faktická poznámka. Omlouvám se. Úvodní slovo není rozprava, omlouvám se. Prosím, pane předsedo. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, už budu velmi stručný, protože znovu opakuji, nechci tu - snad ani nemohu říct diskusi, nechci ten kabaret, který tady předvedl pan předseda ANO a ministr financí, jakýmkoliv způsobem rozvíjet. Je mi opravdu jedno, kolik dětí, kolik psů, kolik klisen a kolik žiraf, kolik anonymních vlastníků a kolik anonymních akcií. To, co se musí vyšetřit, nechť vyšetří Policie České republiky a nechť vyšetří OLAF. Jakékoliv invektivy tady zazní a zítra nějakým způsobem budou uveřejněny, tak pan ministr financí řekne, že je

zveřejnila Bakalova či Soukupova média, a dostatečným způsobem to zase vysvětlí Babišova média a jeho lokajové, bývalí kolegové pana poslance Komárka, ať už se jmenují Plesl, Kamberský nebo Léko. To je úplně jedno a ta diskuse nikam nepovede. Znovu si dovoluji obrátit vaši pozornost k jedné jediné věci, o které jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna to stanovisko musí zaujmout. Jsme součástí Evropské unie, jsme jednou ze zemí osmadvacítek, jsme součástí finanční periody 2014 až 2020. Je to pravděpodobně poslední perioda, kde nejsme čistými plátci, to znamená kde více dostáváme než čerpáme. A strážcem poctivosti těchto dotací je auditní orgán České republiky, za který politicky odpovídá jak české, tak evropské veřejnosti ministr financí. A my jsme se dostali do situace - a teď odhlédněme od toho jak - určitě to není vina nikoho z nás. Myslím si, že to je vina prostě chamtivosti velkého podnikatele, který si chtěl sáhnout pro peníze malých podnikatelů, ale o tom se můžeme tisíckrát hádat. Ať už se to stalo jakkoliv, dostali jsme se do situace, kdy ten náš supervizor přes evropské dotace, ten strážce evropských dotací je vyšetřován Evropským úřadem pro dotační podvod. Chápu, že to někdo může vnímat jako nespravedlnost. Ale snad dokonce i pan poslanec Komárek musí pochopit, že to není normální, a že v téhle pozici Česká republika v rámci Evropské unie je v mimořádně nekomfortní situaci. A že bychom jako Poslanecká sněmovna měli říct, že v této situaci být nechceme. Anebo řekněte, že v té situaci být chcete. Ale pak každý z nás za to převezme svoji odpovědnost. Prostě za klub TOP 09 a po konzultaci s kolegy, protože to nepředkládám úplně autonomně, mluvil jsem o tom s panem předsedou Fialou i s panem předsedou Černochem, tak si troufnu říct, že i po konzultaci s ostatními opozičními kluby je nás tu hodně, kteří v téhle situaci nechtějí být. Nechtějí, aby Česká republika jako jediná země v Evropské unii měla svého supervizora v evropských dotacích v pozici vyšetřovaného a podezřelého z dotačního podvodu. To je fakt blbý, jo. Promiňte, je to opravdu blbý. I kdyby to bylo tisíckrát hořký, tisíckrát nespravedlivý, je to opravdu blbý. A v téhle situaci bychom se ocitnout neměli. Proto si v rámci diskuse dovoluji navrhnout usnesení: Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády o taková opatření, v jejichž důsledku by osoba podezřelá z dotačního podvodu nebyla odpovědná za auditní orgán České republiky. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní tady mám tři faktické poznámky v reakci na vystoupení pana předsedy Kalouska. nejprve pan poslanec Bronislav Schwarz, po něm pan poslanec Karel Fiedler, po něm pan poslanec Jaroslav Borka. Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý podvečer. Musím v rychlosti do dvou minut a jenom pragmaticky, bez urážky na pana ministra a na jeho Čapí hnízdo. Prosím vás, já mám to štěstí i tu smůlu působit několik let v ROPech, to je regionální operační program. Pro ty, co to neznají, tak jenom pragmaticky zopakuji, co se tady řeší. Většina lidí z ODS rozjížděla regionální operační programy. Stanovila pilíře neboli kopečky peněz, na co se můžou brát dotace. Tenhle pán se svými známými prostě si udělal projekt, ten projekt odpovídal tomu, co oni schválili. Následně poté největší supervizor pan Kalousek v pozici ministra financí to zkontroloval a nikdy na nic nepřišel. A teď najednou se to hodí a po osmi letech se na někoho, na kohokoliv z nás, teď se to trefilo na něj, vytáhne, že ten projekt je špatný. Tak se zeptám pragmaticky jako člověk, který v ROPech sedí, proč jste mu tu ROP dali, když ten projekt byl špatný. A proč při kontrole se na něco nepřišlo? To je jednoduché. To je všechno, co jsem vám chtěl říct. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi.

Faktická poznámka pan poslanec Karel Fiedler, po něm pan poslanec Jaroslav Borka, po něm s faktickou poznámkou pan předseda Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Využiji jenom faktickou poznámku. Zareaguji krátce. To, co tady právě říkal kolega poslanec Schwarz o těch dotacích. Zaregistroval jsem v médiích, všude to bylo psáno, že dotace jsou pro malé a střední podniky, které by měly problém s ufinancováním toho projektu, nedosáhly by na takový úvěr, na takové finanční zdroje. K tomu jsou určeny. Dneska jsem tady v té úvodní sebechvále pana ministra slyšel, jak ten Agrofert holding vydělává obrovské miliardy, jak platí obrovské daně. To je ta firma nebo to je ten subjekt, který nedosáhne na takové peníze? To přece pro takový Agrofert nemůže být takový problém dosáhnout na padesátimilionový úvěr. *** (18.50 hodin) (pokračuje Fiedler) Jak to tedy je? Já jsem z Beskyd, tam mám malé obce okolo, ve kterých jsou také zemědělské farmy. Občané tam mají zvířátka, udělali to pro turisty, aby tam dostali alespoň nějaké lidi, aby ty obce žily. A ti asi jenom polkli naprázdno, když to dneska slyšeli. Ti to tam provozují z příspěvků, lidé jim přispívají po dvacetikorunách, po padesátikorunách. Mají tam taky kozičky, mají tam taky kačenky, mají tam různá zvířata a nedostali 50 mil. úvěr a jsou to opravdu malí živnostníci a opravdu malé firmy, nikoli holding Agrofert. A pak jsme tady slyšeli, několikrát jsem tedy četl v novinách, že pan ministr řekl - já nevím, komu to patřilo, nějaké firmě z holdingu - a už to neplatí, najednou tam jsou rodinní příslušníci? Pane ministře, vaše další vyjádření jsou pro mě nevěrohodná. (Potlesk z pravé strany sálu.) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S poslední, zatím faktickou poznámkou, pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím pane předsedo, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte prosím, ale poznámka pana poslance Schwarze mě mírně rozveselila. To bylo asi takové, jako kdyby říkal - co měl ten chudák podvodník dělat, když se ti pitomci nechali podvést? To je přece jejich vina, on to myslel dobře a oni se nechali podvést. Ten hloupej Kalousek a ten hlouplej Bendl - a všichni se nechali podvést. Já jsem byl chytrej, já jsem je podved, tak jsem vlastně nevinnej a můžou za to voni. Tak jestli chcete přijmout tuhle argumentaci, tak prosím, ale myslím si, že nefunguje. Apropos, to za prvé. A za druhé - audit, kterým se pan ministr Babiš často ohání - v roce 2013, ještě za pana ministra Kalouska, se týkal čerpání těch dotací, aniž by zkoumal a měl za úkol zkoumat důvod té dotace. To znamená, zda byla či nebyla vylákána podvodem. Takže, ten audit v roce 2013 vůbec nesouvisel s tím problémem, kterému tady pan ministr Babiš čelí, že podvodným způsobem vylákal pro sebe 50 miliónů korun, které patřily malým podnikatelům a nikoli velkým. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan předseda Laudát. Po něm pan premiér. Prosím pane předsedo, máte slovo. Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych jednak nejdříve přednesl procedurální návrh a pak bych pár minut řekl několik poznámek k tomu, co se tady dneska odehrává k samotné kauze, protože pro mě to není příběh, ale kauza. Takže prosím, dávám procedurální návrh v souladu s jednacím řádem, protože se nejedná o

smlouvu, či zákon, abychom pokračovali v jednání Sněmovny po 21. hodině. Tam potom platí, že se a beru to tedy tak, a když tak mě poučte, že to říkám špatně - že se i hlasuje, může hlasovat, takže po 21. hodině, i po 24. hodině.Takže prosím, abyste nechal o tomto procedurálním návrhu hlasovat. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se obávám, že to musí být jménem minimálně dvou poslaneckých klubů a ... Poslanec František Laudát: Jménem klubu TOP 09 a ODS. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Abychom dnes jednali a hlasovali i po 21. hodině, i po 24. hodině. Takto chápu správně ten váš návrh, ano? Dobře, já přivolám naše kolegy z předsálí. To je procedurální návrh, o kterém nechám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné, odhlašuji vás všechny. Prosím, aby jste se přihlásili svými hlasovacími kartami. A budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana předsedy Laudáta, abychom dnes jednali a hlasovali po 21. i po 24. hodině. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti. Je to hlasování číslo 9, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 42, proti 78. Návrh nebyl přijat. Poslanec František Laudát: Děkuji, takže krátký komentář. (Silný hluk v sále.) Jestli můžu poprosit - já nebudu dlouho řečnit. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, prosím, aby se Sněmovna ztišila, abyste vyslechli pana kolegu Laudáta. Poslanec František Laudát: Takže prosím, pokud si dáte ještě příště na billboardy Makáme, nejsme politici. Tak jednak jste politici a nemakáte, jo? Takže (Máme zejtra taky práci - ozývá se z levé strany sálu.)... Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím Sněmovnu o ztišení. Prosím pane kolego, pokračujte. Poslanec František Laudát: Chápu že, je to váš první veřejný problém. Těch problémů máte celou velkou řadu, teď mluvím o celé koalici, ale nicméně ani to neznamená, že musíte na mě pokřikovat. Chtěl bych, jestliže tedy je s přednostním právem přihlášen pan premiér Sobotka, tak předpokládám já nebudu pokládat otázky, to nemá smysl a nejsem vyšetřovatel, nejsem fízl, abych užíval některé praktiky minulých lidí. Takže, já jsem to oddělil. Já jsem řek dvě slova, takže ne jedno. A nebylo tam to samé. Takže bych poprosil pana Schwarze, aby si ty komentáře nechal od cesty. Pro mě jsou to dvě rozdílné věci, takže já bych chtěl, aby pan Sobotka se vyjádřil k tomu - my jsme slyšeli při projednávání zákona o státní službě, jak cílem je odpolitizovat státní správu, jak konečně budou zbaveni ingerencí politiků a tak. Tak co udělá pro to, aby se neodehrávalo to, co se dneska odehrává na Ministerstvu financí. Pokud jsem zaznamenal, tak nejvyšší šéf státní správy se k záležitosti zjišťování dat kolem vyšetřování kauzy nechce zabývat. Pak jsem se z veřejných zdrojů dozvěděl, nebo je známo, že se tomu má věnovat kdosi na Úřadu vlády, takže bych byl rád, aby pan premiér dohlédl na zjištění toho, co se tam odehrávalo, proč je porušována subordinace, proč tam zasahují náměstci a chodí za konkrétními lidmi o dvě patra níže, proč jsou ignorováni příslušní ředitelé odborů a jaké z toho vyvodí závěry pro ty, co porušili zjevně svoje pracovní podmínky. To je jedna rovina věci a ta přesně ukazuje na to, jak si stávající koalice představuje fungování

odpolitizované státní správy. A to jedna velmi špatná zpráva pro veřejnost. Další rovinu, kterou tady zmíním - a těch rovin by byla celá řada, které ukazují nejen na samotnou kauzu, ale na českou politiku - je chování pana prezidenta. Myslím si, že ti lidé, kteří mu při jeho výjezdních akcích do regionů velmi tleskají - tak pro málokoho z nich je pod rozlišovací schopnost 50 mil. korun. Za 50 mil. korun se dá postavit solidní ústav pro postižené, dá se postavit solidní domov důchodců, dá se postavit solidní škola. A tak dále, a tak dále. Jestli pro některé šíbry je 50 mil. málo, pro mě a většinu slušných lidí v této zemi to určitě není zanedbatelná položka. A jestliže jsou a pykají lidé za podvody v řádu tisíců nebo desetitisíců korun, tak nechápu proč pro toho pro někoho je to marginálie. Považuji za velmi nemravné do toho ještě zatahovat děti. Připomíná mně to některé akce z velmi ošklivých dob minulého století, kdy se přemalovávaly fasády čehosi a neospravedlní to ani to, že možná celý rezort je velmi kvalitní, velmi krásný. Ale v naší zemi je hodně hezkých věcí, které byly ale postaveny za nemravné peníze, nebo šíbrovsky získané peníze. Takže to je moje další sdělení. A konečně, nebudu se dotýkat pana Babiše, mně to za to nestojí, ale zazní to tady ještě asi večer častokrát. Jenom, řada nevládních organizací bojujících proti korupci, řada velkých i malých podnikatelů vytvářela před minulými volbami veliké PR panu Babišovi, respektive jeho hnutí ANO 2011, bude líp. *** (19.00 hodin) (pokračuje Laudát) Je mi líto, že dneska někteří přicházejí a přiznávají k tomu, že zřejmě pochybili, ale bohužel od žádného z nich jsem neslyšel slovíčko "promiňte". Děkuji vám. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Laudátovi. (Potlesk vpravo.) Nyní s přednostním právem pan premiér Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že mohu být stručný v této věci a nebudu zabírat čas pro další přihlášené, kteří se přihlásili k programu schůze. Především bych chtěl na začátek poznamenat, vážené kolegyně a vážení kolegové, že koalice prokázala dobrou vůli, když schválila program této mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, která byla svolána na žádost opozičních stran. To vůbec není obvyklé v této Poslanecké sněmovně, a už tady bylo zmiňováno, že jsem byl představitelem opozice v minulém volebním období, a mohu říci, že tehdejší vládní většina naprosto důsledně zamítala programy mimořádných schůzí, které jsme se snažili jako opozice svolat. Podle mého názoru toto, co jsme učinili jako vládní většina, tak jsme udělali pro to, aby tady byl příspěvek k nějakým normálním vztahům mezi vládou a opozicí. To za prvé. Za druhé chci konstatovat, a sedím tady celou dobu, poslouchám rozpravu, která zde probíhá, od samého začátku, a musím říci, že průběh schůze, vystoupení, která zde zazněla, nezměnila můj názor na správný postup v celé věci. Myslím si, že není možné, abych já jako předseda vlády, kdokoli z koalice, kdokoli z tohoto parlamentu suploval vyšetřovatele, suploval státní zástupce, anebo dokonce suploval soudce. Je třeba vyčkat na výsledek vyšetřování. Celá věc je vyšetřována Policií ČR, jak je známo z veřejných zdrojů, celá věc je vyšetřována Evropským úřadem proti podvodům, jak je známo z veřejných zdrojů. Je zřetelné, zřejmé a vláda na tom má silný zájem, aby to vyšetřování bylo nestranné, aby to vyšetřování bylo důsledné. A přirozeně ani do vyšetřování policie, ani do vyšetřování OLAF vláda nemůže a ani nechce žádným způsobem zasahovat. Poskytneme pro obě vyšetřování všechny potřebné podklady, pokud budou po vládě jakékoli podklady vyžadovány. Chci také připomenout, že k celé věci, která je dnes předmětem diskuse, došlo před zahájením funkčního období této vlády. Dotace byla poskytnuta před tím, než tato vláda zahájila svoji činnost, dotace a její poskytnutí bylo opakovaně kontrolováno, tak jak už tady zaznělo, před tím, než tato vláda zahájila svoji činnost. Byly tady zmiňovány anonymní akcie jako něco, co je s touto záležitostí silně spojeno. Zmiňoval to tady i pan předseda klubu ODS Stanjura. Rád bych tady také jednu věc, alespoň jednu věc připomenul, a to je to, co se odehrávalo v této

Poslanecké sněmovně shodou okolností v roce 2009 a co se tady odehrávalo shodou okolností v roce 2010. Dvakrát jsem jako poslanec, tehdy opoziční, předkládal návrh na zrušení anonymních akcií. Poprvé jsme to udělali s kolegy poslanci Tejcem a Liškou v roce 2009. Víte, jak to dopadlo? Tehdejší vládní většina nebo tehdejší pravicová většina pod vedením ODS projednání toho zákona zablokovala a do voleb už se to díky obstrukcím, které mu byly kladeny, nestihlo projednat. Takže první pokus, snažili jsme se zrušit anonymní akcie, tehdy tomu pravice zabránila. Hned po volbách v roce 2010 jsme předložili ten návrh znovu. Chtěli jsme zrušit anonymní akcie. Ze strany pravice bylo argumentováno, že to je normální nástroj pro podnikatelské investice a proč tedy něco takového vůbec jako sociální demokraté navrhujeme. No víte, jak to v tom roce 2010 dopadlo? Návrh samozřejmě neprošel. Dva pokusy zrušit anonymní akcie, ti, kteří tady dnes vystupují, kritizují tuto věc, tak sami, jejich politické strany, jejich politická hnutí působily proti zrušení anonymních akcií, a já si to dobře pamatuji a mohu to kdykoli potvrdit a kdykoli dosvědčit. Bylo to úplně stejné. Ty anonymní akcie nakonec byly zrušeny až v roce 2013 a čtyři roky poté, kdy jsme to tady poprvé navrhli, tak teprve došlo k tomu, že na jaře 2013 byl definitivně schválen zákon, který ty akcie na doručitele zrušil. Myslím si, že to je úplně stejný příběh, jako byl se solárními elektrárnami. Ta věc tady také dneska v diskusi byla zmiňována. Moc dobře si pamatuji, jak zde byla snaha solární boom zregulovat zákonem, a pamatuji si moc dobře, kdo tady navrhoval z pravice, aby se ty věci odkládaly, přerušovaly, kdo se je snažil vyřadit z programu schůze, jenom aby se ta regulace neprojednala včas, jenom aby se ještě stihly poskytnout, vyplatit dotace do této oblasti. Chtěl bych požádat kolegy zprava, protože tady zazněla celá řada vystoupení, řada z nich byla silně moralizujících, abyste nespoléhali na to, že máme krátkou paměť a že si nepamatujeme, jak některé věci tady proběhly. Vyčkejme na výsledek vyšetřování, ať nám policie, ať nám OLAF položí na stůl fakta a na základě konkrétních faktů jednejme. Děkuji. (Potlesk v části sálu.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane premiére. Eviduji tři faktické poznámky. První pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Fiala a další. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: V souladu s jednacím řádem chci reagovat na slova mého předřečníka pana premiéra. On označil citace jeho slov za moralizování. Citovali jsme vaše vystoupení ze stenozáznamu, pane premiére. Pane premiére, jestli byste mohl poslouchat. My jsme citovali vaše vystoupení a vy jste teď řekl do mikrofonu, že jsme moralizovali. Ale to byla vaše slova. Tak se podívejte do zrcadla, když se vám to nelíbí, tak si to tam vyříkejte před tím zrcadlem, a řekněte, takhle tedy ne, takové moralizování, to tady nebude. A co se týče příběhu o podpoře solárních baronů, tak to říkejme, tak jak to bylo. Já jsem v roce 2009 nebyl členem Poslanecké sněmovny. Ale první zpráva z ERU dorazila na Úřad vlády v okamžiku, kdy už tam byla úřednická vláda po pádu vlády Mirka Topolánka. Ne. Bylo to sice ve volebním období 2006 - 2010, to je pravda. Ale bylo to v okamžiku, kdy už úřadovali úplně jiní na úřadu vlády a jiní členové vlády byli. A za druhé, byli jste to vy, kteří jste to spustili. Je to takové, jak ten pyroman je současně dobrovolný hasič, zapálí ten oheň a pak jede hasit, a ještě chce medaili za to, jak ten požár uhasil. To je přístup ČSSD v otázce podpory solárních baronů. Najděte si ve stenozáznamu, co tady říkal můj kolega shodou okolností z našeho kraje Martin Říman. Přesně vás před tím varoval. A mnozí z vás, kteří tady seděli, jste se mu smáli, a ani jeden hlas z poslaneckého klubu ODS nepřišel pro podporu tohoto zákona. Ani jeden hlas. Jestli s tím máte problém, jestli zase hledáte viníka, tak je stejné doporučení jako v bodě 1. Zrcadlo. (Potlesk vpravo.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další pan předseda Fiala s faktickou poznámkou. Po něm pan předseda Kalousek. Prosím. Poslanec Petr Fiala: Teď jsme od pana premiéra slyšeli, že je přesvědčen o tom, že postupuje správně, a říkal, je potřeba počkat, až se celá ta věc prošetří, až ty orgány, které to prošetří, dají nějaké stanovisko, až to prošetří policie, a pak případně se dá teprve jednat.

Já bych vám, pane premiére, a nepovažujte to za nějaké moralizování, připomněl vaše slova z prosince 2010. Cituji: Podle přesvědčení sociální demokracie by měl premiér ministra odvolat. Odvolat z funkce do doby, než celá věc bude prošetřena policií, než bude jasné, jak se vše odehrálo. Tolik citát z vašeho vystoupení. To asi nepotřebuje další komentář. (Potlesk vpravo.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan předseda Kalousek, připraví se pan předseda Černoch. Prosím. *** (19.10 hodin) Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane předsedo vlády, vzhledem k tomu, že vím, že stále mlád ještě nejste hluchý jako můj čestný pan předseda, tak mi nic jiného nezbývá, než si myslet, že si z nás děláte legraci. Vy jste tady na vlastní oči (uši) slyšel svého ministra financí, který říkal, že ta farma patřila jeho nezletilým dětem a jeho partnerce. (Nesouhlasné hlasy z pléna.) Jeho dětem a jeho partnerce. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás žádám, poslanci, abyste po sobě nepokřikovali, a v případě, že chcete veřejně vystoupit, abyste se přihlásili do rozpravy. Poslanec Miroslav Kalousek: Doufám, že mi ty vteřiny připočtete. (Předsedající: pokračujte.) Prostě vám blízkým, jeho blízkým osobám, abych nebyl chytán za slovo. To jste slyšel od člověka, který ještě před měsícem se díval do kamery, říkal nám, vám a celé veřejnosti, že netuší, komu ta farma vlastnila (patřila). Že to neví, že to nemůže vědět, že s tím neměl nic společného. Jinými slovy, vedle vás sedí usvědčený lhář, který se usvědčil sám. On sám se dnes usvědčil z veřejné lži, kterou veřejnosti předestřel. Vy jste to, pane premiére, neslyšel? A vy říkáte, že to musí ještě vyřešit OLAF a Policie ČR? Co na tom, k čertu, ještě má šetřit, když vedle vás sedí lhář, který se z té lži usvědčil sám. Pane premiére, konejte! (Potlesk z řad TOP 09.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s přednostním právem pan předseda Černoch, připraví se pan poslanec Laudát. Poslanec Marek Černoch: Takový kolorit. Děkuji za slovo. To je takový kolorit. Můžou za to oni nebo oni, levá, pravá strana, my ne. Pane premiére, to, co bylo, tak bylo. Ale miliardy vyplácené solárním baronům se schvalovaly před pár měsíci. Před pár měsíci. Opravdu je potřeba vytahovat ty stenozáznamy, kdy jsme tady bojovali proti vyplácení těch miliard a kdy vy jste to schválili. Neříkejte, my za to nemůžeme. Můžete. Je to vaše práce. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Prosím. Poslanec František Laudát: Děkuji. Inspiroval mě pan premiér Sobotka. Dne 29. března 2012 Mladá fronta dnes, vyšla stať, která se jmenovala Politici a úředníci jsou slabí, vliv kmotrů proto přežije. A tam se mimo jiné praví: V případě politika platí presumpce viny tak jako v civilizovaných státech. Pro jednotlivce to může být hořké, pro systém však záchovné a ozdravné. Zřejmě jsme tedy ztratili záchovný a ozdravný pud. Autorem tohoto výroku je jistý Martin Komárek. Richard Dolejš 19. května 2012 pro Deník.cz v kauze David Rath: V politice ČSSD však platí vždy zásada presumpce viny. A co se týká krajských voleb 2012. V Českém rozhlase 15. června 2012 jistý pan Sobotka, tehdy poslanec Sněmovny, pravil: Lidé od nás očekávají, že se ke všem případným skandálům vždy postavíme jasně, bez kličkování a budeme na ně rychle reagovat vyvozením osobní odpovědnosti. Lidé oprávněně očekávají, že budeme reagovat poctivěji a zásadověji, než reaguje např. ODS nebo TOP 09. Jak je vidět, tak asi zůstane pouze u slibů a oprávněných nenaplněných očekávání. No a Adam Rykala v nějaké kauze: Všemi hlasy jsme se na předsednictvu shodli na tom, že by měl opustit ČSSD, je obviněn z trestného činu a v naší straně platí presumpce viny. A takhle - co se týká presumpce viny z dílny a úst sociálních demokratů bych tady mohl číst asi půl hodiny. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu omluvy. Od 19 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Fiedler, od 19.10

hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Putnová, od 19 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Kováčik. A dále od 19 hodin se omlouvá do konce jednacího dne pan ministr Jurečka z rodinných důvodů. Nyní tedy budeme pokračovat v rozpravě. Řádně přihlášen je pan poslanec Štětina, připraví se paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jiří Štětina: Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové. Nečekejte ode mě, že někoho budu urážet a nazývat ho podvodníkem, lhářem a jinými slovy. Já jsem nepodepsal svolání této schůze. A proč? Vzhledem k tomu, že všichni vědí, že tuto kauzu, která je stará, tak jak jsme zde slyšeli od pana ministra Babiše, několik let, na které se podílelo x kontrol, které nic nenašly nebo nějaká, tedy minimální pochybení, tak já bych čekal, že bychom o tomto mohli jednat, až budeme mít závěry OLAFu nebo závěry Policie ČR. Jestliže tyto závěry dopadnou negativně pro pana ministra, tak já se domnívám, že on není sociální případ. Rozhodně těch 50 milionů vrátí na rozdíl od těch, kteří mnoho evropských dotací prošustrovali a nevrátili. Takže na druhou stranu jsem rád, že tato schůze je, protože já teď budu důsledně požadovat, aby byly v Královéhradeckém kraji zrevidovány a posouzeny případy, které jsou jednoznačné a dokonce i Policie ČR jeden případ, to znamená digitalizace RTG pracovišť, dovedla až k soudu, ale bohužel nezávislý soud zatím jaksi rozhodl, že se nic nestalo. Takže já si dám s tím tu práci a velmi známé kauzy, jako je třeba pekárna v Choustníkově Hradišti, která se šetří několik let a kde je řada posudků na objednání a já budu chtít, aby skutečně tyto případy byly důsledně prošetřeny. Já tedy požádám auditní orgán Ministerstva financí a dám to na vědomí Ministerstvu pro místní rozvoj, aby skutečně se jednou už udělal pořádek v evropských dotacích a aby nedošlo k nějakým podobným případům. Já musím říct, že když hovořil pan premiér a my jsme se spolu už dlouho osobně nebavili, já mu musím dát za pravdu. To, co zde řekl, tak tomu skutečně bylo. Já jsem taky tady byl od roku 2010. A byl jsem jak členem koalice, tak členem opozice. A já musím skutečně konstatovat, že tato vláda se chová úplně jinak a lépe, než se chovala vláda od roku 2010. A to nehovořím o vládě, která nastoupila v roce 2006. Já vám děkuji za pozornost a myslím, že jsem vás snad nerozzlobil a nikoho jsem neurazil. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kučera a připraví se paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče. Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych jenom krátce zareagoval na vystoupení mého předřečníka. Já si myslím, že ten postup, jakým by měl postupovat předseda vlády a ministr financí, je celkem jasný. Pan ministr financí by měl odejít mimo politiku, očistit se a poté, co bude vše vyšetřeno, tak se do politiky vrátit. Takhle mluvil premiér Sobotka tehdy jako opoziční poslanec, když vyzýval koaliční ministry, aby takto učinili. Od pana ministra Andreje Babiše se toho asi nedočkáme, to jsme už slyšeli. Nicméně já bych měl dva dotazy na pana premiéra. A skutečně by mně stačila odpověď ano, ne. Ten první dotaz zní: Vážený pane premiére, uvědomujete si, že máte ve vládě člověka, který je podezřelý z daňových podvodů? Chtěl bych vaši odpověď. Ano, ne. Uvědomujete si to? Ano? Ne? A má druhá otázka je: Vážený pane premiére, uvědomujete si, že nesete plnou odpovědnost za to, že máte ve vládě člověka, který je podezřelý z daňových podvodů? A opět by mně stačila jednoduchá odpověď ano, ne. Vážený pane premiére, děkuji vám předem za vaše odpovědi. Děkuji. *** (19.20 hodin) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy paní poslankyně Němcová. Připraví se pan poslanec Bendl. A do konce jednacího dne se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Okamura. Prosím, máte slovo. Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci. Já bych na úvod chtěl říct pár vět o tom, jak na mě působil úvodní projev pana prvního místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše. Ponechám už stranou to, co bylo kritizováno, tedy to jeho nelogické zařazení jeho vystoupení do úvodu této schůze. To už tady

bylo dostatečně kritizováno. Ten můj dojem je prostě takový, že pan ministr v podstatě naplnil ta očekávání, která měli všichni novináři, žurnalisté, lidi, kteří se zabývají tímto problémem, a kteří psali: Ono to nakonec bude tak, že do té Sněmovny pan Babiš přijde, nachystá si těch svých 30 nebo 40 stránek, to nám nakonec řekne, kolik to bude, a těch 29 nebo 39 stránek se bude týkat úplně něčeho jiného než toho problému, kvůli kterému je svolána samotná schůze. Zabalí do toho úplně všechno, semele živé, mrtvé. A nakonec z toho, co vlastně říká, o vlastní kauze se dovíme naprosté minimum. Čili v tomto splnil pan ministr očekávání. Mohu říci, že ten umělecký dojem byl prachbídný, a že pokud chtěl přesvědčit Poslaneckou sněmovnu, překvapit nějak českou veřejnost, tak měl přijít s něčím, co by bylo zásadnější. Něčím prostě překvapit. Ne s tím, že všichni říkali, jasně víme, jak to bude. Máme ho prokouknutého, přečteného, na nic jiného se nezmůže. Ukázal, že na nic jiného se skutečně nezmůže. To je první poznámka, na ten dojem, který to ve mně vyvolalo. Druhá poznámka je, že mi to něco připomnělo. A připomnělo mi to kauzu, která se tehdy týkala předsedy vlády Stanislava Grosse. Ty trapnosti, s kterými se vymlouval, chodil na nás s igelitkami peněz, strýčkem Vikem, spálenou směnkou. Já nevím, co všechno se kolem toho tehdy dělo. Už to nechci ani vzpomínat, protože to vůbec nebylo pěkné. Tak v tomto případě je to přece jako přes kopírák. Já vám ocituji z roku 2013, z rozhovoru, který dával pan Babiš týdeníku Respekt. A svůj vztah k projektu Čapí hnízdo popsal takto: Půjčil jsem té společnosti přes 400 mil. na stavbu farmy, ale jméno majitele neznám. Mám tam jen pronajatou jednu budovu, to je vše, prohlásil. Na doplňující dotaz Respektu, že je přece jen divné půjčovat někomu, o kom nic neví, dodal. Nevím to z hlavy, farmu mají myslím nějací advokáti. V březnu 2016 si vzpomněl, kdo za tou farmou stál, ale jméno odmítl zveřejnit. Řekl: Přišel tam investor, který si nepřál být jmenován, a bylo to akceptováno. Řekl to v televizním vysílání v televizi Prima. Ale ještě před tímto vysíláním v televizi Prima nám přece všem sděloval, že to se vůbec netýká Agrofertu, že to je nějaké firmy, kterou on ani nezná, z jeho holdingu. A potom nám řekl, že si najednou vzpomíná, ale že neprozradí, kdo to byl. V tom televizním vysílání řekl, já vám to řeknu až za týden nebo za 10 dnů, já nevím jak. Ale mezitím všichni říkali, no to je nám jasné, tak pracuje na nějaké pohádce, aby předstoupil před Sněmovnu a před občany a něco jim navykládal, jakou pohádku mu jeho P.R. poradci usoukali. Tak tu pohádku jsme si dneska vyslechli. Mně je v podstatě lhostejné, jestli tehdy převedl nebo nepřevedl na ty svoje děti nebo osoby blízké akcie, které do té doby, když vyvedl z Agrofertu tu firmu, potom tedy nebyly identifikovatelné, anonymní. Tak mně je lhostejné, jestli to byli skutečně ti vlastníci, protože my se stejně toho nemůžeme žádným způsobem dobrat, jestli je to pravda nebo to pravda není. Otázkou samozřejmě zůstává, proč by bohatý tatínek nepůjčil svým dětem úplně všechno, proč by potřeboval k tomu vyvádět a anonymními akciemi pokrýt své děti na nějakou dobu, získat 50 mil. z evropských dotací, a ledva uplyne pět let povinná podmínka, tak zase své děti o tento majetek připravit a převést to zpátky pod svoji firmu. To samozřejmě zůstává velkou otázkou. K tomuhle pan ministr nenašel odvahu, aby se jakýmkoli slovem zmínil. Nehledě už k tomu, co zde píše a jako hlavní výtku k celé té kauze přikládá jeho kdysi klíčový člověk Lukáš Wagenknecht. Myslím, že z těch vět už tady citovali mnozí, ale přece jen stojí za to je připomenout. Právě Lukáš Wagenknecht připomíná to podstatné, totiž to, že smysl dotace, této dotace pro malé a střední podniky je v tom, že tyto malé a střední podniky nemohou dosáhnout ani na bankovní úvěr, ani na nějakou podporu od někoho jiného. V případě, že nemají dostupnou tuto formu finanční pomoci, potom spadají do onoho programu, který může uvolnit dotaci pro malou a střední firmu. A já zase znovu se musím zeptat, jak je možné, že ve chvíli, kdy je poskytnut Agrofertem nebo panem Babišem, což je v podstatě totéž, úvěr 400 mil. korun, tak jak to, že může ta firma dosáhnout ještě na ony dotační peníze. Pohádky o tom, zda to pan Babiš někomu vrátí a nasype to do své nadace, což je další velmi perfidní okolnost celé té věci, protože ve chvíli, kdy sděluje občanům České republiky, pravděpodobně visí před námi pokuta v případě, že OLAF zjistí, že jsem skutečně způsobil dotační podvod. A ta pokuta je ve výši 50 mil. korun, neb to, těchto 50 mil. byla výše oné dotace, a tuto pokutu bude přece platit český stát. Pan Babiš nabízí, že on 50 mil. ze svého vezme a nasype je do své dotace, a tím se celá ta věc přikryje. No jestli vám na tomto postupu nepřipadá vůbec nic zvláštního, tak já musím říci, že

mně na tomto postupu připadá zvláštní úplně všechno. Zaprvé to lhaní, které, jak jsem řekla, připomíná vytáčky, a kolegové ze sociální demokracie by si měli pamatovat, kam toto lhaní přivedlo jejich předsedu vlády, a také jak na to doplatila sama politická strana. Tyto vytáčky, vršení výmluv, lží a jasného konání, které nedává logiku, a nelze nijak vysvětlit, ukazuje na to, že první místopředseda vlády Andrej Babiš není člověkem, který má v téhle vládě sedět. Druhou otázkou je samozřejmě to, jestli pan premiér přes všechny ty výkruty, které tady předvádí, kdy nás kritizoval za daleko menší problémy našich ministrů, tak jestli teď si pana ministra Babiš ponechá. Pravděpodobně si ho ponechá, jak jsme slyšeli z toho jeho vyjádření, protože navíc ono se to ukázalo, i pod jakým tlakem pan předseda vlády je. Vzpomenete si, že před týdnem nebo před pár dny zde byl na návštěvě prezident republiky Miloš Zeman. Když opouštěl Poslaneckou sněmovnu, novináři se jej ptali, protože ta kauza Čapí hnízdo už bublala, tak se ho ptali, co na to pan prezident říká? A pan prezident, teď to budu trochu parafrázovat, neuvedu přesně tu jeho odpověď, ale bylo to v tom smyslu, že to je pod jeho rozlišovací schopností, protože částky, které se týkají milionů, nebo 50 milionů, on neřeší. On řeší věci, které jsou až tak kolem té miliardy, nebo nad jednu miliardu. A jakoby naprostou náhodou utrousil, že příkladem takové kauzy, která je nad tu jednu miliardu, jsou věci související s OKD, čímž jasně ukázal na předsedu vlády. Jasně ukázal a sdělil, stojím po boku Andreje Babiše, mohl nám také sdělit, že po jeho boku stojí proto, protože ta první privatizace Unipetrolu, která by nás všechny také moc zajímala, jak vlastně probíhala, tu přece pan současný prezident a tehdy předseda vlády Miloš Zeman pokryl. Tak to bylo zrovna nad tu jednu miliardu. Pan prezident, kdyby chtěl, tak by mohl řešit tuhle věc, kdyby o to stál. Ale v této věci nyní nejsme. Jsme u Čapího hnízda, a proto já si myslím, že Andrej Babiš jasně pochopil, že má silného spojence v prezidentovi republiky, vede s ním různá jednání na různé úrovni. A pana premiéra dostává pod tlak, protože po tom lánském puči a po dalších ukázkách toho, jak se pan prezident strefuje do České strany sociálně demokratické, tak premiér neumí tomuto tlaku účinně čelit. Vybral si jediné, vybral si, že tady pokrytecky bude obhajovat něco, co obhajovat nejde. Vybral si, že bude doplácet on a jeho politická strana, při nejbližších volbách se to ukáže, na tuto strategii, kdy kryje lumpárny, které krýt nemá, a nakonec za to zaplatí on. *** (19.30 hodin) (pokračuje Němcová) Jestli si vybral tuto cestu, pozice opozice v této Sněmovně není taková, aby mu v ní mohla zabránit. My jsme tady od toho, abychom věci popsali, abychom se ptali, abychom chtěli slyšet odpovědi, ale já jsem vyrozuměla z dnešního jednání, že pan premiér je ochoten i za cenu poškození své vlastní strany a své vlastní budoucnosti tuto věc pokrýt. To beru na vědomí, to je pro mě zásadní závěr z dnešního jednání. A ještě poslední věta je, že všichni vy byste mohli přemýšlet nad tím, jestli ty všechny lži a výmluvy jsou skutečně hodny toho, aby to byly věci, které umíte obhajovat a za kterými můžete stát před našimi voliči. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Novotný. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo. Poslanec Josef Novotný: Pěkný večer, dámy a pánové, já reaguji fakticky na jednu pasáž paní kolegyně Němcové, která tady zmínila formu toho projevu. Na mně to nechal hluboký dojem, opravdu, asi nejstrašnější dojem ten dlouhý potlesk, který tady zazněl. Tak já jsem chtěl kolegům z ANO vzkázat: Tleskali jste projevu na úrovni: Bohuš kópil děckám kolotoč, neměl zrovna tužku, tož to podepsal někdo jiné. Přinděte se tam všeci podívat, máme tam aj pštrosa, aj koňa pro Vlastičku, my tam všeci jezdíme, je to tam super, protože nás už si koupil všechny. (Potlesk opozičních poslanců zprava.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Bendl. Po něm pan poslanec Svoboda. Prosím. Poslanec Petr Bendl: Hezký, dobrý večer. Dámy a pánové, nebudu tak vtipný jako můj kolega. Pokusím se soustředit na fakta a na to, co se opravdu odehrálo, a možná i odpovědět na některé

otázky kolegů, nepřítomného pana poslance, jehož jméno mi teď nenaskočí, který se tady ptal, jak je možné, že se o tom bavíme až teď, proč jsme se o tom nebavili dříve. Ano, přiznávám, spolu s paní kolegyní Jermanovou jsme kdysi odsouhlasili v krajském zastupitelstvu, když ještě byla za ODS, pravidla - napříč politickým spektrem, podotýkám, to neříkám nijak ve zlém, napříč politickým spektrem pro to hlasovali sociální demokraté, komunisté, všichni - pravidla čerpání z Regionálního operačního programu Střední Čechy, a tyto finanční prostředky byly v rámci těch necelých 15 miliard Kč, z toho byla část, o které tady mluvil pan místopředseda vlády Babiš, vyčleněna, v té první výzvě zhruba 200 milionů Kč. Je to vlastně jediná oblast na podporu podnikání, celý ten ROP, řeknu, nebyl alokován na směr podpory podnikání, ale z těch 15 miliard zhruba těch 200 milionů Kč bylo určeno na posílení kvality, řeknu, cestovního ruchu ve středních Čechách. Byly naopak tlaky na nás, abychom těch finančních prostředků alokovali více, to se nestalo, napříč politickým spektrem tehdy panovala dohoda, že chceme ve středních Čechách podpořit turistický ruch a zvýšení kvality a že tomu chceme vytvořit nějaké podmínky, když už ty finanční prostředky tady jsou. Výbor regionální rady tehdy na základě podkladů, které dostal od úřadu, schválil dotace a podpory na oblast cestovního ruchu, tak jak zde bylo řečeno, a hejtman podepsal. Hejtman měl povinnost podepsat, to, prosím, zdůrazňuji, kdyby hejtman nepodepsal, vystavoval by se naopak trestnímu stíhání. Koneckonců David Rath, který přišel později, některé dotační tituly podepsat nechtěl, přestože prošly regionální radou, a déle jak - skoro rok zdržoval některé projekty, které nakonec podepsat musel pod tlakem Evropské komise. Protože se někteří starostové, kteří měli odsouhlaseny projekty - prošly výběrovým řízením, a hejtman David Rath nechtěl podepsat udělení podpory, což zdržovalo, samozřejmě dostávalo dodavatele, nebo žadatele o ten projekt do neřešitelné situace, protože ten projekt třeba soutěžil rok a půl před tím a ty ceny už byly někde jinde. Dělalo to obrovské problémy zejména ve Slaném a v Mladé Boleslavi. Ano, byly tam podmínky, a to, prosím, zdůrazňuji... (Velký hluk v sále, pan poslanec vyčkává.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás žádám, kolegyně a kolegové, o ztišení. Sice chápu, že je pozdější hodina, ale přece jenom ať je rozumět, co se zde přednáší. Prosím. Poslanec Petr Bendl: Ano, byly tam podmínky, novináři se mě na to často ptají, nebo někde jsem viděl napsáno, že to byly peníze pro bohaté. Ne, byly to peníze pro malé a střední podniky a byla povinnost čestným prohlášením se přiznat k tomu, že je ten dotyčný žadatel představitelem malé nebo střední firmy. A můžu vám přečíst podmínky, které vlastně se zavazovali plnit. Příjemci podpory v této oblasti byli: podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., kteří splňují definici malého a středního podniku, vykonávají podnikatelskou činnost minimálně dva roky a podnikají v cestovním ruchu. To byla jedna oblast. A druhá: podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, kteří splňují definici malého a středního podniku, podnikají v oblasti cestovního ruchu a mají podnikatelskou historii kratší než dva roky - v závorce - (pouze u projektů realizovaných v obcích nad 2000 obyvatel). Takže ten dotyčný žadatel, předpokládám, a chci vlastně panu místopředsedovi vlády poděkovat, že tady dnes řekl, komu ty akcie patří, protože se dokonce novináři ptali mě, jestli náhodou nejsou moje. Tak jsem rád, že sám pan místopředseda vlády vyvrátil, že nemám s Agrofertem nic společného, ani s jeho rodinou. Já to neříkám ve zlém, jenom jsem rád, že to tady padlo. A ta podpora byla určena, byla stanovena maximálně 40 % z celé - řeknu - z výdajů na celý projekt, přičemž bylo možné u malých podniků to zvednout až na 60, u středních maximálně na 50 %, přičemž ten strop, maximum peněz, které bylo možné získat na jeden projekt, bylo 50 milionů Kč. Tím, že žadatelé o Čapí hnízdo avizovali, nebo měli v projektu, že budou investovat mnohem vyšší částku než 100 milionů Kč, byla zastropována ta částka 50. Také jsem někde četl v novinách, že to je 54, pak 56. Ani jedno není pravda, bylo to těch 50 milionů Kč, neboť to je maximum, které bylo možné získat. A teď ta odpověď na otázku pana kolegy poslance, který se ptal. proč se o tom bavíme až teď. Jak je to možné. Je to proto, že kontrolní orgány neměly žádnou pravomoc zjišťovat, kdo je za anonymními akciemi. Bohužel neměly, a tudíž nebylo vůbec možné se do této debaty pustit. Protože to je přece dneska předmětem šetření OLAFu, možná Policie České republiky, zdali nedošlo k porušení těch paragrafů, o kterých jsem tady mluvil, a tím pádem zdali nebyl poskytovatel podpory, v tomhle

případě Středočeský kraj, nebo chcete-li Regionální operační program, ROP, jestli nebyl oklamán, a jestli se tudíž nejedná o nějaký podvod. Tohle přece je ta debata. To musí posoudit opravdu někdo jiný. Pan místopředseda vlády, a už to tady několikrát padlo, se do toho zamotal v podstatě sám. V jednu chvíli říkal: Já nevím, komu to patří. Pak říkal: Je to můj projekt, protože jsem si ho vymyslel. Pak říká: Zveřejním akcionáře. Pak říká: Nevím o tom nic. A dneska říká tedy, že to jsou jeho blízcí příbuzní. Předpokládám, že už asi podnikají minimálně ty dva roky v cestovním ruchu a že tuhle podmínku splňují. Aspoň doufám, že je si toho pan místopředseda vlády jaksi plně vědom. *** (19.40 hodin) (pokračuje Bendl) A dovolte mi ještě poznámku k těm anonymním akciím, když tady premiér říkal, jaký je to problém a že už na to sociální demokracie upozorňovala dávno, a čestně přiznal, že to bylo na jaře 2013, to znamená v době Nečasovy vlády, kdy to byla Nečasova vláda, která prosadila právě na jaře 2013 konec možnosti skrývat se za anonymní akcie. Ale já nemohu při téhle příležitosti, protože jste u toho řada z vás byla, kteří chodíte na jednání Poslanecké sněmovny, kdy jsem předčítal koaliční smlouvu a prohlášení vlády, kde se koaliční poslanci nebo koaliční strany zavazují, že nebudou podporovat a odmítají nadále skutečnost, že má někdo, kdo nerozkryje vlastnictví, že by měl dostat dotaci či nějakou veřejnou podporu. Doslova se tam uvádí, že zamezíte poskytování podpor a dotací neznámým vlastníkům firem, přičemž jste už dvakrát toto programové prohlášení vlády vlastně porušili. Poprvé v energetickém zákoně, kde jsem tady upozorňoval na fakt, že novela, která přišla, byla malinká a krátká, ale umožňuje žadatelům v agrárním sektoru, podotýkám a zdůrazňuji, nerozkrývat vlastnictví při získávání dotací. To jste odsouhlasili, vážení vládní poslanci. A podruhé to bylo v zákoně o veřejných zakázkách, kde zahraniční firmy na rozdíl od českých nemusejí rozkrývat své vlastnictví a stačí čestné prohlášení a lá Čapí hnízdo. Stačí čestné prohlášení a splňujeme. Já jsem tady na to konto, byla o tom i diskuse na výboru pro veřejnou správu, říkal, že to je nefér a že se měla vláda více snažit a tuto výjimku si vymínit, protože zkrátka a dobře přináší ty problémy, se kterými teď pracujeme. Dvakrát, přátelé, vládní poslanci, jste toto porušili už v tomto volebním období. Takže nás ty Čapí hnízda zase čekají. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. První faktickou poznámku má přihlášenou paní poslankyně Černochová, po ní pan poslanec Sklenák. Prosím. Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Myslím, že všichni z nás, co jsme tady vydrželi takto dlouho, jsme až dneska pochopili ten předvolební claim, který mělo hnutí ANO na svých billboardech. A ten claim zněl: Aby se za nás naše děti nestyděly. Takže myslím, že všichni jsme v souvislostech, o kterých tady hovořil pan vicepremiér, pochopili, že skutečně pro něj jsou děti víc než stát, firma a všechno ostatní. Ale chtěla jsem poprosit, jestli by bylo možné, aby někdo z kolegů z ČSSD, asi pravděpodobně pan předseda klubu Sklenák, jestli bych mohla poprosit, přizval na toto jednání pana premiéra. Mně skutečně připadá velmi nedůstojné, že jednáme tady ve tři čtvrtě na osm (19.45), pan ministr Babiš tady dlouhou dobu nebyl, přišel o tři nebo čtyři vystoupení, mohl se na to samozřejmě dívat ve své kanceláři. Ale řešíme tady takto závažnou věc. Jsou tady dotazy jak na pana vicepremiéra Babiše, tak na pana premiéra. A on tady není přítomen. Prosím tedy zdvořile prostřednictvím pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Bartoška, aby požádal předsedu poslaneckého klubu ČSSD, aby požádal pana premiéra o jeho přítomnost. Děkuju. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Já tak tedy činím. Ale než udělím slovo, pane předsedo, přečtu omluvenky. (Předseda Sklenák už stojí u mikrofonu.) Od 19 hodin se z rodinných důvodů do konce jednacího dne omlouvá Marian Jurečka. Dále se od 19.15 do konce jednacího dne z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Vyzula. A dále se od 19.30 do půlnoci z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Schwarzenberg. A nyní tedy vaše faktická poznámka, pane poslanče. (Hluk v sále.) Poslanec Roman Sklenák: Já jsem se tedy hlásil s přednostním právem, ale možná mi budou stačit i ty dvě minuty. Paní kolegyni Černochové, vaším prostřednictvím, bych rád sdělil, že pan premiér se

musel vzdálit z toho důvodu, že je na cestě do Francie, kde ho zítra čeká jednání s francouzským prezidentem a premiérem, mimo jiné o ochraně evropských hranic, což je jistě velmi důležité i v kontextu jednání této Poslanecké sněmovny. Ale viděli jste, že se pan premiér tohoto bodu na začátku účastnil a i vystoupil a přistupoval k tomuto bodu velmi zodpovědně. Jednáme tady více než čtyři hodiny. Myslím, že jsme se leccos zajímavého dozvěděli. (Smích v pravé části sálu.) Něco jsme se nedozvěděli. Ale mám pocit, že dneska tu debatu už dále nejsme schopni posunout. Za sebe mohu říct, říkal jsem to i panu ministru Babišovi do médií, mě zajímaly zejména dvě odpovědi na mé otázky. Ty nějakým způsobem zodpovězeny byly. A za sebe musím říct, že další krok, na který já budu čekat, jsou výsledky policejního vyšetřování a výsledky šetření OLAFu. A do té doby si asi nebudu schopen udělat takový závěr, jaký po uzavření těchto vyšetřování. Z tohoto důvodu si dovoluji navrhnout, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do zveřejnění výsledků policejního šetření ve věci Čapí hnízdo. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli tomu dobře rozumím, jedná se o procedurální návrh. (Ano.) Děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám hlasovat bez rozpravy. (Vpravo se hlásí poslanec Stanjura.) Za předpokladu, že se jedná o to, že chcete vznést pozměňovací návrh k předloženému procedurálnímu návrhu, udělím vám slovo. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo. Mám protinávrh, abychom schůzi přerušili na pět minut. Vím, že vládní poslanci při rychlosti šetření policie tak složité kauzy si představují, že to skončení policejního vyšetřování by možná mohlo být až v příštím volebním období. To by se vám líbilo. Takže pokud si potřebujete odpočinout, tak navrhuji přerušit schůzi na pět minut a pak můžeme pokračovat. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. (Hlásí se poslanec Kalousek.) Opět se jedná o pozměňovací návrh k procedurálnímu návrhu? (Ano.) Prosím, pane předsedo. Poslanec Miroslav Kalousek: Zajisté. Jedná se o alternativní pozměňovací návrh. Navrhuji schůzi přerušit na šest minut. (Pobavení v sále.) A chci se při té příležitosti zeptat, jestli si vážně děláte legraci. Tady přece nezní ta otázka, vy jste to slyšeli, tady nezní ta otázka tak, jestli policie vyšetří trestný čin, nebo OLAF vyšetří trestný čin. Ta otázka zní, jestli je únosné, aby po dobu vyšetřování garantem dotací za Českou republiku byla osoba podezřelá z dotačního podvodu. Už jenom samo o sobě to vylučuje prostě ten váš protinávrh. Takže prosím, abychom si to během těch šesti minut rozmysleli. Současně bych se vás rovněž chtěl zeptat, pane předsedo Sklenáku, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli jste také jako já a jako pan premiér slyšel pana místopředsedu vlády lhát na mikrofon, protože člověk, který ještě před měsícem říkal, že opravdu neví, kdo byl vlastníkem těch anonymních akcií, dnes tady řekl, že to byly osoby blízké. Takže je to prostě usvědčený lhář. (Předsedající: Pane předsedo, omlouvám se.) Co si myslíte, že na tom ten OLAF ještě vyšetří? Na tomhle faktu? (Výkřiky ze středu sálu.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš pozměňovací návrh k procedurálnímu návrhu zazněl, to znamená... Evidoval jsem žádost o vaše odhlášení, já tak učiním a požádám vás, abyste se přihlásili opět svými kartami. Budeme tedy postupovat tak, jak přicházely pozměňovací návrhy, přičemž první je přerušení na šest minut, druhý je přerušení na pět minut a poté procedurální návrh předsedy Sklenáka. *** (19.50 hodin) (pokračuje Bartošek) Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení této schůze na 6 minut, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 10. Přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro návrh 47, proti

56. Tento návrh byl zamítnut. Jako další budeme hlasovat návrh, aby tato schůze byla přerušena na 5 minut. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 11. Přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro návrh 45, proti 54. Tento návrh byl zamítnut. Nyní budeme tedy hlasovat o procedurálním návrhu pana předsedy Sklenáka, a to je přerušení této schůze do zveřejnění závěru OLAF. Takže poprosím upřesnit návrh hlasování vašeho návrhu. Poslanec Roman Sklenák: Dovoluji si upřesnit: Do zveřejnění výsledku policejního šetření ve věci Čapí hnízdo. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. (Výkřiky z pléna o nehlasovatelnosti.) Vznášíte-li námitku proti navrženému usnesení, musíte vystoupit na mikrofon a vznést námitku. Poslanec Marek Benda: Já bych fakt pana kolegu Sklenáka moc poprosil, aby dával návrhy, které jsou v souladu s nějakým právem v této zemi. Jaké zveřejnění výsledků vyšetřování? Kdyby to bylo zveřejnění ještě OLAF, tak ten nám možná něco sdělí, ale vyšetřování může skončit buď podáním obžaloby nebo ukončením a ani jedno se nedozvíme. Takže se netvařme, že to někdo může zveřejnit, to se fakt netvařme. (Potlesk z pravé strany sálu.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že návrh usnesení je přednesen... Prosím, pane předsedo. Poslanec Miroslav Kalousek: Pokud chcete dát hlasovat, pane předsedající, dávám námitku proti vašemu postupu, protože Sněmovna nebude vědět, o čem hlasuje. Nebude vědět, o jakém časovém limitu hlasuje, jakým způsobem se ověří, že ten čas nastal. Kdyby pan poslanec Sklenák třeba řekl do uvěznění, tak tam bychom věděli, že si umíme ověřit ten přesný okamžik, ale do zveřejnění, to prostě nepřipadá v úvahu. To je nehlasovatelné a já podávám námitku. A prosím, abyste dodržoval alespoň elementární pravidla a zákony. Teď to neděláte, opravdu ne. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Věřte tomu, že se snažím dobrat ke konci tak, abychom mohli hlasovat o návrhu. Z toho důvodu, že probíhá jednání o definování návrhu, o kterém budeme jednat, tak já přerušuji jednání na 5 minut a počkám... (Hluk a výkřiky v sále.) Poslanec Miroslav Kalousek: Já podávám námitku proti vašemu postupu, protože teď jste vyhověl návrhu pana předsedy Stanjury, který Sněmovna zamítla. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Z jednacího řádu mohu vyhlásit přestávku. Já vyhlašuji jednací přestávku na 5 minut a počkám, o jakém návrhu usnesení budeme hlasovat, případně o jakém procedurálním návrhu budeme hlasovat. (Jednání přerušeno v 19.53 hodin a pokračovalo v 19.58 hodin.) Čas určený pro přestávku vypršel a já vás požádám, poslankyně a poslanci, abyste zaujali místa ve svých lavicích. Požádám pana předsedu Sklenáka, aby upřesnil svůj procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, já si dovoluji po provedených konzultacích upřesnit ten svůj procedurální návrh, a tedy, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do zveřejnění výsledků šetření OLAF v této věci. Jak jsem byl informován, tohle je určitě jasně podmíněno, protože ta rozhodnutí se zveřejňují. *** (20.00 hodin)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím. Poslanec Miroslav Kalousek: Dovolím si dát protinávrh, pane předsedající, přerušit zasedání této schůze do doby, než předseda vlády veřejně přizná, že jeho první místopředseda je lhář. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem vždy říkal, že bude dobré, když se v průběhu rozpravy a návrhů ušetříme vzájemných invektiv. To platí i zde. Každopádně je to procedurální návrh tak, jak byl přednesen. To znamená, eviduji dva návrhy - jeden je pana předsedy Kalouska a poté pana předsedy Sklenáka. Nejprve budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana předsedy Kalouska. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro procedurální návrh pana předsedy Kalouska, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 12. Přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 65. Tento návrh byl zamítnut. Ještě eviduji žádost o vaše odhlášení. Než dám hlasovat o dalším procedurálním návrhu, tak vás odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Pořadí se ustálilo. Nyní tedy zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana předsedy Sklenáka. Kdo je pro návrh, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 13. Přihlášeno je 120 poslankyň a poslanců, pro návrh 67, proti 48. Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Není otevřená rozprava. Omlouvám se, týká-li se to hlasování. Prosím. Poslanec Zdeněk Ondráček: Pouze pro stenozáznam. Nezpochybňuji hlasování, já jsem se umáčkl u návrhu pana kolegy Kalouska. (Hlasitý smích.) Hlasoval jsem "ne". Místopředseda PSP Jan Bartošek: Není otevřena rozprava, to znamená pouze s přednostním právem - pan předseda Laudát. Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. (Poslanci se zvedají z lavic k odchodu.) Jenom k průběhu dnešní schůze chci říct jedno - že jsem velmi zklamán z chování sociální demokracie a KDU-ČSL, protože jsme od vás očekávali, že skutečně dodržíte své sliby, že se budete držet v duchu svých prohlášení. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale ještě neskončilo jednání Poslanecké sněmovny. Není přerušeno, ještě jsem nepřerušil schůzi. Požádám vás pouze o to, jestli máte připomínku k proběhlému hlasování. Pan poslanec Bendl má připomínku k proběhlému hlasování. Není otevřena rozprava. Poslanec František Laudát: Jenom chci konstatovat, že nevím, nakolik mají vaše prohlášení cenu, vaše sliby a vaše chování. Měli jsme velká očekávání a dopadlo to jako vždycky. Doufám, že si toho vaši voliči všimnou. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pan poslanec Bendl ohledně hlasování. Poslanec Petr Bendl: Omlouvám se, opravdu se mi to nestává. Hlasoval jsem "ne" a na sjetině mám

"ano". Zpochybňuji hlasování. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zpochybňujete hlasování? (Ano.) Dobře. Takže je zde návrh na zpochybnění hlasování. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Eviduji žádost pana poslance Bendla s tím, že zpochybňuje poslední hlasování. Nejdříve budeme hlasovat o této námitce. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přijetí této námitky. Kdo je proti? Je to hlasování s pořadovým číslem 14. Přihlášeno 115 poslankyň a poslanců. Námitka byla přijata. V tom případě budeme opakovat hlasování. Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana předsedy Sklenáka tak, jak zde zaznělo. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh pana poslance Sklenáka. Eviduji žádost o odhlášení. V tom případě se vám omlouvám. Všechny vás odhlašuji a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak bylo předneseno panem předsedou Sklenákem, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Je to hlasování s pořadovým číslem 16. Přihlášeno je 115 poslankyň a poslanců, pro návrh 63, proti 48. S výsledkem byl vysloven souhlas. Mohu udělit pouze slovo v případě, že se chcete vyjádřit k proběhlému hlasování. Prosím. Poslanec Miroslav Kalousek: Dle pokynu předsedajícího dovolte, abych se přihlásil k proběhlému hlasování. Chci říct, že moje politická frakce ten výsledek respektuje, že každý z nás si prostě ponese domů svoji odpovědnost za své hlasování panem ministrem Hermanem počínaje, panem předsedou Sklenákem konče. Teď už to není odpovědnost pana ministra Babiše, jeho lží, které jste slyšeli na vlastní uši, a jeho chování, ale je to odpovědnost každého z vás, kterou si odnášíte, a vaše vlastní rozhodnutí. Přeji vám krásné a požehnané Velikonoce. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přerušuji jednání této schůze tak, jak bylo usneseno. Přeji vám příjemný zbytek dnešního dne. (Schůze skončila ve 20.27 hodin.) *** URL| http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/043schuz/43-1.html

Reflex OBCHODNÍK V REALITÁCH 24.3.2016 Reflex str. 40 Reportáž JIŘÍ X. DOLEŽAL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět CYNICKÉ OBÍRÁNÍ DŮCHODCŮ NABÝVÁ NOVÝCH A NOVÝCH FOREM

PO ČESKÝCH MĚSTECH I VENKOVĚ SE ROZMÁHÁ NOVÁ FINTA NA SENIORY: nejrůznější podnikatelské subjekty oslovují staré lidi, kteří vlastní nemovitost, a pokoušejí se je o ni připravit. ZPŮSOB TOHOTO typu útoku úto na staré lidi je nelegitimní a sprostý. Přitom senioři jsou ze samé podstaty stáří mnohem zranitelnější než populace v produktivním věku. Řada je subdementních, důvěřivých a mívají svoje vrtochy. Tohle všechno se snaží zneužít šizuňkové a připravit důchodce o nemovitost. Můj kamarád Jarda Soukup zdědil půlku pole za Prahou. Druhá polovina pole patří jeho mamince, která už je stará a odpočívá na penzi. Jak stárne, množí se v její dopisní schránce návrhy na odkup jejího pozemku. Některé jsou výhodné, některé méně výhodné a některé vydají na článek v Refl exu. Jako ten podepsaný inženýrem Gustavem Šimáčkem. Paní Soukupová – vrstevnice mé maminky – obdržela luxusní nabídku na odkup svých pozemků za jednu korunu českou za metr čtvereční. Celkem částka činila 77 037 korun. Je zajímavé, že podobnou nabídku nedostal Jarda – spoluvlastník. Jenom pro srovnání – jinou nabídku, tentokrát seriózní, na svá pole obdržela paní Soukupová na částku jeden milión sto deset tisíc korun českých. V dopise pana Šimáčka stojí mimo jiné: „Dle mých informací vláda schválila v září 2015 změnu občanského zákoníku, která znovu zavádí předkupní právo spoluvlastníků při prodeji. To znamená, že pokud budete chtít prodat svůj podíl, budete ho nejdříve muset nabídnout všem svým spoluvlastníkům a čekat tři měsíce, zda jej odkoupí. Tento zákon by měl začít platit již od 1. června 2016! Po tomto datu dojde k zablokování volného prodeje spoluvlastnických podílů. Dále ministerstvo zemědělství dle požadavků EU připravuje úpravu zákona o prodeji zemědělských pozemků. Ta zavede předkupní právo pro zemědělce, jenž na půdě hospodaří, a předkupní právo pro stát. Vlastníci půdy ji budou moci nabídnout jen dvěma osobám, a to zemědělci, který jeho půdu využívá, nebo státu. Toto omezení značně zkomplikuje možný prodej půdy a pravděpodobně zapříčiní také snížení její ceny.“ Obě informace mi přišly jako – když jsme u té zemědělské půdy – kravina, a tak jsem se pro jistotu zeptal na ministerstvu zemědělství: „Novelu občanského zákoníku schválila vláda (ne Poslanecká sněmovna) dne 12. 10. 2015. Návrh ovšem neobsahuje úpravu předkupního práva, přestože se původně s jeho znovuzavedením počítalo. Je tedy možné označit tvrzení o předkupním právu za nepravdivé. Ohledně tvrzení, že ministerstvo zemědělství dle požadavků EU připravuje úpravu zákona o prodeji zemědělských pozemků, Vám sdělujeme, že takový zákon český právní řád nezná, a proto není možná ani úprava takového zákona. Agrární komora zvažovala návrh zákona o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům, jenž by řešil předkupní právo zemědělců, avšak ministerstvo zemědělství nepovažuje návrh za šťastný a ministr zemědělství k němu již několikrát zaujal negativní stanovisko. Návrh vykazuje řadu nedokonalostí, jež se ve svém souhrnu mohou dostat do konfl iktu s ústavně zaručenými právy. Není tedy pravdou, že by ministerstvo zemědělství v současné době připravovalo zavedení předkupního práva pro zemědělce.“ Hynek Jordán, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství. Je samozřejmé, že běžný senior, pokud možno nějaká stařenka z vesnice, nemá snadnou cestu, jak ověřit lživá tvrzení lidí pokoušejících se ho ošidit. Nenapadne ho zavolat na ministerstvo, nevěděl by ani, na které se obrátit, nemá na právníka. Mnoho starých lidí nemá ani děti nebo příbuzné, se kterými by podobnou nabídku mohli probrat. Takže snadno naletí. JAK TO FRAJEŘI ZKOUŠELI... Odeslal jsem panu inženýru Šimáčkovi stručné dotazy – kde vzal ty informace pro paní Soukupovou a jak došel k té oslňující ceně. Odpovědi nepřišly, ale pan inženýr dvakrát volal a chtěl se sejít – souhlasil jsem. Dorazím na schůzku a vcelku nenápaditě zopakuji dotaz, kde pan inženýr vzal kraviny. Stran předkupního práva pro stát – vycházel prý z vystoupení agrární komory, která se záměr snaží prosadit. Před Vánocemi se dozvěděl, že to podpoří i ministerstvo zemědělství, a napsal nabídku paní Soukupové. Až v únoru se dozvěděl, že to ministerstvo nepodpoří, ale to už paní Soukupové nesdělil. A že věří tomu, že takový návrh skutečně schválen bude. Opravdu tomu věří. A změna občanského zákoníku, již ohlašoval a která ve skutečnosti neproběhla? Vláda o tom jednala, jak ukazuje v nějakých dokumentech, a doporučila návrh zákona schválit. Takže znovu připomínám výrok tiskového mluvčího ministerstva zemědělství: „Tvrzení o předkupním právu lze označit za nepravdivé.“ Pak se dostáváme k bodu číslo tři – navržené ceně. Pan inženýr vysvětlí, že došlo k

administrativnímu omylu, že místo nabídky ceny omylem zanesl rozlohu pozemků paní Soukupové. Že nešlo o korunu za metr, ale o jeho administrativní chybu, překlep. Když na ten omyl ale přišel, tak novou – už korektní – nabídku paní Soukupové nepředložil a nabídku odkupu pozemku neupravil. Dal totiž už dvanáct tisíc korun za poštovné, když nabídky rozesílal. Celá situace pro něj však byla velmi frustrující, protože chybu učinil ve více nabídkách a oslovení lidé mu pak telefonovali a smáli se mu. Ale rozhodně nešlo o úmysl někoho obalamutit, nýbrž o chybu. A nedošlo k žádné škodě. „Lidem, se kterými jsem mluvil, jsem to vysvětlil. Většina z nich z toho měla legraci. Všichni moji omluvu přijali. Já bych se rád tímto paní Soukupové i všem ostatním omluvil.“ Tak slíbím, že to na závěr článku napíšu. Pak ještě přichází obsáhlý dopis od pana Šimáčka, kde opakuje, že cenu vypočítali tak nízkou omylem. „Nabízíme standardní cenu od 3,60 Kč/m2 až do 13,70 Kč/m2 (respektive až 15,70 Kč/m2) a pouze v jedné vlně nabídek došlo ke zmiňované chybě,“ vysvětluje. A dodává, že dva pozemky pomocí podobných dopisů už koupil. „První nákup byl uskutečněn za částku devět Kč/m2 a druhý pak za cenu 8,10 Kč/m2.“ Tak se podívám na kladenský realitní server, co tam obvykle stojí pole: Kyšice: 43 za metr, Kladno: 69 za metr, Doksy: 305 za metr, Unhošť: 190 za metr. Tedy mnohem víc, než pán zaplatil. I musím svůj názor přeformulovat: Meganevýhodnou nabídku paní Soukupové asi skutečně poslal omylem, ve skutečnosti chtěl poslat nabídku hypernevýhodnou. SENIOR OMBUDSMAN Útoky na finance seniorů jsou čím dál častější. Podobné nabídky jako na odkup zemědělské půdy paní Soukupové dostávají další a další rodiče mých kamarádů, kteří jsou ve věku, kdy už by mohli být dementní. Proto si myslím, že je pomalu na čase zřídit úřad ombudsmana specializovaného na práva a ochranu seniorů, jaký funguje od loňska v Praze 3. Protože jak se zvyšuje věk dožití, víc a víc lidí začíná všemi představitelnými prostředky útočit. A tak by měl stát starým lidem zajistit bezplatné poradenství. Než se to ale stane, pokusí se v tomto smyslu zafungovat náš časopis. Víte o nějaké podobné nabídce? Pokud ano, napište do redakce, rád se s takovým gentlemanem setkám – stejně jako s panem Šimáčkem. TĚSNĚ PŘED UZÁVĚRKOU mi přišel od pana Šimáčka rozsáhlý e-mail „… jako pokus o dodání důkazů, že nejsem takzvaný šmejd a podvodník, za jakého mne pan Doležal během naší osobní schůzky označil. Vlastním společnost s názvem Farma Hudlice, která se zabývá chovem skotu a koní. Pro svá zvířata potřebuji zajistit dostatečné množství krmiva a z tohoto důvodu se snažím nakupovat zemědělské pozemky ve svém širším okolí. Každý týden pošlu průměrně 2500 dopisů vlastníkům zemědělské půdy. Dopisy jsou generovány ze zakoupené databáze, v níž pouze měním kupní cenu za metr čtvereční zemědělské půdy, přičemž vlastníkům půdy nabízím částky mezi 3,60 Kč za m2 a 15,70 Kč za m2 dle bonity jejich půdy a velikosti pozemků. Za sedm týdnů této činnosti jsem odkoupil pozemky od 65 vlastníků, z nichž většina byla ve věku mezi 40 a 60 lety.“ Z obsáhlých příloh však nevyplynulo nic, co by popíralo informace v textu. Nicméně musíme připustit, že nabízet jakkoli absurdně nízké částky není nelegální, že cena koruna za metr čtvereční pro starou paní byla překlep – a to, že stejnou nabídku nedostal její syn, vlastník poloviny pozemku, byla náhoda. Obavu máme pouze o zdraví skotu a koní, protože při dvou a půl tisíci nabídkách na odkup pozemků pro zajištění krmiva hrozí, že se ta nebohá zvířata příšerně přežerou. RADEK BAJGAR ŠÉFREDAKTOR Foto autor| FOTOMONTÁŽ HELENA H. ZAHRÁDECKÁ

Reliant Logistic News Logistické priority účastníků dodavatelského řetězce 18.3.2016

Reliant Logistic News str. 16 Login Tomáš Martoch Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět „Prioritní oblasti spolupráce v dodavatelském řetězci a logistice z pohledu poskytovatelů logistických služeb,“ tak zní název průzkumu, který probíhal v první polovině loňského roku. Zúčastnilo se jej devět zástupců sektoru obchodu a 26 dodavatelů, výrobců a poskytovatelů logistických služeb. Jaké přinesla tato přelomová studie výsledky? Autoři studie seřadili priority podle typů subjektů zapojených do dodavatelského řetězce. Zaměřme se nejprve na oblast obchodníků a jejich dodavatelů. Z výše uvedeného seznamu prioritních oblastí jednoznačně vyplývá potřeba úzké spolupráce v oblastech sdílení dat a elektronické komunikace, a to především v podobě standardní EDI komunikace. Důležitý je současně oboustranný procesní pohled na otázku společného zajištění dostupnosti zboží pro zákazníka. Na českém trhu panuje anomálie v podobě mimořádně vysokého objemu zboží prodávaného v promocích. Tato situace způsobuje další komplikace především ve sféře vzájemné komunikace a sdílení dat. Dodavatelé i obchodníci kladou velký důraz na efektivní řízení promocí, což se neobejde bez společného plánování a řízení promočních dodávek. Zajímavý doplňující pohled na prioritní oblasti přinášejí zástupci sektoru poskytovatelů logistických služeb. Kromě výše uvedeného jde o následující témata... Potřeby v oblasti elektronické komunikace EDI Na oblast elektronické komunikace a EDI nebyla studie primárně cílena, nicméně tato oblast byla zmiňována jako jedna z priorit u všech tří hlavních skupin účastníků. Z pohledu obchodu je patrné zaměření na podporu využívání EDI v distribuční logistice. Přitom je zde zřejmý rozdíl v připravenosti širokosortimentních obchodníků a specializovaných řetězců: někteří zástupci druhé jmenované skupiny plánují využívat zprávy DESADV a RECADV až po roce 2016. Využití standardizované elektronické komunikace a EDI pro transportní a skladovací logistiku je téma, jemuž se plánují věnovat především poskytovatelé logistických služeb. Zde panuje zájem o sdílení nejlepší praxe a rovněž je deklarována podpora vytvoření společné pracovní skupiny či pilotního projektu. Sdružení GS1 Czech Republic proto na jaro 2016 plánuje uspořádání společného semináře zaměřeného právě na oblast elektronické komunikace a sdílení nejlepší praxe na základě zahraničních zkušeností; určený je pro poskytovatele logistických služeb. Sdílení kmenových dat a kvalita těchto dat byly rovněž často zmiňovány jako společné téma pro všechny aktéry. Touto problematikou se sdružení GS1 Czech Republic intenzivně zabývá; do pracovní skupiny vytvořené GS1 Czech Republic je možné se aktivně zapojit. Distribuční logistika - efektivita příjmu zboží Efektivita příjmu byla jednou z hlavních priorit průřezově mezi všemi účastníky. Využívání standardní logistické etikety GS1 je z pohledu obchodníků jasný požadavek, byť část obchodníků rutinní využívání plánuje teprve po roce 2016. Obchodníci, kteří GS1 LL standardně používají, avizují stále velkou skupinu dodavatelů (až 50 %), kteří nejsou technicky připraveni. Na straně dodavatelů jsou tedy významné rezervy - z pohledu celkové připravenosti (pouze 12,5 % využívá rutinně GS1 LL v plném rozsahu), tak i komplexnosti (využití pro heterogenní palety a podobně). Co se týče využívání sofistikovanějších postupů při vykládce a příjmu zboží, existuje stále ještě skupina obchodníků, která se teprve na zavedení těchto postupů připravuje. Součástí průzkumu bylo rovněž zhodnocení přínosů soutěže Speed Docking o nejrychlejší vykládku kamionů. Je zřejmé, že samo zavedení nástrojů, jako je logistická etiketa GS1 s kódem SSCC, elektronický dodací list a příjemka, je důležitý první krok. K dosažení co nejvyšší efektivity spolupráce je nicméně nutná i celková změna uvažování. Cílem je zajištění co největšího objemu objednávek, které projdou do systému bez manuálního zásahu. V praxi to bude tedy znamenat nastavit systém kontrol a jejich metodiku tak, aby přejímka zboží, kontrola kvality a další operace s přijatým zbožím byly co nejefektivnější. Jak ukazuje zahraniční praxe, je možné vzájemně spolupracovat na základě certifikace dodavatelů a standardizace postupů při přejímce zboží. Jako příklad je možné uvést procesy používané společností Royal Ahold v Nizozemsku, kde byl zaveden proces přejímky zboží pro certifikované dodavatele s názvem FAST LANE. Jeho zavedením došlo u certifikovaných dodavatelů k 55% časové úspoře při přejímce zboží. Nejde přitom jen o přechod na selektivní kontrolu. Důsledným dodržováním standardních nástrojů a postupů bylo možné snížit chybovost při přepravě až na pouhé jedno procento.

Logistika vratných obalů Podle vyjádření zástupců všech zainteresovaných sektorů zůstává logistika vratných obalů oblastí, která má vysoký potenciál pro další zlepšování. Významná skupina výrobců/dodavatelů sice přešla na poolingový systém paletového hospodářství, ale tím problémy a komplikace nezmizely. Nejedná se totiž zdaleka jen o palety, ale o celou problematiku vratných logistických obalů. I v budoucnu lze předpokládat stále větší tlak na obalové hospodářství. Platí to nejen na straně optimalizace a nákladů v této oblasti, ale rovněž pro regulatorní požadavky a opatření týkající se udržitelnosti v oblasti obalového hospodářství. Logicky patří tato témata mezi klíčová z pohledu poskytovatelů logistických služeb. I z tohoto důvodu byla pozornost v prvním kroku zaměřena na oblast standardizovaných palet EPAL. V průběhu léta se podařilo zajistit distribuci podkladových materiálů připravených ve spolupráci EPAL a GS1/ECR Germany ke klasifikaci palet na základě kvality. Jak vyplývá z průzkumu, v dalších krocích bude vhodné zaměřit se na jednotlivé podsektory a společně pracovat na nalezení dohody. Mezi tato odvětví patří také nápojářský průmysl. Dané otázky jsou nejaktuálnější pro pivovarské společnosti. Potřeba najít společné funkční (koncepční) řešení efektivně fungující zpětné logistiky pivních lahví a přepravek má obecnou podporu rovněž na straně širokosortimentních obchodníků. Ostatní vratné obaly (masné výrobky, mléčné produkty, ovoce a zelenina) Převážná většina širokosortimentních obchodníků volá po dosažení společné dohody v oblasti identifikace přepravek za účelem sledovatelnosti. Retaileři by si současně přáli sdílet zkušenosti z dalších zemí. Zajímavé příklady je možné získat například v Německu, kde došlo k dohodě v celém sektoru o přechodu na nový typ přepravek pro distribuci masa a masných výrobků. Společná dohoda zahrnuje kromě technické specifikace i dohodu o unikátní identifikaci a připravenosti na budoucí využívání technologie RFID. Dalším příkladem jsou skandinávské země, kde dochází k postupnému přechodu celého maloobchodního sektoru na využívání plastových přepravek pro všechny kategorie čerstvého zboží (mléčných výrobků, pečiva, masa a uzenin, ovoce a zeleniny a dalších), realizovaného v režimu poolingu. Otázky spojené s využitím vratných logistických obalů pro tyto kategorie výrobků zahrnují aspekty ekonomické, ekologické, ale zainteresované strany musí mít na zřeteli rovněž oblasti ochrany zboží, dostupnosti na regále, efektivity logistiky při přepravě a distribuci (z DC na prodejny) a podobně. Budoucí potřeby a požadavky zákazníků na logistiku Pro poskytovatele logistických služeb je klíčové rozumět budoucím potřebám zákazníků. Proto byla část průzkumu vyčleněna otázkám budoucího rozvoje. Zavedení postupů na základě řízení zásob ze strany dodavatele (VMI) může mít velmi pozitivní přínos na dostupnost zboží a servisní úroveň. Obchodníci v této souvislosti deklarovali zájem o sdílení zkušeností a nejlepší zahraniční praxe a současně do budoucna nevylučují aktivní zapojení s tím, že musí být přínosné pro obě strany. § Priority zainteresovaných stran v dodavatelském řetězci Sektor obchodu * Efektivita komunikace s dodavateli (využívání standardní EDI komunikace, oblast příjmu zboží, standardní logistická etiketa GS1, DESADV - el. dodací list a RECADV - el. příjemka) * Dostupnost zboží (OSA * Řízení promočních akcí (odhady, předzásobení, logistika akčního zboží) * Celková efektivita dodavatelského řetězce od vývoje po prodej * Efektivní řízení zásob (případně včetně progresivních metod řízení SCM/VMI aj.) * Standardizace (procesy, prostředky, transparentnost vztahů s dodavateli, sledovatelnost) * Realizace Omni-Channe Sektor dodavatelé/výrobci * Dostupnost zboží (OSA) * Sdílení dat s odběrateli * Predikce poptávky/společné plánování * Rozšíření standardní EDI komunikace * Efektivita příjmu zboží * Společné řízení zásob (VMI aj.) * Velikost objednávky vs. frekvence závozů * Kvalita kmenových dat Sektor poskytovatelů logistických služeb * Rovnováha mezi kvalitou, servisem a náklady * Budoucí potřeby a požadavky zákazníků na logistické služby * Elektronická komunikace a sdílení dat * Jednotné značení * Problematika vratných obalů * Systém doplňování zboží a zásob * Vykládková

okna Foto popis| O autorovi| Tomáš Martoch, senior manažer pro rozvoj obchodních příležitostí, GS1 Czech Republic

STYL Kuře 29.3.2016 STYL str. 18 Potravina týdne VENDULA PRESSEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na světě nenajdete maso, které by se vyskytovalo na jídelníčku častěji než kuřecí. Slepice se chovají na všech kontinentech kromě Antarktidy, není ale pochyb o tom, že i polárníci si občas pochutnají na pečeném stehýnku. Bílé maso je považováno za velmi zdravé a kuřecí prsa jsou jeho typickým reprezentantem. Není však křidýlko jako stehýnko. Zatímco kuřecí prsa bez kůže a přidaného tuku mají 630 kJ ve stovce gramů, u stehna s kůží jde o hodnotu vyšší, kolem 900 kJ. Samozřejmě stoupá podíl tuku a také cholesterolu. Toho má kuře v průměru dokonce víc než hovězí svíčková nebo vepřová panenka. Pozor na kuřecí játra, ta ukrývají cholesterolu ještě šestkrát víc než prsní partie. V bílém mase se ale skrývá především mnoho cenných bílkovin s minimálním množstvím tuku. Najdeme v něm vitamíny z řady B, vitamín D, draslík, železo, selen a fosfor. Niacin, jeden z vitamínů skupiny B, ovlivňuje uvolňování energie ze sacharidů a podílí se na řízení hladiny krevního cukru, dokonce se mu připisuje schopnost snižovat riziko vzniku rakoviny. Vitamín B6 společně s niacinem optimalizuje metabolismus. Selen posiluje odol nost proti stresu a podporuje aktivitu imunitního systému. Prsní svalovina je lehce stravitelná, hodí se do šetřicích i redukčních diet. Ve srovnání s červeným masem jí však chybí železo. Kuřecí si pochvalují sportovci, kterým záleží na nabývání svalové hmoty. U drůbeže chované ve volném výběhu jsou hodnoty cenných látek ještě příznivější než u kuřat chovaných v halách, ale záleží především na kvalitě krmení. Ale čeho je moc… Příliš častá konzumace kuřecího, a tedy i bílkovin, může způsobit hromadění odpadních látek z metabolismu bílkovin a tím přetěžování ledvin. Obsahuje také puriny, které podmiňují vznik kyseliny močové. Její zvýšené množství může vést ke vzniku dny a ledvinových kamenů. Výběr Na trhu najdete kuřecí v různých podobách a samozřejmě za různé ceny. Za kvalitu je třeba si připlatit, pokud se rozhodnete pro francouzská baby kuřátka nebo žluťoučká kukuřičná, budete muset zalovit hlouběji v peněžence. Jistotu dobré kvality představují kuřata od českých výrobců. Jsou vybavena rodokmenem a opatřena rodným číslem, podle něhož lze dohledat potřebné údaje o každém kusu. Maso z naší drůbeže splňuje přísné české a evropské normy. Chovy dodržují standardy pravidel welfare, ohleduplnost k chovaným zvířatům. Důležité je i krmení, pochází také z domácí produkce. Drůbež je pod stálou veterinární kontrolou, maso je zpracováno na našem území. Lze ho koupit chlazené nebo mražené. Dejte pozor na křehčené maso. Křehčení spočívá v tom, že se do něj napumpuje voda, sůl a chemie. Produkt víc váží, víc se na něm vydělá, ale budete jen zírat, jak se kuřecí steak smrskne na pánvi, až se z něj odpaří voda. Na grilu i na paprice * Až budete chystat nedělní oběd, můžete zkusit experimentovat s kořením. Ať už budete hledat inspiraci na východě, nebo ve Středomoří, úspěch je vždy zaručen. * Nezapomeňte ale na klasické recepty, kuřátko báječně chutná upečené pouze s máslem a se solí, bez jakýchkoli dalších přísad. S dobrými bramborami z Vysočiny jde o jeden z nejlepších a přitom

nejjednodušších receptů. * Neváhejte také celé kuře uvařit. Polévka bude dokonalá a maso použijete do salátu. Stačí ho nasekat a přidat majonézu (nebo jogurt), trochu citrónové šťávy, pažitku a ořechy. * O víkendu přidejte do trouby stehýnko navíc, v pondělí můžete udělat dětem ke svačině kuřecí sendvič nebo „twister“ z tortilly. Ocení ho víc než chleba se salámem. Foto autor| Foto Profimedia.cz

Bioženy 29.3.2016 STYL str. 20 Téma JANA KANTOROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Žijeme v historicky naprosto nebývalém blahobytu. Tedy alespoň my, kteří patříme do okruhu takzvané vyspělé západní civilizace. Ale nic není zadarmo. Platíme za to často stresem, civilizačními chorobami, psychickými poruchami, a tak bychom mohli pokračovat. Není divu, že se v posledních letech roztrhl pytel s nejrůznějšími strategiemi, jak náš blahobyt přežít ve zdraví. Jedním z nejskloňovanějších témat je i vše s magickou předponou bio. Je to drahé…, stejně to není bio…, má to stejnou kvalitu jako to, co můžu běžně koupit… To jsou asi tři nejčastější námitky proti biovýrobkům. Nebudeme s nimi polemizovat, ale představíme vám tři ženy, které svůj bioživot skutečně žijí a snaží se k němu nenásilnou formou inspirovat i ostatní. Zajímají se o jídlo, zdravou výživu, vyrábějí vlastní výrobky, pěstují si vlastní potraviny, nakupují čerstvé produkty u farmářů a prostě žijí život bez chemie a podobných strašáků naší současnosti. Životní styl má každá jiný, shodují se ale v jednom - v porovnání s běžnou populací se ony i jejich rodiny cítí daleko zdravější. I když, co si budeme nalhávat, mnozí asi zjistí, že takový život stojí občas dost námahy. Čeká nás revoluce v kosmetice Alena je maminkou tří dětí a původně vystudovala na porodní asistentku. Život ji ale zavál až k experimentování s domácí výrobou. Stala se tak úspěšnou autorkou blogu Homemade. cz, na kterém zveřejňuje recepty na domácí výrobu hlavně kosmetických a drogistických výrobků, vydala už dva díly knihy Děláme si to doma sami, na Facebooku má komunita se stejným názvem již přes 57 tisíc fanoušků a hlavně téměř vše, co doma po -užívá, si opravdu vyrábí sama z toho, co jí nabídne příroda. „Ten blog jsem založila, protože mi chyběl zdroj informací. A proto lidé sledují, co dělám. Jen jsem jim řekla, jak využít vše, co roste na zahrádce.“ Podle Aleny je trend návratu k přírodě právě na vrcholu. Ji k takové změně dohnaly těžké životní okolnosti, když se ocitla sama se třemi dětmi v chatě na samotě u lesa bez teplé vody. A s minimem finančních prostředků. „V roce 2010 jsme se odstěhovali na venkov a prvotní motivací, proč začít žít takhle, pro mě bylo využít to, co bylo na zahrádce,“ dodává Alena s tím, že až odchod od manžela ji ale donutil skočit do toho rovnýma nohama. Začala si vyrábět ty věci denní potřeby, které jsou běžně poměrně drahé. „Byla jsem na rodičovském příspěvku a peněz opravdu nebylo nazbyt. Bylo jasné, že co si nevypěstuji, nebudu mít.“ Metoda pokus omyl Ze začátku to byla cesta pokusů a omylů. „Ale stačilo si začít pohrávat. Ono to totiž jen složitě vypadá, ale není na tom nic, co by člověk mohl pokazit.“ Inspirací jí byly rady babičky, prošla si i několik herbářů a prostudovala zahraniční knihy a weby, aby se dozvěděla, jaké kosmetické a zdravotní přínosy jednotlivé bylinky a ingredience vůbec mají. Postupně tak zvládla nahradit všechny produkty denní potřeby, od pracích prostředků přes kosmetické výrobky až třeba po zubní pastu. A když viděla, že domácí produkty opravdu fungují, začala své vědomosti pře -dávat dál. „Zdravě lidé už vaří, teď nás čeká revoluce v kosmetice, protože to je stejně důležité. I to, co si nanášíme na tělo, se totiž do něj dostává a může mu škodit, nebo přinášet užitek.“ Teď už nápady přicházejí samy od sebe a někdy Alena vyzkouší i nápady svých

fanoušků a přátel z Facebooku. Šla jsem tou nejjednodušší cestou Rodina její počínání mohla jen sledovat zpovzdálí, protože od nich bydlela poměrně daleko. „Řešila jsem jen to, co mi děti ještě sní, kam až můžu zajít,“ přiznává s tím, že když byly děti malé, šlo to mnohem jednodušeji. „Dneska, když jsou děti ve školách a školkách, je těžší prosadit si svůj názor. Jejich spolužáci prostě žijí jinak. Takže už i u nás začíná být hodně věcí fuj,“ směje se Alena, která takové neshody řeší tím, že děti přizve při míchání na pomoc. Zajímám se o to, jak je vlastně takový život finančně a časově náročný, protože se mi jednoznačně zdá jednodušší jít do obchodu, nakoupit, zaplatit a mít. Vypadá to ale, že jen na první pohled. „Jen si vezměte, kolik času strávíte tím, že v supermarketu jste, kolik času tam zabijete jen tím, že něco hledáte. A stejně si pak musíte doma jídlo připravit. Výroba vlastních jídel a věcí je tak najednou jednodušší, zvlášť když máte možnost mít ingredience u sebe.“ Drahé ano, ale ne nutně O bioproduktech se běžně traduje, že jsou až několikanásobně dražší než potraviny a kosmetika, která je běžně k dostání v obchodech. Alena mi svěřuje, že v takovém případě jde hlavně o přístup. Ji k takovému životu vedla finanční tíseň, nepovažuje ho tedy za dražší. „Když chci být šetrná, tak půjdu svou cestou a třeba se seznámím s místními farmáři. Nebudu kupovat biopotraviny v obchodě, protože ty jsou drahé z důvodu drahého čistého pěstování. Jde hlavně o investování energie a času do takového stylu života.“ Uznává, že ve městě je podobný život mnohem složitější. „Městský život, jak jsem mohla zjistit, přímo takové výdobytky nedovoluje. Život na venkově je podle mě mnohem jednodušší. Je tam všechno a navíc to máte za rohem. Jako rodina se cítíme mnohem zdravěji a mám z toho radost. I z toho, že nepotřebuji obchod a nepotřebuji platit výrobcům za značku.“ I jeden krok správným směrem je skvělý Na první pohled vypadá Monika přísně, ale jakmile se rozpovídáme o zdravém životním stylu, kterému zasvětila nejen svůj život, ale i celé své rodiny, vážná skořápka je pryč. Je na ní vidět, jak ji její práce i lidé kolem ní naplňují. „O výživu jsem se začala zajímat zhruba kolem osmnáctého roku. Tenkrát mě velmi oslovila kniha manželů Diamondových Fit pro život, která se mi připletla do ruky.“ Kniha ji inspirovala natolik, že hned začala měnit své stravovací zvyklosti. A ke změně strhla i své rodiče, se kterými tehdy bydlela. Složení potravin na etiketách do té doby u nich doma nikdo moc nestudoval. „Ani jsme příliš nezařazovali ovoce a zeleninu,“ dokládá Monika, že jejich jídelníček měl ke zdravě vyvážené stravě opravdu daleko. Začala se proto intenzívně vzdělávat a z vlastní zkušenosti tvrdí, že převést zdravý životní styl do praxe není tak obtížné, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Překážkou může pro někoho být, že je potřeba jídlo promýšlet minimálně den dopředu.“ Naštěstí se už i ve velkoměstě dají sehnat čerstvé potraviny, jako je maso, zelenina, ovoce, bylinky nebo domácí vajíčka. „Mohlo by se to zdát složitější, ale zase tolik času navíc nám nákup nezabírá,“ uklidňuje. Někdy je to boj Monika se do jiného stylu života vrhla opravdu po hlavě. V literatuře studovala různé typy stravování, zkoušela je sama na sobě a na základě toho se také vyvíjely její názory. „Vyzkoušela jsem si vegetariánství, dělenou stravu, jedla jsem ovoce jen dopoledne a tak podobně,“ přiznává. Pak ji ale studium na vysoké škole chemickotechnologické v Praze na nějakou dobu vrátilo do dob nezdravého stravování. „To se brzy začalo odrážet na mé váze, tak jsem znovu na bagety zanevřela.“ Od té doby Moniku zdravá výživa drží pevně a poté, co se jí před dvěma lety narodil syn, je její odhodlání ještě silnější. Možná právě proto se snaží, aby všichni její klienti, se kterými se setkala během své profese nutriční specialistky, ve změně životního stylu uspěli. A to nejen kvůli tomu, že chtějí zhubnout, ale i protože věří, že takový život je správný. „Při poradenství je důležité vycházet lidem vstříc a hledat cesty, které jsou pro ně schůdné a které jsou schopni realizovat.“ Podle Moniky je totiž každá pozitivní změna v přístupu ke stravování velkým plusem pro zdraví, i kdyby šlo jen o vynechání jediné stravovací neřesti. „Stejně tak to dělám i já. Zdravý životní styl se stal neodmyslitelnou součástí mého života. Ale i tak je pro mě někdy boj mezi časem pro sebe, pro rodinu, na vaření, nakupování nebo práci těžký.“

Když zdravě, tak celá rodina V podpoře rodiny měla ale Monika velké štěstí. „Pro moji mamku to znamenalo značné ulehčení. Chodila jsem nakupovat a začala jsem vařit, a tak měla o starost méně a zároveň zlepšovala svoje zdraví, “ směje se. Moničin manžel byl naštěstí na zdravou a lehčí kuchyni zvyklý, proto ani tady nijak nenarazila. Nemusela tak vařit dvě různá jídla, problém nebyl ani se zkoušením zajímavých zdravých kombinací nebo s nakupováním čerstvých a domácích produktů u farmářů. „Naštěstí ani syn není vybíravý a zatím nemá srovnání s jinou kuchyní, takže nám to prochází.“ Zajímalo mě, jak to u syna řeší se sladkostmi a jinými dobrotami, po kterých například moje holčičky doslova prahnou. „Sladkého se snažím vyvarovat, a dokonce i babičky pochopily, že je lepší ovoce než sušenka, což považuji za velký úspěch.“ Trošku se stydím, protože já svým dcerkám nějaké ty dobroty občas povolím. „Rozhodně netvrdím, že je vždy vše stoprocentní, ale pokud to jde, dělám maximum,“ uklidňuje mě a vysvětluje, že nejdůležitější je jíst společně s celou rodinou. Občas hřeší každý Se svými klienty mnohdy Monika narazí na finanční náročnost zdravé kuchyně. Tohle hledisko často převáží očividné zdravotní plusy takového způsobu života. Člověk ale naštěstí hned nemusí změnit celý svůj životní styl, začít držet dietu a odpírat si všechny dobroty. Je to jen o zlomení pohodlnosti a lenosti, ať už u jídla, nebo při cvičení. A prospěšný zdraví je každý pokrok, i ten malý. I na dovolenou je možné jezdit bez větších komplikací. Vždy je jen potřeba vědět, co je zdravé, a umět si vybrat. „Na dovolené u moře problém s jídlem nebývá, a pokud vyrážíme do Čech, pak si vozíme vlastní jídlo a vaříme si. Je však pravdou, že například na cyklo výletě občas zajdeme i do místní hospody na nějakou „dobrotu“. Pak většinou volím něco, co mi za ten hřích opravdu stojí a na čem si maximálně pochutnám,“ uzavírá nutriční specialistka Monika. Společné jídlo je srdcem rodiny Na konci listopadu se stala Blogerkou roku pro rok 2015, její blog patří mezi nejčtenější blogy o jídle, vydala kuchařku Kitchenette -Rok v kuchyni a každým dnem je populárnější. Markéta Pavleje zasvětila život zdravému jídlu a psaní o něm, ačkoli je původně vizážistkou a vaření bylo jen jejím koníčkem. Láska k jídlu ji provázela už od dětství, kdy pozorovala v kuchyni maminku, mistryni v improvizaci, i obě babičky. „Měla jsem skvělé učitelky. Jedna výborně pekla a druhá zase zvládala skvěle českou klasiku,“ vzpomíná Markéta. Sama se do vaření a pečení začala zapojovat hned, jak dosáhla na plotnu. Blogem k poznání Blog začala psát pro radost - o své inspirace a nápady se chtěla jen podělit s ostatními. Snad i díky estetickému cítění a talentu pro focení se ale z obyčejného blogu vyklubalo kulinářské nebe. Nikdy nejedla příliš nezdravě, proto změna životního stylu nebyla tak razantní, ale s postupem času se z touhy jíst zdravěji vyklubal ucelený zdravý životní styl. A to zvláště s přibývajícími vědomostmi a dětmi, kterým chtěla dopřát to nejlepší. „Nejsem příliš ortodoxní zastánce bio, ale rozhodně upřednostňuji organické a farmářské produkty. Ke změně jsem neměla jiné důvody než čistě logické, že se chci co nejvíce vyhnout pesticidům a dalším nevhodným látkám, které se používají pro prodloužení trvanlivosti, zvýšení lesku ovoce, proti škůdcům nebo pro větší úrodu.“ Další inspiraci našla Markéta v detoxikačních procedurách, které podstupovala v Thajsku. Náročné? Jak se to vezme I ona konstatuje, že dnes už ve městě díky farmářským bedýnkám a podobným projektům odpadá velká časová náročnost shánění čerstvých potravin. Mimo velká města ovšem může být s takovými dodávkami problém, takže stejně jako Alena Thomas doporučuje vlastní pěstování nebo kontakt s místními farmáři. Dokonce i ve městě je možné vypěstovat si něco vlastními silami, když má člověk balkón nebo si pronajme zahrádku. „Sice nejsme soběstační, ale vypěstujeme si bylinky, zeleninu, jako jsou rajčata, saláty, okurky, cukety, mrkve… Ale i ovoce - jahody, borůvky, maliny, jablka,

hroznové víno nebo třešně.“ Markéta sice uznává, že tento přístup je dražší, ale při investici do vlastních životů by se nemělo šetřit. Důležité je najít i podobně smýšlejícího partnera a mít podporu v rodině. „Rodiče sice stále kupují běžné potraviny, ale plně respektují můj postoj a dětem například nekupují sladkosti.“ Děsím se radikálních směrů Markéta právě očekává narození třetího potomka. Byla ráda, když měla možnost dát dcerku do soukromé školky, kde s jídlem nebyl problém. „Nechtěla bych dceru s obědovými balíčky uvádět do situace, že je jiná než ostatní, ale zároveň bych dost trpěla při pohledu na to, co se dětem v institucích servíruje. Podle státních norem, které jsou opravdu zkostnatělé.“ svěřuje se a dodává, že dnes se obecně dětem dává až příliš dobrot, které obsahují nejenom velké množství cukru, ale také barviv a stabilizátorů. „Pokud je ve školce oslava narozenin a rodiče přinesou barevný dort, dceři ho nezakážu ochutnat, ale nerada to vidím. Vím, co ty barvy obsahují. Ale svým dětem takový dort nikdy nekoupím,“ tvrdí razantně. „Zatím tu odlišnost moc nevnímají, ale snažím se jim to vynahradit třeba krásným, zdravějším a luxusním dortem, který sama upeču.“ Mohlo by se tak zdát, že je to život plný zákazů a odříkání. Jednou za čas, třeba na dovolené, však rodina Markéty nic neřeší. „Když si můžeme vybrat, preferujeme kvalitu a vybíráme hotel vyhlášený dobrou kuchyní. Je to, jako když si vybíráte mezi zákusky takový, který vám chutná.“ Markéta už zdaleka nežije svůj bioživot jen pro sebe. „To, že vás čte tolik lidí, je svazující i motivující zároveň, ale spíš se děsím všech radikálů. Teď je v módě raw strava, ale už postrádá ten prapůvodní smysl, jaký jsem ve vitariánství našla já asi před deseti lety,“ říká Markéta. A tím je používání základních surovin v co nejčerstvější podobě. „Dobré je jíst hodně čerstvých salátů a ovoce, ale ve vyrábění všemožných past a napodobování vařené kuchyně už smysl života nevidím.“ Srovnání cen kosmetických výrobků: Domácí zubní pasta cca 20 Kč x běžná zubní pasta cca 30-60 Kč Domácí gel na praní (na 10 litrů) cca 40 Kč x běžný gel na praní, 10 litrů, cca 700 Kč Domácí deodorant cca 27 Kč x běžný deodorant cca 100 Kč Domácí tablety do myčky (1 cyklus) cca 0,50 Kč x běžné tablety do myčky (1 cyklus) cca 5 Kč Domácí kopřivový šampon proti padání vlasů cca 62 Kč x běžný kopřivový šampon cca 30-150 Kč Domácí oční sérum z chrpy cca 90 Kč x běžné oční sérum cca 300 Kč Citrónové tablety do myčky Budete potřebovat (na jeden cyklus): 1 lžičku práškové sody, 20 ml roztoku kyseliny citrónové (50 g kyseliny na 500 ml vody), 50 g tablet kuchyňské soli, 2 lžíce kyseliny citrónové. Postup: 1 lžičku práškové sody dejte do dvířek, tam, kam běžně dáváte tabletu. Kuchyňskou sůl v tabletách nasypte do nádržky k tomu určené na dně myčky. Roztok kyseliny citrónové si můžete vytvořit do zásoby: v půl litru vody rozmícháte 50 g kyseliny citrónové. 20 ml roztoku nalijte do pravých dvířek na leštidlo. Pro extra lesk můžete rovnoměrně na dno myčky rozsypat 2 lžíce kyseliny citrónové. Rozdíl cen biopotravin x běžných potravin (průměrně, v Kč) Rýže: 39,90 x 26,90 (1kg) Čočka: 63, 90 x 35,90 (1kg) Kukuřičné lupínky: 45 x 33,90 (500g) Müsli tyčinky: 11 x 7,50 (kus) Ovesné vločky: 34,90 x 24,90 (500g) Med: 66,90 x 55,90 (250g) Vejce: 2 x 2 (kus) Mléko: 25 x 15,90 (1l) Máslo: 39,90 x 29,90 (250g) Sýr Eidam: 360 x 119 (1kg) Vepřová kýta: 215 x 119 (1kg) Kuře: 290 x 68,90 (1kg) Cena biopotravin se liší v závislosti na místě nákupu. Levněji je lze pořídit v obchodních řetězcích. Ušetřit se dá i v případě nákupu přímo u farmářů nebo nákupem tzv. fresh bedýnek. Foto popis| Aleně jsou největší inspirací i pomocníky v práci její tři děti Anežka, Alexander a Stela. Foto autor| Foto Profimedia.cz (2) Foto popis| ALENA THOMAS (39), BLOGERKA A SPISOVATELKA Foto autor| Foto archiv Aleny Thomas Foto popis| Dvouletý syn Honzík není vybíravý a zdravé vaření tak Monice snadno prochází. Foto popis| MONIKA BARTOLOMĚJOVÁ (32), NUTRIČNÍ SPECIALISTKA Foto autor| Foto archiv Moniky Bartolomějové

Foto popis| Dcerce Grétě zdravá strava očividně prospívá. Foto popis| MARKÉTA PAVLEJE (32), FOOD BLOGERKA Foto autor| Foto archiv Markéty Pavleje

Svitavský deník Voňavé a chutné výrobky z Poličky jsou v kurzu 30.3.2016

Svitavský deník str. 2 Pardubický kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Polička – Voňavé, estetické, kvalitní a náramně chutné. Právě tak zní nejčastější charakteristika výrobků, které pocházejí ze SOŠ a SOU Polička. Není divu, že je oceňují i odborníci a na veřejnosti jdou přímo na dračku. ZISK NEJVYŠŠÍHO OCENĚNÍ. Společným úsilím pedadogů a žáků se SOŠ a SOU Polička podařilo získat nejvyšší ocenění Asociace kuchařů a cukrářů ČR – Zlatou medaili Magdaleny Dobromily Rettigové. Tato cena má tři stupně a uděluje se za dlouhodobý přínos v oblasti gastronomie. V roce 2011 škola získala bronzový statut, o dva roky později i stříbrný. Důležitými kritérii k vrcholnému ocenění jsou příprava podkladů pro výuku, výsledky žáků v soutěžích, aktivní účast v rámci asociace a také pořádání soutěží či seminářů na odborná témata. Z ostatních škol v Pardubickém kraji se podobným primátem mohou pochlubit pouze dvě soukromé střední školy. ŽÁDANÉ CATERINGOVÉ SLUŽBY. Rauty, večírky, svatby, občerstvení, pohoštění. Ak tomu ještě další drobné objednávky studených mís, obložených chlebíčků, chuťovek, koláčů a cukroví. O cateringový servis SOŠ a SOU Polička je mezi veřejností obrovský zájem. Žáci pod vedením učitelů odborného výcviku zvládli v roce 2015 zajistit služby na 53 akcích, což po odečtení prázdnin a svátků představuje víc než jednu týdně. Největší z nich připravili pro 490 účastníků lékařského kongresu na zámku v Litomyšli nebo 420 zaměstnanců litomyšlské společnosti Orion. Vyhlášené pochoutky z této školy v poslední době zachutnaly i cizincům – vyžadují je například Francouzi nebo Portugalci, kteří mají často speciální požadavky. ŠKOLNÍ VÝROBKY CHUTNAJÍ. Areál SOŠaSOU Polička je pozoruhodný tím, že se v něm nachází také školní cukrárna i prodejna masa a uzenářských výrobků. Vstup do obou zařízení, v nichž výrobky připravují žáci pod vedením učitelů odborného výcviku, je z parkoviště před hotelem Opus. Cukrárna uspokojí všechny labužníky, neboť denně nabízí třicet druhů zákusků o celkovém počtu 2500 kusů – a k tomu ještě výrobu čokoládových bonbonů. Velice oblíbené je také sousední školní řeznictví. Zákazníci si zde pochutnávají na prvotřídních produktech poctivě připravovaných z masa. Třeba špekáčky se vyrábějí podle osvědčené prvo republikové receptury a do klobás se nepřidává žádná mouka. Region| Východní Čechy

tn.cz Hazardoval se zdravím lidí! Nyní prodejci hrozí milionová pokuta 23.3.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní veterinární správa na konci února našla u obchodníka čtyři tuny masa neznámého původu, které dodával do pražské velkotržnice Sapa. Kontroloři maso znehodnotili barvou a nařídili ho obchodníkovi zlikvidovat. Nedávno se ho ale rozhodli zkontrolovat... Když se u něj objevili kontroloři na konci února poprvé a znehodnotili mu čtyři tuny neoznačeného

masa fialovou barvou, pěkně se prodejce rozčiloval. Masa se měl okamžitě zbavit, to ale obchodník neudělal. "Je zde důvodné podezření, že dotyčný chtěl dále prodávat maso, které bylo již dříve určeno k likvidaci. Státní veterinární správa proto zvažuje možnost podání trestního oznámení," uvedl policejní mluvčí Jan Daněk. Dodávku se zkaženým nákladem vezl muž na stejné místo, kde ho už dříve zpozorovali policisté a upozornili na něj veterináře. Do libušské Sapy. Muž maso odvážel do provozoven, nebo ho prodával přímo na ulici. Muže nyní nejspíš čeká pořádná pokuta, která se může vyšplhat až na 50 milionů korun. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Mar2016/1850305.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/hazardoval-se...ni-prodejci-hrozi-milionova-pokuta.html

tnbiz.cz Srovnání cen nákupu po krajích: Jak dopadl ten váš? PŘEHLED 27.3.2016 tnbiz.cz str. 0 klma TN.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Většina rodin chodí nakupovat několikrát týdně, mnozí využívají slevové akce a kupony, kterými obchodní řetězce lákají spotřebitele na atraktivní ceny některých potravin. Ne vždy se vyplatí nakupovat podle slev, zatímco jsou jablka levnější, sýr může být nadceněný a žádná úspora se nekoná. Průměrné ceny potravin se výrazně liší i v jednotlivých krajích, jak si vede ten váš? Mnozí rádi říkají: "V Praze je draze," ale je tomu skutečně tak? Srovnání cen vás možná překvapí, protože ne vše je v hlavním městě dražší. V přehledu Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou zahrnuty vybrané potraviny a jejich průměrné ceny v jednotlivých krajích v na začátku března. Modelový nákup se skládá z 26 výrobků a obsahuje maso, mléčné výrobky, pečivo, brambory, těstoviny, rýži, ovoce, zeleninu a také alkoholické i nealkoholické nápoje. Celý modelový nákup najdete v tabulce níže. Průměrná cena nákupu je 1446 korun, tato částka se v některých krajích liší až o 71 korun, nejdráže je ve Středočeském kraji, kde vyjde celý nákup na 1517 korun a Jihomoravský kraj, kde vyjde nákup na 1477, naopak nejlevněji nakoupíte za 1385 korun v Karlovarském kraji a za 1380 v Moravskoslezském kraji. Celková průměrná cena během posledních dvou let mírně klesala. 12 GALERIE: Průměrné spotřebitelské ceny potravin v březnu 2016 prev next Na celou obrazovku Zavřít Celková cena nákupu v jednotlivých krajích Hodnocení:

Nejlépe v letošním přehledu dopadl Moravskoslezský kraj, kde se většina položek pohybuje pod celostátním průměrem, jen osm z nich je nad. Největší rozdíl poznají především konzumenti piva, to zde pořídí ze všech krajů nejdráž. Naopak výrazně levnější je čerstvé máslo, které se od průměru liší o více než 20 korun. Stát nabízí tisíce nemovitostí k prodeji! Které jsou u vás? Druhým nejlevnějším je Karlovarský kraj, ve kterém se od průměru výrazně odchyluje hned několik položek. Nejvýrazněji je to u šunkového salámu, který je o 12 korun drazší, naopak výrazně menší cenu lze nalézt u paprik. Dále následuje Ústecký kraj, který oproti průměru výrazně ušetřit na hovězím mase nebo těstovinách. Zajímavé je, že se zde neobjevila žádná maximální cena, většina cen se pohybuje kolem průměrných hodnot. Liberecký kraj se v celkovém součtu stále pohybuje pod celostátním průměrem, velice dobře zde vychází například nákup vepřové pečeně, naopak rýže vyjde nejdráž z celé republiky. Pohonné hmoty zdražují! Tady natankujete nejlevněji! PŘEHLED Následuje Pardubický kraj, ve kterém žádný ze sledovaných produktů nedosahuje celostátního maxima ani minima. V Olomouckém kraji se v rámci republiky dají koupit nejlevnější banány, naopak si připlatíte u jogurtu. V Plzeňském kraji se dá ušetřit na rostlinném tuku, ale prodraží se brambory. Zlínský kraj nedosahuje celostátního minima ani maxima v ničem, nicméně celková cena nákupu již přesáhne průměr. Těsně následuje Praha, kde maxima dosahují hned dvě položky, jablka a vepřová pečeně. DAŇOVÝ RÁDCE: Neplaťte navíc! Co všechno jde odečíst z daní? Kraj Vysočina se řadí mezi dražší regiony, nejdražší z celé republiky jsou hned čtyři položky, kterými jsou kuřata, vejce, těstoviny a banány. O trochu dráž vyjde nákup v Královéhradeckém kraji a to především díky máslu, chlebu a paprikám, u kterých se ceny liší o téměř 50 korun za kilo. Naopak výrazně levnější je eidam, minerálka a brambory. Mezi nejdražší kraje se řadí Jihočeský, kde je oproti průměru celkový nákup dražší o 27 korun. Rozdíl se projeví při nákupu světlého pečiva, levněji naopak orpoti průměru vyjde pivo. Jihomoravský kraj je druhý nejdražší, ušetřit se dá oproti ostatním krajům na kuřatech, prodraží se rostlinný tuk. Nemocnicím chybí sestry! PŘEHLED volných míst po krajích Seznam uzavírá Středočeský kraj, který je podle statistiky nejdražším krajem České republiky. Oproti nejlevnějšímu nákupu si lidé připlatí až 137 korun a to hlavně díky bílému vínu nebo hovězímu masu. Kompletní přehled u jednotlivých krajů si můžete v tabulce stáhnout na oficiálních stránkách ČSÚ. NEPŘEHLÉDNĚTE: TO BYSTE NECHTĚLI: Měl to být obyčejný nákup. To, co ale muž objevil v lednici vás vyděsí! Vědci zjistili, proč jsou Američané tlustí. Jídlo z jejich fastfoodů ničí střevní bakterie! klma TN.cz

URL| http://tn.nova.cz/ext/prehled-prumerne...n-nejdraz-je-ve-stredoceskem-kraji.html

TV Nova

Obchodník šel zkažené maso znovu prodat 23.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Státní veterinární správa se opět zaměřila na obchodníka, o kterém jsme vám říkali na konci února. Tehdy u něj objevili čtyři tuny masa neznámého původu, které dodával do pražské velkotržnice Sapa. Kontroloři maso znehodnotili barvou a nařídili ho obchodníkovi zlikvidovat. Když ale nedávno kontrolovali jeho dodávku, zjistili, že se zkažené a barvou označené maso přesto snažil prodat. osoba -------------------Oni stříkali všechno fialovou, budu na soud s nima, klidně budu s nima. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Takhle se na konci února rozčiloval podnikatel, kterému kontroloři ze Státní veterinární správy objevili ve sklepě čtyři tuny masa, u kterého nebyl schopen doložit původ. Část ho byla zkažená. osoba -------------------Hodně zlobím. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Kontroloři znehodnotili zásoby masa barvou a obchodníkovi nařídili je na vlastní náklady zlikvidovat. Vypadá to ale, že v prodeji mu to nakonec nezabránilo. redaktor /citace: Petr PEJCHAL, mluvčí Státní veterinární správy/ -------------------"Je zde důvodné podezření, že dotyčný chtěl dále prodávat maso, které bylo již dříve určeno k likvidaci. Státní veterinární správa proto zvažuje možnost podání trestního oznámení." Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Dodávku s obarveným nákladem vezl muž na stejné místo, kde ho už dříve zkontrolovali policisté a upozornili na něj veterináře. Do libušské Sapy. Jan DANĚK, mluvčí pražské policie /TN 29. 2. 2016/ -------------------Prodával maso jak na ulici přímo z vozidla, tak i do konkrétních provozoven v této tržnici. Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Maso na fialovo tedy v nabídce restaurací nebude a obchodníka nejspíš čeká pořádná pokuta. Může se vyšplhat až na padesát milionů korun. Ondřej Špalek, televize Nova.

Základní potraviny jsou levnější 27.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka

-------------------Základní potraviny jsou levnější. Podle Českého statistického úřadu oproti loňskému březnu zlevnil chleba, mléko i vejce. Naopak zelenina stojí více. A rozdíly mezi cenami jsou hodně výrazné. Třeba sýr je o třetinu levnější a paprika zase o polovinu dražší. osoba -------------------Nejčastějc nakupuju zeleninu, pečivo, maso. No, tak sýry. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------A právě tyto základní potraviny, které pravidelně nakupuje téměř každý, jsou letos levnější. Například rodinný nákup toho nejnutnějšího vyšel loni na 601 korun. Letos je téměř o 50 korun levnější. Za měsíc rodina tedy ušetří na tom nejzákladnějším kolem dvou stovek. osoba -------------------Ty dvě stovky je to například plenky pro dcerku. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------Změny cen jsou patrné i u malých nákupů a co se týče těch běžných potravin, jako je například chleba, mléko, sýr, brambory nebo vajíčka, tak na těch oproti loňsku korun ušetříte. Nejvíc padly ceny mléčných výrobků. Na jejich cenu měl vliv výrazný přebytek mléka na trhu v loňském roce. Například litr polotučného je letos o tři koruny levnější a při koupi másla ušetříte dokonce korun sedm. Úplným rekordmanem je sýr eidam, který za poslední dva roky zlevnil o 61 korun na kile. osoba -------------------Mně se zdá, že je to furt stejný. osoba -------------------To každá ženská nadává, že je všechno dražší. osoba -------------------Vím, že třeba mouka je lacinější. To jsem si všimla. Václav KOUKOLÍČEK, mluvčí obchodního řetězce -------------------V posledním roce došlo k poklesu cen některých základních surovin. Je to jev, který v posledních letech je víceméně nevídaný. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------U zeleniny a ovoce do ceny negativně zasáhlo extrémně suché léto. Nejvíc zdražila zelená paprika, kde za kilo oproti loňsku připlatíte téměř 31 korun. O 4 koruny podražila mrkev a rajčata o 7. Ceny se ale liší i podle krajů. Petra BÁČOVÁ, mluvčí ČSÚ -------------------Nejlevněji bylo možné nakoupit v Moravskoslezském kraji a naopak nejdráže ve Středočeském kraji. Ve středních Čechách stál kilogram hovězího masa 214 korun, kdežto v Moravskoslezském kraji 191 korun. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------Ve kterém kraji nakoupíte potraviny v průměru nejlevněji, najdete na webu tn.cz. Eliška Zvolánková,

televize Nova.

tyden.cz Francie má nový případ nemoci šílených krav, první od roku 2004 24.3.2016

tyden.cz str. 0 Zdraví ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ve Francii se objevil nový případ takzvané nemoci šílených krav, první od roku 2004. Francouzské ministerstvo zemědělství oznámilo, že kráva, u níž se minulý týden objevilo podezření na bovinní spongiformní encefalopatii (BSE), byla testována na tuto nemoc pozitivně. Ve Francii se objevil nový případ takzvané nemoci šílených krav, první od roku 2004. Francouzské ministerstvo zemědělství oznámilo, že kráva, u níž se minulý týden objevilo podezření na bovinní spongiformní encefalopatii (BSE), byla testována na tuto nemoc pozitivně. Jde o třetí izolovaný případ BSE v Evropě od loňského roku, uvedla agentura Reuters. Pětiletá kráva pocházela z Arden na severovýchodě země. Ministerstvo uvedlo, že spotřebitelů se tento případ nijak nedotkne. Nový případ BSE zřejmě povede ke zhoršení statusu Francie z hlediska rizika této nemoci. Světová zdravotnická organizace (WHO) loni Francii udělila status "zanedbatelného rizika", což je nejnižší úroveň a dává se zemím, které prokázaly, že poslední nakažená kráva se na jejich území narodila před více než 11 lety. Několik zemí světa poté zrušilo embargo na dovoz hovězího z Francie. Nový případ BSE by mohl zasáhnout vývoz hovězího z Francie v době, kdy chovatelé hospodářských zvířat ve Francii i v celé EU zažívají těžké časy. Nejvíce zasaženy jsou sektory vepřového a mléka, které poškodilo ruské embargo a propad poptávky v Číně. BSE byla poprvé diagnostikována v roce 1986 v Británii, kde v 90. letech decimovala chovy hovězího dobytka. Kvůli pozření nakaženého masa v Evropě zemřelo více než 100 lidí. Všichni z nich se nakazili lidskou formou BSE, takzvanou Creutzfeldt-Jakobovou nemocí (CJD), která je nevyléčitelná a smrtelná.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/fra...ych-krav-prvni-od-roku-2004_377260.html

Polská kuřata vydával za česká, podnikateli hrozí tučná pokuta 25.3.2016

tyden.cz str. 0 Česko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zpracovatel drůbeže z Žumberku v Pardubickém kraji klamavě označoval kuřecí maso za české. Přitom jej dovážel z Polska, zjistili veterináři. Zpracovatel drůbeže z Žumberku v Pardubickém kraji klamavě označoval kuřecí maso za české. Přitom jej dovážel z Polska, zjistili veterináři. Další maso dovážel z Nizozemí, což veterinářům nenahlásil, i když měl. Veterináři s prodejcem zahájili správní řízení. Teoreticky tak provozovateli hrozí za klamání spotřebitele pokuta ve výši až 50 milionů korun, většinou je ale její výše řádově nižší. "Kontrolovaný podnikatel byl schopen doložit český původ pouze u 240 kilogramů kuřecího, zbytek

představovalo maso z Polska. V chladírně přitom bylo jako české označeno několikanásobně větší množství kuřecího," řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Podle veterinářů podnikatel klamavě označil přibližně 850 kg kuřat nebo jejich částí. Podnikatel si zároveň dovezl vlastním autem více než jednu tunu kuřat z Nizozemí, což ale veterinářům nenahlásil. Na některých autech, kterými rozvážel masné produkty, pak propagoval, že prodává "chlazená kuřata z českých chovů a uzeniny vlastní výroby", což nebyla pravda. "Státní veterinární správa při kontrole odebrala vzorky ze zásilky kuřat z Nizozemí, které budou ve Státním veterinárním ústavu Jihlava vyšetřeny na přítomnost reziduí inhibičních látek. Vzorky polského kuřecího budou vyšetřeny na stanovení množství vody," uzavřel mluvčí. Během loňského roku objevili veterináři několikrát výskyt bakterií salmonely v kuřecím masu z Polska. Před několika dny pak spolu s celníky a finanční správou zabavili ve Zlínském kraji 23 tun mražených kuřecích prsou z Brazílie, v Olomouckém kraji pak přibližně 540 tisíc kusů vajec z Polska. Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové šlo o daňový únik. Veterinární správa kontroluje kromě dovozů potravin živočišného původu stravovací služby, či zvířata před porážkou. Loni veterináři uložili pokuty za celkem 25,6 milionu korun.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...nikateli-hrozi-tucna-pokuta_377407.html

Ústecký deník Ceny vepřového by měl řešit ÚOHS 24.3.2016

Ústecký deník str. 12 Zpravodajství (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

KRÁTCE Praha – Tuzemští chovatelé prasat podají podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který by měl podle nich řešit dumpingové ceny vepřového masa z dovozu. „Česká potravinová soběstačnost u vepřového totiž stále klesá a nyní je na 50 procentech,“ řekl včera ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Chovatelé podle něho řeší zavíráníchovůakekonciroku by produkce vepřového mohla klesnout až o pětinu. Výkupní cena kilogramu živého prasete podle Stibala spadla meziročně o čtyři koruny na 25,39 Kč/kg. Chovatelé budou chtít, aby úřad uznal, že do České republiky zejména Němci dováží za dumpingové ceny, kterým nemohou čeští zemědělci konkurovat. Chovatelé podle svazu nyní stojí před rozhodnutím, zda zredukují, nebo přímo uzavřou chovy. Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Děčínský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Chomutovský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Litoměřický deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Mostecký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Teplický deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Liberecký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Jablonecký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Českolipský deník; Zpravodajství; 12 ID| 874e95d8-b64d-46c4-a958-a65ca222baf9

Obchodní sít prošla proměnou, z drštkové se stala vzpomínka na mládí 30.3.2016

Ústecký deník str. 2 Ústecko FRANTIŠEK ROČEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ústí nad Labem – Po druhé polovině devadesátých let ze středu Ústí nad Labem postupně mizely obchody s potravinami i s ovocem a zeleninou, a v jednu dobu zůstalo jenom několik málo spíše ojedinělých obchodů tohoto typu. Vše ostatní se proměnilo v různé butiky a prodejny s různým více či méně atraktivním zbožím. Postupně mizely i klasické bufety a jídelny. Pokud si chtěl dát někdo v rychlém občerstvení ve středu města klasické české jídlo, měl šanci jenom v bufetu v uličce V Jirchářích nebo v jídelně obchodním domu Labe. Až v posledních letech vietnamští obchodníci začali prodávat ve středu města potraviny. Dnes není problém potraviny koupit kdekoliv. Poslední větší změnou bylo uzavření lékárny na křižovatce ulic Pařížská a Dlouhá. V uvolněných prostorách byla zřízena prodejna masa a uzenin, a též klasický bufet. Česká klasika Již nejen V Jirchářích a v obchodním domu Labe,ale také v Pařížské ulici ve středu města opět lidé najdou klasické české jídlo: Guláš, drštkovou polévku či ovar a sekanou. Je to zpestření v uniformním světě stánků hamburgerů, hranolků a kebabu na každém rohu. Zajímavé je, že na drštkovou polévku doslova jako na kultovní jídlo chodí v Pařížské ulici do masny s malým bufetem řemeslníci, policisté i zaměstnanci z okolních kanceláří. U mnohých je drštková polévka spojena se vzpomínkami na mládí. Masna s bufetem „Řeznictví a uzenářství jsme brali doslova jako experiment, protože město se za posledních pětadvacet let hodně změnilo. Ale říkali jsme si, že oživíme něco, co zde již bylo. Na druhém konci ulice byla také masna. Naše prodejna masa s bufetem vznikla v prostorách zrušené lékárny. Je tu křižovatka ulic, naproti je Grand a pár metrů odsud je magistrát, okresní i krajské policejní ředitelství, hodně kanceláří. Proto je součástí masny i bufet,“ vzpomíná kuchařka Marie Janová na začátek provozu. „Pro mne jako kuchařku bylo velkým překvapením, že masna Na růžku se stala pro řadu lidí také vzpomínkou na dřívější dobu. Na čas, kdy byl člověk mladší. Tehdy drštková polévka byla všedním jídlem. Dnes ji lze denně koupit jenom u nás na rohu Pařížské ulice. Jinde drštkovou polévku lze dostat jenom někdy, při obměně jídelníčku. Prostě, hamburger drštkovou nena hradí,“ dodává Janová. Foto popis| NARŮŽKU. Řeznictví funguje v Pařížské několikměsíců. Foto autor| Foto: F. Roček Region| Severní Čechy

vitalia.cz Další maso pochybného původu mířilo do SAPY 23.3.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stejné maso, stejný podnikatel, stejné prohřešky. Někdo se prostě z chyb neponaučí. Přestože už na konci února maso pochybného původu veterináři určili k likvidaci, znovu ho u podnikatele našli. Bude pykat. Ještě to není ani měsíc, co maso mířící do SAPY veterináři postříkali modrou barvou, neboť se

jednalo o nelegální prodej živočišných produktů neznámého původu, a zavítali k podnikateli znovu. Jaké však bylo jejich překvapení, když se při další kontrole s tímto masem opět setkali. Maso pochybného původu mířící do SAPY Stejný podnikatel, stejný prohřešek Státní veterinární správa (SVS) a Policie České republiky v areálu tržnice SAPA v Praze 4 a v sídle podnikatele v obci Vestec na konci února zjistily nepovolenou manipulaci s živočišnými produkty. Protože provozovatelé třech prodejen nedokázali doložit původ dvou set kilogramů vepřového masa, vnitřností, kostí, kůže a drůbežího masa a navíc nebyli registrováni pro manipulaci s produkty živočišného původu u SVS, čímž porušili zákon o veterinární péči, zahájili úředníci správní řízení za účelem udělení sankce a nařídili likvidaci masa. Při kontrole z desátého března, tedy jen pár dní po první kontrole, se ale veterináři nestačili divit. Stejný podnikatel opět převážel maso, u nějž nedokázal doložit jeho původ a znovu směřovalo do obchodů a restaurací v tržnici, navíc jevilo smyslové změny. Znovu se našlo modré maso Z míry však úředníky vyvedl zejména fakt, že při bližší kontrole našli čtyři přepravky s masem, které bylo označeno modrou barvou, z čehož usuzují, že se jedná o stejné maso, které modrou znehodnotili už při návštěvě předchozí. Vzhledem k tomu, že toto maso bylo určeno k likvidaci, SVS zvažuje možnost podání trestního oznámení. Kontrolovaný podnikatel se dopustil porušení zákona o potravinách, protože uváděl do oběhu potraviny neznámého původu, navíc smyslově změněné a pravděpodobně již dříve určené k likvidaci. „Kvůli ohrožení zdraví spotřebitelů byla nařízena likvidace celkem 1 800 kilogramů masa na náklady kontrolované osoby. S dotyčným bylo zahájeno správní řízení za účelem udělení sankce,“ řekl tiskový mluvčí SVS Petr Pejchal. Zdroj: SVS.cz

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/maso-mirici-do-sapy-pujde-opet-k-likvidaci/

Farmáři obejdou řetězce, čerstvé potraviny dodají přímo zákazníkům 24.3.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čtrnáct středočeských farmářů a zpracovatelů se spojilo v projektu Nákup z farmy. Unikátní systém výroby a prodeje kvalitních českých potravin rozvíjí službu „Mléko z farmy“, která prostřednictvím známých bučících dodávek dodává čerstvé mléčné výrobky již šestým rokem. Lidé si již zvykli na „bučící dodávky“ s mlékem a mléčnými výrobky, které postupně rozšířily svůj sortiment. V tomto trendu nyní výrazně pokročily. „Za tu dobu si na naši službu zákazníci zvykli jako na rychlou a jednoduchou cestu, jak se dostat k čerstvým výrobkům přímo z farmy. Je nám ovšem jasné, že člověk potřebuje i širší sortiment než pouze mléčné výrobky,“ říká farmář Tomáš Němec. Ten je jedním z autorů nového projektu Nákup z farmy a jeho Němcova selská mlékárna Radonice je garantem a provozovatelem této nové služby. Nákup z farmy: čerstvé potraviny přímo zákazníkům Nákup přímo z farmy – a přitom z pohodlí domova

Stejně jako přibývá zákazníků, kteří nechtějí kupovat anonymní potraviny plné konzervantů a „éček“, přibývá i farmářů a zpracovatelů, kteří odmítají podléhat tlaku velkých obchodních řetězců, a snaží se najít cestu, jak své výrobky nabídnout spotřebitelům přímo z farmy. Čtrnáct středočeských farmářů a zpracovatelů se tak spojilo v projektu Nákup z farmy. Projekt nabídne podle svých autorů prakticky kompletní portfolio čerstvých farmářských produktů počínaje již známými mléčnými výrobky, přes vyzrálé hovězí a uzeniny v bio kvalitě, vepřové maso a uzeniny z klasického chovu, farmářská kuřata, vejce, zeleninu až po za studena lisovaný stolní olej či farmářský chléb. „A jako třešničku na dortu najdete v naší nabídce i pivo z farmářského pivovaru,“ doplňuje Tomáš Němec. Systém v sobě propojuje výrobu od prvotních surovin až po konečný produkt, tak i přímý prodej konečným zákazníkům prostřednictvím „farmářského tržiště na kolech“. „Namísto nákladných marketingových projektů prezentujících anonymní potraviny anonymním spotřebitelům je mnohem lepším řešením prezentovat konkrétní potraviny konkrétním lidem – a právě v tom je bonus projektu typu Nákup z farmy,“ komentuje počin agrární analytik Petr Havel. Jak funguje Nákup z farmy Část sortimentu lze zakoupit bez objednání přímo z prodejních dodávek. Další výrobky, u kterých je třeba zajistit tu nejvyšší čerstvost, si zákazníci mohou objednat prostřednictvím e-shopu na webových stránkách http://www.nakupzfarmy.cz. Vyberou si zastávku nebo výdejní místo, kde si pak vyzvednou hotový a zkompletovaný nákup podle vlastního výběru. Kam přijede Nákup z farmy Službu budou moci využívat nejen obyvatelé Prahy a středních Čech, ale také třeba Hradecka, Pardubicka, Liberecka nebo Ústecka. Od pondělí do soboty na 1700 prodejních zastávek. Co přiveze Nákup z farmy Výrobky zahrnuté do projektu dodává pevně vymezený okruh ověřených dodavatelů bez překupníků. Potraviny musí splňovat nejpřísnější kritéria kvality, neobsahují žádné nepřirozené přídatné látky, chemická barviva či konzervanty. V nabídce jsou mléčné výrobky, maso a uzeniny, farmářská kuřata a vejce, zelenina a bylinky, ovocné mošty, stolní oleje, čerstvý chléb podle tradiční receptury i pivo ze selského pivovaru „Jedná se tedy o uzavřený systém, kdy například konkrétní farmář chová podle předem domluvených pravidel prasata, z nich pak konkrétní řezník vyrobí podle opět pevně domluvené klasické receptury masné produkty, a ty se prostřednictvím našich prodejních zastávek dostanou okamžitě přímo ke konečnému zákazníkovi. Do našeho systému pustíme jenom takového výrobce, u něhož máme naprostou jistotu, že dostojí našim požadavkům,“ uzavírá Tomáš Němec. Projekt Nákup z farmy tak nabízí výhody farmářských trhů (jejich přehled včetně termínů najdete v databázi farmářských trhů), kam lidé chodí pro potraviny s jasným původem, a současně trendu online prodeje potravin, který je nyní na vzestupu. (Kdo u nás prodává potraviny online? Přečtěte si, jak vidí svoji budoucnost v oboru Potravinydomů.cz, Tesco, Rohlík.cz a Košík.cz.)

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/farmari-o...stve-potraviny-dodaji-primo-zakaznikum/

Veterináři o kontrolách restaurací: Chceme nedostatky řešit hned

24.3.2016 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Loňský rok přinesl Státní veterinární správě rozšíření působnosti. Nově tak kontroluje zacházení se surovinami živočišného původu zejména v restauracích. S novelou zákona o potravinách se ale jejich kompetence dále rozšíří. Od začátku loňského roku má Státní veterinární správa (SVS) rozšířené kompetence o dozor v provozovnách stravovacích služeb. V praxi to nově znamená, že veterináři mohou kontrolovat potravinu tzv. od vidlí až po vidličku. Běžně je tak najdete na kontrolních akcích jak v restauracích, tak i na jatkách. Co přinesl uplynulý rok? V čem prodejci či výrobci nejčastěji chybovali a proč budou míst inspektoři z řad veterinářů znovu rozšířené kompetence? Ptali jsme se přímo na SVS. Zlobí? Kontrola je u nich jako doma V loňském roce se SVS věnovala stejně jako v letech minulých zlepšování a kontrole životní pohody zvířat (welfare), dohlížela na dodržování pravidel při předcházení nakažlivých onemocnění a nově, v důsledku loňské novely zákona o potravinách, jí přibyla nová kompetence – kontrola zacházení se surovinami živočišného původu v zařízeních stravovacích služeb. Získáním této kompetence se tak zcela logicky zvýšil počet kontrol se zjištěnými závadami. Ale to nebyl jediný důvod. Svou měrou se na tom podílela i změnila v systému kontrol, kdy SVS o téměř polovinu snížila plánované kontroly u těch podniků, kde se dlouhodobě nesetkávala se závadami. Své kroky pak častěji vedla tam, kde již závady v minulosti našla. „Máme stanovenou doporučenou frekvenci kontrol, u velkých podniků se jedná o kontrolu šestkrát ročně, u maloobchodů je to jednou ročně, u restaurací je to zatím jednou ročně,“ řekla nám Lenka Sedláčková ze SVS. Takto ovšem zní doporučení z ústředí pro kraje, je ale v kompetenci krajských správ, aby si četnost kontrol na základě znalostí daného podniku zvýšily či snížily. Taková jatka jsou ale například kontrolována trvale, bez ohledu na kraj nebo provinění. Ryby s vodou byly největším problémem „Plánovaných kontrol jsme v loňském roce provedli téměř dvacet šest tisíc. Nedostatků jsme ve srovnání s rokem předešlým našli dvojnásobné množství, tedy osm set. Mimořádných kontrol jsme provedli dvacet jedna tisíc, šlo hlavně o problémové podniky. Zde jsme našli také čtyři sta prohřešků,“ říká Lenka Sedláčková. Vůbec nejvíce nedostatků pak bylo zjištěno při kontrolách zaměřených na množství masa a čisté hmotnosti u mražených ryb. Téměř pětina výrobků byla z pohledu obsahu masa nevyhovující. Podrobnosti najdete v článku Hmotnost mražených ryb je nižší, než udává obal. „V těchto kontrolách budeme pokračovat i v tomto roce,“ ubezpečuje Lenka Sedláčková. Kompetence SVS budou rozšířeny Inspektoři z veterinární správy za loňský rok nově zkontrolovali i osm tisíc devět set restauračních zařízení, ve kterých zjistili závady, jež se týkaly zejména dosledovatelnosti potravin (19 %), tzn., že nebyl například uveden původ masa nebo u zvěřiny nebyl přiložen lístek o ulovení. Potíže se nevyhnuly ani označování potravin (15 %) či skladování surovin a potravin (9 %), veterináři zjistili také prošlá data použitelnosti (11 %). Alespoň jedna závada byla zjištěna u 14,3 % kontrol. Vzhledem k tomu, že při jedné kontrole může být zjištěno závad více, jejich celkový počet dosáhl téměř tří a půl tisíce. Ale byl to někdy boj, protože SVS nemá v restauracích plnou kompetenci jako jiné dozorové orgány, např. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), takže musí některé své nálezy předávat orgánům ochrany veřejného zdraví nebo zmiňované SZPI k došetření. Loni tak musela učinit ve dvou stech případech. (Jak probíhají kontroly SZPI popisuje v rozhovoru Inspekce odkrývá zákulisí kontroly potravin šéf kontrolního odboru.)

SVS v roce 2015 SVS loni uložila pokuty v celkové výši 25,6 milionu korun. V chovech hospodářských zvířat veterináři provedli celkem 3 550 kontrol, z toho bylo zjištěno 384 závad. V chovech zájmových zvířat bylo provedeno celkem 1 990 kontrol, z toho u 486 z nich byla zjištěna nějaká závada. Bylo navštíveno 8900 restaurací. Alespoň jedna závada byla zjištěna u 14,3 % kontrol. Bylo provedeno přes 26 000 kontrol, dalších téměř 21 000 kontrol bylo mimořádných. Na jatkách bylo prohlédnuto úředními veterinárními lékaři bezmála 114 milionů kusů zvířat. Jako nevhodné pro lidskou spotřebu bylo vyřazeno 29 281 kusů velkých jatečných zvířat, 1 466 891 kusů drůbeže a 1 035 kusů králíků. Připomínky veterinářů k této situaci byly vyslyšeny a jejich kompetence budou s navrhovanou novelou zákona o potravinách rozšířeny. „To znamená, že budeme moci dokončit kontrolu i v oblasti hygieny a provozu. V jiných potravinářských podnicích, kde vykonáváme veterinární dozor, tuto činnost také vykonáváme a již ji jiným dozorovým orgánům také nepředáváme,“ uvedl ředitel Ústřední veterinární správy Zbyněk Semerád. „My neusilujeme o to, abychom kontrolovali celou restauraci, jen chceme mít možnosti zasáhnout ve chvíli, kdy bude porušena hygiena v naší části kontrol, abychom situaci mohli hned řešit,“ doplňuje Lenka Sedláčková. Jak loni dopadly kontroly restaurací? Podívejte se: Tyhle restaurace musela inspekce zavřít

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/veterinar...teji-mit-moznost-nedostatky-hned-resit/

Polské, nebo české? Podnikatel falšoval údaje o kuřecím mase 25.3.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zpracovatel drůbeže z Pardubického kraje vydával polské kuřecí za české. Navíc nabízel „uzeniny vlastní výroby“, i když je pouze překupník. Záleží vám na tom, jakého původu jsou potraviny, které kupujete? Podnikatel z Pardubicka prodával „chlazená kuřata z českých chovů a uzeniny vlastní výroby“, ale všechno bylo ve skutečnosti jinak. Polské, nebo české? Podnikatel falšoval údaje o kuřecím mase „Zpracovatel drůbeže z Žumberku v Pardubickém kraji klamavě označoval kuřecí maso dovezené z Polska a vydával je za české. Zároveň nenahlásil příchod jiné dodávky kuřat z Nizozemí, navíc klamavě informoval zákazníky o původu svých výrobků,“ informoval dnes Petr Pejchal, mluvčí Státní veterinární správy (SVS). Veterináři mají v kompetenci mimo jiné dozor nad kvalitou živočišných výrobků a dohlíží i na to, aby na území ČR nebyly zavlečeny veterinární nákazy či jejich původci. Od začátku loňského roku má SVS rozšířené pravomoci také o dozor v restauracích a dalších stravovacích zařízeních. Žádný výrobce, jen překupník

Kontrolovaný podnikatel byl schopen doložit český původ pouze u dvou set čtyřiceti kilogramů kuřecího, zbytek představovalo maso z Polska. V chladírně přitom bylo jako české označeno několikanásobně větší množství kuřecího. Veterinární kontrola tak provozovateli prokázala, že polskou drůbež vydává při prodeji za českou, klamavě označeno bylo zhruba osm set padesát kilogramů kuřat nebo jejich částí. „Zároveň bylo při kontrole zjištěno, že podnikatel dovezl vlastním autem více než jednu tunu kuřat z Nizozemí, příchod dodávky však nenahlásil krajské veterinární správě, jak mu ukládá legislativa,“ dodává mluvčí. Prodejce navíc na některých autech, jimiž masné produkty vozí, propaguje „chlazená kuřata z českých chovů a uzeniny vlastní výroby“. Přitom podle zjištění veterinářů neprodává pouze tuzemskou drůbež a vůbec neprovozuje vlastní výrobu masných výrobků, uzeniny pouze nakupuje od jiných dodavatelů a dále prodává, zákazníkům tedy podává nepravdivé informace. TIP: Maso, které je označené i na obalu značkou CZ, nemusí nutně pocházet z českých chovů. Klidně se může jednat o polské maso, které bylo u nás jen zabalené. Přečtěte si, jak poznáte skutečný původ masa. Zdroj: TZ SVS

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/polske-ne...dnikatel-falsoval-udaje-o-kurecim-mase/

Vlasta Dobroty z koledy 23.3.2016 Vlasta str. 36 Vaření a pečení PŘIPRAVILA MONIKA FRANKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co s kupou vařených vajec, která se vám po svátcích sejdou v lednici? Máme pro vás tolik nápadů, že vám (vejce) nebudou stačit... Plněná vejce Těžko rozsoudit, zda jde o pouhé využití přebytků, nebo o prudce elegantní předkrm. Doba přípravy: 10 minut Suroviny na 6 porcí: 6 uvařených vajec • trocha řepkového oleje • 4 plátky pršutu • 1 hrst čerstvého, najemno nasekaného špenátu • 1/2 hrsti medvědího česneku nebo pažitky • 1 lžíce majonézy • 2 lžíce nastrouhaného parmazánu • sůl a barevný pepř 1 Vejce rozpulte a vyndejte z nich žloutky. 2 Do mísy k nim přidejte olej, najemno nasekaný pršut, špenát, medvědí česnek nebo pažitku, majonézu a parmazán a vše promíchejte (ke směsi můžete přidat také polovinu uvařených bílků). 3 Dochuťte solí a pepřem a vzniklou pomazánkou naplňte poloviny zbylých vajec. Pirožky plněné vejci a nivou Listové těsto je vděčné a naplnit se dá prakticky čímkoliv, tedy i směsí s vařenými vejci, která vám přinesly děti z koledy. Doba přípravy: 30 minut Suroviny na 4 porce: 100 g nivy • 4 vejce vařená natvrdo • 1 vejce, syrové • 1 listové těsto • 1 cibule • 1 lžíce dijonské hořčice • trochu hladké mouky • pepř mletý • sůl 1 Uvařená, oloupaná vejce rozsekejte, přidejte najemno nakrájenou cibuli, lžíci hořčice, rozdrobenou nivu, osolte a opepřete. 2 Listové těsto rozválejte na plát silný asi 3 mm a rozkrájejte ho na čtverečky o velikosti asi 10 x 10 cm. Doprostřed každého dejte kopeček vaječné směsi a těsto přehněte do tvaru šátečku. Okraje

přimáčkněte a potřete rozšlehaným vejcem. Pirožky upečte dozlatova v troubě předehřáté na 180 °C, na plechu vyloženém pečicím papírem. JAK POZNAT ČERSTVÁ? V širším konci vejce je vzduchová bublina, která je u čerstvých vajec velmi malá. Čím je vejce starší, tím se bublina zvětšuje. Vložíte-li tedy do vody čerstvé vejce, potopí se ke dnu a zůstane vodorovně ležet. Starší vajíčko se vznáší a hodně staré plave na hladině. Po vyklepnutí odhalíte starší vejce také snadno: Celé se jakoby rozplizne, žloutek se zploští a bílek rozteče do stran. Barva žloutku kolísá v závislosti na ročním období a dostupnosti zeleného krmiva. VAJEČNÁ TLAČENKA S OŘECHY Cibuli pokrájejte nadrobno a 300 g ořechů nasekejte na kousky, 300 g eidamu nakrájejte na kostičky a smíchejte je s cibulí a ořechy. Přidejte 200 g majonézy, 1 lžíci plnotučné hořčice, 1 lžičku dijonské hořčice a 7 uvařených vajec nakrájených na kousky a promíchejte. Pak přidejte ještě 3 vejce rozkrojená na půlky. Nechte přejít varem 200 ml masového vývaru, vmíchejte 1 želatinu na vaječnou tlačenku a trochu vody a soli (podle návodu na obalu). Nálevem zalijte vaječnou směs, vlijte ji do formy na srnčí hřbet a nechte vychladit. Roláda s vejci Elegantní a šťavnatá pečínka získá díky vejcím rozměr navíc. c Doba přípravy: 25 minut + 1,5 hodiny pečení Suroviny na 6 porcí: 200 g choriza nebo jiného kvalitního paprikového salámu • 3 stroužky česneku • 1 kg hovězího plecka • 3 natvrdo uvařená vejce • 100 g másla • 400 ml hovězího vývaru • sůl a pepř 1 Chorizo nasekejte spolu s česnekem nadrobno. Maso rozkrojte na plát (nebo o to požádejte vašeho řezníka už při nákupu), naklepejte ho, osolte a opepřete. 2 Na jednu stranu masa rozložte po celé jeho délce směs choriza s česnekem a oloupaná vejce pokrájená na čtvrtiny. Maso opatrně stočte a převažte kuchyňskou nití, aby si udrželo tvar rolády. 3 Vložte ho do pekáče, poklaďte kousky másla, podlijte vývarem (nebo vodou), zakryjte a pečte asi 1,5 hodiny při 180 °C. 4 Zhruba v polovině pečení zkontrolujte, jestli je maso potřeba podlít. Upečenou roládu nechte chvíli odpočinout a podávejte ji nakrájenou na plátky. Avokádová pomazánka s vejci Avokádová omáčka guacamole dobyla svět. S velikonočními vajíčky si získá i vesmír. Doba přípravy: 15 minut Suroviny na 6 porcí: 2 zralá avokáda • 4 uvařená vejce • 4 lžíce zakysané smetany • 1 hrst nasekané jarní cibulky + na ozdobu • 1 lžička plnotučné hořčice • pečivo k podávání • sůl a kajenský pepř 1 Avokáda podélně rozpulte až k pecce a kroucením proti sobě od sebe oddělte obě poloviny. Vyjměte pecku. 2 Pomocí lžíce vydlabejte dužinu a v kuchyňském robotu ji rozmělněte spolu s vejci, se smetanou, s jarní cibulkou a hořčicí na hladkou kaši. Dochuťte a podávejte s pečivem, ozdobené zbylou cibulkou a nahrubo namletým pepřem. Chcete inspirovat děti (nebo i dospělé) k přímé konzumaci natvrdo uvařených vajec? Naservírujte jim je v této atraktivní podobě... MUCHOMŮRKA Větší cherry rajče překrojte ve dvou třetinách, vydlabejte ho a posaďte jako klobouček muchomůrky na uvařené malé celé vejce. Koncem násady štětce nakreslete majonézou na klobouček malé puntíky a „muchomůrku“ posaďte do misky s lístky petrželky. ZAJÍČCI Natvrdo uvařené vejce vložte do stojánku na vajíčka. Ze středně velké mrkve podélně pomocí škrabky vykrájejte ouška. Do vejce nožem vyřízněte otvory a zasuňte do nich plátky mrkve. Z lístků petržele odstřihněte některé části tak, aby zůstal tvar, který evokuje vousky, a jednoduše je

přimáčkněte na vejce (nebo si pomozte majonézou). Vaječné karbanátky Karbanátky jsou vděčné a směs na ně velmi variabilní. Mleté maso můžete smíchat s nejrůznější zeleninou, ovesnými vločkami, natvrdo uvařenými vejci, anebo jimi maso dokonce úplně nahradit. Nevěříte? Vyzkoušejte! Doba přípravy: 20 minut Suroviny na 4 porce: 40 g másla • 40 g hladké mouky • 5 vajec vařených natvrdo • 1 vejce syrové na obalení • 4 lžíce mléka • trocha mouky • trocha strouhanky • pažitka nebo petrželka • pepř • sůl 1 Z másla a hladké mouky připravte světlou jíšku, zalijte ji mlékem a povařte na hustou kaši. Podle chuti osolte a opepřete, přidejte nasekanou petrželku nebo pažitku a nadrobno nasekaná, natvrdo vařená vejce. 2 Hmotu dobře promíchejte. Je-li příliš řídká, přidejte do ní trochu strouhanky. Tvořte z ní karbanátky – obalujte je postupně v hladké mouce, rozšlehaném vajíčku a strouhance. Karbanátky smažte na rozpáleném rostlinném oleji. VAJÍČKOVÁ POMAZÁNKA S KOPREM Utřete 100 g másla s 5 trojúhelníčky taveného sýra. Přidejte 2 lžíce majonézy, 2 lžíce plnotučné hořčice, 1 lžičku dijonské hořčice a 50 g kopru, nasekaného najemno. Dochuťte solí a bílým pepřem. Na kostičky nakrájejte 7 vajec uvařených natvrdo a opatrně je vmíchejte do pomazánky. Ozdobte pažitkou či najemno nakrájenou jarní cibulkou a podávejte s pečivem. Farmářova sekaná s vejci V tomto receptu lze využít vykoledovaná vejce, ale pokud je uvaříte podle našeho receptu, sekaná bude chutnější. Doba přípravy: 20 minut + 55 minut pečení Suroviny na 10 porcí: 4 střední vejce • 500 g mletého masa • 1 velké jablko • svazeček petrželky • 2 lžíce zakysané smetany • 1 lžíce kremžské hořčice • 80 g strouhanky • 50 g voňavého sýra (čedaru, ementálu) • 300 g listového těsta • sůl • pepř • kmín 1 Troubu rozehřejte na teplotu 200 °C. Tři vejce uvařte naměkko (4 minuty). Přendejte je do studené vody a nechte zchladnout. Poté vejce opatrně oloupejte. 2 Maso vložte do mísy, oloupané a jádřince zbavené jablko nastrouhejte nahrubo k masu, přidejte nasekanou petrželku, smetanu, hořčici, strouhanku i nastrouhaný sýr. Lehce osolte a opepřete. Pozor, sýr i hořčice maso také ochutí! Vše dobře promíchejte. 3 Z těsta vyválejte obdélníkový plát silný 0,5 cm o velikosti asi 30 x 45 cm. Doprostřed těsta rozložte polovinu masa a okraje potřete posledním vajíčkem rozšlehaným vidličkou. 4 Na maso naskládejte podélně za sebou vejce a přes ně rukou vytvarujte zbylou masovou směs do válečku. Konce těsta přeložte přes maso. Nahoře, v místě spoje, těsto asi centimetr zahněte a přebývající kraje přehněte pod sekanou. Těsto potřete vajíčkem, několikrát ho propíchněte a posypte hrubou solí a kmínem. 5 Pečte v troubě asi 55 minut. Před podáváním nechte sekanou asi 15 minut odpočinout a poté ji nakrájejte na plátky. Foto popis|

ZBOŽÍ & PRODEJ VELKÝM SPOJENCEM GRILU JE LETÁK 29.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nejpromovanějším druhem masa je v letácích vepřové (40 %) následo -vané drůbežím (26 %),

rybami (16 %) a hovězím spolu s telecím (15 %). Ostatní druhy masa jsou promovány spíše symbolicky (králičí 1,9 %, skopové 0,4 % a divočina 0,2 %). Mezi klobásami, kde se ve velké míře objevují privátní značky, své produkty do letáků nejčastěji vysílají Kostelecké uzeniny stejnojmenného producenta (6 %), Krahulík (KrahulíkMasozávod Krahulčí; 4 %) a Jan Prantl (Prantl Masný průmysl; 4 %). Z hlediska reklamního výkonu je dlouhodobě promoční jedničkou v párcích také značka Kostelecké uzeniny (18 %), po které následuje Vodňan -ské kuře (Vodňanská drůbež; 10 %) a Schneider (Schneider Group; 9 %). Absolutní jedničkou v kategorii koření amarinády je Avokádo (Pěkný – Unimex; 61 %), následují značky Maggi (Nestlé Česko; 13 %) a Pro -gast stejnojmenného producenta (13 %). V jednodruhových kořeních stojí za třetinou promocí Kotányi (Johann Kotányi; 13 %), promoční dvojkou je Vitana stejnojmenného koncernu (14 %), promoční trojkou pak Avokádo (Pěkný – Unimex; 8 %). Nejpromovanějšími značkami kořenicích směsí jsou Podravka (Podrav -ka – Lagris; 29 %) následovaná Ku -charkem (Pěkný – Unimex; 26 %) a s od stupem Vitanou (14 %). Téměř čtvrtinu celkového reklamního výkonu hořčice uskutečnila značka Boneco (Boneco; 24 %) následovaná Malvou (Kand; 8 %) a značkou Amora (Maresi Food bro ker; 6 %). V promocích kečupů získal nejvyšší reklamní výkon Heinz (Heinz Czech Republic; 24 %), Hellmann’s (Unilever ČR; 17 %) a Otma (Hamé; 11 %). Nejpromovanější značkou ve studených omáčkách je značka Hell -mann’s (Unilever ČR; 25 %) a dále Vitana (Vitana; 9 %) a Agricol (Agricol; 6 %). Foto popis|

PAŘÍŽSKÝ SIAL INSPIRUJE CELÝ SVĚT 29.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Salon International de l’Alimentation (SIAL) je už více než padesát let významnou globální sítí potravinářských veletrhů. Letos v říjnu pařížská výstava opět po dvou letech potvrdí svou výjimečnost, pokud jde o seznámení se s aktuálními trendy a prozkoumání budoucích inovací v rámci potravin a nápojů. Mezinárodní potravinářský a nápojový veletrh SIAL, který proběhne v hlavním městě Francie 16. až 20. října 2016, bude hostit prezentace z více než 92 zemí světa, které přilákají přes 160 tisíc zahraničních odborníků. Již devět měsíců před zahájením hlásili organizátoři 90% obsazenost výstavní plochy. Ta bude jako vždy rozdělena podle potravinářských odvětví a geografických regionů, což každému umožňuje přizpůsobit návštěvu výstavy podle vlastních potřeb. Jednou z letošních novinek bude Bezlepková zóna potvrzující cestu, jakou se jednotlivé trhy přizpůsobují novým požadavkům stále informovanějších a vzdělanějších spotřebitelů, kteří mění svoje zvyky a očekávání. Ve středu pozornosti budou také sektory s bioprodukty a čerstvými potravinami, stejně tak i nápojové oddělení s důrazem na pivo a teplé nápoje. „Všechny oči budou v říjnu zaměřeny na Paříž,“ říká Nicolas Trentesaux, SIAL network director. „Potravinářský průmysl je jedním z nejdynamičtějších od větví ve většině zemí G20. Objevováním nových trendů a podnikatelských příležitosti mohou účastníci najít nástroje, které potřebují k dosažení svých cílů. Během veletrhu bude představeno více než 2500 nových výrobků, které budou inspirací pro potravinářský a nápojový průmysl jako nikdy předtím,“ dodává. Čeští zástupci se budou opět prezentovat také v rámci expozice SZIF, exkluzivní mediální zastoupení, včetně soutěže World Tour by SIAL, již tradičně zajistí odborný časopis Zboží&Prodej. DVA A PŮL TISÍCE INOVACÍ CECHOVNÍ NORMY PŘEDSTAVENY Podle vzoru Rakouska, kde se vztahují na 30 tisíc produktů, zavádí Potravinářská komora ČR (PK ČR) cechovní normy. Příprava projektu, který zahrnuje například několik druhů sýrů, párků, mléka či bramboráku, trvala dva roky. Certifikát potvrzující, že jejich potraviny jsou vyráběné podle českých cechovních norem, převezme prvních osm firem. „Budou si moci dát na výrobek logo či slovní označení,“ říká prezident PK ČR Miroslav Toman. Pro získání certifikátu je nutné, aby firma vyráběla potraviny podle stanoveného technologického postupu. Systém ideově vychází z bývalých československých státních norem a současných českých

technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky proti srovnatelným výrobkům na trhu. Aktuálně je schválených 50 výrobců, kteří mohou označení na své konkrétní zboží dávat. Na obalech v obchodech by se mohlo logo objevit přibližně za tři měsíce. Normy mohou v současnosti veřejnost i odborníci připomínkovat na webu. Logo má tvar kruhu, okolo české vlajky je nápis Vyrobeno podle české cechovní normy. PENNY S VLASTNÍM RÁDIEM Zákazníkům prodejen Penny Market hraje od 18. února při nakupování Rádio Penny live, které představuje v Čes ku první živě moderované rádio provozované obchodním řetězcem. Nový komunikační kanál pro zákazníky má svým programem od pondělí do soboty zpříjemnit nakupování ve všech 357 prodejnách v České republice. Živé vysílání přitom zprostředkuje dlouholetý partner firmy, rádio Max. „Aktuální zprávy, události z regionů, kulinářské reportáže a soutěže budou kromě pestré hudební nabídky hlavním obsahem vysílání. Jsme velice hrdí na to, že jako první obchodní řetězec v České republice budeme mít své vlastní živě moderované rádio,“ uvádí CEO Espen B. Larsen. POPAI CE A A3DR SPOLU Zástupci oborových asociací POPAI CE a A3DR se dohodli na sloučení obou asociací do jedné asociace POPAI CE včetně propojení členské základny. A3DR (Asociace třídimenzionální reklamy) je tradičním oborovým sdružením založeným roku 1997, které působí v oblasti reklamních, propagačních a dárkových předmětů a médií. Jejím hlavním cílem je rozvoj, networking a kultivace tohoto oboru. V důsledku tohoto spojení asociace POPAI CE rozšíří program sekce 3D reklamy o nové aktivity a projekty, které budou znamenat další členské benefity a budou přispívat k rozvoji a prosperitě oboru 3D reklamy především skrze výzkumné projekty, vzdělávání, medializaci a networking. POPAI CE navazuje na dlouhodobou tradici soutěže Hvězda 3D reklamy, přebírá organizaci této soutěže a je jejím vyhlašovatelem. Do kontinuálního vzdělávacího programu POPAI CE budou zařazena další aktuální témata z oblasti 3D reklamy, jako například představení novinek a trendů na trhu 3D reklamy, prezentace případových studií projektů a kampaní s využitím dárkových předmětů a další. Asociace se tak rozrostla o dalších pět nových firem, které působí v oboru dárkových a reklamních předmětů: Quo, Presco Group, 94 Minutes, 3070 a Knowinstore. LIDL SE CHYSTÁ NA INTERNET Spuštění internetového obchodu plánuje společnost Lidl Česká republika. V současnosti připravuje provoz logistického centra, jež bude základem pro spuštění Lidl e-shopu. Bude umístěno v Plzni a se zahájením jeho provozu se počítá během podzimu letošního roku. Start internetového obchodu je předpokládán nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2017. Finální rozhodnutí o skladbě sortimentu nebylo zatím učiněno, ale jeho součástí by mělo být spotřební zboží nabízené v kamenných prodejnách. „Do konce letošního roku chceme zaměstnat přibližně 350 nových zaměstnanců, do budoucna pak v případě plného provozu počítáme až s 1200 novými pracovními místy,“ doplňuje tisková mluvčí Zuzana Holá. * 7. 4. 2016 * Kongres Pharma Profit INSPIRACE PRO LÉKÁRNY Již 4. ročník kongresu Pharma Profit se uskuteční v Aquapalace Hotelu Prague. Je určen hlavně pro farmaceuty, majitele lékáren, členy a centrály lékárenských sítí, odborné asociace, výrobce a distributory. Kromě jiného nabídne inspiraci, jak pomoci provozu lékárny. s Atoz Retail * +420 733 188 184 @ mailto:[email protected] i http://www.kongrespp.cz * 10.–13. 4. 2016 * Vinitaly 2016 VŠE NEJEN O VÍNĚ Veletrh vína a destilátů Vinitaly, který letos slaví padesát let, se koná současně s dalšími gastronomickými výstavami Enolitech a Sol & Agrifood. Této akci tradičně předchází mezinárodní soutěž Inter national Wine Competition, z níž si moravští a čeští vinaři v minulosti pravidelně odváželi vysoká ocenění. s Veronafiere * +420 221 419 220 @ mailto:[email protected] i http://www.veronafiere.it * 12.–14. 4. 2016 * World Retail Congress 2016 SVĚTOVÝ OBCHOD V DUBAJI V dubajském hotelu Madinat Jumeirah proběhne desáté setkání obchodníků z celého světa. Na kongres, který se koná poprvé mimo Evropu, přijede více než tisíc retailerů a odborníků z oboru, mezi nimi například Tommy Hilfiger, Jo Malone a Chal -houb Group. s i2i Events Group * +442 030 332 020 @ mailto:[email protected] i http://www.worldretailcongress.com * 25.–27. 4. 2016 * European Retail Summit 2016 NE KOV, ALE DŮVĚRA Bratislavský Hotel DoubleTree by Hilton bude hostit konferenci zaměřenou na obchod a marketing. Při příležitosti 20. výročí jejího konání a předsednictví Slovenské republiky v Radě EU je letos Slovak Retail Summit

organizován jako European Retail Summit 2016. Mottem je Non aes sed fides, tedy Ne kov, ale důvěra. s Incoma Slovakia * +421 254 418 969 @ mailto:[email protected] i http://www.retailsummit.sk Foto popis|

O TŘETINU VYŠŠÍ PRODEJE KMV 29.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Celé odvětví výroby minerálních vod má za sebou rekordní rok. Potvrzují to finanční výsledky skupiny Karlovarské minerální vody (KMV) za rok 2015. Oproti roku 2014 rostly její prodeje o 33 %, obrat dosáhl 7,3 mld. Kč a ukazatel EBITDA rostl dokonce o 53 %. Růst byl tažen produktovými novinkami, akvizicemi v Maďarsku, silným exportem a také mimořádně horkou sezonou. Agentura pro výzkum trhu Canadean v lednu 2016 uvedla, že celosvětové prodeje kategorie balených vod v roce 2015 dosáhly 231 mld. litrů, takže poprvé předstihly prodeje sycených nápojů (229 mld. litrů). V Česku za rok 2015 celá kategorie vod vy rostla meziročně téměř o 6 %. „Růst celého nápojového od -větví byl loni skutečně nebývalý. Potěšující je dvojciferný nárůst na domácím trhu, kde jsme zaujali inovacemi jako Mattoni Schorle nebo nový přírodní nápoj Fruttimo Aquila, jehož unikátní designovou lahev navíc v závěru roku ocenila odborná porota světové soutěže World Beverage Innovation Awards jako nejlepší na světě,“ říká generální ředitel KMV Ales sandro Pasquale. Stálicemi v oblíbenosti na trhu v ČR jsou vody Mattoni, Magnesia a Aquila, ale v roce 2015 byl velký zájem i o 100% džusy značky Granini. Trefou do černého se ukázala Malinovka od Poděbradky, která byla loni podle agentury Nielsen nejprodávanější malinovkou v ČR. *** ROSTE CELÝ SEKTOR DRUHÝ DELMART OTEVŘEN Dne 4. března 2016 byla otevřena druhá prodejna Delmart, a to v komerční zóně Čestlice. Zákazníky oslovuje kvalitními potravinami na téměř 500 m2 prodejní plochy, produkty z nové pekárny (v brzké době se plánuje rozšíření nabídky například o koblihy na přepuštěném másle) a široký sortiment čerstvých chlazených pokrmů. Ne chybí široký výběr drůbeže, masa a ryb, hotová jídla připravená týmem šéfkuchaře Radka Šubrta, různé druhy kávy, čajů, sladkostí a čokolád. Del mart v současné době nabízí také slevovou po ukázku na jarní nákupy v hodnotě 400 Kč. První prodejna na Zlatém Andělu prošla v průběhu loňského i letošního roku několika změnami. Rozšířila se kapacita chlazené zeleniny a ovoce, maso, uzeniny a sýry jsou nyní prodávány v žádaném vakuovém balení a vznikl nový prostor pro větší sortiment pečiva a dalšího koloniálu. Během tohoto roku mají být otevřeny ještě další pobočky v Praze. DEMONSTRACE SÍLY E-COMMERCE Skupina Goodman je po schválení svého nejnovějšího rozvojového projektu, závodu společnosti Zalando v Německu o rozloze 130 tisíc m2, na nejlepší cestě k vytvoření e-commerce sektoru o rozloze více než 1,5 mil. m2 napříč celou Evropou. Od rozvoje prvního e-commerce logistického centra pro společnost Amazon v německém Lipsku si tato skupina působící v oblasti průmyslových parků vybudovala pevné postavení nejproduktivnějšího a nejzkušenějšího majitele, developera a správce logistických prostorů pro maloobchodní on-line sektor v Evropě. Internetové obchodování zažívá v Evropě boom, Evropská unie se stává největším e-commerce trhem na světě. Od roku 2008 zaznamenala tato oblast nárůst o 12 až 18 % napříč celou EU. V roce 2014 bylo v tomto sektoru přímo zaměstnáno 2,5 milionu Evropanů, obrat činil 424 miliard eur. Očekává se, že v následujících pěti letech obrat v tomto sektoru vzroste dvojnásobně, částečně díky nárůstu omnikanálových maloobchodních strategií u kamenných maloobchodních prodejen. Růst tohoto sektoru bude vyžadovat odhadem 15 milionů m2 nových logistických ploch. Foto popis|

PODMÍNKY SPLŇUJE 29 FIREM 29.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lovecký salám, Spišské párky, Špekáčky a Liptovský salám z České republiky a ze Slovenska jsou nositeli evropského označení. Evropská komise (EK) schválila před pěti lety jejich zápis na seznam Zaručených tradičních specialit (ZTS). V roce zápisu produkovalo alespoň jeden z těchto masných výrobků 21 tuzemských firem. Od té doby narostl počet na 29. Od 4. ledna 2016 mají všichni výrobci masných výrobků s označením ZTS povinnost uvádět na obalu příslušné evropské logo. K tomuto datu bylo také možné požádat EK o překlopení výrobků zapsaných v režimu bez výhrady názvu do režimu s výhradou názvu. Tyto změny vycházejí z nového nařízení, platného od ledna 2013. V tuto chvíli čekají na schválení EK dvě žádosti o změnu do režimu s výhradou názvu, a to Tradiční Špekáček a Tradiční Lovecký salám. „Před samotným zasláním žádosti bylo nutné částečně zasáhnout i do jednotlivých receptur, abychom umožnili mírnou variabilitu výroby těchto ZTS jednotlivými výrobci,“ uvádí Jan Katina, výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů ma -sa. V roce 2012 byla odeslaná žádost o zápis Pražské šunky do rejstříku ZTS. Od té doby byly k této žádosti vzneseny jak námitky ze čtyř členských států EU, tak i technické připomínky EK. „I samotnému podání žádosti předcházely komplikace. Pražskou šunku totiž vyrábí nejen tuzemští výrobci, ale i zahraniční – slovenské, italské, rakouské a německé firmy. V tuto chvíli čekáme na schválení EK,“ shrnuje Jan Katina. Foto popis|

S NOVELOU ZÁKONA CENY NEVZROSTOU 29.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dne 6. března vstoupila v účinnost novela zákona o významné tržní síle. V této souvislosti nejsou bez zajímavosti komentáře Bořivoje Líbala, řídícího partnera advokátní kanceláře PwC Legal, a Radka Drába, manažera v oddělení poradenství PwC Česká republika. Líbal, řídící partner advokátní kanceláře PwC Legal, uvádí: „Zákon o významné tržní síle se již od roku 2010 snaží regulovat vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Dohledem nad jeho dodržováním je pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který od účinnosti zákona udělil pokuty ve výši přibližně 30 milionů korun. Zákon je od počátku terčem kritiky ze všech stran, a to zejména kvůli své nepřehlednosti. Tato novela by to měla částečně napravit a zároveň usnadnit úřadu aplikaci zákona v praxi. Novela zjednodušuje definici zneužití významné tržní síly. Ruší přílohy zákona, které obsahovaly desítky vyjmenovaných porušení zákona, které mohl úřad stíhat. Rozsáhlé přílohy byly zrušeny a nahrazeny souborem devíti deliktů, jež jsou uvedeny slovem,zejména‘. Úředníci budou mít nově možnost podřadit pod delikt široký počet jednání řetězců, což může vy ústit ve velké množství výkladových sporů a sáhodlouhá řízení před úřadem a soudy. ÚOHS by mohl mít,usnadněnou‘ práci. Ze zákona je vypuštěna povinnost úřadu dokazovat, že řetězec má významnou tržní sílu nebo že jeho praktiky mají vůbec dopad na trh či na konkurenční prostředí.“ A Radek Dráb, manažer v oddělení poradenství PwC Česká republika, doplňuje: „Zákon mimo jiné striktně vyžaduje dodržování 30denní doby splatnosti faktur mezi odběratelem a dodavatelem. Znemožňuje přenášet na dodavatele obchodní rizika a náklady obchodního řetězce, například ve formě špatného naplánování objemu potravin pro propagační akci. Sporné je však téma zpětných, růstových či cílových bonusů nebo marketingových poplatků za zařazení položek do letáků, vůči kterým musí nastat na straně odběratele relevantní protiplnění. Otázkou je, co odpovídající protiplnění znamená a jaká by měla být jeho výše.“ Český maloobchodní trh je podle něho velmi konkurenční, a proto se neobává, že kvůli novele vzrostou ceny zboží na pultech obchodů. Dá se spíše čekat, že řetězce nechají konečné ceny na stejné úrovni a budou se snažit snížit ceny u dodavatele. Snahy o dohodu mezi řetězci a dodavateli nebo úsilí podpořit zájem spotřebitelů o

kvalitu, za kterou by následně byli ochotni si i připlatit, se zatím ve větší míře na českém trhu neprosadily. Proto se trh už delší dobu pohybuje v cenové spirále, ze které v konečném důsledku nemají prospěch ani dodavatelé, ani obchodníci. SPORNÉ JSOU POPLATKY A BONUSY SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ S DOBRÝMI VYHLÍDKAMI V únoru 2016 vzrostly spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,1 % a meziročně stouply o 0,5 %. Na meziměsíční výsledek podle Evy Zamrazilové, hlavní ekonomky České bankovní asociace, silně zapůsobilo zdražení dovolených o 5 %, o tři desetiny procentního bodu zdražily potraviny, alkohol a tabák. Naopak pohonné hmoty dále zlevňovaly (o 3,9 %) a ocitly se blízko sedmiletých minim. Za zmínku stojí zdražení kosmetiky o 2,3 %. „Váha v koši spotřebitelů je sice nepatrná, ale může to být signál prvních pokusů obchodníků o zdražování, testující spotřebitelský sentiment a příjmovou situaci domácností,“ komentuje. Inflace meziročně zvolnila z lednových 0,6 % na 0,5 %. Stabilně rostou ceny alkoholu a tabáku – zdražení o 3,2 % mělo při desetiprocentním podílu ve spotřebitelském koši nejvýraznější vliv na meziroční vzestup cenové hladiny. Potraviny byly meziročně levnější o 1,6 %, pohonné hmoty o 11,1 %. I nadále budeme dovážet deflační tlaky z Evropy, navíc světové ceny potravin jsou blízko sedmiletých minim, takže citelnější zdražování potravin nehrozí. Inflace by mohla oživit v posledním čtvrtletí, pokud se ceny ropy budou vyvíjet podle aktuálních očekávání a pokud se růst mezd v průběhu roku bude přibližovat 4 %. Vyšší počet volných míst spolu s poklesem nezaměstnanosti v únoru dává čtyřprocentnímu růstu mezd dobrou šanci. Stále nízká inflace, jejíž průměr pravděpodobně nepřesáhne jedno procento, a silný trh práce dávají dobré vyhlídky letošní spotřebě domácností, která udrží růst kolem tří procent,“ uzavírá Eva Zamrazilová. FILTR NA VÝROBKY S PALMOVÝM OLEJEM Celých 95 % z více než 5000 českých zákazníků, které v průzkumu oslovil on-line supermarket Rohlik.cz, se snaží při nákupech vyhýbat palmovému oleji. Nejčastějším důvodem jsou ekologické dopady jeho výroby (89 %) a také to, že je nezdravý 58 %). Nejvíce si zákazníci hlídají složení u sladkostí a slaných pochutin (86 %), krémů a pomazánek 59 %), cereálií a cereálních tyčinek (58 %), tuků 53 %) a dětské výživy. Největší problémy, které zákazníci v souvislosti s palmovým olejem řeší, jsou dva: nedostatek produktů bez palmového oleje 77 %) a zdlouhavé zkoumání etiket (67 %). Rohlik.cz se rozhodl vyjít zákazníkům vstříc, zavádí proto jednoduché filtrování produktů bez palmového oleje. „Větší zájem o potraviny bez palmového tuku pozorujeme už několik měsíců, hodně se ozývají rodiče malých dětí, kteří logicky zkoumají etikety nejpečlivěji. Na Rohlíku stačí v jakékoliv sekci nabízející jídlo zapnout filtr na výrobky bez palmového tuku,“ vysvětluje obchodní ředitel Tomáš Jeřábek. REKLAMA VĚTŠÍ O TÉMĚŘ OSM PROCENT Podle monitoringu reklamy AIS společnosti Nielsen Admosphere vykázal reklamní trh v roce 2015 téměř 8% růst oproti předchozímu roku. Nejvíce se na něm podílela televize, u níž zadavatelé využili reklamní prostor v hodnotě 35,5 mld. Kč. Navýšení je patrné i u rozhlasu. Tisk, stejně jako out-of-home média, v uplynulém roce stagnoval. „Na celkový výsledek má pozitivní vliv i stagnace tisku, kterému se tak prozatím daří čelit tlaku nových médií, a to i přes mírný jedenapůlprocentní pokles ceníkové hodnoty využitého reklamního prostoru v doposud klíčovém segmentu deníků,“ doplňuje Tomáš Hynčica, obchodní ředitel Nielsen Admosphere. GLOBUS SI PRONAJAL DC NA MÍRU Zástupci společností Prologis a Globus ČR dne 15. března slavnostně otevřeli na míru postavenou budovu o rozloze 32 500 m2 v Prologis Park PragueJirny. Akce se zúčastnil i majitel Globusu Thomas Bruch, ředitel logistického centra Ondřej Zíka, senior viceprezident a ředitel společnosti Prologis pro střední a východní Evropu Martin Polák a starosta Jiren Stanislav Skořepa. Nové moderní distribuční centrum přiléhá k budově DC4, kde retailer nedávno obnovil nájemní smlouvu na 28 916 m2. Budova je vybavena prostory s regulovatelnou teplotou pro uskladnění suchého a chlazeného zboží i čerstvých potravin a ovoce a zeleniny. Foto popis|

SLEVY CESTU K ÚSPĚCHU NEVYDLÁŽDÍ 29.3.2016


Andrea Votrubová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Slevová spirála, v níž se točí v podstatě všechny nadnárodní obchodní řetězce, které působí v Čes ku, nejenže nepřináší očekávaný zisk, ale navíc je ve výsledku ekonomicky nevýhodná jak pro ně, tak i pro dodavatele. Takový je závěr studie společnosti Logio, která se zabývá plánováním, optimalizací a řízením toků dodavatelských řetězců. Každý týden vydají řetězce přes 50 akčních letáků s více než třemi tisíci položkami a každý rok v průměrném letáku přibude 25 % stránek a frekvence i výše slev narůstá. Právě tato skutečnost přispěla podle Tomáše Formánka, CEO společnosti Logio, k tomu, že zákazníci se v tržním prostředí jen těžko orientují. Mnohem větší škody ale slevové akce působí na opačné straně barikády – u obchodníků a dodavatelů. „Promoakce jsou totiž pro řetězce jako droga, díky níž se točí ve slevové spirále a ztrátu z nepovedené promoakce se snaží dohnat další slevou,“ potvrzuje Roman Zúrik, obchodní ředitel společnosti Kofola ČeskoSlovensko. EFEKT NEODEZNÍ KONCEM AKCE Ale stejně jako u každé závislosti nakonec převáží negativa nad zdánlivými klady. Důkazy firmy Logio o tom, co způsobuje víra obchodníků v efektivitu promoakcí, ostatně mluví za vše. „Promoakce totiž hodnotíme jako celek, přičemž nesledujeme pouze nárůst prodeje během samotné slevové akce, ale analyzujeme také propad prodejů v takzvaném postpromočním období, kdy jsou prodeje díky nasycení trhu výrazně nižší,“ vysvětluje Tomáš For mánek, jehož společnost má databázi desítek milionů různých promoakcí a u každé z nich sleduje minimálně deset parametrů v rámci miliard prodejních transakcí. Závěr je podle něj jasný – profitabilita promoakcí neustále klesá a obchodníci i výrobci začínají na promoakcích prodělávat. OPOMÍJENÁ KANIBALIZACE Důvodem přitom není jen postpromoční efekt, kdy jde o to, za jak dlouho se snížené prodeje vlivem promoakce opět vrátí na hladinu před slevovou akcí. Skutečným kostlivcem ve skříni maloobchodních prodejců je zejména efekt kanibalizace. Ke kanibalizaci totiž dochází u položek, které mají výrazně snížené prodeje v období, kdy jiná položka má promoakci, neboli jim snižuje jejich standardní prodejnost a zisky. Tento efekt je přitom podle Tomáše Formánka obecně velmi podceňován a opomíjen – velké řetězce ho málo vyhodnocují, a získávají tak naprosto mylné informace o ekonomickém efektu slevových akcí. NA SLEVĚ NEUMÍ VYDĚLAT NIKDO „Klasickým příkladem je kategorie sýrů, ve které dochází ke kanibalizaci v nejvyšší míře. Když je v promoakci eidam, tak zcela jistě dojde k propadům prodejů u nivy, hermelínu či blaťáckého zlata, a to v desítkách procent. Totéž je i u uzenin a masa,“ popisuje Tomáš Formánek. Na první pohled to ale zřejmé není. Sám nárůst prodejů a zisku je totiž v období trvání akce sám o sobě velkolepý, přičemž zisk může stoupnout až o 150 %. Postpromoční propad a kanibalizace produktů však způsobí, že výsledek slevové akce může být paradoxně o 85 % nižší, než kdyby se akce vůbec nekonala. „Jen v ojedinělých případech se zisk zvedne, avšak maximálně o 11 pro cent, která nikdy nepokryjí ztráty způsobené na ostatních promoakcích,“ říká Tomáš Formánek a do dává, že díky kanibalizaci (která se pohybuje mezi 92 a 192 procentuálními jednotkami zisku) se řetězce dostávají mnohem častěji do ztráty. NEROVNÉ ROZDĚLENÍ ZISKU Špatně nastavená sleva tak dokáže z možné vydělané stokoruny udělat korun jen patnáct, a ty si pak navíc ještě prodejce a výrobce dělí. Nikoli však rovným dílem. Podle analýzy společnosti Logio nedosahuje rozdělení zisku ani třetiny ziskovosti pro dodavatele, ačkoli samozřejmě mohou existovat lokální výjimky, kde je to odlišné. Přesto však podle Tomáše Formánka existují řetězce, které s promoakcemi relativně dobře zacházejí, protože jejich promoční ziskovost je vyšší než v obdobích bez promoakcí. „Z velké většiny

se jedná o ty, které k promoakcím přistupují střízlivě a provozují je s menší frekvencí. Svůj vliv má i portfolio produktů,“ dodává s tím, že určení vhodných položek k promoakci tak, aby se vzájemně nekanibalizovaly, je jedna z cest, jak uniknout ze slevové pasti. LETÁKY JAKO PLOD KRIZE Dalším doporučením pro řetězce, které vyplývá z analýzy společnosti Logio, je snížení počtu letáků i počtu jejich stránek. Letáky totiž obchodníci zavedli v reakci na světovou finanční krizi začátkem roku 2009, a sami tak spotřebitele naučili nakupovat podle letáků. „Teď je čas je to odnaučit a je to jediná správná cesta,“ říká Tomáš Formánek. Vymanit se ze slevové spirály ale zároveň musí znamenat také ochotu snížit po čet položek v promoakcích tak, aby slevy byly něco výjimečného, nikoli masového. Už proto, že běžný spotřebitel se v současném stavu nemá šanci orientovat. Důležité je také snížení výše slev. Posledním doporučením je pak užší ko -operace řetězců s dodavateli, kteří jsou dnes připraveni na strategickou diskusi, jak z této situace společně ven. „Proto apelujeme na všechny leadery z řad obchodníků – zapomeňme na minulost! Krize je dávno pryč, a teď je čas přestat válčit cenou a začít budovat dobrou produktovou nabídku pro spotřebitele za ceny, při kterých dojde ke spokojenosti všech článků. Slevy k úspěchu nevedou a má jich být jako šafránu. Vezměte prosím tuto situaci vážně a začněte se strategickým dialogem s vaším partnerem,“ vyzývají Tomáš Formánek a Roman Zúrik řetězce. SLEVY Z RODU ZBYTEČNÝCH „Příkladem nesmyslnosti slevové strategie bylo loňské extrémní teplo. Myslíte si, že v oblasti nápojů došlo k úplnému zastavení slev, které právě díky enormnímu horku byly zbytečné? Ne, dál se veselo promovaly položky, které spotřebitelé pili, aby neumřeli žízní. Je to příklad zbytečných slev.“ Roman Zúrik, obchodní ředitel, Kofola ČeskoSlovensko JAKO DROGA ZAPOMEŇTE NA MINULOST ZÁPAD JE UMÍRNĚNÝ „Na západě je nejenom výrazně méně slev, ale v průměru se pohybují mezi 10 až 20 procenty. U nás je toto číslo 30 procent, ale k dostání jsou i produkty se slevou až 60 procent, což má za následek snížení celkového zisku až o 50 procent.“ Tomáš Formánek, CEO, Logio Foto popis|

NADLINKA I PODLINKA 29.3.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět NOVÁ KAMPAŇ NAŠI ŘEZNÍCI Společnost Kaufland Česká republika se rozhodla více přiblížit své výrobky zákazníkům a pomocí kampaně Naši řezníci jim prezentovat fakt, že za každým kouskem masa z masozávodu firmy stojí poctivé řemeslo tuzemských řezníků. Zahrnuje web, Zákaznické noviny a prodejny společnosti. Nová značka, která navazuje na kampaň Z lásky k Česku a posouvá ji ke konkrétní práci a produktům, provází výrobky z masozávodu tohoto obchodního řetězce od 3. března 2016. Jejími představiteli, kteří jsou zobrazeni na vizuálech kampaně i obalech výrobků, přitom nejsou modelové z agentury, ale skuteční řezníci z masozávodu, kteří denně bourají, zpracovávají a připravují masové výrobky pro zákazníky společnosti Kaufland Česká republika. Retailer se tím snaží vyjádřit, že jím prodávané maso je zpracováno v Česku a je dílem tuzemského řeznického umu a fortelu. Nový vzhled mají také obaly. Pro lepší orientaci zákazníků při výběru je nově hovězí maso a produkty, jako například klobásy, baleno do černých misek a vepřové maso do misek světlých. Mění se i vzhled vrchní fólie, která nyní umožňuje zákazníkům si maso ještě lépe prohlédnout.

Foto popis|

VEDOU ZEJMÉNA TRADIČNÍ CHUTĚ 29.3.2016

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 40 Přehled trhu - Produkty Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V oblasti kořenicích směsí mají Češi při grilování tendenci používat osvědčené a tradiční produkty. Roste ovšem zájem o exotické a neobvyklé chutě omáček a marinád. Čím dál větší oblibě se těší také čerstvé bylinky. Češi jsou národ milující grilování a pohodu, která k němu patří. Tato skutečnost se projevuje rostoucím počtem výrobků souvisejících s touto činností a je znát i z komunikace maloobchodních řetězců. PEČIVO MUSÍ HLAVNĚ CHUTNAT Přestože se jako příloha ke grilovaným pokrmům začíná podávat v čím dál větší míře zelenina, existuje také četná skupina spotřebitelů, která ráda sáhne po dobrém pečivu. Jak naznačuje Martin Dolský, marketing manager společnosti Penam, zatímco u běžného pečiva je možné pozorovat příklon spotřebitelů k jeho zdravějším variantám, pro přílohu ke grilovaným jídlům volí produkty, na kterých si chtějí především pochutnat. „Zákazníci také oceňují, když jsou výrobky nakrájené a okamžitě použitelné. Na obal také přidáváme tipy, jak si grilování co nejvíce užít,“ informuje. Podle jeho slov společnost loni zaznamenala obrovský prodejní úspěch grilovacích novinek, a proto se jich letos rozhodla připravit ještě o něco více. Ve spolupráci s Kosteleckými uzeninami například vznikly výrobky Ládi Grilemana. „Ty mají unikátní design, který již zákazníci znají z grilovacího sortimentu zmíněných Kosteleckých uzenin a jejž se podařilo přenést i na pečivo. Oba výrobky se ladily tak, aby společně chutnaly co nejlépe. Chléb je navíc unikátní tím, že je krájený podélně, a má tedy delší plátky,“ vysvětluje Martin Dolský. OBLÍBENÉ JSOU ČERSTVÉ BYLINKY Zprůzkumu IBRS 2016 vyplývá, že spotřebitelé si maso na gril obvykle připravují sami doma, přičemž mají v oblibě nejen marinády, ale v poslední době také čerstvé bylinky. „Obliba čerstvých bylin vzrůstá. Stačí si srovnat, jaký byl výběr čerstvých bylin v obchodech před deseti lety a jaký v nich najdeme dnes. Ještě před šesti lety obchodní řetězce zvažovaly, zda vůbec zákazníkům nabízet koriandr, a dnes to bez něj prakticky nejde. Potenciál vidíme ještě například v estragonu, který mají sice rádi profesionální kuchaři, ale český zákazník po něm zatím moc netouží,“ naznačuje Marek Řondík, ředitel divize Horeca společnosti Titbit. Na českém grilu se bohužel zatím příliš neobjevuje exotické ovoce, kulinářským vrcholem je patrně pouze grilovaný ananas. „Nicméně třeba avokádo je stále populárnější jako součást příloh či salátů a konečně i u nás lidé pochopili, že je mnohem lepší si koupit dražší zralé než levné zelené. A totéž se týká i manga,“ komentuje situaci Marek Řondík. Jak dále podotýká, čerstvé koření je u nás zatím nedoceněné a narazit na pultech na čerstvou kurkumu, galangal, bobkový list nebo zelený pepř je obtížné, přičemž zrovna čerstvý pepř je skvělý k dochucení masa na grilu. Za touto situací stojí zejména vyšší cena čerstvého koření, kterou spotřebitelé ještě neakceptují. trhu. V loňském roce jsme uvedli například řadu grilovacích směsí do citrusové šťávy. Marinování v citrusové šťávě místo oleje je jeden z posledních trendů a podporují ho i známí šéfkuchaři. Nicméně čeští spotřebitelé jsou hodně konzervativní, takže oblíbenost kořenicích směsí se příliš nemění,“ naznačuje Alice Feixová, product group manager společnosti Vitana. Ta se v letošním roce rozhodla pojmout grilovací sezonu jinak. „Doposud jsme ji vždy stavěli na novinkách – nových grilovacích směsích. Ty byly ústředním tématem TV i instore komunikace. Letos přicházíme s grilovacím tématem, které propojí ATL i BTL komunikaci. A tím je Evoluce grilování. Grilujeme v podstatě od pravěku, přičemž nyní jsme na vrcholu grilovací evoluce. S Vitanou si tak spotřebitelé budou moci Dobu grilovací užít naplno. Co se týče novinek, připravili jsme pro letošní rok v duchu grilovacího tématu speciální mamutí balení nejoblíbenějších grilovacích směsí. Je to poprvé, kdy nepřicházíme s novou příchutí nebo recepturou,

ale vsázíme na limitovanou edici osvědčené klasiky. Obal je doplněn o komunikaci grilovacího tématu,“ konstatuje Alice Feixová. SMĚSI BEZ GLUTAMÁTU A SOLI Přetrvávající poptávku po klasickém koření a tradičních směsích hlásí také společnost Drana. „Pouze vliv médií, a zejména pořadů o vaření občas vedou k tomu, že se spotřebitelé zajímají také o netradiční směsi určené k přípravě lehčích a zdravějších pokrmů. Bylinky a koření jsou nejen pro chuť, ale i pro zdraví a na dobré trávení. Proto lidé kromě tradičních grilovacích koření a marinád poptávají i směsi typu Grilovaná zelenina, Grilovaný sýr, Pečené ryby. Do popředí se dostávají i bylinkové směsi, jako je bylinkové máslo. Více se grilují přírodní produkty, které je třeba dochutit. Zde se klade důraz na složení směsí. Spotřebitele zajímá obsah glutamátu a soli. Tyto informace pak hledá na obalu výrobku,“ popisuje František Lokvenc, obchodní ředitel firmy Drana. Požadavky na směsi bez přídatných látek a soli akceptují také ve Vitaně. „Všechny kořenicí směsi máme bez přidaného glutamátu. A už více než deset let máme na trhu řadu kořenicích směsí bez soli, přičemž její prodeje každoročně rostou. Samozřejmě obsahuje také směsi vhodné na grilování,“ přidává se Alice Feixová. Stejně jako v případě čerstvého koření trápí dovozce a zpracovatele koření jeho vysoká cena. „Veškeré koření si sami dovážíme z opravdu dalekých míst a vliv na jeho cenu má nejen velikost sklizně, ale i kurz dolaru a eura. A v tom nám situace také zrovna nakloněna není. Myslím, že by cena na trhu měla odpovídat kvalitě, kterou spotřebitelé požadují,“ stýská si František Lokvenc. SORTIMENT SE ROZŠIŘUJE Proti minulým rokům je nabídka sortimentu pro grilování širší a podle slov oslovených výrobců a distributorů také kvalitnější. „Rozdělil bych jej zhruba na dvě skupiny. Na běžně kupovaný a používaný sortiment, kde hraje roli kvalita spolu s cenou, a na výrobky nebo značky, které můžeme označit za speciality určené pro omezenou klientelu. U těch je potom vyšší cena, obvykle mívají specifickou chuť, a bohužel jsou také hůře dostupné,“ konstatuje Jaroslav Skorkovský, import manager firmy DeliImport CZ. Mezi takové patří například produkty, jako je kečup z červené řepy. „V dnešní době je podíl přírodní složky v produktech, zejména v kečupech a omáčkách, často skoro zanedbatelný. Jako zdravou alternativu lze využít například stoprocentně přírodní kečup z červené řepy, který ten běžný předčí nejen chutí, ale i množstvím zdraví prospěšných látek,“ říká Daniel Dufek, spoluzakladatel služby Šmakujto, která je jedním z distributorů netradičních ručně vyráběných specialit a již provozuje společnost Bloomissimo. Lze ho využít jak v surovém stavu, tedy jako omáčku k masu či dochucení burgerů, tak i k marinování steaků před tepelnou úpravou. VÍC SÝRA A ZELENINY Grilování se stalo pro Čechy nedílnou součástí letních měsíců. Představuje nejen možnost předvést své kulinářské umění, ale i způsob trávení času s přáteli a rodinou. A k setkávání dobré jídlo určitě patří. Pro někoho se stalo grilování výzvou, pro někoho možností pochlubit se svými kuchařskými dovednostmi a možností experimentovat. Snad právě proto rostoucí zájem o produkty používané při grilování hlásí prakticky všichni, kdo se jimi na českém trhu zabývají. „Grilování je fenomén posledních let. V žádné z okolních zemí není tak populární jako u nás. Doufáme, že se bude těšit tak velké popularitě i do budoucna. Očekáváme, že se bude více grilovat zelenina a sýry. Grilování je a bude pestřejší. Stejně jako u vaření se budou lidé přiklánět ke kvalitnějším surovinám a jednodušší chuti,“ předpovídá Alice Feixová. „Ano, mohu potvrdit, že o námi dovážené výrobky je stále vyšší zájem,“ dokládá Michal Feitl, výkonný ředitel společnosti F. W. Tandoori. Z hlediska sezonnosti pak popisuje výrazný nárůst objednávek od dubna do září. Jistou zásluhu na rozvoji tohoto způsobu přípravy pokrmů přisuzuje Erika Moudrá z marketingového oddělení společnosti Boneco televizním či internetovým pořadům o vaření, a také časopisům, které zveřejňují recepty: „Výhoda spočívá ve větším povědomí české společnosti o vaření, surovinách a možnostech. Pro mnoho lidí se v posledních letech stalo vaření koníčkem a společenskou událostí. Roste také zájem o kurzy vaření. Díky tomu se spotřebitelé také čím dál více zajímají o složení a kvalitu výrobků.“ NOVINKY TO NEMAJÍ LEHKÉ Fenomén grilování se odráží na prodejích také ve společnosti Hamé. „Zejména v letní sezoně prodej

produktů souvisejících s grilováním strmě stoupá,“ potvrzuje Marcela Mitáčková, ředitelka pro marketing a vývoj. Podle jejích slov spotřebitelé obecně hledají nové chutě, zaměřují se na produkty, které mohou využívat k dalšímu vaření, a požadují moderní praktické obaly. V rámci snahy o zdravější životní styl společnost pozoruje zvýšený zájem o nové pomazánky na bázi zeleniny a ryb, které dříve nebyly součástí tradičního českého jídelníčku. Jak ale Marcela Mitáčková podotýká, dostat novinky na trh, a zejména do velkých obchodních řetězců, je stále obtížnější. „Chceme inovovat a nabízet spotřebitelům nové produkty, ale skutečně narážíme na mnohé bariéry, které jejich uvedení na trh oddalují. I proto jsme rozjeli náš e-shop a projekt vzorkových prodejen Hamka, kde si spotřebitelé mohou z pohodlí domova objednat prakticky celý náš sortiment,“ dodává. PODPORU POSKYTUJE WEB A LETÁKY Marketingová podpora produktů, jako je koření nebo bylinky, se obyčejně neodehrává na tak velké ploše, jako je tomu u ostatních výrobků. Zaměřuje se především na sociální sítě, web a na místo prodeje. „Naše produkty představujeme osobně při návštěvách, ve firemním katalogu, na internetu, v rádiu, a v také v nabídkových letácích. Pravidelně také naše výrobky prezentujeme na nákupních dnech našich obchodních partnerů a využíváme i elektronickou formu zasílání informativních letáků,“ popisuje František Lok venc. Na velmi podobnou podporu sází také společnost Boneco, která se zaměřuje na sociální sítě, web a letáky. Cenových promocí a ochutnávek v maloobchodních řetězcích využívá firma Deli-Import CZ a formu druhotného vy stavení plánuje pro své produkty Penam. „Využijeme speciální stojany a tematické akce. Připravujeme také inzerci v lifestylových časopisech a PR podporu,“ upřesňuje Martin Dolský. Kromě již výše zmiňované podpory pro svou Dobu grilovací plánuje Vitana TV spoty, letákové akce, druhotná umístění a POS materiály. O SLOVO SE HLÁSÍ AVOKÁDO CHLÉB SE SPOJIL S UZENINOU PŘICHÁZÍ DOBA GRILOVACÍ V oblasti koření jsou spotřebitelé relativně konzervativní. „Snažíme se reagovat na trendy I VÝBĚR NOVINEK Boneco Majolka citron 220 ml; Majolka delikates; Hořčice s medem; Pikantní hořčice s feferony Deli-Import CZ Squeesy Chipotle Barbecue omáčka Drana hrubší směs koření pro grilování Country 30 g; směs Krkovička gril 30 g; směs pro děti Baby gril 30 g; F. W. Tandoori řada thajských omáček Tahai Pride 295 ml ve variantách sladká chilli, sladká chilli s ananasem, ústřicová, mangová, sladká švestková omáčka, Spring Roll omáčka a Pad Thai omáčka Hamé ochucené majonézy Otma ve variantách chilli a česneková; Bagetková tatarka v plastovém obalu 230 g; nová řada Otma grilovacích omáček Penam chléb Pořádný krajíc na gril od Ládi Grilemana; Burgr bulky od Ládi Grilemana; chléb středomořské chuti Šmakujto (Bloomissimo) kečup z červené řepy; směs orientálního koření s kokosem a česnekem; dresinky 3 v 1 ve variantách máta s červeným rybízem či balsamikovhořčičný; masové džemy z oliv, fíků a mandlí Vitana speciální mamutí balení nejoblíbenějších grilovacích směsí PROBLÉM JE CENA KOŘENÍ NASTUPUJE PŘÍRODA PATRNÝ VLIV POŘADŮ PLÁNUJÍ SE DRUHOTNÁ UMÍSTĚNÍ Foto popis|

Zemědělec Přiměřená soběstačnost 29.3.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V roce 2030 bude Česká republika přiměřeně potravinově soběstačná v základních komoditách,

které lze u nás produkovat. Uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka minulý týden na Žofínském fóru, které se uskutečnilo v Praze. Zvyšovat by se měly plochy takzvaných citlivých komodit, jako jsou třeba ovocné sady, ale také počty zvířat. Proti roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, klesly na polovinu především stavy prasat. Ve výrobě vepřového masa není dlouhodobě soběstačná. Jeho produkce vloni meziročně klesla o 3,5 procenta. Podle ministra je současný stav u chovatelů prasat krizový. „Takovou situaci, jaká je ve vepřovém mase, vůbec nepamatuji,“ prohlásil Jurečka. Podle něj v současnosti podniky neřeší, za kolik maso prodají, ale zda ho vůbec prodají. Kvůli levným dovozům pak čeští výrobci často prodávají i pod svými výrobními náklady. Opět se tak snížila míra soběstačnosti, a to o 1,2 procenta na 56,3 procenta, což je hluboko pod úrovní průměru Evropské unie. „Naším cílem je dosáhnout v roce 2030 míry soběstačnosti 80 procent,“ řekl ministr. Potřebu systémového řešení demonstroval Jurečka na příkladu sektoru produkce mléka. Při soběstačnosti v produkci syrového mléka přes 130 procent bylo loni saldo zahraničního obchodu v kategorii s nejvyšší přidanou hodnotou, jako jsou sýry a tvarohy, záporné ve výši 2,9 miliardy korun. Chovatelé dojnic se rovněž potýkají s nízkou výkupní cenou mléka. Důvodem bylo loňské zrušení evropských mléčných výrobních kvót, ale také pokračující ruské embargo na dovoz potravin, takže na trhu byla nadprodukce mléka. (Pokračování na str. 2) Přiměřená ... (Dokončení ze str. 1) Producenti vepřového pak podle prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana nedovedou konkurovat levným „dumpingovým“ dovozům od severních sousedů, kteří dostávají nepřiznanou podporu. Toman také vyzval ministerstvo, aby začalo přemýšlet o omezení dovozů vepřového masa za „dumpingové ceny“. I dovozy dalších komodit, zejména s vysokou přidanou hodnotu, se podle komory během posledních let několikanásobně zvedly. Ministr považuje za důležité, aby se zemědělci sdružovali do odbytových družstev. „Nejde pouze o zajištění společného odbytu, ale i nákupu a posílení obchodní spolupráce,“ podotkl. Ministerstvo zemědělství proto chystá mimo jiné uznávání organizací producentů ve všech hlavních sektorech s možným navázáním na podpory z Programu rozvoje venkova. Jurečka připomněl, že na národní dotační programy pro živočišné komodity je na rok 2016 vyčleněno zhruba 2,3 miliardy korun, v roce 2015 to bylo 1,5 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství začalo rovněž diskutovat o další mimořádné podpoře pro producenty vepřového masa a mléka, která by byla hrazena z národních rozpočtů. Výrobci by tak mohli získat až 15 000 eur, tedy přibližně 407 000 korun, na farmu. Tuto další podporu by musela odsouhlasit Evropská komise. Již nyní komise hledá podle ministra cesty, jak evropským producentům pomoci. Určitý problém by zřejmě byl i se zajištěním financování. Momentálně mu nechce ministerstvo financí povolit využít peníze z vládní rozpočtové rezervy na kompenzace pro zemědělce za loňské sucho. Rezerva je však podle Jurečky „vyschlá“. Resort se v posledních letech snaží nacházet peníze u sebe, například šetřením na IT zakázkách. Nyní již čeští chovatelé krav a prasat dostávají mimořádnou podporu v celkové hodnotě 600 milionů korun, napůl z českých a napůl z evropských zdrojů. Prezident agrární komory se však domnívá, že ministerstvo zemědělství mělo vyplatit zemědělcům peníze již dříve. Nyní je podle něj už téměř pozdě. Další pomocí pro chovatele zvířat by mělo být podle Jurečky zavedení vratky daně z pohonných hmot, takzvané zelené nafty pro živočišnou výrobu. O ní v poslední době jedná vláda, resorty zemědělství a financí se ale nedokážou shodnout, který by měl novelu zákona předložit. Jurečka chce také iniciovat navýšení této vratky ze 40 na 60 procent. „Podporujeme také kvalitní domácí výrobce a zpracovatele základních zemědělských komodit, čímž směřujeme k přidané hodnotě zemědělských produktů a potravin. Jedním z našich dotačních programů je Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. V něm jsme navýšili možný objem celkové roční podpory ze současných 200 milionů zhruba na 400 milionů korun,“ podotkl Jurečka. Podle něj byl také již notifikován dotační titul týkající se kvalitního mléka – Q mléka, a připravuje se na to, aby se mohly vyplatit dotační prostředky. Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka (zprava), ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán, prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman a manažer Žofínských fór agentury NKL Jiří Vaníček na Žofínském fóru v Praze Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Hrozí zavírání chovů 29.3.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Čeští producenti jatečných prasat nyní prodávají pět až šest korun pod úrovní výrobních nákladů. Představitelé Svazu chovatelů prasat vidí za tímto stavem dovoz velmi levných mas ze zahraničí. Podle nich jde s velkou pravděpodobností o dumpingové ceny, proto se rozhodli řešit krizovou situaci podáním stížnosti na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Uvedl to minulý týden na tiskové konferenci v Praze ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal. Chovatelé budou chtít, aby úřad uznal, že do České republiky zejména Němci dovážejí maso za dumpingové ceny, kterým čeští zemědělci nemohou konkurovat. „Víme, že to bude obtížná a složitá cesta,“ řekl Stibal. Zemědělci navíc podle předsedy Svazu chovatelů prasat Jindřicha Macháčka ještě mají omezenou možnost odbytu. Tuzemským zpracovatelům podle něj obchodní sítě neberou zboží, protože se jim jeví jako drahé. „Je zajímavé, že třeba vepřová kýta se v Nizozemsku prodává za 155 až 260 korun, ale k nám do České republiky se veze za 64 korun,“ podotkl Macháček. V zahraničí jsou podle zástupců svazu nastavené podpory pro producenty, které se ale ve skutečnosti do povolených podpor nezahrnují. Místo toho, aby je dostávali na národní úrovni, rozdělují je nižší zemské celky Chovatelé podle něj nyní řeší otázku zavírání chovů. Stojí před volbou, zda zredukují, nebo přímo uzavřou chovy. „Jsme před rozhodnutím, že zrušíme 30 procent chovu prasnic,“ řekl za Agrofert Macháček. Podle Jana Hajdy ze svazu řada chovatelů již k redukci chovů prasat přistoupila. Stibal míní, že ke konci roku by produkce vepřového mohla klesnout až o pětinu. Loni se meziročně snížila o 3,5 procenta. V současnosti je soběstačnost ČR ve vepřovém podle svazu přibližně na 50 procentech. Pokud nedojde ke změně, může ve velmi krátké době klesnout na 35 procent. Podle strategie ministerstva zemědělství by se naopak měla zvyšovat, do roku 2030 by měla dosáhnout 80 procent. Macháček poznamenal, že od roku 2010 nebyly výkupní ceny prasat tak nízko, jako jsou nyní, pohybují se kolem 25 korun na kilogram v živém. „Ceny prasat jsou u nás v porovnání se stejným obdobím loňského roku nižší o 4,50 koruny za kilogram, ve srovnání s rokem 2014 jsou nižší o devět korun, což představuje asi 28 procent,“ sdělil. Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman uvedl, že za krizovou situací je i přebytek vepřového v EU a nemožnost vyvážet na ruský trh. Poukázal rovněž na intenzitu chovů prasat, která je v České republice na úrovni 63 kilogramů vyprodukovaného vepřového masa na sto hektarů, v Německu 326 až 330 kilogramů na sto hektarů, v Nizozemsku 688 kilogramů na sto hektarů a i v Polsku dosahují takřka dvojnásobku intenzity České republiky, a to asi 111 kilogramů na sto hektarů, řekl Toman s tím, že chovatelské standardy jsou na vysoké úrovni. Zdůraznil, že je třeba udržet výrobu prasat i do budoucna a společně s ministerstvem zemědělství najít řešení současné těžké situace. *** Klíčové informace Svaz chovatelů prasat se rozhodl podat stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. ? Dovozy levného masa jsou podle nich za dumpingové ceny. ? Čeští producenti jatečných prasat nyní prodávají pět až šest korun pod úrovní výrobních nákladů.

Projekty podpoří bioproducenty 29.3.2016

Zemědělec str. 5 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ministerstvo zemědělství chystá několik projektů, které by podpořily výrobce potravin, aby se zaměřili na výrobu bioproduktů. Jde o tři projekty, které by mohly začít v příštím roce. Bude ale záležet na zájmu producentů. Uvedl to ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jan Gallas na setkání s novináři v rámci festivalu Evolution, který se uskutečnil v březnu v Praze. První projekt podle Gallase počítá s podporou přechodu producentů mléka z konvenční výroby na biokvalitu. Spočívá v poskytnutí kompletního poradenského systému pro podniky, které by chtěly produkovat mléko v biokvalitě. „Druhý projekt by měl být zaměřený na segment, kde víme, že máme nejvíc suroviny, která není zpracována do ekologie, a dostává se na pult. A to je masná výroba,“ sdělil. V rámci třetího projektu s názvem „bio do škol“ by se díky podpoře od ministerstva mohly školní jídelny domluvit s místními bioproducenty. Například desetinu jídelníčku by pak mohli školáci dostávat v biokvalitě. Všechny tři jsou nyní ve fázi záměru. „Není napsaná ani realizační dokumentace. Bude nám to následně muset schválit Evropská komise,“ sdělil Gallas. Všechny akce by měly podle Gallase trvat tři roky. Jejich cena by se mohla pohybovat kolem 30 až 40 milionů korun. Gallas jako reakci na často kritizovaný nedostatek producentů biopotravin a významnou plochu půdy v ČR evidované v ekologickém režimu uvedl, že ekologické zemědělství produkuje dostatečné množství surovin. Přes 80 procent ekologických farem je ale v takzvaně znevýhodněných oblastech a z toho polovina v těch nejvíce znevýhodněných. Jejich produkce je poměrně specifická, protože je zaměřena zejména na pastevní chov dobytka a nepěstuje ani výrazně tržní plodiny. Většina zemědělců v tržním prostředí je tak nucena své produkty vyvézt do zahraničí, kde za ně dostanou lepší cenu, nebo v České republice prodat do konvenčního zpracování. „Problém není evidentně na farmách, ale vidíme ho v návazném zpracování,“ prohlásil Gallas a poukázal na překvapivě dramatický rozdíl v ceně biopotravin. Výkupní ceny bioproduktů jsou podle něj pouze o něco vyšší než konvenční produkce. To už však neplatí o pultech obchodů. „Když se podíváte na Západ, a bohužel někdy i na Východ, zjistíte, že bioprodukce v obchodech je vždy dražší. Je to ale tak o deset, dvacet procent, ne o sto nebo o dvě stě procent jako u nás,“ poznamenal ředitel odboru. Plán rozvoje ekologického zemědělství, který loni schválila vláda, počítá s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta. Toho ale měla ČR podle plánu schváleného v roce 2010 dosáhnout již loni, podle posledních dat podíl činil 0,7 procenta. Podle Gallase byl původní plán příliš ambiciózní, tempo růstu se podle něj nepotvrdilo i kvůli nedostatečným dotacím pro bioproducenty. Výrobců přibylo Na konci loňského roku působilo podle údajů České technologické platformy pro ekologické zemědělství (CTPEZ) v České republice 543 výrobců biopotravin, což bylo meziročně o 7,3 procenta více. S výrobou začalo 78 firem, naopak 41 jich skončilo. Tempo růstu bylo stejné jako předloni. Celkem je v ČR zhruba 4100 registrovaných zemědělců, kteří pracují v šetrnějším ekologickém režimu. Každá dvacátá ekofarma zpracovává svoje produkty v biokvalitě přímo na farmě či prodává „ze dvora“. O biopotraviny je podle výrobců zájem. „Meziroční nárůst v tržbách jsme měli o 20 procent. Daří se nám i na zahraničních trzích, a to především na Slovensku a ve Francii,“ řekla výkonná ředitelka obchodní společnosti Pro-Bio Jana Lysáková. Ekologičtí zemědělci podle posledních údajů hospodařili v ČR na 502 374 hektarech půdy, což je přibližně 12 procent celkové výměry zemědělského půdního fondu. „V současné době je ekologickými zemědělci obhospodařováno více než 40 procent všech trvalých travních porostů v ČR, téměř dvě procenta orné půdy a přes deset procent ploch trvalých kultur, jako jsou sady a vinice,“ informovala Andrea Hrabalová ze ČTPEZ. Výměra ekologického zemědělství se stále rozšiřuje také ve světě. Ke konci roku 2014 bylo do tohoto režimu zařazeno již 43,7 milionu hektarů, od roku 1999 vzrostla výměra půdy v tomto režimu téměř čtyřnásobně, v tomto systému hospodaří skoro 2,3 milionu farem. Česká republika si s podílem ploch v ekologickém zemědělství udržela devátou pozici ve světě a čtvrtou pozici v rámci Evropské unie. ČR však patří mezi země s největší průměrnou velikostí ekofarem. S výměrou 128 hektarů je na třetím místě po Slovensku, které vykazuje průměrně 447 hektarů na farmu, a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (148 hektarů). Průměr Evropské unie se pohybuje jen okolo 40 hektarů. Česká biopotravina

Manažerka Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Kateřina Urbánková informovala, že se otevírá jubilejní 15. ročník soutěže Česká biopotravina. Uzávěrka soutěže je naplánována na polovinu srpna 2016. Bude se soutěžit ve čtyřech kategoriích, a to Biopotraviny rostlinného původu, Biopotraviny živočišného původu, Biopotraviny pro gastronomii a pochutiny a Biovíno. Záštitu nad touto soutěží převzali ministr zemědělství Marian Jurečka a ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica. Předseda poroty, která vybere nejlepší biopotravinu, Pavel Maurer doplnil, že slovo bio vyvolává stále u mnoha lidí lehce pejorativní emoce. „Mylně se domnívají, že bio je drahé, ne vždy chutné a těžce identifikovatelné,“ řekl. Podle něj svět bio byl ale pro naše předky běžný životní styl. „Vzrůstající celosvětový zájem o toto téma, zvyšující se spotřeba biopotravin a též sílící zodpovědnost vůči naší planetě jsou jasným důkazem, že jsme na správné cestě,“ dodal. *** Klíčové informace Ministerstvo zemědělství chystá několik projektů na podporu bioproducentů. Na konci loňského roku v České republice působilo 543 výrobců biopotravin, což bylo meziročně o 7,3 procenta více. Celkem je v ČR zhruba 4100 registrovaných zemědělců, kteří pracují v ekologickém režimu. Foto popis| O problematice ekologického zemědělství hovořili v rámci Festivalu Evolution Jiří Urban z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (zprava), Jana Lysáková z obchodní společnosti Pro-Bio, Jan Moudrý z Jihočeské univerzity, předseda poroty soutěže Česká biopotravina 2016 Pavel Maurer, manažerka Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Kateřina Urbánková a ředitel odboru ministerstva zemědělství Jan Gallas Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Ředitel odboru ministerstva zemědělství Jan Gallas přiblížil uvažované projekty na podporu ekologických producentů Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| V rámci festivalu Evolution se představila i společnost Pro-Bio Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Projekt Nákup z farmy odstartoval 29.3.2016

Zemědělec str. 7 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Čtrnáct středočeských farmářů a zpracovatelů se spojilo v projektu Nákup z farmy, který představuje systém výroby a prodeje kvalitních českých potravin s jejich přímou dodávkou konečným zákazníkům. Unikátnost tohoto systému, který odstartoval minulý týden, spočívá v tom, že v sobě propojuje jak výrobu od prvotních surovin až po konečný produkt, tak i přímý prodej konečným zákazníkům prostřednictvím ‘farmářského tržiště na kolech,’ přiblížil Stanislav Němec z Asociace soukromého zemědělství ČR. Připomněl, že stejně jako přibývá zákazníků, kteří nechtějí kupovat anonymní potraviny plné konzervantů a „éček“, přibývá i farmářů a zpracovatelů, kteří odmítají podléhat tlaku velkých obchodních řetězců a snaží se najít cestu, jak své výrobky nabídnout spotřebitelům přímo z farmy. Systém podle něj rozvíjí službu Mléko z farmy, která prostřednictvím známých „bučících dodávek“ dodává čerstvé mléčné výrobky již šestým rokem. „Za tu dobu si na naši službu zákazníci zvykli jako na rychlou a jednoduchou cestu, jak se dostat k čerstvým výrobkům přímo z farmy. Je nám ovšem jasné, že člověk potřebuje i širší sortiment než pouze mléčné výrobky. Nákup z farmy proto nabídne prakticky kompletní portfolio čerstvých farmářských produktů počínaje již známými mléčnými výrobky

přes vyzrálé hovězí a uzeniny v biokvalitě, vepřové maso a uzeniny z klasického chovu, farmářská kuřata, vejce, zeleninu až po za studena lisovaný stolní olej či farmářský chléb. A jako třešničku na dortu najdete v naší nabídce i pivo z farmářského pivovaru,“ řekl Němec. Němcova selská mlékárna Radonice je garantem a provozovatelem této nové služby, kterou mohou využívat nejen obyvatelé Prahy a středních Čech, ale také třeba Hradecka, Pardubicka, Liberecka nebo Ústecka, a to od pondělí do soboty na více než 1700 prodejních zastávkách. Partnery projektu je 14 jednotlivých farmářů a zpracovatelů se svými výrobky. Ty musí splňovat nejpřísnější kritéria kvality, neobsahují žádné nepřirozené přídatné látky, chemická barviva či konzervanty. Veškerá produkce tohoto pevně vymezeného okruhu ověřených dodavatelů je založena na tradičních postupech a technologiích. „Jedná se tedy o uzavřený systém, kdy například konkrétní farmář chová podle předem domluvených pravidel prasata, z nich pak konkrétní řezník vyrobí podle opět pevně domluvené klasické receptury masné produkty, a ty se prostřednictvím našich prodejních zastávek dostanou okamžitě přímo ke konečnému zákazníkovi. Do našeho systému pustíme jenom takového výrobce, u něhož máme naprostou jistotu, že dostojí našim požadavkům,“ vysvětlil a dodal, že jsou to čeští farmáři a zpracovatelé, rodinné firmy, které ručí za kvalitu svých výrobků vlastním jménem. Například farmářská kuřata rostou ve volném chovu více než dva měsíce a nikoliv 35 dnů, jako je tomu ve velkochovech, takže jejich maso má úplně jinou kvalitu. Totéž platí o prasatech pro vepřové maso a uzeniny, jež jsou chována v maximálním komfortu a krmena až do hmotnosti asi 140 kilogramů, proti velkovýrobním porážkám zvířat jen o málo těžších než je 100 kilogramů. Také u zeleniny, kterou si zákazník prostřednictvím Nákupu z farmy koupí, má jistotu, že je maximálně čerstvá a pochází od konkrétního sedláka.“ Podle Tomáše Douchy z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací je oboustranně výhodné, že se stále rozvíjejí a inovují přímé a „krátké“ vztahy mezi menšími výrobci a spotřebiteli potravin. Tito spotřebitelé, jejichž podíl na trhu není sice dominantní, avšak stále roste, získávají čerstvé a kvalitní potraviny. Poukázal však rovněž na to, že v téhle oblasti je stále ještě omezená klientela. „Musíme vidět, že český národ není složen jen z nadprůměrně příjmových skupin, ale existují i nízkopříjmové rodiny a je otázkou, do jaké míry se bude dařit pronikání do prostoru, který mezi českou klientelou existuje,“ podotkl. Dalším aspektem podle něj však je, že farmáři a menší zpracovatelé získávají větší část přidané hodnoty, než je tomu zpravidla ve vztazích k větším zpracovatelům a obchodním řetězcům. A tak na tom „vydělává“ i český venkov a odtud celá společnost v podobě zaměstnanosti. Sortiment, který již zákazníci Mléka z farmy znají, rozšířený o některé další položky, si budou moci zakoupit tak, jak jsou zvyklí – bez objednání přímo z prodejních dodávek. Další výrobky, u kterých je třeba zajistit nejvyšší čerstvost, si mohou objednat prostřednictvím e-shopu na webových stránkách http://www.nakupzfarmy.cz a na jimi určené prodejní zastávce nebo výdejním místě si pak vyzvednou hotový a zkompletovaný nákup podle vlastního výběru. *** Klíčové informace Minulý týden odstartoval projekt Nákup z farmy. ? Jde o systém výroby a prodeje kvalitních českých potravin s jejich přímou dodávkou konečným zákazníkům. ? Je do něho zapojeno 14 středočeských farmářů. Foto popis| Nový projekt Nákup z farmy představil Stanislav Němec (v popředí) z Asociace soukromého zemědělství. Na snímku jsou také zástupci zúčastněných farem Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Sortiment mléka a mléčných výrobků bude rozšířen o další položky Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Dodávky budou rozvážet farmářské produkty nejen v Praze a ve středních Čechách, ale například i na Hradecku Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Tomáš Doucha z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací uvítal inovace přímých vztahů mezi dodavateli a spotřebiteli Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Musely prokázat kvalitu 29.3.2016

Zemědělec str. 10 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Za kvalitní šunky považujeme šunky nejvyšší jakosti, tedy šunky s vysokým obsahem čistých svalových bílkovin. Pro spotřebitele to jsou však častěji šunky s vysokým obsahem masa. Dvanáct šunek nejvyšší jakosti bylo proto ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR podrobeno testu kvality. V testu byly také čtyři výrobky s označením Klasa – Zámecká šunka, Pražská šunka, Šunka Mandolína a Myslivecká šunka s divokým kořením. Informoval o tom odbor administrace podpory kvalitních potravin Státního zemědělského intervenčního fondu. U posledních dvou jmenovaných výrobků vedl test k navržení přezkoumání jejich kvality dozorovým orgánem Státní veterinární správou (SVS). Výsledky testu prokázaly u výrobků Šunka Mandolína a Myslivecká šunka s divokým kořením nižší množství čistých svalových bílkovin, než je stanoveno legislativou, a nižší obsah masa, než výrobce deklaruje na obale. Standardem, který musí splnit všichni výrobci, pokud žádají o označení Klasa, jsou legislativně stanovené parametry prostřednictvím laboratorních rozborů, které dokládají. I přesto jsou oceněné výrobky Klasa pravidelně po jejich udělení kontrolovány ze strany dozorových orgánů Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. I nezávislý test však může být podnětem k přezkoumání kvality oceněných produktů dozorovým orgánem, jako se tomu stalo v případě obou šunek. Hned po zjištění nevyhovujících výsledků byly výrobky Šunka Mandolína a Myslivecká šunka s divokým kořením přezkoumány ze strany SVS. Laboratorními rozbory z akreditované laboratoře byly zjištěny vyhovující výsledky v obou parametrech – čisté svalové bílkoviny i obsahu masa. Samozřejmě bereme výsledky proběhlých kontrol velmi vážně a budeme i nadále bedlivě sledovat kvalitu oceněných šunek.

Z farmy až ke konečnému zákazníkovi 29.3.2016

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Po letech apatie k původu a kvalitě na tuzemském trhu nabízených potravin se začíná stále více spotřebitelů o tyto údaje zajímat a při svých nákupech se jimi také řídit. Což je nepochybně žádoucí trend, kterým ve spotřebitelském chování dohání česká společnost vyspělé země. Vede také k novým, alternativním podobám prodeje a nákupu potravin. Mezi ně lze zařadit také službu Nákup z farmy vytvořenou čtrnácti soukromými zemědělci a zpracovateli kolem farmářů Stanislava Němce a Jana Millera. Autoři ji charakterizují jako systém „farmářského tržiště na kolech“. Podstatou je přitom rozvoz zemědělských produktů a selských potravin zahrnující všechny základní typy potravin, které splňují kritéria požadavků stanovených autory projektu, přičemž jde o kritéria s výrazně vyššími standardy kvality a osobně autory projektu garantovaná. Konkrétní selské potraviny vyrábí přitom konkrétní sedláci a kdo chce, může si jejich produkty koupit i přímo u nich na jednotlivých farmách. Jestliže dnes společnost diskutuje o garanci původu potravin, není větší garance než právě možnost si ji osobně zkontrolovat. Obecné zásady dohledatelnosti původu potravin samozřejmě také stále více zpřísňuje platná evropská i naše legislativa prostřednictvím povinně uváděných údajů na jejich obalech. Ani sebepodrobnější informace ale spotřebiteli nepřiblíží vlastní výrobu potravin, nehledě na to, že do mnoha průmyslových výrobních provozů je on-line vstup spotřebitelům logicky zakázán. Odtrženost zákazníků od procesů vzniku a výroby potravin ale na druhou stranu představuje živnou půdu pro neustále se rozšiřující spektrum informací, jimiž je spotřebitel nabádán k tomu, aby si nějaké produkty zcela určitě v zájmu svého zdraví koupil nebo aby si naopak jiné produkty v zájmu svého zdraví vůbec nekupoval, aniž by ale k tomu byly prezentovány všechny souvislosti. Spotřebitel je tak

vystaven ani ne tak osvětovým, jako spíše marketingovým projektům se zcela protichůdnými údaji, které ústí do naprosto opačných důsledků, než jak jsou podávané informace ospravedlňovány. Výsledkem je totiž ještě větší zmatek, ústící až do takových paradoxů, kdy děti ve školách malují v přírodě nikde neexistující fialové krávy. Namísto nákladných marketingových projektů prezentujících anonymní potraviny anonymním spotřebitelům je proto mnohem lepším řešením prezentovat konkrétní potraviny konkrétním lidem – a právě v tom je bonus projektu typu Nákup z farmy, ale nejen jeho. Možnost reálně poznat výrobu i výrobce je navíc žádoucí pro zlepšení celkové image českých a moravských potravin a je také prostředkem k žádoucímu posílení lokálního patriotismu a národní hrdosti, jichž je i díky předlistopadovému vývoji naší společnosti v našich zemích značný nedostatek. Foto popis| Nákup z farmy – to je rozvoz zemědělských produktů zahrnující všechny základní typy potravin, které splňují kritéria požadavků stanovených autory projektu, přičemž jde o kritéria s výrazně vyššími standardy kvality a osobně autory projektu garantovaná Foto autor| Foto archiv Němcovy selské mlékárny Radonice

Za jednodušší podnikání 29.3.2016 Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Mgr. Ing. Jaroslav Šebek Šárka Gorgoňová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Náměty směřující především k podpoře rodinného hospodaření, ale například i mladých a začínajících farmářů a kvalitního života na venkově vůbec, projednávala stovka delegátů z jednotlivých regionů a členských svazů Asociace soukromého zemědělství ČR na pravidelném zasedání Rady této nevládní organizace. Zastupuje více než šest a půl tisíce podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Jednání se tentokrát uskutečnilo mezi třemi regiony v Moravskoslezském kraji – ASZ Krnovském a Opavském, Novým Jičínem a nejmladším regionem v portfoliu Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) – Těšínským Slezskem, a to v Ostravě ve dnech 9. a 10. března. Zúčastnila se ho i řada hostů. Nepřítomnost ministra zemědělství Mariana Jurečky omluvili a v diskusi se sedláky ho zastoupili náměstek pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku Evropské unie Pavel Sekáč a vrchní ministerský rada Petr Jílek. Za Státní zemědělský a intervenční fond vystoupil ředitel Sekce přímých plateb, environmentálních podpor Programu rozvoje venkova a SOT Vítězslav Vopava. Požadavky sedláků nemají patřičnou odezvu Rada konstatovala, že na stanoviska a požadavky, které jsou v rámci této selské organizace projednávány, není ze strany Ministerstva zemědělství brán dlouhodobě zřetel. Například na opakovaně zasílaný souhrn více než tří desítek požadavků vyplývajících z usnesení podzimní Rady ASZ ČR adresovaný ministru zemědělství Jurečkovi bylo odpovězeno pouze formálně. Jednalo se přitom o zcela konstruktivní připomínky v kontextu současného dění, jakými jsou zavedení platby na první hektary jako nejspravedlivější možné podpory malých farem, zavedení režimu pro malého farmáře či v rámci Programu rozvoje venkova zařazení podmínek, které umožní, aby veřejné dotační prostředky posloužily co největšímu počtu žadatelů. Toho by bylo možné docílit snížením maximální velikosti projektu ze 150 na 30 milionů korun, zjednodušením výběrových řízení, zvýhodněním žadatelů, kteří z Programu rozvoje venkova ještě finanční prostředky nečerpali, podstatným navýšením celkové alokace pro mladé začínající zemědělce či větší podporou pro sedláky s kombinovanou výrobou a diverzifikovanou produkcí. Mezi zaslanými požadavky nechybělo ani odmítnutí novely vinařského zákona, která přináší pouze nová omezení v prodeji a distribuci, jež přitom nemohou odstranit problémy na trhu s vínem. Podobně vnímají sedláci i novelu zákona o myslivosti tak, jak je připravená na Ministerstvu zemědělství, která nemůže vyřešit příčiny škod způsobených zvěří, pakliže vlastník a zemědělec nebudou mít odpovídající vliv na tvorbu honiteb. Náměstek Sekáč ve svém vystoupení přislíbil věnovat v budoucnu stanoviskům ASZ větší pozornost a informoval o zefektivnění obálky vymezené malým projektům formou možnosti čerpat dotační

prostředky na běžně využívané typy strojů, například traktory. To sedláci, z jejichž řad tento požadavek vzešel, velmi přivítali. Jako jednu z nejbližších nevládních organizací, s nimiž pozitivně a věcně spolupracují, jmenoval asociaci ředitel odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí Jiří Klápště. Informoval o prioritách, které chtějí ve vztahu k zemědělství naplnit. Zmínil zejména zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, kde považuje za stěžejní vyvážit potřebu rozvoje, ale zároveň minimalizovat zábory kvalitní půdy. V otázce řešení sucha a nakládání s vodou v půdě preferuje ministerstvo oproti odvodňování zemědělské půdy obnovu zaniklých krajinných prvků, mokřadů, vodních ploch a pozemkové úpravy. Velkou diskusi vzbudila otázka údržby ploch kolem polí a cest. Sedláci vnímají neudržované příkopy jako velice špatnou vizitku státu a veřejnoprávních subjektů, obzvláště ve srovnání s tím, kolik opatření musí plnit oni sami. Asociace v zájmu dalších partnerů Za účelem obhajoby a prosazení politiky podpory menších zemědělských a podnikatelských subjektů jako základu živého venkova volí Asociace soukromého zemědělství ČR spolupráci i s dalšími organizacemi, které zastávají podobné principy. Zástupci některých z nich se zúčastnili i tohoto jarního zasedání. S Asociací podnikatelů a manažerů, kterou při diskusi se sedláky zastupoval její předseda Radomil Bábek, plánuje ASZ vybudovat platformu s cílem podpory občanských a podnikatelských svobod, respektu k vlastnictví a soukromí a proti zbytečné byrokratické zátěži, která nejvíce dopadá na menší rodinné podniky, jež mají celospolečensky velký význam. Obě organizace dlouhodobě velmi citelně vnímají snižování míry svobody a rapidní zhoršování podmínek zejména pro tuto podnikatelskou skupinu. Pokud jde o spolupráci v tomto směru, je pro ASZ dalším významným partnerem i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, s níž hodlá vytvořit společný návrh na úpravu právních a daňových podmínek k rodinnému podnikání, podpory malých firem a přípravy vzniku studijních oborů rodinného podnikání. Se Spolkem pro obnovu venkova ČR, za který na jednání vystoupil předseda Eduard Kavala, nachází asociace styčné body v podpoře venkova jako celku. Ty jsou mimo jiné dány i tím, že celá řada členů asociace působí v zastupitelstvech obcí a problematiku života na venkově velmi dobře zná. Zasedání se zúčastnil i předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů František Winter. Informoval o vystoupení organizace z Agrární komory, kterou zdůvodnil dlouhotrvající nepodporou, jež vyvrcholila návrhem zákona o prodeji zemědělské půdy prosazovaným Agrární komorou ČR. Soukromí zemědělci sdružení ve svazu zemědělských podnikatelů, kteří v předchozích letech investovali do půdy, s tímto návrhem na zákonné předkupní právo a informační povinnost při prodeji půdy zásadně nesouhlasí. Naopak shledávají stále více společných priorit s členy Asociace soukromého zemědělství, jež se projevují mimo jiné ve společném úsilí o vyhledávání a omezování zbytečných překážek v rámci antibyrokratické komise Ministerstva zemědělství. Rozdílné podmínky, stejný cíl Součástí jarního rokování Rady byl i tentokrát doprovodný program, a to v podobě návštěv farem členů jak nového regionu ASZ Těšínské Slezsko, tak ASZ Nový Jičín. Je vždy inspirující poznat hospodaření kolegů v jiných koutech republiky, což jednoznačně platilo i v případě těchto návštěv. Opakovaně se ukazuje, že ač jsou sedláci výrazné individuality, jedno mají společné – snahu o prosperující a udržitelná rodinná hospodářství, přestože podmínky, které jim byly dány, jsou někdy značně různorodé. Foto popis| Stovka delegátů z jednotlivých regionů a členských svazů Asociace soukromého zemědělství ČR projednávala na pravidelném zasedání rady této nevládní organizace náměty směřující především k podpoře rodinného hospodaření Foto autor| Foto archiv ASZ ČR O autorovi| Mgr. Ing. Jaroslav Šebek Šárka Gorgoňová, tajemník ASZ ČR tisková referentka ASZ ČR

Jak mít kokcidiózu pod kontrolou 29.3.2016

Zemědělec str. 37 Živočišná výroba

Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Teprve zavedení velkochovů s vysokou koncentrací drůbeže vytvořilo ideální podmínky pro šíření kokcidiózy. Jejím původcem jsou kokcidie rodu Eimeria. Vzhledem k agresivnímu průběhu infekce a vysoké úmrtnosti ptáků patří kokcidióza k onemocněním s velice závažnými ekonomickými dopady. Problematice kokcidiózy v chovech drůbeže byl věnovaný seminář firmy Elanco Animal Health, který proběhl 1. března ve Stříteži u Jihlavy. Nominovanou hvězdou chovatelského setkání byl profesor Thomas K. Jeffers, Ph. D., z Cornellské univerzity, který se nebezpečnými parazitickými prvoky zabývá celý svůj profesní život. „Kokcidióza drůbeže, kterou způsobují nitrobuněční parazité rodu Eimeria, se ve velkochovech stala onemocněním s velice závažnými ekonomickými dopady. V chovech brojlerových kuřat mají význam Eimeria acervulina, Eimeria maxima a Eimeria tenella. Jejich působením vznikají na orgánech specifické léze, jejichž měřením lze diagnostikovat původce onemocnění,“ zahájil své vystoupení v kongresovém sálu hotelu Tři Věžičky celosvětově uznávaný americký specialista. Problémem je rezistence Ptáci postižení kokcidiózou přijímají méně krmiva, čímž adekvátně dosahují nižší užitkovosti. Dále se u nich zjišťují průjmy, dehydratace, apatie a načepýřené peří, těžší průběh onemocnění končí úhynem. Na tlumení drůbeží kokcidiózy se v drůbežářské praxi využívají chemická antikokcidika, ionoforní sloučeniny a vakcíny. „Syntetická antikokcidika se v drůbežářském průmyslu v USA používají od čtyřicátých let minulého století. Masivní aplikace těchto látek však dala vzniknout rezistentním kmenům kokcidií. Ke zlomu došlo v roce 1966 po objevení monensinu, který je produktem fermentace Streptomyces cinnamonensis. Tato látka, která byla na ochranu proti kokcidím registrovaná v USA v roce 1971, patří mezi ionofory, jež ovlivňují transmembránový pohyb kationů. Další důležitou vlastností ionoforních sloučenin je inhibice růstu původce nekrotického zánětu střev u drůbeže,“ řekl dále asi padesáti zájemcům z řad producentů drůbežího masa a veterinárních lékařů profesor Jeffers. Následně uvedl, že v úvahu přichází i využití synergického účinku ionoforů s antikokcidiky. V USA je schválená kombinace narasinu s nicarbazinem, s níž se dosahuje slušných výsledků. K ochraně intestinální integrity střeva brojlerových kuřat napomáhá také vakcinace, kterou nelze uplatňovat současně s podáním antikokcidik. Prevence kokcidiózy je namístě Problémem antikokcidik není jen samotná rezistence, ale také rezidua, která se nacházejí jak ve finálním produktu, tak v podestýlce. Také evropské drůbežářství spotřebuje ročně stovky tun antikokcidik a vyprodukuje odpovídající množství reziduí, která představují zdravotní riziko jak pro lidskou populaci, tak pro životní prostředí. Sílí proto snahy vedoucí k výraznému omezení používání těchto látek. Při produkci drůbežího masa v biokvalitě se dokonce zakazuje používání antikokcidik. Bez preventivních opatření proti kokcidióze se však evropská drůbežářská produkce již neobejde. Kromě výše uvedených možností se využívají také kokcidiální vakcíny, které se drůbeži podávají v pitné vodě či gelu. U vylíhlých kuřat se používají vakcíny také ve formě spreje, nebo je lze injektovat do vajec krátce před jejich inkubací. „Je málo pravděpodobné, že by se v blízké budoucnosti objevila nová antikokcidika či vakcíny na ochranu drůbeže proti kokcidiím. Do jisté míry i proto, že programy založené na ionoforech či na jejich synergickém účinku s chemickými látkami jsou v rámci profylaktických opatření dostačující. To však nevylučuje i jiné alternativy využívající například probiotika, esenciální oleje, rostlinné extrakty, enzymy a organické kyseliny,“ naznačil profesor Thomas K. Jeffers, Ph. D., jak mít kokcidiózu drůbeže pod kontrolou. Maxiban, Monteban přináší výsledky Vlivem narasinu na intestinální integritu brojlerových kuřat se zabýval další zahraniční přednášející – MVDr. Jacek Malecki-Tepicht z Polska. V této souvislosti věnoval pozornost zhoršené pasáži krmiva, vlhké podestýlce, ztenčené stěně střeva, vodnatému obsahu střev i problémům s výskytem průjmu.

Současně zdůraznil, že v důsledku špatné intestinální integrity mohou celkové ztráty způsobené kokcidiemi a původcem bakteriální enteritidy dosáhnout až ke 2,45 Kč na brojlera. V další části své přednášky polský zástupce organizátorské firmy Elanco Animal Health věnoval prostor produktovým antikokcidikům – Maxibanu (obsahuje narasin a nicarbazin) a Montebanu (narasin). Respektive zhodnotil výsledky terénních studií s jejich použitím ve vybraných chovech v Německu, Nizozemsku, Francii, Španělsku a Polsku. Z prezentovaných výsledků vyplynulo nejen snížení spotřeby antibiotik během zástavu, ale také ekonomický přínos použitých antikokcidik, vyjádřený úsporou až 1,89 Kč na kuře. Z domácí praxe V rámci semináře zaměřeného na problematiku kokcidiózy v chovech drůbeže vystoupila také praktická veterinární lékařka MVDr. Alena Návarová, která hovořila o aktuálních problémech ve výkrmu brojlerů v tuzemských chovech. „Současná brojlerová kuřata mají takovou rychlost růstu, že některým problémům prakticky nelze zabránit. Ptáci jsou náchylnější ke stresu a infekcím. K dosažení maximálního užitkového potenciálu je tak základním předpokladem udržení dobrého zdravotního stavu ptáků, kterému napomáhá kvalitní výživa spolu se zajištěním optimálních podmínek ustájení. Právě welfare je jedním z nástrojů, jak minimalizovat možnost výskytu zdravotních poruch u vykrmovaných kuřat,“ řekla v úvodu svého vystoupení MVDr. Návarová. Ve své prezentaci dále vyjmenovala faktory ovlivňující výskyt zdravotních poruch v chovech brojlerových kuřat. V jejich rámci jmenovala jak kvalitu naskladněných jednodenních kuřat a přípravu haly, tak onemocnění spojená s rychlým růstem, narušenou intestinální integritou a dále bakteriální a virová onemocnění, mykózy a mykotoxikózy. Nedostatky v přípravě haly Z přednášky MVDr. Návarové vyplynulo, že připravenost hal k naskladnění jednodenních kuřat se v řadě chovů podceňuje. Teplota v hale i na podestýlce bývá většinou nižší. Dochází tím k podchlazení kuřat, která následně trpí záněty v břišní oblasti. Větší pozornost by se měla věnovat i samotnému naskladňování zástavového materiálu. Především nenechávat celou sestavu přepravek s kuřaty na sobě, ale rozložit je ideálně po dvou, aby se zlepšilo proudění vzduchu a zamezilo se teplotnímu stresu u kuřat ve spodních přepravkách. „Dobře si prohlédněte naskladňovaná kuřata, u nichž mohou být různé nálezy. Například neuzavřené pupky, záněty žloutkového váčku, deformace a traumatické léze na končetinách nebo zkřivení zobáku. Ale překrvené ozobí a ulepené peří signalizuje přehřátí organismu během přepravy. Uhynulá kuřata zamrazte a raději zálohujte i vzorky krve pro případné dohledání problému,“ vzkazovala přítomným přednášející veterinářka. Ani napájecímu systému se podle ní nevěnuje náležitá pozornost, a to zejména z pohledu jeho pravidelné údržby a dezinfekce. Vedle tlaku a teploty vody v napájecím systému, která by se měla optimálně pohybovat v rozmezí od 8 do 12 °C, je třeba sledovat také kvalitu vody. Stále se podceňuje i kapacita napájecích míst s tím, že by v hale mělo být o 25 % více napáječek, než je počet kuřat. To je důležité zejména při letních teplotách, kdy se spotřeba vody může zvýšit až o 50 %. Přitom uváděná denní spotřeba vody týdenního kuřete se v závislosti na vykrmované hybridní kombinaci pohybuje na úrovni 0,06 až 0,065 l; na konci výkrmu v 56 dnech věku pak odpovídá množství 0,32 až 0,39 l na kus. Onemocnění spojená s rychlým růstem Z výše zmiňovaných faktorů ovlivňujících úroveň zdraví brojlerových kuřat se MVDr. Návarová zaměřila na poruchy pohybu. Ty mohou být infekční i neinfekční povahy, ovšem na první pohled je nelze spolehlivě určit. K infekčním onemocněním spojeným s rychlým růstem přiřadila například nekrózu hlavice stehenní kosti, spondylitidu, reovirovou synovitidu, infekční synovitidu a onemocnění centrální nervové soustavy a periferních nervů (aviární encefalomyelitida, newcastleská nemoc, Markova choroba, botulismus). Naproti tomu z prezentovaných onemocnění neinfekční povahy byla zmínka také o pododermatitidě, křivici, tibiální dyschondroplazii, peróze, rotaci tibie, spondylolistéze, odloučení epifýzy, svalové dystrofii, encefalomalacii a hypovitaminóze. „Ekonomicky nejvyšší podíl přímých ztrát úhynem je u tuzemských výkrmů brojlerových kuřat

spojován se syndromem pulmonální hypertenze, neboli s edémovou chorobou. Přímé i nepřímé ztráty jsou vyvolány onemocněním muskuloskeletárního systému vyvolávajícím poruchy pohybu. Příčinou ztrát, které souvisejí se špatnou konverzí krmiva a narušují střevní integritu, jsou infekce zažívacího traktu,“ shrnula na závěr svého praktického vystoupení MVDr. Alena Návarová. (Poznámka: Více se dočtete v květnovém čísle časopisu Náš chov.) *** Klíčové informace Kokcidióza drůbeže (dříve označovaná jako červená úplavice) je závažné onemocnění způsobované nitrobuněčnými parazitickými prvoky – kokcidiemi rodu Eimeria, kteří většinou napadají střevní tkáně. Kokcidie rodu Eimeria poprvé pozoroval v roce 1674 Antoni van Leeuwenhoek v mikroskopickém preparátu ze žluče králíka. Z dosud známých více než 1300 druhů eimerií jich sedm parazituje u kura domácího (E. acervulina, E. brunetti, E. maxima, E. mitis, E. necatrix, E. praecox a E. tenella). Foto popis| Vysoká koncentrace drůbeže vytváří ideální podmínky pro šíření kokcidiózy Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| V hale by mělo být o čtvrtinu více napáječek, než je počet kuřat Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Vlhká podestýlka bývá problém v poslední fázi výkrmu brojlerů Foto popis| Profesor Thomas K. Jeffers, Ph. D. Foto popis| MVDr. Alena Návarová Foto autor| Foto Martin Jedlička

Kalendář akcí 29.3.2016

Zemědělec str. 46 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. 3. 4. 9.00 hod.–7. 4. 18.00 hod. Techagro – mezinárodní veletrh zemědělské techniky se koná na Výstavišti 1, 647 00 Brno. Organizátorem jsou Veletrhy Brno, Výstaviště 405/1, 603 00 Brno. Info: tel.: 541 152 611. 3. 4. 9.00 hod. XXIV. sněm Agrární komory ČR (nevolební sněm ke zhodnocení činnosti Agrární komory ČR a přijetí programu na další období) se koná na Výstavišti 405/1, 603 00 Brno. Organizátorem je Agrární komora ČR. Info: tel.: 724 263 419, mailto:[email protected]. 7. 4. 9.00 hod. Strategie k rychlému progresu farmy dojnic s prohlídkou části farmy se koná v Čechticích, restaurace Lilie. Organizátory jsou ZD Čechtice, CRV Czech Republic, Biomin Czech. Info: Bc. Mráčková, tel.: 733 715 588, 569 431 287, Ing. Čermák, tel.: 603 516 486. 15. 4. Základní výběry býků masných plemen se konají v Osíku u Litomyšle. Organizátorem je CRV Czech Republic, Vídeňská 340, 252 42 Vestec. ? 18. 4. Základní výběry býků masných plemen se konají v Osíku u Litomyšle. Organizátorem je CRV Czech Republic, Vídeňská 340, 252 42 Vestec. ? 21.–22. 4. Konference Krušné hory – pohoří se zapomenutou historií i současností a exkurze do krušnohorských lesů se konají na zámku v Klášterci nad Ohří. Organizátorem je Český les. Info: http://www.cesles.cz, http://www.lesnictvi.cz. ? 23. 4. Ovčácké slavnosti (krajský den královéhradeckého sdružení) se konají v Ratibořicích, Babiččině údolí. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz. Info: tel.: 777 754 800, mailto:[email protected], http://www.schok.cz. 26. 4. Základní výběry býků masných plemen se konají v Osíku u Litomyšle. Organizátorem je CRV Czech Republic, Vídeňská 340, 252 42 Vestec. ? 27. 4. 9.00 hod. Tradiční polní seminář Selgen – pozemky ŠS Stupice (představení novinek firmy Selgen pro sezónu 2016, prohlídka

maloparcelkových pokusů obilnin) se koná v Selgenu, Stupice 24, 250 84 Sibřina. Organizátorem je firma Selgen. Info: tel.: 721 864 006. 10. 5. 8.00 hod. Polní den s řepkou Rapool – Bylany (přehlídka demo pokusů výkonných hybridů ozimé řepky, praktické informace o nejvýkonnějších hybridech řepky, o hnojení, přípravě půdy, setí, chorobách, škůdcích, vhodnosti do konkrétních podmínek) se koná v Bylanech 32232, 538 01 Bylany. Organizátorem je Rapool CZ, Chaloupky 354, 683 52 Šaratice. Info: mailto:[email protected], tel.: 601 571 148. 12. 5. Základní výběry býků plemene české strakaté se konají v Osíku u Litomyšle. Organizátorem je CRV Czech Republic, Vídeňská 340, 252 42 Vestec. 12. 5. XIII. ročník tradičního semináře Farmářská výroba sýrů a kysaných mléčných výrobků se koná na Mendelově univerzitě Brno. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz. Info: tel.: 777 754 800, mares@schok. cz, http://www.schok.cz. 12.–13. 5. Dny otevřených dveří P & L Velké Meziříčí (zemědělská a komunální technika) se konají ve Velkém Meziříčí. Organizátorem je P & L, Třebíčská 74b, Velké Meziříčí. Info: tel.: 702 207 190, mailto:[email protected], http://www.pal.cz, http://www.traktorykioti.cz. 12. 5. 10.00 hod. Firemní den Farmet se koná v Nyklíčkově 106, 552 03 Česká Skalice. Organizátorem je Farmet, Jiřinková 276, 552 03 Česká Skalice. Info: tel.: 721 559 239. 17. 5. 8.00 hod. Polní den s řepkou Rapool – Jaroměřice nad Rokytnou (přehlídka demo pokusů výkonných hybridů ozimé řepky, novinky, praktické informace o nejvýkonnějších hybridech, hnojení, přípravě půdy, setí, chorobách, škůdcích, vhodnosti do konkrétních podmínek) se koná na Komenského 122, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou. Organizátorem je Rapool CZ. Info: Ing. Adam Čáslava, tel.: 727 970 552, mailto:[email protected]. ? 18.–22. 5. Natura viva 2016 (odborná výstava, kde se prezentují firmy podnikající v oborech myslivost, rybářství, včelařství a zahrádkářství. Českomoravská myslivecká jednota, Český rybářský svaz a Český svaz včelařů připravily expozice, v nichž seznámí se svojí činností i s řadou novinek) se koná na Masarykově 1727, 289 22 Lysá nad Labem. Organizátorem je Výstaviště Lysá nad Labem, Masarykova 1727, 289 22 Lysá nad Labem.

zena-in.cz Dámy, seznamte se: Nejvíc sexy řezník Velké Británie 23.3.2016

zena-in.cz str. 0 Redakční novinky Profimedia Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dvaadvacetiletý Marcus Harrison z britského Prestonu se živí jako řezník a ve volném času dělá osobního trenéra v posilovně. V anketě o nejvíc sexy řezníka získal krásných 490 hlasů a tím porazil ostatní účastníky. Stály byste frontu na maso od Marcuse? Dvaadvacetiletý Marcus Harrison z britského Prestonu se živí jako řezník a ve volném času dělá osobního trenéra v posilovně. V anketě o nejvíc sexy řezníka získal krásných 490 hlasů a tím porazil ostatní účastníky. Stály byste frontu na maso od Marcuse?

URL| http://zena-in.cz/clanek/damy-seznamte...lke-britanie/kategorie/redakcni-novinky

Nevěřte všemu, co (u)slyšíte o palmovém oleji 23.3.2016 zena-in.cz str. 0 Vaření Vendula Kubalíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tropické rostlinné oleje, mezi něž palmový patří, jsou považovány za „ošklivé káčátko“ rostlinných

tuků. Důvodem je hlavně jejich jinakost - při pokojové teplotě jsou tuhé, oproti ostatním rostlinným olejům obsahují vyšší podíl nasycených a méně zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin. Tyto vlastnosti jsou přitom typické i pro tuky živočišné. Tropické rostlinné oleje, mezi něž palmový patří, jsou považovány za „ošklivé káčátko“ rostlinných tuků. Důvodem je hlavně jejich jinakost - při pokojové teplotě jsou tuhé, oproti ostatním rostlinným olejům obsahují vyšší podíl nasycených a méně zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin. Tyto vlastnosti jsou přitom typické i pro tuky živočišné. „Palmový tuk je tzv. strukturním tukem, který při výrobě hraje důležitou roli a dodává výrobku správnou konzistenci. V minulosti byly v Evropě pro tyto účely používány lokální tuky, např. řepkový, které procházely částečným ztužením. Kvůli nutnosti technologické úpravy obsahovaly tyto částečně ztužené tuky velké množství zdraví škodlivých trans mastných kyselin. Jejich náhrada palmovým olejem znamenala velký pokrok ve výrobě a v ozdravění potravin, v nichž je třeba konzistenci ovlivňovat,“ vysvětluje úlohu palmového oleje ve výrobě doc. Ing. Jiří Brát, CSc. „Z výživového hlediska není nutné se bát všech výrobků, v jejichž receptuře je obsažen palmový tuk. Rozhodující je celkový obsah sacharidů a tuků a složení mastných kyselin. Pokud je palmový tuk použit pouze jako strukturní (ovlivňuje roztíratelnost, tuhost, pevnost apod.) a je doplněn rostlinnými oleji s vhodným podílem nenasycených mastných kyselin, není třeba se o zdraví obávat,“ doplňuje prof. ing. Jana Dostálová, CSc. Nevěřte tomu, že kvůli užívání palmového oleje velkými výrobci potravin je ničena příroda. Na zvyšující se poptávce po palmovém oleji, který je důvodem rozšiřování plantáží, se evropští výrobci potravin nepodílejí. Z dlouhodobých statistik vyplývá, že spotřeba palmového oleje v potravinách a kosmetice v rámci EU se příliš nemění. Má stagnující trend - na rozdíl od spotřeby palmového oleje používaného na biopaliva. Aby nedocházelo k ničení pralesů, je potřeba postupovat uvážlivě a zvažovat, zda je nutné navyšovat produkci palmového oleje na výrobu biopaliv či zda jej k tomuto účelu vůbec používat. Argumenty odpůrců palmového oleje jsou zaměřeny převážně na rozšiřování palmových plantáží na úkor pralesů. Mnoho lidí ale neví, že palmový olej má v porovnání s ostatními rostlinnými oleji vyšší výtěžnost, tedy 4t/ha. Díky tomu je možné zabírat méně půdy, než pokud by byla jeho produkce nahrazena rostlinným olejem jiného původu. S vyšší výnosností souvisí také nižší náklady na pěstování a menší množství používaných pesticidů, hnojiv a energie, než kdyby byla používána jiná plodina s nižším výnosem. Produkce palmového oleje je významně vyšší než jiných olejů a není možné očekávat, že by pokles produkce palmového oleje pokryly jiné druhy olejů a tuků. V neposlední řadě je důležité zdůraznit, že velké potravinářské společnosti jsou členy neziskové organizace RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), jejímž cílem je trvale udržitelný rozvoj hospodaření s palmovým olejem. RSPO sdružuje výrobce palmového oleje, jeho zpracovatele, obchodníky, maloobchodníky, banky a investory a dbá na to, aby producenti nevypalovali pralesy, neohrožovali oblasti se vzácným a bohatým ekosystémem a při pěstování uplatňovali základy správné zemědělské praxe. Počet potravinářských společností, které používají palmový olej z udržitelných zdrojů, vzrůstá. Nejsou to jen velké firmy, ale i malé a střední. Zároveň se zvyšuje podíl certifikátů vyšší úrovně. Místo certifikátu Green Palm, se postupně rozšiřuje používání certifikátů s oddělenou distribucí palmového oleje, které sledují palmový olej od zpracovatele až k finálnímu uživateli. Spotřebitel má s tímto certifikátem záruku, že v konkrétních výrobcích je použit palmový olej z udržitelných zdrojů. Státy západní Evropy přijímají závazky, že do roku 2020 bude používán jen palmový olej z certifikovaných zdrojů. Do České republiky tento trend prozatím nedorazil. Místo toho se objevují výzvy k bojkotu výrobků, které z hlediska výživy ani ekologie nejsou v souvislosti s výrobou palmového oleje řešením odlesňování. Nevěřte tomu, že velcí výrobci potravin používají palmový tuk pouze kvůli ceně. Názor, že palmový olej je mnohem levnější než ostatní rostlinné oleje (a to je důvodem, proč je výrobci preferován), je chybný. Cena olejů se vyvíjí mimo jiné v závislosti na situaci na trhu a podléhá výkyvům. Klimatický jev „El Ni&*241;o“ se podílel nejen na nekontrolovaném šíření požárů v

Indonésii, ale sucho a teplo vedlo i k nižší úrodě palmového oleje. Proto cena palmového oleje za poslední období vzrostla a cenové rozdíly mezi oleji se snižují. Rovněž není pravda, že by se snižovaly výkupní ceny. Sledujeme-li hladinu cen olejů, tak od roku 2000 se ceny zvýšily 2,5 až 3,5 krát, což bylo mimo jiné způsobeno zvýšenou poptávkou po olejích na výrobu biopaliv. Přehlížen je také fakt, že cena je ovlivněna kvalitou palmového oleje. Kvalita a druh oleje spolu nesouvisí a tvrzení, že palmový olej je nekvalitní, je směšováním různých pojmů, jehož cílem je matení spotřebitelů. Nevěřte tomu, že pro výrobce by nebyl problém palmový tuk nahradit. Palmový tuk má důležité funkční vlastnosti, kvůli kterým hraje roli strukturního tuku ovlivňujícího konzistenci výrobku a je často těžko zastupitelný. Dané oleje buď nemají požadované funkční vlastnosti, nebo nejsou komerčně dostupné v takové míře, aby šlo palmový olej nahradit úplně a na celém světě. Proč ho nenahradí řepkový olej? Řepkový olej je vhodnější z důvodu lepšího složení mastných kyselin, protože obsahuje větší množství polynenasycených mastných kyselin. Ne do každého výrobku se však hodí z technologického důvodu. Tam, kde je potřeba docílit určité textury (tuhost, pevnost apod.), je nutno použít tuk pevného skupenství, které řepkový olej neposkytuje. Proč ho nenahradí částečně ztužené tuky, jako tomu bylo dříve? Často se objevuje výzva používat lokální tuky jako v minulosti. Dříve se při výrobě skutečně používal olej řepkový či slunečnicový. Olej ale musel projít částečným ztužením, jehož součástí je vznik trans mastných kyselin. Ty jsou z hlediska lidské výživy nevhodné a v naší stravě by neměly tvořit více než 1 % z celkového denního doporučeného příjmu. Palmový olej je naopak, i přes obsah nasycených mastných kyselin, z hlediska výživy velmi vhodnou náhradou za tyto tuky. Proč ho nenahradí sádlo? Sádlo může nahradit palmový tuk pouze v některých technologických úpravách, například při smažení. Proč ho nenahradí kokosový tuk? Kokosový tuk je z výživového hlediska méně vhodný než palmový, protože obsahuje více nasycených mastných kyselin. Ani sádlo či kokosový tuk se nehodí pro všechny aplikace, kde se palmový olej používá. Nevěřte tomu, že cílem výrobců je mást spotřebitele, proto uváděli na výrobcích „rostlinný tuk“ místo „palmový olej“. V mediích je často prezentován názor, že výrobci se snaží mást spotřebitele a neuvádějí původ oleje. Toto je účelová informace. V minulosti byl na obalech potravin značen jen rostlinný olej bez udání rostlinného původu, druh olejů nebo tuků tedy nebyl zmíněn. Nebylo to však z důvodu, že by výrobci něco skrývali, jak se často v mediích uvádí, ale proto, že to legislativa nevyžadovala. Od prosince 2014 se situace změnila, do legislativy byla zařazena nová povinnost, kdy skupinové označení „rostlinné oleje“ musí být bezprostředně doplněno o údaj o jejich konkrétním rostlinném původu. Zajímavostí z tohoto pohledu je skutečnost, že jak palmojádrový, tak i palmový tuk mají rostlinný původ v palmě olejné. Proto, je-li na obale potravin uvedeno „tuk palmový“, může to být i „palmojádrový“ (více používaný v polevách), který je z hlediska složení mastných kyselin méně vhodný než tuk palmový. Nevěřte tomu, že kvůli vysoké spotřebě palmového tuku tloustneme a umíráme na infarkt. Vliv tuků na naše zdraví hodnotíme dle složení mastných kyselin, které jsou v tucích obsaženy a které konzumujeme. Pro zdraví jsou prospěšné nenasycené mastné kyseliny, které převažují v rybích a rostlinných tucích (s výjimkou tropických plodin). Nasycené mastné kyseliny, které by měly tvořit maximálně třetinu našeho jídelníčku, pak převažují hlavně v tucích živočišného původu. Složení mastných kyselin je u palmového oleje vhodnější než u mnohých jiných rostlinných i živočišných tuků. Jako příklad můžeme použít porovnání s mléčným tukem, obsaženým v másle. Zatímco palmový olej se z poloviny skládá z nasycených mastných kyselin (50 %), v případě mléčného tuku je to přes dvě třetiny (67,5 %). Palmový olej současně obsahuje 9,5 % zdraví prospěšných polynenasycených

mastných kyselin omega 6, zatímco v případě másla to je pouhé 1,5 %. Spotřeba živočišných tuků je v České republice mnohem vyšší než spotřeba palmového oleje. Žádoucí je přitom omezovat všechny tuky, které zvyšují příjem nasycených mastných kyselin. Nevěřte tomu, že i kdyby ve výrobku byla jen jedna molekula palmového tuku, celý výrobek je nezdravý, a že palmový olej se používá pouze na výrobu nezdravých potravin. Nejsou zdravé a nezdravé potraviny, ale zdravá a nezdravá konzumovaná množství.To platí pro všechny tuky, ať již palmový olej nebo ty, které mají vyšší podíl zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin. Dle doporučení odborníků bychom měli sníst v průměru 70 g tuků denně, přičemž nasycených mastných kyselin by nemělo být více než 20 g. Chceme-li určit, zda má konkrétní výrobek vhodné složení tuku, můžeme vydělit obsah tuku uvedený v tabulce výživových údajů obsahem nasycených mastných kyselin. Dostaneme-li číslo 3 a větší, má výrobek vhodné složení mastných kyselin. Příkladem může být roztíratelný rostlinný tuk, kde je palmový olej použit jako strukturní tuk pro dosažení správné konzistence a je pouze doplňkem směsi kvalitních rostlinných olejů (řepkový, slunečnicový a lněný) obsahujících polynenasycené mastné kyseliny vhodné pro naše zdraví. Rozhodující je však i velikost porce a konzumované množství. Při malých porcích lze tolerovat i výrobky s méně vhodným složením mastných kyselin. Připraveno za odborné spolupráce s doc. Ing. Jiřím Brátem, CSc. a prof. Ing. Janou Dostálovou, CSc. Iniciativa Vím, co jím a piju je smluvním partnerem globální iniciativy The Choices Programme. Program Choices vznikl v roce 2007 z podnětu Světové zdravotnické organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Ty totiž upozornily na živiny, které při nadměrné konzumaci mohou způsobovat civilizační onemocnění, jako jsou nadváha, obezita, diabetes 2. typu nebo srdečně-cévní onemocnění. Potraviny nesoucí logo „Vím, co jím“ obsahují žádné nebo minimální množství nasycených mastných kyselin, trans mastných kyselin, soli, resp. sodíku a přidaných sacharidů (jednoduchých cukrů). U některých druhů potravin navíc logo hlídá celkové množství energie a poukazuje na potraviny bohaté na vlákninu. Databáze produktů nesoucích logo Vím, co jím je přístupná na http://www.vimcojim.cz.

URL| http://zena-in.cz/clanek/neverte-vsemu...ysite-o-palmovem-oleji/kategorie/vareni

Víte, jak správně vybrat kloubní výživu? 29.3.2016 zena-in.cz str. 0 Zdraví Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět To, že je klouby třeba vyživovat, už dnes ví skoro každý. Kloubních výživ je celá řada a výběr té správné je obtížný. Jak se mezi kloubními výživami orientovat? To, že je klouby třeba vyživovat, už dnes ví skoro každý. Kloubních výživ je celá řada a výběr té správné je obtížný. Jak se mezi kloubními výživami orientovat? Co by kloubní výživa měla obsahovat? Obecně je kloubní výživa určená lidem se zatěžovanými klouby. Z výzkumu prof. MUDr. Milana Adama, DrSc. a řady dalších vědců vyplývají pro kloubní výživu tyto čtyři zásady, které by měly být dodrženy, aby kloubní výživa byla účinná: 1) Měla by obsahovat kolagen a to ve formě kolagenních peptidů, které jsou vstřebatelné a dostávají se do chrupavkových či kostních buněk, kde ovlivňují jejich biologickou aktivitu a stimulují syntézu kolagenu typu I, II či III a to podle fyziologických potřeb organismu. Obsah kolagenní bílkoviny v kloubní výživě je důležitým kritériem, neboť právě ona je výživou kostí i kloubů a přispívá k udržování

jejich normálních funkcí. Co víc si všichni můžeme přát, než aby nám klouby fungovaly normálně?! 2) Obsah kolagenu, resp. kolagenních peptidů 3000 až 10000 mg v denní dávce. 3) Kloubní výživa by měla být komplexní, aby zasáhla celou kaskádu metabolismu kolagenu a pojivových tkání kloubů. Proto je dobré, pokud kloubní výživa obsahuje další látky s nutričním a fyziologickým účinkem – vitamíny, minerály, bylinné extrakty, látky tělu vlastní jako jsou glukosaminsulfát a chondroitinsulfát a antioxidanty, které doplňují metabolickou kaskádu kolagenu a kloubních tkání. 4) Obsahy těchto látek by měly být významné, blížící se 100 % doporučené denní dávky. Dobré je obsahy fyziologicky účinných látek v jednotlivých přípravcích porovnat, neboť na jejich obsahu opravdu záleží. Pokud naše klouby potřebují kloubní výživu, pak nechceme redukční dietu, ale skutečnou komplexní výživu kloubů. Všem výše uvedeným kritériím odpovídá doplněk stravy Geladrink®, který představuje ucelený a komplexní systém výživy kloubů, podle toho, v jakém stavu se vaše klouby nacházejí či jak velkou zátěž mají. Vliv Geladrinku na výživu kloubních tkání byl mnohokrát ověřen a publikován v odborných časopisech. Např. studie s Geladrinkem FORTE dle zásad „medicíny založené na důkazech“ byla provedena na 150 lidech, publikována v odborném časopise Ortopedie a přijata k prezentaci na kongresu Evropské ligy proti revmatismu v Barceloně 2007. I tlačenka je prý dobrou výživou kloubů Tlačenka je prý zdravá pro klouby a lze ji považovat za chutnou kloubní výživu. Tyto mýty o potravinách se šíří e-mailovou poštou jako lavina a obsahují částečně pravdivé informace, které jsou naroubované na informaci nepravdivou. Jak to vlastně je s kolagenem a kloubní výživou, která se stala užitečným doplňkem stravy v péči o namáhané klouby? Dominantní bílkovina kolagen a 4-hydroxyprolin Kolagenje dominantní bílkovinou těl savců, tvoří 30 % všech tělních bílkovin. Najdeme jej v kostech, chrupavkách, šlachách, vazech, povázkách, cévách, kůži, sklivci, bělimě. Původně se myslelo, že se jedná o jednu bílkovinu, nyní však je známo alespoň 29 typů kolagenu, avšak 90 % všech typů kolagenu je kolagen typu I. A každý z typů kolagenu musí obsahovat 4-hydroxyprolin, který se používá jako ukazatel obsahu kolagenu v potravinách. Podle jeho obsahu je možné určit, kolik kolagenu ta či ona potravina obsahuje. Analýzy provedené akreditovanou laboratoří Státního veterinárního ústavu Jihlava, Zkušební laboratoř č. 1129, zkušební protokol č. 167777/14 (9) jasně vypovídají o tom, jak vydatná je výživa kloubů třeba tlačenkou, kterou doporučuje místo kolagenní kloubní výživy i řada lékařů. Obsahu 4-hydroxyprolinu, který se používá jako ukazatel obsahu kolagenu v potravinách Vypočteno dle analýzy provedené akreditovanou laboratoří Státního veterinárního ústavu Jihlava, Zkušební laboratoř č. 1129, zkušební protokol č. 167777/14. Porovnávejte složení! Pokud vybíráme kloubní výživu, hlavním ukazatelem ať je složení, tak jako u každé jiné potraviny či doplňku stravy. Tak, jako vybíráte párky podle obsahu masa, u kloubní výživy se zaměřte především na obsah kolagenu, lépe kolagenních peptidů s prokázanou účinností a dalších fyziologicky účinných látek, neboť na jejich obsahu opravdu záleží. Nejdůležitější je obsah kolagenu, lépe kolagenních peptidů s molekulovou hmotností asi 3000 Da. V denní dávce by jich mělo být alespoň 3000 mg. Důležitý je také obsah dalších látek s fyziologickým účinkem podporujícím metabolickou kaskádu kolagenu. Nezbytný je vitamín C, který významným způsobem zasahuje do metabolismu kolagenu a tvorby pojivových tkání a přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kostí a chrupavek kloubů. Potřebujeme jej minimálně 80 mg denně.

Kloubní výživu tedy vybírejte pečlivě podle obsahu fyziologicky aktivních látek vyživujících buňky pojivových tkání. Porovnávejte složení, neboť namáhané klouby věkem, zátěží, nadváhou, pohybem a i jeho nedostatkem či genetickou dispozicí potřebují ke své regeneraci výživu a ne „redukční dietu“. Vodítkem může být i doporučení odborných společností. Kloubní výživa Geladrink®, která byla vyvinuta na základě výzkumu prof. MUDr. Milana Adama, DrSc. nese doporučení odborných lékařských společností České společnosti tělovýchovného lékařství a Společnosti pro pojivové tkáně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Ortopedicko-protetická společnost ČLS J.E. Purkyně. Ing. Kateřina Dušková Více informací na http://www.orling.cz

URL| http://zena-in.cz/clanek/vite-jak-spravne-vybrat-kloubni-vyzivu/kategorie/zdravi

zena.centrum.cz Jste náladoví? Možná je to tím, co jíte 23.3.2016

zena.centrum.cz str. 0 Péče o tělo - Móda a krása Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pokud se naučíme vybírat si pro své tělo i duši správné potraviny, bude nám odměnou nejen lepší zdraví, ale i nálada. To, co jíme, má na naše psychické rozpoložení mnohem větší vliv, než si myslíme. Seznamte se s některými poznatky ájurvédy, a získejte lepší kontrolu nad svými náladami. Možná se vám to už také stalo - v práci vám nespravedlivě vynadal šéf, na křižovatce vás "vytroubil" vzteklý řidič tramvaje a korunu všemu nasadil rozčilený soused, kterému jste prý schválně ujeli s výtahem… Představte si, že by vás taková situace vůbec nenaštvala a zůstali jste v klidu. Je totiž přece jasné, co bylo příčinou agrese a nespokojenosti těch tří nešťastníků. Bylo to špatně zvolené jídlo.Jsme tím, co jíme Podle ájurvédy, pět tisíc let starého východního učení pocházejícího z Indie, ovlivňují životy tři základní energie, kterým se říká sattva, rajas a tamas. Ty jsou obsaženy také v potravinách, které jíme, a jejich prostřednictvím ovlivňují nejen zdraví těla, ale mají vliv i na to, jak se cítíme a chováme.Čtěte také: 6 způsobů, jak si udělat pořádek v životě a zklidnit se "Sattva je kvalitou rovnováhy a harmonie, rajas zosobňuje vášně a činnosti, a tamas symbolizuje netečnost a ztrátu potenciálu," říká ájurvédský lékař Kukku Ramesh z léčebného hotelu Larimar v rakouském Stegersbachu a vysvětluje, že podle ájurvédy vše v přírodě obsahuje všechny tři zmíněné energie, ale v různých poměrech. "Když se cítíme pozitivně a šťastně, jsme více sattva. Pokud jsme velmi aktivní až třeba zbrklí, či se sklonem k agresi, jsme více rajas. A když jsme pomalí, smutní, jako by bez života, nacházíme se v tamas," dodává.Klid a harmonie Sattva - je symbolem klidu, čistoty a vznešenosti, vychází z principu světla, vnímání, inteligence, harmonie, ctností a srozumitelnosti. Nikoho tedy jistě nepřekvapí, že potraviny této dokonalé kvality otevírají vědomí, jsou zdrojem emocionální harmonie a nemají žádné škodlivé faktory. Sattva strava dodává tělu potřebnou energii bez toho, aby ho zbytečně zatěžovala. Zároveň zklidňuje a pročišťuje mysl.

Je čerstvá, šťavnatá, lehká, výživná, sladká (svojí podstatou) a chutná.Obsahuje dobře stravitelná jídla sladké chuti (obiloviny, ovoce), některé druhy zeleniny a mléčných produktů. Potraviny mají vysokou energetickou hodnotu a pozitivní vliv na naši karmu. Typická jídla sattva: čerstvé pokrmy, biopotraviny, čerstvá a dobře stravitelná zelenina, ovoce, čerstvé mléko a mléčné výrobky, klíčky, obiloviny, mungo fazole, červená čočka, rýže, ghee, med, některé bylinky a koření (římský kmín, koriandr, fenykl, kurkuma, bazalka, skořice, kardamom, šafrán, heřmánek, jasmín, růže, lotus atd.), ořechy, semínka a byliny. Agrese a vztek Rajas - je zosobněním energie, aktivity, emocí, neklidu a vášní. Potraviny v této kategorii proto vedou k hyperaktivitě, neklidu, neúnavnosti, agresím, nespavosti, ale i k nečisté pokožce, vysokému krevnímu tlaku a zvýšenému obsahu toxinů v krvi. "Jídla z této kategorie bychom proto neměli konzumovat častěji než jednou týdně," upozorňuje ájurvédský lékař Kukku Ramesh. Rajas strava je zdrojem pohybu a aktivity, na druhé straně může vyvolávat zlobu, rozrušení a bolest.Zahrnuje většinu luštěnin a vůbec potraviny s vysokým obsahem bílkovin, například drůbeží a rybí maso. Patří sem i ostrá koření a některé druhy zeleniny.Rajas strava je svojí podstatou slaná, kyselá, trpká, ostrá a suchá. Typická jídla rajas: paprika, rajčata, lilek, brambory, cibule, česnek, pohanka a jáhly, většina luštěnin, bílé maso, ryby, kečup, z koření např. čili, pepř, kajenský pepř, hřebíček, muškátový oříšek, sůl. Stejně tak smažená jídla a konzervační látky. Do této skupiny se řadí také káva, černý čaj, pivo, víno a tabák. Lenost a pasivita Tamas - značí temnotu, hloupost, nevědomost a životní překážky. Pro jídla této kategorie je typická pasivita - tělu nic nedávají, zato ho obtěžují. Podporují nevědomost, nenažranost, lenost, sklon k depresím a zoufalství. "Na potraviny z této kategorie bychom měli být zvláště opatrní," varuje Kukku Ramesh. "Tamas jídlo totiž potřebuje neuvěřitelně mnoho energie k trávení a nemá žádnou vitální energii." Tamas strava způsobuje únavu a ospalost, na mentální úrovni pesimismus, pochyby.Do této skupiny patří jídlo zkažené, nevalné chuti, dlouho skladované, ale i mražené, konzervované, fermentované (například alkohol) a geneticky modifikované.K trávení takové stravy je zapotřebí velké množství energie. Typická jídla tamas: červené maso, tvrdé a tavené sýry, ohřívaná jídla, smažené a průmyslově upravované potraviny, burské oříšky, homogenizované mléko, fast food. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kosmetika bez chemie: Jak ji v obchodě najít a poznat Stres: Zabiják sexy křivek. Jak se ho konečně zbavit? 5 chyb v líčení, kvůli kterým vypadáme starší

URL| http://zena.centrum.cz/moda-a-krasa/pece-o-telo/clanek.phtml?id=811621

Pozor na palmový olej: Vyhýbá se mu už každý třetí Čech 25.3.2016

zena.centrum.cz str. 0 Péče o tělo - Móda a krása zde

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Oleje zažívají boom, ale ten palmový bychom raději měli vynechat. Proč a jak ho ve výrobcích odhalit? Podle čerstvého průzkumu agentury Median si třetina Čechů dává pozor na to, aby potraviny, které jí a nakupují, neobsahovaly palmový olej. Co je na něm tak špatného? Kokosový olej a spousta dalších teď zažívají obrovský boom. Používají se pořád a na všechno. Proto neuškodí připomenout, že palmový olej k tomuto trendu rozhodně nepatří a je lepší se mu raději vyhnout. Proč? Někdo vám možná bude tvrdit, že palmový olej obsahuje spoustu přínosných vitamínů a antioxidantů. Pokud je olej v čerstvé podobě, pak má ten někdo pravdu. Jenže zároveň platí, zhruba polovinu celého složení palmového oleje tvoří nasycené mastné kyseliny, které například zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Palmový olej také obsahuje kyselinu palmitovou, která v krvi výrazně zvyšuje podíl toho špatného cholesterolu, čímž zároveň zvyšuje riziko některého z kardiovaskulárních onemocněních.Jedinou výhodou je cena Právě kvůli velkému množství obsažených nasycených mastných kyselin je mnohem škodlivější než olivový olej nebo třeba máslo či sádlo. Dokonce i řepkový olej je oproti palmovému téměř hrdina. Zatímco ve 100 gramech řepkového oleje je sedm gramů nasycených mastných kyselin, ve stejném množství palmového oleje jich je 49. Není divu, že pak celkem rychlým tempem ucpává cévy, což může vést k infarktu nebo kornatění tepen. Před používáním palmového oleje proto varuje i Společnost pro výživu prostřednictvím svých Výživových doporučení. Doslova se tu dočtete, že jedinou výhodou tohoto oleje je jeho nízká cena. Používá se téměř všude a do všeho, zatímco náklady na pěstování a zpracování jsou minimální. Palma olejná, ze které se olej získává, se totiž pěstuje v zemích s velmi levnou pracovní sílou. Levně se prodává odběratelům, kteří pak vyrábějí výrobky levnější než konkurence, která ale používá kvalitnější ingredience. Proto má palmový olej pořád takový úspěch.Kde na něj narazíte? Palmový olej se coby levná náhražka často používá do potravin jako jsou margaríny, cukrovinky, pečivo, zmrzliny, slané barmbůrky, často ho najdete v instatních jídlech. Kromě toho je však častou přísadou kosmetických produktů, například šamponů, mýdel, krémů, rtěnek, laků, vosků, a číhá i v tekutých čisticích prostředcích. Bohužel ani kosmetika s označením bio nemusí být výjimkou. Může sice být vyrobená z ryze přírodních produktů, ale aby výrobce ušetřil, nacpe do ní palmový místo nějakého kvalitnějšího oleje.Nejde jen o zdraví Jak upozorňuje organizace Greenpeace, světová poptávka po palmovém oleji do roku 2020 ještě zdvojnásobí. Za posledních 30 let vzrostla průměrná spotřeba palmového oleje na jednoho člověka na planetě mnohem rychleji než spotřeba jakékoliv jiné potraviny. Jedním z důvodů je ekonomický růst, především v zemích jako Čína a Indie, takže více spotřebitelů si může rostlinné oleje dovolit nakupovat.Čtěte také: Na vlasy, na tělo i na vaření: Kokosový olej je zázrak Z toho důvodu se zakládají nové plantáže a ty staré jsou rozšiřovány na území Indonésie, Malajsie a jiných asijských států, stejně jako v Africe či v zemích Latinské Ameriky. Bohužel však k jejich rozšiřování dochází na úkor původních deštných pralesů, a s tím i na úkor velkého množství jedinečných a často ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Jak ho odhalit? Pokud jste se právě rozhodli, že přísun palmového oleje omezíte, je potřeba si ještě říct, jak ho v jednotlivých výrobcích můžete rozpoznat. Samozřejmě záleží na vypsaném složení, jenže tady se palmový olej může schovávat za názvy, v nichž byste ho rozhodně nečekali.

Těchto klamných názvů jsou bohužel desítky, proto je téměř nemožné, abyste si je zapamatovali. Jejich přehledný seznam najdete na webových stránkách Greenpeace zde. Ideální tedy bude, když se podíváte na své oblíbené potraviny a kosmetické výrobky a před jejich dalším nákupem u internetu zjistíte, zda neobsahují palmový olej.MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 7 důvodů, proč byste nikdy neměli vynechat snídani Nejlepší beauty triky přímo od Marilyn Monroe Trendy v plastice: Prsa poletí vždy, ale nesmí trčet

URL| http://zena.centrum.cz/moda-a-krasa/pece-o-telo/clanek.phtml?id=810115

zpravy.rozhlas.cz Průzkum pro ČRo: Až třetina Čechů nenakupuje potraviny s palmovým olejem 25.3.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Zuzana Švejdová,Eliška Malínská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Palmový olej má stále víc odpůrců. Z exkluzivního průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas vyplývá, že potraviny s obsahem palmového oleje si nekupuje až třetina Čechů, především ženy a vysokoškoláci. Lidé si totiž více uvědomují ekologické dopady při výrobě tuku i zdravotní rizika. Malá písmena na etiketě zboží představují pro mnoho nakupujících překážku. Až čtvrtina lidí se v textu na obale nevyzná. Většina sleduje hlavně cenu nebo původ zboží.Palmový olej se vyskytuje téměř ve všech typech potravin – od čokolády přes zmrzlinu a brambůrky až třeba po pomazánky. Přesto se mezi nakupujícími najdou ti, kteří do košíku výrobky s palmovým tukem zásadně nedávají.„Palmový olej, respektive jeho přítomnost v produktech, zohledňuje třetina lidí alespoň někdy,“ potvrzuje sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median.„Hodně lidé říkají, že to zohledňují v cukrovinkách, v samotných tucích a v potravinách pro děti. V těchto věcech to zohledňuje až 25 až 30 procent lidí. Naopak menší část lidí to zohledňuje v masných výrobcích a v běžném pečivu,“ dodává. Větší pozornost tomu podle průzkumu věnují ženy.Podle Prokopa se povědomí o palmovém oleji zvyšuje i díky celosvětovým kampaním. Loni na podzim se například objevily fotografie zničených indonéských pralesů.Indonésie patří spolu s Malajsií a Singapurem mezi největší producenty palmového oleje, ročně se ho tam vyprodukují desítky milionů tun. Kvůli těžbě ale mizí hektary zeleně. Také proto někteří výrobci od používání palmového tuku ustupují.Vliv na zdravíStejně jako například Jan Zeman, který teď ve své pekárně peče z kakaového másla. „Bylo to moje vnitřní rozhodnutí při první příležitosti, kdy ta možnost byla - udělat změnu, která prospěje nejen zdraví našich zákazníků, ale i něčemu většímu, a to je ochrana deštných pralesů,“ vysvětluje.Firmy využívají palmový olej hlavně kvůli jeho ceně. Zatímco třeba litr řepkového oleje stojí skoro 21 korun, palmový tuk je až o čtyři koruny levnější.Podle nutriční specialistky z jihlavské nemocnice Jitky Turňové má ale palmový olej negativní vliv na zdraví, a to kvůli velkému množství nasycených mastných kyselin. „Je spojován s kardiovaskulárními onemocněními, ať už je to zvýšený cholesterol nebo ateroskleróza,“ vypočítává.Lékař a předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal upozorňuje, že palmového oleje by si lidé měli všímat stejně jako dalších složek jídla:„Složení odpovídá saturovanými mastnými kyselinami i živočišným tukům. Saturovaných mastných kyselin konzumujeme trochu více, než bychom měli, a ty nám pak mohou dělat zdravotní obtíže.“„Rozhodně to není ani žádný jed. Je to součást výživy, kterou máme. S tím, že je nutné si uvědomit, že palmový olej má určité vlastnosti, které zase nemají třeba rostlinné oleje, které jsou na tom složením mastných kyselin lépe,“ dodává Tláskal.Ministerstvo zemědělství má ovšem na používání palmového oleje v potravinách jiný názor. Podle úřadu jde spíše o etický problém, než o to, že by surovina byla zdravotně závadná.Poslanci Úsvitu chtějí ve školách a nemocnicích zakázat palmový olejKouř z hořících

indonéských lesů trápí i Malajsii. Obává se i dopadu na turismusV Rusku zvýší daň na nezdravé potraviny, lidé podle vlády jedí nezdravě


© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

TON TO M ED E IA A M ONIT I O T RIN I G

Recommend Documents