TON TO M ED E IA A M ONIT I O T RIN I G

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 21.10.2015 - 27.10.2015 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Prim hraje um řezníka 23.10.2015

5plus2 str. 1 Domažlicko a Klatovsko

1 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

YVETTA CHMELOVÁ

aktualne.cz Soběstačnost Česka eska v potravinách klesá. Zastavme to, vyzývá ministr země zemědělství ě 2 Český svaz zpracovatelů zpracovatel 26.10.2015 aktualne.cz str. 0 Ekonomika masa - TOP

Automa Měření barvy potravin 22.10.2015

Automa str. 8 Téma


Pavel Kadlec

Blesk Je nutné přestat jíst maso?! 27.10.2015

Blesk str. 2 Téma


Štěpán Šimůnek

byznys.ihned.cz Dovoz vajec za deset let stoupl o 590 procent, varují zemědělci. zem Soběstačnost ě čnost Česka klesá 5 Český svaz zpracovatelů zpracovatel 26.10.2015 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - TOP Michal Šenk

ct24.cz Klobása může že zabíjet. Uzeniny podle WHO škodí stejně stejn jako tabák 26.10.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika


ginterovam

ČRo Plus Pouhých padesát gramů ů konzervovaného masa denně denn zvyšuje riziko rakoviny 7 Český svaz zpracovatelů zpracovatel 26.10.2015 ČRo Plus str. 3 17:10 Den podle… masa - TOP

ČRo Radiožurnál Světová tová zdravotnická organizace za zařadila některé které uzeniny na seznam karcinogenů karcinogen 8 ČRo Ro Radiožurnál str. 1 18:10 Ozvěny dne Český svaz zpracovatelů zpracovatel 26.10.2015 publicistika masa - TOP

ČT 24 Jak poznat kvalitní potraviny 23.10.2015

ČT 24 str. 1 20:05 Hyde Park

WHO. uzeniny mohou vážně poškodit zdraví 26.10.2015

ČT 24 str. 13 21:05 Ekonomika

9 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

e15.cz Uzeniny jsou karcinogenní jako tabák nebo azbest, tvrdí zpráva WHO 26.10.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční události

11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

echo24.cz Uzeniny jako tabák. I z párků může být rakovina, varuje WHO 26.10.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy, Homepage


Echo24, čtk

ekonomika.iDNES.cz Rakovinotvorné maso? Čeští uzenáři studii zdravotníků zpochybňují 26.10.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika


iDNES.cz, Filip Horáček

Haló noviny Uzeniny prý škodí zdraví 27.10.2015

Haló noviny str. 2 Z domova


(ng)

Hospodářské noviny Uzeniny a maso přispívají ke vzniku rakoviny. Brusel to chce řešit 27.10.2015

Hospodářské noviny str. 5 Události


Michal Šenk

lidovky.cz Už i Albert říká, kolik masa mají jeho šunky. Řetězce ale řeší, co je 'maso' 16 Český svaz zpracovatelů 21.10.2015 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy masa - TOP Lidovky.cz, Michal Pavec

Mladá fronta DNES „Pořádné maso a bez lepku, tak děláme uzeniny“ 26.10.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Vysočina


Radek Laudin

Právo Rybí prsty – předražené propadáky, levní vítězové 22.10.2015 Právo str. 20 Test

18 Český svaz zpracovatelů

masa - TOP (red)

TV Nova Konzumace uzenin může podle WHO způsobit rakovinu 26.10.2015

TV Nova str. 12 19:30 Televizní noviny


zpravy.tiscali.cz Párky s příchutí rakoviny? Neřešte to a papejte, vzkazují Agrofert a potravináři 20 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Aktuality masa - TOP art

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Kampaň Alkohol zodpovědně se zaměří i na mladistvé, hlavní roli hraje prevence 21 Český svaz zpracovatelů 21.10.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní Potravinářská komora Rodinné farmy producenty 70 % potravin 22 Český svaz zpracovatelů 21.10.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní ASZ Rozhovor ministra zemědělství ČR pro Lidové noviny. Marian Jurečka: Řešit sucho jsme 23 měli už čtvrt století Český svaz zpracovatelů 21.10.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní Zemědělský svaz ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 20. 10. 2015 24 Český svaz zpracovatelů 21.10.2015 agris.cz str. 0 Souhrny masa - Ostatní Agris Je nepodpora rodinných farem českým specifikem? 25 Český svaz zpracovatelů 22.10.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní ASZ Cechovní potravinářské normy se budou využívat už od konce roku 26 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní FinančníNoviny.cz Ministr Jurečka: Usiluji o zvýšení potravinové soběstačnosti v komoditách, které můžeme v 27 našich podmínkách vypěstovat a vyrobit Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR

Aha! 2 plátky slaniny denně = o 18 % vyšší riziko rakoviny 27.10.2015

Aha! str. 2 Aktuálně (vk)

28 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

aktualne.cz Uzeniny způsobují rakovinu, řekli oficiálně lékaři. Dva plátky slaniny denně zvednou riziko o 29 pětinu Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 aktualne.cz str. 0 Zahraničí masa - Ostatní

Apetit Domácí & čerstvé 21.10.2015

Apetit str. 68 hit měsíce

S. MORAVCOVÁ ML. STEAK HOUSE 21.10.2015

Apetit str. 90 dokonalé steaky

30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 31 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

KATEŘINA ŠVEJDOVÁ SŮL… 21.10.2015

Apetit str. 140


STANISLAVA MORAVCOVÁ ml.

Automa Jednotka CompactDAQ a software LabVIEW pomáhají při přípravě vzorků pro analýzu 33 potravin Český svaz zpracovatelů 22.10.2015 Automa str. 12 Téma masa - Ostatní Hygienický design - rozváděčové skříně do potravinářských provozů 22.10.2015

Automa str. 22 Nové produkty


Blesk Steak, nebo cigarety? Riziko rakoviny je stejné! 26.10.2015

Blesk str. 24

Veronika Kynclová Varujeme už 10 let 27.10.2015

Blesk str. 3 Téma


Blesk pro ženy MLSÁNÍ proti nepohodě 26.10.2015

Blesk pro ženy str. 76 Vaření


blesk.cz Co je menší, to je dražší: Zaplatíme víc za zeleninu, maso, vajíčka i mléko 38 Český svaz zpracovatelů 23.10.2015 blesk.cz str. 0 Události masa - Ostatní Je libo šunčičku? 7 rad, jak správně vybrat uzeniny!

39

26.10.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Šunka a párky na seznamu smrti. Uzeniny se ocitly vedle tabáku s azbestem 40 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 blesk.cz str. 0 Události masa - Ostatní

budejckadrbna.cz Kvalitní tuzemské potraviny nakoupíte na RYNKU 26.10.2015

budejckadrbna.cz str. 0 Gastronomie


Hrabě Drákula

businessinfo.cz HORECA - Rhodos 2015 21.10.2015

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí

V OP Rybářství byly vyhlášeny první výzvy za 280 milionů korun 22.10.2015

businessinfo.cz str. 0 Zdroje financování z EU


Ministerstvo zemědělství (MZe) 186. Žofínské fórum Aktuální situace na trhu s potravinami a jeho perspektiva 44 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí masa - Ostatní

ceskapozice.cz Aby „česká potravina“ byla opravdu česká... 22.10.2015

ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma


Česká pozice, Adam Junek

ceskenoviny.cz Masné výrobky včetně uzenin jsou karcinogenní, varovala WHO 26.10.2015

ceskenoviny.cz str. 0 Styl


ČTK

Českolipský deník Řezník z Nového Boru uspěl v soutěži 26.10.2015

Českolipský deník str. 3 Českolipsko


(ph)

ČRo - radiozurnal.cz České hovězí míří do Kanady. Zasáhla neviditelná ruka trhu, nebo jsme tak levní? ptá se 48 Pavel Maurer Český svaz zpracovatelů 24.10.2015 ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / maurer masa - Ostatní Pavel Maurer

ČRo - wave.cz Slanina a klobásy se ocitnou na seznamu karcinogenů vedle cigaret a alkoholu

49

23.10.2015

ČRo - wave.cz str. 0 / wavenews


Karolína Zikmundová

ČRo Radiožurnál Světová zdravotnická organizace zařadila některé uzeniny na seznam karcinogenů 50 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 ČRo Radiožurnál str. 2 18:00 Zprávy masa - Ostatní

ČT 1 Příliš mnoho telat 23.10.2015

ČT 1 str. 10 19:00 Události

Uzeniny zvyšují riziko rakoviny 26.10.2015



ČT 24 Větší podpora českého zemědělství 26.10.2015



denik.cz Babiš Hamé nekoupí, na stole je ale prý rekordní nabídka 21.10.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika

Česká republika se významně podílí na potravinové pomoci 23.10.2015



denikreferendum.cz Sedlák, kterému Babiš spálil pole, po něm chce vrátit i Agro Jevišovice 23.10.2015

denikreferendum.cz str. 0 Domov


Zuzana Vlasatá

Dieta JÍDELNÍČEK, co vás zahřeje 22.10.2015

Dieta str. 38 menu s dietou


Text a food styling: Kristýna Ostratická,

Dobrý den s kurýrem Slovácká tržnice Konírna: to nejlepší z regionu 26.10.2015

Dobrý den s kurýrem str. 25 Společnost


(BZ)

E15 Maďarská národní exportní agentura – spolehlivý partner pro vývoz

59

E15 str. 6 Příloha - Komerční speciál - Maďarsko, Obchodní partner ČR Zsanett Ducsai-Oláh Salámy Pick dobyly i svět E15 str. 12 Příloha - Komerční speciál - Maďarsko, 22.10.2015 Obchodní partner ČR


Husijatra.cz: Národní maďarskou pochoutku objevují i Češi E15 str. 13 Příloha - Komerční speciál - Maďarsko, 22.10.2015 Obchodní partner ČR /jap/


22.10.2015


e15.cz Jana Havligerová: Babišovy párky 26.10.2015

e15.cz str. 0 Blogy - Zápisník


Jana Havligerová

echo24.cz ‚Jsou prostě dobré.‘ Babišova MFD chválí Babišovy párky ze separátu 21.10.2015

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage

Echo24, kn ‚Párky způsobují rakovinu.‘ Na obalech má být nové varování 24.10.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy


Echo24, vb

ekonomika.iDNES.cz Uzeniny způsobují rakovinu, potvrdila WHO. Dala je na seznam k plutoniu 65 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční masa - Ostatní iDNES.cz, Michal Bělka

Euro Tanec s Babišem 26.10.2015

Euro str. 26 Report - zemědělství


Zuzana Vlasatá

extra.cz Dva plátky křupavé slaniny denně vás můžou zabít! Uzeniny jsou nově na seznamu 67 karcinogenů Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 extra.cz str. 0 News masa - Ostatní aka

financninoviny.cz Zprávu o škodlivosti uzenin nepovažují potravináři za alarmující 26.10.2015

financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy


ČTK

Frekvence 1 Letošní extrémně suché léto zvýšilo ceny některých potravin

69

21.10.2015

Frekvence 1 str. 1 07:00 Zprávy


G.cz Jak si doma vyrobit hnusný masový separát pro lahodné párky 23.10.2015

G.cz str. 0 Návody

10 druhů masových koulí z celého světa 25.10.2015

G.cz str. 0 Jídlo


Haló noviny České zemědělství v mezinárodním srovnání 23.10.2015

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky

Dimitrij CHOMA Potravináři chtějí vyšší dotace 27.10.2015

Haló noviny str. 3 Z domova


(ng)

Hitrádio Vysočina Uzeniny na seznamu karcinogenů 26.10.2015

Hitrádio Vysočina str. 4 17:00 Zprávy


Hospodářské noviny Zlínskému podnikání vévodí poctivý řezník a výrobci speciálních modulů 75 Hospodářské noviny str. 1 Příloha - Firmy a Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 živnostníci - Ceny HN masa - Ostatní Jakub Splavec Životu nebezpečný párek 76 Český svaz zpracovatelů 27.10.2015 Hospodářské noviny str. 5 Události masa - Ostatní Julie Hrstková Z čeho lze financovat energetické projekty v zemědělství? 77 Hospodářské noviny str. 18 Příloha - magazín Český svaz zpracovatelů 27.10.2015 Energie - finance masa - Ostatní Alena Anděrová

Chomutovské noviny Trhy pokračují po celý podzim 21.10.2015

Chomutovské noviny str. 6 Aktuality


idnes.cz - blog Socialismus v Lidlu (kareljavurek) 26.10.2015

idnes.cz - blog str. 0 Karel Javůrek


iHNed.cz Světová zdravotnická organizace zařadila šunku či párky na seznam karcinogenů. Mezi 80 tabák a azbest Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 iHNed.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz masa - Ostatní ČTK Zdá se, že párky jsou stejně nebezpečné jako kadeřník, reaguje Agrofert na zprávu Světové 81 zdravotnické organizace Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz masa - Ostatní Luboš Kreč

Instinkt MUTANTI NA TALÍŘI 22.10.2015

Instinkt str. 30 Téma


Lukáš Seidl

Katka redakční test – játrové paštiky 22.10.2015

Katka str. 36 Naše dobroty


Testuje Ladislava; Ladislava Protivanská

Lidové noviny Případ kropenatých banánů 24.10.2015

Lidové noviny str. 26 Orientace

JAROSLAV PETR WHO: Šunka a párky jsou karcinogenní 27.10.2015

Lidové noviny str. 6 Svět


čtk

lidovky.cz Zprávy dne podle editora: zákaz sezení venku, líní čeští kuchaři, maso v šunce a policie vs. 86 policie? Český svaz zpracovatelů 21.10.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov masa - Ostatní Lidovky.cz, Vojtěch Gibiš Zprávy dne podle editora: párek jako cigárko, nezáviďte politikům a poznáte luxus? 87 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov masa - Ostatní Lidovky.cz, Jiří Šťastný

Magazín Práva Mám alergii na jídlo 24.10.2015

Magazín Práva str. 12 Téma


Jiří Sotona

Magazín Víkend DNES Strach z éček je nesmysl 24.10.2015

Magazín Víkend DNES str. 10 Zdraví


LUKÁŠ HRON

magazin.aktualne.cz Uzeniny a červené maso zvyšují podle WHO riziko rakoviny. Odborníci: Kvalitní maso není 90 nebezpečné Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 magazin.aktualne.cz str. 0 Magazín masa - Ostatní

Maminka Co ještě nevíte o stravování v těhotenství 27.10.2015

Maminka str. 66 těhotenství & porod

JANA KANTOROVÁ Stravovací a trávicí obtíže 27.10.2015

Maminka str. 278 speciál domácí lékař


IVANA AŠENBRENEROVÁ

Marketing & Media Kvalitu a původ si přísně hlídáme 26.10.2015

Marketing & Media str. 12 Téma čísla


Martina Plechatová

mesec.cz Kvalitní potraviny, které splní speciální normy, ponesou cechovní značku 94 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 mesec.cz str. 0 masa - Ostatní

Metro Salám jako plutonium 27.10.2015

Metro str. 7 Domov


iDNES.cz

Mladá fronta DNES Jednou mě vepřík honil, směje se mistr 22.10.2015

Mladá fronta DNES str. 17 Kraj Plzeňský

Yvetta Chmelová Prémiová kvalita a originální receptury 22.10.2015


Klobásy za 60 korun nedělá 24.10.2015

Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Zlínský

Viktor Chrást Po suchém létě je málo jablek a dražší zelí 26.10.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Východní Morava

Jana Fuksová Česko doplácí na čínský lančmít

96 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 97 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 98 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 99 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 100

27.10.2015

Mladá fronta DNES str. 7 Ekonomika

Jan Brož WHO varuje před uzeninami 27.10.2015

Mladá fronta DNES str. 8 Ze světa

(ČTK) Brzy tady budou hmyzí řeznictví 27.10.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Brno a jižní Morava

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 101 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 102 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Jan David

Náš region Chci, aby lidé dobře jedli, a tak dobře žili 22.10.2015

Náš region str. 5


Sabina Sarkisovová

nova.cz Zapoj do hubnutí POŽÍRAČE TUKŮ 21.10.2015

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness


Krasna.cz/trm

novinky.cz Destinace týdne - Hongkong, úplně jiná Čína 21.10.2015

novinky.cz str. 0 Cestování - Afrika a Asie

Jan Papež, CK Marco Polo Jídlo z popelnic? Proč ne 25.10.2015

novinky.cz str. 0 Žena - Styl


Zuzana Musálková

Olomoucký deník Z mlékomatu máte za 15 korun vysokou kvalitu 24.10.2015

Olomoucký deník str. 2 Rozhovor


parlamentnilisty.cz Senátorka Seitlová: Co Česká republika připravila kromě toho, že pošle 40 stanů? 108 Český svaz zpracovatelů 22.10.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV Ministr Němeček vystoupí na mezinárodní konferenci ministrů 109 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV

Pelhřimovský deník Říjen patří zvěřinovým hodům. Kocanda překvapí s veverkou 22.10.2015

Pelhřimovský deník str. 3 Zpravodajství ANETA SLAVÍKOVÁ


Plzeňský deník WHO: Uzeniny způsobují rakovinu 27.10.2015

Plzeňský deník str. 13 Zpravodajství

(čtk) Pardovského letitá důvěra zákazníků zavazuje Plzeňský deník str. 58 Příloha - komerční příloha 27.10.2015 zlaté české ručičky BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ


Právo Značku Česká chuťovka letos získalo 98 výrobků 23.10.2015

Právo str. 15 Trhy & ekonomika

(sp) WHO: Červené maso nese riziko rakoviny 24.10.2015

Právo str. 15 Ze zahraničí

(rm) Jurečka: ČR může těžit z dobré polohy 27.10.2015

Právo str. 15 Trhy & ekonomika

113 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 114 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 115 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Stanislav Ptáčník

prazskypatriot.cz Tržnice v centru nevydržela ani rok, nový prostor nabídne i pivotéku se 160 druhy piv 116 Český svaz zpracovatelů 22.10.2015 prazskypatriot.cz str. 0 Pražský život masa - Ostatní puc

Pražský deník Obchodní inspekce kontrolovala večerky. Osm z deseti neprošlo 27.10.2015

Pražský deník str. 3 Z metropole


(ble)

Prima Uzeniny jsou na seznamu potvrzených karcinogenů 26.10.2015

Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima


prvnizpravy.cz Roman Vaněk: Některé uzeniny mohou klidně jíst i vegetariáni 25.10.2015

prvnizpravy.cz str. 0 zprávy


Strakonický deník Farmářské trhy mají za sebou pátou sezonu 26.10.2015

Strakonický deník str. 3 Strakonicko JANA ŠTROBLOVÁ

Svobodný hlas


Přeneste se do Loun na samém počátku minulého století 21.10.2015

Svobodný hlas str. 3


Jaroslav Tošner

svobodnymonitor.cz Červené maso je stejně škodlivé jako cigarety, chtějí dokázat zdravotníci 122 svobodnymonitor.cz str. 0 Zprávy, Tech & Věda, Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 Fitch, kosmické lety, masa - Ostatní

Šumperský a jesenický deník Deník představuje společnost Bludovská, a.s. Šumperský a jesenický deník str. 10 U nás doma 23.10.2015 Inzerce (r)


Táborský deník Průvodce středními školami na Táborsku 22.10.2015

Táborský deník str. 2 Táborsko


tn.cz Riziko rakoviny ze svých uzenin srovnává Agrofert s dýcháním 26.10.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Šunka, párky i klobásy způsobují rakovinu! Škodí stejně jako tabák 26.10.2015



tnbiz.cz Které potraviny zdraží, co na Vánoce zlevní? Ptejte se expertky! 22.10.2015

tnbiz.cz str. 0


TN.cz

TV Barrandov Rakovina z párků 26.10.2015

TV Barrandov str. 2 18:30 Naše zprávy


tyden.cz Kontrolou neprošly tři čtvrtiny večerek v Praze a okolí 26.10.2015

tyden.cz str. 0 Česko

ČTK Vzdát se kvůli rakovině uzenin není nutné, tvrdí odborník 26.10.2015

tyden.cz str. 0 Dieta a krása ČTK

Týdeník Květy


Kupujeme to, tak co se divíme? 22.10.2015

Týdeník Květy str. 9


David Kalců redaktor

Ústecký deník Pořádek v ledničce šetří peníze, stačí systém 27.10.2015

Ústecký deník str. 10 Zajímavosti


(r)

virtually.cz Petr Paulczynski 26.10.2015

virtually.cz str. 0


vitalia.cz Mýty o jídle šíří nevzdělanci, média i lékaři 22.10.2015

vitalia.cz str. 0


Kateřina Čepelíková

Zemědělec Výživa začíná na poli 26.10.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Zuzana Fialová ? Rozhovor týdne s 26.10.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství

Zuzana Fialová Povolen vývoz do Kanady 26.10.2015


Zuzana Fialová Slovo ministra 26.10.2015


Marian Jurečka Obilí do krmných směsí je dost 26.10.2015

Zemědělec str. 4 Publicistika

Oldřich Přibík Spotřeba chleba roste, cena nikoliv 26.10.2015


Oldřich Přibík Diskuse o bezpečnosti potravin 26.10.2015


Zuzana Fialová Novela zákona je potřebná

135 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 136 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 137 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 138 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 139 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 140 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 141 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 142

26.10.2015

Zemědělec str. 14 Zájmové organizace

Obstojí české vepřové na domácím trhu? 26.10.2015


Jan Stibal Platby až do sta procent 26.10.2015


Letos narostly osevní plochy sóji 26.10.2015

Zemědělec str. 30 Rostlinná výroba

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 143 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 144 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 145 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Jana Pančíková

zpravy.iDNES.cz Tuk a dehet vede k rakovině odjakživa, říká lékař o uzení. Tabák je horší 146 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Domácí masa - Ostatní iDNES.cz, Michal Bělka

zpravy.rozhlas.cz Světová zdravotnická organizace zařadila některé uzeniny na seznam karcinogenů 147 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / clovek masa - Ostatní ČRo,Martin Karlík Značky označující kvalitu potravin 148 Český svaz zpracovatelů 26.10.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika masa - Ostatní

Plné znění zpráv 21.10.2015 - 27.10.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 Prim hraje um řezníka 23.10.2015

5plus2 str. 1 Domažlicko a Klatovsko YVETTA CHMELOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Nefalšovaná domácí zabijačka byla k vidění i k ochutnání v centru Klatov KLATOVY / Ovárek, jitrničky, jelítka, polévku, tlačenku a další vepřové dobroty mohli lidé ochutnat na klatovském náměstí Míru. A nejen to. Na vlastní oči viděli, jak tyto pochoutky vznikají, a to díky pravé zabijačce v podání zkušených řezníků. Začalo totiž období domácích zabijaček a jedna se uskutečnila přímo v centru Klatov. „Snažíme se oživit tradici domácích zabijaček. Nebo alespoň si tento hlavně vesnický zvyk a slavnost připomenout. I když zabijaček na vesnicích hodně ubylo, zcela nevymizely. Pořád se drží a vrací se. I když ne přímo do jednotlivých chalup, zabijačky na venkově pořádají různé tamní spolky, třeba dobrovolní hasiči,“ vysvětlil Stanislav Kopáček, jednatel klatovské společnosti Maso West, která se

vrací k tradičním postupům s normami ze sedmdesátých let a už několik roků nabízí řadu retro řeznické a uzenářské výrobky. A jejích pět řezníků početnému publiku na klatovském náměstí při vepřových hodech a zabijačce předvádělo skvělou souhru a svůj um. „Pro mě je zabijačka hlavně vzpomínkou na dětství. Ale přišla jsem hlavně kvůli vnučce, aby viděla, co a jak se z prasátka dělá,“ uvedla Alena Vargová z Klatov. „Jsme z Plzně, jen jsme projížděli, ale když jsme na náměstí viděli to hemžení, stavěli jsme se. Já jsem nikdy něco takového neviděla, tak jsem se s chutí podívala, co a jak řezníci dělají. Ale nic jsem neochutnala, já na vepřové ani na nic z něj nejsem V tom mě bohatě zastoupil přítel,“ přiznala jedenadvacetiletá Karolína Klímová „Byla radost sledovat řezníky, jak jim to jde od ruky. Zabijačku znám, rodiče bydleli na vesnici, kde téměř v každé chalupě chovali čuníka. Ale už je to pěkná řádka let. A tak jsem přivítal vepřové hody a zabijačku na náměstí a zavzpomínal si na mládí,“ řekl Josef Blahník z Klatov, který se také těšil ochutnávku rozmanitých zabijačkových dobrot. Ty už měli řezníci předem připravené i když při akci zpracovali zhruba 165 kilogramů masa ze tří prasat. „Výrobky, které při zabijačce na náměstí vznikaly, nemůžeme prodat. Zakazuje to vyhláška. Maso sloužilo pouze pro ukázku, protože legislativa stanovuje, že můžeme prodávat pouze maso, které je bourané a zpracované ve schválených provozech,“ vysvětlil jednatel. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2 Prim stále hraje um řezníků DOKONČENÍ ZE STRANY 1 Jednatel klatovské společnosti Stanislav Kopáček na klatovském náměstí při ukázkové zabijačce lidem fundovaně popisoval veškerou činnost řezníků od bourání půlek vepřového masa až po výrobu jitrnic a jelit. Podotkl, že ve firmách, kde vznikají řeznické a uzenářské výrobky, v současné době už hodně pomáhá technika, ale ta prý v žádném případě zručnost a um řezníka nemůže nahradit. „Samozřejmě, že i řezničina šla hodně dopředu, stejně jako jiné obory a řemesla. Ve firmách řezníkům pomáhá mechanizace, to už bylo za první republiky. Ale základ je pořád o řeznickém umu. Ten je stále nejdůležitější. A domácí zabijačky se pořád dělají ručně,“ řekl Kopáček, který se stále pyšně hlásí k řeznickému řemeslu. Dělával totiž také domácí zabijačky s tatínkem, který ho v tomto směru hodně naučil. „Už je to sice nějaká doba, ale troufl bych si zabijačku udělat. Řezničina se nezapomíná," tvrdil Stanislav Kopáček, podle kterého zájem mladých o tento obor býval mnohem větší. „Úplný nedostatek řezníků zatím nemáme. Máme zkušené řezníky i mladé začínající. Spolupracujeme totiž už několik let se Střední školou zemědělskou a potravinářskou Klatovy, kde se v současné době v prvním, druhém a třetím ročníku připravuje v oboru řezník - uzenář asi dvanáct učňů," řekl Stanislav Kopáček. „Není to ideální stav, to určitě ne, ale já doufám a pevně věřím, že tento náš obor nezanikne, že má u nás své místo, svou tradici. A že řezničtí mistři budou mít pořád komu své zkušenosti předávat,“ dodal jednatel Kopáček. Foto popis| Při zabijačce v Klatovech předvedli početnému publiku své umění také řezníci František Válek a Marek Jiřík. Foto autor| FOTO / YVETTA CHMELOVÁ Regionální mutace| 5plus2 - Domažlicko

aktualne.cz Soběstačnost Česka v potravinách klesá. Zastavme to, vyzývá ministr zemědělství 26.10.2015

aktualne.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Nejkřiklavějším případem je vepřové maso, u něhož tuzemská produkce kryje spotřebu už jen

zhruba z poloviny. Praha - Tuzemští potravináři čekají mírné zlepšení Praha - Tuzemští potravináři čekají mírné zlepšení svého byznysu. Čeští spotřebitelé totiž stále častěji preferují potraviny domácí produkce, navíc na vzestupu je celá ekonomika. Situace v oboru je tématem pondělního Žofínského fóra. Za jeden z největších problémů na něm řečníci označují klesající soběstačnost Česka. "Soběstačnost v základních komoditách by měla být naší prioritou. Nevyvážet základní komodity do zahraničí v takové míře jako dosud, ale využívat příležitosti trhu v Evropské unii. U řady komodit s tradicí a know-how kryjeme domácí spotřebu importem," upozornil na fóru ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Za nejkřiklavější příklad označil vepřové maso, u kterého tuzemská produkce kryje spotřebu už jen zhruba z jedné poloviny. Jak Jurečka uvedl, výroba vepřového masa v Německu je přepočítáno na 100 hektarů obdělávané půdy ročně 326 kilogramů, v České republice je to na stejné rozloze 63 kilogramů. "To je příležitost," dodal. Podle prezidenta Potravinářské komory i Agrární komory ČR Miroslava Tomana se problém soběstačnosti týká i dalších zemědělských komodit. A příčinou jejího poklesu je mimo jiné pokles rozlohy zemědělské půdy o 23 procent za posledních deset let. "Je až neuvěřitelné, že za posledních deset let narostl dovoz vajec do Česka o 590 procent, u jablek a mrkve o 75 procent a brambor o 250 procent," dodal Toman. Klasa, Česká potravina a další Přesto je podle Jurečky i Tomana na tuzemském trhu vidět pozitivní trend příklonu spotřebitelů k českým potravinám. Ten už ministerstvo a další organizace dlouhodobě podporují různými kampaněmi, například na podporu značení. Ve značení potravin s přídomkem "český" panuje ale dlouhodobý chaos. Novela zákona o potravinách navíc přinese další značky původu výrobku. Dobrovolné označování potravin Česká potravina a Vyrobeno v České republice. V prvním případě pro jednosložkové komoditní potraviny musejí mít 100 procent surovin z Česka, v druhém u vícesložkových potravin musí být alespoň 75 procent tuzemských surovin. "Navíc kdokoliv bude používat jakýkoliv symbol 'českosti', bude muset splňovat principy naší definice 'českosti'," vzkázal Jurečka k tomu, že dnes řada obchodníků označuje vlajkou či jiným svým symbolem jako české své výrobky. Nové značky chce paralelně s tím zavádět i Potravinářská komora. "Dál budeme podporovat Klasu, která funguje už od roku 2003, zahrnuje 1120 výrobků. Pořád má renomé. Označení Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou postupně nahradí nové cechovní normy," plánuje Toman. Ty mají být blíže představeny do konce roku. České pivo do Číny České zemědělství jako sektor tuzemské ekonomiky má podle čerstvých statistik ministerstva zemědělství výkon 290 miliard korun, jde o čtyři procenta HDP, s navazujícími obory jde až o 15 procent. Výdaje za potraviny tvoří mezi 15-20 procenty všech výdajů. Tak jako roste dovoz potravin do Česka, roste i vývoz českých potravin do světa. "Vytipováváme zajímavé regiony, v nichž působí agrární diplomaté. Fungují v Srbsku, Spojených arabských emirátech a Číně," poznamenal Jurečka. "Proč Čína? Samozřejmě je to velký trh. Třeba ve spotřebě piva je už Čína číslo jedna na světě," dodal.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/so...-mi/r~5fe3107a7be811e5b440002590604f2e/

Automa

Měření barvy potravin 22.10.2015 Automa str. 8 Téma Pavel Kadlec Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Článek stručně popisuje základy teorie barev, včetně základních veličin a vztahů používaných ve spektrofotometrii. Dále jsou uvedeny příklady nejčastěji používaných komerčně vyráběných spektrofotometrů a kolorimetrů k rychlé a jednoduché kontrole kvality barvy potravin a přísad. V části věnované měření barvy potravin v reálném čase je podrobněji popsán systém měření barvy, resp. bělosti cukru. In the paper there are briefly described the principles of color theory, including primary objective values and relationships used in spectrophotometry. Further are given examples of the most frequently used commercial produced spectrophotometers and colorimeters to rapid and simple monitoring of food color. Control system of sugar color is detailed described in part about color control in real-time. Mezi velmi důležité parametry senzorického hodnocení kvality potravin patří hodnocení barvy (barevnosti) a při něm porovnání odstínu se standardem jednotlivých typů potravin. Jednou z nejstarších metod je subjektivní hodnocení lidským okem, kdy je porovnáván skutečný odstín barvy potraviny se standardem. Tento primitivní způsob byl postupně nahrazen objektivním měřením barvy kolorimetrem či spektrofotometrem. Naměřené spektrum ve viditelné oblasti 360 až 780 nm je transformováno do speciálně vytvořeného barevného prostoru. Jedním z prvních barevných prostorů, který se ale používá dodnes, je prostor HunterLab (1). 1. Stručné základy teorie barev První kruhový diagram barev vytvořil Isaac Newton v roce 1666. Od té doby se odborníci přou, jaká forma reprezentace barevné škály je nejvhodnější. Základem jsou vždy tři tzv. primární barvy, jejichž mícháním vznikají další odstíny (obr. 1). Vyjde-li se např. z červené, žluté a modré (obr. 1a), vzniknou smícháním primárních barev sekundární barvy, zde zelená, oranžová a purpurová (obr. 1 b). Smícháním sekundárních barev dále vzniknou barvy terciární (obr. 1c). Konečným výsledkem míchání barev je celé barevné spektrum, jak je známo z duhy na obloze. Každý bod, přesněji svislá úsečka na spektru (obr. 2), představuje jeden odstín (v anglické terminologii hue). Doplňkové neboli komplementární barvy jsou dvě barvy stojící v kruhu přímo naproti sobě (obr. 1b, obr. 1c). Barva je pojem, který se obvykle užívá ve více významech: - označení vlnové délky viditelného světla nebo jejich kombinace, - označení jedné z vlastností látek, v popisovaném případě potravin (též barevnost, odstín), - nátěrová hmota, jejímž účelem je barvení, popř. povrchová ochrana předmětů. V rámci tohoto článku je pojem barva použit k označení barvy světla nebo barvy potravin. Světlo je absorbováno při přeskoku elektronů absorbujících molekul z jedné energetické hladiny do druhé. Frekvence pohlceného záření je dána rozdílem energií hladin, mezi nimiž došlo k přeskoku. Látky pohlcující záření v oblasti vlnových délek 360 až 780 nm se člověku jeví, vzhledem ke spektrální citlivosti lidského oka, jako barevné. Vztah mezi polohou absorpčních pásů ve viditelném spektru a barvou látek ukazuje tab. 1. 2. Základní veličiny a vztahy používané ve spektrofotometrii Množství světla určité vlnové délky, které prochází vzorkem, je definováno jako transmitance T kde I je intenzita světla, které prošlo vzorkem, I0 intenzita světla, které do vzorku vstoupilo. T (61501) I v Pro eliminování vlivu absorpce a odrazu I b světla kyvetou a optikou měřicího přístroje se měří relativně vzhledem ke slepému T (61501) I -10l c(61541)

(referenčnímu) vzorku. Transmitance je 0 I pak definována vztahem kde Iv je intenzita světla, které prošlo vzorkem, T (61501)-10l c(61541) Ib intenzita světla, které prošlo slepým vzorkem. Transmitance barevného roztoku závisí na vlastnostech absorbující látky, vlnové délce procházejícího světla, množství absorbující látky, tj. na její koncentraci v roztoku, T (61501) I a na tloušťce kyvety. Závislost transmitance 0 I na těchto veličinách poprvé formuloval August Beer (1825-1863). Při T (61501) I v použití monochromatického I b světla platí T (61501)-10l c(61541) (3) kde (949) je molární dekadický T (61501) I logT (61501)(61541) lc absorpční koeficient A (61501) logT (61501)(61541) lc (konstanta specifická 0 I pro danou látku při určité vlnové délce), l optická délka kyvety, T (61501) I T (61501) I v c látková koncentrace I 0 I b absorbující látky. T (61501) -10l c(61541) Algebraickými úpravami I v lze transmitanci vyjádřit vztahem I b logT (61501)(61541) lc (4) T (61501)-10l c(61541) Na základě tohoto vztahu lze definovat absorbanci A jako bezrozměrnou veličinu, A (61501) logT (61501)(61541) lc která udává, kolik světla bylo pohlceno měřeným logT (61501)(61541) lc vzorkem: A (61501) logT (61501)(61541) lc (5) Vztah (5) je označován jako Lambertův-Beerův zákon (Johann Heinrich Lambert, 1728-1777, August Beer, 1825-1863), vyjadřující, že absorbance je přímo úměrná koncentraci absorbující látky. 3. Fotometry a spektrofotometry K měření absorbance a transmitance se používají fotometry a spektrofotometry. Přístroje, které měří při jedné nebo jen několika přesně definovaných vlnových délkách monochromatického světla, jsou označovány jako fotometry. Technicky složitější a dokonalejší přístroje, které umožňují vlnovou délku monochromatického světla libovolně nastavovat nebo měřit část absorpčního spektra v určitém úseku vlnových délek, jsou nazývány spektrofotometry. Principiálně se fotometr i spektrofotometr skládá ze čtyř částí: zdroje světla, monochromátoru, místa na umístění vzorku a detektoru. Jako zdroj světla slouží vhodná žárovka nebo výbojka. Žárovky a halogenové žárovky poskytují záření o spojitém spektru ve viditelné a infračervené oblasti, nemohou být ale použity k měření v UV oblasti. Jako zdroje ultrafialového záření se nejčastěji používají vodíkové nebo deuteriové výbojky. Zdrojem UV i viditelného světla může být také např. xenonová výbojka. Její výhodou je široký rozsah vlnových délek, naopak nevýhodou je vysoká cena a nestabilita intenzity jejího světla při různých vlnových délkách, které je složením spojitého a čárového spektra. 4. Rychlá kontrola kvality barvy potravin K rychlé a jednoduché kontrole kvality barvy potravin a přísad lze použít množství komerčně vyráběných spektrofotometrů a kolorimetrů. Významné postavení v potravinářském průmyslu mají přístroje firem HunterLab Inc. a Konica Minolta Sensing, Inc. V následujícím textu jsou uvedeny příklady nejčastěji používaných přístrojů. Kolorimetry CR-400 a CR-410 (obr. 3) lze použít k měření barvy všech druhů potravin a přísad v pevném, práškovitém i tekutém stavu. U kolorimetru CR-400 (obr. 3a) je měřicí otvor hlavice o velikosti 8 mm a osvětlení xenonovou výbojkou. Kolorimetr CR-410 (obr. 3b) má měřicí otvor 50 mm, což je ideální pro měření nehomogenních vzorků prášků, granulí, kuliček nebo zrn. Pomocí speciálních nástavců lze změřit i barevnost neprůsvitných tekutin, jako je kečup nebo hořčice. Měření mohou být prováděna buď samostatně pomocí měřicí hlavice, nebo v kombinaci s vyhodnocovací jednotkou DP-400.

Speciální přístroj Baking Contrast Meter BC-10 (obr. 4) je určen k rychlé kontrole stupně pečení všech druhů pečených, smažených a vařených potravin, např. chleba, housek nebo sušenek. Indikace je srovnatelná s vnímáním lidského oka. Příklady kolorimetrů k měření barvy masa jsou uvedeny na obr. 5. Pro laboratorní i provozní kontrolu barvy potravin je v potravinářství velmi využíván stolní spektrofotometr CM-5. Tento spektrofotometr umožňuje operativně měřit barvu jak odrazem záření u kusových potravin o velikosti 30, 8 a 3 mm (obr. 6a) a rovněž u vzorků tekutin, past (obr. 6b, obr. 6c), prášku či granulí ve speciální nádobce, tak i měřením prostupu záření u průsvitných kapalin v kyvetě (obr. 6d), fólií nebo skleněných desek. Další ze stolních spektrofotometrů, D25 NC s otáčivým stolkem od firmy HunterLab Inc. (obr. 7), je vhodný k měření a hodnocení barvy nesourodých kusovitých potravin, např. sušenek (obr. 7a) nebo smažených bramborových lupínků (obr. 7b). 5. Měření barvy v reálném čase v potravinářství Měření barvy potravin v reálném čase dovoluje monitorovat kvalitu potravin a tím pomáhá operátorům včas odhalit jakékoliv provozní závady. Přesnost měření umožňuje, aby proces probíhal efektivně a ekonomicky při dosažení velké kvality a zachování požadované bezpečnosti. Není-li v provozu zařízení na sledování kvality on-line, obvykle je první informace o změně kvality získána až z laboratorních výsledků. Při kontinuální výrobě to znamená odebírat vzorky v pravidelných intervalech, což lze řešit přímým odebíráním vzorků z pásového dopravníku nebo jsou vzorky odebírány automatickým vzorkovačem v přesném časovém intervalu. V obou případech ale dochází k podstatnému zpoždění, než se operátor dozví výsledek analýzy z laboratoře. Je-li tímto způsobem zjištěno, že kvalita potravin neodpovídá standardu, často je vyrobeno, zabaleno a uskladněno i několik tun zpracovávaných výrobků nestandardní kvality. Operátor pak obtížně hledá a identifikuje důvody, které danou závadu způsobily, neboť problém mohl vzniknout v jakékoliv fázi výroby. Do té doby, než operátor najde vlastní zdroj závady a laboratoř následně potvrdí, že závada je odstraněna, je nutné veškerý vyrobený produkt vrátit do výroby nebo jej vyřadit. Jako příklady měření barvy v reálném čase lze uvést monitorování barvy potravin, nejčastěji za sušárnou (cukr), za pecí (pekařské výrobky) nebo za smažicí či pražicí pánví (bramborové lupínky, káva aj.). Systém detekuje a zaznamenává i velmi malé odchylky od standardní barvy pečených výrobků na celé šířce dopravníku. Zajišťuje tak jejich žádanou kvalitu a minimalizuje odpady. Na obr. 8 je znázorněn systém SpectraTrend HT od firmy HunterLab Inc. instalovaný na výrobní lince sušenek. 6. Měření barvy cukru v reálném čase Podrobněji je dále popsán systém Neltec ColourQ k měření barvy, resp. bělosti cukru v reálném čase (obr. 9) (2), (3), (4). Podobný systém na měření barvy cukru on-line jako Neltec nabízí i americká firma HunterLab Inc. (přístroj SpectraTrend HT) nebo francouzská firma Iteca Socadei SAS (systém Colobserver) (5). V případě cukru je pojmem barva cukru vyjadřována bělost cukru. Je-li v provozu měřena barva cukru on-line za sušárnou, je kvalita cukru naskladňovaného do sila monitorována nepřetržitě. Zjistí-li operátor zhoršenou kvalitu cukru, okamžitě zasáhne a cukr místo do sila vrací do výroby k rozpouštění. Změna barvy je zaregistrována okamžitě, avšak měření neidentifikuje zdroj závady. Jde-li o rychlou skokovou změnu bělosti cukru, je příčina pravděpodobně ve změně kvality zpracovávané cukroviny. Na obr. 10 je schematicky znázorněno zařízení instalované nad dopravním pásem cukru za odstředivkami. Je-li v provozu vždy pouze jedna odstředivka, může měřicí přístroj při snímání barvy cukru na dopravním pásu během vyprazdňování odstředivky vyhodnotit profil barvy cukru za každou odstředivkou a okamžitě identifikovat kolísání barvy odstředěného cukru (změny odstínu barvy cukru z bílé do žluté), které má zpravidla příčinu v nesprávném nastavení vykrývacích trysek a v seřízení doby vykrývání (oplachování) cukru v odstředivce. V tomto případě instalace senzoru umožňuje okamžitě zjistit technologickou závadu u dané odstředivky a operativně řešit problém bez ztráty času. Jednotlivě tak lze mechanicky optimalizovat chod každé odstředivky zvlášť, včetně optimalizace množství vykrývací vody, což je spojeno s automatickým řízením vykrývání, které zajistí stabilní profil barvy odstředěného cukru. Hledání závad a optimalizace procesu závodu nejen ušetří peníze, ale umožní i zvýšení kapacity (2). Poslední zkušenosti se systémem Neltec ColourQ byly publikovány v práci (6): v cukrovaru Viro v Chorvatsku bylo dosaženo velkého výkonu odstředivek při zachování vysoké kvality odstředěného cukru.

Poděkování: Autor děkuje firmám Anamet, s. r. o., a Polz Instruments, s. r. o., za poskytnutí obrázků přístrojů, R. Polzovi rovněž za přečtení a doplňky textu. Článek vychází z textu kapitoly 13.5 Měření barvy potravin z knihy Měření a řízení v potravinářských a biotechnologických výrobách (editoři Kadlec K., Kmínek M., Kadlec P. a kolektiv, 2015), která vyšla v nakladatelství Key Publishing, Ostrava. *** Literatura: (1) KADLEC, P.: Měření barvy potravin. V knize KADLEC, K. - KMÍNEK, M. - KADLEC, P. (editoři) a kolektiv (2015): Technologie potravin - Měření a řízení v potravinářských a biotechnologických výrobách. Key Publishing, Ostrava, 2015, 824 str., ISBN 978-80-7418-232-7. (2) DIRINGER, T. - NIELSEN, B. CH.: Collecting and using accurate real-time proces information to troubleshoot and prevent problems in the sugar factory. Neltec Denmark A/S, Bevtoft, Denmark, 2008. (3) CHORAO, J. M.: A refiners‘ experience of on-line colour measurement. In: International Sugar Journal, 2012, 114, č. 1367, s. 804-809. (4) NIELSEN, B. CH.: Reducción de costos eliminando color mediante su medición en tiempo real. In: 30. Convención ATAM, World Trade Center, Veracruz, Mexico, 4.-7. 9. 2007. (5) ECA SOCADEI SAS: Colobserver. On-line Color Analyzer. Firemní materiál, Iteca Socadei SAS, Aix-en-Provence, Francie, 2014. (6) PUSIČ, D.: High filling of centrifugals with on-line colour measurement. In: International Sugar Journal, 2015, 117, č. 1394, s. 138-142. Internetové odkazy na webové stránky výrobců a dodavatelů: http://www.hunterlab.com http://www.polz.cz http://www.konicaminolta.eu http://www.anamet.cz http://www.neltec.dk http://www.iteca.fr Tab. 1. Vztah mezi polohou absorpčních pásů ve viditelném spektru a barvou látek Absorbovaná vlnová délka Barva absorbovaného světla Barva látky (nm) 400 až 435 fialová žlutozelená 435 až 480 modrá žlutá 480 až 490 zelenomodrá oranžová 490 až 500 modrozelená červená 500 až 560 zelená purpurová 560 až 580 žlutozelená fialová 580 až 595 žlutá modrá 595 až 605 oranžová zelenomodrá 605 až 670 červená modrozelená Foto popis| Obr. 3. Měření barvy potravin přenosnými kolorimetry firmy Konica Minolta Sensing Inc.: a) kolorimetr CR-400, b) kolorimetr CR-410 Foto popis| Obr. 1. Kruhové diagramy primárních barev a jejich odstínů Foto popis| Obr. 2. Celé barevné spektrum Foto popis| Obr. 4. Měření barvy pekařských výrobků kolorimetrem Baking Contrast Meter BC-10 od firmy Konica Minolta Sensing Inc. Foto popis| Obr. 5. Měření barvy masných výrobků přenosným spektrofotometrem MS EZ od firmy HunterLab Inc.: a) měření barvy hovězího masa, b) měření barvy rybího masa Foto popis| Obr. 6. Měření barvy různých vzorků potravin stolním spektrofotometrem CM-5 od firmy Konica Minolta Sensing Inc.: a) tabulková čokoláda, b) kečup, c) hořčice, d) zelená kapalina v kyvetě Foto popis| Obr. 7. Měření barvy nesourodých materiálů stolním spektrofotometrem D25 NC s otáčivým stolkem od firmy HunterLab Inc. Foto popis| Obr. 8. Systém SpectraTrend HT od firmy HunterLab Inc. instalovaný na výrobní lince sušenek Foto popis| Obr. 9. Systém Neltec ColourQ k monitorování barvy cukru on-line

Foto popis| Obr. 10. Umístění senzoru snímače NeltecQ nad dopravním pásem cukru za odstředivkami (upraveno podle (4)) O autorovi| Pavel Kadlec, Ústav sacharidů a cereálií Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (mailto:[email protected])

Blesk Je nutné přestat jíst maso?! 27.10.2015 Blesk str. 2 Téma Štěpán Šimůnek Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Párky či steaky podle Světové zdravotnické organizace způsobují rakovinu stejně jako azbest anebo arzen! 10 otázek a odpovědí! LYON – Čechy tolik milované uzeniny a červené maso jsou od včerejška na seznamu látek prokazatelně způsobujících rakovinu! Zařadila je tam Světová zdravotnická organizace (WHO), která tak např. párky či šunku postavila na úroveň azbestu či arzenu! Máme se tedy bát a přestat jíst maso? Reakce největšího výrobce „U zprávy IARC se snažíme identifikovat její sdělení dle nám dostupných informací totiž to spadá do horší kategorie 1 jako třeba dýchání vzduchu či konzumace konvína, do kategorie 2B zase potírání sluncem spálené pokožky aloe vera či pití kávy. A do kategorie 2A (kam by mělo být zařazeno i červené maso a uzeniny) například práce kadeřníka. V zahraničí navíc závěry studie vyvolaly rozporuplné reakce. Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem.“ Jan Pavlů, divize komunikace Agrofert a.s. Kouření je zodpovědné za 20 % všech případů rakoviny a 70 % případů rakoviny plic. Za 1/3 všech úmrtí na rakovinu je zodpovědných těchto 5 faktorů: * nadváha (vysoký body mass index) * nízký příjem ovoce a zeleniny * nedostatek pohybové aktivity * kouření * konzumace alkoholu Pokud si člověk dá k snídani plátek nejkvalitnější vařené šunky, svému zdraví neuškodí. Pavel Suchánek, Fórum zdravé výživy 1 Kdo a jak výzkum prováděl? Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), patřící pod WHO. Dvaadvacet vědců z deseti zemí zkoumalo 1100 různých epidemiologických studií, poukazujících na spojitost masa a rakoviny. 2 Co patří pod červené maso? Maso, které pochází ze svaloviny savců. Zahrnuje tak mj. hovězí, telecí, vepřové, jehněčí, skopové či koninu. Vědci ho umístili do 2. nejnebezpečnější skupiny karcinogenů, která zahrnuje např. kobalt, insekticidy nebo UV záření. 3 Co značí pojem zpracované maso? Jako zpracované maso (to je termín ze studie) se označují masné výrobky, které prošly solením, uzením či jinými procesy pro zlepšení chuti nebo trvanlivosti, tedy např. párky či šunka. WHO je zařadila do 1. skupiny karcinogenů, tedy těch

nejnebezpečnějších, s prokázaným dopadem na zdraví. Sem patří mj. arzen, azbest anebo yperit... 4 Máme přestat jíst maso? Maso prokazatelně obsahuje i látky, které našemu organismu prospívají, např. jsou zdrojem cenných bílkovin. Podle studie tedy není rozumné ho zcela vysadit, jen byste ho neměli konzumovat přehnaně moc, jíst dostatek ovoce, zeleniny, hlídat si váhu a hýbat se. 5 Které látky v mase rakovinu způsobují? Červené maso obsahuje látky, které mohou být při zvýšené konzumaci karcinogenní, zejména železo. Při přípravě masa pak mohou vznikat např. aromatické aminy, jež mohou způsobit genetické změny v buňkách. 6 Uzeniny škodí stejně jako kouření? Jednoznačná odpověď: NE! Uzeniny sice jsou ve stejné kategorii jako tabák (či třeba alkohol), to však podle WHO neznamená, že stejně nebezpečné. Jen je teď vědecky podloženo, že jednoznačně zvyšují riziko vzniku rakoviny. Kouření za rok zabije 600 tisíc lidí, maso prý zhruba desetinu. 7 Je syrové maso méně nebezpečné? Ani na tuto otázku studie WHO neodpověděla. Vědci každopádně upozorňují na rizika, která konzumace syrového masa představuje. Ale že vám oblíbený tatarák může přivodit zažívací potíže či infekci, ví snad každý. 8 Sníží příprava masa riziko rakoviny? Ze studie nevyplývá, zda při vysokoteplotní úpravě, kdy je maso v kontaktu s horkým povrchem (smažení, grilování), vzniká více karcinogenních látek, např. zmíněné aromatické aminy, než např. při obyčejném vaření. 9 Jaký druh rakoviny maso způsobuje? Červené maso podle WHO vede nejčastěji ke vzniku rakoviny tlustého střeva, prokázána byla i spojitost s rakovinou slinivky a dokonce i prostaty. Konzumace uzeniny pak vede k rakovině tlustého střeva a žaludku. 10 Jaké množství je nebezpečné? Studie uvádí, že už 50 g uzenin denně (=dva plátky slaniny) zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o 18 procent! A že 100 gramů červeného masa denně pak navyšuje riziko téže nemoci o 17 %! Podle odhadů WHO má přímou souvislost s konzumací uzenin každoročně 34 tisíc úmrtí ročně, u červeného masa je to dokonce 50 tisíc životů. *** NEJČASTĚJŠÍCH RAKOVIN MUŽI: plíce, prostata, 5 tlusté střevo, žaludek a játra. ŽENY: prsy, tlusté střevo, plíce, děložní čípek, žaludek. Foto popis| Vypadá to lahodně, že? Ale dáte si i po přečtení této stránky? Foto popis| Maso je cenný zdroj bílkovin, ale také zatěžuje trávicí trakt. Foto popis| Červené maso podle doktorky Cajthamlové škodí zejména proto, že se často připravuje grilováním... Foto popis| Kouření zabije ročně asi 600 000 lidí, uzeniny podle odhadů asi desetinu. Foto popis| Tatarský biftek zbožňují všichni »masožrouti«... Foto autor| Foto: archiv Blesku, Profimedia.cz

byznys.ihned.cz Dovoz vajec za deset let stoupl o 590 procent, varují zemědělci. Soběstačnost Česka klesá 26.10.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Michal Šenk Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Ministr zemědělství Marian Jurečka diskutuje na Žofínském fóru o situaci na trhu potravin. Debatu účastníci vedou nad podílem českých potravin v obchodech i jejich kvalitou. Ministerstvo i zástupci potravinářů se snaží spotřebu domácích potravin podpořit značením. V něm

dosud panuje chaos. Čeští spotřebitelé preferují stále častěji potraviny domácí produkce, navíc na vzestupu je celá česká ekonomika. Oba tyto faktory jsou příčinou, proč tuzemští potravináři očekávají mírné zlepšení svého byznysu. Situace v oboru je tématem pondělního Žofínského fóra. A řečníci na něm za jeden z největších problémů označují klesající soběstačnost Česka. "Soběstačnost v základních komoditách by měla být naší prioritou. Nevyvážet základní komodity do zahraničí v takové míře jako dosud, ale využívat příležitosti trhu v Evropské unii. U řady komodit s tradicí a know-how kryjeme domácí spotřebu importem," upozornil na fóru ministr zemědělství Marian Jurečka. Za nejkřiklavější příklad označil vepřové maso, u kterého domácí produkce kryje spotřebu už jen zhruba z jedné poloviny. Jak Jurečka uvedl, výroba vepřového masa v Německu je přepočítáno na 100 hektarů obdělávané půdy ročně 326 kilogramů, v České republice je to na stejné rozloze 63 kilogramů. "To je příležitost," dodal. Staropramen potvrdil, že do jeho piva ve Švédsku se dostala chemikálie. Chyba se stala při čištění sudů - čtěte ZDE Podle prezidenta Potravinářské komory i Agrární komory ČR Miroslava Tomana se problém soběstačnosti týká i dalších zemědělských komodit. A příčinou jejího poklesu je mimo jiné pokles rozlohy zemědělské půdy o 23 procent za posledních deset let. "Je až neuvěřitelné, že za posledních deset let narostl dovoz vajec do Česka o 590 procent, u jablek a mrkve o 75 procent a u brambor o 250 procent," dodal Toman. Klasa, Česká potravina, Český výrobek a další Přesto je podle Jurečky i Tomana na tuzemském trhu vidět pozitivní trend příklonu spotřebitelů k českým potravinám. Ten už ministerstvo a další organizace dlouhodobě podporují různými kampaněmi, například na podporu značení. Ve značení potravin s přídomkem "český" panuje ale dlouhodobý chaos. Novela zákona o potravinách navíc přinese další značky původu výrobku - dobrovolné označování potravin Česká potravina a Vyrobeno v České republice. V prvním případě pro jednosložkové komoditní potraviny, které musejí mít 100 procent surovin z Česka, v druhém u vícesložkových potravin, u kterých musí být alespoň 75 procent tuzemských surovin. Světová zdravotnická organizace zařadila šunku či párky na seznam karcinogenů. Mezi tabák a azbest - čtěte ZDE "Navíc kdokoliv bude používat jakýkoliv symbol 'českosti', bude muset splňovat principy naší definice 'českosti'," vzkázal Jurečka k tomu, že dnes řada obchodníků označuje vlajkou či jiným svým symbolem jako české své výrobky. Nové značky chce paralelně s tím zavádět i Potravinářská komora. "Dál budeme podporovat Klasu, která funguje už od roku 2003, zahrnuje 1120 výrobků. Pořád má renomé. Označení Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou postupně nahradí nové cechovní normy," plánuje Toman. Ty mají být blíže představeny do konce roku. České zemědělství jako sektor tuzemské ekonomiky má podle čerstvých statistik ministerstva zemědělství výkon 290 miliard korun, jde o čtyři procenta HDP, s navazujícími obory jde až o 15 procent. Výdaje za potraviny tvoří mezi 15 a 20 procenty všech výdajů. Tak jako roste dovoz potravin do Česka, roste i vývoz českých potravin do světa. "Vytipováváme zajímavé regiony, v nichž působí agrární diplomaté. Fungují v Srbsku, Spojených arabských emirátech a Číně," poznamenal Jurečka. "Proč Čína? Samozřejmě je to velký trh. Třeba ve spotřebě piva je už Čína číslo jedna na světě," dodal. Odkud vlastně jsou české potraviny?

Na vlně popularity českých potravin se snaží "svézt" i obchodní řetězce. Zástupci dvou, kteří na fóru vystoupili, jednatel Billy Jaroslaw Szczypka a jednatel Penny Marketu Espen Berge Larsen, představili svůj přístup k "českosti". "Rozvíjíme projekt Billa regionálně, dnes jde o více enž sto produktů, které se prádávají tam, odkud jsou. Jednáme s dalšími novými dodavateli," uvedl Szczypka. "My jsme letos na prodejny začali dodávat například pečivo od místních pekařů, podobně chceme rozvinout spolupráci s místními výrobci piva nebo pěstiteli ovoce a zeleniny," plánuje Larsen. V jiných případech ale může být problém v terminologii. Řetězce často uvádějí, že drtvivá většina sortimentu (80 i 90 procent z tržeb) je od českých dodavatelů. To ale zdaleka neznamená, že jde vždy i o české potravináře ši zemědělce. "Dodavatelé jsou Češi, české firmy, ale jako obchodníci kupují potraviny ze zahraničí, které pak do obchodů nabízejí a spotřebitel má pak pocit, že jde o české potraviny," konstatoval oman. Podle řečníků na Žofínském fóru se ale situace pomalu mění k lepšímu a zahraniční řetězce se skutečně snaží zlepšovat spolupráci s českými potravináři. Těm se přesto nelíbí, že novela zákona o významné tržní síle, která má spolupráci dodavatelů a odběratelů řešit, zatím "stojí" ve sněmovně. "Přitom nás všichni ujišťovali, že jde o prioritu vlády a bude už v začátku roku schválen," postěžoval si Toman. "Projednávání je teď přerušeno ve druhém čtení ve sněmovně a zřejmě se jí dotknou i nějaké pozměňovací návrhy," sdělil Jaroslav Faltýnek (ANO), předseda zemědělského výboru sněmovny. Ten zároveň dodal, že vstříc k diskutabilnímu informování o zemi původu potravin, se chystá také nový zákon, který by měl nic neříkající informace o podílu dodavatelů z té které země v obchodech nahradit. "Cílem bylo, aby spotřebitel věděl, odkud potraviny v obchodě jsou, to se zatím nepodařilo," připustil.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64786830-dov...ruji-zemedelci-sobestacnost-ceska-klesa

ct24.cz Klobása může zabíjet. Uzeniny podle WHO škodí stejně jako tabák 26.10.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika ginterovam Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Světová zdravotnická organizace dala uzeniny na seznam prokázaných karcinogenů. Průmyslově zpracované maso totiž může způsobovat rakovinu trávicího traktu. Podle agentury pro výzkum rakoviny jde jak o salámy nebo klobásy, tak i masové konzervy nebo sušené maso. Pojmem zpracované maso nazývá Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny nejen uzeniny, ale i jakékoli jiné masné výrobky, které kvůli zvýraznění chuti či delší trvanlivosti prošly nějakou úpravou. Může jít o uzení, solení, fermentaci či konzervaci. Zpráva uvádí, že už konzumace 50 gramů uzenin denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent. „Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa, je nadále nízké, ale toto riziko se s množstvím zkonzumovaného masa zvyšuje,“ upozornil zástupce agentury pro výzkum rakoviny Kurt Straif. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: ČT24 Šéf agentury Christopher Wild nicméně zdůrazňuje, že navzdory riziku je maso důležité z hlediska výživové hodnoty. Vlády a úřady prý proto budou muset pečlivě vážit přínosy a rizika konzumace masa a zohlednit je ve svých doporučeních. „Pokud jsou prokazatelně karcinogenní, tak by se varování měla objevit,“ uvedl specialista na výživu Petr Havlíček. Od odborníků i ministrů většinou zaznívají shodná slova – všeho s mírou. „Pamatuji doby, kdy nám různé odborné posudky říkaly, jak je nebezpečná konzumace živočišných tuků. Zhruba po dvaceti letech se trend úplně obrací a říká se, abychom konzumovali živočišné tuky,“ zmínil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).Uzeniny se staly samozřejmou součástí jídelníčku Havlíček dodává, že jsme si navykli jíst neúměrně vysoké množství uzenin. „Zvykli jsme si maso konzumovat stabilně a nedodržujeme tradiční věci jako byl odlehčený pátek, masopust před Velikonocemi a Vánocemi, kdy se vyřazovala těžká masa a nahrazovala se luštěninami nebo rybami," uvedl Havlíček. přehrát video Události ČT: WHO varovala před uzeninami. V ČR přitom rakovina často vzniká právě ve střevě a konečníku Události ČT: WHO varovala před uzeninami. V ČR přitom rakovina často vzniká právě ve střevě a konečníku

Toman: Budeme čekat na stanovisko úřadu pro bezpečnost potravin v EU

Klener: Je to trochu poplašná zpráva, nejde o žádné novum

Katina: Takové zprávy se objevují už 30 let

Podle Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy také velmi záleží na druhu uzeniny, zda jde o šunku nejvyšší jakosti, špekáček, párek či uzený bůček. „Je potřeba si říct, že jsou uzeniny rizikovější a méně rizikové. Například je možno preferovat šunku vařenou před zauzenou, ale pořád i ta zauzená je zdravotně výrazně přijatelnější než některé druhy špekáčků či klobás,“ vysvětlil s tím, že by měly být jenom doplňkem jídelníčku. „Když si někdo dá k snídani chleba se šunkou nejvyšší jakosti, tak si nemyslím, že z toho dostane nádorové onemocnění.“ Pavel Suchánek Fórum zdravé výživy Agrární a potravinářská komora zatím neočekává negativní dopad zprávy na prodeje uzenin. Mohla by ale zapůsobit jako impuls na výrobce, aby dbali na kvalitu uzenin. „Mělo by to působit i na

obchodní řetězce, které nabízejí uzeniny, a měli bychom přestat soutěžit jenom v ceně,“ řekl prezident agrární a potravinářské komory Miroslav Toman. Podle výkonného ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Jana Katiny zájem o uzeniny neklesne. „Takové zprávy se objevují v různých periodách už zhruba 30 let. Jediné, co WHO nyní provedla, je, že udělala rešerši a souhrn dosavadních zpráv. Ale bohužel pro nás zapomněla na ty zprávy, které se o uzeninách a o masech vyjadřují v pozitivním slova smyslu,“ dodává Katina.Čím uzeniny vlastně škodí Potíž s uzeninami vychází z bílkovinové složky. „Pokud nedojde k dokonalému strávení bílkoviny, tak dochází k rozvoji hnilobných bakterií, jejichž činností se může narušit povrch střeva a může vzniknout nádorové onemocnění,“ popisuje jedno z rizik uzenin Havlíček. Problém může způsobit i vysoký obsah soli. Češi konzumují trojnásobek soli oproti doporučenému množství, jen minimum je z dosolování pokrmů, hlavní dávka je právě z uzenin. Podezření padá rovněž na dusičnany, které slouží jako konzervační látky, nebo na samotný proces uzení. Vliv na možný rozvoj rakoviny mají však i další okolnosti, jako jsou dispozice daného člověka. „Genetický předpoklad má významnou roli, ale životní styl tomu přispívá,“ zmínil onkolog Pavel Klener. přehrát

video Havlíček: Problémem je nadbytečná konzumace

Nejistý podíl nezpracovaného červeného masa Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák, azbest nebo gama záření. Odborníci vycházeli z dat, která shromáždili autoři více než osmi set dosud vydaných vědeckých studií zkoumajících souvislosti mezi konzumací masa a masných výrobků a výskytem rakoviny. Nejprůkaznější pak podle nich byly výsledky dlouhodobého zkoumání rozsáhlých vzorků populace z posledních 20 let. „Trochu mi to připadá jako poplašná zpráva, protože například to, že v uzeném mase jsou látky, které mohou spolupůsobit při vzniku nádorového onemocnění, není žádné novum. O tom se dávno ví,“ zhodnotil Klener. Faktem zůstává, že druhou nejčastější onkologickou diagnózou v Česku je rakovina tlustého střeva a konečníku. Každoročně zemřou zhruba čtyři tisíce lidí. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: ČT24 Může ze to hlavně špatná životospráva. „Nezdravé stravování, nepravidelné stravování, sedavý způsob života, kouření, samozřejmě část těch nádorů může být i geneticky podmíněná, ale je to menší (část),“ zmínila primářka onkologické kliniky 1. LF UK Eva Sedláčková. Podle agentury pro výzkum rakoviny pravděpodobně způsobuje rakovinu i nezpracované (tepelně neupravené) červené maso, tedy hovězí, jehněčí a vepřové. Kvůli neexistenci prokazatelných důkazů ale zatím figuruje na seznamu „lehčích“ karcinogenů. Na takzvaném seznamu 2A je kromě masa například herbicid glyfosát. Fakta

Nejhorší karcinogeny Látky vzniklé kouřením škodí dýchacímu a trávicímu ústrojí. Mohou způsobit i nádory v ústech. Azbest se používal jako tepelná izolace na stavbách. Jeho vlákna se ale odlamují a při vdechnutí se zabodávají do plicních sklípků, což po čase taky může vést k nádoru plic. Acetaldehyd, který se tvoří při trávení alkoholu, má podle vědců vliv na onemocnění jícnu. Potenciálně rakovinotvorné jsou pak některé látky vzniklé v průmyslu. Potíže tak může přinést dlouhodobá práce v hliníkárnách, ocelárnách, gumárnách nebo koksárnách.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...eniny-podle-who-skodi-stejne-jako-tabak

ČRo Plus Pouhých padesát gramů konzervovaného masa denně zvyšuje riziko rakoviny 26.10.2015

ČRo Plus str. 3 17:10 Den podle…

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Blíží se Vánoce, dámy a pánové, takže dalších pár minut věnujme našim stravovacím návykům. Uzeniny lze obecně s ohledem na zdravý životní styl chápat jako výjimečné zpestření jídelníčku, nikoli jako každodenní potravinu. Pouhých padesát gramů konzervovaného masa denně totiž zvyšuje riziko rakoviny. Světová zdravotnická organizace dala uzeniny na seznam prokázaných karcinogenů. Průmyslově zpracované maso totiž může způsobovat rakovinu trávicího traktu. Podle Agentury pro výzkum rakoviny jde jak o salámy nebo klobásy, tak i masové konzervy, nebo sušené maso. A tohle vše je téma pro paní Hanu Stříteckou, garantku sdružení Zdravá potravina. Dobrý den, paní Střítecká. Hana STŘÍTECKÁ, garantka sdružení Zdravá potravina -------------------Dobrý den. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Tyhle zprávy o škodlivých látkách v uzeninách přicházejí skoro pořád. Nyní ale Světová zdravotnická organizace přišla s informací, že konzumace nad padesát gramů uzenin denně je zdraví škodlivá. Co si myslíte o tomhle tom údaji? A co si vlastně máme představit pod pojmem zpracované maso? Hana STŘÍTECKÁ, garantka sdružení Zdravá potravina -------------------Tak, já bych začla tím, co si představit pod pojmem zpracované maso. Tak to jsou všechno takové ty různé paštiky, salámy, klobásy, párečky, prostě to, co naše česká populace bohužel má velice ráda. Ten problém není v tom mase jako takovém, ale vlastně v té úpravě toho masa. Protože se tam přidávají různé soli, různé dusitany, dusičnany. A z těchhle těch látek potom při tom uzení, nebo při té konzervaci vznikají takzvané nitrosaminy, a to už jsou právě ty látky, které potom můžou způsobovat tu rakovinu. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Paní Střítecká, ale maso je přece z hlediska výživové hodnoty důležité. Jak tedy to maso konzumovat a jaké? A čím jsou případně masné výrobky zdraví prospěšné? A teď nemám na mysli

ty salámy a klobásy, o kterých jste mluvila. Hana STŘÍTECKÁ, garantka sdružení Zdravá potravina -------------------Já určitě souhlasím s tím, že maso je pro člověka velice důležité. Protože jednak obsahuje dobře stravitelné bílkoviny. A hlavně plnohodnotné bílkoviny. A potom obsahuje některé třeba vitamíny, třeba vitamín B12, který nikde jinde nezískáme, nebo špatně získáme. A třeba i potom takovou věc, jako je železo. Určitě by se maso tedy mělo konzumovat. Ale maso jako takové, to znamená hezký ten celosval, třeba si ho upíct, udusit, ale nepoužívat právě ty zpracované. To znamená, převedené do té podoby těch různých salámů a klobás. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Je podle vás uzenina pro českou kuchyni typická? A možná ne jenom pro kuchyni, ale spíš pro takové to fast foodové stravování. Já když slyším těch padesát gramů, tedy pět deka, a představím si ty tučné klobásy s hořčicí, které jsou jistě podstatně těžší, jak to hodnotíte vy? Hana STŘÍTECKÁ, garantka sdružení Zdravá potravina -------------------Samozřejmě tam se nevejdeme, to doporučení těch, těch padesát gramů na té klobáse. A jak jste říkal, není to klasické jídlo, jako třeba k obědu nebo k večeři, ale jsou to přesně takové ty fast foody, že jdeme někde po ulici, anebo prostě někde odpoledne a dáme si, dáme si tu klobásu, nebo v rámci výletů. Když jsme doma, tak v rámci těch výletů si dáme nějakou tu grilovanou klobásu. Byla bych jakoby ráda, kdyby to nevyznělo tahle ta zpráva tak, že se máme začínat vyhejbat masu. To určitě ne. Nechala bych, já už jsem říkala, nechala bych ho na jídelníčku. A co se týká těch uzenin. Když by se ty uzeniny konzumovaly občas, tak jak je to doporučováno, a konzumovaly by se kvalitní uzeniny, to znamená třeba šunky, nebo celosvaly, jako je třeba Debrecínská pečeně, nebo Kladenská pečeně, které víceméně obsahují pouze tu sůl a ne žádné další přídatné látky, konzumovaly se třeba v té dávce těch padesát až sto gramů, což je dva, tři plátky prostě jednou za čas, a hlavně, to tam nikde v té zprávě nezaznělo. On není problém jenom v té konzumaci těch uzenin, ale hlavní problém je v té nekonzumaci ovoce a zeleniny, které my tam máme. Nebo obecně vlákniny. Takže my, ta naše populace, kdybysme zvýšili příjem ovoce a zeleniny, tak si myslím, že s tou rakovinou tlustého střeva by to nebylo tak hrozné, protože vlastně ty negativní vlastnosti z těch uzenin bysme částečně vykompenzovali právě těma antioxidačníma látkama z ovoce, zeleniny, případně nějakou vlákninou, třeba ze šlupek zase ovoce, zeleniny, nebo z nějakého hrubozrnného třeba pečiva. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Na to navážu další otázku. Jakou mají čeští strávníci povědomost o alternativních formách stravování, anebo o tom, o čem jste právě mluvila, jak ty jednotlivé potraviny kombinovat a případné škodlivé účinky jedné kompenzovat prospěšnými účinky jiné. Hana STŘÍTECKÁ, garantka sdružení Zdravá potravina -------------------Musím říct, že si myslím, že ta znalost je jak v které komunitě. Protože tak mezi těmi mladšími ročníky si myslím, že už začínají být lidé, kteří se zajímají o tu výživu, a ty znalosti o tom, co čím eventuelně vykompenzovat, mají. Co se týká té střední nebo starší generace, tam už je to horší. Tam si myslím, že ty informace úplně nejsou. A hlavně běžná populace dostává informace ty negativní. To znamená, nejezte něco, vynechte něco. Ale už se neříká, co za to jakoby nahradit, nebo jakým způsobem kombinovat. Takže většinou zprávy, které můžou ti lidé získat třeba na internetu, tak jsou přesně v tom smyslu nemůžete konzumovat uzeniny, nemůžete jíst maso. Ale už tam málokdy zazní to, že právě kdyby přidali třeba to ovoce, zeleninu, někde ty zdroje té vlákniny, tak že by jim to udělalo, udělalo podstatně lépe, než jenom to, že vynechají někde nějaké uzeniny. Protože zase, když se podívám třeba do jídelníčků, tak jak máme zkušenosti, nebo mám zkušenosti, tak když třeba vynechají ty párky, tak šáhnou po nějakých sladkostech, tučných sladkostech, nějaké třeba, i třeba müsli tyčinky, ale polité takovejma těma různejma polevama, kde bohužel zase jsou negativní tuky a negativní další látky, takže ti lidé si stejně nepomůží, nepomohou. Ale spíš ublíží. Libor DVOŘÁK, moderátor

-------------------To byla paní Hana Střítecká, odbornice na zdravé stravování. Děkujeme mnohokrát a na slyšenou. Hana STŘÍTECKÁ, garantka sdružení Zdravá potravina -------------------Na slyšenou, na shledanou.

ČRo Radiožurnál Světová zdravotnická organizace zařadila některé uzeniny na seznam karcinogenů 26.10.2015

ČRo Radiožurnál str. 1 18:10 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Vladimír KROC, moderátor -------------------Světová zdravotnická organizace dnes potvrdila, že zařazuje takzvané zpracované masné výrobky, zvlášť uzeniny, hamburgery, párky nebo salámy na seznam rakovinotvorných látek s nejvyšším stupněm pět, tedy úroveň tabáku nebo alkoholu. WHO vychází ze závěrů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která podnikla studii, podle které například konzumace padesáti gramů takového masa, méně než dvou plátků slaniny, zvyšuje riziko nádoru tlustého střeva o osmnáct procent. Zdravotnická organizace přitom zdůrazňuje, že maso zdraví i prospívá, proto vyzývá spíše jen k omezení spotřeby zpracovaného masa, i s ohledem na to, že každý rok zemřou na rakovinu nebo s rakovinou spojenou s konzumací masných výrobků desetitisíce lidí, zatímco na nádor způsobený kouřením až milion pacientů. Našimi hosty jsou docent Marek Svoboda, náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu pro vědu a výzkum. Dobrý večer. Marek SVOBODA, náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu pro vědu a výzkum -------------------Dobrý večer všem posluchačům a zejména milovníkům uzeného. Vladimír KROC, moderátor -------------------A prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman. Dobrý večer i vám. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane docente, je to tedy významná zpráva, důležité varování, když zaznělo na této úrovni? Marek SVOBODA, náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu pro vědu a výzkum -------------------Tak zcela určitě. Světová zdravotnická organizace svá varování, která jsou směřována k rizikům vůči poškozování lidského zdraví, vždycky velmi důležitě rozmýšlí, publikuje pouze to, co je ověřené, případně to ještě kategorizuje tak, jak to učinila i v tomto případě. To znamená, určitě je to důležité varování. Vladimír KROC, moderátor -------------------A můžete krátce shrnout, jaká rizika se pojí s konzumací takzvaného zpracovaného masa? Marek SVOBODA, náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu pro vědu a výzkum --------------------

Ve vztahu k tomu prohlášení, které Světová zdravotnická organizace učinila, to jest zařadila konzumaci červeného masa, zejména teda zpracovaných masných výrobků, do kategorie prokázaným karcinogenním účinkem, tak ve vztahu ke vzniku nádoru, to je ten karcinogenní účinek, je určitě to riziko významné a pojí se zejména s výskytem nádoru tlustého střeva a konečníku, my to zkracujeme kolorektálním karcinomem, ale i s některými dalšími nádory, byť zde už to riziko není tak významné, zmiňuje ta zpráva nádory slinivky břišní, nádory prostaty a v případě toho zpracovaného masa i nádory žaludku. Samozřejmě s tou, s tím zpracováním masa a požíváním nadměrného množství masných výrobků se pojí i ještě jiné, ještě i jiná onemocnění, která už nespadají do kategorie nádoru. Vladimír KROC, moderátor -------------------Na to všechno ale vědci upozorňují už nějakou dobu. Proč ten krok Světové zdravotnické organizace nebo studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny přichází až teď? Marek SVOBODA, náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu pro vědu a výzkum -------------------Prosím pěkně, na to taktéž existuje vysvětlení, samozřejmě tyto asociace se pozorují již delší dobu, od sedmdesátých, osmdesátých let bych vám mohl dokládat studie, které skutečně se zabývaly konkrétními látkami, například v uzeninách a ve vztahu k nádorům zažívacího traktu, ale musíme brát na zřetel, že tato prohlášení a ta kategorie, kterou ty karcinogeny v rámci té klasifikace Světové zdravotnické organizace a se společností pro výzkum rakoviny mají, tak musí být podložené, my nemůžeme si dovolit tu veřejnost strašit některými zprávami, které by neměly takovouto váhu. A tato zpráva je podložená víc než osmi seti epidemiologickými studiemi a řada z těchto studií, aby skutečně mohla něco vypovědět, jsou studie na dlouhou dobu, protože kancerogenní účinek některých látek se projeví až po letech. A jsou to studie takzvané prospektivní, kde my sledujeme ty osoby, to znamená, dopředu sbíráme z nich různé údaje, ty údaje musíme validovat, a ještě tam jsou i studie, které byly kontrolované, to znamená, případ, kontrola, kdy jedna ta skupina těch osob je například ti, kteří mají konzumaci masa a ta druhá třeba má sníženou nebo žádnou konzumaci masa, to znamená, jsou to opravdu studie na dlouhou trať a teprve, až je jich celá řada, navíc v tomto případě se ještě čekalo na studie z různých kontinentů, protože víte, že jsou různé stravovací návyky, mohou v tom hrát i jiné faktory významnou roli, takže určitě ten čas tady byl potřeba. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Tomane, Potravinářská komora se vůči rozhodnutí Světové zdravotnické organizace důrazně ohrazuje. Neuznáváte tedy závěry toho výzkumu nebo popíráte to, před čím odborníci varují už delší dobu? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Tak já bych neřekl, že popíráme, nebo že něco takového děláme, ale já bych řekl, že pro nás je důležité, jak se k tomu postaví EFSA, což je Úřad pro bezpečnost potravin v Bruselu, to je pro nás důležité, k tomu nevíme stanovisko. Já informace od WHO beru jako informaci. Kdyby to nebyla tak vážná věc, tak dávat do souvislosti, že uzeniny mají stejné dopady jako azbest a jako plutonium a jako tabák a alkohol, tak to mně přijde opravdu trošku na hraně, ale nicméně beru to, já jsem se tou studií seznámil, já jsem /nesrozumitelné/. Myslím si, že jíst cokoliv ve velkém množství škodí lidskému zdraví. Myslím si, že pokud je uzenina vyrobena z kvalitního masa, nepoužívají se tam náhražky, nepoužívají se glutamáty a tak dále a některé další věci, tak ta uzenina, uzenina není škodlivá, když se jí v rozumném množství. Samozřejmě, pokud někdo se přejídá, tak asi ano, ale dávat to opravdu do souvislosti s těmito ostatními látkami ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Čili, vy to považujete za zavádějící, to, že klasifikuje se karcinogenní riziko stejné i u toho zpracovaného masa jako u kouření? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR --------------------

No, určitě si myslím, že u kouření to riziko je několikanásobně nebo mnohonásobně vyšší než u toho, když někdo jí uzeniny, ale samozřejmě můžeme to brát tak, že musí jíst nějaké, nějaké kvalitní uzeniny a nesmí se přejídat, to znamená, jakékoliv ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Ano, ostatně ... Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------... přejídání je škodlivé. Vladimír KROC, moderátor -------------------... lékaři doporučují ne skončit s konzumací uzenin úplně, ale omezit ji, takže s tím souhlasíte, že v rozumné míře zkrátka používat tyto uzeniny. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------V rozumné míře, ale já už, já už zvedám obočí nad tím, protože už dneska máme označený jako mléko, i jako mléko, že mléko, že je alergen, že má alergen vajíčka, že má alergen dalších spoustu věcí, tak mi přijde, že se řítíme někam, kde už ztrácíme zdravý selský rozum a myslím, že bychom se měli řídit zdravým selským rozumem a každý to, co mu vyhovuje a ne podle toho, že nám někdo řekne, že zítra bude amarouny a my se vrháme na amarouny, protože ten neobsahuje vůbec nic. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dá se to, s čím přišla Světová zdravotnická organizace, pane Svobodo, brát i jako výzva k potravinářům s tím, že jejich postupy při zpracování masa můžou právě mít vliv na to, jak škodí nebo ne, myslím zdraví tedy. Marek SVOBODA, náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu pro vědu a výzkum -------------------Prosím pěkně ano, ale já si jenom doplním dovolit to, že já vcelku souhlasím i s tím, co řekl můj předřečník, to znamená, to, že je to dáno jako ..., označeno jako karcinogen první třídy, to neznamená, že v tom ve svém účinku jsou si ty karcinogeny ekvivalentní tak, jak tam zmiňoval plutonium pan kolega a podobně, to je jenom o tom, že už máme dostatek vědeckých důkazů o tom, že skutečně tyto, tyto látky nebo tyto věci vyvolávají rakovinu a to tady v tomto případě určitě je. Vladimír KROC, moderátor -------------------A teď k tomu způsobu zpracování, prosím? Marek SVOBODA, náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu pro vědu a výzkum -------------------Přesně tak. Jsou, jsou, určitě existují postupy a to jak při tom vytváření efektu třeba uzenin, toho uzení, tak včetně obalových materiálů, které jsou například schopny některé tyto látky dodatečně vstřebávat a snižovat jejich koncentraci v tom masném výrobku, čili existují určité procesy, kterými lze tady tento, tento výskyt těchto karcinogenů a jednotlivých škodlivých látek v tom mase a masných výrobcích snížit. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Tomane, berete to jako možnou výzvu? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Určitě. To, co řekl pan, pan kolega, tak s tím se, s tím musím souhlasit. Musím říci, že my to bereme jako výzvu a že možná konečně přestaneme soutěžit o ceny, ale budeme se bavit o kvalitě uzenin a

jednotlivých výrobků, což je důležité, ale nejenom pro výrobce, protože vemme si, že výrobci s tím nebudou mít problém, je otázka také obchodníků, co budou chtít nabídnout spotřebitelům. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dodává prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman. Děkuji také docentu Marku Svobodovi, náměstkovi ředitele Masarykova onkologického ústavu. Pánové, hezký večer, na shledanou. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR, prezident Agrární komory ČR -------------------Hezký večer. Marek SVOBODA, náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu pro vědu a výzkum -------------------Děkujeme. Na shledanou.

ČT 24 Jak poznat kvalitní potraviny 23.10.2015

ČT 24 str. 1 20:05 Hyde Park

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobrý večer v Hyde Parku. Kvalita potravin, české potraviny a třeba i česká gastronomie. Jak kvalitní jsou české potraviny a jak kvalitu vůbec poznáme, na co si v obchodech a restauracích dávat pozor? Co může ovlivnit kvalitu a co ne? Hostem dnešního Hyde Parku je původem sice výtvarník, ale taky fotograf a dnes především známý kuchař, popularizátor gastronomie a autor úspěšných knih, kuchařek i pořadů o vaření a gastronomii Roman Vaněk. Pane Vaňku, dobrý večer, vítám vás ve vysílání. Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Děkuji za pozvání, dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Takže kvalita potravin, velké téma poslední doby v úvodní reportáži Jaroslava Zouly. / Reportáž / Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Boom farmářských tržišť, jeden z trendů na českém trhu s potravinami. Jenže organizátoři už hlásí, že musí kontrolovat, že nabízené plody jsou skutečně od malých zemědělců. Jen jeden z problémů, na který si musí kupující dávat pozor, pokud chce domů přinést skutečně kvalitní potravinu. Martin KLANICA, ústřední ředitel SZPI /21. 4. 2015/ -------------------Poučený a sebevědomí spotřebitel je nejlepší obrana proti falšovaným produktům. Ne vždy ten produkt, který se jeví jako nejlevnější, je ve skutečnosti skutečně nejlevnější. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Jenže i takový spotřebitel je na řadu triků krátký. Některé odhalí až laboratorní rozbory. Výrobci

potravin jsou v náhražkách stále vynalézavější. Prvotní producenti navíc ukazují na obchodníky. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR /21. 4. 2015/ -------------------Rozhodně velká část viny za snižování kvality potravin jde za obchodními řetězci. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Jenže řetězce obvykle s poukazem, že lidé to tak chtějí, zase ukazují na zákazníka a kruh se uzavírá. Podobné vysvětlení je obvykle slyšet i u dalšího problému. Rozdílné kvality stejných potravin v různých zemích. Na ty největší nešvary se mohou nespokojení zákazníci navzájem upozornit třeba na velmi oblíbeném serveru Potraviny na pranýři a jak naopak poznat kvalitu? Slibují to třeba různá označení původu nebo kvality potravin. S nimi je ale ten problém, že jich začíná být trochu moc a ta první značka Klasa možná skončí. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ /5. 6. 2015/ -------------------Nás čeká teď, řekněme, v průběhu letošního roku diskuse s výrobci, s Potravinářskou komorou, se zemědělci, abychom si řekli, jestli tuto značku nadále do budoucna chceme, jakým způsobem ji chceme prezentovat, podporovat, pokud vůbec. Vladimíra NOVÁKOVÁ, mluvčí, Státní zemědělský intervenční fond /5. 6. 2015/ -------------------Probíhá výběrové řízení na realizátora kampaně na podporu kvalitních potravin. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Aby toho nebylo málo, ministr zemědělství chce podpořit nově vzniklé značky Česká potravina nebo Vyrobeno v ČR. / Konec reportáže / Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A teď tradiční nabídka pro vás, vážení diváci, ptejte se Romana Vaňka sami, na co chcete, co vás zajímá, naše webové stránky Facebook, Twitter jsou vám k dispozici, dotazy můžete podkládat i SMSkami nebo přímým telefonátem do vysílání. Na adrese pořadu http://www.hydeparkct24.cz najdete vše přehledně. Tak, vše přehledně máme i tady, dotazy od diváků, první je od Janiny: "Myslíte si, že lidé konečně začínají kupovat kvalitní potraviny na úkor kvantity? Co říkáte na rádoby biopotraviny, kterým jsou zaplavovány supermarkety, co farmářské trhy? Je to kompromisní cesta mezi bio a kvalitou?" Tak první otázka, jestli dnes už lidé začínají kupovat kvalitní potraviny na úkor kvantity? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Podle řeči určitě ano, podle hospodských řečí stoprocentně, podle, podle, řekněme, dostupných tabulek rozhodně ne. Ale to, co je, to, co je důležitý, že se o to ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Počkejte, to mi, to mi rozklíčujte, chcete říci, že to je taková móda, o které se mluví, ale když přijde na věc, tak lidé přece jen sáhnou po té kvantitě na úkor kvality nebo ... Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Velmi správně. Přesně jste to řekl. To není jenom fenomén současnosti tady u nás, tohle to už začalo před, já nevím, 25 lety v Anglii. Existují studie, co všechno kupujeme, než jdeme tedy s tím košíkem do toho, do toho supermarketu a s čím vycházíme ven. Takže když přicházíme dovnitř, tak jdeme koupit opravdu maloučko, pouze teda low fat, no fat, trans fat, všechno bio, všechno organic a v tý

top kvalitě, vycházíme ven a máme narvaný košíky z poloviny zbytečnejma, zbytečnejma věcma a většinou se jedná o ty nejlacinější produkty, který, který jsou. To, co je ale daleko důležitější, než, než tohle to všechno, je, že se o tom začínáme ve společnosti bavit, víte, tohle to ještě před 10 lety vůbec, to nemělo vůbec smysl tyhle ty otázky tady otevírat, ale zásadní je, že to začínáme skloňovat, že jsme se zastavili a zatím ještě stále hledáme viníky mimo nás, jo. Viníkem jsou všichni ostatní, ne my, ale bavíme se o tom, a to je zásadní. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A biopotraviny, biopotraviny, farmářské trhy, jestli ty jsou tou kompromisní cestou mezi bio a kvalitou? Váš pohled na farmářské trhy? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Ne, ne, nemůžeme spojovat bio a farmářské trhy automaticky dohromady, to je, to je nesmysl přeci. Farmářské trhy jsou věc, která funguje všade ve vyspělým světě. Je to, je to nádherný řešení nejen, co se týče nákupu daný potraviny nebo zeleniny, masa, ryb, to je, to je úplně jedno, ale, ale víte, tam především dochází k jakýsi interakci mezi, mezi mnou jako nakupujícím a člověkem, který mi to prodává. Já skutečně vím, od koho ta daná potravina je, můžu si, můžu jí ochutnat, můžu si s ním popovídat a většinou to funguje tak, že ten člověk je na tu svojí potravinu nějakým způsobem hrdej a každej ten tejden na těch trzích ji potřebuje prodat, a když jí neprodá nebo nebude dobrá, no, tak tam nebude a pak nebude fungovat, že jo. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Když tady sáhnu po jednom z vašich citátů, který jsem si vyhledal, tak zní takto: "Jakým způsobem funguje gastronomie v normálním vyspělém světě, vezmu dobrý lokální produkt a snažím se ho co nejméně opracovat." To je tedy zásada na dobrou kuchyni, jak má být? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Samozřejmě, že ano, ale to je věc, která, která jde v současnosti v týhle zemi ještě velmi špatně pochopit. My skutečně teď teprve začínáme o problémech a o gastronomii, o jídle hovořit, jo, přitom, přitom máme v genech jako homo sapiens sapiens jen tři základní věci, a to je, jsme lovci, jsme sběrači a jíme v tlupě, jídlo je prostě primární a zásadní, jídlo ovlivňuje náladu, jídlo ovlivňuje naše činnosti, všechno. A jak to, jak to vysvětlit. Nemůžeme dneska říkat jenom: "Řetězce jsou špatný, bio je nejlepší," takhle to vůbec není. Bio není jenom o tý daný surovině, o tom, že něco dostane nálepku bio, bio je, bio je životní styl, jo. Bio je věc, který musím nějakým způsobem věřit, musím se jí přizpůsobit a musím trošičku zpomalit, zpomalit rytmus a nekupovat neuvěřitelný kvantity, který v těch vozejkách vozíme a my je vozíme. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A věříte tomu, že potraviny nabízené jako bio skutečně jsou bio potravinami tady v Česku? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Je to věc, která je velmi v této zemi hlídaná. Stanu-li se, řekněme, biohospodářem nebo biozemědělcem, věřte mi, že se spíš stanu kancelářskou myší, protože v tu chvíli na mě jako na biozemědělce přichází takový stovky neuvěřitelnejch kontrol, že, že, jestli teda to své bio jaksi dodržuju, čili takoví ty opravdu malí zemědělci, malí výrobci, kteří teda něco bio vyrábějí, ano, tam, tam tomu skutečně věřím, jo. Samozřejmě, a to nejenom u nás se s biem hrajou různý hry, kterým já nerozumím, ale, a o tom není vůbec ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A vy třeba pídíte se nebo vybíráte si ty biopotraviny? Zaměřujete se na ně, když sám pro sebe nakupujete?

Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Ne, ne, vůbec ne, já používám jenom selskej rozum a ono často víte, bio to echt bio nemusí zásadně znamenat chuť, jo, když jste hovořil o potravinách, my teprve teď v současný době začínáme zjišťovat, že existujou taky nějaký sezony, že jo, řetězce nám vzaly sezónnost, jo, dneska koupíte jahody v lednu. To, že jsou nádherný, ale nechutnaj a nevoněj je něco jinýho, ale máme je možnost koupit. Já neříkám, že to je špatně, jsme normální konzumní společnost západní a máme veškerý vymoženosti tohohle typu, kdyby to tady nebylo, no, tak, tak zase chřestíme klíčema a řveme: "Oni nám to nechtějí dát." Ale, ale je potřeba si uvědomit nebo my v současný době skutečně začínáme objevovat, že, že mrkev může chutnat, jo, že stačí skutečně pár, pár ingrediencí dobrejch na vstupu, dobrej kus masa, dobrej kus zeleniny, trošička vína, nějaká bylinka, ono už to zní jako klišé, protože nás to říká pár furt dokola, ale, ale já to vidím i z těch našich kurzů, kdy lidi odcházej a říkaj: "Jo, aha, jo, aha, ono to fakt funguje, jo," že, že mi nejprve těm danejm surovinám skutečně musíme věřit, nepotřebujeme mít tisíce, já nevím, mixů práškovýho koření na pomalu už na cokoliv jenom, abychom něco dochutili. Není to potřeba, ono to má svou vlastní chuť. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A vy jste nakousl ty sezonní potraviny, tedy měli by lidi jíst, tak jako kdysi jedli skutečně jen ty sezonní potraviny. Říkáte, není nic špatného na tom, že v nabídce jsou jahody v zimě, ale je to vlastně prospěšné nebo je důvod kromě toho, že je chceme třeba v zimě ochutnat, je to pro organismus dobré nebo není dobré jíst jahody v zimě, rajčata v zimě nebo bychom se opravdu měli řídit při stravování tím, abychom jedli sezonní potraviny? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Takhle se to zase nedá, nedá generalizovat, protože dnes ty jahody v lednu, chcete-li a bavíme-li se o nich, fungujou spíš jako jakási mentální pochutina toho, že si to jaksi můžu koupit, to, že to nechutná, je, je druhá věc a kdyby to na tom trhu dneska už opravdu chybělo, tak, tak skutečně, věřte mi, že zase budeme křičet: "Jé, oni to nemaj," a je konec světa, jo. Z logiky věci, jakmile, jakmile si koupím, a teď se bavíme spíš o ovoci a o zelenině, něco v sezoně, v naší sezoně, v naší, v našem podnebním pásmu, ano bude to mít samozřejmě nejlepší chuť. To je to, když si, když si utrhnu rajče, který jsem si vypěstoval a skutečně ho utrhnu v tu chvíli, kdy je zralý, že jo, téměř, když praská, tak bude obsahovat logicky nejvíc cukru a bude dokonalý, nemůžu počítat s tím, že bude mít úžasnou chuť rajčátko, který si koupím kdykoliv a je dovezený odkudkoliv. Není to špatně, my, my to prostě potřebujeme pro náš konzum, a tak to je, ale samozřejmě, chci-li si kupit skutečně v tu chvíli daný rajčátko, který má tu nejlepší chuť, a tady u nás není sezona, no, tak ale tak za to musím zaplatit, protože je sem dovezený letecky a není podtržený. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A s těmi lokálními potravinami je to tedy jak? Je skutečně tedy důvod i třeba z hlediska kulinářského nebo gastronomického preferovat lokální potraviny kromě toho, že chceme třeba podpořit místní zemědělce a místní producenty? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Samozřejmě a ten trend je neúprosnej a funguje úplně fantasticky ve světě Think Globally, Cook Locally - mysli světově a vař lokálně, takhle to funguje a potom my, my tomu PRově říkáme: "Jo, to je ta kuchyně našich babiček." Ne, není, nebo vlastně je, je to kuchyně našich babiček, protože ony dodržovaly sezonnost, jo. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak postoupíme dál, dotaz od Karla zní takto: "Je podle vás v pořádku, aby jeden výrobek, který má stejný vzhled, měl zcela jiné složení v různých zemích a přitom stejnou nebo dokonce vyšší cenu?" To je ten známý spotřebitelský koš, potraviny v Německu, potraviny v Česku. Německá Rama má víc tuku, než česká, limonády v Německu slazené cukrem, tady jakýmsi fruktózovým sirupem a tak dále.

Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Já, já myslím, že tuhle tu kauzu jsem už před několika lety otevřel v tom mým předchozím pořadu. Samozřejmě, že to v pořádku není, to si, to si tady Karel odpověděl sám. To, jakej, jaký to má zásah obchodní a proč se tak děje, je věc jiná, samozřejmě, že to v pořádku není. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, ti výrobci ty odlišnosti vysvětlovali tím, že přihlížejí, bavili jsme se tu o lokálních potravinách, tak oni to vysvětlovali, že přihlížejí k lokálním chutím a zvykům spotřebitelů, čili přeloženo, že Češi mají takové místní specifikum, že chtějí míň kvalitní ... Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Že jsme, že jsme pokusný králíci ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------... a míň chutné potraviny. Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Víte, jsou případy samozřejmě, kde, kde mají ty výrobci nebo ty nadnárodní koncerny pravdu. Oni si skutečně vždycky velmi pečlivě udělají jakýsi research toho, co se, co se tady jí, o co tady jde vůbec v tý zemi nebo nejen u nás, že jo, kam vstoupěj a následně na to začnou testovat tu zem, co, co všechno vydrží, že jo. A my, protože skutečně jsme teprve fakt, teď se teprve zajímáme opravdu o jídlo, o gastronomii a začneme hledat a říkáme: "Hej, hej, hej, počkej, tak co je," že jo. Čili teď i vlastně ty nadnárodní koncerny se tomu začnou a už začínají přizpůsobovat, jo, čili jestliže trh řekne: "Tak už ne barvičky do potravin," no, tak, šup a dají se tam přírodní barvičky, protože, protože konzumní společnost barvičky potřebuje, vyžaduje a miluje je, jo. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy jste říkal, že někdy výrobci mají pravdu, pokud přihlížejí k těm místním chutím. Napadá vás příklad takové, takové potraviny, takového výrobku, kdy tentýž výrobek prodávaný třeba v Německu nebo na západ od Česka, a tady v Česku, má z těchto důvodů oprávněně odlišné složení, odlišnou chuť tady v Česku? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------My jsme se o tomhle tom nedávno bavili, spíš jde o věci, který nepotřebujeme denně, spíš jde o pochutiny, o cukrovinky, o tyhle ty, tyhle ty typy věcí, ale to, že jestli je v čokoládovým zajíčku míň, míň čokolády, chcete-li a že váží ten německej zajíček velikonoční víc, než ten náš, potažmo, Mikuláš, že jo, teďka budou Mikuláše, tak to skutečně nemá vůbec co společného s tím, že Češi chtějí méně, méně čokolády a že chtějí, že chtějí menší Mikuláše, jo, čili jsou, jsou, je pár věcí, kde, kde to takto je, kde vycházejí nějaký domácí chutě těch kterejch zemí, ale, ale většinou nejde jenom o německé DPHáčko. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dotaz z Facebooku od Pepy: "Vyrábí se vlastně ještě něco pořádného v Česku? Ať vezmeme kávu, Sunar, mraženou zeleninu, oplatky, piškoty, sýry, rostlinné tuky, pomazánky, vánoční kolekce, a tak dál," to všechno vyjmenovává Pepa, "buď je to pod českou vlaječkou vyrobeno v Polsku, na Slovensku, v Rakousku, ve Španělsku a jinde," tak tady ten dotaz jakoby přestal, ale otázka je obsažena v první větě, jestli se tu vyrábí ještě něco pořádného. Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu --------------------

Ale vyrábí se tady samozřejmě spoustu pořádných věcí, to je i důvod toho, proč, proč se lidi začali dívat mnohonásobně víc na to, jestli je to český, anebo jestli je to polský, teďko, když už se budeme bavit konkrétně, nebo jestli je čínský, americký, já nevím, jaký. Ale samozřejmě, že se v týhle zemi vyráběj věci, spoustu věcí se vyrábí pořádně, to, že jsme, to, že už v celé řadě potravin nejsme soběstačný, to, to je pravda, to samozřejmě takhle je, ale co, no, tak, sýry se tady vyrábějí, ano, rostlinné tuky se tady vyráběj, piškoty je teďko velkej, velká legrace ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Piškoty, to je, to je, vy říkáte legrace, je to velká kauza, dokonce na sociálních sítích se objevila jakási výzva k bojkotu piškotů. O co jde, o co jde, tedy upozornil na to pořad A dost!, tak že zkrátka ty tradiční české piškoty nadnárodní společnost Mendelez přesunula jejich výrobu po Polska a piškoty změnily svůj charakter, zcela, jsou tvrdí, nerozpustné, nerozplývají se tak a výrobce říká, že receptura se nezměnila, pouze se změnila, a teď cituji: "Metodika výpočtu nutričních hodnot a složení výrobku." Přesto třeba tady Jan Pivoňka z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT se domnívá, že se musela změnit i, pravděpodobně musela změnit i receptura. Váš názor na věc, když už tedy tady jsou jmenované i v dotazu od Pepy piškoty? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Je celá řada věcí, který, se kterými v pořadu A dost! nesouhlasím, ale tohle to je věc, která se Honzovi Tunovi skutečně povedla a mám radost, že, že to otevřel. Protože víte, teď se vlastně celou dobu tady o tom bavíme. Společnost se začíná zajímat a hovořit o tom, tady možná v těch potravinách je nejvíc vidět vlastně síla sociálních sítí, který dokážou přetvářet věci a měnit věci, čili jestliže někdo něco otevře například teda v pořadu A dost! a lidi se začnou zajímat, tak se začnou dít věci, který se teďko dějí. A co se děje, co se děje s oplatkama nebo, promiňte, s piškotama. Tyhle ty nadnárodní firmy, a to nejen u nás, velmi rádi a zcela logicky, protože jsou to obchodní firmy, optimalizují, optimalizují jaksi výrobu, to znamená, že jestliže je danej produkt, tak ho nebudu vyrábět tady, když ho umím vyrobit někde lacinějc, že jo, to, to se děje, já nevím, tady u nás ve výrobě českejch zmrzlin, který se přetahaly do Polska, a to se třeba teďko začalo dít s těma piškotama, že jo. Já nevím, jestli jste ty piškoty viděl či, či ne, lidi mají samozřejmě pravdu. Ano, tahle ta firma je přetáhla, veškerou výrobu, těchhle těch piškotů do Polska a to je důvod, proč se jakoby polská vláda potom může snažit sebevíc, dělat nějaký PR polskejm potravinám, když se sem potom zpátky dovezou takovýhle šmakulády. To, že udělali nějakej jinej nutriční výpočet hodnot, ano, to se dělá, jo, může k tomuhle tomu dojít k jinému nutričnímu výpočtu, nicméně si myslím, jejich PR oddělení totálně selhalo, protože tohle, tohle není, tohle není pro lidi pochopitelný. Chutná to úplně, no, prostě to nechutná, to zaprvé. Vypadá to jinak, texturu to má jinou a odpovědět, ono je to úplně stejný a výpočet nutričních hodnot je jiný, víte, tam se stala jedna věc, že jo, šoupli to do Polska a přestože oni říkají, že receptura je pořád stejná, jo, což, což možná bude, může být, ale byla tam prostě použita, já, já se skoro vsadím, že tam prostě použili úplně tu nejvíc nejlacinější hnusnou mouku, kterou mohli a v tu ránu máte jiný poměry lepku prostě ty piškoty jsou hnusný. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Piškoty opravdu téma národní ... Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------No, ale to je dobře. Rozumíte, to je strašně dobře, to je to, proč já jsem říkal, jestli se vám něco nelíbí, nemůžeme kecat jenom v hospodách, my to prostě musíme říct ve velkým, a to jsou piškoty, super. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vyjádřil se k tomu dokonce ministr zemědělství Marian Jurečka, poslechněme si to. redaktor /citace: Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL// -------------------"V dětství nás upláceli křupavým zlatem z Opavy, jak vím z médií i vlastní zkušenosti, dneska už piškoty nekřupou. Škoda. Mým klukům taky chutnat nebudou."

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Takže piškoty a ministr zemědělství Marian Jurečka, ale nejde jen o piškoty, taky další kauza jsou vlastně Tatranky, Tatranky, které se vyrábějí 70 let, podle té původní receptury měly obsahovat 12 procent pražených arašídů, tento nadnárodní výrobce je tedy začal vyrábět bez jakéhokoliv obsahu arašídů, pouze s arašídovým aroma, obdobně máslové sušenky jakési. A ten argument, že arašídy jsou velmi silné alergeny, tak proto tedy pouze aroma, nikoliv už s arašídy. Ten argument je na místě, je to v pořádku tento, tento ohled na alergiky používaný jako argument? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Já vám na tohle nedokážu relevantně odpovědět. Já v tom vidím jenom normální byznys, nic, nic jinýho, a dokaď si tyhle ty věci budeme nechat líbit, jestliže teda něco jsou odjakživa tradiční, v týhle tý zemi a, zaplať bůh, my se začínáme zajímat o české zboží, my mu věříme, rozumíte, my začínáme věřit naší vlastní tradici, super v tom jídle ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale co s tím mohou spotřebitelé dělat? Jak se tomu mohou bránit? Chtějí piškoty, které už se nevyrábějí, chtějí Tatranky, které už jsou jiné, možná šizené ... Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Ale vy si myslíte, že tohle to, usne tahle kauza, ani smykem, vůbec ne, ty piškoty se sem pěkně hezky podle mýho vrátěj, protože, protože podle mě je lidi skutečně, podle mě tahle ta kauza bude dotažená do konce a jestliže existuje sušenka, která je tady 70 let oříšková a teď se začne najednou brát ohled na alergiky, já v tom spíš vidím byznys, než, než ohled na alergiky, víte, to je úplně stejný, jako kdybyste řekli v Itálii, že, že se určitý druhy salámů přestanou dělat bez piniovejch oříšků, protože budeme brát ohled na alergiky a vyrobíme to teda v jiným, v jiným státě než v Itálii, tak vám říkám, že je další světová válka a začnou jí Italové. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Zlatuše: "Výroba které potraviny vás pozitivně a negativně překvapila?" Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Zlatuše, jestli hovoří o tom, o tom mým pořadu, kde ukazujeme výrobu potravin, to je, to je celá, celá řada, ta výroba je neuvěřitelně zajímavá, ať už, ať už ve velkým, tak, tak v malým a pozitivně. Mně se strašně líbilo ve výrobě Loštických tvarůžků, to je, to je prostě něco neuvěřitelně úžasnýho a já jsem vůbec netušil, že se to, že se ty naše syrečky, že jak říkáme my Pražáci, olomoucké syrečky, Loštické tvarůžky správně, že se vyrábějí téměř celý ruční a kolika rukama to projde, než vlastně se vůbec dostanou na trh. To bylo, to bylo obrovsky zajímavý pro mě. Fenomén byl, jak se vyráběj brambůrky, to jsem vůbec sám nevěděl a netušil a tohle je na gastronomii to nádherný nebo na jídle, že každej jedinej den můžete říct děkuju, zase jsem se něco novýho přiučil či naučil. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jsou ty dnešní brambůrky tak nezdravé tedy, když znáte technologii jejich výroby? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Nezdravé, víte, jak to říct, já vím, že to zdraví se dneska probírá a vařme kvalitně, zdravě, hlavně ať je to rychlý a levný, že jo. Tohle to je věc, kterou, která netrápí jenom nás současníky, jo, protože když si přečtete Národní listy z roku 1866, tak tam už najdete, že chtěli žít zdravě, rychle, doba byla uspěchaná a chtěli vařit levně, ono je to pořád stejný. Ty, zase, brambůrky jsou pochutina, jo, a tam musím tedy jaksi počítat s tím, že když, když se musej ty brambůrky, že když musej projít nějakou fritézou a nějakým olejem, tak, tak asi je nemůžu baštit každej den po 30 kilech, protože, protože tady

asi zřejmě dlouho po tom nebudu, ale, ale Zdeněk Pohlreich říká krásnou věc: "Ono neexistuje nezdravé jídlo, oni jsou pouze nezdravá množství." Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A když se Zlatuše zajímá o negativní zkušenost, to, co vás negativně překvapilo, výroba které potraviny? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Negativně, hm, možná, že to nebyla, jo, jo, byla to určitě, tenhle ten díl snad ani ještě nešel, jak se vyrábějí vlastně úplně ty nejlacinější uzeniny, ty opravdu takový ty echt nejlacinější suroviny, promiňte, uzeniny. To, čemu už se dneska nesmí říkat špekáček, že jo, a už jsou to, já nevím, jak se tomu všemu říká, tak tam mám pocit podle, podle složení, že už spíš jakoby je to náběh na, na nějaký konvertování do, do vegetariánství, jo, a je to samozřejmě plný chemie, ale to, co mě spíš na tomhle tom překvapilo, kdy zase došlo k tomu tam, kdy se řeklo: "A lidi to chtěji." A já jsem říkal: "No, tak to vůbec, tohle lidi prostě nechtějí, jo." Ne, lidi to chtějí, a tak já jsem se byl podívat v jednom řetězci a mají velmi sofistikovaně vymyšlenej program na to, kde zkoušejí skutečně na obyčejných lidech, který přijdou nakupovat, chuť a je to fakt promakanej systém. A oni říkaj: "Tak teďko dopoledne, když dáme tenhle ten test lidem, dáme před ně dobrej, dobru uzeniny, špatnou uzeninu nebo tu, co vy, pane Vaněk, říkáte špatnou, no, tak teďko dopoledne vyhraje, vyhraje ta špatná. To my víme. Odpoledne to vezmou lidi, který maj víc peněz a choděj nakupovat, tak to spadne na to ..., ne, ne ...," tak jsme to udělali a jednoznačně vyhrálo něco, co se uzeninou pro mě osobně téměř nemá nic společnýho, nechutná to, nevoní to a lidi, když jsem se jich potom ptal, tak oni říkali: "Víte, když ono je to takový jako pikantní." Stačí tomu dát víc barvy, víc soli a víc aromat a je to. Svět chce být klamán. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A nerozhodovali se tedy ti dopolední nakupující prioritně podle ceny? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Oni nevěděli cenu, vůbec. Tam nešlo o cenu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A obecně musí být technologie dnešní výroby potravin tak složité, musí, jde mi o to, jestli se do potravin skutečně musí přidávat nejrůznější přídavné složky, když dřív to tak pravděpodobně nebylo, přece dřív se potraviny taky konzervovaly, tak se, tak se třeba ty konzervy zavařily a celá paleta dalších konzervantů už se tam nepřidávala, tak jako dnes se argumentuje, že je to třeba. Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------A proč se tam nepřidávala? Protože tenkrát to akorát chemie v potravinářství neznala, kdyby jí znala, tak se tom přidávalo taky. Ano, samozřejmě, že, to jsou věci, s kterejma já nemusím souhlasit a s celou řadou z nich skutečně nesouhlasím, ale zase, podívejte se, my o tom mluvíme a pak jdeme a stejně to koupíme. Dám vám příklad. Budou vedle sebe ležet dva totožný výrobky a na jednom bude napsáno: Trvanlivost 27 let a vedle Trvanlivost do zítřka. Kterou koupěj lidi, rozumíte? Automaticky, my už máme v podvědomí, to, aby mi to hlavně co nejdýl vydrželo, jo. To, že chodíme nakupovat obden nebo jednou za tři, no, prostě jsme v těch krámech furt, tak přesto jdeme a koupíme něco, co má obrovskou trvanlivost. Teď je tlak na to, aby to nemuselo bejt v chlaďácích, v mrazácích, protože to stojí prachy, energie, takže aby nám to vydrželo, vydrželo v regálu ideálně. Já sem byl v jedný fabrice v Itálii a tam se teďko dávalo dohromady pro východní svět, nebyli jsme to my, bylo to pro Bulharsko a tam se dával dohromady chleba, kterej musí vydržet rok v igelitu. Bílej chleba, to je úplně, svět se zbláznil, jo, a bude to horší. Je jenom na nás, jestli budeme edukovaný a budeme používat selskej rozum, či ne. Jestliže to chci, aby mi to vydrželo dlouho a vydrželo mi to na sluníčko, tak musím počítat s tím, že to je narvaný chemií. Bohumil KLEPETKO, moderátor

-------------------Jsou dnešní lidé na tyto potraviny už uvyklí, takže kdyby třeba lidi z doby před 100 lety, před 50 lety, kdy se taková chemie nepoužívala, jedli dnešní potraviny, měli by třeba zdravotní problémy? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Nevím, jestli by měli zdravotní problémy, na tohle vám nedokážu erudovaně odpovědět, ale myslím si, že na spoustu věcí by koukali určitě jak zjara, ale ono jídlo a gastronomie, to, to není věda o náhodách, to je exaktní spočitatelná věda. Jestliže chci, aby mi něco vydrželo nebo jestliže chci, abych něco, aby něco stálo méně, okay, co jen nejlacinější, voda, tak tam narvu vodu, jak tam tu vodu udržet, takže musím použít chemii, teďko samozřejmě rozmělním barvu k tomu a barva pro nás je, je velmi důležitá, takže to musím přibarvit, když to přibarvím a naředím, no, tak ale teď to nebude chutnat jako ta původní věc, no, tak to nadchutím ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Honem, voda, dolévám nepřipravenou. Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Děkuju, děkuju. My jsme, my jsme, tahle planeta, a teď zase, hovořím o nás o západní konzumní společnosti, my jsme absolutně závislí na cukru a na soli. Stačí to jenom přisolit a mažeme pro to znovu, jo, čili, a co je nádherný momentálně, že určitá skupina lidí v týhle zemi se zastavila a začíná zjišťovat takový ty původní chutě, teď se tomu PRově říká alá první republika a babiččino. Ne, to jsou jenom ty původně chutě a ono to chutná. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A Petr Jančář: "Jak je to s kvalitou českých potravin dnes a před rokem 89?" Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Nevím, o jakejch potravinách se budeme přesně bavit, ale dnešní potraviny jsou kvalitnější než před rokem 89. Už jenom kvůli hygieně, tahle ta zem má nejtvrdší hygienický normy v celý, v celý Evropě. Viděl jsme mnoho fabrik venku, od Jižní Ameriky, přes Ameriku, po Evropu a skutečně hygienický podmínky v týhle tý zemi, to, že se občas prostě někde najde, já nevím, teď jsem četl v těch otázkách, myš někde nebo, ano, to je prostě všade a je to neodpustitelný, logicky, nicméně, nicméně hygiena v současný době v týhle zemi je na neuvěřitelný úrovni. Kvalita potravin. Dneska, my máme mnohonásobně větší výběr, copak už to ty lidi zapomněli? Dneska my křičíme: "Jé, a to je teda pěkně nehezký, co nám do toho párku zase dali," a my, ano, dali, ale oni to deklarují, to zaprvé. Za druhé vedle toho leží dalších 62 druhů dalších uzenin a párků na výběr, takže my si dneska můžeme vybrat od nejlacinějšího až po ten nejdražší a naši výrobci, aspoň český výrobci, ty se skutečně velmi, velmi bojej toho, aby nezapomněli něco deklarovat na etiketu, protože ty postihy začínají bejt tvrdší a tvrdší, zaplať pánbůh za to, ale, ale za našima výrobcema se, se dá stát. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Když tam pan Jančář se zajímal tady o to srovnání kvality potravin dnes a před rokem 89, tak potravina, která mě napadne jako první, to je mléko. Proč už se dnes třeba v mléce nedělá škraloup, postrach našeho dětství, to je dobře nebo špatně, o čem to svědčí? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Ale jsou mlíka, v kterejch se škraloup pochopitelně dělá, ale jsou to mlíka, který, a který chutnaj, a který ale nevydržej dlouho. Jestliže se budeme bavit o krabicovým mlíku, tak je to přesně to, co jsem tady před chviličkou říkal. Je normální, aby mléko v krabici vydrželo rok? Tak ta odpověď je úplně přeci jasná, musí tomu rozumět pětiletý dítě, že to normální není. Co to je, proto je to označené UHT, kdy se, kdy se zničí absolutně všechno, nejenom choroboplodné zárodky, tam, tam se zničí všechno, absolutně všechno, takže to je jenom bílá mrtvá voda, kalcium zničit nelze, takže v tom ještě teda

zůstane nějaký kalcium, takže chci-li pít mlíčko, který, který vydrží rok v krabici, když jí neotevřu, tak, tak logicky teda musím na druhou stranu vidět, že teda nikdy nezkysne a že není dobrý prostě k pití. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jaké mléko pít, nízkotučné, polotučné, protože třeba není tak tučné mléčný tuk není třeba úplně zdraví nebo to plnotučné, protože to je skutečné mléko. Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------To nejde takhle jednoznačně říct. Víte pro mě, protože se pohybuju v gastronomii, řeknu vám to jednoduše, tuk je nositelem chuti, vždycky. My jsme přestali i jíst maso, který dneska koupíme naplátkovaný v řetězcích unifikovaný velikosti a není na něm tuk, vždyť to nechutná, tuk je nositelem chuti u všeho, jo, a jestli pít nízkotučné, plnotučné, nedokážu vám na tohle to relevantně odpovědět, protože budu-li mít nějaký, nějaký zdravotní problémy nebo budu chtít jít s váhou dolů, asi ten tuk budu muset nějakým způsobem omezit zcela logicky, ale, ale já myslím, že spíš, co je zajímavější, lidi by si měli dávat větší pozor třeba na smetany, který, který kupujou, protože to je i ta moje knížka, která teďko, teďko vyšla, která demitizuje spoustu věcí, viz třeba například to, to UHT mléko a smetany. Smetana není nejhustší možná tekutina jen tak od přírody, která jde z velkomlékáren, to je, to je prostě nesmysl, takže se zahušťuje škrobem nebo se zahušťuje garagenama, nízkotučná smetana, z tý se prostě logicky, z logiky věci vařit nedá, protože byste jí tam musel nalít příliš mnoho, aby, tak samozřejmě většinou se vždycky sráží, protože jí v ní málo tuku, nedochází ke klasický nějaký emulzi tučný, z tý, z tý víc tučný smetany, takže v gastronomii platí mnoho pravidel. Jedno z nich se jmenuje lepší lžička medu, nežli kýbl hnoje. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na webu dotaz od Tomáše, jaký máte názor na bezlepkovou a jiné diety a dále zaměřují se na tyto problémy současnosti zřejmě odborná a středně odborná učiliště gastronomie nebo je to stále jen o knedlíkách a o guláších? Jaký máte názor na ceny surovin, ze kterých se musí pokrmy pro dietáře vařit?" Tak názor na bezlepkovou dietu. Vlastně je to taková dnešní móda, drží ji i lidé, kteří nemusí, je to prospěšné? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Celiakie, tedy bezlepková dieta je..., problém s lepkem je obrovskej lepkem současný společnosti. Jestli byl ten problém již dříve, tak se o tom akorát nemluvilo a nebo se to neumělo možná dobře popsat, nevím, ale, ale je to obrovskej problém a řeší se ve všech, ve všech západních společnostech pochopitelně. Těch bezlepkovejch potravin začíná bejt zaplať bůh trošičku víc na tom, na tom našem trhu a dá se jim stoprocentně věřit, že jakmile je teda na tom, na tom ten symbolek tý bezlepkový potraviny, tak, tak si může ten, kdo to kupuje být jistý, že, že nebude mít žádnej, žádnej průšvih. Co si myslím o knedlíkách a guláších v gastronomii a jestli se učí o bezlepkový dietě v našich, v našich gastronomickejch zařízení. Tak teďko zase způsobím asi poprask, ale, ale generelně vám můžu říct, že, že naše odborný gastronomický školství je, je na tak tristní úrovni, že jsou většinou rádi, když uměj vysvětlit ten knedlík a guláš, a to i, to i většinou špatně, natož aby vysvětlili relevantně, co je bezlepková dieta. Já vím, že to teďko od spoustu lidí slíznu, ale těch škol, který, který skutečně relevantně jsou schopný tyhle ty, tyhle ty věci učit, je v týhle zemi žalostně málo. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A co třeba školní, školní jídelny, školní kuchyně, kuchyně ve školách a školkách. Samozřejmě, tam se musí přihlížet k ceně surovin, musí to být jídla dostupná a ta kvalita, jak se vaří dětem, ta je jaká v Česku? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------To není jenom o tom, že se musí přihlížet k ceně surovin a musí bejt dostupný. Já vám řeknu, že existuje obrovský množství lidí a rodičů, který půjdou a řeknou: "Tak my řekněte, kolik mám zaplatit, o 5, o 10 korun víc, aby to moje dítě dostalo líp najíst?" To je, školní jídelny je samostatnej pořad, kterej

by běžel asi, asi 16 dní, než bysme se vůbec k něčemu dobrali, to, tam nemůžeme jenom hovořit o zdravý výživě ve školních jídelnách a v tom, o tomhle to není. Ve školních jídelnách generelně dělají, to nejsou kuchařky, to jsou ohřívačky většinou, jo, a oni mají neuvěřitelně malý platy a částečně, částečně to celý funguje, celý školní jídelny na prášcích, je to obrovskej byznys a školní jídelny, problém školních jídelen se otevřel teprve realativně nedávno a já si myslím, že, že tahle společnost se o ně i začíná zajímat a zajímá se o něj správně. Není to ale jenom o penězích. Ty peníze v tom systému jsou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A když Tomáš se vás ptá, jaký máte názor na bezlepkovou dietu, to jsme probrali a jiné diety, tak to, na co se ještě zeptám, není to, pravda, úplně dieta, ale co třeba vegetariánství? Vy jste tady v úvodu pořadu, jsme sběrači, lovci, tak je tedy člověku vlastní být vegetariánem, může to být lidskému organismu prospěšné nebo spíš ne? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Jíst pouze maso je zcela holej nesmysl, stejně tak jako jíst pouze zeleninu, ať si, kdo chce, myslí, co chce. Spíš se jedná o, o to, jak to mám srovnaný celý v hlavě. Určitě není zdravý, abych jedl každý den maso a vlastně to nikdo z nás, co jíme maso, neděláme, jo. To tělo si taky potřebuje od toho červenýho masa, který je nejmíň prospěšný lidskýmu organismu, odpočinout. Mně vůbec nevaděj vegetariáni, to, to je špatně řečený. Mně vadí militantnost, která je špatně v gastronomii, protože gastronomie má mnoho ismů, stejně tak jako politiky, mně vadí všechno, co je extrém, ať už doprava, nebo doleva. Ono by mělo být všechno vyvážený tak, jako je to v přírodě. Tomu se akorát my děsně vzpouzíme a oblíkáme si batikovaný trika. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Takže rozumím tomu, několikrát do týdne jíst maso, ne každý den a několikrát do týdne ho jíst nemusíme. Říkáte, zlatá střední cesta. Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Ano, samozřejmě, není potřeba jíst maso každý den a věřte mi, masožravci určitě nejedí každý den apriori maso. Samozřejmě, že jíst maso každý den prostě zdravý není, ale stejně tak nepotřebuju každej den chroustat ředkvičky. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Z Facebooku dotaz od Pavla: "Kupuji dlouhodobě slunečnicový olej, když jsem si ho ale teď šel koupit, tak jsem zjistil, že z obalu zmizela informace, že nebyly použity geneticky modifikované potraviny. Takže zřejmě se už teď z těch geneticky modifikovaných potravin vyrábí. Není to jen tento olej, tato informace zmizela u více potravin." Tak ho zajímá váš názor, Pavla. Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Ty jo, tak teďko nevím, jestli hovoříme o českým oleji, o slunečnicovým nebo jestli hovoříme o americkejch olejích. Nedokážu vám na tohle to odpovědět a bylo by to hloupý, abych, abych tady něco, něco plácal. Geneticky modifikovaná potravina, pokud vím, tak u nás nemusí být deklarována, ale jestli se mýlím, tak mě hlavně nezastřelte kvůli tomu. Nicméně, nicméně GMO, to je, to je další, další věc a další obrovskej strašák, kterej, kterej kolem nás chodí a sami mu nerozumíme, jo, rádi, rádi se neseme na vlně toho, tak tohle je určitě špatně. Ale určitě dobře to není, jo, poroučet přírodě se prostě nedá. Ona nám to vždycky vrátí, vždycky, alespoň zatím to vždycky tak, tak udělala, ale na druhou stranu tenhle ten svět je neuvěřitelně zhýralej, my vyhazujeme, a to jsou domácnosti spíš, víc jak polovinu toho, co nesmíme, na druhou stranu z malejch krámků a z malejch farmářů řetězec nepostavíte, to prostě nejde a tenhle ten svět nějakým způsobem nakrmit musíte, čili ano, dochází, dochází k výrobě geneticky modifikovaným potravinám, já, když budu moct, tak se jim vyhnu. Bohumil KLEPETKO, moderátor

-------------------A když tam byl jmenovaný slunečnicový olej, tak slunečnicový, řepkový, palmový, olivový, jak se v nich vyznat? Který, který je pro co dobrý, který je nevhodný? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Je to celá, celá obrovská rodina tuků, který se, který se učej na, od základních škol až po univerzity týhle tý planety. Určitě v kuchyni má fenomenální vlastnosti, budu-li chtít, budu-li chtít docílit co nejvyšší možný teploty v pánvi, abych udělal perfektní steak, tak určitě použiju řepkovej olej, protože má nejvyšší bod kouřivosti, potom další bude určitě slunečnicový olej, kterej má nižší bod kouřivosti, teprve pak bych použil, pak bych použil olivový oleje, jsou rafinovaný oleje, jsou, jsou oleje, ale zase, ty nejlacinější oleje, který, který tady, který tady koupíte všech těch nadnárodních značek jsou, jsou rafinovaný, rafinovaný, trošičku jiným způsobem, je z toho, je z těch semínek vymačkaný absolutně úplně všechno, a to se, to se ještě používá velká chemie pro to, aby se z nich skutečně všechno dostalo. Sice to potom nevoní, nemá to chuť, ale, ale smažit se na tom dá a přitom tady u nás jsou výrobci olejů, který jsou naprosto perfektní a jsou to český firmy. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Alena: "Je hezké doporučit, ať si každý najde dobrého pekaře, řezníka, a tak dál, ale to jde leda v Praze," píše. "V menší obci je jeden obchod nebo vietnamská večerka, případně hypermarkety na kraji nejbližšího města. Jak v tomhle vybírat?" Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Nedokážu vám poradit. Je pravda to, co ta paní říká. Ano, v Praze je mnohonásobně větší výběr všeho, než je někde na nějakým malým městečku a, a vím, že když sem přijedou lidé ze vzdálených vesniček se podívat, tak, tak na naše supermarkety budou koukat jak na atomový elektrárny, co všechno se tady dá koupit, jako my jsme si kdysi pod peřinou prohlíželi Neckermanna. Ano, tohle to tady je a ty, ty rozdíly jsou stále ještě obrovský. Na druhou stranu pak vám ten obchodník řekne: "Ale proč bych tam takovouhle věc dával, protože já jí neprodám," jo, čili je to jenom, v tomhle tom ještě musíme asi dorůst do dalších generací, než se něco začne přirozeně měnit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Divák, který vystupuje pod označením Jedlík, se vás ptá: "Napsal jste Pražskou kuchařku, jedná se o kvalitní recepty s kvalitními surovinami. Čí byl nápad tuto kuchařku napsat?" Tak my ji tady máme, Pražská kuchařka, je to opravdu kniha hodně těžká, čí byl nápad ji napsat? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Byl to samozřejmě můj nápad a stejně tak jako všechny ty, ty moje knihy jsou můj nápad a pak teprve přijde tým lidí, kterej mi s tím pomůže. Já jsem tam napsanej, ale, ale to nic neznamená ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale, počkejte, tak proč Pražská? Protože takto tlustá bichle, to jsou opravdu specificky pražské, pražské recepty? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Ta knížka má 688 stran a váží 4 kila 214 gramů, jste Pražskou kuchařku, jedná se o kvalitní recepty s kvalitními surovinami. Pane Jedlíku, to si myslíte, že Roman Vaněk tam dá nekvalitní recepty z nekvalitních surovin, no, to je výborňajs, ale to je nesmysl pochopitelně. Ta kniha, ale víte, tak kniha se jmenuje Pražská kuchařka, ale je to něco jinýho. Já jsem ten nápad dostal někdy před 3 lety, když jsem v Londýně viděl takovou útlou knížečku, která se jmenovala The London Cook Book. A já jsem říkal: "Fajn, konečně a přišel nápad, heuréka," protože já miluju historii a historii v gastronomii. Ona, ona je neuvěřitelná a je, je velmi dobrodružná a věci se opakují a já, když hledám v historii věci tady u nás v republice, tak jsem najednou zjistil, že neexistuje určitej danej výsek ze společnosti

gastronomické, chcete-li, jak ty lidi jedli, jak se oblíkali, co, co, co nakupovali, proč to prodávali, jak vypadali, co dělali, a to musíte jít vlastně do mnoho a mnoho, mnoho novin, časopisů, knih, abyste si udělal nějakej obrázek, a tak já jsem furt přemejšlel, jak to udělat, aby, aby to bylo v jednom, aspoň část, jo. Tak jsem řekl, tak, tak to uděláme takovou hrou, jako kdyby někdo mávl pomyslně kouzelnou hůlkou a ten čas zastavil. Tu ránu, když je zastavenej čas, tak my přestaneme skloňovat všemi pády prokrastinaci a nebudeme čas dohánět a půjdeme se projít městem, který znám a ta kniha má téměř 700 fotografií předního českýho fotografa Tomáše Berana. Je v ní obrovských 90 příběhů lidí a pak je v ní, pak jsou v ní i samozřejmě recepty, ale, ale ty recepty v týhle knize nejsou úplně tak podstatné. Vy se jdete projít a potkáváte pekaře, cukráře, řezníky, uzenáře, hospodský, restauratéry, vinaře, barmany, jo, čili je to určitej časovej výsek společnosti, jak žila gastronomicky. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jste expert na gastronomii, říkáte, miluji historii, tak vy také vlastníte sbírku nejenom starých jídelních lístků, ale právě i starých kuchařských knih ... Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------No, to je pravda, no, a ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jaké unikáty vlastníte? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------To vlastně je, tak dobře, tak já udělám teda ještě nám, nám teda reklamu v Český ještě, ježišmarjá, my chystáme velkou ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ne, ne, ne, to jsem od vás úplně nechtěl ... Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------... velkou výstavu právě i jídelních lístků, víte, to oni jsou úžasný. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, no, a to, řekněte mi o těch jídelních lístcích a těch starých kuchařských knihách, jaké unikáty vlastníte? Čeho si obzvlášť ceníte z vaší sbírky? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Mám nejstarší dochovaný jídelní lístky v Čechách, jsou shodou okolností pražské a od příštího týdne budou vystavený společně s fotografiemi z téhle té knihy, takže úplně poprvé v historii budou moct lidé se podívat na originály nejstarších dochovaných jídelních lístků ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nejstarší, čili jak staré jsou, když nejstarší? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Ten úplně nejstarší dochovaný je z roku 1825 z prosince a dva ostatní U Tří lip a U Zlatého soudku jsou z roku 1826, jsou úžasný, v perfektním stavu a jsou zajímavý vlastně i tím, co, co se jedlo a kolik to stálo, na tý výstavě my to, my to vysvětlujeme a určitě stojí za to, je vidět, a nejenom tyhle ty lístky, ale je tam nejstarší dochovanej lístek Jakuba Pinkase, jo, který, kterýmu se do roku 1864 říkalo U Švingulantů, to je tam všechno na tý výstavě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ta výstava bude tedy kde, když už o ní mluvíme? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Ta výstava bude v Domě U Zlatého prstenu za Týnským chrámem od 1. listopadu, tuším, a půjde až přes Vánoce, aby se lidi mohli podívat. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak ještě nějaký příběh, ke kterému z těch starých jídelních lístků nebo staré kuchařské knize jste se dostal nejkrkolomnější cestou? Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Těch je strašně moc. Těch krkolomnejch cest, a já mám vždycky nervy, jestli se to podaří do tý sbírky dát, tak já jsem úplně obyčejnej sběratel, byť teda jen, byť teda starých knih kuchařských a nebo, nebo jídelních lístků, někdy jsou to náhody, někdy mně je lidé pošlou sami, někdy, někdy v půl pátý mně nadává žena a já čekám, než mi skončí aukce ve Spojených státech elektronická, abych, abych obohatil naší rodinnou sbírku, jak já, jak já říkám mojí Janě, no, tak hele, toho je strašně moc, ale jsem jenom obyčejnej bláznivej sběratel a jenom jídelních lístků a starých knih. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak tolik dnešní Hyde Park o potravinách, jejich kvalitě, o české kuchyni. Naším hostem byl kuchař, propagátor gastronomie, zakladatel a šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk. Pane Vaňku, já vám děkuji a přeji vám hezký večer. Roman VANĚK, zakladatel, šéf Pražského kulinářského institutu -------------------Děkuju vám za pozvání. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Hezký páteční večer i celý víkend taky vám, vážení diváci, mějte se dobře a na viděnou.

WHO. uzeniny mohou vážně poškodit zdraví 26.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------A o možných karcinogenech v uzeninách si teď budeme povídat s Janem Katinou, výkonným ředitelem Českého svazu zpracovatelů masa. Dobrý večer. Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------Dobrý večer. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Budete se teď bát jíst uzeniny? Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa

-------------------V žádném případě. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak na zjištění budou podle vás reagovat uzenáři? Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------Já si myslím, že nijak zásadně. Uzenáři budou pořád vyrábět výrobky podle toho, jak je budou poptávat jejich zákazníci a od toho se to bude odvíjet. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Jaká je vůbec aktuální roční spotřeba uzenin a masa tady v České republice celkem? Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------S těmi uzeninami to je složitější. Ono se statisticky uvádí vlastně spotřeba masa celkem v takzvané hodnotě na kosti, což pro představu může být vepřová půlka, nebo hovězí čtvrtka, takže u toho vepřového masa v té hodnotě na kosti je to někde těsně pod 40 kilogramů na hlavu a rok a u hovězího masa jsme pod 10 kilogramy, něco mezi 8 a 9 kilogramy na hlavu a rok. A v tom jsou právě i tato masa spotřebovaná prostřednictvím masných výrobků. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím? Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------Já si myslím, že se pohybujeme někde v průměru Evropské unie s tím, že v Evropě jsou samozřejmě i státy, které mají výrazně vyšší spotřebu masa i uzenin. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si, že právě teď po zprávě WHO klesne zájem o uzeniny? Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------Já to úplně neočekávám, protože tyto zprávy, které jsou vlastně podkladem pro tu aktuální studii WHO, tak se objevují v různých periodách už zhruba 30 let. Teď vlastně jediné, co WHO, respektive ta organizace ústav, Mezinárodní ústav pro výzkum rakoviny, co provedl, tak že vlastně udělal rešerži a souhrn těch dosavadních zpráv. Ale bohužel pro nás zapomněl i na ty zprávy, které se vyjadřují v pozitivním slova smyslu o uzeninách a o mase a zdá se mi, že do toho souhrnu se dostaly pouze ty negativní. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Co podle vás může ty výsledky studie zkreslovat? Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------No tak celkem logicky, vezměte si, že se jedná o hodnocení vlivu jednoho konkrétního nutrientu, nebo potraviny v celkové dietě člověka. Ta je velmi pestrá, nebo by měla být velmi pestrá. Vedle toho máte řadu dalších vnějších vlivů, jak jsou vnější kontaminanty, třeba znečištěné životní prostředí, ovzduší a tak dál, zdravotní stav populace, věk, samozřejmě i celkovej životní styl, jestli se lidé hýbou, nebo mají spíš pasivní přístup ke svému volnému času, ale nemají třeba pohyb ani v zaměstnání to všechno ovlivňuje samozřejmě to, jakým způsobem lidský organismus reaguje. Vedle samozřejmě i genetického základu a já jsem velmi skeptický k tomu, že kdokoliv dovede, byť na

velkém počtu lidí vysledovat, že právě tento druh potraviny má takový a takový vliv. Celkem úsměvně potom na mě působí sdělení, že konzumace masných výrobků na denní bázi, byť v malém množství, zvyšuje riziko třeba o 10 %. To jsou podle mě naprosto zkreslené údaje. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Jenom, prosím, velice, velice stručně. Budete vy jako uzenáři iniciovat nějakou novou studii, která by třeba potvrdila nebo vyvrátila výsledky WHO? Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------Určitě. My to dělám celkem pravidelně, že tyto věci zkoumáme. A takovou určitou platformou pro nás je Evropský svaz zpracovatelů masa, kde na tom spolupracujeme se zahraničními kolegy. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji. To byl Jan Katina. Jan KATINA, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------Děkuji za pozvání.

e15.cz Uzeniny jsou karcinogenní jako tabák nebo azbest, tvrdí zpráva WHO 26.10.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční události

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes zařadila uzeniny jako je šunka, slanina či párky na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Podle IARC rakovinu pravděpodobně způsobuje i nezpracované červené maso, pro toto tvrzení však zatím neexistují nezvratné důkazy. Odborníci z IARC zařadili zpracované maso a nezpracované červené maso mezi karcinogeny na základě dat, která shromáždili autoři více než 800 dosud vydaných vědeckých studií zkoumajících souvislosti mezi konzumací masa a masných výrobků a výskytem rakoviny. Nejprůkaznější pak podle nich byly výsledky dlouhodobého zkoumání rozsáhlých vzorků populace z posledních 20 let. > Anketa Omezíte na základě zprávy WHO konzumaci uzenin? ano

32% ne

56% uzeniny nejím

12% V anketě hlasovalo 117 čtenářů.

další ankety Zpráva agentury například konkrétně upozorňuje, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent. „Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa je nadále nízké, s množstvím zkonzumovaného masa se ale toto riziko zvyšuje,“ upozornil zástupce IARC Kurt Straif. Odhady hovoří o tom, že rakovině způsobené nadměrnou konzumací masných výrobků podlehne každoročně asi 34 tisíc lidí. Karcinomy způsobené kouřením mají podle stejné metodiky na svědomí úmrtí asi jednoho milionu lidí, alkohol zabije každý rok asi 600 tisíc osob. WHO: Problematické je každé maso, které prošlo úpravou IARC pojmem „zpracované maso“ nazývá nejen uzeniny, ale i jakékoli jiné masné výrobky, kde původní surovina kvůli zvýraznění chuti či delší trvanlivosti prošla nějakou úpravou, ať už je to uzení, solení, fermentace či konzervace. Jde tedy kromě salámů, klobás a uzenek třeba také o masové konzervy či sušené maso. Zpracované maso se ocitlo ve skupině „prokázaných“ karcinogenů, takzvané skupině jedna. Na tomto seznamu jsou látky nebo směsi látek, u nichž je podle odborníků prokázáno, že styk s nimi, jejich vdechnutí či konzumace výrazně zvyšuje riziko onemocnění rakovinou. V této skupině je například formaldehyd, radon, kadmium, uhelný dehet, azbest či gama záření. Zprávu o škodlivosti uzenin nepovažují potravináři za alarmující Zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž uzeniny způsobují rakovinu, nepovažují ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), potravináři a zpracovatelé masa za alarmující, ale spíše za informativní. Podle některých je toto tvrzení sporné. Pouze jako informativní bere tvrzení WHO prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Podobných dat podle něj již instituce vydávala více, ne vždy se prý ukázala jako pravdivá. Důležité podle něj bude, jak se k problému postaví Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa rozporuje i samotnou metodiku WHO. Červené maso a uzeniny se podle něj více jedí v Americe či v Německu, přesto rakovinou tlustého střeva více trpí Češi. Ve studii podle něj nebyly odfiltrované další vlivy na obyvatelstvo, jako je například životní styl respondentů. Také skupina Agrofert, přední český výrobce salámů a párků, závěry relativizuje. Do stejné

kategorie, kam by mělo být zařazeno červené maso a uzeniny, spadá podle mluvčího skupiny Agrofert Karla Hanzelky například práce kadeřníka. „Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem,“ poznamenal. Červené maso způsobuje rakovinu, tvrdí WHO Červené maso, tedy maso ze savců jako je hovězí, jehněčí, vepřové nebo i zvěřina, podle odborníků z WHO rovněž může způsobovat rakovinu. Kvůli neexistenci prokazatelných důkazů ale zatím figuruje na seznamu „lehčích“ karcinogenů. Na takzvaném seznamu 2A je kromě masa například herbicid glyfosát, sloučeniny olova či anabolické steroidy. Šéf IARC Christopher Wild ale rovněž zdůraznil, že maso je důležité z hlediska výživové hodnoty. Vlády a úřady prý proto budou muset pečlivě vážit přínosy a rizika konzumace masa a zohlednit je ve svých doporučeních. Také další specialisté zdůrazňují, že jde zejména o míru konzumace masa a masných výrobků. „Nejde o to, že byste měli přestat jíst jakékoli červené a zpracované maso, ale pokud ho jíte hodně, měli byste se zamyslet nad tím, jak to omezit,“ citoval server BBC Tima Keye, odborníka na výzkum rakoviny z Oxfordské univerzity. Ročně je v ČR na 8000 rakovin střeva, přispívají k tomu uzeniny Ročně u více než 8000 Češek a Čechů zjistí lékaři rakoviny tlustého střeva a konečníku. V zemi žije přes 20 tisíc lidí s tímto typem rakoviny, ročně přes 3500 pacientů zemře. Česko se dlouhodobě drží na předních příčkách světového žebříčku této zhoubné nemoci. Lékaři varují před tím, že jednou z hlavních příčin tak vysokého výskytu je nadměrná spotřeba uzenin. Varování potvrdila dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), když zařadila uzeniny na seznam prokázaných karcinogenů. „Češi mají hodně rakoviny tlustého střeva, jedí hodně uzenin, přímo se uzeninami přejídají,“ řekl ČTK odborník na zdravou výživu Petr Havlíček. Hlavním problémem podle něj je množství. Češi se naučili konzumovat obrovské množství uzenin a červeného masa, jež je podle WHO také rizikové. Při trávení nemusí dojít k dokonalému zpracování bílkoviny, ta ve střevě zahnívá, poškozuje střevní sliznici. Následkem činnosti hnilobných bakterií vzniká ve střevě zánět a následně nádor. Čtěte také: Výroba střívek nese firmám v Česku stamilionové zisky Babišovy Kostelecké uzeniny jsou v zisku 34 milionů

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalos...ak-nebo-azbest-tvrdi-zprava-who-1239872

echo24.cz Uzeniny jako tabák. I z párků může být rakovina, varuje WHO 26.10.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy, Homepage Echo24, čtk Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zařadila uzeniny, jako je šunka, slanina či párky na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Podle IARC rakovinu pravděpodobně způsobuje i nezpracované červené maso, pro toto tvrzení však zatím neexistují nezvratné důkazy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zařadila uzeniny, jako je šunka, slanina či párky na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Podle IARC rakovinu pravděpodobně způsobuje i nezpracované červené maso, pro toto tvrzení však zatím neexistují nezvratné důkazy. Odborníci z IARC zařadili zpracované maso a nezpracované červené maso mezi karcinogeny na základě dat, která shromáždili autoři více než 800 dosud vydaných vědeckých studií zkoumajících souvislosti mezi konzumací masa a masných výrobků a výskytem rakoviny. Nejprůkaznější pak podle nich byly výsledky dlouhodobého zkoumání rozsáhlých vzorků populace z posledních dvaceti let. Zpráva agentury například konkrétně upozorňuje, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent. „Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa je nadále nízké, s množstvím zkonzumovaného masa se ale toto riziko zvyšuje,“ upozornil zástupce IARC Kurt Straif. Odhady hovoří o tom, že rakovině způsobené nadměrnou konzumací masných výrobků podlehne každoročně asi 34 000 lidí. Karcinomy způsobené kouřením mají podle stejné metodiky na svědomí úmrtí asi jednoho milionu lidí, alkohol zabije každý rok asi 600 000 osob. České ministerstvo zdravotnictví se ke krokům Světové zdravotnické organizace odmítlo vyjádřit. „Neměla jsem čas se s tím seznámit,“ řekla pro ECHO24.cz Eva Přibylová z Odboru ochrany veřejného zdraví s tím, že zpráva je ještě příliš čerstvá. Nicméně novými informacemi nebyla překvapena nezisková organizace Liga proti rakovině Praha. Zvláštní doporučení ohledně konzumace ale tato nezisková organizace, která má tradici již 25 let, vydat nechystá. „Nepředpokládám to,“ uvedla lékařka Marie Tomečková pro ECHO24.cz. „Prakticky každý výrobek může být karcinogenní. Záleží na přípravě nebo druhu toho masa,“ vysvětlila Tomečková. Zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO), nepovažují ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), potravináři a zpracovatelé masa za alarmující, ale spíše za informativní. Podle některých je toto tvrzení sporné. „Všeho obecně s mírou. Každý ví, že uzené maso není tak zdravé, jako když jíme třeba ryby,“ řekl ČTK Jurečka a dodal, že Češi by si z této informace příliš dělat neměli. Větší vliv na zdraví a vývoj rakoviny budou mít podle něj spíše stresové faktory než uzenina. Pouze jako informativní bere tvrzení WHO prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Podobných dat podle něj již instituce vydávala více, ne vždy se prý ukázala jako pravdivá. Důležité podle něj bude, jak se k problému postaví Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Riziko nehrozí pouze u párků nebo slaniny IARC pojmem „zpracované maso“ nazývá nejen uzeniny, ale i jakékoli jiné masné výrobky, kde původní surovina kvůli zvýraznění chuti či delší trvanlivosti prošla nějakou úpravou, ať už je to uzení, solení, fermentace či konzervace. Jde tedy kromě salámů, klobás a uzenek třeba také o masové konzervy či sušené maso. Zpracované maso se ocitlo ve skupině „prokázaných“ karcinogenů, takzvané skupině jedna. Na tomto seznamu jsou látky nebo směsi látek, u nichž je podle odborníků prokázáno, že styk s nimi, jejich vdechnutí či konzumace výrazně zvyšuje riziko onemocnění rakovinou. V této skupině je například formaldehyd, radon, kadmium, uhelný dehet, azbest či gama záření. Červené maso, tedy maso ze savců jako je hovězí, jehněčí, vepřové nebo i zvěřina, podle odborníků z WHO rovněž může způsobovat rakovinu. Kvůli neexistenci prokazatelných důkazů ale zatím

figuruje na seznamu „lehčích“ karcinogenů. Na takzvaném seznamu 2A je kromě masa například herbicid glyfosát, sloučeniny olova či anabolické steroidy. Šéf IARC Christopher Wild ale rovněž zdůraznil, že maso je důležité z hlediska výživové hodnoty. Vlády a úřady prý proto budou muset pečlivě vážit přínosy a rizika konzumace masa a zohlednit je ve svých doporučeních. Také další specialisté zdůrazňují, že jde zejména o míru konzumace masa a masných výrobků. „Nejde o to, že byste měli přestat jíst jakékoli červené a zpracované maso, ale pokud ho jíte hodně, měli byste se zamyslet nad tím, jak to omezit,“ citoval server BBC Tima Keye, odborníka na výzkum rakoviny z Oxfordské univerzity. Čtěte také: ‚Párky způsobují rakovinu.‘ Na obalech má být nové varování

URL| http://echo24.cz/a/icMvh

ekonomika.iDNES.cz Rakovinotvorné maso? Čeští uzenáři studii zdravotníků zpochybňují 26.10.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, Filip Horáček Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Zástupci českého masného průmyslu a zemědělských organizací zpochybňují studii Světové zdravotnické organizace WHO, podle níž průmyslově zpracované maso způsobuje rakovinu tlustého střeva. Redakcí iDNES.cz oslovení odborníci se domnívají, že závěry dokumentu je třeba brát s rezervou. Závěry nově zveřejněné studie Světové zdravotnické organizace uvádějí, že už pouhých 50 gramů slaniny denně zvyšuje riziko vzniku rakoviny až o 18 procent. Uzeniny se tak ocitly na seznamu neprospěšných látek, kde už figuruje třeba plutonium nebo alkohol ( více čtěte zde ). Podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jana Stibala je Světová zdravotnická organizace politickou organizací a jako taková podléhá lobby jednotlivých skupin a států. „Ractopamin, což je jedna z látek, které se v USA používají ve výkrmu prasat jako stimulátor růstu a které mají podle většiny světa nějakou souvislost se zdravotními problémy, označuje WHO jako zdravou látku. Na druhé straně vám řeknou, že vepřové maso je škodlivé,“ kroutí hlavou. Každý Čech spotřebuje ročně kolem 40 kilogramů vepřového masa a asi devět kilogramů hovězího masa. Zdravotníci čas od času varují, že masa jíme příliš. „Do doporučení zdravotníků se bohatě vejdeme,“ namítá nicméně ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Také on pochybuje o výsledcích nové studie, zprávu světových zdravotníků označil za poplašnou. V USA či Německu masa spotřebují víc „Když srovnáte spotřebu červeného masa a uzenin v ČR a v USA nebo v Německu, dojdete v závěru, že tam se těchto potravin konzumuje znatelně víc. Přitom v Česku je z nějakého důvodu vyšší incidence vzniku rakoviny tlustého střeva. Kdyby platila průkazná souvislost mezi vznikem rakoviny a spotřebou masa, jak o tom píše WHO, tak by přece z logiky věci v těchto zemích musel být výskyt rakoviny tlustého střeva vyšší než v ČR,“ uvažuje Katina. Podle něj výsledky studie může zkreslovat mnoho věcí. „Někdo více kouří, jiný požívá alkohol, někdo žije nedaleko chemické továrny, jiný pije méně kvalitní vodu,“ řekl. Dodává, že maso je naopak v určitých ohledech a množství zdraví prospěšné. Je zdrojem esenciálních aminokyselin, které jsou základním stavebním kamenem bílkovin a zdrojem energie. „Samozřejmě, když člověk nemá vysoký energetický výdej - třeba má sedavé zaměstnání nebo

nesportuje - musí to pro něj být jasný signál, že uzenin a tučného nemůže konzumovat tolik.“ Také WHO však připouští, že maso obsahuje důležité látky. Je zdrojem železa, zinku a vitamínu B12, který podporuje krvetvorbu a udržuje v chodu nervový systém. InsertSingleVideo Studii bere s rezervou také skupina Agrofert, pod níž spadá několik výrobců masných produktů: například Kostelecké uzeniny, Kmotr - Masna Kroměříž, Krahulík a společnost Animalco poslední jmenovaná je největším obchodníkem s masem v Česku. Do Agrofertu patří také mediální skupina MAFRA, pod kterou spadá portál iDNES.cz a deník MF DNES. „Snažíme se identifikovat sdělení zprávy. Dle nám dostupných informací totiž do horší kategorie 1 spadá třeba dýchání vzduchu či konzumace vína, do kategorie 2B zase potírání sluncem spálené pokožky Aloe Vera či pití kávy,“ reagoval mluvčí Agrofertu Jan Pavlů. „Do kategorie 2A, kam by mělo být zařazeno i červené maso a uzeniny, spadá například práce kadeřníka. V zahraničí navíc závěry studie vyvolaly rozporuplné reakce. Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem,“ dodal Pavlů.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/odbornici-po...ika.aspx?c=A151026_154133_ekonomika_fih

Haló noviny Uzeniny prý škodí zdraví 27.10.2015

Haló noviny str. 2 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Světová zdravotnická organizace (WHO) včera zařadila uzeniny, jako jsou šunka, slanina či párky, na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Zpráva agentury například konkrétně upozorňuje, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent. V ČR každoročně zjistí lékaři rakovinu tlustého střeva a konečníku u více než 8000 lidí. V zemi žije přes 20 000 lidí s tímto typem rakoviny, ročně přes 3500 pacientů zemře. Česko se dlouhodobě drží na předních příčkách světového žebříčku této zhoubné nemoci. IARC pod pojmem zpracované maso rozumí nejen uzeniny, ale i jakékoli jiné masné výrobky, kde původní surovina kvůli zvýraznění chuti či delší trvanlivosti prošla nějakou úpravou, ať už je to uzení, solení, fermentace či konzervace. Jde tedy kromě salámů, klobás a uzenek třeba také o masové konzervy či sušené maso. Uzeninami se přejídáme »Češi mají hodně rakoviny tlustého střeva, jedí hodně uzenin, přímo se uzeninami přejídají,« řekl odborník na zdravou výživu Petr Havlíček. Hlavním problémem podle něho je množství. Češi se naučili konzumovat obrovské množství uzenin a červeného masa, jež je podle WHO také rizikové. Při trávení nemusí dojít k dokonalému zpracování bílkoviny, ta ve střevě zahnívá, poškozuje střevní sliznici. Následkem činnosti hnilobných bakterií vzniká ve střevě zánět a následně nádor. Riziko zvyšuje také velké množství soli v uzeninách. Doporučená denní dávka soli je do pěti gramů, to člověk vyčerpá deseti dkg sušené šunky. Češi konzumují trojnásobek soli oproti doporučenému množství, jen minimum je z dosolování pokrmů, hlavní dávka je právě z uzenin. V uzeninách nepříznivě působí na zdraví také látky, které vznikají z hoření, když se uzeniny udí. Dalším rizikem jsou dusitanové rychlosoli, když se taková uzenina při vysoké teplotě zahřeje, třeba

se opečou vuřty, vznikají karcinogenní nitrosaminy. Nezdravý životní styl Obliba uzenin v Česku souvisí podle Havlíčka s tím, že lidé mají málo času na přípravu jídla, rychlou večeři řeší párkem či salámem. »Jíme uzenin nezřízeně moc a strašně moc jíme i červeného masa,« poznamenal. Varování WHO směřuje podle něho zejména k pravidelným jedlíkům uzenin a červeného masa. Pokud si člověk dá jednou za čas kvalitní šunku, ohrožen není, stejně tak nevadí, když do jinak zdravého jídelníčku výjimečně zařadí i uzeninu. Jde totiž hlavně o míru. Vliv na možný rozvoj rakoviny mají i další okolnosti, jako jsou dispozice daného člověka. Kouření zvyšuje riziko rakoviny, ale ne každý kuřák ji dostane, stejně jako mezi pacienty je i řada nekuřáků. »Je to celý komplex více věcí, celkově to souvisí s životním stylem. Rozhodně ale do zdravého životního stylu nepatří to, že se budu přejídat červeným masem a uzeninami,« shrnul Havlíček.

Hospodářské noviny Uzeniny a maso přispívají ke vzniku rakoviny. Brusel to chce řešit 27.10.2015

Hospodářské noviny str. 5 Události Michal Šenk Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Konzumace průmyslově zpracovaného masa, především červeného, může být příčinou rakoviny. S tímto zjištěním přišla včera Světová zdravotnická organizace (WHO). Zdánlivě jde o bezvýznamné konstatování zřejmého. Organizace takto kvalifikuje i dýchání znečištěného vzduchu či stres. Ovšem už v nejednom případě z minulosti se po takové zprávě rozjelo kolečko aktivismu. Může párky, slaninu či masové konzervy potkat to stejné, co třeba tabákový průmysl? Když jsou přitom podle WHO uzeniny s cigaretami ve stejné škatulce? Podle českého ministra zemědělství Mariana Jurečky nejde o nic, na co by měl svět, či dokonce jeho úřad nějak reagovat: „Zdravá logika snad každému říká, že uzené maso není tak zdravé jako ryba. Ale když se konzumuje s mírou, je to v pořádku,“ řekl včera na Žofínském fóru věnovaném aktuální situaci na trhu potravin. Ochrana spotřebitelů, kvalita potravin a další „masné senzaci“ příbuzná témata tam tak rezonovala i mezi českými potravináři a zemědělci. „Potenciální karcinogen je široká definice. A já si třeba pamatuji, že ještě nedávno se mluvilo o živočišných tucích jako o nezdravých a dnes je tomu naopak,“ přidal Jurečka příměr o sporu margarín versus máslo. Evropská komise se na to podívá Z Bruselu už ale zaznívají hlasy říkající - musíme se na to podrobně podívat. Evropský komisař pro zemědělství Phil Hogan připomenul, že podobné studie nelze brát na lehkou váhu. „Komise se tím musí zabývat. Ověřit závěry studie, přijmout nějaké stanovisko,“ řekl. Na pozoru se tak musí mít celý masný průmysl. Interpretace podobné studie o škodlivosti konzumace cukru „zatopily“ v minulosti nejednomu výrobci cukrovinek. „Snažíme se identifikovat sdělení. Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem,“ uvedl Jan Pavlů z potravinářského impéria Agrofert Andreje Babiše. Spotřebitele jistě zaujme to, že WHO explicitně srovnala rizika konzumace tlačenky s rizikem kouření či pití alkoholu. Rakovině způsobené nadměrnou konzumací masných výrobků podlehne na světě každý rok 34 tisíc lidí. To je 30krát méně, než kolik lidí zemře na rakovinu způsobenou kouřením, a 17krát méně než v souvislosti s nadměrným pitím. Češi na chvostu V Česku se pije méně než dřív, spotřeba masa v posledních letech taky klesala. Počet případů rakoviny tlustého střeva a konečníku je zde ale stále na konci světového srovnání. Ročně se objevuje

více než 8000 nových případů. Přes 3500 lidí na tuto diagnózu každý rok zemře. Od včerejška se ví o něco oficiálněji než dříve, že i kvůli uzeninám. Tuzemští zemědělci a potravináři se brání i tím, že vyrábějí kvalitní produkty, v těch nejmodernějších provozech s nejnovějšími technologiemi, které umožnily rozvojové investice průmyslu po vstupu Česka do EU. *** UZENINY A RAKOVINA Co WHO zjistila? Denní konzumace 50 gramů průmyslově zpracovaného masa zvyšuje pravděpodobnost onemocnění rakovinou tlustého střeva o 18 procent. Světová zdravotnická organizace zařadila takové výrobky na seznam karcinogenů vedle například kouření nebo azbestu. Co je průmyslově zpracované maso? Maso, které prošlo procesem solení, nakládání, uzení a některého stupně konzervace. Studie zároveň upozornila, že i konzumace nezpracovaného červeného masa může přispívat k riziku onemocnění rakovinou. Jak to WHO zjistila? Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která je součástí WHO, analyzovala téměř tisíc vědeckých prací na téma nutričních návyků ve vazbě na různá následná onemocnění. První hlasy proti Proti zprávě WHO se staví britští lékaři. Opírají se o rozsáhlou studii provedenou během uplynulých 12 let na více než půl milionu lidí z 10 evropských zemí. Ta prokázala, že konzumace malého množství masa (maximálně 80 gramů denně) neměla žádný vliv na zdraví člověka. Viceprezidentka Severoamerického masného institutu Betsy Boorenová dokonce prohlásila: „Znásilnili data, aby získali předem daný výstup.“ Foto popis| Dobrota Češi podle průzkumu společnosti Makro utratí za uzeniny téměř deset procent ceny svého nákupu. V Evropě je v této statistice porážejí už jen Maďaři. Foto autor| Ilustrační foto: HN - Filip Jandourek O autorovi| Michal Šenk, mailto:[email protected]

lidovky.cz Už i Albert říká, kolik masa mají jeho šunky. Řetězce ale řeší, co je 'maso' 21.10.2015

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy Lidovky.cz, Michal Pavec Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Supermarkety Albert přišly s drobnou, ale důležitou změnou. Od konce září se zákazníci ve všech jeho prodejnách přímo u prodejního pultu dozví, kolik procent masa obsahuje šunka, kterou si chtějí koupit. Dosud mohli informaci zjistit až z vytištěné etikety nebo na vyžádání. Jeden z největších českých řetězců se tak připojil k několika konkurentům, kteří ve větší či menší míře mají procento masa u nebalených výrobků napsané přímo u zboží, například ke Kauflandu a Tescu.

Údaj je důležitý třeba pro lidi, kteří nakupují uzeniny pro děti nebo musí kvůli dietě vybírat méně tučné výrobky. Jenže nechat si od obsluhy pultu vytisknout etiketu u každé šunky, o níž uvažují, je ve frontě lidí téměř nepředstavitelné. Když Lidovky.cz mapovaly situaci v létě letošního roku , manažeři sítě Albert vysvětlovali, proč opatření dosud nezavedli. Odkazovali se především na nejasnou definici pro „maso“ a také na to, že žádný zákon uvádění procenta masa přímo nepožaduje. Téměř to samé říká společnost Ahold (vlastník sítě Albert) i dnes, jen s tím rozdílem, že informaci na takzvaných zápiších uvádí. „Nelze říci, že bychom se označování bránili, ale neexistoval legislativní požadavek, který by uvedené informace vyžadoval. Situaci komplikovala, a nadále komplikuje, nejasná a výkladově nejednotná definice pro maso,“ říká mluvčí Aholdu Dagmar Krausová. Proto také zákazníci najdou v Albertech u masného pultu procenta masa na cedulkách jen u výrobků, u nichž si je prodávající jistý, že jejich označení nebude pro lidi zavádějící. „Na cenovce podíl masa neuvádíme, protože není přesně legislativně vymezeno a explicitně jasné co to ‚maso‘ je. Zda jen svalová hmota, nebo svalová hmota + tuk + případně kůže a tak dále,“ vysvětloval před několika měsíci Pavel Mikoška, ředitel kvality firmy Ahold. Speciální předpis pro každé zboží Manažeři Albertu ale nově zaujali podobný postoj jako jejich kolegové z řetězce Tesco a u části uzenin obsah masa přece jen uvádějí. Ale ne u všech. „Tento údaj je u těch výrobků, u kterých je uveden na originální etiketě a jeho pravdivost lze kontrolními úřady ověřit. Pokud jej výrobce nedeklaruje, nemůžeme ho prezentovat našim zákazníkům, protože jeho pravdivost nelze ověřit. A to je v rozporu s vyhláškou o označování potravin,“ říká Václav Koukolíček z tiskového oddělení Tesca. Aby se podobným nejasnostem předešlo, prosazovala Potravinářská komora ČR, aby povinnost uvádět procento hlavní složky výrobku stanovil zákon o potravinách. Každý druh zvlášť by pak definoval speciální předpis. Toto se však do aktuálního znění normy nedostalo. I proto zástupci Potravinářské komory chválí řetězce za uváděné údaje jen střídmě. „Z pohledu spotřebitele je to určitě užitečná informace, jen obtížně ověřitelná. Spotřebitel si pod pojmem maso asi představuje něco jiného, než je uvedeno v definici (kosterní svalovina druhu savců a ptáků uznaných za vhodné k lidské spotřebě, s přirozeně obsaženou nebo přilehlou tkání, pokud celkový obsah tuku a pojivové tkáně nepřekračuje stanovené hodnoty a pokud maso tvoří složku jiné potraviny...). Ověřit takovou informaci lze pouze laboratorně,“ podotýká Dana Večeřová, ředitelka marketingu Potravinářské komory ČR. Další velké řetězce přistupují k prodeji nebalených uzenin různě. Společnost Kaufland obsah masa u výrobků zveřejňuje spolu s cenou či zemí původu na každém „zápichu“ přímo u uzenin. Opačný přístup naopak zvolil Globus. „Pokud bychom měli přidávat na cenovky informace nad rámec povinného označování, museli bychom vyměnit všechny cenovky a zvětšit jejich plochu. Tím by zaujaly více místa v pultě a zboží by bylo méně vidět. Dáváme přednost tomu, aby si zákazník mohl dobře vybrat uzeniny či maso,“ vysvětluje mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Firma sází v politice informovanosti na počítač s dotykovou obrazovkou, kde si zákazníci můžou vyťukat složení všech výrobků – ať už balených či nebalených. Řetězce Penny a Lidl nebalené uzeniny neprodávají, respektive pronajímají prostory pro řeznictví jiným firmám.

URL| http://byznys.lidovky.cz/obsah-masa-u-...y.aspx?c=A151020_130102_firmy-trhy_pave

Mladá fronta DNES „Pořádné maso a bez lepku, tak děláme uzeniny“

26.10.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Vysočina Radek Laudin Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Marečkovi podnikají vedle Kostelce a Hodic TŘEŠŤ Rodina Marečkových je už čtvrt století jako ostrůvek v obklíčení velkých masokombinátů z Kostelce, Hodic a Krahulčí. Výrobky z jejich třešťského řeznictví a uzenářství jsou chuťově snadno rozeznatelné. Nedají se koupit v supermarketech, jen v menších obchůdcích. Ve firmě pracují i tři dcery a syn Marečkových. Na otázky během rozhovoru odpovídali oba manželé Alena a Karel, kteří firmu v roce 1990 založili. Postupně se do povídání zapojila skoro celá rodina. * Kde jste pracovali předtím, než jste založili rodinnou firmu? Karel Mareček: V hodické masně. Prošel jsem tam celým provozem. Od jatek přes bourání masa po udírnu. Byl jsem vyzbrojen zkušenostmi a vědomostmi. Nebál jsem se jít do podnikání. Obrovskou inspirací pro nás byla řeznictví v Rakousku, kde jsme se byli podívat už v roce 1968. Tady u nás byly tehdy čtyři druhy salámů a tam měli obrovskou nabídku. V začátcích nám pomohl manželčin bratránek, který nám dovezl staré řeznické „klumprty“. Dnes už z nich nepoužíváme nic, ale tehdy to byla velká pomoc. Taky nám sehnal vitrínu na zboží z Rakouska, tu máme dodnes. Alena Marečková: Já jsem z pěti dětí. Kdysi jsem se taky chtěla učit řeznicí, ale stejný nápad měly i některé holky ze třídy. Tak jsem raději vyrazila do sklárny v Brodcích na brigádu. Dělal tam můj tatínek, i proto jsem tam nějaký čas zůstala. Pocházím z Kněžic. Pak zemřel náš hospodský ve vsi a paní hospodská řekla mému tatínkovi: Karle, dej mi Alenu do hospody. Tak jsem šla vařit knedle a obsluhovat. Odtud jsem šla dělat boty do Boroviny a v roce 1974 jsem se vdala. * Kde jste se seznámili? Alena Marečková: Na čajích. Ani jeden nepocházíme z Třeště. A tady v Třešti se dřív nedělalo nic jiného než nábytek, tak jsem dělala nábytek. * Když přišel listopad 1989, tak jste se, pane Marečku, hned rozhodl, že založíte firmu? Karel Mareček: Ale vůbec ne. Alena Marečková: V tom jsem měla prsty já. On stále chodil na zabijačky, dělal klobásy. Hned po revoluci v roce 1989 jsem mu řekla: Nechceš v tom podnikat? Odpověděl, že neví. Tehdy jsme si postavili nový dům na okraji Třeště. Jenže to by bylo pro zákazníky z ruky. Tak jsem chodila po Třešti a všimla si našeho dnešního sídla, kde tehdy prodávali tabák. Šla jsem za paní majitelkou. Ta mi řekla, že tam kdysi bývalo řeznictví. Ještě měla funkční chladírny. Nakonec jsme s paní vyměnili náš nový baráček za tento dům v centru města, něco jsme doplatili. A začali jsme budovat provoz. Do toho se nám v květnu roku 1990 narodil syn. Podnikat jsme začali před Vánoci dvacátého prosince v roce 1990. Před otevřením jsme dělali 72 hodin v tahu, abychom naplnili vitrínu zbožím. Ráno v osm jsme začali prodávat a ve dvě odpoledne jsme v krámě neměli skoro nic. Fronta byla až na ulici. * To jste měli asi rušné Vánoce v tom prvním roce? Karel Mareček: Stále jsme jen vyráběli. Bylo nás zpočátku pár, a tak jsme začali přibírat lidi. Ve dvaadevadesátém už jsme přistavovali. * Byli jste první soukromé řeznictví v Třešti? Karel Mareček: Ano. Prodejny s masem, které tady do té doby fungovaly, postupně zavřely. Lidé byli do roku 1989 zvyklí na maso, které bylo pokryté spoustou tuku. Alena Marečková: My jsme začali okamžitě dělat kuchyňskou úpravu, aby to maso bylo pěkně opracované. * S kolika výrobky jste začínali?

Karel Mareček: Se čtyřiceti. Dnes jich máme asi osmdesát a všechny jsou bezlepkové. Jezdí si pro ně lidé z Jihlavy nebo i ze Žďáru, v zimě je hodně posíláme. Ti, co trpí celiakií, o nás vědí. Alena Marečková: Já ani doma při vaření nic nezadělávám moukou, všechno bramborovým škrobem. Třeba i guláš, který si děláme. * Salám Vysočina od vás se výrazně odlišuje chutí i tvarem, děláte ho točený. Proč je tak jiný? Karel Mareček: Já už jsem dneska možná poslední pamětník, který byl u toho, když se v Hodicích začal dělat salám Vysočina v roce 1967. Pamatuju si, jak přivezli ten obrovský stroj. Vysočina se dělá ze zmrazeného masa. A zkušení dědové v masně se k tomu tehdy báli jít, protože to dělalo ohromný rachot. Tak jsem to tam naházel já. Nikdy to nic špatného neudělalo. Musely se přesně dodržovat normy. My tady děláme Vysočinu dodnes tak, jak jsem se to kdysi naučil. * Co je poznávacím znakem uzeniny od Marečka? Karel Mareček: To pozná každý, není v tom kyselost, je tam poctivé maso. Žádné divné přísady, aby to až moc dlouho vydrželo. Největší zájem je o naši Vysočinu, šunkový salám, špekáčky. Všechno chutná tak, jak má. * Nabízíte tady i teplé pochoutky? Alena Marečková: Ano, grilovaná kolena, plněné řízky, slané štrúdly, dršťkovou polévku nebo guláš. * Kam dodáváte? Karel Mareček: Do menších obchůdků na Jihlavsku, Pelhřimovsku i na další místa, do supermarketů ne. Alena Marečková: Dodáváme třeba do nemocnic, na zimní stadiony, do různých kantýn. * Upadalo řeznické a uzenářské řemeslo za socialismu v sedmdesátých a osmdesátých letech? Karel Mareček: Západ nás bral tak, že jsme byli na velmi nízké úrovni. Ale výrobky tady byly výborné, dnes už takové často nebývají. Dneska cítím z některých salámů kyselost, to by nemělo být. I tenkrát se dohlíželo na čistotu, dílovedoucí byli zastánci českého řeznictví. Rád na ně vzpomínám. * Kdy jste zažívali za těch 25 let podnikání nejlepší časy? Karel Mareček: Do roku 2005 se dařilo perfektně. Pak přišlo zvyšování cen energií, rozvoj supermarketů. Alena Marečková: Co si budeme povídat, dnes je uspěchaný trend. Lidé vezmou košík, nakoupí, co je, vysypou to do auta a už jedou, aby byli doma. Mnozí nekoukají na kvalitu. * Kdy v roce mívají lidé o maso a uzeniny největší zájem? Alena Marečková: Přes prázdniny, kdy jsou školní kuchyně zavřené a lidé vaří doma. Taky na jaře, když se začíná grilovat. * Litovali jste někdy, že jste do podnikání šli. Karel Mareček: No tisíckrát, ale nevzdali jsme to. * Jak máte rozdělené role? Karel Mareček: Já jsem řezník a manželka je nejvyšší manažer. (směje se) Alena Marečková: Ne, ne. Já jsem expedientka, prodavačka, vrátná, dělám příjem zboží. Všechno, co je potřeba. Vstávám o půl třetí ráno a chodím spát v devět večer. A stačí mi to, jsem vyspaná. Ženská musí být silná, aby všechno zvládla. * Řekněte mi, kolik jste měli klasických dovolených za těch pětadvacet let? Alena Marečková: Pouze jednou jsme byli na týden ve Švýcarsku. Pozvali nás lidé, co si od nás tam

berou uzeniny. A táta (manžel – pozn. red.) má dovolenou, jen když ho vezme nějaká firma na seminář. * Vy sami uzeniny jíte, nebo už se vám přejedly? Karel Mareček: To víte, že jíme, no jistě. (směje se) Alena Marečková: Ale zrovna včera jsme měli žemlovku. Nejvíc nám salám chutná, když jsme v cizině. Tady to člověk ani nevnímá, když v tom je pořád. Rádi třeba jezdíme na Slovensko do termálů, ale jen hodně nakrátko, není čas. Tam si vezmeme s sebou salám a říkáme si: Je to vůbec ta naše Vysočina? * Jak plánujete budoucnost firmy Mareček? Karel Mareček: Byl jsem nedávno na operaci a všechno pomalu předávám synovi. Už když mu byli čtyři, tak nám tady asistoval. V deváté třídě už tady normálně makal, pak se vyučil řezníkem. Baví ho také florbal a historie. No řekni sám. (Táta k rozhovoru zve syna, který právě připravuje výrobky) Syn: Je to tak, hodně mě zajímá středověk. * A už jste také připravil pro rodinnou firmu nový výrobek? Syn: Nově děláme vlašský salám. Má aroma vlašských ořechů. Alena Marečková: Pracují tady i naše tři dcery. Jedna se přímo tady seznámila s budoucím manželem u okýnka, kterým jsme podávali maso. Máme už osm vnoučat a šest z nich chodí do hudebky. Manžel je totiž taky muzikant, hraje na harmoniku, klávesy a zpívá různé styly. I rock. * A když jdete někdy kolem toho domku na okraji Třeště, který jste si postavili a opustili ho, co vás napadne? Alena Marečková: Že jsme se tam nadřeli, ale už jsou to jen vzpomínky. Hlavní je, že to stále táhneme spolu. Když byly někdy špatné chvíle, tak jsme vždycky jeden druhého podrželi. *** Já už jsem dneska asi poslední pamětník, který byl u toho, když se v Hodicích začal dělat salám Vysočina v roce 1967. Profil Marečkovi * Alena a Karel Marečkovi měli svatbu před více než 40 lety. Rodinné řeznictví založili v Třešti v roce 1990. V tom roce se jim narodil po třech dcerách syn Karel, který firmu jednou převezme. * Řeznictví je nositelem Mezinárodní diamantové hvězdy jakosti, kterou získalo v Mexiku. * A proč bezlepkové uzeniny? Chtěli vyhovět pacientům s bezlepkovou dietou, i když právě jejich obor lékaři za dietní nepovažují. Brzy po uvedení do prodeje zjistili, že o bezlepkové zboží je zájem i mezi ostatní klientelou. Foto popis| Budoucnost firmy Syn Marečkových vyrůstal mezi párky a salámy. Narodil se v roce, kdy rodiče firmu zakládali. Foto popis| Jedna z dcer V rodinné firmě pracují všechny čtyři děti manželů Marečkových. Foto popis| Stojí při sobě Tento rodinný podnik Marečkovi vyměnili před 25 lety za nové stavení, které si postavili na okraji Třeště. Foto popis| Začínal v Hodicích Jednou z novinek Marečkových je salám s příchutí vlašských ořechů. Foto autor| 4x foto: Petr Lemberk, MAFRA O autorovi| Radek Laudin, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina

Právo Rybí prsty – předražené propadáky, levní vítězové

22.10.2015

Právo str. 20 Test (red) Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Předražené propadáky, levní vítězové – to je hlavní zjištění testů rybích prstů, které nechal pořad internetové televize Stream A DOST! udělat společně se serverem Novinky.cz a deníkem Právo v nezávislé laboratoři. Hlavním kritériem testování byl obsah masa. Zjistilo se, že s některými rybími prsty si nekupujeme takřka žádnou rybu, respektive jen velmi málo, a jiné naopak obsahují i nadpoloviční obsah masa. Ukázalo se, že čím ho je v rybích prstech méně, tím více se výrobci uchylují k přidávání glutamátu. Tedy chemického zvýrazňovače chuti a vůně s označením E 621. Některé prsty mají i vyšší obsah fosfátů. Ty byly zakázány v pracích prostředcích, aby neznečišťovaly vodu, ovšem do potravin se přidávat smějí, a tak je jejich použití v rybích prstech, a nejen v nich, legální. Glutamát se do výrobků přidává, protože jím je možné ošálit chuť, řekl vedoucí oddělení chemie Státního veterinárního ústavu Jan Rosmus s tím, že fosfáty se přidávají pro zlepšení konzistence a udržení vody ve výrobku. NEZDRAVÉ UŽ Z DEFINICE K tomu s obalovanými rybími prsty konzumujeme pšeničnou mouku, respektive strouhanku, některé obsahují palmový tuk, škrob, umělá aromata, stabilizátory, dextrózu a kypřící látky. Rybí prsty také popírají smysl konzumace nízkotučného rybího masa, protože kvůli tomu, v čem jsou obalené, obsahují i více než 12 procent tuku. Přitom samotná treska ho má jen od půl do jednoho procenta. Další tuk pak prsty nasáknou, pokud jsou smažené na pánvi. PROPADÁKY Z ESTONSKA Mezi propadáky jsou zařazeny všechny rybí prsty, které nejsou ani z poloviny tvořeny z masa. Úplně nej -méně masa, něco málo přes 20 procent, obsahují Rybí prsty obalované z Estonska, které u nás distribuuje firma Bidvest Czech republic z Kralup nad Vltavou. Ani uměle přidaný zvýrazňovač chuti glutaman sodný z nich neměl šanci udělat rybu. Jen jedna pětina jejich obsahu je maso. Jeho množství, které uvádí výrobce na obale, splnily navíc až poté, co byla do protokolu připočítána 10procentní nejistota měření. Zbylé čtyři pětiny rybích prstů Bid -vest, které obsahují takřka osm procent tuku, jsou tak například kromě vody pšeničná mouka, řepkový olej, hrachová vláknina a bílkovina, kalamáry, sůl, dextróza, mletá kurkuma, již zmíněný glutaman sodný E 621, kypřicí látka E 503. Přitom nepatří mezi nejlevnější. Kilo nás v přepočtu vyjde takřka na stovku. Pokud přepočteme, na kolik by nás vyšlo samotné čisté rybí maso, jsme na neuvěřitelné částce 464 korun za kilo. A to nejsou uvnitř kusy masa, ale jak výrobce na obale přiznává, jen maso mleté. Rybí prsty Bidvest také absolutně propadly v senzorických testech, ve kterých se umístily na posledním místě. Jejich vůně je nepříjemná a zatuchlá. Konzistence moučnatá a patlavá. Prostě jakási mletá hmota tmavé barvy. Druhý nejnižší obsah masa, jen 38 %, mají Vici rybí prsty, opět z Estonska, prodávané firmou Viciunai Central Europe, s. r. o. Kilo vyjde na 91,50 koruny. Čisté maso by tak stálo 239 korun. I tyto prsty obsahují zvýrazňovač chuti a vůně glutaman sodný E 621. Jako druhé nejhorší skončily rybí prsty Vici i v senzorickém hodnocení, protože chutí ani nepřipomínají rybu, jde o mletou tmavou hmotu či kašovitou drť bez chutě a vůně. Třetím propadákem je 12 rybích prstů v těstíčku hlubokozmrazených – IGLO Crispy Batter Fish Fingers z Německa, které k nám dodává slovenská firma Alfa-R. Obsahují ani ne 46 procent tresčího masa a údaj na obale splnily jen při započtení 10procentní nejistoty měření. K tomu mají i nejvyšší množství fosfátů ze všech testovaných prstů. Mezi propadáky jsou také nejtučnější, přes 11,5 procenta. Hodnotitelé jim vyčítali nevýraznou, prázdnou chuť, mokrou a mazlavou konzistenci. Kilo těchto prstů vyjde na 268 korun. Kilogram čistého rybího masa v nich pak v přepočtu na 583 korun. Kilo filetů chlazené tresky si přitom můžete koupit přibližně od dvou do čtyř stovek. VÍTĚZ TESTU

Úplně nejvíce rybího masa obsahují předsmažené Rybí prsty Marefino od německé firmy Greenland Seafood Wilhelmshaven. Jsou vyrobené z částečně mleté, drcené aljašské tresky. Na obale výrobce píše, že obsahují 50 % masa. Laboratorní testy ale ukázaly, že ho tam je ve skutečnosti o 13 procent více, přes 63 procent. Neobsahují glutamáty, fosfáty a ze všech testovaných jsou také nejméně tučné, něco málo přes 6,5 procenta tuku. Chuť mají příjemnou, přiměřeně slanou, vůni rybí, čistou. Hodnotitelé jim vytkli jen našedlou barvu a to, že jsou tužší na skusu. Mezi testovanými stojí nejméně, kilo jen za 89, tedy o 11 korun méně než propadák testu, rybí prsty Bidvest, které mají o neuvěřitelných 42 procent méně masa. Kilo čistého masa vyjde na 140 korun. Následující rybí prsty mají také vysoký obsah masa, nad 60 procent. Deklaraci na obale, že ho obsahují 65 procent, ale dodržely až po započtení 10procentní nejistoty v měření. Jde o rybí prsty z aljašské tresky MSC Ocean Sea od firmy Greenland Seafood Europe z německých Brém. Mají druhý nejvyšší obsah masa mezi testovanými. Téměř 63 procent. Tuku mají necelých osm procent a obsahují nejméně soli, jen půl procenta. V senzorice obsadily třetí místo. Kilo vyjde v přepočtu na 122 korun, čisté tresčí maso v přepočtu na 194 korun. Třetí nejvyšší obsah masa, přes 62 procenta pak mají rybí prsty vyrobené pro Globus v Německu. Vyhrály senzorické testy s nejlepší chutí, vůní, barvou a konzistencí. Těsně nad hranicí 60procent mají množství masa rybí prsty Grand Mare vyrobené pro Penny Market stejnou firmou z Německa jako ty s úplně nejnižším obsahem masa. V senzorice se umístily na čtvrtém místě. Kilo za 122 Kč, čisté maso aljašské tresky v nich vyjde na 203 korun. Rybí prsty – kompletní výsledky (pořadí podle obsahu rybího masa od nejvyššího po nejnižší) MAREFINO Rybí prsty, 18x 25g, 450 g Výrobce: GREENLAND Seafood Wilhelmshaven GmbH, Flutstr. 84 Datum spotřeby: 15. 12. 2016 Mleté rybí maso Cena za 1 kg 88,70 Cena za 1 kg čistého rybího masa 140,20 Obsah rybího masa 63,28 (g/100 g, +- 10 %) Tuk 6,62 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová <200 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty <200 (mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,93 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 5 MSC Ocean Sea Fish Fingers, Made from alaska polllock fillet, 450 g Výrobce: Greenland, Seafood Europe GmbH, Otto Lilienthal Str. 23, Bremen Datum spotřeby: 10. 12. 2016 Cena za 1 kg 122,00 Cena za 1 kg čistého rybího masa 193,90 Obsah rybího masa 62,93 (g/100 g, +- 10 %) Tuk 7,92 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová <200 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty <200 (mg/kg, +- 5 %)

Chlorid sodný 0,54 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 3 Globus 10 Fischstabchen aus saftigen Fischfilet, 300 g Vyrobeno pro GLOBUS v Německu Datum spotřeby: 10/2016 Cena za 1 kg 166,30 Cena za 1 kg čistého rybího masa 267,80 Obsah rybího masa 62,09 (g/100 g, +- 10 %) Tuk 7,37 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová <200 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty <200 (mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,72 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 1 FROSTA 100% natural taste Golden fish fingers, 10 pieces, 300 g Výrobce: Německo Datum spotřeby: 7/2016 Cena za 1 kg 249,70 Cena za 1 kg čistého rybího masa 406,10 Obsah rybího masa 61,49 (g/100 g, +- 10 %) Tuk 7,87 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová <200 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty <200 (mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,97 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 6 GRAN MARE Filé z aljašské tresky, rybí prsty, 15 kusů, 450 g Vyrobeno pro Penny Market, s. r. o. v Greeland Seafood Williamshaven GmbH, Německo Datum spotřeby: 11/2016 Cena za 1 kg 122,00 Cena za 1 kg čistého rybího masa 202,80 Obsah rybího masa 60,15 (g/100 g, +- 10 %) Tuk 7,36 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová <200 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty <200

(mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,88 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 4 K classic 15 Fish fingers, 450 g 15 pieces (rybí prsty z aljašské tresky, obalované, předsmažené) Vyrobeno v Německu pro Kaufland ČR, v. o. s. Datum spotřeby: 4. 12. 2015 Cena za 1 kg 88,70 Cena za 1 kg čistého rybího masa 149,70 Obsah rybího masa 59,25 (g/100 g, +- 10%) Tuk 7,07 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová <200 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty <200 (mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,80 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 2 NOWACO Rybí prsty předsmažené, 10 kusů, 250 g Původ: Polsko PL Prodejce: Bidvest Czech Republic, s. r. o. Datum spotřeby: 21. 10. 2015 Mleté rybí maso Cena za 1 kg 159,60 Cena za 1 kg čistého rybího masa 278,20 Obsah rybího masa 57,37 (g/100 g, +- 10 %) Tuk 9,41 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová <200 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty 1828 (mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,59 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 8 Fish Trader Rybí prsty, 10 ks, 250 g Původ: Polsko Distributor: Bidvest Czech Republic, s. r. o. Datum spotřeby: 26. 09. 2016 Mleté rybí maso Cena za 1 kg 99,60 Cena za 1 kg čistého rybího masa 179,30 Obsah rybího masa 55,55 (g/100 g, +- 10 %)

Tuk 9,35 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová <200 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty 1741 (mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,46 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 9 IGLO Crispy Batter Fish Fingers, 336 g Výrobce: Frozen Fish International GmbH, Am Lunedeich 115, Bremerhaven, DE Datum spotřeby: 11/2016 Cena za 1 kg 267,60 Cena za 1 kg čistého rybího masa 582,80 Obsah rybího masa 45,92 (g/100 g, +- 10 %) Tuk 11,61 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová <200 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty 2025 (mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,87 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 7 VICI Rybí prsty z treskovitých ryb, 225 g Vyrobeno v Estonsku Prodejce: VICIUNAI CENTRAL EUROPE, s. r. o. Datum spotřeby: 29. 10. 2016 Mleté rybí maso Cena za 1 kg 91,50 Cena za 1 kg čistého rybího masa 238,90 Obsah rybího masa 38,35 (g/100 g, +- 10 %) Tuk 7,47 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová 763 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty <200 (mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,63 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 10 Rybí prsty obalované 10 ks, 250 g Původ: Estonsko Distributor: Bidvest Czech Republic s.r.o. Datum spotřeby: 3. 12. 2016 Mleté rybí maso Cena za 1 kg 99,60

Cena za 1 kg čistého rybího masa 463,70 Obsah rybího masa 21,48 (g/100 g, +- 10 %) Tuk 7,87 (g/100 g, +- 3 %) Kyselina glutamová 1244 (mg/kg, +- 10 %) Fosfáty <200 (mg/kg, +- 5 %) Chlorid sodný 0,71 (sůl, g/100 g, +- 6,6 %) Senzorika 11 Foto autor| Foto Profimedia.cz

TV Nova Konzumace uzenin může podle WHO způsobit rakovinu 26.10.2015

TV Nova str. 12 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Martin POUVA, moderátor -------------------Uzeniny způsobují rakovinu stejně jako například cigarety nebo plutonium. Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka -------------------To dnes oznámila Světová zdravotnická organizace, která zařadila šunku, slaninu, párky, ale i špekáčky na seznam potravin, které obsahují karcinogeny. Martin POUVA, moderátor -------------------Znamená to, že při pravidelné konzumaci těchto masných výrobků nám hrozí rakovina tlustého střeva. Nikol KUDRNÁČOVÁ, redaktorka -------------------Konzumace uzenin už není jen nezdravá kvůli velkému množství soli. Podle výsledků nejnovější studie je riziko při jejich pojídání daleko větší. Ode dneška jsou tyto oblíbené potraviny zařazeny do té nejhorší skupiny výrobků, těch rakovinotvorných. Ivan MACH, výživový poradce -------------------Ta správa, že konzumace červeného masa a konzumace tedy tepelně zpracovaného červeného masa je z hlediska vzniku rakoviny stejná jako působení třeba některých chemických látek. Tak se přiznám, ta vzala dech i mně. Říká, že jsou to vlastně jedy, kterých bychom se měli ve své stravě úplně vystříhat. Nikol KUDRNÁČOVÁ, redaktorka -------------------Informace Světové zdravotnické organizace ale dech rozhodně vzala těm, kteří si život bez uzenin neumějí představit. 50 gramů šunky denně, přesně tolik zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva až o 18 procent. Ivan MACH, výživový poradce

-------------------My se skutečně jako výživoví poradci uzenin obáváme odjakživa. Ve vysokém množství se tam přidává takzvaná uzenářská sůl a to je dusitan sodný. A ten dusitan sodný je skutečně prokázaný karcinogen. Nikol KUDRNÁČOVÁ, redaktorka -------------------Odborníci zároveň dodávají, že s výsledky studie ale rozhodně nemusí skončit pojídání šunky. Sarah WILLIAMSOVÁ, výzkum rakoviny, Velká Británie -------------------Červené a průmyslově zpracované maso podle nás není tak nebezpečné jako pravidelné kouření. Nikol KUDRNÁČOVÁ, redaktorka -------------------Záleží tak na množství zkonzumovaného masa. Nejúčinnější prevencí je pestrý a vyvážený jídelníček a celková životospráva. Nikol Kudrnáčová, televize Nova. Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka -------------------Autorku reportáže Nikol Kudrnáčovou teď vítám ve vysíláním. Nikol, co na výsledky této studie říkají milovníci masa? A bude to mít podle tebe nějaký dopad třeba na oblíbené opékání špekáčků? Nikol KUDRNÁČOVÁ, reportérka TV Nova -------------------Tak dobrý večer. Lidé se u nás zatím nad varováním nijak nepozastavují a spíše než zdravému jídelníčku dávají přednost chuťovým buňkám, a to i přesto, že s pojídáním uzenin, třeba jako jsou právě špekáčky a klobásy, dávají přednost, nedávají přednost těmto výrobkům. Co lidé na výzkum říkají a jak jim uzeniny chutnají, natáčel reportér Petr Brzek. Ten vyrazil do ulic Pardubic a vy se teď v následující reportáži můžete podívat na jeho postřehy a názory místních. Petr BRZEK, redaktor -------------------Klobásu, anebo papriku, kdybyste si měla vybrat? osoba -------------------Já bych si vybrala klobásu. Petr BRZEK, redaktor -------------------Sice v Pardubicích rozumějí hlavně perníku, ale když dáme místním na výběr ze dvou potravin, každý má rychle jasno. osoba -------------------Klobásu. Je to chutnější, dává to dostatek živin a chutná mi to. osoba -------------------Zeleninu. Petr BRZEK, redaktor -------------------Proč? osoba -------------------Já radši zeleninu než maso.

Petr BRZEK, redaktor -------------------I když jsou podle odborníků uzeniny škodlivé, polovina lidí alespoň podle našeho zjištění těmto výzkumům nepřikládá příliš velkou váhu. osoba -------------------Já tomu nevěřím. Vidíte, že jsem si párky koupil. Petr BRZEK, redaktor -------------------Naopak jiní jsou už o nezdravosti těchto potravin přesvědčeni léta. Výzkum nevýzkum. osoba -------------------Souhlasím s tím a myslím si, že s tím přišli velice pozdě, protože tohle to je věc dávno známá. Petr BRZEK, redaktor -------------------Pak existuje skupina lidí, která vzpomíná na staré dobré časy. osoba -------------------Kde jsou ty doby, když já jsem ještě pamatoval před 40 lety uzeninu, anebo tyhle různý salámy. Koňskej, to dneska už vůbec neexistuje. To dneska proběhlo akorát okolo koní. Petr BRZEK, redaktor -------------------Jsou ovšem tací, kteří se bojí jíst úplně všechno. osoba -------------------Já nemám ráda uzený a podle mě ta zelenina dovážená odněkad taky nebude zrovna něco extra. Petr BRZEK, redaktor -------------------Ovšem hodně lidí volí zlatou střední cestu. osoba -------------------Jednou, dvakrát do tejdna si myslím, že to nevadí. Petr BRZEK, redaktor -------------------Drtivá většina oslovených strávníků ovšem tvrdila, že jedí hlavně to, na co mají právě chuť. Petr Brzek, televize Nova, Pardubice.

zpravy.tiscali.cz Párky s příchutí rakoviny? Neřešte to a papejte, vzkazují Agrofert a potravináři 26.10.2015

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Aktuality art Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Šunka, slanina nebo párečky – skončily na černé listině Světové zdravotnické organizace s potravinami, u nichž byly prokázány karcinogeny. Uzeniny se tak zařadily mezi takové škodliviny, jako jsou třeba cigarety nebo azbest. Čeští potravináři berou rozhodnutí mezinárodních odborníků s rezervou a hlavu si s tím neláme ani Agrofert ministra financí Andreje Babiše, který dodává široký sortiment uzenin na český trh. Podle českého ministra zemědělství Mariana Jurečky spíše mají větší vliv na vývoj rakoviny spíše stresové faktory než uzeny. A Čechům vzkázal, aby jedli uzeného masa s mírou, ale ze zprávy světových zdravotníků si nic nedělali. Čeští potravináři se zase pustili do věrohodnosti práce WHO. Podle prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana má tvrzení světové organizace pouze informativní charakter. Podobných dat podle něj již instituce vydávala více, ne vždy se prý ukázala jako pravdivá. Důležité podle něj bude, jak se k problému postaví Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa rozporuje i samotnou metodiku WHO. Červené maso a uzeniny podle něj více jedí v Americe či v Německu, přesto rakovinou tlustého střeva více trpí Češi. Ve studii podle něj nebyly odfiltrované další vlivy na obyvatelstvo, jako je například životní styl respondentů. Také skupina Agrofert, přední český výrobce salámů a párků, závěry relativizuje. Do stejné kategorie, kam by mělo být zařazeno červené maso a uzeniny, spadá podle mluvčího skupiny Agrofert Karla Hanzelky například práce kadeřníka. "Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem," poznamenal. Podle mluvčího potravinářské firmy Hamé Petra Kopáčka je třeba k podobným zprávám přistupovat maximálně opatrně. "V minulosti se již nejednou objevily ve veřejném prostoru 'zaručené' informace, že to či ono lidem škodí, načež se posléze ukázalo, že nebyly vzaty do úvahy veškeré další vlivy," uvedl Kopáček. Vyvozovat z nepřímých důkazů, jako je korelace mezi konzumací určitých potravin a výskytem nemocí určitého typu, takto jednoznačné závěry je podle něj sporné. "Ministerstvo zemědělství jako gesční resort v oblasti bezpečnosti potravin v ČR odmítá snahy WHO a ostatních institucí o šíření zavádějící informací pro spotřebitele, které zcela popírají princip potravinového práva v EU a nerespektuji zásadní principy fungování systému bezpečnosti potravin," dodal mluvčí rezortu Hynek Jordán. S čím přesně přišli světoví zdravotníci Odborníci z Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, zařadili zpracované maso a nezpracované červené maso mezi karcinogeny na základě dat, která shromáždili autoři více než 800 dosud vydaných vědeckých studií zkoumajících souvislosti mezi konzumací masa a masných výrobků a výskytem rakoviny. Nejprůkaznější pak podle nich byly výsledky dlouhodobého zkoumání rozsáhlých vzorků populace z posledních 20 let. Zpráva agentury například konkrétně upozorňuje, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent. "Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa je nadále nízké, s množstvím zkonzumovaného masa se ale toto riziko zvyšuje," upozornil zástupce IARC Kurt Straif. Odhady hovoří o tom, že rakovině způsobené nadměrnou konzumací masných výrobků podlehne každoročně asi 34 tisíc lidí. Karcinomy způsobené kouřením mají podle stejné metodiky na svědomí

úmrtí asi jednoho milionu lidí, alkohol zabije každý rok asi 600 tisíc osob. IARC označuje za "zpracované maso" nejen uzeniny, ale i jakékoli jiné masné výrobky, kde původní surovina kvůli zvýraznění chuti či delší trvanlivosti prošla nějakou úpravou, ať už je to uzení, solení, fermentace či konzervace. Kromě salámů, klobás a uzenek jde tedy i o masové konzervy či sušené maso. Zpracované maso se ocitlo ve skupině "prokázaných" karcinogenů, takzvané skupině jedna. Na tomto seznamu jsou látky nebo směsi látek, u nichž je podle odborníků prokázáno, že styk s nimi, jejich vdechnutí či konzumace výrazně zvyšuje riziko onemocnění rakovinou. V této skupině je například formaldehyd, radon, kadmium, uhelný dehet, azbest či gama záření. Červené maso, tedy maso ze savců jako je hovězí, jehněčí, vepřové nebo i zvěřina, podle odborníků z WHO rovněž může způsobovat rakovinu. Kvůli neexistenci prokazatelných důkazů ale zatím figuruje na seznamu "lehčích" karcinogenů. Na takzvaném seznamu 2A je kromě masa například herbicid glyfosát, sloučeniny olova či anabolické steroidy.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/parky-s-prich...-vzkazuji-agrofert-a-potravinari-268087

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Kampaň Alkohol zodpovědně se zaměří i na mladistvé, hlavní roli hraje prevence 21.10.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství Potravinářská komora Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potravinářská komora České republiky spolu s výrobci alkoholických nápojů spouští další fázi říjnové kampaně Alkohol zodpovědně. Její poslední část zaměřená na alkohol a mladistvé proběhne 21. – 28. října 2015 a představí se během ní hned čtyři různé projekty. Potravinářská komora České republiky spolu s výrobci alkoholických nápojů spouští další fázi říjnové kampaně Alkohol zodpovědně. Její poslední část zaměřená na alkohol a mladistvé proběhne 21. – 28. října 2015 a představí se během ní hned čtyři různé projekty. Konzumace alkoholu mladistvými se stává stále závažnějším problémem. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se jen od roku 2002 počet patnáctiletých, kteří již mají zkušenost s alkoholem, zvýšil ze 70 % na 94 %[1]. Tato změna souvisí především s nedostatečnou prevencí mezi mládeží a všeobecnou tolerancí české společnosti. To si výrobci alkoholických nápojů plně uvědomují a spolu s Potravinářskou komorou České republiky v rámci své osvětové kampaně Alkohol zodpovědně zařadili také téma Alkohol a mladiství, které se zaměří právě na prevenci konzumace alkoholu u této rizikové skupiny. „Nejen prevence u dětí a mládeže, ale také vzdělávání rodičů a osob, které by mladistvým alkohol mohly podávat nebo prodat, hraje ve snaze o snížení počtu mladistvých užívajících alkohol klíčovou roli. I proto jsou pro nás osvětové kampaně jednou z hlavních priorit,“ shodují se hlavní představitelé klíčových výrobců alkoholických nápojů, tedy pivovarníci, vinaři a výrobci a dovozci lihovin. Během 21. – 28. října 2015 tak budou představeny projekty, které se zaměřují na různé aspekty užívání alkoholu mladistvými. „Důsledně podporujeme stávající právní úpravu, která chrání nezletilé před konzumací alkoholu. Věříme, že její dodržování spolu s vysvětlováním jejího významu a s dalšími osvětovými aktivitami

povede k postupnému řešení celospolečenského problému, kterým konzumace nezletilými jednoznačně je,“ dodává k projektům v rámci kampaně Miroslav Toman, prezident Potravinářské a Agrární komory České republiky. Vzdělávací program Unie výrobců a dovozců lihovin s názvem Pobavme se o alkoholu seznamuje žáky 7. tříd základních škol s účinky a důsledky pití alkoholu, pomocí modelových situací je také učí nabídnutý alkohol odmítnout. Lekce v jednotlivých třídách vedou profesionálně vyškolení terapeuti. Během týdne 21. – 28. října proběhne tento program ve 44 třídách. Pro velký zájem o vlivu alkoholu informuje občanské sdružení SANANIM, které projekt realizuje, také rodiče prostřednictvím desatera rad „Jak správně komunikovat o alkoholu“. To je distribuováno na třídních schůzkách přímo ve školách. Tuto aktivitu doplňují i stejnojmenné webové stránky, které poskytují cenné informace a tipy nejen pro děti a rodiče, ale obsahují také návody k vedení diskuze o alkoholu pro učitele. Ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu, řetězci COOP a obchodním řetězcem Kaufland organizuje Český svaz pivovarů a sladoven od roku 2013 projekt Člověče, nezlob se! Ten se zaměřuje na prevenci prodeje alkoholu mladistvým, od roku 2013 bylo díky němu pečlivě proškoleno zhruba 7 000 pokladních a vedoucích pokladen společností COOP a Kaufland. Na barmany, obsluhu restaurací a stánků, ale i rodiče a kamarády nezletilých se obrací kampaň Respektuj 18, kterou organizuje město Plzeň, Plzeňský prazdroj a Centrum protidrogové prevence a terapie. Prostřednictvím oslovování v restauracích i v dopravních prostředcích se snaží přimět dospělé k respektování hranice 18 let, důležité informace pro dospělé i mládež doplňují stránky Respektuj18.cz. Vzdělávání v oblasti historie a kultury vinařství vnímá jako důležitý krok ke zvládnutí období, kdy mladí lidé experimentují s alkoholem, Svaz vinařů ČR. Proto pro ně v Mikulově v rámci stálé výstavy Víno napříč staletími připravil také speciální expozici, která má pomoci s rozšířením informací o alkoholu a jeho zodpovědné konzumaci. O Alkohol zodpovědně: Pracovní skupina Alkohol zodpovědně (původně Alkohol a společnost) byla založena jako poradní orgán České technologické platformy pro potraviny 20. března 2006 na základě Stanov Potravinářské komory ČR a vznikla v souladu s iniciativou Evropské komise ze dne 16. června 2004 týkající se vytvoření technologických platforem. Pracovní skupina Alkohol zodpovědně se dlouhodobě věnuje vztahu mezi konzumací alkoholu a lidským zdravím. Jejími členy jsou zástupci odborné veřejnosti z řad lékařů i zástupci jednotlivých výrobních podniků. Prvním předsedou pracovní skupiny byl prof. Fišer z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Skupina byla původně členěna do dvou sekcí: odborné, složené z odborníků z oblasti zdravotní a výrobní, složené z odborníků z výrobních podniků nebo profesních organizací. Na základě diskuzí členů skupiny výrobců o jejím dalším směřování byla na schůzce v květnu 2013 sloučena do jedné s tím, že jejím předsedou se stal doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina. Postupně začala probíhat jednání jednotlivých zástupců producentů k prioritám skupiny tak, aby mohl být v úvodu roku 2014 představen nový program skupiny pro následující období. Od roku 2015 je předsedkyní pracovní skupiny Mgr. Drahomíra Mandíková. Kontakt: Martina Ferencová Manažerka projektů T: 606 591 958 E: mailto:[email protected] [1] Vláda České republiky: OECD: Fakta o konzumaci alkoholu mezi dětmi a mladistvými, 2015

URL| http://www.agris.cz/clanek/189950

Rodinné farmy producenty 70 % potravin 21.10.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství ASZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět „Producenty celkem 70 % potravin jsou rodinné farmy,“ informoval ředitel Světového fóra pro venkov (WRF) Auxtin Ortie Etxeberria v rámci globální konference na téma „Vytvoření společné budoucnosti s rodinnými farmami“, které jsem se za ASZ ČR zúčastnila. „Producenty celkem 70 % potravin jsou rodinné farmy,“ informoval ředitel Světového fóra pro venkov (WRF) Auxtin Ortie Etxeberria v rámci globální konference na téma „Vytvoření společné budoucnosti s rodinnými farmami“, které jsem se za ASZ ČR zúčastnila. Konala se 21. – 23. září nedaleko španělského Bilbaa, patřícího k regionu známému pro kvalitní potraviny – Baskicku a účastnilo se jí více než 200 reprezentantů z 52 zemí z celého světa. Tato konference je již pátá v řadě a tradičně organizovaná Světovým fórem pro venkov (WRF), které funguje jako síť spojující organizace rodinných farem a venkovských asociací z Afriky, Ameriky, Asie, Evropy a Oceánie. WFR vzniklo v roce 1998 jako výsledek mezinárodní konference ve Španělsku. Stalo se tak v době, kdy se zemědělství zapojilo do jednání světového obchodu a tak vznikl prostor i pro začlenění drobných zemědělců. Od té doby byly organizovány další konference na téma rozvoj venkova a globalizace, role rodinných farem a jak pečovat o planetu a nasytit svět. Hlavní panelová diskuze letošní konference byla zaměřena na tři oddíly: Propagace rodinných farem, Mladí lidé a zaměstnanost na venkově a Role žen na rodinných farmách. První den jsme byli přivítáni prezidentem baskické vlády Iňigo Urkullem v doprovodu ředitele Světového fóra pro venkov (WRF) Auxtina Ortie Etxeberria. Ten v úvodu zmínil, že: „…rodinné farmy mají strategické místo jak pro potraviny, tak pro vytvoření pracovních příležitostí. Rodinné farmy se více zviditelnily během posledních pěti let, což je posouvá dopředu na novou pozici. A dále si musíme uvědomit, že 70 % světové produkce potravin je generována samotnými rodinnými farmami“. V první řadě je třeba definovat pojem, co taková rodinná farma je. Nejčastěji byla slyšena kritéria jako je velikost farmy, umístění, příjem, administrativní činnost a pracovní aktivity, které dávají rodinným farmám rámec. Definice, kterou uvádí Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), zní: „Rodinná farma je prostředkem k organizování zemědělství, lesnictví, rybolovu, pastvy a vodního hospodářství, které je spravováno a provozováno rodinou a převážně závislé na rodinných pracovnících, jak žen, tak mužů. Rodina a farma jsou propojeny vývojově, ekonomicky, environmentálně, sociálně a kulturně“.Nicméně během pracovních skupin druhý den jsme se shodli, že každá země by mohla mít svou vlastní definici rodinných farem. Sociálně-ekonomický analytik pro Generální ředitelství (DG) - Zemědělství a rozvoj venkova u Evropské komise (EK) Ricard Ramon I Sumoy apeloval na nerovnoměrné věkové složení farmářů. „Pouze 7,5 % farmářů je pod hranicí 35 let, zatímco 30 % má více jak 65 let. Zemědělství se stává starší a starší a také prací na částečný úvazek,“ řekl. Na druhou stranu jeho kolega Flavio Coturni, vedoucí oddělení zemědělsko-politické analýzy u EK, nám vysvětlil odolnost rodinných farem: „Menší zemědělci jsou odolnější než větší a proto jsou i důležitější. Rádi bychom se zaměřili na mladé a menší farmy“. V odpoledním bloku konference se rozebíralo téma „Politický dialog jako nástroj pro vytvoření veřejných politik na národní a regionální úrovni“. Zde bych ráda vyzdvihla několik komentářů, které přispívají k úspěšnému politickému dialogu: Je nutné zajistit prostor, kde se mohou scházet různé organizace, vládní orgány, jednotliví zemědělci a veřejnost. Dialog by měl probíhat na regionální, národní i evropské úrovni. Měl by být založen na vědeckých poznatcích, což znamená přímo zapojit zemědělce, s pomocí vědeckých center nebo univerzit, do vědeckého výzkumu. Navíc pro podporu

diskuze je třeba organizovat různé konference, shromáždění, tisknout publikace a vést pravidelné konzultace s farmáři. Kromě toho „je potřeba propojit zemědělce mezi sebou, aby byli odolní a nebyli izolovaní,“ řekl Álvaro Ramos, koordinátor z IFAD-MERCOSUR. Součástí programu byla i exkurze na místní zemědělskou školu a výzkumné centrum Neiker Technalia. Vybrala jsem si návštěvu výzkumného centra Neiker Technalia, které spolupracuje s různými farmáři na výzkumu týkajícím se problematiky zdraví rostlin, kvality půdy, kvality života zvířat a podobně. Zajímavé bylo zjištění, že farmáři si s jejich souhlasem sami vyberou téma, které je trápí a jsou tak aktivně zapojeni do výzkumu. Sbírají data a komunikují s výzkumným centrem. Farmáři, kteří s nimi spolupracují, jsou spokojeni, protože věří, že výzkum jim může pomoci. Druhý den proběhlo vytvoření pracovních skupin, kde jsme diskutovali a obohacovali se navzájem zkušenostmi na další tři podobná témata: 1) Globální pokyny pro agrární systémy založené na rodinných farmách: obsah a metody na jejich podporu, 2) Politický dialog ve prospěch rodinných farem pro vytvoření veřejných politik a 3) Propojení rodinných farem s vědeckými centry. Výsledky z pracovních skupin budou využity jako podkladový materiál pro zlepšení veřejných politik ve prospěch rodinných farem po celém světě. Moje pracovní skupina se skládala ze zástupců pěti zemí Maďarska (2x), Afriky, Indonésie, Nového Zélandu a ČR. Přišli jsme na několik zajímavých návrhů. 1. Globální pokyny pro agrární systémy založené na rodinných farmách: obsah a metody na jejich podporu * Registrovat rodinné farmy u národních (regionálních) organizací, jinak se jim dá těžko pomoci. * Zajistit mezigenerační výměnu informací, např. na Novém Zélandu pořádají pravidelně schůzky mezi farmáři různých věkových skupin (mladí versus staří). * Propagovat rodinné farmy ve městech a zapojit lidi do tzv. městského zemědělství. * Diverzifikovat činnosti rodinných farem pro zajištění příjmů. Např. (eko)turistika, vzdělávání, servis strojů, opravny aut a podobně. Pozn.: Rodinné farmy by měly být viděny jako vzor odolnosti ke změně klimatu. 2. Politický dialog ve prospěch rodinných farem pro vytvoření veřejných politik * Organizovat různé akce typu seminářů a tím vytvořit prostor pro dialog. * Vést dialog od místní, regionální až po národní úroveň (bottom-up). * Vytvářet aliance a zapojit média. * Zapojit mladé lidi. * Navrhnout konkrétní politické návrhy, kterých by se zemědělské organizace přímo účastnily. * Vzdělávat lidi na venkově od „kořenů“, aby měli schopnost komunikovat s regionálními nebo národními organizacemi. * Propojit výzkum s farmami, aby se návrhy protlačily dopředu. 3. Propojení rodinných farem s výzkumnými centry * Větší sepjetí univerzit a výzkumných center s rodinnými farmami. * Zemědělské organizace - spojovací článek mezi rodinnými farmami a výzkumnými centry. * Vytvořit prostor pro komunikaci mezi rodinnými farmami a výzkumem.

* Zapojit zemědělce do výzkumu a částečného vedení tohoto procesu. * Podporovat zájem o studium rodinných farem (zemědělství) pro absolventy. * Zaměřit výzkum multidisciplinárně, tedy i na sociálně-ekonomickou sféru venkova a venkovských komunit. Třetí den byl na téma „Komunikační úsilí na podporu rodinných farem“ a „Mladí a nezaměstnanost na venkově“. Zde mě nejvíce zaujala diskuze, jak přilákat mladé lidi z města na venkov. Zhlédli jsme video, kde organizace pro rodinné farmy IYFF + 10 vytvořila program pro mladé (10-15 let), součástí byl pobyt na venkově a navrhování de fakto jejich venkova kde a jak by sami chtěli žít. Také se měli zamyslet nad kvalitou života na venkově oproti životu městskému. Nicméně my bychom se měli zamyslet nad potřebami mladých lidí. Seznámila jsem se tam s panem Jansonem Te Brakem, předsedou představenstva Organizace pro mladé na Novém Zélandu. Ve své prezentaci vysvětlil, že se „snaží přizpůsobit cestu mladým lidem, tzv. rozdělit ji do sektorů - vytvořit povědomí o průmyslu, dostat banky na stranu začínajících vlastníků farem a investovat do mladých lidí od 18-31 let. Organizují sítě pro děti z venkova, aby se zapojily do obchodu (budování kontaktů a příležitostí). Pořádají řadu událostí a soutěží pro mladé a snaží se šířit povědomí o zemědělství v městských školách a zároveň je tím přilákat.“ Kamila Lohrová


Rozhovor ministra zemědělství ČR pro Lidové noviny. Marian Jurečka: Řešit sucho jsme měli už čtvrt století 21.10.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství Zemědělský svaz ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V České republice je asi sedmdesát lokalit, které jsou vytipovány jako možné pro budování vodních děl. Nebudou to stavby typu Orlík, jdeme spíše cestou menších a středních nádrží, plánuje ministr zemědělství. Lidové noviny, 17. a 18. října 2015 V České republice je asi sedmdesát lokalit, které jsou vytipovány jako možné pro budování vodních děl. Nebudou to stavby typu Orlík, jdeme spíše cestou menších a středních nádrží, plánuje ministr zemědělství. Minulý týden jste představil novelu vinařského zákona, který souvisí s celkovým tažením za kvalitními potravinami. Sliboval jste posílení kontrol, to se stalo? Ano. V průběhu letošního roku jsme posílili počet pracovníků Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) o pětadvacet lidí, z toho dvacet šlo do terénu, zbytek na správní řízení. Vidíme to jednak v nárůstu počtu kontrol – za celý loňský rok inspekce udělila pokuty za celkem 99 milionů. Na konci letošního srpna to bylo 101 milionů, jsme skoro na dvojnásobku. Navíc od 1. ledna můžeme kontrolovat i veřejné stravování, takže se to odráží na počtu uzavíraných provozoven, včetně těch s dlouhou historií. Koaliční smlouva hovořila také o zpřísnění trestů v rámci kontroly kvality potravin. Chystá se zvýšení pokut? Už loni jsme v rámci novely o potravinách a tabákových výrobcích zvýšili sazby u některých pokut.

Nejvyšší hranice deseti se zvedla na padesát, tři jsme zvedli na deset. Zvýšení už nastalo. Stav odráží i to srovnání výše udělených pokut. K té nejvyšší sazbě se asi ještě nesáhlo? Ne. Já jsem říkal, že pokuty mají mít výchovný charakter, ale pokud vidíme, že daný provozovatel nedělá žádná opatření, pokuta je opakovaně za stejnou věc, pak k té nejvyšší částce sáhneme. Jsou tu firmy, v jejichž obratu je i 50 milionů zanedbatelná část. A chystáte nějaké nové změny? Připravujeme důležitou věc – označení Česká potravina a Vyrobeno v České republice. Cítíme, že marketingové kampaně na zákazníka hodně útočí s odkazem na českost a na státní symboly. My nově řekneme: pokud je to jednodruhový výrobek typu mléko, musí být na území republiky vyrobeno sto procent, pokud chcete slovo "český" používat. Pokud je to vícesložková potravina jako salám, pak 75 procent. Respektujeme, že některé ingredience se musejí dovézt. Tohle zavádíme do vyhlášky a vkládáme i do zákona. Kdokoli bude chtít v jakékoli variantě použít slovo český, musí splnit tyto parametry? To bude dáno zákonem? Ano. Zákonem o potravinách a tabákových výrobcích. Pokud obchodník dělá kampaň s odkazem na českost, musí splňovat parametry, které jsem popsal. Děláte to i proto, že podobných označení už je neúměrné množství? Ano. Máme jich desítky a zákazník neví, která bije. Když někdo tenhle líbivý odkaz dává, ať splňuje parametry. Měl jsem jednání s obchodními řetězci a ty tvrdí, že to uvítají. Víte, že nedopadlo dobře, co poslanci vložili do zákona v rámci minulé novely, zveřejňování pěti zemí podle pořadí. To se účetně obešlo a nebylo to k ničemu. Pod tímto nástrojem bude mít zákazník daleko lepší orientaci. Naše dozorové orgány si to budou moci ověřit, a pokud někdo parametry nedodrží, dostane pokutu. Nemělo by smysl část označení zredukovat? Když to vezmeme za ministerstvo, dlouhodobě děláme Klasu, Regionální potravinua Biovýrobek, pak jsou chráněná označení regionálního původu. K tomu přidáváme Český výrobek, protože to vnímám jako jednoduchou vizuální pomůcku, z níž se zákazník dozví, odkud výrobek je. Z těch značek, co jsem jmenoval, se to dozvíte u Regionální potraviny, ale Klasa neřeší, odkud výrobek je. Řeší vyšší kvalitu, takže dnes ji klidně získá palmový olej dovezený z Německa. A k té redukci? S Asociací krajů se snažíme dohodnout, že zmenšíme to obrovské portfolio regionálních značek, je jich víc než padesát. To chceme zúžit. Povedeme diskusi, jak budeme řešit Klasu, bude se nově soutěžit. Na marketing jsme loni dali kolem 102 milionů, rozhodně tu penězi neplýtváme. Pro srovnání: Rakousko vydává na marketing 1,5 miliardy korun. Když jsem se bavil s tamním ministrem zemědělství, povídal mi: "To není tak, že se Rakušan narodí a má zakódované, že nakupuje domácí potraviny. My za to tvrdě platíme, ale vrací se nám to, vychováváme zákazníka." Jak je vychovaný český zákazník? Zajímá ho kvalita? Vnímáme posun pozitivním směrem, že zákazníka už nezajímá jenom cena, ale i kvalita a původ. Na základě signálů jsme zavedli i to, že od dubna spotřebitel zná původ masa. Ale nemůžu říci, že by víc než polovinu zákazníků zajímala kvalita a původ. Snažíme se je vzdělávat, že i tohle je důležité. Ukročme od těch, kdo potraviny kupují, k těm, kdo je produkují. Jak v nastalém dotačním období zařídíte, aby zemědělství nebylo i nadále jedno velké, neparcelované pole s jedinou plodinou a bez živočišné výroby?

Už jsme v tom dost kroků udělali, a začínají se projevovat. Do roku 2015 to bylo tak, že zemědělec dostal šest tisíc korun za hektar, a stát se moc nezajímal, co tam bude pěstovat, kolik střídá plodin. To měníme. Základní platbu na hektar jsme srazili na 3,5 tisíce korun, zbytek jsme přerozdělili například na sektor citlivých komodit. Zemědělec dostane připlaceno za to, pokud dělá cukrovou řepu, brambory, ovoce a zeleninu, plus chová krávy, ať už s produkcí mléka nebo bez ní. Tyto komodity mají výrazný dopad na životní prostředí, na půdu, zaměstnanost. V letošním roce si zemědělci právě začínají překalkulovávat, co dělali doposud a co budou dělat v příštích pěti letech. Věřím, že v příštím roce už se to promítne do chování zemědělců. Co po nich budete chtít dalšího? Chceme také, aby střídali plodiny. Všichni se na středních a vysokých školách učí, co jsou to zásady správné zemědělské praxe, ale pramálo lidí je respektuje. My je chceme dostat do fáze, aby dělali to, co jsme se všichni učili – aby střídali minimálně čtyři plodiny, aby byly v budoucnu limity, kolik maximálně obilovin, dát více živočišné výroby nebo citlivých komodit. Střídání plodin může pomoci i proti stále se zhoršujícím důsledkům sucha. Budeme pokračovat i třeba v ochraně půdy. Na příští rok chystáme změny v nastavení podmínek pro zemědělce, kdy chceme výrazně více chránit půdu, pokud jde o vodní erozi, s tím máme v České republice velké problémy. Je třeba vydefinovat maximální velikost půdního bloku, jednoho pole, kam zemědělec seje většinou jednu plodinu. Chceme říci, jaká velikost půdního bloku při určité svažitosti může být. Když je pole ve svahu a uděláte jenom to, že ho přerušíte jinou plodinou, už máte větší šanci, že se eroze zastaví. Po čtvrt století se rozdělí lány JZD mezemi? To není jen o mezích, ale aby se aspoň rozdělily plodiny – že tady bude ozimá, tady zase jarní. Pokud jde o meze, není to tak jednoduché, to už je i o změně na katastru nemovitostí. V prvním kroku nám jde o pozemkové úpravy. V minulosti se dělalo zhruba 200 pozemkových úprav ročně. Ve chvíli, kdy jsem nastoupil, na Státním pozemkovém úřadu to číslo kleslo pod sto. Letos už uděláme zase dvě stě a chci se dostat výhledově na tři stovky. Tím se řeší minimalizace eroze. To souvisí i se zadržováním vody v krajině a opatřeními proti suchu. V tomto ohledu jste plánovali třeba dotaci na závlahové systémy pro zemědělce. Už to běží? Ona už je, umožňujeme financovat kapkové závlahy, případně jiné systémy. Ovšem za minulý rok ten dotační titul nebyl vyčerpaný. Když zemědělci volají, že mají problém kvůli suchu, říkám jim: "Proberte se, máte tu nástroje, a nevyužíváte je." Dnes řešíme problém, kdy se dostáváme do situace – letos to bylo velmi vidět, že máme oblasti, kde není žádná vodní nádrž. V létě na některých vodních tocích klesne hladina natolik, že už nejsou kapacity pro závlahy. My se musíme podívat, kde všude mohou být suché oblasti, a propočítat potřebu případných budoucích závlah. Děláme analýzu, jestli potřebujeme akumulační nádrže, které a kde, a pak vydefinujeme novou strukturu vodohospodářské sítě, která přivede vodu do katastrů, a tam ať si to rozvede zemědělec. Ale o tu základní infrastrukturu se musíme postarat my. Ta buď v některých místech vůbec není, nebo je v naprosto dezolátním stavu, ztráty vody jsou tam až 40 procent. Kdy by měla být analýza hotová? Je to velký úkol, který čeká naše ministerstvo a celý stát. Proto jsme odložili dodání celé strategie na polovinu příštího roku, některé věci nejsme schopni spočítat rychle. Vědci z Mendelovy univerzity nám říkají, že teplota se může zvednout až o dva stupně, takže my musíme dělat opatření, která počítají s tím, co nastane třeba za dvacet let. Když už se 25 let nic nedělalo, vydržme ještě půl roku, ať je to nachystáno opravdu dobře. Jak moc se ta situace zaspala? Myslím si, že jsme zaspali hodně. Trend je pozorovatelný za posledních 25 let, jen poslední tři roky bylo sucho výraznější. Cítíme a vidíme, že máme období, kdy nám tři měsíce neprší, pak srážky

spadnou během 24 hodin. Průměr máme sice dorovnaný, čísla vypadají dobře, ale voda se nestačí vsakovat. To se neřešilo, a přitom docela dobře mohlo. Do loňského roku se na protipovodňová opatření nahlíželo striktně jen jako na protipovodňová, nikdo se nezamýšlel nad tím, že tady máme suchý poldr, který by mohl být i částečně naplněný a v období sucha ho využívat pro nadlepšování vodních toků. A to se změní? Poldr Teplice, dneska už pojmenovaný Skalička, na povodí Bečvy – rozlohou největší plánovaný poldr ve střední Evropě, začínáme koncipovat i jako poldr, který umožní minimální vodní nadržení a vylepšování průtoků v období sucha. Hovořilo se i o stavbě velkých přehrad. Máte už představu, kde budou? Ano, poměrně přesnou. V České republice je asi sedmdesát lokalit, které jsou vytipovány jako možné pro budování vodních děl. Nebudou to stavby typu Orlík, jdeme spíše cestou menších a středních děl. Kde ty přehrady tedy budou? Máme vytipovány čtyři lokality v povodí Moravy, Labe a Vltavy. Vlachovice na Zlínsku, Pěčín u Rychnova nad Kněžnou, Senomaty a Šanov na Rakovnicku. U nich se mají příští rok zpracovat investiční záměry a zahájit další fáze přípravy. Předminulý týden bylo první jednání ve Vlachovicích na Zlínsku, kde starosta záměr vítal. Často je reakce: ano, je sucho, potřebujeme vodu, ale nestavte to u nás. Dnes už si ale lidé začínají uvědomovat, že si musíme udělat revizi strategie vodních zdrojů. Které oblasti jsou prioritní? Nemusejí to být ty, co se budou dělat nejdřív, spíš to budou ty, před nimiž je nejméně překážek. Snažíme se dělat na těch, kde je průnik. Kde na jedné straně nejsou dramatické překážky a zároveň jde o oblasti, kde chybí vodní dílo. Povodí Moravy s odbočkou na Bečvu vlastně nemá vodní zdroj, který by mohl v létě průtoky nadlepšovat. Zatím máme Vlachovice a chceme jednat o dalších. Všechno je to před územním řízením? Ano, jsou to vytipované lokality. Začnou se dělat studie, projektová dokumentace…Je to na dlouhý běh. Kdybychom byli teď vážně hodně rychlí, ve Vlachovicích můžeme začít stavět za pět až šest let.


Souhrn událostí uplynulého dne – 20. 10. 2015 21.10.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak bezpečné potraviny jíme? Zeleniny je málo a prudce zdražuje. Sucha vystřelí vzhůru i ceny masa. Do roka připraví ministerstva plán revitalizace Krušných hor. Ahold prodal podle nařízení ÚOHS pět prodejen konkurenci. Jak bezpečné potraviny jíme? Téma bezpečných potravin bylo hlavním předmětem akademické diskuze, která se konala v rámci 5. ročníku Life Sciences Film Festivalu. Ten je každoročně pořádán Českou zemědělskou univerzitou ve spolupráci se společností Harvest Films. Letošní ročník probíhal druhý říjnový týden a během něj mohli diváci zhlédnout 143 filmů z 27 zemí světa.

Zeleniny je málo a prudce zdražuje. Sucha vystřelí vzhůru i ceny masa Extrémní počasí letošního léta bude mít vliv na ceny potravin. Po letošním suchu zdražuje zelí, okurky i mrkev. Očekává se, že neúroda krmné kukuřice zvýší také cenu masa, mléka nebo vajec. Dopady letního sucha se začínají přesouvat od zemědělců směrem k zákazníkům. Po čerstvé zelenině jde nahoru cena balených potravin. Do roka připraví ministerstva plán revitalizace Krušných hor Ministři zemědělství a životního prostředí dostali za úkol předložit vládě do 1. listopadu 2016 program revitalizace Krušných hor. Novinářům to na pondělním výjezdním zasedání vlády v Ústí nad Labem řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Strategický dokument, který se týká zalesňování hor v Ústeckém a Karlovarském kraji, už odborníci připravují. Ahold prodal podle nařízení ÚOHS pět prodejen konkurenci Společnost Ahold, která provozuje obchody Albert, již v Česku prodala všech pět svých prodejen, jak jí loni po koupi konkurenčního Intersparu nařídil antimonopolní úřad. V České lípě byla otevřena nová prodejna Billy, v Třebíči obchod převzal Kaufland. V Táboře jsou novými majiteli prodejen Jednota a obchodní družstvo Tábor a v Litoměřicích Penny Market. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Je nepodpora rodinných farem českým specifikem? 22.10.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství ASZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Skutečně důstojným zakončením série celkem osmi akcí, které uspořádala v rámci letošního Mezinárodního roku půdy Asociace soukromého zemědělství, byla ta poslední, konaná třetí říjnovou sobotu v Čelině na Příbramsku. Oproti všem předešlým měla několik specifik. Skutečně důstojným zakončením série celkem osmi akcí, které uspořádala v rámci letošního Mezinárodního roku půdy Asociace soukromého zemědělství, byla ta poslední, konaná třetí říjnovou sobotu v Čelině na Příbramsku. Oproti všem předešlým měla několik specifik. Hostily ji hned dva statky členů příbramské asociace – statek Adámek a vedlejší Vaněčkův statek, který navíc v rámci semináře „Krajina státní hranicí nekončí“ přivítal i několik zahraničních hostů. Seznámit své české kolegy s podmínkami hospodaření, implementací nových podmínek Společné zemědělské politiky EU a vůbec situací v rámci resortu zemědělství ve své zemi přijeli zástupci zemědělských nevládních organizací z Německa, Rakouska, Slovenska a Litvy. Nedostatečná podpora rodinných farem – neblahý český trend Na význam půdy a důležitost podpory trvale udržitelného hospodaření, monitorování a vyhodnocování informací o půdě jak z našeho, tak celosvětového hlediska upozornila bývalá ministryně zemědělství Milena Vicenová. V tomto směru zmínila nezastupitelnou roli rodinných farem a neblahý český trend zcela nedostatečné podpory farem tohoto typu, který je v příkrém rozporu s trendem evropským, ale i světovým. „Společná zemědělská politika EU je založena na konceptu rodinných farem, u nás je však kladen mnohem větší důraz na velké zemědělské podniky. Jedním z jasných důkazů bylo např. nevyužití možnosti zavedení redistributivní platby. Dalším negativním jevem je velmi pomalé tempo komplexních pozemkových úprav, jejichž cílem je mimo jiné uspořádání majetkově-právních vztahů v daném katastru. Od roku 1995 bylo zrealizováno pouze 9 % z navrhovaných opatření, jejich dokončení tak může trvat ještě několik desetiletí,“ řekla Vicenová.

„Milena Vicenová byla za svého působení v čele resortu zemědělství průkopnicí cesty vstřícnosti vůči rodinným farmám. Je jednoznačně pozitivní zprávou, že podíl půdy obhospodařované fyzickými osobami u nás vykazuje postupný nárůst, a to mezi roky 2000 a 2013 o více než 15 %. Podstatně méně příznivou zprávou však je fakt, že současné vedení ministerstva zemědělství dělá svým přístupem vše pro to, aby se tento trend zastavil,“ upozornil předseda ASZ ČR Josef Stehlík. Duální struktura zemědělství – v Rakousku zcela neznámý pojem Duální struktura zemědělství je zcela neznámým pojmem v sousedním Rakousku, kde se hospodaření z 99 % věnují rodinné podniky, a to z 56 % se statutem vedlejší výdělečné činnosti. To pramení zejména z faktu, že průměrná velikost zemědělského podniku u našich rakouských sousedů činí (oproti našim v EU rekordním 152,4 ha) pouze 19,5 hektaru. I z toho důvodu bylo v rámci národního rozhodování podmínek SZP v Rakousku zamítnuto zpřísnění definice aktivního zemědělce. Informoval o tom Johannes Kyrle, předseda tamního Sdružení zemědělských a lesnických podniků (Land & Forst Betriebe Österreich). Ze zhruba 175 tisíc těchto podniků hospodaří dvě třetiny ve znevýhodněných oblastech a zhruba 20 % v režimu ekologického zemědělství. Tam také směřuje asi třetina podpor v rámci II. pilíře. Jak Johannes Kyrle vysvětlil, rakouští vládní představitelé považují zemědělství za základ kvalitního života na venkově, proto na jeho rozvoj putuje z národních zdrojů polovina celkového rozpočtového rámce, který činí 1,1 mld. Eur. Rakousko tak má oproti EU téměř opačný poměr mezi finanční alokací I. a II. pilíře, neboť rozvoj venkova podporuje z 66 % (oproti evropským 25 %). Německo řeší stop stavbám na zelené louce Místopředseda celoněmeckého Sdružení zemědělců a vinařů (Bauern- und Winzerverbandes) a zároveň předseda tohoto sdružení v jižním Porýní-Falcku Eberhard Hartelt informoval, že členy této organizace je 98 % německých zemědělců. Celkový počet zemědělských podniků činí 750 tisíc o průměrné výměře 55,8 hektarů. „Největším aktuálním problémem německého zemědělství není degradace půdy, ale její výrazné ubývání vlivem zástavby. Denně se u nás zastaví 73 hektarů kvalitní zemědělské půdy, od roku 1992 jsme takto přišli již o 900 tisíc hektarů, což je 7 % celkové výměry. Další stavby na zelené louce si již nemůžeme dovolit, a proto se naše organizace intenzivně snaží prosadit větší ochranu půdy legislativně, není to však snadné,“ vysvětlil Eberhard Hartelt. Lobby velkých hráčů i na Slovensku „Nižší počet právnických osob (9,3 %), které představují ekonomicky a produkčně rozhodující část zemědělských podniků (hospodaří na 80,7 % půdy), ovšem převážně velkovýrobního charakteru s převahou pronajaté půdy, nízkou mírou diverzifikace činností mimo zemědělství, bi-kulturním pěstováním plodin a nízkou finalizací výroby. Na druhé straně fyzické osoby s velmi malou výměrou půdy, z nichž většina obhospodařuje méně než pět hektarů – to je důsledek socialistického zemědělství, který se u nás nepodařilo změnit,“ informovala ve své prezentaci Viera Dujakovičová ze Sdružení vlastníků půdy a agropodnikatelů Slovenska. Cílovými objekty tohoto sdružení jsou právě menší farmy rodinného typu a začínající farmáři, jejichž majetkové, sociální a právní zájmy se snaží již od roku 1990 hájit. A to i prosazováním vhodných dotačních titulů šitých na míru právě malým a mladým hospodářům, což je vzhledem k výrazné lobby velkých hráčů, stejně jako u nás, úkol vskutku nelehký. Vstup Litvy do EU – pozitiva i negativa Modernizace, volný trh a přístup k informacím. Tak hodnotí Ojaras Purvinis z Unie litevských rodinných farem (Lietuvos šeimos ?kinink? sąjunga) pozitiva vstupu tohoto pobaltského státu do Evropské unie. „Z toho plynoucími negativy však je nabývání na významu větších farem na úkor menších, což se projevuje zásadním vlivem na biologickou rozmanitost, krajinu a využívání přírodních zdrojů. Jednou z příčin rozmachu velkých podniků je totiž absence efektivního způsobu využívání podpor a jejich rozložení do potřebného sektoru. Mizí tak malé farmy, které jsou způsobem svého hospodaření velmi šetrné k životnímu prostředí,“ upozornil Purvinis.

V Litvě aktuálně hospodaří více než 120 tisíc zemědělských subjektů o průměrné výměře 13,7 hektarů. Většina z nich obdělává vlastní půdu, pouze 10 % půdy z celkové výměry 1.166 tis. hektarů je v pachtu od soukromých osob a 4 % tvoří pronájem státní půdy. Hostitelské statky v obležení Všichni zahraniční hosté asociačního semináře se velmi živě zajímali o situaci v zemědělství v České republice a zejména o postavení rodinných farem v rámci něho. Samozřejmostí byla i prohlídka místa konání semináře – tedy Vaněčkova statku a sousedního statku Adámek, kde byl situován bohatý doprovodný program pro rodiny s dětmi, který zajistil dlouholetý osvědčený partner asociace – společnost Park tři věže. Na Vaněčkově statku se hospodaření na 52 hektarech travních porostů a chovu ovcí o počtu 170 bahnic věnuje praneteř původního majitele Hana Hrubá, která celou usedlost během několika posledních let neskutečně zvelebila. Součástí statku je navíc jak bourárna, tak rozlehlá prodejna s velmi pestrým sortimentem od veškerých hospodářských potřeb až po nejrůznější dobroty typu ovčích a kravských sýrů či vín. Ta byla v průběhu akce doslova v obležení návštěvníků, stejně jako prodejní stánky členů asociace a farmářů či řemeslníků z okolí, kteří zde nabízeli své výrobky. Zvelebení sousedního statku Adámek a vlastně celého čelinského zámeckého areálu, jehož je tento statek součástí, je velkou zásluhou další ženy, a to Eugenie Židové, vnučky původních majitelů – manželů Adámkových. Tu přimělo obrovské nadšení, chuť vrátit bývalý lesk rodinnému majetku a pokusit se navázat na selskou tradici svých předků k tomu, že na počátku devadesátých let opustila místo profesorky na gymnáziu v Sokolově a s rodinou se usadila v Čelině. Celý objekt byl tehdy v havarijním stavu, který odpovídal socialistickému zacházení, park zarostlý a zcela neudržovaný. Návštěvníkům Selských slavností se však naskytl zcela jiný pohled – opravený zámeček, zrestaurovaná kaple, zrevitalizovaný zámecký park, bývalé deputátní domky přeměněné na útulný penzion a zrekonstruované hospodářské budovy statky. V odkazu paní Židové, která byla nejen hybnou silou porevoluční etapy čelinského areálu, ale i příbramské asociace, v jejímž čele stála od počátku založení až do své předčasné smrti v roce 2007, pokračuje nyní její rodina. Hospodaření se tu věnuje syn Milan společně se svým bratrancem Jiřím Libým, a to na 120 hektarech orné půdy, 145 ha trvalých travních porostů a 150 ha lesa. Již 15 let se na zdejším statku daří i chovu masného skotu plemene aberdeen angus, naleznete tu ale i koně, menší stádo ovcí a koz či drůbež. Asociace a Rok půdy – několik čísel na závěr Rodiny Milana Žida i Hany Hrubé se tak zařadily k pěti dalším hostitelům letošních akcí, kteří neváhali otevřít své statky široké veřejnosti, seznámit ji s moderním způsobem hospodaření a poukázat na význam svého působení v rámci venkova. Snad si tak i část návštěvníků uvědomila, že ne vše se dá zahrnout do statistických tabulek či teoretických příruček. A třeba si to uvědomí i jiní. Osm seminářů, šest Selských slavností, sedm hostitelských farem, 43 přednášejících a 15 tisíc návštěvníků – to je letošní bilance akcí, které Asociace soukromého zemědělství uspořádala v rámci Mezinárodního roku půdy. Velké poděkování za možnost zrealizovat je patří právě hostitelským rodinám, všem přednášejícím, hlavnímu partnerovi celé letošní série – Komerční bance, a taktéž odbornému partnerovi všech seminářů – společnosti PRP Technologies. Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ Kontakt: Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZtel.: 604 849 294 e-mail: mailto:[email protected] Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Více informací na http://www.asz.cz.

http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/je...-rodinnych-farem-ceskym-specifikem.html


Cechovní potravinářské normy se budou využívat už od konce roku 26.10.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Potravinářská komora plánuje obnovit cechovní normy, tedy označování nadstandardně kvalitních českých výrobků. Normy, jež by tak měly spojit kvalitu s původem výrobku v ČR, by potravináři mohli začít používat už letos v zimě. ČTK to řekl ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Potravinářská komora plánuje obnovit cechovní normy, tedy označování nadstandardně kvalitních českých výrobků. Normy, jež by tak měly spojit kvalitu s původem výrobku v ČR, by potravináři mohli začít používat už letos v zimě. ČTK to řekl ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Ministerstvo zemědělství tento záměr podporuje. "Možná, že už na konci letošního roku bude nějaký první výrobek, který to ponese," řekl Koberna s tím, že označování se začne více využívat až příští rok. Podle něj jsou normy už projednané a schválené pro maso, mléko a lahůdky. O zavedení tohoto systému hovoří potravináři již několik let. Ministerstvo zemědělství s novou značkou souhlasí. "Navrhované cechovní normy vnímáme jako přidanou hodnotu pro spotřebitele, kdy bude deklarována konkrétní kvalita potraviny," řekl ČTK mluvčí rezortu Hynek Jordán. Podle něj se budou normy vhodně doplňovat s logem Česká potravina, které chce zavést v příštím roce stát. Toto označení bude moci nést pouze výrobek, který bude z českých surovin. U potravin, které se skládají z více surovin, bude muset být obsah českých částí minimálně 75 procent. Výrobci nebudou moci dávat na potraviny nápisy jako například Česká republika, česká kvalita či mapu nebo vlajku ČR, pokud nebude výrobek vyrobený v Česku. V Česku je mnoho značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i méně známá označení, například logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Systém norem ideově vychází z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky oproti srovnatelným výrobkům na trhu. Autor: ČTK http://www.ctk.cz


Ministr Jurečka: Usiluji o zvýšení potravinové soběstačnosti v komoditách, které můžeme v našich podmínkách vypěstovat a vyrobit

26.10.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět O aktuální situaci na trhu s potravinami a jeho perspektivách, příležitostech pro české zemědělce a potravináře hovořil na dnešním Žofínském fóru ministr zemědělství Marian Jurečka. Věnoval se také soběstačnosti České republiky v základních komoditách a proexportní politice. Tisková zpráva – O aktuální situaci na trhu s potravinami a jeho perspektivách, příležitostech pro české zemědělce a potravináře hovořil na dnešním Žofínském fóru ministr zemědělství Marian Jurečka. Věnoval se také soběstačnosti České republiky v základních komoditách a proexportní politice. „Zatím více než z poloviny dovážíme například ovoce z mírného pásma a vepřové maso. Usiluji o to, aby se tento trend otočil a byli jsme soběstační v tom, co si můžeme v našich podmínkách vypěstovat a vyprodukovat. Tomu by měla pomoci i podpora konkurenceschopnosti,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Na podporu zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti v potravinářství je připraveno z národních peněz v letech 2015 – 2020 ročně kolem 200 milionů korun. Z eurodotací, v rámci Programu rozvoje venkova, půjde v následujících pěti letech do této oblasti zhruba 4,6 miliardy korun. Peníze budou určeny na zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh a na vývoj nových produktů, postupů a technologií. Od letošního roku mohou potravináři žádat o podporu také u Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Pokud jde o proexportní možnosti, ministr Marian Jurečka poukázal na nutnost zvýšit podporu exportu a naučit se vyvážet na nové trhy. „Potravinářství a zemědělství patří k nejperspektivnějším oborům příštích sta let. Odhaduje se, že v roce 2050 bude na naší planetě 9 miliard obyvatel a bude nutné na tuto situaci reagovat. Některé regiony budou mít problém zajistit si potravinovou soběstačnost. Myslím, že Česká republika má velkou příležitost uplatnit svoje konkurenční výhody ve výrobě a zpracování základních komodit, kterými jsou poloha a klimatické podmínky. Tyto komodity bychom mohli nabídnout na globálním trhu,“ uvedl ministr Jurečka. Obrat agrárního zahraničního obchodu ČR v roce 2014 činil 377,8 miliardy korun. Česká republika ve stejném roce vyvezla zboží za 179,7 miliardy korun a dovezla za 198,1 miliardy korun. Saldo agrárního zahraničního obchodu se trvale snižuje. Od roku 2010, kdy bylo -34,6 miliardy korun, kleslo v loňském roce na -18,4 miliardy korun. Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství PP Žofínské fórum


Aha! 2 plátky slaniny denně = o 18 % vyšší riziko rakoviny 27.10.2015

Aha! str. 2 Aktuálně (vk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět WHO varuje před konzumací masa Je karcinogenní jako cigarety či azbest ŽENEVA - Baštíte po ránu rohlík se šunkou a říkáte si, že jste na tom lépe než ti, co »snídají« kafe a cigárko? Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jste na tom STEJNĚ! Uzeniny, jako jsou šunka, slanina či i párky, jsou od včerejška na seznamu prokázaných karcinogenů! Experti došli k závěru, že právě tyto masné výrobky mohou způsobit způsobit rakovinu trávicího traktu. Rakovinu podle nich způsobuje tzv. zpracované maso a červené maso. Zpracované maso se ocitlo rovnou ve skupině »prokázaných« karcinogenů, takzvané skupině jedna. Tam je i tabák, alkohol, azbest, arzen, formaldehyd, radon, kadmium, uhelný dehet či gama-záření... Červené maso vědci umístili do 2. nejnebezpečnější skupiny, která zahrnuje např. kobalt, insekticidy nebo UV záření. Šokující zpráva se opírá i o alarmující čísla. Stačí konzumovat 50 gramů uzenin denně - (např. dva plátky - slaniny) a riziko - rakoviny tlustého střeva se zvýší o 18 procent! „Doporučujeme rezignovat úplně na zpracované masné výrobky a červené maso si dávat dvakrát týdně nebo ještě méně často,“ radí Joanna Kalužová, polská expertka a vedoucí studie. Víte, že... ...odhady hovoří o tom, že rakovině způsobené nadměrnou konzumací masných výrobků podlehne každoročně asi 34 tisíc lidí? Co je zpracované maso? Masné výrobky, které prošly solením, uzením M či jinými procesy, tedy např. párky či šunka, ale č i masové konzervy či sušené maso. Co je červené maso? Maso, které pochází ze svaloviny savců. Zahrnuje tak mj. hovězí, telecí, vepřové, jehněčí, skopové či koninu. Půl steaku denně! Experti od roku 2011 doporučují maximální konzumaci 70 gramů masa denně. Plátek šunky má asi 23 gramů, velký párek 40 gramů a průměrný steak 145 gramů. Foto popis| Červené maso může být nebezpečné... Foto popis| ...třeba jako cigarety. Foto autor| Foto ara

aktualne.cz Uzeniny způsobují rakovinu, řekli oficiálně lékaři. Dva plátky slaniny denně zvednou riziko o pětinu 26.10.2015

aktualne.cz str. 0 Zahraničí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Červené maso má ale přitom také nezanedbatelnou výživovou hodnotu a je hlavním zdrojem železa, zinku a vitaminu B12. Ženeva - Konzumace zpracovaného červeného Ženeva - Konzumace zpracovaného červeného masa zvyšuje riziko rakovinového onemocnění, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, totiž došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu.

Uzeniny se tak - spolu s červeným masem obecně - ocitly na seznamu prokázaných karcinogenů ve stejné skupině, kde figuruje například plutonium, azbest anebo třeba tabák. Na základě nové studie WHO odhaluje nebezpečí, které se skrývá už v padesáti snědených gramech uzenin denně. Riziko rakoviny tlustého střeva se při pravidelné konzumaci množství, které odpovídá zhruba dvěma plátkům slaniny, zvyšuje o celých 18 procent. "Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa, je nadále nízké, ale toto riziko se s množstvím zkonzumovaného masa zvyšuje," upozornil zástupce IARC Kurt Straif. Odborníci z IARC zařadili zpracované maso a nezpracované červené maso mezi karcinogeny na základě dat, která shromáždili autoři více než 800 dosud vydaných vědeckých studií zkoumajících souvislosti mezi konzumací masa a masných výrobků a výskytem rakoviny. Nejprůkaznější pak podle nich byly výsledky dlouhodobého zkoumání rozsáhlých vzorků populace z posledních 20 let. Nadměrná konzumace masa zabije ročně na 34 tisíc lidí Odhady hovoří o tom, že rakovině způsobené nadměrnou konzumací masných výrobků podlehne každoročně asi 34 000 lidí. Karcinomy způsobené kouřením mají podle stejné metodiky na svědomí úmrtí asi jednoho milionu lidí, alkohol zabije každý rok asi 600 000 osob. IARC pojmem "zpracované maso" nazývá nejen uzeniny, ale i jakékoli jiné masné výrobky, kde původní surovina kvůli zvýraznění chuti či delší trvanlivosti prošla nějakou úpravou, ať už je to uzení, solení, fermentace či konzervace. Jde tedy kromě salámů, klobás a uzenek třeba také o masové konzervy či sušené maso. Červené maso, tedy hovězí, jehněčí a vepřové, podle odborníků z WHO rovněž může způsobovat rakovinu, kvůli neexistenci prokazatelných důkazů ale zatím figuruje na seznamu "lehčích" karcinogenů. Červené maso má ale přitom také nezanedbatelnou výživovou hodnotu a je hlavním zdrojem železa, zinku a vitaminu B12. Nová zpráva WHO však poskytuje lepší pohled na vyvážené výživové poradentství. "Nejde o to, že byste měli přestat jíst jakékoli červené a zpracované maso, ale pokud ho jíte hodně, měli byste se zamyslet nad tím, jak to omezit," citoval server BBC Tima Keye, odborníka na výzkum rakoviny z Oxfordské univerzity.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/uz...who/r~d4e61d5c7bdb11e594170025900fea04/

Apetit Domácí & čerstvé 21.10.2015 Apetit str. 68 hit měsíce S. MORAVCOVÁ ML. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Redaktorka Stáňa Moravcová ml. radí, jak na zvěřinu, a také kam se vypravit na pořádnou svatomartinskou husu. JE ČAS DÁT SI ZVĚŘINU SETKÁNÍ S VYSOKOU ZVĚŘÍ V PŘÍRODĚ JE OBVYKLE PRCHAVÝ ZÁŽITEK, OVŠEM

PŘEMNOŽENÉ DIVOČÁKY JE LEPŠÍ VIDĚT ZBLÍZKA JEN NA TALÍŘI. VYSOKÁ Jelení maso je co do struktury jemné a přitom má i typickou chuť. Na minutky je nejlepší svíčková. Kýta je skvělá na guláš, na pečení i na svíčkovou omáčku. Plec a krk zpracujte na ragú, do paštiky i do burgerů. Obdobně se upravuje i křehčí daňčí či jemné srnčí – sušší maso prošpikujte. ČERNÁ Jednotlivé díly kančího masa se využívají obdobně jako u vepřového. Má ale výraznou ‚divokou‘ vůni a chuť, méně tuku a je lépe stravitelné. BAŽANT bývá sám o sobě málo tučný, je proto dobré volit úpravy typu konfitování nebo ho zabalit do slaniny. Chuť je vhodné doplnit bylinkami a kořením. Pro seznámení zvolte ne uloveného, ale jemnější maso z farmy. ZAJÍC A KRÁLÍK Divokého králíka (na obrázku) u nás v přírodě už skoro nepotkáte. Většího zajíce koupíte v obchodech se zvěřinou. Divoký králík se připravuje obdobně jako domácí, zajíce je třeba naložit 1–2 dny předem do mořidla, aby maso zkřehlo. Recepty na zvěřinu najdete i v rozšířeném vydání naší knihy Jak nakupovat a zpracovávat maso OBJEV Z TRHU Na pražských farmářských trzích Jiřák (http://www.farmarsketrziste. cz) a Kulaťák (http://www.farmarsketrhy.cz) jsme u stánku se zvěřinovými specialitami firmy Forest Gastro ochutnali báječné klobásy, šunky a kančí jitrnice. A mají i paštiky! 3x NEJ Dary podzimu PRAHA: AUGUSTINE Dne 11. 11. se tu bude podávat speciální husí menu, degustační menu z ryze podzimních surovin, lákající mj. na daňčí hřbet se dvěma druhy dýně, kaštanovým piškotem a aronií, až do půli prosince. http://www.augustinehotel.com CHŘIBSKÁ: NA STODOLCI Od sv. Martina do konce listopadu si v téhle vyhlášené restauraci v Českém Švýcarsku můžete (na tel. 412 381 028) objednat speciální husí menu a zapíjet ho místním pivem Lišák či svatomartinským vínem. http://www.nastodolci.cz BRAMBORY PRO DOBROU VĚC Tři desítky představitelů společnosti Billa z osmi zemí 25. září na farmě Euro Agras soutěžily v kopání brambor. Pomyslný výtěžek 300 000 Kč pak Billa věnovala Střední zemědělské akademii v Humpolci, tunu brambor sociálně potřebným v Kraji Vysočina. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK A ARCHIV

STEAK HOUSE 21.10.2015 Apetit str. 90 dokonalé steaky KATEŘINA ŠVEJDOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět S námi už vždycky připravíte steak, jak má být! Správně propečený, krásně šťavnatý a rozplývající se na jazyku. Máme pro vás tipy na nákupy, rady šéfkuchaře i recepty na ideální doprovod – omáčky, přílohy a bylinková másla. 1.steak & omáčka Steak z dobrého hovězího je skvělý sám o sobě, v kombinaci s teplou omáčkou však bude vaše štěstí dvojnásobné. Mistr na maso Pavel Straka, šéfkuchař pražské restaurace Čestr sítě Ambiente.

Čestr, to je především maso – vždyť už sám název restaurace je zkratkou českého strakatého skotu, z něhož se tady vaří. Zdejší hosté mohou na vlastní oči vidět úctyhodné čtvrtě krav, které visí za sklem v chladírně a z nichž přímo před nimi, o kousek dál v kuchyni vznikají všechny ty božské pokrmy. Kuchyni velí už pár let Pavel Straka – dostal ji na starost po pár měsících zdejší praxe a byla to skvělá volba. V jeho kuchyni to sviští, gril na dřevěné uhlí tady jede na plné obrátky a personál hbitě poletuje okolo ploten i hostů. Sám Pavel toho o své práci moc nenamluví – ani nemusí, stačí zavětřit a ochutnat! JAK NA MASO Cesta k dokonalému steaku začíná u řezníka! Kvalita masa Mladý kus Maso by mělo být z mladého kusu. Specialitou Čestru je maso z jaloviček (stáří 20–28 měsíců) a volků (20 měsíců), jinde jsou běžnější býčci (18 měsíců). Skot musí být z dobrého chovu a dostávat správné krmení. Mramorování Důležité je, aby maso správně pomalu tučnělo, tedy aby bylo pěkně mramorované (prorostlé) tukem, který nositelem chuti a zajistí šťavnatost. Zrání Po porážce a rozbourání by maso mělo zrát – při stabilní nízké teplotě se vyvěsí až na několik týdnů. Během tohoto procesu zkřehne a jeho chuť bude plnější. Staření Specialitou Čestru je takzvané staření neboli suché zrání. Ve speciální obří lednici s řízenou vlhkostí a prouděním vzduchu zrají celé čtvrtě 50–60 dnů, roštěnce minimálně 42 dnů. Maso v procesu zrání ztratí až 15 % hmotnosti. Ve vakuu Další metodou zpracování masa na steaky je zrání ve vakuu. Zatavené v sáčcích při teplotě od 0 do 2 °C odpočívá 30 dnů. Kde ho koupit České maso koupíte v řeznictví Naše maso v pražské Gourmet pasáži Dlouhá, nebo v jejich e-shopu (ereznictvi.cz). Vyzrálé maso z Itálie prodává La Bottega di Finestra v pražské Platnéřské ulici. Anglické dostanete u Robertsona v Nuslích (http://www.robertson. cz) a v The Real Meat Society v Náplavní (http://www.trms.cz), francouzské prodává La Boucherie M na Smíchově. Jinak hledejte u svého řezníka či u farmáře. Odležení Před tepelnou úpravou nesmí být maso studené, protože by se nerovnoměrně propékalo. Z chladničky steak vyndejte zhruba 15 minut předem a nechte ho na pracovní ploše dojít do pokojové teploty. Ochucování Podle šéfkuchaře Pavla Straky není třeba hovězí maso nakládat do marinád, nedoporučuje ho ochucovat ani nasucho, a už vůbec ne solit. Všechny tyto techniky z něj totiž zbytečně vytáhnou šťávu a přílišné kořenění zase potlačí chuť špičkového masa. Před vložením do pánve maso potřete tenkou vrstvou oleje a opepřete čerstvě nahrubo mletým pepřem. Po opečení osolte vločkovou mořskou solí. Dochutit si maso můžete teplými či studenými omáčkami nebo ochuceným máslem. Opékání Steak připravujte na železné, nejlépe grilovací pánvi (ty s nepřilnavou úpravou vhodné nejsou, protože se nedají dostatečně rozpálit). Pořádně ji rozpalte. Steak potřený olejem zprudka opečte (1–2 minuty po každé straně). Správnou chvíli na obracení (použijte kleště, nikdy vidličku!) poznáte podle toho, že lze maso snadno oddělit od pánve. Když klade odpor a lepí se, ještě ho tam chvilenku nechte. Po prudkém zapečení se povrch masa zatáhne a vy můžete ztlumit plamen nebo přesunout steak k okraji grilu (pokud jej grilujete). Pozvolna dopékejte z každé strany 6–10 minut – až bude při stlačení měkký jako část dlaně pod

palcem. Dokončení Až steak vyndáte z pánve, nechte ho na prkénku 5 minut odpočinout a pak teprve servírujte – kdybyste do něj řízli hned, vytekla by veškerá šťáva ven. Až potom ho osolte a podávejte. Uvnitř bude pěkně růžový, středně propečený na mediumrare. Biftek ze svíčkové PŘÍPRAVA 5 MINUT + ODLEŽENÍ * OPÉKÁNÍ 15 MINUT * PRO 4 OSOBY * SNADNÉ Biftek je plátek ze středu hovězí svíčkové vysoký cca 4 cm, téměř neobsahuje tuk. 4 bifteky ze svíčkové rostlinný olej na potření vločková sůl a čerstvě hrubě mletý pepř omáčka a příloha podle chuti (viz dále) * Maso nechte dojít do pokojové teploty, potřete olejem a opepřete. Rozpalte pánev. Vložte na ni steak a zprudka opékejte 1–2 minuty po kaž dé straně, aby se povrch zatáhl (viz rady na předchozí dvoustraně). Pak ztlumte plamen, obraťte a dopékejte 5–6 minut z každé strany. Vyjměte a nechte na prkénku 5 minut odpočinout. Osolte a podávejte s některou z omáček a příloh. Pepřová omáčka PŘÍPRAVA 10 MINUT * VAŘENÍ 10 MINUT * PRO 4 OSOBY * VELMI SNADNÉ Základní omáčka ke steaku. Nejlepší je s čerstvým zeleným pepřem – občas ho mívají v Makru, Tesku nebo Globusu. 1 vrchovatá lžíce čerstvého nebo konzervovaného zeleného pepře 1 lžíce másla + 3 lžíce na dokončení 50 ml brandy 300 ml silného hovězího vývaru mořská sůl * Pepř podrťte (pomačkejte) a zpěňte na 1 lžíci másla, trvá to asi 2 minuty. Zalijte brandy a nechte 1 minutu bublat. Pak zalijte vývarem a svařte na 2/3 objemu (asi 200 ml). Vypněte a zašlehejte 3 lžíce nasekaného vychlazeného másla. Osolte. Steak z roštěnky PŘÍPRAVA 5 MINUT + ODLEŽENÍ * OPÉKÁNÍ 20 MINUT * PRO 4 OSOBY * SNADNÉ Roštěnka je pěkně mramorovaný plátek z nízkého roštěnce vysoký 2–2,5 cm. 4 steaky z nízkého roštěnce rostlinný olej na potření vločková sůl a čerstvě hrubě mletý pepř omáčka a příloha podle chuti (viz dále) * Maso o pokojové teplotě potřete olejem a opepřete. Rozpalte pánev. Steak na ni položte a zprudka opékejte 1–2 minuty z každé strany, aby se povrch zatáhl (viz rady na předchozí dvoustraně). Pak ztlumte plamen, obraťte a dopékejte 6–10 minut po každé straně. Vyjměte a nechte na prkénku 5 minut odpočinout. Osolte a podávejte s některou ze zvolených omáček a příloh. Lišková omáčka PŘÍPRAVA 10 MINUT * VAŘENÍ 15 MINUT * PRO 4 OSOBY * VELMI SNADNÉ 400 g lišek 3 lžíce másla 2 šalotky, nakrájené nadrobno 200 ml hovězího vývaru 200 ml smetany ke šlehání mořská sůl a čerstvě mletý pepř * Zhruba 1/4 pěkných lišek dejte stranou na dokončení. Na másle opékejte šalotku 3–4 minuty dosklovita. Zbylé lišky pokrájejte nahrubo a přihoďte do rendlíku. Míchejte dalších zhruba 5 minut. Zalijte vývarem a svařte na polovinu. Pak přilijte smetanu a vařte 5 minut. Rozmixujte dohladka, osolte a opepřete. Potom do omáčky zavařte odložené houby (celé či úhledně pokrájené). Rumpsteak PŘÍPRAVA 5 MINUT + ODLEŽENÍ * OPÉKÁNÍ 20 MINUT * PRO 4 OSOBY * SNADNÉ

Rumpsteak je plátek z malého ořechu vysoký 2,5 cm, jemný a s plnou chutí. 4 steaky z malého ořechu rostlinný olej na potření vločková sůl a čerstvě hrubě mletý pepř omáčka a příloha podle chuti (viz dále) * Maso vyjměte z chladničky 15 minut před opékáním. Potřete je olejem, opepřete, položte na rozpálenou pánev a zprudka opékejte 1–2 minuty z každé strany, aby se povrch zatáhl (viz rady na předchozí dvoustraně). Pak ztlumte plamen, obraťte a dopékejte 6–10 minut po každé straně. Hotový steak nechte na prkénku 5 minut odpočinout. Osolte a podávejte s některou z omáček a příloh. Omáčka Ambiente PŘÍPRAVA 15 MINUT * PEČENÍ 20 MINUT * PRO 4 OSOBY * VELMI SNADNÉ Nečekejte klasickou omáčku – tahle má spíše charakter ochuceného másla. 150 g anglické slaniny 80 g špeku 100 g másla + 3 lžíce na dokončení 1 lžíce kuliček jalovce * Slaninu a špek nakrájejte na plátky a v troubě rozehřáté na 200 °C upečte dokřupava. Nechte okapat na papírových utěrkách. V kastrůlku na 100 g másla pomalu zahřívejte nahrubo podrcený jalovec. Teplota nesmí přesáhnout 90 °C. Upečenou slaninu a špek rozmixujte tyčovým mixérem. Po částech zašlehejte zbylé vychlazené máslo a přecezené jalovcové máslo. FOOD STYLING: MAREK VŠETEČKA DEKOR STYLING: ZINDULKOVÁ MARKÉTA KORUNNÍ ANTIKVARIÁT BAZAR, P & J WEDGWOOD, MA MAISON, PANNEN, & NÁDOBÍ ZAPŮJČILY FIRMY: POTTEN „Tahle omáčka vám způsobí v ústech bouřlivou slaninovou explozi, po níž následuje dlouhý jemný máslový dojezd – a pozor, je návyková!“ Foto popis| Biftek s pepřovou omáčkou Foto popis| Steak z roštěnky s liškovou omáčkou Foto popis| Rumpsteak s omáčkou Ambiente Foto autor| Foto ALENA HRBKOVÁ

SŮL… 21.10.2015 Apetit str. 140 STANISLAVA MORAVCOVÁ ml. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět CUM GRANO SALIS ANEB ZKUSTE SOLIT JINAK Její postavení v kuchyni dobře vystihuje klasická pohádka Sůl nad zlato. Bez ní to (skoro) nejde, ale zbytečně přehánět by se to s ní také nemělo. Sůl bývala odedávna ceněná jako konzervační prostředek, ale i jako ochucovadlo. Kdysi se dokonce používala také jako platidlo. Dodnes se to odráží například v anglickém slově,salary‘ označujícím plat, původně v soli u římských vojáků. V současné době si koupíte sůl za pár korun, ale může vás vyjít i podstatně dráž. Z moře, nebo ze země? **Doporučená denní dávka jedlé soli se pohybuje okolo 5 g denně pro zdravého dospělého. Přemíra soli škodí srdci, ledvinám i mozku, určité množství sodíku je však nezbytné pro fungování organismu. Jedlá sůl je chlorid sodný (NaCl) a z hlediska obsahu sodíku bohužel není velký rozdíl mezi různými podobami soli. Množství příměsí, které jí obvykle dodávají barvu (a někdy i chuť), bývá totiž velmi malé. Mořská sůl sice přirozeně obsahuje také chlorid draselný (důležitou složku soli se sníženým obsahem sodíku), ale jeho množství je proměnlivé a o hodně nižší než u různých speciálních výrobků.

**Skeptici tvrdí, že mořská sůl je vlastně podvod, protože i kamenná sůl (halit) pochází původně z moří. To je sice pravda, ale moře v době, kdy ložiska vznikala, nemuselo mít stejné složení jako dnes, což může spolu s okolním prostředím přinášet klady i zápory. **Mnozí šéfkuchaři (a my s nimi) však tvrdí, že mořská sůl lépe chutná. A například v případě dokončování hraje roli také tvar zrnek soli, která se různě rychle a intenzivně rozpouštějí na jazyku. **Vliv na chuť (a vůni) má také to, zda se jedná o sůl jodidovanou, či ne. Nechceme však zpochybňovat obecně uznávaný zdravotní přínos přídavku jódu (zvláště pro nás, kteří žijeme daleko od moře a na půdě chudé na jód). Jak méně solit **Naučte se vychutnávat si potraviny, jaké jsou – zpočátku mdlá chuť vám po několika týdnech bude připadat normální. **Vařte si. Domácí strava dává dobrou možnost regulace příjmu soli. Většinu soli totiž za den naberete nejspíš ze zpracovaných a hotových potravin. **Zapojte pestrou škálu koření a různé octy. Nesolte bezmyšlenkovitě, spíš labužnicky a pomálu. KDY SOLIT PŘÍRODNĚ **Dokončování pokrmů Různými typy soli můžete zapůsobit jak po vizuální, tak i po chuťové stránce. Mořské vločkové a pyramidální soli jsou toho asi nejlepším příkladem. Dobře vypadají, křupou a příjemně se rozplývají na jazyku. Pro větší efekt mohou být pyramidy i černé jako u kyperské soli anebo zrnka soli temně červená jako u soli havajské (obojí viz protější strana). Máte-li v úmyslu dozdobovat pokrm solí, přizpůsobte tomu solení už v průběhu vaření. **Nakládání Rozličné protihrudkující a protispékavé látky sice udrží sůl pěkně sypkou, ale podobně jako přidávaný jód mohou způsobit různé nežádoucí reakce, projevující se například nechtěnými změnami barvy nakládaných potravin či nálevů. Tady se hodí přírodní mořská nebo horská kamenná sůl (například himálajská růžová), popřípadě sůl označovaná v angličtině jako,preserving salt‘ nebo,canning salt‘. Různé podoby soli BARVY, TVARY, PŮVOD Speciální soli jsou sice poměrně drahé, ale používá se jich obvykle špetka (na hotové jídlo) a až na výjimky navíc mají v podstatě neomezenou trvanlivost. SŮL JEDLÁ KAMENNÁ Je skoro univerzální (výjimky viz rámeček na protější straně dole). Hodí se na běžné vaření a do pečiva. Téměř čistý chlorid sodný, neobsahuje v podstatě žádné přírodní příměsi. * Kam pro ni Běžně k dostání v různé kvalitě a různého původu, od jodidované přes nejodidovanou až po různě upravenou protihrudkujícími látkami – sledujte obal. Prodává se různě jemně či hrubě (například pekařská) mletá, samozřejmě i s různými příchutěmi, třeba jako bylinková. MOŘSKÁ (VLOČKOVÁ) Obvykle nerafinovaná, obsahuje stopové prvky – železo, vápník, hořčík, draslík, mangan, zinek a jód… Prodává se jak obyčejná (jemná či hrubá), tak speciální, např. vločková. Známá je třeba francouzská sůl z Camargue, britská z Maldonu či Anglesey, italská z Trapani či kyperská pyramidální. Zvláštní,odrůdou‘ je francouzská fleur de sel – solný květ. Sbírá se rukama z krusty vznikající na hladině odpařující se mořské vody, 1 kg připadá na desítky kilogramů,obyčejnější‘ ručně sklízené mořské soli. * Kam pro ni Do prodejen s delikatesami anebo třeba do obchodů Marks & Spencer – sůl z Anglesey tu mají i ve variantě uzené dubovým kouřem (která se hodí do receptu ze str. 111). HAVAJSKÁ ČERVENÁ Mořská sůl s příměsí havajského sopečného jílu. Obsahuje pestrou paletu minerálů, barvu jí dodává oxid železitý. Má mírně rozeznatelnou příchuť, připisují se jí zdraví prospěšné účinky (ale pořád je to

v první řadě sůl). Doporučuje se ke grilovanému masu i k rybám. Náš tip: zkuste ji k avokádu. * Kam pro ni Do obchodů s delikatesami, například na www. gourmet-partners.cz přijde 300 g na 284 Kč. HIMÁLAJSKÁ * Růžová (na obrázku dole) se dobývá v čistých nalezištích vysoko v horách. Protože se těží v podobě kamene (nikoli roztoku, který se pak odpaří), je pěkně křupavá. Připisuje se jí bohatá minerální chuť. Hodí se třeba ke grilovaným a hodně kořeněným pokrmům. * Černá (kala namak) má po umletí (fialovo)šedorůžovou barvu. Obsahuje mnoho minerálů, výjimečná je obsahem síry. Používá se v paňdžábské kuchyni, má specifickou vajíčkovou vůni a chuť – ochucují se s ní veganské,vajíčkové‘ pomazánky. * Kam pro ni Do obchodů s delikatesami a také se zdravou výživou. ČERNÁ MOŘSKÁ KYPERSKÁ Při specifickém způsobu odpařování mořské vody tvoří sůl při krystalizaci nejen vločky, ale i efektní pyramidky. Když se přitom do mořské vody přidá určitý podíl jemně mletého rostlinného medicinálního uhlí (E153), jsou pyramidky navíc černé. Na chuti se to projeví jen málo, vizuálně je velmi působivá! * Kam pro ni Do obchodů s delikatesami, například na http://www.gtq. cz přijde 150 g na 119 Kč. My jsme se s ní seznámili v pražském obchůdku Little Italy. PERSKÁ MODRÁ Jedná se o kamennou sůl z dolu v severním Íránu. Za svou pozoruhodnou barvu vděčí zvláštnímu lomu světla v krystalech, vzniklých za vysokého tlaku. Doporučuje se k bílému masu, rybám, mořským plodům a ladí prý k foie gras i k lanýžům. Připisuje se jí zvláštní, zprvu výrazná, pak jemná chuť. * Kam pro ni Do obchodů s delikatesami, například na okoreni.cz přijde 180 g na 180 Kč. Foto popis| Za mořskou solí se často stále ještě skrývá práce lidských rukou Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK

Automa Jednotka CompactDAQ a software LabVIEW pomáhají při přípravě vzorků pro analýzu potravin 22.10.2015

Automa str. 12 Téma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět popisuje konstrukci automatizovaného zařízení určeného k extrakci pevnou fází (SPE), navrženého tak, aby vyhovovalo podmínkám světových regulatorních agentur z oboru potravinářství a životního prostředí, aby bylo ve srovnání se současnými řešeními rychlejší a aby bylo vybaveno autodiagnostikou. Výsledkem vývoje je několikakanálové automatické zařízení na přípravu vzorků metodou extrakce pevnou fází, řízené jednotkou CompactDAQ a softwarem LabVIEW od firmy National Instruments (NI). Zařízení vyvinula tchajwanská firma Missioncouver Technologies Ltd. Kvalita potravin a bezpečnost životního prostředí jsou nyní v centru celosvětového zájmu. Jejich monitorování se stalo důležitým úkolem pro vládní instituce a s tím i pro testovací laboratoře. Protože množství vzorků pro analýzy denně roste, objevují se v procesu testování slabá místa. Jedním z nich je příprava vzorků, často manuální. Jsou třeba automatická zařízení pro přípravu vzorků, která pracují rychle a spolehlivě. Zařízení pro extrakce pevnou fází Mezi mnoha metodami pro přípravu vzorků představuje extrakce pevnou fází, ESP, jeden z

nejrozšířenějších postupů separace v biochemii. Postup extrakce popisují doporučení např. Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) a Úřadu pro léky a potraviny (FDA) ve Spojených státech amerických. Metoda se stala součástí mnoha národních norem, včetně čínských. Výrobci analytických přístrojů proto musí vyvinout a vyrobit flexibilní a inteligentní zařízení pro extrakci pevnou fází pro všechny analytické a testovací laboratoře. První automatizované systémy pro extrakci pevnou fází byly na trh uvedeny už v 90. letech minulého století a mnoho laboratoří je vybaveno automatickými přístroji pro tuto extrakční metodu různých značek, nicméně bližší průzkum ukázal, že mnoho z nich slouží spíše jako výzdoba a zaměstnanci laboratoří dávají přednost manuálním přístrojům před automatickými. Jedním z hlavních důvodů je to, že současné automatické systémy nezvyšují efektivitu při úpravě vzorků, naopak. Kromě malé rychlosti je důležitým faktorem snižujícím efektivitu také skutečnost, že téměř všechny automatické systémy pro extrakci pevnou fází používají pro transport tekutin vstřikovací čerpadla, která fungují tak, že tekutinu periodicky nasávají a vytlačují, přičemž vytlačování tekutiny zabírá až jednu třetinu celkové doby extrakce. Kromě toho, že není možné jednoduše, a především automaticky sledovat ucpávání kolony se vzorky, je nemožnost účinně řídit rychlost průtoku vzorku další faktor, který brání rozšíření automatických systémů pro extrakci pevnou fází. V současnosti vyrábějí automatické systémy pro extrakci pevnou fází především dvě společnosti: Gilson a Calipher. Obě společnosti pocházejí ze Spojených států amerických a jejich přístroje dokážou současně a automaticky zpracovávat několik vzorků. Ale doba potřebná k přípravě vzorků není ve srovnání s manuálním postupem zkrácena a tyto přístroje nesplňují požadavek na zpracování stovek vzorků v krátkém čase. Kromě toho zaměstnanci laboratoří současným extrakčním zařízením nedůvěřují, a proto se při přípravě sérií vzorků stále spoléhají na manuální postupy. Shrňme, jakým problémům zařízení pro extrakci pevnou fází čelí: - příprava vzorků je pomalá, - chybí autodiagnostika, která by automaticky zjistila, že se kolona se vzorky ucpala, následkem čehož je plýtvání materiálem, lidskou prací i časem, - není možné reagovat při poklesu rychlosti toku vzorků při extrakci, což vede k nižší účinnosti extrakce a omezené opakovatelnosti výsledků. Aby tyto problémy vyřešila a poskytla laboratořím skutečně použitelné automatické zařízení na extrakci vzorků pevnou fází, vyvinula čínská firma Missioncouver Technologies několikakanálový automatický systém Multi-SPE A208 (obr. 1). Princip a účel metody extrakce pevnou fází Při extrakci pevnou fází spolu interaguje analyt, rozpouštědlo a tuhá fáze - sorbent (nejčastěji silikagel). Postupy extrakce pevnou fází jsou různé: - analyt se od ostatních sloučenin obsažených ve vzorku oddělí záchytem v pevné fázi a extrahuje z ní následnou elucí (ostatní složky vzorku procházejí zařízením bez zádrže), - příměsi, které jsou rušivé (interferující) při stanovování analytu, se odstraní absorpcí v pevné fázi (analyt prochází bez zádrže), - analyt i interferující látky se oddělí absorpcí v pevné fázi a následně se selektivní elucí extrahuje analyt, - analyt i interferující látky se oddělí absorpcí v pevné fázi, selektivně se vymyjí interferující látky a nakonec se elucí extrahuje analyt. Cílem je vždy upravit analyt tak, aby byl použitelný pro daný analytický přístroj, tj. zaČlánek prvé prekoncentrovat jej, aby bylo zajištěno, že jeho koncentrace bude vyšší než detekční limit analytické metody, a zadruhé odstranit interferující látky. Zařízení Multi-SPE A208 Z obr. 2 je patrné, že systém Multi-SPE A208 se skládá z těchto pěti částí: - jednotka přípravy vzorků: pomocí stlačeného vzduchu přenáší vzorek nebo rozpouštědlo do skupiny vstřikovacích trysek určené pro vzorky, - jednotka rozpouštědel: pomocí vysoce přesného odměřovacího čerpadla přenáší rozpouštědlo do skupiny vstřikovacích trysek určené pro rozpouštědlo, - extrakční jednotka: přesouvá extrakční kolonku do požadované pozice pro eluci nebo natahování vzorku, - výtoková jednotka: přesouvá jednotku pro odtok do požadované pozice pro odběr odpadní tekutiny, její klasifikaci a odstranění, - sběrná jednotka: přesouvá sběrnou nádobu do požadované pozice pro odběr analytu po extrakci. Konstruktéři navrhli zařízení se dvěma průtokovými cestami, aby oddělili cestu vzorku od cesty rozpouštědla. Vzorek tak může ve své jednotce procházet pouze cestou pro vzorek a nemůže se nikdy dostat do cesty pro rozpouštědlo, čímž je eliminována možnost křížové kontaminace rozpouštědla vzorkem.

Řídicí systém zařízení Multi-SPE A208 Základní částí řídicího systému Multi-SPE A208 je jednotka cDAQ-9174 (obr. 3). Používá se především pro příjem řídicích signálů z nadřazeného počítače, pro souběžné řízení zdroje energie a ventilu a pro příjem signálů z různých snímačů. Nadřazený počítač tak může na různé stavy zařízení reagovat příslušnými řídicími příkazy. Moduly řady C, které jsou nainstalovány v šasi cDAQ-9174, mají tyto funkce: - analogový výstupní modul NI 9263 generuje analogové signály 0 až 10 V pro řízení zdroje stlačeného vzduchu z proporcionálního ventilu, - digitální vstupní modul NI 9425 monitoruje sepnutí každého z ventilů v systému a zajišťuje příjem signálů ze snímačů, - digitální výstupní modul NI 9474 používá čtyři časovače/čítače pro generování pulzních signálů pro asynchronní řízení čtyř stejnosměrných generátorů. Z obr. 3 je zřejmé, že řídicí software nejprve načte popis extrakční metody uložené v počítači. Poté software posílá příkazy hardwarové jednotce, která je zodpovědná za řízení systému CompactDAQ. Systém CompactDAQ přijímá signály ze snímačů a podle nich dokáže jeho software rozlišit, zda je kanál pro daný vzorek ucpaný. Je-li kanál ucpaný, je vypnut, aby byl zajištěn bezchybný běh celé extrakce. Řídicí aplikace Vícekanálový automatický systém pro extrakci pevnou fází Multi-SPE A208 dokáže současně zpracovávat až osm vzorků. Ve srovnání s použitím konvenčního vstřikovacího čerpadla ušetří MultiSPE A208 při natahování vzorku alespoň jednu třetinu času a zvyšuje tak celkovou efektivitu extrakce. Řídicí software Degressio pro systém Multi-SPE A208 byl vyvinut s použitím návrhového prostředí LabVIEW. Software je jednoduchý, přímočarý, flexibilní a uživatelsky přívětivý. Uživatelé softwaru Degressio mohou v grafickém prostředí pomocí několika jednoduchých kroků definovat vlastní extrakční metody. Při řízení základního systému CompactDAQ prostřednictvím softwaru Degressio si uživatelé mohou zvolit, v závislosti na svých potřebách, zda chtějí současně zpracovávat až osm vzorků, popř. nechat vzorky rozdělit do různých skupin, které jsou potom zpracovávány různými způsoby. Jde nejen o pohodlí uživatele, ale také o zvýšení efektivity práce. Software Degressio využívá pro připojení k systémové databázi LabVIEW Database Connectivity Toolkit. Po spuštění softwaru tedy uživatel musí zadat správné uživatelské jméno a heslo. Jednotliví uživatelé mají různé úrovně oprávnění, aby bylo sníženo nebezpečí poškození zařízení neodbornou manipulací. Po přihlášení k systému Degressio uživatel vidí základní nabídku a prostřednictvím ikon v hlavní nabídce může přepínat mezi okny s ovládacími funkcemi. Vzhledem ke složitosti extrakčních metod a skutečnosti, že různé analyty vyžadují různé metody extrakce, musí Degressio podporovat úpravu extrakční metody přesně podle požadavků uživatele. Pro dosažení tohoto cíle bylo použito grafické programování v LabVIEW. Po dokončení editace metody může uživatel kliknout na ikonu Method Execution v hlavní nabídce a přepnout se do rozhraní, které umožňuje spouštět extrakce podle jednotlivých metod. Degressio tedy dokáže zpracovávat současně až osm vzorků. Těchto osm vzorků může paralelně procházet kolonami a být zpracováváno různými extrakčními metodami. Jde o patentovanou metodu, která zařízení přináší flexibilitu a zároveň zajišťuje dostatečnou rychlost extrakce. Za provozu zařízení volá Degressio ovladač DAQmx a software s měřicími službami, jejichž prostřednictvím řídí sběr dat ze snímačů v reálném čase pro kanál každého vzorku. Ucpe-li se při natahování vzorku v kterémkoliv kanále kolona, informuje software modul CompactDAQ, aby kanál nebyl při dalších operacích využíván, zatímco extrakce v dalších kanálech bude pokračovat. Pro lepší dohled nad systémem software zobrazuje aktuální informace o běhu všech extrakcí. Kromě zmíněných funkcí pro editaci a spouštění extrakcí nabízí aplikace Degressio další funkce, např. pro konfiguraci systému, manuální ovládání, tvorbu zpráv o provozu zařízení, správu uživatelů a nápovědu. Využití zařízení Multi-SPE A208 Díky svým funkcím může být zařízení Multi-SPE A208 široce využíváno v různých oborech. Byl použit pro přípravu vzorků např. v těchto oblastech potravinářství: - kontrola bezpečnosti potravin, především extrakce analytů a čištění vzorků před analýzou zbytků organických pesticidů ze zemědělské výroby, - kontrola bezpečnosti masa a masných výrobků, především extrakce analytů a

čištění vzorků před analýzou reziduí veterinárních léků a hormonů legálně i ilegálně podávaných s krmením drůbeži, dobytku i vodním živočichům, - detekce ilegálních aditiv v potravinách, jako je melamin v mlékárenských výrobcích, malachitová zeleň v rybích produktech a barvivo Sudan v potravinách, - zkoumání dalších toxických a škodlivých látek v potravinách, jako jsou ftaláty ve smažených produktech, aflatoxiny v arašídech a obilninách, toxické látky v měkkýších a korýších a perzistentní organické látky v potravinách. Kromě přípravy vzorků v potravinářství má Multi-SPE A208 i další využití, např. pro: - extrakci a čištění léků, - přípravu vzorků v toxikologii, - zkoumání reziduí po explozích, - monitorování terapeutických látek v lidském těle a zkoumání farmakokinetiky v klinických laboratořích, - extrakci analytů ze vzorků pro sledování výskytu různých organických pesticidů a persistentních škodlivých látek v životním prostředí, - zkoumání kvality vody, - separaci a čištění genů a proteinů v biomedicíně a při vývoji nových léků. Výhody použití hardwaru a softwaru od National Instruments Při vývoji plně automatického zařízení pro extrakci pevnou fází Multi-SPE A208 bylo pro řízení navrženo využití jednotky CompactDAQ, modulů řady C a softwaru LabVIEW. Hardware od NI je stabilní i výkonný a ve spojení s LabVIEW umožnil snadný vývoj řídicího systému. Jeho význam, bezprecedentní funkce a výkon ocenili i čínští státní a straničtí představitelé na všech úrovních. Systém Multi-SPE A208 je pouze prvním krokem při vývoji a výrobě systémů pro extrakci pevnou fází. Firma Missioncouver Technologies Ltd. bude i nadále používat hardware CompactDAQ, CompactRIO a PXI spolu s LabVIEW při vývoji laboratorních přístrojů pro přípravu vzorků, které budou mít ještě vyšší míru automatizace a autodiagnostiky. Qiming Li, Xiaobo Chen, Dr. Xiaohua Chen, Missioncouver Technologies Ltd. Foto popis| Obr. 1. Několikakanálový systém Multi-SPE A208 pro extrakci pevnou fází Foto popis| Obr. 2. Schematický nákres průtokových cest v zařízení MultiSPE A208 Foto popis| Obr. 3. Hardwarové součásti systému

Hygienický design - rozváděčové skříně do potravinářských provozů 22.10.2015

Automa str. 22 Nové produkty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ať už jde o zpracování potravin nebo výrobu nápojů - jedním z nejdůležitějších faktorů přispívajících k bezpečnosti a kvalitě potravinářských výrobků je tzv. hygienický design výrobních strojů a zařízení. Zásadní je dbát na omyvatelnost všech použitých materiálů, povrchů a vnějších konstrukčních prvků a zajistit, aby na nich nemohly ulpívat ani zbytky výrobků, ani čisticí prostředky. V článku jsou na příkladu skříní řady Hygienic Design (HD) od firmy Rittal ukázány nejdůležitější aspekty hygienického designu ve vztahu ke krytům elektrických komponent a rozváděčovým skříním. Hygienický design - tj. provedení strojů a zařízení, a tedy i krytů a skříní pro elektrické komponenty způsobem vyhovujících hygienickým předpisům - má pro bezpečnost výrobků potravinářského průmyslu význam, který není radno podcenit. Nakolik jsou v tomto ohledu užitečné normy a směrnice, jako např. norma IFS Food (International Featured Standard Food) pro obor auditování bezpečnosti a kvality procesů a výrobků v potravinářství? Kde všude lze popř. nalézt legislativní oporu? Výrobci zařízení se často ocitají v situaci, kdy se musí ptát: „Jak vlastně vypadá kryt nebo skříň odpovídající normě IFS Food?“ Odpověď je bohužel tato: „Ačkoliv má norma IFS Food zajišťovat hygienickou výrobu potravinářských výrobků, o technických ani designových vlastnostech příslušných strojů a zařízení se nijak nezmiňuje, a tedy ani v tomto ohledu neklade žádné požadavky.“ Relevantní pokyny mohou výrobci zařízení nalézt např. v evropské směrnici o strojních zařízeních 2006/42/ES, která v Evropě platí od 1. ledna 2006, a v doplňujících normách určujících hygienické požadavky na stroje a zařízení, jako je ČSN EN 1672-2 či ČSN EN ISO 14159. Specifickým zdrojem závazných pokynů pro potravinářskou výrobu je evropský předpis EU 852/2004 o hygieně potravin. Souběžně se vznikem odpovídající legislativy byla v roce 1989 založena tzv. Evropská skupina pro hygienický inženýrink a design (European Hygienic Engineering and Design Group - EHEDG), náplní jejíž činnosti je zejména podpora hygienických opatření při výrobě a balení potravinářských

produktů. Jde o konsorcium výrobců zařízení, potravinářských firem, výzkumných ústavů a orgánů ochrany veřejného zdraví. Hygiena a hygienický design Stručně řečeno znamená hygiena v potravinářství především jedno: zajistit, aby bylo možné snadno a důkladně vyčistit vše, co by mohlo přijít do styku s potravinami - od samotných strojů až po jejich rozváděčové skříně. Především je důležité vyhnout se bezúčelným prázdným prostorům, otevřeným spárám a všem druhům vybrání, protože právě v takových místech se nejčastěji hromadí zbytky potravin a vzniká tak ideální prostředí pro množení mikrobů. Ze stejného důvodu nejsou přípustná ani odhalená vlákna těsnění, šrouby s hlavou s vnitřním šestihranem (imbusové) nebo mnohohranem (vícezubé šrouby) apod. Rohy, kouty a spoje veškerých technologických zařízení musí být hladké, bez mezer a čistě zaoblené. Aby mohla v místech se stříkající vodou či v mokrých zónách ze skříní a krytů stékat voda, je nutné zajistit příslušný sklon povrchu. Firma Rittal se nezalekla náročných požadavků obsažených ve směrnicích skupiny EHEDG a uvádí na trh řadu rozváděčových skříní s označením HD ve významu Hygienický design (Hygienic Design). Skříně řady Rittal HD jsou vyrobeny z korozivzdorné oceli a ideálně tvarovány tak, aby jejich vnější povrchy bylo možné čistit velmi rychle a naprosto spolehlivě (obr. 1). K produktům s charakteristickým sklonem horního povrchu patří kompaktní skříně (obr. 2) s příslušenstvím typu nástěnných distančních držáků a kabelových průchodek splňující požadavky HD, sestavy řadových skříní (obr. 3) a skříně pro počítačové systémy (obr. 4). Všechny kryty a skříně řady HD od firmy Rittal mají společný jeden rys, a to nepřítomnost štěrbin a vnějších závěsů, kde by se mohly hromadit zbytky potravin a množit bakterie a jiné mikroorganismy. Dále je pro všechny skříně řady HD charakteristické vnější silikonové těsnění po celém těsněném obvodu mezi dveřmi, bočními panely a rámem skříně, které zajišťuje utěsnění skříně beze spár. K omyvatelnosti skříní také výrazně přispívají po celém obvodu zaoblené hrany dveří a bočních panelů. Těsnění souvislé po celém obvodu Celistvé těsnění z jednoho kusu materiálu po celém obvodu těsněného otvoru - dobře patrné na obr. 5a - je jednou z významných zvláštností skříní Rittal řady HD. Toto těsnění není vyrobeno z polyuretanu, jak je běžné u standardních rozváděčových skříní, ale jako výchozí materiál je zde použit silikon, který lépe odolává všem druhům čisticích prostředků. A protože má modrou barvu, lze jej také v nejhorším, tj. je-li mechanicky poškozen, ihned rozpoznat od zpracovávaných potravin. Výměnná celistvá těsnění z jednoho kusu materiálu jsou jednoduše a bezpečně upevněna z vnitřní strany dveří a panelů (obr. 5b) a svým provedením zajišťují spolehlivé úplné vzájemné dosednutí prvků skříní a zaručují dokonalé utěsnění spár mezi nimi. Na rozdíl od běžných těsnění prodávaných na metry zde odpadá pracná manipulace s těsnicím páskem, který se navíc zpravidla nepodaří nainstalovat po celém těsněném obvodu zcela „bezešvě“. Zkušenosti ukazují, že těsnění ze spojených dílů pásku ani těsnění složené ze čtyř dílů v rozích na pokos většinou nefungují spolehlivě - takové těsnění se téměř nevyhnutelně časem rozpadne nebo se v důsledku stárnutí materiálu v místě spoje objeví mezera. Při poškození těsnění z jednoho kusu je jeho snadnou výměnou opět rychle dosaženo původní úrovně ochrany. Běžná lepená nebo pěnová těsnění konvenčních skříní bývají také často vyrobena z materiálu s otevřenými póry, který tak může absorbovat vlhkost. Následně nelze vyloučit, že vlhkost působením provozních vibrací strojů či zařízení pronikne přes těsnění dovnitř do skříně, a to i přesto, že tato skříň splňuje příslušná zkušební kritéria podle ČSN EN 60529. Jiná používaná uspořádání, jako třeba labyrint před těsněním nebo druhé těsnění, sice poskytují dokonalejší ochranu při vysokotlakém čištění, ale z hlediska hygieny jsou nevhodná, protože vytvářejí prázdné prostory, v nichž se mohou hromadit tekuté či pevné zbytky potravin. Řádně očistit takto zhotovenou skříň lze pouze s otevřením jejích dveří. Pracovníci provádějící čištění ale nebývají osoby s elektrikářskou kvalifikací, a proto nejsou oprávněni skříně otevírat, tedy opět vznikají problémy. Čištění standardních skříní navíc komplikují závěsy umístěné vně utěsněného prostoru. Závěsy instalované z vnější strany také často stlačují těsnění, čímž se otevírá cesta vlhkosti či kontaminaci. Naproti tomu skříně Rittal typu HD mají závěsy z vnitřní strany, kde se neznečišťují, a tudíž není třeba je čistit. Hygiena a střešní povrchy skříní

Z hlediska možnosti okamžitě zjistit přítomnost jakékoliv nečistoty a snadno ji odstranit je velmi důležitý také sklon horních povrchů skříní. Mají-li po něm stékat kapaliny, musí mít povrch sklon nejméně 3°. Takový sklon je vhodný pro malé svorkovnice, které jsou obvykle instalovány v otevřených spodních částech výrobních linek. U větších a také u kompaktních skříní skupina EHEDG doporučuje sklon horního povrchu střechy 30°, dostatečný k tomu, aby na skříň nebylo možné umísťovat cizích předměty. Současně je nutné dodržet také správnou orientaci sklonu povrchu. Má-li být případné znečištění viditelné, musí být povrch nakloněn směrem k pozorovateli, nikoliv odkloněn od něj směrem ke zdi. Totéž platí i pro skříně s horním povrchem tvaru sedlové střechy, které se tudíž nedoporučuje umísťovat hřebenem povrchu rovnoběžně se zdí. Rovněž se nedoporučují horní povrchy s konkávním sklonem, který se směrem dolů po povrchu zmenšuje. Správně by měla být skříň se sedlovým horním povrchem orientována vzhledem ke zdi hřebenem kolmo s plochami svažujícími se doleva a doprava. Při dostatečném sklonu horního povrchu skříně lze případnou nečistotu zjistit běžným pohledem i tehdy, když se dolní hrana střešního povrchu nachází se nad úrovní očí pozorovatele. Vyšší úrovně hygieny v potravinářském provozu lze dosáhnout i cestou modernizace dosavadního zařízení, bez jeho výměny za nové. I v tomto případě je třeba postupovat uvážlivě a s respektováním již uvedených zásad. Má-li např. být běžná rozváděčová skříň doplněna skloněnou střechou, je důležité dát pozor na to, aby vložka ve tvaru klínu nesoucí nový střešní panel měla patřičný sklon a orientaci oproti okolí. Střešní nástavba musí také mít přesně stejný půdorys jako horní stěna již existující skříně. Pouze tak lze zajistit, že nevzniknou neúčelné slepé prostory a bude možné snadno zjistit a odstranit případné znečištění a sledovat stálost utěsnění střechy. Klínová vložka pro instalaci skloněné střechy musí být k vlastní skříni přivařena průběžným svarem po celém obvodu. Bodové svařování není přípustné, protože by narušilo hygienu a znemožnilo dosáhnout požadovaného stupně ochrany. Není-li možné svařovat, může být skloněná střecha ke skříni přišroubována s použitím náležitě odolného těsnění. Je-li plánována dodatečná montáž, musí být zajištěno, že vnějším těsněním budou opatřeny také dveře či víko skříně. V opačném případě by z hygienického hlediska neměla dodatečná montáž skloněné střechy význam. Avšak při zahrnutí všech nezbytných investičních a provozních nákladů spjatých s doplňkovou úpravou je často zjištěno, že náhrada dosavadní běžné skříně novou standardní skříní typu HD - tj. v konzistentním hygienickém provedení - je výhodnější než celá úprava. Hygienická montáž a instalace Dalším aspektem, který je třeba zvážit, je způsob upevnění kompaktní skříně na zeď nebo výrobní zařízení. Podle směrnic skupiny EHEDG lze skříň přišroubovat přímo ke zdi, jestliže je opatřena vhodným těsněním. Kolik však takové těsnění vydrží? Dojde-li k poškození horní části těsnění, a to i jen v malém rozsahu, je jen otázkou času, než se ve skříni objeví nějaká znečištěná kapalina nebo, v ještě horším případě, se přímo zhorší kvalita výrobního procesu či výrobků. Najít spolehlivý způsob, jak trvale utěsnit skříň u zdi, je natolik obtížné, že je lépe se takovému uspořádání vyhnout. Obecně se doporučuje ponechat mezi stěnou a přilehlou skříní dostatečný prostor pro úklid. Firma Rittal obecně doporučuje montovat skříně své řady HD tak, aby za nimi zůstávala mezera. Směrnice EHEDG navrhují minimální vzdálenost skříně od stěny 300 mm. Pro většinu firem zpracovávajících potraviny je však z prostorových důvodů takto velká mezera nepřijatelná - často je to proto, že při přidávání nových zařízení do již postavených budov není k dispozici dostatek místa. Při projektování nových provozů bude zase takto velká mezera pravděpodobně zamítnuta z důvodu průvodních nákladů. S ohledem na uvedené skutečnosti se firma Rittal dohodla se svými zákazníky na těchto opatřeních: - při montáži menších skříní na zdi a s nimi srovnatelné konstrukce se používají kulaté distanční podložky zajišťující minimální vzdálenost zadní stěny skříně od zdi 50 mm, - v případě skříní s rozměry 800 x 800 mm (šířka x výška), popř. větších, jsou vyžadovány delší distanční držáky, takové, aby mezera mezi skříní a zdí činila nejméně 150 mm. Všechny spoje u skříně i povrchu, na který se skříň montuje, musí být utěsněny s použitím odolného, hygienicky přijatelného materiálu, popř. provedeny svarem průběžným po celém obvodu. Je-li třeba skříně přivařit k nerezovým částem výrobních zařízení, musí být spoj opět proveden průběžným svarem - mezery ve svaru by představovaly hygienické riziko. Vhodnou alternativou k montáži rozváděčové skříně na zeď může být použití nosného rámu, který také umožňuje umístit kompaktní skříň v ergonomické výšce vhodné pro obsluhu. Dokonalou vodotěsnost rámu lze zajistit použitím konstrukčních profilů s plnými průřezy a průběžných svarů. Obvyklé problémy s hromaděním nečistot, zejména na vodorovných površích, pomůže odstranit

kruhový profil. Díky mezeře mezi skříní a podlahou lze navíc celý prostor snadno čistit, za sucha i mokrou cestou. Rám je dole širší než nahoře, čímž je celá konstrukce zabezpečena před překlopením. Jestliže je nutné chlazení Pro případy, kdy je z rozváděčové skříně třeba odvádět přebytečné teplo vznikající v důsledku výkonových ztrát instalovaných komponent, nabízí firma Rittal kapalinové chlazení vyhovující přísným hygienickým standardům. Z hygienického hlediska je nejvýhodnější skříň klimatizovat s použitím výměníku tepla vzduch-voda. Výměníky by z hygienických důvodů měly být umístěny uvnitř skříně. U menších systémů jsou jednorázové náklady na výměník, chladicí zařízení a potrubí obecně o něco větší než náklady na montáž klasické nástěnné chladicí jednotky. Tam, kde záleží na hygieně, je však výměník tepla vhodnější a investice do něj se vrátí v podobě menších nákladů na údržbu a menší spotřeby energie. Při instalaci klimatizačních jednotek je třeba brát v úvahu možnou agresivitu provozního prostředí. Například v pekárnách je třeba počítat s tím, že při přípravě těsta (kynuté těsto) a při pečení uniká do ovzduší kyselina octová. Následkem toho se do chladicích jednotek dostává kyselý vzduch a na měděných trubkách a výměníku tepla chladicího okruhu se tvoří patina. Protože kyselina octová také poškozuje elektrické a elektronické komponenty řídicího systému, může tento nakonec zkolabovat. Bránit se lze použitím speciální verze klimatizačního zařízení odolné proti chemikáliím a desek s elektronikou opatřených ochranným nátěrem. Promyšlený koncept „Rittal - The System“ poskytuje řešení v oblasti rozváděčů, rozvodů elektřiny, chlazení a infrastruktury informačních systémů, včetně softwaru a služeb, napříč všemi sektory průmyslu. Celosvětovou dostupnost nabízených produktů a řešení zajišťuje více než 10 000 zaměstnanců, jedenáct výrobních závodů a 64 dceřiných společností. Více informací na http://www.rittal.cz. Leoš Blažek, Product Manager, Rittal Czech s. r. o. Foto popis| Obr. 2. Skříně Rittal HD: svorkovnice (vlevo) a kompaktní skříň (vpravo) Foto popis| Obr. 1. Skříně řady HD (hygienický design) od společnosti Rittal jsou zkonstruovány speciálně s ohledem na potřeby potravinářských provozů Foto popis| Obr. 3. Řadová skříň Rittal HD Foto popis| Obr. 4. Skříň Rittal HD pro počítačové systémy Foto popis| b) Obr. 5. Modré silikonové těsnění skříní řady HD je vždy souvislé po celém těsněném obvodu (nahoře) a lze je velmi snadno vyměnit (dole)

Blesk Steak, nebo cigarety? Riziko rakoviny je stejné! 26.10.2015 Blesk str. 24 Veronika Kynclová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Šokující zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO): ŽENEVA – Cpete se hamburgery, slaninou, párečky či šunkou? V tom případě vězte, že vám hrozí stejné riziko onemocnění rakovinou, jako kdybyste kouřili cigarety! Toto šokující oznámení by měla právě dnes zveřejnit Světová zdravotnická organizace (WHO). Závěry se opírají o výzkum, jehož se účastnilo 37 000 mužů. Do médií ale už unikla výsledná zpráva, která masožrouty rozhodně nepotěší. Konkrétně tzv. zpracované maso chtějí experti WHO nově zařadit na hlavní seznam rakovinotvorných látek – a to rovnou na nejvyšší stupnici s číslem 5. Na stejné úrovni se nachází rovněž alkohol, cigarety či azbest a arzen! Stop červenému Ze skandální zprávy citoval britský deník Daily Mail, který kromě zpracovaného masa varoval i před

červeným masem (hovězí, vepřové, skopové – včetně mletého). Výsledky jsou dle expertů jednoznačné – oba tyto druhy masa mohou výrazně přispívat k růstu rakovinných onemocnění. O něco menší zlo je podle nich kuřecí či krůtí maso, které je prý z hlediska karcinogenů o něco bezpečnější. Změňte jídelníček A co při konzumaci zpracovaného a červeného masa hrozí? Zejména karcinom tlustého střeva, který by změna jídelníčku a zároveň i životního stylu snížila až o polovinu! A jednoznačná je i řeč čísel: Pokud jste průměrně zdravý člověk, riziko rakoviny je u vás statisticky v poměru 5:100. Stačí ale, abyste si denně dopřáli pouhých 50 gramů zpracovaného či červeného masa a poměr se už zvýší na 6:100! Závěr odborníků je proto jídelníček roto jasný – rozšířit jídel o celozrnné výrobky, zeleninu, ryby a ovoce. *** Barví a škodí Na vině je podle expertů WHO pravděpodobně látka »hem«, díky níž má maso červenou barvu. Jenže… Ta samá látka zároveň poškozuje střevní stěny! Už před čtyřmi lety odborníci doporučili, aby týdenní dávka zpracovaného a červeného masa nepřekročila 500 gramů (70 g denně). Foto autor| Foto: scom

Varujeme už 10 let 27.10.2015

Blesk str. 3 Téma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět MUDr. Kateřina Cajthamlová: „Lékaři před uzeninami varují už deset let! Tyto závěry mne proto vůbec nepřekvapují. Uzeniny byly dříve náhražkou skutečného masa. Lidé je jedli v období, kdy k čerstvému masu neměli přístup, a trvanlivé uzeniny byly k dispozici. Rozhodně tedy nejde o potravinu, kterou bychom měli konzumovat často. Červené maso škodí zejména proto, že se často připravuje grilováním nebo smažením. Pochopitelně záleží na typu uzeniny, paušální odmítnutí je zavádějící.“ Foto popis|

Blesk pro ženy MLSÁNÍ proti nepohodě 26.10.2015

Blesk pro ženy str. 76 Vaření

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co vás NAKOPNE, UVOLNÍ a co mlsat u televize, když je venku zima, dny se krátí a máte sklon pomalu propadat trudnomyslnosti? Upečte si bucht y, právě teď chutnají nejvíc

A aby byly správě nadýchané a vláčně, dodržujte tyto rady. Používejte čerstvé droždí Balené vám vydrží asi měsíc, vážené pět dní a sušené podle data spotřeby. Nikdy, ale opravdu nikdy nedávejte do těsta droždí s prošlou lhůtou nebo oschlé. Ohřejte mléko Droždí je dobré rozdrobit do vlažného mléka (nikdy ne do vařícího), které by mělo mít teplotu kolem třiceti stupňů. Zhruba takové teplo je ideální i pro kynutí těsta. Nenechte těsto oschnout Pokud povrch těsta neposypete moukou nebo nezakryjete utěrkou, začne na povrchu schnout. Tím vznikne tlak, který nedovolí množit správně kvasnice, a těsto správně nevykyne. Buďte něžná Těsto můžete každou půlhodinu znovu propracovat, protože kvasnice mají rády vzduch a trocha kyslíku jim prospěje. Když už těsto vykyne, pracujte s ním opatrně a před pečením ho nechte ještě patnáct minut odležet. Luštěniny vařte s bylinkami Hrách, čočka, cizrna, fazole… to všechno podle ájurvédy patří mezi potraviny, které vás zahřejí. Jsou geniální při stresu a depresi, snižují cholesterol, jsou super při dietách a navíc stojí pár korun. Ideální je používat čerstvé, ne konzervované luštěniny. Před vařením je vždycky přes noc namočte a přidejte k nim bylinky (libeček, oregano, saturejku, bazalku…), které sníží nadýmání a dodají jídlu výraznější chuť. OD ŘEZNÍKA S LÁSKOU O Ruku na srdce, opravdu nikdy nemáte chuť na uzeninu? My ano. Ale když už hřešit, tak zdravě. Ve Štýrských párečcích od rodinné firmy Steinex najdete Rchc 98 % masa a originální koření kardamom 9 nebo závor. Není nad párky, dkGLOBUS které ctí řeznické řemeslo… NESOLENÉ, OPRAŽENÉ Že jsou arašídy zdravé, ví snad každý. Obsahují zdravé tuky, ale i resveratrol, takže snižují riziko cukrovky nebo sklony k psychickým nemocem. Hrst denně je v tuhle dobu naprosto ideální. Ale pozor, podmínka je, že nesmějí být solené. Nesolenou variantu s uzavíratelným víčkem seženete v prodejnách Billa za 50 Kč. KDYŽ ČAJ, TAK MATCHATEA Ploužíte se podzimem bez energie, s mizernou náladou a splínem na duši? Pak zapomeňte na kafe a energetické nápoje a vyzkoušejte zvláštní zelený jemně mletý prášek z kvalitního zeleného čaje, který japonští farmáři speciálně a složitě upravují. Ale jejich práce stojí za to, protože MatchaTea je čaj nabitý vitaminy a antioxidanty, takže zmírní podzimní únavu, smutek i nervozitu a ještě pročistí a omladí organismus. DÝŇOVÉ LATTE? PROČ NE! Horký nápoj, který kombinuje latte s dýňovým sirupem, domácí šlehačkou a jemně kořeněným posypem, je podzimní specialitou kaváren Starbucks. Už jste ho ochutnala? Foto popis|

blesk.cz Co je menší, to je dražší: Zaplatíme víc za zeleninu, maso, vajíčka i mléko 23.10.2015

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Došlo na předpověď Blesku! Začátkem srpna jsme totiž avizovali, že kvůli extrémním tropům letos v létě podraží hlavně zelenina, ale třeba i maso. V obchodech už je to nyní dobře patrné. Zelí, okurky, mrkev i další zelenina jsou letos k mání o poznání menší, než byly loni. Zatímco tehdy se hlávka zelí nedala udržet ani oběma rukama, dnes ji trhovec z holešovické tržnice, jak dokazují snímky Blesku, pohodlně umístí do jedné dlaně. Co je malé, to je… dražší! Kvůli úmornému vedru a suchu třeba právě kilogram zelí letos ve stejné tržnici stojí místo 6 Kč rovných 20 Kč. Podobně jsou na tom i ceny okurek, celeru či mrkve. „Brambory na uskladnění jsem loni od stejného pěstitele kupovala kilo za 8 Kč, letos za 10. I cibule poskočila o 3 koruny na kile,“ řekla Blesku Renata Kolářová z Prahy. Kvůli dražší surovině také výrobci, kteří zpracovávají zeleninu, jako například nakládané okurky, už oznámili zvýšení cen. „U zeleniny se odhaduje snížení výnosů zhruba o 30 až 40 procent, to znamená propad sklizně asi 75 tisíc tun. Náklady zelinářům podstatně zvýšila potřeba závlahy,“ řekl Blesku mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Tentokrát přitom nemohou čeští zákazníci moc spoléhat ani na to, že řetězce a zpracovatelé dovezou bohatou úrodu z okolních zemí. Sucho bylo totiž všude, a to i v Polsku, které obvykle ihned zaplavuje trh levnějšími produkty. „Vzhledem k tomu, že Poláci měli vlivem sucha podobné ztráty, lze předpokládat, že dojde k nárůstu cen především v zimních měsících,“ dodal Jordán. I krmení se ale urodilo málo. „Máme prozatím o 40 % krmení méně, menší výnosy obilnin, ale zabrat dostávají i porosty založené na krmení příští rok. To může mít vliv na zvýšení cen,“ varoval v srpnu v Blesku farmář František Němec. A na jeho slova začíná docházet. Krmivo totiž tvoří až 70 % nákladů u masa, stejně jako u vajec a mléka.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/350899/co-j...me-vic-za-zeleninu-maso-vajicka-i-mleko

Je libo šunčičku? 7 rad, jak správně vybrat uzeniny! 26.10.2015

blesk.cz str. 0 Životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Neodoláte šunčičce a dalším uzeninám? A víte, jak vybrat ty nejlepší? Poradíme, na co si dát pozor. 1) Koukejte a nedechněte se Při vstupu do prodejny se pořádně okolo sebe rozhlédněte. Je prodejna čistá? Nebo už při příchodu vidíte na podlaze fleky s chuchvalci prachu a v upatlaných regálech se povalují okoralé uzeniny? V tom případě vezměte nohy na ramena a jděte jinam. Zázemí totiž může být daleko horší... I vůně provozovny mnohé napoví. Měli byste cítit příjemnou vůni masa, žádné nevábné pachy zavánějící plísní, nebo silnou desinfekcí 2) Správná teplota a ruka v rukavičce

„Chlazené masné výrobky jsou velmi náchylné k znehodnocení a při jejich skladování je nutné dodržovat teplotu mezi 0 až 5 °C,“ radí Karel Hegner, vedoucí výroby rodinné firmy Steinex. Personál by neměl rozhodně sahat stejnou rukou na zboží a na peníze při placení. Běžně již prodavači používají rukavici. 3) Levné nemůže být kvalitní Opravdu kvalitní masné výrobky se cenově téměř rovnají čistému masu. „Pokud kilogram vepřové kýty stojí okolo sto třiceti korun, nemůže být kilogram dobré šunky levnější. Zkrátka platí pravidlo, že čím vyšší obsah masa, tím méně náhražek, které je jinak nutné při výrobě masných výrobků použít,“ upozorňuje Karel Hegner. Nešetřete tedy na nesprávných místech. 4) Kvalitní nemusí znamenat »zdravé« Pokud si pod pojmem zdravé představujete salám, ve kterém není špetka tuku, tak budete zklamáni. Takový vídeňský, debrecínský nebo spišský párek může obsahovat až 40 % tuku, lovecký salám až 50 %. Tuk je totiž podstatným nositelem chuti. Stejně tak salámy, na rozdíl od šunky nejvyšší jakosti, neobsahují zpravidla tolik masa. 5) Nakrájená kolečka napoví Než přijdete v řeznictví na řadu, zkoukněte nákroje vystavených masných výrobků. Právě řez prozrazuje obsah tuku a svaloviny a strukturu mozaiky. Žlutá barva kousků tuku, nebo vepřového tučného masa nejčastěji ukazuje na nažluklý tuk, šedivý a zelený nádech signalizuje už hnilobu… Při nakrojení nesmí docházet k uvolňování tuku nebo vody. Pokud vidíte, že pod nakrájenou šunkou se na tácku shlukuje voda, nekupujte ji. Z nakrájených koleček uzenin také nesmí vypadávat prostředek. 6) Dětské pro děti? Nespoléhejte se slepě na různá označení »dětská«, »pro děti«, která výrobce deklaruje na obalu výrobků určených dětem. Neexistuje legislativní rámec, který by masové výrobky pro děti upravoval, proto se vyplatí číst pozorně etiketu. „Pokud bude výrobek s vysokým obsahem masa (více než 90 %), nízkým obsahem koření, soli (pod 2,5 %) a tuku (v rozmezí 3 až 5 %), tak není důvod se masovým výrobkům vyhýbat,“ upřesňuje Karel Hegner. Je dobré volit například šunku nejvyšší jakosti, nebo šunku výběrovou, které jsou ceněné pro svůj vysoký podíl čistých svalových bílkovin. 7) Balené či nebalené? Ať už nakupujete masné výrobky nebalené, nebo balené, tak vždy kupujte množství, které brzy spotřebujete a nakupujte častěji. Nebalené nakrájené výrobky musí být prodány nejpozději do 24 hodin od nakrájení.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/351236/je-l...ncicku-7-rad-jak-spravne-vybrat-uzeniny

Šunka a párky na seznamu smrti. Uzeniny se ocitly vedle tabáku s azbestem 26.10.2015

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pokud si dáte denně dva plátky slaniny, máte větší pravděpodobnost, že dostanete rakovinu. Světová zdravotnická organizace v pondělí zařadila uzeniny jako šunku, slaninu nebo i hovězí maso na seznam prokázaných karcinogenů. Na stejném seznamu je například tabák nebo azbest. Například koncern Agrofert zatím zjišťuje, jak si má zprávu přebrat. Stejně jako uzeniny má totiž ohrožovat zdraví i práce holiče. Mezinárodní agentura pro výzkumu rakoviny došla k závěru, že masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Jediné, co nezpůsobuje rakovinu, je nezpracované červené maso, ovšem s dodatkem, že pro toto tvrzení zatím neexistují nezvratné důkazy. Překvapivý závěr se opírá o výzkum, jehož se účastnilo 37

000 mužů. Zpráva Světové zdravotnické organizace dále uvádí, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o 18 procent. „Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa je nadále nízké, ale toto riziko se s množstvím zkonzumovaného masa zvyšuje,“ upozornil zástupce agentury pro výzkum rakoviny Kurt Straif. Pokud milujete červené maso jako je hovězí, jehněčí a vepřové, tak můžete také dostat rakovinu, ale protože zatím nejsou prokazatelné důkazy, bylo maso zařazeno na seznam „lehčích“ karcinogenů. Na takzvaném seznamu 2A je kromě masa například herbicid glyfosát. Jezte ryby a zeleninu Závěr odborníků je proto jasný – rozšířit jídelníček o celozrnné výrobky, zeleninu, ryby a ovoce. Na vině je podle expertů WHO pravděpodobně látka „hem“, díky níž má maso červenou barvu. Ta samá látka zároveň poškozuje střevní stěny. Už před čtyřmi lety odborníci doporučili, aby týdenní dávka zpracovaného a červeného masa nepřekročila 500 gramů (70 g denně). Agrofert: Uzeniny škodí asi stejně jako práce holiče Blesk.cz zjišťoval reakci na novinku z dílny Světové zdravotnické organizace u koncernu Agrofert, který patří mezi přední producenty uzenin v Česku. „Snažíme se identifikovat sdělení zprávy - dle nám dostupných informací totiž do horší kategorie 1 spadá třeba dýchání vzduchu či konzumace vína, do kategorie 2B zase potírání sluncem spálené pokožky Aloe Vera či pití kávy,“ uvedl Jan Pavlů z divize komunikace. „A do kategorie 2A (kam by mělo být zařazeno i červené maso a uzeniny) například práce kadeřníka. V zahraničí navíc závěry studie vyvolaly rozporuplné reakce. Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem,“ dodal Pavlů.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/351470/sunk...eniny-se-ocitly-vedle-tabaku-s-azbestem

budejckadrbna.cz Kvalitní tuzemské potraviny nakoupíte na RYNKU 26.10.2015

budejckadrbna.cz str. 0 Gastronomie Hrabě Drákula Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V dnešní době se mnoho z nás snaží pečlivě vybírat potraviny, které nakupujeme pro sebe a svou rodinu. Často nerozhoduje ani tolik cena, jako spíše kvalita. Současným trendem je návrat k tuzemské produkci, kterou nabízí také prodejní koncept RYNEK. Prodejny RYNEK se postupně rozrůstají po celé České republice. Jednu z prodejen lze navštívit i v Českých Budějovicích, konkrétně na Rudolfovské třídě (U Sirkárny 727). Nabídka konceptu RYNEK je postavena na ryze českém kapitálu, to znamená, že většina potravin pochází z vlastní zemědělské produkce z Vysočiny či jižní Moravy. Vybírat můžete z velmi široké nabídky masných výrobků. Na pultech naleznete čerstvé vepřové, hovězí, kuřecí maso a uzeniny z Měřína, dále také místní speciality či maso ze zvěřiny. Mléčné výrobky, tradiční polotvrdé sýry, čerstvé máslo či jogurty pochází z LACRUMu ve Velkém Meziříčí. Některé z výrobků nesou označení BIO, například mléko či sýry. Ovoce a mošty jsou dováženy ze

Znojemska, brambory pak z Vysočiny, jižní Moravy a Beskyd. Nabídku doplňuje tuzemský med nebo kvalitní moravské víno. Velmi unikátní je interiér každé z prodejen. Osobitý design podtrhuje ústřední motiv, totiž strom uprostřed prodejny. “Tento strom symbolizuje autentičnost a kvalitu nabízených produktů pocházejících z tuzemské produkce. Snažíme se tak zákazníkům vytvořit příjemnou a jedinečnou atmosféru při nakupování našich tradičních českých potravin,“ vysvětluje Zdeňka Krejčová, manažerka prodejny. Více informací o sortimentu a kompletní přehled prodejen naleznete na http://www.agrorynek.cz nebo na Facebooku.

URL| http://www.budejckadrbna.cz/zivot-a-st...emske-potraviny-nakoupite-na-rynku.html

businessinfo.cz HORECA - Rhodos 2015 21.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V rámci Projektu ekonomické diplomacie připravuje ZÚ Athény ve spolupráci s agenturou CzechTrade prezentaci českých firem zaměřených na oblast HORECA za účelem nalezení nových odbytových možností. Cestovní ruch v Řecku představuje tradiční hnací sílu tamní ekonomiky. I přes současný ekonomický útlum zaznamenává Řecko meziroční nárůst počtu turistů a s tím spojených tržeb. Ostrov Rhodos představuje jednu z nejpřitažlivějších destinací, kam směřuje přibližně 10 % návštěvníků Řecka, tedy zhruba 2,5 mil. turistů. Na ostrově je provozováno asi 500 hotelů. Cestovní ruch je nosným průmyslem Řecka a zároveň tradičním tahounem celé řecké ekonomiky. Dle údajů Svazu řeckých podniků v cestovním ruchu (SETE) se na tvorbě HDP podílí 16,4 % a zaměstnává 18,2 % pracovního potenciálu země. Přes recesi, se kterou se řecká ekonomika potýká 6 let, se jedná o jedno ze dvou odvětví, které má dlouhodobě růstový potenciál. V r. 2013 navštívilo Řecko téměř 18 mil. zahraničních turistů, což představovalo meziroční nárůst o 15,5 %; v r. 2014 to bylo již přes 22 mil., meziroční nárůst 23 %, a prognóza na letošní rok je rovněž příznivá. Jen za 1. pol. r. 2015 činil meziročním nárůst počtu turistů 7 %. Pozitivní je rovněž vývoj tržeb ze služeb v cestovním ruchu, které meziročně vzrostly o 4,8 % v r. 2013 a 13,7 % v roce následujícím. Počet českých turistů se letos přiblíží 400 tis. Ostrov Rhodos je po Athénách a Krétě třetí nejvyhledávanější turistickou destinací, kam směřuje zhruba 10 % návštěvníků Řecka, přičemž v r. 2014 činil nárůst téměř 8 %. Asociace hoteliérů Rhodu uvádí, že ostrov ročně navštěvuje 2,5 mil. turistů a jeho infrastruktura disponuje asi 500 hotely. Za účelem představení dodavatelských možností českého průmyslu pro potřeby sektoru HORECA (hotely, restaurace a kavárny) nabízí Zastupitelský úřad Athény ve spolupráci s agenturou CzechTrade možnost prezentace českých firem a B2B jednání s hoteliéry a dodavatelskými firmami. Akce je na ostrově připravovaná ve spolupráci s Asociací hoteliérů a Obchodní komorou Rhodu a je zaměřena výhradně na odbornou veřejnost; předpokládaná účast z řecké strany je 150 účastníků majitelé a provozovatelé zařízení HORECA a zástupci dodavatelských firem. ZAMĚŘENÍ PREZENTACE/B2B Akce podporuje následující produktové kategorie: Potraviny balená voda ne/sycená

pivo nealko nápoje koření a pochutiny sušené potraviny polotovary houby maso a masné, uzenářské výrobky sýry a mléčné výrobky jiné speciality Sklo a porcelán pro sektor HORECA Textilie ubrusy servítky ložní prádlo závěsy aj. Ostatní papírenské výrobky potřeby pro stolování matrace nábytek sportovní zbraně aj. CO NABÍZÍME ČESKÝM FIRMÁM Celá akce proběhne v konferenčních prostorách Obchodní komory Rhodu. Účastnické firmy mají možnost přednést na úvod akce svou prezentaci (např. power point) pro všechny účastníky akce před zahájením vlastního B2B jednání. Podmínky účasti: Vyplnění a odeslání závazné přihlášky. Přihlášku na výše uvedenou akci prosím zasílejte Věře Všetičkové e-mailem: mailto:[email protected] nejpozději do 7. října 2015.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...ndar-akci/horeca-rhodos-2015-28703.html

V OP Rybářství byly vyhlášeny první výzvy za 280 milionů korun 22.10.2015

businessinfo.cz str. 0 Zdroje financování z EU Ministerstvo zemědělství (MZe) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Od 21. října do 3. listopadu 2015 mohou zájemci žádat o podporu na projekty v rámci první a druhé výzvy Operačního programu Rybářství 2014 – 2020. Kromě investic do akvakultury, zpracování produktů, inovací a recirkulačních zařízení je možné získat dotaci také na vysazování úhoře říčního. V rámci první výzvy je možné žádat o podporu na projekty zaměřené na vývoj a zavádění inovací, případně zdokonalených produktů. Žádosti mohou být také podány na projekty zaměřené na vybudování moderních recirkulačních zařízení a průtočných systémů s dočišťováním za účelem zvýšení produkce kvalitních ryb. Dále je možné podpořit zvýšení podílu i sortimentu zpracovaných

sladkovodních ryb, modernizaci podniků a výstavbu zpracoven ryb. Příjemci podpory u první výzvy mohou být fyzické nebo právnické osoby. V rámci druhé výzvy žadatelé mohou předkládat projekty, které jsou zaměřeny na vysazování úhoře říčního ve formě monté nebo rozkrmeného mladého úhoře do vybraných rybářských revírů v povodí řeky Labe a Odry. Příjemci podpory u druhé výzvy jsou podniky, které jsou uživateli vybraných rybářských revírů. Podpora může být také poskytnuta rybářským svazům a rybářským spolkům, a dále firmám, které mají smluvní vztah s rybářskými svazy a rybářskými spolky, které jsou uživateli vybraných rybářských revírů. Příjem žádostí pro obě výzvy bude probíhat od 21. 10. 2015 do 3. 11. 2015 do 13 hodin. Na obě výzvy je vyčleněno z eurofondů zhruba 280 milionů korun. Další výzvy jsou v OP Rybářství plánovány na jaro 2016. Všechny Žádosti o podporu budou přijímány elektronicky prostřednictvím Portálu farmáře bez nutnosti osobní účasti žadatele na regionálním odboru Státního zemědělského a intervenčního fondu. Úplné znění výzev je k dispozici na http://www.eagri.cz

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/o...i-vyzvy-za-280-milionu-korun-70098.html

186. Žofínské fórum Aktuální situace na trhu s potravinami a jeho perspektiva 26.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dne 26. října 2015 se v Praze uskuteční 186. Žofínské fórum na téma trhu s potravinami, jeho perspektiva a příležitost pro české zemědělce a potravináře. Akce se koná pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a bude se zabývat především otázkami českých potravin, jejich kvality, příležitosti dodávek pro českého spotřebitele vers. zahraniční dodavatelé. V této souvislosti půjde především o diskusi k novele zákona o potravinách a k novele zákona o tržní síle. Na Žofínském fóru vystoupí a na dotazy odpoví: Marian Jurečka, ministr zemědělství Miroslav Toman, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR Jaroslav Faltýnek, předseda Zemědělského výboru PS PČR Martin Klanica, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Milan Malena, ústřední ředitel Státní veterinární správy a další hosté. Účastnický poplatek: 1 500 Kč (včetně DPH) Zvýhodněný účastnický poplatek pro členy AK ČR a PK ČR za 1 osobu: 1 000 Kč (včetně DPH) Pro účast na fóru vyplňte přiloženou přihlášku a zašlete na uvedený email. Přihláška (300 kB)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...-forum-zofinske-forum-151026-29307.html

ceskapozice.cz Aby „česká potravina“ byla opravdu česká... ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Adam Junek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.10.2015

zpět Vydávat máslo za české, když bylo vyrobeno v tuzemsku, ale z dovozeného mléka, už nebude možné. Propagace potravin zdůrazňováním domácího původu dostane od půlky příštího roku přísná pravidla – ministr zemědělství Marian Jurečka chce do různých garancí a značek kvality či původu vnést pořádek. A zákazníkům ukázat, odkud je jídlo, které si kupují. Nové označení se jmenuje Česká potravina. V praxi bude znamenat, že pokud jakýkoli výrobce nebo prodejce bude chtít použít slovo „český“ ve všech jeho myslitelných variantách, bude muset naplnit podíl surovin daný zákonem. Pokuta za deset milionů U jednodruhových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, si na „českost“ budou moci dělat nárok jen výrobky, ve kterých bude sto procent surovin z České republiky. U vícesložkových potravin, jako je salám, to bude 75 procent. Naopak kdo se do parametrů vejde, vyslouží si právo používat ministerské logo – českou vlajku se jménem označení „Protože respektujeme, že některé suroviny je nutné dovážet. Cítíme ale, že marketingové kampaně na zákazníka hodně útočí s odkazem na českost a státní symboly. Pokud chce někdo tenhle líbivý odkaz využít, ať splňuje parametry,“ říká ministr Jurečka v rozhovoru pro LN. Potravinoví inspektoři pak budou v terénu pečlivě kontrolovat, že zákonnou povinnost nikdo neporušuje. Nově budou moci sáhnout až po desetimilionové pokutě. Naopak kdo se do parametrů vejde, vyslouží si právo používat ministerské logo – českou vlajku se jménem označení. Konec přebalování „Zveřejňování pěti zemí původu podle pořadí nedopadlo dobře,“ dodal ministr. „S tímhle nástrojem bude mít zákazník daleko lepší orientaci.“ Zmíněná povinnost, kdy obchodní řetězce musejí ve svých prodejnách vyvěsit soupisku zemí, odkud berou nejvíce zboží, skončila blamáží. V důsledku totiž neříká vůbec nic o tom, odkud potraviny opravdu jsou. Stačí, aby se polské maso zabalilo v českém závodě, a podle dikce zákona už jde o český výrobek – rozhoduje jen to, kde má firma hlášené sídlo. Zmíněná povinnost, kdy obchodní řetězce musejí ve svých prodejnách vyvěsit soupisku zemí, odkud berou nejvíce zboží, skončila blamáží S tím, že nová pravidla pro „českost“ potravin mají – na rozdíl od dosavadních nařízení – smysl, souhlasí i velké obchodní řetězce. „Bude to mnohem přínosnější než povinná tabulka s procentuálním podílem tržeb, která neříká nic o původu potravin, ale jen o podílu firem se sídlem v daném státě,“ říká mluvčí společnosti Lidl Jitka Vrbová. Podobně smýšlí také řetězec obchodů Billa. „Zaprvé nám nedává smysl, aby zboží zbytečně cestovalo na delší vzdálenosti. A zadruhé cílená podpora českých potravinářů má pozitivní dopad na hospodářství celé země,“ říká PR manažerka Lucie Borovičková. Výrobci potravin přijímají novinku rozporuplně. Například ve společnosti Kostelecké uzeniny ji vítají. Výrobci potravin přijímají novinku rozporuplně. Například ve společnosti Kostelecké uzeniny ji vítají. „Označení výrobku za český se teď velmi často používá u potravin, které nejsou z českých surovin,“ uvádí marketingový ředitel Jan Škrabánek. Firma Hamé to ale vidí jinak. „Je to diskutabilní. Podle našeho názoru je český především ten výrobek, který v naší zemi vzniká, jehož výroba dává lidem v České republice práci a přidaná hodnota z něj tak zůstává v tuzemsku,“ argumentuje PR manažer kunovické firmy Petr Kopáček. Vyrobeno v ČR

I na takové případy chce zákon pamatovat – budou moci použít označení Vyrobeno v České republice. Současně se zavedením nového označení, které má přinést větší komfort spotřebitelům, si ministerstvo zemědělství uvědomuje i to, že množství stávajících „nálepek“ si říká o redukci. Se zavedením nového označení, jež má přinést větší komfort spotřebitelům, si ministerstvo zemědělství uvědomuje i to, že množství stávajících „nálepek“ si říká o redukci „Máme jich desítky a zákazník neví, která bije,“ připouští Marian Jurečka. Jedná proto s Asociací krajů, aby ubyla alespoň část z nepřehledné džungle regionálních označení. Web Strategie.cz si letos zadal u agentury STEM/MARK výzkum, jakou odezvu mají nálepky s informací o jakosti či původu u zákazníků. Ukázalo se, že jen každý desátý zákazník se o podobné označení stará a jen tři lidé ze sta vědí, co nálepky znamenají. Dohlíží i unie Do českých snah o dohled nad potravinami zasahuje ještě celounijní právo. Jeho existenci si Češi pravděpodobně nejvíc uvědomili v souvislosti s bojem za zachování názvu pro pomazánkové máslo. Tradiční mlékárenský výrobek se po mnoha peripetiích a verdiktu Evropského soudního dvora musel slova máslo vzdát. Podle Unie to mátlo zákazníky. Stížnost na Česko, že za máslo označuje něco, v čem není dost tuku, podalo v roce 2006 Slovensko. Na článku spolupracovala Kateřina Surmanová.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/aby-cesk....aspx?c=A151020_161319_pozice-tema_kasa

ceskenoviny.cz Masné výrobky včetně uzenin jsou karcinogenní, varovala WHO 26.10.2015

ceskenoviny.cz str. 0 Styl ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ženeva - Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila uzeniny jako je šunka, slanina či párky na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu.

URL| http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/m...ou-karcinogenni-varovala-who/1274149?nt

Českolipský deník Řezník z Nového Boru uspěl v soutěži Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ph) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

26.10.2015

zpět Brno, Nový Bor – Český svaz zpracovatelů masa vyhlásil v rámci slavnostního večera v brněnském hotelu Voroněž výsledky již osmého ročníku soutěže Řeznickouzenářská prodejna roku 2015, která proběhla pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. V Libereckém kraji zvítězila prodejna Řeznictví Landa v Novém Boru. Do soutěže se může přihlásit libovolná prodejna z České republiky, kterou následně navštíví tajný zákazník, který provede zhodnocení prodejny dle předem stanovených kritérií. Region| Severní Čechy

ČRo - radiozurnal.cz České hovězí míří do Kanady. Zasáhla neviditelná ruka trhu, nebo jsme tak levní? ptá se Pavel Maurer ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / maurer Pavel Maurer Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.10.2015

zpět Na českém hovězí si nově budou pochutnávat Kanaďané. Radujete se, že se tak podpoří vývoz českých výrobků? Gastronaut Pavel Maurer však jen krčí rameny. Skutečně se Kanaďané neobejdou bez našich stračen? Předevčírem jsem si přečetl informaci Státní veterinární zprávy, že naši zemědělci mohou nově vyvážet hovězí maso a produkty z hovězího do Kanady. Česká republika se tím zařadila mezi 19 členských států Evropské unie, které získaly oprávnění obchodovat hovězí s touto severoamerickou zemí.Asi bych měl být na tento náš úspěch hrdý, že? Ale nejsem. Padly na mě spíš chmury. Byl jsem v Kanadě jen jednou, ale věřte mi, že je to opravdu hodně daleko. Jakou cestu bude muset urazit naše svíčková, loupané plecko nebo nějaký derivát z rohoviny!Jen si představuji, jak býček putuje: z pole do kravína, z kravína na jatka, odtud tirákem do logistického centra, pak asi náklaďákem nebo vlakem do nějakého evropského přístavu, lodí přes oceán, následně zase autem nebo vlakem a snad už jen několik málo přestupů než přistane v nákupním košíku a posléze v podobě steaku či hamburgeru nějakému Kanaďanovi na talíři.Neservírují vám restaurace na talíř starou krávu? Anonymní maso vás může překvapit stejně jako lidéČeská stračena balí kufry do TorontaNedokážu si představit, že takzvaná „neviditelná ruka trhu“ tohle všechno dokáže ekonomicky vysvětlit. Moje domácí kupecké počty neumí pochopit, že když sečtu cenu benzínu, nafty, lodí, přístavů, vlaků, zničených silnic, havárií na přecpaných dálnicích, platy všech těch šoférů, jeřábníků, námořníků a trajektů, tak i v tom velkém množství bych spíše řekl, že kus českého hovězího v Kanadě musí stát nejméně tolik, jako když si koupím malý skútr. Kdo to všechno zaplatí?A to samozřejmě nezapočítávám vliv na životní prostředí, tedy kolik výfukových plynů, spáleného paliva a elektřiny stojí steak plující přes oceán. Copak v té obrovské kanadské zemi nemají krávy? Nebo my jsme tak pod cenou, že se to zdánlivě vyplatí? Tomu doopravdy nevěřím!Zástupci Státní veterinární správy se určitě snaží, jsou šikovní a dělají, co můžou. Podařilo se jim zařídit vývoz našeho vepřového masa a výrobků z vepřového masa do Japonska. Mléčné výrobky zase můžeme dovážet do Chile. Pracuje se také na vývozu našich dalších surovin do Číny, do Peru a možná i na Mars. Ale je to zapotřebí?Trochu mi z toho všeho jde hlava kolem. A tak si půjdu dát argentinský steak do jedné restaurace na rohu Vršovic a budu přemýšlet, proč mi nestačí česká stračena. Jenže ta není k mání. Balí si totiž kufry na výlet do Toronta.Flákotu masa nemusíme mít každý den, připomíná gastronaut Pavel MaurerNení kuře jako kuře. Některé vám nemusí vonět, tvrdí Pavel MaurerPozor na černou listinu! Pavel Maurer prozrazuje, co je špatného na kuřatech a tuňáku

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1547067

ČRo - wave.cz Slanina a klobásy se ocitnou na seznamu karcinogenů vedle cigaret a alkoholu ČRo - wave.cz str. 0 / wavenews Karolína Zikmundová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.10.2015

zpět Spotřeba červeného masa je již dlouho spojena s rozvojem určitých typů rakoviny – od pondělí to bude oficiální. Světová zdravotnická organizace ho totiž plánuje přidat v pondělí na seznam látek a potravin, které nemoc způsobují. A tak se slanina, klobásy, hamburgery a jinak zpracované

červené maso ocitne na listině po boku cigaret, alkoholu a azbestu. Jak uvádí World Cancer Research Fund: „Existují přesvědčivé důkazy o tom, že když konzumujete hodně červeného a zpracovaného masa zvyšujete si tím riziko rakoviny tlustého střeva.“ Zemědělci a masný průmysl už vyjádřili obavy o dopad na prodej. Zařazení tohoto typu masa by mohlo také v budoucnu vést k dietním pokynům a varovným štítkům na obalech, podobně jako třeba na cigaretách.


ČRo Radiožurnál Světová zdravotnická organizace zařadila některé uzeniny na seznam karcinogenů 26.10.2015

ČRo Radiožurnál str. 2 18:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka -------------------Konzumace šunky, slaniny nebo párků způsobuje podle Světové zdravotnické organizace rakovinu. Organizace zařadila uzeniny mezi nebezpečné karcinogenní látky. Na stejném seznamu je třeba tabák nebo azbest. Už dva plátky slaniny denně údajně zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny tlustého střeva o osmnáct procent. Martin KARLÍK, redaktor -------------------O uzeniny je podle front u pultů se salámy zájem. Uzenář Jan Sváček ale očekává propad. Jan SVÁČEK, uzenář -------------------Pro nás to není určitě dobrá zpráva, no, krátkodobě to bude asi znát. Martin KARLÍK, redaktor -------------------Ti, kterým uzeniny chutnají, se k nim ale podle Sváčka zase vrátí. Obezitolog Vojtěch Hainer říká, čím jsou škodlivé. Vojtěch HAINER, obezitolog -------------------Když se udí, tak tam vznikají z těxch biologických substancí karcinogenní látky, že jo. Martin KARLÍK, redaktor -------------------Lékaři ale dodávají, že střídmá konzumace uzenin nevadí. Martin Karlík, Radiožurnál. Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka -------------------Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL nepovažuje zprávu světové organizace za alarmující, ale pouze informativní. Podle něj každý ví, že uzené maso není tak zdravé jako například ryby. A v publicistice hlavních zpráv o tom budeme mluvit s Markem Svobodou z Masarykova onkologického ústavu a prezidentem Agrární komory Miroslavem Tomanem.

ČT 1 Příliš mnoho telat

23.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------Až stotisícové ztráty budou muset řešit farmáři, kteří chovají krávy na maso. Přijdou totiž zhruba o třetinu dotací na telata. A důvod - loni se jich narodilo moc. Podle ministerstva zemědělství dokonce o padesát tisíc víc než rok předtím. Kolik přesně, to ale úředníci zatím spočítat nestihli. Václav SVOBODA, redaktor -------------------Jedno, druhé, třetí, takhle nějak asi ministerstvo sčítá telata narozená od loňského dubna do letošního března. Ani po půl roce neví, kolik jich vlastně po loukách běhá. Hynek JORDÁN, mluvčí Ministerstva zemědělství -------------------Ještě stále pokračují kontroly způsobilosti v rámci takzvané jednotné žádosti. Václav SVOBODA, redaktor -------------------Pro farmáře, jako je pan Šimek, je přitom tohle číslo zásadní. Mezi čerstvá telata se totiž z dotací rozdělí šest set padesát sedm milionů. A čím víc jich bude, tím míň peněz na jednu rohatou hlavu připadne. Vladimír ŠIMEK, soukromý zemědělec, Černý Důl -------------------Mělo to bejt pět a půl tisíce a bohužel jsme se dozvěděli, že se to má snížit a máme letos dostat tři tisíce devět set. Václav SVOBODA, redaktor -------------------Ještě v červenci totiž úředníci odhadovali, že telat bude kolem sto dvaceti tisíc stejně jako v minulých letech. Teď hlásí, spletli jsme se, bude jich víc, zhruba o padesát tisíc. Marcela BERANOVÁ, ředitelka Okresní agrární komory Trutnov -------------------Už, když se podávaly žádosti o dotace, tak bylo známo, která masná telata budou mít na ty dotace nárok. Nás by zajímalo, jak je to možné, že ta telata se najednou vyloupla. Václav SVOBODA, redaktor -------------------V Česku je podle statistik sto sedmdesát sedm tisíc takovýchhle masných krav. Letos na ně připadá rekordních sto sedmdesát dva tisíc telat. To je porodnost, nad kterou žasnou i odborníci, přes devadesát sedm procent. Hynek JORDÁN, mluvčí Ministerstva zemědělství -------------------Je to na základě toho, že se postupně zvyšují počty krav, které jsou chovány na maso. Vladimír ŠIMEK, soukromý zemědělec, Černý Důl -------------------Prostě si myslíme, že se ty peníze honem rychle vzaly někam jinam, kde se potřebovala zalepit nějaká ekonomická díra. Václav SVOBODA, redaktor -------------------Pan Šimek má sedmdesát telat. Dohromady tak přijde o sto dvanáct tisíc korun. A nejen on si teď myslí, že by chovatelé, kteří během tří měsíců objevili padesát tisíc zapomenutých krav, měla

prověřit plemenářská inspekce. Václav Svoboda, Česká televize.

Uzeniny zvyšují riziko rakoviny 26.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Šunka, slanina nebo párky jsou podle Světové zdravotnické organizace karcinogeny. Nově je zařadila do stejné kategorie jako třeba tabák. Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------Jejich každodenní konzumace už v nevelkém množství zvyšuje riziko rakoviny, jak uvádí aktuální zpráva, včetně v tuzemsku častých nádorů tlustého střeva. Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Cigaretový kouř, azbest, alkohol a nově taky uzeniny. Seznam potvrzených karcinogenů se rozrostl o další položku. Podle Světové zdravotnické organizace zvyšuje riziko rakoviny denní konzumace víc než padesáti gramů zpracovaného masa, tedy třeba dvou plátků slaniny. Luboš PETRUŽELKA, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK, VFN -------------------Primárním teda ohroženým orgánem je zažívací trakt, to znamená, je to tlustého střevo, je to otázka nádoru žaludku, slinivky břišní. Jan KATINA, ředitel, Český svaz zpracovatelů masa -------------------Pro nás to je poměrně překvapující zpráva, která samozřejmě nedopadá vůbec dobře na náš obor. My si myslíme, že uzeniny jsou v tomto ohledu naprosto v pořádku, jako součást vyvážené diety se doporučují. Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Světová zdravotnická organizace označuje za rizikovou právě úpravu masa, ať už je to uzení, solení, nebo konzervace. redaktor /citace: Kurt STRAIF, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny/ -------------------"Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa, je nadále nízké, s množstvím zkonzumovaného masa se ale toto riziko zvyšuje." Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------V souvislosti s prohlášením Světové zdravotnické organizace zaznívají z úst jak odborníků, tak dotčených ministrů shodně slova: Všeho s mírou. Lubomír KUŽELA, dietolog, FN Královské Vinohrady --------------------

Tak jednou za týden, když to bude, když si dáme nějaké to vepřové, uzený nebo tak dál, kvůli tomu se nic nestane. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já si pamatuji doby, kdy nám tady různé odborné posudky říkaly, jak je nebezpečná konzumace živočišných tuků a zhruba po dvaceti letech se ten trend úplně obrací a zase říká: Konzumujte živočišné tuky! Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské a Agrární komory ČR -------------------Tuto informaci beru opravdu jako informaci. Není to, si myslím, pro nás nijak závazné, pro nás je důležité, jak se k tomu postaví EVSA, to znamená Evropský úřad pro potra, pro bezpečnost potravin. Svatopluk NĚMEČEK, ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------Nemyslím si, že bychom měli doporučovat a řešit, řešit to, že budeme zakazovat polovinu potravin, které, které lidé konzumují. Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Od roku 1989 v Česku spotřeba masa na hlavu stále klesá. I tak se ho ale Češi v žádném případě nevzdávají. Podle posledních údajů sní každý Čech ročně skoro pětasedmdesát kilo masa, což je zhruba dvakrát tolik, než je světový průměr. Nejoblíbenější zůstává stále vepřové, jehož roční spotřeba je skoro čtyřicet kilo. Jen červeného masa tak průměrný Čech sní za rok skoro padesát kilo. Právě o něm Světová zdravotnická organizace mluví taky, jenže u nezpracovaného masa se podle nich přímý vliv na vznik rakoviny neprokázal. Kateřina Poláková a Vendula Horníková, Česká televize.

ČT 24 Větší podpora českého zemědělství 26.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Vrátit českému zemědělství a potravinářství soběstačnost a posílit konkurenceschopnost v rámci Evropské unie. Jedny z hlavních cílů, které na Žofínském fóru představil ministr zemědělství Marian Jurečka. Stát by měl celé snažení mezi léty 2015-2020 podporovat 200 miliony korun ročně a dalšími penězi přispěje Evropská unie. Český komoditní trh má podle šéfa resortu velký potenciál. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------V Evropské unii 50 % potravin, které se vyrábějí, tak mají původ v komoditách, které byly vyprodukovány právě v regionu střední Evropy. Takže tady je vidět, že my máme obrovský komoditní potenciál, ale neumíme jej přetavit právě v té následné potravinářské výrobě. Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Podle Miroslava Tomana z Agrární komory se na tuzemských producentech významně podepsalo taky ruské dovozní embargo, nebo dubnové zrušení evropských mléčných kvót. V této situaci prý musí zemědělcům pomoct hlavně stát. A i když už resort zemědělství podnikl mnoho důležitých kroků, stále to prý nestačí a v českém prostředí chybí názorová jednota.

Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR -------------------Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že to, co v jiných zemích funguje naprosto bezproblémově a širokou podporou státu, politiků i veřejnosti, tak u nás vyvolává diskuse, neustále se to protahuje.

denik.cz Babiš Hamé nekoupí, na stole je ale prý rekordní nabídka 21.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kunovice – O tom, že by potravinářský gigant Hamé mohl změnit majitele, se spekuluje už rok. Poslední informace hovoří o tom, že ze hry vypadla společnost ministra financí Andreje Babiše Hartenberg Holding, která byla považována za hlavního favorita na koupi. " Podle serveru motejlek.com se však měl objevit nový zájemce, který je údajně ochoten zaplatit rekordní částku 175 milionů eur (cca 4,6 miliard korun). Potvrdit tyto zprávy ovšem nebylo možné. „Jakékoliv informace okolo případného prodeje společnosti nebudeme komentovat," sdělil PR manažer Hamé Petr Kopáček. Současným majitelem výrobce populárních paštik Májka je islandský investiční fond Nordic Partners, který potravinářský koncern koupil v roce 2008. Hamé patří k největším českým a středoevropským producentům potravin. Jeho výrobky je možné zakoupit ve zhruba 40 zemích světa, kam putuje polovina produkce. Společnost se sídlem v Kunovicích vlastní sedm výrobních závodů v České republice a tři v zahraničí – v Rumunsku, Rusku a na Slovensku."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/babis-ha...pry-rekordni-nabidka-20151021-40rs.html

Česká republika se významně podílí na potravinové pomoci 23.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká republika a české subjekty – nevládní, podnikatelské i akademické – se aktivně zapojují do projektů zaměřených na potravinové zabezpečení jak v rámci bilaterálních, tak multilaterálních rozvojových projektů. Česká pomoc spočívá v know-how z oblasti zemědělství, potravinářství, lesnictví a chovu sladkovodních ryb. Vychází také z českých zkušeností s transformací zemědělství po r. 1990 využitelných v řadě partnerských zemí, které procházejí obdobným vývojem. Rozvojové projekty zároveň podporují vzájemný obchod mezi českými a zahraničními subjekty, a jsou tak přínosné i pro české podnikatele. " V současnosti Česká rozvojová agentura v oblasti zemědělství realizuje 17 projektů v celkové hodnotě 74,5 mil. Kč. Tyto projekty probíhají v Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Moldavsku, Mongolsku, Gruzii a Zambii. V rámci projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR v

sektoru zemědělství bylo v roce 2014 podpořeno na 7 500 drobných farmářů, 1 700 školitelů, učitelů či zemědělských poradců; 3 000 studentů zemědělských škol a téměř 200 institucí (zemědělská družstva, školy, školicí centra, univerzity, státní laboratoře atd.). Spolupráce s partnery, přenos know-how a další realizované aktivity mají za cíl nejen zajistit, aby bylo stabilně dostupné dostatečné množství kvalitních a bezpečných potravin, ale také aby obyvatelé příslušných zemí disponovali dostatečnými zdroji pro jejich obstarání. Zároveň je zásadní, aby obyvatelé získali potřebné znalosti pro správné nakládání s potravinami. „Rozvojové projekty zaměřené na potravinové zabezpečení vytvářejí pro české subjekty také řadu příležitostí dlouhodobě využitelných i na bázi komerční návaznosti. Velký potenciál pro české společnosti mají v této souvislosti například inovativní a vzájemně výhodné projekty rozvoje trvale udržitelného tržního prostředí v partnerských zemích. Ty jsou založené na zapojování místních drobných a středních farmářů do globálních hodnotových řetězců a s nimi spojená opatření na podporu diverzifikace exportu potravin i zemědělských produktů," uvádí Jozef Špánik, stálý představitel České republiky při Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Z běžících projektů české rozvojové spolupráce lze uvést například „Participativní zemědělský rozvoj provincie Samangan" v Afghánistánu, „Podpora zemědělců a zemědělského vzdělávání v okresech Damboya a Alaba" v Etiopii, „Podpora produkce ovoce a zeleniny s přidanou tržní hodnotou v Moldavsku" či „Podpora tradičního způsobu zemědělské obživy v Tušsku" v Gruzii. V Bosně a Hercegovině byl nedávno ukončen projekt na posilování veterinárních služeb pro kontrolu kvality a bezpečnosti potravin. Mezi nové aktivity patří projekt na zvýšení kvality zemědělského vzdělávání s cílem stabilizovat zdroje obživy v Afghánistánu. Potravinové zabezpečení „Potravinové zabezpečení" je tématem měsíce října v rámci Evropského roku pro rozvoj 2015 (EYD2015), který na celoevropské úrovni usiluje o zvyšování povědomí široké veřejnosti o zahraniční rozvojové spolupráci (ZRS) Evropské unie a jejích členských států, jakož i o cílech, principech a přínosech ZRS. Bližší informace o rozvojové spolupráci a okamžité pomoci ve vztahu k tématu měsíce října je možné získat v Bulletinu Ministerstva zahraničních věcí ČR k ZRS. Informace o Evropském roku pro rozvoj 2015 jsou k dispozici na webových stránkách."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/ceska-re...namne-podili-na-potravinove-pomoci.html

denikreferendum.cz Sedlák, kterému Babiš spálil pole, po něm chce vrátit i Agro Jevišovice 23.10.2015

denikreferendum.cz str. 0 Domov Zuzana Vlasatá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Exkluzivně přinášíme další podrobnosti k případu Bohumíra Rady, kterému Babišovi lidé spálili v červnu totálním herbicidem úrodu. Babiš v minulosti připravil Radu o Agro Jevišovice, ale moravský sedlák se nyní soudně domáhá vrácení akcií. Když Deník Referendum v červnu upozornil na případ pole, které firma Andreje Babiše spálila svému konkurentovi Bohumíru Radovi, strhla se mediální bouře. Svým temperamentem proslulý ministr tehdy serveru Novinky.cz v odpovědi na dotaz k situaci napsal: „Rada je manipulátor, podvodník a lhář. Agrofert má s ním několik soudů a vydal k tomu tiskové prohlášení, tak se na něj s důvěrou obraťte.“

Rada považuje citovaný Babišův výrok za urážlivý a domáhá se jeho omluvy. I tento případ má svůj vývoj, o němž budeme informovat. Snad ještě zajímavější je ale ministrem financí bezděčně poskytnutá informace o „několika soudních sporech“, které s Bohumírem Radou jeho Agrofert vede. O co se spolu soudí a proč? Podle zjištění Deníku Referendu nejde o žádné malé věci. Původní vlastník Agra Jevišovice Rada je přesvědčen, že Babiš neprovedl nepřátelské převzetí jeho firmy v souladu se zákonem a žalobou se domáhá navrácení akcií. Spálené pole Bohumír Rada pokládá nejen za projev zvláště drsného konkurenčního boje, ale též za snahu přimět ho zastrašováním, aby couvl. K tomu se ale moravský sedlák nechystá a nebojí se ani o svých sporech s Babišem podrobně mluvit. Zdůrazňuje, že jeho případ není ojedinělý. Věří, že svým pevným postupem dodá odvahu popsat obchodní praktiky Andreje Babiše i dalším jeho obětem. Jak Andrej Babiš připravil Bohumíra Radu o Agro Jevišovice Třiapadesátiletý jihomoravský sedlák Bohumír Rada je přímý, rázný a pracovitý člověk. Jeho rodina pracuje s půdou už po mnoho generací. Když se stal vlastníkem Agra Jevišovice, rychle z něj vybudoval ve své době jeden z největších zemědělských podniků v České republice. Agro Jevišovice mu patřilo do roku 2010. Tehdy ho o ně, jak říká, připravil Andrej Babiš. Co se stalo? „V roce 1998 jsem se stal předsedou malého zemědělského podniku. Během dvou let jsme byli jedni z největších v České republice. Na trhu s jatečnou drůbeží jsme měli podíl zhruba jedenáct procent, v prasatech pět, v mléce dvě procenta. Firma obhospodařovala kolem 8650 hektarů. Vyráběli jsme obiloviny na krmivo. Zaměstnávali jsme celkem 320 lidí v našem regionu. Dařilo se nám do chvíle, kdy našeho hlavního odběratele, Kostelecké uzeniny – budu říkat násilným převratem –, ovládl Agrofert,“ vypráví Bohumír Rada. Agro Jevišovice a Kostelecké uzeniny původně fungovaly v synergii: „Byli jsme na ně navázaní asi z šedesáti procent. Měl jsem dobrý vztah s ekonomickým ředitelem Janem Bočkem, který vybudoval perfektní firmu z krachujícího družstva. Věřil jsem mu. Kostelec mi taky tenkrát ručil za úvěr. I banky tudíž chtěly, aby ode mě odebíral,“ popisuje Rada dobré vztahy v síti středně velkých zemědělských živnostníků, polistopadových selfmademanů. Bohumír Rada Andreji Babišovi necouvne. Foto Deník Referendum V roce 2005 ovšem Kostelecké uzeniny získal Andrej Babiš, jeho třetinový podíl v masokombinátu se změnil ve většinový. Pro Agrofert to byla vynikající akvizice, pro Agro Jevišovice začátek konce dobrých časů. Zpočátku běžela spolupráce s Kostelcem obdobně jako za Jana Bočka. „Co jsem neprodal do Kostelce, vyvážel jsem do Německa, Rakouska, Maďarska, na Slovensko a do dalších českých jatek. Jenomže pak jsem podlehl Babišovu naléhání a slibům. Tvrdil, že ode mě potřebuje pomoct, protože nemá jiného spolehlivého dodavatele. Tak jako dnes jeho voliči i já jsem tehdy uvěřil jeho slibům, že když začnu dodávat jen jemu, bude ode mě nakupovat za průměr cen Rakouska, Německa a Slovenska. Zdálo se to jako dobrá nabídka,“ pokračuje Bohumír Rada. Jenomže tak se z původně oboustranně výhodné spolupráce najednou stala i nebezpečná závislost. „Získává si vás pomocí drobných službiček a slibů. Nic pro něj není problém. Kamarádí se s lidmi podobným způsobem, jako to dělal ve volební kampani, když rozdával koblihy. Nabídne například, že vám jeho řidič odveze auto z letiště a zaparkuje někde za pár korun. Vedle toho vás neustále krmí báchorkami o tom, že ovládne evropský obchod s drůbeží. Pořád opakuje ty svoje řeči, že bude nejmocnějším mužem, a tím pádem, že je dobře s ním spolupracovat,“ popisuje Rada Babišovy metody. Dnes ví, že rozhodnutí věřit Andreji Babišovi a stát se na něm závislým byla osudová chyba. Bohumír Rada naletěl a podcenil také varování, kterým mu měl být osud manažerů Kosteleckých uzenin. Mimo jiné i Jana Bočka. Podraz na podraz

Pět lidí z vedení Kosteleckých uzenin v roce 2004 obvinil vyšetřovatel Jiří Pospíšil, přezdívaný dobovým tiskem Corrado Cattani z Vysočiny, bizarní konstrukcí z tunelování firmy, jež mělo de facto spočívat v tom, že řádně spláceli své závazky. Následovalo pozastavení provozního úvěru, které vyvolalo těžké finanční problémy. V tu chvíli se jako spasitel zjevil Andrej Babiš, do té doby pouze menšinový akcionář Kosteleckých uzenin, který vyhladovělou firmu koupil. Koncem roku 2007 byli všichni obvinění manažeři Kosteleckých uzenin u soudu zproštěni viny… Firma však už – samozřejmě – zůstala v Babišových rukách. „Když Andrej Babiš získal Kostelecké uzeniny, ještě de facto řídil Agrofert sám. Vypadalo to tak, že během dne vyřizoval záležitosti svých chemiček a někdy kolem osmé hodiny večer se začal věnovat Kostelci. To mi pak třeba zavolal, že mu tam stojí dvě stě lidí a že nemají, co zabíjet. Prosil, abych mu dovezl čtyři kamiony kuřat, protože některý z jeho odběratelů má zrovna na kuřecí maso akci,“ vzpomíná Bohumír Rada. Sám měl rodinu, práce nad hlavu, i tak ale – jak říká – pokaždé Babišovi vyhověl. Vytáhl zootechnika, vzbudil lidi a šli chytat kuřata pro Kostelec. „Na jeden kamion potřebujete třicet čtyřicet lidí. Když v hale uděláte narychlo binec, kuřata z toho mají stres, nahrnou se na stěnu, některá pochcípají. Máte z toho ekonomické ztráty. Ve dvě v noci ale byly moje kamiony s kuřaty v Kostelci a Andrej Babiš mohl ráno splnit své dodávky do supermarketů. To samé u prasat,“ líčí Rada. První náznaky, že vstřícnost už nebude tak úplně oboustranná, na sebe nenechaly dlouho čekat. „Někdy kolem roku 2006 nebo 2007 mi začal Kostelec za kuřata platit méně. Při patnácti milionech kilogramů drůbeže, která jsem mu ročně dodával, dělá korunový rozdíl v ceně za kilo patnáct milionů. Jeho ceny ale byly dokonce dvě až tři koruny pod obvyklými cenami. Nechával jsem mu tedy de facto skoro padesát milionů,“ počítá Bohumír Rada. Andrej Babiš tento postup zdůvodňoval množstevními rabaty a tím, že na něj tlačí supermarkety, které chtějí zákazníkům nabízet akce. „Jenomže takhle jsem ty akce celé odnášel já, ne on. Ždímal mě do roku 2010, kdy už ten tlak nešlo zvládat.“ Co následovalo, zažila spousta podnikatelů. „Nezaplatil jsem řádnou splátku fakturingové společnosti Bibby Financial Services. Babiš tu pohledávku koupil a podepsali jsme směnku. Ručil jsem mu i svým rodinným barákem. Nakonec na mě poslal exekutora, který mé dceři polepoval počítač značkou exekučně zabaveno, když se učila do školy. Tlak nešlo zvládnout, takže jsem mu Agro Jevišovice v roce 2011 prodal.“ Jak se to mohlo stát? Proč Bohumír Rada narůstajícímu tlaku nečelil? Proč ze spolupráce s Kosteleckými uzeninami neodstoupil? Pro formulaci své odpovědi si bere do ruky tužku a papír a kreslí časovou osu. „Jestliže chcete někomu k 1. lednu dodat kuřata, musíte je nejprve vypěstovat. To znamená, že potřebujete dodavatele jednodenních kuřat. Než se takové kuře vyklube, musí být vajíčko čtyřicet jedna dní v líhni – tam ho musíte vložit už někdy v listopadu. Jenomže aby bylo vajíčko, musí být i slepice, kterou je potřeba tři měsíce předem oplodnit,“ říká a zakresluje jednotlivé kroky na papír. Čili pokud chcete například dodávat kuřata k 1. lednu, musíte mít už někdy 10. července předcházejícího roku uzavřenou smlouvu s líhní. „Abych Babišovi plnil zakázky, musel jsem mít smlouvu víc než půl roku dopředu. Když jsem šel za Babišem a ptal se na ceny na příští rok, přislíbil mi ten průměr Rakouska, Německa a Slovenska. Nakonec mi ale dal cenu, která byla nevýhodná. A když jsem se ohradil, řekl, že má ztrátu a že si mám ty kuřata klidně nechat. Komu jsem je měl najednou asi tak prodat?“ popisuje mechanismus utahování šroubů Rada. V okamžiku, kdy měl Agrofert Radovo Agro Jevišovice vydáno na milost a nemilost, Babišova hra na přátelství skončila. Když se Babišovi lidé vypravili spálit Radovi úrodu, vypadalo to takhle. Foto archiv Bohumíra Rady

Model převzetí Jevišovic vykazuje obdobné prvky jako převzetí Kostelce. Nejprve Andrej Babiš anebo někdo mu blízký dostane vyhlédnutou oběť do problémů – může jít o neschopnost splácet dluhy kvůli pozastavenému úvěru či na dno stlačené výkupní ceny. V tu chvíli se najednou Andrej Babiš vynoří jako spasitel, který stísněnou firmu koupí. Je to metoda, kterou novináři popsali i v jiných případech. Jiří Pšenička a Martin Mařík psali v roce 2012 v časopise Ekonom v článku Krachující holding Less by mohl převzít Andrej Babiš: „Majitel Agrofertu nejprve takové společnosti pomůže finanční investicí, nebo přinejmenším odkladem splátek dluhů, které u něho daná společnost má. Subjekt se však dříve či později stejně ocitne v insolvenci, Babiš „váhá“, ale nakonec se dohodne s ostatními věřiteli a podnik přejímá. Příznačná je ještě jedna typická fáze – miliardář, který si ani na veřejnosti nebere servítek, často tvrdí, že ho původní majitelé oklamali.“ Rada se o Agro Jevišovice s Babišem dál soudí Zde by případ mohl skončit, ale nekončí, protože Bohumír Rada se nevzdal. Je přesvědčen, že Agrofert dosud nedostál několika závazkům vyplývajícím z memoranda, jež obě strany před převzetím Radova Agra Jevišovice Babišovým Agrofertem podepsaly. Toho se bezprostředně týkal spor o spálené pole. V souvislosti s případem je v běhu několik soudů a řízení, o nichž budeme informovat zanedlouho. Potenciálně nejpodstatnější spor ale spolu Rada s Babišem vedou o samu transakci, kterou Agro Jevišovice přešlo z Radových rukou do Babišových. Podle Rady drží Babiš akcie Agra Jevišovice neoprávněně. Spálenou úrodu pak lidé Andreje Babiše také zaorali. Foto archiv Bohumíra Rady V únoru tohoto roku obdržel krajský soud v Brně od Bohumíra Rady žalobu o vydání akcií. Jak říká Petr Vališ, právní zástupce Bohumíra Rady, Andrej Babiš při ovládnutí Agra Jevišovice totiž nesplnil podmínky pro převod akcií, jak je definovala kupní smlouva. „Předpokladem pro převod akcií Agro Jevišovice na dceřinou společnost Agrofertu Navos mělo být odkoupení několika bankovních pohledávek právě Navosem. Pohledávky ale neodkoupil Navos, nýbrž Agrofert. Za těchto okolností neměl notář akcie vůbec vydat, nicméně je vydal.“ Žaloba zatím leží u krajského soudu bez odezvy. Na Radovy dopisy a další výzvy k jednání nereaguje ani Babiš, ani Agrofert. Mluvčí skupiny, Karel Hanzelka, Deníku Referendum, po konzultaci s právním oddělením Agrofertu řekl: „Nezlobte se, probíhající soudní spory z principu nekomentujeme.“ V této souvislosti si stojí za to připomenout v úvodu citovaný Babišův výrok pro Právo: „Agrofert má s ním několik soudů a vydal k tomu tiskové prohlášení, tak se na něj s důvěrou obraťte.“ Podstata sporu se laikovi může jevit jako technický detail, ale není tomu tak. Deník Referendum věc konzultoval se dvěma na sobě nezávislými advokáty, nijak nezangažovanými ve sporu. Oba se shodli, že žaloba o vydání akcií má reálný základ.

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/21525...le-po-nem-chce-vratit-i-agro-jevisovice

Dieta JÍDELNÍČEK, co vás zahřeje 22.10.2015 Dieta str. 38 menu s dietou Text a food styling: Kristýna Ostratická, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ZLEPŠETE SI NÁLADU POMOCÍ JÍDLA. ZAHNAT ÚNAVU UMÍ NEJEN BANÁNY, MANDLE, BROKOLICE, ALE TŘEBA I CHILLI PAPRIČKA, KTERÁ KROMĚ ŘADY POZITIVNÍCH ÚČINKŮ FUNGUJE TAKÉ JAKO LEHKÉ AFRODIZIAKUM.

Životabudičů je hned několik. Pro náš jídelníček jsme si vybrali chilli papričku, která vás na začátku zimy rozehřeje nejen svojí chutí a barvou. V papričce se skrývá hodně vitaminu C, B6, D a A. Proslulou pálivost způsobuje alkaloid nazývaný kapsaicin, který způsobuje podráždění tkání a sliznic, jež vyvolá známý pocit pálení. Kapsaicin je rozpustný v tucích, proto se často pokrmy obsahující pálivé chilli kombinují s mléčnými produkty, jako je zakysaná smetana či jogurt. K měření pálivosti se používá tzv. Scovilleho stupnice, která je pojmenována po chemikovi, který tuto metodu zveřejnil již v roce 1912. Nic se však nemá přehánět, i když má každý z nás jiný práh bolestivosti. Kapsaicin je sice léčivá, ale zároveň vysoce dráždivá látka. Strach však mít nemusíte. Běžně dostupné chilli papričky nejsou životu nebezpečné. Při jejich pojídání se však v těle uvolňuje endorfin, jenž způsobuje dobrou náladu. Dochází i k lepší stravitelnosti pokrmů a údajně dokáže kapsaicin zničit i řadu nebezpečných bakterií včetně salmonely. Rovněž zabraňuje ukládání tuku v cévách, povzbuzuje krevní oběh a snižuje hladinu krevního cukru. Známé jsou jeho účinky na zrychlení metabolismu. Občasné přidání chilli papričky v rozumné míře tak prospěje vašemu zdraví i linii. Ve všech našich receptech ale můžete papričku vynechat. Seznamte se... KOKOSOVÉ MLÉKO Kokos v sobě ukrývá neskutečnou životodárnou sílu – obsahuje hořčík, fosfor, zinek, železo i draslík. Pomáhá při osteoporóze, používá se při léčbě nervových onemocnění. Kokos obsahuje až 60 % tuku, který ale na náš organismus nepůsobí škodlivě, a proto je kokosové mléko nebo smetana z kokosu mnohdy vhodnější než plnotučné mléko a smetanové výrobky z něj vyrobené. DÝNĚ HOKKAIDÓ Dýni je vhodné zařadit jako součást jídelníčku při redukční dietě, protože má málo kalorií, zato vysoký obsah vlákniny. Je bohatá na vitaminy a minerální látky, jako vápník, hořčík, draslík, vápník, betakaroten a vitaminy A, B, C. Má močopudné účinky a obsažené látky bojují proti parazitům. Je vhodná i pro diabetiky, opražená dýňová semínka mohou pomoci při potížích s prostatou. AVOKÁDO Je to sice jeden z nejtučnějších druhů ovoce, z jídelníčku jej však nevyřazujte. Obsahuje zdravé mononenasycené mastné kyseliny. Zajímavý je výsledek studie, ve které se zjistilo, že jedno avokádo (kolem 136 g) je obsahem živin srovnatelné se 42 gramy ořechů prospěšných pro naše srdce (mandle nebo vlašské ořechy), ale obsahuje mnohem menší množství kalorií. PO Snídaně – ovesná kaše (40 g) s ovocem (100 g) připravená v polotučném mléku (150 ml), sypaná lněným semínkem (10 g), zelený čaj, 1351 kJ/322 kcal Svačina – slunečnicový chléb (50 g), čerstvý kozí sýr (30 g), kedlubna (100 g), voda, 874 kJ/208 kcal Oběd – 120 g pečená kuřecí prsa, 140 g ve slupce pečených brambor, 100 g pečené mrkve, řepkový olej (5 g), petrželka, voda, 1518 kJ/361 kcal Svačina – rýžová panna cotta s mangovým přelivem, meduňkový čaj, 612 kJ/ 146 kcal Večeře – polévka z červené čočky (60 g) a dýně (200 g) s petrželkou, 1311 kJ/312 kcal II. večeře – pomelo (200 g), 348 kJ/83 kcal Celkový energetický příjem: 6014 kJ/1432 kcal Rýžová panna cotta s mangovým přelivem INGREDIENCE NA 4 PORCE 2 lžičky jemně mleté želatiny 400 ml rýžového mléka 40 g třtinového nerafi novaného cukru 1 vanilkový lusk 200 g manga 14 g medu chilli paprička POSTUP: Do mističky dáme dvě lžíce vody a vsypeme želatinu. Necháme pět minut stát, aby želatina vodu absorbovala. Rýžové mléko vlijeme do rendlíku spolu s cukrem a semínky z vanilkového lusku a zahříváme na středním plameni. Za občasného promíchání necháme dojít k varu. Přidáme želatinu a

minutu až dvě povaříme, aby se želatina rozpustila. Směs vlijeme do skleniček. Dáme na čtyři až šest hodin chladit, aby se směs zpevnila. Mango oloupeme, vypeckujeme, nakrájíme, dáme do rendlíku, podlijeme trochou vody a svaříme s medem. Poté jej rozmixujeme dohladka. Ztuhlou panna cottu přelijeme mangovou omáčkou a ozdobíme nakrájenou chilli papričkou. TIP: Mango můžete vyměnit za pomeranč. 612 kJ/146 kcal bílkoviny: 1 g sacharidy: 32 g tuky: 1 g ÚT Snídaně – celozrnný chléb (60 g), žervé (40 g), strouhaná hruška (50 g), vlašské ořechy (10 g), bylinný čaj, 1336 kJ/318 kcal Svačina – tmavý toast (2x 20 g), žervé (15 g), tvrdý sýr 30% (20 g), paprika (100 g), ledový salát (20 g), voda, 964 kJ/229 kcal Oběd – pečený pstruh (150 g) s míchaným listovým salátem (200 g), vařený kuskus (80 g), voda, 1413 kJ/336 kcal Svačina – kefírové mléko (250 ml), jablko (50 g), hroznové víno (100 g), 846 kJ/201 kcal Večeře – letní závitky s pikantní omáčkou, voda, 1235 kJ/294 kcal II. večeře – pomeranč (150 g), 294 kJ/70 kcal Celkový energetický příjem: 6088 kJ/1450 kcal Letní závitky s pikantní omáčkou INGREDIENCE NA 1 PORCI 24 g (3 ks) rýžového papíru 30 g vařených rýžových nudlí (rice vermicelli) hrst koriandrových listů 20 g hlávkového salátu 80 g mrkve, 60 g cukety 50 g uzeného tofu lžíce přírodní sójové omáčky 100 ml vroucí vody 10 ml rybí omáčky 4 g třtinového cukru, limetková šťáva chilli paprička, stroužek česneku 5 g černých sezamových semínek POSTUP: Mrkev a cuketu nakrájíme na krátké nudličky. Bylinky i salát nakrájíme. Tofu nakrájíme na hranolky. Nudle promícháme se sójovou omáčkou. Vše si nachystáme k ruce a připravujeme balíčky z rýžového papíru. Rýžový papír namáčíme do teplé vody asi na dvě minuty, aby změkl. Každý plát v jeho dolní třetině naplníme připravenými ingrediencemi, které posypeme sezamovými semínky. Kraje papíru zahneme směrem dovnitř, spodní okraj přetáhneme přes náplň a zarolujeme. Závitky podáváme s pikantní omáčkou. Omáčku si připravíme tak, že rozpustíme cukr ve vroucí vodě, přidáme rybí omáčku, a jakmile vše zchladne, dodáme pár kapek limetkové šťávy, chilli a nadrcený česnek. 1235 kJ/294 kcal bílkoviny: 14 g sacharidy: 44 g tuky: 5 g ST Snídaně – grahamové pečivo (60 g), vejce natvrdo (50 g), rajče (100 g), paprika (100 g), meduňkový čaj, 1230 kJ/ 293 kcal Svačina – banán (120 g), bílý jogurt (150 g), voda, 838 kJ/200 kcal Oběd – celozrnné špagety (100 g) s krůtím masem (120 g), špenátem (100 g) a sójovou smetanou (40 g), voda, 1549 kJ/369 kcal Svačina – celozrnný rohlík (60 g), mrkvová pomazánka (30 g), voda, 845 kJ/201 kcal Večeře – dýňová polévka s kokosem a chilli, 1265 kJ/301 kcal II. večeře – odtučněný tvaroh (100 g), salátová okurka (100 g), 334 kJ/79 kcal Celkový energetický příjem: 6061 kJ/1443 kcal Dýňová polévka s kokosem a chilli INGREDIENCE NA 2 PORCE 1/2 dýně hokkaidó 5 g kokosového oleje 100 g cibule 1 lžíce kari 500 ml zeleninového vývaru 100 ml kokosového mléka sůl, pepř 10 g kokosových plátků chilli paprička, koriandr K podávání na porci: 50 g celozrnného chleba POSTUP: Dýni není třeba zbavovat slupky, pouze odstraníme semínka a nakrájíme ji na kostky. Na oleji orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme kari a chvíli společně promícháme, aby se koření rozvonělo. Přidáme dýni, zalijeme vývarem a vaříme doměkka asi 15 až 20 minut. Nakonec polévku rozmixujeme dohladka a přilijeme kokosové mléko. Osolíme a opepříme. Zdobíme plátky kokosu, koriandrem a nakrájenou chilli papričkou (množství upravíme podle chuti). Podáváme s celozrnným chlebem. TIP: Takto lze připravit i polévku mrkvovou. 1265 kJ/301 kcal bílkoviny: 7 g sacharidy: 46 g tuky: 7 g

ČT Snídaně – celožitný dalamánek (2x 40 g), tuňáková pomazánka (40 g), ledový salát (20 g), cherry rajčata (100 g), zelený čaj, 1312 kJ/312 kcal Svačina – ovocný jogurt (120 g), mandle (10 g), pohankové vločky (10 g), voda, 869 kJ/207kcal Oběd – hovězí stir-fry s brokolicí, voda, 1446 kJ/344 kcal Svačina – knäckebrot (2x 9 g), žervé (40 g), drůbeží šunka (30 g), paprika (150 g), voda, 828 kJ/197 kcal Večeře – míchaný salát (150 g) s ředkvičkami (50 g), bramborami vařenými ve slupce (100 g), čerstvý sýr (50 g), olivový olej (7 g), citronová šťáva, voda, 1257 kJ/299 kcal II. večeře – jablko (150 g), 356 kJ/85 kcal Celkový energetický příjem: 6068 kJ/1445 kcal Hovězí stir-fry s brokolicí INGREDIENCE NA 2 PORCE 250 g hovězí svíčkové 2 stroužky česneku špalík oloupaného zázvoru chilli paprička, šťáva z jedné limetky 200 g brokolice, 150 g červené papriky 50 g jarních cibulek hrst koriandrových lístků, sójová omáčka, sůl 10 ml sezamového oleje 200 g vařené rýže parboiled POSTUP: Brokolici očistíme a rozebereme na menší růžičky. Jarní cibulky nakrájíme na kolečka a papriku na drobné proužky. Všechnu zeleninu si připravíme k ruce. Hovězí maso nakrájíme na proužky, stroužky česneku na plátky, zázvor a chilli nadrobno. Rozpálíme pánev wok. Vlijeme do ní část oleje a pak přidáme maso, česnek, chilli a zázvor. Zprudka restujeme, dokud není maso téměř hotové. Přidáme trochu sójové omáčky, šťávu z limetky a opékáme zprudka asi 30 vteřin. Celý obsah pánve přendáme do větší mísy, včetně šťávy. Wok vrátíme na oheň, znovu přilijeme trochu oleje a přidáme zeleninu, kterou restujeme zhruba 3 minuty. Vrátíme do woku maso a šťávu, vše společně promísíme. Nakonec přidáme hrst koriandrových lístků a poté vše navršíme na uvařenou rýži. 1446 kJ/344 kcal bílkoviny: 27 g sacharidy: 37 g tuky: 9 g PÁ Snídaně – ovocné sypané müsli (40 g), podmáslí (150 ml), jablko (80 g), mandlové plátky (10 g), bílý čaj, 1277 kJ/304 kcal Svačina – zeleninový salát (250 g), olivový olej (5 g), citronová šťáva, balkánský sýr (25 g), rýžový celozrnný chlebíček (10 g), mátový čaj, 873 kJ/208 kcal Oběd – thajská polévka s kokosovým mlékem, 1581 kJ/753 kcal Svačina – Ovofi t ovocný tvaroh (140 g), celozrnný chléb (50 g), voda, 900 kJ/214 kcal Večeře – rizoto – vařená rýže (100 g), hrášek (100 g), mrkev (100 g), zeleninový vývar (100 ml), parmazán (10 g), jarní cibulka, olivový olej (5 g), voda, 1317 kJ/ 314 kcal II. večeře – kedlubna (150 g), 190 kJ/45 kcal Celkový energetický příjem: 6138 kJ/1461 kcal Thajská polévka s kokosovým mlékem INGREDIENCE NA 4 PORCE 4 lodyhy citronové trávy 10 limetkových (kafrových) listů 400 g kokosového mléka 800 ml kuřecího vývaru 3 cm čerstvého kořene galangalu 300 g krůtích prsíček 100 g žampionů 4 lžíce limetkové šťávy 3 lžíce rybí omáčky menší hrst nasekaného koriandru chilli paprička POSTUP: Spodní část lodyhy citronové trávy odřízneme v délce asi 5 cm a rozdrtíme. Zbylou část nasekáme nahrubo. Do většího hrnce dáme kuřecí vývar, kokosové mléko, citronovou trávu, galangal nakrájený na tenké plátky, pět limetkových listů a společně vaříme 15 minut. Provoněný vývar scedíme a vrátíme na mírný plamen. Přidáme krůtí maso nakrájené na nudličky, rozpůlené žampiony, zbylé limetkové listy a vaříme asi 7 minut, dokud maso nezměkne. Vmícháme rybí omáčku a limetkovou šťávou. Před podáváním přidáme čerstvý koriandr a chilli podle chuti. TIP: Citronovou trávu, kafrové listy i galangal k dostání ve specializovaných prodejnách a v koutku s exotickými surovinami. 1581 kJ/753 kcal bílkoviny: 18 g sacharidy: 26 g tuky: 24 g SO Snídaně – žitný chléb (70 g), rybí pomazánka z tuňáka ve vlastní šťávě (40 g), kedlubna (100 g), rajčata (100 g), zelený čaj, 1396 kJ/332 kcal Svačina – čerstvé ovoce (100 g), sójový jogurt (120 g), para ořechy (10 g), voda, 930 kJ/221 kcal Oběd – pikantní krevety s avokádovým krémem, voda s citronem, 1423 kJ/339 kcal Svačina – pohankový dalamánek (60 g), žervé (20 g), drůbeží šunka (15

g), hlávkový salát (30 g), voda, 880 kJ/210 kcal Večeře – pórková polévka (100 g) s bramborami (100 g) a mrkví (100 g) zahuštěná kuskusem (40 g), zakysaná smetana (20 g), 1285 kJ/ 306 kcal II. večeře – žlutá paprika (150 g), 180 kJ/43 kcal Celkový energetický příjem: 6094 kJ/1451 kcal Pikantní krevety s avokádovým krémem INGREDIENCE NA 2 PORCE 150 g avokáda stroužek česneku citronová šťáva a kůra z poloviny malého citronu 70 g okurky 120 g vyloupaných tygřích krevet 20 g červené cibule koriandr, chilli, zázvor K podávání na porci: 30 g celozrnného žitného chleba POSTUP: Avokádo rozmixujeme dohladka s česnekem, citronovou šťávou a kůrou. Krevety vyloupeme – nejprve odlomíme hlavičku, potom krevetu opatrně vyloupneme a nakonec hřbet na horní straně zlehka nařízneme, abychom mohli odstranit tmavé střívko uvnitř. Poslední článek a ocasní ploutvičku necháme. Na olivovém oleji orestujeme nadrobno nakrájený česnek, zázvor, červenou cibuli a chilli papričku. Vhodíme krevety a minutu opékáme. Osolíme, opepříme a vmícháme nasekaný koriandr. Okurku nakrájíme na malé kostky a vmícháme do vychladlých krevet. Dno sklenice naplníme avokádovým krémem, na který navršíme krevetovou směs a podáváme s celozrnným chlebem. 1423 kJ/339 kcal bílkoviny: 16 g sacharidy: 19 g tuky: 21 g NE Snídaně – ovesná kaše (40 g) s rýžovým nápojem (200 ml), lněným semínkem (10 g) a sušeným ovocem (10 g), bylinný čaj, 1339 kJ/319 kcal Svačina – ananas (150 g), bílý jogurt 3,5% (150 g), rýžový chlebíček (10 g), voda, 929 kJ/221 kcal Oběd – pečená kuřecí stehna s karotkovým pyré, voda, 1655 kJ/394 kcal Svačina – knäckebrot (20 g), tvarohová pomazánka s pažitkou (50 g), salátová okurka (100 g), voda, 793 kJ/189 kcal Večeře – salát z červené čočky (100 g), mrkve (100 g), polníčku (50 g), žluté papriky (100 g) s olivovým olejem (7 g), sýrem feta (25 g) a umeoctem, voda, 1228 kJ/292 kcal II. večeře – ředkvičky (150 g), 110 kJ/26 kcal Celkový energetický příjem: 6054 kJ/1441 kcal Pečené kuřecí stehno s karotkovým pyré INGREDIENCE NA 1 PORCI 1 ks kuřecího stehna sůl, pepř 10 g olivového oleje 1 lžička mleté sladké papriky špetka mleté pálivé papriky chilli paprička, jarní cibulka 5 g sezamových semínek 150 g karotky 15 g lučiny POSTUP: Kuřecí stehno podle potřeby očistíme. Nasolíme a necháme chvilku uležet. Do misky vlijeme olej a přidáme koření. Vše společně promícháme. Troubu předehřejeme na 180 °C. Stehno vložíme do pekáče a z obou stran potřeme směsí. Podlijeme trochou vody. Pekáč přiklopíme druhou stranou nebo poklicí a vložíme do rozpálené trouby. Zakryté pečeme zhruba 45 minut, mezitím maso poléváme. Poté odklopíme a pečeme ještě asi 20 minut. Karotku nakrájíme na kousky a ve vroucí osolené vodě ji uvaříme doměkka. Poté ji slijeme, přidáme lučinu, sůl a rozmixujeme dohladka. Pečené maso zdobíme nakrájenou chilli papričkou, sezamovými semínky a jarní cibulkou. Podáváme s karotkovým pyré. TIP: Místo karotky můžete použít dýni. 1655 kJ/394 kcal sacharidy: 20 g bílkoviny: 39 g tuky: 18 g Foto autor| foto: Ondřej Košík a Shutterstock.com, decor styling: Markéta Zindulková. Děkujeme za zapůjčení nádobí: Le Patio, Butlers, Apropos, Domov & Styl, MagsBags, Bazar Potočníková

Dobrý den s kurýrem Slovácká tržnice Konírna: to nejlepší z regionu 26.10.2015

Dobrý den s kurýrem str. 25 Společnost (BZ) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Široká nabídka kvalitních a čerstvých výrobků od regionálních dodavatelů a producentů pod jednou střechou. To je Slovácká tržnice - Konírna, která se nachází v Uherském Hradišti, v areálu bývalých kasáren. „Slovácká tržnice je v provozu teprve měsíc, nicméně již nyní můžeme konstatovat, že jsme s návštěvností velmi spokojeni. Areál se dostal rychle do povědomí veřejnosti a to je dobře,“ uvedla Magda Pekařová, tisková mluvčí skupiny SYNOT. Své výrobky ve Slovácké tržnici stabilně nabízí 27 prodejců, další využívají možnosti krátkodobých pronájmů a jsou zde pouze určité dny v týdnu. Díky tomu je nabízený sortiment velmi pestrý. „Nabídka je velmi široká - jde o ovoce, zeleninu, mléčné nebo cukrářské výrobky, maso a uzeniny, pečivo, víno, med, marmelády, bylinky, mošty, sirupy, koření, domácí těstoviny, palačinky, vajíčka, domácí potřeby, květinová aranžmá, pletené a textilní výrobky, dřevořezby, ručně vyráběná mýdla a svíčky, keramiku, zahrádkářské potřeby a řadu dalších produktů. Jednáme přitom i s dalšími prodejci, proto věříme, že zákazníkům budeme v dohledné době moci nabídnout ještě pestřejší sortiment. Již brzy nabídku rozšíříme například o prodej sudových vín ze Slovácka,“ přiblížila Pekařová. Přímo v areálu je navíc možnost občerstvení, a to formou bistra, které nabízí denně teplé polévky, grilovaná kuřata, klobásky, pečená kolena, sýry a řadu dalších pokrmů. V areálu je však možné koupit také těstoviny, lívance, toasty, palačinky a k tomu například kávu, ovocný cider nebo čepované pivo. Zákazníkům nákup ve Slovácké tržnici příležitostně zpestřují speciálně zaměřené akce. Například dětem jsou každou sobotu určeny tematické tvořivé dílny, divadlo, pohybové aktivity nebo jízdy na koních. Myšleno je ale na všechny generace. „Pro naše klienty jsme již připravili několik zajímavých akcí, jako například ochutnávku burčáku nebo klobás či degustaci kávy. Připravena je také ochutnávka pekařských výrobků, ale také svatomartinských vín a dalších gastronomických pochoutek, rozsvěcení vánočního stromu a vánoční trhy. Podobné akce budou samozřejmě následovat i v roce 2016,“ doplnila mluvčí. Slovácká tržnice má za úkol především podpořit drobné živnostníky a podnikatele místního regionu a na druhé straně nabídnout veřejnosti kvalitní produkty ze Slovácka, které seženou na jednom místě. Svou pobočku zde za podpory Nadace SYNOT otevřel i Region Slovácko se značkou Tradiční výrobek Slovácka. V dohledné době navíc v tržnici otevře svou prodejnu také chráněná dílna Manlomka, která zaměstná několik handicapovaných osob. (BZ) Vůně klobásek lákala Úderem páteční patnácté hodiny se Slováckou tržnicí v Uherském Hradišti začaly linout vůně klobásek y od dvou prodejců. Miroslav Hakala a Michal Cahel nabídli zákazníkům portfolio svých voňavých produktů. A návštěvníci tržnice tak mohli pop p rovnávat a koštovat, která klobáska je chutnější, ostřejší či voňavější. K tomu všemu hrála cimbálová muzika Litera a taneční vystoupení obstaral y p dětský folklorní soubor Šohajek z Vlčnova. Ruch v tržnici neustal ani v sobotu dopoledne, kdy bylo pro děti - a v mnoha případech i pro jejich rodiče - připraveno dýňobraní s DDM Šikula v Uherském Hradišti. Pod šikovnýma rukama dětí tak vznikaly hallowenské dýně, které budou zdobit nejedno obydlí při nadcházejícím svátku duchů. Foto popis|

E15 Maďarská národní exportní agentura – spolehlivý partner pro vývoz 22.10.2015

E15 str. 6 Příloha - Komerční speciál - Maďarsko, Obchodní partner ČR Zsanett Ducsai-Oláh Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Maďarská národní exportní agentura byla založena s cílem, aby v souladu se zahraničně obchodní strategií země za Dunajem podporovala export a rozšíření vývozu maďarských malých a středních podniků, jež produkují mezinárodně konkurenceschopné výrobky a služby s vysokou přidanou

hodnotou. V současné chvíli máme již v 29 zemích na čtyřech kontinentech obchodní zastoupení, která napomáhají prezentaci maďarských produktů a služeb na zahraničních trzích. * Tisíce malých a středních podniků v jedněch rukách Naším posláním a zároveň úkolem číslo 1 je, abychom dostali exportovatelné maďarské výrobky a služby na zahraniční trhy. Prostřednictvím našich služeb spojených s odbytem v cizině, doprovázíme naše partnery celým obchodním procesem, od předání základních charakteristik dané země, přes obstarání povolení, posudků potřebných pro export a dostupná logistická řešení až po následné sledování po dokončení celé transakce. Jsme v denním kontaktu s tisíci maďarských malých a středních podniků. Prostřednictvím našich partnerů disponujeme kompletní paletou zboží a služeb, ve všech ohledech odpovídajících nárokům českého trhu. * Kvalitní maďarské potraviny bez GMO na českém trhu Pokud jde o přítomnost produktů maďarského zemědělského a potravinářského průmyslu, domnívám se, že i na českém trhu známém vysokými nároky spotřebitelů mají své místo vysoce kvalitní produkty. V současnosti je na vašem trhu mnoho maďarských produktů, po kterých je významná poptávka. Naši vlast zde důstojným způsobem reprezentují zejména vynikající maďarská vína a pálenky, čerstvé primární potraviny bez GMO od maďarských producentů – ovoce a zelenina, respektive zpracované masné výrobky vysoké kvality s vysokou přidanou hodnotou. Portfolio produktů lze však ještě výrazně rozšířit, neboť široká škála maďarských potravinářských výrobků je konkurenceschopná i v mezinárodním srovnání. * Vysoká přidaná hodnota Součástí maďarského vývozu jsou i naše odborné znalosti a know-how, proto není divu, že i Maďarská národní exportní agentura věnuje značnou pozornost exportu výsledků duševní činnosti. Pokud srovnáváme cenu a hodnotu výasledného produktu, jsou maďarské zboží i služby mimořádně konkurenceschopné zejména ve strojírenském odvětví a také v informačním a komunikačním sektoru (především v oblasti inženýrských odborných znalostí). Dále máme významné vývozní možnosti v oblasti biotechnologií a zdravotnického průmyslu. Kvalitu nabízíme i v oblasti know-how navazujícího na projekty smart city. Věřím, že česko-maďarské vztahy se budou dále upevňovat, a mnohé z našich čtenářů budu moci v budoucnu osobně přivítat jako našeho nového partnera. Foto popis| O autorovi| Zsanett Ducsai-Oláh, výkonná ředitelka Maďarské národní exportní agentury

Salámy Pick dobyly i svět 22.10.2015

E15 str. 12 Příloha - Komerční speciál - Maďarsko, Obchodní partner ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Segedínský obchodník s obilninami Márk Pick svou firmu založil v roce 1869. O devět let později, v roce 1878 začal v zimním období, čili v době, kdy ubylo práce na poli, i s výrobou salámu. Velkovýrobu salámů obchodník započal v roce 1885. Odborná znalost ve výrobě salámu, maďarské suroviny a vynikající směs maďarského koření stvořili vysoce kvalitní produkt, který měl osobitou a nezaměnitelnou chuť a který se záhy proslavil i v zahraničí. Významný mezník v historii firmy nastal v roce 1906, kdy se stal spolumajitelem Jenő Pick, nejstarší syn zakladatele. Na jeho popud se salámy staly hlavním produktem firmy. Začal také s mohutnou podporou exportu vlastních produktů, čímž se počáteční výroba 60 tun za rok zvýšila v první dekádě dvacátého století na 300 tun ročně. Salámy Pick získaly ochrannou známku v roce 1917, a firma se postupně stala jedničkou na trhu. V

roce 1931 uzavřeli spojenectví s budapešťskou firmou Hertz a debrecínskou firmou Vidoni. Ve třicátých letech produkty Pick postupně dobyly i zámořské trhy. Po znárodnění roku 1948 firmu sloučili se segedínskými jatkami a se Segedínskou mrazírenskou společností. Na konci socialismu se firma začala transformovat a v roce 1987 se stala samostatnou společností Szegedi Szalámigyár és Húskombinát (Segedínská továrna na salám a masokombinát). Masivní investice ji vyzdvihly do vedoucího postavení na trhu hned po změně režimu. V roce 1992 se pak firma transformovala na akciovou společnost Pick Szeged Szalámigyár és Húsüzem Rt. Poté se brzy objevila na budapešťské i na londýnské burze. V současnosti firma patří mezi přední akciové společnosti v Maďarsku a je proslulá i v zahraničí. Obyvatelé Maďarska považují značku Pick za jednu z nejpoctivějších a nejtradičnějších domácích značek. http://pick.hu Foto popis| GASTRONOMICKÝ ZÁZRAK ZE SEGEDÍNU. Salámy PICK patří k nejtradičnějším maďarským značkám a znají je zákazníci z celého světa.

Husijatra.cz: Národní maďarskou pochoutku objevují i Češi 22.10.2015

E15 str. 13 Příloha - Komerční speciál - Maďarsko, Obchodní partner ČR /jap/ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Gurmány oblíbená husí a kachní játra nebo chcete-li foie gras. Delikatesa, kterou Francouzi považují dokonce za národní památku. Pochoutky ze ztučnělých jater vodního ptactva té nejvyšší kvality nabízí zákazníkům v ČR Filip Töpfer se svým projektem husijatra.cz. Husy a výrobky z nich, dovážené firmou Filipa Töpfera téměř výhradně z Maďarska, najdete na pultech českých lahůdkářství a také v řadě restaurací. Češi si je dnes mohou koupit dokonce i ve velkých obchodních řetězcích. Země za Dunajem je přitom druhým největším producentem lahůdky na světě. A kvalita jater z maďarských farem je srovnatelná s jakostí francouzské produkce. Pokud se Filipa Töpfera zeptáte, zda byla primárním důvodem, proč se do byznysu s foie gras pustil, snaha zaplnit volné místo na českém trhu, řekne vám, že skutečnost je daleko prozaičtější. Původně dovážel foie gras pouze pro proslulou pražskou restauraci U Kalicha, kterou jeho otci a strýci Tomáši Töpferovi vrátili v roce 1991 v restituci. Ta má v nabídce pokrmy z husích a kachních jater už řadu let. To, co prodejem vydělal, přitom utrácel za další cesty za hranice. Výlety do Maďarska zadarmo „Zhruba jednou za tři měsíce jsem měl zadarmo dva dny v Budapešti. Tam jsem šel na večeři, do lázní... A pak jsem si přivezl z tamních trhů další dodávku. To jsem dělal několik let jen pro naši vlastní restauraci, ale v jeden okamžik mne napadlo, že bych mohl foie gras nabízet i dalším zájemcům v Česku,“ prozrazuje. Ačkoli se z vnitřností vyrábí široká škála produktů, Filip Töpfer se před necelými třemi lety rozhodl, že obejde pražská lahůdkářství s nabídkou celých mražených jater. „Začal jsem v lednu 2013. Napsal jsem si plán, co je potřeba udělat – tedy vyrobit logo, udělat webové stránky, připravit katalog či nabídku receptů pro své budoucí zákazníky. Vymyslel jsem samozřejmě i to, koho oslovím. A už 1. března jsem vyrazil do ulic,“ říká. „Během čtrnácti dnů jsem obsadil dvacet pražských lahůdkářství. Prakticky všichni, co v tomto oboru něco znamenají, měli o husí játra od nás zájem. Nemyslím si, že jsem zalepil díru na trhu, spíše na tom od počátku intenzivně makám a přináší to ovoce,“ doplňuje spolumajitel hostince U Kalicha. Za první měsíc dosáhla firma obratu v řádu tisíců. „V srpnu už jsem prodával výrobky na farmářských trzích a obrat se zvýšil téměř dvacetinásobně. V květnu 2014 jsem s našimi pokrmy skončil jako druhý nejlepší na Prague Food festivalu. Už tehdy jsme měli zákazníky na chlazená i mražená husí a kachní játra – sortiment se rychle rozrostl a měsíční obrat dosáhl 3,5 milionů.“ A Töpferova firma roste raketově dál.

Filozofií obchodníka bylo od počátku podnikat tak, aby jeho zákazník dostal servis, který by sám Filip Töpfer očekával od jiných. Vysokou kvalitu za přijatelnou cenu přitom musel být schopen zajistit, ačkoli sám není výrobcem. Není husa jako husa Obliba gastronomického zázraku spočívá mimo jiné v tom, že husy a kachny, ze kterých se játra získávají, chovají farmáři zcela odlišným způsobem než obyčejné jateční ptáky, kteří se líhnou a žijí v halách a speciálně se nedokrmují. „Zdrojem jsou husy a kachny vykrmené. Pták žije deset týdnů venku, pak se na tři týdny zavře do haly, kde se speciálními sondami krmí omaštěnou vařenou kukuřicí. Husa má omezený pohyb, ztuční, vyrostou v ní játra, a až pak jde na porážku,“ prozrazuje podnikatel, který od počátku nakupuje pro své klienty tento typ drůbeže. Pokud máte takovou husu či kachnu na talíři – v Česku dostanete i krky, prsa či stehna dovezená z Maďarska, určitě poznáte rozdíl. Pochutnáte si daleko víc, maso totiž není nikdy suché. Zpočátku vozil Filip Töpfer zboží z maďarských trhů, což dělají i další dovozci, poté si našel firmu, která mu měla kontakt s výrobci zprostředkovávat, aby byla zaručena stabilní kvalita produktů, stejná cena nebo například způsob jejich balení. Nepříjemné zkušenosti ho ovšem přinutily spolehnout se opět jen sám na sebe. „Udělal jsem velkou túru po Maďarsku, navštívil jsem většinu relevantních výrobců. Dodnes jezdím do Maďarska jednou za týden a jsem s nimi v pravidelném kontaktu. Pokud Maďaři zjistí, že jste spolehlivým partnerem a mají s vámi dobré vztahy, jsou schopni vám zajistit to nejlepší za rozumnou cenu,“ prohlašuje. Töpferovy foie gras ochutnáte i ve Vídni Töpferova firma dnes dováží chlazené i mražené výrobky z husích jater včetně lahodných paštik. Seženete je v českých lahůdkářstvích, restauracích i supermarketech, ale i v obchodech na Slovensku. K dostání jsou dokonce v jednom vídeňském lahůdkářství. Firma má i svůj e-shop. „Všechny výrobky jsou v našem balení. Jen malá část jsou původní maďarské produkty, dnes už v brendingu Husi jatra.“ Mohu říct, že dneska spolupracuji prakticky se všemi relevantními výrobci produktů z foie gras v zemi.“ Podnikatel jezdí do Maďarska pravidelně i z jiného důvodu. Jeho firma si z prozaických důvodů dodnes vozí husí játra ze země za Dunajem sama. Odpadá tím riziko, že se vám zboží po cestě ztratí, respektive že ho někdo rozkrade, a zároveň ušetříte dost peněz za dopravu. Aktuálně dováží do Česka zhruba tři tuny masných výrobků týdně. Chcete-li ochutnat jemné a skvělé drůbeží maso, oceníte i to, že se podnikání Filipa Töpfera nadále přizpůsobuje i jídelníček jeho restaurace. Můžete si zde objednat skvělá smažená játra, perkelt (obdoba guláše s vnitřnostmi a zakysanou smetanou) či šťavnatá prsa nebo stehna. Dobrou chuť! Foto popis|

e15.cz Jana Havligerová: Babišovy párky 26.10.2015

e15.cz str. 0 Blogy - Zápisník Jana Havligerová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Česko ze systematického porušování práv uprchlíků a dal najevo znepokojení nad xenofobními veřejnými projevy včetně islamofobních výroků prezidenta Miloše Zemana. To nemohl Hrad nechat jen tak. Mluvčí Ovčáček podle důvěryhodných zdrojů okamžitě vyslal do terénu komando zvědů. Analýza sesbíraných informací vedla ke dvěma závěrům: stupňuje se kampaň proti Česku kvůli postoji vůči migrační krizi a dlouhé prsty pražské kavárny sahají až do New Yorku.

Sněmovnímu ústavně právnímu výboru došla trpělivost se šéfem rezortu spravedlnosti Robertem Pelikánem. Poslanec Marek Benda (ODS) kvůli absencím páně ministra jak na jednání výboru, tak plenárních schůzích sněmovny interpeloval premiéra. Proslýchá se totiž, že Pelikán medituje v Indii. Na ministrovu obranu: smířit se s následky toho, že neprosadím zákon o státním zastupitelství podle předem připravených nót, zklidnění mysli jistě vyžaduje. Světová zdravotnická organizace se chystá zařadit průmyslově zpracované maso na seznam rakovinotvorných látek. Na balíčcích slaniny nebo párků by se tak mohly objevit podobné varovné nápisy, jaké jsou nyní na cigaretách. V Česku by pro začátek stačilo, kdyby na obalech párků značky Vodňanské kuře byl nápis „Nejsou vyrobeny z masa“. Ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Rusko je připraveno podpořit vzdušnými údery i syrskou opozici. O souběžné podpoře režimní armády Bašára Asada přitom sice nepadlo ani slovo, ale ta se rozumí jaksi sama sebou. Moskva je zkrátka rozhodnutá přinést Syřanům mír, i kdyby nezůstal kámen na kameni. Čtěte také: Juncker: uprchlíci nemůžou volně procházet Balkánem

URL| http://nazory.euro.e15.cz/blogy/blogy-...jana-havligerova-babisovy-parky-1239559

echo24.cz ‚Jsou prostě dobré.‘ Babišova MFD chválí Babišovy párky ze separátu 21.10.2015

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage Echo24, kn Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Drůbeží párky testoval, nebo přesněji degustoval ve své úterní příloze deník Mladá fronta Dnes, který patří do mediální divize koncernu Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše (ANO). Hned polovina testovaných výrobků přitom pocházela od Babišových firem a obsadily také nejvyšší příčky. Drůbeží párky testoval, nebo přesněji degustoval ve své úterní příloze deník Mladá fronta Dnes, který patří do mediální divize koncernu Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše (ANO). Hned polovina testovaných výrobků přitom pocházela od Babišových firem a obsadily také nejvyšší příčky. Vítězem testu se staly párky pro děti značky Bilbo vyrobené ze 70 procent masa od Kosteleckých uzenin. Kontroverze mezi lidmi na sociálních sítích vyvolalo spíše ale obsazení druhé příčky. Na té se totiž umístily kuřecí párky Klausovky, které jsou vyrobeny ze separátu a kůží. Přestože odborníci „kvalitu“ strojně oddělených zbytků masa od kostí pomluvili, podle novin jsou párky značky Vodňanské kuře „prostě dobré“. Přizvaní experti na potraviny v testu Mladé fronty Dnes hodnotili párky ze separátů „většinou“ negativně. Podle nich jsou suché a nemají příliš masovou chuť. Navíc mají „díky strojně oddělenému masu zvláštní gumovitou konzistenci, která je jen různě ochucená.“ Přesto deník argumentuje tím, že podle výrobců separát není žádný odpad a aspoň se tím zužitkují zbytky masa, které zůstávají na kostech. Přiznává alespoň, že hlavní důvod používání separátu zůstává však ekonomický, tedy levnější náklady. ‚Lidé jsou na separát zvyklí‘ Jak to ale, že na druhém místě skončily Klausovky ze separátu? Redakce uvádí, že netestovala jen kvalitu, ale i chuť. A může proto doporučit právě i výrobek ze zbytkového masa. „Nelze říct, že

všechny párky ze strojně odděleného masa chutnají špatně,“ napsal deník, podle kterého to degustace potvrdila. „Nejlépe chutnaly Kuřecí párky pro děti Bilbo (216 Kč/kg), které obsahují 70 % masa a staly se i celkovým vítězem testu. V chuťovém hodnocení však hned za nimi skončily třikrát levnější Klausovky ze separátů a kůží,“ dodaly noviny. Odborník Státní zemědělské a potravinářské inspekce Miroslav Ficenec, který se testu účastnil, na složení žebříčku reagoval slovy: „Lidem, kteří jsou zvyklí na kořeněné výrobky ze separovaného masa, budou vyhovovat více než ty, které jsou vyrobeny z masa, ale nemají tak výraznou chuť.“ Ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR deník Mladá fronta Dnes testoval chuť celkem dvanácti párků od různých výrobců, různé ceny i kvality. Polovinu z nich přitom tvořily párky buď výrobce Vodňanské kuře, nebo Kostelecké uzeniny, které spadají pod koncern Agrofert. Čtěte také: Babišovi uhořelo 23 tisíc kuřátek ‚Protesty? Pohekávání bláznů.‘ Babišův bulvár hájí Alexandrovce

URL| http://echo24.cz/a/wBTiC

‚Párky způsobují rakovinu.‘ Na obalech má být nové varování 24.10.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy Echo24, vb Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Světová zdravotnická organizace (WHO) se chystá zařadit průmyslově zpracované maso na seznam rakovinotvorných látek. Britskému listu The Daily Mail to řekl dobře informovaný zdroj zevnitř organizace. Na balíčcích slaniny nebo párků se tak možná objeví podobné varovné nápisy, jaké jsou nyní na cigaretách. Světová zdravotnická organizace (WHO) se chystá zařadit průmyslově zpracované maso na seznam rakovinotvorných látek. Britskému listu The Daily Mail to řekl dobře informovaný zdroj zevnitř organizace. Na balíčcích slaniny nebo párků se tak možná objeví podobné varovné nápisy, jaké jsou nyní na cigaretách. Organizace se k tomuto kroku rozhodla na základě mezinárodní konference, jíž se v nedávné době zúčastnili vědci z deseti zemí. Vědci studovali všechny známé dopady konzumace průmyslově zpracovaného masa – například párků, salámů a slaniny nebo mas, která používají řetězce rychlého občerstvení do svých sendvičů. Na základě poznatků zjištěných vědci se potom WHO podle britského listu rozhodla zařadit průmyslově zpracované maso na nejvyšší stupeň pětibodové škály karcinogenních látek. Červené maso, které se do hledáčku vědců dostalo také, má být potom zařazeno na čtvrtý stupeň z pěti – tedy mezi látky, které jsou pro člověka rakovinotvorné jen „pravděpodobně“. Očekává se, že WHO nové poznatky zveřejní toto pondělí. Zatím není jisté, jestli a jak se nové závěry WHO promítnou do běžného života – například tím, že by balíčky slaniny napříště musely být označené podobnými nápisy jako cigarety. Potravinářské firmy a řetězce rychlého občerstvení, pro které prodej průmyslově zpracovaného masa představuje velké příjmy, však už teď bijí na poplach a namítají, že maso je vydatný zdroj bílkovin a dalších živin. Firmy k této ostražitosti pravděpodobně vede zkušenost z minulých let, kdy WHO vydala zprávu v níž varovala před nadměrnou spotřebou cukru, což následně vedlo k poklesu tržeb v tomto sektoru. Průmyslově zpracované maso, které se podle Daily Mailu od pondělí octne ve stejné kategorii jako například alkohol, azbest, arsen nebo cigarety, je jakýkoliv masný výrobek, který byl vyroben

uzením, nakládáním, solením nebo přidáním chemikálií. Nejčastější forma rakoviny, kterou jedení těchto masných výrobků způsobuje, je rakovina tlustého střeva. Lékaři ovšem podotýkají, že se tomuto onemocnění lze vyhnout i bez toho, aniž by člověk přestal úplně jíst slaninu a párky – stačí dodržovat zdravý životní styl a nepřejídat se. Čtěte také: Vědci: Rakovinu v buňkách vypneme. A nádory zmizí V McDonald’s odmítli prodat jídlo bezdomovci. Teď se omlouvají

URL| http://echo24.cz/a/izFd7

ekonomika.iDNES.cz Uzeniny způsobují rakovinu, potvrdila WHO. Dala je na seznam k plutoniu 26.10.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční iDNES.cz, Michal Bělka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Průmyslově zpracované maso podle Světové zdravotnické organizace prokazatelně způsobuje rakovinu tlustého střeva. Pouhých 50 gramů slaniny denně zvyšuje riziko jejího vzniku až o 18 procent. Uzeniny byly podle BBC dlouhodobě na seznamu produktů, u nichž se předpokládalo, že by mohly být karcinogenní. Světová zdravotnická organizace (WHO) však v pondělí oznámila, že se podezření potvrdilo. Průmyslově zpracované maso se tak dostává na seznam, kde už figuruje například plutonium nebo alkohol. Na seznam „podezřelých“ karcinogenů se oficiálně dostalo i takzvané červené maso - tedy například hovězí, vepřové, skopové nebo kachní. Jeho pravidelná konzumace ve velkých dávkách podle odborníků může ke vzniku rakoviny přispět, zároveň se však jedná o bohatý zdroj železa nebo zinku. Červené maso obsahuje také vitamin B12, který podporuje správnou funkci krvetvorby a nervového systému. Plátek šunky nikoho nezabije, základem je vyvážená strava Odborníci uklidňují, že pravidelná konzumace šunky nebo slaniny rozhodně není natolik nebezpečná, jako třeba pravidelné kouření. Nejúčinnější prevencí je podle WHO pestrá a vyvážená skladba jídelníčku. „Pro jednotlivce zůstává riziko vzniku rakoviny tlustého střeva kvůli konzumaci průmyslově zpracovaného masa malé. Nebezpečí ovšem roste v závislosti na množství zkonzumovaného masa,“ říká Kurt Straif z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny ( IARC ). Riziko je podle něj patrné zejména z globálního hlediska. V zemích, kde se uzeniny konzumují ve velkém, roste počet nemocných. Dvě desítky odborníků analyzovaly výsledky více než 800 studií a shodly se na tom, že pro přímou spojitost mezi uzeninami a rakovinou existují „dostatečné důkazy“. Podívejte se, jak dopadl test MF DNES šunkových salámů z října 2014: InsertSingleVideo

URL| http://zpravy.idnes.cz/uzeniny-zpusibu...ni.aspx?c=A151026_125902_zahranicni_mlb

Euro Tanec s Babišem 26.10.2015

Euro str. 26 Report - zemědělství Zuzana Vlasatá

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sedlák Rada chce od majitele Agrofertu vrátit zemědělský podnik Agro Jevišovice Za politikem a ministrem financí Andrejem Babišem zůstává z období, kdy aktivně působil v byznyse, řada ostrých obchodních sporů. Ten, který vede s někdejším majitelem Agra Jevišovice Bohumírem Radou, je ukázkovým příkladem násilného převzetí. Původní vlastník Agra Jevišovice Rada je přesvědčen, že Babiš neprovedl nepřátelské převzetí jeho firmy v souladu se zákonem, a žalobou se domáhá prohlášení kupní smlouvy za neplatnou. „Rada podal letos v únoru ke krajskému soudu v Brně žalobu o vydání akcií,“ říká právní zástupce Bohumíra Rady Petr Vališ. V případě ovládnutí Agra Jevišovice Andrejem Babišem totiž nebyly splněny podmínky pro převod akcií, jak je definovala kupní smlouva. „Předpokladem pro převod akcií Agra Jevišovice na dceřinou společnost Agrofertu Navos mělo být odkoupení několika pohledávek právě Navosem. Pohledávky ale neodkoupil Navos, nýbrž Agrofert. Za těchto okolností neměl notář akcie vůbec vydat, nicméně je vydal,“ říká Vališ. Agrofert se k věci vyjádřil stručně. „Probíhající spory nekomentujeme,“ řekl jeho mluvčí Karel Hanzelka. Moravský sedlák se nehodlá vzdát, a nebojí se ani o svých sporech s Babišem podrobně mluvit. Zdůrazňuje, že jeho případ není ojedinělý. Věří, že svým pevným postupem dodá odvahu popsat obchodní Babišovy praktiky i dalším jeho obětem. NÁSILNÝ PŘEVRAT Třiapadesátiletý jihomoravský sedlák Bohumír Rada je přímý, rázný a pracovitý člověk. Jeho rodina je spojena s půdou už po mnoho generací. Když se stal vlastníkem Agra Jevišovice, rychle z něj vybudoval ve své době jeden z největších zemědělských podniků v České republice. Agro Jevišovice mu patřilo do roku 2010. Tehdy ho o něj, jak říká, připravil Andrej Babiš. „V roce 1998 jsem se stal předsedou malého zemědělského podniku. Během dvou let jsme byli jedni z největších v České republice. Na trhu s jatečnou drůbeží jsme měli podíl zhruba jedenáct procent, v prasatech pět, v mléce dvě procenta. Firma obhospodařovala kolem 8650 hektarů. Vyráběli jsme obiloviny na krmivo. Zaměstnávali jsme celkem 320 lidí v našem regionu. Dařilo se nám do chvíle, kdy našeho hlavního odběratele, Kostelecké uzeniny – budu říkat násilným převratem –, ovládl Agrofert,“ vypráví Bohumír Rada. Agro Jevišovice a Kostelecké uzeniny původně fungovaly v synergii. „Byli jsme na ně navázaní asi z šedesáti procent. Měl jsem dobrý vztah s ekonomickým ředitelem Janem Bočkem, který vybudoval perfektní firmu z krachujícího družstva. Věřil jsem mu. Kostelec mi taky tenkrát ručil za úvěr. I banky tudíž chtěly, aby ode mě odebíral,“ popisuje Rada dobré vztahy v síti středně velkých zemědělských živnostníků, polistopadových selfmademanů. V roce 2005 ovšem Kostelecké uzeniny získal Andrej Babiš, jeho třetinový podíl v masokombinátu se změnil ve většinový. Pro Agrofert to byla vynikající akvizice, pro Agro Jevišovice začátek konce dobrých časů. Zpočátku běžela spolupráce s Kostelcem obdobně jako za Jana Bočka. „Co jsem neprodal do Kostelce, vyvážel jsem do Německa, Rakouska, Maďarska, na Slovensko a do dalších českých jatek. Jenomže pak jsem podlehl Babišovu naléhání a slibům. Tvrdil, že ode mě potřebuje pomoct, protože nemá jiného spolehlivého dodavatele. Tak jako dnes jeho voliči i já jsem tehdy uvěřil jeho slibům, že když začnu dodávat jen jemu, bude ode mě nakupovat za průměr cen Rakouska, Německa a Slovenska. Zdálo se to jako dobrá nabídka,“ pokračuje Bohumír Rada. Jenomže nenápadně se tak z původně oboustranně výhodné spolupráce najednou stala i nebezpečná závislost. „Získává si vás pomocí drobných službiček a slibů. Nic pro něj není problém. Kamarádí se s lidmi podobným způsobem, jako to dělal ve volební kampani, když rozdával koblihy. Nabídne například, že vám jeho řidič odveze auto z letiště a zaparkuje někde za pár korun. Vedle toho vás neustále krmí báchorkami o tom, že ovládne evropský obchod s drůbeží. Pořád opakuje ty svoje řeči, že bude nejmocnějším mužem, a tím pádem že je dobře s ním spolupracovat,“ říká sedlák Rada. Dnes ví, že rozhodnutí věřit Andreji Babišovi a stát se na něm závislým, bylo osudovou chybou. Bohumír Rada naletěl a podcenil také varování, kterým mu měl být osud manažerů Kosteleckých uzenin. Mimo jiné i Jana Bočka.

PODRAZ NA PODRAZ Pět lidí z vedení Kosteleckých uzenin v roce 2004 obvinil vyšetřovatel Jiří Pospíšil, přezdívaný dobovým tiskem Corrado Cattani z Vysočiny. Obvinění bylo založeno na bizarní konstrukci z tunelování firmy, jež mělo de facto spočívat v tom, že řádně spláceli své závazky. Následovalo pozastavení provozního úvěru, které vyvolalo těžké finanční problémy. V tu chvíli se jako spasitel zjevil Andrej Babiš, do té doby pouze menšinový akcionář Kosteleckých uzenin, který vyhladovělou firmu koupil. Koncem roku 2007 byli všichni obvinění manažeři Kosteleckých uzenin u soudu zproštěni viny. Firma však už – samozřejmě – zůstala v Babišových rukou „Když Andrej Babiš získal Kostelecké uzeniny, ještě de facto řídil Agrofert sám. Vypadalo to tak, že během dne vyřizoval záležitosti svých chemiček a někdy kolem osmé hodiny večer se začal věnovat Kostelci. To mi pak třeba zavolal, že mu tam stojí dvě stě lidí a že nemají co zabíjet. Prosil, abych mu dovezl čtyři kamiony kuřat, protože některý z jeho odběratelů má zrovna na kuřecí maso akci,“ vzpomíná Bohumír Rada. Sám měl rodinu, práce nad hlavu, i tak ale – jak říká – pokaždé Babišovi vyhověl. Vytáhl zootechnika, vzbudil lidi a šli chytat kuřata pro Kostelec. „Na jeden kamion potřebujete třicet čtyřicet lidí. Když v hale uděláte narychlo binec, kuřata z toho mají stres, nahrnou se na stěnu, některá pochcípají. Máte z toho ekonomické ztráty. Ve dvě v noci ale byly moje kamiony s kuřaty v Kostelci a Andrej Babiš mohl ráno splnit své dodávky do supermarketů. To samé u prasat,“ líčí Rada. První náznaky, že vstřícnost už nebude tak úplně oboustranná, na sebe nenechaly dlouho čekat. „Někdy kolem roku 2006 nebo 2007 mi začal Kostelec za kuřata platit méně. Při patnácti milionech kilogramů drůbeže, které jsem mu ročně dodával, dělá korunový rozdíl v ceně za kilo patnáct milionů. Jeho ceny ale byly dokonce dvě až tři koruny pod obvyklými cenami. Nechával jsem mu tedy de facto skoro padesát milionů,“ počítá Bohumír Rada. Andrej Babiš tento postup zdůvodňoval množstevními rabaty a tím, že na něj tlačí supermarkety, které chtějí zákazníkům nabízet akce. „Jenomže takhle jsem ty akce celé odnášel já, ne on. Ždímal mě do roku 2010, kdy už ten tlak nešlo zvládat,“ pokračuje Rada. Co následovalo, zažila spousta podnikatelů: „Nezaplatil jsem řádnou splátku společnosti Bibby Financial Services. Babiš tu pohledávku koupil a podepsali jsme směnku. Ručil jsem mu i svým rodinným barákem. Nakonec na mě poslal exekutora, který mé dceři polepoval počítač značkou exekučně zabaveno, když se učila do školy. Tlak nešlo zvládnout, takže jsem mu Agro Jevišovice v roce 2011 prodal.“ RAKOUSKÉ CENY Proč Bohumír Rada narůstajícímu tlaku nečelil? Proč od spolupráce s Kosteleckými uzeninami neodstoupil? Pro formulaci své odpovědi si bere do ruky tužku a papír a kreslí časovou osu. „Jestliže chcete někomu k 1. lednu dodat kuřata, musíte je nejprve vypěstovat. To znamená, že potřebujete dodavatele jednodenních kuřat. Než se takové kuře vyklube, musí být vajíčko čtyřicet jedna dní v líhni – tam ho musíte vložit už někdy v listopadu. Jenomže aby bylo vajíčko, musí být i slepice, kterou je potřeba tři měsíce předem oplodnit,“ říká a zakresluje jednotlivé kroky na papír. Čili pokud chcete například dodávat kuřata k 1. lednu, musíte mít už někdy 10. července předcházejícího roku uzavřenou smlouvu s líhní. „Abych Babišovi plnil zakázky, musel jsem mít smlouvu víc než půl roku dopředu. Když jsem šel za Babišem a ptal se na ceny na příští rok, přislíbil mi ten průměr Rakouska, Německa a Slovenska. Nakonec mi ale dal cenu, která byla nevýhodná. A když jsem se ohradil, řekl, že má ztrátu a že si mám ty kuřata klidně nechat. Komu jsem je měl najednou asi tak prodat?“ popisuje mechanismus utahování šroubů Rada. V okamžiku, kdy měl Agrofert Radovo Agro Jevišovice vydáno na milost a nemilost, Babišova hra na přátelství skončila. Model převzetí Jevišovic vykazuje obdobné prvky jako převzetí Kostelce. Nejprve Andrej Babiš nebo někdo mu blízký dostane vyhlédnutou oběť do problémů – může jít o neschopnost splácet dluhy kvůli pozastavenému úvěru či na dno stlačené výkupní ceny. A v tu chvíli se najednou Andrej Babiš vynoří jako spasitel, který stísněnou firmu koupí. Je to metoda, kterou novináři popsali i v jiných případech. Novináři Jiří Pšenička a Martin Mařík psali v roce 2012 v časopise Ekonom v článku Krachující holding Less by mohl převzít Andrej Babiš: „Majitel Agrofertu nejprve takové společnosti pomůže finanční investicí, nebo přinejmenším odkladem splátek dluhů, které u něho daná společnost má. Subjekt se však dříve či později stejně ocitne v insolvenci, Babiš,váhá‘, ale nakonec se dohodne s ostatními věřiteli a podnik přejímá. Příznačná je ještě jedna typická fáze – miliardář, který si ani na veřejnosti nebere servítky, často tvrdí, že ho původní majitelé oklamali.“

BRNĚNSKÁ ŽALOBA Zde by případ mohl skončit, ale nekončí, protože Bohumír Rada se nevzdal. Je přesvědčen, že Agrofert dosud nedostál několika závazkům vyplývajícím z memoranda, jež obě strany před převzetím Radova Agra Jevišovice Babišovým Agrofertem podepsaly. Toho se bezprostředně týkal spor o spálené pole. V souvislosti s případem je v běhu několik soudů a řízení. Potenciálně nejpodstatnější spor ale spolu Rada s Babišem vedou o samotnou transakci, kterou Agro Jevišovice přešlo z Radových rukou do Babišových. Podle Rady je neplatná. V únoru tohoto roku obdržel Krajský soud v Brně od Bohumíra Rady žalobu o vydání akcií. Smlouva o prodeji akcií je podle právníků neplatná, protože Andrej Babiš nedodržel jednu ze základních podmínek: veškeré závazky měla plnit společnost Navos, která je dceřinou společností Agrofertu. Nestalo se tak ovšem a akcie i závazky převzal přímo Agrofert. Žaloba zatím leží u krajského soudu bez odezvy. Na Radovy dopisy a další výzvy k jednání nereaguje ani Babiš, ani Agrofert. *** Babiš si vás získává pomocí drobných službiček a slibů. Nic pro něj není problém. Pořád opakuje ty svoje řeči, že bude nejmocnějším mužem, a tím pádem že je dobře s ním spolupracovat. Foto popis| UTAHOVÁNÍ ŠROUBŮ. „Abych Babišovi plnil zakázky, musel jsem mít smlouvu víc než půl roku dopředu. Když jsem šel za Babišem a ptal se na ceny na příští rok, přislíbil mi průměr Rakouska, Německa a Slovenska. Nakonec mi ale dal cenu, která byla nevýhodná. A když jsem se ohradil, řekl, že má ztrátu a že si mám ty kuřata klidně nechat. Komu jsem je měl najednou asi tak prodat?“ popisuje mechanismus utahování šroubů sedlák Bohumír Rada. Foto autor| FOTO • Jan Hrouda Foto popis| PŘED BABIŠEM. Jan Boček spolu s dalšími manažery udělali z Kosteleckých uzenin skvěle fungující masokombinát. A než firmu získal Agrofert, fungovala spolupráce s Agrem Jevišovice bezchybně. O autorovi| Zuzana Vlasatá • spolupracovnice redakce

extra.cz Dva plátky křupavé slaniny denně vás můžou zabít! Uzeniny jsou nově na seznamu karcinogenů 26.10.2015

extra.cz str. 0 News aka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila uzeniny na seznam karcinogenů. Průmyslově zpracované maso prý zvyšuje riziko rakoviny! WHO přišla se zprávou, podle níž uzeniny jako párky nebo slanina zvyšují riziko rakoviny trávicího traktu. 50 gramů uzenin denně (což odpovídá asi dvěma plátkům slaniny) zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o nezanedbatelných 18 procent. „Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa, je nadále nízké, ale toto riziko se s množstvím zkonzumovaného masa zvyšuje,“ cituje ČTK zástupce Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny Kurta Straifa. Uzeniny se tímto ocitly na stejném seznamu jako tabák nebo azbest.

URL| http://www.extra.cz/dva-platky-krupave...zeniny-jsou-nove-na-seznamu-karcinogenu

financninoviny.cz Zprávu o škodlivosti uzenin nepovažují potravináři za alarmující 26.10.2015

financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Praha - Zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž uzeniny způsobují rakovinu, nepovažují ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), potravináři a zpracovatelé masa za alarmující, ale spíše za informativní.

URL| http://www.financninoviny.cz/zpravy/zp...ji-potravinari-za-alarmujici/1274316?nt

Frekvence 1 Letošní extrémně suché léto zvýšilo ceny některých potravin 21.10.2015

Frekvence 1 str. 1 07:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lubka PONÍŽILOVÁ, moderátorka -------------------Je středa 21. října. Hezké ráno u Zpráv Frekvence 1. Letošní extrémně suché léto zvýšilo ceny některých potravin. Zdražují brambory, zelí, okurky i mrkev. V dalších měsících mají navíc růst i ceny masa, mléka a vajec. Kvůli neúrodě krmné kukuřice totiž podraží krmivo pro hospodářská zvířata.

G.cz Jak si doma vyrobit hnusný masový separát pro lahodné párky 23.10.2015

G.cz str. 0 Návody

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořiďte si mrtvá kuřata nebo jejich kostřičky, pozvěte kamarády a sousedy a máte hezký program na celý večer. MF Dnes vypracovala Velký test drůbežích párků. Velkou část čtenářů ale rozčílil fakt, že na druhém místě se v degustaci umístily párky Klausovky (mimochodem, stejně jako MF Dnes patří výrobce Vodňanská drůbež Babišovi), které jsou vyrobeny z levného separovaného masa a baleny do umělého "svlékacího" střívka. Separát považují za něco nekvalitního a průmyslového. Přitom je tak snadné si jej vyrobit i doma a dát mu tak módní punc slova "domácí". 1. Kvalitní kuře Kupte si kvalitní kuře. Můžete si sice koupit již hotové, tedy obrané kuřecí skelety, nebo si sehnat od známého z drůbežárny louži růžového slizu, ale dnešní trend je dělat si vše domácí. Budete mít tak jistotu, že váš drůbeží separát je skutečně kvalitní a nepochází z masokombinátu. Výsledek bude

sice stejně hnusný, ale ten pocit, že jste to dokázali, ten stojí za to. 2. Začátek separace kvalitního masa kureci_separat2.jpg Popis: Každý článek v českých médiích (včetně politických komentářů) obsahuje tzv. produkt placement (tedy skrytou propagaci výrobků a služeb). Zde například vidíte ruce kolegy Breziny a Karpíška s jemně zvýrazněnými nejlepšími outdoorovými hodinkami na trhu - Suunto Core a Suunto Observer. Ivan Brezina pro separaci používá vynikající nůž pro každodenní použití Spyderco Delica. Nyní tedy odstraníme folii a důkladně se připravíme na separaci masa. 3. Pryč s přebytečnou svalovinou kureci_separat3.jpg Popis: Kuře si dobře prohlédněte ze všech stran a rozhodněte se, kudy povedete řez. Pokud chcete mít separát té nejvyšší kvality, neměla by na kostech zůstat žádná svalová vlákna. Ta by mohla zásadně ohrozit kvalitu vašeho domácího separátu. 4. Otevření hrudního koše kureci_separat4.jpg Popis: Podívejte se, kolik nadbytečného masa kuře obsahuje. Tento snímek snad inspiruje biotechnology k vyšlechtění kuřete, který místo svaloviny už bude obsahovat hotový separát, případně párky ve folii. 5. Zkrmení zbytků kureci_separat5.jpg Popis: Postupně odkrajujte libové maso. Nevyhazujte jej do koše, ale pořiďte si psa raťafáka, který vám pomůže se zbavit kuřecích proteinů. Libové kuřecí maso se ještě před třiceti lety přidávalo i do párků, naštěstí jej brzy nahradily kůže a zbytky měkkých tkání. 6. Rozvaha při práci kureci_separat6.jpg Popis: Pokud separujete poprvé, přizvěte si na pomoc kamaráda nebo si kupte kuchařku, nejlépe tu od Jammieho Oliviera. Postačí návod, jak se vyznat v hovězím, protože proces separace je u každého savce stejný. 7. Kam s odpadky? kureci_separat7.jpg Popis: Na kuřeti nejvíce překáží kdysi tolik oceňované prsní řízky. Ty, které nezkonzumuje váš pes raťafák, odložte na talíř, umístěte do tepla a nechte lahodně zamřít. Pokud budete postupovat podle našeho

návodu, váš byt provoní aroma putrescinu a kadaverinu, tedy dva základní produkty rozkladu živočišných bílkovin. 8. Diváci kureci_separat8.jpg Popis: Každá práce jde lépe od ruky, pokud jste povzbuzováni. Pro separaci masa to platí stejně, jako když běžíte stovku, nebo pitváte za přítomnosti studentů tělo člověka. Separace umožňuje navazování nových vztahů, edukaci nevzdělaných dívek a zvyšuje vaše sebevědomí. Uspořádejte si doma separační večírek, pozvěte kamarády, sousedy a separujte společně. 9. Jazyk separace kureci_separat9.jpg Popis: Separaci nelze provádět bez komentování, což může obtěžovat okolní pracovníky. Doporučujeme proto vykostění provádět mimo pracovní dobu a jinde než na pingpongovém stole uprostřed redakce. Navrhujeme toalety, kumbál, místnost pro odpadky, vstupní chodbu, sklad atd. 10. Stažení z kůže kureci_separat10.jpg Popis: Kůži nevyhazujte, přidá se jemně mletá do párků, kterým dodá typickou gelovitou strukturu a chuť želatinových medvídků. Kůži stahujte pomalu a něžně, aby na ní nezůstala žádná svalovina. 11. Zbytky brků kureci_separat11.jpg Popis: Kuře je pták a na kůži proto zůstanou pahýly per. Neodstraňujte je, protože separátu v párcích dodají lahodnou křupavost a vašemu trávení pomůžou přídavkem vlákniny. Především oceňte, jak je kůže na rozdíl od libového masa vizuálně působivá. 12. Škrábání separátu kureci_separat12.jpg Popis: Separát jsou vlastně zbytky svaloviny, která se úpěnlivě drží na kostech. V továrnách na maso oddělují měkké tkáně a kůži od koster vysokým tlakem - v podstatě je výkonná pumpa vycucne od kostí a kloubů. Vy si ale užijte manuální práci a jemným tlakem špičkou kvalitního nože seškrabujte svalovinu z kostí. 13. Krásný výsledek kureci_separat13.jpg Popis:

Dobrý domácí kuřecí separát by se od strojně odděleného drůbežího masa měl odlišovat především svou viskozitou - měl by být hrubší, ne tak jemný, barvou - neměl by mít jednotvárnou růžovou barvu, ale měl by obsahovat částice v barvě lososa, meruňky, českého granátu, taktéž vůně by měla být jiná - více kostěná.14. Kam s ním? kureci_separat14.jpg Popis: Pro přípravu domácích kuřecích párků, hamburgerů, nugetů, sekané a jiných vynikajících dobrot nebudete potřebovat příliš separátu. Stačí ho maličko. Zbytek doplníte moukou, rozemletou houskou, sojovou hmotou, želatinou, modifikovaným kukuřičným škrobem, bambusovou drtí, jemně mletou cihlou, posypovou solí, hrachovou vlákninou, vepřovým hemoglobínem, přírodně identickými aromaty a především velkým množstvím vody nejlépe ve formě ledové tříště, která všechna plnidla krásně spojí dohromady. Vše důkladně prohněťte, nacpěte do igelitových střev, uvařte a podávejte svým dětem. 15. Společenská událost drani_skeletu.jpg Popis: kureci_separat15.jpg Popis: Domácí výroba masového separátu se může stát i zábavnou společenskou událostí, podobnou jako kdysi bylo draní peří, při které se setkávala celá rodina a ruku k dílu přiložili i sousedé, často celá vesnice. Dnes jen nahraďte opeřená brka desítkami kuřecích kostřiček, pěkně seškrabujte separát a uvidíte, jak váš život zase bude jasný a smysluplný. Především však budete mít dobrý pocit, že už nepojídáte nějakou anonymní hmotu z masokombinátu, ale tu svoji vlastní, domácí! Nevíte, jak upravit masový separát krásně? Inspirujte se ZDE.

URL| http://g.cz/jak-si-doma-vyrobit-hnusny-masovy-separat-pro-lahodne-parky

10 druhů masových koulí z celého světa 25.10.2015

G.cz str. 0 Jídlo

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jeden z nejpopulárnějších pokrmů světa má hodně podob. Od karbanátků po játrové knedlíčky. Od předkrmů k národním chloubám. Jak znáte masové koule vy? 1. Meatballs Italsko-americká hvězda, jejíž začátky ovšem zdaleka nebyly tak slavné. Masové koule v rajské omáčce na špagetách vznikly v New Yorku hlavně proto, aby se zakryla velikost samotných koulí. Přistěhovalci měli hluboko do kapsy, a tak malé kousky masa (hojně nastavované strouhankou a bylinkami), zalili řídkou rajskou omáčkou. Postupem času se jim ale začalo dařit, takže dneska se masové koule servírují obrovské v husté omáčce a s pořádnou porcí špaget. 2. Königsberger Klopse Klenot východního Pruska - Královecké knedlíčky nebo též klopsy jsou podávané s vařeným bramborem v husté omáčce. K dochucení masa se používají sardele a citron, omáčka má vínový

základ. Vskutku lahůdka pro lidi z lepší společnosti. 3. Köttbullar Tradiční severská pochoutka - masové koule v husté omáčce s bramborem. Díky síti obchodů IKEA jsou švédské masové koule dostupné i u nás, takže je můžete vyzkoušet. Omáček existuje celá řada, kuchaři s nimi rádi experimentují, základ koulí je ale vždy stejný - tradiční mix vepřového a hovězího masa. 4. Kofta Kde vlastně masové koule vznikly? Pro odpověď byste museli do Persie. Právě tam se dá vystopovat kofta. Variací je nepřeberné množství - hovězí, jehněčí nebo dokonce rybí masové bochánky pečené na ohni, často míchané s vejci, a podávané v zeleninových omáčkách různé pálivosti. Odtud se přestěhovaly do Řecka, Španělska, Itálie a dalších zemí. Kofta jsou praotcem všech koulí. 5. Albondigas Tuhle variantu často najdete ve španělských tapas barech. Servíruje se nejčastěji s rajskou, ale také s mandlovou nebo česnekovou omáčkou. Koule se vyrábějí z telecího masa a pokrm najdete i v řadě bývalých španělských kolonií, kam se během let rozšířil. Například v Mexiku se ale trochu liší koule jsou z vepřového a jsou podávány v pálivé chipotle omáčce. 6. Polpette Italský originál, který se na rozdíl od svého amerického bratrance nepodává s omáčkou, ale je zamíchán do těstovin jen tak, občas s trochou výpeku. Koule se připravují z telecího či vepřového masa a jsou často nastavovány kousky sýra či klobásy. Podobně se servírují v Anglii tzv. Faggots (to není překlep) - masové koule na lůžku ze zeleniny, nastavované játry a dalšími vnitřnostmi. Tak trochu vám možná připomenou české játrové knedlíčky. 7. Frikadeller Frikadely, vepřové masové koule či karbanátky (těm se podobají nejčastěji) jsou chloubou dánské kuchyně. Dánové se je snažili zatáhnout do mnohých míst. Forma i servírování jsou podobné švédským masovým koulím. Dánové ovšem raději do omáčky obalují přílohu - brambory nebo zeleninu, zatímco frikadely servírují nasucho. 8. Bitterballen Holandská lahoda, servírovaná nejčastěji jako předkrm. Bitterballen jsou menší než klasické masové koule. Jde vlastně o jemné masové ragú obalené ve strouhance a ufritované do křupavé malé kuličky, která je uvnitř šťavnatá. Podávají se na malém talířku s různými dipy a mimo svou domovinu jsou až trestuhodně nerozšířené. 9. Bakso Sice je původem z Číny, ale dneska se jím prsí především indonéská kuchyně. Bakso jsou malé koule z rybího, hovězího nebo vepřového masa. To je nejdřív rozmixováno na pastu, a pak jsou z něj uhněteny malé koule, které se vaří ve vodě. Servírují se v silném vývaru s nudlemi, tak trochu jako naše játrové knedlíčky. 10. Tsukune Japonská pochoutka se vyrábí z mletého kuřecího a je servírovaná se sladkými omáčkami. Jednotlivé koule se napichují na špízek a jsou grilovány do křupava (tzv. na rakovinu) a následně ještě posypány sezamovými semínky. Možností dochucení je ale samozřejmě více. A TADY máte 8 italských jídel, která pořád vyslovujete blbě.

URL| http://g.cz/10-druhu-masovych-kouli-z-celeho-sveta

Haló noviny České zemědělství v mezinárodním srovnání 23.10.2015

Haló noviny str. 6 Z ekonomiky Dimitrij CHOMA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Už je to tak: abychom se lépe poznali, měli bychom se na sebe podívat očima jiných. V ekonomice to

platí dvojnásobně. Navíc je zde jedna velká výhoda: to, co chceme posoudit, se nechá docela přesně charakterizovat pomocí číselných údajů. Od našeho vstupu do Evropské unie máme možnost se rok co rok podívat na údaje všech jejích členských zemí. Výsledky šetření Zemědělské datové sítě (FADN) jsou pravidelně publikovány Evropskou komisí -Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova. Pro širší veřejnost jsou každý rok k dispozici ve Zprávách a stavu zemědělství ČR. Touto problematikou se zabývá jedno z oddělení Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v Praze. Dvouleté zpoždění s uveřejněním lze vysvětlit technickými okolnostmi sběru a zpracování informací ve všech členských zemích EU. Hodnotové ukazatele byly převedeny z eur podle směnného kurzu na naše koruny. Zatímco naturální ukazatele jsou srovnatelné, v případě hodnotových je to složitější. Proto je musíme posuzovat kriticky. A proč se srovnáváme právě se Slovenskem, Polskem, Německem, Rakouskem a Francií? Jsou to naší sousedé se srovnatelnými podmínkami zemědělského hospodaření, s nimiž máme v oblasti agrárního zahraničního obchodu i nejčilejší hospodářské styky. A Francie je mimořádně zajímavá i tím, že v EU představuje zemědělskou velmoc. Navíc je srovnatelná v mnoha ohledech i s námi, a to daleko více než jiné evropské země. Výrobní charakteristiky Hned na začátku si nemůžeme nevšimnout odlišností Polska -nejmenší velikost půdy, kterou obhospodařuje průměrný podnik, nejnižší procento pronajímané půdy, výrazně více pracovních sil na 100 ha než všechny ostatní země. Skoro bychom nevěřili, že nám tak komplikuje život na trzích agrárních produktů. Ale v tak velké zemi je mnoho větších zemědělských podniků, které ke konkurenční schopnosti země přispívají. Velký rozdíl v průměrné velikosti podniku v ČR a na Slovensku vyplývá z toho, že u našich sousedů je daleko méně podniků ve skupinách s nižšími výměrami, a to má vliv na výpočet průměru. V počtu pracovních sil na 100 ha jsme téměř na úrovni Německa a Francie. Setkali jsme se i s názory, zda údaje v západních zemích správně vyjadřují množství vynaložené práce, když se jedná i o rodinné příslušníky s hlavním zaměstnáním mimo rodinný podnik. Má se za to, že těch přepočítaných pracovníků na jednotku půdy je více. Naše statistiky - vzhledem k dominantnímu postavení zaměstnanců - vynaložené množství práce vyjadřují lépe. S tím se těžko polemizuje, nehledě na to, zda snaha o co největší přesnost v tomto směru má smysl. Nemůžeme si nevšimnout i vysokého podílu pronajaté půdy v Německu a ve Francii, ale i v jiných západních zemích EU - vždyť v průměru za všechny země je to přes 50 %. A protože problémy s tím spojené máme i u nás, bylo by jistě užitečné se v jednotlivých zemích seznámit s tím spojenou legislativou a fungováním smluvních vztahů. Produkce a její struktura Údaje za rok 2012 nás vlastně ničím nepřekvapují. Ve srovnání s většinou sousedů máme nižší produkci z jednotky půdy a výrazně nižší podíl živočišné produkce na celkové produkci. Ale současně z toho můžeme odvodit: i v našich podmínkách lze dosáhnout podstatně vyšší intenzitu zemědělské výroby. O tom nás přesvědčuje nejenom naše minulost, ale i přítomnost zemí jako Německo, Rakousko, ale i Polsko - abychom zůstali pouze u sousedů. Setkáváme se doslova s paradoxy, které nás v minulosti snad ani nenapadly: podstatně poklesl stav skotu a v tom i dojnic, ale přesto máme přebytek hovězího masa a mléka (zvýšení dojivosti lze považovat za jeden z úspěchů posledního čtvrtstoletí). Exportujeme obiloviny, ale dovážíme velké množství drůbežího a zejména vepřového masa. Přidanou hodnotu dovážíme a mělo by to být opačně. Dlouhodobě se nedaří docílit vyšší míru soběstačnosti u zeleniny a ovoce. O tom již bylo tolik řečeno, že to skoro přestává být zajímavé. Je třeba říci, že tato skutečnost nalezla své místo i v dokumentu Strategie rozvoje odvětví připraveném dnešním vedením ministerstva zemědělství, které navázalo na to, co již bylo vykonáno dříve. Jenomže se ukazuje, že praktické uvedení do života nebude jednoduché. Ale moudré strategie jakýchkoli chytrých hospodářských záměrů nemohou zůstávat u toho, že s tím, jak je to dnes, nelze nic dělat. Jaký je odraz v ekonomice

Výrobou a prodejem vyrobených produktů podnik uspokojuje své potřeby. Je na tom tím lépe, čím je větší rozdíl mezi hodnotou produkce a náklady na ni vynaloženými. Proto nás na předním místě samozřejmě zajímá produkce, tržby. Ale součástí příjmů zemědělských podniků jsou i provozní dotace a jejich váha není zanedbatelná. Už mnohokrát bylo řečeno, proč právě v Evropě jsou nezbytné -bez nich by nebyla jistota, že evropské zemědělství zajistí výživu více než půl miliardy obyvatel. Jakmile ale se jedná o srovnávání mezi zeměmi, okamžitě se pozastavíme nad rozdíly ve vztahu k hektaru. Je často slyšet, proč ta diference zejména mezi některými západními a východními zeměmi. Už méně často si všímáme jejich vztahu k vyrobené produkci. A zde se to jeví jinak. V provozních podporách jsou jak příspěvky z rozpočtu EU, tak i z rozpočtu národního. To, co vykazují statistiky, by mělo být vše, co podniky obdrží. Občas slyšíme hlasy, že v některých zemích existují ještě i jiné podpory. Nikdy jsme o tom nečetli podrobnosti. Ekonomické výsledky významným způsobem ovlivňuje vztah mezi produkcí a provozními podporami na straně jedné a mezispotřebou (materiálovými ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ A JEJÍ jednotka Česko Slovensko Kč/ha 37,4 25,1 Kč/ha 20,8 14,5 Kč/ha 13,2 6,1 Kč/ha 3,4 4,5 100 100 100 55,6 57,8 35,3 24,3 9,1 17,9 náklady a službami) na straně druhé. Nejpříznivější výsledky v tomto směru vykazuje Rakousko (47,5 %), nejméně příznivé Slovensko (66,4 %). My jsme na tom zhruba stejně jako Německo (kolem 60 %). Hlavním ukazatelem ČPH na pracovníka Důležitým ukazatelem podnikové činnosti je hrubá přidaná hodnota jako rozdíl mezi peněžními výnosy a mezispotřebou -je totiž zdrojem mezd v případě zaměstnanců, pracovních důchodů u fyzických osob a jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru, dále zisků, a patří sem i odpisy. Teprve po jejich odečtení obdržíme kategorii čisté přidané hodnoty. O činnosti podniků vypovídá mnoho ukazatelů. Za vrcholový je považován ten, který vyjadřuje čistou přidanou hodnotu (ČPH) na pracovníka. Mezi uvedenými zeměmi jsou ohromné rozdíly: od 186 tis. Kč v Polsku po více než jeden milion v Německu. My se 498 tis. Kč máme blízko k Rakousku (566 tis. Kč), ale jsme na tom lépe než Slovensko (259 tis.). Tuto záležitost je třeba posoudit kriticky. Reálné výsledky postsocialistikých států jsou daleko příznivější, než o tom vypovídají údaje v tabulce. Vyplývá to z toho, že se nepřihlíží k rozdílné hladině spotřebitelských cen. A ta je u nás, na Slovensku i v Polsku nižší než v západních zemích. O tom přesvědčivě vypovídá statistika Eurostatu o spotřebitelských cenách. Platí to ale pro celý tzv. spotřebitelský koš, tj. veškeré zboží a služby, které občan k životu potřebuje. Srovnávání má svá úskalí Ale pečlivého čtenáře jistě napadne i toto: když je řeč o ekonomické výkonnosti podniků, proč se nemluví o zisku. Ten je přece považován za kritérium výkonnosti. Je tomu tak z důvodu zcela pochopitelného: v evropském zemědělství mají rozhodující místo pracovní síly mimo zaměstnanecký poměr. Statistika má pro to výraz »pracovní síly neplacené« (u zaměstnanců »placené«). V případě podniků se zaměstnanci je vztah mezi příjmy pracovníků a zisky podniku přesně vymezen. Není tomu tak u podniků s neplacenými pracovními silami. A čistá přidaná hodnota, kterou vztahujeme na pracovníka, zahrnuje jak zisky, tak i mzdy a pracovní důchody těch, kteří nejsou zaměstnanci. Tím se zajišťuje srovnatelnost mezi sektory v národním i mezinárodním měřítku. Samozřejmě že se musíme pozastavit nad rozdíly mezi námi, Německem a Francií. Z čeho ten rozdíl vyplývá? Máme přece podnikovou strukturu, která by nám měla zajistit předpoklady dokonce k vyšší výkonnosti, počet pracovních sil na jednotku půdy máme srovnatelný. Jedná se ale o významné zkreslení v náš neprospěch, které vyplývá - jak bylo uvedeno - z toho, že směnný kurz koruny nepřihlíží k cenové hladině v jednotlivých zemích. Ale toto je problematika na samostatné pojednání. Vzniká zde i mnoho dalších otázek, na které je třeba hledat odpovědi. Zcela na závěr Z toho, co zde bylo uvedeno, snad lze odvodit určité podněty pro potřeby politiky odvětví, ale i

podnikové sféry, potvrzení, že určité jevy našeho zemědělství odpovídají zkušenostem nejúspěšnějších, jiné bychom měli posuzovat daleko kritičtěji. Přinejmenším je to zpráva o tom, jak na tom jsme nejenom my, ale i naši nejbližší sousedé, kteří nám posloužili jako měřítko pro vlastní hodnocení. A v tom je podstata srovnávání v oblasti ekonomiky. PRODUKCE STRUKTURA, 2012 Ukazatel Měrná Polsko Německo Rakousko Francie Celková hrubá produkce tis. 41,5 76,2 59,5 59,7 Hrubá rostlinná produkce tis. 23,0 33,9 17,7 34,4 Hrubá živočišná produkce tis. 18,0 36,2 29,3 22,8 Ostatní produkce tis. 0,5 6,1 12,5 2,6 Celková hrubá produkce % 100 100 100 Hrubá rostlinná produkce % 55,4 44,5 29,7 57,6 Hrubá živočišná produkce % 43,3 47,5 49,2 38,2 Ostatní produkce % 1,3 8,0 21,1 4,2 EKONOMICKÉ VÝSLEDKY ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ, 2012 Ukazatel Měrná jednotka Česko Slovensko Polsko Německo Rakousko Francie Celková hrubá produkce (CHP) tis. Kč/ha 37,4 25,1 41,5 76,2 59,5 59,7 Provozní podpory tis. Kč/ha 8,9 6,5 7,0 10,7 14,2 8,5 Celkové peněžní výnosy tis. Kč/ha 46,3 31,6 48,5 86,9 73,7 68,2 Podíl podpor na CHP % 23,8 25,9 16,9 14,0 23,9 14,2 Mezispotřeba tis. Kč/ha 27,8 21,0 25,8 51,1 35,0 36,2 Hrubá přidaná hodnota tis. Kč/ha 18,5 10,6 22,7 35,8 38,7 31,0 Odpisy tis. Kč/ha 4,1 3,8 5,7 8,9 13,3 9,2 Čistá přidaná hodnota tis. Kč/ha 14,4 6,8 17,0 26,9 25,4 22,8 Čistá přidaná hodnota na pracovníka tis. Kč 498 259 186 1 039 567 958 Foto popis| O autorovi| Dimitrij CHOMA, emeritní profesor Josef ŠENFELD, poslanec (KSČM) ILUSTRAČNÍ FOTO -Josef ŠENFELD

Potravináři chtějí vyšší dotace 27.10.2015

Haló noviny str. 3 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ministerstvo zemědělství poslalo k notifikaci u Evropské komise navýšení národního dotačního programu na podporu potravinářů. Ročně by výrobci mohli dostávat místo současných 200 milionů korun až 330 milionů korun. Na včerejším Žofínském fóru to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). V minulých deseti letech dostali potravináři z tohoto programu dvě miliardy korun na 750 projektů. Ministerstvo hlavně jedná o navýšení uznatelných nákladů na projekty, místo současné proplácené čtvrtiny by mohli potravináři dostávat až polovinu. Výši celkové podpory kritizoval i přes avizované zvýšení prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Podle něho se i po započtení evropských peněz míra spolufinancování v posledních sedmi letech pohybovala pod sedmi procenty. »Ptám se, jestli je ta podpora dostatečná a srovnatelná s našimi konkurenty v okolních zemích,« řekl Toman. Nedávno skončil příjem žádostí na projekty spolufinancované z evropského Programu rozvoje venkova. Potravináři z něj mohou získat více než miliardu korun.

Hitrádio Vysočina Uzeniny na seznamu karcinogenů 26.10.2015

Hitrádio Vysočina str. 4 17:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Monika BROTHÁNKOVÁ, moderátorka -------------------Světová zdravotnická organizace dnes zařadila uzeniny, jako je šunka, slanina nebo párky, na

seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny totiž došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávícího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák nebo azbest. Vzdát se ale uzeniny úplně není podle některých odborníků nutné. Plátek kvalitní šunky k snídani prý zdraví neuškodí.

Hospodářské noviny Zlínskému podnikání vévodí poctivý řezník a výrobci speciálních modulů 26.10.2015

Hospodářské noviny str. 1 Příloha - Firmy a živnostníci - Ceny HN Jakub Splavec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Tomáš Baťa by měl jistě radost z toho, jak zajímaví a úspěšní podnikatelé zlínského regionu se sjeli do jeho milovaného města k slavnostnímu vyhlášení podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku 2015 a Česká spořitelna Živnostník roku 2015. Tradiční řemeslo a poctivá práce zaujaly porotu nejvíce mezi živnostníky, kde si vítězství odnesl řezník Milan Žabčík. Firmou, která bude Zlínský kraj reprezentovat v celorepublikovém finále, se stala společnost KOMA MODULAR, výrobce speciálních stavebních modulů. Stavby, které pomáhají hledat řešení Pomáhat lidem a obohatit svět. To byly počáteční cíle firmy KOMA MODULAR. „Našimi výrobky a činností se nám toto poslání daří plnit. Vybudovali jsme ze zisku naší firmy a za pomoci dotačních programů EU moderní sofistikovaný výrobní závod, vybavený CNC stroji,“ nastínil činnost firmy ředitel marketingu Martin Hart. Firma se zabývá výrobou stavebních modulů. „To znamená, že vyrábíme stavby v závodě na lince, podobně jako se vyrábí auta, a pak z nich děláme moduly pro nejrůznější účely. Většinu vyvážíme do zahraničí. Naše moduly byly už skoro všude,“ osvětlil Hart. Společnosti se podařilo zcela změnit tvář původního zemědělského družstva a její produkty jsou součástí nejrůznějších projektů nejen v České republice, ale také v zahraničí. V současné době jsou jejich moduly k vidění také na celosvětové výstavě EXPO. „Třeba po zemětřesení v Aquile jsme dodali moduly pro stavbu nové školy. Byla to 20třídní škola a my ji vyrobili, dodali a smontovali za 7 týdnů,“ představil zajímavý projekt Hart. Své podnikání se snaží neustále posouvat kupředu. „Výrobky a činnost neustále inovujeme, čímž jsme před konkurencí neustále v popředí. Kvalitní a zodpovědný přístup k podnikání, přivádí i stejně smýšlející obchodní partnery. Dnes tvoříme dostatečný zisk k tomu, že si můžeme plnit naše plány v oblasti investic, vzdělávání a sociálního programu,“ uvedl Hart. Inovativní směřování společnosti dokazuje i nový projekt. „Společně s Francouzi pracujeme na úplně novém modulárním systému, který bude založen na zcela jiné platformě,“ dodal. „Nápady a technologie firmy jsou jedinečné. Není divu, že rychlá práce a výstavba bez zatěžování životního prostředí slaví úspěch nejen u nás, ale také po celém světě,“ uvedl na adresu vítězné firmy porotce Petr Janda z Vodafone Czech Republic. Řeznictví, jak má být Výroba masných a uzenářských výrobků, které jsou připravovány tradičním způsobem, bez konzervantů a se správným podílem masa, to je hlavní doména a činnost Milana Žabčíka. K výrobě masných výrobků ho přivedla celoživotní zkušenost a touha po vlastním podnikání. „Chtěl jsem, aby mé okolí bylo zásobeno kvalitními výrobky, které tolik žádalo, a nenacházelo. Všechny mé výrobky obsahují minimálně 90 % masa. Jsou to už čtyři roky, co jsem začal, a ohlasy jsou jen pozitivní. Jsem pyšný na to, že lidé chtějí žít zdravě, že chtějí kupovat kvalitní zboží bez chemie, a také jsem pyšný na to, že si ke mně zákazníci našli cestu,“ představil své podnikání Milan Žabčík. Místo pro podnikání nalezl sice daleko, ale zato prostorné a ideální pro další rozšiřování. Nakoupil přístroje, a i když s nimi občas bojuje, nevzdává to. Práci je oddán celým srdcem a každý den posílá do prodeje značku svého jména a za tradiční výrobou s vysokým podílem masa si stojí! „Tato cesta se ukázala být správná, zákazníci si k mým výrobkům našli cestu. Mám 5 vlastních prodejen,

účastním se různých prodejních trhů, spolehlivě zásobuji hotely, restaurace, domovy důchodců a prodejny smíšeného zboží,“ uvedl Žabčík. Mezi jeho speciality patří Žabčíkova klobása, za kterou se skrývá originální a dlouhými léty prověřený recept. „Naučil jsem se ji v 70. letech a dělám ji pořád stejně! Vychytal jsem si vše dobré z různých receptů na klobásy a dal to dohromady. Dostal jsem ji do popředí a lidé ji chtějí,“ dodal vítězný živnostník. „Líbí se mi, že se dokázal prosadit ve vysoce konkurenčním prostředí poctivým tradičním řemeslem a vynikajícími domácími produkty,“ zdůvodnil volbu vítěze člen poroty Jakub Šimunič z České spořitelny. V každém kraji je udělován také titul Vodafone Odpovědná firma roku 2015. Cenu uděluje společnost Vodafone Czech Republic ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti. Ve Zlínském kraji si tuto cenu odnesla společnost OXALIS. Společnost se věnuje výrobě a distribuci sypaných čajů a výběrové kávy. „Ukázkový přístup k zaměstnancům, okolí i životnímu prostředí. Společnost významně podporuje určitým způsobem znevýhodněné obyvatele a v hojné míře podporuje také projekty neziskových organizací. Svoji pomoc směřují také do zahraničí. Například do Nepálu,“ zdůvodnil volbu Petr Janda z Vodafone Czech Republic. „Za způsob, jakým se firmy a živnostníci ve Zlínském kraji dokážou ve velké konkurenci prosadit, si zaslouží vítězství všichni. Dokazují, že české výrobky jsou kvalitní, chutné, zdravé, ekologické a celosvětově žádané,“ zhodnotila krajské kolo porotkyně Kateřina Novotná ze skupiny ČEZ. *** Po zemětřesení v Aquile jsme za sedm týdnů vyrobili, dodali a smontovali moduly pro stavbu nové školy. MARTIN HART Foto popis| (Zleva) Petr Janda z Vodafone Czech Republic a zástupce firmy OXALIS, vítěze Vodafone Odpovědná firma roku 2015 Zlínského kraje, Jiří Olšák Foto popis| Česká spořitelna Živnostník roku 2015 Zlínského kraje Milan Žabčík Foto popis| Zástupci firmy KOMA MODULAR, vítěze Vodafone Firma roku 2015 Zlínského kraje, Martin Hart a Jarmila Masařová O autorovi| Jakub Splavec, mailto:[email protected]

Životu nebezpečný párek 27.10.2015

Hospodářské noviny str. 5 Události Julie Hrstková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Komentář k tématu Masné výrobky a uzeniny jsou karcinogenní, varovala Světová zdravotnická organizace. Poprvé tak potvrdila to, o čem specialisté na výživu hovoří už dlouho. A co je v reálu vidět třeba na statistikách úmrtnosti. Česká republika, jejíž obyvatelé vykazují vysokou spotřebu masa a masných výrobků, vykazuje rovněž vedle extrémně vysokého podílu obézních lidí také největší úmrtnost na rakovinu tlustého střeva v celé Evropě. Pokud si k tomu dosadíme další průzkumy, podle nichž zvýšení ceny potravin nevede k významnému posunu v jejich spotřebě, potom to s vyhlídkou na zlepšení zdravotního stavu populace třeba prostřednictvím speciální spotřební daně z „nezdraví“ vypadá bledě. Přesto ale i v České republice došlo v posledním čtvrtstoletí k významné změně spotřebitelského koše. Přes všechny oprávněné stížnosti na to, že jsme v podstatě „uzeno-masožrouti“, v průměru klesla spotřeba masa a výrobků z něj a výrazně stoupla spotřeba ovoce a zeleniny. Hektický životní styl, který neumožňuje pravidelný oběd, nové módní i náboženské směry, jež omezují spotřebu masa, i podstatně větší dostupnost a nabídka jiných potravin zřejmě aspoň trochu upozadily touhu po nákupu živočišných produktů. Těžko odhadnout, zda zjištění Světové zdravotnické organizace povede, podobně jako u krabiček

cigaret, k nápisům typu: „Pojídání tohoto výrobku může zabíjet“, případně „Salám obsahuje stabilizátory, barviva, látky zlepšující chuť a vůni“. A zda tyto slogany omezí spotřebu. V případě cigaret k zamýšlenému výsledku - aspoň zatím v Česku -nevedly. Co bezpochyby ale platí, je, že když uzeniny a maso nebudou „in“, potom spotřeba určitě klesne. Pak možná dojde ke skutečnému zlepšení zdraví obyvatel. Foto popis| O autorovi| Julie Hrstková, mailto:[email protected]

Z čeho lze financovat energetické projekty v zemědělství? 27.10.2015

Hospodářské noviny str. 18 Příloha - magazín Energie - finance Alena Anděrová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Propojení energetiky a zemědělství skýtá velké možnosti z pohledů obnovitelných zdrojů, využití odpadů a zároveň ve zlepšení ekonomické situace našich zemědělců. Evropská unie to ví, a proto v novém programovém období 2014-2020 štědře podporuje decentralizovanou energetiku a energetické využívání obnovitelných zdrojů. Na podobné účely rády přispívají také tuzemské banky. Určitý problém při zajišťování financí energetických projektů v zemědělství může představovat skutečnost, že podpora je v této oblasti poněkud roztříštěná, rozložená hned mezi několik operačních programů. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) Program navazuje na Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost z minulého programového období. Problematika energetických projektů v zemědělství, vesměs se týkající energetického využití obnovitelných zdrojů (OZE), je součástí Prioritní osy 3 - Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin. Projekty v rámci OPPIK jsou určeny především pro malé a střední podniky. V oblasti energetiky se připouštějí jako žadatelé i velké podniky. Územně je podpora určena pro celé území ČR s výjimkou území hl. m. Prahy. Operační program Životní prostředí (OPŽP) Program navazuje na stejnojmenný operační program v předchozím programovém období. Problematika energetického využití obnovitelných zdrojů je součástí následujících prioritních os programu: Prioritní osa 3 -Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika, Prioritní osa 5 Energetické úspory. Konkretizace cílů v rámci těchto prioritních os jsou následující: * Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů * Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie * Projekty v rámci OPŽP jsou určeny pro poměrně širokou škálu příjemců - od vlastníků domů přes majitele veřejných budov až po podnikatelské subjekty. Územně je podpora určena pro celé území ČR včetně území hl. m. Prahy. * Alokace: 2,64 mld. EUR, tj. asi 71,2 miliard korun. V prvních 16 výzvách, vyhlášených letos v červnu, bude rozděleno celkem 12 mld. korun. Konkrétně na projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech přijde 5,5 miliardy korun, na oblast odpadů a materiálových toků, ekologických zátěží a rizik 2,4 miliardy korun. Program rozvoje venkova 2014-2020 oproti předchozímu programovému období neobsahuje investice na rozvoj venkova, kdy byly poměrně časté dotace do obecních výtopen. Rovněž opatření na výstavbu zemědělských bioplynových stanic je sice součástí programového dokumentu, nicméně jeho finanční alokace je oproti období 2007-2013 pouze symbolická. Projekty v rámci PRV jsou určeny především pro zemědělské podnikatele. Územně je podpora

určena pro celé území ČR s výjimkou území hl. m. Prahy. Přehled Operačních programů, oblastí podpory a příkladů projektů Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) 1. Podpora výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů * Výstavba nových a rekonstrukce a modernizace stávajících výroben elektřiny a tepla z OZE s tím, že vyrobená energie bude určena primárně pro distribuci, nikoli vlastní spotřebu * Vyvedení tepla ze stávajících bioplynových stanic pomocí tepelných rozvodných zařízení do místa spotřeby, instalace vzdálené kogenerační jednotky využívající bioplyn ze stávající bioplynové stanice za účelem využití užitečného tepla v soustavě zásobování teplem či jiným vysoce efektivním způsobem * Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla a kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy a vyvedení tepla 2. Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v podnicích Program rozvoje venkova (PRV) Program opět navazuje na stejnojmenný program z předchozího programového období. Vedle toho, že program je vzhledem ke své cílové skupině (převážně zemědělci a lesníci) zaměřen na různé formy podpory pěstování biomasy (např. zakládání lesů), je problematika energetických projektů, především energetického využití obnovitelných zdrojů v zemědělství, součástí těchto prioritních os programu: * Prioritní osa 2 - Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů * Prioritní osa 5 - Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu. Konkretizace cílů v rámci těchto prioritních os jsou následující: * Podpora investic v zemědělských podnicích * Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů * Modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu a tepla v budovách a v energetických hospodářstvích výrobních závodů za účelem zvýšení účinnosti * Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla, v budovách a výrobních závodech * Snižování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů * Instalace OZE pro vlastní spotřebu podniku * Instalace kogenerační jednotky s maximálním využitím elektrické a tepelné energie pro vlastní spotřebu podniku 3. Podpora výzkumu a inovací a zavádění nízkouhlíkových technologií * Pilotní projekty zavádění technologií akumulace energie (např. akumulace elektřiny v rámci inteligentních sítí a v budovách, akumulace tepla a chladu v budovách, aplikace vodíkových technologií) * Zavádění nízkouhlíkových technologií v budovách (inteligentní prvky řízení budov, integrace OZE do budov, aplikace nových energeticky šetrných materiálů, využití druhotných surovin k udržitelné výstavbě) * Zavádění inovativních technologií v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů (např. využití biometanu) * Zavádění inovativních nízkouhlíkatých technologií v oblasti zpracování a využívání druhotných surovin 4. Podpora využívání vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple * Rekonstrukce a rozvoj soustav zásobování teplem, resp. rozvodných tepelných zařízení * Zavádění a zvyšování účinnosti systémů kombinované výroby elektřiny a tepla 5. Zvyšování energetické účinnosti a zabezpečení dodávek prostřednictvím rozvoje inteligentních systémů pro distribuci, skladování a přenos energie prostřednictvím integrace distribuované výroby z obnovitelných zdrojů Na investice do energetiky bude k dispozici téměř 34 miliard korun. Z toho 20,5 miliard na projekty úspor energie v podnicích; program nově počítá i s družstvy a zemědělskými podnikateli. Malé podniky mohou počítat s veřejnou podporou až 65 % způsobilých nákladů, střední firmy až 55 % a velké podniky až 45 %. Skutečná výše dotace se bude pohybovat v širokém rozmezí od 500 tis. do 250 mil. korun. Na rozvoje OZE - výstavbu nových či modernizaci stávajících malých vodních elektráren, rozvoj stávajících bioplynových stanic a zapojení kogeneračních jednotek - je určeno 1,47 mld. korun. Operační program Životní prostředí (OPŽP) 1. Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika * Budování kompostáren s využitím kompostu převážně na zemědělské půdě * Obecní/komunitní kompostárny * Budování zařízení na energetické využití komunálních odpadů (ZEVO) * Rekonstrukce zařízení pro spoluspalování odpadů * Výstavba bioplynových a biofermentačních stanic pro

zpracování bioodpadů 2. Energetické úspory * Výměna zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody, využívajícího fosilní paliva, za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn Program rozvoje venkova (PRV) Vláda schválila návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvýšení příspěvku ze státního rozpočtu do Programu rozvoje venkova (PRV) z 25 % na 35 %. Zemědělci, lesníci a potravináři tak budou moci do roku 2020 čerpat skoro 97 miliard korun, proti původnímu plánu o 13 miliard korun více. „Znamená to, že rozpočet programu bude srovnatelný s předchozím obdobím v letech 2007 až 2014. Tyto peníze podpoří podnikání, péči o krajinu a vznik nových pracovních míst na venkově,“ řekl Jurečka. Většina prostředků (okolo 63 miliard) půjde z evropských zdrojů. 1. Podpora investic v zemědělských podnicích * Investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro vlastní spotřebu v zemědělském podniku (např. kotelny na biomasu či peletárny) 2. Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů * Stavební obnova (přestavba, modernizace, statické zabezpečení) či nová výstavba provozovny související s výrobnou tvarovaných biopaliv či bioplynovou stanicí * Nová výstavba bioplynové stanice * Pořízení strojů, technologií a dalšího vybavení sloužícího pro nezemědělskou činnost (výroba tvarovaných biopaliv a bioplynu) Banky nabízejí zemědělcům úvěry Obor zemědělství je vedle energetiky oblíbený i mezi bankéři, kteří firmám z těchto odvětví ochotně poskytují úvěry. Ekoenergetické projekty patří například mezi prioritní oblasti GE Money Bank. Speciálně se jedná o zpracování biomasy a bioplynové stanice, kde banka financuje až 100 % investičních nákladů, doba splatnosti úvěru je až 15 let. Obdobné úvěry nabízí také Komerční banka. Efektivní čerpání dotačních zdrojů z ČR a EU, ale i zvýhodněných zemědělských programů připravených ve spolupráci s evropskými finančními institucemi, je hlavní prioritou prodloužené spolupráce mezi Komerční bankou a Agrární komorou ČR. V rámci veletrhu Země živitelka byla kromě Agrární komory souběžně prodloužena také smlouva o spolupráci s Potravinářskou komorou ČR. „Dlouholeté zkušenosti Komerční banky v přípravě projektů a spolufinancování při čerpání dotačních zdrojů z EU, ale také z ČR, chceme nyní intenzivněji aplikovat v zemědělském a potravinářském sektoru. Komerční banka patří k nejvýznamnějším finančním partnerům podnikatelů v těchto oblastech. Proto se nyní chceme intenzivněji zaměřit na poradenství a partnerství v oblasti čerpání dotací i na podporu rozvojových investic tak, aby čeští zemědělci využili na 100 % všech nabízených možností a zvýšili svoji konkurenceschopnost,“ uvedla Iveta Ocásková, výkonná ředitelka pro Korporátní bankovnictví v KB. Tzv. zelené úvěry poskytuje i Raiffeisenbank. Projekty v rámci OPŽP jsou určeny pro širokou škálu příjemců - od vlastníků domů či veřejných budov po podnikatelské subjekty. Územně je podpora určena pro celou ČR. 2,64 mld. EUR je alokováno v rámci Operačního programu Životní prostředí, což v přepočtu představuje zhruba 71,2 miliardy korun. Až 65 % způsobilých nákladů může dosáhnout veřejná podpora zvyšování energetické účinnosti a zabezpečení dodávek prostřednictvím rozvoje inteligentních systémů pro malé firmy. Střední pak dosáhnou až na 55 % a velké až na 45 %. Foto popis| Podpora výstavby nových bioplynových stanic bude spíše symbolická, prioritu má lepší využití těch stávajících.

Chomutovské noviny Trhy pokračují po celý podzim 21.10.2015

Chomutovské noviny str. 6 Aktuality

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jablečné slavnosti si užili návštěvníci Severočeských farmářských trhů. Stánky prodejců zaplnily nejrůznější druhy jablek, které si mohli lidé zakoupit, stejně jako rozšířenou nabídku výrobků z nich. „Pekaři na tento den napekli více dezertů, prodávali mošt, jablečný cider a různé jiné výrobky z jablek,“ uvedl organizátor trhů Adam Weber. Součástí tematických trhů byla soutěž o nejlepší jablečný pokrm. Nejvyšší ocenění dostal koláč s jablečným želé. Čerstvé potraviny na sobotních farmářských trzích si lidé budou moci zakoupit ještě po celý podzim. Prodejci regionálních potravin, čerstvých sýrů, zeleniny, sazenic či uzenin, zaplňují náměstí 1. máje každou druhou sobotu. „Tak tomu bude minimálně do konce listopadu,“ uvedl organizátor trhů Adam Weber. V jednání je totiž varianta, že by se trhy konaly ještě v prosinci, to zatím ale není jisté a organizátoři o případném prodloužení budou veřejnost včas informovat. Foto popis|

idnes.cz - blog Socialismus v Lidlu (kareljavurek) 26.10.2015 idnes.cz - blog str. 0 Karel Javůrek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Minulý týden proběhla v obchodním řetězci Lidl akce Retro týden. Zákazníci si mohli nakoupit výrobky s obalem připomínající socialistickou minulost. Jakou zkušenost jsem si jako spotřebitel odnesl z této konzumní reminiscence? Zúčastnil jsem se této akce z pohnutek ryze osobních. Se ženou jsme si za svobodna na cyklistických zájezdech po středomoří pochutnávali v kempu na Lančmítu (či Luncheon meatu) a jako dítě jsem tuto konzervu (ještě jako originál z Číny) s chutí baštil s rodiči na dovolené v Jugoslávii. Dnes se těmto výrobkům spíše vyhýbám, ale pohled na dávno nepoužívaný obal zaplavil mé chuťové receptory vlnou nostalgie. Mimo zmíněný masný výrobek se v tomto řetězci nabízely i další produkty v obalech vzbuzujících sentiment. Podlehl jsem tomuto vábení Sirén a zakoupil další z těchto produktů v retro obalech. Mléko v sáčku, Hermelín, Rumové pralinky, Vitacit, Arizonky, piškoty, arašídové křupky, Vineu a mýdlo s jelenem. Jen ten Lančmít neměli. Byl to druhý den akce a následně jsem navštívil ještě další prodejny, ale nesehnal jsem ho už nikde. Dalo by se říci: „jen se po něm zaprášilo“. Nemohu tedy posoudit jeho kvalitu, a zda by retro obal v souvislosti s výslednou chutí zafungoval jako jakýsi placebo efekt. Jedno je jisté. O složení výrobku jsem si nedělal iluze. Receptura jistě původní nebyla a výrobce ze Slovácka konzervy naplnil současným masovým separátem, glutamátem a pojivem. Podobně jako na lančmít vzpomínám na kvalitní játrovku ve střívku, která držela konzistenci a chutnala po játrech. Oblíbená svačina do školy. Vyráběla se v Masokombinátu Čakovice. Dnes už se taková dobrá nekoupí. Z obchodu jsem si kromě nostalgické kolekce potravin odnesl i zcela nenostalgický dojem. Ve druhé z prodejen tohoto řetězce, usilujíc o zakoupení kýženého (a vyprodaného) Lančmítu, jsem vystál frontu s jedním kouskem Rumových pralinek jako náplastí na duši. Ve chvíli, kdy jsem žmoulajíc dvacetikorunu už konečně chtěl tento spotřební ráj opustit, jala se pokladní doplňovat drobné do pokladny. Na mojí poznámku, jestli to nemohlo chvilku počkat, se na mou hlavu snesla snůška výtek. Jak si na „obyčejné“ prodavačky každý vyskakuje a tak. Neměl jsem v úmyslu ztrácet další čas pří,

tak jsem odešel z pocitem dokonalé socialistické iluze. Ještě se mi vybavila jedna podobnost se socialistickým obchodem. V prodejnách této firmy se nabízí i oblečení. Jelikož mám děti a oblečení je drahé, využíváme akčních nabídek na poměrně kvalitní a levné dětské oblečení. V okamžiku otevření obchodu se o tyto věci strhne doslova boj. Nejsem znalec bojové strategie, tak se těchto loveckých výprav dobrovolně účastní babička. Je zřejmě zvyklá z dob minulých na strkanice z pověstných „front na banány“. Pokud bylo záměrem této reklamní akce vyvolat v lidech autentický zážitek, může si firma Lidl gratulovat. Za takovou anabázi mi to ale nestálo. Raději si příště pustím nějaký dobový film. Nebo stylové retro ala Good bye Lenin! K tomu si ohřeju párky od Babiše a výsledný efekt bude stejný. Tak Good bye Lidl! Karel Javůrek

URL| http://kareljavurek.blog.idnes.cz/c/481605/socialismus-v-lidlu.html?ref=rss

iHNed.cz Světová zdravotnická organizace zařadila šunku či párky na seznam karcinogenů. Mezi tabák a azbest 26.10.2015

iHNed.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny prokázala, že uzeniny mohou způsobit rakovinu trávicího traktu. WHO je zařadila na seznam prokázaných karcinogenů. Dva plátky slaniny denně zvyšují riziko onemocnění o 18 procent. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zařadila uzeniny, jako je šunka, slanina či párky, na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, totiž došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Podle IARC rakovinu pravděpodobně způsobuje i nezpracované červené maso, pro toto tvrzení však zatím neexistují nezvratné důkazy. Hamé rostly tržby za první půlrok o 14 procent, nově přikoupilo distribuci Panzani - čtěte ZDE Ministr Jurečka chce bojovat s falešnými obaly. "Český výrobek" dostane nové logo i přísnější pravidla - čtěte ZDE Zpráva WHO rovněž uvádí, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent. "Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa, je nadále nízké, ale toto riziko se s množstvím zkonzumovaného masa zvyšuje," upozornil zástupce IARC Kurt Straif. Červené maso, tedy hovězí, jehněčí a vepřové, podle odborníků z WHO rovněž může způsobovat rakovinu, kvůli neexistenci prokazatelných důkazů ale zatím figuruje na seznamu "lehčích" karcinogenů. Na takzvaném seznamu 2A je kromě masa například herbicid glyfosát.

URL| http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slov...-seznam-karcinogenu-mezi-tabak-a-azbest

Zdá se, že párky jsou stejně nebezpečné jako kadeřník, reaguje Agrofert na zprávu Světové zdravotnické organizace 26.10.2015

iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz Luboš Kreč Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila, že pravidelná konzumace uzenin zvyšuje pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva. Skupina Agrofert, přední český výrobce salámů a párků, závěry relativizuje. Do stejné kategorie údajně spadá i práce kadeřníka. Studie vyvolala rozporuplné reakce i v zahraničí. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že pravidelná konzumace uzenin výrazně zvyšuje pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva. Přední český výrobce salámů a párků, skupina Agrofert ministra financí Andreje Babiše, ale závěry expertů z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny relativizuje. "U zprávy se snažíme identifikovat její sdělení - dle nám dostupných informací totiž do horší kategorie 1 spadá třeba dýchání vzduchu či konzumace vína, do kategorie 2B zase potírání sluncem spálené pokožky aloe vera či pití kávy," tvrdí Jan Pavlů z divize komunikace Agrofertu. A dodává: "Do kategorie 2A, kam by mělo být zařazeno i červené maso a uzeniny, například patří práce kadeřníka." Společnost, pod niž patří Kostelecké uzeniny, Krahulík či Kmotr - Masna Kroměříž, také upozornila, že studie lékařů vyvolala rozporuplné reakce v zahraničí. "Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem," tvrdí Pavlů z Agrofertu. Naráží například na reakci Betsy Boorenové, viceprezidentky Severoamerického masného institutu. Ta pro televizi CNN výstup zdravotnické organizace okomentovala slovy: "Znásilnili data, aby získali předem daný výstup." Světová zdravotnická organizace zařadila šunku či párky na seznam karcinogenů. Mezi tabák a azbest - čtěte ZDE O tom, že uzeniny nejsou zdraví moc prospěšné, se ví dlouhodobě, zatím ale nikdo takhle tvrdě nepoukázal na jejich škodlivost. Jak naznačuje reakce Agrofertu či americké expertky, dá se čekat, že zástupci masného průmyslu se budou bránit. "Že uzeniny nepatří mezi zdravé potraviny, víme již několik generací. Těžko ale budeme vydávat nějaké zákazy či varování před vším, co patří mimo rámec zdravé výživy. Tady lze jednoznačně doporučit u všech takových potravin, které si nechceme zcela odepřít, zachovat při konzumaci rozumnou míru a zaměřit se na jejich kvalitu a původ. Při prevenci nemocí je samozřejmě důležitý celkový životní styl, včetně dostatku pohybu, vyhýbání se konzumaci návykových látek a tak dále. Přestat jíst uzeniny samo o sobě pravděpodobně nikoho nespasí," uvedl také ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64788210-zda...-zpravu-svetove-zdravotnicke-organizace

Instinkt MUTANTI NA TALÍŘI

22.10.2015

Instinkt str. 30 Téma Lukáš Seidl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Geneticky modifikované potraviny představují nadějnou zbraň pro válku s hladomorem i šanci, jak si v budoucnu poradit se smrtícími nemocemi. Zároveň ale vzbuzují obavy. Nezahráváme si v laboratořích s něčím, co nás jednou zahubí? GMO. Tři písmena označující geneticky modifikovaný organismus připomínají zaklínadlo. Dobře cílený laboratorní zásah do spletité struktury DNA skutečně umí divy: rostliny upravené vědci odolávají postřikům, vepřům narůstají gigantické kýty, sója si hravě poradí s drsnými klimatickými podmínkami a pacienti čekající na náročné operace se už nemusejí bát smrtících krevních sraženin. Zmíněná laboratorní magie ale přináší mnoho otázek. Geneticky modifikované potraviny jsou na trhu dvacet let a vědci přiznávají, že takový časový úsek je mohl jenom stěží naplno prověřit. Nenesou s sebou zásahy do genomu rostlin a živočichů zdravotní rizika? A neutopíme se jednou v chemikáliích, které se při pěstování geneticky upravených plodin ve velkém používají? „Studie poukazující na to, že by geneticky modifikované potraviny mohly způsobit nějaké problémy, by se daly spočítat na prstech obou rukou. A jsou proti nim velké vědecké výhrady. Samozřejmě ale nemůžeme úplně vyloučit, že jejich autoři mají v něčem pravdu,“ říká biolog Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Sám patří mezi fanoušky modifikovaných potravin. „Když mohu koupit stolní olej geneticky modifikovaného původu, sáhnu po něm. Podle mě jsou tyto potraviny nejprověřenější na světě,“ myslí si sedmapadesátiletý vědec. Mnozí jeho kolegové přitakávají. A poukazují na zázračné vlastnosti plodin s pozměněnou DNA: odolají nepříznivým klimatickým vlivům nebo škůdcům. Vhodnou úpravou jim lze dodat žádané vitaminy nebo zvýšit hladinu zdraví prospěšných omega-3 polynenasycených mastných kyselin. Takové plodiny mají zpravidla vyšší výnosy a nevyžadují mohutné ošetřování škodlivými pesticidy. To se jeví jako velká výhoda při využití v rozvojových zemích, kde se kvůli extrémním klimatickým podmínkám kazí většina úrody a lidé tam trpí hladem. Karcinogenní boom Taková euforie má ale svůj protipól. „Geneticky modifikované plodiny nejsou správná cesta. Protože jsou tak odolné proti chemikáliím, používají se při jejich pěstování stále agresivnější postřiky. Ty pak ničí jiné rostliny a zvířata, a ještě se dostávají do vodních zdrojů, což zhoršuje zdravotní stav lidí,“ varuje Lukáš Hrábek z české pobočky aktivistické organizace Greenpeace. Právě superodolnost laboratorně upravených rostlin vůči herbicidním postřikům představuje v současnosti asi největší problém. Zvlášť když se ukázalo, že při jejich pěstování nejčastěji používaný herbicid obsahuje potencionálně rakovinotvorný glyfosát. Na přímou souvislost modifikovaných rostlin s výrazným nárůstem karcinogenních onemocnění už upozornilo ministerstvo zdravotnictví v argentinské provincii Córdoba, kde se geneticky modifikované plodiny rozsáhle pěstují. Během pěti sledovaných let tam došlo k výraznému nárůstu zhoubných nádorů a úmrtnost na rakovinu v oblasti je v porovnání s ostatními provinciemi až 1,5krát vyšší. „Případy rakoviny se v oblastech s masivním používáním chemických postřiků množí jako nikdy předtím,“ tvrdí Medardo Avila Vazquez z argentinské Univerzitní sítě pro životní prostředí a zdraví (REDUAS). V Česku se smí prodávat 53 schválených geneticky modifikovaných potravin a krmiv, nejčastěji se jedná o sójové a řepkové oleje. Všechny takové potraviny a krmiva musejí být označeny jako produkty vyrobené z GMO. „Když si dáte v multikině popcorn, počítejte s tím, že je z geneticky modifikované kukuřice. Ta se k nám dováží ze Spojených států, kde takové potraviny od normálních vůbec nerozlišují,“ upozorňuje Jaroslav Petr. Právě Amerika by mohla dát impulz k masovému rozšíření modifikovaných potravin v Evropě, vše záleží na tom, jak dopadnou nyní probíhající jednání o transatlantické obchodní spolupráci mezi EU a USA. Dohoda vyvolává obrovské emoce, v Berlíně proti ní nedávno protestovalo až čtvrt milionu lidí. Všude kolem nás

Vyhnout se geneticky modifikovaným potravinám je složité už teď. Jsou totiž všude kolem nás. Drtivá většina modifikovaných plodin se používá na výrobu krmných směsí pro zvířata a podle biologa Petra nelze vyloučit, že se k nám v menším množství dostávají zprostředkovaně z vepřového nebo drůbežího masa či vajec od zvířat, která jsou jimi krmena. Životně důležité jsou GMO pro cukrovkáře. Přesněji ty, kteří trpí diabetem 1. typu a nutně potřebují inzulin. Po celém světě je jich zhruba 15 milionů. Hormon snižující hladinu cukru v krvi se dříve získával uměle z hovězích a vepřových slinivek, to se ale ukázalo neefektivní. Přednost tak dostává biosyntetická výroba pomocí genetické modifikace bakterie Escherichia coli nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Na bázi geneticky modifikovaného viru jsou založeny i vakcíny proti vzteklině, potenciál vědci vidí u léku zabraňujícímu krevním sraženinám, který se vyrábí z mléka koz s pozměněnou DNA. „S geneticky modifikovanými bakteriemi nebo kvasinkami je vyráběna drtivá většina léků,“ říká Petr. Ostražitá Evropa Evropský a zaoceánský pohled na GMO se výrazně liší. Na trh Evropské unie mohou být jako geneticky modifikovaná potravina či krmivo pro zvířata uváděny pouze produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji nebo cukrové řepy a dále jedna bakteriální a kvasinková kultura. Schvalovací podmínky, které musejí splnit, jsou celkem striktní. Do detailu se posuzují především techniky, jejichž pomocí ke genetické modifikaci dochází a kterých je v současnosti celá řada. Ne všechny jsou přitom schválené – Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nával žádostí nestíhá. Ve Spojených státech jsou genetické modifikaci daleko otevřenější. Tamější úřady zajímá především to, zda má nová plodina lepší vlastnosti než původní a není škodlivější než dosud používané odrůdy. Passé je také jakékoli informování o geneticky modifikovaném původu, zkratku GMO na obalech potravin v USA nenajdete. Určité rozdíly jsou patrné i v Evropě. Zatímco třeba v Německu, Rakousku, Francii nebo Maďarsku jsou GMO zakázány úplně, Češi na ně nahlížejí poměrně liberálně. Podobně jako Španělé a Britové. Oproti USA je ale starý kontinent celkově opatrnější. Kde má tato ostražitost kořeny? Podle všeho v relativním blahobytu, ve kterém žijeme. Nehrozí nám bezprostřední hladomor a jsme přesvědčeni, že spotřebu pokryjeme vlastními zdroji. Ve skutečnosti ale obelháváme sami sebe. Třeba na dovozu sóji je Evropa přímo závislá, genetickou modifikací této plodiny přitom prošlo 82 procent veškeré světové produkce. Podobné je to s kukuřicí. Právě ta je aktuálně jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v EU pěstuje. V Česku jí bylo letos oseto 997 hektarů, ale tato plocha každý rok klesá (loni to bylo 1800). Pro srovnání – nejvíce modifikované kukuřice se pěstuje ve Španělsku. Tam roste na 131 000 hektarech. Supervepři Rostliny s pozměněnou strukturou genetické informace jsou jenom pouhou ochutnávkou opravdového umění genových inženýrů. Vzpomeňme si na rok 1996 a obrovskou show doprovázející narození ovce Dolly, prvního klonovaného savce v dějinách. Podobné experimenty jsou sice ve většině případů pořád ještě drženy za zdmi laboratoří, pro vědce, zemědělce i potravinářský byznys ale představuje modifikace živočichů stále větší a těžko odolatelnou výzvu. Třeba v Číně již vyprodukovali vepře, kteří mají obrovské kýty a poskytnou daleko více masa. Vznikly laboratorním odbouráním genu, jenž brání nadměrnému růstu svalů. V USA a Kanadě se už delší dobu zabývají modifikací lososa AquAdvantage, který roste díky pozměněnému genomu dvakrát rychleji a lépe tráví potravu. Vůbec prvním modifikovaným živočichem uvedeným na trh byla ryba tilápie nilská na Kubě. V současnosti vědci testují metodu, kterou by z DNA krav odstranili gen kódující patogenní prion způsobující BSE, tzv. nemoc šílených krav. Přispět k rozmachu zvířat s geneticky modifikovanou DNA – a hlavně jejich volnému využití na potravinářském trhu – mohou i nově objevené techniky. Mají velmi blízko k modifikacím, jež dokáže příroda provádět sama od sebe (viz Batáty si pomohly samy). Stagnace se v oboru genového inženýrství prostě nepřipouští. A to hlavně ze dvou důvodů. Kromě bohulibého záměru ochránit lidstvo před hladomorem a nemocemi představují geneticky modifikované organismy obrovský byznys. To už naplno ukázal trh s plodinami, který má ke křišťálové čistotě daleko. „Předpokládalo se, že geneticky modifikované organismy budou hlavně potřebné pro zaostalé země a chudé farmáře. Opak je ale pravdou a profitují z nich hlavně velcí pěstitelé,“ přiznává Jaroslava Ovesná z národní laboratoře zkoumající GMO.

Spása pro celiaky? Budoucnost vidí biolog Petr ve využití GMO ve zdravotnictví, konkrétně je spojuje s takzvanými jedlými vakcínami. Uplatnily by se především v odlehlých oblastech planety, kde je kvůli náročné dostupnosti standardní očkování nemožné a bez vakcinace tam zbytečně umírají miliony lidí. „Mohl by vzniknout třeba speciální banán obsahující bílkoviny z bakterie tetanu, proti které si pak tělo vytvoří protilátky. Není to nic nemožného,“ přemítá ve své pracovně vědec a čas od času se zahledí do mikroskopu. GMO podle něj přinášejí naději také celiakům, tedy lidem, jejichž tělo je alergické na lepek. Už nyní je prý vyvinuta speciální pšenice, která ho neobsahuje. Jinak ale zachovává klasické vlastnosti této plodiny, a z mouky z ní získané tak lze bez problémů upéct běžné pečivo. To jde o současných bezlepkových směsích říct jenom těžko. „Nemohu si pomoct, pro mě je označení ,Vyrobeno z GMO‘ zárukou kvality,“ opakuje Petr. Obavy ale jen tak nezmizejí. Určitou nejistotu a pochyby má totiž v DNA každý z nás. A genoví inženýři jsou na ně zatím krátcí. 3 Hrátky s geny Za geneticky modifikovaný organismus (GMO) je považován organismus – s výjimkou člověka –, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí technik genového inženýrství, tedy jiným způsobem než běžným rozmnožováním a kombinací vloh rodičovského páru. Geneticky modifikované potraviny a krmiva jsou takové, které obsahují GMO, sestávají z GMO nebo jsou z GMO vyrobeny. Jak šel čas s GMO: Od inzulinu k obavám 1978 – vyroben lidský inzulin, první produkt geneticky modifikovaných bakterií. Pro použití u lidí byl schválen v roce 1982. 1994 – schváleno rajče Flavr Savr, první geneticky modifikovaná potravina. Nekazilo se a lépe zvládalo transport. Na evropský trh bylo uvedeno v roce 1996. 1996 – zahájeno komerční pěstování geneticky modifikovaných obilovin. Ve stejném roce jsou známy rostliny odolné vůči herbicidům a na svět přichází první klonovaný savec, ovce Dolly. 2000 – představena tzv. zlatá rýže se zvýšeným obsahem betakarotenu určená pro chudé oblasti s nevyváženou stravou. 2014 – argentinské ministerstvo zdravotnictví upozornilo na mimořádně zvýšený výskyt rakovinných onemocnění v oblastech provincie Córdoba, kde se pěstují GMO plodiny. To zvedlo novou vlnu debat o možných negativních dopadech GMO. Batáty si pomohly samy Čarování se spletitou strukturou DNA není výsadou pouze genových inženýrů a zručných vědců. Naopak. Čas od času si příroda pomůže sama a DNA rostlin či živočichů změní naprosto přirozeně. To je třeba příklad oblíbených batátů. Do sladkých brambor se podle zjištění vědců dostaly cizí geny zcela bez zásahu lidské ruky, o jejich přenos se v minulosti postarala půdní bakterie Agrobacterium. Úsměvné je, že tento proces modifikace není na přísném seznamu v Evropě schválených genových technik. A úředníci měli rázem zamotané hlavy. Kdyby totiž brali předpisy striktně, musely by batáty zmizet z trhu. Poptávka po oblíbené pochutině a zdravý rozum nakonec zvítězily a batáty hrozbu byrokratické smrti přežily. Podrobnější zkoumání přírodních modifikací je teď naopak zdrojem cenných poznatků při úpravách DNA u živočichů. Foto autor| / foto: Profimedia.cz Foto popis| ZVÍŘECÍ CELEBRITA. První naklonovaný savec na světě – ovce Dolly – byl mediální hvězdou. Na svět přivedla šest zdravých jehňat, kvůli plicní infekci však musela být po necelých sedmi letech života utracena. Foto popis| CHARITA, NEBO BYZNYS? Geneticky modifikované plodiny měly původně pomoci chudým farmářům. Vydělávají na nich ale především potravinářské kolosy. Foto popis| BANÁN SPASITEL. Potenciál vidí vědci u GMO v souvislosti s jedlými vakcínami. Geneticky modifikovaný banán by třeba mohl nahradit klasické očkování proti tetanu.

Katka redakční test – játrové paštiky 22.10.2015

Katka str. 36 Naše dobroty

Testuje Ladislava; Ladislava Protivanská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Doba, kdy jsme byli národem paštikářů, už sice minula, ale přestože se traduje, co všechno se „hází“ do průmyslově vyráběných paštik, většina masožravců se po nich může utlouct. Krajíc čerstvého chleba s poctivou vrstvou paštiky zůstává oblíbenou svačinou. Klasické paštiky v konzervách se zdají být trochu na ústupu, větší důvěru vzbuzují vážené paštiky z pultového prodeje, výrobky ve skle nebo zabalené ve fólii. Základními ingrediencemi jsou játra, maso, sádlo, koření a další přísady v nejrůznějších poměrech. Velmi oblíbená je hlavně kombinace s brusinkami. Brick * Charakteristika: Zabijačková paštika * Obsah: 200 g * Redakce Katky ochutnala: 35 % vepřového masa, 25 % sádla, 27 % jater, patrné kousky masa, moc dobrá * Orientační cena: 43,90 Kč Veselá pastýřka * Charakteristika: Pochoutková paštika * Obsah: 90 g * Redakce Katky ochutnala: podíl masa a jater neuveden, chuťově eden, chuť o méně výrazná * Orientační cena: 12,90 Kč Tesco * Charakteristika: Mandlová paštika * Obsah: 150 g * Redakce Katky ochutnala: z vepřových jater, masa, podíl mandlí 2,5 %, jemná chuť, pro někoho dost slaná * Orientační cena: 19,90 Kč Májka * Charakteristika: Jemná paštika * Obsah: 150 g * Redakce Katky ochutnala: klasická chuť, jemná našlehaná konzistence, dobře se roztírá * Orientační cena: 22,90Kč č Pâté du Chef * Charakteristika: Bruselská paštika * Obsah: 125 g * Redakce Katky ochutnala: lahodný mix masa a brusinek (5 %), základ tvoří vepřová játra, patrné kusy ovoce * Orientační cena: 27,90 Kč Krajanka * Charakteristika: Farmářská paštika * Obsah: 100 g * Redakce Katky ochutnala: vepřová játra 45 %, obsahuje konzervanty, gelová konzistence * Orientační cena: 16,90 Kč Foto autor| foto: Přemysl Čech (6) a archiv Burdy O autorovi| Testuje Ladislava, Protivanská, redaktorka

Lidové noviny Případ kropenatých banánů 24.10.2015

Lidové noviny str. 26 Orientace JAROSLAV PETR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Je to jeden z paradoxů moderního světa: třebaže na planetě pořád hladovějí desítky milionů lidí a stovky milionů jsou jich podvyživených, vyhazujeme denně tuny nezávadných potravin. Vědci teď ale nabízejí velmi zajímavý způsob, jak tento začarovaný kruh rozetnout. Zákazníkovi supermarketu, který projíždí s nákupním košíkem mezi regály nacpanými zbožím se ani nechce věřit, že potravinová bezpečnost světa je v ohrožení. Mnohem ostřeji to vnímají obyvatelé třetího světa. Ze statistik Organizace pro výživu a zemědělství vyplývá, že od roku 2006 globální výroba potravin přepočtená na jednoho obyvatele neustále klesá. Markantně se tento trend projevil v roce 2008, kdy jejich světové ceny prudce stouply. Kukuřice kupříkladu zdražila na trojnásobek, za pšenici a rýži se pak muselo platit víc než dvojnásobně. Hladové arabské jaro Následky tohoto cenového skoku jsou patrné dodnes. Vlna protestů, která v roce 2011 vyústila v pád autoritativních režimů na severu Afriky a je souhrnně známa jako arabské jaro, vypukla z valné části právě jako reakce na prudké zhoršení životních podmínek v důsledku

nárůstu cen základních potravin. Náklady na jídlo pohltily u početných skupin tamějšího obyvatelstva 60 až 80 procent rodinných příjmů. Na světě tak přibylo prakticky ze dne na den asi 40 milionů hladovějících a celkový počet podvyživených obyvatel naší planety vyšplhal na 963 milionů. Hlad vyhání lidi do ulic nebo je nutí k migracím a svět s podlomenou potravinovou bezpečností se podobá sudu se střelným prachem. Zvyšování produkce potravin je obtížné a v některých ohledech dokonce problematické. Názorně to dokládá situace ve spotřebě ryb a dalších mořských organismů. Lékaři doporučují, abychom jich týdně snědli více než 200 gramů a i většina obyvatel ekonomicky vyspělých zemí má ke splnění tohoto limitu daleko. Lov mořských ryb přitom už ale dosáhl hranice únosnosti – a v řadě případů je i citelně překročil. Od poloviny 90. let každopádně stagnuje a zvýšit ho lze jen za cenu rozsáhlé devastace mořských ekosystémů. Nezbývá tedy, než hledat rezervy ve využití těch potravin, jejichž produkce ve velkém je co nejméně problematická. Pro začátek by ale bylo úplně nejlepší omezit plýtvání a zachránit obrovské množství potravin, které dnes končí v odpadu. Efekt zlaté rybky Na světě se vyhodí asi 30 procent všeho vyrobeného jídla, což představuje ročně přímou ztrátu ve výši jednoho bilionu dolarů. K tomu je ovšem nutné připočítat ještě ztráty „skryté“, protože na výrobu vyhozeného jídla byly využity přírodní zdroje a zemědělská produkce zatížila životní prostředí. Jen pro ilustraci: na „potravinový odpad“ je ročně spotřebována voda v hodnotě 172 miliard dolarů. Jsou kvůli nim vykáceny lesy, jejichž hodnotu lze vyčíslit částkou 42 miliard dolarů. A v neposlední řadě do ovzduší uniknou skleníkové plyny, které napáchají škody ve výši 429 miliard dolarů. V zemích Evropské unie končí ročně v odpadu 100 milionů tun potravin a toto číslo má vzestupný trend. V roce 2020 by mohli obyvatelé vyhodit celkem až 120 milionů tun jídla. Nejvíc však plýtvají jídlem Američané, kteří z některých potravinových komodit vyhazují polovinu a v průměru nespotřebují 40 procent všech vyrobených nebo dovezených. Ke ztrátám přitom dochází v každé části výrobního řetězce – tedy od pole až po talíř. Zatímco v zemích třetího světa převládají ztráty při sklizni a následném skladování úrody, v ekonomicky vyspělých zemích dochází k největším ztrátám potravin v obchodech, restauracích a domácnostech. Velký problém představují obchodní praktiky velkých řetězců, které vyřazují z prodeje čerstvé potraviny, ovoce, zeleninu ve chvíli, kdy přestanou být esteticky „přijatelné“ navzdory tomu, že jsou stále ještě zcela nezávadné a kvalitní. Názorným příkladem jsou plně dozrálé banány, které už nemají slupku zcela bez poskvrnky. Zákazník o ně nejeví velký zájem, protože by mu doma přezrály a s vysokou pravděpodobností by je vyhodil. Prodejce je proto nahradí nezralými a zralé putují na skládku... Krom ovoce a zeleniny je ale velký problém především s potravinami získanými z moře. Tým Davida Lovea z Johns Hopkins Center for Livable Future ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Global Environmental Change spočítal, že jen ve Spojených státech přichází z těchto potravin nazmar plných 47 procent. Většinu ztrát přitom mají na svědomí spotřebitelé. V číslech to znamená, že se za oceánem ročně vyhodí neuvěřitelných 1,43 milionu tun úlovků. Významný podíl na tom mají už sami rybáři. Každý rok jim totiž uvízne v sítích 260 000 tun mořských živočichů, kteří jsou neprodejní. Tito tvorové uhynou a jsou jako odpad vyhozeni zpátky do slané vody. Na vrub dopravců a prodejců připadá 150 000 tun vyhozených mořských produktů. Bezkonkurenčně nejvíce však vyhodí spotřebitelé – plných 590 tisíc tun. Kdyby Američané vyhozené mořské produkty snědli, stačilo by to k naplnění dietologických doporučení pro 10 milionů mužů nebo 12 milionů žen. Současný deficit ve spotřebě masa ryb a dalších mořských živočichů by tím obyvatelé Spojených států pokryli z 36 procent. Autoři studie přiznávají, že je naprosto nereálné zabránit všem ztrátám. V řadě případů by to ani nebylo účelné. Například není třeba tlačit na to, aby neprodejné ryby, které uvíznou v sítích, končily na talíři. Mnohem lepší bude, když se vrátí do moře – ovšem živé. K tomu je ale zapotřebí změnit zaběhlé praktiky rybolovu, třídit úlovek zaživa, nežádoucí druhy dávat co nejrychleji po vytažení do nádrží a pak je vypustit zpět do oceánu. Příliš kouzlit se bohužel nedá s prodlužováním spotřebitelské lhůty, protože čerstvé ryby se rychle kazí. Nemalá zdravotní rizika by neslo i jejich „zachraňování“ na konci spotřebitelské lhůty zmražením. Pomohl by naopak ústup od prodeje čerstvých ryb a mořských produktů ve prospěch mražených, protože ty lze skladovat bez úhony mnohem déle. Nezanedbatelný efekt by přinesla i taková maličkost, jako jsou menší balení ryb a mořských produktů, která se snáze zkonzumují beze zbytku. Mraz a vydělávej Krom toho lze zajímavým způsobem omezit plýtvání s jídlem v supermarketech. Návod nabízí americký tým Jonathana Deutsche z Drexel University, který výsledky zveřejnil ve vědeckém časopise Food and Nutrition Sciences. Základní myšlenka projektu nazvaného Food

System Sensitive Methodology je prostá a Jonathan Deutsch ji přiblížil následovně: „Když vám nabídnu pomačkaný banán, pravděpodobně o něj nebudete jevit zájem. Ale co když vám uprostřed horkého léta nabídnu banánovou zmrzlinu?“ Deutsch tak narážel na fakt, že mnohé supermarkety se sice snaží zboží s dobíhající dobou spotřeby darovat charitám, přezrálé ovoce a zelenina se ale obvykle neuplatní – nestojí o ně ani sociálně slabší lidé. Se svými studenty ale Jonathan Deutsch v univerzitních laboratořích vyvinul řadu levných a jednoduchých postupů, s jejichž pomocí zdravotně nezávadné ovoce a zeleninu určené k vyhození zpracovali a pak vrátili zpět do obchodů k prodeji. Pilotní projekt odstartoval v západní Filadelfii a byl úspěšný. „Když vezmu například přezrálý banán,“ vrací se Deutsch k ovoci, které mu slouží jako oblíbený příklad, „pak jsme ho oloupali, zmrazili a zpracovali na zmrzlinu, která je mnohem lákavější a dobře se prodává.“ Během jediného měsíce získali studenti od 11 supermarketů 15 tun ovoce a zeleniny původně určených k likvidaci. Projekt končil ziskem dokonce i v případě, že studenti nedostávali od supermarketu vyřazené potraviny zadarmo, ale platili za každý kilogram v průměru 25 centů. Po zpracování a zhodnocení se přitom výrobky z jednoho kilogramu suroviny prodávaly zpět do supermarketu nebo jiných obchodů v průměru za dva dolary. Tam se pak dále prodávaly v průměru za dvojnásobek „nákupní“ ceny. Hrubý příjem z prodeje ovocných a zeleninových výrobků tak činil asi 90 000 dolarů a dovolil vytvořit několik nových pracovních míst. Pokud by se podařilo podobné programy rozjet v celých Spojených státech, zachránilo by se ročně asi půl milionu tun ovoce a zeleniny. Jonathan Deutsch je přitom přesvědčený, že podobně lze zachránit i řadu dalších potravin včetně masa, pečiva nebo mléčných výrobků. Na světě se dnes vyhodí přibližně třetina všeho vyrobeného jídla. V souhrnu to ročně představuje přímou ztrátu ve výši jednoho bilionu dolarů. Foto popis| O autorovi| JAROSLAV PETR, biolog

WHO: Šunka a párky jsou karcinogenní 27.10.2015

Lidové noviny str. 6 Svět čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět LYON Světová zdravotnická organizace (WHO) včera zařadila uzeniny, jako jsou šunka, slanina či párky na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Podle IARC rakovinu zřejmě způsobuje i nezpracované červené maso, pro toto tvrzení však zatímneexistují důkazy. Zprávu WHO o škodlivosti uzenin nepovažuje ministr zemědělství Marian Jurečka za alarmující, ale spíše za informativní. Podobně reagují i zpracovatelé masa. Podle Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy není nutné se zcela vzdát uzenin, ale omezit je. „Dá-li si člověk k snídani plátek nejkvalitnější šunky, svému zdraví neuškodí,“ řekl.

lidovky.cz Zprávy dne podle editora: zákaz sezení venku, líní čeští kuchaři, maso v šunce a policie vs. policie? 21.10.2015 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov Lidovky.cz, Vojtěch Gibiš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Advokát a senátor Václav Láska se rozhodl napadnout spornou vyhlášku, která se šíří některými severočeskými městy. Takzvaný „zákaz sezení na veřejném prostranství“ totiž považuje za protiústavní. Starostové se ale brání. Vyhláška nám pomáhá udržet pořádek, vzkazují Láskovi. Úřednický dokument „o zabezpečení veřejného pořádku, ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města“ by se nejspíš zařadil mezi stovky nudných vyhlášek. Když v roce 2010 začal platit ve třítisícové severočeské obci Rotava, všiml si jí málokdo. Jenže minulý týden se připomněla v sedmdesátitisícovém Mostě. K Rotavě se nedávno připojily ještě další severočeské obce - Duchcov, Bílina, Postoloprty či Krupka. Posezení venku... „Bílina přesně ví, kde má problémy, a proto by o ní měla rozhodovat sama,“ hájí vyhlášku první místostarostka Veronika Horová. Zákaz sezení si ve městě prý všichni pochvalují. Jenže najdou se i odpůrci obecního paragrafu. Dokonce k Ústavnímu soudu chce hnát „zlepšující“ vyhlášku senátor Václav Láska. Pro připomenutí: podle vyhlášky se nesmí nikdo posadit na zídku, schody či na trávu nebo vlastní židli v parku. A nařízení jde ještě dál. Týká se například i maminek na dětských hřištích bez laviček nebo pikniků či grilování v parcích. Absurditu vyhlášky pak ještě podtrhuje následující výjimka: úlevu mají jen zdravotně postižení a lidé „náhle stižení nevolností nebo slabostí, a to za účelem krátkodobého oddechu pro načerpání sil pro další pohyb“. Více čtěte ZDE. Na odpočinek je tak lepší jít posedět do auta. I když to vás může také překvapit. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 obžalovalo významný autorizovaný autoservis s několika pobočkami z vědomého a účelného instalování kradených navigací do aut jeho klientů. Kromě firmy je stíháno pět lidí včetně dodavatele navigací, informovala ve středu mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová Dodavatel navigací podle obžaloby nejprve na přístrojích vybrousil výrobní čísla a opatřil je nálepkami určujícími skutečnou identifikaci, poté je za extrémně nízkou cenu prodal autoservisu. Firma prý navigace, které označovala jako nové, instalovala do aut způsobem, který zcela odporuje bezpečnostním standardům. Při obvyklé on-line instalaci by výrobce vozu ihned zjistil, že navigace je kradená a instalace by se neuskutečnila. Podle informací Novinek.cz se má jednat o firmu NH Car, která má pobočky v Praze na Strahově a na Černém Mostě, kde v roce 2013 policie zasahovala kvůli podezření na instalaci kradených navigací. Pokud s navigací zavítáte do Moskvy, můžete ji použít i na vyhledávání obětí. Poslední adresa. Dům, jehož dveřmi vtrhli sovětští agenti do lidské existence, aby ji nemilosrdně rozbili. Místo, kde se bolševický režim zahryzl do své zatčené oběti. Ale také název mimořádného projektu, jímž ruská občanská společnost bojuje proti ztrátě kolektivní paměti. Její zbraně jsou skromné: prostá kovová tabulka a heslo „Jedno jméno, jeden život, jeden znak“. Přesto slaví velký úspěch . Úspěch u kuchařů asi nebude mít článek šéfkuchaře Jana Punčocháře, který do svých kolegů rýpe. Sezóna lanýžů momentálně začíná, všichni chtějí lanýže, ale je to celkem drahý špás a jen málo restaurací si opravdu dobré a kvalitní lanýže může dovolit. Za nehorázné sumy tak často zákazník dostává neodpovídající produkt. Za to je ale lanýž všude, v každém jídle, alespoň v podobě oleje (který většinou spíše než lanýže obsahuje jejich esenci a žampiony). Ale co, vždyť lanýž jede, lanýže prostě každý musí mít, ať je v kvalitě jaké chce. A u jídla zůstaneme. Už i Albert říká, kolik masa mají jeho šunky. Řetězce ale řeší, co je ‚maso‘ . A maso by mohla být i válka policajtů v Česku. Přesně týden po razii Vidkun, kterou protimafiánský útvar mimo jiné poškodil kredit Generální inspekce bezpečnostních sborů, se zatýkalo i na druhé

straně: inspektoři demonstrativně odvedli jednoho z detektivů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Spekuluje se tak o odvetě...

URL| http://www.lidovky.cz/zpravy-dne-podle...omov.aspx?c=A151021_194008_ln_domov_gib

Zprávy dne podle editora: párek jako cigárko, nezáviďte politikům a poznáte luxus? 26.10.2015

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov Lidovky.cz, Jiří Šťastný Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Další rána pro všechny, kteří si v dnešním zdravém světě ještě chtěli trochu užívat. Páreček či pořádný kus koniny jsou na stejném seznamu nebezpečí jako azbest. I další zprávy značí, že svět není v pořádku. Lego zkoumá co děláme s jejími kostičkami a tunel Blanka... škoda mluvit. Teplý párek a pivo, jaká slast. Nebo chlebíček s uherákem, buřtík opečený na ohni. To všechno jsou české dobroty, které přežily a na něž si nedáme sáhnout. Ale zdá se, že všeho dočasu. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zařadila uzeniny jako je šunka, slanina či párky na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, totiž došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Podle IARC rakovinu pravděpodobně způsobuje i nezpracované červené maso, pro toto tvrzení však zatím neexistují nezvratné důkazy. Ale co bude dál? Normální český strávník se zřejmě nedá těmito zprávami a varováními od dobrot odradit. Že uzeniny nejsou právě nic extra zdravého se ostatně vědělo vždy. Jak ale zareagují naše horlivé úřady? Bude na uzeniny zaveden přídělový systém? Bude na balíčku s uherákem obraz obrovského zhoubného nádoru, jako tiché varování? Jako tabák či azbest. Šunka, slanina nebo párky můžou způsobit rakovinu Luxus není luxus, ale zlepšení podmínek Tak jsme se dozvěděli, že předražení Blanky vlastně není špatné, protože jsme za peníze dostali jakýsi luxus, či nadstandard v dopravě. Kachličky za desítky milionů místo klasického nátěru jsou v pořádku, protože se dobře myjí. Silné světlo zase zvyšuje bezpečnost. Tvrdí to Petr Dolínek, který v radě hlavního města nese za Blanku odpovědnost. Čarodějnice. Pražská primátorka Adriana Krnáčová jako čarodějnice v tunelu Blanka. Tak ji vidí umělec aTeo. Proti tomu nejde říci ani slovo. Ale v tom případě navrhuji, aby odrazky na silnici byly z diamantů a při vjezdu se rozdávala káva. I to je přece „jenom“ zlepšení servisu a bezpečnosti. Přesvícená Blanka? Nelze trestat někoho za zvýšení kvality, říká Dolínek Blanka přilákala řidiče dřív, než se čekalo. Na několika místech v Praze tunel zastavil dopravu. Co s tím? Jeho „luxusní“ vybavení stále vyvolává řadu otázek. Bude za to někdo zodpovědný? Dolínka napadá srovnání s posledními otevřenými stanicemi metra na lince A, které má Praha od Velikonoc. „Půdorys pokračování metra se do tubusu Blanky vejde třikrát. Vyšlo přitom na 20 miliard. Samozřejmě to takto nejde násobit a při stavbě metra se na povrchu nedělaly další věci jako u

Blanky. Ale je třeba si říct, nakolik byl ten tunel nesmyslný,“ podotýká náměstek primátorky. Pomáhat a chránit Poslední velká policejní akce ... rozpoutala debatu, ve které lze rozeznat dva velké tábory. Jeden stojí za šéfem ÚOOZ Šlachtou a tvrdí, že jenom takovýmto nekompromisním postojem lze vymýtit všudepřítomnou korupci a hnilobu světa. Druhá skupiny říká, že Šlachtovci jsou loutkou v rukou spiklenců, kteří se snaží svrhnout naši demokracii a zničit řádně zvolené zástupce lidu. Měla by je lépe kontrolovat policejní inspekce... Robert Šlachta, ředitel protimafiánského policejního útvaru Kde je pravda nevím, ale je tu ještě třetí varianta, že prohnilí jsou vlastně všichni.... Toho se aspoň bojí komentátor Jan Šmíd. V posledních deseti dnech mohla česká veřejnost takřka v přímém přenosu sledovat velkolepé představení, které jí opět nachystal osvědčený duet Ivo Ištvan – Robert Šlachta. Tentokrát sice neúřadovali přímo na Úřadu vlády jako v roce 2013, nýbrž pouze v Olomouckém kraji. Přesto neopomněli do svého spektáklu aspoň na chvilku zapojit skutečnou hvězdu, byť poslední roky poněkud vyhaslou – Ivana Langera. Celá akce je opět vedena pod značkou boje proti korupci a za čistotu státní správy. Což o to, záměr je to bohulibý, nicméně aktuální případ vzbuzuje silné pochybnosti, že šlachtovské postupy posvěcované panem Ištvanem a některými dalšími státními zástupci v konečném důsledku boj s korupcí nakonec spíše zdiskreditují. Podívejme se na několik problematických momentů, které staví mediální melodrama režírované duem Ištvan–Šlachta. ŠMÍD: Žádná válka policajtů, jsou to prohnilí proti prohnilým po česku Schopný se vždy o sebe postará.. Schopní lidé zasluhují obdiv. Ale naše malá společnost jim prostě závidí a nedopřeje jim. Vždyť co je na tom divného, když si schopný politik dovede vydělat i slušné peníze. Tak například exministr a nynější velvyslanec v Německu Tomáš Podivínský (KDU - ČSL) prokázal nevídaný realitní talent. Díky těžko uvěřitelné transakci si pořídil luxusní bydlení na které by s příjmem státního zaměstnance nemohl dosáhnout. Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský Že by na podivuhodné výměně bylo něco podivného? Ale kdeže. Podivínský odmítá, že k domu přišel nekalým způsobem, realitní makléři však nad jeho majstrštykem kroutí hlavou. Jen se divím, že se takové zázraky nedějí i běžným lidem... Velvyslanec realitním kouzelníkem. Za vilu v hodnotě 24 milionů zaplatil šest Na začátku byly pozemky za 3,4 milionu, na konci vila na žádané adrese za 24 milionů. „Jedinečný vilový projekt situovaný v Praze 5 najdete v atraktivní lokalitě svažující se nad Velkou Chuchlí, přímo nad chuchelským závodištěm,“ láká potenciální zákazníky web společnosti Vily Chuchle. Již na první pohled je jasné, že nejde o bydlení pro každého. Nejlevnější domy v nabídce začínají na 15 milionech, na ten nejdražší si zájemce musí připravit 30 milionů korun. Jednu z vil s výhledem na Prahu o velikosti 6+kk a užitnou plochou 268 metrů čtverečních získal velvyslanec letos v únoru. K dispozici má dvě garážová plus dvě venkovní stání pro auta a pozemek zhruba o 800 metrech čtverečních. To vše oficiálně za 24,2 milionu korun. A co si chcete postavit? Tak jsme se dozvěděli, že slavná firma Lego zkoumá, co kdo z jejích kostiček vyrábí. Kontroverzní

čínský umělec Aj Wej-wej si před měsícem objednal u společnosti Lego kostky, aby mohl vytvořit dílo pro Národní galerii v australském Melbourne. Firma však odmítla kostky umělci dodat, nechce totiž výrobky poskytovat pro politické práce. Dle umělce je toto odmítnutí cenzurním a diskriminačním činem. Protesty Greenpeace proti těžbě společnosti Shell v Arktidě s využitím motivů hraček Lego. Čínský umělec plánoval z kostek lega vytvořit dílo s tematikou svobody slova, které chtěl ještě tento rok představit v Národní galerii Victoria v australském Melbourne. V září se proto rozhodl od společnosti objednat větší množství kostek. Firma ovšem odmítla jeho objednávce vyhovět. Lego odmítlo Aj Wej-wejovi dodat kostky pro tvorbu díla. Cenzura, rozčiluje se Šokující zpráva. Já například vím o jednom člověku, který z legendárních kostiček vytvořil opravdu nechutnou a pobuřující (i když velice vtipnou) skulpturu. Musím běžet o tom lego informovat. možná za to dostanu nějakou stavebnici zdarma. Abych ale potom nemusel neustále kontrolovat své děti, co z nich vyrábí....

URL| http://www.lidovky.cz/zpravy-dne-podle...omov.aspx?c=A151026_185554_ln_domov_sij

Magazín Práva Mám alergii na jídlo 24.10.2015

Magazín Práva str. 12 Téma Jiří Sotona Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Svíčková na smetaně. Tuhle pochoutku nejedla Martina Horníková dobrých dvacet let. A nejspíš už nikdy nebude. „Ztratila jsem na ni chuť. Když je vám špatně a skončíte v nemocnici, tělo vám samo dá najevo, co nechce.“ Lidí, kteří mají jako ona alergii na nějakou potravinu, přibývá. Lékaři to označují za novodobou epidemii. Jaká je příčina? A jak se žije s vědomím, že nesmím sníst, co mě napadne? Zrovna po svíčkové si pětatřicetiletá Martina Horníková tolik nestýská. To spíš po poctivém zeleninovém vývaru. To, co u ní způsobuje alergickou reakci, je totiž především kořenová zelenina. Mrkev, petržel, celer… „Polévka, kterou si můžu udělat, je čistě masová. Chybí v ní ta sladká lahodná chuť kořenové zeleniny.“ Říká to věcně, bez lítosti, dávno zvyklá na to, že některé potraviny zkrátka nesmí. Jako maminka na mateřské má teď jiné starosti. Těší ji, že u syna se zatím nic neprokázalo, zato jí se alergie po porodu nejspíš rozšířila. „Ještě přesně nevím, jakým směrem, ale zřejmě přibyla slunečnicová semínka,“ přidává další položku do svého seznamu, kam kromě kořenové zeleniny spadají i některé ořechy a bylinky – šalvěj, kerblík, libeček, petrželka, heřmánek. Z ovoce pak mango. K alergické reakci jí stačí málo. A nemusí ani nutně něco pozřít. „Jednou jsem skončila v nemocnici, když jsem manželovi chystala večeři,“ vzpomíná, jak okrajovala mrkev, což jí nevadí, ale pak si nedostatečně omytýma rukama otřela koutek oka. „Do půl hodiny jsme jeli do nemocnice, protože mi strašně nateklo.“ Nastupující reakce se u ní projevuje obvykle stejně: svědění očí, hučení v uších, bolest v nervových zakončeních, vyrážka, někdy puchýře, otoky. „Je mi špatně od žaludku, a když nedostanu látku, která reakci potlačí, začnu se třást a upadám do stavu, kdy přestávám vnímat okolí.“ Alergie, nebo intolerance? Jakkoli se snaží alergenům vyhýbat, v nemocnici na kapačkách se ocitne jednou dvakrát do roka. Dá se říct, že její příznaky jsou typické pro alergie na potraviny, které se někdy zaměňují s intolerancí. Navenek se můžou projevovat podobně a platí, že obojího v posledních letech přibývá.

Alergie na potraviny se dá přirovnat třeba k těm na pyly. Organismus vyhodnotí některou běžnou složku potravy jako potenciálně nebezpečnou a spustí imunitní reakci. V případě intolerance chybějí tělu látky, které se podílejí na zpracování jídla, což vede nejčastěji k trávicím problémům, bolestem břicha nebo křečím. Mimo obě škatulky pak řadíme ještě onemocnění vzniklá nesnášenlivostí konkrétních látek, typicky třeba celiakii. Ta způsobuje zánětlivé poškození střeva a jedinou její léčbou je přísná bezlepková dieta. Uvádí se, že alergií na potraviny v současnosti trpí osm procent dětí a tři procenta dospělých. Jde ale pouze o odhad. Například celiakii má v Česku podle Společnosti pro bezlepkovou dietu potvrzeno 10 až 15 tisíc pacientů. Předpokládá se však, že 100 tisíc lidí jí trpí, aniž by o tom věděli. Restauratéři chybují Povinnost uvádět v restauracích přítomnost alergenů v jídle, zavedenou loni v prosinci, si Martina Horníková nemůže vynachválit. Konečně má v ruce nějaký argument na svoji obranu. „Do té doby to bylo tak, že obsluha řekla, že tam alergen není, vy ho přesto na -jdete, do -hadujete se, chcete jídlo vrátit, podezírají vás, že si vymýšlíte…“ Vzpomíná třeba na to, jak si v restauraci dala zapečené brambory s cibulí a šunkou. Ujistila se u obsluhy, že jsou „bezpečné“, přesto se do jídla sotva zakousla. Cítila v něm celer. „V kuchyni nakonec přiznali, že jim brambory došly, ale zbyly jim bulvy celeru, tak je prostě nasekali na plátky a zapekli. A nikde to samozřejmě nenapsali. To už se vám dneska nestane.“ Jsou restaurace, kde se novým nařízením netrápí nebo ho smáznou prohlášením, „naše pokrmy obsahují všechny alergeny“. Takoví provozovatelé možná mají pocit, že je to zbytečná byrokracie nebo že alergici začnou nanejvýš kýchat, když něco snědí. Potvrzuje to nedávno zveřejněný výsledek kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Podle něj třetina kontrolovaných restaurací či cukráren při označování alergenů chybovala, nebo je dokonce vůbec neuvedla. „Kdo se jednou setká s nějakým závažnějším alergickým stavem, tak před tím má opravdu velikou pokoru,“ říká Jaromír Paukert, pediatr, alergolog a imunolog z kolínské nemocnice. „Je to nevypočitatelné, zvlášť v dnešní době, kdy si kupujeme různé polotovary nebo jinde připravená jídla, u nichž nemůžeme složení ovlivnit.“ Moderní epidemie Kombinace pediatrie a alergologie s imunologií je u Jaromíra Paukerta příhodná. Potravinové alergie mají počátek obvykle právě v dětství. „Může vám začít i v 60 letech, ale příliš pravděpodobné to není. U dětí je rizikovost větší,“ uvádí a dokládá to na dědičnosti. „Pokud je jeden z rodičů alergik, riziko rozvinutí obtíží u dítěte je zhruba 30 procent. Pokud oba rodiče, tak 50 až 60 procent. Jsou-li oba rodiče astmatici se stejnou alergií, například na roztoče, tak 70 až 80 procent. Jako pediatr se z potravinových alergií nejčastěji setkávám s tou na mléko, potom třeba vejce, obilniny, sóju,“ vyjmenovává. I Martině Horníkové začaly její trable v dětství. Tehdy ji spíš trápila alergie na pyly, nesvědčil jí prach, roztoči, trpěla dušností. Dětský organismus má potenciál se s řadou neduhů sám vypořádat, jindy se však alergie třeba na pyly může rozvinout v potravinovku, jak ji Martina Horníková nazývá. Byl to i její případ. Svíčkovou nebo bramboračku měla naposledy ve 14 letech. Tehdy byla podle svých slov vůbec první v zemi, komu byla alergie na kořenovou zeleninu potvrzena. „Dneska to žádná rarita není, zvlášť u těch, co k tomu mají ještě alergii na břízu,“ shrnuje Jaromír Paukert a potvrzuje, že třeba před 20 lety bylo alergií méně. „Je to součást epidemie neinfekčních onemocnění, kam patří třeba i cukrovka nebo vysoký tlak,“ vysvětluje a za nebezpečné považuje především to, že řada alergií se projevuje ve své nejzávažnější formě akutních stavů, které mohou ohrozit život. Změna pro celou rodinu Příčina? Zcela jistě náš životní styl, prostředí, v němž žijeme, strava, kterou jíme. To vše je navíc ovlivněno naší genetickou výbavou. Jaromír Paukert uvádí, že se to někdy označuje jako syndrom kouřící babičky. Jinými slovy nešvary našich předků se můžou projevit třeba o dvě generace později. „Faktorů je víc. Existuje třeba populární ‚hygienická‘ hypotéza, v níž se na určitých výsledcích dokládá, že děti, které vyrůstají v prostředí farem s hospodářskými zvířaty a pobytem v přírodě, nemají tolik alergií, astmatu jako děti z měst.“ Povinně uváděných alergenů v restauracích je 14, avšak podle doktora Paukerta může dnes být

člověk alergický v podstatě na jakoukoli potravinu. „Nedávno jsem tu měla něko -ho, kdo je alergický na rýži. O tom jsem ještě nikdy neslyšela,“ diví se sedma třicetiletá Lucie Kazdová, majitelka cukrárny ve Zdibech u Prahy. Její podnik slouží trochu i jako místo setkávání lidí, kteří se s nějakým stravovacím omezením potýkají. A to buď u sebe, nebo u svých dětí. Sama se mezi ně také počítá. Její osmiletý syn Vítek je od narození celiak. „Víme to až od jeho tří let. V půl roce mu začaly ekzémy, měl zduřelé tváře, pořád se škrábal. Řešili jsme to na kožním, ale až na alergologii vyšlo z testů, že je to lepkem.“ O nemoci nic nevěděla, tak se zprvu zděsila, že syn nikdy neochutná koláče, buchty, rohlíky, těstoviny nebo třeba v dospělosti pivo. Tedy rozhodně ne ty varianty, které v sobě mají něco z pšenice, žita či ječmene. O žádné tragédii se však mluvit nedá, dokonce to v něčem přineslo pozitivní změnu celé rodině. „Když si načtete, které suroviny ještě můžete a co všechno už na trhu je, tak to vůbec není tak děsné. Naopak díky tomu jíme doma daleko zdravěji než dřív.“ Byla to změna i pro ni samotnou. Místo návratu po mateřské do nákupního oddělení v nadnárodní firmě otevřela bezlepkovou cukrárnu. Nabízejí i klasické zákusky, ale ty bez lepku převažují a není problém upéct na přání i něco bez mléka, vajec či ořechů. Výrobky zdejších cukrářek jako nějaká náhražka rozhodně nechutnají. „Lepkaři“ rozdíl nepoznají, pro „bezlepkaře“ jsou požehnáním. „Obávali jsme se, jestli nebudeme muset rozvážet nebo otevřít pobočku blíž centru Prahy. K mému překvapení jsou lidi ochotní si pro zákusky jezdit a berou to i jako výlet,“ dodává Lucie Kazdová. Detektivní práce V případě Michaely Kučerové z Prahy by bylo bez nadsázky jednodušší vyjmenovat, jaká jídla její čtyřletý syn smí. Ač se při vyprávění usmívá, ze vzpomínek na to, jak Matěj po narození celé dny jen brečel a brečel a chtěl se neustále škrábat, až mu rodiče museli držet všechny končetiny, se dělá úzko. „Fotila jsem si každý den jeho kůži,“ vzpomíná maminka při procházení fotek na notebooku. „Abych věděla, co jsem na něj patlala, co pomohlo, co ne. To jsem ještě nevěděla, že to je nejspíš z jídla.“ Otec Michaely je celiak a cukrovkář. V tom by se snad nějaká příčina dala vypátrat. Detektivní prací, jak to sama nazývá, je ale pro ni v podstatě každý den, kdy pozoruje, co všechno Matěj může, nemůže a jak na potraviny reaguje. „Pořád se to vyvíjí a mění a kdo ví, kdy se z něčeho ‚špatného‘ stane ‚dobré‘ a naopak. I když mu hlídám každé jídlo, tak se mi stejně osype. Jak často? Prakticky pořád je osypaný.“ Jako první lékaři odhalili alergii na kravské mléko, která časem vymizela. Zato přibyly jiné. Vaječný bílek, vepřové maso, ořechy, především pistácie, dále sója, mák, kmín, různé byliny… Ovoce a zeleninu může, ale jen převařené. „Aspoň něco,“ míní Michaela Kučerová s tím, že nejradši má syn různé kukuřičné nebo jáhlové kaše, suché přílohy typu těstovin, rýže nebo brambor a mléčné výrobky. Lékaři jí dávají alespoň malou naději, že některé alergie do puberty vymizí. Co synovi zůstane celoživotně, se zatím neví. Podle ní je Matěj ve svém věku rozumný a sám dává pozor na to, co jí. Jen když je ve školce nějaká oslava, tak je mu líto, že nemůže ochutnat všechno jako ostatní. „Vždycky říkám, že jsou na tom nějaké děti ještě hůř,“ vysvětluje mu jeho matka, která při rozhovoru drží na klíně půlroční Emu. „Ta nemá nic. Zatím.“ *** Kdo se jednou setká s nějakým závažnějším alergickým stavem, tak před tím má opravdu velikou pokoru Jaromír Paukert, pediatr, alergolog a imunolog Foto popis| „Alergie se dnes chápe jako nemoc celého organismu, která se v určitém věku projevuje víc na průduškách, v nose, na kůži…“ tvrdí alergolog Jaromír Paukert. Foto autor| Foto Právo – Petr Hloušek Foto popis| Mrkev a další kořenová zelenina i různé polévkové bylinky jsou tím hlavním, čemu se Martina Horníková musí vyhýbat. Foto autor| Foto Právo – Petr Horník a Profimedia.cz Foto popis| „Nemohla jsem synovi při procházce Prahou koupit k jídlu skoro nic,“ uvádí Lucie Kazdová jeden z důvodů, proč ve Zdibech otevřela bezlepkovou cukrárnu.

Foto autor| Foto Právo – Petr Hloušek Foto popis| „Jediné, co dělal do roka a půl – pořád se jenom drbal,“ nezapomene Michaela Kučerová na trápení se synem (vlevo). Foto autor| Foto Právo – Milan Malíček

Magazín Víkend DNES Strach z éček je nesmysl 24.10.2015

Magazín Víkend DNES str. 10 Zdraví LUKÁŠ HRON Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Lidské zdraví je ze 40 % ovlivněno tím, co člověk jí. Proto odborníky rozčiluje, kolik hloupostí kolem výživy koluje. Největší MÝTY VYVRACÍ PETR TLÁSKAL, předseda Společnosti pro výživu. Vzhledem k náplni své práce má Petr Tláskal, vedoucí lékař Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Motol, hodně symbolické jméno. „Sem tam to v gastroenterologické ambulanci zaslechnu. Přijde pacientka a povídá: Pane primáři, moje dcera zase ztláskala všechno možné. Najednou si paní uvědomí, co a komu to takhle řekla, a radši na mě mrkne, jestli jsem se neurazil. Jsem zvyklý, beru to jako legraci,“ směje se Tláskal. Takhle veselo ovšem v ordinaci většinou nebývá. I proto, že sem mnoho pacientů musí kvůli problémům, které vznikly vlastně zbytečně - protože uvěřili nepravdivým mýtům panujícím o správné výživě. A se zdravím jim to nepomohlo, právě naopak. Navažme na tu pacientku - čím byste se vy nikdy netláskal? Vidíte, hned jsme u prvního mýtu. Často se mluví o zdravých a nezdravých potravinách. To je špatně. Nic takového ve skutečnosti neexistuje. Nanejvýš zdravé a nezdravé množství. Pokud svůj organismus budeme delší dobu zatěžovat většími porcemi určité látky, nemusí to našim metabolickým procesům vyhovovat a snadněji dojde k rozvoji s tím spojeného onemocnění. Potraviny ale můžeme vhodně kombinovat tak, aby naše metabolické procesy byly v pohodě. * A co taková éčka? O nich se obecně tvrdí, že jsou nezdravá. Jde o složky, které zlepšují technologické a chuťové vlastnosti potravin. A které jsou pod kontrolou inspekce a státních orgánů. V mých očích se éčka démonizují. Aby byly ve výrobcích přípravky, které by nám měly škodit? To není možné, vždyť se to hlídá. Člověk dneska slyší „éčka“ a už se bojí. Nesmysl. Často jde o přirozené látky. Celá řada éček je běžně přítomná v potravinách, o kterých vůbec nepochybujeme - takové rajské jablíčko obsahuje až dvaatřicet éček! * Jaké jsou další mýty o správné výživě? Nejčastěji se týkají tuků a hlavně mléka, mléčných výrobků. Třeba se často tvrdí, že mléko zahleňuje. Bohužel to slyšíte i v televizi od odborníků. Jenže jakmile se podíváte na speciální studie, které se tomu věnovaly, žádná z nich nic podobného neprokázala. Přitom tenhle mýtus může mít nepříjemný dopad - maminky dětí s respiračním infektem (zánětem dýchacích cest - pozn. red.) ratolestem mléko nedávají, aby tím nezhoršily jejich stav. Zbytečně. K mléku se takových zavádějících informací váže víc. * Jaké? Kupříkladu ta zásadní, že pít kravské mléko není pro lidské tělo přirozené. Hrozný nesmysl. Proč by pak podle této logiky mělo být pro nás přirozené jíst hovězí maso? Je potřeba říct: mléko je komplexní potravina obsahující skoro veškeré makro- i mikroživiny, které člověk potřebuje. Netrpí-li alergií na bílkovinu kravského mléka, která je v dospělém věku relativně vzácná, nebo nemá-li deficit

enzymu laktázy, je mléko pro lidské tělo vhodné. * Mýty panují třeba i o cholesterolu. Tvrdíte, že není zdaleka tak škodlivý, jak jsme předpokládali. Věda a její pohled na věc se vyvíjejí. Například se objevuje čím dál víc informací o vzniku aterosklerotického plátu v cévách, příznaku kornatění tepen. Na rozdíl od minulosti se ví, že tento proces je komplexnější, nepříznivě se zde uplatňují některé nasycené mastné kyseliny a podobně. S cholesterolem je to složitější. Přijímáme ho jak v potravě, tak si ho náš organismus sám vyrábí. Pokud vedeme životní styl, který v rámci našich potravních zvyklostí zvyšuje i hladinu tzv. LDL cholesterolu, pak to vliv na zdraví nepochybně má. Ale mimo to se často setkáváme i s případy danými genetikou, u kterých když snížíme přísun cholesterolu v potravě, tolik toho neovlivníme. Zajímavé jsou studie u dětí, kde je popisován příznivý účinek kojení na rozvoj aterosklerózy, přitom obsah cholesterolu je v mateřském mléce daleko vyšší než v náhradním mléce kravském. * Na jaké další složky potravy se díky vědeckému výzkumu mění náš tradiční pohled? Myslím, že je to spíš záležitost upřesňování některých poznatků a jejich zavádění do praxe. Typickým příkladem jsou margaríny, které se díky technologickým procesům prakticky zbavily nebezpečnebezpečných transmastných kyselin. Pro náš organismus jsou tak vítaným zdrojem polynenasycených mastných kyselin, kterých je v běžné stravě většinou nedostatek. * Výživa prý ovlivňuje lidské zdraví až ze 40 %. Jak to, že tak moc? Lidské zdraví ovlivňuje řada faktorů. Zejména je to genetika. Když se narodíme, je v tomto ohledu pro lidské zdraví důležitá ze 20 %, zbytek mají na svědomí jiné faktory. Prioritní je výživa plodu. V rámci tzv. epigenetických procesů může časná výživa plodu a časná výživa dítěte po porodu ovlivnit zdravotní stav jedince do budoucnosti. V případě její nevyváženosti má člověk vyšší riziko, že bude třeba obézní nebo bude mít v dospělosti vyšší krevní tlak či dřív zemře na infarkt myokardu. V průběhu života posiluje vliv genetiky a zasahují zde více i další faktory zevního prostředí. Výživa se zde uplatňuje ze 30-40 %. Například rozvoj některých nádorů může výživa ovlivnit z 20-80 %. Podle dokumentu komise Evropských společenství by se dalo předejít 80 % případů nemocí srdce, mozkových příhod, diabetu druhého typu a 40 % případů rakoviny, pokud by se vyloučily rizikové faktory běžného životního stylu, jako je třeba kouření. * I proto se lidé pouštějí do různého očišťování organismu, do diet. Je to dobrý nápad? Všechno je nutné brát s rozumem. Jako když se mluví o spásné bezlepkové dietě. Občas se setkávám s lidmi, kteří drží bezlepkovou dietu zcela nesmyslně. Mytologicky vycházejí z názvu, že lepek lepí, a není tak pro jejich organismus vhodný. Bezlepková dieta má význam u lidí s onemocněním celiakií nebo s alergií na lepek. Nedávno jsem byl na jednom z kongresů přítomen prezentaci očišťování organismu, které vedlo až k úmrtí. Zdravotnictví v Česku je na velmi dobré odborné úrovni. Domnívám se proto, že v případě již zmíněných nápadů je lepší ke konzultaci zvolit odborníka než nějakého mytologa. Nepravdivé mýty o potravě Všechny přidané látky s kódem Exxx (éčka) jsou bez ohledu na množství škodlivé. Konzumace pokrmů bez aditiv vede ke zlepšení zdravotních problémů pacientů. Většina odborníků prohlašuje, že obyčejné máslo je lepší. Máslo je přírodní produkt, zatímco margaríny musí být vyráběny složitým technologickým procesem, a nejsou tedy přírodním tukem. Margaríny ucpávají cévy. Všechny tuky jsou špatné. Zdravá strava a konzumace tuků se vylučují. Řepkový olej je olej podřadné kvality. Řepkový olej může mít souvislost s respiračními onemocněními, ztrátou vidění, zácpou, srdečními chorobami. V naší stravě je obsaženo mnoho bílkovin, je třeba vynechat maso. Kuřecí maso je plné hormonů. Kuřecí maso je méně tučné než vepřové. Hovězí způsobuje rakovinu. Vegetariáni se dožívají vyššího věku, jsou štíhlejší a méně agresivní. Tmavé pečivo je celozrnné. Vícezrnné a speciální pečivo je celozrnné. Jelikož jsou nosnice krmeny hormony a antibiotiky, obojí přechází do vajec. Vejce jsou hlavní (a často i jediný) zdroj salmonely. Domácí vejce jsou lepší než vejce z velkochovů. Biovejce jsou kvalitnější než vejce z klecových chovů. Vejce zvyšují cholesterol v krvi. Biopotraviny jsou zdravější než běžně vyráběné potraviny. U biozeleniny a bioovoce je obsah vitaminů a látek vhodných pro náš organismus mnohem vyšší než u běžných potravin. Čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé. Mléko z obchodu je ředěné vodou. Do mléka se lije řepkový olej.

Tavené sýry jsou odkladištěm zbytků a závadných sýrů. Tavené sýry jsou laciné, a tudíž musí být méně kvalitní. Tavené sýry obsahují laciné margaríny. Ne všechny jogurty obsahují živé kultury. Trvanlivost jogurtů je 2-3 dny, maximálně týden. Jogurt není zdravý. Pouze jogurty zrající v kelímku jsou opravdovými jogurty. Smetanový jogurt obsahuje více vápníku. Foto autor| Foto: Shutterstock O autorovi| LUKÁŠ HRON, mailto:[email protected]

magazin.aktualne.cz Uzeniny a červené maso zvyšují podle WHO riziko rakoviny. Odborníci: Kvalitní maso není nebezpečné 26.10.2015

magazin.aktualne.cz str. 0 Magazín

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Maso je stejně nebezpečné jako cigarety, uvedla britská stínová ministryně zemědělství a rozpoutala tak vášnivou diskusi o zdravém stravování. Londýn/Praha – Londýn/Praha - Vynechat uzeniny a červené maso ze svého jídelníčku je pro spoustu lidí těžko myslitelné. Když proto britská stínová ministryně zemědělství Kerry McCarthyová prohlásila, že maso je stejně nebezpečné jako kouření a vzápětí přišla s vážným varováním i Světová zdravotnická organizace, zaručeně to vyvolá spoustu polemiky i odporu. Zapřisáhlá veganka se ve svých tvrzeních opírala o studii, která poukázala na souvislost konzumace masa a vyššího rizika onemocnění rakovinou, kardiovaskulárními chorobami, obezitou, a dokonce dřívějšího úmrtí. Strava s vysokým obsahem živočišných bílkovin má podle studie stejné zdravotní následky jako dvacet vykouřených cigaret denně. Její názor, hojně kritizovaný především z řad zemědělců, ale nesdílejí ani britští výživoví poradci a specialisté na zdravou stravu. Odborník na výzkum rakoviny z univerzity v Oxfordu Tim Key tvrdí, že jsou taková tvrzení zavádějící. Podle něj totiž nelze nikotin a maso s ohledem na zdravotní dopady vůbec srovnávat. Podobně jako kolegové z Velké Británie se k problematice staví i oslovení čeští odborníci na výživu. Například podle Margit Slimákové kvalitní maso nemůže být škodlivou potravinou. Za zdravotně problematické až rizikové ale považuje maso nekvalitní a také produkty z něj vytvořené, které obsahují spoustu aditiv. Stejně tak podle ní může ublížit i technologie jeho přípravy, jako je smažení na přepáleném tuku nebo uzení. Bez masa se přitom obejdou podle průzkumu agentury STEM/MARK asi čtyři procenta Čechů. "Maso není esenciální potravinou a vše, co obsahuje, lze získat i z jiných potravin. Kvalitní a pestrá vegetariánská strava v pohodě vše zajistí a podle už desítky let opakovaných vyjádření mezinárodních výživových lékařských organizací může být vhodná a prospěšná pro kohokoliv," připouští Slimáková. Také podle Kateřiny Cajthamlové existují studie, které určité vegetariánské mutace považují za nejzdravější a nejpřirozenější pro lidské tělo. Maso z velkých savců podle ní ale potřebují především lidé při velké fyzické zátěži. To tedy znamená, že vegetariáni nejsou dlouhodobě schopni provádět fyzicky náročnou práci.

Rovněž připouští, že jsou i případy, kdy může být vegetariánská strava pro organismus zátěžová. Například v souvislosti s alergiemi na nějakou složku potravy a při onemocnění trávicího traktu. "Nebuďme fanatiky. Neexistuje žádná jedině správná cesta. Vždy záleží na věku, pohlaví, výšce, váze, tělesné stavbě, genetické zátěži, aktuální fyzické a psychické zátěži, aktuálním zdravotním stavu a předchozích stravovacích zvyklostech. Zkrátka neexistuje něco univerzálně dobrého pro každého. Pro mě je vegetariánství filozofií, a ne stravovacím konceptem," dodává Cajthamlová. Proti vyhraněným postojům se staví i britští lékaři. Svoje argumenty navíc opírají o rozsáhlou studii provedenou během uplynulých dvanácti let na více než půl milionu lidí z 10 evropských zemí. Ta prokázala, že konzumace malého množství masa (maximálně 80 gramů denně) neměla žádný vliv na zdravotní stav člověka.

URL| http://magazin.aktualne.cz/jist-maso-n...aso/r~935b3c2a77f611e5a896002590604f2e/

Maminka Co ještě nevíte o stravování v těhotenství 27.10.2015

Maminka str. 66 těhotenství & porod JANA KANTOROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

O tom, že je během gravidity důležitá vyvážená strava, jste už nejspíš četly, ale víte, jak to mají vegetariánky nebo které potraviny jsou opravdu ty nezbytné? V těhotenství není důležité jíst za dva, ale spíše pro dva, tedy dodávat sobě i děťátku důležité živiny, které vám zajistí zdraví a ještě nenarozenému miminku správný vývoj. Ale zároveň to s jídlem nepřehánět, abyste pak neměla problém s velkým množstvím přebytečných kilogramů. „Jídelníček je hodně podobný tomu běžnému, kdy konzumujeme rostlinné i živočišné bílkoviny, kvalitní tuky i sacharidy, ale skutečně existují i potraviny, kterým by se těhotná měla vyhnout,“ říká nutriční terapeutka Kamila Novotná ze Světa zdraví. Mezi takové patří například nápoje s chininem, netepelně upravené čerstvé maso, syrové maso i ryby, uzeniny, plísňové i tavené sýry. „Poslední zmíněné hlavně proto, že obsahují fosforečné soli, které snižují vstřebávání vápníku. V období gravidity bychom rovněž neměly držet nějaké redukční diety nebo silně očistné kúry,“ dodává odbornice. I NA ÚPRAVĚ ZÁLEŽÍ „Myslím si, že by ženy v těhotenství měly začít trénovat svou intuici a poslouchat tělo. Většinou si řekne, co by chtělo a co potřebuje. Začala jsem totiž jíst potraviny, které bych předtím nikdy nevzala do úst, jako třeba rajčata, rybí maso apod. Jedla jsem všechno, jen jsem se opravdu zaměřila na to, abych jedla pravidelně,“ radí čtenářka Katka. Ideální je pro budoucí maminku čerstvá a nezaplísněná strava. Nutriční terapeutka také doporučuje volit vždy jen jednu tepelnou úpravu. Jejich kombinací se totiž ničí velké množství vitaminů a jiných zdraví prospěšných látek. Nejvhodnějšími potravinami jsou ryby a libové maso, mléčné produkty, obiloviny, ovoce a zelenina, ořechy a v neposlední řadě je důležitý také pitný režim. „Pozor na úpravu potravin obsahujících kyselinu listovou. Tento vitamin je dost citlivý na var, který ho ničí,“ radí Kamila Novotná ze Světa zdraví. Další důležitou složkou těhotenského jídelníčku je vápník. Ten naleznete jak v mléčných produktech, tak také v rostlinné podobě v luštěninách nebo třeba špenátu. A CO KDYŽ NEJÍM MASO? Stále více se mezi těhotnými objevují i ženy vegetariánky nebo dokonce veganky. Není nutné do sebe ihned poté, co uvidíte na těhotenském testu dvě čárky, tlačit maso. Vegetariánství ani veganství se vzdávat nemusíte, stačí si dát pozor a živiny, které jsou přítomny v

mase nebo v jiných potravinách, doplnit jiným způsobem. Vegetariánství zahrnuje hodně odnoží, některé skupiny jedí i rybí maso, další i vejce, ale ve své striktní formě jde jen o konzumaci rostlinné stravy. V takovém případě je potřeba hlídat si příjem vápníku, železa, kyseliny listové, bílkovin a vitaminu B12. Právě potřeba vápníku a bílkovin je v období těhotenství a kojení mnohem vyšší. „Nejíli matka ani ryby, je důležité najít kombinaci rostlinných proteinů (sója, celozrnná rýže + čočka), které mohou suplovat živočišné bílkoviny. Osobně doporučuji zmírnit přísnost vegetariánství a dopřát si i ryby a mléčné produkty,“ radí Kamila Novotná. DODEJTE TĚLU VITAMINY Například vitamin B12, který je důležitý kvůli rozvoji mozku a najdeme ho výhradně v živočišných produktech, si mohou vegetariáni alespoň částečně zajistit konzumací mléčných výrobků, vajec a pitím rostlinného mléka, které je o tento vitamin obohaceno. Vegani by pak měli dodávat svému tělu vitamin B12 v podobě doplňků stravy. Podle odbornice je také nutné dávat pozor na vápník. „Lze ho přijímat i v rostlinné stravě, ale nesmí v ní být zároveň mnoho šťavelanů, které využitelnost vápníku snižují,“ vysvětluje nutriční terapeutka. Odborníci také varují před nedostatkem železa, avšak s tím mají problém i maminky, které živočišnou stravu běžně konzumují. V období gravidity by příjem železa měl stoupnout až na 28 mg, jeho nedostatek se pak projevuje anemií a únavou. Železo najdete v luštěninách, žloutcích nebo třeba ve třtinové melase. „Lepší vstřebání železa zajistí konzumace současně s vitaminem C. V případě nedostatku se vyplatí doplnit železo i ve formě tabletek,“ dodává odbornice. VEGETARIÁNKY, PLÁNUJTE! V současnosti už nepředstavuje problém to, že budoucí matky vegetariánky a veganky nejedí maso. Důležitá je debata o tom, jak se mají tyto ženy stravovat, aby měly zdravé potomky. Vhodně zvolená a plánovaná vegetariánská a veganská strava však může být zdravá a nutričně vyvážená. V případě, že vyznáváte jeden z těchto výživových stylů, je opravdu důležité dbát na dostatek všech důležitých minerálů a vitaminů. Mnoho z nich totiž úzce souvisí s vývojem miminka a jejich nedostatek může embryo poškodit. Odborníci tvrdí, že vegetariánství je zdravou formou stravování, pokud opravdu zahrnuje pestrou nabídku obilovin, zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů a semínek, dále také vejce a mléčné výrobky. Při jakémkoli netradičním výživovém stylu je vhodnější konzultace s nutričním terapeutem a lékařem. Ohled je nutné brát i na zdravotní stav maminky před těhotenstvím i v těhotenství, styl stravování před otěhotněním a vývoj miminka v děloze. Nezapomeňte, že v těhotenství nejde jen o vás, v rukách držíte i život svého nenarozeného dítěte. SUPER POTRAVINY PRO TĚHOTNÉ: Losos: zdroj omega-3 mastných kyselin, bílkovin a vitaminů skupiny B. Vejce: obsahují bílkoviny, aminokyseliny a velké množství vitaminů a minerálních látek. Borůvky: bohaté na vitamin C, draslík, kyselinu listovou a vlákninu. Jogurt: jeden kelímek obsahuje více vápníku než sklenice mléka. Avokádo: sice obsahuje více tuku, ale kromě toho je zdrojem kyseliny listové, draslíku, vitaminu C a B6. Mango: obsahuje více vitaminů A a C než salát a hodí se do sladké i slané kuchyně. Brokolice: přidejte ji k těstovinám a získáte neocenitelný zdroj vitaminů A a C a k tomu kyselinu listovou a vápník. Ořechy: jsou plné důležitých minerálů, jako je třeba zinek, draslík, hořčík, vápník nebo mangan. Špenát: dokonalá kombinace zdroje kyseliny listové a vápníku. Semínka: zdravé tuky, které pozitivně působí na vývoj mozku a nervové soustavy. Lněné semínko: ideální pomocník na těhotenskou zácpu. Banán: obsahuje rozpustnou vlákninu (tzv. pektin), která na sebe váže tekutiny, a proto je vhodným pomocníkem při nepříjemném průjmu. Foto popis| Přemýšlíte nad tím, jaká úprava potravin je pro vás během gravidity nejvhodnější? Odborníci radí volit vždy jen jednu tepelnou úpravu, jejich kombinací se ničí vitaminy. Foto autor| FOTO: PROFIMEDIA. CZ; ODBORNÁ SPOLUPRÁCE: BC. KAMILA NOVOTNÁ

Stravovací a trávicí obtíže 27.10.2015

Maminka str. 278 speciál domácí lékař IVANA AŠENBRENEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Bolí vaše dítě bříško, má průjem, nebo naopak zácpu? Obvykle jde o projev běžné infekční nemoci. Jak v takovém případě potíže léčit? Stačí klidový režim, nebo je nutná konzultace s lékařem? Naše děti trpěly často na rotavirové průjmy. U syna jsme to řešili dietou, banány, Glukopurem v černém čaji, rýžovým odvarem. Když pak začala mít průjmy Hanička, rozhodla jsem se, že ji nechám proti rotavirům očkovat. A vyplatilo se,“ vypráví pětatřicetiletá Zuzana z Berouna. Průjmová onemocnění se u dětí objevují s různou intenzitou v průběhu celého roku, a i když jde většinou o běžný projev, neměli byste ho podceňovat. PRŮJEM? NEMOC ČI PŘÍZNAK „Infekční průjem může být nemocí, ale i příznakem. Časté a řídké stolice provázejí mnohá onemocnění, například infekce dýchacího traktu, infekce močových cest. Může jít o následek léčby antibiotiky, ale i otravy. Ve stolici může být příměs krve nebo hlenu, stolice může být zpěněná, může mít charakteristický zápach. Je důležité si těchto změn všímat, lékaři to pomůže v diagnostice,“ říká dětská lékařka Marta Šimůnková. Obvyklým důvodem akutního průjmu u dětí bývají kromě bakterií také viry, zejména výše jmenované rotaviry. „Právě ty způsobují u dětí do pěti let nejvíce akutních průjmů, a to bez ohledu na hygienu,“ říká doktorka Alexandra Vidnerová. Tyto nákazy jsou velmi rychlé, šíří se přímým kontaktem mezi lidmi prostřednictvím neumytých rukou po návštěvě toalety, ale i vzdušnou cestou. LÉČBA: DOSTATEK TEKUTIN A DIETA „Když dostane Ondra průjem, zahájím okamžitě dietu, a to minimálně na tři dny. K tomu mu dávám hodně tekutin. Jednou jsme je museli doplňovat i rehydratačním roztokem. A pokaždé mu také dáváme léky, které upravují střevní mikrofl óru, například Enterol nebo Hylak,“ říká osmadvacetiletá Jolana. Právě dieta je první pomocí u těžších průjmů, a to u všech věkových kategorií. „Běžné jídlo je třeba vynechat na dvanáct až čtyřiadvacet hodin (s výjimkou kojených dětí), důležitý je dostatečný příjem tekutin. I u batolat můžete průjem léčit doma, raději však stav konzultujte s pediatrem. U malých dětí dochází k dehydrataci velmi rychle. Pozor, průjem může být prvním příznakem dlouhodobých onemocnění, jako je celiakie nebo cystická fibróza, nesnášenlivost laktózy nebo jakékoli potravinové alergie,“ dodává doktorka Šimůnková. Pokud tedy průjem neustupuje a objevuje se častěji, než je normální, rozhodně s dítětem navštivte lékaře. U větších dětí však nemívá průjmové onemocnění většinou tak dramatické příznaky a průběh. „U batolat po počáteční pauze podáváme rýžový odvar, odvar z mrkve, škrabané jablko či banán. Lepší-li se stav, přecházíme na nemastnou stravu a během několika dní zpět na původní jídelníček,“ radí pediatrička. ZÁCPA ANEB KDYŽ KAKÁNÍ BOLÍ Přestože 90 % zácpy v dětském věku mívá funkční původ, tyto poruchy vznikají vlivem různých psychických příčin, které potlačují přirozený defekační refl ex. O zácpě se hovoří tehdy, když se dítě vyprazdňuje bolestivě nebo i nebolestivě v delších časových intervalech, ale také tehdy, když na velkou sice chodí, ale vyprazdňování je bolestivé a stolice je tvrdá a objemná. „Posouzení normální frekvence není jednotné ani u lékařů a závisí na mnoha okolnostech, a především na věku dítěte,“ říká Alexandra Vidnerová. „V praxi je možné považovat za fyziologickou hranici u dětí starších jednoho roku aspoň tři vyprázdnění týdně,“ dodává doktorka Šimůnková. U batolat od 1 roku do 3 let by mělo vyprazdňování proběhnout 1–2x za den, u starších 3 let pak 1x za den. V dětství jsou tři období, kdy nejčastěji dochází k projevům zácpy: přechod od kojení na jiný druh stravy a zařazení příkrmů, nácvik vyprazdňování a začátek školní docházky. „U dětí jde nejčastěji o funkční zácpu, která je ‚chorobou‘ sama o sobě, tedy neprovází jiná onemocnění. Může se však vyskytnout u horečnatých onemocnění, kdy organismus trpí nedostatkem tekutin. Dítě, které trpí zácpou, by měl před použitím projímavých přípravků vždy vidět lékař. Je nutné věnovat pozornost náhle vzniklé zácpě, která je provázená nadýmáním, bolestmi břicha, nevolností, případně zvracením. Tato akutní zácpa může být příznakem náhlé břišní příhody, třeba zánětu slepého střeva,“ varuje Marta Šimůnková. CHYBY V JÍDELNÍČKU I VE VÝCHOVĚ „Léčba zácpy je velice obtížná, zpočátku musí lékař vyloučit, zda se nejedná o příznak jiné nemoci, ve druhé fázi zjišťuje příčiny a okolnosti vzniku funkční zácpy. Největší chybou je podávat dítěti projímadlo bez stanovení příčiny zácpy. Může jít jak o chyby v

jídelníčku batolat či předškoláků, tak chyby v rodinném prostředí, ve výchově,“ vysvětluje Marta Šimůnková. Obecné principy terapie zácpy spočívají v úpravě jídelníčku (dostatek ovoce, zeleniny a tekutin), ve zklidnění rodinné atmosféry (zejména při nácviku vyprazdňovacího refl exu) a odstranění rušivých momentů při vyprazdňování. Rozhodně děti netrestejte za to, že se nevykakaly na váš pokyn, nestrašte je, mluvte s nimi, vysvětlujte, chvalte a postupujte s láskou. Pozor na rizikové potraviny MUDr. Marta Šimůnková dětská lékařka V případě střevních potíží hraje roli i nevhodný jídelníček dětí. Jaké chyby dělají rodiče nejčastěji? Dietní chybou lze nazvat snědení housky pacientem s celiakií, velké porce sladkého máslového dortu diabetikem, případně připečeného bůčku člověkem se žlučníkem nacpanými kameny. Zdravé dítě může mít střevní potíže, když kilo třešní zapije kefírem. Pak lze hovořit o dietní chybě. Když dítě zvrací, má průjem nebo jej bolí bříško, v převážné většině případů za tím nestojí „dietní chyba“, ale infekce. Chyba není tedy v dietě, ale v přípravě, při níž došlo ke kontaminaci jídla, nebo nedostatečné hygieně. Při nejrůznějších akcích, jako je grilování apod., je nutné používat zcela čerstvé, nezávadné potraviny bez známek oschnutí, hniloby či plísně. Maso je nutné dostatečně tepelně zpracovat, zejména pro děti (kampylobakterový zánět žaludku a střev mívá původ hlavně v nedostatečně propečeném kuřecím mase). Stejných chyb se lze dopustit i v klasické kuchyni při zpracování potravin. Je nutné dbát i na správné skladování, optimálně v uzavřených obalech. Co lze tedy považovat za rizikové? Plísňové sýry, nepasterizované mléko, syrová masa, syrová vejce, nemytou zeleninu a ovoce, stánkové potraviny. A jaké potraviny ničí zdraví nejen dětem? Nápoje s umělými sladidly, potraviny, při nichž se zpracovávají nekvalitní suroviny a jsou dochucovány chemickými látkami, cukrem a umělými sladidly a nekvalitním tukem. Foto autor| VIDNEROVÁ FOTO: SHUTTERSTOCK. COM A ARCHIV; ODBORNÁ SPOLUPRÁCE: MUDR. MARTA ŠIMŮNKOVÁ, MUDR. ALEXANDRA

Marketing & Media Kvalitu a původ si přísně hlídáme Marketing & Media str. 12 Téma čísla Martina Plechatová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

26.10.2015

zpět Martiňák Reklamy na jogurty privátních značek za pět korun nás sice z televize i letáků masírují stále, samotné obchodní řetězce si však daleko více hýčkají své prémiové řady. Trochu paseky jim v tom však dělají nepřetržité slevy obchodních značek. Ptát se obchodních řetězců a jejich dodavatelů na cenovou politiku privátních značek znamená předem se smířit s odmítavou či diplomaticky korporátní odpovědí. O nic méně zajímavá je však i snaha prodejců, včetně Teska, kopírovat trh prémiových značek. A zdá se, že (nejen) čeští zákazníci je s chutí hází do košíků. * Nemohu si odpustit otázku: Přežije Tesco na českém trhu rok 2016? Spekulace se různí… Právě že jsou to spekulace… Proto jsme se rozhodli to nekomentovat. * Na druhou stranu teď můžete ty spekulace vyvrátit… V rámci regionu střední Evropy jsme se spojili do jednoho celku a jako takoví máme své plány. Příští rok s námi tedy lze nejen na českém, ale i na slovenském, maďarském a polském trhu počítat. A právě v Česku příští rok oslavíme spolu s našimi zákazníky 20 let působení na tuzemském trhu.

* Vůči britské „matce“ jste tedy víceméně autonomní? Úzce s ní spolupracujeme, ale za region si rozhodujeme nezávisle. * V České republice se „privátkám“ dařilo v období krize, po roce 2014 však jejich pozici ohrožuje neustálá cenová spirála obchodních značek. Jste téhož názoru? Máme na to v Tesku jiný pohled, vycházející z našich výsledků prodejů a zpětné vazby se zákazníky. V loňském roce jsme redesignovali a relaunchovali na 300 produktů naší prémiové řady Tesco Finest (dříve Selected by Tesco) a po úspěchu v Čechách jsme tuto značku letos obdobně uvedli v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. A nyní v září jsme ještě v Česku obměnili část sortimentu. Reakce jsou veskrze pozitivní. * Z jakého zdroje takový feedback pochází, z dat z věrnostního klubu? Částečně také, ale především z dat našich tzv. koncept labů, diskusních skupin, do kterých zve zákazníky naše výzkumná agentura nezávisle na nás. A dále z hot linky, dotazníkových šetření a samozřejmě z prodejů. * Které konkrétní výrobky řady Finest končí nejčastěji u pokladen? Velmi dobře se prodávají káva, čokolády, vína a nesmím opomenout javorový sirup, po něm je neuvěřitelná poptávka. Nově jsme zařadili mezi Tesco Finest sýry, domnívám se, že v kombinaci s francouzskými a italskými víny naší privátní značky je to žádoucí a zákazníky poptávaná kombinace. Sortiment značky Tesco Finest je po loňském relaunchi dostupný ve všech našich obchodech. Velikost sortimentu je ale analogicky závislá na velikosti obchodu. * Pokud třeba hořká čokoláda Tesco Finest stojí při slevové akci konkurenční značky Lindt přibližně stejně, co zákazníka motivuje k tomu, aby nedal přednost osvědčené německé kvalitě? Ochota porovnávat a zkoušet… K čemuž samozřejmě dopomáhají naše ochutnávkové akce. Zákazníci opravdu řeší původ a kvalitu potravin mnohem více než před deseti lety a přicházejí na to, že výrobky privátní značky mohou být na srovnatelné, ne-li lepší úrovni. Pro nás není otázka privátních značek už jen záležitostí nejnižší ceny. Ve spolupráci s komerčním oddělením stále hledáme další zdroje, další dodavatele na českém trhu i v zahraničí, na základě zpětné vazby se zákazníky zařazujeme do privátních značek další nové výrobky apod. * Když mluvíme o dodavatelích, jak byste vyvrátil mýtus, že obchodník dá výrobci rozpočet, a co se ve fabrice do výrobku namíchá, už jej příliš nezajímá… S ohledem na některé negativní zkušenosti s privátními značkami na jejich počátku chápu, že zde mohou být jisté pochybnosti. Ale i u naší lowcostové řady Tesco Value dbá oddělení kontroly kvality na to, aby byla dodržena přísná kritéria a byl přesně znám původ surovin. * Kolik tedy máte celkem privátních značek? V současné době je naší snahou sortiment vlastních značek pro zákazníky zpřehlednit a zatraktivnit. Hlavní důraz proto klademe na naše tři ucelené značky - Tesco Finest, Tesco Value a Tesco (Standard). Pod značkou Tesco pak zákazníci najdou bezlepkovou řadu Tesco Free From, biopotraviny Tesco Organic nebo Tesco Loves Baby, řadu potřeb určených pro nejmenší děti. * Tesco Organic volí výrazně jiná cílová skupina než Tesco Finest? Každá z těchto zmíněných značek má své zákazníky, kteří se ale mohou prolínat. U obou těchto řad je je stěžejní garantovaný původ surovin, v řadě Organic pak navíc v biokvalitě. * Obaly vaší historicky nejstarší privátní značky Tesco Value jsou hodně nenápadné a vlastně celkem nudné. Opravdu v přilákání pozornosti zákazníků nehraje roli jiný prvek než cena?

V polovině loňského roku prošly obaly Tesco Value velkým redesignem. Tesco Value je značka určená zejména pro cenově citlivého zákazníka a zahrnuje více než 400 výrobků každodenní spotřeby. V její cenové hladině se Tesco samozřejmě snaží o co nejvyšší přijatelnou kvalitu. Co se týče cenové politiky, máme na trhu takové postavení, že jsme schopni nakoupit velmi kvalitní suroviny od spolehlivých a prověřených zdrojů, ale za nižší cenu. Stejně tak jsme schopní snížit cenu za obaly výrobků. Společně s našimi dodavateli pro řadu Tesco Value se snažíme udržet náklady, a tedy i cenu, co nejnižší. Ne však na úkor kvality výrobků. * V loňském roce Marks & Spencer, dříve spíše oděvní řetězec, rozšířil své prodejny s potravinami. Je to citelná konkurence pro Tesco Finest? Je i není. Na odklonu od módy k potravinám je znát, že v prodeji jídla vidí slibný potenciál, což je pro Tesco zároveň výzvou i signálem, že zákazníci přišli na chuť sortimentu britských potravin… * Řada Tesco Finest je tedy převážně britského původu? Z velké části ano, k dodavatelům ale patří i lokální výrobci či třeba italský menší výrobce těstovin… * Jednou z nesporných výhod Teska je skutečnost, že dostanete své privátní značky do e-shopu. Jak se jim daří v prodejích, pokud jde o poměr off-line vs. on-line? Jestliže jsou zákazníci s výrobkem v off-linu spokojeni, často pak neváhají ani s objednávkou v eshopu. Probíhá-li pak na prodejnách ochutnávka či jiná promoakce pro privátní značku, na prodejích se to hned výrazně podepíše. Klíčovým nástrojem Teska v případě privátních značek – v obou prodejních kanálech – je stoprocentní garance vrácení peněz či zboží v případě nespokojenosti zákazníka. * Hodně se na food blozích probírá i kvalita masa a uzenin. V některých vašich prodejnách je stále shop in shop – pult řeznictví Novák. Nezamýšlíte jeho sortiment nahradit vlastním masem či uzeninami, jako např. Globus? Shop in shopy firmy Novák má Tesco zejména v menších prodejnách a v lokalitách, kde například samotné řeznictví chybí. Pokud nám to tedy možnosti v dané lokalitě umožňují, nevidíme důvod, proč i do budoucnosti s firmami jako Novák nespolupracovat. Ještě bych rád zmínil, že Tesco Finest má v nabídce již i masné výrobky, například argentinské steaky apod. *** Klíčovým nástrojem Teska v případě privátních značek v on-linu i off-linu je stoprocentní garance… Tomáš Martiňák Tomáš Martiňák Marketing českého Teska vede od letošního června, do společnosti nastoupil v roce 2011. Různé spotřebitelské testy privátních výrobků nenechávají Tomáše Martiňáka chladným: „Bereme je samozřejmě vážně. V létě nás potěšilo první místo jahod Tesco Finest v pořadu A dost! na Streamu.“ Předchozí zkušenosti sbíral např. jako marketingový manažer oděvní značky Timeout (Great United Trading), tři roky své kariéry zasvětil též řetězci McDonald’s na pozici operation/training manager a obchodního konzultanta. Foto popis| Do prémiové privátní značky Tesco Finest vkládá středoevropský management řetězce velké naděje. Stejně tak i konkurence cílí více než dříve na bonitnější zákazníky. Foto autor| Foto: Lukáš Bíba

mesec.cz Kvalitní potraviny, které splní speciální normy, ponesou cechovní značku

26.10.2015

mesec.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potravinářská komora má v plánu obnovit cechovní normy. Ty by měly předepisovat výrobkům požadavky na kvalitu a výměnou za to je pak označit jako kvalitní české výrobky. Normy, které by měly garantovat kvalitní potravinu s českým původem, by potravináři mohli začít používat už letos v zimě. Zprávu přinesla ČTK. Podle agentury by značku cechovní normy mohl nést první výrobek už na konci letošního roku. Normy už by měly být schválené pro maso, mléko a lahůdky. Novinka by se měla doplňovat s logem Česká potravina, kterou v příštím roce plánuje zavést přímo stát. Českou potravinou se může stát jen výrobek, který pochází z českých surovin nebo jej musí tvořit české suroviny nejméně ze tří čtvrtin.

URL| http://www.mesec.cz/aktuality/kvalitni...pecialni-normy-ponesou-cechovni-znacku/

Metro Salám jako plutonium 27.10.2015

Metro str. 7 Domov iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Průmyslově zpracované maso může způsobit rakovinu. Párky, slanina, šunka a další typy zpracovaného masa patří na seznam prokázaných karcinogenů. Stejně jako plutonium, azbest nebo tabák. Ve své zprávě to uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO), která varovala, že uzeniny přispívají ke vzniku rakoviny tlustého střeva. Na seznam „podezřelých“ karcinogenů se oficiálně dostalo i takzvané červené maso. Jeho pravidelná konzumace ve velkých dávkách podle odborníků může ke vzniku rakoviny přispět. Zároveň ale uklidňují - není tak nebezpečná jako třeba pravidelné kouření. Nejúčinnější prevencí je podle WHO pestrá a vyvážená skladba jídelníčku. Necpěte se masem Riziko vzniku rakoviny tlustého střeva vzrůstá kvůli konzumaci průmyslově zpracovaného masa ve velkém množství. * V zemích, kde se uzeniny konzumují ve velkém, roste počet nemocných. Přes 800 studií se shodlo, že pro přímou spojitost mezi uzeninami a rakovinou existují „dostatečné důkazy“. Červené maso ale zcela nezakazují. Obsahuje totiž vitamin B12, který podporuje správnou funkci krvetvorby a nervového systému. Hrozba 50 Pouhých 50 gramů slaniny denně zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva až o 18 procent. Regionální mutace| Metro - Praha

Mladá fronta DNES Jednou mě vepřík honil, směje se mistr 22.10.2015

Mladá fronta DNES str. 17 Kraj Plzeňský Yvetta Chmelová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět KLATOVY S příchodem podzimu a zimy nastává čas vepřových hodů a především pak zabijaček. Se

slavnou českou tradicí se lidé mohou setkat na jarmarcích řemesel, adventních trzích, masopustních zábavách, folklorních festivalech, anebo také na moderních firemních večírcích či akcích. Ovšem na vesnicích stále lidem, kteří chlév nebo maštal nepřestavěli třeba na garáž, doma chrochtá nějaký pašík. A péče o prasátka vyvrcholí domácí zabijačkou. Domácí zabijačka patří mezi staré slavnosti a majitel a chovatel vepříka si na ni musí většinou, pokud on sám neovládá potřebné řemeslo, předem objednat řezníka. V Pošumaví třeba Františka Válka z Klatov. „Vyučil jsem se řezníkem v Hroznětíně, do učení jsem nastoupil v roce 1971. Pak jsem pracoval na jatkách v Janovicích nad Úhlavou, a poté už jen v klatovských firmách,“ popisuje devětapadesátiletý řezník František Válek. Ten těžko hledá odpověď na otázku, proč si vybral právě řezničinu za své povolání. „Rodiče chovali prasata, já pak asistoval doma u zabijaček. Tak asi možná proto,“ přemýšlí Válek. „Je to dřina, ale teď už bych neměnil,“ tvrdí řezník, kterému za dlouhá léta v oboru prošlo rukama nepočítaně prasat a tuny vepřového masa. „Ale jak už jsem řekl, pořád řezničinu dělám rád. A vše, co k ní patří. A taková domácí zabijačka, to je prostě český folklor,“ připomíná František Válek, který při řeznickém melouchaření za sezonu porazí asi čtyřicet prasat. „Obecně této práce ubývá, ale to není můj případ. Mám pořád svou klientelu,“ dodává zkušený řezník. František Válek připomíná, že i přes technický pokrok a modernizaci nejrůznějších postupů se dělá současná řezničina a především pak domácí zabijačka pořád stejně. Postaru. „To nejde dělat jinak,“ vrtí hlavou Válek. „Zabijačka musí začít hned po rozednění. Je to časově náročná záležitost. Lidé, ke kterým jedu, musí mít připravené housky do jitrnic, uvařené kroupy do jelit a potřebné koření. Především pak velké hrnce na vaření masa, jitrnic, jelit, tlačenek a na míchání krve. A také dost horké vody a dřevěné troky, ve kterých čuníka spařím a pomocí smoly, řetízků a železných zvonků zbavím štětin,“ říká řezník. „Já vykrmené prase zabiji jateční pistolí. Jen tohle se asi změnilo, dříve se vepřík omráčil sekerkou,“ připomíná František Válek. Tato část zabijačky je podle jeho slov občas velké drama. „Někdy mi čuník uteče, vyvlékne se mi ze smyčky a vyběhne na dvorek. Ale zatím jsem ho vždycky dohonil. Ovšem jednou mě vepřík posadil na zadek, vylétl z chlívku, podrazil mně nohy. Já seděl a čuník nade mnou,“ vypráví řezník. Domácí zabijačka zůstává stále především velkou rodinnou událostí. „To má rázem prasátko příbuzných a kamarádů. Na zabijačku se mnohdy sjede celé příbuzenstvo,“ směje se Válek. A především starší generace se stále drží tradice zabijačky se vším všudy. „Chtějí udělat vše, od jitrnic přes polévku až po tlačenku. Posedí se, popovídá, je to prostě událost. Mladší lidé už častěji chtějí prase jen zabít a zbourat. Chtějí jenom maso,“ podotýká klatovský řezník. Foto popis| Zkušený mistr Pošumavský řezník František Válek předvádí svůj um při veřejné zabijačce na klatovském náměstí. Foto autor| Foto: Yvetta Chmelová, MF DNES O autorovi| Yvetta Chmelová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Prémiová kvalita a originální receptury 22.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Extra pro Masokombinát Plzeň Plzeňskou tradiční značku SCHNEIDER, kterou na trh dodává přední výrobce masných výrobků Masokombinát Plzeň, charakterizují především originální receptury a vysoká kvalita zpracování. V letošním roce SCHNEIDER potěšil všechny příznivce výběrových uzenin prémiovou řadou Selection, kterou reprezentují kvalitní šunky, lahodné minipárečky nebo třeba snídaňová slanina. Aktuálně nabídku rozšiřují tři zcela nové produkty: Hovězí šunka Selection, která obsahuje 74 procenta hovězí kýty a zelený pepř, mírně sušená Klobása SCHNEIDER s většími kousky masa v mozaice nebo jemně kořeněná Selská hrubozrnná paštika.

Všechny produkty prémiové řady SCHNEIDER Selection jsou vyráběny podle vlastních receptur s důrazem na vysoký obsah masa. Suroviny pečlivě vybírají zkušení plzeňští uzenáři. Perfektní příprava vybraných kombinací kvalitního masa a koření, přesná doba dušení, uzení či sušení, teplota i vlhkost vzduchu jsou nezbytnými komponentami výsledné originální chuti. SCHNEIDER pro inspiraci vytvořil webové stránky naplněné kvalitními, dobře a jednoduše použitelnými recepty, které vytvořili oblíbení šéfkuchaři z celé republiky. „Vařit“ podle receptů můžou i ti nejmenší kuchaři! www. JakNaVelkeVeci.cz Foto popis| Výrobna Moderní provoz Masokombinátu Plzeň. Foto autor| Foto: Archiv Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Klobásy za 60 korun nedělá 24.10.2015

Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Zlínský Viktor Chrást Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Řezník Milan Žabčík z Kateřinic získal titul Živnostník roku ve Zlínském kraji TROJANOVICE Po otevření vstupních dveří bíle omítnuté jednopatrové budovy v Trojanovicích vás polechtá v nose příjemná vůně čerstvě uvařených klobás. Právě ty jsou mezi zákazníky řezníka Milana Žabčíka náramně oblíbené. Ne náhodou. Rodák z Kateřinic totiž při jejich výrobě sází na poctivost a kvalitní suroviny. „Vyrábět dnes z masa, nebo náhražek, je sto a jedna,“ vysvětluje. Nejen klobásy, ale například i uzené, které opouští jeho provozovnu, obsahují často až 90 procent masa. To pochází výhradně z České republiky a Žabčík s ním nešetří ani při výrobě párků, špekáčků, uzeného, šunky, salámu, tlačenky, ovaru, jitrnic či jelit. To se pochopitelně promítá do ceny. Když Žabčík začínal před čtyřmi lety podnikat na vlastní pěst, tušil, že nepůjde o žádnou selanku. „První rok jsem si myslel, že to ani nedám. Byli jsme strašně drazí,“ přiznal rodák z Kateřinic. Kilo kvalitní klobásy totiž klidně přijde i na 180 korun, nastavované třeba jen na 60. „Ale vydrželi jsme a lidé zjistili, že naše zboží a jeho úroveň je trošku někde jinde, a jsou ochotni si připlatit. K výrobě nejčastěji využíváme pouze maso, sůl a přírodní koření,“ vysvětlil. Kromě podnikových prodejen v Hranicích, Příboře, Petřvaldu, Trojanovicích a nově také v Zubří jsou Žabčíkovy výrobky k dostání také v řadě obchodů zaměřených na regionální a farmářské potraviny. Namátkou ve Zlíně, Otrokovicích a Holešově. „Do supermarketů nedodáváme, není šance se v nich uplatnit. Klobásu za pár korun nikdy dělat nebudu,“ ujistil. Dnes Žabčík zaměstnává 13 lidí a každý den v Trojanovicích zpracují kolem tuny masa. Starší stroje, kterými je výrobna vybavena, si řezník opravuje sám. Pravidelně mívá také ruce zabořené v jitrnicovém a jelitovém prejtu. „Na všechno sám dohlížím, nevydržím jen sedět v kanceláři a dělat faktury. Chci, aby i za pět let bylo naše zboží naprosto stejné jako dnes,“ odhaluje Žabčík. Do práce proto jezdí už ve čtyři ráno, domů se vrací až večer. O víkendech pak často objíždí trhy a jarmarky, kde také bývají jeho uzenářské speciality k mání. Především díky své pracovitosti získal před několika dny odměnu v podobě titulu Živnostník roku Zlínského kraje. „Cenu jsem si nadělil k letošním šedesátinám. Beru ji jako třešinku na dortu za ty čtyři roky dřiny. Alespoň je vidět, že mi to za to stálo,“ těší Žabčíka, kterého do ankety přihlásila přítelkyně. „Ptala se mě, jestli do toho chci jít. Jsem pro každou legraci, tak jsem souhlasil. Ještě jsem si dělal srandičky, že určitě vyhraju, a ono to vážně vyšlo,“ popsal. V branži působí Žabčík od roku 1973, kdy získal výuční list. Začínal na jatkách, pak pracoval ve třech řeznictvích. Ať už jako mistr, nebo ve vedoucích pozicích. „Dnes dělám ve svém a jsem spokojený,“ dodal.

*** Fakta Živnostník roku * Každoroční anketa se ve Zlínském kraji konala už podesáté. * Mezi živnostníky zvítězil Milan Žabčík, firmám dominovala vizovická společnost Koma Modular, která se zabývá výrobou obytných a sanitárních modulů. * Vítězové krajského kola postupují do celostátního finále, které bude 9. prosince v Praze. Foto popis| Kvalita, která chutná Milan Žabčík zaměstnává 13 lidí a každý den v Trojanovicích zpracují kolem tuny masa. Nejen klobásy, ale například i uzené obsahují často až 90 procent masa. Foto autor| Foto: Zdeněk Němec, MAFRA O autorovi| Viktor Chrást, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Po suchém létě je málo jablek a dražší zelí 26.10.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Východní Morava Jana Fuksová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Za některé druhy zeleniny zaplatí zákazníci více než loni. Levná konkurence z dovozu ale firmám z regionu přílišné zdražení potravin nedovolí. ZLÍNSKÝ KRAJ Je menší a není ho tolik jako loni. Hlávkové zelí se kvůli letošnímu suchému létu příliš neurodilo. Ti, kteří zelí zavlažovali, mají zase zvýšené náklady a promítají je do ceny. A nejsou jediní. „Suché léto má dopad na všechno. Na ceny i na množství,“ potvrdila Ivana Vašíčková z valašskomeziříčské firmy Ovocentrum. Ovoce a zeleninu prodávají přes dvacet let do obchodních sítí i drobným odběratelům. Teď pozorují, že zelenina je menší než dřív a není jí tolik. Týká se to i brambor nebo švestek. Nejhůř je na tom ale zelí. „Moravský pěstitel, od kterého jsme hlávky vždycky nakupovali, nám nedodal nic, protože se mu jednoduše neurodilo, Naštěstí jsme našli v jiném regionu úspěšnějšího pěstitele,“ konstatovala Vašíčková. Cena za kilogram zelí se ale zvýšila a stojí 13 až 17 korun. Loni stál přitom do 11 korun. Potravinářské firmy v regionu potvrzují, že neúroda jim náklady zvyšuje. Menší množství jablek bude mít důsledky třeba u firmy Linea Nivnice, která do celé republiky i zahraničí dodává ovocné džusy a šťávy. „Jablka nakupujeme dráž než loni. V průměru o korunu na kilogram,“ potvrdil ředitel firmy Gabriel Slanicay. Ovoce nakupují od velkých společností i drobných pěstitelů. V konečném důsledku to pro firmu bude znamenat vyšší náklady. Zákazníci ale podle všeho nic nepoznají. „V obchodních řetězcích nám konkurují levné dovozy, které nás ke zvýšení spotřebitelské ceny ani nepustí,“ vysvětlil Slanicay. Sucho dokonce poznamená i firmy, jež zeleninu ani ovoce nezpracovávají. Neúroda totiž zasáhla i plodiny, kterými chovatelé krmí drůbež, prasata nebo skot. Cena se zvýšila hlavně u krmné kukuřice, jíž je méně než loni. Dražší krmivo tak může zdražit i maso, vejce nebo mléčné výrobky. O razantní změně ale firmy z regionu neuvažují. Například uherskobrodská Raciola do prodejen dodává každý rok kolem osmi milionů kusů drůbeže. „Kuřata budeme muset od našich dodavatelů kupovat dráž a je jasné, že na hospodaření to poznáme,“ objasnil ředitel firmy Zdeněk Červenka mladší. I on ale bude muset hlídat konkurenční firmy z Polska a cenu jim přizpůsobit. Zásadní zdražení nečeká.

Naopak kunovická firma Hamé, jež je jedním z největších českých výrobců konzervovaných potravin, zvýšení cen už ohlásila. „Oznámili jsme zdražení okurek, nyní je na řadě zelí a budou následovat produkty, které obsahují celer, mrkev a podobně,“ vypočítal pro iDNES.cz generální ředitel Martin Štrupl. Společnost Lukrom plus bude svá jablka ze sadů v Buchlovicích prodávat také o něco dráž. „Loni stál kilogram asi šest korun, letos to bude kolem osmi,“ odhadl ředitel firmy Karel Čadek. Foto popis| Zákazník si připlatí Společnost Hamé už oznámila, že zdraží okurky, nyní je na řadě zelí i další produkty obsahující celer či mrkev. Foto autor| Foto: Archiv MAFRA O autorovi| Jana Fuksová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Česko doplácí na čínský lančmít 27.10.2015

Mladá fronta DNES str. 7 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V době, kdy se prezident i vláda rozplývají nad přílivem čínského kapitálu, stojí teplická konzervárna Shanghai Maling před krachem. Podnik přitom podpořili daňoví poplatníci ze svých peněz. PRAHA Konzervárnu Shanghai Maling lze označit za průkopníka čínských peněz v Česku. Továrna v Hrobčicích na Teplicku za 430 milionů korun byla svého času největší tuzemskou investicí asijské velmoci. Sny o pracovních místech pro 150 lidí se však už dávno rozplynuly, firma se už déle než rok točí v bizarním kolečku úpadků, záchran na poslední chvíli a následných propadů do ještě větších problémů. Aktuálně chce konzervárnu poslat do insolvence společnost Grimpaner. Ta podle svých webových stránek obchoduje s masem, kořením a potravinovými doplňky, za jejichž dodávky eviduje pohledávky v celkové výši 24,2 milionu korun po splatnosti. Vedle toho Shanghai Maling dodavateli údajně neuhradil půjčku 73,8 milionu korun. „Dlužník téměř zastavil úhrady faktur navrhovatele (…). Věřitel úhrady urgoval telefonicky i písemně, ale k úhradám nedošlo,“ píše v insolvenčním návrhu Igor Ivanovič, člen představenstva Grimpaner. Společnost chce poslat Shanghai Maling do insolvence už podruhé, návrh podala už jednou loni na jaře kvůli 11 milionům korun. Pak se však firmy dohodly na postupném splácení a Grimpaner návrh stáhl. O oprávněnosti aktuálního návrhu soud zatím nerozhodl. Výkonný ředitel Shanghai Maling Jiří Vančura však potvrzuje, že je situace podniku špatná a požadavky dodavatelské firmy jsou oprávněné. „Pokud majoritní akcionář nebude schopen společnosti pomoci, tak bude ve stejné situaci jako loni v lednu, to znamená v úpadku,“ říká Vančura. Injekce z říše středu Na konci minulého roku se chtěla konzervárna poslat do insolvence sama. Tehdy vyčíslila své dluhy, které nebyla schopna splatit, na 413 milionů korun. Firmu od krachu zachránila jen rychlá injekce čínské matky ve výši 2,8 milionu dolarů, tedy 68 milionů korun. Zároveň se akcionáři „ústně“ zavázali uhradit dalších pět milionů dolarů, tedy asi 120 milionů korun, bance HSBC, jednomu z největších věřitelů, a seškrtat 112 milionů korun, které konzervárna dlužila v rámci skupiny. Shanghai Maling spadá do koncernu Bright Food, který patří mezi největší potravinářské společnosti v Asii. Jak nedávno upozornil týdeník Euro, potravinářský gigant rychle expanduje v Evropě a krach jedné z firem by značně uškodil jeho reputaci. Delegace z vedení mateřské firmy letos v květnu dokonce navštívila Ústecký kraj, kde značně oplývala optimismem. „Vítám informaci o úvahách rozšířit závod v Hrobčicích,“ rozplýval se tehdy hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nad návratem snu o velké konzervárně, který politici snili na startu projektu.

Jak se však ukazuje, radoval se Bubeníček předčasně. Samotní věřitelé sice situaci nekomentují, ale o kondici podniku svědčí to, že se vedle HSCB objevila třeba Česká spořitelna, které konzervárna koncem prosince dlužila zhruba 20,5 milionu korun. Podle všeho však ani téměř 300 milionů od mateřské firmy k pokrytí závazků nestačilo. „Dluh je ve výši, která převyšuje základní kapitál společnosti (310 milionů korun; poz. red.),“ přiznává Vančura. Na výrobu lančmítu v Hrobčicích doplatí i daňoví poplatníci. Podle údajů ministerstva práce dostala Shanghai Maling v roce 2007 pobídku 20 milionů korun na vytvoření stovky nových pracovních míst. Aktuálně dává firma práci ani ne polovině lidí a podle zdrojů MF DNES po ní stát vymáhá pokutu za nesplnění podmínek pobídky. Číňan vs. Číňan V hrozícím úpadku je přitom nejasná i role Jiřího Vančury. Ten zároveň předsedá dozorčí radě Shanghai Maling, podle dostupných informací má však také blízko k dodavatelům surovin z Grimpaner. Podle portálu Media4web.cz vlastní internetovou doménu Grimpaner. com. Z dokumentů v obchodním rejstříku také vyplývá, že se loni koncem října zúčastnil valné hromady Grimpaner, kde vystupoval jako zástupce akcionářů a všemi deseti hlasy byl zvolen za předsedu valné hromady. Vančura však spojitost s Grimpaner popírá. Za všemi problémy Shanghai Maling stojí zřejmě spor o značku Maling s čínskou potravinářskou jedničkou China National Cereals, Oils and Foodstuffs Corporation (COFCO) na klíčovém britském trhu. Kvůli právní nejistotě přerušili loni tamní zákazníci se severočeskou továrnou veškeré kontakty. Následkem toho se propadla její produkce na minimum. Foto popis| Velká sláva Konzervárna Shanghai Maling otvírala v květnu 2008 ve velkém stylu. Měla zaměstnávat 150 lidí a na 100 míst dostala státní dotaci. Dnes tam pracuje sotva padesátka lidí, firma se potácí na hraně úpadku. Foto autor| Foto: MAFRA O autorovi| Jan Brož, redaktor MF DNES

WHO varuje před uzeninami 27.10.2015

Mladá fronta DNES str. 8 Ze světa (ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Francie Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila předpoklad, že uzeniny jsou karcinogenní. Zpracované maso zařadila mezi „prokázané“ karcinogeny, do takzvané skupiny jedna, kde je například tabák, alkohol nebo azbest. Varování se týká i jiných masných výrobků, kde původní surovina kvůli zvýraznění chuti či delší trvanlivosti prošla úpravou, ať už je to solení, fermentace či konzervace.

Brzy tady budou hmyzí řeznictví 27.10.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Brno a jižní Morava Jan David Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kuchař Milan Václavík věří, že do dvou let legislativa umožní prodej hmyzu na vaření BRNO Představa hmyzu na talíři v mnohých vyvolává znechucení a odpor. Přijde ale doba, kdy se z

něj budou dělat hamburgery nebo energetické tyčinky pro sportovce. Je o tom přesvědčený kuchař Milan Václavík, který v brněnské arabsko-indické restauraci Klub cestovatelů už několik let pořádá zážitkové večery s ochutnávkami červů, cvrčků nebo švábů. „Hmyz zažívá boom a jeho největší vlna teprve přijde,“ říká Václavík, jemuž v listopadu vyjde první česká obsáhlá kuchařka plná základních i složitějších receptů a metod práce s hmyzem. * Dá se popsat, jak hmyz chutná? Jde o specifickou chuť, kterou nelze k ničemu přirovnat. Chuť hmyzu je jemná, příjemná, nejde o nic výrazného, a vždy záleží, jak jej upravíte a s čím jej zkombinujete. Cvrček chutná jako cvrček a šváb zase jako šváb. Chuť kuřete taky nedokážete jednoduše vysvětlit. * Čím je vaření hmyzu specifické? Je hrozně jednoduché. Existují čtyři základní druhy úprav, ale jestli použijete olej, česnek nebo sojovou omáčku, už záleží na kuchaři. Chce-li se někdo pustit do vyšší gastronomie, zabalí hmyz třeba do sushi. Je zde prostor pro fantazii. Hmyz na talíři dobře vypadá, je šokující a přitahuje pozornost. V restauraci například děláme hmyzí dezerty. Půlku červa obalíme v čokoládě a přidáme jej k mascarpone. * Jak jste se naučil s hmyzem pracovat? Entomofagie neboli využívání hmyzu jako potraviny má tisíciletou tradici. Přejal jsem proto základní postupy. Hmyz musíte nejdříve nechat vyhladovět, očistit a následně jej usmrtit ve vařící vodě. Další kuchařské postupy závisí čistě na kuchařově fantazii. Pokud jej chcete zapracovat do buchet, dortů a koláčů, je nutné hmyz dobře vysušit. * Proč je dobré hmyz jíst? Je v něm velký energetický, ekonomický i ekologický potenciál. Než kráva vyroste do věku, kdy ji využíváme na maso, spotřebuje 14 tisíc litrů vody. Hmyz se vodou nenapájí a můžete ho chovat kdekoliv, klidně v paneláku v centru města, a to i ve velkém množstvím. Například z potemníků můžeme mít za dva měsíce přes litr kvalitních bílkovin. * Jak se potom může hmyz využít? Bude se mlít do hamburgerů, čímž se extrémně navýší energetická hodnota burgeru a sníží se jeho cena. Vyrábět se z hmyzu budou i proteinové nápoje a tyčinky pro sportovce. Třeba rovnokřídlý hmyz obsahuje 70 procent bílkovin, kuřecí maso jich má jenom 20 procent. Velkým lákadlem bude i hmyzí moučka. * Takže brouci budou sloužit spíše jako potravinový doplněk než jako delikatesa v restauracích? Ano, v budoucnu ochutnáte hmyz a ani o tom nemusíte vědět. Nemyslím si však, že by v Česku nastala situace, kdy bychom hmyz jedli místo guláše a svíčkové. Půjde spíše o sváteční záležitost, podobně jako se občas chodí na sushi. * Roste v Česku o hmyz zájem? Je obrovský, na hmyzích večerech máme 14 dní dopředu vyprodáno. Lidé chtějí zkoušet něco nového. Hmyz zažívá boom a jeho největší vlna teprve přijde. * Pokud si chce někdo hmyz uvařit doma, má to dost složité. Lze ho vůbec někde sehnat? V žádném případě není možné sbírat hmyz venku, některé druhy jsou jedovaté a zdraví nebezpečné, jiné zase chráněné. Za první republiky se u nás vařila chroustová polévka, dnes chrousta sbírat nemůžete. Většina lidí si proto hmyz pořídí v chovatelských potřebách, což ovšem taktéž nedoporučuji. Je krmený masokostní moučkou nebo psími granulemi, navíc se chová mezi plísní a bakteriemi. Riziko ale není tak velké, pokud hmyz povaříte v horké vodě a předtím 3 dny krmíte

přírodními materiály, nic by se stát nemělo. Ideální je ale chovat si svůj hmyz nebo mít vlastního dodavatele. * Nastane jednou doba, kdy si zajdeme do hmyzího řeznictví pro deset deka cvrčků? Už teď čeká spousta nadšenců, kteří si chtějí otevřít obchody. Do roka až dvou snad bude schválená směrnice, díky které bude hmyz uznaný jako potravina. Ve Francii nebo v Belgii už si můžete zajít na spoustu delikates. Někde hmyz prodávají dokonce i velké potravinové řetězce. * Jaký druh hmyzu je podle vás nejchutnější? Mám rád červa potemníka, který se dobře jí a vypadá jako hranolek. Naopak cvrček mi nejvíce připomíná opravdové zvíře. Většina lidí to má přesně obráceně, z červa chytají mnohdy hysterický záchvat a naopak cvrček na másle s bylinkami chutná skoro všem. Chuťově velmi výrazný je také argentinský šváb. * Jakou roli hraje při ochutnávkách strach? Patří to k zážitkové formě, kdy lidem ještě před servírováním ukazujeme živý hmyz. Mnozí z nich pak říkají, že kdyby neviděli, jak se brouci pohybují, neměli by s tím takový problém. Přitom jde o pokrytectví. Maso také neroste na stromě. Kdybyste před ochutnávkou steaku navštívili jatka, chuť byste na něj neměli. Stejně jako se my skrze prsty díváme na servírování hmyzu nebo psů v Asii, tak se rozčilují hinduisté, když jíme hovězí, nebo muslimové, že jíme vepřové. * Takže byste snědl všechno? Ne, i já v sobě mám spoustu předsudků. Ve Vietnamu jsem měl možnost ochutnat psa a rozmyslel jsem si to. Není nad vepřové výpečky nebo svíčkovou. Každého ovlivní prostředí, ve kterém vyrůstá, proto i já mám nejraději dobrou českou kuchyni. *** Snídaně šampionů Míchaná vajíčka s máslovými cvrčky Na porci pro jednoho: 20 cvrčků, 3 vejce, 1/4 cibule, sůl, pepř, máslo Cvrčky spaříme v horké vodě, po pár vteřinách je vyjmeme a necháme okapat. Cibuli nakrájenou najemno vložíme na rozehřátou pánev s máslem, přidáme spařené cvrčky a vše dvě minuty restujeme. Přidáme rozmíchaná vejce, osolíme, opepříme a vše mícháme, dokud nejsou vejce hotová. Recept pochází z knihy Milana Václavíka Hmyz na talíři Foto popis| Hummus s červy Larvy potemníka kuchař připravuje třeba s cizrnovým hummusem. Foto popis| Jako hranolka Milan Václavík si oblíbil larvy potemníka. Když se usmaží, připomínají podle něj hranolky. Foto autor| 2x foto: Anna Vavríková,MAFRA O autorovi| Jan David, spolupracovník MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Náš region Chci, aby lidé dobře jedli, a tak dobře žili 22.10.2015 Náš region str. 5 Sabina Sarkisovová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ÚJEZD U PRŮHONIC Už od začátku svého podnikání chtěl být nejlepší, a tak si také zakládá na přímém přístupu ke kvalitě.

Není pro něj nic důležitějšího než spokojený zákazník a stejně tak přistupuje i k životu. Tvrdě dřel se svými rodiči, aby si mohli otevřít svůj obchod s masem a jídelnou. Takový je Denis Radev, majitel firmy specializující se na výrobu vlastních uzenin a prodej kořenících směsí, které jsou i dle jeho receptur. * Řezník nemůže být slabé povahy, že ne? Asi určitě ne. Řezník, který na porážce zabíjí jatečná zvířata, musí mít na to žaludek. Každý to prostě nezvládne. S řezničinou mám zkušenosti ze střední školy, kde jsem ji prováděl jako praxi na jatkách. Po škole jsem dělal už jen pár zabijaček, ale jediné, co vím, že už nechci nikdy zažít, je porážka jehňat. Na to asi nikdy nezapomenu. * Celým světem hýbe problematika biopotravin a také kvalita masných výrobků. Co na to říkáte vy? Kdyby každý dělal výrobky dle starých norem a receptur, o které se snažíme i my, tak by určitě nebylo tolik nemocí, např. rakoviny tlustého střeva anebo různé alergie z potravin. Protože to, co se v dnešní době někde sype do výrobků, je katastrofa. Začalo to někdy kolem 90. let, kdy sem kořenářské firmy začaly tlačit různé směsi na výrobu šunek a jiných masných výrobků. Pak kvůli zlevňování výrobků začaly některé firmy přidávat různé emulze, ať kůžové, nebo třeba lojové. Když to krásně obarvili, tak ani většina lidí nepoznala, co to vlastně jí. Biopotraviny vlastně ani moc neznám, možná spíš nevím, dá-li se tomuto termínu vlastně věřit. * Když jsme se tedy dostali k vám, sdělte čtenářům něco o sobě. Něco o mých mladých letech? Já jsem se kolem řezničiny motal už jako malý kluk na statku v Hostivaři, kde jsme bydleli, každý rok jsme měli zabíjačku. Dělávali jsme ji jen s naším oblíbeným řezníkem, který mě vlastně ovlivnil a zároveň mnoho naučil. Po střední škole jsem pracoval u různých firem většinou na pozici kolem míchání masných výrobků. Pak nastal zlom a začal jsem pracovat u kořenářské firmy jako technolog výroby. Všechny tyto zkušenosti jsem pak zúročil ve vlastní firmě, nejdříve na prodej koření a později od roku 2000 i ve výrobě uzenin. Zaměřili jsme se na tradiční výrobky dle starých receptur a na výrobky, které nikdo nedělal. V polovině roku 2005 jsme otevřeli ještě restauraci s českými a slovenskými specialitami. * Co vyrábíte nejvíce? Čím jste vyhlášeni? Dá se říct, že vyrábíme hodně klobás, pak také dva druhy párků, špekáčky ručně vázané, koňské uzeniny opravdu s koňským masem, vše do přírodních střívek, a několik druhů uzených mas. * Přicházíte na trh s něčím novým? Samozřejmě, jsme malá firma, a tak musíme vymýšlet stále nové věci, čím zaujmout. V tomto oboru musíte být před ostatními ne o jeden krok, ale raději o dva. Proto jsme začali vyrábět naše výrobky bez lepku a poslední novinka - také bez glutamátu. Je to doslova nutnost, protože spousta lidí má nějakou potravinovou alergii a díky tomu u nás najde uzeniny, které může v pohodě a bez následků sníst. Výrobky s lepkem vyrábíme ale také proto, že třeba klasickou sekanou bez strouhanky ještě nikdo dobrou nenamíchal, nebo jitrnice bez žemlové housky, to také nejde. * Jste veselý člověk a já o vás vím, že se věnujete také studentům z učňovského střediska, ale také nadacím. Řekněte nám o tom něco více. S učňovským střediskem jsme spjati již více jak 6 let. Mladým řezníkům a kuchařům dává praxe u nás možnost se něco nového naučit a my si zase můžeme vychovat pár studentů, kteří by u nás chtěli po vyučení pracovat. Je to reciproční akce. A co se týká nadací, tak podporuji hlavně ty s malými dětmi. Někoho může naplňovat stavění škol v Africe, ale já budu raději podporovat naše české děti, na které se někdy tak trochu zapomíná. Už několik let spolupracuji s Dětským klaunem, Jedličkovým ústavem, Divadlem pro děti a v neposlední řadě s českou nadací Hugs Foundation. Děkuji za rozhovor. Foto popis| Máte-li chuť na něco opravdu dobrého, u pana Radeva si vždy vyberete

Regionální mutace| Náš region - jihovýchod

nova.cz Zapoj do hubnutí POŽÍRAČE TUKŮ 21.10.2015

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness Krasna.cz/trm Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Lékárny jsou plné "zázračných" tabletek, které nastartují tvé hubnutí a vykouzlí ti podle reklamy štíhlou figuru bez námahy. Ušetři si zklamání a nenalítni líbivým marketingovým trikům. Místo toho si pořiď látky, které skutečně fungují. Existují různé látky a minerály, které jsou důležité pro naše úspěšné hubnutí. Nachází se přirozeně v potravinách, nebo si je můžeš pořídit ve formě tabletek, pokud jich v jídelníčku nemáš dostatek. Které to jsou? Vápník Rodiče ti určitě říkají, že musíš pít hodně mléka a jíst dostatek mléčných produktů, abys měla pevné kosti a zdravé zuby. My ti prozradíme další důvod, proč mít zajištěný dostatečný přísun vápníku. Pomáhá nastartovat činnost trávicích enzymů a napomáhá tělo odvodňovat a odstraňovat z něj usazené toxiny. Také se předpokládá, že reguluje energetický metabolismus buněk. Pokud chceš urychlit proces spalování, měla bys coby teenager denně přijmout kolem 1200 mg vápníku. Nenajdeš ho pouze v mléčných produktech, dost ho obsahují také ryby, cereálie, pohanka, dýně, brokolice, hrách a špenát. Chrom O úžasném účinku chrómu na urychlení hubnutí už jsi možná slyšela. Řada zázračných dietních přípravků vsází právě na jeho schopnosti. Chrom přispívá k lepšímu spalování tuků a k maximálnímu zužitkování cukru. Pokud tvé tělo nemá chrómu dostatek, nedokáže tak dobře hospodařit s energií, takže se ti střídají momenty únavy z nedostatku energie s okamžiky, kdy je tvůj energetický příjem nadbytečný a tělo si ukládá zásoby. Vysoký obsah chrómu má maso, mořské plody (zejména mušle), ryby, vejce, celozrnné obiloviny, ořechy (hlavně para), datle a hrušky. PŘEČTI SI TAKÉ: Tři kila pryč za tři dny? Vyzkoušej ovocnou dietu Sladká kokosová dieta tě zbaví pár kil navíc Proč na tebe diety nezabírají? Hořčík Hořčík neboli magnézium je v naší potravě důležitý zejména kvůli správné činnosti svalů a nervů. Pomáhá také se správným zužitkováním jiných prospěšných látek, jako sodíku, draslíku, vápníku a vitamínu C. Při hubnutí je jeho dostatek potřebný z toho důvodu, že pomáhá přeměňovat krevní cukr na energii, takže snižuje množství cukrů, které se uloží do tukových zásob. Pokud si naordinuješ přísnější dietu, po které je ti nevolno, hořčík ti pomůže vyrovnat se s trávicími obtížemi. Najdeš ho například v chlebu, přírodní rýži a celozrnných těstovinách, v sezamu, rozinkách, olivách, oříšcích, zelené listové zelenině a tmavé čokoládě. Vitamín C

Dopuješ se vitamínem C kvůli obavě z nachlazení? Děláš tím dobře i svému zažívání a hubnutí. Vitamín C se totiž účastní na přeměně tuku v těle. Kromě toho napomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Vitamín B Z vitamínů B je pro hubnutí nejdůležitější vitamín B3 zvaný niacin. Ten je nutný pro uvolňování energie z potravy, při jeho nedostatku si neumí tělo z některých potravin hned vzít, co potřebuje, a tak si je ukládá do zásob. Má-li tělo dostatek niacinu, snižuje se ti cholesterol v krvi a tělo snáze odbourává cukry a tuky. Zvýšený příjem niacinu je potřeba, pokud si dopřáváš nadměrné množství cukru - tedy sladkostí, ale také alkoholu. Naštěstí se niacin nachází v mnoha potravinách jak rostlinného, tak živočišného původu. Jeho zdrojem jsou například pivovarské kvasnice, játra, tuňák, krůtí maso, slunečnicová semínka, luštěniny, vejce, mrkev, mléko a brokolice. Bílkoviny Náš jídelníček se skládá ze tří hlavních složek - sacharidů, tuků a bílkovin. Pokud nemáš dostatek bílkovin, tělo se cítí ošizené a snaží se zaplnit čímkoli. Ty jeho signálům nemusíš porozumět, nebo ti prostě přijde snazší, dát si nějakou kalorickou bombu plnou tuků a sacharidů. Tělo je sice na okamžik energeticky uspokojené, ale výživově ses dopustila velkého hříchu. Dbej raději na vyváženou hladinu bílkovin, které tě zasytí a pomohou rozhýbat trávicí systém. Najdeš je v mléce a mléčných výrobcích, luštěninách, drůbeži, rybách, sójových klíčcích a oříšcích. Samozřejmě nemůžeš spoléhat jen na to, že když budeš zobat ty správné potraviny, že hubnutí půjde samo. Vysněné postavy dosáhneš jen správnou kombinací vyvážené stravy s pravidelným pohybem. Tyto látky ti ale ve tvém úsilí rozhodně pomohou. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Mar2015/1733485.jpg?d41d

URL| http://krasna.nova.cz/ext/fitness/zapoj-do-hubnuti-pozirace-tuku.html

novinky.cz Destinace týdne - Hongkong, úplně jiná Čína 21.10.2015

novinky.cz str. 0 Cestování - Afrika a Asie Jan Papež, CK Marco Polo Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Svět jako by trochu zapomněl na Hongkong. Nebývalý rozvoj Šanghaje, Bangkoku, Kuala Lumpuru a Singapuru zatlačil Hongkong trochu do pozadí. Jeho dřívější sláva pohasla. Nezaslouženě. Žádné ze jmenovaných měst není tak zajímavé jako právě Hongkong. I když je dnes Hongkong mimo hlavní turistické trasy Evropanů, byla by hloupost se v něm při cestě do Asie nezastavit. Poslední dramatické politické události by vás od návštěvy Hongkongu neměly odradit. Hongkong je třeba zažít a užít si ho. Musíte do ulic! Život, zábava, moderní svět, skvělé jídlo – to všechno je Hongkong. A současně je to tradiční Čína se zašlými uličkami, nádhernou přírodou a rybářskými vesničkami. Hongkong je jedním z měst, která je třeba zažít. Z původní malé rybářské vesničky z 18. století se během dvou století stala pulsující metropole s mrakodrapy ve finanční čtvrti, rušným přístavem i tradičními čtvrtěmi, kde žijí čínské, indické, pákistánské a mnohé další komunity z celého světa. Málo měst na světě má takovou silnou vnitřní energii jako Hongkong.

Mongkok, obchodní část Hongkongu.

FOTO: archiv autoraNew York, nebo Londýn? Ne – Palermo Hongkong je často přirovnáván k New Yorku nebo Londýnu, ale pro mne je to mnohem více Palermo. Může se to zdát přitažené za vlasy, přirovnávat Hongkong k Sicílii, ale já to tak absurdní nevidím. Lidé v Hongkongu se cítí jako ostrované – nikdy se necítili jako součást kontinentální Číny. Stejně tak lidé na Sicílii se cítí jako ostrované, a ne jako součást kontinentální Itálie. Moře, lodě, obchod, pašování, mafie, to je v obou místech nedílnou součástí života. V Hongkongu vědí stejně dobře jako na Sicílii, co to znamená kolonizace, revoluce, boj za nezávislost a emigrace. Cosa Nostra a Triády nejsou žádnou uzavřenou kapitolou, jsou to živé organizace s velkým vlivem na chod společnosti. Nemluví se o nich, ale jsou všudypřítomné. Kopcovité Palermo s úzkými uličkami a kopcovitý Hongkong s podobnými uličkami ve staré čtvrti. Potetovaní chlápci posedávající a lenošící na ulicích plných slunce. A umění žít. Nikdy nevíte, co bude zítra, tak proč si neužít už dnes. Dobré jídlo, dobré pití a urvat, co se dá, už dnes.

Noční pohled na město je fascinující. Hongkong FOTO: archiv CK Marco PoloVe dvou nebo s partou Ať už chcete něčím zaplnit pár hodin mezi navazujícími lety, nebo si chcete užít několik dní volna, relativně malé rozměry města a skvělá dopravní síť se postarají o to, že zde volný čas strávíte příjemně. Ať cestujete ve dvou, nebo s partou, v Hongkongu se nudit nebudete.

Lanovka na Victoria Peak. Hongkong FOTO: archiv autoraVictoria Peak I když nemáte rádi davy turistů, překousněte to a vydejte se na Victoria Peak. Pohled dolů na záliv a město vás odmění. Je úplně jedno, zda se na vrcholek vydáte přes den, nebo za tmy. Vždycky je to kouzelný pohled. Pokud ovšem není mlha. I cynici a skeptici přiznávají, že to stálo za to a že si pohled na Hongkong z Victoria Peak užili. Moje volba je jasná, vyjet nahoru lanovkou tak půl hodiny před západem slunce a počkat si, až se záliv začne vybarvovat. Některé reklamy se rozzáří právě v době západu slunce a město pod vámi dostává úžasný tajemný nádech.

Pohled z Victoria Peak. Hongkong FOTO: archiv CK Marco Polo

Najměte si svou džunku. Hongkong FOTO: archiv autoraNajměte si svoji džunku Hongkong se rozkládá na dvou větších ostrovech Hongkong a Lantau, čtvrť Kowloon leží na pevnině a k městu patří ještě spousta menších ostrůvků. Celková rozloha je 1103 km2 a počet obyvatel dosahuje téměř sedmi miliónů. Většinou jsou lidé překvapeni, když se dozvědí, že se Hongkong rozkládá na 260 ostrovech. Když si to uvědomíte, pochopíte mnohem snáze, co znamená pro místní lidi moře a lodě. Jak říká jeden můj australský známý: „Tady všichni patří k rodinám bývalých pirátů, pašeráků a pasáků.“ Nevím, proč se nezmiňuje o rybářích, ale třeba bylo rybaření doplňkovým zaměstnáním pro všechny zmíněné profese. Vraťte se na pár hodin v čase a zažijte pocit místních námořníků. Najměte si starodávnou džunku a proplouvejte kolem pobřeží. Domluvte se s kapitánem, ať se vyhne tradičním turistickým trasám, a uvidíte Hongkong z úplně jiného úhlu pohledu. Nablýskané bankovní centrum zůstane zapomenuto a budete mnohem blíž obyčejným lidem.

Tlačenice v metru. Hongkong FOTO: archiv CK Marco PoloNáhoda se počítá Stará Číňanka se na mě usmívala a kývala hlavou, jako by mě znala od malička. Seděla na svém štokrleti opřená zády o zeď domu. Před sebou měla malý stoleček. Nad ním visela obnažená žárovka, která osvětlovala slabým světlem její království. Na stolku měla hromádku svých věštitelských pomůcek. Po každé straně stolku stála veliká porcelánová váza. John, který mne do Kowloonu přivedl, mi vysvětlil, že do vázy vlevo mám vhodit dvě mince ze své země a z vázy vpravo si pak mohu jednu minci vytáhnout. Ta bude pro štěstí. A pak si za pár dolarů můžu nechat věštit budoucnost. Vhodil jsem požadované mince do levé vázy a zahrabal rukou ve váze pravé. Prsty ohledávaly jednotlivé mince. Pak mi jedna mince byla něčím sympatická, a tak jsem si ji vytáhl pro štěstí. Bylo to československých 25 haléřů z roku 1958, z roku mého narození. Díval jsem se na minci a nevěřil. Stará Číňanka se usmívala a pokyvovala hlavou. Něco zabrebentila k Johnovi. „Chce ti věštit budoucnost.“ „Ani náhodou,“ odmítl jsem a hluboce se staré dámě uklonil. Pro dnešek stačilo.

Trenér tai-chi v ranním přístavu. Hongkong FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.czSen o čínské čtvrti Strčil jsem minci do kapsy a pořádně se rozhlédl. Kolem mě byl zhmotnělý sen každého režiséra béčkových filmů o Čínské čtvrti. Chodníky ozářené holými žárovkami, obchodníci nabízející absolutně všechno, od bizarních léčiv až po padělané hodinky a fotoaparáty. Prostitutky nabízející zkušenost s Číňankou v malém přízemním bytečku. Jasnovidci a vykladači z rukou. Staříci hrající v tom všem chaosu šachy. Kowloon, křižovatka Temple Street a Jordan Road.

Na ostrově Lantau najdete nejvyšší Buddhovu sochu v Hongkongu. FOTO: archiv autora Čerstvé dary moře. Hongkong FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.czJe libo něco k snědku? Žádný návštěvník Hongkongu by ale neměl vynechat návštěvu místních tržišť a ochutnávku místní kuchyně. Návštěva místního „wet marketu“ (v překladu doslova mokrý trh) je jedinečným zážitkem. Na těchto trzích jsou prodávána i živá zvířata a také čerstvé maso, ryby, zelenina a exotické ovoce. Vše je omýváno vodou a udržováno naprosto čerstvé. Stánek se tísní vedle stánku, zboží je navršeno do vysokých hromad, seženete zde všechny místní lahůdky a speciality. Ze všech stran útočí na vaše smysly nejrůznější zvuky, barvy, pachy, všemožné druhy korýšů, ryb nebo i hadů jsou na místě porcovány, vyvrhovány a stahovány z kůže. Nic pro slabé povahy. Do toho davy lidí, kteří se zde procházejí, povídají s přáteli, nakupují a smlouvají o ceně.

Ryby připravené k sušení. Hongkong FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.cz Jedním z oblíbených témat k hovoru je jídlo. Většina ze zhruba 10 tisíc restaurací podává tradiční čínská jídla. Nejoblíbenější kuchyní je kantonská, kterou následuje kuchyně čaošanská, šanghajská, sečuánská a severočínská. Kantonská kuchyně klade důraz především na čerstvost potravin, na čerstvé maso (hlavně kuřecí a vepřové) a čerstvé mořské plody. Ve většině restaurací najdete nádrže plné ryb, korýšů či lastur, které si sami vyberete a kuchaři vám je připraví. Nejoblíbenější úpravou je dušení či smažení. V čaošanské kuchyni se používá hodně česneku, v sečuánské zase

hodně chilli papriček a pepře. Mezi oblíbené přílohy patří chléb, nudle a knedlíčky připravované v páře.

Knedlíčky dim-sum. Hongkong FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.cz Kantonské knedlíčky nazývané dim-sum jsou místní specialitou a plní se různými surovinami – nejoblíbenější jsou pečené vepřové, krevety nebo jiné maso. Knedlíčky se vaří v páře a mají zvláštní sladko-slanou chuť. Konzumace dim-sum je společenskou událostí, jídlo se skládá z mnoha chodů, o které se strávníci dělí. Čím větší skupina, tím lépe.

Svačinový balíček. Hongkong FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.cz Asi každý slyšel o michelinských hvězdičkách, kterou jsou přidělovány vybraným restauracím. V Hongkongu je jedna rarita, jediná jídelna oceněná michelinskou hvězdičkou – restaurace Tim Ho Wan v Kowloonu. Na stůl se zde stojí fronty, rezervace se nedělají. Kuchař a zároveň majitel Mak Kwai Pui dříve vařil v hotelu Four Seasons, ale v roce 2009 si otevřel svoji vlastní restauraci a od té doby má neustále obsazeno. Jeho dim-sum jsou vyhlášené po celém Hongkongu, a pokud máte čas, určitě sem zajděte. Inzertní sdělení – Nebojte se vyzkoušet zájezd připravený na míru. Cestování s CK Marco Polo: autentické a inspirující Od roku 1990 inspirujeme své klienty k získávání nových zážitků, představujeme jim neznámé destinace a na trh přinášíme nové cestovatelské trendy. Nechte se doprovodit na ta nejúžasnější místa. Cestujte pohodlně. Připravíme pro vás perfektně vyladěnou dovolenou na míru. Chystáte cestu pro svou firmu? Zeptejte se na její přípravu u nás. Incentivní cesty připravujeme se stejnou pečlivostí jako zájezdy na míru pro naše individuální klienty. Naše filozofie je prostá: „Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost není maličkost.“

Hongkong FOTO: archiv CK Marco Polo Poptávkový formulář zde POBYT V HONGKONGU NA KLÍČ Na trhu najdete nabídky pobytů v Hongkongu, které se tváří jako hotové zájezdy, které si můžete bez problému ihned zakoupit. Když se o to pokusíte, zjistíte, že: letenky nejsou k dispozici za peníze, které CK kalkulovala, hotel není za cenu, která je v kalkulaci, spojení není takové, jaké se zdálo být apod. Nechceme postupovat stejně jako naši kolegové. Raději vám připravíme zájezd do Hongkongu na klíč. Podle vašeho časového plánu, podle vaší představy letu a kvality ubytování i podle vašich finančních možností.

Tulia Zanzibar, příchod na pláž

FOTO: archiv cestovatelského portálu Sopka.cz Termín: každý den od 22. 11. 2015 Více informací o nabídce zde MIMOŘÁDNÁ NABÍDKA TULIA RESORT ZANZIBAR ZAVÁDĚCÍ CENA PŘI OTEVŘENÍ Hotel Tulia plánuje otevření na konec listopadu 2015. Na první měsíce po otevření nabízí 68% slevu z ceny jako zaváděcí ceny po otevření hotelu. Využijte tuto nabídku a zažijte mimořádnou kvalitu ubytování a stravování na nádherném ostrově Zanzibar.

Jao Camp, Botswana FOTO: archiv CK Marco Polo Termín: 5. 5. 2016 Cena: 86 500 Kč za 17 nocí Více o zájezdu KEMPOVÁNÍ V BOTSWANĚ s českým průvodcem Běžnému návštěvníkovi Botswany by se mohlo na první pohled zdát, že se jedná o zemi placatou, krajinu nehostinnou a vyprahlou. Na severu země však leží úžasná delta Okavango, zelené úrodné pláně protkané vodními cestami, které se vlévají do moře písku – pouště Kalahari. Toto vše vytváří unikátní vodní zázrak a oblast Okavanga je domovem velkému množství africké fauny a flóry. Barma FOTO: Tomáš Endris, CK Marco Polo Termín : 23. 3. 2015 Cena: 99 590 Kč za 10 nocí Více informací zde MAGICKÁ BARMA ČESKÝ PRŮVODCE Málo zemí na světě nabídne svým návštěvníkům tak autentické a intenzívní zážitky jako Barma. Památky máte doslova na dosah bez plotů, bariér a zákazů vstupu. Jednoduše si na všechno „sáhnete“. Atmosféru dob dávno minulých dokreslují místní lidé, kteří žijí prostě a tradičně – žádné džíny, trička či mobily u ucha. Přes svoji chudobu si udržují vřelost a srdečnost. Při procházce vesnicí vás pozvou do svých příbytků a pohostí oříšky či šálkem čaje. Připravili jsme pro vás zájezd s českým průvodcem při min. počtu 6 osob.

Srí Lanka FOTO: Michal Tvrzník, CK Marco Polo Termín: 21. 2. 2016 Cena: 70 990 Kč za 9 nocí Více informací o zájezdu SRÍLANSKÉ DELIKATESY S ČESKÝM PRŮVODCEM Zájezd, který dle našeho názoru obsahuje opravdu to nejlepší, co tento nádherný ostrov nabízí: příjemný poznávací okruh a pak relax na jedné z nejlepších pláží Indického oceánu v oblasti Bentoty. Ubytování zajištěno postupně ve třech kvalitních (min. 4*) a prověřených hotelích, malé skupince poskytující maximální pohodlí a servis všech účastníků, za doprovodu kvalifikovaného pracovníka CK, který zájezd připravoval.

URL| http://www.novinky.cz/cestovani/afrika...ace-tydne-hongkong-uplne-jina-cina.html

Jídlo z popelnic? Proč ne 25.10.2015

novinky.cz str. 0 Žena - Styl Zuzana Musálková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

„Ahoj, kampak?“ „Tady za roh do kontejneru,“ odpoví můj průvodce Honza známému, kterého potkáme u nákupního centra Arkády na pražském Pankráci. „Tak dobrý lov, kdybyste nic nenašli, tak kousek dál popelnice moc nezamykají.“ Honza mi chce ukázat, jak prakticky vypadá dumpster diving, tedy vybírání kontejnerů u supermarketů. Budeme hledat potraviny, které ještě před chvílí ležely na pultech a zaměstnanci je vyhodili, protože jim došla záruční lhůta. Dumpsteři se často během shánění večeře potkají s bezdomovci a vybírání popelnic je pro ně poslední možnost, jak se najíst. Mnohdy to jsou vysokoškolští studenti nebo lidé, kteří chodí do práce a platí nájem. Motivací může být snaha ušetřit, ale i dobrý pocit z toho, že se díky nim na světě míň plýtvá jídlem. „A sakra,“ zakleje Honza u zavřené mříže služebního vstupu do nákupního centra. „Tak tam se asi dneska nedostaneme.“ Zavřený vchod vede přímo do budovy hypermarketu. Chvíli okouníme a čekáme, jestli se náhodou něco nezmění, a pak se rozhodneme odjet k pankráckému Albertu.Z kontejneru k mámě Honza mi zatím vypráví o tom, jak během týdne školí zaměstnance menších i větších firem tady v Praze. Učí je zacházet s novými softwary. Večer dojíždí na Mělnicko, kde bydlí. „Dumpstrovat tam chodím ke Kauflandu. Je to pohoda, nikdo tě neprudí,“ pokračuje s tím, že ještě nikdy vlastně neměl špatnou zkušenost se sekuriťáky. „Nemusí to tak být vždycky, kamarádka říkala, že na ni nastoupila ochranka a vyhodila ji.“ Dojedeme k dalšímu supermarketu. Popelnice najdeme rychle, ale bohužel jsou zamčené v železných klecích. Honza se snaží prohrabat je i přes mříže, použije klacek, který v kontejneru už byl,

ale je to k ničemu. Před dvěma lety dobrovolníci připravili hostinu pro tisíc lidí. Potraviny, které použili, byly určené k vyhození. FOTO: ČTK Zámek se nepokoušíme rozbít. Zachraňujeme tady přece jídlo, neničíme cizí věci. O kousek dál je další klec a naštěstí odemčená. Honza se v ní s klidem a bez sebemenšího výrazu nepatřičnosti, studu nebo odporu začne hrabat. Nakonec vytáhneme několik krájených chlebů, každý si vezmeme jeden a zbytek tam necháme pro případ, že by dorazil někdo další. „Vezmu to mámě, stejně se dneska nevracím domů a spím u ní.“ Udiveně se zeptám, jestli se jeho máma dozví, odkud jsme chleba vzali. „Její současný manžel nakupuje samé nesmysly, co nikdo nikdy nepoužije, takže máma je s tímhle fakt v pohodě.“ Říkám Honzovi, že dva chleby nám jako plnohodnotná večeře asi stačit nebudou. „Víš co, pojedeme na Ládví, bydlel jsem tam. Popelnici mají umístěnou volně a vždycky jsem tam něco našel.“ Ví úplně přesně, kam máme jít, takže se nemusím dívat do telefonu na webovou stránku Dumpster v Praze, kde je mapa s označenými místy volně dostupných kontejnerů. Měla jsem ji připravenou pro strýčka Příhodu. Měla by ukazovat desítky míst po celém hlavním městě, kde by se dalo najít něco na zub.Přinesli nám oběd, který vypadal fakt krásně, hned jsem na něj měla chuť. Až pak jsem se dozvěděla, že suroviny byly z kontejneru.Kristýna Jedeme metrem přes celou Prahu, takže je dost času na další konverzaci. „I dřív, když jsem vybíral konťáky víc, tak jsem si věci dokupoval. Třeba jsem v kontejneru našel fakt super olej a pro zeleninu jsem si zašel do obchodu. Věděl jsem, kdy budou končit prodejní akce, jednou jsem si takhle počkal na kozí sýry, věc, kterou bych si normálně prostě nekoupil,“ vysvětluje třicátník.Neuděláte nám tu bordel? Za vyhozeným jídlem už se honíme asi dvě hodiny a v batozích zatím nemáme nic moc. Ptám se, jestli je dumpster diving časově náročný. „Vlastně ani moc ne, když se mu chvíli věnuješ, vychytáš si pár míst a ta pravidelně obcházíš,“ vysvětluje Honza a dodává, že i vyděláváním na jídlo člověk tráví čas. „Mám španělskou kamarádku, která hodně cestuje a kvůli omezeným financím se jiným způsobem skoro nestravuje. Vždycky říká, že je to pro ni lepší, než kdyby ten čas proseděla v práci.“Mgr. Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí státní zemědělské a potravinářské inspekce Doba spotřeby je na etiketách uváděna dvěma způsoby: Datum použitelnosti je na potravinách, které se rychle kazí, třeba maso, jogurty nebo výrobky studené kuchyně. Ty jsou označeny slovy „Spotřebujte do...“ Po uvedeném datu jsou už považovány za zdraví nebezpečné a nesmí zůstat v oběhu. Mohou totiž způsobit např. bakteriální onemocnění, jako je salmonela. Prošlé maso může zapříčinit i otravu botulotoxinem. Ten se uvolňuje právě z něho a je to nejnebezpečnější přírodní toxin. Datum minimální trvanlivosti je na produktech, jako jsou keksy, některých druzích cukrovinek nebo na solených arašídech. Mají označení „Minimální trvanlivost do...“ a ze zdravotního hlediska by měly být bezpečné i po uběhnutí tohoto data. Co u nich může nastat, jsou jakostní změny, např. chuti. Za jejich zdravotní nezávadnost ručí prodejci. Ti se rozhodují, jestli produkty nechají v oběhu. V tom případě je ale musí řádně označit. V Letňanech skočíme na autobus a jedeme k dalšímu supermarketu. Kontejnery jsou schované na konci příjezdové cesty a je k nim volný přístup. Nejdřív vytáhneme pár plastových pytlů a pak Honza skočí dovnitř. Popelnice opravdu nevoní, takže se musím překonávat. Z jednoho podaného pytle vytahuju vanilkové pudinky, kterým zrovna vypršela záruční doba. V akci bych si klidně jeden koupila. Můj parťák objevil pomazánkové máslo s prošlou záruční lhůtou, jogurty, na ty už si netroufneme, a jedny lentilky. Hrabe dál a podá mi rajčata, pořádně si je prohlédnu a jsou vážně shnilá.

Ovoce a zelenina se někdy ani nedostane na pulty, protože nemá ten správný tvar. Chutí a kvalitou je ale úplně stejná. FOTO: Milan Malíček, Právo „Co tam máte?“ ozve se zpoza stínu další osoba. Bezdomovec se tiše postaví hned vedle nás a s klidem čeká na to, až mu uvolníme místo. Pak už to ale nevydrží a začne do kontejneru nahlížet. „Doufám, že nám tu neuděláte bordel,“ vyhrkne tak napůl vážně prodavačka. Přišla s kolegyní vyhodit další odpadky a dát si cigaretu. Slíbím, že po sobě samozřejmě vzorně uklidíme. Prodavačky nám podají pytel plný pečiva a jdou si sednout stranou. Když se koukám na kupu jídla vedle zapáchající hromady, říkám si, že mě v dětství maminka učila, že z odpadků se nic nebere, ale taky mi říkala, že jídlem se neplýtvá. Vezmu si tedy celozrnný croissant, rustikální bagetu a máslovou pomazánku. No, není to asi úplně racionální výživa na večer, ale hlad stoprocentně zažene.Jak zamezit plýtvání Dumpster diving provozují často freegani, lidé, kteří nechtějí přispívat k plýtvání světovými zdroji, naopak ho chtějí zmenšit tím, že ve společnosti, která vyhodí polovinu i více potravin, minimalizují odpad. Často bývají vegani, takže ani z kontejneru nevezmou nic živočišného. Jejich přesvědčení jim dovoluje si jídlo vypěstovat nebo nasbírat například v lese. Odpad původně určený k jídlu ale kupodivu neprodukují hlavně velké obchodní řetězce. „Nejvíc se vyhazuje v domácnostech, pak na úrovni zemědělství a výroby,“ vysvětluje mi Anna Strejcová z neziskové organizace Zachraň jídlo. „Fakt ale je, že zemědělci spoustu svých produktů nechají shnít na polích, protože by je potravinové řetězce stejně neodkoupily.“ Sdružení před dvěma lety uspořádalo mediálně docela sledovanou Hostinu pro tisíc. „Inspirovali jsme se činem aktivisty Tristrama Stuarta, který v roce 2009 zorganizoval hostinu pro pět tisíc lidí v centru Londýna.“ Tenkrát dobrovolníci připravili rozmanité menu ze 450 kilogramů potravin, kterým už docházela záruční doba nebo esteticky nevypadaly tak, aby je prodejci dali na své pulty. Organizace Zachraň jídlo si dala za cíl upozorňovat na to, jak se u nás plýtvá potravinami a jak by se tomu dalo zabránit. Podle statistik se jich ročně v Evropské unii vyhodí 90 miliónů tun. Na jednoho Čecha připadne 70 kilogramů. Od letošního roku platí zákon, podle kterého mají vyhozené potraviny nulovou hodnotu, a proto se z nich nemusí platit darovací daň. Zatím těžko říct, jestli to situaci u nás pomůže nebo ne. „Pokud vím, tak by se v Česku měl dělat příští rok výzkum, kde se budou zkoumat obsahy popelnic,“ dodává Strejcová.České kontejnery nejsou plné „Neřekla bych, že jsou u nás kontejnery zas až tak plné, alespoň ty, kam se já dostanu,“ zamyslí se vysokoškolská studentka Kristýna, která se s nořením do popelnic seznámila díky svému velkému koníčku. „Bylo to na srazu stopařů ve Francii.“ Při celoevropském setkání se pár lidí postaralo, aby všichni měli co jíst. „Přinesli nám oběd, který vypadal fakt krásně, hned jsem na něj měla chuť. Až pak jsem se dozvěděla, že suroviny byly z kontejneru.“ Dneska Kristýna dumpstruje na svých výletech i v Praze. „Po návratu ze stopařského srazu jsem to chtěla zkusit i tady. Našla jsem si nějaké informace na internetu a začala jsem.“ FOTO: Milan Malíček, Právo Co najde, je spíš na přilepšenou, často normálně nakupuje. „Poslední dobou moc nechodím, ale ještě před pár měsíci jsem kontila tak dvakrát týdně. Znám ale pár stopařů, kteří se tak opravdu živí.“ Studentka obchází malé supermarkety, k těm velkým je těžší se dostat. „Co se vyhazuje ve velkých hypermarketech, nevím, třeba je to úplně jiné a zbavují se spousty skvělých věcí, u těch malých prodejen toho zas tak moc není.“Záruční doba? Jen odhad

Kristýna pokračuje s tím, že když už něco najde, na záruční dobu se moc neohlíží. „Datum spotřeby zas tak moc neříká, jsou to jen odhady. Člověk si jednoduše prohlídne, co vytáhl. Třeba maso bych z kontejneru nebrala, nejde poznat, jestli je zkažené, ale u ovoce a zeleniny se rychle naučíte zjistit, jestli jsou ještě dobré, nebo ne.“ Co se týká pečiva, někdy ho zaměstnanci naházejí do igelitových pytlů a až pak do kontejneru. Jindy se musíte rozhodnout, jestli si rohlíky vytáhnete přímo z popelnice. „S tím mají lidi dost problém.“ Kdo ale většinou prý problémy nedělá, jsou zaměstnanci prodejen. „Občas je vidíte, jak jdou ven na pauzu, a když jim tam člověk nenechává roztahané odpadky, ani si ho nevšímají.“ A podle jakých zásad vybírá Kristýna popelnice? „Dumpsteři nejsou vlastně žádná komunita, ale pár pravidel dodržují. Když spolu s vámi vybírá bezdomovec nebo někdo jiný, kdo jídlo vážně potřebuje, necháte mu ho. Pokud je vás víc, rozdělíte se.“ Studentka fyziky ještě dodává, že na sociálních sítích se vedou diskuse o tom, jak daleko by se mělo nebo nemělo zacházet. Jestli je v pořádku poškodit zámek, aby k odpadkům zůstal volný přístup. „Jenže tím už poškozujete něčí majetek a dumpsterství by mělo být nenásilné.“ Podle Kristýny je prostě hezké, že zachraňuje jídlo, které by se jinak vyhodilo. „Navíc se můžete cítit trochu dobrodružně, protože nikdy nevíte, co najdete.“ Západní Evropa je podle stopařky zajímavější než Česko. Aspoň co se popelnic týká. „Byli jsme u jednoho obchodu, kde vyhozené věci krásně vyskládali na poličky, aby si je mohl kdokoliv vzít. V popelnicích často najdete třeba i bonboniéry, to se u nás nestane.“ Dobře se prý kontí v Německu, kde je odvoz odpadků hodně drahý, a tak se majitelům vyplatí vyskládat jídlo před svoji restauraci nebo prodejnu a údajně si tam mohou dumpsteři dovolit být vybíraví.Nezadlužit se Na druhou stranu každá západní země nemusí být tak přístupná. Dalším důvodem freeganství je prostě pragmatická úvaha o tom, že se člověk nechce zadlužit. A vystudovat školu v zahraničí může být nákladná záležitost. V některých zemích je normální, že vám na vysokou buď rodiče našetří, nebo se zadlužíte na mnoho let dopředu. „V Norsku je prostě draho,“ říká Daniel, který tam studoval na výměnném pobytu Erasmus. „Volda, kde jsem byl, je univerzitní město, s hromadou mezinárodních studentů,“ vysvětluje. „Dumpstering tam byl celkem populární, ale náročný. Hodně prodejců si začalo odpadky zamykat. Chtěli jsme se domluvit s lahůdkářstvím, které dělalo obložené chleby. Nikdy neprodalo všechny, takže je na konci dne vyhodili.“ Studenti se k nim ale stejně nedostali, a tak chvíli po zavírací době přišly vniveč. „Stoprocentně tam dumpstrovala jenom jedna holka. Brala to tak, že je na studiu v hodně nákladné zemi a má jen omezený rozpočet,“ pokračuje Daniel s tím, že její jídelníček taky nebyl žádná sláva. „Třeba našla plastový pytel brambor a nic moc jiného, tak je jedla celý týden, prostě dokud nedošly.“

URL| http://www.novinky.cz/zena/styl/383521-jidlo-z-popelnic-proc-ne.html

Olomoucký deník Z mlékomatu máte za 15 korun vysokou kvalitu 24.10.2015

Olomoucký deník str. 2 Rozhovor


zpět Ministr zemědělství Marian Jurečka v rozhovoru pro regionální Deník říká: Z online rozhovoru Střední Morava – Chcete mít v regálech více českých jablek? Pak se to musejí prodejci od vás dozvědět. „Základní princip je ten, že řetězce nám nabízejí pouze to, co my kupujeme. Takže se musíme daleko více hlásit o to, abychom za naše peníze požadovali česká jablka,“ zaznělo mimojiné v online rozhovoru s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. * Pane ministře, jak máme jako spotřebitelé poznat české vepřové třeba od polského? Dováží se maso cizí a naši chovatelé musí rušit chovy vepřů. Lidé v prodejnách často nevědí, co přesně kupují. Co s tím uděláte? Od letošního dubna je právě i v případě vepřového masa uváděna informace o zemi původu. Tato povinnost se vztahuje na maso těchto živočišných druhů: skot, prase, ovce, koza a drůbež. Vletošním roce jsme změnili nastavení dotačních podpor tak, aby naši zemědělci mohli více investovat, rozvíjet své chovy a být konkurenceschopní v rámci EU. Snažíme se také více vysvětlovat spotřebitelům, že je důležité při nákupu nesledovat pouze cenu, ale i kvalitu a původ. * Proč si každoročně vláda zvyšuje platy minimálně třikrát do roka? Matkám na mateřské dovolené nikdo nepřidá ani korunu. Vláda i poslanci a senátoři si nezvyšují platy třikrát do roka. Vloňském roce jsme nastavili jasný mechanismus, jak se budou platy ústavních činitelů upravovat s ohledem na průměrnou mzdu v ČR. Tato vláda zvýšila minimální mzdu, dorovnáváme také platy státních zaměstnanců (hasiči, učitelé...), tedy povolání, která si to určitě zaslouží. Pokud jde o podporu rodičů vychovávajících děti, tak právě na návrh KDUČSL jsme v loňském i letošním roce zvýšili daňovou slevu na dítě. Takže například od roku 2016 zůstane rodině se třemi dětmi navíc 10 800 Kč v kapse. Av tomto trendu podpory pracujících rodičů, kteří vychovávají své děti, hodláme pokračovat i nadále. * Máme krásná zdravá jablka, ale na pultech supermarketů je není vidět. Proč se prodávají jen polská? To přece poškozuje naše pěstitele, kteří jsou nuceni jablka moštovat, aby měli aspoň nějaký odbyt. Základní princip je ten, že řetězce nám nabízejí pouze to, co my kupujeme. Takže se musíme daleko více hlásit o to, abychom za naše peníze požadovali česká jablka. Nicméně od letošního roku cíleně podporujeme (přes tzv. platbu na citlivé komodity) právě i pěstitele ovoce, jejich investice do výsadby sadů a závlah. Určitým handicapem našich producentů jsou nedostatečné a nekvalitní skladovací kapacity tak, aby mohli svoji produkci do řetězců dodávat celoročně. Právě na tyto investice jsme nyní v říjnu otevřeli příjem žádostí, kde jsme vyčlenili 800 milionů korun. * Prý čekáte další přírůstek ve vaší rodině, blahopřeji k velké rodině a chtěl jsem se zeptat, zda to bude další syn, nebo dcerka?Jak zvládá manželka péči o rodinu, když jste celé dny mimo domov? Ano, je to pravda. Vbřeznu čekáme další přírůstek do rodiny, takže se rozrosteme do formátu 5 + 2. Zda to bude holčička, nebo kluk, nevíme. Ale je teď na zvážení, když už mámečtyři kluky, jestli i kdyby to byla holčička, aby z ní nakonec zbylí sourozenci neudělali kluka. Moje manželka tományní velmi těžké, do Prahy odjíždím v pondělí brzy ráno a vracím se většinou v pátek pozdě večer. Rodina mě tak vidí pouze v sobotu a neděli, a to ještě mámi o víkendech různé pracovní povinnosti. Opravdu si zaslouží manželka velké poděkování, protože občas přijdou lidé neohlášeně přímo domů řešit své problémy. Takže i o víkendech mám poměrně veselo. * Jaký je váš názor ohledně kvality potravin na českém a moravském trhu? Jako příklad můžu uvést dětmi velmi oblíbenou Nutellu. Naše děti mají v tomto produktu mnohem horší složení než například děti z Německa. Evropská unie stejnou kvalitu potravin pro všechny země evidentně nedokáže uhlídat, nemůžete proto tedy vy – ze strany Ministerstva zemědělství ČR – požadovat stejnou kvalitu těchto potravin i pro české spotřebitele?

Myslím si, že v ČR máme výrobce i výrobky, které mají špičkovou kvalitu. Především regionální výrobci, kteří mají mnohdy osobní kontakt se zákazníkem, si nedovolí zklamat jeho důvěru. Ale bohužel najdou se jak obchodníci, tak i výrobci, kteří dodávají na trh nekvalitní potraviny v zájmu co největšího zisku. Vletošním roce jsme proto takřka dvojnásobně zvýšili počet kontrol výrobků. Pokud jde o rozdílnou kvalitu, například u vámi zmiňované Nutelly vČRa v Německu, je to problém, který nelze řešit jinak než na úrovni celé EU. Výrobce totiž uvádí na etiketě skutečné složení, tudíž spotřebitele dle zákona neklame, ale stejnou grafikou u tohoto výrobku vyvolává dojem, že jde o úplně stejný produkt jako v Německu. Proto je potřeba mít stejný legislativní přístup celé EU, abychom tento problém dokázali vyřešit. Byť se o to já osobně snažím, tak většinová vůle ostatních zemí k tomu není. * Jste bohatý člověk? Bohatství je relativní pojem. Myslím, že jsem bohatý především tím, že máme velkou rodinu a velmi dobré rodinné vztahy. To je promě tím největším bohatstvím. Všechno ostatní je pomíjivé. Pokud jde o majetek, ve společném jmění manželů jsem spoluvlastníkem našeho rodinnéhodomuv Rokytnici a osobního auta Škoda Fabia. * Sledujete kauzu, ve které je vedle policistů a podnikatele obviněn i olomoucký hejtman Rozbořil? Co si o kauze myslíte? Měl by hejtman okamžitě odstoupit? Jako člověk žijící v Olomouckém kraji kauzu samozřejmě sleduji. Problém vidím v tom, jak ke kauze pan hejtman přistupuje. Ctím presumpci neviny, avšak když si vzpomenu na měsíc starou kauzu prvního náměstka hejtmana Mačáka, který ani nebyl obviněn (jeho jednání bylo neetické), tak hejtman Rozbořil tehdy prohlásil, že kdyby pan Mačák nerezignoval, že ho stejně odvolá. Buď by měl jasně veřejnosti vysvětlit svoji roli v této kauze, nebo měřit stejným metrem i sobě a odstoupit. * Jak vnímáte postupující problémy hejtmanů ČSSD s korupcí? Myslíte, že na tak vysoký post nejde dojít bez kamarádíčkování a z nich pak vzniklých problémů? Už jsme tak moc zkažení, nebo existuje nová slušná vlna? Když se podíváme na korupční kauzy, tak historicky bohužel nejvíce směřují za ČSSDa ODS. Z osobní zkušenosti vím, že ministrem vČR se můžete stát i bez toho, aniž byste se musel kamarádíčkovat s různými pochybnými lidmi. Myslím si, že ve všech stranách jsou slušní a poctiví lidé, jen někdy nedostanou tolik prostoru, kolik by měli. Tady musí umět voliči vyhodnotit,komu dát stopku a koho podpořit. KDUČSL prošla velkou generační obměnou, kdy dnes dostávají prostor mladí lidé, kteří měli po škole normální zaměstnání a do politiky tak dnes vstupují s čistým štítem a zkušenostmi z reálného světa. * Co dál s hejtmanem Rozbořilem, který, ať kolem sebe kope, jak chce, je obviněný z korupce? Budou s tím lidovci něco dělat? Konkrétně chystáme petiční arch pro všechny krajské zastupitele, aby se připojili ke svolání mimořádného jednání krajského zastupitelstva, kde by měl hejtman jasně vysvětlil, rezignovat nebo být odvolán. Nicméně většinu, a tím i celé řešení,máv rukou koalice ČSSD a KSČM. * Jak to vypadá s předvolebním slibem lidovců na společné zdanění manželů? Nějak o něm není slyšet... Princip společného zdanění manželů byl důležitý především pro oblast výpočtu budoucích důchodů. Tento institut budeme v rámci úpravy tzv. průběžného důchodového pilíře znovu zavádět. Pokud jde o výhody pro rodiče, které plynuly ze společného zdanění manželů, tak ty naplňujeme zvyšováním daňové slevy na děti. * Chci se zeptat, jestli vás politika ještě baví. Po tom všem, co se dnes probírá za kauzy a probíralo v minulosti. Práce ministra mě baví. Pracuju v oboru, ve kterém se pohybuju odmalička, který jsem vystudoval a 11 let jsem se jím vlastníma rukama živil. Snažím se práci na ministerstvu dělat s maximálním

nasazením a docela dobře se u toho zúročují moje zkušenosti ze zemědělství. Ale jsou i stránky politiky, které mě příliš nebaví. Například dlouhotrvající diskuse v Poslanecké sněmovně, které jsou „o ničem“. Myslím, že argumenty a pohled na danou problematiku se dá vyjádřit poměrně stručně, a ne několikahodinovými projevy, které nám předvádí v poslední době pan Kalousek. * Kdy budou mít čeští zemědělci stejné dotace jako ti zahraniční, tedy třeba Francouzi? V rámci takzvané společné zemědělské politiky mají od tohoto roku všechny státy EU rámcově stejné podmínky (odlišnosti max. do 10 %). Rozdíl je v tom, že takzvaný Program rozvoje venkova má možnost mít vyšší povinnou národní spoluúčast než minimálních 15 %. Zde se tak projevují různé síly národních rozpočtů. Například vČR je tato spoluúčast 35 %, ale v bohatším Rakousku dokonce 50 %. Je to otázka priorit každého státu, jak se staví k oblasti potravinářství a zemědělství. Myslím si, že pro toto programovací období nemáme vyjednané špatné podmínky, jen musíme peníze dobře nasměrovat do oblastí, které potřebují naši podporu. Ao to se aktivně snažím. * Amazonští indiáni mají rčení „První, co spláchne déšť, jsou vzpomínky na sucho“. Jak to vidíte v kontextu české kotliny vy, pane ministře? Myslím si, že za posledních dvacet pět let nám příroda dala už mnoho varování, pokud jde o sucho. Ale moji předchůdci tato varování „indiánsky spláchli“. Pokud chceme být opravdu zodpovědní vůči budoucím generacím, tak dnes musíme problematiku sucha opravdu okamžitě řešit. Vtomto týdnu jsme měli na ministerstvu poradu, kde jsme projednávali materiál, který stanovuje konkrétní kroky a opatření, která bychom měli v příštích letech realizovat. Když jsem se zajímal, zda podobný materiál na našem ministerstvu v minulosti vznikl, bylo mi řečeno, že za posledních 25 let ani čárka. * Proč se cena polotučného mléka v obchodech tolik liší? Někde mají trvanlivé za deset a jinde čerstvé za osmnáct korun. Proč to tak je? To je otázka především pro obchodní oddělení jednotlivých řetězců. Osobně doporučuji nákup mléka přímo od zemědělců nebo z mlékomatů, kde je cena kolem 15 Kč. Dostáváte za tyto peníze opravdu vysokou kvalitu. Doma nakupujeme mléko a mléčné výrobky z farmy Zdeňka z obce Poruba z okresu Přerov. Vřele doporučuji! Jejich výrobky lze koupit i v mnoha místech našeho kraje. * Nechtěl byste podpořit zjednodušení podmínek pro potravinářskou malovýrobu? Hledáme cesty a způsoby, jak zjednodušit nároky na malovýrobce v oblasti potravinářství. Do praxe bychom to měli uvést v průběhu příštího roku. * Pokud se nemýlím, plánovali jste v předvolebním programu podpořit české zemědělce a české potraviny. Zajímalo by mě, jaké konkrétní kroky jste v tomto směru podnikli. Nemyslím třeba stamiliony pro chovatele krav, o nichž jsem se nedávno dočetl – mám na mysli dlouhodobější kroky. Nastavujeme takovou politiku, aby veřejné prostředky pro zemědělce a potravináře šly na investice, které jim umožní, aby se stali dlouhodobě konkurenceschopnými. Nechci nastavovat dotační politiku tak, abychom jen dlouhodobě dotovali ztráty. Dále z dlouhodobých opatření daleko více dáváme důraz na proexportní politiku tak, abychom komodity, které umíme vyrábět a jsme v nich opravdu dobří (pivo, chmel, slad, škrob, mléčné výrobky), dokázali s maximálním efektem prodat na trzích, kde po nich roste poptávka. I v rámci legislativy se snažíme o podporu domácích výrobců, například zpřehledněním označování výrobků tak, aby zákazník jasně věděl, co je opravdu český produkt vyrobený u nás z domácích surovin. * Proč jsou i nadále na příští rok podporovány výstavby bioplynových stanic. V dnešní době je již kukuřice na velké výměře, a proto bych chtěl znát důvod, proč jsou tyto stavby i nadále podporovány. Vůbec nemáme ambici podporovat bezhlavou výstavbu bioplynových stanic. Pokud budeme v příštích letech podporovat „bioplynky“, tak jen u podniků, které mají živočišnou výrobu, kde exkrementy budou tvořit minimálně 60%vstupní suroviny a daný podnik bude splňovat také nároky na správné střídání zemědělských plodin. Chybou bylo, že v minulosti za ministrů ODS ministerstvo zemědělství jasně nestanovilo právě takové parametry, o kterých píši, pro výstavbu bioplynových

stanic. Stát tak dříve podporoval výstavbu „bioplynek“ u zemědělců, kteří nemají ani živočišnou výrobu, ani dostatečnou kapacitu v rámci osevního postupu. * Změní se podle vás něco v českém pivovarnictví po předjednaném prodeji skupiny SABMiller, do které patří i Plzeňský Prazdroj? To ještě uvidíme. Ale mohlo by se něco změnit, třeba že by Budvar (národní podnik ve správě ministerstva zemědělství) této situace využil a Plzeňský Prazdroj bychom koupili. * Je pravda, že jste zastáncem porážky halal? Pevně věřím, že je to jen internetový blud. Dle mého názoru by ministr zemědělství měl mít pozitivní vztah k přírodě, půdě i zvěři, včetně té porážkové, a zastávat názor, že halal je v pořádku, si moc lidí v ČR nemyslí. Včetně mého otce, který chová prasata i skot a tento způsob porážky odsuzuje. Nejsem zastáncem způsobu porážení zvířat halal a košer. Nicméně nyní naši právníci říkají, že tato situace není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Protože zde narážíme na ústavu, která hovoří o zajištění náboženské svobody, včetně jejích projevů. Zahájil jsem však jednání s představiteli muslimské a židovské obce, jak podmínky těchto porážek upravit. * Chtěla bych se zeptat, jestli si při všech těch povinnostech ještě vůbec najdete čas na vaše hospodářství? Prozradíte nám, které plodiny pěstujete a která hospodářská zvířata chováte? Od doby, kdy jsem ministrem, jsem musel přestat podnikat jako OSVČ a hospodářství jsem převedl na manželku. Doma pěstujeme ozimou pšenici, sladovnický ječmen, řepku a cukrovku. Na pole se teď osobně dostanu jen o některých víkendech,mnoho polních prací tak dělá bratr, který je také soukromý zemědělec. Mnohokrát děkuji za vaše otázky, přišlo jich obrovské množství. Pokud jsem některé dotazy nemohl zodpovědět, pak je prosím směřujte do zpráv na emailovou adresu: marian. mailto:[email protected] nebo klidně cinkněte na můj mobil 603 755 240. Vážím si veškeré vaší podpory a přeji vám mnoho úspěchů v osobním i pracovním životě. *** Hejtman by měl jasně veřejnosti vysvětlit svoji roli v olomoucké kauze, nebo měřit stejným metrem i sobě a odstoupit. Pokud chceme být opravdu zodpovědní vůči budoucím generacím, tak dnes musíme problematiku sucha skutečně okamžitě řešit. Marian Jurečka * narozen 1981 v Přerově * ministr zemědělství Marian Jurečka vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně, obor rostlinolékařství * od roku 2002 se živí jako soukromě hospodařící zemědělec na rodinné farmě v Rokytnici u Přerova * pracoval několik let i jako vedoucí střediska ve firmě Lukrom, později pak ve společnosti Agro * s manželkou vychovávají čtyři syny * jako své hlavní záliby uvádí florbal, zemědělskou techniku a hru na tubu * do KDUČSL vstoupil v roce 1999, od roku 2011 je prvním místopředsedou strany * od ledna 2014 je ministrem zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky Foto autor| 2x foto: Deník Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Prostějovský deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Zlínský deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Valašský deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Slovácký deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Kroměřížský deník; Rozhovor; 02 ID| 1ff3ed04-0801-4119-8394-384981edc5ec

parlamentnilisty.cz Senátorka Seitlová: Co Česká republika připravila kromě toho, že pošle 40 stanů? 22.10.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Projev na 13. schůzi Senátu dne 22. 10. 2015 Pane ministře, pane předsedající, dámy a pánové. Dovoluji si vystoupit, protože teď tady projednáváme mechanismus, který je zpochybňován, tzv. relokační. Ono to trochu navazuje na to, co už proběhlo v té předchozí debatě. Takže já se prvně dotknu té debaty předtím, protože to s tím, co teď projednáváme, velmi souvisí. Vystoupil tu pan milý kolega, kterého já si samozřejmě jinak vážím, pan senátor Malý. Ale v tomto případě si dovoluji vyslovit některé informace, které jsou s jeho vyjádřením velmi nesouladné. Víte, to je tak, že pan senátor tady hovořil o tom, že když tedy čeká těch 15 milionů migrantů v zahraničí, takže Česká republika už nebude tou Českou republikou, když k nám přijdou. A on to tak hodně spojil a propojil. A skutečně, jestliže nás nějací posluchači třeba v televizi poslouchají, tak určitě mají obavu. Tak já bych jenom chtěla upozornit na to, že 15 milionů je proti 509 milionům obyvatel Evropské unie zhruba 3 procenta. Tak to je jenom potřeba říct, že o tuto masu se jedná. A že vzhledem právě k malé České republice by to opravdu bylo samozřejmě neúnosné, ale pokud se jedná o celou Evropskou unii, jejíž jsme součástí a kde bychom také měli postupovat podle mého názoru společně, tak jsou to 3 procenta. Problém migračního tracku není v tom objemu, ale je v tom velice náhlém a rychlém tlaku, který vznikl. A já si dovolím ještě další věc. Podle jednání, které jsme někteří z nás měli, tak je to právě tím, jak už jsem řekla, že v utečeneckých táborech ti lidé jsou už téměř čtyři roky. Čtyři roka je doba, která je podle sociologických průzkumů doba, kdy jsou tam lidé schopni vydržet. A navíc k tomu přibylo to, co nám tady řekl i potvrdil pan premiér, že klesla potravinová pomoc a velmi se snížily dodávky potravin a napětí je tam obrovské. To bylo jednou z hlavních příčin, že se ta obrovská skupina lidí pohnula. Není to o tom - jak to pořád slyším -, že odcházejí ti, kteří jsou jenom ekonomickými migranty. Proboha, uvědomme si, že ti lidé většinou žili v těch táborech čtyři roky s rodinami ve strašných podmínkách. A to je to gró migrantů, kteří přicházejí. A teď tedy mám dotaz, a proto jsem vystoupila k tomuto bodu. Rozumím tomu, že je tu jakási pochybnost, jak tento mechanismus bude fungovat. Kdosi nám řekl, ono je jednoduché něco kritizovat, daleko složitější je něco navrhnout. Něco, co by fungovalo, něco, co by bylo skutečně konstrukčně a konkurenceschopné proti tomu, co tady před námi leží. Já se tedy ptám, co Česká republika připravila kromě toho, že pošleme 40 stanů, což mi připadá poměrně málo, když nevládky stanů pošlou násobně víc. Nebo nevládky, dokonce dobrovolníci občanů ČR, kteří se tady dají dohromady a řeknou, pomůžeme migrantům. Tak ta čísla se mi zdají poměrně nízká. Ale o tom není tahle debata. Tahle debata je o tom, jak tedy budeme postupovat tak, abychom v rámci jednotné Evropy tuto jednotu ještě neštěpili spory, které fakticky nemají význam. A abychom se skutečně snažili o řešení této situace, protože to je problém nikoli jenom Německa, Rakouska, Bavorska, to je problém celé Evropské unie. A já si myslím, že v poměru těch tří procent se s tím Evropská unie dokáže vyrovnat. Takže já se ptám pana ministra, jaké on má návrhy jiné, než je tedy tento návrh, který tak možná oprávněně, možná neoprávněně, kritizuje.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=404705

Ministr Němeček vystoupí na mezinárodní konferenci ministrů 26.10.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V rámci Světové výstavy EXPO 2015 se 27.–28. 10. 2015 koná mezinárodní ministerská konference s názvem „Feeding the Planet, Feeding it Healthy“, která se bude zabývat problematikou dostupnosti potravin a udržitelností jejich produkce, bezpečností potravin a podporou zdravé výživy. Konference se bude dále věnovat lidské výživě v různých životních fázích, či novým trendům ve výživě v porovnání s tradičními stravovacími návyky. “To, co lidé velice často podceňují v rámci péče o své zdraví, jsou právě zdravá výživa a dostatek fyzické aktivity. Je například velice alarmující, že absolutní většina českých dětí nedodržuje doporučení být fyzicky aktivní alespoň hodinu denně. Už v roce 2014 proto vláda přijala plán Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, který se zaměřuje mimo jiné i na podporu zdravého pohybu a stravování. Milánská konference je důkazem, že problematika stravování netrápí jen českou populaci a úzce s ní souvisí i vztah k potravinám a možnost přístupu k těm kvalitním. Všichni víme, že lidé se špatných návyků zbavují těžko a často jen velmi neradi. Proto náprava vyžaduje dlouhodobé a systematické úsilí,“ uvedl ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček. Podepsána bude také tzv. Milánská charta, která stanoví obecné zásady pro mezinárodní spolupráci v boji proti plýtvání potravinami a hladu ve světě. Charta výslovně uvádí, že každý má právo na přístup k dostatečnému množství bezpečných, zdravých a výživově hodnotných potravin, kterých je zapotřebí pro kvalitní a aktivní život. Potraviny by neměly být použity jako nástroj politického a ekonomického nátlaku. Přírodní zdroje by měly být využívány nestranně, racionálně a efektivně tak, aby nebyly nadměrně zneužívány a používány ve prospěch určitých občanů na úkor druhých. Investice do přírodních zdrojů by měly být regulovány tak, aby místním komunitám byl zachován přístup k těmto zdrojům.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=405262

Pelhřimovský deník Říjen patří zvěřinovým hodům. Kocanda překvapí s veverkou 22.10.2015

Pelhřimovský deník str. 3 Zpravodajství ANETA SLAVÍKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Zvěřinu kontroluje Státní veterinární správa. V želivském hotelu žádný prohřešek nenašla Pelhřimovsko –Dančí kýta na smetaně s brusinkami, srnčí gulášek, pečený bažant po staročesku, steak z jeleního hřbetu nebo nudličky z kančí panenky. Tyto a ještě další dobroty lákají gurmány a milovníky zvěřiny na tradiční víkendové Zvěřinové hody v želivském hotelu Na Kocandě. Nastalo totiž období lovecké sezony, a tak se v jídelních lístcích restaurací na Pelhřimovsku častěji objevují pokrmy, v nichž hraje prim právě zvěřina. Řada pohostinství připravuje zvěřinové hody. Kromě Kocandy jde například i o humpolecký Fabrika hotel. S podáváním zvěřiny jdou ruku v ruce také kontroly masa, které nově od letošního ledna provádí Státní veterinární správa.

Jak uvedl majitel hotelu Na Kocandě v Želivě Pavel Mička, ani jim se tato kontrola nevyhnula. „Vše bylo v pořádku,“ prozradil Mička s tím, že zpracovávají jen kvalitní maso, které do jejich kuchyně putuje přímo z jatek. V souvislosti se zvěřinou platí několik zásad, které by provozovatelé restaurací měli znát. „Tou hlavní je nekupovat maso neznámého původu. Provozovatel stravovacího zařízení musí být schopen doložit nákup masa obchodním dokladem,“ nastínil tiskový mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Ovšem právě chybějící doklady o původu zvěřiny jsou nejčastějším prohřeškem. „Od začátku roku do začátku října jsme zkontrolovali zvěřinu ve více než dvanácti stech zařízení v republice, nevyhovující stav jsme zjistili zhruba u pěti procent z nich. Jednalo se především o chybějící doklady o původu suroviny,“ zmínil Pejchal. Kontroly jsou nasnadě, vždyť zvěřina patří k oblíbeným pochutinám, které si lidé na podzim v restauracích dopřávají. Alespoň co se týče želivské Kocandy. „Pokud jídlo uděláte dobře, tak lidé přijdou. Zvěřinové hody jsou u nás oblíbené, lidé se na ně moc těší. Proto je lepší, aby si zájemci rezervovali místo, najednou se k nám vejde zhruba osmdesát hostů,“ doporučil Pavel Mička s tím, že zvěřinu v rámci Zvěřinových hodů podávají od pátku do neděle. Majitel ještě upozornil, že v jídelníčku mají letos dvě hlavní novinky. „Vůbec poprvé připravíme veverku. Jak, to bude překvapení. Výborná je i jelení roláda s karlovarským knedlíkem,“ prozradil s úsměvem Mička. Zvěřinové dobroty nabízí od dnešního dne do neděle také Fabrika hotel v Humpolci. Jako polévku bude personál podávat zvěřinový vývar s domácími nudlemi a játrovými knedlíčky. Hosté si budou moci vybrat z pěti hlavních chodů, kde nechybí jelení guláš, dančí výpečky, smažené kančí řízečky, kančí plec na červeném víně a grilovaný srnčí hřbet. Sladkou tečkou budou lívance s tvarohem a višňovou omáčkou. Region| Vysočina

Plzeňský deník WHO: Uzeniny způsobují rakovinu 27.10.2015

Plzeňský deník str. 13 Zpravodajství (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

KRÁTCE Lyon – Světová zdravotnická organizace (WHO) včera zařadila uzeniny jako je šunka, slanina či párky na seznam prokázaných karcinogenů. Masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Podle vědců už dva plátky slaniny denně mohou zvýšit riziko rakoviny tlustého střeva až o 18 procent. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Zpravodajství; 13 Publikováno| Domažlický deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Chebský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Karlovarský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Klatovský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Rokycanský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Sokolovský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Tachovský deník; Zpravodajství; 13 ID| 1b3f942d-d380-4f25-a4f5-7e261bac4e83

Pardovského letitá důvěra zákazníků zavazuje 27.10.2015

Plzeňský deník str. 58 Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky

BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rokycany – Řeznictví a uzenářství Jana Pardovského v Rokycanech už existuje od roku 1992 a je známé imimoregion. Dlouhá cesta Jan od doby řeznického tovaryše po přeměnu v prodejce masa a uzenin ušel dlouhou cestu. Jen u toho ale hodlat nezůstal. „To dnes nejde. Zákazníky musíte pořád překvapovat něčím novým, chtějí změnu,“ říká. Do realizace záměru se dnes pouští s devíti spolupracovníky. „Pořád máme v nabídce sortiment veškerého masa. Nejvíc je teď poptávka po vepřovém či kuřecím. Máme ale i další drůbež. Hovězí, vzhledem k cenám, momentálně tolik žádané není. Můžeme ale vyhovět i s jehněčím či koňským masem, i když v těchto případech nejčastěji mraženým, a občas zvěřinou,“ vypočítával. Prodejna a výrobna Provozovna nacházející se na rampě v Soukenické ulici, za starobylou hospodou Na Železné, ale není jen prodejnou, nýbrž také výrobnou. „Děláme tu totiž průběžně na sedmdesát druhů klasických uzenin, jednou to, podruhé ono. Mezitím jsou i ryze naše speciality. Někde možná kupující narazí na podobný název, ale určitě nebude stejná receptura. Tu naši jsme si vymysleli, je tedy originální,“ ujistil Pardovský. Jedná se třeba o Loveckou nebo Chorizo klobásu, Karpatský salám i jiné. Speciality jsou k mání většinou pořád. Námi vyrobené uzeniny také rozvážíme po západočeském kraji. Jezdí mi tři auta a poptávka je po nich značná,“ pochlubil se. Přijít k hotovému „Prodej teplé sekané, kterou nabízíme už od počátku, jasně ukázal, že lidé přijdou rádi k hotovému. Vrátí se odpoledne z práce a chtějí mít večeři připravenou, aby je nečekala druhá směna. Proto jsme před rokem přidali i grilované kuře a na to navázali dalšími hotovkami. Od letoška máme celý pult s teplými výrobky. To je hit poslední doby masných prodejen, které nehodlají stagnovat. K sekané a grilovanému kuřeti jsme přidali i kuřecí smažený popcorn a také pikantní křídla. Ty se na pultě, jak se říká, ani neohřejí. Nabídku jsme obohatili i o karbanátky a holandský řízek. Poptávka byla také po klasickém. Začali jsme vepřovým řízkem, ale protože ho každý nemusí, záhy přibyl kuřecí. Na odbyt jde také pečené maso a žebírka nebo plněné papriky a kotlety. Sortiment sice různě obměňujeme, ale zákonitě nás napadlo: A co k tomu? Volba padla na pečené brambory, které se hodí ke spoustě jídel. Lidé si je berou ale i samostatně a zájem je také o naši verzi francouzských brambor. Nabízíme rovněž halušky s uzeným a zelím či bramboráčky. Pamatovali jsme i na milovníky polévek, ve středu pokaždé vaříme dršťkovou a zabijačkovou čerstvě. Jinak jsou k mání zamrazené,“ vypočítával Čtvrtstoletí zavazuje Někdo hoduje přímovkrámu,ale z devadesáti procent jde o prodej přes ulici. Vzhledem k zájmu jsme přidali i výrobu polotovarů. Vysoká je i poptávka pro marinovaném mase. Lidé se zbavili obav, že by nebylo čerstvé. Tady je tak velký tok suroviny, že maso prostě nezůstává ve výrobně ležet,“ ujistil Pardovský. V sortimentu jsme objevili i pizzu, ale tu prý jenom rozpékají. Čerstvé pečivo je v prodejně také samozřejmostí. Blížící se čtvrtstoletí firmy prostě zavazuje. Foto popis| TÝMJana Pardovského v řeznictví a uzenářství v Rokycanech. Foto popis| JAN PARDOVSKÝ nezapomíná na osobní kontakt se zákazníkem. Foto autor| Foto: M. Spal Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky; 58 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky; 58 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky; 58

Publikováno| Chebský deník; Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky; 58 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky; 58 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky; 58 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky; 58 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky; 58 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - komerční příloha - zlaté české ručičky; 58 ID| 8cb37c37-2217-4d6c-9486-969e340f26a2

Právo Značku Česká chuťovka letos získalo 98 výrobků 23.10.2015

Právo str. 15 Trhy & ekonomika (sp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka 2015 letos získalo 98 výrobků od 53 producentů. Informovali o tom organizátoři soutěže. „Letos se do soutěže zapojilo sedm desítek firem se 177 značkami,“ uvedl ředitel projektu Josef Sléha. Do soutěže se mohou hlásit pouze čeští výrobci, kteří dodávají potraviny na český trh. Popáté se soutěžilo o Dětskou chuťovku. Porota složená ze žáků a studentů tří pražských škol, letos vyhodnotila 48 produktů. Titul Rytíř české chuti za celoživotní přínos získal majitel řeznictví a uzenářství U Dolejších v Davli František Dolejší starší. Loni se jím stal František Horák z pivovaru Svijany. Odborným garantem soutěže je pražský Výzkumný ústav potravinářský. Informace o vítězných výrobcích mohou zájemci najít na http://www.ceskachutovka.cz.

WHO: Červené maso nese riziko rakoviny 24.10.2015

Právo str. 15 Ze zahraničí (rm) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Konzumace slaniny, hamburgerů, párků, salámů a šunky s sebou nese téměř stejně vysoké riziko onemocnění rakovinou jako kouření cigaret. V pondělí toto expertní zjištění oficiálně oznámí Světová zdravotnická organizace (WHO). Výzkumu, na jehož základě byly varovné závěry učiněny, se účastnilo 37 tisíc mužů. Výsledná zpráva, která již unikla do médií, upozorňuje na velké nebezpečí konzumace tzv. zpracovaného masa, které bude experty WHO nově zařazeno na hlavní seznam rakovinotvorných látek vůbec nejvyšší stupnice 5, tedy prakticky na stejnou úroveň s azbestem, arzénem, alkoholem a cigaretami. Samostatnou kategorii představuje červené maso, tedy hovězí, jehněčí a vepřové včetně mletého hovězího, nikoli ale krůtí či kuřecí - to je v „encyklopedii karcinogenů“ o něco méně nebez -pečné. Dokument si s předstihem opatřil britský deník Daily Mail, podle něhož není pochyb, že zpráva vyvolá především v živočišné výrobě a fastfoodových občerstveních ostře kritickou reakci. Podklady pro klasifikaci nebezpečnosti potravin prováděla pro WHO Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která dospěla k jednoznačnému závěru - zpracované i červené maso může výrazně přispívat k růstu rakovinných onemocnění. Nejvíc přitom hrozí karcinom tlustého střeva, přičemž podle expertů by změna životního stylu a jídelníčku snížila výskyt tohoto onemocnění ve vyspělé západní Evropě o plnou polovinu. Za vysoké riziko tu může podle expertů zřejmě látka hem, jež propůjčuje masu červenou barvu, ale současně poškozuje střevní stěny. Už v roce 2011 britská Vědecká poradní komise pro nutriční otázky doporučila maximální týdenní

konzumaci zpracovaného nebo červeného masa na 500 gramů, tedy 70 gramů denně. Plátek šunky má přitom v průměru hmotnost 23 gramů, velký párek 40 gramů a průměrně velký steak 145 gramů. Dlouhodobá konzumace dvou pátků slaniny denně podle vědců zvyšuje nebezpečí rakoviny tlustého střeva až o dvacet procent. Rada zní: Jezte ovoce, zeleninu, zrniny a ryby Průměrně zdravého člověka ohrožuje rakovina statisticky v poměru 5 : 100, ale pouhých 50 gramů zpracovaného masa denně zvyšuje tento rizikový poměr na 6 : 100. WHO podle Daily Mailu přijde v pondělí s dosud nejostřejším odsudkem zpracovaného masa -tedy takového, které se upravuje uzením, nakládáním, solením nebo přidáním konzervantů. Zvláštní kritiky se dočká i konzumace syrového a polosyrového masa. „Není pochyb, že je to výzva ke zdravějšímu životnímu stylu. Doporučujeme úplně rezignovat na zpracované masné výrobky, a červené maso si dávat dvakrát týdně nebo ještě méně často,“ řekla vedoucí studie, polská expertka Joanna Kalužová. „Přeorientujte se na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, a hlavně jezte ryby,“ doporučila. Doporučujeme úplně vynechat zpracované masné výrobky Joanna Kalužová, WHO Foto popis|

Jurečka: ČR může těžit z dobré polohy 27.10.2015

Právo str. 15 Trhy & ekonomika Stanislav Ptáčník Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět O aktuální situaci na tuzemském a světovém trhu s potravinami a o perspektivách a příležitostech pro české zemědělce a potravináře hovořil na včerejším Žofínském fóru v Praze ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Věnoval se také globálním výzvám, které před zemědělci a potravináři celého světa stojí v souvislosti s globálními změnami klimatu a s růstem počtu obyvatelstva na Zemi. V této souvislosti připomněl, že Česko může do budoucna těžit ze své výhodné polohy s relativním dostatkem srážek i zemědělské půdy. „Potravinářství a zemědělství patří pro příštích sto let k nejperspektivnějším oborům. Odhaduje se, že v roce 2050 bude na naší planetě devět miliard obyvatel a některé regiony nebudou schopny zajistit si dostatek potravin. Česká republika má velkou příležitost uplatnit svoje konkurenční výhody ve výrobě a zpracování agrárních komodit, jimiž jsou poloha a klimatické podmínky. Tyto komodity bychom mohli nabídnout na globálním trhu,“ uvedl Jurečka. Připomněl, že už dnes téměř polovina veškeré produkce potravin v EU má svůj původ v regionu střední Evropy. Za aktuální úkol Jurečka označil zvyšování soběstačnosti ČR v komoditách, které si můžeme v našich podmínkách sami vypěstovat či vyrobit. „Dneska z více než poloviny dovážíme například ovoce z mírného pásma a vepřové maso. Usiluji o to, aby se tento nepříznivý trend otočil. Tomu by měl pomoci i dotační titul orientovaný na podporu konkurenceschopnosti,“ řekl Jurečka. Ministerstvo zemědělství už podle jeho slov poslalo k notifikaci u Evropské komise návrh na navýšení národního dotačního programu na podporu potravinářů. Ročně by tak výrobci mohli dostávat místo současných 200 miliónů korun až 330 miliónů. V uplynulých deseti letech čerpali čeští potravináři z tohoto programu na 750 projektů okolo dvou miliard korun. Z evropských dotací, hlavně v rámci Programu rozvoje venkova, má přijít v následujících pěti letech do této oblasti 4,6 miliardy korun. Tyto prostředky jsou určeny na zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, na vývoj nových produktů, postupů a technologií. Od letošního roku mohou potravináři žádat o podporu také u Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Orientace na export

Ministr poukázal i na potřebu zvýšit státní podporu exportu potravin a dalších agrárních produktů. Také podnikatelé by si měli aktivně vyhledávat exportní příležitosti a pokoušet se vyvážet své produkty na nové trhy. Připomněl ustanovení postů agrárních diplomatů v pěti zemích. Tuzemští exportéři by podle Jurečky neměli bezhlavě opouštět ukrajinský ani ruský trh. Vyjádřil přesvědčení, že oba tyto trhy se v budoucnu mohou ukázat jako perspektivní. Obrat agrárního obchodu České republiky v loňském roce dosáhl bezmála 378 miliard korun, z toho vývoz činil 179,7 miliardy a dovoz 198,1 miliardy Kč. Záporné saldo agrárního zahraničního obchodu se od roku 2010 postupně snižuje. Téměř polovina produkce potravin v EU má původ ve střední Evropě Marian Jurečka, ministr zemědělství Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka byl hlavním řečníkem Žofínského fóra věnovaného perspektivám potravinářství a zemědělství. Foto autor| Foto PRÁVO Jan Handrejch

prazskypatriot.cz Tržnice v centru nevydržela ani rok, nový prostor nabídne i pivotéku se 160 druhy piv 22.10.2015

prazskypatriot.cz str. 0 Pražský život puc Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V Dlouhé ulici, jen pár desítek metrů od Staroměstského náměstí, se loni v listopadu otevřela po rekonstrukci tržnice Dlouhá 14 o velikosti 600 m2. Lidé byli na nový projekt zvědavi. Například článek o něm měl na facebookovém profilu serveru Pražský patriot během dvou dnů přes tisíc „lajků“. Ani ne po roce projekt v tichosti končí a na stejném místě se pokusí upět koncept Food Story, jehož součástí bude pivotéka Pípa s desítkami druhů piv. Když se loni v polovině listopadu otevírala zastřešená tržnice na rohu ulic Dlouhá a Masná, provozovatelé měli velké plány. Cílili na zákazníky, kteří nebyli spokojeni s každodenní nabídkou obchodních řetězců a chtěli za rozumné ceny nakupovat čerstvé potraviny s jasným původem. „Seženete u nás čerstvé pečivo, máslo i maso za výhodnější ceny než na farmářských trzích, současně ale uspokojme i zájemce o exkluzivnější zboží včetně dobrého vína,“ lákali k návštěvě. Kdo se byl na tržnici podívat v jejich počátcích loni na podzim a pak i někdy v poslední době, musel být úzkou a poměrně drahou nabídkou zklamán. Z tohoto pohledu se konec tržnice nejeví jako velké překvapení. Takto bude vypadat salátový bar V průběhu listopadu se na místě končící tržnice otevře Food Story Dlouhá 14. Zákazníci v prostoru o velikosti 500 m2 najdou kromě obchodu s delikatesami a potravinami z celého světa i kavárnu a bistro s otevřenou kuchyní. To bude nabízet i pokrmy italské, španělské nebo francouzské kuchyně. Návštěvníci si budou moci vybrat i ze snídaňových menu. Bistro doplní první salad bar v okolí s širokým výběrem čerstvých salátů nebo mozzarella bar, kam bude speciality z mozzarelly dodávat oblíbený Mozzarellart Marca D`Amelje. Tapas a panini bar poslouží k rychlému obědu nebo jako občerstvení k posezení u vína v prostorách Food Story. K dispozici bude i kavárna, ve které se bude podávat káva od italské značky Saquella a pečivo od řemeslné pekárny Krusta. „Zákazníci Food Story Dlouhá 14 si budou moci vybrat i z široké nabídky potravin včetně ovoce a zeleniny z produkce malých zahraničních výrobců a českých farmářů,"

slibují provozovatelé. Pivotéka Pípa Ve spodní části Food Story si na své přijdou příznivci piva. Pivotéka Pípa bude patřit k největším a nejlépe zásobeným podnikům svého typu v Praze. K dispozici bude až 90 míst k sezení a návštěvníci si budou moci vybrat z 8 až 10 čepovaných piv, které se budou měnit dle aktuální nabídky, i ze zhruba 150 piv lahvových. Pípa se zaměří především na pivní sortiment malých a micro pivovarů. O hosty se postará v současnosti jeden z nejlepších pivních sommeliérů v České republice Robert Demeter, který sestavoval pivní listy například v belgických restauracích Bruxx a Les Moules nebo v pivním restaurantu T-Anker.

URL| http://www.prazskypatriot.cz/trznice-v...tor-nabidne-i-pivoteku-s-160-druhy-piv/

Pražský deník Obchodní inspekce kontrolovala večerky. Osm z deseti neprošlo 27.10.2015

Pražský deník str. 3 Z metropole (ble) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Praha – Většina večerek a minimarketů neprošla mimořádnou kontrolou, kterou provedla Česká obchodní inspekce (ČOI) na přelomu srpna a září v Praze a středních Čechách. ČOI to uvedla včera ve své zprávě. Kontroloři celkem navštívili 87 provozoven, přičemž se zaměřili na hlavní město. Kontroly však provedli také v Poděbradech, Úvalech, Mnichovicích a některých dalších středočeských obcích. Z kontrolovaných 87 provozoven jich mělo 66 nedostatky. Nejvíce prodejců neuvádělo měrné ceny u balených potravin, případně vůbec neinformovali o cenách. Vyjma chybných nebo neúplných cenovek nevydalo kupříkladu 12 obchodníků kupujícímu účtenku, jiní zase neumožnili přeměření prodaného zboží. Inspektoři vyměřili ve 46 prodejnách pokuty v celkové hodnotě 77 tisíc korun. Se sedmi obchodníky bude zahájeno správní řízení a kontrolní zjištění v pěti provozovnách budou došetřena a následně přijata další opatření. Region| Střední Čechy

Prima Uzeniny jsou na seznamu potvrzených karcinogenů 26.10.2015

Prima str. 7 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Uzeniny jsou na seznamu potvrzených karcinogenů. Umístila je tam Světová zdravotnická organizace. Průmyslově zpracované maso totiž podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny prokazatelně způsobuje nádorová onemocnění, a to zejména tlustého střeva. Uzeniny se tak podle výzkumu zařadily na stejnou úroveň jako radioaktivní plutonium nebo cigarety. Někteří čeští lékaři ale výzkumy zpochybňují. Jsou prý založené na tom, že pacient vzpomíná, co jedl nezdravého.

prvnizpravy.cz Roman Vaněk: Některé uzeniny mohou klidně jíst i vegetariáni 25.10.2015

prvnizpravy.cz str. 0 zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Řídí se Češi při nákupu potravin kvalitou, nebo je vybírají hlavně podle ceny? O kvalitě bio potravin a o nabídce supermarků hovořil v televizním Hyde Parku čtvrtý říjnový pátek šéf Pražského kulinářského institutu a autor devíti kuchařských knih Roman Vaněk. Hyde Parku s Romanem Vaňkem předcházela několik hodin předtím beseda s novináři, při které šéf Pražského kulinářského institutu, při porovnání potravin, které se v supermarketech vydávají za uzeniny, prohlásil, že jsou tak upravené, že je mohou klidně jíst i vegetariáni, neboť v nich není vůbec žádné maso ... Prvnizprávy.cz byly na místě děje ... V televizním pořadu pak odpovídal i na tyto otázky ... Začínají už lidé v Česku kupovat kvalitnější potraviny na úkor kvantity? "Podle hospodských řečí stoprocentně ano, podle dostupných tabulek rozhodně ne. To rozhodně není fenomén jen u nás, začalo to už někdy před 25 lety v Anglii. Existují studie, co všechno kupujeme, než jdeme s košíkem do supermarketu, a s čím potom vycházíme ven. Když vcházíme dovnitř, tak jdeme koupit jen málo – nízkotučné zboží, všechno bio a organické potraviny v top kvalitě. Vycházíme ven a máme narvané košíky z poloviny zbytečnými věcmi, a většinou se jedná o ty nejlacinější produkty. Co je ale mnohem důležitější, že se o tom ve společnosti začínáme bavit. Ještě před 10 lety nemělo cenu podobné otázky vůbec otevírat." Jaký je váš pohled na farmářské trhy? "Farmářské trhy fungují všude ve vyspělém světě, je to nádherné řešení, nejen co se týče nákupu potravin, ale především tam dochází k interakci mezi nakupujícím a člověkem, který je prodává. Skutečně vím, od koho daná potravina je, můžu si ji ochutnat, můžu si s ním popovídat." Odpověděl jste dříve na otázku, jakým způsobem funguje gastronomie v normálním vyspělém světě takhle ... " Vezmu dobrý lokální produkt a snažím se ho co nejméně opracovat." To je tedy vaše zásada pro dobrou kuchyni? "Samozřejmě že ano, ale to je věc, která jde v současnosti v této zemi ještě velmi špatně pochopit. Teď teprve skutečně začínáme o problémech a o gastronomii hovořit. Přitom máme jako Homo sapiens sapiens v genech jen tři základní věci: jsme lovci, jsme sběrači a jíme v tlupě. Jídlo je prostě primární a zásadní – ovlivňuje naši náladu i činnosti. Nemůžeme jen říkat: řetězce jsou špatné, bio je nejlepší. Takhle to vůbec není. Bio není jen o té dané surovině, o tom, že něco dostane nálepku bio. Bio je životní styl, je to věc, které musím určitým způsobem věřit, musím se jí přizpůsobit a trochu zpomalit rytmus." A mimochodem věříte, že jsou bio potraviny nabízené v Česku skutečně bio? "Je to věc, která je v této zemi velmi hlídaná. Pokud bych se měl stát bio-hospodářem nebo biozemědělcem, věřte mi, že se spíše stanu kancelářskou myší. Ve chvíli, kdybych byl bio-zemědělcem, tak na mě přichází stovky neuvěřitelných kontrol, jestli to své bio dodržuji. Čili takoví ti malí biozemědělci nebo malí výrobci, tam tomu skutečně věřím. Samozřejmě se s bio kvalitou hrají různé hry, ale nejenom u nás." A vy se sám při nakupování sledujete bio potraviny?

"Vůbec ne, používám selský rozum. Ono často to pravé bio vůbec nemusí znamenat chuť. Teprve teď začínáme zjišťovat, že existují taky nějaké sezony, řetězce nám vzaly sezonnost. Dneska koupíte jahody v lednu – to, že jsou nádherné, ale nechutnají, je něco jiného. Ale máme možnost je koupit. Neříkám, že je to špatně, jsme normální západní konzumní společnost a máme veškeré vymoženosti tohoto typu. Ale v současné době začínáme objevovat, že mrkev může chutnat, že stačí pár dobrých ingrediencí – dobrý kus masa nebo zeleniny. Já to vidím i z těch našich kurzů, kdy lidé odcházejí a říkají: Aha, ono to opravdu funguje.“ Startuje nový nezávislý projekt Restaurant Tip aneb kde nám chutná Roman Vaněk je sběratelem unikátních jídelních lístků a kuchařek, které ostatně sám píše. Mimochodem chystá výstavu nejzajímavějších fotografií z vydané knihy Pražská kuchařka a unikátních jídelních lístků. (ps, prvnizpravy.cz, foto: Petr Skála)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav...zeniny-mohou-klidne-jist-i-vegetariani/

Strakonický deník Farmářské trhy mají za sebou pátou sezonu 26.10.2015

Strakonický deník str. 3 Strakonicko JANA ŠTROBLOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Strakonice – Poslední letošní farmářské trhy se v pátek odpoledne konaly na prvním nádvoří strakonického hradu. Ani tentokrát sice nebylo stánků moc, ale i tak si tam každý mohl najít své. Tedy ten, kdo měl zájem o domácí produkty od mléčných výrobků, přes keramiku třeba až po dušičkové věnce. Mezi výpěstky nechyběla v současné době populární dýně hokaido, ani ořechy, kterých se letos urodilo víc než dost. Farmářské trhy ve Strakonicích tak mají za sebou pátou sezonu. A rozhodně nekončí. To potvrdil jejich organizátor Jan Juráš. „Někteří prodejci se na trzích objevují pravidelně, ale je pokaždé i něco nového. Možná jen s tím, že letos přes léto to bylo snad i kvůli tomu horku slabší. Určitě ale budeme pokračovat dál,“ dodal. Strakonické farmářské trhy se snaží podobně jako v jiných městech navázat na trend vzrůstající obliby regionálního farmářského zboží a řemeslných výrobků a podpořit tím zároveň místní výrobce a pěstitele. Pořádá je je Ekoporadna při strakonické Šmidingerově knihovně . V sezóně 2015 se farmářské trhy ve Strakonicích konaly opět každý druhý pátek od dubna do října, a to celkem v patnácti termínech. Internet 0 Strakonické farmářské trhy mají i své internetové stránky. Najdete je na farmarsketrhy. strakonice.eu a jsou i na facebooku. 0 Na nich je možné najít informace nejen o termínech trhů, ale například i to, kteří prodejci se na příští trh přihlásili. 0 Prodejci tam zase najdou vše, co musí splňovat, aby na farmářských trzích mohli prodávat. Markéta Šišková návštěvnice Strakonice „Na farmářské trhy chodím jen příležitostně. Vyhledávám domácí produkty a třeba i keramiku. Naopak bych třeba já osobně přivítala víc prodejců s masnými výrobky či stánek s čerstvými bylinkami.“ Jan Juráš organizátor trhů „Farmářské trhy se konaly letos ve Strakonicích už pátým rokem. Určitě s nimi budeme pokračovat i v příštím roce.“

Foto popis| NA PRVNÍM hradním nádvoří bylo tentokrát možné koupit i vegetariánské potraviny (zleva) a zajímavé dekorace. Foto autor| Foto: Deník/Jana Štroblová Region| Jižní Čechy

Svobodný hlas Přeneste se do Loun na samém počátku minulého století 21.10.2015 Svobodný hlas str. 3 Jaroslav Tošner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Po dvou úspěšných výstavách v ulicích města pod názvem Bylo tu..., není tu... přicházíme s pozvánkou na další unikátní akci. Původní záměr tvůrců byl představit něco velkého během Letního lounského vábení, ale dovolené a nové archivní dokumenty posunuly akci na pozdější datum. Tímto dnem bude státní svátek, tedy středa 28. říjen. K původním čtyřem fotografiím, umně spojených v celek již vystavený u Žatecké brány, přidal Bořek Zasadil další dvě. Jednu se podařilo získat z fondu Oblastního muzea v Lounech, druhá je ze sbírky Okresního archivu v Lounech, za což oběma institucím děkujeme. Desítky hodin práce u monitoru přinesly své ovoce, které si opět můžete přijít prohlédnout. Po dávno neexistujících místech nás tentokrát provede odborník nejpovolanější, a tím je Antonín Hluštík, který se s radostí pustil do práce na bedekru. „Fotomontáž zaniklé domovní fronty západní strany někdejší Žižkovy ulice v Lounech představuje poměrně zdařilou počítačovou rekonstrukci. Ta však vychází z několika různorodých pramenů, jimiž jsou dochované pohlednice a fotografie z přelomu 19. a 20. století. Nejde tedy o přesnou rekonstrukci stavu v určitém konkrétním roce tohoto období. Přesto lze identifikovat několik záchytných bodů. Především je zjevné, že se jedná o hlavní část úseku východního okraje tzv. Velkého neboli Žateckého předměstí mezi ústími ulic Beerovy (již neexistující), Havlíčkova náměstí (tzv. Široké ulice, dnes Kosmonautů), Rozumovy ulice (zanikla), ulice Finkovy (v současnosti přibližně ulice Petra Obrovce) a dnešní ulice Pobřežní u mostu Veslařů. Snímek ukazuje polohu domu čp. 214 řezníka a uzenáře Čeňka Panovského (druhý dům zleva, s vývěsním štítem v průčelí) vedle nárožního opravovaného domu čp. 213, patřícího židovské rodině Köpplů, obchodníků s dobytkem. Köpplům patřil také dům čp. 215, stojící vpravo od Panovských. Další nemovitostí byl dům čp. 216 ve vlastnictví rodiny Beranovy. Řada domů v této uliční čáře pokračuje až k ústí ulice Široké, kde je velký rohový dům. Za ním vyčnívá vysoká fasáda dvojdomu čp. 247/248 na začátku Široké, kde býval hostinec U Bílého lva a dílna strojníka Václava Kurky (čp. 248). Vpravo od čp. 248 se krčí nízké, ale rozlehlé stavení čp. 249, tvořící severní nároží ulice Široké a patřící soukromníku Antonínu Chloudovi. Bývala zde proslulá hospůdka Na Růžku. Dalším stavením byl rovněž poměrně velký dům čp. 250 v ústí ulice Rozumovy. Žil zde obchodník a koňský řezník Jan Kopřiva. Z východní části Rozumovy ulice na jejím styku s Žižkovou vybíhala fronta nízkých stavení, z nichž lze s jistotou rozpoznat zejména široký dům čp. 258 sedlářů Tschornových (otec a syn, oba Juliové). Za tímto stavením je vidět raně barokní fasádu měšťanské opatrovny čp. 274 (dnes tzv. Barokní špitál), nad níž bylo ústí ulice Finkovy. Za špitálem stojí velký a již neexistující dům čp. 278, postavený koželuhem Bulovou vlevo od vjezdu na most přes Ohři,“ tak přibližuje místa dnes už neexistující, přibližně z roku 1903 historik Antonín Hluštík. Fotografie sama je na hliníkovém plechu se speciální fólií chránící před vandaly. Záměr byl umístit fotografii, která bude zajímat nejen místní, ale prakticky všechny návštěvníky města, kteří do něho budou vstupovat Žateckou branou, do prostoru u brány trvale. Měla by být instalována do rámu, který by korespondoval s nedalekou Negativní hlavou Kamila Linharta. Město se však dosud nerozhodlo, zda o objekt bude mít zájem. Svůj názor by měl vyslovit a případný souhlas musí udělit též městský architekt. Proto se majitel fotografie zatím rozhodl, že dojde nejen k jejímu slavnostnímu odhalení, ale na závěr

akce také k neslavnostnímu zahalení a uložení. Pokud by se radnice časem rozhodla, že by poutavé panorama v místě, odkud skýtalo stejný pohled před více jak 100 lety, chtěla, má stále možnost. Podobné snímky byly k vidění například v Ústí nad Labem, kde byly velkoformátové fotografie umístěny půl roku. Ukazovaly snímky po bombardování města v roce 1945, aby je návštěvník mohl konfrontovat s nynějším stavem. Představení velkého panoramatu proběhne poblíž Žatecké brány v Lounech (Suzdalské náměstí) ve středu 28. října od 10 hodin. Všichni patrioté, příznivci a milovníci Loun, a nejen těch minulých, jsou co nesrdečněji zváni a vítáni. Foto popis| Ze šesti starých pohlednic a fotografií, některých značně poškozených, se chirurgovi Bořku Zasadilovi podařilo poskládat unikátní panorama Žižkovy ulice.

svobodnymonitor.cz Červené maso je stejně škodlivé jako cigarety, chtějí dokázat zdravotníci 26.10.2015

svobodnymonitor.cz str. 0 Zprávy, Tech & Věda, Fitch, kosmické lety, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Světová zdravotnická organizace se rozhodla hledat důkaz, že červené a průmyslově zpracované maso může být karcinogenní. Cílem je najít vodítko a množství, údaje by mohly sloužit jako varování před možnými zdravotními riziky. Názory odborníků nejsou v tomto směru jednotné. Například Britská státní rada tvrdí, že některé druhy masa mohou být považovány za karcinogenní. Ministerstvo zdravotnictví naopak uvádí, že některé druhy červeného masa mohou být dokonce zdraví prospěšné, a lze je doporučit jako součást zdravé výživy. Letos na jaře publikoval časopis National Geographic studii, podle níž molekula cukru nalezená v hovězím, jehněčím a vepřovém mase spouští u konzumentů imunitní reakci. Ta způsobuje v těle zánět, což v konečném důsledku přispívá k růstu nádoru. Dlouhodobý příjem tohoto cukru u myší způsobil až pětinásobný nárůst rizika vzniku rakoviny. Průměrný dospělý sní asi 70 gramů červeného masa denně, napsal server BBC. Takové množství představuje asi pár klobás či několik plátků anglické slaniny. Celý problém je ale v tom, že červené maso je důležitým zdrojem železa, bílkovin a vitaminů. Ke vzniku rakoviny se jeho konzumace vztahuje jen v případě příliš velkého množství. Podle posledního britského průzkumu sní průměrný dospělý asi 70 gramů červeného masa denně, napsal server BBC. Takové množství představuje asi pár klobás či několik plátků anglické slaniny. Jestli je to hodně nebo málo, není nikde řečeno. "Naše průzkumy ovšem ukazují, že mnozí z nás jedí červeného a zpracovaného masa příliš velké množství, což prokazatelně souvisí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku," uvedl ředitel Institutu výživy a veřejného zdraví v Anglii Louis Levy. Červené maso obsahuje velké množství tuků a soli, což organismu ani trávicímu ústrojí neprospívá. K nedoporučeným potravinám pro denní spotřebu by tak měly patřit klobásy, slanina, hamburgery. Nepříznivý účinek uzenin na riziko vzniku rakoviny střev je srovnatelný s rizikem vzniku rakoviny plic, kterému se vystavují kuřáci. Riziko vzniku rakoviny zvyšují uzeniny i cigarety až 20 krát. Doktor Ian Johnson z britského výzkumného potravinářského ústavu je naopak přesvědčen, že vzájemný vliv a účinek červeného masa a rakoviny je jen malý, a mechanismus jejich vztahu je nepřesně definovaný.

Na druhou stranu i podle něho je vhodné konzumenty upozornit, že nepříznivý účinek uzenin na riziko vzniku rakoviny střev je srovnatelný s rizikem vzniku rakoviny plic, kterému se vystavují kuřáci. Riziko vzniku rakoviny zvyšují uzeniny i cigarety až 20 krát. Robert Pickard, profesor z University of Cardiff a člen poradního orgánu financovaného masným průmyslem je pak rovnou přesvědčený, že "žádné jídlo vám nezpůsobí rakovinu." Hlavními prioritami pro prevenci rakoviny zůstávají podle něho odvykání kouření, udržování normální a stabilní tělesné hmotnosti, a absence nadměrného pití alkoholu. Čtěte více: Obezita v pubertě vede k rakovině tlustého střeva, dokázali vědci

URL| http://www.svobodnymonitor.cz/zpravy/c...ko-cigarety-chteji-dokazat-zdravotnici/

Šumperský a jesenický deník Deník představuje společnost Bludovská, a.s. 23.10.2015

Šumperský a jesenický deník str. 10 U nás doma - Inzerce (r) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Bludovská, a.s. se rozkládá v podhůří Jeseníků jihozápadně od Šumperku. Její hlavní činností je zemědělská výroba,jak rostlinná, tak živočišná. Rostlinná výroba Rostlinná výroba společnosti se zabývá pěstováním polních plodin, jako je pšenice ozimá potravinářská, ozimý a jarní ječmen sladovnický, řepka ozimá, mák modrý, cukrovka a kukuřice na zrno. Živočišná výroba Bludovská, a.s. ve středisku v Chromči chová mléčné krávy převážně červenostrakatého plemene. Zabývá se i výkrmem býků a chovem stáda bez tržní produkce mléka plemene Charolais. Tento chov probíhá převážnou část roku na pastvě. Střediska Sudkov a Bludov zajišťují odchov mladého skotu a vepřového žíru. V Dolních Studénkách, části Třemešek, Bludovská, a.s. chová slepice v podmínkách, které splňují přísné požadavky Evropské unie. Přímo na místě probíhá denně prodej čerstvých vajec. Závodní stravování Společnost nabízí firmám závodní stravování. V roce 2013 prošla závodní kuchyně generální opravou, součástí rekonstrukce byl i nákup konvek tomatu. Díky tomu mohou kuchařky připravovat zdravější a chutnější jídla, která jsou zajímavá i s ohledem na cenu. K přípravě jídel v závodní kuchyni jsou využívány suroviny z vlastní produkce, které jsou zpracovávány na jatkách a v sýrárně Bludovské, a.s. Jedná se o vepřové a hovězí maso, vejce, mléko, uzenářské výrobky, sýry či tvaroh. Z jídelního lístku si mohou strávníci vybrat z pěti druhů jídel. Zájemci mohou poobědvat v závodní jídelně v Bludově nebo si odnést oběd domů. Firma zajišťuje i rozvoz obědů pro občany Bludova i pro firmy z okolí . Firemní prodejna

Prodejna Bludovské, a.s. se nachází v sídle společnosti v ulici Špalkova 156 v Bludově naproti zámku. Otevřena je od pondělí do pátku od 7 do 17 hodin a v sobotu od 7 do 10 hodin. Zákazníci si zde mohou nakoupit čerstvé vepřové a hovězí maso z vlastní produkce. V listopadu a prosinci si zde mohou lidé zakoupit vepřové maso a vepřové půlky za výrazně nižší ceny. Ve své prodejně také Bludovská, a.s. nabízí uzenářské výrobky z vlastních jatek, například debrecínské párky, klobásy, salámy, uzené maso i zabijačkové speciality, jako jsou jitrnice, jelítka, tlačenka, sádlo, škvarky, paštika či sekaná vlastní výroby. V prodejně je umístěný automat, ze kterého si zákazníci mohou načepovat mléko z produkce Bludovské, a.s., v sortimentu nechybějí sýry a tvarohy vlastní výroby, dále pak výborné houskové knedlíky a v neposlední řadě čerstvá vejce. Prodejna přijímá objednávky na vepřové půlky, celou uzenou kýtu, také na objednávku naloží maso či sele na gril. Restaurace Zemědělská společnost také v Bludově provozuje restauraci. Z nabídky si zde vybere každý. V pracovní dny tým restaurace nabízí tři obědová menu, po celý týden jsou pak připravována hotová jídla, k mání je i minutková kuchyně, saláty, dezerty, zmrzlinové poháry a široký výběr nápojů. Návštěvníci si mohou vybrat, zda posedí v pivnici nebo v nekuřáckém salonku. Pro pořádání svatebních hostin, oslav, rautů a večírků je k dispozici velký sál. Veškeré kontakty a více informací najdete na: http://www.bludovska.cz Foto popis| SÍDLO. Sídlo společnosti Bludovská, a.s. s restaurací a firemní prodejnou se nachází u bludovského zámku. Foto autor| Foto: Deník/Marcela Janošková Foto popis| ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA. Moderní chov skotu v Bludovské, a.s. Foto autor| Foto: Deník/Marcela Janošková Foto popis| PRODEJNA. Společnost nabízí ve firemní prodejně své výrobky. Foto autor| Foto: Deník/Marcela Janošková Foto popis| SKVĚLÉ SÝRY. Bludovská zemědělská společnost vyrábí také výborné sýry. Foto autor| Foto: Deník/Marcela Janošková Region| Střední Morava

Táborský deník Průvodce středními školami na Táborsku 22.10.2015

Táborský deník str. 2 Táborsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět SPŠ strojní a stavební, Tábor Přijímací zkoušky: z matematiky Maturitní obory: Strojírenství – 60 uchazečů Stavebnictví – 30 uchazečů Technické lyceum – 60 uchazečů Výuční list: Strojní mechanik – 12 uchazečů Klempíř – 12 uchazečů Truhlář – 24 uchazečů Tesař – 12 uchazečů Zedník – 12 uchazečů Malíř a lakýrník – 12 uchazečů Ubytování, stravování

Gymnázium TA Přijímací zkoušky: český jazyk, matematika, obecné studijní předpoklady Maturitní obory: Gymnázium; ZŠ 5. tř. – 30 uch. Dvojjazyčné gymnázium; ZŠ 7. – 30 uchazečů, Gymnázium – 60 uchazečů Stravování Uměleckoprům. Bechyně Přijímací zkoušky: talentové Maturitní obory: Průmyslový design – 15 uch. Grafický design – 15 uchazečů Keramický design – 15 uchazečů Multimediální tvorba – 20 uch. Výrobce a dekoratér keramiky – 10 uchazečů Ubytování, stravování Gymnázium Soběslav Přijímací zkoušky: český jazyk, matematika, obecné studijní předpoklady Maturitní obory: Gymnázium ZŠ 7. třídy – 30 uchazečů Gymnázium – 30 uchazečů VOŠ a SŠ zemědělská, TA Přijímací zkoušky: biologie a test všeobecných znalostí Maturitní obory: Agropodnikání – 60 uchazečů Poskytují ubytování, stravování COP, Sez. Ústí Přijímačky: dle zaměření studia pohovor Maturitní obory: Informační technologie – 30 uch. Počítačová grafika, animace – 30 uchazečů Automatizace v energetice – 30 Počítače a robotika – 30 uch. Informatika – 15 uchazečů Řízení sportu – 15 uchazečů Technologie zprac. plastů – 30 Programování – 60 uchazečů. Mechanik elektrotechnik – 30 u. Výuční list: Strojní mechanik – 15 uchazečů Obráběč kovů – obsluha CNC strojů – 30 uchazečů Programovatelné elektroinstalace – 15 uchazečů Digitální technika – 30 uchazečů Operátor skladování – 15 uch. Ubytování, stravování SŠ řemesel a obchodu,Tábor Přijímačky: obecné studijní předpoklady Maturitní obory: Ekonomika a podnikání – 30 uch. Hotelnictví – 30 uchazečů Veřejnosprávní činnost – 30 uchazečů

Informační služby (knihovnické a informační služby)– 30 uch. Výuční list: Autoelektrikář – 30 uchazečů Cukrář – 30 uchazečů Řezník – uzenář – 15 uchazečů Instalatér – 30 uchazečů Kuchař – číšník – 60 uchazečů Ubytování, stravování SOŠ ekologická, Veselí n. Lužnicí Přijímací zkouška – z biologie Maturitní obory: Ekologie a životní prostředí (biologie a ekologie živočichů a rostlin) – 15 uchazečů Ekologie a životní prostředí (ochrana a tvorba životního prostředí) – 15 uchazečů Technologie potravin (potraviny a biotechnologie, výroba piva) – 30 uchazečů Analýza potravin – 30 uchazečů Přírodovědné lyceum – 30 uch. Ubytování, stravování Řemeslná, Sob. Přijímačky: u uměleckých oborů talentové: Tříleté obory, SOU: Strojní mechanik – 24 uch. Obráběč kovů – 24 uchazečů Elektromechanik pro zařízení a přístroje – 24 uchazečů Elektrikář – silnoproud – 24 uch. Instalatér – 24 uchazečů Opravář zem. strojů – 60 uch. Kadeřník – 24 uchazečů Kovář a zámečník, pasíř – 24 uch. Sportovní masér – 30 uch. Truhlář – 30 uchazečů Zahradník – 30 uchazečů Tříleté obory, OU: Zednické práce – 16 uchazečů Truhlář a čalouník – 16 uch. Zahradnické práce, stravovací a ubytovací služby, potravinářská výroba, pečovatelské služby – po 16 uchazečích Strojírenské práce – 24 uch. Ubytování, stravování SŠ spojů Tábor Přijímačky: z matematiky Maturitní obory: Infor. technologie – 45 uchazečů Telekomunikace –15 uchazečů Mechanik elektrotechnik 30 uch. Učební obory: Elektrikář – silnoproud –15 uch. Spojový mechanik –15 uchazečů Ubytování, stravování Soukromé gymnázium, TA Přijímací zkoušky: pohovor Maturitní obory: Všeobecné – 20 uchazečů Živé jazyky – ZŠ 5. třída –15 uchazečů Živé jazyky – ZŠ 7. třída – 20 uchazečů Školné: 18 000 Kč Ubytování, stravování Zdravotnická, Tábor Přijímací zkoušky: biologie Maturitní obory: Zdravotnický asistent – 60 uch.

Výuční list: Ošetřovatel – bez přijímaček – 30 uchazečů Heureka, Tábor Přijímací zkoušky: nejsou Maturitní obory: Ekonomika a podnikání – 25 uch. Výuční list: Kuchař – číšník – 25 uchazečů Kadeřník – 25 uchazečů Školné: 13 900 Kč Ubytování, stravování OA a VOŠ ekonomická, TA Přijímací zkouška: český jazyk, matematika Maturitní obory: Obchodní akademie (mezinárodní obchod a podnikání) – 60 uchazečů Ekonomické lyceum (cestovní ruch) – 30 uchazečů Přijímačky v týdnu od 22. do 30. dubna Foto popis| Region| Jižní Čechy

tn.cz Riziko rakoviny ze svých uzenin srovnává Agrofert s dýcháním 26.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak se dalo čekat, výrobci uzenin a zpracovatelé masa se brání zprávě Světové zdravotnické organizace (WHO), která zařadila průmyslově zpracované maso na seznam rakovinotvorných látek. Uzeniny, šunky, párky, salámy - tedy tzv. průmyslově zpracované maso zařadila v pondělí Světová zdravotnická organizace (WHO) na seznam rakovinotvorných látek. Konkrétně tak učinila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO. Sídlí v Lyonu ve Francii a koordinuje výzkum příčin rakoviny. Vede také oficiální databázi karcinogenů. Právě v téhle databázi se teď ocitlo průmyslově zpracované maso. Podle nejnovějších poznatků konzumace průmyslově zpracovaného masa způsobuje rakovinu zažívacího traktu. Takové závěry se ale příliš nelíbí zpracovatelům masa. Šunka, párky i klobásy způsobují rakovinu! Škodí stejně jako tabák Redakce TN.cz jich oslovila několik a vesměs opatrně vyjádřili nesouhlas, ale vyžádali si čas na reakci a zpracování odpovědí, které by polemizovaly s vyhlášením WHO/IARC. Jasno, jak s varovnou zprávou WHO naložit, nemají ani v Kosteleckých uzeninách, které patří v Česku k největším zpracovatelům masa a výrobcům uzenin. Podívejte se na reportáž TV Nova:

"U zprávy IARC se snažíme identifikovat její sdělení. Dle nám dostupných informací totiž do horší kategorie 1 spadá třeba dýchání vzduchu či konzumace vína, do kategorie 2B zase potírání sluncem spálené pokožky Aloe Vera či pití kávy. A do kategorie 2A (kam by mělo být zařazeno i červené maso a uzeniny) například práce kadeřníka. V zahraničí navíc závěry studie vyvolaly rozporuplné reakce. Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem," uvedl Jan Pavlů z tiskového oddělení Afrofertu, pod nějž Kostelecké uzeniny spadají. Firma Hamé sice samotné uzeniny nevyrábí, ale její produkty je obsahují. Proto se informace týká i této společnosti. "K podobným zprávám je třeba přistupovat maximálně opatrně, protože v minulosti se již nejednou objevily ve veřejném prostoru ´zaručené´ informace, že to či ono lidem škodí, načež se posléze ukázalo, že nebyly vzaty do úvahy veškeré další vlivy. A i tato zpráva, pokud víme z reakcí v zahraničí, vzbudila mezi odborníky značné diskuse a ani zdaleka s ní nesouhlasí všichni experti. Vyvozovat například z nepřímých důkazů, jako je korelace mezi konzumací určitých potravin v daných zemích a výskytem nemocí určitého typu, takovéto jednoznačné černobílé závěry je skutečně hodně sporné," uvedl mluvčí Hamé Petr Kopáček. Průmyslově zpracované maso je jakýkoliv masný výrobek, který byl vyroben uzením, nakládáním, solením nebo přidáním chemikálií. Nejčastější rakovinou, kterou má takové maso způsobovat, je rakovina tlustého střeva. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Mar2013/1467071.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/agrofert-rako...je-nebezpecna-jako-prace-kadernika.html

Šunka, párky i klobásy způsobují rakovinu! Škodí stejně jako tabák 26.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila průmyslově zpracované maso na seznam rakovinotvorných látek. V pondělí o tom vydala zprávu. Konzumace těchto potravin podle WHO způsobuje rakovinu trávicího traktu. WHO k tomu dospěla na základě mezinárodní konference, které se zúčastnili vědci z deseti zemí světa. Ti studovali všechny známé dopady konzumace průmyslově zpracovaného masa jako například párků, šunky, salámů, slaniny nebo masa, které používají řetězce rychlého občerstvení do svých sendvičů. Na základě jejich poznatků se WHO rozhodla zařadit průmyslově zpracované maso na nejvyšší stupeň pětibodové škály karcinogenních látek. Uzeniny se tak ocitly na stejné úrovni jako azbest nebo tabák. Podle WHO zvyšuje konzumace více než 50 gramů průmyslově zpracovaného masa typu uzenin riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o pětinu. Na červené maso si vědci také posvítili. To má být zařazeno na čtvrtý stupeň, tedy mezi látky, které jsou pro člověka "pravděpodobně" rakovinotvorné. Mladí a rakovina: Tyhle typy se u mladších lidí objevují častěji A jak se to promítne do běžného života? Například balíčky slaniny a párků zřejmě budou muset být označeny podobnými nápisy jako cigarety. Potravinářské firmy a řetězce rychlého občerstvení namítají, že maso je vydatný zdroj bílkovin a dalších živin. Průmyslově zpracované maso je jakýkoliv masný výrobek, který byl vyroben uzením, nakládáním, solením nebo přidáním chemikálií. Nejčastější rakovinou, kterou má takové maso způsobovat, je

rakovina tlustého střeva. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Oct2015/1800566.jpg?1a2e

URL| http://tn.nova.cz/clanek/parky-zpusobu...e-na-seznam-nejvetsich-karcinogenu.html

tnbiz.cz Které potraviny zdraží, co na Vánoce zlevní? Ptejte se expertky! 22.10.2015

tnbiz.cz str. 0 TN.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hostem pořadu Vaše téma bude ekonomická analytička Eva Mahdalová. Mluvit se bude hlavně o cenách potravin a dalších komodit. Moderátorka Marcela Škábová si tentokrát do pořadu Vaše téma pozvala ekonomickou analytičku Evu Mahdalovou. Hlavním tématem pořadu budou ceny potravin. Hovořit se ale bude o tom, co všechno ovlivňuje finální cenu ovoce, zeleniny i dalších produktů v obchodech. reklama O kolik korun se navýší cena za litr mléka nebo za kilo jablek za dobu, než se dostanou od pěstitele ke spotřebiteli? Jak může ceny potravin ovlivnit letošní sucho? Co před Vánocemi zdraží a co naopak může zlevnit? Jak se budou vyvíjet ceny pohonných hmot? Nejen na tyto otázky bude dnes od 17:30 v přímém přenosu na TN.cz odpovídat ekonomka Eva Mahdalová. Otázky jí můžete posílat i vy: On-line rozhovor Vaše téma s Evou Mahdalovou Online rozhovor začíná 22.10. v 17:30. Přejít na rozhovor TN.cz

URL| http://tn.nova.cz/ext/ktere-potraviny-...a-vanoce-zlevni-ptejte-se-expertky.html

TV Barrandov Rakovina z párků 26.10.2015

TV Barrandov str. 2 18:30 Naše zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět René HNILIČKA, moderátor -------------------A teď by měli zpozornět všichni milovníci masa. Jsou totiž ohroženým druhem, stejně jako třeba kuřáci, alespoň co se rakoviny týče.

Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka -------------------Častá konzumace vepřového, nebo hovězího totiž podle vědců vede k rakovině tlustého střeva. René HNILIČKA, moderátor -------------------A maso v přílišné míře je prý stejně nebezpečné, jako třeba azbest, nebo alkohol. Šárka KROSOSKOVÁ, redaktorka -------------------Kuřáci, při vyslovení tohoto slova vás napadne snad jediné spojení, rakovina plic. Teď k tomu můžeme přidat i zpracované vepřové, hovězí, nebo telecí maso. Časté pojídání párků, salámů, nebo třeba šunky, totiž nese téměř stejné riziko onemocní rakovinou, jako záliba ve vyfukování kouře z plic a Češi si těchto dobrot dopřávají obzvlášť. Jak často jíte maso? osoba -------------------Často, hodně, třeba denně. Všechno mi chutná, ale vepřový moc nejím. osoba -------------------Pořád, hlavně vepřový no a kuřecí. Protože to hovězí je drahý. osoba -------------------U řezníka si dám ovárek. Šárka KROSOSKOVÁ, redaktorka -------------------A tím se z dotazovaných stává ohrožený druh. Zpracovaná masa se totiž zapsala na žebříček těch nejnebezpečnějších karcinogenů, jako jsou azbest, alkohol, nebo cigarety. Jde především o naše střeva, která dostávají zabrat a bohužel statistiky nám moc nepomáhají. Češi v rakovině tlustého střeva celosvětově vedou. Odborníci doporučují sedmdesát gramů červeného masa denně, dopřát si tak můžete pořádné dva steaky za týden, zapomeňte ale už na salám, párky, nebo dokonce slaninu. Například dva plátky slaniny denně zvyšují riziko rakoviny až o dvacet procent. Naši čeští odborníci radí jíst hlavně zeleninu a ovoce, brání totiž rozvoji této nemoci. Lubomír KUŽELA, dietolog -------------------Já spíš bych řekl, že není nutno se toho obávat, ale je nutno toho mít s mírou. Šárka KROSOSKOVÁ, redaktorka -------------------A fast foody se brání. Maso je přece zdrojem bílkovin, železa a zinku. Zuzana SVOBODOVÁ, mluvčí McDonald's -------------------Po celém světě klademe veliký důraz na kvalitu a zdravotní nezávadnost našich produktů. Šárka KROSOSKOVÁ, redaktorka -------------------Méně masa, více zdravějších potravin a pohyb, tak známý recept na zdravý životní styl. Pro Televizi Barrandov - Šárka Krososková.

tyden.cz Kontrolou neprošly tři čtvrtiny večerek v Praze a okolí

tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 26.10.2015

zpět Mimořádnou kontrolou České obchodní inspekce (ČOI) neprošlo osm z deseti večerek a minimarketů v Praze a Středočeském kraji. Nejvíce prodejců neuvádělo měrné ceny u balených potravin, případně vůbec neinformovali o cenách. Inspektoři jim za nedostatky vyměřili pokuty za celkových 77 tisíc korun. Mimořádnou kontrolou České obchodní inspekce (ČOI) neprošlo osm z deseti večerek a minimarketů v Praze a Středočeském kraji. Nejvíce prodejců neuvádělo měrné ceny u balených potravin, případně vůbec neinformovali o cenách. Inspektoři jim za nedostatky vyměřili pokuty za celkových 77 tisíc korun. Kontroloři vyrazili na kontrolu minimarketů a večerek na přelomu srpna a září. Navštívili jich 87, přičemž se zaměřili na Prahu. Kontrolovali ale také provozovny v Poděbradech, Úvalech, Mnichovicích a některých středočeských obcích. Kromě chybných či neúplných cenovek například 12 obchodníků nevydávalo kupujícím účtenky, dalších deset neumožnilo zákazníkovi přeměření prodaného zboží. ČOI také v jedné prodejně objevila laserové ukazovátko bez označení nebezpečí a síly laseru, puzzle bez označení možných rizik použití a boty bez popisu použitých materiálů. Z kontrolovaných 87 provozoven jich nedostatky mělo 66. Pokuty ČOI vyměřila 46 prodejcům, se sedmi zahájí právní řízení.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...iny-vecerek-v-praze-a-okoli_360288.html

Vzdát se kvůli rakovině uzenin není nutné, tvrdí odborník 26.10.2015

tyden.cz str. 0 Dieta a krása ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vzdát se zcela uzenin kvůli tomu, že je Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila mezi prokázané karcinogeny, není podle Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy nutné. Mezi uzeniny se řadí nejkvalitnější vařená šunka i tučné špekáčky či zauzené klobásky. Vzdát se zcela uzenin kvůli tomu, že je Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila mezi prokázané karcinogeny, není podle Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy nutné. Mezi uzeniny se řadí nejkvalitnější vařená šunka i tučné špekáčky či zauzené klobásky. Pokud si člověk dá k snídani plátek nejkvalitnější šunky, svému zdraví neuškodí. "Pokud doporučení WHO povede k tomu, že lidé začnou víc přemýšlet o tom, kolik uzenin a jakého druhu za den zkonzumují, bude to jen dobře. I mezi uzeninami se dají vybrat velmi kvalitní výrobky, které jsou zdrojem kvalitních bílkovin," řekl a dodal, že pokud výrobci po tomto doporučení WHO přestanou vyrábět uzeniny nízké kvality, s nízkým podílem masa, vysokým podílem soli a tuku, tak to bude jedině dobře. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, došla k závěru, že uzeniny mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se ocitly ve stejné skupině karcinogenů jako tabák či azbest. Podle Suchánka ale velmi záleží na druhu uzeniny, zda jde o šunku nejvyšší jakosti, špekáček, párek či uzený bůček. "Je potřeba si říct, že jsou uzeniny rizikovější a méně rizikové. Například je možno

preferovat šunku vařenou před zauzenou, ale pořád i ta zauzená je zdravotně výrazně přijatelnější než některé druhy špekáčků či klobás," vysvětlil. Uzeniny by podle Suchánka měly být jen doplňkem jídelníčku, není vhodné dát si je k snídani, svačině, obědu i večeři. "Když si ale někdo dá k snídani chleba se šunkou nejvyšší jakosti, tak si nemyslím, že z toho dostane nádorové onemocnění," zdůraznil. Zpráva WHO uvádí, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent. Ke vzniku nádoru přispívá podle Suchánka více vlivů, vedle stravy také kouření, nedostatek pohybu, složení stravy jako celku, nadměrný přísun energie, kdy se tvoří zásoby nitrobřišního tuku. "Doporučení je tedy vytržené z kontextu, nádorová onemocnění je multifaktoriální. Rakovina tlustého střeva je zejména o kombinaci nadbytečné konzumace červeného masa, které je špatně tepelně upravené, s nedostatečnou konzumací zeleniny a nedostatečnou pohybovou aktivitou," shrnul.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/die...n-neni-nutne-tvrdi-odbornik_360299.html

Týdeník Květy Kupujeme to, tak co se divíme? 22.10.2015 Týdeník Květy str. 9 David Kalců redaktor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ďáblův advokát Nadnárodní výrobci přesouvají produkci tradičních potravin jinam. Trend, na který se upozorňuje dlouho, přičemž tu a tam se poukáže na konkrétní sušenku, sýr nebo zmrzlinu. Teď to jsou třeba piškoty pod tradiční českou značkou. Internetový pořad A dost! odhalil, že společnost přesunula jejich výrobu do Polska. Někteří spotřebitelé se kvůli tomu rozčilují a přes Facebook vyzývají k bojkotu všech výrobků společnosti. Zkrátka chceme piškoty vyrobené v České republice! Emoce chápu, také jsem rád, když potraviny, které se tváří jako „tradiční“, jsou z tuzemska a firmy ze mě nedělají hlupáka. Zároveň si ale při nákupech všímám, že je to vlastně už jedno. Ať si přečtu složení potravin vyrobených u nás, v Polsku nebo v Německu, v zásadě jsou trendy ve výrobě obdobné. Třeba u těch cukrovinek: ve všem je už palmový olej a samé sladidlo. Kakaové máslo se nahrazuje nebo doplňuje palmovým olejem a cukr glukózovým sirupem. Už tolik nezáleží na tom, jestli se to vyrobí v ČR, nebo třeba v Maďarsku. V Německu tak možná použijí kvalitnější suroviny, etikety ale uvádějí totožné složení. A že přesun výroby bojkotujeme? Asi jen remcáním na internetu nebo mezi přáteli. Statistiky prodejů totiž ukazují, že lidé sice obvykle uvádějí, že na původ potraviny dávají velký důraz, v praxi se pak ale chovají jinak. Z loňského průzkumu pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) třeba vyplývá, že o informace na obalech potravin se zajímá vždy nebo téměř vždy pouze 13 % dotázaných. Foto popis|

Ústecký deník Pořádek v ledničce šetří peníze, stačí systém

27.10.2015

Ústecký deník str. 10 Zajímavosti (r) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Přehledná lednička ušetří nejen mnoho času a nervů, ale i peněz. Když na potraviny dobře vidíte a bezpečně víte, kde co najdete, rozhodně je nenecháte zkazit. Průměrný Čech totiž vyhodí každý rok 170 kg potravin, což se dá změnit. Každé místo lednice je díky rozdílné teplotě určeno pro odlišný typ potravin, a proto je pro jejich skladování vhodné mít správný systém. „Teplota uvnitř chladničky se na různých místech liší. I proto velmi záleží, kde jsou jednotlivé potraviny uloženy. Nejchladněji bývá vespodu. Směrem vzhůru teplota roste s každým patrem o jeden stupeň. Tyto teplotní rozdíly mají vliv na čerstvost potravin,“ vysvětluje výživová poradkyně Mgr. Zuzana Douchová. Jste ten typ člověka, který potraviny skládá podle toho, kde je volné místo, anebo má pro uskladňování vlastní pořádek? Ať tak či tak, poradíme vám, jak si udělat ve své ledničce ten správný systém. Spodní část patří masu a zelenině Boxy vespodu ledničky jsou určeny pro zeleninu, jako je například ledový salát, květák, brokolice, kapusta, mrkev, celer, petržel, řepa nebo tuřín. Zeleninu před uložením nemyjte. Spodní přihrádka nad boxy se svými 2 – 4 °C dobře poslouží syrovému masu, drůbeži a rybám, které zde vydrží maximálně 3 dny. Maso je vhodné uchovávat v celofánu anebo v dobře uzavřených nádobách. Do středu dejte uzeniny a mléčné produkty Střední část ledničky má 4 – 6 °C. Hodí se proto pro otevřené paštiky, uvařené maso, šunku, uzeniny, máslo, margaríny, plátkové a tavené sýry, jogurty a mléko. Masné a mléčné výrobky pečlivě oddělujte. Máteli menší lednici, určitě oceníte melánže, tedy směs rostlinného oleje a másla. V Západní Evropě je tato novinka velmi populární, u nás je to například Rama s máslem. Nahoru umístěte uvařené jídlo Pro uskladnění hotových jídel je nejvhodnější horní část ledničky, ve které je 7 – 8 °C. Patří sem například omáčky, guláše, polévky, pudingy, dorty, zákusky anebo například chlebíčky. Nezapomeňte dávat do lednice již vychladlá jídla. A spotřebujte je do dvou dnů. Ve dveřích se daří nápojům a vejcím Nejteplejším místem lednice s 10 – 11 °C jsou její dvířka. Větší dolní část přímo vybízí k uskladňování nápojů jako mléko, džusy, minerálky, pivo anebo otevřené lahve bílého vína. Prostřední část je jako dělaná na vajíčka. A nezapomeňte – správně uskladněná vejce jsou špičkou dolů, protože na tupém konci se nacházejí póry, kterými vejce přijímá kyslík. Horní část dvířek může být alternativním místem pro uložení másla, margarínů či již zmiňované melánže. Hodí se sem ale i konzervy, plechovky a otevřené marmelády. Pokud má vaše lednice mrazák Mrazák je ideálním místem pro potraviny, které budete potřebovat za dobu delší než 2 – 3 dny. Může se jednat kupříkladu o maso ale i o rohlíky nebo třeba chléb. V mrazáku umístěné věci doporučujeme dobře zabalit a popsat. Štítek by měl obsahovat nejen popis uložené potraviny, ale i datum zamrazení. Maso vydrží v mrazáku až 10 měsíců, bylinky, mořské ryby a plody, ovoce a zelenina, houby a zmrzliny až 12 měsíců. Sladkovodní ryby a vnitřnosti nechte uložené v mrazu maximálně 3 měsíce, tučné uzeniny dokonce jen 1 měsíc. Pro libovější uzeniny, omáčky a pyré je doba skladování pouze 2 měsíce. Pokud si zamrazíte pečivo, nezapomeňte je do 6 měsíců spotřebovat.

Foto popis| Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Děčínský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Chomutovský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Litoměřický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Mostecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno| Teplický deník; Zajímavosti; 10 ID| 09d5e8a5-be9c-41ab-8765-b0e08d0104f8

virtually.cz Petr Paulczynski 26.10.2015

virtually.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Petr PaulczynskiDnes jsem nad úvodníkem neváhal. Nejnovější realizace dua Ištván-Šlachta si o to říká. Zvláště když přitáhla pozornost pod názvem kauza /Langer, aby se následně ukázalo, že Langr s tím má společnýho asi tolik jak hodinky a holínkyA kromě obvyklých podivností se jako obvykle přidávají přes přísné informační embargo spousty zaručených zpráv svědčících buď o obrazotvornosti médií, nebo spíš o standardní úniky. Čekali jsme, kdy se k mediální smečce připojí něčím obšírnějším hlas Pravdy a Lásky v intelektuálním hávu, týdeník Respekt. A on nezklamal podtitulkem: "Policie a státní zástupci rozmotávají klientelismus ve městě Ivana Langera." To vydávají v neděli 18. 10., když je už pár dní jasné, že byl Ivan Langer spíše zneužit jak mediální poutač celé kauzy. Ale co na tom Pravdě a Lásce záleží! A tak tedy zjišťujeme, že krásná Olomouc, jedno z historicky nejvýznamnějších měst naší země s historií sahající ke Keltům a Římanům, město s největší městskou památkovou rezervací, město jedné z nejstarších středoevropských univerzit, město stotisíce Olomoučanů není pro intelektuály Respektu nic jiného, než město Ivana Langera. To tedy, panečku, respekt! No a co s tím embargem. Jak to, že všude čekají předem povolané televizní štáby. A Sabina Slonková má k dispozici jedenáctistránkový příkaz k domovní prohlídce Ivana Langera. Nikomu to evidentně nevadí. Také Česká televize chrlí informace – i z policejních zdrojů – jako o život. Jak se ptá publicista Štěpánek. Co z toho plyne? Někdo tu kecá. Buď si novináři vymýšlejí, nebo ministr jen tak žvaní. Obojí je špatně. A co že to ten zlotřilý Langer vlastně provedl? Budeme-li vycházet z informací policejní spolupracovnice Slonkové, je to věru pěkná sbírka zločinného jednání: Langer chodil do kavárny a povídal si tam s přáteli, taky si s kdekým telefonoval a dokonce má nějaké kamarády! Jo, a abych nezapomněl, taky nemá holou řiť. Konec jízlivostí, teď už vážně. V normální zemi s normálními státními zástupci a s normální policií by byl dotyčný zdvořile vyzván, aby se dostavil ke svědecké výpovědi či k podání vysvětlení. Pouze v totalitní zemi a policejním státě je možné, že bývalého ministra vnitra, jenž není z ničeho obviněn, odvádějí za asistence televizních kamer policejní zakuklenci a rabují mu domácnost. A ještě perla. Celý ten policejně mediální spektákl se odehrál „ausgerechnet“ v den, kdy byl po sedmiletém soudním martyriu vynesen rozsudek, jenž je krutým obviněním zdejších novinářů a jejich svinských likvidačních pracovních metod. Mám na mysli Kmentu, Čásenského a další vykutálené novinářské sekerníky, kteří si na likvidaci jiných mastí kapsu. Datum vynesení rozsudku a Langerova očekávaného soudního vítězství nad Mladou frontou Dnes nepochybně znal i olomoucký vrchní státní zástupce Ištvan. Ani tohle načasování samozřejmě není žádná náhoda, pokračuje Štěpánek. Již v době Ištvanova řádění v kauze Nagyová a spol. jsem napsal, že tento paranoidní člověk se svým umanutým vytváření konspiračních sítí a větví nejvíce upomíná na inkvizitora Bobliga, nechvalně proslulého z čarodějnických procesů. Paranoia evidentně pokročila a psychiatři stále v nedohlednu!Vůbec nevím, jestli Langer něco udělal, nebo neudělal. Ale tyhle způsoby, co tu zavedl Ištván, kdy označíme "sprosté podezřelé", necháme je mediálně zlynčovat a naprosto kašleme na presumpci neviny, jsou už dávno za hranou všeho! A zítra to může potkat kohokoliv jiného....Jelikož Langra po výslechu propustili a z jeho bytu vynesli pytle a krabice, zřejmě ve skutečnosti šlo asi o úklidovou firmu v kuklách.Zajímavé je, kolik lidí se negativně vyjadřuje k vlastnostem Ivana Langera, aniž by ho znalo a kdykoliv se s ním potkalo. Já v době kdy jsem tak trošku funkcionařil, jsem se s Ivanem mnohokrát potkal a mohu říci, že když jsme něco projednávali,

jeho slovo vždy platilo, což se o mnoha dalších říct nedá. A taky mne fascinovala jeho pracovitost a činorodost. Další velká skupina zase určitě ví, že je vinen, aniž by věděli, z čeho je vlastně obviněn (protože obviněn zatím z ničeho nebyl) a aniž by pro toto obvinění mělo jakýkoliv důkaz (a teprve budoucnost ukáže, zdali ho má alespoň policie). Já znám Ivana a tvrdím, že je to především inteligentní, velmi pracovitý člověk, který vždy věděl co chce, dokázal pro to motivovat jiné, byl schopen formulovat své myšlenky způsobem srozumitelným pro ostatní a narozdíl od řady jeho politických následovníků měl vlastnosti skutečného leadera. Navíc byl vždy argumentačně připraven obhajovat své názory, i když jsem s některými osobně nesouhlasil. Také nastartoval řadu projektů, které všichni spokojeně využíváme (např. Czech Point). Proto si ho jako člověka velmi vážím. Pokud nějak porušil zákon, ať je v souladu s právem potrestán a ať si následně odpyká svůj zasloužený trest. Než ale něco takového nastane, měli by všichni ti, kteří ho znají, a hlavně především ti, kteří ho neznají vůbec, ctít presumpci neviny a nešířit své, ničím nepodložené, názory na to, jak špatný člověk Ivan Langer je. .....nejsem ale naivní, je mi jasné, že toto přání je u českého národa těžko realizovatelné.Proto mne fascinuje Fendrychův závěr: .."Potěšující je ještě jeden fakt. Státní zástupce Ištvan a šéf ÚOOZ Šlachta se nenechali znechutit. Jdou do toho znovu. Pro jedny rudý hadr, pro druhé naděje, že se policie změní..."Tak oni dva roky zpět zbořili vládu, s tím, že mají neprůstřelné důkazy, natáčeli se se zlatem, tiskovky dělali jak Johny Depp na Berlinale a po naprosté blamáži, která skončila dodaněním kabelek, místo toho aby spáchali seppuku a tím si zachránili zbytky cti, to do "TOHO JDOU ZNOVU". A užitečný idiot Fendrych jásá, že se nenechali znechutit. To by jeden blil. No a kuk na titulky.Velký test drůbežích párků: obsahují vepřové kůže, hrách a dokonce i bambus. Člověk by čekal, že drůbeží párky budou z drůbežího masa. Test MF DNES ukázal, že to je pravda jen z části. Kromě drůbežího mohou obsahovat také vepřové sádlo, vepřové a kuřecí kůže, hrachovou nebo ovesnou vlákninu, kvasnicový extrakt, vepřový hemoglobin a dokonce i bambus. U jednoho testovaného vzorku byl dokonce (podle údajů na obale) hlavní složkou rostlinný olej. V párku ho bylo 31 procent, což je větší podíl, než který připadal na drůbeží maso, jehož bylo jen 25 procent. MF DNES spolu s Potravinářskou komorou ČR otestovala celkem 12 vzorků párků různých výrobců a různých cenových kategorií. Do testu byly zařazeny jak párky vyrobené z normálního masa, tak výrobky připravené pouze ze strojně odděleného masa, mezi laiky známého jako takzvaný separát.Nechyběly ani nejrůznější škroby a zahušťovadla, jako je guma guar, xanthan, nebo bambusová vláknina, která pomáhá vázat v párku přidanou vodu. Test také ukázal, že se kuřecí párky rychle kazí a na konci doporučené doby spotřeby už některé vzorky obsahují vysoké koncentrace bakterií mléčného kvašení, které se projevují na vzhledu i chuti. „Většinou už byly nakyslé, štiplavé, nepříjemné. Některé už byly na povrchu lepkavé a oslizlé,“ říká Stanislava Herčíková ze Státního veterinárního ústavu, který ve svých laboratořích stav párků před uplynutím doporučeného data spotřeby prověřil.No vidíte. A pak se divíme, že lidová tvořivost vytvořila legendu, že kostelecké párky obsahují smrkové piliny a separát. To Si náš bojovník za zavedení pokladen a čerpání dotací nezaslouží. Takže se těma jeho párkama můžete přežrat.Proč postihla Českou republiku vlna iracionální, nesmyslné, agresivní nenávisti? Ptá se na Blistech Jan Čulík. Přestanou se čestní lidé bát a začnou proti této hysterii vystupovat? Prý stojí v naprostém ohromení a v bezradnosti nad vlnou hysterické zášti, kterou zcela iracionálně a nesmyslně projevuje drtivá většina obyvatelstva České republiky vůči ubohým lidem, kteří byli v důsledku plošného bombardování jejich domovů a útlaku a vraždění v jejich vlasti donuceni vydat se hledat útočiště jinde. Nemají vůbec žádný majetek, hladovějí, nemají ošacení a spí v mrazivém podzimním počasí na polích ve středovýchodní Evropě. Jak je možné, že v českém prostředí vyvřela tato vlna neuvěřitelné nenávisti vůči lidem, vůči nimž máme naprosto jasnou povinnost jim pomoci? Proč se Češi chtějí mezinárodně profilovat jako nelidské zrůdy? Jakou pro to mají motivaci a k čemu je to dobré? Jak je možné, že Zemanovy výroky, jimiž urazil snad všechny členy společnosti, považuje tak velká část české veřejnosti za přijatelné? Jak je možné, že žena, kterou Zeman urazil tím, že jí doporučil, aby si burkou zakryla tvář, pokud on rozhodne, že není dostatečně sexuálně atraktivní, hystericky vystupuje na jeho obranu? Co se to vzpříčilo v mozku těchto lidí? Otázky, samé otázky klade pan Čulík.Hezky mu odpovídají někteří diskutéři, jejichž odpovědi jsem kompiloval.To bude asi tím, že pomíjí, jak nebezpečná je řízená invaze islámu do Evropy a jak nebezpečná je pro naše děti a další české generace, stačí základní matematika a logika..... Od počátku, kdy se invaze začala dít se ptám, kdo to všechno zaplatí a proč se nepomáhá v zemích, kde je válka a proč silní dobře živení muži nezůstali bránit svoji zem a rodinu a jdou zde provozovat sosing.... Jen naprosto nesoudný člověk vidí invazi válkou zbídačených uprchlíků před terorismem...mě je úplně jedno jak mě nazývá nějaký redaktor, co se zde možná narodil, ale nežil... Miluju Českou republiku, moji rodinu, naši kulturu a považuji řízené přestěhování lidí zcela odlišné kultury do Evropy za útok, nelidskost, okupaci a zrůdnost jakou svět ještě neviděl !!!! Mě osobně uráží takové články ... Jsem pracující máma tří dětí a narozdíl od pana redaktora mám

ekonomické myšlení a strach z multikulti utopie!!!!!.....A já mám strach z budoucnosti Evropy jak ji vykreslil aTeo.Kleslová pracovala současně pro několik státních firem, měsíčně brala statisíce. Radmila Kleslová, bývalá místopředsedkyně hnutí ANO a starostka Prahy 10, pracovala pro několik státních firem. Poskytovala jim právní služby a inkasovala za to měsíčně až statisíce korun. V úterý o tom informoval Radiožurnál. Kleslová stihla pracovat nejen pro ČEZ, ale i pro Čepro, České dráhy nebo Správu železniční dopravní cesty (SŽDS). "Má advokátní kancelář poskytovala právní služby řadě významných společností. Vztah advokáta a klienta je ze zákona důvěrný, a proto se nebudu ke klientům mé kanceláře více vyjadřovat," sdělila Českému rozhlasu, který smlouvy získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Předseda hnutí Andrej Babiš Novinkám řekl, že Kleslová měla smlouvy ukončit vstupem do politiky. „Nevím, kde všude měla smlouvy. Pokud si ji vybrali a dělala tam práci, měla to ukončit vstupem do politiky. Není to v pořádku v momentě, kdy se začala politicky angažovat,” sdělil. Podle něj má nyní všechny smlouvy ukončené. Pro koho Kleslová pracovala: ČEZ měsíčně až 100 000 Kč 2000-9/2015, České dráhy měsíčně 40 000 Kč 2013-4/2014, SŽDC měsíčně až 95 000 Kč 2011-7/2015Kleslová, která je také starostkou Prahy 10, rovněž zastává funkce v některých pražských městských firmách. Je členkou představenstva společnosti Pražská teplárenská a předsedkyní dozorčí rady Pražské energetiky. Podle Lidových novin si v těchto funkcích přijde ročně na milióny korun.To se tak nabízí samovolně jeden vtip. Přijde Andrej Babiš na jednání vlády, v ruce drží jeden list A4 a praví: "Vymyslel jsem soubor opatření, aby se lidi konečně měli dobře... A tady je seznam těch lidí." ? Předsedkyně ANO v Praze a starostka Prahy 10 Radmila Kleslová na seznamu očividně byla.A trocha čerstvých zpráv z Izraele, přímo od pramene. Autor je rabín z Jeruzaléma.Čtvrtek 15. 10.Během noci bylo zatčeno 26 hledaných teroristů.Na postavení bezpečnostních sil v Atarot byli házeny zápalné lahve, došlo k honbě za 4 podezřelými v automobilu, podezřelý se potom pokusili z vozu utéci, byli dopadeni a nalezena ještě jedna zápalná lahev, kterou nestačili hodit.Policie v Beer Ševě zadrželi 15 letou dívku která byla na cestě do Jerušolajimu s cílem pobodat tam Židy.Bylo vydáno 7 rozhodnutí o zboření domů teroristů.Byly uzavřeny některé silnice kvůli pátrání po 2 podezřelých, připravujících teroristický útok v oblasti Gavatajim, po jejich dopadení se provoz obnovil, nicméně později bylo zjištěno, že upozornění se týkalo jiné dvojice, zadržení pak byli propuštěni.Do obce Adora u ar Chevron se pokusil vplížit terorista s nožem, byl ale při pokusu dopaden.U obce Jichár byly házeny kaeny na automobily.Stovky lidí zaútočilo znovu na bezpečnostní zeď s Azou včetně vrhání kamenů na vojáky.Na autobus číslo 160 byly házeny kameny. Též na silnici číslo 443 byly házeny kameny na automobily.V Chevronu nedalo hrobky praotců byla hozena zápalná láhev na postavení bezpečnostních sil.PALESTINSKÝ POKUS O ZMĚNU STATUTU ZDI NÁŘKŮ: HLASOVÁNÍ V UNESCO DNESPalestinci se dnes pokusí dosáhnout v UNESCO odsouhlasení rezoluce, která by představovala překroucení reality a zfalšování historických skutečností v Jeruzalémě - požadují totiž, aby Zeď nářků byla prohlášena za posvátné místo Muslimů.Ministerstvo zahraničí Státu Izrael v čele s generálním ředitelem Dore Goldem neúnavně pracuje na tom, aby tomuto zákeřnému kroku učinila přítrž.Hlasování v UNESCO je na programu dnes, 20. října 2015 a Ministerstvo zahraničních věcí jedná se spřátelenými zeměmi a vedením UNESCO s cílem palestinský pokus zmařit. Jedná se o jasný pokus překroutit dějiny s cílem vymazat spojení mezi židovským národem a jeho nejposvátnějším místem a vytvořit falešnou realitu.A koukneme do Brna. Dáme šíleně vtipnou koláž využívající fotku předsedy ODS Fialy u maďarského plotu proti migrantům. Humor level Žít Brno... Někteří tvrdí, že ŽB kdysi byli vtipní. Nebyli. Vždycky to byl ten trapný pseudohumor postavený na lžích a překrucování. Stejný styl si odnesli do politiky...Mne nesmírně baví, jak mají sluníčkáři pěnu u huby z toho, že se prof. Petr Fiala byl podívat na maďarskochorvatské hranici?! - a představte si, že uprchlíkům nic pěkného nepřivezl!!! (protože když jede politik do Maďarska bez náklaďáku plného oblečení a jídla, které pak skončí odhozené na poli, tak za každou takovou cestu politika bez milodarů umře sto koťátek, to je už dávno vypočítané!). V Brně to vidím nejméně na čtyři pětice - první bude: "Nejsem jako Fiala", druhá "Omlouvám se za všechny slušné lidi, kteří nejsou jako Fiala", třetí "Sice jsem BcA., ale chci se jménem všech akademiků omluvit za prof. Fialu" a čtvrtá "Žiju z Brna, řeším Maďary" - myslím, že Žít Brno už organizuje protestní mírový pochod (kterým zablokují zejména veřejnou dopravu a v ní jedoucí udřené Brňáky, kteří vůbec netuší, o co jde...) za odebrání všech akademických titulů prof. Fialovi, protože takto strašně zlý člověk nesmí mít žádný titul, leda z Lomonosovy univerzity. Někteří členové již uvažují nad vrácením svého Bc. titulu Masarykově univerzitě, pokud tato nebude okamžitě jednat! Pokud jejich výzva nebude ihned vyslyšena, sednou si do nejbližší kavárny s wifi a sojovým laté, kde se vyfotí s cedulí "Nejsem Fiala".Další hipster ze Shit Brno nějjaký Biller, jen náhodou mluvčí úřadu ombudsmana napsal: Profesor Fiala obdivuje ostnatý drát, který nechal postavit autoritář Orbán. Já si pamatuju z dětství na fotky jiných politiků, kteří se fotili, jak ostnatý drát stříhají a podávají si ruce s těmi na druhé straně. Někteří z nich pak zakládali různé politické strany. Třeba i ODS. Ale to už je

hrozně dávno. To tahle karikatura člověka asi nemůže pamatovat. Škoda.A korunu nasadila šéfka tohoto uskupení vystupující pod nickem Atomová: Jak se to tak stane, že je člověk respektovaný vědec a schopný manažer, a za pár měsíců je z něj politováníhodná postavička, které není stydno pózovat u žiletkového drátu, plácat čísla, která neodpovídají žádné z možných realit, vést "průzkum veřejného mínění", jenž má metodologické kvality slevových kupónů...?Vzhledem k minulosti doufám, že je to důsledek nějakého traumatu - a že se všechno časem vrátí do normálu a pan profesor Fiala se nad svými dnešními příspěvky do veřejné debaty společně s námi jednou srdečně zasměje.Nevím jak laskavý čtenář, ale mně je z toho spíš do pláče.A trocha bulváru: Již dnes může dojít k zemětřesení, které zničí půlku světa! Psali v týdnu. Miliony lidí by mohly zemřít při rozsáhlém zemětřesení, k němuž by mohlo dojít již 17. října. O nadcházejícím kataklyzmatu lidstva informoval jaderný inženýr z University of London Mehran Keshe. Tsunami zabije miliony lidí, varuje vědec.Podle vědce dojde kvůli silnému zemětřesení ke zlomu mezi Severní a Jižní Amerikou. Americké a asijské pobřeží zasáhnou obří vlny tsunami. Obětí této katastrofy se může stát 40 milionů lidí. Podle Kesheho se americké úřady nedokáží vyrovnat s nouzovou situací, pokud dojde k tomuto zničujícímu jevu. A k němu nevyhnutelně dojde, je přesvědčen odborník, píše britský deník Express.Bude to nejhorší zemětřesení, jehož kdy bylo lidstvo svědkem, uvedl Keshe. Série otřesů mezi 6 a 8,3 magnitudy bude začátkem megazemětřesení, které může přijít kdykoliv mezi současností a podzimem. Tsunami ve Středozemním moři může zabít 130 milionů lidí!Tak jsem si koupil flašku a čekal jsem. A zase nic. Ani chemtrils nespadly. Ještěže jsem se nepustil do stavění archy. Nakonec i to má háček.A zprávy o počasí: K počasí použiju popis opsaný z FB: Dneska je venku tak, že jsem si řekl že na protest proti tomu počasí si nechám celý den vyplý mobil, budu jíst škvarkové placky s bílou kávou a budu si číst Dorothy Sayersovou. Pokud se totiž tváříte, že tohle počasí je normální, předstíráte že je vše v pořádku a třeba i pracujete a nijak proti tomu neprotestujete, tak si za chvíli počasí bude dělat co chce a už se nám nikdy nepodaří srovnat ho zpátky do latě. RESIST! Přidejte se! Přiložte ruku k nedílu!A z mého života: Prý jsme prodali piškoty Opavia firmě Mondelez do Polska. Ti změnili tvar, barvu, strukturu, složení i chuť a prohlásili že jsme blbci, protože nepoznáme že jde o změny k lepšímu. S těma piškotama to není kec. Ani náš pes to nežere. A to je dostával za odměnu. Firma Mondeléz zareagovala na kritiku a prý nově dostanou tvar kosočtverce a přejmenují se na pičkoty. To je situace. Z jihu se sem tlačí uprchlíci, co se nechtějí přizpůsobit a z Polska piškoty, co se nedají žrát. Jsme v kleštích. Taky jsme doma koukali v tom dešti na tenis. Na co ty ženský u tenisu nepřijdou. Prej: tato viděls jak má velkou čapu ten Tsonga? Ten musí mít péro. A já blbec koukám na servis a return. Nebo na ženskej tenis.A na Fejsbůku napsali:Ke zprávám o poměrech na chorvatských hranicích: Je mi líto ale není mi jich líto. Já taky když někam jedu musím mít pas a vízum.....Kluci mají mylnou informaci, že na ně čeká paní Merkelová a budou jim padat bez práce pečení holubi do huby. Pitomí je, že se nám to vymstí všem, nejen těm chudákům, a Merklová se ulije do nějakého luxusního důchodečku.....Mně ta lítost připadá fakt směšná nebo těm lítostivym jeblo. Když sem vtrhli Rusáci Němci či jiní hajzlové tak kolik lidi ze Sýrie Libye či jiné podobně arabské prdele vám pomohlo nebo aspon vyjádřilo solidaritu - ja jen vim že tito a podobní arabští zmetci chtějí vyhnat Židy z Izraele a to mně stačí - žádná lítost táhni domu - a udělej si tam pořádek - sem nelez tady te nikdo živit nebude - sami mame málo !!!!!Nejlepší cestou jak se dnes dozvědět o nezákonnostech a zločinech je odposlouchávat policii.Si Ťin-Pching bude dnes mluvit v britském parlamentu a pak pro něj pořádají banket u Jejího Veličenstva. Ale nejhorší ze všeho je Zeman, protože jel do Číny.Pro všechny Halalíky: Pokud už se oháníte Čapkovou Bílou nemocí, přečtěte si i jeho Válku s mloky, když máte ústa plná Masaryka, nezamlčujte jeho základní spisy: Česká otázka a Naše nynější krize. Pak se ta Templetonova cena totiž přestává lesknout a stává se z ní tak leda cena Pulitzerova za nejlepší beletristické dílko o naivní evropské Nanyce, která o panenství s bohatým, urostlým a vzdělaným arabským šejkem přišla, aby si ji v katolickém kostele vzal jako jedinou vyvolenou a žili spolu šťastně v Rijádu až do jejího ukamenování.Trapná parta zpívajících vojáků. Vondráčková a Bílá budou zpívat tomu, kdo jim zaplatí. I Karel Gott, ten mocný a velký český kýčAlexandrovci zaplnili obří arény a Hutka s Havlem jen malou hospůdku a to ještě zvratky.Naše politická reprezentace není žádný výkvět. Je to parta navzájem propojených šíbrů, kteří se za dlouhé roky naučili ze systému těžit maximum. Postupně si vytvořili v politických stranách neprostupné struktury, které je drží u moci a kryjí jejich chyby. Lidé z těchto struktur sedí na ministerstvech, pracují v různých úřadech, jejich mlčení a vděčnost je kupováno funkcemi v různých správních a dozorčích radách státních podniků. Poslední dobou se také patolízalům přidělují trafiky v evropských institucích. Tato pouta se nedají jen tak přetnout. Ti lidé se budou držet navzájem u moci za každou cenu - i proti vůli voličů. Navíc si politici schválili zákony, které jim dávají moc uplácet i občany - všechny ty dotace, granty, valorizace, všelijaké dávky.Jistě že šéf GIBS Bílek je zralý na odvolání. V čele silových složek má být někdo, kdo bude donášet socanům, jako Bašta, Bublan nebo Randák.Problém přeměny tzv.

neziskového sektoru v autonomní mocenskou strukturu, parazitující na demokratickém systému, je tím nejzávažnějším, nejhlubším problémem, jaký současná společnost v této zemi má.Možná jsme prokurátora Ištvana podceňovali. Možná jen lépe pochopil, co je po něm požadováno. Žádné vyšetřování skutečných zločinů! Daňoví poplatníci jej platí proto, aby občas nechal zatknout neoblíbeného politika, šikanoval ho a zničil mu život - pod nějakou nicotnou záminku (u Langera to nejspíš dopadne na nezaplacenou pokutu za parkování). Má jen omezené možnosti, veřejnost by například uvítala upalování nebo aspoň veřejné bičování, které zatím není mezi standardními nástroji prokurátorů. Nicméně, když si vezmeme, jak nás ti politici štvou a že na ně jinak nemůžeme, nedivme se, že většina daňových poplatníků platí Ištvana a jeho lidi s chutí.Jen by do toho měl být vnesen prvek demokracie, aby občané mohli hlasovat, kdo bude zatčen příště. Navrhuji začít Dientsbierem a Šabatovou.Pan poslanec Polčák má problém se sluchem. Ten hospodský, po kterém chtěl ten pult na pánský záchodek, ho s tím nápadem neposílal do BRUSELEVrátím se domů když nás Turci nepustí dál do Evropy pravil právě uprchlík z Afganistánu. No vidíš, to bude fakt nejlepší kluku ušatá.Chybí tu institut "Ochránce před veřejnou ochránkyní práv". Dle zástupce ombudsmana je nepřípustné nutit děti ve školce k polednímu odpočinku. Taky si myslím, že bychom děti neměli nutit jíst to co nechtějí, neměli bychom je nutit chodit v bačkorách, nosit čepice, pít vodu, zdravit, chodit na záchod, smrkat, děkovat, hýbat se, čistit si zuby, uklízet, chodit spát večer ..." To jsou veci ... zase z blizkosti ombudsmanky???Smí vysoce postavený policista veřejně lhát? Robert Šlachta tvrdil, že zásah u Ivana Langera neměl nic společného se solární elektrárnou Ševětín. Příkaz k prohlídce mluví jinak.Asi dva tisíce lidí přišly na setkání s prezidentem na náměstí do Rožnova pod Radhoštěm. Také tady byla řeč o uprchlické krizi. Prezident varoval, že i nám migrační vlna hrozí, a v tomto kontextu apeloval: „Měli bychom najít odvahu k obraně suverénního státu, který se jmenuje Česká republika.“ V reakci na dotaz o kvalitě českých médií zmínil: „Očekávám, že zítra Česká televize přinese zprávu, že Ivan Langer někoho znásilnil.“Stanislav Polčák: Zavedení přebalovacích pultů na pánských záchodech. I takovými záležitostmi by se Evropská komise podle mého názoru měla zabývat. Jako otec dvou dětí jsem měl možnost tento nedostatek sám pocítit na vlastní kůži. Vždyť mimo domov, například v restauraci nebo obchodním domě, je to fakticky pouze matka, kdo může dítě na k tomu určeném místě přebalit. Proto jsem společně s kolegyněmi z EPP - European People's Partyvznesl podnět ke zvýšení počtu přebalovacích pultů na pánských záchodech a dal také jednou prostor i mužům v otázkách zrovnoprávnění.Stanislav Polčák je ukázkou, že v Bruselu se zblbneA něco veselého :A fór na konec: Madam, víte, které jsou dvě nejdůležitější dírky na ženském těle?""No dovolte?! Vy úchylný perverzáku!""Proč? Vždyť jsou to nosní dírky...""Ach promiňte...," omlouvá se madam, "já jsem myslela, že... no nic, a proč nosní?""Umožňuji ženě dýchat když kouří ....A to je dneska všecko. URL| http://www.virtually.cz/journal/?q=node/26

vitalia.cz Mýty o jídle šíří nevzdělanci, média i lékaři 22.10.2015 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kolem nás už lítá tolik mýtů o jídle, že už nám ani selský rozum často nepomůže. Zejména proto, že naprosto protichůdné informace padají z úst lékařů a lidí, kterým prostě věříme. „Jedna studentka mi u zkoušky řekla, že křepelčí vejce, na rozdíl od slepičího, neobsahují žádný cholesterol. Tu informaci se dozvěděla a přijala ji za pravdivou, přestože to pravda samozřejmě není. Obsah cholesterolu je na jednotku hmotnosti prakticky stejný, jen to křepelčí vejce je šestkrát menší,“ říká Jana Dostálová, z Ústavu analýzy potravin a výživy na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT). Když i studentka VŠCHT uvěří bludům, které se šíří po internetu, jak se v takových informacích má vyznat laická veřejnost? A co teprve, když bludy padají z úst lékařů… Co všechno se kolem potravin napovídalo a jak málo z toho je pravdou? Mýty o potravinách šíří odborníci i média

Mýtus je příběh, který není zcela pravdivý, obvykle nemá autora a vychází z omezených znalostí. Je to vlastně tvrzení, které má vratké základy, ale veřejnost ho může velmi snadno přijmout za pravdivé, zvláště pokud se nese generacemi nebo vyjde z úst oblíbené osobnosti. Někdy jsou to jen hlouposti, které neublíží, jen člověka ošálí, ale mnohdy jde o šíření až poplašných zpráv. K tématu: Hele, myslíte, že je to možný??? aneb fámy o jídle Podle Jany Dostálové často mýty šíří potravinářské firmy, které vedou konkurenční boje, výrobci a prodejci doplňků stravy, aby zvýšili prodej svých výrobků, ale i nutriční poradci, jež jsou často spojeni s prodejci doplňků stravy. „Největšími šiřiteli mýtů jsou ale média, která nepřesně nebo chybně interpretují informace, které jsou často vytržené z kontextu,“ varuje Jana Dostálová a dodává: „Často jde až o šíření poplašných zpráv, i když vím, že úderné titulky čtenáře přitahují.“ Jenže co si počne senior s vysokým tlakem, který si oblíbil margarín, o němž si najednou přečte: Margaríny hrozí rakovinou!? Mýty ale šíří i lidé vzdělaní v příslušných oborech. Jejich chybné informace mají původ v nedostatečných znalostech, v čerpání z neseriózních zdrojů nebo patří k zastáncům alternativních směrů výživy až k fanatikům. Jak říká Jana Dostálová: „Je opravdu hrozné, když mýty šíří i lékaři. To jsou lidé, kteří mají vysoký společenský status a lidé jim věří.“ Potraviny a jejich složky, které jsou nejčastěji opředeny mýty Éčka Mýtus: Všechny přídatné látky s kódem Exxx jsou škodlivé, více nebo méně, bez ohledu na množství a bez ohledu na jejich negativní toxikologické testy. Mnoho lidí pečlivě vybírá a do košíků skládá potraviny, které ve složení nemají nic, co začíná pátým písmenem abecedy. Éčka byla svého času uvrhnuta v nemilost, v níž setrvávají dosud. Málo už se však hovoří o tom, že ne všechny složky s číselnými kódy patří mezi ty, jimž je dobré se vyhnout. Třeba E – 101 je jen vitamín B2, E164 je šafrán a E 260 je kyselina octová. „Lidé si myslí, že jsou to látky škodlivé, přitom to jsou látky, které jsou povolené mezinárodní organizací EFSA. Jsou povoleny jednak některé látky, ale i jejich množství, která se smí přidávat do potravin. A jsou také potraviny, do kterých se některá éčka přidávat nesmí,“ říká profesorka VŠCHT. Emulgátory Tuky Mýty: Margarín je výrobek z ropy, fuj! Margaríny ucpávají cévy! Ropa se k výrobě potravin používat nesmí. Tečka. Margaríny se vyrábějí smícháním oleje s vodou. Aby došlo se smísení, přidají se emulgátory, někdy i stabilizátory a někdy i konzervanty. „Kvalitní margaríny s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin působí proti ateroskleróze, čili působí preventivně,“ vyvrací profesorka mýtus o margarínech, které prý ucpávají cévy. Ani oleje, zejména řepkový se netěší příliš velké oblibě. „Přitom z těch rostlinných olejů patří řepkový olej spolu s olivovým k nejkvalitnějším olejům vůbec. Z hlediska výživového, i z hlediska tepelné stability je řepkový olej velmi vhodný,“ udává Jana Dostálová. Maso Mýty: Kuřecí i hovězí jsou plné hormonů! „Už řadu let je zakázáno přidávat do krmiv látky podporující růst hospodářských zvířat. Zrovna nedávno jsem se i mezi odbornou veřejností setkala s názorem, že játra jsou plná hormonů a antibiotik, což rozhodně není pravda. V krmivech být nesmí, a pokud jsou antibiotika užívána k léčení, existují ochranné lhůty, během kterých se maso takového zvířete nesmí prodávat,“ vysvětluje Jana Dostálová.

Pečivo Mýty: Tmavé pečivo je celozrnné. Vícezrnné a cereální pečivo je celozrnné. Pečivo označené pompézně jako cereální dědečkova pletýnka za patnáct korun může být stejná pšeničná houska, kterou koupíte za rohem za necelé dvě koruny. Cereálie jsou obiloviny, nic víc, nic míň. „Výrobci pečiva zneužívají toho, že lidé rádi kupují tmavé pečivo, takže výrobky z bílé mouky často barví karamelem nebo praženými obilovinami. Tmavé pečivo nemusí být vždy z celozrnné či tmavé mouky,“ vysvětluje Jana Dostálová. Zkuste si někdy v obchodě vyžádat složení kaiserek, které jsou dnes tak populární. Ač vypadají tmavě, tmavou mouku v nich obvykle budete hledat marně. Vejce Mýty: Nosnice jsou krmeny hormony a antibiotiky, které přecházejí do vajec. Bio vejce jsou kvalitnější než vejce z klecových chovů. „Z hlediska výživy nemají bio potraviny lepší složení, než potraviny konvenční. Jsou tu samozřejmě různé výkyvy, ale v průměru je složení, čili vliv na naše zdraví, stejné. Rozhodně jsou ale bio potraviny velmi důležité z hlediska ochrany životního prostředí, i z hlediska nižšího obsahu chemických kontaminantů,“ říká profesorka VŠCHT. Mléko Mýtus: Lidé jsou jediní savci, kteří konzumují mléko jiného savce, krávy. Trvanlivé mléko obsahuje konzervanty – tedy tak zvaná „éčka“. „První mýtus je vlastně pravdivý, ale já bych mohl argumentovat třeba tím, že jiný savec také nelítá do vesmíru…,“ říká předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Trvanlivé mléko, které vydrží půl roku bez úhony, není dílem kouzelníka ani chemie, za vším stojí aseptické obaly a linky, které i bez chemické konzervace umožňují prodloužit trvanlivost výrobku až na několik měsíců. Více k tématu: To aseptická linka vyrobí trvanlivé mléko, ne chemie Tavené sýry Mýtus: Tavené sýry jsou odkladištěm zbytků a závadných sýrů. Tavené sýry jsou mezi sýry takovými chudáčky. „Já bych vám přál, abyste navštívili nějaké české tavírny sýrů. Kvalita přírodních sýrů, které se taví, je často na vyšší úrovni než ta, která se jako spotřebitelská někdy prodává v tržní síti,“ říká Jiří Kopáček. Více o výrobě tavených sýrů: Mýty o tavených sýrech: Odpůrci taveňáku desítky let zaspali Důsledné převzetí některých klamavých informací může vést až k poškození zdraví. „Byla jsem na konferenci, kde byla předložena kazuistika (popis konkrétního případu) jedné ženy, která si jen chtěla pročistit organismus, ale v konečné fázi zemřela. Lidé klamavým informacím bohužel věří, čímž je osvěta v oblasti potravin velice ztěžována. Je velmi těžké se v takových informacích orientovat, proto je nutné, aby skuteční odborníci častěji vystupovali v mediích, a tím alespoň trochu ´ředili´ nepravdivé a klamavé informace,“ uzavírá Jana Dostálová. Za tímto účelem také vznikla webová stránka Nadace výživa pro zdraví, jejímž cílem je za pomoci vybraných nejfundovanějších českých odborníků argumentovat a vyvracet šířené nesmysly a cílenou komunikací v médiích uvádět věci na pravou míru. Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. zabývá se pedagogickou činností na VŠCHT, 1 LF UK v Praze, Mendelově univerzitě v Brně a

Univerzitě v Pardubicích. Má za sebou více než tři stovky odborných a vědeckých prací v zahraničních i domácích časopisech. Autor: Lactoscollection.cz Ing. Jiří Kopáček, CSc. předseda Českomoravského svazu mlékárenského

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/myty-o-jidle-siri-nevzdelanci-ale-i-lekari/

Zemědělec Výživa začíná na poli 26.10.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zdravá výživa skutečně začíná na poli. Je obecně známo, že 95 procent potravin ve světě pochází z půdy a v České republice je to procento ještě vyšší, s ohledem na nízkou konzumaci ryb. Uvedla to minulý týden náměstkyně ministra zemědělství pro sekci zahraničních vztahů Jaroslava Beneš Špalková na tradičním semináři ke Světovému dni výživy, který si lidé připomínají 16. října. Jeho letošním tématem je vztah mezi půdou a zdravými potravinami. Náměstkyně připomněla, že Organizace spojených národů vyhlásila rok 2015 Mezinárodním rokem půdy. Chce tak zvýšit povědomí o významu půdy pro potravinové zabezpečení a výživu, bezpečnost potravin a také jejich zásadní ekosystémové funkce. „Půda je nenahraditelný přírodní zdroj, jeden ze základních zemědělských vstupů,“ zdůraznila. Světová organizace pro výživu a zemědělství FAO, která slaví 70 let své existence, uvádí, že 33 procent světového půdního fondu je degradováno. Udržitelné hospodaření je tak nutností. Proto také byla založena iniciativa globálního partnerství Global Soil Partnership, na němž se prostřednictvím expertů podílí i Česká republika. Michal Kulík z odboru zahraničně obchodní spolupráce upřesnil, že k aktivitám této iniciativy patří propagace udržitelného managementu půdy, podpora investic, technické spolupráce nebo výzkumu. Ministerstvo zemědělství také ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd a dalšími institucemi připravuje opatření, která mají směřovat ke zlepšení situace, jde o zapravování organické hmoty, pěstování meziplodin a podobně. (Pokračování na str. 2) Výživa začíná ... (Dokončení ze str. 1) Radim Vácha z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd uvedl, že podle prognóz OECD dojde do roku 2030 k nárůstu výměry zemědělské půdy ze současných 40 procent na 50 procent výměry souše, a to na úkor lesních porostů. Ředitel sekce zemědělství Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Miroslav Florián poznamenal, že v České republice jsou zhruba tři miliony hektarů orné půdy, na jednoho člověka připadá 0,3 hektaru. „To je nad světovým průměrem, který představuje 0,22 hektaru, přičemž v roce 1961 to bylo skoro dvojnásobek,“ řekl. Podle něj však například v Číně je to méně než 0,1 hektaru. Tato země za posledních 20 let ztratila 15 milionů hektarů. „V ČR každý den ztratíme deset hektarů orné půdy, zpravidla jde o černozemě a hnědozemě na rovinách,“ připomněl s tím, že v roce 2030 se podle prognóz celý svět dostane pod hranici 0,2 hektaru na obyvatele a vzniká otázka, kolik půdy potřebujeme k tomu, abychom se uživili. „Nicméně se dá říct, že pokud se člověk stravuje západoevropsky, jí ve větší míře živočišné produkty, potřebuje na své uživení 0,5 hektaru půdy. Ve chvíli, kdy bychom se rozhodli být vegetariány, z jednoho hektaru uživíme sedm strávníků, a pokud bychom chtěli být vegani, tak 25,“ shrnul Florián. Podle něj ČR je přibližně na hranici schopnosti uživit vlastní obyvatelstvo. „Je třeba si však uvědomit, že mnoho potravin a krmných surovin se dováží,“ podotkl a upozornil, že by bylo však tragickým

zjednodušením věc vidět tak, že půdu potřebujeme jen na produkci potravin. Florián podotkl, že nyní se Evropa svým způsobem topí v přebytku potravin. Podle něj se postupně začalo hovořit o bezpečnosti, kvalitě nezávadnosti potravin. Poukázal rovněž na plýtvání s potravinami. Podle nejskromnějších odhadů se 25 procent potravin, podle jiných studií i 40 procent vyhodí, ne kvůli tomu, že by byl jejich nadbytek, ale že se s nimi špatně hospodaří, doplnil. Zdůraznil, že půda je jednoznačně strategickým zdrojem. „Dobrý hospodář by měl zacházet s půdou tak, aby ji uchoval v dobrém stavu pro další generace,“ prohlásil. Podle něj je půda popelkou, protože na rozdíl od vod nebo ovzduší půda nemá rámcovou směrnici o ochraně. „Je třeba si uvědomit, že co se na poli pokazí, to se už nikdy nespraví,“ upozornil s tím, že půda je rozhodujícím elementem pro bezpečnou potravu. Proto je podle něj také důležité správné střídání plodin na orné půdě. „Má to dalekosáhlé dopady. Nejde jen o zajištění úrodnosti, ale pomáhá i odstranění škodlivin z půdy,“ dodal. Foto popis| Náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková, Michal Kulík z odboru zahraničně obchodní spolupráce ministerstva a Jan Pivoňka ze Společnosti pro výživu na semináři ke Světovému dni výživy Foto autor| Foto Zuzana Fialová

? Rozhovor týdne s 26.10.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Františkem Winterem, předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů * Počátkem listopadu se koná tradiční konference ČMSZP. Na jaká témata se zaměří? V roce 2015 se naše konference zaměří na problematiku LFA oblastí, konkrétně na horské a podhorské oblasti. Toto téma je jedním z hlavních pilířů zájmu našeho svazu navázaný na podporu chovu skotu a trvale udržitelné hospodaření v souladu s typem krajiny, který se v těchto oblastech vyskytuje. Samozřejmě, že i letos využijeme přítomnosti řady čelných zástupců zemědělských institucí, jako je ministerstvo zemědělství, SZIF, PGRLF, Státní pozemkový úřad, ÚZEI a dalších, abychom s nimi probrali další aktuální otázky resortu zemědělství, které zajímají nejen naše členy, ale i širokou zemědělskou veřejnost. * Proč jste se rozhodli řešit právě otázku horských a podhorských oblastí? Řada našich členů a příznivců hospodaří v těchto oblastech, mají zkušenosti s chovem skotu na trvalých travních porostech a mají snahu se se svými zkušenostmi podělit. Současně cítíme zájem o toto téma i ze strany ministerstva zemědělství, které připravuje nastavení podpor LFA oblastí po roce 2017 a my jim s tímto chceme samozřejmě pomoci. * Jak vlastně hodnotíte podpory v rámci LFA a agroenvironmentálně klimatických opatření (AEKO) v novém programovacím období? Jako jedna z nevládních organizací jsme měli možnost podílet se svými připomínkami na tvorbě jednotlivých nařízení vlády stanovujících tyto podpory. Bohužel řada našich návrhů se do konečné podoby schválených materiálů vůbec nedostala. Konkrétně v rámci nastavení podpor LFA shledáváme značné nedostatky. Směřování podpor na veškerou zemědělskou půdu, namísto dosavadní podpory jen trvalých travních porostů, se citelně dotkne převážně farmářů, hospodařících v podhorských a horských oblastech, u kterých je poměr mezi ornou půdou a travními porosty převažující ve prospěch travních porostů. Největší propad podpor je pak u zemědělců, hospodařících celou svou výměrou na trvalých travních porostech, u kterých se i díky rozčlenění horských oblastí do více skupin (H1–H5) sníží podpory v rámci LFA zhruba o 30–40 procent. To má vliv i na chov krav bez tržní produkce mléka (BTPM) a chov ovcí, kterým se zemědělci hospodařící v těchto oblastech

převážně zabývají. Co se týká AEKO, ani zde s nastavením podpor pro naše farmáře nemůžeme být spokojeni. Podle našeho názoru by měla být více podporována ekologická produkce. I nastavení opatření v rámci welfare zvířat je nedostatečné, zde jsme přesvědčeni, že podpory by měly být nastaveny spíše na zdravotní stav zvířat než na jejich pohodu, která by měla být samozřejmostí. Tomu všemu odpovídá i nastavení financování mezi prvním a druhým pilířem, kde nebyly vyslyšeny naše návrhy na přesun finančních prostředků ve prospěch druhého pilíře se zaměřením na podporu živočišné výroby, a tím i chovu krav BTPM. V současné době se odráží poměrně vysoká platba na plochu v tlaku na zvyšování pachtovného téměř ve výši přímých plateb, čímž dochází k přesunu vyplacených dotací směrem k vlastníkům půdy. Další věcí, která naši členskou základnu pálí, a ČMSZP na ni poukazoval například v rámci připomínkování dokumentu Strategie Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, je špatně odhadnutý počet narozených telat masných plemen v hodnoceném období. V případě nezohlednění našich připomínek, mohlo by to mít za následek o 30 procent nižší finanční prostředky, než bylo deklarováno v předchozích letech. * Na jakou problematiku se v poslední době soustřeďuje ČMSZP ve své činnosti? Svaz se zajímá o celkovou situaci nastavení sektoru zemědělství tak, aby bylo hospodaření udržitelné a hlavně smysluplné, a jak je teď nově uváděno, bylo i aktivní. Náš zájem se soustředí na horské a podhorské oblasti, podporu chovu skotu s důrazem na místní podmínky a také jeho udržitelnost. Je potřeba dbát na to, aby po současných farmářích nezbyly jen pozůstatky současné krajiny a nebyly předány budoucím generacím jen její neúrodná torza. Z toho vyplývá i naše účast v různých pracovních skupinách, kde se snažíme prosazovat praktické zkušenosti z hospodaření naší členské základny. K tomu nám slouží i zpětná vazba na naše členy prostřednictvím projektu ČMSZP Farmáři farmářům. * Mohl byste přiblížit projekt Farmáři farmářům? Přesný název je Farmáři farmářům – možnosti, osvěta a praxe ve farmaření a z toho již vyplývá, že se letos snažíme více spolupracovat v rámci předávání zkušeností jak mezi našimi členy, tak i veřejností. Farmáři, ať známí či méně známí, ať velcí či malí, se podílejí o svoje zkušenosti v rámci rozhovorů, které zveřejňujeme v našem novém zpravodaji s názvem Farmářské listy. Zatím jsou vydávány elektronicky, ale ke konci roku máme naplánováno jedno tištěné vydání, které bude výstupy projektu sumarizovat. Projekt je podpořen z dotace ministerstva zemědělství. Foto popis|

Povolen vývoz do Kanady 26.10.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pro české chovatele a zpracovatele se nově otevírá možnost vyvážet hovězí maso a výrobky z něj do Kanady. Státní veterinární správa (SVS) obdržela v uplynulých dnech informaci od Evropské komise o tom, že Česká republika patří na seznam 19 členských států EU, nově schválených pro vývoz hovězího a výrobků z něj do této severoamerické země. Týdeník Zemědělec o tom informoval tiskový mluvčí SVS Petr Pejchal. Vývoz hovězích produktů do Kanady bude umožněn pouze těm podnikům, které se za tímto účelem zaregistrují prostřednictvím SVS u kompetentní kanadské autority. V případě vývozu je nezbytné, aby koncentrace reziduí veterinárních léčiv ve vyváženém zboží byla v souladu s kanadskými limity, což bude kontrolováno v rámci běžného monitoringu. „Firmy, které mají o vývoz hovězího masa a produktů do Kanady zájem, mohou do 6. listopadu zasílat e-mailem SVS oficiální žádost o registraci,“ sdělil Pejchal. SVS již v souvislosti s rozšířením vývozních příležitostí informovala Český svaz zpracovatelů masa, mezi jehož členy patří většina významných zpracovatelských podniků. „Cílem Státní veterinární správy je nejen dozorovat zdravotní nezávadnost živočišných produktů tuzemské i zahraniční výroby na našem trhu, ale také napomáhat českým firmám při uplatňování jejich

produkce na zahraničních trzích,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena. Snaha o otevírání nových odbytišť mimo Evropskou unii pro české výrobce je také jedním z dlouhodobých cílů ministerstva zemědělství. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery. Například začátkem letošního roku se SVS podařilo završit složitý a dlouhodobý schvalovací proces, který umožňuje vývoz vepřového masa a výrobků z vepřového masa z ČR do Japonska. Od loňského září, kdy se českým výrobcům otevřela možnost vývozu mléčných výrobků do Chile, do konce prvního pololetí 2015 zajistila SVS úspěšnou registraci pro vývoz mléka a mléčných výrobků do této jihoamerické země celkem pro 18 českých mlékárenských podniků. Bez registrace u chilské kompetentní autority totiž není vývoz mléčných produktů do Chile možný. SVS v současnosti pracuje také na registraci několika nových zájemců o vývoz mléka a mléčných výrobků do Číny a o rozšíření registrace na další výrobky pro podnik, který je již u čínských orgánů registrován. Již loni se podařilo zajistit schválení 17 tuzemských firem. Chystá se také zahájení schvalovací procedury, která má umožnit vývoz mléka a mléčných výrobků do Peru a hovězího a výrobků z něj do Číny. Letos v červenci se představitelé SVS zúčastnili mise kubánských zástupců v ČR za účelem umožnit pokračování vývozu mléka a mléčných výrobků a masných výrobků na Kubu. Vývoz hovězího masa z České republiky je obecně velice malý, většinu představuje přeprava živého skotu do Rakouska nebo Německa za porážkou. Loni se z ČR vyvezlo podle Českého statistického úřadu zmrazené hovězí za 103 milionů korun, čerstvé chlazené za 721 milionů korun. Naopak se k nám přivezlo čerstvé maso téměř za 2,5 miliardy korun. *** Klíčové informace Česká republika patří na seznam 19 členských států EU, nově schválených pro vývoz hovězího a výrobků z něj do Kanady. ? Firmy, které mají zájem o vývoz, mohou do 6. listopadu zasílat SVS oficiální žádost o registraci. ? Začátkem letošního roku se podařilo završit schvalovací proces, který umožňuje vývoz vepřového masa a výrobků z něj do Japonska.

Slovo ministra 26.10.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství Marian Jurečka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Aktuální situace na trhu s potravinami a jeho perspektiva, to je téma pondělního Žofínského fóra. Proto tentokrát zmíním jednu důležitou změnu při propagaci potravin, když se používá zdůrazňování domácího původu. Od poloviny příštího roku začnou platit přísná a přesná pravidla. Chceme tím docílit, aby zákazníci měli jednoznačnou informaci o českém původu potravin, které si kupují. Upozorňovat je na to bude nové grafické označení Česká potravina. V praxi to znamená, že pokud bude chtít jakýkoli výrobce nebo prodejce použít slovo „český“, a to i v různých jeho variantách, případně českou vlajku nebo mapu, budou muset jeho výrobky obsahovat podíl surovin z České republiky daný zákonem. U jednodruhových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, to bude stoprocentní a u vícesložkových potravin, například salámu, pětasedmdesátiprocentní podíl. Další jasně vymezený pojem „Vyrobeno v České republice“ bude zárukou, že výrobky s tímto označením byly vyrobeny na našem území a že přidaná hodnota z nich zůstává v České republice. V případě, že se výrobce nebo prodejce dobrovolně rozhodne používat výše uvedená označení, bude muset splňovat všechny definované podmínky. Jejich plnění budou kontrolovat inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce, případně Státní veterinární správy. Foto popis|

Obilí do krmných směsí je dost 26.10.2015

Zemědělec str. 4 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Letošní sklizeň obilnin i řepky byla díky suchému počasí poměrně rychlá a pěstitelé a jejich odběratelé si většinou pochvalují i kvalitu zrna. Sucho se však projevilo negativně na množství krmiva pro dobytek, chybí kukuřice na siláž a ani sklizeň objemných krmiv není dostatečná. Nejen na to, jak se se současnou situací budou vyrovnávat společnosti zabývající se zemědělským zásobováním a nákupem (ZZN), které sdružuje Spolek pro komodity a krmiva, dříve Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu, jsme se zeptali jeho výkonného ředitele Josefa Svobody. * Jak hodnotíte letošní sklizeň obilnin a řepky z pohledu objemu a kvality? Letošní sklizeň obilnin je podle našich bilancí nadprůměrná, v základních obilovinách je celkový objem sklizně ve výši asi 7714 tis. t, což je oproti roku 2014 zhruba o tři procenta méně. Z pohledu kvality je letošní sklizeň obilnin také velmi dobrá. I přes poměrně nepříznivý průběh počasí je předpoklad u pšenice v moravských regionech asi 80 % v potravinářské kvalitě, v českých krajích více než 60 %. Toto hodnocení je při rozdělení pšenice pro potravinářské účely zejména podle obsahu N-látek do 12 % krmná a nad 12 % potravinářská, přitom je podle našeho odborného odhadu téměř desetina objemu s obsahem N-látek nad 14 %. U jarních ječmenů předpokládáme ve sladovnické kvalitě více než 65 % z celkové sklizně. Nejvýrazněji průběh počasí postihl porosty kukuřice, kdy část ploch kukuřice na zrno bude sklizena na siláže a sklizeň kukuřice na zrno bude na plochách maximálně ve výši 50 až 60 % průměru, tj. asi 60 až 65 tisíc hektarů s očekávanou sklizní podle našich předpokladů ve výši 386 tisíc tun. Sklizeň řepky jako nejvýznamnější olejniny je podle našich bilancí 1,258 milionu tun. V porovnání se sklizní roku 2014 je o více než 18 % nižší, avšak rok 2014 s celkovou sklizní 1,537 milionu tun byl historicky nejvyšší. Z pohledu objemu je tak sklizeň řepky 2015 velmi dobrá a řadí se hned za loňským rekordním rokem. Kvalita sklizně je také velmi dobrá zejména z pohledu obsahu oleje, kdy se většina partií pohybuje od 42 do 46 % s průměrem téměř 43 procent. * Máme u nás dostatečné skladové kapacity pro uskladnění obilovin a řepky? Pro celkové hodnocení skladových kapacit v ČR musíme vycházet ze základních bilančních čísel, která jsou v několikaletém průměru následující: Sklizeň obilovin 7,8 milionu tun, sklizeň řepky 1,2 milionu tun, konečné zásoby 1,8 milionu tun. Celková potřeba tedy činí 10,8 milionu tun, přičemž zemědělská prvovýroba má celkovou kapacitu skladů asi pět milionů tun a firmy ZZN zhruba stejně tolik. Ostatní skladové kapacity, například u mlýnů a zpracovatelů, či přechodné a krátkodobé sklady, představují celkem asi 800 tisíc tun. Z tohoto pohledu je u nás bilance skladů vyrovnaná. Výrazně jí také pomáhá export, který je u obilovin 3,3 milionu tun a u řepky asi 300 tisíc tun. * Můžete popsat současnou situaci na trhu obilovin a řepky a zahraniční obchod s těmito komoditami? Současná situace u obilovin je charakterizována zejména realizací termínovaných obchodů a aktuální prodeje uskladněných zásob se realizují zatím v menších objemech z důvodu exportních cen, které jsou aktuálně nižší oproti očekávání prvovýrobců. V České epublice se předpokládá tuzemská spotřeba ve výši 5,133 milionu tun, což je téměř na úrovni roku předchozího, a potřeba exportů je opět více než tři miliony tun, z tohoto je největší část pro export pšenice v objemu minimálně kolem 2,5 milionu tun. V EU jsou důležitým aspektem i poměrně vysoké zásoby obilovin v exportních přístavech (Hamburg a další). Výraznější odbyt se předpokládá v závěru 4. čtvrtletí roku. Zejména trhy jsou v očekávání exportů do Číny, kdy předpoklady dovozů například u pšenice do Číny přesahují dva miliony tun a u ječmenů sedm milionů tun. Obdobně lze charakterizovat i situaci u olejnin, zejména u řepky. V současné době se realizují termínované obchody a aktuální prodeje jsou nízké z důvodu očekávání vyšších exportních cen. Situaci přispívá i problematický osev řepky pro další sklizeň a velmi špatné vzcházení porostů z důvodů déletrvajícího sucha. V České republice

předpokládáme tuzemské zpracování ve výši 1,18 milionu tun, zatímco v roce předchozím to bylo jen 1,15 milionu tun. * Kudy by se měl v příštích měsících ubírat cenový vývoj a co jej ovlivňuje? Ceny obilovin jsou ovlivňovány ve světovém měřítku vývojem objemů a kvality sklizní a poptávkou zejména rychle rozvíjejících se trhů a dalších importních ekonomik, jako jsou Čína, Indie, jihovýchodní Asie či arabské regiony. Současné ceny indikované komoditními burzami (Chicago, Euronext-MATIF) jsou za posledních pět let na nižší úrovni. Celková světová produkce cereálií se předpokládá asi o 1,2 procenta nižší, a to na úrovni 2,525 miliardy tun. U zrnin se očekává světová produkce ve výši 1,968 miliardy tun, což je o 2,2 procenta méně oproti předchozímu období. Předpoklad spotřeby pro potravinářské účely u zrnin se pohybuje kolem 661,6 milionů tun a pro krmivářské účely 869 milionů tun. Samozřejmě se vývoj v globálním hledisku plně odráží i v situaci na komoditním trhu EU-28. Z krátkodobého pohledu lze očekávat mírný nárůst cen, ale zřejmě zejména u obilovin nedosáhnou loňské úrovně na počátku roku. Limitem zůstává i vývoj u ostatních významných komodit (ropa atd.). * Co udělalo letošní počasí se situaci na trhu krmiv u nás a jak by se měl dále vyvíjet? V důsledku sucha v letním období, kdy některé podniky sklidily pouze první seče pícnin, bude v letošním roce nižší sklizeň objemných krmiv. Nedostává se ani kukuřice na siláž, která se dostane do tvrdé konkurence s potřebami provozovatelů bioplynových stanic. Proto budou muset chovatelé upravovat krmné dávky v závislosti na dostupných zdrojích. Budou se tedy ve zvýšené míře používat obiloviny s výjimkou kukuřice a extrahované řepkové šroty. Tam, kde to bude možné, bude se jako náhrada chybějící píce používat krmná sláma, která je letos kvalitní a je jí dostatek. Obilí pro výrobu krmných směsí je dostatek, a to i v potravinářské kvalitě. Předpokládáme tedy, že budou receptury postaveny především na obilovinách s nutností nahradit nedostatkovou kukuřici. * Jaký podíl na trhu mají členové vašeho spolku? Výroba krmných směsí dosáhla v roce 2014 v členských organizacích téměř 1,52 milionu tun, to je nárůst oproti roku 2013 o 7,7 procenta. Na tom se podílí výroba krmiv pro prasata z 8,6 %, skot 30,5 %, drůbež 8,3%, ryby 6,6 %, a ostatní 0,8 %. Na výrobě krmných směsí se v roce 2014 podílelo 18 subjektů. V předchozím roce jich bylo 17. Kromě čtyř výrobců krmných směsí dokázali všichni ostatní výrobu navýšit, a to v rozmezí od 3 do 44 %. Podíl spolku na průmyslové výrobě zaznamenal nárůst z 69 na 74 % a na celkové výrobě z 62 na 66 procent. *** Otázky pro… ... Josefa Svobodu, výkonného ředitele Spolku pro komodity a krmiva Foto popis|

Spotřeba chleba roste, cena nikoliv 26.10.2015

Zemědělec str. 10 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V České republice dnes chléb vyrábí přes sedm set pekáren, které každý den vyprodukují okolo jednoho milionu bochníků, což je na 280 tisíc tun chleba ročně. Jeho spotřeba přitom roste a za loňský rok připadlo v průměru na každého obyvatele České republiky 40 kilogramů chleba, přitom cena této základní potraviny již osm let stagnuje. U příležitosti Světového dne chleba 16. října to uvedla Veronika Ciková z agentury Native PR, jež mediálně zastupuje Svaz pekařů.

Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v roce 2014 vyrobilo v České republice 278 868 tun chleba a jeho průměrná roční spotřeba po mnohaletém poklesu zaznamenala mírný nárůst. Zvýšila se o 0,7 kilogramu z 39,3 kg v roce 2013 na loňských 40 kilogramů. Na její zvýšení měl podle Svazu pekařů vliv lepší koupěschopnost obyvatelstva, orientace zákazníků na kvalitnější potraviny a výživová jedinečnost, kterou chléb přináší. Jedním z důvodů zvýšení spotřeby chleba je i pestřejší nabídka chlebového sortimentu a přesun preference spotřebitelů od pečiva ze zmrazených polotovarů k levnějšímu chlebu. Podle statistik každý Čech loni za chléb v průměru utratil necelých tisíc korun. Se zvyšující se koupěschopností se spotřebitelé začínají orientovat na speciální a dražší druhy chleba. Nejoblíbenější však stále zůstává klasický pšeničnožitný Konzumní chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava. Nekupují se velké bochníky chleba, ale jejich dělené části. Téměř třetinu chlebového sortimentu dnes tvoří speciální druhy, celozrnné a vícezrnné chleby a zákazníci po vzoru farmářských trhů začínají nakupovat regionální výrobky od lokálních pekařů. „Spotřebitelé, hlavně ve velkých městech, čím dál více preferují zdravý životní styl. Jeho součástí je i kvalitní český chléb, který jim přináší mnoho zdravotních benefitů. Letošní dobrá sklizeň obilí a kvalitní mouka by měly zajistit vysokou jakost vyráběného chleba,“ potvrzuje předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v České republice Jaromír Dřízal. Přes rostoucí spotřebu však maloobchodní cena chleba už od roku 2007 stagnuje. Podle statistiků zaplatil spotřebitel v srpnu letošního roku za kilogram chleba v průměru 22,06 koruny. Podle šetření Eurostatu je tak český chléb osmý nejlevnější v Evropské unii. „Nízká cena neumožňuje pekařům investovat do rozvoje, řádně odměňovat své zaměstnance ani zlepšovat nabídku pro zákazníky. Pekaře dnes trápí vysoké náklady na energie, pohonné hmoty i služby. Nízké ceny způsobily, že každý sedmý pekař od roku 2000 zkrachoval,“ komentuje situaci Dřízal. Platforma pro osvětu Nízká cena chleba je spolu s šířením mýtů o pečivu jedním z hlavních témat, se kterými se pekaři potýkají. Proto také zakládají názorovou platformu Naši pekaři, která by měla přispět ke zvýšení prestiže pekařského řemesla a k osvětě spotřebitelů. Cílem platformy je také bránit zájmy spotřebitelů, především v oblasti kvality pekařských a cukrářských výrobků dostupných na českém trhu a přispět ke kultivaci výrobních, obchodních a marketingových postupů používaných v oboru. V neposlední řadě chce platforma šířit povědomí o tradičním pekařském řemeslu u veřejnosti a věnovat se osvětě v oblasti zdravé výživy dospělých i dětí, efektivního hospodaření s potravinami a ekologické zodpovědnosti. Mezi zakládajícími členy oborového hnutí Naši pekaři jsou majitelé či manažeři pekařských provozů různých velikostí, specializací a tržní síly. Hnutí je podle svazu zcela apolitické, z hlediska svých názorů a aktivit je nezávislé na oborových cechovních organizacích. V dalších týdnech Naši pekaři spustí webový portál o českém pečivu a lidech kolem něj s názvem Chléb náš vezdejší a připravují rovněž několik mediálních kampaní. Součástí jejich činnosti bude také kultivace oboru prostřednictvím hodnotového kodexu. Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v České republice je potravinářské profesní sdružení, které hájí zájmy a podporuje činnost firem podnikajících v pekařském a cukrářském oboru. V současné době sdružuje přes sto členů – pekáren a cukráren, dodavatelů strojního zařízení, surovin a služeb pro tyto obory, a potravinářských škol. Foto popis| V současné době peče v České republice chleba více než sedm set pekáren Foto autor| Foto David Bouma

Diskuse o bezpečnosti potravin 26.10.2015

Zemědělec str. 13 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pro kvalitu potravin jsou rozhodující i kvalitní základní suroviny a na to se velmi často zapomíná. Jejich kvalita je dána základními produkčními faktory. Česká republika je na tom ve střednědobém

výhledu poměrně dobře, přestože ji trápí výskyty sucha a zhruba 50 procent našeho půdního fondu je zasaženo erozí. Uvedl to na nedávné besedě týkající se problematiky bezpečných potravin na České zemědělské univerzitě v Praze ředitel odboru potravinářství ministerstva zemědělství Jindřich Fialka. Podle něj na definici kvality neexistuje jednotný názor. „Podle mě se jedná o vlastnosti v tomto případě potravin, které jako spotřebitelé využíváme. Důležitým aspektem je přitom zdravotní nezávadnost,“ konstatoval s tím, že Česká republika je na špici v rámci úrovně zdravotní nezávadnosti potravin. Velikým problémem je však podle něj falšování potravin. Připomněl, že spotřebitelé nadále preferují v nákupním chování nejnižší cenu proti skutečné kvalitě. Rovněž jejich preference tuzemských produktů podle něj není například na rozdíl od Rakouska výrazná. V Rakousku však podle něj dávají do marketingových kampaní na podporu tuzemských produktů mnohem větší prostředky než Česká republika. Fialka rovněž poukázal na to, že jsme součástí EU a legislativní změny týkající se přídatných látek, enzymů, aromat jsou kontinuálním procesem. To se projevuje i na etiketách výrobků. „Dělá to problémy, jak spotřebitelům, kteří se v tom mají orientovat, tak výrobcům, kteří to mají v praxi realizovat, i jednotlivým institucím,“ podotkl s tím, že přístup jak na národní, tak evropské úrovni by měl být jednotný. Potraviny ze známého zdroje Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a Sdružení zdravá potravina uvedla, že pro normálního spotřebitele je velmi těžké najít na etiketě všechny škodlivé nebo přídavné látky a správně je identifikovat. Jak prozradila, sama se orientuje podle toho, že pokud je v jogurtu třeba škrob, tak je to pro ni indikátor toho, že ho nechce. „Jestliže jsou v masných výrobcích fosfáty, také je nechci, protože je jasné, že je v nich přidaná voda,“ podotkla. „Na značení se dívám tak, abych si vybrala tu nejkvalitnější potravinu. Musím ale říct, že 80 procent všech výrobků, které kupuji, je od malých výrobců od nás z okolí,“ doplnila s tím, že okolo Hradce Králové je spousta farmářů, kteří pěstují ovoce a zeleninu, tyto produkty tedy nakupuji přímo ze dvora. Podle Jana Tuny ze Stream.cz je dobré kupovat potraviny, o kterých víme, kdo je vypěstoval. Za pozitivní považuje to, že lidé začali na svých zahradách opět pěstovat plodiny a chovat zvířata. „Už to není jako v 90. letech, že se zatravňovaly dvory, udělal se tam anglický trávník, nebo zámková dlažba,“ řekl. „Měli bychom také více využívat půdu, kterou máme k dispozici.“ Češi mají rádi značky Co se týká udělování značek, jako je Klasa, Regionální potravina, či Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou a podobně, Fialka připustil, že v České republice je „přeznačkováno“. Každá značka však vyjadřuje poněkud něco jiného. Podle Střítecké Češi rádi kupují značkové produkty. „Co má značku, to si koupím,“ charakterizovala. Přitom žádná značka podle ní nehodnotí úplně všechna kritéria, to ani nejde, protože by to bylo nepředstavitelně složité. Pokud lidé nakupují podle značek, měli by je alespoň odlišit a nakupovat ty, které mají určitá pravidla, co lze dohledat,“ dodala. Podle Tuny však tradiční značky ztratily svůj kredit. Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu uvedl, že Česká republika prožívá gastronomickou pubertu, z které budeme ještě nějakou dobu vyrůstat, etikety pomáhají pouze reklamním agenturám k většímu zisku. Tak vymýšlejí další značky. „Měli bychom jít po chuti, poznávat výrobce svých potravin. Ti by měli otevřít dveře dokořán a ukázat tak, jak potraviny vyrábějí a že neskrývají žádná tajemství,“ řekl a zdůraznil, že většinou platí rovnice, že když je produkt dražší, je samozřejmě lepší. Pokud chce podle něj spotřebitel ušetřit peníze, alespoň v této zemi, nesmí se kupovat zdánlivě levné zboží. Střítecká rovněž poukázala na to, že spotřebitelé zapomněli na to, že potravina nemusí vydržet půl roku ani měsíc. „Chceme, aby nám vše dlouho vydrželo, a přitom chodíme nakupovat minimálně jednou týdně,“ míní. Podle ní to, co se bude vyrábět, závisí z velké míry na spotřebiteli. Platí totiž, že co budu chtít jako spotřebitel nakupovat, to se bude vyrábět. Vaněk naši zemi označil jako zemi výjimek – něco vymyslíme a hned už tam máme výjimky. Přišlo mu například zvláštní, že můžeme mít několik desítek druhů gothaje a výjimky v legislativě jsou tak veliké, že pořád je to gothaj. Foto popis| Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a Sdružení zdravá

potravina (zleva), Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu, Jan Tuna ze Stream.cz, ředitel odboru potravinářství ministerstva zemědělství Jindřich Fialka a Michal Lošťák z České zemědělské univerzity na besedě o potravinách Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Novela zákona je potřebná 26.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Agrární komora ČR opětovně prostřednictvím své celorepublikové sítě a členské základny požádala poslance a senátory o podporu novely zákona o významné tržní síle tak, aby byla přijata ve znění, které podpoří české zemědělství a zpracovatelský průmysl. Za podstatné považuje, že se za tuto novelu veřejně postavil v rámci svého vystoupení na Národních dožínkách na letošní výstavě Země živitelka jménem svým i vlády také premiér Bohuslav Sobotka. Přesto je přijetí novely stále blokované a komplikované. Agrární komora ČR (AK ČR) jednoznačně podporuje novelu zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (ZVTS). Předložený návrh, který je v současné době v podobě sněmovního tisku 444 ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, reaguje na zjištění, která v průběhu platnosti zákona učinil při jeho aplikaci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Předkládaná novela odstraňuje výkladové obtíže spojené se základním konceptem významné tržní síly a měla by tak ÚOHS usnadnit jeho rozhodování. Komora podporuje tuto novelu, protože v jejím důsledku se zákon stane efektivnější, snáze aplikovatelný a přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice. Novela vymezuje okruh vztahů Přínosy novely jsou zejména v tom, že předložený návrh jednoznačně vymezuje okruh vztahů, na které bude zákon dopadat, čímž budou odstraněny pochybnosti některých subjektů na trhu, zda spadají či nespadají do působnosti zákona. Dále se zpřesňují pojmy „dodavatel“ a „odběratel“, přičemž AK ČR vítá nově navrhovanou právní úpravu relativně nového typu odběratelů, a to nákupních aliancí, na jejichž nekalé praktiky byl opakovaně ÚOHS v nedávné minulosti upozorňován. Zahrnutím nákupních aliancí do působnosti ZVTS, respektive rozšířením definice pojmu „odběratel“ na nákupní aliance a případně nákup přes třetí osoby, dojde bezesporu ke zkvalitnění aplikovatelnosti zákona a ke zvýšení právní jistoty mezi dodavateli. Předložený návrh reaguje na platné evropské potravinové právo a používá pojem „potravina“, jímž se rozumí de facto všechny zemědělské a potravinářské produkty uvedené v názvu zákona. Náležitosti smlouvy a smluvní vztah Nově jsou stanoveny základní náležitosti smlouvy a smluvní vztah bude založen na písemném ujednání, a to včetně určení osoby, která je za tento právní akt odpovědná, což povede dále ke zvýšení právní jistoty. Pro informaci, písemná forma je jedním z požadavků Zelené knihy o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží. Novela ruší sice všechny přílohy stávajícího ZVTS, ty však nahrazuje mnohem flexibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány a které reflektují stávající situaci v dodavatelskoodběratelských vztazích. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že žádná z nekalých praktik, které v současnosti odběratelé uplatňují, z působnosti zákona nevypadává, naopak jejich obecnější vymezení do budoucna umožní, aby ÚOHS stíhal jakoukoli relativně novou praktiku. Zákon nerozšiřuje působnost na dodavatele Novela správně nerozšiřuje působnost zákona na dodavatele. Státy, které přijaly a aplikují veřejnoprávní regulace soutěžního charakteru na vztahy mezi odběrateli a dodavateli, zpravidla

stanovují jako podmínku jejich aplikace existenci specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu. Základní myšlenkou těchto právních úprav je skutečnost, že jedna strana smluvního vztahu, to je odběratel, má významnou pozici na trhu, kterou může zneužívat vůči všem dodavatelům. Ve všech evropských státech, ve kterých došlo k přijetí právní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů, dochází pouze k jednosměrné regulaci. Velmi často jsou regulováni explicitně maloobchodníci (některé právní úpravy mají toto slovo i v názvu). Navíc, pro rozšíření působnosti zákona i na dodavatele neexistuje žádný prokazatelný důvod. Dosud nebylo v žádné ze zpracovaných studií prokázáno, že by některý, byť i z velkých dodavatelů, zneužíval svoji tržní sílu vůči odběratelům. Správní řízení se zrychlí Novela prokazatelně zrychlí celé správní řízení, a to zejména díky vyloučení pojmů „soustavnost“ a „podstatné narušení hospodářské soutěže“. Na tuto skutečnost je třeba zvláště upozornit – vyloučení těchto pojmů je nezbytným předpokladem kvalitního a efektivního vymáhání zákona. Ke zrychlení sice nedojde v základní fázi řízení, nýbrž v části odvolání, kde prokazování soustavnosti a podstatného narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu je obsahem většiny odvolání a vzhledem k jejich významové nejednoznačnosti působí problémy při prokazování. Možné zkrácení procesu, kde je podmínkou a žádoucí personální posílení ÚOHS, je ze stávajících 2,5 až 3 let na méně než jeden rok. Výhrady obchodníků jsou odstraněny Předkládaná novela odstraňuje prakticky všechny výhrady, které byly k zákonu vznášeny ze strany Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a jeho „odborníků“. Katastrofické scénáře o vývoji českého maloobchodního trhu potravinami, včetně skrytých i otevřených výhrůžek české vládě a podnikatelům ze strany zahraničních obchodních řetězců reprezentovaných dnes právě svazem, nalezneme obsažené v tiskových zprávách a stanoviscích této organizace od roku 2007, aniž se kdykoliv potvrdily. Stejné argumenty používají jeho zástupci i nyní v souvislosti s projednávanou novelou. Zvažte návrhy Iniciativy pro férový obchod Nezbytné je zmínit se také o Iniciativě pro férový obchod, kterou široce propaguje Svaz obchodu a cestovního ruchu jako nástroj pro řešení veškerých vztahů, kdy se zákon o významné tržní síle stává zbytečným. I samotní účastníci platformy ze strany nadnárodních společností připustili, že platforma je vhodná pro řešení některých záležitostí, nicméně není řešením pro malé a střední podniky a jejich problémy. Veškeré dobrovolné iniciativy v Evropě dosud selhaly, a pokud fungují, což je například Velká Británie, pak na základě povinnosti pro určité subjekty je přijmout a vymáhat jejich dodržování ze zákona. Takový přístup doporučuje i Evropská komise. Zástupci zmiňované iniciativy navštěvují v současné době dodavatele a přesvědčují je, aby se k ní připojili. Tato aktivita je způsobena nejen nervozitou, která ohledně projednávání novely zákona na straně obchodních řetězců panuje, ale především zcela tristním zastoupením dodavatelů v této iniciativě, což na ni vrhá poměrně negativní světlo. Agrární komora ČR všem členům doporučuje pro případ, že by byli ke vstupu do iniciativy vyzváni, takový krok pečlivě zvážit a vyhodnotit jeho přínos do budoucna. Doporučení komory V současné době se novela zákona nachází ve druhém čtení a její projednávání na 33. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bylo přerušeno. Zemědělský výbor projednal a doporučil na svém prvním zářijovém jednání pozměňovací návrhy, které přesněji vymezují některé náležitosti smlouvy, a zároveň se navrhuje maximální výše všech bonusů v jednom kalendářním roce. Všechny ostatní pozměňovací návrhy podané v rámci druhého čtení, z nichž některé jsou velmi diskutabilní a mohly by vést k šikaně dodavatelů, AK ČR nepodporuje. Jedná se zejména o pozměňovací návrh poslance Františka Laudáta. Agrární komora ČR doporučuje všem svým členům, aby novelu podpořili ve znění, v jakém je nyní v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednávána, případně ve znění pozměňovacího návrhu, který vzešel ze Zemědělského výboru dne 2. září 2015. Je totiž evidentní, že poslanci jsou v souvislosti s novelou zákona o významné tržní síle pod nebývalým tlakem obchodních řetězců, což

ve svém důsledku vedlo již k druhému přerušení projednávání této zásadní novely. V této souvislosti AK ČR svým členům také doporučuje, aby nepodpořili poslanecký návrh na úplné zrušení zákona o významné tržní síle, který je ve sněmovním tisku 478. Úřad Agrární komory Praha

Obstojí české vepřové na domácím trhu? 26.10.2015

Zemědělec str. 14 Zájmové organizace Jan Stibal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Čeští chovatelé prasat jsou doslova decimováni svými konkurenty ze sousedních členských zemí Evropské unie. Vyplývá to ze závěrů tiskové konference, kterou společně uspořádala Agrární komora České republiky a Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Důvodem krize je přebytek vepřového masa na jednotném evropském trhu. K tomu došlo především kvůli uzavření ruského trhu na začátku roku 2014 údajně z fytosanitárních důvodů (obavy z šíření afrického moru prasat z Pobaltí do Ruské federace). Ve skutečnosti se však jednalo spíše o politické rozhodnutí, de facto protekcionistické opatření a předzvěst později vyhlášeného embarga na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských produktů o sedm měsíců později. Evropská unie tímto každopádně ztratila odbyt pro 800 tisíc tun vepřového ročně. Jen pro ilustraci – toto množství představuje zhruba trojnásobek roční produkce České republiky. Česká republika je zaplavena dovozy Česká republika nicméně do Ruska vepřové nevyvážela a ztráta tamního trhu tak neměla pro místní producenty okamžitý a přímý dopad. To však již nelze říci o největších evropských producentech a vývozcích v zemích, jako je Německo, Dánsko, Polsko, Španělsko a další. Tamní chovatelé se brzy adaptovali na novou realitu a ztracená odbytiště nahradili v rámci jednotného trhu EU, tedy i České republiky. Tím došlo k tlaku na snížení ceny, která se v ČR v současné době pohybuje pod průměrem unie. Objem dovozu se přitom neustále zvyšuje. Mnoho chovatelů se tak dostalo do červených čísel a bylo nucenu výrobu ukončit. Pokud bude tento trend pokračovat, odhaduje se, že soběstačnost České republiky v komoditě vepřové maso brzy klesne pod 50 %. Meziroční propad cen je znatelný Ceny prasat jsou u nás od počátku letošního roku v meziročním srovnání průměrně o 14 % nižší (graf 1). Ceny krmiv, které představují zdaleka nejvyšší položku na straně nákladů, však zůstávají na stejné úrovni. Hlavním důvodem nízké ceny prasat je především dovoz masa s velmi nízkou cenou. Rozdíl mezi cenou jatečných prasat a cenou, za kterou se k nám dováží, klesá. Napovídá to tomu, že chovatelé prasat jsou v zahraničí stále výrazněji dotováni, nebo jde o dumping. Obě možnosti jsou na jednotném trhu Evropské unie naprosto nepřijatelné. Kupovat tuzemskou produkci má význam Pokud se nepodaří zvrátit tento trend a přesvědčit spotřebitele, aby kupovali české vepřové maso, dojde k dalšímu významnému snižování stavů prasat. Ty přitom jen za posledních deset let klesly téměř na polovinu (graf 2). Preference domácí výroby přitom není jen otázkou sentimentálního patriotismu. Tuzemská produkce je ve srovnání se zahraniční ověřená, dosledovatelná a kvalitní. Dozorčí orgány v České republice patří k nejpřísnějším v Evropské unii, etické a environmentální standardy chovů jsou vysoké. Lokální produkce také představuje menší ekologickou zátěž, protože produkt necestuje za zákazníkem přes půlku kontinentu. V neposlední řadě nelze nezmínit nezanedbatelný význam živočišné výroby pro vyváženou zemědělskou soustavu, uchování živin v půdě, zaměstnanost na venkově a konečně také jako zdroje příjmů do státního rozpočtu.

Foto popis| Graf 1 – Vývoj cen jatečných prasat v České republice (Kč/100 kg) Foto popis| Graf 2 – Vývoj počtu prasat a prasnic mezi roky 1990 až 2015 O autorovi| Jan Stibal, Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě

Platby až do sta procent 26.10.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Členské státy Evropské unie budou moci poskytnout národní top-up až do výše sto procent. Mohou tím tak doplnit paušální částky v rámci podpůrného balíčku ve výši 420 milionů eur, který je zaměřený na zemědělce produkující mléko a s chovem hospodářských zvířat, především tedy na ty, kteří byli poškozeni nedávným propadem cen. Tyto informace jsou zřejmé z návrhu aktu v přenesené pravomoci. Podle ustanovení o národních obálkách by členské státy mohly dotaci dorovnat do úrovně jim přidělené cílené podpory. Znamenalo by to, že k dispozici by mohlo být kolem 420 milionů eur pro producenty mléka a chovatele hospodářských zvířat. Avšak ne u všech členských států se očekává, že by využily této možnosti. Na zasedání řídicího výboru pouze jedenáct delegací vyjádřilo svůj záměr zavést národní top-up (Rakousko, Itálie, Lucembursko, Litva, Španělsko, Belgie, Německo, Lotyšsko, Estonsko, Finsko a Irsko). Na neformálním zasedání rady v Lucemburku komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské unie Phil Hogan uvedl, že je připraven k možnosti poskytnout doplňkové = státní podpory. Podle předběžného návrhu by členské státy měly do 31. března, nejpozději však do konce roku 2016 uhradit dodatečnou podporu. Další změnou je, že rozsah aktů v přenesené pravomoci se mírně změnil. Původně bylo uvedeno, že podpora je určena zemědělcům produkujícím mléko a ostatním sektorům živočišné výroby. V novém textu, který vzešel z diskuse řídicího výboru, se uvádí, že podpora 420 milionů eur bude určena členským státům, aby z ní poskytly cílenou podporu zemědělcům v sektoru hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového masa a kozího masa. Zaměřuje se to na zemědělce, kteří se potýkají s těžkým propadem cen a trpí v důsledku prodloužení zákazu dovozu potravin do Ruska a dopadu sucha na krmné plodiny. Členské státy dostávají flexibilitu v distribuci své národní obálky, jak uznají za vhodné „skrz nejefektivnější cesty a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je například snížení cen v dotčených odvětvích“. Státy musí respektovat oznamovací lhůty, a to nejpozději do 31. 12. 2015. Týká se to objektivních kritérií pro poskytování cílené podpory a nejpozději do 30. června 2016 oznámení celkově vyplacených částek, počtu a typu příjemců. Členské státy dále musí zajistit v případě, že zemědělci z odvětví živočišné výroby nejsou přímými příjemci plateb, aby se k nim dostal ekonomický přínos v plné výši. Dále se předpokládá, že se vyčerpají národní kvóty pro sýry u několika zemí včetně Španělska, Řecka a Itálie. Celkem se pro všechny státy jedná o 100 000 tun sýra v rámci podpory soukromého skladování. Podle nového návrhu nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci se u Řecka zvýšila kvóta z 247 tun na 1880 tun (+1633 tun), u Španělska z 1856 tun na 3635 tun (+1779 t) a v případě Itálie je nárůst o 342 tun. Kromě toho tam bude zabezpečeno přihlašování, aby byla zaručena vážnost žádosti, a aby tak mělo nařízení požadovaný účinek na trh. Všechny sýry jsou způsobilé v režimu skladování s výjimkou sýrů, které nejsou vhodné pro další skladování po období zrání. (Zdroj: Agrofacts) Sekretariát Zemědělského svazu ČR

Letos narostly osevní plochy sóji 26.10.2015

Zemědělec str. 30 Rostlinná výroba Jana Pančíková

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sója luštinatá je luštěnina s vysokým obsahem proteinů, kterých může obsahovat až 35 procent. Má široké použití jako potravina, krmivo pro hospodářská zvířata i jako surovina pro potravinářský a zpracovatelský průmysl. V Equicentru, spol. s r o., Ostravě-Hrabové, proběhl polní den zaměřený na pěstování sóji. „Equicentrum, spol. s r. o., hospodaří na 420 hektarech, z toho 50 hektarů tvoří louky a pastviny. Živočišná výroba je kromě koní zaměřena i na chov masného skotu plemene charolais. Ve stájích je 48 koní, převážně plemene český teplokrevník. Je nás sedm společníků – bratranců a sestřenic. Podnik se zabývá i výrobou čajů a koupelových směsí pro místní firmy, máme i malou prodejnu,“ prozradil Bc. Petr Staš z Equicentra, spol. s r. o. Sucho snížilo výnos sóji V roce 2014 bylo sójou podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) oseto 7242 ha, došlo k nárůstu o 11,3 %. Byl to podle Ing. Víta Procházky, jednatele Zemědělské agentury, s. r. o., (ZIA) velmi úrodný rok, podzimní srážky však způsobily problémy se sklizní a udržením dobrého zdravotního stavu. Sója se množila na 690 ha, z toho 65 ha bylo v biokvalitě. V roce 2015 bylo podle ČSÚ sójou oseto 12 311 ha, což představuje nárůst o 70 %. Letošní sezóna byla charakteristická velkým suchem, ale téměř bez chorob. Lusky praskaly pouze u některých odrůd. Výnosy poklesly na 2–3 t/ha. „Došlo k redukci výnosů o dvacet procent,“ řekl Ing. Procházka. Množení sóji probíhalo na 775 ha, z toho 70 hektarů bylo v biokvalitě. Upozornil i na zaplevelení porostů sóji a rozšíření svilušky, která lokálně napadala rostliny, čímž se zkrátila vegetace a v mnoha případech se snížil i výnos. Největší podíl množení společnosti ZIA zabírá odrůda Silesia, která je velmi plastická a dokáže zvládnout i klimaticky horší rok. Z dalších jmenoval odrůdy Naya, Brunensis, které se množí na 95 ha, Bohemians, ta se množí na zakázku pro konečného uživatele. „Letos se daří i odrůdě Kofu, která byla registrovaná letos v zimě. Množení lupiny probíhalo na 158 ha, z toho v biokvalitě 31 ha. Z českého šlechtění pochází nová odrůda Royka. Připravují se i další odrůdy z velmi raného a raného sortimentu. ZIA se zabývá výrobou osiva sóji a lupiny jak pro konvenční, tak ekologické zemědělství, chystá také výstavbu vlastní čisticí stanice osiv, která začne fungovat v příštím roce. Sklizeň zelené sóji Dr. Fredrik Fogelberg ze švédského institutu pro zemědělství a životní prostředí JTI Uppsala přiblížil přítomným počátky pěstování sóji ve Švédsku, které sahají do čtyřicátých let minulého století. Ve Švédsku je klima chladnější než ve střední Evropě a je tam i kratší období, za které může sója úspěšně dozrát. Zájmem Švédska je rozšiřovat pěstování sóji a využívat ji jak ke krmení zvířat, tak pro potravinářské účely. „Trendem se stává sklizeň sóji na zeleno a její využití do salátů. Vyžaduje to však speciální způsob sklizně i kultivary s většími boby, než mají standardní odrůdy jako například Moravians. Po sklizni je nutné během tří až pěti hodin čerstvě sklizené lusky či zelené části rostliny sóji očistit, zamrazit a zabalit. Každoročně se sklidí 800 až 1000 tun této zelené sóji. Pro naše pěstitele je velmi důležitý rostoucí zájem potravinářského průmyslu o tuto komoditu. Naskýtá se příležitost i pro další pěstitele v Evropě, Českou republiku nevyjímaje. Švédsko potřebuje geneticky nemodifikované rané odrůdy. Známá je švédská odrůda Fiskeby, která měla v roce 2014 výnos 2 t/ha. Každý rok je dobrý pro jiné odrůdy. Pokud je teplý rok, má ve Švédsku velký potenciál i odrůda Silesia, která dala v pokusech 3,3 t/ha,“ vyzdvihl Fredrik Fogelberg. Sója bez genetické modifikace Asociace Donau Soya byla založena v roce 2012 jako mezinárodní nezisková organizace se sídlem ve Vídni. Jejím cílem je podporovat pěstování sóji bez genetické modifikace v Evropě, rozvoj obchodně-zpracovatelského trhu, monitorování činnosti vlád a činnost ve prospěch členů asociace. „Na přelomu let 2014 a 2015 se dovezlo z Číny 73,5 mil. t sójových bobů, z evropské osmadvacítky 12,35 mil. t a z Mexika 4 mil. t sójových bobů. Ve stejném období bylo importováno z Evropy 19,2 mil. t a z jihovýchodní Asie 14,8 mil. t potravin vyrobených ze sóji,“ upozornil na vysokou závislost

Evropy na dovozu sójového šrotu Przemyslaw Gawlas z Asociace Donau Soja, Vídeň. Za pravděpodobná rizika označil kolaps dopravy v Jižní Americe, dále pokud Brazílie začne místo sóji vyvážet maso nebo otázku dalšího vývoje v Číně. V této souvislosti zdůraznil potřebu snížit závislost na dovozu sóji během několika let. Asociace Donau Soya zahrnuje krmiva a potraviny ze sóji, certifikaci, která zaručuje dohledatelný původ zboží, kontrolu, evropské zpracovatele, krátkou dobu dodávek a výhody pro konzumenty. V Evropě se vyprodukují 2 % světové produkce sóji (kukuřice až 17 %). Sója zaujímá 1,7 % zemědělských ploch (kukuřice 9 %), které ale velmi rychle rostou. Podle The United States Department of Agriculture (USDA) činila produkce sóji v roce 2014 v USA 108 mil. t, Brazílii 95 mil. t, Argentině 57 mil. t, Číně 12 mil. t, Indii 10 mil. t, Paraguay 8,5 mil. t a v Evropě 6,2 mil. t. V Polsku se v roce 2013 pěstovala sója na 2000 ha, o rok později na 6500 ha a letos na 20 000 ha. Przemyslaw Gawlas odpověděl i na otázku, proč sója figuruje v programu greening. „Například v Polsku fungují zpětné dotace za rostlinné bílkoviny, při pěstování sóji je nižší potřeba dusíkatých hnojiv, navíc tato plodina zpestří dosavadní fádní osevní postupy,“ konstatoval s tím, že v řadě zemí došlo v posledních třech letech ke vzrůstu výroby sóji. Porostou dále plochy luskovin? Greeningu se věnovala i Ing. Radmila Dostálová ze společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s. r. o. „Přestože nová společná zemědělská politika měla letos příznivý vliv na růst ploch luskovin, otázkou je, jak se situace bude vyvíjet v příštích letech. Letošní vysoká produkce hrachu a zavedení podobných podpor v okolních státech mohou mít vliv na poptávku i cenu luskovin. Bude důležité, aby se změnil přístup k využití hrachu jako bílkovinného komponentu do krmných směsí,“ řekla s tím, že vazba pěstování zrnových luskovin v návaznosti na počet chovaných VDJ/ha se při současné výkupní ceně mléka může dlouhodobě projevit v poklesu ploch luskovin. Sortiment odrůd Po přednáškách proběhla na demonstračním pozemku ve Vratimově prohlídka pokusů s odrůdami sóji, které byly založeny kvůli suchu až počátkem května. Jako první představil Pavel Vinkler ze ZIA ranou odrůdu Brunensis, která se poslední tři roky vyznačovala velice dobrým výnosem. Stejně jako ostatní porosty i Brunensis byla letos postižena suchem, což se projevilo opadem horního patra. „Brunensis se vyznačuje velice dobrým obsahem proteinů a má velmi dobrý počáteční růst,“ charakterizoval odrůdu Pavel Vinkler. Do bezorebných systémů pěstování se hodí druhá představená odrůda Laurentiana, u které zástupce ZIA doporučil ošetření proti houbovým chorobám. Mezi nejpozdější v sortimentu patří odrůda Naya, která velice rychle dozrává. Má nižší obsah dusíkatých látek a dobře větví. Lze ji sít i do širších řádků. Novinkou je velmi raná odrůda Royka, kterou lze využít i na zeleno jako například špenát. Hodí se i jako následná plodina. Velmi oblíbená je u pěstitelů plastická odrůda Sylesia, která patří do raného sortimentu. Jako poslední si mohli účastníci akce prohlédnout odrůdu Sultana, která má intenzivní počáteční růst a loni měla výnos kolem 3,6 t/ha. *** Klíčové informace Novinkou v sortimentu sóji je velmi raná odrůda Royka. ? Trendem ve Švédsku je sklizeň sóji na zeleno a její využití do salátů. ? Plochy sóji letos narostly o 70 %. Foto popis| Ing. Vít Procházka, jednatel Zemědělské agentury, s. r. o., hovořil o sklizni sóji v letech 2014 a 2015 Foto autor| Foto Jana Pančíková Foto popis| Ve Vratimově si účastníci akce prohlédli pokusy s odrůdami sóji Foto autor| Foto Jana Pančíková Foto popis| Dr. Fredrik Fogelberg z JTI Uppsala přiblížil pěstování sóji ve Švédsku

Foto autor| Foto Jana Pančíková Foto popis| Odrůda Brunensis se poslední tři roky vyznačovala velice dobrým výnosem Foto autor| Foto Jana Pančíková

zpravy.iDNES.cz Tuk a dehet vede k rakovině odjakživa, říká lékař o uzení. Tabák je horší 26.10.2015

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Domácí iDNES.cz, Michal Bělka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zpráva Světové zdravotnické organizace, podle níž uzeniny způsobují rakovinu, není překvapivá. O tom, že tuk a dehet jsou karcinogenní, se podle Evžena Hrnčíře z vinohradské nemocnice všeobecně ví. Zveřejněná čísla však mohou být zavádějící. Studie vznikají jen tak, že pacient vzpomíná, co jedl. „To, že jsou uzeniny karcinogenní, víme všichni odjakživa. Nejde o žádnou novinku. Obsahují různé polykondenzáty a deriváty pyrenu, což jsou karcinogenní látky,“ vysvětluje pro iDNES.cz Evžen Hrnčíř, přednosta kliniky pracovního a cestovního lékařství z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Při uzení se do potravin dostává dehet a spolu s ním i aromatický uhlovodík benzo(a)pyren. To je mimochodem jedna z prvních látek, u níž lékaři už v 18. století prokázali souvislost se vznikem rakoviny jakožto nemoci z povolání. Britští kominíci kvůli němu končili v nemocnicích s nádory v šourku. Riziko vzniku rakoviny však nesouvisí jen s průmyslovým zpracováním masa, ale i s jeho složením. Klobása nezabíjí tolik jako tabák „Když sním tučné jídlo, do organismu se mi vyplaví více žluči. Ta obsahuje mé vlastní žlučové kyseliny, které se později v trávicím traktu mění na karcinogenní látky,“ podotýká Hrnčíř. „Není to uzením, ale tím tukem. Tuk obecně způsobuje rakovinu tlustého střeva,“ dodává. Účinnou obranou je podle něj zelenina, která nepříznivý účinek tuku minimalizuje. Právě proto k tradiční vepřové pečeni a knedlíkům neodmyslitelně patří kyselé zelí. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí oznámila, že se experti z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny na základě „dostatečných důkazů“ rozhodli zařadit průmyslově zpracované maso na seznam potvrzených karcinogenů. Uzeniny se tak oficiálně dostaly na stejnou úroveň jako radioaktivní plutonium, alkohol nebo kouření ( více se dočtete zde ). Ačkoli se do titulků tuzemských médií obratem dostaly informace o tom, že je uzené maso škodlivé „jako tabák či azbest“ a klobásy mohou zabíjet „stejně jako tabák“, ve skutečnosti takové srovnání nepřipadá v úvahu. Podle odhadů britské BBC vede extrémně vysoká konzumace uzenin po celém světě zhruba k 34 tisícům úmrtí ročně, kouření však každý rok zabije milion lidí. Retrospektivní studie: pacient vzpomíná, co před lety snědl Experti z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny ( IARC ) prozkoumali víc než 800 studií, které napříč světem zkoumali souvislost uzenin se vznikem rakoviny. Dospěli k závěru, že víc než 50 gramů slaniny zkonzumované každý den zvyšuje riziko vzniku rakoviny o 18 procent. Hrnčíř však upozorňuje, že podobná čísla obvykle vycházejí z retrospektivních studií a jejich výsledky tak bývají zavádějící. „Vezmete lidi, kteří mají nějakou nemoc, a zeptáte se jich, nakolik byli vystaveni nějakému škodlivému jevu. Třeba kolik v posledních pěti letech snědli šunky, slaniny a vajec. A to je velmi neprůkazné. Lidé, kteří už tu nemoc mají a vzpomínají, čím to mohlo být způsobeno, často udávají vyšší čísla,“ vysvětluje lékař. Mnohem průkaznější jsou prospektivní studie. Lékaři by museli několik let pozorovat dvě skupiny pacientů, které by se lišily jediným: první skupinka by denně snědla určité množství uzenin, druhé by

byly odepřeny. Takový výzkum je ovšem o poznání náročnější a zabere mnohem víc času.

URL| http://zpravy.idnes.cz/lekar-o-uzenina...domaci.aspx?c=A151026_152437_domaci_mlb

zpravy.rozhlas.cz Světová zdravotnická organizace zařadila některé uzeniny na seznam karcinogenů 26.10.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / clovek ČRo,Martin Karlík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes zařadila uzeniny jako je šunka, slanina či párky na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC, která je součástí WHO, totiž došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Podle IARC rakovinu pravděpodobně způsobuje i nezpracované červené maso, pro toto tvrzení však zatím neexistují nezvratné důkazy. Zpráva WHO rovněž uvádí, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o 18 procent.„Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa je nadále nízké, ale toto riziko se s množstvím zkonzumovaného masa zvyšuje,“ upozornil zástupce IARC Kurt Straif.Uzenář Jan Sváček očekává, že zpráva o škodlivosti uzenin obchody ovlivní: „Pro nás to určitě není dobrá zpráva. Krátkodobě to asi bude znát.“Po čase se ale podle Sváčka lidé, kterým uzeniny chutnají, zase vrátí. A ty, kteří uzeniny nemají rádi už dnes, zpráva Světové zdravotnické organizace nijak neovlivní.„Když se udí, vznikají z biologických substancí karcinogenní látky. Uzeniny také poměrně často obsahují dosti tuku, ale to už zase tolik nesouvisí s karcinogenním efektem, ale s negativními efekty na kardiometabolická onemocnění,“ vysvětluje obezitolog Vojtěch Hainerer.Další zdravotní problém vidí Hainer v používání barviv, sóji a dalších látek.„Konzumace potravin tohoto typu, které jsou pro nás tradiční už staletí, asi nebude problematická. Spíš jde o tu dávku a celkovou vyváženost stravy,“ říká ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Kratina. A právě na nutnost jíst vyváženou stravu upozorňují i lékaři.Výzkum WHO je dlouhodobýPodle Marka Svobody z Masarykova onkologického ústavu v Brně je varování Světové zdravotnické organizace důležité.„WHO svá varování, která jsou směřována k rizikům poškozování lidského zdraví, vždy velmi rozmýšlí. Publikuje pouze to, co je ověřené, případně to ještě kategorizuje tak, jako to učinila i v tomto případě,“ upozorňuje Svoboda.Právě důkladná analýza je podle něj také důvodem, proč WHO přišla s informacemi až teď. „Tato zpráva je podložena více než 800 epidemiologickými studiemi a řada z nich, aby skutečně mohla něco vypovědět, jsou studie na dlouhou dobu, protože karcinogenní účinek některých látek se projeví až po letech,“ vysvětluje Svoboda.Jak dodává, čekalo se také na studie z různých kontinentů, protože odlišné stravovací návyky v rozdílných částech světa mohly podle něj také hrát významnou roli.Potravináři: Důležitá je kvalitaProti zjištěním WHO se ohradili někteří čeští zemědělci. Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman zprávy o škodlivosti zpracovaného masa neodmítá.„Informaci od WHO beru jako informaci, ale dávat do souvislosti, že uzeniny mají stejné dopady jako azbest, plutonium, tabák nebo alkohol, tak to mi přijde trochu na hraně,“ říká Toman.Důležité podle jeho slov je, aby byly uzeniny vyrobené z kvalitního masa, bez náhražek nebo glutamátů, a také aby lidé jedli tyto výrobky v rozumném množství.Červené maso, tedy hovězí, jehněčí a vepřové, podle odborníků z WHO rovněž může způsobovat rakovinu, kvůli neexistenci prokazatelných důkazů ale zatím figuruje na seznamu lehčích karcinogenů. Na takzvaném seznamu 2A je kromě masa například herbicid glyfosát.Slanina a klobásy se ocitnou na seznamu karcinogenů vedle cigaret a alkoholu Příznaky rakoviny tlustého střeva často podceňujeme Zájem o bezplatné vyšetření krve na táborské poliklinice je velký Rakovina tlustého střeva, léčba a prevence


Značky označující kvalitu potravin 26.10.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět - Nejznámější je Klasa pro nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky,- Regionální potravina je vázaná na daný kraj,- Logo Vím, co jím by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty- Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv,- Český výrobek vyžaduje nejen výrobu v ČR, ale i podíl tuzemské suroviny a české zaměstnance.


© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

TON TO M ED E IA A M ONIT I O T RIN I G

Recommend Documents