Tímto bych chtěl poděkovat za věcné připomínky, rady a zároveň za celkové vedení této bakalářské práce paní Mgr. Kateřině Miškovské

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat za věcné připomínky, rady a zároveň za celkové vedení této bakalářské práce paní Mgr. Kateřině Miškovské. Dále bych chtěl poděkovat panu Doc. Ing. Jiřímu Vackovi, CSc., a paní PhDr. Kateřině Thelenové, Ph.D., za pomoc a podporu při studiích, ale i ostatním ředitelům školních zařízení, kde jsem mohl realizovat průzkum k této bakalářské práci. V neposlední řadě bych také rád poděkoval celé své rodině a především své partnerce za trpělivost, pochopení a velikou podporu během studií.

Resumé: Bakalářská práce se zabývá drogovou problematikou na vybraných středních školách a vychází z odborné literatury a z odborných článků z jiných médií, které řeší tuto problematiku. Cílem bakalářské práce bylo popsání drogové problematiky na středních školách s akcentem na školy okresu Teplice v Ústeckém kraji. Předmětem výzkumu bylo porovnání míry výskytu drog na středních školách, reflexe od studentů i reflexe od metodiků prevence a zároveň srovnání míry výskytu drog. Dalším cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda drogy jsou nejrozšířenějším negativním jevem mezi studenty středních škol. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První část je část teoretická, která za pomoci odborných zdrojů popisuje sociálně patologický jev - problematiku drog v České republice, problematiku drog v Ústeckém kraji. Hlouběji se bakalářská zabývá problematikou drog na vybraných středních školách v Teplicích. Také nastiňuje problematiku studentů na středních školách, problematiku dospívání a pokouší se objasnit rozdíly mezi vybranými středními školami v okrese Teplice. Praktická část zjišťuje za pomoci průzkumných metod dotazníku a rozhovoru míru výskytu drog na vybraných středních školách, postoje a zkušenosti s tímto sociálně patologickým jevem, kdy 60 respondentů středních škol v dotazníkovém šetření na středních školách. Výsledky průzkumu vyústily v konkrétní navrhovaná opatření v oblasti prevence jako celku. Za největší přínos mé práce je možno považovat zjištění míry výskytu drog jako sociálně patologického jevu a seznámení se s výsledky v jednotlivých středních školách v Teplicích, kde byl tento výzkum realizován. Klíčová slova: Střední škola, gymnázium, biskupské gymnázium, hotelová škola návykové látky, omamné látky, drogy, závislosti, národní strategie protidrogové politiky 2010 – 2018, Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje, školní metodik prevence.

Resumé: This bachelor thesis concerns on a drug problems among high school students and uses research studies and articles as a main source for the theoretical background. The aim of this bachelor thesis is to describe the drug situation among teenagers in the town of Teplice in Ústí region. The research topic was to compare the drug incidence rate at high schools using responses given by students and specialists of drug prevention together with drug rate incidence itself. Another aim of this thesis is to find out, whether drugs are the most expanded negative feature among teenagers. This bachelor thesis contains of two parts. The first part describes the drug situation in Ústí region in the Czech Republic in general, using researches about drugs as a socially pathological phenomenon. More detailed description is given to drug problematic at high schools in Teplice, teenagers’ problems as a phenomenon and problems of adolescence. This thesis tries to elucidate the differences between the schools in these problematic. The second part of this bachelor thesis is practical and gives results to questionnaires and interviews answered by 60 students and teachers, their experiences and attitudes. The results of the research bring actual proposes to drug prevention. The most important outcome of this thesis is considered to be the finding about the drug rate incidence among teenagers at high schools in Teplice. Key words High school, Gymnázium Teplice, Biskupské gymnázium, Hotelová škola, drug addiction, addictive substances, addictions, National Anti – Drug Strategy 2010 – 2018, Ústí Region Anti – Drug Strategy 2015 – 2017, School prevention.

Obsah 1 Teoretické zpracování problému………………………………………………………………. 10 1.1 Terminologické vymezení v problematice závislostí na návykových látkách…………….. 10 1.1.1 Vymezení pojmů droga………………………………………………………………………. 10 2 Závislost v kontextu evropské a americké klasifikační nomenklatury……………………….. 12 2.1 Kategorie spojené se závislostmi podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí………. 12 2.2 Kategorie spojené se závislostí podle Diagnostického a statistického manuálu (DSM – V.).. 12 2.3 Možné důsledky užívání psychoaktivních látek……………………………………………..... 13 2.4 Výskyt a příčiny závislostí……………………………………………………………………… 15 2.5 Specifika nebezpečí užívání návykových látek u mladistvých v komparaci s dospělými…... 16 3 Vymezení pojmů střední škola…………………………………………………………………… 27 4 Problematika drog v České republice……………………………………………………………. 29 4.1 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky…………………………………………….. 29 4.2 Národní monitorovací středisko pro drogové závislosti……………………………………… 30 4.3 Problematika drog v České republice…………………………………………………………. 30 4.3.1 Problematika drog v Ústeckém kraji………………………………………………………… 30 4.3.1.1 Problematika drog na středních školách v Teplicích a okolí………………………..…… 32 5 Primární, sekundární a terciální prevence v Teplicích…………………………………………. 34 5.1 Školní metodik prevence……………………………………………………………………..… 34 6 Zhodnocení teoretické části bakalářské práce………………………………………………..…36 7 Praktické zpracování problému…………………………………………………………………. 37 7.1 Cíl praktické části………………………………………………………………………..…….. 38 7.1.1 Stanovení předpokladů výzkumu……………………………………………………..…….. 38 7.2 Použité metody výzkumu…………………………………………………………………….… 40 7.3 Průběh a organizace výzkumu…………………………………………………………..…….. 42 7.4 Popis průzkumného vzorku……………………………………………………………………. 42 7.5 Výsledky a jejich interpretace…………………………………………………………………. 43 7.6 Sumarizace výsledků praktické části………………………………………………………….. 60 8 Závěr………………………………………………………………………………………………. 62 9 Návrh opatření……………………………………………………………………………………. 63 10 Seznam literatury……………………………………………………………………………….. 64 11 Seznam příloh…………………………………………………………………………………… 66

7

Seznam použitých zkratek LSD – dyethilamid kyseliny lysergové DSM – diagnostický a statistický manuál mentálních poruch MKM – mezinárodní klasifikace nemocí MŠMT – ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy THC – tetrahydrocanabidol WHO – světová zdravotnická organizace

8

Úvod Bakalářská práce, se zabývá problematikou drog na středních školách. Bakalářská práce je koncipovaná do dvou základních vzájemně provázaných celků. První z nich teoretická část má za cíl seznámit s obecnou terminologií včetně specifik výskytu druhů omamných a psychotropních látek u studentů a studentek středních škol v Teplicích a okolí. Je tvořena z pěti kapitol. První kapitola se zabývá problematikou drog z pohledu jejich odborného vymezení. V další části první kapitoly je odborně popsán profil uživatele návykové a psychotropní látky. Druhá kapitola je zacílena na popsání závislosti na omamné a psychotropní látce. Závislost je zde nejprve porovnávána z pohledu evropské a americké klasifikační nomenklatury. Dále jsou v této kapitole popsány možné důsledky užívání omamných a psychotropních látek, je zde odborně popsán syndrom závislosti i možný výskyt a příčina závislosti na omamných a psychotropních látkách. V této kapitole je také popsán rozdíl mezi závislostí na alkoholu, jako na omamné a psychotropní látce a závislost na nealkoholových drogách. Dále je zde popsáno rozdělení omamných a psychotropních látek na různé možné skupiny těchto látek. Druhá kapitola je završena popisem tělesného, psychického a sociálního dopadu omamné a psychotropní látky je uživatele. Úplný závěr druhé kapitoly se věnuje prevenci a pomoci uživatelům omamných a psychotropních látek. Ve třetí kapitole zaměřujeme svou pozornost na vymezení odborného pojmu střední škola. V této kapitole se také zobrazuje mapka středních škol v Teplicích a okolí. Čtvrtá kapitola poskytuje čtenáři vhled do problematiky drog v České republice, přibližuje nejvýznamnější instituce protidrogové politiky. V této čtvrté kapitole je také popsána problematika drog v Ústeckém kraji a s tím související problematika drog na středních školách v Teplicích a okolí. Pátá kapitola nabízí vhled do prevence drog na středních školách v Teplicích, ať už se to týká prevence primární, sekundární nebo tercirární podle WHO. Pátá kapitola se uzavírá pohledem na práci školního metodika prevence a přibližuje náplň jeho práce. V této kapitole jsou také popsány metody práce školního metodika prevence se studenty. Šestá kapitola zhodnocuje teoretickou část bakalářské práce a v závěru shrnuje obsah bakalářské práce.

9

1 Teoretické zpracování problému 1.1 Terminologické vymezení v problematice závislostí na návykových látkách Podobná je definice drogy jako psychoaktivní látky. Vágnerová (2008, s. 548) udává, že, za psychoaktivní látky označujeme ty látky, které mohou měnit psychický stav uživatele, obvykle subjektivně žádoucím způsobem. 1.1.1 Vymezení pojmů droga Co všechno se za pojmem droga může skrývat? Drogu bychom mohli definovat jako látku ať již chemického nebo přírodního původu, která mění kvalitativní vlastnosti člověka. U osoby, která je v drogovém abusu, dochází ke změnám v oblasti behaviorální, kognitivní a emocionální. Podle Nešpora a Csémyho (1995, s. 56) lze za drogu považovat každou chemickou nebo přírodní látku, která mění duševní stav člověka, a ovlivňuje jeho myšlení, cítění anebo jednání. Obdobným způsobem definuje drogu také Vágnerová (2008, s. 548), ta namísto termínu droga uvádí pojem psychoaktivní látka, pro niž je charakteristická změna psychického stavu, zpravidla subjektivním žádoucím způsobem. Jak je z těchto definic patrné, tak je droga látkou, jejíž pomocí člověk mění svoje já, svou osobnost. Třebaže z medicínského hlediska je termín závislost možné užít pouze v souvislosti s psychoaktivní návykovou látkou. Moderní doba však přináší i další fenomény, které mohou působit obdobným způsobem jako drogy či psychoaktivní látky, přesto nemusí být chemickou ani přírodní podstatu. V tomto směru bychom mohli hovořit například o závislosti na hazardní hře nebo závislosti na jídle, sexu, informačních technologiích (internetu, mobilním telefonu, videohrách…) či nakupování aj. Výše uvedené chování patří dle Mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize (MKN -10) do následujících kategorií: (F 50) Poruchy příjmu jídla, (F 52.7) Hypersexualita a (F 63) Návykových a impulzivních poruch. Přesto se můžeme setkat s termíny závislostní chování, behaviorální závislosti, nelátkové závislosti a to jak na půdě jiných oborů, tak i medicíny. Pro potřeby naši práce je termín droga použit vy smyslu medicínském. Člověk – konzument (dále již jen konzument) užívá drogu s cílem ovlivnit svou osobnost, takovým způsobem, aby jeho vnímání světa bylo lepší, než reálný svět je. Droga se tak stává vstupenkou do „fiktivního světa“, který je mimo reálný svět. Přesto jednání ve „fiktivním světe“ má dopad do reálného života jedince. Každý člověk touží po štěstí. V reálním životě se však objevují bolesti, problémy, trápení a droga tak nabízí iluzi, že život je lepší, 10

bezbolestnější, život takový, jaký by si každý přál. Následky tohoto omylu, bývají však velmi často fatální. Kalina in Kalina a kol. (2003, s. 15-17) definoval některé pojmy, které pro potřeby naší práce alespoň ve stručnosti uvádíme. Jako rizikové skupiny označujeme specifické kategorie osob dle určitého klíče, u kterých je vyšší riziko ohrožení než u zbývající části obyvatelstva. Rizikovým ukazatelem může být například pohlaví, stáří, příslušnost k etnické skupině… Z tohoto hlediska můžeme věkovou skupinu 13-18 let zařazena do této skupiny. Pro tyto kategorie existují specifická primárně preventivní opatření. Rizikoví jednotlivci: jsou osoby, u kterých se vyskytují problémy psychického charakteru, vývojové poruchy učení a chování či dědičná zátěž nebo žijí v nefunkčním rodinném prostředí. Do této kategorie patří také blízcí závislého (partneři, děti, sourozenci). Experimentátorem, bývá nesprávné označován jedinec, který drogu takzvaně „zkouší“, sporadicky užívá různé druhy psychoaktivních látek, ale u něhož se nevyskytuji problémy v dalších oblastech. Příležitostní a rekreační uživatelé užívají drogu méně než jednou týdně, ale droga je již součást stylu života jedince. Osoba ještě není na droze závislá Pravidelní uživatelé jsou osoby, jejichž styl života již sebou nese pravidelné užívání psychoaktivní látky s frekvencí častější než jednou týdně včetně negativního účinku na žebříčku závislosti. V medicínské terminologii dle MKN-10, bychom mohli užít pojmu o „škodlivém užívání“. Závislí jsou uživatelé, kteří ne v každém případě patří do kategorie problémových uživatelů, ale splňují dle posuzovacího hlediska MKN-10 splňují diagnózu syndrom závislosti (Kalina in Kalina a kol., 2003, s. 15-17).

11

2. Závislost v kontextu evropské a americké klasifikační nomenklatury 2.1 Kategorie spojené se závislostmi podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. Syndromy spojené s užíváním psychoaktivních látek F 1x.0 Akutní intoxikace F 1x.1 Škodlivé užívání F 1x.2 Syndrom závislosti F 1x.3 Odvykací stav F 1x.4 Odvykací stav s deliriem F 1x.5 Psychotická porucha F 1x.6 Amnestický syndrom F 1x.7 Psychotická porucha reziduálního nebo s pozdním začátkem F 10 Poruchy vyvolané užíváním alkoholu F 11 Poruchy vyvolané užíváním opioidů F 12 Poruchy vyvolané užíváním kanabioidů F 13 Poruchy vyvolané užívání sedativ a hypnotik F 14 Poruchy vyvolané užívání kokainu F 15 Poruchy vyvolané užívání jiných stimulancií (včetně kofeinu) F 16 Poruchy vyvolané užíváním halucinogenů F 14 Poruchy vyvolané užíváním tabáku F 18 Poruchy vyvolané užíváním organických rozpouštědel F 19 Poruchy vyvolané užíváním jiných psychoaktivních látek a poruchy vyvolané užívání několika látek (současně) 2.2 Kategorie spojené se závislostí podle Diagnostického a statistického manuálu (DSM – V.) Nešpor (2011, s. 22, 23.) říká, že: Americká psychiatrická asociace vydala Diagnostický a statistický manuál, podle kterého se diagnóza závislosti určí, pokud uživatel po dobu 1 roku splňuje alespoň 3 ze 7 uvedených bodů: 1. množství látky se musí zvýšit, aby byl zachován účinek, nebo účinnost klesá při stejné dávce, 2. při odebrání drogy se dostaví abstinenční příznaky, 3. pokud je drogy užito více nebo po delší čas, než uživatel plánoval, 4. uživatel se dlouhodobě nebo opakovaně snaží s užíváním přestat, 12

5. uživatel věnuje mnoho času užívání a vyhledávání drogy nebo odbourávání účinku, 6. uživatel v důsledku užívání ztratí či omezí společenské, pracovní a odpočinkové aktivity, 7. uživatel v užívání drogy pokračuje přes zdravotní, společenské i psychologické problémy, kterých si je vědom ((Nešpor, 2011, s. 22, 23)

Specifikace závislosti v DSM-IV jsou v mnohem podobné s MKN-10. Některé body se překrývají. V Diagnostickém statistickém manuálu, můžeme postrádat jako kritérium syndromu závislosti silná touha, bažení (craving) po návykové látce. V MKN-10 je bažení uvedeno pod termínem neodolatelné puzení. Dříve užívaný termín toxikománie (addiction) je doporučováno nahrazovat termínem drogová závislost (dependence).

Termíny toxikoman, toxikománie se můžeme setkat ve starších

literárních pramenech. 2.3 Možné důsledky užívání psychoaktivních látek V předcházejících dvou podkapitolách jsme se seznámili se základními pojmy, které souvisí s problematikou závislosti na návykových látkách. Nyní některé stěžejní pojmy, budou dále rozpracovány a do širšího kontextu. V tomto oddíle nebudeme pracovat s přesnými diagnostickými kategoriemi, ale zaměříme se na pochopení základního smyslu dané problematiky. Důsledkem užívání psychoaktivních látek může být: 

Akutní intoxikace



Zneužívání (abúzus)



Závislost na užívání psychoaktivní látky (Vágnerová, 2008, s. 548).

Jak můžeme chápat akutní intoxikace? Akutní intoxikace je náhlá, naléhavá, intoxikace neboli otrava organizmu. Jedná se o přechodný stav. Vzniká jako důsledek užití drogy jedince, u kterého se nejčastěji bezprostředně po užití objeví příznačná odpověď organizmu s ohledem na druh užité látky. Co je to zneužívání? Zneužívání drog znamená, že si nějakou látku, ať už na vzniklou na bázi přírodní či syntetické aplikujme s určitým záměrem do organizmu (léky na spaní, léky na uklidnění atd.). Co je to závislost? Závislost je podlehnutí droze. Závislost je opakovaná nutkavá potřeba užít návykovou látku. Droga je již velmi často součásti přirozené homeostázy jedince. Při 13

závislosti konzument ignoruje zdravotní a sociální rizika, která jsou spojená s konzumací drogy. Syndrom závislosti Když u konzumenta návykové látky vznikne na této látce závislost, dojde obvykle také k Syndromu závislosti. Při syndromu závislosti dochází u člověka ke změnám tělesným i psychickým. Tyto změny se projevují na konzumentu drogy jak po stránce fyzické (změny na kůži, změny ve vlasech, změny ve váze konzumenta drogy), tak i po stránce psychické (změny v náladách konzumenta, změny v citech konzumenta drogy atd.) Jasnou formulaci syndromu závislosti můžeme najít například u Vágnerové, která uvádí, že: „Syndrom závislosti lze definovat jako soubor psychických (emočních, kognitivních i behaviorálních) a somatických změn, které se vytvoří jako důsledek opakovaného užívání psychoaktivní látky. Závislost lze chápat jako životní styl, jehož dominantou je preferenční zaměření na tuto látku“ (Vágnerová, 2008, s. 548). Droga se opravdu stává tím nejdůležitějším v životě závislého. Doslova závislý pro drogu žije, není pro něj nic důležitějšího. Droga je přirozenou součásti vnitřního rovnovážného prostředí jedince. Závislý jedince vše ostatní, všechny své ostatní potřeby (spánek, hygienu, jídlo, pití, pracovní a jiné sociální návyky odsouvá do pozadí. U uživatele drogy nebo jinak řečeno u konzumenta drogy se začínají objevovat určité typické příznaky: 1. Uživatel návykových látek má nutkavou touhu po droze, chce drogu vlastnit za jakoukoliv cenu. 2. Uživatel návykových látek se přestává ovládat, droga ovládá jeho. 3. U uživatele návykových látek se objevuje abstinenční syndrom, což se projevuje jak ve fyzickém stavu, tak i ve stavu psychickém. Závislost a její typy: 1. Tělesná závislost: tato závislost se projevuje na tělesných znacích konzumenta drogy. 2. Psychická závislost: tato závislost se projevuje na duševních znacích konzumenta drogy Tato problematika je hlouběji rozpracována např. (Křivohlavý, 2001, s. 204). Obdobné rozčlenění můžeme nalézt v textu Vágnerové (2008, s. 549). Druhy závislostí: 1. Závislost na alkoholu. 2. Závislost na nealkoholových drogách.

14

2.4 Výskyt a příčiny závislostí Nešpor (2011, s. 50) říká, že: závislost v užším slova smyslu i další návykové nemoci, které označujeme jako „závislosti“ v uvozovkách, mají řadu příčin. Proto jsme skeptičtí, když někdo objevil příčinu závislostí nebo zázračný lék, který všechny závislé vyléčí (Nešpor, 2011, s. 50, 51). Vágnerová (2008, s. 550) konstatuje že: „Závislost na užívání psychoaktivní látky je multifaktoriálně podmíněnou poruchou, na jejím vzniku se mohou podílet somatické i psychické vlastnosti jedince i vlivy vnějšího prostředí, především sociálního“ Oproti tomu Kalina (2003, s. 78) uvádí, že modely závislosti na návykových látkách jsou dva: 1. Biomedicínský model: v tomto biomedicínském modelu je vlastně z lékařského pohledu drogová závislost dědičně daná, tuto závislost není vyléčitelná, ale léčitelná je. 2. Bio – psycho – sociální model: v tomto modelu, tedy v modelu bio – psycho – sociálním, se připojuje jak model biomedicínský, tak se k tomu i připojují psychické funkce, dále se k tomu připojují i mezilidské vztahy. Pojmem, který je důležitý v tomto bio – psycho – sociálním modelu, jsou dispozice. Ať už jsou to dispozice tělesné, nebo duševní (Kalina, 2003, s. 78) Podle Šerého (2007, s. 1) jsou sociální faktory, a psycho – biologické faktory komplexem faktorů, který se podílí na vzniku závislostí. 

Faktory, které mohou přispět k závislosti u geneticky predisponovaných jedinců, se jmenují sociální faktory.



Faktory, které jsou ovlivněně geneticky, protože osobnostní struktura je ovlivněna geneticky se jmenují biologické faktory.



Faktory, vycházející z předpokladu specifické osobnostní struktury jedinců, aplikujících si omamné látky v počátečním stádiu závislosti se jmenují psychické faktory. Psychické faktory mohou mít tyto znaky: (nízká tolerance vůči frustraci a bolesti, komplexy méněcennosti, labilita, silná potřeba péče atd.)

Jak můžeme nalézt v práci Šerého (2007) je podíl genetických faktorů v multifaktoriální etiologii závislosti značný a pohybuje se okolo 40-60%. Aktuálně je genetice přisuzován daleko menší význam, než tomu bylo v minulých letech. Příčiny různých psychických poruch jsou velmi často nalézány v poškození funkce ne v poškození aparátu mozku.

15

Žádný typ závislosti není přímo dědičný ve smyslu mendelovské dědičnosti. Pokud bychom mluvili o určité genetické predispozici, můžeme tak učinit v případě závislosti na alkoholu. U alkoholové závislosti se vyskytuje určité specifikum, kdy se nedědí závislost jako taková, ale dědí se specifická schopnost metabolizace alkoholu (která je rychlejší než u majoritní populace). Nově již Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) neuvádí dávku bezpečného užívání alkoholu. 2.5 Specifika nebezpečí užívání návykových látek u mladistvých v komparaci s dospělými Dle Nešpora (2008) patří k rizikům užití návykové látky dekompenzace jiných psychických problémů včetně jiných duševních poruch. Mezi rizikové specifické oblasti můžeme zařadit následující: „ vyšší riziko těžkých otrav, rychleji se vytváří závislost, zaostávání v psychosociálním vývoji, vyšší riziko nebezpečného jednání pod vlivem návykové látky, návykové problémy se u dospívajících pojí častěji s dalšími komplikacemi, jako selhávání v životních rolích, trestná činnost apod. (Nešpor in Hort a kol, 2008, s. 285) Závislost na alkoholu: Závislost na alkoholu rok od roku vzrůstá a to hlavně mezi studenty středních škol je závislost na alkoholu alarmující: tvrdí školní metodici prevence na středních školách. Studentské mejdany plné alkoholu (párty ve slangu současných studentů), jít na „jedno“ po fotbalovém tréninku, jít na „dvojku“ s kamarádkou je mezi studenty současných středních škol se stává normou. Nesporným faktem, jenž přispívá k tomuto jevu, je, že v současné době je alkohol levnější nežli nabídka nealkoholických nápojů. Počet studentů závislých na alkoholu je rok od roku vyšší tvrdí pracovnici Orgánu sociálně – právní ochrany dětí v Teplicích a hrozí riziko, že tento negativní trend může nadále pokračovat. Závislost na nealkoholových drogách: Zde nejprve zaměříme svou pozornost na problematiku závislosti na tabáku a cigaretách a následně na závislost na nelegálních drogách: 

Závislost na tabáku a cigaretách: studenti středních škol, ale i studenti učebních oborů na středních školách považují za normální kouřit cigarety a další tabákové výrobky a toto kouření nepovažují za aplikaci omamných látek tvrdí metodici prevence na středních školách. V posledních dvou letech se u studentů na středních školách v Teplicích o jeho okolí objevilo kouření z vodních dýmek, tak zvaných „VODNIC“. V těchto vodních

16

dýmkách se kouří různý tabák Toto kouření vodních dýmek, považují studenti středních škol za společenskou akci a opět to nepovažují za aplikaci omamných látek 

Závislost na nealkoholových drogách: Zde opětovně musím uvést kouření vodních dýmek, ve kterých někteří studenti kouří přírodní omamnou drogu Marihuanu nebo Hašiš. Marihuanu s obsahem THC a hašiš kouří studenti středních škol smíchanou s tabákem v tak zvaných „jointech“. Z dalších omamných látek dle mých zkušeností užívají studenti tak zvané taneční drogy na bázi Extáze. Tyto drogy patří do skupiny stimulancií, tedy skupiny drog, které udržují své konzumenty ve stavu bdělosti a euforie – skvělé nálady. V poslední době se také mezi mladými lidmi užívá pervitin, nikoliv však v nitrožilní formě, ale ve formě kouření, nebo ve formě „šňupání“ vdechování nosem.

Příčiny vzniku závislosti: 1. Za hlavní příčinu vzniku závislosti ať již na alkoholu nebo na nealkoholových drogách spatřuji v současném dynamickém světě, stres. Alespoň toto spatřuji u studentů středních škol. Probírané látky je mnoho, na studenty je kladeno velké množství nároků, které nejsou schopni plnit a splnit. Proto se studenti uchylují nejčastěji k alkoholu nebo k nealkoholovým drogám jako k odměně či možnosti jak zvládnout prožitý stres. 2. Za druhou hlavní příčinu vzniku závislosti na alkoholu nebo na nealkoholových drogách, peníze. V současné době je mnoho studentů na středních školách movitých – mají mnoho peněz, jsou dobře honorovaní od rodičů a tím pádem nemají problém jakoukoliv dogu si opatřit. 3. Za třetí hlavní příčinu vzniku závislosti na alkoholu ale a na nealkoholových drogách je jejich dostupnost. U alkoholu je to dostupnost v restauračních zařízeních a supermarketech a skoro žádná nebo jen minimální kontrola věku studentů. U nealkoholových drog je to rozšířeností drogového trhu zejména v severních Čechách v Teplicích a okolí je spousta nelegálních varen a pěstíren konopí a spousta míst, kde se dá ta či ona nelegální droga koupit. Vývoj závislosti na alkoholu Podle Vágnerové (2008, s 555) je sdělení následující: „V naší společnosti je alkohol nejčastěji užívanou psychoaktivní látkou. Je to droga společenská, lidé ji obvykle konzumují ve skupině. Činí tak často ritualizovaně, např. ve formě přípitků na oslavách. Pití alkoholických nápojů má velmi dlouhou tradici a společnost je k jejich užívání velmi tolerantní“ (Vágnerová, 2008, s. 555) 17

Jak je z předchozího článku patrné, lidé jsou k alkoholu jako ke psychoaktivní látce velice tolerantní. Většina lidí a to i mého blízkého okolí, nepovažuje alkohol za nějakou drogu. Nyní bychom si mohli v této části bakalářské práce povědět něco o fázích vývoje vzniku závislosti na alkoholu Vágnerová (2008, s. 555, 556) cituje amerického alkohologa E. M. Jellineka, který poprvé v roce 1952 charakterizoval čtyři fáze vzniku vývoje závislosti na alkoholu, více k této problematice uvádí (Skála, 1987; Rahn a Mahnkopf, 2000; Popov, 2001) Fáze vývoje vzniku závislosti na alkoholu 1. Fáze občasné konzumace. V tomto období lidé pijí alkohol většinou ve společnosti. Jeho konzumace může být projevem sociální konformity, v určitých sociálních vrstvách se stala normou. 2. Fáze prodromální, varovná. Alkohol pomáhá zvladat stresové situace, jedinec se cítí výkonnější a sebejistější, bez problémů přijímá různá rizika. Ala, aby byl schopen takto fungovat, potřebuje pít stále víc. V důsledku dlouhodobě zvýšené konzumace stoupá tolerance k alkoholu, a proto dochází ke zvyšování dávek, event. jsou častější. 3. Fáze kritická. Pokračuje růst tolerance k alkoholu a závislost na tom i míra jeho tolerance. V tomto stádiu ztrácí míru nad svým pitím, nedovede pít s mírou. Stal se závislým, potřebuje alkohol denně, neobejde se bez něj, ať už byla jeho primární motivace k pití jakákoliv. 4. Fáze terminální, období úpadku. V důsledku poškození funkce jater se tolerance k alkoholu začíná snižovat. Člověk se rychle opije, ale bez alkoholu nevydrží. V této fázi se objevují psychické i somatické poruchy podmíněné dlouhodobým abúzem alkoholu (Jellinek, 1952; Skála, 1996; Rahn a Mahnkopf, 2000; Popov, 2001) in (Vágnerová, 2008, s. 555. 556). V tomto bodě bakalářské práce se nyní zaměříme na nealkoholové drogy. Nejprve se podíváme na vývoj vzniku závislosti na nealkoholových drogách, po té se budeme věnovat fázím vývoje vzniku drogové závislosti. Vývoj závislosti na omamné látce V období dospívání má mladý člověk touhu všechno si vyzkoušet, doslova experimentuje, co jeho tělo vydrží. A toto samozřejmě platí i v oblasti návykových látek. Mladý člověk zkouší kouřit a postupně se propracovává i k dalším návykovým látkám. Pochopitelně závisí jen na něm, kam až ve svém experimentování zajde.

18

Vágnerová (2008, s. 560) uvádí že: „Riziko vzniku závislostí na drogách je nejvyšší v období dospívání, kdy má značný význam přítomnost, výstrahy, které se týkají možného ohrožení v budoucnosti, nemají velkou přesvědčivost. Navíc se obecně zvyšuje tendence experimentovat s rizikem, mladistvým chybí zkušenost a nadhled na vlastní zranitelnost. Užívání drog je často atraktivní právě proto, že je sociálně odmítáno“ (Vágnerová, 2008, s. 560) Fáze vývoje vzniku drogové závislosti: 1. Experimentování s omamnou látkou: konzument omamnou látku poznává, ať už prostřednictvím svých kamarádu ze třídy, ze školy, z ulice atd., nebo od jiných lidí. S omamnou látkou „koketuje“. 2. Dlouhodobá konzumace omamné látky: konzument omamnou látku užívá, stále si ovšem nepřipouští, že by omamná látka ovládala jeho. 3. Podlehnutí omamné látce: konzument podlehl omamné látce, omamná látka plně ovládla studenta, ten již nemyslí na nic jiného, nežli na drogu. 4. Úpadek: množství omamné látky, kterou si konzument aplikuje, poškozuje jeho tělesnou kondici i psychický stav. Konzument absolutně zpřetrhal sociální i jiné vazby. Dochází k totální degradaci konzumenta omamné látky. Obdobný názor na vznik drogové závislosti má Nešpor (2011), který popisuje vznik drogové závislosti odborným termínem znaky závislosti. Nešpor (2011) popisuje šest znaků závislosti: 1. Prvním znakem závislosti podle Nešpora je silný pocit puzení nebo až těžko potlačitelná chuť (touha) užívat návykovou látku. 2. Druhým znakem závislosti podle Nešpora je neschopnost ovládat své chováni, pocity, touhy. Sebeovládání je velice zhoršené. 3. Třetím znakem závislosti podle Nešpora je špatný tělesný – somatický stav. 4. Čtvrtým znakem závislosti podle Nešpora je stupňování tolerance drogy. 5. Pátým znakem závislosti podle Nešpora je absolutní potlačení zálib, zájmů atd. 6. Šestým znakem závislosti podle Nešpora je, že další aplikace omamných látek i přes vědomí, že omamné látky jsou pro uživatele škodlivé (Nešpor, 2011, s. 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 21). Vágnerová (2008, s. 562, 563) volně podle (Netíka a kol., 1991; Kafky a kol., 1998; Dörnera a Plogové, 1999) tvrdí, že: drogová závislost vzniká ve čtyřech krocích:

19

1. Doba objevování a zkoušení, užití je občasné - často jde o pokusy ze zvědavosti, nudy, touhy vyzkoušet něco nového a zakázaného. Po užití se dostaví pocit štěstí, uvolnění, člověk má pocit, že vše dokáže. 2. Doba opakujícího se užívání - uživatel připouští, že drogu užívá, ale stále nepřipouští nebezpečí svého jednání, míní, že vše zvládá. 3. Doba závislostního užívání - ztráta motivace, změna hodnot, nezájem. Droga je nejdůležitější a závislost uživatel nepopírá. 4. Doba konečná - přemíra užívání drog škodí člověku tělesně i společensky, osobnost je v úpadku, společenské vazby jsou zpřetrhány (Vágnerová, 2008, s. 562, 563). Jak je předchozího textu patrné, dlouhodobé užívání omamných látek může trvale poškodit jak po stránce tělesné, tak i po stránce psychické. Lidské tělo musí snášet neskutečnou zátěž, ale i psychika člověka dostává velice zabrat. Více se k této psychické zátěži vyjadřuje Vágnerová (2008, s. 564): „Dlouhodobé užívání psychoaktivních látek může vést až ke vzniku tvz. organickému psychosyndromu, tj. psychickým změn, které jsou vyvolány poškozením mozku. Změny psychiky mohou být různé, lze je shrnout do několika bodů: 

Emoční

prožívání

bývá

deformováno,

citové

reakce

nejsou

vždy

přiměřené

vyvolávajícímu podnětu 

Změny v oblasti kognitivních procesů. Dlouhodobé užívání psychoaktivních látek zhoršuje schopnost koncentrace pozornosti, paměťové funkce, a mění se způsob myšlení



Změna motivace a hodnot. Závislý člověk má jinou hierarchii hodnot, která ovlivňuje i jeho jednání.



Změna chování. Užívání psychoaktivních látek mění aktivační úroveň



Návyk na drogu mění životní styl. Výrazně jej ochuzuje, takže se život závislého člověka stává značně redukovaným stereotypem.



Osobnost drogově závislého postupně upadá. Mění se osobnostní vlastnosti, ubývá různých kompetencí“ (Vágnerová, 2008, s. 564)

Z předcházejícího textu jsme se seznámili s fakty, co všechno dokáže udělat omamná látka z psychiky konzumenta drogy: 1. Že droga úplně odbourá emoce, uživatel drogy se stává emočně chladným. 2. Úplně se změní poznávací procesy pozornost, paměť, myšlení, pozornost.

20

3. Změní se hodnoty a motivace drogově závislého zajímá ho jen droga a motivuje ho jen drogu získat. 4. Změní se chování drogově závislého, zejména ke svému okolí. 5. Změní je životní styl drogově závislého, na ničem mu již nezáleží, všeho se je schopen vzdát, jen aby měl na svou drogu 6. Nastává celkový úpadek drogově závislého, drogově závislý spadne až na dno lidské společnosti. Všechno lidské je mu cizí. Rozdělení omamných látek Omamné látky můžeme rozdělit do několika skupin: 1. Opioidy – tlumivé omamné látky. 2. Sedativa, hypnotika, analgetika – léky. 3. Stimulancia – omamné látky zvyšující bdělost 4. Halucinogeny. 5. Kanabioidy 6. Organická rozpouštědla. Každá skupina omamných látek ať už jsou to: opioidy, sedativa, hypnotika analgetika, stimulancia, halucinogeny, konopné drogy, těkavé látky, má svá specifika a projevy. Tyto projevy jsou velice různé. Více příkladů k této problematice uvádí Vágnerová (2008, s. 565, 566, 567) Typické projevy abúzu psychoaktivních látek Vágnerová (2008, s. 565, 566, 567) in (Berkow a kol., 1996; Smolík, 1996; Nešpor, 1997; Rahn a Mahnkopf, 2000): 1. Opioidy. Do skupiny opioidů patří opium, morfin, a jejich deriváty, např. heroin a metadon. Jejich prvý účinek bývá velmi slabý, někdy i negativní. Tyto látky však vyvolávají silnou biologickou i psychickou závislost. 2. Sedativa, hypnotika a analgetika. Léková závislost se zpravidla rozvíjí velmi dlouho, mezi jednotlivými konzumenty existují značné rozdíly. Nadužívání léků není tak sociálně stigmatizující, jako užívání jiných drog. Vlivem abúzu těchto látek dochází k navození útlumu, zpomalení celkové reaktivity, k narušení výkonu, zhoršení koncentrace pozornosti a paměti, k poruchám myšlení, běžné jsou výkyvy emočního ladění (deprese, úzkostné a paranoidní jevy). 3. Stimulancia. Stimulancia zvyšují bdělost, zrychlují tepovou frekvenci a metabolismus, mívají anorektický účinek. Proto jsou často zneužívána jako doping lidmi, kteří potřebují 21

zlepšit nebo prodloužit bdělost, pozornost a tím i výkonnost. Mezi českými konzumenty je oblíbený pervitin, který se aplikuje nitrožilně. V poslední době je stále oblíbenější i extáze, droga diskoték, která má výrazný stimulační účinek, tlumí pocity únavy, ale i schopnost vnímat signály vlastního těla. 4. Halucinogeny. Nejznámější je LSD, jež se obvykle užívá ve formě tvz. tripů, papírových polštářků napuštěných drogou, a psylocybin, oblíbený u českých narkomanů, který je obsažen v houbách lysohlávkách. Svou chemickou strukturou se podobají serotoninu, jednomu z důležitých neurotransmitétů. Jejich hlavním účinkem je změna vnímání, obvykle jde o vizuální halucinace, pocity depersonalizace a derealizace. Navozují stavy excitace a změny nálady. Ty mohou mít různý charakter, objevuje se euforie, ale i ataky úzkosti s panickými reakcemi a depresivní stavy. 5. Kanabioidy. Do skupiny kanabioidů patří hašiš a marihuana, které se získávají s indického konopí. Kouření „trávy“ nepovažují mnozí mladí lidé za škodlivé. Je to společenský rituál, pro určité skupiny mladých lidí téměř závazný. Marihuana může mít celou řadu různorodých účinků. Vyvolává změny nálady, příjemné lhostejné uvolnění tvz. vysmátost, která nemá žádný důvod, ale může navodit i pocity úzkosti a paranoidní představy. 6. Organická rozpouštědla. Organická rozpouštědla (např. toluen, trichloretylen, benzin) jsou značně toxická, a jejich užívání lze tedy považovat za velice nebezpečné. Jsou velmi levná, snadno dostupná, proto je zneužívají hlavně dětí a dospívající. Inhalování rozpouštědel vyvolává apatii, ospalost, zhoršení pozornosti, paměti, zpomalení myšlení, poruchy motorické koordinace (artikulace, jemné i hrubé motoriky) a nepřiměřené emoční reakce (Vágnerová 2008 in Berkow a kol., 1996; Smolík, 1996; Nešpor, 1997; Rahn a Mahnkopf, 2000; s. 565, 566, 567). Více případů k této problematice uvádí např. (Minařík, s. 159, s. 164, s. 200; Miovský, s. 169, s. 174; Bayer, s. 180; Hampl, s. 187, s. 193). Návykové látky a jejich dopady na jedince a dopady společnosti na konzumenty omamných látek: Návykové látky, jinak také řečeno omamné látky mají velký společenský dopad ne jedince i na celou společnost. Tyto dopady se mohou měnit podle druhu omamné látky. Jiný rozdílný dopad na jedince a společnost bude mít alkohol, jiný dopad na jedince a společnost budou mít tak zvané nealkoholové drogy“

22

1. Alkohol a jeho dopady na jedince a společnost: Návyková látka alkohol, nebo přesněji řečeno pití alkoholu je mezi lidmi mnohem lépe vnímáno, nežli konzumace ostatních návykových látek, vyjma kouření cigaret, tabáku. Cigarety a tabák – tyto návykové látky také společnost ve velké míře toleruje. Ovšem dopady konzumace alkoholu jako návykové látky pro jedince a dopady společnosti na konzumenty alkoholu jsou obdobné, jako u návykových látek, které společnost netoleruje. Rozdělení dopadu alkoholu na jedince: 

Tělesný dopad alkoholu na jedince: alkoholem trpí cele tělo, obzvláště játra jako párový orgán velice trpí. U jater hrozí nemoc zvaná Cirhóza jater. U takto nemocného člověka se na játrech mění jejich buněčná stavba, a Cirhóza jater může vést až k transplantaci jater, nebo k úmrtí dotyčné osoby.



Psychický dopad alkoholu ne jedince: alkoholem trpí psychika člověk. Mění se jeho emoce, mění se jeho myšlení, paměť.



Sociální dopad alkoholu na jedince: člověk závislí na alkoholu na alkoholu přestává dodržovat normy dané společností, přestává dodržovat jakákoliv pravidla, dochází k naprostému sociálnímu úpadku člověka závislého na alkoholu.

Sociální dopad společnosti na alkoholika: 

Společnost: jak jsem již dříve napsal, nejprve pití alkoholu závislého toleruje, posléze ovšem u většiny společnosti tato tolerance upadá a část společnosti začíná netolerovat toto pití. Pochopitelně se toto všechno děje v provázanosti s tělesným i psychickým dopadem alkoholu na jedince.

Více příkladů k této problematice uvádí např. (Vágnerová, s. 569, 570, 571, 572) v kapitole sociální důsledky na alkoholu (Vágnerová, s. 569, 570, 571, 572). Obdobný názor na dopady alkoholu na jedince a společnost jako Vágnerová (2008) má i Kalina (2003, s. 155), který soudí, že dopady a to dopad somatický (somatická komplikace) a dopad psychický (psychická komplikace) Více (Kalina, 2003, s. 154) 2. Nealkoholové drogy a jejich dopady na jedince a společnost: Co se týká nealkoholových drog, dopady jsou obdobné jako u drog alkoholových, ovšem s tím, že nealkoholové drogy, jinak neboli návykové látky, jsou méně tolerované, nebo spíše řečeno, nejsou tolerované majoritní společnosti tolerované vůbec Rozdělení dopadu návykových látek na jedince: 

Tělesný dopad návykových látek na jedince: po stránce tělesné, tělo osoby užívající návykové látky, je velmi zatížen oběhový systém a další vnitřní orgány. Ve většině 23

případů má závislý různá onemocnění: je HIV pozitivní, nebo se u něj projevila nemoc AIDS. Může se u něj vyskytovat hepatitida typu B, C. Má hepatitidu C. Celkový stav uživatele návykové látky je kritický. 

Psychický dopad návykových látek na jedince v tomto směru je obdobné, jako dopadu somatického. Po psychické stránce tělo narkomana strádá úplně stejně. Dochází ke zhoršení paměti a pozornosti, myšlení je zpomalené, je velmi výrazné zhoršení v oblasti emocí atd.



Sociální dopad návykových látek na jedince: člověk, který je závislí na návykových látkách, má vážné problémy s dodržováním pravidel, která si stanovila společnost. Pohrdá ostatními lidmi ve společnosti a to i ve společnosti narkomanů, nedodržuj zásady hygieny, často se uchyluje ke kriminalitě a k prostituci. Dochází zde k naprostému sociálnímu úpadku člověka závislého na návykových látkách.

Sociální dopad společnosti na drogově závislého: 

Většinová společnost návykové látky (kromě alkoholu, cigaret a tabáku a léků předepsaných od lékaře) netoleruje. Proč? Odpověď na tuto otázku se ohledem na výše popsané projevy uživatele drogy nachází předchozím odstavci. K této netoleranci návykových látek, ať už z pohledu tělesného, nebo z pohledu psychického musíme ještě přidat jeden důležitý argument, který charakterizuje uživatele návykové látky a tím je absolutní neschopnost dodržovat normy dané společností. Tím se většinová společnost cítí ohrožena a tomu odpovídá i její reakce. Společnost je nastavená na dodržování pravidel a jejich nedodržování se „trestá“. Trestem pro uživatele návykových látek je odvržení společností.

O sociálním důsledku v závislosti na nealkoholových drogách: Vágnerová (2008, s. 573) říká, „že postoj české společnosti ke konzumentům drog je odmítavější a více odsuzující než k lidem, kteří pijí alkohol. Je zde silná tendence drogově závislé stigmatizovat a sociálně izolovat. S tím souvisí i negativní očekávání a nedůvěra v možnost nápravy. Člověk užívající drogy tak získá nálepku narkomana, který není z hlediska společnosti přijatelný“(Vágnerová, 2008, s. 573). „Závislost na psychoaktivních látkách má i významné sociální důsledky, které často vyplívají z psychických změn a odlišného chování těchto lidí. Závislý jedinec přestává respektovat příslušné normy, neplní své povinnosti, přestává chodit do zaměstnání“ (Vágnerová, 2008, s. 574). Formy pomoci lidem užívajícím návykové látky, nebo jejích potencionálním uživatelům 24

Formy pomoci lidem užívajícím, nebo jejich potencionálním uživatelům návykové látky jsou následující: 1. Prevence potencionálních uživatelů: předcházení problému (přednášky odborníků, kteří se věnují práci s drogově závislými, vlastní přednášky, které si připravují lidé, kteří se zdárně „vyléčili“ ze závislosti, přednášky školních metodiků na školách atd.). 2. Vlastní pomoc uživatelům návykových látek: (výměna injekčních stříkaček a ostatních materiálů streeworkery nebo v K centrech, léčba závislostí v komunitách, ambulantní léčba ve specializovaných lékařských zařízeních apod. Více k této problematice pomoci uživatelů drog uvádí i Šťastná, Šúcha (2010, s. 40, 41). Více k formám pomoci uživatelů návykových látek říká (Hajný in Vodáčková, 2007 s. 434, 435): 1. Streework (terénní práce): určená všem uživatelů drog a především těm, kteří se nedostávají do kontaktu s dalšími formami péče. 2. Kontaktní centra: místa, kde lze z části anonymně měnit jehly, získat informace o léčbě a zdravotních rizicích. 3. Ústavní léčba na psychiatrii: obvykle zhruba dva měsíce na oddělení, které se specializovaně zabývá léčbou závislostí. 4. Léčba v terapeutické komunitě: terapeutické komunity jsou převážně v nestátním sektoru. 5. Ambulantní služby a AT poradny: řadu problémů se závislostí lze řešit docházkou k terapeutovi. 6. Doléčovací centra: doléčovací centra poskytují škálu služeb pro klienty, kteří prošli léčbou v ústavní, nebo terapeutické komunitě. 7. Specializované zařízení pro dospívající: v současnosti existují v ČR tři zařízení, které poskytují pobytovou léčbu výhradně dospívajícím od 15 let. 8. Substituční terapie: v posledních letech některá zdravotnická zařízení nabízejí substituční léčbu nebo metadonovou detoxikaci. (Hajný in Vodáčková, 2007, s. 434, 435). Jiný názor na formy pomoci uživatelům návykových látek oproti (Hajnému in Vodáčková, 2007 s. 434, 435), má (Vágnerová 2008 s. 576), která nepřímo cituje jiné autory (Rahn a Mahnkopf, 2000); Thom, 2001; Brown, 2001), kteří mají na léčbu uživatelů návykových látek tento názor: 

Při léčbě abstinenčních příznaků, je důležitá farmakologická léčba.



Významnou součástí léčby uživatelů návykových lýtek je léčebný režim.

25



Důležitou součástí léčby drogově závislých jsou psychoterapeutické metody (hlavně metody kognitivně – behaviorální, arteterapie apod.).



Důležitá je práce s rodinou, rodinná a manželská terapie.



Svépomocné skupiny např.: skupina bývalých alkoholiků může být užitečnou v léčbě osob konzumujících návykové látky.



Socioterapie.

26

3 Vymezení pojmu střední škola Střední škola: je škola, která umožňuje studentům vystudovat všeobecné střední vzdělání, nebo odborné střední vzdělání či úplné střední vzdělání. Středních škol může být několik typů: 

Gymnázia čtyřletá (státní, církevní nebo soukromá).



Gymnázia šestiletá (státní, nebo soukromá).



Gymnázia osmiletá (státní, církevní nebo soukromá).



Střední odborné školy (státní nebo soukromé)



Střední odborná učiliště

Tvrzová in Vališová, Kasíková a kol. (2007, s. 91) tvrdí, že: 

„Gymnázia – všeobecně vzdělávací diferencované školy připravující především pro vysokoškolské studium. Existují gymnázia osmiletá, šestiletá, čtyřletá. Zakončení – maturitní zkouška)“.



„Střední odborné školy připravují pro výkon odborných činností (technicko – hospodářských, ekonomických, pedagogických, zdravotnických, sociálně – správních, správních). Délka denního studia – max. čtyři ročníky. Zakončení – maturitní zkouška“.



„Střední odborná učiliště připravují pro výkon dělnických povolání (obvykle tříleté studium zakončené závěrečnou zkouškou), popřípadě náročných dělnických povolání (obvykle čtyřleté studium zakončené maturitní zkouškou)“ (Tvrzová in Vališová, Kasíková a kol., 2007, s. 91).

Jak nám dokazují oba předchozí odstavce, středoškolské školství, respektive střední školy a gymnázia v České republice jsou na velmi vysoké úrovni.

27

MAPKA. Střední školy. [online]. 2015. [vid. 2015 – 07 – 07]. Dostupné na internetu:.

V okrese Teplice je celkem 12 středních škol. 7 škol patří kategorie veřejných státních škol, 4 jsou školy soukromá a 1 škola je školou církevní. Veřejné školy: 1. Gymnázium, Teplice; 2. Gymnázium a Střední průmyslová škola, Duchcov; 3. Střední škola stavební, Teplice; 4. Střední škola obchodu a služeb, Teplice; 5. Základní škola a Střední škola Krupka; 6. Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola, Teplice; 7. Konzervatoř, Teplice. Soukromé školy: 1. Střední škola technická AGC a.s. Teplice 3; 2. Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola s. r. o., Dubí III – Pozorka; 3. GYMNÁZIUM Jana Amose Komenského s.r.o., Dubí u Teplic; 4. Základní škola a praktická škola Arkádie, o.p.s., Teplice. Církevní škola: Biskupské gymnázium, Základní škola a Mateřská škola Bohosudov, Krupka

28

4 Problematika drog v České republice Problematika drog v České republice je stejně složitá, jako je složitá problematika drog v okolních státech Evropské unie. Problematika drog v České republice je totožná s problematikami drog v ostatních státech Evropské unie. Více jsou problematikou drog postiženy ty kraje České republiky s velkými městy (Praha, Ostrava, Plzeň). Dále jsou problematikou drog postiženy kraje České republiky a města Ćeské republiky s velkým procentem nezaměstnanosti, a dále oblasti, kde je velké procento sociálně vyloučených obyvatel (Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj atd.). Na drogovou problematiku v České republice se zaměřuje velké množství institucí, dvě nejvýznamnější si nyní blíže přiblížíme: 1. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky: je poradním orgánem vlády České republiky, jehož činnost zajišťuje Úřad vlády České republiky. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky je institucí, která uskutečňuje protidrogovou politiku jak na celonárodní úrovni, tak na úrovni jednotlivých krajů a samospráv. 2. Součástí pracoviště Úřadu vlády České republiky je instituce, která se jmenuje: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. 4.1 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Termín vzniku Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky se datuje k 19. 6. 2002. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky předkládá vládě České republiky základní dokumenty protidrogové politiky: 

Národní strategii protidrogové politiky.



Akční plán realizace národní strategie protidrogové politiky

Kiššová (2011, s. 5) říká, že: „nová národní strategie je poprvé definována jako dlouhodobý strategický dokument v délce devíti let. Časový horizont a její dlouhodobý strategický charakter jsou pravděpodobně tím hlavním, čím se liší od svých předchůdkyň. Až dosud měla Česká republika v oblasti drog střednědobé strategické dokumenty (na období 4 – 5 let), které v různé míře stanovovaly i konkrétní řešení problémů“ Kiššová (2011, s. 5), dále uvádí, že: „tato strategie má jednotlivým subjektům aktivním v protidrogové politice sloužit zejména jako průvodce ukazující směr, kterým se protidrogová politika bude ubírat v následujících devíti letech, a definovat východiska a principy, které vláda považuje za účinné a nosné pro řešení problematiky návykových látek“ (Kiššová, 2011, s. 5). 29

Podrobnější a aktuální informace jsou pro veřejnost dostupné na webových stránkách: www. drogy- info.cz. 4.2 Národní monitorovací středisko pro drogové závislosti Je součástí sekretariátu Úřadu vlády České republiky a má za úkol monitorovat situace v oblasti psychotropních látek. 4.3 Problematika drog v České republice Kalina, Bém a Radimecký soudí (2003, s. 33), že: Vývoj v užívání drog, jejichž sociální dopad může a nemůže být tolerovatelný, se mění. Výrazně se zvyšuje užití marihuany, extáze a dalších tzv. party drog, na rozdíl od např. heroinu a pervitinu, kde má vývoj setrvalý stav a s podivem v Praze se užití heroinu dokonce snižuje.

Problematika drog v České republice – 2012 – 2015. V posledních letech, přesněji letech 2012 – 2015 je drogová problematika na vzestupu, nejvíce se to projevuje v oblasti konopných drog. Nejoblíbenější drogou tuzemského drogového trhu je marihuana, tato konopná droga je zejména oblíbená mezi mladými lidmi do 26 let věku. Na druhém místě v oblíbenosti drog je „taneční droga Extáze“, tato droga je zejména oblíbená mezi mladými tanečníky ne diskotékách a na mezi účastníky techno párty. Na dalším místě v oblíbenosti jsou drogy na bázi amfetaminů, dále hlavně pervitin a kokain. Zajímavé je, že heroin, který v jiných státech evropské unie vede, mezi českými uživateli drog není v tak velké oblibě. Naopak ve velké oblibě mezi uživateli návykových látek je alkohol, cigarety a jiné tabákové výrobky. Dá se tedy říci, že je drogová scéna až na konopné drogy stabilní. Obecně bychom mohli konstatovat, že mezi nejoblíbenější drogy drogové scény v České patří kanabioidy, následované „taneční drogou extáze“, mezi drogami, které jsou „tolerované“ ve společnosti vede alkohol, společně s cigaretami a jinými tabákovými výrobky. 4.3.1 Problematika drog v Ústeckém kraji Ústecký kraj je v problematice drog na předním místě mezi ostatními kraji celé České republiky. Přispívá k tomu hlavně skladba obyvatel Ústeckého kraje, 13% všech obyvatel Ústeckého kraje je nezaměstnaných, počet uchazečů o práci, kteří jsou vedení na úřadu práce,

30

vzrostl na 57480. Dále k těmto specifikům můžeme přidat i rozložení měst a vesnic v Ústeckém kraji. Mnoho těchto měst a vesnic v příhraničí sousedí se Spolkovou republikou Německo a s Polskou republikou. Velké množství těchto měst a vesnic v příhraničí je poloprázdných, takže se v těchto oblastech se daří pěstírnám drog a „varnám“ pervitinu. Velká města, ale především malá města a vesnice jsou poměrně hodně rozlehlá a nalézt výrobnu pervitinu, nebo pěstírnu marihuany dá poměrně velkou práci. K tomuto jevu samozřejmě přispívá i velké procento vietnamské komunity, která v posledních letech převzala roli ve vaření pervitinu i v pěstování kanabioidní drogy – marihuany. Dalším důležitým specifikem, proč je Ústecký kraj mezi prvními kraji v problematice drog je fakt, že ve Spolkové republice Německo je mezi mladými lidmi velice oblíbena stimulační droga Pervitin, která se právě nelegálně vyrábí „v České republice“. Obliba stimulancia typu Pervitin v SRN roste, sami Němci Pervitin nazývají familiérně „Czecho“. Obdobný názor na problematiku závislosti v Ústeckém kraji má Krpišová (2014, s. 9), která uvádí, že: „Problematika závislostí je v Ústeckém kraji velice rozšířena a úzce souvisí s kumulací sociálně patologických jevů na tomto území. Nabídka drog je vysoká a jejich dostupnost je velmi snadná i pro mladistvé uživatele. Více informaci k problematice drog v Ústeckém kraji přináší Krpišová (2014, s. 9 -11). Rada Ústeckého kraje, který si plně uvědomuje problematiku drog v Ústeckém kraji, doporučila ke schválení vlastní strategii protidrogové politiky Ústeckého kraje. Tato strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje byla schválena 15. prosince 2014. Jak říká Krpišová (2014 s. 4): „krajská Strategie protidrogové politiky vychází z koncepce Národní strategie protidrogové politiky a respektuje jako účinný přístup k řešení problematiky závislostí komplexní, multidisciplinární a vyvážený přístup, který vychází z celospolečenské spolupráce na všech úrovních (Krpišová, 2014, s. 4). Jak dále říká Krpišová (2014, s. 4): „hlavní cíl Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje je totožný s hlavním cílem Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018: Snížit v Ústeckém kraji užívání všech typů drog a potencionální rizika a škody související s užíváním drog, které mohou jednotlivcům a společnosti nastat (Krpišová, 2014, s. 4) K tomuto snížení užívání drog v Ústeckém kraji mají pomoci: 1. Role Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje, 2. Hlavní cíl Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje, 3. Funkce Strategie protidrogové politiky, 4. Přístupy protidrogové politiky a 31

5. Pilíře protidrogové politiky Ústeckého kraje 6. Více k tomuto problému uvádí Krpišová (2014, s. 4). Péče o uživatele návykových a psychotropních látek v Ústeckém kraji Podle Krpišové (2014, s. 9) je sdělení následující: Ústecký kraj nabízí základní nabídku služeb klientům ohroženým užíváním drog nebo již závislým, či jejich blízkým v oblasti předcházení užívání drog, léčení a znovu začleňování do společnosti, a to dostupné a v dostatečném množství. Najdeme zde 6 neziskových organizací nabízejících 25 možností protidrogové prevence- 9 kontaktních center, 8 terénních programů, 3 služby následné péče, 1 terapeutická komunita a 4 odborná poradenství, která působí ambulantně. Tyto ověřené služby dlouhodobě nabízí a finančně spoluzajištuje kraj a obce. Jak uvádí dále Krpišová (2014, s. 10): o závislé uživatele omamných a psychotropních látek se po lékařské stránce všestranně postarají na detoxikační jednotce v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, dále na oddělení substituční léčby. Po psychické stránce, se o uživatele návykových a psychotropních látek postarají lékaři buď formou ambulantní a při pobytové léčbě na psychiatrickém oddělení. Tyto lékařské a psychiatrické hospitalizace nabízí a zajišťuje také Primariát závislostí Psychiatrické nemocnice Horní Beřkovice, který nabízí jednak lůžkovou péči uživatelům psychotropních a návykových látek, a jednak ambulantní psychiatrickou léčbu.

4.3.1.1 Problematika drog na středních školách v Teplicích a okolí Problematika drog na středních školách v Teplicích a v blízkém okolí není větší, nežli obdobné problematiky drog na jiných středních školách v dalších krajích České republiky. Abychom dobře pochopili problematiku drog na středních školách v Teplicích, musíme se nejprve podívat na drogovou problematiku v Teplicích jako na celek. Problematika drog v Teplicích Lázeňské město Teplice se potýká s problematikou drog podobně, jako ostatní statutární města v Ústeckém kraji i v celé České republice. Jak už bylo dříve popsáno, důvody problematiky drog v Teplicích jsou stejné, jako v jiných městech Ústeckého kraje. Těmi nejdůležitějšími důvody jsou: 1. Skladba obyvatelstva. 2. Velké procento sociálně vyloučených a tím pádem závislých na sociálních dávkách. 3. Velké procento uchazečů o práci. 32

4. Velké procento vietnamské komunity. 5. Blízkost hranice se Spolkovou republikou Německo. 6. Velké množství nemovitostí, kde lze pěstovat Marihuanu, nebo vyrábět Pervitin. Ve statutárním městě Teplice, jsou místa, ať už jsou to kluby, herny, nebo volná prostranství, kde lze sehnat v jakoukoliv dobu omamnou látku. Mezi nejoblíbenější drogy v Teplicích patří alkoholické nápoje, cigarety a tabákové výrobky. Mezi drogami nelegálními je to, Marihuana, Pervitin a v menší míře Extáze. Problematika drog je na středních školách v Teplicích následující: mezi studenty středních škol vede alkohol a kouření cigaret a jak již jsem napsal v jedné z předchozích kapitol, je velice oblíbené i kouření tabáku z vodních dýmek. Alkohol popíjejí studenti na různých oslavách a párty, méně popíjejí alkohol v restauracích, klubech apod., a to hlavně z důvodu častých kontrol Policie ČR a Městské policie Teplice. Co se cigaret a tabáku týče, cigarety kouří studenti středních škol všude, krom venkovních a vnitřních prostor středních škol, kde je kouření cigaret, popíjení alkoholu a aplikování návykových látek přísně zakázáno. Co se nelegálních návykových látek týká, vede mezi studenty středních škol v Teplicích Marihuanu, tuto kanabioidní drogu kouří mladí lidé většinou doma na „párty“, nebo na koncertech hudebních skupin, eventuelně na místech, jako jsou třeba skateboardové rampy, kde se schází mladí lidé a projíždějí se na skateboardu. Extázi, LSD a jiné návykové látky si studenti středních škol aplikují jen ve velmi malém počtu případů.

33

5 Primární, sekundární a terciární prevence v Teplicích V předchozí kapitole jsme se zaměřili na problematiku drog na středních školách v Teplicích, nyní bychom se rádi ve stručnosti zmínily o prevenci obecně a následně o školním metodikovi prevence a jeho úloze v rámci prevence rizikového chování. Kalina (2003, s. 17) říká, že: Mechanismy, které mají zmenšit zájem o drogy, nazýváme termínem prevence. Tu dle WHO klasifikujeme takto:  primární prevence – je snaha znepřístupnit drogu lidem, kteří ji zatím neužili, nebo její první užití oddálit do pozdějšího věku.  sekundární prevence – je snaha předejít trvalému užívání drog, které vede i k závislosti a to pomocí včasné intervence, poradenství a léčby.  terciální prevence – je snaha předejít zdravotním komplikacím a sociálnímu vyloučení, které plynou z užívání drog. Jde např. o nápravu sociálních vazeb, úspěšné dokončení léčby,

podporu

v abstinenci,

ale

také

předcházení

zdravotních

komplikací

u

neabstinujících uživatelů (Kalina, 2003, s. 17). V rámci středních škol se setkáváme s primární a sekundární prevencí. Každá škola má zpracovaný minimální program prevence, jehož cílem je vytvoření a udržení optimálního sociálního klimatu ve škole. Hlavním koordinátorem je školní metodik prevence. 5.1 Školní metodik prevence Školní metodik prevence se věnuje studentům středních škol, když mají nějaký problém, třeba problém s návykovými látkami. Náplň práce školní metodika prevence Školní metodik prevence je vlastně vyškolený učitel, nebo jiný pověřený pedagogický pracovník, který studentům poskytuje rady a podává informace o všech rizicích, které mohou studenty středních škol potkat. Slavíková a Zapletalová (2010, s. 82, 83) říká, že: „školní metodik prevence vykonává činnosti metodické, koordinační, informační a poradenské. O těchto činnostech vede písemnou dokumentaci (Slavíková, Zapletalová, 2010, s. 82, 83). Více k této problematice, tedy k problematice školního metodika prevence uvádí Slavíková, Zapletalová (2010, s. 83, 84). Metody práce školního metodika prevence: 

Pořádání besed pro studenty s odborníky na léčbu návykových látek. 34



Pořádání besed pro studenty s vyléčenými narkomany (bezprostřední zážitek)



Pořádání výjezdních kurzů s problematikou návykových látek pro studenty.



Pořádání zájezdu do zahraničí pro studenty (sledování jiného životního stylu).



Pořádání letních soustředění s problematikou návykových látek pro studenty.



Pořádání filmových představení s problematikou návykových látek.



Pořádání workshopů, dílen s problematikou návykových látek.

V případě, že má školní metodik prevence u studenta podezření na konzumaci omamné nebo psychotropní látky, upozorní rodiče, nebo zákonného zástupce dotyčného studenta. Rodič, nebo zákonný zástupce následně volí druh služby: 

Dětské oddělení nemocnice v Teplicích.



Dětskou psychiatrickou ordinaci MUDr. Albína Zajoncové



Kontaktní centrum WHITE LIGHT I v Teplicích. WHITE LIGHT I je kontaktní a poradenské centrum, které poskytuje služby sociální prevence uživatelům návykových látek.

35

6 Zhodnocení teoretické části bakalářské práce Snažil jsem se vycházet z ověřených pramenů a z odborných knih renomovaných autorů, kteří, problematice návykových látek věnují. Plně si uvědomuji složitost daného problému a doufám, že i tato moje práce přispěje k lepší informovanosti o návykových látkách na SŠ. Závěr – shrnutí teoretické části bakalářské práce V teoretické části bakalářské práce, jsem se snažil popsat problematiku drog na středních školách. Abych mohl popsat tento velice diskutovaný problém, musel jsem nejdříve popsat drogu, jinak řečeno návykovou látku z odborného hlediska. Po popsání návykové látky jsem popsal co je to vlastně závislost a jaký je průběh závislosti na alkoholu, tabáku a jiných návykových látkách. V další části bakalářské práce jsem popsal, co jsou to vlastně střední školy, jak se dělí střední školy a jakou mají náplň. Po té následoval popis problematiky drog v České republice, jak problematiku drog řeší vláda České republiky i další poradní orgány vlády České republiky. Další kapitola teoretické části popisovala problematiku drog v Ústeckém kraji a její řešení z pohledu Ústeckého kraje. Po té následovala problematika drog v Teplicích a okolí a možnosti jejího řešení. Konec teoretické části bakalářské práce se věnoval práci školního metodiky prevence a jeho metodám práce se studenty středních škol.

36

7 Praktické zpracování problému V teoretické části jsme zaměřili svou pozornost na závislostní problematiku. V rámci empirického šetření bude naše pozornost zacílena na střední školy, protože jsme se domnívali, že o tomto tématu, tedy o problematice drog na výběrových středních školách se zaměřuje méně odborného textu a kvalifikačních prací. Cíl bakalářské práce byl proto zaměřen na problematiku abúzu drog na třech typech středních škol v okrese Teplice v Ústeckém kraji a předurčil i cíle praktické části. Cílem empirické části bakalářské práce bylo buď potvrdit, nebo vyvrátit základní tezi, „zda jsou drogy závažným sociálním negativním jevem na středních školách“. Vzorek sledovaný výzkumně v naší bakalářské práci reprezentoval studenty tři typů středních škol, abychom mohli, v empirické části, co možná nejpřesněji zmapovat skutečnost výskytu drog u středoškoláků a posoudit, zda drogy jsou výrazným negativním jevem v těchto školských zařízeních. 

Etapy bakalářské práce

V první etapě byla příprava provedena pomocí studia odborných zdrojů. Navazoval konstrukcí vlastního dotazníku., který zohledňoval nároky na tvorbu dotazníku a navazoval na dotazníky této oblasti. Vlastnímu vytvoření dotazníku předcházela mezi studenty krátká sonda, jak rozumí pojmu „droga“. Pod tímto pojmem studenti vnímají drogy typu alkohol, cigarety, tabák, jako drogy legální. V dotazníku byl použit termín „droga“ v tomto významu. Posledním krokem této etapy bylo stanovení cíle práce včetně následné distribuce dotazníku a organizace průzkumu. V druhé etapě byl realizován vlastní průzkum, především oslovení jednotlivých škol včetně následné distribuce dotazníku a oslovení zmíněných tří typů škol. Poslední etapa byla zaměřena na analýzu získaných údajů včetně ověření stanovených předpokladů a cíle práce a na zpracování a závěrečné hodnocení. Informační příprava výzkumu je ta část výzkumu, která umožní badatelovi orientovat se v problematice. Je to studium do té doby publikované literatury, pomocí které badatel získá přehled o tom, co se v dané problematice zkoumalo a na co se přišlo. Badatel získá teoretické základy, které jsou předpokladem pro precizní pochopení výzkumného problému. Toto mu pomůže vymezit základní pojmy, se kterými bude ve výzkumu pracovat. Studium literatury dává práci pevnou linii a ochraňuje autora před mnohými chybami, a to jak v pochopení samotného problému, tak i při jeho zpracování (Turek, 1998, s. 25). 37

7.1 Cíl praktické části Cílem praktické části bylo zmapovat drogovou problematiku Ústeckého kraje okresu Teplice na třech typech středních škol – na klasickém gymnáziu, Biskupském gymnáziu a Hotelové škole u studentů ve věkové kategorii 16 – 18 let a potvrdit či vyvrátit, zda jsou drogy závažným negativním sociálně patologickým jevem u mládeže ve věku 16 – 18 let. 7.1.1 Stanovení předpokladu výzkumu Cíl empirické části bakalářské práce sleduje průzkumné ověření, pomocí stanovených předpokladů 1. až 3. a navazujícími podpůrnými zjištěními, kdy bylo plánováno provedení strukturovaného rozhovoru a závažnosti výskytu drog ve třech typech středních škol se školními metodiky prevence Dále se jako nejohroženější typ střední školy předpokládá prostředí hotelové školy Stanovení předpokladu 1. a 3. je umožněno a připraveno v samotné konstrukci dotazníku, protože dotazníkové položky můžeme rozdělit do dvou nosných celků. Na celek položek A, kde jsou kladeny přímé otázky na užití drog a na celek B, kde jsou kladeny otázky nepřímé, které zjišťují časté okolnosti, které doprovázejí užívání drog, a to u studentů od 16 do 18 let. Předpoklady se proto zaměřují na celky otázek A, B. Předpoklad č. 1, zpracovává výpovědi respondentů na přímé dotazování se na užití drogy u sledovaného souboru studentů všech tří typů škol, aby byla posouzena závažnost prosycení ohrožení drogou u středoškolských studentů. Předpoklad č. 2, předpokládá vyšší výskyt rizikových faktorů abúzu drog, zjištěných přímím dotazováním pomocí položek celku A v hotelové škole. A to pro jejich kontakt s realitou subkultur a s ohledem na lokalitu, kde se škola nachází. Předpoklad č. 3, který navazuje a vyhodnocuje kvalitativně celek položek B, sleduje prostoupení šetřeného vzorku negativními doprovodnými jevy, které jsou v literatuře uváděny, jako negativní jevy doprovázející užívání drog. Předpoklad třetí zpracovává nepřímé dotazování, a využívá dílčích předpokladů. Výsledky získané ověřením předpokladů se doplňují dále dalšími dílčími šetřeními, a mají jak kvalitativní, tak kvantitativní charakter. Jsou nalezeny také trendy ve výpovědích respondentů, a to v kapitole Závěrečná sumarizace výsledků. Zpracování položek v jednotlivých předpokladech je provedeno tímto způsobem: U předpokladů č. 1 a 2 je užito k ověření předpokladů položek celku A: otázky č. 5, 7, 8, 9, 11, 12, 13 U předpokladu č. 3 je užito k ověření předpokladu položek celku B: otázky č. 14, 15, 16. 38

Předpoklad č. 1 Pomocí položek celku A, zacílených přímím dotazováním ke zjištění užívání drogy s negativními následky pro školní výsledky, budou zjištěny pozitivní odpovědi u středoškolských studentů všech tři typů sledovaných škol nejméně na 20 % hladině souhlasných odpovědí s výskytem abúzu drog. Předpoklad č. 2 Pomocí položek celku A, zacíleným přímím dotazováním k zjištění užívání drogy s negativními následky pro školní výsledky, budou zjištěny pozitivní odpovědi s nejvyšší sumární procentuální hladinou u respondentů hotelové školy ve srovnání s respondenty gymnázií. Předpoklad č. 3 U položek oddílu B, nepřímo se dotazujících na negativní jevy (s dopady na školní výsledky) „možných následků abúzu drogy“ bude zjištěna nejméně 50 % hladina souhlasných odpovědí s výskytem negativních jevů, a to nejméně u 70 % položek celku B 

Dílčí předpoklady průzkumu

3.1 Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „chození za školu“ nejméně na 50 % hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka dotazníku č. 5). 3.2 Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „zameškané hodiny“ nejméně na 50 % hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka dotazníku č. 6). 3.3 Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „pozdní příchod do školy“ nejméně na 50 % hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka dotazníku č. 7). 3.4 Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „jsem ve škole rozrušený“ nejméně na 50 % hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka dotazníku č. 8). 39

3.5 Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „ve škole se nudím“ nejméně na 50 % hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka dotazníku č. 9). 3.6 Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „zhoršení prospěchu“ nejméně na 50 % hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka dotazníku č. 11). 3.6 Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „zhoršení prospěchu ve více předmětech“ nejméně na 50 % hladině souhlasných odpovědí. (zpracována otázka č. 12). 3.7 Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „cítím se ve škole nevítaný“ nejméně na 50 % hladině souhlasných odpovědí. (zpracována otázka č. 13). Doplňující zjištění bylo předem stanoveno jako, kvalitativní analýza strukturovaných rozhovorů s metodiky prevence škol, kde šetření probíhalo. Kvalitativní šetření během strukturovaného rozhovoru a určení celků ve výsledcích, je blíže uvedeno v kapitole „Sumarizace výsledků“. 7.2 Použité metody výzkumu K získání dat, které by dále mohly být platné, jsme využili metodu explorativní, kde se získává zjištění z výpovědi respondentů. Jednak jsme konstruovali, jako hlavní metodu sběru dat za pomoci dotazníku „k zjištění problematiky drog na středních školách“, zaměřeného na dospívající populaci ve věku 16 – 18 let identifikující rizikové oblasti abúzu drog za účelem šetření vzorku studentů tří typu středních škol (dotazováni byli studenti Teplického gymnázia, Biskupského gymnázia a Hotelové školy v Teplicích). Dotazník „k zjištění problematiky drog na středních školách“ byl distribuován studentům Teplického gymnázia, Biskupského gymnázia a Hotelové školy a umožnil kvantitativní vyhodnocení pomocí procentuálního zhodnocení. Jako doplňující metoda ke sběru dat, byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor, jsme vedli se školními metodiky prevence na gymnáziích a na

40

střední škole. Byla provedena obsahová analýza těchto rozhovorů, která doplňuje výsledky těchto šetření. Dotazník, jeho užití, je opodstatněno, jako nejfrekventovanější explorativní metody k získávání údajů. Dotazník, je především určen k hromadnému získávání údajů. Proto se dotazník považuje za efektivní výzkumný nástroj, kdy jím můžeme získat velké množství informací při malé investici času. Záměr mapujícího výzkumu je užitím dotazníkového šetření realizován odpovídajícím způsobem. Dotazník „ k zjištění problematiky drog na středních školách“ pro dospívající 16 – 18 let a identifikující rizikové oblasti je realizován pomocí 17 uzavřených otázek. Uzavřená otázka je taková otázka, která nabízí jasně specifikované odpovědi. Úlohou respondenta je zakroužkovat vhodnou odpověď. Hotové odpovědi si musí badatel připravit na základě zkušeností, poznání problematiky prostřednictvím literatury a na základě předvýzkumu. Sonda byla, i v našem případě provedena ke zkvalitnění dotazníkovou podobou nebo může jít o interview. Výhodou uzavřených otázek je jejich lehké zpracování. Zhodnotitel sumarizuje, kolikrát respondenti odpovídali na každou alternativu (Gavora, 2000, s. 125). Dotazník je složen ze tří částí. V úvodní části je respondent seznámen s účelem dotazování a je mu zajištěna míra anonymity a etického kontextu užití dotazníku, dále se zjišťují tvrdá data, především pohlaví, věk, student v jaké škole a další data. V těle dotazníku jsou uvedeny jednotlivé položky, které jsou v této práci přiblíženy blíže. Dotazník uzavírá v závěrečné části, poděkování. Tělo dotazníku se skládá ze 17 položek, které lze specifikovat. Položky č. 5, 7, 8, 9, 11, 12, 13 kladou otázky, které se nepřímo dotazují na užívání drog – celek položek B. Celek položek celku B se dotazují na původní jevy, které zpravidla abúzus drog doprovázejí. Tyto položky jsou velmi významné, protože mohou skutečnost rizik drogové závislosti lépe zrcadlit, než položky celku A. Položky č. 14, 15, 16, které se přímo dotazují na abúzus drogy. Skutečnost kontroly v přímých otázkách je vysoce pravděpodobná, vzhledem tabulaci tématu abúzu drog. Dotazník dále umožňuje u některých položek volbu odpovědi „nechci odpovědět“, které mohou orientačně nahrazovat kontrolu pravdivostí odpovědí. Dotazník v některých položkách uvádí i stupně prosycení negativním jevem, což umožňuje zachytit trend – stoupající či klesající, vzhledem k prosycení populace šetřeného vzorku negativním jevem. Viz blíže kapitola „Sumarizace výsledků výzkumu“.

41

Dotazník „k zjištění problematiky drog na středních školách“ současně zjišťuje u respondentů, jaké školy jsou – Gymnázia, Biskupského gymnázia, Hotelové školy, a proto dotazník umožňuje, výpovědi respondentů z jednotlivých škol porovnat v diferencovanějším pohledu na stav v jednotlivých školách, (viz níže). Dále jsme v empirické části bakalářské práce použili Interview – rozhovor. Rozhovor jsme opět vedli se školními metodiky prevence ve vybraných školských zařízeních. Interview – rozhovor je významnou metodou, která umožňuje zachytit nejenom fakta, ale umožňuje proniknout hluboko do motivů a postojů respondentů. Při interview je možno sledovat i některé vnější reakce respondenta a podle nich potom pohotově usměrňovat další průběh kladení otázek (Gavora, 2000, s. 138). 7.3 Průběh a organizace výzkumu Dotazníkové šetření a navazující rozhovory byly realizovány na páteřních školách Ústeckého kraje okresu Teplice. Okres Teplice čítá celkem 12 středních škol. Z toho 4 Gymnázia, 1 Konzervatoř. Dalším kritériem výběru byla prestiž jednotlivých škol. Z tohoto důvodu vyl průzkum realizován na Teplickém gymnáziu, Biskupském gymnáziu v Bohosudově a na Hotelové škole v Teplicích, která je v tomto okrese jediná svého druhu. Hotelová škola byla zvolena záměrně, neboť studenti realizující praxe v tomto oboru se dostávají do styku s návykovými látkami (alkohol, cigarety, tabák). Tedy jsou vystaveni vyššímu riziku, neboť návykové látky jsou přirozenou součástí tohoto prostředí. Ve snaze vyrovnaných vzorků v jednotlivých školách, co do počtu, věku, pohlaví, byly voleny v každé škole ty třídy, pro empirické šetření, které se vyrovnávají vzájemně velmi podobnými parametry. Administrace dotazníku Dotazníky byly administrovány elektronickou poštou. Celkem bylo rozesláno 80 dotazníků. Vyplněných dotazníků k vyhodnocení bylo zasláno 60 dotazníků. Snaha o vyrovnané vzorky, byla ale mařena velmi nízkou návratností dotazníků z Hotelové školy. 7.4 Popis průzkumného vzorku Průzkumným vzorkem naší bakalářské práce byly studenti a studentky výběrových gymnázií a střední odborné školy v Teplickém okrese. Věk studentů 17 – 18 let. Poměr studentů a studentek byl 50 %.

42

7.5 Výsledky a jejich interpretace Struktura výzkumného vzorku podle pohlaví Zastoupení respondentů podle pohlaví Škola

Žena

%

Muž

%

Celkem

Teplické gymnázium Biskupské gymnázium

16

57,14

12

42,86

28

10

55,56

8

44,44

18

Hotelová škola

8

57,14

6

42,86

14

Celkem

34

56,67

26

43,33

60

Tabulka č. 1. Jakou školu navštěvujete?

Škola

Počet respondentů

%

Teplické gymnázium

28

46,67

Biskupské gymnázium

18

30,00

Hotelová škola

14

23,33

Celkem

60

100,00

Ze sledovaných údajů vyplývá, z celkového počtu 60 osob spadá 28 studentů (46,67 %) na Teplické gymnázium, 18 studentů (30 %) na Biskupské gymnázium a 14 studentů (23,33 %) chodí do Hotelové školy. Zastoupené školy, nesplňují vzorec středoškolského systému škol v Teplicích. Teplické gymnázium je páteřní škola Ústeckého kraje, která pojímá většinu studentů s výborným prospěchem. Biskupské gymnázium je střední školou, která je řízena Litoměřickou diecézí a splňuje požadavky humanitně založených studentů. Hotelová škola je střední škola s dlouhodobou historií v oboru gastro a cestovního ruchu.

43

Tabulka č. 2. Kolik je Vám let?

Škola

16 let

%

17 let

%

18 let

%

Více

Teplické gymnázium

1

1,67

16

26,67

11

18,33

0

Biskupské gymnázium

0

0,00

12

20,00

6

10,00

0

Hotelová škola

0

0,00

10

16,67

4

6,67

0

Celkem

1

1,67

38

63,34

21

35,00

0

Ze zjištěných údajů vyplývá, že většinu studentů Teplického gymnázia je možné zařadit do kategorie 16 let (1,67 %), 17 let (26,67 %), a 18 let (18,33%), 18 let a více nemá žádný ze studentů. Studenti Biskupského gymnázia věkově spadají do kategorie 17 let (20 %), 18 let (10%). Do kategorie 16 let (0 %) nespadá žádný ze studentů a do kategorie 18 a více let (0 %) nespadá také žádný ze studentů. Studenti Hotelové školy spadají do věkové kategorie 17 let (16,67 %), 18 let (6,67 %). Do věkové kategorie 16 let (0 %) nespadá žádný ze studentů a do věkové kategorie 18 a více let nespadá také žádný ze studentů. Věkové rozložení 18 let, 17 let a 16 let opět zapadá do věkového průměru studentů Teplice a okolí

44

Ověření předpokladů 1. – 3. Předpoklad č. 1: Pomocí položek celku A, zacílených přímím dotazováním ke zjištění užívání drogy s negativními následky pro školní výsledky, budou zjištěny pozitivní odpovědi u středoškolských studentů všech tří typů sledovaných škol nejméně na 20 % hladině souhlasných odpovědí Tabulka č. 14 „Vynechal/a jste školu nebo přišel do školy pozdě kvůli drogám“?

Vynechal/a jste školu nebo přišel/a jste do školy pozdě kvůli drogám? Škola

nechci odpovědět

ano

%

ne

%

Teplické gymnázium

6

21,43

8

28,57

14

50,00

28

Biskupské gymnázium

5

27,78

6

33,33

7

38,89

18

Hotelová škola

1

7,14

4

28,57

9

64,29

14

Celkem

12

20,00

18

30,00

30

50,00

60

Škola

%

Celkem

Vynechal/a jste školu nebo přišel/a jste do školy pozdě kvůli drogám? nechci ano % odpovědět % celkem %

Teplické gymnázium

6

21,43

14

50,00

20

71,43

Biskupské gymnázium

5

27,78

7

38,89

12

66,67

Hotelová škola

1

7,14

9

64,29

10

71.43

Celkem

12

20,00

30

50,00

42

70,00

Jak vyplívá z tabulky č. 14, respondenti Teplického gymnázia odpovídají na otázku kladně v 21, 43 %, u studentů Biskupského gymnázia se můžeme setkat v 27, 78 % případů s kladnou odpovědí a respondenti Hotelové školy odpověděli kladně 7, 14 %.

45

Tabulka č. 15 „Měl jste někdy ve škole problémy kvůli drogám, konflikt s učitelem, se spolužáky“?

Měl/a jste někdy ve škole problémy kvůli drogám Škola

1 krát

%

vícekrát

%

neměl

%

Celkem

Teplické gymnázium

8

28,57

9

32,14

11

39,29

28

Biskupské gymnázium

4

22,22

3

16,67

11

61,11

18

Hotelová škola

3

21,43

2

14,29

9

64,29

14

Celkem

15

25,00

14

23,33

31

51,67

60

Škola

Měl/a jste někdy ve škole problémy kvůli drogám ano

%

Teplické gymnázium

17

60,71

Biskupské gymnázium

7

38,89

Hotelová škola

5

35,71

Celkem

29

48,33

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, respondenti Gymnázia v Teplicích odpovídají na otázku kladně v 60,71 %, u studentů Biskupského gymnázia se můžeme setkat v 38,89 % případů s kladnou odpovědí a respondenti hotelové škol odpověděli kladně v 35,71 %.

46

Tabulka č. 16 „Potíž s úlohou“.

Škola

Stalo se, že Vám nějaká droga zabránila napsat nějakou úlohu, seminární práci, nebo připravit se do školy? 1x denně % týdně % nikdy % Celkem

Teplické gymnázium Biskupské gymnázium

4

14,29

9

32,14

15

53,57

28

2

11,11

11

61,11

5

27,78

18

Hotelová škola

1

7,14

5

35,71

8

57,14

14

Celkem

7

11,67

25

41,67

28

46,67

60

Škola

Zabránila Vám droga v práci? ano

%

Teplické gymnázium Biskupské gymnázium

13

46,43

13

72,22

Hotelová škola

6

42,86

Celkem

32

53,33

Jak znázorněná tabulka vypovídá, studenti gymnázia v Teplicích odpovídají na otázku kladně v 13 %, u respondentů Biskupského gymnázia se můžeme setkat v 13 % kladných odpovědí a studenti Hotelové školy odpověděli kladně v 6 % odpovědí.

Ověření předpokladu č. 1:

Pomocí položek celku A, zacílených přímím dotazováním k zjištění užívání drogy s negativními následky pro školní výsledky, budou zjištěny pozitivní odpovědi u středoškolských studentů všech tří typů škol sledovaných nejméně na 20 % hladině souhlasných odpovědí s výskytem abúzu drog. Na základě výsledků, které vyplívají z údajů v tabulkách č. 14 „vynechání docházky“, č. 15 „problém ve škole“, č. 16 „potíž s úlohou, docházíme k zjištění, že budou zjištěny pozitivní odpovědi u středoškolských studentů všech tří typů škol: gymnázium Teplice – tabulka č. 15 – 60, 71 %, Biskupské gymnázium – tabulka č. 15 – 38,89 %, Hotelová škola – tabulka č. 15 – 35, 71 %, tabulka č. 16 – gymnázium Teplice – 46,43 %, Biskupské gymnázium – 72,22 %, Hotelová škola – 42,33 %. (potvrzeno) Tento předpoklad byl potvrzen. Byl zjištěn současně trend zvyšující se tendence směrem k závažnosti problematiky abúzu drog. 47

Na zjištění předpokladu č. 1 navazuje předpoklad č. 2. Předpoklad č. 2 Pomocí položek celku A, zacílených přímím dotazováním k zjištění užívání drogy s negativními následky pro školní výsledky, budou zjištěny pozitivní odpovědi s nejvyšší sumární procentuální hladinou u respondentů Hotelové školy, ve srovnání s respondenty gymnázií. Na základě výsledků, které vyplívají z údajů v tabulkách č. 14 „vynechání docházky“, č. 15 „problém ve škole“, č. 16 „potíž s úlohou, docházíme k zjištění, že u studentů Hotelové školy nebyly zjištěny pozitivní odpovědi s nejvyšší procentuální hodnotou: tabulka č. 14 – 7 % tabulka č. 15 – 21 %, tabulka č. 16 – 42 % (nepotvrzeno) Tento předpoklad nebyl potvrzen. Předpoklad č. 3 U položek oddílu B, nepřímo se dotazujících na negativní jevy (s dopady na školní výsledky) možných „následků abúzu drog“ bude zjištěna nejméně 50 % hladina souhlasných odpovědí s výskytem negativních jevů a to nejméně u 70 % položek celku B. Na základě výsledků, které vyplívají z údajů v tabulkách č. 14 „vynechání docházky“, č. 15 „problém ve škole“, č. 16 „potíž s úlohou, docházíme k zjištění, že: u tabulky č. 12 „zhoršení prospěchu“ 61,67 %, tabulky č. 9 „nuda ve škole“ 51,67 %, tabulky č. 8 „podrážděnost ve škole“ 60 %, tabulky č. 7 „pozdní příchod“ 64,04 % a tabulky č. 6 „zameškané hodiny“ 80 %. Tento předpoklad byl potvrzen.

48

Dílčí předpoklady jsou stanoveny takto: Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „chození za školu“ nejméně na 50 procentní hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka dotazníku č. 5).

ano

%

ne

%

nechci odpovědět

%

Celkem

Teplické gymnázium

2

7,14

17

60,71

9

32,14

28

Biskupské gymnázium

3

16,67

9

50,00

6

33,33

18

Hotelová škola

3

21,43

8

57,14

3

21,43

14

celkem

8

13,33

34

56,67

18

30,00

60

chodí za školu

%

nechtějí odpovědět

%

celkem

%

Teplické gymnázium

2

7,14

9

32,14

11

39,29

Biskupské gymnázium

3

16,67

6

33,33

9

50,00

Hotelová škola

3

21,43

3

21,43

6

42,86

celkem

8

13,33

18

30,00

26

43,33

Škola

Škola

Tabulka č. 5: výsledek 13,33 procent – tento negativní sociální jev „chození za školu“ nebyl potvrzen.

49

Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „zameškané hodiny“ nejméně 50 procentní hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka dotazníku č. 6).

Škola

Počet zameškaných hodin do 20

%

do 30

%

do 60

%

žádné

%

celkem

Teplické gymnázium

10

35,71

8

28,57

5

17,86

5

17,86

28

Biskupské gymnázium

4

22,22

6

33,33

2

11,11

6

33,33

18

Hotelová škola

2

14,29

3

21,43

8

57,14

1

7,14

14

celkem

16

26,67

17

28,33

15

25,00

12

20,00

60

Škola

zameškané hodiny ano

%

Teplické gymnázium

23

82,14

Biskupské gymnázium

12

66,67

Hotelová škola

13

92,86

celkem

48

80,00

Tabulka č. 6: výsledek 80 procent – tento negativní sociální jev „zameškané hodiny“ byl potvrzen.

50

Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „pozdní příchod do školy“ nejméně na 50 procentní hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka č. 7) Škola

O kolik hodin přicházíte do vyučování pozdě? o 1 hod.

%

o 2 hod.

%

o 3- 4 hod.

%

o 0 hod.

%

celkem

Teplické gymnázium

8

28,57

3

10,71

0

0,00

17

60,71

28

Biskupské gymnázium

11

61,11

0

0,00

0

0,00

7

38,89

18

Hotelová škola

2

14,29

5

35,71

0

0,00,

7

50,00

14

celkem

21

45,65

13

28,26

0

0,00

12

26,09

46

Škola

Přichází pozdě ano

%

Teplické gymnázium

11

39,29

Biskupské gymnázium

11

61,11

Hotelová škola

7

50,00

celkem

29

63,04

Tabulka č. 7: výsledek 63 procent – tento negativní sociální jev „pozdní příchod do školy“ byl potvrzen.

51

Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „jsem ve škole rozrušený“ nejméně na 20 procentní hladině souhlasných odpovědí. (zpracována otázka č. 8) Škola

Cítíte se ve škole podrážděný/á, rozrušený/á? denně

%

1 x týdně

%

ani jednou

%

celkem

Teplické gymnázium

3

10,71

16

57,14

9

32,14

28

Biskupské gymnázium

4

22,22

4

22,22

10

55,56

18

Hotelová škola

2

14,29

7

50,00

5

35,71

14

celkem

9

15,00

34

56,67

18

30,00

60

Škola

rozrušený/á ano

%

Teplické gymnázium

19

67,86

Biskupské gymnázium

8

44,44

Hotelová škola

9

64,29

celkem

36

60,00

Tabulka č. 8: výsledek 60 procent – tento negativní sociální jev „jsem ve škole rozrušený“ byl potvrzen.

52

Respondenti uvádějí negativní sociální jev. Vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „ve škole se nudím nejméně“ 50 procentní hladině souhlasných odpovědí. (zpracována otázky č. 9) Škola

Nudíte se ve škole? denně

%

1 x týdně

%

ani jednou

%

celkem

Teplické gymnázium

5

17,86

8

28,57

15

53,57

28

Biskupské gymnázium

6

33,33

3

16,67

9

50,00

18

Hotelová škola

5

35,71

4

28,57

5

35,71

14

celkem

16

26,67

15

25,00

29

48,33

60

Škola

Nudíte se ve škole? ano

%

Teplické gymnázium

13

46,43

Biskupské gymnázium

9

50,00

Hotelová škola

9

64,29

celkem

31

51,67

Tabulka č. 9: výsledek 52 procent – tento negativní sociální jev „ve škole se nudím“ byl potvrzen.

53

Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, zhoršení prospěchu“ nejméně na 50 procentní hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka č. 11) Škola

Zhoršil se Váš studijní prospěch v posledním roce? ano

%

ne

%

celkem

Teplické gymnázium

9

32,14

19

67,86

28

Biskupské gymnázium

5

27,78

13

72,22

18

Hotelová škola

10

71,43

4

28,57

14

celkem

24

40,00

36

60,00

60

Tabulka č. 11: výsledek 40 procent – tento negativní sociální jev „zhoršení prospěchu“ nebyl nepotvrzen.

Dodatek, tabulka č. 12, ale potvrzuje stoupající tendenci zhoršeného prospěchu u studentů Hotelové školy.

Škola

V kolika předmětech se objevilo zhoršení prospěchu proti loňskému roku? v jednom

%

ve více

%

v žádném

%

celkem

Teplické gymnázium

4

14,29

6

21,43

18

64,29

28

Biskupské gymnázium

4

22,22

4

22,22

10

55,56

18

Hotelová škola

3

21,43

6

42,86

5

35,71

14

celkem

11

18,33

16

26,67

33

55,00

60

Škola

zhoršení ve škole ano

%

Teplické gymnázium

10

35,71

Biskupské gymnázium

8

44,44

Hotelová škola

9

64,29

celkem

37

61,67

54

Respondenti uvádějí negativní sociální jev, vztahující se ke školním výsledkům v závislosti na drogovou problematiku, „cítím se ve škole nevítaný“ nejméně 50 procentní hladině souhlasných odpovědí. (zpracována položka dotazníku č. 13). Škola

Cítíte se během školních aktivit nevítaný/á? cítím

%

necítím

%

nechci odpovědět

%

celkem

Teplické gymnázium

4

14,29

17

60,71

7

25,00

28

Biskupské gymnázium

7

38,89

8

44,44

3

16,67

18

Hotelová škola

4

28,57

9

64,29

1

7,14

14

celkem

15

25,00

34

56,67

11

18,33

60

Škola

Cítíte se během školních aktivit nevítaný/á? cítím

%

nechci odpovědět

%

celkem

%

Teplické gymnázium

4

14,29

7

25,00

11

39,29

Biskupské gymnázium

7

38,89

3

16,67

10

55,56

Hotelová škola

4

28,57

1

7,14

5

35,71

celkem

15

25,00

11

18,33

26

43,33

Ze sedmi dílčích předpokladů byly potvrzeny na hladině souhlasných odpovědí respondentů s výskytem negativních jevů, vyšší než 50 procentní.

Ověření předpokladu č. 3: U položek celku B, nepřímo se dotazujících na negativní jevy (s dopady na školní výsledky) „možných následků abúzu drogy“ bude zjištěna nejméně 50 procentní hladina souhlasných odpovědí s výskytem negativních jevů, a to zejména u 70 procent položek celku B. Tento předpoklad byl ověřen.

Doplňující zjištění Předem byla stanovena kvalitativní analýza strukturovaných rozhovorů s preventisty škol, kde šetření probíhalo. Kvalitativním šetřením pomocí strukturovaného rozhovoru naznačuje odlišnost výpovědí metodičky školní prevence z hotelové školy. U položky tabulka č. 14 – respondenti z Hotelové školy odpověděli v 64 procentech – nechci odpovědět. Z tohoto výsledku lze usuzovat, že jejich odpovědi nekopírují skutečný stav

55

Rozhovory Hlavním záměrem rozhovorů se školními metodiky prevence mají dokreslit klima a efektivitu práce metodiků prevence., která má přímou souvislost s tématem bakalářské práce. Rozhovory mají povahu strukturovaných rozhovorů se třemi otázkami, které se zaměřují na oblast legislativního rámce, dále se zaměřují na program školy a způsoby práce se studenty u kterých bylo potvrzeno užívání návykových látek. Strukturovaný rozhovor obsahově navazuje na problematiku drog na středních školách. Jednotlivé otázky se proto dotazují na řešení problematiky drog na středních školách. Rozhovor byl sestaven autorem práce Martinem Tučkem, aby bylo možné provést určitou evaluaci výsledků vyplívajících z dotazníkového průzkumu a výpovědí metodiků, kteří by měli být dostatečně dobře obeznámeni s tímto prostředím. Rozhovor probíhá tak, že po úvodní části, kde se představuji já i povaha a účel rozhovoru, a kde jsou požádáni metodici prevence k souhlasu se jmenovitým uvedením záznamu strukturovaného rozhoru, je zaznamenáno místo i čas rozhovoru. Rozhovor si autor práce zapisoval na papír, na přání metodiků prevence byl z rozhovoru pořízen audiozáznam. Poté je realizován vlastní rozhovor s metodiky prevence. Rozhovor je ukončen poděkováním účastníkům rozhovoru. Souhlasy metodiků jsou uloženy u autora práce.

Výpis základních tezí z rozhovoru s metodikem prevence Gymnázia Teplice Rozhovor s panem Mgr. Janem Růžičkou, preventistou Gymnázia Teplice proběhl dne 23. 3. 2015 v 8:00 v budově gymnázia v Teplicích Tři úvodní strukturované otázky i odpověďmi metodika prevence: 1. Jakou používáte legislativu a jakými zákony se řídíte? Odpověď: Já používám legislativu Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018, Strategii protidrogové politiky Ústeckého kraje. Dále používám základní učebnici pro oblast prevence ve školství s názvem: „primární prevence rizikového chování ve školství“. Dále se řídím zákonem 561/2004 Sb., (o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) tvz. „školský zákon“. Zákonem 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících předpisů. Vyhláškou 72/2005 v platném znění o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Toto je jen základní výčet, k těmto zákonům ještě patří metodické pokyny MŠMT. 56

2. Jaký je Váš program, jak pracujete se studenty? Odpověď: Komunikuji se studenty prostřednictvím osobních setkání, pomocí emailu. Snažím se vše podchytit v zárodcích. Jakýkoliv problém. Shromažďuji odborné zprávy a informace o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízeních, v rámci prevence rizikového chování. Poskytuji poradenské služby těmto studentům i jejich rodičům. Pořádám besedy, pořádám adaptační kurzy, pořádám pobytové akce. 3. Jak pracujete se studenty – s uživateli drog, o kterých víte? Odpověď: Takových studentů je velmi málo, nemůžu je ani kontrolovat na přítomnost drog. Když mám podezření, oznámím to rodičům dotyčného studenta. Rodiče pak musí dojít do kontaktního centra, kde studentovi odeberou krev a sliny na určení, zda je dotyčný student pod vlivem drogy, či nikoliv. Pokud se prokáže, že student byl pod vlivem návykové látky, tak mu opět poskytuji poradenské služby. Prokázat ale, zda byl či nebyl student pod vlivem návykové látky, je obtížné. Rozhovor se školní metodičkou prevence Hotelové školy Rozhovor s paní Mgr. Lenkou Kolbabovou, preventistkou Hotelové školy v Teplicích proběhl 1. 4. 2015 v 10:00 hod. v prostorách Hotelové školy v Teplicích. Opět jsem měl připravené tři otázky: 1. Jakou používáte legislativu a jakými zákony se řídíte? Odpověď: Řídím se legislativou Národní strategie protidrogové politiky, legislativou Protidrogové politiky Ústeckého kraje + používám učebnici s názvem „Primární prevence rizikového

chování

ve

školství

+

dále

používám

materiály

v oblasti

prevence

z PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÉ PORADNY v Teplicích a zákony 561/2004 Sb., 379/2004 Sb., vyhláškou 72/2005 a metodickými pokyny MŠMT. 2. Jaký je Váš program, jak pracujete se studenty? Odpověď: Komunikuji se studenty, mám konzultační hodiny, kdy jsem k dispozici studentům, kteří mají nějaké problémy. Poskytuji poradenské služby rodičům i studentům. Snažím se být k dispozici, kdy to jen jde. Kontraindikace. Abych byla upřímná, v této oblasti nejsem moc aktivní, zaměřujeme se spíše na vztahové problémy studentů a na rodinné problémy studentů. 3. Jak pracujete se studenty – s uživateli drog? Odpověď: Upřímně říkám, takových studentů moc není, pokud mám podezření, že si aplikuje drogy, oznámím to rodičům prostřednictvím telefonu, nebo emailu, a ti si pak musí se svým 57

synem či dcerou dojít do zdravotnického zařízení na odběr krve či slin, kde se prokáže přítomnost drog. Pokud se projeví problém v této oblasti, tedy v oblasti drogové problematiky, snažím se studentům nabídnout poradenské služby. Rozhovor s preventistou Biskupského gymnázia První pokus navázat kontakt s preventistou Biskupského gymnázia panem Mgr. Petrem Lisnerem proběhl 18. 3. 2015. Tento pokus byl neúspěšný. Další pokus proběhl na konci měsíce dubna 2015, opět neúspěšně. Poslední pokus proběhl 9. 6. 2015, na tento pokus reagoval Mgr. Petr Lisner kladně. Po dohodě byly panu Mgr. Petru Lisnerovi opět poslány emailem tři otázky, na které reagoval takto: 1. Jakou legislativu používáte, jakými zákony se řídíte? Odpověď: Řídím se legislativou Národní strategie protidrogové politiky, dále Strategií protidrogové politiky Ústeckého kraje, a dalšími dokumenty, které jsou důležité pro práci preventisty: (zákon 561/2004 Sb., 379/2005 Sb., vyhláškou 72/2005 a dalšími metodickými pokyny MŠMT). 2. Jaký je váš program, jak pracujete se studenty? Odpověď: Snažím se podchytit rizikové studenty ve škole a snažím se řešit jejich rizikové chování, a to i díky funkčnímu monitorovacímu systému rizikového chování žáků. 3. Jak pracujete se studenty – s uživateli drog? V průběhu roku jsem se setkal s možností užití návykové látky u několika studentů, kterou jsem následně řešil s rodiči těchto studentů a s Kontaktním centrem v Teplicích. Obsahová analýza rozhovoru Obsahová analýza rozhovorů poukazuje na to, že preventista Hotelové školy odpovídá vnitřně méně konzistentně a poukazuje na to, že se ve své práci zaměřuje více na jiné oblasti studentů. Doplňujícími šetřeními jsou ale i kvantifikované výsledky, vyhodnocující procentuální hladinu odpovědí s volbou „nechci odpovědět“

58

Škola

Vynechal/a jste školu nebo přišel/a jste do školy pozdě kvůli drogám? ano

%

ne

%

nechci odpovědět

%

celkem

Teplické gymnázium

6

21,43

8

28,57

14

50,00

28

Biskupské gymnázium

5

27,78

6

33,33

7

38,89

18

Hotelová škola

1

7,14

4

28,57

9

64,29

14

celkem

12

20,00

18

30,00

30

50,00

60

Škola

Vynechal/a jste školu nebo přišel/a jste do školy pozdě kvůli drogám? ano

%

nechci odpovědět

%

celkem

%

Teplické gymnázium

6

21,43

14

50,00

20

71,43

Biskupské gymnázium

5

27,78

7

38,89

12

66,67

Hotelová škola

1

7,14

9

64,29

10

71.43

celkem

12

20,00

30

50,00

42

70,00

Vysoké zastoupení takovýchto voleb odpovědí opět podporuje to, že nelze vyloučit, že mnozí studenti, raději volili odpověď „nechci odpovědět, protože jinak by jejich odpověď potvrzovala přítomnost drog v jejich komunitě“. Rizikový faktor pro Hotelovou školu je také i výsledek šetření v položce 10, kde se zjišťuje, zda studenty „výuka zajímá“ Škola

Cítíte se během školních aktivit nevítaný/á? cítím

%

necítím

%

nechci odpovědět

%

celkem

Teplické gymnázium

4

14,29

17

60,71

7

25,00

28

Biskupské gymnázium

7

38,89

8

44,44

3

16,67

18

Hotelová škola

4

28,57

9

64,29

1

7,14

14

celkem

15

25,00

34

56,67

11

18,33

60

Škola

Cítíte se během školních aktivit nevítaný/á? cítím

%

nechci odpovědět

%

celkem

%

Teplické gymnázium

4

14,29

7

25,00

11

39,29

Biskupské gymnázium

7

38,89

3

16,67

10

55,56

Hotelová škola

4

28,57

1

7,14

5

35,71

celkem

15

25,00

11

18,33

26

43,33

Zde opět vyšší procentuální hladiny dosahují respondenti z gymnázií než z Hotelové školy.

59

Jak ověření předpokladů 1. – 3., tak i doplňující šetření, jak kvalitativní, tak i kvantitativní poukazují na alarmující výsledky mezi středoškoláky v okrese Teplice. Je potřeba nalézat opatření primární i sekundární prevence. Jako za tokové opatření lze nahlížet prací s expresivními uměleckými terapiemi, jako jsou muzikoterapie a arteterapie. 7.6 Sumarizace výsledků praktické části Populace studentů středních škol ve věku 16 – 18 let je prosycena velmi značně problematikou abúzu drog. Předpoklad č. 1 Pomocí položek celku A, zacílených přímím dotazováním ke zjištění užívání drogy s negativními následky pro školní výsledky, budou zjištěny pozitivní odpovědi studentů všech tří typů škol nejméně na 20 % hladině souhlasných odpovědí s výskytem abúzu drog. Byla potvrzena. A současně je zde zřejmý trend k zvyšování četnosti problematického chování v celku A Předpoklad č. 2: Pomocí celku A, zacílených přímím dotazováním k zjištění užívání drogy s negativními následky pro školní výsledky, budou zjištěny pozitivní odpovědi s nejvyšší sumární procentuální hladinou u respondentů Hotelové školy ve srovnání s respondenty gymnázií. Nebyl potvrzen. Určité znaky můžeme vyhodnotit jako takové znaky, které poukazují na to, že respondenti neodpovídali ve schodě se skutečností. Předpoklad č. 3: U položek oddílu B, nepřímo se dotazujících na negativní jevy (s dopady na školní výsledky) „možných následků abúzu drogy“bude zjištěna nejméně 50 % hladina souhlasných odpovědí s výskytem negativních jevů, a to nejméně u 70 % položek celku. Bylo potvrzeno. Je zde patrný nárůst následků abúzu drogy u středoškolských studentů. Návratnost dotazníků u studentů Hotelové školy byla malá, proto i výsledky musíme chápat jako orientační. V položce č. 14 se objevuje vysoké procento (64 %) odpovědí „nechci odpovědět“ u studentů Hotelové školy. Objevuje se zhoršující trend ve výuce u položky tabulka 14. Závěry empirického šetření, vzhledem k druhé mu předpokladu nejsou přesvědčivé, mají význam pouze orientační a bylo by vhodné doplnit kvalitativním šetřením. Výpověď metodika prevence z Biskupského gymnázia je méně konzistentní a preventistka z Hotelové školy udává, že preferuje jiné činnosti v práci se studenty. Na první otázku, odpovídají všichni metodici shodně. Všichni se řídí platnými legislativami (České republiky, Ústeckého kraje, zákony a vyhláškami). Na konkrétnější otázky, již preventisté nedávají jasné odpovědi, buď odpoví nejasně, nebo se odvolávají na to, že z nějakého důvodu nemohou odpovědět. Zajímavé je, že všichni tři preventisté, nepracují se studenty, s uživateli 60

návykových látek. Vždy prohlásí, že na střední škole, kde tito metodici pracují, žádní uživatelé z řad studentů nejsou. Odpověď můžeme nalézt u metodičky prevence Hotelové školy. Spíše se preventisté zacilují na jiné spektrum problému, nežli jsou drogy: na rodinnou situaci studenta, na citové problémy studentů, na problémy ve škole atd. Problematika drog na středních školách je velice závažný problémem našeho školství, který je dlouhodobě neřešen. Studenti střední škol užívají návykové nebo jinak řečeno omamné látky a metodici školní prevence o tomto sociálně patologickém jevu vědí, ale neřeší jej. Důvod bych hledal v samotném řešení problematiky drog na středních školách. Nyní si zde položme otázku, co dělat se studentem - uživatelem návykové látky? Metodik školní prevence má, jak vyplynulo z rozhovorů velmi omezené pravomoci, co se týká odhalování studentů užívajících návykové látky. Nemohou je kontrolovat, když mají podezření, nemohou jim kontrolovat skříňky, osobní tašky a podobně. Mohou jen čekat, jestli za nimi student přijde sám. A řešení, jediné, co opět školní preventisté mohou, je zavolat rodiče dotyčného studenta. Tito rodiče, pak mohou navštívit zdravotnické zařízení, nebo kontaktní centrum a dal problém drog se svým adolescentem řešit.

61

8. Závěr: Na teoretickou část práce navazuje část experimentální. Cílem praktické části bakalářské práce bylo ověřit, zda drogová problematika je jevem s největší frekvencí výskytu u studentů a mladistvých na středních školách okresu Teplice. Tato část je rozčleněna do 7 celků. První část empirické práce se zabývala stanovením cíle praktické části bakalářské práce a stanovením předpokladu výzkumu. Cílem praktické části bylo zmapovat drogovou problematiku Ústeckého kraje okresu Teplice na třech typech středních škol – na klasickém gymnáziu v Teplicích, na Biskupském gymnáziu v Bohosudově a na Hotelové škole v Teplicích u studentů ve věkové kategorii 16 – 18 let a potvrdit či vyvrátit, zda jsou drogy závažným negativním sociálně patologickým jevem u mládeže ve věku 16 – 18 let. Stanovení předpokladu výzkumu 1 až 3 je umožněno a připraveno v samotné konstrukci dotazníku, protože dotazníkové položky můžeme rozdělit do dvou nosných celků. Na celek položek A, kde jsou kladeny přímé otázky na užití drogy, a na celek B, kde jsou kladeny otázky nepřímé, které zjišťují časté okolnosti, které doprovázejí užívání drog, a to u studentů 16 – 18 let. V druhé části zaměřujeme svou pozornost na použité metody průzkumu. K získání dat, které by mohly být platné, jsme využili metodu explorativní, metodu, se získává zjištění z výpovědí respondentů. Hlavní metodou, která byla použita v empirické části, byla metoda dotazníku. Jako doplňující metoda ke sběru dat, byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Třetí část je zacílena na průběh a organizaci výzkumu. Dotazníkové šetření a navazující rozhovory byly realizovány na páteřních školách Ústeckého kraje, okresu Teplice. Čtvrtá část praktické práce poskytuje popis průzkumného vzorku. Průzkumným vzorkem naší bakalářské práce byly studenti a studentky gymnázií a střední odborné školy v Teplickém okrese. Pátá část práce nabízí vhled do výsledků empirické části bakalářské práce. Šestá část předkládá sumarizaci výsledků praktické části a přináší potvrzení nebo vyvrácení stanovených předpokladů. Sedmá část přináší celkovou sumarizaci výsledků praktické části. Osmá část práce obsahuje závěr a zhodnocení celé práce. Devátá část práce přináší návrh opatření. Desátá část práce nabízí seznam použitých zdrojů, použitých v bakalářské práci. Jedenáctá část práce přináší seznam příloh. Bakalářská práce mě obohatila poznáním, jak důsledně uvažovat o problematice drog a jak závažným problémem je drogová závislost mezi středoškoláky.

62

9.1 Návrh opatření Návrh řešení problematiky drog na středních školách má několik bodů: 1. Zlepšit komunikaci metodiků školní prevence v oblasti drog se studenty střední školy kde metodici pracují. Metodici, by měli oslovovat studenty, nebát se s nimi komunikovat. Většina metodiků školní prevence ví mnoho o problematice návykových látek, ale předat tyto informace svým studentům, již neumí. Proto raději řeší jiné problémy u studentů a problematice drog se vyhýbají. 2. Další z návrhů opatření je, aby metodik školní prevence mohl provést test na přítomnost návykové látky v moči u studentů, třeba za přítomnosti Policie České republiky, a pokud by se návyková látka projevila, měl by mít metodik prevence možnost, dál tento problém u studenta řešit. Proč se tak neděje, jsem popsal v kapitole sumarizace. Více podpory pro metodika prevence ze strany zaměstnavatele i nadřazených orgánů a institucí. 3. Více evaluovaných programů a školení pro školní metodiky prevence na středních školách 4. Další z návrhů opatření je ve zvýšení počtu zařízení. Zařízeních, která by se mohla postarat o studenty, kteří mají problémy s návykovými látkami, je málo. V Teplicích je jen jedno Kontaktní centrum, a jeho kapacita nestačí. Studenti se musejí vozit Záchrannou zdravotní službou na dětské oddělení, kde pro ně nemají potřebnou odbornou péči, a kde na druhou stranu tito intoxikování studenti ohrožují jiné dětské pacienty i personál oddělení. 5. Větší represe ze strany Policie ČR a Městské policie Teplice proti studentům – uživatelům návykových látek, i proti dealerům těchto omamných látek. Zabránění v šíření drog do středních škol. 6. Více streetworkerů do ulic, více protidrogových preventistů do ulic, kde se zdržuje středoškolská mládež i do středních škol, lepší předání informací studentům středních škol.

63

10. Seznam použitých zdrojů GAVORA, Peter. 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido. ISBN 8085931-79-6. HANUŠ, Herbert a kol. Speciální psychiatrie. 1. vyd. Praha: Karolinum UK Praha. ISBN 807184-873-5. KALINA a kol. 2003. Drogy a drogové závislosti 1: Mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 80-86734-05-6. KALINA a kol. 2003. Drogy a drogové závislosti 2: Mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České Republiky. ISBN 80-86734-05-6. KIŠŠOVÁ, Lucia. 2011. Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 978-80-7440-045-2. KRPIŠOVÁ, Jana. Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje. [online]. 2014. [vid. 2015 – 01 – 06]. Dostupné na internetu: . KŘIVOHLAVÝ, Jaro. 2003. Psychologie zdraví. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-774-4. MRAVČÍK, Viktor a kol. 2011. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České Republice v roce 2010. 1. vyd. Praha: Úřad Vlády ČR. ISBN 978-80-7440-056-8. NECHAVSKÁ, Blanka a kol. 2011. Uživatelé alkoholu a jiných drog ve zdravotnické statistice od roku 1959. 1. vyd. Praha: Úřad Vlády ČR. ISBN 978-80-7440-048-3. NEŠPOR, Karel, CSÉMY Ladislav. 1995. Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznávat, jak je zvládat. 3. vyd. Praha: Sportpropag. NEŠPOR, Karel In HORT, Vladimír a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. 2. vyd. Portál. ISBN 978-80-7367-404-5. NEŠPOR, Karel. 2011. Návykové chování a závislosti. 4. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-807367-908-8. NEŠPOR, Karel. 1998. Problémy s návykovými látkami ve školním prostředí. Časná a krátká intervence. 1. vyd. Praha: Sportpropag pro Výzkumný ústav pedagogický, 1998. MAPKA. Střední školy. [online]. 2015. [vid. 2015 – 07 – 07]. Dostupné na internetu:. MIOVSKÝ, Michal, SKÁCELOVÁ, Lenka, ZAPLETALOVÁ, Jana, NOVÁK, Petr. 2010. Primární prevence rizikového chování ve školství. 1. vyd. Praha. TOGGA. ISBN 978-8087258-47-7. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. 2008. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-416-8. 64

ŠERÝ, Omar. 2007 Dědičnost látkových závislostí: Zaostřeno na drogy. 3(5):1-8 ISSN 12141089. ŠŤASTNÁ, Lenka, ŠŮCHA, Matúš. Drogy a ohrožené skupiny mladých lidí. 2010. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova. ISBN 978-80-254-6807-4. ŠVINGALOVÁ, Dana, PEŠATOVÁ, Ilona. 2006. UVEDENÍ DO VÝZKUMU A METODIKA TVORBY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 807372-046-9. VÁGNEROVÁ, Marie. 2008. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-414-4. VALIŠOVÁ, Alena, KASÍKOVÁ, Hana a kol. 2007. Pedagogika pro učitele. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1734-0. VODÁČKOVÁ a kol. 2007. Krizová intervence. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367342-0.

65

11. Seznam příloh 1. Dotazník

66

Dotazník.

Vážené studentky, vážení studenti. Dovoluji si Vás oslovit s prosbou vyplnění následujícího dotazníku. Výsledky dotazníku budou zpracovány v mé bakalářské práci s názvem „Drogová problematika“. Údaje, které v dotazníku vyplníte, jsou anonymní a budou využity pouze k účelům v mé bakalářské práci. Moc Vám Všem děkuji za Váš čas, který věnujete k vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník budete vyplňovat kliknutím PC zařízení (myš), nebo dotykem na display tabletu u odpovědi, která Vám bude vyhovovat. Věnujte také prosím pozornost symbolu muže a ženy, uvedeného na úvodní straně dotazníku, prosím též o označení.

S pozdravem Martin Tuček Student 3. ročníku – dálkového bakalářského studia Oboru: Speciální pedagogika pro vychovatele Katedry: Speciální pedagogiky a sociálních studií Fakulty: Přírodovědně – humanitní a pedagogické Technické university v Liberci

♂muž

♀žena

1. Jakou školu navštěvujete? a) Gymnázium b) Střední odbornou školu

2. Kolik je vám let?

a) 16 let. b) 17 let. c) 18 let. d) nad 18 let.

3. Aplikujete si nějaké psychoaktivní látky?

a) ano b) ne c) nechci odpovědět.

4. Navštěvoval (a) byste raději jiný typ střední školy nežli je vaše škola?

a) ano b) ne c) nechci odpovědět

5. Chodíte častěji za školu nežli dva dny v měsíci?

a) ano b) ne c) nechci odpovědět

6. Máte zameškané hodiny? Dlouhodobé nemoci se nepočítají. Označte počet hodin.

a) do 20 hodin b) do 30 hodin c) do 60 hodin d) nemám zameškané hodiny

7. Přicházíte často do hodiny pozdě? Označte počet hodin. a) o hodinu b) o dvě hodiny c) o tři až čtyři hodiny d) nechodím pozdě

8. Cítíte se ve škole podrážděný (á) a rozrušený (á)? Třeba kvůli konfliktu s pedagogem o hodině, konflikt s pedagogem o přestávce, s vedením školy. a) denně b) alespoň jednou týdně c) ani jednou

9.

Nudíte se ve škole?

a) téměř denně b) alespoň jednou týdně c) nenudím se

10. Zajímá Vás probírané učivo? a) ano b) ne c) nechci odpovědět

11. Zhoršil se Váš studijní prospěch v posledním roce? a) souhlasí b) nesouhlasí 12. Zhoršil se Vám oproti loňskému roku výrazně prospěch v jednom nebo ve více předmětech? a) v jednom předmětu b) ve více předmětech c) ani v jednom předmětu.

13. Cítíte se během školních aktivit /společný výlet, společné sportovní akce, společné kulturní akce atd./ (nevítaný (nevítaná)? a) cítím b) necítím c) nechci odpovědět

14. Vynechal (a) jste školu nebo jste přišli do školy pozdě kvůli drogám? (Třeba zaspaní, špatný zdravotní nebo duševní stav).

a) jednou b) více nežli jednou c) ani jednou

15. Měl (a) jste někdy ve škole problémy kvůli drogám? Konflikt s učitelem, se spolužáky, s vedením školy.

a) jednou b) více nežli jednou c) ani jednou

16. Stalo se, že droga Vám zabránila napsat nějakou úlohu, seminární práci nebo se připravit do školy? a) denně b) alespoň jednou týdně c) nikdy

17. Stalo se někdy v životě, že Vás z nějaké školy vyloučili?

a) stalo b) nestalo (Nešpor, 1998, s. 66, 67).

Použitá literatura: NEŠPOR, Karel. 1998. Problémy s návykovými látkami ve školním prostředí. Časná a krátká intervence. 1. vyd. Praha: Sportpropag pro Výzkumný ústav pedagogický, 1998.