Poděkování: Ráda bych poděkovala paní Mgr. Evě Horňákové za odbornou spolupráci, cenné rady a vedení při tvorbě mé práce. Dále bych touto cestou ráda

Poděkování: Ráda bych poděkovala paní Mgr. Evě Horňákové za odbornou spolupráci, cenné rady a vedení při tvorbě mé práce. Dále bych touto cestou ráda poděkovala všem kastelánům, zaměstnancům správy zámků a oddělení návštěvnického provozu za spolupráci a poskytnutí potřebných informací ke zpracování této práce.

Prohlášení: Prohlašují, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

2

Copyright © 2008 Jitka Hamrlová

3

Abstrakt Jitka Hamrlová: Krásami ČR křížem krážem s handicapem. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace je bakalář.

Bakalářská práce seznamuje čtenáře s problematikou možností a nabídky cestovního ruchu pro osoby s omezenou schopností pohybu a vozíčkáře. Teoretická část je zaměřena na seznámení čtenáře s problematikou postižení a handicapu, vývoje chování k těmto osobám, dále pak s jednotlivými památkami rozdělených dle krajů a možnosti jejich využití pro postižené. Praktická část seznamuje čtenáře s aktuální nabídkou a možností návštěvy vybraných objektů, jejich případnými plány do budoucna a možnostmi úprav pro bezbariérový vstup pro handicapované. Klíčová slova

Handicap, postižení, lidé na vozíčku, omezená schopnost pohybu, památky.

4

Abstrakt

Jitka Hamrlová: Czech beauty crisscros with disabilities. Bachelor work. Polytechnic University of Jihlava. Department of tourism. Supervisor is Mgr. Eva Horňáková. Degree of special qualifications is bachelor.

This bachelor work deals with problems of possibility and bit in tourism for people with reduced mobility and confined to a wheelchair. Theoretical part acquaints the reader with disability and handicap, the development of behavior to this people and with monuments broken down by regions and the possibility of recovery for a Disabled. Practical part shows current bid and possibility of visits selected objects, with their plans for the future and possible adjustment for barier – free entry for disabled.

Keywords

Handicap, disability, people confined to a wheelchair, reduced mobility, monument

5

Krásami ČR křížem krážem s handicapem

Jitka Hamrlová

Vysoká škola Polytechnická Jihlava katedra Cestovní ruch

Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková

Stupeň odborné klasifikace: Bakalář

Jihlava 2009

6

Obsah: 1 ÚVOD

9

1.1 CÍLE PRÁCE 1.2 STANOVENÍ HYPOTÉZ 1.2.1 Hypotéza č 1 1.2.2 Hypotéza č 2 1.2.3 Hypotéza č 3 1.2.4 Hypotéza č 4

10 11 11 11 11 11

2 TEORETICKÁ ČÁST

12

2.1 HISTORIE POSTIŽENÍ 2.2 ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ A HANDICAP 2.3 TĚLESNĚ POSTIŽENÍ 2.4 PŘÍKLADY KLASIFIKAČNÍCH KRITÉRIÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH(1) 2.4.1 Celkový počet občanů se zdravotním postižením 2.4.2 Počty občanů se ZP v poměru k počtu obyvatel ČR 2.5 OSOBNÍ ASISTENCE 2.5.1 Vznik osobní asistence 2.5.2 Vymezení osobní asistence a její cíle 2.5.3 Rozdělení asistencí 2.6 VÝZNAMNÉ KULTURNÍ PAMÁTKY 2.6.1 Památky dostupné tělesně postiženým 2.6.2 Památky částečně dostupné/nedostupné handicapovaným

12 13 14 15 15 15 16 16 16 16 16 17 30

3 PRAKTICKÁ ČÁST

37

3.1 METODIKA VÝZKUMU 3.2 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ 3.3 VÝZNAMNÉ KULTURNÍ PAMÁTKY 3.3.1 Památky téměř bezbariérové 3.3.2 Památky „nedostupné“ pro handicapované 3.4 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU

37 37 38 38 43 47

4 ZÁVĚR

49

4.1 DOSAŽENÍ CÍLŮ 4.2 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU 4.3 PROKÁZÁNÍ HYPOTÉZ 4.3.1 Hypotéza č 1 4.3.2 Hypotéza č 2 4.3.3 Hypotéza č 3 4.3.4 Hypotéza č 4 4.4 ZHODNOCENÍ PRÁCE POUŽITÉ ZDROJE

49 49 50 50 50 51 51 51 52 7

5 PŘÍLOHY

54

PŘÍLOHA 1 PŘÍLOHA 2 PŘÍLOHA 3

55 57 59

8

1 Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala, jelikož mě tato tématika velice zaujala a mám s ní osobní zkušenosti, protože moje teta pracovala s postiženými a nemocnými lidmi. Mě samotnou zajímalo, jaká vlastně je nabídka v cestovním ruchu pro spoluobčany s handicapem. Zaměřila jsem se na osoby s omezenou schopností pohybu a na vozíčku. Když jsem byla malá, v podstatě jsem neměla o existenci těchto handicapovaných osob téměř žádné povědomí. Ať už to bylo, systémem, který se snažil je „schovávat v ústraní“, protože svět byl složen jen ze zdravých a schopných lidí anebo nižším počtem takto postižených lidí. I když statistiky uvádí, že počet těchto občanů je po staletí prakticky stále stejný, byli lidé na vozíčku vidět na ulicích jen velmi zřídka. Obecně se uvádí, že zdravotně postižených je v České republice přibližně 10 %, z toho tělesně postižených cca 3%. Pro upřesnění počtu osob se zdravotním postižením přikládám níže několik tabulek. V dávné historii tomu bylo podobně a s postiženými lidmi se zacházelo ještě hůř. Byli považováni za obtížné, zbytečnou zátěž a lidi bez perspektivy a vládci nařizovali jejich věznění a dokonce i odstraňování. Nedá se tedy předpokládat, že si někdo dělal starosti s usnadňováním vstupů do hradů a zámků pro tyto své občany. Proto pro ně tyto památky zůstávali po dlouhé roky prakticky nepřístupné a nikoho ani nenapadlo, že kromě tělesného zdraví jsou to lidé jako všichni ostatní, které by mohla historie a návštěva památek také zajímat . Je pravda, že ne ve všech obdobích byli postižení vražděni. Byli doby kdy byli umísťováni do speciálních zařízení – vězení, později dokonce speciálních „nemocnic“, které vznikaly při farnostech. I tak se o životy těchto lidí nikdo příliš nestaral. „Dobří“ byli jen na vystavování svých nedostatků při žebrání pro své pány. Konečně až po revoluci se podařilo tyto občany v českých zemích zařadit do společnosti jako rovnocenné partnery zdravým lidem. Začali se pro ně vytvářet pracovní místa, ostatní se snažili jim usnadnit přístup na spoustu dnes a denně používaných míst a v oblasti cestovního ruchu se zpřístupnila velká škála památek pro kulturní a volnočasové aktivity těchto spoluobčanů. V dnešní době je snaha o integraci handicapovaných občanů do společnosti ve velkém rozkvětu. Během několika let vznikla široká nabídka speciálních organizací pro tyto občany. Některé školy jsou přizpůsobeny k přijímání handicapovaných studentů k výuce a existuje nespočet charitativních organizací, které usilují o získání kapitálu pro pomoc handicapovaným občanům. Divadla, muzea, kina ale i nemocnice a obchodní domy jsou přizpůsobeny k bezbariérovému pohybu handicapovaných spoluobčanů. Problematiku handicapovaných řeší i vládní orgány, ať už z hlediska umisťování a vytváření pracovních míst, tak i zařazování do společnosti. Dnes není problém potkat na ulici během chvilky několik lidí na vozíčku či těžce se pohybujících. Většina z nás je bere jako součást naší společnosti a proč také ne, liší se snad od nás zdravých lidí nějak zásadně nebo jen na pohled?

9

Na určitý vývoj, integrace do společnosti již před lety zareagoval sektor lázeňství, který se začal orientovat na rostoucí segment zdravotně postižených, mezi které se počítají i jejich rodinní příslušníci, asistenti a především staří lidé. Přesto je však nabídka v cestovním ruchu velmi malá a to právě díky tomu, že postižení byli po dlouhou dobu opomíjenou skupinou obyvatel. Dle nejrůznějších poznatků je patrné, že rozvoj turistiky osob se zdravotním postižením je v západní Evropě rozvinutější než u nás a to především z důvodů nedostatečné kapacity, bariérovosti prostředí, bariérovosti veřejné dopravy a nedostatku souvisejících služeb, jako je např. půjčování různých pomůcek včetně elektrických vozíků pro turisty se zdravotním postižením, specializované taxislužby atd. V naší zemi je v oblasti cestovního ruchu zatím nedostatek konkrétních projektů zaměřených na vytváření podmínek pro cestovní ruch osob se zdravotním postižením. Cestování a rekreace je samozřejmou potřebou většiny obyvatel ČR. Z hlediska integrace osob se zdravotním postižením je nezbytné postupně vytvářet podstatně větší škálu nabídek rekreace. Za podpory Evropské unie bychom měli dosáhnout zlepšení kvality poskytovaných služeb nejen v oblasti cestovního ruchu pro tuto část obyvatel.

1.1 Cíle práce Cílem mé práce je zmapovat současnou nabídku v rámci cestovního ruchu pro osoby s omezenou schopností pohybu a osoby na vozíčku. Zaměřit se na významné i méně významné kulturní památky po celé České republice a osvětlit jejich dostupnost pro handicapované. Vytipovat a poukázat na památky, které jsou významné a dobře známé a přesto pro návštěvu postižených zcela nevhodné. U vybraných památek zjistit, zda a jakým způsobem se pracuje na lepším zpřístupňování již částečně dostupných památek i památek doposud nedostupných. Uvést možnosti zásahu do památkových objektů v souladu s usnadňováním přístupu pro handicapované, lidi s omezením pohybu či starší občany. Ve své práci se zaměřím na památky České republiky rozdělené podle jednotlivých krajů, dle vhodnosti / nevhodnosti pro návštěvu handicapovanými. Seznámím čtenáře se stručnou historií vývoje pohledu na občany s handicapem, s omezenou schopností pohybu, nemocné a slabé. Uvedu rozdíl mezi postižením a handicapem, zahrnu rozdělení postižení, způsoby jejich vzniku a zaměřím se na konkrétní postižení, kterým je postižení tělesné. U každé památky stručně seznámím čtenáře s její historií a významem a zařazením mezi Kulturní památky, Národní kulturní památky a památky UNESCO. Díky pomoci převážně kastelánů a správců vybraných památek, poskytnu ve své práci konkrétní informace k aktuální možnosti návštěvy a dostupnosti i těch objektů, které jsou všeobecně považovány za bariérové.

10

1.2 Stanovení hypotéz Stanovím si několik hypotéz, které se pokusím ve své práci potvrdit či vyvrátit.

1.2.1

Hypotéza č 1

První hypotéza se zabývá otázkou zda je alespoň 50 % vybraných památek již připraveno a uzpůsobeno návštěvě osob s omezenou schopností pohybu a na vozíčku. Ať už je památka zcela, anebo pouze částečně bezbariérová.

1.2.2

Hypotéza č 2

Druhá hypotéza je charakterizována otázkou dostupnosti bariérových památek pro handicapované. „Přestože jsou některé památky nazývány nedostupnými, je možné aby je i přesto postižení občané mohly navštívit? Dokážou se zaměstnanci památky o postižené postarat a umožnit jim bezproblémovou prohlídku?“

1.2.3

Hypotéza č 3

Třetí hypotéza je zaměřena na finanční situaci památkového objektu. „Finanční náklady na opravu památkového objektu, včetně zavedení bezbariérových přístupů jsou pro stávající správce nedostupné“.

1.2.4

Hypotéza č 4

Čtvrtá hypotéza se zabývá financováním úprav památkových objektů z různých fondů. A to především na jejich nevyužívání. „Správci objektů nevyužívají fondy Evropské unie“.

11

2

Teoretická část

2.1 Historie postižení Z historického pohledu jsou již od nejstarších dob nedílnou součástí lidské společnosti osoby s různými formami postižení, ať už mentálním, tělesným či smyslovým. Ne vždy tomu však bylo jako dnes, kdy bereme tyto lidi jako nám rovné a nepřekvapuje nás je potkávat na ulici, jako tomu bylo donedávna. Spousta z nás neměla ani tušení, že tito lidé existují a pokud jsme je potkali na ulici, koukali jsme s otevřenou pusou, že vypadají „jinak“ než my „normální“. Ve starověku byli lidé odlišující se od „normálu“ považováni za neschopné, zatěžující a bez životní perspektivy. Tehdy byla společnost bez morálních zábran a uznávala pouze silné jedince a proto se nemocných a postižených - „nežádoucích“ jedinců zbavovala. Společnost nelikvidovala pouze nemocné a postižené, ale i staré lidi a slabé děti. V době zotročování se změnil přístup ke starým rodičům. Lidé si uvědomili, že rodiče budou jednou dělit majetek mezi své děti. Stále se však lidé zbavovali postižených novorozeňat, považovali je za přítěž rodiny. Např. ve Spartě bylo postižené dítě pohozeno v pustině, v Athénách je dávali do hliněných hrnců a ponechali u cesty, v Římě je v košíku pohodili do Tibery. Ne všude tomu tak bylo, v některých částech světa nechávali postižené naživu a používali je na nejtěžší otrocké práce a na žebrání pro pány. Na toto období navazoval tzv. „charitativní přístup“ – byl charakteristický lítostí nad „postiženými ubožáky“. Na základě toho vznikaly při klášterech „hospitály“, kde se jeptišky o nemocné staraly a nabízeli jim tak útočiště před posměchy okolního světa. Každá pomoc postiženým a nemocným byla křesťany považována za „dobrý skutek“. Znakem dalšího období byly humanistické ideje a zlidštěný přístup k postiženým. Renesanční humanismus si zakládal na důstojnosti každého člověka. Vznikly první pravidla a předpisy pro zacházení s postiženými, ne však pro zájem o jejich zdraví, ale aby nepřekáželi zdravé společnosti. „Obdobím bláznů“ tak by se dalo nazvat 17. století, kdy vznikaly velké internační budovy, kam se umísťovali všichni postižení. Panstvo chtělo zabránit žebrání a povalečství a proto právě postižení byly posíláni na nucené práce, případně do kobek k trestancům, či nemocnic mezi nemocné. Postižení bylo tehdy považováno za skandální a zbavením se těchto lidí si mohla rodina zachovat svou čest. V období novověku vznikl zcela nový princip péče o handicapované. Rodiny měli povinnost se o tyto své členy postarat. Pro ty, kteří byli zcela bez rodiny se starala obec. Obec se tak vedle církve stala dalším zřizovatelem ústavů pro postižené. Diky Janu Amosi Komenskému, který odmítal vyčlenit postižené děti ze vzdělávání se i další průkopníci začali věnovat těmto dětem. Péče o postižené děti měla nebývalý ohlas u veřejnosti, proto se po dětech, u kterých byla největší pravděpodobnost na úspěch, začínali starat i o ostatní děti.

12

Počátkem socialismu se změnil pohled na zdravotnickou péči. Díky této změně nebyli postižení a nemocní vsazováni do okovů. Dalo by se říct, že šlo o počátek lidského vztahu k nemocným. V období před sametovou revolucí byly tendence zřizování ústavů pro postižené v odlehlých koutech republiky, aby nebyli příliš na očích. V některých zařízeních měli postižení dokonce zakázáno vycházet ven mezi ostatní obyvatele. Často se stávalo, že lidé o existenci „postižených“ vůbec nevěděli. Až v roce 1950 vznikla samostatná pedagogická disciplína – „speciální pedagogika“ pro děti s postižením, ať už duševním, mentálním či tělesným. Děti už nebyly považovány za dementní a společnosti nebezpečné, nově to byla „mládež vyžadující zvláštní péči“. Současnost se snaží o integraci postižených osob do společnosti. Pořádají se různé charitativní akce, jejichž výtěžek je použit na potřeby postižených a zlepšování kvality jejich životů. Na mnoha školách mají otevřené dveře a mohou se zde vzdělávat. Bezbariérový přístup do nemocnic, úřadů, divadel a dalších zařízení se stává nezbytnou součástí budov. Také veřejná doprava začíná být přizpůsobována i pro lidi upoutané na invalidní vozík. Celkový pohled společnosti na postižené osoby se výrazně změnil. Postižení občané jsou bráni jako plnohodnotní občané, i když někteří lidé jejich přítomnost stále neakceptují.

2.2 Zdravotní postižení a handicap Zdravotní postižení je určitá odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti (pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti). Handicap je sociální znevýhodnění člověka v důsledku zdravotního postižení, které se projevuje v některé oblasti společenského života. Zdravotně postižený člověk nemusí mít nutně handicap. Nejčastějšími příčinami zdravotního postižení jsou:  Dědičnost  Nehoda  Úraz  Nemoc  Příčiny vzniklé v prenatálním období (způsobené léky, drogami, alkoholem)  Příčiny vzniklé v perinatálním období (způsobené komplikovaným porodem) Zdravotní postižení se dělí na: o Tělesné postižení o Zrakové postižení o Sluchové postižení o Mentální postižení o Vady řeči

13

2.3 Tělesně postižení Pojem tělesného postižení je veřejností i legislativou redukován pouze na postižení pohybového ústrojí. Veřejnost vnímá tělesně postiženého jako někoho, jehož pohybový handicap je naprosto zjevný a nepřehlédnutelný. Část zákona, která vymezuje tělesná postižení, používá pouze takové definice tělesně postižených, které mají přímou souvislost s pohybovým postižením. Označení, kterými se definují tělesná postižení lidí, je porucha motoriky, a to jak z hlediska kvalitativního tak kvantitativního. U tělesně postižených se jedná o viditelné postižení dolních či horních končetin. Tělesná postižení mohou být vrozená nebo získaná. Vrozené vady vznikly v průběhu nitroděložního života, během porodu či krátce po něm. Získaná postižení jsou způsobená buď úrazem, nebo různými chorobami, které mají negativní vliv na pohybové ústrojí. Získaná postižení, na rozdíl od vrozených, mohou vzniknout v kterémkoliv období života člověka. Tělesné postižení se v současnosti vyskytuje v populaci více u mužů. Rozeznáváme tyto typy vad:  dysmelie (vrozený nedokonalý vývin některého orgánu)  fokomelie (chybění)  luxace (vykloubení)  syndaktily (srůsty)  polydaktilie (více prstů)  rozštěpy patra, páteře  plegie (ochrnutí) - paraplegie (ochrnutí od pasu dolů), kvadruplegie (od krku dolů)  paréza (částečné dočasné ochrnutí) - diparéza (dolní končetiny), hemiparéza (levá či pravá strana těla) Počet tělesně postižených je těžko odhadnutelný, protože se nevede jejich evidence. Jediným dostupným zdrojem informací jsou celostátní údaje, v nichž se hovoří o 4 % tělesně postižených z celkového počtu obyvatel. Lidé s tělesným postižením mají omezenou možnost nejen v oblasti pracovního uplatnění, ale také ve sféře volného času. Volný čas zde nemusí být vnímán pouze jako odpočinková část dne, nýbrž také jako prostředek seberealizace rozvojových aktivit a vzdělávání. Volnočasové aktivity znamenají pro tělesně postižené možnost rozvoje potřebných dovedností a celkově je aktivizují. Spektrum volnočasových aktivit, které jsou poskytovány, se zdá být poměrně rozsáhlé. Organizace zaměřující se na volnočasové aktivity tělesně postižených nabízí a pořádají nespočetné akce pro tyto lidi, ve kterých se mohou realizovat. Většinou se ovšem jedná o aktivity v místě bydliště těchto osob a nemůžeme mluvit o cestovním ruchu.

14

2.4 Příklady klasifikačních kritérií zdravotně postižených(1) 2.4.1

Celkový počet občanů se zdravotním postižením

Celkový počet občanů se zdravotním postižením zrakově postižení z toho velmi těžce postižení

1 200 000 60 000 17 000

sluchově postižení z toho zcela hluchých

100 000 15 000

s poruchami řeči z toho slepohluchých

60 000 1 500

mentálně postižení

300 000 300 000

s vadami pohybového ústrojí diabetici z toho inzulinovaných

530 000 70 000

postižení epilepsií duševně nemocní

140 000 100 000 200 000

psoriatici tabulka 1 Celkový počet občanů se zdravotním postižením

2.4.2

Počty občanů se ZP v poměru k počtu obyvatel ČR

Typ postižení zrakově postižení z toho těžce zrakově postižení sluchově postižení z toho neslyšících poruchy řeči mentálně postižení vady pohybového ústrojí z toho vozíčkáři diabetici duševně nemocní epileptici psoriatici Celkem

Počet obyvatel celkem k 1.1.2003 10 209 263 58 159 16 325 96 931 14 795 58 159 290 793 291714 33 671 515265 96931 135704 193862 1 802 409

tabulka 2 Počty občanů se zdravotním postižením v poměru k počtu obyvatel ČR

15

2.5 Osobní asistence V práci se budeme často setkávat s pojmem osobní asistent, či asistent, proto je důležité vysvětlit si tento pojem.

2.5.1

Vznik osobní asistence

Osobní asistence vznikla ve druhé polovině minulého století v Berkley ve Spojených státech amerických. V dostupných materiálech(2) není uvedeno datum vzniku osobní asistence, ale uvádí se, že vznikla jako druh podpory osob s těžkým zdravotním postižením.

2.5.2

Vymezení osobní asistence a její cíle

Osobní asistence byla vymezena jako kompenzační pomůcka, která nahrazuje problémy s mobilitou, komunikací, sebeobsluhou, aj. Tyto problémy vyplývají z postižení člověka a z reakcí společnosti na postižení jedince. Základním prvkem osobní asistence je partnerský vztah mezi asistentem a uživatelem asistence, stejně tak jako profilace a organizace osobní asistence ze strany uživatele či jeho zákonných zástupců. Cílem osobní asistence „není vytvářet závislost, ale zprostředkovat klientovi rovný přístup k životním šancím, zlepšit kvalitu jeho života a dopomoci mu k reálně dosažitelné nezávislosti při sebeobsluze a chodu domácnosti, dopravě, vzdělávání a pracovním uplatnění“(3)

2.5.3

Rozdělení asistencí -

sebeurčující osobní asistence řízená osobní asistence všeobecná osobní asistence speciální osobní asistence

2.6 Významné kulturní památky Česká republika disponuje nespočetným množstvím kulturních památek, ať už se jedná o hrady, zámky, kostely, katedrály, či parky a zámecké zahrady. Ne všechny jsou však přístupné pro osoby s tělesným postižením, především vozíčkáře a osoby s velkým problémem pohybovat se po schodech. Je překvapivé, že velká škála velice známých, hodnotných a hojně navštěvovaných míst je pro tělesně postižené zcela nevhodných.

16

2.6.1

Památky dostupné tělesně postiženým

2.6.1.1 Praha Pražský hrad (NKP, UNESCO) Národní kulturní památka a sídlo prezidenta republiky. Podle archeologických průzkumů a nejstarších písemných pramenů se soudí, že Pražský hrad založil kolem roku 880 kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců. Od 10. století byl Pražský hrad nejen sídlem hlavy státu, knížete a později krále, ale také nejvyššího představitele církve, pražského biskupa. Na Pražském hradě jsou umístěny korunovační klenoty, pozůstatky českých králů, vzácné křesťanské relikvie, umělecké poklady a také historické dokumenty. V 90. letech 20. století začala obnova areálu Pražského hradu, během které se pamatuje i na požadavky návštěvníků s omezenou schopností pohybu a bezbariérovou přístupnost jednotlivých objektů. Zcela bezbariérově přístupné jsou: o Kostel Všech svatých o Císařská konírna o Obrazárna Pražského hradu o Španělský sál o Lobkovický palác o Královská zahrada Částečně bezbariérově dostupné jsou: o Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha o Bazilika sv. Jiří o Starý královský palác o Zlatá ulička o Letohrádek královny Anny

Karlův most (NKP, UNESCO) Karlův most1 je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice. V Čechách to byla v pořadí čtvrtá kamenná mostní stavba. Stavba současného mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Karlův most je bezbariérovou památkou po celé jeho délce, přístup je pohodlně možný z obou stran mostu. Pro vozíčkáře jsou nedostupné obě věže, kde je bariérou dřevěné schodiště. Muzeum Karlova mostu je volně dostupné. V okolí mostu však není bezbariérová toaleta.

1

viz obrázek 1, příloha 3

17

Národní muzeum (NKP, UNESCO) Národní muzeum je největším muzeem České republiky. Je ústředním státním muzeem s funkcí sbírkotvornou, vědeckou, osvětovou a metodickou. Je přední českou muzejní institucí. Bylo založeno roku 1818 jako Vlastenecké muzeum v Čechách. Národní muzeum je zcela bezbariérová památka. Vozíčkáři se do přízemí a prvního patra dostávají výtahem. V muzeu nejsou bezbariérové toalety. Staroměstská radnice (NKP, UNESCO) Staroměstská radnice byla v Praze jako první v Čechách založena roku 1338 na základě privilegia uděleného staroměstským měšťanům králem Janem Lucemburským. Radnice je částečně bezbariérová. Vozíčkář se na radnici dostane pomocí instalované dřevěné rampy, do dalších pater se dostane pomocí výtahu. Dostupný je i nejvyšší bod radnice, věž. Na radnici je instalována i bezbariérová toaleta. Valdštejnský palác (KNP, UNESCO) Valdštejnský palác je jedna z nejvýraznějších staveb českého raného baroka a v současné době sídlo Senátu Parlamentu České republiky. Ve Valdštejnském paláci je pro vozíčkáře možné bez potíží navštívit reprezentační síň, do které se dostane pomocí výtahu. Zahrada paláce je rovněž bezbariérově dostupná. Jindřišská věž (KP, UNESCO) Gotická Jindřišská věž stojí u kostela sv. Jindřicha a Kunhuty jako samostatná zvonice po vzoru italských campanill. Byla postavena v letech 1472 - 76, patřila i s celým okolím řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Sloužila i jako vojenská strážnice, přičemž byla pobořena švédskou dělostřelbou. V následujících letech však byla obnovena. V květnu 2003 byla do podkroví instalována zvonohra, soubor deseti litých bronzových zvonů. Jindřišská věž je až do 9. patra bezbariérově dostupná. Bezbariérovost zajišťuje výtah a následné zvýšené prahy překoná vozíčkář pomocí šikmé mobilní rampy. Nedostupné je pro vozíčkáře 10. patro, kde se konají divadelní představení. Do 10. patra vozíčkáři brání velmi úzké schodiště. Bezbariérová toaleta je v 5.patře.

2.6.1.2 Jihočeský kraj Hluboká nad Vltavou2 (NKP) Zámek patří bez pochyby k nejkrásnějším zámkům Čech. Původně gotický hrad ze 13. století byl v 18. století přestavěn do dnešní podoby.

2


18

Zámek je částečně bezbariérová památka. V interiéru mohou vozíčkáři díky bezbariérovému přístupu absolvovat pouze trasu B. Ostatní trasy jsou možné pouze za pomoci asistence. Vozíčkářům zcela přístupné jsou jak francouzská zahrada, tak i anglický park. Nejbližší bezbariérová toaleta je v informačním centru města. Jindřichův Hradec, hrad a zámek3 (NKP) Ohromující soubor budov hradu a zámku patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. Společně s přiléhajícím městem tvoří městskou památkovou rezervaci již od roku 1950. Státní hrad a zámek je částečně bezbariérově přístupný. Vozíčkáři si mohou prohlédnout všechna tři nádvoří. Do většiny budov je nutné překonat buď několik schodů, nebo zvýšené prahy. V 80. letech byl do Španělského sálu instalován výtah, který umožní po malých úpravách průchod do ostatních částí památky. Bezbariérová toaleta je instalována na prvním nádvoří. Třeboň, zámek (NKP) Neodmyslitelnou součástí Třeboně je honosný renesanční zámek, rozkládající se na jihozápadní straně historického centra města. V těchto místech stával nejdříve panský dvorec, změněný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374. Nedlouho předtím koupili Třeboň Rožmberkové, kteří městu a jeho širokému okolí dopřáli náležitý rozvoj. Zámek Třeboň4 je částečně bezbariérovou památkou. Bez jakýchkoliv překážek si vozíčkář může projít trasu C – bývalé stáje se stálou expozicí. Menší pomoc asistence při překonání maximálně tří schodů si vyžaduje trasa A. Další trasy v poschodí jsou pro vozíčkáře bez asistence nedostupné. Bezbariérová je i prohlídka parku se ZOO koutkem. Zvíkov, hrad (NKP) Zvíkov je nejvýznamnější raně gotický královský hrad v českých zemích. Nachází se na vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem Otavy a Vltavy. Hrad Zvíkov byl založen na sklonku vlády krále Přemysla Otakara I. Zvíkov se stal místem důležitých politických porad. Památný a stavebně významný hrad Zvíkov inspiroval mnohé české literáty a malíře v jejich tvorbě. Hrad je z větší části bezbariérový. Vozíčkáři si mohou bezproblémově prohlédnout většinu exteriérů hradu. Maximálně jeden schod brání v prohlídce přízemí královského paláce. Další prohlídky jsou možné za pomoci asistenta. Na hradě se konají divadelní představení. Na poslední z nich navazuje večerní prohlídka hradu při svíčkách.

3 4

viz obrázek 3, příloha 3 viz obrázek 4, příloha 3

19

2.6.1.3 Jihomoravský kraj Lednice, zámek5 (NKP, UNESCO) Na jižní Moravě nedaleko Břeclavi, ze západu ohraničené Pálavou, se v údolí řeky Dyje rozkládá Lednicko-valtický areál. Přírodně-krajinářský celek o rozloze skoro 300 km2 je zařazený do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Romantický novogotický zámek Lednice stojí v nádherném prostředí tvořeném okrasnými zahradami a přírodním parkem doplněným romantickými stavbami a velkým rybníkem s ostrůvky. Než však v Lednici vznikl tento velkolepý zámek, stála zde někdy kolem roku 1220 gotická tvrz s dvorcem. Zámek je pouze částečně bezbariérový. Bezproblémový je první návštěvnický okruh, vozíčkář pouze neodchází stejně jako ostatní návštěvníci, ale vrací se po schůdnější trase. Druhý okruh je možný pouze po překonání as čtyřiceti schodů. Bezbariérově je možné navštívit bývalé zámecké jízdárny a stáje. Zcela dostupný a pro krásnou procházku je stvořený rozsáhlý park a francouzská zahrada. Prozatím je možné navštívit katakomby, které jsou využívány provizorně, jsou přestavovány na letní restauraci. Do palmového skleníku je ale již nutná asistence. Bítov, hrad (NKP) Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů naší země. Leží na ostrohu obtékaném řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí, v malebném kaňonu tzv. Moravského Švýcarska. Dnes se tyčí nad břehy Vranovské přehrady. Pod hladinou jezera zmizelo městečko Bítov ležící v původním podhradí i s farním kostelem sv. Václava. Původní dřevěný hrad střežící jižní hranice země byl přestaven na kamenný, jenž býval centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Hrad Bítov je bezbariérový pouze částečně. Expozice prvního a druhého patra bezbariérová není. Osobám s handicapem je přístupné pouze nádvoří a dva sály v jižním hospodářském sídle. Při prohlídce interiéru prvního a druhého patra je zapotřebí asistence. Mikulčice, Slovanské hradiště v Mikulčicích, Velkomoravská aglomerace (NKP) Slovanské hradiště v Mikulčicích bezpochyby patří mezi nejvýznamnější místa poukazující na historii našeho státu. S největší pravděpodobností byly Valy u Mikulčic jednu dobu hlavním městem Velké Moravy, která je jedním z nejdůležitějších historických článků České republiky. Mikulčice usilují o zapsání na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Areál Velkomoravské aglomerace je z velké části bezbariérový. V areálu jsou dvě muzejní budovy, z níž první není bezbariérově přístupná. Areál se rozkládá na otevřené ploše, proto je pro vozíčkáře lepší jej navštěvovat za slunečného počasí z důvodů možnosti tvorby kalužin. V zhledem k tomu, že areál usiluje o zapsání do seznamu UNESCO, připravuje se rekonstrukce všech staveb, tak aby byly zcela bezbariérové. 5


20

Rájec nad Svitavou, zámek (NKP) Státní zámek Rájec nad Svitavou nacházející se na vyvýšenině v bezprostřední blízkosti souměstí Rájec-Jestřebí patří k architektonickým klenotům Čech i Moravy. Jedná se o ojedinělý zámek ve stylu Ludvíka XVI. s charakteristickou mansardovou střechou členěnou vikýři, který byl postaven na místě renesančního zámku a na přelomu 17. a 18. stol. vyhořel. Uvnitř se nacházejí cenné historické interiéry a obsáhlé umělecké sbírky. Zámek je obklopen anglickým parkem. Zcela bez bariér je přízemí zámku a také výstavní síně umístěné v bývalé zámecké kuchyni. Prohlídka prvního patra vyžaduje asistenci po schodech nahoru, samotné místnosti jsou již bez barier. Na zámku je i bezbariérové WC. Součástí zámeckého parku je i letní kino, kde se promítají filmy a je vhodné i pro vozíčkáře.

2.6.1.4 Karlovarský kraj Kynžvart, zámek (NKP) Státní zámek Kynžvart6 leží v západních Čechách, jižně od města Lázně Kynžvart. Klasicistní zámek, vybudovaný na místě původní středověké tvrze, obklopuje rozsáhlý anglický park. Kynžvart sloužil jako letní rezidence rakouského státního kancléře Klementa knížete Metternicha, který zde soustředil své umělecké sbírky, vzácnou knihovnu a sbírky mincí a kuriozit. Zámek Kynžvart je v plném rozsahu bezbariérový. Pro vozíčkáře a lidi s omezenou schopností pohybu je k dispozici speciální výtah, který umožní návštěvníkům vyjet do prvního patra s expozicí. Návštěvníci na vozíčku mohou shlédnout veškeré vnitřní i vnější prostory zámku. Parkování je vyhrazeno přímo u zámku, byla zde zřízena i bezbariérová toaleta. Hrádek u Nachanic, zámek (NKP) Zámek Hrádek u Nechanic7 krášlí kraj na západ od Hradce Králové sotva sto padesát let. Byl postaven jako reprezentační letní sídlo hraběcího rodu Harrachů. Jako předloha pro stavbu posloužil nerealizovaný projekt přestavby anglického zámku Crewe Hall v hrabství Cheshire vypracovaný v 17.století. Souběžně se stavbou zámku byla část okolního lesa upravena jako anglický park a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice. Zámek je památkou částečně bezbariérovou. Pro vozíčkáře je určený tzv. „Malý okruh“ který je situován v přízemí zámku. Pokud je vozíčkář s asistencí, může zdolat i Velký okruh, který je v prvním patře. Na zámku je i výtah, který instalovali Harrachové, dnes je bohužel nefunkční. V případě, že by se výtah obnovil, byl by celý zámek bezbariérový.

6 7


21

Ratibořice, zámek8 (KP) Místa známá jako dějiště knihy Babička spisovatelky Boženy Němcové zahrnují klasicistně-empírový ratibořický zámek, obklopený parkem, na který volně navazuje samotné údolí se sousoším Babičky s dětmi a Viktorčiným splavem. Zámek je částečně bezbariérovou památkou. Vozíčkář se musí předem nahlásit a pak se dostane přes zvýšený práh na prohlídku druhého okruhu v přízemí zámku. V případě, že vozíčkáři pomůže asistent zdolat schodiště do prvního patra, je možné aby si prohlédl i první okruh, který je následně bezbariérový. Zámek nedisponuje bezbariérovou toaletou. Ratibořice, Babiččino údolí (NKP) Literárně-přírodovědná naučná stezka seznamuje své návštěvníky na celkem 25 zastaveních s historií Babiččina údolí, které bylo vyhlášeno státní přírodní rezervací. Babiččino údolí je z velké části bezbariérové. Vozíčkář se v rozsáhlém prostoru pohybuje po asfaltové cestě a po upravených cestách a pěšinách. Návštěvník má na vozíčku možnost prohlídky všech exteriérů budov, pomocí mobilních nájezdů a lyžin je zpřístupněný Rudrův mlýn, mandlovna a Staré bělidlo s Babiččinou světničkou.

2.6.1.5 Liberecký kraj Lemberk, zámek (NKP) Zámek Lemberk stojí na návrší nad údolím Panenského potoka u vsi Lvová, nedaleko Jablonného v Podještědí. Jeho předchůdcem byl středověký hrad, založený jako strážní pomezní pevnost na obchodní stezce z Čech do Žitavy. Zámek je částečně bezbariérová památka. Pro handicapované poměrně dobře dostupná. Jeden okruh se nachází v přízemních místnostech, vozíčkář dokáže jednoduše sám přejet vyvýšené prahy mezi jednotlivými místnostmi. Za pomoci asistence je možné navštívit i druhý okruh v prvním patře či stálou expozici v patře druhém. Zámek spolupracuje se školou pro sluchově postižené děti v Liberci. V zámku je k dispozici i toaleta pro vozíčkáře. Sychrov, zámek (NKP) Zámek Sychrov9, ležící v severovýchodní části Čech, patří k našim nejvýznamnějším historickým zámeckým stavbám. Historie místa, kde se zámek nalézá, sahá do 15. století. V té době zde byla připomínána tvrz, která byla majetkem české královské komory. Na jím místě byl v 16. století vystavěn panský kamenný dům a v letech 1690 – 1693 nevelký barokní zámek, jehož stavebníkem byla rytířská rodina Lamottů z Frintroppu.

8 9


22

Zámek je z menší části bezbariérový. Volně dostupný je zámecký park s expozicí dravců a exteriéry zámku. Prohlídka samotného zámku je pro vozíčkáře bez asistence prakticky nemožná. Trasa zahrnuje pouze několik místností v přízemí, zbytek expozice je situován v poschodí. Zámek má bezbariérovou toaletu.

2.6.1.6 Moravsko – slezský kraj Hradec nad Moravicí, zámek (NKP) Zámek Hradec nad Moravicí původně královský přemyslovský hrad, byl přestavěn renesančně a barokně a následně empírově upraven. Přístavba novogotického tzv. Červeného zámku spolu se vstupní branou a Bílou věží je z 19. století, stejně jako 60-ti hektarový přírodně-krajinářský park. Zámek je pouze částečně bezbariérový. Bezbariérově si lze prohlédnout pouze přízemí. Prohlídka prvního patra je pouze s pomocí asistence po překonání schodiště. V zámku je bezbariérové WC, pro přístup se však používá mobilní nájezd.

2.6.1.7 Olomoucký kraj Olomouc, soubor barokních kašen a sloupů (NKP, UNESCO) Soubor šesti dochovaných barokních kašen s antickou tématikou, které se nacházejí na poměrně malém území, představuje skutečný unikát evropského významu. Z uměleckého hlediska je z celého souboru barokních kašen a sloupů nejvýznamnější Čestný sloup Nejsvětější Trojice, který byl v roce 2000 prohlášen za památku světového kulturního dědictví UNESCO. Soubor barokních kašen a sloupů je bezbariérově dostupný. V zimních měsících je nutno dávat pozor na sníh a náledí. Bezbariérové toalety jsou umístěny na horním i dolním náměstí, parkování je vyhrazeno. Svatý kopeček u Olomouce, bazilika Navštívení Panny Marie (NKP) Bazilika Navštívení Panny Marie je poutní barokní kostel v areálu premonstrátského kláštera na Svatém Kopečku u Olomouce. Velkolepá stavba je významnou dominantou v okrese Olomouc. Svatý Kopeček patří svou polohou, architekturou a výtvarnou výzdobou mezi mimořádně zdařilé barokní stavby. Areál Navštívení Panny Marie je bezbariérová památka. Vozíčkář může bez problémů navštívit celý komplex. V Bazilice je instalována rovněž bezbariérová toaleta.

23

2.6.1.8 Pardubický kraj Litomyšl, zámek (NKP, UNESCO) Zámek v Litomyšli10, jedna z nejvýznamnějších renesančních památek v Čechách, vznikl na místě sídla Kostků z Postupic. Zámek byl původně slavníkovský pomezní hrad na významné zemské stezce. Zámek je částečně bezbariérový. Vozíčkářům je přístupné pouze zámecké divadlo, které se nachází v přízemí. Po zdolání pozvolného a nízkého schodiště je již 1. a 2. prohlídkový okruh bezbariérový. Bezbariérová toaleta je v zámku k dispozici. Litomyšl, pivovar, rodný dům Bedřicha Smetany (KNP, UNESCO) Součástí zámeckého areálu je bývalý pivovar z 16. století, kde se 2. března 1824 narodil známý český hudební skladatel B. Smetana a kde žil se svými rodiči do šesti let. V přízemních prostorách pivovaru je zřízena expozice, která připomíná dobu skladatelova dětství v Litomyšli. Prostory bývalého pivovaru a rodného domu Bedřicha Smetany jsou částečně bezbariérové. Při vstupu do budovy je nutné překonat jeden schod. Bezbariérová toaleta se nachází v hale.

2.6.1.9 Plzeňský kraj Kladruby u Stříbra, benediktinské opatství u kostela Nanebevzetí Panny Marie (NKP) Benediktinský klášter založil Vladislav I.. Jeho dominantou je ohromná stavba kostela Panny Marie. Původní románskou baziliku přestavěl ve stylu barokní gotiky věhlasný stavitel J. B. Santini. Cenná je pozdně gotická Kladrubská Madona. Klášter Kladruby je částečně bezbariérová památka. Vozíčkáři si mohou bezbariérově prohlédnout kostel Nanebevzetí Panny Marie, stejně tak i nádvoří a okolí kostela je přístupné. V Kladrubech byla zřízena naučná stezka, která je za hezkého počasí bezproblémově dostupná. Součástí připravované rekonstrukce budovy konventu je v plánu umístění výtahu, tím se stane přístupná téměř celá budova kláštera. Bezbariérová toaleta je již v klášteře instalována. Kozel, zámek (NKP) Mezi nejvíce navštěvované památkové objekty v západních Čechách se právem řadí klasicistní zámek Kozel. Byl postaven na konci 18. století pod vedením stavitele Václava Haberditze. Zámek stojí na úpatí jižního svahu vrchu Boru nad údolím řeky Úslavy a rozsáhlým rybníkem, uprostřed starého osídlení, které je bohaté na archeologické nálezy. 10


24

Celý areál zámku je bezbariérový. Bezbariérový vstup do potřebných míst zajišťují šikmé nájezdové rampy. Bezbariérové jsou též kaple sv. Kříže a jízdárna. Toaleta pro vozíčkáře je umístěna v budově před zámkem. Plasy, bývalé cisterciácké opatství u kostela Nanebevzetí Panny Marie (NKP) Klášter byl založen knížetem Vladislavem II. a jeho manželkou Gertrudou roku 1144, když pro klášter vydal zakládající listinu. Klášter vznikl na místě močálu v údolní nivě řeky Střely, dnes ležícího uprostřed městečka Plasy. Dnes je klášter ve správě Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Plzni a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Bez asistence si může vozíčkář prohlédnout pouze exteriéry kláštera a přilehlý park. Expozice umístěné v klášteře se nachází v prvním patře, do něhož je nutné stoupat po schodech. Dále již je prohlídka bezbariérová. Expozice ve druhém patře je bezbariérová po překonání schodů z prvního patra. V objektu kláštera jsou speciálně upravené bezbariérové toalety s nájezdovou rampou. Bezbariérový je vstup do kostela Nanebevzetí Panny Marie, prohlídka se uskutečňuje po domluvě s farářem.

2.6.1.10

Středočeský kraj

Křivoklát, hrad (NKP) Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Býval obávaným vězením a tím jeho význam prudce poklesl. Až romantismus 19. století přivedl hrad k záchraně jeho restaurováním. Křivoklát je jen z malé části bezbariérový. Bezbariérový přístup je na dolní hradní nádvoří, kde probíhají veškeré letní kulturní akce, dále do výstavního sálu, na horní nádvoří či po dohodě se správou zámku i na parkan. Nepřístupná je pro vozíčkáře věž a interiér hradu vyžaduje asistenci, k překonání několika schodů. Další četné expozice je možné navštívit pouze s asistencí. Pohybu brání řada schodů. Mladá Boleslav, hrad (NKP) Na místě původního gotického knížecího hradu Boleslava II. vznikl v polovině 14. století nový hrad a pod ním město. Během staletí prošel pozdně gotickými a renesančními úpravami, v 18. století plnil funkci kasáren. Dnes, po nezbytné rekonstrukci, je pamětí národopisného a historického vývoje Mladoboleslavska. Hrad Mladá Boleslav je bezbariérovou památkou. Návštěvník se do prvního patra dostane výtahem a následná prohlídka jednotlivých místností je bezbariérová. Do přízemí, kde se konají výstavy je též bezbariérový přístup. V přízemí se také nachází toaleta která vyhovuje svou velikostí, ale není speciálně upravena.

25

Točník a Žebrák, zříceniny hradů (NKP) Hrady Žebrák a Točník patří už řadu století neodmyslitelně k sobě a oba jsou spjaty především s osobností krále Václava IV., který je řadil mezi svá oblíbená sídla. Historie staršího z nich, Žebráka, sahá však dál než do doby lucemburské. Hrad Točník je částečně bezbariérovou památkou. Je doporučen především vozíčkářům, kteří se věnují sportům a mají zkušenosti s pohybem v přírodě. Návštěva hradu vyžaduje asistenci pro případné překážky. Několik částí hradu je bezbariérových, v ostatních je nutné překonat vždy několik schodů. Bezbariérová toaleta nebyla dosud instalována. Zřícenina hradu Žebrák je pro vozíčkáře zcela nepřístupnou, k hradu vedou pouze úzké cestičky, které jsou poněkud strmé. Sázava, klášter Sázava (NKP) Bývalý benediktinský klášter byl založen poustevníkem Prokopem a knížetem Oldřichem v roce 1032. V klášteře mnichové, pěstovali duchovní život a písemnictví ve staroslovenštině, šířili odkaz sv. Cyrila a Metoděje a oživovali kulturní vazby s východní Evropou. Klášter je částečně bezbariérovou památkou. Přístup bez bariér mají návštěvníci do rajského dvora s prezentovanými archeologickými nálezy. V klášteře je bezproblémový přístup do východního křídla, vstupu do jižního křídla brání schodky. Toaleta není na území kláštera instalována.

2.6.1.11

Ústecký kraj

Březno u Loun, archeologický skanzen (KP) Ojedinělý soubor rekonstruovaných pravěkých a raně středověkých obydlí a technologických zařízení, vzniklý jako výsledek dlouholetého odborného archeologického experimentu. Výsledkem archeologických prací, jejichž vědeckou hodnotu uznává odborná veřejnost u nás i v zahraničí, je současná podoba skanzenu. Areál skanzenu je z velké části bezbariérově dostupný. Povrch areálu je zatravněný, doporučuje se asistence k usnadnění pohybu v terénu. Bezproblémový je náhled na exteriéry staveb, do interiéru se vozíčkář dostane pouze do dlouhého domu, do ostatních budov je možno nahlédnout. Toaleta pro vozíčkáře není v areálu skanzenu k dispozici. Most, děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie (KP) Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie tvoří spolu s hradem Hněvínem dominantu města Mostu. Leží nedaleko místa, kde se rozkládalo bývalé královské město Most, které bylo v roce 1964 kvůli těžbě uhlí určeno k likvidaci. Z města se podařilo unikátním přesunem zachránit pouze tento pozdně gotický kostel.

26

Kostel Nanebevzetí panny Marie je z velké části památkou bezbariérovou. Vozíčkář vstupuje do kostela bočním vchodem, celý kostel je dále bezbariérový. Osobám s omezenou schopností pohybu není umožněna prohlídka krypty původní baziliky, prohlídka varhan a věž. Toaleta bez bariér není v kostele instalována. Děčín, zámek (KP) Zámek Děčín11 ležící na skalním ostrohu nad soutokem Labe a Ploučnice patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech. Během staletí sloužil jako opěrný bod českého knížete, vojenská pevnost či sídlo několika významných rodů. Díky rozsáhlé rekonstrukci se dnes zámku navrací jeho bývalá krása. Díky dlouhodobé obnově zámku je jeho část bezbariérově dostupná. Přízemí zámku je bez problému dostupné, to platí díky výtahu i o prvním patře. Části, které momentálně nejsou prozatím bezbariérové se díky rekonstrukci v bezbariérové změní. Speciální toaleta je v přízemí zpřístupněné části zámku, návštěvník ji však může využít pouze při prohlídce či v době konání kulturních akcí. Osek, klášter cisterciáků u kostela Nanebevzetí Panny Marie (NKP) Klášter Osek je dodnes fungující cisterciácký klášter na severu Čech pod Krušnými horami. Je hlavou Kongregace Nejčistšího Srdce Panny Marie, která sdružuje kláštery Čech, Moravy, Dánska a Německa. Klášter Osek je bezbariérová památka. Vozíčkář si může prohlédnout veškeré expozice v klášteře. Kromě klášterní zahrady, která je ve fázi obnovy si může návštěvník prohlédnout také všechny exteriéry budov. V areálu kláštera je bezbariérové WC. Bezbariérový je kostel Nanebevzetí Panny Marie, po překonání jednoho schodu má možnost si vozíčkář prohlédnout i barokní kapli. Ve městě Osek je zřízená naučná stezka, který je pro vozíčkáře bez problémů přístupná. Teplice, zámek (KP) Gotická tvrz, přestavěná na renesanční zámek, vybudovaná na místě husity vypleněného ženského benediktinského kláštera, založeného královnou Juditou ve 12. století. Zámek byl postaven v období renesance, posléze prošel barokní a klasicistní úpravou. Součástí zámku je anglický park. Zámek v Teplicích je částečně bezbariérovou památkou. Přístup do přízemí zámku je zajištěn šikmými mobilními dřevěnými plošinami, které umožní i návštěvu konírny. Další přístup v prostorách zámku je pouze s asistencí. V bezbariérovém přístupu brání schodiště. Při jejich překonání je prohlídka nadále bezbariérová. V prostorách zámku není bezbariérové WC.

11


27

2.6.1.12

Kraj Vysočina

Jaroměřice nad Rokytnou, zámek (NKP) Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Původní středověká tvrz byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek, pohlcený pozdějšími budovami. Z tvrze se dochovaly pouze ve skále tesané místnůstky. Zámek Jaroměřice nad Rokytnou je z velké části bezbariérová památka. Do parku je nutné vstoupit z postranního vchodu, vstupu ze zámku brání čtyři schody. Pro vozíčkáře bez asistence je přístupný okruh B v místnostech v přízemí. S asistencí si může prohlédnout i celý okruh A. V areálu zámku je instalováno bezbariérové WC. Třebíč, bývalé opatství benediktinů s bazilikou sv. Prokopa (NKP, UNOSCO) Opatství dalo základní kámen celému městu Třebíč. Roku 1011 zde moravská knížata založila benediktinský klášter. První stavbou tohoto kláštera byl kostel sv. Benedikta. Později byla přistavěna nová klášterní budova a bazilika svatého Prokopa. Muzeum, kde je stálá expozice, je bezbariérové jak v přízemí tak, pomocí schodišťové plošiny (schodolezu) i v prvním patře. Vozíčkář se zde může díky plošině pohybovat po celém muzeu bez velkých obtíží. V areálu je instalována i bezbariérová toaleta. Třebíč, bazilika sv. Prokopa (NKP, UNESCO) Bazilika sv. Prokopa, Opatský chrám, původně zasvěcený Panně Marii, byl budován od první poloviny 13. století jako součást benediktinského kláštera. Románsko-gotická bazilika patří ke skvostům středověkého stavitelství. Bazilika je památkou jen částečně bezbariérovou. Vozíčkář při prohlídce musí počítat s různými úrovněmi podlah, zvýšenými prahy a v některých místech i několika schody. Proto je lepší pokud je vozíčkář s asistencí, která mu pomůže tyto obtíže překonat. Bezbariérové toalety jsou v areálu instalovány. Žďár nad Sázavou, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře (NKP, UNESCO) Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře patří mezi nejvýznamnější stavby. Poutní kostel je unikátním uměleckým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem geniálního českého architekta vlašského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Stavba ve stylu barokní gotiky se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám. Areál poutního místa i s kostelem je bezbariérová památka. Při vstupu do kostela je pouze nutné překonat zvýšený kamenný práh a vycházet z kostela stejnou cestou. Oficiální výstup je opatřen tři schody. Z areálu poutního kostela je možné se pěšky vydat do bývalého cisterciáckého kostela, kde je možné využít bezbariérového WC, v areálu poutního kostela, nebylo instalováno žádné WC. 28

2.6.1.13

Zlínský kraj

Buchlovice, zámek (NKP) Zámek Buchlovice, ležící nedaleko majestátního hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily, byl postaven na odstupňovaných terasách. Park v italském stylu byl později přeměněn na francouzský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici. Celý venkovní areál je bezbariérově přístupný, stejně jako prohlídková trasa, která je v přízemí. Vozíčkáři na celé trase překáží pouze jeden schod. Též výstava fuchsií konaná v zámeckém zahradnictví je bez barier. Zámku doposud chybí bezbariérová toaleta. Modrá u Velehradu, archeologický skanzen (NKP) Archeologický skanzen v Modré u Velehradu – velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví. Skanzen stojí v místě původního velkomoravského osídlení. Jednotlivé stavby, představující ideální podobu slovanského opevněného sídliště z 9. století, vznikly na podkladě konkrétních nálezů. Skanzen je z velké části bezbariérový. Vozíčkář by neměl v celém areálu najít nepřekonatelnou překážku, ba naopak, dokonce by mohl být schopen vyzkoušet si různá řemesla, která se v areálu předvádí. Bezbariérová toaleta je plánována v hotelu, který se staví v bezprostřední blízkosti skanzenu. Zlín – Lešná, zámek a ZOO (KP) Zlínská zoo je jedinečným místem, kde mohou návštěvníci vidět zvířata všech kontinentů v přírodním bioparku s volným výběhem. Zvířata tu žijí ve zdařilé napodobenině jejich původního prostředí. Zámek Lešná působí velice romanticky - je plný věžiček, balkónků a oken, před ním jezírko s plameňáky. Jeho historie začíná tam, kde končí historie dříve slavného valašského hradu Lukova. Zámek Lešná je bezbariérově přístupná památka. Bezbariérovost zajišťuje výtah do prvního patra. Prohlídka je situována v přízemí, v prvním patře je umístěno biologické muzeum. Vozíčkáři mohou v areálu ZOO navštívit všechny pavilony a restaurace. V areálu ZOO je k dispozici pět bezbariérových toalet.

29

2.6.2

Památky částečně dostupné/nedostupné handicapovaným

2.6.2.1 Praha Pražský hrad (NKP, UNESCO) Na pražském hradě jsou pro handicapované lidi na vozíčku zcela nedostupné: o o o o

Kaple sv. Kříže Jízdárna Pražského hradu Nejvyšší purkrabství Prašná věž

Zbraslavský zámek (NKP) Zbraslavský zámek byl používán pro účely státních návštěv a jednání. Po revoluci v 90. letech byl vrácen v restituci posledním majitelům Bartoňům z Dobenína a je jejich soukromým sídlem. Areál zbraslavského zámku a cisterciáckého kláštera je národní kulturní památkou. Zbraslavský zámek je pro vozíčkáře přístupný pouze s asistencí. Za pomoci asistenta a při předchozím ohlášení mají na zámku k dispozici schodolez. Díky němu si může vozíčkář prohlédnout 1. a 2. patro.

2.6.2.2 Jihočeský kraj Český Krumlov, zámek (NKP, UNESCO) Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V původní půdorysné dispozici, hmotové skladbě, interiérové instalaci i architektonickém detailu je dochován stavební vývoj od 14. do 19. století. Zámek Český Krumlov není bezbariérovou památkou. Pohyb po zámku vyžaduje asistenci vzhledem k povrchu a strmosti komunikace. Některé části zámku jsou potom bezbariérové, v prohlídce však brání vždy několik schodů, které jsou bez asistence neschůdné. Další pohyb po zdolání schodů je bezbariérový. Červená Lhota, zámek (NKP) Státní zámek Červená Lhota12 je jedním z nejromantičtěji položených památek v Jižních Čechách. Vyrůstá na skále, která se přehrazením údolí a vzedmutím vodní hladiny stala malým ostrůvkem. Červená Lhota patří mezi naše nejznámější, nejnavštěvovanější a nejpohádkovější zámky vůbec.

12


30

Zámek bohužel není bezbariérovou památkou. Bezproblémová je pouze prohlídka zámeckého parku. Zámek je původně propojen ze tří samostatných budov, není podlaha v jedné rovině. Vstupu do prvního patra navíc brání schodiště. Bezbariérová toaleta nebyla v zámku instalována. Kratochvíle, zámek (NKP) Renesanční letohrádek Kratochvíle je nejnázornějším svědectvím o italské kulturní orientaci Viléma z Rožmberka, předního velmože české renesance. Jednopatrovou budovu, která byla obdobou soudobých italských vil, vystavěl Baltazare Maggi z Arogna. Stavba která nemá v Čechách v 16. století obdoby představuje jeden z klenotů stavitelského a dekoračního umění doby renesance. Zámek Kratochvíle není bezbariérovou památkou. V zámku může vozíčkář bez bariér navštívit pouze přízemí, do dalších pater se jde po schodišti. Po překonání za pomoci asistence je již patro bezbariérové. V zámku není bezbariérové WC. Bezbariérově dostupná je zámecká zahrada, kde probíhají mnohé kulturní akce.

2.6.2.3 Jihomoravský kraj Lysice, zámek (NKP) Lysický zámek je sídlem s neobyčejně bohatou stavební historií, na jejímž počátku byla renesanční vodní tvrz. Současný vzhled komorního rodinného sídla získal zámek Lysice za svých posledních šlechtických majitelů, jimiž byli od začátku 19. století Dubští z Třebomyslic. Zámek vyniká skvostnými a bohatě zařízenými interiéry. Zámek není bezbariérovou památkou, vstupu do zámku kromě přízemí budovy brání velká škála schodů a schůdků, vozíčkář si může z tohoto důvodu prohlédnout pouze část zahrady a bez asistence se nedostane téměř nikam. Zámek je z velké části nevyhovující pro návštěvy vozíčkářů. Vranov nad Dyjí, zámek (NKP) Zámek Vranov nad Dyjí patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou zeměpanského románsko-gotického hradu. Současnou podobu mu dala po ničivém požáru hrabata Althannové. Zámek Vranov nad Dyjí není bezbariérovou památkou. Návštěva zámku je pro vozíčkáře možná pouze po předchozím ohlášení a vzhledem k velikosti místností je vždy možná návštěva maximálně tří návštěvníků. Bezbariérová toaleta je instalována v hospodářské budově, vchod do ní je však po třech schodech.

31

2.6.2.4 Karlovarský kraj Bečov nad Teplou, hrad a zámek(NKP) Hrad Bečov na Teplou byl založen jako léno Koruny české počátkem 14. stol. na ochranu křižovatky důležitých zemských cest. Nejstaršími doloženými držiteli jsou páni z Rýzmburka. Z tohoto období pochází nejstarší část hradu. Hrad a zámek není bezbariérový. Středověký hrad je návštěvníkům zcela uzavřený. Zámek je pro vozíčkáře dostupný pouze s asistencí a po předchozím objednání. Asistenti musí vozíčkáře vynést do prvního i druhého patra. Bezbariérová toaleta na zámku není.

2.6.2.5 Královéhradecký kraj Kost, hrad (KP) Kost je jedním z mála zbývajících středověkých hradů v České republice a je považován za druhý nejvýznamnější. Oblíbená legenda praví, že hrad dostal jméno Kost, protože nebyl dobyt více než jednou, jelikož byl stejně tvrdý jako kost. Hrad Kost není bezbariérová památka. Prohlídka hradu a hradního nádvoří je možná pouze s asistencí, která vozíček vynese do schodů. Zcela nepřístupná je hradní mučírna. Na hradě je instalována bezbariérová toaleta. Nové Město nad Metují, zámek (KP) Zámek je nedílnou součástí městské památkové rezervace. Byl založen roku 1501 Janem Černčickým z Kácova. Původní hrad byl za dalších majitelů postupně přestavován na zámek. Zámek není bezbariérový. Vozíčkář si sám může prohlédnout pouze nádvoří a výstavní síň. Další prohlídka samotného zámku je možná pouze s asistencí. Do zahrady v sousedství zámku je nutno také překonat několik schodů. Bezbariérová toaleta je dostupná na nádvoří zámku.

2.6.2.6 Liberecký kraj Grabštejn, hrad a zámek (KP) Na místě dnešního grabštejnského zámku stával jeden z nejstarších hradu severních Čech, Grabštejn, který chránil údolí Nisy a jím vedoucí cestu z Čech do Lužice. Hrad a zámek Grabštejn stojí na strmém ostrohu a o tom kdy byl založen se dodnes nemohou historici shodnout. V době, kdy byl hrad přestavován na zámek vznikl pod „Starým zámkem“ tzv. „Nový zámek“ Na další úpravy došlo až po několika staletích.

32

Hrad v současné době není bezbariérový. Vozíčkář má přístup k hradu pouze autem a to po předchozím objednání, kdy správa VZAČR zajistí otevření brány. Další prohlídka je částečně přístupná bezbariérově a částečně požaduje pomoc asistence. Bezbariérová toaleta je dostupná na nádvoří hradu.

2.6.2.7 Moravsko-slezský kraj Raduň, zámek (KP) Původně renesanční objekt byl přestavěn na vybraně zařízenou empírovou residenci obklopenou komorním přírodně-krajinářským parkem v anglickém stylu. Později v 19. století byly provedeny rozsáhlé úpravy pod vlivem romantismu a historismu. Zámek Raduň není bezbariérovou památkou. Exteriéry a park jsou bez problému dostupné, samotná prohlídka zámku je však možná pouze za pomoci asistence. Na zámku není bezbariérové WC.

2.6.2.8 Olomoucký kraj Velké Losiny, zámek (NKP) Malebný renesanční zámek Velké Losiny vznikl na místě dřívější gotické tvrze. Zámek, který si nechal postavit Jan ze Žerotína a jehož hlavní dvoupodlažní budova byla vybudována v renesančním slohu, stojí na začátku rozlehlého údolí řeky Desné v podhůří Jeseníků. Zámek není bezbariérový. S vozíčkem je možno se dostat na nádvoří a do zámeckého parku, samotná expozice zámku je možná pouze s asistencí. Bezbariérová toaleta je instalována na nádvoří zámku.

2.6.2.9 Pardubický kraj Slatiňany, zámek (NKP) Zámek Slatiňany byl znám jako tvrz již před 600 lety. Po mnoha přestavbách dosáhl současné podoby na přelomu devatenáctého století. Na sklonku čtyřicátých let minulého století zde bylo vybudováno "muzeum koní", které se dělí na vědeckou a uměleckou část. Bariérovost zámku je způsobena četným schodištěm do dvou pater. Tam je možno vozíčkáře vynést. Za bezbariérový je považován anglický park a přístup do areálu hřebčína. Bezbariérové toalety nejsou na zámku doposud umístěny.

33

2.6.2.10

Plzeňský kraj

Švihov, vodní hrad (NKP) Švihov13 je nejkrásnější vodní hrad v Čechách, který patří k nejzachovalejším. Byl postaven na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé tvrze za účasti stavitele Benedikta Rejta. Švihov se svým opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby. Bezbariérové je na hradě pouze nádvoří před hospodářskými budovami. Další návštěva je možná pouze s asistencí, která pomůže vozíčkáři s překonáním nespočtu schodů. Bezbariérová toaleta na hradě instalována není.

2.6.2.11

Středočeský kraj

Dobříš, zámek (KP) Rokokový zámek s výraznou fasádou ze 17. století byl inspirován francouzským stylem doby Ludvíka XVI. K zámku přiléhá cenný architektonicky řešený francouzský park a anglická zahrada. Francouzský park a anglická zahrada se ZOO-koutkem jsou bezbariérově dostupné, avšak samotná prohlídka zámku není bez asistence téměř možná. Vozíčkář se bez pomoci dostane pouze do přízemí zámku. Bezbariérová toaleta se nachází v restauraci. Hořovice, zámek (NKP) Rozlehlý barokní zámek v sousedství starého zámku v západní části Hořovic, sídlo Bořitů z Marinic, Bruntálských z Vrbna a hessenských knížat. Svoji současnou podobu objekt získal díky několika přestavbám. Zajímavostí zámku je tzv. Sluneční brána, tvořící umělecky kovaný vstup do rozlehlého parku. Návštěva zámku je pro vozíčkáře možná pouze s asistencí, zámek není bezbariérově vybaven. Volně může vozíčkář navštívit pouze park, panskou zahradu a dvě místnosti v přízemí zámku. Bezbariérová toaleta je instalována, problémem je však šířka dveří. Žleby, zámek (NKP) Zámek Žleby, původně gotický hrad pánů z Lichtenburku byl znovu postaven po zničení husity před polovinou 15. století. Prošel pak renesančními a barokními úpravami a do dnešní romantické podoby byl přestavěn Karlem Vincencem Auerspergem podle anglických předloh.

13


34

Zámek není bezbariérově dostupný. V prohlídce brání vozíčkáři několik schodů, které mu může pomoci překonat asistent. Na celé trase jsou šířkou nevyhovující pouze jedny dveře, trasa je proto vedena přes jiné místnosti. Zámecký park je pro vozíčkáře zcela přístupný. Bezbariérové toalety nejsou v zámku k dispozici.

2.6.2.12

Ústecký kraj

Velké Březno, zámek (KP) Původně empírový zámek byl v letech 1885-1910 přestavěn do novorenesanční podoby. Výsledkem této přestavby je vskutku půvabné venkovské sídlo s příjemnou atmosférou, která je navíc umocněna překrásným okolím Českého středohoří, do něhož je zámek citlivě zasazen. V zámku je bezbariérové pouze přízemí a malebný zámecký park. S asistencí je přístupné první patro prohlídkové trasy, kde musí vozíčkář překonat schodiště. Zcela nepřístupná je pro vozíčkáře knihovna do níž je nevyhovující šířka dveří. Bezbariérovou toaletu najde vozíčkář nejblíže ve městě Velké Březno. Jezeří, zámek (KP) Zámek Jezeří patří bezesporu k nejzajímavějším objektům České republiky. Kdysi honosné sídlo rodu Lobkowiczů bylo významným kulturním a společenským centrem. V nedávné neslavné minulosti bylo vystaveno nezájmu a dlouholetému chátrání. Rekonstrukce byla zahájena teprve na konci minulého století. Z důvodů dlouhodobé rekonstrukce je pro vozíčkáře pohyb po zámku značně stížený a provizorní. S pomocí asistence a překonání několika schodů však ne zcela nemožný. Prohlídka zámku je ale nutno předem ohlásit. Toaletu bez madel je možno díky schodům využít pouze s asistencí.

2.6.2.13

Kraj Vysočina

Náměšť nad Oslavou, zámek (NKP) Zámek v Náměšti nad Oslavou postavený na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. stol. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes. Součástí areálu jsou budovy tzv. "Vlašského dvora" v předzámčí, anglický park a malá francouzská zahrada. V roce 2001 byl areál zámku prohlášen Národní kulturní památkou. Zámek je z větší části absolutně nedostupný pro vozíčkáře a to díky původnímu klasickému točitému schodišti do prvního a druhého patra, i když samotná prohlídka je již bezbariérová. Vozíčkář může s asistencí navštívit přízemí zámku, nádvoří a zámecký park. Bezbariérová toaleta na zámku není.

35

2.6.2.14

Zlínský kraj

Kroměříž, zámek (NKP, UNESCO) Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30 leté války byl zcela zničen a v 17. století byl na jeho místě postaven raně barokní palác, který byl po ničivém požáru obnoven v rokokovém stylu. Zámek není bezbariérově dostupný, povrch nádvoří je tvořen jemným štěrkem, do kterého může vozíčkář zapadnout. Samotná prohlídka zámku bezbariérová není, vozíčkář ji může absolvovat s asistencí, která mu pomůže překonat velkou řadu schodů. Pohyb po jednotlivých místnostech je již bezbariérový. Bezbariérová toaleta je umístěna na nádvoří zámku. Zahrada je z velké části bezbariérová.

36

3 Praktická část Cílem této kapitoly je seznámit čtenáře s výsledky výzkumu dostupnosti či nedostupnosti vybraných kulturních památek. Seznámit se zvolenou metodikou výzkumu a s charakteristikou respondentů.

3.1 Metodika výzkumu K získání požadovaných informací jsem zvolila metodu dotazníků, které jsem vzhledem k rozmanitosti umístění vybraných památek rozesílala emailem. Dotazník měl vzhledem ke zvolené problematice osm otázek. Všechny tyto otázky byly tzv. otevřené, ve kterých respondenti odpovídali dle svého názoru. Emailové adresy jsem získala v publikaci „Jak dobýt hrad, památky takřka bez barier“, která byla vydána díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Dotazník je zaměřen na získání a porovnání informací týkajících se usnadňování přístupu handicapovaným do všech koutů památek, jejich současný stav a budoucí plány, včetně způsobu financování. Otázky dotazníku zkoumají rozsah nabízených služeb, tzn. jak velkou část památky je možno navštívit. Zjišťují, zda se v současné době pracuje na zpřístupňování památek pro postižené návštěvníky, případně, mají – li památky v tomto ohledu plány do budoucna. Zabývají se otázkou, zda je i přes případné překážky pro handicapovaného občana možné si památku prohlédnout a zda si jednotlivé památky vedou statistiky návštěvnosti postižených spoluobčanů. Dotazník zjišťuje i finanční stránku a to, zda památky čerpají různé dotace, zda plánují investice do přestavby k umožnění lepší přístupnosti a zda se investice do přestavby tohoto charakteru vyplatí.

3.2 Charakteristika respondentů Pro svůj výzkum jsem oslovila ty respondenty, tedy památkové budovy, které dle mého názoru mají zvučné jméno nejen v oblasti cestovního ruchu. Při výzkumu památkových objektů jsem oslovila celkem čtyřicet památkových budov, z toho dvacet označovaných za bezbariérové a dvacet označovaných za nevhodné pro tělesně postižené. Z těchto čtyřiceti dotazovaných mi odpovědělo celkem dvacet respondentů a to deset z bezbariérových památek a deset z památek nevhodných. U obou částí jsem tedy měla 50 % návratnost. Vzhledem k charakteru potřebných informací se jedná o respondenty znalé dané problematiky. Z 60 % všech dotazovaných se jednalo o zaměstnance správy zámku, ze 30 % to byli kasteláni a z 10 % zaměstnanci oddělení návštěvnického provozu.

37

Charakteristika respondentů Oddělení návštěvnické ho provozu 10%

Správa zámku 60%

Kasteláni 30%

graf 1 - charakteristika respondentů

3.3 Významné kulturní památky V této části práce se zaměřím na zpracování informací získaných přímo od oslovených zaměstnanců vybraných kulturních památek. Informace jsem získala pomocí dotazníku, jež byl zvolenou metodikou výzkumu.

3.3.1

Památky téměř bezbariérové

3.3.1.1 Jihočeský kraj Hluboká Momentálně je dolní část trasy B (soukromé apartmány) a celá trasa C (kuchyně) bezbariérová. Dále se na zámku nachází bezbariérový záchod a druhý je v plánu vybudovat přes zimu. Všechny vchody a východy (pokladny, WC, trasa B a C) jsou vybaveny nájezdovou rampou. Dále se zde nachází přímo u zámku tři parkovací místa pro automobily méně pohyblivých spoluobčanů. Od 4.11.2008 je na zámku poprvé otevřena zimní sezóna s nově upravenou trasou a v zimní sezóně bude zámek již kompletně bezbariérový (kam se dostane normální člověk tam se dostane i člověk na vozíčku bez cizí pomoci). Bohužel po rekonstrukci záchodů, která proběhne v zimě již nebude možné příliš do budoucna plánovat. Neboť trasa A a horní část trasy B se nacházejí v patře a z památkových důvodů není možné instalovat žádná další zařízení. Na druhou stranu je na zámku praxí, že pokud přijede někdo s vozíčkem pomohou mu do schodů zaměstnanci nebo návštěvníci a po skončení prohlídky zase dolů. (na trase A jsou jen dvoje schody a ne příliš vysoké). Statistiky návštěvnosti na zámku nevedou. 38

Jindřichův Hradec V zámku je pro osoby s pohybovým handicapem přístupná tzv. třetí trasa v přízemí Adamova stavení, ale i ta není zcela bezbariérová, bohužel i přístup k ní je komplikovaný – do kopce po hrubé dlažbě celým areálem. Momentálně se na úpravách zámku nepracuje. Vzhledem ke stavebním dispozicím zámku nejsou žádné další úpravy plánovány. Správa zámku doporučuje prohlídku handicapovaných ohlásit předem, aby se jim mohli věnovat zaměstnanci zámku. Statistiky návštěvnosti nejsou na zámku vedeny. Zámek, jako objekt patřící státu – příspěvková organizace, dostává na veškerou činnost, tedy i tyto úpravy státní příspěvek, který doplňuje vlastními tržbami. Z předchozích odpovědí vyplívá, že zámek v budoucnosti investovat nehodlá. Investice se samozřejmě nevyplatí. Třeboň Zámecká trasa A - rožmberské renesanční interiéry, je částečně přístupná i pro handicapované návštěvníky. V praxi to znamená, že vozíčkáři "musí zdolat" maximálně dva schody s pomocí svého asistenta. Handicapovaným je na zámku přístupná prohlídka zámecké konírny, či psí kuchyně, jedná se o trasu C, která je v provozu pouze v červenci a srpnu. Trasa A bude v letošní zimě částečně rekonstruovaná a upravovaná, přesto změny přístupnosti pro tyto návštěvníky se neplánují. Uvažuje se o částečném bezbariérovém zpřístupnění trasy B pomocí speciálních vozíků, které jsou určeny pro přesun do schodišť. Toto zařízení je však poměrně nákladné. Trasa B je totiž v prvním patře zámku. S asistencí je možno navštívit prakticky celý zámek. Statistiky návštěvnosti postiženými na zámku nevedou. V praxi navštíví zámek za celý rok okolo dvou desítek lidí, zájem není velký. Financování, potažmo dotace na zařízení vyřizuje ústřední odborné pracoviště v Českých Budějovicích. Totéž platí i o plánovaných investicích na přestavbu či úpravu expozic v zámku. Investice vzhledem k nezájmu ze stran handicapovaných se opravdu nevyplatí.

3.3.1.2 Královehradecký kraj Hrádek u Nechanic Pro vozíčkáře je určený tzv. „Malý okruh“ který je situován v přízemí zámku. V současné době se na zámku nepracuje na zpřístupnění dalšího okruhu pro tělesně postižené návštěvníky. Plány do budoucna v tomto směru nemají.

39

V případě, že má vozíčkář asistenci, je možné, aby navštívil i tzv. „Velký okruh“. Statistiky návštěvnosti se na zámku nevedou. Jako příspěvková organizace zřizovaná státem (Ministerstvo kultury) je zámek zcela státem financován, z rozpočtu Národního památkového ústavu byly financovány např. stavební úpravy veřejných toalet, při kterých se vybudovalo i bezbariérové WC. Žádné investice do budoucnosti nejsou v plánu. V případě přestavby či plánu na zakoupení pomocného zařízení by zřizovatelé návratnosti investic nepřikládali důraz. Ratibořice Expozice v přízemí zámku, v mandlu, v Rudrově mlýně a ve Starém bělidle jsou bezbariérové, v objektu zámku je k dispozici bezbariérové WC. Objekty ve správě NKP SZ Ratibořice jsou zpřístupněny v plném rozsahu a žádné další prostory nejsou k dispozici. V současnosti se na zpřístupňování nepracuje. V budoucnu bude možné pro návštěvníky zpřístupnit některé části někdejšího Panského dvora ( závisí na termínu rekonstrukcí). Postižený má možnost si prohlédnout celý zámek, pokud je s asistencí. Na zámku je možno rozlišit pouze návštěvníky na vozíčku, ostatní postižení jsou řazeni do kategorie „snížené vstupné“ Informace hospodářského charakteru zpracovávají příslušní pracovníci NPÚ ÚOP v Josefově. Investice do úprav nejsou na zámku možné a tedy ani návratné.

3.3.1.3 Jihomoravský kraj Lednice Bezproblémový je první návštěvnický okruh, vozíčkář pouze neodchází stejně jako ostatní návštěvníci, ale vrací se po schůdnější trase. Dosud nepřístupné okruhy jsou buď v patře nebo sklepě a zámek bohužel nemá možnosti v historických interiérech vybudovat výtah či něco podobného. Zámek je atypickým objektem, ve kterém nelze plánovat stavební úpravy. V případě zájmu vozíčkářů o prohlídku v patře jsou zaměstnanci ochotni pomoci. Statistiky návštěvnosti handicapovaných na zámku nejsou vedeny. Finanční náklady na rozsáhlé rekonstrukce, jsou v kompetenci státu. V současné době nejsou na zámku v plánu investice na zlepšení přístupnosti pro handicapované. Finanční náklady na rozsáhlé rekonstrukce, jako např. v Lednici, nemohou být nikdy vratné. Tím, že stát památku nominuje do UNESCA, zavazuje se, že ji bude udržovat v dobrém stavu.

40

3.3.1.4 Moravskoslezský kraj Hradec nad Moravicí Na státním zámku Hradec nad Moravicí nabízí návštěvníkům dva prohlídkové okruhy, první je v přízemí zámku a je z velké části přístupný pro návštěvníky s handicapem. Místa, kde je pár schodů, vyšší prahy apod., jsou zpřístupněna nájezdními plošinami, zrovna tak je přístupná toaleta pro handicapované. V minulém roce byly na zámku zpřístupněny čtyři místnosti v přízemí západního křídla a celé zámecké nádvoří, na kterém se všichni návštěvníci mohou volně pohybovat. Na zámku se samozřejmě usiluje o to, aby lidé s postižením viděli co možná největší část zámeckých interiérů. Ovšem v památkovém objektu se musí dodržovat předpisy na ochranu stavby, takže ve vyšších patrech zámku je přístup pro fyzicky postižené osoby problém. Zaměstnanci jsou vždy ochotni pomoci, někdy to však není úplně možné. Asistent je vždy předností. Úpravy v interiérech zámku byly hrazeny z vlastních prostředků. Další investice nejsou momentálně plánovány.

3.3.1.5 Pardubický kraj Litomyšl V zámku Litomyšl je téměř bezbariérově přístupná první i druhá zámecká trasa, protože s vozíčkem lze vjet do barokního divadla v přízemí a do prvního patra zámku vede nízké schodiště, kde je vozíčkáři třeba pomoci. V patře lze potom vjet do všech místností. V současné době nejsou prováděny na zámku žádné úpravy. Na zámku se další bezbariérové úpravy zatím nechystají. Pomoc k překonání překážek je na zámku vždy připravena. Statistiky návštěvnosti na zámku nevedou. Zámek je státní památkou, proto užívá peněz státních. Investice nejsou prozatím plánovány. Návratnost investic není možná.

3.3.1.6 Středočeský kraj Točník a Žebrák Několik částí hradu je bezbariérových, v ostatních je nutné překonat vždy několik schodů. V současné době se na zříceninách hradů Točník a Žebrák neprovádí žádné úpravy.

41

Žádné další zpřístupnění pro občany s omezenou schopností pohybu na hradech neplánují, z důvodu narušení podstaty samotné památky. Žádné další plány pro tento druh zpřístupnění na hradech nejsou. Hrad Točník a Žebrák jsou součástí krajiny, a tak je třeba je i brát. Pokud je zapotřebí, jsou zaměstnanci na požádání ochotni vynést postiženého tam, kam by se normálně nedostal. Návštěvu doporučují vozíčkářům zvyklým na horší terén. Statistiky na hradech nevedou. Finance na opravy se čerpají ze státních příspěvků. Investice nejsou plánovány. Investice se nevyplatí a pro hrady by přestavba byla zničující, zaměstnanci jsou proto ochotni raději vozíčkáře vynést.

3.3.1.7 Ústecký kraj Děčín Zámek je z velké části bezbariérový v tom smyslu, že během prohlídky se vozíčkář dostane téměř prakticky do všech místností - k dispozici je výtah do patra. Problémem je prozatímní povrch na nádvoří - kamínky a sklepní prostory, které jsou příležitostně využívány na výstavy. V současné době se chystá rekonstrukce posledního křídla zámku, kde se také počítá s bezbariérovým přístupem. Rekonstrukce nádvoří na definitivní stav, který bude i lidem na vozíku více vyhovovat, zatím naplánována není, nicméně se s ní na zámku počítá. Samozřejmě platí, že výtahy používají i starší lidé, kteří by schody asi zvládli, ale velmi jim to usnadní prohlídku a používají se samozřejmě pro stěhování a manipulaci. Na zámku vlastně není zařízení, které by sloužilo čistě jen vozíčkářům. Zámečtí zaměstnanci jsou vždy připraveni do problémových míst pomoci. Statistiku na zámku nevedou, ale ta čísla by byla velmi nízká. Dotace přímo na zpřístupnění nedostávají, tyto úpravy jsou přímo součástí projektu na rekonstrukci. Vzhledem k výšce nákladů se finanční investice pro potřeby handicapovaných rozhodně nevyplatí. Je nutné zdůraznit, že pro památkové objekty je vybudování zařízení pro lidi s omezeným pohybem vždy problematické, například konkrétnímu výtahu muselo ustoupit středověké schodiště, což je samo o sobě značně problematické. Naštěstí v další části zámku se již před lety propadly klenby a tudíž se prostor pro výtah uvolnil. Vzhledem k výšce nákladů se taková investice rozhodně nevyplatí.

42

3.3.2

Památky „nedostupné“ pro handicapované

3.3.2.1 Jihomoravský kraj Vranov nad Dyjí K návštěvě zámku handicapovanými je přizpůsobeno jen několik místností v přízemních budovách. Vranov není bezbariérová památka a na změně se žádným způsobem nepracuje. Zkvalitnění této služby není možné, brání v tom ohledy na historickou podstatu památky a na platná pravidla jejího udržování. Návštěva zámku je pro vozíčkáře možná pouze po předchozím ohlášení vzhledem k bariérovosti památky. Pokud přijde vozíčkář a na zámku mají tu možnost (což je téměř vždy), vynesou ho i s vozíkem po hlavním přístupovém schodišti do interiérů, celá prohlídka je pak po rovině. Po jejím skončení snesou vozíčkáře zase dolů. Statistiky se díky různým druhům zakoupených vstupenek na zámku vedou. Jako u většiny památek financuje úpravy stát. Jakékoliv investice nejsou plánovány. Investice se v souvislosti s návratností nevyplatí. Lysice Zámek je přístupný imobilním občanům v prvním patře, tzn. okruh A. Navštívit mohou i část zámecké zahrady, tedy okruh D. Návštěvnické toalety na 1. nádvoří jsou také uzpůsobeny podle normy pro invalidní občany a vozíčkáře. Na zámku se dlouhodobě spolupracuje např. se Svazem vozíčkářů v Brně, kteří nedaleko od zámku pobývají každoročně na rekreaci a zámek pravidelně navštěvují. Momentálně se na zámku na jakýchkoliv úpravách nepracuje. Pro blízkou budoucnost nejsou žádné opravy zámku ve prospěch postižených plánovány. Zaměstnanci jsou proto vždy ochotni a připraveni pomoci. Jen v případě, že se jedná o vetší organizovanou skupinu, žádají na zámku, aby se návštěvníci ohlásili dopředu, kvůli personálnímu zajištění prohlídky. Veškeré úpravy jsou prováděny ze zámeckého rozpočtu. Na zámku jsou si vědomi, že technické možnosti by mohly být jiné, ovšem tak aby nenarušovali zákon o památce, uvažují i o čerpání z různých fondů ( JM kraj atd). Investice nejsou prozatím projednávány ani plánovány.

43

3.3.2.2 Karlovarský kraj Bečov nad Teplou Podobně jako na většině historických sídel i na Bečově je pohyb handicapovaných návštěvníků bohužel velice omezen. Vzhledem k tomu, že je zatím veřejnosti přístupná pouze jedna třetina areálu, veškeré finance jsou v současnosti směřovány do zbývajících dvou nepřístupných třetin, s cílem tento stav změnit. Nově opravované prostory hradu a hradního nádvoří již se zázemím pro zdravotně postižené počítají (WC pro vozíčkáře, nová presentace relikviáře sv. Maura, apod.). Dá se říci, že v podstatě exteriéry přístupné části areálu jsou z 90 % zdravotně postiženým přístupny (dvě zámecké terasy jsou přístupny pouze po schodech). Co se týče interiérů, prohlídky probíhají ve dvou patrech. Dále lze pokračovat pouze s pomocí. Do prvního patra je to celkem 27 schodů, v patrech se lze potom pohybovat bez problémů. Ve druhém patře je to podobné. Samozřejmě jsou průvodci velice vstřícní a průběh prohlídky uzpůsobují momentálním podmínkám. Bohužel se momentálně na úpravách zámku nepracuje. V dohledné době bohužel nemohou z nedostatku finančních prostředků plánovat instalaci zařízení usnadňujícího pohyb handicapovaným. Pokud zámek navštíví postižený sám, snaží se mu zaměstnanci vyjít vstříc tím, že umožní prohlídku alespoň přízemí zámku. Hrad a zámek Bečov je v majetku státu, spravovaný prostřednictvím Národního památkového ústavu, konkrétně územním odborným pracovištěm v Lokti. Veškeré provozní náklady a investice jsou kryty ze státního rozpočtu a z vlastních příjmů.. Speciální dotace na zpřístupnění areálu zdravotně postiženým občanům nečerpají. Objem finančních prostředků je nedostatečný.

3.3.2.3 Královehradecký kraj Nové Město nad Metují Zámek v Novém Městě nad Metují nemá a v současné chvíli žádné úpravy týkající se zpřístupnění interiérů pro osoby (návštěvníky) s handicapem. Avšak lidé s omezenou schopností pohybu mají možnost se i přes neexistenci takovýchto úprav do areálu zámku (tzn. objektu zámku a areálu zahrad) podívat. Do budoucnosti se na zámku žádné úpravy pro handicapované osoby nepřipravují. Je vždy lepší a někdy i nezbytné z hlediska bezpečnosti, aby měli postižení při návštěvě s sebou doprovodné osoby, které by jim pomohly. Jelikož nebyli a nejsou plánovány žádné úpravy zámku, čerpání finančních prostředků na tyto úpravy nebylo využito.

44

3.3.2.4 Moravskoslezský kraj Raduň Bohužel zámek není přístupný handicapovaným návštěvníkům, i když by si to zaměstnanci zámku přáli, ale taková je skutečnost. Okrasná zahrada u oranžerie byla již při památkové obnově řešena jako bezbariérová. K oranžerii jsou na zámku ochotni na požádání připravit pomocnou rampu k vjezdu vozíku dovnitř. Vnitřní uspořádání zámecké architektury nedovolí ani v budoucnu bezbariérový přístup do interiérů 1. a 2. patra. V budoucnu by na zámku rádi zpřístupnili alespoň interiéry v přízemí. K usnadnění přístupu do zámku po vnitřním schodišti od hlavních dveří plánují využít plošinu podél schodů. Správa zámku je vždy ochotna umožnit zájemcům přístup k prohlídce zámku. Statistiky se na zámku nevedou. Investice do takovýchto úprav jsou nerentabilní.

3.3.2.5 Olomoucký kraj Velké Losiny Objekt zámku Velké Losiny je občanům s handicapem přístupný pouze na nádvoří. Vzhledem k tomu, že zámek je Národní kulturní památkou, jakýkoliv zásah podléhá zvláštnímu režimu. Přesto je otázka zpřístupnění na zámku již dlouhodobým zájmem. Výjimečně se najdou silní jedinci, kteří umožní i přes strmá schodiště vozíčkáři zámek shlédnout.

3.3.2.6 Plzeňský kraj Švihov Hrad Švihov bezbariérový není a jeho zpřístupnění pro špatně se pohybující nebude nikdy možné. Jako alternativu však na hradě připravují v přízemí hradu zřízení expozice mimo jiné využitelné i pro tento účel. Expozice bude přibližovat historický a stavební vývoj na modelech i pomocí multimédií. V roce 2005 byl na hradě v bývalé budově špýcharu dokončen víceúčelový sál pro nejrůznější kulturní a společenské akce. Do budoucna se plánuje doplnění víceúčelového sálu o plošinu pro vozíčkáře. Dále nabízejí vstup do výstavních prostor nebo přístup k hradní krčmě (zatím pouze venkovní).Všechny tyto prostory jsou na úrovni nádvoří a mají samostatné vstupy. Pokud je to možné, rádi postiženým pomohou a usnadní vstup do prostor. Statistiky návštěvnosti památky si na hradě nevedou. Investice se bohužel nevyplatí. 45

3.3.2.7 Středočeský kraj Hořovice Státní zámek Hořovice není plně bezbariérový, ani není možné udělat takové úpravy, aby tomu tak bylo. Zámek je národní kulturní památkou a není tudíž možno dělat jakékoli zásahy do budovy, které by změnily její ráz a které by ohrozily její historickou hodnotu. Na zámku se snaží vyjít handicapovaným občanům, pokud projeví zájem o návštěvu zámku, maximálně vstříc.

3.3.2.8 Ústecký kraj Teplice Bezbariérové jsou na teplickém zámku jen výstavní místnosti pro krátkodobé výstavy. Do stálých expozic nelze vstoupit s omezenou schopností pohybu, návštěvníci musí překonat schody. V současné době se nepracuje na zpřístupnění dalších okruhů pro lidi s omezenou schopností pohybu. Letos byla na zámku otevřena nová stálá expozice, která je v přízemí a je přístupná bezbariérově. V současné době na zámku žádné úpravy neprobíhají Do budoucnosti zatím žádné plány se zpřístupňováním nemají. Pokud je to v silách zaměstnanců vždy rádi a ochotně pomohou Statistiky návštěvnosti na zámku nevedou. V případě, že by se plánovaly nějaké stavební úpravy, žádala by správa zámku o peníze zřizovatele, a tím je kraj. Pokud by se uskutečnila přestavba zámku ve prospěch postižených, předpokládá se, že by se investice nevrátily. Velké Březno Na státním zámku Velké Březno je bezbariérově přístupné pouze přízemí zámku. V současné době se na zámku na zpřístupňování pro handicapované nepracuje. Vyhlídky do budoucna nejsou pro tyto občany příznivé. V případě zájmu navštívit tuto památku je pro postižené lepší mít asistenta. Statistiky návštěvnosti se na zámku nevedou. Na případné přestavbě zámku se finančně podílí zámek samostatně. Plánované investice na doplnění zařízení pro handicapované činí cca 150 tis. Kč. Návratnost investic do přestavby v žádném případě není reálná.

46

3.4 Vyhodnocení výzkumu Vyhodnocení výzkumu prováděného metodou dotazníku zaslaného na vybrané památky. Dotazník byl zaměřen na získání informací týkajících se rozsahu zpřístupněných částí památek, momentálních a budoucích plánů na zpřístupňování památek handicapovaným občanům. Možnosti pomoci zaměstnanců handicapovaným do méně přístupných částí. Dále pak na způsobu financování případných úprav, možné investice do budoucna, návratnost vložených financí a v neposlední řadě informací týkajících se vedení statistik návštěvnosti handicapovanými. Z výzkumu vyplývá, že 70 % z celkového počtu zkoumaných památkových objektů je přizpůsobeno návštěvě postižených spoluobčanů. Z toho 60 % památek je zpřístupněno z jedné třetiny, u 30% je možno navštívit polovinu památky a z větší části je zpřístupněno 10 % památek. Z výzkumu také vyplývá, že 30 % památkových objektů je zcela nepřístupných. Dostupnost památek

0%

30%

10%

100%dostupné 30%

75% dostupnost 50% dostupnost 25% dostupnost 0% dostupnost

60%

graf 2 - dostupnost památek

Památky vhodné pro handicapované: V současné době pracuje na zpřístupňování památek pro handicapované 10 % dotazovaných respondentů, 90 % na zpřístupňování nepracuje. 20 % dotazovaných plánuje v budoucnu změny ve prospěch handicapovaných, 80 % takové plány nemá. Z výzkumu vyplývá, že v případě návštěvy památky je 80 % z nich ochotno a schopno zařídit prohlídku celého areálu tělesně postiženým, u 20 % je nutno mít asistenci k návštěvě památky. 40 % dotazovaných čerpá dotace od státu, 20 % opravy samofinancuje a 20 % využívá kombinaci předchozích variant a 20 % nevyužívá dotace žádné. Žádný z respondentů prozatím nevyužil dotace Evropské unie. Investovat do přestavby památky má 10 % respondentů, 70 % takové investice neplánuje a 20 % respondentů nemá investování ve své pravomoci.

47

Památky nevhodné pro handicapované: V době výzkumu pracovalo na zpřístupňování 10 % respondentů, 90 % nepracovalo. Z celkového počtu respondentů 40 % plánuje do budoucna změny v přístupnosti. 60 % žádné plány nemá. U památek „nevhodných“ pro handicapované jsou u 60 % z nich zaměstnanci ochotni a schopni umožnit prohlídku těmto občanům, u 20 % potřebuje postižený asistenci a u 20 % není možná navštíva interiéru vůbec. 70 % zkoumaných památek nepoužívá žádné dotace, 20 % z dotazovaných využívá dotace státu, 10 % opravy samofinancuje a 10 % využívá jak dotací, tak samofinancuje případné opravy. Žádný z dotazovaných doposud nevyužil dotací z EU. 80 % zkoumaných památek nemá plány do úprav investovat, zbývajících 20 % investovat plánuje. Všeobecně platí, že památkové objekty nevedou statistiky návštěvnosti handicapovanými občany. Výjimkou jsou památky, které prodávají zvláštní vstupenky pro držitele ZTP/P, zde je možné statistiku dohledat. U většiny zkoumaných památek vyplynulo, že návratnost investic do přestavby pro handicapované občany je minimální. Avšak tuto službu handicapovaným nelze poměřovat finančním efektem. Jde spíše o záležitost čistě etickou.

48

4 Závěr Tato závěrečná kapitola bakalářské práce je zaměřena na dosažení cílů, vyhodnocení výzkumu a prokázání hypotéz stanovených v úvodu práce a na celkové zhodnocení práce.

4.1 Dosažení cílů Cílem mé práce bylo zmapovat současnou nabídku v rámci cestovního ruchu pro osoby s omezenou schopností pohybu a osoby na vozíčku. Zaměřila jsem se na významné i méně významné kulturní památky celé České republiky, kde jsem zjišťovala jejich dostupnost pro handicapované. Zamýšlela jsem vytipovat a poukázat na památky, které jsou významné a dobře známé a přesto pro návštěvu postižených zcela nevhodné. U vybraných památek odhalit, zda a jakým způsobem se pracuje na zlepšení jejich přístupnosti. Uvedla jsem možnosti zásahu do památkových objektů v souladu s předpisy na ochranu stavby a zároveň usnadněním přístupu pro postižené, lidi s omezením pohybu či starší občany. Ve své práci jsem se zaměřila na památky České republiky rozdělené dle jednotlivých krajů a zároveň podle možnosti návštěv handicapovanými. Seznámila jsem čtenáře se stručnou historií vývoje pohledu na občany s handicapem, s omezenou schopností pohybu, nemocné a slabé. Uvedla jsem rozdíl mezi postižením a handicapem. Rozhodla jsem se zaměřit na osoby s tělesným postižením a uvést i všeobecné rozdělení postižení a způsoby jejich vzniku. Důležitým prvkem postiženého je osobní asistence, proto bylo nezbytné tento pojem také vysvětlit. Stručně jsem čtenáře seznámila s historií a významem vybraných památek a zařadila je mezi Kulturní památky, Národní kulturní památky a památky UNESCO. Jako metodiku výzkumu jsem si zvolila dotazník. Dotazování probíhalo vzhledem k odlehlosti památek pomocí emailu. Dotazníku se zúčastnilo celkem dvacet ze čtyřiceti oslovených respondentů. Dotazník se skládal z osmi otázek a dal by se rozdělit na tři pomyslné části. První část, týkající se rozsahu zpřístupněných částí památky pro handicapované, současnými plány správců památek s rozšiřováním nabídky pro postižené a jejich plány do budoucna. Druhá část je zaměřena na možnou dostupnost i nedostupných míst a vedení statistik návštěvnosti. Třetí část se zabývá financováním úprav pro pomoc postiženým v překonávání bariér.

4.2 Vyhodnocení výzkumu Z výzkumu vyplynulo, že převážná část památkových objektů je v dnešní době přizpůsobena a připravena pro návštěvu handicapovaných osob. I když památka není zcela bezbariérová, téměř vždy je pro postiženého možnost si ji prohlédnout. Správa zámku i zaměstnanci jsou připraveni kdykoliv na požádání postiženým osobám pomoci překonat případné překážky. Většina památek má bezbariérově přístupné alespoň přízemí, kde se postižený může pohybovat bez větších potíží. V některých památkových budovách jsou instalovány podpůrné programy pro postižené, jako jsou výtahy, nájezdové rampy či schodolezy. 49

I když převážná většina památkových objektů nevede statistiky návštěvnosti, z výzkumu vyplývá, že přes veškeré snahy zpřístupnit co největší okruh je návštěvnost handicapovanými minimální. Minimální návštěvnost je jedním z důvodů, proč se na většině památek v současné době nepracuje na zpřístupňování pro handicapované. Hlavním důvodem je však to, že památky podléhají zvláštním předpisům a není možné svévolně cokoliv upravovat. Památka musí zachovat svůj ráz a hodnotu, a proto jsou jakékoliv zásahy do architektury vždy problematické. Přestože se v památkových objektech snaží co nejvíce usnadnit vstup postiženým do co největšího počtu míst, není to pro ně vždy jednoduché. Zpřístupnění pater vyžaduje buď úpravu zámku a nebo instalaci nějakého podpůrného zařízení. Instalace takového zařízení vyžaduje nejen technické úpravy, ale k obsluze je nutno mít vyškolený a mnohdy silný personál a to není vždy možné. Finanční náklady na přestavbu památek jsou vysoké. Realizace přestavby ve prospěch postižených není u památek plánována samostatně, je vždy součástí celkové rekonstrukce památky. Proto jsou rekonstrukce takového druhu vždy předem a důkladně plánovány. Jsou památky, které jsou spravovány státem, ty jsou státem také financovány a stát se jejich převzetím zavázal o ně starat a pečovat. Další památky jsou spolufinancovány státem a z vlastních tržeb. I přesto, že jsou finanční náklady tak vysoké, nevyužívají památkové objekty podpory Evropské unie.

4.3 Prokázání hypotéz V úvodu práce jsem si stanovila několik hypotéz, které jsem se svým výzkumem snažila dokázat či vyvrátit.

4.3.1

Hypotéza č 1

Hypotéza č 1 byla prokázána, neboť z výzkumu vyplynulo, že 70 % zkoumaných památkových objektů je již alespoň z části připraveno na návštěvu osob s omezenou schopností pohybu nebo na vozíčku.

4.3.2

Hypotéza č 2

Přestože některé památky jsou nazývány „nevhodné pro handicapované“, je možné je navštívit i postiženými. Toto vyplývá z výzkumu, který jsem provedla. Konkrétně 70 % vybraných památek je možno navštívit. 20 % památek je přístupných jen velmi omezeně a 10 % z nich je zcela nepřístupných.

50

4.3.3

Hypotéza č 3

Finanční náklady na přestavbu kulturních památek pro usnadnění vstupu handicapovaným jsou sice vysoké a většinou nedostupné, nejsou však hlavním důvodem, proč se na zpřístupňování většiny památek handicapovaným nepracuje a neplánuje. Hlavní příčinou je, že většina památek podléhá přísným režimům zacházení, jelikož patří k Národním kulturním památkám.

4.3.4

Hypotéza č 4

Z výzkumu vyplývá, že fondy EU nejsou téměř vůbec využívány a to především proto, že památky podléhají přísným pravidlům přestavby a většina památek nemá v plánu žádné přestavby z důvodu nemožnosti změny rázu památky a její historické hodnoty.

4.4 Zhodnocení práce Ve své bakalářské práci jsem dosáhla všech svých cílů. Díky výzkumům prováděným na základě této práce jsem se dozvěděla nové poznatky nejen o handicapovaných a postižených lidech, ale i o různých památkových objektech a jejich přístupu k těmto občanům. Než jsem začala zpracovávat tuto práci, myslela jsem si, že nabídka dostupných míst pro handicapované je mnohem nižší. Opak mě příjemně překvapil. Mnohem překvapivější je však pro mě zjištění, že i přes velkou snahu o zpřístupnění památkových objektů je jejich návštěvnost právě postiženými lidmi minimální. Toto však nelze zcela zobecnit, existují i památkové objekty, které jsou pravidelně vyhledávaným cílem postižených občanů. Z vlastních zkušeností můžu říct, že i když jsem navštívila velkou spoustu památkových objektů České republiky, měla jsem možnost vidět postiženého člověka velmi výjimečně. Skutečnost, že ani snaha o zpřístupnění nevede k vyšší návštěvnosti památek by se jistě mohla stát námětem dalšího zkoumání, stejně tak, jako srovnání těchto zjištění z pohledu postiženého jedince. Přes velkou snahu zaměstnanců vyjít postiženým lidem vstříc a podat jim při návštěvě památky pomocnou ruku, pro ně není návštěva těchto objektů vůbec jednoduchá. Ne každý si troufne zdolávat těžký terén k samotné památce. Ráda bych svou práci zaslala Brněnskému ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka. Věřím, že by pro ně mohla být zajímavá a inspirativní v oblasti cestovního ruchu a tvorbě volnočasových aktivit postižené mládeže. Zájem o mou práci projevilo i několik respondentů z památkových objektů, se kterými jsem úžeji spolupracovala na tvorbě své práce.

51

Použité zdroje Elektronická zpráva (1) Výzkumné centrum integrace postižených – učebnice, Universita Palackého Olomouc, [online databáze], rok 2005 [cit. 21.listopadu 2008], dostupné na WWW <www.kvalitavpraxi.cz/res/data/001/000205.pdf>

(2) Center for Independent Living.. History of CIL. [online databáze]. rok 2008 [cit. 10. prosince 2008] Dostupné na World Wide Web: a http://www.umshp.org/hp/resources/sci/comanual/coman1.shtml - The Missouri Model Spinal Cord Injury Systém

Knižní publikace JANČO, Milan. Jak dobýt hrad, památky takřka bez bariér. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, 2007. ISBN 978-80-87104-09-5. (3) Novosad, L. 2006b. Východiska a principy realizace služeb osobní asistence v ČR: Uvedení do problematiky. Liberec: Technická univerzita v Liberci [cit. 10. prosince 2008]

Web Dostupné na internetu

52

Dostupné na World Wide Web

<www.trebon-mesto.cz/index.php?l=cz&p=16&r=0> <www.hrady.cz/index.php?OID=2379>

53

5 Přílohy Příloha 1 – dotazník pro památkové objekty (hrady, zámky atd.) Příloha 2 – mapa rozdělení krajů ČR, informace o krajích Příloha 3 – fotodokumentace zkoumaných kulturních památek

54

Příloha 1 Dotazník pro památkové objekty (hrady, zámky, atd.)

Dovolte abych se představila, jmenuji se Jitka Hamrlová a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce „Krásami ČR křížem krážem s handicapem provádím průzkum dostupnosti kulturních památek pro občany s omezenou schopností pohybu a na vozíčku. Mohla bych Vás poprosit o zodpovězení několika otázek? Výsledky průzkumu budou použity pouze pro moji bakalářskou práci.

55

DOTAZNÍK (typ BP – B) Pro památkové objekty (hrady, zámky, atd.)

1.

Jak velký je rozsah Vámi nabízených služeb?

2.

Pracuje se v současné době na památce ve zpřístupňování nových okruhů pro lidi s omezenou schopností pohybu?

3.

Jaké a zda jsou plány do budoucna objekt více přizpůsobit?

4.

V případě, že jsou části památky nedostupné, má možnost si postižený občan prohlédnout i tyto části?

5.

Vedete statistiky návštěvnosti handicapovaných?

6.

Jaké plánujete investice do přestavby?

7.

Dostává objekt dotace od státu, nebo se samofinancuje?

8.

Vyplatí se investice do přestavby pro lepší přístup handicapovaným v souvislosti s návratností?

56

Příloha 2 Mapa rozdělení krajů ČR

57

Rozdělení krajů České republiky, okresní města, počty obyvatel Poř. číslo

kraj

okresní město

kraj v km2

obyvatel v kraji

obyvatel v okr. městech

počet obcí

1. Středočeský

Praha

11 015

1 123 931

285 604

1 147

2. Jihočeský

České Budějovice

10 056

624 568

235 655

623

3. Plzeňský

Plzeň

7 561

549 600

225 315

510

4. Jihomoravský

Brno

7 066

1 124 493

505 307

675

5. Vysočina

Jihlava

6 925

518 315

154 454

729

6. Moravskoslezský Ostrava

5 554

1 265 912

546 681

324

7. Ústecký

Ústí nad Labem

5 335

819 450

361 437

354

8. Olomoucký

Olomouc

5 140

638 374

240 196

394

4 758

549 329

177 768

448

9. Kralovehradecký Hradec Králové 10. Pardubický

Pardubice

4 519

507 176

146 689

453

11. Zlínský

Zlín

3 964

594 060

165 514

304

12. Karlovarský

Karlovy Vary

3 314

303 714

110 865

132

13. Liberecký

Liberec

3 163

427 396

191 836

216

14. Praha

Praha

496

1 160 118

1 160 118

22

78 866 10 206 436

4 507 439

6 331

celkem má ČR

58

Příloha 3 Fotodokumentace zkoumaných kulturních památek

obrázek 1 - Karlův most

obrázek 2 - zámek Hluboká

obrázek 3 – zámek Jindřichův Hradec - knihovna

59

obrázek 4 – zámek Třeboň - schodiště

obrázek 5 - zámek Lednice

obrázek 6 - zámek Kynžvart

60

obrázek 7 – zámek Hrádek u Nechanic

obrázek 8 – zámek Ratibořice - Sál tří císařů

obrázek 9 - zámek Sychrov

61

obrázek 10 - zámek Litomyšl

Obrázek 11 - zámek Děčín

obrázek 12 - zámek Červená Lhota

62

obrázek 13 - vodní hrad Švihov

63

Poděkování: Ráda bych poděkovala paní Mgr. Evě Horňákové za odbornou spolupráci, cenné rady a vedení při tvorbě mé práce. Dále bych touto cestou ráda

Recommend Documents