2014 LEDEN. bych mohl věnce vázat... Děkuji, děkuji za slabost, děkuji, děkuji za nezdar, bych mohl, bych mohl přinést dar,

1/2014

LEDEN Deˇkuji

Stvorˇil Bu˚h, stvorˇil Bu˚h ratolest, bych mohl veˇnce va´zat . . . Deˇkuji, deˇkuji za bolest, jezˇ ucˇ´ı mne se ta´zat, deˇkuji, deˇkuji za nezdar, jenzˇ naucˇ´ı mne pı´li, bych mohl, bych mohl prˇine´st dar, byt’nezby´valo sı´ly, deˇkuji, deˇkuji, deˇkuji. Deˇkuji, deˇkuji za slabost, jezˇ pokorˇe mne ucˇ´ı. Pokorˇe, pokorˇe pro radost, pokorˇe bez podrucˇ´ı, deˇkuji, za slzy deˇkuji — ty naucˇ´ı mne citu, k zˇivy´m jizˇ, k zˇivy´m jizˇ zˇalujı´ a krˇicˇ´ı po soucitu, deˇkuji, deˇkuji, deˇkuji.

Pro touhu, pro touhu po kra´se deˇkuji za osˇklivost, za to, zˇe, za to, zˇe utka´ se la´ska a nevrazˇivost, pro sladkost, pro sladkost usnutı´ deˇkuji za uńavu, deˇkuji za ohneˇ vzplanutı´ i za sˇumeˇnı´ splavu, deˇkuji, deˇkuji, deˇkuji. Deˇkuji, deˇkuji za zˇ´ızenˇ, jezˇ slabost prozradila. Deˇkuji, deˇkuji za try´zenˇ, jezˇ zdokonalı´ dı´la, za to, zˇe, za to, zˇe miluji, byt’strach mi srdce svı´ral, Berańku, deˇkuji, marneˇ jsi neumı´ral, deˇkuji, deˇkuji, deˇkuji, deˇkuji, deˇkuji . . . Karel Kryl 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

LEDEN 2014

Pasty´rˇsky´ list k Bozˇ´ımu slovu na cı´rkevnı´ rok 2013–2014 Mile´ sestry a milı´ bratrˇi v Kristu, nasˇem Pańu! S Bozˇ´ı pomocı´ vstupujeme do nove´ho cı´rkevnı´ho roku. Ohle´dneme-li se za tı´m uplynuly´m, je mnoho du˚vodu˚ k vdeˇcˇnosti Pańu Bohu. Byl to pro celou cı´rkev rok vı´ry, zakoncˇeny´ mimo jine´ i Na´rodnı´ poutı´ do Svate´ zemeˇ, ktera´ byla pro tisıć jejıćh ućˇastnı´ku˚ velky´m povzbuzenı´m. Pro nasˇi zem to byl jubilejnı´ rok svatyćh Cyrila a Metodeˇje. Snazˇili jsme se na neˇj prˇipravit dvouletou cˇetbou Pı´sma svate´ho. Dı´ky Va´m vsˇem, kterˇ´ı jste se zućˇastnili te´to cˇetby a zvla´sˇteˇ Va´m, kterˇ´ı jste vytrvali! V cˇetbeˇ vsˇichni pokracˇujme, pokud mozˇno kazˇdodennı´ pravidelnou cˇetbou Pı´sma. Pro nasˇi diece´zi to byl navıć rok dvaceti let jejı´ho trvańı´. Nezapomenutelna´ byla diece´znı´ pout’v Kladrubech i jubilejnı´ oslavy ve vy´rocˇnı´ den v Plzni. A co na´s cˇeka´ v nasta´vajıćı´m roce? Pro celou cı´rkev je du˚lezˇite´ III. mimorˇa´dne´ zasedańı´ biskupske´ho synodu, vyhla´sˇene´ na 5.– 19. rˇ´ıjna 2014, ktere´ bude mı´t te´ma: „Rodina jako pastoracˇnı´ vy´zva v kontextu evangelizace“. V tuto dobu reagujete na prˇ´ıpravny´ dotaznı´k, ktery´ byl poslań do farnostı´, a ktery´ ma´ pomoci, aby jednańı´ synodu reagovala na konkre´tnı´ situaci ve sveˇteˇ. Deˇkuji Va´m proto za jeho sveˇdomite´ vyplneˇnı´. Pro cı´rkev v nasˇ´ı vlasti bude du˚lezˇita´ na´vsˇteˇva Ad limina, tedy k hrobu˚m aposˇtolu˚ Petra a Pavla, spojena´ s na´vsˇteˇvou Vatikańskyćh u´rˇadu˚ a Svate´ho otce, ktery´ na´s pozval na 17. uńora 2014. Chceme se take´ zućˇastnit 99. Katholikentagu, Sjezdu neˇmeckyćh katolı´ku˚, v sousednı´m Regensburgu a chceme se prˇi tom podı´let na vytva´rˇenı´ mostu˚ mezi nasˇimi diece´zemi, nasˇimi sousednı´mi na´rody a zemeˇmi s veˇdomı´m, zˇe po vsˇem smutne´m, co se mezi na´mi v minulosti uda´lo, jsou nasˇe vztahy, dı´ky Bohu, tak dobre´ jako ma´lokdy prˇedtı´m a je i na 2

na´s, aby vytrvaly do budoucna, a to i s ostatnı´mi na´rody v cele´ Evropeˇ. Dalsˇ´ı du˚lezˇite´ te´ma, ktere´ na´s cˇeka´, otevrˇel mu˚j dopis, ktery´ jsem Va´m vsˇem prˇed neda´vnem poslal. Jde o spolecˇnou pećˇi o prˇeda´vańı´ evangelia lidem kolem na´s a take´ o ekonomickou za´kladnu zˇivota a aktivit cı´rkve v nasˇ´ı diece´zi. Z mnohyćh reakcı´, ktere´ uzˇ od Va´s dosˇly, jsem poznal, zˇe Va´m tyto ota´zky take´ lezˇ´ı na srdci a deˇkuji Va´m za to. Je du˚lezˇite´, abychom k nim nasˇli spra´vny´ prˇ´ıstup, ktery´ na´m da´va´ na´sˇ Pań svy´m slovem. Proto jsem vybral jako slovo Pı´sma na nasta´vajıćı´ rok: „Hledejte prˇedevsˇ´ım Bozˇ´ı kra´lovstvı´ a jeho spravedlnost, a vsˇechno ostatnı´ va´m bude prˇidańo“ (Mt 6,33). Hledat Bozˇ´ı kra´lovstvı´ a jeho spravedlnost znamena´ hledat a plnit jeho vu˚li: pro svu˚j zˇivot, pro svou rodinu, svu˚j podnik, obec, farnost, diece´zi, sta´t . . . A to zcela konkre´tneˇ pro jednotlive´ okamzˇiky zˇivota. Odmeˇnou za veˇrnost v plneˇnı´ Bozˇ´ı vu˚le je uskutecˇneˇnı´ jeho prˇ´ıslibu, zˇe vsˇechno ostatnı´ na´m bude prˇidańo.Vezmeˇme si toto slovo za sve´, posilujme se jı´m a neklesejme na mysli, ny´brzˇ obnovme nasˇi du˚veˇru v Ducha svate´ho, ktery´ tvorˇ´ı nove´ veˇci, a vyuzˇijme k tomu i iniciativy, ktere´ se nabı´zı´ na loka´lnı´ a diece´znı´ u´rovni, jako jsou obnovy ve farnostech, rekolekce, formacˇnı´ setkańı´, diece´znı´ exercicie s P. Vellou, kursy evangelizacˇnı´ sˇkoly. Dı´ky tomu se osveˇzˇ´ı na´sˇ duchovnı´ a eklesia´lnı´ zˇivot i nasˇe evangelizace. Prˇijetı´ tohoto Bozˇ´ıho slova s vı´rou na´m prˇinese pokoj a jistotu, zˇe vsˇe je v teˇch nejlepsˇ´ıch rukou milujıćı´ho Otce a prˇes vsˇechny neprˇ´ıznive´ situace nakonec dobrˇe skoncˇ´ı. Sveˇrˇuji Va´m tedy toto slovo jako konkre´tnı´ orientaci a posilu pro Va´sˇ kazˇdodennı´ zˇivot a vyprosˇuji Va´m k tomu hojne´ pozˇehnańı´. Va´sˇ biskup + Frantisˇek


LEDEN 2014

Restituce jako sˇance: Vyrovnańı´ sta´tu a cı´rkvı´ V souvislosti s probı´hajıćı´m majetkovy´m vyrovnańı´m a s nı´m souvisejıćı´ prˇ´ıpraveˇ cı´rkvı´ na novy´ zpu˚sob financovańı´ bychom ra´di cˇtena´rˇe Zpravodaje postupneˇ sezna´mili s nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ımi informacemi, ktere´ se tohoto procesu ty´kajı´. V tomto cˇ´ısle se podı´va´me na nejsˇirsˇ´ı rovinu tohoto te´matu, na vztah mezi sta´tem a cı´rkvemi. Pozdeˇji se pak budeme veˇnovat informacı´m o plańovanyćh zmeˇnaćh financovańı´ na celodiece´znı´ rovineˇ a budeme se samozrˇejmeˇ zaby´vat take´ ota´zkou, jak se toto vsˇe bude doty´kat financˇnı´ho zabezpecˇenı´ zˇivota a sluzˇby konkre´tneˇ nasˇ´ı farnosti. Pro podrobneˇjsˇ´ı a aktua´lnı´ informace doporucˇujeme web www.sluzbaverejnosti.cz. Soucˇasny´ pra´vnı´ stav Vloni v listopadu byl po dlouhyćh odkladech teˇsnou veˇtsˇinou v Poslanecke´ sneˇmovneˇ schva´len Za´kon o majetkove´m vyrovnańı´ s cı´rkvemi a na´bozˇensky´mi spolecˇnostmi cˇ. 428 / 2012 Sb., ktery´ „upravuje zmı´rneˇnı´ neˇkteryćh majetkovyćh krˇivd, ktere´ byly spaćhańy komunisticky´m rezˇimem (registrovany´m) cı´rkvı´m a na´bozˇensky´m spolecˇnostem v obdobı´ od 25. uńora 1948 do 1. ledna 1990 a vyporˇa´dańı´ majetkovyćh vztahu˚ mezi sta´tem a registrovany´mi cı´rkvemi a na´bozˇensky´mi spolecˇnostmi“ (viz §1 za´kona). Podle schva´lene´ho za´kona majı´ cı´rkve a na´bozˇenske´ spolecˇnosti pra´vo od sta´tu zˇa´dat nemovity´ majetek v hodnoteˇ 75 miliard korun (naprˇ. lesy v rozloze odpovı´dajıćı´ 4% rozlohy CˇR), na ktery´ ma´ doklad, zˇe v rozhodne´m obdobı´ patrˇil cı´rkvi a ktery´ dnes je v majetku sta´tu (tedy nety´ka´ se to soucˇasne´ho majetku obcı´, meˇst, kraju˚ cˇi soukromyćh osob). Beˇhem 30 let sta´t cı´rkvı´m vyplatı´ take´ celkem 59 miliard korun financˇnıćh na´hrad (1,97 mld. Kcˇ rocˇneˇ, tj. 0,17% plańovanyćh rozpocˇtovyćh vy´daju˚ sta´tu) za cˇa´st majetku, ktera´ nemu˚zˇe by´t vraćena, prˇicˇemzˇ cˇa´stka bude navy´sˇena o inflaci. Za´rovenˇ se po trˇech letech

zacˇne postupneˇ azˇ na nulu snizˇovat (beˇhem 14 let kazˇdy´ rok o 5%) soucˇasny´ prˇ´ıspeˇvek, ktery´ doposud sta´t vyplaćel cı´rkvı´m (cca 1,5 miliardy rocˇneˇ). Tı´mto za´konem tedy take´ koncˇ´ı doposud platna´, ale velmi bı´dneˇ plneˇna´ povinnost sta´tu financovat platy duchovnıćh a udrzˇovat cı´rkevnı´ stavby. Platnost tohoto za´kona byla neˇktery´mi po´ stavnı´ho soudu, ktery´ slanci napadena u U vsˇak jeho platnost potvrdil, prˇicˇemzˇ ze za´kona vypustil slovo „spravedlive´“ ve formulaci, zˇe majetkovy´mi krˇivdami jsou: „zna´rodneˇnı´ anebo vyvlastneˇnı´ vykonane´ v rozporu s tehdy platny´mi pra´vnı´mi prˇedpisy nebo bez vyplacenı´ spravedlive´ na´hrady“. Na za´kladeˇ tohoto za´kona pak byly uzavrˇeny smlouvy o majetkove´m vyrovnańı´ mezi jednotlivy´mi registrovany´mi cı´rkvemi a sta´tem. Ohodnocenı´ majetku a na´hrad Celkova´ hodnota na´rokovatelne´ho cı´rkevnı´ho majetku (134 mld. Kcˇ) byla vypocˇtena ve spolupraći ministerstev kultury, financı´ a zemeˇdeˇlstvı´ s mezina´rodnı´ auditorskou firmou Ernst & Young a Na´rodohospoda´rˇskou fakultou VSˇE v Praze jizˇ v dobeˇ Topolańkovy vla´dy a byla tehdy jako vyćhodisko prˇijata parlamentnı´ komisı´ (tzv. „Kasalova komise“), ktera´ tehdy v te´to veˇci dosa´hla veˇtsˇinove´ shody i se za´stupci opozice (10 hlasu˚ pro a 1 proti). Z celkove´ho objemu restitucı´ vyplacenyćh lidem i organizacı´m od roku 1989 (2,5 bilionu korun) tvorˇ´ı cı´rkevnı´ vyrovnańı´ pouhyćh 5%. Veˇtsˇina (98%) natura´lneˇ vracene´ho majetku (celkem o hodnoteˇ 75 mld.) bude vracena katolicke´ cı´rkvi jako jejı´mu pu˚vodnı´mu vlastnı´kovi (prˇesneˇji rˇecˇeno rozmanity´m pra´vnı´m subjektu˚m katolicke´ cı´rkve, jako naprˇ. farnosti, biskupstvı´, kapituly, rˇeholnı´ rˇa´dy apod., ktere´ k majetku majı´ plne´ dispozicˇnı´ pra´vo a majetek se tak nesta´va´ majetkem „cizı´ mocnosti Vatikańu“ — je zde jen 3


vnitrocı´rkevnı´ kontrolnı´ mechanismus, podle ktere´ho prodej majetku, jehozˇ cena prˇevysˇuje 1,5 milionu eur, podle´ha´ schva´lenı´ prˇ´ıslusˇne´ kongregace Svate´ho stolce). Rozdeˇlenı´ financˇnıćh na´hrad mezi jednotlive´ cı´rkve bylo ucˇineˇno na za´kladeˇ dohody mezi cı´rkvemi, prˇicˇemzˇ se ve prospeˇch ostatnıćh katolicka´ cı´rkev zrˇekla cca 20% toho, co by si mohla na´rokovat sama (z 59 mld. na´hrad na nı´ prˇipadne 47,2 mld. Kcˇ). Tak mohou by´t soucˇa´stı´ majetkove´ho vyrovnańı´ i cı´rkve, ktere´ v rozhodne´m obdobı´ zˇa´dny´ majetek nevlastnily. Katolicka´ cı´rkev se navıć jizˇ v prˇ´ıpravnyćh jednańıćh zrˇekla na´hrad za cˇa´st majetku, na ktery´ by meˇla na´rok (kde jsou dnes naprˇ. sportovisˇteˇ cˇi jine´ verˇejne´ prostory), nerestituuje se ani tzv. „patrona´tnı´ pra´vo“, nepocˇ´ıta´ se s na´hradami za tzv. „usˇly´ zisk“, a to ani za dobu totality, ani za 24 let demokracie (experti z Na´rodohospoda´rˇske´ fakulty VSˇE v Praze tento usˇly´ zisk za le´ta 1948–2007 vycˇ´ıslili na 168,6 mld. Kcˇ, z cˇehozˇ je jasne´, zˇe to nebyl sta´t, ktery´ po 65 let dotoval cı´rkve, ale byly to cı´rkve, ktere´ z vyńosu˚ zabavene´ho majetku dotovaly sta´t). Cˇa´stecˇne´ odsˇkodneˇnı´ se tak pohybuje pouze ve vy´sˇi kolem 25 azˇ 30 procent by´vale´ho nemovite´ho a movite´ho majetku a dalsˇ´ıch financˇnıćh zdroju˚. Prohla´sˇenı´ za´stupcu˚ cı´rkvı´ V soucˇasne´ dobeˇ pracuje expertnı´ komise jmenovana´ CˇSSD a cı´rkvemi s u´kolem posoudit soucˇasnou pra´vnı´ a smluvnı´ u´pravu a prˇ´ıpadneˇ navrhnout neˇktere´ pro sta´t i cı´rkve akceptovatelne´ u´pravy. Po setkańı´ mezi za´stupci cı´rkvı´ a CˇSSD, ktere´ cˇinnost te´to komise iniciovalo, vydala biskupska´ konference, ekumenicka´ rada a federace zˇidovskyćh obcı´ prohla´sˇenı´ konstatujıćı´, zˇe v me´diıćh je sice kolem tzv. „restitucı´ “ publikovańa rˇada nepodlozˇenyćh informacı´, ale zˇe „mnohe´ rańy minulosti ty´kajıćı´ se cı´rkvı´ byly vy´razneˇ napraveny“ (obnovena´ struktura cı´rkvı´, ućˇast cı´rkvı´ ve verˇejne´m socia´lnı´m a vzdeˇla´vacı´m syste´mu, 4

LEDEN 2014

v arma´deˇ, policii, veˇzenˇstvı´, zdravotnictvı´, integrovane´m zaćhranne´m syste´mu apod.), cozˇ se mimo jine´ projevuje i sluzˇbou velkyćh cı´rkevnıćh charitativnıćh organizacı´ (ADRA, Diakonie, Charita). V tomto prohla´sˇenı´ se take´ uva´dı´, zˇe se tı´mto za´konem nastoluje pra´vnı´ jistota dosavadnıćh drzˇitelu˚ cı´rkevnı´ho majetku, ktery´ se nebude vracet (soukrome´ osoby, obce, meˇsta, kraje) a ktery´ ma´ neˇkolikana´sobneˇ vysˇsˇ´ı hodnotu nezˇ na´hrady za neˇj vyplaćene´. Da´le se zde cı´rkve verˇejneˇ prˇihlasˇujı´ k vyuzˇitı´ majetku k obecneˇ prospeˇsˇny´m ućˇelu˚m: „Realizacı´ za´kona se z zˇa´dne´ cı´rkve nestane nezodpoveˇdna´ organizace prˇekypujıćı´ majetkem. Naopak cı´rkve a na´bozˇenske´ spolecˇnosti zavazuje k veˇtsˇ´ı citlivosti a solidariteˇ s celou spolecˇnostı´. Vy´razem te´to solidarity je spra´va a budovańı´ hospicu˚, cı´rkevnıćh nemocnic, cı´rkevnıćh sˇkol a charitativnıćh zarˇ´ızenı´.“ Plańy cı´rkvı´ do budoucna Cı´rkve se tedy budou muset beˇhem 30 let velmi ohańeˇt, aby dosavadnı´ rocˇnı´ prˇ´ıjmy ze sta´tnı´ho rozpocˇtu (ve vy´sˇi 1,5 mld. Kcˇ) byly alesponˇ z veˇtsˇ´ı cˇa´sti nahrazeny z vyńosu˚ financˇnıćh na´hrad a restituovane´ho majetku. Jednotlive´ diece´ze katolicke´ cı´rkve se dohodly, zˇe diece´ze budou se svy´m majetkem hospodarˇit samostatneˇ, podle vlastnı´ho strategicke´ho a financˇnı´ho plańu, ale vytvorˇ´ı jeden „solida´rnı´ fond“, ze ktere´ho by se vyrovna´valy prˇ´ıpadne´ rozdı´ly mezi pastoracˇnı´mi potrˇebami a financˇnı´mi mozˇnostmi te´ ktere´ diece´ze. Diece´ze take´ posı´lı´ kontrolnı´ ekonomicke´ mechanismy, rozvinou veˇtsˇ´ı transparentnost vu˚cˇi verˇejnosti, budou se i vza´jemneˇ kontrolovat a v hospodarˇenı´ si vypoma´hat. Cˇa´st financˇnıćh na´hrad (rozdeˇlenyćh mezi jednotlive´ diece´ze podle slozˇite´ho klıćˇe zahrnujıćı´ho rozlohu, pocˇet obyvatel a pocˇet praktikujıćıćh krˇest’anu˚) pravdeˇpodobneˇ vlozˇ´ı do spolecˇne´ho investicˇnı´ho fondu, z neˇhozˇ se pak budou cˇerpat a rozdeˇlovat vyńosy.


Vzhledem k cˇasto velmi zubozˇene´mu stavu, strukturˇe a na´rocˇne´ dislokaci vracene´ho majetku se jedna´ o obtı´zˇny´ u´kol. Jeho naplnˇovańı´ neumozˇnı´ cı´rkvı´m vyuzˇ´ıvat navraćeny´ majetek neproduktivneˇ a neefektivneˇ. I prˇi odpoveˇdne´m a efektivnı´m hospodarˇenı´ a prˇi potrˇebeˇ da´le a s mensˇ´ı podporou sta´tu rozvı´jet obecneˇ prospeˇsˇne´ sluzˇby cı´rkve a pećˇi o cı´rkevnı´ pama´tky se pocˇ´ıta´ s tı´m, zˇe cı´rkve se pro naplnˇovańı´ sve´ho poslańı´ budou muset v tomto sedmnaćtilete´m prˇechodne´m obdobı´ za´rovenˇ s hospodarˇenı´m, investovańı´m a zı´ska´vańı´m dotacı´ a grantu˚ take´ ucˇit zı´ska´vat sponzorske´ dary socia´lneˇ zodpoveˇdnyćh firem a prˇedevsˇ´ım mnohem vıće rozvinout financˇnı´ spoluućˇast vlastnıćh cˇlenu˚ (zameˇrˇenou prˇedevsˇ´ım na pokrytı´ beˇzˇnyćh na´kladu˚ vcˇetneˇ platu˚ duchovnıćh a ostatnıćh pastoracˇnıćh pracovnı´ku˚). My´ty a skutecˇnost Z vy´sˇe uvedenyćh informacı´ jasneˇ vyply´va´, zˇe mnohe´ v me´diıćh donekonecˇna opakovane´ argumenty proti majetkove´mu vyrovnańı´ jsou zalozˇeny bud’ na nedostatecˇne´ znalosti veˇci, nebo prˇ´ımo na zlovolne´ lzˇi. Prˇesto, zˇe si lze prˇedstavit (a ja´ bych osobneˇ velmi prˇivı´tal) i podstatneˇ nizˇsˇ´ı mı´ru navracene´ho majetku, ktera´ by byla pro cˇeskou verˇejnost prˇijatelneˇjsˇ´ı a pro hodnoveˇrnost cı´rkvı´ vstrˇ´ıcneˇjsˇ´ı, v zˇa´dne´m prˇ´ıpadeˇ nenı´ uza´koneˇna´ cˇa´stka neˇjaky´m „tunelem“ cˇi „nespravedlnostı´ “, ale je jen cˇa´stı´ celkove´ho na´roku, ktery´ by byl prˇedevsˇ´ım katolickou cı´rkvı´ na´rokovatelny´. Zpu˚sob restitucı´ nenı´ ani nespravedlivy´ vu˚cˇi ostatnı´m restituentu˚m, protozˇe drˇ´ıveˇjsˇ´ı restituce vycha´zely z u´plneˇ jine´ho pra´vneˇ–ekonomicke´ho kontextu, nezˇ je ten dnesˇnı´ (neexistovaly trzˇnı´ ceny, vyuzˇ´ıvalo se take´ natura´lnıćh na´hrad apod.). Vy´daje na restituce a na´hrady nijaky´m podstatny´m zpu˚sobem nezatı´zˇ´ı sta´tnı´ rozpocˇet, protozˇe 1,97 mld. Kcˇ rocˇneˇ prˇedstavuje pouze jeho 1,7 tisıćiny. V zˇa´dne´m prˇ´ıpadeˇ se restitucemi ne-

LEDEN 2014

vyda´va´ majetek „Vatikańu“, protozˇe bude patrˇit konkre´tnı´m cı´rkevnı´m pra´vnicky´m osoba´m se sı´dlem a pu˚sobnostı´ v nasˇ´ı republice. Podstatna´ cˇa´st vyńosu˚ restitucı´ podporˇ´ı rozvoj verˇejneˇ prospeˇsˇnyćh sluzˇeb cı´rkvı´ a ani ty cˇa´sti vyńosu˚, ktere´ budou urcˇene´ pro zajisˇteˇnı´ vnitrˇnı´ho zˇivota cı´rkvı´, jisteˇ nepu˚jdou „do kapes tucˇnyćh prela´tu˚“, ale budou slouzˇit k zajisˇteˇnı´ podpory zˇivota, bez ktere´ho by nemohla existovat ani zˇa´dna´ sluzˇba verˇejnosti. Nakonec je take´ jasne´, zˇe restitucemi ani cı´rkve jako celek nezbohatnou, ba naopak se budou muset ucˇit hospodarˇit mnohem le´pe a mnohem vıće rozvinout take´ financˇnı´ spoluzodpoveˇdnost vlastnıćh cˇlenu˚. Cı´rkev chuda´ a slouzˇ´ıcı´ Paradoxneˇ tak tzv. „restituce“ mohou prˇispeˇt k realizaci dnes tak cˇasto i politiky vzy´vane´ vize cı´rkve „chude´ a slouzˇ´ıcı´ “. Jak pocˇa´tkem tohoto roku napsali nasˇi biskupove´ v pasty´rˇske´m listeˇ k majetkove´mu narovnańı´: „Cı´rkev nezbohatne, jak si neˇkterˇ´ı myslı´. Prˇibude na´m starostı´ a budeme zˇ´ıt jesˇteˇ skromneˇji nezˇ dnes, ale budeme svobodnı´. Poneseme velkou zodpoveˇdnost, ale nepochybujeme o tom, zˇe mezi veˇrˇ´ıcı´mi je dost poctivyćh a zdatnyćh odbornı´ku˚, kterˇ´ı na´m pomohou. Diece´ze budou spolupracovat v ra´mci Cˇeske´ biskupske´ konference, ale kazˇda´ bude hospodarˇit samostatneˇ a vsˇechny budou pocˇ´ıtat s aktivnı´m zapojenı´m farnostı´, ktere´ ponesou svu˚j podı´l nejen na financovańı´ provozu, ale i na platech kneˇzˇ´ı. (. . . ) Mu˚zˇeme rˇ´ıct, zˇe nasˇe cı´rkev je uzˇ dnes spolecˇenstvı´ s nejveˇtsˇ´ım pocˇtem dobrovolnı´ku˚, kterˇ´ı s la´skou pracujı´ pro Boha, cı´rkev i spolecˇnost. Rozvı´jenı´ a prohlubovańı´ vztahu ke Kristu, ktery´ se cely´ daroval pro nasˇi spa´su, bude pak nejlepsˇ´ı za´rukou zˇivotaschopnosti cı´rkve a jejı´ uzˇitecˇnosti pro spolecˇnost, ktera´ cˇeka´ na svu˚j podı´l na Bozˇ´ıch darech, jimizˇ jsme zahrnovańi.“ Petr Hrusˇka, prˇevzato se svolenı´m ze Zpravodaje chebske´ farnosti 5


LEDEN 2014

Jak dopadly Kurzy Alfa? Na podzim probı´hala celosta´tnı´ akce „Cˇesko zve na vecˇerˇi“, jejı´mzˇ cı´lem bylo usporˇa´dat soucˇasneˇ kurzy Alfa na nejru˚zneˇjsˇ´ıch mı´stech republiky. V nasˇ´ı diece´zi se kurzy Alfa konaly ve trˇech farnostech: Dy´sˇina, Sokolov a Plzenˇ–Severnı´ prˇedmeˇstı´. Zeptali jsme se organiza´toru˚ na jejich zkusˇenosti:

velmi prˇ´ınosna´. Prˇi ru˚znyćh prˇ´ılezˇitostech jsme mluvili o tom, zˇe hla´sańı´ evangelia by meˇlo by´t jednı´m z poslańı´ kazˇde´ farnosti, ted’ jsme se do toho mohli spolecˇneˇ prakticky zapojit. Prˇed kurzem dostali vsˇichni lide´, kterˇ´ı chodı´ do kostela, zvacı´ letaćˇky pro sve´ zna´me´ a mohli se zapojit do modlitby za kurz. Netroufa´m si odhadnout, kolik z nich te´to mozˇ1. Jak vypadaly kurzy Alfa ve Vasˇ´ı farnosti nosti vyuzˇilo. Vı´m ale o teˇch, pro neˇzˇ bylo (pokolika´te´ se konaly, kolik bylo ućˇast- du˚lezˇite´ se prˇed svy´m okolı´m prˇiznat k tomu, nı´ku˚, kolik sluzˇebnı´ku˚ . . . ) zˇe jsou krˇest’ane´, a neˇkoho ze svyćh zna´myćh cˇi kolegu˚ v praći na Alfu pozvat, bez ohledu 2. Vasˇe zkusˇenosti s ućˇastnı´ky . . . na to, jestli tato nabı´dka pak byla prˇijata. 3. Co znamenala Alfa pro Vasˇi farnost? 1. Kurz se konal v Dy´sˇineˇ poprve´, sˇli jsme do toho bez jakyćhkoliv zkusˇenostı´ (kromeˇ instrukta´zˇnı´ho setkańı´ na biskupstvı´) prosteˇ proto, zˇe na´m to prˇipadalo jako inteligentnı´ zpu˚sob evangelizace, ktery´ v cˇloveˇku nezanecha´va´ pachut’, zˇe byl k neˇcˇemu nucen. Prˇedem jsme prˇedpokla´dali, zˇe to mozˇna´ k nicˇemu nebude a zˇe si pravdeˇpodobneˇ oveˇrˇ´ıme, zˇe deˇlat neˇco takove´ho ve vesnici s 1 500 obyvateli je nesmysl. Byli jsme velmi prˇekvapeni, kdyzˇ na prvnı´ setkańı´ dorazilo patnaćt nekostelnıćh lidı´ a jejich pocˇet se v pru˚beˇhu cˇasu nijak dramaticky nesnı´zˇil. Organizacˇnı´ sluzˇbu zajisˇt’oval ty´m asi sedmi ochotnyćh lidı´ z farnosti. 2. Mnozı´ z ućˇastnı´ku˚ si asi prˇisˇli zavzpomıńat na sva´ deˇtska´ le´ta, kdyzˇ chodili do kostela, mnozı´ asi prˇisˇli, aby se jim potvrdil jejich trochu specificky´ pohled na krˇest’anstvı´, ktere´ zˇijı´ bez toho, aby potrˇebovali cı´rkev. Neˇkolik lidı´ ale chodilo s opravdovy´m za´jmem o veˇc jakkoliv nepoznamenańi krˇest’anskou zveˇstı´. Ti potrˇebovali trochu cˇasu, aby se prˇestali ba´t v diskuzi projevit sve´ prˇ´ıpadne´ na´mitky cˇi odhalit, zˇe o krˇest’anstvı´ nevı´ skoro nic. 3. Myslı´m, zˇe pro teˇch neˇkolik lidı´, kterˇ´ı byli ochotni se zapojit do organizace, byla 6

Pavel Petrasˇovsky´, Dy´sˇina

1. Alfa se v Sokoloveˇ konala poprve´, ućˇastnilo se jı´ osm ućˇastnı´ku˚ a dvanaćt sluzˇebnı´ku˚. 2. Cˇtyrˇi ućˇastnıći se zućˇastnili, protozˇe kurzem zamy´sˇleli zaha´jit svou prˇ´ıpravu ke krˇtu. Po skoncˇenı´ kurzu chteˇjı´ v prˇ´ıpraveˇ pokracˇovat. Ostatnı´ se teˇsˇili na spolecˇneˇ prozˇity´ vecˇer v radosti z dobre´ vecˇerˇe dobre´ spolecˇnosti a vy´borne´ho Bozˇ´ıho slova (kazˇdou strˇedu byla vy´tecˇna´ vecˇerˇe, dı´ky sponzorovi zcela zdarma). 3. Pro farnost byla Alfa prˇ´ılezˇitostı´ po dlouhe´ dobeˇ, mozˇna´ vu˚bec poprve´ prˇipravit ty´movy´ evangelizacˇnı´ program. Ovoce tohoto ty´move´ho prˇ´ıstupu dozra´va´ ve formeˇ peˇkne´ho prˇa´telske´ho ovzdusˇ´ı, ktere´ bylo nejen pro ućˇastnı´ky ale i pro ty´m osveˇzˇujıćı´. Loni ve farnosti probı´hala duchovnı´ obnova „3x4“. Ta si zˇa´dala pokracˇovańı´, a aby nezu˚stalo u „duchovnı´ho konzumismu“, bylo trˇeba na ni nava´zat neˇjakou formou sluzˇby. Alfa tento pozˇadavek vy´borneˇ naplnila. P. Petr Bauchner, Sokolov

1. Alfu jsme porˇa´dali podruhe´, minula´ probeˇhla v roce 2011. Na prvnı´ setkańı´ letos prˇisˇlo prˇes dvacet ućˇastnı´ku˚, azˇ do konce vytr-


valo asi patnaćt, zućˇastnilo se tak o neˇco vıće lidı´ nezˇ prˇed dveˇma lety. Byli rozdeˇleni do trˇ´ı skupin, ve kteryćh probı´hala vecˇerˇe a na´sledneˇ diskuse po prˇedna´sˇce. Kazˇda´ skupina meˇla dva modera´tory. V prˇedna´sˇenı´ se vystrˇ´ıdalo sedm rˇecˇnı´ku˚. Na prˇ´ıpraveˇ vecˇerˇ´ı se podı´lelo asi deset lidı´. Vy´znamny´mi pomocnı´ky jsou take´ „doprova´zecˇi“ z rˇad farnı´ku˚, kterˇ´ı na Alfu pozvali sve´ prˇa´tele a na´sledneˇ je na prvnı´ nebo neˇkolik setkańı´ doprovodili. 2. Prakticky vsˇichni ućˇastnıći kurzu˚ prˇisˇli na osobnı´ pozvańı´ neˇkoho z farnı´ku˚. Prˇestozˇe prˇed zacˇa´tkem kurzu˚ byly naprˇ. v tramvajıćh dı´ky letosˇnı´ spolecˇne´ iniciativeˇ Alfy leta´ky, nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı je skutecˇneˇ osobnı´ pozvańı´, prˇ´ıpadneˇ i doprova´zenı´. Za´rovenˇ je toto osobnı´ pozvańı´ asi nejobtı´zˇneˇjsˇ´ı cˇa´stı´ kurzu˚.

LEDEN 2014

Veˇtsˇina ućˇastnı´ku˚ je spı´sˇe strˇednı´ho veˇku, cˇasto majı´ za sebou teˇzˇke´ zˇivotnı´ zkusˇenosti. Za´rovenˇ jsou pomeˇrneˇ otevrˇenı´, prˇicha´zejı´ i dlouholetı´ „hledacˇi“, kterˇ´ı jizˇ vyzkousˇeli ru˚zne´ duchovnı´ smeˇry. Jake´ ovoce letosˇnı´ Alfa prˇinese, nelze posoudit. Zˇe to vsˇak ma´ smysl, lze snad uka´zat na jednom prˇ´ıkladu: z ućˇastnı´ku˚ minule´ Alfy se letos dva zapojili do ty´mu, jeden jako modera´tor a jeden jako doprova´zecˇ. 3. Jako farnost se snazˇ´ıme najı´t zpu˚soby, jak naplnˇovat misijnı´ poslańı´. Kurzy Alfa jsou jednou z cest. Za´rovenˇ znamenajı´ vy´zvu — nelze jen lidi pozvat na Alfu, veˇnovat se jim neˇkolik vecˇeru˚ a pak se rozloucˇit, je trˇeba mı´t co jim nabı´dnout, da´t jim mozˇnost se zapojit do zˇivota farnosti. Mı´sˇa Kopecˇkova´

26. Jako rˇeka Biskupsky´ stolec byl po pa´du Velke´ Moravy znovu obsazen azˇ po dvou stoletıćh. Novy´m sı´dlem biskupa s pravomocı´ pro celou Moravu se od roku 1063 sta´va´ Olomouc. Moravsky´m markrabeˇtem byl na pocˇa´tku 13. stol. Vladislav Jindrˇich (Vladislav III.). Z jeho popudu vznika´ v roce 1205 novy´ cisterciaćky´ kla´sˇter i nove´ meˇsto: Hradisˇteˇ. Kla´sˇteru se rˇ´ıkalo velehradsky´ a jeho vysveˇcenı´ se zućˇastnil i Vladislavu˚v bratr kra´l Prˇemysl Otakar I. s manzˇelkou Konstanciı´. Pu˚vodneˇ byl urcˇen jako mı´sto poslednı´ho odpocˇinku moravske´ veˇtve Prˇemyslovcu˚. Velkomoravske´ centrum dostalo novy´ duchovnı´ impuls, i kdyzˇ mnisˇi na staroda´vnou tradici veˇdomeˇ nenava´zali. Velkolepa´ prˇestavba katedra´ly v Praze, jejı´mzˇ srdcem se stala kaple sv. Vaćlava, koruna patrˇ´ıcı´ patronu na´roda, nova´ univerzita zasveˇcena´ Bohu. To je jen neˇkolik strˇ´ıpku˚, ktere´ se vsˇeobecneˇ rˇadı´ k duchovnı´m korˇenu˚m cı´sarˇe a kra´le Karla IV. On sa´m vsˇak sˇel jesˇteˇ hloubeˇji. Byl vzdeˇlań a veˇdeˇl, zˇe legendy mluvı´

Kra´lovna Konstancie, manzˇelka Prˇemysla Otakara I., kla´sˇter Porta Coeli, Tisˇnov u Brna 7


o krˇtu jeho prˇedku˚ slovansky´m arcibiskupem na Moraveˇ. Co ale slovanska´ liturgie? Ota´zka, ktera´ zameˇstna´vala nejen panovnı´ka, ale i arcibiskupa Arnosˇta z Pardubic. Do Prahy jsou pozvańi benediktini z Chorvatska, kterˇ´ı znajı´ cı´rkevnı´ slovansˇtinu, aby nasˇli novy´ domicil (bydlisˇteˇ) v kla´sˇterˇe zalozˇene´m Karlem ke cti P. Marie, sv. Jerony´ma, Cyrila, Metodeˇje, Vojteˇcha a Prokopa na Nove´m Meˇsteˇ Prazˇske´m.

LEDEN 2014

„Mily´ spolubratrˇe,“ oslovil prazˇske´ho arcibiskupa. „Necˇekejme mnoho. Spı´sˇe nezˇ na archivy a veˇdomosti kle´ru podı´vejme se na tradici, ktera´ zˇije mezi selsky´m lidem.“ Pa´trańı´ prˇineslo dveˇ du˚lezˇite´ stopy. Prvnı´ vedla na Klimentek u Osveˇtiman. O kapli sv. Klimenta se veˇrˇilo (a nejen tehdy), zˇe je to mı´sto, kde svatı´ bratrˇi poby´vali. Biskup Jan pak potvrdil listinu, kterou daroval kapli brneˇnsky´m augustiniańu˚m, a mı´sto meˇlo vsˇechny prˇedpoklady k tomu, aby se zde znovu rozvinula slovanska´ tradice.

Emauzsky´ kla´sˇter v Praze, letecky´ pohled

Hora sv. Klimenta, Osveˇtimany, kaple a zvonkohra

Nenı´ to ma´lo? myslı´ si cı´sarˇ a da´va´ podneˇt k sepsańı´ novyćh zˇivotopisu˚ obou sveˇtcu˚. Sta´le ma´lo? Byl zrˇ´ızen olta´rˇ svatyćh bratrˇ´ı ve svatovı´tske´m chra´mu, v Emauzıćh byla obnovena slovanska´ liturgie. Co da´le? Cı´sarˇ zı´skal povolenı´ od papezˇe, zˇe ho sta´le mu˚zˇe doprova´zet neˇktery´ ze slovanskyćh kneˇzˇ´ı a mu˚zˇe slouzˇit msˇi svatou ve slovansˇtineˇ, kdekoli on bude. To je ale pro „osobnı´“ potrˇebu cı´sarˇe. Co lide´? Neprˇijdou zkra´tka? Cyril a Metodeˇj byli cı´sarˇem i arcibiskupem prohla´sˇeni za patrony zemı´ Koruny cˇeske´, jejich sva´tek se slavil deva´te´ho brˇezna. Na vneˇjsˇ´ım triforiu svatovı´tske´ho chra´mu vznika´ prvnı´ zobrazenı´ solunˇskyćh bratrˇ´ı. Cestu ke korˇenu˚m vzal cı´sarˇ va´zˇneˇ a vyslal na Moravu poselstvo, ktere´ meˇlo za u´kol hledat vsˇe, co by souviselo s cˇinnostı´ slovanskyćh veˇrozveˇstu˚. Pomoc nasˇli u tehdejsˇ´ıho olomoucke´ho biskupa Jana Ocˇka z Vlasˇimi.

Druha´ (jak se pozdeˇji uka´zalo) du˚lezˇiteˇjsˇ´ı stopa ukazovala na Velehrad. Cˇesky´mi zemeˇmi se vsˇak prˇehnala vlna nena´visti a obcˇanske´ va´lky, ktera´ nicˇila vsˇe, co jı´ sta´lo v cesteˇ. Husitske´ bourˇe pohltily i velehradsky´ kla´sˇter. Nena´vratneˇ jsme ztratili nesmı´rne´ hodnoty, ktery´mi se pysˇnily goticke´ Cˇechy. Velehrad byl sice obnoven, ale pu˚vodnı´ architektonicka´ a duchovnı´ kra´sa se mu nevra´tila. Nabı´zı´ se jen ota´zka, procˇ do dnesˇka preferujeme zka´zu. Jeden moudry´ cˇloveˇk napsal, zˇe cyrilometodeˇjska´ tradice je jako jedna moravska´ rˇeka, ktera´ tecˇe, aby se ztratila v podzemı´ a na jine´m mı´steˇ se opeˇt objevila. Snahy Otce vlasti byly pomalu zapomenuty a latinske´ misa´ly z konce XV. a pocˇa´tku XVI. st. pro olomouckou diece´zi i prazˇskou arcidiece´zi neobsahujı´ o sv. Cyrilu a Metodeˇjovi zˇa´dne´ zmıńky. Vzkrˇ´ısı´ i tentokra´t Bu˚h dı´lo, ktere´ kdysi pozˇehnal? Petr Mecl

8


LEDEN 2014

Krˇest’anskou hudebnı´ skupinu Zebedeus „K Tobeˇ prˇicha´zı´m, v sobeˇ nacha´zı´m bolest svou i strach. Dlaneˇ spojene´, z dusˇe znavene´ mi setrˇi prach. Hleda´m v tichu vı´ry Tvoji tva´rˇ — slunecˇnici objevı´m, v za´rˇi monstrance ji kreslı´ na zed’stıń . . . “ (z pı´sneˇ Slunecˇnice)

Pavel Koura, kapelnı´k a za´rovenˇ spoluzakladatel klatovske´ hudebnı´ skupiny ZEBEDEUS, ktera´ si za na´zev zvolila jmeńo galilejske´ho ryba´rˇe a otce aposˇtolu˚ Jana a Jakuba a kterou jsme v poslednı´ dobeˇ mohli slysˇet mimo jine´ prˇi oslavaćh 20. vy´rocˇ´ı plzenˇske´ diece´ze, si se mnou povı´dal v pracovneˇ sve´ho bytu, mezi hudebnı´mi na´stroji a aparaturou. „Kapela je me´ cˇtvrte´ dı´teˇ, trˇi ma´m s manzˇelkou a toto s kontrabasistou Sˇteˇpańem, se ktery´m jsme ji zakla´dali,“ zˇertuje. Z jeho dalsˇ´ıho vypra´veˇnı´ je ale jasne´, zˇe kapela nevznikla a nekoncertuje jen pro radost svyćh cˇlenu˚, ale zˇe sve´ poslańı´ hleda´ vy´sˇ . . . Skupina ZEBEDEUS uzˇ existuje jedenaćty´m rokem. Jak dosˇlo k jejı´mu vzniku? V roce 2002 se v Klatovech konal hudebnı´ ´ cˇastfestival krˇest’anskyćh skupin Krˇesadlo. U nily se ho prˇedevsˇ´ım scholy z regionu a na´s napadlo, zˇe bychom mohli prˇipravit vlastnı´ vystoupenı´, ale trochu jine´ nezˇ ostatnı´, a sice spiritua´ly a folkove´ pı´sneˇ s duchovnı´m obsahem. Dalo se na´s dohromady osm, veˇtsˇina z na´s tehdy zpı´vala v klatovske´m Kolegiu pro duchovnı´ hudbu. Po neˇkolika ma´lo vystoupenıćh cˇinnost kapely ustala, ale pro cˇa´st z na´s se stala tato hudba srdecˇnı´ za´lezˇitostı´. Chteˇli jsme pokracˇovat v interpretaci pı´snı´, ktere´ lze oznacˇit za duchovnı´, ale majı´ jinou formu, nezˇ jaka´ je u na´s tradicˇnı´. Rozhodli jsme se tedy pro pokracˇovańı´ a sestavili sˇesticˇlennou skupinu, od roku 2009 se na´sˇ pocˇet usta´lil

na peˇti. Prˇi takove´ sestaveˇ jsou samozrˇejmeˇ na hudebnı´ky kladeny veˇtsˇ´ı na´roky — kazˇdy´ z na´s nejen zpı´va´, ale i hraje na hudebnı´ na´stroj. Z pu˚vodneˇ sborove´ho usporˇa´dańı´ jsme se prˇerodili ve voka´lneˇ instrumenta´lnı´ kapelu. Odhaduji spra´vneˇ, zˇe veˇkovy´ pru˚meˇr vasˇich cˇlenu˚ mu˚zˇe by´t kolem trˇiceti let? Nasˇe veˇkove´ rozpeˇtı´ je 24 azˇ 38 let, hrajeme ve slozˇenı´ dveˇ zˇeny a trˇi muzˇi. Sve´ pı´sneˇ doprova´zı´me hrou na housle, prˇ´ıcˇnou fle´tnu, kontrabas, kytaru, mandolıńu nebo prˇ´ıpadneˇ akordeon. Prˇestozˇe jsme v kapele trˇi klavı´risti, ani jeden z na´s tu na neˇj nehraje. Na sve´ na´stroje jsme se naucˇili cˇasto sami, i na´sˇ kontrabasista se naucˇil hra´t jako u´plny´ samouk. ˇ ´ıka´te, zˇe jste zacˇ´ınali se spiritua´ly, R ale nemy´lı´m-li se, ted’ zpı´va´te spı´sˇ pı´sneˇ vlastnı´? K tomu se pojı´ pama´tna´ historka z kveˇtna 2005. Tehdy prˇisˇel na´sˇ kontrabasista Sˇteˇpań Sˇpa´d a rˇekl mi v zˇertu: „Stalo se neˇco, co se nemeˇlo sta´t — napsal jsem pı´senˇ.“ Tak jsme zı´skali vlastnı´ho autora, ktery´ je schopen psa´t hudbu i text. Sˇteˇpań ucˇ´ı cˇesˇtinu a anglicˇtinu na klatovske´m gymna´ziu a ma´ vy´borny´ cit ´ cˇastnı´ se pravidelneˇ souteˇzˇe Lipro jazyk. U tera´rnı´ Sˇumava, kde zı´skal v kategorii poezie prˇednı´ umı´steˇnı´, umı´stil se i v dalsˇ´ıch souteˇzˇ´ıch. Na´m ale veˇtsˇinou nic nerˇekne, o jeho u´speˇsˇ´ıch se dozvı´da´me azˇ zpeˇtneˇ od jinyćh. Velmi si cenı´me toho, zˇe umı´ zacha´zet jak s cˇesˇtinou — jeho texty se dobrˇe zpı´vajı´ v rytmu — tak i s anglicˇtinou, takzˇe je schopen vytvorˇit i umeˇle´ spiritua´ly. Vzpomıńa´m si, jak jednou prˇisˇel na zkousˇku a rˇekl: „Tady jsem napsal do not spiritua´l.“ Protozˇe u prˇevzatyćh skladeb se vzˇdycky opı´ra´m o pu˚vodnı´ nahra´vku, ptal se, kde ji najdu. A on jen tak zahuhlal: „Asi nikde, to jsem napsal ja´.“ Kromeˇ 9


Sˇteˇpańa slozˇila pa´r pı´snicˇek i nasˇe zpeˇvacˇka Olina Byrtusova´. Zpı´vat vlastnı´ pı´sneˇ ma´ tu vy´hodu, zˇe nejsme nicˇ´ım sva´zanı´, mu˚zˇeme je hra´t, jak cı´tı´me, dotva´rˇet v pru˚beˇhu cˇasu, meˇnit, prˇedeˇla´vat. Ale na americke´ cˇernosˇske´ spiritua´ly jsme nezanevrˇeli, zpı´va´me je ra´di dodnes.

LEDEN 2014

neˇny´m olta´rˇem, ktery´ spolu s krˇ´ızˇovou cestou za´rˇ´ı do temnoty chra´mu. Porˇa´da´me take´ dalsˇ´ı samostatne´ koncerty, naprˇ. adventnı´, vańocˇnı´ a prˇi ru˚znyćh prˇ´ılezˇitostech v nasˇem regionu. Informace o vsˇech vystoupenıćh najdou za´jemci na nasˇich webovyćh strańkaćh. V kveˇtnu 2014 budeme prezentovat plzenˇskou diece´zi na Katholikentage v RegenVydali jste i vlastnı´ CD? Nahra´li jsme CD s na´zvem Hveˇzdy nad pousˇtı´ sburgu, to bude pro na´s dalsˇ´ı nova´ zkusˇenost. a vydali ho v roce 2011 vlastnı´m na´kladem. Jste krˇest’anska´ kapela s duchovnı´m reLide´ se na´s na CD uzˇ delsˇ´ı dobu ptali, ale pertoa´rem, jake´ je vasˇe publikum? Dokańechteˇli jsme nahra´vat neˇco, co uzˇ nazpı´valy zˇou va´s prˇijmout i jinı´ lide´ nezˇ jen veˇrˇ´ıcı´? jine´ kapely. Smysl to pro na´s meˇlo, azˇ kdyzˇ Zacˇ´ınali jsme sice na krˇest’anske´m festivalu, jsme prˇipravili vlastnı´ tvorbu. Na nasˇem CD ale myslı´m si, zˇe dnes doka´zˇeme oslovit i sˇiroje cˇtrnaćt skladeb a dostanete ho naprˇ. v Plzni kou verˇejnost. Vystupujeme po cele´m regionu v Karmelitańske´m knihkupectvı´ ve Frantisˇ- od Plzneˇ prˇes Domazˇlice, Klatovy a Zˇeleznou kańske´ ulici, v Klatovech v prodejneˇ Akord Rudu a teˇsˇ´ı na´s, zˇe na na´s chodı´ lide´ ru˚zne´ho nebo ho lze objednat prˇ´ımo u meˇ, kontakt je veˇku a zalozˇenı´, rˇada z nich prˇijde na koncert na webovyćh strańkaćh kapely. opakovaneˇ. Dı´ky tomu se mu˚zˇeme vracet na stejna´ mı´sta, protozˇe lide´, kterˇ´ı na na´s byli loni, prˇicha´zejı´ cˇasto zas. A nenı´ to pro neˇ nudne´, nepovazˇujı´ nasˇe pı´sneˇ za nezajı´mave´ skladby s na´bozˇensky´m obsahem. To je pro na´s nejveˇtsˇ´ı dar, zˇe nasˇe pı´sneˇ doka´zˇou dojı´t k uchu jake´hokoliv cˇloveˇka. Nenı´ veˇtsˇ´ı odmeˇna, nezˇ kdyzˇ prˇijde cˇloveˇk a rˇekne, ja´ do kostela nechodı´m, o duchovno se nezajı´ma´m, ale na vasˇem koncerteˇ jsem o neˇkteryćh veˇcech prˇemy´sˇlel, velmi se mi to lı´bilo. Tehdy cı´tı´te, zˇe deˇla´te neˇco, co ma´ vysˇsˇ´ı smysl. Nenı´ to jen na´sˇ konıćˇek. Cı´Kde vsˇude va´s lide´ mohou slysˇet zˇiveˇ? Kazˇdorocˇneˇ ućˇinkujeme v cˇervenci v ra´mci tı´me, zˇe neˇco zası´va´me. Sklı´zet nechceme, ale klatovske´ mariańske´ pouti. Letos v kveˇtnu chceme sı´t. Ra´di bychom jako kapela prˇispı´jsme vystupovali v Plzni na na´meˇstı´ Repub- vali k evangelizaci v tom smyslu, jak o nı´ liky prˇi oslaveˇ 20. vy´rocˇ´ı vzniku diece´ze, to hovorˇ´ı biskup Frantisˇek Radkovsky´. ´ cˇastnı´me se take´ Kdyzˇ tak koncertujeme mezi lidmi, zjisˇpro na´s byla velka´ cˇest. U Nocı´ kostelu˚, festivalu Pils Alive, doprova´- t’ujeme, zˇe lide´ majı´ ućtu k veˇrˇ´ıcı´m a k vı´rˇe. I kdyzˇ sami veˇrˇ´ıcı´ nejsou, berou na´s s va´zˇzı´me bohosluzˇby ve farnosti Sˇvihov. Na konci srpna mı´va´me pravidelneˇ kon- nostı´, nenı´ tam pohrdańı´ nebo posmeˇch. cert v sˇumavske´m kostele sv. Vintı´rˇe na Dobre´ A tento pocit na´m da´va´ sı´lu jı´t tı´mto smeˇrem za rozhovor deˇkuje Alena Ourˇednı´kova´ Vodeˇ u Hartmanic. By´va´ tam jedinecˇna´ atmo- da´l. sfe´ra umocneˇna´ unika´tnı´m podsvıćeny´m skle- Web skupiny: www.zebedeus.com 10


LEDEN 2014

Kostely a kaple sv. Jana Nepomucke´ho ve vikaria´tu Plzenˇ–sever, 3. cˇa´st Nasˇe dlouha´ cesta po tomto vikaria´tu koncˇ´ı v jeho severovyćhodnı´ cˇa´sti. Prvneˇ se stavı´me u kaple v Drahousˇi nedaleko Jesenice. Obec je polozˇena na svazˇite´m, bohateˇ tvarovane´m tereńu. Nad maly´m rybnıćˇkem na na´vsi stojı´ vy´stavna´ kaple, prvotneˇ postavena´ a zasveˇcena´ v roce 1729 pra´veˇ cˇerstveˇ uznane´mu sveˇtci. Funda´torem byl sekreta´rˇ majitele panstvı´ hrabeˇte Cˇernıńa Frantisˇek Richtersohn, ktery´ ji obdaroval kalichem a cˇa´stkou 50 zlatyćh. V roce 1846 byla kaple znicˇena pozˇa´rem a beˇhem peˇti let byla obnovena v baroknı´m slohu. Je obde´lna´ s apsidou, hned za nı´zky´m troju´helnı´kovy´m sˇtı´tem cˇnı´ cˇtverhranna´ sanktusova´ veˇzˇicˇka. Vnitrˇek kaple je plochostropy´ s posˇkozeny´m vybavenı´m ve formaćh pozdnı´ho baroka. Na hlavnı´m olta´rˇi chybı´ obraz sv. Jana Nepomucke´ho. Na same´m okraji nasˇ´ı diece´ze se nacha´zı´ Zderaz, ktera´ je soucˇa´stı´ Kolesˇovic, patrˇ´ıcıćh jizˇ do Prazˇske´ arcidiece´ze. Byla postavena po polovineˇ 18. stoletı´ jako mensˇ´ı obde´lna´ kaple s baroknı´m malebny´m sˇtı´tem v pru˚cˇelı´ a sanktusovou veˇzˇicˇkou cibulove´ho tvaru na sedlove´ strˇesˇe. Uvnitrˇ se zachovala kamenna´ socha sv. Jana Nepomucke´ho na soklu. Olta´rˇnı´ menza chybı´ a tak je zrˇejme´, zˇe kaple byla postavena, jako i v jinyćh prˇ´ıpadech, nad starsˇ´ı samostatneˇ stojıćı´ svatojańskou sochou. Kaple byla neda´vno jizˇ zrˇ´ıcena´, ale pracı´ Obcˇanske´ho sdruzˇenı´ Zderaz byla v letech 2007 azˇ 2012 zcela opravena. Hned ve trˇech blı´zkyćh obcıćh za´padneˇ od Kralovic jsou kaple zasveˇcene´ sv. Janu. V Trojanech stojı´ na na´vsi pu˚dorysneˇ cˇtvercova´ kaple, kryta´ stanovou strˇechou s osmihrannou veˇzˇicˇkou. Pocha´zı´ zrˇejmeˇ z poloviny 19. stoletı´. Jejı´ zasveˇcenı´ se vytratilo, asi za´rovenˇ s devastacı´ vnitrˇku i ztra´tou sosˇky sv. Jana

Nepomucke´ho z niky nade dverˇmi. Odpoveˇd’ na patrona kaple je mlhava´, ale zda´ se zrˇejma´ a proto by bylo dobre´ sochu cˇi obraz sv. Jana Nepomucke´ho do vybavenı´ kaple vra´tit. Po opraveˇ je uvnitrˇ nova´ vy´zdoba a o kapli je dnes pecˇovańo. Bukovina se take´ mu˚zˇe chlubit pra´veˇ opravenou kaplı´ sv. Jana. Byla postavena neˇkdy po polovineˇ 19. stoletı´, ale zrˇejmeˇ zanedba´vańa, protozˇe jizˇ v roce 1905 je popisovańa jako zpustla´. Rolnı´k Frantisˇek Koza tehdy prˇemlouval sousedy k opraveˇ, ale kdyzˇ neuspeˇl, opravil ji na sve´ na´klady sa´m. Koupil i novy´ olta´rˇ s obrazem sv. Jana azˇ v severocˇeske´m Sychroveˇ. Kaple je zdeˇna´ s polygona´lnı´m za´veˇrem, na strˇesˇe je na´padna´ velka´ cibulovita´ veˇzˇicˇka. Veˇtsˇ´ı mesˇnı´ kaple zdobı´ od roku 1881 na´ves obce Bı´lov. Nahradila prostou drˇeveˇnou kaplicˇku se zvonicı´ na za´kladeˇ odkazu rolnı´ka Frantisˇka Koukla. Jedna´ se o stavbu nad obde´lny´m pu˚dorysem s apsidou a s troju´helnı´kovy´m sˇtı´tem, krytou valbovou strˇechu, na nı´zˇ je cibulova´ veˇzˇicˇka se zvonkem Blazˇejem. Kaple se po neda´vnyćh opravaćh nacha´zı´ v dobre´m stavu. Jen pro zajı´mavost — z Bı´lova pocha´zel Mateˇj Kondel, ktery´ s Janem Blazˇejem Santinim realizoval konvent plasske´ho kla´sˇtera. Nedaleko Plas se nacha´zı´ vesnice Babina´. Na hornı´m okraji na´vsi, tı´sneˇna´ dveˇma stromy, stojı´ mensˇ´ı kaple baroknıćh forem. ´ dajneˇ byla postavena na mı´steˇ drˇeveˇne´ kaple U v roce 1908 mı´sto drˇeveˇne´ zvonice, ale na Stabilnı´m katastru z roku 1839 je jizˇ zakreslena´ jako zdeˇna´. Zda´ se, zˇe jejı´ formy jsou autenticke´, tedy z druhe´ poloviny 18. stoletı´ a ve zmıńeˇne´m roce byla jen upravena. Do na´vsi se obracı´ pomeˇrneˇ bohaty´m pru˚cˇelı´m 11


LEDEN 2014

s obloukoveˇ zvednutou rˇ´ımsou, na nı´zˇ doseda´ tvaroveˇ bohaty´ sˇtı´t. Prˇi poslednı´ opraveˇ byla na strˇesˇe osazena nı´zka´ cˇtyrˇhranna´ zvonicˇka. Vnitrˇek je sesˇlejsˇ´ı a prˇeplneˇn obra´zky, sosˇka sv. Jana stojı´ poneˇkud stranou. Cestou na Chrˇ´ıcˇ se stavı´me v Brodeslavech, kde je u silnice drobna´ kaplicˇka se sedlovou strˇ´ısˇkou, zasveˇcena´ sv. Janu Nepomucke´mu. Jedina´ ozdoba interie´ru, sveˇtcova socha, jizˇ da´vno zmizela. Obci Chrˇ´ıcˇ dominuje za´mek s kostelem sv. Jana (foto viz str. 19), ktery´ by´val za´meckou kaplı´, nezˇ se cˇasem stal farnı´m kostelem. Stavebnı´kem ´ stav sˇlechticˇen, architekta nebyl prazˇsky´ U

zna´me. Kaple byla prˇipojena k severnı´mu krˇ´ıdlu za´mku v roce 1767. Jejı´ pu˚dorys je obde´lny´ s polygona´lnı´m za´veˇrem. Za´padnı´ cˇa´st byla v roce 1861 protazˇena prˇ´ıstavbou, uprostrˇed nı´zˇ byla vyzdvizˇena veˇzˇ v proste´ novogotice. Vneˇjsˇ´ı fasa´dy jsou pomeˇrneˇ jednoduche´, na´rocˇneˇji rˇesˇeny´ sˇtukovy´mi ozdobami je za´veˇr kostela, ktery´ se obracı´ k na´vsi. Vnitrˇek je cˇleneˇn pilastry, ktere´ drzˇ´ı zvlneˇnou rˇ´ımsu a ktere´ poneˇkud neobvykle vytva´rˇejı´ ploche´ klenebnı´ pasy. Vybavenı´ je rokokove´ z doby vy´stavby kaple, ve strˇedu hlavnı´ho olta´rˇe je pomeˇrneˇ velka´ socha sv. Jana. Kostel je zanedbany´ a vola´ po opraveˇ. Jan Soukup

Zderaz

Babina´

Drahousˇ

Trojany

Bı´lov

Bukovina

12


LEDEN 2014

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s . . . “ (Jan 20,18) moc. Trˇetı´ prosba se ty´ka´ horske´ho strˇediska Milı´ prˇa´tele´, zdravı´m Va´s v nove´m roce a ra´da bych Va´m Eljon, kde Na´rodnı´ kancela´rˇ PMD sı´dlı´: prˇedstavila neˇkolik misijnıćh novinek: 1. Misijnı´ za´palky 2014 — text „Zapalme sva´ srdce pro misie“ a „Darujme svu˚j 1dennı´ • PMD zı´skala ochranne´ vy´deˇlek pro misie“ ukazuje ućˇel za´palek, prˇi zna´mky pro sve´ aktivity jejichzˇ pouzˇ´ıvańı´ mu˚zˇeme kra´tkou modlitV listopadu 2013 zı´skala Papezˇska´ misijnı´ bou pamatovat na potrˇebne´ v misiıćh. Etidı´la ochranne´ zna´mky pro sve´ tvorˇive´ aktivity. kety s textem a logem PMD jsou nynı´ samoRegistrovanou obchodnı´ znacˇkou tedy nynı´ statneˇ, abychom mohli sirky zacˇ´ıt distribuoR R , Misijnı´ jarmark , vat, uvı´ta´me pra´veˇ Vasˇi pomoc. Zrucˇnı´ dobjsou Misijnı´ sˇtru´dlovańı´

R R Misijnı´ kolaćˇ , Pohled pro misie a Jeden rovolnıći, kterˇ´ı na´m chteˇjı´ pomoci zdarma leR da´rek navıć . Ochranna´ zna´mka pro tyto na´- pit etikety na krabicˇky od za´palek, hlaste zvy znamena´, zˇe je mozˇne´ je pouzˇ´ıvat jen se v kancela´rˇi PMD (Na´rodnı´ kancela´rˇ PMD, ve spojenı´ s aktivitami Papezˇskyćh misijnıćh Sˇpindleru˚v Mlyń 33, 543 51, tel. 604 838 882, [email protected]). deˇl, nikoliv v dalsˇ´ıch prˇ´ıpadech. ˇZa´dost o ochranu svyćh tradicˇnıćh aktivit 2. Misijnı´ sˇa´tky – novy´ styl sˇa´tku˚, ktere´ budou vyrobeny ze stejnobarevne´ prˇ´ırodnı´ podala PMD po neˇkolika letech zkusˇenostı´, kdy byly pod teˇmito na´zvy porˇa´dańy ru˚zne´ la´tky, budou po obvodu olemovańy barevakce, at’ uzˇ fyzicky´mi cˇi pra´vnicky´mi oso- ny´mi lemy v barvaćh kontinentu˚. Za´kladnı´ bami, cˇasto v dobre´ vı´rˇe, ktere´ vsˇak nemeˇly la´tka tak spojuje nositele vsˇech teˇchto bas podporou papezˇskyćh misiı´ nic spolecˇne´ho. rev a sama vyzarˇuje skromnost a pokoru, Docha´zelo tak ke zbytecˇne´mu matenı´ obcˇanu˚, ktera´ je za´kladem nasˇ´ı cˇinnosti. Abychom ktere´mu, jak doufa´me, tı´mto krokem bude za- usˇetrˇili, shańı´me sˇikovne´ sˇvadleny, ktere´ by byly ochotne´ zdarma na ustrˇizˇenou la´tku nabrańeˇno. „Papezˇska´ misijnı´ dı´la sta´la u zrodu teˇchto sˇ´ıvat barevne´ lemy a visacˇku missio. Za´jemci, aktivit, proto ma´m radost, zˇe v ra´mci PMD hlaste se v kancela´rˇi PMD. 3. Auto pro Eljon — Dovolujeme si va´s ma´me ted’ vy´hradnı´ pra´vo tato oznacˇenı´ pouzˇ´ıvat. Na nasˇi zˇa´dost U´rˇad pru˚myslove´ho pozˇa´dat o pomoc, ktera´ se ty´ka´ auta pro strˇevlastnictvı´ zminˇovane´ ochranne´ zna´mky Pa- disko Eljon. Pokud by se nasˇel neˇkdo, kdo pezˇsky´m misijnı´m dı´lu˚m schva´lil a zaregis- by mohl poskytnout automobil pro potrˇeby troval. Plyne z toho ochrana prˇed mozˇny´m centra Eljon, budeme velmi vdeˇcˇnı´. Pomohlo narusˇovańı´m nasˇich pra´v a za´ruka, zˇe i vy´teˇ- by na´m to vyrˇesˇit sta´vajıćı´ situaci s dosluhuzˇek podporˇ´ı vy´hradneˇ projekty a praći PMD,“ jıćı´m vozem. Uprˇ´ımneˇ deˇkujeme! Kontakt: zc.nojle@ofni, tel. 499 523 852, mobil: 732 rˇ´ıka´ Na´rodnı´ rˇeditel PMD P. Jirˇ´ı Sˇle´gr. Miriam Svobodova´, za´stupce PMD, 580 154.

R

• Pomozte Na´rodnı´ kancela´rˇi!

[email protected], 608 976 598

Milı´ prˇa´tele´ a podporovatele´ misiı´, v souvisMisijnı´ u´mysl na leden: Aby krˇest’ane´ ru˚zlosti s prˇ´ıpravou novyćh misijnıćh materia´lu˚ nyćh vyznańı´ smeˇrˇovali k jednoteˇ, kterou zˇa´da´ se na Va´s obracı´me s dveˇma prosbami o po- Kristus . 13


• Vańocˇnı´ jı´dla v Polsku V minulosti, kdy krˇest’anske´ zvyky vıć zasahovaly do spolecˇenske´ho zˇivota, urcˇite´ krˇest’anske´ sva´tky a liturgicka´ obdobı´ meˇly veˇtsˇ´ı vliv i na jı´delnıćˇek. Jesˇteˇ prˇed neda´vnem advent, stejneˇ jako postnı´ doba byl vnı´mań jako cˇas strˇ´ıdmosti v jı´dle. V poslednı´ dobeˇ je situace trochu jina´ a to hlavneˇ proto, zˇe je advent cha´pań jako doba radostne´ho ocˇeka´vańı´ na Narozenı´ Krista. Pra´veˇ proto uzˇ se neklade takovy´ du˚raz na odrˇ´ıkańı´ beˇhem adventu. V liturgicke´m roku existovalo neˇkolik dnu˚, kdy byli krˇest’ane´ zvańi k prˇ´ısne´mu postu. K teˇmto dnu˚m patrˇily a patrˇ´ı dodnes Popelecˇnı´ strˇeda a Velky´ pa´tek. Ovsˇem v minulosti to byl take´ Sˇteˇdry´ den. A to je du˚vod, procˇ je u na´s v Cˇechaćh tradice kapra a sala´tu, jakozˇto jı´del vsˇednıćh a skromnyćh. Starsˇ´ı si jesˇteˇ urcˇiteˇ pamatujı´, zˇe pra´veˇ kvu˚li tomu, zˇe byl Sˇteˇdry´ den zarˇazen mezi dny nejprˇ´ısneˇjsˇ´ıho postu, tak se v mnohyćh domech skoro cely´ den nejedlo, prˇ´ıpadneˇ kolem obeˇda byla neˇjaka´ skromneˇjsˇ´ı pole´vka nebo kuba. V Polsku je to velice podobne´, tradicˇnı´m Sˇteˇdrovecˇernı´m pokrmem je kapr. V mnohyćh domech se udrzˇuje jesˇteˇ i dnes tradice celodennı´ho pu˚stu, ktera´ je ale spojena´ s ocˇeka´vańı´m slavnostnı´ vecˇerˇe. Tady ale prˇicha´zı´ za´sadnı´ rozdı´l. Protozˇe je tato vecˇerˇe vrcholem cele´ adventnı´ prˇ´ıpravy, a je spojena se slavenı´m Narozenı´ Krista, uzˇ se nejı´ skromneˇ a strˇ´ızliveˇ, ale hoduje. Tato vecˇerˇe by meˇla mı´t zpravidla minima´lneˇ 12 chodu˚ nebo jinak rˇecˇeno by tam meˇlo by´t 12 ru˚znyćh jı´del a kazˇde´ by se meˇlo alesponˇ ochutnat! Zrˇejmeˇ toto cˇ´ıslo navazuje na pocˇet aposˇtolu˚ a zrˇejmeˇ i kmenu˚ Izraelske´ho na´roda. Zajı´mave´ je, zˇe prˇestozˇe se jedna´ o tak slavnostnı´ vecˇer, udrzˇuje se tradice, zˇe by na stole nemeˇlo by´t maso. 14

LEDEN 2014

Mezi prˇedkrmy patrˇ´ı ru˚zneˇ zpracovane´ ryby — v Polsku jsou oblı´beni zejmeńa sledi, nejvıće nakla´danı´ anebo prˇipravenı´ na zˇidovsky´ cˇi rˇecky´ zpu˚sob. Mezi prˇedkrmy patrˇ´ı take´ pirohy, naplneˇne´ zelı´m s houbami nebo tvarohem na slano nebo bramborovou kasˇ´ı s tvarohem, ktery´m se rˇ´ıka´, kdovı´ procˇ, ruske´. Pak na´sledujı´ pole´vky, ve veˇtsˇineˇ domaćnostı´ jsou minima´lneˇ dveˇ. Mezi oblı´bene´ patrˇ´ı: houbova´, rybı´, borsˇcˇ. Potom v ru˚znyćh oblastech Polska se deˇlajı´ zvla´sˇtnı´ druhy pole´vek, velmi skromnyćh, naprˇ. chlebova´. Pak na´sleduje hlavnı´ chod, cozˇ je kapr, ktery´ se take´ mu˚zˇe prˇipravovat na rˇadu zpu˚sobu˚, jak teplyćh cˇi na studeno, naprˇ. v zˇelatineˇ nebo nalozˇeny´ se zeleninou. Zde je na rˇadeˇ dalsˇ´ı rozdı´l, jen v ma´lo domech v Polsku se poda´va´ kapr se sala´tem, spı´sˇ se na stole objevı´ brambory v ru˚zne´ podobeˇ a k tomu se prˇipravuje zvla´sˇtnı´ vańocˇnı´ zelı´ s houbami. V poslednı´ dobeˇ se kromeˇ kapru˚ k hlavnı´mu chodu prˇipravujı´ i dalsˇ´ı druhy ryb. Na za´veˇr na´sleduje cela´ rˇada dezertu˚. Tradicˇneˇ se pouzˇ´ıva´ hodneˇ ma´ku a pecˇou se ru˚zne´ druhy pernı´ku˚, dortu˚ a ostatnı´ho cukrovı´. Je to hodneˇ odlisˇne´ v ru˚znyćh cˇa´stech Polska. Na Slezsku se prˇipravujı´ maku˚vky — mlety´ ma´k s mandlemi, orˇechy, rozinkami a kokosem, prokla´dany´ vekou namocˇenou do mle´ka. Znı´ to asi zvla´sˇtneˇ, ale ma´me to prosteˇ o Vańocıćh moc ra´di. Na vyćhodeˇ Polska se deˇla´ tzv. kutia, jejı´zˇ za´kladem je ma´k a obilı´, (psˇenice, jecˇmen) nalozˇene´ do mle´ka. Nema´me tak bohatou tradici na mnozˇstvı´ druhu˚ cukrovı´, ale v rodinaćh se spı´sˇ pecˇou pernı´ky, ktere´ cˇasto zdobı´ take´ vańocˇnı´ stromek. Prˇesto, zˇe jsem tolik psal o jı´dle, ktere´ je na Sˇteˇdry´ vecˇer skutecˇneˇ vy´tecˇne´, chteˇl bych zdu˚raznit, zˇe v polske´ tradici tento vecˇer ma´ vy´jimecˇnou hodnotu — jedna´ se totizˇ o nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı setkańı´ rodiny beˇhem cele´ho roku.


U stolu nesmı´ nikdo chybeˇt, a kdyzˇ neˇkdo skutecˇneˇ nemu˚zˇe, ostatnı´ to nesou velmi teˇzˇce a je to du˚vod k nejveˇtsˇ´ı bolesti a smutku. Vecˇerˇe by meˇla podle tradice zacˇ´ıt v okamzˇiku, kdy se na nebi objevı´ prvnı´ hveˇzda; jsou to pra´veˇ deˇti, ktere´ ji nedocˇkaveˇ vyhlı´zˇejı´. Prˇed samotny´m jı´dlem neˇkdo z rodiny, by´va´ to otec, prˇecˇte prˇ´ıbeˇh z evangelia o Narozenı´ Jezˇ´ısˇe a na´sleduje zvyk obdarovańı´ se „Oplatkem“ — v Cˇechaćh tomu rˇ´ıka´me Betle´msky´ chle´b. Kazˇdy´ z ućˇastnı´ku˚ vecˇerˇe si vezme do rukou svoji oplatku (podoba´ se oplatce-hostii pouzˇ´ıvane´ prˇi msˇi svate´, ale je o neˇco veˇtsˇ´ı a je na nı´ vyrazˇen motiv Narozenı´ a Betle´ma) a prˇistoupı´ ke kazˇde´mu cˇlenu rodiny s prˇańı´m. Je to velice dojemny´ moment, prˇańı´ jsou velice osobnı´, a cˇasto spojene´ s odpusˇteˇnı´m a usmı´rˇenı´m mezi cˇleny rodiny. Nejsem zastańcem toho, aby se polske´ zvyky sˇ´ırˇily v Cˇechaćh, ktere´ majı´ svoji bohatou tradici, ale v tomto prˇ´ıpadeˇ si myslı´m, zˇe je to velmi peˇkna´ cˇa´st Sˇteˇdre´ho vecˇera. Ma´ take´ svoji hlubokou symboliku, kdyzˇ si uveˇdomı´me, zˇe Betlehem v prˇekladu znamena´ „Du˚m chleba“ a zˇe si Jezˇ´ısˇ pra´veˇ obycˇejny´ chle´b zvolil jako pokrm a symbol sve´ prˇ´ıtomnosti pro veˇrˇ´ıcı´. Kdyzˇ jsem o tomto zvyku mluvil v Cˇechaćh, hodneˇ lidı´ to zaujalo a zatouzˇili prozˇ´ıt neˇco takove´ho. Uzˇ rˇadu let slavı´me tento zvyk v materˇske´m centru Plzenˇske´ panenky. P. Mgr. ThLic. Krzysztof Dedek

• Blahoslavena´ Blandıńa Merten Dne 1. listopadu 1987 papezˇ Jan Pavel II. prohla´sil za blahoslavenou Blandıńu Merten z rˇehole svate´ Vorsˇily v Calvarienberg — Ahrweiler. Blandıńa pocha´zela z Du¨ppenweilleru v za´padnı´m Neˇmecku, kde se 10. 7. 1883 narodila jako deva´ta´ z deseti deˇtı´. Vyru˚stala v krˇest’anske´ rodineˇ a prˇi krˇtu dostala jmeńo Marie Magdaleńa. V roce 1902 ukoncˇila studia na ucˇitelske´m u´stavu v Marienau Vallendare. Pote´ sˇest let ucˇila a sve´ zˇa´ky vedla k pracovitosti a zbozˇnosti. Povolańı´ ucˇitelky

LEDEN 2014

ji sice bavilo, ale touzˇila po veˇtsˇ´ı krˇest’anske´ dokonalosti a to byl du˚vod, procˇ vstoupila do rˇehole svate´ Vorsˇily v Calvarienberg — Ahrweiler. Bylo jı´ 25 let a prˇijala rˇeholnı´ jmeńo Blandıńa od Jezˇ´ısˇova Nejsveˇteˇjsˇ´ıho Srdce. Cˇasne´ sliby slozˇila 3. listopadu 1910. Jako ucˇitelka pokracˇovala ve sve´ profesi na strˇednı´ dı´vcˇ´ı sˇkole, ale po kra´tke´m cˇase onemocneˇla tuberkulo´zou. Byla prˇelozˇena do Trevı´ru, kde byla zastupujıćı´ ucˇitelkou a kde 4. listopadu 1913 slozˇila veˇcˇne´ sliby. „V ten den jsem se plneˇ zasveˇtila Bozˇske´mu Spasiteli a jsem si jista´, zˇe prˇijal tuto moji obeˇt’.“ Od te´ chvı´le s jesˇteˇ veˇtsˇ´ı la´skou plnila Bozˇ´ı vu˚li i vu˚li prˇedstavenyćh. „Chci kazˇdy´ den obnovit sve´ obeˇtovańı´ a nikdy nechci plnit svoji vlastnı´ vu˚li. Chci se kazˇdy´ den prohloubit, spojit a rozplynout v propasti Bozˇ´ı la´sky.“ Sı´lu cˇerpala z Jezˇ´ısˇova Bozˇske´ho Srdce. „Srdce Jezˇ´ısˇovo je zrcadlem na´bozˇnyćh dusˇ´ı, do ktere´ho se mohu kazˇdy´ den koukat a porovna´vat, zda jsou mu podobne´ nebo ne.“ Poslednı´ dva roky zˇivota velice trpeˇla bolestmi. „Bolest na´s odcizı´ hmotny´m a sveˇtsky´m veˇcem, pozvedne a upevnı´ dusˇi a je nejlepsˇ´ı sˇkolou la´sky. Kromeˇ toho na´s bolest vede ke Kristu a spojuje na´s s nı´m. Jaka´ sladka´ je smrt, kdyzˇ jsme na zemi milovali jenom toho, ktery´ bude nasˇim soudcem.“ Blahosl. sestra Blandıńa zemrˇela 18. kveˇtna 1918, je pohrˇebena na hrˇbitoveˇ u kostela sv. Pavlıńy v Trevı´ru. Veronika Pechova´ 15


LEDEN 2014

Daniel Ladman V pa´tek 29. listopadu navzˇdy odesˇel pan Daniel Ladman, autor mnoha kreseb a take´ mnoha ilustracı´ a hlavicˇek rubrik nasˇeho Zpravodaje. RiP. Poslednı´ rozloucˇenı´ probeˇhlo v sobotu 7. prosince v Liticıćh.

Oprava sˇtı´tu kostela Oprava za´padnı´ho sˇtı´tu kostela sv. Martina v Herˇmanoveˇ Huti probeˇhla za prˇispeˇnı´ Dispozicˇnı´ho fondu, Programu prˇeshranicˇnı´ spolupraće, Cı´l 3 CˇR — Svobodny´ sta´t Bavorsko 2007–2013. Zˇa´dost byla podańa beˇhem dubna, smlouva uzavrˇena v kveˇtnu. Cena projektu je 10.000 EU a fond hradı´ 85 % na´kladu˚. Stavebnı´ praće prova´deˇla firma Tesmo. Nasˇ´ım prˇeshranicˇnı´m partnerem pro tento projekt je pan Georg Hartl z Kath. Kirchenstiftung ve

Waidhausu. Tento partner se stara´ o propagaci projektu na neˇmecke´ straneˇ. Cı´lem projektu je zvy´sˇit za´jem o kulturnı´ deˇdictvı´ v partnerskyćh regionech, zvy´sˇenı´ turisticke´ho ruchu a sblı´zˇenı´ mezi obeˇma stranami. Milan Knot

• Exerciie s P. Eliasem Vellou

• Ty´dny modliteb za jednotu

se budou konat 9.–14. srpna v Plzni (zacˇa´tek v sobotu v podvecˇer, konec ve cˇtvrtek prˇed obeˇdem). Te´ma exerciciı´ je „Jezˇ´ısˇ — mu˚j Pań“. Cena exerciciı´ 2 800 Kcˇ (1 600 bez ubytovańı´), prˇihla´sˇky na [email protected].

Te´ma jednoty prˇipomıńajı´ Aliancˇnı´ ty´den modliteb (5.–12. ledna) a Ty´den modliteb za jednotu krˇest’anu˚ (18.–25. ledna) s texty prˇipraveny´mi kanadsky´mi krˇest’any s mottem: „Je snad Kristus rozdeˇlen?“ (1K 1,13).

• Beneficˇnı´ koncert na opravu

• Trˇ´ıkra´lovy´ koncert

varhan v kostele P. Marie Nanebevzate´ v Plzni Plzenˇ 5. ledna 1900 katedra´la sv. Bartolomeˇje: v nedeˇli 29. prosince od 1600 tamte´zˇ; varhany Komornı´ smı´sˇeny´ sbor Dr. Vladimı´ra Veprˇeka Pavel Sˇmolı´k, Katerˇina Falcnı´kova´ a soprań. (Prˇ´ıbram) a cˇlenove´ Prˇ´ıbramske´ filharmonie. 16


LEDEN 2014

• Vecˇery chval

28. ledna Cˇajovna, posezenı´ nad dobry´mi cˇaji

? Plasy 18. ledna v 1830 ve farnı´m domeˇ ? Plzenˇ 21. ledna v 1930 na DCM

Da´le porˇa´da´me: ([email protected])

• 9. ples skalenske´ farnosti

? Silvestr v Dy´sˇineˇ 30. 12.–1. 1. 2014 ? Hory s Horou, fara Bozˇ´ı Dar 20.–22. uńora

18. ledna restaurace Pohoda ve Skalne´ od 16 Aktua´lneˇ http://hora.signaly.cz hod. Rezervace: 732 528 484, 777 339 272 Meditacˇnı´ zahrada nebo [email protected].

• CM 863. Svatı´ Cyril a Metodeˇj. Deˇjiny, tradice, ućta.

Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

Vy´stava nabı´zı´ vedle vy´znamnyćh archeolo- ? msˇe svate´ v lednu nejsou gickyćh pama´tek obdobı´ Velke´ Moravy i pama´tky dokla´dajıćı´ tradici cyrilometodeˇjske´ ? DVD „Plody zla a odpusˇteˇnı´ “ — sveˇdecućty v nasˇich zemıćh od strˇedoveˇku po sou- tvı´ L. Hrusˇky i cizojazycˇneˇ cˇasnost; je otevrˇena v Kla´sˇterˇe sv. Anezˇky ? zavrˇeno do dubna 2014 Cˇeske´ v Praze do 2. uńora 2014. ? Kontakt: 603 809 798, [email protected]

• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´

P. Vojteˇch Soudsky´ OP ([email protected]) P. Pavel Petrasˇovsky´ [email protected] 737 814 525

v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie v Plzni:

HORAcke´ strˇedy (strˇeda 2015 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11) 8. ledna BISKUP a HORA — setkańı´ studentu˚ s biskupem 15. ledna prˇedna´sˇka Marie Svatosˇove´ o pa´teru Ladislavu Kubıćˇkovi 22. ledna Kolloquium, reakce na pasty´rˇsky´ list o evangelizaci a budoucnosti diece´ze

? strˇeda P. St. Uhlı´rˇ 1030–1200; 1230–1330 ? cˇtvrtek bratrˇi frantisˇkańi 1430–1630 ? pa´tek P. Ludolf Kazda 1530–1615 (adorace) ? prvnı´ pa´tek 700–1100 ru˚znı´ zpoveˇdnıći • Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m Nonstop t. 777 167 004 pro na´vsˇteˇvu kneˇze cˇi past. asistentky v plzenˇskyćh nemocnicıćh.

5. ledna 1400 Skoky, Trˇ´ıkra´lova´ pout’

• Komunita Blahoslavenstvı´

? 27. 2.– 2. 3. duchovnı´ cvicˇenı´ pro muzˇe „Povolal jsem teˇ, abys zˇil a da´val zˇivot“ ? 13.–16. brˇezna postnı´ duch. cvicˇenı´ „Nevı´te, zˇe jste byli pokrˇteˇni v Krista Jezˇ´ısˇe?“ (Rˇ 6,3) ? 1.–4. kveˇtna duchovnı´ cvicˇenı´ pro zˇeny „Tve´ teˇlo je chra´mem Ducha sv.“ (1 Kor 6,19) ? 29. 5.– 1. 6. duchovnı´ cvicˇenı´ „Sˇkola modlitby a chva´ly“ ? 19.–22. 6. duchovnı´ cvicˇenı´ pro zˇeny „At’chva´lı´ jeho jmeńo tancem“ (Zˇ 149,3) ? Kontakt: tel 731 626 132, mail: [email protected], www.blahoslavenstvi.cz • Exercicie na morˇi: http://www.loweold.com/ 17


• Biblicke´ hodiny na biskupstvı´ Pastoracˇnı´ centrum zve vsˇechny za´jemce na pravidelne´ biblicke´ hodiny s Josefem Kasˇe. Tento cˇas s Pı´smem nabı´zı´ prostor nejen ke cˇtenı´ a naslouchańı´, ale Bozˇ´ı slovo promlouva´ ke kazˇde´mu z na´s.

Centrum pro rodinu [email protected],

731 619 704

• Kurz efektivnı´ho rodicˇovstvı´ se uskutecˇnı´ 11. a 25. ledna a 8. uńora v Meˇstske´ knihovneˇ v Ostroveˇ u Karlovyćh Varu˚. Prˇihla´sˇky www.mkostrov.cz. Vıće informacı´ o efektivnı´m rodicˇovstvı´ najdete na www.efektivnirodicovstvi.cz.

• Na´rodnı´ ty´den manzˇelstvı´

LEDEN 2014

Sejdeme se 20. ledna v 1900 na biskupstvı´, abychom se povzbuzovali na cesteˇ vı´ry i vza´jemny´m sveˇdectvı´m. Pokracˇujeme v cˇetbeˇ a exegezi textu˚ Janova evangelia. Teˇsˇ´ıme se na Va´s v hezke´m spolecˇenstvı´. Info na 728 930 za organizacˇnı´ ty´m Majka 030. Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´

vede psychoterapeutka Marie Kutilova´ pro objednane´ 2. a 4. pondeˇlı´ v meˇsıći v budoveˇ biskupstvı´, na´m. Republiky 35, Plzenˇ. Objedna´vky: tel. 606 710 631, [email protected].

• Poradna PPR Vysˇkolene´ instruktorky nabı´zejı´ bezpl. konzultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ metody prˇirozene´ho plań. rodicˇovstvı´. Domluva na tel. 774 213 186 (Veˇrka), 776 200 028 (Hanka).

probeˇhne jizˇ poosme´, letos se uskutecˇnı´ v ter´ lit Pańa tancem mıńu 10.–16. uńora s mottem „Ohromne´ ma- • Pojd’me chva licˇkosti: Male´ kroky k velky´m vztahu˚m.“ Modlitebnı´ setkańı´ pro ty, kdo chteˇjı´ chva´lit Pańa tancem i slovem — 21. ledna v 1830 • Prˇ´ıprava na zˇivot v manzˇelstvı´ v ucˇebneˇ biskupstvı´ v Plzni. Info: M. Linkova´ sedmity´dennı´ cyklus setkańı´ se kona´ v u´terky 736 748 440, M. Fenclova´ 606 739 549. 00 od 18 v Plzni v sa´le farnosti, Frantisˇkańska´ 11. Zacˇ´ına´me 11. uńora. • Vı´kend pro otce s dcerou (Dalsˇ´ı cyklus bude probı´hat od 23. dubna, 20.–22.cˇervna v Alberˇicıćh (Krkonosˇe). Veˇk vzˇdy ve strˇedu.) dcery 15–19 let, u otce nenı´ dańo , prˇihla´sˇky • Vı´kend pro chlapy a informace: [email protected]. jizˇ 20. jubilejnı´ se uskutecˇnı´ 14.–16. brˇezna. • Vı´kend pro otce

• Krˇest’anska´ psychoterapeuticka´ poradna prˇi Biskupstvı´ plzenˇske´m nabı´zı´ poradenstvı´ v oblasti rozvoje osobnosti, teˇzˇkyćh zˇivotnıćh situacı´, mezilidskyćh vztahu˚, manzˇelske´ poradenstvı´ a pa´rovou terapii (vıće na www.poradnaukaplicky.cz). Poradnu 18

s dospı´vajıćı´m synem I. aneb „Mnoho muzˇu˚ ma´ deˇti, ale ma´lo deˇtı´ ma´ otce!“ Porˇa´da´ Centrum pro rodinu litomeˇrˇicke´ho biskupstvı´ 19.–21. za´rˇ´ı v Beˇlcˇi nad Orlicı´, vıće www.centrumprorodinu.cz. Pro velky´ za´jem doporucˇujeme za´jemcu˚m prˇihla´sit se jizˇ nynı´.


Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

• Program v lednu

Novy´ rok je dar nove´ sˇance, kterou jsme dostali, kdyzˇ jsme se do 1. 1. 2014 probudili. A od toho dne smı´me, mu˚zˇeme a mozˇna´ touzˇ´ıme deˇlat to nejlepsˇ´ı, zacˇ´ıt neˇjak noveˇ, le´pe ´ DA ´ TI a take´ milovat o neˇco vıće, nasˇe MA nechce uzˇ na´rokovat DAL. V la´sce, kterou mu˚zˇeme druhe´ obdarovat, je cely´ smysl nasˇeho lidske´ho konańı´ tady na sveˇteˇ. Zakotveni v Bohu jsme pozvańi k velike´mu la´skyplne´mu konańı´ tam, kde pra´veˇ v tuto chvı´li jsme. Ke´zˇ Va´s k tomuto konańı´ povzbudı´ i slova ba´sneˇ Richarda Allena: „Kdyzˇ milujesˇ, vlozˇ do sve´ la´sky vsˇechno, co ma´sˇ. A dojdesˇ-li azˇ na hranice svyćh mozˇnostı´, da´vej da´l. Zapomenˇ na bolest, kterou ti to pu˚sobı´, Protozˇe azˇ jednou stanesˇ tva´rˇ´ı v tva´rˇ smrti, Nic nebude mı´t zˇa´dnou va´hu, Nic nezˇ la´ska, la´ska, kterou jsi rozdal i kterou jsi prˇijal. A vsˇechno ostatnı´: To, cˇeho jsi dosa´hl, vsˇechno tve´ u´silı´ a vsˇechny boje, Ti sejde z ocˇ´ı a zmizı´ v zapomneˇnı´. Pokud jsi miloval tak, jak se patrˇ´ı, Uvidı´sˇ, zˇe to vsˇechno sta´lo za to, A radost nad tı´m teˇ zachova´ v cˇase konce. Pokud jsi ale nemiloval, Prˇijde smrt vzˇdycky prˇ´ılisˇ brzy A bude hrozne´ pohle´dnout jı´ do tva´rˇe.“ Bohu stacˇ´ı na´sˇ nejmensˇ´ı kru˚cˇek smeˇrem k la´sce, aby naplnil zˇivot na´sˇ a nasˇich blizˇnıćh

LEDEN 2014

sˇteˇdrˇe a vrchovateˇ. A nasˇe dny naplnı´ krˇest’anska´ radost, pramenıćı´ v Kristoveˇ prˇekypujıćı´m srdci. (Evangelii gaudium I,5). Prˇeji dny plne´ mı´ru a sˇteˇstı´. Majka Lachmanova´ S rokem 2014 jsme v Panenkaćh prˇipravily neˇkolik novyćh programu˚, ktere´ jsou odpoveˇdı´ na Va´sˇ za´jem. Zveme na programy dopolednıćh pestryćh cˇtvrtku˚ a inspirativnıćh pa´tku˚. Zejmeńa pa´tky budou patrˇit tzv. podpu˚rny´m skupina´m, vedeny´m nasˇimi lektory odbornı´ky. Naprˇ´ıklad prvnı´ pa´tky od 900 do 1030 budou na programu te´mata, ktera´ Va´s pa´lı´ cˇi jinak zajı´majı´. Setkańı´ povede psycholozˇka PhDr. Blanka Sˇesta´kova´. V Plzenˇskyćh panenkaćh se na Va´s moc teˇsˇ´ıme. Programy jsou kra´sne´, la´kave´ a pro kazˇde´ho dostupne´. Ke´zˇ Va´s poteˇsˇ´ı trˇeba i jen prˇecˇtenı´ nabı´dky na nasˇich strańkaćh www.plzenskepanenky.cz. A pokud se vyda´te do Sadu˚ 5. kveˇtna 8 v Plzni, tak ke´zˇ se Va´m tam dostane to, po cˇem touzˇ´ıte.

kostel sv. Jana Nepomucke´ho, Chrˇ´ıcˇ 19


LEDEN 2014

• Kurz pro anima´tory 2013/14 Prvnı´ setkańı´ se uskutecˇnilo v rˇ´ıjnu, jesˇteˇ je mozˇne´ se prˇihla´sit. Dalsˇ´ı termıńy: 10.–12. 1., 31. 1.–2. 2., 28. 2.–2. 3., 25.–27. 4., 23.–25. 5. Teˇsˇ´ı se na tebe DCM Plzenˇ a . . . ja´hen Elva Frouz — koordina´tor kurzu

• Vecˇer chval na DCM 21. ledna • Od srdce k srdci (na´vsˇteˇvy potrˇebnyćh) Chcesˇ poma´hat? Nevı´sˇ, jak na to? Jsme otevrˇene´ spolecˇenstvı´ mladyćh, kterˇ´ı touzˇ´ı by´t blı´zko vsˇem potrˇebny´m (nemocny´m, stary´m, opusˇteˇny´m, trpıćı´m, lidem v nouzi), at’uzˇ konkre´tnı´ pomocı´, na´vsˇteˇvou nebo modlitbou cˇi obeˇtı´. Veˇnujeme svu˚j cˇas neˇkomu druhe´mu, kdo to potrˇebuje. Scha´zı´me se dvakra´t do meˇsıće v Plzni ke spolecˇne´ modlitbeˇ, k povzbuzenı´ ve sluzˇbeˇ a deˇlenı´ se o vsˇe co jsme v uplynule´m cˇase prozˇili. Budeme ra´di, kdyzˇ se prˇida´sˇ . Aktua´lnı´ informace hledejte na: www.srdce.signaly.cz. Lucka

• Face to Face — u´ternı´ adorace za mla´dezˇ Plzenˇske´ diece´ze Srdecˇneˇ vsˇechny zveme kazˇde´ u´tery´ v 1930 hodin do kaple DCM ke ztisˇenı´ a modlitbeˇ formou eucharisticke´ adorace. Prˇi te´to modlitbeˇ chceme prosit za mla´dezˇ Plzenˇske´ diece´ze. Vchod na DCM se nale´za´ na parkovisˇti mezi kostelem Nanebevzetı´ P. Marie a sporˇitelnou. I kdyzˇ uzˇ by´va´ parkovisˇteˇ setmeˇle´, nemusı´te se ba´t prˇijı´t. Po skoncˇenı´ bude mozˇnost setkańı´ u cˇaje . . . Prˇijı´t mu˚zˇe kazˇdy´.

Na vecˇerech chval na´m jde o to, abychom skrze pı´sneˇ, modlitby a slova opeˇtovali la´sku nasˇemu Bohu, Otci, Synu i Duchu Svate´mu, ucˇili se prˇeby´vat v jeho blı´zkosti a sta´vali se mu podobny´mi. V 1930 v sa´le frantisˇkańske´ho kla´sˇtera v Plzni. Pozvańı´ platı´ pro vsˇechny . . .

• JUMP 2014 Cˇerveneˇ si do svyćh kalenda´rˇu˚ poznamenejte nedeˇli azˇ strˇedu 26.–29. ledna (do 2000), nebot’ pra´veˇ v tyto dny bude jedina´ mozˇnost se na http://jump.cho.cz prˇihla´sit na „nejprestizˇneˇjsˇ´ı “ krˇest’ansky´ ta´bor JUMP: JUMP ML (15–18 let) 27. 7.–2. 8. a JUMP XL (18–23 let) 4.–10. srpna. Z dosˇlyćh prˇihla´sˇek se bude losovat.

• Setkańı´ mla´dezˇe ve vika´ria´tech Jak vı´te, v rˇ´ıjnu jsme rozjeli projekt setka´vańı´ mla´dezˇe ve vikaria´tech — ma´me za sebou u´speˇsˇne´ setkańı´ toho rokycanske´ho . Po nove´m roce se mohou teˇsˇit ve vikaria´tech Domazˇlice (v uńoru) a Sokolov (v brˇeznu). Garantem je KVS z Plas pod vedenı´m P. Vlastı´ka Kadlece, takzˇe to nenı´ zˇa´dna´ nuda . . .

• Postnı´ duchovnı´ obnova pro mla´dezˇ s papezˇem Frantisˇkem a • Vıć nezˇ studentsky´ Silvestr . . . P. Vlastimilem 7.–9. brˇezna Pokud se jesˇteˇ neˇkdo nerozhodl, jak stra´vı´ za´veˇr roku, nabı´zı´me mozˇnost se prˇipojit k parteˇ studentu˚ z VSˇ klubu HORA na farˇe v Dy´sˇineˇ. Vıće na: www.hora.signaly.cz, prˇihla´sˇky: [email protected]. 20

Jak prozˇ´ıt postnı´ dobu? To je ota´zka, kterou si cˇasto klademe. Mu˚zˇesˇ do nı´ vstoupit ućˇastı´ na duchovnı´ obnoveˇ, ktera´ se bude konat v Plzni na DCM, povede ji P. Vlastimil Kadlec, OMI.


LEDEN 2014

Prˇihla´sit se je mozˇne´ do 25. uńora. Prˇijmeˇte deˇlat. A deˇlo se toho dost — kdyzˇ beru v popozvańı´ ke ztisˇenı´ . . . taz kra´tky´ vı´kend. Uzˇil jsem si to a asi bych potrˇeboval vıć takovyćh vı´kendu˚ a nejen teˇch. • Celosta´tnı´ setkańı´ anima´toru˚ Co se deˇlo? Hra´ly se hry (vcˇetneˇ nav Trˇesˇti 17.–23. srpna rˇezańı´/nasˇtı´pańı´ trosˇky drˇeva), meˇli jsme Smyslem akce je pomoci mlady´m lidem, kterˇ´ı spra´vneˇ „rodinnou“ msˇi, zhle´dli jsme hezky´ se ve farnostech, sˇkolaćh, v ru˚znyćh typech film, mohlo/meˇlo na´s prˇekvapit, povzbudit, spolecˇenstvı´ atd. veˇnujı´ vrstevnı´ku˚m nebo se nahlodat, zapa´lit pa´r veˇcı´. Lı´bily se mi Vlasna tuto sluzˇbu prˇipravujı´ a ra´di by se neˇjaky´m tovy dveˇ strańky. A kluci z Plas jsou borci! zpu˚sobem vıće angazˇovali. Ty´den nabı´zı´ sˇi- Snad to stacˇ´ı . Matousˇ rokou nabı´dku osobnı´ho rozvoje, od hledańı´ ˚ veˇry v Praze odpoveˇdı´ na ota´zky duchovnı´ho zˇivota azˇ po • Jake´ byly Dny du metodiku praće s deˇtmi a mla´dezˇ´ı, povzbu- Zˇe je dnes ticho neprˇitazˇlive´ a mlade´ lidi mezenı´ ve sluzˇbeˇ druhy´m a v evangelizaci. Na ditace neoslovuje? Opak je pravdou! Mohli programu budou spolecˇne´ prˇedna´sˇky pro cele´ jsme se o tom prˇesveˇdcˇit na vı´kendu organipleńum, te´maticke´ prˇedna´sˇky pro mensˇ´ı sku- zovane´m spolu s bratry z Taize´ a by´t sveˇdpiny z oblasti kultury, psychologie, spiritua- kem plne´ho chra´mu Nejsveˇteˇjsˇ´ıho srdce Pańeˇ lity, diskusnı´ skupiny, workshopy, semina´rˇe, na Vinohradech, plne´ho mladyćh lidı´ klecˇ´ıkulturnı´ a sportovnı´ aktivity, spolecˇne´ boho- cıćh v modlitbeˇ, v tichosti. Cˇtenı´ z pı´sma cˇi sluzˇby a modlitby . . . Te´ma tohoto setkańı´: zpı´vańı´ kra´tkyćh, opakujıćıćh se pı´snı´ (typicNikdo nenı´ ostrov aneb zaostrˇeno na vztahy. kyćh pro modlitbu Taize´) obcˇas doprova´zelo Pokud ti za´lezˇ´ı na tom, jak vypadajı´ nasˇe atmosfe´ru rozjı´mańı´ a poma´halo le´pe vplout farnosti, cı´rkev, jak se darˇ´ı nabı´zet evan- do modlitby. Kromeˇ toho jsme meˇli mozˇnost gelium dalsˇ´ım mlady´m lidem, tak se urcˇiteˇ zućˇastnit se take´ cele´ sˇka´ly prˇedna´sˇek nebo prˇihlas na: www.csa2014.signaly.cz naprˇ´ıklad navsˇtı´vit nemocnici s Milosrdny´mi (zde je take´ vıće informacı´ o cele´m setkańı´). sestrami sv. Karla Boromejske´ho. Du˚lezˇitou soucˇa´stı´ Dnu˚ du˚veˇry bylo set´ LE SI POZNAMENEJTE . . . DA kańı´ s rodinami, u kteryćh jsme prˇespa´vali. ? Sveˇtovy´ den mla´dezˇe v Plzenˇske´ diece´zi Jejich pohostinnost a ochota postarat se o na´s 11.–12. dubna dokonale dokreslily atmosfe´ru prˇijetı´, kterou ? VIII. fotbalovy´ BiskupCUP v Domazˇli- jsme zakousˇeli kazˇdy´ den v kostele skloneˇni cıćh 14. cˇervna pod krˇ´ızˇem. Dny du˚veˇry se v CˇR konajı´ jizˇ neˇkolik let v ru˚znyćh meˇstech. Nenechte si ujı´t, ? PilsALIVE 2014 26.–29. cˇervna az ˇ zas bude mozˇnost, odpocˇinout si od zmatku˚ ? Kajaky v zahranicˇ´ı 7.–20 cˇervence a hluku, ktere´ zazˇ´ıva´me kazˇdy´ den, a vydejte se na pout’du˚veˇry najı´t klid. Nebo bud’te jesˇteˇ MALE´ OHLE´DNUTI´ odva´zˇneˇjsˇ´ı a pozveˇte bratry z Taize´ rovnou do • Setkańı´ mla´dezˇe ve vikaria´tech? sve´ho meˇsta, k cˇemuzˇ sami vybı´zeli. Zuzka Rokycansky´ to ma´ za sebou a spokojenost • Od srdce k srdci u sv. Jirˇ´ı nejvysˇsˇ´ı . Jak to tak by´va´, jednoho dne jsem se prˇihla´sil na setkańı´ mla´dezˇe rokycan- Na sobotnı´ na´vsˇteˇvu Domova pro seniory sv. ske´ho vikaria´tu. Ocˇeka´vańı´ nebyla zˇa´dna´, vu˚- Jirˇ´ı na Doubravce (23. listopadu) jsem se bec jsem neveˇdeˇl do cˇeho jdu, co tam budu velmi teˇsˇila, ale za´rovenˇ jsem meˇla i trosˇku 21


strach — vu˚bec jsem neveˇdeˇla, do cˇeho jdu a co ma´m od takove´ho setkańı´ cˇekat. Ale stacˇila chvilka a ja´ veˇdeˇla, zˇe se nenı´ cˇeho ba´t. Vsˇichni na´s tam tak vrˇele prˇijali — jak persona´l, tak i vsˇichni deˇdecˇkove´ a babicˇky. Bylo na nich u´plneˇ videˇt, jakou majı´ radost, zˇe jsme za nimi prˇisˇli, zˇe jsme prˇisˇli jenom kvu˚li nim, abychom je poteˇsˇili. Moc se mi lı´bilo, jak byli nadsˇeni, kdyzˇ jsme spolecˇneˇ zpı´vali cˇeske´ liˇ ´ıkali, zˇe si uzˇ dlouho takhle hezky dovky. R s niky´m nezazpı´vali a zˇe si moc ra´di zavzpomıńali na stare´ cˇasy.

LEDEN 2014

vecˇer reprezentovań nasˇ´ım Vlastı´kem Kadlecem, nicmeńeˇ skutecˇny´ Leosˇ se uvolil a pu˚jcˇil zastupujıćı´mu modera´torovi alesponˇ svoji garderobu, kdyzˇ se tak vy´znamne´ uda´losti nemohl zućˇastnit sa´m; byli jsme tedy sveˇdky prˇehlı´dky cele´ pleja´dy teˇch nejluxusneˇjsˇ´ıch kozˇichu˚, kozˇesˇinovyćh svrchnı´ku˚ i mysˇ´ıch kozˇ´ısˇku˚. Mimoto jsme byli obohaceni novy´mi veˇdomostmi z u´st modera´tora. Dozveˇdeˇli jsme se naprˇ´ıklad definici plesu jakozˇto oka´zale´ tanecˇnı´ za´bavy. Aby byla tato definice a ostatneˇ i samotny´ na´zev plesu zcela naplneˇny, hlavnı´ roli musel hra´t tanec. Nejprve na´s svy´m tanecˇnı´m umem okouzlil deˇtsky´ soubor z tanecˇnı´ sˇkoly Dance Center Eagle, posle´ze jsme byli sveˇdky uka´zky klasickyćh i latinskyćh rytmu˚ od zkusˇene´ tanecˇnı´ dvojice a pote´ se snazˇil nasˇe boky rozvlnit tanecˇnı´ mistr pan Krejcˇ´ık. Teorii jsme mohli aplikovat v praxi vıće cˇi meńeˇ u´speˇsˇneˇ za doprovodnyćh zvuku˚ nasˇ´ı oblı´bene´, ozkousˇene´, skveˇle´ a bezkonkurencˇnı´ kapely Trˇi cˇunıći.

Silny´ za´zˇitek ve mneˇ zanechaly i na´vsˇteˇvy prˇ´ımo na pokojıćh senioru˚ — bylo velmi prˇ´ıjemne´ si s nimi tak uprˇ´ımneˇ popovı´dat a oni za to byli tak vdeˇcˇni, prˇitom to bylo to nejmensˇ´ı, co jsme pro neˇ mohli udeˇlat. Byl to moc kra´sny´ a hluboky´ za´zˇitek, na ktery´ dlouho nezapomenu. Kacˇka

• Diece´znı´ ples s Leosˇem Maresˇem V sobotu 23. listopadu se v area´lu plzenˇske´ho pivovaru uskutecˇnil jizˇ 2. rocˇnı´k diece´znı´ho plesu krˇest’anske´ mla´dezˇe s prˇ´ıznacˇny´m na´zvem Let‘ s dance. Pro velky´ u´speˇch se opeˇt konal v konferencˇnı´m a spolecˇenske´m sa´le SECESE, ktere´ organiza´torˇi umneˇ vyzdobili podzimnı´mi a plesovy´mi dekoracemi tak, zˇe prostor lahodil nejen nasˇemu oku, ale i duchu.

Pravdeˇpodobneˇ nejmarkantneˇjsˇ´ım obohacenı´m od lonˇske´ho rocˇnı´ku byla nadita´ souteˇzˇ o ceny, jezˇ byly jak veˇcne´, tak za´zˇitkove´ (naprˇ. jednou z hlavnıćh vy´her byl vyhlı´dkovy´ dvacetiminutovy´ let nad Plznı´, poprˇ´ıpadeˇ vy´hra takove´ho masove´ho talı´rˇe by se take´ dala povazˇovat za silny´ za´zˇitek). Neprˇetrzˇita´ za´bava na plese trvala azˇ do Cela´ akce byla moderovańa plzenˇsky´m Le- kuropeˇnı´ a mohli jsme ule´hat s lehky´m srdosˇem Maresˇem, ktery´ byl pro tento unika´tnı´ cem s veˇdomı´m, zˇe ućˇastnı´ky cˇekala specia´l-

22


LEDEN 2014

nı´ polednı´ poplesova´ msˇe s exModera´torem NABI´DKA DCM: Vlastı´kem. Stala se tı´m nejlepsˇ´ım zakoncˇenı´m, ktere´ jsme si mohli prˇa´t. Navzdory pre- ? Jste nadeˇjı´ cı´rkve I. a II. — publikace ciznı´ organizaci plesu jsme se sami prˇesveˇd- o vztahu Benedikta XVI. k mla´dezˇi; 130 Kcˇ cˇili o tom, zˇe ty nejkra´sneˇjsˇ´ı veˇci mohou vzni- ? YOUCAT — Prˇ´ıprava na birˇmovańı´ (nova´ „oranzˇova´ kniha“ za 110 Kcˇ) kat i improvizacı´ a spolecˇny´m u´silı´m.

Daniela

z DCM zdravı´ P. Krysˇtof & Petr

731 598 752, mail: [email protected]; Pout’ CˇR k aposˇtolsky´m prahu˚m bude zaha´- [email protected]; www.bihk.cz. jena v Rˇ´ımeˇ v u´tery´ 11. uńora a bude vrcholit • Ita ´ lie, Velky´ okruh 7.–17. 7. v pondeˇlı´ 17. uńora prˇi setkańı´ s papezˇem Frantisˇkem. Kazˇdy´ ze sedmi dnu˚ budeme sla- Assisi — Rˇ´ım — Montecassino — Pompeje vit se vsˇemi nasˇimi biskupy msˇi svatou vzˇdy — San G. Rotondo — Monte Sant Angelo — v jedne´ ze sedmi hlavnıćh rˇ´ımskyćh bazilik. Lanciano — Monoppello — Loreto — Padov Putovat lze autobusem 10.–18. uńora za + koupańı´ v Jaderske´m morˇi. Cena 12.590 Kcˇ 8.700 Kcˇ nebo letecky 11.–18. uńora za + 50 EU. Prˇihla´sˇky: P. Tomasz Kowalik, 732 12.700 Kcˇ. Prˇihla´sˇky: Poutnı´ centrum, Velke´ 540 052, rˇkf Sˇvihov, Komenske´ho 92, 340 12 na´m. 35, 500 01, H. Kra´love´, 731 646 800; Sˇvihov, [email protected]

• Na´vsˇteˇva Ad limina

Knihkupectví

Jungmannovo n. 18 110 00 PRAHA 1, 224 818 757, [email protected], www.paulinky.cz

Karmelitańske´ nakladatelstvı´ www.ikarmel.cz

Veronika Bara´tova´: ? Stanislav Vojtko: Budesˇ o tom vypra´veˇt ?Velka ´ mala´ Terezie svy´m deˇtem (1. dı´l) Autor prˇed deˇtmi postupneˇ odkry´va´ sveˇt Bible, aby pochopily jednotlive´ prˇ´ıbeˇhy a ztotozˇnily se s pravdami, ktere´ v sobeˇ biblicky´ prˇ´ıbeˇh nese. To se deˇje pomocı´ prˇ´ıbeˇhu ze zˇivota. Cı´lem je, aby na´s biblicky´ prˇ´ıbeˇh pohnul ke konańı´, abychom pochopili Bozˇ´ı la´sku a na jeho la´sku odpovı´dali tou svojı´, ktera´ nespocˇ´ıva´ jen v lı´bivyćh slovech, ale i ve skutcıćh. Kniha je urcˇena prˇedevsˇ´ım rodicˇu˚m a katechetu˚m. brozˇ., 194 str., 150 Kcˇ

Knı´zˇecˇku tvorˇ´ı kra´tka´ zamysˇlenı´ nad vlastnı´mi slovy svate´ Terezie z Lisieux (1873–1897), jı´zˇ od deˇtstvı´ fascinovala dynamika vztahu pozemske´ho zˇivota a veˇcˇnosti, „uzˇ ano, a jesˇteˇ ne“ plnosti krˇest’anske´ho zˇivota. va´zana´, 96 s., 109 Kcˇ 23

000 Plzenˇ, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie, msˇe sv. 1030 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. k Matce Bozˇ´ı, Panneˇ Marii 2. 1. 1600 Plzenˇ, Ma´zhaus radnice, zˇehnańı´ kolednı´ku˚ Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky 4. 1. 1000 Kdyneˇ, zˇehnańı´ kolednı´ku˚ Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky 1300 Domazˇlice, zˇehnańı´ kolednı´ku˚ Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky 5. 1. 1900 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, Trˇ´ıkra´lovy´ koncert 6. 1. 1000 Karlovy Vary, zˇehnańı´ kolednı´ku˚ Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky 7. 1. 1000 Praha, arcibiskupstvı´, Interdiece´znı´ liturgicka´ komise 8. 1. 1900 vizitace Farnosti u katedra´ly, studentska´ msˇe sv. a setkańı´ se studenty 12. 1. 900 vizitace Farnosti Plzenˇ–Severnı´ prˇedmeˇstı´, msˇe sv. v 900 a 1100 13. 1. 1430 Praha, CˇBK, setkańı´ hnutı´ a komunit 14. 1. 930 Praha, zasedańı´ SR CˇBK 17. 1. 1800 Tachov, msˇe sv. k 80. narozenina´m P. Holesˇovske´ho 18.–19. 1. vizitace farnosti Plzenˇ–Bory 19. 1. 1400 Plzenˇ, synagoga, vzpomıńkove´ shroma´zˇdeˇnı´ k vy´rocˇ´ı transportu˚ Zˇidu˚ 20. 1. 1800 Praha, kostel sv. Vojteˇcha, ekumenicka´ bohosluzˇba 20.–22. 1. Praha, zasedańı´ CˇBK 00 23. 1. 18 Plzenˇ, ekumenicka´ bohosluzˇba, Ty´den modliteb za jednotu krˇest’anu˚ 26. 1. 900 Plzenˇ, kostel sv. Jirˇ´ı, msˇe sv. a rozhovor s veˇrˇ´ıcı´mi 27. 1. 1600 Praha, CˇBK, zasedańı´ komise pro Husovo jubileum 2015 U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny. 1. 1.

Andeˇl jim rˇekl: „Nebojte se, hle, zveˇstuji va´m velikou radost, ktera´ bude pro vsˇechen lid. Dnes se va´m narodil Spasitel, Kristus Pań, v meˇsteˇ Davidoveˇ. Toto va´m bude znamenı´m: Naleznete deˇt’a´tko v plenkaćh, polozˇene´ do jeslı´.“ (Luka´sˇovo evangelium 2,10-12) Maria nemeˇla jinou mozˇnost, a proto polozˇila pra´veˇ narozene´ho Jezˇ´ısˇe do jeslı´. Stejneˇ tak i Bu˚h, kdyzˇ na´m nabı´zı´ sve´ho Syna — Spasitele, pokla´da´ ho na jedine´ mı´sto, ktere´ je k dispozici: do srdce cˇloveˇka. Otevrˇme tedy sve´ srdce dokorˇań a prˇijmeˇme tento nesmı´rny´ dar, aby v na´s mohl navzˇdy prˇeby´vat! Pozˇehnane´ Vańoce a cely´ rok 2014!

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 27. prosince, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 30. ledna, uza´veˇrka je 22. ledna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2014 LEDEN. bych mohl věnce vázat... Děkuji, děkuji za slabost, děkuji, děkuji za nezdar, bych mohl, bych mohl přinést dar,

Recommend Documents