Svět BVE číslo I
Ročník 6
„Chtěl jsem svůj vlastní simulátor, který bych mohl libovolně utvářet dle svých představ“, říká Michelle, autor openBVE v našem ROZHOVORU Představujeme Motorovou lokomotivu řady 47
Recenze Saijo Line
Pod lupou V jednoduchosti není síla
Tipy a rady Jak na externí pohledy v openBVE Připravuje se Znovu o Watford Junction - Rugby
Okno ke konkurenci: World Of Subway: Berlin Časopis pro příznivce vlakového simulátoru BVE
Obsah
Slovo úvodem
novinky Novinky od minulého čísla ... str. 3
Vážení čtenáři,
rozhovor Michelle, tvůrce openBVE ... str. 6
je to už hodně dlouho, co jste si do svých počítačů mohli stáhnout aktuální číslo našeho časopisu. Někteří z vás dali svoji nevoli nad čekáním na další číslo najevo v diskusním fóru, ale věřte, že jsme vám chtěli přinést číslo obsahující více než pouhých pár stránek.
představujeme Motorovou lokomotivu řady 47 ... str. 8 recenze Saijo Line ... str. 9 pod lupou V jednoduchosti není síla ... str. 11 surfujeme Vlaky, jenom vlaky ... str. 13 tipy a rady Jak na externí pohledy v openBVE ... str. 14 Listárna ... str. 17 připravuje se Znovu o Watford Junction - Rugby ... str. 19 reportáž O jedné neuskutečněné touze a anglickém nádraží ... str. 21 zajímavost Přeměna vlaků na byty ... str. 23 Vlaky ve filmu - Přejezd Kassandra ... str. 24 zamyšlení O tvorbě ... str. 27 Vlaky a zima ... str. 28 putujeme obrazem First Brno Track ... str. 30 okno ke konkurenci Pohled za „Velkou louži“ ... str. 35 World of Subways Vol.2 ... str. 38
To se nám sice nakonec podařilo, ale úspěch je to jen poloviční. Pokud se podíváte do obsahu, zjistíte, že nezanedbatelné množství článků se netýká přímo BVE, ale spíše reálné železnice. Jenomže ono se toho v BVE od vydání minulého čísla opravdu tolik neudálo. Nicméně co vám tentokrát nabídneme? Především to bude velmi zajímavý rozhovor s tvůrcem openBVE, jménem Michelle. Vyzpovídal ho kolega Derryck. Ten vám rovněž poradí, jak si v openBVE sestavit vlak dle vlastních potřeb. Představíme vám u Angličanů oblíbený stroj řady 47. Považte, že pro něj bylo vydáno dokonce více jak padesát barevných variant... Kolega Gyzma se ve své recenzi zaměří na japonskou trať Saijo Line a možná vám ušetří peníze při nákupu konkurenčního World Of Subways Vol. 2. Že se nám nenabízejí jen kvalitní novinky, o tom se můžete přesvědčit v rubrice Pod lupou. Článků máte na výběr doufám dostatek, tak neváhejte a pusťte se do čtení!
Na titulní straně:
slovo úvodem
Tiráž Vydávají: Vince Black (
[email protected]) Gyzma (
[email protected], ICQ: 307-559-060) Derryck (
[email protected]) Redakční e-mail
[email protected] Watford Jcn - Rugby (Velká Británie)
Svět BVE
Vychází 3.3.2010
2
I/2010
Novinky od minulého čísla Vince Black, Gyzma
Od té doby, co náš časopis vyšel naposledy, zaznamenalo BVE řadu novinek lepší či horší kvality. Jistě jste některé z nich již vyzkoušeli, v každém případě by vám následující řádky mohly pomoci v sumarizaci novinek uplynulých měsíců. Brazilský tvůrce Joăo Carlos Gonçalves zaktualizoval svou trať Guaianazes to Estudantes (http://www.bvebrasil.com. br/). Trať je určena pro openBVE. Společně s tratí byl vylepšen i interiér jednotky CAF UT-440, takže se v trati můžete svézt v této jednotce i jako cestující. Kromě toho vás čeká denní i noční mise a další vylepšení.
Pokud se vám líbí italská úzkorozchodná horská trať FEVF, pak by patrně neměl ve vašem archivu chybět vůz EM A1 (http://fevf.altervista. org/), který doznal mnohých vylepšení, např. 3D kabinu nebo interiér prostoru pro cestující. Díky tomu je jízda touto tratí větším zážitkem.
přepracování starší tratě Iida Line. Ta se nyní může pochlubit perfektním zpracováním objektů, o čemž se můžete přesvědčit v ukázkách na stránce http://www.bve-cz. net/archiv/2009/images/10/ iida2009screens.jpg, popř. na několika dlouhých videích na adrese http://g2labo.orz.hm/ bridge/mylist/8400490. Trať však zatím není dostupná ke stažení, stále není dořešena otázka vlastnictví objektů. Vývoj budeme samozřejmě sledovat a o výsledku vás informovat v časopise a na českých stránkách.
Sbírku patrových vozů rozšířily další dva vozy, tentokrát řady Bmo. Najdete je v databázi objektů CZ-SK na stránce http://www.bve-cz.net/. Při cestě po železnici nelze nepotkat velkoprostorové kontejnery. Čtyři kontejnery různých firem jsou pro vás coby objekty do tratí BVE připraveny v Databázi objektů CZ-SK na stránkách http:// www.bve-cz.net/.
3
Polský tvůrce Rave (o kterém jsme psali v rubrice Pod lupou v minulém čísle), se nyní polepšil a přišel se 100% vlastní tvorbou. Na stránce http://bve.e6.pl/ tak můžete najít sbírku lokomotiv pro BVE 2.x a openBVE.
I/2010
novinky
Vypadá to, že se nám rodí další kvalitní trať. Nejde o úplnou novinku, ale o Svět BVE
Po čtyřech letech byla zaktualizována britská trať Barrow – Carlisle. Autorem je nám známý eezypeazy a trať s několika misemi najdete na adrese http://www.eezypeazy.co.uk/ BVE%20Scene/index.htm.
pro openBVE. Je to trochu nadnesené, neboť na trati se stále můžeme setkat např. s objekty domů, tvořených pouze dvěma stěnami ve směru pohledu strojvůdce, nicméně i tak jde stále o příjemnou trať, která se navíc nyní dočkala i večerní verze. Na stejné stránce si můžete stáhnout aktualizaci pro motorovou lokomotivu F40PH (externí pohled).
Během vánočních svátků se na stránce http://bvetmd.org. uk/downloads.htm objevila britská jednotka řady 370.
Pokud si udržujete sbírku japonských vlaků, zavítejte na stránku http://seibu-labo.s101.xrea. co m/ b ve / iz uhako ne1 1 0 0 . htm a stáhněte si jednotku IzuHakone1100.
Znovu se vrátíme k italským horským tratím. Pokud navštívíte stránky http:// www.trenomania.it/bve/eng/ index.asp, patrně vám neujde aktualizace vozů FGC_A11, FGC_A9 a FGC_L29 pro openBVE. Zde však najdete pouze doplňující soubory, je tedy nutno mít nainstalované originální vozy. Jistě nemusím zdůrazňovat, že se jedná o Vlaky pro openBVE vozy provozované na trati FGC existují tu v horším, tu Genova – Casella… v lepším rozlišení. Druhým případem je jednotka metra v Hong-Kongu s označením MTR 2A, kde je velice kvalitně zpracován také interiér.
Svět BVE
Česká fiktivní trať First Brno Track byla prodloužena do stanice Lipnice nad Sivou. Kromě prodloužení čekají na uživatele vylepšené objekty, 4
Důkaz o tom, že i Japonci umí udělat kvalitní vozidlo pro openBVE najdete na stránce http:// mus-iida.jpn.org/. Pro stažení cisternového vozu sjeďte do spodní části stránky a klikněte na zelené tlačítko. Ve spodní části nově otevřeného okna naleznete příslušný odkaz.
Kolega Derryck se pustil do programování a přichystal si pro tvůrce tratí několik šikovných prográmků, které jim mohou usnadnit tvorbu. Jde o 3Dtree pro tvorbu stromů z hotových I/2010
novinky
Na stránce http:// sites.google.com/site/ bveinvirginia/ je zmínka o aktualizaci tratě Blueridge
aktualizované vlaky a čtyři mise (osobní a rychlíkové spoje). Vše potřebné si můžete opatřit na stránce http://www. brnobve.webgarden.cz/.
textur, BenchBuilder pro stavbu laviček a RailGen pro vytváření kolejí (http://www. brnobve.webgarden.cz/).
3D Tree v2.0
Po vizuální stránce došlo k zúžení programového okna. Poslední změna je v navigaci při skoku do další stanice pomocí menu. Stanice, ve které se nachází vlak, je zvýrazněna, a hráč tak nemá problém zjistit svou pozici a „Když ji miluješ, není přenést se s vlakem přesně co řešit“. Tento známý tam, kam chce. reklamní slogan by se dal použít i v případě britské V době psaní tohoto článku motorové lokomotivy řady byla k dispozici aktuální verze 47, protože právě pro ni si 1.2.5.1. tvůrce Dan Bromley přichystal Maďarských tratí pro neuvěřitelných 47 skinů (tj. tramvaje existuje hned barevných variant). K němu se přidal John Rogan s „pouhými“ několik, bohužel však nepatří devíti. Vše najdete na stránce zrovna mezi špičku. Nejinak http://www.eezypeazy.co.uk/ je tomu i u tratě Batka Tram Line 5. Kdo by přesto stál o BVE%20Scene/. nudnou jízdu na okraji města nebo mezi paneláky, může navštívit stránku http://www.
BenchBuilder
Stále dochází k vylepšování openBVE, a Michelle (viz rozhovor v tomto čísle), autor tohoto projektu, vydal od minulého čísla několik nových verzí.
bve-batka.atw.hu/. A na závěr něco pro hodně trpělivé čtenáře. Pokud toužíte po japonských tratích a jejich kvalita vám nedělá starosti, pak vás na vaše vlastní nebezpečí odkážu na tuto stránku BVE Routes Wiki: http://wiki. bve-routes.com/index.php/ Japanese_package. Najdete tam kolekci 12 japonských tratí. Některé možná znát budete, některé nikoliv.
Svět BVE
5
I/2010
novinky
V aktualizaci openBVE 1.2.5.0. došlo po zvukové stránce k rozšíření použití jednotlivých formátů o libovolných vzorkovacích frekvencích a RailGen libovolném počtu kanálů. Bez problémů lze použít formát Pěkná japonská trať WAV v kódování PCM a Saijo Line (http://tozai. Microsoft ADPCM (birate = 4 V každém případě přeji pevné s77.xrea.com/BVE/Sjyou. bit). nervy, článek o „kvalitě“ těchto html), ve které se proháníte tratí si ponecháme do příštího nočním městem, nyní přináší Další změna se týká simulace. čísla... další aktualizaci, která se Po vyjetí soupravy na konci však týká především opravy tratě [x] nyní hráčův vlak některých chyb v objektech. vykolejí.
Rozhovor: Michelle, autor openBVE Derryck
OpenBVE je na světě již nějaký ten pátek a mnoho z nás, uživatelů, jej začalo upřednostňovat před simulátorem původním, BVE. Ačkoliv o simulátoru samotném víme (nejen) díky časopisu Svět BVE mnoho, jeho autor, Michelle, zůstává poněkud zapomenut v pozadí. Rozhodl jsem se tedy tuto skutečnost změnit a požádal jsem jej o interwiev. Michelle souhlasil a vy tak nyní máte možnost nahlédnout na to, co stálo za vznikem openBVE, jaké jsou jeho vyhlídky do budoucna a v neposlední řadě se můžete něco málo dozvědět i o osobě autora samotného… Derryck: Zdravím Tě, Michelle. Jsem rád, že jsi souhlasil s interwiev, myslím, že naše čtenáře budou zajímat začátky simulátoru i jeho vyhlídky do budoucna. A jistě budou i zvědaví na to, kdo za celým dílem stojí… Jak ses vůbec dostal k BVE? Zajímají Tě vlaky i v realitě? Michelle: Hry, které se týkaly vlaků, hraji již odmalička. Nejprve to byl zejména Transport Tycoon, ale v něm (a dá se říci, že i v dalších hrách, které jsem zkoušel) mi chyběla možnost být strojvedoucím osobně. Trochu jsem se tedy porozhlédl po internetu a narazil jsem na BVE Trainsim, tehdy ještě ve verzi 1. Simulátor se však spouštěl velmi obtížně - neustále jsem měl problémy s japonskou lokalizací – takže jsem svou snahu brzy vzdal. O něco později byl vydán Microsoft Train Simulator a já jsem udělal tu chybu, že jsem si jej koupil. Bylo to hrozné – tristní fyzika vlaku, špatné zvuky a třeba deset vagónů dlouhé soupravy, s nimiž bylo třeba zastavovat u nástupišť pro mnohem kratší soupravy. Takže jsem se nakonec vrátil k BVE Trainsimu a díky jeho realističnosti jsem si jej oblíbil.
Michelle: Na BVE Trainsim se mi nezamlouvalo jeho nízké grafické rozlišení a vůbec rozpixelovaná grafika celkově. Nejprve jsem tedy naprogramoval Resolution Changer, který mi umožnil hrát BVE na mém širokoúhlém monitoru. Stále jsem však cítil, že mi to nestačí. Chtěl jsem svůj
Svět BVE
Derryck: Tvůj dosavadní postup vypadá poměrně suverénně, musíš tedy velmi dobře znát programovací jazyk (sám se nyní učím C#, takže si dovedu představit tu hromadu potřebných příkazů) – kde ses to všechno naučil? Michelle: Všechny programovací schopnosti, které jsem dosud získal, jsou výsledkem samostudia. Začal jsem, když mi bylo kolem osmi let a nyní je mi mezi dvaceti a třiceti, takže jsem již nějaké zkušenosti získal.
6
Derryck: Máš tedy přinejmenším dvanáct let zkušeností, což je jistě velmi dobrý základ. A který jazyk je pro openBVE zdrojovým? Michelle: Program je napsán v C#. Jedním z hlavních důvodů, proč jsem si tento jazyk vybral, je ten, že nevytváří přímo strojový kód pro procesor, ale určitý mezistupeň, jenž je pak přímo za běhu kompilován .NET Frameworkem. Díky tomu je openBVE možno spustit na alternativních platformách jako jsou například Mac OS či Linux bez toho, aby bylo nutno měnit zdrojový kód či program rekompilovat. Derryck: To jistě uživatelé oceňují, neboť v dnešní době mnoho lidí od Windows utíká. Tedy alespoň já mám ten pocit. Používáš při programování openBVE nějaký software (třeba MS Visual Studio), nebo je vše psáno ručně? Těžko si lze představit, že celý zdrojový kód je psán písmenko po písmen-
I/2010
rozhovor
Derryck: A jak tedy vznikla myšlenka vytvořit svůj vlastní simulátor? Byl to nápad vlakového nadšence, který se rozhodl, že simulátor prostě potřebuje vylepšit?
vlastní simulátor, který bych mohl libovolně utvářet dle svých představ. Proto, když byl vývoj BVE Trainsim po dlouhou dobu zastaven, jsem se rozhodl vytvořit openBVE jako jeho náhradu. Prioritou bylo, aby nový simulátor byl schopen pracovat s tratěmi, které byly původně určeny pro BVE Trainsim, ale samozřejmě jsem také chtěl mnoho věci vylepšit a přidat. Takto se zrodilo openBVE.
ku… Michelle: Pracuji s programem SharpDevelop, který je MS Visual Studiu velmi podobný. Vše je zapsáno ručně - tedy s výjimkou hlavního menu. To jsem vytvořil pomocí designeru VisualSharpu. Derryck: A jaké jsou Tvé další plány se simulátorem? Máš v hlavě nějaké „vysněné“ věci, které v programu dosud chybí a rád bys je do něj zakomponoval? Michelle: V době, kdy jsem s openBVE začínal, jsem žádné velké plány do budoucna neměl. Chtěl jsem hlavně zjistit, kam až mohu celý projekt dotáhnout a jestli budu schopen si o něj udržet zájem. Postupně se ve mně však určitá vize vyvinula. V současnosti prožívá openBVE ještě stále své dětství, vždyť je to ve své podstatě jen program, který umožňuje odsimulovat nějaký kousek tratě s několika málo AI vlaky před tím vaším. Žádná doprava v protisměru, žádná velká časově a provozně synchronizovaná síť tratí. Toto bych v simulátoru jednou rád měl.
Z dalších věcí bych zde chtěl vypíchnout zejména větší realističnost a proměnlivost simulace vlaku – například lepší fyzikální vlastnosti; reálné dieselové motory, trakční subsystémy, vakuové brzdy, parní lokomotivy… a v neposlední řadě je třeba zmínit též efekty počasí, jako jsou déšť, blesky, vítr, přechody mezi dnem a nocí… Uživatelské rozhraní by se mělo také zlepšit; rád bych nabídl plnohodnotné menu ve hře, snazší download add-onů přímo ze hry, možná i určitý typ multiplayeru… A samozřejmě nelze zapomenout ani na developery – měla by být zlepšena podpora nových vstupních formátů textur, objektů a zvuků, například z 3D modelovacích softwarů. Také bych rád nabídl možnost přidávání vlastních typů motorů, brzd, bezpečnostních prvků a fyzikálních faktorů. V těchto věcech je mnoho prostoru pro zlepšení a já bych jej rád využil. Derryck: Všechny tyto věci zní velmi slibně, ale je nejspíše třeba si uvědomit, že se jedná o hudbu budoucnosti a nikdo z nás neví jak brzké. Věřme
tedy, že vše půjde dobře, neboť zatím se openBVE vyvíjelo závratným tempem. Moje poslední otázka – co si myslíš o českých příspěvcích do openBVE? Znáš nějaké z nich a udělal sis na ně případně názor? Michelle: Musím se přiznat, že jsem na tom podobně jako většina jiných developerů – mnohem více času strávím programováním samotným, než následným hraním. Z tohoto důvodu si nové tratě ani vlaky příliš často nestahuji. Musím ale uznat, že některé z českých add-onů vypadají na pohled velmi slibně. Zatím jsem se však bohužel nedostal k jejich vyzkoušení. Derryck: Doufám, že se Ti to podaří brzy napravit. Nezbývá mi tedy, než Ti poděkovat za zajímavý rozhovor a popřát mnoho úspěchů do budoucna – ať se Ti při vývoji openBVE daří alespoň tak jako doposud a nedochází Ti inspirace. [x]
ukázky * soubory ke stažení * návody * podpůrné aplikace * diskusní fórum http://openbve.freeforums.org/
Svět BVE
7
I/2010
rozhovor
Domovská stránka openBVE
Představujeme: Diesel-elektrickou lokomotivu řady 47 (Velká Británie) Vince Black
Před časem vyšlo pro openBVE neuvěřitelných 47 skinů (nátěrů) tohoto oblíbeného britského stroje. Pojďme se tedy podívat, proč se lokomotiva tvůrcům pro BVE tak líbí, jaká je její historie a současnost... Historie Počátek výroby sahá až do šedesátých let minulého století, kdy stroj navrhla firma Brush Traction, sídlící v hrabství Leicestershire (střední část Británie). Snad také proto lokomotiva někdy nese označení „Brush Type 4“. Všech 512 kusů této řady bylo pak vyráběno v továrně Crewe Works a Brush‘s Falcon Works, a to během let 1962 - 1968. Díky těmto výrobcům měla „čtyřicetsedmička“ nejvíce vyrobených sériových kusů v Británii. Stroje byly původně vyráběny s výkonem motoru 2050 kW, později byl výkon snížen na 1920 kW, údajně kvůli lepší spolehlivosti. Na tratích pak sloužily jak v čele osobních, tak i nákladních vlaků, a to více než 40 let. Současnost Navzdory dnešním mnohem modernějším strojům jsou tyto lokomotivy dodnes využívány. V provozu jich je 103 (údaj z února 2009), 31 z nich jezdí na hlavních tratích, ostatní můžeme vidět i při různých historických jízdách. Technické údaje Výrobce Brush Traction & Crewe Works
Rok výroby Délka Šířka Pojezd Hmotnost Trvalý výkon Max. rychlost
1962-1968 19,38 m 2,69 m Co‘Co‘ 114-127 t 2050/1920 kW 121/160 km/h
BVE Původní kreslenou kabinu pro BVE 2.x již na internetu nejspíš nenajdete, fotorealistická kabina pro BVE 4.x se nachází na serveru Trainsimcentral (http://www.trainsimcentral. co.uk/bve_train.htm), kde najdete
i odkaz na základní instalační soubor pro openBVE (http://trainsimcentral.co.uk/trains_openbve/). K této základní verzi si pak můžete stáhnout zmíněný balík 47 skinů ze stránek http://www.eezypeazy. co.uk/BVE%20Scene/ (najdete zde i 9 dalších od jiného autora) nebo 2 skiny ze stránky http://sites.google.com/a/bve4trains.com/bve-4-trains/Home/downloads-for-open-bve-page2.
[x]
Svět BVE
8
I/2010
představujeme
Dá se tedy mluvit o oblíbené lokomotivě po všech stránkách... V BVE a openBVE se v ní můžete setkat na tratích Network West Midlands (Maybank; http://bve4.net/index. php) nebo Maplestead (jen pokud ji máte ve svém archivu).
Recenze tratě: Saijo Line Gyzma
Japonsko je zemí, kde vzniká poměrně mnoho tratí. Ne vždy je každá dobré kvality, ale tu a tam se v tom velkém množství najde i perla. návěstidlo mě upozorňuje na rychlost 60 km/h. Vjíždím na kolejové křížení a přejíždím na kolej vpravo, která míří do samostatného tunelu. Posléze se přidává zprava druhá kolej, trať začíná stoupat a vyúsťuje z tunelu na povrch. Omezení šedesátky zde končí. Koleje jsou vedeny na vyvýšeném viaduktu a po obou stranách je silnice – napravo dálnice, nalevo obytné budovy a místní komunikace s auty. Vše je krásně osvětlené a nabízí se pohled na pěkné městské panorama.
Saijo line je fiktivní tratí vedoucí městskou zástavbou určená pro nový simulátor openBVE. Z části je trať vedena pod zemí a z části na povrchu. Dlouhá je přibližně 7,5 km s jedním obratištěm a pěti stanicemi. Pojďme se tedy společně posadit do soupravy S904-7200 a objevit krásy tratě, které pro nás přichystal její autor. Jízda Hned při načítání tratě se nám objeví chyba, kterou lze bez problému ignorovat. Jde o nekompatibilní knihovnu pro zabezpečovací systém, která je simulátorem nahrazena a má za následek typické zobrazení kontrolek v pravé části obrazovky známé z BVE 2.
před chvilkou ze stanice odjela jiná souprava, která samozřejmě bude ovlivňovat návěstidla. Zastavuji s deseti vozovou soupravou u nástupiště plného cestujících a čekám na souhlas k odjezdu. Dveře se zavírají a já vyrážím na první část své jízdy. Trať míří přímo do dvoukolejného tunelu a po prvních výhybkách a pár metrech míjím zrušenou stanici. Dle ruchu, který tam panuje, soudím, že jde o rozebírání jednotlivých součástí. Lokomotivní
Po vystoupání se trať stáčí doleva a vjíždím na první ocelový most. Zleva se k trati přidává čtyřproudá silnice s poměrně hustým provozem. Za mostem začíná trať klesat a stáčet se doprava. Zde je rychlost omezena na 90 km/h. Po pravé straně je již možné vidět řeku a na protějším břehu spousty osvětlených domků. Následuje první stanice, ve které zastavuji. Kolem dokola panuje poměrně klid, je tu nějaká zeleň a je slyšet cvrčky. Po odjezdu do další stanice, která se nachází velmi blízko, jsem si všiml, jak silniční semafor skočil z červené na zelenou. Trať se stáčí mírně doprava a 55 km/h rychlostí vjíždím na zhlaví další stanice. Stanice je částečně krytá a jsou v ní
Svět BVE
recenze tratě
Po načtení tratě se ocitneme v obratišti. S904-7200 má běžný panel podobný ostatním japonským vlakům ze stejného období. Některé prvky není možné kvůli absenci DLL ovládat. Při pohledu do jízdního řádu zjistíme, že nás čeká 7 stanic, z nichž ve čtyřech budeme stavět. Dle hlavičky jízdního řádu pojedeme s „expresní“ soupravou, tedy „spěšňákem“. Příjezd do první stanice je stanoven na 21:38:10, je tedy nejvyšší čas vyrazit. Na vjezdovém návěstidle svítí oranžová, protože
9
I/2010
Jaké jsou nároky na HW? Nároky jsou na HW malé a trať by měla běžet i na starších PC. Kdo je vlastníkem průměrného PC současnosti, nemusí mít žádné obavy. Jak je to s grafikou a objekty? Grafika tratě je velmi povedená. Narazíte zde na velmi důmyslné použití optického klamu. Příkladem takového využití jsou jedoucí „placaté“ osobní automobily. Ze správného úhlu pohledu jsou od 3D zcela k nerozeznání. Na trati se lze dále setkat s mnoha animovanými objekty. Jako zajímavé hodnotím i objekty mohutných železničních mostů.
4 koleje a 2 ostrovní nástupiště. Při zastavování jsem si všiml, že právě někdo využil staničního výtahu a po zastavení bylo slyšet průlet letadla. Pravděpodobně se nacházíme v blízkosti letiště. Je 21:44, čas pokračovat do konečné. Po cestě nás nyní čekají 2 stanice, kterými náš vlak pouze projíždí. Trať vede přímo do krátkého tunelu a za ním se větví na dvě samostatné dvojkolejky. Trať začíná pomalu stoupat a v dálce je vidět veliký obchod nábytku, Ikea. Trať se dostává na vrchol a po té mírně klesá k řece. Přejíždím velký ocelový most a blížím se k první stanici, ve které nestavím. Jsem upozorněn na snížení rychlosti na 70 km/h. Cestujícím na nástupišti dávám znamení, že projíždím. Bohužel zjišťuji, že houkačka nefunguje). Pokračuji tedy dále. Vlak opět mizí v tunelu a za doprovodu skřípotu
v levém oblouku vjíždím do další stanice, kde nezastavuji. Hned za stanicí mi rychlostník přikazuje nepřekročit rychlost 60 km/h a návěstidla upozorňují na možný výskyt jiné soupravy v následujících traťových oddílech. Následuje rychlostník 45 km/h a návěstidlo s výstrahou. Začínám brzdit a zastavuji u vjezdového návěstidla konečné stanice. V dálce vidím předchozí soupravu, jak právě stanici opouští. Volno, mohu pokračovat. Po zastavení v konečné kontroluji jízdní řád. Mohu konstatovat, že jsem dojel v čas a všichni cestující jsou spokojeni. Tomu odpovídá i skóre se 100 % hodnocením. Kde trať získat? Stáhnout si ji spolu se soupravou můžete na stránce Local Train (http://tozai.s77.xrea.com/BVE/ Sjyou.html).
Celkový dojem z jízdy? Jízda je poměrně svižná a během těch 12 minut se určitě nudit nebudete. Díky možnosti simulace jedoucích vlaků před vámi je nutné dávat pozor na návěstidla. Může se stát, že vlak před vámi doženete. Atmosféra nočního města je vskutku perfektně vystihnuta. K tomu všemu se přidávají animované objekty v podobě jedoucích aut, výtahu na nástupišti, blikajících světel na přejezdu a další. K dobrému zážitku přispívají i zvuky, které k perfektní grafice přidávají další rozměr a ve finále vše působí opravdu realisticky. Souprava je 3D, ale zjednodušená. Obsahuje interiér, ve kterém jsou sedadla uspořádána podélně a na madlech jsou kroužkové úchyty. Čela vozů jsou bohužel neprůhledná. Uvnitř vozů jsou navíc zavěšeny pohupující se reklamy. Pokud si trať stáhnete, určitě nebudete litovat.
Galerii náhledů si můžete prohlédnout v minulém čísle v rubrice „Putujeme obrazem“. [x]
recenze tratě
Svět BVE
10
I/2010
Pod lupou: V jednoduchosti není síla Vince Black
Trochu si dovolím poopravit známé rčení. Dovádí mě k tomu jev, který je v poslední době běžný na stránkách BVE Routes Wiki (http://wiki.bve-routes.com/). Totiž zatímco takový Anthony Bowden (a jiní) se snaží maximálně využít možností openBVE a připravují pro nás co nejlépe modelované a co nejvíce realistické tratě, jiní nás zásobují paskvily typu Nakagou, Dněpropetrovsk Metro apod. Občas se sice stávalo, že se nějaká trať typu „objevil jsem Ameriku a teď to musím honem prezentovat“ objevila, a přeborníci v tom byli jistou dobu zejména Maďaři nebo Japonci, ale vše zůstávalo naštěstí ve stínu povedených tratí jako Maybank, Oropa-Biella nebo tratí z Brazílie od J. C. Goncalvese. Jak všichni víme, v poslední době nastal velký útlum ve tvorbě, a tak jediní, kdo něco tvoří, jsou začátečníci, patrně šťastní, že se jim podařilo sestavit kousek tratě. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby s tím ovšem nezahlcovali web. Vím, každý začátek je těžký a jen málokdo si sedne k PC, aby za pár hodin či dní sestavil kvalitní trať. Ale normální a soudný člověk se začne učit příkazy a parametry a vše si většinou hned zkouší. Udělá tak svůj první úsek, učí se do něj přidávat objekty, popř. se naučí sám objekty sestavovat. Teprve až trať co nejvíce odpovídá jeho představám, je dostatečně dlouhá, s dostatečným počtem objektů, založí si webovou stránku a trať tam umístí.
Svět BVE
Spousta autorů pyšně avizuje k trati přibalený předepsaný vlak. Chvályhodný počin, jen v simulátoru pak zíráte na hlášku „Vlak nenalezen“. Po chvilce pátrání zjistíte, že složka s vlakem ještě obsahuje několik dalších podsložek „Train“. A tak zatímco normálně by se vám měl vlak nainstalovat do složky např. \Train\113_6, najdete ho až ve složce \Train\Train\113_6. V některých případech najdete ve složce jen soubory vlaku, to samé platí i o objektech, kdy je třeba zavolat poručíka Columba, aby zjistil, ve které složce mají být objekty umístěny. Konečně se vám načítá samotná trať. Průběh načítání je podezřele rychlý. Končí několikařádkovým výpisem chyb. Pak trať konečně naběhne. Pokud jste si předtím díky rychlému načtení mysleli, že se vám zrychlilo PC, rychle zjišťujete svůj omyl. Trať o desíti objektech se opravdu nenačítá příliš dlouho… I po načtení tratě s chybami záleží na štěstí. Někdy chybějící objekty ani nepostřehnete – pokud jste nebyli loni v okolí Tokia, nezjistíte, že tam nějaký packal zapomněl umístit ten žlutý domek nalevo za předměstskou stanicí. Horší je, když je chybějících objektů tolik, že nevidíte ani koleje. To už pak jízda v simulátoru vyžaduje hodně velkou představivost…
Ale dost bylo teorie. Pojďme se trochu projít panoptikem hrůz poslední doby. Když to vezmu od konce, tj. od nejnovější tratě zveřejněné na zmíněné Wikipedii BVE, v polovině února se objevila maďarská trať HEV Cinkota - Csömör – Kistarcsa (http://wiki.bve-routes.com/index. php/HEV_Cinkota_-_Cs%C3%B6m%C3%B6r_-_Kistarcsa, viz obrázek 1). Nevím, kdo dal na Wikipedii obrázek z tratě, zdali sám autor s přezdívkou „Gothpaladinus“ nebo nějaký šprýmař. Už v samotné ukázce totiž vidíme, jak se v oblouku nepřekrývají textury louky, ale svítí mezi nimi šedá proluka. Koleje jsou lemované placatými 2D topoly, nalevo od tratě stojí kostel, za který by se styděli i tvůrci vystřihovánek pro Mateřídoušku. Viadukt lemuje zábradlí, které se kamsi ztrácí, navíc na viaduktu svítí podivně žlutý pruh. Docela se divím, že jsou zde plynulé oblouky, čekal bych v různém úhlu položené rovné koleje. Máte chuť si takovou trať stáhnout? Následuje podobně „kvalitní“ trať HEV Csepel (http://wiki.bve-routes.com/index.php/HEV_Csepel). Kupodivu je od jiného autora než HEV Cinkota… Už po zhlédnutí úvodní scenérie (viz obrázek 2), vás jistě přejde chuť pokračovat v trati
pod lupou
Nesoudný chvástal si obvykle jako první založí primitivní webovou stránku, kde svítí nápis typu „Zatím zde nic není, ale jednou tady bude trať…“. Stránka se pak třeba více než půl roku nemění, aby posléze doznala nového designu typu „Čím více barev, tím lépe“. S velkou slávou je na ní umístěna trať s půlstránkovou výhrůžkou „Na všechno mám copyright“. Nebohý návštěvník pak stráví půl hodiny tím, že ve změti různých typů a barev písma hledá odkaz ke stažení. Když ho konečně najde, stáhne si několik .zip souborů (protože někdo šetřil na hostingu a zde má limit max. okolo 1 MB na soubor). Pak zjistí, že nejde rozbalit pátý ze šesti .zip souborů, tak ho stahuje znovu. Pokud má štěstí, stačí jen soubor znovu stáhnout
(to se stává i u domovských stránek openBVE), v opačném případě má smůlu.
Obrázek 1 HEV Cinkota - Csömör – Kistarcsa
11
Obrázek 2 HEV Csepel
I/2010
dále. Trať, která se pyšní označením „pro openBVE“ je opět lemována 2D vegetací, žádné domy či jiné objekty nečekejte. Pokud však chcete vědět, jaké to je projet se v dětském vláčku po kolejích položených na hnědém koberci, já vás varoval… Abychom netepali jen do Maďarů, přesuneme se do Japonska. Tam na vás čeká trať Tokyo Bay Cross Line (http://wiki.bve-routes.com/ index.php/Tokyo_Bay_Cross_Line). Kdo už z anglického názvu zavětřil, a má se na pozoru, dělá dobře. „Trať přes záliv“ tu už byla, stejně jako „Trať pod zálivem“ nebo „Trať pod horami“. Většinou je to jen usnadnění pro tvůrce, kteří si vystačí s objektem mostu, tunelu nebo dokonce podmořského skleněného tubusu, který pak natáhnou do několika kilometrů (viz obrázek 3). Tím jsou hotovi.
Obrázek 3 Tokyo Bay Cross Line
A Japonsko ještě jednou. Díky japonským znakům v názvech složek Svět BVE
Obrázek 4 Nakagou
Naši bývalí východní sousedé se probudili ze sibiřského zimního spánku a zahltili svět BVE hned několika tratěmi. Jednou z nich je v úvodu zmíněné Dnipropetrovsk Metro (http://wiki.bve-routes.com/index. php/Dnipropetrovsk_Metro). Spoustu zájemců jistě „naláká“ jeden ze dvou na Wikipedii umístěných obrázků, ukazujících „šedou na šedé“, aneb jak ušetřit na barvách ve stanici metra (obrázek 5). Obrázek z kabiny vlaku 81-717 ukazuje, jak se tvůrce Oleg Kijashko snažil vyřešit šedý oblouk nad kolejí ve stanici. Jen nevím, proč mám pocit, že se dívám ven ze stanice na šedou oblohu. A ještě jedna kontrolní otázka – jakou barvu má nejraději zmíněný tvůrce? Kdo správně odpoví do dvaceti minut od přečtení tohoto článku, získává balíček ruských tratí zdarma!
obrázek 6) a Samara Metro (http://wiki.bve-routes.com/index. php/Samara_Metro; obrázek 7). Mimochodem nenapadá vás při pohledu na obrázek 7, proč v Rusku (a možná jste se s tím setkali i v Maďarsku) staví konečné metra v pustině uprostřed polí? Nebo že by jen autor opomněl/byl líný/neuměl (nehodící se škrtněte) dodat pár objektů?
Obrázek 6 Nizhniy Novgorod Metro
Obrázek 7 Samara Metro
Myslím, že jsem vás znechutil už dost. Pro tentokrát tedy končím a doufám, že napříště budu moci psát do jiné rubriky chválu na některou (nebo některé) nové, kvalitní tratě. [x]
Hrůza jménem Nakagou ještě jednou
Obrázek 5 Dnipropetrovsk Metro
Stejný autor nám nabízí ještě Nizhniy Novgorod Metro (http:// wiki.bve-routes.com/index. php/Nizhniy_Novgorod_Metro; 12
Potřebuje tohle komentář?
I/2010
pod lupou
Kapitolou sama pro sebe je domovská stránka trati. Ten, kdo odkaz na trať na Wikipedii umístil, patrně umí japonsky nebo si řekl, že když se při stahování potrápil s „rozsypaným čajem“ on, můžeme my také. Stránka http://bvessj.net/bve/download/ dairi/index.php je totiž patrně rozcestníkem k mnoha dalším tratím a vlakům. Bohužel nepomůže Google překladač, ani najet kurzorem myši nad odkaz a pozorovat stavový řádek, neboť všechny odkazy jsou zde typu http://bvessj.net/bve/download/dairi/download.php?id=123. Z toho se opravdu moc nedozvíte. Takže pokud máte několik dní volna a nechce se vám ven, nebo jste přišli o práci (samozřejmě za předpokladu, že vám ještě neodpojili internet nebo dokonce elektřinu), můžete se pustit do hledání. Hodně štěstí, novodobí Indiana Jonesové…
a souborů se mi dlouho nedařilo rozbalit soubory trati Nakagou (http:// wiki.bve-routes.com/index.php/Nakagou). Pomohl až kolega Gyzma s varováním, „že trať není nic moc“. A co myslíte? Nemýlil se! Hrůzu s několika baráčky, které vypadají jako z dětské plastové stavebnice, ospravedlňuje snad jen zmínka, že se jedná o betaverzi (obrázek 4).
Surfujeme: Vlaky, jenom vlaky... Vince Black
Mnohem jednodušší než vytvořit model vozidla je udělat tzv. skin, neboli jiný „nátěr“, jinou barevnou variantu. Důkazem může být stránka, kterou vám dnes chci představit v této rubrice... Trains For openBVE and BVE 4
URL: http://sites.google.com/a/ bve4trains.com/bve-4-trains/ Jazyk: anglicky Zaměření: BVE 4.x, openBVE Pokud nemáte rádi zbytečně komplikované a barevně přeplácané stránky, ve kterých se těžko orientujete, potřebujete naopak rychle stáhnout vytoužený vlak a nechcete se dlouho zdržet, pak vám bude tato stránka sympatická. Není totiž ničím jiným, než databází britských lokomotiv a jednotek pro BVE 4.x a openBVE, přičemž druhá z verzí simulátoru zde má značnou
převahu. Kromě základních modelů zde najdete kabiny a především externí pohledy pro známá a oblíbená vozidla. Mezi ně jistě patří lokomotivy řady 37, 43, 47, 57, 60 či 67. Nebo raději řídíte motorové vozy řady 143, 150, 153, 158? Oblíbili jste si elektromotorické jednotky 320, 321 nebo 421? To vše a samozřejmě mnohem více na vás zde čeká. Stránky jsou rozděleny do sekcí pro jednotlivé typy vozidel, pro přehlednost se dělí každá kategorie ještě na několik podstránek (LOCO DOWNLOADS 2, LOCO DOWNLOADS 3 atd.). Jednotlivá vozidla jsou umístěna do řádek tabulky. V každé řádce najdete název .zip souboru, který budete stahovat (a který se shoduje se složkou, do které jsou potřebné soubory umístěny), pod ním pak odkaz ke stažení. Vedle názvu se mohou nacházet poznámky k danému vozidlu. Doporučuji brát na ně zřetel, často se zde nachází pouze soubory externích pohledů, které je
třeba nahrát do složky již nainstalovaného vlaku! Další údaje označují velikost .zip souboru, verzi vozidla (nikoliv verzi BVE !), datum poslední aktualizace (umístění na web) a jméno autora. Ani člověk s nejhoršími jazykovými znalostmi se nemusí obávat orientace. Každému, kdo už nějaké anglicky psané stránky navštívil, něco si odtud stáhl, a je v BVE trochu zběhlý, jistě nebudou výrazy jako Download, EMU či DMU neznámé. Obsah stránek se neustále rozrůstá, proto těm, kdo jezdí rádi s britskými vozidly a často si obohacují sbírku různými variantami modelů, doporučuji, aby se sem často vraceli. Všem pak přeji mnoho šťastně ujetých kilometrů. Pardon, mil... [x]
surfujeme
Svět BVE
13
I/2010
Tipy a rady: Jak na externí pohledy v openBVE Derryck
Asi každý z nás si v openBVE již někdy povzdechl nad tím, že ten který úsek tratě by chtěl projet s jinak složenou soupravou, než s tou, kterou předepsal autor tratě. Jakožto člověk, který vytvořil externí pohledy pro české vlaky jsem se danou problematikou chtě nechtě musel zabývat a i když jsem zezačátku uvažoval chybně, nakonec se mi po zásahu kolegy Gyzmy podařilo přijít dané věci na kloub. O získané vědomosti bych se nyní rád podělil i s vámi ostatními, abyste v případě potřeby byli schopni si sami seskládat vlak dle svých představ. Základem externího pohledu je bezesporu dobrý model vlaku. Je-li model vyveden nedbale či pomocí jednoduchých kreslených textur, možná by bylo lepší jej nedělat vůbec. Považte sami, zda vám externí model připomínající krabici od sirek přijde postačující. Mně osobně nikoliv; myslím, že v dnešní době je již třeba se zaměřit na to, aby výsledné dílo pokud možno odpovídalo realitě. Proto jsem například svou 362 několikráte předělával a dotáhl ji do fáze, v níž je nyní. Nechme tedy nyní teorie a pojďme se na celý problém podívat v praxi. Jak možná již někteří z vás ví, základem toho, aby vlak fyzicky existoval, je (kromě již zmíněného modelu) soubor extensions.cfg, který se obvykle nachází v adresáři \train\ [nazev_vlaku] Jak takový soubor po otevření vypadá, si můžete prohlédnout na obrázku 1.
se tedy o přímou cestu k souboru .csv či .animated v adresáři vlaku. Length: Parametr tohoto příkazu určuje délku vozu s indexem X v metrech. Tento příkaz je velmi důležitý při sestavování vlakové soupravy, neboť na jeho základě je počítáno umístění vozů, aby se tyto nepřekrývaly, případně mezi nimi nebyla příliš velká mezera. Axles: Určuje pozici otočných čepů (podvozkový pojezd) nebo pozici nápravy (rámový pojezd) u vozidla. Správné určení jejich pozic je důležitým faktorem pro správné chování vlaku v obloucích – aby jeho nápravy nevyjížděly mimo kolejnice. K podrobnějšímu vysvětlení se ještě dostaneme. [CouplerX]: Určuje rozestupy mezi jednotlivými vozy soupravy. Zde je důležité poznamenat, že pokud X=0, pak jde o určení rozestupu mezi vagóny s indexy 0 a 1 atd. Funkce jednotlivých příkazů jsme si tedy vysvětlili, nyní se podívejme na jejich využití v praxi. Prohlédněte si obrázek číslo 2, díky němuž si
konkrétněji ujasníte dopad jednotlivých řádků souboru extensions. cfg. Nyní by vám již mělo být jasné téměř vše. Jediným problémem tedy zůstává určení vzdálenosti Axles. Na tuto problematiku se zaměříme v následujících řádcích. Stěžejním bodem pro správný výpočet je geometrický střed daného vagónu/ lokomotivy. Vypočítat pozici středu lokomotivy není nikterak těžké. Použijeme-li totiž standardně vyrobený objekt kolejového vozidla (tedy takový, který má střed své délky v souřadnici z=0), bude se střed nacházet v bodě 0. V jiném případě je vhodné vozidlo pomocí příkazu TranslateAll posunout tak, aby se jeho střed do souřadnice 0 posunul – viz příklad 1. Příklad 1 – posun středu vozidla u objektu, který nebyl přimárně určen pro BVE: 1. Uvažujme lokomotivu, která začíná v souřadnici z = -20 a končí v z = 0. 2. Výše zmíněný stroj má tedy geometrický střed v z = -10 (Jak jsem na to přišel? Celková délka
Obr. 1 obsah souboru extensions.cfg
Vysvětleme si nyní, co znamenají jednotlivé řádky souboru extensions.cfg:
tipy a rady
[carX]: Zahajuje definici nového vozu, kde X je pořadové číslo vozu v soupravě. Je třeba si hned na začátku uvědomit, že vozy v soupravě jsou indexovány od 0 (zřejmě to souvisí s indexací položek v jazyce C#) Object: Tímto příkazem definujeme umístění objektu, který se má načíst na místo vozu s indexem X. Jedná Svět BVE
Obr. 2 Vizuální zobrazení významu extensions.cfg
14
I/2010
3. 4. 5. 6.
vozidla je rovna absolutní hodnotě výrazu -20+0, což je 20 -> střed nalezneme logicky tak, že 20 vydělíme dvěma). Naším cílem je posunout střed tak, aby byl roven 0. Provedeme na konci souboru objektu příkaz TranslateAll, 0, 0, 10 Soubor objektu uložíme i se změnou. Nyní máme střed lokomotivy situován v z = 0
Základní předpoklad pro správný výpočet vzdáleností otočných čepů /náprav je nyní splněn, přistupme tedy k samotnému určení jejich pozice. V tuto chvíli je důležité si uvědomit, s jakým typem stroje máme co dočinění – viz. příklad 2 a příklad 3. Příklad 2 – výpočet vzdálenosti Axle pro vůz s rámovým pojezdem:
žili příkaz TranslateAll, můžeme nyní spočítané číslo rovnou zapsat do souboru extensions. cfg jako první parametr za příkaz Axles. 4. Druhý otočný čep (Axle) = z2 – z0 5. Nezapomeneme, že -7 -(-10) = -7 + 10 a tedy 3! 6. Vzhledem k tomu, že jsme použili příkaz TranslateAll, můžeme nyní spočítané číslo rovnou zapsat do souboru extensions. cfg0 jako druhý parametr za příkaz Axles. Tímto jsme získali plnohodnotný externí pohled, který by se měl v obloucích a na výhybkách chovat korektně a neměl by nikde vykolejit. Tento postup lze však uplatnit pouze pro vozidla, která mají jednoduchou nápravu. Příklad 3 – výpočet vzdálenosti Axle pro lokomotivu s podvozkovým pojezdem: Pro tuto úlohu bude vhodné si připomenout obrázek 2 tohoto článku, neboť je na něm zachycena lokomotiva řady 362, která – jak nejspíše většina z vás ví – právě takovým pojezdem disponuje. Proto nyní všichni věnujte krátký pohled obrázku 2.
Obr. 3
1. První náprava (Axle) = z1 – z0 2. Nezapomeneme, že -13 -(-10) = -13 + 10 a tedy -3! 3. Vzhledem k tomu, že jsme pouSvět BVE
tipy a rady
Pracujeme-li s vozem, který disponuje pouze jednoduchými nápravami, lze postupovat velmi jednoduše. V souboru objektu si zjistíme z souřadnici středu vozidla (nazvěme tuto proměnnou z0). Pozor, zde je třeba pracovat s původním středem, tj. v příkladu 1 by se jednalo o číslo -10. Tento údaj si poznamenáme a následně zjistíme, v jaké souřadnici z se nachází geometrický střed této nápravy lokomotivy, která se nachází blíže k počátku stroje (nazvěme tuto souřadnici z1 a předpokládejme, že je pro tento příklad rovna -13). Jako poslední zjistíme souřadnici středu vzdálenější nápravy lokomotivy (budiž tato z2 a rovna -7) Poté, co tak učiníme, provedeme jednoduché matematické úkony:
Výpočet vzdálenosti Axle není ani zde nikterak složitý. Uvažujme opět o lokomotivě z příkladu 1, tedy takové, jejíž střed se nachází v z souřadnici -10. Označíme-li si tuto hodnotu jako proměnnou z0, můžeme dále postupovat následujícím způsobem:
1. Zaměřme se nejprve na nápravu blíže k počátku lokomotivy, tj. na obrázku 2 by se jednalo o dvojkolí více vlevo. 2. Zde je potřeba si uvědomit, že celý podvozek s dvěma nápravamy spočívá na jednom otočném čepu, nemůžeme tedy jako vzdálenost Axle použít pozice náprav. Můžeme však ze vzdálenosti náprav v podvozku (rozvor) vypočítat vzdálenost Axle pro otočný čep. 3. Jsou-li na podvozku dvě nápravy, otočný čep musí být (v zájmu dodržení fyzikálních zákonů páky a správného fungování vlaku) přesně uprostřed mezi nimi. 4. Pro tento příklad stanovme geometrické středy kol první nápravy do bodů z1a = -14 a z1b = -12 5. Následný výpočet je velmi jednoduchý: Axle = (z1a + z1b)/2 – z0 6. Do výrazu dosadíme zjištěné hodnoty: Axle = (-14 + (-12))/2 – (-10) 7. Správný přepis znamének je tedy tento: (-14 – 12)/2 + 10 8. Nyní víme, že Axle = -26/2 + 10 = -13 + 10 = -3 9. Protože jsme v příkladu 1 použili TranslateAll, je možno nyní vypočítanou hodnotu rovnou zapsat do souboru extensions. cfg jako první hodnotu Axle. 10. Analogicky lze vypočítat i pozici Axle č. 2, postup zde tedy již nebudu vypisovat.
Obr. 2 Tentokráte se zaměřte na barevně vyznačené Axle
15
I/2010
Je třeba si uvědomit: • openBVE od jisté verze zohledňuje počet vozů předdefinovaný v datovém souboru vlaku train.dat. Chcete-li tedy předejít komplikacím v podobě nevzhledných šedých kvádrů sunoucích se za vaší lokomotivou, musíte v souboru extensions. cfg nadefinovat externí pohled pro příslušný počet vozů. Pokud
•
•
nevíte jak počet zjistit, měl by vám poradit autor vlaku. Při výpočtech Axle je třeba dávat velký pozor na matematická znaménka. Nejedná se sice o těžké úkony, nicméně člověk se může snadno splést a výsledek pak bude vypadat značně směšně. Délka vlaku (length) se uvádí včetně nárazníků!
Nyní by měl každý z vás být schopen vyměnit vagóny v externím pohledu a sestavit si vlak dle svých vlastních představ. Pokud budete mít k této věci nějaké dotazy, využijte prostoru na Českém fóru BVE, kde můžeme všichni společně celou věc prodiskutovat a pokusit se vyřešit případné problémy… [x]
tipy a rady
Svět BVE
16
I/2010
Naše listárna
Vince Black, Gyzma, Derryck Dotazy do listárny můžete psát na adresu
[email protected]. Příspěvky jsou redakčně upravovány. Nevíte o nějaké pěkné trase metra a vlaku k ní? Martin
potvrzení tlačítka bdělosti klávesou Delete.
Zkuste třeba trasu londýnského metra Northern Line (http://www.trainsimcentral.co.uk/northern.htm).
Chtěl bych se zeptat, jestli v budoucnu bude i Siemens M1 pro OpenBVE. Tomáš Kölbl
Dá se někde stáhnout metro, které jezdí na lince C? Martin
Pokud víme, o M1 nikdo neuvažuje. Původní tvůrce se již dávno odmlčel a oficiálně na webu vlak ke stažení není. Ale to samozřejmě nevylučuje, že se jednou někdo (např. v souvislosti s novou nebo aktualizovanou trasou metra) do stavby nepustí...
Jistě máte na mysli soupravu M1. Tu vytvořil německý tvůrce Martin Finken, ale již ke stažení na internetu není. Každý zájemce si o ni může napsat na adresu naší redakce. Prosím o malou radu - mám stažený vlak „Class 390“ a zobrazuje se mi podivně venkovní pohled. Interiér kabiny se zobrazuje v pořádku. Tento problém mám i u jiných vlaků. Také se chci zeptat, proč když jedu s tím vlakem 390, tak mi dole vlevo začne blikat nějaká kontrolka a vlak posléze zastaví sám. Co bych měl stisknout, abych se mohl znovu rozjet? Tomáš Kölbl
Pokud jde o blikající světlo (patrně máte na mysli v britské trati), mohlo by se jednat o překročení rychlosti před návěstidlem STŮJ nebo VÝSTRAHA (v britských tratích) nebo nepotvrzení tzv. SLUNEČNICE (tj. nezmáčkl jste Insert po zvukové výzvě). Také to ještě může být ne-
Svět BVE
shitman Vše by mělo jít stáhnout z této stránky: http://bverb.free.fr/lignes%20 OpenBVE.htm. Odkaz „Lignes“ znamená „Trasy“, „Telechargements“ pak „Download“. Rád bych se zeptal, zda nevíte něco o vývoji 3D interiéru pro soupravu řady 323 a animovaného exteriéru pro tutéž soupravu. K vidění je v prezentačním videu „openBVE - Class 323 3D Cab, Interior, and Watford Junction to Rugby“ na YouTube (http://www.youtube.com/ watch?v=QxgfhGZHznU, pozn. red.), ale nepovedlo se mi ji nikde najít ke stažení. 3D kabinu strojvedoucího již mám, ale s exteriérem jsem příliš nepochodil. Nějaký jsem sice sehnal, ale je to taková krychlička s texturami 120x120 a opravdu příliš dobře nevypadá. Dále jsem se chtěl zeptat, jest-
17
shitman Kabina vlaku ve 3D byla ke stažení na stránce http://www.railsimroutes.co.uk/blog/. Nic bližšího o dalším vývoji nebo případných novějších verzích nevíme. Na videu je lokomotiva řady 87 (http://en.wikipedia.org/wiki/File:87005_%27City_ of_London%27_at_London_Euston. JPG, http://www.bve.cz/depot/uk/ br_class87.html - tam najdete i odkaz ke stažení, ale jen pro BVE 2 a 4, pro openBVE patrně zatím nebyla zveřejněna). Zkoušel jsem nainstalovat BVE, ale nefunguje mi ani jedna verze. BVE 2.6 hlásí „Aplikace nemohla být spuštěna, protože součást MSVBVM60.DLL nelze najít. Potíže pravděpodobně odstraníte opětovnou instalací aplikace“. To jsem ale zkoušel bezvýsledně. Verze 4 zase hlásí „...has encounted a problem and needs to close“. Mám na Noteboku NET Framework 1.1 až 3,5 SP1. A program v Microsoft Visual FoxPro hlásí „Nelze najít podpůrnou knihovnu....“, ačkoli jsem ji rozbalil do System32. Zkoušel jsem i reinstalace s restartem, ale pořád to samé. Nevíte, kde je problém? Patrik V případě BVE 4 vám patrně chybí nastavení národního prostředí ve Windows na angličtinu (http:// www.bve-cz.net/instalace/spusteni4.html). U Visual FoxPro je potřeba stáhnout podpůrnou knihovnu, odkaz najdete na mých stránkách v sekci programy (http://bve.cz/files/ libraries.zip), včetně popisu kam soubor rozbalit.
I/2010
Naše listárna
Museli bychom stažený vlak vidět, ale na 90% nebude mít definovaný externí pohled (soubor extensions. cfg) nebo bude chybět složka pro externí pohled (např. ext_view). OpenBVE od určité verze může zobrazovat vždy externí pohled v podobě „šedých krabic“, a to v případě, že se liší definice počtu vozů v souboru train.dat od definice v souboru extensions.cfg.
Potřeboval bych francouzskou trať Ligne TGV a Chars-Gisors pro openBVE a s nimi vlaky TGVr a z20900, také pro openBVE (s ext. pohledem). Na domovské stránce je nemohu najít... Bohužel neumím ani slovo francouzsky.
li nevíte, co je za vlak ve druhé části zmíněného videa (cca od 3:00), a kde by se dal i s ext. pohledem stáhnout.
Co se týče BVE 2.6, nepíšete jaký operační systém používáte, a ani zda jste si nainstaloval základní trať Uchibo. S Vámi popisovanou hláškou jsem se (odpovídá Vince Black) zatím nesetkal, ale pokud máte Visty nebo snad dokonce Windows 7, tam by mohl být problém. Dobrý den, chěl bych se zeptat v jakém programu jde spustit soubor FBT - Vranov era. exe, (8.44MB) a FBT debug. exe, (116.79kB) na stránkách http://www.brnobve.webgarden.cz/download, protože mi to v PC nejdou spustit. pa-pavoucek
Svět BVE jako pravidelný čtvrtletník by určitě potěšil mnoho lidí, a rozhodně je to lepší, než když ob týden navštěvuji stránky Vince Blacka (http://www.bve. cz, pozn. red.), hledám v novinkách a stále nic nenacházím. Samozřejmě nic proti autorovi stránek, zajdu tam docela rád, ale ve vydávání časopisu poslední dobou chybí jakési >něco<, co dělalo časopis zajímavější. Tady neplatí, že kvantita lepší než kvalita, ani kdo si počká, ten se dočká. Někdy totiž musí čekat zatraceně dlouho... shitman
Předpokladem je, že jste oba soubory stahoval přes Mozillu Firefox, která s nimi má problémy. Řešení je následující - buď stáhnout soubory pomocí jiného prohlížeče, nebo ve Firefoxu zvolit „Uložit jako“ a do okénka napsat „FBT.exe“. Pak by to mělo fungovat normálně... Zmíněný FBTdebug byl nyní opraven, je třeba se přesně řídit instrukcemi. Instalační soubor tratě je možno zaslat i mailem...
(Odpovídá Vince Black, autor zmíněných stránek:) Že bude Svět BVE vycházet jako čtvrtletník, i když neoficiálně, s tím se trochu počítalo. První (a jediná) tři čísla z roku 2009 čtvrtletnímu vydání zhruba odpovídala. Pak však nastal útlum novinek, a to dokonce i kolem vánočních svátků. Jistě si vzpomenete, že ještě nějaké 2-3 roky zpět se vždy tvůrci kolem Vánoc snažili něčím překvapit. Možná i to je známka pomalého konce BVE
K frekvenci vydávání časopisu: pravidelné vydávání bylo o mnoho lepší, i když jednou za měsíc je asi přece jenom trochu moc.
Nepravidelným vydáváním jsme se snažili vyhnout se tlaku před pevnou uzávěrkou časopisu, kdy nebude o čem psát. Kdyby časopis vycházel pravidelně, čtvrtletně, mu-
seli bychom 4. číslo vydat koncem roku 2009. Ale co bychom tam dali? Opravdu by vám stačil „výtisk“ o pěti stránkách, kde bude pár novinek a možná tak ještě galerie náhledů („Putujeme obrazem“) z nějaké trasy? Jistě, asi bychom s kolegy našli nějaký ten zážitek do rubriky „Zamyšlení“ nebo vypátrali něco od konkurence, ale to už by časopis o BVE moc nebyl, že? Také si trochu si protiřečíte. Píšete, že pravidelné vydávání bylo lepší, zároveň ale dodáváte, že „ve vydávání časopisu poslední dobou chybí jakási >něco<, co dělalo časopis zajímavější“. Aby byl časopis zajímavější, musí být dost materiálu. Ale ten materiál se musí nejprve nashromáždit z něčeho! Pravidelné vydávání nám dostatek materiálu nezajistí. K Vaší další větě: „Tady neplatí, že kvantita lepší než kvalita, ani kdo si počká, ten se dočká.“ - mám bohužel pocit, že tady vždy musí platit jedno nebo druhé. Buď bude kvantita převažovat nad kvalitou, nebo si budete muset počkat. Co se týče novinek na mých stránkách - fungují už mnoho let, a jistě každý ví, že do novinek umisťuji pouze avízo na nové přírůstky na mých stránkách, nikoliv na jiných. To dělá kolega Gyzma a je zbytečné, abychom oba dělali totéž. [x]
Naše listárna
3D kabina soupravy řady 323
Svět BVE
18
I/2010
Připravuje se: Znovu o Watford Junction - Rugby Vince Black
Anthony Bowden nás pravidelně informuje o postupu prací na své zcela přepracované trati. Ta se patrně stane demostrací čeho všeho je možno v openBVE dosáhnout. Tentokrát se na stránce http:// www.railsimroutes.co.uk/blog/ zaměřil na stíny, díky nimž je trať opět o velký krok blíže realitě. Naše počítače si jistě sáhnou až na dno svých hardwarových sil, ale jistě to bude stát za to. Teď už jen zbývá, aby trať také někdy vyšla...
připravuje se
Svět BVE
19
I/2010
Připravuje se: Znovu o Watford Junction - Rugby
připravuje se
Svět BVE
20
I/2010
Reportáž: O jedné neuskutečněné touze a anglickém nádraží Text a foto Vladimír Podhola
Není snad jediného příznivce BVE, který by v simulátoru neřídil aspoň některou z anglických lokomotiv či souprav. Jak takový vypadá ve skutečnosti, jsme znali jen z panelu v BVE, případně z virtuálního depa Vince Blacka a dnes i z openBVE. Obrázek je obrázek, ale stát na peronu vedle takového stroje jako je BR Class 37 nebo vidět, jak si to anglickou krajinou sviští „HST 4 Virgin“ musí být zcela jiný zážitek. Když jsme si loni na jaře s manželkou kupovali poznávací zájezd do jihozápadní Anglie, uvědomil jsem si, že bych kromě Stonehenge, středověkých katedrál či historických měst, mohl i potkat nějakou tu anglickou lokomotivu. Ale čím turisticky zajímavější místo, tím menší naděje, že by sem vedla železnice. V takovém Dartmooru můžete potkat kromě ovcí ještě tak psa Baskervilského. První velkou příležitost jsem vycítil v St. Austellu, kde jsme měli přespat 3 noci v hotelu. Vede zde trať do Plymouthu, která je mimochodem i v BVE (BVE Cornwall). Jenže hotel byl na pobřeží s krásnou vyhlídkou na moře, ale do vlastního města a tudíž i na nádraží to bylo hodně kilometrů a tak naděje pohasla. Pak jsme ale navštívili městečko a malebné přímořské lázně Minehead v Sommersetu. Průvodce nám oznámil, že budeme s autobusem parkovat u nádraží! Samozřejmě drtivá většina účastníků zájezdu to uvítala jako příležitost použít zdejší WC. Jenže jak vidíte na předposled-
Nádraží Minehead
ní fotografii na další stránce, WC je určeno pouze pro „džentlmeny“ a „ladies“. Sice nejsem žádný džentlmen (jak tvrdí moje žena), ale odvážil jsem se vstoupit. Rozdíl mezi WC u nás a v Anglii není téměř žádný. Snad jen u nás na WC nevisí plakátky upozorňující na nebezpečí prasečí chřipky. Obhlídkou nádraží jsme zjistili, že
21
I/2010
reportáž
Vše bylo jasné když jsem vypátral jízdní řád. Tady žádné „dělnické vlaky“ nejezdí. Jedná se o West Somerset Railway, mající 1 dieselovou a 2 parní lokomotivy, a trať s deseti stanicemi. Pořádají něco na způsob našich nostalgických jízd, ovšem ve srovnání s námi neskutečně mnoho. Konec konců Minehead jsou přímořské lázně a tak se jistě zájemců najde dost. Navíc místní mají 50% slevy. Jen je nutno si včas rezervovat místo. I vagony jsou historické, se stolečky, a dle charakteru jízdy
Něco pro obdivovatele páry...
Svět BVE
koleje zde končí. Nádražíčko bylo malebné, budící dojem, že se zde zastavil čas. Dokonce jsem se přistihl, že se dívám, jestli se na nástupišti neobjeví slečna Marplová či mrtvolu zkoumající Hercule Poirot. Ale mrtvola nebyla a kromě návštěvníků WC zde nebyla ani noha, jen vzadu dvě dýmající parní lokomotivy pamatující asi 2. světovou válku. Abych nezapomněl, na prodlouženém nástupišti vzadu skládali tři svalnatí muži pivo. Na tom by nebylo nic divného, ale na nádraží nebyla nejen restaurace, ba ani jakýkoliv stánek s občerstvením – když pominu kohoutek s pitnou vodou.
se prodává občerstvení v bufetovém voze. Jízdy rozhodně nebudou nudné, kromě krásné krajiny slibují i něco navíc. Takové jízdy s názvem Murder and Mystery Trains (Vlaky vražd a záhad) asi přinesou i mrazení v zádech a Jazz and Swing Evenings zase zážitky hudební. Provoz začíná 21. března jízdami Spring Steam Gala, končí samozřejmě jízdami se Santa Clausem. A teď to nezajímavější pro fandy BVE. Společnost také pořádá Steam Engineman Courses tj. kursy pro strojvedoucí. Podmínkou je věk nejméně 18 let a samozřejmě dobrý zdravotní stav. Nabízí jedinečné zážitky při házení uhlí lopatou do topeniště parní lokomotivy! Není to úžasné? Kam se na to hrabe taková jízda v simulátoru. Ceny jsou lidové:
jednodenní kurs (taková přípravka) za Ł 195.00, třídenní kursy na strojvedoucího a topiče až Ł 395.00. No, neberte to! Když ale spočítám cestu do Anglie, ubytování a další výlohy, tak stejně asi zůstanu u BVE. Tady bych mohl skončit, ale poslední den pobytu v Anglii jsme se zastavili v městečku Rye poblíž Brightonu. Zrovna jsem se chystal fotografovat zajímavý dům, když jsem uslyšel zvuk blížícího se vlaku. A tak se mi sice trochu zdálky, ale přece jen podařilo vidět vlak, který mám i v simulátoru. A nechám na čtenářích, zda se jim vlak (na poslední široké fotografii) podaří identifikovat. Snad jen napovím, že je ve virtuálním depu Vince Blacka.
Nastoupit či nenastoupit?
[x]
Kamenné depo pro odpočinek lokomotiv
U nás „Páni“ - zde „Gentlemen“
reportáž
Městečko Rye - projíždí DMU
Svět BVE
22
I/2010
Zajímavost: Proměny železničních vagónů v luxusní byty,
kavárny nebo hotely
Pokud pánové žijete v jedné domácnosti s partnerkou nebo jste ženatí, možná se vám už někdy stalo, že vám vaše drahá polovička po dlouhých hodinách strávených u PC řekla, ať se „do těch vašich mašinek“ raději odstěhujete. Věřte, že pro některé lidi to zase takový problém není.
A má to i své výhody. Zvenku může váš příbytek vypadat jako obyčejný vagón, který zloděje lákat nebude, uvnitř se však bude skrývat luxusní byt. Pokud však teď začnete zvědavě nahlížet do každého odstaveného vozu na nádraží, odkud jezdíte do práce či do školy, musím vás hned vyvést z omylu. Tohle vše je k vidění zatím převážně ve Spojených státech. Na upravené vagóny lze narazit v USA na různých místech. V Portlandu byste našli takto vytvořený byt s 246 m2 plochy a 3 m vysokým stropem. V Kalifornii u jedné zátoky kotví hausbót, který je přestavěný z vozu Severopacifické železnice. Není bez zajímavosti, že na této železnici sloužil od roku 1889 do roku 1936 a až do současnosti může návštěvník v jeho interiéru vidět spoustu artefaktů z původního vagónu.
Svět BVE
Jistě vás napadá, jestli jeden vagón není málo. Megalomani by možná zavítali do Fairbanksu na Aljašku (http://fairbanksalaskabedandbreakfast.com/index.html), kde na ně čeká hotel se třemi ložnicemi a jídelnou (viz prostřední obrázek nahoře). Tento čtyřvozový hotel na kolejích nabízí návštěvníkům výhled na údolí Tanana. Druhý život však železničním vozům vdechli i v Rusku, kde můžeme dokonce najít vagóny přestavěné na stánky pravoslavné církve.
V nizozemském Hoogwoudu můžete zase najít vagóny společnosti B&B (Bed & Breakfast, viz prostřední obrázek dole), který své původní transportní určení nezapře – pneumatika slouží coby umyvadlo, postel je ve
23
tvaru kanoe, vana ve tvaru sombrera (http://travel.spotcoolstuff.com/ unusual-hotels/holland/controversy-tram-inn). Ani londýnské metro nezůstalo stranou. Vysoko položené vyřazené vagóny z metra, počmárané – jak jinak – graffiti, můžeme najít ve čtvrti Village Underground.
V Česku se zatím můžete dojít občerstvit k pražskému nákladovému nádraží, kde stojí vagón přestavěný na bufet nebo na známé Václavské náměstí, kde najdete kavárnu ve dvou vozech staré tramvaje. Pokud jste někdy v BVE využili tzv. pohledu cestujícího, tak i zde jde vlastně o přestavbu – a to z reálného vozu na objekt v simulátoru. Možná se někdy v BVE projedeme i podobně „ztřeštěnými“ vozy… [x]
Zdroj: článek na serveru novinky.cz
I/2010
zajímavost
Do podobných „soukromých bytů“ nemusíte být pozváni, určitě vás však uvítají v podniku Getaway Redcaboose na poloostrově Washington. Jde o předělávku služebního vozu (něco jako naše vozy Daak, ale větší, viz obrázek vlevo nahoře a vlevo dole) na hotel a kavárnu. O podobných předělávkách se mů-
žete více dočíst na stránce http:// www.redcaboosegetaway.com/index.html.
Zajímavost: Vlaky ve filmu – Přejezd Cassandra Vince Black
Filmy s leteckou či železniční zápletkou jsou lákavým cílem filmařů. Ovšem zatímco laická část diváků tají dech nad akrobatickými kousky na střeše vagónu či nad nervy drásající, zdánlivě bezvýchodnou situací obřího dopravního letadla řítícího se do katastrofy, u zasvěcených diváků se střídá shovívavý úsměv s ironickým úšklebkem či dokonce nevěřícným kroucením hlavy. V čísle 2006/8-9 jsem si v rubrice Zamyšlení posvítil po technické stránce na film Orient Expres, kde jsem se krátce zmínil i o filmu „Přejezd Cassandra“. Ten bude námětem následujících odstavců. Stručný děj Myslím, že tento poměrně dobře známý film není třeba dlouze představovat. Ve snímku z roku 1976 (http://www.csfd.cz/film/1722-prejezd-kassandra-cassandra-crossing-the/) se objevilo hned několik známých hereckých hvězd. V mezinárodním obsazení tu zazářila italská herečka Sophia Lorenová, američtí herci Burt Lancaster a Martin Sheen, z Británie přijal pozvání Richard Harris a mnoho dalších. Režie se ujal George P. Cosmatos, který má na svém kontě i takové filmy jako Rambo II, Leviathan, Kobra či western Tombstone. Zápletka filmu začíná nepodařeným teroristickým útokem dvou Švédů ve Světovém zdravotnickém středisku v Ženevě, kdy teroristé omylem vyhodí do vzduchu laboratoř, kde americká armáda tajně skladuje vzorky biologických zbraní. Jeden z teroristů je při výbuchu těžce zraněn a zadržen, zatímco druhému se podaří utéci. Ukryje se ve vlaku mířícím ze Ženevy do Stockholmu. Choulostivého případu se ujímá plukovník americké zpravodajské služby MacKenzie (Burt Lancaster). Je jasné, že uprchlý a nakažený terorista je hrozbou pro širokou veřejnost.
Svět BVE
Chyby Natáčení na železnici samozřejmě vyžaduje koordinaci práce filmového štábu s grafikonem dopravy. Tvůrci musí často točit na málo frekventovaných či zkušebních tratích, které ve filmu musí prezentovat reálné tratě, což se pochopitelně nevyhne kritice diváků znalých místních poměrů. Ve snaze strhnout diváka co nejvíce do děje si však bohužel dost často produkce zapomene ohlídat řazení vozidel nebo fakt, zdali daná lokomotiva vůbec může v dané zemi či regionu jezdit. To byl příklad v úvodu zmíněného filmu Orient Expres, kde celou soupravu táhla z Paříže přes půlku Evropy bulharská posunovací lokomotiva. Další nejčastější chybou je měnící se skladba vagónů nebo vyložené fyzikální nesmysly. Obojí najdeme i v „Kassandře“. Ještě než se pustím do rozebírání děje, musím upozornit, že předmětem tohoto článku není zesměšňovat tvůrce. Ve své době byl Přejezd 24
Kassandra velký trhák a své fanoušky má dodnes. Napínavému ději nelze nic vytknout, stejně tak jako hereckým výkonům. Spíš to berte, vážení příznivci železnice, jako takové pobavení, odlehčující čtení. Ostatně kdo jste film viděli, jistě jste si některých nesrovnalostí všimli sami. Naše sledování filmového vlaku začíná v Ženevě. Vlak by měl směřovat po trase Ženeva – Basilej (tam se natáčely i nádražní scény odehrávající se v Ženevě) – Paříž – Brusel – Amsterdam – Kodaň – Stockholm. Už zde se objevuje první drobná nesrovnalost – ve filmu je zmínka o „zastávce v Paříži“. Francouzské hlavní město má ovšem všechna nádraží „hlavová“ (tj. koncová, takové je např. i Masarykovo nádraží v Praze), to znamená, že z něj vlaky mohou odjíždět pouze směrem, ze kterého předtím přijely, nádraží nejsou průjezdná. Nevím, jak by tedy zastávka probíhala, z Basileje by vlak přijel patrně na nádraží Gare de l‘Est, do Bruselu však vlaky odjíždějí ze sousedního Gare du Nord. Vlak by tedy musel odjet ze stejného nádraží a nějakým krkolomným způsobem Paříž objet.
obrázek č. 1 Re 4/4 II - odjééézd!
V úvodní nádražní scéně vidíme vlak složený z osmi vozů – poštovní, vůz 1. třídy, spací vůz společnosti CIWL, opět vůz 1. třídy, nápadně červený restaurační vůz, soupravu uzavírá opět poštovní vůz. V čele vlaku je zapojena švýcarská elektrická lokomotiva Re 4/4 II (viz obrázek 1; http://de.wikipedia.org/wiki/SBB_ I/2010
zajímavost
Stopy vedou záhy do zmíněného vlaku. Vyvstává otázka, zdali vlak zadržet a riskovat rozptýlení tisícovky pravděpodobně nakažených cestujících do všech koutů světa, nebo vlak nechat odvézt na bezpečné místo, kde by byli všichni podrobeni karanténě. Plukovník MacKenzie však má ještě jeden úkol – zahladit „průšvih“ americké armády ohledně biologických zbraní. A ten se nejlépe zahladí tak, že nebudou žádní svědci. Ideálním řešením se zdá být přesměrování vlaku do Polska, do bývalého koncentračního tábora Janov. Oficiálně by se tam našlo dočasné útočiště pro všechny ces-
tující, neoficiálně jen MacKenzie ví, že cesta do tábora vede přes starý nepoužívaný viadukt zvaný Přejezd Kassandra. Na zchátralé stavbě se vlak dozajista zřítí…
Re_4/4_II). V následujících záběrech ze stavědla vidíme ještě stejné složení vozů. Během dramatického děje, kdy už je jasné, ve kterém vlaku se terorista ukrývá a kdy má zpravodajská služba dilema kde a jak (a zdali vůbec) vlak zastavit, si užijeme různých záběrů na projíždějící vlak. Tyto záběry se střídají se záběry ze Světového zdravotnického střediska a detaily zasmušilé tváře plukovníka MacKenzieho. Nicméně ze záběru na obrázku č. 2 se nelze ubránit dojmu, že již sledujeme jiný vlak, všimněte si, že červený restaurační vůz chybí.
obrázek č. 2 Kolego, kde mají restaurační vůz?
Plukovník MacKenzie vydává rozkaz odklonit vlak do Polska. Zde přichází perlička především pro české diváky. Všimněte si na obrázku č. 3, kudy měl transport projíždět. Ano, přes naše území! Zatímco v Americe to jistě (při všeobecně známé neznalosti východních zemí) tvůrcům diváci „zbaštili i s navijákem“, v českých kinech jistě vypukl při pohledu na detail mapy plánovaného odklonu hurónský smích. Nebo spíš u českých obrazovek, protože díky faktu, že by měl být transport lidí nakažených americkou biologickou zbraní převážen přes tehdejší socialistické Československo, byl film údajně u nás velice rychle z kin stažen.
Kvůli scéně vyzvednutí psa přichází jeden z největších „kopanců“ celého filmu. Vidíme helikoptéru sledovat vlak, co však už nevidíme, jsou dráty! Vlak totiž najednou jede neelektrifikovanou tratí. Na tom by nebylo nic moc divného, kdyby ho stále netáhla stejná elektrická lokomotiva (obrázek č. 4). Důvod je jasný, jen těžko by mohlo být něco vytaženo z jedoucího vlaku, pokud by vlak jel po elektrifikované trati. Toho si byli vědomi i tvůrci filmu Mission: Impossible, a tak aby se mohl Tom Cruise předvádět ve třistakilometrové rychlosti na střeše TGV, musela jet tato jednotka chvíli patrně na solární pohon…
trati, abychom ji vzápětí hned zase opustili (obrázek č. 6).
obrázek č. 6 Tady orel, ta trolej tu jenom překážela!
Pokud vás teď napadá, jak by mohl tak dlouho cestu řídit jeden strojvůdce a jestli by najednou opravdu byly volné cesty přes půlku Evropy, tak i na to filmaři mysleli. Následuje zápletka se zastavením v Norimberku. Zde má být vlak „zapečetěn“ tak, aby až do Polska nikdo nemohl ven. Zarážející je pohled na lokomotivu v čele přijíždějícího vlaku – jak sami můžete vidět z obrázku č. 7, je to jiná lokomotiva než ta, která vyjela ze Ženevy. Vzhledem k tomu, že vlak nesměl nikde zastavit, jak dokázaly švýcarské či německé dráhy vyměnit lokomotivu za jízdy?
obrázek č. 7 Jak to ten Copperfield jenom dokázal?
Následuje tedy několik záběrů, kdy vlak pohání nevysvětlitelná síla. Nebo že by dieselový postrk mimo záběr? V každém případě hned v dalším záběru (obrázek č. 5) se již ocitáme zpět na elektrifikované
Děj pokračuje několika poměrně rozvleklými scénami z vnitřku vlaku. Posléze je lokomotiva vyměněna a vlak pokračuje do Polska. Tentokrát je v čele vlaku lokomotiva motorová. Jde však o francouzský stroj řady 66. Zajímavé – kde Němci vzali francouzskou lokomotivu, aby odtáhla mezinárodní vlak do Polska? Na obrázcích č. 8 a 9 si všimněte nejen oné lokomotivy, ale i změny skladby vozů, hned za lokomotivou jsou řazeny oba poštovní vozy (v dřívějších záběrech byl jeden na začátku a na konci soupravy).
obrázek č. 5 Dar mistra Křižíka...
obrázek č. 8 Bon soir, Pologne!
obrázek č. 4 Někdo nám ukradl dráty!
Brzy i cestující začínají tušit, že něco není v pořádku. Vlak nezastavuje tam kde má, a půvabný obličej Sophie Lorenové, která spatří jedno z nádraží zatarasené policejními vozy, mluví za vše. Nakažený terorista je nalezen ukrytý Svět BVE
25
I/2010
zajímavost
obrázek č. 3 Jak jsme mohli být v roce 1976 nakaženi...
v poštovním voze. Spolu s ním se nakazil i pes ve vedle stojící přepravní kleci. Zatímco záškodníkovi již není pomoci, pes může být převezen do Ženevy na zkoumání stupně nakažení a nalezení protilátky. Je rozhodnuto vyzvednout psa z jedoucího vlaku, pomocí helikoptéry. Pro ty, co přišli ke čtení článku později, ještě jednou shrnuji: po Evropě jede vlak, ve kterém se nachází okolo tisíce s největší pravděpodobností biologickou zbraní nakažených cestujících. Je nutno je zavézt do Polska, kde se všichni v bývalém táboře podrobí karanténě. Do té doby nesmí vlak nikde zastavit, aby nikdo nemohl vystoupit (rozuměj utéci).
obrázek č. 9 Přiznejte se, kdo přepojil ten poštovní vůz?
Konečně se blížíme k pověstnému mostu Kassandra. Dle děje filmu od roku 1948 nepoužívaným viaduktem, pod kterým dříve žili lidé, aby se později z obavy před zřícením odstěhovali. V této části děje se sešlo hned několik chyb najednou. Tou nejmenší a nejsnáze odpustitelnou je fakt, že se skutečný most nachází ve Francii, jmenuje se Viaduc de Garabis (http://cs.wikipedia.org/ wiki/Garabit_viaduct). Mimochodem, jeho tvůrcem není nikdo jiný než slavný autor symbolu Paříže, Gustav Eiffel. Most se stále využívá. Další chyba je patrna ze záběru na obrázku č. 10. Tvůrci nám nabízejí několik působivých záběrů na zchátralý most. Vidíme zrezavělé nosníky, trouchnivějící pražce, téměř čekáte, že se most zřítí hned v následujícím záběru, jen co do něj foukne trochu silnější vítr. Vidíme ale také sloupy trakčního vedení, které jsou typické pro Francii. Navíc podle stránky http://www.moviemistakes.com/ film245 pokud by se měl děj odehrávat v Polsku, není možné, aby trať byla elektrifikována, neboť u našich severních sousedů došlo k elektrifikaci železnice až počátkem šedesátých let. Lze tedy jen těžko předpokládat, že by někdo elektrifikoval trať, která se od roku 1948 nepoužívá.
Pokud jste opravdu „hnidopiši“, kteří sledují ve filmu každou nepřesnost, brzy to vzdáte. Děj sice nabývá na dramatičnosti, protože se skupinka odvážlivců (poté, co jim bývalý vězeň z tábora prozradí v jakém je most skutečně stavu) rozhodne alespoň vlak za jízdy rozpojit, protože jednotlivé části soupravy by na zchátralém mostě měly větší šanci projet. Chvíli sledujeme vlak jedoucí pod dráty, chvíli jede po typické trati lokálky, do další zatáčky už jede opět pod dráty, atd.
rázek č. 13). Naše železničářské oko při pohledu na modýlky padající z makety mostu zaslzí a říkáme si „proč to vždycky musí odnést fíra“? Ze záběru na obrázku č. 14 pak se pak ještě nabízí otázka, jak asi mohli v tom srázovitém a skalnatém údolí pod mostem žít lidé, ale věřte, to už je opravdu detail…
obrázek č. 14 Prodám chatu na Sázavě. Zn. levně.
obrázek č. 11 Najděte sedm rozdílů!
Přichází finální scéna. Vlak najíždí na most. Mezitím však někdo stihl zrezavělé koleje přebrousit (porovnejte si obrázek č. 10 s obrázkem č. 11). Soupravu se ale podařilo rozpojit a první část najíždí na most. Na obrázku č. 12 vidíte, že k rozpojení došlo za restauračním vozem (mimochodem i ten byl v záběrech různě otočen, poznalo se to podle sběrače umístěného na střeše). Podle skladby vozů, které jsme si popsali v úvodu, by za ním měl následovat jeden osobní a jeden poštovní vůz. Na záběru však vidíme minimálně dva osobní vozy.
Závěr Je jasné, že se ve filmech podobných žánrů lze jen těžko vyhnout chybám. Jelikož jsme lidé tolerantní, dokážeme to jistě tvůrcům odpustit, pokud je nám odměnou slušný a napínavý děj. A to v tomto případě rozhodně platí. [x]
obrázek č. 12 Já říkal, že to ty hřebíčky neudrží!
Americké lokomotivy na evropských tratích Aneb poněkud úsměvná verze plakátu (plakáty převzaty ze stránek csfd.cz a imdb.com)
obrázek č. 10 Údržbáři letos opět zaspali...
Nabízí se dále otázka, jak se vlak ocitl na elektrifikované trati, když v předchozím záběru jel po neelektrifikovaném úseku a nikde nebyla žádná odbočka.
Svět BVE
obrázek č. 13 Kdepak asi udělali soudruzi z PLR chybu?
26
I/2010
zajímavost
Beznadějně vetchý most povoluje, lokomotiva spolu s dalšími vozy padá nevyhnutelně do propasti (ob-
Zamyšlení: O tvorbě Text a foto Derryck
O cestování vlakem toho v našem časopise bylo sepsáno již mnoho. Při jízdách za našimi cíli se často přihodí události, které bychom nečekali – některé radostné, jiné méně. A zatímco o ty první se třeba rádi podělíme s přáteli, na ty druhé bychom většinou nejraději co možná nejdříve zapomněli. Pojďme si nyní položit pár otázek ohledně lidí kolem BVE a zamysleme se nad situací simulátoru… Když jsem 25. 12. 2009 v Brně nastupoval do rychlíku směrem na Bohumín, hlavou se mi honilo několik myšlenek ohledně BVE. Uvažoval jsem, kam se ztratili největší nadšenci z mojí knihy návštěv – tedy „Tom“ a „Luk“. Dříve nebyl snad jediný den, kdy jsem od nich na stránkách neměl vzkaz, ale nyní to bude již několik měsíců, od chvíle, kdy se ozvali naposledy. Nejspíše se oba dva těšili na avizovanou trať a dychtivě očekávali, kdy jim spadne do klína. Jenže co čert nechtěl, vyskytly se problémy a datum dokončení se tak muselo několikráte posunout. Nakonec prodleva nebyla tak markantní, neboť jsem nový úsek plánoval vydat na své narozeniny (tedy koncem listopadu), ale zdařilo se mi to až 13. prosince. Proč zde tyto věci píšu? Je to jednoduché a psal jsem o tom již kdysi dávno v jednom ze svých zamyšlení; věc, která jde stěží a žádá si přemýšlení, prostě v Čechách nenalézá tolik příznivců jako věci jednodušší, byť třeba kvalitativně horší. Nechť si každý z vás udělá obrázek sám a porovná si pro sebe například openBVE a MSTS. Na jedné straně spousta času stráveného tvorbou, obtížnost tvorby a kvalitní realistické
chování vlaku v závislosti na trati, na straně druhé pak všemocné editory, ale vlaky jezdící po kolejích stylem sunoucího se curlingového kamene. Když jsem seděl ve svém kupé a naše souprava se konečně uvedla do pohybu, přemýšlel jsem, v čem je chyba. Jestli jsou Češi opravdu tak líní sami něco vytvořit a jen pasivně čekají, kdy a co se kde objeví, aby to následně mohli vyzkoušet a zkritizovat, nebo tak hloupí, že prostě tvorby nejsou schopni. Ať tak či onak, obojí je poněkud smutné a svědčí o celkové mentalitě národa (tím se nechci dotknout světlých výjimek). Český národ je národem prazvláštním. Většina lidí všemu nejlépe rozumí, všechno zná a má vždycky pravdu (zejména v restauračním zařízení a po několikáté sklenici alkoholického nápoje), ale nějak tyto bezesporu výjimečné vlastnosti nedokáže využít ku prospěchu věci (a tím nemusí být myšleno jen BVE). Jestli to tedy není tím, že všichni jen mlátí prázdnou slámu a ve skutečnosti se za jejich velkými řečmi schovávají malí ustrašení zbabělci, kteří se snaží neukázat svoji neznalost a „nebýt za debila“. Bohužel je
výsledek často zcela opačný, aniž si to většina jedinců uvědomí. A tak se většina lidí zmůže zejména na to, že něčí práci zkritizuje, nebo se ji pokusí zesměšnit. Vím to z vlastní zkušenosti, neboť ačkoliv v mojí návštěvní knize byly na trať FBT pouze kladné ohlasy od lidí, kteří dokážou práci druhých ocenit, věřte či nikoliv, mailem mi došlo i několik značně vulgárních „pozdravů“. Já sám se kritice nebráním, ale je třeba ji pojmout konstruktivně a ne stylem, který kdysi předvedl jistý „Karel“. Postupně mne úvahy začínaly čím dále tím více znechucovat a raději jsem jich postupně nechal. Nemá smysl se zbytečně rozrušovat nad něčím, co zařídila příroda sama – tedy nad mentalitou jednoho národa. Nad mentalitou, která se vyznačuje chytrolínstvím, rýpáním a kritizováním věcí, jež daný člověk nedokáže udělat ani zdaleka tak dobře jako původní autor. Myslete si nyní co chcete, jen se snažím nazývat věci pravými jmény. Náš vlak vyjel z města a já jsem se rozhodl, že místo přemýšlení, co je špatně, se raději budu věnovat fotografování (viz obrázek vlevo dole). Není to takový nápor na logiku a člověku se občas podaří zachytit něco opravdu pěkného.
Svět BVE
27
I/2010
zamyšlení
362 v čele naší soupravy sice nebyla mým záměrům příliš nakloněna a snažila se jet co nejrychleji, aby se mi snímky rozmazaly, ale když člověku nestačí fotoaparát, má přece svoje oči a svoji paměť. A do té si může ukládat všechny přírodní krásy – od třpytících se zasněžených stromů přes leckdy bizarně utvářené kopce až třeba po neuvěřitelné ledové kresby na oknech vagónů. Nic naplat; zatím nikdo a nic nedokáže konkurovat tomu, co vytvoří příroda sama. A domnívám se, že to tak ještě dlouho a dlouho zůstane… a zejména v Čechách. [x]
Zamyšlení: Vlaky a zima Text a foto Derryck
Jako v každém ročním období, vlaky jsou zde pro nás i v zimě. Počty spojů se oproti teplejším částem roku (snad s výjimkou Silvestra či Nového roku) nijak výrazně neliší a mnoho lidí tak může i v této leckdy nevlídné době denně cestovat do školy, do práce… přeci jen zde ale jsou některé zajímavé rozdíly. Nejspíše se vám již nejednou stalo, že jste byli na svůj spoj nuceni čekat déle, než bylo původně v plánu. Sám za sebe mohu uvést jeden poměrně úsměvný příklad, kdy jsem s přítelkyní vyčkával na osobní vlak ve stanici Frýdek-Místek. Blížil se čas odjezdu a k nevoli všech se náhle z tlampače ozvala ona neoblíbená hláška, že „vlak bude opožděn z důvodů provozních“. Mělo se však jednat o pouhých deset minut, proto většina cestujících tento fakt přijala a dokonce se s ním smířila bez výraznějšího hudrování. Když se ale vše po chvíli opakovalo a zpoždění se zdvojnásobilo, už se to neobešlo bez několika peprných výrazů. A do třetice všeho dobrého nám nakonec bylo oznámeno, že vlak nepojede z důvodu poruchy lokomotivy. Někteří z cestujících se tomu začali chechtat, jiní byli značně podrážděni. Nějaký muž se dokonce při vší té zlosti zapomněl dívat, kam jde, a pokusil se podrýt nosný sloup střechy svojí hlavou.
Pro odpověď na tuto otázku musíme
Svět BVE
zabrousit do útrob haly brněnského (nebo jiného většího a staršího) nádraží. Místnost označená jako čekárna se zde skutečně nachází, jejímu plnohodnotnému využití však brání hned několik faktorů. Jedním z těch hlavních je její omezená kapacita; v ranní i odpolední dopravní špičce nádražím projde tolik lidí, že jedna malá místnost dokáže jejich směšně malou část pojmout a zbytek pouze silně iritovat. Teplota uvnitř čekárny by byla ucházející (možná dokonce až mírně přehnaná), jenže právě toho využívají různá podivná individua, která se zde srocují a pospávají. Díky nim se v čekárně vytváří značně specifická atmosféra, která zaručí, že při případném pobytu v místnosti brzy nepoznáte, zda smrdíte vy, nebo okolí. Vraťme se nyní na nástupiště, kam se s asi půlhodinovým zpožděním konečně dostavil náš spoj. Vtipné na celé situaci je zejména to, že odjezd vlaku se zpožděním se de facto shoduje s časem dalšího odjezdu a vlak tím pádem ve výsledku nevypadá jako opožděný. Jedinou podezřelou věcí může náhodnému cestujícímu být jiná cílová stanice…
28
Vlak samotný je téměř stejný jako obvykle. Slovo „téměř“ je použito záměrně, neboť se mi již nejednou stalo, že ve voze bylo chladno. Průvodčí mi pokaždé doporučila přesunout se do jiného vozu, kde se údajně topí. Na jednu stranu je sice pěkné, že se o moje cestovní pohodlí zajímá, na stranu druhou však selský rozum nabízí otázku, kde udělali soudruzi z NDR chybu, když při venkovní teplotě cca -10 stupňů vypravili na trať vůz, v němž se člověk cítí jako v iglú… Na soupravě se občas nalezne ještě jedna podivnost. Nevím, zda je to způsobeno námrazou či nízkou teplotou jako takovou, ale z podvozků vozů vycházejí v některých obloucích podivuhodné zvuky. Člověk chvílemi uvažuje, zda se skutečně nachází ve vlakové soupravě, nebo obývá chaloupku na muřích nožkách, která se právě otočila k nezvanému Ivánkovi čelem a k lesu zadem… Zima je vůbec poněkud nevděčným obdobím, dokonce ani u fotografů železnice není příliš oblíbená. Již několikráte mi bylo řečeno, že zimní krajina prostě není tak atraktivní, neboť není tak barevná. Toto tvrze-
I/2010
zamyšlení
Léto a zima se ohledně zpoždění vlaků poměrně výrazně liší – tedy alespoň v Brně. Zatímco v letním období se tu a tam nějaký ten spoj (zejména mezistátní) nedostaví do nádraží včas, v zimě (myslím nyní v době, kdy sněží) naopak tu a tam nějaký včas přijede. Obvykle se celá věc řeší „zpožděním z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek“. Sám jsem byl svědkem situace, kdy na lince Tišnov – Brno – Vranovice, kudy projíždí Os každé půl hodiny, došlo v ranních hodinách k tomu, že se jeden z vlaků vůbec neobtěžoval přijet a byl předjet tím následujícím. Přičteme-li si k tomu venkovní teplotu kolem -10 stupňů a neustálé požadavky bezdomovců o „drobáky“, není čekání na takto opožděné vlaky žádná legrace. Možná nyní někoho napadla otázka, proč se cestující nejdou před zmíněnými nepříznivými faktory schovat třeba do čekárny.
Zima někdy umí čarovat…
ní mi přijde poněkud nepodložené, neboť každý, kdo někdy pozoroval kouzelně namrzlé stromy či třeba jen okna vagónů, jistě bude souhlasit s tvrzením, že i zima má cosi do sebe. A pokud se v jejích převážně šedivých a ponurých dnech najde také nějaký ten slunečný, výsledek fotografického snažení může být pěkný. Existuje ještě další věc, kterou nelze chladné části roku upřít. Je to nejlepší příležitost si ověřit, že z našich polí a luk ještě nevymizel život. To, co v létě zůstává ukryto kdesi ve stéblech trávy a obilí, lze na sněhové pokrývce bezpečně rozpoznat a člověka uvnitř tak nějak potěší, když vidí zajíce, kterak hopkají po sněhových muldách, nebo bažanty, jak se mezi sebou o cosi hašteří.
Brejlovec 754 079-2 vyráží vstříc zasněženým dálkám
A co že na tom člověka potěší? Mě osobně třeba to, že i když je letos poměrně tuhá zima, zvířata mají dostatek sil na to, aby ji dokázala překonat… snad je to jakási známka toho, že není vše v tak špatném stavu, jak se nám to snaží vsugerovat manipulativní hlas médii i různí ekoparazité (tímto nechci zpochybnit funkci organizací, které podnikají skutečné a užitečné projekty pro pomoc přírodě – pouze naznačuji, že se na této problematice přiživuje spousta lidského odpadu za účelem vlastního profitu). Ale tím již poněkud zabíhám do jiných sfér. A tak – potěšen snad jakousi romantikou toho divokého života odolávajícího často krutým vnějším podmínkám – člověk při pohledu do zimní krajiny někdy zapomene na to, co jej trápí. A i když je to třeba jen na chvíli, myslím, že to za to stojí a nelze zimu na železnici i se všemi jejími problémy odsuzovat či na ni dokonce nadávat, jak se to často děje… [x]
Co? Fakt to tu nestaví??
zamyšlení Ach jo… tak teda půjdu pěšky…
Ilustrační foto
Svět BVE
29
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track Vince Black
Kvalitní nová trať jistě potěší každého. A což teprve, když je to česká trať. First Brno Track kolegy Derrycka sice již nějakou dobu existuje, ale teprve relativně nedávno byla převedena do verze pro openBVE a BVE 4. Zveme především vás, kteří jste se s touto tratí ještě nesetkali, k virtuální prohlídce...
putujeme obrazem
Svět BVE
30
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track Vince Black
putujeme obrazem
Svět BVE
31
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track Vince Black
putujeme obrazem
Svět BVE
32
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track Vince Black
putujeme obrazem
Svět BVE
33
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track Vince Black
putujeme obrazem
Ke stažení na http://www.brnobve.webgarden.cz/ Svět BVE
34
I/2010
Okno ke konkurenci: Pohled za „Velkou louži“ Vince Black
V minulém čísle jsem v rubrice Zamyšlení popsal své zážitky z cestování metrem v Atlantě ve Spojených státech. A k USA se vrátím i v dnešním pohledu ke konkurenci a podívám se, jak jsou na tom za mořem s vozovým parkem a tratěmi pro Microsoft Train Simulator (MSTS) a Trainz Railroad Simulator (TRS). Bude to jisté srovnání s BVE a bude možná zajímavé i v kontextu s článkem v rubrice Pod lupou a aktuálním příspěvkem kolegy Derrycka v rubrice Zamyšlení. BVE Zámořská velmoc v „našem“ simulátoru příliš kvalitní zastoupení nemá. Existuje sice velký počet tratí metra v New Yorku, ale sami jistě víte, jaké „kvality“. Ostatně několikrát jsme se o tom zmínili i v našem časopise. Za světlé výjimky v tratích se dá považovat Blueridge (http://sites.google.com/site/bveinvirginia/), popř. starší tratě Desert Freight (http:// www.trainsimcentral.co.uk/usf.htm) a Rocky Mountains (http://web. archive.org/web/20041208021755/ http://www.trainsimcentral.yellowcheese.co.uk/routes/rme.exe). Co se týče vlaků, zde se čas zastavil někdy v roce 2004. Virtuální vozové depo USA stále oplývá primitivními panely pro lokomotivy Dash 9 (kopie z MSTS) nebo Alco C636. Korunu všemu nasazují „kreslené“ panely souprav pro metro v New Yorku. Zde jakoby tvůrci ani netušili, že existuje něco jako fotorealistické panely, popř. vyšší verze BVE, než 2.x.
Nepočítám-li tratě metra v NY, mnoho nového v Americe nevzniká. MSTS V konkurenčním simulátoru od Microsoftu je situace o něco lepší, ale ani tak není moc růžová. Spolu se simulátorem obdrží uživatel dvě americké tratě (Marias Pass a North-Easter Corridor) s mnoha misemi (aktivitami), ale jejich kvalita odpovídá době vzniku samotného simulátoru. Pokud chce uživatel jezdit i po jiných amerických tratích, Svět BVE
má dvě možnosti – buď sáhnout trochu do kapsy a objednat si některou placenou trať (např. ze stránek 3D Train Stuff – http://www.3dtrainstuff.com/), popř. si stáhnout některou z mála freeware tratí, ovšem za cenu dalšího stahování všech možných vozidel a aktivit. Pojďme si v krátkosti popsat výhody a nevýhody obou možností. V BVE zatím placené add-ony neznáme. V TRS a hlavně v MSTS jsou však celkem běžné. Vyplývá to jednak z toho, že je BVE na rozdíl od obou zmíněných konkurentů, bezplatné, a pak také z faktu, že pro TRS a MSTS pracuje daleko více lidí, takže mohou vytvořit studia či firmy, které jsou schopny vyprodukovat kvalitní, kompletní add-on se vším potřebným. Pokud zavítáte na zmíněné stránky http://www.3dtrainstuff.com/, najdete tam např. reálné tratě Tehachapi Pass nebo Cajon Pass. Za cenu kolem 37 dolarů dostanete 35
kompletní instalaci se všemi potřebnými vlaky a aktivitami. Kdo někdy instaloval nějakou trať do MSTS, jistě mi dá za pravdu, že takový kompletní balíček je velmi příjemný. Pokud projedete všechny aktivity a zatoužíte řídit i jiná vozidla nebo jezdit v dalších aktivitách, máte možnost zakoupit doplňující balíčky. Cena jednoho se pohybuje kolem 28 dolarů. Pro české občany však může mít podobný nákup nevýhodu v podobě platební karty. Na dobírku se zboží neposílá, takže pokud nemáte kartu typu Visa či MasterCard, máte smůlu. Oproti tomu na freeware tratě samozřejmě pro platební kartu sahat nemusíte, co však musíte udělat, je obrnit se trpělivostí. Jen málo volně stažitelných tratí obsahuje vše potřebné, takže se vám nejspíš stane, že si stáhnete samotnou trať, bez jediné aktivity. Takovéto tratě ani nemusejí být v simulátoru vůbec I/2010
okno ke konkurenci
Jedinými výjimkami, co se vlaků týče, jsou (alespoň v panelech) lokomotivy Dash 8 (pomineme-li vychýlenou perspektivu pohledu), DSPP_2-6-0 (tady se kdysi slavně blýskl Martin J. Fonda) nebo EMD F7A (panel je hodně podobný panelům v britských lokomotivách řady 37 a 55).
Nabídka placených doplňků na webu www.3dtrainstuff.com/
TRS Co se amerických tratí a vlaků týče, patrně je na tom tento simulátor nejlépe. Nejen že je z čeho vybírat, ale navíc je toho značná spousta zadarmo. Kdo zná web Auran Download Station (http://www.auran. com/TRS2004/DLS.php; DLS), jistě ví své. Tento server shromažďuje výtvory autorů z celého světa (resp. jsou na něj autory odesílány), aby je pak pomocí vyhledávacího formuláře nabídl ostatním uživatelům.
Cape Cod – The Colony Bay
zobrazeny, takže vám nezbude než si aktivitu někde sehnat nebo – pokud víte jak na to – alespoň jednu krátkou, seznamovací, si vytvořit. K takovým tratím patří např. Missouri.
Bezplatný MSTS add-on zachycuje stav roce 1927. Ti, co už mají nainstalovaný a všemi možnými doplňky obohacený simulátor MSTS, se další instalace bát nemusí, neboť instalátor L&PS si vytvoří de facto „svůj vlastní simulátor“, z toho originálního si zkopíruje pouze některé potřebné soubory, takže se původní instalace vůbec nedotkne. Velmi sympatický počin, stejně jako samotná jízda. Jsem si jistý, že vás s touto skvělou tratí v příštím čísle blíže seznámí kolega Gyzma.
Na závěr bloku o MSTS jsem si nechal jednu opravdovou perlu, která je o to cennější, že je bezplatná. Jde o historickou trať London & Port Stanley (http://www.lnps.info/ l+ps.htm a také http://hawkdawg. com/MSTS/rts/lps.htm), která po-
Svět BVE
U kolejových vozidel je to o něco horší, dost často stáhnete jen základ vozidla, např. bez podvozku, zvuku motoru nebo houkačky. Pokud jste si při stahování na domovské stránce nevšimli poznámky s případným odkazem na stažení dalších součás-
London & Port Stanley
36
I/2010
okno ke konkurenci
O něco lépe jsou na tom tratě Ohio Rail (http://hawkdawg.com/ MSTS/rts/or.htm; pozor – existuje i placená verze na stránce http:// www.fspilotshop.com/product_info. php?manufacturers_id=271&products_id=2081), Pennsylvania Railroad Eastern Region (http:// columbuslocomotiveworks.com/ phpbb/viewforum.php?f=32(http:// columbuslocomotiveworks.com/ phpbb/viewforum.php?f=32; nutná registrace) nebo Cape Cod – The Colony Bay (http://www.train-sim. com/). Ve všech případech si musíte postahovat všechny možné vlaky a aktivity. Většinou však na domovských stránkách či diskusních fórech najdete seznam všeho potřebného, včetně odkazů. Jen to chvíli trvá. Celkem slušnou zásobu aktivit, plus několik tutoriálů, si můžete postahovat k trati Ohio Rail. V jedné z aktivit dokonce „řídíte“ na řece člun, abyste si mohli „obhlédnout terén“…
chází z roku 1856 a spojuje kanadské (!) městečko London s Port Stanley. Trať byla přestavěna ještě v letech 1914 a 1920. V dnešní době však existuje jen torzo, na kterém se pořádají různé dětské dny apod. a s půvabem staré trati to nemá již nic společného.
Nutno však poznamenat, že instalace tratí není vždy jednoduchá. V BVE vám většinou postačí stáhnout a nainstalovat jeden balíček, popř. stáhnout základní balíčky tři (objekty, tratě a zvuky), v MSTS stáhnete trať většinou v celku (dost často ale bez aktivit). V TRS vám sice na instalaci stačí jediný soubor, ten však neobsahuje potřebné cizí objekty. Pokud tedy autor tratě nestavěl z objektů, které jsou součástí instalace, simulátor ohlásí při otevírání tratě chybu. Pak buď můžete pokračovat a trať přesto otevřít (ovšem dost často tam nenajdete ani koleje) nebo se pokusit doplnit chybějící objekty. Budiž simulátoru ke cti, že za dodržení několika drobných podmínek, dokáže stáhnout a nainstalovat vše chybějící automaticky ze zmíněné stránky DLS.
tí, nezobrazí se vám vozidlo v TRS v tzv. „Mojí sbírce“ (přehled nainstalovaných vozidel), ani nepůjde umístit do kolejiště. Nápravou ještě může být aplikace TrainzObjectz, kde zjistíte, které součásti vám u daného modelu chybí (tzv. KUIDy, jakási SPZ součásti). Možná ale tohle vše víte, půjdeme tedy raději k add-onům. Zde bych měl jako první zmínit katalog lokomotiv Obo‘s, který existuje jak pro TRS, tak pro MSTS. Najdete ho na stránce http://trainz.banal.net/catalog/catalog.html (pro TRS), resp. http://msts.banal.net/catalog/catalog.html (pro MSTS). Každá lokomotiva v katalogu je opatřena náhledem (ve dvou rozměrech), stručným popiskem a odkazem na domovskou stránku. Je zbytečné dlouze se rozepisovat o nabídce kolejových vozidel v USA, obrázek si jistě po prohlídce příslušné sekce katalogu uděláte sami… Co se týče tratí, zmíním jako první stránku Checkrail.com. Zdaleka sice neobsahuje nejvíce tratí, zato těch několik zde umístěných je zdarma a jsou vesměs kvalitní. Zájemce odkážu např. na sekci East Kentucky (http://www.checkrail.com/ east_kentucky_3.htm). Verze 3 se teprve chystá, nicméně zveřejněnou verzi 2 jsem měl možnost vyzkoušet a musím říci, že je poměrně kvalitní. Rozvětvená trať vede v drtivé většině údolími krajinou, která je celkem dosti podobná té naší. Autor si dal na ukázkách na webu opravdu záležet, jsou pořízeny ze simulátoru nastaveného na plnou grafiku.
Katalog Obo‘s
Slibně vypadá i avizovaná Indiana & Ohio (http://www.checkrail. com/i&onew.htm). Pokud se chcete opravdu pokochat, nakoukněte i do placené sekce (http://www.checkrail.com/payware.htm). Co nabídnout má i web Trainz Pro Routes (http://www.trainzproroutes.org/). Najdete zde několik tratí, jednodušších i delších. Pokud máte rádi nekonečné americké pláně a pouště, možná zkusíte Tehachapi Route (http://www.trainzproroutes.org/teha.html; tato trať existuje i pro MSTS). Sháníte-li vozidla, pak určitě stojí za uložení do oblíbených položek sekce Download Depot (http://www.trainzproroutes.com/ downloads/).
Většina zmíněných stránek má jak freeware, tak payware (tedy placenou) sekci. I zde je, podobně jako v MSTS, jen na uživateli, zdali se spokojí s bezplatnou tratí či vozidly, nebo si připlatí za komfort v podobě kompletní instalace kvalitnějších add-onů. Jak vidíte, oba simulátory jsou na tom v zámořských add-onech lépe než BVE. MSTS za TRS trochu zaostává, nicméně si myslím, že i u nás bychom byli vděční za náš vlastní katalog Obo’s, stejně tako jako za český „Download Depot“. Mám samozřejmě na mysli kvalitu i kvantitu obsahu. To se ale opravdu ve třech lidech dělá těžko… [x]
Placený add-on na checkrail.com
Svět BVE
37
I/2010
okno ke konkurenci
Několik tratí, ale hlavně velkou zásobu (převážně nákladních) vozů můžete najít na adrese http://rrmods. com/downloads.shtml. Pokud byste
ještě nebyli s nabídkou spokojeni, můžete zavítat i na http://www. uslw.net/downloads.php.
Okno ke konkurenci: World of Subways Vol.2 Gyzma
V posledním čísle časopisu jsme se podívali s Word of Subway (WOS) do temného podzemí New Yorku a v závěru si slíbili pokračování naší návštěvy v Berlíně. Pojďme tedy sestoupit do tajuplných tunelů Berlínského metra a zjistit, zda se od minulého dílu změnilo něco k lepšímu. Tak jako minule, bude asi vhodné hned v úvodu zmínit požadavky na počítačovou sestavu. Nikomu by nebylo zrovna moc příjemné zjistit až po zakoupení, že hra na jeho počítači nepojede. Ačkoliv stojí vůbec za zakoupení tento „údajný simulátor“? Že by další zajíc v pytli? Minimální konfigurace: Pentium IV 3,0 Ghz Microsoft Windwos XP/Vista Volné místo na disku: 2,5 GB Paměť RAM: 2 GB Grafická karta: 128 MB NVidia GeForce 68xx nebo srovnatelná ATI Doporučená konfigurace: Dual Core nebo srovnatelný AMD Procesor Microsoft Windwos XP/Vista Volné místo na disku: 2,5 GB Paměť RAM: 3 GB Grafická karta: NVidia GeForce 8800 (GT) nebo srovnatelná ATI
Po instalaci nikam nespěchejte a raději si prolistujte návod. Nejen že se v něm dozvíte něco o historii, vozidlech a dalších věcech, ale narazíte na velmi důležitou část ovládání. Elektronický návod v pdf se nachází ve složce s nainstalovanou hrou. Po spuštění simulátoru záhy zjistíte, že k ovládání soupravy chybí mnoho předdefinovaných kláves. Je nutné jejich doplnění. Veškeré nastavení simulátoru se provádí v menu Options a tam také povedou vaše první kroky. Pokud máte „nadupaný“ počítač, doporučuji vám nastavit v gra-
Svět BVE
fice plné detaily. Také nezapomeňte nastavit výše zmiňované ovládání v menu Controls, protože byste bez toho daleko nedojeli. Lépe řečeno neodjeli a zůstali v obratu. Zajezdit si můžete pouze na jedné lince označené jako U7 mezi stanicemi Rudow a Rathaus Spandau. Pokud chcete jet jiný úsek, je třeba stáhnout aktualizaci, která opravuje i některé další chyby v simulátoru. K dispozici máte dvě soupravy, jednu starší a druhou modernější. Cel-
38
ková délka linky je 31,8 km a leží na ni celkem 40 stanic, takže žádná chvilková záležitost to nebude. Na povrch se zde nepodíváte, a tak nečekejte žádné nadzemní berlínské panorama, jako tomu bylo v New Yorku. Při sestavování vlastní služby si můžete vybrat jízdu v pracovních dnech, o sobotě nebo neděli (svátku). Pokud rádi jezdíte i s obratem na konečné, můžete zaškrtnout políčko Shift. Kromě sestavení vlastní služby máte možnost zvolit si předdefinované úkoly (mise), které se dají přirovnat ke známému MSTS.
I/2010
okno ke konkurenci
Instalace Instalace je velice jednoduchá a kdo instaloval předchozí verzi WOS 1, neměl by mít problém ani s touto. Po vložení do mechaniky se DVD samo spustí a nezbývá než se řídit instrukcemi. Při instalaci je - tak jako u většiny programů - doporučeno ukončit veškeré běžící aplikace. Na výběr je anglická nebo německá verze. Tipuji, že většina z nás sáhne po anglické.
druhem stanic; od zcela obyčejných až po naprosté skvosty. Celá linka je opravdu detailně provedena a stanice odpovídají svým skutečným předlohám. Samozřejmě nesmíte lpět na úplných detailech. Například ve stanici Hermannplatz chybí služební vchod do tunelu v porovnání s verzí pro BVE (http://www.ruedesbve-seite.de/). Atmosféru podzemí umocňuje dobré osvětlení a různá technická zákoutí v tunelech či v pozadí stanic.
Vozidla Obě dvě vozidla si je možné prohlédnout v menu Fleet. Jednotka F90 byla vyráběna v letech 1990 – 1991. Skládá se z vozů, jež každý má své vlastní řídící stanoviště, které známe z BVE. Vozy jsou spřaženy ve dvojicích čely od sebe. Z těchto dvojic je možné sestavovat delší soupravy v řazení 2, 4 a 6 vozů. Vozy jsou poměrně krátké a dvojice dohromady pojme 72 sedících cestujících. Maximální rychlost je stanovena na 70 km/h. Jednotka H01 je mnohem mladší. Vyráběna byla v letech 2000 – 2001 a je provozována jako šestivozová souprava, přičemž vložené vozy jsou plně průchozí. Maximální rychlost je 70 km/h.
Svět BVE
Blissestraße Berliner Straße Bayrischer Platz Eisenacher Straße Kleistpark Yorckstraße Möckernbrücke Mehringdamm Gneisenaustraße Südstern Hermannplatz Rathaus Neukölln Karl-Marx-Straße Neukölln Grenzallee Blaschkoallee Parchimer Allee Britz Süd Johannisthaler Chaussee (Gropiusstadt) Lipschitzallee Wutzkyallee Zwickauer Damm Rudow
Trať Při jízdě se setkáte s rozmanitým
39
Grafické zpracování Grafika celé tratě je na vysoké úrovni a splňuje tak požadavky, které jsou kladeny na hry současné doby. Využity jsou dostupné moderní technologie, které v konečné fázi přibližují prostředí simulátoru realitě. Velkou roli zde hraje osvětlení všech prostorů a další efekty. Tady si tvůrci z týmu WOS 2 bezesporu zaslouží 100%. Lidé ve WOS Dnes už si nedokážeme představit simulátor, ve kterém by měli chybět
I/2010
okno ke konkurenci
Seznam stanic a jejich zkratek RSp Rathaus Spandau AS Altstadt Spandau Zi Zitadelle Hs Haselhorst P Paulsternstraße Rm Rohrdamm Sie Siemensdamm Hl Halemweg Jk Jakob-Kaiser-Platz Jho Jungfernheide (horní – směr Rudow) Jhu Jungfernheide (ldolní – směr Rathaus Spandau) Mp Mierendorffplatz Rw Richard-Wagner-Platz Bmu Bismarckstraße Wd Wilmersdorfer Straße Ad Adenauerplatz Kn Konstanzer Straße Fpu Fehrbelliner Platz
Bli Beu Bpu Ei Kt Y Mu Me Gs Sue Hpu Rk Km Nk Gz Bl Pi Br Jt La Wk Zd R
Realita vs. WOS Co člověk, to jiný názor. Nejvíce pozitivních ohlasů lze nalézt v domovské zemi WOS 2, tedy Německu. Existují různá diskusní fóra, ve kterých se téměř všichni rozplývají a pochvalují si naprosto vše. Předpokládám, že tito lidé vlakem jezdí opravdu jen svátečně. Možná to bude tím, že dotyční hodnotí pouze vizuální stránku, která je opravdu bezchybná. Problémy s realitou, které opravdovým fandům železnice budou vadit, rozeberu v následujících odstavcích.
na nástupištích lidé, respektive naši potencionální pasažéři. Tito cestující jsou vesměs stejní jako v prvním díle, tedy 3D. Jednu vadu na kráse oproti New Yorku mají. Vůbec se nepohybují a ve vlaku nesedí! Navíc souprava nemá ani strojvedoucího! V New Yorku samozřejmě lidé nechodili, ale alespoň změnili pózu anebo se podívali na hodinky a v kabině seděl strojvedoucí. Tady se ani na ty hodinky nepodívají. Pokud jde o mě, cestující nejsou takovou prioritou, aby nějak významně ovlivnili hodnocení. Důležité je, že alespoň nějací na nástupištích postávají. Dávám tedy tvůrcům 95 %. Těch ubraných pět je za nepohyblivost. Technické parametry tratě Pokud se zajímáte o železnici a projedete se tímto simulátorem, jistě se nad svým zážitkem z jízdy zamyslíte a nad hlavami vám bude viset několik otazníků. Pokud jste očekávali nějaká zlepšení oproti verzi WOS 1, tak budete zklamáni. Nic takového se nekoná, naopak čekají vás stejné šoky jako v New Yorku. Hned při výjezdu z obratu zjistíte, že poloměry oblouků jsou nereálné. Jsou tak malé, že obě dvě soupravy F90 a H01 vybočují v protisměrném oblouku o polovinu šířky vozové skříně. Průchod v soupravě F90 pro cestující není umožněn, ale u soupravy H01 ano. Souprava H01 je průchozí a vložené vozy nemají čelní stěny. Průchod je kryt měchy. Při vjetí soupravy H01 do protisměrných oblouků se celá souprava roztrhne a je zcela nemožné, aby nedošlo v reálu k havárii a obětem na životech.
Oblouky větších poloměrů jsou v některých místech hranaté, což působí odpudivě. Přechodnice a převýšení ve WOS 2 opět neexistuje. Také vás šokuje provedení výhybek, kde je opět neznám pojem přídržnice a srdcovka. Není divu. Objekty společně s texturami se shodují s WOS 1. Napájecí kolejnice nemají nájezdové hrany a tak hrozí uražení sběrače. Navíc tyto kolejnice jsou na místech, kde by měly být dělené, v celku.
Jak by měly oblouky před stanicemi a v obratech vypadat, můžete najít na webu Rüdigera Hülsmanna (http://www.ruedes-bve-seite.de/) a stáhnout si U-Bahn-Demo. Řízení, chování vlaku a pohledy Kabiny obou vlaků jsou zajímavé. Jednotka H01 má na první pohled jednodušší ovládání než F90. Možná je to subjektivní dojem. Osobně dávám přednost jednotce F90, kterou znám z BVE. Pokud to mám porovnat, jednotka F90 v BVE vítězí. Ve WOS 2 totiž není možné navolit předem otevření dveří a navíc lze zabrzdit pouze elektrickou brzdou, což je nesmysl. Pochválit jde velice pěkné hlášení, které si sami ovládáte. V těchto vozech je hlášení nahrané a nehlásí ho strojvedoucí. Rozjezd vlaku je doprovázen vibracemi, což přibližuje jízdu realitě. Pohupování vlaku při jízdě z důvodu nerovností tady jako ve WOS 1 neexistuje. Tento pohyb je opět mylně vydáván za pohyb těla a hlavy strojvedoucího. Vlak sedí jak přikovaný a přesně kopíruje oblouky. Jízda samospádem z kopce je oproti prvnímu dílu vylepšena a vlak zrychluje. Zrychlení však nemá nic společného s fyzikálními zákony. Brzda je dost ostrá a někdy budete mít pocit, že sedíte v automobilu.
Svět BVE
40
I/2010
okno ke konkurenci
Většina tratě vede v jednom tunelu a před stanicí s ostrovním nástupištěm se koleje rozjíždějí. Zdejší poměry, které na trati panují, budí úsměv na tváři. Odhadem jde o dva protisměrné oblouky přibližně o poloměru 200 m, ve kterých je povolena rychlost 70 km/h. Označení rychlostí na trati se zdá být v pořádku a odpovídá realitě. Co zamrzí, je průjezdný průřez. V některých stanicích je vzdálenost mezi vlakem a nástupiš-
těm kolem 40 cm, někde vlak nástupiště doslova hobluje. Nejhůře jsou na tom stanice v obloucích. Vzhledem k závažnosti zmíněných nedostatků, které se vyskytují u softwaru nesoucího v názvu označení „simulátor“, dávám autorům 0 %.
tečné a dovolím si ohodnotit tvůrce 100 %. Možná by potěšila možnost nastoupit a cestovat jinou než vlastní soupravou. Zvuky Zvuky jsou velice kvalitní, ačkoliv zvuky týkající se jízdy vlaku nejsou opět přímo úměrné rychlosti. I tak dávám 80 %.
Světla souprav svítí neustále, což je zajímavé. Rozsvícení se projeví pouze osvětlením nějaké plochy v bezprostřední blízkosti, nikoliv vizuálně na světlometu. Rozsvítit si můžete v kabině a také cestujícím. Co potěší, je možnost obratu souprav a pokračování v opačném směru. Pokud vás jízda v kabině omrzí, můžete se přepnou do prostoru cestujícího. Bohužel se zde nedá pohybovat, ale pouze otáčet kolem dokola. Další možnost pohledu je zvenčí. Tento pohled si opět nemůžete vybrat, neboť je pevně dán a v průběhu jízdy se mění. Jde o jakési statické kamery rozmístěné podél tratě. Co zcela chybí, je jiskření sběrače při nájezdu na napájecí kolejnici. Vykolejení existuje pouze jako informativní hláška na obrazovce. Protože něco bylo vylepšeno, ale naopak něco odebráno, setrvávám v tomto hodnocení na 50 %.
Svět BVE
Pohyb po trati V předchozí verzi WOS 1 byl náš pohyb coby strojvedoucího dosti omezen. Podívat jsme se mohli pouze po stanici a do tunelu nikoliv. Pád do kolejiště byl osudný, protože nebylo jak vylézt. Absence skoku byla napravena a nyní je dovoleno vše. Procházet se tedy můžeme po stanici a klidně dojít tunelem do další. Při té příležitosti jde prozkoumat i technická zázemí stanic. Samozřejmě jen zvenčí. Když už chodíme v tunelech a někde zrovna není rozsvíceno, poslouží nám kapesní svítilna. Je to takový dobrý zlepšovák, který se v černočerné tmě hodí. Simulátor není o chození strojvedoucího, ale o řízení vlaku. Myslím, že tady jsou možnosti dosta-
41
Po technické stránce si dovolím říci, že jde o propadák jako u WOS 1. Nechť si každý udělá obrázek a myslí si, co chce. Technické parametry tratě neodpovídají skutečnosti a je zcela nemožné po takovéto trati s takovým vozovým parkem jezdit. Jízda sama o sobě porušuje zákony fyziky a přál bych si vidět betatestery, kteří trať testovali. Kdyby byli vybráni lidé z řad odborníků, jistě by se tento produkt na pulty obchodů v takovémto stavu nedostal. Dost
I/2010
okno ke konkurenci
Okolní provoz Provoz na trati je oproti WOS 1 mnohem lepší. Soupravy, které řídí počítač (AI), zde jezdí v intervalech dle jízdního řádu a jsou to plnohodnotné 3D modely. Bohužel žádná z nich nevykonává obrat. Po příjezdu do obratiště zůstane stát a těsně před příjezdem následující soupravy, jako mávnutím kouzelného proutku, zmizí. Návěstidla jsou těmito AI soupravami ovlivňována a údajně lze dojet i soupravu před vámi. Mě se to zatím nepodařilo, a je spíše pravděpodobné, že jde pouze o neviditelnou soupravu, jako tomu je v našem dobře známém BVE. Výhybky jsou přestavovány automaticky, což lze pozorovat na obratišti.
Pokud se vám podaří projet výhybku dříve než je přehozena do správného směru, nic se neděje. Vše je již předem dáno a poloha jazyků nehraje žádnou roli. Je to škoda. Okolní provoz si zaslouží 80 %.
Shrnutí Hodnocení zde uváděná jsou pouze odrazem mého dojmu z WOS 2. Tak jako WOS 1 i tento trpí notoricky známými neduhy, které jsou pro opravdové fandy železnice neakceptovatelné. Vysoký potenciál s dobrými nápady by při větším zájmu ze strany tvůrčího týmu mohl z WOS 2 udělat skutečný simulátor. Jako všude, i zde se jde pravděpodobně cestou maximalizace zisků, jakýmsi konzumním stylem, kde kvalita (myšleno realita ve vztahu k WOS) nehraje žádnou roli. Většina uživatelů nepřemýšlí a porovnává pouze grafiku, která je opravdu nádherná a ztvárňuje ve virtuálním světě téměř identickou kopii světa reálného.
často si pokládám otázku, proč není možné v roce 2010 naprogramovat reálný simulátor vlaku s ohledem na vyspělost techniky. Že by z ekonomického pohledu nepříliš rentabilní práce? Opravdu netuším. Jisté je, že WOS 2 si rozhodně nezaslouží označení „simulátor“. Je to opět graficky „nabušená“ arkáda, která má s reálným provozem pramálo společného. Dokázal bych si představit tuto trať v openBVE, ale to je zřejmě nereálné, neboť povo-
lení k využití grafiky z komerčního produktu nikdy nedostaneme. Jsem rád, že jsem měl možnost WOS 2 vyzkoušet a podělit se s ostatními o své zážitky. Nemohu říci, že by šlo jen o zážitky negativní. Cestování v podzemí na lince U7 se mi moc líbilo a strávil jsem u něj mnoho času. Z jízdy jako takové nemám dobré pocity. Za jedno projetí a prozkoumání to určitě stojí. Pokud vám zmiňované nedostatky nevadí, je pro vás WOS 2 vhodný. Pokud ale lpíte
na reálnosti jízdy, je WOS 2 dalším zajícem v pytli a vyhozenými penězi. Pro zájemce uvádím domovskou stránku http://www.world-of-subways.com/, na které se mohou dočíst další informace a najít nutné aktualizace. Kdysi se mluvilo o WOS 3, tentokrát v Londýně. Jsem optimista, ale myslím si, že doufat ve zlepšení je marné. [x]
Další ukázky ze hry:
okno ke konkurenci
Svět BVE
42
I/2010
okno ke konkurenci
I/2010
43
Svět BVE
okno ke konkurenci
I/2010
44
Svět BVE
