Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval paní docentce Černíkové za podporu a cenné rady při tvorbě mé bakalářské práce. Mé poděkování patří také všem kantorům a administrativním pracovníkům TUL, bez jejichž pomoci bych nedošel až sem. Rovněž děkuji svým blízkým, kteří mne při studiu podporovali.
5
Anotace Tématem této práce je vývoj české drogové scény po politickém převratu v roce 1989. Z prostudované odborné literatury je patrné, že v počátku nebyla česká společnost připravena na to co je skutečný drogový problém a co vše s ním souvisí. Drogová kriminalita i počet závislých od té doby více či méně narůstá a přes mnohá opatření, která se do současnosti podařilo realizovat, se nedaří tento vývoj účinně zastavit.
Klíčová slova Droga Drogová kriminalita Prevence Závislost
Annotation The theme of the Bachelor Thesis is the course of czech drug scene after the political revolution in 1989. The czech society was not prepared for the real drug problem with its consequences as it is evident from the expert bibliography which was researched according to the theme. The drug criminality has been increasing since those times as well as the number of drug addicts. It has not been possible to stop the course effectively yet despite many actions that were put into practice.
Key words Addiction Drug Drug criminality Prevention
Obsah Seznam tabulek..............................................................................................................................10 Úvod................................................................................................................................................11 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU ............................................................................13 1 Základní právní úprava drogové problematiky v ČR a v EU...................................................13 1.1 Historický vývoj................................................................................................................13 1.2 Stav po roce 1990...............................................................................................................14 1.2.1 Držení a přechovávání drog.......................................................................................14 1.3 Nový trestní zákoník 40/2009 Sb.....................................................................................16 2 Charakteristika drogové scény v Evropě ...................................................................................17 2.1 Evropská spolupráce..........................................................................................................17 2.1.1 Konopí........................................................................................................................18 2.1.2 Heroin........................................................................................................................19 2.2 Legislativní úprava v zemích EU......................................................................................20 3 Základní popis drogové scény v ČR..........................................................................................22 3.1 Cesta kokainu a role ČR.....................................................................................................25 3.2 Vývoj drogového spektra v ČR..........................................................................................26 3.3 Události, které měly vliv na vývoj drogové scény v ČR – operace NPC, (úpravy zákonů, nástup cizojazyčných skupin na českou drogovou scénu)........................................................27 3.3.1 Národní protidrogová centrála..................................................................................28 3.4 Působení cizojazyčných skupin v ČR................................................................................30 3.4.1 Organizovaný zločin v ČR........................................................................................32 3.5 Shrnutí vyplývající z výročních zpráv NPC ....................................................................33 3.5.1 Drogy a taneční scéna................................................................................................35 4 Sociální podmínky ovlivňující drogovou scénu........................................................................37 4.1.1 Kriminalizace chudoby...............................................................................................37 4.1.2 Staronová sociální rizika ...........................................................................................38 4.1.3 Další sociální faktory.................................................................................................39 8
5 Prevence ....................................................................................................................................39 5.1 Základní principy prevence...............................................................................................40 5.2 Druhy prevence.................................................................................................................42 6 Drogová scéna jako sociální problém.........................................................................................44 6.1 Sociální práce s drogově závislými....................................................................................45 7 Celkové shrnutí teoretické části.................................................................................................49 Empirická část................................................................................................................................51 1 Cíl empirické části.....................................................................................................................51 2 Stanovení předpokladů..............................................................................................................51 3 Použité metody..........................................................................................................................51 4 Zpracování oficiálních údajů.....................................................................................................52 4.1 Drogová trestná činnost....................................................................................................52 4.1.1 Množství zajištěných drog.........................................................................................53 5 Rozhovor....................................................................................................................................55 5.1 Zpracování výsledků rozhovoru.......................................................................................55 Závěr..................................................................................................................................................58 Návrh opatření.................................................................................................................................60 Seznam použitých zdrojů...............................................................................................................61 Seznam příloh..................................................................................................................................64
9
Seznam tabulek Tabulka 1 Množství drog větší než malé. Tabulka 2 Držení drog pro vlastní potřebu. Tabulka 3 Obchod s drogami. Tabulka 4 Nárůst drogové kriminality od roku 1995 do roku 2000 (NPC, 2001). Tabulka 5 Vývoj drogové kriminality od roku 2002 do roku 2012 (NPC, 2009). Tabulka 6 Množství zajištěných drog v (g) v období let 1993 - 2002 (NPC). Tabulka 7 Množství zajištěných drog v (g) za období 2003 - 2012 (NPC). Tabulka 8 Příslušníci PČR. Tabulka 9 Sociální pracovníci. Tabulka 10 Společenská nebezpečnost drogového problému.
10
Úvod Cílem bakalářské práce je charakterizovat vývoj drogové scény po roce 1989 společně se skutečnostmi, které měly na tento vývoj vliv. V Československu došlo v tomto roce k zásadním politickým změnám a práce mapuje, jak na ně česká drogová scéna zareagovala. Drogy a vše, co s nimi souvisí, jsou velice palčivým tématem. Většina lidí má určitý pojem o tom, že něco jako drogová scéna či drogový problém zde je, ale ne každý si dovede v této souvislosti představit něco konkrétního. Smyslem práce je tyto konkrétní informace přinést alespoň v základní formě. Každá problematika má svůj vývoj, který je nutné znát k jejímu správnému pochopení. Proto jsou v práci zmíněny významné události z krátké historie ČR, které mohly zdejší drogovou scénu ovlivnit. Hlavním přínosem by mělo být uvědomění a pochopení všech nebezpečných faktorů, které s drogami souvisí. Pokud je problém dobře pochopen, je snadnější jej řešit. Mezi hlavní faktory patří všeobecně drogový zločin. Ten je zdrojem mnoha spáchaných trestných činů jako jsou loupežná přepadení, krádeže, ale i násilné trestné činy. Společným důvodem jejich páchání bývá většinou snaha opatřit si finanční prostředky na nákup drogy. To souvisí s dalším nebezpečím, kterým je drogová závislost. Ta mnoho lidí doslova zotročí, a pak jsou zcela ovládáni touhou po droze. Bohužel se drogový problém často dotýká velmi mladých lidí, kteří pod vlivem špatného okolí snadno podlehnou pokušení drogu vyzkoušet, což je jen krůček od následné závislosti. Závislost pak vede snadno k počátku kriminální kariéry mladého člověka. Společenská závažnost vybraného tématu je dána především tím, že drogová scéna více či méně ovlivňuje život každého občana ČR. Částečně však tento vztah platí i obráceně. Většina občanů má někdy možnost alespoň minimálně přispět ke zlepšení, už jenom tím, že se jedinec stane pozitivním příkladem pro všechny ostatní. Drogový obchod i výroba jsou často ovládány velikými nadnárodními kartely. Jejich vysoce postavení činitelé se snaží pronikat do veřejných struktur, a to formou korupce i zastrašováním. Cílem jejich jednání je získat vliv na veřejné dění a upevnit tak pozici svého nelegálního podnikání. Pokud takový člověk pronikne do politiky, má okamžitě vliv na životy všech ostatních. 11
Struktura práce je vytvořena tak, aby i naprosto nezasvěcený čtenář postupně porozuměl hlavním aspektům popisovaného tématu. Jelikož je nyní ČR členem EU, je problém nastíněn i z evropského hlediska. Popis základních historických událostí je důležitý pro uvědomění si, že drogy trápí společnost již dlouhou dobu a nejde tedy o novodobý fenomén. Výroba a distribuce drog je nelegální, a proto je v práci stručně zmíněna i právní úprava problematiky drog. Zřejmě nejpodstatnější informace jsou popsány v rámci vývoje v ČR po rozdělení republiky, ke kterému došlo 1.1. 1993. Tato část popisuje celkovou situaci v ČR, kde bylo tehdy mnoho prázdných míst na drogovém trhu. Jejich zaplnění na sebe nenechalo dlouho čekat. Většina veřejnosti neměla pojem o tom, kam až může drogový problém narůst a jak rychle se to může stát. Někteří zástupci veřejnosti podcenili nebezpečnost tohoto tématu. Otázkou řešení se zabývá část práce věnovaná prevenci. Drogy jsou popsány též jako sociální problém, a to i z pohledu sociálních pracovníků, kteří se závislými lidmi každodenně přicházejí do styku. Předmětem zkoumání je jednak to, jak se změnilo roční množství zajištěných drog , dále jak se změnil počet pachatelů drogové trestné činnosti a postavení ČR v mezinárodním obchodu s drogami. Hlavní předpoklady práce jsou nárůst drogové trestné činnosti a nárůst množství drog, které se každoročně podaří zajistit. K ověření předpokladu slouží empirická část bakalářské práce, kde jsou představeny a zhodnoceny výsledky, kterých bylo dosaženo prostřednictvím analýzy oficiálních statistik a zpracováním informací vyplývajících z polo-strukturovaného rozhovoru s policisty a sociálními pracovníky.
12
TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU 1
Základní právní úprava drogové problematiky
v ČR a v EU 1.1
Historický vývoj
Na počátku 20. století se začaly objevovat první snahy o regulaci negativních dopadů drog na společnost v mezinárodním měřítku. Společnost národů tehdy vystupovala jako hlavní garant této mezinárodní spolupráce. V roce 1912 vznikla Haagská mezinárodní opiová konvence – Československo na ní přistoupilo podepsáním Versaillské smlouvy. Jednalo se o dohodu, že narkotické drogy (opium, morfium, kokain) se budou používat pouze k lékařským účelům. V roce 1925 byla v Ženevě sepsána Mezinárodní opiová úmluva – zavazovala vlády podávat stálému výboru statistické údaje o výrobě, vývozu a dovozu drog. V roce 1931 pak došlo opět v Ženevě ke sjednání Úmluvy o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek. Tyto 3 zmíněné smlouvy byly podkladem zákona č. 29 / 1938 Sb, který byl v předválečném Československu vyvrcholením úsilí proti zneužívání omamných látek. Jednalo se o tzv. opiový zákon. Každé společenské období mělo v souvislosti s drogami své specifické problémy. Každá nově vzniklá mezinárodní úmluva vystupující proti zneužívání a distribuci omamných látek pak byla pouze reakcí na tyto problémy, ve snaze jim do budoucna zabránit. Tyto smlouvy pak tvořily podklad pro zákony přijímané u nás.
13
V roce 1991 přistoupila ČSFR k Úmluvě OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Vyhlášeno ve sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 492/1991 Sb.
1.2
Stav po roce 1990
Trestní zákon č. 140/1961 Sb. obsahuje pojem “návyková látka.“ Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné, psychotropní a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Zahrnuje všechny druhy drog alkoholových i nealkoholových od klasických až po látky určené k technickému použití.
1.2.1 Držení a přechovávání drog Přechovávání drog je pokaždé protiprávní jednání. Jedná se o jakýkoliv způsob držení omamné a psychotropní látky nebo jedu bez patřičného povolení. Je - li množství takové látky uznáno jako větší než malé, ten, kdo látku v tomto množství přechovává, se tak dopouští trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ust. § 187 a trestního zákona. Pokud pro svoji spotřebu neoprávněně přechovává látku v množství, které je uznáno jako množství malé, dopouští se přestupku na úseku ochrany před alkoholizmem a jinými toxikomániemi podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. j) zákona o přestupcích. Malé množství přechovávané látky Toto množství není přesně určeno. Lze ho vymezit individuálně určenou denní dávkou, kterou konkrétní osoba pokrývá vlastní spotřebu. Orientační hodnoty omamných a psychotropních látek, které se vyskytují na drogové scéně nejčastěji. Hodnoty odpovídají znění ustanovení § 187a odst. 1 a 2 trestního zákona 14
Tabulka 1 Množství drog větší než malé.
Droga
Množství v gramech
Množství dávek
Heroin
0,15 g
cca 5 dávek
Morfin
0,30 g
cca 10 dávek
Methadon
0,30 g
cca 10 dávek
Kokain
0,25g
cca 5 dávek
Konopí
15 g
cca 10 dávek
Pryskyřice z konopí
10 g
cca 10 dávek
LSD
0,0005g
10 tripů
MDMA a homology
800 – 1000 mg
10 tablet
Amfetamin
0,50 g
cca 10 dávek
Matamfetamin
0,5 g
cca 10 dávek
Přestože se problematika drog projevuje nejvíce na vnitrostátní a regionální úrovni, jedná se o celospolečenský problém, který je nutné řešit na mezinárodní úrovni (Štáblová a kol. 1999, s. 54 – 61). Aktuální právní předpisy upravující nakládání s omamnými a psychotropními látkami Hlavními právními předpisy, které upravují nakládání s legálními a nelegálními drogami jsou zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů a zákon č. 167/1998 Sb., 15
o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Trestné činy spojené s držením, výrobou, nakládáním omamných a psychotropních látek, nedovoleným pěstováním, šířením toxikomanie apod. jsou obsaženy v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) v § 283 až § 288. Co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů je stanoveno v nařízení vlády č. 467/2009 Sb. ze dne 14. prosince 2009
.
1.3
Nový trestní zákoník 40/2009 Sb
Tato právní norma přinesla určitý posun v boji proti drogovému zločinu. Definuje přesně, co se rozumí pod pojmem návyková látka. Podle této definice patří mezi takové látky i ty, jenž mohou ovlivnit sociální chování člověka. V § 283 je definováno, co se považuje za nedovolenou výrobu a nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Je přímo napsáno, jaké tresty lze za uvedené jednání uložit. Mimo jiné může jít i o trest propadnutí majetku, což lze hodnotit v rámci potírání drogové zločinnosti velmi pozitivně. Podle tohoto paragrafu je i příprava uvedeného jednání trestná. V § 284 je definováno co je podle zákona přechovávání psychotropní a omamné látky a jaká hrozí trestní sazba za konkrétní porušení tohoto paragrafu. § 285 definuje nedovolené pěstování rostlin, které obsahují omamnou nebo psychotropní látku. Podle zákona je trestné pěstování jakékoliv rostliny obsahující výše uvedené látky v množství větším, než malém. V § 286 je upravena výroba a držení předmětu sloužícího k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky.
16
V rámci tohoto zákona byly zpřísněny tresty odnětí svobody za jeho porušení v některých bodech. Trestní sazba může přesáhnout i desetiletou hranici. Dále je zde možnost uložení peněžitého trestu či propadnutí majetku. Tato zpřísnění jsou považována za
potřebnou
změnu
v
oblasti
represivního
řešení
drogového
problému
ČR
( portal.gov.cz).
2
Charakteristika drogové scény v Evropě
2.1
Evropská spolupráce
Organizovaný zločin se každodenního života většiny lidí nedotýká. V tom je jeho jistá zákeřnost, jelikož ho tím pádem většina lidí nevnímá jako závažný problém a zločinecké organizace tak zůstávají lépe ukryty. Tyto organizace se plně soustředí pouze na své předem vytyčené cíle a do veřejného života pokud možno nezasahují. Kvalitu života lidí však ovlivňují a v případě obchodu s drogami to platí dvojnásobně. Podle zprávy Evropské unie o organizovaném zločinu (Lisabon, 1.6.2004) se dělící čára mezi legálním a nelegálním stává stále více nejasnou. Rozsah organizovaného zločinu v sobě zahrnuje jak tradiční skupiny s pyramidovou strukturou, tak i rodinné klany navázané na volně vznikající skupiny. Výroba drog a obchod s nimi zůstává nejčastější formou zločinnosti mezi organizacemi působícími v zemích EU. I v rámci unie však existují regionální rozdíly v návaznosti na organizovaný zločin. Itálie a Řecko jsou země, kde je trh s drogami ovládán skupinami Albánců. Ve Velké Británii hrají hlavní roli Jamajčané. V Nizozemsku, Belgii, Německu a Portugalsku dominují Maročané. V severních členských státech je trh ovládán skupinami z Estonska, Litvy a Ruska.
17
Vzájemná spolupráce mezi orgány, které mají na starost vymáhání práva, nabyla velikých rozměrů a její strategický význam stále roste. Základním kamenem této spolupráce bylo vytvoření Europolu, Eurojustu a Evropské tematické skupiny vedoucích policejních sborů. Díky tomu je možné lépe sdílet jednotlivě získané informace a celý proces vymáhání práva tak zefektivnit. Na drogovou scénu v Evropě mají největší vliv konopí a heroin
2.1.1 Konopí Konopí je nejrozšířenější drogou v Evropě. Podle odhadů byl v posledních letech počet jeho uživatelů 28,8 milionu, čili 5,3 % z celkové populace kontinentu. Nárůst v užívání konopí je v poslední době patrný ve všech evropských zemích. Zůstává tak nejrozšířenější drogou v EU. Konopí je narůstající společenský problém. Jeho sílící obliba je přímo spojena s jedním specifikem, které konopí má. Oproti ostatním drogám je konopí obhajováno pro své údajné zdravotní účinky. Mnoho společensky známých osobností i uznávaných autorit užívání konopí veřejně propaguje a nepřímo tak nabádá další, převážně mladé lidi, aby s jeho užíváním bez obav začali. Rovněž sílí snaha o jeho legalizaci. Pokud mladý člověk, který nemá ještě mnoho životních zkušeností, uslyší v médiích mluvit vzdělané lidi o konopí jako o něčem, co by mělo být legální, ovlivní to jistě jeho pohled na danou problematiku. Může pak snadno dojít k tomu, že tito mladí lidé podcení rizika, která jsou s užíváním konopí spojena.
18
2.1.2 Heroin Heroin je rovněž velmi rozšířený. Podle odhadů je jeho spotřeba v EU cca 135 tun ročně (Rada Evropské unie 10496/04, Cordrogue 44, Zpráva Dublinské skupiny pro východní Evropu). Nejčastější cestou heroinu do Evropy je Balkánská trasa. Ta má 3 hlavní větve •
Jižní – Turecko – Řecko – Albánie – Itálie
•
Střední – Bulharsko – Makedonie – Srbsko a Černá Hora – Chorvatsko – Slovinsko –
Itálie Severní •
Turecko – Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Rakousko
•
Turecko – Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Slovensko – ČESKÁ REPUBLIKA –
Německo •
Turecko – Bulharsko – Rumunsko – Ukrajina – Polsko – Německo
Obchod s heroinem v EU ovládají turecké zločinecké skupiny společně s rostoucím zapojením Albánců (za Albánce jsou považovány osoby, které se jako takové ztotožňují na základě své kultury, historie, jazyka, tradic a příbuzenství, bez ohledu na to zda žijí přímo v Albánii, Makedonii, Kosovu atd.). Albánci ovládají okolo 80 % obchodu s heroinem v severských zemích a zhruba 40 % v západoevropských zemích. Existuje souvislost mezi bohatou sklizní opiového máku v Afganistanu a zvýšenou spotřebou heroinu v Evropě.
19
V zemích EU je také vysoce rozšířená výroba amfetaminů a extáze. V západoevropských zemích se jejich spotřeba stabilizovala, ale ve východní části Evropy stále roste. V současné době je extáze druhou nejužívanější drogou v Evropě (EMCDDA: Výroční zpráva za rok 2005: Stav drogové problematiky v Evropě) (Štáblová, Brejcha. 2007, s. 11 – 16). Podle informačního centra OSN je v Evropě 3 300 000 závislých na heroinu (Závislost a my 2008).
2.2
Legislativní úprava v zemích EU
Jsou státy, které drogy ve své legislativě rozlišují na tvrdé – HARD a měkké – SOFT. Toto rozlišení je určeno schopností dané drogy vyvolat závislost. Mezi tyto státy patří Nizozemsko, Irsko, Itálie, Španělsko, Švédsko a Finsko. Velká Británie Státy, které takto drogy nerozlišují: Belgie, Dánsko, Francie, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Řecko. K těmto zemím se řadí i Česká republika. Každá země má k drogové problematice svůj vlastní přístup. Přísnost nebo naopak mírnost při postihu uživatelů drog je nutné posuzovat podle toho, jaké jsou v jednotlivých zemích zavedeny preventivně léčebná opatření. Léčba, ať už nařízená soudem, nebo dobrovolná, může nahrazovat některé trestní sankce. V některých zemích není možné nahradit trest léčbou. Irsko, Rakousko, Řecko a Španělsko mají zavedenu povinnou léčbu. Ta se však setkává s kritikou odborníků, především lékařů, kteří tvrdí, že úspěšná léčba se musí zakládat na vnitřním přesvědčení závislého člověka. Příklad některých rozdílů v represích za držení a prodej drog mezi jednotlivými státy Tabulka 2 Držení drog pro vlastní potřebu. 20
ZEMĚ EU
SANKCE
Španělsko
Není trestné
Irsko
Až 7 let trestu odnětí svobody
Tabulka 3 Obchod s drogami:
ZEMĚ EU
SANKCE
Rakousko
Do 5 let trestu odnětí svobody
Irsko
Měkké drogy až 7 let trestu odnětí svobody Tvrdé drogy až doživotí
Řecko
5 až 20 let trestu odnětí svobody i doživotí
(Štáblová a kol. 1999, s. 62 – 66) V zemích Evropské unie jsou rozšířené alternativní tresty, které často vykazují spíše terapeutický nebo sociální charakter. Velký rozdíl mezi jednotlivými zeměmi je v míře využívání těchto trestů. Obecně však soudy upřednostňují ukládání léčby a různých sociálních opatření, před trestem odnětí svobody. To vše platí pouze tehdy, jde - li o velmi malá množství drog a nejsou - li zde přitěžující okolnosti (Štáblová, Brejcha. 2007, s. 248).
21
3
Základní popis drogové scény v ČR
Nezákonný obchod s drogami již delší dobu představuje globální problém. Hraje svojí významnou roli v ekonomice i politice. Mezinárodní pohyb kapitálu, terorizmus, směna drog za zbraně, financování různých ozbrojených skupin penězi z prodeje drog, to všechno jsou faktory, které destabilizují vlády a ohrožují demokracii jako takovou. V moderním světě neexistuje jediná země, která by mohla říct, že se jí tento problém ani v nejmenším nedotýká. Po roce 1989 začalo v tehdejším Československu působit několik závažných rizikových faktorů. V obecné rovině se jednalo především o otevření hranic a s tím související strategickou polohu v Evropě. Dále zde působila celková liberalizace společnosti, změny v hodnotovém systému, výrazné změny ve státní ekonomice způsobené privatizací, nevyhovující legislativa. Toto všechno bylo ještě umocněno několika specifickými faktory. jednalo se o již rozvinutou bázi domácí výroby pervitinu, jenž umožnila rychlou transformaci na profesionální výrobu. Dále zde hrála významnou roli vysoká úroveň chemického a farmaceutického průmyslu, který vyráběl velké množství látek, které bylo možné zneužít při výrobě drog. Svojí roli také sehrálo otevření nových drogových cest do naší republiky z jihovýchodní oblasti, k němuž došlo především v roce 1995. Negativně působil také fakt, že do roku 1998 nebylo držení drogy nijak trestné a tresty za nedovolenou výrobu a obchod s drogami byly velmi nízké. Drogy se staly mezi mládeží trendem a navíc byly v této době relativně levné. Například v roce 1996 byla cena za 1g pervitinu 800 – 1000 Kč, 1g heroinu 400 – 800 Kč, 1g kokainu 1500 – 3000 Kč, 1 tableta extáze 300 – 500 Kč a 1 trip LSD 150 – 300 Kč. To zapříčinilo jednak rozšíření drog mezi širší spektrum populace, a také vznik drogové turistiky. V neposlední řadě sehrála svojí negativní roli také nedostatečná pozornost k tomuto tématu ze strany rodin a škol.
22
Po roce 1995 přibyly některé okolnosti, které “příznivě“ ovlivnily působení zločineckých skupin na území ČR. Například se jednalo o nedostatečné požadavky k uznání legálního pobytu cizinců na našem území, jednoduchost zakládání krycích firem a velmi nízké náklady na jejich provoz, praní peněz z drogových obchodů, které bylo téměř bezrizikové, ochota občanů ČR zapojit se do obchodu s drogami za relativně nízké finanční odměny. Svoji roli zde také hrála etnická soudržnost cizineckých skupin. V devadesátých letech se drogy rapidně rozšířily mezi běžnou populací. To si vynutilo pozornost represivních složek. Hlavním důvodem byl fakt, že drogy začaly negativně ovlivňovat přímo či nepřímo celou společnost. Příkladem byla každoročně se zvyšující potřeba zvýšit počet specializovaných zdravotnických zařízení, nebo rozšířit kapacity těch stávajících. To samé bylo možné pozorovat u kontaktních center, poraden různého typu a několika typů sociálních služeb pro drogově závislé. Do tohoto problému je možné zařadit i potřebu vyššího počtu policejních specialistů či celých specializovaných útvarů. Stav jako je tento si žádá jednak množství finančních prostředků, ale také dostatečný počet odborníků, které je potřeba vyškolit. To jsou zároveň úkoly obsažené v protidrogovém programu vlády ČR (usnesení vlády ČR č. 446/1993). V souvislosti s tímto usnesením zahájilo činnost Centrální pracoviště pro drogovou epidemiologii, jehož průzkumy ukazují každým rokem alarmující výsledky. Příklad: Z průzkumu tohoto pracoviště vyplývá, že v roce 1994 měla téměř jedna třetina středoškoláků zkušenost s drogou. V roce 1997 to bylo již více než 40 %. Z průzkumu tohoto pracoviště vyplývají mimo jiné dva nepříznivé údaje. Zatímco počet uživatelů drog během 4 let (1995 až 1998) narostl, jejich průměrný věk se snížil.
23
Zcela alarmující jsou pak informace o věku, kdy dochází k prvnímu užití drogy. V roce 1995 začalo s užíváním drog 8,8 % problémových uživatelů již od 15. roku věku. V roce 1998 začalo s drogami 12,7 % problémových uživatelů již před 15. rokem. I zde se tedy jedná o negativní nárůst. Významný společenský problém představuje nárůst v oblasti šíření virových hepatitid, na nichž se významně podílejí injekční uživatelé. Jedná se zejména o hepatitidy typu C, kde podíl uživatelů drog představoval 36,3 % celkově nemocných, v roce 1998 to bylo již 61 %. Co se týká šíření viru HIV, není situace tak vážná jako v předchozím případě. Celková situace začínala být vážná již v letech 1993 až 1994. V tomto období nabírala trestná činnost spojená s drogami výrazných rysů. Jedním z vážných problémů byl nárůst výroby a distribuce pervitinu, za účelem uplatnění této drogy na zahraničních trzích. To vše bylo v rukou českých skupin. Do tranzitu drog, hlavně heroinu jsou pak nejvíce zapojeni Kosovští Albánci, postupně však narůstá i české zastoupení. Zbytek drogové scény doplňují Češi z řad bývalých emigrantů, Jihoameričané, občané států bývalé Jugoslávie a příslušníci některých afrických zemí. Roste disciplína a organizovanost drogových skupin, objevují se snahy o proniknutí do bezpečnostních složek a celkové snahy o provázání se státní mocí. Rostoucí liberalizace společnosti, zmezinárodnění sociálních i obchodních vztahů, podpora a rozšiřování bezhotovostních platebních styků pouze pomáhají k nárůstu organizovanosti mezinárodního obchodu s drogami v ČR. Již dnes je možné pozorovat rozdělení vlivu mezi jednotlivé etnické skupiny (Štáblová a kol. 1999, s. 5, 6, 7, 49).
24
Po roce 1989 byl zaznamenán skokový nárůst problémů spojených s nezákonnou výrobou, distribucí a konzumací drog, vyvolaný zejména otevřením hranic a vnesením negativních fenoménů spojených s drogami (organizovaný zločin, praní špinavých peněz, dovoz drog). (Kuchta, aj. 2005). V České republice se objevilo několik drogových trendů, které neustále narůstají a oslovují zejména adolescenty. Jedná se o konzumaci marihuany a hašiše – tento faktor je umocněn prudkým nárůstem tuzemské produkce kanabisu. Dalším významným trendem je rozšíření, a tím i zpřístupnění, pervitinu. Český drogový trh postupně mění svojí strukturu. Zvyšuje se počet prodejců i jejich odběratelů. Lze koupit drogy ze zahraniční, ale i tuzemské produkce. ČR byla dříve převážně tranzitní zemí. Postupně se z ní stala jedna z cílových zemí pro odbyt drog. Dnes jsou na drogové scéně zastoupeny všechny známé druhy drog. Nejužívanějšími jsou konopné produkty, LSD ve formě tripů, extáze a halucinogeny (Kuchta, aj. Praha, 2005 s. 440).
3.1
Cesta kokainu a role ČR
Díky své geografické poloze, byla od otevření hranic v roce 1990 ČR vyhledávaným cílem nadnárodních drogových kartelů, které zde zřizovaly svá překladiště drog. V případě překladišť se mnohdy jednalo o kokain, který byl určen pro evropský trh. Šéf Národní protidrogové centrály uvedl, že je velmi složité odhadnout, jaké množství kokainu putuje přes ČR. Zdrojem pevných dat jsou pouze případy, kdy se podařilo drogu zadržet. Pro představu jaký byl v obchodu s kokainem nárůst lze zmínit konkrétní čísla z let 1992 až 1995. V letech 1992 – 1993 bylo v ČR zadrženo cca 4,5 kg kokainu. V roce 1994 to bylo 29 kg a v roce 1995 se jednalo již o 50 kg.
25
V roce 1993 byla v Německu odhalena organizace obchodníků s kokainem. Její hlavou byl kolumbijský emigrant García Escobar. Tato skupina byla napojena na obchodníky z Německa, Francie a Itálie. Od roku 1990 skupina propašovala do Německa 2 tuny kokainu a 8 tun marihuany. Kokain putoval do evropských přístavů a odtud v kamionech převážně do ČR. Zde se třídil do menších balíčků a rozvážel dál směrem k cílovým odběratelům. Významným dopravním uzlem bylo také letiště Praha-Ruzyně. Například v roce 1994 zde bylo v průběhu roku odhaleno 8 případů pašování kokainu, 6 záchytů hašiše a heroinu, 2 větší zásilky marihuany. V roce 1995 bylo zaznamenáno již 25 případů pašování kokainu. Přestože kokain nepatří v ČR z hlediska spotřeby mezi časté drogy, jedná se o strategické zboží pro mezinárodní obchod s drogami. Pro drogové kartely je zajímavý především svojí cenou. Jedná se o drahou a exkluzivní drogu. ČR se tento problém týká především tím, že v mezinárodním obchodu slouží jako dopravní uzel. Samozřejmě, že i zde si našel své zákazníky a stal se žádaným především u bohatší klientely.
3.2
Vývoj drogového spektra v ČR
Zájem o drogy byl v ČR obrovský již od začátku 90. let. Z minulé doby přetrvalo zneužívání léků, především se jednalo o hypnotika a sedativa. Na toxikomanské scéně byl stálý zájem i o analgetika a primární opiáty, které původně měly sloužit k potlačování bolesti. Častým jevem bylo, že pacienti si stěžovali na ohromné bolesti, ale ve skutečnosti již žádnými netrpěli. Uvedená léčiva mají často vysoký stupeň návykovosti a toto bylo následkem (Nožina, 1997).
26
Již v první polovině devadesátých let se objevil trend, kdy o prvenství soupeřil pervitin a heroin. V roce 1994 byl zaznamenán nárůst prvokonzumentů heroinu. Podle zdravotnických údajů se jednalo o nárůst ve výši 200%. V některých lokalitách se heroin svou oblíbeností zcela vyrovnal české nejoblíbenější droze, pervitinu. To vše lze považovat za výsledek snahy mezinárodních obchodníků s heroinem vytvořit v ČR síť závislých lidí, kteří následně udělají cokoliv pro kohokoliv, aby dostali svojí dávku. Tento fenomén je jedním z nebezpečných faktorů, které s sebou drogová scéna přináší. Větší zločinecké organizace si tak vytvářejí lidské zdroje, které následně využívají na různé riskantní úkoly a podřadnější práci. V této souvislosti jsou páchány trestné činy, označené jako drogové, přestože konkrétní čin nemusí s drogami přímo souviset. Stále platí, že nejfrekventovanější jsou mezi obyvateli konopné drogy (především díky jejich snadné dostupnosti), dále pak pervitin a nárazově heroin (NPC, 1994)
3.3
Události, které měly vliv na vývoj drogové scény v ČR
– operace NPC, (úpravy zákonů, nástup cizojazyčných skupin na českou drogovou scénu) Drogová scéna má od roku 1990 stále rostoucí charakter. Narůstá jak celkový objem obchodu s drogami, tak i počet uživatelů drog. Ze statistik lze vyčíst, že se zvyšuje i počet trestných činů, spáchaných v souvislosti s drogovou scénou. Výraznou roli zde hraje stát a jeho protidrogová politika. V oblasti přímého boje proti drogové trestné činnosti sehrála patrně nejvýznamnější roli již v devadesátých letech Národní protidrogová centrála (NPC).
27
3.3.1
Národní protidrogová centrála
Národní protidrogová centrála vznikla v roce 1995 v rámci reorganizace kriminální policie, konkrétně z tehdejšího odboru drog. NPC je součástí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Služby kriminální policie – Policie České republiky. Jedná se o vrcholný výkonný, analytický, metodický a koordinační útvar Policie České republiky, jehož cílem je působení v oblasti potírání drogové kriminality (Nožina, aj. 1995, s. 32, 33, 34, 46). Video-prezentace NPC V rozmezí let 1993 – 2000 ukončila NPC 929 operací při nichž bylo zatčeno 1557 pachatelů (251 z nich byli cizinci). Celkově byli obviněni ze spáchání 2411 TČ. Zajištěno bylo cca 98t drog. Dále bylo zlikvidováno 120 laboratoří a 45 varen pervitinu (to vše na území ČR). V období od roku 1993 – 2006 ukončila NPC 1340 operací. Bylo při nich zatčeno celkem 2575 osob, z čehož bylo 515 cizinců. Celkový objem zadržených drog představoval 13 tun. Dále bylo zadrženo 93 000 tablet extáze. Bylo zlikvidována 1 laboratoř na výrobu extáze a dále pak 126 laboratoří na výrobu pervitinu (Závislosti a my 2006). Otázkou zůstává, jaké množství drog bylo ve stejném období úspěšně vyrobeno a dále distribuováno bez povšimnutí státních složek.
28
Podle Jiřího Komorouse je rozhodujícím faktorem řešení drogové problematiky zaměření se na oblast poptávky. Tato teze se opírá o skutečnosti známé z běžného tržního prostředí, kde platí jasné pravidlo: „Není - li po produktu dostatečná poptávka, nikomu se nevyplatí takový produkt vyrábět či dovážet“. Je nutné si uvědomit, že drogy jsou z tržního pohledu obyčejná komodita a platí pro ně stejné zákony neviditelné ruky trhu jako pro kterýkoliv jiný druh zboží. V okamžiku, kdy se podaří vytvořit nevýhodné tržní podmínky pro obchod s drogami, drogový problém se pravděpodobně značně utlumí sám. () Operace „Pudr“ 1995 Policejní zásah v továrně na extázi s cílem zadržet podezřelé osoby, které tvořili celkem 8 členný gang výrobců této drogy. Tento gang si pronajal rodinný dům v obci Jirčany u Prahy za účelem vybudovat zde velkokapacitní výrobnu extáze, kterou měli dále prodávat. Gang tvořili zkušení profesionálové v oblasti výroby a distribuce drog a také vysokoškolsky vzdělaní chemici. 1.6.1995 – Dochází k provedení zásahu. 3 Nizozemci a 2 Češi jsou zadrženi na místě, 3 zbývající členové skupiny zadrženi současně na jiných místech ČR. Kapacita továrny - denní produkce = 340 000 tablet extáze. To odpovídá dennímu zisku řádově v milionech Kč. Jiří Komorous potvrdil, že během devadesátých let bylo provedeno několik set takovýchto
operací.
Pudr
patřil
svým
rozsahem
k
jedné
()
29
z
největších.
3.4
Působení cizojazyčných skupin v ČR
Vzhledem k historickému vývoji žilo do roku 1989 na území tehdejšího Československa mnohem méně cizinců, než je tomu dnes. Kromě romského etnika nepatřila kriminalita etnických menšin mezi zásadní problémy, a proto i její řešení nebylo právě aktuální. V roce 1990 došlo k otevření státních hranic a mnoho věcí se tak změnilo. Počet cizinců pobývajících na území státu vzrostl. Jednalo se o cizince z řad turistů, emigrantů i nelegálních přistěhovalců. Dále zde byli lidé, kteří přišli do Československa (od 1. 1. 1993 Česká republika) za prací, a to jak v dělnických profesích, tak i jako podnikatelé, kteří zde založili své firmy. V případě cizinců, kteří byli a jsou na území ČR nelegálně, však nelze odhadnout, o jaké množství lidí se jedná. Vstupem ČR do EU došlo k dalšímu uvolnění v oblasti pohybu osob přes státní hranici i v oblasti podnikání a trvalého pobytu cizinců v ČR. To vedlo jen k pokračování výše uvedeného trendu. Vstupem do EU se také zvýšila konkurence na trhu práce. Mnoho členů majoritní společnosti se tak cítí být více ohroženo sociálním vyloučením. Mají pocit, že cizinci zabírají volná pracovní místa a stát jen přihlíží. To vede ke xenofobnímu uvažování, to pak následně může zvýšit riziko sociálního vyloučení mnoha etnických skupin obyvatelstva. Sociální vyloučení je samo o sobě významný kriminogenní faktor a zvyšuje riziko, že se tito lidé zapojí do kriminálních aktivit, které jiní členové vyloučeného etnika již provozují. Vzniká tak začarovaný kruh. Otevřením státních hranic došlo také k vytvoření prostoru pro organizovaný mezinárodní zločin. Jelikož obchod s drogami má nadnárodní charakter, bylo jen otázkou krátké doby, kdy mezinárodní drogové kartely využijí české území k rozšíření svých podnikatelských aktivit. Takové obchody pak logicky provozují příslušníci etnik, kde má konkrétní kartel svůj původ, ale i další národnosti, které tradičně s danými kartely spolupracují především v oblasti transportu drog do jednotlivých evropských zemí. V neposlední řadě jsou pak zapojeni i Češi.
30
Hlavními zdroji informací o této problematice jsou oficiální statistiky Ministerstva spravedlnosti a Policie ČR. V případě kriminality cizinců mají tyto statistiky své specifické faktory, které je nutné brát v úvahu. Důležitým faktem je například to, že za cizince je považován pouze člověk, který nemá české státní občanství. Pokud jde o cizince, který již občanství získal, není již považován za cizince, nýbrž je již občanem České republiky. Bude - li se tedy statistika týkat obchodu s heroinem, kdy dojde k odsouzení členů albánské narkomafie, ale všichni tito lidé již budou mít české občanství, ve statistice se bude jednat o kriminalitu českých občanů a nikoli cizinců žijících na českém území. Taková statistika je pak zavádějící. Hlavním důvodem této skutečnosti je hrozba diskriminace takovýchto cizinců. Další skutečnost je ta, že většina cizinců žije ve větších městech, kde je všeobecně i vyšší kriminalita. Tím klesá objektivnost získaných informací. Podle kvalifikovaných odhadů odborníků, kteří se zabývali poměrem domácích a mezinárodních skupin organizovaného zločinu od roku 1993, vyjma rok 1995, je podíl mezinárodních skupin na organizované trestné činnosti v ČR více jak 50% (kromě roku 1996). Nutno připomenout, že mezinárodní organizovaný zločin se více či méně dotýká obchodu s drogami (Kuchta, aj. 2005, s. 309 – 311). Rok 1997 je významný především tím, že se ČR v tomto roce stala centrem organizátorů mezinárodního obchodu s drogami, hlavně pak s heroinem. Jednalo se hlavně o Kosovské Albánce. Vlastní přeprava zásilek se již prováděla pomocí najatých kurýrů a organizátor tak s drogou vůbec nepřišel do kontaktu. Díky tomu bylo velmi ztíženo případné dokazování trestné činnosti (NPC, 1997)
31
S výrobou a distribucí drog jsou v ČR často spojována dvě etnika. Konkrétně se jedná o Romy a Vietnamce. V tomto případě se jedná především o pervitin a marihuanové drogy. Pravděpodobně nejsilněji tato dvě etnika působí na drogové scéně v oblasti Chebska. U Vietnamců jde nejčastěji o provoz pěstíren marihuany i o varny pervitinu. Romové se častěji podílejí na distribuci zmíněných typů drog. Další oblastí, kde je tento problém silně zastoupen, je Ústecký kraj (Vlada.cz, 2009). Podle státní příslušnosti se na drogové zločinnosti v ČR nejvýznaměji podílejí Vietnamci a na druhém místě občané Slovenska. V roce 2006 bylo evidováno 33 pachatelů drogové trestné činnosti vietnamské národnosti a 22 slovenské národnosti. V roce 2012 šlo již o 991 pachatelů vietnamské národnosti a 176 pachatelů slovenské národnosti. Z hlediska státní příslušnosti tvořili i v roce 2012 občané Slovenska druhou nejzastoupenější skupinu pachatelů u nás. První zůstávají pachatelé vietnamské národnosti s tím, že jejich poměr vůči ostatním cizojazyčným skupinám stále narůstá (NPC 2012).
3.4.1 Organizovaný zločin v ČR Organizovaný zločin je v České republice záležitostí především zahraničních skupin. Nejčastěji se jedná o skupiny ze zemí bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie (v tomto případě jde hlavně o Kosovské Albánce) Bulharska, Číny a Vietnamu. V menší míře jsou zapojeny i skupiny z jiných zemí. Mezi členy těchto skupin lze najít i občany ČR. Náplní jejich role je hlavě získávání kontaktů, poskytování právních služeb apod. Jedná se o jakési poradce či průvodce především díky jejich znalosti domácího prostředí. Hlavními oblastmi zájmu těchto skupin jsou korupce, nájemné vraždy, nelegální zaměstnávání, obchod s lidmi, prostituce, obchod se zbraněmi, finanční kriminalita a výroba a distribuce drog (Sochůrek, 2009, s. 65)
32
Je potřeba si uvědomit, že všechny výše uvedené oblasti zločinu více či méně souvisejí s drogovou kriminalitou. Jedná se o propojenou síť různých zločineckých organizací, pro které je výroba a distribuce drog důležitým zdrojem finančních prostředků. Vytvoření prodejní a výrobní sítě pro tyto organizace představuje nemalé vstupní náklady. Čistě z ekonomického hlediska jde o podnikání jako jakékoliv jiné a tak je samozřejmé, že se tato organizace bude snažit veškeré náklady co nejdříve pokrýt. K tomu je zapotřebí, aby výroba a následná distribuce drog fungovaly dlouhodobě. K zabezpečení svých investic použije taková organizace vše, co má a v případě ohrožení investice se dopustí jakéhokoliv z výše uvedených zločinů.
3.5
Shrnutí vyplývající z výročních zpráv NPC
Rok 1996 byl podle doložených údajů rokem nárůstu všech problémových ukazatelů. Konkrétně se jedná o zapojení občanů ČR do mezinárodního obchodu s drogami, nárůst problémových uživatelů, nárůst počtu občanů ČR trestně stíhaných za drogovou kriminalitu doma i v zahraničí. Lze tento trend považovat za ukazatel pravděpodobného dalšího vývoje (NPC, 1996). Z pozdějších statistik vyplývá, že byl předchozí předpoklad správný. Česká drogová scéna prochází neustálým vývojem. Oproti dřívějšku ustupuje národnostní hledisko pachatelů drogové trestné činnosti spíše do pozadí a nastupují velké zločinecké konglomeráty. V praxi to znamená, že dřívější konkurenční zločinecké skupiny se dnes stávají spojenci a v rámci těchto konglomerátů se sdružují. Pro boj s drogovou kriminalitou to představuje ztížené podmínky, na které musí represivní složky operativně reagovat.
33
Velmi závažným problémem z hlediska své společenské nebezpečnosti je výroba metamfetaminu. Jako základní surovina zde slouží pseudoefedrin, který je obsažen i v běžně dostupných lécích jako například Nurofen, Paralen a Modafen. Vzhledem k volné dostupnosti uvedených léků je stav na české drogové scéně alarmující. Ve většině odhalených případů výroby metamfetaminu použili výrobci jako zdroj potřebných látek právě výše uvedené léky. V ČR je stále velmi silný trend zneužívání konopných produktů. Zdravotní i sociální nebezpečnost tohoto trendu je neustále silně podceňována. Lze to považovat za důsledek celospolečenského klimatu v ČR. Ten je tvořen a podporován postojem většiny sdělovacích prostředků i mnoha veřejně činnými osobami. Jejich veřejně prezentované názory vedou k podceňování a zlehčování negativních účinků těchto produktů, tedy především marihuany a hašiše. Výsledkem je zvyšující se poptávka a tím i nárůst v oblasti pěstování marihuany tuzemskými pěstiteli. Výrazně narůstá zneužívaní a nelegální distribuce subutexu. Zpravidla probíhá distribuce tak, že osoba, která dostane subutex na lékařský předpis, jej dále prodává po jednotlivých tabletách dalším uživatelům za několikanásobně vyšší cenu. Ve většině krajů se zvyšuje poptávka po kokainu, který je zároveň nejdražší drogou. Stále častěji se objevují drogy velmi nízké kvality. U heroinu se množství účinné látky pohybuje okolo 5% až 10%. Na začátku devadesátých let byla tato koncentrace i 70%. Přibývá pachatelů původem ze zemí bývalé Jugoslávie. Jejich hlavní činností je nelegální dovoz efedrinu z Balkánu a následná výroba metamfetaminu. Ten pak dále distribuují nejčastěji do Spolkové republiky Německo.
34
Po vstupu ČR do EU dochází k uvolnění hraničních kontrol. V důsledku toho narůstá tzv. drogová turistika, například vývoz metamfetaminu do Německa v jednotlivých dávkách, či dovážení extáze původem z Nizozemí. Pachatelé drogové trestné činnosti jsou stále zkušenější a neustále rafinovanější. Díky jejich předchozím trestním stíhání mají stále větší povědomí o způsobu práce policie a je tak stále těžší jejich trestnou činnost odhalit a prokázat u soudu (Závislost a my 2006).
3.5.1 Drogy a taneční scéna Určité oblasti taneční scény navštěvuje specifická skupina mladých lidí. Jedná se především o techno-párty a jim podobné akce. Je všeobecně známé, že mezi touto hudbou a drogami existuje přímý vztah. Ne náhodou se ve společnosti objevuje termín „taneční drogy“. Do skupiny tanečních drog lze zařadit extázi a konopné drogy. Ty v populaci technařů představují významnou část jejich celkového životního stylu. Proběhlo již několik výzkumů této oblasti zneužívání drog a jejich výsledky často ukázaly, že klasické taneční drogy na této scéně sice dominují, ale jinak je taneční drogová kultura mnohem složitější. Většina uživatelů drog z řad návštěvníků techno-párty kombinuje více drog dohromady společně s alkoholem a nikotinem. Taneční scéna je zvláštní subkultura, která nahlíží na drogy jako na nedílnou součást svého životního stylu. Existují i názory, že techno-hudba je tvořena s ohledem na to, že většina jejích budoucích posluchačů bude pod vlivem nějaké drogy. Protidrogová prevence na taneční scéně se potýká s několika významnými překážkami. Proběhlo mnoho pokusů o účinnou intervenci v dané oblasti, ale neexistují žádné spolehlivé záznamy o tom, jak přesně intervence probíhala a jak byla či nebyla úspěšná. Chybí tedy jakýsi odrazový můstek pro moderní a účinnou strategii, která by vedla k omezení užívání drog na taneční scéně.
35
Nebezpečí této oblasti spočívá mimo jiné v tom, že se jedná o druh kultury mladých lidí. Ten působí masově a tak oslovuje mnoho potencionálních uživatelů. V období od roku 1998 do roku 2000 se Praha účastnila evropského výzkumu, který sledoval užívání drog v řadách evropské velkoměstské mládeže, navštěvující techno-párty. (Drug Affinity Amongst Youths with in the Techno Party Scene in European Metropolies). Výsledné informace – účastníci techno-párty mají výrazně větší sklony k užívání drog než jejich ostatní vrstevníci. Více jak dvě třetiny příznivců techno-hudby přiznalo zkušenosti s konopnými drogami. Zhruba polovina přiznala konzumaci extáze a třetina hovořila o zkušenostech s amfetaminy, halucinogeny nebo kokainem (Csémy, aj. 2000). U generace lidí ve věku 15 – 19 let je běžná touha po nových zkušenostech. Tito lidé jsou v mnoha oblastech fascinováni vším, co představuje překročení dosavadních mantinelů, ať už jde o vztahy, vzdělání či zábavu. Právě touha po nových zkušenostech je častým důvodem, proč mladý člověk sáhne poprvé po droze. Experimentování s drogami je v této věkové skupině módní záležitostí. Mladí lidé tímto způsobem demonstrují svojí nezávislost a paradoxně se pak stávají plně závislými právě na drogách. Nejčastěji se jedná o drogy syntetické jako je LSD a extáze. Jde o takzvaně diskotékové drogy. Vlivem železné opony dorazil tento životní styl do ČR s určitým zpožděním, jeho vývoj je však o to intenzivnější. S drogami přišlo podle dosavadních průzkumů do styku 34% středoškoláků, 6% mladých lidí alespoň jednou vyzkoušelo heroin či pervitin, 90% pražských uživatelů heroinu si jej aplikuje nitrožilně (NPC, 1995).
36
Taneční scéna je tedy všeobecně místem, kde se lidé snadno s drogami setkají a mnozí ji také z tohoto důvodu vyhledávají. Je proto nutné preventivně působit na základních školách a připravit mladé lidi na to, co je při jejich brzkých cestách za zábavou může potkat. Nemusí být řeč jen o tvrdých drogách. Za vstupní drogy se považuje i alkohol a cigarety. Tyto dvě věci představují rafinované nebezpečí jak svojí všeobecnou tolerovaností (dělá to přece skoro každý), tak i nižší škodlivostí pro lidský organizmus (z hlediska poškození zdraví při běžné denní dávce). Nebezpečí závislosti je zde ale také a může vést k pokušení zkusit další drogy, tvrdší, jejichž negativní dopady jedinec pocítí rychleji, než u alkoholu a cigaret.
4
Sociální podmínky ovlivňující drogovou scénu
V dnešní době vzniká nový fenomén v podobě míst, která se nazývají sociálně vyloučené lokality. V ČR je tento pojem často spojován s Romy, kteří většinou v těchto lokalitách žijí a tvoří zde drtivou část obyvatel. Sociální vyloučení je považováno za kriminogenní faktor a samozřejmě se netýká pouze Romů. Všeobecně jsou však v této souvislosti považováni za nejohroženější etnikum.
4.1.1 Kriminalizace chudoby Podle Jana Kellera lze vidět podobnost dnešních sociálních problémů v problémech evropské společnosti v 19. století. Již tehdy bylo na osoby (dnes bychom řekli sociálně vyloučené) nahlíženo jako na podtřídu, která představuje nebezpečný živel přímo spojený se sociální patologií a stále se pohybující na hranici zločinu. Společné faktory zde představuje nepravidelná a špatně placená práce a občasný při-výdělek spácháním nějakého zločinu. Většina takových lidí v dané době žila na hraně zákona. Byla to jejich forma přežití.
37
4.1.2 Staronová sociální rizika Podle Paugamovy koncepce tří typů chudoby rozlišujeme chudobu integrující, která je dnes viditelná v zaostalých zemích a vyznačuje se tím, že chudá je téměř celá společnost. Lidé si zde často zajišťují přežití pomocí nelegálních obchodů (velmi často s drogami) V zemích Jižní Ameriky to jsou v podstatě dělníci narkomafií. Dalším typem je chudoba marginální. Ta nastupuje v době, kdy celá společnost ekonomicky velmi prudce roste a nechává za sebou malé množství jedinců, kteří nezvládnou, či nemohou situaci využít. Poslední je chudoba diskvalifikující. Je problémem postindustriální společnosti a často důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti. Specifikem dnešní doby je stigmatizace obětí chudoby, kdy se většinová společnost snaží vyvolat v chudých pocit, že si za svojí situaci mohou pouze oni sami. Lze tedy říct, že současná sociální rizika jsou vlastně běžná tržní rizika, která pouze zmasověla a jejich působení není ze strany státu účinně pojištěné. Jsou dávána za vinu jejich obětem a tím se odvádí pozornost od těch, kteří možná nesou větší podíl viny (Keller, 2011, s. 147 – 155). Ve zmíněných typech lokalit je dnes častý způsob nelegální obživy právě výroba či distribuce drog. Sociálně vyloučená lokalita má pro výrobu či uskladnění drog hned několik výhod. Většinou se jedná o odlehlé části měst, kde není mnoho potenciálních svědků. Další výhodou je uzavřenost místní komunity. Lidé zde žijí ve vlastní společnosti s vlastními zvyky a pravidly. Každý nově příchozí člověk je velice nápadný a tak je obtížné mezi potenciální distributory či výrobce drog proniknout. Taková komunita také drží při sobě a tak je složité získat od místních jakékoliv informace, které by pomohly výrobnu drog objevit a pachatele usvědčit. Tyto faktory také zvyšují ohroženost obyvatel dané lokality v oblasti zneužívání a následné závislosti na drogách (informace vyplývající z rozhovoru s příslušníky PČR mající z daných lokalit osobní zkušenosti).
38
4.1.3 Další sociální faktory Vliv rodiny je podstatný i v této oblasti. Pokud je některý ze členů rodiny drogově závislý, je zde zvýšené riziko vzniku závislosti i u dalších členů této rodiny. Riziko také zvyšují nepřiměřené nároky, které jsou na dítě kladeny. Svět drog pak může pro takové dítě být jakýmsi únikem do světa, kde nalezne klid, kterého se mu v přirozeném prostředí nedostává. Vliv skupiny vrstevníků je rovněž velmi nebezpečný. Je - li mezi nimi závislost rozšířená, může negativně působit na další členy dané sociální skupiny. To se týká i výroby a distribuce drog. Pokud se toto bude v určité skupině vrstevníků běžně dít, mohou mít i nezúčastnění členové skupiny časem pocit, že se jedná o běžný způsob života. Dalším rizikem je partnerský vztah, kde je jeden z partnerů závislý. Snadněji se problém přenese i na druhého. Je zde i skutečnost, že drogová závislost bývá často i příčinou rozpadu partnerství (Kuchta, aj. 2005, s. 445, 446).
5
Prevence
Účinná forma prevence znamená působení jak na straně poptávky, tak i nabídky. Jako významný faktor se v omezení nabídky i poptávky projevila rozvíjející se mezinárodní spolupráce realizovaná jak formou společných pracovních týmů, školení, odborníků, stáží, tak i formou moderního technického vybavení. Jedná se o realizaci na úrovni OSN, Rady Evropy, Evropské Unie, Interpolu a Europolu. Dalším bodem jsou mezinárodní dohody uvnitř těchto seskupení. Vlastní slovo prevence pochází z latinského výrazu praeventus – zákrok předem
39
Prevence je v souvislosti s prodejem a užíváním drog velmi často diskutované téma. O důležitosti prevence svědčí i množství odborných publikací, které se tomuto tématu věnují. Problémem však zůstává široké spektrum navrhovaných řešení a nejednotný názor společnosti na to, co je účinná prevence a co pouze plýtvání penězi. Existuje mnoho názorových směrů na to, jak s drogovou problematikou bojovat. Zatím se však nedaří nalézt účinnou shodu. Každoročně je vyčleněno nemalé množství finančních prostředků ze státního rozpočtu na realizaci prevence. Jejich následné využívání vychází z vládní koncepce prevence, což je např. Návrh programu sociální prevence, Koncepce a program protidrogové politiky vlády České republiky, Koncepce a program prevence kriminality. Tyto základní dokumenty jsou dále rozpracovány do konkrétních preventivních programů. Konkrétní projekty jsou zaměřeny na řešení již definovaného problému. Dochází tak k působení na vytipované skupiny lidí. Problém je, že při důkladnějším prozkoumání takových projektů, lze zjistit, že většina z nich je vytvořena tak, aby řešily již vzniklý problém, místo toho, aby pomohly problémům předcházet. Z medicínského pohledu je prevence soubor opatření, která mají zabránit onemocnění. Z hlediska práva jde o legislativní opatření, které má chránit společnost před nežádoucím konkrétním jednáním jednotlivců či skupin obyvatelstva.
5.1
Základní principy prevence
Komplexnost Rozumí se tím komplexní preventivní působení, které má složku kognitivní, emocionální a sociální. Člověk je biopsychosociální bytost a tak je v rámci co nejvyšší účinnosti nutné, aby preventivní působení zasáhlo každou z těchto oblastí. 40
Působení od nejútlejšího věku V každém vývojovém období dítěte a adolescenta je typické určité chování a jednání. V rámci preventivního působení, by se mělo s tímto faktem počítat. Konkrétní působení lze členit podle následujících věkových kategorií. Do 3 let, do 6 let, do 12 let, do 18 let a výše. Ve věku do 3 let začíná tzv. období jáství. Dítě vnímá samo sebe a potřebuje bezpečné a klidné prostředí, které by umožnilo jeho pevné zakotvení. Do 6 let vnímá dítě své rodiče jako ty nejbližší osoby a zároveň jako nejvyšší autoritu. Jejich chování je pro dítě absolutním vzorem. Zde by mělo začít informování dítěte o věcech, které jsou nebezpečné. Začíná se tak s prevencí proti nežádoucím jevům. Do 12 let začíná porovnávat získané informace s realitou. Hodnotí svět černobíle a unáhleně. Na vše chce okamžité vysvětlení. mělo by tedy dostávat odpovědi vždy, když o ně žádá, a to od svých rodičů nebo jiných autorit. Jinak si odpovědi opatří kdekoliv jinde – nejčastěji u svých vrstevníků. Tam je pak ukryté riziko, jaké tyto odpovědi budou. Do 18 let je člověk v období vzdoru. Zde je důležitá láska, trpělivost a pochopení ze strany jeho blízkých. Tento věk je kritický pro prvotní zkušenost s OPL. Člověk v tomto období potřebuje motivovat ve svých životních cílech a v získávání zdravé sebedůvěry. Je přecitlivělý a velice vnímavý k různým psychickým změnám. Drogu snadno vnímá jako únik od všech trápení, která náhle provázejí jeho život.
41
Působení příkladem jedná se o to, že mladí lidé hledají ve svém okolí vzory lidí, se kterými se chtějí ztotožnit. Mohou to být jak rodinní příslušníci, tak i veřejně známé osobnosti. Jsou - li tito lidé dobrým příkladem, jedná se o velmi účinné preventivní působení. Celebrity pyšnící se veřejně svým kladným postojem k drogám, jistě jako dobrý příklad nepůsobí. Bohužel je dnes tento trend moderní a v rámci postupující liberalizace společnosti je obtížné nějaké pozitivní příklady vůbec najít. Mladí lidé jsou velmi náchylní k přejímání názorů a postojů úspěšných lidí. V prostředí, kde je běžné, že hudební interpreti se nestydí zmiňovat v textech svých písní své drogové zkušenosti, je složité tyto mladé lidi přesvědčit o tom, že drogy život člověka ničí. Tento efekt přejímání názorů by však musel stejně fungovat i obráceně. Dlouhodobé působení Prevence je nekončící proces, jehož výsledky jsou vidět až s časovým odstupem. Proto je důležitý průběžný monitoring toho co je účinné a co ne. Na základě dlouhodobých poznatků je pak možné preventivní programy efektivně měnit.
5.2
Druhy prevence
Primární Svým zaměřením je orientována na širokou populaci. Směřuje především do budoucna. Hlavním cílem je předejít vzniku nežádoucích jevů. K naplnění tohoto cíle využívá masmédia. Jejich prostřednictvím je oslovena široká veřejnost. Je zde snaha o vytvoření žádoucího společenského klimatu. Dále se využívá práce výchovně vzdělávacích zařízení a také působení legislativy. Jedním ze základních pilířů je pak vytvoření takového prostředí, které nebude pro obchod s drogami a jejich zneužívání příznivé. Důležité je působení od velmi nízkého věku. 42
U drogové prevence je dětem a mládeži věnována zvýšená pozornost. Základ primární prevence je kladné působení v rámci rodiny. V roce 1996 provedlo Středisko sociální prevence Praha výzkum u žáků 8. tříd. Z vyplněných dotazníků vyplynulo, že hlavním vzorem žáků jsou jejich rodiče a o drogách by hovořili nejraději právě s nimi (Štáblová, 1999, s. 161, 165). Konkrétní příklad: V roce 1997 vypracovala NPC projekt preventivní činnosti pro druhý stupeň základních škol. Odborní pracovníci vedli přednášky na dané téma, jako součást občanské nauky.
Sekundární Zaměřuje se na různé rizikové skupiny a jedince, u kterých je předpoklad, že se mohou snadno dopustit jednání, které lze považovat za sociálně patologické, případně se již do této situace dostali. Další zaměření je na rizikové faktory např. sociální prostředí či sociální vztahy jedince. Hlavním cílem činnosti je včasné nalezení problému a jeho následné řešení. Do oblasti pomoci lze zařadit různé poradny, linky důvěry, protidrogové koordinátory a sociální pracovníky místních úřadů.
Terciární Hlavní náplní je zajištění a poskytnutí včasné odborné pomoci. Patří sem také snaha o eliminaci recidivy, minimalizaci škod, resocializaci a postpenitenciární péči. Aktivity a opatření se zaměřují na osoby, případně celé skupiny, které již páchají trestnou činnost, nebo lze jejich chování a jednání zhodnotit jako sociálně negativní. K realizaci slouží léčebná zařízení, poradenské i ambulantní služby, výchovná zařízení, vězeňství, občanská a charitativní sdružení, církevní aktivity.
43
Aby byla prevence účinná, je nutné zajistit co neefektivnější spolupráci mezi zdravotní, školskou a sociální politikou. Znamená to především snahu vytvořit stav, který nebude příznivý pro vznik situací, jenž by mohly vést ke snadnému zneužívání drog. Mezi takové situace patří především nízká cena drogy, její snadná dostupnost a široká nabídka. Na prevenci je nutné nahlížet jako na dlouhodobý, komplexní a nepřetržitý proces. Cílem tohoto procesu je pochopení důvodů a příčin, které vedou hlavně mladé lidi k tomu, že sáhnou po droze. Za nejrizikovější skupinu se považují lidé ve věku 14 – 18 let. K realizaci prevence slouží Koncepce a program protidrogové politiky vlády. Vypracovává se vždy na několikaleté období a zahrnuje v sobě konkrétní cíle pro oblasti prevence primární, sekundární i terciární (Štáblová, 1999, s. 161, 165,169).
6
Drogová scéna jako sociální problém
Společensky nejzávažnějším problémem je zde vlastní drogová závislost společně s účinky, jaké mohou drogy na člověka mít. Nežádoucích účinků drog je celá řada a zasahují bez vyjímky všechny podstatné oblasti lidského života. Jednou z nich je lidské zdraví. Drogově závislí lidé jsou náchylnější k různým nemocem. Jejich imunitní systém je narušen a i běžná choroba může mít komplikovanější průběh. Vážnou hrozbou je pak šíření nákazy virem HIV, jejíž riziko zvyšují uživatelé, kteří si drogy aplikují nitrožilně. Při vzniku závislosti ztrácí jedinec svojí individualitu a svobodu rozhodování. Droga zcela ovládne jeho hodnotový systém a veškeré potřeby takového člověka se podřídí touze po dané látce. Drogová scéna nepřímo produkuje určitý počet závislých lidí. Tento počet každý rok narůstá a mnoho z nich se dostává do těžkých životních situací. Pro tyto lidi zde fungují sociální služby. Toto chování vede k používání většiny finančních prostředků na nákup drog. Když peníze dojdou, mnoho závislých si je opatřuje nelegálním způsobem.
44
Závislý člověk postupně ztrácí své fyzické i psychické síly, a to se projevuje na jeho případných pracovních výkonech i na kvalitě odvedené práce. Tím je snížena jeho možnost získat zaměstnání či si to stávající alespoň udržet. Jednou z prvních obětí požívání drog je lidská paměť. Její poškození brání člověku v navazování a udržení sociálních vztahů a jeho pevné zakotvení ve společnosti tím dost utrpí. Drogy poškozují i další složky lidské psychiky. Mají vliv na emoce, schopnost empatie, ovlivňují vůli i pozornost. To vše postupně člověka vyřazuje někam na okraj společnosti. Následky se přenášejí i na budoucí generaci. Děti vidí kolem sebe závislé dospělé a mohou si jejich chování zapamatovat a vnímat jej jako vzorové. Další problém je zneužívání drog těhotnými ženami, které tak zvyšují riziko, že jejich potomek se již se závislostí narodí. Drogová závislost všemi svými důsledky ničí mezilidské vztahy. Tím vede k rozpadu rodin a jelikož rodina je základ státu, má tento efekt negativní dopady na celou společnost (Heller, Pecinovská, 1996).
6.1
Sociální práce s drogově závislými
Základním principem každé sociální služby je její poskytnutí každému člověku bez ohledu na jeho rasu či národnost, náboženské vyznání, politické přesvědčení, pohlaví atd. Jedná se o službu veřejnou, do velké míry pod záštitou státu. Je součástí regionální i celostátní péče o lidi, kteří to aktuálně potřebují.
45
Nejčastější metodou je v tomto případě Harm Reduction (dále jen HR). Hlavním cílem této metody je minimalizace poškození drogami. Poškozením se zde rozumí vše, co v souvislosti se zneužíváním drog může závislého člověka potkat a nějakým způsobem to negativně ovlivní jeho život. Rovněž sem patří i negativní celospolečenské důsledky. Konkrétně to jsou především přímé zdravotní následky pro závislého, obstarávání si finančních prostředků na drogy kriminální činností, porušování zásad základní hygieny a s tím spojené šíření nebezpečných chorob, ale také veřejné finanční náklady za sociální a zdravotní služby. Cíl HR je potřeba chápat komplexně. V praxi to znamená přímou pomoc ve formě terénní práce, při které sociální pracovník aktivně vyhledává lidi a oblasti, kde je jeho případná pomoc potřebná. Sociální pracovník se stará o to, aby závislý měli kvalitní zázemí z hlediska hygieny, ale také jim zajišťuje přísun vitamínů a čisté vody. V případě potřeby zajistí také čisté jehly a injekční stříkačky. To vše v rámci ochrany zdraví jak závislých, tak i ostatních občanů. Především se jedná o prevenci přímého poškození zdraví závislých a také prevenci šíření viru HIV a dalších infekčních chorob. Dalším
úkolem
sociálního
pracovníka
je
poskytování
důležitých
informací
o konkrétních možnostech pomoci pro ty, kteří se rozhodnou svojí životní situaci řešit. Dále se pracovník snaží závislé informovat o tom, čím je pro ně zneužívání drog konkrétně nebezpečné, jaká jsou s ním spojená rizika a jak se jim pokud možno vyhnout. Toto informování probíhá také formou tištěných odborných materiálů, které sociální pracovník též obstarává. Nepřímá forma pomoci je pak poskytována prostřednictvím nízkoprahových center. Celková snaha je směřovat závislého člověka, aby nalezl po určité době cestu zpět k žádoucímu způsobu života, který nebude ohrožující jak pro něho, tak i pro zbytek společnosti.
46
Je nutno dodat, že tito sociální pracovníci jsou pod velikým tlakem. Úspěšnost jejich práce není příliš vysoká. To zvyšuje jejich ohrožení syndromem vyhoření. Další takový faktor je to, že část veřejnosti vnímá jejich práci velmi negativně a pracovníci jsou tím pádem vystaveni kritice, za to co dělají. V neposlední řadě je zde riziko nákazy nějakou infekční chorobou. Pracovníci se často pohybují mezi lidmi, kteří jsou nositeli hepatitidy C, ale i jiných chorob přenosných krví. U terénních sociálních pracovníků je vzhledem k náplni jejich práce vysoké riziko, že se stanou obětmi trestného činu. Závislost je psychiatrická diagnóza a podle toho je potřeba na ní nahlížet. Často vzniká velmi nenápadně, pozvolna a v tom je její zákeřnost. Mnoho závislých lidí začínalo s alkoholem a cigaretami a až následně přešli na tvrdší drogy. Alkohol i cigarety jsou dnes považovány za téměř normální, ale určitá část odborníků je považuje za tzv. vstupní drogy. U závislosti všeobecně platí, že vyléčený závislý člověk neexistuje. Většinou se jedná pouze o abstinujícího člověka, u kterého však může plná závislost kdykoliv znovu vypuknout. Důvodem jsou trvalé změny v psychice závislých. Člověk už je navždy ovlivněn pocity, které si pamatuje v souvislosti s drogami či jiným předmětem závislosti. (Oláh a kol., 2012) Terénní program nízkoprahového střediska Drop in, jako příklad konkrétní struktury práce se závislými. Cílem terénního programu je: Navázat a udržovat kontakt s uživateli nelegálních návykových látek. Usilujeme o to, aby uživatelé bez kontaktu se sociální sítí byli osloveni a informováni o nabídce odborné pomoci důvěryhodným způsobem. Zmírnit zdravotní rizika související s aplikací drog prostřednictvím metod přístupu minimalizace škod. Usilujeme o to, aby byla snížena rizika zdravotních škod související s užíváním drog, tedy aby uživatelé: •
měli k dipozici potřebný materiál pro bezpečnější braní 47
•
měli k dispozici informace, jak bezpečněji užívat drogy a řídili se jimi v praxi
•
měli možnost základního zdravotního ošetření a zdravotního poradenství
•
získali informace, jak přestat brát, naučili se brát drogy méně či bezpečnější formou či způsobem, který jim umožní žít důstojný život
•
byli včas varováni před možnými riziky souvisejícími s užíváním drog (systém včasného varování)
Vyšší informovanost uživatelů nelegálních návykových látek v oblastech zdravotní, sociální a právní. Propojení uživatelů nelegálních návykových látek s "kamennými" službami, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a zlepšení orientace ve společenských vztazích (především v kontaktu s policií, úřady a zdravotní péčí). Usilujeme o to, aby měli k dispozici informace o možnostech základního hygienického servisu, přespání a ubytování, vyřízení dokladů, jednání s úřady a možnost práce a nárokových dávek. Zvýšit schopnost uživatelů nelegálních návykových látek uplatňovat svá práva a oprávněné zájmy, zvýšit schopnost při vyřizování běžných záležitostí tak, aby to následně mohli dělat sami. Zvýšit schopnost obnovovat a upevňovat zdravý kontakt s rodinou a další aktivity podporující sociální začleňování. Dát možnost poradit se a motivovat, jak změnit životní styl směrem k abstinenci. Chránit veřejné zdraví a celou společnost aby: •
došlo k předejití či omezení epidemií HIV-AIDS, hepatitid a syfilis
•
docházelo ke sběru a bezpečné likvidaci použitého injekčního materiálu
•
byla drogová scéna mapována a došlo tak k včasným přesunům služeb výměnných programů na místa výskytu drogové scény (dropin.cz)
48
Všechny výše uvedené problémy jsou způsobeny lidmi, kteří jsou nějakým způsobem spjati s drogovou scénou. Jen těžko lze určit, zda větší odpovědnost nese ten, kdo drogy vyrábí a prodává, nebo ten, kdo je kupuje a zneužívá. Každopádně se tento problém týká každého občana ČR, jelikož jeho dopady se platí z veřejných peněz. Do těchto plateb je potřeba započítat i náklady vynaložené na prevenci. Jistě by bylo příjemnější mít za tyto peníze kvalitnější státní infrastrukturu.
7
Celkové shrnutí teoretické části
Z informací uvedených v teoretické části práce vyplývá několik skutečností. Od politického převratu v roce 1989 se drogová scéna diametrálně změnila. Tato změna šla ruku v ruce se změnou celé české společnosti. Političtí zástupci nebyli zdaleka připraveni na prudký rozmach v obchodu a výrobě drog. Otevřením hranic a svojí zeměpisnou polohou se Československo a následně ČR stala velmi atraktivní zónou pro mezinárodní drogové kartely, na které se postupně napojili občané ČR. Pro zákonodárce to představovalo čelit problémům, se kterýmy zde nikdo neměl řádné zkušenosti. Bylo nutné legislativně zajistit možnosti účinného boje proti tomuto druhu organizovaného zločinu. To však zabralo nemalé množství času. Drogová scéna prošla celkem konstantním vývojem, jehož výsledkem je téměř každoroční nárůst objemu drog na českém území, ale i nárůst v počtu ročně spáchaných trestných činů souvisejících s drogami. Lze tedy říct, že drogový problém v ČR stále roste. Z toho je možné následně vyvodit, že veškerá preventivní opatření nejsou aplikována v takové míře, aby tento nárůst nepokračoval,kdy žádoucí by bylo až to, aby drogová scéna postupně slábla. Svojí roli zde jistě hraje postupná liberalizace společnosti, se kterou přišla i vyšší míra tolerance vůči drogám (v sociální patologii se tento jev nazývá semideviace).
49
K prohloubení organizovanosti mezinárodního obchodu s OPL došlo i díky narůstající internacionalizaci hospodářských i sociálních vztahů a rozšíření bezhotovostních platebních styků. Bylo zaznamenáno rozdělování vlivů mezi jednotlivé etnické skupiny. Na základě prostudovaných zdrojů informací lze soudit, že budoucí vývoj české drogové scény bude ve znamení dynamického nárůstu drogově závislých a pokračujícího upevňování spolupráce zločineckých komunit. Rovněž budou pravděpodobně sílit snahy o infiltraci do orgánů státní správy. Otázkou zůstává jaká účinnější řešení nalézt. Problém drog je velmi rozsáhlý a vzhledem k rychlosti jakou se drogová scéna mění i roste, bude jeho řešení pravděpodobně stále složitější. Podle odborníků je vzhledem k současné situaci prioritní zamezit jakýmkoliv legalizačním snahám, které by nejspíš měly fatální důsledky pro celou společnost. Jedním z hlavních důvodů proč zaujmout tento odmítavý postoj je právě skutečnost, že se členové drogových zločineckých skupin snaží infiltrovat do státní správy a hrozí, že každá snaha o legalizaci drog, je snahou legalizovat vlastní, doposud nelegální obchod.
50
Empirická část 1
Cíl empirické části
Cílem empirické části je analýza dostupných statistických údajů, na základě které je možno postihnout vývoj a stav drogové scény v ČR.
2
Stanovení předpokladů
První předpoklad Lze předpokládat, že se v České republice od roku 1993 do roku 2012 zvýšil počet spáchaných drogových trestných činů více než dvojnásobně. Druhý předpoklad Lze předpokládat, že se v České republice od roku 1993 do roku 2012 objem zajištěných drog více jak zdvojnásobil.
3
Použité metody
V empirické části jsou použity dvě metody získávání informací. První metodou je analýza dostupných statistických údajů. Druhá metoda je polo-strukturovaný rozhovor s pracovníky PČR a sociálními pracovníky.
51
4
Zpracování oficiálních údajů
4.1
Drogová trestná činnost
V letech 1993 a 1994 nebyl ucelený koncept zpracovávání statistických údajů. Ve výročních zprávách NPC z této doby nalezneme k danému tématu spíše slovní hodnocení a následné prognózy. Z prognóz však vyplývá, že výsledky z roku 1995 jsou vyšší, než v letech předchozích a tak tento nedostatek nemůže nijak negativně ovlivnit celkový předpoklad, který má empirická část této práce nastínit. Následující porovnání získaných dat proto začíná až v roce 1995. Tabulka 4 Nárůst drogové kriminality od roku 1995 do roku 2000 (NPC, 2001).
Rok
1995
Počet pachatelů
204
1996
1997
847
932
1998
1999
1124
2000
1436
1412
Z tabulky vyplývá, že od roku 1995 do roku 2000 narostl roční počet stíhaných osob o 1208. Jedná se o téměř sedminásobný nárůst. Tabulka 5 Vývoj drogové kriminality od roku 2002 do roku 2012 (NPC, 2009).
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Počet pachatelů
2071
2402
2172
2163
2191
2031
2326
2340
2801
2763
3344
52
Porovnáním obou tabulek lze získat přehled o české drogové scéně z hlediska vývoje počtu pachatelů drogové trestné činnosti, trestně stíhaných během jednoho roku. Od roku 1995 do roku 2012 došlo k nárůstu o 3140 pachatelů. Oproti roku 1995 se jedná o více jak desetinásobek. Tím je původní předpoklad splněn. V každém ohledu je z výsledku patrné, jakým tempem drogová trestná činnost rostla. Je však potřeba vzít v úvahu i skutečnost, že v roce 1995 ještě neměly státní bezpečnostní složky tolik potřebných zkušeností s potíráním drogového zločinu. Rovněž nebylo možné využítí dnešních moderních technologií, které při odhalování trestné činnosti pomáhají. Je tedy možné, že výsledky z devadesátých let tím mohou být ovlivněny.
4.1.1 Množství zajištěných drog Tabulka 6 Množství zajištěných drog v (g) v období let 1993 - 2002 (NPC).
Droga
1993
1994
1995
1997
1998
2000
2002
Heroin
18597
26365
3000
3410
147300
16648
6071
Kokain
4674
17125
35700
62500
41300
2765
1489
Pervitin
105
260
165
670
198
4050
1664
Marihuana
1615
-
-
5500
5500
200
4015
Hašiš
7388
500000
-
2200
-
551
-
Efedrin
2042
12505
17000
2200
-
3650
512
Extáze (počet tablet)
-
-
-
-
-
1066
5649
53
Tabulka 7 Množství zajištěných drog v (g) za období 2003 - 2012 (NPC).
Droga
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Heroin
9135
35904
36340
27877
20333
46302
31258
30453
4730
7576
Kokain
2624
3283
10169
4708
37588
7631
12904
14162
16071
8050
Pervitin
9630
3423
5310
5249
218
3799
3596
21301
20054
31901
Cannabis
79809
168528
103337
108352
122124
392527
171800
277988
440780
563335
Hašiš
64805
22693
4625
466
387
697
12499
9354
2375
20532
Efedrin
7649
825
27301
1201
602
1677
6023
8152
2317
2167
Extáze (počet tablet)
51692
108379
19010
26259
62226
16610
199
865
13000
1782
54
V tabulkách 6 a 7 je zaznamenán každoroční záchyt drog na území ČR. Podle těchto údajů si lze vytvořit hrubý náhled, jak se během let měnil objem drogového obchodu a také oblíbenost jednotlivých drog. Odborníci z NPC odhadují, že zajištěné drogy tvoří cca ¼ celkového oběmu drog, které se každoročně v ČR zobchodují. Tento poměr je u konkrétních drog různý. Z tabulek je patrné, že u většiny drog docházelo k výkyvům z hlediska jejich množství u nás. Jediné dvě drogy mají od roku 1993 stálý nárůst, jsou to marihuana a pervitin. Postupně se staly nejčastěšími drogami u nás a jejich obliba stále roste. U pervitinu je to mimo jiné tím, že výrobci se jej postupně naučili vařit v menším objemu a náročnost na vybavení a výrobní prostory tak rapidně klesla.
5
Rozhovor
V tomto případě se jedná o kvalitativní sběr informací, který má podpořit či zpochybnit výsledky předchozí analýzy. Vzorek lidí byl sestaven z odborných pracovníků mimo jiné i na základě jejich dosažitelnosti a také ochoty se rozhovoru zúčastnit. Rozhovoru se zúčastnilo celkem 30 respondentů, přičemž 15 tvořili příslušníci PČR mající určité zkušenosti s vybraným tématem a 15 zbývajících byli sociální pracovníci ze státního i neziskového sektoru. Věk respondentů je v rozmezí 29 – 47 Let. Všichni působí na území Libereckého kraje.
55
5.1
Zpracování výsledků rozhovoru
1. otázka: S jakou konkrétní problematickou drogou se setkáváte nejčastěji? Tabulka 8 Příslušníci PČR
Droga
Cannabis
Pervitin
Extáze
Hašiš
Počet respondentů
9
4
1
1
Tabulka 9 Sociální pracovníci
Droga
Pervitin
Cannabis
Počet respondentů
11
4
56
2. otázka Jak hodnotíte drogový problém z hlediska společenské nebezpečnosti? Tabulka 10 Společenská nebezpečnost drogového problému.
Odpověď
Příslušníci PČR
Sociální pracovníci
Ohrožující celou společnost.
15
11
Ohrožující pouze obyvatele postižených lokalit a pracovníky řešící tento problém.
0
3
Ohrožující pouze závislé.
0
1
Není ohrožující.
0
0
Na základě provedeného rozhovoru se ukázalo, že drogový problém je z hlediska sociální nebezpečnosti velmi závažný. Tuto nebezpečnost představuje jak vznik závislosti, tak přenos infekčních chorob i zvýšená míra kriminality. Drogy jsou nebezpečné jak pro jejich uživatele, tak i pro všechny ostatní členy společnosti. Celkově empirická část práce ukazuje, že původní předpoklady byly vytvořeny správným směrem, ale ve většině bodů jsou výsledky několikanásobně větší, než byl stanovený předpoklad. Informace vyvstávající z empirické části nijak neoponují informacím z části teoretické.
57
Závěr V bakalářské práci je popsán vývoj české drogové scény od roku 1989 a zvláště pak od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. Jsou uvedeny a následně vysvětleny hlavní události z daného období, které měly pravděpodobný vliv na to jakým způsobem se drogová scéna utvářela. Rovněž je zde vypracován náhled na propojenost české a evropské drogové scény. Teoretická část výstižně popisuje jak drogová scéna ovlivňuje životy všech členů společnosti a čím vším jsou drogy nebezpečné. Z uvedených informací si lze vytvořit náhled na to jak fungují mechanizmy potírání drogové kriminality, ale i preventivního působení na celou společnost. Rovněž je možné vidět jak houževnatým a těžko řešitelným problémem drogy jsou. Za zmíněné relativně krátké období se dokázaly v české společnosti velmi hluboko zakořenit. To je jeden z faktorů obtížnosti účinného řešení drogového problému. Práce má také empirickou část, vytvořenou ve spolupráci se sociálními pracovníky a příslušníky policie, kteří byli ochotni podělit se o své profesní zkušenosti. Informace získané pro empirickou část práce se nijak nerozcházejí s původními předpoklady vyvstávající z části teoretické. Konkrétně jde o skutečnost, že od roku 1993 česká drogová scéna rapidně sílí a to jak po stránce objemu frekventovaných drog, tak i v nárůstu drogových trestných činů. Empirická část také naznačuje, že původní negativní předpoklad byl až příliš optimistický. Není proto žádný důvod se domnívat, že v současnosti je trend na české drogové scéně významně jiný, než jak je popsáno výše. Přes profesionální práci policejních složek sloužících k boji proti drogové zločinnosti, tento problém stále více ovlivňuje život nezúčastněných lidí. Mnohdy se týká i dětí z 2. stupně ZŠ.
58
Zdá se, jako by nepůsobila ani veškerá preventivní snaha o změnu k lepšímu. Zatím je výsledkem obojího snažení to, že drogová scéna by zřejmě bez těchto snah rostla ještě mnohem rychleji. Všichni lidé, kteří si připadají v tomto ohledu bezmocní, by si ale měli uvědomit, že svým životním stylem mohou pozitivně ovlivnit ostatní a tak přispět k celkovému zlepšení. Každý občan ČR by se měl zřejmě zamyslet nad tím, v jaké společnosti chce dále žít, případně vychovávat své děti. Formou každodenních rozhodnutí se všichni lidé podílejí alespoň minimálně na tom, do jaké míry budou tyto negativní prognózy naplněny.
59
Návrh opatření Na základě zkušeností z mnoha jiných odvětví by stálo za úvahu použít v boji proti drogám zbraně, které jinde bezchybně fungují. Dokonce lze říct, že se jedná o ty samé prostředky, které možná napomohly současnému špatnému stavu ve vztahu drogy a společnost. Konkrétně jde o efektivní reklamu proti drogám. Aby bylo požadované efektivity dosaženo, muselo by jít o velmi masivní a dlouhodobou kampaň, propracovanou do posledních detailů ve spolupráci s odborníky. Odborné poradce by tvořili jak psychologové, tak marketingový pracovníci. Dnes již na běžná varování lidé neslyší, obzvláště mládež. Současná mládež je názorově ovlivněna často pomocí reklam, seriálů, internetu atd. Hlavní náplní života je konzum a nekonečná zábava. Hlavně žádné povinnosti, žádné starosti. Účinná preventivní kampaň proto musí být představena jazykem, kterému dnešní mladí lidé rozumí a jsou ochotni mu naslouchat. Musí je zaujmout, ne vystrašit. Kampaň by měla vyvolat v konečné fázi pocit, že bez drog a bez problémů se zákonem je život jednodušší. Na mladé lidi působí filmový a seriálový hrdinové. Je proto potřeba vytvořit kladné postavy, jenž půjdou příkladem a časem odbourají pocit, že bez drog je člověk vlastně podivín. Naopak absolutně zdiskreditovat ty, kteří svým přístupem na společnosti parazitují. Představit a prezentovat v médiích skutečné jedince kteří něco obdivuhodného dokázali bez drog a zároveň mají již dnes u mládeže obdiv. Marketingový průmysl je dnes tak propracovaný, že by se jistě našli profesionálové, kteří by to mohli dokázat.
60
Seznam použitých zdrojů Literatura CSÉMY, Ladislav, SOVINOVÁ, Hana, KOMÁREK, Jakub. Drogy a taneční scéna. Státní zdravotní ústav, 2000. ČÍRTKOVÁ, Ludmila, DIANIŠKA, Gustáv, HAVRLENTOVÁ, Darina, MAREŠOVÁ, Alena, SOCHŮREK, Jan. Psychológia pre právnikov. 1. vyd. Bratislava: IURA EDITION, 2010. ISBN 978-80-8078-358-7 HELLER, Jiří, PECINOVSKÁ, Olga a kolektiv. Závislost známá neznámá. 1. vyd. Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-277-8 KELLER, Jan. Tři sociální světy. 2. vyd. Praha: Slon, 2011. ISBN 978-80-7419-044-5 KUCHTA, Josef, VÁLKOVÁ, Helena a kolektiv. Základy kriminologie a trestní politiky. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-813-4 MIOVSKÝ, Michal, SPIRIG, Harald, HAVLÍČKOVÁ, Miloslava, Vězeňství a nelegální drogy. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86734-03-X NOŽINA, Miroslav. Svět drog v Čechách. 1. vyd. Praha: KLP, 1997. ISBN 80-85917-36-X NOŽINA, Miroslav, HLAVATÝ, Lukáš. Česká republika ve světě drog. 1. vyd. Praha: KLP, 1995. ISBN 80-85917-06-8 ŠTÁBLOVÁ, Renata a kolektiv. Drogy, kriminalita a prevence. 2. vyd. Praha: PA ČR, 1999. ISBN 80-7251-018-5
61
ŠTÁBLOVÁ, Renata, BREJCHA, Břetislav a kolektiv. Návykové látky a současnost. 1.vyd. Praha: PA ČR, 2007. ISBN 80-7251-224-2 OLÁH, Michal. Metódy sociálnej práce v praxi. 1. vyd. Bratislava: VŠZ a SP, 2012. ISBN 978-80-8132-039-2 Vězeňství a nelegální drogy. 1. vyd. Praha: Úřad vlády ČR, 2003. ISBN 80-86734-03-X
Odborná periodika Závislost a my, 2006, ISSN 1213-8584 Závislost a my, 2008, ISSN 1213-8584
Internetové zdroje DROPIN.CZ. Cíl terénního programu.[online]. [cit 2014-2-12]. Dostupné na internetu: MVCR.CZ. Protidrogová politika v ČR. [online]. [cit 2012-11-2]. Dostupné na internetu: YOUTUBE.COM. Operace Pudr. [online]. [cit 2013-1-20]. Dostupné na internetu: YOUTUBE.COM. Videoprezentace NPC. [online]. [cit 2013-1-20]. Dostupné na internetu: 62
POLICIE.CZ. Výroční zprávy NPC. [online]. [cit 2014-3-28]. Dostupné na internetu: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY. Trestní zákoník 40/2009 Sb. [online]. [cit 2012-11-2]. Dostupné
na
internetu:
page=0&fulltext=&nr=40~2F2009&part=&name=&rpp=15#seznam> VLADA.CZ. Souhrnná zpráva. [online]. [cit 2013-12-10]. Dostupné na internetu:
63
Seznam příloh Příloha č. 1: Výkladový slovník Příloha č. 2: DVD – zásah NPC operace Pudr + prezentace NPC
Přílohy VÝKLADOVÝ SLOVNÍK Abusus Pojem označující zneužívání drog Abstinenční syndrom Jde o příznaky, které se v různé intenzitě vyskytují při závislosti na kterékoliv návykové látce od zanedbatelných jevů (pocení, třes, nechutenství, špatný spánek, zvýšená teplota) až po příznaky ohrožující vlastní život (deprese, epileptický záchvat, sebevražedné jednání). Droga Z arabského slova durana (léčivo). Látka, která svým působením v živém organizmu může pozměnit jednu nebo více jeho funkcí. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO).
Drogová scéna 64
Charakterizuje zneužívání drog v dané oblasti po stránce rozsahu, druhu, nejčastějších způsobů i podle míry závažnosti. Drogová závislost Může být psychický i fyzický stav vyplývající ze vzájemného působení mezi živým organizmem a drogou charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vždy zahrnují nutkání brát drogu stále nebo pravidelně pro její psychické účinky a někdy také proto, aby se zabránilo nepříjemnostem plynoucím z její nepřítomnosti. U jedné osoby může dojít k závislosti na více drogách. Fyzická závislost Je to stav organizmu, který vzniká nejčastěji dlouhodobým a častým podáváním drogy. Dojde-li k přerušení přísunu drogy, dostaví se abstinenční příznaky, jelikož droga je již součástí metabolismu. Incidence Je počet nových případů v konkrétním časovém období. Společně s prevalencí se obvykle vyjadřuje ve vztahu k populaci, o níž se jedná (např. na 100 000 obyvatel ve věku 15 – 18 let).
65
Léková závislost Může být psychický i fyzický stav vyplývající z intolerance mezi živým organizmem a lékem charakterizovaný modifikacemi chování a dalšími reakcemi, které obsahují vždy puzení k periodickému či kontinuálnímu užívání léku, aby se docílilo psychického efektu a vyhnulo se nepříjemnému stavu, jenž by mohl vzniknout odnětím léku. Misusus Je to nenáležité užití léku (ne drog). Návykové látky návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a jiné látky, které mohou nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti, jeho sociální chování.
Omamné a psychotropní látky (OPL) Podle zákona č. 167/1998 o návykových látkách se jedná o takové látky, u nichž vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně bez odborného dohledu užívá a jsou uvedeny v seznamech těchto látek. Prevalence Je celkový počet aktivních případů v určeném časovém období.
66
Problémový uživatel drog Je osoba, která poprvé žádá o léčebnou, poradenskou či sociální službu v jakémkoliv zdravotnickém či nezdravotnickém zařízení – léčebně kontaktním centru, zabývajícím se drogovou závislostí. Psychická závislost Je to duševní stav, který vniká užíváním drogy, jehož projevem je různý stupeň potřeby drogu požívat. Její vznik je spojen s různými prožitky. Při přerušení přísunu drogy se dostaví psychické poruchy. Technař Člověk navštěvující hudební akce s techno-hudbou – tzv. techno-párty. Tolerance Schopnost organizmu snášet účinky konkrétní látky Toxikománie Jedná se o periodickou či chronickou intoxikaci, která škodí jedinci i společnosti a způsobena opakovaným užíváním drogy. Vyznačuje se tendencí zvyšovat dávku, nezvládnutelnou potřebou látku získat a to za jakoukoliv cenu, psychickou a někdy i fyzickou závislostí.
67
Toxikomanská subkultura Jde o společenství osob zneužívajících drogy, které charakterizuje určitý životní styl, postoj a hodnotový systém, to vše často v rozporu s všeobecně uznávanými společenskými zájmy. Usus Znamená upotřebení drog jako léku dle dispozic lékaře. NPC – Národní protidrogová centrála. RVKPP – Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. (Štáblová, aj. 1999, s. 8, 9)
68
