Time management zdravotních sester. v řídících funkcích

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu

Time management zdravotních sester v řídících funkcích Bakalářská práce

Ing. Tomáš Kotrba, Ph.D.

Andrea Nováková

Vedoucí bakalářské práce

Zpracovatelka bakalářské práce

Brno 2010

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, Ing. Tomáši Kotrbovi, Ph.D., za odborné vedení a za cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Time management zdravotních sester v řídících funkcích“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a které uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 23. května 2010

...…………………………………… Andrea Nováková

Abstrakt Ve své bakalářské práci se zabývám otázkou využití pracovního času vrchních a staničních sester ve vybraných nemocnicích České republiky. Kriteriem, na základě kterého jsou výsledky hodnoceny a porovnávány je zřizovatel nemocnice. Dílčím cílem teoretické části této práce je definovat zdravotnictví, zdravotnický systém České republiky a funkci nemocnic v rámci zdravotnického systému. Dále jsou charakterizovány činnosti vrchních a staničních sester pracujících v nemocnici a využití jejich pracovního času. Praktická část je tvořena analýzou a výsledky provedeného dotazníkového šetření, jehož cílem je zhodnocení odhadu spotřeby pracovního času vrchních a staničních sester. Tyto výsledky jsou dále porovnávány s výzkumy, které byly na toto téma již v minulosti provedeny. Celkem se tohoto výzkumu zúčastnilo 113 respondentů z řad staničních a vrchních sester z těchto nemocnic dle zřizovatele: za krajské nemocnice Nemocnice Břeclav, Nemocnice Pelhřimov, Nemocnice TGM Hodonín, Nemocnice Ivančice. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Fakultní Thomayerova nemocnice jako zástupci zřizovatele ministerstva zdravotnictví a za soukromé nemocnice Nemocnice Chomutov, Nemocnice Tábor, Nemocnice Česká Lípa a Nemocnice Náchod. Klíčová slova: Staniční sestra, vrchní sestra, zdravotnictví, řídící činnosti, dotazníkové šetření

Abstract This bachelor thesis is focused on estimation of working time utilization of department and head nurses working in hospitals in the Czech republic. The obtained results were classified into categories in the scope of hospital founder. The partial aim of this thesis is to define the health care, health system in the Czech republic and the function of hospitals in this system. There are also described the activities of department and head nurses in hospitals and their working time utilization. The practical part is focused on analysis and results of questionnaire research. The aim of the research was to evaluate the estimation of working time utilization of department and head nurses. These results are compared with results of other existing research made in hospitals in the Czech republic. In the questionnaire research participated 113 department and head nurses from these hospitals divided in the scope of hospital founder: region founder hospitals Hospital Břeclav, Hospital Pelhřimov, Hospital TGM Hodonín, Hospital Ivančice. Faculty hospital Královské Vinohrady and Faculty Thomayer hospital are organized by Ministry of health care and Hospital Chomutov, Hospital Tábor, Hospital Česká Lípa and Hospital Náchod are private hospitals. Key words: Department nurse, head nurse, health care, managerial activities, questionnaire research

Obsah Obsah…………………………………………………………………………………...6 Seznam obrázků a tabulek…………………………………………………………...7 1. Úvod ....................................................................................................................9 2. Cíl práce a metodika........................................................................................10 3. Přehled literatury .............................................................................................13 3.1 3.2 3.2.1 3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.5 3.5.1 3.5.2 3.6 3.6.1 3.6.2 3.7

4.

Zdravotnictví......................................................................................................... 13 Zdravotnický systém............................................................................................ 14 Funkce nemocnic ve zdravotnickém systému ........................................... 16 Zdravotnictví České republiky........................................................................... 17 Lidské zdroje ......................................................................................................... 19 Zdravotní sestry ............................................................................................. 19 Role zdravotních sester ................................................................................. 20 Řídící činnosti ................................................................................................. 22 Ošetřovatelství ...................................................................................................... 25 Ošetřovatelský proces ................................................................................... 25 Management v ošetřovatelství ..................................................................... 25 Využití času zdravotní sestry ............................................................................. 26 Time management zdravotních sester ........................................................ 26 Využití času sestry manažerky .................................................................... 26 Historie výzkumů z oblasti ošetřovatelství ...................................................... 28

Výsledky ...........................................................................................................30

4.1 Informace o nemocnicích..................................................................................... 30 4.1.1 Fakultní Thomayerova nemocnice .............................................................. 30 4.1.2 Fakultní nemocnice Královské Vinohrady ................................................. 31 4.1.3 Nemocnice Břeclav......................................................................................... 31 4.1.4 Nemocnice Pelhřimov ................................................................................... 31 4.1.5 Nemocnice TGM Hodonín ........................................................................... 31 4.1.6 Nemocnice Ivančice ....................................................................................... 32 4.1.7 Nemocnice Chomutov................................................................................... 32 4.1.8 Nemocnice Náchod........................................................................................ 32 4.1.9 Nemocnice Česká Lípa .................................................................................. 33 4.1.10 Nemocnice Tábor ........................................................................................... 33 4.2 Výsledky dotazníkového šetření ........................................................................ 34 4.3 Statistické testování závislostí vybraných znaků............................................. 47 4.4 Návrh změn pro vedení nemocnic....…....……………...……………………...47

5. 6. 7. 8. 9.

Diskuze .............................................................................................................49 Závěr ..................................................................................................................51 Seznam použité literatury...............................................................................53 Seznam příloh ..................................................................................................57 Přílohy ...............................................................................................................58

Seznam obrázků a tabulek

Seznam obrázků Obr. 1: Absolvovala jste někdy kurz zaměřený na management? .......................37 Obr. 2, Obr. 3: Struktura pracovních činností vrchních a staničních sester.........40 Obr. 4, Obr. 5: Struktura manažerských činností vrchních a staničních sester ...42

Seznam tabulek Tab. 1: Výdaje na zdravotnictví v ČR v jednotlivých letech .................................15 Tab. 2: Rozdělení zdravotnických zařízení typu nemocnice k 30. 6. 2009...........16 Tab. 3: Charakteristika nemocnic zahrnutých ve výzkumu .................................30 Tab. 4: Struktura respondentů provedeného dotazníkového šetření ..................34 Tab. 5: Struktura respondentů z hlediska délky praxe na pozici všeobecné sestry .............................................................................................................35 Tab. 6: Struktura respondentů podle délky praxe na pozici vrchní/staniční sestry ..............................................................................................................35 Tab. 7: Struktura respondentů podle věku.............................................................36 Tab. 8: Nejvyšší dosažené vzdělání vrchních a staničních sester.........................38 Tab. 9: Průměrný počet podřízených vrchních a staničních sester ......................38 Tab. 10: Struktura pracovních činností vrchních a staničních sester ..................39 Tab. 11: Struktura manažerských činností staničních a vrchních sester..............41 Tab. 12: Více bych se chtěla věnovat.......................................................................43 Tab. 13: Představuje práce v současné nemocnici Vaše první pracovní místo?..44 Tab. 14: Hodnocení pracovních úkolů z hlediska možnosti jejich delegování. ..45 Tab. 15: Otázka využití delegování v práci vrchních a staničních sester ............45 Tab. 16: Vytíženost vrchních a staničních sester z hlediska administrativních činností........................................................................................................46 Tab. 17: Pearsonův koeficient korelace pro vrchní sestry .....................................47 Tab. 18: Pearsonův koeficient korelace pro staniční sestry...................................48

1. Úvod Fungující systém zdravotnictví je dnes nedílnou součástí každého státu. Zdravotnictví jako celek zahrnuje velké množství institucí a pracovníků, které spadají pod správu ministerstva, kraje, obce či soukromého zřizovatele. Většina obyvatel považuje zdraví jako základní faktor spokojenosti a nároky na poskytovanou zdravotní péči jsou tak velmi vysoké. V posledních letech dochází u nás ke snaze o reformu zdravotnické péče, která však ani po několikaletém úsilí nedosáhla své konečné podoby.1 Největšími zařízeními poskytující zdravotní péči v rámci systému zdravotnictví České republiky jsou nemocnice. Nemocnice jsou tvořeny několika částmi, kam lze zařadit lůžková oddělení, ambulantní péči a v neposlední řadě také vedení. Důležitým prvkem vedení a hlavní postavou ošetřovatelského managementu je hlavní sestra, která řídí práci vrchních a staničních sester, spolupracuje s lékaři a primáři. Právě pracovníci jsou ve zdravotnictví nejdůležitějším zdrojem a jsou na ně kladeny vysoké nároky. Zdravotní sestry musí mít odpovídající vzdělaní a pro vykonávání činností bez odborného dohledu i nezbytnou tříletou praxi. Jejich hlavním posláním je péče o zdraví pacientů, avšak práce vedoucích sester, které řídí práci svých podřízených, vyžaduje i manažerské dovednosti. To se týká především zdravotních sester na střední úrovni řízení - vrchních sester a manažerek v první linii - staničních sester. Zdravotní sestry na těchto pozicích tak rozdělují a plánují nejen svůj vlastní pracovní čas, ale částečně rozhodují i o činnostech, které budou vykonávat jejich podřízení. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení odhadů spotřeby pracovního času a jednotlivých činností zdravotních sester na střední úrovni vedení.

1

Proč nebyla v období 2006–2008 prosazena reforma zdravotnictví [online].Poslední revize 18. 8. 2009. [cit.201015-03]. Dostupné z .

9

2. Cíl práce a metodika Hlavním cílem této bakalářské práce je na základě analýzy a porovnání výsledků dotazníkového šetření zhodnocení odhadu spotřeby pracovního času vrchních a staničních sester. Získaná data z jednotlivých nemocnic jsou rozdělena do skupin podle zřizovatele a tyto údaje jsou dále statisticky zpracovány a porovnávány. Dílčím cílem teoretické části této práce je vytvoření literární rešerše z oblasti zdravotnictví a zdravotnického systému České republiky. Dále se zde zabývám charakteristikou činností a využitím pracovního času vrchních a staničních sester pracujících v nemocnicích. K tomu jsem využila studia odborné literatury, elektronických zdrojů a článků z odborných časopisů v tištěné i elektronické podobě. Tyto poznatky týkající se činností zdravotních sester a využití jejich pracovního času poslouží k lepšímu pochopení dílčích výsledků praktické části této práce. Praktická část bakalářské práce je tvořena porovnáním a zhodnocením jednotlivých výsledků provedeného dotazníkového šetření pro skupiny nemocnic dle zřizovatele a zhodnocení odhadů spotřeby pracovního času vrchních a staničních sester. Tyto zjištěné údaje dále porovnám s již provedenými výzkumy na toto téma, které mi umožní vyhodnotit, nakolik se liší výsledky této práce s již publikovanými analýzami jiných autorů. Dotazníkové šetření jsem provedla spolu s Ing. Tomášem Kotrbou, k čemuž jsem využila jím vytvořený dotazník. Sběr dat probíhal v českých nemocnicích od 1. listopadu 2009 do 30. prosince 2009. Dotazníky byly anonymní a byly rozesílány prostřednictvím elektronické pošty náměstkyním pro ošetřovatelskou péči a hlavním sestrám 174 nemocnic v rámci České republiky, které mají funkční internetové stránky a které uvádějí kontakt na tyto osoby nebo alespoň na vedení nemocnice. Celkem bylo tímto způsobem osloveno 87 % všech nemocnic České republiky. Těmto zástupcům vrcholového managementu nemocnic byl zaslán dopis2, kde byl vysvětlen účel výzkumu. Na dopis zareagovalo 26 % ze všech oslovených nemocnic. Cílovou skupinu dotazníkového šetření tvořily staniční a vrchní sestry bez ohledu na jejich odbornou ošetřovatelskou specializaci. Samotný sběr dat probíhal jak elektronicky prostřednictvím informačního systému RELA, tak v tištěné podobě. Celkem se tohoto výzkumu zúčastnilo 113 vrchních a staničních sester, které pracují v těchto nemocnicích: 2

Příloha č.1

10

-

Nemocnice Břeclav p.o., kde je zřizovatelem kraj, krajská Nemocnice Pelhřimov p.o., krajská Nemocnice TGM Hodonín p.o., krajská Nemocnice Ivančice p.o., Fakultní nemocnice Královské Vinohrady p.o. v Praze, která je zřizována Ministerstvem zdravotnictví ČR, Fakultní Thomayerova nemocnice p.o. pod správou Ministerstva zdravotnictví ČR, soukromá Nemocnice Chomutov a.s., soukromá Nemocnice Tábor a.s., soukromá Nemocnice Česká Lípa a.s., soukromá Nemocnice Náchod a.s.

Tyto nemocnice byly vybrány z důvodu srovnatelnosti získaných dat. Do výzkumu nebyly zahrnuty nemocnice, ve kterých je zřizovatelem město z důvodu nízké návratnosti dotazníků, která činila 16 % a výsledný vzorek respondentů byl nesourodý vzhledem k rozdílnému počtu vrchních a staničních sester. Výsledky dotazníkového šetření jsou roztříděny do kategorií podle zřizovatelů nemocnic a do skupin vrchních a staničních sester. V práci bylo v rámci jednotlivých tabulek využito absolutních a relativních četností. Absolutní četnost ni udává, kolikrát se hodnota xi znaku x v souboru vyskytuje. Součet těchto výskytů je roven rozsahu souboru n. k



ni  n

i 1

Vedle absolutních četností jsou používány i četnosti relativní, které udávají, v jak velké části souboru (nejlépe v %) je hodnota znaku x rovna xi. Relativní četnost vypočítáme pomocí následujícího vzorce: 3 ni pi  n Dále byl pro výpočet závislostí použit Pearsonův koeficient korelace, který měří intenzitu závislosti znaků a nabývá hodnot intervalu mezi 0 a 1.4 P

3

4

2 2  n

ČERMÁKOVÁ A., STŘELEČEK F. Statistika. České Budějovice: Jihočeská univerzita.1995.167 str. ISBN: 80-7040-126-5. MINAŘÍK, B. Statistika I:Popisná statistika. Brno: MZLU v Brně, 2009. 226 str. ISBN 978-80-7375-152-4.

11

Výsledky tohoto výzkumu mohou být velice přínosné nejen pro vedení nemocnic, která tak získají podrobný přehled o tom, jak sestry odhadují využití svého času, ale i pro sestry samotné, kterým výzkum umožní lépe zhodnotit spotřebu svého pracovního času. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je pak navrhnuto doporučení pro efektivnější využití pracovního času vrchních a staničních sester a porovnání získaných výsledků s již publikovanými výzkumy.

12

3. Přehled literatury 3.1 Zdravotnictví Zdravotnictví je součástí národního hospodářství institucionálně i ekonomicky. Skutečnost, že v něm pracuje kolem čtvrt milionu pracovníků, z něj činí významnou součást národního hospodářství, podobně jako to, že svou činností neprospívá jenom jednotlivě lidem, ale i celému národnímu hospodářství. Na druhé straně je zdravotnictví odvětvím národního hospodářství jako celku stejně jako i jiná odvětví, takže mezi nimi existují vzájemné vazby. Zdravotnictví se z ekonomického hlediska velice liší od komerční sféry, protože právo člověka na zdraví je považováno za jedno ze základních lidských práv.5 Zdravotnictví můžeme také definovat jako resortní systém obsahující soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), které byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. Zdravotnictví je subsystémem ze široka pojímané péče o zdraví a představuje její odbornou, profesionálně vykonávanou a resortně pojímanou část.6 Z pohledu členění ekonomických sektorů se zdravotnictví řadí do oblasti služeb. Potřeba ekonomických informací o zdravotnictví spojená s tendencí globalizace, relativního zkracování vzdáleností a s rozvojem cestovního ruchu vyvolává potřebu vzájemné mezinárodní výměny srovnatelných informací z oblasti zdravotnictví. Vhodným nástrojem splňujícím tyto požadavky jsou zdravotnické účty, které se postupně začínají sestavovat v zemích OECD. Systém zdravotnických účtů je nástrojem, který slouží ke komplexnímu vyjádření veškerých výdajů na zdravotní péči, resp. na zdravotnictví v širším slova smyslu. Systém zdravotnických účtů spočívá v zavedení jednotného standardu, který by umožňoval mezinárodní srovnání výdajů na zdravotnictví jednotlivých států. To se uskutečňuje prostřednictvím soustavy navzájem souvisejících tabulek pro standardní vykazování výdajů na zdravotní péči a její financování. 7

5

6

7

PAPEŽ Z, ULRICH M. Zdravotnická ekonomika: Úvod. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 85 s. ISBN 80-244-0567-9 JAROŠOVÁ D. Organizace a řízení ve zdravotnictví. 2.vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 110 s. ISBN 978-80-7368-605-5. Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000-2007 [online]. Poslední revize 9.10.2009. [cit.2010-01-03]. Dostupné z: .

13

3.2 Zdravotnický systém Zdravotnický systém je odvětvím hospodářství, které produkuje zdravotní služby, je subsystémem systému péče o zdraví a také představuje soustavu specifických zařízení a institucí pro poskytování zdravotní péče. V současném zdravotnickém systému existují tři propojené strany (tři elementární prvky): pacient (příjemce péče), poskytovatel (lékaři a zdravotnická zařízení) a plátce (ten, kdo provedenou zdravotní péči finančně hradí).8 Organizační útvary zdravotnického systému se mnoha svými specifickými znaky liší od běžných průmyslových podniků, či jiných hospodářských organizací. Tyto specifické znaky nejsou vždy jedinečné, to znamená, že nalezneme v některých znacích analogie s jinými obory, ale v každém případě platí, že právě pro ony specifické znaky nelze většinu organizací v procesu řízení řídit stejně jako hospodářské organizace a posuzovat jejich činnost podle kritérií používaných při hodnocení hospodářských organizací. Těchto rozdílů existuje celá řada a některé jsou spíše zdánlivé nebo překonatelné, některé se týkají spíše zdravotnických mikrosystémů než makrosystémů. Rozdíl, který však nemůže být přehlédnut, souvisí s obtížností měření výsledků (výstupů) zdravotnictví. Právě vztah mezi vstupy a výstupy je specifickým rysem zdravotnictví. Zdravotnické systémy vyspělých zemí lze rozdělit do tří základních skupin:9 - Liberálně-tržní zdravotnictví založené převážně na dobrovolném pojištění (např. USA, do roku 1996 i Švýcarsko). - Povinné zákonné veřejné pojištění (např. Německo, Francie, Holandsko, Belgie, od roku 1992 Česká republika). - Smíšené zdravotnické systémy (např. Irsko, Chile). Nejdůležitější kriteria sloužící k mezinárodní komparaci zdravotnických systémů, a která umožňují základní orientaci, jsou: 10 - dostupnost péče, která vyjadřuje překážky, které pacient má či nemá při čerpání zdravotní péče, - kvalita péče, odrážející stupeň, v němž poskytnutá péče odpovídá poznatkům medicínského výzkumu a možnostem technologie. Závisí na ekonomické situaci země, na podmínkách trhu, na technické a materiální vybavenosti zdravotnických zařízení a úrovni vzdělání, JAROŠOVÁ D. Organizace a řízení ve zdravotnictví. 2.vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 110 str. ISBN 978-80-7368-605-5. 9 GLADKIJ I., STRNAD L. Zdravotní politika, zdraví, zdravotnictví. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 111str. ISBN 80-244-0500-8. 10 JAROŠOVÁ D. Organizace a řízení ve zdravotnictví. 2.vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 110 str. ISBN 978-80-7368-605-5. 8

14

ekonomická nákladnost, která vyjadřuje spotřebu finančních prostředků resortem zdravotnictví a je popisována procentním podílem těchto nákladů z HDP. - výkonnost zdravotnického systému vyjadřuje, jaký rozsah péče, jak široké populaci, v jaké struktuře a kvalitě je zdravotnický systém schopen při vybraných výdajích zajistit. - rovnost (ekvita) znamená právo všech občanů na rovné možnosti rozvíjet a udržovat svůj plný potenciál zdraví. - sociální akceptabilita, která vyjadřuje nakolik odpovídá uspořádání zdravotnického systému potřebám a představám společnosti. Podle systému zdravotnictví v České republice existují tři hlavní zdroje financování zdravotní péče: 11 - zdravotní pojišťovny (veřejné zdravotní pojištění), - veřejné rozpočty (státní rozpočet, místní rozpočty), - domácnosti. Největší zdroj tvoří zdravotní pojišťovny, které pokrývají 76 % veškerých zdravotnických výdajů. Úloha veřejných rozpočtů spočívá ve financování specifických činností, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se například o výdaje na vědu, vzdělávání zdravotnických pracovníků, preventivní programy, činnost hygienických stanic, ale také na provoz institucí státní (zdravotní) správy. Přímé výdaje domácností jsou třetím zdrojem financování zdravotní péče, tvoří asi 13 % veškerých zdravotnických výdajů.12 -

Tab. 1: Výdaje na zdravotnictví v ČR v jednotlivých letech Výdaje Výdaje Výdaje Přímé soukr. státního územ. zdrav. výdaje rozpočtu rozpočtů pojišťoven obyvatel (mil.Kč) ( mil.Kč) (mil. Kč) (mil. Kč)

Rok 2008 Rok 2007 Rok 2006 Rok 2005

10 506 9 440 11 188 8 787

9 613 8 835 8 275 8 962

193 777 173 139 166 446 163 543

% podíl Výdaje (rok úhrnem xn+1/ rok (mil. xn) Kč)

41 288 131,8 % 255 184 31 318 124,3 % 222 732 25 204 109,1 % 230 576 23 110 x 204 402

Výdaje na 1 obyv. v Kč

24 467 21 577 22 459 19 973

Zdroj: Vlastní práce na základě statistických ročenek ČSÚ13

11

12

13

Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000-2007 [online]. Poslední revize 9.10.2009. [cit.2010-01-03]. Dostupné z: . Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000-2007 [online]. Poslední revize 9.10.2009. [cit.2010-01-03]. Dostupné z: . Statistické ročenky České republiky 2006-2009 [online]. Poslední revize 5.3.2010 [cit.2010-06-03]. Dostupné z: .

15

Tabulka číslo 1 zobrazuje výdaje na zdravotnictví v jednotlivých letech do roku 2008. Z tabulky je zřejmé, že celkové výdaje na 1 obyvatele každým rokem rostou, přičemž největšího nárůstu dosahují soukromé výdaje obyvatel, které v roce 2008 vzrostly oproti roku 2007 o 31,8%. Tento nárůst mohl být způsoben zavedením regulačních poplatků od 1. 1. 2008, které zvýšily výdaje pacientů na zdravotní péči. 3.2.1

Funkce nemocnic ve zdravotnickém systému

Koncem roku 2008 bylo v České republice evidováno 27 769 zdravotnických zařízení, z toho téměř 19 700 samostatných ordinací. K 1. pololetí 2009 bylo evidováno 192 nemocnic s 63 026 lůžky. Z celkového počtu 181 dní v daném pololetí bylo každé nemocniční lůžko průměrně využito 131,9 dne. Z hlediska řízení zdravotnických institucí má největší význam právě řízení nemocnic. Nemocnice je zpravidla definována jako „lůžkové zdravotnické zařízení, které má licenci k poskytování zdravotní péče, má určitý počet lůžek, organizovaný zdravotnický tým požadované kvalifikace a je schopno poskytovat nepřetržitě lékařské a ošetřovatelské služby“. Základní funkcí nemocnic je poskytování zdravotní péče těm pacientům, kteří nemohou být léčeni ambulantně. Nemocnice jsou v současné době podstatnou součástí infrastruktury ekonomik vyspělých zemí. Svými rozsáhlými vědeckými, léčebnými, ošetřovatelskými a sociálními úkoly vytvářejí jádro zdravotnictví. Jsou významnými zdroji pracovních míst a důležitými odběrateli mnoha průmyslových podniků.14 Tab. 2: Rozdělení zdravotnických zařízení typu nemocnice k 30. 6. 2009

Počet zařízení Stát Kraj Město Soukromé Církev a ministerstvo Celkem

Počet lůžek 19 24 18 123 8 192

17 332 9 328 4 097 30 442 1 827 63 026

Zdroj: Vlastní práce na základě dokumentů ÚZIS ČR15

Tabulka číslo 2 zobrazuje rozdělení nemocnic v České republice dle zřizovatele a počty lůžek, které k nim náleží. 14

15

GLADKIJ I. A KOL., Management ve zdravotnictví.Brno:Computer Press, 2003.380 str. ISBN 80-7226-996-8. Nemocnice v České republice v 1.pololetí 2009 [online]. Poslední revize 2009 [cit.2010-06-03]. Dostupné z: .

16

Z údajů je zřejmé, že největší zastoupení mají nemocnice v soukromém vlastnictví, které zahrnují více než 48 % všech nemocničních lůžek v České republice. Současných 192 nemocnic lze takto rozdělit do skupin podle zřizovatele: 19 zařízení je státních, přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví (27,5 % všech nemocničních lůžek). 24 zařízení je nestátních, zřizovaných krajem (14,8 % všech lůžek). 18 zařízení je nestátních, zřizovaných městem nebo obcí (6,5 % všech lůžek). 123 zařízení je nestátních, jejich zřizovatelem je jiná právnická osoba (48,3 % všech lůžek). 3 zařízení jsou spravována církví a jejich lůžkový fond činí 0,6 % všech nemocničních lůžek. 5 nemocnic mimo rezort zdravotnictví (obrana, spravedlnost) tvoří 2,3 % všech lůžek. Rozdělíme-li nemocnice ČR podle velikosti lůžkového fondu, pak:16 - do skupiny nemocnic s méně než 100 lůžky spadá 47 zařízení, - 109 nemocnic se řadí do střední velikostní kategorie (od 100-499 lůžek), - 500 a více lůžky disponuje 36 zařízení, z čehož nad 1000 lůžek má 12 nemocnic (z toho 10 fakultních).

3.3 Zdravotnictví České republiky Po listopadové revoluci v roce 1989 bylo nutné zastaralý systém zdravotnictví vzniklý v komunistickém režimu transformovat tak, aby vyhovoval podmínkám nového politického uskupení. Od roku 1993 došlo v České republice ke značnému zvýšení státních výdajů na zdravotní péči a stát začínal v systému zdravotního pojištění uskutečňovat své úhrady prostřednictvím plateb za výkon. Česká republika upustila od tohoto způsobu úhrady až roku 1996. Zároveň začal poměrně rychle fungovat proces privatizování nemocnic, který však vedl k zadluženosti nemocnic a k nerovnoměrnému rozdělení finančních zdrojů plynoucích mezi nemocnice.17 Po volbách v roce 2006 byla prosazována reforma zdravotnictví, která se stala roku 2007 součástí reformy veřejných financí. Tyto změny v systému Nemocnice v České republice v 1.pololetí 2009 [online]. Poslední revize 5.10.2009 [cit.2010-13-03]. Dostupné z: . 17 POTŮČEK M. Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce 1989. Praha: Karolinum, 1998. 329 str. ISBN 80-7184-622-8 16

17

zdravotnictví měly vyřešit zvyšující se výdaje na zdravotní péči a zlepšit situaci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Od 1. 1. 2008 platí pacienti třicetikorunový poplatek za ošetření u lékaře a za položku na receptu, devadesátikorunový poplatek za ambulantní vyšetření a v případě hospitalizace se jedná o 60 Kč za jeden ošetřovací den. Z poplatků jsou vyjmuty preventivní prohlídky.18 V České republice nyní funguje systém povinného zdravotního pojištění s platbou za provedený výkon. Vrcholným řídícím orgánem je instituce Ministerstva zdravotnictví ČR. Jeho úkolem i nadále bude příprava národních programů v oblasti zdravotní péče, vymezení zdrojů a organizačních podmínek pro jejich realizaci.19 Co se týká vztahů mezi prvky zdravotnického systému a státu, existuje přímá závislost na úrovni zdravotní péče, dostupnosti zdravotní péče, technické i personální vybavenosti zdravotnictví s ekonomikou daného státu. Česká republika nepatří mezi první desítku nejbohatších států světa, přesto však vydává každoročně na zdravotní péči, rozvoj zdravotnictví, na krytí provozních a investičních potřeb zdravotnictví částky, které jsou relativně srovnatelné s výdaji na zdravotnictví ekonomicky vyspělých států. Ve vyspělých státech se považuje za přiměřené vydávat na zdravotnictví cca 8 % HDP (celkové výdaje v ČR představují 7,12 % HDP roku 2008).20 Demografické průzkumy uvádějí, že za 200 let se podíl seniorů v populaci zvýší šestkrát a ČR by měla patřit spolu s Itálií a Řeckem ke společenstvím s nejvyšším podílem seniorů na světě. Stárnutí populace se jeví jako civilizační fenomén podmíněný ekonomicko-sociálně zákonitým vývojem natality a mortality. Lze tedy předpokládat, že význam zdravotnictví a zdravotní péče i nadále poroste. Populační stárnutí je tak spíše složitou výzvou zdravotnictví než jeho zásluhou.21 V následujících letech lze očekávat, že výdaje na zdravotnictví v České republice nadále porostou, a to nejen absolutně díky růstu ekonomiky a inflaci, ale také relativně k HDP. V důsledku demografických změn lze očekávat, zejména vlivem stárnutí obyvatelstva, že by stávajícímu českému zdravotnictví chybělo s odhadem počtu obyvatel v roce 2050 zhruba 60 miliard Kč.22 VAŠEK, P. Boj o poplatky u lékaře startuje. Online zprávy Hospodářských novin. Aktualizováno 21.1.2008 [cit.2010-06-03]. Dostupný z WWW: . 19 PRYMULA R., ANTOŠ K., BERAN J. Základy managementu ve zdravotnictví I. 1.vyd. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně, 1995. 152 s. ISBN 80-85109-87-5. 20 KOTRBA T . Analýza vybraných ekonomických a demografických faktorů ovlivňující české zdravotnictví. Sborník Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, 2009, LVII, č. 6, str. 113-122. 21MÁŠOVÁ H., KŘÍŽOVÁ E., SVOBODNÝ P. České zdravotnictví: Vize a skutečnost. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. 250 str. ISBN 80-246-0944-4. 22 KOTRBA T . Analýza vybraných ekonomických a demografických faktorů ovlivňující české zdravotnictví. Sborník Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, 2009, LVII, č. 6, str. 113-122 18

18

3.4 Lidské zdroje Řízení lidských zdrojů může být chápáno jako strategický a promyšlený logický přístup k řízení nejcennějšího jmění organizace - lidí, kteří v ní pracují a kteří individuálně a kolektivně přispívají k dosahování hospodářských cílů. Je to odlišný přístup k řízení v oblasti zaměstnávání lidí, který usiluje o dosažení konkurenční výhody prostřednictvím strategického rozmisťování vysoce oddané pracovní síly a používá přitom soustavu kulturních, strukturálních a personálních postupů.23 Úkoly řízení lidských zdrojů a činnosti směřující k jejich plnění jsou záležitostí nejen personálního útvaru, ale také neoddělitelnou součástí práce všech vedoucích pracovníků organizace, bez ohledu na jejich postavení v hierarchii řídících funkcí. Každý, kdo řídí práci byť jen jednoho dalšího pracovníka, už musí vykonávat řadu personálních činností. Je možno říci, že praktickou část personální práce vykonávají převážně vedoucí pracovníci, a to jak linioví a provozní manažeři, tak i vrcholové vedení. Proto je důležité, aby si všichni vedoucí pracovníci i osoby připravující se na tuto pracovní roli osvojili nezbytné znalosti a dovednosti potřebné pro plnění úkolů personální práce.24 Lidské zdroje tvoří klíčový prvek jak v případě špičkového manažera, tak i pracovníků na nižší pozici. Je nutné si uvědomit, že personál nespokojený ve svém pracovním prostředí bude tyto své pocity přímo či nepřímo přenášet na pacienty. Příprava manažerů pro zdravotnický sektor by měla hrát důležitou roli v rozvoji analytického a kritického přístupu k managementu, který uznává komplexnost v různém prostředí.25 3.4.1

Zdravotní sestry

Profese moderní zdravotní sestry se vyvinula z neškolené osoby, obyčejné ženy, která pečovala o ležící pacienty. Postupně došlo k vývoji mnoha různých typů zdravotních sester. Reforma zdravotnictví v současnosti nastoluje otázku, jaké hodnoty, vlastnosti a schopnosti by měla mít zdravotní sestra či střední zdravotnický personál obecně. Dá se říci, že prostřednictvím alternativních přístupů k poskytování zdravotnických služeb může sestra výrazně ovlivňovat kvalitu péče. Sestra se stává manažerem a podle svého místa v hierarchii 23

24

25

ARMSTRONG M., Personální management, 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1999.968 str. ISBN 80-7169614-5. KOUBEK J., Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistky, 4.vyd. Praha: Management Press, 2007. 399str. ISBN 978-80-7261-168-3. PRYMULA R.,BERAN J.,ŠPLIŇO M., ANTOŠ K. Základy managementu ve zdravotnictví II. Zdravotnické systémy 1.vyd. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně, 1995. 131 s. ISBN 80-85109-99-9.

19

organizace by měla získat i odpovídající vzdělání. Ukazuje se, že sestra poskytuje širokou škálu zdravotnických služeb, působí buď jako samostatný poskytovatel péče, nebo jako spolupracující člen zdravotnického týmu. Lze tedy říci, že narůstá manažerská role sester.26 Odborná způsobilost k povolání výkonu všeobecné zdravotní sestry se získává absolvováním nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, studijního oboru všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, vysokoškolského studia v uvedených studijních programech a oborech atd., jak uvádí zákon č. 96/2004 Sb. Jak z tohoto zákona plyne, požadavky na zdravotní sestry se neustále zvyšují a pro tuto práci je požadováno absolvování vysokoškolského vzdělání.27 V Česku pracuje celkem 90 000 sester, z nich 37 000 v nemocnicích. Podle České asociace sester jich zhruba 6 000 chybí. Průměrný plat sestry v nemocnici překračuje 24 000 Kč, ve fakultních nemocnicích 27 000 Kč, v akciových společnostech 21 000 Kč.28 Vrchní a staniční sestry se zabývají poskytováním komplexní péče, která pacientům prospívá. Tyto manažerky musí vědět, čím může každý zdravotnický pracovník, který přijde do styku s pacienty, k této péči přispět, i to jak je ve své práci limitován licencí či vzděláním. Většina oddělení, zvláště pak ta v nemocnicích a v zařízeních dlouhodobé péče, je v podstatě založena na intenzivní práci ošetřovatelského personálu.29 3.4.2

Role zdravotních sester

Příliv nových informací a náročnost požadavků vede zdravotní sestry k tomu, že se začínají měnit dříve uznávané role sester a náplň jejich práce. Zkušenosti posledního desetiletí ukázaly, že systematické manažerské vzdělávání vedoucích pracovníků ošetřovatelské péče a týmová práce sester umožňují zvládnout vše, co se dříve zdálo nemožné. V současné době potřebují sestry jak dobré profesní, tak manažerské znalosti. Staniční sestry byly PRYMULA R.,BERAN J.,ŠPLIŇO M., ANTOŠ K. Základy managementu ve zdravotnictví II. Zdravotnické systémy 1.vyd. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně, 1995. 131 s. ISBN 80-85109-99-9. 27 Zákon č.96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních [online]. Poslední revize 2010 [cit.2010-0603]. Dostupné z: . 28 Krize brzdí odchody sester z nemocnic. Florence: Časopis moderního ošetřovatelství [online]. 6.10.2009, 10, [cit. 2010-19-3]. Dostupný z: . 29 GROHAR-MURRAY M.E., DICROCE H.R., Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče.Praha: Grada Publishing, 2003. 317 str. ISBN 80-247-0267-3. 26

20

v minulosti zdánlivě jen sestrami, které zajišťují ordinace lékařů, kontrolují práci sester, mírní konflikty mezi pracovníky a také s nemocnými. Jejich současníci si dříve nevšímali, jak každá staniční sestra svým příkladem ovlivňuje kolektiv, určuje kvalitu vztahů a péče.30 Role sestry ve vedoucí pozici se postupně mění. Sestra manažerka musí mít znalosti z oblasti teorie organizace, musí rozumět ekonomickým souvislostem poskytování zdravotnických služeb, umět řídit svůj ošetřovatelský tým a rovněž mít znalosti a dovednosti z oblasti personálního řízení.31 Zdravotní sestra musí ve své roli zvládnout dva komponenty: poskytovat ošetřovatelskou péči a sloužit jako integrátor péče. Sesterský management je zaměřen především na člověka, tedy na řízení lidských zdrojů. Sestra v manažerské pozici čelí dvěma navzájem soupeřícím potřebám: potřeba růstu pracovníků, efektivnosti, motivace, etiky, pracovního výkonu a na druhé straně potřeba zaměstnavatele v podobě produktivity, kvality a nákladové efektivity.32 Sestry dnes působí v prostředí a v organizacích, které vyžadují nové, rozšířené role. Začínající sestry potřebují manažerské schopnosti, aby mohly pracovat s pacienty a ostatním personálem. Dnešní zdravotnictví a zítřejší problémy poskytují příležitost k managementu v ošetřovatelství. Role sestry manažerky bezpochyby je a bude jednou z nejobtížnějších pozic v jakémkoliv odvětví. Aby se člověk mohl stát manažerem, musí si osvojit nové procesy, získat nové schopnosti a přijmout nové postoje. V ošetřovatelství však oproti jiným disciplínám vznikají vlastní ojedinělé a inovativní strategie současně s tím, jak výzkumníci a vedoucí pracovníci studují řídící procesy. 33 V kompetenci staničních sester je pak řídit poskytování ošetřovatelských služeb, ale i ovlivňování zdravotnického plánování a řízení lidských i materiálních zdrojů.34 Sestra hraje důležitou roli ve vztahu k pacientovi, protože je na oddělení obvykle tím poskytovatelem péče, který je pacientovi neblíže. Pacient hledá někoho, na koho se může obrátit nebo komu se může svěřit, a tuto roli nejvíce

CHRZOVÁ, A.. Role sester se mění. Florence. 2005, ročník 1, číslo 1, str. 38. MARKOVÁ,E.; EISLEROVÁ,I. . Řídící proces na úrovni staničních sester. Sestra.2001, ročník XI, číslo 7-8, str. 28-29. 32 KOTRBA,T. Identifikace pracovních činností zdravotních sester v řídících funkcích. In Nové trendy - Nové nápady 2009. 1. vyd. Znojmo: SVŠE Znojmo, 2009, str. 302--310. ISBN 978-80-87314-04-3. 33 MARQUIS, B. L. -- HUSTON, C. J. Leadership roles and management functions in nursing : theory and application. 6. vyd. Philadelphia: Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins, 2009. 654 str. ISBN 978-0-7817-7246-4. 34 MARKOVÁ, E., EISLEROVÁ, I. Řídící proces na úrovni staničních sester. Sestra. 2001, ročník XI, číslo 7-8, str. 28-29. 30 31

21

naplňují právě zdravotní sestry. Ošetřovatelský personál také pomáhá pacientovi uchovat si svoji autonomii a stát se informovaným pacientem. 35 3.4.3

Řídící činnosti

Prostřednictvím řídící činnosti zajišťuje vedoucí pracovník v podřízené skupině zaměstnanců plnění stanovených úkolů. Zároveň by měl také přihlížet ke specifickým zvláštnostem řízené pracovní skupiny. Úspěšné vykonávání jakékoliv řídící funkce je závislé na tom, jak výrazně je příslušný vedoucí pracovník zaměřen na podřízené, na péči o ně, na zajišťování vhodných podmínek pro práci a dobrých interpersonálních vztahů v podřízené skupině. Pro řízení pracovní skupiny si každý vedoucí vytváří názor na to, co určuje výkonnost člověka a jeho pracovní ochotu. To je specifická forma představy nebo modelu podřízeného pracovníka, která nemusí být vázána na profesi či pracovní zařazení.36 Řízení je funkce manažera, která zajišťuje, aby ostatní odvedli svou práci. Řízení zahrnuje pět specifických pojmů: udělování pokynů, dohled, vedení, motivaci a komunikaci. 1. Při udělování pokynů by pokyny měly být jasné, stručné, logické a měly by odpovídat požadavkům situace. 2. Druhá aktivita - dohled - se týká školení a disciplíny pracovní síly. Zároveň sem také patří kontrola, aby bylo zajištěno rychlé provedení příkazů. 3. Vedení lze popsat jako schopnost inspirovat a ovlivňovat ostatní za účelem dosažení cílů. 4. Motivování je soubor schopností, které manažer využívá, aby pomohl zaměstnancům zjistit jejich potřeby a nalezl tak v organizaci způsoby, které by jim pomohly uspokojit je. 5. Komunikace je prostředkem, kterým je skupina vedena. Jedná se o přenos informací a porozumění od jedné osoby k druhé prostřednictvím komunikačního procesu.37 Úspěšné vykonávání jakékoliv řídící funkce je závislé na tom, jak je příslušný vedoucí pracovník zaměřen na podřízené, na péči o ně, na zajišťování vhodných podmínek pro práci a dobrých interpersonálních vztahů ve skupině. Vedoucí se ve své činnosti nemůže zaměřovat na plnění výhradně pracovních ŠKRLOVÁ M., ŠKRLA P. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 199 str. ISBN 978-80-247-2616-8. 36 MAYEROVÁ M., RŮŽIČKA J. Vedení lidí v organizaci. 1.vyd.Plzeň: Západočeská univerzita,1999. 176 str. ISBN 80-7082-557-X. 37 GROHAR-MURRAY M.E., DICROCE H.R., Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče.Praha: Grada Publishing, 2003. 317 str. ISBN 80-247-0267-3. 35

22

úkolů a na kontrolování podřízených, ale musí být schopen postihnout také jejich osobitost a jejich prožívání. Vedoucí má podporovat tvořivost podřízených, zaměřovat se i na delegování odpovědností a pravomoci.38 Klíč k zajištění dlouhodobé produktivity zkušených sester spočívá v rukou sestry manažerky, která si tak musí osvojit přístupy, které budou zkušenějšího pracovníka motivovat a zajistí jeho efektivitu v rámci celého kolektivu. Zřejmě největším problémem, se kterým se sestra manažerka setkává u zkušených zaměstnanců, je naučit je, jak se co nejlépe a nejrychleji vyrovnat s potížemi spojenými s učením se novým dovednostem. Vést zkušenou sestru, která má již dlouholeté zkušenosti a která na svou kariéru nahlíží z jiného úhlu než nováček, je pro sestru manažerku mnohem obtížnější.39 Za kvalitu ošetřovatelské péče a celkovou činnost ošetřovatelského personálu na odborném oddělení zodpovídá vrchní sestra, která úzce spolupracuje s přednostou odborného oddělení a náměstkyní ředitele pro ošetřovatelskou péči.Vrchní sestra obvykle:40 - odpovídá za úroveň a kvalitu ošetřovatelské péče na celém oddělení, - podílí na vytváření standardů ošetřovatelské péče a dbá na jejich dodržování, - odpovídá za úroveň vedení sesterské dokumentace na odborném oddělení, - podílí se na přijímání nových pracovníků, - podílí se na zavádění nových ošetřovatelských postupů, sleduje novinky z oblasti ošetřovatelství, - pečuje o rozvoj vzdělávání členů ošetřovatelského týmu prostřednictvím vzdělávacích seminářů, - podílí se na zajištění chodu celého oddělení atd. Vrchní sestra tak organizuje, řídí a kontroluje činnost podřízených zaměstnanců, tj. sester, sanitářů, případně dalších pomocných pracovníků. Schvaluje rozpisy služeb a vede evidenci odpracovaných hodin tak, aby nevznikaly neodůvodněné přesčasové hodiny. Kontroluje dodržování a řádné využívání pracovní doby. Vypracovává návrhy změn výše platu a výši osobního ohodnocení. Řídí porady sester na oddělení. Vrchní sestra navrhuje osobní rozvoj podřízených zaměstnanců a provádí výběr pro další vzdělávání a vyšší funkční zařazení. Kontroluje opatření na úseku hygieny a bezpečnosti práce, provádí kontroly kvality práce sester a kontroluje vedení dokumentace. MAYEROVÁ M., RŮŽIČKA J. Vedení lidí v organizaci. 1.vyd.Plzeň: Západočeská univerzita,1999. 176 str. ISBN 80-7082-557-X. 39 ŠKRLOVÁ M., ŠKRLA P., Kreativní ošetřovatelský management. Praha: Advent-Orion s.r.o., 2003. 488 str. ISBN 80-7172-841-1. 40 VONDRÁČEK, L.; NOVÁKOVÁ, J. Vrchní sestry - ano či ne?. Sestra. 2004, XIV, 11, str. 24. 38

23

Přímým nadřízeným, kterému podléhá ve směru vertikálním, je hlavní sestra, která ji vede po stránce metodické v oblasti ošetřovatelské péče. Přímým nadřízeným po linii horizontální je primář oddělení, který odpovídá za chod celého oddělení. Vrchní sestra pak odpovídá za kvalitu ošetřovatelské péče oddělení.41 Vedoucí sestrou ošetřovací jednotky je staniční sestra. Je to zkušený pracovník s dlouholetou praxí na příslušném odborném oddělení, který splňuje předpoklady pro práci ve vedoucí funkci. Úzce spolupracuje s vedoucím lékařem ošetřovací jednotky a vrchní sestrou odborného oddělení. Staniční sestra obvykle plní tyto povinnosti:42 - odpovídá za úroveň a kvalitu ošetřovatelské péče na ošetřovací jednotce, - spolu s vrchní sestrou se podílí na vytváření standardů ošetřovatelské péče dbá na jejich dodržování, - odpovídá za vedení ošetřovatelské dokumentace na ošetřovací jednotce, - dohlíží na dodržování zásad BOZP na ošetřovací jednotce, - pečuje o inventář dané jednotky, - zajišťuje dostatek léků, materiálu a pomůcek pro ošetřovací jednotku, - připravuje plány služeb pro členy ošetřovatelského týmu v nepřetržitém provozu, - organizuje zapracování nových členů týmu, - dbá na úklid a pořádek na ošetřovací jednotce atd. Staniční sestra provádí vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči v rámci své stanice. Stanovuje priority v ošetřovatelském procesu u konkrétních pacientů i v rámci stanice. Řídí, organizuje a kontroluje činnost podřízených zaměstnanců, a to jak sester, tak sanitářů a ostatních zaměstnanců nelékařských povolání. Podřízené zaměstnance rozmísťuje podle potřeby do směn tak, aby byla vždy zachována maximální možná úroveň aktivní ošetřovatelské péče. Vede provozní dokumentaci stanice, sestavuje rozpis služeb podřízených zaměstnanců a provádí jejich výkazy. Přímým nadřízeným, kterému staniční sestra podléhá ve směru vertikálním, je vrchní sestra, která ji vede po stránce metodické v oblasti ošetřovatelské péče. Staniční sestra pak odpovídá za kvalitu konkrétní ošetřovatelské péče své stanice.43

VONDRÁČEK, L.; NOVÁKOVÁ, J. Vrchní sestry - ano či ne?. Sestra. 2004, XIV, 11, str. 24 KELNAROVÁ J. A KOL. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty: 1. ročník, Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 236 str. ISBN 978-80-247-2830-8. 43 VONDRÁČEK, L.; NOVÁKOVÁ, J.. Vrchní sestry - ano či ne?. Sestra. 2004, XIV, 11, str. 24. 41 42

24

3.5 Ošetřovatelství 3.5.1

Ošetřovatelský proces

Termín ošetřovatelský proces byl zaveden v 50. letech a byl všeobecně přijat jako základ ošetřovatelské péče. Ošetřovatelský proces vyžaduje naučit se shromažďovat údaje o pacientovi a jeho problémech, problém rozpoznat (analyzovat), plánovat, realizovat (uskutečnit cíle) a hodnotit (posoudit účinnost plánů). Všechny tyto činnosti spolu úzce souvisí a vytváří neustálý koloběh myšlení a jednání. Tento proces tedy od sestry vyžaduje znalosti, tvůrčí přístup, přizpůsobivost, zaujetí a důvěru ve vztahu k práci a schopnosti pro vedení kolektivu.44 V mnohých zdravotnických zařízeních se chápe ošetřovatelský proces jako zavedení ošetřovatelské dokumentace. Sestry pacienta vyzpovídají při přijetí na některých pracovištích to dokonce dělá staniční sestra - a dále mají průběžně zaznamenávat, co se s pacientem událo. Informace o nemocných získané záznamem při příjmu přitom zůstávají založeny v dokumentaci bez dalšího použití. Sestry tak oprávněně necítí v ošetřovatelské dokumentaci žádný přínos pro ošetřování nemocných, spíše mají pocit zbytečné administrativní zátěže.45 3.5.2

Management v ošetřovatelství

Management v ošetřovatelství lze definovat jako vše, co posiluje vztahy v týmu, co udržuje a podporuje správné fungování systému péče, co dokáže rychle a efektivně reagovat na problémy a řešit konflikty v mezilidských i pracovních vztazích. Je to definovaný systém, ale i schopnost jednotlivců navrhnout a prosadit řešení, kde zájem pacienta převažuje nad jakýmkoliv jiným zájmem. Staniční a vrchní sestra musí denně pečovat o kolektiv svých podřízených, posilovat a rozvíjet jeho přednosti. Nadřízená sestra by měla být oporou svým podřízeným v jejich oprávněných požadavcích a současně by se za ně měla umět postavit a obhájit je i v případech, kdy pochybily.46 Management v ošetřovatelství se od profesionálního managementu liší především filozofií služeb. Ošetřovatelství nese sociální zodpovědnost za zdraví a nemoci jednotlivců, rodin a komunit, a proto je vždy potřeba jedinečný přístup. Úspěch každého zdravotnického zařízení tak závisí jak na kvalitě služeb, tak i na použitém personálu a prostředcích.47 DOENGES M.E., MOORHOUSE M.F., Kapesní průvodce zdravotní sester. Praha:Grada Publishing, 2001. 568 str. ISBN 80-247-0242-8. 45 STAŇKOVÁ, M.. Mýty o ošetřovatelském procesu. Sestra. 1999, ročník IX, číslo 5, str. 25. 46 ŠKUBOVÁ, J.. Kolektiv "tuží" staniční a vrchní sestra. Florence. 2008, ročník IX, číslo 2, str. 80. ISSN 1801464X. 47 GROHAR-MURRAY M.E., DICROCE H.R., Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče.Praha: Grada Publishing, 2003. 317 str. ISBN 80-247-0267-3. 44

25

Hlavní postavou ošetřovatelského managementu by měla být hlavní sestra - náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, která ve vrcholovém managementu spolupracuje s lékaři a inženýry. Ve středním managementu řídí vrchní sestry, spolupracuje s přednosty a primáři klinik a oddělení, kteří přes staniční sestry a lékaře mají šanci přímo zkvalitnit péči o pacienta. Na nich každodenně závisí, jak dokážou vést své týmy sester a lékařů. Sesterská profese má ve světě neustále se zvyšující prestiž a i u nás se tento trend projevuje.48 V ošetřovatelství panuje vysoká intenzita práce, díky čemuž je řízení obzvláště náročné, jelikož zaměstnanci ve zdravotnictví se vyznačují tím, že mají různou praxi a různé vzdělání. Charakter práce i pracovníci vyžadují od sestry manažerky, aby vytvořila takové prostředí, v němž bude možné poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Sestra manažerka má vůči organizaci i personálu určitou specifickou odpovědnost, naproti tomu má personál zodpovědnost vůči organizaci a vedoucí sestře. Manažer by měl přesně chápat cíle, vztah mezi manažerem a zaměstnancem, zvláštní schopnosti zaměstnanců a relevantní organizační a společenské faktory, které ovlivňují danou situaci.49

3.6 Využití času zdravotní sestry 3.6.1

Time management zdravotních sester

Existují tři základní kroky k time managementu. První krok vyžaduje, aby byl čas vyčleněn pro plánování a odhadnutí priorit. Druhý krok poukazuje na dokončení nejdůležitějších úkolů (definovaných v bodě 1), kdykoliv je to možné, a znamená dokončení jedné úlohy před započetím další. V posledním kroku musí člověk znovu seřadit podle důležitosti, které úkoly mohou být hotové na základě nově obdržených informací. Protože se jedná o cyklický průběh, všechny tři kroky musí být udělané návazně. Manažeři, kteří nově aplikují time management mohou podceňovat důležitost pravidelného plánování a chybovat při přidělování času pro time management.50 3.6.2

Využití času sestry manažerky

Být zaplavený prací a časová omezení vedou k rostoucím chybám, zanedbávání důležitých úkolů a ke všeobecnému pocitu stresu a neschopnosti. Každý pracující potřebuje poskytnout určitý čas pro každodenní plánování, NERUDOVÁ, I. Moderní sestra v moderní době. Florence. 2006, ročník II, číslo 4, str. 46-47. GROHAR-MURRAY M.E., DICROCE H.R., Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče.Praha: Grada Publishing, 2003. 317 str. ISBN 80-247-0267-3. 50 MARQUIS, B. L. -- HUSTON, C. J. Leadership roles and management functions in nursing : theory and application. 6. vyd. Philadelphia: Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins, 2009. 654 str. ISBN 978-0-7817-7246-4. 48 49

26

aby mohl vhodně řídit svůj pracovní čas. Příklady plánů, které by mohly sestry ve vedoucích pozicích vytvářet při každodenním plánování, zahrnují plánování směn, zajištění péče o pacienta, sladění rozvrhu přestávek a pauzy na oběd a meziodvětvovou koordinaci péče o pacienta. Některé vedoucí sestry se zdají mít neuspořádaný přístup při úsilí v péči o pacienty. Obvykle tato neuspořádanost pramení ze špatného plánování.51 Čas je vzácným zdrojem, a proto neproduktivní využití času ve zdravotnických zařízeních je jedním z hlavních důvodů současného trendu v globálním ošetřovatelství - snaze po restrukturalizaci jednotlivých pracovišť a oddělení. České sestry manažerky vnímají nedostatek času zvláště citlivě. Získání časového prostoru musí sestra hledat v lepší organizaci svého vlastního času. Příčina toho, proč většina hlavních, vrchních nebo staničních sester trpí akutním nedostatkem času, může spočívat nejen v úspěšném delegování určitých úkolů na ostatní členy ošetřovatelského týmu, ale také v nedostatečném rozvinutí schopnosti produktivně vést porady nebo účelně stanovit své priority.52 Sestry manažerky mohou často dramaticky změnit management vlastního času tím, že se naučí rozvíjet osm důležitých dovedností. Jde o tyto schopnosti:53 1. správně stanovit priority, 2. sledovat podvědomě čas, 3. použít některých osvědčených nástrojů k lepšímu využití času, 4. delegovat úkoly, 5. neodkládat důležitá rozhodnutí a povinnosti, 6. pružně se rozhodovat, 7. efektivně zacházet s písemným materiálem, vhodně vést porady. Organizace vlastní práce vedoucího pracovníka je činitelem, který kladně nebo záporně ovlivňuje objem i kvalitu práce kolektivu. Prvním předpokladem dobrého hospodaření s časem je znát skutečný stav současného využívání času a trvání jednotlivých prací. Proto se provádí pracovní studie, analýzy operací a pořizují se snímky pracovního dne. Základem je metoda pozorování, měření a rozbor spotřeby času pracovníka během dne.54 51

52

53

54

MARQUIS, B. L. -- HUSTON, C. J. Leadership roles and management functions in nursing : theory and application. 6. vyd. Philadelphia: Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins, 2009. 654 str. ISBN 978-0-7817-7246-4. ŠKRLOVÁ M., ŠKRLA P., Kreativní ošetřovatelský management. Praha: Advent-Orion s.r.o., 2003. 488 str. ISBN 80-7172-841-1. ŠKRLOVÁ M., ŠKRLA P., Kreativní ošetřovatelský management. Praha: Advent-Orion s.r.o., 2003. 488 str. ISBN 80-7172-841-1. KOTRBA, T. Časové studie práce vrchních a staničních sester. In MendelNET PEF 2009. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzit v Brně, 2009, str. 72--81. ISBN 978-80-7375-351-1.

27

3.7 Historie výzkumů z oblasti ošetřovatelství Zřejmě nejvýznamnější osobností v České republice, která se zasloužila o rozvoj českého ošetřovatelství je Vladimír Pacovský. Prof. MUDr. Pacovský, DrSc. je autorem učebnic péče o nemocné a zároveň prosadil vznik oborů na vysokých školách, které umožnily sestrám další vzdělávání. Již od roku 1952 pracuje na III. interní klinice 1.LF UK, a tak již desítky let pozoruje vývoj českého ošetřovatelství.55 Výzkum na podobné téma, kterým se zabývá tato bakalářská práce, proběhl v pražské Thomayerově nemocnici. Průzkumu se zúčastnilo 355 sester a konal se v době, kdy hlavní sestrou v této nemocnici byla současná ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Více než polovina respondentů byla ve věku 26-45 let. Z nich 47 % má odbornou specializaci a 6 % má vysokoškolské vzdělání. Za nejvýraznější problém považují sestry nedostatek personálu, množství administrativy, nedostatečné ocenění sesterské práce ze strany lékařů, změny pokynů a instrukcí, špatné zázemí na pracovišti, případně i přístrojové vybavení. Ve výzkumu bylo dále uvedeno, kolik procent času zabírají různé pracovní činnosti podle odhadu sester:56  kvalifikované práce odpovídající pozici sestry – 48%  méně kvalifikované práce, které by mohl zvládnout někdo jiný – 24%  práce, které by měli vykonávat lékaři – 11%  ostatní činnosti, které nepatří k práci sestry – 13%. Rozsáhlé průzkumy týkající se odhadu spotřeby pracovního času, časových studií práce vrchních a staničních sester a pracovní náplně sester ve vedoucích pozicích prováděl v rámci své disertační práce a publikační činnosti Ing. Tomáš Kotrba. Studentky 3. ročníku oboru ošetřovatelství 1. Lékařské fakulty UK provedly v roce 2001 průzkum, jehož cílem bylo provést analýzu činností s časovou diferencí. V souboru byly použity výsledky 27 staničních sester z 11 různých oddělení pražských i mimopražských nemocnic. V průměry pracovaly tyto staniční sestry ve své funkci 6 let. Ani jedna staniční sestra neabsolvovala studium managementu. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že nejvíce času (207 min.) věnuje staniční sestra účasti na ošetřovatelské péči. Organizace péče pak zaujímá téměř 2 hodiny času z pracovní doby sestry. Staniční sestra také věnuje přibližně hodinu času zajištění materiálu,

55 56

Sestry svůj prostor nevyužívají. Medical Tribune. Ročník II, číslo 17, 22.května 2006, str. 15. Krize brzdí odchody sester z nemocnic. Florence : Časopis moderního ošetřovatelství [online]. 6.10.2009, 10, [cit. 2010-19-3]. Dostupný z: .

28

zásobování a přístrojovému vybavení. Činnostem zahrnutým do kategorie hotelové služby věnuje sestra více než půl hodiny. 26,5 minuty pak zaujímá komunikování a informovanost personálu. Vzdělávání věnuje sestra 11,25 minuty. Nejmenší část pracovní doby zaujímá řízení personálu (7 minut). Z výsledků je také patrné, že staniční sestře zabere nejvíce času ošetřovatelská péče a místo toho, aby se věnovala řídící činnosti, dělá podpůrnou činnost ostatním sestrám. To může souviset s tím, že sestry nemají odpovídající manažerské vzdělání, které by mělo být nezbytnou podmínkou pro tuto funkci.57

57

MARKOVÁ, E.; EISLEROVÁ, I. . Řídící proces na úrovni staničních sester. Sestra. 2001, ročník XI, číslo 7-8, str. 28-29.

29

4. Výsledky 4.1 Informace o nemocnicích Následující tabulka číslo 3 zobrazuje informace o nemocnicích, které byly zahrnuty do výzkumu. Všechny údaje v tabulce se vztahují k 31. 12. 2008. Tab. 3: Charakteristika nemocnic zahrnutých ve výzkumu

Počet zaměst. Thomayerova FN FN Královské Vinohrady Nemocnice Břeclav Nemocnice Pelhřimov Nemocnice TGM Hodonín Nemocnice Ivančice Nemocnice Chomutov Nemocnice Náchod Nemocnice Česká Lípa Nemocnice Tábor

Počet lůžek celkem

Počet hospital. pacientů

Ošetřovací doba ve dnech

VH (v tis. Kč)

2 087

1 198

38 948

6,44

58 911

2 500

1 279

48 000

5,9

-120 926

795

511

22 000

6,74

10

692

350

9050

6,41

345,57

460

224

9 400

6,82

-1 389

357

-58

8 490

6,1

9 099

-

-

19 232

7,98

-

1 000

721

20 639

7,24

-39 185

883

551

18 952

5,3

273

814

545

22 180

6,01

1 509

Zdroj: Vlastní práce na základě informací získaných z nemocnic a výročních zpráv z roku 2008

4.1.1

Fakultní Thomayerova nemocnice

Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou v Praze byla založena v roce 1954, vznik Fakultní Thomayerovy nemocnice se pak datuje k roku 1984. Nemocnice je příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR. Celkový počet zaměstnanců je 2 087, z nichž největší skupinu, téměř 80%, tvoří zdravotničtí pracovníci. V roce 2008 vzrostl počet zaměstnanců s vyšším 58

Údaje nejsou k dispozici, nebo je nemocnice neuvádí

30

vzděláním, především bakalářským a magisterským. Nemocnice poskytuje celkem 1 198 lůžek a průměrná ošetřovací doba činí 6,44 dne.59 4.1.2

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze byla založena již v roce 1 897 a jejím zřizovatelem je rovněž Ministerstvo zdravotnictví ČR. Ročně fakultní nemocnice hospitalizuje více než 48 000 pacientů, k čemuž disponuje 1 279 lůžky. Průměrná ošetřovací doba ve dnech činí 5,9 dne. V současné době nemocnice zaměstnává více než 2 500 pracovníků.60 4.1.3

Nemocnice Břeclav

Základní kámen Nemocnice Břeclav byl položen v roce 1986, nyní je nemocnice pod správou Jihomoravského kraje. Nemocnice Břeclav je všeobecnou nemocnicí tzv. okresního typu, s rozsáhlou lůžkovou i ambulantní složkou zaměstnávající 780 pracovníků. Zdravotnickou část představuje 21 medicínských odborností, která vytváří 12 lůžkových oddělení s celkovou kapacitou 511 lůžek a průměrným počtem hospitalizovaných pacientů cca 22 000 ročně. Průměrná ošetřovací doba v roce 2008 činila 6,74 dne.61 4.1.4

Nemocnice Pelhřimov

Dnešní budova Nemocnice Pelhřimov byla založena v roce 1903. Roku 1992 pak byla Městská nemocnice Pelhřimov zřízena jako samostatná příspěvková organizace. Roku 2003 se nemocnice stala nestátním zdravotnickým zařízením pod správou Kraje Vysočina. Nemocnice disponuje 350 lůžky a průměrná ošetřovací doba činí 6,14 dne. Počet hospitalizovaných pacientů v roce 2008 byl 13 969. Celkový počet zaměstnanců v nemocnici je 644.62 4.1.5

Nemocnice TGM Hodonín

Nemocnice TGM Hodonín byla založena v roce 1952, rozšíření nemocnice a zvýšení počtu lůžek však proběhlo až v 80. a 90. letech. Výroční zpráva 2008 [online]. Poslední revize 2008. [cit.2010-23-04]. Dostupné z: . 60 Výroční zpráva 2008 [online]. Poslední revize 2008. [cit.2010-22-04]. Dostupné z: . 61 Výroční zpráva 2008 [online]. Poslední revize 2008. [cit.2010-22-04]. Dostupné z: < http://www.nembv.cz/soubory/vz-2008-2f78e9.pdf>. 62 Almanach-Nemocnice Pelhřimov [online]. Poslední revize 2003. [cit.2010-23-04]. Dostupné z: http://www.hospital-pe.cz/dok/almanach2003/almanach.htm>. 59

31

Nemocnice disponuje průměrným počtem 224 lůžek a jejím zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Počet hospitalizovaných pacientů v roce 2008 byl 9 400. Průměrná ošetřovací doba ve dnech činí 6,82 dne. Celkový počet zaměstnanců v nemocnici je 460.63 4.1.6

Nemocnice Ivančice

Nemocnice Ivančice byla založena v roce 1859. V roce 2003 došlo ke změně zřizovatele Okresního úřadu Brno-venkov na Jihomoravský kraj. Nemocnice Ivančice je jedinou komplexní nemocnicí v okrese Brno-venkov a disponuje 244 lůžky. V roce 2008 bylo v nemocnici ošetřeno 8 490 pacientů a průměrná ošetřovací doba činila 6,1 dne. Nemocnice zaměstnává 357 pracovníků.64 4.1.7

Nemocnice Chomutov

Nemocnice Chomutov je soukromou nemocnicí, která zaměstnává průměrně 856 osob a disponuje 530 lůžky. Významnou organizační změnou v Nemocnici Chomutov je její začlenění do tzv. Krajské zdravotní a.s., kde je jednou z pěti důležitých nemocnic Ústeckého kraje. Počet hospitalizovaných pacientů v roce 2008 činil 19 232 osob a průměrná ošetřovací doba činila 7,98 dne.65 4.1.8

Nemocnice Náchod

Nemocnice v Náchodě vznikla již v roce 1895 .V roce 2003 vznikla Oblastní nemocnice Náchod a. s. jako součást Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje a. s. V nemocnici pracuje více než 1 000 zaměstnanců. V roce 2008 bylo v nemocnici hospitalizováno 20 639 pacientů. Na svých odděleních má nemocnice celkem 721 lůžek, průměrná ošetřovací doba činila 7,24 dne.66

Výroční zpráva za rok 2008 [online]. Poslední revize 2008. [cit.2010-25-04]. Dostupné z: . 64 Zpráva o činnosti nemocnice Ivančice [online]. Poslední revize 2009. [cit.2010-26-04]. Dostupné z: . 65 Výroční zpráva 2008. Poslední revize 2008. [cit.2010-23-04]. Dostupné z: < http://www.kzcr.eu/informace-o-spolecnosti/vyrocni-zpravy/default.aspx >. 66 Historie Nemocnice Náchod. [online]. Poslední revize 2009. [cit.2010-23-04]. Dostupné z: . 63

32

4.1.9

Nemocnice Česká Lípa

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa byla založena v roce 1892 a dnes je významným soukromým zdravotnickým zařízením v Libereckém kraji. Nemocnice se v roce 2007 transformovala na akciovou společnost a poskytuje 551 lůžek. Nemocnice Česká Lípa zaměstnává 883 pracovníků. Počet hospitalizovaných pacientů v roce 2008 činil 18 952 a průměrná ošetřovací doba byla 5,3 dne.67 4.1.10

Nemocnice Tábor

V roce 2007 došlo k transformaci Nemocnice Tábor na akciovou společnost. Nemocnice v roce 2008 zaměstnávala průměrně 814 pracovníků a celkový počet lůžek byl 545. Počet hospitalizovaných pacientů v roce 2008 činil 22 180 a průměrná ošetřovací doba pacienta je 6,01 dne.68

67

68

Výroční zpráva 2008. Poslední revize 2008. [cit.2010-24-04].Dostupné z: < http://www.nemcl.cz/files/VZNsP-2008-pdf>. Výroční zpráva 2008. Poslední revize 2008. [cit.2010-25-04].Dostupné z: < http://www.nemta.cz/vyrocnizpravy>.

33

4.2 Výsledky dotazníkového šetření Ve výzkumu je zařazeno celkem 10 nemocnic, které zahrnují 113 respondentů z řad vrchních a staničních sester. V následující tabulce se nachází struktura vrchních a staničních sester, které se zúčastnily dotazníkového šetření. Tab. 4: Struktura respondentů provedeného dotazníkového šetření Vrchní Staniční Zřizovatel sestry sestry

Respondenti celkem

Nemocnice Břeclav

Jihomoravský kraj

7

6

Nemocnice Pelhřimov Nemocnice TGM Hodonín Nemocnice Ivančice

Kraj Vysočina

5

5

13 10

6 3

6 3

12 6

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Ministerstvo zdravotnictví

11

13

24

Fakultní Thomayerova nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví

9

5

14

Nemocnice Chomutov

Soukromý zřizovatel

Nemocnice Tábor Nemocnice Česká Lípa

Soukromý zřizovatel Soukromý zřizovatel

6 4 2

5 6 3

11 10 5

Nemocnice Náchod

Soukromý zřizovatel

5

3

8

58

55

113

Celkem Zdroj: Vlastní práce

Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj

V tabulce číslo 4 jsou zastoupeny nemocnice, jejichž zřizovatelem je kraj, Ministerstvo zdravotnictví či soukromý zřizovatel. Tyto nemocnice byly vybrány z důvodu jejich porovnatelnosti tak, aby vzorky respondentů za jednotlivé zřizovatele byly přibližně shodné a aby byly srovnatelné počty staničních a vrchních sester. Nemocnice byly oslovovány prostřednictvím náměstkyň pro ošetřovatelskou péči nebo hlavních sester, kterým byl doručen dopis s vysvětlením cíle výzkumu. Výsledky z jednotlivých nemocnic jsou rozděleny do skupin dle zřizovatele a následně porovnávány jak z hlediska jejich zřizovatele, tak dle skupin staničních a vrchních sester. Tabulka číslo 5 zobrazuje počty vrchních a staničních sester z hlediska délky jejich praxe na pozici všeobecné sestry. Ve skupině vrchních i staničních sester je jednoznačně nejvíce zastoupena praxe v délce 16 a více let. U skupiny vrchních sester tvoří tato dlouholetá praxe 86 %, u sester staničních pak 73 %. Tyto údaje nejsou nikterak překvapivé, jelikož lze předpokládat, že sestra

34

s dlouholetou praxí bude spíše vykonávat vedoucí pozici než sestra bez dlouhodobější praxe, což souvisí i s určitým kariérním růstem. Tab. 5: Struktura respondentů z hlediska délky praxe na pozici všeobecné sestry

0-1 rok 2-3 roky 4-7 let 8-15 let 16 let a více Neuvedeno Celkem

Krajské nemocnice Staniční Vrchní 0 0 0 0 1 1 1 0 17 20 1 0 20 21

Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 5 1 3 3 12 19 11 11 1 0 2 3 18 20 17 17

Zdroj: Vlastní práce

Strukturu sester na základě délky jejich praxe ve vedoucí pozici popisuje tabulka číslo 6. Tab. 6: Struktura respondentů podle délky praxe na pozici vrchní/staniční sestry

0-1 rok 2-3 roky 4-7 let 8-15 let 16 let a více Celkem

Krajské nemocnice Staniční Vrchní 3 2 3 4 5 4 6 9 3 2 20 21

Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní 2 1 3 2 5 4 2 6 4 6 2 2 2 7 4 3 5 2 6 4 18 20 17 17


Z tabulky je zřejmé, že struktura respondentů z hlediska délky jejich praxe na pozici vrchní či staniční sestry je velmi různorodá, a nelze tak jednoznačně určit, jaký počet let praxe, ať už v případě vrchních či staničních sester, převládá. V případě hodnocení tohoto hlediska je důležité přihlédnout na vzdělání sestry, která funkci vykonává. Funkci vrchní sestry by měly vykonávat vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci alespoň na úrovni bakalářského stupně studia, jak vymezuje zákon č. 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních. Těchto sester je však v českých nemocnicích nedostatek, proto tyto funkce obvykle vykonávají i sestry s nižším vzděláním. V krajských nemocnicích převládá praxe v délce 8-15 let, ve fakultních nemocnicích je největší počet sester v rozmezí 4-15 let praxe. Zvláštní výsledky se objevily v odpovědích staničních sester ze soukromých nemocnic, kde celých

35

35 % staničních sester uvedlo, že na vedoucí pozici působí déle než 16 let, naopak stejný počet vrchních sester pracuje na této pozici pouze 2-3 roky. S tím koresponduje i struktura respondentů rozdělená podle věku, kde vrchní sestry pracující v soukromých nemocnicích se nejčastěji nachází ve věkovém rozpětí 26-45 let, což dokládá následující tabulka číslo 7. Z hlediska věku ve skupině vrchních sester převládá v krajských (48 %) a fakultních (50 %) nemocnicích věkové rozpětí 46–55 let. Nejvíce staničních sester je v případě krajských (45 %) i fakultních (39 %) nemocnic rovněž ve věkové kategorii 46–55 let. U soukromých nemocnic je věková struktura vrchních i staničních sester mnohem vyrovnanější. Největší počet vrchních sester tvoří u soukromého zřizovatele shodně (29 %) sestry ve věku 26-35 let a ve věku 46–55 let. Naopak staniční sestry mají u tohoto zřizovatele největší zastoupení ve věku 56 let a více (29 %). Nejmenší celkové zastoupení ve všech nemocnicích mají sestry s méně než 25 lety (1 %). Tab. 7: Struktura respondentů podle věku

25 a méně 26-35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 56 let a více Neuvedeno Celkem

Krajské nemocnice Staniční Vrchní 0 0 2 1 8 7 9 10 1 3 0 0 20 21

Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní 0 0 1 0 5 3 3 5 5 6 4 5 7 10 3 4 1 1 5 3 0 0 1 0 18 20 17 17


Následující obrázek zobrazuje odpovědi na otázku, zda sestry někdy absolvovaly kurz zaměřený na management. V případě této otázky měly sestry možnost uvést i více odpovědí. Pouze 23 % všech sester uvedlo, že se v minulosti nějakého kurzu zaměřeného na management zúčastnilo, nebo jej absolvovalo v rámci svého studia.

36

Obr. 1: Absolvovala jste někdy kurz zaměřený na management?

40 35 30 25 20 15 10 5 0

Střední

Vyšší

Vysoká

Vzdělávací

škola

odborná

škola

kurzy

Staniční sestry

4

5

10

20

17

Vrchní sestry

2

5

21

36

9

Ne


Nejvíce vrchních sester absolvovalo kurz z managementu v rámci vzdělávacích kurzů na svém pracovišti i mimo něj (49 %). Na druhém místě pak sestry uvedly, že se zúčastnily kurzů v rámci svého studia na vysoké škole (29 %). V případě staničních sester pak nejvíce sester (36 % všech kladných odpovědí) uvedlo, že absolvovalo manažerský kurz v rámci vzdělávacích kurzů. Ve struktuře respondentů z hlediska jejich nejvyššího ukončeného vzdělání je ve všech nemocnicích v případě vrchních i staničních sester nejvíce zastoupena skupina sester se středoškolským vzděláním, jak dokládá tabulka číslo 8. Tyto údaje neodpovídají trendu výběrových řízení v českých nemocnicích, kdy by na pozici vrchní sestry měla být vysokoškolsky vzdělaná osoba.69 V případě vrchních sester v soukromých nemocnicích jsou pak shodně (35 %) zastoupeny sestry se středoškolským vzděláním a s vyšším odborným vzděláním. Vysokoškolsky vzdělaných je pouze 23% všech vrchních i staničních sester.

69

KOTRBA, T. Odhad využití pracovního času staničních a vrchních sester. In Firma a konkurenční prostředí 2010. 1. vyd. Brno:, Mendelova univerzita v Brně, 2010, s. 210--217. ISBN 978-80-7375-385-6.

37

Tab. 8: Nejvyšší dosažené vzdělání vrchních a staničních sester

Středoškolské Vyšší odborná škola Vysokoškolské (Bc.) Vysokoškolské (Mgr.) Celkem

Krajské Fakultní nemocnice nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní 16 11 10 11 1 2 5 2 3 5 2 5 0 3 1 2 20 21 18 20

Soukromé nemocnice Staniční Vrchní 14 6 3 6 0 4 0 1 17 17


Tabulka číslo 9 zobrazuje průměrný počet podřízených zaměstnanců vrchních a staničních sester. Všechny staniční sestry mají v průměru 14,6 podřízených osob, všechny vrchní sestry pak řídí práci průměrného počtu 38,4 osob. Z tabulky je však patrné, že ve skupině všech staničních sester jsou počty podřízených osob téměř stejnorodé. Naopak v případě vrchních sester mají nejvíce podřízených vrchní sestry ve fakultních nemocnicích (v průměru 62,4 všech pořízených). Tyto výsledky nejsou nijak překvapivé, jelikož fakultní nemocnice zahrnuté ve výzkumu mají více než 2 000 zaměstnanců, což je i několikanásobně více než v případě krajských nemocnic. Proto lze předpokládat, že tyto sestry budou řídit práci mnohem většího počtu pracovníků, než je tomu v nemocnicích menší velikosti. Vrchní sestry v krajských nemocnicích (průměrně 31,7 všech podřízených) a soukromých nemocnicích (v průměru 31,1 všech podřízených) mají téměř stejný počet podřízených pracovníků. Tab. 9: Průměrný počet podřízených vrchních a staničních sester

Průměrný počet podřízených Staničních sester Zdravotních sester Pomocný personál Celkem

Krajské Fakultní Soukromé nemocnice nemocnice nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní Staniční Vrchní 1,9 3,8 1,4 10,6 23,1 11,1 47,5 11,5 20,6 4,1 6,7 2,8 11,1 3,6 9,1 14,7 31,7 13,9 62,4 15,1 31,1

Zdroj. Vlastní práce

V rámci dotazníkového šetření byly sestry požádány o odhadnutí spotřeby svého pracovního času. Výsledky těchto odhadů jsou zobrazeny v následující tabulce číslo 10:

38

Tab. 10: Struktura pracovních činností vrchních a staničních sester (v minutách)

Staniční sestry

Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Celkem Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Celkem

Vrchní sestry

Administrativa

Odborná činnost

Manažerské činnosti

Ostatní a neodborné činnosti

83,2

102,0

221,1

60,0

102

94,2

218,4

64,2

89,6 91,6

110,8 102,3

201,2 213,6

70,6 64,9

74,6

109,7

216,9

82,3

100,7

104,0

176,0

74,0

60,0 78,4

148,9 120,9

168,7 187,2

74,1 76,8


Pracovní činnosti sester byly rozděleny do čtyř kategorií. Administrativa zahrnuje například vyplnění žádanek a formulářů, odbornou ošetřovatelskou činnost tvoří asistence při operacích nebo zástup za člena personálu. Manažerské činnosti zahrnují například plánování a organizování času či hodnocení zaměstnanců. Neodbornou ošetřovatelskou činnost tvoří stlaní postelí a ostatní činnosti, které sestra musí vykonávat a nelze je začlenit do žádné z těchto kategorií. Ze všech aktivit, které staniční a vrchní sestry vykonávají, věnují podle svého odhadu nejvíce času manažerským činnostem. Tyto činnosti průměrně denně zaberou vrchních sestrám 213,6 minuty, staničním sestrám pak 187,2 minuty denně. Tyto výsledky lze hodnotit velice pozitivně, protože tyto činnosti by měly být hlavní náplní jejich práce. Na druhém místě se nachází odborná ošetřovatelská činnost, kdy se vrchní sestry domnívají, že této odborné činnosti denně věnují 102,3 minuty. Staniční sestry pak odhadují, že těmito činnostmi tráví 120,9 minuty denně. Nejméně času podle odhadů věnují vrchní i staniční sestry neodborným činnostem, v průměru 70,9 minuty denně. Při porovnání výsledků z hlediska zřizovatele nemocnice lze nalézt také několik rozdílů v odhadech sester. Nejvíce času věnují sestry dle svého odhadu manažerským činnostem. Sestry ve fakultních nemocnicích odhadují čas strávený těmito činnosti v průměru na 219 minut denně. Naopak sestry

39

v soukromých nemocnicích těmto činnostem věnují pouze 185 minut denně. Rozdíl tedy činí více než půl hodiny denně. Další větší rozdíly lze nalézt v případě odborných činností. Sestry ve fakultních nemocnicích odhadují čas strávený těmito činnostmi na 99,1 minuty denně, sestry v soukromých nemocnicích dokonce na 129,9 denně. To může být způsobeno tím, že sestry v soukromých nemocnicích častěji vykonávají odbornou ošetřovatelskou činnost na úkor administrativy. Dále sestry hodnotily důležitost odborných ošetřovatelských činností. Výsledky důležitosti těchto činností byly téměř jednoznačné. Jako velmi důležité tyto činnosti hodnotí 47 ze všech staničních sester a 46 ze všech vrchních sester. Zvláštností je, že jedna vrchní sestra z krajské nemocnice považuje tyto odborné ošetřovatelské činnosti za vůbec nedůležité.70. Administrativě věnují dle svého odhadu nejvíce času sestry ve fakultních nemocnicích (101,4 minuty denně), naopak sestry v soukromých nemocnicích stráví dle svého odhadu těmito činnostmi pouze 78,9 minuty denně. Přestože 38 vrchních a 45 staničních sester uvedlo, že považují administrativní činnosti za velmi důležité, pouze 10 staničních a 9 vrchních z celkového počtu sester by se těmto činnostem chtělo více věnovat, jak dokládá tabulka č. 12. Nejdůležitější jsou administrativní činnosti pro staniční sestry v soukromých nemocnicích, kde jsou pro 16 ze 17 sester tyto činnosti velmi důležité 71 Následující obrázky reflektují procentuální vyjádření jednotlivých činností. Malé rozdíly jsou patrné v případě manažerských činností, kde vrchní sestry odhadují, že těmto činnostem věnují v průměru o 11 minut denně více, než sestry staniční. Ostatní rozdíly jsou nepatrné a nedosahují rozdílu většího než činí 10 minut. Obr. 2, Obr. 3: Struktura pracovních činností vrchních a staničních sester Vrchní sestry celkem

13,7%

Staniční sestry celkem

16,6%

19,4%

16,9%

Administrativa Odborná činnost Manažerské činnosti

21,7% 45,2%

40,4%

26,1%

Ostatní a neodborné činnosti

Zdroj: Vlastní práce 70 71

Příloha č. 2: Tab. č. 2 Příloha č. 2: Tab. č. 4

40

Jak již bylo uvedeno, nejvíce času věnují vrchní i staniční sestry dle svého odhadu manažerským činnostem. Proto byly tyto činnosti dále detailně analyzovány a přehled jednotlivých manažerských činností zobrazuje následující tabulka číslo 11: Tab. 11: Struktura manažerských činností staničních a vrchních sester (v minutách)

Staniční sestry

Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Celkem Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Celkem

Vrchní sestry

Kontrolní činnosti

Vizity

Organizace Personální Řešení Porady chodu činnosti konfliktů oddělení

39,4

54

30,9

56,6

21,4

18,9

53,4

35,4

27,6

45,6

33,6

22,8

52,2 48,3

42,4 43,9

22,6 27,0

45,9 49,4

24 26,3

14,1 18,6

57,4

50,6

24,0

54,9

14,6

15,4

63,3

14,0

18,0

49,3

10,7

20,7

39,5 53,4

46,6 37,1

19,8 20,6

39,5 47,9

10,6 12,0

12,7 16,3


Vrchní sestry dle svého odhadu věnují nejvíce času organizaci chodu oddělení (49,4 minuty denně). V otázce důležitosti organizování pracovních činností byly významné rozdíly v odhadech staničních a vrchních sester. Organizování hodnotí jako velmi důležité 86 % všech vrchních sester (51 z 58), v případě staničních sester je to 65 % (35 z 55).72 Jen přibližně o minutu méně pak vrchní sestry věnují kontrolním činnostem (48,3 minuty). Údaje pro fakultní a soukromé nemocnice jsou téměř shodné v případě vrchních sester, rozdíl je patrný pouze v případě krajských nemocnic, kde vrchní sestry odhadují, že jim tyto činnosti zaberou 56,6 minuty denně, kontrolní činnosti pak pouze 39,4 minuty denně. Odhady staničních sester v rámci nemocnic dle zřizovatele se odlišují. Staniční sestry ve fakultních i krajských nemocnicích věnují nejvíce času kontrolním činnostem. Pouze v soukromých nemocnicích tráví staniční sestry nejvíce času vizitami (46,6 minuty denně). 72

Příloha č. 2: Tab. č. 6

41

Na druhé místě se pak ve všech nemocnicích nachází zajištění a organizace chodu oddělení. Výsledky hodnocení důležitosti kontrolních činnosti jsou pro skupiny všech staničních a všech vrchních sester stejnorodé. 46 staničních sester ze všech nemocnic považuje tyto kontrolní činnosti za velmi důležité, ve skupině vrchních sester je to dokonce celých 55 sester.73 Sestry byly rovněž dotázány, aby zhodnotily důležitost plánování. Větší důležitost plánování přikládají vrchní sestry. Za velmi důležité považuje tuto činnost 36 z 55 staničních sester, v případě vrchních sester je to však 50 z celkového počtu 58 vrchních sester.74 Tyto údaje nejsou nijak překvapivé, jelikož vrchní sestry řídí práci většího počtu pracovníků, a proto musí umět lépe rozvrhnout a naplánovat svůj čas i práci svých podřízených. Přestože vrchní sestry uvádějí, že věnují personálním činnostem necelých 30 minut denně, celých 54 vrchních sester se domnívá, že jsou tyto činnosti velmi důležité. Podobné výsledky jsou i v případě staničních sester, které odhadují, že těmito činnostmi stráví 12 minut denně, avšak na otázku důležitosti těchto činností odpovědělo 44 staničních sester tak, že považuje personální činnosti a vedení lidí za velmi důležité.75 Tyto nízké časové odhady mohou být způsobeny tím, že sestry uvedly průměrnou dobu, doba strávená těmito činnostmi je však velmi individuální a souvisí spíše s potřebou personální práce (např. získávání a umísťování pracovníků, jejich hodnocení a odměňování). Obr. 4, Obr. 5: Struktura manažerských činností vrchních a staničních sester Vrchní sestry celkem

23,1%

Kontrolní činnosti Vizity

12,4%

12,6%

Staniční sestry celkem

8,7%

22,6% 20,6%

6,4%

25,6%

8,7%

Porady

28,5%

11,0% 19,8%

Organizace chodu oddělení Personální činnosti Řešení konfliktů


Příloha č. 2: Tab. č. 7 Příloha č. 2: Tab. č. 5 75 Příloha č. 2: Tab. č. 8 73 74

42

Obrázky číslo 4 a 5 lépe přibližují a porovnávají strukturu manažerských činností. Z obrázků je patrné, že vrchní sestry odhadují, že stráví personálními činnostmi více času než sestry staniční. V průměru je to o 14 minut denně více. Tento rozdíl lze vysvětlit tím, že vrchní sestry řídí činnost většího počtu podřízených pracovníků, proto lze očekávat i delší čas strávený těmito činnostmi. V případě ostatních činností jsou rozdíly jen nepatrné. Následující tabulka číslo 12 reflektuje odpovědi na otázku, jakým činnostem by respondenti chtěli věnovat více času. V této otázce mohly sestry zaškrtnout i více odpovědí. Z údajů vyplývá, že jednoznačně by se více chtěly věnovat personálním a manažerským činnostem vrchní sestry bez ohledu na druh nemocnice. Největší podíl (19 sester) je pak u vrchních sester ve fakultních nemocnicích. Lze tedy konstatovat, že vrchní sestry by uvítaly, pokud by se mohly více věnovat těmto činnostem, staniční sestry však nejsou přesvědčeny o tom, že by chtěly manažerským činnostem věnovat více času. Tab. 12: Více bych se chtěla věnovat: Krajské nemocnice Staniční Personálním a manažerským činnosti Administrativním činnostem Odborným ošetřovatelským činnostem Neodborným ošetřovatelským činnostem Zdroj: Vlastní práce

Fakultní nemocnice

Vrchní

Staniční

Soukromé nemocnice

Vrchní

Staniční

Vrchní

55%

71%

72%

95%

41%

71%

15%

20%

28%

20%

12%

12%

95%

95%

89%

90%

100%

100%

5%

5%

6%

0%

0%

0%

Na otázku, zda by se chtěly více věnovat odborným ošetřovatelským činnostem, odpovědělo kladně 52 z celkového počtu 55 staničních sester. V případě vrchních sester odpověděly také pouze 3 sestry, že by se těmto činnostem nechtěly více věnovat. Více by se neodborným ošetřovatelským činnostem chtěly věnovat pouze 2 staniční sestry a 1 vrchní sestra z celkového počtu respondentů, z čehož vyplývá, že sestry upřednostňují vykonávání jiných činností než neodborně ošetřovatelských. Překvapivé údaje se objevily v otázce hodnocení neodborných ošetřovatelských činností, kde 8 ze 17 staničních sester v soukromých nemocnicích uvedlo, že tyto činnosti považuje za velmi

43

důležité.76 Stejně tak sestry nemají zájem o rozšíření administrativy, kde kladně odpovědělo pouze 10 staničních a 9 vrchních sester. Z výsledků vyplynulo, že sestry by se jednoznačně chtěly více zaměřit na odborné ošetřovatelské činnosti a personální a manažerské činnosti. To je pochopitelné a velice pozitivní, protože velký počet sester si stěžuje na rozsáhlou administrativu, která jim zabírá velké množství času, a nelze tedy předpokládat, že by tyto činnosti chtěly dále rozvíjet. Tabulka číslo 13 zobrazuje strukturu respondentů na základě toho, zda práce v současné nemocnici představuje pro sestry jejich první pracovní místo. V tomto případě lze očekávat v souvislosti s kariérním postupem zápornou odpověď na tuto otázku. To lze potvrdit v případě fakultních i soukromých nemocnic, kde byly odpovědi záporné. Odlišná situace je v případě vrchních sester v krajských nemocnicích, kdy práce v této nemocnici představuje první pracovní místo pro 14 z 21 vrchních sester. Tab. 13: Představuje práce v současné nemocnici Vaše první pracovní místo?

Ano Ne Celkem

Krajské nemocnice Staniční Vrchní 45% 67% 55% 33% 100% 100%

Fakultní nemocnice Staniční Vrchní 22% 40% 78% 60% 100% 100%

Soukromé nemocnice Staniční Vrchní 41% 24% 59% 76% 100% 100%


Na otázku, na jaké pozici by sestry chtěly v budoucnu pracovat, odpovědělo 47 z 58 vrchních sester, že by v budoucnu rády pracovaly na současné pozici, v případě staničních sester je to pak dokonce 49 z celkového počtu 55 sester. Pouze 1 vrchní sestra ze skupiny fakultních nemocnic, 2 sestry z krajských nemocnic a 2 sestry ze soukromých nemocnic z celkového počtu všech vrchních sester by chtěly dosáhnout pozice náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. V případě staničních sester mají ambice dosáhnout pozice vrchní sestry pouze 2 staniční sestry z krajských nemocnic a jedna sestra ze soukromé nemocnice. 7 respondentů z řad vrchních i staničních sester uvedlo, že by v budoucnu rádo pracovalo na nižší pozici. Nejvíce se takto vyjádřily vrchní sestry, jejichž odpovědi činily celých 83 %. Tyto údaje dokládá tabulka uvedená v příloze.77 76 77

Příloha č. 2: Tab. č. 3 Příloha č. 2: Tab.č. 1

44

Další dvě otázky se týkají delegování činností vrchních a staničních sester. Tabulka číslo 14 zobrazuje hodnocení pracovních úkolů z hlediska možnosti jejich delegování. Překvapivé je, že pouze 5 staničních sester a pouze 4 vrchní sestry uvedly, že velká část jejich pracovních úkolů určitě lze delegovat. Naproti tomu se 33 z celkového počtu staničních sester domnívá, že většinu vykonávaných úkolů spíše nelze delegovat a musí je tedy vykonat sama. V případě vrchních sester stejný názor sdílí 30 všech respondentů z řad vrchních sester. Tab. 14: Hodnocení pracovních úkolů z hlediska možnosti jejich delegování.

Krajské nemocnice Staniční Vrchní Určitě lze delegovat 10% 5% Spíše lze delegovat 30% 43% Spíše nelze delegovat 33% 45% Určitě nelze delegovat 10% 19% Nevím, nedokáži 0% rozhodnout 5% Celkem 100% 100%

Fakultní Soukromé nemocnice nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní 6% 15% 12% 0% 11% 15% 29% 12% 78% 60% 59% 65% 6% 10% 0% 17% 0% 100%

0% 100%

0% 100%

6% 100%


Následující tabulka číslo 15 zachycuje otázku, zda a s jakou intenzitou využívají vrchní a staniční sestry delegování činností. Tab. 15: Otázka využití delegování v práci vrchních a staničních sester

Krajské Fakultní nemocnice nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní Často využívám delegování činností Občas využívám delegování Nevyužívám delegování činností Nevím, nedokáži rozhodnout Neuvedeno Celkem

Soukromé nemocnice Staniční Vrchní

5%

10%

6%

10%

6%

6%

80%

71%

78%

90%

59%

88%

15%

14%

17%

0%

29%

6%

0% 0% 100%

0% 5% 100%

0% 0% 100%

0% 0% 100%

6% 0% 100%

0% 0% 100%


Při práci občas využívá delegování 40 staničních sester, v případě vrchních sester se takto vyjádřilo dokonce 48 sester. Z tabulky je zřejmé, že nejvíce

45

delegují vrchní sestry ve fakultních nemocnicích (18 z 20 sester), naopak nejméně využívají delegování staniční sestry v soukromých nemocnicích (5 ze 17 sester). Tyto údaje jsou překvapivé vzhledem k výsledkům, které zobrazuje tabulka číslo 16. Tabulka reflektuje názory sester na jejich vytíženost z hlediska administrativních činností. Lze konstatovat, že údaje v rámci nemocnic jsou téměř stejnorodé. Překvapivé je, že přestože pouze 9 % vrchních a 6 % staničních sester často využívá delegování činností, tak celých 55 % vrchních sester uvádí, že jsou přetíženy. V případě vrchních sester ve fakultních nemocnicích je to dokonce 80 %. 34 % staničních sester ze všech nemocnic uvádí, že jsou přetíženy a 62 % si myslí, že jsou optimálně vytíženy. Vrchní sestry v krajských a soukromých nemocnicích se pak ze 43 % domnívají, že jsou přetíženy a 55 % jich uvádí, že jsou vytíženy optimálně. Z tohoto vyplývá jasná nesourodost. Pokud by se sestry naučily delegovat činnosti, které mohou vypracovat jejich podřízení, zcela jistě by to usnadnilo jejich práci a nedomnívaly by se, že jsou tolik přetížené. Tab. 16: Vytíženost vrchních a staničních sester z hlediska administrativních činností

Krajské nemocnice

Jsem přetížená Jsem optimálně vytížená Nejsem vytížená Nevím, nedokáži rozhodnout Celkem

Staniční Vrchní 7 7 12 13 0 0 1 1 20 21

Fakultní Soukromé nemocnice nemocnice Staničn Vrchn í Vrchní Staniční í 1 16 6 9 14 4 11 8 3 0 0 0 0 0 0 0 18 20 17 17


46

4.3 Statistické testování závislostí vybraných znaků V práci byly testovány závislosti mezi množstvím manažerské, administrativní, odborné ošetřovatelské, ostatních činností a počtem let ve vedoucí funkci, počtem podřízených a manažerskými, administrativními a odbornými činnostmi. Pro výpočet byly použity celkové průměrné odhady spotřeby času pro skupiny vrchních a staničních sester. Kriterium zřizovatele nebylo pro tyto výpočty bráno v potaz. Následující tabulky zobrazují jednotlivé výsledky závislostí Tab. 17: Pearsonův koeficient korelace pro vrchní sestry

Manažerské činnosti Počet let ve funkci vrchní sestry Počet podřízených Manažerské činnosti Administrativa Odborná činnost

-0,50420 -0,58454 x 0,05680 -0,81722

Administrativa -0,50936 -0,57952 0,05680 x -0,62181

Odborná činnost -0,49560 -0,58783 -0,81722 -0,62181 x

Ostatní činnosti -0,50074 -0,58563 -0,96135 0,22030 0,62694


Tabulka číslo 17 zobrazuje korelační vztahy mezi vybranými proměnnými. Z tabulky je patrné, že proměnné manažerské činnosti, administrativní činnosti, odborné činnosti i ostatní činnosti jsou s proměnnou počet let ve funkci vrchní sestry negativně korelované, což vyjadřuje, že s délkou praxe ve vedoucí pozici klesá množství jednotlivých činností. Hodnoty zjištěné v případě manažerských činností nejsou žádoucí, jelikož s délkou praxe na pozici vrchní sestry by mělo růst množství manažerské činnosti, a nikoliv klesat. Nejsilnější záporná korelace se objevuje mezi proměnnou manažerské činnosti a proměnnou ostatní činnosti (-0,96135). Tuto závislost lze hodnotit jako pozitivní, jelikož s rostoucím počtem manažerské činnosti klesá množství ostatních a neodborných činností.

S rostoucím počtem podřízených klesá množství jednotlivých pracovních činností, což je pozitivní z hlediska snížení především administrativních a ostatních činností, které by se daly delegovat, ale je překvapivé u manažerským činností, jelikož lze s rostoucím počtem podřízených očekávat nárůst těchto činností. Negativní korelace byla také zjištěna mezi proměnnými manažerské činnosti a odbornou činností.

47

Tab. 18: Pearsonův koeficient korelace pro staniční sestry

Manažerské činnosti Počet let ve funkci vrchní sestry Počet podřízených Manažerské činnosti Administrativa Odborná činnost

Administrativ a

-0,34259 -0,66984 x 0,56787 -0,92167

-0,38058 -0,71661 0,56787 x -0,84274

Odborná činnost -0,33525 -0,72626 -0,92167 -0,84274 x

Ostatní činnosti -0,35264 -0,73954 0,71364 -0,17136 -0,38596


Tabulka číslo 18 zobrazuje korelační vztahy mezi vybranými proměnnými ve skupině staničních sester. Při porovnání těchto výsledků výpočtu Pearsonova koeficientu korelace s výsledky pro skupinu vrchních sester lze nalézt určité rozdíly. Největší záporná korelace je v případě staničních sester mezi množstvím manažerských činností a množstvím odborné ošetřovatelské činnosti. Tato korelace je žádoucí, jelikož s rostoucím množství manažerských činností sestry vykonávají méně odborné činnosti. Největší kladná korelace se nachází mezi proměnnou manažerské činnosti a proměnnou ostatní činnosti Další kladnou korelaci lze nalézt mezi proměnnou manažerské činnosti a proměnou administrativa. Tyto pozitivní závislosti nejsou žádoucí, jelikož mohou souviset s tím, že sestry nedokáží správně delegovat administrativní činnosti a věnují velké množství času ostatním a neodborným činnostem.

4.4 Návrh změn pro vedení nemocnic Jako možný návrh pro zvýšení efektivnosti pracovního času vrchních a staničních sester v nemocnicích autorka vidí ve snížení administrativy, kterou sestry musí vykonávat. Dále jak prokázal výzkum, je velké množství vrchních a staničních sester, které jsou nedostatečně vzdělány v oblasti managementu. Nad tímto bodem by se měla zastavit především vedení nemocnic a umožnit sestrám větší rozvoj v této oblasti. Sestry ve vedoucích pozicích by tak lépe dokázaly delegovat určité pravomoci, které za ně mohou vykonat jejich podřízení, a mohly by se tak více věnovat manažerským činnostem, což by mělo být hlavní prioritou jejich práce a což odpovídá i jejich kvalifikaci. Nemocnicím, které se podílely na výzkumu k této bakalářské práci, budou zaslány výsledky provedeného šetření. Vedení jednotlivých nemocnic si tak na základě těchto výsledků může vytvořit přehled o využití pracovního času vrchních a staničních sester, otázkou však zůstává, jakou váhu těmto výsledkům budou nemocnice přikládat a zda budou usilovat o nějaké změny.

48

5. Diskuze Při porovnání výsledků bakalářské práce s výsledky výzkumu, které provedly Marková a Eislerová (2001) lze nalézt nepatrné rozdíly. Tento průzkum proběhl již v roce 2001, a proto lze rozdíly ve výsledcích přisuzovat změnám ve vývoji ošetřovatelství. Z výzkumu, který provedla autorka této práce, vyplynulo, že staniční sestry dnes věnují účasti na ošetřovatelské péči přibližně o 30 minut méně, než tomu bylo v případě Markové a Eislerové (2001). Tuto změnu lze hodnotit jako pozitivní, jelikož staniční sestry by měly vykonávat převážně manažerské činnosti, které odpovídají jejich kvalifikaci. Další rozdíly lze nalézt při porovnání výzkumu autorky s výzkumem, který provedl Kotrba (2010). Ten se rovněž zabýval odhady spotřeby pracovního času vrchních a staničních sester. Největší rozdíly lze shledat při porovnání odhadů manažerských činností vrchních sester v krajských nemocnicích. Vrchní sestry ve výzkumu provedeném autorkou této práce odhadují, že věnují těmto činnostem o 50 minut více, než jak uvádí Kotrba (2010). Tyto odchylky mohou být způsobeny tím, že struktura krajských nemocnic v dotazníkovém šetření autorky práce je tvořena třemi menšími nemocnicemi, zatímco Kotrba (2010) do svého výzkumu zahrnul jednu krajskou nemocnici s velkým počtem zastoupených sester.78 Na základě provedeného výzkumu lze konstatovat, že pokud porovnáme průměrné hodnoty jednotlivých pracovních i manažerských činností vrchních a staničních sester, výsledky odhadů pro jednotlivé skupiny se téměř neliší. Shledané rozdíly byly jen nepatrné. Při porovnání výsledků struktury manažerských činností autorky s výsledky, které provedl Kotrba (2010), lze konstatovat, že dílčí výsledky pro jednotlivé skupiny respondentů vrchních a staničních sester se rovněž neliší. Ve výzkumu provedeném ve Fakultní Thomayerově nemocnici79 bylo zjištěno, že 6 % zdravotních sester je vysokoškolsky vzdělaných. Z výsledků dotazníkového šetření provedeného autorkou této práce vyplynulo, že vysokoškolsky vzdělaných je 23 % všech sester. Tento pokrok je velmi pozitivní, jelikož funkci sestry v řídící pozici by měla vykonávat vysokoškolsky vzdělaná sestra. Dále z výzkumu nemocnice vyplynulo, že více než polovina KOTRBA, T. Odhad využití pracovního času staničních a vrchních sester. In Firma a konkurenční prostředí 2010. 1. vyd. Brno: Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, 2010, str. 210-217. ISBN 978-80-7375-385-6. 79 Krize brzdí odchody sester z nemocnic. Florence : Časopis moderního ošetřovatelství [online]. 6.10.2009, 10, [cit. 2010-19-3]. Dostupný z: . 78

49

respondentů byla ve věku 26-45 let. Z šetření, které provedla autorka práce vyplynulo, že 48 % všech respondentů se nachází v tomto věkovém rozpětí. Tento nepatrný rozdíl může být způsoben tím, že vzorek respondentů této práce byl menší než v případě porovnávaného výzkumu. Rozdíl je však také možno hledat v tom, že mladé sestry obvykle nechtějí vykonávat profesi, kterou vystudovaly a hledají tak zaměstnání, kde by byly lépe finančně ohodnoceny. To může způsobovat zvyšování průměrného věku zdravotních sester. Porovnání výsledků s jinými výzkumy rozsáhlejšího charakteru, které by se zabývaly odhady spotřeby času jednotlivých pracovních činností vrchních a staničních sester, bohužel nebylo možné, jelikož výzkumy tohoto charakteru v České republice nebyly nalezeny. Dotazníkové šetření bylo anonymní, a proto často docházelo k tomu, že v otevřených otázkách, konkrétně v místě, kde se sestry měly vyjádřit k odhadům svého pracovního času, byly některé údaje zcela vynechány. To výrazně ovlivnilo zpracování výsledků šetření, jelikož tyto dotazníky z pochopitelných důvodů nemohly být do výzkumu zařazeny. Je zřejmé, že vyplnění dotazníků představovalo pro sestry práci navíc, proto se autorka domnívá, že pokud by se podařilo získat větší zájem ze strany vedení nemocnic na výsledcích provedeného šetření a vedení tak dokázalo motivovat pracovníky, bylo by zúčastněných na výzkumu mnohem více a nedocházelo by k tomu, že sestry odpovídají pouze na otázky, které jim vyhovují nebo nad kterými se nemusejí příliš zamýšlet. Výsledky provedeného výzkumu a porovnání skupin nemocnic dle jejich zřizovatele nelze považovat za zcela objektivní To lze odůvodnit tím, že přestože byly pro výzkum vybrány skupiny nemocnic tak, aby jednotlivé vzorky respondentů dle zřizovatele byly shodné a navzájem porovnatelné, tak jednotlivé nemocnice jsou různé velikosti s odlišným počtem pracovníků, a tedy i odlišnou strukturou řízení nemocnice a personální strukturou. Přesto mohou být výsledky pro jednotlivé nemocnice přínosem, jelikož jak již bylo řečeno, tak průzkumů na toto téma bylo provedeno velmi málo, a tak jakákoliv snaha o přiblížení této problematiky může být pro vedení nemocnic i samotné sestry cestou, jak lépe organizovat svůj pracovní čas. To potvrzují i poznámky sester v závěru dotazníku, kde měly možnost vyjádřit svůj názor k provedenému šetření nebo uvést návrhy na zlepšení. Velké množství sester tento prostor využilo pro poděkování za to, že se práci sester ve vedoucích pozicích někdo věnuje, a ocenily tuto snahu rozvíjet zájem o práci zdravotních sester.

50

6. Závěr Cílem bakalářské práce bylo na základě analýzy a porovnání výsledků provedeného dotazníkového šetření zhodnotit odhad spotřeby pracovního času vrchních a staničních sester v krajských, fakultních a soukromých nemocnicích. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 58 vrchních a 55 staničních sester z 10 vybraných nemocnic. Zřizovatelem těchto nemocnic byl Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Ministerstvo zdravotnictví ČR a soukromý zřizovatel. Tito zástupci byli vybráni z důvodu srovnatelnosti získaných dat. V teoretické části bakalářské práce se autorka zabývala charakteristikou zdravotnictví a zdravotnického systému v České republice. Dále autorka přiblížila práci staničních a vrchních sester a činnosti, které v rámci svého pracovního času sestry vykonávají. Bylo zjištěno, že 73 % staničních a 86 % vrchních sester pracuje na pozici všeobecné zdravotní sestry více než 16 let. Z hlediska délky praxe ve vedoucí pozici však byly zastoupeny všechny kategorie. Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání jednoznačně převládá vzdělání středoškolské, jak uvádí 60 % všech vrchních i staničních sester. Těmto výsledkům neodpovídá požadavek nemocnic, že by pozici vrchní sestry měla vykonávat sestra s minimálně bakalářským titulem. Vrchní i staniční sestry jednoznačně odhadují, že nejvíce času věnují personálním a manažerským činnostem. Vrchní sestry těmto činnostem věnují 45 % své týdenní pracovní doby, v případě staničních sester je to 43 %. Na druhém místě pak byla v obou případech zastoupena odborná ošetřovatelská činnost. Naopak struktura jednotlivých manažerských činností se odlišuje jak z hlediska vrchních a staničních sester, tak i dle zřizovatelů nemocnic. Vrchní sestry v krajských nemocnicích věnují dle svého odhadu nejvíce času organizaci chodu oddělení (56,6 minuty denně), následované vizitami (54 minut denně). Vrchní sestry ve fakultních a soukromých nemocnicích se shodují, že nejvíce času věnují kontrolním činnostem (53,4 resp. 52,2 minuty denně), na druhém místě pak uvádějí organizaci chodu oddělení (45,6 a 45,9 minuty denně). Z výzkumu dále vyplynulo, že staniční sestry v krajských a fakultních nemocnicích věnují dle svého odhadu nejvíce času kontrolním činnostem (57,4 resp. 63,3 minuty denně), na druhém místě pak uvádějí organizaci chodu oddělení (54,9 resp. 49,3 minuty denně). Odhady staničních sester v soukromých nemocnicích uvádějí na prvním místě vizity (46,6 minuty denně) a na druhém místě shodně kontrolní činnosti a organizaci chodu oddělení.

51

Důležitým poznatkem je, že přestože vrchní i staniční sestry působí ve vedoucí pozici a zajišťují práci podřízených pracovníků, tak pouze 23 % všech sester uvedlo, že absolvovaly kurz zaměřený na management. Rozsáhlejší vzdělávání v oblasti managementu a personálních činnosti nejen v rámci vysokoškolského studia sester, ale i v rámci nemocnic samotných by mohlo vést k efektivnějšímu využití času sester manažerek a většímu zájmu o tyto činnosti. Jak vyplynulo z výsledků šetření, pouze 9 % vrchních a 6 % staničních sester často využívá delegování činností. Na druhé straně však 55 % všech vrchních sester a 34 % všech staničních sester uvádí, že jsou přetíženy. V případě vrchních sester ve fakultních nemocnicích tento názor sdílí dokonce 80 % sester. Východiskem by mohly být právě manažerské kurzy, které by sestry vedly ke správnému uplatňování manažerských činností a naučily je delegovat. Právě delegování činností by mohlo vrchním i staničních sestrám ušetřit rozsáhlou administrativu, kterou za ně může vykonat někdo jiný, a umožnilo by jim více se věnovat manažerským činnostem. 82 % všech vrchních i staničních sester dále shodně uvedlo, že jsou pro ně velmi důležité odborné ošetřovatelské činnosti, a celých 95 % všech sester uvedlo, že by se více chtěly věnovat těmto činnostem. Naopak neodborných ošetřovatelským činnostem by se chtěla věnovat pouhá 4 % všech respondentů. Za velmi důležité považuje administrativní činnosti 83 % všech staničních sester a 65 % všech vrchních sester. 80 % všech staničních sester a 81 % všech vrchních sester uvedlo, že by se nechtěly více věnovat těmto činnostem. Při testování vypočtených korelačních koeficientů mezi jednotlivými proměnnými byla v případě vrchních sester zjištěna negativní závislost mezi množstvím manažerské činnosti a množstvím odborných ošetřovatelských a ostatních neodborných činností. V případě staničních sester lze tuto nejvýraznější negativní závislost nalézt mezi proměnnými manažerské činnosti a odborné ošetřovatelské činnosti. Lze říci, že výsledky porovnání vrchních a staničních sester u uzavřených otázek s možností volby se příliš nelišily. Největší rozdíly byly patrné v odhadech sester, kdy musely samy uvádět, kolik svého pracovního času věnují jednotlivým činnostem. Zde bylo zajímavé pozorovat výsledky jak z hlediska vrchních a staničních sester, tak i z hlediska zřizovatele nemocnic, ve kterých tyto sestry pracují. Východisko pro efektivnější využití pracovního času vrchních a staničních sester lze nalézt ve vzdělávání sester v oblasti managementu, které by jim umožnilo aplikovat tyto poznatky do praxe a následně dosáhnout lepšího plánování a organizování nejen svého času, ale i času svých podřízených.

52

7. Seznam použité literatury 7.1 Literatura ARMSTRONG M., Personální management, 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 968 str. ISBN 80-7169-614-5. ČERMÁKOVÁ A., STŘELEČEK F. Statistika. České Budějovice: Jihočeská univerzita.1995.167 str. ISBN: 80-7040-126-5. DOENGES M.E., MOORHOUSE M.F., Kapesní průvodce zdravotní sestry. Praha:Grada Publishing, 2001. 568 str. ISBN 80-247-0242-8. GLADKIJ I. A KOL., Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003. 380 str. ISBN 80-7226-996-8. GLADKIJ I., STRNAD L. Zdravotní politika, zdraví, zdravotnictví. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 111str. ISBN 80-244-0500-8. GROHAR-MURRAY M.E., DICROCE H.R., Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče.Praha: Grada Publishing, 2003. 317 str. ISBN 80-247-0267-3. JAROŠOVÁ D. Organizace a řízení ve zdravotnictví. 2.vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 110 str. ISBN 978-80-7368-605-5. KELNAROVÁ J. A KOL. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty: 1. ročník, Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 236 str. ISBN 978-80-247-2830-8. KOUBEK J., Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistky, 4.vyd. Praha: Management Press, 2007. 399 str. ISBN 978-80-7261-168-3. MARQUIS, B. L., HUSTON, C. J. Leadership roles and management functions in nursing: theory and application. 6. vyd. Philadelphia: Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins, 2009. 654 str. ISBN 978-0-7817-7246-4. MÁŠOVÁ H., KŘÍŽOVÁ E., SVOBODNÝ P. České zdravotnictví: Vize a skutečnost. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. 250 str. ISBN 80-246-0944-4. MAYEROVÁ M., RŮŽIČKA J. Vedení lidí v organizaci. 1.vyd.Plzeň: Západočeská univerzita, 1999. 176 str. ISBN 80-7082-557-X.

53

MINAŘÍK, B. Statistika I:Popisná statistika. Brno: MZLU v Brně, 2009. 226 str. ISBN 978-80-7375-152-4. PAPEŽ Z., ULRICH M. Zdravotnická ekonomika: Úvod. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 85 str. ISBN 80-244-0567-9 POTŮČEK M. Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce 1989. Praha: Karolinum, 1998. 329 str. ISBN 80-7184-622-8 PRYMULA R., ANTOŠ K., BERAN J. Základy managementu ve zdravotnictví I. 1.vyd. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně, 1995. 152 str. ISBN 80-85109-87-5. PRYMULA R., BERAN J., ŠPLIŇO M., ANTOŠ K. Základy managementu ve zdravotnictví II. Zdravotnické systémy 1.vyd. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně, 1995. 131 str. ISBN 80-85109-99-9. ŠKRLOVÁ M., ŠKRLA P. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 199 str. ISBN 978-80-247-2616-8. ŠKRLOVÁ M., ŠKRLA P. Kreativní ošetřovatelský management. Praha: AdventOrion s.r.o., 2003. 488 str. ISBN 80-7172-841-1.

7.2 Elektronické zdroje Almanach-Nemocnice Pelhřimov [online]. Poslední revize 2003. [cit.2010-2304].Dostupné z: . Historie Nemocnice Náchod. [online]. Poslední revize 2009. [cit.2010-23-04]. Dostupné z: . Nemocnice v České republice v 1. pololetí 2009 [online]. Poslední revize 2009 [cit.2010-06-03]. Dostupné z: . Proč nebyla v období 2006–2008 prosazena reforma zdravotnictví [online]. Poslední revize 18. 8. 2009. [cit.2010-15-03]. Dostupné z .

54

Statistické ročenky České republiky 2006-2009 [online]. Poslední revize 5.3.2010 [cit.2010-06-03]. Dostupné z: . VAŠEK, Petr. Boj o poplatky u lékaře startuje. Poslední revize 21. 1. 2008 [cit.201006-03]. Dostupné z: . Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000-2007 [online]. Poslední revize 9. 10. 2009. [cit.2010-01-03]. Dostupné z: . Zákon č.96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních [online]. Poslední revize 2010 [cit.2010-06-03]. Dostupné z: . Krize brzdí odchody sester z nemocnic. Florence: Časopis moderního ošetřovatelství [online]. 6.10.2009, č. 10, [cit. 2010-19-3]. Dostupné z: . Výroční zpráva 2008 [online]. Poslední revize 2008. [cit.2010-23-04]. Dostupné z: Výroční zpráva 2008 [online]. Poslední revize 2008. [cit.2010-22-04]. Dostupné z: < http://www.fnkv.cz/soubory/vyrocni-zprava-2008-cast1.pdf> Výroční zpráva 2008 [online]. Poslední revize 2008. [cit.2010-22-04]. Dostupné z: < http://www.nembv.cz/soubory/vz-2008-2f78e9.pdf> Výroční zpráva za rok 2008 [online]. Poslední revize 2008. [cit.2010-25-04]. Dostupné z: Výroční zpráva 2008. Poslední revize 2008. [cit.2010-23-04]. Dostupné z: . Výroční zpráva 2008. Poslední revize 2008. [cit.2010-24-04]. Dostupné z: .

55

Výroční zpráva 2008. Poslední revize 2008. [cit.2010-25-04]. Dostupné z: . Zpráva o činnosti nemocnice Ivančice [online]. Poslední revize 2009. [cit.201026-04].Dostupné z: .

7.3 Seznam příspěvků z periodik CHRZOVÁ A. Role sester se mění. Florence. 2005, ročník I, číslo 1, str. 38. KOTRBA T. Analýza vybraných ekonomických a demografických faktorů ovlivňující české zdravotnictví. Acta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. 2009. sv. LVII, č. 6, str. 113-122. ISSN 1211-8516. MARKOVÁ E., EISLEROVÁ I. Řídící proces na úrovni staničních sester. Sestra. 2001, ročník XI, číslo 7-8, str. 28-29. NERUDOVÁ, I. Moderní sestra v moderní době. Florence. 2006, ročník II, číslo 4, str. 4647. STAŇKOVÁ M. Mýty o ošetřovatelském procesu. Sestra. 1999, ročník IX, číslo 5, str. 25. ŠKUBOVÁ J. Kolektiv "tuží" staniční a vrchní sestra. Florence. 2008, ročník IX, číslo 2, str. 80. ISSN 1801-464X. VONDRÁČEK L., NOVÁKOVÁ, Jana. Vrchní sestry - ano či ne?. Sestra. 2004, ročník XIV, číslo 11, str. 24. Sestry svůj prostor nevyužívají. Medical Tribune. 2006, ročník II, číslo 17, str. 15.

7.4 Seznam příspěvků ze sborníku KOTRBA, T. Časové studie práce vrchních a staničních sester. In MendelNET PEF 2009. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, str. 72-81. ISBN 978-80-7375-351-1. KOTRBA, T. Identifikace pracovních činností zdravotních sester v řídících funkcích. In Nové trendy - Nové nápady 2009. 1. vyd. Znojmo: SVŠE Znojmo, 2009, str. 302-310. ISBN 978-80-87314-04-3. KOTRBA, T. Odhad využití pracovního času staničních a vrchních sester. In Firma a konkurenční prostředí 2010. 1. vyd. Brno: Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, 2010, str. 210-217. ISBN 978-80-7375-385-6.

56

Seznam příloh Příloha č.1: Dotazník pro staniční a vrchní sestry.................................................1 Příloha č.2: Doplňující tabulky................................................................................4 Tab. 1: Na jaké pozici byste v budoucnu ráda pracovala?............................................. 4 Tab. 2: Hodnocení odborných ošetřovatelských činností .............................................. 4 Tab. 3: Hodnocení neodborných pomocných ošetřovatelských činností .................... 4 Tab. 4: Hodnocení administrativních činností v práci staničních a vrchních sester .. 5 Tab. 5: Hodnocení plánování v práci vrchních a staničních sester............................... 5 Tab. 6: Hodnocení organizačních činností v práci vrchních a staničních sester......... 5 Tab. 7: Hodnocení kontrolních činností v práci vrchních a staničních sester ............. 6 Tab. 8: Hodnocení činností spojených s vedením lidí v práci vrchních a staničních sester......................................................................................................................... 6

57

8. Přílohy Příloha č.1: Dotazník pro staniční a vrchní sestry Vážení respondenti, jmenuji se Tomáš Kotrba a jsem studentem doktorského stupně studia na Provozně ekonomické fakultě, Mendelovy univerzity v Brně. Ve své disertační práci se zabývám manažerskými činnostmi vrchních a staničních sester. Rád bych Vás poprosil o vyplnění anonymního dotazníku, jehož výsledky budu statisticky zpracovávat a poslouží jako podklady pro moji práci. Dotazník vznikl na základě analýzy náplně pracovních pozic vrchních a staničních sester, komunikací s náměstkyněmi pro ošetřovatelskou péči (hlavními sestrami) a pomocí dvaceti hloubkových řízených rozhovorů s vrchními a staničními sestrami v nemocnicích na Moravě (FN Ostrava, FN Brno Bohunice, FN u svaté Anny, Vojenská nemocnice Brno, Nemocnice Znojmo, Nemocnice Třebíč). Mnohokrát děkuji za ochotu a Váš čas. Se statistickými výsledky budete seznámeni prostřednictvím svých náměstků/hlavních sester. Ing. Tomáš Kotrba Doplňte číselné hodnoty důležitosti následujících skupin činností ve Vaší pozici: (1 – vůbec nedůležitá, 2 – málo nedůležitá, 3 – nedokáži rozhodnout, 4 – málo důležitá, 5 – velmi důležitá): Administrativní činnosti (příklad: vyplňování žádanek, formulářů…) Odborné ošetřovatelské činnosti (příklad: zástup za člena personálu, asistence při operacích…) Personální a manažerské činnosti (příklad: hodnocení zam., objednávání, řešení konfliktů, plánování…) Neodborné pomocné ošetřovatelské činnosti (příklad: stlaní postelí, vynášení výkalů…)

Doplňte číselné hodnoty důležitosti následujících skupin manažerských činností ve Vaší pozici: (1 – vůbec nedůležitá, 2 – málo nedůležitá, 3 – nedokáži rozhodnout, 4 – málo důležitá, 5 – velmi důležitá): Plánování (příklad: plánování investic, oprav, personálu, úklidu…) Organizování (příklad: organizace oprav, auditů, školení, porad…) Vedení lidí (příklad: personalistika, hodnocení zaměstnanců, motivace, vedení adaptačního procesu, řešení konfliktů…) Kontrola (příklad: odborná, BOZP, PO, hygiena, úklid, náklady, finance, zásoby, docházka, dovolená, deníky, spokojenost pacientů…)

1

Doplňte číselné hodnoty využití Vašeho pracovního času za týden.

Pracovní činnosti Kontrola ekonomická, odborná, administrativy, personálu Kontrola vlastních pracovních úkolů (PC, diář) Vizita (malá, velká, s vrchní) Administrativa veškerá (objednávky, žádanky, formuláře, plánování) Porady (provozní – sedánek, s vrchní, staniční, mimořádná porada) Telefonické pracovní hovory, vyřizování korespondence, e-mailů Organizace personální, chodu oddělení/kliniky Komunikace s vnějším prostředím (dodavatelé, příbuzní pacientů, …) Personální činnosti týkají se zaměstnanců (hodnocení, nábor, pohovory) Řešení interpersonálních konfliktů (na pracovišti, s pacienty) Vlastní vzdělávání, studium, absolvování seminářů a kurzů Zaškolení nových zaměstnanců Odborná ošetřovatelská činnost Odborné konzultace, jednání (s lékaři, se sestrami) Neodborná ošetřovatelská činnost (stlaní postelí, vynášení výkalů, atd.) Přednášení, výuka, státnice, maturitní komise, PPP ARIP, edukace pacientů Další neuvedené činnosti Celkem

Pracovní čas (v hod.) za týden (bez přestávek)

40 hod.

Z hlediska administrativních činností se domnívám, že: a) Jsem přetížená. b) Jsem optimálně vytížená. c) Nejsem vytížená. d) Nevím, nedokáži rozhodnout. Ve své práci bych se chtěla více věnovat (více odpovědí): a) Administrativním činnostem. b) Odborným ošetřovatelským činnostem. c) Personálním a manažerským činnostem. d) Neodborným ošetřovatelským činnostem. Velká část mých pracovních úkolů: a) Určitě lze delegovat (pověřit vykonáváním jinou osobu). b) Spíše lze delegovat (pověřit vykonáváním jinou osobu). c) Spíše nelze delegovat (musím vykonat sama). d) Určitě nelze delegovat (musím vykonat sama). e) Nevím, nedokáži rozhodnout. Ve své práci (otázka na využití delegování) a) Často využívám delegování činností. b) Občas využívám delegování činností.

2

c) Nevyužívám delegování činností. d) Nevím, nedokáži rozhodnout. V budoucnu bych ráda (zakroužkujte jednu možnost): a) Pracovala na současné pozici vrchní sestra. b) Pracovala na současné pozici staniční sestra. c) Dosáhla pozice vrchní sestry. d) Dosáhla pozice náměstka pro ošetřovatelskou péči/hlavní sestry. e) Pracovala na nižší pozici. f) Nevím, nedokáži rozhodnout. Absolvovala jste někdy kurz zaměřený na management? (možnost více odpovědí) a) Ano, v rámci svého studia na střední škole. b) Ano, v rámci svého studia na vyšší odborné škole. c) Ano, v rámci svého studia na vysoké škole. d) Ano, v rámci vzdělávacích kurzů na pracovišti i mimo něj (NCO NZO, školící agentury, apod.). e) Ne. f) Nevím, nedokáži rozhodnout. Název nemocnice (napište prosím):…………………………………………………. V současné době pracuji na pozici: a) Vrchní sestra.

b) Staniční sestra.

Počet mých podřízených je (doplňte čísla): Staničních sester:…………………………. Všeobecných sester, zdravotnických asistentů:……………….. Pomocný personál (sanitárky):……………………… Vaše nejvyšší ukončené vzdělání je (zakroužkujte jednu možnost): a) Středoškolské s maturitou. b) Vyšší odborná škola. c) Vysokoškolské (ukončeno titulem Bc.). d) Vysokoškolské (ukončeno titulem Mgr.). Představuje práce v současné nemocnici vaše první pracovní místo?  Ano  Ne Věk:

 25 a méně

 26-35 let

 36-45 let

 46-55 let

 56 let a více

Jak dlouho pracujete jako všeobecná zdravotní sestra?  0-1 rok  2-3 roky  4-7 let  8-15 let  16 let a více Jak dlouho pracujete na pozici vrchní/staniční sestra?  0-1 rok  2-3 roky  4-7 let  8-15 let  16 let a více Prostor pro Váš komentář, doplnění:…………………………………………………………...………

3

Příloha č.2: Doplňující tabulky Tab. 1: Na jaké pozici byste v budoucnu ráda pracovala? Krajské nemocnice Staniční Na současné pozici vrchní sestra Na současné pozici staniční sestra Dosáhla pozice vrchní sestry Dosáhla pozice náměstka pro ošetřovatelskou péči Na nižší pozici Nevím, nedokáži rozhodnout Neuvedeno Celkem Zdroj: Vlastní práce

Vrchní

Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční

Vrchní

Staniční

Vrchní

0%

76 %

0%

90 %

0%

76 %

85 %

0%

94 %

0%

88 %

0%

10 %

0%

0%

0%

6%

0%

0%

10 %

0%

5%

0%

13 %

0%

14 %

6%

5%

0%

11 %

0% 5%

0% 0%

0% 0%

0% 0%

0% 6%

0% 0%

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Tab. 2: Hodnocení odborných ošetřovatelských činností Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní Staniční Vrchní Vůbec nedůležitá

0%

5%

0%

0%

0%

0%

Málo nedůležitá

0%

0%

6%

10 %

0%

0%

Nedokáži rozhodnout

0%

0%

6%

0%

0%

0%

Málo důležitá

20 %

5%

6%

15 %

6%

24 %

Velmi důležitá Neuvedeno

80 % 0%

85 % 5%

82 % 0%

75 % 0%

94 % 0%

76 % 0%

100 %

100 %

100%

100 %

100 %

100 %


Tab. 3: Hodnocení neodborných pomocných ošetřovatelských činností Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní Staniční Vrchní Vůbec nedůležitá

10 %

14 %

22 %

30 %

18 %

23 %

Málo nedůležitá

10 %

24 %

17 %

15 %

18 %

18 %


0%

5%

5%

15 %

0%

6%

Málo důležitá

40 %

38 %

28 %

30 %

18 %

41 %


40 % 0%

14 % 5%

28 % 0%

10 % 0%

46 % 0%

12 % 0%

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %


4

Tab. 4: Hodnocení administrativních činností v práci staničních a vrchních sester Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní Staniční Vrchní Vůbec nedůležitá

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Málo nedůležitá

5%

5%

0%

5%

0%

0%


0%

5%

11 %

5%

0%

6%

Málo důležitá

30 %

14 %

0%

30 %

6%

29 %


65 % 0%

71 % 5%

89 % 0%

60 % 0%

94 % 0%

65 % 0%

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %


Tab. 5: Hodnocení plánování v práci vrchních a staničních sester Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní Staniční Vrchní Vůbec nedůležitá Málo nedůležitá

0%

0%

0%

0%

6%

0%

0%

5%

6%

5%

0%

0%


10 %

5%

22 %

5%

18 %

0%

Málo důležitá

15 %

0%

11 %

5%

18 %

12 %


75 % 0%

90 % 0%

61 % 0%

85 % 0%

58 % 0%

82 % 6%

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %


Tab. 6: Hodnocení organizačních činností v práci vrchních a staničních sester Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní Staniční Vrchní Vůbec nedůležitá

0%

0%

6%

0%

12 %

0%

Málo nedůležitá

10 %

0%

0%

0%

6%

0%


5%

0%

22 %

5%

6%

12 %

Málo důležitá

10 %

0%

17 %

5%

17 %

12 %

Velmi důležitá

75 %

100 %

55 %

90 %

59 %

70 %

Neuvedeno Celkem Zdroj: Vlastní práce

0%

0%

0%

0%

0%

6%

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

5

Tab. 7: Hodnocení kontrolních činností v práci vrchních a staničních sester Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní Staniční Vrchní Vůbec nedůležitá

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Málo nedůležitá

5%

0%

6%

0%

6%

0%


5%

0%

6%

0%

0%

0%

Málo důležitá

10 %

5%

6%

5%

6%

0%


80 % 0%

95 % 0%

82 % 0%

95 % 0%

82 % 0%

94 % 6%

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %


Tab. 8: Hodnocení činností spojených s vedením lidí v práci vrchních a staničních sester Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Soukromé nemocnice Staniční Vrchní Staniční Vrchní Staniční Vrchní Vůbec nedůležitá

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Málo nedůležitá

0%

0%

6%

0%

0%

0%


5%

5%

6%

0%

18 %

6%

Málo důležitá

0%

0%

6%

0%

18 %

6%


95 % 0%

95 % 0%

82 % 0%

100 % 0%

58 % 6%

82 % 6%

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %


6

Time management zdravotních sester. v řídících funkcích

Recommend Documents