Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Time management zdravotních sester poskytujících domácí zdravotní péči Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Adriana Válová
Marie Cejnková
Brno 2012
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Tomáši Kotrbovi Ph.D. za poskytnuté materiály a pomoc při stanovení cíle a obsahu bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Adrianě Válové za vstřícnost, ochotu, cenné rady, konzultace a vedení práce. Poděkování také patří mojí matce, Lence Cejnkové, za pomoc při šíření a získávání dotazníků a autosnímků a rovněž za odborné rady. V neposlední řadě chci poděkovat také zdravotním sestrám, které se šetření zúčastnily a bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Time management zdravotních sester poskytujících domácí zdravotní péči vypracovala samostatně pod vedením Ing. Adriany Válové a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité zdroje. V Brně dne 17. května 2012
__________________
Abstract CEJNKOVÁ, Marie. Time Management of Nurses Providing Home Health Care. Brno, 2012. Bachelor thesis. Mendel University in Brno. Bachelor thesis deals with the structure of work activities of nurses at selected home care agencies in Jihomoravský kraj. The aim of this work is to evaluate the structure of work acitivites performed by nurses, identify the amount of time that nurses devote to these activities and based on this research to propose possible recommendations for inovation of the situation. The theoretical part deals with home care and home care nurses, health management, selected methods of time management and analysis of working time. The practical part is dedicated to the analysis of questionnaires and auto screening method of workday. Based on the processed results are proposed possible recommendations for change. Keywords Time management, home health care, home care agency, nurse, work activities, analysis of working time.
Abstrakt CEJNKOVÁ, Marie. Time management zdravotních sester poskytujících domácí zdravotní péči. Brno, 2012. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce se zabývá strukturou pracovních činností zdravotních sester vybraných agentur domácí péče Jihomoravského kraje. Cílem práce je na základě statistického zpracování dotazníků a autosnímků pracovního dne zhodnotit strukturu vykonávaných činností sester a stanovit množství času, které sestry pro výkon těchto činností potřebují. Na základě tohoto šetření navrhnout případná doporučení ke zlepšení situace. Přehled literatury se zabývá domácí péčí a jejími sestrami, managementem ve zdravotnictví, vybranými metodami time managementu a analýzou pracovního času. Ve vlastní práci je obsaženo vyhodnocení dotazníků a autosnímků. Na základě zpracovaných výsledků jsou navrhnuta možná doporučení ke změně. Klíčová slova Time management, domácí zdravotní péče, agentury domácí péče, zdravotní sestra, pracovní činnosti, analýza pracovního času.
Obsah
5
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce
9
1.1
Úvod .......................................................................................................... 9
1.2
Cíl .............................................................................................................. 9
Přehled literatury 2.1
10
Domácí péče .............................................................................................10
2.1.1
Cíle a principy domácí péče .............................................................10
2.1.2
Výhody domácí péče ........................................................................ 11
2.1.3
Financování domácí péče................................................................. 11
2.1.4
Historie domácí péče ....................................................................... 12
2.2
Agentury domácí péče ............................................................................. 13
2.2.1
Typy agentur .................................................................................... 13
2.2.2
Průběh dne agentury domácí péče .................................................. 14
2.3
Zdravotní sestry domácí péče .................................................................. 14
2.3.1
Obsah náplně činnosti ..................................................................... 15
2.3.2
Výkon povolání bez odborného dohledu ......................................... 15
2.4
Management ............................................................................................ 16
2.4.1
Management ve zdravotnictví ......................................................... 17
2.4.2
Činnosti zdravotních sester ............................................................. 17
2.4.3
Time management ...........................................................................18
2.4.4
Metody a zásady time managementu ..............................................18
2.5
Analýza pracovního času ........................................................................ 22
2.5.1
Časová studie .................................................................................. 23
2.5.2
Snímek pracovního dne .................................................................. 23
2.5.3
Autosnímek ..................................................................................... 24
3
Metodika práce
25
4
Vlastní práce
28
4.1
Informace o vybraných agenturách ........................................................ 28
Obsah
6
4.2
Výsledky dotazníkového šetření ............................................................. 30
4.2.1
Věkové kategorie sester .................................................................. 30
4.2.2
Nejvyšší dosažené vzdělání sester ................................................... 31
4.2.3
Celková délka praxe a její část v domácí péči ................................. 32
4.2.4
Ambice sester .................................................................................. 32
4.2.5
Důležitost pracovních a manažerských činností ............................ 33
4.2.6
Vytížení sester z hlediska administrativy ....................................... 35
4.2.7
Pracovní činnosti, kterým se sestry chtějí více věnovat ................. 35
4.3
Výsledky autosnímkování ....................................................................... 36
4.3.1
Pracovní činnosti .............................................................................37
4.3.2
Odborné činnosti ............................................................................ 38
4.3.3
Charakter vykonávaných činností .................................................. 39
4.3.4
Odchylky odhadovaných časů od skutečnosti ................................ 39
4.3.5
Analýza závislostí vybraných ukazatelů .......................................... 41
5
Návrh doporučení
43
6
Diskuze
47
7
Závěr
49
8
Literatura
51
8.1 A
Elektronické zdroje ................................................................................. 53
Rozhovor s majitelkou agentury REMEDIA CENTRUM spol. s r.o.
56
B
Dotazník
58
C
Autosnímek
60
D
Manuál pro vyplnění dotazníků a autosnímků
61
E
Popis kurzu Time management a plánování
63
Seznam obrázků
7
Seznam obrázků Obr. 1 Věkové kategorie zdravotních sester domácí péče
31
Obr. 2
32
Nejvyšší dosažené vzdělání sester domácí péče
Obr. 3 Pracovní činnosti, kterým se chtějí zdravotní sestry domácí péče více věnovat
36
Obr. 4
Struktura pracovních činností zdravotních sester
37
Obr. 5
Odborné činnosti zdravotních sester
38
Seznam tabulek
8
Seznam tabulek Tab. 1 Počty rozdaných a vyplněných dotazníků v agenturách domácí péče
30
Tab. 2
Nejvyšší dosažené vzdělání zdravotních sester
31
Tab. 3
Ambice sester do budoucna
33
Tab. 4
Přiřazení důležitosti pracovním činnostem sestrami
34
Tab. 5 Přiřazená důležitost manažerským činnostem sestrami
34
Tab. 6 Vytíženost zdravotních sester z hlediska administrativních činností
35
Tab. 7 Počty rozdaných a vyplněných autosnímků v jednotlivých agenturách domácí péče
37
Tab. 8
39
Zhodnocení pracovních činností sestrami
Tab. 9 Porovnání odhadovaných časů pracovních činností od skutečných
40
Tab. 10
41
Pearsonův koeficient korelace vybraných ukazatelů
Tab. 11 Struktura pracovních činností staničních sester v nemocnicích a sester domácí péče
48
Úvod a cíl práce
9
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Domácí zdravotní péče je poskytována ve stále větší míře, jelikož většina lidí se shodne, že domov je nejlepším místem pro péči o pacienta. Důvodem zvyšující se poptávky po domácí péči je také stárnutí obyvatelstva a zvyšující se počet lidí s chronickými onemocněními, což vede k vyžadování stále kvalitnější péče. K tomu, zda bude péče kvalitní, nejvíce přispívají zdravotní sestry poskytující domácí zdravotní péči. Povolání zdravotní sestry je velmi náročné, jelikož na sestry jsou kladeny čím dál vyšší nároky. Současná zdravotní sestra musí splňovat mnohem větší požadavky než v dřívější době. Práce zdravotní sestry domácí péče je velmi obtížná, protože sestra pracuje v terénu (domácím prostředí pacienta) a část pracovní doby musí trávit dopravou k pacientům a k lékařům. Tento fakt potvrzuje také to, že povolání zdravotní sestry je jedním z nejvíce stresujících zaměstnání (Škrla, Škrlová, 2003). Vzhledem k míře zatížení zdravotních sester je účelné zvýšit jejich efektivitu práce, a to vhodným rozvržením času mezi jednotlivé pracovní činnosti. Zjištění, kolik času potřebuje sestra k vykonávání jednotlivých činností, poskytuje podstatné informace k řízení pracovního procesu. Jestliže sestry budou svůj čas využívat efektivně a správně, jejich výkonnost se zvýší a zlepší se tím také chod celé agentury domácí péče. Tato bakalářská práce se zabývá zjištěním struktury pracovních činností zdravotních sester vybraných agentur domácí péče v Jihomoravském kraji a spotřebou času těchto činností.
1.2 Cíl Cílem práce je na základě zpracování dotazníků a autosnímků pracovních činností zdravotních sester domácí péče, vybraných agentur v Jihomoravském kraji, zhodnotit strukturu vykonávaných činností a zjistit, kolik času sestry věnují jednotlivým činnostem. Na základě zjištěných výsledků navrhnout případná doporučení, která povedou ke zlepšení využití času sester. Přehled literatury se bude věnovat domácí péči, managementu ve zdravotnictví, vybraným metodám time managementu a metodice snímkování. Ve vlastní práci bude, na základě šetření dotazníků a snímků pracovního dne, provedena analýza struktury pracovních činností zdravotních sester domácí péče. Identifikační údaje sester a data z dotazníků a autosnímků budou dále použity pro určení spotřeby času a vytíženosti sester, či k určení závislostí mezi vybranými ukazateli.
Přehled literatury
10
2 Přehled literatury 2.1 Domácí péče Podle Ministerstva zdravotnictví ČR (2004) je domácí péče definována jako „zdravotní péče poskytovaná pacientům na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci v jejich vlastním sociálním prostředí. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti.“ Jelikož je domácí péče integrovaná forma péče, bývá nazývána jako komplexní domácí péče. Zahrnuje odbornou zdravotní péči poskytovanou pacientovi na základě indikace ošetřujícího lékaře, jak píše Hanzlíková (2001). Snahou domácí péče v České republice je zajistit integrovanou formu zdravotní a sociální pomoci, přičemž dominantní podíl tvoří zdravotní péče (nejméně 2/3 ze všech výkonů agentur domácí péče), jak zmiňuje Jarošová (2007). Současná domácí péče je obrovským přínosem pro nemocné a to z několika důvodů: je levnější než hospitalizace klienta, poskytuje jeho neustálý kontakt s rodinou, zkracuje dobu hospitalizace, ale především klient stoná ve svém přirozeném sociálním prostředí, což se příznivě projevuje na jeho psychice (Strieborná, 2001). Domácí péče je určena všem pacientům bez omezení věku i druhů onemocnění. Je poskytována dětem, lidem v produktivním věku, seniorům i lidem umírajícím (Misconiová, 1995). O obsahu, rozsahu i frekvenci rozhoduje praktický lékař klienta, nebo ošetřující lékař za hospitalizace pacienta. Metodicky je domácí zdravotní péče řízena Ministerstvem zdravotnictví a slouží všem občanům Jarošová, 2007). V roce 2010 využilo služeb domácí péče celkem 143 tis. pacientů, z nichž 79 % bylo ve věku 65 let a více, jak zmiňuje Hrkal (2010). V Jihomoravském kraji je v současné době 31 agentur domácí péče (Sekce domácí péče, 2010). 2.1.1
Cíle a principy domácí péče
Domácí péče si klade více cílů. Jedním z nich je pomáhat jednotlivci a jeho rodině dospět tělesného, duševního a sociálního zdraví a pohody v souladu s jejich sociálním prostředím. Další cíl je zachovat kvalitu života a umožnit nemocným v terminální fázi života umírat v kruhu svých blízkých a ve svém domácím prostředí. Cílem domácí péče je také poskytovat komplexní domácí péči v souladu s ústavní péčí a zdravotnickými a sociálními zařízeními zprostředkovávanou pomocí multidisciplinárního týmu a služeb. Jedním z cílů je rovněž zachovávat a zlepšovat soběstačnost klienta v běžných denních činnostech a učit pacienta i jeho rodinu k zodpovědnosti za vlastní tělesné a duševní zdraví. Posledním cílem domácí péče je zabezpečovat dodržování léčebného režimu a eliminovat ne-
Přehled literatury
11
gativní vliv onemocnění na celkový zdravotní a duševní stav pacienta a rodiny (Jarošová, 2007). Podle Hanzlíkové (2001) je filozofie domácí péče založena na třech principech. Prvním principem je princip pevné vazby a interakce člověka s jeho sociálním prostředím a důraz na individuálním chápaní kvality života každé lidské bytosti. Další princip je subsidiarita, což znamená pomoc k svépomoci s podporou, rozvojem a adaptací potenciálů klienta a vzájemná pomoc v rámci rodiny. Poslední princip je nepřetržitost, aby byla domácí péče poskytována 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. 2.1.2
Výhody domácí péče
Domácí péče má několik výhod. Hanzlíková (2001) jich uvádí celkem šest. Jedna z výhod je ekonomičnost, kdy se náklady díky zkracování hospitalizace snižují o třetinu až o polovinu. Vzhledem k tomu, že domácí péče je multidisciplinární, jako další výhodu lze uvést víceoborovost. Domácí péče je individualizovaná forma péče, jelikož dbá na individuální potřeby člověka. Další výhodou je komplexnost, protože domácí péče poskytuje činnosti léčebné, ošetřovatelské, rehabilitační, psychoterapeutické, sociální aj. Domácí péče je dlouhodobá péče podle potřeb klienta a jeho blízkých. Poslední výhodou je podpora zdraví, kdy domácí péče zahrnuje také činnosti prevence. 2.1.3
Financování domácí péče
Financování domácí péče, předepsané lékařem, je hrazeno zdravotní pojišťovnou. Každý občan České republiky musí být ze zákona povinně pojištěn pro poskytování zdravotní péče. Agentura domácí péče se musí informovat při přebírání klienta do své péče o typu zdravotní pojišťovny, u které je klient pojištěn. Agentura uzavírá se zdravotní pojišťovnou smlouvu, ve které je uveden rozsah odborných výkonů, které je agentura oprávněna vykonávat. Pokud dojde k situaci, kterou zákonné normy určující rozsah poskytované péče neřeší, rozhodne revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny o individuální úhradě zdravotnických výkonů (Misconiová, 1995). Nadstandardní péči si klient hradí sám podle Sazebníku nadstandardních výkonů agentury. Na tyto služby také klient přispívá z přiznaného příspěvku na péči (Jarošová, 2007). Misconiová (1995, s. 5) definuje nadstandardní péči jako „péči, která nemůže být agentuře proplacena buď ze zdravotního, nebo sociálního pojištění klienta.“ Maximální rozsah frekvence domácí péče hrazené z fondu zdravotního pojištění je 3 hodiny odborné péče denně. Pouze v některých případech ji lze, po schválení lékařem zdravotní pojišťovny, zvýšit až na 5 hodin denně. V domácí péči jsou čtyři typy návštěv klientů, které se liší časovým rozsahem: 15 minut, 30 minut, 45 minut a 60 minut. Vždy probíhají maximálně 3 návštěvy denně (Jarošová, 2007). Jarošová (2007) uvádí, že podle doporučení ošetřujícího lékaře a také podle aktuálního stavu klienta je poskytována:
Přehled literatury
12
základní zdravotní a sociální péče (např. osobní hygiena, prevence dekubitů, obklady), odborná zdravotní a sociální péče (např. převazy, odběry biologického materiálu, aplikace injekcí), specializovaná zdravotní a sociální péče (např. aplikace diagnostických přístrojů). 2.1.4
Historie domácí péče
Domácí péče jako způsob péče o člověka existuje od nejstarších dob. První zmínky se objevují od počátku 12. století (Jarošová, 2007). Již ve středověku byl založen první řád ošetřovatelek, který se zaměřoval na poskytování ošetřovatelských služeb v domácnosti (Hanzlíková, 2001). V roce 1859 vznikla v Anglii moderní koncepce domácí péče, jejímž zakladatelem byl William Rathbone. Ten spolu s Florence Nightingalovou založil první školu pro sestry, které poskytovaly domácí péči chudobným a nemocným lidem, a díky tomu vznikla komunitní péče a vzdělávání sester (Strieborná, 2001). V Americe byly první pokusy o poskytování domácí péče v roce 1885 v Bufallu podle pokynů lékařů. Roku 1887 vznikla společnost domácí péče ve Philadelphii a v následujícím roce oblastní asociace domácí péče v Bostonu. Všechny tyto organizace založili a vedli neprofesionálové. Až o něco později v New Yorku sestry poprvé vytvořily takovouto službu se zaměřením na péči o nemocné. V roce 1893 vznikla ošetřovatelská služba pod záštitou ministerstva zdravotnictví a pod vedením Lilian Waldovské a Mary Bewsterovské, které založily školu se zaměřením na poskytování zdravotní péče v domácnostech. V Evropě nastává prudký rozvoj domácí péče koncem 19. století. Evropa byla zaměřená zejména na ošetřování poskytované většinou starým lidem. Výjimkou bylo Holandsko, kde se poskytovala péče všem lidem bez ohledu na věk. Začátkem 70. let 20. století dochází na celém světě k neustálému zvyšování nákladů na zdravotní péči. Hledají se způsoby a řešení, jak zvýšit kvalitu péče a zároveň jak snížit náklady na její poskytování. Jedním z řešení je právě domácí péče. V Československé republice byly snahy především o zvýšení kvality zdravotnictví a o snížení nákladů na léčbu nemocných. Postupně vznikla myšlenka odborné ošetřovatelské péče v domácnosti, kterou začal realizovat Československý červený kříž. Tento způsob se osvědčil a sestry Červeného kříže se staraly o zdravotní péči v rodinách až do roku 1950. Během této doby byla založena i Masarykova škola zdravotní a sociální péče, která připravila první poskytovatelky domácí péče na její provádění. V roce 1952 byla domácí péče převzata státem a byla zařazena do kompetencí obvodních ambulancí. Velký zlom ve zdravotní péči nastal po roce 1989. Bylo to období transformace, reformy struktury, řízení a financování celého zdravotnictví. V roce 1990 začínají v České republice vznikat první agentury domácí péče při České katolické charitě. V roce 1991 Ministerstvo zdravotnictví ČR tuto činnost legalizovalo jako zvláštní formu zdravotní péče. V témže roce byla založena první agentura
Přehled literatury
13
domácí péče (Jarošová, 2007). Roku 1991 se ve Štrasburku konal první kongres domácí péče, což bylo výchozím bodem pro rozvoj domácí péče v České republice (Hanzlíková, 2001). V roce 1993 vznikla Česká asociace domácí péče v České republice, která i dnes sdružuje poskytovatele domácí péče (Jarošová, 2007).
2.2 Agentury domácí péče Domácí péči poskytují agentury domácí péče. Agentury domácí péče jsou zakládány zkušenými sestrami, ale i lékaři, kteří vyhovují zákonem určeným podmínkám pro registraci domácí péče u krajského úřadu. Zřizovatelem agentury může být také humanitární sdružení (např. Český červený kříž), nebo církevní sdružení (např. Česká katolická charita) – to jsou agentury nestátního typu. Existují ale i agentury, které vznikají při státních nemocnicích, nebo poliklinikách. Někdy zřizují agentury také města a obce, jak píše Misconiová (1995). „Agentury domácí péče začaly vznikat po roce 1992 na základě zákona č. 160/92 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních a zákona č. 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, kde je domácí péče formulována jako zvláštní ambulantní péče. Její rozsah je stanoven ve sbírce zákonů č. 55/2000 seznam 925 DOMÁCÍ PÉČE.“ (Domácí péče, 2000). Agentury domácí péče mohou zajišťovat také pečovatelskou službu, která bývá většinou prováděna jako služba sociální péče. Pečovatelská služba je poskytována za plnou nebo částečnou úhradu. Pečovatelská služba nejčastěji zajišťuje jednoduché ošetřovatelské úkony, pedikúru, masáže, donášku léků, jídla a pití, hygienu prostředí, nákupy atd. (Jarošová, 2007). Základními předpoklady pro fungování domácí péče jsou registrace k výkonu činnosti na krajském úřadě, smlouvy s pojišťovnami a smlouva/dohoda s praktickými lékaři. Zajištění provozování agentury domácí péče předpokládá zpracovanou koncepci agentury, vymezení působnosti, výběr pracovníků, zajištění financování, propagaci a reklamu (Domácí péče, 2000). Pacienti jsou přidělováni agenturám podle předpisu ošetřujícího lékaře. Zprávy a informace od ošetřujícího lékaře přijímá většinou vrchní sestra (zkušená sestra s rozsáhlou praxí). Vrchní sestra prostuduje dostupné informace o klientovi a společně s ošetřujícím lékařem dohodne ošetřovací plán (Misconiová, 1995). Podle posledních dostupných informací bylo ke konci roku 2010 v České republice 464 pracovišť, které poskytovaly domácí zdravotní péči (Hrkal, 2010). 2.2.1
Typy agentur
Agentury domácí péče se dělí podle typu poskytovaných služeb na ošetřovatelské, pečovatelské a komplexní. Komplexní agentury poskytují jak ošetřovatelské, tak pečovatelské služby. Dále je možné agentury dělit také na: tradiční agenturu - poskytuje komplexní služby a úkony, které jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami,
Přehled literatury
14
agenturu se servisem technických zdravotnických pomůcek – kromě komplexních služeb poskytuje i zapůjčování různých zdravotních pomůcek a pomocných technických zařízení pro zkvalitnění péče, agenturu poskytující služby klientům na základě jejich požadavků – na požádání klienta poskytují jen určité úkony, které si klient hradí sám (Hanzlíková, 2001). 2.2.2
Průběh dne agentury domácí péče
Ve většině agentur začíná den okolo sedmé hodiny ranní. Touto dobou se schází všechny zdravotní sestry ve své kanceláři. Při krátké poradě jim vrchní sestra přidělí pacienty, o které se ten den budou starat. Někdy jsou pacienti sestrám přiděleni již předchozí den. Vrchní sestra projedná se sestrami také změny, které nastaly do této doby. Jde zejména o nové pacienty, změny zdravotního stavu apod. V tuto dobu se vrací sestra z terénu, která provedla indikované ranní odběry biologického materiálu. Informuje vrchní sestru o změnách zdravotního stavu, které nastaly u pacientů během služby, odevzdá vzorky do laboratoře a v případě nutnosti informuje o změnách praktického lékaře. Poté si sestry připraví pomůcky a materiál potřebný pro daný den a vyjíždí za svými pacienty do terénu. Sestra vyjíždí přibližně v půl osmé k prvnímu pacientovi, objíždí všechny pacienty daného dne a provádí u nich předepsané úkony. Po posledním pacientovi se vrací zpět do agentury, kde zaznamenává do dokumentace provedenou práci, změny stavu pacientů, předává informace vrchní sestře a praktickým lékařům. Po skončení pracovní doby má dle rozpisu jedna ze sester službu. Ta vykonává u pacientů odpolední a večerní ordinace a ranní odběry. V případě potřeby chodí i v nočních hodinách aplikovat analgetika a opiáty. Všechny sestry jsou po dobu výkonu své práce dostupné na mobilním telefonu, takže mohou kdykoliv podat zprávu vrchní sestře, nebo přivolat lékaře (Cejnková, Pěčková, 2001).
2.3 Zdravotní sestry domácí péče Z historického hlediska je zdravotní sestra jako zaměstnanec. Tato role se odvíjela od způsobu výuky, protože hlavní nebo vrchní sestry požadovaly od studentek poslušnost, disciplínu, dodržování pravidel a loajalitu. Výsledkem byly sestry, které byly skvělé zaměstnankyně, ale nepodílely se na rozhodování a nemohly ovlivnit pracovní prostředí, ani svou praxi. Od roku 1980 se ale role sester ve vyspělých zemích začaly měnit. Sestry začaly mít více autonomie a odpovědnosti ve své profesi, jak píší Škrla, Škrlová (2003). Na zdravotní sestry jsou kladeny vysoké požadavky a nároky na výkon při současně slabém finančním ohodnocení a společenském postavení. Mají vysokou odpovědnost, ale málo možností mít vliv na charakter práce, její tempo a podmínky, jak uvádí (Hrachovinová, Šolcová, 2000). Náročnost povolání zdravotní sestry potvrzuje také to, že se vyskytuje mezi dvanácti nejvíce stresujícími zaměstnáními. Sestry se střetávají s nedostatkem respektu a v pracovním
Přehled literatury
15
týmu jsou stále ještě pro některé nerovnocennými partnery (Škrla, Škrlová, 2003). Sestra domácí péče pracuje zcela samostatně ve vlastním sociálním prostředí klienta a jeho rodiny, v různorodém terénu s obtížností dopravy. Zdravotní sestra by měla mít určité pracovní zkušenosti a dovednosti, měla by být sociálně zralá a psychicky vyrovnaná. U zdravotních sester se také vyžaduje dobrý zdravotní stav, společenský přehled a orientace (Domácí péče, 2000). Za silné stránky zdravotních sester domácí péče se považuje pochopení role sestry domácí péče, znalost technik verbální a neverbální komunikace, znalost technik ke zvládání stresu a předcházení syndromu vyhoření, ke kterému mají tyto sestry sklony. Dále pak také členství v profesní organizaci a registrace k výkonu povolání zdravotní sestry. Za slabé stránky můžeme označit submisivní postoj, výkon činností jen dle pokynů, neprofesionální chování ve styku s pacientem, s příbuznými i na veřejnosti, nedodržování práv pacientů a etických zásad, neznalost komunikačních technik a jejich aplikace v praxi (Domácí péče, 2000). Pro zdravotní sestry je naprosto nutné neustálé vzdělávání, které pramení z vývoje v lidském poznání a z nezbytnosti využívat nejnovější poznatky. S nutností kontinuálního vzdělávání úzce souvisí i životní kariéra neboli profesní dráha. Donedávna se náš pohled na kariéru lišil oproti pohledu vyspělých států. V naší zemi bylo zvykem nastoupit na jedno pracoviště a na něm setrvat až do penzijního věku (Prymula, Antoš, Beran, 1995). 2.3.1
Obsah náplně činnosti
Obsah náplně činnosti zdravotní sestry domácí péče je velice široký. Zdravotní sestra provádí jak administrativní činnosti, tak činnosti odborné. Mezi odborné činnosti můžeme zařadit například příjem pacientů do péče, podávání léků a léčebných prostředků, provádění komplexní péče, poradenskou činnost a edukaci pacienta. Do náplně činnosti patří také bez pochyby spolupráce s lékaři. Zdravotní sestra při výkonu činnosti používá také prostředky hromadné dopravy, popřípadě vozidla dle zvláštních předpisů. Musí také dodržovat hygienickoepidemiologický řád agentury a v neposlední řadě se musí kontinuálně vzdělávat ve svém oboru (Domácí péče, 2000). 2.3.2
Výkon povolání bez odborného dohledu
Po zdravotnických pracovnících, kteří poskytují domácí péči, se vyžaduje, aby měli platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle zákona 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních (Sekce domácí péče, 2008). Česká lékařská komora (2008) uvádí, že za výkon povolání bez odborného dohledu se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý na základě indikace lékaře a které provádí bez ohledu na přítomnost nebo dosažitelnost rady a pomoci lékaře. Zákon stanovuje
Přehled literatury
16
činnosti, které zdravotní pracovník může vykonávat i bez indikace lékaře. 1 Odborně způsobilí zdravotníci vykonávají tedy činnost zcela samostatně. Zdravotník, který chce vykonávat činnost bez dohledu, musí splňovat podmínky dané zákonem (např. druh vzdělání, délka praxe) a vlastnit osvědčení. To vydává Ministerstvo zdravotnictví na základě žádosti na dobu zpravidla 10 let a před jejím uplynutím je možno požádat o další prodloužení platnosti. K žádosti o osvědčení je nutno doložit ověřenou kopii maturitního vysvědčení či diplomu o absolvování studia dosvědčující dosažení odborné kvalifikace. Tento doklad postačuje v případě, že zdravotnický pracovník požádá o udělení osvědčení do 18 měsíců od ukončení studia. Pokud požádá později než za 18 měsíců, musí doložit ještě: potvrzení o získání alespoň 40 kreditů za celoživotní vzdělávání, potvrzení délky praxe, které musí prokázat v posledních 6 letech nejméně o 1 rok v rozsahu alespoň 0,5 úvazku nebo o 2 roky v úvazku alespoň 0,2 úvazku (Česká lékařská komora, 2008). Česká lékařská komora (2008) dále uvádí, že pokud by zdravotnický pracovník nesplnil požadavky délky praxe a/nebo celoživotního vzdělávání, musí splnit ověřovací zkoušku na Ministerstvu zdravotnictví a doložit potvrzení o složení této zkoušky. Absolventky středních zdravotnických škol mohou vykonávat povolání bez odborného dohledu až po vykonání povolání po dobu 3 let. Každý zdravotnický pracovník, který získá od Ministerstva zdravotnictví Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dozoru, je zapsán do registru2 těchto pracovníků, který vede Ministerstvo zdravotnictví, a může se označovat jako Registrovaný / Registrovaná všeobecná sestra. Platnost osvědčení může být prodloužena na období dalších 10 let, pokud držitel/ka osvědčení dodá doklady o splnění délky praxe v posledních 6 letech a doklady o splnění podmínky účasti v celoživotním vzdělávání (40 kreditů). V roce 2011 bylo provedeno celkem 155 914 registrací, z toho bylo 107 564 registrovaných všeobecných sester (NCONZO, 2012).
2.4 Management Existuje velké množství definic managementu, jelikož se jedná o interdisciplinární obor. „Management je proces plánování, organizování, vedení a kontroly lidí a jejich činností uvnitř organizace způsobem, který zajišťuje dosažení stanovených cílů.“ (Prymula, Antoš, Beran, 1995, s. 79). Jiná definice říká, že „Management je proces, který se skládá ze vzájemně propojených společenských a technických funkcí a činností. Dochází k němu v rámci formální struktury organizace za účelem dosažení stanovených cílů využíváním lidských 1 Tyto 2
činnosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. Registr je veřejně přístupný a je součástí Národního zdravotnického informačního systému.
Přehled literatury
17
a ostatních zdrojů.“ (Gladkij, 2003, s. 157). Holčík, Kaňová a Prudil (2005) dodávají, že důležitou součástí managementu je vymezení problémů, stanovení cílů a priorit, plánování, organizování, rozhodování, vedení lidí, tvorba a využívání informačního systému (komunikace), kontrola, hodnocení a výzkum. Gladkij (2003) tvrdí, že pojem management má více významů. Může znamenat činnost člověka, vědní disciplínu, vedení organizace a dovednost člověka. Management je pro organizace nezbytný. Systematické studium manažerské práce poskytuje důležité informace pro zvýšení celkové efektivity organizace. Management udržuje vnitřní strukturu organizace, což zajišťuje efektivní zvládání práce. Úspěch managementu závisí na talentu jednotlivce, jeho motivaci a příležitosti řídit. Nejdůležitější je seznámit se s tradičními funkcemi managementu, ke kterým patří plánování, organizování, obsazování pracovních míst, řízení, koordinace a kontrola. Dovednosti potřebné pro realizaci těchto funkcí získává manažer s praxí. Sestra manažerka využívá při plnění svých povinností stejné funkce (Grohar-Murray, DiCroce, 2003). Gladkij (2003) ale dodává, že řízení zdravotnických služeb vyžaduje řadu dalších osobních vlastností manažera, které většinou v jiných oborech nejsou. 2.4.1
Management ve zdravotnictví
Management v ošetřovatelství se od profesionálního managementu v ostatních oborech liší filozofií služeb. Ošetřovatelství nese zodpovědnost za zdraví a nemoci jednotlivců, rodin a komunit, a proto je potřeba jedinečný přístup. Úspěch záleží na kvalitě služeb i na schopnosti poskytovat péči v rámci daného souboru prostředků. Tento dvojí cíl managementu vyžaduje uvážlivé a specifické profesní strategie (Grohar-Murray, DiCroce, 2003). Management je v oblasti zdravotní péče úzce spjat s odbornou zdravotnickou činností a je velice podmíněn aktuálními zdravotními problémy, omezeností zdrojů, způsobem poskytování, úhradou i hodnocením zdravotnických služeb. Dobrý zdravotnický management je především dobrá zdravotní péče (Holčík, Kaňová, Prudil, 2005). Management ve zdravotnictví zahrnuje zdravotnické plánování, řízení, regulaci a vyhodnocení. Úspěch v řízení zdravotnické organizace závisí na její schopnosti uspokojovat měnící se a narůstající potřeby populace prostřednictvím efektivního managementu zdrojů, včetně kontroly spotřeby zdrojů (Prymula, Beran, Antoš, 1999). 2.4.2
Činnosti zdravotních sester
Kotrba (2010b) uvedl ve své disertační práci jednotlivé skupiny pracovních a manažerských činností, které vrchní a staniční sestry vykonávají během dne v nemocnicích. Některé tyto činnosti mohou být použity také pro sestry domácí péče: administrativní činnosti (veškerá administrativa odborná i neodborná, pracovní telefony a korespondence),
Přehled literatury
18
odborné ošetřovatelské činnosti (vlastní vzdělávání a studium, odborná ošetřovatelská činnost, odborné konzultace s lékaři a personálem), manažerské a personální činnosti (kontrola, porada, plánování, personální činnosti či řešení interpersonálních konfliktů), ostatní činnosti (kontrola vlastních pracovních úkolů, komunikace s vnějším prostředím, nezbytný3 a ostatní4 ztrátový čas, pomocné práce či neodborné ošetřovatelské činnosti a edukace pacientů, doprava 5 k pacientům/lékařům, řešení problémů s automobilem ), práce přesčas. 2.4.3
Time management
Time management (management času) se volně do češtiny překládá jako řízení sebe sama v čase. Omylem je domněnka, že se jedná o řízení času. Čas si neřídíme, řídíme sami sebe v čase. Hlavním cílem time managementu je harmonizovat život člověka, ať už je manažer nebo kdokoliv jiný. Doplňujícím jevem je pak to, že člověk bude v práci efektivní, úspěšný a navíc získá dostatek času na aktivní odpočinek, jak uvádí Malindová (2007). Časový management je soubor různých technik a zásad, které usnadňují nejlepší využití času. Záměrem je podpořit dobré pracovní návyky, které produktivně využívají čas. Aktivity organizace by měly vycházet například z těchto principů: komunikace, plánování, delegování, seřazení cílů dle priorit (GroharMurray, H. R. DiCroce, 2003). Vlastní management, neboli sebeřízení, je individuální přístup k nejlepšímu využití času podle konkrétních potřeb jednotlivce (Grohar-Murray, DiCroce, 2003). Malindová (2007) dodává, že jedna z hlavních zásad k úspěšnému sebeřízení je hledání, formulování a uskutečňování plánů. Díky promýšlení předem je zřejmé, co je třeba udělat a jak. Dále pak pomáhá k určení, co je nutné a podstatné, např. za pomoci Paretova principu (viz kapitola 2.4.4). 2.4.4
Metody a zásady time managementu
Čas je velice vzácný zdroj, ale bohužel v českých zdravotnických zařízeních dochází k jeho neproduktivnímu využití. Zdravotní sestra musí k získání časového prostoru umět především organizovat svůj vlastní čas (Škrla, Škrlová, 2003). Špatné uspořádání času vede k chybám pracujícího, k pociťování stresu a k zanedbávání důležitých úkolů. Proto každý potřebuje určitý čas pro plánování, aby si mohl kvalitně zorganizovat svůj pracovní čas (Marquis, Huston, 2009). Zdravotní sestry domácí péče mohou využívat k lepšímu využití a uspořádání času například tyto metody a zásady time managementu: efektivní plánování, psaní diáře, metoda S.O.R.U.Z., Eisenhowerův princip, Paretovo pravidlo, efektivní 3 Oběd,
přestávky, WC apod. soukromé telefony, vyřizování osobních záležitostí. 5 Platí pro zdravotní sestry v agenturách, které používají pro přepravu k pacientům automobil. 4 Káva,
Přehled literatury
19
telefonování, řešení konfliktů, profesionální koncentrace, standardizování a relaxace. Efektivní plánování Pro efektivní využití času je nezbytné správné plánování. „Plánování znamená dělat správné věci v pravý čas, rychle a kvalitně.“ (Pacovský, 1994. s. 39). Každý úkol, ať už je určen komukoli, musí splňovat určité podmínky. Pokud úkol není správně zadaný, může lehce ztroskotat. Úkol by měl být: přesně specifikovaný a konkrétní – je přesně a jasně dáno, co se má dělat, jsou jasné odpovědnosti, ale i pravomoci k úkolu, kontrolovatelný – aby bylo možné jednoznačně rozhodnout, zda byl úkol splněn, přijatelný – ten, kdo bude úkol plnit, má motivaci k plnění a má o úkol zájem, reálný – dotyčný jej dokáže splnit z hlediska času, podmínek, kvalifikace, informovanosti, termínovaný – je určen termín, kdy má byt úkol splněn (Pacovský, 1994). Takto vymezené cíle jsou stanoveny podle principu SMART, což znamená, že cíle by měly být specifické, měřitelné, akceptovatelné, realizovatelné a termínované (Pošvář, Chládková, 2009). Pacovský (1994) dodává, že při splnění těchto podmínek se zmenší počet nedorozumění a sníží se počet nedodělaných úkolů kvůli „objektivním“ příčinám. Psaní diáře Se správným plánováním úzce souvisí také efektivní psaní a používání diáře. Pro psaní úkolů do diáře je nezbytné znát druhy úkolů. Gruber (2009) rozděluje úkoly na tyto druhy: úkol s přesným začátkem i koncem, úkol s termínovaným začátkem, ale s volným koncem, úkol s volným začátkem, ale s termínovaným koncem, netermínované úkoly s volným začátkem i koncem. První dva typy úkolů se zapisují do diáře do daného dne. Netermínované úkoly se zapisují na zvláštní papír. Důležité je rozlišovat důležitost úkolů v diáři. Je možné rozlišovat buďto velikostí písma, barvami nebo číslicemi podle důležitosti. Po splnění úkolu je vhodné jej označit jako splněný. Gruber dále doporučuje, aby splněný úkol byl označen zelenou úsečkou, která svisle označuje všechny řádky, které k danému úkolu patří. Pokud je úkol splněn jen z části, nebo budou nějaké informace (kontakty) z daného úkolu ještě potřeba, označí se vlnitou svislou čárou. Tento systém slouží k rychlé orientaci na stránce. Na konci dne by měly být všechny úkoly označené čárou. Pokud tomu tak není, stávají se z nich úkoly na další den. Díky tomu nemusíme úkoly přepisovat, ale stačí jen pohléd-
Přehled literatury
20
nout na předchozí stránky, zda tam není neoznačený úkol. Aby se zabránilo přílišnému listování, zda se v diáři nevyskytuje nějaký starší neudělaný úkol, u posledního nesplněného úkolu se udělá u svislé čáry kolečko. Metoda S.O.R.U.Z Metoda S.O.R.U.Z. pomáhá při strukturaci úkolů, které je nutné splnit. Metoda se skládá z následujících kroků: sumarizace úkolů (shrnutí všech aktivit, které nás v daný den čekají), odhad času na jednotlivé činnosti (je potřeba řídit se zkušenostmi a započítat i přestávky), rezervní čas (jde o čas, který podchytí nečekané události, měl by být okolo 20 % pracovní doby), určení priorit (určit prioritu činností a zaměřit se na časový rozpis úkolů), zpětná kontrola (provádí se na konci pracovní doby, zahrnuje i přesun nevyřízených úkolů na další den), jak píše (Uhlig, 2008). Eisenhowerův princip Eisenhowerův princip pomáhá k tomu, aby se k práci přistupovalo systematicky podle priorit (Knoblauch, Wöltje, 2006). Tento princip je jednoduchá pomůcka pro rychlé rozhodování se o prioritách činností. Priority se stanoví pomocí naléhavosti (jak spěchá, kdy musí být hotová) a důležitosti (jak přispívá k naplňování našich cílů a hodnot). Veškeré činnosti lze tedy rozdělit do následujících čtyř kategorií: naléhavé a důležité činnosti – musí se vyřídit osobně a ihned, jedná se o krize, akutní problémy, důležité a nenaléhavé činnosti – tyto úkoly mohou počkat, aby se z nich v budoucnu nestaly problémy, musí si člověk jejich splnění naplánovat, jedná se např. o plánování a vzdělávání, naléhavé a nedůležité činnosti – často je třeba vyřídit je osobně, ale nevěnovat jim příliš času, jsou to různá vyrušení nebo telefonáty, nedůležité a nenaléhavé činnosti - jedná se o triviální činnosti, které nemají žádný efekt, vše v této kategorii by se mělo rychle ukončit (Malindová, 2007). Uhlig (2008) dodává, že lidé tráví spoustu času řešením záležitostí, které jsou naléhavé a důležité. Věci, které jsou nenaléhavé, ale důležité jsou často podceňovány. Často se tedy lidé začnou starat o úkoly, až když jsou naléhavé. Principem time managementu je soustředění se na věci důležité. Ubude úkolů přecházejících z kategorie důležitých a nenaléhavých do kategorie důležitých a naléhavých, protože se o ně postaráme včas.
Přehled literatury
21
Paretovo pravidlo Vzhledem k tomu, že naléhavé je jen zřídka důležité a důležité zřídka naléhavé, je potřeba umět rozeznávat důležité od naléhavého. K tomu pomáhá Paretovo pravidlo. Toto pravidlo platí ve více oblastech života a výjimkou není ani time management. Typický vzor rozdělení tohoto pravidla ukazuje, že 80 % účinku je dosaženo pomocí 20 % námahy. Pravidlo lze přenést i na rozdělení času a dosažené výsledky (Knoblauch, Wöltje, 2006). Uhlig (2008) dodává, že je ale pochopitelně nutné poté vynaložit ještě 80 % času a sil na to, aby byl výsledek stoprocentní a perfektní. Efektivní telefonování Mezi činnosti zdravotních sester patří také telefonování, tudíž je potřeba, aby sestra tuto činnost zvládala rovněž co nejefektivněji. Gruber (2009) uvádí, že ihned po registraci zvonícího telefonu musí být provedeno rozhodnutí, zda se jedná o vyrušení malé, střední, nebo velké. Kvůli malému vyrušení se dosavadní činnost nepřerušuje a ani se nereaguje na zvonění. Při středním vyrušení se stručně zareaguje a vrátí se k původní činnosti. Kvůli velkému vyrušení se musí změnit činnost a hovor se vyřídí. Řešení konfliktů Zdravotní sestra musí mnohdy řešit různé konflikty. Proto je vhodné, aby věděla, jak při nich postupovat, aby jejich řešením netrávila příliš času. V první fázi je vhodné mlčet a neprovokovat. Poté uznat agresorovi právo na jeho názor. Pokud ustoupení proběhne korektně, zřetelně a rychle, je pravděpodobné, že díky tomu agresor nepostřehne, že ve věcné rovině se neustoupilo ani o píď. Je potřeba pokračovat dojmem oprávněnosti, např. „Rozumím a chápu, že vás to rozčiluje. Chtěl bych vaše argumenty vyslechnout, abych jim mohl lépe porozumět. Věřím, že i vy si poslechnete pozorně mé argumenty.“ Díky tomuto se poté přechází z emocionální fáze konfliktu k racionální. Racionální fáze může nastat, pokud oba účastníci chtějí spor vyřešit. Zde je také možno šetřit čas a to tak, že je potřeba hlídat, aby druhá strana slyšela opravdu to, co se jí má sdělit. Je vhodné zavést důkladnější typ komunikace (Gruber, 2009). Profesionální koncentrace Profesionální koncentrace je podle Grubera (2009) univerzální spořič času. Pacovský (1994) potvrzuje důležitost koncentrace, jelikož na ní závisí efektivita naší vědomé činnosti. Jakákoliv činnost prováděná s profesionální koncentrací je zvládnuta přesněji, s menším počtem chyb, při menší únavě a hlavně za kratší čas. Koncentrace znamená umění „přinutit se, nepřestat a vytrvat“. Profesionální koncentrace spočívá ve vykonávání každodenních rutinních činností koncentrovaně, tzn. soustředit se na danou činnosti a nemyslet na nic jiného. Je také nutné provádět co nejvíce souběhů činností, které šetří čas (Gruber, 2009).
Přehled literatury
22
Standardizování Mnoho času a energie se ušetří tím, že se činnost převede na určitý návyk, to znamená, že bude existovat stále stejný postup, jak se bude činnost provádět. Síla návyku je velká, proto se toto opatření vyplatí i za předpokladu, že příprava bude složitější (Pacovský, 1994). Relaxace Gruber (2009) uvádí, že součástí dobrého time managementu je i umět dobře a rychle relaxovat. Umět relaxovat intenzivně, ale časově únosně, tj. zhruba na deset až patnáct minut. Za minimum času se maximálně osvěžit a díky tomu pak pracovat rychleji, přesněji, bez chyb, stihnout více práce a v dobré kvalitě. Gruber dále doporučuje pár tipů na relaxaci jako např. zavřít na chvilku oči, ponořit ruce do studené vody, protažení, rychlé dřepy, nebo svižná chůze po schodech.
2.5 Analýza pracovního času Studium práce je velmi důležité, jelikož odhady časové náročnosti pro provádění konkrétních úkolů jsou potřebné v mnoha případech, např. pro časové rozvrhování činností, plánování kapacit, nebo pro odměňování. Měření práce je proces měření výsledků odvedeného výkonu v porovnání s očekáváním. Základem analýzy práce jsou pracovní studie zaměřené na zkoumání parametrů, kde jako parametr může být brán čas (Štůsek, Římovská, Mouils, 2005). Ginsburg (1957) dodává, že měřítkem práce je čas, jelikož pracovní činnosti probíhají v čase a úspora času je důležitým a rozhodujícím činitelem v produktivitě práce. Snímkování práce představuje metodu zkoumání a měření spotřeby času založenou na nepřetržitém pozorování pracovníka, podrobném zaznamenávání veškeré činnosti, kterou provádí a na měření času (Navrátil, 1986). Lhotský (2005) rozděluje metody a techniky, používané pro měření spotřeby času a pro zdokonalování organizace práce, do tří skupin: metody studia práce, časové studie, pohybové a prostorové studie. Podle Matouška a Růžičky (1984) je prvním krokem analýzy pracovních činností získání faktů, údajů a informací o všech činnostech v dané profesi. Tyto údaje lze definovat pomocí následujících čtyř otázek: co člověk dělá, jak to dělá, proč to dělá, za jakých podmínek.
Přehled literatury
2.5.1
23
Časová studie
„Časová studie je postupný zápis jednotlivých dějů, doplněný skutečnou spotřebou času v konkrétních podmínkách. Je to časový snímek, pořízený s cílem zlepšit dosavadní organizaci práce a odstranit ztrátové časy.“ (Vaněček, Bednářová, Štípek, 2001, str. 47). Časová studie slouží především ke zjištění spotřeby času vynaloženého člověkem na určitou pracovní činnost a ke zjištění důvodů spotřeb vynaloženého času včetně příčin časových ztrát, jak píše Štůsek (2001). K záznamům prováděných dějů a měření času používáme při časových studiích tzv. časových snímků. Nejčastěji používáme tyto základní druhy časových snímků: snímek pracovního dne (směny), snímek pracovní operace nebo úkonu, snímek multimomentkový (okamžikový), jak uvádí (Štůsek, Římovská, Mouils, 2005). Podle Štůska (2001) obsahuje snímkování pracovních činností tři základní etapy: 1.
2. 3.
příprava k pozorování, do které zahrnujeme cíl snímku, výběr pracoviště a měřených pracovníků, výběr doby měření, seznámení se s podmínkami pracoviště; vlastní pozorování, do něhož patří písemný záznam pozorovaných dějů, měření a záznam spotřeby času dějů do formuláře časového snímku; vyhodnocení časového snímku, do něhož zahrnujeme třídění měřeného času dle druhů činností, sestavení bilance spotřebovaného času a jeho procentrická struktura.
2.5.2
Snímek pracovního dne
Snímek pracovního dne je metodou měření spotřeby času, při které se přímo a nepřetržitě měří a zaznamenávají druhy činností a velikost spotřeby času po dobu celé pracovní směny pracovníka (Lhotský, 2005). Navrátil (1986) dodává, že účelem snímku pracovního dne je poskytnout informace pro rozbor organizace práce a využití pracovního času. Hindle (2002) dále zmiňuje, že vytvoření časového snímku je pro efektivní řízení času podstatné. Ginsburg (1957) uvádí, že na základě zjištěných údajů se vypracují opatření zaměřená na likvidaci ztrát pracovního času a jiných nedostatků v organizaci práce, které se zjistily při pozorování. Ginsburg (1957) rozlišuje tyto druhy snímků pracovního dne: individuální (snímek jednotlivce), četový, hromadný nebo skupinový, obchůzkový, vlastní (autosnímek).
Přehled literatury
24
Snímek pracovního dne se může provádět v libovolném časovém úseku, avšak nejcennější materiál poskytují snímky, které obsahují delší a ukončený časový úsek – celou směnu (Ginsburg, 1957). Kotrba (2010a) dodává, že je vhodné, aby snímkování probíhalo v deseti pracovních dnech. Z časových snímků se mohou získat pouze informace o množství času věnovaného určité aktivitě, ale nic se nedozvíme o kvalitě, intenzitě a hodnotě, kterou sledovaná aktivita má. Časový snímek poskytuje kvantitativní informace, které jsou ale oproti informacím získaným z jiných technik, objektivnější. Informace, které získáme zpracováním časového snímku, mají převážně deskriptivní charakter (Filipcová, 1970). 2.5.3
Autosnímek
„Autosnímek je časový snímek, který si dělá pracovník sám o sobě, aby zjistil vlastní časové rezervy.“ (Vaněček, Bednářová, Štípek, 2001, str. 53). Úkolem autosnímku je pouze to, aby se zjistily ztráty pracovního času a jejich příčiny (Ginsburg, 1957). Autosnímek slouží k záznamu veškerých pracovních dějů a jejich spotřeby času, které se vyskytují ve směně. Snímek pořizuje pracovník plynule a nepřetržitě od počátku do ukončení směny (Štůsek, 2001). Vlastní záznam se provádí písemně a měření se vyznačuje chronologickým zápisem postupných časů po dobu trvání sledované pracovní činnosti (Štůsek, Římovská, Mouils, 2005). Vyhodnocení autosnímku se provede dle jeho cíle, nejčastěji jde ale o vyjádření procentického podílu konkrétních činností ve směně (Vaněček, Bednářová, Štípek, 2001). Záznamní list snímkování musí vyhovovat těmto podmínkám: formát musí přesně odpovídat podložce nebo může být o něco menší, všechny záznamy se musí provádět na jedné straně listu, forma záznamu musí být co nejjednodušší, čím lepší je dokumentace o pozorování, tím snadněji je možno provádět jeho rozbor (Kotrba, 2010a).
Metodika práce
25
3 Metodika práce V bakalářské práci budou zpracovány dotazníky a snímky pracovního dne sester vybraných agentur domácí péče v Jihomoravském kraji. Dotazníky i autosnímky byly vytvořeny podle Ing. Tomáše Kotrby Ph.D., který je použil pro svou disertační práci. Dotazníky i autosnímky byly upraveny podle potřeb domácí péče na základě rozhovorů s majitelkami vybraných agentur domácí péče. Doslovný přepis jednoho z rozhovorů je uveden v Příloze A. Každá sestra obdržela v papírové podobě oboustranný dotazník a 10 snímků pracovního dne. Dotazník a autosnímek jsou uvedeny v Příloze B a C. Šetření probíhalo v období od 18. 12. 2011 do 27. 2. 2012 v Agentuře domácí péče POMOC, Agentuře home care Čarvašová, Centru sociálních služeb Kuřim, Domácí péči Martina Matějková, Homedica s.r.o., v agentuře Naděje o.s. (pobočka v Brně) a v REMEDIA CENTRUM spol. s r.o. V některých agenturách byly materiály rozdány a vysvětleny osobně, do jiných byly rozeslány poštou i s manuálem na vyplnění (viz Příloha D) majitelkám agentur, které je sestrám rozdaly. Dotazník i autosnímky byly anonymní, tudíž sestry vyplňovaly jen datum snímku, název agentury a identifikační číslo, které jim bylo přiděleno. Agentuře Pomoc byly přiděleny kódy V1 až V6, Agentuře home care Čarvašová N1 až N6, Centru sociálních služeb S1, Domácí péči Martina Matějková M1 až M4, Homedica O1 až O9, Naději P1 až P5 a Remedii T1 až T9. Dotazník je tvořen škálovými, uzavřenými i otevřenými otázkami a prostorem pro komentář. Otázky dotazníku se zaměřují na důležitost skupin pracovních činností, na odhad spotřeby času sester za týden (celkem 40 h), na administrativní vytíženost sester, na ambice sester do budoucna a také na identifikační údaje sester (vzdělání, věk, praxe). Autosnímek má podobu záznamního listu a obsahuje 16 pracovních činností, které sestry během dne provádí. Tyto činnosti jsou rozděleny do 4 kategorií: administrativní, manažerské a personální, odborné, ostatní činnosti (viz podkapitola 2.4.2). Pokud sestra vykonávala činnost, která nebyla obsažena v autosnímku, zařadila ji do kategorie další neuvedené činnosti. Pro práci přesčas byla zvlášť kolonka. Úkolem sester bylo během deseti pracovních dnů, při osmihodinové směně, zaznamenávat spotřebu času jednotlivých pracovních činností v minutách (s přesností na 5 minut). Součet časů všech vykonávaných činností, kromě práce přesčas, by měl být celkem 510 minut, což je 8 hodin pracovní doby s povinnou půlhodinovou přestávkou. Sestry dále v autosnímku vyplňovaly kombinaci čísel, které charakterizují vykonávané činnosti: I/P (I – činnost vykonávaná z vlastní iniciativy, P – činnosti vykonávaná na něčí pokyn), N/Z (N – činnost nutná, Z – činnost zbytečná). Veškerá získaná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel. Data z jednotlivých agentur byla brána souhrnně, jelikož všechny sestry pracují na
Metodika práce
26
stejné pozici a není potřeba rozlišovat výsledky dle agentur. Pro každou pracovní činnost v autosnímku byl proveden součet minut trvání za všechny dny snímkování. Z těchto součtů byly získány aritmetické průměry v minutách za den podle Klímka (2003):
Dále byla vypočtena relativní četnost, která byla uvedena v procentuálním vyjádření, podle Kaňoka (2002):
Z těchto údajů byly poté vypočteny celkové výsledky pro sestry domácí péče, které byly uvedeny v absolutním i relativním vyjádření a byl vypočítán průměr na jednu zdravotní sestru v minutách za den. Vypočítané skutečné spotřeby času z časových snímků byly porovnány s odhady sester z dotazníků a byla vypočtena odchylka jako rozdíl mezi odhadovaným a skutečným časem. Díky odchylce bylo možné stanovit, zda sestry jednotlivé pracovní činnosti nadhodnotily či podhodnotily, tedy zda jim přisuzovaly větší či menší část pracovní doby za týden, než jim skutečně věnovaly. Poté byla vymezena charakteristika prováděných činností a to tak, že byly sečteny všechny kombinace písmen I/P a N/Z, které sestry přiřazovaly pracovním činnostem. Na základě Personova koeficientu korelace byla určována závislost mezi těmito vybranými znaky: celková praxe ve zdravotnictví, praxe v domácí péči, administrativní, manažerské a personální, odborné, ostatní činnosti a práce přesčas. Výpočet byl prováděn pomocí funkce PEARSON v MS Excel. Podle Horálka a kol. (2001) tato funkce využívá pro počítání závislosti tento vzorec:
Vypočtený korelační koeficient byl dále testován testem nezávislosti, kdy je testována hypotéza H0: =0 (nezávislost) oproti hypotéze H1: ≠0 (závislost). Testové kritérium má podle Minaříka (2007) tvar:
Veličina t má Studentovo rozdělení t o n-2 stupních volnosti. Při hladině významnosti α je kritický obor vymezen nerovností |t|>t1-α/2(n-2), jak píše (Mina-
Metodika práce
27
řík, 2007). Pokud uvedená nerovnost platí, H0 se zamítá a mezi znaky existuje závislost. Na základě rozboru pracovních činností byla stanovena doporučení pro vybrané agentury domácí péče, která by mohla pomoci k lepšímu využití času zdravotních sester těchto agentur.
Vlastní práce
28
4 Vlastní práce 4.1 Informace o vybraných agenturách Kapitola obsahuje krátké informace o agenturách, které se účastnily dotazníkového šetření a autosnímkování. Informace o Agentuře domácí péče Pomoc, Agentuře home care Čarvašová, Centru sociálních služeb Kuřim a Domácí péči Martina Matějková byly získány z krátkých rozhovorů s majitelkami agentur, nebo s jejich vrchními sestrami. Agentura domácí péče POMOC Agenturu domácí péče založila v roce 1994 Mgr. Eliška Červinková a v roce 2002 ji převzala Darja Martincová. Právní forma agentury je fyzická osoba a jejím působištěm je město Brno. Agentura má smlouvy se všemi pojišťovnami a mimo poskytování domácí péče provádí i zapůjčování zdravotnických pomůcek. Agentura zaměstnává v současné době 6 sester, z toho jsou 2 stomasestry a jedna sestra je vyškolená na inkontinenci. Agentura home care Čarvašová Agentura home care Čarvašová existuje již 14 let a postupně se rozrostla na 6 pracovních úvazků. Právní forma agentury je fyzická osoba. Sídlo agentury je v Ivančicích a do její působnosti spadá oblast Brno-venkov, tedy spádová oblast Nemocnice Ivančice. Agentura má smlouvu s VZP6, ZPMV7, ZPMA8 a VOZP9. Centrum sociálních služeb Kuřim Agentura byla založena jako nestátní zdravotnické zařízení v květnu v roce 2008. Je jednou z poskytovaných služeb příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Kuřim a jejím zřizovatelem je město Kuřim. Agentura působí v Kuřimi a v jejích spádových oblastech, což je celkem 9 obcí, a dále působí v dalších 7 obcích v okolí Kuřimi. Agentura zaměstnává 1 sestru na celý úvazek a k tomu dalších 5 sester na dohodu dle potřeby. Agentura má smlouvu s VZP, ZPMV a VOZP. Mezi činnosti agentury patří také půjčování pomůcek. Domácí péče Martina Matějková Agentura Domácí péče Martina Matějková vznikla v srpnu roku 2001 a její působností je Újezd u Brna. Právní forma agentury je fyzická osoba. Agentura zaměstnává celkem 4 sestry. Mezi pojišťovny, se kterými má agentura smlouvu, jsou VZP, ZPMV, VOZP a OZP10. Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. 8 Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE. 9 Vojenská zdravotní pojišťovna. 10 Oborová zdravotní pojišťovna. 6 7
Vlastní práce
29
Homedica s.r.o. Agentura domácí péče Homedica s. r. o. působí na okrese Hodonínska a Strážnicka, kde má smlouvu se všemi tamějšími pojišťovnami. Majitelem Homedica s. r. o. je lékař, který současně provozuje ambulantní chirurgickou praxi. Agentura zaměstnává 9 sester, které poskytují komplexní domácí péči. Agentura vznikla v roce 1998 a do roku 2003 poskytovala komplexní služby, tedy zdravotnické i sociální. V roce 2004 došlo k vyčlenění sociálních (pečovatelských) služeb, které převzala sesterská organizace Pečovatelská služba Homedica, obecně prospěšná společnost (Homedica, 2007). Naděje o.s. – pobočka Brno Naděje je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1990. Naděje sídlí v Praze, ale má 20 poboček po celé České republice. Naděje nabízí velké spektrum služeb pro různé skupiny lidí. Brněnská pobočka naděje se zaměřuje na poskytování služeb pro seniory, tedy i mj. domácí péče (nestátní zdravotnické zařízení ošetřovatelské péče). Pobočka byla založena v roce 1992 a její domácí péče je poskytována na území města Brna. Brněnská pobočka nabízí i služby půjčovny kompenzačních a rehabilitačních pomůcek. Pobočka Naděje v Brně zaměstnává celkem 5 zdravotních sester. Od roku 2007 je vlastníkem akreditace MPSV 11 a v roce 2004 získala jako jediný nepodnikatelský subjekt ocenění Zaměstnavatel roku (Hradecká, Hradecký, 2010). REMEDIA CENTRUM spol. s r.o. Agentura domácí péče REMEDIA CENTRUM spol. s r. o. sídlí v Břeclavi a poskytuje domácí péči po celém okrese. Agentura v současné době zaměstnává 9 zdravotních sester a má smlouvu celkem se sedmi zdravotními pojišťovnami. Mezi činnosti agentury patří i prodej zdravotnického materiálu a zapůjčování zdravotních a kompenzačních pomůcek (REMEDIA CENTRUM, 2005). Agentura byla od roku 1993 oddělením břeclavské nemocnice a poskytovala jen zdravotní péči. Zakladatelky se rozhodly, že budou poskytovat i službu pečovatelskou. Po čase agentura chtěla zřídit také stacionář, kde mohou být umístěni na nějaký čas pacienti, o které se nemůže jejich rodina momentálně postarat. Toto vedlo k tomu, že v roce 1996 byla založena společnost s ručením omezeným, která přebrala od nemocnice zdravotní péči a pečovatelskou službu, a byl zřízen stacionář Domovinka. V roce 2002 byla založena dceřiná společnost REMEDIA PLUS o. p. s., která převzala veškeré sociální služby (Gabriel, 2002).
11
Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Vlastní práce
30
4.2 Výsledky dotazníkového šetření Následující část se bude zabývat rozborem identifikačních údajů zdravotních sester domácí péče ve vybraných agenturách Jihomoravského kraje. Dotazník obsahoval otázky ohledně nejvyššího dosaženého vzdělání či věku sester. Sestry měly dále zhodnotit svou administrativní vytíženost a přiřadit důležitost jednotlivým pracovním a manažerským činnostem. Dále byly zahrnuty otázky zjišťující, jakým činnostem by se sestry chtěly věnovat v budoucnu, jaké pozice by chtěly dosáhnout a otázky týkající se praxe sester. Celkem bylo ve všech agenturách rozdáno 40 dotazníků a vyplnilo je 34 sester. Návratnost dotazníků činí tedy 85 %. V tabulce č. 1 jsou znázorněny počty dotazníků, které byly rozdány do agentur (sloupec Rozdané), a počty dotazníků, které v dané agentuře sestry vyplnily (sloupec Vyplněné). Tab. 1
Počty rozdaných a vyplněných dotazníků v agenturách domácí péče
Rozdané Agentura domácí péče Pomoc Agentura home care Čarvašová Centrum sociálních služeb Kuřim Domácí péče Martina Matějková Homedica Naděje Remedia centrum Celkem 4.2.1
Vyplněné
6 6 1 4 9 5 9
5 6 1 3 7 3 9
40
34
Věkové kategorie sester
Následující obrázek č. 1 znázorňuje věkovou skladbu dotazovaných sester domácí péče. Jak je vidět z obrázku, nejvíce zastoupené věkové kategorie jsou dvě, a to věková kategorie 26–35 let a 36–45 let. V obou kategoriích se nachází 11 sester, což představuje 32 %. Druhou nejvíce zastoupenou kategorií, 24 % (8 sester), je kategorie 46–55 let. Následují kategorie 25 let a méně a 56 let a více, které obsahují stejný počet sester, a to 1, což znamená 3 %. Dále můžeme v grafu vidět, že 2 sestry (6 %) na tuto otázku neodpověděly.
Vlastní práce
31
Obr. 1
Věkové kategorie zdravotních sester domácí péče
4.2.2
Nejvyšší dosažené vzdělání sester
Nejvyšší dosažené vzdělání je znázorněno v tabulce č. 2. Z uvedené tabulky lze vyčíst, že převážná většina sester dosáhla středoškolského vzdělání s maturitou, konkrétně 27 sester (79,41 %). Vyšší odborné vzdělání mají 3 sestry, což představuje 8,82 % a pouze 2 sestry (5,88 %) vystudovaly vysokou školu ukončenou bakalářským titulem. Z dotazovaných sester ani jedna nemá magisterský titul. Otázku ohledně vzdělání v dotazníku 2 sestry (5,88 %) nezodpověděly. Tab. 2
Nejvyšší dosažené vzdělání zdravotních sester
Nejvyšší dosažené Absolutní Relativní vzdělání četnost četnost SŠ s maturitou
27
79,41 %
VOŠ
3
8,82 %
VŠ ukončená Bc.
2
5,88 %
VŠ ukončená Mgr.
0
0,00 %
Neodpověděly
2
5,88 %
34
100,00%
Celkem
Vlastní práce
32
Nejvyšší dosažené vzdělání sester je také znázorněno na následujícím obrázku.
Obr. 2
Nejvyšší dosažené vzdělání sester domácí péče
Nejvíce sester má tedy středoškolské vzdělání s maturitou. To lze v případě domácí péče považovat za dostatečné, pokud se sestra dále vzdělává pomocí kurzů, různých přednášek čí konferencí. Zdravotní sestry domácí péče nepotřebují nutně mít pro výkon svého povolání vysokoškolské vzdělání, proto je zřejmě počet sester s bakalářským a magisterským titulem tak nízký. 4.2.3
Celková délka praxe a její část v domácí péči
V dotazníku byly také obsaženy otázky týkající se dosavadní praxe zdravotních sester. Sestry byly dotazovány na celkovou praxi jako všeobecná sestra a na praxi v domácí péči. Sestry domácí péče mají, v průměru po zaokrouhlení, praxi jako všeobecná zdravotní sestra 18 let (přesněji 18,25 let). V domácí péči dotazované sestry pracují v průměru 7 let (konkrétně 6,63let). 4.2.4
Ambice sester
V dotaznících bylo také zjišťováno, jaké ambice mají sestry do budoucna. Zda by chtěly pracovat na současné pozici, nebo se posunout na pozici vrchní sestry či manažerky agentury, nebo zda by chtěly pracovat dokonce na pozici nižší. Odpovědi dotazovaných sester jsou uvedeny v tabulce č. 3. Nejvíce sester domácí péče by rádo zůstalo na současné pozici, odpovědělo tak 25 sester (tj. 74 %). Pouze 3 sestry (tj. 9%) by se chtěly stát manažerkou agentury domácí péče a 5 sester (tj. 15 %) se nedokáže rozhodnout, na jaké pozici by v budoucnosti chtěly být. Žádná z dotazovaných sester se nechce stát vrchní sestrou a žádná by nechtěla pracovat na nižší pozici. Na otázku o ambicích 1 sestra (tj. 3 %) neodpověděla.
Vlastní práce Tab. 3
33
Ambice sester do budoucna
Odpověď Současná pozice Vrchní sestra Manažerka domácí péče Nižší pozice Nevím, nedokážu rozhodnout Neodpověděly Celkem
AČ12 25 0 3 0 5 1 34
RČ13 74% 0% 9% 0% 15% 3% 100%
Z výsledků je tedy zřejmé, že většina sester domácí péče nemá zájem o další kariérní růst, čímž se potvrzuje pohled zaměstnanců v naší zemi na kariérní růst z dřívějších dob, který je uveden v kapitole 2.3. Příčinou může být spokojenost sester na současné pozici, nebo sestry nechtějí přebírat větší zodpovědnost, která je s vyššími pozicemi spojena. Dalším důvodem může být také to, že na vyšší pozice jsou kladeny větší požadavky na znalosti a dovednosti, které sestry nemají, a také je s nimi spojena mnohem větší míra stresu. 4.2.5
Důležitost pracovních a manažerských činností
Dotazník zahrnoval otázky zaměřené na důležitost pracovních a manažerských činností. Sestry měly jednotlivým činnostem přiřadit dle důležitosti hodnoty 1 až 5, přičemž hodnota 1 znamenala činnost zcela nedůležitou a hodnota 5 činnost velmi důležitou. Přiřazení důležitosti pracovním činnostem je znázorněno v tabulce č. 4. Z tabulky můžeme vyčíst, že převážná většina sester považuje všechny činnosti, tedy administrativní, odborné i neodborné ošetřovatelské, personální a manažerské činnosti, za velmi důležité. Žádná ze sester nepovažuje ani jednu pracovní činnost za málo důležitou. Na otázku ohledně pracovních činností 1 sestra (3 %) neodpověděla. Administrativu považuje celkem 28 sester (82 %) za velmi důležitou a 5 sester (15 %) ji považuje za málo důležitou. U odborné ošetřovatelské činnosti byly sestry naprosto jednotné, jelikož ji všechny považují za velmi důležitou, konkrétně se jedná o 33 sester (97 %). Personálním a manažerským činnostem přisoudilo 25 sester (74 %) hodnotu 5, tedy považují činnost za velmi důležitou. Celkem 6 sester (18 %) považuje tyto činnosti za málo důležité a 2 sestry za zcela nedůležité. Neodborné ošetřovatelské činnosti považuje 25 sester (74 %) za velmi důležité, 7 sester (21 %) za málo důležité a pouze 1 sestra (3 %) posuzuje tyto činnosti jako zcela nedůležité.
12 13
Absolutní četnost. Relativní četnost.
Vlastní práce Tab. 4
34
Přiřazení důležitosti pracovním činnostem sestrami
Pracovní činnosti
Administrativní
Odborné Personální Neodborné ošetřovatelské a manažerské ošetřovatelské
Četnost
AČ
RČ
AČ
RČ
AČ
RČ
AČ
RČ
Velmi důležitá Málo důležitá Nedokážu rozhodnout Málo nedůležitá Zcela nedůležitá Neodpověděly Celkem
28 5
82% 15%
33 0
97% 0%
25 6
74% 18%
25 7
74% 21%
0 0
0% 0%
0 0
0% 0%
0 0
0% 0%
0 0
0% 0%
0 1 34
0% 3% 100%
0 1 34
0% 3% 100%
2 1 34
6% 3% 100%
1 1 34
3% 3% 100%
V tabulce č. 5 jsou uvedeny přiřazené důležitosti manažerským činnostem. Většina sester přiřadila manažerským činnostem velkou důležitost. Žádna ze sester nepovažuje manažerské činnosti, plánování a kontrolu, za málo nedůležité, ani za zcela nedůležité. Na otázku týkající se důležitosti manažerských činností opět 1 sestra neodpověděla, což představuje 3 %. Plánování považuje celkem 28 sester, tedy 82 %, za velmi důležité. Malou důležitost přiřazují plánování 3 sestry (9 %) a 2 sestry (6 %) se nedokážou o důležitosti plánování rozhodnout. Ohledně kontroly nejsou výsledky tak jednoznačné jako u ostatních činností. Nejvíce sester, konkrétně 18 (53 %), považuje kontrolu za velmi důležitou. Celkem 8 sester (24 %) přiřazuje kontrole malou důležitost a 7 sester (21 %) nedokáže o důležitosti rozhodnout. Tab. 5
Přiřazená důležitost manažerským činnostem sestrami
Manažerské činnosti Četnost Velmi důležitá Málo důležitá Nedokážu rozhodnout Málo nedůležitá Zcela nedůležitá Neodpověděly Celkem
Plánování AČ 28 3 2 0 0 1 34
RČ 82% 9% 6% 0% 0% 3% 100%
Kontrola AČ 18 8 7 0 0 1 34
RČ 53% 24% 21% 0% 0% 3% 100%
Z uvedených výsledků vyplývá, že většina sester považuje všechny činnosti za velmi důležité, u toho lze usuzovat, že sestry neumí rozhodnout, které činnosti
Vlastní práce
35
jsou pro výkon práce důležité a které ne. Některé sestry dokonce o důležitosti činnosti nedokážou rozhodnout vůbec. 4.2.6
Vytížení sester z hlediska administrativy
V dotaznících byla uvedena také otázka, která zjišťovala, jak moc se cítí zdravotní sestry vytížené z hlediska administrativních činností. Vytíženost sester z hlediska administrativy je uvedena v tabulce č. 6. Tab. 6
Vytíženost zdravotních sester z hlediska administrativních činností
Vytíženost: Jsem přetížená Jsem optimálně vytížená Nejsem vytížená Nevím, nedokážu rozhodnout Celkem
AČ 14 20 0 0 34
RČ 41% 59% 0% 0% 100%
Na otázku ohledně administrativní vytíženosti odpověděly všechny dotazované sestry. Nejvíce z nich se cítí optimálně vytížené, přesněji 20 sester, což znamená 59 %. Zbylých 14 (41 %) sester odpovědělo, že jsou po administrativní stránce přetíženy. Žádná ze sester se nepovažuje za nevytíženou. Že jsou některé sestry po administrativní stránce přetíženy, potvrzuje také to, že nejčastěji je jako práce přesčas (viz dále) vykonávána právě administrativní činnost, tudíž sestry musí administrativu vykonávat až po skončení pracovní doby. 4.2.7
Pracovní činnosti, kterým se sestry chtějí více věnovat
V dotazníkovém šetření bylo zjištěno, kterým činnostem by se sestry chtěly více věnovat. U této otázky mohly sestry zvolit více odpovědí. Výsledky jsou znázorněny na následujícím obrázku č. 3.14 Z obrázku jasně vyplývá, že sestry domácí péče se chtějí ve své pracovní době více věnovat odborným ošetřovatelským činnostem. Tuto odpověď označilo celkem 31 sester, což je 84 %. Administrativním činnostem se chtějí více věnovat jen 2 sestry. Je možné, že pro tyto 2 sestry je vykonávání administrativy zajímavější práce a více je baví, proto se jí chtějí více věnovat. Manažerským a personálním činnostem, i ostatním činnostem, se chce více věnovat pouze jedna sestra. Na tuto otázku 2 sestry vůbec neodpověděly.
AD = administrativní činnosti, OD = odborně ošetřovatelské činnosti, MP = manažerské a personální činnosti, OS = ostatní činnosti (neodborné ošetřovatelské činnosti). 14
Vlastní práce
Obr. 3
36
Pracovní činnosti, kterým se chtějí zdravotní sestry domácí péče více věnovat
Z hodnocení je zřejmé, že většina sester se administrativním činnostem věnovat více nechce, i když si sestry jsou vědomy důležitosti této činnosti. Že se téměř všechny sestry chtějí více věnovat odborným ošetřovatelským činnostem a nechtějí se věnovat více administrativním činnostem lze hodnotit pozitivně, jelikož pro sestry je odborná činnost klíčová a administrativa by měla být vykonávána jen jako nezbytné minimum a měla by být prováděna co nejrychleji.
4.3 Výsledky autosnímkování Autosnímky byly rozdány, stejně jako dotazníky, celkem 40 sestrám. Autosnímky vyplnilo pouze 34 sester a jedna ze sester vyplnila snímky jen za 7 dní místo za 10 dní, tudíž bylo zpracováno celkem 337 snímků. Návratnost snímků činí tedy 84,25 %. Počty rozdaných (sloupec Rozdané) a vyplněných (sloupec Vyplněné) snímků pracovního dne v jednotlivých agenturách domácí péče jsou znázorněny v následující tabulce.
Vlastní práce Tab. 7
37
Počty rozdaných a vyplněných autosnímků v jednotlivých agenturách domácí péče
Agentury Rozdané Vyplněné Agentura domácí péče Pomoc 60 50 Agentura home care Čarvašová 60 60 Centrum sociálním služeb Kuřim 10 10 Domácí péče Martina Matějková 40 30 Homedica 90 70 Naděje 50 27 Remedia centrum 90 90 Celkem 400 337 4.3.1
Pracovní činnosti
Na obrázku č. 4 jsou znázorněny pracovní činnosti vykonávané sestrami domácí péče.
Obr. 4
Struktura pracovních činností zdravotních sester
Jak je z tohoto vidět z obrázku, výrazně převažují činnosti odborné, které představují 61 % celkové pracovní doby, což je v průměru 312 minut/den (5,2 hod.). Následují ostatní činnosti, které jsou sestrami vykonávány průměrně 124 minut/den, tedy 2,07 hod. (24 % pracovní doby). Dále jsou vykonávány administrativní činnosti (53 minut/den, 10 %). Nejméně jsou vykonávány činnosti manažerské a personální (20 minut/den, 4 %). V průměru zdravotní sestry pracují 3 minuty/den přesčas, což je 1 % pracovní doby. Práci přesčas vyplnilo 10 sester. Nejvíce je jako práce přesčas vykonávána veškerá administrativa, následuje jíz-
Vlastní práce
38
da autem (doprava) a odborná ošetřovatelská činnost. Některé sestry vykonávaly jako práci přesčas také vlastní vzdělávání, plánování, telefonické pracovní hovory a pomocné práce. Jako negativní lze označit vykonávání ostatních činností (např. kontrola vlastních pracovních úkolů, pomocné práce, neodborné ošetřovatelské činnosti, doprava), a to celkem 124 minut/den. Tyto činnosti sestry nemají bohužel na koho delegovat, jelikož pod nimi nejsou žádní podřízení. Sestry tyto činnosti musí vykonávat, ale s využitím metody standardizování (viz kapitola 2.4.4) by mohly tyto činnosti sestry vykonávat rychleji, jelikož tyto činnosti se většinou skládají neustále ze stejných úkonů, a proto je možné jejich výkon standardizovat. Negativně lze také hodnotit činnosti administrativní, které jsou denně vykonávány 53 minut. Pozitivně je možné označit vykonávání odborných činností, které jsou vykonávány 312 minut/den, jelikož právě tyto činnosti by měla sestra vykonávat větší část své pracovní doby. 4.3.2
Odborné činnosti
Odborné činnosti budou blíže rozebrány, jelikož jim sestry věnují největší část své pracovní doby, tedy průměrně 61 % (312 minut/den). Na obrázku č. 5 jsou znázorněny odborné činnosti, které sestra během dne vykonává. Pozitivně lze hodnotit, že nejvíce je zastoupena odborná ošetřovatelská činnost, kterou sestry v průměru vykonávají 301 minut/den (96 %), přibližně tedy 5 hodin denně. Následují odborné konzultace s lékařem i personálem (8 minut/den, 3 %) a vlastní vzdělávání (3 minuty/den, 1 %). U odborných činností by bylo také vhodné využít metody standardizování, která je popsána v kapitole 2.4.4, jelikož při odborných činnostech jsou často vykonávány úkony, které se neustále opakují, a jejich postup je stále stejný, a proto by bylo možné je převést na návyk.
Obr. 5
Odborné činnosti zdravotních sester
Vlastní práce
4.3.3
39
Charakter vykonávaných činností
V rámci autosnímku měly zdravotní sestry ke každé činnosti, kterou vykonávaly, zaznamenat kombinaci písmen I/P, N/Z15. Tyto kombinace písmen pomohou lépe charakterizovat vykonávané činnosti. Následující tabulka uvádí součty písmen pro jednotlivé skupiny činností. Tab. 8
Zhodnocení pracovních činností sestrami
Pracovní činnosti Administrativní Manažerské a personální Odborné ošetřovatelské Ostatní Práce přesčas Celkem
I 209 355 173 827 16 1580
P 189 87 184 217 16 693
N 506 482 494 1241 29 2752
Z 19 4 2 34 4 63
Celkem bylo získáno 28 088 odpovědí, ze kterých bylo zjištěno, že ve třech kategoriích vykonávaných činností (administrativní, manažerské a personální, ostatní činnosti) převažují činnosti prováděné z vlastní iniciativy. U odborných činností je to naopak, tedy převažují činnosti prováděné na něčí pokyn. U práce přesčas jsou výsledky shodné a nelze určit, zda je prováděna spíše z vlastní iniciativy, nebo na něčí pokyn. Z výsledků lze dále vyčíst, že téměř všechny činnosti, které zdravotní sestry vykonávají, označují za činnosti nutné. U odborných ošetřovatelských činností je výsledek téměř jednoznačný. Sestry označily tyto činnosti celkem 494krát za činnost nutnou a pouze 2krát za činnost zbytečnou. 4.3.4
Odchylky odhadovaných časů od skutečnosti
Součástí dotazníku, který se vyplňoval před samotným autosnímkováním, byl odhad pracovního času pro jednotlivé činnosti za celý týden, tedy 40 hodin. Tento údaj je v následující tabulce č. 9 uveden ve sloupci Odhad. Sloupec Skutečnost představuje skutečnou spotřebu času činností, která byla zjištěna z autosnímků sester. Z těchto údajů bylo možné vypočítat průměrné odchylky odhadu od skutečnosti, které jsou zobrazeny ve sloupci odchylka, a představují nadhodnocení či podhodnocení odhadovaných časů sestrami. V tabulce č. 9 jsou uvedeny průměrné hodnoty v minutách za den.
I – činnosti z vlastní iniciativy, P – činnost na něčí pokyn, N – činnost nutná, Z – činnost zbytečná. 15
Vlastní práce Tab. 9
40
Porovnání odhadovaných časů pracovních činností od skutečných
Pracovní činnosti Veškerá administrativa Telefonické pracovní hovory AD celkem Odborná kontrola Porada Plánování Řešení interpersonálních konfliktů MP celkem Vzdělávání Odborná ošetřovatelská činnost Odborné konzultace OD celkem Kontrola vlastních pracovních úkolů Komunikace s vnějším prostředím Doprava Pomocné práce Neodborná (doplňková) činnost Nezbytný ztrátový čas Ostatní ztrátový čas OS celkem Další neuvedené činnosti Práce přesčas
Odhad
Skutečnost
Odchylka
47,6 12,8 60,5 13,1 13,2 12,5 5,8 44,5 16,2 252,7 13,6 282,5 12,1 14,8 39,0 14,9 7,8 88,6 4,1 -
44,8 8,6 53,4 5,0 5,1 7,7 2,1 19,9 3,2 301,2 8,0 312,4 7,6 9,8 58,8 9,7 8,1 28,0 2,6 93,9 3,0
6,04% 32,75% 11,71% 61,66% 61,67% 38,30% 63,68% 55,38% 80,13% -19,18% 40,92% -10,60% 36,96% 33,56% -50,69% 34,99% -3,29% -6,08% -
Z tabulky č. 9 lze vyčíst, že zdravotní sestry jednotlivé pracovní činnosti spíše nadhodnocovaly, než podhodnocovaly. V případě kategorií činností jsou administrativní a manažerské a personální činnosti nadhodnoceny a odborné a ostatní činnosti podhodnoceny. U administrativních činností sestry odhadovaly, že jimi tráví větší část dne, tedy je nadhodnotily o 11,71 %. Největší rozdíl mezi odhadovaným a skutečným časem věnovaným kategoriím činností je u manažerských a personálních činností. Tyto činnosti sestry nadhodnotily o 55,38 %. Odborné a ostatní činnosti sestry podhodnotily, a to odborné o 10,60 % a ostatní o 6,08 %. V rámci jednotlivých činností je největší rozdíl u vlastního vzdělávání, které sestry nadhodnotily o 80,13 %. Nejvíce se odhadovaný čas blíží skutečnému u neodborné doplňkové činnosti, kterou sestry podhodnotily o pouhé 3,29 %. Z vypočítaných odchylek odhadovaných časů od skutečných plyne, že ve většině případů nejsou sestry schopné určit správný čas, který jednotlivým čin-
Vlastní práce
41
nostem věnují. Tento fakt potvrzují také vysoké odchylky u některých činností, které dosahují i 80 %. Skutečnost nesprávného odhadu může vést k chybnému plánování pracovních činností sestry během dne. Správný odhad je i jedním z bodů metody S.O.R.U.Z., která je uvedená v kapitole 2.4.4. Nadhodnocení spotřebovávaného času sestrami je lepší varianta, než kdyby sestry spotřebovávaný čas podhodnotily. Nadhodnocení by se mělo ale pohybovat okolo 20 %, protože podle metody S.O.R.U.Z je potřeba si stanovit rezervní čas ve výši zhruba 20 %. 4.3.5
Analýza závislostí vybraných ukazatelů
Na základě autosnímků byly také zjišťovány závislosti mezi vybranými znaky. Závislosti byly počítány pomocí Pearsonova koeficientu a vypočítané hodnoty byly dále testovány testem nezávislosti. Test nezávislosti testoval hypotézu H0: Mezi vybranými znaky není závislost., oproti hypotéze H1: Závislost existuje. V následující tabulce jsou uvedeny vypočítané hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu a žlutě jsou zvýrazněny hodnoty, kde byla hypotéza H0 zamítnuta, tudíž existuje mezi znaky závislost. Tab. 10
Pearsonův koeficient korelace vybraných ukazatelů
AD
MP
OD
OS
PC
Celková praxe
0,148772 0,011475 -0,14386 0,074326 0,175938
Praxe v DP
0,468151 0,221105 -0,17642 -0,26954 0,098523
AD MP OD
- 0,427165 -0,66681
-0,11885
-0,11701
- -0,58353 0,084298 0,008859 -
-0,6258
-0,11633
OS
- 0,276835
PC
-
Z tabulky vyplývá, že mezi celkovou praxí a ostatními kategoriemi činností nebyla prokázána závislost. Totéž platí pro práci přesčas a ostatní kategorie činností. Mírná pozitivní korelace byla prokázána mezi praxí v domácí péči a administrativními činnostmi, dále mezi administrativními a manažerskými a personálními činnostmi. Lze usuzovat, že pokud má zdravotní sestra větší praxi v domácí péči, dělá více administrativy, a pokud sestra dělá více administrativy, dělá více manažerských a personálních činností. Sestra s delší praxí v domácí péči vykonává zřejmě administrativu mnohem podrobněji, tudíž jí zabere více času. Tato sestra má velké zkušenosti, a tak se snaží vyplnit dokumenty co nejlépe, aby byly vyplněny co nejvhodněji pro zdravotní pojišťovny. Pokud sestra dělá více administrativy, musí ji nezbytně kontrolovat, proto se zvyšujícím počtem administrativy se zvyšují i činnosti manažerské a personální. Naopak střední negativní korelace vyšla mezi administrativními a odbornými činnostmi. Což znamená, že
Vlastní práce
42
s rostoucím množstvím administrativy klesá zastoupení činností odborných. Pokud tedy sestry vykonávají více administrativy, dělají to na úkor odborných činností, což je velice negativní zjištění. Mírně negativně korelované jsou také činnosti manažerské a personální s odbornými činnostmi a odborné činnosti s ostatními.
Návrh doporučení
5
43
Návrh doporučení
Na základě provedeného dotazníkového šetření a autosnímků pracovního dne sester domácí péče vybraných agentur v Jihomoravském kraji, budou navrhnuta řešení, která by měla přispět k lepšímu a efektivnějšímu využívání času sester. Zaměstnání pomocného personálu Vzhledem k tomu, že sestry vykonávají denně v průměru 124 minut ostatní činnosti, 53 minut administrativní činnosti, které dělají na úkor činností odborných, a 41 % sester se cítí po administrativní stránce přetížena, bylo by vhodné zaměstnat pomocný personál. Pomocný personál by mohl být zaměstnán jen na zkrácený úvazek nebo pouze na dohodu o provedení práce. Záleží samozřejmě na velikosti agentury domácí péče a jejích finančních možnostech, protože je zbytečné, aby agentura, která zaměstnává pouze jednu sestru (např. Centrum sociálních služeb Kuřim), nabírala nového zaměstnance na pomocné práce. Pomocný personál by bylo vhodné zaměstnat v agenturách, ve kterých pracují alespoň 3 zdravotní sestry. Na pomocný personál by mohly být delegovány některé ostatní činnosti, jako například likvidace biologického materiálu, příprava pomůcek a řešení problémů s automobilem či mobilním telefonem. Pomocný personál by také mohl vykonávat neodbornou administrativu, jako např. psaní knihy jízd. Sestra by vždy předala pomocnému pracovníkovi seznam pacientů, které navštívila, a pracovník by podle něho napsal knihu jízd. Odborná administrativa by byla ponechána jako činnost vykonávající zdravotními sestrami, jelikož pomocný personál by k jejímu vykonávání neměl odbornou kvalifikaci. Pokud by sestry mohly některé tyto uvedené činnosti delegovat na pomocný personál, věnovaly by se více jiným činnostem, které jsou pro výkon jejich povolání důležitější, a tím by jejich kvalita vykonávání vzrostla. Zaměřit by se tak měly především na činnosti odborně ošetřovatelské. Náklady na zaměstnání pomocného personálu by byly nízké, jelikož by se jednalo o brigádníky, kteří by byli zaměstnáni na základě dohody o provedení práce. Chodili by pouze vypomáhat na hodinu či dvě denně a jejich mzda by mohla být stanovena v rozmezí 50 až 60 Kč/hod. Vzhledem k tomu, že brigádníci by vykonávali určité činnosti za sestry, ty by se mohly více věnovat odborným ošetřovatelským činnostem a ošetřovat více pacientů. Tím, že by měla agentura více klientů, měla by více peněz, které by mohla využit právě pro zaměstnání pomocných pracovníků. Další možnost, jak získat pomocný personál, je navázání spolupráce se zdravotními školami. Agentury by zajišťovaly praxi pro studenty z těchto škol. Na praktikanty by mohly být delegovány výše zmiňované činnosti a agentura by jim nemusela vyplácet žádnou odměnu. Využívání metod a zásad time managementu a kurz managementu Z výsledků dotazníků a autosnímků také vyplynulo, že se sestry neumí správně rozhodnout, které činnosti jsou pro výkon jejich povolání důležité. Některé sest-
Návrh doporučení
44
ry nedokážou o důležitosti činností rozhodnout vůbec. Jako další negativum lze vidět také to, že sestry nejsou schopny správně odhadnout potřebný čas pro vykonávání pracovních činností. Podle dotazníkového šetření a autosnímků je zřejmé, že většina sester potřebný čas nadhodnocovala, a to někdy i o 80 %. Také čas strávený řešením konfliktů je v porovnání s ostatními činnostmi velmi malý. Jedná se v průměru pouze o 2 minuty/den, i když sestry se domnívaly, že jím tráví téměř 6 minut/den. Velkým negativem je také to, že administrativní činnosti dělají na úkor odborných činností, tudíž je potřeba administrativní činnosti dělat co nejrychleji a v co nejmenší míře. Vzhledem k těmto skutečnostem lze doporučit, aby sestry využívaly metody a zásady time managementu, které jsou uvedeny v kapitole 2.4.4. Dodržování uvedených metod by mělo přispět k efektivnějšímu využívání pracovního času a k lepší organizaci pracovního dne. Konkrétně by bylo vhodné doporučení realizovat tak, že nejprve by se všechny sestry agentury sešly dohromady a analyzovaly jednotlivé vykonávané činnosti. Setkání by se mělo účastnit i vedení agentury. Pro efektivní plánování by si měly sepsat všechny cíle, které by splňovaly podmínky SMART. Vzhledem k tomu, že sestry neumějí určit, které činnosti jsou pro výkon jejich povolání důležité, je potřeba, aby si tyto činnosti určily společně a pokusily se je rozdělit podle Eisenhowerova principu. Ke správnému rozdělení by jim mohl pomoci kvalifikovaný pracovník, či student vysoké školy s tímto zaměřením. Bylo by také vhodné, kdyby se pokusily podle Paretova principu najít 20 % činností, které jsou pro výkon povolání klíčové. Nejdůležitější činností je odborná činnost, která by měla být vykonávána vždy přednostně a které by měly sestry věnovat nejvíce času. Co se týče administrativních činností, je nejdůležitější odborná administrativa, která je potřebná pro vykazování návštěv pacientů pojišťovnám. Tato administrativa by měla být vykonávaná dříve než ostatní administrativa. Všechny ostatní činnosti jsou méně důležité, ale sestry je vykonávat také musí. Bylo by vhodné, aby sestry vykonávaly tyto činnosti jako poslední, tedy ke konci pracovní doby. Vzhledem k tomu, že sestry měly největší problém s odhadováním spotřeby času pro jednotlivé činnosti, je potřeba, aby si tyto odhady společně upřesnily a aby věděly, kolik potřebují času pro vykonávání jednotlivých činností. Správný odhad jim pomůže k lepšímu a efektivnějšímu plánování. Poté by měly být schopny sumarizovat si úkoly podle metody S.O.R.U.Z. a nezapomenout na poslední bod této metody, a to na zpětnou kontrolu. Sestry by si měly sepsat veškeré činnosti, které provádí během dne, a měly by se zamyslet, které z nich by mohly vykonávat souběžně a využít tím profesionální koncentraci. Měly by také převést některé činnosti, které vykonávají každý den, na návyk. Tím by ušetřily určitý čas, jelikož by činnosti prováděly automaticky. Všechny činnosti by měly sestry provádět s naprostou soustředěností a při práci by měly myslet jen na výkon práce. Také by bylo vhodné, aby byla každá sestra vybavena diářem, do kterého by si mohla vepisovat veškeré činnosti na daný den a měla by přehled, které úkoly již splnila a které nikoliv. V diáři by měly také vždy napsané pacienty, které mají navštívit a jejich pořadí. Sestry by tak měly stále u sebe trasu, kterou mají absolvovat a měly by tak neustálý přehled, ke kolika pacientům musí ještě jet.
Návrh doporučení
45
Aby zdravotní sestry dokázaly metody time managementu správně použít, bylo by vhodné, aby absolvovaly kurz, který by jim pomohl k osvojení si metod a k jejich zavedení do praxe. Tyto kurzy jsou finančně náročnější, ale jejich využití by mělo agentuře pomoci. Kurz by měl být zaměřen na komunikační dovednosti, time management, plánování, organizování, kontrolu a řešení konfliktních situací. Poskytovatelů kurzů je nepřeberné množství a je obtížné vybrat ten správný, jelikož náplň bývá většinou obsáhlá a zdravotní sestry domácí péče by využily jen část. Vzhledem k tomu, že šetření se zúčastnily malé agentury z Jihomoravského kraje, byly vybrány kurzy v okolí Brna. Jedním z poskytovatelů je např. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů16 (zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR), které poskytuje různé certifikované kurzy, konference a specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařských oborů. NCO NZO spolupracuje s některými zdravotnickými zařízeními, které umožňují praktickou část výuky vzdělávacích programů. Některé agentury, které se šetření účastnily, mezi tyto zařízení patří. Poskytované kurzy jsou většinou zaměřeny spíše na vedoucí pracovníky. Obsahují sice time management, ale s ním i např. vedení lidí či organizování porad. Tato část kurzu by byla pro sestry domácí péče zbytečná. Proto by byla vhodná individuální domluva o uspořádání jen části kurzu. Jako další stojí určitě za zmínění společnost Hartmann akademie, která poskytuje vzdělávání managementu nemocnic a zdravotnických pracovníků nelékařských oborů. Jejich akreditované kurzy jsou zařazeny do systému celoživotního vzdělávání (Hartmann akademie, 2010). Dalším poskytovatelem je společnost Tutor, která nabízí velké množství kurzů týkajících se např. manažerských dovedností, komunikace, personalistiky, řešení konfliktů a plánování. Tato společnost uskutečňuje kurz Management a plánování, který se jeví jako nejlepší varianta, jelikož obsahuje přesně problematiku, kterou sestry potřebují. V kurzu je např. vyučováno již zmiňované Paretovo pravidlo. Jak uvádí Tutor (2012) finanční náklady na přípravu, organizaci a samotné zajištění kurzů jsou flexibilní a závisí na konkrétních parametrech potřeb zákazníka. Přesný obsah kurzu je v Příloze E. Uvedené kurzy by měly přispět k aplikaci metod time managementu do praxe, měly by sestry naučit organizovat si a plánovat čas, což by vedlo k efektivnějšímu využívání pracovního času. Pokud budou sestry využívat svůj čas efektivněji, budou mít více času na důležité a podstatné činnosti, nebudou je muset provádět pod časovým tlakem a poskytovaná péče se tím zkvalitní. Tato skutečnost by se také mohla promítnout do ekonomiky organizace. Bylo by vhodné, před samotným rozhodnutím jednotlivých agentur, které řešení by bylo pro sestry nejlepší, provést podrobnější analýzu vykonávaných činností. Analýza by přispěla ke konkrétnějším výsledkům, jak efektivně sestry činnosti vykonávají. Dále by mělo být provedeno šetření s odstupem času znovu.
16
NCO NZO.
Návrh doporučení
46
Tím by se zjistilo, zda byla aplikace metod do praxe účinná a zda přispěla k efektivnějšímu využívání času sestrami.
Diskuze
47
6 Diskuze Předmětem bakalářské práce bylo zhodnotit na základě dotazníkového šetření a autosnímků pracovního dne současný stav struktury vykonávaných činností zdravotními sestrami domácí péče. Šetření se zúčastnilo celkem sedm agentur domácí péče z Jihomoravského kraje. Výsledky šetření mohly být zkresleny z několika důvodů, které budou zde popsány. Pokud agentura neměla příliš velký zájem o tento výzkum, mohly sestry přistupovat k vyplňování materiálů nezodpovědně. Sestry nemusely dotazníky a autosnímky vyplňovat povinně, proto není jejich návratnost stoprocentní. Vyplňování materiálů byla pro sestry práce navíc, proto nemusely autosnímky vyplňovat v průběhu dne, ale až po skončení pracovní doby, což mohlo vést ke zkreslení dat. Kvůli autosnímkům se také mohly sestry snažit dělat práci rychleji, což mohlo mít přínos pro agenturu, ale neodráží to reálné výsledky. Sestry mohly také uvádět zkreslené informace, aby se ukázaly v „lepším světle“, například u vzdělávání, které nadhodnotily o 80 %. Výsledky šetření mohou být také ovlivněny celkovou situací a okolím sestry. I přesto, že dotazník i autosnímky byly anonymní, sestry vyplňovaly pouze identifikační kód a název agentury, mohly sestry kvůli obavě z identifikace uvádět nepravdivé či zkreslené údaje. Jedna sestra dokonce v komentáři v dotazníku uvedla, že dotazník není anonymní. Z tohoto důvodu by bylo vhodné, aby při dalším šetřením odevzdávaly sestry materiály přímo realizátoru šetření, který sestry nezná, místo vrchní sestře nebo majitelce agentury. Sestry mohly mít obavy, že majitelka agentury bude z dotazníků a autosnímků vyvozovat nepříjemné závěry. Dotazovaný vzorek respondentů je malý, a proto má malou vypovídací hodnotu. Vzhledem k nízkému počtu oslovených agentur, nelze vyvodit obecné závěry pro všechny zdravotní sestry domácí péče. Výsledky mohou být ale použity pro další výzkum. Zpracování a vyhodnocení více dotazníků a autosnímků by mělo vést ke zpřesnění výsledků. V práci je navrhováno, aby agentury domácí péče provedly výzkum, který by se zabýval činnostmi více do hloubky. Pro podrobnější výsledky by bylo potřeba propracovat detailněji dotazníky a autosnímky. K získání kvalitnějších výsledků, by bylo vhodné výzkum s odstupem času opakovat a porovnat data a výsledky navzájem. V bakalářské práci byla také na základě výsledků navrhnuta doporučení pro zdravotní sestry. Tato doporučení nemusí být vhodná pro všechny sestry domácí péče, jelikož byla stanovena z průměrných výsledků. Doporučení pro jednotlivé sestry by se lišilo např. podle velikosti agentury a počtu zaměstnanců. Kvalitnějších výsledků by mohlo být také dosaženo, kdyby bylo použito snímkování za účasti pozorovatele, které je ale na druhou stranu časové náročnější. Metoda snímkování za účasti pozorovatele je průkaznější, ale některé sestry či vedení agentur by k němu nemusely přistoupit, např. z etického důvodu. Podobné šetření realizoval pan Ing. Tomáš Kotrba, Ph.D. ve své disertační práci, který provedl autosnímkování v Nemocnici Znojmo a ve Vojenské nemocnici Brno, kde se autosnímkování zúčastnily staniční i vrchní sestry. Náplň
Diskuze
48
a struktura činností sester v nemocnici je velice rozdílná oproti práci sester domácí péče. Pro orientaci mohou být ale výsledky sester domácí péče porovnány se staničními sestrami, kterých se výzkumu účastnilo celkem 37. Vrchní sestry nemocnic nebudou brány v úvahu, jelikož vrchní sestry domácí péče se šetření neúčastnily. Výsledky autosnímkování staničních sester jsou velmi rozdílné oproti výsledkům autosnímkování sester domácí péče. Průměrné doby strávené jednotlivými činnostmi jsou znázorněny v tabulce č. 11. Údaje v tabulce jsou průměrné hodnoty uvedené v minutách za den. Staniční sestry vykonávají během dne nejvíce činnosti manažerské a personální, a to celkem 177 minut/den. Sestry domácí péče tyto činnosti vykonávají nejkratší dobu ze všech činností (20 minut/den), což je z hlediska povahy jejich povolání pochopitelné. Sestry domácí péče nejvíce vykonávají odborně ošetřovatelské činnosti (312 minut/den). Staniční sestry nemocnic tyto činnosti vykonávají 126 minut/den. Jak sestry staniční, tak sestry domácí péče mají administrativní činnosti na stejném místě, tedy na třetím, avšak doba jejich vykonávání se značně liší. Staniční sestry vykonávají administrativu 103 minut/den a sestry domácí péče pouze 53 minut/den. Tab. 11
Struktura pracovních činností staničních sester v nemocnicích a sester domácí péče
Staniční sestry nemocnic
Sestry domácí péče
MP
177
OD
312
OD
126
OS
124
AD
103
AD
53
OS
97
MP
20
Výsledky šetření u staničních sester a sester domácí péče mohou být porovnány, jelikož počet respondentů je téměř stejný. Staničních sester se účastnilo 37 a sester domácí péče 34. Avšak z porovnání výsledků nelze vyvozovat závěry, jelikož pracovní náplň, popisu práce i struktura činností je u těchto pracovních pozic příliš rozdílná.
Závěr
49
7 Závěr Cílem práce bylo zhodnotit současnou strukturu vykonávaných činností zdravotních sester poskytujících domácí zdravotní péče. Data pro zhodnocení situace byla získána z dotazníkového šetření a časové studie, která byla provedena metodou autosnímkování. Šetření bylo provedeno celkem v sedmi agenturách domácí péče v Jihomoravském kraji. Dotazníky vyplnilo 34 sester a bylo získáno 337 autosnímků. Z autosnímků bylo zjištěno, že sestry největší část své pracovní doby věnují odborným činnostem a to celkem 312 minut/den. V rámci odborných činností je nejvíce vykonávána odborně ošetřovatelská činnost (301 minut/den). Další nejvíce vykonávanou kategorií jsou ostatní činnosti, které sestry vykonávají denně 124 minut. Administrativní činnosti vykonávají sestry v průměru 53 minut/den a nejméně se věnují manažerským a personální činnostem (20 minut/den). Průměrná sestra vykonává denně 3 minuty práci přesčas, ve kterém je nejčastěji konána administrativa. Z šetření dále vyplývá, že převážná většina sester považuje veškeré činnosti za velmi důležité. Odborné činnosti považují všechny dotazované sestry (kromě jedné sestry, která na otázku neodpověděla) za velmi důležité. Těmto činnostem by se také chtělo nejvíce sester více věnovat (celkem 84 %). Pouze 2 sestry by se chtěly více věnovat administrativním činnostem a jedna sestra činnostem manažerským a personálním. Důležitost si také sestry uvědomují u manažerských činností. Obzvláště plánování označilo 82 % sester za velmi důležité. Negativním zjištěním je to, že 41 % se cítí přetížená po administrativní stránce. Rovněž bylo zjištěno, že administrativní, manažerské a personální, ostatní činnosti sestry nejčastěji provádí z vlastní iniciativy. Opačného výsledku bylo dosaženo u činností odborných, které sestry vykonávají převážně na něčí pokyn. Sestry označují všechny činnosti hlavně za nutné, obzvláště u odborných činností se sestry téměř všechny shodly. Z porovnání odhadovaných a skutečných spotřebovávaných časů bylo zjištěno, že sestry jednotlivé činnosti spíše nadhodnocovaly. V rámci jednotlivých činností sestry nejvíce nadhodnotily vlastní vzdělávání (o 80 %) a nejmenší odchylka byla zjištěna u neodborných doplňkových činností (3 %). V kategoriích činností byl největší rozdíl mezi odhadovaným a skutečným časem u manažerských a personálních činností, které sestry nadhodnotily o 55 %. Z vypočítaných odchylek lze usuzovat, že sestry neumí odhadnout skutečnou spotřebu času pro jednotlivé činnosti. Mezi některými ukazateli byly zjištěny závislosti, ale u žádných proměnných nebyla zjištěna silná závislost. Největší negativní závislost (-0,6681) byla zjištěna u administrativních a odborných činností. Znamená to tedy, že s rostoucím množstvím vykonávaných administrativních činností klesá zastoupení činností odborných, což je velice negativním jevem. Stejný vztah platí také pro ostatní a odborné činnosti.
Závěr
50
Na základě zjištěných výsledků bylo stanoveno doporučení. Jedním z doporučení je provedení hlubší analýzy vykonávaných činností, aby bylo zjištěno, jak jsou činnosti vykonávány efektivně. Vzhledem k větší míře provádění ostatních a administrativních činností bylo doporučeno zaměstnání pomocného personálu, který by zastával tyto neodborné činnosti. Činnosti by mohli také provádět praktikanti ze zdravotních škol. Díky tomu by se sestry mohly více věnovat důležitějším činnostem hodných jejich pozice. Na základě zjištění, že sestry neumí odhadnout spotřebovávaný čas a že příliš neumí rozhodnout, které činnosti jsou pro výkon povolání důležité, bylo navrhnuto, aby sestry absolvovaly kurz time managementu. Kurz by měl být zaměřen na efektivní využívání času, komunikační dovednosti, plánování, organizování, kontrolu a řešení konfliktů. V práci byli zmíněni někteří poskytovatelé těchto kurzů a byl vybrán nejvhodnější kurz pro sestry. Uvedená doporučení pomohou sestrám k efektivnějšímu využívání jejich času. Díky úbytku administrativních a ostatních činností a osvojení si metod time managementu budou mít více času, díky němuž se budou moci věnovat více důležitým činnostem. Tato skutečnost bude přínosem pro celý chod agentury a dojde ke zlepšení poskytované péče, protože sestry jí budou věnovat více času a budou se na ni moci náležitě soustředit. Díky ušetření času by mohly sestry také ošetřovat více klientů, což by bylo rovněž přínosem pro celou agenturu.
Literatura
51
8 Literatura CEJNKOVÁ, Lenka a PĚČKOVÁ Jarmila. Jeden den agentury komplexní domácí péče. In: 1. mezinárodní konference sester domácí péče na téma "Domácí péče ve světle domácích a zahraničních zkušeností". Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001, s. 29-30. Domácí péče. In: Sestra v evropské unii: sborník k mezinárodnímu semináři listopad 2000. Praha: Česká asociace sester, 2000, s. 18-21. Zpravodaj České asociace sester, č. 14. FILIPCOVÁ, Blanka. Výzkum volného času. 2: Časový snímek a modely dnů. Praha: Sociologický ústav ČSAV, 1970, 175 s. Sociologický výzkum města Ostravy, 29. ISBN není. GABRIEL, Josef. Home care na Jihu Moravy. Zdravotnické noviny: ZDN. 2002, roč. 51, č. 10, s. 16-17. ISSN 1214-7664. GINSBURG. Snímek pracovního času v rudném průmyslu: příručka pro časoměřiče a normovače. Praha: Matice hornicko-hutnická, 1957, 182 s. ISBN není. GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003, 380 s. ISBN 80-722-6996-8. GROHAR-MURRAY, Marry Ellen a DICROCE Helen R. Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče. Překlad Jana Heřmanová, Věra Topilová. Praha: Grada, 2003, 320 s. ISBN 80-247-0267-3. GRUBER, David. Time management: efektivní hospodaření s časem - klíčová součást beneopedie. 3. rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2009, 231 s. ISBN 978-80-7261-211-6. HANZLÍKOVÁ, Alžběta. Úloha ošetrovateľstva v ochrane komunitného zdravia. 2. diel. Bratislava: Univerzita Komenského, 2001, 126 s. ISBN 80-2231534-6. HINDLE, Tim. Jak si plánovat čas. Praha: Slovart, 2002, 71 s. Základy pro manažery. ISBN 80-720-9400-9. HOLČÍK, Jan, KÁŇOVÁ Pavlína a PRUDIL Lukáš. Systém péče o zdraví a zdravotnictví: východiska, základní pojmy a perspektivy. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005, 186 s. ISBN 80-701-3417-8. HORÁLEK, Vratislav a kol. Základni statistické výpočty s podporou Microsoft Excel. Praha: Česká společnost pro jakost, 2001, 176 s. ISBN 80-020-14278. HRADECKÁ, Martina a HRADECKÝ Ilja. Dvacet let Naděje. Praha: Naděje, 2010, 68 s. ISBN 978-80-86451-17-6. HRACHOVINOVÁ, Tamara a ŠOLCOVÁ Iva. Pracovní zatížení a syndrom vyhoření. In: Sestra v evropské unii: sborník k mezinárodnímu semináři - listo-
Literatura
52
pad 2000. Praha: Česká asociace sester, 2000, s. 10-14. Zpravodaj České asociace sester, č. 14. JAROŠOVÁ, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada, 2007, 99 s. Sestra. ISBN 978-802-4721-507 KAŇOK, Miloš. Statistické metody v managementu. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 242 s. ISBN 80-010-2539-X. KLÍMEK, Petr. Aplikovaná statistika pro ekonomy. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2003, 234 s. ISBN 80-731-8148-7. KNOBLAUCH, Jörg a WÖLTJE Holger. Time management: jak lépe plánovat a řídit svůj čas. Praha: Grada, 2006, 106 s. ISBN 80-247-1440-X. KOTRBA, Tomáš. Metodické a praktické aspekty snímkování. In: Ekonomika a management organizací - výzkum, výuka a praxe: recenzovaný sborník příspěvků mezinárodní vědecké konference: Brno, 9. září 2010. Brno: Masarykova univerzita, 2010a, s. 201-208. ISBN 978-80-210-5273-4. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kph/3915224/sbornik2010.pd f KOTRBA, Tomáš. Struktura pracovních a manažerských činností zdravotních sester v řídících funkcích: Disertační práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2010b. 178 s. ISBN není. LHOTSKÝ, Oldřich. Organizace a normování práce v podniku. Praha: ASPI, 2005, 104 s. Lidské zdroje. ISBN 80-735-7095-5. MALINDOVÁ, Kateřina. Time management. Orlová: Obchodní akademie Orlová, 2007, 73 s. ISBN 978-80-87113-79-0. MARQUIS, Bessie L. a HUSTON Carol Jorgensen. Leadership roles and management functions in nursing: theory and application. 6th ed. Philadelphia: Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams, 2009, 654 s. ISBN 07817-7246-X. MATOUŠEK, Oldřich a RŮŽIČKA Jiří. Profesiografická schémata. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Institut pro výchovu vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu ČSR, 1984, 102 s. MINAŘÍK, Bohumil. Statistika II: počet pravděpodobnosti, matematická statistika, výběrová zjišťování. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 136 s. ISBN 978-80-7375-033-6. MISCONIOVÁ, Blanka. Nejčastější otázky spojené s Komplexní domácí péčí : Adresář agentur domácí péče. 2. vyd. Praha: Asociace domácí péče, 1995, 19 s. ISBN není. NAVRÁTIL, Milan. Organizace pracovních procesů v zemědělství: přednášky: určeno pro posl. fak. provozně ekon. 2. přeprac. vyd. Praha: SPN, 1986, 308 s. ISBN není. PACOVSKÝ, Petr. Velká kniha o uspořádání času. Praha: IDG Czechoslovakia, 1994, 209 s. ISBN 80-900-8727-2.
Literatura
53
POŠVÁŘ, Zdeněk a CHLÁDKOVÁ Helena. Management. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 261 s. ISBN 978-80-7375-347-4. PRYMULA, Roman, ANTOŠ Karel a BERAN Jiří. Vybrané kapitoly ze zdravotnického managementu: zdravotnické systémy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999, 157 s. ISBN 80-704-1243-7. PRYMULA, Roman, ANTOŠ Karel a BERAN Jiří. Základy managementu ve zdravotnictví I. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně], 1995, 150 s. ISBN 80-851-0987-5. STRIEBORNÁ, Hana. Domácí péče, historie a současnost. In: Sborník příspěvků: 6. mezinárodní konference sester domácí péče. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2011, s. 36. ISBN 97880-7013-534-1. ŠKRLA, Petr a ŠKRLOVÁ Magda. Kreativní ošetřovatelský management. Praha: Advent-Orion, 2003, 477 s. ISBN 80-717-2841-1. ŠTŮSEK, Jaromír, ŘÍMOVSKÁ Pavla a MOULIS Pavel. Management provozních systémů: téma monografie Studie organizace práce v provozních systémech. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005, 138 s. ISBN 80-213-1044-8. ŠTŮSEK, Jaromír. Organizace práce a ergonomie. Praha: ČZU PEF Praha ve vydavatelství Credit, 2001, 199 s. ISBN 80-213-0759-5. UHLIG, Beatris. Time management: staňte se pánem svého času. Překlad Jitka Nešporová. Praha: Grada, 2008, 153 s. Praxe & kariéra. ISBN 978-80-2472661-8. VANĚČEK, Drahoš, BEDNÁŘOVÁ Dagmar a ŠTÍPEK Vladimír. Organizace výroby a práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2001, 242 s. ISBN 80-704-0480-9.
8.1 Elektronické zdroje Česká lékařská komora. Registrace zdravotních a ženských sester [online]. Děčín: Česká lékařská komora, 2008 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.clk.cz/cz/1640-rady-a-porady-vseho-druhu-registracesester.html Hartmann akademie. HARTMANN AKADEMIE. Vzdělávání managementu nemocnic a zdravotnických pracovníků nelékařských oborů [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.hartmannakademie.cz/kurzy.php?kategorie=25 HRKAL, Jakub. ÚZIS ČR. Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2010 [online]. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2010 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: www.uzis.cz/system/files/16_11.pdf
Literatura
54
Homedica. HOMEDICA S.R.O. Agentura domácí zdravotní péče [online]. Hodonín: Homedica s.r.o., 2007 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: http://www.homedica.cz/adp/adp/adp.html Ministerstvo zdravotnictví ČR. Věstník 12/2004 [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 9.12.2004, 27.10.2009 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik_3651_1778_11.html NCONZO. Počty registrovaných osob v jednotlivých oborech [online]. Brno: NCONZO, 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.nconzo.cz/web/registr/10 REMEDIA CENTRUM. REMEDIA CENTRUM SPOL. S R.O. O nás - sociální služby seniorům a handicapovaným osobám [online]. Břeclav: REMEDIA CENTRUM spol. s r.o., 2005 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z: http://www.remediacentrum.cz/o-nas.aspx Tutor. Time management a plánování [online]. Tutor, 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.tutor.cz/skoleni-seminare/time-managementzakazkovy/ZFK004609?page=2 Sekce domácí péče. Historie domácí péče [online]. Praha: Česká asociace sester - sekce domácí péče, 2008 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.sekcedomacipece.cz/onas/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste &utm_content=http%3A%2F%2Fwww.sekcedomacipece.cz%2Fo-nas%2F
Přílohy
55
Přílohy
Rozhovor s majitelkou agentury remedia centrum spol. s r.o.
56
A Rozhovor s majitelkou agentury REMEDIA CENTRUM spol. s r.o. Břeclav, 3. 10. 2012 T: Takže, popište mi prosím podrobně pracovní den zdravotní sestry ve vaší agentuře. O4: Takže v naší agentuře máme v podstatě takový režim, že sestry chodí ráno na sedmou, ehm, na sedmou. Přijdou do práce do agentury, kde si vlastně nachystají všechny všechny pomůcky, které ten den budou potřebovat. Každá z nich na to má takovou tašku velikou, ehm tam si nachystají obvazový materiál, případně přístroje, které budou potřebovat, jako jsou odsávačky, tonometr, glukometr. Takže to si všechno všechno nachystají, hmm zhruba mezi tou sedmou a osmou. A k osmé hodině ta sestra vyjíždí do terénu. V terénu se přesouvají sestry služebními automobily, takže vlastně jezdí jede od pacienta k pacientovi. Takže zhruba od těch osmi do dvou hodin ta sestra ošetřuje pacienty a přejíždí od jednoho k druhému autem. Kolem té druhé hodiny pak se sestry vrací zpátky do agentury, kde zase si musí dat do pořádku tu svou tašku, zlikvidovat materiál infikovaný, který přivezou v kontejnerech od pacientů, tak ho uloží na místo kde, které je k tomu určené, všechny pomůcky musí očistit, zase si je uvést do původního stavu a musí musí zapsat všechno, co vlastně u těch pacientů vykonala, co tam vlastně u nich viděla, co pozorovala, jak se ten pacient cítí, jaký je jeho zdravotní stav. V případě, že je potřeba nějaká změna léčby, tak v té době telefonuje nebo zajde k praktickému lékaři, který ošetřuje toho pacienta a musí s ním konzultovat ten zdravotní stav a případně vyzvednout léky. Samozřejmě když je něco akutního v průběhu dne, tak všechny sestry mají u sebe mobilní telefony a můžou kdykoliv buď přímo tomu praktickému lékaři nebo vrchní sestře, která sedí sedí vlastně v agentuře na dispečinku, tak můžou zatelefonovat a poradit se co dál a ona jim zprostředkuje, co je potřeba zařídit. Ehm sestra v podstatě končí končí o půl čtvrté, kdy teda dopíše veškeré veškeré záznamy o těch pacientech, musí samozřejmě zapsat i do knihy jízd všechny cesty, které ten den vykonala, a tím její práce končí. Každý den má pak jedna sestra službu až do večera, protože jsou pacienti, ke kterým se musí vyjet ještě na odpolední a večerní návštěvu, to jsou někdy převazy dvakrát denně případně zajištění aplikace inzulinu a takové ty návštěvy, které jsou potřeba potřeba dvakrát denně nebo ještě jednou nebo večer nebo jsou pacienti, kteří chtějí ošetření odpoledne. Tato sestra, která která vlastně má do večera, tak potom vyjíždí ráno ne v sedm, ale musí vyjet už v šest hodin, ehm takže to už má nachystané z předešlého dne pomůcky a seznam pacientů, které musí ráno odebrat krevní odběry, ehm odebrat biologický materiál. T: Všechno? O4: To je asi všechno no.
Rozhovor s majitelkou agentury remedia centrum spol. s r.o.
57
T: Takže další otázka. Souhlasíte s uvedenými úkony, které sestra během dne provádí? Ehm takže kontrola ekonomická, odborná, administrativy, personálu. O4: Tak toto je spíš práce manažerky té vrchní sestry. To si myslím, že běžně řadová sestra nedělá. T4: Kontrola vlastních pracovních úkolů, počítač, diář. O4: Samozřejmě. T: Administrativa veškerá, jako ekonomická, odborná, personální. O4: To na to je na to, aspoň u nás v agentuře, na to máme administrativní pracovnici a část dělám já, anebo vrchní sestra. Takže toto řadová sestra taky nedělá. T: Ale administrativu veškerou… odbornou jo. O4: No tak administrativu… Odbornou ano. Vlastně ta sestra má z administrativy tak jak jsem říkala to zapisování těch těch toho stavu pacienta, co u něho vykonala a samozřejmě pak z administrativy dělá tu knihu jízd a ještě potom si vede svůj pracovní výkaz, kolik ten den odpracovala. A ostatní už dělá vrchní sestra a případně personální nebo nebo jako ekonomická praconivce. T: Porada, porada provozní – sedánek, mimořádná porada. O4: To samozřejmě patří do činnosti sestry. T: Telefonické pracovní hovory, vyřizování korespondence, e-mailů. O4: Takže telefonické hovory, tak jak jsem říkala, během dne buď s vrchní sestrou, nebo s praktickým lékařem. To ostatní, ty e-maily to si myslím, že běžně řadová sestra nedělá. T: Řešení interpersonálních konfliktů, na pracovišti nebo s pacienty. O4: No tak s pacienty s pacienty spíš to je ehm… Vždycky tam nějaké řešení konfliktních situací je, ale hlavně ty interpersonální vztahy, interpersonálních vztahů si myslím, že buď v kompetenci vrchní sestry nebo ředitelky společnosti. T: Vlastní vzdělávání, studium, absolvování seminářů a kurzů. O4: Samozřejmě všechny sestry se musí vzdělávat, takže navštěvují kurzy a konference. T: Odborná ošetřovatelská činnost. O4: To je největší část jejich činnosti. T: Odborné konzultace, jednání, konzultace s lékaři, personálem. O4: No tak s tím lékařem samozřejmě samozřejmě i mezi sebou vzájemně musí konzultovat. To je asi tak všechno. T: Nezbytný ztrátový čas (oběd, přestávky, WC, apod.). O4: No tak to samozřejmě zapadá. T: Ostatní ztrátový čas (káva, soukromé telefony, vyřizování osobních záležitostí…). O4: No to by mělo být v co nejmenší míře, to samozřejmě by tam nemělo být. T: Poslední otázka, jsou nějaké jiné úkony, kterými se zdravotní sestra zabývá? Pokud ano, jaké to jsou? O4: Teď momentálně mě nic nenapadá, něco dalšího. Ale budu o tom přemýšlet a kdyžtak vám dám vědět. T: Jo, dobře. Děkuji.
Dotazník
B Dotazník
58
Dotazník
59
Autosnímek
C Autosnímek
60
Manuál pro vyplnění dotazníků a autosnímků
61
D Manuál pro vyplnění dotazníků a autosnímků Dobrý den, dovoluji si Vám zaslat informace ohledně vyplnění časového snímkování zdravotních sester domácí péče, které poslouží ke zpracování mé bakalářské práce. V obálce jsou dotazníky, vlastní snímky pracovního dne a malé lístečky s instrukcemi pro zdravotní sestry. Dotazníky slouží k odhadu pracovního času a k identifikaci sester, vlastní snímky jsou určeny pro snímkování času sester během dne. Lístečky s instrukcemi jsou určeny pouze pro objasnění, aby sestra věděla, jak dotazníky a snímky vyplňovat. Časové snímkování nemusí probíhat 10 dnů po sobě. Jde o to, aby každá sestra vyplnila jeden dotazník a 10 vlastních snímků – nezáleží na tom, které to budou dny a zda budou následovat po sobě. Důležité je, aby sestra vyplňovala snímky při 8mi hodinové směně. Příklad: Sestra pracuje Po, Út, St 8 hodin, ve čtvrtek a v pátek má volno a v sobotu pracuje jen 6 hodin. Vlastní snímky pracovního dne vyplní tedy jen v pondělí, úterý a středu. Vlastní vyplňování dotazníků a snímků Každá sestra Vaší agentury dostane jeden dotazník, 10 snímků pracovního dne a lísteček s instrukcemi. Na dotazníku je vždy napsáno identifikační číslo, které bude sestře uděleno a které bude psát na každý list vlastního snímku. Toto číslo zajistí anonymitu snímkování a poslouží ke spárování dotazníků a vlastních snímků. Dotazník vyplní sestra jednou a to před započetím časového snímkování. Dále bude po dobu 10ti dnů (10 papírů snímků pracovního dne) vyplňovat sestra každý den vlastní snímek pracovního dne. Ve snímku jsou zahrnuty veškeré činnosti, které sestra během dne provádí. Ke každé činnosti sestra napíše od kdy - do kdy činnost dělala a dobu trvání v minutách. Dále ke každé činnosti je potřeba zapsat kombinaci písmen (I/P, N/Z), které jsou vysvětleny pod tabulkou. Jedná se o určení, zda je činnost prováděna z vlastní iniciativy, nebo na něčí pokyn, a zda je činnost nutná nebo zbytečná. Pokud by sestra během dne prováděla nějakou činnost, která v tabulce není, je možné ji zapsat do spodní části tabulky – další neuvedené činnosti.
Manuál pro vyplnění dotazníků a autosnímků
62
Pokud by sestra pracovala přesčas, dopíše činnosti a dobu trvání na konec tabulky. Prosím Vás tedy o rozdání materiálů a vysvětlení Vašim zdravotním sestrám. Jakmile budou mít všechny sestry Vaší agentury šetření za sebou (odevzdají dotazník a 10 vlastních snímků), prosím o zaslání materiálů zpět (nejpozději do 31. 1. 2012) na adresu: Marie Cejnková Mendlova 12, Břeclav 69003. V případě jakýchkoliv nejasností či dotazů se neváhejte obrátit na mail
[email protected] nebo na telefonní číslo 777 316 375.
Mnohokrát Vám děkuji za ochotu a Váš čas.
Popis kurzu Time management a plánování
63
E Popis kurzu Time management a plánování OBSAH: komunikace, mezilidské vztahy, čas, analýza vlastního způsobu řízení času, plánování cílů, Paretovo pravidlo, ABC analýza, metoda Ivy Leeho, technika změny návyků, činnosti versus čas: organizace pracovního dne, nástroje pro řízení času, ztrátové časy a jejich eliminace, delegování pravomocí, praktické rady jak šetřit čas. CÍL: Účastníci se naučí eliminovat hrozící konflikty a časové prodlevy pocházející z nevhodných mezilidských vztahů. Účastníci budou reflektovat osobní zodpovědnost za správné využívání času a rozpoznají nedostatky ve vlastním time managementu. Účastníci si osvojí různé postupy při stanovování cílů a priorit pomocí interaktivních metod. Účastníci se seznámí s možnostmi optimalizovat své časové investice a vyzkouší si využití nově získaných dovedností. Účastníci si osvojí inovativní postupy plánování a řízení času a následně si je vyzkoušejí v praxi. Účastníci se naučí identifikovat a eliminovat největší konzumenty času. Účastníci si osvojí zásady systematického rozdělování úkolů a kompetencí, jejich kontroly a koordinace. Účastníci si vyzkoušejí na základě praktických příkladů implementovat zásady time managementu do své každodenní praxe. (Tutor, 2012)
