Think
THINK ! 1 0 0
l e t
I B M
1
100 let nápadů a inovací.
IBM oslavila 16. června sto let od svého založení. To nás v oblasti technologií řadí mezi jednu z nejstarších firem na světě. Nic z toho, co IBM dokázala, by ovšem nebylo možné bez spolupráce s našimi zákazníky a obchodními partnery. Rád bych proto využil této příležitosti a poděkoval za váš zájem a důvěru, kterou v IBM a její český tým máte. Již od samotného vzniku IBM vytvářela technologie, které mění způsob, jakým funguje dnešní svět. Od 20. let, kdy se firma zabývala výrobou tabulátorů, rozšiřovala svůj vliv na informační technologie. Mnohé možná překvapí, že československá pobočka IBM vznikla v Praze už v roce 1932 jako první ve střední a východní Evropě. IBM stála mimo jiné u zrodu osobního počítače a možná právě proto si její jméno značná část veřejnosti stále s PC a notebooky spojuje, a to i přesto, že do našeho portfolia nepatří už od roku 2004. IBM dnes nabízí komplexní portfolio služeb, produktů a znalostí, díky kterým dokážeme našim klientům přinést vyšší přidanou hodnotu a pomáhat jim inovovat v jejich podnikání. Díky svému širokému záběru a zkušenostem je IBM pro mnohé organizace jasnou volbou ve chvíli, kdy chtějí začít pracovat efektivněji. Právě tuto snahu a úsílí symbolizuje „Chytřejší planeta“. Koncept, který říká: pojďme se nejenom naučit chytře využívat technologie a přetvářet pouhá data v hodnotné informace, ale být také více kreativní. Pojďme používat data a inteligenci pro podporu rozhodování, kombinovat informace z odvětví, která spolu na první pohled nesouvisejí. Kromě přehledu nejprůlomovějších okamžiků v historii IBM jsme pro Vás v tomto speciálním vydání časopisu THINK připravili i soubor výsledků z globálních studií, v rámci kterých vedoucí manažeři předních firem a organizací z celého světa vyjadřují své názory a představy o směřování jednotlivých oborů, svých organizací i o způsobech jejich vedení. Jak na následujících stránkách zjistíte, propojuje všechny důraz na kreativitu, která v neustále se zrychlujícím tempu doby nabývá na důležitosti. Historie a pozice IBM na trhu je pro nás především závazkem neustále přicházet s chytřejšími řešeními pro všechny své zákazníky a obchodní partnery. Za námi je teprve jedno století inovací - daleko více výzev a možností je tedy před námi. Budeme rádi, když je prozkoumáte společně s námi.
Vladek Šlezingr
Generální ředitel IBM Česká republika
Každý byznys začíná v malém a lokálně předtím než vyroste.
8 Think
Think
IBM - 100 let inovací pro chytřejší planetu Ve čtvrtek 16. června 2011 uplynulo sto let od okamžiku, kdy byla založena společnost Computing-Tabulating-Recording Company (C-T-R). Tu dnes téměř nikdo nezná, zato IBM, nebo-li International Business Machines, zná naopak každý. A právě toto jméno přijala C-T-R v roce 1924. Během své existence prošla firma celou řadou zásadních proměn, ale jedno jí zůstalo vlastní po celou dobu existence: výzkum a vývoj s důrazem na inovace. Za sto let své existence zapsala firma více než 76 tisíc patentů a bez řady z nich bychom si náš život dokázali jen těžko představit.
Vznik IBM Kořeny IBM ale sahají ještě hlouběji do minulosti – až do konce 19. století. Firma C-T-R totiž vznikla sloučením tří společností: International Time Recording Company, Computing Scale Company a Tabulating Machine Company, která se se svými systémy pro zpracování děrných štítků – tabelátory – podílela na sčítání obyvatel USA v roce 1890. Nástupnická firma měla své sídlo v New Yorku, kde začínala s 1300 zaměstnanci. Několik významných klientů využívá služby IBM už od jejího založení: Allianz, American Express, AT&T, Ford, General Motors, Johnson & Johnson, Macy’s, Pepsico, Sony, vláda Spojených států amerických, stát New York, Verizon či Wells Fargo. V roce 1914 se ředitelem C-T-R stává Thomas J. Watson sr. a během následujících dvou desetiletí ji přeměňuje v lídra v oblasti inovací a technologií. Zaměřil se především na podporu prodeje a péče o zákazníky. Dbal na to, aby byli obchodníci v tmavém obleku vždy pečlivě upraveni a snažil se, aby byl každý zaměstnanec na svou firmu hrdý a loajální. Jeho oblíbené heslo: “Mysli” (Think) se stalo mantrou zaměstnanců C-T-R a IBM jej používá dodnes (tento časopis je toho důkazem). Pod jeho vedením se firma soustředila zejména na zakázky pro největší firmy a instituce. Během prvních čtyř let Watson více než zdvojnásobil tržby a aktivity firmy přenesl i do Evropy, Jižní Ameriky, Asie a Austrálie. Společnost CTR se stává prototypem nově vznikající mnohonárodní korporace. Tento posun se roku 1924 odráží také v názvu společnosti, který se mění na International Business Machines Corporation (IBM). Firma ani v krizových 30. letech letech nepropouští, dokonce najímá nové techniky a další pracovníky,
aby své výrobní výstupy udržela. Díky tomu může společnost IBM sehrát klíčovou roli při realizaci zákona Social Security Act z roku 1935. Ta se označuje za „největší účetní operaci všech dob“.
Průkopnická role v informatice Od prvního patentu, který IBM získala v roce 1911 za vynález týkající se děrných štítků, přes patenty z roku 2010 v oblasti analytiky a softwarových technologií až po inteligentní rozvodné sítě, dopravní a zdravotnické systémy, vyznává IBM strategii otevřených standardů a sdílení duševního vlastnictví, které lze aplikovat na řešení v reálném světě a zvyšovat jimi efektivitu skutečných procesů a infrastruktur. Díky svým hluboko zapuštěným kořenům v oblasti technologií byla společnost IBM schopná vývoje a pronikání na nové trhy. Již v éře strojů na děrné štítky, které s pomocí elektrických impulsů dokázaly počítat rychleji než člověk, navázala společnost IBM partnerství se státními úřady zabývajícími se sčítáním občanů, s železničními společnostmi i prodejci, kteří objevili, že díky sčítání a třídění mohou získat nové užitečné informace. V pozdějších generacích přišly ke slovu elektronky, které výpočetní techniku výrazně zrychlily. Pracovníci IBM strávili desetiletí na transformaci a vývoji počítačových systémů: od přístroje RAMAC, což byl vůbec první magnetický pevný disk, přes nejrychlejší superpočítač Blue Gene až po System 360, jenž představuje jednu z největších sázek IBM na počítačové systémy. Letos společnost představila počítačový systém Watson, který měl svoji premiéru rovnou na televizních obrazovkách v rámci populární americké soutěže Jeopardy!, předloze českého Riskuj!. Systém postavený na komerčně dostupné platformě Power7 dokáže odpovídat na dotazy položené v přirozeném jazyce. Najde tak uplatnění tam, kde je potřeba rychlých a přesných analýz obrovského množství dat. Vedle pomoci a podpory odborníkům ve zdravotnictví by tak mohl pomáhat turistům v cizím městě jako průvodce, nebo jakýsi „přítel na telefonu“.
Thomas J. Watson Jr. ředitel IBM v letech 1956 - 1971
9
Think
1962 První počítačový rezervační systém • Společnost IBM spolu s American Airlines zprovoznila první počítačový rezervační systém pro letecké společnosti – SABRE. Ten byl předzvěstí pro technologii online bankovnictví.
1942 Školení pro postižené zaměstnance • Michael Suppa, nevidomý psycholog a zaměstnanec IBM, pomáhal při spuštění programu, jehož cílem bylo nabídnout školení a následně zaměstnání postiženým. Zanedlouho na to byla společnost požádána, aby se stala členem prezidentského výboru pro zaměstnávání handicapovaných.
1961 Psací stroj Selectric • IBM představila psací stroj Selectric, který nevyužíval vějířovitého rozložení kladívek, nýbrž kovové koule připomínající golfový míček – koulí pohyboval a otáčel elektrický motor.
1911 Vzniká předchůdce IBM • Sloučením tří společností International Time Recording Company, Computing Scale Company a Tabulating Machine Company vzniká společnost Computing-Tabulating-Recording Company (C-T-R).
1957 FORTRAN • IBM představila zákazníkům FORTRAN (FORmula TRANslation), který se stal nejrozšířenějším počítačovým jazykem pro technickou práci.
Projekt Watson je jeden z viditelných výsledků významných investic, které IBM každý rok do oblasti výzkumu a vývoje investuje. Zaměstnává zhruba tři tisíce výzkumných pracovníků v devíti laboratořích po celém světě.
Moderní organizace Pokud si kladete otázku, jak může nějaká společnost vzkvétat a prosperovat i po sto letech, pak jednou z odpovědí je to, že se daná společnost neustále nově definuje. A IBM se dokázala nově definovat mimo jiné i díky své dlouhodobé vizi rozvoje a řízení talentů. Zakladatel IBM Thomas Watson starší zastával ten názor, že nejhodnotnějším majetkem společnosti jsou mozky jejích zaměstnanců, tedy intelektuální kapitál, a nikoli peníze, hrubá síla nebo suroviny. IBM byla průkopníkem řady postupů, které se během 20. století staly standardem – od rovných příležitostí přes diverzitu (různorodost pracovních týmů) až po vzdělávání zaměstnanců. Dnes IBM vytyčuje nový standard vzdělávání a rozvoje manažerů pro 21. století. Do rozvoje svých 400 tisíc zaměstnanců po celém světě investuje každoročně nemalé prostředky, a to včetně speciálních programů pro rozvoj budoucích manažerů a lídrů společnosti, stejně jako rozvoje a implementace nových nástrojů a projektů
podporujících vzdělávání a plánování kariérního růstu. Příklady tohoto inovativního přístupu, díky němuž IBM vytváří ze svých zaměstnanců osoby se širším chápáním okolního světa, jsou například iniciativy IBM Corporate Service Corps, Global Engagement Teams, Technical Leadership Development Program a nástroje, které využívají předních analytických technologií IBM, jako jsou portál IBM CareerSmart pro řízení osobního rozvoje nebo nástroje pro virtuální spolupráci.
Jak udělat svět lepším Společnost IBM uvažuje v dlouhodobé perspektivě. Neustále zkoumá způsoby, jak může spolupracovat s klienty na pokroku ve společnosti, podnikání i technologii. Aby bylo možné v propojeném světě dosáhnout změny a pokroku, je třeba zkoumat, jak mohou jednotlivé systémy spolupracovat. Nové myšlenky se v IBM realizují na základě následujícího vzorce: analýza, zmapování, pochopení, vytvoření důvěry a následně i akce. Během uplynulého století společnost IBM vytvořila a podporovala různé systémy pro byznys i fungování společnosti – od systému sociální podpory přes efektivní zásobování až po leteckou dopravu, finančnictví a maloobchod. Technologie samotná nemůže přinést změnu systému, změna způsobu fungování světa vyžaduje širší,
dlouhodobější přístup. Právě proto vznikl koncept Chytřejší planety, který nám ukazuje možnosti, jak co nejefektivněji využívat prostředky, které máme k dispozici. Podívejme se na několik takových příkladů: Poznávání – zachycování dat: Společnost IBM dlouhodobě pomáhá světu lépe vnímat skutečnost: od vah přes hodiny až po čárový kód UPC, který zachycuje konkrétní informace co, kde a jak se děje. Dnes používáme RFID, GPS, MRI, digitální video, tunelové mikroskopy a další nástroje, s jejichž pomocí sbíráme více dat a v lepší kvalitě než kdykoli v minulosti.
osobnímu počítači, otevřela jeho architekturu tak, že vytvořila celé odvětví osobních počítačů.
Mapování – prezentace dat v kontextu: IBM pomáhá dávat data do kontextu od děrných štítků přes tabulkové procesory po relační databáze a dnes i vizualizace.
IBM dnes
Pochopení – ukázání příčiny a účinku pomocí vizualizace: Jak se dostat od hypotézy k vědění? Technologickým jádrem porozumění je analytika, algoritmické/relační modelování a výpočetní výkon. To vše jsou oblasti, v nichž má IBM vedoucí pozici na trhu. Důvěra – umění přesvědčit ostatní, že to bude fungovat: Má-li velká firma investovat do snahy aplikovat vědu nebo zlepšovat podnikání či společnost, potřebuje kulturu, která takové myšlení bude podporovat. Například System 360 nebyl jen nový počítač, nýbrž zcela nový model výpočetního stroje. Společnost IBM nedala vzniknout jen
Akce: Jakmile pochopíte dynamiku určitého systému, musíte rozhodnout, jaké zásahy budou systém optimalizovat nebo transformovat. Toto je myšlení v intencích velkých systémů. Právě tak spolupracovala společnost IBM s americkou správou sociálního zabezpečení ve 30 letech nebo s NASA v letech 60. a vždy svým klientům umožnili transformaci jejich systémů.
Společnost IBM je dnes největším výrobcem produktů a poskytovatelem služeb informačních technologií na světě s dlouhou tradicí inovací. Svým zákazníkům poskytuje komplexní služby systémového integrátora a ukazuje jim výhody a přínosy využití nejmodernějších technologií v každodenním životě. Nedílnou součástí strategie IBM jsou také programy firemní společenské odpovědnosti, jimiž IBM přispívá k řešení ekologických a sociálních problémů společnosti. Z hlediska svého obchodního obratu, rozsáhlosti nabídky či počtu zaměstnanců zastává IBM v českém prostředí stejné postavení, jakého dosáhla IBM na celém světě.
11
1966 DRAM • Výzkumník společnosti IBM Robert H. Dennard přichází s dynamickou paměťovou buňkou DRAM (Dynamic Random Access Memory). Zařízení ukládá každý jednotlivý bit informací jako elektrický náboj v elektronickém obvodu. Tato technologie umožňuje významné zvýšení hustoty paměti a v rámci celého odvětví se velmi rychle rozšiřuje.
1973 Čárový kód • První supermarkety začínají používat čárové kódy, které vymysleli výzkumníci IBM. Čárové kódy se rychle rozšířily po celém světě.
1997 Deep Blue • V zápase o šesti kolech poráží počítač Deep Blue společnosti IBM mistra světa v šachu. Na platformě RS/6000 SP je počítač schopen vypočítat 200 milionů šachových pozic za vteřinu. Je to vůbec poprvé, kdy úřadující světový šampion prohrává turnajový souboj s počítačem.
1981 Počítače pro masy • Společnost IBM představuje světu svůj osobní počítač (IBM Personal Computer) jako nástroj moderní doby. Vzniká tak celosvětový standard v oblasti osobních počítačů, který pomáhá vybudovat mnohamiliardový průmysl. 2008 Smarter Planet – Chytřejší planeta • IBM představila koncept Smarter Planet (Chytřejší planeta), který ukazuje možnosti efektivního využití technologií pro řešení celospolečenských problémů. 1956 RAMAC • Společnost IBM představila RAMAC – první magnetické záznamové médium, které dalo vzniknout oboru ukládání dat.
2011 Watson • Počítačový systém Watson dokáže rozpoznat ironii i různé nuance řeči a také pochopí hádanky. Své schopnosti předvedl v soutěži Jeopardy (americké obdobě pořadu Riskuj). Systém postavený na komerčně dostupné platformě Power7 ukazuje současné schopnosti a možnosti využití umělé inteligence a analytiky.
Charakteristika IBM
Dobrovolnické aktivity
Neustálá transformace: IBM se během své historie dokázala několikrát nově definovat jakožto moderní společnost, a to prostřednictvím nejlepších postupů vázaných na silné manažerské vedení, školení manažerů a globální růst. Inovativní technologie: Letos IBM oslaví 100 let inovativních objevů, zároveň pracuje na dalších novinkách, které budou reagovat na globální výzvy v následujících 100 letech. Dopad na společnost: Od svého založení v roce 1911 se společnost IBM neustále vyvíjí tak, aby dokázala reagovat na potřeby lidí po celém světě.
Odhadovaný počet hodin odpracovaných zaměstnanci IBM: 30 milionů.
Úložný prostor na disku Když IBM vynalezla technologii ukládání dat na disku, měly první disky, známé pod označením RAMAC, kapacitu zhruba deset megabitů a vážily 10 tun. Dnešní průměrný notebook by pak při pohledu z této perspektivy musel vážit zhruba 250 tisíc tun – IBM během padesáti let inovací snížila tuto hmotnost na nepatrný zlomek.
Paměť Zaměstnanci 1911 - 1 300 2011 - 400 000
Patenty celkem přes 76 000 patentů 1932: > 100 patentů za rok 1993: > 1 000 patentů za rok 2010: > 5 900 patentů – již poosmnácté nejinovativnější firmou v USA
Společnost IBM vynalezla počítačovou paměť před více než 50 lety. Kdyby se tehdejší čipy používaly dnes, pak by bylo zapotřebí 8 milionů takových čipů, aby bylo možné pojmout informace, jež jsou dnes na jednom jediném čipu. Právě IBM se svými neustálými investicemi do technologií stála v popředí této miniaturizace.
Výkon počítačů Zhruba před šedesáti lety dokázaly počítače IBM provést zhruba 10 000 instrukcí za vteřinu. Jen pro srovnání: superpočítač Blue Gene dokáže za jednu vteřinu provést 1 000 000 000 000 000 instrukcí.
Historie IBM v České republice 1932
1995
Pobočka IBM v Československu Československo se stalo šestou evropskou zemí, první ve střední a východní Evropě, kde IBM založila svou pobočku.
Výzkum řeči Otevření výzkumné laboratoře pro rozpoznávání řeči v Praze.
1948 Znárodnění Pobočka IBM byla znárodněna.
1991 Návrat do Československa IBM se vrací do Československa a zakládá zde pobočku IBM ČSFR.
1993 IBM Česká republika Po rozdělení federace se pobočka přejmenovává na IBM Česká republika.
2001 IBM Delivery Centre Brno IBM zprovozňuje centrum strategického outsourcingu – plným jménem IBM Global Services Delivery Center Czech Republic.
2003 IBM Innovation Centre Otevření IBM Innovation Centra pro obchodní partnery a zákazníky v pražském sídle IBM na Chodově.
2008 Centrála pro střední a východní Evropu Zahájení činnosti centrály IBM pro střední a východní Evropu v Praze.
1988
1966
100 let inovací pro chytřejší planetu Zveme vás na cestu stoletím technologií. Letos v červnu dosáhla IBM významný mezník, své 100. výročí. Přečtěte si o nejvýznamnějších inovacích společnosti IBM, které pomohly vytvořit svět, jak jej známe dnes.
1920
1971 1956 RAMAC Společnost IBM představila RAMAC – první magnetické záznamové médium, které dalo vzniknout oboru ukládání dat.
Píšící tabelátor Společnost CTR představila první píšící tabelátor – tedy stroj na zpracování děrných štítků. Ten nabídl nejen vyšší rychlost a přesnost výpočtů, ale též připravil cestu pro další mechanizaci použití tabelátorů.
1900
1935
Psací stroj Selectric IBM představila psací stroj Selectric, který nevyužíval vějířovitého rozložení kladívek, nýbrž kovové koule připomínající golfový míček – koulí pohyboval a otáčel elektrický motor.
1930
1911 Změna názvu IBM Společnost ComputingTabulating-Recording Company změnila jméno na International Business Vzniká předchůdce IBM Machines (IBM). V Kanadě Sloučením tří společností působilo zastoupení firmy pod International Time Recording tímto názvem už od roku 1917. Company, Computing Scale Company a Tabulating Machine Company vzniká společnost ComputingTabulating-Recording Company (C-T-R).
Školení pro postižené zaměstnance Michael Suppa, nevidomý psycholog a zaměstnanec IBM, pomáhal při spuštění programu, jehož cílem bylo nabídnout školení a následně zaměstnání postiženým. Zanedlouho nato byla společnost požádána, aby se stala členem prezidentského výboru pro zaměstnávání handicapovaných.
2008 Smarter Planet – Chytřejší planeta IBM představila koncept Smarter Planet (Chytřejší planeta), který ukazuje možnosti efektivního využití technologií pro řešení celospolečenských problémů.
Přistání na Měsíci Počítače IBM pomáhaly americké vesmírné agentuře NASA s projektem přistání na Měsíci.
1980
1964 1962
1936
1997 Deep Blue V zápase o šesti kolech poráží počítač Deep Blue společnosti IBM mistra světa v šachu. Na platformě RS/6000 SP je počítač schopen vypočítat 200 milionů šachových pozic za vteřinu. Je to vůbec poprvé, kdy úřadující světový šampion prohrává turnajový souboj s počítačem.
1960
1942
Sociální zabezpečení Tabulátory společnosti IBM pomohly americké vládě při vytvoření a udržování záznamů o zaměstnání 26 milionů Američanů. To vyžadoval zákon o sociálním zabezpečení z roku 1935. Šlo o největší účetní operaci v dějinách.
Disketa IBM představuje magnetické paměťové médium – floppy disk, česky disketa. Za svůj název vděčí ohebnosti. Díky disketě se ukládání dat stalo jednoduchou a finančně dostupnou záležitostí. To byl základní předpoklad pro nadcházející počítačovou revoluci.
1969
1961
Psací stroj Electromatic Pod názvem Electromatic uvedla IBM na trh první komerčně úspěšný elektrický psací stroj. Psací stroje poté firma vyráběla až do roku 1990.
1924
DRAM Výzkumník společnosti IBM Robert H. Dennard přichází s dynamickou paměťovou buňkou DRAM (Dynamic Random Access Memory). Zařízení ukládá každý jednotlivý bit informací jako elektrický náboj v elektronickém obvodu. Tato technologie umožňuje významné zvýšení hustoty paměti a v rámci celého odvětví se velmi rychle rozšiřuje.
National Science Foundation Network Ve spolupráci se společností MCI Communications a Michiganskou univerzitou zakládá společnost IBM národní vědeckou síť National Science Foundation Network. Ta zajišťuje infrastrukturu a pokládá základy pro prudkou expanzi internetu v 90. letech 20. století.
První počítačový rezervační systém Společnost IBM spolu s American Airlines zprovoznila první počítačový rezervační systém pro letecké společnosti – SABRE. Ten byl předzvěstí pro technologii online bankovnictví.
IBM SYSTEM/360 Společnost představila nejvýznamnější novinku v dosavadních dějinách společnosti – IBM System/360. Systém je postaven na převratném konceptu kompatibilní rodiny počítačů umožňujících jejich snadnou záměnu.
2011
2001
1973
1969
Čárový kód První supermarkety začínají používat čárové kódy, které vymysleli výzkumníci IBM. Čárové kódy se rychle rozšířily po celém světě.
Magnetický proužek Laboratoře IBM vyvinuly magnetický proužek, který se na kreditních a různých dalších kartách používá dodnes.
1981
Podpora Linuxu Společnost IBM investovala jednu miliardu dolarů do vývoje otevřeného operačního systému Linux.
Počítače pro masy Společnost IBM představuje světu svůj osobní počítač (IBM Personal Computer) jako nástroj moderní doby. Vzniká tak celosvětový standard v oblasti osobních počítačů, který pomáhá vybudovat mnohamiliardový průmysl.
2011
Watson Počítačový systém Watson dokáže rozpoznat ironii i různé nuance řeči a také pochopí hádanky. Své schopnosti předvedl v soutěži Jeopardy! (americké obdobě pořadu Riskuj!). Systém postavený na komerčně dostupné platformě Power7 ukazuje současné schopnosti a možnosti využití umělé inteligence a analytiky.
Think
The IBM C-suite Study Series Společnost IBM Česká republika připravila také lokální verzi studie: ibm.com/cz/ceostudy. Informace z této studie najdete také v článku v magazínu Think 1/2011.
Capitalizing on Complexity Insights from the Global Chief Executive Officer Study
Global CEO Study Do studie svými odpověďmi přispělo více než 1 500 generálních ředitelů ze 60 zemí a 33 průmyslových odvětví po celém světě. Zpráva vydaná v loňském roce byla už čtvrtou studií CEO, kterou IBM ve dvouletých cyklech připravuje. Podrobnosti najdete v dalším článku v rámci tématu tohoto vydání magazínu Think. ibm.com/cz/ceostudy
Global CIO Study Seznamte se s názory více než 3 000 výkonných ředitelů pro IT technologie ze 71 zemí. Podrobnosti najdete v dalším článku v rámci tématu tohoto vydání magazínu Think. www.ibm.com/cz/ciostudy2011
The IBM C-suite Study Series Global CMO Study Jak v současnosti vidí marketingoví ředitelé svůj obor a realitu, ve které pracují? IBM mapovala názory více než 1 700 z nich. Zjištění, jež z výzkumu IBM Global CMO Study 2011 vyplynula, jsou v mnoha ohledech překvapivá. Ukazuje se totiž, že v posledních letech došlo k dramatické proměně zákazníka, klienta i cílové skupiny, na kterou je marketing směřován. Změna navíc proběhla takřka ve všech odvětvích, především ale v těch, které se zaměřují na koncového spotřebitele.
Kreativita, rychlost a flexibilita:
ibm.com/cz/cmostudy2011
Hlavní klíče k úspěchu
Global CFO Study Názory více než 1 900 finančních ředitelů a vedoucích finančních oddělení z celého světa. Další informace z této studie najdete také v článku v magazínu Think 2/2010.
The New Value Integrator
Uspět je čím dál těžší. Geografické hranice už nejsou pro konkurenci prakticky žádnou překážkou, informace se šíří rychlostí blesku, nové technologie se objevují dříve, než začneme využívat ty předchozí. Jedinou jistotou je změna. Vedoucí představitelé organizací z celého světa se shodují na tom, že umění reagovat rychle na změny, být pružný a inovativní jsou nezbytné podmínky úspěchu. S tím, jak se obchodní svět stává čím dál složitější, rostou i nároky na současné vedoucí představitele firem a organizací. Přestože se generální ředitelé (CEO), ředitelé informačních technologií (CIO), finanční ředitelé (CFO) a ředitelé lidských zdrojů (CHRO) shodnou na nebývale složitých podmínkách, mají rozdílné názory na způsoby řešení vyvstávajících problémů. Pro lepší pochopení názorů představitelů různých organizací oslovil Výzkumný institut společnosti IBM (IBM Institute for Business Value) více než 7 000 vedoucích pracovníků v 75 zemích v 60 průmyslových odvětvích. Výsledkem jsou studie IBM tvořící sérii, tzv. C-suite (podle počátečního označení anglické zkratky označující funkci
ředitele). Vznikla tak komplexní sbírka shrnující představy vrcholných manažerů o vedení firem. Čtyři uvedené studie doplňuje ještě Global Supply Chain Officer Study (průzkum názorů ředitelů distribučních služeb) a na podzim je obohatí ještě Global Chief Marketing Officer Study, tedy shrnutí názorů marketingových ředitelů. Každá jednotlivá studie řady C-suite se může něčím pochlubit, například tím, že jde o největší průzkum svého druhu k danému období vzešlý z individuálních rozhovorů s vrcholnými představiteli různého typu organizací. Společnost IBM přitom každou ze studií opakuje v pravidelných dvouletých cyklech, takže je možné jednoduše porovnat, jak se názory během této doby vyvíjejí.
Insights from the Global Chief Financial Officer Study
IBM Institute for Business Value
The Smarter Supply Chain of the Future: Insights from the Global Chief Supply Chain Officer Study
Studie C-suite Společná vize: postřehy a myšlenky čelných představitelů světových organizací.
ibm.com/cz/gbs/study/cfostudy2010
The Smarter Supply Chain of the Future
Global Supply Chain Officer Study Téměř 400 ředitelů distribučních služeb přispělo do první studie společnosti IBM zaměřené na globální distribuční řetězce. ibm.com/services/us/gbs/bus/html/gbs-csco-study.html
Insights from the Global Chief Supply Chain Officer Study
Working beyond Borders Insights from the Global Chief Human Resource Officer Study
Global CHRO Study Své názory v rámci řízených rozhovorů do studie přispělo více než 700 ředitelů lidských zdrojů z 61 zemí. Podrobnosti najdete v dalším článku v rámci tématu tohoto vydání magazínu Think. ibm.com/chrostudy
17
Think
Generální ředitelé sází na kreativitu a změny
Podle studie vypracované na základě osobních rozhovorů konzultantů Výzkumného institutu společnosti IBM s více než 1500 generálními řediteli (CEO) z 60 zemí a 33 průmyslových odvětví po celém světě se generální ředitelé domnívají, že spíše než důslednost, disciplinované řízení, integrita, a dokonce i vize, bude klíčovým faktorem pro úspěšnou orientaci ve stále složitějším podnikatelském prostředí kreativita.
Za jeden provaz Studie prokazují, že se názory na směřování organizací ředitelů odpovědných za jednotlivé oblasti velmi blíží názorům generálních ředitelů. Jejich jednotné vnímání problémů a způsobů jejich řešení jsou klíčové pro budoucí prosperitu jejich firem. Nejvyšší představitel organizace nastavuje hlavní směr a v tom musí mít podporu ředitelů odpovědných za jednotlivé oblasti fungování firmy, bez nichž je realizace plánů nemožná.
Kreativní lídři vymýšlejí možná řešení, přitom se však z důvodů nedostatku relevantních informací musí rozhodovat bez detailní znalosti situace. Berou na sebe rizika a mají odvahu pro radikální inovace. Současně sledují vývoj a nebojí se následovat dobré příklady. Namísto dřívějšího řízení a kontroly uplatňují ve vedení spíše princip přesvědčování a zapojování a využívají k tomu všechny možné způsoby komunikace.
19
20 Think
Think
21
Capitalizing on Complexity „V době, kdy se dostáváme z nejhoršího hospodářského propadu v našem profesním životě – kdy bylo disciplinované řízení nejdůležitější prioritou – stojí za povšimnutí, že se generální ředitelé dostali úplně na druhý konec spektra a dnes považují kreativitu za nejdůležitější faktor vedení úspěšného podniku budoucnosti.”
Méně než polovina generálních ředitelů po celém světě věří, že jejich podniky jsou dostatečně připraveny zvládat neustále se měnící a čím dál náročnější podnikatelské prostředí. Generální ředitelé jsou konfrontováni s obrovskými změnami – novými legislativními úpravami, změnami hlavních center globální ekonomiky, zrychlenou transformací průmyslu, rostoucími objemy dat, rychle se měnícími spotřebitelskými preferencemi. Těmto změnám lze podle studie čelit díky kreativitě uplatňované v celé organizaci. Více než 60 procent generálních ředitelů věří, že transformace průmyslu je hlavním faktorem, který přispívá k nejistotě. Další zjištění studie poukazují na potřebu nalézt nové způsoby řízení organizační struktury, financí, lidí i celkové strategie. „V době, kdy se dostáváme z nejhoršího hospodářského propadu v našem profesním životě – kdy bylo disciplinované řízení nejdůležitější prioritou – stojí za povšimnutí, že se
generální ředitelé dostali úplně na druhý konec spektra a dnes považují kreativitu za nejdůležitější faktor vedení úspěšného podniku budoucnosti,“ řekl Frank Kern, senior viceprezident IBM Global Business Services. „Je to ale zcela v souladu s názorem, že největší výzvou pro ně bude rostoucí složitost a rychlost světa, který funguje jako zcela provázaný systém.“
Řízení složitého prostředí Dotazovaní generální ředitelé uvádějí, že dnešní podnikatelské prostředí je nestabilní, nejisté a stále složitější. Osm z deseti ředitelů očekává, že jejich prostředí bude stále výrazně náročnější, ovšem jen 49 procent věří, že se s tím jejich organizace dokážou úspěšně vypořádat. Za 8 let, kdy IBM vypracovává tyto výzkumy, je to největší manažerská výzva. Generální ředitelé uvedli, že ke komplikovanosti propojeného světa přispívá řada faktorů. Očekávají například, že se příjmy
z nových zdrojů v příštích pěti letech zdvojnásobí a 76 procent předpokládá přesun ekonomických center na rychle se rozvíjející trhy. Během posledních čtyř studií se význam očekávaného dopadu technologií na organizace posunul z šestého na druhé místo. Technologie totiž přispívají k vytváření neustále propojenějšího světa, čímž se zvyšuje složitost podnikatelského prostředí. Studie poukazuje na atributy nejvýkonnějších organizací podle příjmů a ziskovosti za posledních 5 let včetně období ekonomického propadu. Nejúspěšnější organizace přijímají rozhodnutí v 54 procentech rychleji než ostatní. Generální ředitelé uvedli, že se na hluboké změny, které ovlivňují jejich organizace, učí rychle reagovat novými nápady. Plných 95 procent nejvýkonnějších
organizací označuje větší přiblížení se zákazníkům za svůj nejdůležitější strategický cíl v příštích 5 letech – pomocí webu, interaktivních a sociálních médií se přitom snaží dopracovat k novým modelům komunikace se zákazníky a občany v případě státních institucí. Obrovskou explozi informací a globálních informačních toků vnímají jako příležitost, a ne jako hrozbu. Organizace, které si vybudovaly ty nejlepší efektivní provozy, očekávají, že se jim podaří získat z nových zdrojů o 20 procent více budoucích příjmů než jejich konkurentům, kteří těmito změnami neprošli.
Nejdůležitější přednosti lídra Kreativita 60 % Poctivost 52 % Globální myšlení 35 % Vliv 30 % Otevřenost 28 % Odhodlání 26 % Důraz na udržitelnost 26 % Skromnost 12 % Spravedlnost 12 %
Hlavní externí faktory ovlivňující organizace Tržní faktory 84 %
67%
48%
56 %
Technologické faktory 42 %
44%
48%
39 %
39 %
41%
35%
38 %
Makroekonomické faktory
37 %
Lidské dovednosti
56%
uvádí tržní faktory
39%
uvádí technologické faktory
Snahy o regulaci Globalizace 33%
25%
21%
Otázky životního prostředí Socioekonomické vlivy Geopolitické vlivy 2004
2006
2008
2010
38%
uvádí makroekonomické faktory
22 Think
Jeden svět, odlišné názory Studie rovněž odhaluje naprosto odlišné strategické zájmy a priority mezi generálními řediteli v Asii, Japonsku, Evropě a Severní Americe. Je to poprvé, co se v tomto dvouletém průzkumu lídrů veřejného a soukromého sektoru projevily tak jasné regionální rozdíly. Liší se názory na to, jaké změny provést, jaké nové dovednosti budou třeba a jak uspět v nových ekonomických podmínkách. Čína se v období ekonomického propadu ukázala jako mnohem odolnější než vyspělé státy. Generální ředitelé v Číně se proto pochopitelně daleko méně znepokojují nestabilitou prostředí než generální ředitelé v ostatních regionech. Mají naopak čím dál větší sebedůvěru ohledně své pozice na světovém trhu. Pokud ale chce Čína dosáhnout svých globálních
Think
cílů, bude potřebovat novou generaci kreativních top manažerů s vizí a mezinárodními manažerskými zkušenostmi. Mnozí generální ředitelé v Číně si to uvědomují; 61 procent z nich věří, že nejdůležitějším aspektem manažerů je globální myšlení. Většina společností bude ve svém odvětví také potřebovat nové modely řízení a nové dovednosti. Nemohou jednoduše kopírovat modely, které se jim osvědčily na domácím trhu s naprosto odlišnou strukturou nákladů. Generální ředitelé v Číně proti svým konkurentům na Západě vynakládají mnohem více energie na rozvoj nových dovedností a schopností. V Severní Americe, kde se během finanční krize vlády staly významnými akcionáři soukromých podniků, jsou generální ředitelé více opatrní ohledně kroků vlády než jejich kolegové
v jiných regionech. Celých 87 procent v příštích 5 letech očekává větší vládní intervence a regulace, což přispívá k jejich pocitu nejistoty. V Japonsku očekává 74 procent generálních ředitelů, že přesun ekonomických center z vyspělých na rychle se rozvíjející trhy bude mít velký vliv na jejich organizace. Naproti tomu se Evropská unie tohoto posunu obává méně; pouze 43 procent generálních ředitelů očekává, že jejich podniky budou tímto přesunem dotčeny. Pochopení těchto a dalších velkých rozdílů mezi regiony je stále důležitější kvůli užší provázanosti ekonomik a společností. Organizace musí těmto rozdílům čelit, protože jejich působení velmi často přesahuje hranice a různé regiony.
23
Co podle CEO Očekávají zákazníci? Lepší pochopení potřeb B etter unde rs tandingjejich of needs 82%
12%
6%
Využití nových služeb New or differe nt s ervic es 70%
20%
10%
Více collabor spolupráce sdílení informací More ation, i a nformation sha ring 69%
20%
11%
Nové nebo jiné produkty New or different products 61%
22%
Využití nových nebo New or different channels
17%
jiných kanálů
51%
25%
Větší důraz nasocial společenskou Increased focus on respon sibility
24%
odpovědnost
4 6%
30%
24%
důraz nap rice-value poměr equa cena-hodnota SVětší tronger focus on tion 4 5%
24%
To e/very large Doa larg značné míryextent
31%
To some extent Do určité míry
Not at al l/to a limited Vůbec nebo jen extent omezeně
With few exceptions, Standouts place customer relationships above all other
focus areas for the nex years. v příštích pěti letech Oblasti důležité
Přiblížení zákazníkům Getting closerse to customer 88 %% 88
Lidské dovednosti People s kills 81%% 81
„Insight business Insight and a intelligence
95%
intelligence“ 76% 76 %
83%
Změny firemního modelu Enterprise model changes 57%% 57
Řízení rizik R isk m anagement 55 55%%
Změnymodel modelu odvětví Industry changes 5 4%% 54
Změny struktury R evenue model changespříjmů 51%% 51
Others
Standouts
24 Think
Tok talentů už není
jednosměrný
V rámci dramatických změn na pracovním trhu najímají firmy z rozvíjejících se trhů – hlavními tahouny jsou Čína a Indie – čím dál více zaměstnanců v Severní Americe a Evropě. To je jedno ze zjištění IBM Global CHRO Study, na níž se podílelo více než 700 ředitelů lidských zdrojů z 61 zemí a 31 průmyslových odvětví.
Think
Na rozdíl od tradiční struktury pohybu pracovních sil, kdy firmy na vyspělých trzích hledaly provozní efektivitu v najímání zaměstnanců v rozvíjejících se zemích, se ukazuje, že investice do lidského kapitálu je obousměrná. Tato zjištění naznačují, že globálně rostoucí firmy potřebují získat kreativní a flexibilní zaměstnance a musí umět rychle využít příležitosti a k tomu potřebují mít pracovníky právě i v Severní Americe, západní Evropě a na dalších vyspělých trzích. Studie IBM uvádí, že 45 procent firem v Indii plánuje zvýšit počet zaměstnanců v Severní Americe a 44 procent se bude rozšiřovat v západní Evropě. Podobně v Číně chce 33 procent firem zvýšit počet zaměstnanců v Severní Americe a 14 procent bude růst v západní Evropě. Studie s podtitulem Práce bez hranic (Working Beyond Borders) připravená v roce 2010 Výzkumným institutem společnosti IBM (IBM Institute for Business Value) zjistila, že přestože organizace více a více rozvíjejí talenty v globálním měřítku, podstata investic do lidského kapitálu se mění.
„Dobrou zprávou globalizace je, že posun směrem k růstu vyžaduje soustředit se na místa s nejvyšším potenciálem, nikoliv pouze na místa s nejnižšími náklady. Současně musí organizace změnit své způsoby řízení, aby odrážely stále dynamičtější proměny na pracovním trhu,“ řekl Denis Brousseau, viceprezident IBM Global Business Services. „Více než kdy předtím závisí úspěch firem na umění lídrů vstřebávat informace a sdílet své názory s různorodou skupinou zaměstnanců po celém světě.“ Dalším důležitým zjištěním studie je skutečnost, že přestože se sociální sítě a nástroje pro spolupráci považují za tzv. měkké dovednosti, mají své zřetelné přínosy. Firmy, které podle své EBITDA patří mezi ziskovější, využívají spolupráci a sociální sítě o 57 procent častěji než firmy s nižší úrovní ziskovosti. Respondenti uvedli, že nejčastěji používají nástroje pro spolupráci ke zvýšení efektivity podnikové komunikace a vzdělávacích programů a také pro nábor nových zaměstnanců. I přes ekonomický pokles zvýšilo 21 procent firem investice do nástrojů pro spolupráci a analýzy.
Nejdůležitější organizační schopnosti pro příštích pět let Leadership Leadership Rychlost provádění činností Execution speed Leadership Propojení s klienty Client connectivity Execution speed Innovation Inovace Client connectivity
Innovation Creativi ty Integrity Creativi ty Kreativita Global thinking Integrity Poctivost Globalmyšlení thinking Globální
37% 34% 37% 33 % 34% 31% 33 % 31%
Nejdůležitější kvalita lídrů Pro příštích pět let 35 %
35 %
60 % 52 %
52 %
60 %
25
26 Think
Think
Investice do vedení Podle studie firmy těžko a složitě hledají a rozvíjejí talenty, z nichž by se mohli stát efektivní budoucí lídři. Méně než jeden ze tří dotázaných manažerů ohodnotil svou organizaci jako možného budoucího lídra oboru. Nicméně i během globální recese zvýšilo 33 procent respondentů na vyspělých trzích a 43 procent na rozvíjejících se trzích své investice do podpory rozvoje talentů, možných lídrů. Je to překvapivé zejména s ohledem na všeobecné hledání úspor, na které se v době výzkumu kladl velký důraz. Schopnost vybudovat efektivní vedení, strategicky tvořit a nasazovat pracovní síly a podporovat sdílení znalostí a spolupráci často závisí na dostupnosti
informací o zaměstnancích. Mnoha organizacím takové nástroje umožňující identifikovat v rámci svých lidských zdrojů potenciální talenty stále chybí. Pouhých 7 procent respondentů disponuje účinnými analytickými nástroji podporujícími rozhodování týkající se zaměstnanců. Řada firem má možnost zpětně analyzovat historické trendy a postupy v rámci své organizace. Ale jen menšina jich je zběhlá ve využívání nástrojů pro tvorbu scénářů a předvídání budoucího vývoje. Pouze v oblasti rozvoje budoucích vůdců a obchodní strategie využila zhruba čtvrtina respondentů analytické nástroje pro odhad budoucího vývoje.
Hlavní odlišnosti důležité pro získání zaměstnanců 62%
benefits FinančníCompensation ohodnoceníand a výhody equal to or better the norm stejné nebo lepší nežthan je průměr
33%
Compensation and benefits New than or challenging Nové nebo equal to or better the norm náročnéresponsibilities povinnosti New or challenging Company values are Shoda v hodnotách organizace responsibilities alignedawith personal values dané osobnosti Company values are Ability balance work Schopnost vyrovnat pracovní aligned with to personal values andpožadavky life demands a životní Ability to balance work and life demands Clear career growth opportunities
62%
23%
16%
12%
33% 34%
23% 34% 38%
16% 38%
27% 12% 27%
Hlavní odlišnosti důležité pro udržení zaměstnanců
Clear career growth Jasné přiležitosti Compensation opportunities and benefits ke kariérnímu růstu equal to or better than the norm
27%
benefits FinančníCompensation ohodnoceníand a výhody New than equal to or better the norm stejné nebo lepší nežorjechallenging průměr responsibilities
27%
47% 48% 30%
47% 50%
30% 36%
New or challenging Nové nebo Ability toresponsibilities balance work náročné povinnosti and life demands
62% 48%
Schopnost vyrovnat Ability to balance work Company are andpožadavky lifevalues demands pracovní a životní aligned with personal values
36% 33%
Shoda v hodnotách Company values are alignedawith personal values organizace dané osobnosti
33% Growth markets
Mature markets
Growth markets Rostoucí trhy
Mature markets Vyspělé trhy
50% 47% 47% 44% 44%
62%
27
28 Think
Think
Data ukrývají přidanou hodnotu Technologie už nejsou pouhým pracovním nástrojem udržujícím společnosti v chodu, ale představují klíčové pomocníky v úsilí organizací a firem růst, inovovat a konkurovat. Bez jejich pomoci je prakticky nepředstavitelná analýza velkého množství dat, která může přinést úplně nový pohled na fungování organizace, odhalit skryté rezervy či nasměrovat na nové příležitosti. Ředitelé informačních technologií se postupně stávají stratégy pomáhajícími vedení firem hledat příležitosti. Stále důležitější role informačních technologií ve firmách je jedním z hlavních zjištění Global CIO Study 2011, kterou připravil Výzkumný institut společnosti IBM (IBM Institute for Business Value). Studie byla vypracována na základě více než tří tisíc osobních pohovorů, které proběhly v rozmezí čtyř měsíců od dubna 2010 do ledna 2011.
Cloud computing míří do firem Ze studie vyplývá celá řada velmi konkrétních zjištění. Tři z pěti společností jsou připraveny začít v příštích pěti letech využívat cloud computing. Slibují si od něj rozvoj firmy i konkurenční výhody. S rostoucí poptávkou po stále větších objemech informací hledají společnosti způsob jednoduchého a přímého přístupu k datům a aplikacím. Právě to jim umožňují služby postavené na cloud computingu, který je nákladově velice efektivní a snadno využitelný. V roce 2009 přitom studie IBM mezi IT manažery velkých firem ukázala, že pouze třetina těchto manažerů hodlá ve svých společnostech využít cloud
computing jako prostředek k získání konkurenční výhody. Letošní studie oproti tomu ukazuje výrazně vyšší zaměření na cloud computing. V oblasti médií a zábavy vzrostl počet kladně odpovídajících respondentů na 73 procent, v automobilovém průmyslu na 70 procent a v telekomunikacích na 69 procent. Sedm z deseti manažerů ve Spojených státech, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně spatřují v cloud computingu svou hlavní prioritu. To je výrazně více než v roce 2009, kdy o něj projevovalo zájem jen asi 30 procent IT manažerů z uvedených zemí.
Umět využít data Studie také ukázala, že více než čtyři pětiny IT manažerů pokládají obchodní informace a analytické nástroje za primární pro své podnikání. Snaží se co nejefektivněji využít rostoucích datových objemů, které jsou jim k dispozici. IT manažeři se rovněž stále více obracejí k mobilní výpočetní technice, protože chtějí udržet krok s dynamicky se vyvíjejícím trhem. Vzhledem k rostoucí penetraci mobilních zařízení s vyšší funkčností a mobilních aplikací, které podporují
produktivitu v podnikání, a též s rostoucími tržními příležitostmi, vnímají téměř tři čtvrtiny respondentů mobilní výpočetní zařízení jako klíčová pro své podnikání. Lidská společnost je od počátku prosycena informacemi. Nyní mají však obchodní společnosti k dispozici nepřeberné množství způsobů, jak tyto informace sbírat, třídit, analyzovat a sdílet. Stačí shromáždit ty správné údaje z dodavatelských řetězců, od zákazníků a partnerů a na světě je rázem nová oblast podnikání, existující podniky jsou produktivnější, spokojenost zákazníků radikálně roste. Stačí však propásnout nový trend či si udělat mylnou představu o přáních a potřebách zákazníka a z lídra na trhu se okamžitě stává jeden z davu. Právě proto je práce IT ředitelů čím dál složitější a nezbytnější pro životaschopnost společností. To CIO vybírají technologie
podporující obchodní strategie svých společností. Jejich znalosti, které se týkají těchto technologií a zkušenosti s jejich užíváním, jim ve spolupráci s výkonnými řediteli umožňují vypracovávat taktiky vedoucí k podpoře produktivity či založení zcela nového oboru činnosti. Další trendy pojmenované letošní studií: • Analytické nástroje jsou nejzajímavější pro chemické a petrochemické firmy, pro spotřební odvětví a pro zdravotnictví. Jako prioritu je uvedlo 91, 89, respektive 86 procent oslovených IT manažerů, kteří chtějí jejich prostřednictvím zvýšit v následujících třech až pěti letech svou konkurenceschopnost. • 95 procent IT manažerů v Jižní Americe a Kanadě vnímá analytické nástroje jako klíčový aspekt konkurenční výhody.
OBCHODNÍ POHLED NA IT
Obchodní pohled na IT Business view of IT
52 %
poskytovatel základních technologických služeb
28 %
pomocník pro zajištění efektivity procesů
14 %
poskytovatel oborově specifických řešení podporujících fungování organizace
6%
důležitý partner pro realizaci vizí organizace
29
Think
PRIORITY CIO Priority CIO 100 % 90 % 83 % 83 % 80 %
68 %
74 % 75 % 68 %
70 %
71 % 60 %
64 % 60 %
66 % 58 %
60 %
57 % 54 % 55 %
50 % 33 %
40 % 30 %
ROZDÍLY VE VNÍMÁNÍ HLAVNÍCH EXTERNÍCH FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH ORGANIZACI ZE STRANY CIO A CEO
20 % 10 %
spolupráce spolupráce a sociálnísítě sítě a sociální
samoobslužnéportály portály samoobslužné
řízení rizika asoulad soulad řízení rizik předpisy s spředpisy
řízení obchodních řízení obchodních procesů(BPM) (BPM) procesů
cloud computing cloud computing
virtualizace virtualizace
mobilnířešení řešení mobilní
„Business inteligence Intelligence“ Business a „Analytics“ and analytics
PRIORITY CIO CIO 2009
CIO 2011
CEO 2010
1
1
trh
2
technologie 80 %
100 %
2 3
3
90 % 83 % 83 % 68 %
74 % 75 % 68 %
70 % makroekonomika
71 % 64 % 60 % 60 %
66 % 58 %
60 %
4
4
schopnosti lidí
5
5
regulace
6
6
globalizace 30 %
57 % 54 % 55 %
50 %
Další klíčová zjištění studie: • IT manažeři usilují hlavně o zjednodušení. Přes 80 procent jich odpovědělo, že ve svých projektech plánují zjednodušit interní procesy. • Poprvé v dějinách je vize IT manažerů v podstatě shodná s vizí CEO. Společně usilují o posílení vztahů se zákazníky, rozvíjení schopností zaměstnanců a získávání cenných informací a postřehů z dat.
spolupráce a sociální sítě
samoobslužné portály
řízení obchodních procesů (BPM)
virtualizace
řízení rizik a soulad s předpisy
Průzkum IBM oslovil přední IT manažery a je výsledkem osobních rozhovorů s pracovníky organizací ze 71 zemí a 81 odvětví, přičemž ve výběru jsou zastoupeny firmy a společnosti všech velikostí. Studie The Essential CIO (v překladu Základy ředitele IT) poukazuje na čím dál výraznější strategickou úlohu, kterou IT manažeři hrají ve svých firmách jakožto lídři inovace a růstu. Studie vychází v roce oslav stoletého výročí existence IBM, kdy si tato firma připomíná historickou úlohu, kterou sehrála v 50. a 60. letech, kdy stála u zrodu IT oddělení ve firmách, i následujících desetiletích, kdy se IT manažerům dostávalo stále větší pozornosti. „Technologie dnes představuje konkurenční výhodu,
10 %
• IT manažeři hledají široké spektrum inovativních metod a nástrojů tak, aby tzv. velká data bylo možné přetvořit do informací, které půjde využít v reálném životě. Mezi těmito metodami jsou master data management (68 procent), analýza klientů (66 procent), data warehousing a digital dashboards (64 procent) a funkce vyhledávání (59 procent). cloud computing
Role IT ředitele
20 %
mobilní řešení
• Řízení rizik zdůrazňovali respondenti z finančního a bankovního sektoru, v nichž přes 80 procent IT manažerů uvedlo, že se soustřeďují právě na tuto oblast.
zároveň je obsažena v každém aspektu života společnosti. Role IT manažera tak nikdy nebyla důležitější,” říká Jeanette Horan, viceprezidentka a CIO společnosti IBM. „Tato studie předkládá přesvědčivý důkaz o tom, že schopnosti IT jsou zcela v souladu s cíli lídrů. Vítězem se stanou ty společnosti, které pochopí sílu technologií jako je cloud, analytické nástroje nebo mobilní řešení, a tuto sílu se jim podaří využít pro transformaci svého podnikání.”
Business inteligence and analytics
• Mobilní řešení byla zmiňována zejména v cestovním ruchu (91 procent), médiích a zábavě (86 procent) a v oblasti energetiky a distribuce (82 procent).
33 %
40 %
• IT manažer už není nahlížen jako údržbář počítačů, nýbrž jako někdo, kdo dokáže za pomoci technologií přinést přidanou hodnotu. Zatímco analytické nástroje, cloud computing a mobilní řešení jsou v agendě IT manažerů stále důležitější, jiné oblasti se posunují do pozadí, což ovšem neznamená, že by byly méně důležité. Virtualizace, řízení rizik a kompatibilita již nejsou na prvních místech, nicméně to je dáno i tím, že virtualizace již nespadá přímo pod IT manažera a rizikům se zase věnuje specializovaný pracovník. Zpráva rovněž obsahuje řadu doporučení, od konkrétních kroků až po využití technologií, u kterých IBM vychází ze zpětné vazby IT manažerů.
Rozdíly ve vnímání hlavních ROZDÍLY VE VNÍMÁNÍ HLAVNÍCH EXTERNÍCHexterních FAKTORŮ faktorů ovlivňujících organizaci OVLIVŇUJÍCÍCH ORGANIZACI ZE STRANY CIO A CEO ze strany CIO a CEO CIO 2009
CIO 2011
CEO 2010
1
1
trh
2
2
technologie
3
3
makroekonomika
4
4
schopnosti lidí
5
5
regulace
6
6
globalizace
31
32 Think
Think
Společná agenda – CMOs se shodli se CEOs na dvou nejsilnějších externích faktorech, které ovlivňují jejich organizace. CEO 2010
CMO 2011
Market factors Tržní faktory
Technologické faktory Technology factors
Očekávaná úroveň náročnosti prostředí a připravenosti k řešení
Regulatory concerns Snahy o regulaci
79%
Makroekonomické faktory Macroeconomic factors
Očekává vysokou/velmi vysokou úroveň náročnosti prostředí v následujících 5 letech
48%
Se cítí připraveno na očekávanou náročnost prostředí
Smarter Commerce – marketing a prodej tak, jak by měl dnes vypadat Doba se mění. V mnoha ohledech rychleji a hlavně jiným směrem, než se ještě před nedávnem předpovídalo. Žijeme v časech, kdy je zákazník doopravdy tím hlavním, kdo určuje co, jak, kde a za kolik se bude prodávat. Jedinou cestou, jak se této skutečnosti přizpůsobit, je tak přání zákazníků znát. Historicky největší průzkum mezi manažery marketingu. Takto se dá ve stručnosti popsat snaha společnosti IBM zjistit a definovat, jak v současnosti vidí marketingoví ředitelé svůj obor a realitu, ve které pracují. Zjištění, jež z výzkumu IBM Global CMO Study 2011 vyplynula, jsou v mnoha ohledech překvapivá. Ukazuje se totiž, že v posledních letech došlo k dramatické proměně zákazníka, klienta i cílové skupiny, na kterou je marketing směřován. Změna navíc proběhla takřka ve všech odvětvích, především ale v těch, která se zaměřují na koncového spotřebitele. Díky oslovení 1 700 osob na vedoucích marketingových pozicích je nyní možné získat ucelený pohled na dříve podobným způsobem nezmapovanou oblast.
postupy, všechny techniky a metody, které se v rámci marketingu používají, jsou konstruovány tak, aby zákazníka „ulovily“. Ne nadarmo se o marketérech říká, že jejich práce se podobá rybářům. Nikoli pokud jde o vysedávání u břehu, ale rozhodně co se týče snahy nalákat zákazníka do svých sítí. Příchod nových médií, technologií, ale také postupné a neustálé změny, které probíhají v globální společnosti, marketing posunuly. Pro někoho s podivem, nicméně zcela reálně se ukazuje, že marketing nejenom mění své formy tak, aby vyhovovaly aktuálním technologiím a trendům, ale že dochází k závažným změnám v samotné podstatě procesu. Ke změnám, které by donedávna byly nemyslitelné.
Starý a nový zákazník Abychom pochopili revoluci, musíme vědět, kde má své kořeny. Zákazník je v tradičním vidění marketingových specialistů ten, o koho jde především, ale v procesu „svého získávání“ je v podstatě pasivní postavou. Marketingové strategie, nástroje,
Od počátků nových médií, internetu a celosvětového boomu komunikačních technologií se hovoří o „novém marketingu“. Tímto pojmem se v zásadě myslí používání všech uvedených technologií (a aktuálně také například sociálních sítí, mobilních technologií,
Peopledovednosti skills Lidské
31% Mezera v připravenosti na náročnost prostředí
rozšířené reality) ve prospěch marketingové komunikace a v jejím rámci. Výzkum IBM ale přispívá k poznání něčeho mnohem významnějšího, byť na první pohled ne tak patrného. Není to nic jiného než fakt, že v důsledku všech technologických změn je na světě také nový typ zákazníka.
Současné potřeby Nový zákazník v nových podmínkách nemá oproti tomu „starému“ příliš odlišné potřeby nebo priority. Produkty, které kupuje, se podobají produktům, které kupoval dříve, ani zájmy se příliš nezměnily. Co je však radikálně jiné je přístup zákazníka. Studie provedená mezi řediteli marketingu ukazuje na to, že zákazníci si nyní mnohem více vybírají. O produktech a službách chtějí informace, které jsou skutečně relevantní, odpovídající, pravdivé a kvalitní. Zajímavé je, že spotřebitelé tyto informace nejenom vyžadují, ale pokud je mají, jsou schopni a ochotni je poskytovat dále. To je důležitý faktor v procesu informování dalších spotřebitelů. Nová média, s jejichž pomocí se tak často děje, představují univerzální komunikační kanál spojující jednak spotřebitele a dodavatele zboží či služeb, ale také (a hlavně) spotřebitele mezi sebou. Právě to, že lidé jsou schopni vzájemně sdílet informace, podporovat se, zdokonalovat a kooperovat, nabourává, dle výsledků výzkumu, tradiční koncepty marketingové komunikace. Zákazník přestává být
Globalizace Globalization Socioekonomické vlivy Socioeconomic factors Otázky životního prostředí Environmental issues
pasivní „rybou, která čeká, až jí někdo vyloví“. Stává se naopak aktivním, informovaným a informujícím prvkem celého procesu prodeje zboží a služeb. Stává se jeho účastníkem. Navíc začíná být zjevné, že tento trend není náhodný, ale že se jedná o přirozený vývoj, respektive směřování přirozeného vývoje na straně zákazníků. V jeho důsledku tradiční marketingové nástroje přestávají fungovat. Marketéři na situaci reagují, používají komplexní nástroje měření zákaznického chování a využívají nová média. Vedlejším výsledkem těchto snah je – jak řada marketingových ředitelů poznamenává – velké množství dat. Tato data sice věrohodně popisují aktuální stav, či spíše časový snímek stavu zákazníků, ale zcela jím chybí interpretační potenciál. Jinými slovy umí popsat situaci, ale neumí vysvětlit, proč se věci dějí právě takto. Velká část ředitelů marketingu očekává, že se v blízké budoucnosti bude komunikační prostředí měnit ve stále složitější. To, co je na straně zákazníků patrně přirozený vývoj, představuje pro prodejce zásadní problém vedoucí k tomu, že doposud jisté vody nabírají hloubku – stávají se nejistými, vysoce komplexními a obtížně uchopitelnými. Marketéři se hromadně domnívají, že příprava na složité prostředí a také na další růst a prohlubování složitosti povede k nutnosti vynakládat další peníze při minimální, či
33
34 Think
Think
Procenta CMOs, kteří uvádějí, že nejsou dobře připraveni 50% Exploze dat Data explosion Sociální média Social media Nárůst možných Growthpočtu of channel and prodejních kanálů a prostředků device choices Posunconsumer v demografii zákazníků Shifting demographics Finanční překážky Financial constraints Snižující se loajalita ke značce Decreasing brand loyalty Příležitosti na rostoucích trzích Growth market opportunities Zodpovědnost za ROI ROI accountability Customer collaboration Spolupráce se zákazníky and influence a vliv Otázky ochrany osobních dat Privacy considerations Globální Global outsourcing outsourcing Snahy o regulaci Regulatory considerations Korporátní transparentnost Corporate transparency
takřka žádné odezvě v podobě nárůstu prodejů. Na tyto výzvy se necítí připraveni – 71 procent z nich vyjadřuje nepřipravenost na nárůst množství informací, 68 procent z nich nevyužívá plně potenciál sociálních médií, 65 procent zase činí potíže prudce stoupající množství prodejních kanálů. Je zřejmé, že zatímco pro spotřebitele jsou technické, ale také (a hlavně) společensko-demografické změny požehnáním, z pohledu marketérů jde o velkou výzvu. Ignorování spotřebitelského vývoje by takřka jistě vedlo k propadu na trhu, ztrátě pozice a jejímu vyklizení připravenějším. Na druhé straně masivní investice do času a prostředků majících za cíl přizpůsobit se aktuálním okolnostem vedou k navýšení nákladů na marketing, které neslibují žádný konkrétní benefit v podobě navýšení prodeje. Zatímco zákazník se stává aktivnějším, náklady na jeho získání prudce rostou a investice se nemění v adekvátní zisk.
Smarter Commerce Na výzvy, na které globální CMO Study poukázala, nejsou jednoduché odpovědi, přesto se však marketing nenachází ve slepé uličce. Řešením je odpovídající změna na straně firem a marketérů. Zastřešujícím termínem by pro tyto změny mohl být i název iniciativy IBM „Smarter Commerce“ neboli „chytřejší obchodování“. Přirozený vývoj podle ní rozhodně nemůžeme odmítat, ale naopak se mu přizpůsobit a využít jej. Místo toho, abychom se snažili naroubovat tradiční marketing na nové technologie, měli bychom k těmto technologiím přistupovat zcela novým způsobem. Analytické nástroje, které slouží k měření chování zákazníka a hlavně k jeho anticipaci, tedy předpovídání jeho chování, umožní v rámci „chytřejšího obchodování“ analyzovat stále větší množství dat a zároveň zajistí jejich interpretaci. Nabídnou tak marketérům možnost získat nejen čísla, ale i konkrétní popis stavu a trendů.
Řešení, která jsou součástí „Smarter Commerce”, zajišťují neustálý přímý i nepřímý kontakt se zákazníkem. Jejich primárním cílem ale není směřovat zákazníky k nákupu a pořízení služby, ale nabízet informace, kvalifikovaná data, podklady k rozhodování a samozřejmě nástroje ke sdílení těchto dat. Pracují s představou, že zákazník není lovenou rybou, ale rovnocenným partnerem, kterého je potřeba dobře poznat, pochopit a respektovat skutečnost, že se takřka nepřetržitě vyvíjí.
tržní reality. Touto cestou se mohou marketingoví experti dozvědět nejen o aktuálních náladách svých zákazníků, ale především jak se tito zákazníci vyvíjejí, jakým směrem se pohybují trendy na mikro i makroúrovni, jak spotřebitelé reagují na podněty a jak vstupují do interakcí s dodavateli. Oproti běžnému dvoufázovému marketingu založenému na poznání cílové skupiny a následně komunikaci s ní je to značný posun. Posun, který je zcela nezbytný, chce-li se daná firma přizpůsobit stávajícímu trhu i zákazníkům.
Strategie „chytřejšího obchodování“ a její nástroje jsou založeny na aktivním využití velkého množství dat získaných z různých zdrojů. Jejich technologie umožňuje porovnávat informace z nových médií, marketingových výzkumů, expertních panelů, dat o prodejích a další ekonomické ukazatele a díky masivní výpočetní kapacitě současné techniky z nich generovat souvislosti a popisovat dynamiku
„Chytřejší obchodování“ nepřijde samo. Je to strategie založená na řadě technických nástrojů, produktů a služeb, ale jejím základem je pochopit současnou evoluci marketingové komunikace. Sice nepříliš předvídanou, avšak přirozenou a pro spotřebitele – a konečně i pro marketéry – pozitivní.
35
36 Think
Think
Jiří Voříšek Vedoucí katedry informačních technologií VŠE
Digitální cesta k prosperitě „Má-li se ČR vydat na cestu k prosperitě, musíme definovat strategii konkurenceschopnosti a koordinovat rozvoj zdrojů, které budeme k naplnění strategie potřebovat“, říká Jiří Voříšek, vedoucí katedry informačních technologií VŠE. Mohou moderní technologie pomoci podnikání a ekonomice?
Mají všechny složky ICT sektoru stejný význam pro ekonomiku?
V současném světě dochází k postupnému přesunu od ekonomiky hmotných statků k ekonomice nehmotných statků a vztahů, zejména ke službám. Při přechodu k ekonomice nehmotných statků a ke znalosti společnosti hraje klíčovou roli připravenost země, tj. občanů, firem i státních institucí na absorpci technologií, na kterých jsou služby s vysokou přidanou hodnotou a znalostní systémy postaveny. V centru pozornosti jsou zejména informační a komunikační technologie (ICT), biotechnologie, nanotechnologie a kosmické technologie. Dominantní místo mezi vyspělými technologiemi mají ICT.
Bylo by chybou vnímat ICT jako jednolitý celek nebo sektor. Při úvahách o roli ICT musíme respektovat specifika jejich základních součástí - IT služeb, telekomunikací a ICT průmyslu (výroby ICT produktů). Jak se ukazuje, mezi IT službami a telekomunikacemi (dohromady sledovanými a hodnocenými jako ICT služby) na straně jedné a ICT průmyslem na straně druhé existují výrazné rozdíly. Dle údajů ČSU ICT služby v České republice vykazují značně vyšší efektivitu, vyšší přidanou hodnotu (3,82 procent oproti 0,60 procent). Na druhou stranu ICT průmysl dosud vytváří 61 procent produkce ICT sektoru a zaměstnává vysoký počet pracovníků - zaměstnává 3,8 procent zaměstnanců zpracovatelského průmyslu, což je 1,55 procent z celkového počtu všech zaměstnanců v ČR. Udržování vysoké zaměstnanosti je samozřejmě důležité, ovšem pro dlouhodobý úspěch ekonomiky je nezbytné posouvat zaměstnanost do oblastí práce s vysokou přidanou hodnotou. ICT průmysl se navíc bude v rámci globalizace pravděpodobně dále přesouvat do oblastí s levnou pracovní silou, proto je možné usuzovat, že jeho určitá část českou ekonomiku v budoucnu tak jako tak opustí.
Proč se domníváte, že informační technologie jsou pro rozvoj ekonomiky klíčové? ICT hrají dominantní roli z toho důvodu, že vytvářejí komunikační a výpočetní infrastrukturu pro většinu aktivit probíhajících ve státě a souběžně poskytují nástroje pro zvýšení výkonnosti, inovace a konkurenceschopnosti v prakticky všech odvětvích národního hospodářství. Například dle amerických analýz se ICT podílí na zvýšení výkonnosti v chemickém průmyslu z 36 procent a v dopravě a logistice z 76 procent. Naprosto nezastupitelnou roli mají ICT při inovaci interních procesů či činností ve všech odvětvích - např. ve strojírenském průmyslu z 59 procent, v automobilovém průmyslu z 86 procent.
Jak podle Vás vypadá cesta k takové digitální prosperitě? Rozhodovací procesy týkající se dlouhodobé konkurenceschopnosti státu jsou komplikovány dvěma skutečnostmi. Za prvé, konkurenceschopnost závisí na mnoha faktorech, které se navzájem ovlivňují. Soustředit se pouze na jeden z nich (např. na snížení státního dluhu) může konkurenceschopnost dokonce snížit. Tato hrozba může být aktuální pro ČR právě v současné době. Je proto třeba identifikovat všechny faktory konkurenceschopnosti a jejich vzájemné vztahy a strategii rozvoje zaměřit vyváženě na všechny rozhodující faktory. Budeme-li např. pomocí ICT chtít zvýšit efektivitu služeb veřejné správy, budeme muset spolu s technologiemi a finančními otázkami vyváženě řešit procesy a organizaci veřejné správy, legislativu definující služby veřejné správy, úroveň e-gramotnosti občanů a dostatek ICT specialistů, kteří budou nové e-služby navrhovat a provozovat. Za druhé, některá strategická opatření přinesou efekty až po mnoha letech (např. opatření ve školství). Z pohledu politického cyklu jsou tedy některá opatření nevděčná. Strategie rozvoje ČR by měla být dlouhodobě relativně stabilní, a to i při střídání vlád. Proto je nutné získat pro navrhovaná opatření podporu napříč politickým spektrem, aby periodické změny opatření při změnách vlád neznehodnotily jejich efekty. V našem dokumentu „Digitální cesta k prosperitě“ jsme navrhli několik desítek provázaných opatření, která dle našeho názoru mohou významně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Doufáme, že po veřejné diskusi našich návrhů budou alespoň některé z nich realizovány.
Můžete uvést nějaký příklad navrhovaných opatření? Samozřejmě. Uvedu opatření, které má spolu s několika dalšími provázanými opatřeními řešit dva z neduhů aktuálního stavu české ekonomiky: nízkou efektivitu a kvalitu služeb veřejné správy
a nízké přínosy investic do ICT ve veřejné správě. Návrh opatření doporučuje nadrezortně koordinovat ICT investice/projekty ve veřejné správě s použitím těchto principů: • projekt spustit pouze v případě, že je doložena jeho efektivnost (snížení nákladů na služby veřejné správy, snížení administrativní zátěže občanů a firem apod.). Hodnoty metrik efektivnosti průběžně vyhodnocovat, • eliminovat duplicitní projekty a nakoupené, či vyvinuté aplikace využívat multiplicitně, • integrovat jednotlivé aplikace tak, aby si automatizovaně předávaly data. Občan i firma budou předávat každý údaj veřejné správě jen jednou, • komoditní zboží v ICT nakupovat ve veřejné správě výhradně přes elektronické aukce, • komplexní projekty nakupovat výhradně v dvoustupňové soutěži - nejdříve návrh až do zadání, pak soutěž o implementaci založená na nejnižší ceně.
Jak daleká je cesta k prosperitě? Při formulaci návrhů opatření jsme se snažili nejen o to, aby byly provázané, ale současně jsme určovali celou řadu jejich charakteristik – odhad doby realizace; dobu, kdy opatření přinese první pozitivní výsledky; náklady realizace opatření; přínosy opatření; metriky, kterými můžeme měřit, zda skutečně míříme k žádoucímu cíli a garanta, který by měl být zodpovědný za realizaci. Doby realizace a prvních pozitivních výsledků jsou pochopitelně pro jednotlivá opatření různé. Tak např. u výše zmíněného opatření odhadujeme dobu realizace na 1-2 roky a první pozitivní výsledky by se měly projevit již koncem druhého roku. RKP
37
38 Think
Think Jeff Jonas při návštěvě Prahy Jeff Jonas Entity Analytics, IBM Distinguished Engineer
Informace jsou hrozbou
i příležitostí
Informace hrají čím dál důležitější roli. Potřebujeme je mít rychle, mít ty správné, důvěryhodné a dostat je do správných rukou. Zatímco v minulosti jsme byli rádi za téměř jakékoliv informace, dnes jich máme mnohdy nadbytek a pak řešíme, jak z hromady informací vydolovat ty správné. Aby informace nebyly hrozbou, ale naopak příležitostí, je třeba s nimi umět pracovat. Obrovské množství dat ovšem samo o sobě neznamená přidanou hodnotu, teprve roztříděné informace, které jsou inteligentně využívány a prezentovány v kontextu, mohou přinést konkurenční výhodu, dát příležitost k růstu nebo pomohou odhalit nový potenciál na trhu.
Firemní amnézie Každé tři dny dnes vzniká zhruba stejné množství dat, jako bylo vytvořeno od počátku lidstva do roku 2003. A zatímco množství dat strmě roste, naše schopnost těm datům porozumět vzrůstá jen hodně pomalu. Takže když se dnes dokážeme vyznat v sedmi procentech, za rok to budou jen čtyři procenta. V záplavě různých dat je potřeba umět najít souvislosti, které nemusí být na první pohled zřejmé. Z jednoho samotného pixelu nic moc nevyčtete.
Když ale dáte dohromady několik pixelů, které spolu souvisejí, najednou máte obrázek. Pokud nebudeme umět data přetvořit do využitelných informací, dostaneme se do stavu amnézie napříč organizacemi všech druhů. Zatímco amnézii slovník definuje jako poruchu paměti způsobenou poškozením mozku, firemní amnézii si můžeme představit jako chybu v paměti, která vede k mrhání se zdroji, špatným rozhodnutím, nižším příjmům, zbytečným ztrátám a dalším negativním událostem. S typickými příklady takové amnézie se bohužel můžeme setkat i v každodenním životě. Například velký americký obchodní řetězec zjistil, že dva z tisíce najatých zaměstnanců už byli v minulosti vyhozeni kvůli krádežím – v tom samém obchodě, kam je později opět přijali. Banky, které nabízejí možnost refinancování hypotéky klientům, kteří
Jeff Jonas je vedoucím Jeff Jonas analytické skupiny IBM, IBM Entity Analytics Group staví na technologiích vyvinutých společností Systems která se zabývá Research & Development (SRD), kterou Jonas založil v roce 1984 a kterou firma ochranou dat.
IBM získala v lednu 2005. Před akvizicí IBM společnost Jeffa Jonase navrhla a vyvinula celou řadu pozoruhodných systémů včetně bezpečnostních technologií, které využívá herní průmysl. Jeff Jonas je spolupracovníkem Centra pro strategická a mezinárodní studia. V otázkách ochrany soukromí a boje s terorismem pravidelně spolupracuje s Bílým domem, Ministerstvem vnitřní bezpečnosti Spojených států a dalšími federálními institucemi.
nedávno s tou samou bankou refinancování uzavřeli. Amnézií trpí samozřejmě i státní instituce – například dva z teroristů odpovědných za útoky z 11. září 2001 neměli být do USA vůbec vpuštěni. A podobnými příklady by se dalo pokračovat.
Data potřebují kontext Informacím je také třeba dát patřičný kontext, protože bez něj mnohdy nedávají smysl. Je potřeba umět vyhledávat drobné dílky informací a umět je správně skládat k sobě. Máte-li před sebou hromadu dílků puzzle, nikdy nevíte, jestli je každý dílek z jiné skládačky, nebo jestli je to několik skládaček smíchaných dohromady či zda nějaké dílky nechybí. Dokud se puzzle nepokusíte složit, máte prostě jen hromadu dílků. Umění poradit si se skládáním puzzle přitom může přinést skvělé výsledky. Například v jednom kasínu
v Las Vegas se analýzou dat podařilo zjistit, že 24 hráčů je na seznamu známých podvodníků, 23 hráčů už mělo nějaké předchozí potíže v některé z heren, 12 zaměstnanců bylo současně hráči, 192 zaměstnanců mělo nějaký vztah s někým z dodavatelů a 7 zaměstnanců bylo současně dodavateli. Díky stále rostoucímu výpočetnímu výkonu je přitom možné analyzovat poměrně rychle velké množství dat. Čím více dat, tím přesnější výsledky lze získat. Skvělým dokladem je také počítač Watson, který si poradil s nejlepšími hráči soutěže Jeopardy!
39
40 Think
Think
41
Watson – televizní hvězda i pomocník Počítačový systém Watson společnosti IBM se utkal se dvěma nejúspěšnějšími účastníky americké televizní vědomostní soutěže Jeopardy! (její obdobou je české Riskuj!). Počítač pojmenovaný po zakladateli společnosti IBM Thomasu J. Watsonovi vznikl, aby se dokázal vyrovnat lidským schopnostem odpovídat na otázky kladené přirozeným jazykem. Musel se tedy naučit analyzovat rafinované významy, ironii, řešit hádanky a další úkoly, v nichž lidé excelují, zatímco počítačům se tradičně příliš nedaří. Počítačové systémy se dosud nedokázaly dynamicky ‚učit‘ vztahy existující v obrovském ‚moři‘ dat. Watson umí najít korelace mezi informacemi. Počítače budoucnosti budou podobně jako Watson stavěny tak, aby se učily zacházet s informacemi stejně jako lidé – budou schopné je zpracovávat opakovaně.
Protivníky pro systém Watson byli dva nejslavnější hráči, kteří se kdy ve hře Jeopardy! objevili. Ken Jennings, který vytvořil rekord hry, když v sezóně 2004/2005 vyhrál 74 her v řadě a celkově nastřádal na prémiích více než 2,5 milionu amerických dolarů. Druhým pak byl Brad Rutter, který dosáhl vůbec nejvyšší celkové výhry v dějinách
soutěže, když na svůj účet připsal 3 255 102 dolarů. Watson oba porazil a první cenu – milión dolarů – tak mohla společnost IBM věnovat na charitativní účely. S počítačovým systémem Watson přichází éra ‚velkých dat‘, tedy analytického uchopení nestrukturovaných
dat a s tím spojených nových postřehů. Technologii používanou počítačem Watson lze využít k řešení problémů v nejrůznějších oblastech. Počítač dokáže procházet velké datové objemy a poskytovat přesné odpovědi, přičemž dokáže zároveň stanovit míru své důvěry v předkládanou odpověď. Technologii by bylo možné použít v oblastech
jako je například zdravotnictví, kde by mohla přispívat ke stanovení diagnózy. Uplatnění najde také v samoobslužných aplikacích, může například poskytovat informace občanům. Zajišťovat by také mohla zákaznickou podporu po telefonu a podobně.
komerčně dostupný systém postavený na platformě IBM Power7, který lze snadno upravit podle potřeb uživatelů. Systém postavený na serverovém řešení Power7 je vybaven řadou technologií IBM pro zpracování informací, souběžné řešení enormního množství úkolů a analýzu informací v reálném čase.
Watson přitom není superpočítač, nýbrž
Více informací získáte na: www.ibmwatson.com
42 Think
Think
spolupráce
Staronová Raiffeisenbank
Letiště bez zábran Mezinárodní letiště v pražské Ruzyni je největším vzdušným přístavem České republiky. Jeho branami projdou každoročně miliony pasažérů, které je potřeba
Original
rychle a bez závad odbavit. Totéž pak platí pro letadla a pro řadu služeb, které letiště poskytuje leteckým společnostem, dopravcům a dalším subjektům. Jakkoli to v mumraji letadel a cestujících vypadá podružně, také letiště musí účtovat. Jeho hlavním příjmem jsou poplatky, které vybírá od svých zákazníků, především dopravců. Registraci a výběr těchto poplatků provádí informační systém, který pro pražské letiště vyvinula IBM. Díky tomuto systému se může pražské mezinárodní letiště ve věcech účtování poplatků plně spolehnout na automatizované procesy, které uvolňují ruce jeho zaměstnancům. Výsledkem jsou nejenom úspory v lidské práci a eliminace chyb v účtování, ale také zprostředkovaně celkové zvýšení komfortu a rychlosti odbavení jednotlivých letů. Pasažéři ani letadla nejsou brzděni z důvodů nutnosti zaúčtovat poplatky. Jejich administrativa se děje na pozadí běžné činnosti letiště, je přesnější, efektivnější a v důsledcích levnější.
Populární „Raiffeisenka“ byla bankou již našich babiček, koneckonců její historie se datuje už do roku 1927. Na začátku letošního roku banka společně s IBM oznámily, že začíná projekt vývoje nové informační infrastruktury. Infrastruktura, která se bude skládat z hardwarových i softwarových komponent IBM a jejímž základem bude nová procesorová architektura Power 7, o které se můžete dočíst v jiné části této přílohy, začne sloužit klientům Raiffeisenbank v příštích třech letech. Její hlavní předností bude to, že za pomoci nejmodernějších technologií a informační platformy IBM vznikne systém, který zajistí naprosto spolehlivý a bezpečný management všech bankovních transakcí při současné velmi vysoké rychlosti jejich zpracování a při maximálním pohodlí pro všechny uživatele. Díky nové infrastruktuře budou moci klienti banky, která je jen o málo mladší než IBM, čerpat z pohodlí nejmodernějšího technologického řešení a banka samotná pak z dlouhodobé podpory prověřeného a zároveň progresivního dodavatele.
Karvinské dokumenty fund from best brand recreate PMS
IBM v Kraft Foods Společnost Kraft Foods patří mezi nejdéle fungující a největší výrobce potravin na celém světě. V současnosti působí ve více než 150 státech světa a její produkty znají lidé na celé planetě. Provoz takovéto firmy pochopitelně vyžaduje velice komplexní informační technologie a vybavení, které Kraft Foods v současnosti dodává také IBM. Partnerství Kraft Foods a IBM je založeno na postupně realizované implementaci nového informačního systému pro potravinářskou společnost. Tento systém sjednocuje dříve samostatně používané nástroje do jediného komplexního a univerzálního systému s vysoce bezpečnými základy a přitom jednoduchým uživatelským přístupem.
V současné době probíhá v České republice druhá z několika fází projektu implementace nového systému (tomu předcházela velmi úspěšná pilotní fáze). Do budoucna se počítá s implementací tohoto systému také v dalších zemích, především v Rusku. Díky technologiím IBM se společnost Kraft Foods může koncentrovat nikoli na práci s informačními technologiemi, ale na jádro svého podnikání, kterým je příprava a prodej kvalitních, bezpečných a dostupných potravin pro širokou škálu zákazníků. Zákazníci sice nevidí informační systémy, ale ocení produkty, které jim může Kraft Foods díky jejich pomoci nabízet.
Efektivní práce s dokumenty je základem úspěšného fungování každého úřadu i veřejné instituce. Právě proto se magistrát města Karviná rozhodl nasadit nový informační systém pro práci s dokumenty. Smyslem tohoto systému, jehož hlavním dodavatelem se stala IBM, je centralizovat správu přístupových práv pro zpracování dokumentů napříč aplikacemi, které úřad používá a pro všech jeho více než 400 uživatelů. Systém zajišťuje automatický management přístupových práv, chrání tak dokumenty i jejich uživatele a také vystavuje potvrzení pro předpisy a další interní dokumentaci úřadu. Implementace nového systému řízení oprávnění v dokumentech byla náročná, ale přinesla své ovoce. Karvinští úředníci mohou díky tomuto řešení pracovat s dokumenty efektivněji, ale zejména snáze a přehledněji. Díky tomu mohou lépe plnit náročné úlohy veřejné instituce a povinnosti svých správních agend. Jejich systém umí přesně a pohodlně zpřístupňovat dokumenty tak, jak jsou potřeba, a přispívá tak karvinskému magistrátu k tomu, aby byl skutečně moderním a efektivním úřadem.
43
44 Think
Think
Day of Service po česku Společně s tisícovkami zaměstnanců IBM po celém světě se i zaměstnanci české pobočky připojili k iniciativě Day of Service a oslavili stoleté výročí vzniku IBM dobrovolnickou prací. Celkem tak už letos více než 300 tisíc zaměstnanců IBM ze 120 zemí podpořilo zhruba 5 000 neziskových projektů, kterým společně věnovali přibližně 2,5 milionu hodin času. Dobrovolníci z řad zaměstnanců IBM si mohou vybrat, zda dají přednost manuální práci, nebo pomohou svými profesními znalostmi a zkušenostmi. Dobrovolnictví je také dobrá příležitost, jak poznat kolegy i v jiném než pracovním prostředí. Česká republika se může pochlubit již více než tisícem hodin odpracovaných během léta. IBM se maximálně snaží svým zaměstnancům přiblížit neziskový sektor a možnosti dobročinné práce, a proto do svého sídla v Praze-Chodově pozvala významné zástupkyně českého neziskového sektoru, aby s potenciálními dobrovolníky prodiskutovaly možnosti jejich uplatnění. Prostory IBM uvítaly Pavlínu Kalousovou, ředitelku Fóra dárců, organizace, která se již více než 14 let zabývá rozvojem nejen dobrovolnictví, ale společenské odpovědnosti obecně, a Terezii Sverdlinovou, ředitelku Nadace Terezy Maxové dětem, která pomáhá opuštěným a znevýhodněným dětem. Z řad publika padla celá řada otázek na téma možností pomoci a přínosů dobrovolnictví jak pro neziskové organizace na jedné straně, tak pro poskytovatele pomoci na straně druhé. Diskuze se stočila i k legislativnímu zakotvení dobrovolnické pomoci, ale i k současné situaci neziskového sektoru a konkrétním příkladům dobrovolnictví. Další možností pro IBM zaměstnance poznat neziskový sektor byla akce Loučení s létem ve společnosti neziskovek, které proběhlo 31. srpna v ekologickém středisku Toulcův dvůr. Zaměstnanci měli spolu se svými rodinami možnost blíže poznat a vyzkoušet si činnosti chráněných dílen (malování na hedvábí, pletení košíků, tkaní, ...) a občerstvit se
dobrotami z chráněné pekárny Letohrádku Vendula. Aby společnost umožnila svým lidem navázat přímé a dlouhodobé vazby s neziskovkami, pozvala několik z nich na schůzku s dobrovolníky, kteří nabídli své jazykové znalosti, aby pomohli s překladem důležitých nadačních dokumentů do angličtiny. V rámci oslav stoletého výročí pozvala IBM na návštěvu třídu studentů Malostranského gymnázia, kterým si předsevzala ukázat, jak zábavná může být věda v praxi. Poté, co studenty přivítal generální ředitel IBM Česká republika Vladek Šlezingr, představili jim odborníci IBM činnost pražské výzkumné laboratoře Watson Research Lab., pohovořili s nimi o možném využití technického vzdělání v praxi a předvedli jim programování na příkladu legorobotů, což si mohli studenti sami vyzkoušet. Pro učitele středních a základních škol připravila IBM prezentaci programu pro výuku angličtiny. Ve svém inovačním centru přivítala zástupce několika základních a středních škol, aby jim odborníci pražské výzkumné laboratoře názorně předvedli Reading Companion – doplňkový výukový počítačový program pro procvičování výslovnosti angličtiny založený na technologii rozpoznávání řeči. Systém prostřednictvím sluchátek s mikrofonem vyhodnocuje čtení uživatelů programu a opravuje jejich chyby ve výslovnosti. Licenci k tomuto programu IBM poskytuje vybraným školám prostřednictvím grantu. Již 4 ze zúčastněných škol svou licenci obdržely. Do oslav stoletého výročí poskytnutím služby komunitě se zapojil i generální ředitel IBM CEE David Stokes, který dorazil za studenty Malostranského gymnázia přímo do školy a pohovořil s nimi na téma důležitosti inovací pro lidskou společnost. Studenty zaujal i Davidův popis jeho cesty do vedení IBM CEE v Praze a možností vzdělání a kariéry, jaké nabízí globální firma svým zaměstnancům. Více informací: w ww.zapojimse.cz www.vedamabudoucnost.cz
Zapojte svůj počítač do výzkumu World Community grid Každý může pomoci vědě a výzkumu například při vývoji léků proti AIDS nebo horečce dengue, při šlechtění nových odolnějších a výživnějších odrůd rýže, projektech zaměřených na čistotu vody či výzkumu léků pro boj s nádory postihujícími především malé děti, tzv. neuroblastomy. Stačí zapojit svůj počítač do celosvětové sítě World Community Grid (WCG).
Projekt WCG vznikl na základě spolupráce společnosti IBM a United Device. Jde o rozsáhlou síť, která v současné době propojuje téměř 2 miliony počítačů více než 500 tisíc dobrovolníků z 80 zemí světa. Jejich společný výpočetní výkon by je v žebříčku superpočítačů řadil na 15. příčku. Vědečtí pracovníci mají díky projektu jedinečnou příležitost využívat výpočetní výkon, který by pro ně za jiných okolností nebyl dostupný, zdarma. Díky WCG mohou výzkum realizovaných humanitárních projektů výrazně urychlit. Od svého spuštění v roce 2004 poskytl projekt humanitárnímu výzkumu již bezmála 390 tisíc let výpočetního času.
Díky spolupráci portálu Daruj správně se společností IBM se nyní do projektu mohou jednoduše zapojit i majitelé počítačů v České republice. Stačí vyplnit základní registrační údaje, zvolit výzkumy, na nichž se chtějí podílet, a nainstalovat do počítače potřebný software. Potom už bude počítač v době, kdy na něm nikdo nepracuje, poskytovat svůj volný výpočetní výkon výzkumným projektům, do nichž se jeho majitel přihlásí. Bezpečnost přenosu dat a ochrana registrovaného počítače je garantována. Více informací: w ww.darujspravne.cz/daruj-cas-pc www.worldcommunitygrid.org
45
Think
Poprvé v dějinách žije ve městech více než polovina obyvatel světa. Do roku 2050 se má tento podíl zvýšit až na 70 % – to znamená, že města budou muset chytřejším způsobem řešit dopravu, využívání zdrojů, zajištění bezpečnosti, zdraví a vzdělávání mládeže. Podívejte se, co se stane, když se chytré nápady z celého světa sejdou na jednom místě. Pojďme vytvářet chytřejší planetu.
Navštivte stránky ibm.com/cz/smartercity
THINK ! S p e c i á l n í E D I CE
IBM Česká republika, spol. s r.o. V Parku 2294/4 148 00 Praha 4 – Chodov © Copyright: IBM Corporation 2011 Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu IBM zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu:
[email protected]. Fotografie – pokud není uvedeno jinak – poskytla společnost IBM. Veškerá práva vyhrazena. IBM, logo IBM, ibm.com a ikona chytřejší planety („planet icon“) jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti International Business Machines Corporation v USA a dalších zemích. Aktuální seznam ochranných známek IBM k dispozici na internetu na www.ibm.com/ legal/copytrade.shtml, v sekci „Copyright and trademark information“. © 2011 IBM Corporation. Všechna práva vyhrazena.
IBM, logo IBM, ibm.com a ikona chytřejší planety („planet icon“) jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti International Business Machines Corporation v USA a dalších zemích. Aktuální seznam ochranných známek IBM k dispozici na internetu na www.ibm.com/legal/copytrade.shtml, v sekci „Copyright and trademark information“. © 2011 IBM Corporation. Všechna práva vyhrazena.
47
48 Think
www.ibm.com/cz/businesstalks
