T T
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 7. února 2011
THINK TOGETHER
Think Together 2011 Tlumení nákaz hospodářských zvířat z pohledu právních norem Control of diseases of livestock in terms of legal standards
Barbora Hrubcová
34
Abstrakt
Úvod
Nákazy hospodářských zvířat jsou stále aktuálním tématem k řešení v mnoha oborech. Jsou nákazy, proti kterým není možné provádět očkování. Systémy k zajišťování prevence, ochrany a tlumení nákaz mají za cíl předcházet, omezit a minimalizovat fatální následky existence nákaz.
Viry a bakterie, houby, prvoci, cizopasníci jsou stálými společníky lidí i zvířat. Některé z nich se staly pro zvířecí organismus životním společníkem zajišťujícím metabolické, trávicí a další procesy. Na druhé pomyslné straně linie se nachází infekční agens, které organismu škodí a setkání s nimi může mít fatální následek umocněný vědomím širokého spektra možností přenosu. „Po nákaze neboli proniknutí infekčního agens do organismu a jeho pomnožení mohou nastat dva případy. Buď infekce proběhne nepozorovaně bez klinických příznaků – tzv. inaparentně (asymptomaticky). V opačném případě se vyvine onemocnění s klinickými příznaky.“ [1] Zásadní negativní vlivy při rozvinutí nákazy se promítají na nemocném zvířeti, zvýšených nákladech na chov, tedy změnu finanční situace podniku, vnímání daného živočišného druhu veřejností resp. spotřebiteli. Problematika nákaz hospodářských zvířat je v České republice upravována příslušnými právními normami a směrnicemi Evropské unie. Obsah právních norem je velmi široký a komplexní směřující k zajištění zdraví a pohody zvířat a zároveň pro zabezpečení zdraví obyvatel. Dále bude řešena oblast tlumení nákaz, která je upravována především těmito právními normami: zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) a vyhláškou č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (dále pouze vyhláška č. 299/2003 Sb.).
Klíčová slova Nákaza, tlumení nákaz, opatření, hospodářské zvíře, právní norma
Abstract Livestock diseases are still actual themes to solve in many fields. There are a lot of diseases, against which the vaccination is not possible. Systems for the provision of prevention, protection and disease control are focused to prevent, reduce and minimize the existence of fatal impacts of diseases.
Key Words Infection, disease control measures, livestock, legal norm
ISBN: 978-80-213-2169-4
35
Cíl a metodika Cílem je zjištění stavu v oblasti monitorování nákaz v Evropě na základě vybraných opatření u nákaz hospodářských zvířat, proti nimž podle vyhlášky č. 299/2003 Sb. nelze v České republice preventivně očkovat. A dále interpretovat zjištěné skutečnosti dle znalostí problematiky tlumení nákaz hospodářských zvířat. Rozbor současných právních norem souvisejících s nákazami hospodářských zvířat a to se zaměřením na oblast tlumení a zdolávání nákaz. Získání hlubších znalostí v dané oblasti. Zpracování dat a zhodnocení současného stavu ve vybraných zemích u vybraných nákaz na základě výsledků ze zpracovaných informačních zdrojů organizace Wolrd Organisation for Animal Health (OIE) - systému World Animal Health Information System (WAHIS) a jeho databáze World Animal Health Information Database (WAHID). Uvedené literární zdroje prezentují pouze nepatrnou část, která je citována v textu článku. Pro detailnější informace je možné kontaktovat autora.
Výsledky Opatření pro tlumení nákaz v České republice Opatření pro tlumení nákaz jsou realizována v souladu s příslušnými právními normami. Obecná ustanovení uvedená ve vyhlášce č. 299/2003 Sb. se vztahují zejména k těmto nákazám: vezikulární stomatitida, vezikulární choroba prasat, mor skotu, mor malých přežvýkavců, nodulární dermatitida skotu, horečka Údolí Rift, katarální horečka ovcí, neštovice ovcí a koz, africký mor prasat, enzootické hemoragické onemocnění
Think Together 2011
jelenovitých, virová hemoragická septikémie, infekční anémie lososů. Obecná opatření pro prevenci a zdolávání nákaz v České republice jsou jasně definována ve vyhlášce č. 299/2003 Sb., část první: pohotovostní plány a programy ozdravování, hlášení nákaz a očkování, postup při tlumení nákaz a zdolávání nákaz. Postup při tlumení nákaz a zdolávání nákaz probíhá velmi stručně touto formou: v okamžiku reálné možnosti existence podezřelých zvířat v hospodářství je zahájeno cílené sledování a vyšetření těchto zvířat. Pohyb veškerých osob, zvířat a věcí nevnímavých k nákaze podléhá souhlasu veterinární správy. Krajská veterinární správa provádí v podniku epizootologické šetření „při němž sleduje: 1. dobu, po kterou se mohla nákaza vyskytovat v hospodářství předtím, než byla ohlášena, popřípadě než bylo vysloveno podezření z jejího výskytu, 2. možný původ nákazy v hospodářství a zjištění (určení) dalších hospodářství, v nichž jsou zvířata vnímavých druhů, která by mohla být podezřelá, 3. pohyb osob, zvířat, dopravních prostředků, živočišných produktů, konfiskátů živočišného původu, nářadí, krmiva, steliva, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství, 4. případný výskyt a rozšíření vektorů (§ 13 odst. 3)“. [2] V této souvislosti jsou zřízena krizová centra (celostátní, krajská). Dále je monitorován na základě epizootologického šetření rozsah a původ nákazy, v souvislosti s tím jsou přijata potřebná opatření stanovena příslušnou právní normou. Krajská veterinární správa ukládá ochranná a zdolávací opatření, která svým rozsahem a dopadem na hospodářství, chov a Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
okolí ohniska nákazy koresponduje s potvrzením/vyvrácením předpokládané nákazy. V případě potvrzení nákazy je vymezeno ochranné pásmo. § 23 vyhlášky č. 299/2003 Sb. dále uvádí: „Jsou-li nakažena nebo podezřelá volně žijící zvířata, přijme příslušný orgán vhodná opatření, odpovídající povaze nákazy, možnostem jejího šíření, způsobu jejího zdolávání a místním podmínkám. Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje o přijatých opatřeních Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.“ [2] Systém pohotovostních plánů (celostátní, krajské) k zdolávání a tlumení nákaz má flexibilní charakter v souladu s možností vývoje nákazové situace a poznatků vedoucích k jejímu potlačení. Komunikace a informovanost je prioritou. Tato data jsou centrálně ukládána a zveřejňována v WAHID databázi (Animal Health Information System). Opatření pro tlumení vybraných nákaz na vymezeném regionu V souvislosti s danou problematikou byla blíže vybrána oblast šetření. Byly zvoleny nákazy, proti nimž nelze zvířata preventivně očkovat uvedené ve vyhlášce č. 299/2003 Sb. (celkem 25 nákaz) Tabulka č. 1: Nákazy, proti nimž nelze zvířata preventivně očkovat Slintavka a kulhavka
Aviární influenza (vysokopatogenní)
Vezikulární stomatitida
Enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých
Vezikulární chorba prasat
Aujeszkyho choroba
Mor skotu
Paratuberkulóza
Mor malých přežvýkavců
Burcelóza skotu
ISBN: 978-80-213-2169-4
Plicní nákaza skotu
Tuberkulóza skotu
Nodulární dermatitida skotu
Enzootická leukóza skotu
Horečka Údolí Rift
Brucelóza ovcí
Katarální horečka ovcí
Brucelóza ovcí a koz
Neštovice ovcí a koz
Brucelóza prasat
Mor koní
Virová hemoragická septikémie
Africký mor prasat
Infekční anémie lososů
Klasický mor prasat
Zdroj: Vyhláška č. 299/2003 Sb. Každá nákaza má své specifické vlastnosti, agens, inkubační dobu, ale také důvod, pro který proti dané nákaze nelze očkovat. Pro potřeby tohoto článku je možné uvést několik základních příčin, které evokují tento stav: země je prostá dané nemoci (výskyt zde není znám), ve vyspělých zemích se terapie neprovádí, při výskytu nákazy je prováděna pouze radiální likvidace (eradace – úplné vymýcení choroby včetně původce), není očkovací látka (horečka Údolí Rift - pouze experimentální fáze). Veškeré nakládání z vakcinací zvířat je ovlivněno především patologií virů a bakterií. Před očkováním je zvažováno několik rizik, které jsou dalším důvodem, proč se proti výše uvedeným nákazám ve vymezeném regionu neočkuje: očkování má omezenou působnost, protože viry mění svou genetickou strukturu, očkovací látka je vyráběna z oslabeného viru (mohou být nakažena okolní zvířata), očkování vyvolá u zvířete vznik protilátek k dané nemoci a není tedy možné identifikovat u těchto kusů, zda u nich nemoc neprodělala, dále je uváděna i velká finanční náročnost. U některých nákaz je možné provézt očkování, které je podle zákona považováno za nezbytné k provádění nouzového očkování. Vzhledem k tomu 37
je možné při nákaze využít nouzového očkování k vakcinaci okolních stád. U výše uvedených nákaz byl sledován výskyt opatření, která jsou v souvislosti s nákazami možná provádět a tyto aktivity sdílet s členskými státy a Komisí. Sledováno bylo 53 zemí (viz. Tabulka č. 2) regionálně zařazených WAHID databází do Evropy za poslední rok (2010). Skladba sledovaných opatření byla převzata z databáze WAHID, jsou to obecná opatření pro tlumení nákaz platná pro Evropu: hlášení nákaz, bezpečnostní opatření, monitoring, prověřování situace, celkový dohled, cílený dohled, řízení pohybu (vnitrostátní), repopulace, upravená repopulace, ochranná pásma, zakázaná vakcinace, standardní vakcinace, péče, kontrola ve volné přírodě (přírodně ohniskové nákazy). Obecná opatření jsou doplněny zvláštními opatřeními ke specifickým nákazám (nemusí být aplikovány ve všech zemích, neboť některé země mají statut „země prostá dané nemoci“). V současné době probíhá soustavné nahrazování dílčích systémů v Evropských zemích za ucelené, vyrovnané systémy veterinárních opatření, systémů sledování, diagnostiky a tlumení nákaz. Během šetření bylo nutné realizovat korekční opatření: databáze WAHID nesdružuje data o klasickém moru prasat, aviární influenze, infekční nekróze krvetvorné tkáně a virové hemoragické septikémii. Tyto nákazy byly ze sledování vyloučeny. Nedostatek informací se objevil i o brucelóze ovcí, brucelóze ovcí a koz a brucelóze prasat. Tyto tři typy brucelózy byly autorem nahrazeny brucelózou melitensis, ke které je člověk vysoce vnímavý.
Tabulka č. 2: Výsledné počty opatření
Zdroj: Vlastní zpracování (údaje čerpány z databáze World Animal Health Information Database (WAHID) Think Together 2011
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
V Tabulce č. 2 jsou uvedeny zjištěné počty opatření u daných států a nákaz. Vyšší celková hodnota počtu opatření u určité nákazy resp. celkem u určitého státu naznačuje existenci nákaz na vymezeném území ve vyšší míře, opakující se. Existence nákazy ve státě je ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří: přírodně ohnisková nákaza (základna), geografická poloha, přenašeč-vektor, způsob přenosu, hostitel, infekční dávka, inkubační doba nákazy, vnímavost zvířete k danému typu nemoci, celkový zdravotní stav zvířete, chovu, způsob chovu, kvalifikovaní pracovníci starající se o chov, ale také zahraniční politika, vyspělost země a ekonomická stabilita. Vyspělé země mohou být méně promořeny nemocemi zvířat než státy rozvojové a přesto mají mnohem vyšší počet opatření. Důvodem je, že vyspělé země mají propracovanější systémy předávání informací a preventivně-ochranné systémy. Pro rozsah článku vychází preventivně-ochranný systém ze strategie EU – „prevence je lepší než léčba“ a to především v tomto rozsahu: harmonizace horizontálního právního rámce, jednotnosti systému pro sdílení informací v oblasti veterinárních záležitostí (TRACES), zavedení vnitrostátních databází a elektronické komunikace, realizace dohledu, dostatečná připravenost na mimořádné situace, důraz je také kladen na oblast spolupráce všech složek systému (chovatel, zpracovatel, spotřebitel…). Křížkem v Tabulce č. 2 jsou vyznačeny případy, kdy ve státě nenastala v souvislosti s určitou nákazou žádná aktivita. Nedošlo k realizaci opatření resp. hlášení opatření. Nejnižší počet hlášení cca do 10 je u státu: Andora, Monako, Albánie, Ukrajina. Naopak vyšší počet sledovaných opatření u dané nákazy vypovídá o její závažnosti vzhledem ke zvířatům – všem vnímavým k nákaze a faktickému nebezpečí zoonózy (přenosu nemoci ze zvířete na člověka). Do skupiny s vyšším počtem hlášení patří především Velká Británie, která během ISBN: 978-80-213-2169-4
posledního roku zavedla 133 opatření pro tlumení nákaz a to u všech zvolených nákaz, přičemž nejvíce (10 ze sledovaných 14) opatření bylo realizováno u katarální horečky ovcí, Aujeszkyho choroby, brucelózy skotu a infekční anémii lososů. Dále do této skupiny náleží: Lichtenštejnsko, Norsko, Rumunsko a Švýcarsko. Graf č. 1: Výsledný počet sledovaných opatření
Zdroj: Vlastní zpracování (údaje čerpány z databáze World Animal Health Information Database (WAHID) Graf č. 1 zobrazuje celkové hodnoty opatření v určité zemi. Na grafu jsou více patrné rozdíly mezi státy.
39
Graf č. 2 Nákazy bez možnosti preventivního očkování
nemocí, které jsou pro ně typické. K realizaci zahraničního obchodu s živými zvířaty z daných zemí jsou informace pouze rámcové a orientační, ale zásadní skutečnost, která země se s jakou nákazou v určitém časovém období potýká, data přinesla. Na tomto základě je možné se problematikou blíže zabývat.
Závěr
Zdroj: Vlastní zpracování (údaje čerpány z databáze World Animal Health Information Database (WAHID) Graf č. 2 zobrazuje nákazy bez možnosti preventivního očkování a počty opatření, která ke každé nákaze byla provedena u všech zemí celkem. Zjištěné hodnoty vypovídají o závažnosti a možnosti recidivy ve vybraných státech. Největší množství opatření bylo hlášeno a realizováno u slintavky a kulhavky, dále u katarální horečky ovcí, tuberkulóze skotu a brucelóze melitensis. Tato závažná onemocnění jsou přenositelná na člověka.
Problematika nákaz je velmi rozsáhlá. Právní rámec tvoří základnu veškerých postupů a opatření pro nakládání se zvířaty a okolím v krizové situaci, k čemuž je nutné pro objektivní hodnocení přihlížet. Realizace vytčeného cíle je pouhou částí celého řetězce. Článek svým rozsahem nabízí možnost orientace v problematice v základních rysech a je prvním krokem k dalším výzkumům směřujícím k analýze problematiky nákaz. Pro potřeby vytčených cílů jsou výsledky relevantní. Stav sledování nákazových situací v Evropě byl zjištěn a následně dle dosažených výsledků interpretován na základě objektivních znalostí tématu. Cíl práce byl naplněn.
Diskuse Doposud nastavené systémy opatření na tlumení a zdolávání nákaz poskytují obraz o situaci v dané zemi u vnímavých druhů zvířat. Z využitých zdrojů není patrný rozsah nákazy (jedno zvíře, celý chov, více hospodářství), což je vnímáno jako nedostatek. Naopak data poskytují i možnost zpětného vymezení skladby hospodářských zvířat v dané zemi podle Think Together 2011
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
Literatura [1] SEDLÁK, K., TOMŠÍČKOVÁ, M. Nebezpečné infekce zvířat a člověka Praha: Nakladatelství Scientia, s. r. o., 2006. ISBN 8086960-07-2. [2] Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka [online].[cit. 2010-12-15]. Dostupné z: < http://aplikace.mvcr. cz/sbirka-zakonu/ >. [3] Úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn [online].[cit. 2010-12-17]. Dostupné z
. [4] Webové rozhraní k WHAID databázi: WAHID Interface, Animal Health Information System, Disease Control Measure [online].[cit. 2010-12-15]. Dostupné z .
ISBN: 978-80-213-2169-4
41
