Ústav geologie a pedologie
Těžba vybraných minerálních komodit a jejich význam v hospodářství Angoly Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Jindřich Kynický, Ph.D.
Teotánia Filomena Morais António
Brno 2012
1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „ Těžba vybraných minerálních komodit a jejich význam v hospodářství Angoly “ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které jsem řádně citovala a uvádím je v přiloženém seznamu literatury.
V Brně, dne 10. května 2012
…………………………… Podpis
2
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovaná svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Jindřichu Kynickému, Ph.D., za jeho pomoc, cenné rady a obětavé vedení při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a všem ostatním, kteří mi byli při vypracováni této bakalářské práce nápomocni. 3
Teotánia Filomena Morais António Těžba vybraných minerálních komodit a jejich význam v hospodářství Angoly
ABSTRAKT Bakalářská práce „Těžba vybraných minerálních komodit a jejich význam v hospodářství Angoly“ se zabývá revizí současných poznatků o geologické stavbě Angoly se zaměřením na ložiska vybraných komodit a způsoby využívání reprezentativních ložisek nerostných surovin zejména diamantů, zlata, železa, mědi a zinku, ale i nerudních surovin jako jsou žula, mramor, křemen, atd. Součástí práce je i hodnocení hospodářsky nejvýznamnějších ložisek nerostných surovin a s jejich těžbou podmíněných dopadů na životní prostředí (půdní eroze, znečišťování vodních toků, odlesňování, a odklonění vodních toků). Klíčová slova: těžba, nerostné suroviny, dopad na životní prostředí, rekultivace
Teotánia Filomena Morais Antónia Extraction of selected mineral commodities and their importance in the economy of Angola
ABSTRACT This thesis deals with studies of the geological knowledge of the country and exploitation of some minerals deposits such as diamond, gold, iron, copper and zinc, granite, marble, quartz, etc. With the highest percentage of diamond exploitation. Economic assesment of the most important mineral deposits is included in this work. Environmental impact of minig process is taken into account in this assesment mainly soil erosion, water pollution and diversion of river courses.
Key words: Mining, minerals, environmental impact, restoration.
4
Obsah
1 Úvod............................................................................................................................ 7 2 Cíl................................................................................................................................ 9 3 Metodika ................................................................................................................... 10 3.1. Materiál a metody .................................................................................................. 10 4 Literární přehled........................................................................................................ 11 4.1. Historie hornictví v Angole ................................................................................... 11 4.1.1. Geologické a nerostné zdroje ............................................................................. 13 4.1.2. Potenciální oblasti těžby..................................................................................... 13 4.1.3. Zlato a drahé kovy, diamanty a další důležité zdroje ......................................... 15 1) Drahé kovy ................................................................................................................ 15 2) Obecné kovy ............................................................................................................. 15 3) Železné kovy ............................................................................................................. 16 Železo (Fe) ................................................................................................................ 16 Mangan (Mn) ............................................................................................................ 17 Fosfáty (PO43−).......................................................................................................... 17 Diamanty (C) – konfliktní surovina .......................................................................... 17 5 Materiál ..................................................................................................................... 21 5.1. Geografie, geomorfologie a geologie Angoly ....................................................... 21 1) Geografická charakteristika ...................................................................................... 21 2) Geomorfologická charakteristika .............................................................................. 22 3) Geologická charakteristika........................................................................................ 24 Vegetace .................................................................................................................... 26 Lesnictví .................................................................................................................... 26 Půda........................................................................................................................... 27 Voda .......................................................................................................................... 28 Klima......................................................................................................................... 30 6 Důlní společnosti ...................................................................................................... 31 1) SDM - Sociedade de Desenvolvimento Mineiro, sarl ............................................... 32 2) SMC-Sociedade Mineira do Catoca ......................................................................... 33 3) Alfa 5 – Segurança Industrial e Patrimonial SARL .................................................. 33 4) SML- Sociedade Mineira do Lucapa ........................................................................ 33 5) Facauma projekt ....................................................................................................... 34 7 Aspekty těžebních společností v souvislosti s hospodářstvím země ........................ 35 7.1. Globální ekonomická krize a její dopady .............................................................. 35 7.1.1. Ekonomická charakteristika země ...................................................................... 36 7.1.2. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje .. 36 7.1.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory ................................................. 37 7.1.4. Produkce diamantů ............................................................................................. 37 8 Problémy životního prostředí související s důlní činností ........................................ 39 8.1. Dopad těžby na životní prostředí ........................................................................... 40 8.1.1. Dopad na místní komunitu ................................................................................. 42 5
8.1.2. Postupy při využívání degradovaných oblastí .................................................... 43 9 Příspěvek těžební společnosti v rekonstrukci společnosti a životního prostředí ...... 45 9.1. Environmentální výchova ...................................................................................... 46 10 Výsledky práce.......................................................................................................... 47 11 Diskuse...................................................................................................................... 57 12 Závěr ......................................................................................................................... 60 13 Seznam použité literatury ......................................................................................... 62 14 Seznam zkratek ......................................................................................................... 66 15 Seznam obrázků ........................................................................................................ 68 16 Seznam tabulek ......................................................................................................... 68
6
1 Úvod Již od počátku dějin hrály (a stále hrají) nerostné suroviny důležitou roli v rozvoji lidské společnosti. V dnešní době tomu není jinak. Lidstvo závisí na nerostných surovinách ve všech jeho podobách ještě více, než kdykoliv předtím v historii, a nerostné suroviny jsou stále žádanější, což je znát ve všech odvětvích moderní společnosti. Angola patří mezi země s významnými zásobami nerostného bohatsví. Díky tomu se také v Angole po dlouhá desetiletí vedly války. Tím byly geologické aktivity v této zemi značně ovlivněny a omezeny. Do rozvoje těžebního průmyslu země tak neproudily takřka žádné investice. I z tohoto důvodu není na území Angoly dodnes řada velkých výzkumných geologických šetření dokončena a v důsledku toho je území Angoly pokryto méně než 40 % geologickými mapami v měřítku 1: 100 000, 1: 250 000, ale dokonce i v měřítku 1: 1 000 000. Geofyzikální průzkumy jsou nově prováděny pouze na zakázku velkých těžařských firem a nejsou podporovány z rozpočtu země, přestože těžba nerostných surovin je pro národní hospodářství velmi důležitá a v současné době představuje investičně nejvýhodnější oblast v hospodářství Angoly. Těžební průmysl v Angole a vlastně celý průmyslový sektor zažívá nový rozvoj v průběhu posledních 10 let (po skončení války). V této souvislosti je však důležité, aby se tento sektor pozvolna vyvíjel legální formou a zamezilo se nelegální těžbě. Je potřeba udržet zdravý pohled na řadu problémů, a to jak u malých projektů těžebních činnosti, tak také u rozsáhlých ložisek zejména tzv. „super large deposites”, které podporují hlavní rozvoj země. Účast malých podniků a pravidla využívání nerostných surovin bude v této fázi klíčový, nicméně finančně velmi náročný na reálná aktiva pro geo-těžební sektor. Důlní činnost je upravována podle platných norem vydaných ministerstvem pro geologii a těžbu.
7
Rozdělení podpory malým podnikům a těm, kteří těží nerostné bohatství ručně, rovněž myslí i na zvýšení povědomí běžných zaměstnanců o negativních dopadech, které mohou způsobit problémy v oblasti životního prostředí. Účelová podpora hledá i způsoby jak minimalizovat rizika při zachování zásad vhodného a trvale udržitelného rozvoje hospodaření se surovinami. Jedním z hlavních problémů jsou zastaralé technologie používané v řadě odvětví těžebního průmyslu. Angola se v posledních letech snaží přijmout vhodná opatření k zabránění případné degradace životního prostředí zejména v oblastech s vysokou biodiverzitou tamních ekosystémů. Environmentální problematika je tedy jedním z úkolů, které jsou oproti předválečnému i válečnému období kontrolovány a hlídány, a měla by zůstat prioritní i v budoucích desetiletích.
Tato práce prezentuje základní geologické a geo-ekologické informace o Angole a má za cíl charakterizovat přínosy i rizika těžby vybraných nerostů ve vztahu k hospodářskému rozvoji a dopadům na životní prostředí v zemi.
8
2 Cíl Tato práce si klade za cíl analyzovat a identifikovat rozklad vlivů na životní prostředí způsobené důlní činností v některých oblastech Angoly, napřiklad v regionech "Lunda Sul a Norte". Později navrhnout alternativy pro zlepšení životního prostředí postižených lokalit a upozornit na význam hornické činnosti pro ekonomiku země.
9
3 Metodika 3.1.
Materiál a metody
Pro realizaci této práce byla provedena studie a hodnocení aktuální vědecké a celkově veškeré dostupné literatury o využití nerostných surovin a jejich významu v ekonomice Angoly, s hlavním zaměřením na následující komodity:
Měď (Cu)
Mangan (Mn)
Fosfáty (PO43−)
Diamanty (C)
Zlato (Au)
Platina (Pt)
Železo (Fe)
Práce navazuje na poznamenané faktory, které souvisejí s přínosy a škodami vzniklými při těžbě:
Historie dolování v Angole
Geologie a geomorfologie Angoly
Metody a prostředky použité při průzkumu těžby
Vliv výroby na ekonomiku těžby
Zhoršení životního prostředí
Příspěvek těžebních společností v rekultivaci životního prostředí.
V druhé etapě práce byly navštíveny ložiska vybraných komodit a odebrány vzorky, které byly následně laboratorně zpracovány (připraveny petrografické výbrusy, hodnoceno minerální složení, provedeny, celo horninové analýzy, atd.). Výsledky laboratorního studia však nejsou hlavním obsahem bakalářské práce, jsou v čase předložení práce k obhajobě ještě stále hodnoceny a budou použity v samostatné práci v budoucnosti.
10
4 Literární přehled 4.1.
Historie hornictví v Angole
Stupeň znalostí o nerostných surovinách v zemi je stále ještě v plenkách, ale mezinárodní společenství a skupiny nezávislých odborníků odhadují, že na území Angoly se nalézají ekonomicky významná ložiska 35 nejdůležitějších surovin patřících nejen mezi základní rudy kovů a nerudy, ale i mezi takzvané kritické prvky pro světové hospodářství. K hlavním bohatstvím Angoly patří ropa, asfalt, zemní plyn a rudy obsahující kovy (jako jsou například zlato, železo, měď, zinek, molybden, niob, tantal a prvky ze skupiny vzácných zemin atd.) a nerudní suroviny (jako jsou žula, mramor, křemen, smaragdy, turmalíny, granáty, akvamarín a vápno), fosfáty, velké zásoby podzemních a termálních vod. V Angole se nacházejí také zdroje uranu, wolframu, manganu, fluoritu, živce, slídy a mastku (Minua 2006). Angola je zároveň jedním z největších producentů diamantů v Africe. Hlavní ložiska jsou svázána s kvartérními terasovitými a aluviálními útvary podél řady řek, zejména pak na severovýchodě země, a neprozkoumanými primárními diamantovými zdroji tzv. „kimberlitových sopouchů a Dietrem”, které se zde nacházejí. Angola je podle oficiálních čísel čtvrtým největším vývozcem diamantů na světě. Avšak pokud k tomuto připočteme i nelegální prodej a těžbu, můžeme se oprávněně domnívat, že ve skutečnosti je třetím největším producentem a vývozcem diamantů na světě. Diamanty jsou po ropě druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem Angoly, což znamená, že obrat z této suroviny činní v průměru přibližně 700 milionů dolarů ročně a to od roku 2000. Z toho logicky vyplývá, že rozvoj v tomto sektoru je jednou z národních priorit (Minua 2006).
Diamanty byly objeveny v Angole v roce 1912, v Mussulala (provincie Lunda Norte), kolem řeky Chikapa. Těmi, kdo objevili toto ložisko, byli pánové Johnson a McVey, kteří coby prospektoři hledali zdroj diamantů v oblasti Belgického Konga. Těžební firma „Společnost pro výzkum těžby v Angole „ (PEMA)”, byla založena v roce 1912. Tahounem koloniální těžby byl Diamang (Companhia de Diamantes de Angola), společný podnik De Beers, což byl portugalský státní a mezinárodní podnik, zajímající se 11
o důlní investice. Tato společnost byla založena v roce 1917. Regiony obou provincií Lunda byly zcela pod kontrolou Angličanů, což bylo důvodem „zbrojení“ a lokálních válek s kmeny Chokwe již před druhou světovou válkou. Přestože jsou Chokwe největší etnickou skupinou, která zasahuje až do Konga (a je velmi dobře známá pro své umění a kulturu), Chokwe měli tendence bránit se práci v dolech a pracovníci byli najímáni z jiných oblastí Angoly. Portugalský kolonialismus legalizoval použití síly při najímání lidí na práci v dolech a takto „najímal” na práce levné a ne vždy dobrovolné dělníky z jiných částí Angoly. Jedním příkladem za všechny bylo například dodání 5500 z 17500 afrických dělníků pro projekt „Diamant”, který v té době „zaměstnával” celkem 20 000 lidí (Minua 2006). Již zmíněná dlouhá historie může být shrnuta do následujících důležitých dat (Zdroj z Endiama EP): 1912 – Založena společnost pro těžbu a výzkum v Angole PEMA 1917 – vznik společnosti Diamond – Diamang Angola 1952 – objev prvního „kimberlitu” na lokalitě Camafuca 1955 – objev bohatých nalezišť v povodí Cuango 1981 – založení Národní společnosti Angoly ENDIAMA 1987 – úplné zrušení DIAMANGu 1999 – vytvoření společnosti Sondiam 2003 – vytvoření společnosti ENDIAMA 2005 – zřízení Angolské společnosti na opracování a leštění diamantů Diamng Od devadesátých let minulého století se stát snaží podporovat a posilovat kapacitu angolských společností zabývající se průzkumem, těžbou, opracováváním a marketingem v této velmi lukrativní oblastí. Postupně tak mohlo dojít k definování různých specifik a také k vytvoření platné legislativy v oblasti těžby. Tím pádem má pak vláda v rukou nástroj, kterým může jak kontrolovat těžbu a její provádění, tak také i postihovat těžbu nelegální. Nový zákon také chrání soukromé investice a usměrňuje politiku těžby. Celé toto úsilí je podloženo faktem, že do této chvíle bylo jen asi 40% diamantových oblastí podrobeno podrobnému zkoumání. Informace shromážděné o tomto prostoru poukazují 12
na existenci asi 1000 kimberlitů. A s ohledem na důlní průzkum bylo od počátku 90. let uděleno cca 195 koncesí k těžbě1.
4.1.1. Geologické a nerostné zdroje V Angole všechno nerostné bohatství patří státu. Ministerstvo geologie a důlního hospodářství řídí průzkum ložisek nerostných surovin a vývoj poskytování těžebních licencí. Angola je čtvrtým největším producentem diamantů na světě po Botswaně, Rusku a Jižní Africe ( Minua 2006) 4.1.2. Potenciální oblasti těžby Diamantový průmysl expanduje do oblastí s nově objevovanými ložisky, jako jsou například:
Lunda Norte Lunda Sul Bié Malanje Huila Kwanza Sul Zairu Huambo Cunene Geologické služby jsou státními orgány odpovědnými za získávání, zpracovávání a rozšiřování všech základních geologických dat, informací a souvisejících služeb pro veřejnost. Velké procento zemí na světě má tyto společnosti ve státní správě. Obecně tedy lze říci, že účelem státní geologické společnosti je poskytnutí základních geovědních znalostí, a tím tak přispět nejen k hospodářskému rozvoji, ale také všeobecné bezpečnosti těžby a v neposlední řadě k ochraně životního prostředí. 1
Update of the Country Environmental Profile of Angola (Actualização do Perfil Ambiental de Angola) Zdroj:http://ec.europa.eu/development/icenter/repository/angola_CEP_2006.pdf
13
Geologický ústav Angoly (IGEO) se zaměřuje na mnoho různých činností. Jmenovitě můžeme uvézt například:
vyhledávání ložisek nerostných surovin
stanovení jejich charakteristik a ekonomických výpočtů zásob
predikce jejich využívání.
Dále to pak může být studium minerálů, rud, hornin, zkamenělin, podzemních vod a interpretace takto získaných dat. Angola má mnoho nerostů včetně železa, diamantů, zlata, fosforečnanů, manganu, mědi, olova, zinku, cínu, wolframu, vanadu, chromu, titanu, berylia, kaolinu, křemene, sádrovce, mramoru, granitu a uranu. Specializace těžební činnosti na získávání diamantů, a v menší míře na i mramoru a granitu vede k opomíjení celého spektra dalších surovin, u kterých nemáme spolehlivé údaje o jejich zásobách a rozmístění v rámci země ( Minua 2006). V zemi je nyní na 100 těžebních koncesí, které jsou volné pro budoucí investory na základě rozhodnutí národní společnosti, Endiamy. Koncese se nachází ve 14 provinciích, které mají obrovský potenciál, co se týče bohatých kimberlitových oblastí. V současné době je realizováno pouze 61 projektů, z nich je 14 ve fázi výroby, 17 je na počáteční přípravné fázi a 30 ve velmi ranném stadiu. Cílem tohoto projektu je stát se jedním z největších výrobců a vývozců diamantů na světě, a to i za přispění zahraničních investorů. Angolské diamantové rezervy se v kimberlitech (mateřské horniny, z které jsou získávány diamanty) se odhadují na přibližně 50 milionů karátů, v aluviálních rezervách se pak odhadovaná hodnota pohybuje okolo 40 milionů karátů. Studie však předpokládají, že tyto hodnoty jsou výrazně podceněné a skutečné zásoby se mohou pohybovat okolo 220 milionů karátů v kimberlitech a 150 milionů karátů v aluviálních naplaveninách, (José et al., 2008).
14
Zásobování pro důlní průmysl není v zemi ještě dobře vyvinut a stejně jako mnoho jiných činností oblastech, které se teprve v zemi začínají rozbíhat, se pro ně nakupuje veškeré zařízení v Jižní Africe. Postupem času se však očekává postupné vytvoření distribuční sítě v zemi a její nezávislost na dovozu. V Angole všechny minerální suroviny náleží státu. Ministerstvo pro geologii a těžbu řídí průzkum ložisek nerostných surovin a poskytuje dotace na rozvoj těchto metod a jejich zlepšování. Podle platných zákonů je každý nově nalezený zdroj převeden do vlastnictví státu jako budoucí aktiva (Minua 2006)
4.1.3. Zlato a drahé kovy, diamanty a další důležité zdroje 1) Drahé kovy Zlato (Au) První zmínky o průzkumu zlata na území Angoly (Cabinda provincie) pocházejí ze sedmnáctého až devatenáctého století. Oficiální záznam z produkce tohoto kovu byl zahájen v roce 1938. V letech 1938-1973 byla zaznamenána roční produkce 0,5 do 119 kg. Od 60 let, těžba zlata začala být systematičtější. Ložiska a dalších výskyty, jejichž popis je uveden níže, byly objeveny v letech 1964 a 1974. Od roku 1975 do roku 1986, bylo systematické studium zrudnění prováděno pouze v některých oblastech země. V Angole jsou známá ložiska a výskyty aluviálního zlata (Araújo et al., 1992).
Platina (Pt)
Ložiska platiny byla objevena v souvislosti s průzkumem noritních bazických komplexů v komplexu Cunene v jiho-západní Angole (Araújo, et al., 1992). 2) Obecné kovy Měď (Cu) V minulém století byla detekována na území země ve více než 170 oblastech. Mezi nimi se vyskytují 4 ložiska měděné rudy a polymetalické rudy stratiformního typu a typu porfyrního a v křemenných žilách se sulfidy. Výroba mědi polymetalické rudy se nachází 15
na severovýchodě země (Tetelo-Mavoio, Bembe, Báua, M’Bilo, Sanza, Lueca). Průzkum polymetalických rud a polymetalické mědi byl realizován na povrchových dolech. V tomto regionu byl také zaznamenán výskyt olova a zinku. Měděná ložiska potenciální ekonomické hodnoty se vyskytují v nížinách na pobřeží (např. vodopády a ložiska v Loetu) a ložiska sopečného původu, byla zjištěna v okrese Menongue, na jihu země. Před r. 1963 byla produkce mědi z hlediska hodnoty v Angole na druhém místě hned po těžbě diamantu (Araújo et al., 1992).
3) Železné kovy
Železo (Fe)
V současné době je v Angole znám asi 20 ložisek, které byly využívány dříve a několik stovek ložisek železných rud. Hlavní zásoby jsou koncentrovány v pěti oblastech těžby na severu (Cassinga a Cunene), jihu (Lucala a Nakuru) a východě (Alto Zambeze). Tyto ložiska rudy patří ke dvěma typům: primární a základní a sekundární skály a ložisky od údolní. Jsou mezi primárním rudy magmaticky, metamorfní ložisky Genesis, druhu, '' scarn, hydrotermální původu a údolní (Araújo et al., 1992). Angolská vláda má strategii pro oživení výroby železa, které se skládá z programu integrované produkce, zpracování a skladování této rudy. Dříve Angola neměla zpracovatelský průmysl železa a jeho využívání proto bylo omezeno (Araújo et al., 1992). Nejvíce železa se těžilo v minulosti v Angole v dole Cassinga v provincii Huila, kde je vysoká míra části rezervy téměř vyčerpána. Pokles cen železné rudy na celém světě spolu se zahájením války, kdy byl zničeno železniční spojení z dolu do přístavu Cassinga Moçâmedes (dnešní Namibe), činnost dolu ukončila. Rekonstrukce železného dolu Cassinga od státní společnosti Companhia de Ferro de Angola "Ferrangol" byla dokončena v roce 1986, ale výroba nikdy nebyla obnovena (Araújo et al., 1992). Od té doby byla snaha několikrát produkci obnovit, žádný pokus se však nezdařil. (Araújo et al., 1992).
16
Mangan (Mn)
Rudy manganu byly objeveny v Angole až na počátku dvacátého století. V současné době je známo 150 míst těžby, včetně 20 ložisek v oblasti Lucala v provincii Malanje a Kwanza norte), které se kdysi využívali k těžbě rudy. Více ložisek kvalitní manganové rudy existuje také v jiných oblastech země, ale kvůli malé znalosti o nich, není možné budoucnost výskytu předpovědět (Araújo et al., 1992).
Fosfáty (PO43−)
Podstatné fosfátové zdroje byly nalezeny v provinciích Cabinda a Zaire. Ačkoli studie byly provedeny v jugoslávské a bulharské společnosti, ložiska nebyla nikdy plně využita, s pouze 30 000 tunami, mezi lety 1982 a 1984. (Araújo et al., 1992).
Diamanty (C) – konfliktní surovina
Ložiska diamantů lze rozdělit na dvě skupiny podle geologické formy a způsobu vzniku ložiska, v němž se diamanty vyskytují. Rozlišujeme tak primární ložiska, v nichž se diamanty (tzv. Kimberlite Diamant) objevují v hlubinných ultrabazických vyvřelinách, tzv. kimberlitech. Jejich těžbu často provádějí velké nadnárodní společnosti, ochotné investovat značné částky do rozvoje naleziště (Le Billon 2003b). Sekundární (též aluviální) diamanty jsou naproti tomu poměrně snadno dostupné a není obtížné je získat z nízkonákladové těžby gravitační úpravou zvětralin a naplavenin. Lze je tak nejsnáze a ekonomicky těžit nejčastěji z řečišť, pobřežních sedimentů moří a oceánů nebo je možná jejich těžba z povrchových dolů zakládaných na zvětralém primárním ložisku. Navíc transport diamantů z jejich primárního zdroje je obecně doprovázen nárůstem průměrné ceny za karát, protože eroze a transport, které separaci od primárního zdroje provází, obvykle ničí méně hodnotné kameny, které se rozpadají ((Le Billon 2003a).
17
Geografická distribuce obou ložiskových typů diamantů se také liší. Primární diamanty lze jednoznačně považovat za suroviny typické pro bodové zdroje. Jejich koncentrace je činí snadno kontrolovatelnými pro vládu (nebo těžební společnost), která je schopna zajistit jak těžbu, tak i potřebnou infrastrukturu a především nutný tok financí. Zisky z jejich těžby jsou snadněji dostupné pro vládu disponující mezinárodním uznáním, což může ovlivnit míru korupce, či represivního chování vlády, nicméně zvyšuje to také schopnost její sebeobrany, a tak snižuje pravděpodobnost úspěchu povstaleckých skupin (Le Billon 2003). Sekundární diamanty jsou obvykle rozptýleny na značně rozlehlém území, a to podél všech hlavních říčních toků procházejících územím s výskytem primárních zdrojových hornin = kimberlitů. Tyto okolnosti tak centrálním autoritám komplikují kontrolu nalezišť, a tím i zisků. Značný rozptyl je činí náchylnější k využití povstalci. Mohou tak nejen přispět k vypuknutí konfliktu, ale také financovat již probíhající konflikt, jehož původ nemusí mít s diamanty nic společného. Primární ložiska diamantů jsou tak ze své podstaty naopak hůře přístupná rebelům a obvykle je nelze využít k financování již probíhajícího střetu. Nicméně jsou zde i další rizika a tato ložiska mohou zvýšit motivaci a zisk povstalců ze svržení dosavadní vlády a uchopení moci (Le Billon 2003). Na základě testování předem stanovených hypotéz dochází autoři ke čtyřem základním zjištěním (Lujala et al., 2005): 1) Diamanty mají vliv na dynamiku občanských válek, ale obecně nezvyšují riziko jejich vypuknutí. Efekt diamantů závisí spíše na úrovni etnické fragmentace nejvýznamněji ovlivňují etnické konflikty. 2) Geologická forma, ve které se diamanty nalézají, je rozhodující. Snadno získatelné sekundární diamanty bývají obvykle používány k financování již probíhajících střetů a umožňují protahování válek na značně dlouhá období. Obtížně získatelné primární diamanty mohu na druhou stranu dokonce snižovat riziko vypuknutí konfliktu. Vliv diamantového bohatství na ekonomický vývoj země na zcela protikladných 18
zkušenostech Sierry Leone a Botswany se dříve připisoval hlavně odlišným institucionálním kapacitám těchto států. Tento příklad je ale až příliš zjednodušen, protože bylo přehlédnuto, že Botswana disponuje ložisky primárních, kdežto Sierra Leone ložisky sekundárních diamantů, (Collier et al. 2003). 3) Vliv
sekundárních
diamantů
na
vypuknutí
občanských
válek
v
etnicky
fragmentovaných zemích se výrazně zvýšil po skončení studené války. 4) Diamanty se stávají „konfliktní surovinou“ teprve poté, co byla zahájena jejich produkce. Samotný objev diamantových nalezišť v konkrétní zemi nemá na riziko vypuknutí občanské války téměř žádný vliv (Lujala, Gleditsch, Gilmore 2005; 560). Vnímání diamantů jako „konfliktní suroviny“ je výsledkem dlouhého historického procesu sociální konstrukce. To, zda se obyčejná přírodnina změní na cennou surovinu, závisí do značné míry na lidských požadavcích, potřebách a představách (Zimmerman 1951). Diamanty přitom představují asi nejlepší příklad v zásadě neužitečného materiálu (snad s výjimkou průmyslového využití v řezání a broušení), který podléhá sociální konstrukci (z ekonomického i diskursivního pohledu) jako jedna z nejcennějších komodit. Manipulace trhu jednotlivými těžebními společnostmi dosáhla takového rozměru, že diamanty jsou dnes celosvětově a univerzálně vnímány jako symbol např. „čistoty, lásky a věčnosti“ (Le Billon 2001; 565). Z ekonomického pohledu je to nedostatek, jež tvoří podstatu vysoké hodnoty a přebytek dané komodity, který naopak tvoří základ bohatství. Důležité je také geografické hledisko analýzy. Konkrétně Angola je skvělým příkladem lokálně velké koncentrace globálně nedostatkových diamantů, takže „nedostatek“ a rovněž tak „přebytek“ jsou pouze záležitostí úhlu pohledu a podléhají sociální konstrukci. A předně tyto konstrukty se mohou s časem vyvíjet. Diamanty už nejsou společností vnímány jen jako „Dívčin nejlepší přítel“ (jak hlásal slogan diamantového kartelu De Beers), ale také jako „nejlepší přítel“ různých povstalců právě v zemích jako Sierra Leone, DRC a Angola. Nakonec tedy negativní přístup, který od konce devadesátých let převládl a začal vykreslovat 19
diamanty ve spojitosti s občanskými válkami (typicky viz již zmíněný film Krvavý diamant), vedl těžební společnosti k flexibilní reakci – alespoň v oblasti public relations (Le Billon 2001; 565). V každém případě role, kterou těžba diamantů hrála v nedávné historii v několika afrických zemích, není ani ničím novým, natož pak unikátním. Představuje jen článek dlouhé vývojové řady podobných dějinných případů, kdy se spojily místní mocenské elity, obchodní prostředníci a globální trh v exploataci a exportu otroků, koření, cenného dřeva, kávy, nerostů, ropy anebo právě diamantů (Hochschild 1998; Miller 1988).
Angola disponuje rozsáhlými ložisky diamantů (odhadované zásoby cca 180 miliónů karátů), převážně v provinciích Luanda Norte a Luanda Sul (střední a severovýchodní oblast země). Zatím je známo přibližně okolo 700 ložisek primárních diamantů, která se táhnou dále z Angoly do Demokratické republiky Kongo. Monopol na těžbu diamantů měla za vlády Portugalců společnost Diamang , po zisku nezávislosti tuto pozici obsadila angolská státní společnost Endiama (Empresa – Nacional de Diamantes). V průběhu třetího období občanské války (a především v letech 1996 a 1997) vynášela produkce ročně přibližně okolo 700 miliónů dolarů. Skutečný objem však mohl být až dvakrát vyšší, ovšem zjistit přesná čísla o pašovaných a nelegálně vytěžených kamenech je téměř nemožné (Ross 2004; 338). Od roku 1992 byla většina diamantů nelegálně vytěžena na povstalci kontrolovaném území a pašována přes území Zairu do Antverp. Tamější trh s diamanty obchodoval v devadesátých letech s přibližně 80 % všech surových diamantů a 50 % již broušených kamenů (Le Billon 2001; 62).
20
5 Materiál 5.1.
Geografie, geomorfologie a geologie Angoly
1) Geografická charakteristika Angola (Angolská republika) (viz obr.č 1) je státem tvořeným z 18 provincií, ležícím na jihozápadě Afriky o rozloze 1 246 700 km². Leží mezi 4° 21' a 18° 02' jižní šířky a mezi 11° 38' a 24° 03' východní délky (Klíma 2003).
Obr. č 1: Administrativní mapa Angoly (Zdroj: OSN, Jan 2004)2
2
Relatório do Estado Geral do Ambiente em Angola – MINUA 2006
21
Na severu a východě hraničí s Demokratickou republikou Kongo (2 291 km), která také odděluje od zbytku Angoly jednu z provincií, která se nazývá „Cabinda” (je celá obklopena jinými státy - ze severu Kongem Brazzaville, z východu a jihu pak Demokratickou republikou Kongo). Hlavní část Angolské republiky, pak kromě Demokratické republiky Kongo, sousedí na východě se Zambií (1 110 km) a na jihu s Namibií (1 376 km). Na západě pak hranici tvoří po celé délce pobřeží Atlantického oceánu (1 650 km).
2) Geomorfologická charakteristika Většinu území Angoly (viz obr.2 ) zaujímá rozsáhlá plošina o nadmořské výšce 1 500 m n. m., která se zvedá z úzkých pobřežních nížin. Na jihu a na východě je země poměrně rovinatá, ale ve střední části získává vrchovinný až horský charakter s nejvyšším bodem Môco (2 619 m n. m.) vyčnívajícím z plošiny Bié. Na severu je náhorní plošina rozčleněna četnými přítoky řeky Kasaj, největšího přítoku Konga. Rozsáhlejší nížina na severozápadě přechází přes ústí Konga do Cabindy. Z náhorních plošin tečou převážně krátké řeky přímo do Atlantského oceánu, jihovýchodní část země je pak odvodňována přítoky Zambezi do Indického oceánu, (Gardner 1995).
22
Obr. č 2: Geomorfologická mapa s viditelnými a popsanými nejvyššími a nejnižšími body Angoly (Zdroj: Ministerstvo školství, 1981)
23
3) Geologická charakteristika Na geologické stavbě Angoly (viz obr. č 3) se podílejí různě staré litologické útvary, které vznikaly od prekambria až po kvartér. V západní části státu převažují v podloží velmi starobylé a to prekambrické horninové komplexy, které tvoří nejčastěji ruly, svory a granity, tzv. „Basement komplex“. Svrchnímu prekambriu patří také rozsáhlý systém Západního Konga, tvořený různými typy slabě metamorfovaných sedimentů (Žežulka et al., 2008).
Obr. č 3: Geologické jednotky Angoly (Zdroj: Ministerstvo školství, 1982).
24
Prekambrické plutonity jsou hojné v jihozápadní Angole. V omezeném rozsahu se vyskytují horniny karbonu až jury (série Karoo) a křídy. V Angole převažuje terciér série Kalahari. Nerostné bohatství je dosud velmi nedostatečně prozkoumáno. Poněkud lépe prozkoumány a těženy jsou pouze významná ložiska diamantů, primární i rozsypová, ložiska ropy v přímořských nížinných oblastech a v mělkém šelfu, a hematitové páskované Fe-rudy. V menším rozsahu se těží řada dalších surovin, pozoruhodně stoupá produkce cementu. Dosavadní znalosti o nerostných surovinách Angoly jsou nicméně značně útržkovité, chybí syntéza již známých, ale útržkovitých a velmi chaoticky rozptýlených informací o geologickém a ložiskovém potenciálu Angoly (Žežulka et al., 2008). Nízká úroveň znalostí o geologické stavbě země, jakož i omezení při provádění šetření v terénu byly ovlivněny zejména dlouhodobým válečným stavem v zemi. Všechny problémy ve
spojitosti
s válkou
ve
skutečnosti
drtivě omezovaly provádění
kartografických i geologických šetření na území státu, (Cahen L., 1980). Od skončení války dochází k intenzivnímu průzkumu zejména z důvodu vyhledávání nerostných zdrojů. Pro kartografii se v obecném jazyce rozumí následující fáze: Zpracování, analýzy a syntézy dostupných geologických podkladů, které jsou k dispozici, aby mohly být použity na přípravu geologických modelů v měřítku 1:1000000 a první verze legendy (v této fázi má největší význam studie dat získaných během terénních šetření provedených v různých oblastech země. Používají se především geologické a kartografické mapy v měřítku 1:100000 a 1:250000, jakož i výsledky práce komerčního geofyzikálního a geologického výzkumu), (Voinovsky 1992). Petrografické studium sbírek vzorků a tenkých řezů, které jsou archivovány v Národním institutu geologie. Systematizace získaných dat foto geologické interpretace různých geologických součástí (stratigrafické jednotky, magmatické horniny, atd.) a jejich následná identifikace v jiných regionech země. Interpretace 25
leteckých a satelitních snímků celého území Angoly a zpracování výsledků. Práce v terénu, příprava pásmové legendy a dalších jednotlivých částí geologické mapy, stejně tak příprava tektonicko-strukturních řezů, které jsou klíčové pro pochopení legendy, (Araújo 1992). Vegetace Vegetace Angoly se liší podle klimatických podmínek. Na severovýchodě země a v enklávě Cabinda jsou převážně tropické deštné lesy. Ve střední části země se nacházejí savany, na jihu a jihovýchodě země převažuje pouštní vegetace (Lexikon 1994). Lesnictví Angola má v rámci Kontinentu zcela unikátní rozsáhlé lesní zdroje a hraje tak v rámci lesnictví širšího regionu významnou roli, kvantitativní i kvalitativní (viz obr. č 4). Nicméně lesy mají být využívány udržitelným způsobem, mohou být základem pro ekonomický rozvoj, sociální a environmentální situaci (Minua 2006).
Obr. č 4: Pokryv mapa v Angole (Zdroj: FAO - web sítě, 2006)
26
Podle Veloso (2005), lesní pozemky zaujímají 43,3% celkové rozlohy země a 2% odpovídají přírodním pralesům, o něco více procent má parametry hustého tropického přírodě blízkého lesa (Minua 2006). Kromě toho, Angola má plantáže exotických druhů dřevin, jako Eukalyptus a Pinus sp, celková plocha asi 148.000 hektarů se objemu obchodu stojí přibližně 17,45 milionu m3, průměr 130 m3/hektar, který teoreticky umožňuje roční sklizeň ve výši 850 tisíc metrů krychlových (Minua 2006) Značná část lesního porostu byla částečně odlesněna v rámci dlouhodobé pastvy a stala se hlavně lesostepní vegetací – tedy se skládá z otevřených pastvin s převahou trav. Tento typ vegetace hraje velmi důležitou sociální funkci pro venkovské komunity, pokud jde o zásobování domácí energií, stavebních materiálů, zpracování potravin, pastvu, včelařství a jiné, (PNGA 2005).
Půda
V Angole je široká škála půd (viz obr. č 5). Z hlediska zemědělství mají nejlepší zastoupení „Psamitické vlhké a náhradní-vlhké oblasti”, „ferralíticos”, „arídicos Psamitické”, „K-ferralíticos a fersialíticos”, (Minua 2006). První typ pokrývá téměř celou provincii Moxico, Lunda a oblast severní části Kuando až do blízkosti Mavinga. Menší místa se objevují i v regionech Uige a Zairu, jižní polovině provincie Cabinda, Lunda ferralíticos spojené s pozemky, a v provinciích Huila a Kuando Kubango (Minua 2006).
27
Obr. č 5: Popis půd Angoly a jejich pedologických jednotek (Zdroj: FAO, 1997)
Voda Vzhledem ke své geografické poloze má Angola velký potenciál z hlediska vodních zdrojů (viz obr. č 6). Podle Programu rozvoje vodního sektoru (Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství - MINEA, 2004), se roční odtok odhaduje na 140 mil. m³ (140 km³).
28
V Angole je 47 povodí, zaměřených na pět hlavních oblastí Legenda (MINUA 2006): - Atlantik - 41%; - Zaire (nebo Kongo) - 22%; - Zambezi - 18%; - Okavango - 12% a - Etosha - 4%
Obr. č 6: Povodí (Zdroj: Geografická Atlas Angoly, V 1, 1982)
29
Klima
Podnebí v Angole je tropické, výjimku však tvoří centrální vysočina a pobřežní oblasti jižní poloviny země (viz obr. č 7). Zde jsou teplotní podmínky ovlivněny studeným Benguelským proudem. Množství dešťových srážek se velmi různí podle oblastí a ročních období. Na severu trvá období silných dešťů nejméně sedm měsíců, na západě a jihu naopak panují dlouhodobá sucha (Rohan et al., 1995).
Obr. č 7: Teplotní mapa Angoly (průměrné roční teploty)
30
6 Důlní společnosti „A Empresa Nacional de Diamantes de Angola (ENDIAMA E. P) je státní společností založenou v roce 1981. Tato společnost byla primárně založena, dle vyhlášky č. 6/81, výborem Rady pro obranu a bezpečnost, aby působila jako národní koncesionář těžby v diamantových oblastech. Předmětem podnikání této společnosti je průzkum, výzkum, certifikace, těžba, zpracovávání diamantů a také jejich uvádění na trh. "Endiama EP" také rozšiřuje svou činnost pro skupiny podniků, které jdou nad rámec zkoumání diamantů. Jako koncesionář chrání zájmy angolského státu a požaduje ve vztahu ke svým zaměstnancům a obcím v regionech, aby splnili jejich sny ve skutečnosti a změnili pozitivně jejich život.
Jako zvláštní strategické cíle pro rozvoj sub-diamantového průmyslu ENDIAMA E. P usiluje o:
Umístit se v nadnárodním obchodu s diamaty na dobrých pozicích jak v průzkumu, tak i v těžbě a výrobě diamantových šperků.
Rozvíjet strategické partnerství s mezinárodně uznávanými obchodními skupinami v oblastech rozvoje průzkumu, využívání ložisek a kamenů, s ohledem na skutečné provádění akčních programů a předávání know-how pro technické a odborné schopnosti národních zaměstnanců.
Přispět ke vzniku a rozvoji národního šperkařského průmyslu na základě rozsáhlých zdrojů země, a to jak drahokamů a polodrahokamů, tak i kupříkladu u vzácných kovů.
Posílení, profesní zdokonalení a rozvoj lidských zdrojů v tomto sektoru.
Vymýcení nedovolené těžby a černého obchodu s diamanty.
Zajištění trvale udržitelného využívání diamantů a zároveň ochrana životního prostředí jak před těžbou, tak i během ní, tak i po ní.
31
Přispět k rozvoji a restrukturalizaci odvětví diamantového průmyslu, přilákání soukromých investorů a strategických partnerů.
V institucionální oblasti ENDIAMA EP Chase se jako národní koncesionář v oblasti těžebního práva v sekci diamantů, klade důraz na:
sledování, dohled a kontrolu nad geologickou důlní činností;
podporu národního geologického průzkumu přírodních zdrojů;
realizaci programů rozšířit výrobu a využití národního diamantu;
vyjednávání partnerství s tuzemskými i zahraničními subjekty;
posílení politických a institucionálních vztahů mezi společností ENDIAMA EP a tradičními a správními orgány v rámci komunitního rozvoje v diamantových oblastech.
Jako důlní společnost ENDIAMA E. P své operace zaměřila především na vyhledávání, průzkum, zhodnocení, využívání a prodej diamantů:
Vyhledávání, průzkum a rozpoznávání
Stupeň znalostí o nerostných zdrojích země, včetně diamantů, je stále ještě v plenkách. Z 167 projektů, z nichž většina je stále ještě v oblasti koncese, 15 projektů již běží. Prospektorské projekty jsou také v Muanga, Alto Cuilo, Dala, Nhefo, Lundaseverovýchod, a cacual Gango.
Průzkum
V Angole je 20 projektů, z nichž 14 jsou výrobní činnosti například:
1) SDM - Sociedade de Desenvolvimento Mineiro, sarl SDM je sdružená těžební společnost, pod Angolským zákonem o současném vlastnictví těžební práv v koncesní oblasti 2.950 km2, která se nachází v povodí Cuango, provincie Lunda Norte. Ve společenství akcionářů jsou společnosti: ENDIAMA-Empresa Nacional 32
de Diamantes de Angola (Angoly a veřejného kapitálu) a OMSI-Odebrecht Mining Service Inc. (brazilské a vlastní jmění). Jejím hlavním cílem je vyhledávat, rozvíjet, využívat a prodávat diamanty z primárních a sekundárních ložisek zjištěných v oblasti řeky Cuango, na severovýchodně Angoly. 2) SMC-Sociedade Mineira do Catoca A Sociedade Mineira de Catoca Lda, která se nachází v provincii Lunda Sul v Angole, byla formálně založená 16. září 1993. Důl je vlastněn konsorciem mezinárodních zájmů, včetně těžby Endiama (státní těžební společnost z Angoly) (32.8% účast) Alrosa Ruska (32,8%), v Odebrecht z Brazílie (16, 4%), diamant a Finance BV CY skupina (16,8%), důl se nachází v Kimberlite. Cílem Catoca je průzkum, těžba, zpracování a uvádění na trh diamantů z kimberlitu ložisky Chimney Catoca. Komín Catoca, který zaujímá 639 000 m², se skládá z komplexní geologické stavby. Geologických průzkum provedený do hloubky 600 metrů prokázal rezervy 189 milionů karátů. Až do nedávné doby Catoca měl zaměstnávat 2600 pracovníků, nyní má 2900 Angolanů a 300 cizinců, tedy zaměstnává celkem 3200 pracovníků. Nové investice pomohly vytvořit 600 pracovních míst a většinu 90% z oblasti Lunda Sul. 3) Alfa 5 – Segurança Industrial e Patrimonial SARL V oblasti těžby diamantů je velice důležitá bezpečnost. Společnost Alfa 5 se zabývá bezpečností v oblasti těžby hornin, především diamantů. Je součástí firmy ENDIAMA EP, ale spolupracuje i s jinými firmami, které se zabývají těžbou.
4) SML- Sociedade Mineira do Lucapa SML byla založena dne 30. listopadu 1992 jako společnost s ručením omezeným z firemní struktury mezi ENDIAMA, EP, 51%, a SPE - Sociedade Portuguesa de Empreendimentos S. A, 49%, jak je uvedeno ve Vyhlášce č. 26/1999. Současná plocha těžby je 8212.88 km²,
33
zabírá část povodí Chicapa a Luachimo. V tomto území jsou velké rezervy pro těžbu minerálů v hodnotě 2,441,120 karátů. 5) Facauma projekt Projektu se účastní společnost ENDIAMA EP a jihoafrická společnost Trans Hex a konsorcium tuzemských firem. ENDIAMA EP drží 38%, 32% má Trans Hex a zbývajících 30% je v držení ostatních angolských společností. Facauma Projekt má dobu trvání čtyři roky”3.
3
Zdroj: ENDIAMA-Empresa Nacional de Diamantes de Angola URL: http://www.endiama.co.ao
34
7 Aspekty těžebních společností v souvislosti s hospodářstvím země 7.1.
Globální ekonomická krize a její dopady
HDP Angoly od skončení občanské války prudce stoupá. V roce 2006 rostla angolská ekonomika reálně o 15,3 %, což ji činilo nejenom nejrychleji rostoucí v Africe (vz tabulce č 1, ale i druhou nejrychleji rostoucí na světě vůbec (Ázerbájdžán dosáhl růstu 31 %). MMF předpokládá, že velmi rychlý ekonomický růst bude v Angole pokračovat (Jiří Sýkora, 2009). Tab. č 1: Růst reálného HDP ve světě a vybraných rozvojových regionech, 1999–2008 (%)
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Svět
3,7
4,8
2,5
3,1
4,0
5,3
4,9
5,4
4,9
4,9
Rozvojové
4,1
6,0
4,3
5,0
6,7
7,7
7,5
7,9
7,5
7,1
2,7
3,4
4,5
3,7
4,2
6,0
6,0
5,7
6,8
6,1
3,2
3,0
3,1
14,5
3,3
11,2
20,6
15,3
35,3
16,0
země Subsaharská Afrika Angola
Pramen: IMF World Economic Outlook 2007, s. 211–221. Za prvé, během občanské války 1975-2002 byl ekonomický vývoj země omezen jednak z důvodu zhoršené bezpečnostní situace, ale také proto, že centrální vláda MPLA zaměřovala své úsilí i finanční prostředky především na boj proti povstalcům UNITA (União Nacional para Independência Total de Angola, Národní unie pro úplnou nezávislost Angoly). S koncem války došlo ke zlepšení bezpečnostní situace (i když například nášlapné miny i dnes v Angole zůstávají velkým bezpečnostním rizikem) a země mohla začít proces obnovy a rozvoje (Jiří Sýkora 2009). Za druhé, hospodářství Angoly je založeno na těžbě a vývozu surové ropy, která spolu se službami poskytovanými ropnému průmyslu tvoří zhruba tři čtvrtiny HDP země. To
35
vysvětluje jak vysoké tempa ekonomického růstu, tak obrovské rozdíly v tempech ekonomického růstu dosažených v jednotlivých letech (Jiří Sýkora 2009). . 7.1.1. Ekonomická charakteristika země „Angola je plně závislá na ropě. Ekonomika země je velmi nediverzifikovaná, její ekonomická výkonnost je diktována zejména vývojem cen na trhu s ropou. Ropné příjmy podporují hospodářský růst, nicméně 30% obyvatel žije pod hranicí chudoby (1 dolar na den). Jak již bylo zmíněno hlavním motorem růstu je vývoz (surové) ropy, což představuje 60% HDP a 90% všech daňových příjmů. Až do roku 2009 rostla angolská ekonomika rychleji než v ostatních zemích vyvážejících ropu. Kromě toho vládní odhady ukazují, že existuje prostor pro zvýšení výroby na více než 2,7 miliónů barelů denně v roce 2011 (z odhadovaných 1,9 mil. barelů denně v roce 2009). Kromě toho, jak veřejné, tak i soukromé investice jsou většinou přidělovány pro ropný průmysl, proto jsou omezené vyhlídky na růst produktivity v jiných průmyslových odvětvích.
7.1.2. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
V roce 2010 rostl dle odhadu MMF angolský HDP tempem 18,3 %. Inflace se v roce 2010 pohybovala na úrovni 15 %. Kontext jakýchkoli odhadů budoucího růstu hospodářství je tak jednoznačně dán růstem ropného sektoru. Na druhou stranu zbývající HDP (kde ostatní odvětví průmyslu rostly za posledních několik let pravidelným tempem okolo 8 - 10 %) ovlivňuje skutečnost, že ve formálním sektoru pracuje odhadem pouhých 30 % z celkově zaměstnaných obyvatel země. Makroekonomická situace se od skončení občanské války v roce 2002 celkem stabilizovala; ve fiskální a monetární oblasti byla přijata řada opatření mající za cíl snížení inflace a získání důvěry v hospodářství země. Tato politika silné měny má nicméně i ten záporný efekt, že neúměrně zdražuje ostatní domácí produkci, která není 36
schopna konkurovat levným dovozům. Angola tak zůstává závislá na svých dvou exportních komoditách - ropě a diamantech.
7.1.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Netěžební průmysl, který se omezuje na potravinářství, nápoje, textilní průmysl a stavebniny, se na tvorbě HDP podílí pouhými 4 %, těžební pak dalšími 61,8 %. Angola je největším producentem ropy v subsaharské Africe (2. místo nyní drží Nigérie); její denní produkce se z 1,9milionů barelů v roce 2009 zvýšila v r. 2010 na 2,6 milionů. Angola je po Botswaně, Rusku a JAR celosvětově 4. největším producentem diamantů; těžba se v posledních letech pohybuje okolo 12 milionů karátů v hodnotě 2,3 mld. USD”4.
7.1.4. Produkce diamantů Produkce diamantů je v Angole stále rychleji se rozvíjejícím se průmyslem (doly a nivní kimberlite - který „Endiama“ používá pro označení formální těžba) a odvětví ruční těžby (dříve známý jako neformální těžba). Údaje z těžby za období 2005-2007 lze nalézt v tabulce č. 1 a 2, (Ian Smillie et al., 2008) Tab. č 2: Produkce diamantů v Angole 2005-2007
Objem výroby 2005-2007 2005 Průmyslová těžba - 5.866.461
2006
2007
8.267.340
8.599.511
karátů % Z celkové částky
83%
88%
89%
Ruční těžba - karátů
1.226.805
1.180.038
1.102.198
% Z celkové částky
17%
12%
11%
Celkem
7.093.266
9.447.378
9.701.709
Zdroj: Z Endiama
4
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV 2011). URL: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/angola-ekonomicka-charakteristika zeme/4/1000768/#sec3
37
Tab. č 3: Výroba podle hodnoty v USD 2005-2007
2005 Průmyslová těžba - 722.657.350
2006
2007
879.998.946
935.841.365
US$ $/karátů
123,18
106,44
108,82
% Z celkové částky
66%
73%
74%
Ruční těžba - US$
366.513.606
329.453.742
336.113.989
$/karátů
289,75
279,19
304,95
% Z celkové částky
34%
27%
26%
Celkem - US$
1.089.170.956
1.209.452.688
1.271.955.354
$/ct
153,55
128,02
131,11
Zdroj: Z Endiama
Zvýšená produkce kimberlitu a reinvestování do projektů průmyslové výroby zvýšil produkci z 5,8 milionu karátů v roce 2005 na zhruba 8,6 milionu karátů v roce 2007, což představuje nárůst přibližně o 47%. V roce 2007 průmyslová produkce tvořily 89% celkové produkce v Angole (Ian Smillie, et al., 2008)
38
8 Problémy životního prostředí související s důlní činností Dopad na životní prostředí ovlivňují fyzikální, chemické a biologické změny charakteristik životního prostředí. Může zhoršovat životní podmínky obyvatelstva, jejich sociální a hospodářskou činnost jakož i estetické podmínky a kvalitu životního prostředí. Každá lidská činnost má dopad na životní prostředí, ve kterém probíhá. Využívání nerostných surovin, těžba a jejich následné zpracovávání má jednak užitek pro společnost, jelikož generuje pracovní místa, ale může na druhou stranu mít také negativní dopady v podobě znečištění životního prostředí, které je třeba vyhodnotit a pokud možno se jim vyhnout nebo je minimalizovat5. Potenciální negativní dopady vyplývající z důlní činnosti mohou mít dopad na: atmosféru podzemní vody povrchové vody půdy na navigaci faunu geofyzikální procesy krajinu Změny v životním prostředí jsou velmi ovlivňovány lidskou činností. Těžba má velký a bohužel negativní dopad na životní prostředí. Tyto problémy začínají hned od počátku těžby. Obecně škody způsobené v hornictví se odráží ve 2 aspektech. (Vilani, 2007): Fyzický vliv na krajinu a na fyziografii celého regionu. Změny se projeví během krátké doby a jsou viditelné. Změny se týkají:
Krajiny - mizení kopců, výplně depresí, změna toků řek, zanesení koryt toků
Půdy - odstraňování zeminy, přibývání skládek, kontaminace nebezpečnými látkami
5
Relatório do Estado Geral do Ambiente em Angola – MINUA 2006
39
Vegetace – kácení a lesů, vypalování krajiny
Kvalita životního prostředí - jsou to neviditelné efekty, zjištěné v dlouhodobém horizontu. Tyto účinky jsou považovány za chronické a mají vliv hlavně na:
Změnu kvality vody a na kvalitu vodních zdrojů.
Změnu kvality ovzduší způsobené emisemi částic.
Změny fyzikálních jevů, včetně změnit krátkodobě, střednědobě a dlouhodobě místní klima. (Brum 2000).
8.1.
Dopad těžby na životní prostředí
Člověk je hlavním činitelem proměny geografického prostoru, od počátku své existence intenzivně pracuje na životním prostředí, přináší řadu ekologických problémů v místním i globálním měřítku, které ovlivňují rovnováhu naší planety. Všechny živé věci závisí na kvalitě vzduchu, který dýcháme, kvalitě vody, kterou pijeme a na kvalitě půdy, kde se pěstují a rostou rostliny. Kde dochází k negativním změnám a dochází k degradaci životního prostředí, ubývá biologické rozmanitosti, ničí se tato schopnost interakce mezi živými bytostmi (SATHLER 1998). Problémů, způsobené důlní činností v Angole, je celá řada, ale můžeme poukázat na některé z nejvíce kritických a to je: odlesňování, znečištění vod, ovzduší, hluk. V Angole jsou po ropě druhým největším exportním artiklem diamanty, ale dolování diamatů způsobuje škody na životním prostředí. Ze dvou hlavních metod těžby diamantů (důlní těžba kimberlitu ražbou tunelů a „těžba v povrchových dolech“), největší negativní vliv má těžba v „povrchových dolech“ 6.
6
(Relatório do Estado Geral do Ambiente em Angola – MINUA 2006)
40
Aby bylo vůbec možné začít práce na povrchových dolech, je důležité realizovat inženýrsko-důlní práce velkého rozsahu, které se provádějí v průběhu celé těžby a bývají často spojeny s odkláněním toků řek a vysídlováním obyvatel. Diamantový důl „Catoca“ je jeden z těch, ve kterém byly při jeho výstavbě brány v potaz otázky dopadů na životní prostředí. Říká se, že tento konkrétní důl má hodnotu asi 60 milionů karátů (12000 kg). U jiných dolů, však nebyly otázky životního prostředí a snížení dopadů na životní prostředí vůbec brány v potaz. Kromě zabrání obrovského množství pozemků pro těžbu, byla těžbou diamantů půda vyčerpávána a znehodnocována7. Jak bylo uvedeno výše, vliv ražby dolů ovlivňuje flóru výstavbou silnic a jinými stavebními pracemi. Lesy bývají přeťaty kácením, aby tak mohly vést silnice do dolů. Dále se odhaduje, že na méně než jeden karát (0,20 g) vytěženého diamantu musí být vytěžena víc jak jedna tuna půdy. Odhaduje se, že důl Catoca bude brzy produkovat až pět milionů karátů (1000 kg) za rok, což znamená zisk téměř 10 milionů liber, ale také 4,5 milionů kg půdy odstraněné každý rok. Jakmile je tato půda odstraněna, bude velmi obtížné jí uvést do stavu, aby tam mohla růst vegetace (Gordon Christine 2004). Vliv odklonu řek nepříznivě ovlivňuje následnou zemědělskou činnost tím, že sníží úroveň hladiny řek. V průběhu průzkumu, kdy se čerpá voda z dolu a vypouští se do povrchových toků, má za následek významné znečišťování vody. Je to dané také tím, že při úpravě nerostů jsou používány různé toxické látky (jako například rtuť). Těžba, při které je zaměstnáno 200 000 Angolanů a lidí z jiných zemí, se praktikuje bez jakýchkoliv opatření v oblasti ochrany životního prostředí a není ani žádná její kontroly, což má za následek nedozírné škody. A těžba se dokonce rozšiřuje do jiných provincií, jako např. Bie a Malange, kde těžba je již každodenní realitou8.
7
Relatório do Estado Geral do Ambiente em Angola – MINUA 2006
8
Update of the Country Environmental Profile of Angola (Actualização do Perfil Ambiental de Angola) Zdroj:http://ec.europa.eu/development/icenter/repository/angola_CEP_2006.pdf
41
8.1.1. Dopad na místní komunitu Nerostné zdroje v Angole jsou velkým finančním přínosem pro stát Angola. Nicméně, téměř jeden milión obyvatel provincií Lunda Norte a Lunda Sul mnohem více trpí těžbou diamantových zdrojů v těchto oblastech. Těžební projekty omezují přístup obyvatel k zemědělské půdě, znemožňují a zakazují jim využívání řek. Dochází zde k dlouhodobému poškození půdy a vodních zdrojů. Jsou uzavírány celé oblasti, kde se těží a v rámci uzavřených oblastí jsou obyvatelé provincií Lunda kontrolováni a mají dokonce do těchto oblastí zakázaný vstup. Jsou jim mnohdy zabavovány pozemky, domy, věci policií a soukromými bezpečnostními firmami. Jejich domy a pozemky mohou být odstraněny, aby se ustoupilo těžebnímu projektu. Pozemky a domy jsou odebírány bez náhrady (Shawn Blore et al., 2007). Obnova využívaných oblastí se jeví jako důležitý nástroj k minimalizaci dopadů na obyvatele a jejich životní prostředí. Zlepšení kvality životního prostředí se odrazí ve vztahu k podmínkám před těžební podnik. Obnova poškozených oblastí lze definovat jako proces transformace těchto oblastí do produktivních a soběstačných zemí. (IBAMA 1990) Pokud po těžbě dojde k obnově a stabilizaci životního prostředí v oblasti, kde se těžilo, zlepší se estetika krajiny, bude možný alespoň částečný návrat původních činností, které se zde předtím vykonávaly. Bude to ku prospěchu všech obyvatel celého regionu. Zatímco kolem roku 1980 se koncept obnovy omezil na výsadbu stromů, které bránily erozi erozi půdy a řeky udržovaly krajinu. Dnes s rozsáhlými znalostmi o ekosystému a s pokroky v oblasti ekologie, by se mohlo provádět nejen obnovení rostlinného pokryvu, ale i obnovení degradovaného ekosystému s vlastnostmi podobnými před těžbou (při průměrné degradaci), (Sampaio 2006)
42
Pokud je degradace vysoká tak poškození přírody dosahuje takové míry, že je pak mnohem obtížnější její obnova a stabilizace, ona tak nadále není schopna plnit původní funkci. Je důležité poznamenat, že tato stabilita je nutná pro udržení environmentální, sociální a estetické rovnováhy v regionu. (Aronson, et al., 1995). Obnova by měla být šetrná k životnímu prostředí, je nutné, aby tato obnova zahrnula celý ekologický proces komunity, s ohledem její interakce na její vlastnosti zajišťovala tak jejich udržitelnost a vývoj (Primack a Rodrigues 2001). Obnova může být někdy neadekvátní nebo dokonce nevhodná, pro změnu výše uvedených podmínek a může být tak použita pouze tehdy, pokud existují podmínky pro obnovení kvality půdy, morfologie a dalších prvků z původního prostředí. (Bastos, et al., 2005). Důležité aby, byla obnova oblastí poškozených těžbou navržena před provedením samotné těžby, a bylo tak možné dopředu vyčleňovat prostředky na rekultivaci daného území. (Walter et al., 1998).
8.1.2. Postupy při využívání degradovaných oblastí Jak již bylo zmíněno, po vytěžení minerálů, oblast těžby ztrácí své původní vlastnosti půdy, vegetace a vodních zdrojů a je tak třeba vytvořit řadu zásahů, aby se tato oblast zotavila. Tyto zásahy musí zahrnovat i oblast obnovení rostlinného pokryvu (Sousa, 1993). Je také důležité, aby se při topografické přestavbě, mobilizace povrchů, dopravy a odstranění materiálů rovněž zabránilo devastaci životního prostředí, znečišťování ovzduší, půdy a řek v okolí. Kromě toho také zabránit erozi a zanášení řek, a dalším problémům (Sousa, 1993). Ke splnění mnoha z těchto požadavků lze využít vegetaci. Splnitelnými požadavky, které mohou být tímto způsobem řešeny jsou např: 43
Ochrana ovzduší a hluku se provádí vytvořením bariéry zeleně;
Ochrana ovzduší a vody, pomocí obnovy flóry
Stabilizace zemin - omezení eroze a zpevnění svahů;
Kontrola snížení biologické rozmanitosti – přímo či nepřímo spojeným s přirozenou regenerací vegetace;
Kontrola viditelného znečištění - se provádí vytvořením bariér z rostlinných a terénních úprav (Sanchez et al., 2005).
Je nezbytné, aby se i během těžby postupně pracovalo na vytvoření přechodného překryvu a umístění alespoň dočasné vegetace nebo provádění mulčování, v případě, že by umístění trvalých porostů bylo v dané chvíli nemožné, aby tak bylo možné provést obnovení rostlinného pokryvu. Je nutné, při realizaci těchto prací znát chemické vlastnosti půd a jejich vztah k růstu vegetace (Sanchez et al., 2005). V dolech, se obecně používají jako hnojiva sloučenina dusíku, fosforu a draslíku (NPK). Je důležité udělat výběr druhů, které budou použity, a tato volba musí být provedena s ohledem na výzkum složení regionální flóry, (Sanchez et al., 2005).
44
9 Příspěvek těžební společnosti v rekonstrukci společnosti a životního prostředí V současné době nastává důležitý okamžik, kdy se strategie průmyslu a trvale udržitelného rozvoje odráží ve všech aspektech života. Tento trend je podporován vládou, která ho dále promítá do zákonů a ustanovení týkající se těžby a procesů po těžbě. Mezi základní pilíře, o které se daná problematika opírá, patří (Fátima Jardin et al., 2007):
Zákon o životním prostředí
Vyhláška o posuzování vlivů na životní prostředí
Zákon o biologických vodních zdrojích
Vodní zákon
Zákon o horninách
Diamantový zákon
Pozemkové právo
Zákon o rozvoji a obchodu
Kromě vnitrostátních právních předpisů je třeba, aby se postupně integrovaly závazky v mezinárodních úmluvách, které Angola ratifikovala, se patří sem např. Úmluva o biologické rozmanitosti, Kartaginský protokol, Agenda 21, Mezinárodní úmluva o odpadech atd., stejně jako sektorové strategie a programy, jakož i strategie a další programy Národní a regionální ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje. Je třeba také více a lépe zaznamenávat vývoj v sektoru hornictví a zejména v diamantovém průmyslu. Upravit možnosti k dalšímu využití sektorů po těžbě a jejich návratu do původního stavu. Hlavní myšlenkou je trvale udržitelná, přehledná a zdokumentovaná těžba na území Angoly. (Fátima Jardin et al., 2007) Generální úřad pro životní prostředí v Angole patří k Ministerstvu životního prostředí a urbanismu. Tato služba zcela chybí z oblasti Lunda. Ministerstvo geologie, doly a celý diamantový průmysl, je zodpovědný za to, aby ekologické byly zákony a předpisy země splňovány. V praxi je povinností společnosti Endiama, jako vlastníka těžebních práv a zástupce státu diamantových koncesí v Angole, zajistit dobrou praxi v životním prostředí, (Blore et al., 2007).
45
9.1.
Environmentální výchova
Angola je domovem asi 14 miliónů lidí, z nichž přibližně 50% žije v městských oblastech, zejména v pobřežním pásu. Druhá polovina obyvatel žije stále ve venkovských oblastech, přičemž ještě stále je spousta lidí, které se po skončení války vracejí do svých původních domovů. Tato populace, zejména ve venkovských oblastech, využívá přírodní zdroje jako systému podpory života. Přírodní prostředí je tedy základem pro rozvoj kvality života těchto osob a jejich další generace. Využívají se zdroje, jako jsou např. dříví na podpal, pastviny, zemědělská půda a hospodářská zvířata, voda, flóra a fauna, které jsou tak pod neustálým tlakem, aby uspokojili potřeby obyvatelstva. Tyto zdroje jsou tak stále více ohrožovány z důvodu růstu počtu obyvatel a špatnému rozdělování bohatství a extrémní chudoby, který ovlivňuje celou řadu sociálních oblastí a ovlivňuje to tak i do značné míry vzdělávání (Blore et al., 2007). A proto při rekonstrukci země a zlepšení kvality života obyvatelstva, je tak důležitá, role vzdělání a zvyšování environmentálního povědomí všech Angolanů. Procesy popsané v rámci environmentálního vzdělávání jsou úzce spojeny s otázkami přežití, rozvoje, zlepšení kvality vzdělávání, způsobu života a životní úrovně. ENDIAMA EP je rovněž zapojena do určitého programu: vytvoření výsadbu Jatropha, závod považuje za důležité i ochranu životního prostředí a vytváření ekologicky šetrné palivo. Společnost Catoca těžby se týká, neznečišťují půdu, řeky, snížit spotřebu vody a léčbě odpadní vody. Mimo jiné také pomáhá malým zemědělcům a zemědělství. Po dohodě s komunitou, rozšířila koncesní prostor pro rozvoj udržitelného zemědělství (Catoca 2010).
46
10 Výsledky práce Angola je jednou ze zemí s významnými zdroji nerostných surovin v Africe a potenciálně na světě. Níže v textu je podán výčet hlavních surovin doplněný reprezentativní fotodokumentací jak dílčích komodit, tak i konkrétních ložisek a s jejich těžbou provázaných příkladů degradace krajiny a pokusy o nápravu vzniklých škod různými typy rekultivace a revitalizace (viz. obr. 8 -22).
Obr. č 8: Hlavní minerální komodity Angoly (Zdroj: společnostiCatoca)
Obr. č 9: Gossanové rudy mědi a manganu indikující masivní zrudnění v současnosti vyhledávané na území Angoly, foto- Maria Emília Castro
47
Vybrané vzorky reprezentativních komodit a odebrány vzorky, které byly následně laboratorně zpracovány a dokumentovány
Obr. č 10: Pyrochlor a fluorit z typických vzácnozeminových (REE) ložisek
Obr. č 11: Kimberlit a jeho brekciovitá stavba
48
Obr. č 12: Oxidované rudy niobu (typická metasomatická stavba rudniny)
V Angole byly ve dvacátém století bývalým závodem „Diamang“ zabývajícím se těžbou diamantů zprovozněny původně doly jen ve třech místech (Cuango, Lucapa e N'zangi). V těchto místech se převážně dolovalo povrchově, což mělo a má za následek tyto devastace na životním prostředí, dokumentované na následujících snímcích (Obr. 12-22). Patří mezi ně: odlesňování odklonění vodních toků půdní eroze znečišťování vodních toků
49
Obr. č 13: Degradace půdy způsobených lidskou činností (zdroj: web FAO, 2006).
50
Odlesňování
Obr. č 14: Lokální průmyslova těžba diamantů a budování příjezdových cest, Angola, foto Endiama 2009
Obr. č 15: Místní nemechanizovaná těžba diamantů, a holiny jako následky po těžbě dřeva, Angola (Shawn Blore, 2009)
51
Obr. č 16: Vyhledávací průzkum a místní průmyslová těžba diamantů, Angola (Shawn Blore, 2009)
Obr. č 17: Místní ruční těžba diamantů, Angola (Shawn Blore, 2009)
52
Odklonění vodních toků
Obr. č 18: Částečný výhled na odklon řeky a aktuální stav na ložisku placerových diamantů, foto Endiama 2009.
Obr. č 19: Místní ruční těžba diamantů a převrstvené říční sediemnty, Angola (Shawn Blore, 2009)
53
Půdní eroze
Obr. č 20: Oblasti, kde byla odstraněna vegetace, foto Endiama 2009
Obr. č 21: Oblasti, kde byla odstraněna vegetace z důvody založení lomové těžby, foto Endiama a Catoca 09/2010
54
Znečišťování vodních toků
Obr. č 22: Výrazné znečištění vody po vytěžení nerostů, foto Endiama a Catoca 09/2010
Obr. č 23: Těžbou diamantů z říčních sedimentů se dostává do řek velké množství jílového matariálů, který je rozplavován na vzdálenosti i více než 100Km , foto Endiama a Catoca 09/2010
55
Příspěvek těžebních společností v rekultivaci životního prostředí. Tvorba environmentální politiky je nedílnou součástí dobře fungující společnosti i státu a musí být vytvářena tak, aby se zabránilo nerovnováze intenzity těžby a využívání přírodních zdrojů a vlivu na životní prostředí, nutné k obnově degradovaných oblastí.
Obr. č 24: Obnova poškozených oblastí a reprezentativní ukázka zdařilé zemědělské rekultivace, foto- Bernardete Buta, 2009
Obr. č 25: Typická reprezentativní ukázka zemědělské rekultivace, foto- Bernardete Buta, 2009
56
Diskuse
V této bakalářské práci je zpracováno téma „Těžba vybraných minerálních komodit a jejich význam v hospodářství Angoly“, které je hodnoceno z několika tradičních úhlů pohledu; Aspekty těžebních společností v souvislosti s hospodářstvím země; Problémy životního prostředí související s důlní činností; Příspěvek těžební společnosti v rekonstrukci společnosti a životního prostředí Obecně se na Mendelově univerzitě v Brně stále častěji věnuje pozornost zemím třetího světa, které dosahují velmi rychlého rozvoje a mají dostatek surovin a zdrojů, viz například projekty v Mongolsku (Cihlářová et al., 2011, Hádač et al., 2003, Kynický et al., 2004, 2005, 2006, 2008, 2009, 2010), Číně (Cihlářová Hana, Kynický Jindřich, 2012), Vietnamu, Rusku (Skopalíkova Kateřina et al., 2012) a nově i v Angole (Teotania 2012). V moderním pojetí surovinové a celkové hospodářské krize na počátku 3. tisíciletí, je Angola jednou ze zemí rozvojového světa, která disponuje dostatkem vlastních surovinových a obecně hospodářských zdrojů, a proto se jí současná krize nedotýká tolik jako vyspělé ekonomiky světa. Zvýšení průzkumu a rozvoje těžby v Africe byla primárně zaměřena na zlato a diamanty. Nepochybně je ještě velký prostor pro tyto komodity, a zvýšení cen kovů by tak mohl zapříčinit nárůst aktivit. Mosambiku, Nigérii a Madagaskaru, což jsou jen některé země, které mají obrovský potenciál pro těžbu kovů a jiných nerostných surovin. Jižní Afrika, Ghana, Zimbabwe, Tanzanie, Zambie a Konžská demokratická republika dominují v Africe na poli těžebního průmyslu, a země jako Angola, Sierra Leone, Namibie, Zambie a Botswana spoléhají na těžební průmysl jako na hlavní zdroj příjmů v cizích měnách a čím také nezřídka bohužel bylo financováno i několik afrických občanských válek – zejména diamanty (podle MBendi Information Services 2012).
57
Nicméně i v Angole je s těžařským boomem na počátku 21. století spojena řada rizik a zejména environmentálních problémů. I když existující zákony a legislativa chrání životní prostředí a biodiverzitu, není snadné přenést dané povinnosti do reálného světa a uskutečňovat vhodné kroky směřující k ochraně nebo nápravě ve správný čas (Teotania 2012). Nedostatek zeleně v oblasti těžby je hlavní příčinou postupující a rychle se rozvíjející eroze. V tomto kontextu konstatuje Souza et al. (2008): "Tento proces eroze je velmi škodlivý pro ekosystémy, poškození, jako ztráty půdy, sedimentace vodních toků, znečištění a degradace kvality vody v povodí (kvůli zanesení řek, rostoucí teploty a došlo k poklesu hladiny kyslíku dosahovat způsobují změny ve vodním ekosystému). Další účinky zahrnují ztrátu živin, vizuální degradaci, obstrukce lůžek ryb tření, snížení životnosti nádrží a ztráty budoucí výrobní kapacitě vodních zdrojů "(SOUZA, 2008, p. 13). Angolský těžební průmysl byl ovládán produkcí diamantů a ropy, v tomto případě to byla právě ropa, která byla zdaleka největší hnací silou ekonomiky, což představuje zhruba 85% hrubého domácího produktu (HDP), 95% vývozu a 85% vládních příjmů v roce 2009 (Omayra Bermúdez, 2010). Produkce diamantů tvořila asi 1% HDP ve srovnání s 1,2% s rokem 2008. Mezi lety 2005 a 2008, představovala produkce diamantů v Angole asi 5% jeho celkové světové produkce. Produkce diamantů ruční těžbou z naplavenin – která v minulosti představovala zhruba 20% celkové produkce diamantů v Angole – má dle vládních úřadů v posledních letech klesající podíl na trhu. (Omayra Bermúdez, 2010). Pokud jde o ostatní produkované minerální komodity v Angole, včetně cementu, žuly, mramoru a soli, tak je jisté, že Angola má obrovské nerostné zdroje, nicméně základní geologické průzkumy byly provedeny zatím jen na 40% území, protože až do roku 2002 byla Angola ve více než 40 let trvající válce. (Omayra Bermúdez, 2010).
58
Napřed od roku 1961 do roku 1975, kdy se bojovalo za nezávislost od Portugalska, a pak od roku 1975 do roku 2002, kdy se v zemi bojovalo v 27 let trvající občanské válce. To zapříčinilo nerozvinutí těžby nerostného bohatství a to včetně berylia, jílu, mědi, zlata, sádrovce, železné rudy, olova, lignitu, manganu, slídy, niklu, rašeliny, fosfátu, křemene, stříbra, wolframu, uranu, vanadu a zinku. (Omayra Bermúdez, 2010). Ministerio da Geologia e Minas (MGM) je vládní subjekt odpovědný za sjednávání smluv na těžební práva, za prosazování a kontroly dodržování zákonů těžby, a pro provádění vládní politiky v sektoru geologické a těžební činnosti. MGM je také odpovědné za koordinaci Procesu Certifikace Kimberleyského Systému (KPCS). (Omayra Bermúdez, 2010). KPCS je mezinárodním systém certifikace, který má být prevencí před nelegálním obchodem s diamanty, aby finanční prostředky z těchto obchodů nebyly zdrojem financování konfliktů a násilí. ENDIAMA je odpovědná za vytvoření partnerství s mezinárodními společnostmi v průzkumu ložiska diamantů. Jednou z dceřiných společností ENDIAMY je SODIAM, který je zodpovědný za marketing, prodej a obchod všech diamantů vyrobených v Angole a subjektem odpovědným za dodržování KPCS (Omayra Bermúdez, 2010); Jsou země, které ve světě dominují na poli těžby komodit, jako jsou např. zlato, diamanty, základní kovy, uhlí, wolfram a cínu. Mezi tyto země patří Čína, Indie, Rusko, Indonésie a další země. Ale i když mají tyto země stále velký potenciál, tak několik z nich se blíží k vyčerpání svých rezerv v mnoha svých dolech podle MBendi Information Services, 2012.
59
11 Závěr Po celém světě je jednou z největších obav firem zabývajících se průzkumem a těžbou minerálů vymáhání kompenzací za škody na životním prostředí způsobené při výkonu jejich činností a uvedení do původního stavu. Toto vymáhání je však jednou z cest, jak zajistit budoucnost života na Zemi. Nicméně, i když je více než jisté, že se těžba bude rozšiřovat i do míst ve střední Angole, tak i přes to společnost zodpovědná za těžbu ne vždy přijímá opatření k zabránění rizik pro životní prostředí a k obnově zničených míst. V rámci hledání sociálně-ekonomického rozvoje Angoly, průzkum těžby se zdá být klíčovým odvětvím. Je však důležité, aby každý začal přemýšlet o zemi jako o svém domovu tak i respektoval potřebu o ni pečovat. Je třeba přijmout opatření, která mohou pomoci obnovit zničené životní prostředí, shromažďovat všechny informace, které by mohli odborníci potřebovat jako pomůcku ke své práci, což vyžaduje, aby všechny společnosti a osoby zapojené do těžby se zavázaly k vytvoření určité formy ochrany životního prostředí vytvořením oddělení věnovanému k tomuto účelu. Je také důležité, aby angolský stát vytvořil přísnější pravidla pro vydávání licencí a striktní vyžadování ochrany životního prostředí ze strany provozovatelů dolů a nutil je k tomu, aby předložili plán pro obnovení poškozených oblastí a určil tak, jaké budou použity techniky na oživení prozkoumaného území po jeho opuštění. Mělo by se také vyžadovat to, že by tato sanace měla být prováděna průběžně, ne jen po dokončení těžby v daném místě. Musí být vytvořeny mechanismy za účelem šíření informací o environmentální legislativě platné v zemi různými projekty a spolupráce s komunitou. Musí být dále posílena vymahatelnost těchto mechanismů environmentální legislativy (např. Zákona o ochraně životního prostředí 5/98, vyhláška 51/04 O hodnocení vlivů na životní prostředí a zákona č. 6/2 Vodního zákona, Zákona o vodních biologických zdrojích). Podle vládního nařízení 51/04, Ministerstvo životního prostředí a urbanismu by mělo dohlížet na činnosti průzkumu společností a vytvářet hodnotící studie vlivů na životní 60
prostředí (EIA). Bylo by dobré, aby tento dohled byl efektivní a sankce pro podniky, které nesplňují pravidla, byly co možná nejpřísnější. Ve vědeckém kontextu je důležité rozvíjet výzkum, jehož cílem je obnovení narušených oblastí v rámci různých úhlů pohledu: biologického, geologického, zemědělského, geofyzikálního, topografického a dalších vědních odvětví.
61
12 Seznam použité literatury
AMITAN, B. -- KYNICKÝ, J. -- SAMEC, P. Mining activity of the ancient Mongolians and its evidence. In SAMEC, P. -- KYNICKÝ, J. Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000 – 2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (II). Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006, s. 96. ISBN 80-7157-920-3.4.
ARAÚJO, A. G. De, [et al]., 1992 – Geologia de Angola. Notícias explicativa da carta geológica à escala 1: 1000 000 Serviço Geológico de Angola, Luanda. 137 pp.
ARONSON, J. [et al]., (1995)- Reutauration et Rehabilitation des écosystèms degrades em zones arides et semi – arides. John Libbey Eurotext, pp 11-29.
BASTOS, M. [et al]., (2005)- Restauração Reabilitação e Reconversão na Recuperação Paisagística de Minas e Pedreiras. Apresentado nas VIII jornadas técnicas da ANIET, Pombal, pp 13.
BLORE, S. [et al].,- Výroční magazín diamantového průmyslu: Angolská republika (Revista annual da indústria dos diamantes: República de Angola) 2004-2007, ISBN: 1-897320-03-5
CILLIERS, J. – MASON, P. (1999): The Privatisation Of Security In Wartorn African Societies, Pretoria, Institut for Security Studies.
DYČKA, L., 2010: Aktéři surovinového konfliktu v Angole in GLEDITSCH, N. P. et. al (2002): Armed Conflict 1946–2001: A New Dataset, Journal of Peace Research, roč. 39, č. 5, s. 615–637.
DYČKA, L., 2010: Aktéři surovinového konfliktu v Angole in LE BILLON, P. (2003a): Fuelling War: Natural Resources and Armed conflicts, Adelphi Paper 373, London, Routledge for IISS.
DYČKA, L., 2010: Aktéři surovinového konfliktu v Angole in ZIMMERMAN, E. (1951): World resources and industries, New York, Harper and Row. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
62
DYČKA, L., 2010: Aktéři surovinového konfliktu v Angole in LE BILLON, P. (2003b): Buying Peace or Fuelling War: the Role of Corruption in Armed Conflicts, Journal of International Development 15(4), 2003, 413-26.
DYČKA, L., 2010: Aktéři surovinového konfliktu v Angole in LE BILLON, P. (2001): Finance in Conflict and Reconstruction, Journal of International
GARDNER P., SCOTT A., ROHAN M., S. a kol. Enycyklopedie Zeměpis světa. Praha: Columbus, 1995. 512 s. ISBN 80-7176-022-6.
HOCHSCHILD, A. (1998): King Leopold’s ghost. A story of greed, terror and heroism in colonial Africa, London, Macmillan.
IBAMA, (1990) - Manual de Recuperação de áreas degradadas pela mineração. IBAMA, Brasilia, 96 pp
JARDIN, F. et al., (2009)- Semirário Sobre Ambiente- Minerar é preciso Preservar é possível, Angola. 35 s.
JAROŠ, O. KYNICKÝ, J. SULOVSKÝ, P. Mineralogie křemen-karbonátových žil v oblasti Talyn-Meltes Bulag, JZ Mongolsko. In SAMEC, P. KYNICKÝ, J. Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000 -2005: shrnutí, hodnocení a interpretace (I). 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, s. 67-74. ISBN 80-7157-920-3.3.
KAGEYAMA, P. & Gandara, F. B., 2001 - Recuperação de áreas ciliares in RODRIGUES, R. R. & LEITÃO, F. H. F: Matas ciliares: conservação e recuperação. USP. 2.ed. São Paulo. pp 249-269.
KLÍMA, Jan. Angola, Stručná historie států. Praha: Libri, 2003. 100 s. ISBN 807277-
KYNICKÝ, J. -- SAMEC, P. -- JAROŠ, O. Mongolsko 2004. 12. 11. 2004, Brno (CZ). 5.
KYNICKÝ, J. - HADACZ, R. -- SLAVIK, M. -- SAMEC, P. Mongolsko 2003. Brno: Ústav geologie a pedologie LDF MZLU v Brně, 2003. 71 s. 20031210.
LEXIKON, Zemí 6. Afrika na jih od Sahary, Madagaskar. Praha: GeoCenter International, 1994. 95 s. ISBN 3-575-11789-6.
LUJALA, P. - Gleditsch, N. P. - Gilmore, E. (2005): Civil War and a Lootable Resource, The Journal of Conflict Resolution, roč. 49, č. 4, s. 538-562. 63
MILLER, J. C. (1988): Way of death: merchant capitalism and the Angolan slave trade, 1730–1830, Madison, University of Wisconsin Press. Development, roč. 13, s. 951-64.
MINUA, 2006- Programa de investimento ambiental. Relatório do estado geral do ambiente em Angola
PRIMACK, R. B. RODRIGUES, E., (2001)- Biologia da Conservaçõ Londrina, Florianóplois, 328pp.
REVISTA ANNUAL „Angola minas ” ano vol. XVII Nº 25 1º trimestre/2008
ROSS, M. L. (2004): What do we know about natural resources and civil war?, journal of eace research, roč. 41, č. 3, s. 337-356.
SMILLIE,
I.,
(2009)-
Revisão
Anual,
sobre
diamantes
e
segurança
humana.PARCERIA ÁFRICA CANADÁ ISBN: 1-897320-13-2
SAMEC, P. - KYNICKÝ, J. Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000-2005: shrnutí, hodnocení ainterpretace (I). Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 86 s. ISBN 80-7157-920-3. 2. 155-8.
SOUSA, N. V., 1993- Recuperação de Paisagens Degradadas e Recuperação das Pedreias da Sécil, Lisboa.
SANCHÉZ, L., 2004 – Revegetação de Áreas de Mineração São Paulo.
SMILLIE, I. (2008) - Diamantes e a Segurança Humana Revisão Anual. Partnership Africa Canada. 12 s. ISBN 1-897320-07-8
SÝKORA, J., 2009 - Světový potravinový fond, Angola „Hospodářská politika a ekonomický vývoj Angoly v současnosti”- Stat' vznikla v rámci řešení Výzkumného záměru Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze. 77 s. č. MSM 6138439909.
VILANI, R., 2007- Impacto Ambiental do Esgatamento dos Reservatórios de Petróleo e Gás.
64
Internetové zdroje
Angola: Ekonomická charakteristika země 2011- Ministerstvo zahraničních věcí (MZV). URL: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/angola-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000768/#sec3
Bermúdez O.,2009- The Mineral Industry of Angola- luanda/ANGOLA: STRUCTURE OF THE MINERAL INDUSTRY URL: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/country/2009/myb3-2009-ao.pdf
Endiama: URL: http://www.endiama.co.ao/sobreendiama.php
Mbendi.com (2012): Diamond Mining in Angola, Africa, Asia, on-line verze (http://www.mbendi.com/indy/ming/dmnd/af/an/p0005.htm)
Mining industry of Angola URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Mining_industry_of_Angola URL:http://ec.europa.eu/development/icenter/repository/angola_CEP_2006.pdf
Socioekoniomických aspektech těžby a rozvoje Angoly URL: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0969593109001437
Partenariat Afrique Canada (PAC) poslední: 2004, 2005, 2007, 2011 URL: http://www.pacweb.org/index-e.php
RELATÓRIO ANNUAL (ANNUAL REPORT) URL:http://www.catoca.com/RelatorioCatoca 2008-2010.pdf
Update of the Country Environmental Profile of Angola ( Actualização do Perfil Ambiental de Angola) Framework Contract Europe Aid/119860/C/SV/Multi - Lot No 6: Environment Specific Contract No 2006/116363 URL: http://ec.europa.eu/development/icenter/repository/angola_CEP_2006.pdf
WARSAW, International Workshop on United Nations Framework Classification for Fossil Energy and Mineral Reserves and Resources 2009 (UNFC- 2009). Poland 21-22 June 2010. URL:www.unece.org/fileadmin/DAM/energy/se/pp/unfc/UNFC_iw_June10_War sawPl/13_Pinheiro.pdf
65
13 Seznam zkratek Cu- Měď Mn - Mangan PO43−- Fosfáty C – Diamanty Au- Zlato Pt- Platina Fe- ŽelezoIGEO- Instituto Geológico de Angola Geologický ústav Angoly FAO - Organização para a Alimentação e Agricultura Organizace pro výživu a zemědělství IBAMA- Instituto Brasileiro do Meio Ambiente e dos Recursos Naturais Renováveis Brazilský institut pro životní prostředí a obnovitelné přírodní zdroje MINEA-Ministeiro da Energia e Agua em Angola Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství Angoly MPLA- Movimento Popular de Libertacao de Angola Lidové hnutí za osvobození Angoly MINUA- Ministério do Urbanismo e Ambiente Ministerstvo urbanismus a životní prostředí MZV- Ministério dos Negócios Estrangeiros Ministerstvo zahraničních věcí PNUD-Programa das Nações Unidas para o Desenvolvimento Rozvojový program OSN PEMA- Companhia de Pesquisa Mineira de Angola Společnost pro těžbu a výzkum v Angole UNITA- Uniao Nacional para Independencia Total de Angola Národní svaz pro úplnou nezávislost Angoly
66
ENDIAMA- Empresa Nacional de Diamantes de Angola Národní společnosti Diamant Angoly SDM - Sociedade de Desenvolvimento Mineiro Společnost rozvoje hornictví SMC-Sociedade Mineira do Catoca Těžební společnost Catoca Alfa 5 – Segurança Industrial e Patrimonial Průmyslové bezpečnosti a majetku SML- Sociedade Mineira do Lucapa Těžební společnost Lucapa SODIAM- Sociedade de Comercialização de Diamantes de Angola Společnost pro marketing diamantů v Angole MGM- Ministerio da Geologia e Minas Ministerstvo geologie a hornictví KPCS- Esquema de Certificação do Processo Kimberley Kimberleyského systému certifikace
67
14 Seznam obrázků Obr. č 1: Administrativní mapa Angoly (Zdroj: OSN, Jan 2004) .................................... 21 Obr. č 2: Geomorfologická mapa s viditelnými a popsanými nejvyššími a nejnižšími body Angoly (Zdroj: Ministerstvo školství, 1981) ........................................................... 23 Obr. č 3: Geologické jednotky Angoly (Zdroj: Ministerstvo školství, 1982). .................. 24 Obr. č 4: Pokryv mapa v Angole (Zdroj: FAO - web sítě, 2006) ..................................... 26 Obr. č 5: Popis půd Angoly a jejich pedologických jednotek (Zdroj: FAO, 1997) .......... 28 Obr. č 6: Povodí (Zdroj: Geografická Atlas Angoly, V 1, 1982) ..................................... 29 Obr. č 7: Teplotní mapa Angoly (průměrné roční teploty) ............................................... 30 Obr. č 8: Minerálních Komodit Angoly (Zdroj od společnosti Catoca) ........................... 47 Obr. č 9: Minerálních komodit Angoly, foto- Maria Emília Castro ................................. 47 Obr. č 10: Fluorit a ruda .................................................................................................... 48 Obr. č 11: Kimberlit .......................................................................................................... 48 Obr. č 12: Degradace půdy způsobených lidskou činností (zdroj: web FAO, 2006). ...... 50 Obr. č 13: Místní průmyslové těžby, Angola, foto Endiama 2009 ................................... 51 Obr. č 14: Místní ruční těžba diamantů, Angola (Shawn Blore, 2009) ............................ 51 Obr. č 15: Místní průmyslové těžby, Angola, ................................................................... 52 Obr. č 16: Místní ruční těžba diamantů, Angola (Shawn Blore, 2009) ............................ 52 Obr. č 17: Částečný výhled na odklon řeky (aktuální postavený), foto Endiama 2009. .. 53 Obr. č 18: Místní ruční těžba diamantů, Angola (Shawn Blore, 2009) ............................ 53 Obr. č 19: Oblast, kde byla odstraněna vegetace, foto Endiama 2009 ............................. 54 Obr. č 20: Oblast, kde byla odstraněna vegetace, foto Endiama a Catoca 09/2010 ......... 54 Obr. č 21: Po využití nerostů, foto Endiama a Catoca 09/2010 ........................................ 55 Obr. č 22: Po využití nerostů, foto Endiama a Catoca 09/2010 ........................................ 55 Obr. č 23: Obnova poškozených oblastí, foto- Bernardete Buta, 2009 ............................ 56 Obr. č 24: Obnova poškozených oblastí, foto- Bernardete Buta, 2009 ............................ 56
15 Seznam tabulek Tab. č 1: Růst reálného HDP ve světě a vybraných rozvojových regionech, 1999–2008 (%)..................................................................................................................................... 35 Tab. č 2: Produkce diamantů v Angole 2005-2007 .......................................................... 37 Tab. č 3: Výroba podle hodnoty v USD 2005-2007 ......................................................... 38
68
