Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 6. února 2012
T T THINK TOGETHER
Think Together 2012 Migrace na českém venkově – nástin problematiky Czech Rural Migration – Outline Issues
Pavlína Maříková
247
Abstrakt Cílem článku je nastínit migrační pohyby uvnitř České republiky, které se týkají venkova. Migrační procesy na českém venkově se projevovaly dlouhodobou tendencí ke koncentraci do měst jehož důsledkem bylo vylidňování menších venkovských obcí. Situace se však v průběhu 90. let změnila, tento trend se nejen zastavil a dokonce se obrátil. Zatímco na počátku 90. let byly migrační úbytky obyvatel koncentrovány do nejmenších obcí a nejrychleji rostla středně velká města, v roce 2000 vykazovaly největší přírůstky malé obce při souběžném úbytku v největších městech. Tento proces je však lokálně vymezen a projevuje se nejvíce v zázemí velkých měst. Jedná se tedy o proces suburbanizační. Na základě těchto dat se naskýtá ze sociologického hlediska zajímavá otázka, jaké jsou důvody migrace a jaký bude budoucí vývoj.
Klíčová slova Migrační pohyb, venkovské obce, Česká Republika
Abstract The aim of this paper is outline issues of migration movement in rural areas of Czech Republic. Migration processes in the Czech countryside had revealed long time tendency toward concentration into towns, which resulted in depopulation of small rural municipalities. However, the situation has changed during 1990’s and this trend recedes and even turns. While in the beginning of 1990’s there was the greatest population decrease caused by migration in small municipalities and medium-sized towns grew the fastest, in 2000, small municipalities show population growth with concurrent decrease in big cities. This process is locally specified; it manifests itself in the vicinity of Think Together 2012
big cities. It is a suburbanization process. On the basis of these data an interesting sociological question is at hand: what their reasons are and what about future.
Key Words Migratory movement, rural municipality, Czech Republic
ÚVOD DO PROBLEMATIKY Migrace Pojem migrace má několik významů, označuje však vždy určitý pohyb, přemísťování či stěhování, které se mimo lidí může týkat například i kapitálu, rostlin či genů. Tento text je věnován problematice migrace obyvatel, tedy stěhování. Migraci lze dále členit na vnitřní a vnější z hlediska určitého regionu, kdy rozlišujeme stěhování uvnitř tohoto regionu od stěhování přes hranice vymezeného území. V tomto případě můžeme dále hovořit o emigraci a imigraci, tedy pohybu ven (z) nebo dovnitř (do) tohoto regionu. Venkov Tento text se soustředí pouze na problematiku vnitřního stěhování uvnitř České republiky, se zaměřením na venkovské oblasti. Venkov může být definován podle různých kritérií (viz např. Maříková, 2007, 247-255), ale pro účely tohoto textu bude dále za venkovskou obec považována obec do 2 000 obyvatel.
METODY Cílem článku je nastínit problematiku migrace, která se dotýká venkovských obcí v České republice. Nejprve bude stručně popsán vývoj migračních pohybů a směrů, včetně popisu významnějších historických událostí, které s touto Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
problematikou souvisí. Dále bude na statistických datech prezentován vývoj v posledních 20 letech. Ze sociologického hlediska jsou zajímavé důvody stěhování, které budou přiblíženy v závěru pomocí dat z několika výzkumů. Data byla získána v rámci třech rozsáhlých reprezentativních šetření obyvatel venkova v ČR, realizovaných Sociologickou laboratoří při KHV ČZU v letech 1999, 2003 a 2004. Ve všech případech se jednalo o dotazníkové šetření realizované specializovanou agenturou formou řízených rozhovorů s tazatelem (face-to-face). Vzorek respondentů byl vybírán vícestupňovým kvótním výběrem podle předem stanovaných kritérií. Podrobnější údaje budou uvedeny u vlastních dat.
ISBN: 978-80-213-2275-2
42,9 44,8 45,7 47,8
54
70%
59,9
64,6
60%
75,5 75,2 73,9
50% 40% 82,3 30%
64,9 62,5 60,2
57,1 55,2 54,3 52,2
46
20% 10%
40,1
35,4
24,5 24,8 26,1
0%
Podíl obyvatel venkova
01 20 3. 1. 991 1 1. 1. 80 19 1. 1. 70 19 1. 1. 961 1 1. 1. 50 19 1. 1.
Pomineme-li stěhování národů v 6 století a pozdější kolonizaci území dnešní České republiky ve století čtrnáctém, lze počátek migrace obyvatel zařadit až do století 18. Významným datem se stal 1. listopad 1781, kdy bylo zrušeno nevolnictví a s ním povinnost poddaných žádat o povolení k přestěhování. S nástupem průmyslové revoluce se migrační pohyby zintenzivnily. Rozvíjející se průmyslová města vyžadovala přísun pracovní síly z venkova. Tento směr migrace zůstal dominantní během 19. i 20. století. Pro přiblížení tohoto vývoje můžeme použít vývoj podílu obyvatel v obcích podle počtu obyvatel. Následující graf ukazuje tento vývoj s využitím dat ze sčítání lidu (od roku 1843). Velikostní kategorie obcí jsou rozděleny pouze podle jednoduchého kritéria (obce do a nad 2 000 obyvatel) na venkovské a ostatní (města).
35,1 37,5 39,8
80%
30 19 1. 1. 21 19 1. 1. 10 19 1. 1. 900 1 1. 1. 90 18 1. 1. 880 1 1. 1. 69 18 1. 1.
Migrační směry v minulosti
90% 17,7
43 18 1. 1.
VÝSLEDKY A DISKUSE
100%
Podíl obyvatel měst
Obrázek č. 1: Vývoj podílu obyvatel venkova a měst na území ČR v letech 1843 až 2001
Zdroj dat: Dějiny Československa v datech, doplněno o údaje ČSÚ Z grafu je patrný setrvale klesající podíl obyvatel venkova. Důvodem byl především trvalý růst měst. Největší rozvoj měst nastal mezi lety 1843 a 1869, kdy došlo ke zdvojnásobení jejich relativního podílu na obyvatelstvu českých zemí. Lidé z vesnic se i nadále stěhovali do měst a to bez ohledu na společenské změny a politický vývoj. K postupnému vylidňování venkova docházelo jak za Rakouska-Uherska, za první republiky i po druhé světové válce. Proces koncentrace obyvatel do měst se nazývá urbanizací. K obdobným centralizačním a koncentračním pohybům docházelo i v ostatních evropských zemích. Ve vyspělých 249
zemích se však v první polovině 20. století tyto urbanizační procesy zpomalily a v 50. letech nastala fáze suburbanizace – začalo docházet ke snižování počtu obyvatel měst ve prospěch malých obcí v jejich bezprostřední blízkosti. U nás se tento trend projevil až o několik desetiletí později – v polovině 90. let minulého století. Vývoj v posledních 20-ti letech Pro sledování pohybu obyvatel mezi venkovem a městy po roce 1990 nestačí jen porovnávat podíly obyvatel ve výše uvedených kategoriích. Důvodem je proces osamostatňování obcí, který probíhal na našem území v první polovině 90. let. Během několika let nově „vzniklo“ více než dva tisíce obcí. Na vliv této skutečnosti upozorňoval například Andrle (2000). Proto je třeba sledovat především migrační pohyby, tedy stěhování do a z jednotlivých velikostních kategorií obcí. A právě tyto údaje ukazují změny, ke kterým došlo v 90. letech. Následující tabulka přináší vybrané údaje (každý třetí rok od roku 1990 do současnosti) o migračních pohybech v jednotlivých velikostních kategoriích obcí ČR. Velikostní kategorie
1991
1994
1997
2000
-199
-10,0
-5,6
-2,1
4,6
200 - 499
-5,4
-0,8
4,1
6,1
500 - 999
-0,7
3,1
6,0
1 000 - 1 999
-0,1
3,1
2 000 - 4 999
0,6
5 000 - 9 999 10 000 - 19 999
2003
2006
2009
7,1
9,8
9,2
6,3
7,8
9,5
8,7
5,1
6,2
8,5
9,1
8,7
3,4
4,3
4,5
5,8
6,2
4,2
0,5
1,4
1,5
-0,7
1,5
2,8
-0,9
0,7
0,3
-0,3
-1,2
-0,9
-2,0
-3,1
ISBN: 978-80-213-2275-2
20 000 - 49 999
2,7
-0,3
-1,8
-2,7
-2,6
-2,6
-5,6
50 000 - 99 999
-0,7
-1,1
-1,9
-4,6
-4,1
-0,5
-2,7
100 000 +
1,9
1,1
-0,4
-1,7
2,8
2,5
5,5
Tabulka č. 1: Migrační pohyby podle velikostních kategoriích obcí v ČR (přírůstek/úbytek na 1 000 obyvatel)
Zdroj dat: Jedlička J., Kamenický J.: Vývoj demografické bilance obyvatelstva v ČR v letech 1991 – 2000 v regionálním pohledu, Český statistický úřad 2001 (upraveno, zkráceno), Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2003, Demografická ročenka České republiky 2006 a Demografická ročenka ČR 2009, ČSÚ (www.czso.cz) V tabulce jsou zdůrazněny kladné hodnoty, tedy migrační přírůstky. Nejvýraznější změna nastala v průběhu 90. let. Zatímco na jejich počátku byly všechny kategorie venkovských obcí migračně ztrátové, na jejich konci (a i v současné době), jsou migračně ziskové. K opačnému vývoji došlo u většiny velikostních kategorií měst (především ve velikosti mezi 10 a 100 tisíci obyvatel). Z regionálního hlediska však k největším nárůstům počtu obyvatel došlo v okresech Praha – západ a Praha – východ a dále v okresech Nymburk, Teplice, České Budějovice, Plzeň – jih, Brno – venkov, Beroun, Kladno a Plzeň – sever. Podstatná část přírůstků venkovského obyvatelstva tedy byla soustředěna do okresů v těsném zázemí velkých měst. Tento proces se nazývá suburbanizace. Situace na počátku nového tisíciletí se ustálila – venkovské obce dále zůstávají celkově migračně ziskové, vyšší relativní přírůstky obyvatel migrací se „přesouvají“ do stále menších obcí. Města jsou celkově migračně ztrátová, s výjimkou několika největších. 250
Důvody stěhování
Stěhování v budoucnosti
Důvody stěhování byly dříve evidovány a bylo možno je sledovat ve statistikách. Český statistický úřad uváděl devět základních kategorií – změnu pracoviště, přiblížení k pracovišti, učení či studium, zdravotní důvody, sňatek, rozvod, bytové důvody, následování rodinného příslušníka a jiné důvody. Dnes již tato data nejsou evidována nejsou, a je obtížné je získat. Situaci v 90. letech analyzoval například Andrle (2000), který uvádí, že mezi hlavními důvody stěhování v 90. letech převažovaly důvody bytové, rodinné a dále zdravotní a pracovní. Podíl stěhování z bytových důvodů se postupně zvyšoval, opačný vývoj mělo stěhování z důvodů pracovních. Největší část migrantů (téměř 30 %) tvořili rodinní příslušníci. Ještě v roce 2002 patřily podle ČSÚ (2003) k nejčastěji uváděných příčinám stěhování bytové důvody (28,1 %), následování rodinného příslušníka (24,6 %) a jiné důvody (27,1 %). Situaci na venkově podrobněji přibližují výsledky sociologického šetření z roku 20031. Z více než 1 600 respondentů ve věkovém rozpětí 25-64 let se 44 % do místa aktuálního bydliště někdy v minulosti přistěhovalo. Mezi důvody tohoto stěhování bylo uváděno v prvé řadě „přiženění“ či „přivdání“ do rodiny (téměř polovina případů), další čtvrtinu tvořily důvody spojené s nabytím domu (stavba či koupě). Desetina dotázaných se stěhovala k příbuzným či rodičům, práci v této souvislosti uvedlo 5 % respondentů, stejně jako restituce (Tuček, 2003).
Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, venkov v České republice v současné době migrací získává. Přírůstky obyvatel se však v důsledku suburbanizačních procesů koncentrují v zázemí větších měst. Situace v ostatních venkovských regionech tak může být jiná. V několika sociologických výzkumech byla tomuto tématu věnována pozornost. Ze získaných dat můžeme získat obraz budoucího vývoje – potenciál migrace. Základní zjištění všech výzkumů bylo, že venkovské obyvatelstvo je stabilní. O stěhování většina obyvatel ani neuvažuje. Přesto však existují výjimky. Reprezentativní výzkumné šetření realizované v roce 19992 ukázalo, že největší podíl potenciálních migrantů je mezi mladými lidmi do 25 let – téměř čtvrtina z nich o stěhování v budoucnu uvažovala. Mezi důvody, které je k těmto úvahám vedly, bylo na prvním místě získání práce (22 %), bytové důvody (10 %) a osobní a rodinné důvody (9 %). Z obyvatel venkova v produktivním věku (25-64 let) se v roce 2003 chtělo odstěhovat ze své obce 9 % hned a 16 % někdy v budoucnosti. Mezi mladými lidmi (25-34 let) však byly tyto podíly téměř dvojnásobně vyšší - celkem 44 % z nich se chtělo stěhovat pryč. A stejný podíl by byl ochoten vyměnit své současné bydlení ve venkovském prostředí za moderní byt městského typu. Ve vyšších věkových kategoriích však zájem o tyto změny rychle klesal. Ke zjištění, že mladá generace je téměř z poloviny rozhodnuta odejít z venkovského prostředí, Tuček (2003, 203) dodává: „Příčiny jsou nepochybně stále
1 Výzkum Současný venkov, realizovaný Sociologickou laboratoří v roce 2003, N=1 634 obyvatel obcí do 2 000 obyvatel ve věku 25-64 let.
2 Výzkum Trendy sociálních změn v zemědělství a na venkově, realizovaný Sociologickou laboratoří v roce 1999, N=2 142 respondentů starších 18 let z venkovských obcí.
ISBN: 978-80-213-2275-2
251
tytéž: pracovní příležitosti, možnost kariéry, dostupnost široké nabídky v oblasti kulturního vyžití, vzdělání pro děti, atd.“. O rok později byl realizován jiný výzkum zaměřený na cílovou skupinu mladých lidí (18-30 let)3. Jeho výsledky jen potvrdily předchozí zjištění, že mezi mladými lidmi na venkově je vysoké procento potenciálních migrantů. Ve věkové kategorii 18-24 let se chtělo odstěhovat („jakmile se naskytne příležitost“) téměř 30 %, ve skupině lid ve věku 25-30 let něco přes 20 %. Další desítky procent respondentů o této možnosti uvažuje (uvedli odpověď „možná, nevím“). Podrobnější rozbor ukázal, že se jednalo především o ženy, osoby s nižším stupněm vzdělání a studenty, svobodné či žijící s partnerem. Stěhovat se chtěli častěji také lidé pracující ve městě a nespokojení se současným životem. Na toto rozhodnutí neměla vliv velikost obce ani místo narození. Opačný názor zastávali především lidé, kteří již založili rodinu, vysokoškoláci, lidé, kteří jsou se svým životem spokojeni, ženy v domácnosti či na mateřské dovolené a podnikatelé. Jako důvod pro případné stěhování uváděli respondenti na prvním místě (ze tří možných) nejčastěji „mít více pracovních příležitostí“, „mít lepší podmínky bydlení“ a „být se svým partnerem / svou partnerkou“. Na místě druhého důvodu se často objevovalo „zajistit lepší vzdělání dětem, více příležitostí pro využití volného času a další potřeby dětí“ a „mít více možností kulturního vyžití“ (Maříková, Tuček, 2005, 35).
3 Výzkum Život lidí na venkově, realizovaný Sociologickou laboratoří v roce 2004, N=1 518 obyvatel venkova ve věkových kategoriích 18-30 a 60-75 let.
ISBN: 978-80-213-2275-2
ZÁVĚRY Český venkov se v důsledku urbanizačních procesů již od konce 18. století dlouhodobě vylidňoval. Podíl obyvatel venkovských obcí (definovaných jako obce do 2 000 obyvatel) se během dvou stovek let snížil z 82 na 24 %. Města se rozvíjela a rostla. Situace se změnila až na konci minulého století. V důsledku suburbanizačních procesů se růst měst zpomalil a vylidňování venkova se zastavilo. Během 90. let 20. století se migrační směry obrátily a venkovské obce postupně začaly migračně růst. Tento trend přetrvává až do současnosti. Mimo suburbií se však lidé stěhují i do vzdálenějších venkovských obcí a proto můžeme hovořit i o procesu kontraurbanizace (opak urbanizace – více viz Šimon (2011)). Přírůstky obyvatel jsou však stále koncentrovány v převažující míře do zázemí větších měst. Vzdálenější venkovské oblasti mohou být i dnes migračně ztrátové. Svědčí o tom i výsledky sociologických výzkumů, které naznačují, jaký je na venkově migrační potenciál. Celkově je možno konstatovat, že většina obyvatel venkova o stěhování neuvažuje. Výjimkou jsou však mladí lidé. Mezi nimi je o odchod z místa současného bydliště zájem poměrně vysoký. Až polovina z nich o stěhování uvažuje, část je již pevně rozhodnuta. Protože citovaná šetření byla realizována již před několika lety, je možné, že někteří z oslovených se již z venkova odstěhovalo a tento trend bude pokračovat i v budoucnu. Skutečnou situaci bude možno analyzovat, až budou k dispozici data z loňského sčítání lidu (SLBD 2011), například porovnáním vývoje věkové struktury obyvatel (zda venkov odchodem mladých lidí „stárne“ rychleji než města). Pro rozvoj venkova je však přítomnost mladých lidí důležitá. V zájmu každé obce (jejího starosty a zastupitelů) by mělo 252
být vytváření podmínek pro to, aby mladí lidé neodcházeli a v lepším případě i pro to, aby do obce přicházeli další. Nejen proto, že rozpočet obce je na počtu obyvatel přímo závislý, ale i proto, aby obec měla budoucnost. Pro návrh opatření, která by mladé lidi udržela či dokonce přitáhla, je možno využít zjištěné důvody pro stěhování (co mladým lidem na venkově chybí). Toto téma by si však zasloužilo podrobnější rozbor a aktuální zdroje dat.
LITERATURA
Maříková P. (2007): Countryside in the Czech Republic – determination, criteria, borders, Zemědělská ekonomika, č. 6, č. svazku 2007, str. 247-255, ISSN 0139-570X Tuček M. (2003): Sociální struktura venkova a mobilita jeho obyvatel, in: Majerová V. a kol.: Český venkov 2003 – Situace před vstupem do EU, PEF ČZU Praha, ISBN 80-213-1121-5, str. 197-208 Šimon M. (2011): Kontraurbanizace: chaotický koncept? Geografie, 116, č. 3, str. 231-255
Andrle A. (2000): Vnitrostátní stěhování, in: Moderní obec, č. 10/2000, Economia 2000, str. 28 – 29 Andrle, A. (2000): Obyvatel měst ubývá, in: Moderní obec, č. 5/2000, Economia 2000, str. 27. ČSÚ (2003): Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2002, ČSÚ Praha 2003 Dějiny Československa v datech (1968), Svoboda Praha, 1968, str. 481 Jedlička J., Kamenický J. (2001): Vývoj demografické bilance obyvatelstva v ČR v letech 1991 – 2000 v regionálním pohledu, Český statistický úřad Maříková P. (2002): Migrační tendence na českém venkově, in: Medzinárodné vedecké dni 2002 - Zborník vedeckých prác, SPU Nitra, 2002, ISBN: 80-8069-028-6, str. 551-556 Maříková P. (2003): Lokální identita, in: Majerová V. a kol.: Český venkov 2003 – Situace před vstupem do EU, PEF ČZU Praha, ISBN 80-213-1121-5, str. 193-194 Maříková P., Tuček M. (2005): Život na venkově a vztah k obci, in: Majerová V. a kol.: Český venkov 2004 – Život mladých a starých lidí, PEF ČZU Praha, ISBN 80-213-1281-5, str. 23-48 ISBN: 978-80-213-2275-2
253
