Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 6. února 2012
T T THINK TOGETHER
Think Together 2012 Ekonomika pěstování technického konopí v ČR: Případová studie Rakovnicka Economics of Hemp production in the Czech Republic: Case study of Rakovnik region
Pavel Kotyza
45
Abstrakt Mezi lety 2000 – 2007 se produkce konopí v ČR průběžně zvyšovala. Ovšem po ukončení pravidelné činnosti tírenských provozů se celkové produkční plochy postupně snižují. Jedním z mála míst, kde se konopí stále pěstuje, zůstává Rakovnicko. Z tohoto důvodu je právě pro tento region zpracována ekonomika pěstování, která vychází z nejčastěji pěstované polské odrůdy Bialobzreskie. Současná situace, která přímo vychází z charakteristiky této odrůdy, není vhodná pro další rozšíření konopí v ČR. Řešením by mohlo být spalování konopné slámy společně s prodejem semene, které je neustále poptáváno. Ovšem změna koncového užití slámy by musela vést ke změně stylu produkce. Tomuto by více vyhovoval kanadský model, který maximalizuje výnos semene a snižuje produkci stonku. Jako optimální odrůda byla navržena finská Finola.
Klíčová slova Ekonomika Rakovnicko
pěstování
konopí,
Bialobrzeskie,
Finola,
Abstract Between 2000 – 2007, total production area has increased in the Czech Republic. Unfortunately all local hemp processing plants stopped its regular activities and total production areas started to decrease subsequently. Rakovnik region is one of few places where hemp production sustained. Because of sustained production, economics of hemp production is related to the mentioned region. Polish Bialobrzeskie variety is mostly cultivated. Current situation, which is directly connected to the variety, is not particularly suitable for further increase of hemp Think Together 2012
production. Production of demanded seed and use of straw for energy purposed might be a solution. The change of straw use needs further change of production approach. Canadian approach was identified as appropriate; it maximizes yield of seed and limits yield of stalks. Finola, the Finish variety, is considered to be optimal solution.
Key Words Economics of Hemp production, Bialobrzeskie, Finola, Rakovnik region.
Úvod Technické konopí je rostlina, která byla vyšlechtěna tak, aby obsahovala minimální zákonem stanovené množství omamné látky (Tetrahydrocannabinol, THC), které jinak konopí obsahuje. Z tohoto důvodu může být po splnění zákonem daných podmínek pěstována i na území ČR. Mezi lety 2000 – 2007 docházelo v ČR k růstu pěstebních ploch a zdálo se, že celý konopný průmysl má stále potenciál k dalšímu růstu. Ovšem po uzavření místních tíren schází zemědělcům odbyt pro vypěstovanou slámu a pěstební plochy se od roku 2008 začínají snižovat. Hlavním výzkumným cílem práce je navržení řešení, které by umožnilo rozšíření produkce konopí bez vysokých investic do tírenských provozů. Za tímto účelem bude vytvořen hrubý současný přehled hektarových nákladů a výnosů pěstované odrůdy konopí a to pro území Rakovnicka, kde se produkce konopí udržela. Navržené alternativní řešení, které vychází z kanadského modelu, bude porovnáno se současnými reálnými výnosy. Zhodnocení obou přístupů následuje. Před zahájením práce bylo předpokládáno, že současný stav je
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
možné vylepšil zavedením jiného přístupu v pěstování a tím přispět k lepší rentabilitě plodiny.
Metodika Na základě studované literatury je v první části práce provedeno představení rostliny nezbytné pro pochopení základních historických, legislativních a produkčních souvislostí. Dále je za podpory existujících zdrojů (viz. Sladký et. al. 2004, Abranám et. al. 2009) vytvořen seznam úkonů, které jsou dle agrotechnických přístupů vhodné. Náklady na tyto úkony, stejně jako na potřebný materiál jsou určeny dle aktuálních tržních cen, reálných cen služeb ve sledovaném regionu, nebo na základě expertní databáze Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT), zpracované autorským kolektivem v čele s Z. Abrahámem. Databáze VÚZT mapují náklady na jednotlivé operace v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Jelikož je sledována oblast Rakovníka a jeho těsného okolí (ne celé území Rakovnického okresu) které převážně spadá do řepařské výrobní oblasti, jsou data z VÚZT brána jako relevantní. Ceny služeb byly diskutovány přímo s poskytovateli těchto služeb, platné pro rok 2011. Vytvořená hrubá kalkulace je dále konfrontována s možnými hektarovými výnosy, tržními cenami komodit i jednotlivými odbytišti. Výsledky jednotlivých přístupů jsou analyzovány nákladovou rentabilitou, která je dána vztahem: (zisk / náklady) x 100.
Úvod do problematiky Konopí patří do čeledi Konopovité, společně s chmelem točivým. Pěstuje se hlavně na stonek a semeno. Stonek obsahuje vlákna patřící mezi nejpevnější přírodní vlákna. Semínko má vysoký podíl olejných látek bohatých na nenasycené mastné kyseliny. Rostlina je jako zemědělská plodina využívána již ISBN: 978-80-213-2275-2
po mnoho století, jeho užití je datováno až do doby kamenné (Stafford 1993). Vzhledem k vysoké manuální náročnosti sklizně a následného zpracování byl význam konopí nejenom v textilním průmyslu snižován. Po 2. světové válce byly v Evropě postupně snižovány pěstební plochy. Jednou z hlavních příčin byla protidrogová legislativní opatření, které prakticky zakazovalo pěstování konopí i pro technické účely. V roce 1989 bylo v celé Evropské Unii (EU) oseto pouze 2 762 ha konopného porostu. (Ranali 1999) Sledování pěstebních ploch v EU je dnes nejpřesněji monitorováno Komisí EU pro len a konopí (údaje jsou dostupné v Situační a výhledové zprávě MZe – len a konopí). Data publikována Eurostatem i Faostatem jsou u jednotlivých zemí EU značně nepřesná. Mezi lety 2005 – 2010 se plocha s technickým konopím v EU pohybovala rozmezí 10 – 15 tis. ha. Francie je stabilně největším producentem. Její celková osevní plocha v sezóně 2009/2010 tvořila 78% pěstebních ploch celé EU. Mezi další významné pěstitele patří Německo, Velká Británie, Holandsko a Polsko. U dalších historicky významných pěstitelů (Maďarsko, Rumunsko) byla produkce postupně zcela ukončena. (Komise pro len a konopí, MZe 2010) Konopí historicky patřilo k významným plodinám pěstovaných i na území České republiky (ČR). V době středověku byla konopná lana využívána mimo jiné pro těžební účely v Kutné Hoře, Jihlavě. V polovině 18. století bylo v některých regionech až 3 více profesionálních tkalců konopí než lnu. (Obršlík 2002) I přes přetrvávající náročnost bylo konopí v ČR pěstováno až do druhé poloviny 20. Století, od kdy pokračovala produkce pouze na Slovensku. (Široká 2007) V ČR začala být zase věnována pozornost problematice konopný mezi lety 1996 až 1999, kdy byl zahájen, pod hlavičkou MZe, výzkum a opětovné 47
pěstování na zkušebních polích. Od roku 1999 je pěstování konopí znovu zákonně povoleno v několika odrůdách. (Široká 2007) Za podpory státních podpůrných fondů byly zprovozněny 4 certifikované zpracovatelské provozy, které si sami nesmlouvávaly produkční plochy a následný odbyt. Díky těmto tírnám se v letech 2006 a 2007 výrazně zvýšila česká produkce, osevní plochy vystoupaly až k 1 538 hektarům. Dle Konopářského svazu České republiky ( KSČR) byl přes přetrvávající problémy technického rázu a finanční nerentabilitu provozů provoz v těchto tírnách ukončen a od poloviny roku 2011 již v ČR není jediný aktivní provoz. (KSČR 2011) Tato situace se reálně podílela na poklesu celkové produkce v ČR, která klesla pod hranici 200 ha v roce 2010 (MZe 2010). České reálie jsou zčásti podobné Kanadě. Nedostatečně vyvinuté technologie na zpracování stonku vedlo v Kanadě k situaci, kdy se semínko stalo hlavní sklízenou komoditou (Hermann, 2010) a to na ploše srovnatelné s produkcí konopí v celé EU. (Government of Alberta 2011) Kvůli nedostatku technologií se kanadští zemědělci zaměřili na konkurenceschopnou produkci semene (před levným dovozem z Číny), při snížené produkci stonku. V Kanadě jsou hlavními pěstovanými odrůdami Finola a Crag (Pallesen 2010). Finola je plně certifikována pro pěstování v EU. Z důvodu úspěšného využití v Kanadě byla tato odrůda navrhnuta jako alternativa k široce rozšířené polské odrůdě. Podle oficiálních materiálů udržovatele odrůdy dosahuje její výnos, při optimálních podmínkách (mezi 40 – 60° s. š.) až 2 t/ha semene (Callaway 2011). V porovnání s polskou odrůdou je Finola náročnější na množství výživných látek ovšem při vyšší ceně
ISBN: 978-80-213-2275-2
osiva. Výnosnost stonkové slámy je udáván v rozmezí 5 – 7 t/ ha. (Callaway 2011) Konopí vyžaduje velké množství živin, půda by měla být dobře připravena a vyhnojena jak průmyslovým, tak statkovým hnojivem. Čím je větší náročnost na výnos, tím je i větší potřeba výživných látek. Pro pěstování konopí na vlákno je důležitý přísun jak dusíkatých, tak i draselných hnojiv, která mají vliv na kvalitu vláken. Je-li konopí pěstováno i na semeno, je důležitým prvkem fosfor, kterého se přihnojuje 30 – 60 kg/ha. Není-li půda dostatečně neutrální (zásaditá) je vhodné dodat vápenné hnojivo. (Sladký 2004) Technika sklizně konopí je závislá od druhu produkce. Sklizeň kombinované produkce je náročná, hlavně s ohledem na techniku a načasování. Semínka dozrávají postupně, dozrálá začínají opadávat a lákat ptactvo. Z důvodu značné náročnosti sklizně je všeobecně doporučováno využívat služeb zemědělců, kteří již mají dostatečné zkušenosti, případně vlastní upravené stroje. I když sklizeň službou nemusí být zrovna levnou záležitostí (může přesáhnout i 4 000 – 4 500 Kč/ha + doprava stroje), mnohdy pomůže zabránit značným škodám na vlastní technice. (Říha 2010) Právo a dotační politika Základním dokumentem pro celý vnitřní trh EU je nařízení komise č. 1673/2000 platným od marketingového roku 2001/2002. Toto nařízení upravuje celkovou produkční kvótu EU pro len i konopí a to do výše 125 136 ha. (Tošovská 2002) Konopí obsahuje určité množství psychoaktivních látek. Tento fakt je specifikován nařízením komise č. 1592/2000, které snižuje limit obsahu THC v rostlině na 0.2% z původních 0.3%. Toto nařízení, stejně jako 1673/2000, je platné od marketingového roku 2001/2002. Pouze odrůdy, které splňují toto nařízení,
48
mohou být registrovány a povoleny k pěstování pro území EU. Od všech členských států je vyžadována kontrola porostů a jejich testování na průměrné hodnoty THC. (nařízení komise č. 1529/2000) Původní české odrůdy byly zakázány zákonem 92/1996 Sb., která též zpřísňovala zacházení se semeny, jako s produkčním materiálem. Zákon 92/1996 Sb. vedl k situaci, kdy bylo konopí pěstováno pouze na pár hektarech a to v rámci MZe. (Široká 2007) V roce 1998 byl přijat nový zákon, který vymezoval nová pravidla pro pěstování konopí a máku. Zákon č. 167/1998 Sb. upřesňoval, jaké odrůdy mohou být pěstovány. Jejich schválení bylo podrobeno testování, kdy obsah THC nesměl přesáhnout hranici 0.3%. Prvními schválenými odrůdami byly polské Beniko a ukrajinské Juso-11. Tyto již byly ze seznamu odebrány (na žádost udržovatele odrůdy). (MZe 2010) Zmíněný zákon též ustavuje ohlašovací povinnost pro pěstitele, kteří zasejí více než 100 m2, a to příslušnému celnímu úřadu. Zákon 167/1998 Sb. je dodnes platný, včetně limitu 0.3% THC. I přes nižší normu danou EU nebyl tento zákon novelizován a to z důvodu, že všechny odrůdy schválené pro pěstování v ČR jsou i tak schvalovány EU a musí proto splňovat normu 1673/2000 upravující obsah THC na 0.2%. Pěstování konopí je v ČR klasicky podpořeno přímou platbou na plochu (SAPS), státní doplňkovou platbou (TOP-UP) a Programem na podporu ozdravování polních a speciálních plodin (PPOPSP). SAPS a TOP-UP jsou zemědělcům vypláceny ve standardní výši. Pro rok 2010 bylo alokováno 4 060 Kč v rámci SAPS a 514 Kč pro TOP-UP. PPOPSP finančně podporuje nákup uznaného a mořeného osiva konopí registrovaných odrůd a to do výše 60 000 Kč/t osiva, při maximálním užití 90 kg/ha. Tento dotační titul může pěstitelům vrátit až 70% z celkových nákladů na osivo. ISBN: 978-80-213-2275-2
Ekonomika pěstování konopí – případová studie Rakovnicka Odrůda Bialobrzeskie Odrůda Bialobrzeskie, jedna z nejvyužívanějších odrůd v ČR, je pěstována v systému kombinované produkce. Tento přístup zabezpečuje zemědělcům příjmy z prodeje stonku i semínka. Stejný přístup je aplikován i na sledovaném území Rakovnicka. Obecně se hektarové náklady na konopí pohybují mezi 16 – 21 tis. Kč. (Říha 2010) Ovšem jelikož se mohou jednotlivé přístupy produkce lišit, musejí být brány dané údaje jako orientační. Při daných operacích a cenách (viz. tabulka č. 1) se celkové náklady na hektar odrůdy Bialobrzeskie dostaly pod 24 000 Kč. Mezi nejnákladnější pokožky patří lisování stonku (5 400 Kč), osivo (4 500 Kč) a hnojiva (4 750 Kč). Tyto tři pokožky tvoří dohromady přes 60% celkových nákladů. Významnou položku zaujímají též operace v nájmu + pronájem půdy. Jejich celkový podíl na nákladech dosahuje 46,5%. Zabezpečení těchto operací vlastními silami by mohlo přispět ke snížení nákladů a to až k vyššímu průměru ČR. Na druhou stranu by vlastní zabezpečení některých operací znamenalo nezbytné investice. Konopí totiž obecně vyžaduje speciálně upravené stroje.
49
Operace Pronájem půdy + daň 6 Osivo (45 kg) Orba
1
2
Smykování a vláčení Setí
2
2
1 000
100 Kč/kg
4 500
platbou (TOP-UP). V roce 2010 bylo z fondů SAPS a TOP-UP vyplaceno zemědělci celkem 4 574 Kč. Další finance mohl čerpat z PPOSP. Při daném výsevu 45 kg/ha se jednalo o celkem 2 700 Kč. V roce 2010 tedy celkový příjem z dotací činil 7 274 Kč.
1 750
Stonek
345
395
695
Dusík (80 kg) 3
9 000 Kč/t
2 700
Draslík (45 kg) 4
12 000 Kč/t
900
Fosfor (45 kg) 5
5 000 Kč/t
1 150
Aplikace hnojiv 2
350
Sklízení semene
2 500
500
500
200 Kč/balík (á 300 kg)
5 400
2000 Kč/t
1 200
23 885
6
6
Obracení/hrabání
6
Lisování (8 t) Čištění + sušení semene 6 (0,6 t) Celkem 6
2
Cena (Kč/ha)
Příprava půdy 2
Sečení stonku
1
Jednotková cena
KSČR 2011
4
Draselná sůl 60%, 75kg
Abrahám et. al 2009
5
Superfosfát 19%, 230 kg reálná cena operace ve službě /nájmu půdy platná pro daný region
3
LAV 27, 300 kg
6
Tabulka č. 1: Náklady produkce konopí na Rakovnicku (Kč/ha), odrůda Bialobrzeskie
Dotační politika pro konopí je z velké míry srovnatelná s jakoukoliv jinou plodinou. Pěstování je podporováno jednotnou platbou na hektar (SAPS) a dodatkovou národní ISBN: 978-80-213-2275-2
V ČR se sklizené množství stonku drží na celkem stabilní hranici 8 – 9 t/ha. (MZe 2010) Ovšem z nedostatku domácích zpracovávacích kapacit je nutné stonek buď skladovat, nebo prodávat do zahraničí. Dle Evropské asociace technického konopí (EIHA - European Industrial Hemp Association; Carus, Piotrowski 2010), funguje v Evropě několik tírenských provozů. Přehled v tabulce č. 2 mapuje všechny aktivní zpracovatele slámy a zároveň předkládá návrh situace, kdy by byl zprovozněn provoz spalovny v ČR. Pro kalkulaci byla použita jednotná výkupní cena pro rok 2010, která se průměrně pohybovala okolo 3500 Kč/ha. (Říha 2010) Pro vypočítání výnosů z konopné slámy, je nutné počítat s dopravou do tíren. Ovšem při současné situaci a vzdálenosti provozů se doprava stává dalším významným nákladem. Je-li stonek lisován do velkých hranatých balíků o rozměrech 80 x 120 x 250 cm, je možné naložit min. 10 t materiálu na klasický valník (rozměry 2,48 x 2,65 x 13,6 m). Nejbližším provozem je německý podnik v Malschi, kde výnos stonku po započtení dopravy přesáhne 2 000 Kč/t. Při prodeji do obou holandských tíren by výnos z tuny stonku přesáhl 1 600 Kč/t. Další zahraniční provozy již nejsou pro českého rolníka tolik zajímavé. Výnos po započtení dopravy nepřesáhne 500 Kč/t. Současné evropské tírny zpracovávají hlavně krátké vlákno. To je vhodné pro široké spektrum technického využití. Jelikož se cena krátkého konopného vlákna skoro nemění, mezi lety 50
2003 - 2010 vzrostla o méně než 10% (Carus, Piotrowski 2010), musí být do budoucna počítáno se zvyšujícími se vstupními náklady tíren, zvyšujícími se náklady na transport surovin i dalšími měnovými riziky. Nedojde-li tedy ke změně vývoje ceny krátkého konopného vlákna, je možné očekávat snižování výkupní ceny a s tím spojené nižší zisky pro jednotlivé zemědělské výrobce.
Město / Země
Vzdálenost1
Cena za dopravu 2
Výkup stonku (Kč\ha)
Zisk ze stonku (Kč\t) 6
Zisk ze stonku (Kč\ha) 7
Halesworth / UK
1 278
31 950
35 003
305
2 440
Malsch / DE
529
13 225
35 003
2 178
17 420
CAZĚRES / FR
1 230
30 750
35 003
425
3 400
HempFlax
Oude Pekela / NL
759
18 975
35 003
1 603
12 820
Hennepverwerkingsbedrijf Dunagro
Oude Pekela / NL
759
18 975
35 003
1 603
12 820
CZ
max. 1508
3 750
10 005
min. 6258
min. 5 0008
Zpracovatel Hemp Technology Badische Naturfaseraufbereitung AGROFIBRE
Spalovna - Teplárna 1
vzdálenost dle Google Maps z Rakovníka do cílové destinace
2
při ceně 25 Kč\Km
3
Říha, 2010 - za podmínky jednotné ceny výkupu ve všech destinacích
4
požadovaná výkupné cena, která by stále byla pro zemědělce zajímavá
5
KSČR 2011
6
valník 248 x 265 x 1360 cm, přeprava min 10 t materiálu, při balících 80 x 120 x 250 (á 300 kg)
7
při výnosu 8 t\ha
8
závislost na přesné poloze
Tabulka č. 2: Výnosy z produkce stonku, porovnání různých možností
Na druhou stranu jsou zpracovatelské provozy v DE/NL limitovány svojí kapacitou. Proto jsou včasné (existující) dohody mezi pěstitelem a zpracovatelem významnou konkurenční výhodou oproti začínajícím zemědělcům. U konopí totiž platí, že nezajištění budoucího odbytu slámy může vést k nutnému prodeji do vzdálenějších provozů a s tím spojenou i nižší rentabilitu, nebo dokonce ztrátu. V takovýchto ISBN: 978-80-213-2275-2
51
případech by mohl být pro české zemědělce zajímavou alternativou prodej slámy za účelem výroby energie. I když existují mnohé studie, které počítají s konopím jako energetickou plodinou, využitelnou i pro dekontaminaci zamořených oblastí (Baraniecki, Maňkowski 1995), není toto použití v ČR nijak významně rozšířeno. S výhřevností přes 17,5 MJ/kg (Grabowska, Strybe, Rezselska 2007) je konopná biomasa srovnatelná s méně kvalitním uhlím a i proto je možné očekávat zvyšování současné realizační ceny. Při aktuální energetické situaci je očekáván zvyšující se zájem o zbytkovou biomasu, které je již pomalu na českém trhu nedostatek. Z tohoto důvodu by mohlo být celkem jednoduše dosaženo základní realizační ceny 1000 Kč/t. V minulosti byl připravován projekt využití konopí pro energetické účely, který byl plánován do vzdálenosti 150 km od Rakovníka a měl se stát významným odběratelem konopného stonku. (KSČR 2011) V případě realizace tohoto projektu by mohl producent získat minimálně 625 Kč za tunu slámy. I když by tato možnost znamenala výhodnější pozici než při prodeji do Francie nebo Velké Británie, stále by se celkový příjem z hektaru pohyboval okolo 5 000 Kč.
Semeno Po zvážení reálných příjmů ze stonku (viz tabulka č 3) je dnes na Rakovnicku nereálné pěstovat konopí bez vedlejší produkce semínka. Současná hektarová výnosnost semene se pohybuje okolo 0,6 — 0,8 t/ha (MZe 2010) a jeho cena, na rozdíl od ceny krátkého konopného vlákna, se neustále zvyšuje.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Výnos semene v ČR (t/ha)1
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
0,6
0,6
0,6
0,7
0,6
0,62
0,62
Výkupní cena 180003 200003 165003 250003 200003 230004 240002 Ex Farm (Kč/t) Tržby (Kč/ha)
10800
12000
9900
17500
12000
13800
1
MZe 2010
3
KSČR 2011 - střední hodnota
2
Odhad autora
4
Říha 2010 - střední hodnota
14400
Tabulka č. 3: Tržby z produkce semene 2005 - 2011
V roce 2010 dosáhla průměrná realizační cena (ex farm) 23 Kč/ kg. (Říha 2010) Při dodržení potřebné kvality může tato cena pro zemědělce velice zajímavá. Při počítání s nižší průměrnou hodnotou výnosu (tj. 0,6 t/ha) se celkové příjmy za semeno vyrovnají příjmům za stonek. V případě prodeje stonku do Holandska, Francie nebo Velké Británie jsou tržby za semeno dokonce znatelně vyšší. Jak je ukázáno v tabulce č. 4, konopí přináší zajímavý hektarový zisk při vhodném prodeji stonku i semínka. V případě že by se zemědělci podařila sláma prodat do Německa i Holandska, bylo by pěstování rentabilní i bez podpor a dotací. Po jejich započtení se celková rentabilita ještě zvýší a za ideálních podmínek může zisk z hektaru přesáhnout 14 000 Kč. S tímto číslem by korespondovala nákladová rentabilita přesahující 60%.
52
Prodej do
tírna DE
tírna NL
spalovna ČR
Náklad na produkci
23 685
23 685
23 685
Tržby za semeno (0,6 t/ha)
13 800
13 800
13 800
Tržby za stonek (8 t/ha)
17 440
12 820
5 000
Podpory a dotace
7 274
7 274
7 274
Zisk celkem
14 829
10 209
2 389
63%
43%
10%
Nákladová rentabilita
Tabulka 4 : Celkové náklady a tržby (Kč/ha), Bialbrzeskie, 2010
Místní zemědělci jsou ovšem limitováni kapacitou provozů v NL a DE, které již mají své dodavatele ve větší míře nesmlouvané. Proto nebude-li v ČR zprovozněn alespoň jeden provoz, který by umožnil výkup materiálu ve srovnatelných podmínkách jako v zahraničí (cca ok. 2000 Kč), nebude pro české pěstitele zajímavé pěstovat konopí v takové formě, jaká je upřednostňována dnes, tj. pěstovat Bialobzeskie s relativně nízkým výnosem semene a vyšším výnosu stonku. Zprovoznění spalovny by v tomto případě nepomohlo. Při prodej stonku do spalovny by se nedalo počítat s vyšší nákladovou rentabilitou než 10%, produkce by byla zcela závislá na získaných dotacích.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Alternativní odrůda Finola Kanadský přístup by mohl být za současných podmínek zajímavý i pro české zemědělství. Výkupní cena semene se nesnižuje, neustále jsou na český trh zaváděny nové produkty, které konopné semeno obsahují, případně jeho výtažky nebo olej. Dle KSČR a vlastních odhadů by mohla být každoročně domácí poptávka po konopném semenu až několik stovek tun. (KSČR 2011; ČSÚ 2011) Avšak současná česká produkce zdaleka nenaplňuje množstevní požadavky trhu. V případě pěstování finoly je nutné počítat s vyššími hektarovými náklady (tj. více jak 26 000 Kč). Vyšší náklady jsou způsobeny hlavně dražším osivem (cena za 1 kg je minimálně 2x dražší), množstvím aplikovaného hnojiva (užití skoro 2x více draslíku) a dražším čištěním a sušením semene. Na druhou stranu je nižší výnos slámy spojen s nižšími náklady na lisování. Podobně jako u Bialobzeskieho jsou nejnákladnějšími pokožkami osivo (6 750 Kč), hnojiva (5 470Kč) a lisování stonku (4 000 Kč). Tyto tři pokožky tvoří dohromady přes 60% celkových nákladů.
53
Operace
Jednotková cena
Cena (Kč/ha)
1 000
(9 EUR - 225 Kč/kg)
6 750
1 750
Pronájem půdy + daň 6 Osivo (30 kg) Orba
1
2
Smykování a vláčení
345
Setí 2
395
Příprava půdy 2
695
Dusík (80 kg) 3
9 000 Kč/t
2 700
Draslík (80 kg) 4
12 000 Kč/t
1620
Fosfor (45 kg)
2
5 000 Kč/t
1150
Aplikace hnojiv
2
350
Sklízení semene
6
2 500
500
200 Kč/balík (á 300kg) 2000 Kč/t
500 4 000
26 655
Sečení stonku
5
6
Obracení/hrabání
6
Lisování (6 t) Čištění + sušení semene 6 (1,2 t) Celkem 6
dle oficiálního poskytovatele semene 2 Abrahám et. al 2009
1
3
LAV 27, 300 kg
4
2 400
Draselná sůl 60%, 135 kg
Možné dosažené zemědělské dotace by pro Finolu byly nižší kvůli nižšímu příjmu z PPOPSP. Důvodem je nižší hektarový výsev. Celkově obdržené dotace pro Finolu dosahují 6 374 Kč/ ha (4 574 Kč z SAPS a TOP-UP + 1 800 Kč z PPOPSP). Vyšší náklady, nižší dotace a celkově nižší příjmy ze stonku by mohly být jednoduše kompenzovány z vysoké sklizně semene. Maximální výnos (tj. 2 t/ha) není příliš reálný. Proto byla pro propočty brána v potaz sklizeň 1,2 kg semínka z hektaru, která byla lehce dosáhnuta ve Švýcarsku a dokonce překročena ve Francii. (Gage 2002) Tabulka č. 6 znázorňuje jednotlivé náklady a tržby u odrůdy Finola. Po posouzení různých možností prodeje slámy a semínka je zřejmé, že při dodržení kvality semena by bylo konopí vždy rentabilní i bez zemědělských dotací. Reálně by 1,2 t semene dokázalo plně pokrýt veškeré náklady na produkci a to i v případě prodeje slámy do spalovny v ČR. Při prodeji obou surovin by samozřejmě nejlépe vyšla možnost prodeje do Německa. Ovšem i tak je zisk z konopí při prodeji slámy pro energetické účely daleko zajímavější než v případě doposud pěstované odrůdy. Nejvýraznějšího zlepšení dosáhla nákladová rentabilita u varianty prodeje do místní spalovny. Oproti Bialobrzeskiemu se u Fionly zvýšila o více jak 30%. U dalších alternativ již nebylo zvýšení tak vysoké.
Superfosfát 19%, 230 kg reálná cena operace ve službě / nájmu půdy platná pro daný region 5
6
Tabulka č. 5: Náklady produkce konopí na Rakovnicku (Kč/ ha), Finola 2010
ISBN: 978-80-213-2275-2
54
Prodej do
tírna DE
tírna NL
spalovna ČR
Náklad na produkci
26 655
26 655
26 655
Tržby za semeno (1,2 t/ha)
27 600
27 600
27 600
Tržby za stonek (8 t/ha)
13 065
9 612
3 750
Podpory a dotace
6 374
6 374
6 374
Zisk celkem
20 384
16 931
11 069
76%
64%
42%
Nákladová rentabilita
Tabulka 6 : Celkové náklady a tržby (Kč/ha), Finola, 2010
Ovšem po zhodnocení druhé varianty, tzv. kanadského modelu s odrůdou Finola, se jasně prokázalo, že tento model by mohl být pro zemědělce zajímavý i při prodeji slámy do plánované spalovny. Samostatný prodej semene by zaručil návratnost nákladů vložených do produkce i bez udělovaných dotací. Následný prodej stonku by spolu s přijatými dotacemi pouze zlepšil ekonomiku pěstování, při míře rentability přesahující 40%. Případný prodej stonku do tírny v Německu a Holandsku by znamenat pouze další zlepšení ekonomického výsledku a další zvýšení míry rentability a to až na 73% v případě německé varianty.
ZÁVĚR
ZDROJE
V práci bylo zpracováváno téma nákladovosti výroby technického konopí a případně jeho rentability. Z údajů, které byly zpracovány, vyšlo, že náklady na hektar odrůdy Bialobrzeskie převyšují částku 23 000 Kč na území Rakovnicka. V případě odrůdy Finola je pak tato částka ještě vyšší. Jelikož v ČR v současné době nemají zemědělci možnost prodat konopnou slámu do české fungující tírny, stávají se náklady na dopravu významným nákladem ovlivňujícím rentabilitu komodity. Na druhou stranu kdyby bylo v ČR dokončeno zprovoznění spalovny, která by dlouhodobě spalovala konopnou slámu, mohlo by být vytvořena stabilní poptávka po této surovině. Za současných podmínek a předpokládané výkupní ceně spalované suroviny by se současném řešení, tj. pěstování odrůdy Bialobrzeskie, výrazněji nevyplácelo. Nákladová rentabilita by byla o více jak 50% nebo 40% nižší než v případě prodeje do Německa, respektive Holandska.
Abrahám Z.,et. al. (2009): Technologie a ekonomika plodin [online]. VÚZT, Praha. [cit. 2011-05-21] Dostupné z http://svt. pi.gin.cz/vuzt/code.htm?menuid=589 Baraniecki P., Maňkowski J. (1995): Hemp fibre as a raw material for paper production in the aspect of natural environment protection. Zemědělská technika, vol. 3, p. 85 – 88. ISSN: 0044-3883. Carus M., Piotrowski S. (2010): Increasing demand for European hemp fibres:A sustainable raw material for bio-based composites. [on-line] Report on Industrial Hemp. Nova-Institut, Hürth, p. 43 – 65. ISSN: 1868–1217. [cit. 2011-04-30] Dostupné z http:// www.nova-institut.de/pdf/bwr_april_2010.pdf Clarke R. (1999): Botany of Genus Cannabis. Advances in Hemp research. Ranalli P. (ed.). Food Products Press, New York, p. 1 – 18. ISBN: 1-56022-872-5.
ISBN: 978-80-213-2275-2
55
Callaway J. C. (2011): Some things you should know about FINOLA [on-line]. [cit. 2011-05-21]. Dostupné z http://finola. com/Finola_basic_info_280211.pdf. Český statistický úřad (ČSÚ) (2011): Databáze zahraničního obchodu. [on-line]. [cit 2011-05-21] Dostupné z http://apl.czso. cz/pll/stazo/STAZO.STAZO. Gabrielová, H. Analýza sektoru konopí. [online]. Konopa, 2010 [cit. 2011-05-21]. Dostupné z: http://www.konopa.cz/soubory/ o0000000871.pdf Gage H. (2002): Finola Progress 2000 – 2001. Journal of Industrial Hemp, vol. 7, p. 143 – 144. ISSN: 1537-7881 Government of Alberta (2011): Industrial Hemp Production in Canada [on-line]. [cit 2011-05-18]. Dostupné z http://www1. agric.gov.ab.ca/$department/deptdocs.nsf/all/econ9631 Grabowska L., Strybe M., Rezselska M. (2007): Hemp Application in Poland. [on-line] International Conference in Hürth/Köln, 19-20th November. [cit. 2011-05-15] Dostupné z http://jarmilka.s.cz/EIHA/2007%20EIHA/19-11_12-15_Strybe. pdf Hermann A. (2010): Agronomie konopí, konopné semínko jako zdroj lidské výživy. Přednáška ČZU v Praze, 28. Května. Konopářský svaz České republiky (2011): Rozhovor s předsedkyní M. Širokou. Praha, 10.5.2011. Ministerstvo Zemědělství ČR (2010): Len, konopí - situační a výhledová zpráva. Praha. ISBN 978-80-7084-900-7 Obršlík J.(2002): Z historie pěstování konopí v Čechách a na Moravě. Tématická příloha – Konopí. Úroda, vol. 7. Profi Press, Praha; ISSN 0139-6013.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Pallesen B. (2010): Hemp as organic protein source for pigs and poultry. [on-line] Eco Amino Conference, Aarhus, 4th November. [cit. 2011-30-4]. Dostupné z http://www.landbrugsinfo. dk/Oekologi/Proteinforsyning-til-husdyr/Filer/101115_ EcoAminoConf_BodilPallesen.pdf. Ranalli P. (1999): Advances in Hemp Research. Food Products Press, New York. ISBN: 1-56022-872-5. Roulac J. (1997): Hemp Horizons. Chelsea Green Publishing Company, Vermont. ISBN: 0-930031-93-8. Ruman М., Klvaňová L. (2008): Konopí : Staronový přítel člověka. Konopa, Chraštice. ISBN: 978-80-254-1825-3 Říha V. (2010): Technické konopí a jeho využití v praxi. AgroBASE, vol. 4. Agrární komora ČR, Olomouc. Sladký V. , et. al. (2004): Konopí, šance pro zemědělství a průmysl. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. ISBN 80-7271-145-8. Sumach A. (1995): Canada grows North American’s first modern hemp crop. Journal of the International Hemp Association. International Hemp Association, Postbus, vol. 2, p. 96 – 97. ISSN 1381-091X. Stafford P. (1993) Psychedelics Encyclopedia. Berkeley, California. ISBN: 0 914171-51-8. Široká M. (2007) Konopí jako alternativa pro zemědělství i průmysl České republiky. AGRO. Vol. 3 - 5. Awecomm, České Budějovice. ISSN: 1211-362X Tošovská M. (2002). Legislativa a podpory pěstování konopí v EU a ČR. Tématická příloha – Konopí. Úroda. vol. 7. Profi Press, Praha; ISSN 0139-6013.
56
