T T. Think Together Martina Urbanová THINK TOGETHER. Webové stránky obcí z pohledu občana

T T

Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 6. února 2012

THINK TOGETHER

Think Together 2012 Webové stránky obcí z pohledu občana Municipal websites: perspective of citizens

Martina Urbanová

269

Abstrakt Cílem příspěvku je představit webové stránky obcí jako prostředek komunikace mezi územní samosprávou a občany a poskytnout určité vyhodnocení dostupnosti informací a služeb na internetových stránkách obcí, konkrétně ve Středočeském kraji, zejména v okrese Rakovník. Příspěvek se soustřeďuje na informační a komunikační služby, jež jsou poskytovány webovými stránkami obcí. V  oblasti informačních služeb jde především o elektronické úřední desky a dostupnost dokumentů, zejména těch, které se vztahují k rozvojovým projektům, v oblasti komunikačních služeb jde o diskusní fóra, v  jejichž rámci se občané mohou vyjadřovat k  aktuálním problémům rozvoje municipality. Příspěvek se dále zaměřuje i na neoficiální webové stránky obcí a na nadstandardní informace či služby poskytované webovými stránkami municipalit.

Klíčová slova Veřejná správa, samospráva

e-government,

webová

stránka

obce,

Abstract Aim of this paper is to present municipal website as a means of communication between local government and citizens and to provide some assessment of the availability of information and services on the websites of municipalities, particularly in the Central region, especially in the Rakovník district. The paper thus focuses on information and communication services that are provided by the municipality websites. In the area of information services, these are primarily magisterial bulletin boards and the availability of documents, particularly Think Together 2012

those relating to development projects. In communications services, these are discussion forums within which citizens can express themselves with regard to the current problems of the development of municipalities. The paper further focuses on unofficial municipality websites and above-standard information or services provided by the municipal websites.

Key Words Public administration, e-government, municipality website, local government

Úvod Informační a komunikační technologie významně rozšiřují přístup občanů k informacím, a to nejen ve větších městech, ale také v mnoha venkovských oblastech. Proces zavádění moderních informačních technologií je rovněž nedílnou součástí reformy veřejné správy v ČR. Úspěšnost informatizace územní veřejné správy je závislá nejen na politice státu, ale do značné míry i na iniciativě zdola – na aktivitách obcí, regionů a jejich organizací. Počet internetových stránek obcí v posledních deseti letech neustále vzrůstá. Týká se to i malých venkovských obcí, z nichž mnohé mají více než jedny stránky. Internetové stránky územních samosprávných celků jsou také registrovány řadou portálů, jež vznikly v některých případech rovněž z iniciativy zdola. Z  tří úrovní e-governmentu – informace, komunikace a transakce – ponecháváme stranou transakční úroveň, která je zatím zcela marginální záležitostí. Příspěvek se soustřeďuje výhradně na informační a komunikační služby, jež jsou poskytovány na webových stránkách těch nejmenších obcí až po bývalá okresní města. Nabízí se tak zajímavé srovnání webových stránek obcí různé velikostní kategorie. Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/

Cíle a použité metody

Dostupnost informací

Cílem příspěvku je představit webové stránky obcí jako prostředek komunikace mezi územní samosprávou a občany a poskytnout určité vyhodnocení dostupnosti informací a služeb na internetových stránkách obcí, konkrétně ve Středočeském kraji, zejména v okrese Rakovník. Pozornost byla věnována informačním a komunikačním službám, jež jsou poskytovány webovými stránkami obcí. V  oblasti informačních služeb jde především o elektronické úřední desky a dostupnost dokumentů, zejména těch, které se vztahují k rozvojovým projektům, v oblasti komunikačních služeb jde o diskusní fóra, v  jejichž rámci se občané mohou vyjadřovat k  aktuálním problémům rozvoje municipality. Příspěvek se dále zaměřuje i na neoficiální webové stránky obcí a na nadstandardní informace či služby poskytované webovými stránkami municipalit. Základní metodou použitou při přípravě příspěvku byla metoda analýzy informačních zdrojů. Příspěvek je založen na datech získaných ve městech i neměstských obcích Středočeského kraje, především okresu Rakovník. U každé jednotlivé obce v  okrese Rakovník bylo zjišťováno, zda provozuje obecní webové stránky, jaká je jejich kvalita a přínos pro občany obce (se zaměřením na informační a komunikační služby). Dále byly navštíveny a hodnoceny webové stránky větších středočeských měst nebo naopak malých středočeských obcí, jejichž webové stránky byly kladně hodnoceny v soutěži Zlatý erb.

Elektronické úřední desky

ISBN: 978-80-213-2275-2

Každá obec jakožto základní územní samosprávný celek má v ČR ze zákona povinnost vést úřední desku. Od 1. 1. 2006 je v platnosti Zákon 500/2004 Sb. – Správní řád, který ukládá povinnost umožnit přístup k úřední desce také vzdáleným způsobem (internetem). Obsah fyzické a elektronické úřední desky musí být shodný, veškeré dokumenty, které  podle zákona mají být zveřejněny, musí být vyvěšeny jak na klasické (fyzické), tak na internetové úřední desce. Přestože povinnost vést elektronickou úřední desku platí již několik let, v řadě rakovnických obcí bylo splnění této povinnosti opožděné. Dnes se však v  okrese Rakovník zřídkakdy setkáme s webovými stránkami obcí, na kterých by elektronická úřední deska chyběla. Jiná otázka ovšem je, jakou má elektronická úřední deska podobu. O mnohém vypovídají archivy elektronických úředních desek, jež se svým rozsahem značně liší. Z  archivu lze snadno vysledovat, v  kterém roce obec elektronickou desku ve skutečnosti spustila. Okresní město Rakovník, v němž žije cca 15 tis. obyvatel, uveřejňuje na desce nejstarší dokumenty teprve z roku 2008 a nutno dodat, že na desce pro rok 2008 řada dokumentů chybí (rozpočet, zápisy ze zasedání zastupitelstva a jiné důležité dokumenty, jež na fyzické úřední desce byly jistě zveřejněny). Pro rok 2009 nenabízí elektronická úřední deska dokonce žádné dokumenty (Rakovník 2011). Naopak dobrým příkladem může být město Jesenice (2  000 obyvatel), které na svém webu uveřejňuje dokumenty počínaje rokem 2001 (Jesenice 2011), či město Nové Strašecí (5  000 obyvatel), jehož deska je velmi dobře strukturovaná a „naplněna“ dokumenty (Nové Strašecí 2011).  271

Charakter dokumentů, jež obce na svých deskách zveřejňují, bývá různý. Záleží na rozhodnutí obce, zda ponechá desku jako prostor pro čistě úřední záležitosti, jako jsou vyhlášky, zápisy ze zasedání zastupitelstva apod., nebo využije desku i jako prostor pro uveřejnění dalších informací, jež by mohly občanům posloužit. Na deskách velkých měst jsou k dispozici spíše čistě úřední dokumenty, v malých obcích často na deskách nalezneme vše, co chce obec svým občanům sdělit, protože je to pro vedení obce nejjednodušší komunikační kanál. Obec Kounov (500 obyvatel) na desku umístila například jízdní řád či informaci o dovolené praktického lékaře (Kounov 2011). Stěží si lze představit, že by informace podobného charakteru zveřejňovalo okresní město, v rámci malých komunit jsou však takovéto informace užitečné a jejich zveřejňování na stránkách obce svědčí o tom, že web „žije“. Při zveřejňování velkého množství dokumentů na úřední desce jé žádoucí dokumenty třídit do určitých kategorií. Některé obce dokonce nabízejí na desce vyhledávání dle slov či konkrétního data. Překvapivě se s tím lze setkat i u některých malých venkovských obcí jako např. obec Ratměřice (200 obyvatel), jejíž webová stránka byla oceněna v  soutěži Zlatý erb (Ratměřice 2011). Jinak ovšem platí pravidlo, že čím více obyvatel má obec, tím formálnější je podoba její elektronické úřední desky. Dostupnost dokumentů Dalším důležitým aspektem informačních služeb je dostupnost dokumentů a informací o rozvojových projektech. Má-li obec zpracované nějaké rozvojové dokumenty, bylo by žádoucí umožnit občanům obce, aby se s  nimi seznámili. Jedná se například o strategii rozvoje obce či územní plán. Stejně tak je žádoucí, aby obec na svém webu zveřejnila informace o ISBN: 978-80-213-2275-2

rozvojových projektech. On-line prezentovaný obecní projekt má jistě větší šanci na to, aby si jej povšimli podnikatelé a případně jej podpořili. Obce ve Středočeském kraji nejčastěji zveřejňují územní plán. Je to důležité zvláště kvůli nové výstavbě, která si vynucuje časté změny územního plánu. Zkoumáme-li dostupnost rozvojových dokumentů v obcích okresu Rakovník, dojdeme k  závěru, že pouze jedna čtvrtina obcí má na svém webu k  dispozici nějaký rozvojový dokument, nejčastěji právě územní plán. Tyto dokumenty ovšem často bývají nepřehledně umístěny v rámci elektronické úřední desky. Jiné obce zvolily vhodnější cestu, a to přímý odkaz v hlavním menu, který nese buďto přímo název konkrétního dokumentu, nebo se nazývá jednoduše „důležité dokumenty“ či „dokumenty“. Dobrým příkladem v tomto směru je městys Senomaty (1 000 obyvatel), na jehož webové stránce jsou strategické dokumenty velmi snadno a přehledně dostupné (Senomaty 2011). Územní plán i strategie rozvoje se nacházejí pod odkazem „rozvoj městyse“. V této sekci se občané dočtou také o rozvojových projektech a dotacích. Nízký počet obcí, jež na své webové stránce zveřejňují strategické dokumenty, souvisí nepochybně s  tím, že mnohé obce, zejména ty menší, vůbec nemají takovéto dokumenty zpracovány.

Diskusní fóra Zatímco informační rovina e-governmentu spočívá jednosměrném toku informací, komunikační rovina předpokládá obousměrný tok informací, tedy dialogový režim. Zde základním nástrojem je e-podatelna. Její provoz patří k  povinnostem, jež obcím ukládá zákon, stále však existují obce, na jejichž webech nebyla e-podatelna dosud aktivována

 272

nebo nefunguje tak, jak by měla. V  malých obcích slouží e-podatelna ke vznášení dotazů obecnímu úřadu. Nevýhodou tohoto způsobu komunikace je skutečnost, že dotaz na obecní úřad ani odpověď není zpřístupněna ostatním obyvatelům obce. Daleko rozvinutější formu dialogu mezi územní samosprávou a občany představují diskusní fóra či otevřené návštěvní knihy. Pokud se obec ovšem rozhodne zřídit na svých stránkách diskusní fórum, je to spojeno s  většími nároky na provoz stránek. Proto pouze malá část středočeských obcí provozuje na svých webech diskusní fóra – obvykle jde o větší města. Z 26 obcí s rozšířenou působností, jež se nacházejí v Středočeském kraji, provozují na svých stránkách plnohodnotné diskusní fórum pouze tři obce, další čtyři obce na webech zobrazují jenom vybrané dotazy a odpovědi. Velmi propracované fórum najdeme na stránkách města Český Brod (Český Brod 2011). Příspěvky jsou zde tříděny do několika sekcí a každá sekce do několika témat, přičemž největší počet témat se nalézá v  sekci Otázky na zastupitele. Datace příspěvků ukazuje, že fórum je občany velmi využíváno. Jednodušší variantou z hlediska správy webu je zveřejňování otázek občanů spolu s  odpověďmi kompetentních osob. Tuto službu má na svém webu město Příbram (Příbram 2011). Jednotlivé dotazy jsou setříděny podle oblasti, které se týkají, a také podle data, kdy byl dotaz vznesen. Také v tomto případě platí, že občané mají o kladení dotazů velký zájem. Na webových stránkách malých venkovských obcí většinou není k dispozici sekce otázky a odpovědi, diskusní fórum je takřka vzácností. K  vzácným výjimkám patří obec Branov, která je se svými necelými 200 obyvateli jednou z nejmenších obcí okresu Rakovník a přesto na své webové stránce umožňuje občanům diskutovat o místním dění (Branov 2011). Z celkového ISBN: 978-80-213-2275-2

počtu 82 municipalit okresu Rakovník tuto možnost mají vedle Branova pouze občané okresního města (diskusní fóra ovšem nabízejí některé neoficiální stránky obcí – viz dále). Mnohem rozšířenější formu uplatnění názorů občanů na místní veřejné dění představují ankety. Na webových stránkách obcí lze ankety nalézt zcela běžně a bez ohledu na velikost obce. Pro představitele obcí je to vcelku nenáročný způsob zjišťování názorů občanů. Slabou stránkou anket je jejich nízká reprezentativnost, neboť možnost hlasovat má prakticky kdokoli, kdo obecní webové stránky navštíví. Na druhé straně mohou ankety zajímavě formulovanými otázkami přispět k  aktivizaci veřejného života v  obci, přilákat občany k  účasti na kulturních akcích či upozornit občany a další zájemce na novinky. Řada obcí si tuto skutečnost uvědomuje a na svých stránkách pravidelně nabízí nové ankety. Ostatní obce ankety nevyužívají nebo nabízejí pouze jednu anketu týkající se vzhledu webu („jak se vám líbí naše nové stránky?“).

Neoficiální stránky obcí Na internetu se lze setkat s webovými stránkami, které na první pohled vypadají jako stránky obce, provozuje je však někdo jiný. Jedná se o neoficiální obecní weby, které mají často velmi podobnou adresu jako oficiální webové stránky obce. Takovéto stránky zakládají buďto sami obyvatelé obce prostřednictvím obecních spolků a sdružení, nebo místní podnikatelé. Takové stránky slouží k různým účelům. Pokud občanům na oficiálním obecním webu něco chybí, většinou to nalezneme právě na webu neoficiálním. Příkladem mohou být již zmíněná diskusní fóra. Obec Lubná (950 obyvatel) na svém oficiálním webu nenabízí možnost diskutovat. Neoficiální webová stránka obce je dle svých zakladatelů pojata jako „portál přinášející názory a komentáře obyvatel Lubné na témata, která se nás týkají“.  273

Pro neoficiální obecní weby je typické, že bývají vytvořeny obecními spolky a nabízejí tak občanům podrobné informace z oblasti činnosti daného spolku. Takový web je pak provázán s oficiálním webem a v podstatě lze říci, že jej doplňuje. Lze to charakterizovat na příkladu obce Kozojedy (Kozojedy 2011), v  níž působí kulturní spolek, jehož web podrobně informuje občany o kulturním dění v  obci a okolí (Kulturní spolek Kozojedy 2011). Oba weby jsou mezi sebou provázány odkazy. Jiným příkladem je město Slaný (Slaný 2011). Neoficiální stránky města jsou zaměřeny na cestovní ruch, kulturu a volnočasové aktivity, dále je zde k  dispozici diskusní fórum, které na oficiálních stránkách města Slaný k  dispozici není. I v  tomto případě jsou mezi sebou oficiální a neoficiální weby provázány a vzájemně na sebe odkazují. Další typ neoficiálního webu představuje jakýsi „kontraweb“ či „opoziční web“. Jedná se o stránky, jež byly založeny občany, kteří projevují nespokojenost s činností samosprávy a s děním v obci. Autoři těchto webových stránek mají obvykle i vlastní politické ambice. Neoficiální stránky obce Rynholec zřídilo Sdružení pro Rynholec (občanské sdružení). Na těchto stránkách se řeší převážně problémy týkající se životního prostředí a ekologie. V  diskusním fóru se občané Rynholce poměrně kriticky vyjadřují ke krokům vedení obce. Tento web dále slouží jako prostor pro zveřejnění volebního programu sdružení nezávislých kandidátů (Sdružení pro Rynholec 2010).

ISBN: 978-80-213-2275-2

Nadstandardní informace či služby Je-li o web obce dobře postaráno, mnohé obce dále řeší otázku, čím by bylo možné jej ještě vylepšit. Mnohé obce zveřejňují na svém webu nadstandardní informace či umožňují svým občanům využívat služby, které v jiných obcích nejsou běžné. Není ovšem snadné vytipovat specifické skupiny uživatelů – mohou jimi být např. dojíždějící Pražané, krajané, potenciální investoři, turisté nebo domov mládeže, léčebna, zájmové kroužky, místní fotbalový klub apod. Při zvažování, jakými novinkami by obec vylepšila své stránky, by obec měla hledět především na potřeby svých občanů a také na to, jaké další služby vyplývající z činnosti úřadu by mohly mít v obci smysl. Z hlediska činnosti úřadu se zdá být užitečná možnost sjednat si návštěvu úřadu přes internet. Obyvatelé města Černošice mají tuto službu k dispozici na stránkách obce (Černošice 2011), obec s tím dokonce uspěla v soutěži Zlatý erb jako nejlepší elektronická služba. Jinou interaktivní službu lze najít na stránkách obce Vestec u Prahy (Vestec 2011). Tato služba nese název MMS závady a jedná se o to, že občané pomocí MMS zpráv posílají obci podněty, které se týkají nepořádku v  obci. Nepořádek, zachycený mobilním telefonem, se pak objeví na webové stránce obce spolu s datem, kdy bylo místo uklizeno a jak po úklidu vypadá. Nadstandardní informace mají k  dispozici občané obce Chrášťany (okr. Rakovník). Obec na svém webu postupně zveřejňuje kroniku obce. Ohlasy občanů na online kroniku jsou pozitivní, stejně tak na virtuální prohlídku obce (Chrášťany 2011). Ideální je, když s  nápadem, jak web vylepšit, přijdou sami občané. Vedení obce by si mělo ujasnit a prodiskutovat s občany,  274

k čemu by měla stránka v místních podmínkách sloužit. Jistě má pomoci občanům, ale přispět může i samotnému úřadu. Je třeba se však vyhnout stavu, kdy je web přesycen neužitečnými informacemi či nesprávně nastavenými službami. To, co je důležité pro jednoho, může být ostatním k ničemu, proto by o umístění informace na webu neměl rozhodovat jediný člověk bez konzultace. Jen velmi málo obcí na svých stránkách zveřejňuje celkem důležitý údaj – koeficient pro výpočet daně z nemovitosti.

Závěr Využívání moderních informačních technologií v komunikaci mezi územní samosprávou a občany v ČR se vyznačuje dvěma charakteristickými rysy. Především je to zrychlování celého procesu; zatímco kolem roku 2000 byly webové stránky obcí ještě spíše jen exkluzivní záležitostí, během jediného desetiletí počet webových stránek značně vzrostl, stejně jako objem jimi zprostředkovaných informací a služeb. Jak ukázal výzkum v obcích Středočeského kraje, dnes se užívání tohoto komunikačního kanálu ve veřejné správě stává samozřejmostí, na kterou občané i orgány územní samosprávy stále více spoléhají. Výzkum však současně ukazuje, že navzdory prudkému rozvoji elektronické komunikace zůstávají v  této oblasti zachovány pronikavé rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Je to důsledek sídelní struktury a suburbanizace, projevuje se zde ovšem i skutečnost, že vytváření informační společnosti nemůže být jednosměrným procesem a mnoho záleží na konkrétních místních podmínkách a na iniciativě zdola. To je zvláště důležité právě u menších měst a venkovských obcí, neboť v nich neexistují silné organizační struktury a aparáty jako ve velkých městech.

ISBN: 978-80-213-2275-2

Druhým charakteristickým rysem je tendence k standardizaci využití internetu ve veřejné správě na lokální úrovni. Krátce po roce 2000 byla tvorba webových stránek obcí do jisté míry živelným procesem. K  jisté standardizaci v  této oblasti přispěly legislativní kroky týkající se povinně zveřejňovaných údajů, e-podatelny, elektronické úřední desky apod. Výzkum v  obcích Středočeského kraje současně ukázal, že i přes zmíněné standardizační tendence zůstává značný prostor pro iniciativu a využití specifických podmínek. Ve srovnání s dřívějšími výzkumy, které se ovšem nezaměřovaly výhradně na středočeské obce, se zdá, že nastává určitý útlum ve využívání diskusních fór a dalších forem dialogového režimu. Pokud se tato tendence potvrdí, vysvětlení bude zřejmě třeba hledat jednak v jejich  rostoucí technické náročnosti, jednak v konkurenci rychle se rozšiřujících sociálních sítí na internetu.

LITERATURA Branov 2011. Webové stránky obce Branov [online]. [cit. 201106-23]. Dostupné z: . Černošice 2011. Webové stránky města Černošice [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Český Brod 2011. Webové stránky města Města Český Brod [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Chrášťany 2011. Webové stránky obce Chrášťany [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Jesenice 2011. Webové stránky města Jesenice [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Kounov 2011. Webové stránky obce Kounov [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: .  275

Kozojedy 2011. Webové stránky obce Kozojedy [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Kulturní spolek Kozojedy 2011. Webové stráky Kulturního spolku Kozojedy [online] [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Neoficiální webové stránky obce Lubná [online]. [cit. 2011-0623]. Dostupné z: . Neoficiální webové stránky města Slaný [online]. [cit. 2011-0623]. Dostupné z: . Nové Strašecí 2011. Webové stránky města Nové Strašecí [online].[cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Příbram 2011. Webové stránky města Příbram [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: Rakovník 2011. Webové stránky města Rakovník [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Ratměřice 2011. Webové stránky obce Ratměřice [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Rynholec 2011. Webové stránky obce Rynholec [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Sdružení pro Rynholec 2010. Webové stránky the Rynholec Association (občanské sdružení) [online] [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Senomaty 2011. Webové stránky městyse Senomaty [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z: . Slaný 2011. Webové stránky města Slaný [online]. [cit. 2011-0623]. Dostupné z: . Vestec 2011. Webové stránky obce Vestec [online]. [cit. 2011-0623]. Dostupné z: .

ISBN: 978-80-213-2275-2

 276