Studium na katedře psychologie FF UPOL MPV4
Miroslav Bohušík Markéta Hamplová Klára Lukešová Marie Anna Maroszová Kristýna Potůčková Hana Svobodová Pavlína Šutová Romana Žihlavníková
Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cíl: Zmapovat motivaci ke studiu, jeho průběh a možnosti využití získaných poznatků u studentů psychologie Univerzity Palackého a možné názorové rozdíly studentů 3. a 4. ročníku. Výzkumné otázky: ●
Jaká je motivace studentů ke studiu psychologie a motivace k výběru UPOL?
oboru
→ kategorie psychologie včera ●
Jak jsou studenti spokojeni s vybranými aspekty studia na katedře psychologie? → kategorie psychologie dnes
●
Do jaké míry ovlivňují studenty a jejich okolí poznatky, získané studiem psychologie? → kategorie psychologie zítra
Charakteristika souboru Základní soubor: ●
Studenti psychologie Univerzity Palackého
Výběrový soubor ●
Studenti 3. a 4. ročníku oboru psychologie UPOL
●
Příležitostný (spolužáci), kvótový záměrný výběr
●
16 probandů (8 ze III. ročníku a 8 ze IV. ročníku)
●
Pohlaví 3. ročník: 4 muži x 4 ženy 4. ročník: 4 muži x 4 ženy
PLÁN VÝZKUMU Přípravná fáze
Realizační fáze
Závěrečná fáze
Vytvoření časového harmonogramu Formulace výzkumných otázek a otázek pro interview
Transkripce Kódování dat, tvoření kategorií
Interview (polostrukturované) max. 45 min min. 10 min
Pilotní testování: zkušebně 2 probandi - nezařazeni
Analýza dat
Kódování dat, tvoření kategorií Skupinová práce (2 schůzky)
● ● ●
Podrobné určení postupu Předběžné utvoření kódů FB komunikace skupiny během celého výzkumu
Práce v menších skupinách (2 schůzky)
Samostatná práce
● ●
●
Blíže jsme neurčili místo Souhlas s nahráváním a dána možnost ukončení Podotázky pro další info
● ●
Přepis Word/Kódy Excel Kódování a analýza: metoda zachycení vzorců, vytváření trsů, prostého výčtu
Otázky v interview I. Kategorie psychologie včera (minulost) 1) Kdybyste se znovu mohl/a rozhodnout, který obor chcete studovat, byla by to opět psychologie? 1a) Proč jste se rozhodl/a pro studium psychologie? Co Vás k tomu vedlo? 2) Byl/a jste současně přijat/a i do jiného města na prezenční studium jednooborové psychologie? 2a) Na základě čeho jste se rozhodl/a pro studium právě v Olomouci na UP? 3) Myslíte si, že obtížnost přijímacího řízení byla adekvátní k náročnosti nyní studovanému oboru?
Obor
Motivace
psychologie včera
Přijímací řízení
Další přijetí
Výsledky – kategorie včera ●
Subkategorie OBOR 1) Kdybyste se znovu mohl/a rozhodnout, který obor chcete studovat, byla by to opět psychologie? 8 7
7
7
6 5
3. ročník 4. ročník
4 3 2 1
1
1
0 znovu psychologie
jiné rozhodnutí
„Tak to určitě ano, nelituji, že jsem šla na psychologii a i po těch 4 letech mě to stále baví“. „ Byla by to jedna z voleb, ale dal bych si k tomu ještì architekturu, na kterou kdybych se dostal, šel bych tam.“
Výsledky – kategorie včera ●
Subkategorie MOTIVACE Proč jste se rozhodl/a pro studium psychologie? Co Vás k tomu vedlo? 8 7 6
5
5 4
3
3 2 1
3. ročník 4. ročník
2 1
1
1
1
1
1
0
0 pomoc lidem kontakt s lidmi
zkušenost ze střední psychologie jako taková
vliv rodiny
Na základě čeho jste se rozhodl/a pro studium právě v Olomouci na UP? 8 7 6 5 4 3 2 1 0
5
5
3. ročník 4. ročník
3 2 1 0 lokalita
jiné přijetí nebylo
přístup pedagogů
Výsledky – kategorie včera ●
Subkategorie DALŠÍ PŘIJETÍ Byl/a jste současně přijat/a i do jiného města na prezenční studium jednooborové psychologie? 9 8
8 7 6 5 4
4
4
3. ročník 4. ročník
3 2 1 0
0 ANO
NE
„ Já jsem byla přijata do Berlína a do Olomouce s tím, že jsem na rok skutečně odjela do Berlína, ale po roce jsem se vrátila sem“. „ Byla jsem přijata pouze do Olomouce“.
Výsledky – kategorie včera ●
Subkategorie PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Myslíte si, že obtížnost přijímacího řízení byla adekvátní k náročnosti nyní studovanému oboru? 6 5
5 4
4 3
3
3. ročník 4. ročník
3
2 1
1 0
0 ANO
NEVÍM
NE
„Myslím si, že to bylo adekvátní... ani těžký ani lehký.“ „Jako náročný to bylo dost a mám pocit, že oproti přijímačkám je to teďka větší flákárna, ale ne, že bych si vyloženě stěžovala!“
Otázky v interview II. Kategorie psychologie dnes (současný stav studenta) 4) Myslíte si, že nové rozdělení jednooborového magisterského studia psychologie na bakalářské a magisterské studium má smysl? V čem shledáváte pozitiva a v čem naopak negativa? Považujete náročnost postupových zkoušek za přiměřeně obtížnou ke skutečnosti, že za ni nedostaneme titul? 5) Kdybyste si mohl/a vybrat, upřednostňoval/a byste spíše teoretickou nebo praktickou část studia? 6) Připadá Vám počet povinných předmětů v každém semestru jako adekvátní, nebo byste raději měl/a méně předmětů povinných a naopak více volitelných? Proč? 7) Vyhovuje Vám velikost nabídky volitelných předmětů, nebo byste preferoval/a širší výběr? 8) Připadá Vám obtížnost jednotlivých předmětů adekvátní k počtu získaných kreditů? 9) Co si myslíte o povinné docházce na přednášky? 10) Vyhovuje Vám nový systém hodnocení A-F, nebo byste se raději vrátil/a k tradičnímu třístupňovému hodnocení? Co Vám na současném hodnocení A-F vadí nebo naopak vyhovuje? 15) Psychologie se jako obor mj. zabývá kognitivními procesy a efektivními metodami učení. Myslíte si, že jsou osnovy výuky na naší katedře navrženy dle těchto poznatků? Co Vás vedlo k této odpovědi?
Psychologie dnes
Docházka
Postupové zkoušky
Systém výuky Rozdělení studia
Předměty
Kredity
Hodnocení
Praxe vs. Teorie
Osnovy
Výsledky – kategorie dnes Subkategorie SYSTÉM VÝUKY
●
Rozdělení studia Pozitiva
Negativa
●
Jistota titulu (Bc. před jménem)
●
žádné uplatnění, člověk není psycholog
●
Větší možnosti stáží/pracovní nabídky
●
Je to pouze formální, víc byrokracie
●
Možnost odejít na Mgr. jinam
●
Znovu přijímací zkoušky
Praxe vs. teorie Obojí (10) ●
Vyváženě, obojí je potřebné, pokud člověk nemá teoretické základy, nemá dělat praxi
Praxe (6) ●
Praktická část mi dá víc než teoretická
Výsledky – kategorie dnes ●
Subkategorie SYSTÉM VÝUKY
Systém hodnocení Systém hodnocení A-F: 10 jedinců zcela souhlasí a všichni udávají, že to dává pedagogùm možnost větší variability při hodnocení. 6ti jedincům je to jedno. „Je to jemnější, mùžeš dát třeba to béčko nebo déčko, když to chceš rozlišit. Takže pro to rozlišení je to asi lepší.“
Adekvátnost množství volitelných a povinných předmětů Množství povinných předmětů
Množství volitelných předmětů * 5 studentů neodpovědělo
8 7
7
6 5
6 5 4
4 3
3
3 ročník 4 ročník
5
4 3 2
2
2 1
1
1 0
0 méně
akorát
3 ročník 4 ročník
3 2
1 0
nerozlišuje
více
akorát
Výsledky – kategorie dnes ●
Subkategorie SYSTÉM VÝUKY
Adekvátnost množství kreditů vzhledem k předmětu 6 studentů se vyjádřilo, že to neřeší, 4 jedincům to přijde neadekvátní a 6 jedinců si myslí, že to ovlivňují okolnosti. 3 z nich si myslí, že záleží na pedagogovi, 2 si myslí, že záleží na předmětu a pouze jeden respondent si myslí, že na to má vliv jak předmět tak pedagog. „Já myslím, že záleží na učitelovi, protože každý má nějaký ten svůj systém.“ „Mně je to nějak jedno, jediné, co bych k tomu mohla snad jen dodat je, že by se to mělo hodnotit taky podle toho, jak moc to v praxi využiješ a podle toho by měla být těžká ta zkouška.“
Efektivní metody učení, kognitivní procesy – odpovídají poznatky osnovám? 10 z dotazovaných studentů se domnívá, že výuka neprobíhá podle efektivních metod učení ani znalostí z oblasti kognice. 3 se domnívají, že se nejedná ani tak následování osnov, jako spíše o konkrétního učitele a jeho styl vedení hodiny. „Každý to dělá po svým jako mu to nejvíc vyhovuje, přizpůsobí svému plánu, nemá to nic společného s osnovama“. „Myslím, že ne a taky mě to překvapuje. Myslím v sociální komunikaci jsme se učili, že prezentace má výcházet z toho, že člověk dokáže vnímat a dávat pozor, teď už přesně nevím jestli to bylo 20min a potom buch a máme třeba přednášku z úvod do psychologie osobnosti s Cakirem a trvá třeba 3h bez pauzy..“
Výsledky – kategorie dnes ●
Subkategorie POVINNÁ DOCHÁZKA
Pouze dva respondenti odpověděli, že souhlasí. S povinnou docházkou na přednášky nesouhlasí 11 dotazovaných a 3 studentům je to jedno. Z těch co nesouhlasí 5 uvádí, že povinná docházka by měla být pouze na cvičení; 4 respondenti uvádí, že se jedná o degradaci VŠ a 2 respondenti si myslí, že by se mìlo chodit povinně pouze na cvičení, protože se jedná jinak o degradaci VŠ.
„Myslím si, že je to do jisté míry degradace studentù vysoké školy.“ „Já si myslím, že jsme na vysoké škole a každý by měl přijmout tu zodpovědnost jak se chce postavit k tomu studiu a když je ta přednáška kvalitní, tak já tam ráda chodím bez toho aby mě někdo nutil. Ale pokud mi to nic nedává, tak nevidím dùvod proč bych tam měla sedět.“ „Myslím si, že to není dobrý nápad, protože vysokoškolský studium je vždycky založeno na tom, že na přednášky chodit nemusíš.“
Výsledky – kategorie dnes ●
Subkategorie POSTUPOVÉ ZKOUŠKY
Ze 16ti respondentù považuje 8 náročnost postupových zkoušek za adekvátní, 4 za neadekvátní a 4 neví. Osm jedinců, kteří považují náročnost postupových zkoušek za adekvátní jako dùvod uvedlo především, že je to dobrá zkušenost (6) a ostatní (2) si myslí, že to bude dobré síto studentù.
„Jsou náročné, bude to takové určité síto studentù. Uvidí se, komu na tom opravdu záleží.“ „Docela strašnej zážitek, ale jsem rád, že mì to donutilo se to naučit všechno najednou.“ „Myslím si, že postupové zkoušky by mohly být lehčí, budeme mít spousty nervů a učení, ale pak za to nebudeme mít to zadostiučinění – titul.“
Otázky v interview III. Kategorie psychologie zítra (aplikace poznatků a budoucnost) 11) Pomáhá Vám studium psychologie k vyřešení Vašich osobních problémů? 12) Snažíte se aplikovat znalosti získané studiem psychologie na lidi ve Vašem okolí? Pokud ano, jak? 13) Máte pocit, že znalosti získané studiem psychologie ovlivňují to, jak vnímáte a přistupujete k druhým lidem a naopak, jak oni vnímají a přistupují k Vám? 14) Domníváte se, že se Vám lidé častěji svěřují, když zjistí, že studujete psychologii? 16) Domníváte se, že se dokážete ihned po ukončení studia uplatnit v rámci oboru? Jak?
Aplikace poznatků
Psychologie zítra
Uplatnění se
Výsledky – kategorie zítra Subkategorie aplikace poznatků I.
●
Pomáhá psychologie k řešení osobních problémů?
Aplikuji získané poznatky na své okolí?
3
4 ano
7
ano
ne
ne
nevím
6
12
Ovlivňuje zjištění druhých, že jste studentem psychologie jejich postoj k Vám? 4
Svěřují se lidé víc, když zjistí, že jste studentem psychologie? 2
3 Ano. Myslí si, že jim vidím do hlavy.
ano
Ano. Druzí mě žádají o radu. Ano. Obávají se, že na ně budu něco zkoušet. Tato skutečnost nemá vliv. 3 6
9
5
ne nevím
Výsledky – kategorie zítra ●
Subkategorie aplikace poznatků II. Citace
Řešení osobních problémů: „Když přemýšlím nad osobními problémy asi na ně koukám trochu jinak“.. „...čím víc tomu rozumím, tím je to pro mě těžší“.
Aplikujete poznatky při rozhovorech s druhými lidmi?: „Praktické poznatky z teorie aplikuji při rozhovorech, jinak pořád sleduju okolí, co se jim asi děje v hlavě“. „Spíš se snažím tomu vyhýbat“.
Přístup druhého člověka ke studentovi psychologie: „... když řeknu, že studuji psychologii tak reakce je: „Jéé ty mi vidíš do hlavy atd.“ Tak asi trochu ano, ovlivňují. Pokud jde o mně, tak si asi taky více všímám nějakých věcí a také si více vybírám ským se budu bavit více“..
Výsledky – kategorie zítra ●
Subkategorie uplatnění se
Většina respondentů (11) je optimistická (8 z kladných odpovědí byly od mužů, 3 od žen), tj. že si myslí anebo doufají, že se uplatní, 3 odpověděli, že ne a 2 neuměli předpovědět. Nejčastěji zazněly odpovědi (3), které zdůrazňovaly, že nejdůležitějším faktorem, který by jim k tomu měl dopomoci, jsou mimoškolní aktivity zaměřené na psychologii nebo jiná praxe. „... počítám s tím, hodně to závisí na tom, co děláš během toho studia.“
Obavy ohledně budoucího uplatnění vyplývaly zejména z info od absolventů o nedostatku pozic. „Teď už se to úplně nedomnívám. Starší děcka, co už skončili, mi říkali, že jich je hodně nezaměstnaných nebo musí pracovat mimo obor.“
Práce ve skupině ●
●
●
●
Během tvorby jsme udržovali pravidelný kontakt (schůzky, emaily, FB skupina). Ze začátku i ke konci výzkumu jsme si rozdělili úkoly na samostatné zpracování a zpracování v menších skupinách. Problém najít společný čas a vyřešit některé problémy pro dobro skupiny na úkor jedince. Na začátku jsme utvořili kódy pouze provizorně, museli jsme je po sesbírání dat znovu přepracovat a vytvořit nové kategorie. ●
Každý z nás je jiný a jinak se výzkumu věnoval.
Etika ●
Informování probanda o nahrávání rozhovoru
●
Možnost odmítnutí odpovědi
●
Možnost kdykoliv ukončit probíhající interview
●
Informování o cílech výzkumu, anonymitě
●
Archivace dat – diktafony (vymazání), PC
Diskuze ● ●
Vybírání přátel jako probandů Osobnost tazatele a jeho vliv na detailnost rozhovoru
●
Malý vzorek probandů (zúžení na 3. a 4. ročník)
●
Různé prostředí a čas na pokládání otázek
●
Nezkušenost tazatelů s typem výzkumu
●
Neúplná saturace dat v otázkách
●
Kompromisy při společné práci
Shrnutí I. ●
●
●
●
Jako nejčastější důvod ke studiu psychologie v Olomouci byl uváděn upřímný zájem o obor a výrazný podíl měla lokalita školy a nepřijetí na jinou ps. naprostá většina by si zase zvolila jako VŠ psychologii. Studenti by si přáli raději méně povinných předmětů a více volitelných a většina se shoduje, že při studiu je nutná teorie i praxe, i když praxe by mohlo být více. Zazněl výrazný nesouhlas se zavedením povinné docházky na přednášky. V oblasti aplikace poznatků se studenti většinou shodli, že jim psychologie nějakou mírou zasahuje do osobního života a že poznatky ze školy ovlivňují je samotné a vztahy v okolí. ●
●
Optimistický pohled na budoucnost a práci v oboru. Nenašli jsme významnější rozdíly mezi ročníky. 4. ročník byl více spokojený s nabídkou předmětů. Z dotazovaných studentů 3. ročníků nebyl žádný přijat na jinou VŠ nebo byla Olomouc jejich prioritní volbou.
Shrnutí II.
(dnes)
Postupové zkoušky
Doporučení Ø
Rozdělení a počty povinných a volitelných předmětů v jednotlivých ročnících.
Ø
Vztah počtu kreditů k povaze předmětu a jeho zakončení.
Ø
Osvětlit studentům zavedení povinných přednášek a důvody k rozdělení studia na Bc.
Ø
Více praxe → návrh povinných praxí o prázdninách
Ø
Podpořit možnost uplatnění v oboru – sekce na stránkách katedry
Děkujeme za pozornost!
