studijní opora k předmětu

studijní opora k předmětu doporučený ročník: 1 forma výuky: seminář, cvičení rozsah hodin výuky: 8 hod/semestr počet hodin pro samostudium: 50 způsob zakončení: zápočet vyučující: Mgr. Karel Řepa

Co je kresba?

kresba je výtvarné médium jehoţ stěţejním prvkem je čára Fyzické podoby čáry: stopa, skvrna, šmouha, vryp, otisk

„Čára přitahuje prakticky všechnu pozornost, a je nutno vyvinout určité úsilí, abychom se na ni přestali dívat jako na objekt a vyloţili si ji spíše jako hranici mezi světy.“ Vladimír Kokolia

Lascaux

Co je kresba?

Kresba suchou stopou pigment, přírodní uhel, umělý uhel, rudka, tuţka, pastel (voskový, suchý, olejový), …

Kresba mokrou stopou nástroj + tekutina dřívko, pero (ocelové, bambusové, rákosové, ptačí), štětec, zubní kartáček, hřeben, houba, nit, hadřík, barva v tubě, fix, …

Co je kresba?

Kresbu bychom měli v rámci našeho pedagogického zaměření chápat především jako výrazově silný vyjadřovací prostředek (podobně jako např. mluvený nebo muzikální projev). Kresba dokáţe být stejně proţitková jako báseň a dokáţe působit na emoce stejně přímočaře jako hudba.

Käthe Kollwitz

Kresba ve studijním plánu učitelství pro 1.stupeň ZŠ

Obsahové zaměření jednotlivých okruhů předmětu:

- Výtvarné materiály ke kresbě (druhy, stopy, výraz, pouţití). - Linie jako výrazový prostředek. - Základní postupy při kresbě zátiší. - Řešení plochy šrafováním a zrněním. - Studijní kresba přírodniny. - Studijní kresba věcí umělého charakteru. - Uhlová rezerva. - Kresba pigmentem. - Kresba zvířecí figury. - Studijní kresba lidské hlavy. Edgar Degas


Síla kresby nespočívá v principu kopírování reality.

„Kdyţ nakreslím mopslíka přesně tak, jak vypadá, pak mám dva mopslíky a ţádnou kresbu.“ Johann Wolfgang Goethe


Kresbu lze kultivovat u kaţdého člověka (podobně jako ostatní vyjadřovací prostředky). Zvyšováním vlastní výtvarné gramotnosti skrze kresbu získáváme bohatou zkušenost o světě vnějším i vnitřním. Pokud se intenzivně zaobíráme kresbou, brzy zjistíme, ţe samo kreslení (potaţmo celé vizuální vnímání) je v podstatě druhem myšlení.

Albrecht Dürer

Výrazové kvality kresby

Kresba můţe mít mnoho výrazových kvalit. Jejich „ovládnutí“ můţe zásadně obohatit náš přístup k výtvarné výchově. Rozvinutý cit pro výtvarný výraz je zásadním předpokladem pro vedení a hodnocení dětských prací.


Vincent Van Gogh


Leonardo Da Vinci


Eugéne Delacroix


Pierre Bonnard


Hokusai


Agnes Martin

Literatura

Cikánová, K., Kreslete si s námi. Aventinum, Praha 1992,1997 Vaněk, J., Kresba, grafika pro posluchače studia učitelství 1. stupně ZŠ. Brno 1988 Meglin, N., Kreslení jako cesta k sebevyjádření. Portál, Praha 2001 Teissig, K., Hrdina, I., O kresbě. Základy kreslířských technik. Mladá fronta, Praha 1982 Kandinsky, W., Bod-linie-plocha, Triáda, Praha 2000 Kleiner, F., Metodické poznámky ke studiu kresby. PedF UK, Praha 1979

Poţadavky na studenta

Kromě aktivní účasti na semináři bude po studentovi poţadováno doloţení mimoškolní tvůrčí činnosti v oboru - odevzdání souboru vlastních studijních kreseb ke konci semestru. Práce je moţné v průběhu semestru konzultovat osobně nebo emailem ([email protected]).

Povinná témata pro mimoškolní výtvarné ztvárnění: - Výkřik a ticho - abstraktní kompozice, uhel, plastická guma, formát 2x A3 - Moje boty - komponování jednoduchých objektů, uhel, A3 - Ţidle - geometrická perspektivní studie, uhel, A3 - Knihy - geometrická perspektivní studie, tuţka, A3 - Pohled z okna - exteriérová kompozice, rozvrţení prostorových plánů, tuţka, A3 - Autoportrét - uhlová rezerva, A3 - Figura - studijní kresba sedící nebo stojící lidské postavy, uhel nebo tuţka, A3

„Můţeme si říkat, co víme o kresbě, ale důleţitějším stále zůstává, co o ní nevíme. Nevědění přináší úţas a k přenášení úţasu máme neuvěřitelně jednoduchý nástroj: kresbu.“ Vladimír Kokolia

Henri Matisse

studijní opora k předmětu

Recommend Documents