Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management
MOBILNÍ KOMERCE Mobile commerce Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Ondřej ČÁSTEK
Mgr. Eva EXNEROVÁ
Brno, květen 2008
J mé n o a p ř í j me ní a ut or a: Mgr. Eva Exnerová N á z e v d i pl o mo v é p r á c e :
Mobilní Komerce
N á z e v p r á c e v a n g l ič t i ně: Mobile commerce Ka t e d r a:
podnikového hospodářství
V e d o u c í b a k a l ář s ké pr á c e: Ing. Ondřej Částek Rok obhajoby:
2008
Anotace Předmětem bakalářské práce je analýza mobilní komerce v České republice, zejména technologické možnosti a šířka nabízených služeb.
Věnuje se charakteristice přístupu
k podnikovým datům bez využití mobilních prvků a s využitím těchto prvků. V druhé části jsou popsána dostupná řešení zajištění přístupu k podnikovým datům v konkrétní organizaci pomocí mobilních prvků a jiných cest a je navrženo organizaci zlepšení v této oblasti.
Annotation Bachelor work analyses mobile commerce in the Czech Republic, mainly technological potentials and portfolio of offered services. It deals with the characteristics of company approach to data without using mobile elements and with their utilisation . The second part describes available solutions to ensuring the access to company data in a particular organisation with the use of mobile elements and other ways and proposes the organisation an improvement in this field.
Klíčová slova Mobilní komerce, mobilní kancelář, mobilní telefon, GSM, UMTS, WLAN
Keywords M-Commerce, mobile office, mobile phone, GSM, UMTS, WLAN
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Mobilní komerce vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Částka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 19. května 2008
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ondřeji Částkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji firmě Intriple, a.s. za poskytnuté informace a konzultace.
Obsah Úvod ....................................................................................................................................8 1
Mobilní elektronické komunikační technologie .......................................................10 1.1
Globální sítě ..........................................................................................................10
1.2
Mobilní radiové sítě ..............................................................................................10
1.2.1
Sítě první generace .......................................................................................11
1.2.2
Sítě druhé generace......................................................................................11
1.2.3
Sítě 2,5 generace ..........................................................................................13
1.2.4
Sítě třetí generace ........................................................................................14
1.3
Lokální bezdrátové sítě.........................................................................................16
1.4
Sítě krátkého dosahu ............................................................................................17
1.4.1
Bluetooth ......................................................................................................17
1.4.2
IrDA DATA .....................................................................................................18
2
Mobilní koncová zařízení ..........................................................................................19 2.1
2.1.1
Hlasové služby, příjem a odesílání SMS........................................................19
2.1.2
Mobilní telefony podporující WAP. ..............................................................20
2.1.3
Telefony, které jsou schopny využít vyšší programovací jazyky...................20
2.1.4
Smartphones.................................................................................................21
2.1.5
Komunikátory ...............................................................................................21
2.2
Kapesní počítače PDA ...........................................................................................21
2.3
Notebooky ............................................................................................................22
2.4
Nokia – orientace na firemní zákazníky................................................................22
3
Mobilní telefony ...................................................................................................19
Mobilní služby...........................................................................................................23 3.1
Běžné služby poskytované přes Internet..............................................................23
3.2
Platební služby ......................................................................................................23
3.3
Služby založené na poloze ....................................................................................24
5
4
Procesní modelování ............................................................................................... 25 4.1
Událost................................................................................................................. 25
4.2
Činnost ................................................................................................................. 25
4.3
Brána.................................................................................................................... 25
4.4
Toky...................................................................................................................... 26
4.5
Bazény.................................................................................................................. 26
5
Přístup k podnikovým datům................................................................................... 27 5.1
5.1.1
LAN Ethernet................................................................................................ 27
5.1.2
VPN router ................................................................................................... 27
5.1.3
VPN Klient a sever........................................................................................ 27
6
Přístup k podnikovým datům ve společnosti Intriple, a.s. ...................................... 28 6.1
Vnitropodnikový informační systém Intriple, a.s. ............................................... 28
6.1.1
Sledování docházky...................................................................................... 29
6.1.2
Zakázky......................................................................................................... 29
6.1.3
Kontakty....................................................................................................... 30
6.1.4
Poptávky ...................................................................................................... 31
6.1.5
Nabídky ........................................................................................................ 32
6.1.6
Objednávky .................................................................................................. 32
6.1.7
Žádost o servis ............................................................................................. 33
6.1.8
Ostatní.......................................................................................................... 34
6.1.9
Logout .......................................................................................................... 34
7
Návrh zlepšení firemní komunikace s využitím mobilních prvků ............................ 35 7.1
Síťové technologie ............................................................................................... 27
Mobilní kancelář – kancelář do kapsy ................................................................. 35
7.1.1
Nokia Intellisync Wireless Email [12]........................................................... 36
7.1.2
Nokia Intellisync Device Management [10]................................................. 37
6
7.1.3
Nokia Intellisync File Sync [13] .....................................................................38
7.1.4
Nokia Intellisync Application Sync [12].........................................................39
7.2
Zavedení Nokia Intellisync Mobile Suite do firemní infrastruktury společnosti
Intriple, a.s.............................................................................................................................39 7.2.1
Infrastruktura a služby potřebné k zavedení balíčku ...................................39
7.2.2
Balíček Nokia Intellisync Mobile Suite [7] ....................................................41
7.3
Příklad využití Nokia Intellisync Mobile Suite ve společnosti Intriple, a.s. na
konkrétní situaci ....................................................................................................................47 Závěr
..........................................................................................................................................53
7
Úvod Moderní telekomunikační technologie s sebou přináší nové možnosti využití pro zvýšení efektivity práce, ale i zcela nové obchodní příležitosti. Možnosti mobilní komunikace se již neomezují jen na hlasovou komunikaci nebo pomalý přenos dat - stávají se plnohodnotnou a běžnou součástí technologií výměny informací. V řadě aplikací se smazává kvalitativní rozdíl mezi pevným a mobilním připojením. Rychlost přístupu k informacím, včasná dostupnost, pružná reakce na zákaznické potřeby se stává významným parametrem v konkurenčním prostředí. Domnívám se, že v blízké budoucnosti bude mobilní komunikace implementována do firemní infrastruktury se zcela novými prvky. Právě nové technické možnosti mobilních komunikací umožnily vznik oblasti nazývané Mobilní komerce. Mobilní komerce je dynamicky se rozvíjejícím oborem. Její přesná definice nebyla zatím vytvořena.
Tento pojem není chápán jednotně. Pro Mobilní komerci lze zatím
v literatuře nalézt poměrně velké množství definic. Autoři chápou Mobilní komerci v různém slova smyslu jako například: „M-Komerce je využití mobilního zařízení pro komunikaci, informace a zábavu s využitím přenosu textu a dat přes veřejnou nebo privátní síť.“ (Lehman Brothers 2000) „Mobilní transakce se vztahuje na jakoukoli peněžní transakci, která je uskutečněna přes mobilní telekomunikační síť. “(Durlacher 1999) Mobilní komerce je každý způsob obchodní transakce, při které obchodní partner použije mobilní elektronické komunikační technologie ve spojení s koncovým mobilním zařízením s využitím infrastruktury mobilního operátora. Tato poslední definice chápe Mobilní komerci v širším slova smyslu tak, jak na ni bude pohlíženo i v této práci. Cílem této práce je analyzovat, popsat a porovnat dostupná řešení zjištění přístupu k podnikovým datům pomocí mobilních prvků a jiných cest a navrhnout podniku zlepšení v této oblasti. Zavedením nových mobilních prvků do firemní infrastruktury lze dosáhnout zrychlení firemních procesů. Tato práce je rozdělena do sedmi kapitol, které jsou dále rozčleněny na jednotlivé podkapitoly.
První kapitola je věnována mobilním sítím. Popisuje základní technické
odlišnosti jednotlivých typů sítí. Druhá kapitola se zabývá mobilními koncovými zařízením, třetí poskytovanými službami, ve čtvrté je popsáno procesní modelování s důrazem na využití v praktické části, v páté kapitole jsou popsány síťové technologie pro přístup k podnikovým datům. Šestá kapitola je věnována přístupu k podnikovým datům v konkrétní společnosti,
8
sedmá kapitola popisuje způsob fungování navrhovaného řešení, jeho implementaci do firemní infrastruktury a vyhodnocení vhodnosti zavedení tohoto zlepšení pro organizaci. V práci jsou využívány zejména následující metody: popis k zachycení skutečností, analýza nákladů na zavedení navrhovaného zlepšení, syntéza výhod a nevýhod nabízeného řešení, procesní modelování k zachycení původního firemního procesu a zlepšení.
9
navrženého
1 Mobilní elektronické komunikační technologie Mobilní elektronická komunikační technologie je technika, která umožňuje bezdrátový přenos. Většina bezdrátových sítí před mobilní sítí třetí generace byla určena hlavně k přenosu hlasu. Sítě pro přenos textu a dat byly samostatné, určené pro specifické aplikace. O kombinovaný přenos hlasu a dat nebyl zpočátku zájem. Dnes oblíbená SMS (Short Message Service) byla doplňkovým produktem s minimálním využitím. V době jejího vzniku, tj. v osmdesátých letech, si nikdo neuměl představit, že by tato služba mohla jednou tvořit ¼ obratu mobilních operátorů [21]. Běžné bezdrátové komunikační sítě využívají buňkovou strukturu, tj. mobilní koncová zařízení nekomunikují přímo spolu, ale nepřímo přes základnu nebo jiné síťové prvky. Tato zařízení jsou zpravidla vzájemně spojena a umožňují přechod do pevné sítě. K zajištění volného pohybu účastníka a jeho právě probíhající komunikace v dostatečné kvalitě, je nutné propojit jednu buňku s druhou. Procesu předání spojení se říká handover. Možnost být stále k dosažení v rozsáhlé bezdrátové síti s mnoha buňkami poskytuje roaming. Rozlišuje se roaming uvnitř sítě, národní a mezinárodní. Bezdrátové sítě lze rozdělit podle územního pokrytí a s tím souvisejících technologií.
1.1 Globální sítě Plošně největší pokrytí signálem poskytují globální sítě využívající přenos signálu přes družice. Předností těchto sítí je pokrytí velkého území, málo obydlených a špatně přístupných míst. Umožňují handover a propojení s pevnou sítí. Nevýhodou je omezená kapacita, která je způsobena omezeným množstvím celosvětově dostupných frekvencí, nevýhodou je i velká přenosová vzdálenost způsobující zpoždění, vysoké náklady či špatný příjem signálu v budovách. Po špatných zkušenostech se satelitními systémy Iridium a Globstar nebude pravděpodobně tento typ sítí v budoucnu konkurovat pozemním sítím. Jeho využití je významné pro záložní spojení v nouzových případech, jako jsou rozsáhlé povodně, požáry, vichřice.
1.2
Mobilní radiové sítě
Tyto sítě pokrývají větší území například celé státy a kontinenty. Jedna buňka je přitom schopna obsáhnout území v průměru od několika set metrů až kilometrů. Nejznámějším zástupcem je GSM. Patří sem samozřejmě i sítě 3. generace jako např. UMTS.
10
Mobilní radiové sítě jsou formou telekomunikací, kdy poskytovatel služby, tj. operátor umožní přenos hlasu a dat od a k mobilnímu koncovému zařízení přes bezdrátovou přístupovou síť využívající elektromagnetických vln. Typická mobilní radiová síť se skládá: •
z páteřní sítě CN (Core Network), kde se přenášejí a zprostředkovávají signály mezi pevnými zařízeními mobilní radiové sítě. Pro přenos v páteřní síti se využívá kabelového propojení.
•
z přístupové sítě RAN (Radio Access Network), ve které se přenášejí signály mezi pevnou radiovou buňkou a mobilním koncovým zařízením.
1.2.1
Sítě první generace
Sítě první generace byly vybudovány již ke konci padesátých let. V Německu byla roku 1958 veřejně spuštěna síť A-Netz [24]. Sítě první generace (1G) přenáší radiový signál analogově. Nevýhodou těchto sítí je zejména nízká kvalita přenosu, malé zabezpečení proti odposlechu a vzájemná neslučitelnost. Ve Skandinávii byla spuštěna začátkem osmdesátých let síť NMT450 (Nordic Mobile Telephone) v pásmu 450MHz. V roce 1986 byla spuštěna síť NMT900 v pásmu 900MHz. NMT systém se rychle rozšířil. Tyto sítě byly primárně určeny k přenosu hlasu, umožňovaly ale i jednoduchý přenos dat DMS (Data Message Service), který se používal pouze v Polsku a Rusku. Mobilním koncovým zařízením je mobilní telefon s pevně přiděleným číslem. Telefon nemá SIM ani jinou kartu. Situace v ČR V České republice (tehdy ČSFR) byla spuštěna první mobilní radiová síť na počátku devadesátých let společností Eurotel. Jednalo se o síť první generace známou pod označením NMT450. Vzhledem k tomu, že tato síť využívala relativně nízkou frekvenci 450MHz, byla její kapacita poměrně malá, avšak umožnila pokrytí značného území s minimálním počtem buněk. Síť neumožňovala přenos dat, podporován byl pouze přenos hlasu. Další nevýhodou byla negarantovaná kvalita hovoru a nedostatečné zabezpečení proti odposlechu. V polovině roku 2006 byl provoz NMT sítě ukončen. Tato síť umožnila poprvé mobilitu pracovníků v rozsahu celého území. Pořizovací cena mobilního telefonu i poplatky za používání sítě byly značné, k masovému rozšíření pro osobní potřebu proto nedošlo. 1.2.2
Sítě druhé generace
V Evropě používaným standardem je GSM (Global System for Mobile Communication). Původně bylo GSM označení užíváno pro pracovní skupinu „Groupe spécial mobil“, která
11
byla vytvořena v roce 1982 a jejímž cílem bylo vytvořit společný standard pro budoucí panevropskou mobilní síť. V roce 1989 byla odpovědnost za vývoj standardů přenesena na ETSI (European Telecommunication Standards Institute), který byl založen o rok dříve se sídlem ve Francii. Ačkoli byl GSM standard vytvořen původně pro evropský kontinent, je v současnosti rozšířen celosvětově. Dnes je zkratka GSM spojována s výrazem „Global System for Mobile Communication“ [21]. Důležitými vlastnostmi této sítě jsou zejména: podpora hlasových i datových služeb, data i hlas mohou být přenášeny do a z pevné sítě, zajištění přístupu pro všechny účastníky nezávisle na státě, roaming a handover. Využívá frekvence 900MHz a 1800MHz. Každý, kdo se chce k síti GSM připojit, musí mít mobilní stanici, která se skládá z mobilního koncového zařízení a SIM karty (Subscriber Identity Module). Koncové zařízení má vlastní identifikační číslo, přes které je v síti identifikováno. Dále funguje jako přijímač a vysílač zároveň, který umožňuje účastníkovi připojit se na síť. SIM karta je umístěna v koncovém zařízení. Původně byla tato síť vytvořena pouze pro digitální přenos hlasu, ale brzy bylo možné přenášet také data. GSM standard vytváří technický a koncepční základ pro sítě GPRS (General Packet Radio Service) a UMTS (Universal Mobile Telecommunications System). GSM síť umožnila digitální přenos hlasu, SMS i dat. Jde o světový standard, který dal možnost masovému rozšíření mobilních telefonů. Zvýšila se mobilita zaměstnanců. Situace v ČR Přelomovým rokem v oblasti mobilních sítí byl v České republice rok 1996. V tomto roce spustila svoji první GSM síť jak společnost Eurotel, tak i Radiomobil (dnes T-Mobile), který provozoval svou síť pod názvem Paegas [23]. Konkurenční prostředí přineslo snížení cen, a to jak poplatků za využívání sítě, tak i telefonních přístrojů. V roce 1999 přichází na trh třetí mobilní operátor Český Mobil (dnes Vodafone), který provozoval mobilní síť Oskar. Přes pesimistické prognózy odborníků se tento operátor na českém trhu velmi dobře uchytil. Svoji GSM síť spustil v březnu roku 2000. Na podzim roku 1997 přichází Radiomobil s předplacenou kartou Twist. Za několik měsíců s tímto produktem přišla i společnost Eurotel pod názvem GO. Na jaře roku 2000 přichází s předplacenými kartami i Český Mobil.
12
1.2.3
Sítě 2,5 generace
GPRS síť GPRS sítě spadají do sítí takzvané 2,5 generace. Jde o zdokonalení sítě GSM, které se týká pouze přenosu dat. Přenos hovoru je nezměněn. Zatímco přenos hlasu od mobilní stanice prochází přes GSM architekturu, data se přenáší cestou BTS (Base Transceiver Controller)BSC (Base Station Controller) přes pakety a pak v nové podsíti PSD (Packet Service Domain). Síť GPRS lze chápat jako mezistupeň na cestě k sítím třetí generace. Přenos dat přes GPRS má nejnižší prioritu. Přednost mají hovory, pak vytáčená spojení a nakonec, má-li ještě buňka volnou kapacitu, se přenáší data přes GPRS. Může se tedy stát, že účastník nebude připojen k Internetu. Situace v ČR GPRS je dostupná všude tam, kde je mobilní signál GSM a buňky podporují GPRS. Na konci roku 2000 ve své síti spouští GPRS Eurotel, Paegas nabízí tuto službu až od léta roku 2001. V první třetině roku 2001 ji nabízí i nejmladší operátor Oskar. GPRS umožnila rychlejší přenos dat, možnost přenášet hlas i data současně. Lze telefonovat a zároveň být připojen k Internetu. Jsou zpoplatňována pouze přenesená data, nezáleží na délce připojení. Platí se pouze za objem přenesených dat. Cena je stanovena minimální, kvalita a dostupnost proto nejsou garantovány.
EDGE (Enhanced Data for GSM Evolution) Tuto síť řadíme k sítím 2,5 generace. Svými vlastnostmi se přibližuje síti 3. generace s tím, že využívá stávající vybudovanou infrastrukturu GSM. Nabízí stávající datové služby, ale zvyšuje se přenosová rychlost, která může být až trojnásobná proti GPRS. To je dosahováno tím, že technologie EDGE moduluje radiový signál jiným způsobem. Přenos dat je realizován na GPRS infrastruktuře. Rychlost přenosu může teoreticky dosahovat až 384kbit/s, v praxi se rychlost přenosu pohybuje mezi 150-220kbit/s. Soubor o velkosti 5MB je přenesen do pěti minut. Výhody
•
Plynulý přechod mezi GPRS a EDGE (má vliv pouze na rychlost přenosu)
•
EDGE dnes podporuje velká část mobilních telefonů
•
Není třeba měnit nastavení telefonu
13
Nevýhodou této technologie je především to, že vysoká přenosová rychlost je dosahována pouze v blízkosti buňky. To znamená, že je třeba vybudovat více buněk, má-li být rychlost technologie EDGE dostupná všem účastníkům. Při nízké kvalitě signálu EDGE je účastník automaticky přepojen na GPRS režim. Situace v ČR EDGE jednotliví operátoři spouštěli postupně. T-Mobile spustil pilotní projekt v listopadu 2004 v osmi velkých městech České republiky. Aby nalákal své zákazníky, umožnil jim půjčit si telefony, které podporovaly tuto službu 3 dny od složení zálohy. Vyšší přenosovou rychlost začal zpoplatňovat až v polovině roku 2005 [20]. Eurotel spustil tuto síť pravděpodobně na konci roku 2004. Měl největší pokrytí EDGE v ČR. Na podzim roku 2005 Eurotel překvapivě oznámil, že tato technologie pro něho nemá budoucnost a že se bude soustředit na budování sítě UMTS, tj. sítě 3. generace. V Evropě mělo EDGE pouze minimum operátorů a někteří výrobci nechtěli tuto technologii ve svých telefonech podporovat [6]. Na EDGE technologii se pohlíží dle některých názorů jako na minoritní. Naopak, T-Mobile v této době zvolil jinou strategii, chtěl mít do konce roku 2005 pokryto 70% populace. Oskar spustil EDGE v první polovině roku 2005. Dnes tuto službu mají ve své produktové skladbě všichni 3 mobilní operátoři. K využití je potřeba mít aktivovaný datový tarif. V neposlední řadě musí být požadovaná lokalita vykryta signálem EDGE. Tato služba přinesla zrychlení přenosu dat. 1.2.4
Sítě třetí generace
Práce na 3G standardu začaly na konci osmdesátých let. Vývoj standardů probíhal celosvětově, byly si velmi podobné, proto vyvstala snaha je sjednotit. Vznikla pracovní skupina 3GPP (3rd Generation Partnership), která definovala na GSM/GPRS specifikacích vystavěný standard UMTS a skupina 3GPP-2, která předložila standard CDMA2000. Mezinárodní telekomunikační unie ITU (International Telecommunication Union) nakonec shrnula všechny technologie pod název „Standard IMT 2000“ (International Mobile Telecommunication at 2000MHz). Byly stanoveny požadavky, které musí splňovat [21]. Je ale velmi těžké všechny požadavky realizovat, a tak si zákazníci na skutečně světový standard budou muset ještě chvíli počkat. UMTS sítě UMTS sítě se řadí k sítím třetí generace. Operátoři do nich vložili a vkládají značné prostředky. Již sám boj o licence byl v některých zemích velmi dramatický. Pokus velkých mobilních operátorů vytlačit z trhu konkurenty skrze vysoké nabídky při ucházení se o licence 14
UMTS vedl k cenovému boji. Místo aby vlastníci licence získali konkurenční výhodu, dovedl je tento boj k extrémně vysokým nákladům. Situace vyústila v ochrnutí mobilního trhu, protože vysoké pořizovací náklady ztížily operátorům následné budování sítě, subvencování koncových zařízení a financování marketingové kampaně. Kromě Japonska se v žádné zemi nepředpokládá provoz UMTS sítě jako úplná náhrada GSM. UMTS sítě nabízí jak hlasové, tak datové služby. Hlas je přenášen v paketech jako data. Z hlediska technologie se již mezi daty a hlasem nerozlišuje. Sít je multimediální - lze přenášet data, hlas i video stejným způsobem. K přístupu do sítě je třeba vlastnit zařízení, které se označuje UE (User equipment), skládá se z mobilního koncového zařízení ME (Mobile equipment) a z USIM karty (UMTS Subscriber Identity Module). Telefony, které podporují UMTS, mohou být využity i v síti GSM. Telefony jsou třípásmové, aby v místech, kde není pokrytí UMTS signálem, byl účastník automaticky spojen se základnou sítě GSM. USIM karta má, ve srovnání se SIM kartou, větší kapacitu paměti (několik MB). UMTS síť využívá páteřní sítě GPRS. Zcela nová přístupová síť se nazývá UTRAN (UMTS Terrestrial Radio Access Network). UMTS síť využívá frekvenční pásmo 1900MHz nad pásmem GSM. Podle použitého dělení směru přenosu (duplex) se rozlišují technologie FDD (frekvenčně dělený duplex) a TDD (časově dělený duplex). Tato síť přináší zcela nové možnosti využití koncových mobilních zařízení: videohovory, televize, interaktivní aplikace, hry, aktuální dopravní situace, stahování hudby, rychlý přenos dat. Je pouze na jednotlivých operátorech, co nabídnou. Situace v ČR Eurotel a Paegas získali licenci na provozování sítě UMTS v prosinci 2001. Paegas zaplatil za licenci 3,8 miliardy Kč, Eurotel zaplatil 3,5 miliardy Kč. T- Mobile (roku 2002 se Paegas změnil na T-Mobile) spustil svoji UMTS TDD síť v říjnu roku 2005, Eurotel spustil síť UMTS FDD síť oficiálně v prosinci 2005 [22]. V únoru 2005 získal za 2 miliardy Kč licenci Oskar. Start sítě odložil jeho nástupce Vodafone na rok 2009. CDMA2000 (Code Division Multiple Access) Jedná se o sítě 3G. Tvoří ji celá skupina standardů, např. CDMA1xEV-DO. Síť CDMA je možné provozovat na různých frekvenčních pásmech. Situace v ČR V České republice provozuje CDMA450 společnost Eurotel. Síť spustila v květnu 2004. Využívá frekvence své původní sítě NMT450. Tato síť je určena pouze pro přenos dat. Koncové zařízení se nazývá datový modem. Lze jej připojit do sítě LAN nebo k počítači přes
15
USB. Rychlost přenosu je závislá na počtu uživatelů, kteří právě danou službu využívají. Běžně se pohybuje v řádu stovek kb/s. Síť je využívána pro připojení k Internetu. K telefonování ji lze využít přes aplikace VoIP (Voice Over Internet Protocol) např. SKYPE. V této síti nelze využít mobilní telefon. V roce 2006 získala společnost MobilKom, a.s. licenci pro pásmo 410-430MHz na technologii CDMA. Majoritním vlastníkem MobilKomu je od jara 2006 investiční společnost Penta Investments Limited. V květnu 2007 spustil MobilKom síť pod názvem U:fon a stal se tak čtvrtým mobilním operátorem v ČR. Technologii sítě označují jako CDMA2000 Rev. A [11]. Ve své síti nabízí bezdrátový přenos jak hlasu, tak dat. K telefonování zatím nenabízí mobilní telefony, ale telefony s VoIP, jak je známe z pevné sítě. (V tomto ohledu je srovnatelná se sítí Eurotelu CDMA450.) V současné době má U:fon asi 70% pokrytí signálem na území republiky. Jeho snahou je přilákat zákazníky. Snaží se nabídnout služby za příznivé ceny, jako např. volání v sítí U:fon zdarma. Počet zákazníků tento operátor neuvádí. U:fon ještě není plnohodnotným konkurentem třech operátorů, kteří na českém trhu působí již delší dobu.
1.3 Lokální bezdrátové sítě Používá se označení WLAN (Wireless Local Are Network). Využívají se v budovách nebo na menších územích. Mají dosah od několika metrů až po několik set metrů. WLAN má široké využití zejména ve firmách a domácnostech, hotelech, školách, letištích atd. V devadesátých letech vytvořila IEEE první WLAN standard, který byl označen IEEE 802.11. Využíval nelicencované pásmo 2,4GHz. Pozdější verze jsou určeny i pro nelicencované pásmo 5GHz a nejnovější připravovaná verze pro pásmo 3.7GHz. Roku 1998 ETSI přišla s HIPERLAN Standardem pro nelicencované pásmo 5GHz. V roce 2001 jej nahradil standard HIPERLAN/2 [22]. Standardy ETSI nedosáhly celosvětového rozšíření a nejsou prakticky podporovány žádnými výrobci. Praktického rozšíření dosáhl IEEE 802.11 ve variantách a,b,g,n. Pro normu IEEE 802.11 se obecně se používá obchodní označení WiFi (Wireless Fidelity – bezdrátová dokonalost). Přenosová rychlost závisí na vzdálenosti a kvalitě signálu, mění se automaticky v rozsahu od 1Mb/s do 54Mb/s. Dosah této bezdrátové sítě je omezen na cca 20m v budově a 300m mimo budovu. Je třeba zdůraznit, že dosah je značně závislý na prostorových podmínkách. V budově se železobetonovým skeletem je přenos mezi místnostmi výrazně horší. Lokální radiové sítě jsou také založeny na buňkové struktuře,
16
pracují ale s malými buňkami, zpravidla se tyto sítě využívají zejména k připojení Notebooku nebo PDA na stávající pevnou síť. Přístup pro starší koncová mobilní zařízení je možný přes rozšiřující kartu v PCMCIA nebo CF formátu. Dnes WLAN modul patří ke standardní výbavě přenosného počítače i lépe vybavených mobilních telefonů. WLAN umožňuje dva způsoby připojení: Ad hoc: Jedná se o přímé propojení koncových zařízení mezi sebou. Access Point (Přístupový Bod): Při komunikaci mezi dvěma mobilními terminály nebo mobilním terminálem a pevnou sítí je vždy využit Access Point jako zprostředkovatel ve funkci buňky. Buňky mohou být propojeny v pevné lokální síti. Přechod mezi buňkami je možný, ale není garantováno, že nedojde ke krátkodobému přerušení spojení při přepnutí. Je možné, že bude třeba obnovit telefonní hovor, přenos videa nebo přenos kritických dat např. s bankou. Typickým příkladem je bezdrátový přístup na vnitrofiremní síť Intranet nebo bezdrátový přístup na Internet. Veřejný přístupový bod do bezdrátové WiFi sítě se označuje jako HOT SPOT. Připojení k HOT SPOTU je velmi jednoduché – po navolení sítě ze seznamu dostupných sítí se automaticky zobrazí úvodní webová stránka. Obvykle jsou na ní zobrazeny reklamní informace a pro přístup do Internetu je třeba zadat identifikační údaje pro zpoplatnění služby. Většinou lze platit kreditní kartou. V hotelech, restauracích lze přístup předplatit zakoupením kódu u pokladny. Přes HOT SPOT je možný bezdrátový přístup na Internet i k firemní síti.
1.4 Sítě krátkého dosahu Označují se zkratkou PAN (Personal Area Network). Mají dosah jen několik metrů a jsou určeny především pro potřebu jedné osoby. 1.4.1
Bluetooth
Vznik Bluetooth standardu byl iniciován společnostmi Ericsson a Nokia. Cílem bylo propojit bezdrátově mobilní telefony, notebooky, PDA a GPS s periferními zařízeními [21]. Bluetooth používá přenosovou rychlost 1Mbps. Ačkoli je Bluetooth technologií s krátkým dosahem do 10 metrů, je přesto často viděn jako alternativa k WLAN. Ale Bluetooth a WLAN jsou dvě technologie určené k jiným typům užití. Předností této technologie jsou především nízké pořizovací náklady, nízká spotřeba proudu. Je třeba zdůraznit, že WLAN a Bluetooth zařízení se navzájem ruší, neboť pracují na stejném frekvenčním pásmu 2,4GHz.
17
Bluetooth používá Ad hoc spojení. Jde o klíčovou technologii při vytváření spontánních sítí. Jedno zařízení je řídící a nabízí ostatním zařízením zprostředkování spojení. Na řídící zařízení může být napojeno až 7 podřízených zařízení. Tato technologie je vhodná zvláště pro malá zařízení. Nejčastějším využitím je pro bezdrátové handsfree, mikrofony, sluchátka, myši, GPS. 1.4.2
IrDA DATA
Využívá pro komunikaci optický přenos, vyžaduje přímou viditelnost mezi zařízeními. Tento systém byl rozšířen v minulosti u notebooků a mobilních telefonů. Dnes je překonán technologií Bluetooth.
18
2 Mobilní koncová zařízení Jsou to zařízení, která umožňují mobilní použití. Patří sem zejména mobilní telefony, PDA, Tablet PC a notebooky. Notebook dle definice Mobilní komerce na počátku této práce řadíme do této kategorie, neboť umožňuje mobilní připojení na různých místech a může pracovat bez pevné infrastruktury po určitou dobu nezávisle na připojení do elektrické sítě a může se připojit z jakéhokoli místa do firemní sítě či na Internet. Mobilní koncová zařízení se dají členit nejrůznějším způsobem. Nejběžnější skupinu tvoří jednodušší mobilní telefony, smartphony, komunikátory a PDA, Týká se jich i praktická část této práce. Následující kapitola bude zaměřena právě na tuto skupinu.
2.1 Mobilní telefony Mobilní telefony jsou primárně určeny k telefonování. Život bez mobilního telefonu je dnes jak v soukromém, tak pracovním životě takřka nemyslitelný. Pomocí mobilního telefonu je člověk k dostižení, ať je téměř kdekoli. Umožnil zrychlení obchodní komunikace a navíc, dnes již telefony neslouží pouze k telefonování, mají i řadu dalších velmi užitečných funkcí. Existuje široká škála různých typů od nejlevnějších pro jedno použití až po manažerské s tolika funkcemi, až jsou prakticky nevyužitelné. Můžeme je rozdělit podle podporovaných funkcí:
2.1.1
•
Hlasové služby, příjem a odesílání SMS
•
Připojení na Internet přes WAP (Wireless Application Protocol)
•
Využití vyšších programovacích jazyků, zejména jazyk JAVA
•
Vybavení kancelářskými aplikacemi jako kalendář, diář, e-mail, seznam úkolů
•
Vybavení operačním systémem např. SYMBIAN, Microsoft Mobile
Hlasové služby, příjem a odesílání SMS
Nejčastější využití mobilního telefonu je dnes stále ještě k telefonování. Velmi často je na straně poskytovatelů služeb využíván systém interaktivního hlasového průvodce IVR (Interactive Voice Response). Účastník je hlasem systému instruován, aby si vybral požadovanou službu stiskem příslušného tlačítka na svém mobilním telefonu. Teprve po vyčerpání celé nabídky je účastníkovi nabídnuto spojení s operátorem. Služba je využívána zejména velkými společnostmi, které nabízejí služby koncovým zákazníkům (banky,
19
spořitelny, pojišťovny, energetické společnosti, mobilní operátoři). Tato služba přináší provozovatelům úsporu času a nákladů. Na druhou stranu mizí osobní kontakt. Vedle telefonování jsou dnes všechny mobilní telefony schopny přijímat a odesílat SMS zprávy. Převážná většina přístrojů podporuje Standard SIM-AT (SIM Application Toolkit) umořující spouštění speciálního programu ze SIM karty. Tento program slouží např. pro šifrovanou komunikaci s bankou. informace
SMS zprávy mají široké využití. Umožňují získávat
o možnostech nejbližšího vlakového či autobusového spojení. Novinkou je
možnost využít v Praze SMS zprávu jako jízdenku v MHD či v některých velkých městech platit takto regulační poplatek v nemocnicích. Pomocí SMS lze i dálkově ovládat spotřebiče, např. zapínat topení na chalupě nebo přijímat alarm od zabezpečovacího zařízení. V posledních letech se využívá zejména tzv. dárcovských SMS, pro které se vžilo označení DMS. Odesláním SMS na určité číslo přispěje odesilatel určitou částkou na charitativní projekt. Používání SMS v obchodním styku není běžné, využívá se, pouze když by telefonování mohlo rušit (např. je již příliš pozdě, ale je třeba posunout termín schůzky). Mobilní operátoři zasílají SMS zprávy zákazníkům v momentě, kdy jsou v prodlení s platbou za využívání jejich služeb. 2.1.2
Mobilní telefony podporující WAP.
Pomocí těchto telefonů je možno se připojit na Internet. Nepoužívá se běžný HTTP protokol, ale WAP optimalizovaný pro menší grafické rozlišení telefonu. Standardní HTML stránky nemohou být na WAP prohlížeči zobrazeny automaticky. Transformace HTML stránek na WML stránky je možná pomocí WML skriptu. WAP přináší širokou nabídku služeb, např. zprávy, počasí, letové řády, jízdní řády, kurzy akcií. 2.1.3
Telefony, které jsou schopny využít vyšší programovací jazyky.
Jedná se především o telefony podporující JAVA. Programovací jazyk JAVA byl vytvořen v roce 1996 společností SUN [24]. Jeho specifikem je, že program je uložen a vykonáván přímo ve zdrojovém kódu. K překladu do kódu konkrétního procesoru dochází až v aplikaci „JAVA Virtual Machine“. Tento přístup byl pro rozšíření aplikací do mobilních telefonů průlomový. Umožnil spustit stejnou aplikaci na zcela odlišných platformách. Pro mobilní zařízení se používá zjednodušená verze „JAVA platform Micro edition”. JAVA umožňuje zásobit přístroj nejrůznějšími aplikacemi. Většinou se jedná o krátké programy nabízené za minimální poplatky. Existují však i speciální rozsáhlé aplikace.
20
2.1.4
Smartphones
Tzv. chytrý telefon je zařízení, které se v první řadě používá jako mobilní telefon, disponuje operačním systémem, který je podobný systému v PDA (Personal Digital Assistant). Typickým příkladem je mobilní telefon, na kterém běží operační systém Windows mobile, Palm nebo Symbian. Ve srovnání s PDA má menší displej a omezené užití. V popředí využití stojí zejména aplikace PIM (Personal Information Management) a na webu založený přístup k informacím. Stejně jako u PDA se využívá i pro přehrávání hudby a filmů. Poskytuje možnost videokonferenčních hovorů. 2.1.5
Komunikátory
Tento přístroj slouží především pro komunikaci. Dá se použít jako telefon, ale vzhledem k přítomnosti klávesnice po otevření krytu, může téměř nahradit Notebook. Největším výrobcem komunikátorů je společnost Nokia. Ostatní výrobci jako například Sony Ericsson nabízejí v tomto segmentu malý výběr. Komunikátory společnosti Nokia využívají operační systém Symbian. Přední stranu tvoří displej a tlačítka jako u klasického telefonu. Po otevření krytu je k dispozici klávesnice a další displej. Nejnovější komunikátor Nokia E90 pracuje v pásmech 900/1800/1900MHz, podporuje mobilní e-mail včetně Nokia Intellisync Wireless Email, umožňuje posílat zprávy a e-maily, obsahuje programy pro práci se soubory Microsoft Office, podporuje konferenční hovory, videokonference, VoIP, má zabudovanou GPS a nahrané mapy. Pro bezdrátové propojení má WLAN a Bluetooth [9].
2.2 Kapesní počítače PDA Kapesní počítač ve funkci osobního digitálního asistenta (Personal Digital Assistant) [1] poskytuje nejen funkce PIM , tedy jako plánovací kalendář, adresář a úkolovník. Na rozdíl od elektronického diáře má všestranné použití pro psaní textů, elektronickou poštu, tabulkové editory. Ve srovnání s mobilními telefony je o něco větší, disponuje poměrně velkým dotykovým displejem. Ovládá se přímo dotykem prstu nebo speciální tužky. PDA většinou nemají klávesnici, lze ji však připojit přes USB, Bluetooth nebo IrDa. Využívá se i k prohlížení www stránek nebo k elektronické poště při připojení do bezdrátové WLAN sítě. Oblíbené je přehrávání hudby a filmů. Pro PDA existují dnes dva základní operační systémy, a to Palm OS od společnosti Palm Inc., která zároveň i PDA vyrábí. Nevýhodou tohoto systému je především velmi omezená
21
práce s několika programy zároveň. Naopak Palm Os přístroje jsou rychlé a reagují bez zpoždění. Druhým operačním systémem je Windows mobile. Na rozdíl od společnosti Palm, nevystupuje Microsoft jako výrobce koncového zařízení.
2.3 Notebooky Přenosné počítače jsou dnes běžným vybavením kanceláří i domácností. Cenový rozdíl proti stolním počítačům již je minimální a výhody pro běžné kancelářské použití převažují. V současné době existují notebooky se zabudovaným UMTS a WLAN komunikačním rozhraním, takže je lze snadno provozovat jak pro přístup na Internet, tak v podnikové či domácí síti.
2.4 Nokia – orientace na firemní zákazníky Společnost Nokia je největším výrobcem mobilních telefonů. Trh mobilních telefonů je velmi dynamický a firmy často váhají, které mobilní telefony mají svým zaměstnancům pořídit. Není to jen otázka pořizovacích nákladů, při výběru je třeba také zvážit možnosti, potřeby a využití dalších funkcí. Korporátní klientela vyžaduje, aby mobilní telefony umožňovaly především zasílání a přijímání elektronické pošty s přílohami, odesílání a přijímání SMS/MMS (a zpráv mezi mobily a počítači navzájem), chat v reálném čase, kdykoli je uživatelův mobil nebo počítač on-line, možnost volných rukou při telefonování, konferenční hovory, sady pro instalaci do automobilů [5]. Pro jednodušší orientaci v produktové skladě vytvořila společnost Nokia pro své business klienty řadu telefonů s označením E-Series. Společné vlastnosti telefonů řady E: •
Operační systém Symbian
•
Dostatečně velká základní paměť (50 MB) a výkonné procesory
•
Široké možností připojení: 3G/UMTS, WIFI, Bluetooth, VoiP, HSDPA, EDGE
•
Optimalizovaná klávesnice (Klávesové zkratky, QWERTY, One Touch Button)
•
Předinstalovaný 2000/2003/XP
Quickoffice
- podpora formátů Microsoft Office 97,
pro aplikace Word, Excel, Powerpoint
•
Nainstalovaný Adobe reader, ZIP
•
Standardizované konektory - micro a mini USB
•
Kvalitní konstrukce, více robustních kovových prvků
•
Bezpečnostní prvky proti neoprávněnému užití
•
Baterie s delší životností
22
3 Mobilní služby Služby zákazníkům jsou nabízeny buď přímo mobilním operátorem nebo prostřednictvím operátora třetí stranou. Většina služeb je založena na využití Internetu a operátor zajišťuje pouze přístup. Speciální služby vyžadují součinnost operátora, nejčastější jsou bankovní služby, platební služby a služby založené na poloze.
3.1 Běžné služby poskytované přes Internet Uživateli postačí k získání základních služeb mobilní telefon s podporou WAP. Lze sledovat předpověď počasí, poslouchat rádio, sledovat kurz akcií, číst zprávy, hledat brigádu, získat informace o hotelech, sportovních centrech, hledat firmy, nabízí se zábava (horoskopy, poslech hudby, seznamka) a řada dalších běžných internetových služeb.
3.2 Platební služby Zahrnují možnosti placení za služby a zboží. Standardní je možnost úhrada kreditní kartou, prodejci se však dává do rukou cenná informace o kreditní kartě. Proto většina služeb je založena na omezení tohoto rizika. Stávající aplikace plateb přes mobilní telefon: V Praze jde již nyní platit jízdenky v MHD pomocí SMS. O stejné možnosti placení jízdenek uvažují i další krajská města. K pražskému projektu by se rády připojily i České dráhy, které by tyto jízdenky zatím nabízely na území Prahy. O možnostech se teprve jedná. České dráhy nabízí již nyní možnost zakoupit si jízdenku na více než 500 spojů pomocí mobilního telefonu. Platba se provádí přes telefon platební kartou, jízdenku uživatel může obdržet e-mailem nebo ji má připravenou na nádraží. Tímto způsobem lze platit i hotely, vstupenky na různé akce. Dárcovské SMS (DMS) Platba regulačních poplatků ve zdravotnictví
S netradičním využitím mobilního telefonu jako platební karty přišla společnost VISA. V současné době je spuštěn pilotní projekt v Londýně. Do telefonu je vložena předplacená karta. Přístrojem je možné platit drobné nákupy, vstupné na koncerty, jízdenky v MHD. Při placení je mobilní telefon přiložen ke speciální čtečce a je odepsána částka, kterou má uživatel zaplatit. Tímto způsobem lze platit částky do 10 liber. Jak se ověří majitel telefonu, zdroj neuvádí. Testovací provoz končí na konci května 2008 [10]. Dá se očekávat, že se tento typ plateb rozšíří.
23
3.3 Služby založené na poloze Využívají znalosti zeměpisné polohy mobilního terminálu. Tento typ služeb skýtá velké možnosti pro budoucí použití, panují však rovněž obavy z možného zneužití.
Určení polohy operátorem Mobilní operátor může určit přibližnou polohu terminálu podle buňky, ke které je terminál přihlášen. Přesnou polohu může získat zaměřením z více buněk. To však již vyžaduje kapacitu okolních buněk a není to proto běžná služba. Získání informace o poloze tímto způsobem vyžaduje spolupráci mobilního operátora.
Určení polohy z GPS Pokud je telefon vybaven přijímačem GPS, může určit velmi přesně svoji polohu a tu pak odeslat prostřednictvím mobilního operátora přes Internet poskytovateli služby. Využívá se na záznam pohybu firemních vozidel pro tvorbu knihy jízd a pro sledování ukradených vozidel. Využití znalosti zeměpisné polohy umožňuje zaměřit reklamu a poskytované služby na oblast, která zákazníka zajímá. Nemusí být tedy zahlcován nepříjemnou inzercí, ale může být potěšen přesně vytvořenou nabídkou. Lze se zaregistrovat na poskytování informací z vybraných témat, nebo vyhledat konkrétní typ informace. Poskytovány jsou informace o hotelech, sportovním vyžití, seznámení, restauracích, autoservisech. Tato oblast poskytuje velký prostor budoucím aplikacím. Ve spojení s automobilem se nabízí aktuální dopravní informace, možnosti parkování, hotely s aktuálním počtem volných míst.
24
4 Procesní modelování Procesní modelování slouží k zachycení procesů, které probíhají v organizaci [18]. Proces je množina na sebe vzájemně navazujících činností. BPMN (Business Process Modeling Notation) je využívaným standardem pro grafické zobrazení firemních procesů pomocí diagramů. Tohoto standardu se drží i tato práce.
K zakreslení diagramů bylo využito
programu MS Office Visio 2007. V této práci jsou využity následující prvky standardu BPMN k zachycení změn mezi původním procesem a navrhovaným zlepšením.
4.1
Událost
Událostí je chápána jakákoli událost v procesu. Počátek
Konec
4.2 Činnost Aktivita, která je vykonávána v rámci procesu. V této práci se využívají následující činnosti: Pod-proces, tím se chápe složená činnost, tvoří součást jiného procesu.
Úloha zachycuje základní činnost.
4.3 Brána Slouží k znázornění místa v procesu, ve kterém se scházejí nebo rozcházejí různé cesty.
25
4.4 Toky Sekvenční tok ukazuje, jak činnosti v procesu následují. Základní typ sekvenčního toku
Tok zpráv znázorňuje přenos zprávy od jedné entity procesu k jiné entitě procesu.
4.5 Bazény
Servis
Dispečink zákazníka
Bazén umožňuje ukázat úhly pohledu jednotlivých entit.
26
5 Přístup k podnikovým datům Bezdrátovým přístupem k podnikový datům se podrobněji zabývají podkapitoly 1.3 a 1.4. V této kapitole je pouze doplnění o LAN Ethernet a VPN, které je využíváno ve společnosti, která je zkoumána v rámci praktické části.
5.1 Síťové technologie 5.1.1
LAN Ethernet
Počítačová síť vytvořená strukturovanou kabeláží běžně poskytuje přenosové rychlosti dle vzdálenosti a typu od 10Mb/s až po 1Gb/s. 5.1.2
VPN router
VPN (Virtual Private Network) tvoří bezpečný, soukromý komunikační tunel mezi dvěma zařízeními skrz veřejnou síť. Toto VPN zařízení může být počítač, na kterém běží VPN software nebo speciální zařízení. VPN směrovač umožňuje provozovat větší množství komunikačních tunelů současně. Umožňuje domácímu počítači, aby byl připojen na podnikovou síť. Ačkoli VPN data cestují skrz veřejnou síť jako je Internet, je to bezpečné díky šifrování. Jestliže někdo poslouchá VPN komunikaci, nebude jí rozumět, protože je zašifrovaná.
5.1.3
VPN Klient a sever
VPN server je část hardware nebo software, který může fungovat jako brána v celé síti nebo v počítači. Je vždy zapojen a poslouchá žádosti VPN klientů o připojení. VPN klient je nejčastěji software, ale může to být i hardware. Klient iniciuje volání na server a přihlásí se. Dojde k výměně šifrovacích klíčů a teprve pak může počítač se serverem komunikovat. Jsou ve stejné virtuální síti. VPN server software je běžně provozován na Linuxovém operačním systému. Rovněž Microsoft Windows 2000 Sever má službu VPN server. VPN klient software je daleko běžnější. Po nahrání do počítače tento software umožňuje vytvořit bezpečný VPN tunel přes Internet do jiné sítě, kde je umístěn VPN server.
27
6 Přístup k podnikovým datům ve společnosti Intriple, a.s. Společnost Intriple, a.s. byla založena v květnu roku 2006. Aktivity jsou ve společnosti zajišťovány těmito činnostmi: •
elektrotechnická výroba
•
velkoobchodní prodej
•
služby v oboru průmyslové elektroniky, speciální vojenské elektroniky a telekomunikací
•
internetový obchod
•
koupě zboží za účelem dalšího prodeje
•
návrh a vývoj na zakázku
Počtem zaměstnanců se organizace řadí do malých firem. Společnost je připojena k Internetu přes ADSL společností Telefónica O2. Již od svého začátku se organizace soustředí na budování kvalitní vnitropodnikové sítě. V rámci firemních prostor je možné připojit se na intranet následujícími způsoby: •
bezdrátově přes WLAN
•
Pevné připojení přes kabel LAN Ethernet
Z terénu je možno se do podnikové sítě intranet připojit: •
přes VPN prostřednictvím zabezpečeného přenosu dat
•
pomocí mobilního telefonu, který má připojení na Internet
6.1 Vnitropodnikový informační systém Intriple, a.s. V organizaci Intriple, a.s. je používán vnitropodnikový informační systém, který byl vytvořen společností Mikroklima s.r.o. Nese název Softmanagement a je provozován na operačním systému Linux. Server vykonává následující funkce: Webový server Souborový server VPN server Možnosti informačního systému Softmanagement Systém slouží pro běžnou agendu společnosti. Zejména pro příjem a vystavení objednávek, sledování činností, zadávání úkolů, sledování stavu zakázek, automatické odesílání e-mailů a SMS, tvorbu nabídek a sledování odezvy. Rovněž evidenci odpracovaných hodin, evidenci výrobních čísel výrobků, generování hlavičkových formulářů. Neslouží pro vedení účetnictví. 28
6.1.1
Sledování docházky
Docházkový systém umožňuje sledování docházky, evidenci, kdo pracuje na jakém úkolu. Každý zaměstnanec si vybere v adresáři výkazy vykonávanou činnost. Při její změně či při odchodu na oběd či ze zaměstnání musí myší stisknout tlačítko ukončit činnost. Při její změně vybere novou činnost. Nad jménem zaměstnance se během každého měsíce počítají odpracované hodiny. V tomto adresáři je také možné zadávat úkoly jiným pracovníkům včetně termínu, do kdy se má splnit. O přiděleném úkolu je dotčený pracovník informován automaticky e-mailem. Obrázek č.1: Pracovní výkaz
Pramen: [5]
6.1.2
Zakázky
Pro složitější obchodní případy využívá společnost stránku zakázky. Každá zakázka obdrží v systému své číslo. V rámci zakázky lze sledovat čas odpracovaný na dané zakázce jednotlivými pracovníky, čas jednotlivých činností, manažera dané zakázky. Systém zakázek je propojen s objednávkami, takže při objednání materiálu lze nakoupené komponenty propojit se zakázkou. Při jakékoli změně zakázky obdrží její manažer prostřednictvím SMS na mobilní telefon či emailem informaci o změně. Každá zakázka má adresář, do kterého je možné vkládat soubory, které se jí týkají. Dále je možné sledovat skutečné náklady dané zakázky.
29
Obrázek č.2: Přehled zakázek
Pramen: [5]
6.1.3
Kontakty
V kontaktech je uložena databáze jak dodavatelů, tak odběratelů. Databáze tvoří základ systému CRM (Customer Relationship Management). U každé organizace jsou uvedeny fakturační údaje, www stránky, telefony, faxy, e-maily. Jsou zde i údaje jako např., který pracovník obvykle s touto společností komunikuje, obraty, oblast činnosti a spolupráce. Ke každé organizaci je možno připojit libovolné množství kontaktních osob. Kontakty jsou propojeny s poštou, takže při zadávání společnosti v poště se dle prvních písmen nabídne společnost obsahující daná písmena. Z kontaktů lze odesílat SMS na mobilní telefon dané osoby. Kliknutím na e-mail se automaticky otevře nový e-mail. Kliknutím na telefonní číslo se může automaticky číslo vytočit přes ústřednu na pevném telefonu. Při příchozím telefonu se automaticky objeví informace o volajícím.
30
Obrázek č. 3
Pramen: [5]
6.1.4
Poptávky
Poptávky se dělí na přijaté a vydané. Přijaté poptávky se po obdržení zaregistrují do přijatých poptávek. Dokumenty (emaily, poptávky došlá faxem) je možno uložit do složky u dané poptávky. Poptávku zaeviduje obchodní oddělení, ta obdrží automaticky číslo a je třeba ji přidělit osobu ke zpracování. Přijaté dokumenty (emaily, poptávky došlá faxem) je možno uložit do složky u dané poptávky. Vydané poptávky mají také své číslo.
31
Obrázek č.4: Evidence poptávek
Pramen: [5]
6.1.5
Nabídky
Nabídky se dělí na přijaté a vydané a fungují na obdobném principu jako poptávky. 6.1.6
Objednávky
Tvoří jádro celého systému. Objednávky se dělí na vydané a přijaté. Objednávky po zapsání do přijatých nebo vydaných objednávek obdrží číslo. A dále je možno je upravovat. Objednávce přijaté je třeba přiřadit osobu, která ji vyřizuje. Objednávky vydané je možno automaticky odeslat e-mailem ve formátu PDF nebo HTML. Objednávka přijatá se dále člení: nová, náhled, nedodané položky, zapsání došlého zboží, vyplnění ceny došlého zboží. Při jakékoli změně v objednávce může být osoba, která ji vyřizuje, informována e-mailem nebo SMS zprávou. Dále je možno kdykoli měnit stav objednávky na: objednáno, potvrzeno, dodáno částečně, dodáno kompletně, stornováno. Po obdržení zásilky manažer zakázky v systému zkontroluje obdržené zboží, které v systému odsouhlasí, v případě, že je objednávka dodána kompletně, provede i hodnocení dodavatele.
32
Obrázek č.5: Vložení objednávky
Pramen: [5]
6.1.7
Žádost o servis
Přes systém se zadávají i přijaté žádosti o servis. Slouží především k popisu závady, která má být odstraněna, ke sledování časového průběhu prací, k evidenci předání odběrateli. Používá se jak pro servisní činnosti prováděné mimo firmu, tak pro opravy zařízení prováděné na pracovišti. Obrázek č.6: Evidence žádosti o servis
Pramen: [5]
33
6.1.8
Ostatní
Ve složce ostatní lze nalézt tyto položky: různé, pošta, elektronický podpis, neshody, výrobní čísla, zápůjčky, parametry, aktivní činnosti, změna hesla, šablony.
6.1.9
Logout
Pro přihlášení do systému má každý zaměstnanec má vlastní heslo. Odhlášení ze webové stránky informačního systému neukončuje aktivovanou pracovní činnost.
34
Závěr Mobilní komerce se díky novým technologiím neustále vyvíjí. Přibývají nové služby. Dnes v UMTS síti můžete vést videohovory, sledovat dopravní situaci. Ani výrobci mobilních koncových zařízení nezůstávají pozadu. Mobilní telefony mohou být módním doplňkem, ale stále více si výrobci uvědomují, že korporátní klientela má určité požadavky, které je třeba brát v úvahu. Proto např. společnost Nokia přichází s řadou mobilních telefonů, kterým říká E-Series, které jsou určeny pro korporátní klientelu a odpovídají jejím požadavkům. V organizacích se využívá připojení do intranetu jak pevné přes LAN Ethernet, tak zejména v poslední době bezdrátové připojení přes WLAN. Společnosti Intriple, a.s. jsem navrhla zrychlení firemních procesů zavedením balíčku Nokia Intellisync Mobile Suite. Pro vedení společnosti to byla zcela nová platforma, o které před tím nemělo informace. Po seznámení s tímto balíčkem projevilo vedení zájem o prozkoumání možné implementace.
Management ocenil zejména zrychlení firemních
procesů a dále pak ochranu dat při zcizení zařízení. Po provedení analýzy nákladů a zhodnocení přínosů jsem vedení společnosti navrhla, že za dané situace (nemožnost využít stávající Linux server ani Informační systém), není tento balíček vhodné implementovat. Pro organizaci je toto řešení, o kterém bude uvažovat do budoucna se zvýšením počtu zaměstnanců v terénu. Očekává se také snížení cen balíčku a možnost implementace do Linuxových serverů a aplikací.
53
Seznam použité literatury [1] BUREŠ, Pavel. Heureka.cz [online]. Jak vybírat pda. c2000-2008 [cit. 2008-24-3]. Dostupné na WWW: < http://pda.heureka.cz/radce/co-vsechno-pda-dokaze
.
[2] BENEDIKTOVÁ, Jana. Ct24.cz. Dráhy umožní v Praze nákup jízdenek pomocí SMS, služba je stále oblíbenější. Městská hromadná doprava [online], 14.01.2008. [cit. 200823-3]. Dostupné na WWW:
. [9] LOGOS A.S. Mobile &Wireless Solution. Přednáška ze dne 8.10.2007. [10] MACICH, Jiří. Lupa.cz. Visa v Londýně testuje platby přes mobil. Zprávičky [online], 3.12.2007. [cit. 2008-14-4]. Dostupné na WWW: < http://www.lupa.cz/zpravicky/visa-vlondyne-testuje-platby-pres-mobil/ >. [11] MOBILKOM, A.S. O mně [online]. c2007 [cit. 2008-15-4]. Dostupné na WWW:
.
54
[12] NOKIA. Nokia Intellisync Application Sync [online]. c2007 [cit. 2008-20-3]. Dostupné na WWW:. [13] NOKIA. Nokia Intellisync File Sync [online]. c2007 [cit. 2008-20-3]. Dostupné na WWW:. [14] NOKIA. Nokia Intellisync Management Device [online]. c2007. [cit.2008-20-3]. Dostupné na WWW: . [15] NOKIA. Nokia Intellisync Mobile Suite [online]. c2007 [cit.2008-20-3]. Dostupné na WWW: . [16] NOKIA. Nokia Intellisync Wierless Email [online]. c2007 [cit 2008-20-3]. Dostupné na WWW: . [17] Obchodní rejstřík a sbírka listin Ministerstva spravedlnosti ČR [online]. [cit 2008-20-3]. Dostupné na WWW:
WWW:< http://t‐mobile.cz/FileStorage/VyrocniZprava_2006.pdf>.
[20] T-MOBILE CZECH REPUBLIC, A.S. T-Mobile EDGE - nejrychlejší internet v mobilu [online]. c2004 [cit2008-25-3]. Dostupné na WWW: http://t‐ press.cz/tiskove_zpravy/2004/455/. [21] TEICHMANN, René – LEHNER, Franz (Hrsg.). Mobile Commerce. Springer -Verlag, 2002, 261 s. ISBN 3-540-00535-8. [22] TELEFÓNICA 02 CZECH REPUBLIC, A.S. Výroční zpráva 2007 [online]. c2008 [cit.2008-25-3]. Dostupné na WWW:.
55
[23] TOMEK, Pavel. Mobilmania.cz [online]. Mobilní historie: milníky ve vývoji mobilní komunikace. c2006 [cit 2008-27-3]. Dostupné na WWW: . [27] VODAFONE CZECH REPUBLIC, A.S. Tarify a ceny [online]. c2008. [cit.2008-16-5]. Dostupné na WWW: <: http://www.vodafone.cz/consumer/tariff/additional/data/connection.htm . [28] VODAFONE CZECH REPUBLIC, A.S. Telefony [online]. c2008. [cit.2008-16-5]. Dostupné na WWW<: http://eshop.vodafone.cz/hs.htm?detail=99&lang=cs>.
56
Seznam zkratek ADSL - Advance Digital Subscriber Line BSC - Base Station Controller BTS - Base Transceiver Station CDMA - Code Division Multiple Access CN - Core Network CRM - Customer Relationship Management ETSI - European Telecommunication Standards Institute EDGE - Enhanced Data for GSM Evolution GPS - Global Positioning System GSM - Global System for Mobile Communication GPRS - General Packet Radio Service HSDPA- High Speed Downlink Packet Access IVR - Interactive Voice Response LAN - Local Area Network NIAS - Nokia Intellisync Application Sync NIDM - Nokia Intellisync Device Management NIFC - Nokia Intellisync File Sync NMT - Nordic Mobile Telephone NIWE - Nokia Intellisync Wireless Email PAN - Personal Area Network PDA - Personal Digital Assistant PIM - Personal Information Management PSD - Packet Service Domain RAN - Radio Access Network RNC -Radio Network Controller RNS - Radio Network Subsystem SIM karta - Subscriber Identity Module SIM-AT - Sim Application Toolkit SMS - Short Message Service Standard IMT 2000 - International Mobile Telecommunication at 2000MHz UMTS - Universal Mobile Telecommunications System USIM karta - UMTS Subscriber Identity Module UTRAN - UMTS Terrestrial Radio Access Network
57
VOIP - Voice over IP VPN - Virtual Private Network WAP- Wireless Application Protocol WiFi - Wireless Fidelity WLAN - Wireless Local Area Network 3GPP -3rd Generation Partnership
58
