Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
OCEŇOVÁNÍ PODNIKU Business valuation Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Petra ŠTAMFESTOVÁ
Autor: Bc. Eliška BALUNOVÁ
Brno, 2012
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
BALUNOVÁ Eliška
Obor:
Podnikové hospodářství
Název tématu:
OCEŇOVÁNÍ PODNIKU Business valuation
Zásady pro vypracování: Cíl práce: Stanovení hodnoty vybraného podniku. Postup práce a použité metody: Teoretická část objasňuje důvody a přístupy k oceňování podniků. Praktická část vychází ze strategické analýzy podniku (SWOT, PEST, fin. analýza), na jejímž základě je odvozen finanční plán na minimálně pětileté období a na němž je pak postaveno samotné stanovení hodnoty podniku na základě výnosových metod oceňování.
Rozsah grafických prací:
(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury:
KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. xvi, 367 s. ISBN 80-7179-529-1. MAŘÍK, Miloš – MAŘÍKOVÁ, Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 242 s. ISBN 978-80-245-1242. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku :proces ocenění, základní metody a postupy. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. 402 s. ISBN 80-86119-57-2. MAŘÍK, Miloš. Oceňování podniků. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1996. 111 s. ISBN 80901991-1-9. MAŘÍKOVÁ, Pavla - MAŘÍK, Miloš. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2001. 70 s. ISBN 80-86119-36-.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Petra Štamfestová
Datum zadání diplomové práce:
4. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 4. 3. 2011
………………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora: Náz ev di pl om ové práce: Náz ev prác e v an gl i čt i ně: Kat edra: Vedoucí di pl om ové práce: R ok obhaj ob y:
Bc. Eliška Balunová Oceňování podniku Business valuation podnikového hospodářství Ing. Petra Štamfestová 2013
Anotace Předmětem předložené diplomové práce „Oceňování podniku“ je stanovení hodnoty společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za použití výnosových metod oceňování. Teoretická část se týká analýz a výnosových metod vedoucích ke stanovení hodnoty podniku. V praktické části je podnik oceněn vybranými výnosovými metodami. Nakonec je určeno výsledné ocenění podniku.
Annotation The goal of the submitted thesis “Business valuation” is to set the value of company Jihomoravská armaturka spol. s r.o. using the income valuation methods. The theoretical part is about analysis and income methods leading to set the value of the business. In the practical part the company is valued by chosen income methods. Finally, the resulting valuation is set.
Klíčová slova Oceňování podniku, strategická analýza, finanční analýza, finanční plán
Keywords Business valuation, strategic analysis, financial analysis, financial plan
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Oceňování podniku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry Štamfestové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 12. prosince 2012 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petře Štamfestové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Ing. Jaroslavu Burgetovi ze společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za poskytnuté informace a konzultace.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................10 TEORETICKÁ ČÁST ..............................................................................................................11 STRATEGICKÁ ANALÝZA ...........................................................................................11
1
1.1 STRATEGICKÁ ANALÝZA OKOLÍ PODNIKU ............................................................................................. 11 1.1.1 Analýza makrookolí ......................................................................................................................... 11 1.1.2 Analýza mikrookolí .......................................................................................................................... 12 1.2 STRATEGICKÁ ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU ................................................................... 15
FINANČNÍ ANALÝZA ....................................................................................................16
2
2.1 METODY FINANČNÍ ANALÝZY ............................................................................................................... 16 2.1.1 Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................................................... 16 2.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů ......................................................................................................... 17 2.1.3 Analýza poměrových ukazatelů ........................................................................................................ 17
3
SWOT ANALÝZA ...........................................................................................................20
4
ROZDĚLENÍ AKTIV NA PROVOZNĚ POTŘEBNÁ A NEPOTŘEBNÁ .....................22
5
GENERÁTORY HODNOTY ...........................................................................................23 5.1 5.2 5.3 5.4
TRŽBY ................................................................................................................................................... 23 PROVOZNÍ ZISKOVÁ MARŽE................................................................................................................... 23 PRACOVNÍ KAPITÁL ............................................................................................................................... 24 INVESTICE DO DLOUHODOBÉHO MAJETKU............................................................................................. 25
6
FINANČNÍ PLÁN.............................................................................................................26
7
OCEŇOVÁNÍ PODNIKU ................................................................................................27 7.1 DŮVODY A PŘÍSTUPY K OCEŇOVÁNÍ PODNIKU ....................................................................................... 27 7.2 VÝNOSOVÉ METODY OCEŇOVÁNÍ PODNIKU........................................................................................... 27 7.2.1 Metoda diskontovaných peněžních toků ........................................................................................... 28 7.2.2 Metoda kapitalizovaných čistých výnosů ......................................................................................... 34 7.2.3 Metoda ekonomické přidané hodnoty .............................................................................................. 37
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................40 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ....................................................................................40
8
8.1 8.2 8.3
HISTORIE SPOLEČNOSTI ......................................................................................................................... 40 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI ......................................................................................................... 42 PRODUKTY A SLUŽBY SPOLEČNOSTI ...................................................................................................... 43
STRATEGICKÁ ANALÝZA MAKROOKOLÍ ...............................................................44
9
9.1 9.2 9.3 9.4 9.5
10 10.1 10.2
POLITICKÉ A LEGISLATIVNÍ FAKTORY .................................................................................................. 44 EKONOMICKÉ FAKTORY ........................................................................................................................ 44 SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÉ FAKTORY.................................................................................................. 48 TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ FAKTORY ............................................................................................. 50 EKOLOGICKÉ FAKTORY ......................................................................................................................... 52
STRATEGICKÁ ANALÝZA MIKROOKOLÍ.............................................................54 SOUPEŘENÍ MEZI EXISTUJÍCÍMI PODNIKY ............................................................................................... 54 HROZBA SUBSTITUČNÍCH VÝROBKŮ NEBO SLUŽEB ............................................................................... 56
10.3 10.4 10.5 10.6
HROZBA NOVĚ VSTUPUJÍCÍCH PODNIKŮ ................................................................................................ 56 VYJEDNÁVACÍ VLIV DODAVATELŮ ....................................................................................................... 57 VYJEDNÁVACÍ VLIV ODBĚRATELŮ ........................................................................................................ 58 VOLBA STRATEGIE................................................................................................................................ 59
11
STRATEGICKÁ ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU ...................... 60
12
FINANČNÍ ANALÝZA ................................................................................................ 62
12.1 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA AKTIV............................................................................................................... 62 12.2 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV .......................................................................................................... 63 12.3 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA PASIV ............................................................................................................... 65 12.4 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV ........................................................................................................... 66 12.5 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKŮ A ZTRÁT ................................................................................... 68 12.6 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKŮ A ZTRÁT .............................................................................. 68 12.7 ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL .................................................................................................................... 70 12.8 POMĚROVÉ UKAZATELE........................................................................................................................ 70 12.8.1 Ukazatele rentability ................................................................................................................... 70 12.8.2 Ukazatele aktivity ........................................................................................................................ 71 12.8.3 Ukazatele zadluženosti ................................................................................................................ 72 12.8.4 Ukazatele likvidity ....................................................................................................................... 73
13
SWOT ANALÝZA ........................................................................................................ 74
14
GENERÁTORY HODNOTY ....................................................................................... 76
14.1 14.2 14.3 14.4
15 15.1
16
TRŽBY .................................................................................................................................................. 76 PROVOZNÍ ZISKOVÁ MARŽE .................................................................................................................. 77 PRACOVNÍ KAPITÁL .............................................................................................................................. 78 INVESTICE DO DLOUHODOBÉHO MAJETKU ............................................................................................ 80
FINANČNÍ PLÁN ......................................................................................................... 81 FINANČNÍ ANALÝZA PLÁNU .................................................................................................................. 84
OCENĚNÍ PODNIKU NA ZÁKLADĚ VÝNOSOVÝCH METOD OCEŇOVÁNÍ ... 86
16.1 METODA DISKONTOVANÝCH PENĚŽNÍCH TOKŮ – DCF ENTITY ............................................................. 86 16.1.1 Stanovení diskontní míry ............................................................................................................. 86 16.1.2 Hodnota podniku v první a druhé fázi ......................................................................................... 90 16.1.3 Výsledné ocenění podniku metodou DCF entity .......................................................................... 91 16.2 METODA EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY – EVA ENTITY .................................................................. 92 16.3 METODA KAPITALIZOVANÝCH ČISTÝCH VÝNOSŮ ................................................................................. 93 16.4 VÝSLEDNÉ OCENĚNÍ PODNIKU .............................................................................................................. 94
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 96 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................... 98 INTERNETOVÉ ZDROJE....................................................................................................... 99 OSTATNÍ ZDROJE ............................................................................................................... 101 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 101 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................. 104 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................................ 104 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK..................................................................................... 104
SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................106
ÚVOD Oceňování podniku je velmi náročným procesem. Oceňovatel musí mít dostatečné množství informací nejen o samotném podniku, ale také o prostředí, ve kterém se nachází. Podstatným problémem je predikce budoucího vývoje, jež může zásadním způsobem ovlivnit hodnotu podniku. Důležitá je rovněž volba metody, na jejímž základě je podnik oceněn. V tomto případě je potřeba brát v úvahu účel ocenění. Jím může být např. koupě nebo prodej podniku, fúze, poskytnutí úvěru, zhodnocení podnikatelské činnosti a další. Významné postavení mezi metodami oceňování zastávají výnosové oceňovací metody, kterými se zabývá tato diplomová práce. V České republice lze pozorovat jejich časté využití. Cílem této diplomové práce je stanovení hodnoty společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za použití výnosových metod oceňování. Vybraná společnost se zabývá výrobou armatur pro rozvod vody, plynu, páry a chemikálií. Práce se skládá ze dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část se nejdříve zabývá strategickou analýzou vnějšího a vnitřního prostředí podniku. Následuje finanční analýza věnující se hlavním používaným metodám a SWOT analýza vyúsťující ve čtyři druhy strategií. Další kapitoly se zabývají rozdělením aktiv na provozně potřebná a nepotřebná, vymezením generátorů hodnoty a sestavením finančního plánu. Závěrečná část teorie se týká oceňování podniku. Zde jsou vymezeny důvody a přístupy k oceňování a hlavní výnosové metody. Jimi jsou metoda diskontovaných peněžních toků, metoda ekonomické přidané hodnoty a metoda kapitalizovaných čistých výnosů. V praktické části práce je nejprve představen vybraný podnik. Následuje analýza makrookolí pomocí PESTE analýzy a analýza mikrookolí pomocí Porterova modelu pěti sil. Navazuje analýza vnitřního prostřední podniku zakončená finanční analýzou účetních výkazů společnosti za roky 2007 až 2011. Poznatky vyplývající z uvedených analýz jsou shrnuty ve SWOT analýze. Na základě generátorů hodnoty je sestaven finanční plán na pětileté období. V poslední kapitole praktické části je vymezen účel a datum ocenění a hodnota podniku je stanovena na základě výnosových metod oceňování. Následně je provedeno výsledné ocenění podniku dle vybrané metody. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky vyplývající z jednotlivých analýz a metod. Současně je zhodnoceno naplnění cíle práce.
10
TEORETICKÁ ČÁST 1 STRATEGICKÁ ANALÝZA „Cílem strategické analýzy je identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny relevantní faktory, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů a strategie podniku.“1 U těchto faktorů je třeba prozkoumat vzájemné vztahy, které mezi nimi jsou. Východiskem jsou odhady budoucích jevů a trendů, které se mohou během daného strategického období objevit.2 Strategická analýza se dělí na analýzu vnějšího okolí podniku a analýzu prostředí uvnitř podniku. Popisem jednotlivých analýz se budou zabývat následující oddíly.
1.1 Strategická analýza okolí podniku Analýza okolí provádí rozbor faktorů vnějšího prostředí podniku majících vliv na jeho strategické postavení.3 Lze ji rozdělit na analýzu obecného okolí (makrookolí) a analýzu odvětví (mikrookolí). 1.1.1 Analýza makrookolí Makrookolí je tvořeno vším, co vzniká mimo podnik a zpravidla bez ohledu na jeho chování. Podnik nemůže tyto podmínky aktivně ovlivňovat, může však na ně reagovat a tím měnit směr svého vývoje.4 Pro rozbor makrookolí se používá analýza PEST, která se zaměřuje na politické, ekonomické, sociokulturní a technologické faktory ovlivňující podnik. Tuto analýzu lze ještě rozšířit o faktory ekologické (tzv. PESTE analýza). Nyní následuje stručná charakteristika těchto pěti faktorů. Politické a legislativní faktory Stát ovlivňuje ekonomiku především zákony a dohledem nad jejich dodržováním. Vystupuje také jako významný zaměstnavatel a spotřebitel. Neméně důležitou funkcí je také tvorba hospodářské politiky (např. podpora exportu). Stát tak může pro podnik vytvářet nejen příležitosti, ale také hrozby.5 Ekonomické faktory Velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje situaci podniků je současný a budoucí stav ekonomiky. V této oblasti je potřeba se zaměřit na fungování tzv. magického čtyřúhelníku složeného z nezaměstnanosti, inflace, ekonomického růstu a vnější rovnováhy. První dvě veličiny je potřeba minimalizovat, ekonomický růst a přebytek obchodní bilance 1
SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 2000. Str. 3 SEDLÁČKOVÁ, Helena; BUCHTA, Karel. Strategická analýza. 2006. Str. 9 3 SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 2000. Str. 5 4 Tamtéž. Str. 10 5 VYKYPĚL, Oldřich; KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2002. Str. 40-41 2
11
maximalizovat. Problémem je však to, že nelze cílit zlepšení všech veličin najednou, protože se mohou dostávat vzájemně do rozporu.6 Sociální a demografické faktory Mezi sociální a demografické faktory lze zařadit např. hodnoty a postoje lidí, životní styl, životní úroveň, vzdělání, zdravotní stav a strukturu populace. Tyto faktory ovlivňují jak poptávku po zboží a službách, tak stranu nabídky.7 Technické a technologické faktory Aby podnik nezačal zaostávat za svými konkurenty, musí neustále sledovat změny v oblasti techniky a technologie. Součástí této analýzy je tedy zjištění toho, jaký vliv budou mít nové technologie na stav okolí i konkurenty.8 Investice do technologického rozvoje jsou tak v dnešní době pro podniky nutností. Na druhou stranu je třeba brát v úvahu i možná rizika zavedení nové technologie jako je nedostatečná návratnost vložených prostředků.9 Ekologické faktory Tyto faktory často ovlivňují výrobní technologii, kterou podnik používá. Důvodem je především tlak společnosti na racionální využívání zdrojů a zamezení jejich zbytečného plýtvání.10 1.1.2 Analýza mikrookolí Součástí analýzy mikrookolí je analýza odvětví, ve kterém daný podnik uskutečňuje svou činnost. Důraz je přitom kladen na konkurenční prostředí. Cílem je zjistit síly, které dělají odvětví atraktivním.11 Porter12 uvádí, že konkurence v odvětví závisí na tzv. pěti konkurenčních silách. Ty jsou znázorněny na obrázku č. 1. Vzájemným působením těchto sil je vymezen potenciál ziskovosti daného odvětví. Sedláčková13 charakterizuje jednotlivé hybné síly takto: Soupeření mezi existujícími podniky Podniky se snaží dosáhnout lepšího postavení na trhu než mají jejich konkurenti. Konkurenční strategie by se přitom měla skládat z části ofenzivní (získat výhodu nad ostatními) a části defenzivní (dokázat ubránit svou pozici). Úspěch strategie podniku je však také ovlivněn strategiemi, které zvolili její soupeři. Faktory ovlivňující velikost rivality mezi
6
VYKYPĚL, Oldřich; KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2002. Str. 37-38 Tamtéž. Str. 39 8 SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 2000. Str. 11 9 VYKYPĚL, Oldřich; KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2002. Str. 40 10 Tamtéž. Str. 38-39 11 SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 2000. Str. 5 12 PORTER, Michael; KVAPIL, Karel. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. 1994. Str. 3 13 SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 2000. Str. 36-42 7
12
podniky jsou např. počet a velikost konkurentů, míra diferenciace produktů, bariéry výstupu z odvětví apod. Hrozba substitučních výrobků nebo služeb Jestliže shledá zákazník substitut z hlediska ceny nebo jiného parametru atraktivnějším, může upustit od poptávání původního produktu a přejít ke konkurenci. Substituty tak představují pro podnik hrozbu, které musí čelit. Kromě ceny zde hrají roli faktory jako je kvalita, výkon, náklady na přechod. Hrozba nově vstupujících podniků Tato hrozba závisí především na dvou faktorech. Jsou jimi bariéry vstupu do odvětví a reakce ostatních soupeřů. Pokud jsou bariéry vstupu nízké a odvětví je navíc ziskové, budou podniky usilovat o vstup. Překážky, které jim v tom mohou bránit jsou např. know-how, úspory z rozsahu, oddanost zákazníků, náročnost na kapitál, legislativní opatření a další. Vyjednávací vliv dodavatelů Dodavatelé mají vysokou vyjednávací sílu, jestliže: o odvětví dodavatelů řídí několik velkých podniků o dodávají diferencované a jedinečné vstupy a odběratel nemůže lehce přejít ke konkurenci o odběratelé nepředstavují významné zákazníky (není motivace poskytovat výhody jako jsou např. nižší ceny) Vyjednávací vliv odběratelů Odběratelé mají vysokou vyjednávací sílu, jestliže: o je málo zákazníků (je možno vyjednat množstevní slevy, lepší kvalitu a vlastnosti produktu) o je nakupovaný vstup standardizovaný a lze tak snadno přejít k jinému dodavateli o jejich nákup činí velkou část celkového odbytu odvětví
13
Obrázek č. 1: Porterův model pěti sil
Pramen: PORTER, Michael E.; KVAPIL, Karel. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. 1994. Str. 4
Porter14 dále uvádí tři obecné strategie, které mají pomoci předstihnout konkurenty: 1. Prvenství v celkových nákladech - základem této strategie je snaha hledat způsoby snižování nákladů. Nízké náklady chrání podnik před působením všech pěti sil. Získat prvenství v této oblasti však často vyžaduje vysoký tržní podíl nebo jinou výhodu. 2. Diferenciace - strategie diferenciace se vyznačuje odlišením produktu či služby podniku tak, aby byly chápany jako jedinečné. Možnosti diferenciace jsou různé: design, image značky, technologie, zákaznický servis a další. Tato strategie neumožňuje podniku úplnou ignoraci nákladů, nejsou však jejím primárním cílem. 3. Soustředění pozornosti - tato strategie se týká soustředění se na určitou kategorii odběratelů či část trhu. Na rozdíl od předchozích dvou strategií se tedy nezaměřuje na celé odvětví, ale pouze na určitý segment. Podnik tak nedosahuje nízkých nákladů nebo diferenciace v oblasti celého trhu, daří se mu to však vůči zvolenému cíli.
14
PORTER, Michael; KVAPIL, Karel. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. 1994. Str. 35-39
14
1.2 Strategická analýza vnitřního prostředí podniku Do analýzy vnitřního prostředí podniku lze zahrnout tyto faktory:15 faktory vědecko-technického rozvoje, marketingové a distribuční faktory, faktory výroby a řízení výroby, faktory podnikových a pracovních zdrojů, faktory finanční a rozpočtové. Charakteristika jednotlivých faktorů je dle Keřkovského a Vykypěla16 následující: Faktory vědecko-technického rozvoje - díky vědecko-technickému rozvoji může podnik dosáhnout určitých konkurenčních výhod. Například může vést k vytvoření zcela nového produktu či zlepšení stávajícího nebo také ke zdokonalení samotného procesu výroby a tím dosažení nákladových výhod. Marketingové a distribuční faktory - objem využívání marketingových aktivit se u jednotlivých podniků může značně lišit. Pokud je podnik dodavatelem specifických produktů několika zákazníkům, nemusí na ně vynakládat tolik prostředků jako je tomu např. u podniků se spotřebním zbožím. V této oblasti se analyzují např. vztahy s největšími zákazníky, životní cyklus klíčových produktů, kvalita produktů a poskytovaných služeb, balení produktů, účinnost reklamy, servisu, distribučních kanálů a další. Faktory výroby a řízení výroby - mezi faktory, které by měly být v oblasti výroby a jejího řízení zkoumány patří zejména výrobní náklady, pružnost výroby na požadavky zákazníků, hospodárnost výrobního zařízení, hospodárnost ve spotřebě energie a surovin, hospodárnost procesů řízení výroby, hospodárnost řízení zásob a další. Faktory podnikových a pracovních zdrojů - do této oblasti patří např. image podniku, podniková kultura, zkušenosti, motivace a kvalita pracovníků, hospodárnost personální politiky, vztahy s odbory atd. Faktory finanční a rozpočtové - analýzou finančních a rozpočtových faktorů lze zjistit, zda je podnik finančně zdravý a zda jsou uvažované strategie uskutečnitelné vzhledem ke stávajícím zdrojům podniku. Této oblasti se věnuje z důvodu většího rozsahu samostatná kapitola s názvem Finanční analýza.
15 16
VYKYPĚL, Oldřich; KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2002. Str. 74 Tamtéž. Str. 74-80
15
2 FINANČNÍ ANALÝZA Finanční analýzu definuje Holečková17 jako „soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku“. Finanční analýza má za úkol prověřit finanční zdraví podniku (ex post analýza) a poskytnout určitý podklad pro vytvoření finančního plánu (ex ante analýza).18 Uživatele finanční analýzy lze dělit na dvě základní skupiny:19 Externí uživatelé – vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Patří sem např. investoři, banky, odběratelé, dodavatelé, stát, konkurenti. Interní uživatelé – mají k dispozici rovněž interní informace podniku. Patří sem manažeři, zaměstnanci, odbory. Nejdůležitějšími zdroji informací pro finanční analýzu jsou účetní výkazy podniku (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash flow, příloha k účetní závěrce). Dále také výroční zpráva, oficiální ekonomické statistiky, komentáře odborného tisku apod.20
2.1 Metody finanční analýzy Mezi základní metody finanční analýzy patří:21 analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů. 2.1.1 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele představují položky účetních výkazů, které je možno přímo použít. V případě rozvahy se jedná o tzv. stavové ukazatele (stav k určitému datu), v případě výkazu zisků a ztrát o tzv. tokové ukazatele (údaj za určitý časový interval).22 Analýzu absolutních ukazatelů je možné rozdělit na dvě části:23 Vertikální analýza – jednotlivé položky účetních výkazů jsou vyjádřeny podílem na určitém základě. U rozvahy se jedná o podíl na bilanční sumě, u výkazu zisků a ztrát ho může představovat např. procentní podíl na tržbách, celkových výnosech či nákladech.
17
HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 2008. Str. 10 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2010. Str. 21 19 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 2008. Str. 13-14 20 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2010. Str. 16 21 Tamtéž. Str. 59 22 Tamtéž. Str. 64 23 Tamtéž. Str. 65-66 18
16
Horizontální analýza – vývoj jednotlivých položek rozvahy a výsledovky je porovnáván v čase. Změna oproti předchozímu roku je vyjádřena buď absolutně nebo pomocí procent. Výpočet je následující: Absolutní změna =
–
Procentní změna = (Absolutní změna x 100)/ 2.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele lze získat rozdílem stavových ukazatelů.24 Tato analýza se zaměřuje na posouzení finanční situace podniku s ohledem na jeho likviditu. Mezi nejdůležitější ukazatele se řadí čistý pracovní kapitál, který je dán rozdílem mezi oběžným majetkem a krátkodobými cizími zdroji.25 Čistý pracovní kapitál = oběžný majetek – krátkodobé cizí zdroje 2.1.3 Analýza poměrových ukazatelů Součástí této analýzy je dávání absolutních hodnot položek účetních výkazů do vzájemného poměru.26 Vochozka27 uvádí níže uvedenou charakteristiku základních skupin poměrových ukazatelů. Vzorce pro výpočet jednotlivých ukazatelů jsou následně shrnuty do tabulky č. 1. Ukazatele rentability Ukazatele rentability se také nazývají ukazateli výnosnosti, návratnosti. Jedná se vždy o poměr hospodářského výsledku k nějakému vstupu, jímž můžou být celková aktiva, kapitál či tržby. Obecně tyto ukazatele říkají, kolik Kč zisku připadne na 1 Kč jmenovatele. Patří sem: Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE - Return of Cupital Employed) uvádí, kolik provozního výsledku hospodaření před zdaněním (EBIT) získá podnik z 1 Kč investované věřiteli a akcionáři. Rentabilita aktiv (ROA – Return on Assets) je poměrem provozního zisku k aktivům. Aktiva jsou brána jako celek, není tedy důležité, zda jsou financována z vlastního či cizího kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) uvádí, kolik čistého zisku připadá na 1 Kč vlastního kapitálu (kapitál investovaný akcionářem). Rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales) vyjadřuje, kolik čistého zisku připadá na 1 Kč tržeb.
24
KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2010. Str. 64 Tamtéž. Str. 81 26 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 2011. Str. 22 27 Tamtéž. Str. 22-27 25
17
Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vypovídají o účinnosti využívání jednotlivých částí majetku. Dělí se na dvě základní skupiny, a to na dobu obratu (vyjadřuje počet dní) a ukazatele počtu obratů (počet obratů za rok). Patří sem: Obrat aktiv měří využití celkových aktiv, tedy kolikrát se obrátí za rok. Čím vyšší hodnota, tím lépe. Doba obratu zásob určuje počet dnů, během kterých jsou v podniku vázány zásoby (do jejich spotřeby či prodeje). Doba splatnosti pohledávek vyjadřuje počet dnů, které uplynou od vystavení faktury po její úhradu. Čím delší doba, tím déle disponují obchodní partneři bezplatným obchodním úvěrem od podniku. Doba splatnosti krátkodobých závazků vyjadřuje počet dnů, po které nejsou krátkodobé závazky zaplaceny. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti se týkají objemu používaných vlastních a cizích zdrojů. Patří sem: Zadluženost I. (debt equity) vyjadřuje poměr mezi cizím a vlastním kapitálem. Obecně se doporučuje poměr 1:1. Zadluženost II. (debt ratio) je ukazatelem věřitelského rizika. Je dán poměrem cizích zdrojů k celkovým aktivům. Úrokové krytí udává, kolikrát by byl podnik schopen zaplatit nákladové úroky z provozního zisku. Pokud je tento ukazatel roven 1, celý zisk podniku jde na úhradu úroků. Ukazatele likvidity Pokud má být podnik schopen splácet své závazky, musí mít určité finanční prostředky vázané v oběžných aktivech, zásobách, pohledávkách a na účtech. Obecně lze rozlišit tři stupně likvidity: Běžná likvidita určuje, kolikrát lze pokrýt krátkodobé závazky oběžnými aktivy. Dle průměrné strategie by měla být tato likvidita v rozmezí 1,6-2,5. Pohotová likvidita již neobsahuje v čitateli celá oběžná aktiva, jelikož jsou snížena o zásoby a nedobytné pohledávky. Optimální rozmezí, ve kterém by se měla pohotová likvidita pohybovat je 0,7-1,0. Peněžní likvidita vyjadřuje, zda je podnik schopen okamžitě uhradit své krátkodobé závazky. Hodnota by se měla pohybovat kolem 0,2.
18
Tabulka č. 1: Vzorce poměrových ukazatelů Ukazatel Vzorec ROCE EBIT/ (Vlastní kapitál + Rezervy + Dlouhodobé závazky + Dlouhodobé bankovní úvěry) ROA EBIT/Aktiva ROE Čistý zisk/Vlastní kapitál ROS Čistý zisk / (Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + Tržby z prodeje zboží) Obrat aktiv Tržby/Celková aktiva Doba obratu zásob Zásoby/(Tržby/360) Doba splatnosti pohledávek Pohledávky/(Tržby/360) Doba splatnosti Krátkodobé závazky/(Tržby/360) krátkodobých závazků Zadluženost I. Cizí zdroje/Vlastní zdroje Zadluženost II. Cizí zdroje/Aktiva Úrokové krytí EBIT/nákladové úroky Běžná likvidita Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky Pohotová likvidita (Oběžná aktiva – Zásoby)/Krátkodobé závazky Peněžní likvidita Peněžní prostředky/Krátkodobé závazky Pramen: VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 2011. Str. 22-27
19
3 SWOT ANALÝZA Na základě výsledků vnější a vnitřní analýzy je potřeba identifikovat silné a slabé stránky podniku a jeho příležitosti a hrozby. K tomu se využívá tzv. SWOT analýza, která bývá znázorněna pomocí tabulky rozdělené do čtyř kvadrantů. 28 Jednotlivé faktory uváděné ve SWOT analýze by pak měly být ohodnoceny podle významnosti, která je jim přisuzována, to je např. prostřednictvím bodovacího systému.29 Tabulka č. 2: Tabulka SWOT analýzy S W Výčet silných stránek - …………………… - …………………… - …………………… - …………………… - ……………………
Výčet slabých stránek - …………………… - …………………… - …………………… - …………………… - …………………… O T
Výčet příležitostí - …………………… - …………………… - …………………… - …………………… - ……………………
Výčet hrozeb - …………………… - …………………… - …………………… - …………………… - ……………………
kvadrant S (strenghts – silné stránky) kvadrant W (weaknesses – slabé stránky)
kvadrant O (opportunities – příležitosti) kvadrant T (threats – hrozby)
Pramen: VYKYPĚL, Oldřich; KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2002. Str. 98
Cílem SWOT analýzy je posoudit vzájemné vztahy silných a slabých stránek s hrozbami a příležitostmi a formulovat vhodnou strategii. K zobrazení lze využít tzv. diagram SWOT analýzy:30
28
VYKYPĚL, Oldřich; KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2002. Str. 97 Tamtéž. Str. 99 30 SEDLÁČKOVÁ, Helena; BUCHTA, Karel. Strategická analýza. 2006. Str. 92 29
20
Obrázek č. 2: Diagram analýzy SWOT Příležitosti v okolí
Agresivní růstově orientovaná strategie
Turnaround strategie Slabé stránky
Silné stránky Obranná strategie
Diverzifikační teorie
Ohrožení v okolí Pramen: SEDLÁČKOVÁ, Helena; BUCHTA, Karel. Strategická analýza. 2006. Str. 92
Jednotlivé strategie popisuje Sedláčková a Buchta31 následovně: Agresivní růstově orientovaná strategie se nazývá rovněž jako strategie max – max či strategie SO. Jejím znakem je množství příležitostí, které může podnik využít za pomoci svých silných stránek. Jedná se ofenzivní přístup, jehož chce dosáhnout většina podniků. Diverzifikační strategie neboli strategie min – max či strategie ST je založena na včasném rozpoznání hrozeb a jejich přeměnu na příležitosti pomocí silných stránek podniku. Třetí strategie se nazývá turnaround strategie, strategie max – min nebo také strategie OW. Její podstatou je odstranění slabých stránek a využití příležitostí. Poslední strategie představuje pro podnik nejhorší situaci. Jedná se o obrannou strategii (strategie min – min či strategie WT), která je využívána v případě převažování slabých stránek a zároveň existence mnoha hrozeb. Podniky tak často musí činit kompromisy či přenechat určité pozice.
31
SEDLÁČKOVÁ, Helena; BUCHTA, Karel. Strategická analýza. 2006. Str. 92-93
21
4 ROZDĚLENÍ AKTIV NEPOTŘEBNÁ
NA PROVOZNĚ
POTŘEBNÁ
A
Aktiva, která jsou určena pro základní podnikatelské zaměření se nazývají aktivy provozně nutnými či provozně potřebnými. Zbylá aktiva jsou provozně nepotřebná neboli neprovozní. Pro účely oceňování je vhodné učinit právě toto rozdělení aktiv.32 Důvody pro rozdělení uvádí Mařík33 následující: Z určité části majetku mohou plynout malé nebo dokonce žádné příjmy (např. nevyužité pozemky). Vyjmout by se měla i provozně nepotřebná aktiva přinášející příjmy, jelikož riziko související s tímto příjmem se může lišit od rizika hlavního provozu podniku. K ocenění těchto dvou skupin aktiv se používají různé metody, což může vést k velmi výrazným rozdílům při stanovení hodnoty podniku. Mezi nejčastěji provozně nepotřebná aktiva patří:34 krátkodobé cenné papíry a podíly peněžní prostředky nad úroveň okamžité likvidity dlouhodobý finanční majetek portfoliového charakteru (pouze uložení peněz) nemovitosti nepoužívané k hlavní činnosti podniku (např. rekreační byty) pohledávky nesouvisející s hlavní činností podniku Po rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná je nutné vypočítat za uplynulé období kapitál investovaný do provozně potřebných aktiv. Jedná se o tzv. provozně nutný investovaný kapitál a je dán součtem provozně nutného dlouhodobého majetku a provozně nutného pracovního kapitálu. Dalším důležitým krokem je úprava provozního výsledku hospodaření o náklady a výnosy nesouvisející s hlavní činností podniku (např. tržby a zůstatková cena dlouhodobého majetku a materiálu). Tento upravený provozní výsledek hospodaření se bude dále nazývat korigovaný provozní výsledek hospodaření.35
32
MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 118 Tamtéž. Str. 119 34 Tamtéž. Str. 120-122 35 Tamtéž. Str. 122-123 33
22
5 GENERÁTORY HODNOTY Pod pojmem generátory hodnoty lze rozumět „soubor několika základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku.“36 Mezi generátory hodnoty patří:37 1. tržby, 2. marže provozního zisku, 3. investice do pracovního kapitálu, 4. investice do dlouhodobého provozně nutného majetku. Mařík38 uvádí v následujících oddílech charakteristiku jednotlivých generátorů hodnoty.
5.1 Tržby Plánování budoucích tržeb vychází ze zjištěných výsledků strategické analýzy, která odpovídá na otázku možného prodaného množství produkce vzhledem k pravděpodobnému vývoji trhu. Je třeba však brát také v úvahu kapacitní možnosti podniku, potřebné investice a způsob jejich financování a o tyto faktory danou prognózu upravit.
5.2 Provozní zisková marže Výpočet provozní ziskové marže je následující: Provozní zisková marže = Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi se shoduje s anglickým pojmem NOPBT (net operating profit before tax). Jedná se tedy o čistý operační zisk před zdaněním. Existují dva způsoby prognózy provozní ziskové marže: a) Prognóza ziskové marže shora - vychází z vývoje ziskové marže v minulosti a následného odvozeného vývoje v budoucnosti. Uplatňuje se tento postup: 1. Výpočet korigovaného provozního výsledku hospodaření před daní v minulých letech a následné odvození ziskové marže v procentech. 2. Analýza ziskové marže za minulá léta a faktorů majících na ni vliv (důležitá je zejména konkurenční pozice podniku). 3. Odhad vlivu hlavních faktorů na ziskovou marži v budoucnosti následovaný odhadem budoucí ziskové marže v procentech. 4. Dopočet korigovaného provozního výsledku hospodaření v budoucnosti (součin prognózovaných tržeb a odhadnuté ziskové marže).
36
MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 125 Tamtéž. Str. 125 38 Tamtéž. Str. 126-129, 132-138 37
23
b) Prognóza ziskové marže zdola - postup je následující: 1. Prognóza hlavních provozních nákladových položek (náklady na prodané zboží, výkonová spotřeba, osobní náklady). 2. Doplnění předcházející prognózy o méně důležité provozní náklady, případně výnosy. 3. Dopočet korigovaného provozního zisku jako rozdíl provozních nákladů a výnosů. 4. Dopočet ziskové marže ze zisku. Hlavní faktory působící na ziskovou marži jsou následující: intenzita konkurence - má velmi významný vliv na ziskovost určitého oboru podnikání, blíže viz Porterova analýza, osobní náklady – poměr sil mezi podnikem a zaměstnanci, případné ostatní provozní náklady.
5.3 Pracovní kapitál Pro plánování a oceňování podniku je třeba ukazatel pracovního kapitálu uvedený ve finanční analýze (rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobým cizím kapitálem) upravit. Za prvé je nutné od oběžných aktiv odečíst namísto krátkodobého cizího kapitálu neúročený cizí kapitál. Za druhé je potřeba započítat jen veličiny v provozně nutném rozsahu. Provozně nutný krátkodobý finanční majetek lze zjišťovat buď odhadem v absolutní hodnotě nebo dopočítáním z požadované míry likvidity. Položky časového rozlišení je možné odhadnout v absolutním vyjádření, nechat ve stejné výši k datu ocenění nebo plánovat v procentech tržeb. Analýza a plánování pohledávek, zásob a závazků probíhá následovně: 1. Analýza náročnosti výkonů na jednotlivé složky pracovního kapitálu v minulých letech vztah mezi výkony a složkami pracovního kapitálu lze vyjádřit pomocí následujících ukazatelů: Podíl položky pracovního kapitálu na výkonech (v %) = (Položka pracovního kapitálu/Tržby) x 100 Počet obratů za rok = Tržby/Položka pracovního kapitálu Doba obratu (dny) = Položka pracovního kapitálu/(Tržby/365) 2. Identifikace příčin vývoje vypočítaných ukazatelů dle bodu 1 – u náročnosti výkonů na zásoby se může jednat např. o vliv dodavatelských cyklů, úrovně pojistných zásob či způsob doplnění zásob. U pohledávek pak o výhodnější obchodní úvěry s delší průměrnou dobou splatnosti či vyjednávací pozici oceňovaného podniku vůči odběratelům. U závazků jde naopak o vyjednávací pozici vůči dodavatelům, využití výhod snižující dobu splatnosti závazků a další. 3. Prognóza vlivu zjištěných faktorů na budoucí vývoj náročnosti výkonů na položky pracovního kapitálu
24
Výstupem je prognóza budoucího vývoje pracovního kapitálu v relativním a následně absolutním vyjádření. Absolutní vyjádření lze zjistit z relativního vyjádření dané položky pracovního kapitálu a plánovaných tržeb.
5.4 Investice do dlouhodobého majetku Jedná se o investice do dlouhodobého majetku, jenž je nezbytný pro podnikatelskou činnost podniku (je provozně nutný). Celkem lze rozlišit tři přístupy k plánování investic: 1. Globální přístup - lze ho použít v případě průběžných investic do dlouhodobého majetku. Koeficient náročnosti tržeb na investice brutto vypadá pak následovně: = Investice brutto do provozně nutného dlouhodobého majetku/Tržby Případně lze využít zjednodušený výpočet koeficientu: = Provozně nutný dlouhodobý majetek/Tržby 2. Přístup podle hlavních položek - používá se pro nejbližší léta. Východiskem jsou konkrétní podnikové investiční plány (akce a projekty), které se stávají hlavním zdrojem pro oceňovatele. 3. Přístup založený na odpisech - plány investic se kontrolují ve vztahu k odpisům. Je zde předpoklad, že investice, které jsou pod úrovní odpisů jen těžko stačí k dlouhodobému přežití podniku či jeho růstu.
25
6 FINANČNÍ PLÁN Plánování obecně charakterizuje Růčková jako „proces formulace cílů a způsobů, kterými lze daného cíle dosáhnout“.39 Finanční plánování pak definuje Růčková jako „soubor činností, jejichž výsledkem je předpověď budoucích efektů finančních a investičních rozhodnutí firmy neboli finanční plán“.40 Cílem finanční plánování je maximalizace tržní hodnoty podniku (u akciových společností obchodovaných na kapitálovém trhu je to maximalizace tržní ceny akcie). Podnik potřebuje udržet svou finanční rovnováhu a být přiměřeně likvidní.41 Finanční plán lze dělit z časového hlediska na krátkodobý a dlouhodobý:42 Krátkodobý finanční plán je nazýván také jako plán operativní či plán roční. Většinou je totiž sestavován právě na období jednoho roku (může se však jednat i o dobu kratší - několik měsíců). Součástí plánu je plánování peněžních příjmů a výdajů a zajištění krátkodobých finančních zdrojů k udržení platební schopnosti podniku. Dlouhodobý plán se též nazývá plánem strategickým. Je sestavován na pět i více let. Součástí je plánování potřeby zdrojů na víceleté období. Mezi nejdůležitější komponenty dlouhodobého finančního plánu patří plánovaný výkaz zisků a ztrát a plánovaná rozvaha:43 1. Ve výkazu zisků a ztrát je potřeba především naplánovat tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, které jsou u většiny podniků největší položkou výnosů. Tržby lze určit na základě: odhadů zkušených pracovníků údajů o tržbách z minulých let (trendů) regresní a korelační analýzy 2. Plánovaná rozvaha se skládá z předpokládaného vývoje majetku a zdrojů financování. Některé položky aktiv a pasiv jsou velkou měrou ovlivňovány vývojem tržeb. Pro plánování rozvahy lze využít těchto základních metod: metoda procentních poměrů k tržbám metoda ukazatelů obratu regresní metoda
39
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2010. Str. 83 Tamtéž. Str. 83 41 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2007. Str. 117 42 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2010. Str. 84 43 Tamtéž. Str. 96-98 40
26
7 OCEŇOVÁNÍ PODNIKU 7.1 Důvody a přístupy k oceňování podniku Existuje vícero důvodů k oceňování podniku. Mařík44 uvádí např. tyto následující: koupě a prodej podniku, fúze společností, změna právní formy společnosti, uvedení společnosti na burzu, poskytování úvěru, placení různých daní. Celkem lze definovat tři možné přístupy k oceňování podniku:45 1) Tržní hodnota – za jakou potenciální cenu lze koupit podnik na trhu. Jedná se o průměrné očekávání trhu ohledně budoucnosti. Tento přístup lze využít např. při uvádění podniku na burzu nebo prodeji podniku při neznalosti konkrétního kupujícího. 2) Subjektivní hodnota – hodnota je založena na užitku majetku pro konkrétního kupujícího, prodávajícího nebo stávajícího vlastníka. Vychází především z budoucnosti, do níž se promítnou očekávání daného subjektu. Tento přístup lze vyžít za situace koupě a prodeje podniku a rozhodování mezi sanací a likvidací podniku. 3) Objektivizovaná hodnota – hodnota vycházející ze všeobecně uznávaných skutečností k datu ocenění. Tento přístup se využívá pro zjištění současného stavu, např. tedy při poskytování úvěru.
7.2 Výnosové metody oceňování podniku Výnosové metody oceňování podniku vychází z domněnky, že hodnota statku je dána očekávaným užitkem pro jeho držitele. Tímto užitkem jsou budoucí ekonomické výsledky (zisk, dividendy, finanční toky a další).46 Do tohoto okruhu oceňovacích metod patří metoda diskontovaných peněžních toků, metoda kapitalizovaných čistých výnosů, metoda ekonomické přidané hodnoty a kombinované výnosové metody.47 Metody kombinované představují spojení výnosového a majetkového ocenění48 a další text se jim nebude věnovat.
44
MAŘÍK, Miloš. Určování hodnoty firem. 1998. Str. 11 Tamtéž. Str. 11-18 46 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 2010. Str. 175 47 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 37 48 Tamtéž. Str. 278 45
27
7.2.1 Metoda diskontovaných peněžních toků Jedná se o základní výnosovou metodu, jelikož pouze peněžní toky jsou reálným příjmem a zároveň tedy reálným užitkem.49 Označují se zkratkou DCF (discounted cash flow) a jsou využívány především v anglosaských zemích. Významné postavení zastávají také při oceňování českých podniků.50 Jak uvádí Kislingerová51, tato metoda vychází z předpokladu, že hodnota aktiv podniku je odvozena od současné hodnoty budoucích peněžních toků. Důležitá je tedy současná hodnota budoucích výnosů. Modely DCF lze dělit podle toho, komu je peněžní tok určen na tyto hlavní varianty:52 volný peněžní tok pro vlastníky a věřitele FCFF (free cash flow to firm) – DCF entity volný peněžní tok pro vlastníky FCFE (free cash flow to equity) – DCF equity DCF entity U modelu DCF entity se vychází z peněžních toků nejen pro vlastníky, ale i věřitele. Touto metodou se tedy diskontováním budoucích peněžních toků zjistí hodnota podniku jako celku.53 Při oceňování se určuje, kolik peněz lze podniku odejmout při zachování jeho dalšího vývoje. Volné peněžní toky do firmy FCFF lze zjistit dle následujícího výpočtu54: FCFF = Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi – daň z příjmů + odpisy – investice do upraveného pracovního kapitálu – investice do dlouhodobého majetku Pro zjištění hodnoty podniku jako celku (
n
.......................... .......................... ..........................
) se používá tento vzorec:55
volné peněžní toky do firmy v roce t kalkulovaná úroková míra (diskont) počet let předpokládané existence podniku
Jelikož se předpokládá, že podnik funguje na principu „going concern“ (nekonečně dlouhá existence), není možné pro takové období naplánovat peněžní toky. V praxi to lze vyřešit použitím tzv. dvoufázové metody, která má následující tvar:56 49
MAŘÍK, Miloš. Oceňování podniků. 1996. Str. 33 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2001. Str. 157 51 Tamtéž. Str. 157 52 Tamtéž. Str. 158 53 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 165 54 Tamtéž. Str. 170 55 Tamtéž. Str. 178 50
28
T PH
první fáze v letech pokračující hodnota kalkulovaná úroková míra (WACC)
........................... ........................... ...........................
Mařík57 uvádí tyto způsoby výpočtu pokračující hodnoty s diskontovanými peněžními příjmy: použití extrémně dlouhého prognózovaného období - pokračující hodnota nabude zanedbatelné výše a není potřeba s ní tedy počítat. použití Gordonova vzorce – vychází z předpokladu stabilního a trvalého růstu volných peněžních toků za druhou fázi. Výpočet je následující: PH v čase T = T g během
........................... ........................... ...........................
Podmínkou je, aby
poslední rok prognózovaného období kalkulovaná úroková míra (WACC) předpokládané tempo růstu volného peněžního toku druhé fáze
> g.
Volné peněžní toky za první rok druhé fáze lze stanovit dle následujícího vzorce: =
* (1+g)
použití parametrického vzorce – vychází ze dvou základních faktorů tvorby hodnoty. Za prvé se jedná o tempo růstu korigovaných provozních výsledků hospodaření po dani, za druhé o rentabilitu čistých investic do provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. Rentabilita čistých investic
se vypočítá takto: =
S rentabilitou čistých investic je spjata rentabilita investovaného kapitálu má podnik tvořit hodnotu, musí být větší než náklady na kapitál. ý
í
ý
í
. Pokud
=
Pokračující hodnota je dána tímto vzorcem: 56 57
MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 178 Tamtéž. Str. 183-187
29
Pokračující hodnota = Podíl g/
představuje míru investic (podíl zisku věnovaný na čisté investice). je korigovaný provozní výsledek hospodaření v prvním roce druhé fáze.
Nyní lze zhodnotit výše uvedené přístupy k výpočtu pokračující hodnoty. První přístup předpokládá prognózu extrémně dlouhého období, čímž vyjde pokračující hodnota v zanedbatelné výši. Tato prognóza by byla sama o sobě velmi obtížná. Finanční plány sestavované na desítky let nelze považovat za příliš spolehlivé, a proto podniky volí v praxi spíše kratší období. Druhou možností je výpočet na základě Gordonova vzorce. Zde je důležité správně zvolit tempo růstu a také volný peněžní tok v prvním roce druhé fáze. V případě mechanického výpočtu ( = * (1+g)) nesmí volný peněžní tok v posledním roce finančního plánu podléhat mimořádnému vývoji. Tím by totiž mohla být pokračující hodnota podniku výrazně nadhodnocena nebo podhodnocena. Jako nejvhodnější se tak jeví použití parametrického vzorce, který bere při výpočtu volného peněžního toku v úvahu investice. I zde je však nutné správně odhadnout tempo růstu. DCF equity Pomocí této metody se zjišťuje hodnota vlastního kapitálu, a to prostřednictvím volných peněžních toků pro vlastníky FCFE.58 Pro výpočet FCFE se používá následující vzorec:59 FCFE = Korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních + odpisy – investice do upraveného pracovního kapitálu – investice do dlouhodobého majetku – úroky z cizího kapitálu snížené o daňový štít – splátky úročeného cizího kapitálu + nově přijatý úročený cizí kapitál Pro diskontování peněžních toků se používají pouze náklady na vlastní kapitál. Hodnota vlastního kapitálu při použití dvoufázové metody se vypočítá následovně:60
g
............................... ...............................
kalkulovaná úroková míra (náklady na vlastní kapitál) předpokládané tempo růstu volného peněžního toku FCFE během druhé fáze
Volný peněžní tok pro vlastníky v prvním roce druhé fáze ( navýšením o tempo růstu.
58
lze rovněž spočítat jeho
MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 205 Tamtéž. Str. 205 60 Tamtéž. Str. 206 59
30
Nyní lze shrnout hlavní rozdíly mezi použitím DCF entity a DCF equity. Metoda DCF entity je nejčastěji používaná výnosová metoda v České republice a zahraničí a uplatňuje se v případě ocenění aktiv podniku bez ohledu na jejich financování. Dále bývá použita při oceňování částí podniku (divize).61 Ocenění metodou DCF equity se provádí u finančních institucí (např. banky) a při výpočtu volných peněžních toků pro vlastníky lze přímo vidět změnu zadlužení podniku (dle splátek a nově přijatého úročeného cizího kapitálu a úroků). Pomocí metody DCF entity se zjistí hodnota vlastního kapitálu jen jako konečné číslo (hodnota brutto je snížena o úročený cizí kapitál a neprovozní majetek k datu ocenění).62 STANOVENÍ DISKONTNÍ MÍRY Diskontní míra je nástrojem, který slouží k převedení budoucích výnosů na současnou hodnotu. Je v ní zahrnut faktor času (očekávaná výnosnost investice v čase) i faktor rizika (riziko spojené s danou investicí).63 Při výpočtu hodnoty podniku pomocí FCFE se používá diskontní míra v podobě nákladů na vlastní kapitál , u FCFF průměrné vážené náklady kapitálu WACC. 1. Náklady na vlastní kapitál Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál lze využít více metod. V práci bude popsán model CAPM a stavebnicová metoda, které patří mezi nejpoužívanější. a) Model CAPM Pro výpočet nákladů vlastního kapitálu se nejvíce využívá model CAPM (Capital Asset Pricing Model), který je však zároveň nejčastěji podrobován kritice. Důvodem je diskutabilnost reálnosti zjednodušených předpokladů, z nichž model vychází.64 Jedná se např. o tyto předpoklady:65 averze investorů k riziku a maximalizace očekávaného užitku z výnosu během jednoho roku rozhodnutí investorů dělána pouze na základě průměrné hodnoty a směrodatné odchylky výnosů portfolií cena akceptována investory, kteří ji nemohou ovlivnit neexistence daní a transakčních nákladů existence bezrizikové výpůjční sazby kapitálové trhy jsou dokonalé stejná představa všech investorů o očekávaných výnosech cenných papírů Výpočet nákladů na vlastní kapitál dle modelu CAPM je následující:66
61
MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku pro pokročilé: hlubší pohled na vybrané problémy. 2011. Str. 21 Tamtéž. Str. 23 63 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2001. Str. 174 64 Tamtéž. Str. 188 65 Tamtéž. Str. 189 66 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2010. Str. 250 62
31
náklady na vlastní kapitál bezriziková výnosová míra očekávaná prémie za riziko koeficient beta
......................... ......................... ......................... .........................
Bezriziková výnosová míra Úplná bezrizikovost neexistuje. Je proto potřeba hledat taková aktiva, u nichž je riziko minimální. Za nejvýhodnějšího dlužníka je v tomto případě považován stát, respektive jím emitované dluhové cenné papíry jako jsou krátkodobé státní pokladniční poukázky nebo dlouhodobější státní dluhopisy.67 Riziková prémie trhu Tržní riziková prémie je dána rozdílem mezi průměrnými výnosy u reprezentativního tržního indexu ( ) a průměrným výnosem bezrizikového aktiva . Prémii lze určit na základě ratingového hodnocení země. K základní prémii za riziko s nejvyšším ratingovým hodnocením se připočítává dodatečná prémie představující vyšší míru rizika pro investora v dané zemi.68 Koeficient beta Tento koeficient představuje riziko daného podniku k riziku kapitálového trhu jako celku.69 V případě oceňování podniku s málo rozvinutým kapitálovým trhem se používá beta z rozvinutých trhů jiných zemí. Konkrétní hodnoty nezadlužené beta za jednotlivá odvětví uvádí např. Damodaran na svých internetových stránkách www.damodaran.com.70 Nezadlužená beta se přepočte na konkrétní zadlužení podniku takto:71
ž
á
ž
ě
á
í
á í
á
Další způsob určení koeficientu beta je na základě analýzy finančního a obchodního rizika. Finanční riziko se zjistí na základě zadlužení podniku, obchodní riziko se určí expertním odhadem (interval od -0,5 (nejnižší riziko) do 0,5 (nejvyšší riziko). Výpočet pak vypadá následovně:72 = 1 + obchodní riziko + finanční riziko Na základě výše uvedených popisů zjištění koeficientu beta lze zhodnotit výhody a nevýhody obou přístupů. První přístup vycházející z převzetí koeficientu beta ze stránek Damodarana naráží na problém výpočtu průměrné hodnoty ze zahraničních trhů. Dalším problémem je volba odvětví, které by se nejvíce hodilo k analyzovanému podniku (často se proto použije 67
MAŘÍK, Miloš; MAŘÍKOVÁ, Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. 2007. Str. 80-81 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2001. Str. 193-194 69 MAŘÍK, Miloš; MAŘÍKOVÁ, Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. 2007. Str. 122 70 Tamtéž. Str. 125 71 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 224-225 72 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. 2007. Str. 69 68
32
průměrná beta za více odvětví či více trhů). Druhý přístup vycházející z analýzy obchodního a finančního rizika má slabinu v určení obchodního rizika, jelikož je určeno na základě odhadu. Mařík73 nicméně uvádí příklady faktorů ovlivňujících systematické obchodní riziko, na jejich základě lze podnik zařadit do určité třídy a přidělit mu tak přirážku za obchodní riziko. b) Stavebnicová metoda U stavebnicové metody je kalkulovaná úroková míra vypočítána jako součet výnosnosti bezrizikových cenných papírů a přirážky za riziko. Přirážka za riziko je přitom tvořena součtem několika rizikových přirážek odhadnutých přímo pro daný oceňovaný podnik.74 Základní vzorec je tento:75 Náklady na vlastní kapitál ( přirážka za finanční riziko(
= bezrizikový výnos ( + přirážka za obchodní riziko ( + přirážka za sníženou likviditu (
+
Existuje několik variant stavebnicové metody. Postup u komplexní stavebnicové metody (snaha o podchycení všech možných rizik) by byl následující:76 1. vymezení konkrétních faktorů rizika pro oceňovaný podnik (faktory obchodního a finančního rizika) 2. ohodnocení stupně rizika pro jednotlivé faktory – např. 4 stupně: nízké, přiměřené, zvýšené a vysoké riziko 3. převod stupňů rizika na velikost rizikové přirážky Komplexní stavebnicová metoda se snaží postihnout celé riziko (systematické i specifické). Jestliže výběr, hodnocení a kvalifikace rizika vychází ze subjektivního hodnocení oceňovatele, je výsledkem subjektivní ocenění rizika, a proto slouží tato metoda spíše pro netržní ocenění podniku. Výhodou této metody je, že obchodní a finanční riziko je určeno na základě dílčích rizikových přirážek a ne na základě jejich přímého odhadu. Diskontní míra dle stavebnicové metody by měla být vyšší hodnoty než diskontní míra dle modelu CAPM. Rozdíl by mělo tvořit nesystematické riziko, které model CAPM nezahrnuje.77 Nezkušenému oceňovateli však může činit určité potíže ve stanovování jednotlivých faktorů rizika, jejich vah a stupňů rizika. 2. Průměrné vážené náklady kapitálu Zdroje financování tvoří v podniku jednak kapitál akcionářů (neboli Equity), tak kapitál věřitelů (tzv. Debt). Náklady kapitálu podniku jako celku pak tvoří průměrné vážené náklady kapitálu (Weighted Average Cost of Capital – WACC) skládající se z nákladů na kapitál vlastní a cizí.78
73
Faktory ovlivňující systematické obchodní riziko a výše přirážek za obchodní riziko dle jednotlivých tříd viz MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 231-232 74 MAŘÍK, Miloš; MAŘÍKOVÁ, Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. 2007. Str. 181 75 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2001. Str. 200 76 MAŘÍK, Miloš; MAŘÍKOVÁ, Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. 2007. Str. 181-183 77 Tamtéž. Str. 196-198 78 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2010. Str. 249
33
Průměrné vážené náklady kapitálu lze vypočítat dle následujícího vzorce:79 WACC =
t D C E
× (1 - t) ×
+
............................. ............................. ............................. ............................. ............................. .............................
× úroková sazba za poskytnutý cizí kapitál sazba daně z příjmů právnických osob cizí úročené zdroje celkový dlouhodobě investovaný kapitál (součet D a E) náklady vlastní kapitál vlastní kapitál
Mařík80 uvádí následující postup při výpočtu průměrných vážených nákladů na kapitál: 1) Určení vah jednotlivých složek kapitálu (tj. vlastního a cizího) na celkovém – doporučuje se vyjádření v tržních hodnotách. To ovšem předpokládá dostatečně vyvinutý kapitálový trh. Jinak se využijí účetní hodnoty. 2) Stanovení nákladů na cizí kapitál – týkají se např. krátkodobých a dlouhodobých úvěrů, dluhopisů, finančních výpomocí. U dluhopisů se jedná o výnosnost těchto dluhopisů do doby splatnosti, u úvěrů se počítá se skutečnou úrokovou sazbou placenou podnikem. Dále lze využít alternativní způsob stanovení nákladů na cizí kapitál vycházející ze součtu bezrizikové výnosové míry a rizikové přirážky odvozené na základě ratingu dluhu (využití tržních dat). 3) Stanovení nákladů na vlastní kapitál – vlastní kapitál není zadarmo. Náklady na vlastní kapitál jsou představovány výnosovým očekáváním investorů. Investoři zvažují alternativní výnos kapitálu s ohledem na míru rizika. Více viz náklady na vlastní kapitál. 4) Výpočet průměrných vážených nákladů na kapitál. 7.2.2 Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Tato metoda se rovněž označuje jako metoda kapitalizovaných zisků a používá se především v německy hovořících zemí. Ve velké míře vychází z minulých výsledků, a proto se opírá o výkazy zisků a ztrát a rozvahy za posledních 3 až 5 let.81 Metoda kapitalizovaných čistých výnosů je metodou equity a vede ke zjištění hodnoty vlastního kapitálu. Existují její dvě základní varianty:82 1. Varianta 1 – čistý výnos podniku je dán rozdílem mezi příjmy a výdaji (peněžní toky). Tato varianta tedy odpovídá metodě DCF equity. 2. Varianta 2 – čistý výnos podniku se odvozuje z upravených výsledků hospodaření (rozdíl mezi výnosy a náklady).
79
KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2001. Str. 176 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 207-208, 213-215 81 MAŘÍK, Miloš. Určování hodnoty firem. 1998. Str. 70 82 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 257-258 80
34
Jelikož se první varianta podobá metodě DCF equity, která byla výše popsána, věnuje se další text druhé variantě. U ní je potřeba zdůvodnit, proč je hodnota podniku odvozována od výsledků hospodaření a ne od peněžních toků. Důvod je praktický a spočívá především ve složitosti plánování investičních výdajů na více let dopředu. Pokud není podnik schopen naplánovat správnou výši investic na správnou dobu, je lepší vycházet z účetních výsledků hospodaření. Potom se plánované investice do ocenění promítnou ve výši odpisů.83 Postup používaný při metodě kapitalizovaných čistých výnosů je následující:84 1. Analýza a úprava minulých výsledků hospodaření – cílem je upravit minulé výsledky hospodaření tak, aby mohly sloužit jako základ pro plánování výsledků budoucích. Je potřeba vydělit náklady a výnosy nesouvisející s provozním majetkem a náklady a výnosy jednorázové povahy. Všechny náklady a výnosy musejí být zaúčtovány do období, do něhož věcně a časově spadají. Náklady, jejichž vlivy se mají teprve v budoucnosti projevit (např. náklady na restrukturalizaci) je nutné rozložit na více období. Dále je nutné provést úpravy související s účetními pravidly (např. dojde ke změně v odpisování). Všechny účetní výkazy by měly být z tohoto hlediska srovnatelné. V případě, že dané změny ovlivňují daně, je nutné přepočítat i je. Minulé výsledky hospodaření je nutné přepočítat na ceny k datu ocenění. Výsledky hospodaření, které byly tímto způsobem upraveny se nazývají čisté výnosy. 2. Prognóza budoucích čistých výnosů, propočet finanční potřeby a korekce čistých výnosů – zde už je třeba rozlišit, zda se jedná o analytickou nebo paušální metodu. Analytická varianta je považována za základní a vychází stejně jako metoda DCF z finančního plánu, který je podobným způsobem sestaven. Liší se v zásadě jen ve dvou věcech, a to: v plánování odpisů (investice dle investičního plánu rozděleny na obnovovací, racionalizační, rozšiřující a ostatní) - při použití dvoufázové metody jsou v první fázi detailně naplánovány odpisy. Druhá fáze vychází z ocenění pomocí vzorce věčné renty. Cílem je udržet majetkovou podstatu podniku. v plánovaní potřeby finančních zdrojů – tento proces vychází z několika kroků. Nejdříve jsou odhadnuty výdaje, které nejsou zároveň náklady (např. investice) a náklady, které nejsou zároveň výdaje (např. odpisy). Vypočte se rozdíl těchto částek, čímž se zjistí nedostatek nebo naopak přebytek finančních zdrojů, který se promítne do výše úvěru. Úroky se vypočítají jako součin bankou stanovené úrokové míry a výše úvěrů k začátku roku. 3. Určení kalkulované úrokové míry – jelikož je metoda kapitalizovaných čistých výnosů metodou netto, odpovídá kalkulovaná úroková míra nákladům na vlastní kapitál. Ta se nejčastěji spočítá jako součet bezrizikové úrokové míry (průměrná výnosnost státních dluhopisů) a rizikové přirážky. 4. Výpočet výnosové hodnoty analytickou nebo paušální metodou: analytická metoda – jedná se o obdobu metody DCF (vychází se z finančního plánu). Rozdíl spočívá v kalkulaci očekávaného výnosu z upravených výsledků hospodaření oproti využití peněžních toků. Tato metoda je složitější než 83 84
MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 258-259 Tamtéž. Str. 263-268, 270-273
35
metoda paušální, protože je zde potřeba vytvořit prognózu budoucích výsledků hospodaření na základě finančního plánu. Paušální metoda oproti tomu vychází přímo z výsledků hospodaření skutečně dosažených. paušální metoda – pokud je těžké predikovat budoucnost, využije se metoda paušální. Ta se vyznačuje tím, že budoucí růstové možnosti nebere v úvahu a potenciál podniku lze udržet investicemi na úrovni odpisů. Důležitým krokem při oceňování touto metodou je odhad trvale odnímatelného čistého výnosu k rozdělení. Jedná se o výsledek hospodaření, který je možné vlastníkům rozdělit, aniž by byla narušena majetková podstata podniku. Výpočet trvale odnímatelného výnosu se odvozuje od váženého průměru výnosů k rozdělení za několik posledních let. Větší váhu pak mají roky, které jsou bližší současnosti. Vzorec pro jeho výpočet je tedy tento:
í
ýč
ý ý
Č
– minulé upravené čisté výnosy - váhy určující význam čistého výnosu za určitý minulý rok K – počet minulých let zahrnutých do výpočtu Pomocí vzorce pro věčnou rentu lze zjistit hodnotu vlastního kapitálu dle paušální metody takto:85
- hodnota vlastní kapitálu TČV – trvale odnímatelný čistý výnos – kalkulovaná úroková míra Metoda kapitalizovaných čistých výnosů vychází tedy z těchto rysů:86 Budoucí zisky se počítají ve stálých cenách k datu ocenění. To znamená, že i kalkulovaná úroková míra musí být očištěna o inflaci. Investice odpovídají výši odpisů. Budoucí zisky mohou vyžadovat vyšší investice než je výše odpisů. Pro tento případ se počítá s úplným cizím financováním. Jeho výše se promítne do zisku pomocí úroků z cizího kapitálu. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů vede přímo ke zjištění hodnoty vlastního kapitálu. Tento německý přístup k oceňování se vyznačuje oproti anglosaským zvykům větším úsilím o objektivitu a opatrnost. 85 86
MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 273 MAŘÍK, Miloš. Oceňování podniků. 1996. Str. 48-49
36
7.2.3 Metoda ekonomické přidané hodnoty Ekonomická přidaná hodnota je založena na rozlišování účetního a ekonomického zisku. Ekonomický zisk bere v úvahu nejen úhradu běžných nákladů, ale také nákladů na vlastní kapitál. Ekonomická přidaná hodnota vychází právě ze zisku ekonomického.87 Pokud EVA vyjde kladná, podnik tvoří hodnotu pro vlastníky. Při záporném výsledku dochází naopak k ničení hodnoty.88 Výpočet pro ekonomickou přidanou hodnotu v roce t je následující:89 =
–
*
NOPAT – net operating profit after taxes, tj. zisk z operační činnosti podniku (zisk z hlavního provozu) po dani NOA – net operating assets, tj. čistá operační aktiva WACC – weighted average cost of capital, tj. průměrné vážené náklady kapitálu Účetní data podniku je nutné upravit na data, která budou lépe odrážet realitu. To znamená, že účetní model bude převeden na model ekonomický. Základem je správný propočet jednotlivých komponent ekonomické přidané hodnoty, tedy NOPAT, NOA a WACC.90 Čistá operační aktiva NOA ve své podstatě představují provozně nutný investovaný kapitál používaný metodou DCF. Propočet NOA vypadá takto:91 od celkových aktiv je nutné odečíst aktiva nesouvisející s provozním majetkem podniku aktiva se sníží o neúročený cizí kapitál mimořádné položky jsou vyřazeny účetní aktiva se převedou na tzv. „skutečná aktiva“ (např. zahrnutí i majetku na leasing) NOPAT je obdobou korigovaného provozního zisku po dani využívaného při metodě DCF.92 Při výpočtu NOPAT lze vycházet buď z výsledku hospodaření za běžnou činnost nebo z provozního výsledku hospodaření. V případě využití hospodářského výsledku za běžnou činnost jsou provedeny tyto úpravy:93 přičtení placených úroků zpět k hospodářskému výsledku vyloučení mimořádných položek 87
MAŘÍK, Miloš; MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota. 2001. Str. 11 88 Tamtéž. Str. 13 89 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 284-285 90 MAŘÍK, Miloš; MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota. 2001. Str. 21-22 91 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 286-287 92 Tamtéž. Str. 289 93 MAŘÍK, Miloš; MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota. 2001. Str. 40-42
37
započítání vlivu změn vlastního kapitálu posouzení provozního charakteru finančních investic a krátkodobého finančního majetku (pokud nesouvisí s hlavním provozem podniku jsou vyloučeny) propočet upravené daně, tj. daně placené z NOPAT
Stejně jako metoda DCF, má i metoda ekonomické přidané hodnoty více variant (např. entity, equity). Základní varianta používaná v praxi je EVA entity, které se bude věnovat následující text. Výpočet hodnoty podniku je následující:94 Tabulka č. 3: Výpočet hodnoty vlastního kapitálu dle EVA entity Tržní hodnota provozně potřebných aktiv + Tržní hodnota provozně nepotřebných aktiv - Tržní hodnota úročených závazků = Tržní hodnota vlastního kapitálu Pramen: MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 295
Stejně jako u metody DCF se nejčastěji používá dvoufázová metoda výpočtu hodnoty vlastního kapitálu:95
- hodnota vlastního kapitálu - EVA v roce t - čistá operační aktiva k datu ocenění - čistá operační aktiva ke konci předchozího roku - operační výsledek hospodaření po dani v roce t T – počet let plánovaných EVA WACC – průměrné vážené náklady kapitálu - úročené dluhy k datu ocenění - neoperační aktiva k datu ocenění Nyní je ještě potřeba zhodnotit vztah mezi oceněním pomocí EVA a DCF. Metoda DCF vychází z ocenění na základě volných peněžních toků, zatímco metoda EVA vychází z výsledku hospodaření. Nicméně platí, že tyto metody dají stejný výsledek za splnění těchto podmínek:96 použití stejných průměrných vážených nákladů kapitálu použití stejného zisku (volné peněžní toky u metody DCF vychází z NOPAT, nikoliv z účetního provozního zisku) 94
MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 295 Tamtéž. Str. 297 96 Tamtéž. Str. 298 95
38
investovaný provozně nutný kapitál u metody DCF se rovná NOA u metody EVA
Metoda EVA navíc poskytuje další informace, které zůstaly u metody DCF skryty. Z provozní hodnoty brutto lze vyčíst kolik hodnoty již podnik vytvořil (NOA k datu ocenění) a kolik ještě bude vytvořeno v budoucnu (MVA - market value added).97
97
MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 302
39
PRAKTICKÁ ČÁST 8 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Pro praktickou část práce byla vybrána společnost Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Nejdříve bude představena stručná historie a základní údaje o společnosti. Dále budou vymezeny její produkty a poskytované služby.
8.1 Historie společnosti Společnost Jihomoravská armaturka spol. s r.o. vznikla v roce 1995 jako výrobce vodárenských armatur. Vlastníkem s obchodním podílem 100% se stává v roce 1996 akciová společnost Bopp & Reuther. V roce 2001 přechází Jihomoravská armaturka spol. s r.o. pod mateřskou společnost VAG – Armaturen GmbH. O čtyři roky později je VAG – Armaturen GmbH koupena společností EQUITA. V roce 2008 pak EQUITA prodává VAG – Armaturen GmbH nizozemské investiční společnosti HALDER Group. Celá skupina VAG je v roce 2011 koupena americkou společností REXNORD.98 Velmi důležitou událostí byla v roce 2009 vnitrostátní fúze sloučením. Námi sledovaná společnost Jihomoravská armaturka spol. s r.o. a společnost JMA Holding 2 s.r.o. přešly pod nástupnickou společnost JMA Holding 1 s.r.o. Tato nástupnická společnost JMA Holding 1 s.r.o. se ještě v témže roce přejmenovala na Jihomoravskou armaturku spol. s r.o.99 Celý tento proces je znázorněn na níže uvedeném obrázku, kde je modře vyznačena společnost, kterou se bude tato diplomová práce zabývat. Do roku 2008 se tedy bude jednat o společnost Jihomoravská armaturka spol. s r.o., která vznikla již v roce 1995. Od roku 2009 se bude práce týkat všech tří společností sloučených do jedné, která se rovněž bude nazývat Jihomoravská armaturka spol. s r.o., dříve vystupující pod názvem JMA Holding 1 s.r.o. (vznik v roce 2007). Základní údaje o společnosti jsou proto v následující kapitole rozděleny na údaje platící do roku 2008 a po roce 2009.
98
Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Historie [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z WWW:
99 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Účetní závěrka a zpráva auditora k 31. prosinci 2009.
40
Obrázek č. 3: Vnitrostátní fúze sloučením JMA Holding 1 s.r.o.
Jihomoravská armaturka spol. s r.o.
JMA Holding 2 s.r.o.
JMA Holding 1 s.r.o.
Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Pramen: vlastní práce autorky na základě informací z účetních závěrek 2008 až 2009
Níže jsou uvedeny rozvahy společností JMA Holding 1 s.r.o. a JMA Holding 2 s.r.o. před proběhnutím fúze sloučením v roce 2009. Společnost JMA Holding 1 s.r.o. (nyní Jihomoravská armaturka spol. s r.o., tabulka č. 4) vznikla v roce 2007. V tomto roce i v roce následujícím měla společnost ztrátu ve výši 1 tis. Kč (jednalo se o ostatní finanční náklady v této částce). Ani v roce 2007 ani v roce 2008 nevykonávala společnost obchodní činnost. V roce 2008 tak činí pasiva společnosti jen základní kapitál ve výši 200 000 Kč a ztráta za běžné a minulé účetní období (obojí ve zmíněné výši 1 tis. Kč), aktiva tvoří peníze na bankovních účtech ve výši 198 tis. Kč. Tabulka č. 4: Rozvaha společnosti JMA Holding 1 s.r.o. před fúzí v roce 2009 2007 AKTIVA CELKEM 199 POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK 0 OBĚŽNÁ AKTIVA 199 Krátkodobý finanční majetek 199 - Účty v bankách 199 OSTATNÍ AKTIVA 0 PASIVA CELKEM 199 VLASTNÍ KAPITÁL 199 Základní kapitál 200 Výsledek hospodaření minulých let 0 Výsledek hospodaření běžného účetního období -1 CIZÍ KAPITÁL 0 OSTATNÍ PASIVA 0
2008 198 0 0 198 198 198 0 198 198 200 -1 -1 0 0
Pramen: vlastní práce autorky na základě účetní závěrky společnosti JMA Holding 1 s.r.o. za rok 2008
Společnost JMA Holding 2 s.r.o. (tabulka č. 5) vznikla rovněž v roce 2007. V tomto roce i v roce následujícím utrpěla společnost ztrátu ve výši 1 tis. Kč (ostatní finanční náklady v této 41
částce). V letech 2007 a 2008 nevykonávala společnost žádnou obchodní činnost. V roce 2008 vznikl v důsledku fúze oceňovací rozdíl k nabytému majetku ve výši 1 tis. Kč a oceňovací rozdíl z přecenění při přeměnách ve výši 1 tis. Kč. Oceňovací rozdíl v částce 1 tis. Kč představuje rozdíl mezi hodnotou jmění společnosti dle posudku znalce (Česká znalecká, a.s.) a jeho účetní hodnotou.100 Tabulka č. 5: Rozvaha společnosti JMA Holding 2 s.r.o. před fúzí v roce 2009 2007 AKTIVA CELKEM 199 POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK 0 Dlouhodobý hmotný majetek 0 - Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 0 OBĚŽNÁ AKTIVA 199 Krátkodobý finanční majetek 199 - Účty v bankách 199 OSTATNÍ AKTIVA 0 PASIVA CELKEM 199 VLASTNÍ KAPITÁL 199 Základní kapitál 200 Kapitálové fondy 0 - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 0 Výsledek hospodaření minulých let 0 Výsledek hospodaření běžného účetního období -1 CIZÍ KAPITÁL 0 OSTATNÍ PASIVA 0
2008 199 0 1 1 1 198 198 198 0 199 199 200 1 1 -1 -1 0 0
Pramen: vlastní práce autorky na základě účetní závěrky společnosti JMA Holding 2 s.r.o. za rok 2008
Současná Jihomoravská armaturka spol. s r.o. (základní kapitál 75 618 tis. Kč) vzniklá sloučením tří společností je tvořena především bývalou Jihomoravskou armaturkou spol. s r.o. (rok 2008 - základní kapitál ve výši 152 120 tis. Kč), jíž se bude práce zabývat do roku 2008.
8.2 Základní údaje o společnosti Základní údaje o společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. do roku 2008 Obchodní název: Sídlo:
Právní forma: 100
Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Lipová alej 3087/1 Hodonín 695 01 Česká republika Společnost s ručením omezeným
JMA Holding 2 s.r.o. Účetní závěrka a zpráva auditora k 31. prosinci 2008.
42
IČO: Základní kapitál: Den vzniku: Předmět činnosti:
634 86 831 152 120 000 Kč 29. listopad 1995 - výroba průmyslových armatur - velkoobchod a zprostředkování obchodu - realitní činnost - provozování čerpacích stanic s palivy
Základní údaje o společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za roky 2009 až 2011 Obchodní název: Sídlo:
Právní forma: IČO: Základní kapitál: Den vzniku: Předmět činnosti:
Jihomoravská armaturka spol. s r.o. (dříve JMA Holding 1 s.r.o.) Lipová alej 3087/1 Hodonín 695 01 Česká republika Společnost s ručením omezeným 279 03 427 75 618 000 Kč 28. květen 2007 - slévárenství - obráběčství - modelářství - nástrojářství
8.3 Produkty a služby společnosti Produkty společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. mají široké využití. Armatury lze použít nejen pro rozvod pitné a užitkové vody, ale také pro plyn, páru a chemikálie. Své uplatnění naleznou v elektrárnách, průmyslových podnicích, na přehradách. Mezi produkty společnosti patří měkkotěsnící, kovotěsnící, desková a vřetenová šoupátka, navrtávací pasy, vodovodní přípojky, uzavírací a zpětné klapky, hydranty, regulační ventily a vzdušníky. Dále také příslušenství v podobě filtrů a sacích vtokových košů. Všechny výrobky musí přitom splňovat nejen české normy, ale také normy Evropské unie a zemí, do kterých jsou produkty dodávány. Společnost rovněž poskytuje služby v oblasti servisu. Údržba a oprava armatur může být provedena buď v servisním centru VAG Mannheim v Německu nebo přímo na místě, kde je armatura nainstalována. Kromě toho je nabízena také možnost školení, která navštěvují především výrobci potrubí, dále pak provozovatelé zařízení. Opět lze školení provést buď v německém servisním centru nebo přímo v závodě.101 101
Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Servis [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z WWW:
43
9 STRATEGICKÁ ANALÝZA MAKROOKOLÍ Pro zhodnocení obecného okolí podniku bude využita analýza PESTE. Postupně tak budou rozebrány politické, ekonomické, sociální, technologické a ekologické faktory.
9.1 Politické a legislativní faktory Zákony představují pro podniky obecně závazné předpisy, kterými se musí řídit. Problém představuje jejich velké množství a časté změny či doplnění formou novel. Nevýhodou také někdy bývá jejich nesrozumitelnost. Mezi hlavní zákony, které je nutné znát pro podnikatelskou činnost lze zařadit obchodní zákoník, zákoník práce, zákon o účetnictví, zákony týkající se daní (DPH, daň z příjmů, daň silniční, daň z nemovitostí). Podnik si také sám může určit své vnitropodnikové směrnice ohledně obchodních, platebních, dodacích, skladovacích a dalších podmínek. 23. května 2012 byl vládou schválen návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v návaznosti na snižování schodků veřejných rozpočtů. V letech 2013 až 2015 má být dle tohoto návrhu zvýšena snížená sazba DPH ze 14 % na 15 % a základní sazba ze 20 % na 21 %.102 V roce 2016 dle tohoto návrhu bude použita jednotná sazba DPH ve výši 17,5 % (zatím je ovšem platná právní úprava počítající se zavedením jednotné sazby DPH ve výši 17,5 % již v roce 2013).103 Tento návrh zákona nebyl ovšem přijat. 6. září 2012 vláda návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů podala znovu.104 V roce 2004 se stala Česká republika členem Evropské unie, což s sebou přineslo volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Pro Jihomoravskou armaturku spol. s r.o. byl tento vstup významný, jelikož se jedná o silně exportní společnost. V roce 2011 exportovala 85,1 % své produkce, z toho největší část do Německa (podíl na exportu 70,42 %, podíl na celkovém obratu 59,9 %). Produkce realizovaná v České republice tvořila v tomto roce 14,9 %.105
9.2 Ekonomické faktory V tabulce č. 6 jsou znázorněny vybrané makroekonomické ukazatele. V prvním řádku se jedná o růst reálného HDP v procentech. Propad HDP nastal v roce 2009, kdy se v České republice naplno projevila světová hospodářská krize. V roce 2010 již došlo k oživení české ekonomiky, kdy HDP vzrostl o 2,7 %. Předběžný údaj za rok 2011 představuje opět nárůst 102
Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW: . 103 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů včetně důvodové zprávy. [online]. V Praze dne 23. 5. 2012 [cit. 2012-10-9]. Dostupné z WWW: . 104 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů včetně důvodové zprávy. [online]. V Praze dne 6. 9. 2012 [cit. 2012-10-9]. Dostupné z WWW: . 105 vlastní výpočty autorky dle poskytnutých informací společnosti
44
HDP, nicméně přírůstek je pouze 1,7 %. V roce 2012 se Česká republika nachází ve fázi stagnace a v důsledku dluhové krize eurozóny (např. zadlužení Řecka a Španělska) se předpovídá stagnace české ekonomiky i v roce 2013. Růst HDP o 1 % bude v roce 2013 tažen především zahraničním obchodem.106 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. zaznamenala dopad světové hospodářské krize již na konci roku 2008, kdy se u některých zákazníků zhoršila platební morálka. V roce 2009 se špatná situace ještě vyostřila. Stavebnictví, které Jihomoravská armaturka spol. s r.o. obsluhuje svými produkty zaznamenalo velký propad. Společnost se proto snažila najít nové segmenty trhu, kterými by působila proti negativním dopadům krize. Tradiční segment, ve kterém společnost působí (oblast pitné vody a odpadních vod) byl tak doplněn o další tržní segmenty, a to přehrady (hydroelektrárny), ostatní elektrárny a průmysl (např. chemický, potravinářský). Nicméně tyto tržní segmenty jsou společností obsluhovány stále jen okrajově. V roce 2009 byl také snížen počet zaměstnanců. Tabulka č. 6: Vybrané makroekonomické ukazatele za roky 2006 až 2015
reálný HDP (růst v %) Průměrná míra inflace Míra nezaměst. (VŠPS)
2006
2007
2008
2009
2010
2011 1,7
2012 Pred. -0,5
2013 Pred. 1,0
2014 Výhl. 1,9
2015 Výhl. 2,7
7,0
5,7
3,1
-4,7
2,7
2,5
2,8
6,3
1,0
1,5
1,9
3,2
2,2
2,2
1,8
7,1
5,3
4,4
6,7
7,3
6,7
7,0
7,2
7,2
7,0
Pramen: Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW:
Ve druhém řádku tabulky se nachází průměrná míra inflace. Nejvyšší hodnoty dosáhla inflace ve sledovaném období v roce 2008, kdy činila 6,3 %. Jednalo se o nejvyšší průměrnou míru inflace za posledních deset let a byla ovlivněna mnoha faktory. Především to byl velký nárůst cen potravin, zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 % u některých produktů a služeb, růst cen energií a regulovaného nájemného a zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví.107 Následující tři roky nepřesáhla dvě procenta. V roce 2012 se očekává nárůst inflace, a to na 3,2 %. Důvodem je především zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % a zvýšení cen energií. V roce 2013 se předpokládá inflace ve výši 2,2 % opět v důsledku zvyšování sazeb DPH, kdy makroekonomická predikce předpokládá zvýšení snížené sazby ze 14 % na 15 % a 106
Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW: 107 Česká národní banka. Indexy spotřebitelských cen – inflace – prosinec 2008 [online]. 2009 [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW:
45
základní sazby z 20 % na 21 %. Nicméně druhou variantu představuje jednotná sazba ve výši 17,5 %. V roce 2013 se rovněž očekává růst cen elektřiny.108 Ve třetím řádku tabulky je znázorněn vývoj míry nezaměstnanosti. Nejnižší byla tato míra nezaměstnanosti ve sledovaném období v roce 2008 a to ve výši 4,4 %. Trh práce reagoval na vývoj hospodářského cyklu se zpožděním, a proto se důsledky světové hospodářské krize v podobě zvýšení nezaměstnanosti na 6,7 % projevily až v roce následujícím. Nejvíce byl však zasažen až rok 2010, kdy míra nezaměstnanosti vzrostla na 7,3 %. Vlivem nepříznivého ekonomického vývoje se očekává nárůst nezaměstnanosti v roce 2012 na 7 % a v roce 2013 na 7,2 %.109 V případě mezd se v roce 2012 i 2013 očekává růst nominální průměrné mzdy o 2,4 %.110 V grafu č. 1 je znázorněna vnější rovnováha pomocí poměru salda běžného účtu k HDP. Běžný účet se skládá z obchodní bilance, bilance služeb, bilance výnosů a bilance převodů. V roce 2012 by měl být stejně jako v posledních letech vývoz zboží větší než jeho dovoz a přebytek obchodní bilance by měl vzrůst na 3,5 % HDP, v roce 2013 by pak měl činit 3,2 % HDP. U bilance služeb se v roce 2012 a 2013 předpokládá její stagnace, v obou letech by měla dosahovat 1,7 % HDP. Schodek bilance výnosů by měl v roce 2012 činit 7,5 %, v roce 2013 7,6 %. Poměr salda běžného účtu k HDP by měl být dle predikce v roce 2012 -2,2 %, v roce 2013 -2,6%.111
108
Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW: 109 Tamtéž. 110 Tamtéž. 111 Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky v kostce červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW:
46
Graf č. 1: Běžný účet platební bilance (v % HDP)
Pramen: Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW:
Tabulka č. 7 zobrazuje růst reálného HDP Evropské unie a jejích vybraných zemí. Jedná se o země, které tvořily za rok 2011 nejdůležitější exportní trhy společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Kromě Maďarska za rok 2012 se předpokládá v těchto zemích v letech 2012 až 2013 růst reálného HDP. Tabulka č. 7: Růst reálného HDP vybraných zemí EU v % EU 27 Německo Velká Británie Rakousko Maďarsko Polsko Slovensko
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
3,3 3,7 2,6
3,2 3,3 3,5
0,3 1,1 -1,1
-4,3 -5,1 -4,4
2,0 3,7 2,1
1,5 3,1 0,7
-0,2 0,8 0,2
0,6 1,3 1,3
3,7 3,9 6,2 8,3
3,7 0,1 6,8 10,5
1,4 0,9 5,1 5,9
-3,8 -6,8 1,6 -4,9
2,3 1,3 3,9 4,2
3,1 1,7 4,4 3,3
0,6 -1,3 2,7 2,0
1,4 1,0 2,9 2,9
Pramen: Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW:
V následující tabulce je zobrazen vývoj kurzu české koruny vůči euru. Řádek CZK/EUR se týká ročních průměrů. Na základě druhého řádku lze říci, že koruna se během let spíše zhodnocovala. Výjimku tvoří pouze rok 2009 a predikce kurzu za rok 2012. Při zhoršení situace v eurozóně nevylučuje nicméně Ministerstvo financí značné pohyby kurzu nahoru i
47
dolů.112 Jelikož je Jihomoravská armaturka spol. s r.o. silně exportní společnost, je pro ni vývoj kurzu velmi důležitý. Téměř 82 % jejích tržeb je realizováno v eurech.113 Zhodnocování kurzu české koruny je pro společnost negativní, jelikož se pro zahraniční zákazníky stává její produkce dražší. Tabulka č. 8: Směnné kurzy CZK/EUR za roky 2006 až 2015 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012 Pred. 25,3 -2,9
2013 Pred. 25,2 0,4
2014 Výhled 24,9 1,2
2015 Výhled 24,6 1,2
CZK/EUR 28,34 27,76 24,96 26,45 25,29 24,59 zhodnocení 5,1 2,1 11,3 -5,6 4,6 2,8 v% Pramen: Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW: .
9.3 Sociální a demografické faktory V tabulce č. 9 jsou znázorněny vybrané demografické faktory za roky 2005 až 2011. Počet obyvatel v České republice postupně rostl až do roku 2010, kdy střední stav obyvatelstva činil 10 517 tis. lidí. V roce 2011 je zaznamenán mírný pokles o 20 tis. obyvatel. K datu 30. června 2012 měla Česká republika 10 512 tis. obyvatel.114 Ve druhém a třetím řádku tabulky jsou zaznamenány počty živě narozených a zemřelých. Rozdíl mezi těmito dvěma údaji představuje přirozený přírůstek, resp. úbytek obyvatel. Od roku 2006 vždy převyšuje počet živě narozených počet zemřelých a obyvatelstvo tak zaznamenává až do roku 2011 přirozený přírůstek. Nejvyšší přirozený přírůstek je ve sledovaném období zaznamenán v roce 2008, v dalších letech se již ale postupně snižuje a v roce 2011 se počet živě narozených a zemřelých téměř vyrovnává. Tabulka č. 9: Vybrané demografické faktory za roky 2005 až 2011 (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 Střední stav 10 234 10 267 10 323 10 430 10 491 obyvatelstva Živě narození 102 106 115 120 118 Zemřelí 108 105 105 105 107 Přirozený -6 1 10 15 11 přírůstek/úbytek
2010 10 517
2011 10 497
117 107 10
109 107 2
Pramen: Český statistický úřad. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 – 2011, absolutní údaje k 1.6.2012 [online]. [cit. 2012-10-6]. Dostupné z WWW: 112
Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW: . 113 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2011. Str. 14 114 Český statistický úřad. Obyvatelstvo [online]. Aktualizace 11.9.2012 [cit. 2012-10-6]. Dostupné z WWW:
48
V další tabulce je znázorněna věková struktura obyvatelstva v letech 2005 až 2010. Údaje za rok 2011 ještě nejsou známy a jsou proto označeny pomlčkou. Lze pozorovat, že nejvíce obyvatelstva tvoří lidé v produktivním věku mezi lety 15 až 64 let. Nicméně jejich počet se v posledních letech snižuje. Velkým problémem je stárnutí populace, které lze ilustrovat na následujícím grafu (graf č. 2). Jedná se o předpokládaný vývoj počtu obyvatel podle věkové struktury do roku 2066. Z grafu vyplývá, že v České republice bude postupně přibývat obyvatel starších 65 let a naopak ubývat obyvatel v produktivním věku. Tabulka č. 10: Věková struktura obyvatelstva za roky 2005 až 2011 (v tis.) 2005 2006 2007 2008 2009 0 – 14 let 1 501 1 480 1 477 1 480 1 494 15 – 64 7 293 7 325 7 391 7 431 7 414 let 65 a více 1 456 1482 1 513 1 556 1 599 let
2010 1 518 7 379
2011 -
1 636
-
Pramen: Český statistický úřad. Vybrané demografické údaje v České republice [online]. [2012-10-6]. Dostupné z WWW:
Graf č. 2: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066 (v mil.)
Pramen: Český statistický úřad. Projekce obyvatelstva ČR do roku 2065 [online]. [cit. 2012-10-6]. Vydáno v květnu 2009. Dostupné z WWW:
Trend stárnutí populace má vliv také na Jihomoravskou armaturku spol. s r.o. Vyučení slévači, obráběči kovů, zámečníci a ostatní „černá“ řemesla stárnou a současný systém vzdělávání neprodukuje jejich plnohodnotnou náhradu, takže získat odborníky z těchto oborů je čím dál větší problém. Zájem mladých o tyto učební obory moc velký není. Jihomoravská armaturka spol. s r.o. proto podporuje Integrovanou školu Hodonín, která připravuje učně pro dělnické obory. 49
9.4 Technické a technologické faktory Ani společnost Jihomoravská armaturka spol. s r.o. nechce zůstávat pozadu za svými konkurenty v oblasti techniky a nových technologií. O tom svědčí řada investic do provozu strojírny, slévárny a informačních technologií. Ty nejvýznamnější jsou zmíněny níže. STROJÍRNA 2007 Provoz strojírny byl v roce 2007 rozšířen o montáž elektrických a pneumatických pohonů. Technologie byla přesunuta z VAG Mannheim a nainstalována do nově postavené budovy evropského logistického centra.115 Dále byl v tomto roce realizován projekt dle metody Six Sigma na nákladovém středisku výroby vřeten. Díky němu došlo ke snížení průběžné doby výroby z 12,3 dne na 7 dnů.116 2008 V tomto roce byla realizována rekonstrukce dopravních cest mezi strojírnou a slévárnou s cílem snížit poškození zboží při jeho manipulaci a snížit hluk vydávaný vysokozdvižnými vozíky. Dále byl zakoupen lis pro lisování PE konců na EKO PLUS šoupátka. Pokračovalo se rovněž v projektu vycházejícího z metody Six Sigma díky němuž bylo dosaženo snížení průběžné doby výroby.117 2009 V tomto roce byl započat projekt McCEREX, který sloužil k vytvoření konceptu pracoviště pro výrobu zpětných uzavíracích klapek. Součástí tohoto projektu je kompletace a naskladnění výrobků do 24 hodin od vzniku výrobní zakázky. 118 Další pracoviště byly kontrolovány pomocí metody Six Sigma. Došlo díky tomu ke snížení průběžné doby výroby a snížení skladových zásob mezi jednotlivými operacemi. V rámci projetku MOTTO 2009 bylo podáno celkem 22 návrhů ke snížení nákladů a zvýšení efektivnosti výroby.119 2010 V roce 2010 vznikla 2 nová pracoviště. První se týká montáže a zkoušení excentrických klapek EKN DN 100-600, kdy bylo zakoupeno montážní pracoviště, stroj na broušení sedel u těles po práškovém nástřiku a zkoušecí zařízení. Druhé pracoviště souvisí s montáží pevných a teleskopických zemních souprav. Mezi vybavení patří sloupové vrtačky a stroj pro svařování plastů.120 Dále byl v tomto roce zahájen projekt pro optimalizaci ztrátových časů
115
Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2007. Str. 7 Tamtéž. Str. 7 117 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2008. Str. 7 118 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2009. Str. 7 119 Tamtéž. Str. 7 120 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2010. Str. 7 116
50
(především snižování seřízení strojů).121 V rámci dalšího ročníku projektu MOTTO bylo podáno 27 návrhů ke snížení nákladů a zvýšení efektivnosti výroby.122 2011 V posledním zkoumaném roce byly uskutečněny dvě hlavní investice. První se týká zakoupení lisovacího stroje pro výrobu EKO šoupátek s PE konci označený DN 250,300 (dosud byla výroba jen do DN 200). Druhá souvisí se zakoupením zkoušecího zařízení pro vysokotlakové armatury, které bylo významné zejména pro zakázku týkající se vysokotlakových armatur do Venezuely.123 Dále proběhl projekt „Proces neustálého zlepšování“, v jehož rámci bylo podáno 21 návrhů ke zlepšení pracovního prostředí, bezpečnosti práce a zvýšení efektivnosti výroby.124 SLÉVÁRNA V roce 2011 představovala největší investici v tomto provozu výstavba první fáze projektu „Akustická opatření provozu slévárny“. Jejím cílem bylo snížení emise hluku.125 Ve slévárně byly v průběhu sledovaného období jednotlivé činnosti orientovány na přípravu změn výrobního programu pomocí několika projektů, jako jsou např. tyto: Projekt tekutý kov (projekt ATAS) si dává za cíl snížit přímé náklady na produkci tekutého kovu pomocí změn surovin a snížit energetickou náročnost pořízením drtiče vtokových soustav na formovací lince GFD126. V roce 2006 byla zavedena v tavírně termická analýza ke zjišťování kvality tekutého kovu.127 Projekt SAND řeší nové způsoby řízení provozu přípravy formovacích směsí s cílem dosahování opakované kvality a snížení přímých nákladů na směsi. Spotřeba pomocných látek na výrobu jader klesla v roce 2011 minimálně o 5 %.128 Projekt technologie se týká v roce 2011 realizace plné sériové výroby odlitků řady regulačních ventilů WARP.129 Projekt výkony na BMD, GFD je spojen se snižováním poruchovosti a ztrátovosti automatických formovacích linek, což povede ke zvyšování jejich výkonu. 130 IT V roce 2009 byla zahájena výstavba nového provozu serverovny. Nainstalovány byly ochranné prvky jako je vysokokapacitní záložní bateriový systém, klimatizační jednotky, automatický zhášecí systém pro případ požáru nebo ochrana hlavního vchodu pomocí 121
Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2010. Str. 7 Tamtéž. Str. 7 123 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2011. Str. 7 124 Tamtéž. Str. 7 125 Tamtéž. Str. 8 126 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2005. Str. 7-8 127 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2006. Str. 8 128 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2011. Str. 8 129 Tamtéž. Str. 8 130 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2009. Str. 7 122
51
speciálního zámku.131 V roce 2010 byla učiněna opatření vedoucí k vytvoření jednoho informačního prostředí společného pro všechny podniky spadající do skupiny VAG. 132 V roce 2011 byla převedena doména www.jmahod.cz pod společnou doménu skupiny VAG na www.vag-group.com, což vedlo ke sjednocení správy IT a zvýšení spolehlivosti informačních systémů v Jihomoravské armaturce spol. s r.o.133
9.5 Ekologické faktory Jihomoravská armaturka spol. s r.o. si dává za cíl snižovat negativní dopady svých činností na životní prostředí. Jedním z důkazů je získání certifikátu pro systém EMS (Systém environmentálního managementu) dle normy ČSN EN ISO 14001:2005 v roce 2011.134 Dle této normy si podnik stavoví cíle ohledně objemu vyprodukovaných emisí a pomocí nastavených procesů se snaží tyto cíle postupně dosahovat.135 Od roku 2007 vlastní společnost rovněž Integrované povolení pro provoz slévárny, které jí udělil Krajský úřad Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí. Za pomoci orgánů hygieny, bezpečnosti práce a životního prostředí jsou monitorovány vlivy tohoto provozu na okolí.136 V roce 2011 byly dodrženy všechny zákony a předpisy v této oblasti. Potíže nicméně představují velké emise hluku u nočních směn na slévárně. Společnost však získala výjimku zahrnující měkčí limity pro noční práce, a to až do konce roku 2013.137 V roce 2011 byla zahájena první fáze projektu „Akustická opatření slévárny podniku“, která vedla ke značnému snížení emise hluku slévárny. Hlučnost se snížila z 52 dB na 43 dB. Do konce roku 2013 by měly být hygienické limity v oblasti hluku na základě tohoto projektu plněny.138 V září 2012 bylo zahájeno výběrové řízení pro druhou a třetí etapu. Práce na stavbě budou zahájeny na počátku roku 2013, předpokládané dokončení je ve třetím čtvrtletí 2013. Celkově bude tato investice stát několik desítek milionů Kč. Zhruba 35% z této částky spolufinancuje Evropský fond pro regionální rozvoj (Operační program pro životní prostředí) a Státní fond životního prostředí.139 Nutno zmínit, že dopady na životní prostředí řeší celá skupina VAG, pod kterou spadá i Jihomoravská armaturka spol. s r.o. VAG-Group využívá systému environmentálního managementu s cílem šetřit energii a vodu, snížit množství vyrobeného odpadu, provést řádnou likvidaci či recyklaci. Všechny závody VAG zavádějí standardy dle normy DIN EN
131
Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2009. Str. 8 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2010. Str. 8 133 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2011. Str. 8 134 Tamtéž. Str. 10 135 ISO.CZ. ISO 14001:2004 [online]. [cit. 2012-10-01 ]. Dostupné z WWW: 136 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2008. Str. 9 – 10 137 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2011. Str. 11 138 Tamtéž. Str. 8 139 Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Akustické úpravy slévárny JMA Hodonín [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z WWW: 132
52
ISO 14001, přičemž slévárna Jihomoravské armaturky spol. s r.o. je první slévárnou, která tuto certifikaci získala.140
140
Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Zelená. Více než jen barva! [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z WWW:
53
10 STRATEGICKÁ ANALÝZA MIKROOKOLÍ Pro analýzu odvětví bude použit v teoretické části popsaný Porterův model pěti sil. Postupně budou vymezeny nejdůležitější trhy zkoumané společnosti, současná konkurence, substituty produkce, bariéry vstupu do odvětví, vliv dodavatelů a odběratelů a nejdůležitější zákazníci. V závěru této kapitoly bude určena vhodná strategie.
10.1 Soupeření mezi existujícími podniky Dle nové klasifikace ekonomických činností CZ-NACE lze společnost zařadit do odvětví 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených, obor 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely, 28.14 Výroba ostatních potrubních armatur. Jak ukazuje následující tabulka Ministerstva průmyslu a obchodu, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v oboru 28.1 rostly do roku 2008, v roce 2009 se projevil pokles v důsledku hospodářské krize. V roce 2010 MPO odhaduje opět nárůst tržeb. Údaje za rok 2011 zatím nejsou dostupné. Nicméně je potřeba tuto tabulku brát jen jako názornou ukázku toho, jak se vyvíjel daný obor celkem a ne jak se vyvíjela situace jen při samotné výrobě armatur. Tabulka č. 11: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v rámci CZ-NACE 28.1 za roky 2005 až 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 předb. údaj odhad MPO Tržby (v 47 549 050 55 560 425 67 584 659 69 294 892 57 943 533 63 006 051 tis. Kč) Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Odbor ekonomických analýz. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010 [online]. Prosinec 2011 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z WWW: .
Nejdůležitější trhy, kde společnost realizuje svou produkci jsou země Evropské unie a Česká republika. Následující tabulka znázorňuje významnost těchto trhů z hlediska podílu na exportu a podílu na obratu. Nejdůležitější exportní zemí je pro společnost Německo, jehož podíl na exportu dosahuje více než 70 % a podíl na celkovém obratu téměř 60 %. Za druhý nejvýznamnější trh lze považovat trh tuzemský, kde je podíl na celkovém obratu společnosti téměř 15 %. Tabulka č. 12: Nejdůležitější trhy společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. dle geografického hlediska za rok 2011 Stát Obrat v tis. Kč Podíl na Podíl na exportu celkovém obratu 1 Německo 674 995 70,42% 59,9% 2 Slovensko 42 607 4,45% 3,8% 3 Maďarsko 34 249 3,57% 3,0% 54
4 5 6 -
Velká Británie Rakousko Polsko ČR
21 294 19 089 18 676 167 662
2,22% 1,99% 1,95% -
1,9% 1,7% 1,7% 14,9 %
Pramen: vlastní práce autorky dle informací poskytnutých vedením společnosti
Jako konkurenty lze zařadit ty podniky, které se rovněž zabývají výrobou a prodejem armatur pro rozvod pitné a užitkové vody, plynu, páry a chemikálií. Jelikož se jedná o velmi silné konkurenční prostředí, kde existuje mnoho výrobců armatur či obchodníků s nimi působících na domácím i zahraničních trzích, je velmi obtížné vyjmenovat všechny konkurenty a jejich oblast působení. Práce se nicméně zaměřuje alespoň na výčet nejdůležitějších z nich. Česká konkurence: HAWLE ARMATURY, spol. s.r.o. - společnost byla založena v roce 1992. Vyrábí a prodává vodárenské a plynárenské armatury. Její mateřskou společností je rakouská armaturka Hawle Beteiligungsgesellschaft m.b.H. V oblasti vodárenství se v České republice řadí mezi nejvýznamnější dodavatele armatur. Svou produkci směřuje na tuzemský i zahraniční trh. Sesterské společnosti se nachází v Rakousku, Polsku, Německu, Švýcarsku a Maďarsku. Základní kapitál společnosti je 100 mil. Kč.141 AVK VOD-KA a.s. - tato společnost se řadí mezi nejvýznamnější dodavatele vodárenských a plynárenských armatur v České republice. Vyrábí více než 150 druhů armatur vysoké kvality. Jediným akcionářem je dánská společnost AVK Holding A/S. Celá skupina AVK patří mezi hlavní světové výrobce armatur. Prodejní společnosti AVK Group jsou např. v Dánsku, Norsku, Anglii, Německu, Nizozemí, Belgii, Polsku, Austrálii, Číně, Saudské Arábii, USA. Základní kapitál společnosti AVK VOD-KA a.s. činí 2 mil. Kč.142 SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o. - společnost SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o. je v současnosti největší tuzemský producent tvárné litiny pro vodovody a kanalizace. Kromě dodávky potrubí zajišťuje také dodání veškerého příslušenství, armatur a dalších komponentů.143 Mateřskou společností je francouzská společnost SAINTGOBAIN PAM, která je významným světovým producentem potrubí z tvárné litiny. Společnost SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o. je součástí společnosti SAINT-GOBAIN PIPE DIVISION, která disponuje výrobními závody a prodejními společnostmi ve více než dvaceti zemích po celém světě.144 Základní kapitál společnosti činí 90 mil. Kč. Monopolní postavení v prodeji potrubí umožňuje společnosti prodej armatur za takřka dumpingové ceny, čímž jsou snižovány ceny na trhu. 141
Internetové stránky společnosti HAWLE ARMATURY, spol. s r.o. O nás [online]. [cit. 2012-10-15] Dostupné z WWW: 142 Internetové stránky společnosti AVK VOD-KA a.s. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: , MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI. Oficiální server českého soudnictví Justice.cz. Výpis z obchodního rejstříku AVK VOD-KA a.s. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: 143 Internetové stránky skupiny SAINT-GOBAIN. SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o. [online].[cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: 144 Internetové stránky společnosti SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o. O nás [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW:
55
ATJ special, s.r.o. - společnost ATJ special, s.r.o. byla založena v roce 1993. Jejím předmětem podnikání je zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a specializovaný maloobchod. Tato obchodní společnost působí jako dovozce vodárenské materiálu nabízející produkty následujících firemních značek: UPE, Claval, Talbot, Belgicast a Cimberio. V roce 2004 byla založena na Slovensku dceřiná společnost ATJ Slovakia s.r.o. Základní kapitál české společnosti je 100 000 Kč.145 Obchodní politika je zaměřena na prodej prostřednictvím nejnižší ceny.
Konkurence na zahraničních trzích: Společnosti AVK VOD-KA a.s., HAWLE ARMATURY, spol. s.r.o. a SAINTGOBAIN PAM CZ s.r.o. představují pro Jihomoravskou armaturku spol. s r.o. konkurenty také na trzích zahraničních, kam rovněž exportují svoji produkci. Dalšími konkurenty jsou pak sesterské a mateřské společnosti skupiny HAWLE, AVK a SAINT-GOBAIN působící v mnoha zemích. Dále je nutné zmínit německé společnosti Schmieding Armaturen GmbH a ERHARD GmbH & Co. KG a polskou společnost FABRYKA ARMATUR JAFAR SA (nižší ceny armatur).
10.2 Hrozba substitučních výrobků nebo služeb V posledních letech se společnost potýká s problémem spočívajícího ve snižování cen armatur na trhu. Hlavním důvodem jsou asijští výrobci, kteří své produkty prodávají levněji. To může vytvářet prostor pro substituování produkce Jihomoravské armaturky spol. s r.o. za tyto výrobky. Nicméně i přes tento fakt si společnost udržuje ziskovost. Další důležitou skutečností je v poslední době vytváření řešení pro zákazníky, která přímo odpovídají jejich požadavkům. Příkladem je dodávka nerezového DUOJET pro ČEZ – Jaderná energetika či speciálně vyrobená armatura na proplach potrubí pro venezuelského zákazníka. V oblasti marketingu se spustila kampaň, kde je Jihomoravská armaturka spol. s r.o. prezentována jak dodavatel komplexního řešení požadavků zákazníků. Cílem je zvýšit zájem o speciálně navržené a vyrobené armatury podle přání odběratele. 146 Tyto armatury pak nebude snadné substituovat.
10.3 Hrozba nově vstupujících podniků Bariéry vstupu do daného odvětví lze označit za vysoké. Důvodem je především velká kapitálová náročnost na nákup strojů, zařízení, výrobních budov, skladů apod. Překážku mohou také představovat úspory z rozsahu, kdy větší podnik jako je Jihomoravská armaturka spol. s r.o. má vyšší šanci jich vzhledem k objemu produkce dosahovat, než menší nově vstupující podnik bez know-how a nových technologií. Další výhodu, kterou zkoumaná 145
Internetové stránky společnosti ATJ special, s.r.o. Profil společnosti; Reference [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: , MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI. Oficiální server českého soudnictví Justice.cz. Výpis z obchodního rejstříku ATJ special, s.r.o. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: 146 Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2011. Str. 6-7
56
společnost má, je podpora ze strany mateřské společnosti VAG-Armaturen GmbH, která představuje velkou část poptávky po produkci Jihomoravské armaturky spol. s r.o. za německý trh. Mateřská společnost navíc představuje další možný zdroj čerpání finančních prostředků v podobě úvěru. Nově vstupující podniky bez tohoto napojení tak přicházejí o další existující výhody na trhu a bariéry vstupy se tak navyšují. V současnosti navíc není dané odvětví pro vstup příliš atraktivní. Hlavním důvodem je vývoj stavebnictví, které je pro trh s armaturami důležitou oblastí. V posledních letech stavební práce v České republice klesají, což dokazuje následující tabulka Českého statistického úřadu. Stavební práce rostly do roku 2008, vlivem krize postupně klesají až na 451 853 mil. Kč v roce 2011. Dle analýzy společnosti CEEC Research se situace nezlepší ani v roce 2012, kdy propad stavebních prací by měl být ještě horší než v roce 2011. Růst se nepředpokládá ani v roce 2013.147 ČSÚ uvádí za období srpen 2012 meziroční pokles stavební výroby o 4,7 %.148 Tabulka č. 13: Vývoj stavebních prací v ČR za roky 2005 až 2011 (v mil. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Stavební 425 463 462 980 507 445 563 013 507 709 477 793 práce v ČR
2011 451 853
Pramen: Český statistický úřad. Stavebnictví – časové řady. Tab. 4 Stavební práce „S“ celkem (ročně) [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupný z WWW:
Zakázky zkoumané společnosti jsou také ovlivňovány vývojem v oblasti průmyslu. Jedná se především o vodu a odpady, dále o výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a zpracovatelský průmysl v podobě chemického a potravinářského průmyslu. Společnost zaznamenává v průmyslové oblasti neochotu investovat do rekonstrukcí nebo nových zařízení. To potvrzuje také poslední aktuální údaj Českého statistického úřadu o vývoji průmyslu. V srpnu 2012 došlo k meziročnímu poklesu průmyslové produkce o 3,1%.149
10.4 Vyjednávací vliv dodavatelů Dodavatelé disponující širokým portfoliem produktů či výjimečnými výrobky z hlediska technického řešení, kvality a nadstandardních průvodních služeb mají u Jihomoravské armaturky spol. s r.o. větší šanci vyjednat si pro sebe lepší podmínky. Společnost má např. problém najít alternativní dodavatele práškové barvy a nerezových a plastových dílců. Důvodem jsou především požadavky na určitou výši kvality. Přejít ke konkurenci se v tomto případě jeví jako velmi obtížné. 147
CEEC Research. Kvartální analýza českého stavebnictví 1/2012 [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z WWW: . str. 6 148 Český statistický úřad. Stavebnictví, byty [online]. Ze dne 8.10.2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z WWW: 149 Český statistický úřad. Průmysl, energetika [online]. Ze dne 8.10.2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z WWW:
57
Jihomoravská armaturka spol. s r.o. představuje významného zákazníka pro podniky dodávající elektrickou energii, plyn a základní materiály pro slévárnu. Vyjednávací pozice společnosti je poměrně silná u dodavatelů energií, neboť se velmi dobře orientují v tom, jak se v této oblasti dělají obchody (např. sledování burzy). Společnost tedy není závislá pouze na tom, co jí sdělí a nabídnou dodavatelé. Společnost je rovněž významným zákazníkem pro mnoho podniků sídlících v Hodoníně a okolí. Armaturce jsou tak poskytovány dodávky v oblasti stavebních, strojírenských a údržbářských prací, dodávky nářadí apod.
10.5 Vyjednávací vliv odběratelů Jelikož je dané odvětví velmi konkurenční, musí Jihomoravská armaturka spol. s r.o. bojovat se svými soupery o každého zákazníka. Společnost tak musí využívat různých nástrojů k jejich přilákání. Těch existuje celá řada. Společnost preferuje dodání řešení před dodáním pouhého výrobku. To zahrnuje např. konzultační a poradenské služby, montáž a následný servis. Využívány jsou ale také množstevní slevy a skonta při dřívějších úhradách faktur. Výrobky společnosti lze považovat za standardizované a je proto snadné přejít k jinému dodavateli. Proto se společnost snaží poskytnout svým zákazníkům něco navíc. Jako profesionálové v oboru přesně vědí jaké řešení by bylo pro daného zákazníka optimální. Zákazníci obvykle nemají znalosti a zkušenosti v tomto oboru a jejich požadavky tak nemusí odpovídat tomu co je pro ně nejvýhodnější. Společnost se proto snaží zákazníky sama kontaktovat a diskutovat s nimi daný problém s cílem nalézt nejlepší řešení. Mezi nejvýznamnější zákazníky Jihomoravské armaturky spol. s r.o. za Českou republiku patří společnost Tran-Sig-Ma spol. s r.o. a HECKL s.r.o. Podíl na obratu v ČR za rok 2011 představuje u první jmenované společnosti 27,1 %, u druhé pak 18,7 %. Další české společnosti se podílí na obratu v České republice méně než 5 %.150 Nejvýznamnější zahraniční zákazníci jsou znázorněni v následující tabulce. Barevně jsou vyznačeny sesterské společnosti a společnost mateřská v rámci skupiny VAG. Z tabulky vyplývá, že velká část produkce Jihomoravské armaturky spol. s r.o. je prodávána do zahraničí právě sesterským společnostem. Do mateřské společnosti VAG-Armaturen GmbH v Německu je exportováno dokonce 66,2 % produkce.
150
Údaje poskytnuté vedením společnosti.
58
Tabulka č. 14: Nejvýznamnější zahraniční zákazníci v roce 2011 Pořadí Firma Obrat v tis. Kč Podíl na exportu 1 VAG-Armaturen 635 037 66,2% GmbH 2 VAG Valves UK 21 294 2,2% Ltd. 3 CAMPRI spol. 21 191 2,2% s r.o. 4 VAG Armatura 18 676 1,9% Polska 5 VAG-Armaturen 16 693 1,7% AT 6 VAG-Valves 15 973 1,7% (South Africa)
Stát Německo Velká Británie Slovensko Polsko Rakousko Jižní Afrika
Pramen: vlastní práce autorky dle informací poskytnutých vedením společnosti
10.6 Volba strategie Získat prvenství v celkových nákladech je pro společnost velmi náročné. Přestože se snaží najít různé možnosti jak snižovat náklady, ne vždy je to možné. Důvodem jsou často rostoucí ceny materiálu a energií. Přestože na začátku roku 2011 byla situace na trhu materiálu pozitivní, havárie japonské atomové elektrárny Fukušima v březnu daného roku a rozhodnutí SRN o zastavení činnosti atomových elektráren způsobila strach z nedostatku elektřiny a došlo tak k velkému nárůstu cen elektřiny, plynu a ropy. Tyto skutečnosti se pak promítly také do cen komodit, které společnost nakupuje. Vzrostla cena mosazných dílů, nerezové kulatiny a hlavních slévárenských surovin. U nerezových plechů, jejichž cena v průběhu roku výrazně vzrostla (cca 10 %) měla společnost uzavřenou roční smlouvu díky níž nakupovala za ceny roku 2010.151 Vzhledem k výše zmiňované marketingové kampani, která má za cíl zvýšit poptávku po komplexním řešení dle požadavků zákazníka se jeví jako vhodnější strategie diferenciace, tedy odlišení produktu od produktu konkurence. Jelikož je však tato kampaň orientována především na energetické a průmyslové podniky, které lze brát jakou určitou kategorii zákazníků, jedná se spíše o strategii soustředění pozornosti za použití diferenciace. Tato strategie je autorkou diplomové práce chápána jako vhodná, jelikož se společnosti díky ní podaří eliminovat dopady spojené s levnější produkcí asijských výrobců a zvýšit tak poptávku po armaturách na míru. Přechod na strategii diferenciace v celém odvětví by byl pro společnost příliš kapitálově náročný, jelikož by téměř každá objednávka mohla mít za následek přestavbu výrobního zařízení, zavádění nových technologií apod.
151
Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2011. Str. 9
59
11 STRATEGICKÁ PODNIKU
ANALÝZA
VNITŘNÍHO
PROSTŘEDÍ
V souladu s teoretickou částí práce budou postupně rozebrány faktory vědecko-technického rozvoje, marketingové a distribuční faktory, faktory výroby a řízení výroby a faktory podnikových a pracovních zdrojů. Samostatná kapitola se pak věnuje finanční analýze. Faktory vědecko-technického rozvoje Následující tabulka znázorňuje náklady společnosti na výzkum a vývoj v letech 2007 až 2011. Jak je vidět, společnost věnuje na tuto oblast především ve třech posledních letech nemalé finanční prostředky. Investice do provozu strojírny, slévárny a informačních technologií byly popsány již v rámci PESTE analýzy u technických a technologických faktorů. Tabulka č. 15: Náklady na výzkum a vývoj za roky 2005 až 2011 (v tis. Kč) 2007 2008 2009 Náklady na výzkum a 1 311 485 6 819 vývoj
2010 6 441
2011 5 301
Pramen: vlastní práce autorky dle výročních zpráv společnosti
Marketingové a distribuční faktory Společnost změnila v roce 2011 svou marketingovou strategii. Oblast komunálního vodárenství a čištění vod přestala být hlavním předmětem marketingových aktivit. Pozornost se soustředila především na oblast energetiky, průmyslu a plynárenství. Tento přechod způsobil dodatečné náklady v podobě nových propagačních materiálů. Pro podporu prodeje v oblasti plynárenství se pořádaly různé prezentační akce, a to nejen v sídle společnosti, ale také přímo v plynárenských podnicích. Marketingové aktivity byly směrovány především na Pražskou plynárenskou a.s., E.ON a.s. a RWE a.s. V oblasti energetiky a průmyslu se společnost prezentovala jako dodavatel komplexního řešení dle požadavků zákazníků. Heslo kampaně bylo: „Neprodáváme armatury, ale řešení!“. Tuto marketingovou strategii bude používat Jihomoravská armaturka spol. s r.o. i nadále. Nicméně je potřeba počítat s náklady na realizaci oprav a dalšími investicemi spojenými se strategií „řešení dle požadavků zákazníků“.152 Společnost klade důraz při propagaci svých výrobků na jejich kvalitu. Upozorňuje především na nutnost armatury vydržet vysoký tlak vody či extrémní teploty a nákladnost oprav starších armatur. Produkty společnosti často dle zákazníků vydrží padesát i více let. Důvodem je řada testů, kterými musí armatury projít. Například se provádí měření pro stanovení tloušťky nanášených barev chránících armaturu proti korozi, zkouška přilnavosti, zkouška rázové odolnosti, tlakové pevnostní a funkční zkoušky.153
152
Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Výroční zpráva za rok 2011. Str. 6-7 Internetové stránky společnosti. Kvalita [online]. [cit. 2012-10-16]. 153
60
Dostupné
z WWW:
V roce 2011 bylo změněno logo společnosti. Vzhled byl přizpůsoben logu VAG. Ponechána byla modrá barva. Propojení společnosti se zahraničím je tak ještě více patrné. Obrázek č. 4: Přehled log Původní logo Jihomoravské armaturky spol. s r.o.
Nové logo Jihomoravské armaturky spol. s r.o.
Logo VAG
Pramen: Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. [online]. [cit. 2012-1016].Dostupné z WWW:
Faktory výroby a řízení výroby Podrobnější popis v oblasti výroby a jejího řízení byl již charakterizován v rámci PESTE analýzy u technických a technologických faktorů. Pro bližší informace viz oddíl 9.4. Faktory podnikových a pracovních zdrojů V tabulce č. 16 je zobrazen počet zaměstnanců v jednotlivých letech. Postupné nabírání nových zaměstnanců vrcholilo v roce 2008, kdy společnost zaměstnávala 568 lidí. Důvodů pro tento růst bylo několik. V roce 2005 začal nábor zaměstnanců na výrobu nových hydrantů, v roce 2006 získala společnost od státu finance na tvorbu přibližně 48 pracovních míst (9,6 mil. Kč), v roce 2007 bylo potřeba nalézt pracovníky pro nově otevřené Evropské logistické centrum. V roce 2009 společnost musela z důvodu hospodářské krize propouštět (např. neprodloužení pracovních poměrů na dobu určitou) a počet zaměstnanců se tak snížil. Průměrný počet zaměstnanců zůstal v roce 2010 na podobné úrovni a v posledním sledovaném roce se zvýšil na 536 lidí z důvodu posílení úseku konstrukce, informačních technologií, tuzemského prodeje a marketingu. Tabulka č. 16: Počet zaměstnanců za roky 2007 až 2011 2007 2008 Počet zaměstnanců 550 568
2009 517
2010 514
2011 536
Pramen: vlastní práce autorky dle příloh k účetním závěrkám
Společnost dbá rovněž na vzdělávání svých zaměstnanců. Probíhají externí i interní kurzy, školení a semináře (např. ke zvyšování jazykových dovedností). V letech 2010 a 2011 získala společnost finanční podporu z fondů Evropské unie v rámci vzdělávacích projektů. Pro zvýšení iniciativnosti zaměstnanců probíhá již několikátým rokem projekt pro zlepšení činnosti společnosti. Zaměstnanci podávají návrhy na zlepšení v oblasti pracovního prostředí, bezpečnosti práce, zvyšování efektivnosti výroby, snižování nákladů. Společnost rovněž disponuje sociálním programem díky němuž jsou vybraní zaměstnanci posíláni na léčebné pobyty.
61
12 FINANČNÍ ANALÝZA U finanční analýzy bude nejprve provedena vertikální a horizontální analýza rozvahy podniku, následovat bude vertikální a horizontální analýza výkazu zisků a ztrát, analýza vývoje čistého pracovního kapitálu a poměrových ukazatelů. Sledovaným obdobím jsou u společnosti roky 2007 až 2011.
12.1 Vertikální analýza aktiv Jednotlivé položky aktiv jsou vyjádřeny procentním podílem na bilanční sumě. V grafu č. 3 jsou vyjádřeny podíly stálých, oběžných a ostatních aktiv. Největší část tvoří od roku 2008 dlouhodobý majetek. Svůj podíl na tom má vznik oceňovacího rozdílu k nabytému majetku v roce 2008 v důsledku fúze. V dalších letech se tento oceňovací rozdíl postupně odepisuje. Graf č. 3: Podíl stálých, oběžných a ostatních aktiv na bilanční sumě 100% 80%
39,5% 43,4% 47,9% 51,0% 47,0%
OSTATNÍ AKTIVA
60% OBĚŽNÁ AKTIVA
40% 20% 48,9% 52,9% 60,5% 56,6% 52,1% 0% 2007
2008
2009
2010
DLOUHODOBÝ MAJETEK
2011
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Dlouhodobý majetek je z největší části tvořen dlouhodobým hmotným majetkem. Jeho podíl na bilanční sumě je v roce 2011 52 %. V tabulce č. 17 jsou znázorněny jeho nejdůležitější položky. Nejvýznamnější část tvoří stavby společnosti tvořené výrobními halami a administrativní budou a samostatné movité věci a soubory věcí movitých představující především výrobní zařízení a stroje. V roce 2008 vznikl oceňovací rozdíl k nabytému majetku v důsledku fúze sloučením a jeho podíl na bilanční sumě se od toho roku pohybuje ve výši cca 9-11 %. Podíl nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku na bilanční sumě se v průběhu sledovaného období převážně zmenšuje a to díky postupnému dokončení staveb jako je např. budova Evropského logistického centra. Další pozemky nebyly v průběhu sledovaného období koupeny, jejich podíl je tak přibližně stále stejný. Tabulka č. 17: Podíl největších položek dlouhodobého hmotného majetku na bilanční sumě 2007 2008 2009 2010 2011 Pozemky 0,7% 0,7% 0,8% 0,8% 0,7% Stavby 20,1% 23,8% 27,7% 26,0% 25,0% Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 19,2% 16,5% 19,7% 18,9% 16,6% Nedokončený DHM 7,5% 1,4% 0,6% 0,7% 0,8% Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 0,0% 9,8% 11,1% 9,9% 8,8% Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti 62
Z hlediska oběžných aktiv (graf č. 4) představují největší položku zásoby tvořené především materiálem, nedokončenou výrobou a hotovými výrobky. Na druhém místě jsou krátkodobé pohledávky zejména v podobě krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů. Podíl na bilanční sumě u těchto pohledávek za poslední dva roky postupně roste, což je spojeno se zhoršenou platební morálkou některých zákazníků a zvýšené obtížnosti tyto pohledávky vymáhat. Graf č. 4: Podíl největších položek oběžných aktiv na bilanční sumě 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
4,4% 18,8%
0,8%
0,6%
0,6%
2,2%
18,2%
14,4%
16,8%
18,6% Finanční majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky
27,4%
28,1%
24,5%
26,0%
27,0%
2007
2008
2009
2010
2011
Zásoby
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
12.2 Horizontální analýza aktiv Na grafu č. 5 je znázorněn vývoj aktiv společnosti v průběhu sledovaného období. K velkému poklesu bilanční sumy o 17,5 % došlo v roce 2009 na straně aktiv zejména kvůli poklesu krátkodobých pohledávek a všech kategorií zásob, na straně pasiv pak důsledkem fúze významně poklesl vlastní kapitál (o 147,9 mil. Kč). Výrazně byl v tomto roce snížen základní kapitál (o 76,5 mil. Kč). V dalších letech však bilanční suma opět roste a to hlavně díky růstu oběžných aktiv na straně aktiv a růstu vlastního kapitálu na straně pasiv. Graf č. 5: Vývoj aktiv (v tis. Kč)
1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0
1 178 905 1 010 253 1 071 311
1 049 970 972 550
2007
2008
2009
2010
AKTIVA CELKEM
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti 63
2011
Další graf se zabývá vývojem dlouhodobého hmotného majetku a jeho hlavních položek. Lze pozorovat, že dochází u DHM od roku 2008 k postupnému poklesu. V roce 2009 tento pokles způsobil především pokles hodnoty staveb a oceňovacího rozdílu k nabytému majetku důsledkem odpisování a pokles nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku v rámci dokončení některých stavebních prací. V roce 2010 pak byl hlavním důvodem odepisovaný oceňovací rozdíl k nabytému majetku a v posledním roce 2011 to byl kromě oceňovacího rozdílu pokles samostatných movitých věcí a souborů věcí movitých. Hodnota pozemků se v průběhu období nemění. Graf č. 6: Vývoj dlouhodobého hmotného majetku a jeho největších položek (v tis. Kč) 700 000
Dlouhodobý hmotný majetek
600 000
Pozemky
500 000 Stavby
400 000 300 000 200 000 100 000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Samostatné movité věci a soubory věcí movitých Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
V grafu č. 7 jsou zobrazeny největší položky oběžných aktiv a jejich postupný vývoj. Největší část zásob je tvořena materiálem, výrobky a nedokončenou výrobou. Nejvyšších hodnot dosahuje materiál v letech 2007 a 2008 v důsledku přesunu materiálu z VAG-Armaturen GmbH pro výrobu hydrantů a pro Evropské logistické centrum. V roce 2008 vzrostly hotové výrobky na skladě z důvodu nutnosti zvýšení pojistných zásob. V roce 2009 je patrný pokles hodnoty u všech kategorií zásob. Na zásoby s delší skladovací dobou byla vytvořena opravná položka ve výši 21,7 mil. Kč. V roce 2010 jsou jednotlivé druhy zásob na poměrně stejné úrovni jako v roce předchozím, výjimkou je jen materiál, jehož hodnota vzrostla o 20 mil. Kč z důvodu předzásobení surovým železem. V posledním roce pak výrazněji narůstá pouze nedokončená výroba a polotovary. Graf č. 7: Vývoj největších položek oběžných aktiv (v tis. Kč) 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Pohledávky z obchodních vztahů Účty v bankách 2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti 64
Růst pohledávek z obchodních vztahů do roku 2008 byl způsoben vyššími tržbami za vlastní výrobky (výroba hydrantů) a prodloužením platebních podmínek (u velkých projektů). Pokles pohledávek za rok 2009 zapříčinil propad tuzemského trhu v důsledku hospodářské krize. V roce 2010 a 2011 pohledávky rostly kvůli nižší úspěšnosti při jejich vymáhání.
12.3 Vertikální analýza pasiv Hlavní složky pasiv, tedy vlastní a cizí kapitál a ostatní pasiva, jsou vyjádřeny jako podíl na celkové bilanční sumě (graf č. 8). Společnost využívá především cizí zdroje. V posledních třech letech se pohybuje jejich podíl nad 80 %, což značí vysokou zadluženost společnosti. První vysoký nárůst cizích zdrojů je patrný již v roce 2008, kdy společnost získala dlouhodobý bankovní úvěr od banky Landesbank Baden-Würtenberg (hodnota úvěru k 31.12.2008 551,3 mil. Kč). V roce 2009 se pak navyšuje podíl cizích zdrojů v důsledku zásadního snížení vlastního kapitálu (o 147,9 mil. Kč). Důvodem je proběhnutá fúze, kdy byl výrazně snížen základní kapitál společnosti. V dalších letech však podíl vlastního kapitálu opět pomalu narůstá a zadluženost se tím snižuje. Graf č. 8: Podíl vlastních a cizích zdrojů a ostatních pasiv na bilanční sumě 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
64,1%
78,0%
88,5%
84,3%
81,1%
OSTATNÍ PASIVA CIZÍ ZDROJE VLASTNÍ KAPITÁL
35,8%
2007
21,9% 2008
11,4%
15,6%
18,1%
2009
2010
2011
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Tabulka č. 18 se blíže zabývá hlavními položkami tvořící vlastní kapitál. Podíl základního kapitálu na bilanční sumě se výrazně snížil v roce 2009 v důsledku vnitrostátní fúze sloučením. Od té doby je jeho podíl na poměrně stejné hodnotě, jelikož nedochází k jeho zvyšování či snižování. Nerozdělený zisk minulých let byl postupně hromaděn až do roku 2007, kdy jeho podíl na bilanční sumě tvořil 15,8 %. V roce 2008 byly vyplaceny dividendy ve výši 181,4 mil. Kč a podíl tak klesl pod 3 %. Díky kladnému výsledku hospodaření za roky 2009 a 2010 dochází opět k nárůstu nerozděleného zisku. Poslední zkoumaná položka představuje výsledek hospodaření běžného účetního období. Ztráta byla dosažena pouze v roce 2008.
65
Tabulka č. 18: Podíl největších položek vlastního kapitálu na bilanční sumě 2007 2008 2009 Základní kapitál 14,2% 12,9% 7,8% Nerozdělený zisk minulých let 15,8% 2,9% 1,2% Výsledek hospodaření běžného účetního 4,4% -4,0% 2,5% období
2010 7,5% 3,4% 4,5%
2011 7,2% 7,4% 3,3%
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Hlavní položky cizího kapitálu tvoří krátkodobé a dlouhodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci (tabulka č. 19). Bankovní úvěry a výpomoci dosahují největších hodnot v letech 2008 až 2010 (kolem 47-56 %). Z velké části se jednalo o dlouhodobý bankovní úvěr získaný v roce 2008 od banky Landesbank Baden-Würtenberg. Společnost splatila v tomto roce všechny půjčky od mateřské společnosti a přešla na externí financování. Jednalo se o bankovní úvěr poskytnutý celé skupině VAG a Jihomoravská armaturka spol. s r.o. splácí svůj podíl (hodnota dlouhodobého bankovního úvěru k 31.12.2008 činila 551,3 mil. Kč). V roce 2011 byla splacena část podílu tohoto bankovního úvěru a zbytek byl překlasifikován jako úvěr od mateřské společnosti v souvislosti s akvizicí celé skupiny VAG americkou společností REXNORD. Tím došlo k významnému navýšení podílu krátkodobých závazků v roce 2011 na 62 %, přičemž závazky k ovládaným a řízeným osobám činily podíl 43,9 %. U dlouhodobých závazků je patrný velký nárůst v roce 2011 na 18,5 %. Krátkodobý závazek k ovládaným a řízeným osobám v částce 183 mil. Kč byl v tomto období překlasifikován na dlouhodobý závazek k ovládaným a řízeným osobám. Tabulka č. 19: Podíl největších položek cizího kapitálu na bilanční sumě 2007 2008 2009 Krátkodobé závazky 55,1% 25,0% 28,8% Bankovní úvěry a výpomoci 1,9% 50,9% 56,1% Dlouhodobé závazky 6,8% 1,9% 3,3%
2010 34,3% 46,9% 2,7%
2011 62,0% 0,0% 18,5%
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
12.4 Horizontální analýza pasiv V rámci horizontální analýzy pasiv bude nejprve zkoumán vývoj vlastního kapitálu a jeho největších položek (graf č. 9). Vlastní kapitál postupně klesá až do roku 2009. Potom opět narůstá. V roce 2008 byl pokles způsoben snížením nerozděleného zisku minulých let, kdy byly vyplaceny dividendy v částce 181,4 mil. Kč a vykázanou ztrátou ve výši 46,9 mil. Kč. V roce 2009 způsobil pokles vlastního kapitálu pokles nerozděleného zisku minulých (přičtena ztráta z minulého roku) a především snížení základního kapitálu ze 152,1 mil. na 75,6 mil. Kč důsledkem fúze, kdy do základního kapitálu nově vzniklé společnosti přešlo z původní Jihomoravské armaturky spol. s r.o. pouze 418 tis. Kč, 8,9 mil. Kč bylo převedeno do nerozděleného zisku a zbytek základního kapitálu původní armaturky byl vyloučen. Základní kapitál JMA Holding 2 ve výši 200 tis. Kč byl vyloučen v plné výši. Společně s 200 tis. Kč základního kapitálu JMA Holding 1 tak činil základní kapitál 618 tis. Kč. Ještě téhož roku byl navýšen o 75 mil. Kč na současnou hodnotu 75 618 tis. Kč. Růst vlastního kapitálu v roce 2010 byl způsoben růstem nerozděleného zisku minulých let a kladným 66
hospodářským výsledkem, v roce 2011 pak především růstem nerozděleného zisku minulých let. Graf č. 9: Vývoj vlastního kapitálu a jeho největších položek (v tis. Kč) 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 -50 000 -100 000
VLASTNÍ KAPITÁL
Základní kapitál
Nerozdělený zisk minulých let
2007
2008
2009
2010
2011
Výsledek hospodaření běžného účetního období
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Následující graf se zaměřuje na cizí kapitál. Dlouhodobý bankovní úvěr získaný v roce 2008 od banky Landesbank Baden-Würtenberg se postupně snižuje s tím jak je splácen. V roce 2011 je převeden tento bankovní úvěr na úvěr od mateřské společnosti, čímž dochází k nárůstu krátkodobých závazků k ovládajícím a řídícím osobám. U krátkodobých závazků z obchodních vztahů byl zaznamenán velký pokles v roce 2009, celkem o 189,8 mil. Kč. Z této částky bylo 183 mil. Kč překlasifikováno na úvěr od mateřské společnosti, čímž došlo v roce 2009 k nárůstu krátkodobých závazků k ovládajícím a řídícím osobám z 0 Kč na zmíněných 183 mil. Kč. V roce 2011 pak byl překlasifikován na dlouhodobý závazek k ovládajícím a řídícím osobám. Graf č. 10: Vývoj cizího kapitálu a jeho největších položek (v tis. Kč) 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0
CIZÍ ZDROJE Krátkodobé závazky z obchodních vztahů Krátkodobé závazky ovládající a řídící osoba Dlouhodobé závazky ovládající a řídící osoba Dlouhodobé bankovní úvěry 2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
67
12.5 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Při vertikální analýze výkazu zisků a ztrát jsou jednotlivé položky výnosů vyjádřeny podílem na celkových výnosech a jednotlivé položky nákladů podílem na celkových nákladech. První tabulka se týká výnosů. Největší část celkových výnosů představují výkony, které dosahují podílu kolem 80 % a jsou tvořeny především tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb. Na druhém místě jsou tržby za prodej zboží s podílem v rozmezí 11-15 %. Třetím největším výnosem jsou ostatní finanční výnosy. Tabulka č. 20: Podíl hlavních položek výnosů na celkových výnosech 2007 2008 2009 Tržby za prodej zboží 11,3% 11,9% 14,2% Výkony 84,0% 79,9% 80,3% - Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 82,2% 77,2% 82,5% Tržby z prodeje materiálu 1,5% 1,7% 1,6% Ostatní provozní výnosy 0,6% 0,7% 1,5% Ostatní finanční výnosy 2,5% 5,8% 2,4%
2010 14,9% 77,7% 77,6% 1,0% 1,6% 4,8%
2011 12,9% 80,4% 78,3% 1,4% 1,3% 4,0%
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Další tabulka se týká nákladů. Největší položkou nákladů je výkonová spotřeba tvořená především spotřebou materiálu a energie v podobě podílu 46-53 %. Osobní náklady jsou reprezentovány z největší části mzdovými náklady pohybujícími se v posledních letech kolem 13 %. Třetí nejvýznamnější položku představují náklady na prodané zboží, čtvrtou pak odpisy DNM a DHM. Tabulka č. 21: Podíl hlavních položek nákladů na celkových nákladech 2007 2008 2009 Náklady vynaložené na prodané zboží 8,8% 8,9% 11,7% Výkonová spotřeba 61,6% 59,3% 52,6% - Spotřeba materiálu a energie 53,1% 52,3% 46,3% - Služby 8,5% 7,0% 6,3% Osobní náklady 16,9% 15,3% 17,0% - Mzdové náklady 12,4% 11,3% 12,6% Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku 5,9% 5,1% 7,1%
2010 12,4% 54,6% 47,6% 7,0% 18,4% 13,6% 7,1%
2011 10,6% 56,2% 49,7% 6,5% 17,4% 12,7% 6,7%
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
12.6 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Graf č. 11 se zabývá vývojem jednotlivých kategorií tržeb. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb rostly do roku 2008. V roce 2009 poklesly z důvodu hospodářské krize, v roce 2010 mělo kromě krize negativní dopad na tržby společnosti zhodnocení koruny vůči euru. V posledním zkoumaném roce dochází již k růstu těchto tržeb v důsledku zvýšení produkce vlastních výrobků.
68
Graf č. 11: Vývoj tržeb (v tis. Kč) 1 200 000
Tržby za prodej zboží
1 000 000 800 000 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
600 000 400 000 200 000
Tržby z prodeje materiálu
0 2007
2008
2 009 2 010 2 011
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Další graf se týká vývoje největších nákladů. Spotřeba materiálu a energie roste do roku 2008. V roce 2009 je zaznamenáno snížení těchto nákladů z důvodu nižších cen materiálu a energií a nižšího objemu výroby. V roce 2010 a 2011 byly ceny materiálu a energií výrazně vyšší, což vedlo opět k nárůstu těchto nákladů. V roce 2011 byl navíc zvýšen objem výroby. Mzdové náklady poklesly pouze v roce 2009, kdy společnost kvůli hospodářské krizi propouštěla větší množství pracovníků (v roce 2008 průměrný počet pracovníků 568, v roce 2009 již jen 517). Od té doby tyto náklady opět postupně rostou. Graf č. 12: Vývoj největších položek nákladů (v tis. Kč) 800 000
Náklady na prodané zboží
700 000 600 000 500 000
Spotřeba materiálu a energie
400 000
Služby
300 000 Mzdové náklady
200 000 100 000
Odpisy DHM a DNM
0 2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Poslední graf v rámci horizontální analýzy výkazu zisku a ztrát představuje vývoj výsledku hospodaření po zdanění. Důvodem ztráty v roce 2008 byla zhodnocující česká koruna, která zdražovala export výrobků, dále vysoké ceny materiálu a energií a přechod na externí financování, který znamenal pro společnost vyšší finanční náklady. V dalších letech je již společnost zisková.
69
Graf č. 13: Vývoj výsledku hospodaření po zdanění (v tis. Kč) 60 000 40 000 20 000 Výsledek hospodaření po zdanění
0 -20 000
2007
2008
2009
2010
2011
-40 000 -60 000
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
12.7 Čistý pracovní kapitál Jak se vyvíjel čistý pracovní kapitál zobrazuje tabulka č. 22. V prvním a posledním zkoumaném roce dosahoval čistý pracovní kapitál záporných hodnot. Společnost tedy využívala v těchto letech agresivní strategii a krátkodobé zdroje sloužily k financování i dlouhodobých aktiv. V letech 2008 až 2010 byla využívána strategie konzervativní a krátkodobá aktiva byla financována i z dlouhodobých zdrojů. Tabulka č. 22: Vývoj čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč) 2007 2008 2009 Čistý pracovní kapitál -68 266 211 282 58 290
2010 38 939
2011 -148 604
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
12.8 Poměrové ukazatele Práce se zabývá postupně ukazateli rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Hodnoty dosažené společností jsou porovnány s hodnotami v odvětví, kterým je výroba strojů a zařízení jinde neuvedených. Zdrojem pro oborové hodnoty byly finanční analýzy podnikové sféry za jednotlivé roky vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu.154 12.8.1 Ukazatele rentability Tabulka č. 23 zobrazuje ukazatele rentability Jihomoravské armaturky spol. s r.o. V roce 2008 měla společnost záporný výsledek hospodaření a hodnoty rentability jsou tedy v mínusu. Nejvyšší rentability aktiv bylo dosaženo v roce 2010 (9,30 %), kdy měla společnost druhý nejvyšší zisk a zároveň druhá nejnižší aktiva. Nákladové úroky byly v tomto roce nejvyšší. V porovnání s odvětvím (tabulka č. 24) je na tom zkoumaná společnost u tohoto ukazatele lépe v posledních třech letech. U rentability investovaného kapitálu je dosaženo společností nejvyšších hodnot za roky 2007, 2010 a 2011. Odvětví si vedlo lépe pouze v roce 2008, jelikož se nenachází v záporných číslech. Rentabilita vlastního kapitálu byla nejvyšší v roce 2010, kdy dosahovala 28,75 %. Způsobeno to bylo 2. nejvyšším čistým ziskem a druhým 154
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýzy podnikové sféry průmyslu a stavebnictví [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z WWW:
70
nejnižším vlastním kapitálem. V roce 2011 došlo k poklesu rentability vlastního kapitálu o více jak 10 % kvůli poklesu čistého zisku o 10 mil. Kč a vzrůstu vlastního kapitálu o 33 mil. Kč. Ve srovnání s odvětvím je na tom společnost lépe opět v posledních třech letech. Rentabilita tržeb společnosti je nejvyšší v roce 2007 (4,52 %) a 2010 (4,30 %). Nicméně společnost měla rentabilitu tržeb ve všech letech nižší než jsou odvětvové průměry. Tabulka č. 23: Ukazatele rentability zkoumané společnosti 2007 2008 2009 ROA 7,60% -1,82% 6,87% ROCE 17,73% -2,57% 10,35% ROE 12,40% -18,14% 22,33% ROS 4,52% -3,96% 2,29%
2010 9,30% 15,40% 28,75% 4,30%
2011 7,51% 20,18% 18,45% 3,12%
2010 7,72% 12,29% 13,42% 6,57%
2011 6,51% 10,63% 11,07% 5,39%
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Tabulka č. 24: Ukazatele rentability odvětví 2007 2008 ROA 8,76% 8,08% ROCE 15,67% 14,27% ROE 13,18% 10,95% ROS 4,78% 4,25%
2009 5,64% 9,28% 7,67% 3,93%
Pramen: vlastní práce autorky dle údajů MPO [online]
12.8.2 Ukazatele aktivity Pokles obratu aktiv nastal u společnosti pouze v roce 2010. Jinak tento ukazatel roste. To je pro společnost pozitivní, jelikož lépe využívá svá aktiva. Přestože za první dva roky dosahuje odvětví lepších hodnot, až do roku 2009 obrat aktiv postupně klesá. Poté opět roste, nicméně už je na tom o něco hůře než zkoumaná společnost. Doba obratu zásob společnosti byla nejvyšší v prvních dvou letech, kdy se pohybovala kolem 100 dní. V roce 2009 tato doba klesla na necelých 80 dní díky snížení hodnoty zásob všech kategorií. V posledních dvou letech však doba obratu zásob opět narůstá a zásoby tak leží delší dobu na skladě než jsou spotřebovány či prodány. U odvětví nepřekročila doba obratu zásob ve sledovaném období 81 dní. Doba splatnosti pohledávek společnosti postupně klesá až do roku 2009 na dobu 47 dnů. Hlavním důvodem je velký pokles pohledávek z obchodních vztahů v tomto roce. Společnost měla nižší tržby a větší úspěšnost při vymáhání pohledávek. V dalších dvou letech se tato doba nicméně prodlužuje a to především kvůli růstu pohledávek z obchodních vztahů, u nichž byla v tomto období horší vymahatelnost. Podniky v odvětví dostávají zaplaceny své pohledávky především v posledních třech letech mnohem později než zkoumaná společnost. Doba splatnosti krátkodobých závazků společnosti byla nejdelší v posledním zkoumaném roce, kdy činila 208 dní. Krátkodobé závazky dosahovaly v tomto roce nejvyšších hodnot. 71
Hlavním důvodem bylo převedení dlouhodobého bankovního úvěru na úvěr od mateřské společnosti, čímž byly navýšeny krátkodobé závazky k ovládajícím a řídícím osobám. Doba obratu závazků byla u odvětví delší v roce 2008 a 2009. Tabulka č. 25: Ukazatele aktivity zkoumané společnosti 2007 2008 Obrat aktiv 0,98 1,00 Doba obratu zásob 100,44 100,63 Doba splatnosti pohledávek 70,41 65,05 Doba splatnosti krátkodobých závazků 202,15 89,47
2009 1,11 79,47 46,79 93,49
2010 1,04 89,64 57,84 118,36
2011 1,07 90,53 62,55 208,10
2009 0,88 80,60 90,47 119,32
2010 0,99 72,83 86,33 88,33
2011 1,03 75,53 92,99 95,28
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Tabulka č. 26: Ukazatele aktivity odvětví 2007 1,23 72,95 79,62 91,24
Obrat aktiv Doba obratu zásob Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti krátkodobých závazků
2008 1,15 76,32 80,37 96,27
Pramen: vlastní práce autorky dle údajů MPO [online]
12.8.3 Ukazatele zadluženosti U zadluženosti I. lze pozorovat, že cizí kapitál společnosti je vždy větší než kapitál vlastní. V roce 2009 je to téměř osminásobek vlastního kapitálu. Zadluženost II. ukazuje podíl cizích zdrojů na celkových aktivech. Ten se v posledních třech letech pohybuje vždy nad 80 %, nicméně postupně klesá. V odvětví je poměr mezi cizími a vlastními zdroji více vyrovnaný. Mírně větší je cizí kapitál. Úrokové krytí společnosti je kromě roku 2008 vždy kladné a nákladové úroky jsou tak ve zbylých letech bez problému zaplaceny z provozního zisku. U odvětví je úrokové krytí záporné v posledních dvou letech. Tabulka č. 27: Ukazatele zadluženosti zkoumané společnosti 2007 2008 2009 Zadluženost I. (CZ/VK) 1,79 3,56 7,77 Zadluženost II. (CZ/AKT) 64,11% 78,02% 88,51% Úrokové krytí 3,28 -0,58 1,85
2010 5,40 84,30% 2,50
2011 4,47 81,09% 2,39
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Tabulka č. 28: Ukazatele zadluženosti odvětví Zadluženost I. (CZ/VK) Zadluženost II. (CZ/AKT) Úrokové krytí
2007 1,34 56,96% 8,57
Pramen: vlastní práce autorky dle údajů MPO [online]
72
2008 1,33 56,91% 5,00
2009 1,21 54,71% 7,53
2010 1,08 51,23% -17,77
2011 1,03 49,97% -27,93
12.8.4 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity společnosti jsou znázorněny v tabulce č. 29. Běžná likvidita splňuje doporučené hodnoty dle průměrné strategie (1,6 až 2,5) jen v roce 2008. V dalších letech hodnota běžné likvidity postupně klesá a v roce 2011 jsou dokonce oběžná aktiva nižší než krátkodobé závazky. To bylo způsobeno velkým nárůstem krátkodobých závazků k ovládajícím a řídícím osobám při přechodu dlouhodobého bankovního úvěru na úvěr od mateřské společnosti. Odvětví se daří splňovat doporučené hodnoty v posledních dvou letech. Pohotová likvidita společnosti nedosahuje doporučených hodnot (0,7 až 1) v žádném roce. Nicméně určité přiblížení lze pozorovat v roce 2008. V posledních třech letech pohotová likvidita postupně klesá, což může způsobit určité problémy se splácením závazků na tomto stupni. Hodnoty odvětví se pohybují v doporučených mezích. Peněžní likvidita společnosti je příliš nízká. V letech 2009 a 2010 dosahuje hodnoty pouze 0,02. Největší propad likvidity nastal však v roce 2008, kdy se likvidita snížila o 0,05. Důvodem bylo snížení peněz na bankovním účtu o 38 mil. Kč. Hodnoty odvětví se pohybují v rámci doporučeného rozmezí. Tabulka č. 29: Ukazatele likvidity zkoumané společnosti 2007 2008 Běžná (celková) likvidita 0,89 1,62 Pohotová likvidita 0,41 0,65 Peněžní likvidita 0,08 0,03
2009 1,18 0,45 0,02
2010 1,10 0,44 0,02
2011 0,77 0,34 0,04
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Tabulka č. 30: Ukazatele likvidity odvětví 2007 Běžná (celková) likvidita 1,37 Pohotová likvidita 0,83 Peněžní likvidita 0,23
2008 1,31 0,76 0,19
Pramen: vlastní práce autorky dle údajů MPO [online]
73
2009 1,46 0,95 0,37
2010 1,62 1,07 0,42
2011 1,62 1,06 0,38
13 SWOT ANALÝZA V tabulce jsou shrnuty silné a slabé stránky společnosti, příležitosti a hrozby. Důležitost jednotlivých faktorů byla ohodnocena vedením společnosti body 1 až 10, přičemž 1 znamená nejméně důležité, 10 nejvíce důležité. Pod tabulkou jsou vysvětleny vybrané body. Tabulka č. 31: Tabulka SWOT analýzy společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - tradiční výrobce armatur - 8 - vysoká kvalita produktů - 10 - inovace, moderní technologie - 9 - zkušený management - 8 - součást nadnárodní společnosti s celosvětovou působností - 9 - široký sortiment - 10 - stálí zákazníci ze skupiny VAG - 9 - flexibilita k požadavkům zákazníka - 10 - krátké dodací lhůty - 10
- výroba náročná na materiál a energie – 8 - vyšší ceny - 10 - vysoké zásoby - 4 - vysoký podíl cizích zdrojů na celkových aktivech ( v roce 2011 - 81%) - 2
PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - nové výrobní postupy a technologie - 8 - expandování na nové trhy – 9 - expandování do dalších odvětví - 8 - zvýšený export pro již známé trhy - 9 - speciálně vyrobené a vyvinuté armatury dle požadavků zákazníka - 10 - dlouhodobější smlouvy s dodavateli materiálu a energií – 8 - společná politika nákupu ve skupině – 8 - marketing a propagace – 9
- velký počet konkurentů - 9 - levnější produkce z Asie - 8 - posilování kurzu koruny vůči euru - 9 - vyšší ceny materiálu a energií - 10 - přednost zákazníků nižší ceně před vyšší kvalitou - 10 - pokles stavební činnosti - 9
Pramen: vlastní práce autorky dle VYKYPĚL, Oldřich; KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2002. Str. 98
Expandování do dalších odvětví – v současnosti společnost dodává primárně vodárenským podnikům a podnikům zabývajících se odpadními vodami. Do oblasti plynárenství a průmyslu jen okrajově. Vyskytuje se zde tedy potenciální prostor pro expanzi. Příkladem je ropný a chemický průmysl, výstavba a opravy elektráren apod. Společná politika nákupu ve skupině – materiál používaný ve více sesterských společnostech nebude pořizován samostatně za každou sesterskou společnost zvlášť, ale za celou skupinu. Tím se dosáhne lepší vyjednávací pozice, vyššího objemu a tím také např. množstevních slev. Význam to má především u globálních dodavatelů. Marketing a propagace – propagace se má zaměřit na aktivní ovlivňování trhu a zákazníků. Cílem je přesvědčit zákazníky, že se vyplatí kupovat kvalitu i když za vyšší
74
cenu. Vysoká kvalita se pak projevuje delší životností a odolností proti korozi. Výrobky společnosti tak vydrží déle a není potřeba tolik investovat do oprav či samotné výměny. Na základě SWOT analýzy bylo vytvořeno několik strategií. Ty jsou shrnuty v následujícím diagramu. Obrázek č. 5: Diagram analýzy SWOT společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Příležitosti v okolí
Slabé stránky
Turnaround strategie OW
Agresivní růstově orientovaná strategie SO
- zavádění nových technologií a postupů vedoucích ke snížení spotřeby materiálu a energie
- další spolupráce se skupinou VAG pro získání zákazníků na nových trzích (v roce 2011 Venezuela, Vietnam)
Obranná strategie WT
Diverzifikační teorie ST
Silné stránky
- pomocí moderních technologií snižovat výrobní náklady k vytvoření lepších cen pro zákazníky a zamezení jejich odchodu k levnější konkurenci - propagací vysoké kvality výrobků společnosti přesvědčit zákazníky o výhodnosti jejich koupě, přestože je jejich cena vyšší - snížit dopady dalšího útlumu stavební činnosti v ČR pomocí zvýšeného exportu (Rusko, Srbsko), expandováním do nových odvětví (např. ropný průmysl) a výrobou speciálně navržených armatur dle požadavků zákazníků - pro snížení dopadu vyšších cen materiálu a energií uzavírat dlouhodobější smlouvy s dodavateli za výhodnější ceny a jako součást nadnárodní společnosti využít společné politiky nákupu ve skupině s cílem dosáhnout lepší vyjednávací pozice
Ohrožení v okolí Pramen: vlastní práce autorky dle SEDLÁČKOVÁ, Helena; BUCHTA, Karel. Strategická analýza. 2006. Str. 92 75
14 GENERÁTORY HODNOTY Ještě než budou vymezeny jednotlivé generátory hodnoty, je nutné provést rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná. U stálých aktiv se celý dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek společnosti zařadí mezi provozně potřebná aktiva. Dlouhodobý finanční majetek je po celé sledované období nulový. Další částí jsou oběžná aktiva. V rámci krátkodobého finančního majetku společnost nevlastní žádné krátkodobé cenné papíry a podíly. Peněžní prostředky nemá společnost v žádném roce nadbytečné, jelikož není ani v jednom roce dosaženo okamžité likvidity 20 %. Společnost rovněž nevlastní žádné zásoby či pohledávky nesouvisící s hlavní činností podniku. V dalším textu tak budou celá aktiva považována za provozně potřebná.
14.1 Tržby V tabulce č. 32 je znázorněn vývoj tržeb za roky 2007 až 2011. Hlavní částí tržeb jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Ty se v průběhu sledovaného období průměrně zvýšily o 1,14 %.155 Celkové tržby vzrostly průměrně o 1,73 %. Největší propad meziročních celkových tržeb ve výši 8,78 % nastal v roce 2009 a to především z důvodu propadu tuzemského trhu zasaženého krizí. Tabulka č. 32: Vývoj tržeb – skutečnost (v tis. Kč) 2007 2008 Roční tempo růstu 24,46% Průměrné tempo růstu za minulost Tržby za prodej zboží 127 231 158 348 Roční tempo růstu 11,01% Průměrné tempo růstu za minulost Tržby za prodej vlastních 924 238 1 025 972 výrobků a služeb Roční tempo růstu 12,63% Průměrné tempo růstu za minulost Celkové tržby 1 051 469 1 184 320
2009 0,42% 5,74%
2010 6,68%
2011 -6,25%
159 012 -10,20% 1,14%
169 639 -3,97%
159 040 9,31%
921 361
884 825
967 214
-8,78% 1,73%
-2,40%
6,81%
1 080 373
1 054 464
1 126 254
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Další tabulka se již zabývá vývojem tržeb v budoucím období. Údaje o očekávaných tržbách vychází z finančního plánu společnosti. Tržby za zboží se pohybují v podobném rozmezí jako v předcházejících letech. Tržby za prodej výrobků a služeb průměrně vzrostou o 6,65 %, celkové tržby pak o 5,81 %.
155
Pro výpočet průměrných temp růstu byl využit geometrický průměr.
76
Tabulka č. 33: Vývoj tržeb – plán (v tis. Kč) 2012 Roční tempo růstu -0,63% Průměrné tempo růstu za plán Tržby za prodej zboží 158 037 Roční tempo růstu 5,66% Průměrné tempo růstu za plán Tržby za prodej vlastních 1 021 963 výrobků a služeb Roční tempo růstu 4,77% Průměrné tempo růstu za plán Celkové tržby 1 180 000
2013 1,34% 160 153 8,27% 1 106 452
2014 1,35% 0,09% 162 322 4,64% 6,65% 1 157 774
2015 -0,78%
2016 -0,79%
161 060 8,99%
159 794 5,74%
1 261 837
1 334 248
7,34%
4,22% 5,81%
7,79%
5,00%
1 266 605
1 320 096
1 422 897
1 494 042
Pramen: vlastní práce autorky dle informací poskytnutých vedením společnosti
14.2 Provozní zisková marže Výpočet provozní ziskové marže za roky 2007 až 2011 je proveden v následující tabulce. U korigovaného provozního výsledku hospodaření byly vyloučena zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu a tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, jelikož nesouvisí s hlavní činností podniku. Nejvyšší hodnoty provozní ziskové marže bylo dosaženo v roce 2009 ve výši 15,65 %, následně mírně klesá. Tabulka č. 34: Provozní zisková marže – skutečnost 2007 2008 Korigovaný provozní výsledek 134 461 71 676 hospodaření před odpisy (v tis. Kč) Tržby (v tis. Kč) 1 051 469 1 184 320 Provozní zisková marže 12,79% 6,05%
2009 169 033
2010 141 432
2011 149 225
1 080 373 15,65%
1 054 464 13,41%
1 126 254 13,25%
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Pro výpočet prognózy ziskové marže na roky 2012 až 2016 bude využita prognóza ziskové marže zdola. V tabulce č. 35 jsou znázorněny podíly položek provozních výnosů a nákladů na tržbách za roky 2007 až 2011. Na základě těchto procentních podílů bude prognózován vývoj provozních výnosů a nákladů na další léta. Z těchto údajů bude pak následně vypočítán korigovaný provozní výsledek hospodaření a spočtena provozní zisková marže za roky 2012 až 2016. Tabulka č. 35: Podíly provozních výnosů a nákladů na tržbách - skutečnost 2007 2008 2009 Obchodní marže 25,63% 23,01% 19,42% Přidaná hodnota 29,81% 23,91% 32,67% Osobní náklady 17,34% 17,75% 17,18% z toho mzdové náklady 12,66% 13,14% 12,77% náklady na soc. a zdrav. poj. 4,41% 4,32% 4,13% 77
2010 20,17% 30,56% 19,13% 14,10% 4,71%
2011 19,93% 31,11% 18,57% 13,57% 4,64%
sociální náklady Daně a poplatky Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady
0,27% 0,04% 0,65% 0,38%
0,28% 0,06% 0,73% 0,37%
0,28% 0,07% 1,51% 0,34%
0,32% 0,10% 1,68% 0,30%
0,36% 0,09% 1,38% 0,40%
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Náklady na prodané zboží budou v prognózovaném období uvažovány na úrovni 80 % tržeb za zboží, stejně jako tomu bylo v posledních třech letech. Obchodní marže pak vychází jako 20 % tržeb za zboží. Podíl přidané hodnoty bude v období plánu ponechán na 31 %. U mzdových nákladů počítá plán s 536 pracovníky a růstem průměrné mzdy ve společnosti na úrovni růstu nominální průměrné mzdy v České republice. Jak již bylo napsáno v rámci strategické analýzy, má se jednat v roce 2012 a 2013 o růst ve výši 2,4 %. V dalších letech plánu bude předpokládán růst na úrovni 3 %. Náklady na sociální a zdravotní pojištění budou uvažovány jako 34 % mzdových nákladů. Sociální náklady se v minulosti pohybovaly na úrovni 0,3 %, stejná výše bude předpokládána i v období plánu. Daně a poplatky mají pouze minimální podíl na tržbách, v plánovaném období budou činit 0,1 % tržeb. Podíl ostatních provozních výnosů bude podle vývoje posledních tří let na úrovni 1,5 % . Podíl ostatních provozních nákladů pak bude činit 0,4 %. Tabulka č. 36 již zobrazuje výpočet plánované provozní ziskové marže pomocí korigovaného provozního výsledku hospodaření před odpisy a plánovaných tržeb. Provozní zisková marže v průběhu plánu postupně roste až na téměř 16 % v roce 2016. Tabulka č. 36: Provozní zisková marže – plán 2012 Korigovaný provozní výsledek 164 320 hospodaření před odpisy (v tis. Kč) Tržby (v tis. Kč) 1 180 000 Provozní zisková marže 13,93%
2013 186 740
2014 197 253
2015 223 205
2016 238 922
1 266 605 14,74%
1 320 096 14,94%
1 422 897 15,69%
1 494 042 15,99%
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů a informací poskytnutých vedením společnosti
14.3 Pracovní kapitál Dalším generátorem hodnoty je upravený pracovní kapitál. Jeho hodnota a položky nutné pro jeho výpočet jsou uvedeny v následující tabulce. Krátkodobé závazky představují pouze neúročený cizí kapitál. Z pracovního kapitálu tak nebyly odečteny závazky k ovládajícím a řídícím osobám, které představují úvěry. Nejnižší hodnoty upraveného pracovního kapitálu bylo dosaženo v roce 2008 a to kvůli vysokým krátkodobým závazkům, z největší části tvořenými krátkodobými závazky z obchodních vztahů. Společnost musela čelit vysokým cenám základních surovin a energií. V tomto roce byly také největší zásoby a pohledávky. Vysoké zásoby byly způsobeny 78
přesunem zásob materiálu z VAG-Armaturen GmbH pro novou výrobu hydrantů a do nového Evropského logistického centra Jihomoravské armaturky spol. s r.o. Dalším důvodem bylo naplnění kvót pojistných zásob hotových výrobků. Pohledávky vzrostly kvůli zvýšení obratu a prodloužení platebních podmínek u dodávek do velkých projektů. V závěru roku 2008 se také zhoršila platební morálka některých zákazníků. Tabulka č. 37: Upravený pracovní kapitál – skutečnost (v tis. Kč) 2007 2008 2009 2010 Zásoby 293 347 331 043 238 478 262 559 Pohledávky 205 645 214 005 140 417 169 406 Peněžní prostředky provozně nutné 47 657 9 332 5 568 6 452 Ostatní aktiva 789 338 171 82 Krátkodobé závazky 248 237 294 342 97 557 163 685 Ostatní pasiva 974 491 1 037 943 Upravený pracovní kapitál 298 227 259 885 286 040 273 871
2011 283 236 195 677 23 524 10 190 407 8 078 303 962
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Pro výpočet plánovaného upraveného pracovního kapitálu byla nejdříve provedena analýza náročnosti tržeb na jednotlivé složky pracovního kapitálu v minulých letech. Pro vyjádření vztahu mezi tržbami a složkami pracovního kapitálu byla využita doba obratu. Doba obratu jednotlivých položek pracovního kapitálu pro plánované období byla vypočtena jako průměr z předchozích let. Jednotlivé doby obratu jsou zobrazeny v následující tabulce. Tabulka č. 38: Doba obratu jednotlivých položek pracovního kapitálu (ve dnech) Doba obratu (ve dnech) Výpočet Materiál 37 z tržeb za vlastní výrobky Nedokončená výroba 30 z tržeb za vlastní výrobky Výrobky 33 z tržeb za vlastní výrobky Zboží 42 z tržeb za zboží Krátkodobé pohledávky 60 z celkových tržeb Krátkodobé závazky 65 z celkových tržeb Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
Z doby obratu a plánovaných tržeb pak byly vypočteny absolutní hodnoty zásob, pohledávek a krátkodobých závazků. Jejich výše je v tabulce č. 39. Provozně nutné peníze byly stanoveny dle požadované úrovně okamžité likvidity na úrovni 20 %. Položky časového rozlišení (ostatní aktiva a ostatní pasiva) byly ponechány ve stejné výši k datu ocenění. Upravený pracovní kapitál postupně roste v průběhu celého plánu. Tabulka č. 39: Upravený pracovní kapitál - plán (v tis. Kč) 2012 2013 2014 2015 2016 Zásoby 303 393 327 202 341 767 370 641 390 687 Pohledávky 197 534 212 031 220 986 238 195 250 105 Peněžní prostředky provozně nutné 42 443 45 558 47 482 51 179 53 738 Ostatní aktiva 10 10 10 10 10 79
Krátkodobé závazky Ostatní pasiva Upravený pracovní kapitál
212 214 8 078 323 088
227 789 237 409 255 897 268 692 8 078 8 078 8 078 8 078 348 934 364 758 396 050 417 771
Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti
14.4 Investice do dlouhodobého majetku Tabulka č. 40 se týká vývoje dlouhodobého provozně nutného majetku za roky 2007 až 2011. Dle netto investic lze pozorovat, že zůstatková hodnota majetku se zvýšila pouze v roce 2008. Důvodem je vznik oceňovacího rozdílu k nabytému majetku v důsledku vnitrostátní fúze sloučením ve výši 115,2 mil. Kč. Odpisy rostou v průběhu celého období, jelikož je postupně odepisován nejen starý, ale i nově pořízený majetek. Největší část investic je směřována na nákup samostatných movitých věcí. Výjimkou byl pouze rok 2008, kdy největší přírůstek zaznamenaly stavby z důvodu dokončení výstavby Evropského logistického centra. Ve sledovaném období nebyly pořizovány žádné nové pozemky. Tabulka č. 40: Investice do dlouhodobého provozně nutného majetku – skutečnost (v tis. Kč) 2007 2008 2009 2010 2011 Dlouhodobý majetek provozně nutný 523 873 624 187 587 916 571 754 547 523 Odpisy 63 573 70 164 77 680 78 180 80 734 Investice netto x 100 314 -36 271 -16 162 -24 231 Investice brutto x 170 478 41 409 62 018 56 503 Pramen: vlastní práce autorky dle účetních výkazů společnosti Jak uvádí teoretická část práce, investice do dlouhodobého majetku lze určit podle koeficientu náročnosti. Práce však vychází přímo z plánu majetku a odpisů poskytnutého společností (tabulka č. 41). Největší investice se očekávají v letech 2013 a 2014. Investice do dlouhodobého nehmotného majetku představují především modernizaci softwaru. Největší přírůstek staveb je naplánován na rok 2013 z důvodu dostavění protihlukové ochrany. Investice do samostatných movitých věcí se týkají především strojů a zařízení, v menší míře pak také dopravních prostředků. V plánu nejsou žádné nové pozemky. Tabulka č. 41: Investice do dlouhodobého provozně nutného majetku – plán (v tis. Kč) 2012 2013 2014 2015 2016 Dlouhodobý majetek provozně nutný 547 284 560 015 584 665 573 360 562 352 Odpisy 81 328 84 900 90 558 89 924 89 341 Investice netto -239 12 731 24 650 -11 305 -11 008 Investice brutto 81 089 97 631 115 208 78 619 78 333 Pramen: vlastní práce autorky dle informací poskytnutých vedením společnosti
80
15 FINANČNÍ PLÁN Tabulka č. 42 představuje plánovaný výkaz zisků a ztrát na roky 2012 až 2016. Pro lepší přehlednost byl tento výkaz rozdělen na čtyři části. První je spojena s hlavní činností podniku a týká se provozních výnosů a nákladů. Tržby vycházejí z plánu společnosti, ostatní položky byly odvozeny při výpočtu provozní ziskové marže zdola. Druhá část se týká nákladových úroků, které jsou spojeny s přijatými úvěry. Společnost předpokládá jejich postupný pokles. Třetí část výkazu souvisí s vedlejší činností podnikání. Zahrnuje například tržby z prodeje a zůstatkovou cenu dlouhodobého majetku a materiálu, které byly vyloučeny při výpočtu korigovaného provozního výsledku hospodaření. V poslední části je vypočítán celkový výsledek hospodaření po zdanění, přičemž sazba daně je uvažována po celé období na úrovni 19 %. Společnost dosahuje dle plánu ve všech letech zisku, který postupně roste. Tabulka č. 42: Plánovaný výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) A) HLAVNÍ ČINNOST - NÁKLADY A VÝNOSY SPOJENÉ S PROVOZNÍM MAJETKEM 2012 2013 2014 2015 2016 Tržby za prodej zboží 158 037 160 153 162 322 161 060 159 794 Náklady vynaložené na prodané 126 430 128 122 129 858 128 848 127 835 zboží Obchodní marže 31 607 32 031 32 464 32 212 31 959 Výkony 1 034 250 1 127 930 1 173 735 1 287 685 1 354 971 Výkonová spotřeba 700 058 767 313 796 969 878 799 923 777 Přidaná hodnota 365 800 392 648 409 230 441 098 463 153 Osobní náklady 213 280 218 574 225 177 232 122 239 171 Daně a poplatky 1 180 1 267 1 320 1 423 1 494 Odpisy 81 328 84 900 90 558 89 924 89 341 Změna rezerv a opravných 0 0 0 0 0 položek Ostatní provozní výnosy 17 700 18 999 19 801 21 343 22 411 Ostatní provozní náklady 4 720 5 066 5 280 5 692 5 976 Korigovaný provozní výsledek 82 992 101 840 106 695 133 281 149 581 hospodaření po odpisech B) NÁKLADY NA CIZÍ KAPITÁL 2012 2013 2014 2015 2016 Nákladové úroky 47 000 46 000 45 000 44 000 43 000 C) VEDLEJŠÍ ČINNOST - NÁKLADY A VÝNOSY SPOJENÉ S NEPROVOZNÍM MAJETKEM 2012 2013 2014 2015 2016 Tržby z prodeje dlouhodobého 17 685 17 685 17 685 17 685 17 685 majetku a materiálu Zůstatková cena dlouhodobého 16 494 16 494 16 494 16 494 16 494 majetku a materiálu Výnosové úroky 23 32 37 29 29 Ostatní finanční výnosy 50 000 50 000 50 000 50 000 50 000 Ostatní finanční náklady 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 81
Výsledek hospodaření z 26 214 26 223 26 228 neprovozního majetku D) CELKOVÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 2012 2013 2014 Mimořádný výsledek 0 0 0 hospodaření Celkový výsledek hospodaření 62 206 82 063 87 924 před daní Daň 11 819 15 592 16 706 Výsledek hospodaření za 50 387 66 471 71 218 účetní období po dani
26 220
26 220
2015 0
2016 0
115 501
132 801
21 945 93 556
25 232 107 569
Pramen: vlastní práce autorky dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 157-158
Další tabulka představuje plánovanou rozvahu. V oblasti vlastního kapitálu je nutné zmínit výplatu dividend v posledních dvou letech, což ovlivnilo výši výsledku hospodaření minulých let. V oblasti cizích zdrojů se jedná především o přijaté úvěry. Krátkodobý úvěr od mateřské společnosti, jehož zůstatek ke konci roku 2011 činil 460,6 mil. Kč byl překlasifikován na dlouhodobý. To způsobilo velký nárůst dlouhodobých závazků v plánovaném období a naopak pokles těch krátkodobých. Tento úvěr je v dalších letech postupně splácen. Další dlouhodobý úvěr od mateřské společnosti ve výši 183 mil. Kč měl být splacen v roce 2014. Jeho splatnost však bude posunuta o několik let. Společnost v dalších letech plánuje rovněž využití krátkodobých bankovních úvěrů. Tabulka č. 43: Plánovaná rozvaha (v tis. Kč) 2012 AKTIVA CELKEM 1 128 530 Pohledávky za upsaný 0 vlastní kapitál Dlouhodobý majetek celkem 547 284 Dlouhodobý provozně nutný 547 284 majetek Finanční investice (DFM) 0 Oběžná aktiva 581 236 Zásoby 303 393 Krátkodobé pohledávky 197 534 Dlouhodobé pohledávky 0 Krátkodobý finanční majetek 80 309 (peníze + účty) a) Provozně potřebné 42 443 b) Provozně nepotřebné 37 866 Ostatní aktiva 10 PASIVA CELKEM 1 128 530 Vlastní kapitál 240 849 Základní kapitál 75 618 Kapitálové fondy -2 292 Fondy ze zisku 4 802
2013 1 205 576 0
2014 1 271 414 0
2015 1 278 458 0
2016 1 298 822 0
560 015 560 015
584 665 584 665
573 360 573 360
562 352 562 352
0 645 551 327 202 212 031 0 106 318
0 686 739 341 767 220 986 0 123 987
0 705 088 370 641 238 195 0 96 252
0 736 460 390 687 250 105 0 95 668
45 558 60 760 10 1 205 576 307 320 75 618 -2 292 4 802
47 482 76 505 10 1 271 414 378 539 75 618 -2 292 4 802
51 179 45 073 10 1 278 458 382 094 75 618 -2 292 4 802
53 738 41 930 10 1 298 822 399 664 75 618 -2 292 4 802
82
Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+-) Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci - Běžné bankovní úvěry Ostatní pasiva
112 334
162 721
229 192
210 411
213 966
50 387
66 471
71 218
93 556
107 569
879 603 6 054 636 335 212 214 25 000 25 000 8 078
890 178 6 054 626 335 227 789 30 000 30 000 8 078
884 798 6 054 616 335 237 409 25 000 25 000 8 078
888 286 6 054 606 335 255 897 20 000 20 000 8 078
891 081 6 054 596 335 268 692 20 000 20 000 8 078
Pramen: vlastní práce autorky
Posledním plánovaným výkazem je přehled o peněžních tocích skládající se ze tří nejdůležitějších částí. Prvním je čistý peněžní tok z provozní činnosti, který dosahuje až na rok 2012 kladných hodnot. Záporný výsledek v tomto roce je způsoben překlasifikováním krátkodobého závazku k mateřské společnosti na dlouhodobý. Druhou část tvoří čistý peněžní tok z investiční činnosti, který je nejnižší v roce 2014 z důvodu nejvyšších investic do stálých aktiv. Poslední složkou výkazu cash-flow je čistý peněžní tok z finanční činnosti, který je kladný pouze v prvním roce plánu. Opět je to způsobeno překlasifikováním krátkodobého úvěru od mateřské společnosti na dlouhodobý. V posledních dvou letech jsou v plánu výplaty dividend, což má za následek výrazné snížení peněžních toků z finanční činnosti. Peněžní prostředky do roku 2014 postupně rostou, vlivem výplaty dividend pak následně klesají. Tabulka č. 44: Plánovaný výkaz cash-flow (v tis.Kč) 2012 Stav peněžních prostředků a jejich 23 524 ekvivalentů na počátku období Účetní hospodářský výsledek před 62 206 zdaněním Úpravy o nepeněžní operace 128 305 - Odpisy stálých aktiv a pohledávek 81 328 - Výnosové a nákladové úroky 46 977 Čistý peněžní tok z provozní 190 511 činnosti před zdaněním a změnami pracovního kapitálu
2013 80 309
2014 106 318
2015 123 987
2016 96 252
82 063
87 924
115 501
132 801
130 868 84 900 45 968 212 931
135 521 90 558 44 963 223 445
133 895 89 924 43 971 249 396
132 312 89 341 42 971 265 113
Změny pracovního kapitálu -460 836 - Změna stavu pohledávek a -1 857 přechodných účtů aktiv - Změna stavu krátkodobých závazků -438 822 a přechodných účtů pasiv - Změna stavu zásob -20 157
-22 731 -14 498
-13 900 -8 954
-27 595 -17 209
-19 161 -11 910
15 575
9 620
18 488
12 795
-23 808
-14 565
-28 874
-20 047
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami Placené úroky
-270 325
190 200
209 545
221 801
245 952
-47 000
-46 000
-45 000
-44 000
-43 000
83
Přijaté úroky 23 Zaplacená daň z příjmu -11 819 Čistý peněžní tok z provozní -329 121 činnosti Výdaje spojené s pořízením stálých -81 089 aktiv Čistý peněžní tok z investiční -81 089 činnosti Změna stavu dlouhodobých závazků a 466 995 dlouhodobých, příp. krátkodobých úvěrů Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku Čistý peněžní tok z finanční činnosti 466 995 Čisté zvýšení, resp. snížení 56 785 peněžních prostředků Stav peněžních prostředků a jejich 80 309 ekvivalentů na konci období
32 -15 592 128 640
37 -16 706 147 877
29 -21 945 155 885
29 -25 232 177 749
-97 631
-115 208
-78 619
-78 333
-97 631
-115 208
-78 619
-78 333
-5 000
-15 000
-15 000
-10 000
-90 000
-90 000
-5 000 26 009
-15 000 17 669
106 318
123 987
-105 000 -100 000 -27 734 -584 96 252
95 668
Pramen: vlastní práce autorky
15.1 Finanční analýza plánu Pro zhodnocení finančního plánu byla použita analýza pomocí poměrových ukazatelů. Vypočtené hodnoty jednotlivých ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity jsou znázorněny v tabulce č. 45. Rentabilita aktiv se kromě roku 2014 zvyšuje. Je to způsobeno rychlejším tempem růstu provozního zisku EBIT oproti tempu růstu celkových aktiv. V roce 2014 rostou aktiva rychlejším tempem. Rentabilita investovaného kapitálu byla v roce 2011 ve výši 20,18 % (hodnota dosažena díky překlasifikování dlouhodobého bankovního úvěru na krátkodobý závazek k mateřské společnosti), v plánu již dosahuje nižších hodnot (způsobeno překlasifikováním krátkodobého závazku k mateřské společnosti na dlouhodobý). Nicméně lze pozorovat tendenci k růstu tohoto ukazatele a to především díky růstu provozního zisku EBIT a postupnému splácení dlouhodobých závazků. Rentabilita vlastního kapitálu se rovněž až na rok 2014 postupně zvyšuje. Jen v roce 2014 bylo totiž tempo růstu vlastního kapitálu rychlejší než tempo růstu čistého zisku. Rentabilita tržeb roste v průběhu celého plánu, jelikož čistý zisk roste rychleji než tržby. Obrat aktiv je v každém roce minimálně 1. V posledních dvou letech roste a dostává se na hodnotu 1,15. Společnosti se tak lépe daří využívat svá aktiva. Doba obratu zásob, pohledávek a krátkodobých závazků odpovídá dnům, které byly stanoveny v rámci výpočtu upraveného pracovního kapitálu. Plánovaný podíl cizího kapitálu na celkových aktivech pokračuje v klesajícím trendu až na úroveň 69 %. Pro společnost je tento vývoj pozitivní, jelikož předešlá úroveň zadlužení (nad 80 %) byla opravdu vysoká. S tím souvisí také ukazatel zadluženost I. (podíl cizího a 84
vlastního kapitálu), který v průběhu plánu postupně klesá. Vlastní kapitál roste díky kladným výsledkům hospodaření, které se kumulují v nerozděleném zisku minulých let. Úrokové krytí je ve všech letech plánu kladné a postupně roste. To je způsobeno zvyšujícím se provozním ziskem EBIT a klesajícími úroky. Při výpočtu plánovaných ukazatelů likvidity je počítáno s provozně potřebnými i nepotřebnými penězi. Lze pozorovat velký nárůst hodnot všech stupňů likvidity. Běžná likvidita se drží v doporučeném rozmezí téměř po celé období plánu, v minulosti se to společnosti podařilo jen v roce 2008. Pohotová likvidita se pohybuje ve všech letech plánu nad doporučenými hodnotami. Společnost by tak neměla mít na tomto stupni likvidity problém splatit své závazky aniž by musela rozprodávat své zásoby. Vyšší hodnoty nad úrovní doporučovaných však vyvolávají otázku lepšího využití peněžních prostředků. Peněžní likvidita se pohybuje v rozmezí 0,33 až 0,47 a neměl by tak být problém okamžitě splatit krátkodobé závazky. Tabulka č. 45: Poměrové ukazatele – plán ROA ROCE ROE ROS Obrat aktiv Doba obratu zásob (dny) Doba splatnosti pohledávek (dny) Doba splatnosti krátkodobých závazků (dny) Zadluženost I. (CZ/VK) Zadluženost II. (CZ /AKT) Úrokové krytí Běžná (celková) likvidita Pohotová likvidita Peněžní likvidita
2012 9,68% 12,36% 20,92% 4,27% 1,05 93 60 65
2013 10,62% 13,63% 21,63% 5,25% 1,05 93 60 65
2014 10,45% 13,28% 18,81% 5,39% 1,04 93 60 65
2015 12,48% 16,04% 24,49% 6,58% 1,11 94 60 65
2016 13,54% 17,54% 26,91% 7,20% 1,15 94 60 65
3,65 77,94% 2,32 2,45 1,17 0,34
2,90 73,84% 2,78 2,50 1,23 0,41
2,34 69,59% 2,95 2,62 1,31 0,47
2,32 69,48% 3,63 2,56 1,21 0,35
2,23 68,61% 4,09 2,55 1,20 0,33
Pramen: vlastní práce autorky
Na základě výše uvedených poznatků lze konstatovat, že se u podniku neočekávají v době finančního plánu závažnější problémy a je tedy možné využít předpoklad nekonečně dlouhé existence podniku – princip „going concern“. Nyní lze přejít k samotnému ocenění.
85
16 OCENĚNÍ PODNIKU METOD OCEŇOVÁNÍ
NA
ZÁKLADĚ
VÝNOSOVÝCH
Předmětem ocenění je jmění společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Důvodem pro ocenění je ověření úspěšnosti podnikání. Tato informace je určena vlastníkům a managementu podniku. Jedná se o subjektivní hodnotu. Ocenění bude provedeno k 1. 1. 2012.
16.1 Metoda diskontovaných peněžních toků – DCF entity Při zjišťování hodnoty podniku pomocí metody DCF entity je nejdříve potřeba vypočítat volné peněžní toky pro vlastníky a věřitele FCFF. Tabulka č. 46 ukazuje vývoj těchto volných peněžních toků za roky 2012 až 2016. Daň je ve všech letech uvažována na úrovni 19 %. Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu jsou uvedeny s opačnými znaménky, jelikož volné peněžní toky snižují. V prvních třech letech prognózy se volné peněžní toky pohybují mezi 43,9 mil. až 48,3 mil Kč. V roce 2015 je nárůst FCFF způsoben především zvyšujícím se provozním ziskem a nižšími investicemi do dlouhodobého majetku, v roce 2016 pak rostoucím provozním ziskem a nižšími investicemi do pracovního kapitálu. Tabulka č. 46: Volné peněžní toky FCFF (v tis. Kč) 2012 2013 Korigovaný provozní VH před 82 992 101 840 daněmi Daň 15 768 19 350 Korigovaný provozní VH po dani 67 223 82 490 Odpisy 81 328 84 900 Investice do provozně nutného -81 089 -97 631 dlouhodobého majetku (brutto) Investice do provozně nutného -19 126 -25 846 pracovního kapitálu FCFF 48 336 43 913 Pramen: vlastní práce autorky
2014 106 695
2015 133 281
2016 149 581
20 272 86 423 90 558 -115 208
25 323 107 957 89 924 -78 619
28 420 121 161 89 341 -78 333
-15 824
-31 293
-21 720
45 950
87 970
110 448
16.1.1 Stanovení diskontní míry Náklady na vlastní kapitál Pro výpočet nákladů vlastního kapitálu byl použit model CAPM (Capital Asset Pricing Model). Bezriziková výnosová míra byla stanovena z váženého aritmetického průměru průměrné výnosnosti dlouhodobých státních dluhopisů.156 Jako váhy byly použity objemy prostředků získaných v aukci. Riziková prémie trhu vychází z ratingového ohodnocení země, kdy k základní prémii za riziko 6 % bylo přičtena dodatečná prémie pro Českou republiku ve 156
Česká národní banka. Středně- a dlouhodobé dluhopisy [online]. [cit. 2012-11-8]. Dostupné z WWW:
86
výši 1,28 %.157 Koeficient beta lze buď převzít z internetových stránek Damodarana nebo vypočítat pomocí finančního a obchodního rizika. Dle Damodarana by nezadlužená beta pro odvětví s názvem „Utility (water)“ činila 0,44. Nezadlužená beta by pak byla následně přepočtena na zadluženou, aby lépe odpovídala kapitálové struktuře společnosti. Práce však bude vycházet při výpočtu nákladů vlastního kapitálu z bety odvozené pomocí obchodního a finančního rizika. Důvodem je výpočet průměrné bety za dané odvětví dle Damodarana ze zahraničních trhů. Dále je diskutabilní, jaké odvětví lze volit jako nejvhodnější pro daný podnik a zda nevyužít spíše průměrné hodnoty bety za více odvětví. Při výpočtu bety bylo nejdříve odvozeno obchodní riziko. Jak se ukázalo v minulosti, společnost je citlivá na výkyvy konjunktury. Ilustrovat to lze na příkladu krizového období, kdy došlo k poklesu stavebních činností a pozastavení státem podporovaných projektů. To vedlo k poklesu poptávky po produktech dané společnosti, která je silně spjata právě se stavebnictvím. Dalším faktorem je podíl fixního majetku na majetku celkovém. Oběžná aktiva činila za poslední čtyři roky vždy menší podíl než aktiva stálá, která jsou spojena s většími fixními náklady. Nicméně se jejich poměr postupně přibližuje a v období plánu se očekává o něco větší podíl oběžných aktiv oproti stálým. Ve prospěch nižšího systematického rizika působí velikost společnosti. Na základě výše zmíněného bude stanoveno systematické obchodní riziko společnosti na úrovni 0, což odpovídá dle Maříka158 3. třídě. Finanční riziko bylo zjištěno na základě zadlužení společnosti v období 1. fáze.159 Tabulka č. 47: Náklady na vlastní kapitál – první fáze 2012 3,58% 7,28% beta 1,2 12,32%
2013 3,58% 7,28% 1,15 11,95%
2014 3,58% 7,28% 1,15 11,95%
2015 3,58% 7,28% 1,15 11,95%
2016 3,58% 7,28% 1,15 11,95%
Pramen: vlastní práce autorky
Náklady na cizí kapitál Při zjišťování nákladů na cizí kapitál lze vyjít z postupu, který uvádí Mařík160 ve své knize Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. Náklady na cizí kapitál jsou vypočteny jako součet bezrizikové výnosové míry (viz Náklady na vlastní kapitál) a rizikové přirážky pro cizí kapitál dle ratingu daného dluhu. Rating dluhu je odvozen od ukazatele úrokové krytí. Tabulka č. 48 ukazuje, jaká přirážka bude dle ratingu přičtena k bezrizikové výnosové míře.161
157
Damodaran. Country Default Spreads and Risk Premiums [online]. Poslední revize leden 2012 [cit. 2012-118]. Dostupné z WWW: 158 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 231 159 Tabulku pro zjištění finančního rizika podle zadluženosti uvádí např. SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. 2007. Str. 69 160 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění – základní metody a postupy. 2011. Str. 213-214 161 Hodnoty platí pro menší a rizikovější podniky, jelikož klasifikace podniků dle velikosti je v USA a ČR značně rozdílná.
87
Tabulka č. 48: Rizikové přirážky k nákladům cizího kapitálu dle ratingu dluhu ÚROKOVÉ KRYTÍ Od Do včetně Rating Riziková přirážka -100000 0,499999 D 12,00% 0,5 0,799999 C 10,50% 0,8 1,249999 CC 9,50% 1,25 1,499999 CCC 8,75% 1,5 1,999999 B6,75% 2 2,499999 B 6,00% 2,5 2,999999 B+ 5,50% 3 3,499999 BB 4,75% 3,5 3,999999 BB+ 3,75% 4 4,499999 BBB 2,50% 4,5 5,999999 A1,65% 6 7,499999 A 1,40% 7,5 9,499999 A+ 1,30% 9,5 12,499999 AA 1,15% 12,5 100000 AAA 0,65% Pramen: Damodaran. Ratings, Interest Coverage Ratios and Default Spread [online]. Poslední revize leden 2012 [cit. 2012-11-8]. Dostupné z WWW:
V další tabulce je již zobrazen vývoj úrokového krytí společnosti v období plánu. Od něho je pak odvozen rating na základě tabulky uvedené výše. Česká republika spadá dle agentury Standard & Poor´s do ratingu AA-, dle agentury Fitch do A+ a dle agentury Moody´s do A1162. Maximální rating, kterého může být dosaženo je tedy dle tabulky A+. Riziková přirážka se díky růstu ratingu v průběhu 1. fáze postupně snižuje a jelikož je výnosnost státních dluhopisů uvažována ve stejné výši (3,58 %), klesají také náklady na cizí kapitál. Tabulka č. 49: Náklady na cizí kapitál – první fáze 2012 Úrokové krytí 2,32 Rating dle úrokového krytí B Maximální rating A+ Riziková přirážka 6,00% Bezriziková výnosová míra 3,58% Náklady cizího kapitálu (před daní) 9,58%
2013 2,78 B+ A+ 5,50% 3,58% 9,08%
2014 2,95 B+ A+ 5,50% 3,58% 9,08%
2015 3,63 BB+ A+ 3,75% 3,58% 7,33%
2016 4,09 BBB A+ 2,50% 3,58% 6,08%
Pramen: vlastní práce autorky dle Damodarana [online] a ČNB[online]
Tento způsob zjištění nákladů na cizí kapitál lze využít pro zjištění tržní hodnoty podniku. Nevýhodou však je, že údaje jsou čerpány z kapitálového trhu USA. Proto bude v práci vycházeno ze zjednodušeného postupu, založeném na zjištění nákladů na cizí kapitál pomocí nákladových úroků a úročeného cizího kapitálu. Náklady na cizí kapitál před odpočtem daně se pak pohybují mírně nad 7 % (tabulka č. 50). 162
Ratingy jednotlivých zemí lze najít na těchto stránkách: www.standardandpoors.com, www.moodys.com, www.fitchratings.com
88
Tabulka č. 50: Náklady cizího kapitálu Úročený cizí kapitál (v tis. Kč) Nákladové úroky (v tis. Kč) Náklady cizího kapitálu (před daní)
2012 650 000 47 000 7,23%
2013 645 000 46 000 7,13%
2014 630 000 45 000 7,14%
2015 615 000 44 000 7,15%
2016 605 000 43 000 7,11%
Pramen: vlastní práce autorky
Průměrné vážené náklady kapitálu Po odvození nákladů na vlastní a cizí kapitál lze přikročit k výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu v období 1. fáze. Jejich vývoj je znázorněn v tabulce č. 51. Tabulka č. 51: Průměrné vážené náklady kapitálu – první fáze 2012 2013 7,23% 7,13% t 19% 19% D/C 72,96% 67,73% 12,32% 11,95% E/C 27,04% 32,27% WACC 7,60% 7,77%
2014 7,14% 19% 62,47% 11,95% 37,53% 8,10%
2015 7,15% 19% 61,68% 11,95% 38,32% 8,15%
2016 7,11% 19% 60,22% 11,95% 39,78% 8,22%
Pramen: vlastní práce autorky
Dalším krokem je stanovení průměrných vážených nákladů WACC pro druhou fázi. Náklady na cizí kapitál budou na úrovni 7 %. Daň z příjmu bude uvažována ve výši 19 %. Podíl vlastního i cizího kapitálu na celkovém bude uvažován na úrovni 50 %. Jedná se o optimální strukturu, která navíc odpovídá současnému stavu daného odvětví (viz Finanční analýza). Náklady na vlastní kapitál také klesnou. Důvodem je nižší hodnota koeficientu beta, který klesne důsledkem snížení zadluženosti společnosti (pokles finančního rizika). Tabulka č. 52: Průměrné vážené náklady kapitálu – druhá fáze 2017 a dál 7,00% t 19,00% D/C 50,00% 11,22% 3,58% 7,28% beta 1,05 E/C 50,00% WACC 8,45% Pramen: vlastní práce autorky
89
16.1.2 Hodnota podniku v první a druhé fázi Na základě výše vypočtených hodnot volných peněžních toků pro vlastníky a věřitele FCFF a průměrných vážených nákladů kapitálu WACC za roky 2012 až 2016 lze přejít ke zjištění hodnoty podniku za první fázi. Ta činí k 1. 1. 2012 259 604 tis. Kč. Tabulka č. 53: Hodnota první fáze (v tis. Kč) 2012 FCFF 48 336 WACC 7,60% Odúročitel 0,93 Současná hodnota FCFF 44 921 Současná hodnota 1. fáze k 1. 1. 2012 259 604
2013 43 913 7,77% 0,86 37 868
2014 45 950 8,10% 0,80 36 655
2015 87 970 8,15% 0,74 64 884
2016 110 448 8,22% 0,68 75 275
Pramen: vlastní práce autorky
Dále je potřeba vypočítat pokračující hodnotu, neboli hodnotu 2. fáze. To lze provést na základě Gordonova a parametrického vzorce. Gordonův vzorec Nejdříve je potřeba určit volný peněžní tok v prvním roce druhé fáze, tedy v roce 2017. Ten lze mechanicky vypočítat jako volný peněžní tok v roce 2016 navýšený o předpokládané tempo růstu volných peněžních toků během druhé fáze. Tempo růstu je odvozeno od součinu rentability čistých investic a míry čistých investic. Rentabilita investic má v dlouhém období konvergovat k rentabilitě investovaného kapitálu, a proto bude uvažována ve výši 12,75 %. Míra investic dosahuje za poslední roky finančního plánu průměrné úrovně 24,73 %. Tato výše bude zachována i pro období druhé fáze. Tempo růstu tedy činí 3,15 %. Volný peněžní tok pro vlastníky a věřitele v roce 2017 pak vychází následovně: =
* (1+g) = 110 448 tis. Kč * (1+0,0315) = 113 931 tis. Kč
Tabulka č. 54 již zobrazuje položky nutné pro výpočet hodnoty druhé fáze na základě Gordonova vzorce. Hodnota druhé fáze dle Gordonova vzorce činí 1 466 870 tis. Kč. Tabulka č. 54: Hodnota druhé fáze dle Gordonova vzorce (v tis. Kč) 113 931 WACC 8,45% g 3,15% Pokračující hodnota 2 152 271 Současná hodnota 2. fáze 1 466 870 Pramen: vlastní práce autorky
Parametrický vzorec Druhým způsobem zjištění pokračující hodnoty je použitím parametrického vzorce. Vstupní parametry zůstanou stejné jako u Gordonova vzorce. Hodnota druhé fáze dle parametrického vzorce činí 1 211 203 tis. Kč. 90
Tabulka č. 55: Hodnota druhé fáze dle parametrického vzorce (v tis. Kč) 124 981 Míra investic 24,73% g 3,15% WACC 8,45% Pokračující hodnota 1 777 142 Současná hodnota 2. fáze 1 211 203 Pramen: vlastní práce autorky
16.1.3 Výsledné ocenění podniku metodou DCF entity Výsledné ocenění podniku na základě metody DCF entity za použití Gordonova a parametrického vzorce je znázorněno v následujících dvou tabulkách. Sečtením současných hodnot první a druhé fáze se zjistí provozní brutto hodnota podniku. Odečtením cizího úročeného kapitálu je vypočtena provozní hodnota netto, která je v tomto případě také výslednou hodnotou vlastního kapitálu (žádný neprovozní majetek). Ta činí k 1. 1. 2012 dle Gordonova vzorce 1 082 841 tis. Kč a dle parametrického vzorce 827 173 tis. Kč. Tabulka č. 56: Výsledná hodnota vlastního kapitálu dle metody DCF entity – Gordonův vzorec (v tis. Kč) Současná hodnota 1. fáze 259 604 Současná hodnota 2. fáze 1 466 870 Provozní hodnota brutto 1 726 475 Úročený cizí kapitál k datu ocenění 643 634 Provozní hodnota netto 1 082 841 Neprovozní majetek k datu ocenění 0 Výsledná hodnota vlastního kapitálu k 1. 1. 2012 1 082 841 Pramen: vlastní práce autorky
Tabulka č. 57: Výsledná hodnota vlastního kapitálu dle metody DCF entity – parametrický vzorec (v tis. Kč) Současná hodnota 1. fáze 259 604 Současná hodnota 2. fáze 1 211 203 Provozní hodnota brutto 1 470 807 Úročený cizí kapitál k datu ocenění 643 634 Provozní hodnota netto 827 173 Neprovozní majetek k datu ocenění 0 Výsledná hodnota vlastního kapitálu k 1. 1. 2012 827 173 Pramen: vlastní práce autorky
Nyní lze přistoupit ke zhodnocení dvou různých dosažených výsledků. Výpočet volného peněžního toku v prvním roce druhé fáze byl dle Gordonova vzorce založen na mechanickém zvýšení volného peněžního toku v posledním roce první fáze o tempo růstu. Jelikož volné peněžní toky v první fázi nepředstavovaly úplně pravidelný vývoj a za poslední dva roky plánu výrazněji vzrostly, nemusí být volný peněžní tok vhodný pro mechanický výpočet. Vyšší hodnota volného peněžního toku za rok 2016 způsobuje, že je hodnota 91
výsledného vlastního kapitálu nadhodnocena. Jako vhodnější a v praxi doporučovanější se tak jeví ocenění vlastního kapitálu za použití parametrického vzorce, který bere v úvahu rovněž investice.
16.2 Metoda ekonomické přidané hodnoty – EVA entity Další metoda použitá pro stanovení hodnoty vlastního kapitálu je EVA entity. Pokud má výsledné ocenění dávat shodný výsledek jako metoda DCF entity, musí být použity stejné vstupní údaje. To znamená, že za NOPAT bude dosazen korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani a za NOA provozně nutný investovaný kapitál. Průměrné vážené náklady kapitálu budou rovněž na stejné úrovni. Kladné hodnoty EVA ve všech letech první fáze znamenají, že podnik vždy vytvořil hodnotu pro vlastníky. Současná hodnota první fáze je dána součtem jednotlivých diskontovaných ekonomických přidaných hodnot a činí 76 117 tis. Kč. Tabulka č. 58: EVA (v tis. Kč) NOPAT NOA k 31.12. WACC EVA Odúročitel Diskontovaná EVA
2011 2012 2013 2014 2015 2016 55 478 67 223 82 490 86 423 107 957 121 161 851 485 870 372 908 949 949 423 969 410 980 123 7,60% 7,77% 8,10% 8,15% 8,22% 2 483 14 866 12 797 30 537 41 461 0,93 0,86 0,80 0,74 0,68 2 308 12 820 10 209 22 523 28 258
Pramen: vlastní práce autorky
Pokračující hodnota opět vychází z parametrů druhé fáze použitých u metody DCF entity. Současná hodnota druhé fáze pak dle metody EVA entity vychází 543 205 tis. Kč. Tabulka č. 59: Hodnota druhé fáze (v tis. Kč) 124 981 980 123 WACC 8,45% 42 190 g 3,15% Pokračující hodnota 797 019 Současná hodnota 2. fáze 543 205 Pramen: vlastní práce autorky
Provozní hodnota brutto se vypočítá jako součet současné hodnoty první a druhé fáze a čistých operačních aktiv k datu ocenění. Po odečtení úročeného cizího kapitálu vyjde provozní hodnota netto, která je při nulovém neprovozním majetku zároveň výslednou hodnotou vlastního kapitálu. Ta činí k 1. 1. 2012 dle metody EVA entity 827 173 tis. Kč. Lze pozorovat, že se výsledná hodnota a provozní hodnota brutto shoduje s hodnotami dosaženými dle metody DCF entity. Metoda ekonomické přidané hodnoty však navíc uvádí, 92
kolik hodnoty již podnik vytvořil (851 485 tis. Kč) a kolik hodnoty bude ještě vytvořeno (619 322 tis. Kč). Tabulka č. 60: Výsledná hodnota vlastního kapitálu dle metody EVA entity (v tis. Kč) Současná hodnota 1. fáze 76 117 Současná hodnota 2. fáze 543 205 MVA 619 322 NOA k datu ocenění 851 485 Provozní hodnota brutto 1 470 807 Úročený cizí kapitál k datu ocenění 643 634 Provozní hodnota netto 827 173 Neprovozní majetek k datu ocenění 0 Výsledná hodnota vlastního kapitálu k 1.1.2012 827 173 Pramen: vlastní práce autorky
16.3 Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Pomocí metody kapitalizovaných čistých výnosů se zjistí přímo hodnota vlastního kapitálu, tedy hodnota netto. V práci bude použita paušální varianta, u které nejsou brány v úvahu budoucí růstové možnosti. Prvním krokem, který je třeba učinit, je úprava výsledků hospodaření před zdaněním za roky 2007 až 2011. Po přičtení odpisů jsou výsledky hospodaření navýšeny o náklady, které nejsou spojeny s provozním majetkem. Naopak jsou odečteny neprovozní výnosy. Získané upravené výsledky hospodaření jsou přepočteny na ceny k datu ocenění a vynásobeny vahami. Nejvyšší váha je přisouzena nejbližšímu roku k datu ocenění, tedy roku 2011, nejnižší pak roku 2007. Jelikož rok 2008 představuje z hlediska výsledku hospodaření značkou odchylku od ostatních let, nebyla jeho hodnota pro výpočet trvale odnímatelného čistého výnosu brána v úvahu a byla mu přidělena váha 0. Tabulka č. 61: Upravené výsledky hospodaření za roky 2007 až 2011 (v tis. Kč) 2007 2008 2009 2010 Výsledek hospodaření před zdaněním 56 595 -58 346 30 694 56 334 Odpisy 63 573 70 164 77 680 78 180 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku -17 688 -22 849 -18 021 -11 978 a materiálu Zůstatková cena dlouhodobého majetku 15 592 22 305 19 089 10 923 a materiálu Finanční výnosy -28 500 -76 462 -27 006 -55 153 Finanční náklady 20 076 100 002 50 502 25 557 Mimořádné výnosy -1 -1 -1 -1 Mimořádné náklady 1 2 1 0 Upravený výsledek hospodaření 109 648 34 815 132 938 103 862 UVH před odpisy Cenový index řetězový 1,028 1,063 1,010 1,015 Cenový index bazický vztažený k roku 0,893 0,956 0,966 0,981 2011 UVH upravený o inflaci 122 786 36 417 137 617 105 874 93
2011 45 938 80 734 -17 889 14 559 -49 292 42 221 -1 1 116 271 1,019 1,000 116 271
Váhy UVH upravený o inflaci * váhy
1 122 786
0 0
2 275 234
3 317 621
4 465 084
Pramen: vlastní práce autorky
Suma vážených upravených výsledků hospodaření se následně vydělí sumou vah. Výsledkem je trvale odnímatelný čistý výnos (tabulka č. 62). Po odečtení odpisů za rok 2011 je vypočten daňový základ, z něhož je zjištěna výše daně (pro následující období se očekává sazba na úrovni 19 %). Trvale odnímatelný čistý výnos po odpočtu daně se dle vzorce pro věčnou rentu vydělí kalkulovanou úrokovou mírou, která byla snížena o dlouhodobě očekávanou inflaci. Výše kalkulované úrokové míry je na úrovni nákladů na vlastní kapitál a její výše byla převzata z výpočtu hodnoty podniku dle DCF entity. Dlouhodobý odhad inflace je na úrovni 2 %. Společnost nevlastní neprovozní aktiva. Výsledná hodnota vlastního kapitálu pak dle paušální metody kapitalizovaných čistých výnosů činí k 1. 1. 2012 293 177 tis. Kč. Tabulka č. 62: Hodnota vlastního kapitálu dle metody kapitalizovaných čistých výnosů (v tis. Kč) Trvale odnímatelný čistý výnos před odpisy 118 072 Daňový základ (s odpisy z minulého roku) 37 338 Daň (19%) 7 094 Trvale odnímatelný čistý výnos po dani 30 244 Kalkulovaná úroková míra 10,32% Provozní hodnota vlastního kapitálu 293 177 Ocenění neprovozních aktiv 0 Hodnota vlastního kapitálu 293 177 Pramen: vlastní práce autorky
16.4 Výsledné ocenění podniku V tabulce č. 63 jsou shrnuty výsledky použitých oceňovacích metod. Jak již bylo výše řečeno, hodnota vypočítaná dle metody DCF entity za použití Gordonova vzorce bude pravděpodobně nadhodnocená. Lze ji tak interpretovat jako určitý strop ocenění. Hodnota dle DCF entity za použití parametrického vzorce a EVA entity je stejná, jelikož bylo při jejich výpočtu použito stejných parametrů. Metoda EVA entity navíc poskytla dodatečnou informaci o tom, kolik hodnoty již podnik vytvořil a kolik bude vytvořeno v budoucnu. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů se od předchozích metod liší tím, že je výsledná hodnota vlastního kapitálu vypočítána přímo. Jelikož se jedná o paušální variantu, která vychází z minulých výsledků hospodaření a ne z finančního plánu, nebere v úvahu budoucí růstové možnosti a lze ji tak označit za spodní hranici ocenění. Tabulka č. 63: Výsledné ocenění vlastního kapitálu dle jednotlivých metod ( v tis. Kč) DCF entity - Gordonův vzorec 1 082 841 DCF entity - parametrický vzorec 827 173 EVA entity 827 173 Metoda kapitalizovaných čistých výnosů 293 177 Pramen: vlastní práce autorky 94
Na základě uvedených závěrů lze označit za nejvhodnější metodu DCF entity dle parametrického vzorce a zároveň EVA entity. Výsledná hodnota vlastního kapitálu Jihomoravské armaturky spol. s r.o. k 1. 1. 2012 je tedy 827 173 tis. Kč.
95
ZÁVĚR V závěru práce lze přejít ke shrnutí nejdůležitějších poznatků vyplývající z jednotlivých analýz a metod. V rámci PESTE analýzy byly probrány politické, ekonomické, sociální, technologické a ekologické faktory. U politických a legislativních faktorů byl pro zkoumanou společnost významný vstup České republiky do Evropské unie, jelikož se jedná o společnost silně exportní a velký podíl na obratu je tvořen právě členskými zeměmi EU. Predikce vývoje reálného HDP nejdůležitějších exportních trhů společnosti za nejbližší roky v rámci ekonomických faktorů předpokládá převážně růst HDP. U vývoje směnného kurzu se predikuje většinou posilování koruny vůči euru, nicméně zhoršení situace v eurozóně může zapříčinit výkyvy oběma směry. U sociálních faktorů lze považovat za podstatný bod postupné stárnutí populace, který ovlivňuje rovněž Jihomoravskou armaturku spol. s r.o. Důvodem je malý zájem mladých lidí o učební obory. Faktory technické a technologické ukázaly, že společnost každý rok investuje do provozu strojírny a slévárny. Kromě nákupu nových strojů a zařízení se společnost snaží rovněž optimalizovat řízení výroby a snižovat náklady. V rámci ekologie usiluje Jihomoravská armaturka spol. s r.o. i celá skupina VAG o snižování negativních dopadů na životní prostředí. Pro analýzu mikrookolí byl použit Porterův model pěti sil. Odvětví lze označit jako silně konkurenční, jelikož na českém i zahraničním trhu existuje mnoho výrobců či obchodníků s armaturami. Jako hrozba se jeví levnější výrobky z Asie. Bariéry vstupu lze označit za vysoké a vstup do odvětví za neatraktivní vzhledem k současnému vývoji stavebnictví a průmyslu v České republice. Velký vyjednávací vliv mají dodavatelé, u nichž nemůže společnost najít alternativu (z důvodu dostatečné kvality). Jedná se o dodavatele práškové barvy a nerezových a plastových dílců. Nejvýznamnější zákazníky společnosti jsou mateřská a sesterské společnosti ze skupiny VAG. Strategická analýza vnitřního prostředí ukázala, že společnost každý rok investuje do výzkumu a vývoje. Peněžní prostředky jsou rovněž vkládány do vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím různých kurzů a školení. V rámci marketingových aktivit se Jihomoravská armaturka spol. s r.o. snaží zvýšit zájem o armatury na míru. Finanční analýza ukázala, že společnost využívá z velké části cizí zdroje (v roce 2011 – 81%). Nicméně celková zadluženost v posledních letech klesá a úrokové krytí je kromě roku 2008 kladné. Ukazatele rentability jsou záporné pouze v roce 2008. V tomto roce společnost dosáhla ztráty kvůli posilující koruně, zvýšení finančních nákladů a vysokým cenám materiálu a energií. Doba splatnosti pohledávek společnosti je kratší oproti odvětví. Doba obratu zásob je naopak ve srovnání s odvětvím delší. Dobu obratu krátkodobých závazků zaznamenala velký nárůst v posledním roce kvůli překlasifikaci dlouhodobého bankovního úvěru na krátkodobý závazek k ovládajícím a řídícím osobám. Společnost vykazuje jisté problémy v oblasti likvidity. Ve SWOT analýze byly vedením společnosti označeny za nejdůležitější silné stránky vysoká kvalita produkce, široký sortiment, flexibilita k požadavkům zákazníka a krátké dodací lhůty. 96
Největší slabou stránku představují vyšší ceny. Jako největší příležitost se jeví speciálně vyrobené a vyvinuté armatury dle požadavků zákazníka. Hrozba je spatřována především ve vyšších cenách materiálu a energií a v přednosti zákazníků nižší ceně před vyšší kvalitou. V další části byl prognózován vývoj generátorů hodnoty. Tržby a investice do dlouhodobého majetku vycházely z plánu společnosti, provozní zisková marže byla určena metodou zdola. Výše jednotlivých položek upraveného pracovního kapitálu byla stanovena na základě doby obratu či požadované úrovně nebo byla ponechána ve stejné výši k datu ocenění. Prognózovaný vývoj generátorů hodnoty sloužil k vytvoření finančního plánu na pět let. Ten byl rovněž podroben finanční analýze. Celková zadluženost pokračuje v trendu postupného snižování podílu cizího kapitálu. Dochází rovněž k vylepšování ukazatelů likvidity. Poslední část práce se věnuje samotnému ocenění podniku. K tomu bylo využito tří výnosových metod oceňování. Jednalo se o DCF entity (dle Gordonova i parametrického vzorce), EVA entity a metodu kapitalizovaných čistých výnosů. Pro výsledné ocenění podniku byla zvolena metody DCF entity dle parametrického vzorce a EVA entity. Hodnota vlastního kapitálu společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. k 1. 1. 2012 tak činí 827 173 tis. Kč. Cílem této diplomové práce bylo stanovení hodnoty společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za použití výnosových metod oceňování. Na základě výše uvedeného, lze považovat cíl za splněný.
97
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku : analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3. upr. vyd. Praha : Ekopress, 2010. 225 s. ISBN 9788086929682 [2] HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha : ASPI, 2008. 208 s. ISBN 9788073573928. [3] KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 9788071799030. [4] KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 9788074001949 [5] KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha : C.H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 8071795291. [6] KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza : komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada, 2010. 205 s. ISBN 9788024733494 [7] MAŘÍK, Miloš; MAŘÍKOVÁ, Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2007. 242 s. ISBN 9788024512426 [8] MAŘÍK, Miloš; MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2001, 70 s. ISBN 808611936x. [9] MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku : proces ocenění - základní metody a postupy. 3., upr. a rozš. vyd. Praha : Ekopress, 2011. 494 s. ISBN 9788086929675. [10] MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku pro pokročilé: hlubší pohled na vybrané problémy. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2011. 548 s. ISBN 9788086929804 [11] MAŘÍK, Miloš. Oceňování podniků. 1. vyd. Praha : Ekopress, 1996. 111 s. ISBN 8090199119. [12] MAŘÍK, Miloš. Určování hodnoty firem. 1. vyd. Praha : Ekopress, 1998. 206 s. ISBN 8086119092. [13] PORTER, Michael E; KVAPIL, Karel. Konkurenční strategie : metody pro analýzu odvětví a konkurentů. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 8085605112. [14] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza : metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha : Grada, 2010. 139 s. ISBN 9788024733081 [15] SEDLÁČKOVÁ, Helena; BUCHTA, Karel. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006. 121 s. ISBN 8071793671 [16] SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2000. 101 s. ISBN 8071794228. [17] SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 9788021042773. [18] VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. 246 s. ISBN 9788024736471 [19] VYKYPĚL, Oldřich; KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Strategické řízení : teorie pro praxi. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2002. 172 s. ISBN 807179578X.
98
INTERNETOVÉ ZDROJE [1] CEEC Research. Kvartální analýza českého stavebnictví 1/2012 [online]. [cit. 2012-1011]. Dostupné z WWW: . [2] Česká národní banka. Indexy spotřebitelských cen – inflace – prosinec 2008 [online]. 2009 [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW: [3] Česká národní banka. Středně- a dlouhodobé dluhopisy [online]. [cit. 2012-11-8]. Dostupné z WWW: [4] Český statistický úřad. Obyvatelstvo [online]. Aktualizace 11.9.2012 [cit. 2012-10-6]. Dostupné z WWW: [5] Český statistický úřad. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 – 2011, absolutní údaje k 1.6.2012 [online]. [cit. 2012-10-6]. Dostupné z WWW: [6] Český statistický úřad. Projekce obyvatelstva ČR do roku 2065 [online]. [cit. 2012-10-6]. Vydáno v květnu 2009. Dostupné z WWW: [7] Český statistický úřad. Průmysl, energetika [online]. Ze dne 8.10.2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z WWW: [8] Český statistický úřad. Stavebnictví, byty [online]. Ze dne 8.10.2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z WWW: [9] Český statistický úřad. Stavebnictví – časové řady. Tab. 4 Stavební práce „S“ celkem (ročně) [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupný z WWW: [10] Český statistický úřad. Vybrané demografické údaje v České republice [online]. [201210-6]. Dostupné z WWW: [11] Damodaran. Country Default Spreads and Risk Premiums [online]. Poslední revize leden 2012 [cit. 2012-11-8]. Dostupné z WWW: [12] Damodaran. Ratings, Interest Coverage Ratios and Default Spread [online]. Poslední revize leden 2012 [cit. 2012-11-8]. Dostupné z WWW: [13] Internetové stránky skupiny SAINT-GOBAIN. SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: 99
[14] Internetové stránky společnosti ATJ special, s.r.o. Profil společnosti; Reference [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: [15] Internetové stránky společnosti AVK VOD-KA a.s. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: [16] Internetové stránky společnosti HAWLE ARMATURY, spol. s r.o. O nás [online]. [cit. 2012-10-15] Dostupné z WWW: [17] Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. [online]. [cit. 201210-16].Dostupné z WWW: [18] Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Akustické úpravy slévárny JMA Hodonín [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z WWW: [19] Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Historie [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z WWW: [20] Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Kvalita [online]. [cit. 2012-10-16]. Dostupné z WWW: [21] Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Servis [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z WWW: [22] Internetové stránky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Zelená. Více než jen barva! [online]. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z WWW: [23] Internetové stránky společnosti SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o. O nás [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: [cit. 2012-10-01 ]. Dostupné z WWW:
[24] ISO.CZ. ISO 14001:2004 [online].
[25] Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW: . [26] Ministerstvo financí. Odbor Finanční politika. Makroekonomická predikce České republiky v kostce červenec 2012 [online]. [cit. 2012-10-8]. Dostupné z WWW: [27] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 [online]. 2010 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z WWW: [28] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 – tabulky [online]. 2011 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z WWW: 100
[29] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011 – tabulky [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z WWW: [30] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Odbor ekonomických analýz. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010 [online]. Prosinec 2011 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z WWW: . [31] Ministerstvo spravedlnosti. Oficiální server českého soudnictví Justice.cz. Výpis z obchodního rejstříku ATJ special, s.r.o. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: [32] Ministerstvo spravedlnosti. Oficiální server českého soudnictví Justice.cz. Výpis z obchodního rejstříku AVK VOD-KA a.s. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z WWW: [33] Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů včetně důvodové zprávy. [online]. V Praze dne 23.5.2012 [cit. 2012-10-9]. Dostupné z WWW: . [34] Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů včetně důvodové zprávy. [online]. V Praze dne 6.9.2012 [cit. 2012-10-9]. Dostupné z WWW: .
OSTATNÍ ZDROJE [1] Účetní závěrky společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za roky 2007 až 2011 [2] Účetní závěrka společnosti JMA Holding 1 s.r.o. za rok 2008 [3] Účetní závěrka společnosti JMA Holding 2 s.r.o. za rok 2008 [4] Výroční zprávy společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za roky 2005 až 2011
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Vzorce poměrových ukazatelů............................................................................19 Tabulka č. 2: Tabulka SWOT analýzy......................................................................................20 Tabulka č. 3: Výpočet hodnoty vlastního kapitálu dle EVA entity ..........................................38 Tabulka č. 4: Rozvaha společnosti JMA Holding 1 s.r.o. před fúzí v roce 2009 .....................41 Tabulka č. 5: Rozvaha společnosti JMA Holding 2 s.r.o. před fúzí v roce 2009 .....................42 101
Tabulka č. 6: Vybrané makroekonomické ukazatele za roky 2006 až 2015 ............................ 45 Tabulka č. 7: Růst reálného HDP vybraných zemí EU v % ..................................................... 47 Tabulka č. 8: Směnné kurzy CZK/EUR za roky 2006 až 2015 ................................................ 48 Tabulka č. 9: Vybrané demografické faktory za roky 2005 až 2011 (v tis. Kč) ...................... 48 Tabulka č. 10: Věková struktura obyvatelstva za roky 2005 až 2011 (v tis.) ........................... 49 Tabulka č. 11: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v rámci CZ-NACE 28.1 za roky 2005 až 2010 ............................................................................................................................. 54 Tabulka č. 12: Nejdůležitější trhy společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. dle geografického hlediska za rok 2011 ......................................................................................... 54 Tabulka č. 13: Vývoj stavebních prací v ČR za roky 2005 až 2011 (v mil. Kč) ...................... 57 Tabulka č. 14: Nejvýznamnější zahraniční zákazníci v roce 2011 ........................................... 59 Tabulka č. 15: Náklady na výzkum a vývoj za roky 2005 až 2011 (v tis. Kč) ......................... 60 Tabulka č. 16: Počet zaměstnanců za roky 2007 až 2011 ........................................................ 61 Tabulka č. 17: Podíl největších položek dlouhodobého hmotného majetku na bilanční sumě 62 Tabulka č. 18: Podíl největších položek vlastního kapitálu na bilanční sumě ......................... 66 Tabulka č. 19: Podíl největších položek cizího kapitálu na bilanční sumě .............................. 66 Tabulka č. 20: Podíl hlavních položek výnosů na celkových výnosech ................................... 68 Tabulka č. 21: Podíl hlavních položek nákladů na celkových nákladech ................................ 68 Tabulka č. 22: Vývoj čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč) .................................................. 70 Tabulka č. 23: Ukazatele rentability zkoumané společnosti .................................................... 71 Tabulka č. 24: Ukazatele rentability odvětví ............................................................................ 71 Tabulka č. 25: Ukazatele aktivity zkoumané společnosti ......................................................... 72 Tabulka č. 26: Ukazatele aktivity odvětví ................................................................................ 72 Tabulka č. 27: Ukazatele zadluženosti zkoumané společnosti ................................................. 72 Tabulka č. 28: Ukazatele zadluženosti odvětví ........................................................................ 72 Tabulka č. 29: Ukazatele likvidity zkoumané společnosti ....................................................... 73 Tabulka č. 30: Ukazatele likvidity odvětví ............................................................................... 73 Tabulka č. 31: Tabulka SWOT analýzy společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. ...... 74 Tabulka č. 32: Vývoj tržeb – skutečnost (v tis. Kč) ................................................................. 76 Tabulka č. 33: Vývoj tržeb – plán (v tis. Kč) ........................................................................... 77 Tabulka č. 34: Provozní zisková marže – skutečnost ............................................................... 77 Tabulka č. 35: Podíly provozních výnosů a nákladů na tržbách - skutečnost .......................... 77 Tabulka č. 36: Provozní zisková marže – plán ......................................................................... 78 102
Tabulka č. 37: Upravený pracovní kapitál – skutečnost (v tis. Kč) ..........................................79 Tabulka č. 38: Doba obratu jednotlivých položek pracovního kapitálu (ve dnech) .................79 Tabulka č. 39: Upravený pracovní kapitál - plán (v tis. Kč) ....................................................79 Tabulka č. 40: Investice do dlouhodobého provozně nutného majetku – skutečnost (v tis. Kč) ..................................................................................................................................................80 Tabulka č. 41: Investice do dlouhodobého provozně nutného majetku – plán (v tis. Kč) .......80 Tabulka č. 42: Plánovaný výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč)..........................................................81 Tabulka č. 43: Plánovaná rozvaha (v tis. Kč) ...........................................................................82 Tabulka č. 44: Plánovaný výkaz cash-flow (v tis.Kč) ..............................................................83 Tabulka č. 45: Poměrové ukazatele – plán ...............................................................................85 Tabulka č. 46: Volné peněžní toky FCFF (v tis. Kč) ................................................................86 Tabulka č. 47: Náklady na vlastní kapitál – první fáze ............................................................87 Tabulka č. 48: Rizikové přirážky k nákladům cizího kapitálu dle ratingu dluhu .....................88 Tabulka č. 49: Náklady na cizí kapitál – první fáze .................................................................88 Tabulka č. 50: Náklady cizího kapitálu ....................................................................................89 Tabulka č. 51: Průměrné vážené náklady kapitálu – první fáze ...............................................89 Tabulka č. 52: Průměrné vážené náklady kapitálu – druhá fáze ..............................................89 Tabulka č. 53: Hodnota první fáze (v tis. Kč) ..........................................................................90 Tabulka č. 54: Hodnota druhé fáze dle Gordonova vzorce (v tis. Kč) .....................................90 Tabulka č. 55: Hodnota druhé fáze dle parametrického vzorce (v tis. Kč) ..............................91 Tabulka č. 56: Výsledná hodnota vlastního kapitálu dle metody DCF entity – Gordonův vzorec (v tis. Kč) .......................................................................................................................91 Tabulka č. 57: Výsledná hodnota vlastního kapitálu dle metody DCF entity – parametrický vzorec (v tis. Kč) .......................................................................................................................91 Tabulka č. 58: EVA (v tis. Kč) .................................................................................................92 Tabulka č. 59: Hodnota druhé fáze (v tis. Kč) ..........................................................................92 Tabulka č. 60: Výsledná hodnota vlastního kapitálu dle metody EVA entity (v tis. Kč) .........93 Tabulka č. 61: Upravené výsledky hospodaření za roky 2007 až 2011 (v tis. Kč) ..................93 Tabulka č. 62: Hodnota vlastního kapitálu dle metody kapitalizovaných čistých výnosů (v tis. Kč) ............................................................................................................................................94 Tabulka č. 63: Výsledné ocenění vlastního kapitálu dle jednotlivých metod ( v tis. Kč) ........94
103
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Běžný účet platební bilance (v % HDP) ................................................................... 47 Graf č. 2: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066 (v mil.) ........................................................................................................................................... 49 Graf č. 3: Podíl stálých, oběžných a ostatních aktiv na bilanční sumě ..................................... 62 Graf č. 4: Podíl největších položek oběžných aktiv na bilanční sumě ..................................... 63 Graf č. 5: Vývoj aktiv (v tis. Kč) .............................................................................................. 63 Graf č. 6: Vývoj dlouhodobého hmotného majetku a jeho největších položek (v tis. Kč) ....... 64 Graf č. 7: Vývoj největších položek oběžných aktiv (v tis. Kč) ............................................... 64 Graf č. 8: Podíl vlastních a cizích zdrojů a ostatních pasiv na bilanční sumě .......................... 65 Graf č. 9: Vývoj vlastního kapitálu a jeho největších položek (v tis. Kč) ................................ 67 Graf č. 10: Vývoj cizího kapitálu a jeho největších položek (v tis. Kč) ................................... 67 Graf č. 11: Vývoj tržeb (v tis. Kč) ............................................................................................ 69 Graf č. 12: Vývoj největších položek nákladů (v tis. Kč) ........................................................ 69 Graf č. 13: Vývoj výsledku hospodaření po zdanění (v tis. Kč)............................................... 70
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Porterův model pěti sil ....................................................................................... 14 Obrázek č. 2: Diagram analýzy SWOT .................................................................................... 21 Obrázek č. 3: Vnitrostátní fúze sloučením ............................................................................... 41 Obrázek č. 4: Přehled log.......................................................................................................... 61 Obrázek č. 5: Diagram analýzy SWOT společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. ....... 75
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A AKT C CAPM CZ ČV D DCF DFM
neoperační aktiva aktiva celkový dlouhodobě investovaný kapitál model oceňování kapitálových aktiv cizí zdroje čisté výnosy cizí úročené zdroje diskontované peněžní toky dlouhodobý finanční majetek 104
DHM DNM DPH E EBIT EMS EU EVA FCFE FCFF g HDP
K KPVH MPO MVA NOA NOPAT NOPBT PH
ROA ROCE ROE ROS t TČV UVH VK VŠPS WACC
dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek daň z přidané hodnoty vlastní kapitál provozní výsledek hospodaření před zdaněním a nákladovými úroky systém environmentálního managementu Evropská unie ekonomická přidaná hodnota volný peněžní tok pro vlastníky volný peněžní tok pro vlastníky a věřitele tempo růstu hodnota brutto hrubý domácí produkt hodnota netto kalkulovaná úroková míra provozně nutný investovaný kapitál korigovaný provozní výsledek hospodaření ministerstvo průmyslu a obchodu tržní přidaná hodnota míra investic čistá operační aktiva čistý provozní zisk po zdanění čistý operační zisk před zdaněním pokračující hodnota úroková sazba za poskytnutý cizí kapitál náklady na vlastní kapitál bezriziková výnosová míra přirážka za finanční riziko rentabilita investovaného kapitálu přirážka za sníženou likviditu riziková prémie trhu přirážka za obchodní riziko rentabilita aktiv rentabilita investovaného kapitálu rentabilita vlastního kapitálu rentabilita tržeb rentabilita čistých investic sazba daně z příjmu právnických osob trvale odnímatelný čistý výnos upravený výsledek hospodaření vlastní kapitál výběrové šetření pracovních sil průměrné vážené náklady kapitálu 105
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za roky 2007 až 2011 Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztrát společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za roky 2007 až 2011
106
Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za roky 2007 až 2011 v tis. Kč
2011
2010
2009
2008
2007 1 071 311
AKTIVA CELKEM
1 049 970
1 010 253
972 550
1 178 905
A.
Pohledávky za upsaný vlastní kapitál
0
0
0
0
0
B.
Dlouhodobý majetek
547 523
571 754
587 916
624 187
523 873
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
1 779
2 889
3 782
8 492
13 628
-
Software
1 779
2 878
3 782
8 446
9 521
-
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
0
11
0
46
4 107
545 744
568 865
584 134
615 695
510 245
7 689
7 689
7 689
7 689
7 689
262 255
263 145
269 052
280 170
215 236
174 504
190 801
191 803
193 948
205 177
B.II. -
Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
8 906
6 672
5 511
16 309
80 226
-
Poskytnuté zálohy na DHM
240
728
2 570
2 392
1 917
-
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
92 150
99 830
107 509
115 187
0
B.III.
Dlouhodobý finanční majetek
0
0
0
0
0
C.
Oběžná aktiva
502 437
438 417
384 463
554 380
546 649
C.I.
Zásoby
283 236
262 559
238 478
331 043
293 347
Materiál
88 748
93 684
73 334
114 981
117 306
-
Nedokončená výroba a polotovary
92 660
71 391
67 601
88 913
80 245
-
Výrobky
80 677
83 192
82 138
103 638
80 629
-
Zboží
21 151
14 292
15 405
23 511
15 167
0
0
0
0
3 826
-
C.II. C.III.
Dlouhodobé pohledávky Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky
0
0
0
0
3 826
195 677
169 406
140 417
214 005
201 819
-
Pohledávky z obchodních vztahů
182 705
141 099
128 853
188 231
168 323
-
Stát - daňové pohledávky
12 379
13 211
9 623
25 513
14 784
-
Ostatní poskytnuté zálohy
35
11 208
50
123
305
-
Jiné pohledávky
558
3 888
1 891
138
18 407
23 524
6 452
5 568
9 332
47 657
Peníze
193
229
130
267
195
Účty v bankách
C.IV -
Finanční majetek
23 331
6 223
5 438
9 065
47 462
D.
Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv
10
82
171
338
789
D.I.
Časové rozlišení
10
82
171
338
789
10
31
171
338
789
-
Náklady příštích období
-
Příjmy příštích období
0
51
0
0
0
PASIVA CELKEM
1 049 970
1 010 253
972 550
1 178 905
1 071 311
A.
Vlastní kapitál
190 462
157 620
110 757
258 650
383 514
A.I.
Základní kapitál
75 618
75 618
75 618
152 120
152 120
75618
75618
75 618
152 120
152 120
-2 292
0
-1 543
103 472
0
-2292
0
-1 543
-11 715
0
-
Kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
0
0
0
115 187
0
A.III.
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
4 802
2 536
62
15 212
14 566
4802
2536
62
15 212
14 566
Hospodářský výsledek minulých let
77 199
34 146
11 883
34 764
169 276
77199
34146
11 883
34 764
169 276
35135
45320
24 737
-46 918
47 552
B.
Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje
851 430
851 690
860 756
919 764
686 823
B.I.
Rezervy
6 054
4 368
2 663
2 481
2 645
6054
4368
2 663
2 481
2 645
A.II. -
A.IV . A.V.
-
Základní kapitál
Zákonný rezervní fond
Ostatní rezervy
B.II.
Dlouhodobé závazky
194 335
27 249
31 991
22 803
73 089
183000
0
0
0
53 240
Jiné závazky
0
12048
17 114
16 210
0
Odložený daňový závazek
11335
15201
14 877
6 593
19 849
651 036
346 685
280 557
294 342
590 438
-
Závazky k ovládanými a řízenými osobami
B.III.
Krátkodobé závazky
-
Závazky z obchodních vztahů
156740
115211
62 339
252 156
230 135
-
Závazky k ovládaným a řízeným osobám
460629
183000
183 000
0
342 201
9852
10114
7 190
8 848
7 230
5598
5423
3 914
4 635
3 324
12656
12197
996
934
728
-
Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace
-
Přijaté zálohy
360
808
0
891
1 513
-
Dohadné účty pasivní
2371
8872
7 328
11 533
3 208
-
Jiné závazky
2830
11060
15 790
15 345
2 099
Bankovní úvěry a výpomoci
5
473 388
545 545
600 138
20 651
Bankovní úvěry dlouhodobé
0
420595
499 929
551 382
0
Krátkodobé bankovní úvěry
B.IV -
5
52793
45 616
48 756
20 651
C.
Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv
8 078
943
1 037
491
974
C.I.
Časové rozlišení
8 078
943
1 037
491
974
-
Výdaje příštích období
976
943
1 037
491
974
-
Výnosy příštích období
7102
0
0
0
0
Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztrát společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za roky 2007 až 2011 v tis. Kč
2011
2010
2009
2008
2007
I.
Tržby za prodej zboží
159 040
169 639
159 012
158 348
127 231
A.
Náklady vynaložené na prodané zboží
127 336
135 425
128 127
121 910
94 624
+
Obchodní marže
31 704
34 214
30885
36438
32607
II.
Výkony
993 509
885 609
896 133
1 062 052
944 093
1.
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
967 214
884 825
921 361
1 025 972
924 238
2.
Změna stavu zásob vlastní výroby
19 775
-4 547
-32 366
31 177
15 111
3.
Aktivace
6 520
5 331
7 138
4 903
4 744
B.
Výkonová spotřeba
674 829
597 604
574 056
815 285
663 262
1.
Spotřeba materiálu a energie
596 415
521 302
505 515
718 772
572 202
2.
Služby
78 414
76 302
68 541
96 513
91 060
+
Přidaná hodnota
350 384
322 219
352 962
283 205
313 438
C.
Osobní náklady
209 093
201 692
185 571
210 163
182 363
1.
Mzdové náklady
152 854
148 701
137 930
155 640
133 105
3.
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
52 228
49 640
44 668
51 149
46 407
4.
Sociální náklady
4 011
3 351
2 973
3 374
2 851
D.
Daně a poplatky
973
1 008
753
690
385
E.
Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku
80 734
78 180
77 680
70 164
63 573
III.
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
17 889
11 978
18 021
22 849
17 688
1.
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
354
68
144
579
409
2.
Tržby z prodeje materiálu
17 535
11 910
17 877
22 270
17 279
F.
Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu
14 559
10 923
19 089
22 305
15 592
1.
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
0
377
0
263
0
2.
Prodaný materiál
14 559
10 546
19 089
22 042
15 592
G.
Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní
2 075
-7 350
10 297
4 990
-961
oblasti a komplexních nákladů příštích období IV.
Ostatní provozní výnosy
15 516
17 712
16 316
8 697
6 789
H.
Ostatní provozní náklady
4 534
3 149
3 624
4 383
3 979
*
Provozní výsledek hospodaření
71 821
64 307
90 285
2 056
72 984
M.
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti
0
0
0
0
-300
X.
Výnosové úroky
6
5
10
66
34
N.
Nákladové úroky
32 954
37 570
36 095
36 861
24 813
XI.
Ostatní finanční výnosy
49 286
55 148
26 996
76 396
28 466
O.
Ostatní finanční náklady
42 221
25 557
50 502
100 002
20 376
*
Finanční výsledek hospodaření
-25 883
-7 974
-59 591
-60 401
-16 389
Q.
Daň z příjmů za běžnou činnost
10 803
11 014
5 957
-11 428
9 043
1.
splatná
14 131
11 052
240
-1 101
12 672
2.
odložená
-3 328
-38
5 717
-10 327
-3 629
**
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
35 135
45 319
24 737
-46 917
47 552
XIII.
Mimořádné výnosy
1
1
1
1
1
R.
Mimořádné náklady
1
0
1
2
1
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
0
0
0
0
0
*
Mimořádný výsledek hospodaření
0
1
0
-1
0
***
Výsledek hospodaření za účetní období
35 135
45 320
24 737
-46 918
47 552
Výsledek hospodaření před zdaněním
45 938
56 334
30 694
-58 346
56 595