TECHNICKÁ UNIVERZITAV LIBERCI Ekonomická fakulta
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
Analýza vybraných produktů životního pojištění s porovnáním v čase
Analysis of specific products of life insurance in comparison with time
DP-EF-KPO-2010-21
IVANA MOLČANOVÁ
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D., katedra pojišťovnictví Konzultant: Ing. Svatopluk Vávra, Česká pojišťovna, a. s.
Počet stran: 66 7. 5. 2010
Počet příloh: 7
2
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci, dne 7. května 2010
Ivana Molčanová
3
Poděkování Diplomová práce by nemohla v této podobě vzniknout bez přispění následujících osob, a proto bych jim chtěla na tomto místě vyjádřit své poděkování.
Doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D., vedoucí diplomové práce.
Ing. Svatopluku Vávrovi, konzultantovi DP za jeho četné náměty a připomínky.
Poděkování patří taktéž paní Libuši Chlupsové za přípravu odborných podkladů a poskytnutí informačních zdrojů ze systémů České pojišťovny.
4
Anotace Diplomová práce se zabývá životním pojištěním, přesněji srovnává vybrané produkty životního pojištění v kontextu času. Srovnává existenci životního pojištění v tržní ekonomice a ekonomice centrálně řízené. Protože do počátku 90. let existovala na našem pojistném trhu jediná pojišťovna s monopolním postavením, zabývá se tato práce porovnáním produktů České pojišťovny, a to produktu doby dnešní a pojištěním uzavřeným téměř před třemi desetiletími. Diplomová práce srovnává pojištěná rizika, cenu pojištění i rozdílný přístup k propagaci pojištění. Cílem práce je porovnání dvou produktů životního pojištění, a to v ekonomice centrálně řízené a ekonomice tržní s ohledem na pojištěná rizika, cenu pojištění a potřebnost pojištění v kontextu sociální sítě. K tomuto porovnání využijeme komparativní analýzu a analýzu dílčích poznatků. Kromě parametrů vybraných pojistných produktů zmíníme i vybrané ekonomické ukazatele a systém sociální sítě.
Annotation The diploma work deals with life assurance, more accurately it compares specified products of life assurance per time. It compares an existence of life assurance in market economy along with central managed economy. Because of availability of the one insurance company with monopoly position till the beginning of 90th of last century, the diploma work deals with comparison of products of Czech Insurance company, both products of present market and products which had been available almost thirty years ago. The diploma work makes comparison of insured risks, insurance price and different kind of advertisement for insurance. The main object of this work is comparison of two life assurance products in two different economic systems; in socialist and capitalist economy in the point of insured risks, insurance price and want of insurance in context social system. Adopted methods are comparative and sectorial analyses. We have to consider together with insured products also the social systems and selected macro-economic indicators.
5
Klíčová slova: pojišťovna, pojistný trh, životní pojištění, investiční životní pojištění Key words: insurance company, insurance market, life insurance, investment life insurance
6
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 13 CHARAKTERISTIKA ČP............................................................................................ 15
1 1.1
HISTORIE .................................................................................................................... 15
1.2
POSTAVENÍ A ORGANIZACE ČP V KONTEXTU ČASU ..................................................... 17
1.3
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA DŘÍVE............................................................................... 17
1.4
SOUČASNÁ ORGANIZACE A OBCHODNÍ SLUŽBA ................................................................ 21
1.5
ŘÍZENÍ OBCHODNÍ SLUŽBY
.......................................................................................... 23
2
PRODEJ ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ............................................................................. 24
3
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŽP ...................................................................... 27
3.1
INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .................................................................................... 28
4
SDRUŽENÉ POJIŠTĚNÍ PRACUJÍCÍCH ................................................................... 30
4.1
VÝCHOZÍ PODMÍNKY PRO STANOVENÍ HISTORICKÝCH UKAZATELŮ ................................. 33
4.2.
STANOVENÍ VÝCHOZÍHO OBDOBÍ ................................................................................. 33
4.3
INTERPRETACE PROPOJIŠTĚNOSTI ................................................................................ 36
4.4
PŘEDPOKLADY KE KONSTRUKCI MODELOVÉHO PŘÍKLADU SPP................................... 39
5
MODELOVÝ PŘÍKLAD SPP ...................................................................................... 41
6
CHARAKTERISTIKA ŽP DYNAMIK PLUS............................................................. 47
6.1
PARAMETRY DYK + ..................................................................................................... 50
6.2
VOLITELNÁ POJIŠTĚNÍ
6.3
INVESTIČNÍ PROGRAMY ............................................................................................... 54
6.4
POPLATKY ................................................................................................................... 56
6.5
STANOVENÍ VÝCHOZÍHO OBDOBÍ PRO PŘÍKLADY DYK + .............................................. 57
6.6
PŘEDPOKLADY KE KONSTRUKCI MODELOVÉHO PŘÍKLADU DYK + .................................. 57
7
................................................................................................. 53
MODELOVÝ PŘÍKLAD DYK + ................................................................................. 58
7.1
ZÁKLADNÍ POJISTNÁ PLNĚNÍ ........................................................................................ 59
7.2
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ HODNOTY POJIŠTĚNÍ+.................................................. 61
7.3
PLNĚNÍ Z PŘIPOJIŠTĚNÍ ......................................................................................................... 61
8
SOCIÁLNÍ SYSTÉMY................................................................................................. 66
8.1
SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V
8.1.1
80. LETECH ....................................................... 67
Nemoc a úraz ...................................................................................................... 67
7
8.1.2
Invalidita............................................................................................................. 69
8.1.3
Úmrtí................................................................................................................... 70
8.2
9
SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZEPČENÍ SOUČASNOSTI ...................................................... 72
8.2.1
Nemoc a úraz ...................................................................................................... 72
8.2.2
Invalidita............................................................................................................. 73
8.2.3
Úmrtí................................................................................................................... 73
SHRNUTÍ ............................................................................................................................... 75
ZÁVĚR ................................................................................................................................. 78
8
Seznam zkratek a symbolů apod. – a podobně atd. – a tak dále a. s. – akciová společnost č. - číslo ČAP – Česká asociace pojišťoven ČNB – Česká národní banka ČSSR – Československá socialistická republika ČSÚ – Český statistický úřad ČP – Česká pojišťovna ČSP – Československá státní pojišťovna ČID – částečný invalidní důchod DP – diplomová práce DNL – dlouhodobé následky léčení DNP – dávky nemocenského pojištění DYK + – DYNAMIK Plus EU – Evropská Unie HDP – hrubý domácí produkt HSP – hrubý společenský produkt IŽP – investiční životní pojištění KH – kapitálová hodnota KHN – kapitálová hodnota negarantovaná KSČ – Komunistická strana Československa max. – maximální min. – minimální n. p. – národní podník NŽP – neživotní pojištění PID – plný invalidní důchod prac. - pracovní ŘR – ředitel regionu S - smrt
9
SPP – Sdružené pojištění pracujících tab. – tabulka TN – trvalé následky tzv. – tak zvaný ÚP – úrazové pojištění ÚV KSČ – Ústřední výbor Komunistické strany Československa ZO – zdravotní omezení ZPZ – závod pro zahraniční pojištění a zajištění ZVT – závod výpočetní techniky ZZP – závod zvláštních provozů ŽP – životní pojištění % – procenta
10
Seznam tabulek Tabulka č.1 Popis produktu SPP Tabulka č. 2 Přijaté pojistné v pojištění osob, propojištěnost a základní makroekonomické ukazatele 1980 Tabulka č. 3 Přijaté pojistné v pojištění osob, propojištěnost a základní makroekonomické ukazatele 2007 Tabulka č. 4 Propojištěnost v rámci České pojišťovny Tabulka č. 5 Podíl na pojistném trhu v předepsaném pojistném Tabulka č. 6 Sazby SPP Tabulka č. 7 Nárok na zvláštní prémii Tabulka č. 8 Popis produktu DYNAMIK PLUS Tabulka č. 9 Přehled poplatků Tabulka č. 10 Předpokládaný vývoj hodnoty pojištění Tabulka č. 11 Maximální možné výběry Tabulka č. 12a Porovnání SPP a DYK + Tabulka č. 12b Porovnání SPP a DYK + Tabulka č. 13 Výše dávek nemocenského pojištění 1980
11
Seznam obrázků Obrázek č. 1 Riziko a fondy investování Obrázek č. 2 Podíl na pojistném trhu v předepsaném pojistném v % Obrázek č. 3 Charakteristika běžně a mimořádně placeného pojistného v DYNAMIKU PLUS Obrázek č. 4 Předpokládaný vývoj hodnoty pojištění
12
Úvod Změna politického režimu v roce 1989 odstartovala přechod centrálně plánované ekonomiky na systém tržního hospodářství. Proces transformace naší ekonomiky vyžadoval decentralizaci, stabilizaci a změnu struktury celé ekonomiky. Změny v národním hospodářství se projevily i odlišným chováním a očekávání ekonomických subjektů.
V každé ekonomice je nutné udržovat jistou životní úroveň a sociální zabezpečení občanů. Významná úloha při zajišťování určitého standartu životní úrovně připadá soustavě pojištění, která je ve svých různých formách významným doplňkem sociálního zabezpečení.
Zájem o životní pojištění v České republice neustále stoupá, dlouhodobě však stále přetrvává negativní trend v dostatečném krytí rizik. Dle průzkumu provedeného v únoru 2009 ČAP téměř 70 % lidí uzavírá životní pojištění z důvodu ochrany sebe a svých blízkých, avšak pouze 25 % z pojistného v životním pojištění jde na zabezpečení smrti a připojistitelných rizik (úraz, závažné nemoci, invalidita a další). 1 Z tohoto důvodu jsem zvolila pro svou diplomovou práci (dále jen DP) právě problematiku životního pojištění, protože životní pojištění považuji za velmi důležité a zajímavé. Obsahem této práce je analýza dvou produktů životního pojištění. Nejedná se však o případ srovnání produktů doby dnešní, nýbrž o srovnání v kontextu času, přesněji srovnání produktu současného s produktem životního pojištění, které bylo uzavíráno před 30lety. Aby bylo možné tyto dva produkty porovnávat, musíme přihlédnout k dřívějšímu monopolnímu postavení jedné společnosti a zvolit pro analýzu a srovnání produkty právě této společnosti. Produkt současné doby představuje v povědomí veřejnosti známý Dynamik Plus, produkt historický tzv. Sdružené pojištění pracujících. Oba tyto produkty jsou produkty České pojišťovny, a. s.
________________ 1
Tisková zpráva ČAP [online], Česká asociace pojišťoven, 2010 [cit 27.1.2010].
13
Pro práci použiji metodu popisnou, komparace, abstrakce, indukce, dedukce a dílčí analýzu zvolených poznatků.
V části první se zaměřuji na obecné principy fungování životního pojištění a na postavení a organizaci ČP v kontextu času.
Druhou část věnuji charakteristice obou produktů, parametrům jak produktu historického tak současného. Zmíněny budou i základní makroekonomické ukazatele jako je propojištěnost, průměrné pojistné a průměrná mzda, rozdílné systémy sociální sítě a jejich komparace v čase.
Poslední část je věnována celkovému shrnutí situace a porovnání produktu historického a současného s ohledem na pojištěná rizika a cenu.
14
1 Charakteristika ČP
1.1 Historie Česká pojišťovna, a. s. (dále jen ČP) je univerzální pojišťovnou, jejíž tradice se nepřetržitě odvíjí od roku 1827, kdy byl založen pojišťovací ústav poskytující náhradu škod způsobených ohněm. Tento ústav později přeměnil svůj název na První česká vzájemná pojišťovna (PČVP). V průběhu 2. poloviny 19. stolení byla PČVP natolik stabilním podnikem, že kromě živelných pojištění začala nabízet i pojištění životní (1909). V druhé polovině 19. století vznikala také řada dalších pojišťoven a pojišťovacích spolků, např. Asekurační spolek cukrovarníků, Pražská městská pojišťovna, Hasičská vzájemná pojišťovna. 2
Před druhou světovou válkou působilo v Československu přes 700 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací pojišťoven. V období protektorátu přestaly v Čechách působit pojišťovny států, které byly ve válce s Německem, na druhé straně pak na našem území vznikaly pojišťovny říšské. Pojišťovnictví v tomto období zcela podléhalo říšským pojišťovacím předpisům. 3
Pro další vývoj měl zásadní význam Dekret prezidenta republiky o znárodnění soukromých pojišťoven. Dekret dal výhradní právo provozovat smluvní pojišťění jen pojišťovnám, které byly národními podniky. Vyloučil tedy z této činnosti všechny soukromé domácí i zahraniční pojišťovny. Vzniklo pět národních podniků: Slavia, Pražská pojišťovna, Slovan, Nemocenská pojišťovna a První československá pojišťovna. Tyto národní podniky byly samostatnými právnickými osobami a ve své činnosti se řídily zásadami obchodního podnikání. Stát tedy za závazky národních podniků neručil [1. s. 35].
________________ 2 3
DAHNĚL, J., CHALOUPECKÝ, J., CHLUDIL, V., Vybrané kapitoly z pojišťovnictví, s. 12, s.13 DAHNĚL, J., CHALOUPECKÝ, J., CHLUDIL, V., Vybrané kapitoly z pojišťovnictví, s. 16
15
Další změny přinesl únor 1948, kdy byly vydány vyhlášky ministerstva financí o sloučení pojišťoven národních podniků a vyhlášeny stanovy Československé pojišťovny, n. p. Tehdejší politické uspořádání došlo k závěru, že nejlepší způsob organizace pojišťovnictví bude zřízení jedné instituce s decentralizovanou strukturou.
Již výše zmíněné čtyři pojišťovny zanikly bez likvidace, tz. jejich majetek a kapitál se k 1. lednu 1948 převedl na První československou pojišťovnu, n.p., která také v tomto roce změnila svůj název na Československou pojišťovnu, n. p. V roce 1953 změnila Československá pojišťovna svůj statut na státní pojišťovací ústav pod názvem Státní pojišťovna. Svou působnost měla v Čechách i Slovensku.
Přeměnou Československa na federaci byly vytvořeny dva ústavy – Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna; každá provozovala činnosti na území příslušné republiky. Monopolní postavení České státní pojišťovny trvalo prakticky až do roku 1991, kdy byl otevřen trh, který umožnil vstup dalších pojišťoven. Tržní podíl České pojišťovny (dále jen ČP) v segmentu životního pojištění (dále jen ŽP) činil v roce 2007 23 % v segmentu neživotního pojištění (dále jen NŽP) 30 % [2].
Současně v roce 2008 se stala společnost součástí pojišťovací skupiny Generali PPF Holding *.
_________________________________________ *
PPF…první privatizační fond Historie skupiny PPF se datuje od roku 1991. Za dobu své existence se stala největším českým investorem a jednou z nejvýznamějších skupin v ČR. Skupina PPF se zaměřuje na retailové finanční služby (bankovnictví a pojišťovnictví) a investice.
16
1.2 Postavení a strategie ČP v kontextu času V centrálně řízené ekonomice byla pojišťovna součástí ekonomicko-finančního systému Československa, byla zcela pod vedením a dozorem státu, resp. ministerstva financí a podnikový plán byl součástí jednotného celostátního hospodářského plánu [1. s. 106].
1.3 Organizační struktura dříve Vytvoření jedné pojišťovny 1. 1. 1948 znamenalo zásadní přelom v obchodní službě tehdejšího pojišťovnictví. Prakticky až do 90. let neexistovala konkurence v tomto oboru, což se projevilo ve vývoji obchodní služby jak kladně tak záporně. Vytvoření monopolu změnilo automaticky styl a metody práce všech pracovníků. Bylo provedeno přerozdělení pracovníků všech úseků, dosud platné pojistné smlouvy musely být přepracovány podle nových pojistných podmínek. Kvůli existenci monopolu také pracovníkům obchodní služby odpadla v pracovní náplni nutnost převádění pojištění od konkurence. 4
________________ 4
CHALOUPECKÝ, J., MARVAN M., Dějiny pojišťovnictví v Československu 3. díl, 225 s.
17
Organizace obchodní služby v 80. letech byla členěna na tyto skupiny: •
referent obchodní služby
•
odborný referent obchodní služby
•
obchodní zástupce
•
přepážky
•
důvěrníci
Referent obchodní služby byl pracovník k zapracování, naopak odborný referent byl pracovník po zácviku. Pracovní náplň obchodního zástupce a přepážky byla prakticky totožná jako dnes, stejně jako pozice „důvěrník“, jehož činnost se nejvíce podobá dnešní pozici podřízeného pojišťovacího poradce (blíže viz oddíl současná obchodní služba). Těmto skupinám referentů náležel základní plat a dále prémie dle zvláštního prémiového řádu. Náplní práce těchto kategorií byla přímá produkce, tedy získávání pojištění v podnicích.
Důvěrníci byli externí spolupracovníci pojišťovny, většinou z řad pracovníků v podnicích. Jejich činností bylo zajištění srážek pojistného ze mzdy, resp. komplexní péče o pojištění v podniku. Odměnou pak bylo stanovené procento ze získaných pojištění.
Sociální postavení pracovníků a celková péče o pracovníky v pojišťovnictví procházela četnými změnami. Pro celkové pochopení této problematiky je nutné si uvědomit úlohu KSČ a její působení v tehdejší ČSSR.
Protože dle Marxe se hodnota vytváří jen ve výrobní sféře, došlo po roce 1948 k prudkému snížení výdělků v „neproduktivních“ odvětvích, celkově pak došlo k převrácení mzdové struktury v Československu, kdy odměňovaní pracovníků v „nevýrobních“ odvětvích postupně zaostávalo za odvětvími „výrobními“.
Ke zlepšení podmínek pracovníků v pojišťovnictví došlo v roce 1967, kdy byla vydána úprava Ministerstva financí ČSSR o platových poměrech pracovníků Státní pojišťovny.
18
Úprava obsahovala změny v odměňování založené na členění pracovníků do platových tříd.
Odměňování bylo rozděleno na dvě skupiny: •
pro administrativní pracovníky, pro které platil tarif podle tříd a skupin
•
pro pracovníky s vynikajícími schopnostmi, kterým mohl být vyplácen místo základního platu, tzv. plat osobní.
Do mzdy se zahrnovaly také výkonností odměny, mzdy za práci přesčas a příplatek za zastupování.
Upraveny byly i měsíční nástupní platy absolventů. Nástupní plat absolventa VŠ byl v rozmezí Kčs 1 550,- až Kčs 1 950,- absolventa se středním odborným vzděláním Kčs 1 250,- až Kčs 1 600,- [1. s. 264]. (pozn. průměrná mzda v roce 1980 byla Kčs 2 642,-).
Rozdíly existovaly samozřejmě i v organizaci a řízení. Organizace ČSP byla decentralizována, resp. přizpůsobena politickému uspořádání Československé socialistické republiky. V krajích a okresech byly zřízeny pobočky za účelem přiblížení pojištění občanům.
ČSP byla rozdělena v 80. letech na tyto organizační jednotky: •
generální ředitelství
•
oblastní závody a jejich pobočky
•
tři specializované závody
Generální ředitelství v čele s generálním ředitelem mělo v kompetenci všechny záležitosti a rozhodování o vnitřním uspořádání, organizaci a kontrole v rámci celé ČSSR.
V jednotlivých krajích (Praha – město, Praha – Středočeský kraj, Brno, České Budějovice, Liberec, Ostrava, Pardubice, Plzeň) existovaly oblastní závody, v okresních městech pak pobočky těchto závodů. V několika dalších městech pak byly navíc zřízeny ještě agentury.
19
Specializované závody byly: závod zvláštních provozů (ZZP), závod výpočetní techniky (ZVT), závod pro zahraniční pojištění a zajištění (ZPZ). ZZP se specializoval na správu pojistných kmenů, investice, opravy majetku, později i např. na podnikovou výstavbu.
ZVT zajišťoval automatizované zpracovávání údajů, činnost ZPZ vyplývá již z jeho názvu.
Útvar propagace měl tyto základní úkoly s porovnání s dnešním útvarem marketingu: •
rozpracovat koncepci propagace v rámci celé pojišťovny
•
soustavně spolupracovat s centrálními prostředky hromadného sdělování
•
zveřejňovat propagační činnosti využíváním průzkumů
•
vydávat tištěné propagační a výchovné materiály
•
pečovat o celkový vzhled provozoven pojišťovny
•
vydávat propagační texty pro závody a pobočky k využití v hromadných sdělovacích prostředcích
•
spolupracovat s ostatními útvary při zajišťování a provádění vnitropodnikové propagace
Oblastní závody spolupracovaly v oblasti propagace s krajskými, okresními a městskými sdělovacími prostředky, měly za úkol vydávat vlastní propagační materiály, včetně zajištění účelné distribuce těchto materiálů. Avšak snaha v této oblasti byla omezena nedostatkem kapacit v tiskárnách. Oblastní závody také pořádaly přednášky, výstavy a spolupracovaly s tiskem a rozhlasem. Celoročně byla objednávána inzerce v časopisech Vlasta, Květy, Svět v obrazech, Svět motorů.
Každým rokem byly vydávány nástěnné a jiné typy kalendářů, upomínkové předměty jako odznaky, přívěšky ke klíčům nebo pamětní medaile.
Propagace a reklama byla v 80. letech úspěšná i v oblasti filmu. Ve spolupráci s Československou televizí byly natáčeny 15 minutové pořady zaměřené na propagaci jednotlivých druhů pojištění. Kromě televize byly tyto pořady poukazující humornou formou na nutnost zabezpečení promítány i v kinech. ČSP spolupracovala s propagačním podnikem Merkur, který jako první v Československu využíval novou techniku natáčení,
20
při které reklamní spoty nebyly klasicky natáčeny na filmový pás, ale na videomagnetický záznam, což odstranilo nutnost vyrábět kopie. Tím se snížily náklady v průměru o 50 % oproti klasickému filmu. 1.4 Současná organizace a obchodní služba ČP Vzhledem k tomu, že nyní je společnost součástí holdingu, proto organizace a řízení společnosti (oproti zmiňované historické organizační struktuře) podléhá zcela jiným kritériím. Orgány společnosti jsou v současné době následující: •
představenstvo
•
dozorčí rada
•
vedení společnosti v čele s generálním ředitelem a náměstky pro jednotlivé útvary (např. investiční politika, IT, podnikatelská rizika, retail, finanční řízení, lidské zdroje). viz příloha č. 4
Současná obchodní služba je členěna do následujících organizačních jednotek: Centrála Úlohou centrály v souvislosti s obchodní službou je stanovení obchodní strategie, sestavování obchodních plánů, celkově pak tvorba optimálních podmínek pro činnost obchodní služby. Manažeři obchodu centrály pak tvoří servis produktů, tvorbu nových produktů a hodnotí celkovou situaci na pojistném trhu.
Regiony a agentury Regiony se skládají vždy z několika agentur. Agentura; neboli pobočka vymezuje územní působnost pro konkrétní obchodní činnosti obchodních zástupců. Rozsah činností je dán oprávněním získatelů (viz níže jednotlivé kategorie získatelů). V současné době existuje 29 regionů s více než 70 agenturami. Obchodní službu v rámci regionu řídí regionální ředitel (ŘR). Úkolem ŘR je maximální vytěžování regionálního pojistného trhu. Řediteli regionu podléhají manažeři skupin, kteří řídí jednotlivé obchodní zástupce. Každý obchodní zástupce je pod vedením jednoho manažera.
Kromě získatelů (pracovníků, kteří vykonávají činnost na základě živnostenského oprávnění) jsou dalšími pracovníky administrativní pracovníci. Administrativa obchodu pracuje na rozdíl od získatelů vždy v zaměstnaneckém poměru.
21
V kategorii získatelů využívá ČP: •
manažer skupiny
•
výhradní pojišťovací agent
•
podřízený pojišťovací zástupce
•
referent přepážky
•
makléř
•
dealer
Tito pracovníci jsou povinni vykazovat svou činnost ve výkazech. Informace z těchto výkazů jsou důležitým zdrojem pro účinné vedení těchto pracovníků. Nutnou podmínkou činnosti získatelů je samozřejmě absolvování školících programů a kvalifikačních zkoušek.
Odměňovaní pracovníků v kategorii získatelů určuje provizní systém. Právě ten přesně určuje částku odměny podle počtu a objemu uzavřených pojistek. Provize můžeme rozdělit na dvě skupiny: a) podle druhu činnosti (provize získatelská, následná, za prolongaci, za marketing, superprovize) b) podle podílu ze základní odměny (dělená, sdílená). Konstrukce, výše i struktura vyplácené provize závisí na provizním systému ČP, který je obchodním tajemstvím. Provizní systém v ČP upravuje vnitřní směrnice, která je určena pouze pro interní potřebu. Pochopitelně je vyžadována určitá informační povinnost vůči klientovi, avšak klient se dozví že obchodník je odměňován na základě provize, avšak procento provize nebo výše provize ze sjednání dané pojistné smlouvy mu zůstanou utajeny.
22
1.5 Řízení obchodní služby Jak již bylo zmíněno, obchodní činnost je pro existenci každé pojišťovny naprosto zásadní. Řízení obchodní služby dnes musí pružně reagovat na specifické způsoby prodeje pojištění.
V 80. letech existovala poměrně omezená nabídka pojistných produktů a díky monopolnímu postavení také neexistoval konkurenční boj o zákazníka. V současné době je tomu právě naopak a proto bylo nutné zcela změnit způsob řízení obchodní služby. Samozřejmě řízení obchodní služby prochází stálým vývojem, zásadní rozdíl je však oproti „včerejšku a dnešku“ ve smluvním vztahu mezi prodejci pojištění a pojišťovnou.
Před rokem 1989 měli všichni prodejci pojištění statut zaměstnance, v současné době jsou všichni prodejci pojištění v ČP získateli, spolupracující na základě smlouvy o výhradním obchodním zastoupení. Obě skupiny mají své výhody i nevýhody. Výhodou zaměstnanců je možnost účinného řízení, nevýhodou vyšší mzdové náklady. Naopak nižší mzdové náklady existují v kategorii získatelů. Uspořené prostředky z nižších mzdových nákladů se pak mohou vložit do jiných aktivit pojišťovny jako je marketingová podpora prodeje, vzdělávání, a podobně. Naopak je možné namítnout, že prostředky pro provize jsou klientem placeny ve formě různých poplatků a jiných smluvních nákladů a může to pro klienta znamenat zdražení produktu, avšak z hlediska pojišťovny a obchodního zástupce je tato výkonová motivace určitě efektivní.
Dle současného provizního systému ČP je možné získat v kategorii získatele mnohonásobně vyšší částku než v kategorii zaměstnance (např. administrativního pracovníka), který má jistotu základní mzdy.
Proto si dovoluji učinit závěr, že současná organizace a řízení obchodní služby ČP je efektivní, a to díky systému provizí, který jakousi nejistotou „základního mzdy“ motivuje získatele ke stálému rozvoji prodejních schopností a odborností, které jsou klíčové pro důvěru a osobní vazbu klienta.
23
2 Prodej životního pojištění Tradiční úlohou pojišťoven v segmentu fyzických osob je pojišťování životních rizik. Člověk, který má rodinu, potřebuje pojistit své budoucí výdělky pro případ úmrtí nebo ztráty zdraví.
Sociální stát dává jen pocit jistoty. Pokud člověk nepatří do nejnižší příjmové skupiny a zemře, životní úroveň jeho rodiny půjde výrazně dolů. Základní síť existuje, to platí v celé Evropě. V České republice je v tomto směru možná mírně horší psychologie společnosti daná historií. Lidé si ze své podstaty nepřipouští nepříjemné myšlenky. Lidé se nechovají dlouhodobě racionálně, hledí víc na krátkodobý užitek a možné nepříjemné věci vytěsňují z mysli. Jednou ze základních rolí pojišťovacího poradce je vytáhnout je z podvědomí, nastavit klientovi zrcadlo, odhalit mu existující rizika a pak ho nechat rozhodnout, jestli s tím chce nebo nechce něco dělat. 5 Pojištění je velice specifická služba, a proto je nutné zamyslet se nad detaily jejího prodeje. Je nutné rozlišit případy, kdy se jedná o pojištění povinné smluvní (např. povinné ručení), zde je povinnost pojištění dána právním předpisem. Toto pojištění v převážné většině vyhledávají klienti sami.
Pokud pomineme oblast pojištění povinného ze zákona, všeobecně lze říci, že pojištění vyhledává pouze klient, který důsledně zvažuje všechna možná rizika, ať už mluvíme o rizikách v neživotních segmentech, tak životních. Protože ne každý je schopen si tato rizika uvědomit, je nutné klienty ohleduplně a diskrétně oslovovat a poskytovat jim tak informace o možné pojistné ochraně. Pro tuto činnost byla a je důležitá činnost pracovníků pojišťovny, kteří pojištění klientům vhodnou formou nabízí.
________________ 5
FOND SHOP 2006 [online], Problémem investičního životního pojištění v ČR je mis-selling, [cit. 26.3.2010].
24
V dobách monopolního postavení bylo určitě snadnější pojištění prodávat; dnes v době ostré konkurence na pojistném trhu se pojištění spíše získává, než prodává. Dříve také převažovalo pojištění majetku nad pojištěním osob. Tato skutečnost byla dána celkovou ekonomickou situací tehdejší centrálně řízené ekonomiky a také systémem sociální sítě.
V současné době se přístup klientů v této oblasti mění, ŽP nevnímají jen jako pojistnou ochranu, ale také jako možnost investování. Potřebu ŽP „včera a dnes“ budeme analyzovat podrobněji v následujících kapitolách.
Prodej životního pojištění je bez pochyby obtížnější, než například prodej pojištění majetku. Je to z toho důvodu, že je snadnější uvědomovat si materiální rizika, nežli riziko smrti nebo úrazu. Pojistné události v segmentu životního pojištění jsou spjaty s nesnadnou a nepříjemnou životní situací. Právě proto byla a je nenahraditelná úloha získatelů, kteří již u prvního setkání s klientem prostřednictvím svého profesionálního a důvěrného přístupu ke klientovi vytváří klíčovou úlohu pro rozvoj kvality služeb pojišťovny. Kvalita poskytovaných služeb je pak rozhodující v „boji o klienta“.
Zatímco dříve bylo pojištění prodáváno pouze prostřednictvím přepážkového prodeje a prodejců, dnes existuje řada dalších způsobů prodeje, např. banky, leasingové společnosti, cestovní a realitní kanceláře. Přímý marketing, internet a vývoj informačních technologií také velmi významně ovlivňují způsob prodeje. Prezentace pojišťovny na internetu se dnes považuje za jakousi samozřejmost. Dynamické webové stránky, interaktivní zpracování nabídek na pojištění doplňují tradiční distribuční kanály. Avšak ne všechny produkty je vhodné právě po internetu prodávat. U životních pojištění je tento způsob prodeje vhodný například pro rizikové životní pojištění či některé produkty zaměřené na spoření, z neživotních pojištění je to cestovní pojištění nebo pojištění motorových vozidel. 6
________________ 6
HANYŠOVÁ, I. ,Obchodní služba České pojišťovny, a. s., [Diplomová práce], s. 10
25
Jak bylo zmíněno v oddíle 1.3 dřívější útvar propagace měl jiné úlohy než dnes, to vyplývá ze struktury pojistného trhu, kdy ČP pro udržení podílu na pojistném trhu musí čelit ostré konkurenci. Současné oddělení marketingu je rozděleno na dva hlavní útvary, na útvar marketingové komunikace a na útvar marketingových výzkumů a sledování konkurence. Útvar marketingové komunikace má na starosti marketingovou, obchodní a metodickou podporu všech produktů, jak životních tak neživotních, dále pak navrhuje propagační a jiné reklamní materiály. Druhý útvar monitoruje konkurenční aktivity, především konkurenční produkty, dále zprostředkovává a tlumočí požadavky klientů dále dovnitř firmy, monitoruje chování klientů prostřednictvím průzkumů spokojenosti.
26
3 Základní charakteristika ŽP 7 Pokud pomineme případ dožití, který je také součástí ŽP, základním principem životních produktů je zabezpečení finančních zdrojů pro rodinu pojištěného v případě jeho úmrtí nebo ztráty výdělečné činnosti.
Existují samozřejmě i další možnosti zabezpečení, např. spoření nebo jiné investování finančních prostředků. Na rozdíl od jiných způsobů zajištění však ŽP má výhodu v tom, že pojistná ochrana platí ihned od uzavření smlouvy, což u zmiňovaného spoření neplatí.
Produkty klasického ŽP kryjí dvě základní rizika; smrt a dožití, případně kombinaci obou rizik. Pojištění pro případ smrti se uzavírá především kvůli pojistné ochraně, kterou poskytuje. Pojistná částka je vyplacena pouze v případě smrti pojištěného. Pojištění může být uzavřeno na dobu určitou (pokud smrt nenastane ve sjednané době, nic se nevyplácí) nebo na dobu neurčitou.
U pojištění pro případ dožití je vyplacena částka v pevně stanovené době, pokud pojištěný nezemře dříve.
U většiny produktů existuje možnost různých druhů připojištění; např. invalidity, úrazu, dlouhodobé nemoci. Tato pojištění lze samozřejmě sjednat i samostatně, avšak v případě uzavření s ŽP se platí většinou nižší pojistné.
Výhodou ŽP je možnost zproštění od placení, pokud nemůže pojistník vykonávat své povolání následkem úrazu či nemoci z důvodu přiznání plného invalidního důchodu. Pojištění pokračuje v plném rozsahu v platnosti, platbu pojistného přebírá pojišťovna. ŽP může také sloužit jako záruka úvěru, tzn. v případě smrti pojištěného (příjemce úvěru) je pojistná částka vinkulována ve prospěch banky či jiného věřitele.
________________ 7
BLAND, D., Pojištění: principy a praxe, kap. 6
27
Pokud se pojistník dostane do takové situace, kdy již pro něj není možné pojistné platit, může dojít k těmto třem situacím: a) pojištění končí tzv. stornem pojištění, při kterém pojišťovna vyžaduje doplacení dosud nezaplaceného pojistného b) je snížena pojistná částka či pojistná doba, tzv. redukce (předpokladem redukce je trvání pojištění po určitou dobu, zpravidla 2 roky; nebo c) pojistník může požádat o výplatu odkupného se zrušením pojištění, tzv. odkup redukce. Odkupné je vypočteno na základě matematických metod k zániku pojištění. Existuje možnost úplného či částečného odkupu. I zde je podmínkou trvání pojištění po určitou dobu.
U ŽP existuje možnost snížení základu daně z příjmu při dodržení zákonem stanovených podmínek, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, který svým zaměstnancům na pojištění přispívá.
3.1 Investiční životní pojištění Zhodnocení, resp. podíly na zisku, které se vyskytují ve formě různých bonusů a prémií u investičního životního pojištění jsou vlastně zisky z investic, které pojišťovny na různých finančních trzích realizují.
Tradičně se finanční trh člení na peněžní trh (kde se obchodují finanční prostředky splatné do jednoho roku), kapitálový trh (obsahující celé spektrum akcií, dluhopisů), devizový trh (kde se uskutečňují operace v rozdílných měnách) a trh drahých kovů (jde zejména o zlato jako z finančního hlediska specifickou komoditu).
Efektivní funkce finančního trhu je obecně dána dvěma faktory: operační efektivností neboli rychlostí a plynulostí provádění obchodů a informační efektivností, která souvisí s reakcemi trhu na informační podněty. Vlivy snižující efektivnost trhu mají za následek poškozování jeho účastníků a celkové hospodářské ztráty. Dalšími významnými faktory u investování jsou výnosy a rizika. Ideálním případem je, když je investice spojena s maximálním výnosem a minimálním rizikem. Faktem však je, že se tato dvě hlediska
28
vzájemně potlačují. Investice slibující vysoké výnosy bývají velmi riskantní, naopak investice bezpečné bývají obvyklé málo výnosné.
U DYNAMIKU PLUS si klient zvolí ze tří nabízených fondů (dále popsáno v oddíle 6.3.) z nichž každý je více či méně rizikový, více či méně výnosný a to vše v závislosti na délce trvání sjednaného pojištění – viz obrázek 1. Klient, který toto pojištění chce uzavřít, by měl mít ujasněnou představu, zda chce podstoupit určité riziko za cenu vyššího zhodnocení nebo zda raději zvolí jistotu s nižším výnosem.
Maximální riziko
Dlouhodobá investice FOND AKCIÍ
Minimální
Maximální výnos
výnos
FOND DLUHOPISŮ
FOND PENĚŽNÍHO TRHU
Krátkodobá investice
Minimální riziko
Obr. 1 Riziko a fondy investování Zdroj: interní materiály ČP, a. s. vlastní zpracování
Pokud budeme porovnávat životní pojištění doby dnešní a minulé, je nutné zmínit, že současný produkt Dynamik plus je ve své podstatě investiční životní pojištění. V centrálně řízené ekonomice investiční pojištění neexistovalo, proto, abychom mohli oba produkty relativně porovnávat, zvolíme pro současný investiční produkt konzervativní strategii investování. Jedině v této situaci budeme schopni relevantně porovnat riziko smrti, úrazu, plného invalidního důchodu (PID) a srovnání i v části zhodnocování prostředků platbou pojistných částek.
29
4 Sdružené pojištění pracujících (SPP) Důležitým mezníkem ve vývoji životního pojištění v poválečném Československu byla peněžní reforma v roce 1953. Příčiny provedení peněžní reformy a její hlavní ustanovení nejsou obsahem této práce. Problematika peněžní reformy a pojišťovnictví je popsána ve zdroji [1]. Nutné je však zmínit, že od roku 1953 byla problematika životního pojištění organizačně spojena s úrazovým pojištěním a byla vedena v úseku pojištění osob [1. s. 156].
Dalším významným okamžikem ve vývoji pojištění osob bylo zavedení tzv. hromadného sjednávání pojištění. Podniky navázaly spolupráci přímo s pojišťovnou a sjednávání pojištění i jeho správa probíhala přímo v podniku prostřednictvím závodních důvěrníků, kterým za získávání nových pojištění náležela předem stanovená odměna.
Tento způsob sjednávání pojištění byl snadný – jak z hlediska pojišťovny, která tak mohla kalkulovat s nižšími správními náklady, tak ze strany občanů, protože pojistné k takto sjednaným pojištěním bylo splatné v měsíčních splátkách a úhrada se prováděla srážkou z vyplacené mzdy.
Převážnou většinu pojištění osob představovaly sdružené formy, které poskytovaly svou formou komplexní pojistnou ochranu tím, že v jedné pojistné smlouvě bylo zahrnuto pojištění pro případ smrti a úrazu a zpravidla i dožití sjednaného konce pojištění.
V roce 1955 bylo zavedeno sdružené pojištění pracujících (dále jen SPP), které se velmi dobře prosazovalo. Od roku 1958 byly zavedeny dva nové druhy pojištění osob, sdružené pojištění mládeže a vkladové pojištění osob. V roce 1965 pak ještě důchodové pojištění pracujících. Prvními formami sdruženého pojištění bylo pojištění majetku občanů, resp. sdružené pojištění domácností zavedené v roce 1949, poznatky z provozu pojištění domácnosti pak Československá státní pojišťovna použila při zavedení sdruženého pojištění budov.
30
V roce 1980 pak existovalo ve sdružených formách životního pojištění včetně úrazového také sdružené pojištění mládeže, sdružené pojištění pracujících, všeobecné pojištění obyvatelstva, důchodové pojištění. Všechny tyto druhy se řadily do skupiny pojištění osob.
Nejrozšířenějším druhem pojištění osob bylo sdružené pojištění pracujících, určené především k zabezpečení ekonomicky aktivních osob, kterým bylo koncem roku 1980 pojištěno 2149 tis. osob, tj. 30 % aktivních občanů starších 20 let. Přijaté pojistné ze sdruženého pojištění pracujících činilo v roce 1980 Kčs 851mil.. Pro toto pojištění byl charakteristický hromadný způsob inkasa pojistného prováděný srážkou ze mzdy pojištěného občana přímo mzdovou účtárnou jeho zaměstnavatele. 8
V průběhu roku 1980 byla vytýčena z rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ zásada bezziskového provozování životního a důchodového pojištění, to znamenalo, že životní a důchodové pojištění bylo kalkulováno jako bezziskové, tedy v podstatě se nepodílelo na tvorbě hospodářského výdělku pojišťovny. To umožnilo, aby v podstatě celé přijaté pojistné z těchto druhů pojištění, zvýšené o úrokový výnos a po odečtu relativně velmi nízkých správních nákladů, mohlo být pojištěným vráceno formou pojistného plnění [3. s. 6].
________________ 8
Zpracování podle [3]
31
Tab. 1 Popis produktu SPP Popis pojištění pro případ úrazu a dočasné pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití Nároky z pojištění Dojde-li k úrazu pojištěného při výkonu zvlášť nebezpečných činností, aniž by tyto činnosti byly do pojištění plně zahrnuty, pojišťovna je povinna vyplatit jen polovinu odpovídajícího plnění. Při skončení pojištění ve výroční den počátku pojištění kalendářního roku, v němž se pojištěný dožije věku 65 let, může pojištěný požádat místo výplaty pojistné částky pro případ dožití o přeměnu na pojištění pro případ smrti za jednorázové pojistné, a to na pojistnou částku nejvýše Kčs 5 000,- bez zkoumání zdravotního stavu, při vyšších pojistných částkách je nutno zkoumat zdravotní stav pojištěného. Pojistná částka pro dožití je splatná v den, kdy pojištění nejpozději končí, tj. ve výroční den počátku pojištění kalendářního roku, v němž se pojištěný dožije věku 65 let. Na žádost pojištěného může pojišťovna vyplatit sníženou pojistnou částku dříve. Nárok na dřívější výplatu při dožití má pojištěný tehdy, bylo-li pojistné zaplaceno alespoň do výročního dne počátku pojištění v roce, v němž se pojištěný dožije věku 50 let, ne však dříve než po zaplacení pojistného alespoň za 5 let Vstupní věk nejnižší 15 let, nejvyšší 60 let pojištění končí nejpozději ve výroční den počátku pojištění Pojistná doba kalendářního roku, v němž se pojištění dožije věku 65 let lze sjednat nejméně na jednonásobek, nejvíce na trojnásobek Pojistná částka (a to, po půlnásobcích) těchto základních pojistných částek: pro smrt nikoli následkem úrazu Kčs 10 000,pro smrt následkem úrazu Kčs 20 000,pro trvalé následky úrazu Kčs 40 000,pro dobu nezbytného léčení tělesného poškození úrazem Kčs 5 000,bez zahrnutí se zahrnutím Měsíční pojistné pro příslušný násobek základních pojistných zvlášť nebezpečných činností zvlášť nebezpečných činností částek (v Kčs) jednonásobek 30 37 jedenapůlnásobek 45 56 dvojnásobek 60 74 dvaapůlnásobek 75 93 trojnásobek 90 111 měsíčně (čtvrtletně, pololetně, ročně) Placení pojistného po zaplacení pojistného alespoň za 1 rok Redukce Odbytné Po zaplacení pojistného alespoň za 1 rok. Odbytné se stanoví ze zaplacení pojistného za složku pojištění pro případ dožití, která činí pro jednonásobek základních pojistných částek u pojištění podle sazby SPP 2 měsíčně Kčs 10,- u pojištění podle sazby SPP 3 měsíčně Kčs 20,-. Odbytné činí ze zaplaceného pojistného složky na dožití: 90 % bylo-li pojistné zaplaceno za dobu kratší než 10 let 100 % bylo-li pojistné zaplaceno za dobu 10 let a delší, ale kratší než 20 let 120 % bylo-li pojistné zaplaceno za dobu 20 let a delší, ale kratší než 30 let 160 % bylo-li pojistné zaplaceno za dobu alespoň 30 let Zproštění zahrnuto v pojistných podmínkách zdravotní dotazník Zdravotní dokumentace pokud splatná pojistná částka činí alespoň Kčs 10 000,- podle Prémie doby trvání pojištění 15 – 60 % Zdroj: interní materiály ČP, a. s ,vlastní zpracování
32
Rozsah a strukturu pojištění SPP a pojištění osob spolu s hlavními makroekonomickými údaji obsahuje tabulka 2.
4.1 Výchozí podmínky pro stanovení historických makroekonomických ukazatelů Kvantitativní vyjádření ekonomických ukazatelů v tehdejší ČSSR je velmi důležité, avšak obtížné. Níže uvedené podkladové údaje jsou založeny na dostupných statistických informacích, které jsou čerpány především ze Statistické ročenky ČSSR 1981.
Je důležité zmínit, že v modelových příkladech není brán vliv velmi významného ekonomického faktoru – inflace. Je to z toho důvodu, že dnes je zcela zřejmé a doložitelné, že inflace byla před rokem 1989 podhodnocena a růst objemu produkce nadhodnocen. Oproštění od starých statistických měřítek a zavedení nových nástrojů pro sběr statististických údajů po roce 1990 bylo významných pokrokem, ale vyvolalo analytické problémy. Druhým důvodem je fakt, že velké množství zboží a služeb nebylo před rokem 1990 dostupné a muselo být v průběhu času zavedeno do spotřebního koše. Podobně byly některé služby (jako např. lékařství) tradičně poskytovány bezplatně, ale postupně se za ně začalo platit [4. s. 15].
U hrubého domácího produktu (dále jen HDP) je třeba mít na mysli skutečnost, že před rokem 1989 nebyl vykazován v ČSSR HDP, nýbrž pouze hrubý společenský produkt (HSP). HSP stejně jako HDP vyjadřuje peněžní ohodnocení vytvořených statků. Do HSP se započítávají koncové ceny statků a na rozdíl od HDP i ceny meziproduktů. Do HSP se nezapočítávají neproduktivní sféry – služby, proto představuje tento agregát jen orientační ukazatel. Odhadování HSP z HDP a naopak HDP z HSP je problematické a proto nelze pro rok 1980 ukazatel HDP uvádět. Ukazatele propojištěnosti proto vezmeme z dostupných zdrojů.
4.2. Stanovení výchozího období Výchozím rokem pro produkt SPP je rok 1980, kdy se objevila sazba SPP 2, která zahrnovala i dožití.
33
Tab. 2 Přijaté pojistné v pojištění osob, propojištěnost a základní makroekonomické údaje 1980 Pojištěno celkem osob v segmentu SPP 2 149 000 Přijaté pojistné v segmentu SPP v Kčs 850 973 000 Přijaté pojistné v celém segmentu pojištění osob v Kčs 3 020 721 000 * Propojištěnost v celém segmentu pojištění osob v % 63,00 ** Propojištěnost pouze v segmentu SPP v % 30,00 Průměrné roční pojistné na jednu smlouvu v pojištění osob v Kč *** 542 Průměrné roční pojistné na jednu smlouvu v SPP v Kčs 396 Zdroj: [3], vlastní zpracování * segment pojištění osob zahrnoval kromě životního pojištění i úrazové pojištění, pojištění důchodové ** pojištěno 30% občanů starších 20 let *** průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu = přijaté pojistné / počet pojistných smluv
Tab. 3 Přijaté pojistné v pojištění osob, propojištěnost a základní makroekonomickéúdaje 2007 Přijaté pojistné v celém segmentu životního pojištění v Kč 1 53 864 736 000 Průměrné roční pojistné na obyvatele v segmentu pojištění osob v Kč 2 162* euro = 4 536 Kč Průměrná měsíční mzda 2007Kč 3 21 621 HDP r. 2007 v Kč 4 3 535 460 000 000 Propojištěnost v segmentu životního pojištění v % (přijaté pojistné / 1,52 HDP) Zdroj: 1 Výroční zpráva ČAP 2007 [online]. Česká asociace pojišťoven, 2007 [cit. 1.3.2010]. 2 Roční zpráva ministerstva financí ČR 2007 [online]. MFČR, 2008 [cit. 2.4.2010]. 3 Hlavní makroekonomické ukazatele 2007 [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 5.3.2010] 4 Hlavní makroekonomické ukazatele 2007 [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 5.3.2010] Vysvětlivky: * přepočteno na základě kurzu České národní banky
Tab. 4 Propojištěnost 2007 v rámci České pojišťovny Přijaté pojistné v celém segmentu životního pojištění v Kč 1 13 563 734 000 HDP r. 2007 v Kč 2 3 535 460 000 000 Propojištěnost v segmentu životního pojištění v % (přijaté pojistné / 3, 84 -6 HDP) Zdroj: 1 Výroční zpráva ČAP 2007 [online]. Česká asociace pojišťoven, 2007 [cit. 1.3.2010]. 2 Hlavní makroekonomické ukazatele 2007 [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 5.3.2010]
34
Z tabulek 2, 3 a 4 je vidět, že propojištěnost v oblasti ŽP v rámci ČP historicky klesla. (tabulky 2 a 3 neobsahují stejné údaje z toho důvodu, že dostupné materiály k propojištěnosti jsem získala pouze k roku 1980, proto jsem při výpočtu propojištěnosti v roce 2007 vycházela pouze z dostupných zdrojů ČAP).
V roce 1980 těžila ČP ze svého monopolního postavení, v roce 2007 již existovalo podle výroční zprávy ČAP celkem 19 společností zabývajících se oblastí ŽP, a tak předepsané pojistné v segmentu ŽP v rámci ČP činilo 25,18 % z předepsaného pojistného celkového pojistného trhu. Podíl ČP na pojistném trhu rok od roku klesá, jak dokazuje tabulka 5, obrázek 2.
Tab. 5 Podíl na pojistném trhu v předepsaném pojistném v procentech Rok 2007 2006 2005 2004 2003 Podíl celkem 30,6 33,1 35,9 36,7 36,2 v NŽP 34,4 36,4 37,4 37,2 37,1 v ŽP 25,2 28,1 33,4 36 34,8 Zdroj: Česká pojišťovna, a, s. 2009 [online]. [cit. 1.3.2010].
2002 37,2 37,8 36,2
2001 39,2 37,4 42,3
Podíl celkem v NŽP v ŽP
% 50 45 40 35 30 25 20 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2 007
Obr. 2 Podíl na pojistném trhu v předepsaném pojistném Zdroj: Česká pojišťovna, a, s.: 2009 [online]. [cit. 1.3.2010]. vlastní zpracování
35
4.3 Interpretace propojištěnosti ŽP 1980/2007: Z výsledků můžeme učinit závěr, že dříve byla propojištěnost v segmentu životního pojištění vyšší než dnes. V celém segmentu pojištění osob bylo dle tabulky 2 v roce 1980 pojištěno 63 % osob, v segmentu SPP 30 %, v roce 2007 již byla propojištěnost na mnohem nižší úrovni. Důsledkem může být již výše zmíněný druh hromadného sjednávání v podnicích a závodech, kdy pojištění bylo sjednáváno na základě rámcové smlouvy a měsíčně pak uhrazováno srážkou ze mzdy každého jednotlivého pracovníka a pojistné tak bylo hromadně odváděno pojišťovně. Sjednání pojištění probíhalo prostřednictvím závodního důvěrníka prakticky v okamžiku nástupu nového zaměstnance do organizace, tedy lze říci, že toto pojištění bylo de facto „dobrovolně – povinné“. Všechny velké organizace (podnik nad 25 zaměstnanců) měl sjednán prostřednictvím rámcové smlouvy SPP a téměř každý jeho zaměstnanec byl tímto druhem pojištění kryt.
Dalším vlivem vysoké propojištěnosti mohly být i ostatní sdružené formy pojištění osob, např. již výše zmíněné sdružené pojištění mládeže (SPM). Sdružené pojištění mládeže bylo rezervotvorné pojištění, které se sjednávalo na život dvou pojištěných a to: •
na život osoby, která pojištění sjednala, kde nejnižší vstupní věk činil 18 let, nejvyšší 60 let
•
dále na život dítěte, v jehož prospěch se pojištění sjednávalo, nejnižší vstupní věk činil 6 týdnů, nejvyšší 15 let
Výše pojistného byla v intervalu Kčs 47,- až 137,- a závisela na věku obou osob [2]. V praxi to mohlo znamenat, že modelová rodina ve složení otec, matka, dvě děti do 15 let byla propojištěna tak, že oba rodiče měli sjednáno SPP a obě děti SPM. Pojistné za všechny čtyři smlouvy bylo možné srážet ze mzdy otce nebo matky.
36
Se snížením propojištěnosti souvisí jistě i výše měsíčního pojistného v porovnání s průměrnou měsíční mzdou. Pokud nebereme v úvahu osobu vykonávající zvlášť nebezpečné činnosti (definice viz níže) výše měsíčního pojistného při jednonásobku pojistné částky činila Kčs 30,-, což představovalo 1,13 % tehdejší průměrné mzdy; v roce 2007 v produktu DYK + (se všemi připojištěními) činilo měsíční pojistné Kč 1 100,-, což již bylo 5,088 % průměrné mzdy. Průměrné roční pojistné v SPP činilo Kčs 396,a tedy 15 % tehdejší průměrné mzdy, v roce 2007 činilo průměrné roční pojistné v segmentu ŽP na obyvatele Kč 4 536,- a tedy 21 % průměrné mzdy, u produktu DYK + činilo průměrné roční pojistné v roce 2007 Kč 7 400,-, což bylo 34 % průměrné hrubé měsíční mzdy.
Relativně nízké pojistné (v porovnání se současností) bylo určitě také jedním z příčin vysoké propojištěnosti v segmentu pojištění osob.
I když průměrné pojistné v ŽP rok od roku roste, stále je propojištěnost obyvatel v ČR nízká. Podle údajů ČAP dosahovalo v roce 2006 průměrné roční pojistné v zemích EU € 1359,- v ČR pouze € 167,- na obyvatele [5].
37
V letech 1970–1994 patřilo SPP k převažujícímu typu pojištění. SPP se sjednávalo se změněnými sazbami až do roku 1994. V historii existovalo celkem dvanáct druhů sazeb SPP, tabulka 6 uvádí pro představu alespoň sazby čtyři. Tab. 6 Sazby SPP Sazba
Pojistné plnění v případě: (Kčs)
sjednáváno od roku S*
TN*
DNL*%
měsíční pojistné v Kčs
poznámka BEZ dožití; možnost sjednat další úrazové pojištění BEZ dožití; možnost sjednat další úrazové pojištění
SPP 15
1964
10 000
20 000
5 000
15
SPP 25
1959
10 000
20 000
4 000
25
SPP 1
1980
10 000
40 000
5 000
20
BEZ dožití (pouze smrt a úraz)
SPP 2
1980
10 000
40 000
5 000
30
do 65 let; s dožitím
Zdroj: Sazebník pojištění osob ČSP, 1980
SPP bylo typizované pojištění, které v sobě primárně zahrnovalo pojištění pro případ úrazu a dočasné pojištění pro případ smrti do dosažení věku 65 let. Některé typy navíc zahrnovaly i pojištění pro případ dožití.
Podstata sdruženého pojištění spočívá v tom, že život je kryt za neměnné pojistné bez možnosti volby kombinace krytí rizik a to bez ohledu na to, jak velké riziko ohrožení života existuje. Výhodou pro pojištěného byla komplexní pojistná ochrana za levnější pojistné, kterého bylo dosaženo díky úspoře správních nákladů.
________________ *
S - smrt, , TN - trvalé následky DNL - dlouhodobé následky léčení (dnes se nazývá doba nezbytného léčení)
38
SPP kteréhokoli typu bylo možné sjednat nejméně na jednonásobek, nejvíce na trojnásobek (a to po 0,5násobcích) těchto základních pojistných částek: pro smrt nikoli následkem úrazu… Kčs 10 000,pro smrt následkem úrazu … Kčs 20 000,pro trvalé následky úrazu … Kčs 40 000,po dobu nezbytného léčení tělesného poškození úrazem … Kčs 5 000,-
Pojištění typu SPP nebylo možno sjednat s osobou, která pobírala plný invalidní důchod (dále jen PID). Pojištění SPP sazba 2 bylo sjednáváno od roku 1980 do roku 1991. Produkt SPP nám blíže přiblíží modelový příklad.
Je nutné zmínit, že modelace veškerých produktů před rokem 2004 probíhala v papírové formě dle sazebníků. Dnes se veškeré nabídky současných produktů zpracovávají v počítačové podobě (verze produktů současné i prošlé).
4.4 Předpoklady ke konstrukci modelového příkladu pro SPP Ke konstrukci modelového příkladu sazby SPP 2 jsem vycházela z následujících předpokladů: •
věkově složení obyvatelstva ČSSR produktivního věku v roce 1980 bylo v intervalu s nejvyšší četností 20 – 34 let
•
protože před rokem 1989 prakticky neexistovala nezaměstnanost, není nutné přemýšlet nad tím, zda pro modelový příklad zvolíme muže či ženu (v dnešní době je situace samozřejmě jiná, v dnešní době bychom zřejmě za „živitele“ rodiny spíše považovali otce a tudíž nutnost modelovat pojistku právě na muže)
•
porodnost byla v 80. letech vyšší v porovnání s dobou dnešní, nejvíce narozených podle věku matky bylo v intervalu věku matky 20 – 24 let
•
počet narozených dětí v manželství několikanásobně převyšoval počet narozených mimo manželství
•
sociální složení obyvatelstva bylo z větší části tvořeno dělnickými profesemi (ať už odbornými či neodbornými).
39
Z těchto předpokladů volím pro modelový příklad pojištění typu SPP vdanou ženu ve věku 30let, s jedním dítětem (pro potřeby příkladu dostačující), zaměstnanou 12 let (od 18 let, kdy ukončila min. úplné střední vzdělání). Pro modelový příklad bude nutné zmínit i základní makroekonomické ukazatele jako je např. průměrná mzda, atd. Všechna uvedená data vycházejí ze Statistické ročenky ČSSR 1981.
40
5 Modelový příklad SPP •
pojistná smlouva uzavřena 2.1.1980
•
žena, jejíž vstupní věk při uzavírání pojistné smlouvy je 30 let, vdaná, 1 dítě
•
pojištění končí maximálně v den dosažení pojistnými podmínkami definovaného maximální věku 65 let, v tomto případě v roce 2015
•
měsíční pojistné Kčs 30,- (z toho Kčs 10,- na dožití, zbytek kryje smrt a úraz a zproštění od placení pojistného)
•
do pojištění nejsou zahrnuty zvlášť nebezpečné činnosti
•
sjednán 1,0 násobek základní pojistné částky Kčs 10 000,-
•
pojistné placeno srážkou z pracovního příjmu přímo v organizaci
1) Výplata pojistného plnění při dožití
základní pojistná částka pro dožití věku 50 let (v roce 2000)… Kč 3 320,základní pojistná částka pro dožití věku 55 let (v roce 2005)… Kč 4 880,základní pojistná částka pro dožití věku 60 let (v roce 2010)…Kč 7 060,základní pojistná částka pro dožití věku 65 let (v roce 2015)… Kč 10 500,(určeno na základě Sazebník Pojištění osob, ČSP, 1980)
V případě dožití věku 60 let (v roce 2010) měsíčně placeno pojistné 30 Kčs, po dobu 30 let = celkem zaplaceno na pojistném 10 800 (Kč – Kčs) [30 let x 12 měsíců x Kč 30,-] Kč 10 800 – Kč 7 060 = Kč 3 740 …tato částka představuje náklady na zajištění rizika, smrti a úrazu •
v částce Kč 10 800,- je zahrnuta i „zvláštní prémie“. (v tomto případě 30 % ze základní pojistné částky, protože pojistná doba je delší 20 let)
Nárok na zvláštní prémii vedle příslušné pojistné částky vzniká v případě smrti nebo dožití pojištěného v případě, kdy nedošlo k redukci pojistné doby nebo částky.
41
•
při plnění z úrazového pojištění a při zrušení pojištění s výplatou odbytného právo na zvláštní prémii nevzniká
•
výši zvláštní prémie splatné současně s pojistnou částkou stanovuje tabulka 7
Tab. 7 Nárok na zvláštní prémii Doba trvání pojištění od počátku pojištění do vzniku pojistné události
při dožití stanoveného konce pojištění (% ze základní poj. částky)
při smrti pojištěného
15 % 20 % 25 % 30 %
30 % 40 % 50 % 60 %
do 10 let nad 10 let do 15 let nad 15 let do 20 let nad 20 let
Zdroj: interní materiály ČP, a. s. vlastní zpracování
pojistná částka pro případ smrti nebo dožití sjednána ve výši Kčs 10 000,prémie 30 %... Kčs 3 000,prémie 60 %... Kčs 6 000,-
Závěr V případě dožití věku 65let bude vedle pojistné částky pro případ dožití ve výši Kč 7 060,- vyplacena i za uvedených podmínek zvláštní prémie Kč 3000,-. Protože se zde jedná o výplatu částek z diametrálně odlišných období, pojišťovna provádí z tohoto důvodu roční valorizaci. Přesnou výši valorizované částky nemůžeme určit, neboť je založena na základě interních výpočtů. Celkově tak v případě dožití v roce 2010 bude vyplaceno: Kč 7 060,- …PČ pro případ dožití Kč 3 000,- …zvláštní prémie ______
Kč 700,- …valorizace*_________
∑ Kč 10 760,-
________________ *
přibližná výše částky valorizace zjištěna v interních dokumentech ČP, a. s.
42
V případě dožití pojistnými podmínkami daných maximálně 65 let by bylo vyplaceno: Kč 10 500,- …PČ pro případ dožití Kč 3 000,- …zvláštní prémie ______
Kč 700,- …valorizace_________
∑ Kč 14 200,(celkem na pojistném zaplaceno Kč – Kčs 12 600,-) •
pokud by došlo ke zkrácení pojistné doby, vyplácí se klientovi částka formou odbytného, jeho výše závisí na době, kdy dojde ke zrušení PS
Dřívější výplata plnění při dožití Nárok na dřívější výplatu při dožití by měl pojištěný tehdy, bylo-li pojistné zaplaceno alespoň do výročního dne počátku pojištění v roce, v němž by se pojištěný dožil věku 50 let, ne však dříve než po zaplacení pojistného alespoň za 5 let. Výše snížené pojistné částky pro dožití je příkladově uvedena pro věku 50, 55, 60 a 65 let. Pro jiné věky by se výše pojistné částky stanovila podle pojistně technických zásad.
Odbytné Odbytné činilo ze zaplaceného pojistného složky na dožití: 90 % bylo-li pojistné zaplaceno za dobu kratší než 10 let 100 % bylo-li pojistné zaplaceno za dobu 10 let a delší, ale kratší než 20 let 120 % bylo-li pojistné zaplaceno za dobu 20 let a delší, ale kratší než 30 let 160 % bylo-li pojistné zaplaceno za dobu alespoň 30 let Smlouvy typu SPP dosud v ČP existují, jsou aktivní a tzv. „dobíhají“. Poslední smlouvy tohoto typu byly uzavírány v letech 1993 až 1994 na pojistné částky shodné v našem modelovém příkladě. V případě dožití budou tyto smlouvy končit kolem roku 2015.
43
2) Výplata pojistného plnění v případě smrti V následujících částech budeme uvažovat, že dojde k pojistným událostem a tudíž nenastane případ dožití. Budeme ilustrovat případy – pojistné události, které mohly nastat v konkrétním roce 1980 (předpokládáme uzavření pojištění 2. 1. 1980 a tedy pojistná ochrana platí od 3. 1. 1980) Všechny následující případy byly kromě pojistných podmínek upraveny taktéž zákonem č. 40/1964 Sb..
Pojistné plnění v případě smrti základní pojistná částka pro případ smrti … Kčs 10 000,V tomto případě by byla ještě navíc vyplacena valorizace, ovšem tuto částku se mi nepodařilo v dostupných materiálech získat. Budeme tedy uvažovat, že v případě smrti by celkově tak v případě smrti v roce 1980 bylo vyplaceno: Kčs 10 000,-
Pojistné plnění v případě smrti následkem úrazu základní pojistná částka pro případ smrti … Kčs 20 000,Stejně jako v předchozím případě by byla ještě k částce přičtena valorizace. Celkově tak v případě smrti následkem úrazu bylo vyplaceno: Kčs 20 000,-
Plnění za smrt následkem úrazu bylo poskytnuto, nastala-li smrt nejpozději do tří let ode dne úrazu. Pokud by došlo k úmrtí následkem úrazu do jednoho měsíce po úrazu, odpadlo by plnění za dobu nezbytného léčení (viz dále).
44
3) Výplata pojistného plnění trvalých následků úrazu základní pojistná částka pro trvalé následky úrazu… Kčs 40 000,-
Pokud úraz zanechal trvalé následky, výše tohoto plnění byla stanovena opět pomocí oceňovacích tabulek (dle přílohy k vyhlášce č. 49/1964 Sb. o pojistných podmínkách pro pojištění osob). Pokud nebyly trvalé následky ustáleny do tří let ode dne úrazu, plnila pojišťovna podle jejich stavu ke konci této lhůty. Nemohla-li pojišťovna plnit protože trvalé následky úrazu nebyly po uplynutí šesti měsíců stanoveny, byla povinna poskytnout pojištěnému na jeho požádání přiměřenou zálohu.
4) Výplata pojistného plnění pro dlouhodobé následky léčení (pouze pro případ tělesného poškození úrazem) základní pojistná částka … Kčs 5 000,-
Doba nezbytného léčení se vztahuje na dobu, která je nutná k vyléčení úrazu. Pojistné podmínky označují tuto dobu jako „průměrnou dobu nezbytného léčení“ a tato doba musí být delší než dva týdny. Maximální délka léčení nesměla překročit 1 rok. Po roce bylo možné odejít na základě lékařského posudku do PID, ČID. Plnění za dobu nezbytného léčení úrazu bylo stanoveno podle oceňovacích tabulek (dle přílohy k vyhlášky č. 49/1964 Sb.), které odpovídalo průměrné době nezbytného léčení úrazem způsobeného tělesného poškození.
45
Doplnění •
pojištění se vztahovalo na úrazy, ke kterým došlo při výkonu povolání i v ostatním denním životě
•
z úrazového pojištění se neplnilo za smrt sebevraždou a tělesná poškození sebevražedným způsobem
•
při plnění úrazu po 5 letech od počátku pojištění dochází ke zvýšení trvalých následků (TN) nebo smrti o 20 %, po 10 letech o 30 %, stejné částky jsou i za následné plnění po 5 či 10 letech od posledního úrazu za doby pojištění.
•
úrazové pojištění se vztahuje na úrazy, ke kterým dojde při jakékoliv činnosti. Dojde-li však k úrazu při výkonu zvlášť nebezpečných činností, aniž by tyto činnosti byly do pojištění zahrnuty, pojišťovna byla oprávněna vyplatit jen polovinu odpovídající částky plnění.
•
pokud došlo k úrazu při výkonu zvlášť nebezpečných činností, které nebyly zahrnuty do pojištění, je vyplacena pouze polovina odpovídající částky plnění.
Nebezpečenské skupiny o první nebezpečenská skupina; do této skupiny byla zahrnuta povolání a činnosti nezahrnuté do druhé a skupiny a skupiny zvlášť nebezpečných činností o druhá nebezpečenská skupina: hornictví, hutnictví, chemie, doprava,… o třetí nebezpečenská skupina: závodní a soutěžní činnosti V našem případě jsme povolání patřící do druhé či třetí kategorie nebezpečných skupin neuvažovali.
46
6 Charakteristika životního pojištění Dynamik Plus Životní pojištění DYNAMIK PLUS (dále jen DYK +) můžeme charakterizovat jako kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s možností pojištění dalších rizik. Pro klienta představuje pojistnou ochranu života nebo zdraví společně s možností zhodnocení vkladů prostřednictvím garantované úrokové míry a nastavených investičních programů ČP, které jsou dynamický, růstový, vyvážený a konzervativní.
Prodej tohoto produktu byl zahájen na 1. září 2005 a po několika aktualizacích pokračoval jeho prodej až do 31. března 2010. V době zadání této DP však skutečnost o ukončení prodeje DYK + nebyla známa. DYK + nahradí jeho nástupce produkt DIAMANT, který např. zahrnuje větší množství závažných onemocnění, než tomu bylo doposud.
Kromě pojištění pro případ smrti existují možnosti připojištění v následující podobě: •
pojištění závažných onemocnění
•
komplexní úrazové pojištění dospělých
•
kompletní úrazové pojištění dětí
•
pojištění pro případ invalidity
•
pojištění pro případ nemoci (pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, denní podpory při pobytu v nemocnici a pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti).
DYK+ umožňuje měnit parametry pojištění v průběhu pojistné doby, s tímto přístupem se umí přizpůsobit potřebám klienta. Měnit lze délku pojištění, výši pojistné částky a pojistného, investiční program, volitelná pojištění a jejich vlastnosti, nebo lze dočasně přerušit placení pojistného. Klient si zvolí, kolik finančních prostředků chce zhodnotit a vybere poměr mezi spořením a pojištěním za předpokladu existence minimální a maximální pojistné částky uvedené v pojistných podmínkách. Existuje možnost vložení pojistného placeného nad rámec běžného pojistného, tzv. mimořádné pojistné, které se eviduje odděleně a lze ho za stanovených podmínek vybírat.
47
Základní charakteristiku tohoto produktu představuje obrázek 3.
pojištění pro případ smrti běžně placené pojistné volitelná pojištění
spořící složka z běžně placeného pojistného
mimořádné pojistné
spořící složka z minimálního pojistného
mimořádný výběr
Obr. 3 Charakteristika běžně placeného pojistného a mimořádného pojistného v produktu DYK +) zdroj: [6]
48
Základní parametry DYK+ spolu s pojistnými podmínkami popisuje tabulka 9, včetně komentáře. V další kapitole porovnáme parametry DYK+ a SPP.
Tab. 8 Popis produktu Dynamik plus Popis DYK + pojištění pro případ smrti, pojištění zdraví s volitelnou možností připojištění, pojištění pro případ dožití Nároky z pojištění Zemře-li pojištěný v době trvání pojištění (nikoli následkem sebevraždy) do dvou let trvání pojištění, vyplatí se sjednaná pojistná částka (nebylo-li dříve vyplaceno plnění za závažné onemocnění) a kapitálová hodnota pojištění. Dožije-li se pojištěný sjednaného konce pojištění, vyplatí se kapitálová hodnota pojištění. Závažné onemocnění Jestliže je sjednáno pojištění závažných onemocnění, pojistná částka pro případ závažných onemocnění je shodná s pojistnou částkou pro případ smrti. 15 – 75 let Vstupní věk pojištění se sjednává po jednotlivých letech na dobu 10 – 40 let a do 50 – 85 let věku Pojistná doba minimální Kč 10 000,. maximální částka pro případ smrti není omezena, pro případ smrti a závažných onemocnění Kč 250 000,- (limity dle sazebníku) minimální celkové pojistné Kč 500,- měsíčně Pojistné po zaplacení pojistného alespoň za dva roky Redukce ano, zproštění od placení pojistného lze sjednat pro vstupní věk pojištěného nižší Zproštění než 60 let při pojistné částce Kč 10 000,- na smrt není nutné vyplňovat zdravotní dotazník, Zdravotní jinak ano dokumentace Zdroj: [2], vlastní zpracování. Pojistná částka
49
6.1 Paramentry DYK + Mimořádné pojistné Volná hotovost v podobě mimořádného pojistného zvýší celkovou částku, která je vyplacena v případě pojistné události. Mimořádné pojistné je umístěno do zvoleného investičního programu. Minimální částka je Kč 1000,- maximální není omezena, lze zaplatit při sjednání nebo kdykoli v průběhu pojištění.
Mimořádné výběry PS musí být vedena déle než 2 roky. Minimální mimořádný výběr je Kč 3000,- maximální je stanoven na základě výpočtu, maximálně je možné provést 2 výběry za rok (nejprve se snižuje kapitálová hodnota negarantovaná poté KH s garantovanou TÚM). Z peněz vložených formou mimořádného pojistného je možné vybírat okamžitě.
Smrt pojištěného Zemře-li pojištěný v době trvání pojištění je vyplacena sjednaná pojistná částka a kapitálová hodnota pojištění.
Dožití se konce pojištění Dožije-li se pojištěný sjednaného konce pojištění, vyplatí se kapitálová hodnota pojištění.
Pojistná částka Minimální pojistná částka pro případ smrti (smrti nebo závažného onemocnění) je Kč 10 000,-. Maximální hodnota pro případ smrti není stanovena.
Kapitálová hodnota pojištění je tvořena kapitálovou hodnotou s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou a je snižována mimořádnými výběry. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné a může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých fondů.
Kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou se zvyšuje o část zaplaceného běžného pojistného s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, sjednanou
50
pojistnou částku, zdravotní stav pojištěného a o část zaplaceného běžného pojistného alokovanou pojistníkem do této kapitálového hodnoty. Běžně placené pojistné umístěné do kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou je zhodnocování technickou úrokovou mírou, která je garantovaná po celou dobu trvání pojištění.
Kapitálová hodnota s negarantovanou technickou úrokovou mírou, zde je běžné nebo mimořádné pojistné zhodnocováno prostřednictvím vyhlašované úrokové míry, kterou vyhlašuje ČP a je uvedena v přehledu poplatků (viz tabulka 9).
Alokační poměr Alokačním poměrem se rozumí procentuální poměr, ve kterém se umisťuje zaplacené pojistné. Může se lišit pro běžné a mimořádné pojistné. Běžné pojistné lze alokovat do kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou a do kapitálové hodnoty negarantované. Mimořádné pojistné lze alokovat pouze do kapitálové hodnoty negarantované.
Mimořádné pojistné Při sjednání pojištění i kdykoli v průběhu trvání pojištění lze zaplatit mimořádné pojistné. Minimální mimořádné pojistné je Kč 1 000,- maximální výše není stanovena.
Mimořádný výběr V době trvání pojištění lze provádět mimořádné výběry z kapitálové hodnoty pojištění. Výběry jsou umožněny přednostně z kapitálové hodnoty negarantované, poté z kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou. Výběr lze provést maximálně dvakrát za pojistný rok. Minimální mimořádný výběr je Kč 3 000,-. Za provedení mimořádného výběru je účtován poplatek.
Zproštění od placení pojistného Zproštění od placení pojistného lze sjednat pro vstupní věk pojištěného nižší než 60 let. Jestliže je pojištěnému přiznán plný invalidní důchod, je pojistník zproštěn po dobu trvání pobírání plného invalidního důchodu od povinnosti platit pojistné, které za něj hradí pojišťovna.
51
Pojistník je zproštěn od placení běžného pojistného (s výjimkou pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, které zaniká), na klientský účet za něj pojistné platí pojišťovna. Z klientského účtu jsou ale dále strhávány poplatky na krytí rizika a ostatní poplatky jako u nezproštěných pojištění.
Redukce pojištění Pokud bylo zaplaceno běžné pojistné alespoň za dva roky a nezaplatí-li pojistník běžné pojistné za další pojistná období do stanovené lhůty dojde k redukci pojištění. V případě redukce pojistné částky zůstává zachováno pojištění pro případ smrti nebo dožití a zanikají všechna další sjednaná pojištění. Pojistná částka pro případ smrti se snižuje na redukovanou pojistnou částku stanovenou podle pojistně technických zásad.
V případě redukce pojistné doby zůstává zachováno pojištění pro případ smrti nebo dožití a zanikají všechna další sjednaná pojištění. Pojistná částka pro případ smrti zůstává zachována. U redukovaného pojištění nelze hradit mimořádné pojistné, provádět mimořádné výběry, změnu alokačních poměrů, přerušit placení pojistného a nelze provádět dynamizaci.
Dynamizace představuje možnost zvyšování pojistného a pojistné částky ke dni počátku pojištění (výroční den v roce) v závislosti na vývoji míry inflace. Pojistník je osloven s nabídkou navýšení pojistného a pojistné částky - pokud neodmítne, je změna považována za přijatou.
Přerušení placení Je-li běžné pojistné zaplaceno za dva roky, může pojistník požádat o přerušení placení běžného pojistného. Pojistník si zároveň zvolí, zda po dobu přerušení placení zůstanou zachována všechna sjednaná pojištění nebo pouze pojištění pro případ smrti nebo dožití a ostatní budou zrušena. Na základě pojistně technických zásad se stanoví maximální délka přerušení placení, případně je žádost zamítnuta. V průběhu trvání přerušení placení pojistného pojistník není povinen platit běžné pojistné. V době přerušení placení nelze provádět mimořádné výběry, změny rozložení umístěných prostředků. Nedochází k dynamizaci pojištění a nejsou povoleny technické změny.
52
6.2 Volitelná pojištění Úrazové pojištění dospělých pokrývá dobu nezbytného léčení úrazu, dobu hospitalizace v nemocnici, trvalé následky úrazu, trvalou invaliditu následkem úrazu, úrazovou smrt a smrt následkem úrazu v motorovém vozidle. Úrazové pojištění dětí zahrnuje pojistné plnění v případě smrti následkem úrazu, za trvalé následky úrazu, za dobu nezbytného léčení poškození způsobené úrazem, za hospitalizaci následkem úrazu. Při pojištění závažných onemocnění je vyplacena pojistná částka v okamžiku, kdy je lékařem potvrzena diagnóza infarkt myokardu, cévní mozková příhoda (mozková mrtvice), rakovina, selhání ledvin, slepota, ischemická choroba srdeční vyžadující operaci věnčitých tepen (by-pass), transplantace životně důležitých orgánů. Vyplacená částka tak může být investicí do nadstandardní léčby, rekonvalescence apod. Pojistná částka je vyplacena v předem stanovené výši, bez ohledu na náklady léčby či délku léčby a je shodná s pojistnou částkou pro případ smrti.
Pojistník může také požádat o předčasné ukončení pojištění. V tom případě je vyplacena kromě pojistné částky pro závažné onemocnění i kapitálová hodnota pojištění a pojištění zanikne. Pokud klient o předčasné ukončení nepožádá, pojištění automaticky pokračuje (zanikne pouze pojištění závažných onemocnění a pojistná částka pro případ smrti se sníží na nulovou hodnotu). Pojištění závažných onemocnění lze samozřejmě sjednat pouze pro pojištěného, jehož zdravotní stav vyhovuje požadavkům. Nelze ho sjednat, pokud se u pojištěného některé ze závažných onemocnění již vyskytlo.
Pojištění trvalé invalidity znamená, že v okamžiku, kdy je přiznán plný invalidní důchod, má pojistné plnění formu úhrady běžného pojistného sjednaných pojištění. Pojistná částka zůstane nadále stejná, avšak pojistné již platí za klienta pojišťovna. Pojištění pro případ nemoci zaručuje výplatu denních dávek při léčbě nemoci či úrazu. K tomuto lze ještě přidat Pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti.
53
6.3 Investiční programy Investiční programy zahrnují kombinace následujících fondů a možnosti zhodnocování finančních
prostředků
prostřednictvím
garantované
technické
úrokové
míry,
resp. v případě mimořádného pojistného vyhlašované úrokové míry [7].
Jednotlivé fondy se liší rizikovostí investice. •
Fond peněžního trhu investuje převážně do státních pokladničních poukázek, krátkodobých dluhopisů, investičních vkladů, předpokládané zhodnocení na úrovni inflace, kolísavost minimální.
•
Fond dluhopisů investuje převážně do bonitních dluhopisů českých a zahraničních společností, do státních dluhopisů. Předpokládané zhodnocení střední, kolísavost střední.
•
Akciový fond zahrnuje investice do českých a zahraničních akcií, předpokládané zhodnocení vysoké, kolísavost vysoká.
•
Fond nemovitostních akcií Podílníci fondu profitují především na výnosu akcií bonitních nemovitostních a developerských společností, které operují převážně na trhu střední a východní Evropy, vyšší kolísavost investice.
•
Fond ropy a energetiky Zvolená specializace vychází ze skutečnosti, že světová energetika využívá prozatím hlavně neobnovitelné zdroje a s rozvojem světové ekonomiky je očekáván růst spotřeby a tedy i cen energie.
•
Fond zlatý Výnosy se skládají především na výnosu z cen zlata, stříbra, drahých kovů
54
Tab. 9 Přehled poplatků u DYK + (v Kč a v %) Vyžádaná technická změna
220
Poplatek za přerušení placení Poplatek za vyžádanou informaci o stavu pojistné smlouvy Zpracování pokynu pojistníka ke změně alokačního poměru
220 50
Zpracování pokynu pojistníka k převodu podílových jednotek mezi kapitálovými hodnotami tvořenými podílovými jednotkami vnitřních fondů
50
Zpracování pokynu pojistníka k převodu podílových jednotek z kapitálové hodnoty tvořené podílovými jednotkami vnitřního fondu do kapitálové hodnoty s vyhlašovanou úrokovou mírou Zpracování pokynu pojistníka k převodu peněžních prostředků z kapitálové hodnoty s vyhlašovanou úrokovou mírou do kapitálové hodnoty tvořené podílovými jednotkami vnitřního fondu Minimální výše mimořádného pojistného
50
Minimální výše příspěvku zaměstnavatele na mimořádné pojistné Poplatek za vklad mimořádného pojistného do výše Kč 59 999,- (z hodnoty vkladu) Poplatek za vklad mimořádného pojistného ve výši Kč 60 000,- až 199 999,- (z hodnoty vkladu) Poplatek za vklad mimořádného pojistného ve výši Kč 200 000,- a více (z hodnoty vkladu) Minimální výše mimořádného výběru Maximální počet výběrů v pojistném roce Poplatek za mimořádný výběr z kapitálové hodnoty negarantované Poplatek za mimořádný výběr z kapitálové hodnoty garantované Poplatek za mimořádný výběr z kapitálové hodnoty garantované a zároveň i kapitálové hodnoty negarantované Minimální výše pravidelného mimořádného výběru z kapitálové hodnoty tvořené mimořádným pojistným respektive z kapitálové hodnoty negarantované za účelem úhrady běžného pojistného Úrok pro kapitálovou hodnotu s vyhlašovanou úrokovou mírou
50
50
1 000 100 2,8 % 2,4 % 2,2 % 3 000 2 50 220 220
500
2,5 %
Zdroj: [7]
55
6.4 Poplatky Tabulka 9 poskytuje základní přehled o poplatcích obsažených v produktu DYK +. Pro hlubší analýzu nákladovosti tento přehled nestačí. Vyčíslení poplatků je právě u DYK + problematické a téměř nemožné, protože DYK + je poplatkově zcela neprůhledný. Počáteční, správní a inkasní náklady jsou u produktu Dynamik Plus stanoveny na základě pojistně technických zásad a jsou součástí vlastního nákladového modelu produktu, který Česká pojišťovna standardně nezveřejňuje. Z důležitých je uveden poplatek za mimořádný vklad pojistného 2,2 % až 2,8 % z hodnoty vkladu a Kč 50.- za mimořádný výběr. Podstatné poplatky, které mají největší potenciál ukrajovat z investovaných peněz, zmíněny nejsou. Jako konkrétní případ můžeme uvést citaci z pojistných podmínek [příloha 5] bod 2.5.
„Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky.“ Jak velké mohou být zmíněné počáteční a správní náklady a poplatky se klient nedozví, pouze to, že jsou propočítávány na základě věku klienta, pojistné doby a rizika.
Dalším příkladem nalezneme v bodě 3.1.: „Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele.“ (v prvních dvou letech od počátku PS není vypláceno odbytné vzhledem k tomu, že dochází k umoření nákladů na rizika s platby klienta)
Více informací o poplatcích není k dispozici. Z pohledu klienta se jedná o černou skříňku. Nějaké poplatky mu budou podle nějakých zásad z pojistného strhávány, ale s touto informací je nutné se spokojit. 9
________________ 9
FOND SHOP 2007 [online], Dynamik plus: Poplatky? Neřekneme!, [cit. 26.3.2010]
56
Neprůhlednost poplatků se však netýká pouze tohoto produktu. Časopis Fond Shop prováděl analýzu produktů investičního životního pojištění. Získat ceníky a způsoby odpočtu poplatků u většiny pojišťoven byla téměř nemožné. Výjimkou byla společnost AVIVA Životní pojišťovna, a. s., kde byl sazebník zavěšen na webu a z kterého se klienti dozvěděli, jaké platí alokační procento, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou jednotek, poplatek za správu aktiv, administrativní poplatek. 10 6.5 Stanovení výchozího období pro modelový příklad DYK + Výchozím rokem pro produkt Dynamik plus je rok 2007. Prodej tohoto produktu začal na podzim roku 2005, jako modernější verze produkty Dynamik. Původní produkt Dynamik ještě neumožňoval investování do peněžních, akciových a dluhopisových fondů.
V roce 2007 se stal DYK + neprodávanějším produktem ČP [interní zdroje ČP]. Zároveň rok 2007 nebyl tak silně ovlivněn ekonomickou krizí jako roky následující. První náznaky hospodářského poklesu byly zaznamenány nejdříve v srpnu 2007, gradovaly v prosinci 2007, avšak svého vrcholu krize dosáhla právě v letech 2008 – 2009. Abychom porovnávali co nejaktuálnější data bez vlivu ekonomické krize, zvolíme pro porovnání s rokem 1980 rok 2007.
Prodej produktu DYK + byl ukončen 31. března 2010, zároveň vstoupil do prodeje nový produkt s názvem DIAMANT, jehož prodej začal 1. dubnem 2010.
6.6 Předpoklady ke konstrukci modelového příkladu DYK + Pro korektní porovnání obou produktů i zde musíme zvolit výchozí podmínky jako v modelovém příkladu SPP a tedy i zde použijeme jako vzor vdanou ženu ve věku 30 let.
________________ 10
FOND SHOP 2006 [online], Problémem investičního životního pojištění v ČR je mis-selling, [cit. 19.3.2010].
57
7 Modelový příklad DYK+ •
PS uzavřena v roce 2007, konec pojištění bude v den dosažení pojistnými podmínkami definovaného maximálního věku 65 let, tedy v roce 2042
•
žena, jejíž vstupní věk při uzavírání PS je 30 let, vdaná, 1 dítě
•
sjednána všechna připojištění, která DYK + umožňuje
•
pojistné částky sjednány na minimální povolené limity
•
měsíční pojistné Kč 1 100,-
Základní pojištění Pojistná částka pro případ smrti nebo ZO… Kč 10 000,Pojistné Celkové měsíční pojistné… Kč 1 100,Z toho: ŽP pro případ smrti nebo dožití, ZO, Zproštění od placení v případě trvalé invalidity… Kč 424,ÚP dospělých
… Kč 369,-
ÚP dětí
… Kč 128,-
Pojištění pro případ nemoci: pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti… Kč 111,Pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici… Kč 32,Pojištění plateb pojistného při prac. neschopnosti… Kč 36,-
Celkové zaplacené běžné pojistné za životní pojištění 424 × 12 × 35 = 178 080 (Kč) Daňové zvýhodnění Od základu daně z příjmu lze podle zákona ročně odečíst maximálně Kč 12 000,-; v tomto roce Kč 5028,-.
58
7.1. Základní pojistná plnění
1) při dožití se konce pojištění bude vyplaceno: podíly na výnosech:
1%
1,5 %
kapitálová hodnota:
198 898,-
198 898,-
35 106,-
55 732,-
234 004,-
254 630,-
podíly na výnosech z rezerv: Celkem
2) při plném invalidním důchodu •
zproštění od placení pojistného
•
ostatní nároky zůstávají zachovány včetně podílu na výnosech a pojištění pokračuje (mimo pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti, které zaniká)
3) v případě diagnózy závažného onemocnění •
týká se těchto onemocnění: infarkt myokardu, operace věnčitých tepen, cévní mozková příhoda, rakovina, selhání ledvin, transplantace, slepota Pojištěnému je po čekací lhůtě 6 měsíců vyplacena částka Kč 10 000,a pojištěný si dále zvolí: a) pokračování pojištění (automaticky) - nesnižuje se kapitálová hodnota ani lhůtní pojistné (zaniká pojištění ZO) b) ukončení pojištění předčasným dožitím (na požádání) - je vyplacena kapitálová hodnota + podíly na výnosech za dobu od počátku pojištění k datu nahlášení onemocnění. Pozn.: pojistnou částku lze vyplatit po čekací době 6 měsíců.
4) smrt během pojištění (pokud nebylo před tím plněno za závažné onemocnění) vyplacena sjednaná pojistná částka Kč 10 000,- pozůstalým a kapitálová hodnota, podíly na výnosech za dobu od počátku pojištění a hodnota podílových fondů.
59
Tab. 10 Předpokládaný vývoj hodnoty pojištění v (Kč) Rok trvání smlou vy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 15. 20. 25. 30. 35.
kapitálová hodnota
podíly na výnosech 23 89 199 355 558 809 1109 1459 1 862 2 317 5 442 10 099 16 455 24 684 35 106
4 251 8 574 12 973 17 451 22 007 26 641 31 353 36 149 41 028 45 987 72 001 99 751 129 264 160 554 198 898
hodnota odkupného
celkem 4 274 8 663 13 172 17 806 22 565 27 450 32 462 37 608 42 890 48 304 77 443 109 850 145 719 185 238 234 004
0 2866 7 481 12 213 17 062 22 030 27 117 32 330 37 670 43 134 72 376 104 629 140 068 178 878 –__
Zdroj:[2], vlastní zpracování
celkem
hodnota odkupného
podíly na výnosech
Kč 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
15.
20.
24.
rok trvání smlouvy
Obrázek 4 Předpokládaný vývoj hodnoty pojištění Zdroj: [2], vlastní zpracování
60
7.2 Faktory ovlivňující vývoj hodnoty pojištění Výše uvedené hodnoty jsou příkladem vývoje pojištění za předpokladu dosažení stanoveného podílu na výnosech, konstantním vývojem cen podílových jednotek fondů a dále za předpokladu, že nedojde ke zvýšení rizikového pojistného po ocenění zdravotního stavu pojištěného, ani k jiné změně parametrů pojištění. Předchozí výkonnost fondu nezaručuje stejnou výkonnost v budoucím období. Hodnota fondu může stoupat i klesat a není zaručena 100% návratnost zaplaceného pojistného. Dále změny na peněžních nebo akciových trzích mají vliv na hodnotu podílových jednotek, pro nejsou uvedené informace zcela závazné.
Při výplatě pojistného plnění (v případě dožití a v případě odkupného) a při mimořádném výběru je uplatňována srážková daň v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů
7. 3 Plnění z připojištění
Úrazové připojištění dospělých a) plnění za dobu nezbytného léčení úrazu •
pojistné Kč 172,-
Denní plnění ve výši Kč 100,- až 300,- podle délky léčení. Úraz musí být v léčení min. 15 dnů. do 120. dne se vyplácí…Kč100,do 240. dne se vyplácí… Kč 200,do 365. dne se vyplácí… Kč 300,plnění celkem za rok… Kč 73 500,-
b) plnění za trvalé následky úrazu •
pojistné Kč 156,-
příslušné procento z částky… Kč 300 000,při vyšším rozsahu následků se plnění progresivně zvyšuje podle pojistných podmínek až na částku: … Kč 1 500 000,-
61
c) plnění za trvalou invaliditu následkem úrazu •
pojistné Kč 22,-
v případě invalidity následkem úrazu je vyplacena částka Kč 200 000,-
d) plnění za smrt následkem úrazu •
pojistné Kč 15,-
je vyplacena částka Kč 300 000,-
e) plnění za smrt následkem úrazu v motorovém vozidle •
pojistné Kč 4,-
je vyplacena částka Kč 200 000,-
Úrazové připojištění dětí a) plnění za dobu nezbytného léčení úrazu •
pojistné Kč 39,-
Denní plnění ve výši Kč 150,- až Kč 450,- podle délky léčení. Úraz musí být v léčení min. 15 dnů. do 120. dne se vyplácí… Kč 150,do 240. dne se vyplácí… Kč 300,do 365. dne se vyplácí… Kč 450,plnění celkem za rok… Kč 110 250,-
b) plnění za trvalé následky úrazu •
pojistné Kč 78,-
příslušné procento z částky… Kč 600 000,Při vyšším rozsahu následků se plnění progresivně zvyšuje podle pojistných podmínek až na částku: … Kč 3 000 000,-
c) plnění za smrt následkem úrazu •
pojistné Kč 3,-
je vyplacena částka Kč 30 000,-
62
d) hospitalizace následkem úrazu •
pojistné Kč 8,-
denní plnění ve výši Kč 200,.; měsíčně Kč 6 000,-
Pojištění pro případ nemoci a) pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti Obsahem pojištění je výplata denní dávky při pracovní neschopnosti vzniklé jako důsledek nemoci nebo úrazu. denní dávka Kč 150,-; měsíčně pak Kč 4 500,-
b) pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici Obsahem pojištění je výplata sjednané náhrady za každý den hospitalizace. denní dávka Kč 100,- měsíčně pak Kč 3 000,-
c) pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti Obsahem pojištění je pojištění částky ve výši celkového běžného placeného pojistného pro případ pracovní neschopnosti vzniklé jako důsledek nemoci nebo úrazu. Pojistné plnění je vypláceno měsíčně, překročí-li délka pracovní neschopnosti 90 dnů. Omezení: •
čekací lhůta 3 měsíce od sjednání počátku pojištění – během ní není právo na plnění. V případě hospitalizace v důsledku úrazu čekací lhůta odpadá
•
uplatňuje se výluka při pracovní neschopnosti vzniklé v příčinné souvislosti s následky předchozích onemocnění a úrazů
•
pojištění automaticky zaniká dnem, kdy pojištění dovrší 60 let
63
Tab. 11 Maximální možné výběry (v Kč) Rok trvání Maximální výběr smlouvy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 15. 20. 25. 35.
0 0 4 904 9 365 13 869 18 419 23 013 27 659 32 375 37 150 61 741 88 277 116 634 178 080
Zdroj: [7]
Tab. 12a Porovnání produktu SPP a DYK + SPP
DYK +
rezervotvorné
investiční
√
√
_
√
Změny v rozsahu pojištění
_
√
Garantované zhodnocení
√
√
_
√
_
√
Smrt
√
√
Úraz
√
√
_
√
Typ pojištění Spoření Daňové výhody
Mimořádné pojistné Mimořádné výběry
Závažná onemocnění Trvalá invalidita Zdravotní pojištění Zproštění
√
√
_
√
√
√
Zdroj: [7] ,vlastní zpracování
64
Tab. 12b Porovnání produktu SPP a DYK +
SPP 1980 (Kčs) měsíční pojistné
pojistné tvořící % z tehdejší průměrné mzdy
30,-
1, 136%
DYK + 2007 (Kč) 424,- (základ. poj.) 1 100,- (s připojištěním) 1, 961 % (základ. poj.) 5, 088 % (s připojištěním)
základní poj. plnění dožití (ve věku 65 let)
14 200,-
234 004,-
(zaplaceno na běž. poj)
Kč – Kčs 12 600,- (89 %)
Kč 178 080,- (76%.)
smrt
10 000,-
10 000,-
invalidita
zproštění
zproštění
závažná onemocnění DNL
_ 5 000,-
10 000,- a možnost dožití 75 500,-; děti 110 250,-
(v DYK + je DNL jako připojištění)
Připojištění (popis připojištění uveden v 6.2. a 8.3.) smrt úrazem
20 000,-
300 000,-; děti 30 000,-
trvalé následky úrazu
40 000,-
300 000,- až 1 500 000,600 000,- až 3 000 000,- děti
trvalá invalidita následkem úrazu
_
200 000,-
smrt v motor.** vozidle
_
200 000,-
hospitalizace
_
3 000,- ; děti 6 000,- měs.*
pojištění pro případ nemoci
_
4 500,-
_
ano
platba pojistného při prac.*** neschopnosti _______________ *
měs. - měsíční motor. - motorové *** prac. - pracovní **
65
8 Sociální systémy Proto, abychom mohli analyzovat potřebu životního pojištění v systémech dvou rozdílných ekonomik a potvrdit či vyvrátit hypotézu, zda pojištění dříve bylo potřebné, je nutné alespoň minimálně zmínit systémy sociální sítě v obou ekonomických systémech.
Pro potřeby modelového příkladu postačí, pokud zmíníme situace pro: •
nemoc či úraz (krátkodobý nebo dlouhodobý úraz a nemoc do 1 roku)
•
invaliditu, ať už úplnou či částečnou
•
úmrtí
Všechna tato rizika jsou kryty oběma produkty, jak SPP tak DYK+. Samozřejmě není možné (ani není cílem této práce) určit přesnou částku nemocenské dávky či invalidního důchodu pro náš konkrétní případ 30 ženy, ale bude možné uvést částku průměrnou nebo přibližnou.
66
8. 1 Systém sociálního zabezpečení v 80. letech V době před rokem 1989 byla povinnost pracovat a téměř každý občan byl zaměstnán. Ten, který pracovat nemohl z důvodu svého zdravotního stavu, měl nárok na částečný nebo plný invalidní důchod. Ten, kdo dosáhl důchodového věku, měl nárok na starobní důchod. Každý byl tedy zabezpečen a tím, že neexistovala nezaměstnanost, nebylo nutné vyplácet dávky “v nezaměstnanosti“. Rovněž nebyly vypláceny sociální dávky tzv. „doplatky do životního minima“. Ze systému sociálního zabezpečení byl potřebným občanům, kteří dosáhli věku 60 let (u žen záleželo na počtu dětí) nebo byli plně invalidní a jejich životní potřeby nebyly zabezpečeny, vyplácen tzv. sociální důchod.
8. 1. 1 Nemoc a úraz Nemocenské dávky činily podle délky zaměstnání 60 až 90 % čisté mzdy *, v prvních třech dnech 50 až 70 % čisté mzdy. Pracovní neschopnost mohla trvat maximálně jeden rok, existovala však možnost prodloužit poskytování nemocenského po uplynutí této doby a to déle než na 1 rok.
Tab. 13 Výše nemocenského 1980 Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti při době zaměstnání z čisté denní mzdy do 1 roku 50% nad 1 rok do 5 let 60% nad 5 let do 10 let 65% nad 10 let 70% Za další dny pracovní neschopnosti při době zaměstnání z čisté denní mzdy do 1 roku 60% nad 1 rok do 5 let 70% nad 5 let do 10 let 80% nad 10 let 90% Zdroj: [KALINA, K., KROUDIL F., KVÍČALOVÁ V., Nemocenské pojištění pracovníků, Praha: Příručky práce, 1980]
Výpočet čisté mzdy jako pokladu pro výpočet dávky nemocenské by byl dost obtížný (výpočet čisté mzdy závisel na mnoha skutečnostech – např. délce odpracované doby, rodinném stavu, počtu dětí, atd.), proto budeme uvažovat pouze rozpětí, ve kterém se mohla čistá mzda z tehdejší hrubé měsíční průměrné mzdy Kčs 2 642,-. Čistá mzda
67
se mohla pohybovat přibližně v rozmezí Kčs 2 000,-, až Kč 2 100,- pro náš příklad budeme uvažovat horní hranici tohoto rozpětí. V příkladu 30leté ženy, která pracuje od ukončení studia (střední školy, či učiliště), tedy pracuje již více, než 10 let bude činit dávka nemocenské: Do 3 dnů pracovní neschopnosti za každý den nemoci 0,7 x Kčs 95,5 = Kčs 66,8 nad 3 dny pracovní neschopnosti za každý den nemoci 0,9 x Kčs95, 5 = Kčs 86,0 (Kčs 2 100 čistá měsíční mzda; Kčs 95,5 denní čistá mzda)
Za celý měsíc pracovní neschopnosti ** mohla činit dávka nemocenské Kčs 1 834,(3 dny x Kčs 66,8 + 19 dnů x Kčs 86,0)
V případě pracovní neschopnosti v délce do 1 roku od počátku nemoci či úrazu, by ženě v našem modelovém příkladu náležela měsíční dávka nemocenské ve výši 1 834 Kčs.
_____________ *
čistá mzda = hrubá mzda – daň z příjmů
**
za pracovní dny
68
8. 1. 2 Invalidita Pokud by nastala situace, že po dlouhodobé pracovní neschopnosti by byla žena v modelovém příkladu uznána invalidní, byl by jí přiznán invalidní důchod.
Výše přiznaného invalidního důchodu se odvíjela od faktu, zda pracovník byl zaměstnancem výrobního či nevýrobního odvětví. Zaměstnanci byli rozděleni do třech kategorií, jež jsou uvedeny v zákoně 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení. Kategorii první byl v průměru přiznáván invalidní důchod ve výši Kčs 2 437,- v kategorii druhé Kčs 1895,- v kategorii třetí Kčs 1 312,- [Statistická ročenka ČSSR 1981]. V našem
modelovém
příkladu
jsme
nekonkretizovali
typ
odvětví
zaměstnání,
proto budeme brát v úvahu pouze průměrnou výši přiznaného invalidního důchodu. Ten činil v roce 1980 Kčs 1 362,-, což představovalo 52 % průměrné mzdy [Statistická ročenka ČSSR 1981].
Rozlišení plného a částečného invalidního důchodu zde neuvažujeme, i když toto členění existovalo, avšak pro toto rozlišení bychom museli velice složitě modelovat typ úrazu nebo nemoci, což není obsahem této práce.
Pokud by se tedy po dlouhodobé nemoci žena nemohla vrátit do zaměstnání, mohl být jí vyplácen měsíčně invalidní důchod v rozmezí Kčs 2 434,- až Kč 1 312,- a to až do doby, než by odešla do starobního důchodu – do 56 let . 11
Před rokem 1989 existovala větší šance přiznání invalidního důchodu, než je dnes. Je to především díky pokroku lékařské vědy, která dává v současné době větší možnosti na léčbu než před třiceti lety. Jako konkrétní příklad můžeme uvést situaci diabetiků. Dříve byl diabetikům přiznávám invalidní důchod „téměř automaticky“, dnes na diagnózu diabetes (bez uvažovaní dalších chorob) nárok na invalidní důchod (ani částečný) ve většině případů nevzniká (při ohledu na nejtěžší stupně diabetes, kdy invalidita přiznána je). Přiznání invalidity stejně jako možnost prodloužení poskytování dávek nemocenského pojištění po uplynutí stanovené doby byly plně v kompetenci posudkových orgánů sociálního zabezpečení a lékařské posudkové komise.
69
8. 1. 3 Úmrtí Nezaopatřené dítě mělo po zesnulém pracujícím rodiči nárok na sirotčí důchod, který pobíralo po dobu trvání nezaopatřenosti nejdéle do 26. roku věku. Nárok na sirotčí důchod zanikl osvojením dítěte nebo mělo-li dítě vlastní hrubý příjem přesahující částku 620,- Kč. 12
Jednostranně osiřelé dítě mělo nárok na sirotčí důchod nejméně ve výši Kčs 300,měsíčně 13 .
Pracující – manžel, který měl v péči nezaopatřené dítě, měl nárok na přídavek na dítě ve výši
dle
věku
dítěte.
V tomto
případě
činil
přídavek
na
10leté
dítě
Kčs 140,- měsíčně. 14 Dle zákona [121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení] v našem konkrétním případě manželovi nenáležel vdovecký důchod tak jako je tomu dnes. Pozůstalostní důchody byly přiznávány pouze vdovám, vdovcům až po roce 1989.
V tomto případě by tedy pozůstalé rodině náležel sirotčí důchod Kčs 300,- přídavek na nezletilé dítě Kčs 140,-.
________________ 11
KALINA, K., KROUDIL F., KVÍČALOVÁ V., Nemocenské pojištění pracovníků, Praha: Příručky práce, 1980, s. 80
12 13 14
zákon č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení zákon č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení nařízení vlády ČSSR č. 77/1979
70
Citace ze zdroje [3. s. 10, s. 12]: „ Při poměrně vysoké propojištěnosti existují značné rezervy jak v teritoriálním rozložení propojitěnost, tak v kvalitě pojistné ochrany. K rozvoji pojištění osob budou směrovat všechna opatření k tomu, aby životní i úrazové pojištění bylo stále žádanějším doplňkem státního sociálního zabezpečení“. V roce 1980 činila průměrná výše plnění u produktu SPP při: a) dožití Kčs 7 048,b) smrti Kčs 5 522,c) smrti úrazem Kčs 14 066,d) trvalých následků úrazu Kčs 4 342,e) doby nezbytného léčení Kčs 480,-. Z těchto poznatků si dovoluji udělat závěr, že sociální systém v roce 1980 kryl potřeby v případě nemoci či úrazu dostatečně, v případě smrti pozůstalá rodina kryta dostatečně nebyla. I z výše průměrného pojistného plnění je vidět, že produkt SPP byl produktem především ke krytí úrazu a spoření.
71
8. 2 Systém sociálního zabezpečení současnosti Po roce 1989 byla zrušena povinnost pracovat. Podniky již nevlastnil stát, privatizací došlo k převedení majetku do soukromého sektoru. Objevila se nezaměstnanost. K evidenci nezaměstnaných občanů byl zaveden Úřad práce, který občanům ve své evidenci vyplácí hmotné zabezpečení. Spolu s nezaměstnaností se objevili i sociálně slabí občané, kterým jsou vypláceny sociální dávky do výše životního minima. Od roku 1995 byly zavedeny dávky státní sociální podpory. Rodinám s dětmi a s nižšími příjmy jsou vypláceny kromě přídavků na děti také další dávky státní sociální podpory (např. sociální příplatek či příspěvek na bydlení). Se změnou systému došlo ke zřízení nových úřadů, které v rámci sociální sítě vyplácejí různé dávky. Namátkou např. vznik Úřadů práce, který vyplácel v roce 2007 nejen hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, ale také dávky státní sociální podpory. Pověřené obecní úřady vyplácely sociálně slabým občanům sociální dávky do výše životního minima.
Níže budou uvažovány tři základní varianty pojistných událostí.
8. 2. 1 Nemoc a úraz V roce 2007 bylo v případě nemoci nebo úrazu nutné pro posouzení nároku na dávky nemocenského pojištění (dále jen DNP) zjistit, zda je občan účasten nemocenského pojištění. V případě, že účast na nemocenském pojištění nevznikla (nezaměstnaný v evidenci úřadu práce po uplynutí ochranné lhůty, rentiér bez zaměstnání, osoba samostatně výdělečně činná, která si dobrovolně nehradila pojistné na nemocenské pojištění) neměl občan nárok na dávky nemocenského pojištění. V tomto případě byl zabezpečen buď tzv. „z vlastních zdrojů“ – úspory, komerční pojištění, nebo pokud jeho příjem nedosahoval životního minima, pobíral sociální dávky do výše životního minima. Pokud účast na nemocenském pojištění vznikla (ze zaměstnání či ochranné lhůty), vypočítávala se výše dávek nemocenského pojištění z denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ) zjištěného ze započitatelného příjmu za rozhodné období. Výše DNP pak činila 25 % DVZ první 3 dny a 69 % DVZ od 4. dne trvání pracovní neschopnosti. DNP byly vypláceny za kalendářní dny po dobu trvání podpůrčí doby, která činila 365 kalendářních dnů. DNP mohly být poskytovány i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže bylo možno na
72
základě vyjádření lékařské posudkové komise očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti. Průměrnou výši vyplácené denní dávky nemocenského pojištění se podle dostupných zdrojů České správy sociálního zabezpečení nepodařilo zjistit. V tomto případě nemůžeme zjistit ani přibližnou výši denní dávky (jako v 8. 1), protože už sám výpočet denního vyměřovacího základu by byl dost obtížný.
8. 2. 2 Invalidita Každý občan má podle [zákona č. 582/1991 Sb., dále jen zákon] nárok požádat o dávku důchodového pojištění. Pokud byl občan v dočasné pracovní neschopnosti a pobíral DNP, mohl požádat o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle ustanovení § 93 zákona z titulu řízení o přechodu z
pracovní neschopnosti
do invalidity nebo částečné invalidity. K řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity nebo částečné invalidity mohlo dojít také z moci úřední na podnět lékařské posudkové komise podle ustanovení § 94 výše uvedeného zákona, a to za předpokladu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu občana. I zde bylo podmínkou pro zahájení řízení trvání dočasné pracovní neschopnosti a pobírání nemocenského. Oproti období před rokem 1989 jsou důchody vypočítávány pouze z příjmů občana, bylo zrušeno rozdělení na kategorie [zákon č. 121/1975 Sb.], přestalo se přihlížet k tomu, v jakém odvětví občan pracuje. Pro objektivitu v rámci srovnávání s obdobím před rokem 1989 je vhodné vycházet z průměrného invalidního důchodu. Průměrná výše invalidního důchodu v roce 2007 byla Kč 7 750,-. 15 Průměrná výše částečného invalidního důchodu v roce 2007 byla Kč 4 800,-. 15
8. 2. 3 Úmrtí V roce 2007 vnikl pozůstalému z manželů nárok buď na vdovský nebo vdovecký důchod po dobu 1 kalendářního roku. V případě, že pozůstalý manžel byl sám důchodce (starobní či invalidní) měl nárok na vdovský či vdovecký důchod až do své smrti. V případě, že pozůstalý manžel pečoval o nezaopatřené dítě, měl nárok na vdovský či vdovecký důchod po dobu péče o toto nezaopatřené dítě (i zletilé). V případě úmrtí jednoho nebo obou rodičů má nezaopatřené dítě nárok po dobu své nezaopatřenosti na sirotčí důchod.
73
Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod zaniká uzavřením dalšího sňatku pozůstalým z manželů. Průměrná výše vdoveckého důchodu v roce 2007 byla Kč 9 671,-. 16 Průměrná výše sirotčího důchodu v roce 2007 byla Kč 4 298,- . 16
Shrnutí poznatků z oblasti sociální systému v roce 2007 ve srovnání se sociálním systémem v roce 1980 je takové, že v případě nemoci či úrazu v současnosti by výrazně poklesly příjmy rodiny, v případě úmrtí by situace krytí ze sociální sítě bylo vyšší než v roce 1980, i přes to by však životní úroveň rodiny rapidně poklesla.
________________ 15
Důchody – průměrná měsíční výše důchodů 1996 - 2007 [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 2.4.2010]. 16
Důchody – průměrná měsíční výše důchodů 1996 - 2007 [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 2.4.2010].
74
9 Shrnutí V následujících odstavcích se pokusím shrnout zjištěné údaje v předchozích kapitolách z hlediska pojistného plnění a to s ohledem na fungování tehdejší a součastného sociálního systému. Tato shrnutí se týkají našeho konkrétního příkladu 30leté ženy za předpokladu minimálních pojistných částek a pojistného a za situace možných pojistných událostí (nemoc, úraz, invalidita, smrt, dožití).
Produkt SPP zahrnoval všechna tato rizika kromě nemoci, naopak Dynamik plus, který zahrnuje riziko onemocnění zase neobsahuje v základním pojistném plnění dobu nezbytného léčení (dříve nazýváno jako dlouhodobé následky léčení), obsahuje je v dalším připojištění. Základem však je skutečnost, že všechna uvedená rizika (kromě nemoci u SPP) byla a jsou uvedenými pojištěními kryta.
SPP a DYK + se tedy liší v krytí rizika nemoci, resp. závažných onemocnění. Zatímco před rokem 1989 neexistovala nezaměstnanost a každý občan byl „zabezpečen“ a dávky nemocenského pojištění (DNP) činily až 90 % čisté měsíční mzdy, v roce 2007 v případě, že by nárok na DNP vůbec vzniknul (viz oddíl 9. 2. 1) byl nejdříve vypočten denní vyměřovací základ (DNP) a teprve z tohoto DVZ se vypočítala DNP, která činila maximálně 69 % DVZ. V našem příkladě by v roce 1980 mohla žena získat až 87 % čisté měsíční mzdy (spočteno v oddíle 8. 1. 1). I když přesnou částku DNP v roce 2007 neznáme, na základě zmíněného DVZ můžeme s určitostí potvrdit, že v případě nemoci v roce 2007 by žena v modelovém příkladu zcela jistě nedosáhla za celý měsíc pracovní neschopnosti DNP ve výši 90 % čisté mzdy.
Protože, v současné době v případě nemoci by příjem rodiny v okamžiku pracovní neschopnosti (v našem případě matky) výrazně poklesl, je případ nemoci kryt produktem DYK +, a to v podobě plnění v případě závažných onemocnění (plnění může být použito např. na nadstandardní léčbu apod.) a možností dalších připojištění v případě nemoci (výplata denní dávky při prac. neschopnosti, denní dávka za každý den hospitalizace, platba pojistného v případě prac. neschopnosti). Měsíčně by pak dle našeho konkrétního příkladu bylo možné díky těmto připojištěním získat pojistné plnění až do výše Kč 7 500,-.
75
(viz 7. 3). Tato částka by mohla být použita jako „dorovnání“ k DNP. V případě úrazu v souvislosti s pracovní neschopností by situace vypadala stejně jako v případě nemoci. Změna by však nastala v pojistném plnění. Dříve v případě trvalých následků úrazu (TNÚ) by bylo poskytnuto plněné až do výše Kčs 40 000,- (15násobek tehdejší průměrné mzdy), v případě dlouhodobých následků léčení (DNL) Kčs 5 000,(téměř 2násobek tehdejší průměrné mzdy), u Dynamiku Plus by to bylo u TNÚ až Kč 1 500 000,- (69násobek) a u DNL Kč 75 000,- (3,5násobek průměrné mzdy). Na riziko úrazu (a smrt úrazem) lze připojistit i děti. U dospělého i dětí by pak náleželo případně i plnění za hospitalizaci.
I na příkladě úrazu je vidět, že je nutné uvažovat riziko úrazu (i nemoci), neboť existuje reálná možnost výrazného poklesu příjmů rodiny a tedy i životní úrovně.
Pokud by v modelovém příkladě zůstala žena následkem úrazu či nemoci invalidní, vypadala by situace z hlediska pojistného plnění takto: v roce 1980 i v roce 2007 by následovalo „zproštění“ od placení po dobu trvání pobírání plného invalidního důchodu, ostatní nároky by zůstaly zachovány. U DYK + by v případě trvalé invalidity následkem úrazu následovalo plnění ve výši Kč 200 000,-.
V roce 1980 představoval plný invalidní důchod (PID) 52 % průměrné mzdy, v roce 2007 plný PID to bylo už jen 35 % průměrné mzdy, a dokonce částečný invalidní důchod už jen 22 % (oddíly 8. 1. 2 a 9. 2. 2). Jak již bylo zmíněno v těchto oddílech před rokem 1989 existovala větší šance přiznání invalidního důchodu, než je dnes. Z uvedených výpočtů je opět jasně vidět, že průměrná výše invalidních důchodu v průběhu třiceti let výrazně poklesla.
76
V případě pojistné události v podobě smrti by z hlediska sociálního systému byl v roce 1980 vyplácen dítěti sirotčí důchod Kčs 300,- měsíčně, manželovi by tzv. vdovský důchod nenáležel. Pozůstalostní důchody před rokem 1989 náležely pouze vdovám, vdovcům byly tyto důchody přiznány až po roce 1989. V roce 2007 by byla situace jiná; byl by přiznán sirotční i vdovský důchod (viz 9. 2. 3), v sumě by tato částka činila v průměru Kč 13 696,-. (neuvažujeme zde nějaké „dorovnávací“ dávky, jako jsou přídavky na děti, dorovnávání do existenčního či životního minima, to není účelem DP).
V případě pojistného plnění by u SPP činila částka pro případ smrti Kčs 10 000,- (smrt úrazem Kčs 20 000,-) a tzv. podíl a valorizace. Ta by dle zjištěných informací nepřesáhla částku Kčs 2 000,- tedy celkově by z pojistného plnění bylo vyplaceno maximálně Kčs 12 000,-.
U DYK + existovalo větší množství pojištění rizik smrti, a to základní částka Kč 10 000,-, smrt úrazem Kč 300 000,- (u dětí Kč 30 000,-) a v případě smrti v motorovém vozidle Kč 200 000,-. Navíc by byla vyplacena kapitálová hodnota pojištění, přibližný vývoj kapitálové hodnoty zachycuje tabulka č. 10.
Pokud by nenastala žádná z pojistných událostí; došlo by k pojistnému plnění pro případ dožití. Tento příklad by se na uvedeném příkladě těžko demonstroval (neznáme s určitostí budoucí vývoj kapitálové hodnoty, podíly,…). Je však možné zmínit, že u SPP bylo z měsíčního pojistného Kčs 30,- určeno právě Kčs 10,- na dožití, částka Kčs 20,- byla tedy určena pro krytí rizik. Naopak u DYK + závisí vyplácená částka na kapitálové hodnotě, podílech na výnosech a zvoleném investičním programu, tedy produkt SPP můžeme nazvat jako rezervotvorný, Dynamik plus je produktem investičním, který umožňuje volit poměr mezi
spořením
a
pojištěním
za
předpokladu
existence
minimální
a maximální pojistné částky. U DYK + existuje také zmiňovaná možnost vložení pojistného placeného nad rámec běžného pojistného, tzv. mimořádné pojistné, které se eviduje odděleně a lze ho za stanovených podmínek v případě potřeby vybírat.
77
Závěr Přechod centrálně řízené ekonomiky na systém tržního hospodářství v roce 1989 se projevil odlišným chováním a očekávaní všech subjektů ekonomiky, proto je pochopitelné, že i námi zmíněné pojistné produkty se lišily jak pojištěnými riziky, tak cenou pojistného.
Z uvedených výpočtů propojištěnosti a ukazatelů průměrného pojistného je zřetelně vidět, že životním pojištěním (pojištěním osob) bylo před rokem 1989 kryto mnohonásobně více osob než tomu je v době současné, avšak pojištění bylo sjednáváno na mnohem nižší pojistné částky než je tomu dnes. Zároveň můžeme říct, že produkt SPP sloužil pojištěným spíše ke krytí rizika úrazu nebo jako produkt spořící. Naopak Dynamik plus není produktem spořícím, kryje především rizika nemoci, úrazu a smrti za cenu vyšších pojistných částek, zmiňovaných poplatků, avšak výrazně vyššího plnění v případě pojistné události. Zároveň zmiňovaný historický produkt byl sjednáván za neměnné pojistné bez možnosti kombinace krytí rizik, u produktu modernějšího lze poměr mezi spořením a pojištěním volit, je tedy více variabilní.
Pojištění dříve bylo sjednáváno zmíněnou hromadnou formou prostřednictvím pracovníků pojišťovny přímo v zaměstnání, někdy bylo pojištění sjednáváno přímo v den nástupu do zaměstnání, tedy pojištění bylo „jaksi“ automatické a nebylo žádoucí sjednání pojištění odmítnout a „vyčnívat tak z davu“. Dnes se lidé rozhodují více samostatně než před rokem 1989, uvědomují si své závazky vůči ostatní subjektům v podobě splácení půjček, úvěrů, uvědomují si možnost nezaměstnanosti, která dříve neexistovala, rovněž v platbě za zdravotní péči nastaly výrazné změny a proto vyžadují kvalitnější pojistnou ochranu. Důsledkem je pak fakt, že životních pojistek občané sice uzavřou méně, avšak mnohem kvalitnějších z hlediska pojištěních rizik. Celkově pak změnu kvality poskytovaného životního pojištění můžeme přisoudit i změně záchranné sociální sítě po roce 1989, která v současné době kryje pouze minimální hranici životních potřeb a lidé si tudíž uvědomují nutnost finančního zabezpečení v případě těžkých a náhlých situací, které se mohou v průběhu života objevit.
78
Seznam použité literatury Přímé citace [1] CHALOUPECKÝ, J., MARVAN M. Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945–1992) 3. díl. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. 25 s., 35 s. ,106 s., 156 s. 225 s., 251 s. 264 s. [2] Interní dokumenty ČP, a. s. [3] Právní úprava pojištění osob, ČSP, 1983, 6 s., 8 s.,10 s., s. 15 [4] ŠVEJNAR, J., aj. Česká republika a ekonomická transformace ve střední a východní Evropě. 1. vyd. Praha: Akademie věd České republiky, 1997. s. 15. ISBN 80-200-0568-4. [5] Roční zpráva ministerstva financí ČR 2007 [online]. MFČR, 2008 [cit. 2.4.2010]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz [6] BUKOVANÁ, G. Moderní produkty životního pojištění v podmínkách ČP, a. s.. [Diplomová práce]. Liberec: Technická univerzita v Liberci - Hospodářská fakulta, 2004. [7] Česká pojišťovna, a, s.: 2009 [online]. [cit. 1.3.2010]. Dostupné z WWW: http://www.ceskapojistovna.cz/prehled-poplatku.html
Nepřímé citace BLAND, D. Pojištění: principy a praxe. 1. vyd. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1997. kap. 6 DAHNĚL, J., CHALOUPECKÝ, J., CHLUDIL, V., et al. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 2. vyd. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1999. s. 12 – 19, s. 107 , s. 108 FOND SHOP 2006 [online]. Problémem investičního životního pojištění v ČR je misselling, [cit. 26.3.2010]. Dostupné z WWW: http://www.fondshop.cz/index.asp?id=27&action=p_rozhovor_izp FOND SHOP 2007 [online]. Dynamik plus: Poplatky? Neřekneme! [cit. 26.3.2010]. Dostupné z WWW: http://www.fondshop.cz/index.asp?id=27&action=p_dynamik_plus HANYŠOVÁ, I. Obchodní služba České pojišťovny, a. s.. [Diplomová práce]. Liberec: Technická univerzita v Liberci - Hospodářská fakulta, 2003. s. 10, s. 18 CHALOUPECKÝ, J., MARVAN M. Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945 – 1992) 3. díl. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997.
79
s. 25. s. 35,106 s., s. 121 – 128,s.156, s. 251. Tisková zpráva ČAP [online]. Česká asociace pojišťoven, 2010 [cit 27.1.2010]. Dostupné z WWW:http://www.cap.cz/search.aspx?q=%c3%banor%20m%c4%9bs%c3%adc%20poji %c5%a1t%c4%9bn%c3%ad
Bibliografie ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0137-5. Česká pojišťovna, a, s.: 2009 [online]. [cit. 1.3.2010]. Dostupné z WWW: http://www.ceskapojistovna.cz/prehled-poplatku.html DAHNĚL, J. Kapitoly z pojistné teorie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2002. ISBN 80-2450306-9. Důchody – průměrná měsíční výše důchodů 1996 - 2007 [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 2.4.2010]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1305.xls Hlavní makroekonomické ukazatele 2007 [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 5.3.2010]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls Hlavní makroekonomické ukazatele 2007 [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 5.3.2010]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls Hlavní makroekonomické ukazatele 2007 [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 5.3.2010]. Dostupné z WWW: http://notes2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989 KALINA, K., KROUDIL F., KVÍČALOVÁ V., Nemocenské pojištění pracovníků, Praha: Příručky práce, 1980. s. 80 MRÁZ, V., MESRŠMÍD, J., KOVÁŘ, B., aj. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0146-4. Nařízení vlády ČSSR č. 77/1979 OECD Stárnutí a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2004. ISBN 80-86552-97-7. Roční zpráva ministerstva financí ČR 2007 [online]. MFČR, 2008 [cit. 2.4.2010]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz Sazebník Pojištění osob, Československá státní pojišťovna, 1980. s. 7 – s. 8
80
Statistická ročenka Československé socialistické republiky 1981. Praha: Federální statistický úřad, 1981. Statistická ročenka ČAP 2009 [online]. Česká asociace pojišťoven, 2010 [cit. 20.3.2010]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_02%2fSTAT _2009_Q4.pdf VEČERNÍK, J. Občan a tržní ekonomika. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106235-9. Vyhláška č. 49/1964 Sb. o pojistných podmínkách pro pojištění osob Výroční zpráva ČAP 2007 [online]. Česká asociace pojišťoven, 2007 [cit. 1.3.2010]. Dostupné z WWW: http://www.cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_02%2fSTAT _2007_Q_4proPdf.pdf
Zákon č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení Zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů ZUZAŇÁK, A. Marketing v pojišťovnictví. Praha: Linde, 1998. ISBN 80-7201-137-5.
81
Seznam příloh 1.
Příloha A: Organizační schéma gen. Ředitelství ČSP, rok 1982, 1 strana A 4
2.
Příloha B: Organizační schéma oblastního závodu ČSP, rok 1982, 1 strana A 4
3.
Příloha C: Organizační schéma pobočky oblastního závodu, rok 1982, 1 strana A 4
4.
Příloha D: Základní současné organizační schéma ČP, 1 strana A 4
5.
Příloha E: Doplňkové pojistné podmínky DYK +, 8 stran A 4
6.
Příloha F: Pojistná smlouva SPP, 2 strany A4
7.
Příloha G: Pojistná smlouva DYK +, 2 strany A4
82
Příloha A: Organizační schéma gen. Ředitelství ČSP, rok 1982 Generální ředitel
Odbor právní
organizační odbor
Odbor kontroly
Útvar obrany
Odbor kádrový
Odbor poj. organizací
Odbor pojištění
Odbor poj. majetku
Odbor poj.osob
Úsek obchodní
Odbor škod
Odbor obchodu
Odbor propagace
Odbor studijní
ekonomický odbor
Oblastní závody
Referát plánování
ZZP, ZVT, ZPZ
Referát ekonomiky
Oddělení účetnictví
Odbor investiční
83
Příloha B: Organizační schéma oblastního závodu ČSP, rok 1982 Ředitel
Odbor právní
Ředitel
Odd. kontrolní
Referát zábrany škod
Odbor kádrový a personální
Odbor pojištění
Oddělení pojistně technické
Odbor obchodu a propagace
Odbor provozní
Odbor ekonomický
Oddělení správy inkase pojistného
Referát plánování
Datastředisko
Pobočky
Referát ekonomiky práce
Oddělení účetnictví
Referát hospodářskoprávní
84
Příloha C: Organizační schéma pobočky oblastního závodu, rok 1982 Oddělení likvidace pojistných událostí Oddělení obchodní
Oddělení vnitřního provozu
Oddělení likvidací pojistných událostí
Jednatelství
85
Příloha D: Základní organizační schéma ČP (současnost):
86
