Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku

ZHODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE PODNIKU A NÁVRHY NA JEJÍ ZLEPŠENÍ

Bc. Pavlína MAZUROVÁ

Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucí práce.

samostatně

Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Mladé Boleslavi, dne 11.5.2011

3

Děkuji doc. Ing. Romaně Čižinské, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a informačních podkladů. Dále děkuji své rodině za podporu po dobu mého studia a především své sestře Ing. Markétě Štrobachové.

4

Obsah Obsah ..................................................................................................................... 5 Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 7 1 Úvod ................................................................................................................... 9 2 Teoretická východiska finanční analýzy ........................................................... 11 2.1 Vstupní data finanční analýzy ................................................................... 12 2.2 Metody finanční analýzy ............................................................................ 14 2.3 Absolutní ukazatele ................................................................................... 15 2.4 Rozdílové ukazatele (fondů finančních prostředků)................................... 16 2.5 Poměrové ukazatele.................................................................................. 17 2.5.1 Ukazatele likvidity (Liquidity Ratios) ................................................. 19 2.5.2 Ukazatele zadluženosti (debt management) .................................... 21 2.5.3 Ukazatele aktivity (asset management) ........................................... 24 2.5.4 Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti, profitability ratios) ...... 28 2.6 Soustavy ukazatelů ....................................................................................... 31 2.6.1 Pyramidové soustavy ............................................................................. 32 2.6.2 Bonitní model ......................................................................................... 33 3 Společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. ................................................................. 35 3.1 Plzeňský Prazdroj, a. s. ............................................................................. 35 3.2 Historie ...................................................................................................... 36 3.3 Činnost ...................................................................................................... 36 3.4 Prodej a export .......................................................................................... 37 3.5 SABMiller plc ............................................................................................. 40 3.6 Analýza zaměstnanců ............................................................................... 41 3.7 Produktové portfolio .................................................................................. 43 4 Analýza finanční situace společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s............................ 45 5

4.1 Analýza likvidity ......................................................................................... 46 4.2 Analýza zadluženosti................................................................................. 51 4.3 Analýza aktivity ......................................................................................... 55 4.4 Analýza rentability ..................................................................................... 57 4.5 Kralicekův Quicktest .................................................................................. 60 4.6 Zhodnocení finanční situace společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. ............. 61 5 Návrh na řešení problému s likviditou............................................................... 63 6 Závěr ................................................................................................................ 67 Seznam použitých zdrojů ..................................................................................... 69 Seznam tabulek a obrázků ................................................................................... 71 Seznam příloh ...................................................................................................... 74

6

Seznam pouţitých zkratek a symbolů a. s.

akciová společnost

aj.

a jiné

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

cca

cirka

CF

Cash Flow Peněžní tok

CZ-NACE

Klasifikace ekonomických činností

ČPK

čistý pracovní kapitál

ČPP

čisté peněžní prostředky

dl.

dlouhodobý

EAT

Earnings after Tax Zisk po zdanění

EBIT

Earnings before Interest and Tax Zisk před zdaněním a úroky

mil.

milion

mj.

mimo jiné

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

např.

na příklad

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

PMOS

Profit Margin on Sales Zisková marže

popř.

popřípadě

resp.

respektive

7

ROA

Return on Assets Rentabilita aktiv

ROCE

Return on Capital Employed Rentabilita dlouhodobých zdrojů

ROE

Return on Equity Rentabilita vlastního kapitálu

ROS

Return on Sales Rentabilita tržeb

SMS

Short Message Service Služba krátkých textových zpráv

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný

vč.

včetně

viz

a to

VK

vlastní kapitál

WACC

Weighted Average Cost of Capital Průměrné náklady kapitálu

8

1 Úvod Vypracování finanční analýzy je značně podceňováno a jsou společnosti, které ji neprovádějí. Přesto by se měla stát nedílnou součástí podkladů, které společnost potřebuje pro své rozhodování o dalších krocích. Nejenom managementu podniku říká, jaká je jeho finanční situace, ale informuje věřitele, zaměstnance a další zainteresované osoby a orgány o finanční stránce a o postavení podniku na trhu. Společnost by měla znát své postavení vůči konkurenci a pružně reagovat na případné změny. I když společnost vytváří pravidelně zisk, může mít problémy, které jsou skryté, a mohou ovlivnit rozhodování např. investorů, kteří chtějí do společnosti přinést své finanční prostředky s minimální očekávanou mírou rizika. Tyto skryté problémy resp. slabé stránky finančního zdraví podniku nám pomáhá odhalit právě finanční analýza, která nám může dát i informace, jak je eliminovat příp. i odstranit. Cílem této práce je zhodnotit aktuální stav společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Vybraná společnosti bude analyzována v letech 2005 až 2010 pomocí jednotlivých metod finanční analýzy. Na základě sestavené vertikální a horizontální analýzy, vypočtených poměrových ukazatelů (likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability) a bonitního modelu (Kralicekův Quicktest) budou identifikovány slabé stránky, na které by společnost měla zaměřit svou pozornost. V závěru práce budou navržena

opatření,

která

by

měla

rozpoznané

slabé

stránky

vyloučit.

Pro vypracování finanční analýzy budu vycházet pouze z výročních zpráv společnosti obsahující výkazy – rozvaha a výkaz zisku a ztráty a dále z dostupných materiálů pro veřejnost např. Finanční analýza podnikové sféry vydaná Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tato práce má čtyři nosné části. První část se zabývá finanční analýzou z pohledu teorie. V této kapitole je popsán účel finanční analýzy, data, která jsou nutná pro její zpracování. Dále jsou zde uvedeny užívané metody, jejich charakteristiky, vzorce pro výpočty a možné interpretace. Ve druhé kapitole je přiblížena analyzovaná společnost Plzeňský Prazdroje, a. s., která obsahuje jak historii společnosti, tak i analýzu exportu, zaměstnanců a konkurence. Náplní rozhodující třetí části je samotná analýza společnosti pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy a zhodnocení situace, jak minulé, tak současné. U společnosti Plzeňský

9

Prazdroj, a. s. je ukázán, jak trend vývoje dílčích ukazatelů a položek účetních výkazů, tak i srovnání s odvětvím v jednotlivých letech 2005 – 2010. V poslední části práce je zhodnocen současný stav společnosti a navržen konkrétní způsob odstranění zjištěných slabých stránek společnosti, které ohrožují finanční zdraví podniku. V závěru diplomové práce jsou shrnuty zjištěné poznatky o společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.

10

2 Teoretická východiska finanční analýzy Finanční analýza představuje jednu z velmi důležitých částí finančního řízení společnosti. Slouží ke zhodnocení minulého vývoje pomocí finančních ukazatelů a k určení finančního zdraví podniku. Na základě výstupů z finanční analýzy lze sestavit plán budoucího vývoje společnosti. Pojem finanční analýza lze chápat z různých úhlů pohledu:  Jak uvádí Valach (2003) finanční analýza představuje určitou část finančního řízení firmy umožňující zpětnou vazbu mezi učiněnými rozhodnutími a skutečností.  Kislingerová (2004) říká, že finanční analýza je soubor činností, které zjišťují a vyhodnocují finanční situaci daného podniku a slouží manažerům jako podklad, podle něhož je možno činit rozhodnutí různého typu.  Podle Sedláčka (2009) je možné pod pojmem finanční analýza vidět metodu hodnocení finančního hospodaření společnosti. Pomocí finanční analýzy lze identifikovat problémy, upevňovat silné stránky a eliminovat slabé stránky procesů podniku. Předmětem zájmu, nejen interních uživatelů (manažeři, zaměstnanci), ale i externích (investoři, banky, stát, obchodní partneři), kteří přichází s daným podnikem do kontaktu, jsou především informace týkající se finančního zdraví podniku. Každého uživatele zajímá jiná část finanční analýzy, neboť ne všechna data jsou pro ně relevantní. Manažeři využívají získané informace z finanční analýzy k finančnímu řízení podniku. Oproti externím uživatelům mají nespornou výhodu, protože působí uvnitř podniku, mají přístup k informacím, které nejsou veřejně známé, a znají finanční situaci podniku. Jedním z cílů managementu je snaha o udržení platební schopnosti. Zaměstnanci

mají

zájem na

tom,

aby podnik co

nejvíce

prosperoval.

Pro zaměstnance je důležité, aby podnik byl schopen vyplácet dohodnuté mzdy, schopen zajistit jim výhled a jistotu zaměstnání, popř. další výhody poskytované zaměstnavatelem, např. v oblasti sociální.

11

Investoři (akcionáři a ostatní poskytovatelé kapitálu) obracejí svou pozornost k informacím týkajících se finanční výkonnosti firmy, a to hlavně k míře rizika a výnosu souvisejícího s vloženým kapitálem. Pro investory je podstatné vědět, zda se jim vyplatí do daného podniku investovat a jak je s jimi vloženými zdroji nakládáno. Tyto informace jsou zvlášť důležité pro akcionáře a to proto, že ve většině případů nejsou zároveň i manažery společnosti. Dochází zde k rozdělení rolí vlastníka a manažera (vlastníci dohlíží, jak manažeři hospodaří). Banky a ostatní věřitelé se na základě finanční analýzy rozhodují, zda potenciálnímu dlužníkovi poskytnou či neposkytnou úvěr a za jakých podmínek. Základem úvěrových smluv je pravidelné poskytování informací týkající se finanční situace podniku. Stát kontroluje, zda podnik včas a správně platí své závazky (daně) vůči státu. Informace z finanční analýzy mohou být využívány i pro různá statistická šetření. Pro obchodní partnery je důležité, aby podnik byl schopen hradit své závazky. Proto sledují solventnost, zadluženost a likviditu podniku, se kterým jsou v obchodním vztahu, a to nejen z hlediska krátkodobé spolupráce, ale i z hlediska dlouhodobých stabilních podnikatelských vztahů. Z výše uvedeného vyplývá, že finanční analýza je závislá na vstupních datech, která vychází z potřeb a možností jednotlivých uživatelů. I když je finanční analýza rozsáhlým souborem metod pro zjištění finančního zdraví podniku, každý z uživatelů pro svá rozhodnutí potřebuje jen určitou část z daného komplexu ukazatelů.

2.1 Vstupní data finanční analýzy K sestavení finanční analýzy je nutné mít k dispozici základní účetní výkazy, což je rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Dalším možným výkazem, z kterého lze také vycházet při sestavení finanční analýzy, je přehled o peněžních tocích (cash flow). Zatímco první dva výkazy jsou povinnou součástí účetní závěrky v České republice, výkaz cash flow je povinný jen pro některé podniky. Dané výkazy by uživatelům měly poskytnout takový zdroj informací, na základě kterého by byli schopni správně zhodnotit finanční situaci podniku. Výkazy jsou složeny

12

z účetních informací, které vychází z principu věrného a poctivého zobrazení skutečnosti („true and fair view“). V České republice je tento princip zakotven v zákoně o účetnictví1 v § 7 odst. 1 a 2. „(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětů účetnictví a finanční situace účetní jednotky. (2) Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.“ Účetní výkazy podávají informace o finanční pozici podniku a jejich změnách, o výkonnosti a efektivnosti jeho činností. Hlavním úkolem rozvahy je poskytnout informace o finanční pozici k určitému datu. Základními prvky výkazu jsou aktiva, závazky a vlastní kapitál, nebo-li nás informuje o stavu majetku (aktiva) a zdrojů jeho krytí (závazky a vlastní kapitál) v peněžním vyjádření. Naproti tomu výkaz zisku a ztráty podává obraz o výkonnosti podniku v intervalu vykazovaného období (obvykle za rok). Tento výkaz je v účetnictví sestavován na akruální bázi tzn., že transakce jsou uznány k okamžiku, kdy nastaly bez nutnosti přijetí nebo úhrady penězi. Říká nám, z jakých nákladů a výnosů je zisk/ztráta tvořen/a. Z výkazu můžeme získat provozní a finanční výsledek hospodaření. V minulosti se uváděl i mimořádný výsledek hospodaření. Výkaz Cash flow (přehled o peněžních tocích) zachycuje skutečný pohyb peněžních prostředků v provozní, investiční a finanční oblasti (resp. informuje

1

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

13

o realizovaných peněžních tocích) a podává informace o změnách ve finanční pozici. V příloze účetní závěrky můžeme nalézt i doplňující informace k výše uvedeným výkazům. Při sestavování finanční analýzy vycházíme primárně z uvedených účetních výkazů, avšak pro zjištění skutečného stavu finančního zdraví podniku potřebujeme i další informace, které můžeme získat z interních i externích zdrojů. Mezi interní zdroje patří např. směrnice, vnitropodnikové účetnictví, komentáře, zprávy vedoucích pracovníků atd. K externím zdrojům řadíme mj. předpovědi analytiků, odborný tisk, zprávy z burzy, statistické informace z daného odvětví apod.

2.2 Metody finanční analýzy Po získání vstupních dat máme k dispozici dva možné způsoby jak finanční analýzu vytvořit. Prvním z nich je od části k celku a druhý od celku k části. V České republice je nejčastěji používán způsob od části k celku, což znamená, že se nejdříve vypočítají dílčí ukazatelé, na základě nichž se stanoví finanční zdraví podniku. U druhého způsobu je východiskem finanční analýzy bonitní model, ve kterém se zobrazí eventuální problémy finanční situace, na které bychom se měli při našem šetření zaměřit a prozkoumat je pomocí dílčích ukazatelů. Tento postup je charakteristický pro německy mluvící země. Nejčastěji se vychází z Kralicekova Quicktestu (rychlý test). Ukazatelů finanční analýzy je mnoho a jsou vždy závislé na zdrojích, které se uživatel rozhodne použít, aby se mohl správně rozhodnout. Metody finanční analýzy rozdělujeme na: analýzu absolutních ukazatelů o horizontální analýza (analýza trendů) o vertikální analýza (procentní rozbor) analýzu rozdílových ukazatelů (fondů finančních prostředků) analýzu poměrových ukazatelů o ukazatele likvidity

14

o ukazatele zadluženosti o ukazatele rentability o ukazatele aktivity analýzu soustavy ukazatelů o pyramidové rozklady (Du Pontův rozklad) o bonitní model (Kralicekův Quicktest)

2.3 Absolutní ukazatele Základním zdrojem pro analýzu pomocí absolutních ukazatelů jsou data, která jsou obsažena ve finančních výkazech a mají hodnotové vyjádření. Absolutní vyjádření dat může mít dvojí podobu, buď jako veličiny stavové, což znamená, že vyjadřují určitý stav, nebo veličiny tokové, které podávají informace o údajích za daný interval. Rozvaha obsahuje stavové veličiny (např. stav peněžních prostředků k určitému datu), zatímco obsah účetních výkazů - výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow tvoří veličiny tokové (např. jakých tržeb bylo v podniku dosaženo za uplynulé účetní období). Horizontální analýza (analýza trendů) „V případě horizontální analýzy se sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k nějakému minulému účetnímu období.“2 Rozbor pomocí horizontální analýzy lze zpracovat, buď meziročně (porovnáváme dvě po sobě jdoucí období), nebo za více účetních období (pomocí řetězových nebo bazických indexů). Cílem horizontální analýzy je změřit pohyby (absolutně i relativně) a intenzitu jednotlivých veličin. Vertikální analýza (procentní rozbor) „Vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině (např. celková bilanční suma).“ 3

2 3

Kislingerová a Hnilica (2005, str. 11) Kislingerová a Hnilica (2005, str. 11)

15

Naopak od horizontální analýzy je cílem vertikální analýzy posoudit podíl jednotlivých komponentů majetku (aktiv) a kapitálu (pasiv) na např. bilanční sumě. Na základě vertikální analýzy za více než dvě časová období můžeme zjistit pohyby např. majetkového nebo kapitálového portfolia.

2.4 Rozdílové ukazatele (fondů finančních prostředků) Rozdílové ukazatele jsou často označovány jako fondy finančních prostředků sloužící k analýze a řízení podniku (zejména jeho likvidity). Tento fond je chápán jako shrnutí určitých stavových ukazatelů, které jsou vyjádřena pomocí aktiv nebo pasiv. Pokud budeme hovořit o tzv. čistém fondu, jedná se o rozdíl mezi souhrnem daných položek krátkodobých aktiv a daných položek krátkodobých pasiv. Rozdílový ukazatel pro posouzení likvidity podniku je např. čistý pracovní kapitál, který vychází z pracovního kapitálu4, od kterého se odečtou krátkodobé závazky. Pokud se tento ukazatel pohybuje v kladných hodnotách, představuje tzv. finanční polštář podniku, který dává časový prostor vedoucím pracovníkům vyrovnat se s nepříznivou událostí, která by mohla ovlivnit likviditu a tedy chod podniku. (1)

ROZVAHA Aktiva

Pasiva

Stálá aktiva

Vlastní kapitál

Nefinanční pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál

Pracovní kapitál

Dluh

Oběţná aktiva Zásoby Pohledávky Závazky z obchodního styku Finanční majetek

Zdroj: Kislingerová (2004, str. 384)

Obr. 1 Pracovní kapitál a čistý pracovní kapitál

4

pracovní kapitál = oběžná aktiva (zásoby, pohledávky, finanční majetek)

16

Hlavní nevýhodou tohoto ukazatele je, že ho nelze použít pro komparativní metodu mezi dvěma různě velkými podniky, neboť jde o absolutní ukazatel. Tento problém lze vyřešit tím, že použijeme ukazatel obratu pracovního kapitálu. (2) Hodnota tohoto ukazatele se výrazně liší podle odvětví. Dalšími rozdílovými ukazateli jsou čisté peněžní prostředky a čistý peněžní majetek. Jelikož při výpočtu čistého pracovního kapitálu vycházíme z oběžných aktiv, která jsou ovlivněna hlavně méně likvidními prostředky, jako jsou nedobytné pohledávky, nedokončená výroba atd., proto využíváme pro řízení likvidity i rozdílový ukazatel čisté peněžní prostředky, který vyjadřuje rozdíl mezi nejlikvidnějšími prostředky (pohotové peněžní prostředky) a okamžitě splatnými závazky. (3)

2.5 Poměrové ukazatele Jedná se o nejoblíbenější a nejrozšířenější metody zpracování finanční analýzy, a to pro svou zdánlivou jednoduchost. Jenomže nestačí pouze spočítat jednotlivé ukazatele, ale i správná interpretace je velmi důležitá. Mnoho ukazatelů funguje jako tzv. „odrazový můstek“ pro hlubší analýzu zjištěných problémů. Jedním z důvodů, pro který jsou také poměrové ukazatele oblíbené, je, že umožňují zkoumat finanční situaci podniku v čase (tzv. trendová analýza). Dále poměrové ukazatele bývají východiskem pro porovnání podniků mezi sebou v rámci odvětví nebo podniku s daným odvětvím. Jelikož při tvorbě finanční analýzy metodou poměrových ukazatelů jsou využívány informace z veřejně dostupných zdrojů, jako je výroční zpráva a v ní obsažená účetní závěrka, může tuto analýzu provést jakýkoliv externí uživatel, což je zároveň i hlavním nedostatkem, neboť vychází pouze ze základních zdrojů, tedy nemá k dispozici konkrétnější informace o stavu podniku. Špatná interpretace výsledků analýzy může vést i ke špatnému zhodnocení, proto je nutné, aby každý závěr byl podložen náležitým argumentem.

17

Členění poměrových ukazatelů: 1. ukazatele likvidity 2. ukazatele zadluženosti 3. ukazatele rentability 4. ukazatele aktivity

Podle obsahu  Krátkodobá likvidita  Dlouhodobá finanční rovnováha

 Rentabilita  Struktura nákladů a výnosů

Finanční stabilita

Výnosnost

 Aktivita

Pyramidový rozklad

Syntéza  Rychlý test

Finanční zdraví Zdroj: Mařík (2007, str. 103)

Obr. 2 Rozbor poměrových ukazatelů

V první fázi působení podniku na trhu je úkolem managementu udržet podnik životaschopným. Proto prvním krokem finanční analýzy bude prozkoumání krátkodobé likvidity, nebo-li schopnosti podniku hradit své krátkodobé závazky. Druhou otázkou, na kterou musí management odpovědět je, zda je podnik schopen hradit své dlouhodobé závazky, resp. jaká je dlouhodobá finanční

18

rovnováha. Odpovědi na výše uvedené otázky nám poskytují obraz o finanční stabilitě podniku. Poslední otázkou, ale neméně důležitou, na kterou je nutné nalézt odpověď, je, zda je podnik schopen zhodnocovat vložený kapitál. Tuto problematiku nám pomohou zmapovat ukazatele rentability a aktivity. Při hodnocení výsledků jednotlivých ukazatelů existují tři pohledy: konzervativní agresivní průměrný Zvolená strategie je závislá na požadované míře výnosu a míře rizika, kterou jsme ochotni akceptovat.

2.5.1 Ukazatele likvidity (Liquidity Ratios) Ukazatele likvidity nám říkají, jak je podnik schopen hradit své závazky, nebo-li jestli má dostatek likvidních prostředků na úhradu svých splatných závazků. Pokud má dostatek těchto prostředků, lze o podniku říci, že je solventní. Solventnost je tedy schopnost podniku hradit své závazky včas. Podmínkou solventnosti je dostatečná likvidita, což je schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi uhradit splatné závazky. S těmito dvěma pojmy souvisí i likvidnost,

která

vyjadřuje

míru

obtížnosti

přeměny

jakéhokoli

majetku

do hotovostní podoby. Nejméně likvidní jsou stálá aktiva, naproti tomu nejvíce likvidní je krátkodobý finanční majetek, který je součástí oběžného majetku. Rozdělení oběžného majetku z hlediska likvidnosti: 1. krátkodobý finanční majetek - nejvyšší, 2. krátkodobé pohledávky, 3. zásoby Likvidita je ovlivňována mj. i vnějším ekonomickým prostředím a odvětvím, ve kterém podnik působí. Čím méně stabilní je prostředí, ve kterém se podnik nachází, tím vyšší jsou požadavky na likviditu. Výhody ukazatelů likvidity souvisí v jednoduchosti, srozumitelnosti a velké rozšířenosti v praxi. Nevýhodami těchto ukazatelů jsou použitelnost statických dat

19

(jsou platná jen k okamžiku výpočtu), není u nich brána v úvahu přímo obrátka aktiv, těžká zdůvodnitelnost jejich výše a závislost na způsobu ocenění aktiv a pasiv atd. Mezi ukazatele likvidity patří běžná, pohotová a okamžitá likvidita.

Běžná likvidita (Current ratio) (4) Říká nám, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky. Tento ukazatel je velmi důležitý především pro věřitele, neboť ukazuje, kolikrát právě jim je podnik schopen uhradit jejich pohledávky. Oběžná aktiva jsou právě určena na úhrady těchto dluhů a podnik by tedy neměl být nucen prodávat svá stálá aktiva. Podle Kislingerové (2004) jsou doporučené hodnoty pro průměrnou strategii v rozmezí 1,6 – 2,5, pro konzervativní strategii mají být vyšší než 2,5 a pro agresivní menší než 1,6, ale ne nižší než 1. Valach (2003) říká, že optimální hodnota je 2 : 1, nebo-li oběžná aktiva by měla dvakrát převyšovat hodnotu krátkodobých závazků. Jak uvádí Sedláček (2009) postačující hodnota pro solventnosti podniku je hodnota vyšší než 1,5.

Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) (5) Tento ukazatel se snaží odstranit nevýhody běžné likvidity a to tak, že z oběžných aktivit vyloučí zásoby, které jsou nejméně likvidní položkou. Mezi tyto zásoby patří materiál, polotovary, nedokončená výroba a hotové výrobky. Dále je potřebné upravit oběžná aktiva i o nedobytné pohledávky a dohadné účty aktivní. Kislingerová (2004) rozděluje výši tohoto ukazatele dle zvolené strategie; pro průměrnou v rozmezí 0,7 – 1,1, pro konzervativní strategii mezi 1,1 – 1,5 a pro agresivní strategii v pásmu 0,4 – 0,7.

20

Sedláček (2009) říká, že hodnota ukazatele by neměla klesnout pod 1, aby byla zachována likvidita. Valach (2003) uvádí shodnou hodnotu ukazatele jako Sedláček (2009), tedy hodnota ukazatele by měla být alespoň 1 : 1, aby bylo možné posuzovat pohotovou likviditu podniku za dobrou.

Okamžitá likvidita (Cash ratio) Jedná se o nejpřísnější ukazatel ze skupiny těchto ukazatelů. Na jeho základě je možné zjistit, zda daný podnik je schopen okamžitě uhradit své splatné dluhy. (6) Jak shodně uvádějí Kislingerová (2004) a Sedláček (2009), doporučená hodnota ukazatele je 0,2. Výše uvedené ukazatele jsou dobré pro první orientaci v oblasti likvidity, avšak pro důkladnější rozbor je nutná analýza ročního vývoje celkového cash flow a jeho jednotlivých částí.

2.5.2 Ukazatele zadluţenosti (debt management) Druhou položenou otázkou byla schopnost podniku hradit své dlouhodobé závazky. Dlouhodobější finanční rovnováhu lze zkoumat pomocí ukazatelů, které analyzují strukturu dlouhodobých a celkových pasiv, strukturu aktiv a vztah mezi dlouhodobým majetkem a pasivy. Zvyšování zadluženosti může vést k růstu celkové rentability (resp. k růstu hodnoty firmy na trhu), avšak zároveň vede k riziku finanční nestability.

Celková zadluženost (debt ratio) (7) V tomto případě věřitelé upřednostňují nižší hodnoty ukazatele, naopak vlastníci hledají optimální hodnotu, nebo-li větší finanční páku. Důvodem je, že použití

21

cizího kapitálu je levnější než vlastního, protože vynaložené náklady na cizí kapitál jsou daňově uznatelné. Tímto způsobem chtějí vlastníci znásobit svoje výnosy. „Zvýšení podílu cizích zdrojů na celkovém kapitálu má pozitivní vliv na zvýšení ROE5, jestliže podnik dosáhne vyšší rentability úhrnných vložených prostředků (ROA6), než kolik činí efektivní sazba přijatých úvěrů. Jinými slovy: celkový přínos z cizího kapitálu musí být větší než cena placená za cizí kapitál.“7

Kvóta vlastního kapitálu (equity ratio) (8) Jedná se o doplněk k předcházejícímu ukazateli vyjadřující finanční nezávislost podniku. Převrácenou hodnotou tohoto ukazatele je výše uvedená finanční páka.

Koeficient zadluženosti (debt to equity ratio) (9) Tento ukazatel má vypovídací schopnost stejnou jako ukazatel celkové zadluženosti s tím rozdílem, že celková zadluženost roste lineárně, zatímco koeficient zadluženosti roste exponenciálně až k nekonečnu. Jako míra finanční samostatnosti podniku je označována převrácená hodnota tohoto ukazatele. Jelikož v České republice je o závazku z finančního leasingu účtováno maximálně pouze v podrozvaze (tento závazek má stejnou podstatu jako splátky úvěru), je nutné k cizímu kapitálu přičíst objem leasingových závazků.

Úrokové krytí (interest coverage) (10)

5

Return on Common Equity - rentabilita vlastního kapitálu Return on Assets - rentabilita aktiv 7 Kovanicová (2003, str. 442) 6

22

Ukazatel nám říká, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. V případě, že bude roven 1, celý zisk bude muset být použit na splacení úroků a na akcionáře nezbude nic. Jedná se tedy o tzv. bezpečnostní polštář pro věřitele. Podle Maříka (2007) je optimální úroveň tohoto ukazatele cca 7.

Krytí fixních poplatků (fixed charge coverage) (11) Jedná se o rozšíření ukazatele úrokového krytí o stálé platby. Mezi stálé platby patří dlouhodobé leasingové splátky. Na základě tohoto ukazatele může podnik říct, zda je schopen unést další finanční zatížení.

Dlouhodobá zadluženost (12) Říká, jaká část aktiv je financována dlouhodobými dluhy. Výpočtem ukazatele zadluženosti se snažíme najít optimální poměr dlouhodobých a krátkodobých cizích zdrojů. Dlouhodobý cizí kapitál se skládá z dlouhodobých obchodních závazků, úvěrů a rezerv.

Běžná zadluženosti (13) V ukazateli běžné zadluženosti dáváme do poměru krátkodobý cizí kapitál a celková aktiva. Mezi krátkodobý cizí kapitál zahrnujeme krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry, časové rozlišení na straně pasiv (výnosy a výdaje příštích období) a dohadné položky.

23

Dlouhodobé krytí aktiv (14) Tento ukazatel rozšiřuje dlouhodobou zadluženost o vlastní kapitál v čitateli, který je také dlouhodobým zdrojem financování. Říká, kolik celkových aktiv je kryto dlouhodobými zdroji.

Dlouhodobé krytí stálých aktiv (15) Jedná se o upravený ukazatel dlouhodobého krytí aktiv, kdy ve jmenovateli jsou uvedena pouze stálá aktiva. Vyjadřuje, jak jsou stálá aktiva kryta dlouhodobým kapitálem. Pokud je hodnota vyšší než 1 mluvíme o překapitalizování, což sice zvyšuje stabilitu podniku, ale také snižuje celkovou efektivnost podnikání.

Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem (16) Tento ukazatel využíváme při hodnocení stability firmy, tak jako ukazatel dlouhodobé krytí stálých aktiv.

Podíl ČPK z majetku (17) Sděluje, jaká část aktiv je kryta čistým pracovním kapitálem.

2.5.3 Ukazatele aktivity (asset management) Ukazatele aktivity nám měří efektivnost hospodaření s aktivy podniku. Pomocí těchto ukazatelů hledáme odpovědi na otázky, jak daný podnik nakládá se svými aktivy, jednotlivými částmi aktiv a jak ovlivňuje hospodaření s těmito aktivy

24

výnosnost a likviditu. Pokud má více aktiv, než je nutné, vznikají tím zbytečné náklady a v souvislosti s tím i nízký zisk. V opačném případě se musí podnik vzdát podnikatelských příležitostí, které by mohly být výnosné, jelikož nemá dostatek potřebných aktiv. Obvykle mají podobu ukazatelů znázorňující vázanost kapitálu na vybraných položkách aktiv a pasiv, obratovost aktiv nebo dobu obratu aktiv.

Vázanost celkových aktiv (total assets turnover) (18) Tento ukazatel informuje o intenzitě využívání aktiv k dosažení tržeb. Používá se k prostorovému srovnávání a udává produkční výkonnost firmy. V případě, že ukazatel je nízký, znamená to, že podnik efektivně využívá své finanční zdroje a nemusí je navyšovat. Svou pozornost musí podnik zaměřit i na vliv metod odpisování a formu oceňování aktiv. Vzhledem k tomu, že odpisy se počítají z historických cen, je mnoho aktiv, která byla pořízena dříve v rozvaze podhodnocena. Podhodnocenost aktiv má za následek, že firma, která působí na trhu déle, může uvádět lepší výkonnost, aniž by na tom měla nějaké zásluhy. Tento problém se vyskytuje u všech ukazatelů, ve kterých je jednou ze vztahových veličin aktivum.

Relativní vázanost stálých aktiv (turnover of fixed assets ratio) (19) Ukazatel relativní vázanosti stálých aktiv je odvozen z předcházejícího ukazatele. V tomto ukazateli se roční tržby poměřují ke stálým aktivům, jako jsou např. budovy, stavby, pozemky, software atd., což s počtem let pozitivně ovlivňuje výkonnost podniku a to zcela automaticky.

25

Obrat celkových aktiv (total assets turnover ratio) (20) Tento ukazatel informuje o tom, kolikrát se celková aktiva obrátí za daný časový úsek (1 rok). Podle Kislingerové (2004) by obrat celkových aktiv měl být minimálně roven 1 v případě, že nebudeme srovnávat s odvětvím nebo sektorem, ve kterém se podnik pohybuje. Jestliže chceme objektivní výsledky, je vhodné právě toto srovnání s odvětvím.

Obrat stálých aktiv (fixed assets turnover) (21) Udává, kolikrát se stálá aktiva obrátí za daný časový interval (1 rok). Pokud je hodnota ukazatele nižší než průměr v oboru, znamená to, že ve výrobě nejsou dostatečně

využívány

pro rozhodování

výrobní

finančních

kapacity.

manažerů

o

Tento pořizování

ukazatel dalšího

je

důležitý

produkčního

investičního majetku.

Obrat zásob (inventory turnover ratio) (22) Jedná se o ukazatel intenzity využití zásob. Říká nám, kolikrát za daný interval je každá položka zásob podniku prodána a opětovně přijata na sklad. Velkou nevýhodou tohoto ukazatele je, že dává do poměru tržní hodnotu s historickými cenami, což způsobuje nadhodnocení skutečného obratu zásob. Dalším problémem je, že zásoby jsou stavovou veličinou, zatímco tržby tokovou. Podle Sedláčka (2009) by bylo vhodnější místo ročních tržeb použít náklady na prodané zboží, abychom odstranili zmiňovanou nadhodnocenost skutečných obrátek. Druhý problém lze odstranit použitím průměrných ročních zásob, abychom stavovou veličinu přiblížili tokové. Avšak s ohledem na prostorové srovnání se v praxi tyto úpravy většinou nepoužívají. Pokud po srovnání s oborovým průměrem vyjde ukazatel vyšší, znamená to, že v podniku se zásoby 26

víckrát obrátí a že podnik nemá tedy zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyvolávaly vyšší náklady na skladování. Vzhledem k vysoké obratovosti zásob lze říci, že pokud jsou zásoby více v reálných hodnotách než historických, je ukazatel běžné likvidity věrohodnější, protože je z části odstraněn problém historických cen.

Doba obratu zásob (stock turnover ratio) (23) Doba obratu zásob říká, průměrně kolik dnů jsou zásoby na skladě (ode dne přijetí na sklad, do dne vydání ze skladu do spotřeby nebo prodeje). Tento ukazatel lze použít nejen pro celkové zásoby, ale i pro její jednotlivé složky, a to výrobky, nedokončenou výrobu a polotovary, materiál a zboží. Avšak je nutné tento ukazatel upravit pro každou položku zvlášť. Například když chceme vypočítat dobu obratu zásob výrobků, do čitatele uvedeme průměrnou zásobu zboží8 a do jmenovatele dosadíme průměrné denní náklady prodaného zboží. Doba obratu u výrobků a zboží nám zároveň říká, za jak dlouho se zásoba promění na hotovost nebo pohledávku, resp. udává likviditu.

Doba obratu pohledávek (debtor days ratio) (24) Doba obratu pohledávek nám udává počet dnů od okamžiku vystavení odběratelské faktury až po obdržení platby za ni. Pokud doba obratu pohledávek je vyšší např. 40 dnů než dohodnutá v daném podniku např. 30 dní, znamená to, že obchodní partneři neplatí své závazky včas a podnik by měl provést opatření na urychlení inkasa svých pohledávek, např. úroky z prodlení nebo jako motivační prostředek lze použít bonusy za platební morálku např. do 10 dnů.

8

(počáteční stav + konečný stav)/2

27

Doba obratu závazků (payables turnover ratio) (25) Na stejném principu jako doba obratu pohledávek funguje i doba obratu závazků s tím, že zkoumá platební morálku daného podniku vůči svým dodavatelům. Doba obratu závazků by měla odpovídat průměrné době splatnosti uvedené na faktuře. Pokud by podnik platil příliš brzo, ztrácí možnost nakládat s finančními prostředky a tím i možnost zhodnocovat je. Na druhé straně, pokud by hradil své závazky až po době splatnosti, mělo by to vliv na dobré jméno společnosti.

Podnik by se měl snažit, aby doba obratu závazků byla vyšší než doba obratu pohledávek. V tomto případě podnik čerpá provozní úvěr od svých dodavatelů po delší dobu než poskytuje obchodní úvěr svým odběratelům, a tím si podnik získává více volných peněžních prostředků.

2.5.4

Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti, profitability

ratios) Poslední otázkou, na kterou se snažíme odpovědět je, jakou má podnik výnosnost. Tu měříme pomocí ukazatelů rentability. Výnosnost v sobě odráží vliv všech předcházejících ukazatelů likvidity, zadluženosti a aktivity. Je nutné si uvědomit, že nelze oddělovat ukazatele výnosnosti od ostatních ukazatelů, jelikož jsou vzájemně propojeny. Na výnosnost má vliv jak řízení likvidity, tak i řízení aktiv a řízení dluhů. Ukazatel rentability má vždy v čitateli zisk, který vztahuje k různým veličinám, nebo-li vyjadřuje, kolik Kč zisku připadne na 1 Kč veličiny uvedené ve jmenovateli. Při sestavování těchto ukazatelů je důležité znát jejich přesnou konstrukci tzn., které položky jsou zahrnuty v čitateli a které ve jmenovateli daného ukazatele. Pod stejně označeným názvem se může skrývat jiný „obsah“.

28

ROA – ukazatel rentability celkových vložených aktiv (return on assets) (26) Ukazatel rentability celkových vložený aktiv je vrcholovým ukazatelem výnosnosti. Ve jmenovateli použijeme celkový vložený kapitál investovaný do podnikání bez ohledu

na

způsob

získání

zdrojů

krytí

(vlastní

x

cizí,

krátkodobý x dlouhodobý). V čitateli můžeme použít EBIT9 a tím získáme ukazatel, který měří hrubou produkční sílu aktiv podniku před odpočtem daní a nákladových úroků. Tento ukazatel použijeme, jestliže porovnáváme podniky pohybující se v různém daňovém prostředí a které mají různý podíl dluhu ve finančních zdrojích, nebo pokud chceme zjistit vývoj rentability daného podniku v čase a změnila se během daného období sazba daně ze zisku. Pokud chceme srovnávat podniky s různým podílem cizích zdrojů ve finanční struktuře, tak v čitateli místo EBITu použijeme EAT 10 zvýšený o zdaněné vyplacené úroky z kapitálu věřitelů. V tomto případě poměřujeme aktiva nejen s výnosem vlastníků, ale i věřitelů, který musíme zdanit daní z příjmu, aby nebyl ukazatel právě ovlivněn změnou finanční struktury.

ROE – ukazatel rentability vlastního kapitálu (return on common equity) (27) Tento ukazatel vyjadřuje míru výnosnosti vloženého kapitálu vlastníků (akcionářů, společníků a dalších investorů). Na základě ukazatele rentability vlastního kapitálu dokáže akcionář posoudit, zda jím vložený kapitál je dostatečně intenzivně zhodnocován. Vlastník porovnává rentabilitu vlastního kapitálu s úroky, které by získal, kdyby finanční prostředky vložil do jiné investice. Jelikož investice do vlastního podnikání zahrnuje i mnohá další rizika jako např. špatné hospodaření, dokonce i zánik podniku, tak by rentabilita vlastního kapitálu měla být vyšší než úroky z jiné investice právě minimálně o hodnotu tohoto rizika. Jestliže rentabilita vlastního kapitálu je dlouhodobě na stejné úrovni jako

9

Earnings before Interest and Tax – zisk před zdaněním a úroky Earnings after Tax – zisk po zdanění

10

29

výnosnost bezrizikových cenných papírů (státní pokladniční poukázky, státní obligace), investoři budou vkládat své prostředky právě do těchto cenných papírů, které nenesou žádné riziko.

ROCE – ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů (return on capital employed) (28) Tento ukazatel měří efektivnost vloženého kapitálu akcionáři a věřiteli. Podle Sedláčka (2009) slouží k prostorovému srovnání podniků a to zejména k hodnocení monopolních veřejně prospěšných společností.

ROS – ukazatel rentability tržeb (return on sales) (29) Ukazatel rentability tržeb udává, kolik Kč zisku přinese 1 Kč tržeb. Jedná se o podstatu efektivnosti podniku. Pokud se projeví nějaké problémy u tohoto ukazatele, je možné, že se problémy objeví i v ostatních oblastech. Vyjadřuje tržní uznání výkonů podniku, přičemž na toto uznání nemá vliv jenom cena výrobků či služeb, ale je nutné zkoumat i marketingovou strategii, reklamu, módní vlivy aj.

PMOS – ukazatel ziskové marže (ziskového rozpětí, profit margin on sales) (30) Jedná se o modifikaci předcházejícího ukazatele. Oproti ukazateli rentability tržeb se místo EBITu ve jmenovateli uvádí EAT. Existují dva možné důvody pro situaci, kdy se ukazatel nachází pod oborovým průměrem. První z nich je, že cena výrobků je relativně nízká a druhý, že náklady jsou příliš vysoké.

30

1 – ROS - ukazatel nákladovosti (nákladovost tržeb) (31) Patří mezi haléřové ukazatele a říká, kolik nákladů vynaložil podnik na 1 Kč tržeb. Cílem podniku by mělo být dosáhnout co nejnižší hodnoty tohoto ukazatele, ale v případě vysokého odbytu lze akceptovat i vyšší hodnotu ukazatele nákladovosti.

Z ostatních používaných ukazatelů rentability: (32)

(33)

(34)

(35)

2.6 Soustavy ukazatelů Jak jsme si uvedli v předcházejících kapitolách, lze finanční analýzu sestavit pomocí absolutních a rozdílových ukazatelů. Vzhledem k tomu, že vypovídací schopnost jednotlivých ukazatelů je nedostatečná, je nutné ke zhodnocení finančního zdraví podniku použít komplexnější analytické systémy nebo modely finančních analýz. Forma těchto soustav může být dvojí. Buď soustava obsahuje rostoucí počet dílčích ukazatelů (pyramidové soustavy), které detailněji zobrazují finanční situaci podniku, avšak finanční analytik musí být opatrný ve výběru a množství ukazatelů, aby kvantita nepřevýšila kvalitu. Nebo soustava obsahující větší počet vybraných ukazatelů vyústí v jedno číslo (bonitní modely), které stanoví finanční zdraví podniku.

31

2.6.1 Pyramidové soustavy Hlavním cílem pyramidových soustav je výběr jednoho klíčového ukazatele, který se nachází na vrcholu pyramidy a pomocí multiplikativních (násobení, dělení) nebo aditivních (sčítání, odčítání) vazeb ho lze rozložit na dílčí ukazatele, které lze dále rozdělit. Zjišťujeme, který z těchto ukazatelů má negativní či pozitivní vliv na vrcholový ukazatel a snažíme se především najít příčiny negativní vlivů a eliminovat je v budoucím finančním řízení podniku. Jedním z příkladu pyramidové soustavy je rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE), který vyvinula a poprvé použila nadnárodní chemická společnosti Du Pont de Nemours. Du Pontův diagram se rozděluje na levou a pravou stranu. Levá strana odvozuje ziskovou marži tzn., že zkoumá náklady a výnosy, zatímco pravá strana rozebírá rozvahové položky.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

Rentabilita aktiv (ROA)

x

Multiplikátor kapitálu akcionářů Kapitál/Vlastní kapitál

Zisková marže Zisk/Tržby

x

Obrat aktiv Tržby/Celková aktiva

Čisté tržby

:

Celková aktiva

Celkové náklady

Oběžná aktiva

+

Stálá aktiva

Provozní náklady

Zásoby

Čistý zisk

:

Tržby

Tržby

-

Náklady na prodané zboží

+ Nákladové úroky

Pohledávky

+ Daň z příjmů

Peněžní prostředky

Zdroj:Sedláček (2009, str. 83)

Obr. 3 Du Pontův diagram

32

Obchodovat elné CP

2.6.2 Bonitní model Příkladem bonitního modelu je Kralicekův Quicktest11, který je v praxi velmi oblíbený, jelikož díky čtyřem ukazatelům ho lze jednoznačně, jednoduše a rychle provést. Podle Kraliceka je důležité vybrat si vždy jednoho reprezentanta z oblasti financování, likvidity, rentability a struktury nákladů a výnosů, a nikoli spočítat několik desítek poměrových ukazatelů. Výčet použitých ukazatelů znázorňuje následující tabulka:

Tab. 1 Výčet ukazatelů Kralicekova Quicktestu

Výnosnost

Finanční stabilita

Oblast finanční analýzy

Ukazatel + Vzorec

Financování

Likvidita

Rentabilita

Struktura N a V

Zdroj: Mařík (2007, str. 80), Sedláček (2009, str. 106)

Kralicek klasifikuje hodnoty jednotlivých ukazatelů pomocí níže uvedené tabulky, nebo-li vyhodnotí údaje pomocí doporučených hodnot. Každému ukazateli je přiřazena známka, podle toho v jakém pásmu se hodnota nachází. Výslednou známku podniku zjistíme jako prostý aritmetický průměr přiřazených známek za jednotlivé ukazatele.

11

navržen v roce 1990 P. Kralicekem

33

Tab. 2 Stupnice hodnocení ukazatelů Výborný Velmi dobrý Dobrý (1) (2) (3) Kvóta vlastního kapitálu > 30 % > 20 % > 10 % Doba splácení dluhu < 3 roky < 5 let < 12 let CF v % tržeb > 10 % >8% >5% ROA > 15 % > 12 % >8% Ukazatel

Špatný Ohrožen insolvencí (4) (5) >0% negativní > 12 let > 30 let >0% negativní >0% negativní

Zdroj: Sedláček (2009, str. 107)

Finanční analytik musí popsat zjištěné výsledky u každého z ukazatelů, a pokud zjistí, že jeden z ukazatelů má známku 4 nebo 5, musí provést hlubší analýzu pomocí dalších ukazatelů.

34

3 Společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. 3.1 Plzeňský Prazdroj, a. s.12 Společnost Plzeňský Prazdroj je akciovou společností se sídlem v Plzni. Jejím hlavním předmětem podnikání je především výroba a prodej piva, sladu a nealkoholických nápojů, nákup zboží za účelem následného prodeje a prodej, reklamní a propagační činnost. Také se zabývá i provozováním kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení jako jsou muzeum, výstavy, galerie, a hostinskou činností. Základní kapitál společnosti činí 2 miliardy Kč a splaceno je 100 %. Společnost má jediného akcionáře a tím je Pilsner Urquell Investments B. V., který je ovládán společností SABMiller plc.

Zdroj: http://www.prazdroj.cz/

Obr. 4 Webové stránky společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s.

12

Logo: Plzeňský Prazdroj, a. s. 2011. O společnosti [online]. Firma Plzeňský Prazdroj, a. s. [cit. 2011-05-04]. Dostupné z:

35

3.2 Historie Výroba piva se datuje od I. poloviny 19. století, kdy tzv. světlý ležák, nebo-li spodně kvašené pivo, byl uvařen poprvé, a to 5. října 1842. V roce 1898 byla založena nová obchodní značka Prazdroj – Urquell. Na začátku 20. století, přesněji roku 1913, činil výstav13 piva více než 1 milion hektolitrů a plzeňské pivo bylo zastoupeno ve 34 zemích světa. Akciová společnost Plzeňské pivovary, a.s. vznikla po privatizaci 1. května 1992. V této době se ve velké míře investovalo, zvýšil se výstav a vývoz, došlo k rozvoji obchodních a distribučních sítí. V roce 1994 vznikla společnost Plzeňský Prazdroj, a. s., která měla podobu akciové společnosti a 5 let na to se stává součástí South African Breweries plc. 30. září roku 2002 vznikla jediná akciová společnost Plzeňský Prazdroj, a. s., a to spojením společností Pivovar RADEGAST a.s., Pivovar Velké Popovice a. s. se zmiňovanou společností Plzeňský Prazdroj, a. s. V historii plzeňského pivovaru byla realizována největší investice, a to ve výši 1 miliardy Kč, v listopadu roku 2006. Součástí této investice byla i výstavba nové balící haly, která byla vybavena nejmodernější technologií pro filtrování a stáčení do láhví. Hlavním cílem této investice byl nový způsob balení, který zaručuje, aby se pivo vyráběné tradičním způsobem podle původního receptu, dostalo i do dalekých koutů světa ve skvělé formě. Opět v listopadu ale roku 2008 společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. rozšiřuje své portfolio o nový produkt s plnější chutí zapříčiněnou přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele. Tímto produktem je pivo Gambrinus

11°Excelent,

které

jedenáctkou na českém trhu.

se

v březnu

2009

stalo

nejprodávanější

14

3.3 Činnost Plzeňský Prazdroj, a. s. vykazuje největší výstav piva v České republice a vyváží pivo do více než 50 zemí celého světa, čímž je bezesporu největším českým exportérem piva a vedoucí pivovarnickou společností ve střední Evropě. Co se 13

výstav = produkce Prazdroj:2011. Kdo jsme [online]. Firma Plzeňský Prazdroj, a. s. [cit.2011-05-02]. Dostupné z: < http://www.prazdroj.cz/cz/pro_media/_download/plzensky-prazdroj-fact-sheet-cz.pdf> 14

36

týče objemu prodeje piva na českém trhu, potom Plzeňský Prazdroj, a. s. zaujímá první místo, a to se svými značkami Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Společnost provozuje 3 pivovary - Pivovar Prazdroj v Plzni, Pivovar Radegast v Nošovicích a Pivovar Velké Popovice. V České republice má společnost 13 obchodně-distribučních center viz Obr. 5.

Zdroj: http://www.prazdroj.cz/cz/_download/plzensky-prazdroj-profil-cz.pdf

Obr. 5 Přehled obchodně-distribučních center

3.4 Prodej a export Za rok 2009 prodal Plzeňský Prazdroj, a. s. 7,4 milionů hektolitrů na českém trhu. Vliv na prodej piva mělo zpomalení ekonomiky a úbytek turistů. Prodeje na domácím trhu klesly o 4,7%. Plzeňský Prazdroj, a. s. zaujímá přibližně 49-ti procentní podíl na českém trhu. Obr. 6 ukazuje, že podíl na trhu v České republice u společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. vzrostl o 6 procentních bodů oproti roku 2006. Mezi největší pivovary v České republice patří kromě Plzeňského Prazdroje, a. s. mj. i Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar n. p., PMS Přerov, Drinks Union a Starobrno. Mimo těchto velkých pivovarů jsou provozovány po České republice desítky tzv. minipivovarů, což jsou rodinné pivovary většinou spojené s restaurací.

37

Zde je možné vychutnat si pivo přímo na místě, příp. se zúčastnit exkurze vč. ochutnávky.

Zdroj: Maier (2007, str. 95.)

Obr. 6 Podíl jednotlivých pivovarů na českém trhu v roce 2006 Zahraniční prodeje vzrostly o 2,5% díky nárůstu licenční výroby. Celkově bylo vyvezeno 2,89 milionů hektolitrů. Nepříznivé ekonomické podmínky na trzích v zahraničí přesto negativně ovlivnily objemy exportu. Úbytek společnost zaznamenala na americkém trhu, ale i na některých trzích v Evropě jako např. v Polsku nebo Maďarsku. Naopak objemy prodeje na dalších klíčových trzích jako jsou Francie, Španělsko nebo Velká Británie, vzrostly. Důležitým milníkem v exportu české pivní kultury do zahraničí je otevření historicky první hospody – tankovny plzeňského ležáku na dvou významných trzích v Rakousku a na Slovensku. Vývoz celkově klesl asi o 5,5% a vývoz z České republiky ukazuje následující Obr. 7.

38

Zdroj: zpracování z dat firmy Plzeňský Prazdroj, a. s.

Obr. 7 Export v letech 2003 – 2010 Výnosy z hlavní činnosti jsou tvořeny prodejem vlastních výrobků a služeb a prodejem zboží, přičemž oba tyto prodeje společnost dále dělí na prodej piva a ostatní. Na následujícím grafu je znázorněn podíl jednotlivých činností na výnosech jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Z grafu je patrné, že největší podíl na výnosech až 84 % má prodej piva na českém trhu.


Obr. 8 Podíl produktů na výnosech

39

Z Obr. 9 vyplývá, že spotřeba piva v posledních pěti letech klesá, přesto Češi zaujímají přední místa ve spotřebě piva na obyvatele za rok. Pokles poptávky po pivě ovlivnila zejména hospodářská krize.

Zdroj: ČSÚ

Obr. 9 Spotřeba piva v ČR v letech 2001 – 2009 (na obyvatele za rok) Společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. je součástí mezinárodní skupiny SABMiller plc. Vlajkovou lodí mezinárodního portfolia skupiny SABMiller plc je značka Pilsner Urquell.

3.5 SABMiller plc15 Společnost SABMiller plc je jednou z největších světových pivovarnických společností působící v 75 zemí napříč šesti kontinenty světa. Společnost SABMiller plc vznikla v roce 2002. Bylo to poté, co společnost SAB (South African Breweries – Jihoafrické pivovary) koupila většinu akcií pivovaru Miller Brewing Company, který byl druhým největším v Americe.

15

http://www.sabmiller.com/files/companysnapshot/SABMiller_company_snapshot.pdf

40

Portfolio značek je velmi široké a zahrnuje nejen prvotřídní mezinárodní piva jako např. Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzuro, Miller Genuine Draft a Grolsch, ale také vedoucí místní značky jako např. Agiula, Castle, Miller Lite, Snow a Tyskie. Zároveň je SABMiller plc jednou z největších světových stáčíren produktů společnosti Coca-Cola. Zaměstnává přes 70.000 lidí. Společnosti, které jsou součástí SABMiller plc, vyrábějí více než 200 různých značek a prodávají 213 milionů

hektolitrů

světlého

piva ročně. K 31.3.2010 vykázala

společnost

SABMiller plc zisk před zdaněním 3,803 milionů USA$ a tržby o objemu 26,350 milionů USA$. Vize společnosti je být nejobdivovanější společností z pohledu globálního pivovarnictví a misí je vlastnit a pečovat o místní i světové značky, které jsou první volbou pro spotřebitele. Stejnou vizi i poslání, pouze v menším měřítku, má Plzeňský Prazdroj, a. s. Vize Plzeňského Prazdroje, a. s.: „Být nejobdivovanější společností v České republice“16 Poslání Plzeňského Prazdroje, a. s.: „Vlastnit a rozvíjet národní a mezinárodní značky, které budou první volbou zákazníka“17

3.6 Analýza zaměstnanců18 Společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. zaměstnávala celkem 2.352 zaměstnanců k 31.3.2010, což je o 154 zaměstnanců méně než v předchozím roce. Společnost vytváří pracovní příležitosti i u svých obchodních partnerů a dodavatelů, a tím přispívá k rozvoji zaměstnanosti i nepřímo. Ať už přímo nebo nepřímo, společnost vytváří a podporuje zhruba 36 tisíc pracovních míst. Plzeňský Prazdroj, a. s. uplatňuje sociální politiku a přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění, což v roce končícím 31.3.2010 činilo 9 milionů Kč. V porovnání s předchozím rokem se jedná o srovnatelnou částku. Dále vyplácí svým zaměstnancům odměny při odchodu do důchodu. Celková výše odhadovaných odměn k 31.3.2010 činila 16

http://www.prazdroj.cz/cz/pro_media/_download/plzensky-prazdroj-fact-sheet-cz.pdf http://www.prazdroj.cz/cz/pro_media/_download/plzensky-prazdroj-fact-sheet-cz.pdf 18 Výroční zpráva společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. za rok končící 31.3. 2010. 17

41

6 milionů. Kč (k 31. březnu 2009: 7 milionů Kč). Počet zaměstnanců rapidně stoupl mezi roky 2002 a 2005 a největší nárůst zaměstnanců byl v roce 2003, což bylo zapříčiněno fúzí Plzeňského Prazdroje s pivovary RADEGAST a Velké Popovice. Jak je vidět na dalším Obr. 11, nárůst zaměstnanců znamená i nárůst mzdových nákladů. V dalších letech sice počet zaměstnanců mírně klesá, ale mzdové náklady zaznamenávají další nárůst. Nejvyšší celkové náklady na zaměstnance byly vyplaceny v roce 2009, a to 1.661 milionů Kč. Jedním z důvodů tohoto nárůstu při klesajícím počtu zaměstnanců mohou být i vyplacené odstupné při skončení pracovního poměru.


Obr. 10 Vývoj zaměstnanců v letech 2002 – 2010


Obr. 11 Celkové náklady na zaměstnance

42

3.7 Produktové portfolio V portfoliu značek se nacházejí jak alkoholické, tak i nealkoholické nápoje viz Tab. 3. Společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. je jedním ze zakladatelů Iniciativy zodpovědných pivovarů. Cílem této iniciativy je, aby nejširší veřejnost pochopila, že je nutné konzumovat pivo umírněně a snaží se o zabránění jeho zneužívání. 19 Plzeňský Prazdroj, a. s. je i hlavním partnerem služby Promile INFO a provozovatelem portálu napivosrozumem.cz. Služba Promile INFO je pro všechny, kteří chtějí nebo musejí mít svou hladinu alkoholu v krvi pod kontrolou např. řidiči, cyklisti ale i lékaři nebo zdravotní sestry. Jedná se o anonymní službu, kterou lze použít kdykoli a kdekoli. Na základě jedné poslané SMS20 lze zjistit, kdy zase poživatel alkoholu bude „na nule“.21

Tab. 3 Produktové portfolio Typ nápoje

Název produktu Pilsner Urquell

Gambrinus

Radegast

Alkoholické

Velkopopovický kozel

Světlý ležák Gambrinus, Světlé výčepní pivo Gambrinus, Gambrinus 11° Excelent, Gambrinus se sníženým obsahem cukrů Radegast Premium, Radegast Original Velkopopovický Kozel Premium, Velkopopovický Kozel Světlý, Velkopopovický Kozel Černý, Velkopopovický Kozel 11° Medium Master polotmavý 13°, Master tmavý 18°, Master zlatý 15°

Master Klasik Primus Frisco (ochucený sladový nápoj) Nealkoholické

Birell, Swist Cola


Každý z jednotlivých produktů má svoji obchodní známku, která je součástí obchodního majetku společnosti. Odhadovaná životnost obchodních známek je 19

http://www.iniciativapivovaru.cz/webmagazine/home.asp?idk=1 SMS – Short Message Service 21 http://www.promile.info/o-sluzbe.html 20

43

maximálně 15 let, s výjimkou obchodní známky Plzeňský Prazdroj, a. s., kde se nepředpokládá jakékoli omezení doby, po kterou bude majetek vytvářet čisté peněžní toky.

Zdroj: http://www.prazdroj.cz/cz/pro_media/_download/plzensky-prazdroj-fact-sheet-cz.pdf

Obr. 12 Obchodní známky

44

4 Analýza finanční situace společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. V této části bude analyzováno finanční zdraví společnosti. Na základě poměrových ukazatelů likvidity, zadluženosti aktivity a rentability se definují silné stránky, kterými společnost disponuje a slabé stránky, na které bude zaměřena pozornost a bude navržen způsob, jak je možné je eliminovat. Při hodnocení finančního zdraví podniku budeme vycházet z rozvahy a výkazu zisku a ztráty pro jednotlivé roky, které jsou sestavovány vždy k 31.3. daného roku tzn., že ukazatel pro rok 2010 odpovídá období od 1.4.2009 do 31.3.2010. Uvedené výkazy jsou v mil. Kč. Pro srovnání s odvětvím, do kterého společnost patří, použijeme informace z Finančních analýz podnikových sfér vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu. Plzeňský Prazdroj, a. s. patří v letech 2005 až 2008 do OKEČ DA Potravinářský průmysl. V letech 2009 až 1. pololetí 2010 ho řadíme do CZ-NACE 11 Výroba nápojů. Od 1.1.2008 zavedl Český statistický úřad Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE), která nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). „Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou

realitu

a

lépe

srovnatelná

s

jinými

mezinárodními

klasifikacemi.“22 „NACE23 je akronym pro statistickou klasifikaci ekonomických činností, kterou používá Evropská unie (resp. Evropská společenství) od roku 1970. NACE vytváří rámec pro statistická data o činnostech v mnoha ekonomických oblastech (např. ve výrobě, zaměstnanosti, národních účtech). Statistiky, které vzniknou za použití klasifikace NACE, lze srovnávat v celé Evropské unii. S nižší mírou podrobnosti (na vyšších úrovních) je možné srovnání i se světovými statistikami. Používání NACE je povinné pro všechny členské státy Evropské Unie.“24

22

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/sdeleni_%28cz_nace%29/$File/sdelen%C3%AD_CZ-NACE.p df 23 Zkratka NACE je odvozena z francouzského názvu „Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“ 24 http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodicka_prirucka_k_nace_rev_2_%28cz_nace%29/$File/m etodicka_prirucka_nace_new.pdf

45

Z tohoto důvodu nebude analyzován trend jednotlivých ukazatelů, ale budou porovnávány jednotlivé roky.

4.1 Analýza likvidity Při analýze likvidity zkoumáme, jak je podnik schopen hradit své splatné závazky. Většina autorů se shoduje, že celková likvidita by neměla klesnout pod hodnotu 1,5. V případě okamžité likvidity by ukazatel neměl být nižší než 1 a u pohotové likvidity je doporučená hodnota ukazatele 0,2. Protože, každé odvětví má svá vlastní specifika, je lepší vycházet při analýze likvidity ze srovnání daného podniku s příslušným odvětvím.

Tab. 4 Ukazatele likvidity společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Ukazatelé likvidity

2010

2009

2008

2007

2006

2005

Běžná likvidita

0,698

1,035

0,598

0,510

0,518

0,479

Pohotová likvidita

0,335

0,412

0,227

0,194

0,228

0,219

Peněžní likvidita

0,057

0,019

0,013

0,010

0,012

0,041


Všechny ukazatele likvidity jsou na nižší úrovni, než jsou uvedeny optimální hodnoty v dostupné literatuře, což je zapříčiněno vyššími krátkodobými závazky a krátkodobými bankovními úvěry. Krátkodobé bankovní úvěry mají formu kontokorentů, což znamená, že společnost má k dispozici 6,5 miliardy Kč a tyto prostředky nejsou zajištěny žádným majetkem společnosti. V případě čerpání jsou součástí běžného bankovního účtu. Lze říci, že společnost dává přednost použití cizího kapitálu formou kontokorentů před držením dostatečného krátkodobého finančního majetku. U oběžných aktiv nedošlo v žádném roce k výrazným výkyvům, které by ovlivnily negativně či pozitivně ukazatel. Mezi oběžná aktiva podniku řadíme zásoby, krátkodobé pohledávky a finanční majetek. Podíl jednotlivých složek oběžných

46

aktiv na celkových aktivech v letech 2005 – 2010 mírně rostl. Pouze u položky bankovní účty byl nárůst výraznější z 0,06 % na 1,08 %, viz Příloha č. 4.


Obr. 13 Vývoj krátkodobých bankovních úvěrů a sloţek oběţných aktiv

Hodnoty ukazatele běţné resp. celkové likvidity se pohybují okolo úrovně 0,5 v letech 2005 – 2008. K velkému výkyvu dochází v roce 2009, kdy se hodnota ukazatele zvýšila na 1,035. V porovnání s předcházejícím rokem vzrostl ukazatel o 73 %. Růst ukazatele byl zapříčiněn změnou v položce krátkodobých bankovních úvěrů, které rapidně klesly z 2.427 mil. Kč na 16 mil. Kč. V roce 2010 se celková likvidita vrátila na úroveň pohybující se okolo hodnoty 0,5, což souviselo opět se změnou výše krátkodobých bankovních úvěrů, které vzrostly na hodnotu 1.499 mil. Kč.

Tab. 5 Ukazatel běţné likvidity společnosti a za odvětví Ukazatelé likvidity

1. pol. 2010

Běžná likvidita společnosti Běžná likvidita za odvětví

2009 CZNACE

2008

2007

2006

2005

OKEČ

OKEČ

OKEČ

OKEČ

0,698

1,035

0,598

0,510

0,518

0,479

1,86

1,85

1,32

1,28

1,29

1,65

CZNACE

Zdroj: zpracování z dat MPO

47

Při porovnání běžné likvidity společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. a odvětví je zřejmé, že se společnost pohybuje hluboko pod úrovní daného ukazatele, což znamená, že ostatní společnosti upřednostňují průměrnou úroveň běžné likvidity. Přestože se v literatuře uvádí hodnota pro solventnost minimálně 1,5, společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. udržuje hodnotu ukazatele pod touto úrovní, neboť vzhledem k velikosti podniku a jeho stabilitě na trhu se jedná o podnik, který si může „dovolit“ nižší běžnou likviditu. I tak by bylo vhodné, kdyby společnost snížila objem krátkodobých

závazků

(kontokorentů),

aby

se

dostala

minimálně

na hodnotu 1, tak jak tomu bylo v roce 2009.

Zdroj: zpracování z dat firmy Plzeňský Prazdroj, a. s. a MPO

Obr. 14 Porovnání běţné likvidity společnosti a odvětví

U pohotové likvidity eliminujeme vliv nejméně likvidní položky z oběžných aktiv, což jsou zásoby. Hodnota ukazatele pohotové likvidity se v letech 2005 – 2008 pohybuje na úrovni 0,2. Pod hodnotu 0,2 se společnost dostává v roce 2007. Tento pokles byl následkem snížení objemu krátkodobých bankovních úvěrů, které klesly o cca 60 % v porovnání s rokem 2006. Nejvyšší hodnotu má opět v roce 2009. Tento růst byl ovlivněn, stejně jako u celkové likvidity, výrazným poklesem krátkodobých bankovních úvěrů. V roce 2010 se pohotová likvidita sice snížila na hodnotu 0,335 přesto, ale je vyšší než v letech 2005 – 2008. Hodnota

48

ukazatele v tomto roce byla ovlivněna výší peněz na bankovních účtech, která v porovnání s předcházejícím rokem vzrostla cca 16krát.

Tab. 6 Ukazatel pohotové likvidity za odvětví Ukazatelé likvidity

1. pol. 2010

Pohotová likvidita společnosti Pohotová likvidita za odvětví

2009 CZNACE

2008

2007

2006

2005

OKEČ

OKEČ

OKEČ

OKEČ

0,335

0,412

0,227

0,194

0,228

0,219

1,40

1,41

1,03

0,84

0,82

1,09

CZNACE


Stejně jako u běžné likvidity hodnota ukazatele pohotové likvidity se výrazně liší od hodnoty za odvětví. V daných letech se pohybuje pod úrovní 0,4, což je minimální hodnota uváděná v literatuře, pod kterou by tento ukazatel neměl klesnout. Výjimkou je rok 2009, kdy se ukazatel dostal přes minimální hodnotu díky poklesu krátkodobých bankovních úvěrů. I v roce 2010 se společnosti snaží zvýšit svou likviditu.


Obr. 15 Porovnání pohotové likvidity společnosti a odvětví

49

U ukazatele peněţní likvidity dáváme do poměru nejlikvidnější složku oběžných aktiv, tedy peníze v hotovosti a na bankovních účtech s krátkodobými závazky a krátkodobými bankovními úvěry. V letech 2005 a 2010 dosahovala peněžní likvidita nejlepších hodnot. Při srovnání těchto dvou let dojdeme k závěru, že v roce 2010 má více okamžitě likvidních prostředků a zároveň hodnota krátkodobých závazků a úvěrů je nižší o cca 13 % oproti roku 2005.

Tab. 7 Ukazatel peněţní likvidity za odvětví Ukazatelé likvidity

1. pol. 2010

Peněžní likvidita společnosti Peněžní likvidita za odvětví

2009 CZNACE

2008

2007

2006

2005

OKEČ

OKEČ

OKEČ

OKEČ

0,057

0,019

0,013

0,010

0,012

0,041

0,61

0,60

0,15

0,10

0,11

0,15

CZNACE


I když došlo v posledním roce ke zvýšení krátkodobého finančního majetku o 345 %,

hodnota

peněžní

likvidity

se stále

pohybuje

výrazně

pod odvětvím a také pod doporučenou hodnotou 0,2.


Obr. 16 Porovnání peněţní likvidity společnosti a odvětví

50

hluboko

Výrazný rozdíl v ukazatelích likvidity za odvětví v letech 2005 – 2008 a v letech 2009 - 2010 je zapříčiněn změnou Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) na Klasifikaci ekonomických činnosti (CZ-NACE). Všechny ukazatelé likvidity mají stabilní hodnotu. U běžné a pohotové likvidity sice dochází k výkyvu v roce 2009, který je zapříčiněn již zmiňovaným poklesem krátkodobého bankovního úvěru. Přesto v následujícím roce se hodnoty v podstatě přiblíží hodnotám před rokem 2009 a dokonce dosahují lepších výsledků. Pokud bychom z časové řady vyjmuli rok 2009, můžeme říci, že likvidita se v průběhu let zlepšuje, i když se stále pohybuje v příliš nízkých hodnotách a společnosti nezaručuje dostatečnou likviditu resp. solventnost.

4.2 Analýza zadluţenosti Podnik má dvě hlavní možnosti financování a to, buď z vlastních zdrojů, nebo z cizích. Vždy je nutné najít optimální poměr mezi jednotlivými zdroji, neboť použití pouze vlastních zdrojů je příliš drahé a na druhou stranu financování z cizích zdrojů ovlivňuje finanční stabilitu podniku. Cizí zdroje společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. zahrnují rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci. Největší podíl na cizích zdrojích mají krátkodobé bankovní úvěry (25 %), odložený daňový závazek25(22 %) a krátkodobé závazky z obchodních vztahů (14 %).

25

Odložený daňový závazek vzniká rozdílem mezi daňovými a účetními předpisy.

51


Obr. 17 Vývoj jednotlivých sloţek cizího kapitálu

Tab. 8 Ukazatele zadluţenosti společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Ukazatelé zadluţenosti

2010

2009

2008

2007

2006

2005

Celková zadluženost

32,54%

24,12%

34,16%

39,33%

41,24%

49,25%

Běžná zadluženost

22,99%

15,24%

25,16%

27,33%

27,15%

31,06%

0,482

0,318

0,519

0,648

0,702

0,971

Koeficient zadluženosti


Trend celkové zadluţenosti v letech 2005 – 2009 měl klesající tendenci. Přičemž v roce 2009 se dostal ukazatel na svoji nejnižší hodnotu v souvislosti s poklesem objemu krátkodobých bankovních úvěrů. V roce 2010 celková zadluženost vzrostla o 8,5 procentního bodu. Vývoj celkové zadluženosti ovlivňuje především běžná, nebo-li krátkodobá zadluženost.

52

Tab. 9 Celková zadluţenost a kvóta vlastního kapitálu za odvětví 1. pol. 2010

CZNACE

2008

2007

2006

2005

OKEČ

OKEČ

OKEČ

OKEČ

71,64%

69,86%

70,61%

51,54%

52,66%

52,11%

28,36%

30,14%

29,39%

48,46%

47,34%

47,89%

CZNACE

Kvóta vlastního kapitálu za odvětví Celková zadluženost za odvětví

2009


Hodnota ukazatele celkové zadluženosti za odvětví se pohybuje v posledních 3 letech kolem 30 %. Společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. dosahuje obdobné celkové zadluženosti. Můžeme říci, že společnost využívá optimálně svých zdrojů, jelikož dostatečně využívá cizích zdrojů a zároveň její zadluženost neohrožuje finanční stabilitu firmy.


Obr. 18 Porovnání celkové zadluţenosti společnosti a odvětví

53

Tab. 10 Ukazatele dlouhodobé zadluţenosti společnosti Ukazatelé zadluţenosti

2010

2009

2008

2007

2006

2005

Dlouhodobá zadluženost

9,55%

8,88%

9,00%

12,00%

14,09%

18,18%

Dlouhodobé krytí aktiv

77,01%

84,76%

74,83%

72,66%

72,85%

68,88%

0,994

1,089

0,956

0,911

0,885

0,839

0,871

0,975

0,841

0,761

0,714

0,617

Dlouhodobé krytí stálých aktiv Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem


V posledních třech letech se dlouhodobá zadluţenost pohybuje pod 10 %, což znamená, že cca 10 % aktiv je financováno dlouhodobými závazky. Z ukazatele dlouhodobého krytí aktiv vyplývá, že zhruba 80 % celkových aktiv je kryto z dlouhodobých zdrojů (jak cizích, tak vlastních). Společnost se snaží o zachování „zlatého pravidla financování“26, což můžeme vidět z ukazatele dlouhodobého krytí stálých aktiv. Hodnoty tohoto ukazatele se pohybují pod úrovní 1 a tím nedochází k překapitalizování. Výjimku tvoří rok 2009, kdy se hodnota dostala nad úroveň 1, což bylo v důsledku poklesu krátkodobých zdrojů.

Tab. 11 Úrokové krytí společnosti Ukazatel zadluţenosti Úrokové krytí

2010

2009

2008

2007

2006

2005

91,733

80,483

55,047

76,295

87,577

22,112


Z ukazatele úrokového krytí vyplývá, že zisk výrazně převyšuje zaplacené úroky, což je zapříčiněno tím, že podnik využívá více vlastní zdrojů než cizích. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2010. Zisk před zdanění a úroky v tomto roce byl sice nižší než v předcházejícím, ale zároveň poklesly i nákladové úroky a hodnota ukazatele tedy vzrostla.

26

Stálá aktiva by měla být financována dlouhodobými zdroji a krátkodobá aktiva krátkodobými zdroji.

54

4.3 Analýza aktivity Na základě ukazatelů aktivity posuzujeme, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Na tento ukazatel má velký vliv vývoj tržeb. V průběhu let 2005 – 2008 došlo k nárůstu objemu tržeb o cca 20 %. Růst se zpomalil v roce 2009 a v roce 2010 dokonce poklesl a to jako důsledek snížení exportu a poklesu prodejů na domácím trhu. V roce 2006 došlo k největšímu nárůstu celkových aktiv hlavně u položky dlouhodobého hmotného majetku, jelikož společnost investovala do výstavby nové balící haly. Tržby se v průběhu let vyvíjí stejně jako dlouhodobá aktiva.


Obr. 19 Vývoj trţeb, dl. majetku a oběţných aktiv společnosti

Tab. 12 Ukazatele aktivity společnosti Ukazatelé aktivity

2010

2009

2008

2007

2006

2005

Obrat celkových aktiv

0,828

0,834

0,806

0,799

0,843

0,833

Obrat stálých aktiv

1,069

1,071

1,029

1,002

1,024

1,015

Obrat zásob

9,911

8,784

8,622

9,248

10,686

10,33

Doba obratu zásob

36,325

40,982

41,752

38,926

33,689

34,85

55

Ukazatelé aktivity

2010

2009

2008

2007

2006

2005

Doba obratu pohledávek

27,728

25,867

23,963

22,622

25,001

23,903

Doba obratu závazků

64,987

65,44

56,672

102,147

63,073

54,242

Doba obratu závazků po odečtení závazku - spřízněná strana

61,413

56,916

56,672

64,694

63,073

54,242


Podle Kislingerové (2004) by ukazatel obratu celkových aktiv měl být roven minimálně 1. U společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., a. s. se tato hodnota ve všech sledovaných letech pohybuje právě pod touto hranicí, což znamená, že v průběhu jednoho roku se celková aktiva neobrátí ani jednou v tržbách. Při srovnání s hodnotami odvětví viz Tab. 13 zjistíme, že se pohybují na stejné úrovni.

Tab. 13 Ukazatel obratu celkových aktiv na odvětví Ukazatelé aktivity Obrat celkových aktiv za odvětví

1. pol. 2010 CZNACE

0,70

2009 CZNACE

2008

2007

2006

2005

OKEČ

OKEČ

OKEČ

OKEČ

0,85

0,88

0,94

-

-


Menší zlepšení můžeme zaznamenat u ukazatele obratu stálých aktiv, kdy se jeho hodnota dostane přes hranici jedné a zároveň u něho nedochází k výrazným výkyvům. Ukazatel obratu zásob nám říká, kolikrát je položka zásob uskladněna a znovu prodána. Jelikož se jedná o výrobní podnik, má společnost všechny druhy zásob, a to materiál (62 %), nedokončenou výrobu a polotovary (28 %), výrobky (8 %), zboží (1 %) a poskytnuté zálohy na zásoby (1 %). Výše obratu zásob a doby obratu zásob je dána charakterem výroby, což souvisí se specifickým materiálem. Podle ukazatele obratu zásob lze říci, že během jednoho roku se objem zásob obrátí v podniku cca 10krát, přičemž doba obratu zásob je zhruba 36 dní. Doba obratu resp. doba inkasa pohledávek se v jednotlivých letech příliš nezměnila, avšak dochází k mírnému nárůstu o cca 4 dny. Na základě tohoto

56

ukazatele lze usoudit, že společnost má 30-ti denní splatnost svých vystavených faktur a odběratelé vyrovnávají své závazky před lhůtou splatnosti. Doba obratu resp. doba úhrady závazků zaznamenává větší výkyvy než doba inkasa pohledávek. Největší změnu společnost zaznamenala v roce 2007, kdy se doba úhrady závazků zvýšila z 63 na 102 dní v porovnání s předcházejícím rokem a v roce 2008 se zpět snížila ze 102 na 57 dní. Tento výkyv byl ovlivněn výší závazků se spřízněnými stranami. Po odstranění vlivu tohoto závazku se doba obratu vyrovná, a její hodnoty se pohybují okolo 60 dnů, viz Obr. 20. Vzhledem k tomu, že doba úhrady závazků je v průběhu všech let vždy delší než doba inkasa pohledávek, můžeme říci, že podnik plně využívá možnosti čerpat provozní úvěr od svých dodavatelů a tím i možnost disponovat volnými finančními prostředky.


Obr. 20 Vývoj ukazatelů aktivity společnosti

4.4 Analýza rentability Ukazatele rentability nám slouží k analýze ziskovosti podniku. Čím vyšších hodnot tento ukazatel dosahuje, tím vykazuje vyšší ziskovost. Důležité pro tento ukazatel

57

je obsah jednotlivých vstupních veličin, přičemž nejdůležitějším vstupním faktorem je zisk. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj zisku v jednotlivých letech. Úroveň zisku EAT je ovlivněn změnou daňové legislativy v průběhu celého sledovaného období. Proto budeme vycházet v dalších výpočtech spíše z EBITu, který v průběhu let 2005 – 2009 mírně rostl. V roce 2009 až 2010 společnost zaznamenává pokles zisku v důsledku již zmiňovaného poklesu tržeb, viz Analýza aktivity.

Pozn.: EBT – Earnings before taxes = zisk před zdaněním


Obr. 21 Vývoj zisku společnosti

Z ukazatele rentability aktiv můžeme vidět, že společnost hospodaří se všemi vloženými prostředky efektivně. V průběhu let nedochází k výrazným výkyvům ale naopak spíše k mírnému poklesu rentability. Tento trend je zapříčiněn snížením zisku, který je výraznější než pokles celkových aktiv.

58

Tab. 14 Ukazatel rentability aktiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. a za odvětví Ukazatelé ziskovosti

1. pol. 2010

ROA společnosti ROA za odvětví

2009 CZNACE

2008

2007

2006

2005

OKEČ

OKEČ

OKEČ

OKEČ

22,17%

24,57%

24,04%

25,80%

28,33%

26,47%

8,95%

13,15%

12,99%

10,41%

10,22%

13,29%

CZNACE


Úroveň rentability za odvětví je v jednotlivých letech zhruba poloviční než rentabilita aktiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Z toho můžeme soudit, že se jedná o jeden z nejziskovějších podniků v odvětví. Rentabilita vlastního kapitálu je důležitým ukazatelem pro vlastníky společnosti, jelikož ukazuje zhodnocení jimi vložených prostředků.

Tab. 15 Ukazatel rentability vlastního kapitálu společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. a za odvětví Ukazatelé ziskovosti

1. pol. 2010

ROE společnosti

2009 CZNACE

2008

2007

2006

2005

OKEČ

OKEČ

OKEČ

OKEČ

25,20%

24,99%

30,30%

31,67%

35,77%

37,20%

ROE za odvětví

9,78%

14,96%

14,00%

13,48%

13,27%

15,17%

Bezriziková sazba

3,92%

4,67%

4,55%

4,28%

-

-

WACC27

12,11%

12,62%

10,62%

9,52%

-

-

CZNACE


Do roku 2009 dochází k poklesu ukazatele v důsledku růstu vlastního kapitálu. Největší podíl na růstu vlastního kapitálu má nerozdělený hospodářský výsledek minulých let, který byl v roce 2009 o 300 % vyšší než v roce 2005. V roce 2010 společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. vyplatila dividendy, čímž se snížila hodnota vlastního kapitálu, resp. došlo k růstu daného ukazatele. I v tomto případě se rentabilita vlastního kapitálu společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. pohybuje výrazně nad hodnotami v odvětví. K dokreslení situace použijeme porovnání WACC 27

Weighted Average Cost of Capital - Průměrné náklady kapitálu

59

za odvětví s rentabilitou vlastního kapitálu společnosti, ve které rentabilita je výrazně nejen nad bezrizikovou sazbou ale i nad WACC za odvětví. Ukazatel rentability trţeb v průběhu let má sestupnou tendenci. Objemy tržeb a zisku (EBIT) sice do roku 2009 rostou, ale objem tržeb roste rychleji. To znamená, že společnost prodává sice s rostoucí přidanou hodnotou, ale také dochází k růstu režijních nákladů (mzdové náklady, odpisy). V roce 2010 dochází ke změně výše režijních nákladů v důsledku snižování celkových nákladů na zaměstnance a odpisů. Jelikož proběhla v roce 2009 finanční krize, byl podnik nucen propouštět zaměstnance.

Tab. 16 Ukazatel rentability trţeb společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Ukazatelé ziskovosti ROS

2010

2009

2008

2007

2006

2005

26,79%

29,47%

29,83%

32,28%

33,61%

31,76%


4.5 Kralicekův Quicktest Jedná se o bonitní model, který je v praxi velmi často používán pro svou jednoduchost a „rychlost“. Z níže uvedeného testu je patrné, že společnost ve všech čtyřech ukazatelích dosahuje výborných výsledků. Dokonce převyšuje stanovené hodnoty. Tento test sice potvrzuje zjištěné výsledky z předcházejících analýz, avšak neodhaluje slabou stránku v podobě špatného řízení likvidity.

60

Tab. 17 Kralicekův Quicktest společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Rok Ukazatel 2010

2009

2008

2007

2006

2005

67,46%

75,88%

65,83%

60,66%

58,76%

50,70%

Doba splácení dluhu

1,70

1,16

1,63

1,95

1,54

1,99

CF v % tržeb

34%

34%

28%

28%

35%

28%

22,17%

24,57%

24,04%

25,80%

28,33%

26,47%

Kvóta vlastního kapitálu

ROA

Vyhodnocení Kvóta vlastního kapitálu

1

1

1

1

1

1

Doba splácení dluhu

1

1

1

1

1

1

CF v % tržeb

1

1

1

1

1

1

ROA

1

1

1

1

1

1

Celková známka

1

1

1

1

1

1


4.6 Zhodnocení finanční situace společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Celková bilanční suma ve sledovaných letech roste a v roce 2010 dosahuje hodnoty 18,6 miliardy Kč. Největší část aktiv tvoří dlouhodobý hmotný majetek, který se v současnosti podílí 70-ti % na celkových aktivech. Součástí dlouhodobých hmotných aktiv je i oceňovací rozdíl, který vznikl po sloučení se společnostmi Pivovar RADEGAST a. s. a Pivovar Velké Popovice, a. s. Další významnou položkou aktiv jsou aktiva oběžná, a to především zásoby. Doba obratu zásob zaznamenala v posledních třech letech pokles ze 42 dnů na 36 dní, což lze posoudit jako pozitivní vývoj, jelikož dochází k zefektivnění skladovací politiky. Z dalších ukazatelů aktivity můžeme zaznamenat, že dochází sice k mírnému nárůstu doby splácení pohledávek, který je ale vyrovnáván na druhé straně zvýšením doby úhrady závazků. V současnosti je doba obratu závazků vyšší o 33 dní tzn., že společnosti využívá provozní úvěr, což naznačuje správné řízení závazků a pohledávek. Doba obratu celkových aktiv nedosahuje ani

61

minimální doporučené hodnoty. Ale jelikož se pohybuje mírně nad hodnotami za odvětví, lze říci, že tato situace je charakteristická pro danou ekonomickou činnost. Celková pasiva jsou převážně složena z vlastních zdrojů, a to především výsledky hospodaření minulých let. Tato položka v roce 2010 činí 34 % celkových pasiv, i když oproti roku 2009 zaznamenala pokles v důsledku vyplácení dividend. Celková zadluţenost podniku (v roce 2010 – 33 %) je především ovlivňována výkyvy krátkodobé zadluženosti, které neohroţují stabilitu firmy. Zadluženost podniku se pohybuje na stejné úrovni jako celková zadluženost v odvětví, a tudíž lze říci, že společnost udržuje optimální poměr mezi vlastními a cizími zdroji. Provozní zisk do roku 2009 mírně rostl, ale v roce 2010 společnost zaznamenává pokles v důsledku sníţení trţeb, jelikož došlo ke snížení exportu a k poklesu prodejů na domácím trhu. Další odezvou finanční krize bylo i propouštění zaměstnanců

v roce

2009,

které

zapříčinilo

nárůst

celkových

nákladů

na zaměstnance. Tím došlo k dalšímu snížení zisku. I když dochází u všech rentabilit spíše k mírnému poklesu, pohybují se výrazně nad hodnotami za odvětví, z toho můžeme usoudit, že společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. je jeden z nejziskovějších podniků v daném odvětví. Jedinou oblastí, ve které společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. nedosahuje dostatečně uspokojivých výsledků, je řízení likvidity. Společnost neudržuje dostačující peněžní prostředky a tím ohrožuje svoji solventnost vzhledem ke svým krátkodobým závazkům.

62

5 Návrh na řešení problému s likviditou Společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. je stabilní společností. V oboru pivovarnictví zaujímá přední postavení, jak na českém trhu tak i v zahraničí. Při zpracování finanční analýzy nebyly identifikovány závažnější problémy, které by mohly ohrozit společnost v její činnosti. Přesto odhalila jisté nedostatky, a to v oblasti řízení likvidity. Na likviditu mají vliv krátkodobé závazky a oběžná aktiva. Během analýzy bylo zjištěno, že řízení krátkodobých závazků je efektivní. Můžeme říci, že z hlediska zadluženosti jsou krátkodobé závazky v optimální výši a nijak neohrožují finanční stabilitu podniku. Na dostačující úrovni se pohybuje i doba úhrady krátkodobých závazků z pohledu aktivity.

Tab. 18 Vývoj jednotlivých ukazatelů pro predikci krátkodobých závazků, zásob a pohledávek 2005

2006

2007

2008

2009

2010

13 088

13 550

14 418

15 684

15 838

15 411

54

63

102

57

65

65

Krátkodobé závazky bez závazků - spřízněná strana

1972

2374

2591

2469

2504

2629

Závazky - spřízněná strana

0

0

1 500

0

375

153

Krátkodobé bankovní úvěry

2 907

1 990

840

2 427

16

1 499

Krátkodobé závazky celkem

4 879

4 364

4 931

4 896

2 895

4 281

35

34

39

42

41

36

1 267

1 268

1 559

1 819

1 803

1 555

Doba obratu pohledávek

24

25

23

24

26

28

Pohledávky celkem

869

941

906

1 044

1 138

1 187

Tržby celkem pouze provozní týkající se činnosti Doba obratu závazků

Doba obratu zásob Zásoby celkem


Pro stanovení budoucího vývoje krátkodobých závazků jsme museli nejdříve stanovit hodnoty tržeb z provozní činnosti pro roky 2011 až 2015. Při odhadu tržeb jsme vycházeli z předpokladu, že tržby porostou v průměru ročně o 2 %. Tento

63

nárůst je podložen rozšířením působnosti na trzích v Rakousku a na Slovensku. U vývoje krátkodobých závazků (bez závazků – spřízněná strana) jsme si stanovili cíl dosáhnout v horizontu pěti let dobu obratu krátkodobých závazků 69 dní. Tento cíl se nám zdá reálný, jelikož se jedná o silný podnik, který může požadovat zvýšení doby splatnosti u svých dodavatelů. Závazky za spřízněnou stranou jsme zafixovali na úrovni roku 2010, jelikož jejich vývoj lze těžko odhadovat, aniž bychom znali vnitřní politiku společnosti. Do krátkodobých závazků patří i poskytnuté krátkodobé úvěry v našem případě kontokorent, který má společnost k dispozici ve výši 6,5 miliardy Kč. Výši těchto úvěrů pro predikci jsme stanovili jako aritmetický průměr za posledních 5 let. Pro odhad výše zásob v jednotlivých letech jsme vycházeli ze stejného principu jako u krátkodobých závazků. V průběhu predikovaného období jsme si stanovili cíl - snížit dobu obratu zásob na úroveň roku 2006. Pomocí stanovené doby obratu zásob jsme byli schopni vypočítat stav zásob pro roky 2011 až 2015. U doby splatnosti pohledávek považujeme za reálné dosáhnout úrovně roku 2007, a tudíž odhadujeme během let 2011 až 2015 pokles doby úhrady pohledávek o 4 dny. Na základě těchto informaci jsme byli schopni stanovit celkové pohledávky. Tab. 19 Predikce krátkodobých závazků, zásob a pohledávek 2011

2012

2013

2014

2015

15 719

16 034

16 354

16 681

17 015

63

65

66

68

69

Krátkodobé závazky bez závazků - spřízněná strana

2 749

2 874

3 004

3 141

3 284


153

153

153

153

153


1 354

1 354

1 354

1 354

1 354

Krátkodobé závazky celkem

4 256

4 381

4 511

4 648

4 791

37

36

35

34

33

1 616

1 598

1 582

1 565

1 548

27

26

25

24

23

1 179

1 154

1 130

1 107

1 084

Tržby celkem pouze provozní týkající se činnosti Doba obratu závazků

Doba obratu zásob Zásoby celkem Doba obratu pohledávek Pohledávky celkem

64

Tab. 19 ukazuje hodnoty celkových krátkodobých závazků, zásob a pohledávek pro roky 2011 až 2015, které spolu s predikovanou běžnou likviditou použijeme pro stanovení optimální výše krátkodobých finančních prostředků. Běžná likvidita se v letech 2005 až 2010 pohybovala hluboko pod úrovní v odvětví. Aby společnost udržela optimální solventnost, hodnota běžné likvidity by měla dosahovat minimálně úrovně 1,5. Tuto hodnotu jsme si stanovili jako cíl pro rok 2015, tzn, že počítáme s meziročním nárůstem ukazatele běžné likvidity o 16,5 %. Na základě všech predikovaných informací (zásoby, pohledávky, závazky, běžná likvidita) jsme byli schopni vypočítat, jakou by měla společnost mít výši krátkodobých finančních prostředků. Nárůst těchto prostředků je sice výrazný, ale společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. by pro udržení solventnosti měla tyto finanční prostředky mít k dispozici. Pro získání predikovaného krátkodobého finančního majetku existují dvě cesty. Jedna z nich je na straně příjmů, kdy může společnost zajistit tuto predikovanou úroveň např. prodejem v hotovosti. Společnost může zvýhodnit zákazníky, kteří budou platit tímto způsobem. Dále může získat finanční prostředky i prostřednictvím prodeje nepotřebných strojů a zásob. Další možnou cestou je snížení určitých výdajů, a to omezení investiční činnosti, pokud nemá zajištěnou alespoň minimální úroveň likvidity a zároveň by měla snižovat režijní výdaje, hlavně zredukovat zbytečné činnosti. Kromě uvedeného může společnost posílit svou likviditou i využitím dlouhodobých bankovních úvěrů namísto krátkodobých.

Tab. 20 Vývoj ukazatelů likvidity a krátkodobého finančního majetku 2005

2006

2007

2008

2009

2010

0,479

0,518

0,510

0,598

1,035

0,698

200

52

51

66

55

245

Pohotová likvidita

0,219

0,228

0,194

0,227

0,412

0,335

Okamžitá likvidita

0,041

0,012

0,010

0,013

0,019

0,057

Běžná likvidita Krátkodobý finanční majetek


65

Pro úplnost je v Tab. 21 uvedena i pohotová a okamžitá likvidita, kde můžeme vidět pozitivní vliv nárůstu krátkodobého finančního majetku. U pohotové likvidity dosáhneme v roce 2015 hodnoty 1,174 a u okamžité úrovně 0,948.

Tab. 21 Predikce ukazatelů likvidity a krátkodobého finančního majetku 2011

2012

2013

2014

2015

0,813

0,947

1,103

1,285

1,497

665

1 396

2 265

3 302

4 542

Pohotová likvidita

0,433

0,582

0,753

0,949

1,174

Okamžitá likvidita

0,156

0,319

0,502

0,710

0,948

Běžná likvidita Krátkodobý finanční majetek

Z níže uvedeného grafu je vidět značný nárůst krátkodobého finančního majetku, a to vzhledem k jeho minimální výši v minulých letech. Přesto vzhledem k velikosti společnosti, její stabilitě, solventnosti bychom doporučili upravit výši krátkodobého finančního majetku, protože i prosperující společnost se může dostat do spirály finančních problému, které mohou zapříčinit i její zánik.

Obr. 22 Predikce trţeb, krátkodobých závazků a sloţek oběţných aktiv

66

6 Závěr Cílem diplomové práce bylo zhodnotit současný stav společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., která v současnosti zaujímá klíčové místo v produkci piva na českém i zahraničním trhu. Na základě vypracované finanční analýzy byly stanoveny slabé stránky a navrhnuta konkrétní opatření vedoucí k jejich eliminaci resp. ke zlepšení finančního zdraví podniku. Finanční zdraví společnosti bylo zhodnoceno na základě vybraných ukazatelů finanční analýzy. Mezi metody, které byly použity, patří analýza absolutních ukazatelů (horizontální a vertikální analýza), analýza rozdílových ukazatelů a analýza poměrových ukazatelů (likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability). Dále byl použit také bonitní model (Kralicekův Quicktest). Pomocí výše uvedených ukazatelů byla společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. prozkoumána a následně byla vyhodnocena její finanční situace. Na základě výročních zpráv, které byly k dispozici, se dalo usoudit, že společnost nemá výrazné finanční problémy, které by mohli vést k ohrožení společnosti. Tuto skutečnost nám potvrdil i bonitní model Kralicekův Quicktest. Prostřednictvím tohoto ukazatele bylo dokázáno, že společnost z pohledu dlouhodobé finanční stability a samostatnosti dosahuje výborných výsledků. Zároveň ve srovnání s odvětvím je řízení společnosti v oblasti dlouhodobé finanční rovnováhy a výnosnosti více než uspokojivé. V oblasti ziskovosti dokonce značně dané odvětví převyšuje. Naopak slabou stránkou společnosti, na kterou je nutné zaměřit svou pozornost, jsou nedostatky v oblasti řízení likvidity. V této oblasti má společnost značné rezervy, které by měla odstranit. Dle zjištěných výsledků finanční analýzy jsem se zaměřila právě na eliminaci nedostatků v oblasti likvidity. Při analýze odvětví z pohledu likvidity vyplynulo, že se hodnoty za odvětví pohybují výrazně pod doporučenými hodnota a společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. nedosahovala ani hodnot v odvětví. Dále vyplynulo, že pro zvýšení a zajištění dostatečné solventnosti je nutné obrátit pozornost na krátkodobý finanční majetek. I když se jedná o tak silnou společnost, nejen z účetních výkazů vyplynulo, že má velmi malý objem těchto finančních prostředků. Z tohoto důvodu a i vzhledem k velikosti společnosti jsem doporučila

67

zvýšení krátkodobého finančního majetku, jelikož v ostatních položkách, které zajišťují likviditu společnosti, jsem nenalezla nedostatky v jejich řízení. Postupný nárůst krátkodobých finančních prostředků na hodnotu 4.542 mil. Kč jsem predikovala v pětiletém období, na jehož konci (v roce 2015) společnost dosáhne doporučených hodnot likvidity a tím i zaručí svoji solventnost. Společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. lze kompletně hodnotit pozitivně jako silnou, stabilní firmu, která zaujímá přední postavení v daném odvětví. Závěrem lze říci, že ke zhodnocení finančního zdraví společnosti je důležitá v mnoha případech opomíjená finanční analýza, a to nejen její samotný výpočet, ale i správná interpretace výsledků podložená pádnými argumenty, která může ovlivnit rozhodování všech zainteresovaných osob.

68

Seznam pouţitých zdrojů 1. ČSÚ. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) [online]. Český statistický

úřad,

2011.

[cit.

2011-04-20].

Dostupné

z:

. 2. Iniciativa zodpovědných pivovarů [online], 2011. [cit. 2011-04-25]. Dostupné z: . 3. KISLINGEROVÁ, E; HNILICA J. Finanční analýza krok za krokem. První vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. 4. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. První vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9. 5. KOVANICOVÁ, D. a kol. Finanční účetnictví. Světový koncept. IV. aktualizované vydání. Praha: Polygon, 2003. 524 s. ISBN 80-7273-090-8. 6. MAIER, T. Trh s pivem v České republice a jeho determinanty. [Disertační práce].

Praha:

Česká

zemědělská

univerzita

v Praze

–

Provozně

ekonomická fakulta, 2007. 7. MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku Proces ocenění – základní metody a postupy. Druhé upravené a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3. 8. MAŘÍK, M. – editor. Vybrané problémy oceňování podniku: sborník z kolokvií Katedry financí a oceňování. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1295-2. 9. MPO. Finanční analýzy podnikové sféry průmyslu a stavebnictví v roce 2005, 2006, 2007 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2011. [cit. 2011-04-10]. Dostupné z: , , .

69

10. MPO. Finanční analýza podnikové sféry v roce 2008, 2009, za první pololetí 2010 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2011. [cit. 2011-04-10]. Dostupné z: , , . 11. Plzeňský Prazdroj. Kdo jsme [online]. Firma Plzeňský Prazdroj, a. s, 2011. [cit.2011-05-02]. Dostupné z: . 12. Plzeňský Prazdroj, a. s. O společnosti [online]. Firma Plzeňský Prazdroj, a. s., 2011. [cit. 2011-05-04]. Dostupné z: . 13. Plzeňský Prazdroj, a. s. Výroční zprávy z let 2005 – 2010. 14. Promile

info.

[online],

2011.

[cit.

2011-04-25].

Dostupné

z:

. 15. SABMiller. Company Snapshot 2010 [online]. Společnost SABMiller plc, 2011. [cit. 2011-05-02]. Dostupné z: . 16. SEDLÁČEK J. Finanční analýza podniku. Dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, a. s., 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 17. Tradiční české produkty a značky. [online], 2010. [cit. 2011-05-16]. Dostupné z: . 18. VALACH, J a kol. Finanční řízení podniku. Druhé aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s. r. o., 2003. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. 19. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

70

Seznam tabulek a obrázků Tab. 1 Výčet ukazatelů Kralicekova Quicktestu .................................................... 33 Tab. 2 Stupnice hodnocení ukazatelů .................................................................. 34 Tab. 3 Produktové portfolio .................................................................................. 43 Tab. 4 Ukazatele likvidity společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s.............................. 46 Tab. 5 Ukazatel běžné likvidity společnosti a za odvětví ...................................... 47 Tab. 6 Ukazatel pohotové likvidity za odvětví ....................................................... 49 Tab. 7 Ukazatel peněžní likvidity za odvětví ......................................................... 50 Tab. 8 Ukazatele zadluženosti společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. .................... 52 Tab. 9 Celková zadluženost a kvóta vlastního kapitálu za odvětví ....................... 53 Tab. 10 Ukazatele dlouhodobé zadluženosti společnosti ..................................... 54 Tab. 11 Úrokové krytí společnosti ........................................................................ 54 Tab. 12 Ukazatele aktivity společnosti.................................................................. 55 Tab. 13 Ukazatel obratu celkových aktiv na odvětví ............................................. 56 Tab. 14 Ukazatel rentability aktiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. a za odvětví ............................................................................................................................. 59 Tab. 15 Ukazatel rentability vlastního kapitálu společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. a za odvětví .......................................................................................................... 59 Tab. 16 Ukazatel rentability tržeb společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. ................ 60 Tab. 17 Kralicekův Quicktest společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. ....................... 61 Tab. 18 Vývoj jednotlivých ukazatelů pro predikci krátkodobých závazků, zásob a pohledávek ........................................................................................................... 63

71

Tab. 19 Predikce krátkodobých závazků, zásob a pohledávek ............................ 64 Tab. 20 Vývoj ukazatelů likvidity a krátkodobého finančního majetku .................. 65 Tab. 21 Predikce ukazatelů likvidity a krátkodobého finančního majetku ............. 66

Obr. 1 Pracovní kapitál a čistý pracovní kapitál .................................................... 16 Obr. 2 Rozbor poměrových ukazatelů .................................................................. 18 Obr. 3 Du Pontův diagram .................................................................................... 32 Obr. 4 Webové stránky společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. ................................ 35 Obr. 5 Přehled obchodně-distribučních center ..................................................... 37 Obr. 6 Podíl jednotlivých pivovarů na českém trhu v roce 2006 ........................... 38 Obr. 7 Export v letech 2003 - 2010....................................................................... 39 Obr. 8 Podíl produktů na výnosech ...................................................................... 39 Obr. 9 Spotřeba piva v ČR v letech 2001 – 2009 (na obyvatele za rok) ............... 40 Obr. 10 Vývoj zaměstnanců v letech 2002 – 2010 ............................................... 42 Obr. 11 Celkové náklady na zaměstnance ........................................................... 42 Obr. 12 Obchodní známky.................................................................................... 44 Obr. 13 Vývoj krátkodobých bankovních úvěrů a složek oběžných aktiv ............. 47 Obr. 14 Porovnání běžné likvidity společnosti a odvětví....................................... 48 Obr. 15 Porovnání pohotové likvidity společnosti a odvětví.................................. 49 Obr. 16 Porovnání peněžní likvidity společnosti a odvětví.................................... 50 Obr. 17 Vývoj jednotlivých složek cizího kapitálu ................................................. 52

72

Obr. 18 Porovnání celkové zadluženosti společnosti a odvětví ............................ 53 Obr. 19 Vývoj tržeb, dl. majetku a oběžných aktiv společnosti ............................. 55 Obr. 20 Vývoj ukazatelů aktivity společnosti ......................................................... 57 Obr. 21 Vývoj zisku společnosti ............................................................................ 58 Obr. 22 Predikce tržeb, krátkodobých závazků a složek oběžných aktiv ............. 66

73

Seznam příloh Příloha č. 1 Rozvaha 2005 - 2010(v mil. Kč) ........................................................ 75 Příloha č. 2 Rozvaha 2005 – 2010 - pokračování (v mil. Kč) ................................ 76 Příloha č. 3 Výkaz zisku a ztráty 2005 – 2010 (v mil. Kč) ..................................... 77 Příloha č. 4 Vertikální analýza rozvahy................................................................. 78 Příloha č. 5 Vertikální analýza rozvahy – pokračování ......................................... 79 Příloha č. 6 Horizontální analýza rozvahy ............................................................ 80 Příloha č. 7 Horizontální analýza rozvahy - pokračování...................................... 81

74

Příloha č. 1 Rozvaha 2005 - 2010(v mil. Kč) 2010 AKTIVA CELKEM

2009

2008

2007

2006

2005

18 623

18 999

19 463

18 042

16 075

15 707

14 422

14 791

15 241

14 388

13 231

12 896

984

1 150

908

904

962

977

1

1

2

0

0

5

Software

395

519

545

516

544

106

Obchodní známky a TV spoty

POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Nehmotné výsledky vývoje

580

609

300

295

296

303

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

5

4

0

0

36

0

Nedokončený dlouh. nehmotný majetek

3

14

53

89

81

563

Poskytnuté zálohy na dl.nehmotný majetek

0

3

8

4

5

0

13 033

13 630

14 222

13 473

12 258

11 908

Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky

287

289

284

278

281

310

Budovy a stavby

3 845

3 804

3 493

3 409

2 925

2 947

Samostatné movité věci

5 926

6 118

6 058

5 265

3 822

3 610

Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouh. hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM

4

4

4

3

3

3

94

138

696

358

445

232

12

29

57

148

388

30

2 865

3 248

3 630

4 012

4 394

4 776

405

11

111

11

11

11

380

0

100

0

0

0

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

10

10

10

11

11

11

Ostatní dlouhodobé cenné papíry

15

1

1

0

0

0

OBĚŽNÁ AKTIVA

2 987

2 996

2 929

2 516

2 261

2 336

Zásoby

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách

1 555

1 803

1 819

1 559

1 268

1 267

Materiál

968

1 141

1 066

939

815

812

Nedokončená výroba a polotovary

432

493

498

368

317

319

Výrobky

123

144

114

106

95

94

Zboží

12

24

80

51

34

37

Poskytnuté zálohy na zásoby

20

1

61

95

7

5

1 187

1 138

1 044

906

941

869

920

936

830

822

813

773

0

0

0

0

22

0

61

24

65

0

21

0

144

106

44

0

0

0

56

65

97

70

67

85

Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovl. a říz. osobami Daňové pohledávky Zaplacené zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky

6

7

8

14

18

11

Finanční majetek

245

55

66

51

52

200

Peníze

44

43

41

42

48

45

201

12

25

9

4

155

OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv

1 214

1 212

1 293

1 138

583

475

Časové rozlišení

1 214

1 212

1 293

1 138

583

475

1 214

1 212

1 293

1 138

583

475

0

0

0

0

0

0

Účty v bankách

Náklady příštích období Příjmy příštích období

75

Příloha č. 2 Rozvaha 2005 – 2010 - pokračování (v mil. Kč) 2010

2009

2008

2007

2006

2005

PASIVA CELKEM

18 623

18 999

19 463

18 042

16 075

15 707

VLASTNÍ KAPITÁL

12 564

14 416

12 812

10 944

9 445

7 963

2 000

2 000

2 000

1 962

1 962

1 931

2 000

2 000

2 000

1 962

1 962

1 962

0

0

0

0

0

-31

732

749

740

749

747

704

551

551

551

551

551

551

9

9

9

9

9

9

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

-17

0

-9

0

-2

-45

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

189

189

189

189

189

189

411

412

411

450

453

457

411

411

411

449

448

448

0

1

0

1

5

9

6 255

7 653

5 779

4 318

2 906

1 909

Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie držené Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Sociální fond Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let

6 255

7 653

5 779

4 318

2 906

1 909

Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-)

3 166

3 602

3 882

3 465

3 377

2 962

CIZÍ ZDROJE

6 059

4 583

6 648

7 096

6 629

7 735

264

233

322

534

597

741

1

3

6

18

30

33

17

0

177

Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy

263

230

316

499

567

531

1 514

1 455

1 430

1 631

1 668

1 686

8

34

Jiné dlouhodobé závazky

199

134

120

122

178

249

Odložený daňový závazek

1 315

1 321

1 302

1 475

1 490

1 437

Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů

Krátkodobé závazky

2 782

2 879

2 469

4 091

2 374

1 972

Závazky z obchodních vztahů

871

964

875

1 035

1 290

1 005


153

375

0

1 500

0

0

Závazky z nevyplacených dividend Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdr. pojištění

9

9

9

9

10

9

71

97

67

65

73

64

38

41

39

37

33

35

Stát - daňové závazky a dotace

441

364

303

246

416

331

Přijaté zálohy

675

441

396

279

0

0

Dohadné účty pasivní

513

578

712

846

545

525

11

10

68

74

7

3 3 336

Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci

1 499

16

2 427

840

1 990

Bankovní úvěry dlouhodobé

0

0

0

0

0

429


1 499

16

2 427

840

1 990

2 907

OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv

0

0

3

2

1

9


0

0

3

2

1

9

Výdaje příštích období

0

0

2

1

0

6

Výnosy příštích období

0

0

1

1

1

3

76

Příloha č. 3 Výkaz zisku a ztráty 2005 – 2010 (v mil. Kč) 2010 Tržby za prodej zboží

2009

2008

2007

2006

2005

1 016

868

896

727

644

821

Náklady vynaložené na prodané zboží

620

575

577

475

464

602

OBCHODNÍ MARŽE

396

293

319

252

180

219

Výkony

14 733

15 409

15 439

14 145

13 206

12 598

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

12 267

14 395

14 970

14 788

13 691

12 906

Změna stavu zásob vlastní činnosti

-68

37

158

44

-1

36

Aktivace

406

402

493

410

301

295

Výkonová spotřeba

7 722

7 805

7 883

7 025

6 038

5 837

Spotřeba materiálu a energie

3 395

3 908

3 812

3 244

2 947

2 965

Služby

4 327

3 897

4 071

3 781

3 091

2 872

PŘIDANÁ HODNOTA

7 407

7 897

7 875

7 372

7 348

6 980

Osobní náklady

1 559

1 661

1 520

1 350

1 373

1 332

Mzdové náklady

1 131

1 211

1 097

985

1 014

976

366

388

377

341

342

339

Sociální náklady

62

62

46

24

17

17

Daně a poplatky

8

22

18

11

22

33

Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku

1 462

1 510

1 449

1 289

1 472

1 299

Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

1 080

1 128

1 067

907

1 090

917

Odpisy z oceňovacího rozdílu k nabytému majetku

382

382

382

382

382

382

Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu

100

299

222

211

152

146

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

39

207

47

39

75

50

Tržby z prodeje materiálu

61

92

175

172

77

96

138

307

359

250

224

205

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

66

191

74

20

88

80

Prodaný materiál

72

116

285

230

136

125 -196

Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti

116

-94

-221

-62

-261

Ostatní provozní výnosy

159

110

87

101

101

56

Ostatní provozní náklady

129

173

182

178

146

344

4 254

4 727

4 877

4 668

4 625

4 165

PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

22

Prodané cenné papíry a podíly

31

Výnosy z přecenění CP a derivátů

21

Náklady z přecenění CP derivátů

83

1

23

24

24

76

109

109

142

2

Výnosové úroky

1

1

1

1

1

Nákladové úroky

45

58

85

61

52

188

Ostatní finanční výnosy

91

114

92

52

38

40

Ostatní finanční náklady

106

124

96

65

101

87

-171

-117

-283

-75

-123

-232

Daň z příjmů za běžnou činnost

917

1 008

712

1 127

1 124

998

splatná

923

989

885

1 141

1 085

1 091

-6

19

-173

-14

39

-93

3 166

3 602

3 882

3 466

3 378

2 935

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

odložená VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST

-4

Mimořádné výnosy

58

Mimořádné náklady

22

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

9

splatná

9

MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

0

0

0

0

0

27

Výsledek hospodaření za účetní období

3 166

3 602

3 882

3 466

3 378

2 962

Výsledek hospodaření před zdaněním

4 083

4 610

4 594

4 593

4 502

3 969

77

Příloha č. 4 Vertikální analýza rozvahy 2010 AKTIVA CELKEM

2009

2008

2007

2006

2005

100%

100%

100%

100%

100%

100%

77,44%

77,85%

78,31%

79,75%

82,31%

82,10%

5,28%

6,05%

4,67%

5,01%

5,98%

6,22%

Nehmotné výsledky vývoje

0,01%

0,01%

0,01%

0,00%

0,00%

0,03%

Software

2,12%

2,73%

2,80%

2,86%

3,38%

0,67%

Obchodní známky a TV spoty

3,11%

3,21%

1,54%

1,64%

1,84%

1,93%

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

0,03%

0,02%

0,00%

0,00%

0,22%

0,00%

Nedokončený dlouh. nehmotný majetek

0,02%

0,07%

0,27%

0,49%

0,50%

3,58%

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

0,00%

0,02%

0,04%

0,02%

0,03%

0,00%

69,98%

71,74%

73,07%

74,68%

76,26%

75,81%

POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky

1,54%

1,52%

1,46%

1,54%

1,75%

1,97%

Budovy a stavby

20,65%

20,02%

17,95%

18,89%

18,20%

18,76%

Samostatné movité věci

31,82%

32,20%

31,13%

29,18%

23,78%

22,98%

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

0,02%

0,02%

0,02%

0,02%

0,02%

0,02%

Nedokončený dlouh. hmotný majetek

0,50%

0,73%

3,58%

1,98%

2,77%

1,48%

Poskytnuté zálohy na DHM

0,06%

0,15%

0,29%

0,82%

2,41%

0,19%

15,38%

17,10%

18,65%

22,24%

27,33%

30,41%

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek

2,17%

0,06%

0,57%

0,06%

0,07%

0,07%

Podíly v ovládaných a řízených osobách

2,04%

0,00%

0,51%

0,00%

0,00%

0,00%

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

0,05%

0,05%

0,05%

0,06%

0,07%

0,07%

0,08%

0,01%

0,01%

0,00%

0,00%

0,00%

16,04%

15,77%

15,05%

13,95%

14,07%

14,87%

Ostatní dlouhodobé cenné papíry OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby

8,35%

9,49%

9,35%

8,64%

7,89%

8,07%

Materiál

5,20%

6,01%

5,48%

5,20%

5,07%

5,17%

Nedokončená výroba a polotovary

2,32%

2,59%

2,56%

2,04%

1,97%

2,03%

Výrobky

0,66%

0,76%

0,59%

0,59%

0,59%

0,60%

Zboží

0,06%

0,13%

0,41%

0,28%

0,21%

0,24%

Poskytnuté zálohy na zásoby

0,11%

0,01%

0,31%

0,53%

0,04%

0,03%

6,37%

5,99%

5,36%

5,02%

5,85%

5,53%

Pohledávky z obchodních vztahů

4,94%

4,93%

4,26%

4,56%

5,06%

4,92%

Pohledávky za ovl. a říz. osobami

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,14%

0,00%

Daňové pohledávky

0,33%

0,13%

0,33%

0,00%

0,13%

0,00%

Zaplacené zálohy

0,77%

0,56%

0,23%

0,00%

0,00%

0,00%

Dohadné účty aktivní

0,30%

0,34%

0,50%

0,39%

0,42%

0,54%

Jiné pohledávky

0,03%

0,04%

0,04%

0,08%

0,11%

0,07%

Finanční majetek

1,32%

0,29%

0,34%

0,28%

0,32%

1,27%

Peníze

0,24%

0,23%

0,21%

0,23%

0,30%

0,29%

Účty v bankách

Krátkodobé pohledávky

1,08%

0,06%

0,13%

0,05%

0,02%

0,99%

OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv

6,52%

6,38%

6,64%

6,31%

3,63%

3,02%


6,52%

6,38%

6,64%

6,31%

3,63%

3,02%

Náklady příštích období

6,52%

6,38%

6,64%

6,31%

3,63%

3,02%

Příjmy příštích období

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

78

Příloha č. 5 Vertikální analýza rozvahy – pokračování 2010 PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie držené Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Sociální fond Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let

2009

2008

2007

2006

2005

100%

100%

100%

100%

100%

100%

67,46%

75,88%

65,83%

60,66%

58,76%

50,70%

10,74%

10,53%

10,28%

10,87%

12,21%

12,29%

10,74%

10,53%

10,28%

10,87%

12,21%

12,49%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

-0,20%

3,93%

3,94%

3,80%

4,15%

4,65%

4,48%

2,96%

2,90%

2,83%

3,05%

3,43%

3,51%

0,05%

0,05%

0,05%

0,05%

0,06%

0,06%

-0,09%

0,00%

-0,05%

0,00%

-0,01%

-0,29%

1,01%

0,99%

0,97%

1,05%

1,18%

1,20%

2,21%

2,17%

2,11%

2,49%

2,82%

2,91%

2,21%

2,16%

2,11%

2,49%

2,79%

2,85%

0,00%

0,01%

0,00%

0,01%

0,03%

0,06%

33,59%

40,28%

29,69%

23,93%

18,08%

12,15%

33,59%

40,28%

29,69%

23,93%

18,08%

12,15%

Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-)

17,00%

18,96%

19,95%

19,21%

21,01%

18,86%

CIZÍ ZDROJE

32,54%

24,12%

34,16%

39,33%

41,24%

49,25%

1,42%

1,23%

1,65%

2,96%

3,71%

4,72%

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

0,01%

0,02%

0,03%

0,10%

0,19%

0,21%

Rezerva na daň z příjmů

0,00%

0,00%

0,00%

0,09%

0,00%

1,13%

Ostatní rezervy

1,41%

1,21%

1,62%

2,77%

3,53%

3,38%

8,13%

7,66%

7,35%

9,04%

10,38%

10,73%


0,00%

0,00%

0,04%

0,19%

0,00%

0,00%

Jiné dlouhodobé závazky

1,07%

0,71%

0,62%

0,68%

1,11%

1,59%

Odložený daňový závazek

7,06%

6,95%

6,69%

8,18%

9,27%

9,15%

14,94%

15,15%

12,69%

22,67%

14,77%

12,55%


4,68%

5,07%

4,50%

5,74%

8,02%

6,40%


0,82%

1,97%

0,00%

8,31%

0,00%

0,00%

Závazky z nevyplacených dividend

0,05%

0,05%

0,05%

0,05%

0,06%

0,06%

Závazky k zaměstnancům

0,38%

0,51%

0,34%

0,36%

0,45%

0,41%

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

0,20%

0,22%

0,20%

0,21%

0,21%

0,22%

Stát - daňové závazky a dotace

2,37%

1,92%

1,56%

1,36%

2,59%

2,11%

Přijaté zálohy

3,62%

2,32%

2,03%

1,55%

0,00%

0,00%

Dohadné účty pasivní

2,75%

3,04%

3,66%

4,69%

3,39%

3,34%

Jiné závazky

0,06%

0,05%

0,35%

0,41%

0,04%

0,02%

8,05%

0,08%

12,47%

4,66%

12,38%

21,24%

Bankovní úvěry dlouhodobé

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

2,73%


8,05%

0,08%

12,47%

4,66%

12,38%

18,51%

OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv

0,00%

0,00%

0,02%

0,01%

0,01%

0,06%


0,00%

0,00%

0,02%

0,01%

0,01%

0,06%

Výdaje příštích období

0,00%

0,00%

0,01%

0,01%

0,00%

0,04%

Výnosy příštích období

0,00%

0,00%

0,01%

0,01%

0,01%

0,02%

Rezervy

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé závazky

Bankovní úvěry a výpomoci

79

Příloha č. 6 Horizontální analýza rozvahy

AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Nehmotné výsledky vývoje Software Obchodní známky a TV spoty Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouh. nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Budovy a stavby Samostatné movité věci Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouh. hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry OBĚŢNÁ AKTIVA Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovl. a říz. osobami Daňové pohledávky Zaplacené zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období

2009 - 2010 2008 - 2009 2007 - 2008 2006 - 2007 2005 - 2006 2009 - 2010 2008 - 2009 2007 - 2008 2006 - 2007 2005 - 2006 absolutní vyjádření relativní vyjádření -376 -464 1421 1967 368 -1,98% -2,38% 7,88% 12,24% 2,34% -369 -166 0 -124 -29 1 -11 -3 -597 -2 41 -192 0 -44 -17 -383 394 380 0 14 -9 -248 -173 -61 -21 -12 19 49 -16 0 37 38 -9 -1 190 1 189 2 2 2 0

-450 242 -1 -26 309 4 -39 -5 -592 5 311 60 0 -558 -28 -382 -100 -100 0 0 67 -16 75 -5 30 -56 -60 94 106 0 -41 62 -32 -1 -11 2 -13 -81 -81 -81 0

853 4 2 29 5 0 -36 4 749 6 84 793 1 338 -91 -382 100 100 -1 1 413 260 127 130 8 29 -34 138 8 0 65 44 27 -6 15 -1 16 155 155 155 0

1157 -58 0 -28 -1 -36 8 -1 1215 -3 484 1443 0 -87 -240 -382 0 0 0 0 255 291 124 51 11 17 88 -35 9 -22 -21 0 3 -4 -1 -6 5 555 555 555 0

335 -15 -5 438 -7 36 -482 5 350 -29 -22 212 0 213 358 -382 0 0 0 0 -75 1 3 -2 1 -3 2 72 40 22 21 0 -18 7 -148 3 -151 108 108 108 0

-2,49% -14,43% 0,00% -23,89% -4,76% 25,00% -78,57% -100,00% -4,38% -0,69% 1,08% -3,14% 0,00% -31,88% -58,62% -11,79% 3581,82%

-2,95% 26,65% -50,00% -4,77% 103,00%

0,00% 1400,00% -0,30% -13,75% -15,16% -12,37% -14,58% -50,00% 1900,00% 4,31% -1,71%

-73,58% -62,50% -4,16% 1,76% 8,90% 0,99% 0,00% -80,17% -49,12% -10,52% -90,09% -100,00% 0,00% 0,00% 2,29% -0,88% 7,04% -1,00% 26,32% -70,00% -98,36% 9,00% 12,77%

154,17% 35,85% -13,85% -14,29% 345,45% 2,33% 1575,00% 0,17% 0,17% 0,17%

-63,08% 140,91% -32,99% -12,50% -16,67% 4,88% -52,00% -6,26% -6,26% -6,26%

5,93% 0,44%

8,74% -6,03%

2,60% -1,54% -100,00% 413,21% -2,31%

5,62% 1,69% -40,45% 100,00% 5,56% 2,16% 2,46% 15,06% 33,33% 94,41% -61,49% -9,52% 909,09%

-5,15% -0,34% -100,00% 9,88% -20,00% 9,91% -1,07% 16,55% 37,76% 0,00% -19,55% -61,86% -8,69% 0,00%

2,94% -9,35% -0,75% 5,87% 0,00% 91,81% 1193,33% -8,00% 0,00%

-9,09%

0,00%

0,00%

16,41% 16,68% 13,53% 35,33% 7,55% 56,86% -35,79% 15,23% 0,97%

11,28% 22,95% 15,21% 16,09% 11,58% 50,00% 1257,14% -3,72% 1,11% -100,00% -100,00%

-3,21% 0,08% 0,37% -0,63% 1,06% -8,11% 40,00% 8,29% 5,17%

38,57% -42,86% 29,41% -2,38% 177,78% 13,62% 13,62% 13,62%

4,48% -22,22% -1,92% -12,50% 125,00% 95,20% 95,20% 95,20%

-21,18% 63,64% -74,00% 6,67% -97,42% 22,74% 22,74% 22,74%

-85,61%

Příloha č. 7 Horizontální analýza rozvahy - pokračování 2009 - 2010 2008 - 2009 2007 - 2008 2006 - 2007 2005 - 2006 2009 - 2010 2008 - 2009 2007 - 2008 2006 - 2007 2005 - 2006 PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie držené Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Sociální fond Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běţného učetního období (+/-) CIZÍ ZDROJE Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Jiné dlouhodobé závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - spřízněná strana Závazky z nevyplacených dividend Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

-376 -1852 0 0 0 -17 0 0 -17 0 -1 0 -1 -1398 -1398 -436 1476 31 -2 0 33 59 0 65 -6 -97 -93 -222 0 -26 -3 77 234 -65 1 1483 0 1483 0 0 0 0

absolutní vyjádření -464 1421 1604 1868 0 38 0 38 0 0 9 -9 0 0 0 0 9 -9 0 0 1 -39 0 -38 1 -1 1874 1461 1874 1461 -280 417 -2065 -448 -89 -212 -3 -12 0 -17 -86 -183 25 -201 -8 -26 14 -2 19 -173 410 -1622 89 -160 375 -1500 0 0 30 2 2 2 61 57 45 117 -134 -134 -58 -6 -2411 1587 0 0 -2411 1587 -3 1 -3 1 -2 1 -1 0

1967 1499 0 0 0 2 0 0 2 0 -3 1 -4 1412 1412 88 467 -63 -12 17 -68 -37 34 -56 -15 1717 -255 1500 -1 -8 4 -170 279 301 67 -1150 0 -1150 1 1 1 0

81

368 1482 31 0 31 43 0 0 43 0 -4 0 -4 997 997 415 -1106 -144 -3 -177 36 -18 0 -71 53 402 285 0 1 9 -2 85 0 20 4 -1346 -429 -917 -8 -8 -6 -2

-1,98% -12,85% 0,00% 0,00% -2,27% 0,00% 0,00% 0,00% -0,24% 0,00% -100,00% -18,27% -18,27% -12,10% 32,21% 13,30% -66,67% 14,35% 4,05% 48,51% -0,45% -3,37% -9,65% -59,20% 0,00% -26,80% -7,32% 21,15% 53,06% -11,25% 10,00% 9268,75% 9268,75%

relativní vyjádření -2,38% 7,88% 12,52% 17,07% 0,00% 1,94% 0,00% 1,94% 1,22% 0,00% 0,00% -100,00% 0,00% 0,24% 0,00%

-1,20% 0,00% 0,00%

0,00% 44,78% 5,13% 20,13% 11,36% -18,82% -85,29% -99,34%

0,00% -8,67% -8,46% -100,00% 33,84% 33,84% 12,03% -6,31% -39,70% -66,67% -100,00% -36,67% -12,32% -76,47% -1,64% -11,73% -39,65% -15,46% -100,00% 0,00% 3,08% 5,41% 23,17% 41,94% -15,84% -8,11% 188,93%

-99,34% -100,00% -100,00% -100,00% -100,00%

188,93% 50,00% 50,00% 100,00% 0,00%

32,43% 32,43% -7,21% -31,06% -27,64% -50,00% -27,22% 1,75% -100,00% 11,67% 1,46% 16,61% 10,17%

12,24% 15,87% 0,00% 0,00%

-11,99% -2,22%

2,34% 18,61% 1,61% 0,00% -100,00% 6,11% 0,00% 0,00% -95,56% 0,00% -0,88% 0,00% -44,44% 52,23% 52,23% 14,01% -14,30% -19,43% -9,09% -100,00% 6,78% -1,07%

-31,46% -1,01% 72,33% -19,77%

-28,51% 3,69% 20,39% 28,36%

-10,00% -10,96% 12,12% -40,87%

11,11% 14,06% -5,71% 25,68%

55,23% 957,14% -57,79%

3,81% 133,33% -40,35% -100,00% -31,54% -88,89% -88,89% -100,00% -66,67%

0,27% 0,00% 0,00% -100,00% 0,00% -0,66% 0,22% -80,00% 48,59% 48,59% 2,61% 7,04% -10,55% -40,00%

-57,79% 100,00% 100,00% 0,00%

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku

Recommend Documents