Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Strukturální fondy 2014-2020 a možnosti jejich využití v rámci ČR Bakalářská práce
Autor:
Andrea Kortanová Veřejná správa a Evropská unie
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Vladimír Karásek
Červen, 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu literatury uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 28. června 2012
Andrea Kortanová
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala panu Ing. Vladimíru Karáskovi, za jeho odborné vedení a cenné rady při zpracování bakalářské práce.
Anotace Cílem mé bakalářské práce je rozbor strukturálních fondů, které jsou hlavním nástrojem politiky soudržnosti. Práce je dělena do čtyř kapitol. První se zabývá vysvětlením pojmu strukturální fondy a zasvěcení do politiky soudržnosti. Druhá kapitola je věnována vývoji politiky soudržnosti a evropských fondů. Ve třetí části je uveden očekávaný vývoj evropských fondů a politiky soudržnosti v rámci EU. V poslední kapitole jsou pak uvedeny návrhy na budoucí podobu politiky soudržnosti v rámci České republiky. Klíčová slova: strukturální fondy, kohezní politika, Evropská Unie, dotace.
Annotation The aim of my thesis is to analyze the Structural Funds, which are the main instrument of Cohesion Policy. The thesis is divided into four chapters. The first deals with the explanation of the concept of Structural Funds and insight into Cohesion Policy. The second chapter is devoted to the development of Cohesion Policy and European funds. The third section gives the expected development of European funds and Cohesion Policy within the EU. In the last chapter, there are presented some proposals on the future shape of Cohesion Policy in the Czech Republic. Key words: Structural Funds, Cohesion Policy, European Union, grants.
Obsah 1
Vysvětlení pojmu strukturální fondy............................................................................... 9 1.1
Evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti............................................... 9
1.2
Vznik a vývoj politiky soudržnosti ........................................................................... 9
1.2.1 1.3
2
Fondy Evropské unie ............................................................................................. 16
1.3.1
Strukturální fondy ........................................................................................... 16
1.3.2
Ostatní fondy Evropské Unie .......................................................................... 18
Vývoj strukturálních fondů do roku 2013 ..................................................................... 21 2.1
Historie fondů ........................................................................................................ 21
2.1.1
První vývojová etapa 1958 - 1973 ................................................................... 21
2.1.2
Druhá vývojová etapa 1974 - 1985.................................................................. 22
2.1.3
Třetí vývojová etapa 1986 - 1993 .................................................................... 22
2.1.4
Čtvrtá vývojová etapa 1994 - 1999.................................................................. 24
2.1.5
Pátá vývojová etapa 2000 - 2006..................................................................... 25
2.1.6
Šestá vývojová etapa 2007 - 2013 ................................................................... 26
2.2
3
Jednotlivé fáze a nástroje politiky soudržnosti................................................. 11
Vývoj strukturálních fondů v rámci ČR .................................................................. 27
2.2.1
Programovací období 2004 - 2006 .................................................................. 27
2.2.2
Programovací období 2007 - 2013 .................................................................. 29
Konstrukce strukturálních fondů pro období 2014-2020 ............................................... 35 3.1
Budoucnost kohezní politiky .................................................................................. 35
3.1.1
Strategie Evropa 2020 ..................................................................................... 35
3.1.2
Nový přístup k politice soudržnosti ................................................................. 37
3.2
Strukturální fondy a Fond soudržnosti po roce 2013 ............................................... 42
3.2.1
Evropský fond pro regionální rozvoj ............................................................... 42
3.2.2
Evropský sociální fond ................................................................................... 43 5
3.2.3 3.3 4
Fond soudržnosti............................................................................................. 44
Cesta k novému programovému období ................................................................. 45
Možnosti budoucího využití Strukturálních fondů v rámci ČR ...................................... 45 4.1
Národní rozvojové priority ..................................................................................... 46
4.1.1
Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky ..................................................... 46
4.1.2
Rozvoj páteřní infrastruktury .......................................................................... 47
4.1.3
Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy ................................................. 48
4.1.4
Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví ..... 49
4.1.5
Integrovaný rozvoj území ............................................................................... 50
4.2
Využívání revolvingových nástrojů ........................................................................ 51
6
Úvod Strukturální fondy zahrnují Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond, jejichž prostřednictvím jsou přerozdělovány finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Mimo strukturálních fondů Evropská Unie disponuje Fondem soudržnosti a dalšími fondy, jimž se v této práci také věnuji. Vzhledem k tomu, že jsou strukturální fondy hlavním nástrojem politiky soudržnosti, zaměřila jsem se ve své práci zejména na vývoj fondů v rámci této politiky a vývoj politiky soudržnosti jako takové.
7
Metody zpracování První polovinu své práce jsem zpracovávala formou získávání informací z literatury na dané téma a porovnáváním informací poskytovaných institucemi Evropské Unie. V polovině druhé jsem přešla na získávání informací zejména z internetových stránek evropských institucí, z jejich publikací v podobě informačních letáků a z vyhlášek a návrhů vydaných Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, a to z důvodu, že jiné publikace ohledně tohoto téma v současné době nejsou k dispozici.
8
1 Vysvětlení pojmu strukturální fondy 1.1 Evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti „Evropská unie není pouze sdružením národních států. Svoji roli v procesu evropské integrace mají i regiony členských zemí. Jedním z důležitých pilířů Společenství je proto politika hospodářské a sociální soudržnosti. 1“ Zásadním cílem této politiky (dle článku 174 Lisabonské smlouvy), jež je nazývána také regionální či kohezní politikou, kdy koheze znamená soudržnost, je zmírnění rozdílů v ekonomické a životní úrovni, mezi chudšími a bohatšími regiony Evropské unie, a zároveň také zvýšení schopnosti Evropské unie jako celku čelit výzvám 21. století. Hlavním úkolem je vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti, a to společně s důrazem kladeným na udržitelný růst, inovaci a konkurenceschopnost. Za dobu své existence prošla regionální politika významným vývojem. Z původního záměru, podpory regionů postižených útlumem těžkého průmyslu a zaostalých venkovských regionů, se vyvinula v jednu z nejdůležitějších politik EU a je na ni vynakládána více než třetina společného rozpočtu Evropské unie.
1.2 Vznik a vývoj politiky soudržnosti Vznik politiky soudržnosti se datuje již do 70. let minulého století, kdy se tehdejší Evropské společenství rozšířilo o Dánsko, Irsko a Velkou Británii, jež se potýkaly s nedostatečně rozvinutou ekonomikou a silnými regionálními disparitami. Na pařížském summitu v říjnu 1972 byl přijat dokument, který regionální politiku označil za „zásadní faktor posilování Společenství“. Jednání tohoto summitu vyústila v dohodu o založení Evropského fondu regionálního rozvoje (European Regional Development Fund), jako primárního nástroje pro spravování a financování regionální politiky. Založení ERDF bylo výsledkem především nátlaku Velké Británie, která tak chtěla kompenzovat ztráty způsobené společnou zemědělskou politikou a jeho faktický vznik se datuje do roku 1974. Legislativu pro sjednocenou regionální politiku však zavedl až v roce 1986 Jednotný evropský akt (v platnosti od roku 1987), který doplnil Římské smlouvy o články, kde byl výslovně uveden pojem „hospodářská a sociální soudržnost“ jako jeden z cílů Společenství. Jeho přijetí je obvykle považováno za hlavní důvod zásadní reformy strukturálních fondů, 1
Euroskop.cz. Regionální politika. Dostupné z WWW: http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/
9
ke které došlo v roce 1988, a to opět díky přistoupení nových států. V tomto případě šlo o Španělsko a Portugalsko, jejichž ekonomická úroveň se pohybovala hluboce pod průměrem Společenství. Tato reforma s sebou přinesla základní principy realizace politiky soudržnosti:
Princip koncentrace – soustředění regionálních aktivit na principy Společenství.
Princip programování – tvorba víceletých plánů regionálního rozvoje. Z financování projektů ad hoc se přešlo k financování dlouhodobějších projektů. Tímto principem měla být zajištěna koordinace různých finančních nástrojů Společenství a dále také koordinace evropské regionální politiky s politikami národními.
Zásada adicionality (doplňkovosti) – činnost Společenství nenahrazuje, ale pouze doplňuje činnosti národních vlád.
Princip partnerství – při plánování a realizaci projektů se Komise zaměřuje na těsnou spolupráci s národními a regionálními orgány.
Reformou se podařilo utužit postavení regionální politiky mezi ostatními politikami Společenství. Posílila se pravomoc jejích orgánů a zároveň byl podnícen proces decentralizace členských států a jejich regionálních samospráv. Dalším mezníkem regionální politiky se stal únor roku 1992, kdy byla v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii, která vstoupila v platnost 1. 1. 1993. Tzv. Maastrichtská smlouva v článku B stanovila, že „posílení ekonomické a sociální soudržnosti je hlavním cílem Unie“2. Smlouva se „zaměřuje především na snížení nepoměrů v míře rozvoje různých regionů, na zaostalost méně favorizovaných oblastí včetně zemědělských“. 3 Přestože i ostatní politiky Společenství mají možnost přidělovat finanční prostředky určené k posílení ekonomické a sociální soudržnosti, zásadní roli hrají strukturální fondy, jejichž finanční prostředky se zdvojnásobily a představují tak až 36% z celkového rozpočtu Evropské unie. Ve shrnutí regionální politika usiluje, v zájmu celkové stability jednotného evropského trhu, o „snižování hospodářských a sociálních rozdílů mezi různými oblastmi země, o podporu hospodářského a sociálního rozvoje regionů – a to s důrazem na aktivování jejich nedostatečně využívaného hospodářského a sociálního potenciálu“. 4
2
Euractiv.cz. Regionální politika EU. Dostupné z WWW: http://www.euractiv.cz/regionalnirozvoj/analyza/regionln-politika-eu 3 Ibid 4 LACINA Karel. Regionální rozvoj a veřejná správa. Praha – Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. – 2007. 5. s. ISBN 978-80-86754-74-1.
10
1.2.1 Jednotlivé fáze a nástroje politiky soudržnosti Regionální politika se týká všech úrovní od úrovně EU až po místní úroveň: její právní základ je stanoven ve Smlouvě o EU, její priority určuje Evropská unie, ale její realizace je na vnitrostátních a regionálních účastnících, a to ve spolupráci s Evropskou komisí. 5
Komise podá návrh, na jehož základě Rada Evropské unie (Rada ministrů) a Evropský parlament společně rozhodnou o rozpočtu strukturálních fondů a o pravidlech pro jejich využívání.
V průběhu konzultací mezi Komisí a státy EU jsou specifikovány zásady a priority politiky soudržnosti. Vnitrostátní a regionální orgány používají strategické pokyny Společenství k soudržnosti, aby jejich plánování odpovídalo schváleným prioritám na úrovni Evropské Unie.
Do pěti měsíců od přijetí strategických pokynů, je každá země povinna zaslat Komisi vypracovaný Národní strategický referenční rámec, což je dokument nastiňující strategii dané země a obsahující návrh seznamu operačních programů. Komise má poté tři měsíce na to, aby se k rámci vyjádřila a vyžádala si doplňující informace.
Pokud nejsou vážnější připomínky, Komise schválí Národní strategický referenční rámec a rovněž jednotlivé operační programy, v nichž jsou obsaženy priority dané země, popřípadě regionů.
Po schválení operačních programů je povinností členského státu a jeho regionů zajistit provádění programů, což znamená vybrat vhodné projekty a zajistit jejich kontrolu a hodnocení. Tuto práci provádějí tzv. řídící orgány, jež fungují v rámci jednotlivých zemí a regionů.
Komise se zaváže k výdajům, aby bylo členským státům umožněno zahájit programy.
Komise proplácí výdaje, které byly certifikovány členským státem.
Komise společně s danou zemí monitoruje každý operační program.
Během celého programového období podávají členské státy a Komise strategické zprávy. 6
5
Europea.EU. Jednotlivé fáze politiky. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/how/policy/index_cs.cfm 6 Ibid
11
1.2.1.1 Programovací období Evropská unie uskutečňuje cíle regionální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské státy zpracovávají nové programové dokumenty. V těchto dokumentech je stanoven rozpočet a jsou zde vymezeny a nastaveny nové cíle a priority, jichž se členské státy v daném období budou snažit dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty Evropské Unie. Jednotlivým prioritám jsou vždy přiřazeny návrhy opatření na jejich plnění, a to včetně rozpočtu.7 1.2.1.2 Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost Tyto zásady vymezují orientační rámec pro intervenci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti v členských státech Evropské unie. Jedná se o legislativní dokument na úrovni EU, schválený Radou EU 6. října 2006, který určuje strategii Evropské unie v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro programovací období 2007-2013.8 1.2.1.3 Strategické pokyny společenství k soudržnosti Tyto pokyny obsahují principy a priority politiky soudržnosti a ukazují směry, skrze které mohou evropské regiony plně využít finanční podpory z evropských fondů. Národní vládní orgány použily tyto pokyny jako základ pro sestavování svých národních strategických priorit a plánování pro období 2007-2013, pro tzv. Národní strategický referenční rámec. Dle pokynů a ve shodě s obnoveným lisabonským procesem programy spolufinancované z politiky soudržnosti směřují zdroje do následujících tří prioritních oblastí:
zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst pomocí zdokonalení přístupnosti, zajištění přiměřené kvality a úrovně služeb a ochrany potenciálu jejich životního prostředí;
podporování inovací, soukromého podnikání a zvyšování ekonomických vědomostí pomocí výzkumu a inovací kapacit, a to včetně nových komunikačních a informačních technologií;
vytváření většího počtu pracovních míst, vytváření výhodnějších pracovních pozic, a to pomocí přilákání většího počtu pracovníků do zaměstnání v rámci
7
Strukturalni-fondy.cz. Programovací období. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/Glosar/P/Programovaci-obdobi 8 Strukturalni-fondy.cz. Slovník pojmů. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/glosar/s
12
podnikatelských aktivit, zlepšení adaptability dělníků a společností a zvýšení investic do lidských zdrojů. 9 1.2.1.4 Národní rozvojový plán Národní rozvojový plán je základním strategickým dokumentem pro programovací období. Jeho konstrukce a obsah musí být v souladu s legislativou Evropské unie. Vyobrazuje strategii členského státu EU pro získání dotace ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Národní rozvojový plán vyhodnocuje situaci a vývoj daného státu v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v dalších letech. Jde o zevrubné odůvodnění potřeby podpor a vymezení cílů, kterých má být dosaženo. Tento plán obsahuje globální cíl, specifické cíle a koncept operačních programů, jejichž prostřednictvím se cíle naplní. 10 1.2.1.5 Národní strategický referenční rámec Národní strategický a referenční rámec navazuje na Národní rozvojový plán a vypracovává jej každý členský stát EU. Jde o primární programový a strategický dokument, který obsahuje priority a opatření, na něž by chtěl členský stát v daném programovacím období využít finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Je zde popsán celkový mechanismus a konstrukce čerpání fondů EU, a to včetně popisu jednotlivých operačních programů. Dokument je připomínkován a ratifikován Evropskou komisí. Teprve až po sjednání Národního strategického referenčního rámce může dojít k vyjednávání jednotlivých operačních programů. 11 1.2.1.6 Operační programy Každý členský stát Evropské unie si s Evropskou komisí sjednává tzv. operační programy. Ty jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi strukturálními fondy a konkrétními příjemci finanční podpory v členských zemích a regionech. Operační programy jsou primárními strategickými dokumenty finanční a technické povahy pro konkrétní tematickou oblast, nebo konkrétní region soudržnosti. Jednotlivé operační programy popisují cíle a priority, jichž chce členský stát v dané sféře a v daném programovacím období dosáhnout. Dále 9
Europa.eu. Strategické pokyny společenství k soudržnosti 2007-2013. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/2007/osc/index_cs.htm 10 Strukturaln-fondy.cz. Národní rozvojový plán. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/Glosar/N/Narodni-rozvojovy-plan-%28NRP%29 11 Vlada.cz. Národní strategický referenční rámec: strategický dokument v oblasti operačních programů. Dostupné z WWW: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/predstavujeme/narodni-strategicky-referencniramec:-strategicky-dokument-v-oblasti-operacnich-programu-38806/
13
obsahují popis typových aktivit, na něž je možné finanční prostředky čerpat a výčet oprávněných žadatelů. Operační programy představují průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie a individuálních zájmů jednotlivých členských států.12 1.2.1.7 Regiony soudržnosti Definice regionu: „V nejobecnějším pojetí považujeme za region jakýkoliv územní celek, který je podle jednoho, či více znaků (kritérií) vyčlenitelný z širšího území, jenž je pomocí těchto znaků vymezován pro konkrétní účel (ekonomické zájmy, vytváření informačních systémů, administrace), či jemuž v uspořádání území přísluší konkrétní funkce. V tomto smyslu se region uplatní i jako alternativa k termínům lokalita, okrsek a dalším, označujícím v zásadě již dále nedělené územní jednotky.“13 Mezi regiony Evropské unie existuje výrazný nepoměr v příjmech a možnostech jejich obyvatel. Tyto rozdíly v úrovni jednotlivých regionů mohou být dány nedostatečnou rozvinutostí některých z nich, upadáním jejich hospodářství nebo jejich periferní zeměpisnou polohou v rámci Unie. Regionální politika EU je jednak prostředkem pro vyjádření finanční solidarity a dále také hnací silou ekonomické integrace.14 „Základním nástrojem regionální politiky, za niž ze zákona odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj, je nyní Strategie regionálního rozvoje České republiky platná pro období 2007–2013. Zabezpečuje provázanost národní regionální politiky s regionální politikou Evropské unie a také s ostatními odvětvovými politikami ovlivňujícími rozvoj území, vycházejí z ní regionálně zaměřené rozvojové programy financované výhradně z národních zdrojů nebo spolufinancované ze zdrojů Evropské unie.“15 Pro účely efektivního získávání prostředků z evropských fondů byly na území České republiky zřízeny tzv. regiony soudržnosti, skládající se z jednoho či více českých krajů. Evropská kohezní politika směřuje především do územních celků s počtem obyvatel pohybujícím se mezi 800 tisíci až třemi miliony. Vzhledem k tomu, že české kraje těchto počtů obyvatelstva většinou nedosahují, vznikly regiony soudržnosti Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko a Střední Morava, 12
Osf-mvcr.cz. Portál odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR. Dostupné z WWW: http://www.osfmvcr.cz 13 MATOUŠKOVÁ, A.; TOUŠKOVÁ, Z.; MACHÁČEK, J.; POSTRÁNECKÝ, J.; TOTH, P. Regionální a municipální ekonomika. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 15. s. ISBN 80-245-0052-3. 14 VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje z Evropské Unie. Praha: GRADA Publishing a.s. – 2005. 12. s. ISBN 80-247-1194-X. 15 Mmr.cz. Regionální politika. Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz/Regionalni-politika
14
které jsou vedené regionálními radami regionů soudržnosti. Tyto oblasti jsou v souladu s Evropskou terminologií nazývány NUTS II. Na mapě je zobrazeno 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů (NUTS II)
Zdroj: strukturalni-fondy.cz
1.2.1.8 Klasifikace NUTS Klasifikace NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) byla zavedena Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. Konstrukce klasifikace vycházela z jednotných metodických principů Eurostatu s přihlédnutím k administrativnímu uspořádání konkrétního státu.16 Klasifikace NUTS je určena pro:
sběr, přípravu a harmonizaci regionálních statistik členských států EU;
sociálně-ekonomickou analýzu regionů a určování dopadů regionální politiky v rámci EU;
poskytování pomoci ze Strukturálních fondů takto definovaným jednotkám, které spadají pod jednotlivé Cíle strukturální politiky. 17
V letech 2000–2007 byla České republice v platnosti klasifikace CZ-NUTS, která nahradila do té doby platný číselník krajů a okresů a zavedla systém klasifikace územních statistických 16
Strukturalni-fondy.cz. Regionální politika EU. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU 17 TSAPIKADI, G.; LILJIGREN, C.; VENABLES, T.; SODOMKA, V. Průvodce fondy EU pro neziskové organizace. NROP - 2003. 67.s.
15
jednotek používaných v zemích Evropské unie. Od 1. ledna 2008 popisuje klasifikace CZ-NUTS pouze do úrovně krajů. Pro územní jednotky, které jsou nižší, než kraj existuje nyní systém LAU (Local Administrative Units), jehož cílem je podchytit jednotky regionálního charakteru. 18 Zařazení územních jednotek České republiky v systému NUTS a LAU:
NUTS
ÚZEMNÍ JEDOTKA
POČET JEDONTEK
NUTS 0
stát
1
NUTS I
území
1
NUTS II
oblast
8
NUTS III
kraj
14
LAU I
okresy
77
LAU II
obce
6 249
LAU
Zdroj: strukturalni-fondy.cz:
1.3 Fondy Evropské unie „Fondy Evropské unie zahrnují širokou škálu nástrojů finanční a technické pomoci. Slouží především k podpoře hospodářského růstu členských států, zlepšování vzdělanosti jejich obyvatel a snižování sociálních nerovností. Některé nástroje také napomáhají kandidátským zemím při přípravě na jejich vstup do EU.“19 1.3.1 Strukturální fondy Strukturální fondy jsou jádrem regionální a strukturální politiky Evropské unie. Tyto fondy se zaměřují na snižování rozdílů mezi regiony členských států a na podporu adaptace a modernizace politik, systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanosti. Finanční prostředky ze strukturálních fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů neboli tzv. programovacích období. V současné době probíhá programovací období 2007-2013, 18 19
Nuov.cz. Klasifikace jednotek NUTS. Dostupné z WWW: http://www.nuov.cz/klasifikace-jednotek-nuts Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013. Vydáno Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v Praze: 2007.
16
jehož hlavní náplní se stal větší sociální a ekonomický růst a vytváření více pracovních míst pro všechny regiony a obce Evropské unie. Regionální rozvoj je v současné době postaven na třech hlavních cílech – Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce.
Cíl Konvergence – jeho smyslem je zlepšení podmínek a podporování aktivit, jež povedou ke sbližování nejméně rozvinutých členských států a regionů Evropské Unie, což znamená oblastí, jejichž HDP je nižší, než 75% průměru EU. Pod tento cíl spadá celé území České republiky, vyjma regionu hlavního města Prahy.
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – jeho účelem je pokračovat v posilování konkurenceschopnosti a přitažlivosti jednotlivých regionů pomocí inovačních projektů, zlepšování životního prostředí a posilování zaměstnanosti, a to například prostřednictvím investic do lidských zdrojů. V tomto případě se jedná o regiony, jejichž HDP převyšuje 75% průměru EU. V České republice se jedná pouze o region hlavní město Praha.
Cíl Evropská územní spolupráce – jeho smyslem je posílení přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce, a to prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ. Dále také podpora výzkumu a výměna zkušeností mezi regiony a jednotlivými členskými státy navzájem. Pod tento cíl spadá celá Česká republika, včetně hlavního města Prahy.20
1.3.1.1 Evropský fond regionálního rozvoje Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Developmnet Fund) je nejdůležitější a objemem peněz i největší ze strukturálních fondů. Zaměřuje se na modernizaci a posilování hospodářství. Podporuje například výstavby silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů a podobně. Dále také podporuje inovační potenciál podnikatelů, či začínající podnikatele jako takové, rozvoj a obnovu sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadby regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavby či opravy infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné
správy,
posilování
spolupráce
podnikatelů
v příhraničních
regionech
a modernizaci systému krizového managementu. Prostřednictvím Fondu pro regionální 20
Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013. Vydáno Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v Praze: 2007.
17
rozvoj, je poskytována cílená pomoc regionům, jejichž rozvoj zaostává za evropským průměrem. To znamená regionům, jejichž HDP je nižší, než 75% oproti průměru ostatních členských států Evropské Unie. Fond se zaměřuje zvláště na oblasti, které jsou geograficky nebo přírodně znevýhodněny. Tím se myslí například horské, ostrovní nebo řídce osídlené regiony. Zvláštní podpora je v rámci tohoto fondu poskytována také nejvzdálenějším regionům s cílem kompenzovat jejich odlehlost. 1.3.1.2 Evropský sociální Fond Evropský sociální fond (European Social Fund) byl založen již v roce 1957 a je tak nejstarším ze strukturálních fondů Evropské unie. Jeho prostřednictvím se financují neinvestiční projekty, jako například: rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby s tělesným postižením, děti, mládež s etnickým znevýhodněním a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím osobám samostatně výdělečně činným, rozvoj vzdělávacích programů, zlepšování podmínek pro využívání ICT 21 pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém i veřejném sektoru. Ve stručnosti tento fond podporuje zvýšení zaměstnanosti a pracovních příležitostí, a to v rámci posilování hospodářské a sociální soudržnosti. Řídícími orgány zodpovědnými za řízení pomoci z Evropského sociálního fondu jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Magistrát hlavního města Praha. Pod každý z výše jmenovaných patří různé operační programy. Dalšími partnery pro realizaci pomoci z tohoto fondu jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, úřady práce a orgány místní a regionální samosprávy. 1.3.2 Ostatní fondy Evropské Unie
Kohezní fond (Cohesion Fund)
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (Erupean Agricultural Fund for Rural Development)
21
Evropský rybářský fond (European Fisheries Fund)
Info: Information and Communication Technologies
18
Fond solidarity (The European Union Solidarity Fund)
Nástroj předvstupní pomoci (Instrument for Pre-accession Assistance)
Komunitární programy
Finanční nástroje regionální politiky (JASPERS, JEREMIE, JESSICA)
1.3.2.1 Fond soudržnosti Fond soudržnosti, neboli také Kohezní fond, byl založen Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 a na rozdíl od strukturálních fondů je určen na podporu chudších zemí, nikoliv regionů. Fond spolufinancuje velké infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí (TEN-T – dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy a městská doprava při dodržování zásad udržitelného rozvoje) a dále má napomáhat podporovaným státům k zajištění posunu k rozpočtové stabilitě, kterou vyžaduje Hospodářská a měnová unie (EMU), a to aniž by se omezovaly rozsáhlé investice, jež jsou v daných oblastech nutné.22 Řídícím orgánem Fondu soudržnosti v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj. 1.3.2.2 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova spadá do společné zemědělské politiky Evropské unie. Prostředky z tohoto fondu napomáhají ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech. V České republice jsou z něj hrazeny projekty předložené v tzv. Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR. 1.3.2.3 Evropský rybářský fond Evropský rybářský fond spadá pod společnou rybářskou politiku Evropské unie. Jeho hlavním cílem je zajištění trvale udržitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. Z fondu se financují aktivity týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu a podporují například investice týkající se modernizace plavidel či likvidace plavidel již nedostačujících. Každý členský stát byl povinen vypracovat strategický plán pro rybolov, na jehož základě se rozděluje finanční pomoc. Řídícím orgánem tohoto fondu v České republice je Ministerstvo zemědělství ČR.
22
Euroskop.cz. Fond soudržnosti. Dostupné z WWW: http://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/
19
1.3.2.4 Fond solidarity Vznik Fondu solidarity byl odezvou na rozsáhlé povodně v roce 2002, které zasáhly území České republiky, Rakouska, Německa a Francie. Byl vytvořen Nařízením Rady ES 2012/2002, aby v případě přírodních katastrof bylo možné pomoci postiženým regionům. Od té doby byl využit při 47 katastrofách, ke kterým patřily nejen záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouře, ale například i katastrofální období sucha. Prostřednictvím fondu bylo třiadvacet evropských zemí podpořeno celkovou částkou přesahující 2,4 miliardy €. Podpora z Fondu solidarity se netýká pouze členských zemí, ale i těch přistupujících, což umožnilo právě v roce 2002 České republice čerpat finanční pomoc na odstranění povodňových škod, a to ve výši 129 milionů €. 1.3.2.5 Nástroj předvstupní pomoci Tento nástroj slouží pomoci při přípravě na členství v Evropské unii a při zavádění evropské legislativy a norem. Nástroj předvstupní pomoci se zaměřuje na pět základních oblastí – pomoc při transformaci a budování institucí, regionální a přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. Státy, které jsou příjemci v rámci tohoto fondu, se dělí do dvou skupin a to - „kandidátské země“, které mohou čerpat finanční pomoc v rámci všech pěti oblastí, a „potenciální kandidátské země“, které mohou čerpat pomoc pouze v oblastech transformace a budování institucí a regionální a přeshraniční spolupráce. 1.3.2.6 Komunitární programy Komunitární programy přispívají ke spolupráci členských států při řešení společných problémů, které souvisí s oblastmi politik Evropské unie. Programy se financují přímo z rozpočtu Unie, která na dané projekty přispívá 40-75%. Tyto programy spravují specializované agentury zřízené Evropskou komisí, nebo Komise samotná. Podpora v rámci komunitárních programů se týká oblastí: vzdělávání, výzkum a inovace, kultura, podnikání, životní prostředí, sociální politika, informační společnost, zdraví, svoboda a bezpečí. Peníze z těchto programů nejsou určeny členskému státu, ale příslušnému programu. 1.3.2.7 Finanční nástroje regionální politiky Evropská komise, ve spolupráci se skupinou Evropské investiční banky a dalšími finančními institucemi, vytvořila čtyři společné iniciativy za účelem dosažení účinnější a udržitelnější politiky soudržnosti. Dvě z nich se týkají prosazování nástrojů finančního inženýrství 20
(JEREMIE a JESSICA) a další dvě (JASPERS a JASMINE) fungují jako nástroje technické pomoci.
2 Vývoj strukturálních fondů do roku 2013 2.1 Historie fondů Strukturální a regionální politika Evropské unie zaujímá významnou pozici v rámci jednotlivých politik EU, což lze poznat již z výše finančních prostředků, jež jsou určeny k jejímu financování. Při vzniku Evropského hospodářského společenství, v roce 1957, se vycházelo z předpokladů, že ekonomický růst Společenství a výhody jednotného evropského trhu, společně s politikou Unie, v této oblasti přispějí ke snížení regionálních disparit. Na druhou stranu bylo rovněž zřejmé, že vzhledem ke stále silnější konkurenci a vědeckotechnickému pokroku vzniknou problémy strukturálního rázu v některých tradičních odvětvích. Historii strukturální a regionální politiky je možné rozdělit do šesti vývojových etap, z nichž každá má své specifické rysy. 2.1.1 První vývojová etapa 1958 - 1973 V první vývojové etapě je možné sledovat charakteristický individuální přístup členských zemí společenství bez koordinace politik na nadnárodní úrovni. Jedná se o země tzv. „původní šestky“, a to Francii, Belgii, Holandsko, Lucembursko, Německo a Itálii. Vyjma regionů jižní Itálie v této sestavě zemí neexistovaly výrazné regionální odchylky. V Itálii stejně jako ve Francii, která se od samého počátku soustřeďovala zejména na strukturální problémy zemědělství a rybolovu, dokonce existovala dlouhodobá a propracovaná regionální politika. V této etapě již fungovala také Evropská investiční banka, která již od svého počátku, který se datuje do roku 1958, poskytovala výhodné úvěry na projekty, jež byly zaměřené jak na infrastrukturu a investice do technologií, tak i na financování regionální politiky jednotlivých zemí Evropského hospodářského společenství. 23
23
JIŘÍČEK PETR. Strukturální fondy EU – historie, současnost a perspektivy. V Jihlavě: 2006.
21
V roce 1961 začal fungovat Evropský sociální fond, který vznikl již s podepsáním Římských smluv v roce 1957.24
Hlavními úkoly tohoto fondu bylo podporovat aktivity v oblasti
zaměstnanosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Zejména za přispění Francie, byl pak v roce 1962 založen druhý nástroj této etapy, a to Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond, jehož podpůrná sekce se v systému regionální a strukturální politiky Unie řadí do oblasti podpory zemědělství a venkovských oblastní dodnes. 2.1.2 Druhá vývojová etapa 1974 - 1985 Se vstupem Dánska, Velké Británie a Irska započala druhá vývojová etapa strukturální a regionální politiky Unie. V tomto období nastal zlomový okamžik pro nadnárodní koordinaci této politiky v rámci společenství, a to zejména díky vstupu zaostalého agrárního Irska. Dalším důležitým předpokladem pro to byl také institucionální rozvoj orgánů Společenství a Velká Británie se svým politickým zájmem na lepších vztazích s Irskou republikou v období po vyhrocení náboženského konfliktu v Severním Irsku. Dalšími cíli Velké Británie bylo posílení upadající staré průmyslové zóny na severu Anglie a rozvoj zaostalých regionů ve Walesu, Cornwallu a severním Skotsku. Po tzv. naftové krizi v roce 1973 se strukturální nerovnosti začaly objevovat i v zakládajících členských zemích Společenství, a to například v Porúří v SRN, Valonsku v Belgii a Lotrinsku ve Francii. Tyto strukturální disparity vedly k nastartování společné politiky, a to zejména ustavením Evropského fondu regionálního rozvoje v roce 1975. Tento fond se stal primárním nástrojem pro institucionální řízení a financování společné regionální politiky Společenství a s jeho vznikem se objevily první nadnárodní a přeshraniční projekty. 25 2.1.3 Třetí vývojová etapa 1986 - 1993 Tato etapa započíná v roce 1986 schválením tzv. Jednotného evropského aktu a rovněž pevně souvisí s přijetím hospodářsky zaostalých zemí jižní Evropy, a to zejména Španělska a Portugalska, ale dále také Řecka. Typické pro tuto etapu bylo záměrné směrování finančních prostředků ze strukturálních fondů do tzv. Integrovaných středomořských programů. Podpora 24
KUČEROVÁ IRAH. Hospodářské politiky v kontextu vývoje Evropské Unie. Karolinum: 2010. ISBN 978-80246-1628-5 25 JIŘÍČEK PETR. Strukturální fondy EU – historie, současnost a perspektivy. V Jihlavě: 2006.
22
byla směřována zejména do Španělska, které bylo zaostalé v rámci infrastruktury a turistického průmyslu, dále do portugalského průmyslu, zemědělství a rybolovu a v neposlední řadě do rozvoje regionů Řecka a středomořských regionů Francie a jižní Itálie. V této souvislosti se projevila naléhavost do určité míry provázat politiku snižování regionálních rozdílů se zemědělskou a sociální politikou Unie, což v roce 1988 vedlo k zásadnímu vymezení strukturální a regionální politiky EU. Rozpočet strukturální a regionální politiky Unie se v tomto období rovnal 68 miliardám ECU 26. Zároveň došlo k ustanovení pěti cílů této nově přijaté politiky, týkajících se období 1989-1993:
Cíl 1 – podpora zaostávajících regionů
Cíl 2 – podpora regionů ohrožených hospodářským úpadkem
Cíl 3 – boj s dlouhodobou nezaměstnaností a integrace sociálně vyřazovaných skupin
Cíl 4 – podpora adaptability pracovní síly
Cíl 5 – podpora rozvoje venkovských regionů včetně modernizace zemědělství a rybolovu
V roce 1993 vznikl tzv. Finanční nástroj na podporu rybolovu sloužící k financování změn a modernizací v rybolovném průmyslu, a to v mořském i sladkovodním a ochraně přímořských oblastí. Do této etapy se řadí i založení Fondu soudržnosti, roku 1993, který vznikl zároveň s podepsáním Maastrichtské smlouvy. Tento fond se stal nástrojem podpory nejméně rozvinutých členských zemí Evropské Unie, a to v souvislosti s přípravou Hospodářské a měnové Unie, která vyústila v zavedení jednotné evropské měny – Eura (€). Prostřednictvím Fondu soudržnosti, byla v tomto období finanční podpora zaměřena na významné projekty, a to nad 10 mil. €, v oblasti infrastruktury (TEN-T) a rovněž pro oblast životního prostředí. Z Fondu soudržnosti mohly čerpat finanční prostředky ty země, jejichž HDP bylo nižší, než 90% průměru evropských zemí, což v tomto i následujícím období splňovalo Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko.
26
Info: European Currency Unit = měnová jednotka zemí Evropského společenství sloužící k zúčtování mezinárodních operací
23
Se záměrem pomoci zemím ze střední a východní Evropy, jež se ucházely o vstup do Unie, vznikl v roce 1989 program Phare, který měl za účelem splnění podmínek vstupu do EU napomáhat kandidátským zemím v ekonomické a institucionální oblasti. Pro naplnění některých prioritních směrů regionální a strukturální politiky EU vznikly tzv. Iniciativy společenství, které byly reprezentovány programy Interreg pro přeshraniční spolupráci, Leader pro rozvoj venkova, Regis pro integraci nejodlehlejších regionů, Rechar pro přeměnu půdních oblastí a Resider pro přeměnu hutních oblastí. 2.1.4 Čtvrtá vývojová etapa 1994 - 1999 Tato etapa se již koncepčně překrývá s rozpočtovým obdobím EU pro roky 1994-1999. V platnosti zůstávají všechny výše uvedené cíle a v souvislosti se vstupem severských zemí Finska a Švédska, v roce 1995, přibývá nový Cíl 6 – rozvoj regionů s extrémně nízkým zalidněním. Celková částka určena ke strukturální pomoci pro toto období činila 157 miliard ECU. Důležitým mezníkem tohoto období byly také politické, hospodářské a sociální změny v zemích střední a východní Evropy, společně s jejich přechodem k tržně orientovanému hospodářství. Definovaly se perspektivy přistoupení těchto zemí a vytvoření jednotné Evropy, jako unie zemí s demokratickým režimem a jednotným trhem. V návaznosti na tuto perspektivu byla jako specifická část strukturální a regionální politiky EU vyčleněna z rozpočtu tzv. Předvstupní pomoc. Tato pomoc byla prováděna zejména prostřednictvím fondu Phare, který se postupně po podpisu Evropských dohod rozšířil i na ostatní kandidátské země. Státy ucházející se o vstup do Evropské unie se v této etapě rovněž účastnily tzv. Komunitárních programů EU, které slouží k posilování součinnosti členských zemí EU v ekonomicko-sociálních, kulturních a vzdělávacích oblastech. Komunitární programy zahrnují programy SOCRATES, LEONARDO, YOUTH, RAPHAEL a SAVE. Od roku 1994 pokračovaly tzv. Iniciativy společenství v rozšířené podobě. Vedle navazujících iniciativ Interreg II, Leader II, Regis II, Rechar II a Resider II se objevily i nové iniciativy, a to Employment pro sociální integraci, Adapt pro adaptabilitu pracovní síly, Konver pro přeměnu regionů s obranným průmyslem, Retex pro přeměnu regionů s textilním průmyslem, SMEs pro podporu malého a středního podnikání, Urban pro regeneraci
24
městských zón, Pesca pro přeměnu oblastí rybolovného sektoru a Peace pro mírový proces v Severním Irsku.27 2.1.5 Pátá vývojová etapa 2000 - 2006 Amsterodamská smlouva28 a vyhlídka na blízké rozšíření o některé kandidátské země střední, jižní a východní Evropy s sebou přináší jistou revizi strukturální a regionální politiky EU. Dochází k reformě strukturálních fondů, úpravě fungování Fondu soudržnosti a navýšení celkového rozpočtu strukturálních operací na 213 miliard €. Rozpočet byl navržen ve dvou variantách, a to pro EU-15 a EU-21. Ve druhé variantě se počítalo s přistoupením šesti nových státu, avšak k 1. 5. 2004 došlo k rozšíření o 10 kandidátů střední, jižní a východní Evropy, což mělo samozřejmě své důsledky pro původně schválené varianty rozpočtu. V této etapě se počet cílů strukturální a regionální politiky zúžil z původních šesti na tři:
Cíl 1 – pomoc zaostávajícím regionům (tomuto cíly bylo věnováno 70% prostředků);
Cíl 2 – podpora hospodářské a sociální konverze v regionech se strukturálními problémy;
Cíl 3 – modernizace systémů školení a podpory zaměstnanosti.
Vedle pokračujícího fondu Phare byly na podporu hospodářského a sociálního rozvoje zemí střední a východní Evropy nově založeny fondy ISPA k financování rozvoje dopravní infrastruktury a ochrany životního prostředí a SAPARD k financování přípravy kandidátských zemí na společnou zemědělskou politiku Unie. Naopak tzv. Iniciativy společenství byly zredukovány na čtyři, a to Interreg III pro podporu venkova, Urban II pro regeneraci městských zón, Leader+ pro rozvoj venkova a nový Equal pro sociální integraci a rovnost příležitostí na trhu práce. Každá z těchto iniciativ je přímo financována z jednotlivých strukturálních fondů.29
27
JIŘÍČEK PETR. Strukturální fondy EU – historie, současnost a perspektivy. V Jihlavě: 2006. Info: Podepsána v roce 1997, v platnosti od roku 1999 29 JIŘÍČEK PETR. Strukturální fondy EU – historie, současnost a perspektivy. V Jihlavě: 2006. 28
25
2.1.6 Šestá vývojová etapa 2007 - 2013 V etapě, v níž se právě nacházíme, vyvstala nově koncipovaná politika soudržnosti, pro kterou je z evropského rozpočtu vyčleněno 347 miliard €. Důležitým prvkem nově pojaté politiky se po roce 2007 stávají Strategické a obecné zásady společenství. Na jejich základě si členské státy stanovují své priority v oblasti politiky soudržnosti. Tyto obecné zásady přispívají k uskutečňování dalších prioritních cílů Společenství, a to především cílů, jež vycházejí z tzv. Lisabonské strategie a v ní obsažených hlavních směrů růstu a zaměstnanosti. Obecné zásady se týkají zejména investic do zaměstnanosti, znalostí a inovace, územní soudržnosti a spolupráce. 30 V tomto období byly také nově koncipovány tři cíle politiky soudržnosti EU:
Konvergence
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Evropská územní spolupráce
Rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů
Cíl Konvergence
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl Evropská územní spolupráce
Ze strukturálních fondů jsou v tomto období zachovány pouze dva, a to Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) pro regionální část politiky a Evropský sociální fond (ESF) pro oblasti vzdělávání a trhu práce. Nadále také běží Kohezní fond určený pro významné projekty z oblasti ekologie a infrastruktury. Pro přehled změn ve fondech Evropské unie v tomto a předcházejícím období jsou v přílohách č. 1 a č. 2 uvedeny tabulky.
30
Europea.eu. Opatření pro tvorbu pracovních míst. Dostupné z WWW: http://europa.eu/legislation_summaries/employment_and_social_policy/job_creation_measures/g24230_cs.htm
26
2.2 Vývoj strukturálních fondů v rámci ČR Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, tudíž se zúčastnila již dvou programovacích období, a to z části programovacího období 2000-2006 a dále také právě probíhajícího období 2007-20013. 2.2.1 Programovací období 2004 - 2006 V tomto období strukturální fondy začaly působit na základě územního principu. Intervence tedy již nebyly poskytovány členským státům, nýbrž přímo regionům na úrovni NUTS II a NUTS III, které naplnily kritéria pro zařazení do určitých cílů. 31 Již před svým vstupem do EU Česká republika čerpala tzv. předvstupní pomoc v rámci programů SAPARD, Phare a ISPA. V období vstupu, což bylo 1. května 2004, započalo čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v cílech a iniciativách určených členským zemím, byť s jistým omezením. Na základě předem nastavených pravidel uvedených na evropské úrovni v nařízeních (např. Nařízení Rady ES č. 1260/ 1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech) a na úrovni národní (např. Národní rozvojový plán, jednotlivé operační programy, Jednotný programový dokument pro cíl 2, či Jednotný programový dokument pro cíl 3) získala Česká republika možnost využití až 2630,5 milionů € z prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.32 V daném programovacím období byly v rámci čtyř strukturálních fondů financovány tři cíle, čtyři iniciativy a další speciální programy. 2.2.1.1 Cíl 1 Z „Podpory rozvoje a strukturálních změn v zaostávajících regionech“, aneb z Cíle 1, Česká republika čerpala finanční prostředky v rámci následujících vyjednaných sektorových operačních programech:
OP Průmysl a podnikání, který měl dvě hlavní priority: rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj konkurenceschopnosti podniků.
31
BOHÁČKOVÁ, I.; HRABÁNKOVÁ, M. Strukturální politika Evropské Unie. Praha: 2009. 39. s. ISBN 978.80-7400-111-6. 32 STAROŇOVÁ, Lucie. Strukturální politika EU: programové období 2000-2006 v České republice. Urbanismus a územní rozvoj, Ročník X - 1/2007.
27
OP Infrastruktura, který se skládal ze tří priorit: modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu, snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí a zlepšování environmentální infrastruktury.
OP Rozvoj lidských zdrojů, zaměřený na čtyři prioritní cíle: aktivní politika zaměstnanosti, sociální integrace a rovnost příležitostí, rozvoj celoživotního vzdělávání a adaptibilita a podnikání.
OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství obsahující dvě prioritní oblasti, kdy první se týkala zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesního hospodářství a druhá rozvoje venkova, rybářství a odborného vzdělávání.
Součástí Cíle 1 byl také jeden regionálně zaměřený operační program:
Společný regionální OP, jehož specifikem bylo především zaměření na aktivity spadající, dle české legislativy, do působnosti obcí a krajů, na rozdíl od výše uvedených OP. Tento program měl čtyři hlavní priority: regionální podpora podnikání, regionální rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů v regionech a rozvoj cestovního ruchu. Tzv. SROP, spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, se stal nejúspěšnějším programem tohoto období. Příklady realizovaných projektů v rámci SROP:
„Internetizace Libereckých knihoven“, která vedla k vytvoření sítě veřejných knihoven a vzniku více než 140 informačních míst s připojením k internetu. Podpořeno částkou 5,4 milionu Kč.
„Městské golfové hřiště Brno Jinačovice“ podpořeno částkou 51 milionů Kč.
2.2.1.2 Cíl 2 Cíl 2, aneb „Podpora ekonomické a sociální konverze strukturálně postižených oblastí“ byl v rámci ČR využíván pro projekty na území hlavního města Prahy. Tento cíl se dělil na dvě prioritní oblasti: revitalizace a rozvoj městského prostředí a vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území. Příklady realizovaných projektů:
Výtahy ve stanici metra B Florenc – bezbariérové zpřístupnění, podpořeno částkou 29,8 milionu Kč. 28
Regenerace parku na Nábřeží Ludvíka Svobody, za přispění částkou 15,7 milionu Kč.
Modernizace restauračního vybavení v klubu Rock Café, podpořeno částkou 0,6 milionu Kč.
2.2.1.3 Cíl 3 Cíl 3 „Rozvoj lidských zdrojů“ zajišťoval podporu pro celé území hlavního města Prahy. Byl složen ze tří hlavních priorit: aktivní politika zaměstnanosti, sociální integrace a rovnost příležitostí, rozvoj celoživotního učení, adaptabilita a podnikání. Již ze samotného názvu a uvedených prioritních oblastí může být zřejmé, že je tento cíl spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu a je tedy zaměřen obdobně jako již zmiňovaný OP Rozvoj lidských zdrojů. 2.2.1.4 Iniciativy Společenství Iniciativy Společenství byly další možností čerpání finančních prostředků z evropských zdrojů. Česká republika měla možnost čerpat pouze z následujících iniciativ:
Interreg III – týkající se přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce mezi ústředními, regionálními a místními orgány a podpory meziregionální spolupráce, a to zejména výměny poznatků a zkušeností mezi nesousedícími regiony. Jednalo se tedy zejména o projekty podporující harmonické a vyvážené regionální plánování a rozvoj celého území Evropské Unie.
EQUAL – nástroj pro řešení diskriminací a nerovností v oblasti trhu práce.
Další iniciativy URBAN a LEADER+ v České republice nebyly samostatnými finančními zdroji. Aktivity tohoto typu byly začleněny v rámci jiných operačních programů. 33 2.2.2 Programovací období 2007 - 2013 Pro současné programovací období má Česká republika k dispozici doposud největší balík prostředků v přepočtu na obyvatele, které může čerpat pro další rozvoj a pomoc svým regionům. Jedná se o celkovou částku 26,7 mld. €, což je zhruba 680,6 mld. Kč 34.
33
STAROŇOVÁ, Lucie. Strukturální politika EU: programové období 2000-2006 v České republice. Urbanismus a územní rozvoj, Ročník X - 1/2007.
29
V České republice je podpora směřována do tzv. regionů soudržnosti, jež jsou vysvětleny v první kapitole. Finanční a technická pomoc Unie je zaměřena zejména na hospodářsky slabší regiony, regiony se sociálními problémy nebo poškozeným životním prostředím a podobně. Dotace jsou poskytovány na rozvojové projekty žadatelů, jež mají širší sociální nebo ekonomický přínos. Jde tedy o projekty přispívající například k inovacím, rozvoji lidských zdrojů, revitalizaci prostředí, či posílení konkurenceschopnosti ČR. Pro období 2007-2013 bylo stanoveno celkem 26 operačních programů, které se dělí na tematické a regionální, programy pro Prahu a programy Evropské územní spolupráce. 35 2.2.2.1 Tematické operační programy V rámci cíle Konvergence je pro současné období připraveno celkem osm tematických operačních programů, z nichž každý je dále členěn do několika prioritních os. Pro přehled uvádím operační programy, spolu s jejich řídícími orgány a způsoby jejich financování:
Integrovaný operační program – řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. IOP je financován z Evropského fondu regionální rozvoje. Dle obecného nařízení Evropské komise je příspěvek z tohoto fondu maximálně 85% celkových způsobilých veřejných výdajů a minimální hranice spolufinancování z národních veřejných zdrojů je tedy 15% celkových způsobilých veřejných výdajů. Celková alokace IOP činí 1582,4 mil. €.
OP Podnikání a inovace – řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. OPPI je taktéž financován z fondu ERDF a z fondů Unie je na něj vyčleněno 3,04 mld. €, což má být navýšeno z českých veřejných zdrojů o částku 0,54 mld. €.
OP Životní prostředí – řídícím orgánem je Ministerstvo životního prostředí a jeho zprostředkujícím subjektem je Státní fond životního prostředí ČR. Tento operační program je financován jak z ERDF, tak i z Fondu soudržnosti. Z fondů Unie je na něj vyčleněno 4,92 mld. €, což má být navýšeno z českých veřejných zdrojů o částku 0,87 mld. €.
OP Doprava – pro tento program je řídícím orgánem Ministerstvo dopravy ČR – odbor fondů EU. Je financován prostřednictvím ERDF i FS, ze kterých je na něj vyčleněno 5,77 mld. €.
34
Info: Dle kurzu k 20. červnu 2012 Strukturalni-fondy.cz. Programy 2007-2013. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy2007-2013 35
30
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost – řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – sekce řízení operačních programů. Program je financován prostřednictvím Evropského sociálního fondu, a to částkou 1,83 mld. €, která má být opět rozšířena o 0,32 mld. € z českých veřejných zdrojů.
OP Výzkum a vývoj pro inovace – jeho řídícím orgánem je také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ale financován je z ERDF, v jehož rámci je pro tento program vyčleněno 2070,68 mil. €.
OP Lidské zdroje a zaměstnanost – pro tento fond je řídícím orgánem Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – odbor řízení pomoci ze strukturálních fondů. Je financován z Evropského sociálního fondu, a to částkou 1,84 mld. €, což má být navýšeno z českých veřejných zdrojů o 0,32 mld. €.
OP Technická pomoc – řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Prostřednictvím fondu ERDF je na něj vyčleněna celková částka 0,229 mld. €.
Obecně by tyto programy měly být určeny pro území celé České republiky s výjimkou hlavního města Prahy. Avšak z obecného pravidla, kdy jsou operační programy cíle Konvergence určeny pro všechny regiony ČR s výjimkou Prahy, se vymykají projekty spolufinancované z Fondu soudržnosti, a to OP Doprava a OP Životní prostředí, jelikož prostředky z Fondu soudržnosti jsou určeny celé České republice. Dále také existují tzv. vícecílové operační programy, které jsou financovány jak z prostředků určených cíli Konvergence, tak pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je proto opět celá Česká republika včetně hlavního města Prahy. Mezi tzv. vícecílové programy
řadíme
OP
Lidské
zdroje
a
zaměstnanost,
OP
Vzdělávání
pro
konkurenceschopnost, Integrovaný operační program a OP Technická pomoc.36 2.2.2.2 Regionální Operační programy V rámci cíle Konvergence je pro toto období připraveno celkem sedm regionálních operačních programů (ROP), určených pro celé území České republiky, s výjimkou hlavního města Prahy. Na tyto programy je z fondů Evropské unie vyčleněno 4,6 mld. €. Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí, a to s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlování rozvoje regionů a zvýšení jejich atraktivity pro investory. Každý ROP je řízen samostatně regionální radou příslušného regionu 36
Strukturalni-fondy.cz. Dostupné z WWW: www.strukturalni-fondy.cz
31
soudržnosti. Přestože je každý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou regionální radou a reaguje na potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata, která lze shrnout do následujících oblastí: dopravní dostupnost a obslužnost, rozvoj území, regionální rozvoj podnikání a rozvoj cestovního ruchu. Aktivity se mohou v různých regionech soudržnosti lišit, avšak všechny jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj, což v praxi znamená, že se jedná vždy o investiční (infrastrukturní) projekty. Jednotlivé regionální operační programy a výše finančních podpor:
ROP NUTS II Severozápad – 745,91 mil. € prostřednictvím ERDF, což má být navýšeno z českých veřejných zdrojů o 131,63 mil. €.
ROP NUTS II Severovýchod – 656,46 mil. €, což má být z českých veřejných zdrojů navýšeno o 115,85 mil. €.
ROP NUTS II Střední Čechy – 559,08 mil. €, což má být z českých veřejných zdrojů navýšeno o 98,66 mil. €.
ROP NUTS II Jihozápad – prostřednictvím ERDF vyčleněno 633,653 mil. €.
ROP NUTS II Jihovýchod – 704,45 mil. €, což má být navýšeno z českých veřejných zdrojů o 124,31 mil. €.
ROP NUTS II Moravskoslezsko – 716,09 mil. €, což má být navýšeno z českých veřejných zdrojů o 126,37 mil. €.
ROP NUTS II Střední Morava – 657,39 mil. €, což má být z českých veřejných zdrojů navýšeno o 116,01 mil. €.37
2.2.2.3 Operační programy Praha Hlavní město Praha spadá v období 2007-2013 do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, v němž jsou pro ni připraveny dva operační programy a to OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. V rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá České republice finanční podpora v částce 419,1 mil. €. Na operační programy pro Prahu je však vyčleněno pouze 343,3 mil. €, zbylá částka se rozděluje prostřednictvím tzv. vícecílových tematických operačních programů, které jsou realizovány na území celé České republiky, včetně Prahy. 37
Strukturalni-fondy.cz. Regionální operační programy. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/810a501c-e85f-4e99-92f3-d1824296f1d4/Regionalni-operacni-programy
32
Dva OP určené výhradně pro Prahu mají kombinovaný charakter regionálních i tematických programů – jsou určeny jen pro jeden region a týkají se širší škály problémových oblastí, než je tomu u poměrně úzce zaměřených tematických programů cíle Konvergence, avšak stále rozlišují mezi investičními a neinvestičními typy projektů.38 Řídícím orgánem obou operačních programů je Magistrát hlavního města Prahy. Jednotlivé Operační programy Praha:
OP Praha Konkurenceschopnost – hlavními směry podporovaných aktivit v rámci tohoto operačního programu jsou: dopravní dostupnost a rozvoj ICT, životní prostředí a inovace a podnikání. Je financován prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a jeho celkový rozpočet je 276,4 mil. €. ERDF přispívá z 85%, 7,5% jde ze státního rozpočtu a zbylých 7,5% jde z rozpočtu hlavního města Prahy.39
OP Praha Adaptabilita – hlavními směry podporovaných aktivit v rámci tohoto programu jsou: podpora rozvoje a znalost ekonomiky, podpora vstupu na trh práce a modernizace počátečního vzdělávání. Celkový rozpočet tohoto fondu je 127,5 mil. €, z čehož 85% finančních prostředků přispívá Evropský sociální fond a zbylých 15% se opět rovnoměrně dělí mezi státní rozpočet a rozpočet hlavního města Prahy. 40
2.2.2.4 Evropská územní spolupráce Iniciativa Evropského společenství Interreg III z období 2000-2006 dala základ novému cíli politiky hospodářské a sociální soudržnosti s názvem Evropská územní spolupráce. Ten je realizován prostřednictvím přeshraniční, nadnárodní a meziregionální formy spolupráce a dvou síťových programů: ESPON 2013 a INTERACT II. Všechny programy a cíle v rámci Evropské územní spolupráce jsou financovány prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj.
OP Meziregionální spolupráce – společný program nejen pro všechny členské státy Unie, ale také pro Norsko a Švýcarsko. Z ERDF je pro tento program vyčleněno 321,3 mil. €, což má být z národních veřejných zdrojů zúčastněných států doplněno o částku 83,77 mil. €. V rámci tohoto programu nejsou specifické finanční alokace pro jednotlivé země. Řídícím orgánem je Conseil Régional Nord – Pas de Calais
38
Strukturalni-fondy.cz. Operační programy Praha. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/c470bc9b-bf27-4ed6-a311-3ff05a995321/Operacni-programy-Praha 39 Průvodce Operačním programem Praha – Konkurenceschopnost. Hlavní město Praha © 40 Průvodce Operačním programem Praha – Adaptabilita. Hlavní město Praha ©
33
ve Francii a v České republice je národním kontaktním místem Ministerstvo pro místní rozvoj. 41
OP Nadnárodní spolupráce – tento program je rozdělen do několika zón. Česká republika patří do zóny Střední Evropa, a to společně s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. Z ERDF je v rámci tohoto programu vyčleněno 37,46 mil. €.
ESPON 2013 – tzv. Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost zahrnuje všechny členské státy Evropské unie a navíc partnerské státy Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Island. Celkový rozpočet tohoto programu je zhruba 45 mil. €. Jeho řídícím orgánem je lucemburské Ministerstvo udržitelného rozvoje a infrastruktury. Národním koordinátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Národním kontaktním místem je Ústav územního rozvoje v Brně.
INTERACT II - program zaměřený na posilování efektivnosti a zkvalitnění aktivit územní spolupráce v členských státech Evropské unie a dalších zemí zapojených do programu. Dále se zaměřuje na šíření znalostí, zkušeností a dalších výstupů z programů přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce. V rámci tohoto programu nejsou realizovány nové projekty.
OP Přeshraniční spolupráce – tyto programy se týkají vždy hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiném členském státu. Po českou republiku tak existují
operační
programy
s Polskem,
Saskem,
Bavorskem,
Rakouskem
a Slovenskem.
URBACT – program Iniciativy Evropské komise: „Regiony pro ekonomickou změnu“ slouží k výměně a získávání zkušeností mezi městy členských států EU při přípravě a implementaci projektů týkajících se rozvoje měst. Hlavním cílem programu je zefektivnit politiky a strategie pro dosažení udržitelného a integrovaného rozvoje měst s ohledem na uplatnění Lisabonské a Gothenburgské strategie. 42
Pro orientaci je v příloze č. 3 uveden graf souhrnného stavu čerpání ze SF, Fondu soudržnosti a národních zdrojů.
41
Strukturalni-fondy.cz. Evropská územní spolupráce. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/59152886-c941-40c6-b290-ba1a36cd1733/Evropska-uzemni-spoluprace 42 Strukturalni-fondy.cz. Evropská územní spolupráce. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/59152886-c941-40c6-b290-ba1a36cd1733/Evropska-uzemni-spoluprace
34
3 Konstrukce strukturálních fondů pro období 2014-2020 3.1 Budoucnost kohezní politiky Kohezní politika by se v období 2014-2020 měla radikálně změnit. Měla by být ještě těsněji zaměřena na evropské ekonomické priority a tím i v budoucnu prokazovat svoji úspěšnost. Pro nastavení tohoto období jsou určující především Strategie Evropa 2020 a 5. kohezní správa o hospodářské, sociální a územní soudržnosti. V říjnu 2011 Evropská komise předložila návrh pravidel, jež bude určovat způsob práce Evropských strukturálních fondů v programovém období 2014-2020. Tento návrh je nedílnou součástí souhrnného legislativního balíku pro budoucí politiku soudržnosti Evropské unie. Strukturálním fondům umožní pokračovat s udělováním konkrétní podpory lidem, kteří potřebují pomoc nejen s nalezením nového pracovního místa, ale i s dosažením pokroku v současném zaměstnání. Evropská komise navrhla řadu zásadních změn, týkajících se formy a zavádění politiky soudržnosti:
zaměření se na priority strategie Evropa 2020, na inteligentní, udržitelný a solidární růst;
odměňování výkonu;
podpora integrovaného programování;
změření na výsledky – sledování dosahování dohodnutých cílů;
posilování územní soudržnosti;
zjednodušení dodání. 43
Komise ve svém návrhu rozhodla, že kohezní politika bude hlavním bodem rozpočtového balíku a tím vyzdvihla její budoucí úlohu v rámci provádění Strategie Evropa 2020.
3.1.1 Strategie Evropa 2020 Evropa 2020 je desetiletá strategie Evropské unie, jejímž cílem je dosažení nového růstu. Nejedná se o pouhé překonání krize, která v současné době sužuje řadu evropských ekonomik, nýbrž také o vyřešení nedostatků současného modelu hospodářského růstu 43
Politika soudržnosti 2014-2020 - Investice do růstu a zaměstnanosti. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISBN 978-92-79-21486-8.
35
a vytvoření nových podmínek pro růst. Tento model je inteligentnější, udržitelnější a více podporuje sociální začlenění. Ve strategii bylo stanoveno pět hlavních cílů, jichž musí Unie do konce této dekády dosáhnout:
Zvýšení zaměstnanosti – zaměstnanost 75%,
Intenzivnější investice do výzkumu a vývoje – 3% HDP,
Klima a energie - „20+20+20“, včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou příznivé podmínky,
Zlepšení situace mládeže na trhu práce – podíl žáků a studentů předčasně ukončujících školní docházku by měl být pod 10% a nejméně 40% mladší generace by mělo dosáhnout terciárního vzdělání,
Boj proti chudobě – snížit počet lidí ohrožených chudobou o 20 miliónů.
Tyto cíle jsou převáděny do podoby tzv. vnitrostátních cílů, aby každý členský stát mohl kontrolovat, jak si vede v jejich plnění v porovnání s ostatními členskými státy. 44 Evropa 2020 také zahrnuje sedm stěžejních iniciativ, díky kterým mohou orgány Unie a vnitrostátní orgány členských států spojit své úsilí v těch oblastech, které napomáhají v dosahování priorit strategie:
Inteligentní růst
Inovace v Unii
Mládež v pohybu
Digitální program pro Evropu
Udržitelný růst
Evropa méně náročná na zdroje
Průmyslová politika v době globalizace
Růst podporující začlenění
Nové dovednosti pro nová pracovní místa
Evropská platforma pro boj proti chudobě
Pro úspěšnost strategie je zapotřebí, aby o její realizaci usilovaly všechny zainteresované subjekty, a to jak na vnitrostátní, tak i celoevropské úrovni. Na úrovni Evropské unie se přijímají zásadní rozhodnutí, týkající se dokončení jednotného trhu v oblasti služeb, 44
Europe.eu. Cíle strategie Evropa 2020. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/europe2020/targets/eutargets/index_cs.htm
36
energetiky a digitálních produktů a dále také investic do důležitých přeshraničních sítí. Na vnitrostátní úrovni je pak třeba odstranit řadu překážek, jež brání hospodářské soutěži a tvorbě nových pracovních příležitostí. Požadovaného dopadu na hospodářský růst a zaměstnanost se však může dosáhnout pouze za předpokladu, že o něj budeme usilovat společně a koordinovaně. Unie proto od roku 2010 zavádí do praxe nové struktury a procesy správy veřejných věcí, na nichž z velké části závisí celková realizace strategie. Základem tohoto úsilí je roční cyklus koordinace politik, tzv. evropský semestr, na němž se podílí Evropská komise a Rada, a to určováním politického směru pro oblasti hospodářského růstu na úrovní Unie a dále Komise vypracováváním doporučení pro jednotlivé členské státy, které na nejvyšší úrovni schvalují hlavy vlád a států v Evropské radě. Tato doporučení by pak členské státy měly vzít v úvahu při sestavování svých rozpočtů a při tvorbě vnitrostátních politik. 3.1.2 Nový přístup k politice soudržnosti Vzhledem k tomu, že se Evropská unie ocitá tváří v tvář ekonomické krizi, je nezbytné, aby se stala aktivnější, avšak ne za ceny zvyšování rozpočtu. Jde spíše o implementaci ambiciózních politik, jež jsou efektivnější, mají silnější správu a zjednodušený systém realizace, a to za účelem výrazného snížení byrokratických požadavků na přijímající subjekty. K dosažení tohoto záměru je nezbytné, aby zdroje byly více koncentrovány a zaměřovány s jasnějšími cíly. Při pečlivém rozmýšlení výdajů mohou nástroje kohezní politiky za stejnou částku dosáhnout mnohem více úspěšných realizací. Zásadním cílem nového přístupu je ustálení politiky soudržnosti jako hlavního investičního zájmu strategie Evropa 2020. Evropská komise navrhla řadu změn, jež se týkají oblasti formy zavádění politiky soudržnosti a to: soustředění se na cíle Evropa 2020, odměňování výkonu, podpora integrovaného programování (formou kombinací investic), zaměření se na výsledky a podrobnější sledování pokroku, posilování územní soudržnosti a celkové zjednodušení realizace. Dále Komise navrhla celkově zjednodušený rámec se dvěma hlavními cíly: „Investice do růstu a zaměstnanosti“ v členských státech a regionech a „Evropská územní spolupráce“. Tyto cíle se opět odráží od strategie Evropa 2020, dle které se všechny regiony mají podílet na cílech společných, avšak způsob a rozsah intervence se bude lišit v závislosti na míře ekonomického rozvoje.
37
3.1.2.1 Kategorie regionů Nová kategorie financování je určena regionů, kde se HDP na osobu pohybuje mezi 75% a 90% průměru států Unie. Tyto tzv. přechodové regiony budou mít prospěch ze speciální podpory při plnění cílů Evropy 2020 týkajících se konkurenceschopnosti, inovace a úspor energií. Jsou definovány tři kategorie, které budou způsobilé k investicím následujícím způsobem:
Méně rozvinuté regiony – ve kterých HDP na osobu nedosahuje 75% průměru evropských zemí, budou i nadále prioritou kohezní politiky. Maximální sazba spolufinancování je stanovena na 75 - 85%.
Přechodové regiony – ve kterých se HDP na osobu pohybuje v rozmezí 75 – 90% průměru evropských zemí, mají nastavenou sazbu spolufinancování na rovných 60%.
Více rozvinuté regiony – kde HDP na osobu přesahuje 90% průměru evropských zemí, je míra spolufinancování nastavena na 50%.
Tzv. přechodová kategorie má dle aktuálních údajů pojmout 51 oblastí a více než 72 milionů osob a jejím cílem je poskytnout mimořádné oživení regionů, jež se v posledních letech staly konkurenceschopnějšími, avšak stále vyžadují cílené investice. 45 3.1.2.2 Společná pravidla fondů Nová legislativa politiky soudržnosti obsahuje:
zastřešující nařízení stanovující společná pravidla pro Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), Evropský námořní a rybářský fond (EMMF) a další nařízení týkající se strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (CF);
tři nařízení pro strukturální fondy a Fond soudržnosti;
dvě nařízení o cíli Evropské územní spolupráce a Evropském uskupení územní spolupráce.46
45
Politika soudržnosti 2014-2020 – Investice do evropských regionů. Vydaná Evropskou Komisí: 2011. ISSN 1725-8197. 46 Politika soudržnosti 2014-2020 – Investice do evropských regionů. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISSN 1725-8197.
38
Návrh obecného nařízení se pak dělí do dvou částí. V první části jsou nastíněna společná ustanovení pro pět fondů se strukturálními cíli, což jsou již zmiňované: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond, jimiž se zabývá společný strategický rámec Evropské komise. V této části jsou popsány společné prvky strategického programování a plánování, dále také tematické cíle strategie Evropa 2020, jež budou pro tyto fondy základní a v neposlední řadě se zde popisují ustanovení týkající se společného strategického rámce a partnerských dohod s jednotlivými členskými státy. Společná pravidla plátí také pro způsobilost, finanční nástroje a zásady řízení a kontrol. Mimo to bude také zaveden online zápis dat pro urychlení administrativních postupů. Druhá část pak popisuje konkrétní ustanovení, která se týkají Fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti. Tyto stanovy jsou zaměřeny na poslání a cíle kohezní politiky, finanční rámec, konkrétní programování a proces vykazování, velké projekty a sdružené akční plány. Dále stanovují podrobné požadavky na řízení a kontrolu v rámci kohezní politiky a dané postupy finančního řízení. 47 Evropská komise navrhne řadu společných zásad, jež se budou týkat všech fondů. Tyto zásady mají zahrnovat partnerství a víceúrovňovou správu, soulad s příslušnými zákony a to jak evropskými, tak národními. Dále se zásady budou týkat prosazování rovnosti mužů a žen, boje proti diskriminaci a také udržitelného rozvoje. Pro maximalizaci dopadu politiky, v oblasti priorit Evropské Unie, navrhla Komise posílení procesu strategického plánování, což zahrnuje zavedení společného strategického rámce, partnerských dohod a nabídku tematických cílů společně se strategií Evropa 2020 a jejími pokyny. Pro evropskou územní spolupráci a fungování Evropského uskupení pro územní spolupráci je navržena samostatná regulace. Evropská územní spolupráce má jako cíl politiky soudržnosti umožňovat výměnu zkušeností a provádění společných akcí mezi národními, regionálními a místními aktéry různých členských států, a to za účelem nalézt obecná řešení společných problémů. Tato spolupráce je důležitým přínosem k podporování nového cíle Lisabonské smlouvy v rámci územní soudržnosti. Návrhy předpisů Evropské územní spolupráce lépe zohledňují fakt,
47
Politika soudržnosti 2014-2020 - Investice do růstu a zaměstnanosti. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISBN 978-92-79-21486-8.
39
že se programy týkají mnoha zemí, díky čemuž obsahují specifičtější ustanovení spolupráce. Obsahují zjednodušená pravidla a využívají tematickou koncentraci. Nadnárodní spolupráce může být navíc velkým přínosem pro rozvoj a implementaci makroregionálních strategií. Nový návrh stanovuje finanční prostředky, jež budou dostupná jednotlivým kategoriím a kritéria pro jejich přidělování členským státům:
73,24% - přeshraniční spolupráce;
20,78% - nadnárodní spolupráce;
5,98% - meziregionální spolupráce.
V návrhu je zahrnuto pokračování mechanismu přesunování prostředků na kooperační aktivity na vnějších hranicích Evropské unie, což bude podporováno v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství a nástrojem předvstupní pomoci. V rámci Evropských uskupení územní spolupráce, která mohou lokální a regionální partneři zakládat již od roku 2006, Evropská komise navrhuje úpravy týkající se následujících aspektů stávajících předpisů: zjednodušená pravidla, jednodušší zakládání uskupení, revize rozsahu aktivit, otevření uskupení pro regiony mimo Evropskou unii, jasnější provozní pravidla týkající se náboru pracovníků, výdajů a ochrany věřitelů, praktická spolupráce při poskytování veřejných a místních služeb, větší flexibilita v členství, možnost využití členy mimo EU a specifikace kritérií pro schválení či zamítnutí Evropského územního uskupení státními orgány. 48 3.1.2.3 Inteligentní investice Za účelem zvýšení způsobilosti kohezní politiky v dosahování priorit Evropské unie Komise navrhuje rámec pro strategické a inteligentní investice. To bude zahrnovat zavedení již zmiňovaných partnerských dohod, společného strategického rámce a seznamu tematických cílů, které mají převést cíle Evropy 2020 na konkrétní činnosti. Výkonnostní rámec pro inteligentní investice tedy zahrnuje:
Společný strategický rámec, který nahradí Strategické pokyny společenství. Měl by určovat ústřední kroky pro dosahování priorit Evropské Unie, poskytovat pokyny v oblasti programování v rámci všech fondů a zajistit lepší koordinaci strukturálních nástrojů EU.
48
Politika soudržnosti 2014-2020 – Investice do evropských regionů. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISSN 1725-8197.
40
Partnerské dohody, jež budou uzavírány mezi Komisí a členskými státy, jako základní příspěvky k tematickým cílům a závazkům ke konkrétním činnostem k dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to na národní úrovni. 49 Jasné a měřitelné cíle budou definovány ve výkonnostním rámci.
Dohody, které budou založené na národním posouzení potřeb regionálního rozvoje a priorit jednotlivých členských států. Nárok na investice vznikne, budou-li stanoveny a dodrženy dohodnuté ukazatele či milníky výkonu.
3.1.2.4 Odměňování výkonu Pro zlepšení výkonu, výsledků a zajištění toho, aby se investice Evropské unie staly silnou motivací členských států při realizaci cílů strategie Evropa 2020, budou zavedena nová ustanovení. Tato tzv. opatření podmíněnosti mají mít formu dohodnutých podmínek, jež musí být splněny již před vyplacením fondů (ex ante) a dále podmínek, u nichž dodatečné financování závisí na výkonu (ex post). Přibližně 5% rozpočtu, pak bude odloženo stranou a přiděleno těm členským státům, jež plně dosáhnou milníků spojených s cíli strategie Evropa 2020, které byly dohodnuty v rámci partnerské dohody.50 3.1.2.5 Zjednodušení pravidel a realizace Pro snížení administrativních nákladů a omezování byrokracie probíhá zjednodušování pravidel způsobilosti. Společná pravidla o realizaci zahrnující standardní pravidla o využití finančních zdrojů, zjednodušených výdajích a délce trvání operací, jako jsou například pevná sazba a paušální částky, umožní členským státům zavádění správy zaměřené na výkon na úrovni jednotlivých operací. Zjednodušený systém realizace je zaměřen především na oblasti týkající se: častějšího využívání zjednodušených nákladů, propojení plateb s výsledky, tzv. E-soudržnost – jediné kontaktní místo pro konečného příjemce, méně zapojených úřadů do implementace a jasněji definované role a jednodušší aplikační systém u velkých projektů.51
49
Politika soudržnosti 2014-2020 - Investice do růstu a zaměstnanosti. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISBN 978-92-79-21486-8. 50 Politika soudržnosti 2014-2020 – Investice do evropských regionů. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISSN 1725-8197. 51 Politika soudržnosti 2014-2020 – Investice do evropských regionů. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISSN 1725-8197.
41
Udržitelný územní rozvoj, investice do vzdělávání a sociálního začleňování a investice do dopravy a životního prostředí zmiňuji v rámci příslušných strukturálních fondů v následující kapitole.
3.2 Strukturální fondy a Fond soudržnosti po roce 2013 Pro Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti vstoupí v platnost nová obecná ustanovení týkající se geografického pokrytí podpory, posílení strategického programování se zaměřením na výsledky a zjednodušení finančního řízení a kontroly. Podporu z ERDF a ESF budou moci využívat všechny evropské regiony. Pro správnou koncentraci fondů, budou však rozlišovány na již zmiňované regiony méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté. Dále je také vytvořena tzv. záchranná síť pro ty regiony, které byly v období 2007-2013 v souladu s cíli konvergence způsobilé, ale jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75% průměru evropských zemí. Tyto regiony by měly obdržet podporu ze Strukturálních fondů ve výši alespoň dvou třetin prostředků, jež obdržely v období 2007-2013. Minimální podíl podpory ze strukturálních fondů bude stanoven pro každou kategorii – 25% pro méně rozvinuté regiony, 40% pro přechodové regiony a 52% pro více rozvinuté regiony, přičemž minimální celkový podíl z rozpočtu vyhrazeného politice soudržnosti je pro strukturální fondy 25%.52 3.2.1 Evropský fond pro regionální rozvoj Cílem tohoto fondu je posílit ekonomickou, sociální a územní soudržnost v Evropské Unii vyrovnáváním rozdílů mezi regiony. Fond regionálního rozvoje podporuje regionální a místní rozvoj, čímž přispívá k plnění všech tematických cílů určením priorit k většímu zaměření se na:
výzkum, vývoj a inovace;
zlepšení přístupu k informačním kanálům a komunikačním technologiím a zvýšení jejich kvality;
52
Politika soudržnosti 2014-2020 - Investice do růstu a zaměstnanosti. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISBN 978-92-79-21486-8.
42
změnu klimatu a přechod k nízkouhlíkové ekonomice;
podporu podnikání malých a středně velkých podniků;
služby obecného hospodářského zájmu;
telekomunikační, energetickou a dopravní infrastrukturu;
rozšiřování institucionálních kapacit a efektivní práci orgánů veřejné správy;
udržitelný rozvoj měst.
Aby se zajistilo zaměření investic Evropské unie na ty to priority, bude minimum prostředků vynakládáno na větší množství prioritních oblastí. Což v praxi bude znamenat, že například ve více rozvinutých a přechodových oblastech by mělo být nejméně 80% prostředků Evropského rozvojového fondu na národní úrovni přiděleno na úsporu energie a obnovitelné zdroje, inovaci a podporu malých a středních podniků, z nichž minimálně 20% pak má být opět přiděleno na úspory energie a obnovitelné zdroje. Regiony spadající do těch méně rozvinutějších pak budou mít na výběr větší rozsah investičních priorit, a to dle rozsahu potřeb rozvoje. Avšak i tyto regiony musí 50% prostředků z ERDF věnovat úsporám energie, obnovitelným zdrojům, inovaci a podpoře malých a středních podniků. Návrhy v rámci posilování územní soudržnosti se zaměřují především na udržitelný rozvoj měst, pro což byla navržena nová platforma, která má napomoci v možnostech spolupráce mezi městy a výměnou zkušeností v rozvoji měst. V návrzích je také stanoven jednotný postoj k místnímu rozvoji vedeného komunitami, což zajišťuje implementaci strategií místního rozvoje komunitními skupinami, a to včetně místních orgánů, nevládních organizací a ekonomických a sociálních partnerů. Dále by na posilování územní soudržnosti mělo být účelově vyčleňováno minimálně 5% z prostředků ERDF. Oblastem se specifickými přírodními nebo demografickými rysy (např. nízká hustota zalidnění) bude věnována zvláštní pomoc prostřednictvím dodatečného financování odlehlých regionů. 53 3.2.2 Evropský sociální fond Vedle přispívání k ekonomické, sociální a územní soudržnosti, je Evropský sociální fond hlavním prostředkem Evropské unie, který investuje do lidí. Evropanům napomáhá rozšiřováním možností na zaměstnání, podporuje kvalitnější vzdělávání a zlepšuje situaci nejvíce zranitelných lidí na hranici chudoby. 53
Politika soudržnosti 2014-2020 - Investice do růstu a zaměstnanosti. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISBN 978-92-79-21486-8.
43
V nařízení se navrhuje zaměření Evropského sociálního fondu na čtyři tematické cíle v rámci Evropské unie:
propagace zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil;
propagace sociálního začlenění a boje proti chudobě;
investování do vzdělávání, dovedností a celoživotního vzdělávání;
posilování institucionálních kapacit a efektivní práce orgánů veřejné správy.
Mimo zmiňované hlavní cíle by se ESF měl věnovat také dalším tematickým cílům, kterými jsou podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku odolnou vůči klimatu a účinně využívající zdroje, podpora využívání informačních a komunikačních technologií, podpora výzkumu, technologického rozvoje a inovací a také podpora konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Minimálně 20% všech prostředků tohoto fondu bude věnováno propagování sociálního začlenění a boji proti chudobě, a to spolu se zaměřením na solidární růst. Dále se také programy zaměří na financování omezeného množství „investičních priorit“. Pro posílení partnerství a aktivní účasti sociálních partnerů a nevládních organizací v investování ESF jsou v návrhu obsažena zvláštní ustanovení, která vyzývají k investování odpovídajících částek z prostředků ESF na kroky, jež povedou ke zvýšení kapacit sociálních partnerů a nevládních organizací i v méně rozvinutých oblastech. Zvýšenou úrovní spolufinancování pro zvláště určené prioritní osy bude podporována sociální inovace a nadnárodní spolupráce, a to prostřednictvím programovacích a monitorovacích opatření a dále prostřednictvím silnější role Komise v rámci výměny a šíření správných postupů a společných kroků v rámci Evropské unie. V návrhu jsou také stanovena zvláštní ustanovení zajišťující soustředění prostředků, která by měla vést k dosažení větší efektivity intervencí ESF. Jsou také stanoveny společné indikátory, jež umožňují lepší monitorování a hodnocení dopadu investic ESF na úrovni EU. 3.2.3 Fond soudržnosti Fond soudržnosti pomáhá investovat do dopravní sítě TEN-T a životního prostředí, a to těm členským státům, jejichž HND na obyvatele je nižší, než 95% průměru evropských zemí. Co se týká oblasti životního prostředí, bude Fond soudržnosti podporovat investice 44
do přizpůsobení klimatickým změnám a prevence jejich rizik a dále investice do sektoru vody a odpadů a městského prostředí. V souladu s návrhy Evropské komise, které se týkají víceletého finančního rámce, budou pro příjem způsobilé také investice do energetiky, avšak pouze za předpokladu, že budou mít kladný vliv na životní prostředí. Tím pádem i z tohoto fondu budou podporovány investice do úspor energií a obnovitelných zdrojů energie. Co se pak týká oblasti dopravy, nebude fond investovat pouze do sítě TEN-T, ale do systémů na nízkouhlíkové dopravy a do městské dopravy. 54
3.3 Cesta k novému programovému období Současné programy regionálního financování budou v platnosti do roku 2013. Proto je nezbytné zavést nový předpisový rámec pro programy, jež odstartují svou činnost v roce 2014. Ode dne, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, se na všechna nařízení kohezní politiky vztahují běžné legislativní postupy, což posiluje kroky Evropské parlamentu, jakožto souhrnného zákonodárce v oblasti obecných nařízení. Návrhy nové podoby politiky soudržnosti jsou nyní prověřovány Evropským parlamentem i Radou. Návrh by měl být přijat koncem letošního roku, tj. roku 2012 s implementací v roce 2014. Komise již předložila návrh Rámce podpory společenství, který je vypracován v souladu se strategií Evropa 2020. V současné době probíhají rozsáhlé konzultace, které jsou přístupné jak členským státům, regionům, městům, institucím EU, ekonomickým a sociálním partnerům, organizacím občanských společností, tak i akademickým pracovníkům a občanům. Tento rámec má provést členské státy navrhováním vlastních programů a napomoct národním i regionálním orgánům při stanovování jasných, dosažitelných a zřetelných cílů v prioritních oblastech.55
4 Možnosti budoucího využití Strukturálních fondů v rámci ČR V následujícím období by se měl počet tuzemských operačních programů zúžit ze stávajících osmnácti na pouhých šest. Pokračovat by neměly například tzv. regionální operační 54
Politika soudržnosti 2014-2020 - Investice do růstu a zaměstnanosti. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISBN 978-92-79-21486-8. 55 Politika soudržnosti 2014-2020 – Investice do evropských regionů. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISSN 1725-8197.
45
programy, které mají být nahrazeny jednotným Integrovaným operačním programem, jehož řídícím orgánem bude Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dle slov premiéra Petra Nečase chce vláda: „Vybudovat skutečně kompletní architekturu nového programovacího období tak, aby byly reflektovány i mnohé neblahé zkušenosti, jež má vláda z období současného“. Administrativní kapacity ČR se prý nejsou schopny postarat o současný velký počet operačních programů. Návrh Ministerstva pro místní rozvoj CŘ již nepočítá s tím, že by se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dalším období staralo o dotační programy, a to z důvodu dlouhodobé kritiky, jíž tento úřad čelí kvůli problémům s čerpáním dotací. S problémy se potýkal především program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ale nevyhnul se jim ani druhý program Výzkum a vývoj pro inovace. O dotační program má také přijít Ministerstvo životního prostředí. 56 Naopak Ministerstvo průmyslu má dále spravovat program na podporu podnikání a Ministerstvo dopravy bude i nadále rozdělovat prostředky určené na výstavbu páteřní dopravní infrastruktury. Ke konci letošního roku, tj. 2012, by měl být rozpracovaný návrh jednotlivých operačních programů, které pak mají projít v roce 2013 konečnou úpravou a v závěru téhož roku by měly být schváleny Evropskou komisí. O částce, jež má mít Česká republika z fondů k dispozici zatím není zcela jasno, ale objevují se názory, že by se mělo jednat o částku kolem 500 mld. Kč.57
4.1 Národní rozvojové priority Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vydalo návrh národních rozvojových priorit, jež by měly být základem pro čerpání podpory z evropských fondů v následujícím programovém období. 4.1.1 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Hlavním cílem této priority je podpora hospodářského růstu ČR, založená na pilířích znalostní ekonomiky, rozvoji podnikatelských aktivit a kvalifikované pracovní síle. Podpora by měla být směřována k vytvoření kvalitních podmínek podnikání a podnikavosti, což se týká nejen těch
materiálních,
ale
také
nastavení
56
přívětivých
podmínek
pro
Topregion.cz. Návrh operačních programů pro období 2014-2020. Dostupné z WWW: http://www.topregion.cz?articleId=115670 57 Enovation.cz. Dotace 2014-2020. Dostupné z WWW: http://www.enovation.cz/dotace-2014-2020
46
podnikání
za konkurenceschopnou cenu. Podnikání by mělo být lépe sladěno se vzdělávacím systémem, což v praxi znamená, že podnikatelé musí jasně vyřknout své požadavky, na něž by měl vzdělávací systém průběžně reagovat. Na obdobné bázi by měl být nastaven i vztah podnikatelů a řetězce výzkumu a vývoje zakončeného inovacemi, přičemž by měla být zajištěna oboustranná komunikace mezi těmito aktéry. V rámci vývojových a výzkumných aktivit by se měl zavést moderní systém řízení inspirovaný soukromým sektorem. Velkou roli má v příštím období hrát systém celoživotního učení. Toto vzdělávání se zaměří na problematické oblasti, jako např. jazyky, podnikatelské dovednosti a znalost v oblasti IT. Měly by být také vytvořeny nové možnosti účasti na trhu práce pro ohrožené skupiny, což jsou zejména: absolventi, občané nad 50 let, osoby s nízkou kvalifikací a pracovníci vracející se z rodičovské dovolené. Školy všech úrovní by pak měly být schopny sledovat rozvojové trendy na trhu práce a spolupracovat s institucemi trhu práce, s podnikateli i veřejnou správou. Vysoké školy se mají reformovat do institucí, které budou nejen poskytovat kvalitní vzdělávání uplatnitelné na trhu práce, ale také budou studenty směřovat k pokračování v akademické kariéře.58 Rozvojová priorita „Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky“ se tedy dělí do tematických oblastí:
podpora podnikání;
podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje;
fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky;
zvyšování kvality vzdělávání.
4.1.2 Rozvoj páteřní infrastruktury Česká republika sice disponuje síťovou infrastrukturou pokrývající většinu území, avšak páteřní infrastruktura není dostatečně propojena s okolními státy, což je zjevné zejména v oblasti distribuce elektrické energie. Kvalitní napojení energetických sítí na evropské struktury je důležité v ohledu na bezpečnost a zaručení stálosti dodávek při importu a exportu energie. Dostatečné pokrytí v České republice nemá ani základní infrastruktura pro informační a komunikační technologie, a to zejména pokud jde o vysokorychlostní internet, 58
Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013. Vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR: 2011.
47
v jehož parametrech rychlosti a bezpečnosti ČR za ostatními vyspělými státy zaostává. Páteřní informační sítě, kterých využívá veřejná správa, také nejsou dostatečné kvalitní k tomu, aby mohly být využívány k poskytování služeb podnikatelům a veřejnosti. Hlavním cílem této priority je tedy vytvoření efektivně fungující dopravní, informační, energetické a environmentální infrastruktury, která umožní nejen konkurenceschopnost ekonomiky, ale i kvalitnější život obyvatel. ČR bude nucena doplnit páteřní infrastruktury nezbytné pro udržitelný růst, zlepšit dopravní obslužnost regionů a umožnit jim tak využití jejich potenciálu, začít považovat kvalitní informační a komunikační technologie za standard pro život i podnikání a v neposlední řadě zajistit rozvoj environmentální infrastruktury zaměřené na vodní hospodářství, a to včetně protipovodňových opatření. Tematické oblasti priority:
podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury;
rozvoj infrastruktury elektronických komunikací;
zkvalitňování energetických sítí;
rozvoj environmentální infrastruktury. 59
4.1.3 Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Na základě mezinárodních srovnání Česká republika disponuje poměrně levnou a funkční veřejnou správou, a to zejména díky relativně nízkým mzdovým nákladům. Mnohá srovnání však také došla k zjištění výrazného poklesu kvality fungování institucí, což je závažná překážka
posilování
konkurenceschopnosti
ČR
a
jejích
regionů.
Díky
tradici
a prosperujícímu řízení se v několika úsecích veřejné správy podařilo uchovat vysokou kvalitu, avšak celkový systém veřejné správy sklízí velkou kritiku kvůli vysoké míře korupce, pomalé práci úřadů, nízké míře propojenosti institucí a elektronizace, přenášení administrativní zátěže na klienty (podnikatele a občany), obtížné vymahatelnosti práva, nízké ochraně duševního vlastnictví a podobně. Hlavním cílem této priority je proto poskytování kvalitních služeb občanům a prostřednictvím dobře fungujících institucí přispívat k budování konkurenceschopné ekonomiky, založené na podnikání a inovacích. Podpora tak má být soustředěna na zlepšení procesů řízení 59
Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013. Vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR: 2011.
48
veřejného sektoru a na vzdělávání zaměstnanců, které bude zaměřeno jak na odborné znalosti související s výkonem povolání, tak na rozvoj dalších kompetencí. Podporována bude také tvorba standardů služeb a jejich naplňování a stejně tak kapacity pro stanovování a naplňování strategií. Na základě problémových analýz pak budou intervence směrovány do posílení digitalizace a elektronického propojení institucí. K zavedení moderních metod řízení a rozhodování a k podpoře zlepšování efektivity bude nezbytné prosazovat efektivně a transparentně pracující instituce, a to jak na národní, tak i na krajské a místní úrovni. Zásadní při tom bude posílení provázanosti národní, regionální a mikroregionální úrovně. Zejména v oblasti podpory z evropských fondů pak bude podstatné zpřehlednit, zefektivnit a celkově zjednodušit poskytování pomoci.
60
Tematické oblasti podpory:
zkvalitňování legislativního a regulačního prostředí;
podpora optimalizace procesů ve veřejné správě;
vytvoření a rozvoj standardů veřejných služeb;
zavádění a rozvoj digitalizace agent veřejné správy;
zvyšování kvalifikace ve veřejné správě.
4.1.4 Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví V rámci Evropské unie zaujímá Česká republika první místo v nízké míře ohrožení obyvatelstva chudobou, ale i přesto je třeba vnímat chudobu jako potenciální hrozbu pro velké skupiny obyvatel. Naopak naše zdravotnictví výrazně zaostává za vyspělým světem v mnoha zásadních kvalitativních kritériích, a to i přes výrazný pokrok v rámci systému péče o zdraví a průběžně se lepšících parametrů zdravotního stavu obyvatelstva. Hlavním cílem této priority je snižovat sociální vyloučení s důrazem na začleňování znevýhodněných resp. ohrožených skupin a celkové zlepšení životního stylu a zdravotního stavu populace. Tematické oblasti:
podpora sociálního začleňování a boje s chudobou;
60
Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013. Vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR: 2011.
49
podpora systému péče o zdraví.
4.1.5 Integrovaný rozvoj území Socioekonomický vývoj území České republiky není stejnorodý - mezi regiony existují velké disparity a to z celé řady příčin. ČR se jako celek ekonomicky přibližuje průměru evropských států, avšak k tomu dochází zejména díky významnému postavení hlavního města Prahy a částečně pak také díky zvyšování úrovně některých regionů. Z analýz bohužel vyplývá, že některým regionům se úroveň naopak zhoršuje. Rozdíly mezi regiony jsou znatelné zejména v míře nezaměstnanosti a dynamice ekonomického rozvoje. Na většině území ČR je v celku dobrý stav životního prostředí, avšak opět se najdou se i taková území, kde se vlivem průmyslové činnosti a dopravy objevuje snížená kvalita ovzduší, nadstandardní hladina hluku, kumulace velkého množství odpadu či ohrožení kvality vod. Jde o území Prahy, ostravské aglomerace a podkrušnohorské pánve, což napovídá, že se tento problém dotýká nezanedbatelné části populace.61 Cílem této priority tedy bude zajistit vyvážený rozvoj území České republiky, přispět ke snižování regionálních rozdílů a umožnit využití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti a územního rozvoj regionů, a to se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí. Tematické oblasti priority:
posílení regionální konkurenceschopnosti;
podpora územní soudržnosti;
zlepšování kvality životního prostředí. 62
61
Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů rozvoj ČR: 2011. 62 Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů rozvoj ČR: 2011.
50
EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, EU po roce 2013. Vydané Ministerstvem pro místní EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, EU po roce 2013. Vydané Ministerstvem pro místní
Na základě návrhu zmíněných rozvojových priorit jsou navrženy také následující operační programy, jež mají být v gesci uvedených orgánů:
OP Podnikání a inovace – Ministerstvo průmyslu a obchodu
OP Páteřní infrastruktura – Ministerstvo dopravy
OP Zaměstnanost a vzdělávání – Ministerstvo práce a sociálních věcí
OP Praha – pól růstu – Magistrát hlavního města Prahy
OP Technická pomoc – Ministerstvo pro místní rozvoj63
4.2 Využívání revolvingových nástrojů V oblasti strukturálních fondů Česká republika pro příští období plánuje intenzivněji využívat revolvingových nástrojů, což jsou například půjčky, záruky nebo kapitálové vstupy do základního jmění firem. Zatímco v minulém období se v rámci EU obrátkové nástroje podílely na podpoře z fondů pouze 3% (v ČR šlo pak o pouhé desetiny %), po roce 2014 má jejich vliv stoupnout až na celých 10%. Česká republika by tak mohla využít revolvingové nástroje v částce až 50 mld. Kč. 64
Závěr Má práce měla být věnována zejména strukturálním fondům a možnostem pro jejich využívání v programovém období 2014-2020. Jasná podoba evropských fondů a pravidel pro jejich využívání však v této době nejsou ještě schváleny a právě proto jsem velkou část své práce věnovala vývoji strukturálních fondů, a to v rámci vývoje politiky soudržnosti jako takové. Politika soudržnosti prošla za svou historii několika zajímavými a specifickými etapami. Přes původní záměr podpory regionů postižených útlumem těžkého průmyslu a zaostalých regionů, se tato politika vyvinula v jednu z nejdůležitějších politik Evropské unie. O její důležitosti svědčí fakt, že je na ni vynakládána více, než třetina společného rozpočtu Unie. Její velký vliv na celkové fungování Evropské Unie a fakt, že jejím jádrem jsou právě strukturální fondy, jsou dalšími důvody, proč tuto práci věnuji zejména vývoji této politiky.
63 64
Enovation.cz. Dotace 2014-2020. Dostupné z WWW: http://www.enovation.cz/dotace-2014-2020 Ibid
51
V první části práce nastiňuji funkci strukturálních fondů, vznik politiky soudržnosti a popisuji zde základní pojmy v rámci tohoto tématu. Ve druhé části se pak věnuji celkovému vývoji politiky soudržnosti a strukturálních fondů. Část třetí pak nastiňuje, jakým směrem by se měla politika soudržnosti a její hlavní nástroje vyvíjet. V závěrečné části se pak věnuji předpokládané budoucí podobě kohezní politiky a směrům, jejichž prostřednictvím bude moci Česká republika čerpat pomoc ze strukturálních fondů.
52
Seznam použité literatury: 1. BOHÁČKOVÁ, I.; HRABÁNKOVÁ, M. Strukturální politika Evropské Unie. Praha: 2009. ISBN 978.80-7400-111-6. 2. KUČEROVÁ IRAH. Hospodářské politiky v kontextu vývoje Evropské Unie. Karolinum: 2010. ISBN 978-80-246-1628-5 3. LACINA Karel. Regionální rozvoj a veřejná správa. Praha – Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. – 2007. 5. ISBN 978-80-86754-74-1. 4. MATOUŠKOVÁ, A.; TOUŠKOVÁ, Z.; MACHÁČEK, J.; POSTRÁNECKÝ, J.; TOTH, P. Regionální a municipální ekonomika. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze: 2000. ISBN 80-245-0052-3. 5. VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje z Evropské Unie. Praha: GRADA Publishing a.s. – 2005. ISBN 80-247-1194-X. Seznam příruček, návrhů a periodik: 1. JIŘÍČEK PETR. Strukturální fondy EU – historie, současnost a perspektivy. V Jihlavě: 2006. 2. STAROŇOVÁ, Lucie. Strukturální politika EU: programové období 2000-2006 v České republice. Urbanismus a územní rozvoj. Ročník X - 1/2007. 3. Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013. Vydáno Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v Praze: 2007. 4. Politika soudržnosti 2014-2020 – Investice do evropských regionů. Vydaná Evropskou Komisí: 2011. ISSN 1725-8197. 5. Politika soudržnosti 2014-2020 - Investice do růstu a zaměstnanosti. Vydaná Úřadem pro publikace EU: 2011. ISBN 978-92-79-21486-8. 6. Průvodce Operačním programem Praha – Adaptabilita. Hlavní město Praha © 7. Průvodce Operačním programem Praha – Konkurenceschopnost. Hlavní město Praha © 8. Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013. Vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR: 2011.
53
Seznam internetových zdrojů: 1. Enovation.cz. Dotace 2014-2020. Dostupné z WWW: http://www.enovation.cz/dotace-2014-2020 2. Euractiv.cz. Regionální politika EU. Dostupné z WWW: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/analyza/regionln-politika-eu 3. Europa.eu. Cíle strategie Evropa 2020. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/europe2020/targets/eu-targets/index_cs.htm 4. Europa.eu. Jednotlivé fáze politiky. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/how/policy/index_cs.cfm 5. Europa.eu. Opatření pro tvorbu pracovních míst. Dostupné z WWW: http://europa.eu/legislation_summaries/employment_and_social_policy/job_creation_ measures/g24230_cs.htm 6. Europa.eu. Strategické pokyny společenství k soudržnosti 2007-2013. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/2007/osc/index_cs.htm 7. Euroskop.cz. Fond soudržnosti. Dostupné z WWW: http://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/ 8. Euroskop.cz. Regionální politika. Dostupné z WWW: http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ 9. Mmr.cz. Regionální politika. Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz/Regionalnipolitika 10. Nuov.cz. Klasifikace jednotek NUTS. Dostupné z WWW: http://www.nuov.cz/klasifikace-jednotek-nuts 11. Osf-mvcr.cz. Portál odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR. Dostupné z WWW: http://www.osf-mvcr.cz 12. Strukturalni-fondy.cz. Dostupné z WWW: www.strukturalni-fondy.cz 13. Strukturalni-fondy.cz. Evropská územní spolupráce. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/59152886-c941-40c6-b290ba1a36cd1733/Evropska-uzemni-spoluprace 14. Strukturalni-fondy.cz. Národní rozvojový plán. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/N/Narodni-rozvojovy-plan-%28NRP%29 15. Strukturalni-fondy.cz. Operační programy Praha. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/c470bc9b-bf27-4ed6-a3113ff05a995321/Operacni-programy-Praha 54
16. Strukturalni-fondy.cz. Programovací období. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/P/Programovaci-obdobi 17. Strukturalni-fondy.cz. Programy 2007-2013. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 18. Strukturalni-fondy.cz. Regionální operační programy. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/810a501c-e85f-4e99-92f3d1824296f1d4/Regionalni-operacni-programy 19. Strukturalni-fondy.cz. Regionální politika EU. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU 20. Strukturalni-fondy.cz. Slovník pojmů. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/glosar/s 21. Topregion.cz. Návrh operačních programů pro období 2014-2020. Dostupné z WWW: http://www.topregion.cz?articleId=115670 22. Vlada.cz. Národní strategický referenční rámec: strategický dokument v oblasti operačních programů. Dostupné z WWW: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/predstavujeme/narodni-strategicky-referencni-ramec:-strategicky-dokumentv-oblasti-operacnich-programu-38806/
55
Přílohy Příloha č. 1 ZMĚNY VE STRUKTUŘE CÍLŮ A FINANČNÍCH NÁSTROJŮ 2000-2006
2007-2013
Cíle
Finanční nástroj
Soudržnost
Fond soudržnosti
Cíle
Finanční nástroj
Konvergence
Fond soudržnosti
ERDF ESF EAGGF
Cíl 1
-
orientační sekce FIFG ERDF
Regionální
ESF
konkurenceschopnost
Cíl 3
ESF
a zaměstnanost
INTERREG
ERDF
URBAN
ERDF
EQUAL
ESF
Cíl 2
Evropská územní
EAGGF -
LEADER+
venkova mimo ráme Cíle 1 9 CÍLŮ INICIATIV
ESF
ERDF
sekce
Rozvoj venkova a restrukturalizace
spolupráce
orientační
ERDF
EAGGF -
Problematika rozvoje venkova a rybolovu
záruční sekce
není nadále součástí politiky soudržnosti, ale
FIFG
řadí se pod společnou zemědělskou politiku
6 FINANČNÍCH
3 CÍLE
NÁSTROJŮ
3 FINANČNÍ NÁSTROJE
Zdroj: Abeceda fondů Evropské Unie 2007-2013
56
Příloha č. 2 – Změny ve struktuře fondů Fondy EU Rodina fondů
Strukturální fondy
Programovací období
Programovací období
2004-2006
2007-2013
Evropský fond regionálního
Evropský fond regionálního
rozvoje (ERDF)
rozvoje (ERDF)
Evropský sociální fond
Evropský sociální fond
(ESF)
(ESF)
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG)
Fond soudržnosti (CF) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EARDF) Evropský rybářský fond (EFF) Komunitární programy PHARE Fondy předvstupní pomoci
SAPARD
IPA
ISPA Fond solidarity (EUSF) JASPERS
Finanční nástroje regionální
JEREMIE
politiky
JESSICA
Zdroj: Abeceda fondů Evropské Unie 2007-2013
57
Příloha č. 3 – Stav čerpání dotací v období 2007-2013 (v řádech mil. €)
Certifikované = vyčerpané prostředky Proplacené prostředky příjemcům Prostředky kryté Rouhodnutím/Smlouvou o poskytnutí dotace Prostředky v podaných žádostech Celková alokace 2007-2013 0
200
400
600
800
1000
1200
1400
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
58
