FONDY KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ A JEJICH VYUŽITÍ K DAŇOVÉ OPTIMALIZACI

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo

FONDY KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ A JEJICH VYUŽITÍ K DAŇOVÉ OPTIMALIZACI

Funds of qualified investors and their application in tax optimization

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor: Petra BELZOVÁ

Ing. Petr VALOUCH, Ph.D. Brno, 2015

J m éno a pří j m ení aut ora:

Petra Belzová

Náz ev bakal á řské pr áce:

Fondy kvalifikovaných investorů a jejich využití k daňové optimalizaci

Náz ev prác e v an gl i čt i ně :

Funds of qualified investors and their application in tax optimization

Kat edra:

financí

Vedoucí bak al ářské práce:

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2015

Anotace Předmětem bakalářské práce „Fondy kvalifikovaných investorů a jejich využití k daňové optimalizaci“ je rozbor využití fondu kvalifikovaných investorů za účelem daňové optimalizace. První část popisuje investiční fondy obecně se zaměřením na fondy kvalifikovaných investorů a vývoj legislativy v čase, druhá část pak uvádí praktickou část práce, ve které je analyzována zkoumaná společnost. Ve třetí části se zjišťuje možnost snížení daňového zatížení využitím fondu kvalifikovaných investorů. V poslední části jsou pak porovnány a vyhodnoceny možnosti zdanění s návrhem optimálního řešení.

Annotation The subject of the submitted thesis: “Funds of qualified investors and their application in tax optimization” is an analysis of the use of funds of qualified investors as a way of tax optimization. The first part describes investment funds generally, with a focus on funds of qualified investors and development of legislation in time. The second part presents the practical part and analyzes the studied company. The third part then examines the possibility of reducing the tax burden with the use of the fund of qualified investors. The last part is designed to compare and evaluate options of taxation and suggests a tax-optimal solution.

Klíčová slova Fondy kvalifikovaných investorů, kolektivní investování, investiční fondy, daňová optimalizace, Česká republika

Keywords Funds of qualified investors, collective investments, investment funds, tax optimization, Czech Republic

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 21. 4. 2015

vlastnoruční podpis autora

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................11 1

INVESTIČNÍ FONDY ....................................................................................................13 ROZDĚLENÍ FONDŮ ......................................................................................................14 VÝVOJ INVESTIČNÍCH FONDŮ A PRÁVNÍ ÚPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE ........................15 VÝHODY A NEVÝHODY INVESTIČNÍCH FONDŮ .............................................................17 FOND KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ ........................................................................19

1.1 1.2 1.3 1.4

2

1.4.1

Vývoj právní úpravy fondů kvalifikovaných investorů .................................................22

1.4.2

Vývoj daňové úpravy fondů kvalifikovaných investorů ................................................22

1.4.3

Účetnictví fondu kvalifikovaných investorů ..................................................................25

1.4.4

Srovnání s Lucemburským speciálním investičním fondem ..........................................25

ANALYZOVANÁ SPOLEČNOST ................................................................................27 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ........................................................................................27

2.1 2.1.1

Historie společnosti ........................................................................................................27

2.1.2

Segmenty trhu ................................................................................................................29

2.2 3

FINANČNÍ STAV SPOLEČNOSTI .....................................................................................30

PROCES DAŇOVÉ OPTIMALIZACE ........................................................................33 3.1 3.2 3.3

PROCES ZALOŽENÍ FONDU ...........................................................................................34 PROCES RESTRUKTURALIZACE OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI .............................................37 VYHODNOCENÍ KALKULACÍ.........................................................................................43

ZÁVĚR ....................................................................................................................................45 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................47 SEZNAM TABULEK .......................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. SEZNAM PŘÍLOH...........................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

ÚVOD Daňová optimalizace je termín zahrnující postupy vedoucí k minimalizaci daňové povinnosti. Tyto postupy mohou být legální či nelegální. Optimalizace může zahrnovat využití daňových slev, tvorbu rezerv a opravných položek, přemisťování společností do oblastí s výrazně nižším zdaněním než v České republice, neboli daňových rájů, i právě tvorbu fondu kvalifikovaných investorů. V této práci se zabývám řešením pomocí fondu kvalifikovaných investorů, které respektuje právní řád České republiky. Tato možnost optimalizace vznikla 1. srpna 2009, kdy nabytím účinnosti zákona č. 230/2009 Sb., který novelizoval zákon o kolektivním investování, byly povoleny nepeněžité vklady do základního kapitálu fondů kvalifikovaných investorů.1 Vklady, jako například nemovité věci, nehmotná aktiva jako např. ochranné známky, patenty, atd., či stroje, pak mohou být převedeny do fondu a využitím zpětného pronájmu mohou být využity ke způsobu daňové optimalizace, kterým se budu v této práci zabývat. Právě tento způsob daňové optimalizace mohla využít i strojírenská společnost, pro kterou budu tuto možnost hodnotit. Vyhodnocení by však mohlo pomoci k rozhodnutí nejen vybrané společnosti, ale i jiným společnostem s podobnou majetkovou strukturou. Od roku 2015 byla ovšem možnost takového způsobu daňové optimalizace změnou legislativy v oblasti zdanění fondů omezena, a v práci se tak budu zabývat i tím, zda je i po změnách možné tyto fondy k daňové optimalizaci využít. Na téma investičních fondů i na téma daňové optimalizace již bylo vytvořeno velké množství akademických prací a knih. Žádná z nich však tyto dvě témata nespojuje, a proto bych touto prací ráda tuto mezeru zaplnila. Možnost daňové optimalizace pomocí fondů kvalifikovaných investorů totiž není zdaleka tolik známá a medializovaná, jako například přesunutí společností do daňových rájů, i když pro spoustu společností mohla být výhodnou alternativou vzhledem k jednoduchosti založení a správy a nízkým nákladům.

1

BRZOBOHATÝ BROŽ & HONSA, v. o. s. Právní aktuality - Novinky v oblasti kolektivního investování:

Bulletin srpen 2009 [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.bbh.cz/files/bulletin/bbh-bulletinnovela-zki.pdf 11

V této práci na základě zkoumání právní a daňové úpravy vyhodnotím, zda by bylo pro zkoumanou společnost vhodné takovou možnost zvolit a jaké ekonomické důvody mohly vést k jejímu použití. Také budu zjišťovat, jaké kroky je třeba podniknout pro úspěšné založení fondu kvalifikovaných investorů a jakým způsobem bylo možno dosáhnout optimalizace.

12

INVESTIČNÍ FONDY

1

Investiční fondy jsou licencovanými finančními institucemi s právní subjektivitou. To znamená, že se mohou buď spravovat samy prostřednictvím vlastního managementu, tzv. samosprávné investiční fondy, nebo mohou uzavřít smlouvu o svém obhospodařování např. s některou investiční společností, tzv. nesamosprávné investiční fondy. 2 Dále lze investiční fondy dělit dle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech na: -

investiční fondy kolektivního investování

-

investiční fondy kvalifikovaných investorů

Investiční fondy kolektivního investování jsou samostatnými licencovanými právními subjekty, jejichž předmětem podnikání je kolektivní investování, tj. shromažďování prostředků od veřejnosti. Investoři do nich vkládají peněžní prostředky, jež pak investiční fond investuje v souladu s jeho stanovami a statutem do různých druhů investičních instrumentů. 3 Fondy kvalifikovaných investorů nespadají do sféry kolektivního investování. Shromažďují sice také peněžní prostředky, nebo případně i jiná penězi ocenitelná aktiva, nikoli však od široké veřejnosti, nýbrž pouze od omezeného počtu tzv. kvalifikovaných investorů.4

2

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80247-3671-6, s. 119 3

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80247-3671-6, s. 119 4

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80247-3671-6., s. 120

13

Fondy kolektivního investování se pak dále mohou dle zákona dělit na fondy standardní a speciální. -

Standardním fondem je fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropské unie a jako takový je zapsaný v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou. Fond musí mít riziko svých investic rozloženo dle zákona, což znamená vyšší omezení investic dle kategorií do aktiv. Cílem je snížení rizika pro investory, což však také může znamenat nižší výnos.

-

Speciálním fondem je fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropské unie a jako takový není zapsaný v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou. 5 Tento fond se často zaměřuje na investování do nemovitých věcí, fondy fondů, finančních derivátů, rizikového kapitálu a cenných papírů. Investice do takového druhu fondu je většinou rizikovější než investice do fondu standardního, jelikož je méně omezován zákonem.

Dále investiční fondy mohou existovat v podobě otevřené anebo uzavřené: -

otevřený fond, který umožňuje průběžné vstupovat a vystupovat investorům za podmínek určených legislativou a statutem fondu,

-

uzavřený fond, který se po získání kapitálu od investorů uzavře na dobu určenou statutem fondu.

1.1 Rozdělení fondů Fondy lze dělit i dle jiných kritérií, než dle zákona. Podle druhu aktiv, do kterých fondy investují lze rozlišit zejména následující fondy: -

fondy nefinančních aktiv, které investují zejména do nemovitých věcí, drahých kovů či komodit,

-

fondy peněžního trhu, které investují do různých nástrojů peněžního trhu (státní pokladniční poukázky, depozitní certifikáty,…),

5

Předpis č. 240/2013 Sb. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech - Díl 1 - Investiční fondy

a jejich členění 14

-

fondy dluhopisové, které investují do státních, podnikových, zahraničních dluhopisů apod. a obvykle část svých prostředků z důvodu zajištění likvidity vkládají i do nástrojů peněžního trhu,

-

akciové fondy, které investují do tuzemských i zahraničních akcií a také menší část prostředků do nástrojů peněžního trhu,

-

různé typy speciálních fondů o oborové fondy, které se orientují na investování v rámci různých oborů (průmysl, služby, zemědělství, atd.), o regionální fondy, které se zaměřují na podnikání pouze v určitém regionu, o zastřešující fondy, které pod sebou zastřešují různé subfondy s odlišnou investiční strategií, o fondy fondů, které investují do jiných fondů otevřeného typu, čímž dvakrát rozloží své riziko.6

Dle časového horizontu investičních cílů lze rozlišit fondy: -

příjmové (důchodové), které jsou orientovány spíše krátkodobě a preferují maximální roční příjem,

-

růstové fondy, které jsou orientovány dlouhodobě a preferují růst cen akcií před vyplácením dividend,

-

smíšené fondy, které kombinují důchodový i růstový přístup. 7

Dále je také možné fondy dělit dle země registrace na české a zahraniční, případně dle měny na korunové a cizoměnové.8

1.2

Vývoj investičních fondů a právní úpravy v České republice

Rozvoj investičních fondů a kolektivního investování obecně souvisí především se způsobem privatizace v devadesátých letech. Transformace na tržní ekonomiku, způsob privatizace 6

VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress,

2010, 513 s. ISBN 9788086929712., s. 269-270 7


2010, 513 s. ISBN 9788086929712., s. 271 8

Členění fondů kolektivního investování. In: Česká národní banka: ČNB pro všechny [online]. [cit. 2015-0418]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/kolektivni_investovani_cle neni_fondu.html 15

a převod vlastnictví ze státu na občany ovlivnily vznik a rozvoj subjektů kolektivního investování, požadavky na funkci těchto subjektů a jejich regulaci. Kapitálový trh se po prvním a druhém kole privatizace rychle vyvíjel, ne všechny možnosti zneužití však byly včas podchyceny, a proto tak nebyl považován za plně funkční a efektivní. Kuponová privatizace znamenala velký impuls pro rozvoj fondů kolektivního investování, kdy téměř přes noc vznikly velké správcovské investiční společnosti, které disponovaly rozsáhlým technickým i lidským zázemím. Kuponová privatizace také fungovala jako bezplatná reklama pro investiční fondy. Během období kuponové privatizace vznikaly především uzavřené podílové a investiční fondy, ve kterých není možnost odchodu investorů. Z tohoto důvodu nevznikal dostatečný tlak na efektivitu výkonu a též nemožnost získat další podílníky. Řada investičních společností také neplnila roli správce odpovědně a přeměnila investiční fondy na holdingy, čímž je vyvedla ze zákonné regulace. Tato fakta vedla ke ztrátě důvěry veřejnosti ve fondy. 9 V pozdějším vývoji kolektivního investování v České republice je možné rozeznat tři hlavní vývojové periody:10 Perioda po kuponové privatizaci, která probíhala v letech 1993 až 1999, byla typická uzavřenými typy privatizačních fondů vzniklých na základě zákonů. Aktiva těchto fondů byla získána za investiční kupony. Perioda tříbení trhu probíhala v letech 1999 až 2002 a byla přechodovým obdobím, ve kterém docházelo k vyčišťování trhu od neseriózních subjektů, a zároveň se začaly prosazovat otevřené podílové fondy. Po roce 2002 pak přišla třetí perioda, kdy otevřené podílové fondy začaly dominovat. 11 V právním řádu České republiky bylo kolektivní investování poprvé upraveno zákonem č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších 9

LIŠKA, Václav a Jan GAZDA. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional

Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0., s. 347 10





předpisů. Zlom v oblasti kolektivního investování pak přinesl rok 2004, kdy se díky vstupu do EU projevila snaha harmonizovat českou legislativu s legislativou evropskou. V současné době je právní úprava fondů kolektivního investování upravena zákonem č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech („ZISIF“), který nahradil předchozí zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů („ZKI“), včetně prováděcích předpisů.12 ZISIF vychází ze: -

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. 7. 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. 11. 2010,

-

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. 6. 2011 o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD),

-

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. 4. 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA),

-

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. 4. 2013 o evropských fondech sociálního podnikání. (EuSEF). 13

1.3 Výhody a nevýhody investičních fondů Na českém trhu k datu 31. 1. 2015 působí celkem 283 investičních fondů.14 Investor si tak může vybrat ze široké nabídky fondů dle svých představ. Sám se může rozhodnout, jaké riziko chce podstoupit, jakou částku investovat, zda bude investovat jednorázově či pravidelně, apod..

12

BELZOVÁ, Petra. Vývoj kolektivního investování. Brno, 2015. Seminární práce. Masarykova univerzita.

13

Nová úprava kolektivního investování. In: NEVESELÝ, David a Klára KARÁSKOVÁ, (HAVEL,

Holásek & Partners ). Epravo.cz [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nova-uprava-kolektivniho-investovani-93176.html 14

Seznam investičních fondů (bez FPT). In: Česká národní banka [online]. 31. 1. 2015 [cit. 2015-04-02].

Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/seznamy_mbs/seznam_fki/ 17

Diverzifikace rizika je jednou z podstatných výhod fondů. Jelikož do investičních fondů vkládá své prostředky větší počet investorů, vznikne dostatečný majetek, který je možné vložit do velkého počtu různých cenných papírů nebo jiných aktiv (pozemky, komodity, měny,…). Pokud pak některé aktivum ztratí výrazně na své hodnotě, projeví se to na kurzu podílového fondu minimálně, jelikož dobrý výnos jiných aktiv může ztráty vyrovnat. Fondy navíc spravují specialisté, kteří mají k dispozici dostatek informací a nástrojů, které umožňující reagovat na jakékoliv situace na trzích. Při správě aktiv fondem také vznikají úspory z rozsahu a ze sortimentu, což umožňuje investorům spravovat investiční majetek za nižších nákladů. Mnoho investičních instrumentů by také bylo bez využití fondu kapitálově a odborně nedostupných.15 Pokud navíc investor změní investiční strategii a například potřebuje likviditu, nemusí se obávat neprodejnosti podílu. Investiční fond je totiž povinen kdykoliv podíl ve fondu odkoupit. Na druhou stranu však s investičním fondem není jednoduché získat výnos. Vstupní poplatky, platby za správu a případné ztráty kvůli nevýhodnému devizovému kurzu investice ve fondech zdražují. Vklady v investičních fondech na rozdíl od bankovních vkladů také nejsou pojištěny. 16 Výhodou fondu kvalifikovaných investorů byla také daňová optimalizace, která vyplynula z výhodné daňové úpravy platné do konce roku 2014. Pokud fond zakládá pouze jedna osoba, funkce omezení rizika tím zaniká a zůstává pouze funkce daňové optimalizace. Fond může založit jeden kvalifikovaný investor, v případě, kdy investuje ve prospěch jiných kvalifikovaných investorů, s nimiž je pro účely této jejich investice ve smluvním vztahu, nebo je-li společníkem, podílníkem nebo obmyšleným stát nebo mezinárodní finanční organizace.

15

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN

9788086929705., s. 437 16


2010, 513 s. ISBN 9788086929712., s. 268 18

1.4 Fond kvalifikovaných investorů Fond kvalifikovaných investorů je právnická osoba, podílový, nebo svěřenský fond. Tento fond je oprávněn shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od kvalifikovaných investorů, jež pak na základě určené strategie investuje a spravuje. Fondy kvalifikovaných investorů se od fondů kolektivního investování liší především tím, že bývají soukromého typu. Nejsou zpravidla příliš přísně regulovány, a proto také nejsou určeny pro drobné, ale pouze pro kvalifikované investory. 17 Strategie fondu je obsažena v takzvaném statutu fondu kvalifikovaných investorů. Statut je dokument, který obsahuje kromě investiční strategie i popis rizik spojených s investováním tohoto fondu a další údaje nezbytné pro investory k posouzení investice. Údaje uvedené ve statutu fondu kvalifikovaných investorů musejí být průběžně aktualizovány. Zmíněným kvalifikovaným investorem jsou institucionální investoři (stát, banky, pojišťovny a další finanční instituce) či osoby, které učinily prohlášení o tom, že si jsou vědomy rizika spojeného s investováním do fondu kvalifikovaných investorů a splatily vklad nebo investici do tohoto fondu v minimální výši 125 000 Eur. Prohlášení kvalifikovaného investora musí být učiněno v písemné formě a samostatně, nikoli jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva mezi stranami. Prohlášením kvalifikovaného investora se na fond nevztahují přísné regule, které platí pro fondy kolektivního investování, a umožní tak investovat do rizikovějších a výnosnějších aktiv. Prohlášením tak investor přijímá vyšší riziko, za které naopak očekává vyšší výnos.

Při správě fondu se zpravidla využívá služeb několika subjektů, mezi které zpravidla patří obhospodařovatel, administrátor, depozitář a hlavní podpůrce. V některých případech si společnosti fond spravují samy za pomoci právních poradců. Obhospodařovatel fondu má za úkol spravovat majetek fondu, investovat na jeho účet a řídit rizika s investováním spojená.

17

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. Třetí rozšířené. Ostrava: Key Publishing, 2011. 690 s. Ekonomie.

ISBN 978-80-7418-128-3., s. 613 19

Administrátor se stará o administraci fondu, která může zahrnovat např. vedení účetnictví, zajišťování právních služeb, oceňování majetku a další. Depozitář fondu kvalifikovaných investorů eviduje veškeré pohyby peněžních prostředků, kontroluje, jestli jsou podílové listy fondu vydávány v souladu se statutem fondu a platnými zákony, zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu, nahlašuje ČNB porušení povinností spravující investiční společnosti, vede účty fondu a provádí všechny finanční transakce fondu. Hlavním podpůrcem investičního fondu je osoba, která je oprávněna poskytovat nebo přenechávat peněžní prostředky či investiční nástroje za účelem podpory financování tohoto fondu a vypořádávat obchody prováděné v rámci určené investiční strategie tohoto fondu. Hlavním podpůrcem může být například banka či obchodník s cennými papíry.

Fondy kvalifikovaných investorů existují ve dvou podobách: 

otevřený fond, který umožňuje průběžný vstup a výstup investorů,



uzavřený fond, kde se po získání kapitálu od investorů fond uzavírá,18

a v následujících formách: 

běžná právnická osoba, o akciová společnost o společnost s ručením omezeným o komanditní společnost o evropská společnost o družstvo



podílový fond, o Podílový fond je soubor majetku, který nemá právní subjektivitu a může mít otevřenou nebo uzavřenou podobu. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží podle hodnoty vlastněných podílových listů všem podílníkům.



18

SICAV (akciová společnost s proměnným základním kapitálem),

Fondové struktury. In: AMISTA INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. Amista [online]. [cit. 2015-03-24].

Dostupné z: http://www.amista.cz/pruvodce-fondy-kvalifikovanych-investoru/fondove-struktury

20

o Akciová společnost s proměnným základním kapitálem (SICAV, Société d'investissement à capital variable) je novou formou fondu kvalifikovaných investorů, která se využívá pouze v oblasti investičních fondů. Vychází z běžné akciové společnosti, ale pro finanční investory je doplněna možnost vstoupit a vystoupit. SICAV emituje zakladatelské akcie, které disponují hlasovacím právem a investiční akcie, které mají právo odkupu, ale typicky nemají hlasovací právo. 

komanditní společnost na investiční listy, o Komanditní společnost na investiční listy je společnost, v níž jeden společník (komplementář) ručí za její dluhy neomezeně a podíly dalších společníků (komanditistů), kteří ručí za její dluhy omezeně, jsou představovány investičními listy.



svěřenský fond. o Svěřenský fond nemá právní subjektivitu a slouží k shromáždění aktiv a zajištění vůle zakladatele. Zakladatel svěří majetek správci, kterým je v případě investičního svěřenského fondu investiční společnost, aniž by se majetek dostával do vlastnictví daného správce. Správce pouze vykonává správu majetku a zajištuje plnění ze svěřenského fondu tzv. obmyšleným osobám. 19

Poslední tři zmíněné formy byly zavedeny nově až přijetím zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

Fondy kvalifikovaných investorů mohou vytvářet i takzvané podfondy. Podfond je částí fondu, která může mít odlišné zaměření a investiční strategii. Jednotlivé podfondy jsou majetkově odděleny a vydávají vlastní investiční akcie s právem zpětného odkupu. V rámci jednoho fondu je tak možné vytvářet oddělená portfolia pro různé investory a investiční záměry. Podfondy lze zřizovat pouze v případě fondu ve formě SICAV.20

19


Dostupné z: http://www.amista.cz/pruvodce-fondy-kvalifikovanych-investoru/fondove-struktury 20


Dostupné z: http://www.amista.cz/pruvodce-fondy-kvalifikovanych-investoru/fondove-struktury 21

1.4.1

Vývoj právní úpravy fondů kvalifikovaných investorů

Poprvé bylo kolektivní investování v právním řádu České republiky upraveno zákonem č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších

předpisů. Po vstupu do Evropské unie bylo potřeba provést v dosavadní úpravě značné změny, a tak v roce 2004 nabyl účinnosti zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování, kterým však prozatím nebyly upraveny fondy kvalifikovaných investorů. Ty byly v České republice zavedeny až novelou zákona č. 224/2006 Sb. o kolektivním investování s účinností od 26. května 2006. Na jejím základě byly fondy kvalifikovaných investorů podle vzoru Lucemburska zařazeny mezi speciální fondy, které byly do té doby určené pouze pro kolektivní investování veřejnosti. Tento nový typ fondu byl určený pro investování kvalifikovaných investorů za podmínek nižší regulace a vyšší míry flexibility při stanovování investiční politiky s volnějšími investičními limity apod. v porovnání s fondy určenými pro investory z řad veřejnosti.21 Další významné změny přinesl zákon č. 230/2009 Sb., který novelizoval zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o kolektivním investování a další zákony. Nejvýznamnější změnou tohoto zákona je povolení nepeněžitých vkladů do fondu kvalifikovaných investorů, čímž vznikla možnost daňové optimalizace, kterou budu dále rozebírat v této práci. 22 V roce 2013 byl přijat nový zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, který nabyl účinnosti 19. 8. 2013 a nahradil předchozí zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a podzákonné prováděcí předpisy. 1.4.2

Vývoj daňové úpravy fondů kvalifikovaných investorů

Daně fondů v České republice jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Nejvýznamnější změnu, která velmi ovlivnila i vývoj této práce, přinesla novela zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. z roku 2014, která zavedla nový pojem základní investiční fond a tím od začátku roku 2015 neočekávaně omezila možnosti využití fondů k daňové optimalizaci.

21

FKI v České republice. In: AMISTA INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. Amista [online]. [cit. 2015-03-24].

Dostupné z: http://www.amista.cz/pruvodce-fondy-kvalifikovanych-investoru/fki-v-ceske-republice 22

Zákon č. 230/2009 Sb., kterým se mění zákon č 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění

pozdějších předpisů, a další související zákony. 22

Od roku 2004 do konce roku 2014 byla totiž sazba daně z příjmů fondů kvalifikovaných investorů ve výši 5 %, zatímco běžní poplatníci daně z příjmů právnických osob měli a stále mají daňovou sazbu ve výši 19 %. Od roku 2015 pak tato sazba zůstává pouze pro základní investiční fond, a pro jiné fondy platí sazba 19 %. Podle informací pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody pro daně a pojištění bylo důvodem pro daňové zvýhodnění investičních fondů snaha zamezit dvojímu zdaňování investic. Dalším důvodem bylo nastavení srovnatelných daňových podmínek pro individuální investice a investice prováděné prostřednictvím fondů. Investiční fondy byly původně určeny pouze pro kolektivní investování a podléhaly přísné regulaci, a tak nebylo možné zneužívat výhodnější daňovou sazbu pro běžné podnikatelské aktivity. Vývoj legislativy v oblasti regulace investičních fondů však situaci změnil, když povolil nové typy investičních fondů, které mohou být určeny pouze několika investorům a nepodléhají již tak přísné regulaci (např. právě fondy kvalifikovaných investorů). Činnost takovýchto fondů se tak často blížila či překrývala s běžnou podnikatelskou činností, což umožnilo vznik účelových investičních fondů, které využívaly výhodnější daňový režim pro běžné podnikání a sloužily pouze k obcházení daňové povinnosti, kdy je investice finálně zdaněna pouze ve výši 5 %. 23 Takové možnosti využívali zejména developeři, kteří na každý projekt zakládali nový fond kvalifikovaných investorů a obcházeli tak daňovou povinnost. Po přijetí novely ovšem také vzrostly obavy o odlivu peněz do zahraničí a zakládání fondů například v daňových rájích. Základní investiční fond, pro který platí nižší pětiprocentní sazba, je dle zákona ze dne 23. října 2014, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů: a) investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, jehož akcie nebo podílové listy jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, b) otevřený podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, je-li tato společnost fondem kolektivního investování,

23

Informace o úpravě režimu zdanění investičních fondů. In: Ministerstvo financí České republiky: Pracovní tým RHSD pro daně a pojištění [online]. 9. 9. 2014 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/regulace/dane/pracovni-tym-rhsd-pro-dane-a-pojisteni 23

c) podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, je-li tato společnost fondem kolektivního investování, d) investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy investující v souladu se svým statutem více než 90 % hodnoty svého majetku do: 1. investičních cenných papírů, 2. cenných papírů vydaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, 3. účastí v kapitálových obchodních společnostech, 4. nástrojů peněžního trhu, 5. finančních derivátů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, 6. práv vyplývajících ze zápisu věcí uvedených v bodech 1 až 5 v evidenci a umožňujících oprávněnému přímo nebo nepřímo nakládat s touto hodnotou alespoň obdobným způsobem jako oprávněný držitel, 7. pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu, 8. úvěrů a zápůjček poskytnutých investičním fondem, e) zahraniční investiční fond srovnatelný s fondem uvedeným v písmenech a) až d) pokud 1. je jeho domovským státem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor, 2. prokáže, že je obhospodařován na základě oprávnění srovnatelného s oprávněním k obhospodařování

investičního

fondu

vydávaného

Českou

národní

bankou

a obhospodařovatel podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, 3. má statut nebo dokument srovnatelný se statutem, ze kterého lze zjistit, že se jedná o zahraniční fond srovnatelný s fondem uvedeným v písmenech a) až d), a 4. prokáže, že se podle práva jeho domovského státu jeho příjmy ani z části nepřičítají jiným osobám.24

24

Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů, a další související zákony 24

Do definice základního investičního fondu tak nepatří fond, který by investoval například do pozemků či nemovitých věcí, jak by mohlo být využito právě v případu, kterým se zabývám. Pokud se jedná o základní investiční fond, podléhá stále zdanění 5 %. Pokud ovšem fond těmto kritériím neodpovídá, podléhá zdanění 19 %. Nová úprava zákona částečně vyřešila otázku dvojího zdanění, tím že povolila sníženou sazbu daně pouze u fondů investujících do sekundárních aktiv. Pokud fond investoval do aktiv primárních (pozemky, nemovité věci,…), mohlo docházet k obcházení daňové povinnosti. S novou úpravou tak toto možné není. Daňový test pro investory, kteří investují do investičních fondů, byl od 1. 1. 2014 prodloužen ze šesti měsíců na tři roky. 1.4.3 Účetnictví fondu kvalifikovaných investorů Účetnictví fondu kvalifikovaných investorů, stejně tak jako účetnictví ostatních subjektů, obecně upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Aplikace zákona se pak dále řídí vyhláškou č. 501/2002 Sb., kterou se upravují některá ustanovení tohoto zákona pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. Mezi ně patří právě i fondy kvalifikovaných investorů a jiné investiční fondy. Dále se také aplikují speciální účetní standardy pro finanční instituce. Účetnictví finančních institucí se liší speciální strukturou rozvahy, výkazu zisku a ztráty i směrné účtové osnovy. V rámci optimalizace pomocí fondu kvalifikovaných investorů může mít speciální vedení účetnictví vliv na zvýšení nákladů, jelikož bude potřeba specializovaného personálu a účetních programů. 1.4.4 Srovnání s Lucemburským speciálním investičním fondem Český fond kvalifikovaných investorů je po právní stránce velmi podobný lucemburskému speciálnímu investičnímu fondu. Fond kvalifikovaných investorů a speciální investiční fond je určený kvalifikovaným investorům a nemůže být nabízen veřejně. Oba fondy mohou investovat do různých aktiv, a jelikož podléhají nižší regulaci od centrální banky, tak jsou výhodné pro velké investory, kteří si řídí fond sami. Fond kvalifikovaných investorů má představenstvo, obhospodařující investiční společnost, depozitářskou banku a auditora, podobně jako speciální investiční fond

25

má investičního manažera, administrátora, depozitářskou banku a ředitele.

25

V České

republice nyní fond zdaňuje zisk sazbou ve výši 19 % nebo 5 %, zatímco v Lucembursku sazbou ve výši 0 %.

Proto byla v prosinci roku 2011 navržena novela zákona

586/1992 o daních z příjmů, která chtěla snížit tehdejší jednotnou sazbu 5 % na 0 % od roku 2015. Tato novela však nebyla přijata a některé fondy kvalifikovaných investorů jsou nyní naopak přijetím novely zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., účinné od 1. 1. 2015, zdaňovány vyšší sazbou 19 %.

25

Specializovaný Investiční Fond – svěží vítr v Lucembursku. In: AKONT, spol. s r.o. Akonttrust [online]. 2008

[cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/222.specializovany-investicni-fond-svezi-vitr-vlucembursku 26

Následuje neveřejná část práce, jelikož zkoumaná společnost si z důvodu zachování dobrých obchodních vztahů a použití interních informací nepřeje její zveřejnění.

2

ANALYZOVANÁ SPOLEČNOST

2.1 Představení společnosti 2.1.1 Historie společnosti

27

28

2.1.2

Segmenty trhu

29

2.2 Finanční stav společnosti

30

31

32

3 PROCES DAŇOVÉ OPTIMALIZACE

33

3.1 Proces založení fondu

34

35

36

3.2 Proces restrukturalizace obchodní společnosti

37

38

39

40

41

42

3.3 Vyhodnocení kalkulací Na základě analýzy zkoumané společnosti a podle uvedených výpočtů vyplývá, že založení fondu kvalifikovaných investorů je i při hypotetické platnosti zdanění zisku ve fondu ve výši 5 % nevýhodné. Pokud by ale vývoj fungování společnosti odpovídal předpokladům, založení fondu by při původní sazbě daně výhodné bylo. Proto bych při hypotetické situaci, ve které by stále platila daň ve výši 5 % a její výše by se v nejbližší době neměnila, založení fondu kvalifikovaných investorů doporučila, jelikož daňová úspora by byla značná. Pro snížení nákladů na fond bych však společnosti také navrhla zajištění správy fondu u levnějších společností, než s jakými bylo počítáno v této práci. Případně bych doporučila s renomovanými, a tím pádem i dražšími, společnostmi spolupracovat pouze v prvním roce, a přechod k levnějším společnostem realizovat až ve druhém roce, kdy i vlastní společnost má více zkušeností s fungováním nové struktury. Existuje určitě spousta menších a méně známých specialistů, kteří by poskytli služby jako například audit či vedení účetnictví za nižší ceny. V situaci, kdy by platila daň ve výši 5 %, ale nebyla by žádná jistota dlouhodobého trvání této výše zdanění, by mé doporučení bylo fond nevytvářet. Vzhledem k častým změnám v právní i daňové úpravě fondů není jisté, zda by po založení fondu opět nebyly změněny podmínky. Při současné reálné situaci, kdy je daňová sazba pro fond kvalifikovaných investorů, který investuje do pozemků a staveb ve výši 19 %, nepřinese založení fondu žádné daňové úspory. Výhodou takového fondu pak může být pouze snížení vlastního majetku, které může být vhodné v případě úpadkového řízení či centralizace správy majetku více společností stejných vlastníků.

43

44

ZÁVĚR

V teoretické části této práce jsem analýzou právní úpravy zjistila, že v oblasti fondů kvalifikovaných investorů došlo v posledních letech k neobvykle vysokému množství novinek. Tyto novinky změnily mnoho zásadních otázek v oblasti tvorby, správy i rušení fondů kvalifikovaných investorů. Časté změny dle mého názoru nejvíce ovlivňují výši investic od tuzemských investorů. Pokud se v médiích spekuluje o snížení daňových sazeb, ale po pár měsících jsou sazby naopak zvýšeny, tak investoři ztrácí motivaci pro zakládání nových fondů. Nestálost a nepředvídatelnost právní úpravy investičních fondů a výše jejich zdanění ovšem ovlivňuje nejen investiční rozhodování zkoumané společnosti a tuzemských investorů, ale i přísun zahraničních investorů do České republiky. Jako jeden z argumentů proti zvýšení daňové sazby byl odliv investorů, kteří při zavedení nízké sazby do České republiky přišli investovat, a po jejím zvýšení z ní zase odejdou do zemí s lepšími investičními podmínkami, jako například Lucembursko. Stálost podmínek je jednou z nejdůležitějších podmínek pro investory, a pokud se jí nedosáhne, nemůže Česká republika počítat s přísunem nových investic.

V praktické části práce jsem uvažovala hypotetickou situaci nižšího zdanění pro fond kvalifikovaných investorů, které platilo do konce roku 2014, a v této situaci se snažila najít daňově optimální řešení pro strojírenskou společnost. Optimalizace pomocí fondu kvalifikovaných investorů spočívá v založení fondu kvalifikovaných investorů a následovném odštěpení vhodného množství aktiv. Poté se aktiva pronajmou za cenu, která sníží zisk v obchodní společnosti danící vyšší sazbou, a zvýší zisk ve fondu kvalifikovaných investorů, ve kterém se daní nižší sazbou. Kromě daňových výhod je vytvoření fondu vhodné v situaci, kdy chce společnost snížit množství vlastního majetku v době, kdy čelí úpadkovému řízení, či pokud chce vytvořit jednotné centrum pro správu aktiv, které jsou rozprostřeny v různých společnost vlastněných jedním majitelem. Jedním z faktorů, který je třeba při převedení majetku také zvážit, je vliv

45

na vztah se zákazníky. Kvůli snížení vlastního majetku mohou zákazníci společnost považovat za méně důvěryhodnou a změny tak mohou mít vliv na jejich spolupráci. Zkoumaná společnost dle mých výpočtů v současné době nedosahuje výsledků, které by bylo možné optimalizovat vytvořením fondu, ale kdyby její vývoj pokračoval dle očekávání, optimalizace by byla možná. Výsledek kalkulací stanovil, že hranici výhodnosti založení fondu kvalifikovaných investorů tvoří zisk ve výši 11 000 000 Kč. Pro společnosti, které mají dostatečné množství vhodných aktiv k vyřazení a zisk nad 11 000 000 Kč tak mohla být tato forma optimalizace použita a mohla přinést vysoké úspory na daních. Díky novele zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. z roku 2014 již však převedení majetku do fondu za účelem optimalizace ztrácí smysl, jelikož takto vytvořený fond nespadá do nové definice základního investičního fondu danícího pěti procenty, ale je zdaněn devatenácti procenty, tedy stejně jako jiná právnická osoba. Společnost tak musí najít jinou formu daňové optimalizace. Změna sazby tak pomohla zabránit právní kličce v danění, která mohla být pro zkoumanou společnost výhodná a zabránila možnosti navržení daňově optimální řešení za pomoci fondu kvalifikovaných investorů.

46

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Odborná literatura: [1] KOTÁSEK, Josef, Jarmila POKORNÁ, Jindřich VÍTEK, Přemysl RABAN a Vlastimil PIHERA. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 419 s. Beckovy právnické učebnice, sv. 1. ISBN 978-80-7179-454-7. [2] LIŠKA, Václav a Jan GAZDA. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. [3] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN 9788086929705. [4] REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. [5] REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. Třetí rozšířené. Ostrava: Key Publishing, 2011. 690 s. Ekonomie. ISBN 978-80-7418-128-3. [6] VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 513 s. ISBN 9788086929712.

Internetové zdroje: [7] BRZOBOHATÝ BROŽ & HONSA, v. o. s. Právní aktuality - Novinky v oblasti kolektivního investování: Bulletin srpen 2009 [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.bbh.cz/files/bulletin/bbh-bulletin-novela-zki.pdf [8] Členění fondů kolektivního investování. In: Česká národní banka: ČNB pro všechny [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/kole ktivni_investovani_cleneni_fondu.html [9] FKI v České republice. In: AMISTA INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. Amista [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.amista.cz/pruvodce-fondy-kvalifikovanychinvestoru/fki-v-ceske-republice [10]

Fondové struktury. AMISTA [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné z:

http://www.amista.cz/pruvodce-fondy-kvalifikovanych-investoru/fondove-struktury 47

[11]

Fondové struktury. In: AMISTA INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. Amista [online].

[cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.amista.cz/pruvodce-fondy-kvalifikovanychinvestoru/fondove-struktury [12]

Informace o úpravě režimu zdanění investičních fondů. In: Ministerstvo financí České

republiky: Pracovní tým RHSD pro daně a pojištění [online]. 9. 9. 2014 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/dane/pracovni-tym-rhsd-prodane-a-pojisteni [13]

Některé otázky spojené s fondy kvalifikovaných investorů. In: JANA, Vlčková, Suchý

PETR a Šandera MARTIN. DELOITTE. Bankovnictvi.ihned.cz [online]. 25. 1. 2010 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-40099900-nektere-otazkyspojene-s-fondy-kvalifikovanych-investoru [14]

Nová úprava kolektivního investování. In: NEVESELÝ, David a Klára

KARÁSKOVÁ, (HAVEL, Holásek & Partners ). Epravo.cz [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nova-uprava-kolektivnihoinvestovani-93176.html [15]

Seznam investičních fondů (bez FPT). In: Česká národní banka [online]. 31. 1. 2015

[cit. 2015-04-02]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/seznamy_mbs/seznam_fki/ [16]

Specializovaný Investiční Fond – svěží vítr v Lucembursku. In: AKONT, spol. s r.o.

Akonttrust [online]. 2008 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/222.specializovany-investicni-fond-svezi-vitr-v-lucembursku [17]

Strojírny Prostějov, a.s.: Společnost. In: [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z:

http://www.sppv.cz/spolecnost/ [18]

Viareality.cz: Nemovitosti. [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné z:

http://www.viareality.cz/nemovitosti?age=0&bid=0&c=20&dc=%27Prost%C4%9Bjov% 27&do=0&ign=[]&km=0&kraj=[%27Olomouck%C3%BD%27]&lat=49.4724489&lng=1 7.106751300000042&o=2&od=0&okres=[%27Prost%C4%9Bjov%27]&op=[2]&p=1&pl ochado=0&plochaod=0&rk=0&tg=[[18,19]]&txt=%27%27&typ=[4] [19]

Založení fondu. In: AVANT investiční společnost [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné

z: http://www.avantfunds.cz/zalozeni-fondu/

48

Akademické práce: [20]

BELZOVÁ, Petra. Vývoj kolektivního investování. Brno, 2015. Seminární práce.

Masarykova univerzita.

Právní předpisy: [21]

Zákon č. 230/2009 Sb., kterým se mění zákon č 256/2004 Sb., o podnikání na

kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [22]

Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech

[23]

Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve

znění pozdějších předpisů, a další související zákony [24]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

49

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Orientační kalkulace .......................................................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 2: Kalkulace 2014 .................................................................. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 3: Kalkulace 2013 .................................................................. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 4: Kalkulace 2015 .................................................................. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 5: Kalkulace hraniční částky.................................................. Chyba! Záložka není definována.

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Proces restrukturalizace .................................................... Chyba! Záložka není definována.

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Výkaz zisku a ztráty, druhové členění, Strojírny Prostějov, a.s., 2014 .... Chyba! Záložka není definována. Příloha 2: Výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu 2013, Strojírny Prostějov, a.s., 2013 ..... Chyba! Záložka není definována. Příloha 3: Odhad tržní hodnoty pozemků a staveb společnosti Strojírny Prostějov, a.s., 2012......Chyba! Záložka není definována. Příloha 4: Příloha daňového přiznání z roku 2013 .............................. Chyba! Záložka není definována.

50

FONDY KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ A JEJICH VYUŽITÍ K DAŇOVÉ OPTIMALIZACI

Recommend Documents