KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
Brusel, 01.07.1999 COM(1999) 344 final
SDĚLENÍ KOMISE
STRUKTURÁLNÍ FONDY A JEJICH KOORDINACE S KOHEZNÍM FONDEM ----------
Směrnice pro programy na období 2000-06
1
OBSAH ÚVOD Účel směrnic Hospodářská a sociální koheze: Růstem a konkurenceschopností k zaměstnanosti Evropská strategie zaměstnanosti Podmínky pro investice a vliv EMU Dva horizontální principy: udržitelný rozvoj a rovné příležitosti Efektivita posílená strategickým přístupem a partnerstvím Struktura a analytická východiska směrnic ČÁST 1: PODMÍNKY PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST: REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST I. Vytváření základních podmínek pro regionální konkurenceschopnost A. Dopravní infrastruktura: zdokonalování sítí a systémů B. Energetika: sítě, výkonnost a obnovitelné zdroje C. Telekomunikace: k informační společnosti D. Infrastruktura pro životní prostředí vysoké kvality E. Výzkum, technologický rozvoj a inovace: modernizace výrobní báze II. Konkurenceschopnými podniky k tvorbě zaměstnanosti A. Podpora podnikům: priorita pro SME B. Služby podporující obchod: pomoc vytváření a rozvíjení podniků C. Oblasti se zvláštním potenciálem: životní prostředí, turistický ruch a kultura, sociální hospodářství ČÁST 2: EVROPSKÁ STRATEGIE ZAMĚSTNANOSTI: KLÍČOVÁ PRIORITA SPOLEČENSTVÍ I. Cíl 3: Rámec doporučení pro rozvoj lidských zdrojů a pro větší množství a kvalitu pracovních příležitostí A. Aktivní politika na trhu práce pro podporu zaměstnanosti B. Všeobjímající, všem otevřená společnost C. Podpora práceschopnosti, dovedností a mobility celoživotním vzděláváním se D. Rozvíjení přizpůsobivosti a podnikání E. Pozitivní akce pro ženy II. Konkrétní činnosti v regionech Cíle 1 a 2 ČÁST 3: ROZVOJ MĚST A VENKOVA A JEJICH PŘÍNOS PRO VYROVNANÝ ÚZEMNÍ ROZVOJ A. Rozvoj měst v rámci ucelené regionální politiky B. Rozvoj venkova k modernizaci, diverzifikaci a ochraně životního prostředí C. Synergie mezi městskými a venkovskými oblastmi: vyrovnaný rozvoj D. Konkrétní opatření pro rybářské oblasti
2
ÚVOD Účel směrnic Hlavním cílem strukturálních a kohezních politik Unie je pomoci snížit ekonomické a sociální nerovnosti. Tyto politiky podporují národní a regionální politiky v nejslabších regionech a na národních a regionálních trzích práce. Přestože především členské státy a regiony jsou zodpovědné za určení vlastních priorit rozvoje, částečné financování programů Evropskou unií vyžaduje, aby byly brány v úvahu i priority Společenství za účelem podpory dimenze hospodářské a sociální soudržnosti v rámci Společenství. Proto v souladu s Článkem 10 (3) Regulace Rady (ES) č.??/99, uvalujícím obecné požadavky na Strukturální fondy, přijala Komise následující široké, indikativní směrnice o relevantních odsouhlasených politikách Komise ve vztahu k cílům fondů. Směrnice by měly pomoci národním a regionálním úřadům připravit programování svých strategií na dosažení Cílů 1, 2 a 3 Strukturálních fondů a jejich spojení s Kohezním fondem. Jejich cílem je stanovit priority Komise založené jak na zkušenostech z realizace programů, tak na běžných politikách Společenství při strukturální výpomoci. Tyto priority by měly zajistit nejlepší možnou výpomoc ze strany Společenství na národní a regionální úrovni. Předkládaný dokument formalizuje náčrt směrnic přijatý Komisí již 3. února 1999. Programování výpomoci ze strany Strukturálních fondů na období 2000-2006 bude realizováno podle tří zmiňovaných cílů v souladu s novou regulací. Nicméně směrnice jsou prezentovány na základě tématických priorit, protože musí být posuzovány z hlediska každého z cílů v rozdílné míře podle konkrétních situací v jednotlivých členských státech a regionech. Hospodářská a sociální koheze: Růstem a konkurenceschopností k zaměstnanosti Částečně díky podpoře ze strany Strukturálních fondů a Kohezního fondu od reformy z roku 1988 se nyní projevují jasné signály hospodářské a sociální konvergence, obzvláště v těch regionech, jejichž rozvoj je opožděný, a tudíž spadají pod Cíl 1. Výrazné mezery mezi regiony však stále přetrvávají a vyžadují pozornost; v regionálních důchodech, infrastruktuře, vybavenosti lidským kapitálem a konkurenceschopnosti podniků. I přes pokles měr nezaměstnanosti v Unii jsou navíc průměrná úroveň nezaměstnanosti a její regionální nevyrovnanosti stále nepřijatelné. Vytváření pracovních příležitostí tak zůstává hlavní strukturální výzvou, jíž Unie čelí. Příští generace programů musí napomoci pokračujícímu snižování všech těchto nevyrovnaností a musí pokračovat ve vytváření takových podmínek, které zajistí dlouhodobý rozvoj regionů, neboť jedině podporou udržitelného růstu a zdokonalováním konkurenčního prostředí v regionech lze vypěstovat a zachovat zaměstnanost.
3
Evropská strategie zaměstnanosti Rozvoj potřebných strategií pro podporu vytváření nových pracovních příležitostí bude umožněn realizací "Národního akčního plánu pro zaměstnanost" členských států, jak to požaduje Evropská strategie zaměstnanosti v Amsterdamské dohodě. Tyto plány, navržené na základě společných směrnic o zaměstnanosti přijatých Radou, poslouží jako celkový rámec opatření na podporu politik zaměstnanosti pod Strukturálními fondy, obzvláště pak pod Evropským sociálním fondem. Podmínky pro investice a vliv EMU Úsilí členských států udržet makroekonomickou stabilitu bude důležitou součástí při vytváření podmínek potřebných pro investice. Jelikož toto bude provázeno pokračující rozpočtovou disciplínou, může potřeba vysoké úrovně veřejných investic, především do infrastruktury, vyžadovat jistou restrukturalizaci vládních výdajů. Rovněž by měly být zavedeny odpovídající způsoby ovládnutí rozpočtových výdajů částečným financováním ze soukromého sektoru. Pro regiony v euro-oblasti zvyšuje dále Hospodářská a měnová unie (EMU) integraci na Jednotném trhu, pro něhož různé ekonomické struktury, podnikové prostředí a pracující obyvatelstvo, přizpůsobené pro potřeby konkurence v rámci Unie, jsou více důležité než kdykoliv předtím. Regionální programy s tím musejí počítat. Dva horizontální principy: udržitelný rozvoj a rovné příležitosti Podle Amsterdamské dohody mají finanční nástroje Unie přispívat souběžně a v dlouhodobém zájmu k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a ochraně životního prostředí; jinými slovy k udržitelnému rozvoji. Rada Evropy navíc ve Vídni potvrdila politickou prioritu zahrnutí životního prostředí do strukturální a zemědělské politiky v souladu s Agendou 2000. To znamená, že otázka životního prostředí, obzvláště ve vztahu k legislativě na ochranu společenského prostředí a přírody, musí být zvažována při vymezení a realizaci opatření financovaných Strukturálními fondy a Kohezním fondem. To rovněž napomůže Unii dostát svým mezinárodním závazkům, jako je například ten o klimatické změně z Kjótó. Rovnost pro muže a ženy je základním demokratickým principem podpořeným Amsterdamskou dohodou. Zahrnutí této zásady do všech politik již není jen možností, nýbrž se stává povinností. V této souvislosti musí být ve všech aktivitách Strukturálních fondů zahrnut obecný převládající přístup k rovnosti příležitostí. Patří sem jak úsilí podporovat rovnost a zvláštní opatření pomáhající ženám, tak mobilizace všech obecných politik již v plánovacím stádiu aktivním a otevřeným zvažováním jejich možných dopadů na výslednou situaci žen a mužů.
4
Efektivita posílená strategickým přístupem a partnerstvím Společný přístup k rozvoji a přeměně se musí odrazit v metodách programování za účelem zefektivnění systému realizace. Na jedné straně se identifikace společných strategií rozvoje a přeměny, která v největší míře využívá synergie mezi prioritami a opatřeními ke vzniku koherentní vize, stane počáteční podmínkou, jež bude muset být splněna již v plánech sestavovaných členskými státy. Tyto společné mnohaleté strategie se musí soustředit na 3 hlavní priority: zvýšení konkurenceschopnosti regionálních ekonomik za účelem vytvoření dlouhodobých pracovních příležitostí, zvýšení zaměstnanosti a sociální soudržnost, hlavně prostřednictvím zdokonalování lidských zdrojů a rozvoje měst i venkova v kontextu vyrovnaného evropského teritoria. Klíčovým faktorem k úspěchu strukturálních programů je vytvoření decentralizovaného, účinného a širokého partnerství. Partnerství, včetně zlepšování dovedností partnerů, maximalizuje synergii, zvyšuje závazky všech zúčastněných na regionální a místní úrovni a přináší celou řadu finančních a intelektuálních přínosů, především prostřednictvím systému globálních grantů. Struktura a analytická východiska směrnic Následující směrnice jsou seřazeny podle tří výše zmíněných strategických priorit: za prvé regionální konkurenceschopnost, za druhé sociální soudržnost a zaměstnanost a za třetí rozvoj měst a venkova (včetně zvláštních akcí pro rybářské oblasti). Navíc plně zohledňují analýzu obsaženou v šesté Periodické zprávě o sociální a hospodářské situaci a rozvoji regionů. Nakonec jsou ilustrovány řadou klíčových příkladů z úspěšných programů z let 1994-99. Právě tento pevný názor Komise může představovat hodnotný příspěvek předkládaných indikativních směrnic k identifikaci konzistentních a vyvážených priorit rozvoje pro příští kolo programů.
5
ČÁST 1:
PODMÍNKY PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST: REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST
I. Vytváření základních podmínek pro regionální konkurenceschopnost Pokud má být dosaženo cílů pokročilé regionální konkurenceschopnosti a vyššího podílu zaměstnanosti na růstu, musí být v regionech vytvářeny jisté rámcové podmínky a prostředí podporující podnikatelskou činnost. To znamená, že podniky, aby mohla být maximalizována výroba a zaměstnanost, musejí mít přístup k celé řadě nepřímých podpor v takových sektorech, jako je fyzická infrastruktura, telekomunikace a informační technologie, výzkum, technologický rozvoj a inovace. Pomoc těmto sektorům by měla být poskytována podle následujících obecných zásad: - Investice do dopravy, energetiky a telekomunikační infrastruktury podporované ERDF a EIB by měly věnovat zvláštní pozornost spojením a mezi-spojením s transevropskými sítěmi (Trans-European Networks - TEN) tam, kde musí být dokončeny. - V členských státech oprávněných účastnit se na Kohezním fondu je potřebná plná koordinace mezi pomocí z Fondu, z ERDF a pokud možno i z EIB. - Je třeba podporovat partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v rozvoji infrastruktury a poskytování služeb, kde to jen lze (viz rámeček o finančním inženýrství). - Ve všech případech by měli tvůrci programů zaručit, že grantová výpomoc je v souladu s pravidly konkurence Společenství. A. Dopravní infrastruktura: zdokonalování sítí a systémů Výkonné dopravní sítě a systémy sehrávají sjednocující roli v podpoře hospodářského rozvoje. Obchodní sektor musí mít spolehlivý a nákladově-efektivní přístup na trhy vstupů a výstupů, zatímco občané potřebují dobré služby v osobní dopravě, aby se dostali do práce, za vzděláním, nákupem a za zábavou. Proto by měly budoucí programy na rozvoj regionu podporovat zdokonalování dopravy, jež boří hranice brzdící obchod a cestování, přičemž by měly vzít rovněž v úvahu významný pokrok, jež zaznamenají Strukturální fondy a Kohezní fond během samotného období realizace programu. Tyto investice by měly snížit dopravní náklady, dobu cestování a dopravních zácp, zvýšit kapacitu sítě, její výkon a kvalitu služeb, včetně bezpečnosti. Priority v dopravě pro příští období - obzvláště v méně vyvinutých regionech - by měly přispět k výkonnosti, vyváženosti způsobů dopravy, přístupnosti a udržitelnosti: * Výkonnost: Přes dosavadní pokrok trvá potřeba zvýšit výkonnost dopravního systému. To v mnoha případech bude vyžadovat modernizaci a zdokonalení dopravní infrastruktury. Stejně důležitá je však podpora lepšího řízení dopravního systému. Sem může patřit i rozvoj Inteligentních dopravních systémů a činností podporujících vzájemnou kompatibilitu pomocí harmonizace technických standardů. Konečným výsledkem by měla být integrace různých způsobů dopravy do koherentních dopravních systémů pro přepravu osob a zboží. 6
* Vyváženost způsobů dopravy: V současné době velká část dopravních investic ze Strukturálních fondů a z Kohezního fondu směřuje do silniční dopravy. Zde je prostor pro lepší vyváženost v alokaci zdrojů do různých způsobů dopravy během následujícího období realizace programu. Vyváženost je žádoucí rovněž mezi rozsáhlými dopravními projekty a místními zdokonalováními dopravních systémů o menším rozsahu. Obecně by se měla klást priorita na rozvoj koherentně propojených a kombinovaných dopravních systémů, včetně rozvoje dopravních uzlů * Přístupnost: Dopravní programy by měly pokud možno odrážet potřeby zdokonalování regionální přístupnosti. Spolu s asistencí na dokončení TEN na území oprávněných regionů jsou důležitá i sekundární připojení na tyto sítě. Konečně pak musí být vždy zohledněna přístupnost k potřebám pohybově hendikepovaných lidí. * Udržitelnost: Využívání fondů Společenství v dopravním sektoru by mělo být pevně zakotveno v konzistentních strategiích přijatých členskými státy za účelem dosažení udržitelných dopravních systémů, což je nevyhnutelně spojeno jak s omezením vlivu dopravy na životní prostředí, tak s podporou posunu k užívání udržitelnějších forem dopravy. Především musejí být regionální rozvojové programy konzistentní se závazky Společenství ohledně snižování emisí skleníkových plynů, což si žádá vyvinout zvláštní úsilí v sektorech silniční a letecké dopravy. V členských státech oprávněných využívat Kohezního fondu je třeba nejužší možné kooperace pomoci z Fondu a z ERDF, Kohezní fond rovněž sehrává důležitou roli při realizaci transevropských dopravních sítí se zvláštním ohledem na dopravní koridory a uzly, které budou mít na výslednou soudržnost největší vliv. Soustředění podpory z Kohezního fondu na takovéto účely tvoří hlavní prioritu. Vyjma méně vyvinutých regionů je EU obecně dobře vybavena základní dopravní infrastrukturou, ačkoliv stále existují venkovské oblasti a oblasti s obzvláště složitým terénem, kde mezery v poskytování dopravních služeb přetrvávají, stejně jako některé nedostatky v sítích městské veřejné dopravy. Investice do dopravní infrastruktury by v takových případech měly být omezené a měly by se zaměřit na projekty malého rozsahu. V tomto ohledu by se ERDF, pokud možno ve spolupráci s EIB, mohla zaměřit na následující činnosti: poskytování místních spojení za účelem zlepšení meziregionální či místní přístupnosti, zvýšení kompatibility a interoperability dopravní infrastruktury, rozvoj dopravních uzlů spojujících různé způsoby dopravy a podpora městských a regionálních systémů veřejné dopravy. Dopravní systémy s více způsoby dopravy Dopravní systémy s více způsoby dopravy hrají důležitou roli v holandských programech na dosažení cíle 2. Například v oblasti Arnhem-Nijmegen, která se nachází v provincii Gelderland ve východní části země, se díky její centrální pozici a přítomnosti hlavních evropských dopravních tepen v okolí dostala dopravní a distribuční funkce regionu do centra jeho rozvojové strategie. První prioritou programu je proto zvýšení efektivity multimodální dopravy v regionu. To bylo uvedeno v programu 1994-96 a dále pak v druhém období programu 1997-99, kdy bylo toto opatření poněkud rozšířeno na související infrastrukturu v dopravě, distribuci a logistických sektorech, včetně rozvoje a zlepšování obchodních oblastí kolem "EuroTradePort" (Evropský obchodní přístav).
7
B. Energetika: sítě, výkonnost a obnovitelné zdroje Podpora udržitelného regionálního rozvoje závisí na výkonném, diverzifikovaném a soutěživém sektoru energetiky za účelem záruky bezpečnosti, flexibility a kvality nabízené energie a snížení nákladů na energii. V méně vyvinutých regionech by se investice ze Strukturálních fondů měly soustředit na: * Energetické sítě: Rozvoj infrastruktury přenosu energie napomáhá omezit závislost na externích dodavatelích a na účincích izolace, obzvláště v nejodlehlejších regionech. Proto mezi priority patří dokončení mezi-spojení se zvláštním důrazem na TEN, zlepšování energetických sítí a dokončení a vylepšení plynovodních a distribučních sítí. Zvláštní pozornost by měla být věnována mezi-spojením, jež přispívají k otevírání trhů s energií a plynem a jež budou budována v souladu s pravidly konkurence z Dohody. * Energetická výkonnost: Výkonnější užívání energie musí být podporováno technologiemi schopnými dosahovat významného snižování celkových nákladů a energetické náročnosti. Za účelem vyhnutí0 se neopodstatněným nárůstům v kapacitě výroby energie by se opatření měla zpočátku zaměřit na poptávkovou stranu: cílená pomoc by mohla být použita k podpoře výroby energeticky výkonného vybavení, jeho akvizici pomocí SME (small and medium-sized enterprises - malé a střední podniky) a užívání takovýchto vybavení v domácnostech a veřejných budovách. Podpora průmyslových investic do energeticky efektivních a inovačních technologií, jako je kombinované vytápění a elektřina (Combined Heat and Power - CHP) nebo chlazení a elektřina, by mohla být provázena dobrovolnými účastmi, výstupními energetickými kontrolami, užíváním značek a iniciativami nejlepší praxe. Investice do energeticky efektivních technologií mohou být účinně provázeny opatřeními týkajícími se vzdělávání v této oblasti. * Obnovitelné energetické zdroje: Investice do obnovitelných zdrojů upřednostňují rozvoj tuzemských zdrojů a přispívají ke snížení závislosti na dovozu energie, přičemž vytvářejí nové pracovní příležitosti. Cílená pomoc by mohla být užita k podpoře akvizice vybavení na obnovitelnou energii v SME, například v oblasti cestovního ruchu, kde je významný potenciál pro užití obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu volá Komisí vydaná "Bílá kniha o strategii Společenství a jeho akčním plánu pro obnovitelné energetické zdroje" členské státy k zárukám, že alespoň 12% celkového rozpočtu na podprogramy týkající se energetiky bude použito na podporu obnovitelných energetických zdrojů. Až na některé méně vyvinuté regiony je Společenství obecně dobře vybaveno infrastrukturou výroby energie. Proto by se mohly investice stále více zaměřovat na infrastrukturu inovující projekty menšího rozsahu. Mezi priority patří investice na podporu užívání obnovitelných energetických zdrojů, investiční podpora snižování emisí SO2 a CO2, užívání energetických kontrol a podpora efektivního řízení energetiky v SME a ve městech. V tomto ohledu by se měly více využívat místní a regionální agentury.
8
Alternativní zdroje energie Vybudování 20 větrných generátorů s kapacitou po 25 kW na ostrově Désirade (region Guadeloupe) v nadmořské výšce 270 metrů, vystavených otevřenému moři, umožnilo pokrýt větrnou energií 80 procent potřeb ostrova. Tato zařízení, umístěná v turistické zóně, uspoří ročně nějakých 220 tun palivové nafty a jsou šetrná k životnímu prostředí: málo hluku a žádné znečištění. Projekt obnovitelné energie v Rakousku Projekty obnovitelné energie se staly inovační součástí mnoha programů na rozvoj venkova spolufinancovaných Strukturálními fondy. Například v Zalms (Tyrolsko, Rakousko) podporuje program na rozvoj venkova obsáhlou strategii obnovitelné energie pro malá izolovaná společenství. Součástí projektu je systém poskytování tepla a elektřiny získaných spalováním dřevěných odřezků a třísek.V budoucnosti se počítá s vybudováním solárních vytápěcích systémů. Získaná energie je využívána jak pro ekonomickou aktivitu - v zásobnících pro skladování primárních produktů - tak pro domácí účely.
C. Telekomunikace: k informační společnosti Prudký vzestup informační společnosti otevřel nové možnosti pro hospodářský rozvoj. Rozšířil lokační možnosti firem a může pomoci regionům, včetně odlehlých a venkovských oblastí, přilákat činnosti významně přispívající k zaměstnanosti vysoké kvality. Výkonná základna telekomunikační infrastruktury je klíčovým požadavkem přístupu k informační společnosti. Role podpory ze strany veřejného sektoru je zde však asi méně zásadní než u jiných typů infrastruktury, neboť i v zanedbávanějších regionech jsou investice do sektoru telekomunikací v mnoha případech potenciálně ziskové. Proto by měly být financovány hlavně z vlastních nebo i vypůjčených zdrojů telekomunikačních operátorů, pokud možno prostřednictvím EIB. Pokud je veřejná grantová podpora pro telekomunikační sektor považována za nutnou, musí být poskytována podle transparentních pravidel zaměřených na ochranu hospodářské soutěže, přičemž by mělo být umožněno veřejným zdrojům směřovat do oblastí, kam by v tržních podmínkách žádné investice nepřitékaly. Veřejné dotace jsou obecně oprávněné jen tam, kde nejsou žádní noví navzájem si konkurující poskytovatelé, kde existující infrastruktura neumožňuje podporu moderních standardů hlasové a datové komunikace a kam by jinak neproudily investice potřebné ke zdokonalování již existujících sítí. Rozvoj informační společnosti není pouze otázkou poskytování vhodného hardwaru, ale také zabudování technologie do koherentní politiky, která plně využívá přínosů - ekonomických, sociálních a kulturních - plynoucích z komunikační a informační revoluce. Proto by investice financované Strukturálními fondy měly maximalizovat reálné obchodní přínosy informační společnosti pro komerční organizace - obzvláště SME - při současné podpoře a usnadňování užívání nových informačních sítí soukromými osobami. Sem patří činnosti zaměřené na: * Stimulace nových služeb a zdokonalování jejich využívání. Mezi důležité body patří elektronický obchod a využívání Internetu jako nástroje obchodu, včetně rozvoje Výměny elektronických dat (Electronic Data Interchange - EDI) a aplikací, jež usnadňují internetovou komunikaci (teleworking). Potenciální přínosy plynou také pro veřejnou správu, například poskytování veřejných služeb a informací elektronickými médii. Vedle těchto aktivit je rovněž důležité zvyšování veřejného povědomí a schopností osvětovými aktivitami, včetně širokých konzultačních cvičení zahrnujících širokou veřejnost, dále pak přenos technologií a zkušenosti informační společnosti a nejlepší praxe místní správy, informační kampaň atd. 9
* Vybavování potenciálních uživatelů. Vzdělávání a výcvik je klíčovým požadavkem pro budování dovedností, jež novým hospodářským aktivitám umožňují prosperovat a uživatelům maximalizovat přínosy informační společnosti. Sem patří vzdělávání přes internet a distanční studium přes elektronická média (multimediální balíčky, zábavněvzdělávací aplikace atd.). Zásadní je i zvyšování úrovně dovedností v obchodním sektoru pomocí výcviku a vzdělávání. Veřejná podpora telekomunikační infrastruktury v podmínkách otevřeného trhu V Irsku nezajistilo konkurenční prostředí nastolené liberalizací telekomunikačního trhu poskytování dostatečné telekomunikační infrastruktury, např. v odlehlých a neprůmyslových regionech. To oprávnilo ERDF intervenovat cestou veřejných soutěží, jež vystavily všechny telekomunikační poskytovatele vzájemné konkurenci při získávání grantových podpor na poskytování infrastruktury v souladu s předem danými kritérii. Tyto veřejné soutěže zajistily, že projekty, které by nemohly být realizovány, pokud by byly posuzovány výhradně podle komerčních kritérií, se mohly uskutečnit, a tím umožnily plné začlenění periferních oblastí do informační společnosti. Následné zdokonalování infrastruktury znamenalo, že více měst a vesnic bude nyní schopno účastnit se informačního věku, a následovat tak úspěch Ennisu, prvního irského města informačního věku. Tento pilotní projekt posloužil k nahlédnutí, co se stane, když občané získají plný přístup k pokročilým komunikačním službám. Konkurenceschopnost pro zemědělce pomocí telekomunikací Malý, ale úspěšný projekt ve středním Finsku, organizovaný obcí Joutsa, nabízí padesáti místním zemědělcům školení v uživatelské činnosti s osobním počítačem. Účastníci získávají - podle svých znalostí - základní školení či pokročilé kurzy v počítačovém řízení obchodu, plánování výroby a užívání sítě. Někteří se učí zkombinovat své zaměstnání v zemědělství s jiným, vzdáleným zaměstnáním. Celkový rozpočet na tento jednoletý projekt činí kolem 130.000 euro, z čehož 60% je financováno Strukturálními fondy.
D. Infrastruktura pro životní prostředí vysoké kvality Nedávná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí "Evropské životní prostředí: druhá daň" poukazuje na zásadní snížení emisí s negativním dopadem na životní prostředí a lidské zdraví ve většině zemí. Nicméně nad evropským životním prostředím stále visí hrozba, hlavně co se týče kvality vody, ovzduší a půdy. Proto musí být infrastruktura životního prostředí budována a zdokonalována, obzvláště v méně rozvinutých regionech, především proto, že vysoce kvalitní infrastruktura životního prostředí představuje významný faktor regionálního socio-ekonomického rozvoje. Mezi prioritami Strukturálních fondů a Kohezního fondu by měl být obsažen i dohled nad dodržováním standardů životního prostředí ustanovených příslušnými Směrnicemi společenství, obzvláště s ohledem na nakládání s vodou a odpadem. Rovněž v členských zemích oprávněných čerpat z Kohezního fondu by měla být plně koordinována pomoc z Fondu s pomocí z ERDF. Konečně pak v oblastech náchylných k přírodním katastrofám, například povodním, by měla být podporována opatření civilní obrany. Specifickými prioritami s ohledem na sektory nakládajícími s vodou a odpadem jsou v následujícím programovém období tyto: * Voda: Infrastruktura životního prostředí v tomto sektoru by měla zajistit nabídku adekvátního množství pitné vody a sběr, zpracování a odtok městských odpadních vod. Projekty by měly být konzistentní s principy návrhu Směrnice o vodním systému, jehož přijetí se očekává v roce 1999.
10
S ohledem na pitnou vodu by měl být kladen větší důraz na zvyšování výkonnosti stávající infrastruktury za účelem snižování ztrát (úniků) a zvyšování kvality spotřebiteli stáčené vody. V kontextu navrhování systémů městských odpadních vod musí být věnována zvláštní pozornost následujícímu: umístění odtoků a jejich vlivu na životní prostředí, udržitelnému zacházení se splašky a kaly vzniklými při zpracování vody a nakládání s uniklou vodou a s dešťovou vodou. Důležitým tématem ohledně vodních služeb je potřeba stanovení cen odrážejících skutečnou vzácnost vody a poptávku po vodě. Zvláštní pozornost by měla být věnována integrovaným vodním projektům, jež by měly brát v úvahu kvalitu vody, stejně jako její kvantitu na úrovni celých povodí, včetně trans-národní dimenze. * Nakládání s odpadem: Toto se týká nakládání a zacházení s pevnými, městskými, průmyslovými a nebezpečnými odpady podle politiky a legislativy Společenství (například strategie Společenství pro nakládání s odpadem, Směrnice o odpadním systému, Směrnice o nebezpečném odpadu, Nařízení o vodní přepravě odpadu atd.). Podpora infrastruktury odpadů z prostředků fondů by měla být poskytována podle stanovené hierarchie principů: prevence před vznikem odpadů a jejich nežádoucími dopady, zušlechťování odpadů recyklací, opakovaným užíváním nebo rekultivací a bezpečné konečné zacházení s těmi odpady, které již není možno zušlechtit. Hlavním bodem Směrnic o odpadu je požadavek, aby členské země navrhly plány nakládání s odpadem zahrnující celá jejich území. Přijetí takových plánů, které pečlivě vypracují strategii na dosažení konkrétních cílů národních a regionální politik ohledně odpadů, by mělo být základním předpokladem každého hrazení infrastruktury nakládání s odpadem z fondů Společenství. Tam, kde si to životní prostředí žádá, je třeba preferovat zušlechťování materiálu před zušlechťováním energie. Kontaminovaná místa, jako stará spáleniště a neschválené výtoky odpadů, představují vážnou hrozbu pro životní prostředí a lidskou činnost. Členské státy by měly řešit tuto otázku zavedením vhodných čistících opatření. Zpracování odpadních vod Zajímavý projekt sběru a zpracování odpadních vod, částečně financovaný v Cagliari v Sardíinii, sjednocuje tři důležité aspekty: recyklaci, konzervaci a přínosy životnímu prostředí. Za prvé systém zpracování dovoluje znovuužívání Cagliarských odpadních vod při zavodňování během letních měsíců. Za druhé během ostatních měsíců v roce je voda po dalším zpracování za účelem minimalizace obsahu fosfátů uchována v rezervoáru stávající čerstvé vody. Odtud bude využívána během období sucha a nedostatku vody. Za třetí vedle přínosu plynoucího z integrační povahy projektu další přínos pro životní prostředí plyne ze samotného faktu, že odpadní vody již neznečišťují Středozemí. Rekultivace kontaminovaných míst Znečištění v pěti nových spolkových zemích a východním Berlíně je vážné. Kontaminace vody a znečištění ovzduší a půdy dosahovaly vysokých hodnot kvůli nedostatečné legislativní ochraně a soustředění se na krátkodobé ekonomické cíle v bývalém centrálně plánovaném systému. Úkol vyčištění životního prostředí je nezměrný. Evropská finanční podpora přispívá k postupnému řešení výsledných strukturálních problémů v některých oblastech, čímž přispívá ke zvýšení kvality těchto lokalit. Opatření často probíhají ve formě dekontaminace a rekultivace průmyslových a vojenských zón. V Parchimu (Macklenburg-Vorpommern) přispěl ERDF k dekontaminaci a přeměně opuštěných vojenských zařízení. Opatření zahrnovala demontáž obrovských palivových skladišť a následnou dekontaminaci a zušlechtění zemní vody na bývalém vojenském letišti pomocí inovativní a nákladově-efektivní techniky. Tím eliminovala tato intervence hrozby pro životní prostředí a vytvořila podmínky pro založení obchodní zóny. 11
VYUŽÍVÁNÍ PRINCIPU "ZNEČIŠŤOVATEL PLATÍ" Je všeobecně uznáváno, že princip "znečišťovatel platí" by měl být horizontálně aplikován při realizaci všech politik Společenství. Proto návrhy Komise na reformu Strukturálních fondů a revizi Kohezního fondu obsahují ustanovení o aplikaci principu "znečišťovatel platí" v činnostech Fondů.V současné době se využívání tohoto principu zásadně liší v jednotlivých členských státech a při absenci koherentního a homogenního uplatňování principu napříč Společenstvím vyvstává hrozba nerovného zacházení při poskytování prostředků z fondů Společenství. Komise proto v blízké budoucnosti představí - v technickém dokumentu mimo tyto směrnice - ucelený rámec pro využívání principu "znečišťovatel platí". To se bude týkat hlavně různé míry pomoci pro různé formy infrastrukturních operací financovaných Kohezním fondem a Strukturálními fondy. I v dalších zasažených sektorech, jako jsou průmysl a zemědělství, a kde se vyskytují negativní dopady na životní prostředí, je potřeba aplikovat tento princip. Stěžejními prvky zmíněného uceleného rámce budou tyto: - systém by měl být podpořen diferenciací měr pomoci, takže by náklady na životní prostředí spojené s odstraňováním znečištění a (nebo) preventivními činnostmi byly hrazeny původci znečištění; - využívání principu "znečišťovatel platí" musí být kompatibilní s cíli hospodářské a sociální soudržnosti; - rámec by se měl postupně vyvíjet a měl by se týkat celé řady infrastrukturních sektorů zahrnutých do působnosti fondů Společenství; - měl by brát v úvahu sociální přijatelnost uvalených poplatků; - měl by brát v úvahu ustanovení Dohody ohledně ohleduplného a rozumného užívání zdrojů, obzvláště vody a energie. Jako prioritu Komise též zahájí rozvoj společného rámce pro všeobecné využívání principu "znečišťovatel platí" při realizaci všech politik Společenství.
E. Výzkum, technologický rozvoj a inovace: modernizace výrobní báze Aktivní činnost na poli výzkumu a technologického rozvoje (research and technological development - RTD) a inovací je významnou součástí výrobního prostředí v regionech s nejvyšší mírou konkurenceschopnosti. Strukturální výpomoc by proto měla věnovat větší prostor RTD a inovacím v integrované podobě na všech polích působnosti Fondů. Obecně se úspěšnými regiony stanou ty, které zaujmou strategický postoj k inovacím a nabídnou pomoc firmám, aby tyto mohly sdílet své vlastní zdroje a odborné znalosti s vládními organizacemi, dále vyšší a pokročilé vzdělávání, obchodní podporu organizacím a jiným společnostem pro výkonné řízení nových technologií, výzkum a rozvoj a pro inovace výroby a zpracování. Zvyšování výkonnosti RTD a inovací ve smyslu jejich vlivu na hospodářský rozvoj obzvláště v méně vyvinutých regionech - si během příštího plánovacího období žádá jasné vymezení priorit politiky v každé z následujících oblastí: * Podpora inovací: Zde by měla být zahrnuta celá řada cílených činností, včetně nových forem financování (např. rizikový kapitál - venture capital) na podporu objevů a inovačního rozvoje, dále specializovaných obchodních služeb, opatření na podporu produktivních vztahů mezi firmami a institucemi vyššího vzdělávání a výzkumu, lepšího využívání informačních technologií pro komerční a společenské využití a opatření na podporu malých firem, aby mohly provádět RTD od samého počátku.
12
* Sítě a průmyslová spolupráce: Tok znalostí prostřednictvím přenosu technologií a rozšiřování nových technik také významně přispívají ke zvyšování regionální konkurenceschopnosti. Strukturální fondy mohou pomoci SME hlavně k přístupu k dovednostem, které potřebují pro podporu vlastního růstu, a k posílení průmyslových, obchodních a nabídkových řetězců, jejichž jsou součástí. Dále by se měla prohlubovat provázanost Společenství s mezinárodními sítěmi specializujícími se na RTD a inovace. * Rozvíjení lidských schopností: V působnosti RTD a inovací je potřeba věnovat zvláštní pozornost celoživotnímu vzdělávání a neustálému zdokonalování schopností a dovedností. S ohledem na potřeby SME je důležité, aby jim programy na rozvoj řízení pomáhaly vstřebávat nové technologie a příslušné metody organizace. V regionu dostupné vzdělávací a školící příležitosti napomáhají ke zvyšování míry inovací. Proto patří programy na školení a mobilitu absolventů škol, manažerů, vědců a inženýrů mezi priority. * Konsolidace činnosti RTD a inovací prostřednictvím efektivního řízení politik: Spolu se třemi výše zmíněnými prioritami politiky je také zapotřebí zdokonalit řízení politiky. Mohla by být zavedena výkonově-orientovaná schémata za účelem zvýšení účinnosti a kvality podpory RTD a inovací. Je třeba vylepšit statistické nástroje na regionální úrovni. Měly by být zváženy nové metody sběru dat, užívající bodovací systém a "benchmarking", za účelem systematického zvýšení efektivity poskytované podpory. Sítě pro technologický rozvoj Již od roku 1992 se ERDF a ESF podílejí na financování nákupu vybavení a výzkumných projektů pro síť osmi technologických center (Basque Country). Jde o činnosti v šesti sektorech (zpracovatelský průmysl, informačnětelekomunikační sektor, materiálové inženýrství, životní prostředí/recyklace, průmyslová biotechnologie a energetika). Síť zahrnuje ročně 1100 výzkumníků (z nichž zhruba pětina je financována z grantu) a 450 výzkumných projektů. Zaměstnanost v přidružených podnicích čítá na 1700 pracovních míst. Kontrola inovací 350 společností ve Walesu podniklo v rámci Regionální inovační strategie (RIS) "inovační" kontrolu s pomocí obchodních služeb, přičemž v tomto procesu RIS bylo celkově zahrnuto přes 600 organizací. Díky tomu bylo vytvořeno 70 nových projektů a program Strukturálních fondů Cíle 2 průmyslového Jižního Walesu na období 1997-99 vyhradil celých 56 milionů euro na projekty týkající se inovací.
II. Konkurenceschopnými podniky k tvorbě zaměstnanosti Vytváření a expanze konkurenceschopných podniků je základní podmínkou pro tvorbu udržitelných pracovních příležitostí, a tím pro regionální hospodářský rozvoj. K tomuto cíli přispívají Strukturální fondy ve všech regionech spadajících pod Cíle 1 a 2, zatímco Evropský sociální fond působí napříč celým územím Unie. Všechny zdroje zaměstnanosti jsou důležité, ale je třeba, aby byl v programech Společenství reflektován rostoucí význam sektoru služeb který je v poslední době nejvíce zodpovědným za růst čisté zaměstnanosti v Unii. Mnoho činností na podporu podniků bude zahrnovat grantové poskytování finanční pomoci nebo jiných výhod pro podnikatelské aktivity zabývající se obchodem. V těchto případech by měli tvůrci programů zajistit, aby pomoc byla poskytována v souladu s pravidly hospodářské soutěže Společenství. A. Podpora podnikům: priorita pro SME Výpomoc ze strany Strukturálních fondů ke stimulaci výrobního sektoru se musí zaměřit především na malé a střední podniky (SME), aniž by zanedbávala potřeby velkých podniků 13
hlavně s ohledem na úzké vazby, jež často existují mezi nimi a SME. Priority podpory Fondů podnikům jsou následující: * Přesun důrazu z kapitálových grantů: Rozvoj obchodního sektoru jako celku, a podpora zakládání a rozvoje SME zvláště, zahrnuje širokou škálu činností, jež leží na tvůrcích programu. Tradičně byl kladen důraz na kapitálové granty, alespoň co se týče aktivit na přilákaní investic. Do budoucna by se měla omezit role, jakou sehrávají kapitálové granty, hlavně ty, jež jsou financovány ze Strukturálních fondů. Příkladem může být například současné programovací období v Irsku, kde podpora ERDF zaměřená na přilákání investic ustala v roce 1998. Měly by být podporovány alternativní zdroje financování, jako jsou splatitelné zálohy, rizikový kapitál, úvěrový kapitál a obnovovací fondy, schémata vzájemných záruk atd. (viz rámeček o finančním inženýrství níže). Mělo by však být zabráněno zdvojování schémat pomoci dostupné pro podniky, zvláště pro SME, k čemuž je zapotřebí určité racionalizace za účelem zefektivnění. * Zlepšení doručování pomoci: Zvýšená pozornost by měla být také věnována většímu množství kvalitativních a organizačních aspektů, zvláště pak systémům doručování pomoci a celkovému výrobnímu prostředí. Za účelem zvýšení výkonnosti systému doručování, především v méně vyvinutých regionech a v regionech se slabou podnikatelskou tradicí, jsou doporučovány tyto principy: - Prioritou by mělo být zohlednění heterogenního charakteru rozmístění SME a zdokonalené cílování podle konkrétních potřeb jednotlivých kategorií nebo sektorů SME. Měly by být rozvíjeny integrované a jasně identifikovatelné balíčky podpory pro SME a měly by obsahovat opatření, jako je včasný přístup k financím, opatření týkající se školení a služeb podporujících obchod, a měly by být přizpůsobeny potřebám SME v různých stádiích jejich životního cyklu (založení, růst nebo převod). To si nutně žádá opatření na integraci ESF a ERDF. Pomoc by rovněž měla mířit do mikro-obchodu a konkrétním skupinám jako mladým podnikatelům či ženámpodnikatelkám nebo podnikatelům ze znevýhodněných skupin. Nakonec by měly programy Společenství podporovat nové výrobky a výrobní procesy, což může zahrnovat i podporu vzniku sdružení SME v určitých obchodních sektorech. -
Podpora by, pokud možno, měla být zaměřena na takové činnosti, v nichž se může dotyčný region účinně specializovat a využívat svých výhod v obchodě. Avšak řada sektorů bude z hlediska své celkové důležitosti prioritami téměř ve všech regionech. Sem patří informační společnost a služby jako celek díky své důležitosti při tvorbě zaměstnanosti. V sektoru služeb hraje obchod zvláštní roli na regionální úrovni. Poskytuje odbyt pro místní výrobu, například pro sektor řemesel, pomáhá chránit strukturu místních společenství a obecně významně přispívá k tvorbě zaměstnanosti.
-
Provázanou, vzájemně závislou povahu vztahů mezi většími a menšími podniky nelze zanedbat v žádné ucelené strategii na rozvoj výrobního sektoru. Podporování velkých podniků by tedy mělo pokračovat, ale ve vztahu k jejich přidané hodnotě pro regionální ekonomiku, obzvláště prostřednictvím sítí, založených ve spolupráci s jinými podniky, především SME. Strategie rozvoje lidských zdrojů by měla být zaměřena na zvýšení produktivity těchto sítí. 14
-
Jako obecné pravidlo by mělo být požadováno splacení celé nebo jen části grantové pomoci tam, kde smluvené podmínky podpory ve smyslu buď samotné povahy, anebo trvání dané aktivity nejsou splněny. Fondy Společenství by rovněž neměly být využívány ke zjednodušování přenosu výroby nebo zařízení na území Unie.
* Zahrnutí soukromého sektoru do formulace strategií: Jak ukázala hodnocení minulých pomocí, kvalita programů na rozvoj sektoru SME může být zvýšena pouze tam, kde jsou programy vypracovány a realizovány v kontextu širokého partnerství včetně reprezentantů soukromých společností a organizací obchodních služeb. Využívání výsledků výzkumu na základě spolupráce mezi firmami a univerzitami by rovněž mělo zahrnovat široké partnerství (viz výše, část I. E). Vedle přímé pomoci firmám ve formě investic a opatření na podporu obchodu by měl být kladen stále větší důraz na dovednosti pracovní síly obecně. S tím souvisí jasná identifikace současných a budoucích problémů na regionálních trzích práce (nedostatek dovedností) a rizik přebytků a nezaměstnanosti, s nimiž je třeba se vypořádat již v raném stádiu. Těmito tématy se níže podrobně zabývá Část 2. Schéma pomoci malým podnikům V Portugalsku program "Podpora regionálního rozvoje (Promotion of regional development - PPDR)" financoval schéma pomoci malým podnikům, nazvané "RIME", jehož cílem bylo pomoci při tvorbě zaměstnanosti v místních společenstvích ovlivněných vylidňováním venkova a jistými problémy rozvoje. Toto schéma je zaměřeno na zakládání a (nebo) modernizaci malých podniků. Klade prioritu na tyto oblasti: odvětví řemesel, místní a přilehlé služby, turistika (ve venkovských oblastech) a ekologie. Spolupráce mezi velkými a malými společnostmi Projekt Plato v oblasti působnosti Cíle 2 Turnhout (Belgie) zahrnuje půjčování manažerů velkých podniků, neboli "andělů strážných", malým a středním podnikům (SME), zvláště pak novým, aby mohly čerpat z jejich větších zkušeností a znalostí. Vyškolení manažeři z velkých společností nabízejí pomoc v oblastech sahajících od marketingového poradenství po strategii expanze. V období 1996-98 se projektu zúčastnilo 256 SME. Pomoc byla poskytnuta jak prostřednictvím seminářů, tak prostřednictvím neformálnějších individuálních kontaktů. Tento projekt vykazuje takové úspěchy, že byl nedávno rozšířen i na podniky v dalších zemích, například v Nizozemí či Irsku. V nedávné době se vyskytl na zúženém seznamu nejúspěšnějších projektů týkajících se tvorby zaměstnanosti, sestaveném Evropskou komisí pro "Job Challenge" (výzva pro pracovní příležitosti).
15
FINANČNÍ INŽENÝRSTVÍ Nové nařízení Strukturálních fondů zdůrazňuje potřebu dosáhnout maximálního přínosu z činností financovaných z rozpočtu Společenství nejvyšším možným zvýhodňováním vytváření soukromých zdrojů financování, zejména rizikového kapitálu a soukromo-veřejných partnerství (Public-Private Partnerships - PPP), jako prostředků jak pro růst zdrojů dostupných pro investice, tak i pro poskytnutí záruk, že k samotnému fungování schémat budou využity odborné znalosti v soukromém sektoru. Rizikový kapitál. Členským státům bude doporučeno věnovat zvláštní pozornost monitorování výkonu za účelem přesnějšího ohodnocení přínosu schémat finančního inženýrství pro regionální rozvoj, účasti soukromého sektoru za účelem zajištění udržitelnosti projektu, řízení nezávislými odborníky s kompetencí provádět každodenní rozhodnutí, rigorózním kritériím výběru projektů, která podporují cíle regionálního rozvoje, a tomu, aby finanční pomoc byla svázána s poskytnutím poradenské podpory a s různými finančními nástroji pro SME za účelem poskytnout jim flexibilní a dlouhodobou pomoc v různých stádiích jejich rozvoje. V určitých případech může být zažádáno o podporu z EIF. V rámci opatření "INVEST" (Hainaut) poskytují čtyři rizikově-kapitálové fondy základní kapitál či kapitál na zahájení nových činností a rozvíjejí a diverzifikují existující firmy. Tyto Fondy mohou rovněž poskytovat firmám zdroje pro investice na realizaci výsledků průmyslového výzkumu nebo procesů technologických inovací. Také mohou poskytovat pomoc v hranice přesahujícím kontextu prostřednictvím účasti na inter-regionálních projektech, zakládání inter-regionálních firem atd. Tato pomoc nabývá formy kapitálových holdingů, úvěrů a emise konvertibilních obligací. Výrobky jsou upravovány případ od případu za účelem uspokojit konkrétní potřeby každé firmy. PPP. Zahrnutí soukromého sektoru má přímou spojitost s vyhlídkou odpovídajících příjmů při zachování přijatelné úrovně nejistoty. Je zapotřebí co nejdříve zahrnout soukromý sektor, obzvlášť v plánovacích stádiích projektů týkajících se infrastruktury, umístit rizika na ty projekty, jež jsou nejschopnější se s nimi vypořádat podle dokumentů o smlouvách PPP, účinně oslovit a zahrnout schématem přímo ovlivněnou veřejnost ještě před podrobným rozpracováním, dostatečně chránit veřejný zájem smlouvou nebo legislativou, respektovat požadavky EU na veřejné obchodování a konkurenci a zajistit, aby potřeba závazků ERDF byla sladěna v období finanční perspektivy, přičemž veřejné/soukromé protější výdaje budou obvykle prováděny mimo toto období. Pokud je to nutné, může Komise připravit technický dokument pojednávající o možném užití této metody financování. Pozoruhodným příkladem úspěšného soukromo-veřejného partnerství je výstavba mostu Vasco da Gama (Portugalsko). Tento projekt na zřízení druhého přemostění řeky Tagus v Lisabonu, s náklady cca. 900 milionů euro, byl podniknut na základě koncesní listiny na stavbu, vlastnictví, užívání a převod (build, own, operate and transfer - BOOT). Koncese byla udělena sdružení (joint-venture) Lusoponte, tvořenému portugalskými, francouzskými a britskými stavebními společnostmi. Podle znění koncese bude Lusoponte užívat most nanejvýš 33 let, než bude vlastnictví převedeno na vládu. Koncese rovněž uděluje Lusopontu užívání a údržbu již stojícího Mostu 25. dubna. Projekt je financován Kohezním fondem, EIB a akcionáři s příspěvkem portugalské vlády poskytnutým prostřednictvím převodu mýtného z již stojícího mostu.
16
B. Služby podporující obchod: pomoc vytváření a rozvíjení podniků Významnost obchod podporujících služeb pro úspěšný růst a převod podniků, obzvláště SME, je zřejmá. Tyto služby umožňují společnostem zvyšovat konkurenceschopnost a schopnost identifikace nových trhů. Rovněž napomáhají vytváření prostoru pro podnikání v oblastech podstatných pro otevírání vnitřního trhu, jako je veřejné obchodování, kde SME sehrávají potenciálně klíčovou roli. Opatření Strukturálních fondů na podporu těchto služeb by měla zahrnovat podporu přenosu technologií, podporu marketingu a internacionalizace (vyjma přímé pomoci s vazbou na export), inovací v organizaci a v řízení a podporu vytváření a rozvoje finančních nástrojů jako základního kapitálu, vzájemných záruk atd. Prioritami by tedy měly být: * Identifikace potřeb společností: Patří sem identifikace typu služeb, jež je třeba rozvíjet, a orgánů nejvhodnějších k uspokojování potřeb firem a k podpoře firem při realizaci jejich plánů rozvoje. SME jednoznačně upřednostňují existenci jedné agentury, která bude sloužit jako kontaktní místo, bude poskytovat informace a konzultace o možnostech podpory a vytvoří vazby na další specializované agentury. Těmto agenturám musí být k dispozici cílené a potřebám zákazníků vstřícné informace a služby pro SME doprovázené odpovídajícím poradenstvím. * Využívání synergií: Zvláštní pole působnosti pro synergické efekty se otvírá v centrech služeb, centrech přenosu technologií, vědeckých parcích, univerzitách, výzkumných centrech atd., jež jsou často provozovány nekoordinovaně. Spolupráce může napomoci zvýšit kvalitu poskytovaných služeb, především prostřednictvím efektivního školení zaměstnanců a rozšiřování metod nejlepší praxe (včetně šíření prostřednictvím Internetu) a posilování orientace na zákazníka. * Zesílení mezinárodní spolupráce: Ta podpoří spolupráci mezi firmami k rozvoji evropského a mezinárodního rozměru jejich obchodu za účelem vybudování pevnější pozice na jednotném evropském trhu. Stejně jako služby veřejné podpory podnikům i sektor soukromých obchodních služeb sestávající z počítačových, marketingových, technických, náborových a jiných profesních a obchodních služeb - významně přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků a je významným zdrojem zaměstnanosti ve svém vlastním zájmu (podle odhadů reprezentuje tento sektor 10% celkové zaměstnanosti v Unii). Obchodní služby se stále více koncentrují do významnějších a více prosperujících regionů, neboť právě tam je poptávka po těchto službách nejsilnější. Programy Strukturálních fondů by se měly snažit identifikovat omezení vyrovnanější dostupnosti obchodních služeb. V těchto politikách může být zahrnuta identifikace poptávky po obchodních službách v regionech, rozvoj potřebných lidských zdrojů a podpora informační společnosti jako nástroj podpory obchodu.
17
Praktická podpora podnikům Test IDIADA a certifikační centrum pro automobilový sektor (Catalonia) byl vyvinut (zkonstruován a vybaven) díky pomoci programů ERDF realizovaných v tomto regionu od roku 1992. Centrum sestává z testovacích linek a laboratoří umožňujících firmám testovat výkon a bezpečnost výrobků a schvalovat jejich součásti a složení. V současnosti využívá tohoto zařízení, které zaměstnává 150 lidí, přes 275 firem. 150 BIC: integrované služby pro tvorbu podniků Celkem 150 Obchodních a inovačních center (Business and Innovation Centers - BIC) úspěšně provozuje organizační modely celkových systémů obchod podporujících služeb pro zakládání a rozvoj inovačních podniků. Na základě veřejných/soukromých a místních/regionálních partnerství působí BIC na svých územích jako spojky mezi potřebami podniků a nabídkou specializovaných služeb. Rovněž přispívají k internacionalizaci firem (marketing, inter-regionální spolupráce). Šíření BIC do všech oblastí pomoci a jejich intenzivnější využívání při realizaci regionálních programů by mohlo pomoci dalšímu rozšiřování dobré praxe při tvorbě a rozvoji obchodu. BIC jsou prostřednictvím dohod spolupráce svázány s ostatními sítěmi Společenství, jako jsou Centra přenosu inovací, EuroInfoCentra nebo místní akční skupiny LEADER. 89 Územních smluv o zaměstnanosti Přístup založený na strategii a partnerství se velmi zřetelně projevuje ve většině akčních plánů v 89 Územních smlouvách o zaměstnanosti, které se přímo týkají téměř 10% populace Unie. Například územní smlouva západního Brabantska (Forges de Clabecq) vyústila v integrovaný projekt charakteristický svým velice širokým partnerstvím všech hlavních aktérů včetně odborů.
C. Oblasti se zvláštním potenciálem: životní prostředí, turistický ruch a kultura, sociální hospodářství Výše diskutovaná opatření mají za cíl zvýšit konkurenceschopnost podniků, obzvláště SME, a tím i jejich potenciál tvorby zaměstnanosti. Zkušenosti ze současných programů ukazují, že jsou v některých sektorech je tento potenciál tvorby zaměstnanosti velice významný, ale není dosud plně využíván. Navíc Směrnice zaměstnanosti kladou zvláštní důraz na potřebu využití nových pracovních příležitostí. Tři níže uvedené oblasti, zejména v sektoru služeb, slouží jako příklady některých příležitostí další tvorby zaměstnanosti. Zlepšení životního prostředí: příspěvek ke konkurenceschopnosti Kvalita životního prostředí představuje důležitý faktor regionálního rozvoje a konkurence. Integrace kvality životního prostředí do výrobních investic zajistí racionální užívání zdrojů, podporujíc ekonomický výkon a konkurenci při udržování a vytváření zaměstnanosti. Navíc výrobky nebo výrobní procesy ohleduplné k životnímu prostředí poskytují regionům další příležitost, neboť jsou samy potenciálním novým zdrojem zaměstnanosti. Mezi činnosti kombinující zvyšování kvality životního prostředí a investice do průmyslu a služeb by měly patřit:
18
* Preventivní přístup: Podpora z Fondů obchodním činnostem (zvláště v SME) by se měla zaměřit na takové investice, pro něž je charakteristický preventivní přístup, čemuž by mohly napomoci vyšší míry pomoci dostupné pro tyto investice. Mezi priority by mělo patřit udržitelné užívání zdrojů, minimalizace odpadu, opakované užívání, odstraňování znečištění ovzduší a realizace politik na vývoj udržitelných výrobků. Fondy by navíc mohly podporovat rozvoj a marketing inovačních výrobků a služeb ohleduplných k životnímu prostředí. * Čisté technologie: Členské státy by měly do popředí stavět opatření na zrychlení přechodu od starých, znečišťujících k novým, čistým technologiím. * Řízení životního prostředí: Finanční podpora by měla být poskytována především SME, aby služby týkající se životního prostředí byly využívány tak, jak v "Eco-auditech". * Průmyslové oblasti: Priorita by rovněž měla být přisuzována rekultivaci zdevastovaných průmyslových oblastí (brownfields - hnědá pole) a rozvoji oblastí zeleně (greenfields zelená pole). * Školení: Školení je základem pro zdokonalování znalostí a dovedností v otázkách životního prostředí v sektoru obchodu a pro podporování nové zaměstnanosti (nebo přeměny). Obyčejně podléhá státní podpora životního prostředí zvláštnímu zacházení podle pravidel hospodářské soutěže v EU. Za účelem zjednodušení přípravy těchto podpůrných opatření vytvořila Komise směrnice o státní pomoci na ochranu životního prostředí. Turistický ruch a kultura: výhody pro místní rozvoj * Udržitelná kvalita turistického ruchu: Turistický ruch je jedním z nejrychleji rostoucích odvětví v Evropě i na celém světě, a to jak ve smyslu výstupu, tak ve smyslu tvorby zaměstnanosti. Turistický ruch tak představuje důležité ekonomické aktivum pro velký počet regionů, venkovských oblastí a měst v Unii. Vyvážený a udržitelný rozvoj turistiky by měl být podporován především prostřednictvím: -
modernizace infrastruktur spojených s turistikou a jejich zefektivňováním;
-
zdokonalování dovedností a profesních profilů, aby lépe odpovídaly očekáváním turistů a potřebám odvětví;
-
podpory obchodních partnerství, soukromo-veřejné spolupráce a budování sítí za účelem zvýšení míry vzájemné integrace různých služeb obsažených v "turistickém řetězci".
Turistický rozvoj by měl být pečlivě plánován tak, aby byla dostatečně zvažována dopravní kapacita oblasti s ohledem na vliv na životní prostředí a sociální a ekonomické vlivy. Toto zohledňování životního prostředí a zachování přírodního a kulturního dědictví v plánech rozvoje je zásadní pro podporu udržitelného turistického ruchu vysoké kvality.
19
* Kultura a hospodářský růst: Kultura je úzce spjata s turistikou, neboť kulturní dědictví regionu nejen že přispívá k rozvoji místní a regionální identity, ale také přitahuje turisty. Kultura tak nabízí příležitosti pro další zaměstnanost - faktor zásadního významu pro znevýhodněné regiony Společenství s vysokou koncentrací kulturního potenciálu. Kulturní dimenze by tedy měla být zabudována do strategií rozvoje turistického ruchu. Výměna zkušeností mezi regiony či místními úřady napomáhá přenosu znalostí o kultuře a cestách rozvoje kulturní turistiky a nalézání společných řešení. Kulturní potenciál učiní region atraktivnějším pro vnější investory obecně. Kultura se rovněž se svým významným potenciálem růstu a tvorby zaměstnanosti stává stále důležitější součástí soukromého hospodářství v jeho vlastním zájmu. Členské státy by tedy měly více využívat potenciálu zaměstnanosti v inovačních a tvůrčích kulturních produktech např. v oblastech s kulturou spojených on-line služeb, médií a informační společnosti nebo designu - včetně opatření na těchto polích ve svých regionálních programech. Nakonec, flexibilní školení v profesích spojených s kulturou je jak požadavkem pro fungování kulturních sektorů, tak příspěvkem k zachování či modernizaci tradičních činností a k vytváření zcela nových dovedností, týkajících se například informační společnosti. Turistický ruch zapojený do místní ekonomiky Turistický rozvoj podporovaný Strukturálními fondy v Piedmontu se soustředil na čtyři strategické zóny s vysokým potenciálem turistického ruchu - jezero Maggiore, lyžařské středisko Val di Susa, město Turin a hradiště Canavese. Projekty turistického rozvoje byly realizovány podle sjednoceného přístupu prostřednictvím financování infrastruktury zvyšující přitažlivost oblasti, schémat pomoci pro malé a středně velké turistické obchody a programů na podporu turistického ruchu. Přidanou hodnotou bylo jak partnerství mezi regionálními a místními úřady, tak i zesílení vlivu prostřednictvím koncentrace činností v určitých oblastech. Zachování dědictví Po dobu nejméně pěti staletí vznikaly v údolí Lousios v Peloponesii v Řecku četné manufaktury poháněné vodní energií z horských pramenů. V rámci Operačního programu pro Peloponesii 1994-99 byla zrekonstruována řada budov včetně zařízení. Bylo otevřeno muzeum vodní energie s turistickým i vzdělávacím významem. Muzeum nabízí veřejnosti poznatky o vodní energii a výrobě černého střelného prachu a kůže. Turisté se nyní mohou procházet po čerstvě otevřených a udržovaných cestičkách podél Lousios. Projekt jako celek, tím že přilákal mnoho turistů a škol, významně přispěl ke značnému rozvoji regionu.
Sociální hospodářství: služby vytvářející novou zaměstnanost Ne všichni provozující nějakou ekonomickou činnost mohou být jasně zařazeny buď pod veřejný, nebo pod soukromý sektor. Celá řada organizací, jako jsou kooperativy, vzájemné společnosti, asociace a nadace či podniky i fyzické osoby, pomáhají svým členům, nebo jsou zřízeny, aby pomáhaly konkrétním skupinám ve společnosti, uspokojovat své běžné potřeby. Některé operují na trzích s vysokou mírou konkurence (úvěrové unie, vzájemně pojišťovací společnosti atd.), zatímco jiné poskytují služby, jež mají blíže veřejnému sektoru, např. sociální, zdravotní a s nimi související služby, sportovní aktivity a rekreace.
20
Přestože jednotky tvořící sociální hospodářství byly stvořeny za účelem uspokojování konkrétních sociálních potřeb, představují také významný ekonomický přínos, zvláště na poli zaměstnanosti. Podle odhadů je v současné době 5% celkové zaměstnanosti v Evropské unii tvořeno sociálním hospodářstvím, přičemž je zřejmý potenciál pro další růst. Na základě zkušeností se schématy národní podpory, společenskými pilotními projekty i akčními plány některých územních plánů zaměstnanosti by priority pomoci tomuto sektoru měly být kladeny na: * Aktivní podporu zakládání a rozvoje poskytovatelů služeb: Sem patří za prvé identifikace nadějných nových sektorů činností a za druhé poskytování dostatečných podpůrných služeb potenciálním a stávajícím poskytovatelům služeb, jako je informační, poradní i finanční a technická pomoc. * Organizaci a trvanlivost: Stávající poskytovatelé služeb, především ti, kteří zaměstnávají nově aktivní osoby, budou obecně požadovat po nějaký čas nepřerušovanou pomoc, obzvláště v oblastech podpory managementu a školení. Konečným cílem by však obecně mělo být provozování služeb na udržitelném základě. Iniciativy podniknuté členskými státy ve prospěch mladé zaměstnanosti, boj proti sociálnímu vyčleňování a rozvoj místních služeb umožnily organizacím a podnikům v sektoru sociálního hospodářství stát se novými významnými partnery regionálních a místních úřadů. Celkovým cílem pomoci ze strany Strukturálních fondů by mělo být zesílení tohoto partnerství. Inovační opatření na péči o děti Projekt ve zubožené části Belfastu, původně zaměřený na rodiče malých dětí, vyústí v založení komerční společnosti na péči o děti, která bude financovat pokračování projektu po vypršení pomoci z ERDF. Skupina místního rozvoje má za cíl zlomit období nedostatku prostřednictvím povzbuzování rodičů, převážně matek, aby své děti přivedly do místních hracích středisek (play centres). Tam pomáhají matkám jejich vrstevnice dokončit si vzdělání za účelem pomoci jejich dětem, přičemž některé matky dále pokračují ve vzdělávání se, včetně oblasti péče o dítě. ERDF založil dvě nové mnoho-účelové budovy, z nichž jedna je umístěna v blízkosti obchodního centra města. Jejím účelem je zastřešit ziskové centrum péče o dítě, které pak bude ze svých zisků financovat základní činnosti ve druhé budově, jež kvůli své pozici nebude moci přilákat rodiče střední třídy, schopné za služby platit. V době, kdy budou budovy dostavěny, některé matky již budou mít za sebou školení o péči o dítě a budou moci v centru pracovat.
21
ČÁST 2: EVROPSKÁ STRATEGIE ZAMĚSTNANOSTI: KLÍČOVÁ PRIORITA SPOLEČENSTVÍ Evropský sociální fond je hlavním finančním nástrojem na úrovni EU pro rozvoj lidských zdrojů napříč celým územím Unie a všemi prioritními Cíli Strukturálních fondů. Má dvojí mandát: na jedné straně se snaží zlepšit příležitosti zaměstnanosti na vnitřním trhu, a přispět tak ke zvýšení životní úrovně. Na druhé straně, stejně jako jeden ze Strukturálních fondů, sleduje obecný cíl posílení hospodářské a sociální soudržnosti. Výše uvedené priority platí na celém území EU, ačkoliv v regionálních programech či tam, kde je Cíl 3 regionálně programován nebo realizován, je třeba brát rovněž v úvahu konkrétní regionální specifika. Také bude důležité zajistit komplementaritu a synergii mezi opatřeními podporovanými ESF a opatřeními na rozvoj venkova financovanými mimo Cíle 1 a 2. V této souvislosti navrhla Komise, aby Cíl 3 Strukturálních fondů, který podporuje přizpůsobení a modernizaci vzdělávání, školení a zaměstnanosti, měl následující funkce: - za prvé coby rámec politik doporučující všem opatřením podporu lidských zdrojů napříč celým národním územím bez ohledu na status Cíle. To zavádí způsoby, jakými členské státy navrhují využívat Strukturální fondy (především, avšak nikoliv výhradně ESF) k přispívání k růstu zaměstnanosti a k hospodářské a sociální soudržnosti; - za druhé coby nástroj plánování a financování, jehož prostřednictvím bude Evropský sociální fond finančně a horizontálně zasahovat v dané geografické oblasti (napříč celými územími členských států kromě Cíle 1) do podpory Národních akčních plánů pro zaměstnanost (NAP). Aktivity na tomto poli budou rovněž rozvinuty v souvislosti s Iniciativou Společenství ohledně lidských zdrojů.
I.
Cíl 3: Rámec doporučení pro rozvoj lidských zdrojů a pro větší množství a kvalitu pracovních příležitostí
Se svým posláním přispívat k činnostem zvyšujícím zaměstnanost je ESF hlavním finančním nástrojem na úrovni EU pro pomoc členským státům rozvíjet a realizovat směrnice zaměstnanosti pod hlavičkou Evropské strategie zaměstnanosti. Tato strategie poskytuje rámec: - v němž jsou priority politiky zaměstnanosti členských států přeloženy do Národních akčních plánů (NAP), - který provází akce podniknuté na splnění těchto priorit, včetně těch, jež jsou podporovány prostřednictvím Cíle 3 a - který by měl být použit při aktivitách týkajících se zaměstnanosti napříč Evropskou unií a v každém členském státě.
22
Strategie zaměstnanosti, tak jak je popsána v NAP, musí být samozřejmě koherentní s prioritami rozvoje lidských zdrojů podporovanými ESF. Závěry z vídeňského summitu doporučují, aby podpora Strategie zaměstnanosti byla posílena reformou ESF. NAP kombinují národní strategii zaměstnanosti a nástroje národní politiky s evropskými prioritami soudržnosti a zaměstnanosti. Z celé navržené strategie lidských zdrojů nabývají zvláštní důležitosti tři obecné prvky: - moderní přístup k rovným příležitostem mezi muži a ženami je zásadní, - potenciál zaměstnanosti informační společnosti musí být plně využit v zájmu společnosti jako celku a - je třeba posílit přispívání Evropského sociálního fondu k podpoře místního rozvoje, například přes územní plány zaměstnanosti. Tento přístup umožní, aby akce podniknuté v rámci NAP byly dokončeny a zesíleny na odpovídající územní úrovni. V této souvislosti pět sfér politik v Nařízení ESF jmenuje oblasti, kde by měly členské státy podnikat akce na podporu čtyř pilířů Směrnic zaměstnanosti. Je třeba také zmínit, že akce na podporu školení a zaměstnanosti v podnicích mohou tvořit součást státní pomoci a musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže. A. Aktivní politika na trhu práce pro podporu zaměstnanosti Na tomto poli by měly členské státy ukázat, jak přetváří aktivní a preventivní strategie, po nichž volají Směrnice zaměstnanosti, do podoby konkrétních návrhů činností. Aktivace a prevence závisí na "na míru ušité" pomoci založené na individuálních vlastnostech. Toto cílení vyžaduje včasnou identifikaci rizikových jedinců a mělo by kombinovat široké spektrum opatření, jako jsou diagnostické rozhovory, školení svázaná s osobními akčními plány, poradenství ohledně kariéry a pomoc při hledání zaměstnání, s pracovním soudnictvím. Je důležité nabídnout nezaměstnaným školení nebo jiná opatření na aktivní práceschopnost, dříve než se jejich nezaměstnanost stane dlouhodobou. Podpora práceschopnosti mladých lidí je klíčovým požadavkem pro vypořádání se s nezaměstnaností mladých, a proto je zásadní vybavit mladé lidi větší schopností přizpůsobit se technologickým a ekonomickým změnám a dovednostmi potřebnými na trhu práce - pokud možno zaváděním a rozvíjením učňovských oborů. Regionální a místní úřady zaměstnanosti sehrávají klíčovou roli v prevenci problémů s dovednostmi a vyčleňování dovedností a v podpoře přizpůsobení se strukturální změně. Měly by například vzít na sebe vedoucí úlohu v monitorování dostupných dovedností, úrovně odborné kvalifikace mladých lidí i potřebám výcviku zaměstnaných a rekvalifikace nezaměstnaných. Proto je zásadní jak rozvíjení příležitostí výcviku a integrace, přizpůsobených konkrétním potřebám, tak i přizpůsobování poskytovaného souvislého výcviku potřebám místních a regionálních podniků.
23
Úřady zaměstnanosti proto hrají mimořádně důležitou roli v regionech čelících strukturální změně. Opatření spadající do této sféry politiky mohou zahrnovat inovativnější využívání ESF než je zvykem. Mohou například obsahovat řadu služeb jako vzdělávání, poradenství, zaměstnávání celých společenství, pomoc při hledání zaměstnání a zaměstnanecké podpory, všechno v rámci celistvého flexibilního přístupu. B. Všeobjímající, všem otevřená společnost Podpora všem otevřeného trhu práce je prioritou členských států v Evropské strategii zaměstnanosti. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost potřebám hendikepovaných, etnických menšin a dalším skupinám a jednotlivcům, kteří mohou být znevýhodňováni, a rozvoji odpovídajících preventivních a aktivních politik na podporu jejich začlenění do trhu práce. Avšak snižování nezaměstnanosti a zdokonalování (znovu-) začleňování těchto skupin do trhu práce není často možné bez překonání jiných forem vyčleňování. Vyčlenění má často řadu příčin, takže pouze integrovaný a ucelený přístup může posloužit jako efektivní strategie začleňování. Na tomto poli je důležité povolat schopnosti nevládního sektoru, neboť ten může být blíže reálným potřebám dotyčných skupin a jednotlivců než statutární úřady. Stejně tak může být mobilizace místních skupin a jejich projektů efektivní cestou, jak se dostat k těm, kteří se ocitli v riziku vyčlenění, nebo již dokonce vyčleněni jsou. Návrh Nařízení ESF, který Komise předkládá, klade zvláštní důraz na tyto způsoby reakce na vyčlenění, ať už mu předcházely jakékoliv příčiny. Dobrá praxe v projektech všeobjímající společnosti V Portugalsku podporuje podprogram INTEGRAR, na nějž bylo z ESF v období 1994-99 uvolněno 279 milionů euro, multi-dimenzionální projekty usilující o sociální a hospodářský rozvoj zanedbávaných společenství a sociálních skupin. Přitom je kladena vysoká priorita vlády na národní strategii proti sociálnímu vyčleňování a INTEGRAR financuje aktivní školící a orientační opatření pro dlouhodobě nezaměstnané, kterým vláda vyplácí minimální mzdu. INTEGRAR se snaží podporovat činnosti zaměřené na prevenci před faktory vedoucími k vyčlenění, přístup na trh práce, schémata odborného školení a činnosti namířené na sociálně znevýhodňované komunity a sociální skupiny za účelem posílení sociální integrace. Hlavní linie činnosti podprogramu, spolu s všeobjímajícím přístupem, zahrnují vyvíjení zvláštního úsilí k informování cílové populace, která má často omezený přístup k informacím, ke zjednodušení začlenění a (nebo) ochraně před vyčleněním; a vyškolování odborníků, kteří budou schopni zasáhnout přímo ve znevýhodňovaných skupinách a věnovat se jejich konkrétním problémům. Mezi inovační prvky programu patří: (a) opatření proti proudu tradičních školících a zaměstnanostních opatření pro lidi s těžkostmi účastnit se na těchto tradičních opatřeních (například bydlení, vzdělání, zdravotní a sociální podpora pro nejvíce ohrožené skupiny, zvláštní schémata školení pro hendikepované), která zvyšují jejich účast a míru úspěšnosti v tradičních opatřeních na trhu práce, a (b) přijetí metodologie společenského rozvoje, reflektující uznání územního základu problémů a jejich sociálního rozměru.
24
C. Podpora práceschopnosti, dovedností a mobility celoživotním vzděláváním se Tato sféra politiky je tvořena strategiemi na rozšíření přístupu k získávání dovedností, na podporu diverzifikace a posílení školících příležitostí a na zvýšení kvality systémů vzdělávání a školení. Za účelem posílit rozvoj odborné a přizpůsobivé pracovní síly by měly být zlepšeny příležitosti celoživotního vzdělávání se, především na poli informačních a komunikačních technologií. V tomto ohledu by měla být upřena pozornost na rozvoj flexibility národně uznávaných certifikátů při navazování studií. Kvalita dosaženého vzdělání a vyškolení je pro mladé lidi při vstupu na trh práce zásadní. Systémy vzdělávání a školení by měly být lépe vybaveny pro poskytování schopnosti přizpůsobit se a začlenit se do trhu práce, zejména pak pro poskytování minimálního základního vzdělání (gramotnost a základní matematika). Zvláštní pozornost by se měla věnovat mladým lidem se sníženou schopností se učit. Zvyšování dovedností prostřednictvím základního vzdělání a školení je třeba podporovat tam, kde je zřejmá spojitost se zlepšováním fungování trhu práce a (nebo) s práceschopností jedince. V opožděných regionech je důležitým prvkem při zvyšování jejich konkurenceschopnosti zvyšování kapacity a efektivnosti systému vzdělávání a školení jako celku. Konzistentní investování do tohoto sektoru ukázalo během času vynikající výsledky. D. Rozvíjení přizpůsobivosti a podnikání V této sféře politiky by měly členské státy ukázat, jak umí prací se svými sociálními partnery sloučit úsilí o modernizaci organizace a forem práce s pomocí pracovní síle lépe se přizpůsobit hospodářské změně. Pro vytváření více a lepších pracovních míst bude rovněž důležité podporovat podnikání a rozmach školících příležitostí. Činnost ESF by se měla zaměřit na pomoc jednotlivcům přizpůsobit se změnám plynoucím z nových technologií a nových tržních podmínek, především zaměstnancům, jimž hrozí nezaměstnanost. Rozhodující je zde očekávání potřebných dovedností a nabídka školících programů a poradenských služeb zaměstnancům SME. Tyto činnosti, stejně jako rozvíjení nových způsobů rozvržení pracovní doby mezi zaměstnanecké skupiny a sladění pracovního a rodinného života, posilují partnerství a plné začlenění a spolupráci sociálních partnerů. Bude nutné svázat činnosti a opatření na začlenění, odborná školení (začínající či pokračující) a rekvalifikaci s aktivitami na podporu hospodářského rozvoje a přeměny. To platí jak na úrovni podpory podniků (například pro inovace), tak na úrovni základních podmínek, jako je výzkum a technologický rozvoj (například při vyvíjení regionální strategie pro inovace a technologický rozvoj). Tento proaktivní přístup je zvláště důležitý v regionech zažívajících strukturální změnu.
25
Za účelem podpory podnikání a tvorby zaměstnanosti by měla být zkombinována poptávková opatření (jako poskytování dotací nebo jiné pomoci jedincům, kteří se stávají samostatně výdělečně činnými nebo zahajují činnost svých vlastních podniků) s opatřeními nabídkovými (jako cílené informace, školící a vzdělávací aktivity). Důležité jsou i školení v podnikání a služby cílených podpor pro podnikatele. Rovněž podnikatelskou činnost, včetně osob samostatně výdělečně činných, je třeba podporovat a členské státy by měly prosazovat opatření na plné využití možností plynoucích z vytváření pracovních míst na místní úrovni, v sociálním hospodářství, v oblasti technologií na ochranu životního prostředí, ve venkovských oblastech a v nových činnostech svázaných s potřebami trhem stále ještě neuspokojenými. Partnerství a očekávání ve švédském Cíli 4 V období 1994-99 usiluje Cíl 4 o zjednodušení přizpůsobování se pracovní síly průmyslové změně. Klíčový faktor úspěchu Cíle 4 ve Švédsku spočívá v aktivním a společném zahrnutí manažerů i zaměstnanců do plánování i realizace projektů. Partnerský přístup zdůrazňuje, že obě strany musí uznat výhody, které změna přinese. Cíl 4 způsobil dříve neexistující úzkou spolupráci sociálních partnerů a úřadů. Ukázalo se, že zhruba 80% zúčastněných podniků se do té doby nedostávalo žádné veřejné podpory ani poradenství. Se 173 miliony euro se švédský Cíl 4 soustředí hlavně na opatření na inovační přizpůsobivost zaměstnanců SME s méně než 50 zaměstnanci a probíhá ve dvou stádiích: navržení jednotlivých obchodních plánů a příprava zaměstnanců/manažerů na změnu a rozvíjení schopností pracovníků a ohrožených nezaměstnaností. Některé studie ukazují, že na společné analýze se podílelo 80% zaměstnanců. Dalším faktorem úspěchu bylo, že pracovní plány byly vypracovány samotnými podniky a vycházely z jejich individuálních potřeb. Podle švédského principu vede zplnomocnění jednotlivců k opravdové přizpůsobivosti, a to i obchodu, což je až v druhém plánu.
E. Pozitivní akce pro ženy Třebaže v otázce ženy-muži je ve všech činnostech podporovaných Strukturálními fondy zásadní moderní přístup středního proudu, je třeba jej doplnit o konkrétní pozitivní akci. Tyto konkrétní akce musí být založeny na: - podle moderního přístupu provedené analýze rozdílů mezi muži a ženami v dotyčných sektorech a oblastech a konkrétních omezení vyrovnaného přínosu podniknutých opatření a - na cílech vytyčených podle této analýzy za účelem upravení nevyváženosti. Dále je třeba stanovit indikátory k monitorování a hodnocení pokroku k rovnosti. Měly by být navrženy programy a opatření, které plně pojmenují překážky rovného přístupu k mužům a ženám za účelem ujištění, že diskriminační účinky jsou neutralizovány a že rovnost mezi muži a ženami je podporována, a měla by být zajištěna vyvážená účast mužů a žen ve strukturách rozhodování. Toho může být dosaženo prostřednictvím opatření zaměřených na zlepšení kariérního postupu žen a jejich přístupu k vyšším postům, na opravení nevyvážeností účasti žen a mužů v určitých hospodářských sektorech a povoláních, na podporu zvýšení zaměstnanosti žen a na zvýšení úrovně podnikatelské aktivity žen.
26
Na tomto poli bude důležité nejen spoléhat na školící opatření, ale využít celý potenciál všech vhodných dostupných opatření, což podpoří ucelenou pozitivní strategii. Členské státy by tedy měly zajistit, aby aktivní politiky na trhu práce byly dostupné ženám proporcionálně k jejich podílu na nezaměstnanosti, dále by měly věnovat pozornost překážkám bránícím ženám v zakládání nových podniků nebo v tom, aby se staly samostatně výdělečně činnými, a zajistit, aby ženy měly možnost čerpat z výhod flexibilních forem organizace práce. Měly by se zde odrážet hlavní cíle Evropské strategie zaměstnanosti a dodatečné obecné činnosti zaměřené na zvýšení práceschopnosti a pracovní síly. Posílení práceschopnosti a podnikatelské činnosti žen Ayuntamiento Santa Perpétua de Magoda a Asociace zaměstnavatelů ve Španělsku zavedly program na pomoc ženám při volbě kariéry a hledání zaměstnání, založený na integrovaném přístupu: svázání potřeb žen s potřebami místních podniků v regionu. Na začátku bylo poskytování informací o dostupných možnostech kariéry, pak přišla řada individuálních konzultací a skupinových setkání žen. Následovala samotná školení: od 400 do 500 hodin včetně praxe i teorie v oblastech, jako jsou sociální služby nebo technická administrativa. Jednou z hlavních bariér žen při vstupu na trh práce je nedostatek pečovatelských služeb. S podporou ESF byla dětem matek, které navštěvovaly školící kurzy v Liege (Belgie), poskytnuta zařízení péče o děti. Ženy tvoří mezi podnikateli menšinu. Ve Finsku podporoval ESF projekty na pomoc ženám při zakládání svých vlastních společností. Tento projekt poskytl ženám nad 25 let šest měsíců školení v podnikání a čtyřtýdenní praxi v nějaké společnosti.
II. Konkrétní činnosti v regionech Cíle 1 a 2 Evropská strategie zaměstnanosti není realizována pouze národními politikami; regionální a místní úřady se podílejí na realizaci Směrnic zaměstnanosti ve své vlastní sféře působnosti. Existuje proto velký prostor pro regionální rozměr v realizaci těchto Směrnic, který může nabýt podobu konkrétních opatření prostřednictvím regionálních programů spadajících pod Cíl 2. Základními vlastnostmi tohoto programování v oblasti rozvoje zaměstnanosti a lidských zdrojů jsou: - musí odpovídat místnímu a regionálnímu ohodnocení potřeb a musí být výsledkem programování zdola nahoru; - podporované činnosti by měly být spojeny s činnostmi podporovanými jinými Strukturálními fondy; - musí se vyhnout veškerým rizikům dvojitého financování opatření nebo činností financovanými pod Cílem 3.
27
V regionech spadajících pod Cíl 2 by měla identifikace potřeb školení a dovedností jít ruku v ruce s vytyčováním cílů rozvoje a přeměny firem získávajících investiční pomoc ze Strukturálních fondů. Sem by mohly patřit například konkrétní činnosti v následujících oblastech do té míry, pokud doplňují obecná opatření pod Cílem 3: - Rozvoj vhodných školících a integračních iniciativ a přizpůsobení dostupnosti rozběhnutých školení vyvíjejícím se potřebám místních a regionálních podniků v souvislosti s přeměnou nebo v očekávání restrukturalizace Cíle 2. - Vhodné stimulování a plnění školících požadavků podniků v regionech spadajících pod Cíl 2 (pomoc firmám školit mladé lidi nebo poskytnout již zaměstnaným nové dovednosti a současné rozvíjení nových činností, jako je rozvoj nových výrobků nebo výrobních procesů, či uspokojování potenciálu trhu, včetně zvážení potřeb školení v technologii). - Podporování role místních a regionálních úřadů při identifikaci a formulaci potřeb firem a při přizpůsobování systémů školení a zaměstnanosti místním a regionálním potřebám. Tyto činnosti, založené na přístupu zdola nahoru, mohou být rovněž zahrnuty v akcích provozovaných v regionech spadajících pod Cíl 1.
28
ČÁST 3: ROZVOJ MĚST A VENKOVA A JEJICH PŘÍNOS PRO VYROVNANÝ ÚZEMNÍ ROZVOJ Harmonický rozvoj území Společenství se děje na pozadí větší hospodářské integrace a globalizujících se trhů. Rovnoměrně na něj působí politiky Společenství, každá svým individuálním způsobem. To je případ, kde je zapotřebí intervencí Strukturálních fondů, zejména prostřednictvím podpory rozvoje měst uceleným regionálním přístupem a rozvoje venkova, který sehrává dvojí roli svým přínosem evropskému zemědělskému modelu a hospodářské a sociální soudržnosti. Komplementarita této pomoci s vyrovnanějším rozvojem napříč celým územím Unie je nepřípustná. Je proto nutné podporovat ucelený proces zaměřený na zvýhodňování synergie rozvoje měst a venkova za účelem nastolení pokroku k vyrovnanějšímu územnímu rozvoji. Členské státy připravily návrh neformálního dokumentu obsahující indikativní směrnice o dlouhodobém rozvoji evropského území (Perspektiva rozvoje evropského prostoru). V této souvislosti musí pokračovat pomoc Strukturálních fondů na snižování nerovností mezi jádrovými a periferními regiony, a to se zřetelem na zvýšenou koncentraci činnosti v části Unie i v jistých metropolitních oblastech. Strategie rozvoje jednotlivých regionů rovněž musí brát v úvahu indikativní směrnice, aby byly zahrnuty do širšího celkového výhledu nejen dotyčné země, ale i Unie jako celku. Podobně důležité je zvažování trans-národních dopadů ve stanovování investičních priorit, zejména v sektoru dopravy. Takto rozvoj jednotlivých regionů podpoří postupné vznikání stále více zón hospodářské integrace, rovnoměrněji rozmístěných po celé Unii, a také postupný vývoj od současného modelu centrum-periferie k modelu evropské oblasti s mnoha centry. A. Rozvoj měst v rámci ucelené regionální politiky V evropském hospodářství hrají městské oblasti aktivní roli. Jsou centry komunikace, obchodu, tvořivosti, inovací a kulturního dědictví, ale zároveň spotřebují více, než je jejich podíl na energetických a neobnovitelných přírodních zdrojích, a produkují neproporcionální množství odpadů a znečištění. Obzvláště středně velká města také vykazují silný vliv na venkovské oblasti. Současná zpráva Komise: "Udržitelný rozvoj měst v Evropské unii: rámec činností" (zejména činnosti 1, 8 a 18) stanovuje, jaké práce by měly být podporovány Strukturálními fondy v městských oblastech. Coby součást ucelené strategie rozvoje či regionální přeměny by se tato práce měla zaměřit na čtyři nezávislé cíle:
29
* větší prosperita a zaměstnanost v městských oblastech posilováním úlohy měst, coby pólů regionálního růstu; * podpora sociální integrace, krásy a regenerace městských oblastí; * ochrana a zlepšování městského životního prostředí jako prostředek ke zvýšení kvality života, k ochraně lidského zdraví a k záchraně místních a globálních ekosystémů (včetně udržitelných dopravních systémů, zdrojů obnovitelné energie a racionálního řízení energie); * přispívání k systémům městského a místního managementu. Jak v regionech Cíle 1, tak i v oblastech Cíle 2 by tento přístup měl znamenat, že by různé programové dokumenty pod Strukturálními fondy měly obsahovat ucelené balíčky činností ve formě ucelených opatření na rozvoj měst pro hlavní městské oblasti regionu. Tato opatření by živě přispěla k ucelenému přístupu k regionálnímu rozvoji či přeměně. Konkrétně, na rekultivaci znevýhodněných městských oblastí by mohla být vyčleněna zvláštní podpora prostřednictvím uceleného územního přístupu podobně, jak tomu bylo u oblastí rozvinutých Iniciativou městských komunit, jejichž zkušenosti z těch nejvíce inovačních opatření a partnerského přístupu mohou být užitečně zobecněny. Opatření podporovaná ESF pod Cílem 3 by navíc měla mít hlavní vliv ve smyslu sociální soudržnosti, dokonce i ve městech, která nespadají pod Cíle 1 a 2. Renovace městských oblastí s potížemi Oblasti Aulnay-sous-Bois v regionu Ile de France, který má řadu problémů se svými 5 000 obecních obydlí, byla nabídnuta veřejná a soukromá podpora. Ta byla poskytnuta ve formě hlavního městského projektu zahrnujícího renovační a doplňková opatření, z nichž jedno usilovalo o snížení nejistoty poskytováním nových služeb obyvatelům ve formě center poskytujících své pracovníky, mobilních služeb a úřadů pro místní výpomoc. Vznikla také iniciativa na sběr neskladných předmětů a recyklovatelného odpadu.
B. Rozvoj venkova k modernizaci, diverzifikaci a ochraně životního prostředí Zatímco některé z nejdynamičtějších regionů Unie mají venkovský charakter, je mnoho jiných venkovských oblastí, které zažívají často vážné socio-ekonomické problémy, jež se odrážejí ve slabých demografických strukturách, v nedostatečných pracovních příležitostech a v nedostatečném poskytování klíčových služeb. Mnoho těchto potíží může být přisuzováno dopadům rozsáhlé strukturální změny probíhající po dobu několika desetiletí, zejména poklesu hospodářského významu zemědělství ve smyslu jeho přispívání k regionálnímu důchodu a zaměstnanosti. Dnes pracují zhruba tři čtvrtiny evropských zemědělců na částečný úvazek, a potřebují tedy doplňkové zdroje příjmu. Současně však venkovské oblasti tvoří zhruba čtyři pětiny území EU, takže zemědělství, které je nejčastějším způsobem užívání půdy venkovských oblastí, zůstává klíčovým hospodářským sektorem v mnoha regionech.
30
Navíc multifunkční úloha zemědělského sektoru je stále více uznávána. Vedle hospodářské role zemědělství, lesního hospodářství a jiných výrobních činností, zemědělský sektor nyní splňuje důležitou sociální roli tím, že poskytuje obyvatelům měst kvalitní produkty a nabídku příležitostí pro rekreaci a trávení volného času. Je také důležitým faktorem udržování kvality životního prostředí a kulturního dědictví. Venkovské oblasti mají největší důležitost pro rozvoj evropského území. Pro EU jako celek je jedním z důležitých cílů politiky rozvoje venkova zajistit udržitelnost evropského zemědělského modelu. Ten tvoří druhý pilíř Společné zemědělské politiky (Common Agricultural Policy - CAP). To si žádá dvojitý, souběžný přístup podporující jak rozvoj multifunkčního zemědělského sektoru na jedné straně, tak širší sociální a územní kontext, v němž zemědělský sektor existuje, na straně druhé. V nejvíce postižených oblastech, spadajících pod Cíle 1 a 2, by politika na podporu venkova měla usilovat jak o rozvoj konkurenceschopného zemědělského sektoru používáním výrobních metod ohleduplných k životnímu prostředí, tak o podporu diverzifikace zemědělských holdingů a venkovského hospodářství mezi nové činnosti a zdroje zaměstnanosti. Rozvoj venkova zůstává v tomto smyslu významným prvkem kohezní politiky a současně může dokončit modernizaci a reformu tržních politik v rámci CAP. V těchto oblastech by měly Strukturální fondy a Garanční oddělení EAGGF podporovat diverzifikaci konkurenceschopných struktur venkovského hospodaření, založenou na podpoře nových činností prostřednictvím ucelených programů. Mezi jejich priority by měly patřit: * Silnější zemědělský sektor k zajištění, že zemědělství a lesní hospodářství jsou konkurenceschopná, prostřednictvím podpůrných investic a modernizace, včetně výrobních procesů i marketingu zemědělských a lesnických produktů, pokusů snížit náklady a zvýšit kvalitu produktů, zvýšení přidané hodnoty a udržení zemědělských holdingů (především zajištěním možnosti jejich převzetí mladými zemědělci) a venkovského životního prostředí (včetně "agro-environmentálních" opatření). * Zvýšení konkurenceschopnosti venkovských oblastí prostřednictvím zvyšování přístupnosti a podpory diverzifikace mezi nové činnosti a tvorbu zaměstnanosti. Sem patří rozvoj turistiky a malých firem, z nichž většina vyrábí potenciálně jedinečné výrobky vysoké kvality. Další příležitosti skýtá pole obnovitelné energie, včetně vyrábění energie z městských odpadů ve venkovských oblastech blízko významných aglomerací. * Zachování životního prostředí a evropského dědictví venkova: ochrana životního prostředí musí být hlavní prioritou politiky na podporu venkova, včetně zachování tváře venkova a přírodních zdrojů, tradičních venkovských oblastí, podpory zemědělské turistiky a renovace vesnic. Běžné strategie rozvoje venkova nemohou samy o sobě pojmenovat všechny problémy venkovských oblastí, zvláště ne problémy místního rozměru. Nová Iniciativa Společenství pro venkovské oblasti nabídne příležitost doplňkových činností k běžným programům prostřednictvím podporování činností formulovaných a realizovaných partnerstvími na místní úrovni. Cílem je povzbudit vznik a rozvoj nových modelů rozvoje venkova, které by následně byly prostřednictvím sítí šířeny, a podpořit spolupráci mezi místními aktéry v různých regionech a členských státech.
31
Nové zemědělské činnosti v severní Itálii Ve Val Bormida v severní Itálii byla nalezena řešení, jak podpořit příjmy obyvatel, postižených poklesem příjmů z tradičního zemědělství, založená na využívání potenciálu regionu coby dodavatele strojních zařízení na výrobu léčiv. S pomocí programu EU na rozvoj venkova byly podpořeny dva nové projekty, zahrnující nákup vybavení pro automatizovanou výrobu a balení a podnikání výzkumu pro zavádění nového sortimentu a zlepšení kontroly kvality. V polovině 90. let dosáhla výroba základních paliv 1500 kg, oproti 120 kg nějakých 10 let předtím, přičemž byl získán "biologický produkt" splňující kvalitativní požadavky prostřednictvím záruky nadřazené pozice trhu a vyšší míry zisku. Výsledkem byl rozvoj nového zemědělského odbytiště v regionu a vytvoření 7 nových zaměstnání. To rovněž přispělo k zachování přírodní krajiny v hornatém prostředí a zkultivovalo celkem 100 hektarů méně úrodné půdy. Zachování venkovských společenství v Nordrhein-Westfalen Jedním z problémů venkovských oblastí je tendence ke koncentraci klíčových hospodářských a sociálních služeb, přičemž přístupnost do měst veřejnou dopravou byla postupně omezována. V určitých členských státech pomáhají programy Cíle 5b obnovit základní venkovské služby. Například v německé vesničce Ottenhausen v Nordrhein-Westfalen (Severní Porýní-Vestfálsko) byly v roce 1995 uzavřeny místní pekárna a koloniál, a obyvatelé tak zůstali odkázáni na vzdálenější služby a těm, kteří mají problémy s mobilitou, se obzvláště ztížil život. S podporou místních obyvatel a spolufinancováním z EAGGF byl zřízen nový vesnický obchod, ale odlišný od těch předchozích, neboť nabízí více služeb na jednom místě. Nabízí potraviny a domácí potřeby, místní zemědělské výrobky a bioprodukty, rovněž poskytuje důležité služby: pošta, oprava obuvi a oděvů, čištění a poradenské služby, týkající se životního prostředí. Základní služby - obzvláště důležité pro starší lidi a matky s dětmi - jsou tedy poskytovány na místní úrovni. To rovněž podporuje místní zemědělské výrobky: vše se odehrává v bývalé stáji, což napomáhá k udržení architektonického dědictví vesnice. Recyklace vody na Kanárských ostrovech Překážkou rozvoje na Kanárských ostrovech je nedostatek vody, její vysoká cena a nerovné rozmístění vodních zdrojů na ostrově. Více než 80% dostupné vody pochází z podzemních zdrojů. tyto podzemní rezervy se v nedávné době snížily, což změnilo vyrovnanost mezi čerpanými a dešťovými zdroji a vedlo k postupnému zvýšení obsahu soli. Na ostrovech s nejnižšími srážkami bylo nutné přistoupit k desalinaci mořské vody a jejímu nabídnutí obyvatelstvu. Zemědělství spotřebovává 60% dostupné vody. Nedostatek vody a její nízká kvalita spolu s konkurencí plynoucí z rozmáhajícího se sektoru turistiky tvoří dvě příčiny omezování zemědělské činnosti. Na ostrově Tenerife zjišťovala studie technickou dostupnost a ekonomickou životnost dokonalejšího čištění upravené vody a jejího užití v různých oblastech. Na základě této studie se úřady rozhodly investovat s finanční pomocí EGAFF do zakládání dálkově ovládané distribuční sítě vody, čištění třetího stupně a filtrace zavlažovací vody. Tyto investice zpřístupňují zemědělskému sektoru novou nabídku vody. Rovněž přispěly turistickému ruchu, udržování zelených ploch a zvýšení kvality života.
C. Synergie mezi městskými a venkovskými oblastmi: vyrovnaný rozvoj Má-li se Unie těšit z nejlepších možných podmínek rozvoje, městské a venkovské oblasti se musí navzájem doplňovat. Územní rozvoj Evropské unie do podoby s mnoha centry, čili vyrovnanější územní rozvoj, musí být zvýhodňován synergiemi, jež je třeba posílit ve všech regionech s pomocí Strukturálních fondů. Venkovské oblasti musí mít přístup ke specializovaným službám, které mohou nabídnout pouze městská centra. Obyvatelům měst je třeba poskytnout potraviny a přírodní, turistická a rekreační zařízení, jež mohou nabídnout venkovské oblasti.
32
Přínos Strukturálních fondů k ucelenému územnímu rozvoji musí být podpořen vytvářením meziměstských sítí a zlepšováním spojení mezi městy a venkovskými oblastmi za účelem jak ochrany před zdvojováním úsilí o tutéž věc, tak i podpory modelu efektivnějšího a v rámci udržitelného rozvoje vhodného užívání půdy. Rozvoj úlohy obzvláště středně velkých městských center nabývá zvláštní důležitosti v řídce osídlených oblastech. Ty jsou jedinými místy přijímajícími služby, která dosahují prahu ekonomické životnosti. Koordinace s národními programy se může ukázat jako nutná tam, kde jsou regiony jen částečně zahrnuté v programech podporovaných Strukturálními fondy. Geografický rozměr regionů spadajících pod Cíl 1 je takový, že poskytuje přiměřený rámec, v němž mohou být uspokojovány potřeby celkového přístupu, v němž se městské a venkovské oblasti doplňují. Tento přístup by měl být uplatněn i v oblastech spadajících pod Cíl 2, kde bude zjednodušen používáním jediného programového dokumentu pro nový Cíl 2. Toho je třeba využít při přípravě strategií usilujících o vyrovnanost mezi venkovskými a městskými oblastmi na regionální úrovni. Zahrnutí ucelených přístupů k rozvoji měst a venkova do různých programových dokumentů Strukturálních fondů nesmazává potřebnost regionálních programů. Tyto přístupy, které berou ohled na konkrétní problémy různých částí regionu, by měly spíše představovat základ globálních a ucelených regionálních strategií. Měly by přispívat k vytváření oblastí s dynamickou integrací v mezinárodním měřítku, především prostřednictvím vysoce efektivní trans-národní, národní a regionální infrastruktury. Iniciativa Společenství "Interreg III" by měla završit tento proces podporováním transevropské, a obzvláště přeshraniční, spolupráce k dosažení vyrovnaného rozvoje území Unie. CITLIVÉ A POBŘEŽNÍ OBLASTI U strukturálních programů, které se týkají citlivých a pobřežních oblastí, je důležité, aby spolu s dalšími programy zajistily udržitelný rozvoj těchto oblastí. V rámci regionální hospodářské strategie mohou Strukturální fondy podporovat akce nutné k ochraně těchto oblastí, včetně financování dostupné infrastruktury a podpory "přírodní" turistiky. Mezi prioritní akce v pobřežních oblastech patří: snížení znečištění a rekultivace zdevastovaných oblastí, kontrola pobřežních pláží, vyhlubování a jiných činností přetvářejících povodí a mořské dno a zachování přírodních nalezišť.
D. Konkrétní opatření pro rybářské oblasti Strukturální politika v rybářském sektoru (včetně vodní kultury, zpracování výrobků a marketingu) je živou součástí běžné rybářské politiky. Usiluje o provádění a urychlení restrukturalizace sektoru prostřednictvím racionalizace a modernizace způsobů výroby a jiných opatření trvalého dopadu.
33
S ohledem na rybaření musí programy brát v úvahu následující priority: * Víceleté programy poradenství pro rybáře (MAGP IV do roku 2001 a MAGP V poté) zůstávají základem pro rámec rybářských kapacit. Proto musí být kladena priorita na jejich realizaci (včetně budoucího MAGP V). * Je také nutné vyhnout se nežádoucím dopadům. Nedostatečná obnova může jinak vést ke stárnutí vybavení rybářů; na druhé straně technický pokrok může kompenzovat snížení kapacit, nebo dokonce zhoršit nerovnováhu mezi úsilím rybářů a jejich zdroji. * Na technické úrovni musí být kladena priorita na užívání výběrových rybářských náčiní a metod, zvyšujících kvalitu ulovených a na palubě schraňovaných ryb a zlepšujících pracovní podmínky a bezpečnost. Ve zbylých výrobních sektorech (vodní kultura, zpracování výrobků) mají kolektivní opatření, která věnují pozornost zájmům sektoru jako celku, přednost před investicemi do firem. Mezi priority patří také vypořádání se s problémy životního prostředí, zvyšování kvality výrobků a využívání přebytečných či podužívaných druhů. Strukturální politika v rybářském sektoru je také součástí kohezní politiky: na jedné straně se pomoc Společenství soustřeďuje převážně do regionů spadajících pod územní Cíle Strukturálních fondů; na straně druhé se snaží poskytnout odpověď na socio-ekonomické problémy pobřežních oblastí, vzniklé restrukturalizací sektoru vytvářením pracovních míst a diverzifikací činností mezi nejslibnější oblasti prostřednictvím společné podpory několika Strukturálních fondů. Proto je důležité zajistit synergii různých Strukturálních fondů za účelem záruky účinnosti jejich společného působení. Projekty podpory rybářského sektoru Zpracování výrobků (Belgie) V Antverpách se dvanáct společností na zpracování ryb, umístěných v opotřebovaných budovách v centru města, reorganizovalo do čtyř nových firem v průmyslové zóně blízko dopravních možností. Od té doby obrat těchto nových firem významně vzrostl. Vodní kultura (Velká Británie) Společnosti West Coast Aquaculture Ltd., založené v Argyllu (Skotsko), byla poskytnuta pomoc při stavbě a vybavení nového, umělecky pojatého systému recirkulace vody na chov mladých kambal a překonání závislosti na chovu atlantických lososů. Do konce roku 2000 očekává společnost výlov kolem 450 tun kambal ročně. Kolektivní užívání břehů (Španělsko) V Galicii mnoho projektů zaměřených na kolektivní užívání břehů pobřežními rybáři napomohlo ke zlepšení zachování zdrojů (škeblí) a kontroly kvality rybářských výrobků.
34
