Evropské fondy a jejich vliv na růst konkurenceschopnosti českých podnikatelů

Evropské fondy a jejich vliv na růst konkurenceschopnosti českých podnikatelů Prof. Michal Mejstřík EEIP, a.s. a IES FSV UK Výroční konference OPPI konaná na MPO v Praze 3. prosince 2013 Snímek 1 www.eeip.cz

Obsah

1. Úvod 2. Makroekonomické riziko 3. Mezoekonomické riziko 4. Dopady na podnikatele 5. Závěr

Snímek 2 www.eeip.cz

1. Úvod – nejslabší dvourychlostni Evropa

Zdroj: IMF WEO (říjen 2013)


1. Úvod

Tři úrovně vztahů finanční krize a OP/ROP již od 2009 EU krize měla a bude mít vliv na OP a ROP Naopak OP a ROP s efektivními a udržitelnými projekty by měly pomoci krizi zmírnit – čím rychlejší čerpání, tím lépe 3 úrovně rizik 1. makroekonomické 2. mezoekonomické 3. mikroekonomické Každá úroveň rizika vyžaduje specifický způsob jeho řízení Snímek 4 www.eeip.cz

Obsah



2. Makroekonomické riziko : Globální (? či evroamerická) ekonomická krize urychlila kreativní destrukci procesů Nezaměstnanost ve světových regionech (MMF 4/2013)

Zhoršující se prognózy zpomalení HDP Eurozony oproti světu (MMF 4/2013)

Ekonomická krize otřásá ekonomickou pozicí vyspělých států zejména Euozóny s největší nezaměstnaností Největší rizika jsou spatřována v budoucím vývoji států eurozóny zejména periférních.

ECB pohledávky vůči Sp a I bankám po růstu klesají

Celková aktiva centrálních bank k HDP (MMF 10/2013)

Výrazný růst aktiv centrálních bank V Eurozóně se promítá sice v u vekých pohledávek ECB vůči Španělsku a Itálii, ale nikoliv v reálných procesech

Zdroj: MMF


2. Makro riziko: Největší rozdíl ve vývoji úvěrů: pokles v Eurozoně, růst v USA

Zdroj: Societ General Group (2013) M.Dřímal


7

2. Makroekonomické riziko : V Evropě se zpomalilo podnikové investování

Zdroj: Societ General Group (2013) M.Dřímal


8

2. Makroekonomické riziko: Zpráva Bruegel z 11.10.2012: Růstové efekty EU politiky soudržnosti: metaanalýsa •

It is difficult to establish if Structural and Cohesion Funds play any role, good or bad, in recent growth convergence patterns in Europe. Generally, macroeconomic simulations produce better results than empirical tests. It is thus possible that Structural Funds do not fully realise their potential either because they are not efficiently allocated or are badly managed or are used for the wrong investments, or a combination of all three.

• The approach to assess the effectiveness of EU funds should be consistent with the rationale behind the post-1988 EU Cohesion Policy. Standard income convergence analysis is certainly not sufficient and should be accompanied by an assessment of the changes in the efficiency of the capital stock in the recipient countries or regions as well as by a more qualitative assessment. • EU funds for competitiveness and employment should be allocated by looking at each region’s capital efficiency to maximise growth generating effects or on a pure competitive basis.


2. Makroekonomické riziko: Zpráva Bruegel z 11.10.2012: The growth effects of EU cohesion policy: a meta analysis •

Today’s EU cohesion policy is largely indebted to the reform of 1988. Free markets are believed to generate agglomeration effects with economic activities concentrating more in some areas than in others. •

Nevertheless, a few regularities emerge in the literature and partially also in our empirical test. EU funds contribute to growth convergence i) if used in a supportive institutional environment, ii) in the presence of a decent industrial structure and some R&D intensity, and iii) when used for soft and not just hard investment. • Ex-ante institutional conditionality is important for the success of EU-funded investment, as suggested in the Commission’s proposal for 2014-2020. Cohesion money should be allocated to countries that respect EU laws especially those pertaining to the single market and display a good record in the transposition of EU directives. At the regional level, technical assistance represents an important instrument for improving institutional capacity.


2. Makroekonomické riziko Specifika české ekonomiky

AT 4,8% IT 4,9%

NL 4,0% DE 31,5%

GB 4,9%

1) Exportně orientovaná ekonomika (poměr export/HDP cca 80%), Německo trvale třetinový podíl na českém exportu

FR 5,5% PL 6,6%

SK 9,5% O s tatní 28,4% 35,0% 2008

2) Vysoký, třetinový podíl přidané hodnoty průmyslu na HDP, v EU „sekundární industrializace“

Průměr 2000-07

30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

3) Relativně nízké výdaje na výzkum a vývoj (1,54% podíl na HDP v ČR vs. 1,76 % HDP v EU v roce 2006 podle Eurostatu/OECD); ?Lisabonská strategie do 2010 podíl 3%? Zdroj: ČSÚ, Eurostat


2. Domácí export vyžaduje zahraniční import Příklad: transportní zařízení a elektronika - domácí vs. zahraniční hodnota Výrazný podíl celkových mezidovozů se používá pro vývoz Zdroj: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/miwi_e/tradedataday13_e/paul_schreyer_e.pdf Snímek 12

www.eeip.cz

| Strana | 12

Strana

2. Makroekonomické riziko

ČR chce opustit roli „montovny“ Evropy

Pozice ČR v hodnotových řetězcích

Chceme vytvořit podmínky a služby, které českým exportérům umožní posunout se výše v hodnotových řetězcích výroby. Tento aspekt proexportních činností vyžaduje nejsilnější posílení orgwaru – tj. koordinace jednotlivých politik a využívání jejich synergií.

Sem bychom se chtěli přesunout…

V tomto segmentu dochází k posunu českých producentů

Sem bychom se chtěli přesunout… Snímek 13 www.eeip.cz | Strana 13

2. Makroekonomické riziko Externí riziko – již v roce 2009 jsme předvídali nutnost adaptace OP Volatilita měnového kurzu Kč/EUR a Kč/USD Očekávaný pokles HDP ČR v 2009 o 5,3% (MFČR)

Nižší zahraniční poptávka: očekávaný pokles HDP v roce 2009 v Německu o 6,2% (MMF)

Očekávaný nárůst míry nezaměstnanosti z 5,4% v roce 2008 na 8,2% v roce 2009 (MFČR)

ČR je exportní ekonomika (export/HDP > 80%), tj. závislost ČR na zahraničních ekonomikách (31% exportu ČR jde do Německa) Vzít v potaz náměty hospodářské politiky vlády ČR Snímek 14 www.eeip.cz

2. Makroekonomické riziko Míra nezaměstnanosti v ČR v říjnu 2013 relativně nízká Podle aktuálních statistik Eurostatu byla ČR v říjnu s nezaměstnaností 6,8 procenta 6.státem Evropské unie s nejnižší nezaměstnaností. Když nepočítáme malé státy Maltu a Lucembursko, tak máme po Německu, Rakousku a Dánsku nejnižší nezaměstnanost. Více informací zde: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/3-29112013-AP/EN/3-29112013-APEN.PDF


2. Makroriziko: Korelace českého vývoje s německým: aktuální vývoj slibný

Consensus očekává : 1% pokles HDP 2013 1.8 % růst HDP 2014

Klíčový faktor růst exportu Zdroj: Societ General Group (2013) M.Dřímal


16

2. Makroekonomické riziko Potenciální omezení EU fondů Evropské rada dne 8.února 2013 rozhodla o stanovení stropu o maximální výši strukturálních fondů a fondů soudržnosti na rok. Strop je stanoven na 2.35 procenta HDP nebo 2.59 procenta, pokud byl průměrný reálný růst v letech 2008-2010 nižší než minus jedno procento.

Zdroj: Bruegel based on Benedicta Marzinotto, “A European fund for economic revival in crisis countries”, Bruegel Policy Contribution, February 2011 and Eurostat. Snímek 17 www.eeip.cz

Obsah



3. Mezoriziko: V ČR stagnuje nárůst nových bankovních úvěrů nefinančním podnikům, úvěry domácnostem vzrostly o cca 5% meziročně v červenci 2013


Zdroj: ČNB (2013). MĚNOVÁ STATISTIKA – ŘÍJEN

3. Mezoriziko: U bank v ČR nyní převažují obavy z extermích /makroekonomických rizik, vnitřní zdroje financování bank nejsou problém

Zdroj: ČNB (2013). ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN 2013 Pozn.: Tato informace shrnuje výsledky šestého kola šetření, tj. pohled bank na vývoj podmínek ve třetím čtvrtletí 2013 a jejich očekávání v uvedených oblastech pro čtvrté čtvrtletí 2013. Šetření se zúčastnilo 18 bank, které mají rozhodující podíl na bankovním úvěrovém trhu. Snímek 20 www.eeip.cz

3. Mezoekonomické riziko

Externí riziko – problémy financování (částečný vliv OP) A. Nižší vlastní zdroje podniků (pokles zisků) a cizí zdroje (konzervativnost bank při poskytování investičních i provozních úvěrů).

Výpadek v příjmech SFDI (nižší příjmy z mýtného, spotřební a silniční daně) -> riziko kofinancování OPD

B. Zvýšený počet druhotné platební neschopnosti a insolvencí firem

C. Očekávaný pokles příjmů obcí a krajů během hospodářského poklesu ČR (až15-25%)

Konzervativnost bank při poskytování úvěrů (viz odpovědi OP/ROP a též průzkumy HK ČR)

Podpora efektivních a udržitelných projektů zajištěním likvidity pro příjemce během projektu – např. krátkodobý úvěr na cash flow (před refundací etapy projektu), střednědobý úvěr na kofinancování projektu; Finanční nástroje: Finanční inženýrství Jessica/Jeremie type Zatím málo... Spolupráce s EIB, bankami a ČMZRB (záruky na úvěry apod.) Přehodnocování záměrů přinášející zvýšené režijní výdaje Snímek 21 www.eeip.cz

Obsah



4. OPPI nositelem inovační aktivity Hlavním nositelem inovační aktivity v podnikatelském prostřední ČR je OP Podnikání a inovace, zvláště jeho čtvrtá prioritní osa „Inovace“, které je zaměřena na podporu technických (inovace produktů a procesů) a netechnických inovací (organizační a marketingové inovace) v podnicích, včetně rozvíjení spolupráce s vědeckovýzkumnými organizacemi, na posílení vlastních vědeckovýzkumných kapacit podniků s cílem zvýšení inovačních aktivit podniků včetně podniků provádějící vlastní výzkum a vývoj. Aktivita je sledována indikátorem „Uvedení na trh nových nebo inovovaných produktů, zavedení procesních, organizačních a marketingových inovací“, jehož cílová hodnota je 2 800 produktů a inovací. Závazek příjemců dosahuje 89,3 % cílové hodnoty, tzn. příjemci se zavázali k podpoře 2 661 produktů a inovací. V letech 2008–2011 ČSÚ eviduje 7 020 inovací, příjemci OP Podnikání a inovace jich realizovali 1 157, tzn. na celkovém počtu inovací v ČR se SF podílí 16,5 %. V rámci inovačních aktivit dominuje uvedení nových a inovovaných produktů na trh, závazek této aktivity odpovídá 61,5 % z celkového závazku indikátoru. Cílem projektů je zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, jejichž zavedení na trh má firmě přinést nové konkurenční výhody. Spolu se zaváděním nových či inovovaných produktů je v mnoha případech nutná také změna výrobních procesů firmy, tzn. inovace procesu. Druhý nejvyšší podíl ze závazku sledovaného indikátoru (37,0 %) připadá právě na zavádění inovovaných procesů ve výrobě nebo poskytování služeb, což představuje zavádění nových nebo významně zlepšených způsobů výroby a dodávek. Zbylé dva typy inovací – marketingové inovace a organizační inovace představují v závazku indikátoru podíl do 1 %.


4. OPPI nositelem inovační aktivity – spolufinancované inovace

Figure: Dividends paid from Skanska, a.s. to its Swedish parent company in 2004-2009


4. Regionální Regionální konkurenceschopnost ve SVE


4. Cenová konkurenceschopnost jižního křídla se probrala...čs intervence Relativní jednotkové náklady na pracovní sílu klesají (rok 1999=100, směr nahoru = růst nákladů).

Zdroj: OECD (2013)


4. Přímé přínosy: úspěšné firmy z FRA, SWE, AUT Figure: The structure of contracts with contractors from EU-15 countries (100% = all contracts with contractors from EU-15 countries; value of these contracts). 60.0% 50.0% 40.0% 30.0% 20.0% 10.0% 0.0%

Number of projects

Source: EEIP (2010) based on Eurostat

Value of contracts


4. Případová studie – Skanska CZ

Skanska CZ v období 2004-2009 vyplatila mateřské Skanska SWE téměř 100 mil. EUR na dividendách Podobné případy: Eurovia (FRA), Strabag (AUT) a Hochtief (GER) Figure: Dividends paid from Skanska, a.s. to its Swedish parent company in 2004-2009 30

80% 70%

25

50%

15

40% 30%

10

%

EUR millions

60% 20

20% 5

10%

0

0% 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Dividends (left-hand axis) Dividends in % of net profit (right-hand axis)


Obsah



5. Závěr

Makroekonomické riziko – institucionální nastavení, křehká obnova růstu v EU, emise peněz... Mezoekonomické riziko pro OP – možnost využití nástrojů finančního inženýrství Mikroekonomické riziko - neefektivní alokace Nemáme (?) representativní analýzu dopadů OP na podnikatele Podpora inovací podmínkou pouze nutnou nikoliv postačující, jde o efektivnost Snímek 30 www.eeip.cz

Kontakt Prof. Michal Mejstřík e-mail: [email protected]

EEIP, a.s. Thunovská 12 118 00 Praha 1 Česká Republika Tel.: + 420 224 232 754 www.eeip.cz


Evropské fondy a jejich vliv na růst konkurenceschopnosti českých podnikatelů

Recommend Documents