Norské fondy a jejich pomoc při financování projektů z České republiky v letech

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Norské fondy a jejich pomoc při financování projektů z České republiky v letech 2004-2014 Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA

Gabriela Janečková

Brno 2012

Touto cestou bych ráda poděkovala Mgr. Petru Strejčkovi, MBA za vedení mé bakalářské práce na téma Norské fondy a jejich pomoc při financování projektů z České republiky v letech 2004-2014 a především za čas, ochotu, cenné rady a připomínky, které mi byly poskytnuty v průběhu vypracovávání mé závěrečné práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších podkladů, které jsou v práci v souladu s platnou normou citovány a následně v plném znění uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. V Brně dne 22. května 2012

__________________

Abstract Janečková, G. Norwegian funds and its help for project financing in the Czech Republic for the years 2004–2014. Brno: Mendel University in Brno, 2012. The bachelor thesis “Norwegian funds and its help for project financing in the Czech Republic for the years 2004 – 2014” deals with evaluating of applications for the Norwegian funds in the mentioned years. The theoretical part describes the basic theoretical terms connected to the Norwegian funds. First of all, it defines the structure and functioning of the funds. The practical part focuses on analysis and research of already applied grant applications. Then the most successful projects are summarized and their success is analyzed in more details together with stating how much of the funds the projects raised. There is a discussion in the conclusion, which is based on the facts gained from the analysis from the previous part and the whole work itself. The recommendations are proposed at the end of the thesis. Keywords Norwegian funds, project, grant assistance, priority area, applicant Abstrakt Janečková, G. Norské fondy a jejich pomoc při financování projektů z České republiky v letech 2004-2014. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce „Norské fondy a jejich pomoc při financování projektů z České republiky v letech 2004-2014“ se zabývá zhodnocením žádostí o dotace z Norských fondů ve stanoveném období. První část práce objasňuje základní teoretické pojmy pojící se k problematice Norských fondů. Především seznamuje se strukturou a samotným fungováním těchto fondů. Druhá část práce je zaměřena na analýzu a výzkum podaných žádostí o dotace. Následně je provedena sumarizace nejúspěšnějších projektů společně s poukázáním na skutečnost, proč byly tyto projekty úspěšné, a kolik finančních prostředků získaly. V závěru práce je provedena diskuse vyplývající z poznatků získaných během vypracovávání práce a vypracované analýzy z předchozí části. Na konec jsou navrhnuta doporučení vyplývající ze získaných poznatků. Klíčová slova Norské fondy, projekt, grantová pomoc, prioritní oblast, žadatel.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl a metodika práce ................................................................................10

Přírodní situace norského území 2.1

3

9

11

Obchodní bilance Norska ........................................................................ 12

Snaha Norska o začlenění do Evropské unie 3.1

13

Postupné fáze pokusů o začlenění ........................................................... 13

4

Vstup Norska do Evropského hospodářského prostoru

17

5

Vznik Norských fondů

18

6

Česká republika ve vztahu s Norskými fondy a proces integrace

7

Oblasti financování a administrativní struktura Norských fondů

8

20

21

7.1

Prioritní oblasti a podoblasti financování v období 2004-2009 ........... 22

7.2

Prioritní oblasti financování a stanovené cíle v období 2009-2014 ...... 23

Druhy projektů 8.1

25

Individuální projekt ................................................................................ 25

8.1.1

Proces schvalování projektu ........................................................... 26

8.1.2

Kontrola a hodnocení realizace projektu........................................ 26

8.1.3

Výplata grantové pomoci ................................................................ 27

8.2

Programy ................................................................................................. 27

8.2.1


8.2.2

Kontrola a hodnocení dílčích projektů ........................................... 29

8.2.3

Výplaty grantové pomoci ................................................................ 29

8.3

Blokové granty ........................................................................................ 29

Obsah

9

6

8.3.1


8.3.2

Specifické formy finanční pomoci ................................................... 31

Vyhlašování výzev a potřebné náležitosti žádosti o grant

33

10 Kvantifikace čerpání grantů Českou republikou z Norských fondů

34

11

43

Sumarizace nejúspěšnějších projektů v České republice

12 Diskuse

51

13 Závěr

55

14 Seznam použité literatury

58

15 Seznam použitých zkratek

62

A

Prioritní oblasti a podoblasti financování v období 2004-2009 64

B

Prioritní oblasti v období 2009-2014

66

C

Přehled podpořených projektů v 1. výzvě

71

D


77

E

Přehled podpořených projektů ve 3. výzvě

85

F

Přehled podpořených grantových schémat

90

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Celkový počet jednotlivých druhů žádostí po schválení

34

Obr. 2 Výše přidělených grantů v 1. výzvě u jednotlivých prioritních oblastí

37

Obr. 3 Výše přidělených grantů v 2. výzvě u jednotlivých prioritních oblastí,

37

Obr. 4 Výše přidělených grantů ve 3. výzvě u jednotlivých prioritních oblastí

38

Obr. 5 Celková výše grantu připadající na jednotlivé druhy projektů

39

Obr. 6

42

Výše přidělených grantů v jednotlivých krajích

Obr. 7 Procentuální zastoupení prioritních oblastí nejúspěšnějšími projekty

49

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1 Obchodní bilance za rok 2010 a prvních devět měsíců roku 2011 (mld. NOK) 12 Tab. 2 Výsledky referenda o členství Norska v ES konaném v roce 1972 14 Tab. 3 Výsledky referenda o členství Norska v EU konaném v roce 1994 15 Tab. 4

Klíč, podle kterého byly rozdělovány granty

19

Tab. 5

Počet projektů v prioritních oblastech

36

Tab. 6

Počty schválených projektů v jednotlivých krajích

40

Tab. 7

Výše přidělených grantů v krajích

41

Tab. 8

Hodnotící tabulka

44

Tab. 9 Počty projektů v kategoriích dle výše procentuální podpory

46

Tab. 10 Počty nejúspěšnějších projektů financovaných z 85% v jednotlivých krajích

47

Tab. 11

Zastoupení prioritních oblastí nejúspěšnějšími projekty 49

Tab. 12 Výše získaných finančních prostředků na nejúspěšnější projekty v jednotlivých krajích 50

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Otázka zahraniční finanční pomoci na tuzemské projekty je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Česká republika se stala součástí Evropské unie a otevřela si tak dveře na jednotný vnitřní trh. Díky tomuto počinu mohla Česká republika začít s využíváním finanční pomoci ze strany donora, v mém případě Norska. Norsko se pokoušelo vstoupit do Evropského společenství/Evropské unie hned několikrát. Ale ani jeden z realizovaných pokusů nebyl úspěšný. Důležitou roli zde hrály výsledky referend, ve kterých se norští občané vyjádřili k otázce vstupu do Evropské unie vždy převážně negativně. Polohou své země zaujímá Norsko strategické postavení. Je obklopováno moři, která celé zemi poskytují hojná ložiska ropy, zemního plynu, ale také prostory pro rybolov. Výše zmíněná fakta dala vzniku negativního postoje norských občanů k vstupu do Evropské unie. Norové se o tyto prostory nechtěli dělit s ostatními státy. Věděli, že by se museli přizpůsobit nadnárodním požadavkům a ztratili by tak suverenitu v oblasti těžby a rybolovu. Jedinou možností přístupu na jednotný vnitřní trh bylo vstoupit do Evropského hospodářského prostoru, který byl vytvořen po podepsání smlouvy mezi členy Evropské unie a na druhé straně Norskem, Islandem, a Lichtenštejnskem. Norsko se tak zavázalo vytvořit Norské fondy neboli Finanční mechanismus Norska. Finanční prostředky plynoucí z těchto fondů napomáhají ke snižování sociálních a hospodářských rozdílů na území států v Evropském hospodářském prostoru. Podpora je využívána na projekty, které se zabývají jednou z prioritních oblastí financování. Oblasti jsou sjednávány na pětileté období a jsou pokaždé odlišné. V České republice byl v prvním pětiletém období od roku 2004 do roku 2009 kladen důraz na podporu zdravotnictví a péče o dítě, ochranu životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a udržitelného rozvoje, ale především na podporu a uchování kulturních a historických památek. Finanční prostředky z Norských fondů mohou získat žadatelé prostřednictvím individuálních projektů, programů či blokových grantů. Nejdůležitějším krokem pro získání grantové pomoci z Norských fondů je kvalitně zpracovaná žádost. Pokud projekt plní stanovené cíle a přispívá

Úvod a cíl práce

10

k podpoře území, na kterém je realizovaný, nemá nejmenší problém se o tuto pomoc ucházet.

1.2 Cíl a metodika práce Primárním cílem bakalářské práce je provedení výzkumu a analýzy podaných žádostí o dotace z Norských fondů za Českou republiku v letech 2004-2014. Dílčím cílem je provedení sumarizace nejúspěšnějších projektů, které získaly nejvyšší procentuální podporu ze strany Norských fondů v období 2004-2014, následné vyčíslení výše finanční podpory, na kterou jednotlivé projekty dosáhly, a poukázání na podněty, které vedly ke schválení projektů. Sekundárním cílem bakalářské práce je seznámení se strukturou a fungováním Norských fondů. Bakalářská práce je členěna na dvě základní části. První část se zaměřuje na rešerši literatury. Tento úsek má čtenáři objasnit vznik a samotné fungování Norských fondů a dále pak možnosti čerpání finančních prostředků z těchto fondů na projekty z České republiky. Pozornost se zaměří na jednotlivé druhy žádostí, proces schvalování žádosti až po samotnou výplatu dotace a následně na subjekty, které mohou o tyto dotace požádat. V neposlední řadě se práce orientuje na definování prioritních oblastí, které je možno dotovat z Norských fondů. K vypracování této části je nutné nastudovat danou problematiku. Informace a potřebné poznatky budou čerpány z odborné literatury a webových stránek. Převážně pak z webové stránky Finančního mechanismu Norska. Druhá, tedy praktická část, je rozčleněna na dvě podkapitoly. V první podkapitole Kvantifikace čerpání grantů Českou republikou z Norských fondů je provedena analýza a výzkum podaných žádostí na území České republiky. Analýza podá přehled o množství schválených žádostí, které budou vztaženy nejdříve na prioritní oblasti financování v jednotlivých výzvách a následně z hlediska rozmístění na území krajů. V druhé podkapitole Sumarizace nejúspěšnějších projektů je provedena samotná sumarizace zdařilých projektů z hlediska nejvyššího procentuálního financování ze strany donora s vyčíslením výše přidělených grantů na nejúspěšnější projekty. Závěr práce obsahuje diskusi, která bude zahrnovat bilanci podstatných částí práce a výsledků, ke kterým jsem v mé bakalářské práci dospěla. Následně navrhnu doporučení, která by mohla napomoci k širšímu využívání a rozvoji podpory z Norských fondů. Tato doporučení vyjdou z výsledků získaných během zpracovávání práce.

Přírodní situace norského území

11

2 Přírodní situace norského území V úvodu mé práce se zaměřím na přírodní bohatství, kterým disponuje území norského státu, a celkovou přírodní situaci Norska, abychom pochopili důvody neúspěšného vstupu do Evropského společenství a souvislosti, které daly vzniknout Norským fondům. Pokud se zaměříme na polohu Norska, tak si můžeme povšimnout, že se rozkládá v severní a západní části Skandinávského poloostrova. Sousedí se třemi státy a to na severovýchodě s Ruskem a Finskem a na jihovýchodě se Švédskem. Převážnou část vnitrozemí Norska tvoří horské vrcholy a náhorní planiny, proto nejde využít většinu území státu k zemědělským účelům. Celé území tvarem připomíná hrušku, která má v nejužším místě jen kolem 16 km a rozlohou je více než čtyřnásobně větší než Česká republika. K Norsku patří také ostrov Jan Mayen, Bouvetův ostrov, Medvědí ostrov a nejvíce známé Špicberky (Grégr a Rubín, 2002). Norsko je obklopeno z velké části moři, a proto má přístup k bohatým ložiskům ropy a zemního plynu v Severním moři, Barentsově moři, které se rozkládá na severu od tohoto státu, a Norském moři, které se táhne podél západní části země. Největší dvě ropná pole jsou Statfjord a Ekofisk. V říjnu roku 2011 došlo k objevení nového ropného pole Aldous Major South v Severním moři, které podle odhadů nabídne těžbu ropy na dalších minimálně třicet let a bude se tak toto místo moci zařadit za dva již zmiňované ropné kolosy (Norsko, 2011). Těžba by měla začít v roce 2017 (Finanční noviny, 2011). Díky těmto faktům zaujímá Norsko přední místa žebříčku světových vývozců ropy, plynu a plodů moře. V této části země panuje velmi drsné počasí, při kterém se provádí celoroční těžba, proto mají Norové velmi dobré znalosti a zkušenosti v tomto oboru. Tyto zkušenosti jim pomohly vytvořit norskou ropnou strategii tak, aby byla co nejvíce hospodárná a bezpečná. Další nerostnou surovinou je uhlí, které se těží na Špicberkách. V současnosti se na severu Norska také těží železná ruda a měď, ovšem můžeme zde najít i ložiska vzácných kovů, jako jsou titan a niob (Grégr a Rubín, 2002). Díky již výše zmiňované poloze, je to země s nejrozšířenějším námořním průmyslem a celkově námořními aktivitami. „Norský loďařský průmysl zahrnuje přes 50 mezinárodně úspěšných, technicky pokročilých malých a středních loděnic. Tento sektor se převážně zaměřuje na opravy lodí a stavbu specializovaných plavidel.“(Norsko, 2011). Plody moře (divoce žijící ryby a živočichové uloveni v moři a chovné ryby z rybích farem) jsou žádané po celém světě. Nejvýznamnějšími vyváženými a zároveň oblíbenými druhy ryb ve světě,

Přírodní situace norského území

12

které pochází z této oblasti, jsou treska, makrela, sleď a krabi, z ryb chovaných na rybích farmách jsou to losos a pstruh. Tyto druhy se k nám dostávají v různých podobách, ať už se jedná o čerstvé ryby, mražené rybí prsty, sušené nebo solené ryby. Vodní hospodářství je všeobecně jedním z hlavních průmyslových odvětví v Norsku.(Norsko, 2011) Díky využívání přírodních zdrojů, které jim norská krajina nabízí, jsou Norové významným producentem energie vyráběné vodními elektrárnami. V západní části Norska jsou časté dešťové srážky, které odtékají pomocí říční soustavy a četných vodopádů. Ve vysoce položených oblastech, které jsou osídleny málo nebo vůbec, jsou vytvořena jezera, regulační nádrže a přehrady, které celoročně shromažďují vodu, aby se mohla vyrábět energie (Norsko, 2011).

2.1 Obchodní bilance Norska Tab. 1

Obchodní bilance za rok 2010 a prvních devět měsíců roku 2011 (mld. NOK)

Rok

2010

Leden-září /2011

Vývoz celkem

778,7

651,5

Z toho ropa a zemní plyn

454,9

382,2

9,8

7,2

Ropa samotně

282,5

245,2

Zemní plyn

172,4

137,0

Dovoz celkem

447,2

362,1

9,1

6,9

341,5

289,4

- 113,4

-92,7

Z toho lodě a ropné plošiny

Lodě a ropné plošiny Saldo obchodní bilance Bez ropy a zemního plynu

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/norsko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000790/?rtc=3, upraveno

Z tabulky obchodní bilance za rok 2010 a prvních devět měsíců roku 2011 můžeme vyčíst, že v obou dvou letech převažoval vývoz nad dovozem, proto je zde zřejmé kladné saldo. V roce 2010 byl přebytek 341,5 miliard NOK, což odpovídá 1024,5 miliardám Kč. V roce 2011 se saldo zmenšilo, ale jelikož nemáme k dispozici data za celý rok, nemůžeme odhadnout, o kolik bylo vůči předchozímu roku rozdílné. Jak již bylo zmíněno výše, díky velké produkci ropy a zemního plynu je export velmi vysoký. Produkce ropy vždy převažuje nad produkcí plynu.

Snaha Norska o začlenění do Evropské unie

13

3 Snaha Norska o začlenění do Evropské unie Norsko se pokoušelo vstoupit do Evropské unie hned několikrát, i když ve většině případů se setkáváme se dvěma pokusy o začlenění. Ke vstupu ovšem nedošlo ani v jedné z realizovaných příležitostí. Jeho postavení na skandinávském poloostrově, z hlediska neúčasti v Evropské unii, není zrovna ideální, protože jako jediná severská země není členem Evropské unie. Norští občané se staví negativně k přístupu Norska do Evropské unie, protože jsou spokojeni se soběstačností jejich země a nechtějí ztratit plnou státní suverenitu státu. Ovšem nejenom občané, ale i některé politické strany se staví k přístupu negativně. Problémová témata, která bránila přístupu, byla především energie, zemědělství, rybolov a regionální politika.

3.1 Postupné fáze pokusů o začlenění První žádost o vstup do Evropského společenství (ES) byla podána 30. 2. 1962 (Částek, 2004). Bylo to rok poté, co žádost o vstup do ES podala Velká Británie, Irsko a Dánsko. Norsko mělo v té době velmi dobré vztahy s Velkou Británií, protože měli propojenu ekonomiku prostřednictvím Evropského sdružení volného obchodu1. Odmítnutí vstupu Velké Británie do ES pomocí De Gaullova veta potažmo znamenalo i vetování vstupu Norska a všech členů ESVO (Částek, 2004). Velká Británie měla výborné vztahy se Spojenými státy, a proto se Francie obávala, že by po přístupu mohly Spojené státy, skrze Brity ovlivňovat evropskou politiku. Ovšem po rezignaci francouzského prezidenta Charlese de Gaullea se otevřely dveře pro podání další žádosti. V roce 1967 se Velká Británie, Norsko, Dánsko a Irsko znovu pokusily o začlenění do ES. Norsko se snažilo vymoci v přístupovém jednání mnoho výjimek a ústupků, protože bylo obtížné najít shodu v otázkách rybolovu a zemědělství. Díky tomu, že došlo ke změně na postu francouzského prezidenta, vypadalo členství v ES mnohem reálněji. V roce 1972 se po Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) vzniklo v roce 1960, bylo to společenství států, které neměly možnost nebo se nechtěly připojit k ES. Toto společenství bylo definováno Stockholmskou smlouvou a vedoucí zemí se zde stala Velká Británie. Dnes jsou členy Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. První tři země, kromě Švýcarska se nyní účastní Evropského hospodářského prostoru (BusinessInfo.cz, 2009) 1


14

přístupových jednáních čekalo na výsledky referenda, ve kterém měli norští občané vyjádřit svůj názor na vstup do ES. Vstup do ES by pro Norsko znamenal možnost ovlivňovat vývoj integrace v Evropě. K těmto kladným argumentům politiků se ovšem obyvatelstvo nepřiklánělo, viděli zde negativa v ohrožení tradiční zemědělské činnosti a především pro ně tak významného rybolovu. (Částek, 2004) Tab. 2

Výsledky referenda o členství Norska v ES konaném v roce 1972

Možnost Ne Ano Platné hlasy Neplatné hlasy Celkový počet hlasů

Procentuální vyjádření hlasů (%)

Počet hlasů 1 118 281

53,5

971 687

46,5

2 089 968

99,7

6 388

0,3

2 096 356

100,0

Účast voličů (%) Celkový počet voličů

79 2,680,907

Zdroj: http://www.ssb.no/euvalg/eu_norge.html, upraveno

K vyjádření svého názoru se dostavilo 2 096 356 voličů, z toho pro vstup do ES hlasovalo 46,5% zúčastněných a proti bylo zbývajících 53,5%. Díky převaze negativních hlasů a respektování těchto výsledků ze strany vlády, Norsko do ES nevstoupilo. Občané měli velké obavy z odklonu od tradičních hodnot Norska, které jsou založeny především na suverenitě a otevřené společnosti, a také z velkých zásahů do zemědělského a rybářského sektoru. Norsko chtělo do Evropské unie (EU)2 vstoupit v roce 1995, ale ani v tomto roce se jim to nepodařilo. 1. listopadu 1992 podalo Norsko druhou oficiální žádost o vstup do Evropské unie (Částek, 2004). Brzy na to se začalo se schvalováním žádostí nejenom Norska, ale i jeho sousedů Švédska a Finska, ale Evropská unie vznikla ratifikací Mastrichtské smlouvy 7. února 1992. Tato smlouva vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Byla vytvořena nová politická a hospodářská struktura, která obsahovala tři pilíře. První pilíř tvořilo stávající Evropské společenství, druhý zahrnoval otázky společné zahraniční a bezpečnostní politiky a třetí se zabýval spravedlností a vnitřními věcmi. (Kučerová, 2006) 2


15

také Rakouska. Tyto země musely přijmout smlouvu o EU, která se měla stát primárním právním dokumentem pro jejich stát. Vláda se snažila sestavit přehled nejvýznamnějších kladů, které by přístup do EU přinesl pro jejich stát. Pojednávalo se zde především o zajištění kvality životního prostředí v Norsku, o bezpečnosti, zvýšení zaměstnanosti, trvalém hospodářském růstu, ale především o zachování norského sociálního státu. Oponenti ovšem stále zdůrazňovali, že norské hospodářství je na tom mnohem lépe než hospodářství ostatních členů EU. Evropská komise zveřejnila v březnu 1993 posudek norské žádosti o vstup do EU (Částek, 2004). Zaměřila se především na oblasti, které by po přístupu Norska byly stěžejními tématy. Podle tohoto posudku by mělo Norsko přispět k rozvoji Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, protože je členem NATO a je přidruženým členem Západoevropské unie. Zemědělství v Norsku by se muselo přizpůsobit Společné zemědělské politice a v oblasti rybolovu by došlo k velkému zásahu. Díky přístupové smlouvě by rybáři z ostatních členských zemí získali povolení vylovit stanovený objem ryb v norských vodách. To by bylo ovšem v rozporu s pevnými kvótami v rybolovném režimu uvnitř Norska, které by tak ztratilo suverenitu v hospodaření se zdroji ryb v norských vodách, což by mohlo mít po několika letech za následek vyčerpání zdrojů Severního moře a ztrátu tradiční obživy norských rybářů. Na druhou stranu byl dohodou přislíben neomezený přístup jejich úlovků na trh v oblasti EU. Norsko by také obohatilo EU o své velké zkušenosti z oblastí ochrany životního prostředí a rozvoje venkova. (Částek, 2004) Tab. 3

Výsledky referenda o členství Norska v EU konaném v roce 1994

Možnost Ne Ano Platné hlasy Neplatné hlasy Celkový počet hlasů Účast voličů (%) Celkový počet voličů

Procentuální vyjádření hlasů (%)

Počet hlasů 1 516 803 1 389 997 2 906 750 3 571 2 910 321

52,2 47,8 99,9 0,1 100,0 89 3 266 064

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Norwegian_European_Union_membership_referendum,_1994, upraveno


16

Druhého referenda se zúčastnilo o necelých 600 000 voličů více než v prvním, které se konalo o 22 let dříve. Pokud bychom srovnali rozdíl procentuálního vyjádření hlasů pro a proti v obou letech, tak zjistíme, že v prvním referendu byla převaha záporných hlasů 7%, kdežto v roce 1994 byla převaha negativních hlasů pouhých 4,4%. Vidíme, že výsledky posledního referenda jsou více vyrovnané. Zvýšilo se zde procento kladných hlasů.

Vstup Norska do Evropského hospodářského prostoru

17

4 Vstup Norska do Evropského hospodářského prostoru Po neúspěšných pokusech o vstup Norska do EU se nabízela jediná možnost, jak spojit EU s Norskem. Jednalo se o podepsání Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru (EHP). Tato Smlouva o EHP byla podepsána v lednu roku 1994 a podepsaly ji tři státy, které jsou členy ESVO – Norsko, Lichtenštejnsko, Island – a spolu s nimi 27 států, které jsou členy EU (Norsko, 2009). Díky této smlouvě dosáhlo Norsko přístupu na vnitřní trh EU. Na oplátku se Norsko zavázalo poskytnout finanční prostředky, které budou napomáhat snižování sociálních a hospodářských rozdílů v rámci EHP. Pomoc je součástí Smlouvy o EHP a bude poskytována prostřednictvím Norského finančního mechanismu neboli Norských fondů. Tuto podporu budou poskytovat i země EHP a ESVO pomocí grantového systému. V tomto případě hovoříme o Finančním mechanismu EHP. Každý stát samostatně zodpovídá za návrhy projektů a následně tyto financované projekty sleduje. Prioritními oblastmi financování Finančního mechanismu Norska jsou především životní prostředí, udržitelný rozvoj, kulturní dědictví, vzdělávání a výzkum. (Norsko, 2009) Po podepsání Smlouvy o EHP se Norsku otevřela cesta na jednotný vnitřní trh EU. Tento tzv. ,,společný trh“ (Cihelková, 2003) nyní Norsku zajišťuje čtyři svobody pohybu. Jedná se o volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Mezi služby řadíme především ty obchodovatelné, které můžeme mezinárodně směnovat. Můžeme je tedy poskytovat v jiném členském státu, bez toho, že bychom si ve státě, ve kterém tuto službu poskytujeme, zřizovali pobočku. Volný pohyb kapitálu poskytuje potenciálním investorům možnost investovat své volné prostředky na území druhého státu. Volným pohybem osob je zajištěno nejen cestování příslušníků daného státu, ale i zaměstnání ve vybraných zemích. (Lacina a kol., 2011) Úprava legislativy v rámci EHP je nezbytná pro správné fungování vnitřního trhu. Norsko se nyní může podílet na přípravě legislativy EU, která se zabývá vnitřním trhem. Tato legislativa je pro Norsko závazná – pokud dojde k přijetí nové legislativy v rámci vnitřního trhu, stává se tato legislativa součástí vnitřního práva norské země. „Do června 2010 tak Norsko do svého práva transponovalo přibližně 7 000 zákonů EU, které jsou součástí Smlouvy o EHP.“ (Norsko, 2009).

Vznik Norských fondů

18

5 Vznik Norských fondů Po vstupu Norska do EHP, jak již bylo zmíněno výše, se toto království zavázalo zřídit finanční mechanismus Norska3 . Tento mechanismus vznikl podepsáním Dohody mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o Norském finančním mechanismu, ze dne 14. 10. 2003 (Ministerstvo financí České republiky, 2009). Pomocí něj bude Norsko poskytovat finanční prostředky ekonomicky slabším zemím, které jsou součástí EHP, a to prostřednictvím grantů na projekty z několika prioritních oblastí. Tyto finanční prostředky byly poskytnuty v první etapě pomoci v letech 2004 – 2009; druhé pomoci se dočkají země v navazujícím pětiletém období, které bude trvat do roku 2014. V prvním pětiletém období došlo k postupnému rozložení částky ve výši 567 milionů eur mezi všechny podporované státy. Každý rok by se tak přerozdělila částka ve výši 113,4 milionů eur. (Ministerstvo financí České republiky, 2009) V letech 2004 – 2009 podpořilo Norsko celkem 10 států. Vždy ovšem musí dojít nejdříve k uzavření Memoranda o porozumění mezi Norskem a zemí, které bude pomoc poskytnuta. Každý z těchto států měl pro uvedené období určený procentuální podíl z celkové částky, kterou Norsko vymezilo pro tuto pomoc. Z následující tabulky můžeme vyčíst, že Česká republika je zemí, která má třetí nejvyšší procentuální hodnotu a je tedy třetím největším příjemcem grantů v tomto období. V tomto období je určeno pro naši republiku 11% z celkové částky 567 mil. eur, celkem tedy 62,37 mil. eur. Z celkové částky budou hrazeny náklady na řízení Norského finančního mechanismu ve výši 5%, což sníží celkovou částku určenou pro Českou republiku na zhruba 59,2 mil eur (Ministerstvo financí České republiky, 2009). Polsko má procentuální účast zhruba čtyřiapůlkrát vyšší než naše země. Ovšem oproti nejméně podpořenému státu (Malta) z této desítky, je výše této podpory mnohonásobně menší, než výše nejvíce podpořeného státu (Polsko).

V literatuře se můžeme setkat s několika překlady anglického názvu „Norway Grants“. Některé zdroje toto spojení překládají jako Norské fondy, jiné jako Norský finanční mechanismus či finanční mechanismus Norska. 3

Vznik Norských fondů Tab. 4

19

Klíč, podle kterého byly rozdělovány granty

Název státu

Procentuální podíl grantu

Česká republika

11,0

Estonsko

4,0

Kypr

0,6

Lotyšsko

6,0

Litva

7,1

Maďarsko

13,1

Malta

0,3

Polsko

49,0

Slovinsko

2,2

Slovensko

6,7

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/P2Dohoda-Norsko-ES_pdf.pdf, upraveno

Ke konci roku 2009 byla podepsána Dohoda o pokračování Finančního mechanismu Norska na následující období, trvající od roku 2009 do roku 2014. Tato dohoda byla podepsána mezi Norskem a Evropskou unií. Celková částka, která bude poskytnuta ze strany Norska, je 346 969 000 eur (Rozvoj regionu a ÚP, 2012). Tuto částku si mezi sebou rozdělí 12 nových členů EU. Kromě uvedených států to budou ještě Bulharsko a Rumunsko, kdo získá podporu ze strany Norska. Česká republika by měla získat v tomto období pro své projekty celkem 70,4 mil. eur, tedy o více než 8 mil eur více oproti předcházejícímu pětiletému období. (Rozvoj regionu a ÚP, 2012)

Česká republika ve vztahu s Norskými fondy a proces integrace

20

6 Česká republika ve vztahu s Norskými fondy a proces integrace Nezbytnou podmínkou pro využívání Norského finančního mechanismu, je účast v EHP potažmo členství v EU. Česká republika vstoupila do EU v roce 2004 a zároveň s ní dalších devět zemí ze střední Evropy a středomoří. Byly to Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Všem těmto státům, se dostalo pomoci ze strany Norska v první etapě, tedy hned ve stejném roku, ve kterém vstoupily do EU. (Česká republika, 2012) V roce 1996 podala Česká republika žádost o vstup do Evropské unie a o dva roky později byla zahájena přístupová jednání, která byla ukončena koncem roku 2002. O rok později, v měsíci dubnu, byla podepsána smlouva o přistoupení České republiky do EU, Václavem Klausem. O dva měsíce později bylo prezidentem České republiky, Václavem Klausem, vyhlášeno referendum. Pomocí něj se mohli občané vyjádřit k otázce začlenění mezi státy EU. „Referenda se zúčastnilo 55,21 % voličů, kteří se 77,3 % odevzdaných hlasů vyjádřili pro vstup do EU.“ (Česká republika, 2012). Díky převaze kladných hlasů v tomto referendu, se Česká republika stala členem EU 1. května 2004 společně s devíti dalšími zeměmi. (Česká republika, 2012) Česká republika se začlenila do EHP po podepsání Dohody o účasti České republiky a dalších přistupujících zemí v Evropském hospodářském prostou, protože se chtěla přidat k vytvoření evropského celku, který bude založen na demokracii, míru a lidských právech. Tato dohoda byla podepsána v návaznosti na smlouvu o přistoupení k EU. Následně 19. října 2004 Česká republika přijala Memorandum o porozumění pro implementaci Norského finančního mechanismu na první pětileté období trvající od roku 2004 do roku 2009 (Ministerstvo financí České republiky, 2009). Díky této skutečnosti může Česká republika čerpat finanční prostředky z Norských fondů v jednotlivých letech. Dne 16. června 2011 podepsaly Česká republika a na druhé straně Norsko Memorandum o porozumění pro implementaci Finančního mechanismu Norska na druhé pětileté období, které bude trvat v letech 2009 – 2014. (Olomoucký kraj, 2011)


21

7 Oblasti financování a administrativní struktura Norských fondů Norsko chce pomáhat potřebným zemím prostřednictvím finančních prostředků z Norských fondů, snižovat sociální a hospodářské rozdíly, které jsou patrné v EHP, a napomoci tak těmto státům k plné účasti na vnitřním trhu EHP. Finanční prostředky z Norských fondů jsou čerpány na podporu projektů v několika předem stanovených oblastech. Aby byla zajištěna správná alokace těchto finančních prostředků a především kvalitní fungování Finančního mechanismu Norska, musí být dodržována administrativní stránka Norských fondů, která se uskutečňuje na národní a nadnárodní úrovni. Norský finanční mechanismus je řízen norským Ministerstvem zahraničí, které také přijímá rozhodnutí o poskytování finančních prostředků na dané projekty. S těmito úkony napomáhá Kancelář pro finanční mechanismus Norska, která má sídlo v Bruselu. Tato kancelář slouží také jako kontaktní místo, ale nepřijímá žádosti o granty přímo od jednotlivých žadatelů, nýbrž prostřednictvím Národního kontaktního místa v Přijímajícím státě. (Jedlička, 2005) Nejdůležitější institucí na úrovni členského státu je Národní kontaktní místo, které vystupuje jménem státu příjemce. Toto místo nese celkovou odpovědnost za řízení aktivit, které jsou součástí Finančního mechanismu Norska, a odpovídá i za finanční kontrolu a audit. V České republice je Národním kontaktním místem Ministerstvo financí a jeho administrativu zajišťuje Centrum pro zahraniční pomoc.(Jedlička, 2005) V administrativní struktuře je velmi důležitý Monitorovací výbor, který napomáhá Národnímu kontaktnímu místu s výběrem a řízením projektů. Zprostředkovatelé (ministerstva, krajské úřady a další orgány ústřední státní správy) dílčích projektů jsou odpovědni za přípravu projektů a jejich implementaci. (Jedlička, 2005)


7.1

22

Prioritní oblasti a podoblasti financování v období 2004-2009

Norský finanční mechanismus je zaměřený v prvním pětiletém období na osm oblastí, které se snaží podporovat finančními prostředky. Každá z těchto oblastí je rozčleněna na několik dalších podoblastí, které jsou předmětem financování Norských fondů. Pokud se v přílohách podíváme na tabulku A, kde jsou uvedeny prioritní oblasti financování v prvním pětiletém období, tedy od roku 2004 až do roku 2009, tak vidíme celkem osm prioritních oblastí. První oblastí je Uchování evropského kulturního dědictví, která je zaměřena především na obnovu, ochranu a uchovávání kulturních památek, jakožto historického a kulturního dědictví na našem území. Druhou sjednanou oblastí je Ochrana životního prostředí, která se snaží řešit otázku redukce skleníkových plynů, podporu technologií, které se zabývají snižováním spotřeby paliv a následným snižováním zplodin. Oblast Rozvoj lidských zdrojů je věnována podpoře začleňování menšin do naší společnosti, modernizaci vzdělávacích zařízení a domovů, zlepšování sociálních služeb na regionální úrovni. Další oblastí v pořadí je Zdravotnictví a péče o děti. Zde jsou začleněny podoblasti, které se zabývají prevencí drogových závislostí, podporou dětí se specifickými problémy, ale také nutnými opatřeními, které by měly zajistit bezpečnost potravin. Nejdůležitější podoblastí je prevence přenosných nemocí. Podpora udržitelného rozvoje řeší, jak již z názvu vyplývá, podporu při prosazování a implementaci strategií v rámci udržitelného rozvoje, která se odehrává na místní a regionální úrovni. Jednou z posledních podporovaných oblastí je Věda a výzkum, která se zabývá vědou a výzkumem především v oblasti životního prostředí, zdravotnictví, ale také v oblasti životních podmínek dětí. Implementace Schengenského acquis a posilování justice podporuje podoblasti zaměřené na vytvoření Kanceláře SIRENE, která bude spravovat Národní schengeský informační systém na našem území a stane se tedy další Kanceláří v EU, která bude moci spolupracovat s ostatními Kancelářemi při řešení problémů bezpečnosti. Další podoblasti se zaměřují na vylepšení vzdělávacího systému v oblasti spravedlnosti, ale také na programy řešící otázky boje proti korupci, organizované kriminalitě a obchodování s drogami. Poslední schválenou oblastí je oblast Technické pomoci, prostřednictvím níž by mělo docházet k výměně zkušeností na regionální a místní úrovni, ale také k vzájemné spolupráci mezi jednotlivými orgány a institucemi. Nyní vidíme, že oblast podpory, která je


23

ujednána na toto období, je velmi rozsáhlá a zabývá se opravdu různorodými problematikami od ochrany kulturního dědictví a životního prostředí přes péči o děti a otázky zdravotnictví až po samotnou výměnu zkušeností v rámci Technické pomoci.

7.2 Prioritní oblasti financování a stanovené cíle v období 2009-2014 Hlavním cílem Norského finančního mechanismu v období 2009-2014 je opětovně přispět k snižování hospodářských a sociálních rozdílů v EHP a posílit dvoustranné vztahy mezi Norskem a přijímajícími státy, tedy i Českou republikou. Financováno bude pět prioritních oblastí, které ovšem nejsou shodné s předchozími (Ministerstvo financí České republiky, 2011). U každé prioritní oblasti jsou nově uvedeny tematické oblasti programu s konkrétně stanoveným cílem a nakonec je zde zveřejněn očekávaný výsledek. Každý program proto musí být v souladu s těmito cíli a očekávanými výsledky. U každé prioritní oblasti je vždy definován jen jeden cíl, ale několik očekávaných výsledků. Prostřednictvím těchto cílů by se mělo dosáhnout zvýšeného dopadu a zaměření tohoto mechanismu. Tento nový způsob výčtu by měl usnadnit následné měření a agregaci jednotlivých výsledků a to v oblasti jednotlivých odvětvích, ale i na území celé České republiky. V tabulce prioritních oblastí v období od roku 2009 do roku 2014 (tabulka B v Přílohách) je první oblastí Zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Tuto oblast bychom mohli přirovnat, k již zmiňované prioritní oblasti Ochrana životního prostředí z prvního období. Tato oblast je ale více specifikována a má za cíl zmírňování změn klimatu na našem území. Tato otázka je v dnešní době často diskutovaným tématem, možná i díky tomu došlo k řešení právě této problematiky na mezinárodní úrovni, tedy za pomoci zahraničních donorů. Další prioritní oblastí je oblast Výzkum a spolupráce škol. Pokud opět srovnáme shodu oblastí s předchozím obdobím, tak oblast výzkumu byla zahrnuta v samotné kapitole o Vědě a výzkumu a druhá část Spolupráce škol je zde nová. Hlavním cílem je rozšiřování výzkumu na základě poznatků a zároveň posílení spolupráce v této oblasti mezi Norskem a Českou republikou. Druhým cílem je zvyšování poznatků, potažmo lidského kapitálu v České republice. Tímto cílem se zabývá druhá část prioritní oblasti, tedy spolupráce škol. Oblast, která následuje, se nazývá Lidský a sociální rozvoj. U této oblasti jsou stanoveny tři tematické oblasti, tedy tři cíle. Prvním cílem je především rozvoj lidských zdrojů


24

ve veřejných institucích, ke kterému by se mělo dospět prostřednictvím předávání znalostí a zkušeností s podobnými institucemi v Norsku. Druhým cílem v této oblasti je vylepšování veřejného zdraví a napomáhání k odstranění nerovností v oblasti zdraví. Posledním cílem v této oblasti je dosažení a napomáhání rovnosti mezi ženami a muži, ale také podpora životní rovnováhy. Spravedlnost a vnitro má čtyři hlavní cíle, kterých by se mělo dosáhnout. Mělo by dojít k řešení a především k předcházení násilí, zvyšování bezpečnosti občanů, k vytvoření spravedlivějšího a více účinného soudního systému, ale také ke zlepšení nápravných služeb. Poslední oblastí je Podpora důstojné práce a třístranného dialogu. Zde by mělo dojít ke všeobecnému vylepšení a podpoře spravedlivého a udržitelného ekonomického, ale především sociálního rozvoje prostřednictvím orgánů veřejné správy a odborů. Po představení jednotlivých oblastí v obou obdobích vidíme, že tyto oblasti nejsou naprosto shodné, ale snaží se řešit nové aktuální oblasti, které mohou mít něco společné s prioritními oblastmi financování z prvního pětiletého období.

Druhy projektů

25

8 Druhy projektů Čeští občané mohou zažádat o finanční podporu z Norských fondů prostřednictvím několika typů projektů. Tyto projekty musí vždy přispívat ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů na území EHP a nesmí být v rozporu s legislativou EU a národními předpisy. Za Českou republiku mohou být předkládány návrhy na individuální projekty. Zde podotýkám, že se jedná o jednu z nejvíce rozšířených forem projektů o grantovou pomoc. Dalším druhem jsou blokové granty a posledním typem projektů jsou tzv. programy, což je skupina projektů.

8.1 Individuální projekt Tento projekt musí splňovat několik podstatných funkcí, aby se jednalo právě o tento druh projektu. Individuální projekt má jasně identifikovatelné cíle a jedná se zde o ekonomicky nedělitelnou řadu prací, která přesně plní danou technickou funkci. Prostřednictvím identifikovaných cílů můžeme řešit danou problematiku, kterou se daný projekt zabývá. Součástí individuálního projektu může být jen jeden nebo i více sub-projektů. Individuální projekt se obecně zabývá jednou z výše zmiňovaných prioritních oblastí tohoto finančního mechanismu. Jedná se zde vždy o jednu samostatnou investici nebo o investici, která se skládá z několika sub-projektů. V tomto případě výška pomoci není menší než 250 000 Eur, což odpovídá zhruba 6 250 tisícům Kč (Ministerstvo financí České republiky, 2005). O tento typ projektu mohou zažádat všechny instituce ze soukromého či veřejného sektoru, ale dále také nevládní organizace, které jsou zřízené jako právnické osoby například krajské úřady, vzdělávací instituce. (Ministerstvo financí České republiky, 2005) U každého individuálního projektu se výše pomoci liší. Velikost grantu je určena jako částka, která je nezbytná pro realizování projektu. Výše příspěvku z Norského finančního mechanismu není ovšem vyšší než 60% celkových nákladů, které jsou nezbytné pro realizaci tohoto projektu (Ministerstvo financí České republiky, 2005). Pokud jsou činnosti financované z krajských, místních či centrálních rozpočtů, tak výše dotace nesmí přesáhnout 85% celkových nákladů. U tohoto projektu se můžeme setkat i s kombinací více zdrojů financování. Obecně zde ovšem platí, že pokud se jedná o kombinaci Norského finančního mechanismu, finančního mechanismu EHP a Evropského

Druhy projektů

26

společenství, či z jiných dalších grantů, výše dotace nesmí překročit 90% celkových oprávněných výdajů (Ministerstvo financí České republiky, 2005).

8.1.1

Proces schvalování projektu

První fází je zde samotný návrh projektu, kdy žadatel o finanční podporu zašle svůj zpracovaný záměr projektu Kanceláři finančního mechanismu přes Národní kontaktní místo v přijímajícím státě. Poté se záměr projektu dostává do části předběžného posouzení, kterou provede Kancelář finančního mechanismu a může tak poskytnout konzultace přijímajícímu státu. Tyto dvě fáze jsou volitelné. Poté ovšem následují tři části, kterými musí projít každý projekt. (BusinessInfo.cz, 2011) První povinnou částí je Žádost. Žadatel předkládá svou žádost Kanceláři finančního mechanismu prostřednictvím Národního kontaktního místa v přijímajícím státě. Národní kontaktní místo předloží žádost a konečné stanovisko k posuzovanému projektu. Poté následuje hodnocení, kde Kancelář finančního mechanismu zhodnotí tento projekt a pak své stanovisko konzultuje s Komisí. Následně předloží doporučení k rozhodnutí norskému Ministerstvu zahraničních věcí a současně i Výboru finančního mechanismu. Rozhodovat zde mohou oba tyto subjekty, nebo jen jeden z nich. Poslední fází je samotné rozhodnutí. O schválení či zamítnutí projektu rozhoduje norské Ministerstvo zahraničních věcí společně s Výborem finančního mechanismu, popř. pouze jedna ze zmíněných institucí. Poté je přijímajícímu státu zaslán dopis s nabídkou grantu či zdůvodněné zamítnutí projektu. Pokud dojde ke schválení projektu, musí být na závěr podepsána grantová dohoda. V případě, že bychom předložili nekompletní žádost, tak bychom automaticky dostali nesouhlas s přidělením grantu, což se také často stává.

8.1.2

Kontrola a hodnocení realizace projektu

V každé uzavřené dohodě o poskytnutí finančních prostředků na daný projekt jsou obsažena opatření pro kontrolování individuálních projektů. Kontrola ze strany norského Ministerstva zahraničních věcí a Výboru finančního mechanismu, nebo jen jednoho z nich, se může vyskytnout buď v průběhu realizace daného projektu a/nebo až po jeho dokončení. Subjekt, kterému byl udělen souhlas na poskytnutí grantu, musí předkládat zprávy o postupu daného

Druhy projektů

27

projektu Národnímu kontaktnímu místu v přijímajícím státě, a to dle časového harmonogramu, který byl stanoven v grantové smlouvě. Kancelář finančního mechanismu využívá tzv. agentů, kteří kontrolují projekt přímo na místě jeho vzniku. (BusinessInfo.cz, 2011)

8.1.3

Výplata grantové pomoci

Náklady vynaložené na realizaci projektu, které jsou doložitelné, jsou propláceny v podobě grantu. Výplata částek se řídí dle časového rozvrhu plateb, který byl předem schválen. Žádosti o proplacení nákladů jsou zasílány Národnímu kontaktnímu místu, které je předává Kanceláři finančního mechanismu nebo svému agentovi, který zajistí proplacení požadovaných částek. Může zde být poskytnuta platba ve formě zálohy až do výše 10%, pokud je odůvodněna Výborem finančního mechanismu či norským Ministerstvem zahraničních věcí nebo oběma těmito subjekty a Přijímajícím státem (BusinessInfo.cz, 2011). Musí být tedy považována za nezbytně nutnou.

8.2 Programy Tento druh projektu sestává ze skupiny projektů, které mají společné téma či společný cíl, který je navržen například na regionální úrovni a následně kraj vypíše cíle podle aktuálních potřeb v daném regionu. Tyto programy mohou mít větší přínos než každý z těchto projektů samostatně. Program je předkládán oprávněným zástupcem partnerství. Členové partnerství jsou účastníci programu, kteří mají zájem na realizaci aktivit spojených s programem. Zástupce partnerství, tzv. zprostředkovatel programu, je schválen Přijímajícím státem a má finanční odpovědnost za převod jednotlivých plateb na předkladatele jednotlivých dílčích projektů a ti jsou zase odpovědni tomuto zprostředkovateli programu. Žádosti o grantovou pomoc jsou velmi obsáhlé a musí obsahovat hlavní cíle, aktivity spojené s realizací dílčích projektů, které dohromady vytvoří požadovaný program. Musí zde být obsažen také údaj o systému plateb a o odpovědnosti za tyto platby. Do programů se řadí žádosti, u kterých příspěvek nepřesáhne částku 250 000 Eur (BusinessInfo.cz, 2011). Žadatelé o grant na základě programů jsou stejní jako u individuálních projektů a to instituce soukromého i veřejného sektoru a nevládní organizace, které jsou zřízeny jako právnické osoby. Podíl finanční pomoci a případného

Druhy projektů

28

spolufinancování je také stejný jako u individuálního projektu, jak bylo uvedeno výše. 8.2.1


Tento proces je složitější než proces, který byl popsán při schvalování žádosti o grant u individuálního projektu. Shodné jsou zde dvě části a to část, která je povinná pro každého předkladatele programu (žádost, hodnocení, rozhodnutí), a část, která je volitelná a není tedy povinnost se jí účastnit (návrh a předběžné posouzení). Avšak obsah jednotlivých části se oproti výše zmiňovaným liší. První nepovinnou fází je návrh. Zde dochází k projednávání návrhů a budoucího programu s eventuelními partnery v přijímajícím státě a je také zvolen zprostředkovatel tohoto programu. Následně je zhotoven návrh celého programu. Poté je tento návrh zaslán zvoleným zprostředkovatelem Kanceláři finančního mechanismu prostřednictvím Národního kontaktního místa v Přijímajícím státě. (BusinessInfo.cz, 2011) V druhé fázi projde žádost předběžným posouzením Kanceláří finančního mechanismu a poté může tato kancelář zkonzultovat tuto žádost s Přijímajícím státem. Následující fáze je první povinnou. Dochází zde k silné spolupráci mezi zprostředkovatelem programu a jeho partnery na vypracovávání žádosti. V této fázi je sestavena administrativní struktura. Následně je předložena žádost o grant Kanceláři finančního mechanismu prostřednictvím Národního kontaktního místa, které předloží svůj zdůvodněný názor na tento program společně s programovou žádostí. (BusinessInfo.cz, 2011) V části hodnocení konzultuje Kancelář finančního mechanismu zhodnocený program společně s Komisí a následně předkládá doporučení týkající se daného programu Výboru finančního mechanismu a norskému Ministerstvu zahraničních věcí nebo jen jednomu z nich. Ty zohledňují toto doporučení v závěrečném rozhodnutí. (BusinessInfo.cz, 2011) Poslední je fáze rozhodnutí. Tento úkol řeší již výše zmiňované norské Ministerstvo zahraničních věcí společně s Výborem finančního mechanismu, nebo jen jeden z nich. Následně je odeslán dopis Přijímajícímu státu o udělení grantu či zdůvodnění případného zamítnutí. Pokud dojde ke schválení, tak se na závěr uzavře grantová dohoda. Zprostředkovatel projektu na závěr hodnotí dílčí projekty a doporučuje je partnerství a následně dochází ke schválení dílčích projektů zprostředkovatelem a partnerstvím.

Druhy projektů

8.2.2

29

Kontrola a hodnocení dílčích projektů

Jednotlivá opatření pro kontrolu programu jsou ustanovena v grantové dohodě, jak již bylo zmiňováno výše. Významnou roli zde hraje zprostředkovatel programu, který předává zprávy o průběhu realizace sub-projektů Národnímu kontaktnímu místu v Přijímajícím státě podle rozvrženého časového harmonogramu, který byl ujednán při podepsání grantové smlouvy. Poté jsou tyto informace předávány minimálně jednou do roka Kanceláři finančního mechanismu. Kancelář pak využívá svého agenta, který kontroluje realizaci programů. V Přijímajícím státě může být také zřízen monitorovací výbor, který bude kontrolovat činnosti zprostředkovatele programu, jakožto využívání přidělených prostředků z Norských fondů, ale i samotný výběr sub-projektů. V tomto výboru mohou být osoby zastupující finanční mechanismus Norska, norského Ministerstva zahraničních věcí. Tento výbor předává informace o plnění Výboru finančního mechanismu a norskému Ministerstvu zahraničních věcí. Pokud by zde byly pochybnosti, tak může dojít k odebrání přidělených prostředků z Norských fondů. (BusinessInfo.cz, 2011) 8.2.3

Výplaty grantové pomoci

Finanční prostředky z Norských fondů jsou, jak již bylo zmíněno výše, propláceny na základě doložených nákladů. Jednotlivé platby jsou vypláceny dle časového harmonogramu, který byl schválen v grantové smlouvě. Může zde být poskytnuta záloha až do výše 10%, pokud je ovšem odůvodněna Přijímajícím státem a považována za nezbytnou (BusinessInfo.cz, 2011). Předkladatelé subprojektů získávají přidělené finanční prostředky prostřednictvím zprostředkovatele programu, který zařídí plynulý převod finančních prostředků a bude také odpovědný za využívání přidělených finančních prostředků a pravost předkládaných dokladů o výdajích. Souhrn nároků na finanční prostředky je sestaven zprostředkovatelem programu a následně je předán Národnímu kontaktnímu místu společně se všemi potřebnými dokumenty. Tyto dokumenty jsou předány Kanceláři finančního mechanismu nebo pověřenému agentovi, který přidělené finanční prostředky proplatí.

8.3 Blokové granty Pro poskytnutí pomoci jednotlivců či celým organizacím a institucím, byl vytvořen fond – blokový grant, který je zřízený pro přesně definovaný účel

Druhy projektů

30

pomoci. Tyto granty napomůžou ke snadnějšímu přístupu pomoci z Finančního mechanismu Norska pro organizace, které často dobře řeší problémy, kterými se zabývají Norské fondy, ale nemají možnosti na to, aby se zabývaly náležitostmi procesu žádosti o grant. „Blokové granty jsou určeny k usnadnění implementace takových projektů, ve kterých každý sub-projekt nebo konečný příjemce je příliš malý na to, aby byl identifikován, anebo aby byl efektivně spravován samostatně.“ (BusinessInfo.cz, 2011). Důležitou roli zde hrají zprostředkovatelé blokových grantů, tak jako tomu bylo i u předchozího druhu projektu. Ti jsou vždy odpovědní Národnímu kontaktnímu místu za implementaci blokového grantu. „Zprostředkovatel blokového grantu poskytne zdroje na spolufinancování malých grantů, ze kterých mají užitek koneční příjemci, anebo koneční příjemci mající užitek z pomoci poskytují své vlastní spolufinancování zprostředkovateli blokového grantu.“ (BusinessInfo.cz, 2011). Oprávnění žadatelé jsou opět stejní jako tomu bylo u předchozích projektů a ani podíl grantové pomoci a ani kontrola a hodnocení se zde nemění.

8.3.1


Opět jsou zde první dvě části volitelné a zbylé tři části povinné. V první nepovinné fázi zašle zprostředkovatel blokového grantu záměr skrze Kontaktní místo v Přijímajícím státě až na Kancelář finančního mechanismu, která v druhé fázi provede předběžné posouzení a následně může Přijímajícímu státu poskytnout konzultaci. V první povinné části předloží zprostředkovatel žádost o blokový grant společně se strukturou pro implementaci Kanceláři finančního mechanismu. Opět prostřednictvím Národního kontaktního místa v Přijímajícím státě, které poskytne odůvodněné stanovisko k tomuto projektu. Následně projde žádost o blokový grant vyhodnocením Kanceláří finančního mechanismu, která vše konzultuje s Komisí a následně své doporučení předloží Výboru finančního mechanismu a norskému Ministerstvu zahraničních věcí, nebo jen jednomu z nich, a ti v poslední části rozhodnou, zda bude grant přidělen. Následně je odeslán dopis s nabídkou grantu nebo odůvodnění zamítnutí žádosti Přijímajícímu státu. Pokud byla žádost kladně vyřízena, je podepsána grantová dohoda. Poslední krok je zorganizování výzvy zprostředkovatelem grantu na předložení žádosti o blokový grant, následně je provedeno hodnocení sub-

Druhy projektů

31

projektů a výběr sub-projektů, které budou součásti blokového grantu. (BusinessInfo.cz, 2011)

8.3.2

Specifické formy finanční pomoci

V Memorandu o porozumění, které bylo uzavřeno mezi Norským královstvím a Českou republikou, byla dohodnuta grantová schémata, neboli specifické formy grantové pomoci, které umožnily založit fondy v následujících pěti oblastech- fond pro nevládní neziskové organizace, fond technické pomoci, fond pro podporu spolupráce škol, fond pro podporu výzkumu a fond na přípravu projektů (BusinessInfo.cz, 2011). Fond, který je určený pro nevládní neziskové organizace, se zaměřuje především na podporu těchto organizací, které se snaží prosazovat veřejný zájem. Cílem tohoto fondu bude aktivní podpora nevládních neziskových organizací v zapojení ve veřejné debatě, ale také v rozhodování o projektech. Budou tedy podporovány nevládní neziskové organizace ve všech ujednaných prioritních oblastech, které již byly zmíněny výše, ale především půjde o oblasti zaměřené na ochranu životního prostředí, lidských práv, ale také podporu dětí a mladistvých. Zprostředkovatelé budou vybráni z řad neziskových organizací ve výběrovém řízení, které bude vyhlášeno Národním kontaktním místem. Pomocí fondu technické pomoci bude podporována spolupráce mezi subjekty z České republiky a Norskem. Půjde především o výměnu znalostí a zkušeností, které tyto subjekty nabyly při spolupráci s EU při vykonávání legislativy v daných prioritních oblastech financování. Tuto spolupráci bude možno vykonávat jak na státní úrovni, tak na regionální, ale i na úrovni místní. Bude to umožněno všem školám, profesním komorám, ale i všem státním institucím i nevládním neziskovým organizacím. Roli zprostředkovatele bude mít Ministerstvo financí a přímo oddělení Centrum pro zahraniční pomoc (BusinessInfo.cz, 2011). Dalším grantovým schématem je fond pro podporu spolupráce škol. Jak již název napovídá, bude se zde jednat o podporu programů, různých vzdělávacích seminářů pro studenty ze středních a vysokých škol, lektory a experty. V neposlední řadě zde půjde o podporu spolupráce mezi srovnatelnými institucemi v České republice a Norsku. Fond na podporu výzkumu bude podporovat činnosti obsažené v prioritních oblastech financování a zejména ty z nich, které jsou zaměřeny na kooperaci vědeckých institucí z České republiky a Norska a přenos zkušeností přispívajících k nárůstu inovačního efektu dostupných fondů.

Druhy projektů

32

Posledním grantovým schématem je fond na přípravu projektů, který se zabývá technickou pomocí v procesu přípravy žádostí projektů, které budou následně předloženy k projednání a schválení. Především zde budou podporovány projekty zabývající se otázkami životního prostředí a kulturního dědictví. Tento fond je určen zejména subjektům na úrovni místní správy a regionální správy (BusinessInfo.cz, 2011). V druhém pětiletém období jsou zde dvě grantová schémata a to fond technické pomoci pro přijímající stát, který je shodný s výše zmiňovaným. A druhý fond podporuje rozvoj bilaterálních vztahů na národní úrovni. Půjde především o podporu dvou činností a to: „vyhledávání projektových partnerů z Norska před nebo během přípravy projektové žádosti, rozvíjení takových partnerství a návazně příprava projektových žádostí pro partnerské projekty se subjekty z Norska“ a dále bude podporovat „networking, výměnu zkušeností sdílení a přenos znalostí, technologií, zkušeností a nejlepší praxe mezi příjemci projektů a subjekty z Norska“ (Ministerstvo financí České republiky, 2009).

Vyhlašování výzev a potřebné náležitosti žádosti o grant

33

9 Vyhlašování výzev a potřebné náležitosti žádosti o grant Každý zájemce o grantovou pomoc z Norských fondů má možnost podat žádost o tento grant na svůj projekt. O možnosti podávat žádosti se zájemci dozvídají prostřednictvím otevřené výzvy, která je určena pro žadatele o grant u individuálních projektů. Tato výzva stanovuje přesná kritéria, která musí být dodržena při vypracovávání těchto žádostí o grantové pomoci. Výzvy jsou vyhlašovány Národním kontaktním místem prostřednictvím internetových stránek Ministerstva financi České republiky (Jedlička, 2005). Každý rok mohou být vyhlášeny nejvíce čtyři výzvy. Nové kolo výzvy je vždy vyhlášena s ohledem na stávající stav finančních závazků projektů, které už byly doporučeny v předchozích výzvách. Zvláštní druh výzvy je určený pro zprostředkovatele, kteří žádají o grantovou pomoc pro program či blokový grant. Každý žadatel o grantovou pomoc musí nejdříve předložit žádost, která se u všech typů projektů zpracovává do předem vytvořené tabulky formátu MS Excel, která je všem dostupná na internetových stránkách Národního kontaktního místa. Tento dokument se z technického hlediska nesmí upravovat, jen vyplňovat předem požadované informace v polích, které jsou tomu určeny. Následně se tato žádost musí odevzdat v tištěné ale i elektronické podobě (na CD). Žádost je vypracována v českém jazyce a je vypracována v souladu s postupy pro žadatele, které jsou také uvedeny na internetovém portálu. Každá z těchto žádostí obsahuje několik potřebných informací, které je nutné vyplnit. Zpracovávají se zde informace o žadateli, o typu žádosti (kompletní žádost, projektový záměr), o typu projektu (zda se jedná o individuální projekt, blokový grant či program). Jednou z nejdůležitějších částí je popis samotného projektu, kde jsou odůvodněny cíle, indikátory, aktivity nezbytné k realizaci tohoto projektu a jejich harmonogram, partnerství a mnohé další. Dále se zde uvádějí informace o rozpočtu a finančních zdrojích, o legislativě, která souvisí s daným operacemi, o možných rizicích, která mohou nastat. V žádosti se posuzují i horizontální témata jako je například návaznost na udržitelný rozvoj, rovnost příležitostí. V jedné žádosti je možné požádat i o grant z fondu na přípravu projektů. A na konec se zde uvádějí potřebné přílohy, jako jsou podklady pro financování, studie proveditelnosti, dohody o partnerství, seznam povolení a mnohé další.

Kvantifikace čerpání grantů Českou republikou z Norských fondů

34

10Kvantifikace čerpání grantů Českou republikou z Norských fondů Norský finanční mechanismus poskytl České republice finanční prostředky na samotnou grantovou pomoc ve výši téměř 60 mil. eur. Tato částka byla postupně čerpána na projekty, kterým byla přidělena grantová pomoc v prvním pětiletém období – tedy od roku 2004 až do roku 2009. Díky tomu, že realizace některých projektů přesáhla konec roku 2009 a zasáhla svým datem realizace do druhého pětiletého období, je zde rozpětí let od roku 2004 až po rok 2014. V dnešní době jsou již všechny projekty dokončeny a stanovené částky, které byly přiděleny na jednotlivé projekty, jsou již vyčerpány. V prvním pětiletém období měla Česká republika podporu z Norských fondů na projekty, které se zabývaly jednou z osmi předem sjednaných prioritních oblastí financování. V průběhu pěti let byly udělovány granty na projekty žadatelům či zprostředkovatelům, kteří si o tuto pomoc zažádali a podali tak kvalitně zpracovanou žádost o grantovou pomoc v období vyhlášených výzev na kontaktních místech. Celkem byla vyhlášena tři kola výzev, během nichž bylo podpořeno celkem 84 projektů. Individuálních projektů byla převážná většina a to 74, programů a blokových grantů bylo po 5.

Obr. 1

Celkový počet jednotlivých druhů žádostí po schválení

Zdroj: Vlastní zpracování


35

Pokud se zaměříme na počty projektů podpořených v daných prioritních oblastech v jednotlivých výzvách, tak nejvíce podporovanou oblastí ve všech kolech byla oblast Uchování evropského kulturního dědictví, která tedy získala nejvíce finančních prostředků. Stala se tak dominantní oblastí financování. Projekty, které byly schváleny v této oblasti, se zabývaly převážně restaurátorskou činností, ale také obnovováním historických nemovitostí a památek, jakožto součásti evropského a národního kulturního dědictví. Celkově bylo v této oblasti podpořeno 30 projektů, což představuje necelých 36 % všech projektů. S druhým největším počtem schválených žádostí je prioritní oblast Zdravotnictví a péče o dítě, která měla nejvíce žádostí ve druhé výzvě a s celkovým počtem 17 žádostí zaujímá více než 20% z celkového počtu projektů. Tyto projekty se zaměřují převážně na renovaci zdravotnických zařízení, obnovu vybavení, na získávání nových technologií, ale také na výzkumnou činnost. Díky tomu dochází ke zkvalitnění zdravotnických služeb a zvýšení kvalifikace zdravotnického personálu. Třetí oblastí, která měla zastoupení necelých 17% z celkového počtu žádostí, je Ochrana životního prostředí. Tato oblast je soustavně podporována a většina projektů z této oblasti se zaměřuje především na problematiku znečišťování životního prostředí, kterou je potřeba řešit nejen na národní úrovni, a udržitelného rozvoje. Prioritní oblast Rozvoj lidských zdrojů dává vzniku novým příležitostem, které napomáhají osobnímu růstu obyvatel a podporují vzdělávání na základních a středních školách, celoživotní vzdělávání a volnočasové aktivity. Díky těmto projektům byla provedena celková modernizace a obnoveno vybavení v některých vzdělávacích zařízeních, školkách, jeslích a dětských domovech. V této oblasti bylo podpořeno celkem 12 projektů, což je více než 14% z celkového počtu projektů. Pod hranicí pěti podpořených projektů se nachází prioritní oblast Implementace Schengenského acquis, posilování justice, ve které byly podpořeny celkem 4 projekty, a z celkové sumy projektů zaujímá necelých 5%. Hlavními cíli těchto projektů bylo vytvoření Kanceláře SIRENE, která spolupracuje s ostatními kancelářemi SIRENE rozmístěnými v jednotlivých státech EU, dále pak vytvoření Národního schengenského informačního systému, který bude dále spravován Kanceláří SIRENE, zajištění schengenského asquis, které souvisí se zvýšením bezpečnosti vnějších hranic, posílení justice a zajištění součinnosti policie. Podpora udržitelného rozvoje byla podpořena prostřednictvím jediného projektu, který byl schválen ve druhé výzvě a zabývá se udržitelným rozvojem v oblasti Vsetínska. V rámci osmé prioritní oblasti byl schválen jediný individuální projekt technické asistence, který je určen Národnímu kontaktnímu místu a kontaktním místům. Celkově bylo podpořeno


36

jen 7 prioritních oblastí. V oblasti zabývající se vědou a výzkumem nenajdeme žádnou schválenou žádost. Tab. 5

Počet projektů v prioritních oblastech

Název projektu Implementace Schengenského acquis, posilování justice Technická pomoc Uchování evropského kulturního dědictví

1. výzva

2. výzva

3. výzva

3

1

0

1

0

0

10

9

11

Zdravotnictví a péče o děti

5

9

3

Rozvoj lidských zdrojů Ochrana životního prostředí Podpora udržitelného rozvoje Celkem žádostí

5 2

5 9

2 3

0

1

0

26

34

19


Nyní se zaměříme na výši přidělených grantů v eurech. Tyto granty byly vždy přiděleny žadatelům či zprostředkovatelům, kteří dále tyto granty rozdělili jednotlivým žadatelům sub-projektů. V první výzvě byla nejvyšší vyplacená částka za projekty, které měly prioritní oblast financování Uchování evropského kulturního dědictví. Celková částka byla ve výši 6 053 602 eur. Dle druhého nejvyššího počtu projektů můžeme soudit, že oblast Rozvoj lidských zdrojů bude také druhou oblastí s nejvyšším počtem přiznaných finančních prostředků. I když je počet projektů vzhledem k nejčetnější oblasti dvojnásobně menší, tak přiznané granty v této oblasti jsou více než dvakrát menší (2 383 567 eur). Můžeme tak usuzovat, že náklady na projekty z nejčetnější prioritní oblasti jsou ve vyšších částkách, protože se jedná o restaurátorskou činnost a uchování kulturních památek, která se vždy pohybuje ve vysokých hodnotách. Ostatní oblasti, které byly využity v 1. výzvě, už mají vyrovnanější hodnoty. Třetí nejvíce podpořenou oblastí byla Zdravotnictví a péče o děti. Opět si můžeme povšimnout, že projekty z oblasti Rozvoj lidských zdrojů byly nákladnější, protože mají stejný počet podpořených projektů jako Zdravotnictví a péče o děti, ale částka je mnohem vyšší.


Obr. 2

37

Výše přidělených grantů v 1. výzvě u jednotlivých prioritních oblastí


V druhém kole výzvy se nám potvrdily úsudky, které jsme vydedukovali u první výzvy. Můžeme si tedy povšimnout, že co do četnosti projektů jsou oblasti. Uchování evropského kulturního dědictví, Zdravotnictví a péče o dítě a Ochrana životního prostředí na stejné úrovni, ovšem pokud se zaměříme na výši přidělených finančních prostředků, tak opět nejvyšší alokace je u Uchování evropského kulturního dědictví, protože tyto projekty jsou velmi nákladné. Zhruba stejnou vyváženost můžeme sledovat u oblastí Implementace Schengenského acquis a Podpory udržitelného rozvoje, které mají každá jen jednu schválenou žádost.

Obr. 3

Výše přidělených grantů v 2. výzvě u jednotlivých prioritních oblastí



38

U třetí výzvy měla opět nejvíce projektů oblast Uchování evropského a kulturního dědictví, která také měla nejvyšší alokaci finančních prostředků (9168 595 eur). Tato částka ve srovnání s předcházející výzvou (9 168 287 eur), byla jen o 308 euro vyšší, ale co do počtu projektů se tyto dvě výzvy v této oblasti rozcházely o dva projekty. V průměru můžeme říci, že projekty z druhé výzvy byly nákladnější než projekty u třetí výzvy v této prioritní oblasti. Celkově bylo nejvíce finančních prostředků poskytnuto v rámci druhé výzvy a naopak nejméně bylo v prvním kole výzvy.

Obr. 4

Výše přidělených grantů ve 3. výzvě u jednotlivých prioritních oblastí


Celkem bylo podpořenou 5 blokových grantů, kterým byla přidělena částka ve výši 9 852 280 eur. Tuto částku si mezi sebou rozdělil Fond pro nestátní neziskové organizace, který získal největší podíl ve výši 5 000 000 eur. Více než o polovinu méně získal fond na podporu výzkumu a to částku 2 199 977 eur. Zhruba vyrovnané částky můžeme vidět u Fondu technické asistence (1 062 500 eur) a Fondu na podporu spolupráce škol (1 289 803 eur). Dle grafu o celkové výši grantů u jednotlivých žádostí vidíme, že i když bylo stejné množství programů a blokových grantů, tak blokové granty byly více nákladné, protože částka, která byla přiděla na blokové granty ve výši 9 852 280 eur je skoro čtyřiapůlkrát vyšší než částka 2 194 323 eur, která připadla programům. Nejvyšší alokace finančních prostředků byla u individuálních projektů; zde je to zapříčiněné velkým množstvím schválených projektů. V průměru jsou nejnákladnější blokové granty, protože zde připadla na jeden projekt částka ve výši 1 970 456 eur. Na druhém místě co do průměrných


39

nákladů na jeden projekt jsou individuální projekty; zde vychází průměrně 628 294 eur na jeden projekt. U programů připadá v průměru částka 438 865 eur na jeden program.

Obr. 5

Celková výše grantu připadající na jednotlivé druhy projektů


Abychom získali ucelený přehled o rozmístění grantové pomoci, zaměříme se nyní na počet schválených projektů v jednotlivých krajích a následně na výši finančních prostředků, které byly poskytnuty v těchto krajích v jednotlivých výzvách. V rámci České republiky není stanovena výše finančních prostředků z Norských fondů, která by připadala na jednotlivé kraje a do jejichž výše by se tedy mohlo v této oblasti čerpat. Šlo by tedy vyčerpat všechny finanční prostředky z Norských fondů v rámci jednoho kraje, ale naštěstí tomu tak u nás není. Díky tomu, že se Česká republika snaží odbourávat rozdíly mezi jednotlivými regiony, došlo k čerpání finančních prostředků ve všech krajích. I tak ale vidíme, že počty projektů se velmi liší. Nyní poukazuji především na velký rozdíl mezi Prahou a jednotlivými kraji. Tyto rozdíly jsou nejméně čtyřiapůlkrát vysoké. Ve všech krajích byly realizovány minimálně dva projekty. 27, což je nejvyšší počet, byl realizovaný na území hlavního města Prahy. Tato velká převaha se dala očekávat díky tomu, že Praha je nejen hlavním městem České republiky, ale také místem, kde se nachází nejvíce institucí a organizací s celorepublikovou působností. Je tedy zřejmé, že Praha předložila nejvíce


40

kvalitně vypracovaných projektů. U ostatních krajů byla suma předložených žádostí markantně nižší a pohybovala se mezi 2 až 6 žádostmi v kraji. Tab. 6

Počty schválených projektů v jednotlivých krajích

Kraj Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Počet projektů 27 6 6 2 3 4 4 3 3 2 5 5 5 4


Pro větší transparentnost se ještě zaměříme na analýzu výše grantů v jednotlivých krajích. Nyní lze ukázat, že je zde velký rozdíl, co se týče alokace finančních prostředků, protože výše jednotlivých grantů se pohybuje mezi 1 až 17 miliony eur. Výše těchto částek je ovšem úměrná počtu schválených projektů. Praha, jako zástupce s největším počtem schválených žádostí, má také logicky nejvyšší finanční podporu, která je ve výši 17 365 324 eur. Průměrná částka na projekt z této oblasti se pohybuje kolem 643 160 eur. Vysočina, která byla zastoupena pouhými dvěma projekty, získala podporu ve výši 4 300 000 eur. Na základě daných údajů vidíme, že projekty zde byly mnohem nákladnější než v oblasti Prahy a průměrná částka na jeden projekt se zde pohybuje kolem 2 150 000 eur.

Kvantifikace čerpání grantů Českou republikou z Norských fondů Tab. 7

41

Výše přidělených grantů v krajích


Výše grantu celkem (€) 17 365 324 2 353 475 3 144 295 1 876 915 1 951 424 1 602 517 1 860 854 2 622 697 1 083 011 4 300 000 2 468 810 3 470 727 2 451 895 2 127 140


Pro lepší představu je zde umístěn následující graf, kde je uvedena výše grantů, která připadá na projekty v rámci jednotlivých krajů. Opět vidíme, že ve všech třech výzvách měla Praha velkou převahu nad ostatními kraji. A ve druhé výzvě je hned za Prahou již výše zmiňovaná Vysočina díky dvěma velmi nákladným projektům, které byly v tomto období schváleny. V níže uvedeném grafu si můžeme povšimnout, že některé kraje neměly schváleny žádné projekty v jednom či ve dvou obdobích (Plzeňský kraj).


Obr. 6

Výše přidělených grantů v jednotlivých krajích


42


43

11 Sumarizace nejúspěšnějších projektů v České republice Jak již bylo zmíněno výše, tak Norský finanční mechanismus podpořil celkově 84 projektů v sedmi prioritních oblastech. Je tedy patrné, že Česká republika se snaží využít nabízené pomoci ze strany Norska a počet projektů vypovídá o oblibě těchto Norských fondů. Účelové využití těchto finančních prostředků si uvědomují nejen pobíratelé těchto grantů, ale i osoby, které tuto pomoc zprostředkovávají na národní a nadnárodní úrovni. Při podpisu Memoranda o porozumění s Norskem na následující pětileté období se vyjádřil norský velvyslanec Jens Eikaas k již zrealizovaným projektům a řekl: „Za necelé dva roky v České republice jsem navštívil mnoho projektů a měl jsem možnost vidět pozitivní změny, kterých bylo dosaženo díky podpoře z Finančního mechanismu Norska. Bez této podpory by většina projektů byla jen těžko realizovatelná. Nemocnice, léčebny, školky a školy by nebyly opraveny a moderně vybaveny a mnoho kostelů, klášterů, hradů, zámků a dalších kulturních památek by nebylo rekonstruováno. Věřím, že tato forma spolupráce a projev solidarity budou i nadále přispívat k posilování vzájemných vztahů mezi našimi státy.“ (Jakob, 2011). Z tohoto projevu je zřejmé, že donor je spokojen s využitím jeho finančních prostředků, které prostřednictvím Norských fondů poskytl na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v rámci území České republiky. Základním kamenem pro udělení grantové pomoci je úspěšné absolvování schvalovacího procesu. Zde se totiž rozhodne, zda byla předložená žádost kvalitně zpracována a pokud nastanou i malé pochybnosti, může dojít k vyloučení žádosti a jejímu zamítnutí. Všechny žádosti, které tímto procesem prošly a byly schváleny, budou rozebírány níže. Projekty, které chtějí získat grantovou pomoc, musí nejdříve projít procesem posouzení. Vždy se posuzují dvě základní oblasti u těchto projektů. První se posuzuje formální stránka projektu společně s oprávněností žádosti a následně se hodnotí kvalita předkládaného projektu. Pokud se objeví nesrovnalosti již v první části hodnocení, je možné po vyzvání tyto informace doplnit. Pokud informace žadatel nestihne doplnit ve stanoveném termínu, tak kontaktní místo vyřadí tuto žádost a dveře k získání finanční pomoci se pro žadatele následně uzavřou. Pokud jsou formální náležitosti v pořádku, přechází žádost k prověření oprávněnosti a při následných pochybnostech a rozporech s danými kritérii se tato žádost opět automaticky zamítá. Zde už není možnost jakéhokoli doplnění


44

či opravy. Žadatel by si tedy vždy měl pořádně zkontrolovat formální náležitosti projektu, aby nenastaly zbytečné komplikace při posuzování a následně při samotném schvalování. Je tedy naprosto zbytečné nechat si vyřadit žádost o grant z důvodu neúplnosti formálních informací. Na hodnocení kvality se klade velký důraz, a proto je tedy tato oblast nejdůležitější, protože zde se většinou rozhoduje, zda budou finanční prostředky na projekt přiděleny a potažmo tyto projekty schváleny. V této části se začíná posuzovat celková kvalita projektu, tedy účinnost a efektivnost, hospodárnost daného projektu, dále pak schopnost projektu si udržet dosažené výsledky, ale především vztah k dané oblasti a potažmo přínos tohoto projektu pro danou oblast. Každou žádost v této části hodnotí dva hodnotitelé, kteří udělují body. V následující tabulce jsou uvedeny části, které jsou hodnoceny body. Na základě těchto tabulek se pak určí celková bodová hodnota projektu. Tab. 8

Hodnotící tabulka

Hodnocené oblasti Schopnost a připravenost žadatele projekt realizovat Význam projektu Přínos a účinnost projektu Hospodárnost a udržitelnost projektu Celkem bodů

Maximální bodové ohodnocení 20 25 30 25 100

Zdroj: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=finan%C4%8Dn%C3%AD%20mechanismus%20ehp% 2Fnorska%20ppt&source=web&cd=1&ved=0CEwQFjAA&url=http%3A%2F%2Fknihovnam.nkp .cz%2Fdocs%2FSkolProjektMan%2F37_financni_mechanismus_ehp_norska.ppt&ei=82GqT7T IEITntQbav5X4BA&usg=AFQjCNGh8wOLhze1xre-bo1_ZjDqZmhjww

Konečný počet bodů pro daný projekt se stanoví matematickým průměrem těchto dvou bodových hodnocení. Zde může nastat situace, kdy žádost bude jedním z hodnotitelů doporučena a druhým zamítnuta a nebo může dojít k bodovému rozdílu, který je vyšší než 30 bodů (CrossCzech a.s., 2007). Následně musí projekt posoudit třetí vybraný externí hodnotitel. Pokud bodové hodnocení bude mít 70 bodů a více (maximální počet bodů na jeden projekt je 100), bude tento projekt předložen hodnotící komisi, v opačném případě dochází k vyřazení žádosti (CrossCzech a.s., 2007). Pokud by byl zanesen nulový počet bodů u jednoho z kritérií (schopnost žadatele daný projekt zrealizovat, význam projektu, přínos a celková účinnost daného projektu, udržitelnost a horizontální politiky), opět dojde k automatickému vyloučení žádosti. Pokud


45

projde projekt výše zmiňovaným schvalováním, má velkou šanci, že bude donorem podpořen. Jedno z posledních schválení provádí komise, která tyto projekty projednává především z hlediska aktivit potřebných k realizaci tohoto projektu a jejich následnou provázanost s rozpočtem projektu. Komise může navrhnout potřebnou úpravu rozpočtu. Pokud bude hlasovat pro daný projekt minimálně šest členů z osmi, je tento projekt schválen. V přecházejícím kole schvalování a posuzování došlo k vytvoření pořadí jednotlivých žádostí podle bodového ohodnocení, ovšem toto pořadí se může po schválení komisí změnit. Toto pořadí je důležité především pro udělování finančních prostředků v jednotlivých prioritních oblastech, protože každá z prioritních oblastí má stanovenou alokaci finančních prostředků a projekty, které budou navíc, budou navrženy jako rezervní. Pokud následně Národní kontaktní místo shledá tyto žádosti adekvátními, obdrží žadatel žádost o vypracování anglické verze žádosti, která bude následně zaslána Kanceláři finančního mechanismu. Zde tuto žádost posoudí Evropská komise a poslední konečné projednání bude norským Ministerstvem zahraničních věcí, které rozhodne, zda bude grant udělen či nikoliv. Proto je nejdůležitější zpracovat kvalitní projekt a především oblast, ze které se bude posuzovat kvalita daného projektu. Pokud se podíváme na tabulky schválených projektů, ze kterých budeme také vycházet při analýze podaných žádostí, tak u každého projektu je uvedeno číslo projektu. Vždy začíná písmeny CZ, které značí, že projekty pocházejí z České republiky, a následně je uvedeno číslo, které nám říká, o kolikátý projekt se jedná. Tato čísla netvoří úplnou číselnou řadu, protože s financovanými projekty z Norských fondů jsou současně posuzovány projekty Finančního mechanismu EHP, a proto nejsou čísla u zveřejněných projektů na sebe navazující. Vždy je zde uveden název projektu, který ve zkratce vypovídá o předmětu projektu a často i o místu realizace. V následujícím sloupci je uveden konečný příjemce grantu nebo jeho zprostředkovatel. V dalším sloupci jsou zaneseny prioritní oblasti financování, kterými se zabývají dané projekty, a v závorce je uvedeno, zda se jedná o individuální projekt nebo program a tabulka blokových grantů je zpracována zvlášť. Následně jsou vyplněny tři číselné sloupce, kde v prvním vidíme výši grantu, která byla přiznána na daný projekt, dále celkovou cenu projektu a v posledním sloupci máme vypočítanou výši grantové pomoci v procentuálním vyjádření u daného projektu. Při analýze nejúspěšnějších projektů v jednotlivých výzvách se zaměříme především na výši procentuálního vyjádření podpory. Jejím prostřednictvím zjistíme, z kolika procent byl daný projekt financován donorem, a následně tak určíme nejúspěšnější projekty, které získaly nejvyšší procenta podílu


46

financování. Z následující tabulky je zřejmé, že v každém kole je nejvíce projektů, které jsou financovány z 85%. Druhým nejčastějším financováním je podpora v rozmezí 40% až 59%. V uvedeném rozmezí bylo financováno celkem 11 projektů. Třetím rozmezím, ve kterém bylo celkem 7 projektů, je rozmezí mezi 60% a 79%. Z 80% až 84% bylo financováno celkem 6 projektů a v rozmezí do 39% byly jen 4 projekty. Výše finanční podpory závisí na kvalitě vypracování projektu a především na jeho přínosu pro oblast, ve které je realizovaný. Díky tomu, že 85% byla nejvyšší procentuální podpora, můžeme tedy projekty, které do této skupiny spadají, označit jako nejvíce úspěšné, protože získaly nejvyšší podporu z Norských fondů. V níže uvedené tabulce nejsou zahrnuty blokové granty. Zde byly jen dvě výše procentuální podpory a to 46%, kterou obdržely dva blokové granty a druhou ve výši 50% dostaly celkem tři blokové granty. Tab. 9

Počty projektů v kategoriích dle výše procentuální podpory

Výše procentuálního vyjádření podpory (%)

1. výzva

2. výzva

3. výzva

0-39

4

0

0

40-59

6

4

1

60-79

3

2

2

80-84

4

2

0

85

9

26

16

Počty projektů


Nyní uděláme analýzu nejúspěšnějších projektů z hlediska umístění v krajích. Na základě předcházejících výsledků, ke kterým jsme dospěli v předcházející části, by se dalo předpokládat, že v Praze bude nejvíce nejúspěšnějších projektů, protože má největší celkový počet projektů. Po analýze těchto projektů se nám tato hypotéza vyplnila. S největším množstvím nejúspěšnějších projektů je již


47

zmiňovaná Praha s 19 projekty. Pokud bychom tedy porovnávali kraje dle množství nejúspěšnějších projektů, tak Praha vyhraje na plné čáře. Na druhém místě s největším počtem nejúspěšnějších projektů se umístil Jihomoravský kraj. Jsou zde i kraje, u nichž nedošlo k financování z 85% ani u jediného projektu. Těmito kraji jsou Vysočina a Pardubický kraj. Pokud bychom porovnali celkový počet projektů a počet nejúspěšnějších projektů v jednotlivých krajích, tak zjistíme, že nejvyšší procento co do výskytu nejúspěšnějších projektů má kraj Plzeňský, kdy oba schválené projekty byly financovány z 85%, a kraj Jihomoravský, který měl z celkových 5 schválených projektů také 5 financovaných z 85% z Norských fondů. Můžeme tedy konstatovat, že nejúspěšnějšími kraji byly Plzeňský a Jihomoravský, ovšem je zde mnoho krajů, které byly těsně pod hranicí oněch 85% a v rámci kraje měly mnohem více schválených projektů, ale nebyly to už nejúspěšnější projekty s největším procentuálním financováním. Tab. 10

Počty nejúspěšnějších projektů financovaných z 85% v jednotlivých krajích


Počet nejúspěšnějších projektů 19 4 4 2 2 3 3 1 0 0 5 2 2 4


Abychom měli analýzu kompletní, uvedeme ještě sumarizaci nejúspěšnějších projektů v rámci jednotlivých prioritních oblastí financování, abychom zjistili, která oblast byla na území České republiky na nedostačující úrovni a musela být podpořena. Z tabulky vyobrazující zastoupení prioritních oblastí


48

nejúspěšnějšími projekty zjistíme, že největší počet nejúspěšnějších projektů má oblast Uchování evropského kulturního dědictví. Díky tomu, že je na našem území nespočet historických i kulturních památek, na kterých se podepisuje chod času a finanční prostředky na obnovu či aktivity vedoucí k uchovávání těchto skvostů se pohybují ve vysokých částkách, nezbývá majitelům a správcům nic jiného, než sáhnout po finančních prostředcích přes Norské fondy, které jim napomohou udržet naše kulturní dědictví v dobrém stavu. Je zřejmé, že finanční prostředky získané například z provozu těchto kulturních zařízení jsou nedostačující na již zmiňované aktivity vedoucí k udržení památek v dobrém stavu a finanční podpora ze strany státu není také dostačující. Díky této prioritní oblasti došlo k obnově synagogy ve městě Turnov, k rekonstrukci části hradu Loket a několika kostelů, knihoven, hradů. Mezi nejnákladnější projekty z této oblasti, kterým se dostalo největší procentuální finanční pomoci a poskytnutá částka vyplacená Norskými fondy přesáhla 1 000 000 eur, patří projekty, v rámci kterých došlo k rekonstrukci Strahovské knihovny, hradního muzea v Českém Krumlově, Moravské galerie v Brně a vybraných sakrálních památek v regionu Český Západ. Druhou oblastí s největším počtem nejúspěšnějších projektů je oblast Zdravotnictví a péče o děti se 14 nejúspěšnějšími projekty. Pokud se každý z nás zamyslí nad úrovní vybavení nemocnic, tak málokterá nemocnice je ve výborném stavu z hlediska vybavení. Ať už se jedná o vybavení movité či samotný lidský kapitál (především kvalifikace) pracovníků. Většinou každý z nás dospěje k závěru, že je co vylepšovat a díky vývoji, který je v dnešní době opravdu rychlý, dochází k rychlému zastarávání celých nemocnic. Ovšem do této oblasti spadá i revitalizace dětských hřišť, která byla v tomto období velmi podporována, ale také projekty zaměřené na obnovu sociálních zařízení. Projektem, který v této oblasti přesáhl dotaci 1 000 000 eur, byl projekt na rekonstrukci Metabolického diagnostického centra ve fakultní nemocnici v Praze. Nyní vidíme, že dvě již zmiňované oblasti, které jsou nejvíce podporovány, jsou velmi vyrovnány co do počtu nejúspěšnějších projektů (rozdíl pouhých 3projektů). Na třetím místě je oblast Rozvoje lidských zdrojů s 9 nejúspěšnějšími projekty. V této oblasti došlo především k modernizaci vzdělávacích zařízení. Na základě těchto výsledků a předcházející hypotézy uvedené u celkového počtu projektů v jednotlivých prioritních oblastech můžeme konstatovat, že první pětileté období kladlo největší důraz na podporu Uchování evropského kulturního dědictví, Zdravotnictví a péče o dítě a na oblast Rozvoje lidských zdrojů.

Sumarizace nejúspěšnějších projektů v České republice Tab. 11

49

Zastoupení prioritních oblastí nejúspěšnějšími projekty

Název projektu Implementace Schengenského acquis, posilování justice Technická pomoc Uchování evropského kulturního dědictví Zdravotnictví a péče o děti

Počet nejúspěšnějších projektů 3 0 17 14

Rozvoj lidských zdrojů

9

Ochrana životního prostředí

7

Podpora udržitelného rozvoje

1


Pro lepší představivost je zde zařazen graf, vyobrazující procentuální vyjádření nejúspěšnějších projektů v daných prioritních oblastech. 33% zastoupení projektů bylo již u zmiňované oblasti Uchování evropského kulturního dědictví. Druhá oblast zdravotnictví měla celkem 27% projektů z celkového počtu nejúspěšnějších projektů a třetí oblastí s 18% zastoupením byla oblast Rozvoje lidských zdrojů.

Obr. 7

Procentuální zastoupení prioritních oblastí nejúspěšnějšími projekty



50

Na konec analýzy je zařazena tabulka, která poukazuje na výši přidělených finančních prostředků na nejúspěšnější projekty v jednotlivých krajích. Vidíme, že nejvyšší přidělená částka byla na projekty realizované na území hlavního města Prahy. Zde bylo také nejvíce nejúspěšnějších projektů. Jak již bylo řečeno výše, je tato velká převaha nejspíše zapříčiněna velkým množstvím národních organizací a institucí, které mají sídlo právě v této oblasti. Ale také největším množstvím kvalitně zpracovaných žádostí. Tab. 12

Výše získaných finančních prostředků na nejúspěšnější projekty v jednotlivých krajích

Kraj Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: Vlastní zpracování

Výše grantu za nejúspěšnější projekty (€) 12 915 610 1 599 899 2 490 852 1 876 915 1 262 826 1 427 919 1 860 854 267 772 0 0 2 468 810 625 194 1 029 084 2 127 140

Diskuse

51

12 Diskuse Česká republika měla možnost využít od roku 2004 do roku 2009 pomoc od donora prostřednictvím finančních prostředků z Norských fondů. Celková částka, která byla přidělena pro naši zemi, byla ve výši necelých 59 milionů eur. Díky této pomoci se povedlo realizovat 84 projektů z toho 74 individuálních projektů, 5 programů a 5 grantových schémat (blokových grantů). Nejvíce projektů bylo realizováno na území Čech a to díky tomu, že se v této části nachází Praha, která měla nejvíce schválených projektů. Realizace projektů byla rozprostřena po celé republice vcelku souměrně, pokud bychom vynechali Prahu, jakožto naše hlavní město. Zde si můžeme klást otázku, zda jsou subjekty, které chtějí žádat o grant, dostatečně informovány, a zda jsou vůbec schopny vypracovat dostatečně kvalitní žádost o grantovou pomoc. Jak již bylo zmíněno výše, tak nejdůležitější je dobrý nápad, který bude v souladu s cíly dané lokality a na základě tohoto nápadu bude vypracována kvalitní žádost. V České republice existuje velké množství agentur, které se zabývají vypracováváním projektů o grantovou pomoc z Norských fondů. Ovšem ne každá tato agentura nám vypracuje kvalitní žádost. Zde si tedy musí žadatel rozmyslet, zda svěří svůj projekt do rukou odborníků a následně bude muset za toto vypracování zaplatit, nebo zda si projekt vypracuje sám. Myslím si, že žadatelé, kteří si nechávají vypracovat své projekty od specializovaných agentur, nemají žádné zkušenosti s vypracováváním žádostí a obávají se, že by jejich žádost nemusela být dostatečně kvalitní, a proto se spoléhají na agentury, které jim s tímto problémem pomohou, nebo naopak nemají čas na vypracování. Pro tuto skupinu lidí je tedy jednodušší nechat formální stránku žádosti na specializované agentuře. V České republice si převážná většina žadatelů vypracovává své žádosti sama. Řekla bych, že tato varianta je přístupnější, už jen díky tomu, že sám žadatel má nejlepší představu o svém projektu, a proto je schopný své nápady lépe zpracovat do žádosti. Je zde ovšem otázka, zda má dostatek času na vypracování této žádosti, protože tento proces může zabrat i několik měsíců. Pokud bychom se zaměřili na samotné vypracování žádosti, tak nejnáročnější částí, která musí být vypracována, je dle mých názorů část financování projektu a samotný rozpočet. Pokud bychom si podrobně prostudovali tabulku, do které se vypracovává žádost, tak zjistíme, že některé otázky jsou si hodně podobné a subjektu, který tuto žádost vypracovává poprvé, se může zdát, že se otázky opakují.

Diskuse

52

Pokud bych se zaměřila na první část mé otázky, kterou jsem kladla v první části diskuze, o informovanosti, tak dle mého názoru jsou subjekty dostatečně informovány o grantové pomoci, protože informace pojednávající o možnostech čerpání grantové pomoci z Norských fondů, jsou na webových stránkách opravdu četné. I samotné výzvy jsou zveřejněny na webových stránkách ministerstva financí a všechna potřebná ustanovení a Memoranda, či samotné tabulky pro zpracování žádosti a příručky, jsou zde k dispozici. Myslím si, že tato forma předávání informací je v této oblasti nejvíce využívaná a dovoluji si konstatovat, že je to i nejefektivnější forma oslovení potencionálních uchazečů o grantovou pomoc. Většina žadatelů si tedy aktivně vyhledává potřebné informace prostřednictvím internetu. Málokterý žadatel si čte brožuru v tištěné podobě, kterou si může jednodušeji stáhnout na internetu. A málokterý žadatel se dozví o možnosti podpory ze strany donora skrze média. Dovoluji si tedy tvrdit, že žadatelé, kteří vyhledávají potřebné informace aktivně, jsou dostatečně informování. Ovšem pokud bychom se zaměřili na širokou veřejnost, tak tomu už tak nebude, protože někteří obyvatelé nemají vůbec povědomí o existenci těchto zdrojů. Spousta těchto občanů se dozvídá o této možnosti podpory až například při návštěvě památky, která právě prochází rozsáhlou rekonstrukcí a je zde umístěna tabule, která poukazuje na štědrost Norských fondů. Žadatelům byla poskytnuta finanční pomoc a jejich projekty byly financovány až 85% z Norských fondů. Projekty, které dosáhly hranice 85%, byly označeny v mé práci jako nejúspěšnější. Do této kategorie se zařadilo celkem 9 projektů z první výzvy, poté přibylo 26 projektů u výzvy druhé a v poslední výzvě spadalo do skupiny nejúspěšnějších 16 projektů. Můžeme tedy říci, že ve skupině nejúspěšnějších projektů bylo celkem 51 projektů, což je více než polovina celkového počtu schválených projektů. Celkově si tyto nejúspěšnější projekty mezi sebe rozdělily částku ve výši necelých 30 mil eur, což odpovídá zhruba polovině alokované částky pro Českou republiku. Pokud bychom vydělili tuto částku počtem projektů, tak zjistíme, že průměrná částka připadající na jeden projekt z oblasti nejlepších projektů je nižší, než průměrná částka připadající na projekt ze skupiny méně financovaných projektů. To bylo zapříčiněno také tím, že projekty, které nebyly financovány z větší části Norskými fondy, mají většinou vyšší celkovou cenu projektu. A nemají pouze jediný zdroj financování, ale hned několik. Kromě Pardubického kraje a Vysočiny byla v každém kraji schválena alespoň jedna žádost s financováním ve výši 85%. Výše financování opět závisí na kvalitě vypracovaného projektu. Pokud projekt naplňuje cíle, které byly stanoveny například na regionální úrovni, ve které má být tento projekt realizován a pokud má projekt zároveň

Diskuse

53

velký přínos pro danou oblast a přispěje tak k vyrovnání sociálních a hospodářských nerovností, má velkou šanci na schválení a přidělení následného grantu. Nejčastější prioritní oblastí ve skupině nejúspěšnějších projektů byla oblast Uchování evropského kulturního dědictví, které byla zastoupena 33%, druhá byla oblast Zdravotnictví a péče o děti s 27% a třetí nejčetnější oblastí podpory, byla s 18%, oblast Rozvoje lidských zdrojů. Spektrum předmětů projektů, na které byly uděleny granty, bylo velmi obsáhlé. Pomoci se dostalo projektům, které se zabývaly jednou z osmi předem schválených prioritních oblastí, ovšem v České republice bylo využito jen 7 oblastí. Nejvíce podporovanou oblastí byla oblast Uchování evropského kulturního dědictví, jak jsme se již přesvědčili v analýze, která byla vypracována výše. Tato oblast měla nejvíce schválených projektů, ale i nejvyšší přidělenou grantovou pomoc. Můžeme tedy usuzovat, že o pomoc, která napomáhá ochraně, uchovávání a obnově našeho kulturního dědictví, je opravdu velký zájem a dle mého názoru je opravdu potřebná i v dnešní době. Každý z nás ví, že udržování tohoto kulturního dědictví je velmi náročné. Na základě těchto informací jsem dospěla k závěru, že tato oblast by neměla být opomenuta a měla by být podporována i nadále. Ovšem další pětileté období se touto prioritní oblastí nezabývá. Proto bych navrhla opět tuto oblast jako prioritní na další možné období, tedy od roku 2014, ovšem ne v naprosto shodném znění. Pokud bychom tedy porovnali prioritní oblasti v prvním (2004-2009) a druhém pětiletém období (2009-2014), tak dospějeme k závěru, že u obou období je část, která se zabývá ve své podstatě podobnými záležitostmi. Ať už se jedná o životní prostředí, především jeho ochranou (ochrana životního prostředí x zachycování a ukládání oxidu uhličitého), nebo oblasti, které se snaží řešit otázku spravedlnosti, ochrany a justice (implementace Schengeského acquis, posilování justice x spravedlnost a vnitro), ale také otázku lidského a sociální rozvoje (rozvoj lidských zdrojů x lidský a sociální rozvoj). Z této podobnosti je zřejmé, že již zmiňované oblasti je nezbytné opakovaně podporovat. Pokud bych se zamyslela nad oblastí, která ještě nebyla podpořena a v novém programu také není schválena, tak mi vystane na mysli oblast zabývající se dopravou. Pokud bychom porovnaly úroveň dopravy v našem státě s dopravou v ostatních zemích EHP, tak zjistíme značné nedostatky. Především co se týká kvality infrastruktury. A druhou oblastí, kterou bych navrhla jako nezbytnou k podpoře, by byla oblast podpory zdravého životního stylu. Zde by mohly být zahrnuty projekty, které řešily otázku výstavby nových stezek, ať už turistických, či cyklistických a výstavbu sportovišť, která by byla dostupná všem občanům. Jako

Diskuse

54

příklad bych uvedla DiscGolfová hřiště, která by mohla být vybudována v sídlištních oblastech měst a byla by dostupná široké veřejnosti.

Závěr

55

13 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo provést výzkum a analýzu podaných žádostí o dotace z Norských fondů za Českou republiku v období od roku 2004 do roku 2014 a následnou sumarizaci nejúspěšnějších projektů, které získaly nejvyšší procentuální podporu ze strany Norských fondů a vyčíslení výše podpory těchto grantů. V úvodu práce byla provedena literární rešerše, ve které byly zpracovány podstatné informace, které napomohly k vytvoření uceleného pohledu na problematiku Norských fondů. Česká republika měla možnost využít štědré podpory ze strany Norska prostřednictvím Norských fondů. Pro Českou republiku bylo v tomto pětiletém období vyhrazeno celkem 11% z celkové částky 567 mil. eur. Česká republiky dostala po Polsku a Maďarsku třetí nejvyšší finanční podporu z Norských fondů. Na základě těchto údajů můžeme usuzovat, že hospodářské a sociální nerovnosti, které se snaží Norské fondy řešit v rámci EHP, jsou u nás, oproti ostatním státům EHP, dosti četné. Díky této podpoře bylo podpořeno celkem 84 projektů, jejichž celková hodnota dosáhla necelých 60 milionů eur. Zde byly zahrnuty jednotlivé individuální projekty, programy a blokové granty jako celky. Bohužel nebylo možné získat informace o jednotlivých sub-projektech, které byly součástí podpory. Celkem bylo podpořeno 74 individuálních projektů, 5 blokových grantů a 5 programů. Díky tomu jsem dospěla k závěru, že individuální projekty jsou nejvíce oblíbené v České republice. Můžeme se tedy domnívat, že tato jednoznačná převaha je zapříčiněna i jednodušším procesem schvalování žádosti oproti schvalovacím procesům u ostatních druhů projektů. Celkové rozložení projektů bylo rovnoměrné po celém území České republiky, jedinou výchylkou zde byla Praha, která měla nejvíce schválených projektů, ovšem toto bylo způsobeno tím, že Praha je naše hlavní město a je zde velká soustředěnost institucí a organizací s celorepublikovou působností. Z osmi schválených oblastí podpory bylo využito pouze 7. Nejvíce podporovanou oblastí v tomto období bylo Uchování evropského kulturního dědictví. Tato oblast byla zastoupena 30 schválenými projekty, což představuje necelou třetinu všech projektů. Je tedy zřejmé, že velké podpory ze strany státu, se v této oblasti nedostává, nebo naopak je ve velké výši, ale i tak je nedostatečná. Díky velkému zastoupení projektů v této oblasti podpory byla doporučena podpora této oblasti v následujícím možném období, tedy od roku 2014.

Závěr

56

Do skupiny nejúspěšnějších projektů byly zařazeny ty, které měly procentuální financování z Norských fondů ve výši 85%. Tato skupina obsahovala celkem 51 projektů, které splňovaly výše zmíněné kritérium. Byla to tedy více než polovina schválených žádostí. Nejúspěšnější projekty si mezi sebe rozdělily částku ve výši 29 952 875 mil. eur. Při výpočtu průměrné částky na úspěšný projekt a na projekt, který do této skupiny nespadal, jsem dospěla k závěru, že průměrná výše grantu na jeden projekt ve skupině, která obsahuje projekty s nižším financováním než 85%, byla vyšší. To bylo zapříčiněno tím, že tyto ,,neúspěšné“ projekty jsou podporovány několika zdroji a ne jen Norskými fondy. Ve skupině nejúspěšnějších projektů byla opět nejvíce podporovanou oblastí již zmiňovaná oblast Uchování evropského kulturního dědictví a hned za ní, s rozdílem pouhých 3 projektů byla oblast Zdravotnictví a péče o děti. Ovšem nejdůležitější části je samotná žádost o grantovou pomoc. Projekty, které spadaly do skupiny neúspěšnějších projektů, byly kvalitně vypracovány. U všech těchto projektů se posuzovala stránka formální a stránka kvality. Bylo naprosto zbytečné vyřazení žádosti ze schvalovacího procesu na základě nedostatečných či chybných formálních informací. Pokud projekty byly v souladu s vyhlášenými cíly dané oblasti a přispívaly-li ke snižování sociálních a hospodářských nerovností a měly dostatečný přínos pro danou oblast, ve které se měly realizovat, byly schváleny. Zde jsme se dostali k možnosti vypracování žádosti od specializované agentury. Tyto agentury mají četné zkušenosti s vypracováváním těchto projektů, ovšem nedokážou zpracovat všechny myšlenky žadatele. Proto si každý žadatel musí rozmyslet, zda má dostatek času na vyhotovení této žádosti a dostatek zkušeností. Pokud má žadatel obavy, je specializovaná agentura jasnou volbou, ovšem tento úkon bude něco stát. V průběhu zpracovávání mé práce jsem měla možnost zjistit, že informovanost o možnosti podpory z Norských fondů je na jednu stranu velká. Především mezi aktivními občany, kteří se o možnosti podpory zajímají. Ovšem mezi občany, především v neproduktivním věku, není informovanost velká. Navrhovala bych pro tuto skupinu lidí propagaci ve formě novinových článků, například v magazínech vydávaných kraji, které dostává každá domácnost. Po celou dobu práce jsem se zamýšlela nad oblastí, která by měla být ještě podpořena. Snažila jsem se srovnat Norsko, jako jeden z nejvyspělejších států, s Českou republikou a následně jsem dospěla k závěru, že oblast, která by podporovala dopravu, tady ještě nebyla. Při srovnání úrovně dopravy u nás a v Norsku uvidíme značné rozdíly, především v kvalitě infrastruktury. Druhou, mnou navrhovanou oblastí, je podpora zdravého životního stylu. Měla jsem možnost vidět negativní postoje, při snaze o vybudování veřejných sportovišť.

Závěr

57

Hlavní roli zde hrála oblast financování. Proto se mi tato oblast jeví jako jedna z hlavních oblastí podpory do budoucna.

Seznam použité literatury

58

14 Seznam použité literatury Publikace CIHELKOVÁ, E. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 709 s. ISBN 80-7179-804-5. GRÉGR, J. ; KRÁL, V.; RUBÍN, J. Norsko. 2. vyd. Praha: Olympia, 2002. 176 s. ISBN 80-7033-736-2. KUČEROVÁ, I. Evropská unie: Hospodářské politiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 347 s. ISBN 80-246-1212-7. LACINA, L. – OSTŘÍŽEK, J. A KOL. Učebnice evropské integrace. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011. 468 s. ISBN 978-80-87474-31-0. Internetové zdroje BUSINESSINFO.CZ [online]. 2011 [cit. 2012-03-09]. Blokové granty (Grantová schémata). Dostupné z: . BUSINESSINFO.CZ [online]. 26.10.2009 [cit. 2012-04-05]. Evropské sdružení volného obchodu. Dostupné z: . BUSINESSINFO.CZ [online]. 2011[cit. 2012-05-05]. Individuální projekty. Dostupné z: . BUSINESSINFO.CZ [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Programový rámec Norského finančního mechanismu. Dostupné z: . BUSINESSINFO.CZ [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Programy (skupiny projektů). Dostupné z: . BUSINESSINFO.CZ [online]. 2011 [cit. 2012-04-02]. Specifické formy grantové pomoci podle článku 8 Memoranda o porozumění. Dostupné z: .


59

CROSSCZECH A.S. [online]. 22.11.2007 [cit. 2012-05-05]. Finanční mechanismus EHP/Norska. Dostupné z: . ČÁSTEK, M. Co by Norsku přistoupení k EU vlastně přineslo?. Integrace.cz. [online]. 11.2.2004 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: . ČESKÁ REPUBLIKA [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Historie vstupu ČR do EU. Dostupné z: . FINANČNÍ NOVINY [online]. 21. 10. 2011 [cit. 2012-05-05]. Statoil nalezl jedno z největších ropných polí v Norsku. Dostupné z: < http://www.financninoviny.cz/zpravy/statoil-nalezl-jedno-z-nejvetsichropnych-poli-v-norsku/704327>. JEDLIČKA, J. Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska. Česká spořitelna [online]. 2005 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. 2009 [cit. 2012-04-02]. Dohoda mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o Norském finančním mechanismu pro období let 2004 - 2009. Dostupné z: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. 2009 [cit. 2012-05-05]. Dohoda o účasti České republiky v Evropském hospodářském prostoru. Dostupné z: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. 21.7.2011 [cit. 2012-04-03]. Eligible programme areas Norwegian Financial Mechanism 2009-2014. Dostupné z: .


60

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. 7.7.2005 [cit. 2012-03-01]. Pravidla a postupy pro implementaci Norského finančního mechanismu 2004 - 2009. Dostupné z: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. 2009 [cit. 2012-05-05]. Zadávací dokumentace. Dostupné z: . NORSKO [online]. 21.1.2009 [cit. 2012-02-15]. Evropský hospodářský prostor. Dostupné z: . NORSKO [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Plody moře. Dostupné z: . NORSKO [online]. 2011 [cit. 2012-02-05]. Ropa a plyn. Dostupné z: . NORSKO [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Zdroje energie. Dostupné z: . OLOMOUCKÝ KRAJ [online]. 2011 [cit. 2012-05-05]. Podpis memoranda o porozumění. Dostupné z: . ROZVOJ REGIONU A ÚP[online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. Finanční mechanismy EHP/Norsko. Dostupné z: . STATISTICS NORWAY [online]. 2012 [cit. 2012-03-12]. The referendum on the EU and the EC country. Dostupné z: . WIKIPEDIA [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Norwegian European Union membership referendum, 1994. Dostupné z: .


61

EEA GRANTS – NORWEY GRANTS [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Project portal. Dostupné z: . EEA GRANTS – NORWEY GRANTS [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Project portal. Dostupné z: .

Seznam použitých zkratek

15 Seznam použitých zkratek EHP ES ESVO EU Km Mld. NATO NOK Tzv.

Evropský hospodářský prostor Evropské společenství Evropské sdružení volného obchodu Evropská unie kilometrů miliard Severoatlantická aliance Norských korun tak zvaný

62

Norské fondy a jejich pomoc při financování projektů z České republiky v letech 2004-2014

Přílohy

63


64

A Prioritní oblasti a podoblasti financování v období 2004-2009 Prioritní oblast

Uchování evropského kulturního dědictví

Ochrana životního prostředí

Rozvoj lidských zdrojů

Podoblasti Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví Obnova historického a kulturního dědictví v regionech Obnova historických městských území a historických území v regionech Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví Odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích Posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd Monitorovací systémy v regionech a následné využívání výsledků monitorování Environmentální vzdělávání pro všechny úrovně státní a veřejné administrativy Odpadové hospodářství- zajištění a řízení na místní úrovni Podpora využití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni Redukce skleníkových plynů v České republice Snížení poklesu biodiverzity a ochrana nedotčených biotopů Podpora technologií pro snížení zplodin a spotřebu paliv, zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě Program na podporu a rozvoj modernizace služeb veřejné administrativy na regionální a místní úrovni prostřednictvím využití IT technologií Rozvoj a zlepšování poskytování sociálních služeb v regionech Podpora nevládních neziskových organizací


Zdravotnictví a péče o děti

Podpora udržitelného rozvoje

Vědecký výzkum a vývoj

Implementace Schengenského acquis, posilování justice

Technická pomoc

65

Podpora začlenění menšin do společnosti Program na prosazování rovnosti pohlaví ve veřejném sektoru Modernizace a vybavení jeslí, školek, škol, školních vzdělávacích center, dětských domovů Systematická a primární prevence drogových závislostí Prevence přenosných nemocí Opatření pro zajištění bezpečnosti potravin Programy podpory dětí se specifickými problémy Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech zejména v životním prostředí, zdravotnictví a v oblasti životních podmínek dětí Implementace Národního schengenského informačního systému a vytvoření Kanceláře SIRENE Splnění schengenských acquis u stávajících regionálních letišť Posílení vzdělávacího systému v sektoru spravedlnosti Programy boje proti korupci, organizované kriminalitě a proti nezákonnému obchodu s drogami a lidmi Posílení kapacit pro poskytování rozvojové pomoci Českou republikou Přenos znalostí a výměna zkušeností s příjímáním a aplikaci acquis v oblastech uvedených v Celkové monitorovací zprávě EK prostřednictvím spolupráce příslušných orgánů/institucí Výměna zkušeností a spolupráce regionální a místní samospráv

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/financni-mechanismus-ehp-anorska/1001363/#priority, upraveno


66

B Prioritní oblasti v období 2009-2014 Prioritní oblasti financování Zachycování a ukládání oxidu uhličitého

Tematická oblast, cíl, očekávaný výsledek Tematická oblast Cíl Očekávaný výsledek Tematická oblast

Cíl

Výzkum a spolupráce škol

Očekávaný výsledek

Tematická oblast Cíl


Lidský a sociální rozvoj

Tematická oblast

Zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Zmírnění změny klimatu. Zachycení a bezpečné uložení CO2, zvýšení znalostí a nadnárodní spolupráce na zachycování a ukládání uhlíku. Bilaterální spolupráce v oblasti výzkumu. Rozšířený výzkum- vývoj na základě poznatků v Přijímajících státech prostřednictvím posílené spolupráce v oblasti výzkumu mezi Norskem a Přijímajícími státy. Zvýšená výzkumná spolupráce mezi Norskem a přijímajícími státy, posílení výzkumné kapacity v Přijímajících státech a zvýšení uplatnění výsledků výzkumu prostřednictvím výzkumné spolupráce mezi Norskem a Přijímajícím státem. Bilaterální spolupráce škol. Zvýšení lidského kapitálu a poznatků v Přijímajících státech. Zvyšování vysokoškolského vzdělávání studentů a zaměstnanecké mobility mezi Přijímajícími státy a Norskem, zvýšení a posílení institucionální spolupráce v rámci vysokého školství mezi přijímajícími státy a Norskem. Budování kapacit a spolupráce s norskými veřejnými institucemi


Cíl


67

a místními i regionálními úřady Posila institucionální kapacity a rozvoje lidských zdrojů ve veřejných institucích, místních a regionálních orgánů v Přijímajícím státě v rámci dohodnutých prioritních sektorů prostřednictvím spolupráce a předávání znalostí s podobnými institucemi a orgány v Norsku. Zvýšení a posílení spolupráce mezi veřejnými institucemi, místními a regionálními orgány v přijímajících státech a podobnými institucemi a orgány v Norsku, rozšíření institucionální kapacity a rozvoje lidských zdrojů ve veřejných institucích, místních a regionálních orgánech v Přijímajících státech, zvýšení kapacity a kvality služeb poskytovaných veřejnými institucemi, místními a regionálními orgány prostřednictvím posílení institucionální kapacity a rozvoje lidských zdrojů.

Tematická oblast

Iniciativa v oblasti veřejného zdraví.

Cíl

Zlepšení veřejného zdraví a snížení nerovností v oblasti zdraví.


Snížení nerovností mezi skupinami uživatelů, rozvinutí zdrojů pro všechny úrovně zdravotní péče, zlepšení řízení ve zdravotnictví, posílení systému financování, zlepšení národních zdravotních registrů a zdravotních informačních systémů a správy dat, zlepšení dostupnosti a kvality zdravotnických služeb, preventivní péči o zdraví dětí, zlepšení dostupnosti a kvality zdravotnických služeb pro




Spravedlnost a vnitro

68

seniory, zlepšení prevence a léčba, předcházení a omezování nemocí souvisejících s životním stylem, zlepšení prevence a léčba přenosných nemocí jako jsou HIV, AIDS a tuberkulóza, zlepšení duševního zdraví, zlepšení bezpečnosti potravin a zlepšení přístupu k informacím týkajících se bezpečnosti potravin a zdraví pro spotřebitele, veřejné orgány a podniky. Uplatňování rovných příležitostí žen a mužů a podpora vyváženého soukromého a pracovního života. Rovnost žen a mužů a podpora pracovní a životní rovnováhy. Začlenění národnostních otázek skrze politiku, podpora informací a výzkumu zabývajícího se národnostní problematikou, výměna úspěšných vnitrostátních politik a osvědčených postupů v oblasti rovnosti žen a mužů, zlepšení rovnováhy mezi pracovním, soukromým a rodinným životem, zlepšení rovnováhy mezi pohlavími ve firmách, snížení rozdílů v odměňování zřízení veřejných orgánů ochraňujících rovnost žen a mužů, posílení kapacit organizací zabývajících se rovností pohlaví a vylepšení internetových sítí.

Tematická oblast

Domácí násilí a násilí založené na pohlaví.

Cíl

Řešit a předcházet rodovému násilí.


Snižování pohlavního a domácího násilí, podpora obětí obchodu s lidmi. Schengenská spolupráce a boj proti přeshraniční a organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi a migrujících

Tematická oblast


Cíl




Tematická oblast Cíl Očekávaný výsledek

69

zločineckých skupin. Zvýšení občanské bezpečnosti pomocí zlepšení účinnosti spolupráce mezi donucovacími orgány v členských státech Schengenu v boji proti organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi. Rozvoj a zlepšování struktur, systémů a technického zařízení s cílem zlepšit provádění schengenského acquis, posílení spolupráce mezi policií v členských státech Schengenu, zlepšení kapacity k předcházení a boji proti přeshraniční a organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi a putování zločineckých skupin, lepší spolupráce mezi úřady a zúčastněnými stranami včetně nevládních organizací v oblasti pomoci obětem obchodování s lidmi. Budování kapacit a spolupráce v justici. Spravedlivější a více účinný soudní systém. Lepší přístup ke spravedlnosti, včetně zranitelných osob jako jsou například oběti, nezletilí, menšiny, vyvinutí alternativního řešení sporů, zlepšení efektivity soudních systémů včetně vývoje systému pro řešení případů, zvýšení kompetence subjektů v rámci soudnictví. Nápravné služby včetně alternativních trestů. Zlepšení nápravných služeb systému v souladu s příslušnými mezinárodními lidskými právy. Překonání problémů spojenými s rostoucím vězněním populace a přeplněnými věznicemi, zvýšení


Tematická oblast

Cíl Podpora důstojné práce a třístranného dialogu Očekávaný výsledek

70

uplatnění alternativ k trestu odnětí svobody, větší důraz na zranitelné skupiny ve vězení, zlepšení kompetencí zaměstnanců věznice a vězňů. Globální fond pro podporu důstojné práce a tripartitního dialogu. Slušně podporována práce a trojstranná spolupráce, zlepšující se mezi zaměstnavateli organizací, podpora spravedlivého a udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje prostřednictvím odborů a orgánů veřejné správy. Zlepšení struktury a postupů sociálního a tripartitního dialogu, zlepšení porozumění výhod slušné práce, zlepšení přístupu k zaměstnání a účasti na trhu práce, větší zaměření na sociální rozměr mobility pracovní síly, rozvoj pohlavní rovnosti a nediskriminace na pracovišti, zlepšení práce a vyváženost rodinného a soukromého života, adaptace pracovníků a celoživotní učení.

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Annex_1_FM_Norska_20092014_AJ_2011.pdf, upraveno


71

C Přehled podpořených projektů v 1. výzvě Číslo proje ktu

CZ000 5

CZ000 6

Název projektu Vybudování Národní centrály SIRENE a příprava expertů Ministerstva vnitra a Policie ČR na využívání Schengenského informačního systému Technická asistence pro NKM a kontaktní místa

Konečný příjemce/ zprostřed -kovatel

Prioritní oblast (druh projektu)

Grant (€)

Policie ČR, Policejní prezidium ČR

Impleme ntace Schengen ského acquis, posilován í justice (individu ální)

437 750

552 000

85%

962 045

2 333 816

41%

300 000

705 882

43%

295 773

347 968

85%

Technick NKM á pomoc Ministerstv (individu o financí ální)

CZ001 2

Kulturní dědictví Vysočiny

CZ001 4

Revitalizace školních hřišť a jejich vybavení Liberecký na území kraj Libereckého kraje

Kraj Vysočina

Uchování evropské ho kulturníh o dědictví (program ) Zdravotn ictví a péče o děti (individu ální)

Celk Grantová ová cena poproje moc ktu (%)


CZ001 5

CZ001 6

CZ001 8

CZ002 4

CZ002 5

Obnova židovské synagogy město Turnov Benediktinské opatství Rajhrad, Muzeum literatury na Moravě; Výstavní prostory - 2. nadzemní patro Obnova freskové a štukové výzdoby baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce Program uchování, obnovy a zpřístupnění hmotného kulturního dědictví ve Zlínském kraji Bazén pro rehabilitaci a následnou zdravotnickou péči HL Luže Košumberk

72

Město Turnov

Uchování evropské ho kulturníh o dědictví (individu ální)

280 010

337 971

85%

Benediktin ské opatství Rajhrad


295 610

413 855

85%

Královská kanonie premonstr átů na Strahově

Uchování evropské ho kulturníh 367 238 o dědictví (individu ální)

612 063

60%

Zlínský kraj

Uchování evropské ho kulturníh o dědictví (program )

300 000

705 882

43%

Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé

Zdravotn ictví a péče o děti (individu ální)

364 355

433 034

84%


CZ002 8

CZ002 9

HISPRA Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru

Městská knihovna v Praze

Národní knihovna ČR

CZ003 0

Modernizace letiště Karlovy Vary - III. etapa - 1. Část

Karlovarsk ý kraj

CZ003 2

Střední Čechy on-line Intranet

Středočesk ý kraj

CZ003 4

Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví

Valašské muzeum v přírodě

73


507 740

80%

999 960

1 200 000

83%

688 599

1 973 629

35%

332 945

391 700

85%


3 159 847

31%

Uchování evropské ho kulturníh o dědictví (individu ální) Impleme ntace Schengen ského acquis, posilován í justice (individu ální) Rozvoj lidských zdrojů (individu ální)


CZ003 5

Domov Simeon

SKP Centrum

CZ003 6

Pilotní projekt primární protidrogové prevence

Psychiatric ká léčebna Horní Beřkovice

CZ003 7

Posilování sociálních, vzdělávacích a zdravotnickýc h služeb v Královéhradec kém kraji

CZ003 8

Portálový intranet Ústeckého kraje

CZ003 9

Revitalizace školních hřišť na území obvodu obce Vlašim

CZ004 0

Brána poznání otevřena

Královehra decký kraj

74

Zdravotn ictví a péče o děti (individu ální) Zdravotn ictví a péče o děti (individu ální) Rozvoj lidských zdrojů (program )

Rozvoj lidských Ústecký zdrojů kraj (individu ální) Zdraví a péče Město o děti Vlašim (individu ální) Uchování evropské ho Olomoucký kulturníh kraj o dědictví (individu ální)

299 972

691 403

44%

400 000

470 588

85%

1 135 449

3 529 500

33%

174 598

410 819

43%

374 247

440 290

85%

1 640 344

2 832 312

70%


CZ004 1

CZ004 2

CZ004 3

CZ004 9

Projekt Ad fontes. Hl. město PrahaMHMP - Archiv hl. města Prahy - Preservation, digitizing and retrieval of the most valued historical archiving documents of Prague Příbram modernizace a vybavení základní školy Jiráskovy sady, fáze I Program rozvoje Jihočeského kraje v oblasti školství, kulturního dědictví a podpora programů pro děti se specifickými problémy Zkvalitnění metod hodnocení imisní zátěže území ČR částicemi PM10

75

Hlavní město Praha Archiv hl. města Prahy


483 591

778 855

62%

Město Příbram

Rozvoj lidských zdrojů (individu ální)

231 701

322 752

85%

Jihočeský kraj, program

Rozvoj lidských zdrojů (program )

508 874

1 197 350

43%

Český hydromete orologický ústav

Ochrana životního prostředí (individu ální)

366 012

436 300

84%


CZ005 1

CZ005 6

76

Zhodnocení účinků Geteborského protokolu na acidifikaci a eutrofizoci půd a vod, návrh další redukce

Česká geologická služba

Ochrana životního prostředí (individu ální)

388 763

1 148 656

34%

Program elearningu pro státní zaměstnance v resortu spravedlnosti

Impleme ntace Schengen Ministerstv ského o acquis, spravedlno posilován sti í justice (individu ální)

498 304

589 000

85%

Zdroj:http://www.eeagrants.org/projects/?act=search&numprpage=50&page=0&country=Czec h+Republic&mainsector=all&subsector=all&individual=1&freetext=Free+text&casenumber=Ca se+number, upraveno


77

D Přehled podpořených projektů v 2. výzvě Číslo proje ktu

CZ006 0

CZ006 1

CZ006 2

CZ006 6

Název projektu

Inovace systému na ochranu movitého kulturního dědictví České republiky Revitalizac e školních hřišť a jejich vybavení na území Libereckéh o kraje - 2. etapa Multifunkč ní hřiště u ZŠ Ukrajinská p.č. 991 v Ostravě Porubě Expozice muzea v památko vě chráněném objektu čp. 1Jilemnice

Celková cena proje ktu

Konečný příjemce/ zprostředkovatel

Prioritní oblast (druh projektu)

Policie ČR Služba kriminální policie a vyšetřování

Uchování evropského kulturního dědictví (individuál ní)

410 828

484 327

85%

Liberecký kraj

Zdravotnic tví a péče o děti (individuál ní)

357 882

421 038

85%

statutární město Ostrava městská část Ostrava Poruba

Zdravotnic tví a péče o děti (individuál ní)

359 922

503 891

85%

město Jilemnice

Uchování evropského kulturního dědictví (individuál ní)

927 189

1 442 041

64%

Grant (€)

Grantová pomoc (%)


CZ007 1

CZ007 2

CZ007 4

CZ007 5

CZ007 6

Rekonstru kce druhově bohatých lučních společenst ev ve Zlínském kraji Záchranné programy pro zvláště chráněné druhy Biogeoche mický průzkum lesů jako podklad pro dlouhodob é využívání krajiny ČR Rekonstru kcí pavilonu hrochů v ZOO Ostrava k podpoře alternativn ích zdrojů energie Zlepšení boje proti zločinecký m strukturám

78

Zlínský kraj

Ochrana životního prostředí (individuál ní)

148 514

349 446

43%

Ministerstvo životního prostředí

Ochrana životního prostředí (program)

250 000

588 235

43%

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví


661 006

781 254

85%

Ochrana životního ZOO Ostrava prostředí (individuál ní)

691 307

813 302

85%

Implement ace Schengens kého acquis, posilování justice (individuál ní)

512 941

603 460

85%

Policie ČR SKPV Útvar pro odhalování organizovan ého zločinu


CZ008 6

CZ008 9

CZ009 1

CZ009 2

Moderniza ce střední rybářské školy a Vyšší odborné školy vodního hospodářst ví a ekologie Vodňany Uchování a prezentac e kulturního dědictví českého i světového divadla Monitorov ání rybích osádek českých údolních nádrží Technologi e pěstování rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy v kontamin ovaných půdách Příbramsk a

79

Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie, Vodňany

Rozvoj lidských zdrojů (individuál ní)

425 393

500 675

85%

Institut umění Divadelní ústav

Uchováván í evropského kulturního dědictví (individuál ní)

547 525

644 147

85%

Biologické centrum AV ČR


144 569

340 162

43%

Botanický ústav AV ČR


579 666

795 359

80%


CZ009 5

CZ009 7

CZ009 8

CZ010 0

CZ010 1

Hrad Loket - Objekt rotundy město Loket a část křídla Dolní bašty Rekonstru kce areálu kostela sv. Martina v Bohušově na Osoblažsku Operativní systém dlouhodob ého monitoring u těles vodohospo dářské soustavy Jihočeskéh o kraje s cílem omezení možnosti vzniku zvláštní povodně Monogenní diabetes u dětí: od genetiky k léčbě Vnitřní opravy a restaurov ání katedrály v Olomouci

obec Bohušov

Jihočeský kraj

Fakultní nemocnice v Motole Římskokatol ická farnost svatého Václava v Olomouci

80

Uchováván í evropského kulturního 362 601 dědictví (individuál ní) Uchováván í evropského kulturního 771 222 dědictví (individuál ní)


300 050

Zdravotnic tví a péče o dítě 443 259 (individuál ní) Uchováván í evropského kulturního 837 951 dědictví (individuál ní)

426 589

85%

907 320

85%

353 000

85%

522 280

85%

994,6 00

84%


CZ010 6

CZ010 7

CZ010 8

CZ010 9

CZ011 0

Telč rehabilitac e bývalého jezuitského areálu středoevro pské centrum pro kulturní dědictví Stavební úpravy stávající ZŠ + rekonstruk ce a rozšíření hřiště pro ZŠ v Rapotíně Informační systém ve vodním hospodářst ví Cesta k udržiteln ému rozvoji Vsetínska Snížení novorozen ecké morbidity zkvalitnění m systému národní péče o extrémně nezralé novorozenc e

Masarykova univerzita v Brně

81


Rozvoj lidských obec Rapotín zdrojů (individuál ní)

město Hradec Králové

město Vsetín

Nadace Charty 77

Ochrana životního prostředí (individuál ní) Podpora udržitelnéh o rozvoje (individuál ní)

Zdravotnic tví a péče o dítě (individuál ní)

4 000 000

5 790 915

69%

278 240

353 286

85%

267 772

315 026

85%

530 780

624 447

85%

761 657

896 067

85%


Centrum neurointen zivní péče CZ0111 o děti se specifický mi problémy

CZ011 3

CZ011 6

CZ011 9

Kubismus na venkově

Inovace laboratoří pokročilýc h separačníc h metod pro celoživotní vzdělávání Systematic ká prevence užívání drog u adolescent ů prostředni ctvím krátké intervence lékaře pro děi a dorost: intervenční projekt s evaluací efektu

82

Krajská zdravotní, a.s.


419 939

494 046

85%

Nadace Českého kubismu


173 910

419 350

42%

Univerzita Karlova v Praze, Přírodověde cká fakulta, Katedra analytické chemie


436 900

515 200

85%

Psychologick é centrum Praha


298 742

351 461

85%


83

CZ012 1

Zavádění ekologicky šetrného lesního hospodářst ví podle Českého standardu FSC

FSC ČR (Pracovní skupina pro certifikaci lesů FSC v ČR)


262 230

309 599

85%

CZ012 2

Metabilick é diagnostick é centrum

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze


1 086 268

1 277 962

85%

Endokrinolo gický ústav


651 992

816 000

85%

Fakultní nemocnice Brno Pracoviště dětské medicíny


376 718

443 198

85%

CZ012 3

CZ012 4

Výskyt metabolick ého syndromu - jeho prevence včasnou diagnostik ou a léčbou dětské obezity Upřesnění indikací chirurgické léčby pohybovéh o aparátu u dětí postiženýc h dětskou mozkovou obrnou (DMO) v podmínk ách laboratoře chůze


CZ012 6

CZ012 8

CZ012 9

Perspektis 21 Obnoviteln é zdroje perspektiv a pro 21. století Rekonstru kce vybraných sakrálních památek regionu Český Západ Moderniza ce mateřskýc h škol v městské m obvodu Plzeň 4

SŠ Centrum odborné přípravy technickohos podářské

84


1 008 416

1 232 418

85%

město Stříbro


1 137 061

1 337 719

85%

město Plzeň


739 854

870 417

85%



85

E Přehled podpořených projektů ve 3. výzvě Číslo projektu

Název projektu

Konečný příjemce/ zprostřed kovatel

CZ 0133

Záchrana varhan v kostele Nejsvětější ho Salvátora v Praze

Arcibisku pství pražské

CZ 0134

Centrum Dušana Samo Jurkoviče v Brně

Moravsk á galerie v Brně

CZ 0135

CZ 0136

Monitoring chloru v lesním ekosystém u - jeho koloběh a účinky Monitoring trendů v přenosu znečisťující ch látek přes státní hranice ČR s užitím nové monitorov ací sítě na hřebenech

Prioritní oblast (druh projektu) Uchováván í evropskéh o kulturního dědictví (individuál ní) Uchováván í evropskéh o kulturního dědictví (individuál ní)

Grant (€)

Celková cena projektu

Grantová pomoc (%)

398 790

469 165

85%

1 064 096

1 251 878

85%

Ústav experime ntální botaniky AV ČR, v.v.i.


310 776

380 650

85%

Česká geologick á služba


1 356 634

1 596 040

85%


hor a identifika ce zdrojů prachovýc h částic pomocí netradičníc h izotopů Vytvoření komplexní ho monitorov acího systému přírodního prostředí Moravskos lezského kraje

86

Moravsk oslezský kraj


304 689

358 500

85%

CZ 0140

Druhá etapa rekonstruk ce chrámu U Salvátora

Farní sbor Českobra trské církve evangelic ké v Praze 1

Uchováván í evropskéh o kulturního dědictví (individuál ní)

614 188

722 574

85%

CZ 0142

Centrum komplexní péče pro děti s perinatál ní zátěží

Všeobecn á fakultní nemocnic e v Praze


595 791

832 792

72%

CZ 0149

Tóny baroka záchrana varhan a výzdoby kostela

Římskok atolická farnost Vranov nad Dyjí


470 156

553 125

85%

CZ 0138


87

CZ 0150

Fakultní Přestavba nemocnic operačního e na sálu Bulovce


457 153

537 827

85%

CZ 0152

Rehabilitac e Biskupské ho gymnázia v Krupce I. etapa Dokončení rekonstruk ce základní školy


607 980

715 270

85%

1 285 657

1 512 538

85%

900 224

1 059 087

85%

346 954

414 007

85%

Biskupst ví litoměřic ké

CZ 0155

Hradní muzeum Český Krumlov

Národní památko vý ústav

CZ 0159

Obnova poutího areálu Chlum sv. Maří

Rytířský řád křížovník ů s červeno u hvězdou

CZ 0160

Rekonstru kce gotické kaple sv. Jiří v Litovli a jejího mobiliáře

Římskok atolická farnost Litovel

Uchováván í evropskéh o kulturního dědictví (individuál ní) Uchováván í evropskéh o kulturního dědictví (individuál ní) Uchováván í evropskéh o kulturního dědictví (individuál ní)


CZ 0161

CZ 0162

CZ 0163

Rekonstru kce Strahovské knihovny restaurová ní Filosofické ho sálu Záchrana a obnova nemovitéh o kulturního dědictví areálu v Žirči u Dvora Králové nad Labem - vytvoření prostoru pro setkávání zdravých a nemocný ch Moderniza ce bezpečnost ních systémů v prostředí muzea / galerie

Královsk á kanonie premonst rátů na Strahově

88

Uchováván í evropskéh o kulturního dědictví

1 592 416

1 873 430

85%

Oblastní charita Červený Kostelec


1 219 476

1 734 921

70%

Národní galerie v Praze


857 954

1 734 921

85%

(individuál ní)


CZ 0166

CZ 0167

CZ 0169

Podmínky pro rozvoj talentů rozšíření výukových prostor a moderniz ace školy obnovou divadelníh o sálu Zkvalitnění prostředí a péče o dětské psychiatric ké pacienty Obnova interiéru poutního chrámu Panny Marie na Chlumku v Luži

89

Pražská konzerva toř


731 421

860 495

85%

Dětská psychiatr ická léčebna Opařany


479 752

564 414

85%

Římskok atolická farnost Luže


418 684

929 377

45%


Přehled podpořených grantových schémat

90

F Přehled podpořených grantových schémat Číslo projektu CZ0001

CZ0002

CZ0003

CZ0004

CZ0046

Název fondu Fond technické asistence Fond na přípravu projektů Fond na podporu spolupráce škol Fond pro nestátní neziskové organizace Zlepšení životních podmínek v komunitách skrze aktivity a služby nevládních neziskových organizaci (NGO) Fond na podporu výzkumu

Konečný Celková Grantová Grant příjemce/ cena pomoc (€) zprostředkovatel projektu (%) NKM 1 062 Ministerstvo 2 125 000 50% 500 financí NKM 300 Ministerstvo 600 000 50% 000 financí Dům zahraničních služeb - NAEP

1 289 803

2 840 100

46%

Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS)

5 000 000

10 000 000

50%

Národní vzdělávací fond (NFV)

2 199 977

4 841 500

46%


Norské fondy a jejich pomoc při financování projektů z České republiky v letech

Recommend Documents