Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Ekonomická úroveň České republiky v letech 2000 – 2010 Bakalářská práce
Autor:
Lukáš Koutek Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. František Jirásek, CSc.
Duben, 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Karlových Varech dne 30. 04. 2011 ……………………………………. Lukáš Koutek
Poděkování Velice rád bych tímto způsobem poděkoval panu PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
Anotace Práce se zabývá ekonomickou úrovní v České republice v letech 2000 aţ 2010. Úvodní kapitola je zaměřena na rozbor ukazatelů, které jsou uţívané k hodnocení a analýze ekonomické úrovně země. Ve druhé kapitole je vyuţito těchto ukazatelů k rozboru a hodnocení jednotlivých let ze sledovaného období. Ve třetí kapitole své práce jsem jednotlivé roky sledovaného období porovnal mezi sebou na základě grafů a slovního doprovodu. Tato kapitola udává přehledný vývoj jednotlivých ukazatelů za celé sledované období. V závěrečné kapitole jsem nastínil svoji úvahu nad dalším vývojem ekonomické úrovně v České republice. Výsledkem je práce, která nám udává ucelený a přehledný vývoj jednotlivých faktorů ekonomické úrovně země.
Klíčové pojmy Ekonomická úroveň, ekonomická síla, ekonomický blahobyt, přidaná hodnota, agregátní výdaje, transfery, dovoz, vývoz, hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt, hrubý národní důchod, disponibilní důchod, osobní důchod, deflátor HDP, zaměstnanost, nezaměstnanost, produktivita práce, obchodní bilance, reálné mzdy, nominální mzdy, PZI – přímé zahraniční investice, cenová hladina, inflace, deflace, nabídka, poptávka, jednotkové pracovní náklady.
Abstract The work deals with the economic level in the Czech Republic from 2000 to 2010. The introductory chapter is devoted to analysis of indicators used to evaluate and analyze the economic level of the country. In the second chapter of the indicators used for analysis and evaluation for each year of the period. In the third chapter of my work I have each year of the period compared with each other based on graphs and verbal accompaniment. This chapter gives a clear development of indicators for the entire period. In the final chapter, I outlined the consideration of further economic development level in the Czech Republic. The result is a work that gives us a clear and comprehensive development of each country's economic level.
Key words economic level, economic strength, economic well-being, value added, aggregate expenditures, transfers, imports, exports, gross domestic product, gross national product, gross national income, disposable income, personal income deflator of GDP, employment, unemployment, labor productivity, business balance, real wages, nominal wages, FDI - foreign direct investment, price level, inflation, deflation, supply, demand, unit labor costs
OBSAH
ÚVOD ......................................................................................................................... 9 1. EKONOMICKÁ ÚROVEŇ ............................................................................... 10 1.1. Základní specifikace pojmů ............................................................................ 10 1.1.1. Ekonomická úroveň země ............................................................................ 10 1.1.2. Ekonomická síla země .................................................................................. 10 1.1.3. Čistý ekonomický blahobyt .......................................................................... 10 1.2. Ukazatelé ekonomické úrovně ........................................................................ 11 1.2.1. Domácí produkt ............................................................................................ 11 1.2.2. Export a import ............................................................................................. 12 1.2.3. Inflace a deflace ............................................................................................ 12 1.2.4. Nezaměstnanost, reálné a nominální mzdy .................................................. 13 2. ROZBOR JEDNOTLIVÝCH OBDOBÍ ............................................................. 14 2.1. Rok 2000 ......................................................................................................... 14 2.1.1. Základní tendence roku 2000 ....................................................................... 14 2.1.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2000..................................... 15 2.1.3. Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2000 .................................................. 15 2.1.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2000 ......................................... 16 2.1.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2000 ..................................................... 16 2.1.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2000 .......................................... 17 2.1.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2000 .................................. 18 2.2. Rok 2001 ......................................................................................................... 18 2.2.1. Základní tendence roku 2001 ....................................................................... 18 2.2.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky - HDP roku 2001 ..................................... 18 2.2.3. Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2001 ................................................. 19 2.2.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2001 ......................................... 19 2.2.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2001 ..................................................... 19 2.2.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2001 .......................................... 20 2.2.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2001 .................................. 21 2.3. Rok 2002 ......................................................................................................... 21 2.3.1. Základní tendence roku 2002 ....................................................................... 21 2.3.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2002..................................... 21 2.3.3. Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2002 ................................................. 22 2.3.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2002 ......................................... 22 2.3.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2002 ..................................................... 23 2.3.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2002 .......................................... 23 2.3.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2002 .................................. 23 2.4. Rok 2003 ......................................................................................................... 24 2.4.1. Základní vývojové tendence roku 2003 ....................................................... 24 2.4.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2003..................................... 24 2.4.3. Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2003 ................................................. 24 2.4.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2003 ......................................... 24 2.4.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2003 ..................................................... 25 2.4.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2003 .......................................... 25 2.4.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2003 .................................. 26
2.5. Rok 2004 ......................................................................................................... 26 2.5.1. Základní tendence roku 2004 ....................................................................... 26 2.5.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2004..................................... 27 2.5.3. Ekonomický výkon základních odvětví roku 2004 ...................................... 27 2.5.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2004 ......................................... 28 2.5.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2004 ..................................................... 28 2.5.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2004 .......................................... 29 2.5.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2004 .................................. 29 2.6. Rok 2005 ......................................................................................................... 30 2.6.1. Základní tendence roku 2005 ....................................................................... 30 2.6.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2005..................................... 30 2.6.3. Výkonost základních odvětví roku 2005 ...................................................... 31 2.6.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2005 ......................................... 31 2.6.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2005 ..................................................... 32 2.6.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2005 .......................................... 32 2.6.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2005 .................................. 33 2.7. Rok 2006 ......................................................................................................... 33 2.7.1. Základní tendence roku 2006 ....................................................................... 33 2.7.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2006..................................... 34 2.7.3. Výkonnost základních odvětví roku 2006 .................................................... 35 2.7.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2006 ......................................... 35 2.7.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2006 ..................................................... 35 2.7.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2006 .......................................... 36 2.7.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2006 .................................. 36 2.8. Rok 2007 ......................................................................................................... 37 2.8.1. Základní tendence roku 2007 ....................................................................... 37 2.8.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2007..................................... 37 2.8.3. Výkonost základních odvětví roku 2007 ...................................................... 37 2.8.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2007 ......................................... 38 2.8.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2007 ..................................................... 38 2.8.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2007 .......................................... 39 2.8.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2007 .................................. 39 2.9. Rok 2008 ......................................................................................................... 40 2.9.1. Základní tendence roku 2008 ....................................................................... 40 2.9.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2008..................................... 40 2.9.3. Výkonost jednotlivých odvětví roku 2008 ................................................... 40 2.9.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2008 ......................................... 41 2.9.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2008 ..................................................... 41 2.9.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2008 .......................................... 41 2.9.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2008 .................................. 42 2.10. Rok 2009 ......................................................................................................... 43 2.10.1. Základní tendence roku 2009 ....................................................................... 43 2.10.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2009 .................................... 43 2.10.3. Výkonost jednotlivých odvětví roku 2009 ................................................... 44 2.10.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2009 ......................................... 44 2.10.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2009 ..................................................... 44
2.10.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2009 .......................................... 45 2.10.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2009 .................................. 46 2.11. Rok 2010 ......................................................................................................... 46 2.11.1. Základní tendence roku 2010 ....................................................................... 46 2.11.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2010..................................... 47 2.11.3. Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2010 ................................................. 47 2.11.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2010 ......................................... 48 2.11.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2010 ..................................................... 48 2.11.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2010 .......................................... 49 2.11.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2010 .................................. 49 3. POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH LET DEKÁDY ............................................ 50 3.1. Souhrnný vývoj HDP za sledované období .................................................... 50 3.2. Souhrnná výkonnost jednotlivých odvětví za sledované ob. .......................... 51 3.3. Souhrnný vývoj zahraničního obchodu za sledované období ......................... 52 3.4. Souhrnný cenový vývoj za sledované období ................................................. 52 3.5. Souhrnný vývoj trhu práce za sledované období ............................................ 53 3.6. Souhrnný vývoj státního rozpočtu za sledované období ................................. 55 4. ÚVAHA NAD DALŠÍM VÝVOJEM EKONOMICKÉ ÚROVNĚ V ČR ........ 57 ZÁVĚR...................................................................................................................... 59 5. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY................................................................. 61 5.1. Literatura v kniţní podobě .............................................................................. 61 5.2. Literatura v elektronické verzi dostupná z internetu ....................................... 61 6. SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................. 63
ÚVOD Ve své práci zpracuji studii, která se bude zabývat vývojem ekonomické úrovně České republiky v první dekádě nového tisíciletí. V úvodní kapitole se věnuji ekonomickým pojmům, které se vyskytují při hodnocení ekonomické úrovně a při její analýze, rozebírám většinu pojmů, ale hlavně popisuji pojem hlavní a tím je domácí produkt, ať uţ hrubý nebo čistý, či metody jeho výpočtu. Věnuji se rozdílu Ekonomické úrovně země a ekonomické síle země a pojmu čistý ekonomický blahobyt. Ve druhé kapitole analyzuji a hodnotím ekonomickou úroveň v jednotlivých letech dekády. Vývoj v jednotlivých letech rozděluji ještě pro přehlednost na podkapitoly: a) Základní tendence – zde se snaţím popsat, jak jednotlivý rok sledovaného období probíhal v hlavních směrech b) Souhrnná výkonnost ekonomiky – zde hraje hlavní roli hrubý domácí produkt a jeho vývoj v jednotlivých letech c) Výkonnost jednotlivých odvětví – zde se snaţím specifikovat, jak se vedlo jednotlivým odvětví v onom roce d) Zahraniční obchod – jaké měla naše republika v jednotlivých letech ekonomické vztahy se zahraničím (dovoz, vývoz) e) Cenový vývoj – jak se vyvíjely ceny produktů a sluţeb (inflace, deflace) f) Trh práce – vývoj základní tendencí na trhu práce, zaměstnanost, nezaměstnanost g) Státní rozpočet – vývoj deficitu, příjmů a výdajů státního rozpočtu Ve třetí kapitole zachycuji vývoj celé sledovaného období, porovnám jednotlivé roky mezi sebou a zachycuji pomocí grafů pozitivní i negativní vývoj jednotlivých vybraných ukazatelů. Ve čtvrté kapitole se věnuji moţnému vývoj ekonomické úrovně v následujícím období – jedná se tudíţ o predikci moţného vývoje. Tímto postupem splním stanovený cíl práce, který jsem si zvolil a jehoţ úplné znění je: Na základě vybraných ukazatelů analyzovat vývoj české ekonomiky v daném období a predikovat její vývoj
9
1. EKONOMICKÁ ÚROVEŇ Ekonomická úroveň země nebo státu je sloţitý pojem charakterizující úroveň národního hospodářství. Zahrnuje úroveň rozvoje všech stránek reprodukčního procesu, tedy nejen výroby, ale i rozdělování, směny a spotřeby, takţe se v něm odráţí rovněţ úroveň produktivity práce a zčásti ţivotní úroveň obyvatel.
1.1. Základní specifikace pojmů 1.1.1. Ekonomická úroveň země Vyjadřuje účinnost vyuţívání disponibilních výrobních faktorů a poněkud zjednodušeně i ţivotní úroveň v dané zemi. Ekonomickou úroveň měříme nejčastěji pomocí HDP, který připadá na jednoho obyvatele. Při mezinárodním srovnání převádíme hodnotu HDP na jednoho obyvatele z domácí měny státu Jestliţe označíme reálný produkt Q a čas t, můţeme růst reálného produktu měřit jako: -
Absolutní přírůstek (či úbytek) reálného produktu
-
Koeficient růstu (úbytku) reálného produktu
-
Tempo růstu (či úbytku) reálného produktu
1.1.2. Ekonomická síla země Jedná se o velikost reálného produktu a jeho dynamiku, která vypovídá o hospodářství dané země. Ekonomická síla země je vyjádřena absolutní velikostí reálného produktu, nejčastěji HDP, vytvořeným za sledované období. Pokud nás zajímá, jak se ekonomika vyvíjí, pouţíváme nejčastěji meziroční tempo růstu reálného hrubého domácího produktu.
1.1.3. Čistý ekonomický blahobyt Snaha vytvořit veličinu, která by započítala pouze ty poloţky, jeţ jsou skutečným přínosem k blahobytu, a naopak odečetla takové, které blahobyt sniţují, vedla ke konstrukci veličiny, nazvané čistý ekonomický blahobyt. Abychom čistý ekonomický blahobyt změřili, měli bychom k HNP či HDP přičíst zejména tyto poloţky: -
Hodnotu volného času – roste v souvislosti s vysokou produktivitou práce
-
Zvyšování kvality výrobků
-
Výrobky a sluţby, které vyprodukujeme pro sebe nebo pro rodinu
-
Výrobky a sluţby mající svůj původ v tzv. stínové ekonomice
-
Odečíst škody na ţivotním prostředí
10
1.2. Ukazatelé ekonomické úrovně 1.2.1. Domácí produkt Domácí produkt je základním národohospodářským agregátem. Jedná se o tok zboţí a sluţeb vyrobených na území určité země za určité období. Při měření domácího produktu si musíme dát pozor, ţe zahrnuje pouze nově vyrobené statky. Rozdíl mezi hrubým a čistým domácím produktem představuje opotřebení neboli amortizaci. Jedná se o opotřebení ţivotnosti vlivem jejich uţívání při tvorbě jiných statků či při osobní spotřebě. Patří mezi ně automobily, domy, stroje apod. Růst domácího produktu tedy znamená nejen zvyšování mnoţství vyráběných statků, ale i zlepšování jejich kvality, neboť se tím zvyšuje jejich uţitek pro spotřebitele. Hrubý domácí produkt (HDP) Existují různé definice, co to HDP je: a) Měří celkový objem veškeré finální produkce v peněţních jednotkách, vyrobený v dané zemi za určité období (zpravidla jeden rok) výrobními faktory, umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, kdo vlastní tyto výrobní faktory. b) HDP je trţní hodnota veškerých finálních statků a sluţeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období. c) HDP je makroekonomický ukazatel, kterým měříme celkové výdaje, celkový produkt i celkový důchod v dané ekonomice, tedy všechny proměnné ve výše uvedeném tvaru. Metody měření Pro měření HDP jsou nejčastěji pouţívány následující metody: a) metoda výdajová b) metoda důchodová c) metoda odvětvová (výrobní) Hrubý národní produkt (HNP) Měří celkový objem veškeré finální produkce v peněţních jednotkách, vyrobené za určité období (zpravidla jeden rok) národními výrobními faktory bez ohledu na to, kde jsou umístěny (v které zemi působí). Budeme-li sledovat tvorbu HNP z pohledu ekonomiky dané země, pak část výrobních faktorů působících v této zemi bývá vlastněna zahraničními ekonomickými subjekty a domácí ekonomické subjekty mohou vlastnit výrobní faktory umístěné v zahraničí. Tak vzniká tzv. tok důchodů z vlastnictví aktiv.
11
Nominální HDP (HDPn) Je měřen jako celková peněţní hodnota výrobků a sluţeb, vyjádřená v běţných neboli trţních cenách, tedy v cenách daného období. Reálný HDP (HDPr) Je měřen jako celková peněţní hodnota výrobků a sluţeb, vyjádřená ve stálých cenách, to je v běţných cenách zvoleného roku. Tímto způsobem měření vyloučíme ve sledované časové řadě vliv změn v běţných cenách, k nimţ v čase dochází. Deflátor HDP Pro eliminaci cenových změn pouţíváme tzv. deflátor HDP. Deflátor HDP je vlastně cenový index a můţeme ho definovat následovně: Nominální HDP Deflátor HDP = ----------------------- . 100 Reálný HDP
1.2.2. Export a import Export – vývoz zboţí nebo sluţeb do zahraničí. Důsledkem exportu je příliv kapitálu do země, odkud se zboţí nebo sluţby vyváţejí. Import – dovoz zboţí nebo sluţeb ze zahraničí. Důsledkem importu je odliv kapitálu ze země, kam se dováţí.
1.2.3. Inflace a deflace Inflace je definována jako růst všeobecné cenové hladiny v čase, neboli jako sníţení kupní síly peněz. V původním a ekonomy často uvaţovaném významu však inflace neznamená růst cen, ale zvyšování peněţní zásoby. Deflace je opačným jevem – tedy pokles cenové hladiny. Příbuzný pojem dezinflace označuje pokles míry inflace. Měření inflace Změnu cenové hladiny za určité období udává míra inflace. Míra inflace je měřena pomocí tzv. cenových indexů. Nejznámější z nich jsou: -
Deflátor HDP
-
Index spotřebitelských cen (CPI – Consumer price index)
-
Index cen výrobců (PPI – Producer price index)
Čistou inflaci v české ekonomice vypočítává Český statistický úřad jako přírůstek cen v neregulované části spotřebního koše očištěný od vlivu nepřímých daní a dotací
12
1.2.4. Nezaměstnanost, reálné a nominální mzdy Za nezaměstnaného je povaţována osoba schopná a ochotná pracovat, která však nemůţe najít placené zaměstnání. Obecně se (dle metodiky Mezinárodní organizace práce) za nezaměstnaného povaţuje osoba, která: -
je starší patnácti let,
-
aktivně hledá práci,
-
je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.
Za váţný ekonomický problém je povaţována dlouhodobá nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný nemá práci déle neţ 1 rok. V takovém případě je velmi těţký návrat zpět do práce. Nezaměstnanost můţe být také rozlišována jako: a) dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných, viz výše) b) frikční (dočasná) – člověk přeruší práci na chvíli, neţ si najde novou, je nezaměstnán, dále např. absolvent školy c) systémová (strukturální) – nezaměstnaný skutečně nemůţe sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu). Řešením můţe být rekvalifikace. d) cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí neţ v době konjunktury. e) sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyţařských vleků neţ v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů. Někdy se povaţuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti. Reálná mzda je termín pouţívaný k určení skutečné hodnoty mzdy, to znamená, co je moţné za tuto mzdu si pořídit. Reálná mzda je vyjádřením poměru ceny ţivotních potřeb k vyplácené peněţité odměně. Nominální mzda je to určitá částka, kterou dostáváme od zaměstnavatele.
13
2. ROZBOR JEDNOTLIVÝCH OBDOBÍ V následujících podkapitolách analyzuju ekonomickou úroveň a vývoj v jednotlivých letech poslední dekády na základě vybraných ukazatelů - vývoj HDP, vývoj trţeb v průmyslu, vývoj dovozu a vývozu zboţí, vývoj inflace, vývoj nezaměstnanosti, vývoj reálných mezd, vývoj kurzů koruny k Euru a Americkému dolaru, vývoj vládního deficitu, vývoj státního a vládního dluhu. Tyto ukazatele pro přehlednost řadím do následujících podkapitol jednotlivých let sledovaného období: 1) Základní tendence – zde se snaţím popsat, jak jednotlivý rok probíhal v hlavních směrech 2) Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP 3) Výkonnost jednotlivých odvětví – trţby v průmyslu 4) Zahraniční obchod – dovoz, vývoz 5) Cenový vývoj - inflace, deflace 6) Trh práce – zaměstnanost, nezaměstnanost, reálné mzdy 7) Státní rozpočet – vývoj vládního deficitu, příjmů a výdajů státního rozpočtu, vládního a státního dluhu
2.1. Rok 2000 2.1.1. Základní tendence roku 2000 Nejisté zlepšení hospodářské situace, které se začalo projevovat v roce 1999, se v roce 2000 a v prvních pěti měsících roku 2001 projevilo jiţ v plné míře, podporováno nejprve silným růstem vývozu a poté v průběhu roku 2000 i růstem domácí poptávky. Výrazně se zvýšil růst produktivity, a to částečně v důsledku cyklických faktorů, avšak také v důsledku výrazného růstu investic, vysoké úrovně přímých zahraničních investic a prudkého propadu zaměstnanosti starších osob, coby důsledku významných stimulů pro předčasný odchod do důchodu. Hromadný odchod těchto pracovníků z pracovního procesu vedl ke sníţení míry nezaměstnanosti v tomto období. Došlo také ke výšení inflace – v roce 2000 to však bylo způsobeno především vnějšími faktory a v poslední době vyššími cenami potravin a práce. Rostoucí ceny ropy, posilování domácí poptávky a růst objemu dovozu v průběhu roku 2000 vedly ke zdvojnásobení schodku běţného účtu platební bilance.
14
2.1.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2000 Po dlouhé recesi se ve 3. čtvrtletí roku 1999 začalo projevovat oţivení, v roce 2000 pak bylo následně dosaţeno růstu o 2,9 % a v 1. čtvrtletí roku 2001 o 3,8 %. Míra růstu však stále zůstává pod úrovní roku 1996, tj. pod úrovní před začátkem recese. Zpočátku bylo oţivení taţeno výhradně vývoje zahraničního obchodu, postupně však došlo k růstu spotřebitelských výdajů, investic a dovozu, coţ ke konci roku 2000 znamenalo růst celkové domácí poptávky o 3,9 %, a to i přes sníţení vládních výdajů. Zřetelný nárůst statistické chyby ve 3. a 4. čtvrtletí 2000 se pomítá ve zpomalení vykazovaného růstu spotřeby a investic. Zásoby firem s více neţ 100 zaměstnanci se v tomto období zvýšili o 21,1 mld. Kč, neboli o 1,1 % HDP, coţ je výrazně méně, neţ činí zvýšení zaznamenané v národních účtech, které dosáhlo 2,1 %. Nárůst investic odpovídá, mimo jiné, mimořádně vysoké úrovni přímých zahraničních investic – ty dosáhly v roce 2000 takřka 5 mld. EUR. Došlo také k růstu podílu strojírenství na tomto celkovém objemu. Převáţná část investic směřovalo do nefinančního sektoru, zejména do velkých a středních podniků ve výrobním sektoru ovládaných zahraničními společnostmi. Podle organizace Czech Invest připadají nyní asi dvě třetiny průmyslového vývozu a 25 % zaměstnanosti přímo na podniky ovládané zahraničními firmami.
2.1.3. Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2000 S pokračující restrukturalizací hospodářství se ekonomický výkon v jednotlivých odvětvích začal stále více lišit. Po výrazném nárůstu v roce 1999 došlo v roce 2000 k propadu zemědělské produkce, a to zejména v důsledku nepříznivého počasí. Přidaná hodnota ve stavebnictví klesla o více neţ 5 %, čímţ pokračoval sestupný trend (výkony ve stavebnictví jsou takřka o 50 % niţší neţ v roce 1995 a jejich podíl na celkové přidané hodnotě klesl aţ na 4,2 % z původních 11,5 % v roce 1990). Po poklesu v letech 1998 a 1999 zaznamenal průmysl v roce 2000 silný růst a také jeho podíl na ekonomickém výstupu opět roste. V dlouhodobém horizontu se podíl sektoru sluţeb na přidané hodnotě zvýšil o 10 p. b., přičemţ růst v dopravě, spojích a financích sluţbách nahradil růst „ostatních sluţeb“. V roce 2000 došlo k nejvyššímu nárůstu v turisticky citlivém sektoru obchodu, pohostinství a ubytování a také v sektoru podnikatelských sluţeb. Propad finančních sluţeb vyplýval z obtíţí a následné nucené správy a prodeje třetí největší komerční banky v republice – Investiční a Poštovní banka.
15
2.1.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2000 V roce 2000 došlo k rychlému nárůstu vývozu. Prudký růst vyplýval zejména ze zvýšení kapacity v důsledku předešlých investic a silné zahraniční poptávky, zejména v Německu a na Slovensku (dvě nejvýznamnější odbytiště pro český export). Akcelerace dovozu způsobená rostoucí domácí poptávkou však postupně vedla k omezení podílu zahraniční poptávky na růstu a čistý export dosáhl v roce 2000 záporných hodnot – to vedlo ke sníţení růstu HDP o 1,3 p. b. Přes silnou evropskou poptávku po českém zboţí a sluţbách a přes zvyšování konkurenceschopnosti způsobila kombinace rostoucích cen ropy, posilování měny a rostoucí domácí poptávky v roce 2000 výrazné zvýšení schodku obchodní bilance i běţného účtu. Schodek obchodní bilance se takřka zdvojnásobil z 1,8 mld. EUR na 3,6 mld. EUR (neboli 6,6 % HDP), přičemţ asi ze dvou třetin byl tento nárůst způsoben zhoršení salda v oblasti energetiky. Schodek běţného účtu se zvýšil o něco méně a dosáhl 2,6 mld. USD neboli 4,7 % HDP. Data za 1. čtvrtletí 2001 ukazují, e v prvních třech měsících roku 2001 došlo k dalšímu zvýšení schodku běţného účtu – ten tak dosahuje jiţ 5,6 % HDP, coţ je více neţ dvojnásobek hodnoty za stejné období roku 2000. Příliv přímých zahraničních investic dosahoval v roce 2000 vysokých hodnot a při 4,9 mld. EUR (pokles 5,9 mld. EUR v roce 1999) představoval výrazně více, neţ je třeba k pokrytí schodku běţného účtu. Z tohoto objemu byly investice v objemu 1,7 mld. EUR, které byly přilákány velkorysými investičními pobídkami, a dalších 0,6 mld. EUR souviselo s privatizací. Převáţná část investic však byla poskytnuta ve formě autonomních investic na zelené louce nebo do existujících kapacit. Příliv přímých zahraničních investic pokračoval výrazně i v 1. čtvrtletí roku 2001 – ve své výši 1 mld. EUR převýšily schodek běţného účtu platební bilance. Tyto investice do České republiky jsou a dále budou stimulovány vysokým vzděláním obyvatel, relativně nízkými náklady na pracovní sílu a perspektivou vstupu do Evropské unie, kam směřuje asi 70 % české vývozu.
2.1.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2000 Při
akceleraci
růstu
HDP,
silně
rostoucí
zaměstnanosti
mezi
zaměstnanci
v nejproduktivnějším věku a stabilní nezaměstnanosti došlo v roce 2000 k růstu inflace o1,8 p. b. Za celý rok vzrostly ceny o 3,9 % při postupně se zvyšujícím měsíčním přírůstku – ten byl nejvyšší (4,4 %) v říjnu a později klesl na 4 % v prosinci. Růst inflace ze spotřebitelských cen v průběhu roku 2000 nebyl neočekávaný, neboť při prudkém 16
propadu inflace v roce 1999 hrály významnou úlohu klesající ceny potravin a nízké ceny energie. Zvrat ve vývoji těchto faktorů je více neţ postačujícím vysvětlením pro nárůst inflace v roce 2000. Přitom jak míra růstu cen zboţí bez potravin, tak míra růstu cen sluţeb byla v obou letech stabilní. K pozitivním inflačním výsledkům přispělo i efektivní zhodnocení koruny o 1,6 % v průběhu roku 2000 – z toho vyplívají relativně mírné dopady obchodovatelného zboţí na celkovou inflaci – a to přes zvyšující se ceny energií.
2.1.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2000 Po celý rok 2000 klesala standardizovaná míra nezaměstnanosti – upravená o sezonní výkyvy – aţ na úroveň 8,6 % v 4. čtvrtletí. Měřeno za celý kalendářní rok, však zůstala prakticky na stejné úrovni jako v roce 1999. Tento stav je důsledkem zmenšení objemu celkové pracovní síly o 0,7 %, které vyplynulo z předčasného odchodu 57 000 osob (více neţ 1 % pracovní síly) do důchodu podle některého z vládních programů. Čistá ztráta pracovních příleţitostí pro osoby ve věku 60-64 let odpovídal více neţ 50 % poklesu celkové zaměstnanosti, přičemţ zaměstnanost pracovníků ve věku od 20 do 59 let se zvýšila průměrně o 0,6 %. Přes tento pozitivní vývoj je nezaměstnanost stále více strukturálního charakteru. Více neţ polovina ţadatelů o zaměstnání hledá práci déle neţ rok a osoby bez ukončeného vzdělání představují více neţ 70 % všech nezaměstnaných. Nezaměstnanost je také soustředě do různých geografických oblastí, přičemţ regionální míra nezaměstnanosti se pohybuje od 4,2 % v Praze aţ po 14 % na Ostravsku. Zatímco ve většině oblastí nezaměstnanosti v průběhu roku 2000, v ostravském regionu, závislém na hornictví, a v upadajících průmyslových oblastech okolo Olomouce se zvýšila. V Praze a Hradci Králové zůstala její míra beze změn. Tyto geografické aspekty částečně odráţejí změny zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích (zaměstnanost na Olomoucku klesla o plných 4,5 p. b.). Počet pracovních míst poklesl nejvíce v hornictví, maloobchodním prodeji a zemědělství (o 9,9; 3,5; respektive 2,7 mezi 4. čtvrtletím let 1999 a 2000), zůstal však bez větších změn ve výrobním sektoru a mírně se zvýšil ve většině sluţeb. Rychlý růst reálných mezd v roce 1999 byl do značné míry ovlivněn prudkým (a neočekávaným) zpomalení inflace v tomto roce. Tato skutečnost napomohla zmírnit mzdové poţadavky v roce 2000, a to přesto, ţe se všeobecně očekával nárůst inflace. Došlo proto ke zpomalení růstu průměrných nominálních mezd z 8,2 % v roce 1999 na 6,6 % v roce 2000, a to i přes vyšší inflaci a zlepšování hospodářské situace. Reálně bylo toto zpomalení ještě prudší – z neudrţitelných 6 % v roce 1999 na 2,6 % v roce 2000. 17
Tento fakt – ve spojení se silným nárůstem produktivity práce (z 1,9 % na 3,7 %) – vedl v roce 2000 ke značnému zpomalení růstu jednotkových nákladů práce. Mzdy v podnikatelském sektoru rostly rychleji, avšak i zde předčil nárůst produktivity růst reálných mezd, coţ znamenalo zvýšení konkurenceschopnosti, a to zejména ve výrobním sektoru.
2.1.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2000 Příjmy státního rozpočtu činily 586,2 mld. Kč oproti plánovaným 592,1 mld., výdaje státního rozpočtu činily 632,3 mld. Kč oproti plánovaným 627,3 mld. Kč, deficit rozpočtu tedy činil 46,1 mld. Kč oproti plánovanému deficitu 35,2 mld. Kč.
2.2. Rok 2001 2.2.1. Základní tendence roku 2001 Tempo růstu. HDP v ČR akcelerovalo z 2,9 % v roce 2000 na 3,6 % v roce 2001. Tímto výsledkem se České republice podařilo přičlenit do skupiny pěti zemí s nejvyšší meziroční dynamikou ekonomického růstu v rámci společenství zemí OECD. Vyšší tempo růstu HDP mělo pouze Irsko, Lucembursko, Řecko a Maďarsko. Na základě předstihu růstu HDP ČR před růstem zemí EU o 2 procentní body sníţila se adekvátně i mezera v ekonomických úrovních. Odstup úrovně HDP/obyvatele ČR od průměrné úrovně zemí EU se tak sníţil na 38 %.
2.2.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky - HDP roku 2001 Navzdory globálnímu ekonomickému zpomalení se růst HDP ČR meziročně zvýšil o 0,7 p. b. na 3,6 %; mezinárodní srovnání je příznivé. Tempo růstu HDP akcelerovalo z 2,9 % v roce 2000 na 3,6 % v roce 2001. Mezinárodní srovnání vyznívá pro ČR příznivě, neboť rok 2001 se nesl ve znamení celosvětového zpomalení. ČR se v tomto roce zařadila mezi pět nejrychleji rostoucích ekonomik OECD. Vyššího růstu dosáhlo z EU Irsko, Lucembursko a Řecko, z kandidátských zemí pak Maďarsko. Česká ekonomika předstihla např. USA, průměr EU, Německo, Slovensko a Polsko. V porovnání s předchozím rokem se ve většině zemí růst ekonomiky sníţil, ze zemí uvedených v grafu byl růst zaznamenán pouze u ČR a Slovenska. Díky rychlejšímu růstu HDP ČR v porovnání s EU se sníţil náskok ekonomické úrovně EU, úroveň HDP ČR nyní dosahuje 62 % průměru EU.
18
2.2.3. Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2001 Významné postavení v národohospodářské struktuře si udrţel průmysl, jehoţ podíl na tvorbě HDP dosáhl v roce 2001 35 %. V posledních letech výrazně pokročil proces proměn odvětvové průmyslové struktury spjatých s utvářením nového specializačního profilu české ekonomiky. Svědčí o tom vzestup podílu čtyř nejdynamičtěji rostoucích odvětví – výroba dopravních prostředků, průmysl gumárenský a plastikářský, výroba elektrických a optických přístrojů a výroba strojů a zařízení pro další výrobu, jejichţ podíl na průmyslové produkci se zvýšil z 16 % v roce 1995 na 32 % v roce 2001. Zatímco průmyslová produkce vzrostla v ČR o 6,5 %, tempo růstu průmyslu v EU kleslo do záporných hodnot. Podíl průmyslu na HDP se v EU pohybuje kolem 25 %.
2.2.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2001 Tempo růstu obratu ZO ČR se v roce 2001 sníţilo, v porovnání s růstem celosvětového obchodu však zůstává poměrně vysoké. V roce 2001 vzrostl obrat zahraničního obchodu ČR o 12,4 %, coţ je zhruba poloviční přírůstek v porovnání s rokem 2000, přesto tempo růstu ZO ČR převýšilo o 11,4 p. b. dynamiku celosvětového obchodu. Dynamika ZO ČR byla po celé období vyšší neţ dynamika světového obchodu. Podíl ČR na celosvětovém obchodu se tedy zvyšoval, tento trend byl zachován i v roce 2001. V roce 1993 představoval obrat ČR 0,35 % obratu světového obchodu, v roce 2000 0,49 % a v 1. pololetí roku 2001 0,56 %1. Příčinou růstu podílu ČR na celosvětovém obchodu i v roce 2001 byly zřejmě komparativní výhody a také růstová fáze ekonomického cyklu. Růst dovozu a vývozu se v roce 2001 zpomalil V roce 2001 převýšila míra růstu vývozu z ČR míru růstu dovozu do ČR. Meziročně klesla míra růstu českého exportu o 5,6 p. b. a míra růstu dovozu do ČR o 7,0 p. b. V prvních měsících roku 2002 pokračoval trend mírného zpomalování dynamiky
2.2.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2001 Na růstu míry inflace z 3,9 % v roce 2000 na 4,7 % v roce 2001 se podílely především úpravy cen regulovaného trhu a výkyvy cen energií a potravin. V 1. polovině roku 2001 doznívaly negativní dopady výkyvu cen ropy z předcházejících let. Ve 2. polovině roku 2001 a v prvních měsících roku 2002 se prosadilo zpomalení růstu cen dovozních, produkčních i spotřebitelských, které v kombinaci s posilováním směnného kurzu koruny
1
K výpočtu byly pouţity hodnoty vyjádřené v USD, proto mohou být výsledky ovlivněny i vývojem kurzu koruny a USD.
19
podstatně omezilo inflační tlaky. Tempo růstu spotřebitelských cen v ČR v porovnání s EU bylo vyšší o 2,0 p. b., takţe sblíţení cenových hladin bylo jen mírné.
2.2.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2001 Průměrná míra nezaměstnanosti se sníţila z 8,8 % v roce 2000 na 8,1 % v roce 2001. Tendence k mírnému poklesu míry nezaměstnanosti a růstu zaměstnanosti z 1. poloviny roku byla v průběhu roku vystřídána opačnou tendencí, která začala být ve zvýšené míře ovlivňována slabostí zahraniční poptávky a pokračováním procesu modernizace podniků s důsledky na úsporu zdrojů pracovních sil. Míra nezaměstnanosti je o 0,3 procentního bodu vyšší neţ v EU. Počet pracovníků v civilním sektoru národního hospodářství stoupl v roce 2001 o 0,3 % v porovnání s předchozím rokem. Míra ekonomické aktivity se v roce 2001 mírně sníţila o 0,4 p. b. oproti roku 2000 a dosáhla 60 %2. Podíl tří základních sektorů na celkové zaměstnanosti se výrazně nezměnil. Na celkovém počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním se primární sféra v roce 2001 v průměru podílela 4,7 % (4,7 % v roce 2000), sekundární 39,9 % (40,1 % v roce 2000) a terciární 55,4 % (55,2 % v roce 2000)3. Zatímco v roce 1990 převaţoval podíl sekundárního sektoru na celkové zaměstnanosti, od roku 1992 ji pracuje nejvíce lidí v sektoru sluţeb. Primární sektor zaznamenal v průběhu 90. let dlouhodobý úbytek počtu pracovníků. Největší podíl na celkové zaměstnanosti měla v roce 2001 odvětví průmysl (30,9 %), obchod a pohostinství (16,2 %) a stavebnictví (9,0 %). V porovnání s rokem 2000 nejvíce vzrostl podíl veřejné správy a zdravotnictví, k největšímu poklesu došlo u skupin sluţby podnikům, nemovitosti a výzkum, obchod a pohostinství. Podíl průmyslu po dlouhodobém poklesu v 90. letech se v současné době stabilizoval. Reálné mzdy vzrostly průměrně o 3,6 % Průměrná měsíční hrubá mzda v národním hospodářství se v roce 2001 zvýšila o 8,5 % na 14 642 Kč, coţ představuje reálný nárůst mezd o 3,6 %. Produktivita práce vzrostla v roce 2001 o 3 %, reálný nárůst mezd tedy nezpůsobil výrazné inflační tlaky mzdového charakteru. Mzdová diferenciace mezi sledovanými kategoriemi OKEČ se v roce 2001 zvýšila v porovnání s rokem 2000. Nejvyšší průměrné mzdy byly zaznamenány v peněţnictví a pojišťovnictví (29 141 Kč), nejniţší v zemědělství a lesním hospodářství (11 237 Kč).
2
Měřeno jako podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu starším 15 let. Dle metodiky EU (podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu 15-64 let) činila míra ekonomické aktivity obyvatelstva ČR 71,1 %. 3 Do sekundárního sektoru je kalkulováno i odvětví stavebnictví
20
2.2.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2001 Deficitní tendence veřejných rozpočtů, které byly zaloţeny v 90. letech, dále pokračují. Tempo růstu daňových příjmů veřejných rozpočtů se v roce 2001 zrychlilo, ale nepředstihlo růst HDP, takţe daňová kvóta se mírně sníţila na 36,2 % HDP. Růst výdajů veřejných rozpočtů vykazuje jiţ několik let předstih před dynamikou nominálního HDP. Ve výdajové struktuře vzrostlo zastoupení výdajů na dokončení transformace české ekonomiky a na transfery obyvatelstvu. Růst veřejného dluhu dosáhl 18,8 % HDP, jeho výše v porovnání s průměrem zemí EU je třetinová. Příjmy státního rozpočtu činily 629,2 mld. Kč oproti plánovaným 636,1 mld., výdaje státního rozpočtu činily 693, 9 mld. Kč oproti plánovaným 685,1 mld. Kč, deficit rozpočtu tedy činil 67, 7 mld. Kč oproti plánovanému deficitu 48,9 mld. Kč. Problémem výdajové strany veřejných rozpočtů je autonomnost vývoje jejich struktury, v rámci níţ jsou vytěsňovány výdaje investiční a současně generovány tlaky na růst přerozdělovacích procesů v ekonomice. Současná struktura výdajů veřejných rozpočtů není střednědobě udrţitelná.
2.3. Rok 2002 2.3.1. Základní tendence roku 2002 K charakteristickým rysům ekonomického vývoje v roce 2002 patřily proměny vnitřních a vnějších podmínek ekonomického růstu, které ovlivnily jak jeho dynamiku, tak i jeho strukturu. Určující roli ve změnách skladby nabídkové a poptávkové strany ekonomiky sehrály podmínky vnější, ovlivněné především průběhem útlumové fáze hospodářského cyklu v západoevropském regionu. Vývojové trendy makrosféry i podnikatelského sektoru se vyznačovaly řadou specifických rysů.
2.3.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2002 Ve vývoji ekonomiky v roce 2002 a v prvních měsících roku 2003 se prosazovala kombinace tendencí příznivě i nepříznivě ovlivňujících výkonnost a rovnováhu v ekonomice. K pozitivním rysům ekonomického vývoje s podpůrným vlivem na výkonnost ekonomiky patřil dynamický růst spotřeby domácností, sféry sluţeb, produktivity práce a zisku, zvláště pak u podniků pod zahraniční kontrolou. Ke sníţení vnější a vnitřní nerovnováhy přispěly poklesy schodků ve dvou bilancích, a to zahraničního obchodu a státního rozpočtu. Stabilizační tendence v ekonomice byly podpořeny progresí ve vývoji sektorové, průmyslové a vývozní struktury, nízkými sazbami zápůjčního kapitálu a převahou nízko inflačního vývoje. Na druhé straně k méně
21
příznivým či nepříznivým rysům vývoje ekonomiky patřilo oslabení zahraniční a domácí poptávky, které se promítalo do stagnace investiční aktivity, zpomalení dynamiky zahraničního obchodu a do růstu nezaměstnanosti. Souhrnným důsledkem bylo sníţení tempa ekonomického růstu.
2.3.3. Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2002 K tendencím, které pozitivně ovlivnily nabídkovou stranu ekonomiky, patřila především výkonnost sektoru sluţeb. Ten dominantním způsobem přispěl k růstu HDP, čímţ se vývojové schéma struktury ekonomického růstu přiblíţilo vyspělým zemím. Významné postavení v národohospodářské struktuře si udrţel průmysl, jehoţ podíl na celkovém výkonu ekonomiky činil 35 % a na úhrnné zaměstnanosti 31 %. Dále pokročily strukturální změny v utváření nového specializačního profilu české ekonomiky. Prokázal to vzestup podílu čtyř nejdynamičtěji rostoucích odvětví – výroby elektrických a optických přístrojů, průmyslu gumárenského a plastikářského, výroby dopravních prostředků a strojů pro další výrobu – jejichţ podíl se zvýšil na 35 % z celku průmyslové produkce. Zatímco průmyslová produkce vzrostla v ČR o 4,8 %, tempo růstu průmyslu v EU kleslo do záporných hodnot.
2.3.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2002 V roce 2002 se výrazně změnily podmínky zahraničního obchodu. Oslabila zahraniční poptávka a souběţně probíhalo rychlé posilování koruny vůči euru (o 11 %) i vůči dolaru (o 16 %). Důsledky těchto změn se ve vztahu k dynamice zahraničního obchodu prosadily ve dvou směrech. V korunovém vyjádření poklesl dovoz meziročně o 4,3 % a vývoz o 1,4 %. Na druhé straně při vyjádření v euru vzrostl dovoz o 5,8 % a vývoz o 9,1 %. Pozitivní makroekonomický efekt byl v roce 2002 dosaţen ve vývoji zahraničního obchodu, u kterého se schodek sníţil o jednu čtvrtinu. Rychlejší pokles cen dovozu před cenami vývozními byl umoţněn především rozevřením nůţek mezi cenami surovin a hotových výrobků. Zatímco ceny nerostných paliv poklesly zhruba o čtvrtinu a ostatních surovin o šestinu, poklesy cen strojů a dopravních prostředků se pohybovaly v průměru kolem 1/12. Vývoz reálně vzrostl o 5,7 % a dovoz o 4,2 %. Zlepšení pozice v obchodní bilanci dosáhly v roce 2002 suroviny (zhruba o 25 % sníţily svůj schodek), stroje a dopravní prostředky (zvýšily svá aktiva o 10 %) i spotřební předměty. Naopak svou pozici zhoršily chemikálie a zemědělsko-potravinářské výrobky, které tak potvrzují nízkou konkurenční schopnost.
22
2.3.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2002 Spotřebitelské ceny vzrostly v roce 2002 o 1,8 %, coţ bylo tempo o 2,9 p. b. pomalejší v porovnání s předchozím rokem. Hlavní podíl na zpomalení růstu spotřebitelských cen měly ceny potravin a energií. Vezme-li se v úvahu pouze jádrová inflace, tj. bez cen energií a potravin, pak její růst převýšilo tempo úhrnné inflace téměř o 2 p. b. Nízká míra inflace měla několik specifických důsledků. Znamenala neočekávaně vysoký růst průměrných reálných mezd o 5,4 %, který zvýšil poměrně výrazně kupní sílu obyvatelstva. Ta reagovala akcelerací růstu spotřeby domácností z 3,8 % v roce 2001 na 3,9 % v roce 2002. Generovaly se však i negativní vlivy. Vzrostl nesoulad mezi růstem mezd a produktivity práce, kdyţ předstih mezd činil více neţ 2 p. b. Tento nerovnováţný vývoj byl tak vedle posílení koruny jedním z podpůrných zdrojů poklesu nákladové konkurenceschopnosti vývozu. To se promítlo nepřímo do růstu nezaměstnanosti.
2.3.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2002 Rekordní míra nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti měla v průběhu roku 2002 a v prvních měsících 2003 tendenci se zvyšovat a přesáhla hranici 10 %. Její růst o 0,7 p. b. lze vysvětlit zejména zpomalením růstu HDP o 1,1 p. b. a dále pokrokem v restrukturalizačních procesech spjatým s růstem produktivity práce. Podpůrný vliv na sniţování zaměstnanosti a růstu nezaměstnanosti měly i jiné faktory. K těm patřil např. předstih růstu mezd před růstem produktivity práce o více neţ 2 p. b., který ve svých důsledcích zvyšoval tlak na propouštění lidí z práce. Obdobný negativní vliv měl i cenový vývoj. Převaha deflačních tlaků u vývoje cen zemědělských a průmyslových výrobců sníţila prostor pro ziskovost, který spoluvytvářel tlaky na výši nezaměstnanosti. Růst nezaměstnanosti u absolventů škol svědčí o potřebě zvyšovat soulad mezi strukturou poptávky po kvalifikované práci a strukturou nabídky absolventů středních a vysokých škol. Přetrvává rovněţ značná diferenciace míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech. Vysoká míra nezaměstnanosti přesahující 12 % byla v prosinci 2002 vykázána ve 21 okresu. Nabídka volných pracovních míst byla o 10 tis. míst menší neţ v předchozím roce.
2.3.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2002 Deficity státního a veřejných rozpočtů byly v roce 2002 niţší, neţ se očekávalo. Schodek státního rozpočtu se sníţil na 2 % HDP. Příjmy státního rozpočtu činily 705 mld. Kč oproti plánovaným 690,3 mld., výdaje státního rozpočtu činily 750,8 mld. Kč oproti plánovaným 736,6 mld. Kč, deficit rozpočtu tedy činil 45,8 mld. Kč oproti plánovanému deficitu 23
46,2 mld. Kč. Na výsledku se podílelo především zrychlení dynamiky daňových i nedaňových příjmů o 5,8 p. b. a zpomalení růstu výdajů o 1,1 p. b. Sníţen byl i deficit veřejných rozpočtů, a to na 4,5 % HDP.
2.4. Rok 2003 2.4.1. Základní vývojové tendence roku 2003 Ekonomický růst byl v roce 2003 oproti předchozímu roku vyšší a dosáhl 2,9 %. Postupně přitom docházelo k mírnému zpomalování mezičtvrtletního růstu sezónně očištěného hrubého domácího produktu (HDP). Mezičtvrtletní dynamika na úrovni 0,7 % ve druhé polovině roku ukazuje na poměrně stabilní vývoj domácí ekonomiky a implikuje růst na roční bázi těsně pod úrovní 3 %.
2.4.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2003 Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2003 reálně o 2,9 %. Hospodářská dynamika se tak oproti předchozímu roku zvýšila a přiblíţila se tempu, kterým HDP rostl v období let 2000 a 2001. V průběhu roku 2003 zůstával růst HDP poměrně stabilní s tendencí k mírnému zpomalení. Meziroční srovnání sice ukazuje na urychlení ekonomického růstu ve 2. pololetí, vypovídací schopnost meziročního srovnání v jednotlivých čtvrtletích roku 2003 je ovšem zatíţena vývojem srovnávací základny roku 2002, kterou ovlivnily dopady povodní ze srpna téhoţ roku.
2.4.3. Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2003 Průmyslová výroba si v roce 2003 zachovala poměrně vysoký růst i přes nízkou vnější poptávku a navázala tak na vývoj z předchozích tří let. Pomohlo ji k tomu zprovoznění nových výrobních kapacit (výroba autodílů, výroba plastických hmot a elektrotechnický průmysl), růst objemu produkce pro vývoz, pokračující oţivení v hutním a strojírenském průmyslu, vstup dalších zahraničních investorů a pokračující strukturální změny. Růst průmyslové produkce se vyvíjel rovnoměrně, v meziročním srovnání dosáhl 5,8 % (4,8 % v roce 2002). Trţby průmyslových podniků rostly jen mírně pomaleji neţ produkce (meziroční růst o 5,4 %), coţ svědčí o tom, ţe produkce nezůstala na skladech.
2.4.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2003 Vliv vývoje kurzu koruny na saldo zahraničního obchodu byl pozitivní. Průměrné meziroční posílení vůči USD o 16,0 % a oslabení vůči euru o 3,2 % znamenalo sníţení deficitu z titulu cenových efektů o cca 13 mld. Kč v běţných cenách (pozitivní dopad na
24
zvýšení objemu vývozu ve výši cca 9 mld. Kč a sníţení dovozu o cca 4 mld. Kč). Kurzový vývoj se promítl i do cenových indexů zahraničního obchodu. Dlouhodobý trend poklesu vývozních cen se od dubna změnil v růst, za celý rok to znamenalo zvýšení o 0,9 %. Obdobný byl i vývoj dovozních cen, trend zpomalování poklesu se od července změnil v růst, ale průměrně za rok 2003 to znamenalo ještě meziroční pokles o 0,3 %. Směnné relace dosáhly hodnoty 1,2 % (ze statistiky vývozních a dovozních cen). Trendem tento vývoj odpovídal vývoji světových cen průmyslových surovin a potravin, které uţ od října 2002 rostou a za rok 2003 se meziročně zvýšily o 17,3 %. Kurzový vývoj Nominální kurz koruny vůči EUR v průměru za rok 2003 oslabil o 3,2 %, proti USD naopak posílil o 16,0 %. Po výrazném zpevnění proti EUR v 1. pololetí 2002 v souvislosti s pokračujícím přílivem privatizačních prostředků do České republiky (na coţ centrální banka reagovala intervencemi na devizovém trhu a změnami měnově-politických sazeb) se kurz vůči EUR stabilizoval. V lednu aţ únoru 2004 koruna proti EUR meziročně oslabila o 3,7 %, proti USD posílila o 13,7 %.
2.4.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2003 Růst spotřebitelských cen byl v roce 2003 pomalejší neţ v roce 2002. K výraznější deceleraci4 meziročního růstu došlo počínaje 2. čtvrtletím 2002, kdy se protiinflačně prosadily nákladové faktory hlavně v segmentu potravin. K podstatnému zpomalení růstu cen došlo i v dalších váhově významných oddílech spotřebního koše, k čemuţ přispěl zejména vývoj směnného kurzu koruny a cen dováţeného zboţí. Průměrná míra inflace (vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců) se v prosinci 2003 v porovnání s prosincem 2002 sníţila o 1,7 p. b. na 0,1 % (coţ je rovněţ nejniţší hodnota naměřená od počátku ekonomické transformace).
2.4.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2003 V roce 2003 bylo v průměru podle výběrových šetření pracovních sil (VŠPS) zaměstnáno 4733 tisíc osob. Meziročně tak došlo k celkovému poklesu o 0,7 % (o 32 tisíce osob), úbytek počtu zaměstnaných se od 2. čtvrtletí postupně zvýrazňoval. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání registrovaných úřady práce vzrostl proti roku 2002 o 44 tisíc na 522 tisíc osob. Průměrná míra nezaměstnanosti se proti roku 2002 zvýšila o 0,7 procentního bodu na 9,9 %. Meziročně poklesl počet evidovaných volných 4
Zpomalování, sniţování rychlosti, výkonu, vývoje
25
pracovních míst, takţe na 1 volné místo připadalo v průměru 12,3 uchazečů (proti 9,8 v roce 2002). Koncová hodnota míry nezaměstnanosti v prosinci 2003 ve výši 10,3 % odpovídala 542 tisícům registrovaných nezaměstnaných. Pomalejší nárůst nominální mzdy Nárůst průměrné nominální mzdy byl v roce 2003 pomalejší neţ v roce předchozím – hrubá mzda celkem při zvýšení o 6,8 % činila 16 917 Kč. Při meziročním růstu spotřebitelských cen o 0,1 % se její kupní síla zvýšila o 6,7 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 6,0 %, v nepodnikatelské o 9,8 %.
2.4.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2003 Skutečně dosaţené příjmy státního rozpočtu dosáhly výše 699,7 mld. Kč a byly tak o 13,6 mld. Kč, tj. o 2,0 % vyšší neţ upravený rozpočet, zahrnující zejména zvýšení příjmů o 2,0 mld. Kč podle zákona č. 252/2003 Sb. z titulu prémií z emisí státních dluhopisů. Proti roku 2002 však celkové příjmy státního rozpočtu klesly o 5,3 mld. Kč, tj. o 0,8 %. Daňové příjmy byly proti upravenému rozpočtu překročeny v souhrnu o 10,5 mld. Kč, a to především zásluhou vysokého inkasa daní ze zboţí a sluţeb v tuzemsku, z nichţ DPH plněním na 103,7 % převýšila rozpočtované hodnoty o 4,5 mld. Kč a spotřební daně byly vyšší dokonce o 5,3 mld. Kč, tj. o 7,8 %. Celkové výdaje byly čerpány ve výši 808,7 mld. Kč a proti rozpočtu po všech změnách, zahrnujícímu výše uváděné úpravy v průběhu roku, byly niţší o 9,3 mld. Kč, tj. o 1,1 % (proti schválenému rozpočtu však byly vyšší o 13,4 mld. Kč, tj. o 1,7 %).
2.5. Rok 2004 2.5.1. Základní tendence roku 2004 Česká ekonomika vstoupila do roku 2004 po předchozím roce poměrně silného ekonomického růstu, téměř nulové inflace, mírného zhoršení vnější nerovnováhy, výrazně rostoucího schodku státního rozpočtu a vysoké míry nezaměstnanosti. Vývoj ekonomiky v roce 2004 navazoval na pozitivní tendence roku 2003 za příznivějších vnějších podmínek po vstupu ČR do EU a po oţivení evropské ekonomiky. Vliv měl rovněţ pohyb světových cen ropy a kovů. Podařilo se dosáhnout většího vzájemného souladu neţ v roce 2003 mezi růstem HDP, mírou vnější a vnitřní (ne)rovnováhy, změnami nezaměstnanosti a pohybem hladiny spotřebitelských cen.
26
V poměru k HDP se sníţil schodek běţného účtu platební bilance na 5,2 % v roce 2004 a jeho krytí přebytkem finančního účtu se značně zvýšilo (o 29,1 %). Saldo národních běţných transakcí v poměru k hrubému národnímu důchodu meziročně pokleslo o 0,9 p. b. (na 5,5 %) především díky zpomalení růstu spotřebitelských výdajů. To vedlo ke sníţení míry financování výdajů na tvorbu hrubého kapitálu z vnějších zdrojů. Vyšší neţ rozpočtovaný růst příjmů státního rozpočtu ve srovnání s jeho výdaji měl pozitivní vliv na meziroční sníţení schodku v poměru k HDP o 0,9 p. b. Při zvýšené výkonnosti ekonomiky přibylo lidí bez práce. Míra průměrné roční nezaměstnanosti (podle metodiky ILO) 8,3 % v roce 2004 byla větší neţ před rokem o 0,5 p. b. Počet zaměstnaných osob se sníţil o 0,6 %. Míra inflace vzrostla na 2,8 %.
2.5.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2004 Nominální objem HDP značně roste jiţ dva roky, přičemţ jeho struktura v roce 2004 byla odlišná ve srovnání s předchozím rokem především po výrazném zrychlení růstu vnější poptávky a nabídky. Na nominálním objemu HDP se v roce 2004 podíl výdajů na konečnou spotřebu domácností sníţil a výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu zvýšil při značném poklesu podílu schodku zahraničního obchodu. Růst HDP meziročně reálně o 4,0 % byl o 0,3 p. b. rychlejší neţ před rokem a vedl k posílení mezinárodní ekonomické pozice ČR. Velice pomalu rostly celkové výdaje na konečnou spotřebu (reálně pouze o 0,7 %) a vyšším tempem přírůstku rostly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu (9,0 %). Jejich příspěvek k růstu HDP představoval 0,5 p. b. a 2,4 p. b. Růst vývozu byl rychlejší neţ růst dovozu (reálně 20,9 % a 18,5 %) a po dlouhém období negativního působení čistého vývozu na vývoj HDP přispěla meziroční změna schodku zahraničního obchodu ke zvýšení HDP ve značném rozsahu.
2.5.3. Ekonomický výkon základních odvětví roku 2004 Objem produkce základních odvětví v roce 2004 se značně zvýšil a růst se zrychlil zejména v 1. pololetí. Ve 2. pololetí došlo však k mírnému, ve stavebnictví ke značnému, zpomalení růstu. Nejvíce k celoročnímu pozitivnímu vývoji přispěl průmysl, mimořádně se dařilo stavebnictví a úspěšné bylo i zemědělství především díky rostlinné výrobě. Nejméně se zvýšily trţby vybraných sluţeb. Rozhodující vliv na zvýšení produkce měla produktivita práce a značně rostoucí technická vybavenost práce fixním kapitálem. V průmyslu i ve stavebnictví rostly rychleji nové zakázky neţ produkce a rostoucí zásoby práce zejména ve stavebnictví vytvořily dobrý předpoklad pro další zvyšování výroby.
27
2.5.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2004 Zahraniční obchod byl nejlepší za posledních deset let - sílí vývoz zboţí s vyšší přidanou hodnotou. Dovoz převýšil vývoz o 22,3 mld. Kč, kdyţ v roce 2003 šlo o 69,4 mld. Kč. Na obchodní bilanci působil pozitivní vývoj směnného kurzu u dovozu z USD oblastí a vývozu do teritorií s měnou euro - proti USD Kč posílila v průměru o 9,8 %, proti EUR oslabila o 0,2 %. Obchodní deficit byl redukován vyšším přebytkem obchodu s EU, prohloubil se dále schodek v obchodu s Čínou. Tempo růstu vývozu bylo o 4,5 p. b. rychlejší neţ tempo růstu dovozu, kdyţ vývoz stoupl meziročně o 24,9 % a dovoz o 20,5 %. Nadprůměrně vzrostl vývoz do nových zemí EU. Český vývoz je silně koncentrován – polovinu objemu tvoří export zhruba dvou set firem. Úhrnný vývoz zboţí představuje
62,3 %
HDP
České
republiky.
Objektivní
výhodou
po
začlenění
do rozšířeného trhu EU je umístění ČR ve středu oblasti silné koncentrace obyvatelstva a firem s vysokou kupní silou. Kurzový vývoj Koruna proti americkému dolaru výrazně posílila, proti euru mírně oslabila Devizový kurz CZK/USD zaznamenal v průměru výrazné zhodnocení z 28,227 na 25,701 CZK/USD. Proti euru koruna naopak mírně oslabila z 31,844 na 31,904 CZK/EUR. Na posilování koruny k dolaru měl kromě příznivého vývoje ekonomiky ČR vliv také pokračující pokles dolaru na světových trzích (především vývoj kurzu USD/EUR) a spekulativní nákupy české měny spojené s očekáváními v souvislosti privatizací státních podílů velkých českých firem (Unipetrol, Český Telecom).
2.5.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2004 Zvýšení míry inflace Celková úroveň spotřebitelských cen byla v roce 2004 meziročně vyšší v průměru o 2,8 %, coţ představovalo zrychlení růstu o 2,7 p. b. ve srovnání se zcela nepatrnou inflací v roce 2003. Znehodnocení vnitřní kupní síly české koruny vedlo k tomu, ţe rezidentské domácnosti zaplatily v roce 2004 za stejný fyzický objem zboţí a sluţeb více o zhruba 35 mld. Kč neţ v roce 2003. Podstatně rychleji se v roce 2004 zvýšily ceny sluţeb (5,3 %) neţ ceny zboţí (1,3 %). Zároveň více se zvýšily ceny zboţí a sluţeb s administrativními cenami (5,6 %) neţ ceny zboţí a sluţeb bez administrativních cen (1,9 %). Na celkovém přírůstku spotřebitelských cen se podílel vliv změn regulovaných cen, daňových úprav a jiných administrativních opatření třemi pětinami a zbývající dvě pětiny připadly na vliv jádrové inflace před sezónním očištěním.
28
2.5.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2004 Počet nezaměstnaných osob 425,9 tis. v průměru za rok 2004 byl meziročně vyšší o 26,8 tis., tj. o 6,7 %. Uvedený přírůstek byl sice větší o 1,8 tis. neţ před rokem, avšak tempo přírůstku nezaměstnanosti zůstalo stejné. Značně přitom přibylo nezaměstnaných v 1. čtvrtletí (55,5 tis.), přičemţ se jejich meziroční přírůstky postupně sniţovaly a ve 4. čtvrtletí představovaly jiţ pouze 5,7 tis. osob. Průměrná obecná míra nezaměstnanosti 8,3 % v roce 2004 se meziročně zvýšila o 0,5 p. b. a zatímco tento meziroční přírůstek byl stejný jako před rokem, tak v jednotlivých čtvrtletích se pohyboval od výrazného zrychlení v 1. čtvrtletí (1,1 p. b.) po nepatrné zrychlení růstu ve 4. čtvrtletí (0,1 p. b.). Uvedená míra nezaměstnanosti je niţší neţ představuje průměr zemí EU-15. Výrazné zpomalení růstu reálných mezd v nepodnikatelské sféře Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců 18 035 Kč v roce 2004 se meziročně zvýšila o 6,6 %, coţ bylo pomalejší o 0,2 p. b. neţ před rokem. Za tímto zvýšením zaostával růst souhrnné produktivity práce (4,2 %), i kdyţ došlo ke zrychlení jejího růstu. V důsledku toho se jednotkové mzdové náklady zvýšily o 2,3 %. Reálně se průměrné mzdy zvýšily o 3,7 % a rychlost růstu byla meziročně niţší o značných 3,0 p. b.
2.5.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2004 Příjmy státního rozpočtu činily 769,2 mld. Kč oproti plánovaným 754 mld., výdaje státního rozpočtu činily 862,9 mld. Kč oproti plánovaným 869 mld. Kč, deficit rozpočtu tedy činil 93,7 mld. Kč oproti plánovanému deficitu 115 mld. Kč. Rychlejší růst příjmů (9,9 %) neţ výdajů (6,7 %) státního rozpočtu vedl k meziročnímu sníţení jeho schodku o 15,6 mld. Kč. V poměru k HDP schodek 93,7 mld. Kč za rok 2004 představoval 3,4 % (před rokem 4,3 %). Ve srovnání s rozpočtem (po změnách) byl uvedený schodek niţší o 22,1 mld. Kč, k čemuţ přispěl rychlejší neţ rozpočtovaný růst příjmů i pomalejší růst výdajů. Deficit sektoru vlády (čisté výpůjčky) v poměru k HDP poklesl z 12,5 % v roce 2003 na 3,8 % v roce 2004. V tomtéţ časovém horizontu se konsolidovaný hrubý dluh sektoru vlády v poměru k HDP nepatrně sníţil (z 37,5 % na 37,4 %).
29
2.6. Rok 2005 2.6.1. Základní tendence roku 2005 Vývoj ekonomiky v roce 2005 se vyznačoval vysokým tempem přírůstku HDP, doprovázeným výraznou strukturální změnou v tvorbě zdrojů HDP i jejich uţití. Změna dosavadních tendencí ve vztahu mezi spotřebou a akumulací vedla k větší vyváţenosti základních proporcí. Podstatně více zpomalil růst výdajů na tvorbu hrubého kapitálu neţ spotřebitelských výdajů domácností. Došlo k převýšení vývozu nad dovozem zboţí a značné meziroční změně čistého vývozu.
Historicky největší růst ekonomiky se
uskutečnil v nízkoinflačním prostředí, kdyţ inflace byla niţší při posilování devizového kurzu CZK k čemuţ nejvíce přispěly výsledky zahraničního obchodu zboţím. Vývoj zahraničně ekonomických vztahů byl klíčovým jevem vysokého a zrychlujícího se růstu HDP a rozhodujícím činitelem zlepšení souhrnné ekonomické pozice, které se projevilo ve sníţení rozsahu vnitřní a vnější nerovnováhy. K tomu patří růst počtu pracovníků a sníţení míry nezaměstnanosti, výrazný pokles schodku státního rozpočtu ve vztahu k HDP, převýšení domácí efektivní nabídky nad domácí realizovanou poptávkou, růst míry hrubých národních úspor a značné sníţení míry financování tvorby hrubého kapitálu z vnějších zdrojů. Došlo zároveň k významnému sníţení schodku běţného účtu platební bilance v poměru k HDP, zejména díky přebytku ve zboţových operacích, k poklesu čistých výpůjček ze zahraničí v důsledku sníţení salda národních běţných transakcí s nerezidenty a ke zlepšení mezinárodní investorské pozice ČR.
2.6.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2005 Růst české ekonomiky značně zrychlil Vývoj HDP v průběhu roku 2005 se vyznačoval zrychlujícím se tempem přírůstku od 5,3 % v 1. čtvrtletí po výrazných 6,9 % ve 4. čtvrtletí. S růstem HDP jsou spojeny značné strukturální změny, z nichţ na poptávkové straně větší objem i růst vývozu zboţí a sluţeb před dovozem logicky vedly ke stlačení domácí realizované poptávky, resp. ke zpomalení růstu konečné spotřeby a hmotné akumulace. Skutečnost, ţe se méně spotřebovalo a akumulovalo, neţ bylo vytvořeno zdrojů na nabídkové straně, představuje nejen klíčový faktor výrazného růstu HDP, nýbrţ i značných změn struktury úhrnné poptávky a nabídky, jakoţ i disponibilních zdrojů pro konečné výdaje a jejich uţití.
30
2.6.3. Výkonost základních odvětví roku 2005 Vývoj průmyslové výroby v roce 2005 se vyznačoval zpomalením růstu především v důsledku poklesu konjunktury ve státech eurozóny, kam směřuje značná část vývozu zboţí z ČR. Meziročně se za rok 2005 zvýšil ekonomický výkon průmyslu měřený indexem průmyslové produkce o 6,7 % a při vyjádření trţbami za prodej vlastních výrobků a sluţeb průmyslové povahy reálně o 8,1 %, coţ bylo méně neţ před rokem o 2,9 p. b., resp. o 1,8 p. b. Zatímco v 1. pololetí byl růst produkce i trţeb niţší, ve 2. pololetí bylo jiţ tempo přírůstku vysoké. Tuzemské trţby rostly sice v běţných cenách o 2,2 p. b. rychleji neţ trţby z přímého vývozu, avšak pouze díky tomu, ţe ceny produktů pro domácí trh se zvýšily o 2,7 %, zatímco pro vnější trh klesly o 1,3 %. Trţby z přímého vývozu v běţných cenách se meziročně zvýšily o 6,8 %, coţ bylo méně, neţ představoval růst celkového vývozu zboţí. Reálně se zvýšily trţby z přímého vývozu o 10,2 % a tuzemské trţby o 7,3 %. I při postupném zpomalování růstu vývozu zboţí do států EU, zejména SRN, vývozní zaměření českého průmyslu neoslabuje.
2.6.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2005 Schodek běţného účtu platební bilance 61,7 mld. Kč za rok 2005 byl meziročně menší o značných 105,7 mld. Kč a byl výsledkem rychleji rostoucího inkasa neţ plateb. Krytí výdajů příjmy se meziročně výrazně zvýšilo. V poměru k HDP představoval uvedený schodek 2,1 %, coţ bylo méně neţ před rokem o 4,1 p. b. Největší kladný vliv na běţný účet a na jeho změnu měl zahraniční obchod zboţím. Při posilování devizového kurzu CZK, i kdyţ v průběhu roku mírně slábnoucímu, ve vztahu k USD dosáhl vývoz zboţí 1 875,2 mld. Kč a dovoz zboţí 1 834,9 mld. Kč, coţ bylo meziročně více o 8,9 %, resp. o 4,9 %, přičemţ došlo k výraznému zpomalení růstu. Dosaţený přebytek vývozu nad dovozem 40,3 mld. Kč ve srovnání se schodkem v roce 2004 byl větší o značných 66,8 mld. Kč. Koruna sílí, vývozci jsou znepokojeni Nominální devizový kurz 29,784 CZK za EUR a 23,947 CZK za USD v průměru za rok 2005 se v jeho průběhu vyvíjel zcela rozdílně ve vztahu k oběma měnám. Česká koruna meziročně zhodnotila zhruba stejně vůči těmto měnám – o 7,1 % vůči euru a o 7,3 % vůči americkému dolaru, na coţ měly významný vliv vnější transakce ve zboţí, zejména zvýšení přebytku vývozu nad dovozem. Tempo (míra) zhodnocování koruny se však ve vztahu k euru zrychlovalo a ve vztahu k dolaru zpomalovalo. Podle stavu na konci roku
31
2005 ve srovnání s koncem roku 2004 CZK vůči EUR posílila o 5,0 % a vůči USD oslabila o 9,0 %.
2.6.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2005 Vývoj míry inflace v průběhu roku 2005 byl nerovnoměrný a za celkovým meziročním zvýšením úhrnné hladiny spotřebitelských cen, jakoţ i celoročním zpomalením růstu se skrývají v jednotlivých měsících menší i větší odchylky od průměru. Zvýšení hladiny spotřebitelských cen o 1,9 % za rok 2005 bylo ve srovnání s předchozím rokem niţší o 0,9 p. b. Stejně jako v roce 2004 rychleji rostly ceny trţních sluţeb (3,7 %) neţ ceny zboţí (0,8 %), i kdyţ tempo předstihu bylo nepatrně niţší. V průběhu roku 2005 se zvyšování celkové cenové hladiny zrychlovalo a ve 4. čtvrtletí jiţ dosáhl růst 2,4 %, coţ však bylo přitom méně neţ před rokem o 0,7 p. b. K největšímu zpomalení růstu došlo ve 3. čtvrtletí (o 1,3 p. b.). Z jednotlivých měsíců se cenová hladina zvýšila nejvíce v říjnu (o 2,6 %) a nejméně v květnu (o 1,3 %). Po celý rok 2005 bylo příznačné, ţe rozdíly v cenových pohybech podle oddílu se značně zvětšovaly (od poklesu cen o 5,3 % v odívání a obuvi po růst cen o 7,6 % ve sluţbách pošt a telekomunikací). Vývoj cen v hlavních seskupeních i v jednotlivých oddílech byl značně odlišný, takţe meziročně se ceny bez sezónního zboţí zvýšily o 2,0 % a ceny sezónního zboţí poklesly o 2,6 %. Celkový index bez zboţí s administrativními cenami ukazuje na růst o 0,7 %, přičemţ zboţí s administrativními cenami zdraţilo o 5,8 %. Bez cen topných olejů a pohonných hmot, které vzrostly o 6,8 %, se celkově ceny zvýšily o 1,7 %.
2.6.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2005 Průměrný počet zaměstnaných osob 4 764,0 tis. za rok 2005 podle výsledku VŠPS byl meziročně vyšší o 1,2 %, coţ ve srovnání s poklesem v roce 2004 znamenalo zrychlení růstu o 1,8 p. b. Průměrná míra zaměstnanosti 54,7 % (osoby ve věku 15 let a starší) se meziročně zvýšila o 0,4 p. b. a průměrná míra ekonomické aktivity 59,4 % byla ve srovnání s předchozím rokem nepatrně větší (o 0,2 p. b.). Pokles počtu nezaměstnaných i neaktivních zájemců o práci Průměrný počet nezaměstnaných osob 410,2 tis. byl v roce 2005 meziročně niţší o 3,7 %, coţ po nadměrném růstu v předchozím roce znamená výraznou pozitivní změnu. Mezi nezaměstnanými osobami převládají ţeny, avšak jejich počet se sníţil, i kdyţ sníţení nebylo tak výrazné jako v muţské sloţce populace. Průměrná míra nezaměstnanosti 7,9 % za rok 2005 (osoby ve věku 15 let a starší) se meziročně sníţila o 0,5 p. b.
32
Hrubá měsíční mzda se zvýšila Hrubá měsíční průměrná nominální mzda 19 030 Kč (na fyzickou osobu) za rok 2005 byla meziročně vyšší o 5,5 %, její růst se zpomalil o 1,1 p. b. Přitom sezónně očištěná průměrná mzda se mezi čtvrtletně ve 4. čtvrtletí zvýšila o 1,4 %. Průměrná mzda vzrostla více v nepodnikatelské (6,7 %) neţ v podnikatelské sféře (5,2 %), přičemţ rozdíl v její absolutní úrovni se jiţ značně sníţil; byla vyšší pouze o 0,5 % v podnikatelské (19 053 Kč) neţ v nepodnikatelské sféře (18 954 Kč), přičemţ převýšení se meziročně zmenšilo o 255 Kč. Reálně se průměrná měsíční mzda zvýšila o 3,5 %, tj. méně neţ před rokem o 0,2 p. b.
2.6.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2005 Schodek státního rozpočtu byl meziročně podstatně niţší V roce 2005 rostly rychleji skutečné příjmy neţ skutečné výdaje o 5,7 p. b., zatímco státní rozpočet počítal s předstihem pouze 1,9 p. b. Hospodaření státního rozpočtu za rok 2005 skončilo schodkem 56,3 mld. Kč, coţ je meziročně lepší výsledek o 37,3 mld. Kč. Uvedený schodek byl zároveň niţší o 27,2 mld. Kč, neţ bylo předpokládáno ve schváleném rozpočtu na rok 2005. V poměru k HDP v běţných cenách schodek poklesl z 3,4 % v roce 2004 na 1,9 % v roce 2005. Na příznivější neţ rozpočtovaný výsledek hospodaření mělo větší vliv plnění rozpočtových příjmů neţ rozpočtových výdajů (105,0 %, resp. 101,6 %). Roční výsledky rozpočtového hospodaření ukazují vývojovou rozkolísanost na výdajové straně, přičemţ rytmus vývoje příjmů byl pravidelný, coţ odpovídalo hospodářským výsledkům nefinančních podniků a platbám daňových poplatníků do státního rozpočtu. Poměr mezi financováním rozpočtového schodku z tuzemska a ze zahraničí (40,5 % k 59,5 % v roce 2004 se změnil na 30,5 % k 69,5 % v roce 2005.
2.7. Rok 2006 2.7.1. Základní tendence roku 2006 V roce 2006 pokračoval příznivý vývoj reálné výkonnosti ekonomiky, ať uţ měřené makro-agregátem HDP či HPH hlavních odvětví, zejména průmyslu. Na rozdíl od roku 2005 však byly na straně uţití nejdynamičtější sloţkou výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Rychleji rostly také výdaje domácností při poklesu jejich hrubých úspor. Na růstu výkonnosti se vedle růstu produktivity práce podílel i růst zaměstnanosti, a to přibliţně
33
stejně jako před rokem. Míra zaměstnanosti se proti roku 2005 zvýšila a zůstala nad průměrem EU. Příznivý vývoj reálné ekonomiky se však rozporně promítá do důchodových toků a peněţních transakcí. Finanční účet platební bilance nestačil krýt pasivum běţného účtu, jehoţ dílčí bilance – vyjma obchodní – se vyvíjely nepříznivě. Dále se zvýšila míra financování výdajů na tvorbu hrubého kapitálu z vnějších zdrojů. Především se však významně zvýšil schodek státního rozpočtu. Měnový vývoj v roce 2006 byl charakterizován nejrychlejším růstem zásoby peněz od poloviny roku 2004. Pokračující zhodnocování koruny, na rozdíl od roku 2005, jiţ nestačilo kompenzovat vliv růstu dovozních cen surovin (ropy), který spolu s některými změnami v regulovaných cenách (a moţná i v důsledku inflačního očekávání) vedl ke zvýšení míry inflace.
2.7.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2006 Stabilní ekonomický vývoj Rok 2006 potvrdil stabilitu rozvoje národního hospodářství České republiky na relativně vysoké úrovni. Ve srovnání s pozitivními skutečnostmi v tvorbě zdrojů a jejich uţití včetně navazujících souvislostí v hmotných procesech se však prohlubuje nepříznivý pohyb v důchodových a kapitálových tocích s negativními důsledky na stav finančních aktiv a závazků jednotlivých sektorů české ekonomiky. Vývoj vnějších ekonomických vztahů, zejména zpomalení předstihu růstu vývozu před dovozem i vliv značného zrychlení růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, vedl k výrazné změně struktury růstu HDP především na poptávkové straně. Podstatně větší růst spotřebitelských výdajů domácností neţ před rokem a jeho předstih před růstem disponibilních důchodů vedl k poklesu hrubých úspor domácností. V důsledku operací ve sluţbách se mírně sníţilo krytí celkového dovozu celkovým vývozem. Převýšení domácí efektivní nabídky nad domácí realizovanou poptávkou nepatrně pokleslo. Rovněţ hrubé národní konečné výdaje v poměru k disponibilním zdrojům se sníţily. Míra hrubých národních úspor byla sice téměř stejná jako v roce 2005, avšak převis míry investic nad mírou úspor se výrazně zvětšil. Financování tvorby hrubého kapitálu z vnějších zdrojů dosáhlo podstatně větších rozměrů neţ před rokem.
34
Posílení mezinárodní ekonomické pozice ČR Meziroční zvýšení HDP v roce 2006 reálně o 6,1 % vysoko předstihlo průměrnou míru růstu ve státech EU-25. Souhrnná ekonomická pozice České republiky měřená objemem HDP na jednoho obyvatele ve vztahu ke společenství států unie se dále zlepšila. Zároveň došlo k pozitivnímu posunu v ţivotní úrovni, jakoţto odrazu zvýšeného růstu konečných spotřebitelských výdajů domácností na jednoho obyvatele v reálném vyjádření. V důsledku zhoršení směnných relací meziroční zvýšení hrubého domácího důchodu (HDD) reálně o 5,5 % bylo sice niţší ve srovnání s růstem HDP, avšak ztráta národní práce na zahraničních trzích byla v roce 2006 podstatně menší neţ před rokem, růst HDD zrychlil o 0,8 p. b.
2.7.3. Výkonnost základních odvětví roku 2006 Značný růst průmyslové produkce Za rok 2006 se meziročně zvýšila výkonnost průmyslu, měřená indexem průmyslové produkce, o 9,7 %. Nepatrně více rostly trţby z průmyslové činnosti, které byly reálně o 10,3 % vyšší neţ v roce 2005. K největšímu zrychlení tempa růstu produkce došlo v 1. čtvrtletí, avšak 4. čtvrtletí jiţ vykázalo zpomalení. Stejný vývoj byl zaznamenán i u růstu trţeb.
2.7.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2006 Vnější rovnováha české ekonomiky se proti letům 2004 a 2005 značně zhoršila Přebytek na finančním účtu platební bilance ve výši 111,6 mld. Kč se meziročně ztenčil o 43,2 mld. Kč a nestačil na financování prohloubeného deficitu běţného účtu, v němţ s výjimkou obchodní bilance zaznamenaly ostatní hlavní komponenty negativní vývoj. Deficit běţného účtu dosáhl 133,8 mld. Kč (předchozí rok 77,1 mld.), coţ představovalo 4,2 % nominálního HDP (předchozí rok 2,6 %). Na prohloubení vnější nerovnováhy měla především vliv dále se horšící bilance výnosů, zatímco příspěvek zahraničního obchodu byl pozitivní. Výkonová bilance v poměru k HDP v b. c. činila 1,8 %.
2.7.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2006 Jen mírný růst inflačních tlaků Průměrná meziroční míra inflace v roce 2006 dosáhla 2,5 %, coţ byla o 0,6 p. b. vyšší hodnota neţ v roce 2005. Na tomto zrychlení se podílely především administrativně ovlivňované ceny, jeţ vzrostly o 7,8 % a dále i ceny potravin. Ceny zboţí vzrostly o 2,0 % a ceny sluţeb o 3,5 %. Tak jako v předchozích letech rostly ceny zboţí pomaleji neţ ceny sluţeb, coţ odráţí vyšší intenzitu konkurenčních sil působících na mezinárodních trzích se 35
zboţím. Na růstu inflačních tlaků se podílely zejména ceny energetických surovin, a to zemního plynu o 19,1 % a elektřiny o 9,0 %. K růstu inflace mohlo do určité míry přispět i dvojí zvýšení úrokových sazeb. Na druhé straně protiinflačně působil pokles cen u odívání, obuvi a u předmětů pro vybavení domácností, kde se projevil vliv růstu kupní síly koruny, jeţ zlevňoval dovozy.
2.7.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2006 Počet zaměstnaných stoupal Míra zaměstnanosti 15 aţ 64letých vzrostla v roce 2006 proti roku 2005 o 0,5 p. b. na 65,3 %, z toho nejvyšší byla ve 4. čtvrtletí s hodnotou 65,6 %. Celková zaměstnanost meziročně stoupla o 64 tisíc osob. Jedná se o druhý rok růstu, tentokrát o 1,3 % (1,2 % v roce 2005). Ve 4. čtvrtletí se zaměstnanost dostala na úroveň 4 861,5 tisíc osob. Vyšší byla naposledy ve 2. čtvrtletí roku 1998. Významný pokles nezaměstnanosti společně s klesající neaktivitou Míra nezaměstnanosti 15 aţ 64letých klesla v roce 2006 meziročně o 0,8 p. b. na 7,2 %. Nejniţší úrovně dosáhla ve 4. čtvrtletí, kdy se propadla aţ na 6,6 %, coţ bylo nejméně za posledních osm let. Pokles nezaměstnanosti představoval meziroční úbytek o 38,8 tis. osob. Zrychlení růstu průměrných nominálních mezd Průměrná hrubá nominální mzda začala v roce 2006 opět zrychlovat a dosáhla růstu 6,5 %. Reálně se mzda zvýšila o 3,9 %, spotřebitelské ceny vzrostly o 2,5 %. Reálné mzdy se nejvíce zvýšily ve 4. čtvrtletí (4,6 %), kdy byl také za celý rok 2006 zaznamenán nejniţší růst spotřebitelských cen (1,5 %). Růst průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře v roce 2006 (6,8 %) byl o 1,4 p. b. rychlejší neţ v nepodnikatelské sféře. Reálně vzrostla mzda v podnikatelské sféře o 4,2 % a v nepodnikatelské sféře o 2,8 %.
2.7.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2006 Schodek státního rozpočtu se v roce 2006 proti roku 2005 zhoršil v důsledku niţších výběrů přímých daní a vyšší dynamiky výdajů. Ty převýšily příjmy o 97,3 mld. Kč, takţe saldo bylo proti upravenému rozpočtu větší o 13,6 mld. Kč, proti skutečnosti 2005 dokonce o 40,9 mld. Kč. Jeho poměr k nominálnímu HDP dosáhl 3,04 %. V samotném 4. čtvrtletí se deficit zvětšil o 98,5 mld. Kč.
36
Celkové výdaje rostly meziročně 1,6krát rychleji neţ celkové příjmy Celkové daňové příjmy sice převýšily skutečnost roku 2005 o 4,1 %, nicméně očekávaný upravený rozpočet nebyl naplněn (-0,9 %) v důsledku jak samotných příjmů z daní (-1,1 %), tak i příjmů ze sociálního zabezpečení (-0,7 %). Proti skutečnosti 2005 zaostal výběr daní z příjmů právnických (-4,8 %) i fyzických osob (minus 3,3 %). Běţné výdaje přesahující devět desetin celkových výdajů stouply meziročně o 8,5 %, celkové výdaje o 10,6 % díky investičním výdajům (+77 %). Výdaje na důchody stouply o 10,3 % na 273 mld. Kč, přebytek na důchodovém účtu činil téměř 4 mld. Kč.
2.8. Rok 2007 2.8.1. Základní tendence roku 2007 Rok 2007 potvrdil stabilitu vývoje hospodářství ČR na vysoké úrovni, dosaţený růst byl nejvyšší v historii České republiky. Došlo nejen k mírně rychlejšímu růstu HDP neţ v roce 2006, výrazně zrychlil také růst hrubého domácího důchodu. Pozitivní hodnota směnných relací vedla ke zhodnocení národní práce na zahraničních trzích a k vyššímu reálnému růstu HDD neţ HDP.
2.8.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2007 Vstupu české ekonomiky do roku 2007 předcházel silný ekonomický růst ve dvou po sobě jdoucích letech, kdy objem HDP se v roce 2006 proti roku 2004 zvýšil o 13,2 % (kaţdoročně o 6,4 %). Hrubý domácí důchod (dále jen HDD) v důsledku nepříznivých vnějších ekonomických (cenových) vlivů se však v tomtéţ období zvýšil reálně pouze o 10,9 % (o 5,0 % v roce 2005 a o 5,6 % v roce 2006), tj. o 2,3 p. b. méně neţ HDP. Ve vztahu mezi růstem HDP a HDD nastala v roce 2007 značná pozitivní změna, neboť příznivý vývoj směnných relací vedl k růstu HDD reálně o 7,5 %, tj. o 1,0 p. b. více neţ HDP, jehoţ objem byl meziročně vyšší reálně o 6,5 %. Ve srovnání s meziročním vývojem v roce 2006 zrychlil v roce 2007 růst HDP nepatrně (o 0,1 p. b.), avšak růst HDD výrazně (o 1,9 p. b.).
2.8.3. Výkonost základních odvětví roku 2007 Přes pokles dynamiky růstu dosahoval průmysl úctyhodných výsledků Ekonomický výkon průmyslu měřený indexem průmyslové produkce se v roce 2007 meziročně zvýšil o 8,2 %. Ve srovnání s tempem růstu za rok 2006 se dynamika v roce 2007 sníţila o 3,0 p. b. Průměrné roční tempo růstu průmyslové produkce od roku 2000 pak činí 7,1 %. Ve 4. čtvrtletí 2007 dosáhl meziroční index průmyslové produkce 106,2 % 37
a proti 3. čtvrtletí 2007 se nepatrně sníţil. Po sezónním očištění byla mezičtvrtletní změna trendu průmyslové produkce ve 4. čtvrtletí 2007 vyšší o 1,7 %, coţ bylo o 0,5 p. b. více neţ v předchozím čtvrtletí, v letech 2005 a 2006 však ukazatel dosahoval hodnot vyšších neţ 2,0 %.
2.8.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2007 Výsledek zahraničního obchodu zboţím opět rekordní, bilance sluţeb nejlepší od roku 2001 Zahraniční obchod zboţím a sluţbami skončil přebytkem ve výši 172,9 mld. Kč, tj. 4,9 % HDP v běţných cenách (v roce 2006 pouze 3,3 %). Přebytek obchodní bilance překonal stamiliardovou hranici (+117,5 mld. v cenách FOB) a byl tak o čtyři pětiny vyšší neţ v roce 2006. Tempa růstu dovozu i vývozu si udrţela dvojciferné hodnoty - české firmy vyvezly o 328 mld. Kč (+15,3 %) meziročně více, dovoz stoupl o 275 mld. Kč (+13,2 %). Docílený přebytek ovlivnily pozitivně směnné relace. ČR má jako jediná z nových zemí EU kladnou obchodní bilanci. Pokračuje tendence zvyšování obchodního přebytku se zeměmi EU a zvětšování deficitu s ostatními teritorii. Převis vývozu sluţeb nad jejich dovozem se rovněţ zvětšil, a to o téměř třetinu na 55,4 mld. Kč. Rekordní čtvrtbilionový deficit bilance výnosů prohloubily dividendy vyplacené zahraničním vlastníkům firem v ČR (109 mld. Kč) a také odliv peněz ze země ve formě mezd zahraničních pracovníků (76 mld. Kč). Zisky reinvestované v ČR přesáhly 130 mld. Kč.
2.8.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2007 Výrazný vzestup spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2007 V meziročním porovnání vzrostly spotřebitelské ceny ve 4. čtvrtletí 2007 o 4,8 %, coţ znamenalo výrazné zrychlení oproti předcházejícím čtvrtletím. K akceleraci cenového pohybu přispěly zejména ceny potravin, jejichţ růst byl dvouciferný. Významná byla téţ růstová akcelerace cen pohonných hmot. Spotřebitelské ceny rostly především jako důsledek změn ve vnějších podmínkách týkajících se vysokého růstu světových cen energií a potravin. Jejich dopad do spotřebitelských cen byl kompenzován posilováním koruny jen částečně. Na růstu inflace se však podílely i vnitřní, proinflačně působící podmínky v podobě růstu jednotkových mzdových nákladů a spotřebitelské poptávky. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2007 dosáhla 2,8 %, coţ byla o 0,3 p. b. vyšší hodnota neţ v roce 2006. Míra inflace měla od ledna 2007 mírně vzestupnou tendenci, k výraznému zvýšení inflace došlo aţ v posledních třech měsících.
38
2.8.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2007 Příznivý vývoj na trhu práce pokračoval V roce 2007 pokračoval příznivý trend na trhu práce. Zaměstnanost (podle výsledků VŠPS) rostla jiţ třetí rok po sobě; v roce 2007 se zvýšila o 1,9 % (coţ bylo o 0,6 p. b. rychleji neţ v roce 2006) a dosáhla 4 922,0 tis. osob. Tato úroveň zaměstnanosti znamenala maximum za posledních 11 let. Meziroční růst zaměstnanosti ve 4. čtvrtletí (2,2 %) byl nad průměrem předchozích čtvrtletí. Obecná míra nezaměstnanosti se v roce 2007 sníţila proti roku 2006 o 1,8 p. b. (ve 4. čtvrtletí meziročně o 1,7 p. b.) a dosáhla 5,3 % (ve 4. čtvrtletí 4,8 %). Česká republika dosáhla vysoké míry celkové zaměstnanosti (66,5 % ve skupině 15-64letých). Převýšila tak průměr EU 27, ale stále nedosáhla úrovně EU 15. Míra zaměstnanosti ţen byla ovšem niţší i ve srovnání s průměrem EU 27. Míra nezaměstnanosti byla niţší neţ průměr EU 27 i průměr eurozóny. Mzdy vzrostly reálně o 4,4 % Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v roce 2007 dosáhla 21 692 Kč a proti roku 2006 se zvýšila o 1 485 Kč (o 7,3 %). Růst byl o 0,9 p. b. vyšší neţ v roce 2006. Při růstu spotřebitelských cen o 2,8 % vzrostla mzda reálně o 4,4 %, v podnikatelské sféře o 4,6 % a v nepodnikatelské sféře o 3,8 %. Reálný růst byl významně ovlivněn výsledky ve 4. čtvrtletí, ve kterém vzrostla mzda reálně pouze o 1,9 %.
2.8.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2007 Deficit
státního
rozpočtu
zredukovaly
výrazným
růstem
daňové
příjmy
od právnických osob Hospodářská konjunktura v ČR ovlivnila pozitivně vnitřní rovnováhu české ekonomiky. Stát hospodařil v roce 2007 lépe, neţ předpokládal návrh rozpočtu i jeho říjnové zpřesnění – výdaje převýšily příjmy o 66,4 mld. Kč, přičemţ schválený rozpočet počítal s deficitem 91,3 mld. Kč. Příjmy rostly proti roku 2006 rychleji neţ výdaje (+11,1 %, resp. +7 %). Schodek v hospodaření státu byl tak ve srovnání s rokem 2006 (-97,3 mld. Kč) o téměř třetinu zredukován a dosáhl 1,9 % HDP. Ve 4. čtvrtletí 2004 zůstala meziroční dynamika příjmů zhruba stejná jako v kumulaci předchozích tří čtvrtletí, zatímco výdaje přidaly na tempu. Výběr daní od právnických osob byl v roce 2007 proti roku 2006 o více neţ pětinu vyšší, dvojciferný růst zaznamenaly i daně z příjmů fyzických osob (+11,4 %) – stát tak získal z těchto daní meziročně o téměř 30 mld. Kč více. O dalších 32 mld. Kč stouply proti roku 2006 příjmy z DPH a spotřebních daní. Pojistné na sociální zabezpečení
39
rostlo ve srovnání s daňovými příjmy mírněji. Jeho dynamika byla totoţná s tempem růstu pojistného na důchody (+10 %). Pojistné tak posílilo příjmy rozpočtu proti roku 2006 o 33,5 mld. Kč.
2.9. Rok 2008 2.9.1. Základní tendence roku 2008 Rok 2008 byl rokem mimořádných výkyvů. Spočívaly v prudkosti a intenzitě změn tempa růstu české ekonomiky, vlivech sloţek HDP poptávkové i nabídkové strany na růst v jednotlivých čtvrtletích i v nebývalých proměnách jejich dynamiky. Zcela ojedinělé byly i důsledky změn v cenovém vývoji (dopady spotřebitelské inflace na spotřebu domácností, prudké změny cen ropy na světových trzích, výkyvy směnného kurzu koruny a cenový vývoj v zahraničním obchodě).
2.9.2. Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2008 Zpomalení růstu HDP HDP se zvýšil za rok 2008 meziročně reálně o 3,2 %, z toho rostl nejvíce v 1. a 2. čtvrtletí (shodně o 4,4 %) a nejméně ve 4. čtvrtletí (pouze o 0,2 %). Výrazně se změnil poměr mezi vývojem HDP a jeho sloţkami. Výdaje na konečnou spotřebu se zvýšily v roce 2008 meziročně reálně o 2,2 %, jejich vliv na zvýšení HDP dosáhl 1,5 p. b. Poněkud rychleji rostla přitom spotřeba domácností (2,9 %), avšak bylo to značně méně neţ před rokem (o 2,3 p. b.). Celkové výdaje na tvorbu hrubého kapitálu se sníţily reálně o 1,4 %. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu vzrostly reálně o 3,1 % a jejich vliv na zvýšení HDP dosáhl 0,7 p. b. Čistý vývoz přispěl ke zvýšení HDP 2,1 p. b., kdyţ kladný vliv vývozu (5,5 p. b.) byl vyšší neţ záporný vliv dovozu (3,4 p. b.).
2.9.3. Výkonost jednotlivých odvětví roku 2008 Nevýrazný růst průmyslové výroby vlivem poklesu ve 4. čtvrtletí Ekonomický výkon průmyslu měřený indexem průmyslové produkce vzrostl v roce 2008 meziročně pouze o 0,4 %. Poměrně pozitivní výsledky ve třech čtvrtletích byly eliminovány výrazným poklesem produkce ve 4. čtvrtletí o 13,2 %. Ve srovnání s tempem růstu za rok 2007 se dynamika v roce 2008 významně sníţila o 8,6 p. b. O sniţování tempa vypovídá i mezičtvrtletní změna trendu sezónně očištěných dat, která dosáhla v jednotlivých čtvrtletích postupně 0,8 %, 0,2 %, 0,4 % a -14,1 %, zatímco v předchozím roce se pohybovala od 1,3 % do 2,6 %. I přes pokles si dominantní postavení v průmyslu udrţela výroba dopravních prostředků a zařízení. Dobrých výsledků stále dosahovala 40
výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení s meziročním růstem o 9,8 % a příspěvkem k celkovému růstu průmyslové produkce + 1,5 p. b. Na růstu se dále nejvíce podílely výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (+ 0,4 p. b.) a výroba a opravy strojů a zařízení (+ 0,2 p. b.). Naopak největším záporným vlivem působila výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (-0,5 p. b.).
2.9.4. Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2008 Historicky nejvyšší přebytek bilance sluţeb, stále vysoký příliv přímých investic Obchod zboţím skončil přebytkem 103,2 mld. Kč proti 120,6 mld. v roce 2007 s meziročně niţšími objemy vývozu i dovozu. Přebytek bilance sluţeb byl nejvyšší v historii (82 mld. Kč). Deficit v bilanci výnosů dosáhl 288,8 mld. Kč (při 136 mld. přílivu a 424 mld. odlivu výnosů z ČR), výsledek běţných převodů byl příznivější se schodkem 10,2 mld. Kč proti 18,3 mld. Kč v roce 2007. Příliv přímých zahraničních investic do ČR (182,7 mld. Kč) byl o téměř 30 mld. niţší neţ v roce 2007 (211,9 mld. Kč), objem investic českých firem v zahraničí (32,4 mld. Kč) se meziročně téměř nezměnil. Transakce a změna hodnoty majetkových a dluhových cenných papírů přinesly v úhrnu meziročně výrazný odliv peněz z České republiky (-9,1 mld. proti -57,2 mld. Kč v roce 2007)). Rezidenti nakupovali zahraniční akcie ve srovnání s rokem 2007 v podstatně menší míře, cizí investoři naopak v podstatně větší míře likvidovali své pozice na českém akciovém trhu. Vývoj lze přičíst globální situaci na burzách.
2.9.5. Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2008 Míra inflace nejvyšší za uplynulých 10 let Spotřebitelské ceny se za rok 2008 zvýšily meziročně v průměru o 6,3 %, z toho nejvíce v 1. čtvrtletí (o 7,4 %) a nejméně ve 4. čtvrtletí (o 4,7 %), kdyţ roční míra inflace v průběhu roku soustavně rostla – od 3,4 % v lednu aţ po 6,3 % v prosinci), coţ bylo nejvíce za uplynulých deset let. V úhrnu za rok 2008 se podstatně více zvýšily ceny sluţeb (7,9 %) neţ ceny zboţí (5,4 %). V členění domácností podle sociálních skupin se nejvíce zvýšily v roce 2008 spotřebitelské ceny důchodcům (8,2 %), za nimiţ následovaly domácnosti s dětmi s minimálními příjmy (7,7 %).
2.9.6. Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2008 Růst celkové zaměstnanosti byl minimální Celková zaměstnanost byla v průměru 5 002,5 tis. osob a přírůstek proti roku 2007 činil 80,5 tis. osob. Intenzita růstu zaměstnanosti však dále zpomalovala; přírůstek zaměstnanosti soustavně klesal od maxima 2,2 % ve 4. čtvrtletí 2007 aţ na 1,3 % 41
ve 4. čtvrtletí 2008. Míra zaměstnanosti ve skupině 15 aţ 64letých dosáhla ve 4. čtvrtletí 66,8 %; meziročně však její růst činil pouze 0,3 %, zatímco ve 4. čtvrtletí 2007 to bylo 0,9 %. Ve 4. čtvrtletí 2008 se růst zaměstnanosti v sekundárním sektoru zpomalil a ve zpracovatelském průmyslu se počet zaměstnaných osob dokonce sníţil. Pokles počtu nezaměstnaných se zastavil a zároveň začal klesat počet volných míst Pokračující růst celkové zaměstnanosti se pozitivně odrazil v dalším poklesu nezaměstnanosti, která se sníţila proti průměru roku 2007 o 16,8 %, a průměrný počet nezaměstnaných činil 229,8 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti klesla na 4,4 %, mezičtvrtletní pokles se však od 1. čtvrtletí 2007 soustavně zmenšoval a ve 4. čtvrtletí 2008 tato míra dokonce nepatrně vzrostla (+ 0,1 %), coţ představovalo zvýšení počtu nezaměstnaných proti 3. čtvrtletí o 6,8 tis. osob. Mzdy vzrostly reálně pouze o 2,1 %, nejméně za deset let Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla v roce 2008 výše 23 542 Kč, takţe se meziročně zvýšila o 8,5 %. Protoţe se však spotřebitelské ceny za uvedené období zvýšily o 6,3 %, mzda vzrostla reálně o 2,1 %, nejméně za uplynulých 10 let.
2.9.7. Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2008 Schodek státního rozpočtu nejpříznivější od roku 1997 Stejně jako další sféry ekonomiky, i státní finance zaznamenaly ve 4. čtvrtletí 2008 ztrátu tempa rozpočtových příjmů. Přísné restrikce - především u kapitálových výdajů, ale i mnoha poloţek běţných výdajů - však v tomto období dokázaly přiškrtit celkové výdaje rozpočtu na úroveň, která vyústila v nejpříznivější výsledek státních financí za posledních dvanáct let. Schodek státního rozpočtu činil 19,4 mld. Kč, tj. pouze třetinu schodku z roku 2007 (66,4 mld. Kč) a v poměru k HDP se zmenšil na 0,5 % (v roce 2007 1,9 % HDP). Vnitřní rovnováha české ekonomiky se podle tohoto indikátoru zlepšila. Celkové výdaje meziročně poklesly o 0,8 %, celkové příjmy stouply o 3,8 %. Nejpříznivější schodek i při poklesu tempa příjmů a absolutním poklesu celkových rozpočtových výdajů proti roku 2007 Tempo růstu celkových daňových příjmů ochablo, čímţ jejich dynamika (+3,3 %) poklesla pod tempo celkových příjmů rozpočtu. Daně z příjmů právnických osob zůstaly - i přes ztrátu dynamiky ve 4. čtvrtletí ovlivňující celkové daňové příjmy - nejrychleji rostoucí
42
daňovou poloţkou (+11,2 %). Stát získal od firem o téměř 13 mld. Kč více neţ v roce 2007, celkově se však příjmy z daní (bez pojistného) meziročně zvýšily jen o 11,5 mld. Kč vlivem niţších výběrů u daně z příjmů fyzických osob (-7,1 mld. Kč) a slabších spotřebních daní (-6 mld. Kč). Rovněţ u DPH se nenaplnila očekávání plynoucí z úpravy sazeb pro rok 2008 - ta měla podle rozpočtu přispět ke zvýšení příjmů z DPH o 25 mld. Kč proti roku 2007, skutečný růst ukázal jen 11,3 mld. Kč. Stát vydal méně na aktivní politiku zaměstnanosti, příspěvcích ke stavebnímu spoření, na dávkách v nezaměstnanosti. Dávky státní sociální podpory byly proti roku 2007 celkově niţší o 7,5 mld. Kč, kapitálové výdaje o 10,3 mld. Kč. Na důchody bylo třeba vynaloţit o 22,7 mld. Kč více (+7,8 %), o desetinu stouply příspěvky na penzijní připojištění a také platby do rozpočtu EU. Platy zaměstnancům státu, jako významná poloţka běţných výdajů rozpočtu, vzrostly meziročně o 1,2 %.
2.10. Rok 2009 2.10.1.
Základní tendence roku 2009
Charakteristickým rysem roku 2009, v němţ Českou republiku v plném rozsahu postihla hospodářská recese, byly mimořádně velké strukturální pohyby při značně rozdílných změnách na poptávkové i nabídkové straně ekonomiky. Vytvořily se zcela nové proporce a došlo k výraznému zvratu v poměru mezi domácím a vnějším sektorem. Zároveň došlo k výrazné změně vlivu seskupení odvětví na zdroje HDP a výdajových sloţek v uţití HDP. Rok 2009 z hlediska ekonomického růstu byl nejhorší od roku 1995. Vstup české ekonomiky do roku 2009 byl silně poznamenán vývojem v předchozím období, včetně celosvětového hospodářského útlumu a naplno se v jeho průběhu projevovaly známky hospodářského poklesu. V kaţdém čtvrtletí byl objem HDP meziročně niţší.
2.10.2.
Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2009
Pokles HDP v roce 2009 reálně o 4,2 %, po sezónním očištění o 4,1 % HDP se v roce 2009 meziročně sníţil reálně o 4,2 %. Pokles v průběhu roku 2009 byl největší ve 2. čtvrtletí (5,2 %) a nejmenší ve 4. čtvrtletí (2,8 %). Po sezónním očištění se HDP meziročně sníţil o 4,1 % a z jednotlivých čtvrtletí se mezičtvrtletně nejvíce sníţil v 1. čtvrtletí (4,1 %) a nejvíce zvýšil ve 4. čtvrtletí (0,7 %).
43
2.10.3.
Výkonost jednotlivých odvětví roku 2009
Průmyslová produkce výrazně poklesla Index průmyslové produkce v roce 2009 meziročně klesl o 13,5 %. K tomuto poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení (příspěvek -2,6 p. b., pokles odvětví o 27,3 %), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (-2,0 p. b., -21,9 %) a výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (-1,6 p. b., -10,3 %). Pokles po jednotlivých čtvrtletích roku se sniţoval. Podobný trend byl zaznamenán i u nových zakázek ve vybraných odvětvích, kde jejich hodnota meziročně klesla o 16,4 %, avšak v posledních měsících roku byla zaznamenána jiţ kladná čísla. Vývoj trţeb v průmyslu víceméně kopíroval produkci.
2.10.4.
Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2009
Historicky nejvyšší přebytek výkonové bilance při opětovném zvětšení deficitu bilance výnosů Přebytek zahraničního obchodu zboţím (180,6 mld. Kč v cenách FOB) a sluţbami (27 mld. Kč) zdvihl výkonovou bilanci na historicky nejvyšší úroveň (207,5 mld. Kč) blíţící se nominálně deficitu v bilanci výnosů (230,9 mld. Kč), nikoli však tak těsně, jako v roce 2008. Významná meziroční redukce přebytku v obchodu sluţbami byla vyrovnána jeho růstem v obchodu zboţím – zatímco bilance sluţeb nebyla ve srovnání s rokem 2008 ani poloviční (-59 %), obchodní bilance stoupla o tři čtvrtiny (+76 %). Bilance výnosů se meziročně propadla o 57 mld. Kč, i přes niţší odliv dividend a zlepšení salda náhrad zaměstnancům, které bylo v roce 2008 pro ČR nejméně příznivé. Příčinou zhoršení tak byly výrazně redukované výnosy z přímých investic českých firem v zahraničí. Poloţka běţných převodů zaznamenala mírné zlepšení o 3,5 mld. Kč na -13,7 mld. Kč.
2.10.5.
Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2009
Podstatně niţší míra inflace neţ v roce 2008 Míra inflace za rok 2009 dosáhla 1,0 %, coţ bylo značně (o 5,3 p. b.) méně neţ před rokem. Od počátku roku měla výrazně klesající tendenci; od 5,0 % v březnu přes 3,7 % v červnu a 2,1 % v září po uvedené 1,0 % v prosinci. Za celý rok 2009 se meziročně ceny zboţí sníţily o 0,4 % a ceny sluţeb zvýšily o 3,5 %. Ceny zboţí a sluţeb administrativně ovlivňované vzrostly o 8,1 %, takţe bez jejich vlivu by se hladina spotřebitelských cen sníţila o 0,7 %. Spotřebitelské ceny bez bydlení, vody, energie a paliv, které se značně zvýšily, by poklesly o 1,2 %. Roční míra inflace bez hypotetického nájemného dosáhla
44
0,9 %, z toho byla vyšší u domácností důchodců (1,5 %) a u domácností v hlavním městě Praze (1,9 %).
2.10.6.
Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2009
Pokles zaměstnanosti se týkal převáţně zpracovatelského průmyslu Celková zaměstnanost v roce 2009 byla v průměru 4 934,3 tis. osob, coţ znamená, ţe se meziročně sníţila o 68,2 tis. osob. Ve 4. čtvrtletí se po sezónním očištění sníţila proti 3. čtvrtletí o 5,4 tis. osob na 4 927,3 tis. osob. Meziroční růst počtu nezaměstnaných, nejvyšší za dobu existence ČR, se ve 4. čtvrtletí roku zpomalil Průměrný počet nezaměstnaných v roce 2009 činil 352,2 tis. osob, coţ znamená meziroční zvýšení o 122,4 tis. osob. Ještě ve 4. čtvrtletí se mezičtvrtletně (po sezónním očištění) zvýšil o 16,9 tis. a počet nezaměstnaných tak dosáhl 385,0 tis. osob. Meziroční nárůst nezaměstnaných byl v průběhu roku stále vyšší a mírně se sníţil aţ ve 4. čtvrtletí. Závaţné jsou velké regionální rozdíly v nezaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO 15 aţ 64letých se v roce 2009 v průměru zvýšila na 6,8 %, meziročně o 2,4 p. b. Ve 4. čtvrtletí dosáhla 7,3 %, coţ bylo o 2,9 p. b. více neţ před rokem. Přesto je stále niţší neţ průměrná míra EU 27. Růst průměrné mzdy byl ovlivněn propouštěním a niţší nemocností Průměrná hrubá měsíční nominální mzda – na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství – činila 23 598 Kč, takţe se meziročně zvýšila o 4,0 %. V samotném 4. čtvrtletí vzrostla proti stejnému období roku 2008 dokonce o 5,2 % na 25 752 tis. Kč. Tento výjimečný růst byl však ovlivněn strukturálními změnami: sníţením podílu zaměstnanců s podprůměrnou mzdou v důsledku jejich propouštění, dále poklesem nemocnosti, ale také vyplácením akumulovaných mimořádných odměn v důsledku legislativních změn. Objem vyplacených mezd tak meziročně ve 4. čtvrtletí poklesl o 2,0 %, počty zaměstnanců o 6,8 %. Zároveň se ovšem podstatně sníţila inflace, spotřebitelské ceny v roce 2009 se zvýšily pouze o 1,0 % (ve 4. čtvrtletí o 0,4 %), takţe mzda vzrostla reálně o 3 % (ve 4. čtvrtletí o 4,8 %).
45
2.10.7.
Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2009
Deficit státních financí se propadl na 192,4 mld. Kč Ztráta tempa rozpočtových příjmů patrná jiţ ve 4. čtvrtletí 2008 vyústila v roce 2009 do jejich výrazného poklesu. Zatímco v roce 2008 dokázaly výdajové restrikce – při velmi mírném růstu rozpočtových příjmů – ovlivnit výsledné saldo na nejlepší výsledek od roku 1997 (-20 mld. Kč), rok 2009 přinesl nejhorší výsledek státních financí v historii ČR. Deficit rozpočtu činil 192,4 mld. Kč, tj. 5,3 % HDP v b. c. Propad příjmů byl nominálně zhruba na úrovni růstu výdajů – celkové příjmy rozpočtu klesly meziročně o 8,4 %, tj. o 89,3 mld. Kč, celkové výdaje stouply o 7,7 %, tj. o 83,1 mld. Kč (rozdíl v dynamice byl u příjmů meziročně 12,1 p. b., u výdajů 8,5 p. b.).
2.11. Rok 2010 2.11.1.
Základní tendence roku 2010
Po postupném zrychlování během prvních třech čtvrtletí HDP v posledních třech měsících roku ztratil na tempu: domácnosti vydaly na spotřebu méně neţ ve 4. čtvrtletí 2009, pokles výdajů vládního sektoru se dále prohloubil a po meziroční stagnaci investiční aktivity ve 3. čtvrtletí nastal znovu pokles. Všechny tyto sloţky sniţovaly ve 4. čtvrtletí růst HDP, zvyšoval ho naopak vývoj zásob a zahraničního obchodu. Rizikem pro růst české ekonomiky mohou být restrikce zamýšlené právě pro ty výdajové sloţky HDP, které poklesly uţ ve 4. čtvrtletí 2010.
Poslední čtvrtletí překvapilo nepříznivým obratem
i v jiných důleţitých aspektech: kromě meziročního poklesu výdajů domácností i vlády na konečnou spotřebu se výrazněji sníţila i tvorba hrubého kapitálu při prohloubení poklesu investic. Vývoz zboţí oslabil jen velmi mírně, dovoz zboţí znatelněji. Celková zaměstnanost sice poprvé po šesti čtvrtletích poklesů nepatrně vzrostla, ale jen díky vyšším počtům podnikajících, protoţe počty zaměstnanců se po zmírňujících poklesech opět dále sníţily, především ve zpracovatelském průmyslu. Růst průměrné nominální mzdy byl nejniţší v dekádě, reálná mzda poklesla, v nepodnikatelské sféře dokonce o téměř 6 %. Inkaso daní ztratilo na tempu. Za celý rok 2010 stoupl HDP reálně o 2,2 % ve srovnání s krizovým rokem 2009, kdy se ekonomika propadla meziročně o 4 %.
Domácnosti
spotřebovaly jen o 0,3 % meziročně více, stejně tak vládní instituce. Naopak významně stoupla tvorba kapitálu (+4,2 %). Nikoli však vlivem investic, které se meziročně sníţily (-4,6 %), ale novým růstem zásob po vyprazdňování skladů patrném v předchozím krizovém období. Rychlý růst dovozu i vývozu zboţí a sluţeb (shodně +17,6 %) se
46
po předloňském desetinovém propadu přiblíţil tempům z doby konjunktury české ekonomiky.
2.11.2.
Souhrnná výkonnost ekonomiky – HDP roku 2010
HDP ve 4. čtvrtletí mezikvartálně výrazně zpomalil, meziročně jen mírně Výstup české ekonomiky z krize začal ve 3. čtvrtletí 2009, v němţ HDP proti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostl. K meziročnímu růstu však došlo poprvé aţ v 1. čtvrtletí 2010 (+1,1 %). V dalších dvou čtvrtletích HDP zrychloval, ale tento trend jiţ v posledním čtvrtletí nepokračoval (+2,6 %). Za celý rok 2010 se HDP reálně v očištění o sezónní a kalendářní vlivy zvýšil meziročně o 2,2 % proti poklesu o 4 % v krizovém roce 2009. Na straně výdajů ovlivnila tento růst tvorba kapitálu, která stoupla o 4,2 % především v přírůstcích zásob, přičemţ investice a byly meziročně o 4,6 % niţší. Silnou dynamiku zaznamenal export a import zboţí a sluţeb (shodně o +17,6 %). Výdaje na konečnou spotřebu se zvýšily o 0,4 %. Zpomalení tempa se ve 4. čtvrtletí 2010 projevilo především smrštěním mezikvartálního přírůstku na 0,3 % proti 0,9 % ve druhém a třetím čtvrtletí.
2.11.3.
Výkonnost jednotlivých odvětví roku 2010
Ve výkonnosti odvětví podle tempa hrubé přidané hodnoty dominoval v roce 2010 zpracovatelský průmysl Ve výkonech odvětví podle dynamiky jejich hrubé přidané hodnoty v reálném vyjádření dominoval v roce 2010 zpracovatelský průmysl (+10,1 %), jehoţ silný růst navíc během roku neustále zrychloval (+16,7 % ve 4. čtvrtletí). Udrţení této dynamiky podporoval výrazný růst nových zakázek, zejména zahraničních. Druhým nejrychlejším tempem rostla hrubá přidaná hodnota v odvětví, jehoţ součástí jsou sluţby pro podniky (+6,1 %), ale významný přírůstek mělo i pohostinství a ubytování (+3,9 %) a také obchod (+3,3 %). Naopak k nejhlubšímu propadu hrubé přidané hodnoty došlo ve stavebnictví (-7,1 %) a v zemědělství (-5,5 %), kde však působila srovnávací základna – v roce 2009 stoupla hrubá přidaná hodnota v zemědělství o 13,5 %. V ostatních výrobních odvětvích výkonnost podle tohoto parametru stagnovala (např. těţba -0,3 %) nebo rostla tempem pomalejším neţ průměr za ekonomiku (+3,1 %). Bylo tomu tak např. v odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (+2 %) nebo peněţnictví a pojišťovnictví (+0,9 %). Odvětví stojící mimo produkční sféru zaznamenávala faktickou stagnaci hrubé přidané hodnoty při jejím poklesu ve školství (-2,2 %) a ostatních veřejných sociálních a osobních sluţbách (-1,7 %).
47
2.11.4.
Zahraniční obchodu - Dovoz a vývoz roku 2010
Stejně jako v prvním pololetí došlo ke zhoršení vnější nerovnováhy Deficit běţného účtu platební bilance se v roce 2010 prohloubil z 114,8 mld. korun na 139,2 mld. korun. Došlo tím i k vychýlení vnější nerovnováhy, která se zhoršila z 3,2 % salda běţného účtu k nominálnímu HDP na 3,8 %. Vysoký schodek běţného účtu byl mírněn přebytky na kapitálovém a finančním účtu, které tento deficit dokázaly pokrýt. Přebytek finančního účtu byl dostatečný na krytí schodku běţného účtu Změněné pojetí obchodní bilance (tzv. národní pojetí) ukázalo rovněţ meziroční zhoršení z přebytku ve výši 81,2 mld. korun z roku 2009 na 54 mld. korun. Dovoz a vývoz v cenách fob zaznamenal rychlejší dynamiku dovozu (+20,7 %) neţ vývozu (+18,5). Přebytek bilance sluţeb zůstal meziročně téměř stejný (vzrostl o necelou miliardu na 66,1 mld. korun), kdyţ dovoz sluţeb rostl rychleji neţ jejich vývoz. Zejména u dopravních sluţeb, u nichţ výdaje ČR stouply o čtvrtinu. Přesto zůstalo saldo v této poloţce kladné (+18,6 mld. korun) a vysoce kladné pak u cestovního ruchu s převahou příjmů ve výši téměř 50 mld. korun. U ostatních sluţeb vykázala ČR mírný deficit (-2,4 mld. korun). Výkonová bilance tak dosáhla přebytku 120 mld. korun, coţ však nebyla nominálně ani polovina deficitu, který se vyskytl v úhrnu u bilance výnosů (-257,7 mld. korun) a běţných převodů (-1,5 mld. korun).
2.11.5.
Cenový vývoj – vývoj inflace roku 2010
Spotřebitelské ceny by se bez vlivu daňových změn pohybovaly v prvním pololetí podle HICP v deflačním pásmu Spotřebitelské ceny rostly mírně, průměrná míra inflace ve výši 1,5 % byla třetí nejniţší za poslední dvě dekády. Proti krizovému roku 2009 se o 0,5 p. b. zvýšila. Růst spotřebitelských cen však zvyšovaly zejména od druhé poloviny roku potraviny, z nich pak především potraviny sezónní a také mléko a mléčné výrobky. V prosinci jiţ byly ceny meziročně vyšší o 2,3 %, také vlivem prudkého růstu cen pohonných hmot. Tempa růstu cen zboţí a cen sluţeb se během roku sbliţovala a ve čtvrtém čtvrtletí zaznamenaly ceny zboţí růst o 1,9 %, ceny sluţeb o 2,1 % V evropském srovnání rostly spotřebitelské ceny v ČR podle harmonizovaného indexu pomaleji neţ v EU 27. Vliv změn daňových sazeb lze z tempa růstu spotřebitelské inflace vydělit a zjistit cenovou dynamiku za předpokladu, ţe by k daňové úpravě nedošlo. Z údajů Eurostatu vyplývá, ţe pokud by bývalo nedošlo ke změně daňových sazeb, pohybovala by se v ČR podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen celé loňské první pololetí v deflačním pásmu.
48
2.11.6.
Trh práce – (ne)zaměstnanost, mzdy roku 2010
Zaměstnanost v pojetí národních účtů dosud nedosáhla úrovně roku 2009 Celková zaměstnanost v ekonomice – v pojetí národního účetnictví – v loňském 4. čtvrtletí poprvé po téměř dvou letech meziročně stoupla, za celý rok však úrovně předchozího roku nedosáhla. V průběhu roku přibývaly počty podnikajících, počty zaměstnanců zůstaly znatelně pod úrovní roku 2009. Počet pracovníků (celkový počet zaměstnaných) v roce 2010 dosáhl při sezónním očištění 5 185,382 tis. osob a byl meziročně o 0,8 % niţší (v roce 2009 o 1,2 % niţší). Na trhu práce tak chybělo oproti srovnatelnému období 41 tis. lidí (v roce 2009 ještě 62 tis. lidí). Pokles celkové zaměstnanosti se začal vylepšovat aţ od druhého pololetí 2010 a o nejistotě na trhu práce svědčí i fakt, ţe celkový počet zaměstnaných se mezikvartálně nepatrně sníţil ještě ve 2. čtvrtletí, kdy uţ ekonomika rostla. Průměrná nominální mzda vzrostla Průměrná nominální mzda v ekonomice stoupla v roce 2010 o 2%, v roce 2009 o 4%, v letech konjunktury 2006-2008 v průměru ročně dokonce o 7,2%. Výsledný přírůstek průměrné mzdy v roce 2010 byl způsoben jejím růstem v podnikatelské sféře (+2,6%), naopak mzda v nepodnikatelské sféře poklesla (-0,6%). Vyšší inflace v roce 2010 pak vedla ke zvýšení reálné mzdy v ekonomice o pouhých 0,5% (v podnikatelské sféře o +1,1%, v nepodnikatelské -2,1%). Tento nepříznivý vývoj způsobilo 4. čtvrtletí – v něm se růst nominálních mezd prakticky zastavil. Reálná mzda v podnikatelské sféře stagnovala, v nepodnikatelské sféře se po tři čtvrtletí trvajících poklesech nakonec propadla o téměř 6 %. Také tento vývoj můţe být rizikem pro ekonomický růst, neboť vyústil do dalšího oslabení poptávky domácností.
2.11.7.
Veřejné rozpočty - deficit, příjmy, výdaje roku 2010
Ke zlepšení státních financí došlo formou masívních škrtů ve výdajích ve 4. čtvrtletí, přičemţ očekávaných příjmů nebylo dosaţeno (jejich úroveň byla niţší neţ v roce 2007). Deficit státního rozpočtu se zlepšil z 192,4 mld. korun na 156,4 mld. korun. V poměru k nominálnímu HDP činil schodek 4,3 % oproti 5,3 % v roce 2009. Očekávání tvůrců rozpočtu se nenaplnila na straně příjmů, které byly proti rozpočtu upravenému ke konci září niţší o 50 mld. korun, ani na straně výdajů. U nich stát v téţe verzi předpokládal meziroční růst o 46 mld., po škrtech však byly proti předpokladu rozpočtu o 56 mld. korun niţší. Proti skutečnosti roku 2009 byly příjmy rozpočtu vyšší pouze o 26 mld. korun a výdaje niţší o 10 mld. korun.
49
3. POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH LET DEKÁDY 3.1. Souhrnný vývoj HDP za sledované období Graf 1: Vývoj HDP za sledované období
Poznámka: Údaje jsou v běžných cenách. Na grafu sledujeme vývoj Hrubého domácího produktu za celé sledované období. HDP se po celé období navyšuje celkem rovnoměrně k zbrzdění a dokonce k mírnému poklesu došlo v letech 2009 a 2010 na vině je zde ekonomická krize.
Graf 2: Vývoj HDP na jednoho obyvatele za sledované období
50
Poznámka: Údaje jsou v běžných cenách. - Na grafu sledujeme vývoj Hrubého domácího produktu v přepočtu na jednoho obyvatele za celé sledované období. HDP/1 obyv. více méně kopíruje vývoj HDP – poněvadž za sledované období nedošlo k výraznému populačnímu nárůstu či úbytku.
Graf 3: Vývoj přírůstku HDP oproti předchozímu roku za sledované období
Poznámka: Procentuální přírůstek je vždy vypočten oproti předchozímu roku. Graf znázorňuje procentuální přírůstek HDP k předchozímu roku. Na grafu vidíme sestupnou tendenci v letech 2000 až 2002, od roku 2002 nastal ekonomický boom, který vrcholil v letech 2007 a 2008 v následujících letech došlo k propadu kvůli ekonomické krizi – 2009. Rok 2010 se svou hodnotou dostal na předkrizový rok 2008 a v následujícím období se opět čeká růstová tendence, ale poněkud mírnější, než v letech 2002 až 2007.
3.2. Souhrnná výkonnost jednotlivých odvětví za sledované ob. Graf 4: Vývoj trţeb v průmyslu za sledované období
51
Poznámka: Procentuální přírůstek je vždy vypočten oproti předchozímu roku. Tržby v průmyslu nám udávají přehled, jak se dařilo průmyslu v České republice v jednotlivých letech. Nejvýrazněji se dařilo v letech 2001, 2004, 2005, 2007, 2007 a pak pokrizový rok 2010, kde ale přírůstek 9,3% předcházel propadu v roce 2009 o skoro 16%
3.3. Souhrnný vývoj zahraničního obchodu za sledované období Graf 5: Vývoj dovozu a vývozu zboţí za sledované období
Poznámka: Procentuální přírůstek je vždy vypočten oproti předchozímu roku. Vývoj dovozu a vývozu má stejné tendence propadu i nárůstu. Do roku konce roku 2003 kromě mírného převýšení v roce 2000 měl dovoz zboží větší tempo růstu než vývoz. Od roku 2004 začíná vývoz převyšovat tempo růstu dovozu a i toto se podepsalo na dobrém hospodářském období České republiky. Vývoz převyšoval dovoz až do roku 2008. Následný krizový rok 2009 se projevil kvůli propadu poptávky na výrazném propadu jak dovozu i vývozu.
3.4. Souhrnný cenový vývoj za sledované období Graf 6: Vývoj míry inflace sledované období
52
Poznámka: Míra inflace vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct měsíců roku proti průměrné cenové hladině dvanácti měsíců předchozího roku. Vývoj inflace za sledované období byl velice kolísavý, pohyboval se od 0,1% v roce 2003 až po 6,3% v předkrizovém roce 2008.
3.5. Souhrnný vývoj trhu práce za sledované období Graf 7: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti sledované období
Poznámka: Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (Eurostatu a Mezinárodní organizace práce ILO). Vývojová tendence míry nezaměstnanosti od roku 2000 postupně klesala z 8,8% až na 7,3% v roce 2002, od roku 2002 nezaměstnanost začala růst až do roku 2004, kdy dosáhla 8,3%. Následující roku
53
nezaměstnaných stále ubývalo až do předkrizového roku 2008, kdy dosáhla rekordních 4,4% nezaměstnaných. Pak nastala ekonomická krize a nezaměstnanost skokově vzrostla na 6,7% a růstovou tendenci potvrdila i o rok později, kdy dosáhla 7,4%
Graf 8: Vývoj průměrné reálné mzdy za sledované období
Poznámka: Procentuální přírůstek je vždy vypočten oproti předchozímu roku. Procentuální přírůstek průměrné reálné mzdy se za sledované období pohyboval od 0,5% v krizovém roce 2010 až po nárůst o 6,1% v roce 2002, průměrný roční přírůstek za celé sledované období je 3,5%.
Graf 9: Vývoj kurzu koruny k 1 Euru a 1 Americkému dolaru sledované období
Poznámka: CZK/EUR; CZK/USD = průměr denních nominálních kurzů koruny vůči euru za rok Z grafu kurzového vývoje je jasně patrné, že Česká koruna za sledované období výrazně posílila. Extrémní je změna kurzu vůči Americkému dolaru, kde ale nešlo jen po posílení České koruny, ale i o výrazný propad
54
Amerického dolaru vůči ostatním měnám. Koruna mírně oslabila vůči oběma sledovaným měnám jen v období ekonomické krize.
3.6. Souhrnný vývoj státního rozpočtu za sledované období Graf 10: Vývoj vládního deficitu za sledované období
Poznámka: Vládní deficit (přebytek) je výše čistých výpůjček včetně úroků ze swapových operací. Vyjadřuje potřebu sektoru vládních institucí být financován. Graf vyjadřuje vývoj vládního deficitu za sledované období. Deficit se pohyboval od 23,9 mld. Kč v roce 2007 až po 210,3 mld. Kč v roce 2009. Od roku 2000 se každoročně deficit zvyšoval od 81,5 mld. Kč až po 170,6 mld. Kč v roce 2003. Pak vlivem vysokého ekonomického výkonu České republiky se deficit postupně snižoval až do roku 2007 na již zmíněných 23,9 mld. Kč, výjimku tvořil pouze rok 2005, kdy se deficit opět dostal nad 100 mld. Kč. Na deficitu let 2008, 2009 a 2010 se výrazně podepsala ekonomická krize.
Graf 11: Vývoj poměru vládního deficitu k HDP za sledované období
55
Poznámka: Vládní deficit/HDP = podíl vládního deficitu (přebytku) k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %). Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % HDP. Vývoj vládního deficitu k HDP má stejný průběh jako vývoj deficitu v absolutních číslech. i zde lze vyčíst největší ekonomický rozkvět v letech 2004 až 2007
Graf 12: Vývoj poměru státního a vládního dluhu k HDP za sledované období
Poznámka: Státní dluh/HDP = podíl státního dluhu k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %) Vládní dluh/HDP = podíl vládního dluhu k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %). Podle maastrichtských kritérií by výše vládního dluhu neměla překročit 60 % HDP. Státní dluh je tvořen souhrnem státních finančních pasiv (závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiné závazky státu). Vládní dluh zahrnuje dle definice závazky sektoru vládních institucí vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček ke konci roku.
56
4. ÚVAHA NAD DALŠÍM VÝVOJEM EKONOMICKÉ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE Oţivení světové ekonomiky zůstává i nadále zatíţeno mnoha nejistotami. Hlavní zdroje rizik pro ČR jsou spojeny se stavem veřejných rozpočtů a situací v bankovním sektoru v některých zemích eurozóny. V České republice pokračuje oţivování ekonomického výkonu a v následujících letech, pokud nedojde k nějakému významnému brzdícímu efektu (válečné konflikty či jakékoli krize na finančních trzích), by mělo tempo růstu ekonomického výkonu růst. Ale bude také záviset na naší vládě a poslancích, jak se vypořádají s reformami a jak rychle reformy budou schopni prosadit. Podle stávajících údajů ČSÚ vzrostl HDP v roce 2010 o 2,3%. Vlivem konsolidačních fiskálních opatření se pro rok 2011 očekává mírné zpomalení ekonomického růstu na 1,9%. Růst v tomto roce by měl být taţen zejména zahraničním obchodem, v menší míře také tvorbou hrubého kapitálu. V roce 2012 by se měl HDP zvýšit o 2,3 %. Pro rok 2011 počítáme s růstem spotřebitelských cen mírně nad 2 %, tedy v těsné blízkosti inflačního cíle ČNB. Míra inflace v roce 2012 bude výrazně ovlivněna plánovanými úpravami DPH. Očekává se, ţe se situace na trhu práce bude pozvolna zlepšovat. V roce 2011 by se po dvou letech poklesu měla zaměstnanost zvýšit o 0,2 %, v roce 2012 pak o 0,5 %. Míra nezaměstnanosti (ILO), která v roce 2010 (v průměru za celý rok) zřejmě dosáhla vrcholu, by letos měla klesnout na 6,9 %. V roce 2012 by se míra nezaměstnanosti mohla sníţit na 6,5 %. Po dvou letech stagnace by se v letošním roce měl objem mezd a platů zvýšit o 2,1 %. V příštím roce by mzdy a platy měly v souladu s vývojem nominálního hrubého domácího produktu růst dynamičtěji. Poměr deficitu běţného účtu platební bilance k HDP by měl zůstat na udrţitelné úrovni.
57
Deficit sektoru vlády za rok 2010 dosáhl 4,3 % HDP. Z hlediska očekávaného vývoje výsledků vládního sektoru v roce 2011 je nová makroekonomická předpověď neutrální a predikce ve výši 4,6 % HDP se nemění. Tabulka dat – Makroekonomických indikátorů (zdroj: Ministerstvo Financí ČR) Rok
2008
2009
Makroekonomický indikátor Hrubý domácí produkt růst v %, s. c. Spotřeba domácností růst v %, s. c. Spotřeba vlády růst v %, s. c. Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s. c. Příspěvek ZO k růstu HDP p. b., s. c. Deflátor HDP růst v % Průměrná míra inflace % Zaměstnanost (VŠPS) růst v % Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % Objem mezd a platů růst v %, b. c. Podíl BÚ na HDP % Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR Dlouhodobé úrokové sazby Ropa Brent HDP eurozóny (EA12)
v CZK za 1 EUR % p. a. USD/barel růst v %, s. c.
58
2010
2011
2012
2,5 3,6 1,1 -1,5 1,3 1,8 6,3 1,6 4,4 8,7 -0,6
Platná data -4,1 -0,2 2,6 -7,9 -0,6 2,5 1,0 -1,4 6,7 0,0 -3,2
2,3 0,5 0,3 -4,6 1,0 -1,1 1,5 -1 7,3 0,1 -3,8
Predikce 1,9 2,3 0,7 1,9 -3,4 -2,5 0,7 3,2 1,8 1,1 -0,5 2,7 2,1 3,2 0,2 0,5 6,9 6,5 2,1 4,4 -4,0 -3,4
24,9 4,6 98 0,4
26,4 4,7 62 -4,1
25,3 3,7 80 1,7
24,1 4,1 95 1,7
23,5 4,3 96 2,0
ZÁVĚR Výsledkem mé bakalářské práce je tento dokument, který udává ucelený přehled vývoje ekonomické úrovně v České republice v období let 2000 aţ 2010. V úvodní kapitole se věnuji teorii uţívaných ekonomickým pojmům, které se vyskytují při hodnocení ekonomické úrovně a při její analýze, rozebírám většinu pojmů, ale hlavně popisuji pojem domácí produkt, ať uţ hrubý nebo čistý, či metody jeho výpočtu. Dále se věnuji rozdílu pojmů ekonomické úrovně země, ekonomické síle země a pojmu čistý ekonomický blahobyt. Ve druhé kapitole podrobně rozebírám a specifikuji jednotlivé roky vybraného období. Vývoj v jednotlivých letech rozděluji ještě pro přehlednost na podkapitoly: a) Základní tendence – zde se snaţím popsat, jak jednotlivý rok sledovaného období probíhal v hlavních směrech b) Souhrnná výkonnost ekonomiky – zde hraje hlavní roli hrubý domácí produkt a jeho vývoj v jednotlivých letech c) Výkonnost jednotlivých odvětví – zde se snaţím specifikovat, jak se vedlo jednotlivým odvětví v onom roce d) Zahraniční obchod – jaké měla naše republika v jednotlivých letech ekonomické vztahy se zahraničím (dovoz, vývoz) e) Cenový vývoj – jak se vyvíjely ceny produktů a sluţeb (inflace, deflace) f) Trh práce – vývoj základní tendencí na trhu práce, zaměstnanost, nezaměstnanost g) Státní rozpočet – vývoj deficitu, příjmů a výdajů státního rozpočtu Dle mého názoru lze rozdělit sledované období na 3 různé vývojové úseky a to jsou: a) 2000 – 2003 – Období „předrozkvětového“ vývoje b) 2004 – 2008 – Období rozkvětu České ekonomiky c) 2009 – 2010 – Období krize a pokrizového vývoje Třetí kapitola je kapitola, ve které zachycuji vývoj celé sledovaného období. Porovnání a zachycení vývoje jednotlivých základních ekonomických parametrů (vývoj HDP, HDP na jednoho obyvatele, přírůstek HDP, vývoj trţeb v průmyslu, vývoj dovozu a vývozu
59
zboţí, vývoj inflace, vývoj nezaměstnanosti, vývoj reálných mezd, vývoj kurzů koruny k Euru a Americkému dolaru, vývoj vládního deficitu, vývoj státního a vládního dluhu) v podobě grafů a slovního doprovodu či dovysvětlení. Ve čtvrté kapitole se věnuji moţnému vývoji ekonomické úrovně v následujícím období – jedná se tudíţ o predikci moţného vývoje, který nás můţe v následujícím období čekat. Výsledkem jest tento dokument, který nám udává ucelený celkový přehled o vývoji České ekonomické úrovně v první dekádě nového tisíciletí. Dle mého názoru jde o práci, která v obdobném formátu není zatím k dostání, poněvadţ jsem při hledání materiálů k mé bakalářské práci vţdy nalezl pouze hodnocení jednotlivého roku sledovaného období, ale nikdy ne dokument, který by obsahoval hodnocení let vícero.
60
5. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 5.1. Literatura v kniţní podobě 1.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2000. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2000., s. 759. ISBN 80-7183-218-9.
2.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2001. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2001., s. 773. ISBN 80-7223-614-8.
3.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2002. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2002., s. 793. ISBN 80-7223-760-8
4.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2003. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2003., s. 773. ISBN 80-7223-614-8
5.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2004. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2004., s. 783. ISBN 80-250-0853-3
6.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2005. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2005., s. 816. ISBN 80-250-1080-5
7.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2006. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2006., s. 799. ISBN 80-250-1258-1
8.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2007. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2007., s. 783. ISBN 978-80-250-1515-5
9.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2008. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2008., s. 796. ISBN 978-80-250-1735-7
10. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2009. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2009., s. 808. ISBN 978-80-250-1948-1 11. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2010. 1.vyd. Praha: Sciencia, 2010., s. 800. ISBN 978-80-250-2033-3 12. HOLMAN, R. Ekonomie. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, 2005., s. 710. ISBN 80-7179-891-6 13. PAVELKA, T. Makroekonomie: základní kurz. 3.vyd. Slaný: Melandrium, 2007., s. 278. ISBN 978-80-86175-58-4
5.2. Literatura v elektronické verzi dostupná z internetu 1.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Analýza makroekonomického vývoje ČR v roce 2001 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/p/1101-02
2.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Analýza makroekonomického vývoje v roce 2002 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/1101-03
3.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Analýza makroekonomického vývoje v roce 2003 ve světle dlouhodobého vývoje. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/1101-04
61
4.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Analýza makroekonomického vývoje v roce 2004 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/1101-05
5.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Analýza makroekonomického vývoje v roce 2005 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/1101-06
6.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Tendence a faktory makroekonomického vývoje v roce 2006 (v kontextu s dlouhodobými trendy) Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1101-07
7.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Tendence a faktory makroekonomického vývoje 2007 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/1101-08
8.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Tendence a faktory makroekonomického vývoje 2008 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1101-09
9.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Tendence a faktory makroekonomického vývoje 2009 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1101-10
10. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj České ekonomiky v roce 2004 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/1109-04 11. ČESKY STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj České ekonomiky v roce 2005 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/1109-05 12. ČESKY STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj České ekonomiky v roce 2006 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/1109-06 13. ČESKY STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj České ekonomiky v roce 2007 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1109-07 14. ČESKY STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj České ekonomiky v roce 2009 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1109-09 15. ČESKY STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj České ekonomiky v roce 2010 Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1109-10 16. MINISTERSTVO FINANCÍ, Makroekonomická predikce České republiky 2011 Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomickapredikce_2011-Q2.pdf 17. OECD, Zprávy o ekonomickém vývoji – Česká republika 2001 Dostupný z WWW: http://www.oecd-ilibrary.org/economics/oecd-economic-surveysczech-republic-2001_eco_surveys-cze-2001-en/summaries
62
6. SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj HDP za sledované období Graf 2: Vývoj HDP na jednoho obyvatele za sledované období Graf 3: Vývoj přírůstku HDP oproti předchozímu roku za sledované období Graf 4: Vývoj trţeb v průmyslu za sledované období Graf 5: Vývoj dovozu a vývozu zboţí za sledované období Graf 6: Vývoj míry inflace sledované období Graf 7: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti sledované období Graf 8: Vývoj průměrné reálné mzdy sledované období Graf 9: Vývoj kurzu koruny k 1 Euru a 1 Americkému dolaru sledované období Graf 10: Vývoj vládního deficitu za sledované období Graf 11: Vývoj poměru vládního deficitu k HDP za sledované období Graf 12: Vývoj poměru státního a vládního dluhu k HDP za sledované období
63
Zde všít oficiální zadání bakalářské práce
