Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především zákonem č. 434/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti. Místem, kde se střetává nabídka lidského kapitálu s poptávkou po lidském kapitálu se nazývá trh práce. Nabídku lidského kapitálu tvoří veškerá pracovní síla (zaměstnaní a nezaměstnaní), poptávku po lidském kapitálu tvoří podnikatelé/firmy/organizace/instituce aj. (zjednodušeně zaměstnavatelé). Pokud nastane převis nabídky lidského kapitálu nad jeho poptávkou, dojde ke vzniku nezaměstnanosti. Nezaměstnanost se u nás objevila jako zcela nový společensko-ekonomický jev po pádu bývalého režimu na počátku 90. let 20. století. Dříve byla díky povinné práci zajištěna plná zaměstnanost. Nezaměstnanost je definována jako nedobrovolná neúčast na trhu práce. Za nezaměstnaného se podle Mezinárodní organizace práce (spravována v rámci Organizace spojených národů) považuje osoba starší patnácti let, která není zaměstnaná v daném referenčním období (např. v průběhu jednoho týdne nesmí mít odpracovanou jedinou hodinu za odměnu), aktivně hledá práci (je zaregistrována na úřadu práce či nějaké soukromé zprostředkovatelně práce, aktivně se snaží získat práci) a zároveň je připravena k nástupu do práce. Definice jsou ale různé. Hlavním sledovaným atributem v politice zaměstnanosti je míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na pracovní síle. Podle způsobu získání počtu nezaměstnaných se v České republice rozlišuje míra nezaměstnanosti na registrovanou a obecnou. U míry registrované nezaměstnanosti se za nezaměstnané považují neumístění uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadech práce. Ze statistik úřadů práce vychází Ministerstvo práce a sociálních věcí. Obecná míra nezaměstnanosti se získává z výsledků vývěrového šetření pracovních sil podle mezinárodních definic a doporučení. Toto speciální šetření provádí každé čtvrtletí Český statistický úřad. Z tohoto důvodu je nutné zajistit účinnou politiku zaměstnanosti, která by měla tlumit následky nepříznivého vývoje na trhu práce, nejlépe jim však přímo předcházet. Díky tomu se politika zaměstnanosti dělí na pasivní a aktivní. Pasivní politika zaměstnanosti zabezpečuje vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti představuje souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Institucionálně politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pomocí úřadů práce.
1
Analýza výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti Tabulka č. 1: Výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti (neinvestiční transfery) v letech 2004 až 2011 Paragraph
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Pasivní politika zaměstnanosti
6 993 912 700
7 013 746 200
7 275 012 040
6 985 309 410
7 085 140 370
15 034 086 380
13 314 584 230
10 316 276 290
Podpory v nezaměstnanosti
6 993 912 700
7 013 746 200
7 275 012 040
6 985 309 410
7 085 140 370
15 034 086 380
13 314 584 230
10 316 276 290
Aktivní politika zaměstnanosti
2 774 468 890
3 073 719 970
3 698 969 990
3 979 471 740
4 086 351 390
4 944 191 920
6 127 497 900
5 362 818 480
Rekvalifikace
10 316 500
3 512 470
98 580
5 164 120
4 957 100
9 447 820
18 551 930
8 926 390
Veřejně prospěšné práce
833 189 160
838 950 770
899 298 180
684 989 600
949 087 830
1 371 223 030
1 623 832 000
1 024 570 220
Společensky účelná pracovní místa
1 030 597 060
1 184 356 440
1 071 803 340
867 971 480
596 654 450
985 295 480
1 452 471 140
794 155 100
251 354 370
309 987 190
317 218 640
233 913 710
251 996 340
320 765 270
320 338 960
252 762 290
649 011 800
736 913 100
1 410 551 250
2 187 432 830
2 283 655 670
2 257 460 320
2 712 303 870
3 282 404 480
9 768 381 590
10 087 466 170
10 973 982 030
10 964 781 150
11 171 491 760
19 978 278 300
19 442 082 130
15 679 094 770
Podpora zaměstnanosti zdravotně postižených občanů Příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% občanů se změněnou pracovní schopností Politika zaměstnanosti celkem
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
Jak z tabulky výše vyplývá, mezi současné hlavní nástroje aktivní politiky nezaměstnanosti České republiky, resp. Ministerstva práce a sociálních věcí, patří rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, podpora zaměstnanosti zdravotně postižených občanů a příspěvek zaměstnavatelům více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností. Graf č. 1: Vývoj celkových výdajů na politiku zaměstnanosti (neinvestiční transfery) v letech 2004 až 2011
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
2
Na grafu č. 1 je znázorněn vývoj celkových výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2004 až 2011 při zohlednění pouze neinvestičních transferů. K růstu výdajů došlo především mezi roky 2008 a 2009, což by mohlo být způsobeno příchodem hospodářské krize od roku 2009. Graf č. 2: Vývoj výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti (neinvestiční transfery) v letech 2004 až 2011
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
Na grafu č. 2 je zachycen vývoj výdajů na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v letech 2004 až 2011 při zohlednění pouze neinvestičních transferů. Většina výdajů byla stagnující, pouze příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% občanů se změněnou pracovní schopností nepřetržitě roste. Tabulka č. 2: Vývoj růstu výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti (neinvestiční transfery) v letech 2004 až 2011 – index 2004 Politika zaměstnanosti
2004
2005
2006
Pasivní politika zaměstnanosti - index 2004
100,00%
100,28%
Aktivní politika zaměstnanosti - index 2004
100,00%
110,79%
Politika zaměstnanosti celkem - index 2004
100,00%
103,27%
2007
2008
2009
2010
2011
104,02%
99,88%
101,30%
214,96%
190,37%
147,50%
133,32%
143,43%
147,28%
178,20%
220,85%
193,29%
112,34%
112,25%
114,36%
204,52%
199,03%
160,51%
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
V tabulce č. 2 je zobrazen vývoj růstu výdajů na pasivní, aktivní a celkovou politiku zaměstnanosti k roku 2004. Zatímco k nejvyššímu růstu výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti došlo ve srovnání s rokem 2004 v roce 2009, k nejvyššímu růstu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti došlo ve srovnání s rokem 2004 až v roce 2010. 3
Graf č. 3: Srovnání výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti (neinvestiční transfery) v r. 2004 a 2011
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
Z grafu č. 3 je patrný relativní růst výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti oproti pasivní politice zaměstnanosti v letech 2004 až 2011. Zatímco v roce 2004 tvořily výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti při zohlednění neinvestičních transferů 28 % všech výdajů na politiku zaměstnanosti, v roce 2011 už to bylo 34 %. Graf č. 4: Srovnání výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti (neinvestiční transfery) v roce 2004 a v roce 2011
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
Na grafu č. 4 je znázorněn fakt, který byl již naznačen na grafu č. 1. Výdaje na příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% občanů se změněnou pracovní schopností rostly po celé sledované období na úkor ostatních výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. V relativním měřítku došlo k asi 2,5 násobnému růstu výdajů na příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% občanů se změněnou pracovní schopností.
4
Tabulka č. 3: Srovnání výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti (neinvestiční transfery) s počtem nezaměstnaných, celkovými výdaji MPSV a s celkovými výdaji státního rozpočtu v letech 2004 až 2011 Ukazatel
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Celkové výdaje státního rozpočtu (v tis.)
597 445 055
670 250 000
739 158 000
856 500 000
845 251 000
924 301 000
1 156 860 000
1 155 530 000
Poměr výdajů na PZ a výdajů státního rozpočtu
1,64%
1,51%
1,48%
1,28%
1,32%
2,16%
1,68%
1,36%
Celkové výdaje MPSV (v tis.)
313 963 000
337 783 000
372 125 000
435 092 000
441 763 000
472 464 000
476 365 000
484 572 000
Poměr výdajů na PZ a celkových výdajů MPSV
3,11%
2,99%
2,95%
2,52%
2,53%
4,23%
4,08%
3,24%
Obecná míra nezaměstnanosti
8,3%
7,9%
7,1%
5,3%
4,4%
6,7%
7,3%
6,7%
Výdaje na PPZ na 1 % nezaměstnaných
84 264 008 434
88 781 597 468
102 464 958 310
131 798 290 755
161 025 917 500
224 389 348 955
182 391 564 795
153 974 272 985
Výdaje na APZ na 1 % nezaměstnaných
33 427 336 024
38 907 847 722
52 098 168 873
75 084 372 453
92 871 622 500
73 793 909 254
83 938 327 397
80 042 066 866
Výdaje na PZ na 1 % nezaměstnaných
117 691 344 458
127 689 445 190
154 563 127 183
206 882 663 208
253 897 540 000
298 183 258 209
266 329 892 192
234 016 339 851
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti
4,3%
4,2%
3,9%
2,8%
2,2%
2,0%
3,0%
2,7%
Výdaje na PPZ na 1 % nezaměstnaných
162 649 132 558
166 993 957 143
186 538 770 256
249 475 336 071
322 051 835 000
751 704 319 000
443 819 474 333
382 084 307 037
Výdaje na APZ na 1 % nezaměstnaných
64 522 532 326
73 183 808 810
94 845 384 359
142 123 990 714
185 743 245 000
247 209 596 000
204 249 930 000
198 622 906 667
Výdaje na PZ na 1 % nezaměstnaných
227 171 664 884
240 177 765 952
281 384 154 615
391 599 326 786
507 795 080 000
998 913 915 000
648 069 404 333
580 707 213 704
Míra registrované nezaměstnanosti
9,2%
9,0%
8,1%
6,6%
5,4%
8,0%
9,0%
8,6%
Výdaje na PPZ na 1 % nezaměstnaných
76 103 511 425
78 278 417 411
89 483 542 927
105 518 269 033
130 241 550 919
188 397 072 431
147 775 629 634
120 376 619 487
Výdaje na APZ na 1 % nezaměstnaných
30 190 085 854
34 304 910 379
45 497 785 855
60 112 866 163
75 116 753 493
61 957 292 231
68 007 745 838
62 576 645 041
Výdaje na PZ na 1 % nezaměstnaných
106 293 597 280
112 583 327 790
134 981 328 782
165 631 135 196
205 358 304 412
250 354 364 662
215 783 375 472
182 953 264 527
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
V tabulce č. 3 jsou srovnány výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti při zohlednění pouze neinvestičních transferů s počtem nezaměstnaných, celkovými výdaji Ministerstva práce a sociálních věcí a s celkovými výdaji státního rozpočtu v letech 2004 až 2011. Na základě toho je na grafu č. 5 znázorněn vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti při zohlednění celkových výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí a státního rozpočtu. Za růstem poměru v roce 2009 a v roce 2010 mohla stát hospodářská krize, která zhoršila stav na trhu práce nejenom v České republice. Graf č. 6 zachycuje vývoj míry nezaměstnanosti (registrovanou, obecnou a také dlouhodobou míru nezaměstnanosti). Graf č. 5: Srovnání výdajů na politiku zaměstnanosti (neinvestiční transfery) s celkovými výdaji MPSV a státního rozpočtu, graf č. 6: Vývoj registrované, obecné a dlouhodobé míry nezaměstnanosti v letech 2004 až 2011
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
5
Graf č. 7: Výdaje podle obecné míry nezaměst. na 1 % nezaměstnaných, graf č. 8: Výdaje podle dlouhodobé nezaměst. na 1 % nezaměstnaných, graf č. 9: Výdaje podle registrované nezaměst. na 1 % nezaměstnaných
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
Výdaje na pasivní politiku nezaměstnanosti při přepočtu na 1 % nezaměstnaných až do roku 2009 rostou, poté klesají. Je ale zajímavé, že výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti při přepočtu na 1 % nezaměstnaných poklesly již mezi roky 2008 až 2009, přestože v těchto letech zrovna přišla hospodářská krize. Přitom ale právě aktivní politika zaměstnanosti by měla být posílena v době hospodářské stagnace, protože se očekávají vyšší problémy na trhu práce a řešení ex ante je pro ekonomiku mnohem šetrnější než řešení ex post v podobě podpor v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti). Tabulka č. 4: Srovnání výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti (celkové) s počtem nezaměstnaných, celkovými výdaji MPSV a s celkovými výdaji státního rozpočtu v letech 2004 až 2011 Ukazatel
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Celkové výdaje státního rozpočtu (v tis.)
597 445 055
670 250 000
739 158 000
856 500 000
845 251 000
924 301 000
1 156 860 000
1 155 530 000
1,77%
1,58%
1,55%
1,36%
1,36%
2,21%
1,73%
1,39%
313 963 000
337 783 000
372 125 000
435 092 000
441 763 000
472 464 000
476 365 000
484 572 000
3,38%
3,14%
3,07%
2,67%
2,60%
4,32%
4,21%
3,31%
Poměr výdajů na politiku zaměstnanosti a celkových výdajů státního rozpočtu Celkové výdaje MPSV (v tis.) Poměr výdajů na politiku zaměstnanosti a celkových výdajů MPSV Obecná míra nezaměstnanosti
8,3%
7,9%
7,1%
5,3%
4,4%
6,7%
7,3%
6,7%
Výdaje na PPZ na 1 % nezaměstnaných
88 414 447 229
90 016 917 215
103 670 823 662
136 553 006 792
161 702 100 455
225 040 559 701
182 942 168 767
154 464 912 687
Výdaje na APZ na 1 % nezaměstnaných
39 321 116 988
44 114 107 342
57 211 343 662
82 636 077 925
99 004 185 000
79 487 391 045
91 705 885 479
84 711 211 343
Výdaje na PZ na 1 % nezaměstnaných
127 735 564 217
134 131 024 557
160 882 167 324
219 189 084 717
260 706 285 455
304 527 950 746
274 648 054 247
239 176 124 030
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti
4,3%
4,2%
3,9%
2,8%
2,2%
2,0%
3,0%
2,7%
Výdaje na PPZ na 1 % nezaměstnaných
170 660 444 651
169 317 534 762
188 734 063 590
258 475 334 286
323 404 200 909
753 885 875 000
445 159 277 333
383 301 820 370
Výdaje na APZ na 1 % nezaměstnaných
75 898 900 233
82 976 535 238
104 153 984 615
156 418 290 357
198 008 370 000
266 282 760 000
223 150 988 000
210 209 302 222
668 310 265 333
593 511 122 593
Výdaje na PZ na 1 % nezaměstnaných
1 020 168 635
246 559 344 884
252 294 070 000
292 888 048 205
414 893 624 643
521 412 570 909
Míra registrované nezaměstnanosti
9,2%
9,0%
8,1%
6,6%
5,4%
8,0%
9,0%
8,6%
Výdaje na PPZ na 1 % nezaměstnaných
79 852 003 482
79 367 594 420
90 536 635 670
109 324 914 804
130 788 463 603
188 943 828 321
148 221 734 961
120 760 200 117
Výdaje na APZ na 1 % nezaměstnaných
35 513 087 160
38 895 250 893
49 963 166 052
66 158 793 505
80 076 914 338
66 737 533 835
74 301 105 882
66 226 968 028
Výdaje na PZ na 1 % nezaměstnaných
115 365 090 642
118 262 845 313
140 499 801 722
175 483 708 308
210 865 377 941
255 681 362 155
222 522 840 844
186 987 168 145
000
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
6
V tabulce výše jsou srovnány celkové výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti s počtem nezaměstnaných, celkovými výdaji Ministerstva práce a sociálních věcí a s celkovými výdaji státního rozpočtu v letech 2004 až 2011. Graf č. 10: Vývoj celkových výdajů na politiku zaměstnanosti (celkové) v letech 2004 až 2011
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
Na grafu č. 10 je zohledněn vývoj celkových výdajů na politiku zaměstnanosti (i jiných než neinvestičních transferů). Oproti grafu č. 1 došlo k nárůstu celkových výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Graf č. 11: Vývoj výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti (celkové) v letech 2004 až 2011
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
7
Na grafu č. 11 jsou zohledněny celkové výdaje na aktivní politiky zaměstnanosti. Oproti grafu č. 2 v analýze je patrný nárůst výdajů na rekvalifikaci – především v roce 2010. Za růstem celkových výdajů oproti výdajům se zohledněním pouze neinvestičních transferů stojí zřejmě výdaje na rekvalifikaci. Proto je tabulce č. 5 uveden přehled všech výdajů na rekvalifikaci. Za růstem výdajů na rekvalifikaci opravdu nestály jenom neinvestiční transfery. Jednalo se dále o provozní výdaje, které tvořily především výdaje na nákup ostatních služeb. Od roku 2009 byly navíc nově evidovány i výdaje na konzultační, poradenské a právní služby (představují každoročně asi 5 % všech výdajů na rekvalifikaci). Tabulka č. 5: Výdaje na rekvalifikace (celkové) v letech 2004 až 2011 Aktivní politika zaměstnanosti - rekvalifikace
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Rekvalifikace - celkem
480 635 290
408 249 950
357 298 940
269 288 560
271 129 330
388 131 280
582 261 430
316 932 940 8 926 390
Rekvalifikace - neinvestiční transfery
10 316 500
3 512 470
98 580
5 164 120
4 957 100
9 447 820
18 551 930
Ostatní neinvestiční výdaje jinde nezařazené
0
0
0
0
0
0
0
422 980
Rekvalifikace - provozní výdaje
470 318 790
404 737 480
357 200 360
264 124 440
266 170 230
378 683 460
563 709 500
307 583 570
Konzultační, poradenské a právní služby
0
0
0
0
0
22 605 720
31 966 900
15 753 770
Nákup ostatních služeb
470 318 790
404 737 480
357 200 360
264 124 440
266 170 230
356 077 740
531 742 600
291 829 800
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
Na grafu č. 12 je zachycen vývoj jednotlivých výdajů na rekvalifikaci v letech 2004 až 2011. Je zřejmé, že vlastní neinvestiční transfery (modrá barva) tvoří jen malou část výdajů na rekvalifikaci. Největší výdajovou položkou státního rozpočtu na rekvalifikaci je nákup ostatních služeb (fialová barva). Nejvyššší výdaje byly vynaloženy v roce 2010, (přesto) míra nezaměstnanosti byla v tomto roce nevyšší. Následující rok sice míra nezaměstnanosti klesla, jednalo se ale pouze o desetiny procent (viz tabulka č. 3). Graf č. 12: Vývoj jednotlivých výdajů na rekvalifikaci v letech 2004 až 2011
Zdroj: vlastní výpočty z dat Ministerstva financí ČR (výdaje státního rozpočtu ČR v letech 2004 až 2011)
8
Shrnutí Nezaměstnanost je v České republice poměrně novodobý fenomén, jehož význam vzrostl v posledních letech z důvodu hospodářské stagnace. Tento problém by měla řešit především účinná aktivní politika zaměstnanosti. O její účinnosti lze ale v současnosti pochybovat (viz závěr analytické části práce). Existuje několik pohledů na nezaměstnanost. Podle marxistů je nezaměstnanost zlem kapitalismu a vyjádřením neschopnosti systému. Podle keynesiánců je hlavním problémem technologická nezaměstnanost, protože technologický pokrok vytlačuje živou práci a tím způsobuje nedostatečnou poptávku po práci. Podle liberálů za problémem na trhu práce stojí především strnulá a nepružná pracovní síla. Podle nich je nezaměstnanost jen výsledkem působení tržního mechanismu a jako taková je do určité míry funkční – je výrazem krátkodobé nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou práce, projevem krátkodobého, výjimečného narušení ekonomické rovnováhy. Monetaristé dávají problém na trhu práce do souvislosti se špatnou alokací zdrojů. Říkají, že není možné zajistit plnou zaměstnanost. Podle nich by hlavním cílem každého státu mělo být zajistit „pouze“ co nejnižší přirozenou míru nezaměstnanosti. Důsledky nezaměstnanosti jsou nedozírné. U jedinců může dojít ke ztrátě sebevědomí a negativním dopadům na jejich životní styl. Důsledkem pro společnost je růst chudoby, která v současnosti postihuje i vyspělé státy Evropské unie. I z tohoto důvodu roste kromě politiky zaměstnanosti na úrovni České republiky na významu Evropská strategie nezaměstnanosti. Klíčovým finančním nástrojem při její realizaci je Evropský sociální fond. Evropská strategie nezaměstnanosti vychází z prioritních témat čtyř pilířů evropské politiky zaměstnanosti, kterými jsou podpora zaměstnatelnosti, podpora podnikání, podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám a podpora rovných příležitostí všech osob. Proto mají členské státy za povinnost každoročně sestavit národní akční plány zaměstnanosti, ve kterých jsou tyto všeobecné pokyny konkrétně rozpracovány (v České republice od roku 1999). Hlavní zdroj: Ministerstvo financí.
Zdrojová analýza vznikla díky podpoře Fondu Otakara Motejla. V Prachaticích dne 15. září 2013 Autor: Mgr. Ing. Tomáš Foltín
9
