Stránka 1 ROZHODNUTÍ. datum: vyřizuje: Mgr. Petr Lhotka telefon:

ODBOR ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ Č.j.: KUJCK 64860/2014/OZZL Sp.zn.: OZZL 49038/2013/pelh O-92/13

datum: 7. 11. 2014

vyřizuje: Mgr. Petr Lhotka

telefon: 386 720 802

ROZHODNUTÍ o odvolání paní Ing. Dany Chytilové, nar. 1. 3. 1956, Čéčova 793/51, 370 04 České Budějovice, firmy LUMOS s.r.o., IČ: 62526511, Rudolfovská 88, 370 01 České Budějovice a Obce Jivno, IČ: 00581411, Jivno 34, 373 71 Rudolfov zastoupených advokátem Mgr. Lukášem Lorencem, ČAK 09789, AK čermák a spol., Elišky Peškové 15, 150 00 Praha 5 proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, odboru ochrany ţivotního prostředí zn. OŢP/2379/2013/Ţiţ ze dne 11.6.2013, o vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku „Rudolfovský lom“, na pozemcích p.č. 3511/5, 3511/25, 3511/34, 3511/43, 3511/72, 3511/88, 3511/90, 3511/91, 3541/8, 3543, 3553/1, 3553/2, 3553/3, 3558 a 3559 v k.ú. Jivno (dále jen VKP) podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Výrok Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví, jako příslušný odvolací orgán podle § 89 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), podle § 67 odst. 1 písm. a) zák. č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 89 odst. 2 správního řádu a po zváţení všech známých skutečností a vyhodnocení důkazů rozhodl o podaném odvolání paní Ing. Dany Chytilové, nar. 1.3.1956, Čéčova 793/51, 370 04 České Budějovice, firmy LUMOS s.r.o., IČ: 62526511, Rudolfovská 88, 370 01 České Budějovice a Obce Jivno, IČ: 00581411, Jivno 34, 373 71 Rudolfov zastoupených advokátem Mgr. Lukášem Lorencem, ČAK 09789, AK Čermák a spol., Elišky Peškové 15, 150 00 Praha 5, v souladu s ustanovením § 90 odst. 5 správního řádu takto: Odvolání paní Ing. Dany Chytilové, nar. 1.3.1956, Čéčova 793/51, 370 04 České Budějovice, firmy LUMOS s.r.o., IČ: 62526511, Rudolfovská 88, 370 01 České Budějovice a Obce Jivno, IČ: 00581411, Jivno 34, 373 71 Rudolfov zastoupených advokátem Mgr. Lukášem Lorencem, ČAK 09789, AK Čermák a spol., Elišky Peškové 15, 150 00 Praha 5 proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, odboru ochrany ţivotního prostředí zn. OŢP/2379/2013/Ţiţ ze dne 11. 6. 2013, se zamítá. Rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, odboru ochrany ţivotního prostředí, zn. OŢP/2379/2013/Ţiţ ze dne 11.6.2013 o vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku „Rudolfovský lom“, na pozemcích p.č. 3511/5, 3511/25, 3511/34, 3511/43, 3511/72, 3511/88, 3511/90, 3511/91, 3541/8, 3543, 3553/1, 3553/2, 3553/3, 3558 a 3559 v k.ú. Jivno (dále jen VKP) podle ust. § 6 odst. 1 zákona, se potvrzuje. Další účastníci řízení podle ust. 27 odst. 1 správního řádu: 1) Ing. Přemysl Dvořák, nar. 31. 7. 1980, Pod Bohdalcem I 1484/32, 10100 Praha-Michle, 2) Česká republika prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábř. 390/42, 128 00 Praha-Nové Město, Územní pracoviště České Budějovice, Prokišova 1202/5, 371 03 České Budějovice Odůvodnění Dne 30. 8. 2013 obdrţel Krajský úřad-Jihočeský kraj, odbor ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví (dále také odvolací orgán) odvolání paní Ing. Dany Chytilové, nar. 1. 3. 1956, Čéčova 793/51, 370 04 České Budějovice,

U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 111, e-mail: [email protected], IDDS: kdib3rr, www.kraj-jihocesky.cz

Stránka 1

firmy LUMOS s.r.o., IČ: 62526511, Rudolfovská 88, 370 01 České Budějovice a Obce Jivno, IČ: 00581411, Jivno 34, 373 71 Rudolfov zastoupených advokátem Mgr. Lukášem Lorencem, ČAK 09789, AK Čermák a spol., Elišky Peškové 15, 150 00 Praha 5 (dále jen odvolatel) proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, odboru ochrany ţivotního prostředí (dále téţ správní orgán) zn. OŢP/2379/2013/Ţiţ ze dne 11.6.2013, o vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku „Rudolfovský lom“, na pozemcích p.č. 3511/5, 3511/25, 3511/34, 3511/43, 3511/72, 3511/88, 3511/90, 3511/91, 3541/8, 3543, 3553/1, 3553/2, 3553/3, 3558 a 3559 v k.ú. Jivno (dále jen VKP) podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Odvolací orgán prostudoval spisový materiál a zjistil následující skutečnosti. Správní orgán obdrţel dne 10. 9. 2012 podání občanského sdruţení Náš domov, IČ: 22714961, Na Staré cestě 252/8, 373 71 Rudolfov (dále jen o.s. Náš domov), jehoţ předmětem byl návrh na registraci významného krajinného prvku s názvem „Rudolfovský lom“ o přibliţné rozloze 5 ha. Jako důvod registrace byla uvedena ochrana ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotné části krajiny, zvyšující geodiverzitu v údolí Rudolfovského potoka a pozitivně ovlivňující biodiverzitu. Podle podání kamenolom také slouţí jako stanoviště pro zvláště chráněné a ohroţené ţivočichy. Dále bylo poukázáno na to, ţe kamenolom, spolu s dalšími pozůstatky hornické činnosti vytváří zajímavou ukázku ekologické sukcese na území narušeném těţbou. Součástí podání byl také návrh managementu území (odstranění náletového akátu), i kdyţ bylo konstatováno, ţe pro udrţení stavu lomu nejsou zásahy nutné. Extenzivní rekreační vyuţití lomu bylo označeno za výhodné a za nevhodnou byla označena zástavba lomu a výstavba migračních bariér (zdí, plotů atp.). Přílohu podání tvořil zákres předpokládaného území VKP Rudolfovský lom v katastrální mapě se seznamem souřadnic. Odborné stanovisko k registraci VKP Rudolfovský lom vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les a krajské středisko České Budějovice (dále jen AOPK) dne 1. 10. 2012, kdyţ uvedla, ţe se jedná o dobývací prostor bývalého stěnového lomu na běţné kamenivo, včetně poměrně rozsáhlých ploch odvalů a hlušiny, s výskytem náletových dřevin (mj. invazní druhy trnovník akát a janovec metlatý). V nálezové databázi AOPK nebyl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů. Ve stanovisku byly dále charakterizovány opuštěné lomy, jako atraktivní pro řadu druhů hmyzu resp. rostlin. Při vhodném managementu lze předpokládat výskyt ještěrky obecné, sviţníků rodu Cicindela a čmeláků rodu Bombus. AOPK ovšem upozornila, ţe v současné době je hodnota lomu a přilehlých ploch negativně ovlivněna plošným zarůstáním dřevinami a proto bylo doporučeno, aby došlo k potlačení náletových dřevin (vyřezáním trnovníku akátu). Ve vyjádření byly zmíněny i některé programy, ze kterých je moţný management místa financovat. Závěrem bylo uvedeno, ţe návrh VKP naplňuje ust. § 3 odst. b) zákona a proto byla doporučena registrace VKP Rudolfovský lom. Následně oznámil správní orgán zahájení řízení z moci úřední (ke dni doručení oznámení prvnímu účastníku) o vyhlášení registrovaného VKP Rudolfovský lom na pozemcích p.č. 3511/5, 3511/25, 3511/34, 3511/43, 3511/72, 3511/88, 3511/90, 3511/91, 3541/8, 3543, 3553/1, 3553/2, 3553/3, 3558 a 3559 v k.ú. Jivno. Dále správní orgán informoval občanská sdruţení o moţnosti přihlásit se do tohoto řízení a uvedl, ţe vydání rozhodnutí předpokládá po 30. 4. 2013. Dále bylo mj. uvedeno, ţe důvodem registrace je ochrana ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotné části krajiny, která zvyšuje v údolí Rudolfovského potoka geodiverzitu a pozitivně ovlivňuje biodiverzitu (VKP by zahrnoval lom i ostatní pozemky s porostem dřevin). Dále bylo uvedeno, ţe správní orgán zahájil řízení na základě odborného posudku k obdrţenému podnětu na registraci VKP. Proti obdrţenému návrhu na registraci, byly vypuštěny pozemky p.č. 3511/82, 3511/92 a 3511/93 v k.ú. Jivno, z toho důvodu, ţe se jedná o malé pozemky na okraji, jejichţ registrace by neměla pro ochranu navrhovaného VKP význam. Oznámení obsahovalo poučení účastníkům řízení o moţnosti nahlédnout do spisu a uplatnit své připomínky či námitky. Do řízení se dne 20. 3. 2013 přihlásilo občanské sdruţení Calla-Sdruţení pro záchranu prostředí, Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice (dále jen Calla) a Sdruţení Jihočeské matky, Kubatova 6, 370 01 České Budějovice (dále jen Jihočeské matky), které uvedlo, ţe s ohledem na ekologické a estetické hodnoty území je na místě chránit území formou VKP a dále bylo uvedeno, ţe jde o záleţitost, ke které se můţe vyjadřovat širší veřejnost, neboť předmětné území je vyuţíváno jako rekreační zázemí pro obyvatele Rudolfova i Českých Budějovic. Dne 22.3.2013 se do řízení přihlásilo o.s. Náš domov. Calla ve svém stanovisku ze dne 4.4.2013 uvedla, ţe ze shromáţděných informací vyplývá, ţe předmětné území je útočištěm organismů, lom je zajímavý z krajinářského hlediska a jde o ukázku ekologické sukcese těţebního prostoru. Dále byly doporučeny drobné zásahy ve prospěch mizejících společenstev (např. suché trávníky na dně lomu). Za důleţité bylo označeno zachování prostupnosti krajiny ve VKP a extenzivní pohyb lidí na dně lomu byl označen za ţádoucí. Dopisem ze dne 29.5.2013 byli účastníci řízení seznámeni se shromáţděnými podklady (vyjádření občanských sdruţení) a byli vyzváni, aby se do 10.6.2013 ke shromáţděným podkladům případně vyjádřili. Ve spise jsou dále zaloţeny plné moci ze dne 3.6.2013 (zmocnitel Ing. Dana Chytilová, firma LUMOS s.r.o.) a 10.6.2013 (zmocnitel Obec Jivno), v nichţ je k jednání zmocněn advokát Mgr. Lukáš Lorenc, ČAK 09789, AK Čermák a spol., Elišky Peškové 15, 150 00 Praha 5 (dále jen odvolatel). V podání odvolatele ze dne 10.6.2013, byl úvodem zdůrazněn nesouhlas vlastníků pozemků (včetně obce) s registrací VKP, která byla označena za účelový krok směřující k omezení dlouhodobě plánovaného rozvoje lokality (včetně rozvoje vodovodní a kanalizační sítě,

U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 111, e-mail: [email protected], IDDS: kdib3rr, www.kraj-jihocesky.cz Stránka 2

kultivace zanedbaných ploch, černých skládek). Dále byla zpochybněna hodnota předmětné lokality (AOPK nepotvrdila výskyt zvláště chráněných druhů, náletové dřeviny sniţují krajinářskou hodnotu lomu). Podle názoru odvolatele by muselo dojít k odlesnění, vyčištění a dlouhodobému udrţování lokality na náklady obce, aby mohlo VKP plnit úlohu definovanou zákonem. Při provedení výše popsaných zásahů (odlesnění) by místo ztratilo svoji současnou charakteristiku a za účelem ochrany imaginárních druhů by byl zničen přirozený biotop jiných druhů ţivočichů a rostlin. Předmětná lokalita byla charakterizována jako odpočinková a rekreační (mj. velké mnoţství chat a menších domů) a v tomto smyslu je veden i současný územní plán. Vlastníci pozemků při jejich nákupu předpokládali určité vyuţití podle územního plánu (rekreační stavby, sportoviště). Podle zástupce vlastníků by registrací VKP došlo k významnému omezení jakýchkoli aktivit. Z tohoto důvodu by se vlastníci pozemků mohli domáhat finanční kompenzace po odpovědném správním orgánu (Obci Jivno). Dále bylo uvedeno, ţe jiţ existující chaty v lokalitě nemají kanalizaci a vyhlášení VKP zabrání výstavbě kanalizačního řadu. Z tohoto důvodu není tato registrace ve veřejném zájmu. Dále je zpochybněna argumentace podporující vyhlášení VKP (občanská sdruţení a AOPK). Ze stanoviska AOPK se potom dovozuje, ţe předmětná lokalita není zajímavá a hodnota území je sníţena zarůstáním náletovými dřevinami. Podle odvolatele AOPK uznává, ţe registrace VKP můţe být dobrá (zdůrazněno, ţe AOPK má ochranu přírody v náplni práce), ale veřejný zájem na ochraně ţivotního prostředí nebyl nijak prokázán. Jako další konkrétní výhrady k registraci VKP bylo uvedeno následující: odlesnění lokality po registraci VKP bude mít za důsledek změnu v charakteru území, veřejným zájmem v lokalitě je rozvoj rekreační a odpočinkové funkce a registrace VKP omezí aktivity v kultivaci území (zpevnění komunikací, zřízení kanalizace atp.), bude ohroţena finanční stabilita obce Jivno (zmařené investice vlastníků), kontrola nad vyuţitím území na základě územního plánu je dostatečná, registrace VKP zatíţí obec administrativně a finančně, budoucí moţný výskyt chráněných ţivočichů nevyváţí odlesnění lokality, vytlačení stávající populace ţivočichů a rostlin a omezení vyčištění Rudolfovského potoka v důsledku absence kanalizace. Závěrem je vyjádřen nesouhlas s registrací VKP, která není v zájmu vlastníků, návštěvníků lokality ani ve veřejném zájmu. Na základě výše uvedených skutečností vydal správní orgán rozhodnutí zn. OŢP/2379/2013/Ţiţ ze dne 11.6.2013, o vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku „Rudolfovský lom“, na pozemcích p.č. 3511/5, 3511/25, 3511/4, 3511/43, 3511/72, 3511/88, 3511/90, 3511/91, 3541/8, 3543, 3553/1, 3553/2, 3553/3, 3558 a 3559 v k.ú. Jivno. Za přírodní hodnoty bylo označeno atraktivní stanoviště pro suchomilné a stepní druhy rostlin a ţivočichů, zejména přechod z vlhkého prostředí nivy Rudolfovského potoka do velmi suchých, záhřevných expozic, kdyţ podle ust. § 3 písm. b) jsou umělé skalní útvary vhodné k registraci za VKP. Rozhodnutí dále obsahovalo poučení o právních následcích registrace (ochrana před poškozováním a ničením). Jako navrţený management bylo označeno vyřezání a potlačení náletových dřevin (především trnovníku akátu) po dohodě se správním orgánem. V odůvodnění rozhodnutí byl zrekapitulován průběh řízení a podání účastníků. V reakci na podání odvolatele bylo uvedeno, ţe územní plán nemůţe nahradit funkci VKP, protoţe nedosahuje potřebné podrobnosti a registrace VKP umoţňuje orgánu ochrany přírody stanovit specifické podmínky jeho vyuţití. Povolení případných zásahů ve VKP (pokud by mohly ohrozit či oslabit jeho ekologicko-stabilizační funkci) podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody podle ust. § 4 odst. 2 zákona, udělované pro konkrétní akce ve správním řízení, jejichţ výsledek nelze předjímat. Dále správní orgán odmítl vliv registrace na rekreační či odpočinkový charakter lokality, kdyţ nejsou známy konkrétní záměry v lokalitě, hlavní komunikace údolím Rudolfovského potoka vede mimo VKP, případné umístění kanalizace by bylo předmětem samostatného správního řízení a v současné době je území vyuţíváno k procházkám, cyklistice atp. Tyto činnosti nejsou registrací VKP dotčeny. Správní orgán také vyloučil zvýšení administrativní zátěţe obce Jivno poukazem na jiţ existující registrované VKP ve správním obvodu této obce a upozornil na fakt, ţe registraci VKP neprovádí obec Jivno. Dále správní orgán uvedl, ţe podle ust. § 3 odst. b) zákona jsou umělé skalní útvary vhodné k registraci za VKP. Přesto, ţe lom vznikl uměle, tak jde o jedinečný biotop s výskytem bezobratlých ţivočichů, plazů či dravých ptáků. Registrované VKP logicky navazuje na nivu Rudolfovského potoka, která je VKP ze zákona (současně také registrovaným VKP). Geomorfologicky bylo předmětné území označeno za cenné díky lomu, výsypkám a odvalům, esteticky působivé holé skály a velké převýšení a ekologická hodnota je vyjádřena návazností vlhkých stanovišť nivy potoka a suchých stanovišť registrovaného VKP. K výskytu ţivočichů správní orgán uvedl, ţe jejich neuvedení v Nálezové databázi AOPK neznamená, ţe se v území nevyskytují a uvedl, ţe jejich výskyt (v případě ptáků a netopýrů) je správnímu orgánu znám ze správní činnosti v uplynulých letech. Dále bylo poukázáno na obecnou ochranu rostlin a ţivočichů podle zákona. Na registraci VKP tak nelze nahlíţet z pohledu druhové ochrany, která je řešena jinými instituty zákona. Navrhované potlačení trnovníku akátu lze provádět po etapách a pro tyto zásahy mohou vlastníci pozemků získat v registrovaném VKP finanční prostředky z krajinotvorných programů MŢP. Proti tomuto rozhodnutí bylo dne 9.7.2013 podáno odvolání, ve kterém bylo namítnuto nedostatečné odůvodnění, bez konkrétního vysvětlení proč je předmětné území povaţováno za natolik významné, aby bylo registrováno jako VKP. V odvolání je odmítnuto tvrzení správního orgánu, podle kterého bude o jednotlivých právech vlastníků rozhodováno ve správním řízení, přičemţ detailně nezdůvodňuje, čím bude registrace VKP přínosná pro ochranu


přírody. Rozhodnutí potom není v souladu se zásadou přiměřenosti podle ust. § 2 odst. 4 správního řádu (v porovnání s vlastnickým právem). Argumenty správního orgánu jsou označeny za irelevantní a obecné (území bez výskytu druhů, které by mohly činnostmi povolenými územním plánem jakkoliv trpět, území zarostlé dřevinami a proto nemůţe plnit funkci útočiště pro sucho a teplomilné ţivočichy). Dále je v odvolání spekulováno o tom, ţe registrace VKP je účelová ve snaze zabránit dlouhodobě plánovanému rozvoji lokality, kanalizační a vodovodní sítě a kultivaci zanedbaných ploch-černé skládky. Podle odvolatele naplnění cílů registrace VKP je podmíněno odlesněním lokality (finanční náklady, změna charakteru místa, úbytek rostlin a ţivočichů). Výsledek následných správních řízení (po registraci VKP) je podle odvolatele předem známý (lobby ekologických a jiných nátlakových skupin) a znamená znemoţnění rozvoje území (rekreace, sportoviště). S tím je spojený pokles ceny pozemků a případné finanční kompenzace. Registrace VKP ztěţuje či zabraňuje vybudování kanalizačního řádu a tím zlepšení kvality vody v Rudolfovském potoce a z toho plyne, ţe registrace VKP není ve veřejném zájmu. Dále jsou zopakovány argumenty uplatněné jiţ v podání před vydáním samotného rozhodnutí, s tím, ţe registrace VKP znamená zpřísnění ochrany území, které není dostatečně a konkrétně odůvodněno. Závěrem je navrţeno změnit rozhodnutí správního orgánu tak, ţe se VKP neregistruje. Dopisem ze dne 17.7.2013 byli s odvoláním seznámeni účastníci řízení s výzvou k vyjádření do 10 dnů od obdrţení. K odvolání se vyjádřilo o.s. Náš domov, kdyţ byl zdůrazněn odpočinkový a rekreační význam lokality a bylo poukázáno na masivní zástavbu v okolních obcích (zvyšování rozsahu zpevněných ploch a vliv na odtokové poměry). Dále byly připomenuty petice proti zástavbě zalesněných ploch v údolí Rudolfovského potoka. Byly odmítnuty argumenty odvolatele o dostatečné ochraně předmětné lokality územním plánem a uvedeno, ţe výskyt ohroţených ţivočichů je moţný i přes to, ţe tito nejsou uvedeni v Nálezové databázi AOPK. Případné managementové zásahy jsou podle o.s. Náš domov nutné vzhledem k moţnosti výskytu některých suchomilných druhů pouze v počáteční fázi. V souvislosti s nutností odkanalizování stávajících objektů bylo poukázáno na praxi, při níţ je povolována výstavba nových objektů bez moţnosti napojení na kanalizaci. O.s. Náš domov se neztotoţňuje s tvrzením, ţe v důsledku neexistence kanalizace je Rudolfovský potok „stokou“, neboť se v něm vyskytují druhy závislé na čistotě vody (mník jednovousý, pstruh potoční či rak říční). Za irelevantní byly označeny námitky související s cenou pozemků (ekonomická otázka). Závěrem bylo navrţeno potvrzení registrace VKP. Calla ve svém vyjádření ze dne 30.7.2013 uvedla, ţe povaţuje tvrzení odvolatele za účelová a odůvodnění rozhodnutí povaţuje za dostatečné. Podle Cally umoţňuje současný územní plán výstavbu v lokalitě, která by měla být, vzhledem k charakteru území (moţný výskyt chráněných druhů, fragmenty suchých trávníků) posouzena ve správním řízení. Výskyt výše uvedených přírodních fenoménů odůvodňuje registraci VKP. V podání bylo připomenuto, ţe s registrací VKP souhlasí někteří účastníci řízení, ţe za úklid černých skládek odpovídá vlastník pozemků a „dlouhodobý rozvoj lokality“ byl odmítnut jako eufemismus pro její zastavění. Tvrzení o tom, ţe lokalita je zarostlá náletovými dřevinami, byl odmítnut s poukazem na existenci fragmentů suchých trávníků na dně lomu a lomových stěn. Případné zásahy lze omezit pouze na potlačení invazního akátu a drobných zásahů na dně lomu. V ostatním prostoru VKP by byla zachována další sukcesní stádia. Odpočinkový a rekreační role lokality můţe být narušen spíše novou výstavbou a pohybem motorových vozidel. Závěrem bylo konstatováno, ţe předmětná lokalita má parametry VKP a proto by měla být registrována. Rozhodnutím č.j. OOŢP/2379/2013/Ţiţ-opr. ze dne 30.7.2013 správní orgán rozhodl o opravě zřejmých nesprávností výroku rozhodnutí č.j. OOŢP/2379/2013/Ţiţ ze dne 11.6.2013, kde bylo chybně uvedeno číslo pozemku p.č. 3511/4 v k.ú. Jivno, kdyţ správně mělo být uvedeno p.č. 3511/34 v k.ú. Jivno. Odvolací orgán se zabýval námitkami uvedenými v odvolání, seznámil se spisem případu a shledal následující. Významný krajinný prvek je definován v ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udrţení její stability a mezi příkladně vyjmenované typy krajiny, vhodné k registraci VKP jsou mj. uvedeny umělé i přirozené skalní útvary. Bývalý stěnový lom je umělým skalním útvarem, tedy místem, u něhoţ zákon předpokládá vyšší hodnotu z hlediska ochrany přírody. Zákon v definici významného krajinného prvku uvádí dále hlediska, ze kterých má být lokalita, povaţovaná za významný krajinný prvek posuzována (ekologická, geomorfologická a estetická hodnota). Z odborného pohledu byla lokalita hodnocena ve stanovisku AOPK s doporučujícím závěrem. S tímto hodnocením se ztotoţnili někteří účastníci řízení (občanská sdruţení) a odvolací orgán nemá důvod zpochybnit názor AOPK, která je odbornou státní institucí v ochraně přírody a krajiny. Geomorfologická a estetická kritéria předmětné lokality vyplývají z jejího charakteru postindustriálního stanoviště v antropogenně velmi ovlivněné krajině. Bývalý stěnový lom tvoří esteticky a geomorfologicky zajímavé stanoviště v údolí Rudolfovského potoka (odlišuje se tak od okolí). Ekologicky se tak vytváří moţnost existence rostlinných a ţivočišných společenstev, odlišných od bezprostředního okolí, s tím, ţe suchomilná společenství výhřevných pozic jsou stále vzácnějšími. Tato lokalita je místem interakce různých rostlinných a ţivočišných společenstev, závislých na různých podmínkách (společenství vlhčích a sušších stanovišť). Na tomto místě je nutné zdůraznit, ţe místo je formou významného krajinného prvku chráněno také proto, ţe dává šanci k vytvoření různorodých ekologických společenstev. Ochrana formou


významného krajinného prvku není druhovou ochranou, ale musí mít za cíl ochranu určitého existujícího stavu lokality, aby si uchovala moţnost ke vzniku různorodých a stabilních ekologických vazeb. Registrace VKP vytváří prostor, v němţ je ze zákona chráněna především jeho ekologicko-stabilizační funkce (tedy ekologické vazby, nikoliv jednotlivé druhy). V samotném odvolání jsou z velké části opakovány argumenty přednesené v průběhu řízení před správním orgánem. Na mnohé z přednesených argumentů reagoval jiţ prvoinstanční orgán v odůvodnění svého rozhodnutí a v případě, ţe odvolací orgán povaţuje odpověď na vznesenou připomínku za dostatečnou, tímto odkazuje na odůvodnění rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu. K námitkám uplatněným v rámci řízení (resp. v odvolání) zdejší odvolací orgán pouze obecně podotýká, ţe povaţuje za důleţité úplné vypořádání uplatněných námitek a zodpovězení otázek účastníků řízení tak, aby to odpovídalo předmětu vedeného řízení. V konkrétním případě bylo nutné zkoumat především stávající úpravu územního plánu vztahující se k předmětným pozemkům a zváţit veřejný zájem na ochraně přírody s veřejným zájmem na ochranu vlastnictví. Stávající územní plán počítá s vyuţitím pozemků k rekreaci a stávající vyuţití území tento zájem prakticky naplňuje (především pěší turistika, cyklistika). Vyhlášení VKP tak není v rozporu s územním plánem. Odvolatel nepoukázal na konkrétní záměry vlastníků pozemku, které by bylo moţné konfrontovat s případným omezením, které by, po registraci VKP, pro tyto záměry vyplynulo. Podle dostupných informací není ani známa konkrétní podoba případného vedení kanalizace. Z tohoto důvodu nelze konkrétněji reagovat na vznesené připomínky a argumentace je potom logicky vedena v obecné rovině. Důvody k registraci VKP jsou popsány v odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí, resp. v tomto rozhodnutí (stručně: georeliéf vzniklý v lomu zahrnuje stanoviště vhodná pro výskyt teplomilných společenstev). Vzhledem k výše uvedenému odvolací orgán postupem podle ust. § 90 odst. 5 zamítl podané odvolání a rozhodnutí správního orgánu potvrdil. Výše uvedené rozhodnutí odvolacího orgánu č.j. KUJCK 49039/2013/OZZL ze dne 10.9.2013 bylo ke dni 2.6.2014 zrušeno a vráceno k novému projednání rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 10A 139/2013 – 50 (LUMOS s.r.o.) ze dne 26. 5. 2014, č.j. 10A 140/2013-59 ze dne 27. 5. 2014 a č.j. 10A 142/2013 – 46 ze dne 26. 5. 2014. Důvodem k jeho zrušení byly vady řízení, které krajský soud shledal z důvodu nevypořádání odvolacích námitek, především vztahu mezi nutností chránit veřejný zájem na ochraně VKP v porovnání se zájmy na ochraně vlastnických práv (nebyly předloţeny důkazy, které by nasvědčovaly nutnosti zřídit v lokalitě VKP). Krajský soud v odůvodnění výše uvedených rozsudků mj. uvedl: „S ohledem na shora uvedené shledal krajský soud ţalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Ţalovaný ţádným způsobem nevypořádal stěţejní námitku ţalobkyně uplatňovanou v průběhu celého správního řízení, dle které správní orgány ţádným způsobem nezdůvodnily otázku existence veřejného zájmu na zřízení významného krajinného prvku a v této souvislosti neporovnaly veřejný zájem na vyhlášení tohoto krajinného prvku s právem vlastníků dotčených pozemků na ochraně jejich vlastnických práv. Ţalovaný stejně tak nevypořádal ani zbylé odvolací námitky ţalobkyně, které byly v odvolání konkrétně vyznačeny pod body 1 aţ 7. Ţalovaný pouze v obecné rovině konstatoval význam chráněného krajinného prvku a v souvislosti s odvolacími námitkami pouze odkázal na rozhodnutí správního orgánu prvního stupně s tím, ţe toto odůvodnění se zdá být ţalovanému dostatečné a odvolací námitky jsou totoţné s argumenty, jeţ vypořádal správní orgán prvního stupně. Takové odůvodnění rozhodnutí ţalovaného nesplňuje kritéria přezkoumatelnosti správního rozhodnutí.“ Odvolací orgán obdrţel dne 4. 6. 2014 plnou moc, vystavenou o.s. Náš domov pro advokáta JUDr. Miloše Tuháčka, ČAK 09911, Převrátilská 330, 390 01 Tábor. Dopisem ze dne 26. 6. 2014 bylo účastníkům řízení oznámeno pokračování v řízení a na den 16. 7. 2014 bylo svoláno ústní jednání na místo samé. Účastníci jednání provedli z přilehlé cesty obhlídku pozemků, na nichţ je navrhována registrace VKP. Odborné hodnocení stavu provedl zástupce AOPK (Ing. Šámal). Pozemek p.č. 3511/72 v k.ú. Jivno (vlastník – Ing. Chytilová) byl v minulosti patrně výsypkou hlušiny, v současnosti zarostlý náletovou vegetací (cca 30 let starou) přirozené sukcese se zpevňujícím charakterem (jiţní expozice, sklon svahu cca 45°), biodiverzita průměrná, ale vyšší neţ u hospodářského lesa. Podle názoru vlastníka můţe vyhlášení VKP mít za důsledek znemoţnění předpokládaného vyuţití pozemku (osobní rekreace). Pozemek p.č. 3511/34 v k.ú. Jivno byl shledán zarostlým přirozenou sukcesí, více sluněný. Podle zástupce vlastníka pozemku (p. Dvořák - LUMOS) je pozemek chráněn proti výstavbě z důvodu uskladnění výbušnin. Na pozemku p.č. 3511/90 v k.ú. Jivno bylo shledáno větší rozvolnění dřevin, existence travnatých plošek (díky oslunění) a z hlediska biodiverzity byl pozemek označen za cennější neţ výše uvedené lokality (členitější). Vlastník vyjádřil záměr vybudování sportoviště s příslušenstvím u stávající komunikace. Pozemek p.č. 3553/2 v k.ú. Jivno slouţil jako hlavní dobývací prostor (obnaţená skalní stěna o výšce cca 60 m s manipulačním prostorem, výslunná stanoviště), která byla označena za nejcennější. Podle názoru vlastníka není registrace VKP nutná, protoţe území je chráněno jako záloţní dobývací prostor a rostliny a ţivočichové jsou chráněni stávající legislativou. U výše uvedených pozemků byla charakterizována druhová skladba dřevin.


Do spisu byly doplněny následující podklady: vyjádření sdruţení Jihočeské matky (3.7.2014), vyjádření sdruţení Calla (14.7.2014), vyjádření o.s. Náš Domov (14.7.2014) a spolu se zápisem z ústního jednání dne 16.7.2014 byly jejich kopie zaslány dopisem ze dne 1. 8. 2014 účastníkům řízení, kteří byli dále informováni, ţe odvolací orgán předpokládá doplnění spisu o vyjádření AOPK. Mimo jiné byli vlastníci předmětných nemovitostí vyzváni k formulaci konkrétních připomínek, v čem spatřují eventuální zásah do svého vlastnického práva případnou registrací VKP. Calla ve svém vyjádření upozornila na výskyt některých zvláště chráněných ţivočichů, popř. společenstva suchých trávníků (na dně lomu) s tím, ţe lom je výrazným geomorfologickým prvkem ve svazích údolí s přirozeným náletem dřevin. Kromě toho byl vysloven názor, podle kterého se jedná o VKP ze zákona (les) a z tohoto důvodu je ochrana přírody v místě zajištěna a registrací VKP je tak pouze rozšířena na plochy bez dřevin. Výskyt ţivočichů a rostlin byl dostatečně prokázán a případné biologické hodnocení by tento výskyt pouze potvrdil. Pro ochranu suchých trávníků je vhodný extenzivní pohyb lidí, který je v současnosti zajištěn pořádáním nárazových akcí. Výstavba a intenzivnější pohyb lidí můţe mít za důsledek jejich vytlačení na okraje, resp. jejich nadměrný sešlap. Ve vyjádření Jihočeských matek bylo upozorněno, ţe nevhodná je v území taková výstavba, která by vedla ke zpevňování ploch, parkování aut, znemoţnění migrace ţivočichů oplocením apod. Podle Jihočeských matek je takové nevhodné vyuţití umoţněno stávajícím územním plánem a za přijatelnou byla označena extenzivní činnost (např. zřízení horolezecké stěny), rekonstrukce stávajících objektů na zázemí ve spojení s průběţným managementem (odstranění nadměrného zahuštění dřevin). Registrace VKP byla označena za moţnost regulovat plánované aktivity v území, aby se zamýšlená činnost nestala devastujícím faktorem. O.s. Náš domov k ekologické hodnotě území uvedl, ţe se jedná o lokalitu s výskytem zvláště chráněných druhů, společenstev suchých trávníků a jedná se o část krajiny, která přispívá k udrţení její stability. Z geomorfologického hlediska není třeba k vyjádření hodnoty předmětného území dále nic dokazovat, protoţe tato odlišnost stěnového lomu od okolí vyplývá ze samotné jeho podstaty. Za estetickou hodnotu území byly označeny vysoké skalní srázy a porost přirozeným náletem (smíšené a listnaté porosty vytváří typický vzhled krajiny spíše neţ smrkové monokultury). V otázce zásahu do vlastnického práva bylo připomenuto, ţe významnými krajinnými prvky je tvořena cca třetina území ČR a tato forma ochrany byla označena za „měkkou“, neboť je v zákoně systematicky zařazena mezi obecnou ochranu přírody a krajiny. V okolí lomu se nacházejí mj. lesy a omezení vlastníků předmětných pozemků tak bude srovnatelné se sousedy. Registrací VKP nebude nijak omezeno právo s majetkem disponovat (ius disponendi), protoţe registrace VKP je ochranou proti takovému uţívání, při kterém by bylo VKP zničeno či váţně poškozeno. Jediným omezením je tak povinnost vlastníka ţádat orgány ochrany přírody o závazné stanovisko k činnostem, které by mohly vést ke zničení nebo poškození VKP, ve kterém mj. orgán ochrany přírody musí zváţit v konkrétním případě veřejný zájem na realizaci zamýšlené činnosti v porovnání se zájmy ochrany přírody a krajiny. Nejedná se tedy o absolutní zákaz činnosti, ale o moţnost posoudit kaţdý konkrétní zásah také ze strany orgánu ochrany přírody. Podobným způsobem jsou omezena práva jiných vlastníků (lesy, vodní toky, rybníky). Po doručení výše uvedených podkladů poţádal zástupce odvolatelů o poskytnutí lhůty k vyjádření do 14. 9. 2014, coţ odvolací orgán vzal na vědomí. Ve vyjádření k zaslanému protokolu z ústního jednání uvedla Calla, ţe vyjádření vlastníků jsou nesprávná potud, pokud povaţují registraci VKP za „ochranu před výstavbou“ a vyjádřila přesvědčení, ţe plochy porostlé dřevinami je nutné, ve smyslu zákona, povaţovat za významný krajinný prvek ze zákona (les). Dále ve svém vyjádření doplnila výčet vzácných rostlin na pozemku p.č. 3553/2 v k.ú. Jivno (pupava obecná a zeměţluč okolíkatá). O.s. Náš domov doplnilo skutková tvrzení o estetické hodnotě území tak, ţe předloţilo kopie smluv z roku 1926, podle kterých některé z předmětných pozemků zakoupil Okrašlovací spolek z Rudolfova. Dále byl předloţen materiál, který vypracoval Ing. Alois Pavlíčko, PhD.: „Orientační zoologický a botanický průzkum“ (dále jen „orientační průzkum“). V tomto orientačním průzkumu bylo poukázáno na výskyt zvláště chráněných druhů a evropsky chráněného druhu (přástevník kostivalový) a na výskyt ekosystému suchých acidofilních doubrav a dubohabřin s tím, ţe lokalita je významná jako celek. O.s. Náš domov ve svém podání uplatnil poţadavek předloţení orientačního průzkumu, jako podkladu, AOPK, popř. aby bylo zadáno zpracování znaleckého posudku, zabývajícího se ekologickým významem VKP. V reakci na některá vyjádření účastníků při ústním jednání (vyjádření pana Dvořáka, jako zástupce firmy LUMOS) o ochraně pozemku v souvislosti se skladem výbušnin bylo 2 uvedeno, ţe přes toto bylo v územním plánu navrhováno vymezit plochu 15 300 m , pro rodinnou rekreaci (plocha 2 RR.2), resp. 13 100 m pro sportovně relaxační občanskou vybavenost (plocha OVRS.3) a tyto plochy byly zmenšeny aţ na nátlak veřejnosti. Dále bylo zpochybněno tvrzení Ing. Chytilové, ţe pozemek byl pořízen za účelem rekreace, protoţe pozemek byl údajně zakoupen jako ostatní plocha - neplodná půda. Odvolatelé se vyjádřili, prostřednictvím podání svého zástupce, dopisem ze dne 15. 9. 2014, kdyţ nejprve byly shrnuty dosud uplatněné námitky. V námitce č. 1 bylo uvedeno, ţe zpřísnění ochrany území formou registrace VKP oproti stávajícímu reţimu lokality podle územního plánu bylo odůvodněno pouze obecně, a proto je takové odůvodnění nedostatečné. V námitce č. 2 bylo konstatováno, ţe registrace VKP bude mít za následek změnu charakteru území (odlesnění lomu) a s tím bude spojena změna klimatu a druhů ţivočichů a rostlin. V námitce č. 3 bylo uvedeno, ţe veřejným zájmem v lokalitě je rozvoj její rekreační a odpočinkové funkce, nikoliv omezení aktivit směřující ke kultivaci dotčené lokality (zpevnění komunikací, zřízení kanalizační sítě atd.), s tím, ţe registrace


VKP je v rozporu s veřejným zájmem na ochraně zdravého ţivotního prostředí obyvatelstva. V další z námitek bylo uvedeno, ţe registrace VKP ohrozí finanční stabilitu obce Jivno, neboť budou hrozit ţaloby na náhradu škody z důvodu zmařených investic vlastníků (přesunutí zodpovědnosti na Magistrát města České Budějovice nic neřeší). Územní plán v lokalitě dovoluje pouze vymezené činnosti související s rekreačním vyuţitím a ochrana území je tak zajištěna územním plánem a dozorovou činností obce. Registrace VKP zatíţí obec Jivno finančně i administrativně a dosavadní regulace v území je dostatečná. V poslední z námitek bylo uvedeno, ţe nejistý budoucí výskyt chráněných rostlin a ţivočichů nevyváţí ztráty, které příroda utrpí odlesněním lokality, vytlačením stávající populace rostlin a ţivočichů a omezení moţnosti vyčištění Rudolfovského potoka z důvodu absence kanalizace. K výše uvedeným námitkám odvolatelé přidali další komentáře k vyjádřením dalších účastníků řízení. Vyjádření o.s. Náš domov (14. 7. 2014) o tom, ţe Rudolfovský lom a přilehlé lesy jsou výrazným prvkem, bylo zpochybněno s tím, ţe lom a jeho okolí je porostlé bezcennými náletovými dřevinami, takţe lomová stěna je patrná pouze z bezprostřední blízkosti a reliéf krajiny je v místě tvořen tokem Rudolfovského potoka (hluboké údolí). Z toho plyne, ţe vznik lokality, typické výškovým rozdílem, nebyl způsoben stěnovým lomem a skalnaté srázy má celá pravobřeţní část údolí Rudolfovského potoka (není tak daná geomorfologická zvláštnost). Zpochybněno bylo i tvrzení o ekologické hodnotě lokality (výskyt zvláště chráněných ţivočichů a rostlin), kdyţ byl zpochybněn nález mloka skvrnitého a k výskytu přástevníka kostivalového bylo uvedeno, ţe se jedná o běţný druh. I v případě, ţe by byl tento druh na lokalitě spatřen, tak by ho zamýšlená činnost vlastníků nemohla ohrozit. S odvoláním na stanovisko AOPK a vyjádření v protokolu z ústního jednání bylo uvedeno, ţe zvláštní není ani rostlinný porost (běţné druhy náletových dřevin, včetně invazních druhů) a ojedinělý výskyt starších dubů mimo samotný lom nemůţe být důvodem k tvrzení o výjimečnosti území. Zásadně byla odmítnuta moţnost dalšího biologického průzkumu území s odkazem na dosud shromáţděné materiály. V této souvislosti bylo dále poukázáno, ţe odkaz na vyjádření AOPK ze dne 22. 8. 2012 je irelevantní, protoţe se vztahovalo na celou pravobřeţní část údolí Rudolfovského potoka (nejen na předmětnou lokalitu) a bylo překonáno pozdějším stanoviskem ze dne 1. 10. 2012. Tvrzení o. s. Náš domov a příspěvku lokality ke stabilitě krajiny byla označena za nejasná (tvrzení o nezvládnutém urbanismu je výtkou zastupitelstvu obce Rudolfov). Zamýšlená činnost, spočívající ve vybudování sportoviště a malého zázemí na základech bývalých strojů (drtiče a výsypky) neovlivňuje zeleň v okolí. Podle odvolatelů veřejný zájem na ochraně lokality (před čím) nepřevaţuje nad zájmem vlastníků nejen s majetkem disponovat, ale především věc uţívat a těţit z ní plody. Toto právo je registrací VKP omezováno nad nutnou míru vyţadováním povolení a výjimek, které nejsou standartem při běţném stavebním řízení a registrace VKP dává údajně orgánům ochrany přírody moţnost absolutním způsobem bránit vyuţití pozemku bez řádného důvodu a pouze s odkazem na VKP. K vyjádření sdruţení Calla bylo mj. uvedeno, ţe v lokalitě jsou pouze bezcenné náletové dřeviny bez charakteru lesa a argumentovat tak existencí lesa není moţné a pokud Calla uvádí, ţe k jakémukoliv zásahu je nutný souhlas orgánu ochrany přírody, tak toto tvrzení jen podporuje výše uvedenou argumentaci odvolatelů o nepřiměřeném omezení vlastnického práva. Nebyl prokázán výskyt zvláště chráněných druhů, a tím nebylo, podle odvolatelů, naplněno ekologické hledisko poţadované zákonem. K otázce pořádání akcí bylo uvedeno, ţe se tak děje bez vědomí vlastníků pozemků, kteří jsou, v zájmu bezpečnosti, oprávněni jim bránit a po vyhlášení VKP určitě dojde k omezení pohybu v lokalitě. K vyjádření Jihočeských matek bylo odkázáno na jiţ uplatněné komentáře a konkrétně uvedeno, ţe v případě, ţe lokalita Rudolfovského lomu je součástí biokoridoru Rudolfovského potoka, potom je VKP ze zákona a není třeba cokoliv registrovat. S názorem Jihočeských matek o přijatelném vyuţití lomu pro horolezeckou stěnu byl vyjádřen souhlas (je to záměrem vlastníka pozemku), ovšem s tím, ţe sklad výbušnin je mimo dotčené území a jeho rekonstrukce na zázemí je tak těţko moţná. Závěrem bylo uvedeno, ţe předloţená argumentace logicky vyvrací argumenty navrhovatele i správního orgánu pro registraci VKP, nejsou splněny zákonné poţadavky a jedná se o nepřiměřené omezení vlastnických práv. Z těchto důvodů bylo navrţeno zrušení rozhodnutí o registraci VKP Rudolfovský lom. Dne 15. 9. 2014 bylo do spisu doplněno stanovisko AOPK, ve kterém bylo uvedeno, ţe orientační botanický průzkum nepotvrdil výskyt zvláště chráněných nebo ohroţených druhů rostlin. Na velké části lokality se nachází sukcesní porosty náletových dřevin, dle katalogu biotopů ČR se jedná o X12A – Nálety pionýrských dřevin (ochranářsky významné porosty), které inklinují k velmi ochuzeným fragmentům biotopů L7.1-Suché acidofilní doubravy a L3.1 – Hercynské dubohabřiny. Část západně od lomu je porostlá druhově chudým lesem s vysokým zastoupením akátu a z botanického hlediska je tato část méně hodnotná. Svahy na okraji lomu jsou porostlé pro jiţní Čechy méně častými a proto cennými lískovými křovinami (K3), které se místy prolínají se směsí náletových dřevin (Prunus avium, Juglans regia). Severně od lomu je náznak otevřené březové doubravy a východně komplex hustých křovin. V části mezi lomy je světlý otevřený porost s břízou a dubem. Na okrajích stěny velkého lomu se vyskytují malé zbytky v místě zřejmě nejcennějšího biotopu T5.5-Acidofilní trávníky mělkých půd. Velký lom je zarostlý náletem dřevin, čímţ je sníţen biologický potenciál stanoviště obnaţených skal. Východně od velkého lomu se nachází komplex světlých otevřených porostů s břízou a dubem letním. Bylinné patro obsahuje místy řadu ruderálních druhů. Severovýchodní okraj je tvořen komplexem křovin a jihovýchodní okraj tvoří drobný degradovaný Carpinion s nevyvinutým bylinným patrem. Po výše uvedené charakteristice předmětné lokality bylo konstatováno, ţe mnohé části mají vysoký biologický potenciál, přesto, ţe nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných


druhů či charakteristicky vyvinutých biotopů. Za nejcennější byly označeny hrany velkého lomu se zbytky acidofilních trávníků, otevřené světlé porosty bříz a dubů a drobné fragmenty acidofilních doubrav. Vysoké zastoupení náletových rostlin s jedlými plody je velmi prospěšné pro místní faunu. Při zoologickém průzkumu byly u rybníka Jarval zjištěni obojţivelníci, z nichţ někteří (skokan štíhlý, ropucha obecná) nejsou vázáni pouze na vodní prostředí a mohou se vyskytovat aţ do vzdálenosti cca 1 km. Významné místo rozmnoţování ropuchy obecné potom bylo zjištěno i cca 300 m od východní hranice území, které má být registrováno jako VKP. V lokalitě se dále vyskytuje slepýš křehký a veverka obecná v suchých okrajích lesů s výskytem lísky. V Nálezové databázi AOPK byl zaznamenán výskyt přástevníka kostivalového (Euplagia qudripunctaria), batolce červeného (Apatura ilia), čmeláka (Bombus spp.), uţovky obojkové (Natrix natrix), ještěrky obecné (Lacerta agilis) a zmije obecné (Vipera berus). Závěrem bylo konstatováno, ţe předmětné území má celkově vysoký biologický potenciál, vytvořený těţbou kamene a přilehlých ploch jako výsypek hlušiny. Tím došlo k vytvoření cenných či potenciálně cenných stanovišť odlišných od stanovišť vyskytujících se v okolní, zemědělsky vyuţívané krajině. Tuto skutečnost označila AOPK za zásadní, protoţe předpokladem pro registraci VKP je existence ekologicky, geomorfologicky (či esteticky) významné části krajiny. K rozsahu navrţené registrace bylo uvedeno, ţe v současnosti jsou některé plochy biologicky méně hodnotné (západní část s ruderalizovanými porosty), ale existuje zde potenciál pro rozvoj cennějších ekosystémů (při vhodné údrţbě). Závěrem bylo doporučeno registrovat VKP v navrţeném rozsahu. Dopisem odeslaným dne 22. 9. 2014 byli s výše uvedenými podklady seznámeni účastníci řízení a byli vyzváni k případnému vyjádření do 10 dnů od obdrţení dopisu. Současně s tím byli seznámeni s moţností seznámit se s kompletním spisem a byli informováni o tom, ţe rozhodnutí ve věci bude vydáno po dni 10. 10. 2014. Ve vyjádření, doručeném 1. 10. 2014 se o.s. Náš Domov ztotoţnilo se závěry stanoviska AOPK (předmětné území má jako celek poměrně vysoký biologický potenciál a z toho plyne jeho registrace). Nesouhlas byl vyjádřen se stanoviskem vlastníků pozemků, kdyţ k jednotlivým bodům bylo uvedeno následující. Odlesnění lomu (bod 2) bylo odmítnuto s tím, ţe z registrace VKP nic takového nevyplývá. V otázce případných náhrad škody (bod 4) se jedná o spekulaci, protoţe není uvedeno, na základě jakého právního titulu by hrozil vznik škody obci Jivno. Dále bylo odmítnuto, ţe by registrací VKP došlo k administrativnímu či finančnímu zatěţování obce (bod 6), kdyţ obec v tomto případě můţe vystupovat pouze jako účastník řízení (podobně jako v řízení stavebním). Dále bylo uvedeno, ţe se v lokalitě jiţ nachází VKP ze zákona (les). Další z bodů (č. 7) byl označen za demagogický, protoţe důvodem k vyhlášení VKP není výskyt zvláště chráněných druhů, ale důvody jsou jiné (např. estetický význam lokality). Negativní názor vlastníků pozemků na moţné provedení dalšího biologického průzkumu byl příznivě akceptován do té míry, ţe vlastníci poukázali na dosud shromáţděné podklady, které povaţují za dostatečné. K dalšímu vyjádření vlastníků uvedl o.s. Náš domov, ţe vyhlášení VKP nedává orgánu ochrany přírody moţnost absolutním způsobem bránit v jakémkoliv vyuţívání předmětných pozemků a postup správních orgánů musí respektovat základní ústavní zásady (včetně ochrany vlastnictví). Dále o.s. Náš Domov uvedlo, ţe veřejný zájem ochrany přírody a krajiny je vyjádřen v ust. § 58 odst. 1 zákona, resp. v ústavní rovině v čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Podle o.s. Náš domov byl veřejný zájem vyjádřen i peticí (1581 podpisů), resp. dopisem Města Rudolfov (oba dokumenty byly přílohou k tomuto podání). K tvrzením některých účastníků řízení se dne 3. 10. 2014 vyjádřila také Calla, kdyţ uvedla, ţe k odlesnění lomu nedojde a ţádoucím opatřením je proředění porostu na dně lomu a omezení akátu. Podle Cally je rekreační a odpočinkový charakter místa dán charakterem jedné z posledních enkláv zeleně a zpevnění komunikací by do místa „přilákalo“ automobilovou dopravu. Kanalizaci je moţné vybudovat mimo cenné partie údolí. Na jedné straně tak stojí veřejný zájem ochrany přírody a krajiny společně s veřejným zájmem extenzivně rekreační a oddychové funkce proti soukromým zájmům majitelů pozemků. Náklady pro obec registrací VKP nemohou vzniknout (naopak vznikají postupem obce v řízení). Podle Cally byl výskyt zvláště chráněných druhů doloţen. Dále bylo odmítnuto údajně laické hodnocení stěnového lomu s lesními porosty odvolatelem, zdůrazněn biologický význam náletových dřevin a význam místa podle hodnocení AOPK. Výskyt zvláště chráněných druhů není podmínkou k registraci VKP a podle Cally, pokud by takovou podmínkou byl, potom by bylo nutné území registrovat (přástevník kostivalový). Hodnota „rostlinného porostu“ není spatřována ve výskytu zvláště chráněných druhů (vyskytuje se např. zeměţluč okolíkatá), ale v ukázce spontánní sukcese lokality s bohatší druhovou a věkovou skladbou neţ u lesních monokultur. Dále Calla poukazuje na to, ţe odmítání registrace VKP je bezpředmětné, protoţe za stávajícího stavu se v místě jiţ jedná v převáţné míře o VKP ze zákona – les a vlastníci pozemků by museli stejně ţádat o výjimku k zásahu do VKP. Dále je okomentováno vyjádření odvolatelů k názoru Jihočeských matek, kdy je upozorněno na zaměňování pojmů biokoridor (součást ÚSES) a významný krajinný prvek. S odvoláním na stanovisko AOPK a orientační biologický průzkum je navrţeno VKP registrovat. Odvolatelé ve svém vyjádření ze dne 6. 10. 2014 odkázali na předchozí vyjádření ze dne 8. 9. 2014 a dále se vyjádřili k jednotlivým podkladům. Ve vyjádření k podání o.s. Náš domov z 14. 7. 2014 bylo uvedeno, ţe koupě pozemků v roce 1926 je bezpředmětná a upozornili na to, ţe „Okrašlovací spolek“ zavlekl do údolí pámelník. Další komentář se týkal orientačního průzkumu, kde bylo upozorněno na to, ţe podklady k průzkumu byly předloţeny o.s. Náš domov a z toho je dovozována jeho neobjektivnost (výskyt zvláště chráněných druhů nebyl zjištěn z rešerší, přesto je předpokládán, hledán). Dále bylo uvedeno, ţe v předmětné lokalitě se nenachází vodní či


mokřadní prostředí a pokud jsou zmíněny druhy vázané na toto prostředí (ţáby), potom je záhodno chránit např. rybník Jarval. Pokud byl průzkumem zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů, potom tento výskyt není dán výjimečností předmětné lokality (jedná se o běţné druhy, výskyt v jiných lokalitách). Zjištění o výskytu přástevníka kostivalového není v rozporu se zamýšlenou činností vlastníků pozemků, kteří nehodlají provádět těţební činnost nebo narušovat lomovou stěnu, kterou tento druh vyuţívá a jeho výskyt není důvodem k registraci VKP v zamýšleném rozsahu. Za spekulativní a návodné jsou označeny doporučení z orientačního průzkumu a jedná se o nedovolené hodnocení. Odvolatelé nesouhlasí s provedením znaleckého posudku z důvodu hospodárnosti, neboť podklady ke zhodnocení stavu území jsou dostatečné. K vyjádření sdruţení Calla je uvedeno, ţe není otázkou, zda je pozemek Ing. Chytilové lesem či nikoliv, ale zda tento a další pozemky jsou natolik specifické, aby měly být registrovány jako VKP. Odvolatelé se kriticky vyjádřili ke stanovisku AOPK, neboť údajně přebírá údaje z orientačního průzkumu a ve stanovisku jsou volena opatrná vyjádření („…potenciálně cenná stanoviště“). Stanovisku AOPK je dále vytknuto, ţe bylo zpracováno „orgánem ochrany přírody“ a proto není překvapením, ţe je doporučeno předmětnou lokalitu registrovat jako VKP. Podle názoru odvolatelů nemůţe „biologický potenciál“ území ospravedlnit registraci VKP. Závěrem bylo navrţeno rozhodnutí o registraci VKP zrušit pro nepřiměřenost omezení vlastnických práv. Rozsudkem krajského soudu bylo předchozímu rozhodnutí odvolacího orgánu vytknuto především chybějící porovnání veřejného zájmu na registraci VKP se zájmem vlastníků pozemků. Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Základní listiny práv a svobod jako součásti ústavního systému České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Listina) mj. ve svém ustanovení čl. 11 odst. 3 ve vztahu k vlastnictví uvádí, ţe výkon vlastnického práva nemůţe být v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy a jeho výkon nesmí poškozovat mj. přírodu a ţivotní prostředí. Kromě toho je v čl. 35 odst. 3 Listiny stanoveno, ţe nikdo nesmí při výkonu svých práv ohroţovat ani poškozovat ţivotní prostředí, přírodní zdroje a druhové bohatství přírody nad míru stanovenou zákonem. Pro předmětné řízení je asi nejpodstatnějším ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, způsobem, jakým stanoví zákon. Zákon mj. v ust. § 58 odst. 1 stanoví, ţe ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem a kaţdý je povinen při jejím uţívání strpět omezení vyplývající ze zákona. Významné krajinné prvky jsou registrovány postupem, popsaným v ust. § 6 zákona. Z výše uvedeného tedy vyplývá, ţe registrace významného krajinného prvku (z toho vyplývající omezení vlastnického práva) se děje ústavně konformním způsobem, na základě zákona. Pojem významný krajinný prvek je definován v ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udrţení její stability. Kromě vyjmenovaných významných krajinných prvků (lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy) je za významný krajinný prvek povaţována i část krajiny, registrovaná podle ust. § 6 zákona. Mezi takové útvary jsou v zákoně příkladně vyjmenovány mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů (parky, zahrady). Podle odvolacího orgánu předmětná lokalita naplňuje poţadavky zákona na významný krajinný prvek nejen tím, ţe se jedná o umělý skalní útvar (skalní stěna vzniklá činností v lomu), ale také naplňuje další kritéria. Z ekologického hlediska se jedná o lokalitu, v jejímţ porostu jsou zastoupeny především náletové dřeviny, jejichţ druhová skladba vytváří biologicky rozmanitější prostředí neţ monokulturní hospodářské lesy. Výskyt stromů s plody je přínosem pro výskyt ţivočichů. Nejcennější z ekologického hlediska je výskyt osluněných míst v porostu dřevin (resp. na skalní stěně), které představují biotop suchých trávníků, jejichţ výskyt je v krajině sporadický. Z geomorfologického hlediska se jedná o část krajiny v minulosti (těţba v lomu) přeměněnou člověkem, jejíţ hodnota spočívá v tom, ţe tímto lidským zásahem byla vytvořena příkrá skalní stěna, spolu s odvaly hlušiny, která změnila charakter původního údolí Rudolfovského potoka. Stávající morfologie terénu je tak pozůstatkem lidské činnosti v přírodním prostředí a svojí modelací se liší od svého bezprostředního okolí. Údolní niva Rudolfovského potoka je přirozeně tvořena údolím, ohraničeným svahy, které nejsou příkré jako stávající stěna lomu, ani na nich nejsou výraznější terénní nerovnosti, které jsou patrné v místech odvalů a návozů hlušiny. Estetické hledisko lokality je potom vyzněním její geomorfologické a ekologické tvářnosti, kombinací výše popsaných jevů, kdy jde o esteticky výrazný prvek (odlišný od okolí, nebo např. protilehlých stran údolí). Přestoţe je lokalita porostlá náletovými dřevinami, tak účinek strmých stěn, resp. terénních nerovností je patrný při pohledech z turisticky vyuţívané cesty, vedoucí okolo předmětné lokality. V místech bývalého lomu se údolí rozšiřuje aţ ke skalní stěně a vzniká tak otevřenější prostor. Krajský soud vytknul předchozímu rozhodnutí o odvolání dále skutečnost, ţe nebyly vypořádány námitky odvolání označené čísly 1-7 (tyto námitky byly zopakovány v podání ze dne 15. 9. 2014). Odvolací orgán uvádí, ţe registrace VKP není ochranou území před jakoukoliv aktivitou, ale pouze před takovou, která můţe poškodit nebo zničit významný krajinný prvek, resp. ohrozit jeho ekologicko-stabilizační funkci. Nad rámec obecné ochrany přírody a krajiny je ve významných krajinných prvcích cílem ochránit určitý fenomén. V tomto případě jde o geomorfologicky zajímavý (odlišný od okolní krajiny) reliéf stěnového lomu a s ním související odvaly.


Z ekologického hlediska se jedná o ukázku sukcesních stádií. Přirozený nálet má bohatší biologickou strukturu neţ monokulturní hospodářský les. Za ekologicky nejcennější plochy v lokalitě lze označit osluněná místa v porostu, resp. stěnu lomu a jeho dno. Kombinace geomorfologického tvaru terénu a přirozeného náletového porostu působí jako esteticky hodnotný prvek v okolní zemědělské (resp. urbanizované krajině). V námitce č. 1 je uvedeno, ţe stávající územní plán nedovoluje ţádné aktivity vlastníků, které by mohly narušit odpočinkový nebo rekreační ráz lokality a registrace VKP zpřísňuje reţim lokality bez náleţitého zdůvodnění. Odpočinkový či rekreační charakter lokality je dán územním plánem, ovšem zájmy ochrany přírody v předmětné lokalitě územní plán neřeší. Vzhledem k identifikovaným hodnotám přírody je nutné tuto ochranu zajistit formou registrace VKP. Omezení vlastnického práva je minimální, kdyţ spočívá v nutnosti vyţádat si k případným záměrům, které by mohly poškodit, či ohrozit VKP souhlas orgánu ochrany přírody. Toto je vydáváno v reţimu správního řízení a orgán ochrany přírody musí v kaţdém takovém řízení váţit mezi zájmy vyjádřenými např. územním plánem a mezi zájmy ochrany přírody. V námitce č. 2 bylo uvedeno, ţe odlesnění lokality bude mít za následek změnu charakteru území. K tomu je nutné uvést, ţe registrace VKP nevyţaduje po vlastníkovi (či jiném subjektu), aby zasahoval do stávajícího stavu lokality. Při registraci VKP bylo pouze shledáno, ţe by bylo vhodné odstranit některé náletové dřeviny (např. akát), coţ by nevedlo k odlesnění lokality, ale pouze k jejímu prosvětlení. Námitka č. 3 tvrdí, ţe registrací VKP dojde k zablokování moţnosti rozvoje lokality v intencích územního plánu (odpočinkový a rekreační charakter) a příkladmo jsou vyjmenovány činnosti, které nebude moţné údajně realizovat. K otázce zpevnění komunikací je třeba uvést, ţe v lokalitě registrace VKP se ţádná komunikace nenachází (cesta vedoucí údolím je mimo VKP) a zřízení kanalizace (tj. vedení potřebného výkopu a infrastruktury) by zřejmě nekolidovalo s registrovaným VKP. V této souvislosti je nutné uvést, ţe registrovanými VKP jsou např. některé parky v Českých Budějovicích (např. park Na Sadech, Háječek, či Stromovka) a zásahy v případě budování infrastruktury jsou běţně povolovány. V současné době není odvolacímu orgánu znám ţádný konkrétní záměr, týkající se budování dopravní či jiné infrastruktury v místě registrace VKP. Námitka č. 4 tvrdí, ţe registrací VKP vzniknou finanční problémy obce Jivno v důsledku ţalob na zmaření investice vlastníků. Odvolací orgán se domnívá, ţe ţádná taková škoda by registrací VKP nevznikla a vlastníky nebyla tato otázka ani blíţe konkretizována. Námitka č. 5 tvrdí, ţe v lokalitě jsou přípustné pouze aktivity podle územního plánu (odpočinkový a rekreační charakter) a nad jeho dodrţováním je dostatečná kontrola dozorovou činností obce. Jak uţ bylo vysvětleno u námitky č. 1, registrace VKP řeší zájmy ochrany přírody, které nejsou ve stávajícím územním plánu pro danou lokalitu řešeny dostatečně (je řešen pouze rekreační a odpočinkový charakter lokality, nikoliv zachování přírodních poměrů). K námitce č. 6 o tom, ţe registrace VKP zatíţí obec finančně i administrativně, lze uvést, ţe ţádné náklady s udrţováním lokality obci nemohou vzniknout, protoţe registrace VKP obci neukládá povinnost péče o takto vymezené území. Podle námitky č. 7 dojde k odlesnění lokality, vytlačení stávajících populací a omezení vyčištění Rudolfovského potoka z důvodu nemoţnosti odkanalizování lokality. K tomu odkazuje odvolací orgán na odůvodnění u bodů 2, resp. 3 (viz výše). Z dalších připomínek a námitek, které byly vyjádřeny účastníky řízení, odvolací orgán na tomto místě zmiňuje tvrzení o tom, ţe v místě jiţ existuje významný krajinný prvek – les. Toto tvrzení (především sdruţení Calla) vychází z toho, ţe zákon neobsahuje definici pojmu les. Odvolací orgán toto tvrzení nepovaţuje za správné, protoţe za les povaţuje pouze pozemky vedené v katastru nemovitostí jako pozemky určené k plnění funkcí lesa, jinak by samozřejmě za les byla povaţována lokalita prohlášená za něj v pochybnostech orgánem státní správy lesů (podle lesního zákona). Jinými slovy se odvolací orgán neztotoţňuje s výkladem zákona ze strany některých účastníků řízení a nepovaţuje předmětnou lokalitu za významný krajinný prvek ze zákona – les. Podobně nelze zaměňovat biokoridor územního systému ekologické stability s významným krajinným prvek, jak to učinilo sdruţení Jihočeské matky, protoţe se jedná o jiné instituty (nástroje) v ochraně přírody a krajiny. Podle stávajícího, platného územního plánu obce Jivno (ze dne 31. 3. 2014) jsou na území, na němţ má být registrováno VKP vymezeny dvě plochy určené k individuální rekreaci (RR 1-0,10 ha a RR 2-0,33 ha, vţdy po dvou objektech) a jedna plocha občanské vybavenosti sportovně rekreační (OVSR 3 – 0,49 ha). Z urbanistického hlediska je v bývalém lomu navrţena jedna srubová stavba pro potřeby turistiky a ochrany přírody a krajiny. Stávající územní plán předpokládá pro stavby stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku (v době schvalování územního plánu byla platná a účinná registrace VKP Rudolfovský lom). Tvrzení odvolatelů o tom, ţe stávající územní plán zaručuje dostatečnou ochranu lokality VKP Rudolfovský lom, nejsou přesná, v tom smyslu, ţe vyuţití těchto ploch je předpokládáno pro výstavbu (omezenou regulativy územního plánu), která ovšem v případě ploch určených k rodinné rekreaci předpokládá podmínečné přípustné vyuţití pro trvalé bydlení a v případě plochy OVSR 3 zahrnuje např. i moţnost vybudování parkovacích stání. Stávající územní plán předpokládá v případě ohroţení ekologicko-stabilizační funkce VKP Rudolfovský lom souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody. Z toho plyne, ţe stávající územní plán počítá s vyuţitím území při respektování registrovaného VKP. Pokud by nedošlo k registraci VKP, potom nebudou přírodní hodnoty,


identifikované např. ve stanovisku AOPK územním plánem chráněny a mohlo by dojít např. k nevhodnému umístění staveb, které naruší ekologicko-stabilizační funkci předmětného území. Tvrzení odvolatelů o tom, ţe předmětná lokalita, vzniklá po těţbě kamene není z geomorfologického hlediska zvláštní (údolí vzniklo zaříznutím toku v údolí) je v rozporu se stavem, který vzniká po otevření stěny lomu, resp. těţební činností. Příkrá stěna lomu, ani navazující výsypky hlušiny by bez této činnosti člověka nevznikly a údolí by bez nich mělo odlišný geomorfologický charakter. Odvolatelé dále poukázali na minimální (resp. ţádný) výskyt zvláště chráněných ţivočichů a výskyt běţných druhů rostlin. Odvolací orgán povaţuje výskyt některých zvláště chráněných ţivočichů zapsaných v Nálezové databázi AOPK za prokázaný. Pro registraci VKP není výskyt zvláště chráněných druhů podmínkou (tyto druhy jsou chráněny přímo ze zákona), ale jedná se spíše o indikátor stavu prostředí. Hodnota přírodního prostředí v místě spočívá především v existenci biologicky bohatšího prostředí, neţ je v případě monokulturního lesa (který je významným krajinným prvkem ze zákona). Cenná je především rozmanitost stanovišť od míst více osluněných (sušších) po místa zastíněná porostem (vlhčí stanoviště). Stávající ochrana území ze zákona (bez registrace VKP) se týká prakticky jen ochrany dřevin rostoucích mimo les, nikoliv ovšem ploch nezarostlých dřevinami (resp. zarostlých dřevinami s obvodem menším neţ 80 cm ve výčetní výšce 130 cm), které jsou v místě označeny za biologicky nejcennější. Předmětem ochrany ve VKP je potom zachování takového charakteru území, které bude zahrnovat jednak osluněná místa bez dřevinného porostu a jednak zastíněné plochy. Odvolatelé ve svém vyjádření poloţili mj. otázku, před čím má být území chráněno. Tedy před zásahy, které by narušovaly současnou ekologickou stabilitu území. Registrace VKP je vymezením chráněného zájmu ochrany přírody a krajiny. Tím je v tomto případě geomorfologická modelace terénu spolu se stávající dřevinou skladbou a její hustotou (osvětlené plochy). Registrace a následná funkce VKP není ochranou „před něčím“, ale ochranou „něčeho“, tj. významné části přírody a krajiny, resp. existujících ekologických vazeb. K námitce o znemoţnění uţívat plody z věci (vlastnické právo) lze uvést, ţe registrací VKP nevzniká absolutní přednost před realizací zamýšlených záměrů (podstatnějším způsobem je vlastnické právo omezeno např. územním plánem). Samotná registrace VKP neznamená znemoţnění uţití pozemku pro účely vymezené územním plánem a při posuzování jednotlivých staveb musí být bráno v potaz, ţe územní plán předpokládá určité vyuţití území. Podobná situace nastává např. při umisťování staveb v údolní nivě, která je významným krajinným prvkem ze zákona. Předmětná lokalita je také z pohledu veřejnosti (předloţené petice a vyjádření Města Rudolfov) povaţována za významnou oddychovou lokalitu, která má svůj význam právě tím, ţe je v tomto prostoru umístěno minimum staveb a jiných prvků. Ke shromáţděným podkladům odvolací orgán uvádí, ţe některé se netýkaly předmětného řízení. Tímto případem je kupní smlouva z roku 1926, která se registrace VKP netýká, protoţe současný stav území se podstatně liší od stavu v roce 1926, kdy tato lokalita nebyla zasaţena těţbou kamene, v jejímţ důsledku vznikl významný útvar, vhodný k registraci VKP. Předloţený orientační průzkum odvolací orgán povaţuje za listinný důkaz (nikoliv znalecké hodnocení) – popis dané lokality. K námitce odvolatelů o tom, ţe v průzkumu „byly hledány“ zvláště chráněné druhy lze uvést, ţe předmětem biologického průzkumu je vţdy popis území a druhů, které se v něm vyskytují. Z toho plyne, ţe tyto druhy musí být vţdy „hledány“. Pro odvolací orgán je tak orientační průzkum informací o výskytu zvláště chráněného ţivočicha (přástevník kostivalový) a popisem stávajícího stavu území. Popis území provedla také AOPK, které odvolací orgán poskytl mj. orientační průzkum jako jeden z podkladů. Své stanovisko AOPK vypracovala především na základě vlastních šetření a údajů. K námitce o podjatosti AOPK lze uvést, ţe se nejedná o „orgán ochrany přírody“, neboť AOPK je odbornou organizací pro podporu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. Vzhledem k poslání AOPK nebylo nutné zadávat externí hodnocení předmětného území (jak poţadoval ve svém stanovisku o.s. Náš domov). AOPK byla poţádána o podání odborného stanoviska (tento postup byl de facto akceptován i odvolateli). Odvolací orgán povaţuje odborné hodnocení AOPK za dostatečný podklad pro rozhodnutí, neboť se jedná o popis území a vyslovení odborného názoru na to, zda předmětná lokalita můţe mít parametry pro registraci VKP. Samotná registrace VKP je potom záleţitostí orgánů ochrany přírody (tj. porovnání identifikovaných přírodních hodnot s jinými zájmy v území). Odvolací orgán poznamenává, ţe vlastnické právo nemá absolutní povahu v tom smyslu, ţe vlastník nakládá se svým majetkem v mezích zákonů, které výkon vlastnického práva korigují, aby byl hájen veřejný zájem společnosti. Registrace VKP přitom sama o sobě nepředstavuje ţádný zákaz, ale upozorňuje a vymezuje, co je potřeba zvaţovat a hodnotit při realizaci záměru, kterým se mění dosavadní uţívání pozemků. Na ochranu takto vyjádřených hodnot jsou potom vydávány souhlasy k realizaci jednotlivých záměrů. Vlastnictví neopravňuje k jakémukoliv nakládání s majetkem, kdyţ toto nakládání je limitováno veřejným zájmem, který je uplatněn ústavně konformním způsobem (vyjádřen v zákoně – viz ust. § 58 odst. 1 zákona o tom, ţe zájmy chráněné zákonem jsou veřejným zájmem). Konkrétní stav přírody v lokalitě můţe mít také různý význam ve vztahu k okolí. Co je v určitých lokalitách běţné, to můţe být v jiných lokalitách vzácné (např. vlivem urbanizace území). Podle Evropské úmluvy o krajině ze dne 20. 10. 2000 (publikována pod č. 13/2005 Sb.m.s.) "ochrana krajiny" znamená činnosti směřující k zachování a udrţení význačných nebo charakteristických rysů krajiny, odůvodněné


její dědičnou hodnotou, vyplývající z její přírodní konfigurace a/nebo z lidské činnosti. Dále tato mezinárodní smlouva předpokládá vyhodnocení takto vymezené krajiny s ohledem na zvláštní hodnoty, které jsou jim připisovány zainteresovanými stranami a dotčeným obyvatelstvem. V případě registrace VKP Rudolfovský lom dochází k přiměřenému zásahu do vlastnických práv (pokud se o zásah do vlastnických práv vůbec jedná), protoţe je zde veřejný zájem vyjádřený charakteristikou předmětné lokality, kdyţ je toto území jednak v místě zvláštní (geomorfologie terénu vzniklá těţbou a přirozená sukcese místa), jednak se jedná o biologicky cennější lokalitu neţ je běţně obhospodařovaná zemědělská krajina (potaţmo monokulturní les), resp. urbanizované lokality v okolí. Svým charakterem je místo vnímáno jako oddychové a rekreační mimo jiné i širší veřejností (viz petice). V předmětné lokalitě je její vyuţití omezeno také konfigurací terénu. V okolí lokality dochází k poměrné rozsáhlé výstavbě a z toho plyne veřejný zájem na zachování této přírodní enklávy, jako přírodního prostředí nezbytného pro ţivot rostlinných a ţivočišných druhů. Registrace VKP navíc navazuje na jiţ existující významné krajinné prvky ze zákona (Rudolfovský potok a jeho údolní niva, rybník JARVAL, resp. lesní pozemky). Samotná registrace VKP přímo nezakazuje aktivity v území, ale měla by zaručit jakým způsobem (včetně rozsahu) budou jednotlivé záměry prováděny. Z výše uvedených důvodů odvolací orgán potvrdil rozhodnutí správního orgánu o registraci VKP Rudolfovský lom. Poučení o odvolání Proti tomuto rozhodnutí se, dle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nelze dále odvolat.

Ing. Karel Černý vedoucí odboru ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví Odvolatel (na doručenku): 1) Ing. Dana Chytilová, nar. 1956, Čéčova 793/51, 370 04 České Budějovice prostřednictvím advokáta Mgr. Lukáše Lorence, ČAK 09789, AK Čermák a spol., Elišky Peškové 15, 150 00 Praha 5 (datová schránka) 2) LUMOS s.r.o., Rudolfovská 88, 370 01 České Budějovice prostřednictvím advokáta Mgr. Lukáše Lorence, ČAK 09789, AK Čermák a spol., Elišky Peškové 15, 150 00 Praha 5 (datová schránka) 3) Obec Jivno, Jivno 34, 373 71 Rudolfov prostřednictvím advokáta Mgr. Lukáše Lorence, ČAK 09789, AK Čermák a spol., Elišky Peškové 15, 150 00 Praha 5 (datová schránka) Účastníci řízení podle ust. 27 odst. 1 správního řádu (na doručenku): 1) Ing. Přemysl Dvořák, nar. 1980, Pod Bohdalcem I 1484/32, 10100 Praha-Michle 2) Česká republika prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábř. 390/42, 128 00 Praha-Nové Město, Územní pracoviště České Budějovice, Prokišova 1202/5, 371 03 České Budějovice (datová schránka) Ostatní účastníci (na doručenku): 1) Občanské sdruţení Náš domov, Na Staré cestě 252/8, 373 71 Rudolfov prostřednictvím advokáta JUDr. Miloše Tuháčka, ČAK 09911, Advokátní kancelář Korbel, Tuháček & partneři s.r.o., Převrátilská 330, 390 01 Tábor (datová schránka) 2) Calla-Sdruţení pro záchranu prostředí, Fr. Šrámka 35, 370 04 České Budějovice 3) Sdruţení Jihočeské matky, Kubatova 6, 370 04 České Budějovice Na vědomí (po nabytí právní moci): 1) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Blanský les a Krajské středisko České Budějovice, Vyšný 59, 381 01 Český Krumlov (datová schránka) 2) Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany ţivotního prostředí, nám. Přemysla Otakara II č. 1-2, 370 92 České Budějovice + spis


Stránka 1 ROZHODNUTÍ. datum: vyřizuje: Mgr. Petr Lhotka telefon:

Recommend Documents