STŘEDNÍ POLICEJNÍ ŠKOLY MV V BRNĚ Vyšlo

ZPRAVODAJ 1/2000 STŘEDNÍ POLICEJNÍ ŠKOLY MV V BRNĚ Vyšlo 31. 1. 2000 Dámy a pánové, pedagogičtí pracovníci, zaměstnanci školy a žáci, dovolte mi, abych vám na prahu přelomového roku 2000 popřál osobní, rodinnou a pracovní pohodu při plnění náročných úkolů pracovních i studijních. Jde vskutku o významný rok v krátkodobé historii Policie ČR, a považuji proto za nezbytné informovat vás o tom, že rozpočtová situace resortu a přidělené finanční limity neumožňují Policii ČR pokračovat systémově v naplňování pracovních míst. Jak zdůraznil policejní prezident plk. JUDr. Jiří Kolář, v tomto roce bude prováděna pouhá personální obměna, což v zásadě znamená, že za jednoho policistu, který ukončí služební poměr, bude možno přijmout opět pouze policistu jednoho. Tento stav bude trvat po celý rok 2000, pokud resort nerozhodne o navýšení přidělených finančních limitů na platy policistů. Obdobná situace postihuje i Střední policejní školu MV v Brně, která obdržela v důsledku regulačního opatření pro vyčerpání výdajů státního rozpočtu pouze 7% rozpočtovaného ročního objemu na měsíc leden. Znamená to tedy, že jsme schopni zabezpečit pouze nejnutnější činnosti v rámci chodu školy. Zmíněné okolnosti nás musí všechny vést k zamyšlení, jak je důležité pracovat ve službách policie efektivně, erudovaně a s velkým zaujetím, ať již v oblasti své funkční náplně, příp. studijního působení. Stavy policie jsou naplněny a z tohoto pohledu je zapotřebí vnímat rok 2000 jako rok jisté změny. Změny ve stupnici našich hodnot. Změny v orientaci jednotlivce, ve významu poslání Střední policejní školy MV v Brně. Ještě jednou šťastný nový rok 2000 vám přeje ředitel školy plk. JUDr. Jiří Musil

SLOVO REDAKCE Začátkem ledna 2000 vyšla v nakladatelství Georgetown kniha autorů Bronislavy Gabrielové a Bohumila Marčáka s názvem „Kapitoly z dějin brněnských časopisů". Dvousetstránková

publikace začíná u počátků českého časopisectví v Brně a je dovedena až do raného polistopadového období. Zabývá se tituly, které výrazně zasáhly do vývoje tisku a žurnalistiky. Kdo se domnívá, že mám tolik smělosti a přeji si, aby v případném dalším obdobném svazku, který třeba po letech vznikne, byla zmínka o našem Zpravodaji SPŠ MV v Brně, domnívá se správně.Chtěla bych, aby náš časopis byl chloubou naší školy, důstojným obrazem našeho snažení a pestrou mozaikou ze života studentů a zaměstnanců. .

Na kvalitě, rozsahu a zajímavosti obsahu časopisu se může podílet kdokoliv z vás. Autoři příspěvků mohou své práce předávat osobně nebo je vhodit do schránky umístěné ve vstupní hale budovy K. Každý také může požádat o gramatickou nebo stylistickou úpravu svého příspěvku kohokoliv z redakční rady. Časopis budeme mít takový, jaký si ho uděláme. Proto věřte, že vám rádi pomůžeme a že se těšíme na vaši aktivní spolupráci. PS: Paní Gabrielová a pan Marčák už o náš časopis projevili zájem. Zuzana Armutidisová

Kriminalistická literatura Neodmyslitelnou součástí každé smysluplné lidské činnosti je soustavné celoživotní vzdělávání. Lékař nemůže úspěšně léčit, jestliže získal vědomosti před pěti, patnácti či dvaceti lety pouze na lékařské fakultě. Dobrý lékař, aby udržel krok s dobou nejen chce, ale nakonec i musí znát nové léky, nové metody diagnostiky a vůbec musí mít čerstvé informace ze svého oboru. Platí to i pro policisty. Bez znalosti nových forem páchání trestné činnosti, triků pachatelů, nové techniky v policejní praxi a bez čerstvých informací vůbec nemůže být policista pravým profesionálem. A co víc. Každý den, čím dál tím rychleji mu ujíždí vlak doby. Nejběžnější a také nejdostupnější formou celoživotního vzdělávání je sledování a studium odborné literatury, zvláště pak odborných časopisů. Pro potřebu policistů jsou vydávány dva časopisy, které ve svém názvu nesou slovo kriminalistika. Je to především Kriminalistický sborník, který vychází 5 krát do roka. Autory článků v Kriminalistickém sborníku jsou zkušení kriminalisté a vyšetřovatelé, kteří popisují a rozebírají skutečné případy, zejména pak jeho klady a také nedostatky. Mimo to jsou v časopisu zveřejňovány nové metody apostupy kriminalistické techniky, doporučení pro vyšetřování jednotlivých druhů trestné činnosti, rubriky ze zahraničí či články určené pro začínající policisty. Celoroční předplatné časopisu činí 150,- Kč. Dalším ryze teoreticko-odborným časopisem je Kriminalistika a vychází 4 krát do

roka. Jsou v něm uveřejňovány různá vědecká sdělení, teoretické stati, rozbory, informace z vědeckých konferencí a pod. Časopis je určen pro erudovanou odbornou veřejnost, studující právnických fakult či Policejní akademie. Žádný z časopisů není v běžné distribuci (trafikách)¨. Do obou časopisů je možné nahlédnout ve školní knihovně, či u každého učitele kriminalistiky. Tiskopisy na závazné objednávky můžete obdržet u mjr. JUDr. Miloslava Jedličky, budova D, VI. Poschodí, dveře č. 602, telefonní klapka 285. Zde také obdržíte veškeré informace týkající se uvedené literatury.

Česká republika nebo Česko? V minulých dnech svým doporučením současný ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman rozhodl o používání názvu „Česko" v rámci působnosti jeho ministerstva. Tento název se začíná objevovat velmi často. Vidíme ho například ve veřejno-právní České televizi, čteme v různých denících a slyšíme i při různých pořadech, z úst poslanců apod. To, že takový název používají lidé, jejichž právní vědomí není na patřičné úrovni, mě nepřekvapuje, ale o to více vadí, když ho vnímáme od zástupců moci zákonodárné, moci výkonné a sedmé velmoci, čímž myslím sdělovací prostředky. Zjišťuji, že všichni jmenovaní by potřebovali minimálně jednosemestrové studium z předmětu Ústavní právo, protože úroveň jejich právního vědomí je v tomto případě nedostatečná. Všichni tito svým vystoupením mohou ovlivňovat a také ovlivňují veřejné mínění v rozporu s Ústavou České republiky, která platí jako ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky jako zákon nejvyšší právní síly je účinný nejen pro pana ministra a redaktory, ale i pro devadesátiletou babičku někde v zapadlé vísce. Jsem učitelem práva a kdyby při zkoušce použil student název „Česko", tak bych musel takovou odpověď hodnotit podle platné Ústavy České republiky známkou nedostatečný, kterou v tomto případě píši i do pomyslného indexu nejen panu ministru Zemanovi, ale i všem těm, kteří v rozporu s Ústavou České republiky názvu „Česko" užívají. Rovněž se domnívám, že podle hlavy čtvrté čl. 83 Ústavy České republiky by měl Ústavní soud zaujmout jednoznačné stanovisko i k této problematice. Jestliže cítíme potřebu změny názvu České republiky na „Česko", nechť poslanci doporučí ústavním zákonem provést tuto změnu. Je možné, že na tento nezvyklý název („Česko") si budeme muset v budoucnu zvyknout. V opačném případě používejme názvu Česká republika, to znamená toho názvu, který je v současné době platný nejen pro pana ministra, ale i pro všechny občany České republiky. Mgr. Vladimír Machát

Kam za kulturou v Brně Jedno z nejavantgardnějších divadel nejen v Brně, ale v celé Evropě, které je navštěvováno především mladými lidmi je divadlo na Zelném trhu - Husa na

provázku. Nekonvenční divadelní kostýmy, dynamické hry a neopakovatelná atmosféra scény přináší nevšední zážitky. Divadlem v období deseti let prošly stovky našich studentů. Vždy se cítili se spokojeni a proto i Vy máte možnost využít nabídku a navštívit některé představení tohoto věhlasného divadla. Mimochodem - v tomto divadle začínal i Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Jiří Pecha a řada dalších populárních herců.

Fotografie ze hry Maryša

Kašparova kráva? Dámská jízda (Koláž různých autorů, především však autorek) Hraje se 2. února a 3. února 2000




režie: Peter Scherhaufer hudba: Zdeněk Kluka hrají a zpívají: Dita Kaplanová, Gabriela Ježková, Ivana Hloužková, Alena Ambrová, Andrea Marečková

Základní inspirací této inscenace byl knižní titul české feministky Caroly Biedermannové „Kašparova kráva„. Bývalý rockový hudebník a nyní hudební skladatel Zdeněk Kluka doplnil inscenaci zhudebněnými texty, jež se více či méně blíží svým stylem k rapovým skladbám. (1,20hod)

Duch lesa... (A. P. Čechov) Hraje se 15. února 2000





režie: Ivo Krobot hrají: P. Zatloukal, I. Hloužková, D. Kaplanová, G. Ježková, A. Ambrová, V. Hauser, R. Fiala, K. Šudáková, E. Vrbková, J. Pecha, J. Kolařík, J. Zrzavý, M. Dadák, R. Slovák, M. Bumbálek

Scénická kompozice raného díla dle geniálního dramatika Antona Pavloviče Čechova, které u nás doposud bylo inscenováno jen sporadicky. Hra bude uvedena v novém původním překladu a osobité úpravě Iva Krobota a Petra Oslzlého. Toto drama i vaudeville lidských vztahů a vášní bude prostoupeno hudbou i písněmi Zdeňka Kluky a hudební montáží písní Jiřího Bulise, Vladimíra Vysockého a skladeb

Gustava Mahlera a P. I. Čajkovského.

Maryša (Alois a Vilém Mrštíkové) Hraje se 25. února 2000





režie: Vladimír Morávek hrají: I. Hloužková, P. Zatloukal, G. Ježková, A. Hejdová, M. Bumbálek, J. Pecha, R. Fiala, D. Kaplanová, A. Ambrová, R. Slovák, V. Hauser, V. Svoboda, A. Marečková, Š. Morávek, M. Fried, T. Pykal, I. Urbánek a slepice

Formou divadla na divadle je inscenována nejznámější česká realistická hra z konce minulého století o vnuceném sňatku, který dožene postiženou Maryšu k vraždě. Divadlo Husa na provázku se rozhodlo inscenovat tuto hru bez jakýchkoli textových změn, "hraje" i scénické poznámky. Oním inscenovaným divadelním souborem je nechvalně známá Stehlíčkova divadelní společnost. Maryša je hrána v náznakové scéně s živě hranými a zpívanými soudobými moravskými písněmi za herecké výpomoci živé slepice. Představení trvá 2:45 hodin.

Se mnou smrt a kůň Hraje se 21. února 2000





scénář a režie: Eva Tálská hrají: R. Slovák, J. Zrzavý, A. Ambrová, M. Bumbálek, R. Fiala, V. Hauser, I. Hloužková, G. Ježková, D. Kaplanová, K. Šudáková, E. Vrbková, P. Zatloukal a členové Studia Dům: J. Černá, A. Kuchař, T. Pavčík, P. Reif, E. Uličný, K. Zdubová a jako host J.Buchta

Cirkusová - akrobatická a artistická - čísla seskládána v příběhy o lásce, nenávisti, odpuštění a obětování se. V příběhy, které vypravuje, prožívá a v nichž se rozdává hlavní dvojjediná postava starého ředitele, spoďáka či klauna. (1,15 hod)

Bližší informace získáte u mjr. Antonína Číhala, budova E, I. patro, kancelář číslo 119, tel. klapka 429

Poznávací a pobytové zájezdy v roce 2000 Stejně jako loni, tak i v letošním roce připravilo FKSP pro své členy rekreační pobyty nebo poznávací zájezdy v zahraničí. První poznávací autobusový zájezd bude ve dnech 20. - 25. května směřovat do jižní Francie. V Monte Carlu uvidíte

monackého knížete, můžete utratit své miliony ve světoznámém kasinu nebo zdarma pěšky absolvovat slavný automobilový okruh. Labužníci jistě ochutnají rybí polévku v Marseille, navštívíte bývalou papežskou rezidenci ve městě Avignon i Velkou katedrálu a zcela jistě se večer projdete po veleznámém mostě. To vše za cenu 2 900,- Kč pro člena Fondu. Pro rodinného příslušníka je cena stanovena na 5 900 Kč. Pokud jste se dosud ještě nerozhodli, můžete tak ještě učinit. Katedrála v Avignon

Pro ty, kteří milují odpočinek a pohodlí, připravil FKSP týdenní rekreační pobyt na Istrii v Chorvatsku ve městě Medulin. Počátek pobytového zájezdu bude 8. září, finanční úhrada zřejmě kolem 1 000 Kč plus finanční dotace od FKSP. Most v Avignonu v noci

*** Podrobné informace získáte u mjr. Antonína Číhala. Kancelář má v budově E, 1. patro, dveře číslo 119, kl. 429. Pokud se přihlásí dostatečný počet zájemců, Medulin se již nyní na Vaši přítomnost pod kvetoucími oleandry velice těší.

Vybrali jsme z tisku MLADÁ FRONTA DNES ze dne 12. 1. 2000

V BRNĚ SE SNÍŽILA KRIMINALITA Brno (ČTK) - Podobně jako v jiných městech republiky i v Brně se loni snížila kriminalita. Policie zde eviduje 20 674 trestných činů, což je v porovnání s rokem 1998 o 580 skutků méně. Největší problémy má město s krádežemi a vykrádáním aut, které tvoří většinu spáchaných činů. „Snížení trestné činnosti se podařilo dosáhnout především nárůstem počtu uniformovaných policistů v ulicích a zlepšením spolupráce s městskou policií," řekl ředitel brněnské policie Jaroslav Přikryl. Policii se podařilo objasnit téměř 37 % případů. Patrně jedním z největších úspěchů je podle Přikryla to, že se snížil i počet vražd ze 14 spáchaných v roce 1998 na loňských 11. Všechny se přitom podařilo kriminalistům objasnit. V letošním roce očekává Přikryl, že se ještě zvýší počet policistů v ulicích Brna o 80 příslušníků, kteří zatím studují na střední policejní škole. Brněnští policisté budou patrně letos v září také pomáhat pražským kolegům zajišťovat bezpečnost při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Psychologická poradna Úterý, čtvrtek

od 15,00 – 17,00 hod.

V případě potřeby lze dohodnout i jiný termín. Poradnu najdete v budově E, 1. patro, dveře č. 122, tel. 432, psycholožka Mgr. Jitka Jurásková. Zásada diskrétnosti je bezpodmínečně dodržována.

Obracet se můžete se záležitostmi      

školními prospěchovými pracovními osobními partnerskými výchovnými

závažného i běžného charakteru, pokud si o nich chcete promluvit s nestranným člověkem nebo potřebujete–li pomoc.

Ilustrační foto V rámci činnosti poradny je také možno realizovat poradenský rozhovor nad výsledky vstupního psychologického vyšetření, protistresový program a relaxační cvičení, prohloubit sociální dovednosti např. asertivního jednání získané ve výuce, řešení konfliktů apod. Podrobnější informace získáte na výše uvedené adrese, u lektorů–instruktorů, učitelů psychologie a deontologie nebo na třídnických hodinách. Denní křivka výkonnosti Psychologie a my (o rozhovoru a naslouchání)

Denní křivka výkonnosti V minulém čísle jste si mohli udělat test, zda se umíte správně učit. Dnes vám nabízíme způsob, jak si můžete sami zjistit svou vlastní křivku výkonnosti. Je známo, že pracovní výkon každého jedince během dne kolísá. V určitou denní dobu jsme aktivnější a v jinou naopak méně aktivní. Závisí to na mnoha činitelích, mimo jiné také na tom, zda nás vykonávaná činnost baví nebo ne. Každý člověk má svůj určitý biorytmus, své vnitřní biologické hodiny, které míru aktivity, připravenosti organismu k výkonu řídí. Výzkumy na toto téma ukázaly, že obecně stoupá denní výkon mezi 10.–11.

hodinou a mezi 15.–16. hodinou, přičemž odpolední výkon je o něco nižší.

Existují však rozdíly vyplývající z charakteru celodenní práce, rozdíly v průběhu týdne (po–, út. stř.+, čt, pá–) a individuální rozdíly. Ty se mohou lišit jak v čase, tak i v počtech vrcholů aktivity. Někdo má jeden, dva nebo i tři vrcholy aktivity během dne. Jak to můžeme zjistit? Hodinu po probuzení si změřte teplotu a zapište. Měřte si pak teplotu po hodině 2–3 dny s přesností na desetiny. U každé denní hodiny budete mít 2–3 údaje, které zprůměrujete a zanesete do mřížky. Na vodorovné ose budete mít čas po hodinách, na svislé teplotu od řekněme 36 °C – 37 °C. A máte svou vlastní, osobní křivku výkonnosti. Jinou možností může být měření tlaku po hodině, pokud k tomu máte podmínky. Zprůměrujete horní a dolní tlak a zanesete do křivky.

O rohovoru a naslouchání

Aktuální, současný úvod by mohl znít: Chcete zlepšit své vztahy k druhým? Chcete být uznávaným vedoucím pracovníkem?

Chcete být vyhledávaným společníkem? Naučte se naslouchat.

Mgr. Jitka Jurásková Já však začnu citáty: „Je ironií moderního světa, že v době, kdy se slova šíří díky moderní technice rychlostí světla po celé naší zeměkouli a valí se na nás jako vodopád, vymizely nejzákladnější dovednosti mezilidského styku – naslouchat lidem, s nimiž přicházíme do bezprostředního styku. Michael Jacobs

„Každý z nás si přeje mít někoho, kdo by ho poslouchal a vyslechl, komu by se mohl vypovídat.„ John Killinger

Co se děje tam, kde se člověk setká s druhým člověkem? Častokrát téměř nic. Dva lidé projdou kolem sebe aniž se zaregistrují. Někdy se však na sebe podívají, přiblíží se, pozdraví a případně se spolu zastaví. „Jak se máte?„ „Děkuji za optání, jde to. A vy?„ „Taky tak.„ „Nashledanou.„ „Nashledanou.„ Dva lidé se viděli, vyměnili si určitá „společenská pohlazení„ a zase se rozešli. Jsou však i jiné rozhovory než společenské rituály. Manželka: „Bože, Kájo, nevím, kam dřív skočit. Tolik práce a teď mi ještě přidali inventury. Vy chcete teplou večeři, smetí taky nikdo nevynesl, ach jo.„ Manžel: „No jo, to musíš taky zapojit děti a ne je pořád šetřit. Se smetím pošli Jirku a šéfovi řekni, ať ty inventury dá někomu jinému, že toho děláš moc. Jestli se na to necítíš, já mu to klidně dojdu říct sám.„ Slyšeli se ti dva? Slyšeli. Jak to ale bylo s nasloucháním?

Rozhovory jsou události, při kterých se sdělují nejen fakta (tj. ověřené skutečnosti), ale i myšlenky (názory) a emoce (přímé i nepřímé výpovědi o tom, jak se hovořící cítí). Zatímco věcná sdělení jsou zaměřena převážně na hlavu posluchače, postoj a vztah hovořícího k posluchači je zaměřen spíše k jeho srdci. Neoslovují rozum, ale cit. Manžel, aniž by se hlouběji zamyslel nad tím, co mu žena říká, reaguje automaticky,

podává radu, svůj návrh řešení. Pak se ovšem nemůže divit, když uslyší: „ Že jsem něco říkala. Ať tě ani nenapadne někam chodit. A co se týče dětí, nech to na mně, já už si nějak poradím.„

Naslouchání navazuje na slyšení, není již však problémem fyziologickým, nýbrž psychologickým. Jde v něm o pochopení a porozumění tomu, co slyšíme. Naslouchat druhým, to je náročná věc. Vyžaduje to soustředění, dobrou vůli, čas. Je to namáhavé a pracné. Tak, jako hovoříme vším, nejen hlasem, ale i gesty, výrazem obličeje, úpravou zevnějšku, celou osobností, tak i naslouchání by mělo být záležitostí nejen všech smyslů, ale celé osobnosti. Vraťme se k manželskému páru. Co tedy bylo záměrem ženy? Čeho chtěla dosáhnout? Žádala zhodnocení svých vychovatelských schopností? Chtěla, aby manžel za ni řešil její pracovní problémy? Nebo si chtěla postěžovat (sdělaná starost– poloviční starost), vyjádřit svou nelehkou roli, únavu, žádala o uznání, porozumění, pomoc? Co tedy tahle varianta: „ Vím, že to nemáš lehké. Kolikrát obdivuju, co všechno stihneš. Ani se nedivím, že jsi unavená.„ V ideální podobě ještě: „ Víš co, tak si napusť vanu a nech to dnes na mně, udělám něco dobrého.„ Manželka taky nemusela hned vyjet. Mohla třeba říci: „ Chápu, co mi navrhuješ, ale mně ani tak nejde o radu, jako spíš potřebuju pofoukat a pochovat.„ Že to vyžaduje od posluchače větší angažovanost? Že to není pohodlné? Já jsem to říkala. Vztahy jsou jako kytky. Když se nepěstují, zahynou. Udrží se jen plevel. Šéf: „ Pane Novák, stěžovala si na vás vedoucí ekonomického oddělení, že vás minulý týden třikrát potkala a že jste ji ani nepozdravil. Co mi k tomu můžete říct?„ Novák: „Ale já jsem měl minulý týden dovolenou, vůbec jsem tu nebyl. To musí být nějaké nedorozumění.„ Šéf: „ No, víte, že je v našem zájmu udržovat s ekonomickým oddělením co nejlepší vztahy. Takže hlavně ji zdravte, ať nejsou stížnosti.„ ??? Šéf: „ Čekají nás v nejbližším čase náročné úkoly. Ten projekt musí být zpracován do konce měsíce. Chci vás požádat, abyste odložili ostatní věci a věnovali se jen tomu. I tak vás budu muset požádat o váš volný čas. Je pro nás důležité zvládnout to v termínu, abychom si zajistili práci do konce roku. Náhradní volno si budete moci vybrat příští měsíc.„

Podřízený I.: „Já jen připomínám, že mám příští týden to školení.„ Podřízený II.: „Já se taky omlouvám, mám plánovanou dovolenou na zabijačku.„ ???

Pleveli zdar, květinám zmar! V zásadě jsem optimista, ale někdy mám dojem, že to heslo na mne kouká ze všech stran. Ale proč? Vždyť skoro každý si v dnešní době stěžuje na úpadek mezilidských vztahů. Kdyby bylo na něm, ale co nadělá, když ti ostatní se nechtějí polepšit?

Přece nezačnu u sebe, nejsem naivka. A tak se brodíme tím pýrem a kopřivami a doufáme, že někdo jiný pole vypleje a zaseje. A po tomto „optimistickém„ zjištění několik informací. Kdo není dobrým posluchačem:

     

kdo se při rozhovoru dívá nepřítomně myslí na své vlastní problémy a mne nebere na vědomí. kdo jedná s partnerem moc úředně kdo se na mne dívá jako na objekt či případ, který musí vyřešit, kdo jedná s partnerem jako odborník – opravář. kdo je moc namyšlen a dívá se na sebe s představou – jaký jsem to já mimořádný člověk

Podívejme se však raději na to, jak se chová ten, kdo je považován za dobrého posluchače. Tři základní charakteristiky dobrého naslouchání: Ryzost (pravost, nefalšovanost) – takový člověk se chová k druhému „fair„. Jeho postoj je opravdový. Nehraje si na něco. Nejedná neosobně. Spolupodílí se na partnerových problémech. Dělá co může. Nevyvolává strach. Akceptace (přátelskost, přijetí) – přistupuje k partnerovi bez předem kladených podmínek. I když může dát najevo, že se mu na jeho chování to či ono nelíbí, respektuje partnerovu osobnost, má k němu úctu. Má ho rád takového, jaký je. Nemá předsudky. Neodsuzuje, nepeskuje, nesoudí. Porozumění (soucítění, empatie, pochopení) – není dotěrný ani lhostejný ani neprojevuje antipatii. Nevykládá si jinak to, co partner prožívá a jak věci chápe. Citlivě vnímá emocionální stavy partnera. Nedá se ničím šokovat. Nedá se vyvést z rovnováhy. Rozumí mu. Jsou spolu v harmonii. Nevyužívá žádných triků. (C. Rogers)

Sedm charakteristik dobrého partnera v rozhovoru (R. Carkhuff):       

úcta k partnerovi opravdovost soucítění (empatie) konkrétnost vyrovnanost s vlastními problémy bezprostřednost zralost osobnosti.

V přehledu požadavků kladených na dobrého

posluchače se často objevuje

také důvěryhodnost. Rozumí se jí spolehlivost v mezilidských vztazích. Souhra v tom co se říká a jak se jedná. Ten, kdo sám je schopen důvěry k druhému člověku, je obvykle též důvěryhodným. Naopak, ten, kdo každého podezřívá a není schopen druhému důvěřovat, je obvykle sám nedůvěryhodným člověkem. Důvěryhodnost je základem dobrých mezilidských vztahů. Tak je možno odpovědět na otázku, kdo je dobrým posluchačem. Je to zralý člověk, přítel, člověk, kterému je možno důvěřovat. Začali jsme citátem a citátem i skončíme: „Když najdeš člověka, který ti v klidu naslouchá, který je duchem přítomen, když mu něco říkáš, který ti neklade dvě otázky najednou, ale napjatě naslouchá, co mu na jeho otázku odpovíš, který tě neprobodává očima a tvému pohledu se nevyhýbá, pak si uvědom, že jsi našel vzácný poklad v poli – vzácnou perlu. (Lavater, 1741 – 1801)

„Je možné, že nebudeme–li dnes ochotně naslouchat druhým lidem, nebudou ani oni zítra ochotni naslouchat nám.„ Anne Long

Příště si povíme, jak naslouchat vlastním dětem a jak hovořit s manželem (partnerem). Literatura: Křivohlavý J.: Povídej, naslouchám. Návrat, Praha 1993

První oběti a problémy automobilismu První nehoda motorového vozidla, která skončila smrtí se stala v Londýně 17. srpna 1896. Před hotelem Crystal Palace byla autem sražena londýnská švadlena Bridget Driscollová. Burzovní makléř Henry Bliss z New Yorku (na snímku je jeho portrét z roku 1873) byl druhou obětí. Sražen autem byl v roce 1899 na křižovatce newyorské 74. ulice a ulice Central Park West, ve chvíli, když se slepě rozběhl přes vozovku, aby kavalírsky převedl dámu. Dobová zpráva dodává, že zemřel v její náruči...

První pokutu platil automobilista Philip Hagel, který po Broadwayi jel „odvážnou„ rychlostí. Rozhodnutím soudu musel vyplatit několik tisíc dolarů jako odškodné majitelům vyplašených koní.

Mnozí američtí strážníci se ve své horlivosti převlékali za cestáře, aby zamaskovali svou příslušnost k policii a byli okamžitě připraveni natáhnout přes silnici lano, jestliže řidič překročil úředně povolených 8 mil v hodině (12,9 km/hod.).

Jízda automobilem v USA – na rozdíl od zemí evropského kontinentu - nebyla ke konci 19. století vůbec snadná. Zákonodárci a policisté se totiž snažili rozvoj automobilové dopravy omezovat. Jeden z předpisů nařizoval, že řidič automobilu musel před křižovatkou zastavit a vypnout motor. Pak musel prozkoumat silnici před sebou a přitom silně zatroubit na klakson. Dále musel – jako druhé varování – hlasitě zvolat nebo udeřit do gongu. Poté byl povinen vypálit ránu z pušky hlučného typu, aby ho bylo výstřel slyšet do značné vzdálenosti. Pokud pušku nevlastnil, musel odpálit „římskou svíčku„ či „vesuvskou bombu„, případně jiný dostupný výbušný předmět… Není bez zajímavosti, že řada řidičů byla zatčena právě proto, že vlastnila a převážela výbušné předměty a zbraně. Policistům totiž nebylo vždy zcela jasné, jde-li o banditu, který automobilem prchá z místa přepadení banky nebo pouze o „šoféra„... Ve Velké Británii platilo ve stejné době nařízení, že před automobilem musel běžet člověk s červeným praporkem a zvoncem nebo píšťalkou upozorňovat okolí na blížící se „nebezpečí„. Nařízení rakouskouherského ministerstva vnitra z dubna 1910 přikazovalo řidičům „silostrojů„, že rychlost nesměla býti v uzavřených místech „nikdy větší než 15 kilometrů za hodinu (rychlost lehkého rychlého povozu). Mimo uzavřené osady jízdná rychlost nesměla být odstupňována přes 45 kilometrů za hodinu„ …

Další odstavec přikazoval řidiči, že „nikdy rychleji nežli 6 kilometrů za hodinu (tempo koně v kroku) nesmí býti ježděno: když hustá mlha zamezuje rozhled do dálky, jakož i na takových místech, kde silnice nemůže být přehlédnuta, jako zejména na křižovatkách a při záhybech silnice„

Nařízení zohledňovalo i životní prostředí. „Při jízdách v uzavřených osadách musí výfuk býti veden do šíra tlumidlem zvuku„… Pražský dopravák (2. polovina 20. let)

Pro bezpečnost chodců a povozů bylo nařízením doporučeno, aby „bylo používáno

kromě předepsaných signálních trubek (houkaček) také jiných signálních přístrojů (fanfárových polnic, signálních píšťal, sirén apod.)„… První světelný signál, neboli semafor v tehdejším Československu byl instalován v Praze na Můstku koncem května 1930. Hned za pár dnů se „nový vynález" stal terčem kritiky novinářů a motoristické veřejnosti. Kritika, doplněná statistickými údaji uváděla, že místo toho, aby byla doprava zrychlena, díky semaforu se rychlost zpomalila. Samotní řidiči se údajně tomuto místu zdaleka vyhýbali… S nárůstem automobilové dopravy vznikali zcela nové problémy a přetrvávají dodnes. Mezi ně, kromě malé propustnosti některých ulic a silnic, patří především vysoká nehodovost s trvalými nebo smrtelnými následky a krádeže motorových vozidel. Z osobního archívu vybral mjr. JUDr. Miloslav Jedlička

PF 2000 V závěru roku 1999 přišlo na naší školu PF 2000 od herečky Heleny Růžičkové a zpěváka, hudebníka a moderátora radio Brno Country Luboše Veselého. Rádi zveřejňujene.

Zpravodaj - školní bulletin pro studenty a pracovníky Střední policejní školy v Brně. Vedoucí redakční rady Zuzana Artimudisová, telefon 05-43544 288 zástupce JUDr. Miloslav Jedlička, telefon 05-43544285. Členové redakční rady: PhDr. Božena Vejrostová, Antonín Číhal, Bořivoj Braunschläger, Mgr. Vladimír Machát. Zpravodaj vychází jednou za tři měsíce v nepravidelném rozsahu. Adresa školy: Střední policejní škola MV v Brně, P.S. 365, PSČ 65965. Povoleno rozhodnutím tiskového odboru Magistrátu města Brna. Vytiskla reprografická služba MO SPŠ MV v Brně vlastním nákladem v počtu 600 výtisků č.z. 20/2000.

Uzávěrka tohoto čísla 21. ledna 2000. tištěného výtisku - zdarma. Intranetový mail: [email protected]

Cena