STARÁ RÍŠE
3. dynastie, asi 2650-2575 pr. n. l. Panovníci: Sanacht Necerichet - Džoser Sechemchet Chaba Hunej
Královská hrobka ve 3. dynastii - typ stupnovit ých pyramid Konec 2. dynastie - období nestability -X nová pevnejší jednota egyptského státu za dynastie 3. Hospodárské a politické podmínky na pocátku 3. dynastie
Džoser - hlavní postava. Hrobka - Stupnovitá pyramida v Sakkáre
Architekt - Imhotep - v Pozdní dobe zbožšten Rozkvet Egypta – nejokázalejším projevem – Stupnovitá pyramida v Sakkáre – nejstarší monumentální kamenná architektura na svete. Posmrtná rezidence – dustojné sídlo ducha, ze kterého by na onom svete vládl. Památky z doby Džosera: chrámy v Gabalénu, Héliopoli; tzv. hladová stéla na ostrove Sahel v oblasti prvního kataraktu (falzum z doby Ptolemaia V.)
3. dynastie - expanze na Sinaj - ložiska tyrkysu - lomy ve Wádí Magháre
Sechemchet - 6 let vlády Hrobka: stupnovitá pyramida v Sakkáre - nebyla nikdy dokoncena; stavitel Imhotep - graffito na ohradní zdi; prozkoumal Zakaria Goném - záhada prázdného sarkofágu. Sinaj - Wádí Maghara - tyrkys a medená ruda Záver 3. dynastie - nejistý
Chaba - 6 let Hrobka: tzv. vrstvená pyramida v Záwíjit el-Arjánu - mezi Abúsírem a Gízou
Kachedžet - Hunej - 1. jméno v kartuši málo doložená osobnost Elefantina - kužel s Hunejovým jménem - jedna z tzv. malých stupnovitých pyramidek: v Egypte celkem 7, oznacení královských falcí
4. dynastie, asi 2575-2450 pr. n. l. Snofru Chufu Radžedef Rachef Menkaure Šepseskaf
pyramida v Médúmu Snofru - minimálne 48 let vlády Válka s Núbijci, stavba královského paláce, lode z cedrového dreva, narození 2 královských detí Minimálne 4 pyramidy – Médúm (1. kultovní pyramida), 2 x Dahšúr (Lomená - projektována jako jehlanovitá pyramida X statické problémy - dokoncena jako lomená,1. doložený údolní chrám, a Cervená), Síla Záver stavby stupnovitých pyramid – definitivní prosazení jehlanu. Objem jeho staveb – 3,7 mil. m3 – nejvetší stavitel pyramid v Egypte
Jméno – na mnoha místech Egypta – intenzivní zájem o stabilizaci státní správy v jednotlivých regionech – Gíza, Abúsír, Armant Manželka - Hetepheres I. - matka Chufua - cást pohrební výbavy v Gíze Wádí Mahgára – rozbíjí palicí hlavu neprítele Egypta – apotropaikum – proti beduínum, kterí útocili na karavany
Chufu - mladší syn Snofrua, vláda minimálne 35 let Povest krutovládce Maximální koncentrace moci v rukách panovníka – odraz ve všech aspektech spolecnosti a kultury – symbol pyramidy – hierarchizace spolecnosti. Tzv. Velká pyramida v Gíze - pyramida, na V úpatí zádušní chrám, 5 jam s lodmi, vzestupná cesta, údolní chrám (není prozkoumán), 3 malé pyramidy královen, kultovní pyramida. Založil celé pohrebnište v Gíze: na V od pyramidy královská rodina; Z od pyramidy - hodnostári
Památky s jeho jménem: cesty v Západní poušti, lomy na diorit v Tošce, Palestina, J od Byblu
Po Chufuove smrti - spory o nástupnictví - Radžedef - zakládá pohrebište v Abú Rawáši (7 km na S ob Gízy) - nedokoncen, nejstarší dochovaný doklad sochy sfingy. Jako první zapojuje do královské titulatury prídomek „syn Reuv“
Rachef - syn Chufua Návrat do Gízy - pyramida (JZ od Chufua), zádušní chrám, vzestupná cesta, údolní chrám, velká sfinga - není jisté, zda pochází z doby Rachefa nebo Chufua Rachefovy sochy se sokolím bohem Horem sedícím na zátylku - káhirské muzeum
Po jeho smrti - málo doložení panovníci, není jisté, zda skutecne vládli: Hardžedef, Baefre
Menkaure - minimálne 18 let Gíza - JZ od Rachefa - pyramida, zádušní chrám, vzestupná cesta, údolní chrám, 3 malé pyramidové komplexy královen. Dokoncen za Šepseskafa Sochy z údolního chrámu - tzv. triády - Boston, Káhira
Šepseskaf - max. 4 roky Hrobka - tzv. mastabat faraún - J Sakkára
Záver 4. dynastie - nejistý - rola královských žen - plynulý prenos královské krve mezi 4. a 5. dynastií - Chentkaus I. z Gízy (držitelka unikátního titulu s 2 možnými cteními - „matka dvou králu Horního a Dolního Egypta/král Horního a Dolního Egypta a matka krále Horního a Dolního Egypta“) - papyrus Westcar (O zázracném zrození slunecních králu)
Rysy egyptského státu 4. dynastie: •
Vysoce centralizovaný stát – v centru panovník/“velký buh“ – zdroj veškeré moci ve státe - spolecenská „pyramida“.
•
Egypt – „kolektivistický“ stát s hospodárstvím založeným na redistribuci zdroju z jednoho centra a jeho pobocek dle pokynu dvorských úredníku
•
Vše královským monopolem
5. dynastie, asi 2450-2325 pr. n. l. Veserkaf Sahure Neferirkare Kakai Neferefre Šepseskare Isi Niuserre Ini Menkauhor Džedkare Isesi Venis
Veserkaf - max. 7 let Hrobka – centrální Sakkára u SV nároží Džoserova komplexu – posílení legitimity svého nástupu na trun. Pyramida, na J úpatí zádušní chrám, údolní chrám a vzestupná cesta nebyly prozkoumány První stavitel tzv. slunecních chrámu - na S okraji Abúsíru Narustá moc byrokracie Kontakty: nádobka v Kithére
Sahure - 12 let Expedice do Puntu, do Wádí Magháry, zámorské lode do Palestiny a Sýrie Otisky pecetí s jeho jménem – Buhén – 2. nilský katarakt Zakladatel abúsírské královské nekropole jeho
pyramidový
v královské
komplex
zádušní
-
prelom
architekture:
normalizace 5 základních stavebních prvku
pyramidového komplexu (údolní chrám vzestupná cesta - zádušní chrám - pyramida satelitní pyramida) i zádušního chrámu vstupní sín - otevrený sloupový dvur místnost s 5 kaplemi - obetní kaple skladište + ruznorodost použitých druhu kamene Vynikající kvalita reliéfní výzdoby Slunecní chrám - poblíž Abúsíru, nebyl nalezen Pocala kariéra Ptahšepsese - hrobka v Abúsíru
Neferikare - 10-11 let Manželka - Chentkaus II. - držitelka stejného titulu jako Chentkaus I. Zádušní chrám – nález papyrového archívu – další – Chentkaus II. a Neferefre
Neferefre - málo známý panovník - max. 2 roky. Vyvrcholila kariéra Ceje Jeho hrobku vykopal Ceský egyptologický ústav
Šepseskare - vládl krátce, jako Neferefre, neznámé místo pohrbu
Niuserre - vládl asi 31 let. Nárust moci úredníku - vrcholí kariéra Ptahšepsese Slunecní chrám - Abú Ghuráb Kontakty s Byblem, Wádí Maghára
Menkauhor - neznáme místo pohrbu - bezhlavá pyramida v S Sakáre; poslední slunecní chrám
Džedkare - 42 let vlády Opustil Abúsír X reorganizace abúsírské nekropole Administrativní reforma – zefektivnení správy jižních provincií – úrad „správce Horního Egypta“ – sídlo – asi Abydos Kontakty – Núbie – expedicí priveden trpaslík, Byblos, Wádí Maghára – doklad vojenské expanze proti Asiatum
Slunecní chrámy - stejná struktura jako pyramidové chrámy - funkcne propojeny Podle písemných pramenu 6 (Veserkaf - Menkauhor), prozkoumány pouze 2 (Veserkaf, Niuserre)
Abúsírské chrámové archívy - duležitý pramen poznání hospodárství a administrativy v dobe Staré ríše Obsah: rozpisy knežských povinností v chrámech; seznamy chrámového inventáre; seznamy dodávek do chrámu – co, kolik, odkud ; záznamy týkající se architektonických prvku
Doba po smrti Niuserrea – problematické nástupnictví – vztah ke královské rodine ? Záver 5. dyn. – málo prehledné období. Kdo je posledním panovníkem 5. dyn. – Venis ci Džedkare?
Venis Pyramidový komplex – mezník ve vývoji královské hrobky – poprvé náboženské texty na stenách podzemních komor – Texty pyramid
6. dynastie, asi 2325-2175 pr. n. l. Teti Veserkare Pepi I. Merenre I. Pepi II.
Teti - zavražden svou telesnou stráží - vztah k Venisovi je nejasný. „plebejská jména“ – velmožové z východní delty Kolem pyramidy – celé pohrebište nejvyšších hodnostáru – vezíri Kagemni, Mereruka - koncentrování nebývalé moci v rukou nekolika nejbližších spolupracovníku panovníka Intenzivní obchodní kontakty: na J do Núbie, Puntu, do lomu v Hatnúbu Vzmáhání kultu Usira – zlidovení náboženských predstav a pohrebních rituálu – „demokratizace“ zádušního kultu Po smrti - mocenský boj - Veserkare X Pepi I. (syn Tetiho) vítezí Pepi - trestá své neprátele - „damnacion memoriae“ (znicení památky) - nicení jmen, postav i celých hrobek osob, které se panovníkovi zprotivili. Pyramidový komplex - jižní Sakkára - jméno Men-nefer-Pepi (Trvalá je krása Pepiho) - jeho zkomolená porectelá forma dala vzniknout jménu Memfida Zretelný prenos významné moci z centra do provincií – hrobky velmožu + posílení autonomie správy oáz – centrem Dachla – Ain Asíl Hodnostár Weni – Abydos
- opakované výpravy proti nomádum –– SV od Egypta a J
Palestina Stoupá význam královských žen - 2 sestry - Anchesenpepi/Anchesenmerire I. a II. - dali mu jeho nástupce - Merenrea I. a Pepiho II. Kontakty – stredisko v Kerme (jižne od 3. kataraktu) – fragmenty královských soch – možná stálá obchodní misie; Sinaj, Byblos
Oslabení ústrední moci státu Merenre I. - pokracování politiky svého otce Pepi II. - vláda – více než 90 let. Nástup – v 6 letech – regentka Anchesenpepi II Oslabování moci panovníka – vzrust moci lokálních vládcu – projev na hrbitovech Kontakty - Núbie – Pepinacht, Harchuf – dopis Pepiho II; Byblos, Syropalestina – alabastrové nádobky doutníkovitého tvaru Hrobka – J Sakkára – poslední velký OK komplex Záver vlády – chaos. Panovník prežil své potomky – nástup mladších synu – intenzivní boje o trun – zamlžená legitimita – diskontinuita
Príciny rozpadu Staré ríše: - krize identity (státnosti) - krize legitimity - krize participace – podílu na moci – - krize penetrace – neschopnost vládnout - krize distribuce
