Srovnání studentských bankovních účtů v České republice, na Slovensku a v Rakousku

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Srovnání studentských bankovních účtů v České republice, na Slovensku a v Rakousku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Jana HRŮZOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Oldřich ŠOBA, Ph.D.

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Srovnání studentských bankovních účtů v České republice, na Slovensku a v Rakousku“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Oldřicha Šoby, Ph.D. a uvedla v seznamu pouţité literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.

V Černíně dne 14. dubna 2013

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce „Srovnání studentských bankovních účtů v České republice, na Slovensku a v Rakousku“ se zabývá analýzou studentských účtů ve vybraných bankách České republiky, Slovenska a Rakouska a jejich komparací. Teoretická část se věnuje analýze trhu jednotlivých zemí, je zde rozebrána struktura bankovního sektoru a dostupnost bankovních sluţeb vybraných států. V praktické části jsou srovnávány konkrétní studentské účty, které jsou dále vyhodnoceny dle předem stanovených kritérií. V závěru jsou uvedeny rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a stanoveno doporučení pro české banky. Klíčová slova: studentský účet, banka, bankovní produkty pro studenty

Abstract The bachelor thesis “Comparison of student bank accounts in the Czech Republic, Slovak Republic and Austria” deals with the analysis of student accounts in selected banks in the Czech Republic, Slovak Republic and Austria and with their comparison. The theoretical part focuses on analysis of markets in individual countries, the structure of the banking sector and availability of banking services in selected countries. . In the practical part particular student accounts are compared and also evaluated according to criteria given in advance. In the final part the differences between individual countries are mentioned and the recommendation for Czech banks is suggested.

Key words: student account, bank, banking products for students

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................. 10

2

Cíl práce a metodika ..................................................................................... 12

3

Teoretická část .............................................................................................. 13 3.1

Platební styk .......................................................................................... 13

3.2

Bezhotovostní platební styk .................................................................. 13

3.3

Nástroje bezhotovostního platebního styku .......................................... 14

3.4

Běţný účet ............................................................................................. 14

3.5

Studentský účet ..................................................................................... 15

3.6

Analýza trhu České republiky ............................................................... 17

3.6.1 Struktura bankovního sektoru............................................................ 17 3.6.2 Běţný účet a studentský účet ............................................................. 18 3.6.3 Dostupnost bankovních sluţeb .......................................................... 19 3.7

Analýza trhu Slovenské republiky ........................................................ 22

3.7.1 Struktura bankovního sektoru............................................................ 22 3.7.2 Běţné účty a studentské účty ............................................................. 24 3.7.3 Dostupnost bankovních sluţeb .......................................................... 26 3.8

Analýza trhu Rakouska ......................................................................... 28

3.8.1 Struktura bankovního sektoru............................................................ 28 3.8.2 Běţný a studentský účet .................................................................... 30 3.8.3 Dostupnost bankovních sluţeb .......................................................... 31 3.9 4

Vyhodnocení analýzy trhů ČR, Slovenka a Rakouska .......................... 33

Praktická část ................................................................................................ 37 4.1

Banky České republiky ......................................................................... 37

4.1.1 Studentský účet .................................................................................. 38 4.1.2 Nákladovost studentských účtů ......................................................... 39 4.1.3 Výběr studentského účtu dle nákladovosti ........................................ 40 4.1.4 Úroková sazba studentských účtů ..................................................... 40 4.1.5 Platební karta ..................................................................................... 41 4.1.6 Výběr platební karty .......................................................................... 41 4.1.7 Spořicí účet ........................................................................................ 42 4.1.8 Výběr spořicího účtu ......................................................................... 43 4.1.9 Studentský úvěr ................................................................................. 44

4.1.10 Výběr studentského úvěru ................................................................. 45 4.1.11 Přímé bankovnictví studentských účtů .............................................. 46 4.1.12 Výběr studentského účtu dle sluţeb přímého bankovnictví .............. 47 4.1.13 Pojištění ............................................................................................. 47 4.1.14 Výhody studentských účtů ................................................................ 48 4.1.15 Výběr studentského účtu ................................................................... 49 4.2

Banky Slovenska ................................................................................... 49

4.2.1 Studentský účet .................................................................................. 50 4.2.2 Nákladovost studentských účtů ......................................................... 50 4.2.3 Výběr studentského účtu dle nákladovosti ........................................ 51 4.2.4 Úroková sazba studentských účtů ..................................................... 52 4.2.5 Platební karta ..................................................................................... 52 4.2.6 Výběr platební karty .......................................................................... 53 4.2.7 Spořicí účet ........................................................................................ 53 4.2.8 Výběr spořicího účtu ......................................................................... 53 4.2.9 Studentský úvěr ................................................................................. 54 4.2.10 Výběr studentského úvěru ................................................................. 55 4.2.11 Přímé bankovnictví studentských účtů .............................................. 55 4.2.12 Výběr studentského účtu dle sluţeb přímého bankovnictví .............. 56 4.2.13 Pojištění ............................................................................................. 56 4.2.14 Výhody studentských účtů ................................................................ 57 4.2.15 Výběr studentského účtu ................................................................... 57 4.3

Banky Rakouska.................................................................................... 57

4.3.1 Studentský účet .................................................................................. 58 4.3.2 Nákladovost studentských účtů ......................................................... 58 4.3.3 Výběr studentského účtu dle nákladovosti ........................................ 59 4.3.4 Úroková sazba studentských účtů ..................................................... 59 4.3.5 Platební karta ..................................................................................... 60 4.3.6 Výběr platební karty .......................................................................... 60 4.3.7 Spořicí účet ........................................................................................ 61 4.3.8 Výběr spořicího účtu ......................................................................... 61 4.3.9 Studentský úvěr ................................................................................. 61 4.3.10 Výběr studentského úvěru ................................................................. 62 4.3.11 Přímé bankovnictví ............................................................................ 62

4.3.12 Výběr studentského účtu dle sluţeb přímého bankovnictví .............. 63 4.3.13 Pojištění ............................................................................................. 63 4.3.14 Výhody studentských účtů ................................................................ 64 4.3.15 Výběr studentského účtu ................................................................... 65 5

Závěr ............................................................................................................. 66

6

Seznam pouţité literatury ............................................................................. 72

1

Úvod

Vztah mezi bankou a klientem je oblast, která se dotýká všech z nás téměř kaţdodenně. Jen velmi těţce bychom hledali člověka, který nikdy nevyuţil ţádnou bankovní sluţbu, ať uţ je to uloţení peněz pro jejich zhodnocení nebo naopak přijetí úvěru pro různé účely nebo pouze pouţití bankovního účtu pro výběr výplaty, která je kaţdý měsíc zasílána zaměstnavatelem na naše konta. Existuje značné mnoţství bankovních institucí nejen v České republice, ale i v zahraničí, z nichţ si některou můţeme zvolit za svou banku. Stane se tak našim poradcem v případě problémů týkajících se financí nebo nám bude poskytovat informace o svých produktech, abychom se v nabídce bankovních sluţeb lépe orientovali a abychom si z nich mohli vybrat pouze ty, které opravdu potřebujeme a které nám usnadní ţivot. Sluţeb, které banky mohou poskytnout, je nespočet. A ruku v ruce s vývojem informačních technologií vznikají další bankovní produkty i nové způsoby jak vyuţit sluţeb dostupných jiţ dříve. Bankovnictví je oborem rychle se rozvíjejícím a proměnlivým, kde na významu nabývají především online způsoby jeho vyuţívání. Ty jsou méně nákladné finančně i časově, a to z jak ze strany banky, tak z pohledu nás, klientů. K tomu, abychom mohli sluţeb bank vyuţívat, je nezbytným krokem zaloţení běţného účtu. Banky nabízejí mnoho různých kont pro různé skupiny obyvatelstva, pro podnikatele či pro soukromou klientelu. Tato bakalářská práce se zaměří na studenty ve věku osmnáct aţ dvacet šest let, pro které banky vytvořily speciální studentské účty přizpůsobené právě pro potřeby této skupiny zákazníků. Studenti, ač to na první pohled nemusí být zjevné, jsou schopni stát se pro banku výhodnou investicí do budoucna, protoţe u nich existuje předpoklad, ţe po ukončení vysokoškolského vzdělání budou patřit k lidem s vyšším platovým ohodnocením a tyto peněţní prostředky uloţí právě u své banky. První část mé bakalářské práce se věnuje vymezení pojmu platební styk, významnou část tvoří bezhotovostní platební styk a jeho nástroje. Dále je charakterizován běţný 10

účet jako základ pro uskutečnění platebního styku a studentský účet, který představuje zvýhodněnou formu bankovního konta zaměřenou na mladé lidi. Rovněţ je provedena analýza finančního trhu třech evropských zemí, a to České republiky, Slovenské republiky a Rakouska. Zde se nacházejí odpovědi na otázky, jaká je struktura bankovního sektoru jednotlivých států, kolik zde působí bankovních institucí a jakých hodnot nabývá jejich bilanční suma. Na základě vyčíslení počtu bank, počtu bankomatů a dalších informací je vyhodnocena dostupnost bankovních sluţeb v analyzovaných zemích. Práce se věnuje statistikám z oblasti běţného a studentského účtu, konkrétně jsou zjištěny počty běţných účtů, nebo objemy peněţních prostředků na nich vázaných. Dále je nastíněn vývoj počtu vydaných platebních karet v jednotlivých letech a mnoţství provedených bezhotovostních transakcí. Druhá část této práce je jiţ zaměřena na konkrétní banky a dané bankovní produkty. Na základě zvolených kritérií jsou zde srovnány jednotlivé studentské účty, které poskytují vybrané banky v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Za kaţdým kritériem následuje vyhodnocení studentských účtů. Ve třetí části jsou definovány rozdíly mezi bankovními nabídkami pro studenty v jednotlivých zemích. Tento oddíl představuje rovněţ návrhy doporučení pro české banky.

11

2

Cíl práce a metodika

Tato bakalářská práce si klade za cíl srovnat podmínky při výběru bankovního účtu v České republice, na Slovensku a v Rakousku pro cílovou skupinu osmnáct aţ dvacet šest let. Úkolem práce je zanalyzovat studentské účty v jednotlivých bankách, a to z pohledu klienta. Pro toto téma byly vybrány vţdy čtyři významné banky z určených států, které poskytují produkty pro mladé. V České republice se pozornost soustředí na studentské účty v České spořitelně, Komerční bance, ČSOB a GE Money Bank. Na Slovensku jsou to Slovenská sporiteľňa, VÚB, Tatra banka a Československá obchodná banka. A v Rakousku budou analyzovány studentské produkty v Raiffeisen Bank, Bank Austria, Erste Bank a Volksbank. Studentské účty jsou vyhodnoceny podle předem stanovených kritérií, jimiţ jsou nákladovost a úroková sazba. Hodnoceny budou rovněž vlastnosti a výhody platební karty, kterou klienti dostanou ke svému účtu. Dalším kritériem je to, zda banka nabízí svým zákazníkům spořicí účet nebo možnost využití studentského úvěru a za jakých podmínek, s jakými náklady nebo výnosy pro studenta. Stranou nezůstanou ani nabízené druhy pojištění, přímého bankovnictví a výhod, které se vztahují k účtům pro mladé. Na základě zjištěných údajů o bankovních produktech a jejich posouzení budou stanovena doporučení pro české banky. Ta se budou týkat výhodnosti účtu pro klienta z pohledu nákladovosti a výnosnosti a dále rozšíření škály nabízených doprovodných sluţeb k platební kartě a ke studentskému kontu.

12

3

Teoretická část

3.1

Platební styk

Platební styk můţeme povaţovat za základní sluţbu, kterou poskytují banky svým klientům a která se uskutečňuje prostřednictvím bankovních účtů. „Platební styk je peněţní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů (např. bank nebo spořitelních a úvěrních druţstev).“ 1 Platební styk můţeme členit podle několika hledisek. Dle teritoria transakce dělíme platební styk na tuzemský a zahraniční, podle pouţití doprovodných dokumentů na dokumentární a nedokumentární. Na základě smluvního postavení banky se platební styk člení na bezzávazkový a závazkový, podle počtu bank v transakci na vnitrobankovní a mezibankovní. Dle předmětu platebního závazku rozlišujeme platební styk obchodní a neobchodní, dle rychlosti platby standardní a expresní. A konečně s ohledem na způsob placení existuje platební styk hotovostní a bezhotovostní. 2

3.2

Bezhotovostní platební styk

Tato práce se bude zabývat především bezhotovostní formou platebního styku. Bezhotovostní platební styk je vţdy zprostředkován bankami nebo spořitelními a úvěrovými druţstvy a probíhá mezi běţnými účty plátce a příjemce. Tedy bez pouţití hotových peněz.

1

SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vydání. Management Press, Praha 2012. 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3. str. 24-25 2

POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179462-7. str. 142

13

3.3

Nástroje bezhotovostního platebního styku

Nástrojem platebního styku rozumíme druh instrumentu, na základě kterého banky a jiné instituce provádějí platební operace. K současným nástrojům bezhotovostního platebního styku, které banky vyuţívají, náleţí:  příkaz k úhradě  příkaz k inkasu  hromadný příkaz k úhradě/inkasu  trvalý příkaz k úhradě/inkasu  platební příkaz pro zahraniční/přeshraniční platební styk  šek  bankovní platební karta 3

3.4

Běžný účet

Běţný účet patří mezi tzv. vklady na viděnou, to znamená, ţe s prostředky na něm uloţenými můţe klient v kterémkoli okamţiku disponovat. Smyslem těchto účtů je mít prostředky kdykoli k dispozici, zejména pro potřeby platebního styku jak hotovostního, tak i bezhotovostního. 4 Zřizování a vedení běţného účtu je základním a nejčastěji ţádaným produktem, který poskytují banky svým klientům. Běţný účet je základním stavebním kamenem pro poskytování bankovních sluţeb, na který pak navazují další sluţby banky, jako jsou např. komplexní zajišťování platebního styku a zúčtování, poskytování různých druhů úvěrů, zajišťování obchodů v oblasti investičního bankovnictví, poskytování sluţeb s vazbou na zahraničí apod. 5

3

MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5., str.21-22 4

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vydání. Computer Press, 2005. 148 s. ISBN 80-2510882-1.,str. 27 5

SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. 367 s. ISBN 80-7265-072-6., str.27

14

Banka přijímá na běţný účet peněţní prostředky v hotovostní i v bezhotovostní formě, provádí z běţného účtu domácí a zahraniční platby i výplaty v hotovosti. Všechny poskytované produkty a sluţby obchodních bank se váţou na existenci běţného účtu. 6 Sluţeb, které nám běţný účet nabízí, je celá řada. Nejvíce vyuţívané jsou především domácí platby, a to příkaz k úhradě a příkaz k inkasu. Velká část majitelů účtu vyuţije také platební kartu, kterou od své banky obdrţí, a to nejen k výběru hotovosti prostřednictvím bankomatu, ale i k provedení plateb v mnoha obchodech po celé ČR i v zahraničí. Velkou výhodou je i moţnost mobilních plateb a dobíjení kreditu. Banka nám poskytne také výpis z účtu, který je zaslán v tištěné nebo elektronické podobě, a na kterém jsou zachyceny všechny námi uskutečněné platební operace za daný měsíc. Zahraniční platba a hromadná platba jsou další moţné sluţby, které lze vyuţít. Banky nabízejí svým klientům k běţnému účtu i mnohé produkty, které nelze opomenout, například různá pojištění, spoření, úvěry či moţnosti investování. Běţný účet nám tedy slouţí ke snadnější manipulaci s penězi, v běţném ţivotě se s ním setkáváme při pro nás naprosto samozřejmých událostech, jako je například zaslání výplaty od zaměstnavatele. Avšak uloţení peněţních prostředků na běţném účtu nám rovněţ zajistí jejich vyšší bezpečnost – ať uţ z krátkodobého hlediska (ztráta hotovosti) či z dlouhodobého hlediska (ztráta jejich hodnoty). 7

3.5

Studentský účet

„Studentské konto je běţným osobním bankovním účtem určeným mladým lidem starším patnácti let, studujícím na střední, vyšší odborné či vysoké škole. Se studentským kontem je vţdy spojen větší či menší balíček produktů a sluţeb, který umoţní studentům správu jejich osobních financí za velmi výhodných podmínek.“ 8

6

MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5., str.21-22 7

Co je to běžný účet? [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné na World Wide Web: 8

BUKAČ, Petr. Studentské konto - kde a s jakými výhodami? [online]. c2003,[cit. 2012-10-24]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.mesec.cz/clanky/studentske-konto-kde-a-s-jakymi-vyhodami/>

15

Prvním rozdílem oproti běţnému účtu je, ţe studentské konto budou častěji zřizovat mladí lidé stejně jako nezletilé osoby. Je to dáno především zaměřením tohoto účtu na mladé klienty, tedy na cílovou skupinu okolo patnácti aţ dvaceti šesti let. Studentský účet mohou zřizovat i nezletilé osoby, avšak pouze za přítomnosti zákonného zástupce. Běţný účet nemůţe být zaloţen nezletilou osobou, ale lze jej zřídit pro osobu nezletilou. V tomto případě účet musí zaloţit zákonný zástupce, ale osoba nezletilá můţe disponovat s prostředky na účtu, zejména pokud jí byl svěřen platební instrument (nejčastěji platební karta či formy homebankingu). Vţdy je při zřizování účtu nezbytné předloţit průkaz totoţnosti jak ţadatele, tak zákonného zástupce. 9 Další a zřejmě největší odlišnost studentského účtu od běţného můţeme spatřovat v minimální nákladovosti jak na pořízení, tak na vedení účtu. Zdarma jsou nejen výběry z bankomatů a vyhotovení měsíčních výpisů, ale i některé platební transakce. Bez poplatku nebo zvýhodněné je rovněţ poskytnutí ostatních doprovodných sluţeb, jako je platební karta, internetbanking či různá pojištění. Klient si můţe dle své potřeby vybrat ty produkty, které nejvíce vyuţije a u těch má nárok na slevu, případně můţe tyto sluţby vyuţívat i zdarma. Výhodnější podmínky má i poskytování studentských úvěrů, moţnost přečerpání účtu či získání kreditní karty s určitým limitem. Student si můţe také zaloţit své vlastní spořicí konto. K studentskému účtu se dále váţí různé soutěţe o finanční odměny, bonusy v podobě vrácení poplatku i jiné slevy na všemoţné produkty a sluţby. Studentský účet je tedy značně výhodný, ale jeho majitel nemá všechny tyto prospěchy úplně zadarmo. Musí úspěšně studovat na střední či vysoké škole a pravidelně dokládat své bance potvrzení o studiu, jinak o všechny dosavadní slevy studentského konta přijde.

9

SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. 367 s. ISBN 80-7265-072-6., str.29

16

3.6

Analýza trhu České republiky

3.6.1 Struktura bankovního sektoru Struktura bankovního sektoru ČR je dlouhodobě stabilizovaná. Bankovní sektor České republiky tvořilo k 31. 12. 2011 celkem 44 bank a poboček zahraničních bank. Celkový počet 44 bankovních institucí tvoří čtyři velké, osm středních a šest malých bank. 10 Rozdělení podle bilanční sumy je následující:  velké banky s bilanční sumou nad 250 mld. Kč  střední banky s bilanční sumou 50 aţ 250 mld. Kč  malé banky s bilanční sumou niţší neţ 50 mld. Kč 11 Tabulka č. 1: Počet bankovních subjektů v ČR Rok Banky celkem Banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny

2009 39 16 18 5

2010 41 17 19 5

2011 44 18 21 5

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-10-30]. Bilanční aktiva v roce 2011 činila 4 476,5 mld. Kč, coţ znamená zvýšení o 6,9 % oproti předchozímu roku. Rozhodující část tuzemského bankovního sektoru i nadále tvoří skupina čtyř velkých bank, jejichţ podíl na aktivech celého bankovního sektoru na konci roku 2011 dosáhl více neţ 57 %.

10

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 201210-30]. Dostupné na World Wide Web: 11

Metodika České národní banky [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné na World Wide Web:

17

Tabulka č. 2: Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě (v %) Rok Banky celkem Velké banky Střední banky Malé banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny

2009 100,0 57,7 13,6 5,5 12,1 11,2

2010 100,0 58,0 13,1 6,4 11,4 11,2

2011 100,0 57,2 19,0 1,6 11,5 10,6

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-10-30]. Bankovní sektor ČR je tradičně orientován na klasické bankovnictví zaloţené na přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Základem růstu úvěrové emise jsou úvěry poskytované do sektoru domácností (obyvatelstvo a ţivnosti) a nefinančních podniků. Bankovní sektor jako celek disponuje dlouhodobě dostatečnými zdroji. K 31. 12. 2011 činily klientské vklady celkem 2 949,9 mld. Kč. Klienti stále vyhledávají zabezpečené uloţení svých finančních prostředků na bankovních účtech. Současně dávají klienti přednost vkladům na běţných účtech, jejich meziroční přírůstky oproti termínovaným vkladům jsou vyšší. Podíly sektorů na celkových vkladech se významně nemění. Tuzemské banky pravidelně dosahují zisk, jeho významnou část stále ponechávají ve svých bilancích ve formě nerozděleného zisku minulých období a rezervních fondů. 3.6.2 Běžný účet a studentský účet V České republice je běţný účet součástí nabídky všech klasických bank. Počet běţných účtů domácností činil v roce 2011 celkem 9 716 tisíc. V roce 2011 pokračoval rychlejší růst počtu běţných účtů s vydanými platebními kartami a přístupem prostřednictvím PC. Z celkového počtu běţných účtů převýšil podíl účtů, k nimţ byl umoţněn přístup prostřednictvím platební karty, jiţ 70 %. Neustále se rovněţ zvyšuje podíl účtů s přístupem přes PC, který jiţ dosáhl bezmála 65 %. Pouze počty účtů bez elektronické obsluhy klesají absolutně i relativně a na konci roku 2011 tvořily jiţ méně neţ 10 % celkového počtu všech běţných účtů domácností.12

12

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-1030]. Dostupné na World Wide Web:

18

Tabulka č. 3: Běţné účty domácností (v tis.) Rok Běţné účty celkem Běţné účty s vydanými platebními kartami Běţné účty s přístupem přes PC Běţné účty s přístupem přes telefon Běţné účty bez elektronické obsluhy

2009 8 433 5 984 4 393 3 658 1 046

2010 9 001 6 199 5 282 4 072 974

2011 9 716 6 836 6 270 4 179 951

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-10-30]. Mnohé z bank nabízejí svým zákazníkům rovněţ účet studentský. Počet studentských kont v ČR není sledován Českým statistickým úřadem a nenachází se ani v jiných dokumentech. Studentský účet je určen pro středoškoláky ve věku patnáct aţ osmnáct, respektive devatenáct let. Od osmnácti do dvaceti šesti, respektive dvaceti sedmi let je moţnost vedení studentského konta podmíněna denním studiem na některé z vysokých škol. Kaţdá banka má toto věkové omezení stanoveno trochu odlišně, nejdéle však je moţné mít zřízený studentský účet do třiceti let, samozřejmě s podmínkou prezenčního vysokoškolského studia. Některé banky ale nabízejí výhody studentského konta i absolventům vysokých škol do třicátého roku věku po předloţení diplomu z vysoké či vyšší odborné školy. 13 3.6.3 Dostupnost bankovních služeb Dostupnost bankovních sluţeb se v ČR mírně zvyšuje. Bankovní sektor připravil k obsluze svých klientů v České republice na konci roku 2011 celkem 2 049 obchodních míst. Na jedno obchodní místo v tuzemsku připadalo ke konci roku 2011 přibliţně 5,1 tis. obyvatel České republiky, coţ je ve srovnání s předcházejícími obdobími více neţ o 3 % méně. Pravidelně se zvyšují počty bankomatů v ČR, stejně jako jejich dostupnost. V průběhu roku 2011 bylo připraveno k obsluze klientů o 181 bankomatů více neţ v předchozím roce, coţ představuje meziroční růst o 4,8 %. Banky se orientují 13

BUKAČ, Petr. Studentské konto - kde a s jakými výhodami? [online]. c2003,[cit. 2012-10-24]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.mesec.cz/clanky/studentske-konto-kde-a-s-jakymi-vyhodami/>

19

na samoobsluţné zóny, v nichţ je umístěno jiţ více neţ 21 % z celkového počtu bankomatů. V bankovním sektoru ČR se v průběhu roku 2011 zvýšil počet zaměstnanců o 1,8 % a na konci roku 2011 dosáhl 39 822 osob. Banky stanovují personální politiku v souvislosti s rozšiřováním nabídky sluţeb prostřednictvím pobočkové sítě. Z celkového meziročního přírůstku evidenčního počtu nových pracovníků bankovního sektoru o 672 míst připadá 314 míst na zaměstnance v těch bankách, které teprve v roce 2011 začaly nově působit na trhu. Největším zaměstnavatelem v bankovním sektoru je skupina velkých bank s 66 % podílem na celkovém stavu zaměstnanců sektoru. Tato skupina čtyř velkých bank sníţila stavy zaměstnanců meziročně o 76 osob. Tabulka č. 4: Počet pracovníků, obchodních míst a bankomatů v ČR Rok Počet pracovníků Počet obchodních míst Počet pracovníků na 1 banku Počet pracovníků na 1 obchodní místo Počet obyvatel na 1 obchodní místo (tis.) Počet obyvatel na 1 pracovníka Počet bankomatů

2009 37 765,0 1 998,0 968,0 18,9 5,3 278,2 3 573

2010 39 150,0 1 990,0 955,0 19,7 5,3 269,0 3 754

2011 39 822,0 2 049,0 905,0 19,4 5,1 263,8 3 935

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-10-30]. Banky s ohledem na potřeby klientů pokračují v rozšiřování nabídky produktů elektronického bankovnictví a v kamenných pobočkách se zaměřují zejména na produkty vyţadující individuální obsluhu klientů a poradenskou činnost. V bankách posiluje úloha osobních bankéřů. Různé formy elektronického bankovnictví a přístupy k účtu prostřednictvím platební karty, internetu nebo telefonu jsou klienty bank stále více vyuţívány. K tomu přispívá rovněţ aktivní poplatková politika bank, která podporuje a stimuluje další vyuţívání elektronického bankovnictví. Klienti stále více vyuţívají k bezhotovostním platbám jak platební karty debetní, tak i kreditní. Platební karty jsou stále více vyuţívány k platbám u obchodníků, kde dosahovala meziroční tempa růstu jak počtu, tak objemu transakcí, a to v ČR i v zahraničí dvouciferných hodnot. V ČR se zvýšily objemy plateb pomocí platební 20

karty proti konci roku 2010 celkem o 18,5 % a mimo ČR dokonce o 26,3 %. Celkový objem plateb u obchodníků na konci roku 2011 jiţ přesáhl 25 % celkového objemu transakcí prováděných platebními kartami, coţ je o 2,6 p. b. více neţ na konci roku 2010 a o 5,2 p. b. vyšší hodnota oproti konci roku 2009. Klienti stále více vyuţívají sluţbu pro drţitele platebních karet cash back, která jim umoţňuje pohodlný výběr hotovosti přímo u obchodníků.14 Tabulka č. 5: Počet a objem transakcí platební kartou Rok Počet transakcí (v mil): platby u obchodníků v ČR platby u obchodníků mimo ČR Objem transakcí (v mld. Kč): platby u obchodníků v ČR platby u obchodníků mimo ČR

2009

2010

2011

47,660 2,966

57,256 4,219

69,908 5,607

46,507 5,473

53,701 6,773

63,616 8,553

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-10-30]. Zajímavostí je, ţe platební karty do Československa dorazily aţ roku 1968, kdy se cestovní kancelář Čedok stala obchodním zástupcem společnosti Diners Club. Zahraniční návštěvníci mohli své platební karty pouţít v síti hotelů, vybraných restaurací a v nevelké síti obchodů (ČSA, Tuzex, vybrané prodejny skla, suvenýrů apod.)

15

Dnes je v oběhu téměř deset milionů karet, konkrétní čísla udává následující

tabulka. Tabulka č. 6: Počet vydaných platebních karet (v tis.) Rok Počet vydaných platebních karet celkem

2009 9 054

2010 9 400

2011 9 853

Pramen: JUŘÍK, Pavel. 2012. Platební karty. Ilustrovaná historie placení, str. 183

14

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-1030]. Dostupné na World Wide Web: 15

JUŘÍK, Pavel. Platební karty. Ilustrovaná historie placení. 1. vydání. Nakladatelství Libri, Praha 2012. 204 s. ISBN 978-80-7277-498-2. ,str.181

21

3.7

Analýza trhu Slovenské republiky

3.7.1 Struktura bankovního sektoru Bankovní sektor na Slovensku je zdravý a stabilní i přes to, ţe byl v roce 2011 vystaven několika rizikům, která přicházela převáţně z externího prostředí a která souvisejí s dluhovou krizí států eurozóny. Vývoj ve více státech eurozóny byl ovlivněn kombinací třech dominantních rizik – dluhovou krizí států, zpomalováním, respektive poklesem ekonomického růstu a stabilitou bankovních sektorů v jednotlivých zemích. Přitom kaţdé z uvedených rizik rozdílnou měrou ovlivňovalo i na finanční sektor na Slovensku. Zmíněná rizika, kterým byl bankovní sektor vystavený, byla zmírněna jeho velmi dobrou finanční pozicí. Celkový zisk za rok 2011 byl o přibliţně třetinu vyšší neţ v předcházejícím roce. Zároveň významnou část tohoto zisku plánují domácí banky ponechat ve formě vlastních zdrojů. Banky na Slovensku, na rozdíl od bankovních sektorů jiných států, vykazují relativně silnou pozici v likviditě. Úvěrové aktivity financují primárně z vkladů svých klientů, coţ činí sektor méně citlivým na poměrně nestabilní zdroje z finančních trhů. 16 Bankovní sektor Slovenské republiky tvořilo v roce 2011 celkem 40 subjektů, z toho největší počet zaujímají banky (celkem čtrnáct) a pobočky zahraničních bank, kterých působí na slovenském finančním trhu sedmnáct. Podrobnější členění udává tabulka č. 7. Bankovnictví je rovněţ nejpočetněji zastoupený sektor, zaujímá celých třicet procent finančního trhu Slovenské republiky (viz tabulka č. 8) Tabulka č. 7: Počet bankovních subjektů na Slovensku Rok Banky z toho stavební spořitelny Pobočky zahraničních bank Platební instituce

2010 2011 15 14 3 3 16 17 2 6

16

Analýza slovenského finančného sektora za rok 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Dostupné na World Wide Web:

22

Pobočky zahraničních platebních institucí Instituce elektronických peněz Pobočky institucí elektronických peněz

3 -

3 -

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Správy o činnosti útvaru doh´ladu nad finančným trhom Národnej banky Slovenska [online]. Poslední revize 2012 [cit. 201211-3]. Tabulka č. 8: Procentní zastoupení sektorů finančního trhu pro rok 2011: Sektor Bankovnictví Pojišťovnictví Kapitálový trh Doplňkové důchodové spoření Mimo působnost NBS Jiné

Procentní zastoupení 30 % 59 % 4% 2% 3% 2%

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Správy o činnosti útvaru doh´ladu nad finančným trhom Národnej banky Slovenska [online]. Poslední revize 2012 [cit. 201211-3]. Celková aktiva slovenských bank tvoří více neţ 50 mld. €, coţ je patrné z grafu č. 1 Graf č. 1: Aktiva ve finančním sektoru (mld. EUR)

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Analýzy slovenského finančného sektora za rok 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. 23

Závěr roku byl doprovázen zpomalením úvěrů domácnostem, avšak vývoj poměru úvěrů ke vkladům nezaznamenal zásadní změnu. Během roku 2011 nadále lineárně rostl. V roce 2011 byl celkový objem nově poskytnutých úvěrů domácnostem na úrovni 1,62 mld. € srovnatelný s rokem 2010. Celkový objem vkladů domácností v roku 2011 narostl a dosáhl tak úroveň 25,2 mld. €. 3.7.2 Běžné účty a studentské účty V posledních pěti letech narostl na Slovensku počet klientů bank o více neţ půl milionu, coţ znamená i nárůst nejvíce rozšířeného bankovního produktu, kterým je běţný účet. Zatímco v roce 2003 vlastnilo na Slovensku osobní účet 59 procent obyvatel, v současnosti je to aţ 80 procent. Potenciál k vyuţívání úplně nových produktů je hlavně mezi mladými lidmi. Klientský vztah s bankou mělo v roce 2007 osmdesát jedna procent populace, v současnosti je bankovní populace na úrovni 88 procent, rostl však i počet obyvatel v produktivním věku. Lidé mají klientský vztah převáţně s jednou bankou. Těch, kteří vyuţívají produkty dvou bank, je na Slovensku necelá pětina. Klientem více bank je na Slovensku minoritní čtyřprocentní podíl obyvatel. Na Slovensku není klientem banky jiţ pouze 12% obyvatel starších 15 let, pro srovnání, v Polsku nemá téměř třetina obyvatel ţádný bankovní vztah. Na slovenském trhu mají nejsilnější postavení dlouhodobě tři banky, a to Slovenská sporiteľňa, VÚB a Tatra banka, jejichţ klienty je více jak 80% obyvatelstva.17 Jak ukazuje graf, je na bankovních účtech Slovenské republiky uloţeno asi 1,2 mld. EUR.

17

Gfk Slovakia – Tlačové správy – Banková populácia na Slovensku stúpa [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Dostupné na World Wide Web: http://www.gfk.sk/public_relations/press/press_articles/010402/index.sk.print.html

24

Graf č. 2: Meziroční změny v objemu finančních aktiv domácností (mld. EUR)

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Analýzy slovenského finančného sektora za rok 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Účty pro mladé jsou většinou pro věkovou kategorii od 18 do 26 let. Pokud je někdo mladší 18 let, jeho účet je spojen s účtem rodiče. Ten můţe rozhodovat o limitech pro výběr kartou, ale i o jiných operacích na účtu. Jaké výhody tedy mají účty pro mladé? V první řadě studentské účty jsou vedeny bankou bez poplatku nebo jen s minimálními poplatky. Ani za zaloţení účtu se často neplatí. Banky také nabízejí studentům lepší úroky z vkladů, neţ by měli na klasických běţných účtech. Některé banky poskytují k studentským účtům i zaloţení úvěru na financování studia. Studenti dostanou zvýhodněnou úrokovou sazbu a mají moţnost splácet jistinu z úvěru aţ po skončení studia. Vstřícně se chovají banky i při vydávání platebních karet, které poskytují bez poplatků. Často jsou jejich karty spojené s výhodami, kdy mají mladí lidé slevy při nákupech ve vybraných obchodech, u vstupů do muzeí či na jiné kulturní akce. Banky poskytují studentům slevy i při placení kartou nebo při pouţívání internetbankingu.18

18

Študentské účty [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2012-11-14]. Dostupné na World Wide Web:

25

3.7.3 Dostupnost bankovních služeb Dostupnost bankovních sluţeb na Slovensku neustále roste. Slováci stále častěji upřednostňují platbu kartou před platbou v hotovosti. A také díky tomu se meziročně zvýšil počet bankomatů o 41 na 2 404 a počet platebních terminálů o 519 na 37 978 kusů. Vzrostl rovněţ počet i objem transakcí realizovaných v bankomatech a terminálech. Prostřednictvím bankomatů zrealizovali drţitelé karet v minulém roce 88,77 milionů výběrů v celkovém objemu přes 10 mld. €. Slováci z bankomatu vyberou průměrně 123 € a průměrná suma jedné platby uskutečněné prostřednictvím terminálu 31 €. V porovnání statistik s minulým rokem byly zachyceny trendy, podle kterých se počet výběrů z bankomatů sniţuje, lidé si však vybírají vyšší sumy. Naopak, klienti bank stále častěji platí kartou u obchodníků a prostřednictvím karty hradí i niţší sumy. Zvyšuje se počet plateb skrze POS terminály. V roce 2011 byl počet transakcí na terminálech přes 113 milionů. Hodnota zrealizovaných transakcí převýšila 3 mld. €. Průměrná hodnota jedné platby prostřednictvím terminálu dosáhla hodnoty 37,61 € na kartu. Tabulka č. 9: Počet bankomatů a platebních terminálů Rok Počet bankomatů Počet POS (point of sale) Počet výběrů z bankomatů (v mil.) Objem výběrů z bankomatů (v mld. EUR) Počet transakcí na POS (v mil.) Objem transakcí na POS (v mld. EUR)

2009 2 310 35 478 86, 840 9, 983 84,037 3,160

2010 2 363 37 459 81, 870 10, 296 102,049 3,574

2011 2 404 37 978 88,770 10, 978 113,341 3,581

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Štatistika SBA – DataBanka [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Banky se dlouhodobě snaţí sniţovat náklady, a proto motivují své klienty k bezhotovostním transakcím. Práce z hotovostí totiţ patří mezi nejnákladnější. Těmto snahám nahrává i trend, ţe si Slováci stále více zvykají platit platební kartou. 19

19

Slovenská banková asociála – Slováci si stále viac zvykajú platiť platobnou kartou. [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Dostupné na World Wide Web:

26

Platebními kartami se minulý rok uskutečnilo 219 milionů transakcí, coţ je o 28 milionů více neţ v předcházejícím roce. Celkový objem transakcí kartami byl ve výši 15,5 miliard, coţ znamená, ţe jedna transakce kartou měla průměrnou hodnotu 70 €. 20 Tabulka č. 10: Počet a objem transakcí platební kartou Rok Počet transakcí kartami debetní (v mil.) Objem transakcí kartami debetní (v mld. EUR) Počet transakcí kartami kreditní (v mil.) Objem transakcí kartami kreditní (v mld. EUR)

2009 164,792 12,400 12,829 0,686

2010 177,926 13,249 12,900 0,662

2011 205,354 14,796 14,138 0,724

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Štatistika SBA – DataBanka [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. První platební kartu v bývalé ČSFR vydala v roku 1988 Ţivnostenská banka a byla akceptovaná v síti obchodů Tuzex. A od poloviny roku 1989 vydávala Česká štátna sporiteľňa svým klientům k sporoţirovým účtům karty k výběru z bankomatů.

21

V současnosti je na Slovensku vydaných 5,35 milionu platebních karet, novinkou se staly bezkontaktní platební karty, kterých se za rok 2011 vydalo 392 tisíc.22 Tabulka č. 11: Počet vydaných platebních karet (v tis.) Rok Počet karet všechny

2009 5 080

2010 4 972

2011 5 348

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Štatistika SBA – DataBanka [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3].

20

Slovenská banková asociála – Z bankomatu si priemerne vyberieme 123 eur. [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Dostupné na World Wide Web: 21

Zdruţenie pre bankové karty Slovenskej republiky - História platobných kariet [online]. [cit. 2012-113]. Dostupné na World Wide Web: 22

Slovenská banková asociála – Z bankomatu si priemerne vyberieme 123 eur. [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Dostupné na World Wide Web:

27

3.8

Analýza trhu Rakouska

3.8.1 Struktura bankovního sektoru Rakouský bankovní sektor tvoří mnoho bankovních skupin. Nejhojněji jsou zastoupeny tzv. Raiffeisen banky a akciové banky, významné jsou rovněţ spořitelny. Dále se zde vyskytují hypoteční banky, Volksbanky, stavební spořitelny a několik ostatních bank. K 31. 12. 2011 existovalo v Rakousku 824 bank, z toho 30 poboček zahraničních bank. Celkový počet bankovních institucí klesl o 19, coţ znamená následování trendu minulých let. Zejména v oblasti decentralizovaných sektorů (Raiffeisenbanky, spořitelny a Volksbanky) se počet bank sníţil z 660 na 648, protoţe došlo k další konsolidaci. Tabulka č. 12: Počet bankovních institucí v Rakousku Rok Akciové banky Spořitelny Raiffeisenbanky Volksbanky Hypoteční banky Stavební spořitelny Investiční společnosti Odstupné fondy Směnárny/finanční instituce přenosu Pobočky zahraničních bank Celkem

2009 96 55 545 68 11 4 30 9 8 30 856

2010 91 54 539 67 11 4 30 10 7 30 843

2011 89 51 530 67 11 4 29 10 3 30 824

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Jahresbericht der Finanzmarktaufsichtsbehörde [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12]. Raiffeisen sektor rozšiřuje své vedoucí postavení na trhu, měřeno objemem obchodů dosáhl na konci roku 2011 jednatřicetiprocentní trţní podíl. Za ním následuje sektor akciových bank (25,7%) a spořitelen (16,8%). Jaký podíl na rakouském finančním trhu zaujímají jednotlivé skupiny bank, udává následující tabulka.

28

Tabulka č. 13: Trţní podíl jednotlivých bankovních skupin v roce 2011 Banky Raiffeisenbanken Aktienbanken Sparkassen Hypothekenbanken Volksbanken Bausparkassen Sonderbanken

Trţní podíl 31 % 25,7 % 16,8 % 9% 7,1 % 2,4 % 8%

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Jahresbericht der Finanzmarktaufsichtsbehörde [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12]. Celková bilanční suma činila v roce 2011 devět set devadesát osm miliard EUR, coţ znamená poprvé po dvou letech nárůst, a to o 4,6%. Největší míra růstu byla zaznamenána u Raiffensen sektoru, a to o 10,2% a stejně tak u stavebních spořitelen (o 10,1%). Největší pokles byl pozorován u bankovního sektoru hypoték (-2,7%). Na straně aktiv rakouského bankovního sektoru měly v roce 2011 největší podíl úvěry a půjčky nebankovním subjektům, druhou největší část celkových aktiv tvořily pohledávky vůči bankovním institucím. Největší část pasiv tvořily závazky vůči nebankovním subjektům. Přesný vývoj trhu rakouského bankovního sektoru v letech 2007–2011 můţeme vidět v tabulce níţe. Tabulka č. 14: Bilanční aktiva na úrovni jednotlivých odvětví (v milionech EUR) Rok Bilanční aktiva celkem Aktienbanken Sparkassen Hypothekenbanken Raiffeisenbanken Volksbanken Bausparkassen Sonderbanken

2009

2010

2011

1 005 171

954 437

998 037

286 251 168 529 93 486 275 842 76 578 20 883 83 602

244 732 162 292 91 959 281 015 71 825 21 466 81 148

255 969 167 997 89 469 309 764 71 082 23 635 80 122

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Jahresbericht der Finanzmarktaufsichtsbehörde [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12].

29

Přítomnost dceřiných společností velkých rakouských bank na trhu střední, východní a jihovýchodní Evropy je rovněţ pozoruhodná. Celková bilanční suma těchto společností činí 270,1 miliard EUR. 23 3.8.2 Běžný a studentský účet Podle Oesterreichische Nationalbank činí celková finanční aktiva rakouských domácností 475 miliard EUR, z toho mají Rakušané na účtech uloţena 4% svého finančního majetku, to je tedy 19 miliard €. 24 Graf č. 3: Finanční majetek domácností k 30. červnu 2012

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank - Statistik und Melderservice - Die aktuelle Zahl [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12]. Co se týče bankovních účtů pro mladé, mají v Rakousku studenti dvě moţnosti, jak si zaloţit výhodný účet. Mohou si vybrat z nabízených bezplatných běţných účtů (Girokonto) nebo si zaloţí účet studentský. Takovéto účty jsou určeny přímo pro potřeby a moţnosti studentů. Tyto nabídky jsou většinou omezeny na studenty, kteří 23

Jahresbericht der Finanzmarktaufsichtsbehörde [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12]. Dostupné na World Wide Web: 24

Oesterreichische Nationalbank - Statistik und Melderservice - Die aktuelle Zahl [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12]. Dostupné na World Wide Web:

30

jsou ve věku do 27 let. Při zakládání účtů je nutné předloţit potvrzení o studiu. Studentský účet můţe být získán za výhodných podmínek. Vedení účtu, výpisy, transfery, trvalé příkazy, Maestro karty a individuální poradenství jsou obvykle zdarma, moţným nadstandardem jsou kreditní karty, osobní úvěry, on-line bankovnictví, vysoké úrokové sazby a uvítací dárky.25 3.8.3 Dostupnost bankovních služeb Jak udává následující tabulka, počet bankomatů v Rakousku kaţdým rokem narůstá, coţ značí neustále lepší dostupnost bankovních sluţeb. V roce 2011 mohli klienti bank vybrat své peněţní prostředky v 8246 bankomatech, coţ je o 2,6% více neţ předcházející rok. Tabulka č. 15: Počet bankomatů Rok Počet zařízení

2009 7507

2010 8037

2011 8246

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank - Übersicht Tabellenangebot – Bankomat – Anzahl Geräte und deren Auslastung [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12]. Ačkoli klienti měli moţnost vyuţít koncentrovanějšího umístění bankomatů, bylo v roce 2011 provedeno o 7% méně výběrů hotovosti neţ v roce 2010. To bylo doprovázeno poklesem hodnoty výběru hotovosti přibliţně o 8%. Následující tabulka ukazuje vývoj výběrů z bankomatů v letech 2010 a 2011. 26

25

Fachgruppe Geld - Girokonto für Studenten – Studentenkonto [online]. Poslední revize 2012 [cit. 201211-17]. Dostupné na World Wide Web: 26

Oesterreichische Nationalbank – Tisková zpráva - Bargeld und Bankomat-Karte beliebteste Zahlungsmittel in Österreich [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-13]. Dostupné na World Wide Web:

31

Tabulka č. 16: Výběry z bankomatu Rok Počet transakcí (v mil.) Objem transakcí (v mld. EUR)

2010 150,68 19,12

2011 139,73 17,56

Změna v % −7,30% −8,20%

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank – Tisková zpráva - Bargeld und Bankomat-Karte beliebteste Zahlungsmittel in Österreich [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-13]. Vyuţívání

online

bankovnictví

zaznamenává

neustálý

růst,

roste

i

počet

bezhotovostních plateb, avšak tento způsob placení je aţ na druhém místě. Hotovost je pro rakouské obyvatelstvo stále první volbou, které dává přednost největší podíl obyvatel. 84 % Rakušanů platí několikrát týdně hotovosti. Podle posledního průzkumu OeNB na téma peněţní prostředky platí nejvíce obyvatel peněţní hotovostí (alespoň jednou týdně). Dalším populárním platebním prostředkem je platební karta. Podíl drţitelů debetních karet, kteří pouţívají své karty několikrát týdně, činí téměř 40 %. Asi čtvrtina obyvatel platí kartou jedenkrát týdně. Méně časté je placení kreditní kartou. Pouze 6 % drţitelů kreditních karet uvedlo, ţe je pouţívá k zaplacení několikrát týdně. A 15 % obyvatel platí kreditní kartou jedenkrát za týden. Drtivá většina drţitelů kreditních karet je pouţívá alespoň jednou za měsíc (40 %) nebo dokonce méně (35 %). V oběhu celého eurosystému bylo k 31. prosinci 14,9 mld. kusů bankovek (888,6 mld. €) a 97,8 mld. kusů mincí (23,1 mld. €). Tabulka č. 17: Počet a objem transakcí platební kartou Rok Počet transakcí (v mil.) Objem transakcí (v mld. EUR)

2010 316,85 15,87

2011 328,62 16,50

Změna v % 3,70% 4,00%

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank – Tisková zpráva - Bargeld und Bankomat-Karte beliebteste Zahlungsmittel in Österreich [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-13] Na konci roku 2011 bylo v Rakousku v oběhu 8,3 milionů karet, na konci minulého roku jich bylo téměř 8,1 milionů, coţ představuje nárůst o více neţ 2 miliony karet za rok. Rakušané více pouţívají platební karty k platbám za výrobky a sluţby, objem uskutečněných transakcí zaznamenal nárůst o 3,7%, vyšší je i celková hodnota

32

transakcí, a to o 4,0% oproti roku 2010.

27

Vývoj platebních transakcí v letech 2009

aţ 2011 ukazuje tabulka č. 18. Tabulka č. 18: Počet vydaných platebních karet (v tis.) Rok Počet platebních karet

2009 2010 2011 7 808 8 095 8 303

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank - Übersicht Tabellenangebot – Bankomat – Anzahl Geräte und deren Auslastung [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12].

3.9

Vyhodnocení analýzy trhů ČR, Slovenka a Rakouska

Ve finančním sektoru České republiky, Slovenka i Rakouska působí značné mnoţství bankovních institucí, které zajišťují obyvatelstvu dobrou dostupnost poskytovaných sluţeb. Pokud budeme srovnávat strukturu bankovního sektoru na základě počtu institucí, které působí na finančních trzích jednotlivých zemí, je Rakousko zemí, kde je bankovní sektor zastoupen největším mnoţstvím bank. Zde si obyvatelé mohou vybrat z celkového počtu 824 bankovních subjektů. Na kaţdou s těchto bank tak připadá 10 218 obyvatel Rakouska. Na Slovensku je činných 40 bankovních institucí, z nichţ na kaţdou připadá 136 000 obyvatel. Srovnatelné mnoţství bank se vyskytuje na finančním trhu České republiky, a to 44, v přepočtu na obyvatele můţe být klientem kaţdé banky 239 683 obyvatel, coţ je téměř dvojnásobek neţ v případě Slovenské republiky. Počet bankovních institucí v analyzovaných státech udává graf č. 4.

27

Oesterreichische Nationalbank – Tisková zpráva - Bargeld und Bankomat-Karte beliebteste Zahlungsmittel in Österreich [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-13]. Dostupné na World Wide Web:

33

Graf č. 4: Počet bankovních institucí v jednotlivých zemích

Pramen: Vlastní zpracování V České republice existuje 9 716 tisíc běţných účtů, počty bankovních kont na Slovensku a v Rakousku nebyly zjištěny, avšak dostupnou informací je, ţe Slováci mají na svých účtech uloţených 1,2 mld. € a objem peněţních prostředků rakouského obyvatelstva na bankovních účtech činí 19 mld. €. Co se počtu bankomatů týče, jejich mnoţství stále roste a jsou rovněţ nejvíce koncentrovány v Rakousku. Zde jich mohou klienti bank vyuţít 8 246, na jeden bankomat tak připadá 1 021 obyvatel.

V České republice bychom nalezli 3 935

bankomatů, kde z jednoho bankomatu vybírá průměrně 2 680 lidí. Na Slovensku se nachází 2 404, kde je výsledek jeden bankomat na 2 263 osob srovnatelný se stavem v České republice. Graf č. 5: Počet bankomatů v jednotlivých zemích

Pramen: Vlastní zpracování

34

V analyzovaných zemích platí trend, ţe se za poslední roky zvyšuje počet transakcí platebními kartami a s tím i jejich objem. Avšak průměrná hodnota jedné platby se mírně sniţuje. Tento výrok Slovenské bankovní asociace potvrzují i výpočty v následujících tabulkách. Výjimku tvoří pouze Rakousko, kde podíl mezi objemem a počtem uskutečněných platebních transakcí zůstává konstantní, a to na úrovni 50 €. V České republice však můţeme pozorovat mírný pokles průměrné hodnoty jedné platební transakce, která v roce 2009 činila 1 026 Kč a v roce 2011 jiţ 956 Kč. Na Slovensku byl vývoj podobný, v roce 2009 byla průměrná hodnota transakce 74 € a v roce 2011 klesla na 70 €. Nejvyšší průměrné hodnoty transakcí jsou patrné na Slovensku (kurz: 25,450, ze dne: 13. 11. 2012). Tabulka 19: Klesající hodnoty transakcí platební kartou v ČR Rok Počet transakcí kartami (v mil) Objem transakcí kartami (v mld. Kč) Průměrná hodnota transakce

2009 50,656 51,980 1026 Kč

2010 61,475 60,474 984 Kč

2011 75,515 72,169 956 Kč

Pramen: Vlastní zpracování

Tabulka 20: Klesající hodnoty transakcí platební kartou v SR Rok Počet transakcí kartami (v mil) Objem transakcí kartami (v mld. Kč) Průměrná hodnota transakce

2009 178,277 13,156 74€ =1883Kč

2010 191,118 13,944 73€ =185 Kč

2011 219,541 15,521 70€ =1782Kč

Pramen: Vlastní zpracování

Tabulka 21: Klesající hodnoty transakcí platební kartou v Rakousku Rok Počet transakcí kartami (v mil.) Objem transakcí kartami (v mld. EUR) Průměrná hodnota

2010 316,85 15,87 50 € = 1273 Kč

2011 328,62 16,50 50 € = 1273 Kč

Pramen: Vlastní zpracování

Rok od roku roste ve všech třech zemích také počet vydaných platebních karet. V Rakousku dosáhl počet karet ke konci roku 2011 hodnoty 8 303 tisíc, v České republice 9 810 tisíc a na Slovensku 5 348 tisíc. To odpovídá přibliţně jedné platební 35

kartě na obyvatele. Na základě podílu počtu platebních karet a počtu obyvatel však můţeme zjistit, ţe nejméně platebních karet vlastní obyvatelstvo České republiky.

Graf č. 6: Počet platebních karet v jednotlivých zemích (v tis.)

Pramen: Vlastní zpracování

36

4

Praktická část

4.1

Banky České republiky

Jak jiţ bylo v předchozích kapitolách uvedeno, je v České republice činných 44 bank a poboček zahraničních bank. Podle zvoleného kritéria, kterým je počet zaměstnanců, byly vybrány následující čtyři hlavní banky České republiky, a to Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB a GE Money Bank. Kaţdá z těchto bank můţe svým klientům nabídnout studentské konto, ke kterému se vztahuje větší čí menší počet doprovodných sluţeb. Graf č. 7: Počet zaměstnanců bank ČR 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Česká spořitelna

KB

ČSOB

GE Money Bank Reiffeisen Bank

Pramen: Vlastní zpracování Pokud by kritériem pro výběr bank byl celkový objem aktiv, mají Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB jasné prvenství a jsou tedy největšími bankami České republiky. GE Money Bank by ovšem předběhly Reiffeisen Bank a UniCredit Bank. V této bakalářské práci je na kritérium pro výběr bank nahlíţeno z pohledu klienta, proto jsou vţdy vybrány banky s větším počtem zaměstnanců, které tím pádem nabízejí svým zákazníkům lepší obsluhu v podobě většího mnoţství poboček i bankomatů. To dokazuje i tabulka č. 22.

37

Tabulka č. 22: Statistické údaje vybraných bank ČR

Aktiva celkem (mil. Kč) Počet klientů Počet poboček Průměrný počet zaměstnanců Počet aktivních karet Počet bankomatů Počet běţných účtů Objem peněţních prostředků na běţných účtech (mil Kč)

Česká spořitelna 892 598 5 202 572 654 10 556 3 174 161 1 413 2 784 286

KB

ČSOB

754 810 1 602 000 397 7 811 1 660 000 693 nezjištěno

936 593 3 096 000 314 7 769 nezjištěno 831 nezjištěno

GE Money Bank 140 967 1 044 457 253 3 486 268 144 690 1 172 486

-

319 440

-

-

Pramen: Vlastní zpracování 4.1.1 Studentský účet Mezi poskytované sluţby všech vybraných bank patří studentské účty. Jaké jsou mezi nimi rozdíly ve výši poplatků a úrokové sazby, jaké poskytují studentům výhody a další produkty či sluţby, např. platební kartu, studentský úvěr nebo spořicí účet, bude rozebráno v následujících kapitolách. Názvy studentských kont jednotlivých bank udává tabulka č. 23. Tabulka č. 23: Studentské účty bank ČR Banka Název studentského účtu

Česká spořitelna

KB

ČSOB

GE Money Bank

OÚČS Student

Konto G2.2

ČSOB Studentské konto

Genius Student

Pramen: Vlastní zpracování Srovnání jednotlivých studentských účtů bude znázorněno na konkrétním příkladu jednadvacetiletého studenta druhého ročníku prezenční formy studia na vysoké škole:  Student ovládá svůj účet pouze pomocí internetového bankovnictví  Měsíční výpis mu je zasílán elektronicky  Průměrně třikrát měsíčně zaplatí kartou u obchodníka  Výběr z bankomatu uskuteční čtyřikrát za měsíc  Jednou ročně provede výběr hotovosti z bankomatu jiné banky  Má zřízen jeden trvalý příkaz  Dvakrát měsíčně obdrţí platbu z vlastní banky, jedenkrát z jiné banky 38

 Jedenkrát měsíčně zadává příkaz k úhradě do vlastní banky, jedenkrát do cizí banky  Jednou za rok uskutečnil platbu do Švýcarska 5000 Kč, tj. 193,72 € (kurz: 25,810, ze dne: 27. 3. 2013)  Počáteční stav na účtů studenta je 30 000 Kč a chce jej zhodnotit 4.1.2 Nákladovost studentských účtů Prvním kritériem, podle kterého budou hodnoceny studentské účty, je nákladovost. Poplatků, které se vztahují jak k běţným účtům, tak k těm studentským, je celá řada a závisí především na tom, jaké sluţby majitel konta vyuţívá a jak často. Česká spořitelna nabízí svým zákazníkům Osobní účet ČS Student, který můţe mít několik variant ve verzi Standart i ve verzi Plus. Já volím Standart II kvůli nulové měsíční ceně a moţnosti zvolit tři libovolné produkty či sluţby. Zde vyberu i podle České spořitelny nejčastěji pouţívané sluţby zdarma, a to platební kartu, SERVIS 24 (internetové bankovnictví) a výběrovou sadu č. 1 – výběry z bankomatu České spořitelny zdarma. S těmito produkty se Osobní účet České spořitelny Student vyrovná ostatním studentským účtům, kde je platební karta a elektronické bankovnictví rovněţ součástí balíčku.

Tabulka č. 24: Výpočet výše poplatků studentských účtů Výše poplatků

ČSOB Studentské konto 12x30 Kč součást balíčku

Genius Student

OÚČS Student

Konto G2.2

Cena konta Uţívání internetového bankovnictví Měsíční elektronický výpis

0 Kč součást balíčku

12x68 Kč součást balíčku součást balíčku

Platby u obchodníků

zdarma

zdarma

zdarma

Výběry z bankomatu

součást balíčku

zdarma

zdarma

40 Kč

39 Kč

35 Kč

40 Kč

zdarma

12*6 Kč

12*3 Kč

zdarma

24*5 Kč

zdarma

24*6 Kč

zdarma

12*7 Kč

zdarma

12*6 Kč

zdarma

Výběry z bankomatu cizí banky Realizace trvalého příkazu Příchozí platba z vlastní banky Příchozí platba z cizí banky

zdarma

zdarma

0 Kč součást balíčku součást balíčku součást balíčku součást balíčku

39

Odchozí platba do vlastní banky Odchozí platba do cizí banky Platba do zahraničí ∑ ročně měsíčně

12*2 Kč

12*6 Kč

12*3 Kč

12*6 Kč

12*4 Kč

12*6 Kč

12*3 Kč

12*6 Kč

220 Kč 536 Kč 44,67 Kč

250 1321 Kč 110,08 Kč

250 Kč 969 Kč 80,75 Kč

220 Kč 404 Kč 33,67 Kč

Pramen: Vlastní zpracování

4.1.3 Výběr studentského účtu dle nákladovosti Podle výpočtu je pro zvoleného studenta nejvýhodnější konto Genius Student do GE Money Bank, které je nejméně nákladové. Za ním následuje Osobní účet české spořitelny Student a nejdraţší volbou pro zvoleného konkrétního studenta jsou účty G2.2 a ČSOB Studentské konto. Jednotlivé poplatky se od sebe výrazně neliší a nejvíce nákladové jsou vţdy zahraniční platby. U G2.2 účtu a ČSOB Studentského konta je cenový rozdíl nejvíce dán měsíční sazbou konta, která činí 68 Kč v případě Komerční banky a 30 Kč u Československé obchodní banky. Ostatní poplatky jsou srovnatelné, u ČSOB několikrát i niţší neţ je tomu u ostatních studentských účtů. Největší výhodou konta Genius Student jsou bezplatné všechny příchozí platby i zadávání trvalých příkazů, o jeho prvenství rozhodla i nulová cena konta. 4.1.4 Úroková sazba studentských účtů Jak je vidět z následující tabulky, je úroková sazba studentských účtů totoţná, kromě G2.2 konta, kde je zůstatek na účtu úročen nula procenty. Zbývající tři případy úročí částky na účtech sazbou 0,01% p.a. Pokud tedy má student na svém kontě 30 000 Kč, přibudou mu k této částce 3 Kč za rok, coţ je 0,25 Kč za měsíc. Výpočet je však pouze teoretický, protoţe reálně dochází na účtu k mnoha pohybům a tudíţ je úročena pokaţdé jiná částka.

40

Tabulka č. 25: Úroková sazba studentských účtů OÚČS Student Konto G2.2 Úroková sazba

0,01% p.a.

0,00% p.a.

ČSOB Studentské konto

Genius Student

0,01% p.a.

0,01% p.a.

Pramen: Vlastní zpracování 4.1.5 Platební karta Osobní účet České spořitelny Student nabízí svým studujícím klientům kartu Visa Classic jako součást balíčku Standart II, který byl zvolen pro konkrétní příklad. Další moţností je karta Visa Gold, která patří aţ do verze Plus nebo je moţné mít obě karty, v tomto případě za druhou z nich bychom zaplatili 400 Kč ročně. Visa Classic je embosovaná karta, umoţňuje platby přes internet, bezkontaktní platby, výběr peněz u obchodníků (cash back) a samozřejmě výběry hotovosti z bankomatu. Stejné sluţby jako Visa Classic České spořitelny zajistí majitelům G2.2 konta Komerční banky studentská UNIkarta. Je to elektronická platební karta Maestro, jejíţ výhodou je, ţe můţe slouţit zároveň jako identifikační průkaz na vysoké škole a převzít tak funkce známé ISIC karty. ČSOB Studentské konto nabízí k účtu embosovanou kartu MasterCard Student, která kromě běţných funkcí nabízí zdarma drţitelům platebních karet ČSOB kvalitnější zabezpečení internetových plateb. Ochrana spočívá v tom, ţe je kaţdá takováto platba potvrzena SMS heslem, které banka v průběhu platby zašle klientovi na mobil. U GE Money Bank mohou zákazníci dostat k účtu Genius Student buď embosovanou kartu MasterCard Standart, která obstará všechny potřebné funkce, nebo získají dvě karty, a to MasterCard Internet pro zaplacení zboţí na internetu a k ní elektronickou kartu Maestro. 4.1.6 Výběr platební karty Všechny banky nabízejí ke studentskému účtu platební karty, jejichţ funkce jsou na stejně dobré úrovni. Jelikoţ je karta určena studentovi, je pro něj nejzajímavější volbou 41

UNI karta Komerční banky. Avšak pro její plné vyuţití je nutná spolupráce příslušných vysokých škol, kterých není prozatím mnoho. Proto pokud by konkrétní student navštěvovat vysokou školu, která UNIkartu podporuje, byla by to podle mého názoru nejlepší volba, protoţe spojením všech funkcí, které student můţe potřebovat, do jediné karty vyniká její uţitečnost. Vedení studentského konta není rovněţ krátkodobá záleţitost, lze jej vyuţívat aţ patnáct let a na takovéto období se menší počet karet o více funkcích rozhodně vyplatí. Nevýhodou studentské UNIkarty je, ţe je elektronická, zatímco ostatní banky nabízejí karty embosované. Embosovaná karta má plasticky vytvarované údaje, díky čemuţ lze platit takovou kartou i u obchodníků, kteří mají pouze mechanickou čtečku. Embosovanou kartou lze samozřejmě platit také na obchodních místech vybavených elektronickou čtečkou nebo na internetu. Embosovanou kartu tedy povaţujeme za výhodnější, protoţe její uplatnění je širší neţ uplatnění karty elektronické. Jelikoţ předpokládám, ţe se škola konkrétního studenta bude nacházet ve větším městě a on tedy bude provádět většinu platebních transakcí zde, je pravděpodobnější menší výskyt obchodníků, u kterých by nebyla moţnost elektronickou kartou zaplatit. Pokud by ale student navštěvoval školu, která UNIkartu nepodporuje, zvolila bych embosovanou kartu MasterCard Student kvůli jejímu propracovanějšímu zabezpečení internetových plateb. 4.1.7 Spořicí účet Osobní účet České spořitelny Student nabízí vyšší zhodnocení vloţených peněţních prostředků v rámci speciálního spořicího plánu. Tento produkt patří do verze Plus. Majitel balíčku G2.2 si můţe pro investování volných peněţních prostředků zřídit Spořicí konto KB s bonusovou úrokovou sazbou. Student zde můţe ukládat částky od výše 5000 Kč a neztratí k financím okamţitý přístup. Peníze na tomto účtu jsou úročeny dvousloţkovou úrokovou sazbou, jak uvádí tabulka č. 26 a bonusová úroková sazba se počítá z nejniţšího zůstatku za dané pololetí.

42

Československá obchodní banka nemá ve své nabídce spořicí účet, který by byl určen právě studentům. Zájemce o vyšší zúročení svých vkladů by tak musel volit jinou alternativu. K účtu Genius Student je moţnost získat spořicí účet Genius 4, který garantuje okamţitý přístup k penězům a automatické převody z běţného účtu na spořicí účet a zpět. 4.1.8 Výběr spořicího účtu Spořicí plán Osobního účtu České spořitelny Student by stál 159 Kč měsíčně a za tuto částku nabízí zhodnocení 1,50 % p.a. s ročním připisováním úroků. K účtu G2.2 si student můţe pořídit Spořicí konto KB s bonusovou úrokovou sazbou za 29 Kč měsíčně. Druhou moţností by bylo, ţe student bude vlastnit pouze jeden účet, a to spořicí, a bude z něj provádět veškeré transakce. Přestoţe studentovi chodí dostatek peněţních prostředků na všechny nutné výdaje, volím variantu dvou účtů, protoţe tak bude mít jistotu, ţe částka, kterou chce úročit, neklesne pod 30 000 Kč a bonusový úrok nebude počítán z niţšího zůstatku. Při dvou účtech bude mít také lepší přehled o tom, kolik peněz mu za daný měsíc zbývá a můţe s touto částkou kalkulovat, aby nemusel sáhnout na spořicí účet. A poslední moţností je spořicí účet Genius 4, jehoţ zaloţení, vedení i zrušení je zdarma a úroková sazba dosahuje 1,10 % p.a. s měsíčním připisováním úroků. Jak je vidět v následující tabulce, na základě nákladovosti vítězí Spořicí účet Genius 4, za který student nemusí zaplatit nic. Tabulka č. 26: Měsíční náklady a úroková sazba spořicích jednotlivých účtů

Měsíční náklady Úroková sazba základní/ připisování úroků Úroková sazba fixní bonusová/ připisování úroků

Osobní účet ČS Student se Spořícím plánem 159 Kč

Spořicí konto KB s bonusovou úrokovou sazbou 29 Kč

1,50 % p.a./roční

0,20% p.a./čtvrtletní

1,10 % p.a./měsíční

-

0,50% p.a./pololetní

-

Spořicí účet Genius 4 0 Kč

Pramen: Vlastní zpracování

43

Co se týče úročení, vloţených 30 000 Kč se nejvíce zhodnotí v České spořitelně: FV = 30 000 * (1 + 0,015) = 30 450,00 Kč Na druhém místě je Spořicí účet Genius 4 od GE Money Bank: = 30 331,67 Kč

FV = 30 000 *

A nejméně výhodný z hlediska úročení je Spořicí konto Komerční banky s bonusovou úrokovou sazbou:

FV = 30 000 *

*

= 30 210,53 Kč

Pokud je však měsíční poplatek za Osobní účet České spořitelny Student se Spořícím plánem 159 Kč měsíčně a student dosáhne úroku 450 Kč za rok (výpočet samozřejmě není zcela přesný kvůli neustálým pohybům na účtu), zvolila bych raději Spořicí účet Genius 4, kde bude úrok 331,67 Kč za rok, ale student uţ nezaplatí nic navíc. Výhodou Osobního účtu ČS však je, ţe pokud si student vybral spořicí plán z nabídky sluţeb Plus, má v ceně 159 Kč zahrnut ještě další produkt dle vlastního výběru. Ten bude rozebrán v kapitole výhody. 4.1.9 Studentský úvěr Jednou z moţností České spořitelny je půjčka pro studenty ve výši 30 aţ 300 tisíc Kč s úrokovou sazbou 8,9 % p.a. Dalším produktem je Kontokorent k Osobnímu účtu Student. Ten umoţní čerpat prostředky aţ do výše 25 000 Kč a v případě, ţe budou vyčerpané peníze vráceny zpět do jednoho roku, je majiteli účtu k dispozici opět celý úvěrový rámec. Klient Komerční banky můţe získat úvěr pro studenty Gaudeamus ve výši 20 aţ 600 tisíc Kč, maximálně na 10 let a s úrokovou sazbou 9,90 % p.a. Další moţností je úvěr na notebook Apple nebo úvěr na výpočetní techniku. Ke kontu G2.2 jsou dále nabízeny kreditní karty VISA Electron, Lady karta nebo A karta, které lze kombinovat se sluţbou 44

povoleného debetu pro studenty, vţdy maximálně do výše 20 000 Kč. Po vyrovnání povoleného debetu (pokud alespoň jeden den účet vykazuje kladný zůstatek) jej lze znovu čerpat po celých 30 nebo 180 dní. Stejně jako G2.2 konto nabízí ČSOB Studentské konto úvěrový limit aţ 20 000 Kč, který můţe být rozdělen mezi kreditní kartu a povolené přečerpání účtu. Po vyrovnání záporného zůstatku do 12 měsíců od přečerpání se povolené přečerpání automaticky obnoví. GE Money Bank nabízí Kontokorent k účtu Genius Student s názvem Flexikredit, povolené přečerpání pro studenty je v tomto případě od 2 000 Kč do 10 000 Kč. Flexikredit můţe být čerpán neomezeně dlouho, měsíční obrat na účtu však musí být minimálně ve výši 50 % povoleného limitu. Studentský úvěr ČSOB Studentské konto ani účet Genius Student nenabízejí.

4.1.10 Výběr studentského úvěru Protoţe náš konkrétní student nevyuţívá studentský úvěr ani kontokorent, nebudou mu účtovány ţádné poplatky za tuto sluţbu. Studentský úvěr bude hodnocen na základě toho, jakou částku by mohl student případně čerpat, na jak dlouho a s jakým úrokem. Ze dvou moţných bank, které studentský úvěr poskytují, má niţší úrokovou sazbu půjčka pro studenty od České spořitelny, větší peněţní rozpětí, které můţe být studentovi poskytnuto, však nalezneme u úvěru Gaudeamus Komerční banky. O výhodnosti úvěru nerozhodne ani období, po které jej lez čerpat, nýbrţ to se u České spořitelny odvíjí od finančních moţností studenta. Oba úvěry proto hodnotím jako rovnocenné. Při pohledu na následující tabulku vidíme, ţe jednoznačně nejlepší podmínky pro povolené přečerpání nabízí Kontokorent k Osobnímu účtu České spořitelny Student. Zde je moţné přečerpat na období jednoho roku částku 25 000 Kč, coţ je největší suma ze všech čtyř variant a Česká spořitelna se tak stává jasným vítězem. Těsně za ní následuje Povolené přečerpání k ČSOB Studentskému kontu s podobnými podmínkami a Povolený debet pro studenty k G2.2 kontu i Flexikredit zůstávají na stejné úrovni, neboť

45

Genius Student nabízí na rozdíl od konta Komerční banky niţší částku, ale doba jejího čerpání není omezena. Tabulka č. 27: Povolené přečerpání studentského účtu

maximální částka délka období

Kontokorent k OÚČS Student

Povolený debet pro studenty k G2.2 kontu

Povolené přečerpání k ČSOB Studentskému kontu

Flexikredit

25 000 Kč

20 000 Kč

20 000 Kč

10 000 Kč

1 rok

30/180 dní

1 rok

neomezeně

Pramen: Vlastní zpracování 4.1.11 Přímé bankovnictví studentských účtů Doplňujícím produktem Osobního účtu České spořitelny Student je přímé bankovnictví SERVIS 24, konkrétně SERVIS 24 – Internetbanking, který umoţňuje ovládání účtu prostřednictvím internetu, a SERVIS 24 Mobilní banka, coţ je správa konta pomocí mobilního telefonu s operačním systémem iOS (iPhone) nebo Android. G2.2 konto nabízí internetové bankovnictví MojeBanka a student můţe svůj účet ovládat i pomocí chytrého telefonu prostřednictvím sluţby Mobilní banka 2. Vyuţít lze rovněţ telefonního bankovnictví Expresní linka, kde je klient po zavolání na zákaznickou linku spojen s profesionálním bankéřem nebo obslouţen pomocí automatické hlasové sluţby. V balíčku ČSOB Studentského konta nejsou sluţby elektronické bankovnictví nijak omezeny, student si tak můţe vybrat vše, co k obsluze svého účtu potřebuje. Kromě internetového bankovnictví InternetBanking 24, mobilního bankovnictví pro chytré telefony SmartBanking a telefonního bankovnictví Linka 24 je dostupná také Digitální peněţenka MasterCard Mobile. Je to obdoba sluţby Mobito od České spořitelny, která ovšem není součástí studentského balíčku. Po jednorázovém zadání údajů platební karty lze s Digitální peněţenkou MasterCard Mobile platit na webu. ČSOB nabízí také sluţbu Mobil 24, která umoţní ovládání účtu z běţného mobilního telefonu s technologií SIM Toolkit, nabídka operací se zde liší podle jednotlivých mobilních operátorů. 46

Konto Genius Student lze rovněţ ovládat pomocí přímého bankovnictví, nabídka GE Money Bank se v tomto případě neliší od ostatních bank, student zde můţe vyuţít produkty Internet Banka, Telefon Banka a soubor aplikací pro chytré telefony Mobil Banka. 4.1.12 Výběr studentského účtu dle služeb přímého bankovnictví Z výše uvedeného vyplývá, ţe nabídka sluţeb přímého bankovnictví je ve všech případech srovnatelná a na velmi vysoké úrovni. Záleţí na kaţdém, který produkt mu nejvíce vyhovuje a který vyuţije. Náš konkrétní student ovládá svůj účet za pomoci internetového bankovnictví, které je dostupné v kaţdém balíčku. Můţe být tedy spokojen a studentským účtům není v tomto směru co vytknout. Jako majitel kteréhokoli studentského účtu má dále moţnost zdarma vyuţít mobilní bankovnictví v chytrých telefonech. Tímto produktem končí nabídka Osobního účtu České spořitelny Student, a proto bych toto konto hodnotila jako nejméně výhodné. Těsně za ním je G2.2 konto a Genius Student, které obsahují navíc telefonní bankovnictví a mají tak stejně širokou paletou sluţeb přímého bankovnictví. Nejlépe je na tom ČSOB Studentské konto, kvůli moţnosti rozsáhlejšího vyuţití mobilního telefonu. ČSOB nabízí i větší mnoţství sluţeb neţ ostatní, ale jsou to spíše nadstandardní aplikace, které není moţné univerzálně vyuţít. Ovšem do budoucna lze předpokládat jejich rozvoj a digitální peněţenkou či obdobnými produkty bude moţné zaplatit na stále více místech. 4.1.13 Pojištění Co se týče pojištění, patří mezi doplňujícími produkty v rámci Osobního účtu České spořitelny Student následující sluţby: cestovní pojištění, úrazové pojištění, pojištění karty a osobních věcí, pojištění pravidelných výdajů a pojištění právní ochrany. K balíčku G2.2 konta si můţe student zřídit pojištění Merlin pro platební karty a osobní věci nebo rovněţ cestovní pojištění. ČSOB a GE Money Bank nenabízí ke studentskému účtu ţádné pojištění. Pokud by tedy konkrétní student chtěl vyuţít jakékoli pojištění, můţe se obrátit na Českou spořitelnu, protoţe ta ve své nabídce zahrnuje i pojištění poskytované Komerční bankou a ostatní banky pojištění určené studentům neposkytují. 47

4.1.14 Výhody studentských účtů Osobní účet České spořitelny Student nabízí jako výhodu připsání 200 Kč na účet ročně po předloţení ISIC karty. Protoţe si student vybral speciální úročení za 159 Kč měsíčně, má za tuto cenu nárok na ještě další produkt verze Plus, já volím Výběrovou sadu č. 4 - Platby v rámci České republiky zdarma, protoţe z nabízených je to sluţba, kterou student nejčastěji vyuţívá. Dále je zde moţné vyuţít program výhod, který udává tabulka č. 28. Tabulka č. 28: Program výhod Minimální poţadovaný kreditní obrat nebo minimální poţadovaná bilanční suma 20 000 nebo 1 000 000 Kč

Sleva z měsíční ceny OÚČS Student 100%

Pramen: Vlastní zpracování V případě, ţe má student platby v rámci České republiky zdarma, je roční nákladovost studentského účtu 260 Kč plus měsíční cena konta 159 Kč za poskytnutí speciálního úročení, celkem tedy 419 Kč ročně. Tato částka se sníţí na 219 Kč díky bonusu za ISIC kartu. Měsíční průměr je 18,25 Kč. Jelikoţ student má na účtu neustále minimálně 30 000 Kč a ty úročí, dosáhne na slevu 100% z měsíční ceny konta, která činí 159 Kč. Průměrná měsíční nákladovost Osobního účtu České spořitelny je tak 0 Kč. Tato skutečnost staví studentský účet České spořitelny i na první místo ve výběru spořicího účtu, proto je zde nyní dosaţeno nejvyššího zúročení s nulovými náklady. Komerční banka nabízí připsání 333 Kč ročně na studentské G2.2 konto, pokud klient alespoň jednou v kaţdém měsíci zaplatí svojí kartou k účtu nebo pošle peníze prostřednictvím internetového bankovnictví. Dále pokud student splní 1 z podmínek stanovených Komerční bankou, získá odměnu 50 % měsíčního poplatku za vedení konta G2.2. Pokud by splnil dvě a více podmínek, má nárok na slevu 100% z ceny konta. Student splňuje podmínku jedna došlá platba na účet měsíčně, cena konta 68 Kč se tak sníţí na 34 Kč za měsíc a roční nákladovost G2.2 konta je 913 Kč. Ta se sníţí na 580 Kč, protoţe student má nárok i na připsání částky 333 Kč. Průměrné měsíční náklady na 48

studentský účet jsou tedy 48,33 Kč. Komerční banka nabízí ještě více výhod a slev, ale ty by se jiţ našemu konkrétnímu studentovi nevyplatily. ČSOB Studentské konto nenabízí ţádné další výhody a majitel účtu Genius Student můţe získat aţ 750 Kč v případě, ţe doporučí aţ 3 kamarády, kteří si u GE Money Bank také zaloţí účet. Na tuto výhodu konkrétní student nedosáhl, a tak cena těchto dvou účtů zůstává na stejné výši: 80,75 Kč měsíčně pro ČSOB a 33,67 Kč u GE Money Bank. 4.1.15 Výběr studentského účtu Po zkalkulování všech ostatních výhod, které studentské konto nabízí, se jeho nákladovost alespoň v některých případech ještě sníţila. Zcela zdarma by měl konkrétní student Osobní účet České spořitelny student, dále by nejméně zaplatil za konto Genius Student od GE Money Bank, přestoţe tento účet jiţ ţádné další výhody neposkytuje. Na částku, která se blíţí ceně Genius Student, klesla cena G2.2 konta Komerční banky a nejdraţší zůstává ČSOB Studentské konto. Tabulka č. 29: Cena studentských účtů po zkalkulování výhod měsíční cena

OÚČS Student Konto G2.2 ČSOB Studentské konto 0 Kč 48,33 Kč 80,75 Kč

Genius Student 33,67 Kč

Pramen: Vlastní zpracování

4.2

Banky Slovenska

Ze čtyřiceti bankovních institucí působících ve slovenském finančním sektoru byly opět vybrány banky dosahující nejvyššího počtu zaměstnanců, jsou to Slovenská spořitelna, VÚB, Tatra banka a ČSOB.

49

Graf č. 8: Počet zaměstnanců bank SR 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Slovenská sporiteľna

VÚB

Tatra banka

ČSOB UniCredit Bank Slovakia

Pramen: Vlastní zpracování 4.2.1 Studentský účet Nedílnou součástí kaţdé nabídky bankovních produktů jsou i sluţby určené studentům. Přehled studentských účtů, které vybrané slovenské banky poskytují, udává následující tabulka. Tabulka č. 30: Studentské účty bank SR Banka

Slovenská sporiteľna

název studentského účtu

Osobný účet Študent

VÚB

Tatra banka

Start konto

Tatra PersonalTB pre študentov

ČSOB Študentský účet FUN

Pramen: Vlastní zpracování 4.2.2 Nákladovost studentských účtů Nákladovost jednotlivých studentských účtů, které nabízejí banky na Slovensku, bude srovnána opět na základě sluţeb, které vyuţívá konkrétní student, výpočet je dán tabulkou č. 31

50

Tabulka č. 31: Výpočet výše poplatků studentských účtů Výše poplatků Cena konta Uţívání internetového bankovnictví Měsíční elektronický výpis Platby u obchodníků Výběry z bankomatu Výběry z bankomatu cizí banky Realizace trvalého příkazu Příchozí platba z vlastní banky Příchozí platba z cizí banky Odchozí platba do vlastní banky Odchozí platba do cizí banky Platba do zahraničí ∑ ročně měsíčně

Osobný účet Študent

Start konto

Tatra PersonalTB pre študentov

0€

0€

12*2,50 €

0€

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

zdarma

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

zdarma

součást balíčku

součást balíčku

48*0,20 €

součást balíčku

součást balíčku

2,00 €

1,20 €

1,75 €

1,50 €

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

24*0,15 €

součást balíčku

součást balíčku

součást balíčku

12*0,15 €

součást balíčku

součást balíčku

12*0,19 €

12*0,15 €

součást balíčku

součást balíčku

12*0,19 €

12*0,15 €

součást balíčku

10,00 €

9,00 €

10,00 €

10,00 €

12,00 € 1,00 €

22,46 € 1,87 €

50,75 € 4,23 €

11,50 € 0,96 €

Študentský účet FUN

Pramen: Vlastní zpracování 4.2.3 Výběr studentského účtu dle nákladovosti Jak lze vidět z předešlé tabulky, nejlevnějšími účty jsou Osobný účet Študent Slovenské spořitelny a Študentský účet FUN od ČSOB, jejich cena se liší pouze o 0,50 € za výběr z bankomatu cizí banky, druhou zpoplatněnou transakcí je platba do zahraničí, ostatní sluţby jsou součástí balíčku. Trochu více zaplatíme u Start konta Všeobecné úvěrové banky a zcela nejdraţším účtem je Tatra PersonalTB pre študentov, kde jsou zpoplatněné i příchozí platby a celková cena tak činí v přepočtu 109,17 Kč měsíčně.

51

4.2.4 Úroková sazba studentských účtů Jediné zvýhodnění v rámci úroků nabízí studentům Osobný účet Študent. Zde můţe být vklad 30 000 Kč zhodnocen úrokovou sazbou 0,10 % p.a., coţ odpovídá třiceti korunám navíc ročně. Ostatní banky nabízejí zúročení niţší, 0,01 % p.a. Tabulka č. 32: Úroková sazba studentských účtů

úroková sazba

Osobný účet Študent

Start konto

Tatra PersonalTB pre študentov

Študentský účet FUN

0,10% p.a.

0,01% p.a.

0,01% p.a.

0,01% p.a.

Pramen: Vlastní zpracování 4.2.5 Platební karta Osobný účet Študent nám zajistí elektronickou platební kartu Visa Electron Sphere, která kromě běţných funkcí umoţní získat věrnostní program Sphere Card. Ten garantuje slevy aţ třicet procent ve vybraných obchodech označených logem Sphere Card. Start konto dává na výběr mezi embosovanou kartou Visa Classic a elektronickou Visa Inspire, ke které se váţe bezplatný výběr hotovosti v zahraničí v rámci bankovní skupiny Intesa Sanpaolo v zemích Albánie, Bosna a Hercegovina, Egypt, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Rusko, Slovinsko, Srbsko, Itálie a Ukrajina. Dále je zde moţnost získat bezplatně embosovanou Visu EURO 26, která nabízí slevy ve vybraných obchodech, levnější jízdné při cestě vlakem a další zvýhodnění, které je moţno získat v soutěţích. Tatra PersonalTB pre študentov i Študentský účet FUN nabízejí kartu Visa Electron, která umoţní platby za výrobky v kamenném obchodě a přes internet, výběry hotovosti z bankomatu i prostřednictvím sluţby cash back nebo například vlastní design.

52

4.2.6 Výběr platební karty Za nejlepší volbu povaţuji v tomto směru Start konto, které nabízí díky platebním kartám vše, co ostatní účty. Student má moţnost vyuţít mnoha slev stejně jako s Visa Electron Sphere Osobního účtu Študent a zároveň můţe vybírat hotovost ve vyjmenovaných zemích zdarma. Samozřejmostí jsou kontaktní i bezkontaktní platby, výběry z bankomatu, cash back, placení přes internet a další. 4.2.7 Spořicí účet Slovenská spořitelna nabízí k Osobnímu účtu Študent spoření s úrokovou sazbou 1,5 % p.a. Konkrétní student má také moţnost získat Spoření s mimořádnou prémií. Při mimořádném vkladu aţ 5000 €, získá úrok 2,6 % p.a. s měsíčním připisováním úroků a nezaplatí ţádné poplatky. Aby splnil podmínky pro získání tohoto spoření, rozhodne se student vloţit 14 400 Kč jako mimořádný vklad a 1300 Kč bude na začátku kaţdého měsíce posílat na spořicí účet. Start konto VÚB stejně jako Študentský účet FUN nabízejí obecně všem svým klientům vyšší zhodnocení vloţených peněz díky spořicímu účtu, ten však musí být zaloţen samostatně, protoţe není součástí nabídky určené speciálně pro studenty. Majitelům účtu Tatra PersonalTB pre študentov je k dispozici Spořicí systém, kde si student můţe libovolně určit, jakou částku bude pravidelně spořit, lze také zvolit úročení jednorázové libovolné sumy nebo vyuţít systému stanovení procenta z částky, kterou student zaplatí kartou v obchodech, na spořicí účet se tak po kaţdé platbě připíše daná suma. Jelikoţ má student k dispozici 30 000 Kč, zvolí jednorázový vklad, bude se mu tak úročit nejvyšší moţná částka po co nejdelší období. Student ze spořicího účtu nebude provádět ţádné debetní transakce, čímţ splní podmínku pro získání úroku ve výši 0,5 % p.a., který je připisován měsíčně. 4.2.8 Výběr spořicího účtu Rozhodování o spořicím účtu se v tomto případě zúţilo pouze na dvě moţné varianty, z nichţ první je spoření k Osobnímu účtu Študent Slovenské spořitelny, zde se vloţených 30 000 Kč za rok zhodnotí na: 53

S = 1300 * 1 ( 1 +

*

FV = 14 400 * (1 +

= 15 821, 45491 Kč

)*

= 14 778,89398 Kč

Celkem = 30 600,35 Kč Druhou moţností je Spořicí systém účtu Tatra PersonalTB pre študentov, kde student navýší částku na: FV = 30 000 * (1 +

= 30 150,34 Kč

Za speciální úročení si zde banky neúčtují ţádný poplatek, v obou případech máme nárok na měsíční připisování úroků a nejvýhodnější volba je tedy jasná, úrok ve výši 2,6 % p.a. nemá konkurenci. 4.2.9 Studentský úvěr Osobný účet Študent úvěr určený studentům nenabízí, nedostatek finančních prostředků můţe majitel tohoto konta řešit povoleným přečerpáním k účtu, podmínky se však neliší od ostatních klientů, i student musí vykazovat pravidelný příjem na svém účtu a splňovat poţadovanou bonitu. Minimální výška úvěru pak činí 350 €, maximální můţe být aţ trojnásobek měsíčního příjmu. Povolené přečerpání je poskytováno do 65. roku věku majitele účtu. Prostřednictvím Start konta lze financovat náklady spojené se studiem pomocí Flexi půjčky pro studenty, její výše je v rozmezí 500 aţ 10 000 € opět v závislosti na individuálním posouzení klienta. Úroková sazba činí 7,9 % p.a. Klient VÚB můţe vyuţít i povoleného přečerpání účtu, jehoţ výše a období, na které jej lze poskytnout, je individuální a ke zjištění těchto informací je nutné, aby klient navštívil pobočku VÚB. Tatra PersonalTB pre študentov nemá ve své nabídce studentský úvěr, poskytuje však volitelné přečerpání účtu, jehoţ výška a délka období je stanovena dle obratů na účtu a platební morálky klienta, nejvýše je však moţné získat částku 3500 €.

54

U ČSOB lze sjednat studentský spotřebitelský úvěr do výše 6000 € s úrokovou sazbou 8,9 % p.a. Za zvýhodněných podmínek nabízí Študentský účet FUN i povolené přečerpání, tyto prostředky lze čerpat do výšky 300 €, anebo 600 € po přistoupení spoluţadatele a aţ 150 € můţeme získat bezúročně. Maximální doba čerpání není omezena. 4.2.10 Výběr studentského úvěru Zájemci o úvěr si mohou vybrat ze dvou moţností, buďto zvolí Start konto VÚB, nebo Študentský účet FUN, lepší podmínky v podobě niţší úrokové sazby a vyššího objemu poskytovaných peněţních prostředků student získá volbou Start konta. Výběr povoleného přečerpání není moţné provést tak snadno jako v případě studentského úvěru, jelikoţ záleţí na individuálním hodnocení klienta a moţnou výši úvěru a období, na které by byl poskytnut, si netroufnu odhadnout. 4.2.11 Přímé bankovnictví studentských účtů Osobní účet Študent poskytuje ke svému balíčku rovněţ produkty elektronického bankovnictví, klient můţe vyuţít Internetbanking a Mobilbanking umoţňující platební transakce, kontrolu zůstatků a doplňkové sluţby dle mobilních operátorů. Dále je moţné získat SMS banking, který zajistí zaslání textové zprávy o stavu konečného zůstatku na účtu vţdy v den, který následuje po dni, ve kterém nastal alespoň jeden obrat. Ovládání účtu prostřednictvím chytrého telefonu je moţné pomocí tzv. aplikací pro smartfóny, které uţ ke studentskému balíčku nepatří. Škála sluţeb přímého bankovnictví VÚB nabízí studentům Internet banking, Mobil banking pro běţné telefony a telefonní bankovnictví Kontakt, které umoţní komunikaci s bankou prostřednictvím automatizované hlasové sluţby nebo přepojením na operátora. Tatra PersonalTB pre študentov nabízí jako součást balíčku rovněţ Internet banking TB , SMS banking a Mobilní aplikace pro telefony s operačním systémem iOS, Android, Windows Phone a pro jiné klasické mobilní telefony.

55

Študentský účet FUN nabízí ovládání účtu pomocí sluţby Internet Banking 24 a SmartBanking, coţ je aplikace určená pro iPhone, iPad nebo Android SmartPhone. 4.2.12 Výběr studentského účtu dle služeb přímého bankovnictví Jednotlivé produkty elektronického bankovnictví se v rámci studentských účtů prolínají a nelze říci, ţe by jedno konto nabízelo všechny sluţby a jiné téměř ţádné. Nejlépe však uspokojuje potřeby zákazníků Tatra PersonalTB pre študentov, který nabízí aplikace jak pro klasické, tak pro chytré telefony, samozřejmostí je internetové bankovnictví. Výhody ovládání účtu prostřednictvím chytrých telefonů postrádáme u Osobního účtu Študent a Start konta. Ty však nabízejí mobilní bankovnictví pro běţné telefony a SMS, resp. telefon banking, jejichţ absence je patrná u Študentského účtu FUN. ČSOB naoplátku poskytuje SmartBanking pro majitele chytrých telefonů, a proto hodnotím tyto zbývající tři účty jako rovnocenné. 4.2.13 Pojištění Slovenská spořitelna nenabízí k Osobnímu účtu Študent ţádné pojištění v rámci studentského balíčku. Naproti tomu u VÚB můţe klient získat pojištění, které se souhrnně vztahuje na ztrátu nebo zcizení věcí, konkrétně na ztrátu nebo krádeţ dokladů, krádeţ klíčů, zneuţití SIM karty ztraceného nebo zcizeného telefonu, krádeţ tašky a krádeţ peněţenky. Majitel účtu Tatra PersonalTB pre študentov a Študentského účtu FUN můţe dostat zvýhodněné cestovní pojištění jako doplněk ke své platební kartě. V obou případech lze sjednat pojištění pro jednotlivce či pro rodinu, u ČSOB můţeme ještě vybírat z variant Standart nebo Exclusive. Študentský účet FUN dále sjednává i pojištění právní ochrany. Z výše uvedeného vidíme, ţe kaţdý studentský účet nabízí svou variantu pojištění a záleţí pouze na klientovi, které z nich upotřebí. Jako jediný neposkytuje ţádné pojištění Osobní účet Študent, Start konto a Tatra PersonalTB pre študentov mají v nabídce po jednom pojištění a na výběr ze dvou dává Študentský účet FUN, který z tohoto důvodu hodnotím jako nejlepší, ve smyslu nejlépe schopný uspokojit potřeby zákazníků právě díky pestřejší nabídce. 56

4.2.14 Výhody studentských účtů Osobní účet Študent Slovenské spořitelny a Študentský účet FUN od ČSOB uţ ţádné další zvýhodnění pro studenty nepřinášejí. Start konto nabízí šest výběrů z bankomatu VÚB zdarma a účet Tatra PersonalTB pre študentov nabízí balíček příchozích plateb za cenu 0,35 €. Zde je moţné získat i další zvýhodnění, na která však konkrétní student nedosáhne. 4.2.15 Výběr studentského účtu Zvýhodnění v podobě niţší ceny účtu nabízí jednak Start konto VÚB, kdy za výběr z bankomatu ušetříme 6*0,20 € a cena konta tak klesne na 21,26 € za rok, coţ je 1,77 € měsíčně a jednak Tatra PersonalTB pre študentov. Zde díky niţší ceně příchozích plateb je cena konta 45,70 € ročně, tedy 3,81 € za měsíc. Toto zvýhodnění je výrazné, avšak pořadí studentských účtů dle jejich nákladovosti nemění a Tatra PersonalTB pre študentov je stále nejdraţší volbou.

4.3

Banky Rakouska

Mezi rakouské banky, které mají nejvyšší počet zaměstnanců a obslouţí tak i více klientů díky vysoké dostupnosti, patří Raiffeisen Bank, Bank Austria, Erste Bank a Volksbank. Údaje v grafu č. 10 jsou uvedeny celosvětově, co se týče pouze území Rakouska má zde Erste Bank činných 16 060 svých zaměstnanců, součet zaměstnaných v jednotlivých Raiffeisenlandesbanken dosahuje počtu 13 017, 7 704 lidí obsluhuje klienty u Bank Austria a Volksbank má 3 120 zaměstnanců.

57

Graf č. 9: Počet zaměstnanců bank Rakouska 60000 55000 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 Reiffeisen Bank

Bank Austria

Erste Bank

Volksbank

BAWAG – P.S.K.

Pramen: Vlastní zpracování 4.3.1 Studentský účet V oblasti účtů pro studenty nejsou ani rakouské banky výjimkou a v nabídce kaţdé z nich najdeme konto určené právě studujícím. Drobným rozdílem je, ţe jednotlivé rakouské účty nenesou ţádný zvláštní název a všechny najdeme pod označením „Studentenkonto“. 4.3.2 Nákladovost studentských účtů Kolik by konkrétní student zaplatil za sluţby, které vyuţívá, pokud by byl majitelem rakouského konta, zobrazuje následující tabulka.

Tabulka č. 33: Výpočet výše poplatků studentských účtů Výše poplatků Cena konta Uţívání internetového bankovnictví Měsíční elektronický výpis Platby u obchodníků Výběry z bankomatu Výběry z bankomatu cizí banky

Raiffeisen Bank 0€ součást balíčku zdarma součást balíčku součást balíčku zdarma

Bank Austria

Erste Bank

Volksbank

0€ součást balíčku součást balíčku

0€ součást balíčku

zdarma

zdarma

součást balíčku

zdarma

0€ součást balíčku součást balíčku součást balíčku součást balíčku

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

58

Realizace trvalého příkazu Příchozí platba z vlastní banky Příchozí platba z cizí banky Odchozí platba do vlastní banky Odchozí platba do cizí banky Platba do zahraničí ∑ ročně měsíčně

zdarma součást balíčku součást balíčku součást balíčku součást balíčku 2,54 € 2,54 € 0,21 €

součást balíčku

zdarma

součást balíčku

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

1,45 € 1,45 € 0,12 €

2,54 € 2,54 € 0,21 €

1,09 € 1,09 € 0,09 €

Pramen: Vlastní zpracování 4.3.3 Výběr studentského účtu dle nákladovosti Poplatky za sluţby spojené se studentským účtem jsou velmi nízké a poměrně vyrovnané, výhodou je, ţe klient má příchozí i odchozí platby zdarma, a tak zaplatí pouze za zahraniční transakci. Ta ho vyjde nejdráţ u Raiffeisen Bank a Erste Bank, v přepočtu na 65,56 Kč. Nejlevnější bankou je Volksbank, cena účtu je v tomto případě 28,13 Kč za rok a hned za ní následuje Bank Austria roční cenou 37,42 Kč. 4.3.4 Úroková sazba studentských účtů Jak můţeme vidět z následující tabulky, úroková sazba se liší podle jednotlivých studentských účtů, nejlepšího zhodnocení uloţených prostředků dosáhnou klienti Volksbanky, kde je úrok ve výši 0,875% p.a. Vloţených 30 000 Kč se tak navýší o 262,50 Kč (10,17 €) za jeden rok. Tabulka č. 34: Úroková sazba studentských účtů úroková sazba

Raiffeisen Bank 0,750% p.a.

Bank Austria 0,125% p.a.

Erste Bank 0,250% p.a.

Volksbank 0,875% p.a.

Pramen: Vlastní zpracování

59

4.3.5 Platební karta K Raiffeisen studentskému kontu získá klient Maestro Servicekarte, která zabezpečí platební transakce, výběry z bankomatu, bezhotovostní platby, a další sluţby. Krom toho je to rovněţ členská karta Raiffeisen Clubu, kde student můţe získat spoustu dalších slev, např. na jazykové kurzy, jízdné, vstupenky na koncerty, festivaly, sportovní akce či do kina, dále jsou zde pořádány různé soutěţe, kde lze vyhrát připsání bonusové částky na účet, elektroniku nebo jinou cenu. Bank Austria nabízí VISA/MasterCard Studenten Card, s níţ můţe student kromě běţných funkcí vyuţít zvýhodněné půjčování aut, bezhotovostní placení parkování, tankování, jízdenek nebo vstupenek do divadla či kina. Student dále můţe vyuţít výhod karty Diners Club Student Card. Erste Bank poskytuje ke studentskému účtu BankCard StudentID, která souţí jako platební karta i jako průkaz ISIC zároveň. Karta má vzhled ISICu, obsahuje fotografii studenta a váţí se na ni veškeré slevy jako na známý studentský průkaz, současně je akceptovaná bankou a lze s ní provádět veškeré platební transakce. Volksbank nabízí ke všem účtům včetně studentského řadu platebních karet, základem je Classic Karte (VISA nebo MasterCard), která je podle Volksbanky akceptovaná jednatřiceti milióny obchodníků a kaţdý měsíc nabízí jiné akce nebo slevové kupóny. 4.3.6 Výběr platební karty Kaţdá z rakouských bank nabízí ke své platební kartě nespočetné mnoţství doprovodných výhod a slev, ať uţ je získáme členstvím v Raiffeisen Clubu, Diners Clubu nebo studentskou kartou Bank Austria, prostřednictvím ISICu či kartou Volksbanky. Všechny tyto sluţby jsou velmi různorodé a není moţné je najednou analyzovat. I přes jejich rozmanitost však mohu říci, ţe jsou svou úrovní srovnatelné. Všechny rakouské studentské účty hodnotím podle kritéria platební karta jako rovnocenné s nejvyšší úrovní poskytovaných sluţeb, jeţ byly ve všech třech zemích analyzovány.

60

4.3.7 Spořicí účet Raiffeisen Bank nabízí studentům prostřednictvím Raiffeisen Clubu speciální Online spoření, kde je moţné pravidelně ukládat určitou částku nebo zhodnotit jakoukoli výši vkladu. Toto spoření je moţné přes tzv. ELBA-internet, kam se nový zákazník zaregistruje a získá zde svoji nabídku spoření. Student můţe vyuţít rovněţ stavební spoření. Bank Austria a Volksbank neposkytují ţádné speciální spoření pro studenty. V nabídce Erste Bank nalezneme hned několik metod spoření. Student můţe vyuţít spoření Impuls neboli tzv. spoření stisknutím tlačítka, kdy jsou peníze na spořicí účet zasílány kdykoli prostřednictvím chytrého telefonu a student tak můţe vidět, kolik ušetřil. Dalším způsobem je spoření Komfort, kde jsou platby zadávány trvalým příkazem. Student si můţe dále aktivovat Turbo spoření, kdy se mu přičte na spořicí účet určitá částka při kaţdé platbě kartou. Je to obdoba sluţby poskytované účtem Tatra PersonalTB pre študentov pouze s tím rozdílem, ţe Tatra banka připisuje na spořicí účet dohodnuté procento ze zaplacené sumy, kdeţto u Erste Bank je vyuţíván systém zaokrouhlování. A poslední moţností je vyuţít stavební spoření. 4.3.8 Výběr spořicího účtu Erste Bank nabízí zhodnocení vkladů úrokovou sazbu 0,125% p.a., vloţených 30 000 Kč by se tedy za jeden rok zvýšilo o 37,50 Kč. Podrobné informace o spoření Raiffeisen Bank získá klient ve svém informačním systému ELBA-internet a z tohoto důvodu není výše úročení známa. Pokud nás bude zajímat mnoţství druhů a přizpůsobivost spoření, je nejlepší nabídkou spoření Erste Bank se širokou škálou moţností spoření. 4.3.9 Studentský úvěr K Raiffeisen studentskému kontu si klient můţe zřídit studentský úvěr, jehoţ výše i splátky jsou poskytovány flexibilně na základě individuálního posouzení. Přes Raiffeisen Club jsou zde nabízeny další moţnosti určené právě studentům, jsou to kreditní karty, které nabízejí odúčtování částky z účtu aţ šest týdnů po zaplacení, dále leasing na vozidlo, nebo financování bydlení. Samozřejmostí je také individuální rámec přečerpání účtu. 61

Majitel konta u Bank Austria má nárok na studentský úvěr, jehoţ výše se odvíjí od fáze studia, ve které se právě nachází. Náš konkrétní student můţe získat částku do 4000 € na dobu maximálně 5 let. Ke studentskému účtu se neváţe povolené přečerpání. Erste Bank nabízí studujícím poskytnutí půjčky za příznivých podmínek, klient tak můţe financovat své studium doma či v zahraničí, auto, bydlení, postgraduální studium a další záleţitosti pomocí větších či menších peněţních částek. Výše úvěru a doba, na kterou je poskytnut, jsou stejně jako flexibilní splácení ujednány individuálně tak, aby odpovídaly osobnímu rozpočtu studenta. Krom toho je zde moţné vyuţít individuálního přečerpání účtu. U Volksbank můţe student vyuţít rovněţ rámec přečerpání, který se váţe ke kreditní kartě a dosahuje výše 2200 € měsíčně. Tato částka můţe být libovolně rozšířena v závislosti na individuálních moţnostech studenta. Studentský úvěr Volksbank neposkytuje. 4.3.10 Výběr studentského úvěru Pokud budeme porovnávat úrokovou sazbu udávající výši částky, kterou bude muset student zaplatit za poskytnuté finanční prostředky, je nejlevnější Raiffeisen Bank (8,5% p.a.), za ní následují Bank Austria a Erste Bank, jejichţ úroková sazba je na stejné výši 9,5% p.a. Výhodnost nabízených úvěrů není moţné z jiného hlediska posoudit, jelikoţ jsou vţdy krom jedné výjimky poskytovány na základě individuálního posouzení klienta stejně jako rámec povoleného přečerpání. 4.3.11 Přímé bankovnictví Raiffeisen Bank nabízí majitelům studentského účtu zdarma internetové bankovnictví ELBA-internet, které zajistí správu účtu, komunikaci s bankou a přehled o klientově spoření, investování či úvěru. Za poplatek je dále moţné získat ELBA-mobil, tedy ovládání svého účtu prostřednictvím chytrého telefonu, zde je pro zařízení se systémem Android nebo iPhone dostupná světová novinka, a to aplikace skenování plateb. Pod pojem přímé bankovnictví nepatří v případě Raiffeisen Bank pouze moţnosti pro 62

ovládání účtu, ale i další produkty, jako online spoření, online leasing nebo tzv. online bez bariér, coţ je soubor opatření pro nevidomé a slabozraké v podobě speciálních klávesových zkratek či zvětšených odkazů, které mohou být přečteny hlasovou sluţbou v počítači. Bank Austria poskytuje nejen internetové bankovnictví Online Banking, ale i aplikace pro chytré telefony Mobile Banking. Své konto můţe student ovládat také prostřednictvím hlasové sluţby Telefon Bankingu. Klient Erste Bank získá ke svému kontu internetové bankovnictví Netbanking a ovládání účtu přes chytré telefony Mobiles Netbanking. Studentovi jsou dále zasílány informace prostřednictvím SMS- a E-mail Bankingu. Volksbank není výjimkou a nabízí studujícím rovněţ řadu sluţeb on-line bankovnictví, Internet Banking, mobilní bankovnictví pro Smartphone nebo tablet Volksbank-App, zvlášť je zde dostupné bankovnictví pro cenné papíry, které je v ostatních případech součástí internetového bankovnictví. 4.3.12 Výběr studentského účtu dle služeb přímého bankovnictví Nejméně výhodné je z pohledu studenta Raiffeisen účet, jehoţ součástí je pouze ELBAinternet, zatímco všechny ostatní banky nabízí i mnohé další formy elektronického bankovnictví, především aplikace pro chytré telefony. V tomto směru by se tedy studentské účty Bank Austria, Erste Bank a Volksbank umístily na prvním aţ třetím místě a konto Raiffeisen Bank jako poslední. Jeho výhodou však je, ţe nabízí oproti ostatním bankám větší rozpětí on-line produktů a sluţeb mimo studentský účet.

4.3.13 Pojištění Raiffeisen Bank nabízí studujícím moţnost sjednat pojištění 4YoungPeople, které zahrnuje pojištění motorových vozidel a úrazové pojištění pro mladé, dále je moţnost vyuţít startovního balíčku pro mladé, kde si student můţe sjednat osobní pojištění odpovědnosti, pojištění právní ochrany nebo také pojištění domácnosti.

63

Bank Austria ani Volksbank nemají ve své nabídce speciální pojištění určené právě studentům. Naopak je tomu u Erste Bank, která poskytuje studujícím balíček safety4you, který zahrnuje: úrazové pojištění, pojištění právní ochrany, osobní pojištění odpovědnosti a pojištění motorových vozidel. Další moţností, kterou můţe student vyuţít je flexibilní důchodové pojištění umoţňující spoření i menších částek. Volba poskytovaných pojištění pro studenty je nejednoznačná i přesto, ţe je výběr v tomto případě zúţen pouze na dvě varianty, kterými jsou Raiffeisen Bank a Erste Bank. Obě nabízejí téměř shodná pojištění, pouze u Raiffeisen Bank je navíc pojištění domácnosti, zatímco Erste Bank má navrch pojištění důchodové. Obě banky tedy hodnotím jako rovnocenné. 4.3.14 Výhody studentských účtů Zaloţením Raiffeisen studentského konta se klient automaticky stává členem Raiffeisen Clubu, který mu zajistí mnoho výhod, jako jsou slevy na produkty u vybraných obchodníků v Rakousku a v dalších 40 evropských zemích nebo sluţby, například ubytování či vybrané televizní kanály. Student se můţe zapojit do mnoha soutěţí o vstupenky na sportovní či kulturní akce a jiné výhry, dále je zde k dispozici kalendář událostí pro mladé s moţností rezervace míst a mnohé další. Vyčíslitelnou výhodu v podobě připsání bonusové částky 20 € na produkty Apple získá majitel studentského účtu u Bank Austria. Další dobropis ve výši 25 € mu náleţí k prvnímu vydání platební karty. Cena konta, která činí 1,45 €, se tak sníţí na nulu a student získá ještě 43,55 € navíc, to ovšem platí pouze pro okamţik zaloţení studentského účtu, nikoli kaţdoročně. Klient Erste Bank získá dále ke studentskému kontu zdarma kopírovací kartu, která platí na vybraných místech, kde si student rovněţ můţe nechat vyvázat svoji závěrečnou práci zdarma. Při zdárném ukončení části studia získá majitel konta bonus 10 €, další prémii by mohl získat za úspěšné doporučení studentského účtu Erste Bank dalším zákazníkům. Majitel studentského účtu u Volksbank se můţe zapojit do sbírání aktivních bonusových bodů, které získá za počet plateb kartou, zřízení trvalých příkazů, za uzavření smlouvy o 64

stavebním spoření nebo k narozeninám či zdárnému ukončení části studia. Na základě počtu aktivních bodů student obdrţí slevu jízdného, na psací potřeby, sportovní zboţí či vstupenky na koncerty, do kin a podobné. Dále se student můţe zúčastnit různých soutěţí o vstupenky nebo jiné ceny. 4.3.15 Výběr studentského účtu Výhody vztahující se k jednotlivým studentským účtům jsou velmi rozmanité, nejčastěji v podobě slev na produkty či sluţby, které jsou atraktivní právě pro mladé lidi. Zvýhodnění sluţeb, které se týkají studijních povinností, nabízí svým klientům Erste Bank a u Bank Austria lze získat především finanční bonusy. Nelze tedy jednoznačně vyhodnotit pořadí ani určit nejlepší výhody vztahující se ke studentským účtům, protoţe kaţdá banka má svou vlastní jedinečnou nabídku.

65

5

Závěr

Co se týče nákladovosti základního balíčku studentských účtů, jsou konta na Slovensku cenově vyrovnanější neţ v České republice, vyčnívá pouze Tatra PersonalTB pre študentov s cenou 4,23 € měsíčně, ostatní jsou poměrně levnější. Celkově jsou i slovenská konta oproti českým méně nákladová. Je to dáno niţší cenou poskytovaných sluţeb, u slovenských účtů jsou průměrné poplatky vyšší pouze v případě výběrů z bankomatu cizí banky a plateb do zahraničí, ostatní sazby jsou menší nebo je sluţba jiţ součástí ceny studentského balíčku. Téměř bezplatný je studentský účet v Rakousku, kde klient zaplatí pouze za platbu do zahraničí. V nákladovosti jednotlivých kont zde nejsou patrné ţádné větší výkyvy. Průměrnou cenu účtů všech tří zemí udává následující tabulka. Tabulka č. 35: Nákladovost studentských účtů v jednotlivých zemích Nákladovost ročně měsíčně

České účty 807,5 Kč 67,29 Kč

Slovenské účty 24,18 € = 624,08 Kč 2,01 € = 51,88 Kč

Rakouské účty 1,91 € = 49,17 Kč 0,16 € = 4,07 Kč

Pramen: Vlastní zpracování Úroková sazba studentských účtů je v České republice i na Slovensku shodná, a to ve výší 0,01 % p.a., výjimku tvoří pouze Komerční banka, která nabízí úročení nulové, výhodněji jsou na tom klienti VÚB, kteří mohou svůj vklad zvýšit o 0,10 % ročně. Mnohem vyšší je úroková sazba rakouských studentských účtů, ta se pohybuje od 0,125 % p.a u Bank Austria aţ po 0,875 % p.a. u Volksbank. V tabulce č. 36 vidíme průměrnou úrokovou sazbu studentských účtů jednotlivých zemí a částku, o kterou se v průměru zhodnotí vklad 30 000 Kč za jeden rok. Tabulka č. 36: Průměrná úroková sazba a průměrný úrok studentských účtů úroková sazba zhodnocení 30 000 Kč za rok

České účty 0,0075% p.a. 2,25 Kč

Slovenské účty 0,0325% p.a. 9,75 Kč

Rakouské účty 0,5% p.a. 150 Kč

Pramen: Vlastní zpracování

66

Platební karty České republiky a Slovenska nabízejí podobné sluţby a jsou na srovnatelné úrovni. V ČR byla nejlépe hodnocena studentská UNIkarta Komerční banky, na Slovensku karty patřící ke Start kontu. Zde záleţí na individuální volbě kaţdého, obě moţnosti poskytují plno výhod, kaţdá však z jiné oblasti. Rozdíl je i v počtu karet, zatímco UNIkarta se snaţí o spojení co největšího počtu funkcí do jedné karty, která se dá vyuţít jak k bankovním transakcím, tak ve školním prostředí, pro plné vyuţití sluţeb Start konta potřebujeme karty minimálně dvě aţ tři. Já hodnotím Start konto jednoznačně lépe, pokud navštěvovaná vysoká škola UNIkartu nepodporuje. V případě, ţe s ní konkrétní vysoká škola spolupracuje, dala bych přednost UNIkartě, protoţe ve školním prostředí student kartu vyuţije častěji neţ k nákupu oblečení či elektroniky. Obchody také nabízejí řadu slev, ke kterým nejsou platební karty zapotřebí. Otázkou však zůstává, jaké slevy by student dosáhl např. na jízdném za pouţití karet Start konta a jaké bez nich. Zmíněné karty ČR a Slovenska byly hodnoceny lépe neţ ostatní z toho důvodu, ţe poskytují zákazníkovi něco navíc, ne pouze základní platební funkce. UNIkarta i karty Start konta představují tedy spíše nadstandard. Takovéto doprovodné sluţby nejsou výjimkou u ţádné rakouské platební karty. Zde klient se studentskou kartou získává řadu slev nejen u obchodníků, ale i na různé kulturní či sportovní akce, se spojením ISICu a platební karty se zde setkáme také. Co se doprovodných sluţeb týče, mají rakouské platební karty jasnou převahu. Z nabídky spořicích a úvěrových produktů lze vidět, ţe se banky ve všech zemích přizpůsobují finančnímu postavení studentů a poskytují tak více studentských úvěrů, kontokorentů či povolených přečerpání neţ spořicích účtů. Nejčastěji se můţeme setkat se spořením stavebním nebo s moţností vyššího úročení dětských kont do patnácti let, kde je spoření záleţitostí rodičů. Z vybraných bank nemá ve své nabídce spořicí účet pro studenty slovenská VÚB a ČSOB neposkytuje spoření studentům v ČR ani na Slovensku. Podobnou situaci můţeme pozorovat také v Rakousku, kde speciální spoření pro studenty nabízí dvě ze čtyř analyzovaných bank. Nejvyššího zúročení vkladu je moţno dosáhnout jak v České, tak ve Slovenské spořitelně. Hůře jsou na tom rakouské banky, kde spořicí účet od Erste Bank s nabízeným úročením 0,125% ročně je nejméně výhodným kontem mezi ostatními 67

bankami ČR i Slovenska. Podrobné informace o zhodnocení vkladu u Raiffeisen Bank jsou dostupné klientům přes informační systém ELBA-internet, kde jsou registrováni, a pro tuto bakalářskou práci nebyla konkrétní výše úrokové sazby zjištěna. Rakouské banky jsou však průkopníky, co se týče flexibility spoření. Spořicí plán není pevně stanoven a lze jej přizpůsobit okamţitým potřebám studenta. Je zde nabízeno široké mnoţství druhů spoření, student není vázán povinností pravidelného pevně stanoveného vkladu ani počáteční jednorázový vklad není určen, klient můţe k zasílání částek kdykoli na spořicí učet vyuţít chytrého telefonu nebo jsou mu připisovány dohodnuté sumy na základě objemu transakce uskutečněné platební kartou. Podobnou sluţbu dále nalezneme pouze v jediném případě, kterým je slovenská Tatra banka. Ostatní banky České republiky a Slovenska se omezují na úročení jednorázové sumy nebo pravidelně příchozích vkladů, případně kombinaci obou a výše takovýchto částek jsou mnohdy ohraničeny různými podmínkami. Studentský úvěr nabízí stejný podíl českých i slovenských bank, a to dvě ze čtyř. V České republice průměrná úroková sazba dosahuje výše 9,4 % p.a. Česká spořitelna poskytuje půjčku pro studenty ve výši 30 aţ 300 tisíc Kč a doba splácení je zde individuální zatímco u Komerční banky lze získat 20 aţ 600 tisíc Kč maximálně na 10 let. Co se týče povoleného přečerpání studentských účtů, nabízí české banky poměrně nízké částky, v průměru 18 750 Kč, všem klientům bez ohledu na jejich příjmy. Délka období, za které je úvěr nutné splatit, je opět jasně daná a leţí v rozmezí 30 dní aţ 1 rok (výjimkou je pouze GE Money Bank, kde je úvěr moţné čerpat neomezeně dlouho). Na Slovensku je výše úrokové sazby v průměru 8,4 % p.a., coţ je pro klienty výhodnější neţ v ČR. Ze slovenských bank nabízí niţší úrokovou sazbu a zároveň větší objem peněţních prostředků (do 10 000 €) Start konto od VÚB. Slovenské banky stanovují dobu přečerpání i výši záporného zůstatku na účtu i individuálně, dle obratů na účtech, bonity a platební morálky studenta (konkrétní částka k přečerpání je stanovena jen v případě Študentského účtu FUN od ČSOB, délka období moţného přečerpání je ohraničena pouze u Osobního účtu Slovenské spořitelny Študent věkem 65 let).

68

Toto platí i v Rakousku, zde je klientovi poskytnut úvěr rovněţ na základě posouzení jeho finančních moţností. Výjimku představuje pouze Bank Austria, kde je moţné získání úvěru do hranice 4000 € za rok. Úroková sazba rakouských účtů je průměrně ve výši 8,875 % p.a. Stejná situace se opakuje i v případě rámce povoleného přečerpání účtu, které je opět odvozeno od individuálního hodnocení studenta a jedinou výjimkou je zde Volksbank s hranicí 2200 € měsíčně. Studentský úvěr i rámec přečerpání poskytují tři čtvrtiny rakouských bank. Všechny sluţby přímého bankovnictví v České republice, na Slovensku i v Rakousku jsou na srovnatelné úrovni a banky poskytují téměř shodné produkty. Sto procent vybraných bank poskytuje studentům internetové bankovnictví a v ČR také aplikace pro chytré telefony, ty jsou samozřejmou součástí nabídky i všech ostatních bank, avšak nejsou zahrnovány ke studentským balíčkům. Slovensko je zemí, kde se nejčastěji setkáme s mobilním bankovnictvím pro běţné telefony, tyto aplikace jsou v ostatních zemích spíše výjimkou. Ostatní nástroje pro ovládání bankovních účtů a pro kontrolu jejich zůstatků jsou dostupné méně často, v kolika procentech analyzovaných bank se můţeme setkat s jednotlivými produkty, udává následující graf. Graf č. 10: Sluţby přímého bankovnictví jednotlivých zemí

Pramen: Vlastní zpracování Pojištění nabízí v ČR jako doprovodnou sluţbu ke studentskému účtu pouze dvě banky ze čtyř vybraných, a to Komerční banka, a Česká spořitelna, která poskytuje nejširší škálu pojištění ze všech českých bank. Naproti tomu Slovenská spořitelna, jako jediná ţádné pojištění nenabízí, ostatní slovenské banky však ano, kaţdá z nich poskytuje 69

jedno aţ dvě pojištění. Můţeme tedy říci, ţe banky na Slovensku jsou z hlediska pojišťovacích produktů mnohem vyrovnanějšími konkurenty, neţ je tomu v České republice, kde vidíme mezi nabídkami jednotlivých bank značný rozdíl. V Rakousku pojištění poskytuje rovněţ padesát procent analyzovaných bank a jejich nabídka je velmi vyrovnaná a na vysoké úrovni, na rozdíl od České republiky nebo Slovenska zde nalezneme v nabídce pro studenty také pojištění motorových vozidel, domácnosti či důchodové pojištění. Slevu z měsíční ceny konta v podobě různých výhod pro studenty nabízí polovina vybraných bank ČR i polovina bank slovenských. Výraznější sníţení poplatků lze získat u českých bank, průměrně 53,16 Kč za měsíc. U slovenských bank bylo dosaţeno průměrné úspory 6,71 Kč měsíčně. Výsledné ceny účtů pak ukazuje tabulka č. 37. Vidíme, ţe česká konta jsou nyní v průměru levnější neţ slovenská, záleţí však vţdy na konkrétním studentovi, na jaké výhody dosáhne, v případě ČR je největší rozdíl dán 100 % slevou z ceny Osobního účtu České spořitelny Student, která je získána díky zůstatku na účtu většímu jak 20 000 Kč. Cena rakouských účtů zůstává stejná, neboť zde jsou studentům poskytovány výhody jiného rázu. Nejčastěji jsou to slevy u obchodníků na různé produkty i sluţby, dále soutěţe o peněţní i nefinanční odměny, slevy vztahující se ke studijním povinnostem, například kopírování nebo vyvázání závěrečné práce zdarma, nalezneme zde i různé cenové bonusy. Tabulka č. 37: Cena studentských účtů po zkalkulování výhod Nákladovost ročně měsíčně

České účty 488,25 Kč 40,69 Kč

Slovenské účty 22,62 € = 583,82 Kč 1,88 € = 48,52 Kč

Rakouské účty 1,91 € = 49,17 Kč 0,16 € = 4,07 Kč

Pramen: Vlastní zpracování Při hledání doporučení pro české banky je asi pozornost nejvíce upoutána niţší cenou ostatních studentských účtů. To české banky kompenzují řadou výhod v podobě slev z ceny konta, avšak rakouská konta zůstávají stále levnější. Analyzované banky České republiky mají rovněţ nejniţší úrokovou sazbu a nejvyšší úrok z úvěru neţ konkurenti ze zahraničí. Naproti tomu si ale nestojí špatně v případě úročení spoření.

70

Co se týče doprovodných sluţeb, jako je spoření, studentský úvěr nebo pojištění, existuje v Rakousku více produktů určených speciálně studentům, kteří si ze širokého mnoţství sluţeb mohou vybrat tu, kterou nejlépe vyuţijí. Tato nabídka se rovněţ dokáţe lépe přizpůsobit finančním podmínkám studenta, ten není v případě spoření vázán pevnými částkami či termíny, úvěry jsou sestavovány rovněţ individuálně. Kategorie výhod je asi tou, kde se Rakousko nejvíce liší od ostatních států, a to v dobrém slova smyslu. Vidíme zde především snahu o získávání nových zákazníků, banky chtějí studenty upoutat a ukázat jim, jaké výhody získají, pokud se stanou právě jejich klientem. A to je oblast, ve které se banky třeba i nepatrně odlišují, protoţe úroveň technologií je ve všech bankách všech zemí na srovnatelné a velmi vysoké úrovni. A tato oblast nabízí prostor i pro rozvoj českých bank, které výhody či slevy mimo svoji banku tolik nenabízejí.

71

6

Seznam použité literatury Knihy 1. JUŘÍK, Pavel. Platební karty. Ilustrovaná historie placení. 1. vydání. Nakladatelství Libri, Praha 2012. 204 s. ISBN 978-80-7277-498-2. 2. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vydání. Computer Press, 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1 3. MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5. 4. POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7 5. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Bankovní institut, a.s., 2005. 367 s. ISBN 80-7265-072-6. 6. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vydání. Management Press, Praha 2012. 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3.

Odborné články 1. BUKAČ, Petr. Studentské konto - kde a s jakými výhodami? [online]. c2003,[cit. 2012-10-24]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.mesec.cz/clanky/studentske-konto-kde-a-s-jakymi-vyhodami/> 2. Co je to běžný účet? [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné na World Wide Web: 3. Slovenská banková asociála – Slováci si stále viac zvykajú platiť platobnou kartou. [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Dostupné na World Wide Web: 4. Slovenská banková asociála – Z bankomatu si priemerne vyberieme 123 eur. [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Dostupné na World Wide Web: http://www.sbaonline.sk/sk/presscentrum/tlacove-spravy-sba/z-bankomatu-sipriemerne-vyberieme-123-eur.html

Elektronické zdroje 1. Analýza slovenského finančného sektora za rok 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-3]. Dostupné na World Wide Web:

72

2. Fachgruppe Geld - Girokonto für Studenten – Studentenkonto [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-17]. Dostupné na World Wide Web: 3. Jahresbericht der Finanzmarktaufsichtsbehörde [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12]. Dostupné na World Wide Web: 4. Metodika České národní banky [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné na World Wide Web: 5. Oesterreichische Nationalbank - Statistik und Melderservice - Die aktuelle Zahl [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-12]. Dostupné na World Wide Web: 6. Oesterreichische Nationalbank – Tisková zpráva - Bargeld und Bankomat-Karte beliebteste Zahlungsmittel in Österreich [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-11-13]. Dostupné na World Wide Web: 7. Študentské účty [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2012-11-14]. Dostupné na World Wide Web: 8. Zdruţenie pre bankové karty Slovenskej republiky - História platobných kariet [online]. [cit. 2012-11-3]. Dostupné na World Wide Web: 9. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem ČNB 2011 [online]. Poslední revize 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné na World Wide Web:

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet bankovních subjektů v ČR ..................................................... 17 Tabulka č. 2: Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě ............. 18 Tabulka č. 3: Běţné účty domácností ................................................................... 19 Tabulka č. 4: Počet pracovníků, obchodních míst a bankomatů v ČR .................. 20 Tabulka č. 5: Počet a objem transakcí platební kartou .......................................... 21 Tabulka č. 6: Počet vydaných platebních karet .................................................... 21 Tabulka č. 7: Počet bankovních subjektů na Slovensku ....................................... 22 73

Tabulka č. 8: Procentní zastoupení sektorů finančního trhu pro rok 2011............ 23 Tabulka č. 9: Počet bankomatů a platebních terminálů ......................................... 26 Tabulka č. 10: Počet a objem transakcí platební kartou ........................................ 27 Tabulka č. 11: Počet vydaných platebních karet .................................................. 27 Tabulka č. 12: Počet bankovních institucí v Rakousku ......................................... 28 Tabulka č. 13: Trţní podíl jednotlivých bankovních skupin v roce 2011 ............. 29 Tabulka č. 14: Bilanční aktiva na úrovni jednotlivých odvětví ........................... 29 Tabulka č. 15: Počet bankomatů ........................................................................... 31 Tabulka č. 16: Výběry z bankomatu ..................................................................... 32 Tabulka č. 17: Počet a objem transakcí platební kartou ........................................ 32 Tabulka č. 18: Počet vydaných platebních karet .................................................. 33 Tabulka 19: Klesající hodnoty transakcí platební kartou v ČR ............................. 35 Tabulka 20: Klesající hodnoty transakcí platební kartou v SR ............................. 35 Tabulka 21: Klesající hodnoty transakcí platební kartou v Rakousku .................. 35 Tabulka č. 22: Statistické údaje vybraných bank ČR ............................................ 38 Tabulka č. 23: Studentské účty bank ČR .............................................................. 38 Tabulka č. 24: Výpočet výše poplatků studentských účtů .................................... 39 Tabulka č. 25: Úroková sazba studentských účtů ................................................. 41 Tabulka č. 26: Měsíční náklady a úroková sazba spořicích jednotlivých účtů ..... 43 Tabulka č. 27: Povolené přečerpání studentského účtu ........................................ 46 Tabulka č. 28: Program výhod .............................................................................. 48 Tabulka č. 29: Cena studentských účtů po zkalkulování výhod ........................... 49 Tabulka č. 30: Studentské účty bank SR ............................................................... 50 Tabulka č. 31: Výpočet výše poplatků studentských účtů .................................... 51 Tabulka č. 32: Úroková sazba studentských účtů ................................................. 52 Tabulka č. 33: Výpočet výše poplatků studentských účtů .................................... 58 Tabulka č. 34: Úroková sazba studentských účtů ................................................. 59 Tabulka č. 35: Nákladovost studentských účtů v jednotlivých zemích................. 66 Tabulka č. 36: Průměrná úroková sazba a průměrný úrok studentských účtů ...... 66 Tabulka č. 37: Cena studentských účtů po zkalkulování výhod ........................... 70

Seznam grafů Graf č. 1: Aktiva ve finančním sektoru ................................................................ 23 74

Graf č. 2: Meziroční změny v objemu finančních aktiv domácností ................... 25 Graf č. 3: Finanční majetek domácností k 30. červnu 2012 .................................. 30 Graf č. 4: Počet bankovních institucí v jednotlivých zemích ................................ 34 Graf č. 5: Počet bankomatů v jednotlivých zemích............................................... 34 Graf č. 6: Počet platebních karet v jednotlivých zemích ...................................... 36 Graf č. 7: Počet zaměstnanců bank ČR ................................................................. 37 Graf č. 8: Počet zaměstnanců bank SR.................................................................. 50 Graf č. 9: Počet zaměstnanců bank Rakouska ....................................................... 58 Graf č. 10: Sluţby přímého bankovnictví jednotlivých zemí ................................ 69

75