SPOLEČNÁ PŘESHRANIČNÍ MARKETINGOVÁ KONCEPCE

SPOLEČNÁ PŘESHRANIČNÍ MARKETINGOVÁ KONCEPCE

2013

Objednavatel: INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary, o. p. s. IČ: 26330725

Zhotovitel: Institut pro trvale udržitelný rozvoj, o. s. IČ: 22812946

Obsah 1 1.1 1.2 1.3 2 2.1 2.1.1 2.1.1.1 2.1.1.2 2.1.1.3 2.1.1.4 2.1.1.5 2.1.2 2.1.2.1 2.1.2.2 2.1.3 2.2 2.2.1 2.2.1.1 2.2.1.2 2.2.1.3 2.2.1.4 2.2.1.5 2.2.1.6 2.2.2 2.2.2.1 2.2.2.2 2.2.3 2.3 2.3.1 2.3.1.1 2.3.1.2 2.3.2 2.3.2.1 2.3.2.2 2.3.3 2.4 2.4.1 2.4.1.1 2.4.1.2 2.4.1.3 2.4.2 2.4.2.1 2.4.2.2 2.4.3 2.5 2.5.1 2.5.1.1

Úvod ................................................................................................................... 8 Předmět studie ................................................................................................... 8 Projekt Clara ....................................................................................................... 9 Cestovní ruch v Karlovarském kraji .................................................................... 9 Identifikace a popis hlavních cílových skupin ................................................... 11 Lázeňství a wellness......................................................................................... 11 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 16 Karlovy Vary...................................................................................................... 16 Mariánské Lázně .............................................................................................. 17 Františkovy Lázně............................................................................................. 18 Jáchymov ......................................................................................................... 18 Lázně Kynžvart ................................................................................................. 19 Konkurenční destinace ..................................................................................... 19 Česká republika ................................................................................................ 19 Zahraničí........................................................................................................... 28 Shrnutí .............................................................................................................. 29 Cykloturistika .................................................................................................... 30 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 34 Poohří ............................................................................................................... 35 Krušné hory ...................................................................................................... 36 Smrčiny............................................................................................................. 38 Slavkovský les .................................................................................................. 38 Tepelská vrchovina ........................................................................................... 38 Český les .......................................................................................................... 39 Konkurenční destinace ..................................................................................... 39 Česká republika ................................................................................................ 39 Zahraničí........................................................................................................... 40 Shrnutí .............................................................................................................. 41 Pěší turistika ..................................................................................................... 41 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 45 Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb - Františkovy Lázně .............................. 45 Ostatní turistické oblasti v Karlovarském kraji................................................... 46 Konkurenční destinace ..................................................................................... 52 Česká republika ................................................................................................ 52 Zahraničí........................................................................................................... 53 Shrnutí .............................................................................................................. 54 Vodní turistika ................................................................................................... 54 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 55 Poohří ............................................................................................................... 55 Přírodní koupaliště ............................................................................................ 59 Bazény a wellness ............................................................................................ 59 Konkurenční destinace ..................................................................................... 59 Česká republika ................................................................................................ 59 Zahraničí........................................................................................................... 60 Shrnutí .............................................................................................................. 60 Zimní turistika ................................................................................................... 60 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 61 Krušné Hory ...................................................................................................... 61 3

2.5.1.2 Smrčiny............................................................................................................. 63 2.5.1.3 Slavkovský les .................................................................................................. 63 2.5.2 Konkurenční destinace ..................................................................................... 63 2.5.2.1 Česká republika ................................................................................................ 63 2.5.2.2 Zahraničí........................................................................................................... 64 2.5.3 Shrnutí .............................................................................................................. 64 2.6 Golf ................................................................................................................... 64 2.6.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 71 2.6.2 Hraj golf, změň život ......................................................................................... 72 2.6.3 Konkurenční destinace ..................................................................................... 72 2.6.3.1 Česká republika ................................................................................................ 72 2.6.3.2 Zahraničí........................................................................................................... 75 2.6.4 Shrnutí .............................................................................................................. 77 2.7 Příhraniční nákupní turistika ............................................................................. 78 2.7.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 79 2.7.1.1 Sídla v blízkosti státní hranice .......................................................................... 79 2.7.2 Konkurenční destinace ..................................................................................... 85 2.7.2.1 Česká republika ................................................................................................ 85 2.7.2.2 Zahraničí........................................................................................................... 85 2.7.3 Shrnutí .............................................................................................................. 86 2.8 MICE turismus .................................................................................................. 86 2.8.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 87 2.8.1.1 Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb - Františkovy Lázně .............................. 87 2.8.1.2 Ostatní turistické oblasti .................................................................................... 87 2.8.2 Konkurenční destinace ..................................................................................... 88 2.8.2.1 Česká republika ................................................................................................ 88 2.8.2.2 Zahraničí........................................................................................................... 88 2.8.3 Shrnutí .............................................................................................................. 88 2.9 Venkovský turismus .......................................................................................... 88 2.9.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 89 2.9.1.1 Ostatní turistické oblasti .................................................................................... 89 2.9.2 Konkurenční destinace ..................................................................................... 89 2.9.2.1 Česká republika ................................................................................................ 89 2.9.2.2 Zahraničí........................................................................................................... 89 2.9.3 Shrnutí .............................................................................................................. 90 2.10 Zážitkový turismus ............................................................................................ 90 2.10.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji .............................................................. 90 2.10.1.1 Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb - Františkovy Lázně ..................... 90 2.10.1.2 Ostatní turistické oblasti ........................................................................... 90 2.10.2 Konkurenční destinace ..................................................................................... 92 2.10.2.1 Česká republika ....................................................................................... 92 2.10.2.2 Zahraničí .................................................................................................. 92 2.10.3 Shrnutí .............................................................................................................. 92 3 Percepce destinace .......................................................................................... 94 3.1 Asociace ........................................................................................................... 94 3.2 Percepce České republiky – Rusko, Ukrajina, Pobaltí ...................................... 99 3.3 Monitoring v Evropě ........................................................................................ 109 3.4 Reklamní kampaně ......................................................................................... 116 4 Vyhodnocení primárního průzkumu ................................................................ 132 4.1 Základní údaje o průzkumu ............................................................................ 132 4.2 Klíčové výstupy z průzkumu ........................................................................... 136 4

Shrnutí průzkumu ........................................................................................... 156 Návrh marketingové koncepce ....................................................................... 158 Specifické rámcové podmínky cestovního ruchu v Karlovarském kraji a jejich dopady ................................................................................................ 158 5.2 Příklad česko-saské koncepce Krušnohoří ..................................................... 161 5.3 Informace o cestovním ruchu ......................................................................... 167 5.4 Česká centrála cestovního ruchu ................................................................... 168 5.5 Průřezové produkty cestovního ruchu v Karlovarském kraji a jejich marketingové aspekty ..................................................................................... 172 5.5.1 Lázeňství ........................................................................................................ 173 5.5.2 Wellness ......................................................................................................... 174 5.5.3 Cykloturistika .................................................................................................. 175 5.5.4 Pěší turistika ................................................................................................... 176 5.5.5 Vodní turistika ................................................................................................. 177 5.5.6 Zimní turistika ................................................................................................. 178 5.5.7 Golf ................................................................................................................. 180 5.5.8 Příhraniční nákupní turistika ........................................................................... 181 5.5.9 MICE turismus ................................................................................................ 182 5.5.10 Venkovský turismus ........................................................................................ 183 5.5.11 Zážitkový turismus .......................................................................................... 184 6 Závěr .............................................................................................................. 185 Seznam příloh ............................................................................................................. 187 4.3 5 5.1

5

Seznam tabulek Tabulka 1 Top 5 nejnavštěvovanějších cílů v Karlovarském kraji .................................. 10 Tabulka 2 Konkurence lázeňských míst, dle léčebných indikací, pro dospělé ............... 21 Tabulka 3 Konkurence lázeňských míst, dle léčebných indikací, pro děti a dorost ........................................................................................................... 27 Tabulka 4 Trasy cyklobusů v Karlovarském kraji ........................................................... 33 Tabulka 5 Obtížnost sjízdnosti řeky Ohře ...................................................................... 57 Tabulka 6 Stupně obtížnosti toků ................................................................................... 57 Tabulka 7 Příklad srovnání cen greenfee (zaměření na cílové skupiny) ........................ 70 Tabulka 9 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Francie .................................. 111 Tabulka 10 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Itálie ................................... 112 Tabulka 11 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Maďarska ........................... 112 Tabulka 12 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Německa ............................ 113 Tabulka 13 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Nizozemí ............................ 113 Tabulka 14 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Polska ................................ 114 Tabulka 15 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Rakouska ........................... 114 Tabulka 16 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty ze Slovenska ........................ 115 Tabulka 17 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty ze Španělska ........................ 115 Tabulka 18 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Velké Británie ..................... 116 Tabulka 19 Oslovení návštěvníci – dle destinace a doby pobytu................................. 133 Tabulka 20 Oslovení návštěvníci – dle destinace a zdrojového trhu ........................... 133 Tabulka 21 Oslovení návštěvníci – dle zdrojového trhu a doby pobytu ....................... 134 Tabulka 22 Oslovení návštěvníci – dle destinace a „pohlaví” ...................................... 134 Tabulka 23 Oslovení návštěvníci – dle destinace a věku ............................................ 135 Tabulka 24 Návštěvníci konkurenčních destinací – dle typu pobytu a věku ................ 136 Tabulka 25 Hledání inspirace pro výlety/dovolené....................................................... 137 Tabulka 26 Rozhodování o dovolené .......................................................................... 137 Tabulka 27 Hledání inspirace pro výlety/dovolené....................................................... 138 Tabulka 28 Konkrétní zdroje informací ........................................................................ 139 Tabulka 29 (Ne)dostatek informací o destinaci ............................................................ 139 Tabulka 30 (Ne)srozumitelnost informací o destinaci .................................................. 139 Tabulka 31 (Ne)pravdivost informací o destinaci ......................................................... 140 Tabulka 32 Návrhy na zlepšení poskytovaných informací ........................................... 140 Tabulka 33 Jiné uvažované destinace návštěvníků Karlovarského kraje .................... 141 Tabulka 34 Proč turisté nepřijeli do Karlovarského kraje ............................................. 142 Tabulka 35 Účel příjezdu do destinace ........................................................................ 143 Tabulka 36 Důvod příjezdu do destinace ..................................................................... 144 Tabulka 37 Využitý dopravní prostředek při příjezdu ................................................... 145 Tabulka 38 Problémy při cestě do destinace ............................................................... 146 Tabulka 39 Spojenost – služby, destinace – Karlovarský kraj ...................................... 149 Tabulka 40 Co se líbí v Karlovarském kraji .................................................................. 151 Tabulka 41 Co se nelíbí v Karlovarském kraji .............................................................. 151 Tabulka 42 Spojenost – služby, destinace – konkurenční destinace ........................... 153 Tabulka 43 Výběr ubytování dle certifikace ubytovacího zařízení ............................... 154 Tabulka 44 Existence certifikace ubytovacího zařízení ............................................... 154 Tabulka 45 Problémy s rezervací ubytování ................................................................ 155 Tabulka 46 Problémy s rezervací ubytování ................................................................ 155 Tabulka 47 Opakovaná návštěva v destinaci............................................................... 155 Tabulka 48 Plán znovu přijet do destinace .................................................................. 156 6

Seznam grafů Graf 1 Věkové rozložení návštěvníků ............................................................................ 66 Graf 2 Zastoupení národností........................................................................................ 67 Graf 3 Výdaje za jednotlivé služby v roce 2008 ............................................................. 70 Graf 4 Hlavní informační zdroj pro domácí návštěvníky ČR v roce 2000 (vnitřní část) a v roce 2011 (vnější část) ........................................................... 170

Seznam obrázků Obrázek 1 Mapka cyklodopravy Karlovarského kraje 2012 ........................................... 34 Obrázek 2 Orientační plán lázeňských vycházek .......................................................... 46 Obrázek 3 ČR jako brand z hlediska ruské turistiky .................................................... 106 Obrázek 4 Mapa rozdělení trhu marketingové strategie ČR 2013 ............................... 168 Obrázek 5 Produkty marketingové strategie ČR 2013 ................................................ 169 Obrázek 6 Zaměření „Česko – země příběhů“ ............................................................ 169

7

1 Úvod

1.1 Předmět studie Předmětem Společné přeshraniční marketingové koncepce je: 

identifikace a popis hlavních cílových skupin dle hlavních atraktivit Karlovarského kraje



stanovení a popis hlavních destinací v souvislosti s hlavními cílovými skupinami a identifikace konkurenčních destinací v České republice či dalších regionech představující konkurenci vůči Karlovarskému kraji.



základní

vyhodnocení

návštěvnosti

cílových

skupin

na

základě

sekundárních zdrojů existujících národních průzkumů a dostupných dat krajských organizací 

vyhodnocení

kvalitativního

průzkumu

hlavních

cílových

skupin

v Karlovarském kraji metodou řízených hloubkových rozhovorů s malým počtem návštěvníků v kraji a konkurenčních destinacích, včetně srovnání destinací. 

návrh marketingové koncepce

Primární data byla získána z řízených rozhovorů a sekundární data z veřejně dostupných zdrojů. K cestovnímu ruchu se váže řada výzkumů a statistických dat. Vybrány byly informace vztahující se ke sledované oblasti Karlovarského kraje. Pozornost byla věnována aktuálním datům, případně výsledkům zajímavých výzkumů, jež mohou být inspirací pro rozvoj cestovního ruchu. Vzhledem k rozsahu, byla studie strukturována a dělena dle témat / druhů cestovního ruchu, ke kterým se vztahují primární a sekundární data. Na tuto část navazuje marketingová koncepce. Výstupy této studie slouží jako podklad ke Koncepci pro

8

udržitelný cestovní ruch v období ekonomické krize v příhraničí1 a jako rešerše informací k jednotlivým druhům cestovního ruchu Karlovarského kraje pro další koncepční strategické plánování.

1.2 Projekt Clara Společná přeshraniční marketingová koncepce byla vyhotovena jako aktivita v rámci projektu CLARA 2: „Rozvoj společné partnerské spolupráce veřejné správy v česko-saském regionu“, č. projektu 100065825, kofinancovaného z Cíl 3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013.

1.3 Cestovní ruch v Karlovarském kraji V roce 2012 bylo v Karlovarském kraji v hromadných ubytovacích zařízeních ubytováno celkem 754 578 hostů (z toho nerezidenti 492 500 a rezidenti 262 078). Oproti roku 2011 to je nárůst celkem o 6,3 % (u nerezidentů 1,6 % a rezidentů 16,5 %). Počet přenocování hostů v roce 2012 v Karlovarském kraji byl celkem 4 624 882 (z toho nerezidentů 3 387 888 a rezidentů 1 236 9949) což je o 5,8 % více než v roce 2011 (u nerezidentů 5,2 % a u rezidentů 7,5 %).2 Bližší obecné srovnání Karlovarského kraje v rámci ČR s jednotlivými specifiky je uvedeno v Koncepci pro udržitelný cestovní ruch v období ekonomické krize v příhraničí. Aktuální data průběžně zveřejňuje Český statistický úřad. Aktuální sekundární data výzkumů z let 2010 – 2012 zaměřená na domácí cestovní ruch, týkající se sledovaného regionu, jejichž cílem je určit skladbu návštěvníků, způsob trávení volného času, spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu, kvalitou poskytovaných služeb a zájem region v budoucnu opět navštívit, jsou dostupná na webových stránkách.3

1

Koncepce pro udržitelný cestovní ruch v období ekonomické krize v příhraničí (2013) Karlovy Vary: Institut pro trvale udržitelný rozvoj

2

Český statistický úřad (2013). [Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ccru020713.doc]

3

Ipsos (2010) Výzkum domácího CR (2012) [Dostupné z: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/zpravyz12.html]

9

Tabulka č. 1 uvádí nejnavštěvovanější turistické cíle v Karlovarském kraji v roce 2011. Pro srovnání lze uvést, že Pražský hrad navštívilo přibližně 1,4 mil. návštěvníků.

Obdobný počet návštěvníků

nejnavštěvovanějším místem ČR byl

měla i pražská

ZOO. Třetím

AquaPalace v Čestlicích s 830 tisíci

návštěvníky.4 Tabulka 1 Top 5 nejnavštěvovanějších cílů v Karlovarském kraji

Pořadí Název objektu (typ)

Tis. návštěvníků

1

Hrad Loket (hrad)

93,6

2

Městské Muzeum ve F. Lázních (vč. hradu Seeberg, 70,1 SOOS)

3

Zámek Bečov nad Teplou (zámek)

4

Muzeum Cheb (Chebský hrad, statek Milíkov, muzeum, 48,1

57,7

galerie) Státní zámek Kynžvart – NKP (zámek)

5 Zdroj:

„Návštěvnosti

turistických

cílů

v ČR

2011“

Praha:

32,7 Czech

Tourism.

http://vyzkumy.czechtourism.cz]

4

Návštěvnost turistických cílů (2012) Praha: ČCCR - CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

10

[Dostupné

z

www:

2 Identifikace a popis hlavních cílových skupin Kapitola popisuje hlavní destinace a jejich cílové skupiny podle turistických atraktivit (témat, produktů), které nabízí Karlovarský kraj. Kapitola také identifikuje konkurenční destinace v České republice (případně v Sasku, či dalších regionech, které představují konkurenční destinaci vůči Karlovarskému kraji). Kapitola je dle zadání zaměřena na základní vyhodnocení návštěvnosti cílových skupin na základě dostupných sekundárních zdrojů, existujících národních průzkumů a dostupných dat krajských organizací.

2.1 Lázeňství a wellness Lázeňství a péče o tělo zažilo rozkvět již ve starověku (Řecko, Blízký východ, Čína, Indie, Japonsko). Nejstarší tradice lázní a lázeňství, pomineme-li starověký Orient, jsou v rámci Evropy především v Itálii, dále pak v Německu, ve Francii, Španělsku a zemích bývalého Rakouska-Uherska, tedy v dnešních Čechách, na Moravě, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. V anglosaských zemích a v Severní Americe nebylo ani v minulosti lázeňství příliš rozšířené a postoj k němu byl spíše zdrženlivý. Dnes se v USA využívají termální zdroje většinou k rehabilitaci. Historie lázeňství a českých lázeňských míst je dobře popsán v publikaci České lázně a lázeňství.5 Přehledné komplexní informace a statistiky vztahující se k lázeňské péči pro rok 2011 v rámci České republiky jsou uvedeny v příloze č. 3. Z dat jednoznačně vyplývá význam lázeňských zařízení a lázeňské péče v Karlovarském kraji. V roce 2010 proběhl Průzkum potřeb zákazníků pro sektor wellness 6 u lidí, kteří jsou aktivní sportovci, tj. sportují alespoň 2 x týdně. Frekvence 2 – 3x týdně je charakteristická pro dvě třetiny sportujících; naopak denně sportuje 15 % z nich. Mezi často sportujícími (4 x týdně a častěji) je vyšší podíl mužů, vysokoškoláků,

5

ČURDA, J., KŘÍŽEK, V., SVÍTEK, M., KOZLOVSKÁ, O., ŠVESTKOVÁ., O., TRNKA, M, ZIMA, (2007): České lázně a lázeňství, Praha: MMR ČR, 219 s. ISBN 978-80-239-9330-1

6

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor wellness (závěrečná souhrnná zpráva), (2010), MMR ČR, INCOMA GfK.

11

lidí z velkých měst. Ve zmíněné skupině lidí využívá wellness zařízení pravidelně a často (alespoň jednou za týden) 24 % respondentů. Návštěvu alespoň jednou za měsíc připouští 37 %. Charakteristická je vyšší frekvence návštěv u vzdělanějších, lépe situovaných respondentů a u obyvatel větších měst. Jednoznačně nejdůležitějším parametrem wellness centra (se školní známkou 1,22) je udržování čistoty a hygieny, což je „velmi důležité“ pro 81 % dotázaných (nadprůměrně zejména u kategorií: starší, ženy, vzdělaní, obyvatelé větších měst). Se známkami mezi 1,3 – 1,37 následují požadavky na personál: vstřícnost, přátelský přístup a kvalifikace. Možnost získání informací přímo na recepci byla hodnocena známkou 1,59, další kritéria se již pohybují v hodnotách nad 2 (typický je nezájem části klientů – ani důležité, ani nedůležité), např. známka 2,16 zavádění nových trendů a metod, kolem 2,3 možnost osobních trenérů, architektonické řešení, poradenství o výživě a pitném režimu. Relativně málo dotázaných považuje za důležité propojení se službami lékaře (spolupráci se zdravotnickým zařízením, diagnostické prohlídky, avšak toto je důležitější pro ženy, starší klienty a v případě malých lázeňských měst) a nabídku venkovních aktivit. Naprostá většina respondentů považuje za základní pilíř nabídky wellness centra bazén (81 % - musí být, známka 1,24), pro cca 70 % je nutností i recepce, moderní sociální zařízení, sauna a nabídka masáží (známka 1,4), těsně následují relaxační zóny a fitness centrum. Relativně vysokou důležitost má přítomnost sportovního baru a dostatečného parkoviště. Nižší je zájem o sály na cvičení (dáno nižším zájmem mužů, u žen známka 1,94), u dalších prvků jde často o přístup „může a nemusí“ být u části klientů – to se týká saunového světa, kosmetických služeb, doprovodných procedur, balneoprocedur. V případě vitálního světa, SPA zóny a částečně i kardiozóny je kromě indiferentního postoje častá i neznalost náplně pojmu – „neví“ až čtvrtina dotázaných. Prakticky všechna navštívená wellness centra, jež naposledy navštívili respondenti, měla k dispozici recepci, kolem 90 % nabízelo saunu, masáže, bazén, moderní sociální zařízení a fitness centrum. Přítomnost relaxačních zón, parkoviště a sportovního baru zaznamenalo cca ¾ dotázaných, aerobní sály 2/3. Více než polovina center nabízela zákazníkům kosmetické služby, balneoprocedury, saunový svět. U dalších prvků vybavení a služeb je penetrace nižší, často však zejména z důvodu neznalosti pojmu nebo nezájmu o službu (SPA, vitální svět, kosmetické služby u mužů, kardiozóna – kolem 40 % „neví“). Míra využití vybavení a služeb 12

wellness center závisí na více faktorech: na nabídce wellness centra, na skutečnosti, zda nabídku zákazník vůbec zaznamenal. Speciálně byla zjišťována míra využití posilovny v rámci wellness center. Její využití připouští necelá polovina návštěvníků (48 %), více muži, vzdělanější respondenti, využití klesá s rostoucím věkem. S odborným dohledem posiluje raději 40 % z nich (spíše ženy a starší cvičenci) – trenér je pro ně zárukou správného a bezpečného provádění cviků a odborných rad. Samostatně cvičí raději 47 %, kteří si rádi sami stanoví tempo a zátěž při cvičení. Kritéria, která jsou hodnocena jako nejdůležitější, jsou charakteristická i vysokou mírou spokojenosti zákazníků (byť udělené „školní známky“ jsou v průměru poněkud nižší) – jde zejména o hygienické standardy (65 % „zcela spokojeno“, známka 1,43), vstřícnost a odbornost personálu (54 % „zcela spokojeno“), možnost získání informací hned na recepci: posledně jmenovaná kritéria jsou hodnocena známkami mezi 1,52 až 1,59. Na poněkud nižší míře spokojenosti (malý podíl zcela spokojených) s dalšími kritérii se podílí skutečnost, že klienti charakteristikám nepřikládají takovou důležitost a buď je hodnotí indiferentně (ani spokojen, ani nespokojen), nebo je ohodnotit nedokážou (hodnocení poradenství, spolupráce se zdravotníky). Velká většina dotazovaných se shodne na pozitivním působení wellness aktivit na lidské zdraví. Bezvýhradný souhlas (celkově 58 %, známka 1,48) roste s věkem, výší vzdělání, velikostí místa bydliště i výší příjmu. Podobně kladné je (1,59, zcela souhlasí 50 %) přijetí výroku o existenci wellness programů pro všechny věkové kategorie (nejblíže k výroku mají přirozeně důchodci, dále vysokoškoláci, sportovci). Nejednoznačný je názor dotazovaných na srovnání úrovně wellness center v ČR a v zahraničí. U výroků „Wellness centra v ČR mají špičkovou úroveň i v porovnání s Evropou“ i „Wellness centra v ČR nedosahují svojí kvalitou úrovně v západní Evropě“ se objevila téměř 50 % skupina lidí, která nedokázala výrok posoudit. U zbylých převažoval opatrný souhlas v případě špičkové úrovně center v ČR (známka 2,56) a víceméně vyrovnaný poměr souhlasu a nesouhlasu v případě srovnání wellness v ČR a západní Evropě. Z pojmů týkajících se světa wellness je nejznámější slovní spojení wellness hotel, který zná 72 % dotázaných. Ostatní pojmy jsou známé podstatně nižšímu podílu dotázaných“ mezi 40 – 35 % se pohybují outdoor (40 %) a indoor (35 %) wellness, kardiozóna (37 %), ještě nižší je znalost obsahu pojmů SPA zóna (32 %) a vitální svět (26 %). Pojmy obecně více deklarují jako známé ženy, vzdělanější respondenti a lidé ve věku 30 – 44 let; odchylky jsou však časté 13

(starší lidé více znají pojem kardiozóna, muži pojem outdoor wellness atd.). Deklarace znalosti pojmu nemusí vždy znamenat skutečné porozumění – v odpovědích jsou časté poměrně vágní formulace (popis pojmu bez představy o obsahu). Wellness zařízení s certifikátem kvality by preferovala většina (85 %) dotazovaných, 41 % určitě, 43 % spíše ano; vyložený nesouhlas byl velmi vzácný. K lepší orientaci při výběru wellness centra by certifikace přispěla podle 69 % respondentů, a podle 75 % by měla pozitivní vliv na zlepšení poskytovaných služeb. Poněkud menší je ochota za certifikované služby připlácet – tu vyjadřují cca 2/3 lidí, byť spíše váhavě („určitě ano“ jen 25 %), nesouhlasí cca 12 %. Vyšší ochota připlácet je zřetelná u starších respondentů, roste s frekvencí návštěv zařízení a též s velikostí místa dotazování. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že klasické lázeňství má různé tradice (chápání, metody) v různých zemích světa a v současné době rozvíjející se wellness se stává velice atraktivní součástí péče o tělo, avšak díky nepřebernému množství nabídek se (potenciální) klienti těžko orientují v nabídkách a různých terminologiích. Jednoznačně vyplývá rostoucí důraz na kvalitu a pestrost nabídky (komplexnost). Česká centrála cestovního ruchu pomocí zbytkových dat mobilních operátorů sledovala návštěvnost turistických atraktivit příhraničí.7 Z výzkumu vyplývá, že lázeňská města jsou z přibližně 60 % atraktivnější pro domácí české návštěvníky a pro zahraniční ze 40 %. U atraktivit UNESCO je poměr 70 : 30 %. Z výsledků vyplývá, že pro zahraniční návštěvníky jsou atraktivnější lázně, než místa zapsaná v UNESCO. Sledován byl i pohyb Pražanů. V červenci 2012 naprosto dominovaly lokality: Konopiště a Moravského krasu s Macochou, dále Adršpašsko-Teplické skály, Brno, Český Krumlov a okolí, Josefův důl a Albrechtov, Karlštejn, Kroměříž, Kutná Hora, Lednice, Litomyšl, Olomouc, Orlík, Ostrava, Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou a okolí. Zpráva nezmiňuje žádnou lokalitu Karlovarského kraje.

7

Návštěvnost České republiky s využitím zbytkových dat mobilních operátorů (2012) Praha: ČCCR CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

14

Pro Karlovarský kraj a zejména Karlovy Vary je velice významná ruská klientela. Z výsledků výzkumu zadaného Českou centrálou cestovního ruchu8 vyplývá, že u Rusů je hlavním důvodem pro léčebný pobyt bahno, voda, sůl. U obyvatel Litvy by se jednalo o města, památky, zvědavost, u Ukrajinců přírodu, servis, kvalitu, Lotyšů přírodu, cenovou dostupnost, a Estonců cenovou dostupnost. Pro léčebný či wellness pobyt by ČR představovala přední destinaci, o které by obyvatelé výše uvedených států uvažovali. Následovalo by Maďarsko a Slovensko. Pro více než polovinu Rusů jsou české lázně lákavé (zejména pro ženy, atraktivita českých lázní roste s věkem). Česká republika je častým cílem léčebných i wellness pobytů Rusů, je na druhém místě za domácími pobyty v Rusku. U wellness pobytů je ČR na čtvrtém místě. Z pohledu Rusů mají české lázně pozitiva (jedinečná voda, bahno, sůl, počasí a kvalitní servis), negativa (pocit že to bude drahé, jinak žádné konkrétní výhrady, jedná se spíše o nedostatek informací).9 Další informace o vnímání Česka ruskou klientelou jsou uvedeny v kapitole 3.2. Kvalitativní výzkum s návštěvníky ČR10 uvádí, že turisté z Evropy považují lázeňské pobyty za činnost určenou relativně úzké cílové skupině (lidé se zdravotními problémy, bohatí lidé). Ti, kteří mají nějaké informace nebo i navštívili lázně (Karlovy Vary, Mariánské Lázně), je občas považují za příliš přeplněné ruskými turisty, za svět sám pro sebe, který je trochu odrazuje. Při zjišťování efektivity realizované reklamní kampaně České centrály cestovního ruchu11 bylo zjištěno, že při prezentaci českého lázeňství prostřednictvím fotografie zřídla (kolonády) v Mariánských Lázních zahraniční respondenti považovali ze zemi původu fotografie nejčastěji Rakousko, dále Francii, Itálii či

8

Monitoring zahraničních turistů v návaznosti na geografické členění Rusko, Ukrajina, Pobaltí (2012), Praha: STEM/MARK, a. s., CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

9

Jak nás vnímají Rusové? (2012), Praha: STEM/MARK, a. s., ČCCR - CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

10

Kvalitativní výzkum s návštěvníky ČR (2010), Praha: Ipsos Tambor ČR, ČCCR - CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

11

Efektivita reklamní kampaně v Německu, Itálii, Polsku, Velké Británii (2011), Praha: STEM/MARK, a. s., ČCCR - CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

15

Německo. Pouze u některých německých odpovědí z blízkosti hranic se objevily správné odpovědi. Je to jeden z příkladů toho, jak neznámá je Česká republika a informace o ní v zahraničí. Blíže se touto problematikou zabývá kapitola č. 3.

2.1.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji Hlavní lázeňské (a wellness) destinace v Karlovarském kraji jsou: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart. V minulosti patřily mezi významné rovněž lázně v Kyselce. Veřejně dostupná statistická data jsou uvedena v příloze č. 3 a 4. 2.1.1.1 Karlovy Vary Město Karlovy Vary bylo založeno kolem roku 1350 českým králem a římským císařem Karlem IV. Od 15. století byl růst města spojen s léčivými účinky termálních pramenů. Od 19. století jsou karlovarské prameny využívány rovněž k pitným kúrám. Díky jedinečnosti svých geologických podmínek je město mezinárodně vyhledávané nejen pro kvalitu léčebných kúr, ale také pro své historické, kulturní a společenské prostředí, pro které lázeňské město navštívila řada osobností. Zavedení železnice s sebou přineslo často citovaný “zlatý věk” lázní s rozsáhlou výstavbou dodnes architektonicky velice cenných objektů (kolonády, hotely, divadlo, a další). Ve městě i okolí je značné množství turistických atraktivit (sportovní a výletní místa). V Karlových Varech a blízkém okolí se nachází přibližně sto pramenů různé vydatnosti. Ve vnitřním lázeňském území je v současnosti zdokumentováno přes osmdesát větších i menších výronů termálních minerálních vod. Z nich je nyní aktivně využíváno 12 nejznámějších pramenů, jejich teplota je ca. 42 – 72 °C. Nutné je zmínit, že východoevropská klientela (z Ruska, resp. bývalého Sovětského svazu) má zájem zejména o tradiční lázeňskou léčbu, ale západoevropská klientela (např. z Německa) upřednostňuje wellness pobyty.

16

Ze šetření České centrály cestovního ruchu12 vyplynulo, že Karlovy Vary navštíví 39 % ruských turistů samo, 7 % s rodinou, 37 % s partnerem, 17 % se známými. Reakcí lázeňských a hotelových společností na tzv. „ekonomickou krizi“ je zejména zvyšování kvality nabídky (např. zvyšování kvality hotelů na 4* a 5*). Lázeňství v Karlových Varech se kvalitativně pozitivně rozvíjí, je však třeba rozvíjet dopravní spojení (letiště).13 2.1.1.2 Mariánské Lázně Mariánské lázně jsou nejmladšími západočeskými lázněmi. Město vyrostlo počátkem 19. století (1808). Na jeho vzniku se podíleli kanovníci nedalekého kláštera v Teplé. Za intenzivní podpory zakladatele lázní, opata premonstrátského kláštera z Teplé Karla Kašpara Reitenbergera bylo vybudováno v rozmezí necelých dvaceti let nové, esteticky působivé lázeňské městečko v klasicistněempírovém slohu s četnými parky v anglickém slohu od zahradního architekta Václava Skalníka. Síť moderních lázeňských hotelů zajišťuje bohatý výběr služeb v oblasti cestovního ruchu ve městě i okolí. Na území Mariánských lázní vyvěrá přes 40 minerálních pramenů. Všechny zde vyvěrající minerální prameny jsou studené kyselky, jejichž teplota kolísá mezi 7 – 10 °C. Některé prameny mají relativně vysoký obsah dvojmocného železa (10 – 40 mg/l), Okolnost, že tyto tak rozdílné prameny vyvěrají na malém území v těsné blízkosti, je balneologickou raritou. Mezi nejznámější náleží prameny Ferdinandův a Křížový (ze skupiny síranových salinicko-alkalicko-muriatických kyselek), pramen Rudolfův (zemitá kyselka) a také Lesní pramen (alkalicko-salinická kyselka). Všechny vody obsahují značné množství volného oxidu uhličitého. Ve střednědobém období tvoří klientelu Léčebných lázní Mariánské Lázně, a. s. přibližně z 20 % Češi, 40 % Němci, 30 % hosté z bývalého SSSR a 10 % z ostatních zemí. Ze šetření České centrály

12

Jak nás vnímají Rusové? (2012) Praha: STEM/MARK, a. s., ČCCR - CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

13

KABOURKOVÁ, M. (2012) Dopady celosvětové finanční a hospodářské krize na cestovní ruch a lázeňství v Karlových Varech: Plzeň ZČU (bakalářská práce) 66 s.

17

cestovního ruchu14 vyplynulo, že Mariánské Lázně navštíví 42 % ruských turistů samo, 6 % s rodinou, 33 % s partnerem, 18 % se známými.

2.1.1.3 Františkovy Lázně Lázně oficiálně založil lékař Bernhardt Adler roku 1793. Největší rozvoj byl s objevy vydatných pramenů roku 1817 (Solný pramen, Studené vřídlo), 1837 (Luční Pramen), 1849 (Nový pramen). Koncem 19. století byly objeveny další nové prameny (Železný pramen, Cartellieriho pramen, Štěpánka, Natálie, Herkules). V roce 1919 byly objeveny prameny s vysokým obsahem Glauberovy soli. Konjunktura lázní vyvrcholila stavbou kryté kolonády a budovy nad Plynovými lázněmi roku 1912. Přírodní léčivé zdroje tvoří zejména ložiska mineralizované slatiny a silné zdroje minerálních pramenů s vysokým obsahem volného oxidu uhličitého. V roce 2012 tvořilo klientelu Lázní Františkových Lázní, a. s. ca. 53 % Češi, 43 % Němci, 2 % hosté z Ruska a 2 % z ostatních zemí. Ze šetření České centrály cestovního ruchu15 vyplynulo, že Františkovy Lázně navštíví 29 % ruských turistů samo, 6 % s rodinou, 47 % s partnerem, 18 % se známými. 2.1.1.4 Jáchymov Město Jáchymov bylo založeno roku 1516 díky hornické činnosti (bohaté naleziště stříbra). Od ostatních západočeských lázní se liší svými jedinečnými radonovými prameny a dramatickou minulostí. Vlastní historie lázní se datuje k roku 1864, kdy horníci při dobývání rudy v půlkilometrové hloubce dolu Svornost, narazili na silný pramen radonové vody. Tento pramen (nazvaný v roce 1925 Curie) proslavil později Jáchymov jako světoznámé lázně. Dnes je nejdůležitější pro chod lázní pramen akademika Běhounka. Termální a chladné prameny radonové vody o teplotě 29 – 36 °C jsou dopravovány do balneoprovozů v lázeňských domech. Jedná se o prameny Curie, C1, Běhounek a Agricola. Prameny jsou bohaté na obsah stopových prvků (cesium, titan, tantal, beryllium a zejména radon a radium).

14


15


18

V roce 1911 byla v Jáchymově otevřena první lázeňská budova. Ze šetření České centrály cestovního ruchu16 vyplynulo, že Jáchymov navštíví 80 % ruských turistů samo a 20 % s partnerem. 2.1.1.5 Lázně Kynžvart Od roku 1623 patřila obec a zámek Kynžvart rodu Metternichů. Dějiny samotných lázní se datují k roku 1822, kdy zdejší prameny analyzoval švédský chemik J. Berzelius. Od roku 1856 byly budovány lázeňské objekty. V první polovině 20. století se v Kynžvartu využívaly především prameny Richterův a Viktorka. Ke koupelím se používaly další čtyři uhličité prameny. V současné době se nachází v areálu lázní dětská lázeňská léčebna, která je chráněna ze severu a východu kopci Slavkovského lesa. Lázeňský areál je umístěn nad hranicí přízemních mlh a tím, že leží na jihozápadním svahu Slavkovského lesa, je intenzivněji prosluněn. Stabilní vlhkost vzduchu je dána blízkostí smíšených lesů a nabízí čisté ovzduší, s nímž se setkáváme obvykle v klimatických lázní. Dospělí se zde léčili téměř 100 let, až do roku 1950. Poté se kynžvartské lázně staly specializovanými pro léčbu dětí. V současné době je léčebna určena dětem ve věku od dvou do patnácti let

s nespecifickým

minerálních

vod

onemocněním je

součástí

dýchacího

zřídelní

ústrojí.

soustavy

Zdroj

kyselek

kynžvartských uvnitř

široké

mariánskolázeňské zřídelní oblasti, avšak společný mají pouze hlubinný zdroj oxidu uhličitého. Ze čtyř pramenů jsou v Kynžvartu jímány léčivé minerální vody Richard, Helena a Viktor. Minerální voda Marie není využívána.

2.1.2 Konkurenční destinace

2.1.2.1 Česká republika Výše popsané přírodní potenciály (minerální prameny, klima) a na ně vázané hlavní léčebné procedury určují nabídku a specializace léčebných zařízení. Významným faktorem jsou indikace dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví a s tím související úhrady zdravotními pojišťovnami. Zařízení poskytující lázeňskou péči

16


19

v Karlovarském kraji svým rozsahem (počty lůžek, poskytnutá péče, počty hostů) prakticky nemají konkurenci v rámci České republiky.17 Sledujeme-li poskytnutou lázeňskou péči na náklad zdravotního pojištění, je situace jiná. Karlovarskému kraji konkurují lázeňská zařízení z Moravskoslezského a Jihočeského kraje. Pokud jde o poskytnutou lázeňskou péči u tuzemských hostů hrazenou vlastními náklady, obsadila zařízení Karlovarského kraje až 3. místo za lázeňskými zařízeními Jihočeského kraje, a Zlínského kraje. Ze statistik vyplývá, že lázeňská zařízení v Karlovarském kraji mají mezinárodní formát a jsou jednoznačně, v rámci České republiky bezkonkurenčně, orientována na zahraniční klientelu plně si hradící vlastními prostředky náklady za poskytnutou lázeňskou péči. Karlovarský kraj rovněž jednoznačně dominuje v lázeňské péči o dorost a děti. Níže uvedené tabulky uvádí přehled lázeňských zařízení v ČR dle indikačního seznamu. Tímto lze identifikovat, v kterých oblastech si lázně konkurují.

17

Zdravotnická statistika – Lázeňská péče 2011 (2012) Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [Dostupné z: www.uzis.cz]

20

Tabulka 2 Konkurence lázeňských míst, dle léčebných indikací, pro dospělé Lázeňská léčba

Lázně

I

NEMOCI ONKOLOGICKÉ Lázně určí lékař podle postižení orgánů dle dalších skupin

II

NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ

Symptomatická ischemická choroba srdeční

Františkovy Lázně, Hodonín, Karlova Studánka, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou

Stav po infarktu myokardu

Františkovy Lázně, Karlova Studánka, Konstantinovy Lázně, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou

Hypertenzní nemoc II. až III. stupně

Františkovy Lázně, Hodonín, Karlovy Studánka, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou

Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b nebo zánětlivém

Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Karlova Studánka, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Kostelec u Zlína, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice nad Bečvou, Velké Losiny

Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách, chronický lymfatický edém

Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Karlova Studánka, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Kostelec u Zlína, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice nad Bečvou, Velké Losiny

Stavy po kardiochirurgických výkonech typu náhrada chlopně bioprotézou, nebo metalickou protézou, rekonstrukční výkony na chlopních, chirurgická revaskularizace myokardu – CABG, kombinované výkony – revaskularizace myokardu a náhrada nebo korekce chlopně, defekty septa síní nebo komor. Kardiochirurgické výkony s vyloučením výkonů kardiointervenčních


Stavy po operacích srdečních vad. Stavy po revaskularizačních operacích srdce. Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice


Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce. Stavy po perkutánní transluminární angioplastice

Františkovy Lázně, Hodonín, Karlova Studánka, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou

Františkovy Lázně, Karlova Studánka, Konstantinovy Lázně, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou Stavy po transplantaci srdce

III

NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ

Chronické a recidivující onemocnění žaludku a střev

Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Lázně Kynžvart,

21

s maldigestivními příznaky přetrvávajícími při standardní farmakoterapii. Stavy po těžkých střevních infekcích, parazitózách a mykotických onemocněních

Luhačovice, Mariánské Lázně

Stavy po operaci žaludku, dvanáctníku, jícnu a střev s prostresekční symptomatologií endoskopicky ověřenou

Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Lázně Kynžvart, Luhačovice, Mariánské Lázně

Crohnova nemoc. Colitis ulceroza

Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Luhačovice, Mariánské Lázně

Chronická onemocnění žlučníku a žlučového traktu s lithiazou, pokud je operace kontraindikována. Sklerotizující cholangoitis. Funkční poruchy žlučového traktu


Stavy po komplikovaných operacích žlučníku a žlučníkového traktu, po zákrocích pro stenozu a litiázu žlučníkových cest. Stavy po komplikovaných operacích žlučníku a žlučového traktu, po zákrocích pro stenozu a lithiazu žlučníkových cest. Stavy po dissoluci kamenů a extrakorporální litotrpsii.


Stavy po akutní hepatitis jakékoliv etiologie a toxickém jaterním poškození. Chronická hepatitis s přetrváváním pozitivity markerů. Asociovaná autoimunní hepatitis. Primární biliární cirhóza


Stavy po resekčních výkonech a transplantacích jater nebo operacích a transplantacích pankreatu


Stavy po akutní pankreatitis nebo po exacerbaci chronické pankreatitis. Prokázaná chronická pankreatitis


IV

NEMOCI Z PORUCH VÝMĚNY LÁTKOVÉ A ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ

Diabetes mellitus

Bludov, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice, Teplice nad Bečvou, Janské Lázně, Jeseník a Lipová Lázně pouze pro léčení Diabetes mellitus bez komplikací angiopatii a neuropatii - P

Stavy po totální thyreoidektomii. Hypotyreóza při obtížně probíhající lékové substituci

Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Lázně Kynžvart, Lipová Lázně

Stavy po operacích hyperfunkčního benigního adenomu hypofýzy a nadledvin při přítomnosti sekundárních symptomů onemocnění (zejména atropatie a myopatie)

Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Lázně Kynžvart, Lipová Lázně

V

NETUBERKULÓZNÍ NEMOCI DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ

Stavy po operaci horních cest dýchacích a dolních cest dýchacích, netýká se stavů po operacích tonsil, adenoidních vegetací a nosní přepážky. Stavy po

Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Klášterec nad Ohří, Lázně Kynžvart, Lipová Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně

22

transplantaci plic Poškození hrtanu a hlasivek v důsledku hlasového přetížení. Stavy po fonochirurgické léčbě


Stavy po komplikovaném zánětu plic


Bronchiektázie. Recidivující záněty dolních cest dýchacích a chronické záněty dýchacího ústrojí jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu


Astma bronchiale. Chronická obstrukční plicní nemoc


Intersticiální plicní fibrózy jakékoliv etiologie v soustavném léčení


Následky toxických účinků plynů, dýmů, leptavých par a dráždivých prachů na horní cesty dýchací a na dolní cesty dýchací

Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Lázně Kynžvart, Lipová Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně

VI

NEMOCI NERVOVÉ

Obrna lícního nervu. Postpoliomyelitický syndrom. Chabé obrny mimo úrazových, včetně poinfekční polyradikuloneuritis v návaznosti na ukončení aktuální fáze

Buchlovice, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Karlovy Vary, Klimkovice, Kostelec u Zlína, Lázně Darkov, Lednice, Luhačovice, Ostrožská Nová Ves, Slatinice, Teplice, Velké Losiny

Polyneuropatie s paretickými projevy

Bechyně, Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Darkov, Lázně Kunratice, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené Lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Toušeň, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráž

Kořenové syndromy s iritačnězánikovým syndromem


Zánětlivé nemoci centrálního nervstva


Hemiparézy a paraparézy cévního původu se známkami obnovující se funkce


Stavy po poraněních a operacích mozku, míchy a periferního nervstva s poruchami hybnosti se známkami obnovující se funkce

Buchlovice, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Kostelec u Zlína, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Velké Losiny

Roztroušená skleróza a jiná demyelinizací onemocnění v remisi

Buchlovice, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Karlovy Vary, Klimkovice, Kostelec u Zlína, Lázně Darkov, Lednice, Luhačovice, Ostrožská Nová Ves, Slatinice, Teplice, Velké Losiny, Vráž s omezením aplikace peloidu

Nervosvalová onemocnění

Bechyně, Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Janské

23

primární, sekundární a degenerativní

Lázně, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Darkov, Lázně Kunratice, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené Lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Toušeň, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráž

Syringomyelie s paretickými projevy


Dětská mozková obrna při možnosti samostatné chůze a bez výrazných změn

Bechyně, Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Karlovy Vary, Klimkovice, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Darkov, Lázně Kunratice, Lednice, Luhačovice, Mšené Lázně, Ostrožská Nová Ves, Slatinice, Teplice, Toušeň, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráž

Parkinsonova nemoc


VII

NEMOCI POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ

Revmatoidní artritis I. až IV. stádia včetně juvenilní artritis, soustavně léčená v rámci ambulantní péče

Bechyně, Bludov, Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Darkov, Lázně Kunratice, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené Lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Toušeň, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráž

Ankylozující spondylitis (Bechtěrevova nemoc) soustavně léčené v rámci ambulantní péče


Ostatní séronegativní spondartritis soustavně léčena v rámci ambulantní péče

Bechyně, Bludov, Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Darkov, Lázně Kunratice, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené Lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Toušeň, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráž

Mimokloubní revmatismus, soustavně léčený v rámci ambulantní péče. Difúzní onemocnění pojiva soustavně léčené v rámci ambulantní péče (systémový lupus erythematodus)


Osteoporóza s komplikacemi, pokud soustavná ambulantní péče delší než 3 měsíce není efektivní. Kostní změny, které jsou následkem práce ve stlačeném vzduchu jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu


Bolestivé syndromy šlach, šlachových pochev, burz, úponů

Bechyně, Bludov, Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří,

24

svalů, kosterních svalů nebo kloubů

Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Darkov, Lázně Kunratice, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lednice, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené Lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Toušeň, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráž

Koxartroza, gonartroza v soustavné ambulantní péči ortopeda a rehabilitačního lékaře


Artrózy v ostatních lokalizacích. Artropatie


Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči


Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady


Stavy po úrazech pohybového ústrojí a po ortopedických operacích včetně stavů po operacích meziobratlových plotének a stenóz kanálu páteřního, pokud není soustavná ambulantní nebo lůžková rehabilitační péče efektivní


Stavy po amputacích dolní končetiny, stupeň aktivity 1 až 4, kdy je pojištěnec vybavený protézou


VIII

NEMOCI MOČOVÉHO ÚSTROJÍ

Recidivující a chronické netuberkulózní záněty ledvin a močových cest rezistentní na léčbu ATB a jinou léčbu farmakologickou v soustavné péči urologa min. 12 měsíců. Cystické onemocnění ledvin

Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně

Nefrolitiáza bez městnání v močových cestách. Nefrokalcinóza


Stavy po operacích ledvin a močových cest včetně operací endovezikálních a stavů po komplikované prostatektomii a


25

nefrolitotrypsii, doléčení po LERV Chronická prostatitida nebo chronická prostatovesikulititis rezistentní na farmakologickou léčbu a ATB, v soustavné péči urologa min. 12 měsíců


Stavy po transplantaci ledviny při stabilizované funkci štěpu (transplantované ledviny). Dárce štěpu (ledviny)


IX

DUŠEVNÍ PORUCHY

Psychózy ve stádiu remise

Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Lázně Kynžvart, Lázně Lipová

Těžké neurotické poruchy a jiné nepsychotické poruchy

Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Lázně Kynžvart, Lázně Lipová

X

NEMOCI KOŽNÍ

Atopický ekzém

Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Klimkovice, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lednice, Lipová Lázně, Ostrožská Nová Ves, Slanice, Toušeň, V. Losiny

Generalizovaná a artropatická psoriasis vulgaris

Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Klimkovice, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lednice, Lipová Lázně, Ostrožská Nová Ves, Slanice, Toušeň, V. Losiny

Toxická kontaktní dermatitis. Ekzém jako nemoc z povolání v soustavné péči dermatovenerologa

Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Klimkovice, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Darkov, Lednice, Ostrožská Nová Ves, Slanice, Toušeň, V. Losiny

Chronické dermatózy nereagující na ambulantní léčbu

Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Klimkovice, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Darkov, Lednice, Ostrožská Nová Ves, Slanice, Toušeň, V. Losiny

Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech, kde hrozí značné kontraktury

Buchlovice, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Klimkovice, Kostelec u Zlína, Lázně Bělohrad, Lázně Darkov, Lednice, Ostrožská Nová Ves, Slanice, Toušeň, V. Losiny

XI

NEMOCI GYNEKOLOGICKÉ

Sterilita a infertilita primární (3 a více spontánních potratů). Sekundární sterilita na podkladě zánětlivém i funkčním. Abortus habitualis

Františkovy Lázně, Hodonín, Klimkovice, Lázně Bělohrad, Lázně Darkov, Lednice, Toušeň

Opakující se zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel a jejich následky


Stavy po komplikovaných operacích gynekologických a malé pánve


Zdroj: Vyhláška o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost (č. 267/2012).

26

Tabulka 3 Konkurence lázeňských míst, dle léčebných indikací, pro děti a dorost Lázeňské místo

Vhodné pro

Lázně Bělohrad

Děti od 3 let a dorost

Bludov

Děti od 1 roku a dorost

Františkovy Lázně

Dorost

Janské Lázně

Děti od 2 let a dorost U indikace skupiny XXVI a XXVII je možná léčba i mladších dětí

Jeseník

U indikace skupiny XXI, XXIV/1, XXIV/2, XXX děti od 6 let a dorost U indikace skupiny XXV od 3 let a dorost U indikace skupiny XXIX jen dorost

Karlovy Vary

U indikace skupiny XXVI děti od 1 roku a dorost U indikace XXVII/4 dorost Ostatní od 2 let a dorost

Klimkovice

U indikace skupiny XXVI děti od 1 roku a dorost U indikace XXVII/4 dorost Ostatní děti od 2 let a dorost

Lázně Kynžvart

Děti od 1,5 roku a dorost

Lipová Lázně


Luhačovice

Děti od 1,5 roku a dorost U indikací skupiny XXIV děti od 2 let a dorost

Poděbrady


Teplice nad Bečvou


Teplice v Čechách


Velké Losiny

U indikací skupiny XXVI dětí od 1 roku a dorost Ostatní indikace dětí od 3 let a dorost

Zdroj: Vyhláška o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost (č. 267/2012). Vyhláška stanovuje i specifické informace pro lázeňskou léčebnou rehabilitační péči o děti a dorost (indikační skupiny pro děti a dorost: XXI: nemoci onkologické, XXII: nemoci oběhového ústrojí, XXIII: nemoci trávicího ústrojí, XXIV: nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita, XXV: nemoci dýchacího ústrojí, XXVI: nemoci nervové, XXVII: nemoci pohybového ústrojí, XXVIII: nemoci močového ústrojí, XXIX: duševní poruchy, XXX: nemoci kožní, XXXI: nemoci gynekologické.

27

2.1.2.2 Zahraničí Významnou klientelou západočeských lázní je zejména ruská klientela. Pokud by peníze nehrály roli, tak by pro lázeňský pobyt zvolili Rusové Českou republiku (46 %, zde pak 30 % Karlovy Vary, 2 % Mariánské Lázně), dále Maďarsko (12 %), Slovensko (7 %), Izrael (3 %), Rusko (2 %), Německo (2 %), Bulharsko (2 %), Čínu (1 %), ostatní destinace (5 %).18 Podobná zjištění jsou i z dalších postsovětských republik. Německá klientela je rovněž dosti konzervativní a navštěvuje svá tradiční lázeňská místa a populární wellness zařízení, kterých je v celém Německu velké množství. Zřetel je brán často na dobrou dopravní dostupnost z bydliště. Specifická je situace u radonových lázní, které jsou spíše vzácností (vyhledávány jsou saské Bad Elster, Bad Brambach, Bad Schlema, bavorský Fichtelberg, rakouský Bad Gastein). Další navštěvované saské lázně v přilehlém Krušnohoří jsou např. Wisenbad či Kurort Warmbad u Wolkensteinu či Altenberg. Nachází se zde i řada wellness zařízení (akvaparků) např. Eibenstock, Geyer, Marienberg, Thalheim a další. Německou klientelou jsou v Česku oblíbeny zejména Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Studie Wellness v ČR19 uvádí, že jako nejvýznamnější wellness destinace východní Evropy můžeme dnes označit Slovensko a Maďarsko. Slovensko je známé poměrně vysokou kvalitou služeb a nízkými cenami, maďarská Budapešť nabízí zajímavou formu wellness turismu – městský wellness, která nemá v Evropě konkurenci. Velký boom wellness cestovního ruchu můžeme pozorovat ale i v Polsku, které vybudovalo, často pomocí peněz z fondů EU poměrně velkou základnu. Mnoho polských zařízení se zaměřilo na německé zákazníky, kteří v současné době tvoří až 60 % návštěvníků polských wellness hotelů. Ačkoli se Česká republika řadí mezi země s významnou lázeňskou tradicí, ve wellness oblasti poněkud zaostává. Především sousední Slovensko s kvalitní a levnou

18

Jak nás vnímají Rusové? (2012), Praha: STEM/MARK, a. s., ČCCR - CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

19

PODĚBRADSKÝ, J. (2008), Wellness v ČR, Praha: EPO konsult, s.r.o. MMR ČR. 129 s. a přílohy

28

nabídkou představuje významného konkurenta. To ale neznamená, že by neměla Česká republika na evropském trhu šanci. Přestože jsou některé trhy již naplněné, zájem o wellness u lidí neklesá, naopak roste. Lidé pečují více o své zdraví, chtějí se cítit dobře. Šancí pro rozvoj wellness je také stárnutí populace a nárůst výskytu civilizačních chorob. Stále vyšší podíl starších osob, povede ke zvýšené poptávce po zdravotní péči i po preventivních programech, mezi které bezpochyby patří i wellness. Například v USA jsou hlavními k zákazníky wellness zařízení starší lidé nad padesát let, kteří mají již odrostlé děti a více volného času. K rostoucímu zájmu přispěje i rostoucí životní úroveň v Česku a s ní spojená vyšší kupní síla obyvatel. Dalším pozitivem určité opožděnosti vývoje českého wellness může být šance inspirovat se v okolních zemích a vybrat si ty nejúspěšnější produkty. Do budoucna lze očekávat rozvoj českého wellness sektoru jak v kvantitativním, tak v kvalitativním směru. Poroste množství wellness zařízení a wellness hotelů a bude se zvyšovat i kvalita služeb, protože kvalita je rozhodujícím faktorem v konkurenčním boji. Důležité bude především přizpůsobit služby starším lidem, kteří vytvoří v budoucnu zákaznickou základnu wellness zařízení. Ve wellness se odrazí i rostoucí popularita ekologického přístupu k životu. Poroste zaměření na přírodu, přirozenost, hlavními hesly budou pojmy přírodní, organický, bio, zelený, ekologický, udržitelný jako součást životní filozofie i filozofie wellness. Otázkou jsou dopady rozvoje cestovního ruchu jako celku. V příštích letech můžeme očekávat na jednu stranu nárůst volného času obyvatel, na druhou stranu je hrozbou pro cestovní ruch růst ceny ropy, který by mohl vést k poklesu cestování na vyšší vzdálenosti a k navýšení cen letů. To by ale nemuselo být pro wellness cestovní ruch až takovou hrozbou, ale naopak příležitostí. Wellness cestovní ruch patří totiž spíše k formě krátkodobého cestovního ruchu, který je podnikán na kratší vzdálenosti, tudíž by nárůst nákladů na tuto formu cestovního ruchu nemusel být tak významný

2.1.3 Shrnutí 

Západočeské lázně nabízí specifické vyhledávané léčebné procedury



Existuje tradiční klientela (Rusko, Německo, Česko)



Potřeba získat nové trhy (nezávislost) 29



Příležitost rozvíjet moderní wellness zařízení

2.2 Cykloturistika V současné době zaznamenala cykloturistika značný rozvoj a stala se oblíbenou u všech vrstev obyvatelstva. Rozvoji cykloturistiky pomáhá stále větší počet cyklotras a cyklostezek. Jízdní kolo se stalo oblíbeným dopravním prostředkem mnoha lidí. Cyklistika se řadí k nejvyhledávanějším aktivitám volného času. Můžeme ji spojit ale i s cestovním ruchem a rekreací. Ani v Karlovarském kraji nechybí velké množství dobře značených tras pro cyklisty (přibližně 2 000 km20). Významná je okružní cyklotrasa Euregia Egrensis (přibližně 1 000km) propojující Česko a Německo. V roce 2011 proběhl první národní cyklo a in-line průzkum21 který definoval hlavní cílové skupiny: 

Aktivní cykloturisté – jezdí na vyjížďky a cyklovýlety převážně po zpevněných cestách (cyklostezky, silnice, cesty), jezdí na kole v hlavní sezóně alespoň 1x za 2 týdny, ujedou více než 500 km ročně



Aktivní bikeři – jezdí na náročné terénní trasy (singltreky, lesní cesty), jezdí na kole v hlavní sezóně alespoň 1x za 2 týdny, ujedou více než 500 km ročně



Aktivní in-line bruslaři – jezdí na bruslích v hlavní sezóně alespoň 1x za 2 týdny

Z výzkumu vyplynulo, že jízdu na kole provozovalo 52,7 % respondentů během posledních šesti měsíců a 14,8 % jízdu na in-line bruslích či na kolečkových lyžích. 42,5 % respondentů vyjíždí na kole na výlety po zpevněných cestách (tito

20

Krajský úřad Karlovarského kraje (2012) Karlovy Vary [Dostupné z: www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/cyklotrasy]

21

První národní cyklo a in-line průzkum (2011) Praha: STEM/MARK, a. s., ČCCR - CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

30

rekreační cyklisté zároveň jezdí také na in-linech, 25,4 %, do zaměstnání/škol 13,3 %, na terénní trasy 11,6 %, na dovolenou 11,1 %, na závody/trénink 1,2 %), 12 % do zaměstnání/do školy, 7,6 % na terénní trasy (singltreky, lesní cesty), 6,5 % na dovolené, 0,8 % na závody a za tréninkem. Strukturu jezdců tvoří z 83,3 % cykloturisté (jezdí na výlety/vyjížďky po zpevněných cestách), 5,8 % bikeři (jezdí na náročné terénní trasy) a 10,8 % tvoří cykloturisté a zároveň bikeři. Bikeři jsou častěji muži (60 %). Cykloturisté jsou zastoupeni u obou pohlaví rovnoměrně (50 % k 50%). In-line bruslaři jsou zejména ženy (58 %, muži 42 %). Bikeři a in-line bruslaři jsou převážně mladší lidé ve věku 15 – 44 let. Cykloturisté kopírují obecnou populaci. U cyklistů dominují vyjížďky v délce 1 – 2 hodiny, krátkodobé půldenní výlety i celodenní výlety. U in-line bruslařů naprosto dominuje vyjížďka v délce 1-2 hodiny. Výjimečné jsou vícedenní akce. Cyklisté využívají z přibližně 75 % podrobné tištěné cyklomapy, přibližně 40 % informační tabule, cykloznačení či se zeptají na cestu, asi 25 % GPS navigaci, 5 % jiné pomůcky a 2 % nepoužívají žádné pomůcky k orientaci. 48 % dotazovaných uvedlo, že by volilo nezpevněnou cestu s obtížnějším stylem jízdy. 44 % silnici (s nízkým silničním provozem). Aktivní cykloturisté by na dovolené či víkendovém pobytu uvítali cyklobus jako pravidelnou linku (44,9 %), servis kol (39,9 %), toalety podél stezek a nejen v restauracích (26,8 %), doprovodný program na uvolnění unaveného těla, wellness, masáže (25,5 %), přepravu kol a osob na objednání – cyklotaxi (16,7 %), přepravu zavazadel na objednání (16,6 %), sestavení cyklovýletu na míru (15,8 %). Aktivní bikeři by uvítali servis kol (40,2 %), cyklobus jako pravidelnou linku (38,6 %), doprovodný program na uvolnění unaveného těla, wellness, masáže (20,9 %), přeprava zavazadel na objednání (16,3 %), přeprava kol a osob na objednání - cyklotaxi (15,7 %). In-line bruslaři by uvítali toalety podél stezek a nejen v restauracích (32,3 %), doprovodný program na uvolnění unaveného těla, wellness, masáže (26,9 %), servis bruslí (24,7 %), sestavení inline výletu na míru (19,2 %), doprovodný program, adrenalinový – lanový park, sjezd na kárách (16,4 %). Cykloturistického cyklobalíčku by spíše využilo 37,9 % a rozhodně ano 11,0 % dotazovaných, 40 % spíše ne, 6,8 % rozhodně ne, 4,3 % nevědělo. Biker/ka většinou jezdí nejčastěji po vyznačených pěších turistických trasách (68,3 %), obtížně hledají vhodné terény určené přímo pro horská kola a většinou jezdí po nevyznačených cestách, případně některé pěší turistické trase, kterou si sám vyhlédne (48 %), přátelé doporučí vhodné trasy v terénu, neoficiální 31

nevyznačené trasy (33 %), jezdí po brigádnicky upravených trasách více či méně s úřady projednanými (aktivity místních bikerů ČeMBA aj., 6,1 %), jezdí po oficiálně projednaných trasách vyznačených v terénu pro bikery (2,5 %), jezdí do lokalit se speciálně vybudovanými singltreky/singltraily (2,7 %). 66,4 % bikerů by upřednostnilo bezkonfliktní využívání stávajících pěších turistických tras i pro bikery, 52,4 % úředně povolené a oficiálně v terénu proznačené přírodní terénní cesty a stezky, 29,2 % lokality se speciálně budovanými singltreky/singltraily, 10 % neví, nepreferuje žádnou možnost. In-line bruslaři považují při jízdě na in-line bruslích za největší nedostatky nekvalitní povrch stezky (76,1 %), špatně udržovaný povrch – kamínky, hlína, listí (52,8 %), velký počet různorodých uživatelů najednou – cyklo, in-line, psi, kočárky, vozíčkáři (44,3 %), malou šířku stezky – méně než 2,5 m (35,0 %), problematické přejezdy – železnice, chodníky, mosty (28,2 %), nevyřešené průjezdy obcemi a areály ležícími na delších trasách (20,6 %), špatně značená nebezpečná místa (3,6 %), chybějící doprovodné služby (3,3 %), nízkou atraktivitu okolního prostředí (2,7 %), nevhodné orientační značení (1,1 %), jiné nedostatky (5,3 %). Bruslaři upřednostňují cyklo a in-line stezku (79,9 %), tréninkový umělý ovál (7,2 %), někteří používají či je láká obojí (13,1 %). Výše uvedená zjištění mohou být významnou inspirací pro rozvoj cykloturistiky. Budování asfaltových cyklostezek je finančně velice náročné a ekonomický přínos diskutabilní. Jak z výsledků vyplynulo, přibližně polovina cyklistů by upřednostnila jízdu přirozeným terénem, nezpevněnými cestami, což nabízí možnosti rozvoje tohoto druhu cestovního ruchu zejména v periferních regionech. U tohoto druhu cestovního ruchu je nutné zmínit významný vliv sezónnosti a vliv počasí. V horských regionech lze v zimě využít síť cyklotras pro běžecké lyžování. Mezinárodní

česko-německé

cyklotrasy

zatraktivňují

pohraniční

regiony,

zpřístupňují turistické atraktivity a tvoří pestřejší nabídku turistům na obou stranách hranice. Karlovarským krajem vede mezinárodní 602 km dlouhá okružní cyklotrasa Euregia Egrensis.22 V území se nachází významné nad/regionální trasy 1. a 2. třídy doplněné o regionální a místní 3. – 4. třídy. Značení je zajištěno KČT, avšak vznikají další mezi/národní i tematické trasy vč. speciálně značených pro

22

Měly by být vybudovány rovněž cyklotrasy značené mezinárodní cyklistickou federací ECF (č. 4 Cheb – Ostrava, č. 13 Aš – Břeclav po železné oponě)

32

horská kola/bikery. Cyklisté a turisté mohou využít i cyklobusů (CykloEgrensis),23 které propojují všechna okresní města (zdrojové oblasti místních cílových skupin) s turistickými oblastmi: Krušné hory, Slavkovský les, Tepelská vrchovina a Doupovské hory. Jedná se o 5 linek, viz tabulka níže. Tabulka 4 Trasy cyklobusů v Karlovarském kraji

Zdroj: Autobusy Karlovy Vary, a. s. (2012) [Dostupné z: www.autobusy-kv.cz]

23

Je možné využít nabídky cyklokarty (v roce 2012 za cenu 499 Kč, vč. DPH), která nabízí řadu výhod. Karta nabízí v sezóně neomezený počet jíst pro jednu osobu, je přenosná, slevy v zúčastněných restauračních zařízeních.

33

Obrázek 1 Mapka cyklodopravy Karlovarského kraje 2012

Zdroj: Autobusy Karlovy Vary, a. s. (2012) [Dostupné z: www.autobusy-kv.cz]

Autobusy Karlovy Vary a. s. zajišťují cyklobusy a na webu i prezentují možnosti výletů na kole (obtížnosti, vzdálenost, reliéf). Je třeba tuto kvalitní nabídku více propojit tyto informace s turistickými oblastmi, poskytovateli služeb a zejména propagovat. Přepravu jízdních kol je možné realizovat i v rámci přepravních nabídek železničních dopravců.

2.2.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji Cyklistickou dopravu i cykloturistiku lze rozvíjet v celém Karlovarském kraji. Vzhledem k tomu, že některé silniční úseky jsou značně frekventované, rozvíjí se řadu let síť cyklotras a cyklostezek. Dle náročnosti reliéfu a přirozenosti fyzickogeografických celků lze definovat níže uvedené hlavní destinace. Mezi hlavní cílové skupiny lze definovat: 

Obyvatelé Karlovarského kraje



Obyvatelé německého příhraničí 34



Turisté z Česka i zahraničí.24

2.2.1.1 Poohří Páteřní cyklostezkou Karlovarského kraje je cyklostezka Ohře (KČT č. 6)25 v délce 113 km. Cyklostezka je vedena v bezprostřední blízkosti řeky Ohře a proto má velice příznivý (nenáročný) reliéf. Na tuto páteřní cyklostezku navazuje řada lokálních a regionálních cyklotras a cyklostezek. Důležitým česko-německým propojením na tuto cyklostezku je Valdštejnova cyklotrasa,26 která má dvě větve, severní větev Kösseine – Cheb a jižní větev (modrou) Cheb – Marktredwitz. Severní trasa, dlouhá 27 km, začíná na úpatí hory Heusberg v obci Kösseine, nedaleko prameniště stejnojmenné řeky. Vede podél této řeky, dále podél Reslavy a Ohře. Prochází sídly Waldershof, Marktredwitz, Wölsauerhammer, Brand, Seussen, Elisenfels, Arzberg, Oschwitz, Schirnding, Pomezí a Cheb. Delší je jižní trasa, která měří 43 km. Tato trasa začíná v Chebu u hráze přehrady Skalka a vede podél řek Ohře, Odrava a Kösseine. Prochází sídly Slapany, Mitterhof, Waldsassen, Altenhammer, Hofteich, Mitterteich, Pechbrunn, Marktredwitz. V Marktredwitzu se napojuje na severní trasu. Tyto dvě trasy spojuje mezi obcemi Seussen a Mitterhof Mlýnská cyklostezka, dlouhá 17 km. Mlýnskou cyklostezkou je nazývána, protože prochází kolem několika zachovalých mlýnů. Celá trasa je středně těžká a je vhodná pro všechny druhy kol. Povrch trasy tvoří převážně zpevněné cyklostezky, místy ale i asfaltové silnice. Zde je nevýhodou zvýšený provoz vozidel. Valdštejnova cyklostezka byla otevřena v roce 2006, při zahájení mezinárodní Krajinné výstavy v Chebu. Při této příležitosti byly otevřeny i nové turistické přechody v Pomezí a ve Slapanech. Cyklotrasa se doporučuje pro spousty zajímavých výletů jak na české, tak i bavorské straně. Podél trasy jsou rozmístěny informační panely. Rovinný nenáročný reliéf cyklotrasy podél Ohře je velice atraktivní pro obyvatele měst podhůří. V Karlových Varech je pozorován

24

25

26

Cyklisté často podnikají cyklovýlety s přáteli či rodinami. Často využívají druhého bydlení (chaty, chalupy) a typické je i střídání turistických oblastí (každý rok jedou do jiné části republiky či zahraničí) Karlovarský kraj [Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/cyklotrasy/Popisy_Cheb/] Karlovarský kraj [Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/cyklotrasy/Popisy_Cheb/valdstejnova.htm] Cyklotrasa je pojmenovaná po Albrechtu z Valdštejna, který byl roku 1634 v Chebu zavražděn. Je to významná osobnost českých i německých dějin, která může být dobře využita v marketingu cestovního ruchu.

35

i zájem lázeňských hostů o cykloturistiku (rovinný reliéf kolem řek Ohře, Teplá, Rolava).27 2.2.1.2 Krušné hory Po hřebeni pohoří v blízkosti hranic se Saskem vede cyklotrasa č. 23 (Krušnohorská magistrála, Cheb - Děčín). Krušné hory jsou vhodné pro cyklistiku z mnoha důvodů. Je zde mnoho nádherných míst, která stojí za to vidět. Nachází se zde spousta značených cyklotras a zpevněných lesních cest. Více než 400 km tratí poskytuje dostatečný výběr náročnosti terénu pro rekreační i profesionální cyklisty. Na kole mohou cyklisté navštívit i sousední Německo. Přeshraniční okruhy jsou určeny pro pěší turisty, cyklisty i běžkaře a nesou jména po známých osobnostech. Jedná se o okruh Lukáš Bauer Tour, který je dlouhý 7,5 km. Okruh vede z Božího Daru cestou Na Vraky a zpět vede přes hraniční přechod Boží Dar Kurort Oberwiesenthal. Druhý okruh, Jens Weissflog Tour, byl pojmenován tentokráte po německé olympijské legendě ve skoku na lyžích. Okruh je dlouhý 24,5 km. Je zde doprovodná cyklistická infrastruktura: ubytovací objekty konceptu „cyklisté vítáni“, trasy cyklobusů a vlaků s přepravou jízdních kol, lanovky využitelné cyklisty, cyklopůjčovny a cykloservisy. V české části Krušných hor se nachází různé typy cyklotras, tj. méně náročné28 i náročné29, včetně specifických

27

Výsledky z primárního šetření i z KABOURKOVÁ, M. (2012) Dopady celosvětové finanční a hospodářské krize na cestovní ruch a lázeňství v Karlových Varech: ZČU (bakalářská práce) 66 s.

28

Příklad produktů: Technicky nenáročné okruhy, které jsou doporučeny pro silniční a trekingová kola. Trasy jsou vedeny po místních komunikacích a silnicích III. třídy. V některých případech se využívá i zpevněných lesních cest s rovným povrchem. Nejsou speciálně značeny, pro jejich bezpečné absolvování stačí mít u sebe turistickou či cykloturistickou mapu oblasti. V oblasti se nachází 5 těchto okruhů, které jsou dlouhé okolo 20 – 30 km. Výjimkou je okruh Boží Dar – Ryžovna- Horní Blatná – Jelení – Přebuz – Vysoká Pec – Nejdek – Pernink – Abertamy- Hřebečná – Rýžovna – Boží Dar, který je dlouhý 65 km. Jedná se také o náročnější okruh, než ostatní okruhy, které se nachází v této kategorii.

29

Příklad produktů: Náročnější okruhy určeny především pro horská kola. Klínovecký okruh, jedná se o nejnáročnější z božídarských okruhů jak z hlediska profilu, tak z hlediska povrchu cest. Okruh, dlouhý 24 km, vede přes vrchol Klínovce. Převážná část trasy vede ve vyšší nadmořské výšce než 1 000 m. n. m. Čas odpovídající dobrému sportovnímu výkonu činí pro muže 1 hodinu a 15 minut a pro ženy je doporučený čas o 10 minut delší. Klínovecký okruh lze prodloužit spojením s Popovským okruhem. Navazují na sebe 2 km od Božího Daru „U klád“. Délka Klínovecko – Popovského okruhu je celkem 52 km. Cyklisti si absolvováním tohoto okruhu mohou prověřit svojí zdatnost, jelikož se jedná o velice náročný okruh. Za Špičákem navazuje na další okruh, Centrální Plešivecký okruh. Každoročně se na těchto okruzích jezdí v květnu masový závod na horských kolech KAREL BIKE se startem a cílem na Božím Daru. Pro zajímavost uvádíme rekordní časy okruhů: 20 km muži – 38 minut 07 sec; ženy – 46 minut 14 sec; 33 km muži – 59 minut 17 sec.; ženy – 1 hod 24 min. Dalším okruhem je Hraniční okruh, nenáročný, převážně vedený po zpevněných cestách a komunikacích.

36

adrenalinových nabídek.30 Česká jižní strana Krušných hor je velice příkrá a tudíž fyzicky náročnější. Příznivý reliéf je v oblasti náhorních plošin a v mírnější části Saska. V saské části Krušných hor se nachází také řada cyklotras31, např. Hřebenová trasa (Kammtour) z Schönecku přes Kurort Oberwiesenthal – Seiffen – Altenberg, Stříbrná stezka (Silberstrasse) z Aue – Marienberg – Freiberg Dresden. Nabízeny jsou i cyklojízdy údolím řek Mulde, Zschopau, Schwarzwasser, Pressnitz, a další. Z finančních důvodů lze očekávat rozvoj zejména cyklistiky na horských kolech (mountainbiking), pro kterou se horský nezpevněný terén hodí. Vybudovány byly speciální okruhy v okolí sídel Annaberg-Buchholz, Seiffen, Breitenbrunn, Kurort Oberwiesenthal a dalších. Cykloturistika je velice oblíbená zejména u českých návštěvníků Krušnohoří z různých cílových skupin. Byly definovány produkty, jež by bylo vhodné v rámci společných česko-saských Krušných hor v oblasti cykloturismu rozvíjet.32 

Cykloturistika: hřebenová túra, cyklostezka údolím řeky Zschopau a Muldy (Zschopautalradweg a Muldentalradwanderweg) zvou k pohodové cyklojízdě na upravených cestách s nízkým sklonem. Tyto nabídky se hodí pro starší návštěvníky, pro začátečníky nebo pro rodiny s dětmi.



Trasy pro horská kola v okolí Seiffen, Kurort Oberwiesenthal a Rabenberg / Breitenbrunn nabízí přátelům off-road zážitků různé možnosti otestovat svoje schopnosti. Různé lesní a částečně strmé úseky jiných cyklostezek jsou rovněž zajímavé.



Akce: Právě v oblasti horských kol existuje široké portfolio akcí, které se uskutečňují již řadu let a jsou dobře organizované. K těmto patří: Závod přes čtyři vrchy (Vier-Hügel-Tour), Maraton kolem tří přehrad (DreiTalsperren-Marathon), EMB Seiffen, 24hodinový závod Oberwiesenthal, Krušnohorské peklo, Krušnoman a další.

30

Příklad produktu: Klínovecké sjezdařské downhill trasy. Jedná se o velice náročné až extrémně náročné trasy. Sedačková lanovka Jáchymov – Klínovec nabízí možnost vyvezení kol zdarma až na vrchol Krušných hor. Na Klínovci se každoročně pořádají pohárové závody a mistrovství České Republiky ve sjezdu na horských kolech. Tratě vedou z části po jižním svahu hory (sjezdovky) a lesních cestách (převýšení ca. 500 m).

31

Marketingová strategie Společná propagace česko-saského území Krušných hor (2011) Ústí nad Labem: Ústecký kraj, Tourismusverband Erzgebirge e.V.

32

UMLAUFOVÁ, Z., LENK, D. (2011) Průzkum vnímání regionu česko-saských Krušných hor mezi cílovými skupinami, Ústí nad Labem: Ústecký kraj 78 s.

37

2.2.1.3 Smrčiny Nejvýznamnější je budovaná mezinárodní transevropská cyklotrasa EuroVelo 13 „Stezka Železné opony”. Smrčinami procházela tzv. Železná opona, která napříč Evropou zahrnovala různá pohraniční a vojenská pásma kde se zachovala příroda, vznikla řada národních parků, chráněných území, velké množství unikátních nedotčených krajin. Trasa vede často přímo po tzv. signálkách. Střídá hranice a umožňuje tak pohled do minulosti i současnosti po obou stranách hranice. Celková délka této trasy je 9 000 km, z toho asi jedna desetina vede kolem hranice ČR s Německem a Rakouskem. Na českém území by měla mít po vyznačení asi 500 km a více než dvakrát by měla přecházet státní hranici. Některé cyklostezky nezačínají a nekončí jen v tomto kraji. Existují i příhraniční cyklostezky, které pokračují dále do Německa. Nově otevřenou příhraniční cyklostezkou se stala 29. července 2012 Mostní stezka, německy Brückenradweg. Tento název dostala díky tomu, že se na bývalé trati zachovalo několik mostů. Cyklostezka, dlouhá 46 km, spojuje města Aš, Selb, Thiersheim, Wunsiedel a Tröstau. Pouze 4km této cyklostezky jsou v Česku. Většina prochází Bavorskem. Stezka mezinárodně propojuje existující síť cyklotras v česko-bavorských Smrčinách. Na úpatí hory Ochsenkopf vznikly tzv. downhill trasy (náročné trasy pro speciálně upravená horská kola), jež nabízí adrenalinovou zážitkovou turistiku. 2.2.1.4 Slavkovský les Do Slavkovského lesa jezdí cyklobusy a je možné se do Chráněné krajinné oblasti dopravit s jízdním kolem i železnicí. Atraktivní krajina nabízí velké množství cyklistického

vyžití

zejména

díky

řadě

méně

frekventovaných

silničních

komunikací. Atraktivní jsou sjezdy zpět do sídel (zdrojových oblastí) kolem Slavkovského lesa (Karlovy Vary, Sokolov, Mariánské Lázně). 2.2.1.5 Tepelská vrchovina Řídce osídleným územím vede několik cyklotras. Zdejší fyzicky nenáročný reliéf je vhodný pro různé cílové skupiny (např. rodiny s dětmi, senioři). Velké množství méně frekventovaných silnic, účelových polních a lesních cest nabízí výborný

38

doplněk při rozvoji venkovské turistiky. V roce 2012 proběhl již 16. ročník přejezdu Tepelské vrchoviny. Trasa je dlouhá bezmála 90 km. 2.2.1.6 Český les Nejvýznamnější je budovaná mezinárodní transevropská cyklotrasa EuroVelo 13 „Stezka železné opony” (viz kapitola 2.2.1.3). Cyklotrasy se rozvíjí často ve spolupráci s Bavorskem zejména v tachovské části Českého lesa.

2.2.2 Konkurenční destinace Vzhledem k tomu, že jezdit na kole se dá prakticky na celém světě je konkurencí celý svět. Hlavním faktorem je však motivace a filosofie samotného cyklisty. Někdo vyhledává rovinný nenáročný terén s kvalitní turistickou infrastrukturou (např. rodiny s dětmi), někdo naopak spíše turisticky nedotčené regiony v horských oblastech (např. bikeři v Karpatech), jiní vyhledávají vyloženě specializované cykloareály (např. sjezdy MTB tratí). 2.2.2.1 Česká republika V rámci

národního

cykloprůzkumu33

definovali

cykloturisté

následující

nejoblíbenější regiony (nad 20 %): Jižní Čechy a Šumava a oblíbené regiony (13 – 15 %): Pálava a Lednicko-Valtický areál, Beskydy a Valašsko, Vysočina, Český ráj. 7 % jezdí pouze v okolí svého bydliště. Bikeři definovali jako nejoblíbenější region (ca. 25 %) Šumavu, oblíbené (15 – 20 %) Beskydy a Valašsko, Jeseníky, Jizerské hory, Jižní Čechy, Vysočina. 13-15 % uvedlo Krkonoše a Podkrkonoší, Český ráj. 10 % respondentů jezdí v okolí svého bydliště. Populární jsou i různé tematické stezky (např. vinařské, pivn). Rovněž Aktualizace strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji34 uvádí, že postavení Karlovarského kraje na „cyklistickém“ trhu je špatné.

33


34

MARTINEK, J., LANDA, M. (2010) Aktualizace Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji, Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 123 s. [Dostupné z: http://www.krkarlovarsky.cz/NR/rdonlyres/AE4DFF39-A372-4579-A412-95127DB80B6D/0/StrategieCyklo2010.pdf]

39

Karlovarský kraj prakticky patří do čtvrté mírně podprůměrné skupiny. Pro srovnání: 

Skupina 1; vysoce atraktivní: Slovácko (38 %), Lednicko-Valtický areál, Jizerské hory, Podyjí



Skupina 2; atraktivní: Frýdlantsko, Děčínsko a Lužické hory, Plzeňsko, Lužické hory a Ještědský hřbet, Jižní Čechy, Beskydy – Valašsko, Šumava – východ, Český ráj, Chrudimsko – Hlinecko, Střední Čechy - severovýchod – Polabí, Orlické hory a Podorlicko, Máchův kraj



Skupina 3; průměr: Kladské pomezí, Krkonoše – východ, Krkonoše – střed, Tachovsko – Stříbrsko, Jeseníky, Vysočina, Poodří, Těšínské Slezsko, Zlínsko, Moravský kras a okolí, Pardubicko, Opavské Slezsko



Skupina 4; mírně podprůměrné: Krkonoše – západ, České středohoří a Žatecko, Chodsko, Svitavsko, Střední Morava, Podzvičínsko, Hradecko, Krušné hory a Podkrušnohoří, Krušné hory – západ, Střední Čechy – západ, Západočeský lázeňský trojúhelník, Střední Čechy – jihovýchod, Brno a okolí

2.2.2.2 Zahraničí Cykloturisté definovali v rámci průzkumu35 rovněž zahraniční regiony atraktivní pro cykloturismus. Ze zahraničních dominují (okolo 15 %) Dunajská stezka, Slovensko, dále (okolo 10 %) Lago di Garda, Solná komora, Chorvatsko, Labská stezka. V zahraničí s jízdním kolem nebylo 42 % respondentů. Bikeři definovali jako nejoblíbenější zahraniční regiony: Lago di Garda, Slovensko, Solná komora, Švýcarské Alpy. V zahraničí s kolem nebylo 47 % respondentů. Mezi adrenalinové (sjezdové MTB) areály lze uvést blízký Fichtelberg v bavorské části Smrčin.

35


40

2.2.3 Shrnutí 

V Karlovarském kraji je velké množství cyklotras a cyklostezek



Velice důležitá je možnost přepravy kol (cyklobusy, vlaky)



Atraktivní je přeshraniční provázanost v rámci turistických oblastí



Cyklisté by uvítali přirozený (náročnější) terén (nikoli moc snadné cyklostezky, cyklotrasy)



Atraktivní jsou specifické cykloareály (jedinečnosti) či tematické trasy.



Infrastrukturu letní cykloturistiky lze v horských lokalitách využít během zimní sezóny (běžecké lyžování)



Pro cyklisty může být atraktivní urbanizované území s cyklostezkami s kvalitní turistickou infrastrukturou, stejně tak „nedotčené“ území.



V zahraničí se rozvíjí i tzv. e-bikes (jízdní kola s elektromotorem do kopců), aby umožnilo realizaci cykloturismu i starším návštěvníkům.



In-line bruslení lze chápat zejména jako volnočasovou aktivitu

2.3 Pěší turistika Pěší turistika je nejjednodušší formou aerobního cvičení. Nevyžaduje žádné speciální vybavení ani dovednosti. Tuto činnost můžete v podstatě vykonávat kdekoliv a kdykoliv. Turistika využívá přirozený lidský pohyb, který fyzicky zatěžuje celý organismus, a zlepšuje tak zdraví a fyzickou kondici. K rozvoji turistiky v 19. století napomohl i průmyslový rozvoj společnosti. Jedním z hlavních hybatelů byla železnice, která umožnila přístup do vysokohorských oblastí či vzdálených míst. Začaly zde vznikat turistické ubytovny a hotely. Rozvíjela se kartografie, informační prostředky. Vznikaly organizace a hnutí, které organizovaly pěší výlety a další formy pobytů v přírodě. V českém prostředí se turistika začala rozvíjet v první polovině 19. století organizovanými výlety uzavřených společností nebo 41

jednotlivců. První českou organizací, která propagovala tělesný pohyb, byl Sokol. Miroslav Tyrš propagoval nácvik soustavného a vytrvalého pochodu. Osobně napomohl založení samostatné turistické organizace. 11. června 1888 byl založen Klub českých turistů (KČT) a tím se začala psát oficiální historie české turistiky. Mezi hlavní aktivity klubu patřila výstavba turistických chat, rozhleden, úprava a značení turistických tras, tvorba turistických map a dalších zařízení pro veřejnost, jako byla např. Petřínská rozhledna. KČT organizoval vycházky do okolí měst. Pořádal také větší výlety do zahraničí. V dnešní době sdružuje okolo čtyřiceti tisíc členů. Pěší trasy jsou po celém území České republiky značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří pruhů. Krajní pásy jsou bílé, prostřední pás je barevný a určuje barvu značené trasy. Červený značí dálkovou nebo hřebenovou trasu, modrá významnější trasu, zelená místní trasu a žlutá krátkou trasu nebo spojovací cestu. Značení turistických tras obvykle začíná u železničních či autobusových zastávek. Interval mezi značkami, které jsou umístěné na pevných objektech, jako jsou budovy, ploty, sloupy, stromy a jiné, nebývá delší než 250 m. Území České republiky a Slovenska je protkáno jednou z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení pro pěší turistiku. Po roce 1989 byla rozšířena síť turistických tras do dříve nepřístupných pohraničních oblastí, sousedících s Rakouskem a Německem. V Karlovarském kraji se nachází i mnoho naučných stezek, které se značí pásovými i místními značkami nebo speciálními značkami naučné stezky. V posledních letech se stává atraktivní i forma nordic walking a budování různých tematických stezek (viz Ježíškova stezka). Pěší turistika je velice zdravá. Chůze je jednou ze základních lidských lokomočních činností. V poslední době je však velmi opomíjená. Dříve byla fyzická aktivita součástí každodenních činností. Člověk ušel i několik kilometrů denně. V naší společnosti sice dochází ke zvyšování požadavků na duševní činnost, ale také k omezování přirozené pohybové aktivity člověka. Současný styl života většiny populace nutně vyžaduje určitou protiváhu ve formě aktivního odpočinku a návratu k přírodě. Turistika využívá přirozený lidský pohyb, který fyzicky zatěžuje celý organismus, a zlepšuje tak zdraví a fyzickou kondici. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je zdraví „stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, který se nesestává jen z absence nemoci nebo vady“. Pěší turistika rozvíjí všechny zmíněné složky. Pohyb na čistém vzduchu, v přírodě a 42

s přáteli či novými lidmi působí pozitivně jak na fyzickou, tak i duševní a sociální stránku člověka. Po pohybové zátěži se člověk cítí uvolněně, je výkonnější, vyrovnanější a snižuje se jeho citlivost na každodenní stres. Při aktivitách ve skupině navazuje člověk nové sociální kontakty, rozvíjí svou sociální inteligenci a snadněji identifikuje vlastní roli ve společnosti. Zdravotní aspekty pěší turistiky stejně jako aerobní aktivity všeobecně jsou řazeny mezi jedny ze základních prvků prevence civilizačních nemocí, zejména pak srdečně-cévních onemocnění, cukrovky II. typu a nadváhy. Aerobní aktivity (prováděné po delší časový interval, se střední intenzitou zátěže a za dostatečného přísunu kyslíku) vedou k ekonomizaci srdeční aktivity, poklesu krevního tlaku, zvýšení efektivity transportního systému kyslíku do tkání a zlepšení metabolismu cukrů a tuků. Jsou také ideálním způsobem pro odbourávání nadbytečného tělesného tuku, musí být však doprovázeny také změnou životního stylu a stravovacích návyků. Pěší turistika významně posiluje pohybový aparát, zejména pak dolní končetiny. Při nordic walkingu dochází také k zapojení horních končetin, čímž se z chůze stává komplexní stimul celého organismu. Každému většímu pěšímu výletu by však měl předcházet úvodní strečink, podobně by se neměl vynechávat strečink závěrečný. Správně provedený strečink připravuje organismus na zátěž a urychluje regeneraci namáhaných částí těla. Dovoluje cítit se i druhý den po náročném výletu svěže a s chutí vyrazit na další túru. Míra reakce organismu na fyzickou zátěž je odlišná u každého jedince, a to v závislosti na jeho trénovanosti a dosavadním zdravotním stavu. Trénovaný organismus reaguje na zátěž menšími funkčními změnami – např. nedochází k tak prudkému nárůstu srdeční frekvence a srdečního tlaku, tělo se začíná rychleji potit zásluhou efektivnějšího systému ochlazování organismu. Lidský organismus je schopný se na fyzickou zátěž postupně adaptovat, míra adaptace organismu je však přímo úměrná síle, délce a frekvenci podnětů. Tedy: Jak často sportovat, jak intenzivně a jak dlouho? Obecně platí, že pro zlepšení fyzické kondice by se člověk měl aktivně pohybovat alespoň 40 minut 2 – 3x týdně s intenzitou zpočátku 60 – 70 % tepového maxima a po několika týdnech tréninku 70 – 80 % tepového maxima. (Laické určení tepového maxima se určuje podle vzorce 220 minus počet roků věku u mužů a 226 minus počet roků věku u žen. Pro přesné určení je potřeba navštívit sportovního lékaře či specializované lékařské zařízení provádějící zátěžové testy. Pro turistické nováčky, kteří teprve objevují krásy volného pohybu po světě, je však důležité 43

aktivně chodit na procházky a výlety, nebo jednoduše vystoupit z dopravního prostředku o několik zastávek dříve, a postupem času zvyšovat tempo či vzdálenost. Veškerá tělesná zátěž by však měla odpovídat zdravotnímu stavu jedince. V případě závažnějších zdravotních omezení je vhodné intenzitu a délku fyzické zátěže konzultovat s ošetřujícím lékařem.36 Česká centrála cestovního ruchu realizovala šetření týkající se domácího cestovního ruchu.37 Z průzkumu vzešlo, že vzorek české populace vykoná během roku následující počet cest: 0 (32,6 %), 1-2 (8,9 %), 3-5 (18,8 %), 6-10 (10,9 %), 11-20 (13,5 %), 21-30 (6,6 %), 31+ (7,1 %). Dvě třetiny obyvatel realizují jednodenní krátké cesty bez noclehu. U jednodenních cest jezdí více mužů, ti jezdí také s vyšší frekvencí. Mladší jezdí více. Zásadní změna je po 45. roce. Do té doby jezdí vice než tři čtvrtiny, potom už jen něco přes polovinu. Frekvence cest ale s věkem klesá plynule. Čím vyšší vzdělaní, tím více lidé jezdí na krátké cesty – jen něco přes polovinu se základním vzděláním, tři čtvrtiny s maturitou a skoro 90 % vysokoškolsky vzdělaných. S výší vzdělání roste i frekvence cest. Rozdíl mezi městy a venkovem je nečekaně malý, nejméně často jezdí lidé z měst pod 100 000, nikoli z venkova. I u cest s noclehem jezdí častěji muži než ženy, mladší než starší, obyvatelé měst více než z venkova. Byly zjištěny následující průměrné výdaje za jeden den cesty (vč. veřejné dopravy či pohonných hmot): 0 Kč (např. u cyklistů) 2 %, do 100 Kč (5,1 %), 101 – 250 Kč (13,2 %), 251 – 500 Kč (33,4 %), 501 – 1000 Kč (22,3 %), 1001 – 2000 Kč (8,9 %), 2001+ Kč (2,3 %), neví (12,9 %). Výdaje za ubytování za jeden den cesty tvoří: 0 Kč (chaty, chalupy, příbuzní, známí) 22 %, do 100 Kč (1,8 %), 101 – 250 Kč (8,1 %), 251 – 500 Kč (33,7 %), 501 – 1000 Kč (21,5 %), 1001 – 2000 Kč (5,8 %), 2001+ Kč (1 %), neví (6,1 %). Výdaje za stravování za jeden den cesty tvoří 0 Kč (chaty, chalupy, příbuzní, známí) 8,6 %, do 100 Kč (6,3 %), 101 – 250 Kč (20 %), 251 – 500 Kč (47,3 %), 501 – 1000 Kč (10,9 %), 1001 – 2000 Kč (1 %), 2001+ Kč (0,5 %), neví (5,3 %). Za vstupy utratí 0 Kč (dle důvodu cesty) 22,5 %, do 100 Kč (10,4 %), 101 – 250 Kč (17,5 %), 251 – 500 Kč (29,1 %), 501 – 1000 Kč (10,4 %), 1001 –

36

ŠVESTKOVÁ, A., MRÁČKOVÁ, V., DÝROVÁ, J. (2010) Pěší turistika, Brno: Masarykova univerzita, fakulta sportovních studií.

37

Segmentace – domácí cestovní ruch 2012 – vstupní omnibus (2012) Praha: ČCCR - CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

44

2000 Kč (1,8 %), 2001+ Kč (0,5 %), neví (7,8 %). Za suvenýry a dárky utratí 0 Kč (dle důvodu cesty) 30,9 % respondentů, do 100 Kč (18,5 %), 101 – 250 Kč (17,5 %), 251 – 500 Kč (17,7 %), 501 – 1000 Kč (6,8 %), 1001 – 2000 Kč (2,5 %), 2001+ Kč (1 %), neví (5,1 %).

2.3.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji V Karlovarském kraji lze identifikovat následující cílové skupiny pěší turistiky: 

Obyvatelé Karlovarského kraje (volnočasové aktivity)



Návštěvníci turistických oblastí (specifikum lázeňští hosté – lázeňský trojúhelník, prohlídky měst, exkurze)

2.3.1.1 Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb - Františkovy Lázně Karlovy Vary jsou turisticky vysoce atraktivním místem pro všechny výše uvedené cílové skupiny. Specifikem jsou vycházkové trasy pro hosty s léčebnými pobyty rozdělené do tří kategorií dle náročnosti: 

vycházky s malou náročností – vhodné pro pacienty s mírnými kloubními obtížemi, terén není příliš členitý a nevyžaduje tělesnou námahu;



vycházky se střední náročností – terén členitý, vhodný pro pacienty trpící obezitou, ale bez onemocnění kloubů a bederní páteře;



vycházky s velkou náročností – trasy s výrazným stoupáním, vyžadují dobrou fyzickou zdatnost pacientů, jsou velice nevhodné pro osoby trpící nemocemi pohybového aparátu a kloubů.

45

Obrázek 2 Orientační plán lázeňských vycházek

Zdroj: Lázeňské lesy Karlovy Vary, p. o. – orientační plán (2012)

Obdobná nabídka vycházkových tras se nachází i u dalších lázeňských míst v kraji. 2.3.1.2 Ostatní turistické oblasti v Karlovarském kraji Mezi významné mezinárodní pěší trasy patří E3 Atlantik – Ardeny – Eisenach – Dukla. Jižní větev vede Českem od Pomezí nad Ohří – Cheb – Karlovy Vary do Hřenska. Mezinárodní trasa E6 Ostsee – Wachau – Adria vede z Roskilde v Dánsku do Rijeki v Chorvatsku. Od hlavního tahu vedoucího podél naší hranice v Bavorsku odbočuje severní větev na naše území jižně od Chebu, vede Českým Lesem a Šumavou zpět do Německa. Každá turistická oblast (Krušné hory, Smrčiny, Poohří, Doupovské hory, Slavkovský les, Tepelská vrchovina, Český les) v provázanosti na výše uvedená lázeňská města nabízí pestrou nabídku atraktivit

46

(přírodní, kulturně-historické a kulturně-společenské potenciály38). Na základě analýzy potenciálů39 lze identifikovat následující témata: Přírodní atraktivity 

Maloplošná a velkoplošná chráněná území



Česko-bavorský geopark (geopark Egeria, geopark GeoLoci)

Kulturně-historické atraktivity 

Zaniklé obce (Sudety, Egerland)



Železná opona (pohraniční pásmo, vojenské prostory a objekty)



Urbanismus a architektura (měst, lázní, venkova, Hradní stezka, církevní památky)



Hornictví – měď, stříbro (muzea, štoly, kanály, tradice, Stříbrná stezka)



Hornictví – uran (muzea, exkurze, Jáchymovské peklo, SORELA)



Hornictví – hnědé uhlí (exkurze)



Sklářství a výroba porcelánu (exkurze, produkty, Porcelánová stezka)



Výroba hudebních nástrojů (exkurze, produkty)



Energetika (exkurze)



Ostatní průmysl (textilní, chemický, papírenský, strojírenský, potravinářský atd.)



Zemědělství a život na statku (eko-, bio- produkty)

38

Koncepce pro udržitelný cestovní ruch v období ekonomické krize v příhraničí (2013) Karlovy Vary: Institut pro trvale udržitelný rozvoj

39

Mapy KČT (edice turistických map č. 1, 2, 3, 4, 30), Technické památky a zajímavosti Krušných hor a Podkrušnohoří (2002) Most: Okresní muzeum Most

47



Církevní atraktivity (křesťanské, pravoslavné, židovské)

Kulturně-společenské atraktivity 

Kulturní, společenské, církevní40 a sportovní akce

Všechny výše uvedené atraktivity lze rozvíjet a propagovat v rámci jednotlivých turistických oblastí, ale zejména v rámci turistického regionu (kraje) či v rámci mezinárodní česko-německé spolupráce. Témata lze využít i při rozvoji jiných forem cestovního ruchu. Je nutné zmínit nespočet pestrých místních (lokálních) naučných stezek. Pěší turistika se v závislosti na počasí provozuje celoročně. Pro rozvoj pěší turistiky se v sousedním Sasku rozvíjí koncept „Turistika bez zavazadel“41 (převoz zavazadel, či „turistické taxi / veřejná doprava“ jež vyveze turisty z místa ubytování do výchozích míst, odkud se budou vracet pěšky zpět). V roce 2011 probíhal průzkum v Krušných horách (ústecká část a přilehlá saská část Krušných hor).42 82 % respondentů bylo z Ústeckého kraje, 11 % z ostatních českých krajů a 7 % z Moravy. V Sasku tvořili 63 % respondentů obyvatelé nových spolkových zemí (Sasko 42 %) a 37 % ze starých spolkových zemí. Poukazuje to zejména na fakt, že čeští návštěvníci navštěvují zejména blízké okolí/region svého bydliště. Přibližně polovina českých i německých respondentů navštíví obě strany hranice. Obyvatelé z obou stran společného pohraničí navštěvují území relativně často. U délky pobytu je patrný rozdíl při cestování ve své vlastní zemi a v sousední zemi. U pobytů ve vlastní zemi byly zaznamenány delší pobyty. Cestování do sousední země představovaly přibližně ze 2/3 jednodenní výlety. Výzkum poukázal na fakt, že čím vzdálenější je místo bydliště návštěvníka, tím delší doba pobytu je v turistické oblasti. Byly identifikovány hlavní skupiny. Zhruba polovinu tvořili návštěvníci s rodinou a návštěvníci s přáteli. Jako důležitý segment byly identifikovány organizované skupiny. Z hlediska ročního období jsou Krušné

40

Vysoký potenciál je pro rozvoj církevní turistiky, nejen vzhledem k vysokému množství pestrých církevních objektů z hlediska architektonického ale i prostřednictvím církevních svátků, akcí, poutí apod. (např. po vzoru Svatojakubské poutní trasy, či při rozvoji místních a regionálních poutí)

41


42


48

hory navštěvovány celoročně, avšak respondenti jako nejvhodnější uvádí léto a jaro, až na třetím místě byla zima. Nejoblíbenější zdroj informací, který turisté před návštěvou regionu využívají, je internet (cca 30 %, přičemž u Čechů je tento podíl v průměru o 3 % vyšší). Druhým nejvýznamnějším zdrojem informací jsou doporučení známých a příbuzných (cca 26 %, u Čechů dosahuje 28 %, zatímco u Němců pouze 22,5 %). Třetí v pořadí respondenti uváděli leták a brožuru (15 %, tento zdroj naopak mnohem častěji využívají Němci – téměř 21 %, zatímco Češi pouze ve 13 % případů). Jako zdroj informací slouží často také turistického průvodce. Spolu s novinami představují tištěná média jako celek informační zdroj, který je dokonce významnější, než internet (využívá je přes 34 % dotázaných). Vzhledem k tomu, že tištěná média hrají významnou roli především u starší populace, která představuje důležitý cílový segment, je dobré i tomuto informačnímu zdroji věnovat patřičnou pozornost. Prakticky zanedbatelný význam pro získání informací o regionu pak mají rozhlas, televize a veletrhy. Jako dopravní prostředek k návštěvě regionu turisté nejčastěji využívají osobní automobil (přes 55 %), s výrazným odstupem poté vlak a autobus (po cca 15 %). Prostředky veřejné hromadné dopravy využívají ve větší míře Češi než Němci. Při dopravě přes hranice však využití tohoto způsobu dopravy klesá ve prospěch soukromé dopravy. U Němců je však výrazný podíl těch, kteří do regionu přijíždějí autobusem, a to i do české části hor. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že nejatraktivnější a známé jsou česká střediska Boží Dar a Klínovec a v Sasku Kurort Oberwiesenthal, Fichtelberg, Annaberg-Buchholz aj. Pro německé turisty jsou vysoce atraktivní západočeské lázně, jež jsou často důvodem pro návštěvu Česka. Hlavním motivem pro návštěvu Krušných hor je zejména pěší turistika (24,5 %), zimní sporty (14,5 %), cyklistika (11 %), kultura, 10,5 %), tradice a folklór (8,5 %), nákupy (5 %), návštěva známých a přátel (5 %), wellness a lázně (4 %), služební cesta (4 %), tranzit (3,5 %), návštěva kulturních akcí (2,5 %), léto a vodní sporty (1,5 %), noční život a gastronomie (1,5 %), návštěva sportovních akcí (1,5 %), jiné (1,5 %), dovolená na venkově (1 %). Na základě odpovědí bylo zjištěno, že jtři hlavní hodnoty, které ovlivňují rozhodování o tom, kam lidé pojedou na výlet/dovolenou, jsou: poznání, cena, dostatek času. Dohromady je uvedla více než polovina respondentů. U 21 % největší roli hraje touha po poznání – lidé chtějí něco nového poznat a přitom se pobavit, něco zažít. Zážitky je možné návštěvníkům nabídnout takovou formou, aby současně objevili ojedinělosti 49

regionu, to, čím se Krušné hory odlišují od jiných turistických destinací. Avšak stále velmi důležitým faktorem při rozhodování zůstává také cena s 19 % odpovědí. To může být pro region pozitivní, protože jak v českém, tak německém srovnání patří Krušné hory mezi cenově příznivé regiony. Nelze však porovnávat čistě absolutní cenu, ale spíše poměr cena - kvalita a v tomto směru jsou spatřovány v regionu Krušných hor ještě značné rezervy, a to na obou stranách hranice. Další důležitou hodnotou je pro návštěvníky dostatek času, možnost užít si den (14 % respondentů). Podobně jako touha po poznání a zážitcích tato potřeba vychází z přání odlišit den volna od klasického pracovního dne. Lidé touží po tom zorganizovat si den volna podle svého a očekávají, že jim budou nabídnuty služby, při kterých se mohou odreagovat od pracovního tempa, odpočinout si a zároveň se pobavit. Ze strany destinace a jednotlivých poskytovatelů služeb tato potřeba

vyžaduje

dostatečnou

flexibilitu,

tj.

např.

délka

otevírací

doby

volnočasových zařízení, přehledná nabídka poskytovaných služeb, dobře informovaný personál apod., které mohou napomoci turistům při jejich plánování aktivit. Další relativně významnou skupinu hodnot (mezi 5 – 8 %) představují komfort,

jedinečnost,

dobrá

příprava,

dobrá

společnost,

seberealizace,

spontánnost a nezávislost. Češi i Němci jsou nejspokojenější v Krušných horách s přírodou a krajinou. Nespokojenost je zejména s infrastrukturou (např. nejednotné turistické značení, chybějící dvoujazyčné nápisy, chybějící sociální zařízení, čistota). Vysoký podíl nespokojených odpovědí byl i v oblasti ubytování, stravování, dostupnosti informací, marketingu, veřejné dopravy. Sami návštěvníci uváděli, že by uvítali následující témata přeshraničních nabídek: 

společná propagace, služby, nabídky, balíčky;



propojení

infrastruktury

(propojení

turistických

tras,

tematické stezky k poznání druhé kultury); 

pravdivost a aktuálnost informací (vč. akcí, slev apod.);



lepší přeshraniční dopravní infrastruktura;



lepší péče o krajinu.

50

dvoujazyčnost,

Hlavní důvody, proč potenciální čeští hosté dosud nenavštívili Krušné hory, jsou neznalost regionu, vzdálenost, nezajímavá image, cenová úroveň, poškozené životní prostředí. Na německé straně dotazovaní poukazovali rovněž na problematiku

jazykové

bariery,

avšak

vůbec

nespojovali

Krušné

hory

s poškozeným životním prostředím. Dotazovaní spojují Krušné hory zejména s turistikou, cyklistikou a zimními sporty. Minimálně s kulturou, tradicemi, folklorem, wellness. Výsledky doporučují orientaci na cílové skupiny: 

Věk 55+, kteří mají povědomí o regionu, orientují se na zážitky, malý zájem o rizikové aktivity, spíše emocionální, ovlivněni tradičními hodnotami, uvědomují si ceny. Tato skupina je vhodná pro skupinové zájezdy;



Rodiny s dětmi si zejména uvědomuje cenu, orientuje se na hodnoty (děti, rodina) ale i konzum či spojení s přírodou. Důležitý je čas (získání informací, jedinečnost, příprava, bezpečí, flexibilita);



Aktivní sportovci (turisté, cyklisti, lyžaři), vhodné rovněž pro mladší cílové skupiny (mládež) protože Krušné hory nabízí pestrou nabídku sportovních atrakcí pro aktivní dovolenou (rovněž viz kapitoly 2.2 cykloturistika, 2.5 zimní turistika). Co se pěší turistiky týče, spektrum možností v rámci turistiky sahá polodenní túry přizpůsobené rodinám s dětmi až po dlouhé etapové túry pro zkušené turisty – turistika by se tedy neměla propagovat paušálně, nýbrž ve variantách přizpůsobeným potřebám jednotlivých cílových skupin.

V Sasku je věnována rovněž pozornost na rozvoj kempování (vč. mobilních obytných vozů).43 Dbáno má být na řadu nových přístupů, zlepšování kvality, certifikaci, provázanost s prostředím jednotlivých turistických oblastí, přírodou, místními produkty vč. ekologického kempování v rámci rozvoje trvale udržitelných šetrných forem cestovního ruchu. V okolí mnoha obcí a měst lze využívat různé okružní turistické stezky různých vzdáleností. Jinou kategorií mohou být celodenní či

43

víkendové

túry.

Specifickou

nabídkou

může

být

dálková

hřebenová

Handlungsempfehlungen für die Sächsische Camping – und Caravaningbranche 2020 (2012) BTE Tourismus- und Regionalberatung. Dresden: Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft, Arbeit und Verkehr.

51

Krušnohorská trasa. Každý typ lze propagovat specifickým cílovým skupinám a tvořit kompletní balíčky v provázanosti na místní gastronomii, odpočinek (wellness), místní kulturně-společenské akce apod. Atraktivní mohou být i cesty s průvodci (např. místní obyvatelé, ochránci životního prostředí apod.).

2.3.2 Konkurenční destinace Pro pěší turistiku je konkurencí prakticky celý svět. Zásadním tématem je otázka filosofie samotného účastníka cestovního ruchu. Co hledá? Samotu a souznění s přírodou (pobyt v lese v Karpatech či v Amazonii), nebo poznání památek, místních zvyklostí? Významným faktorem je vzdálenost. Dalším významným faktorem je dopravní dostupnost (volnočasová aktivita běžného dne vs. víkend vs. dovolená). 2.3.2.1 Česká republika Konkurencí je prakticky celá Česká republika, která nabízí obdobnou strukturu infrastruktury pro pěší turismus (značené cesty, veřejnou dopravu) i turistické potenciály (příroda, pamětihodnosti). Agentura CzechTourism pomocí zbytkových dat mobilních operátorů sledovala návštěvnost turistických atraktivit.44 Horské příhraniční

lokality

dodržují

"víkendový

rytmus"

návštěvnosti

domácími

návštěvníky, UNESCO lokality nikoli (tedy návštěvníci na hory jezdí zejména o víkendech). Zahraniční návštěvníci jsou k víkendovému rytmu indiferentní (tzn. přes týden se orientovat na zahraniční návštěvníky a na víkendy na domácí českou klientelu). Sledován byl i pohyb Pražanů. V červenci roku 2012 naprosto dominovaly následující lokality Konopiště a Moravského krasu s Macochou. Další destinace byly: Adršpašsko-Teplické skály, Brno, Český Krumlov a okolí, Josefův důl a Albrechtov, Karlštejn, Kroměříž, Kutná Hora, Lednice, Litomyšl, Olomouc, Orlík, Ostrava, Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou a okolí. Z výsledku vyplývá, že pro obyvatele Prahy je atraktivnější jet na Moravu než do bližšího a časově dostupnějšího Karlovarského kraje. Je nutné se zaměřit na

44

Návštěvnost České republiky s využitím zbytkových dat mobilních operátorů (2012) CzechTourism

52

odbourání negativního vnímání image kraje u obyvatel Česka (finančně nedostupné lázně, „ruská města“, zničené Krušnohoří a Podkrušnohoří). V letech 2006-2007 probíhal monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR.45 Výzkum se zaměřoval na zmapování návštěvnosti, zjištění skladby návštěvníků, způsobu trávení volného času, spokojenosti s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu a kvalitou poskytovaných služeb. Výsledky nabízí srovnání velkých územních celků a vzhledem k zastaralosti dat mají relativní vypovídací hodnotu. Významné „nadčasové“ zjištění je, že přibližně 53 % turistů jezdí do regionů s přáteli či partnery, 26 % sami, 10 % se staršími dětmi a 11 % s malými dětmi. Důležitá je však vzdálenost ze zdrojových míst (místa bydliště) do turistických regionů. 26 % respondentů jelo do 20 km, 24 % ujelo 21 – 50 km, 19 % ujelo vzdálenost 51 – 100 km a 31 % nad 100 km. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že lidé realizují cestovní ruch zejména uvnitř svých regionů. 60 % českých respondentů navštíví turistický region autem či motocyklem, 27 % veřejnou dopravou (14 % vlak, 13 % linkový autobus), 5 % zájezdovým autobusem, 4 % na jízdním kole, 4 % pěšky, 1 % jinak. U zahraničních respondentů je situace následující: 58 % navštíví region automobilem či motocyklem, 19 % zájezdovým autobusem, 13 % veřejnou dopravou (8 % vlak, 5 % linkový autobus), 1 % pěšky, 1 % na kole, 9 % jinak. Významný podíl v cestovním ruchu tvoří jednodenní návštěvníci (přibližně 50 % respondentů). Důvodem návštěvy regionů českých obyvatel je zejména turistika a sport (17 %), poznání (17 %), práce (14 %), rekreace (13 %) a další důvody, avšak u zahraničních respondentů jednoznačně dominuje poznání (41 %), pak turistika a sport (14 %), rekreace (14 %). Bylo by však vhodné podobný typ výzkumů realizovat pravidelně na úrovni jednotlivých turistických oblastí Karlovarského kraje. 2.3.2.2 Zahraničí Největším lákadlem pro zahraniční dovolenou je kombinace moře a slunce. Řada turistů touží po poznání prostředí (kultury, pamětihodnosti, gastronomie).

45

Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR (2007) Praha: GfK Group, a. s., ČCCR - CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

53

Karlovarský kraj nemůže nahrazovat zahraniční destinace. Může však nabídnout obdobné (jedinečné, specifické) zážitky domácím i zahraničním turistům, aby svou dovolenou strávili zde.

2.3.3 Shrnutí 

Propagovat pěší turismus jako součást moderního zdravého životního stylu



Pěší turistika v turistických oblastech Karlovarského kraje může nabídnout nové zážitky a poznání nejen lázeňským hostům



Z čím vzdálenějšího místa přijede návštěvník, tím déle se zdrží v turistické oblasti



Přes týden se zaměřovat na zahraniční klientelu, o víkendech na českou



Rozvíjet témata (provázanost na další formy cestovního ruchu)



Jednodenní výlety transformovat v krátkodobé pobyty v území



Chybí pravidelné statistické informace z kvantitativních i kvalitativních výzkumů

2.4 Vodní turistika Vodní turistika nabízí řadu témat spojených jak s rekreací tak sportem. Vzhledem k potenciálům nacházejícím se v kraji lze identifikovat následující témata: 

Tekoucí toky (potoky a řeky)



Přírodní koupaliště



Bazény a wellness

54

Vodní turistika ve volné krajině je spojena zejména s letní sezónou (přibližně od poloviny června do poloviny září) a je velice závislá na počasí. Problematické je, že neexistují žádné statistiky k tomuto druhu cestovního ruchu.

2.4.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji

2.4.1.1 Poohří Klasickou vodní turistiku (kánoe, kajaky, rafty apod.) lze provozovat zejména na řece Ohři. Řeka Ohře je čtvrtou nejdelší řekou na našem území, pramení však v Německu

ve

Smrčinách,

nedaleko

města Weissenstadt (přírodní

park

Fichtelgebirge). Do Čech vstupuje nedaleko hraničního přechodu Pomezí nad Ohří a těsně za hranicemi již napájí vodní nádrž Skalka. Pod nádrží protéká historickou částí města Cheb a chebskou pánví pokračuje v meandrech až do Kynšperka nad Ohří. Za Sokolovem začíná asi nejzajímavější úsek řeky. Ohře obtéká obloukem hrad Loket a vtéká do CHKO Slavkovský les. Poměrně rychle se dostává do soutěsky Svatošských skal a krátce na to do Karlových Varů. Stranou lázeňské části překoná Ohře několik jezů a znovu zrychluje svůj tok kamenitým korytem na hranici Doupovských hor. Protéká bývalými lázněmi Kyselka a postupně svůj tok zpomaluje až do Klášterce nad Ohří, kde začíná vzdutí Kadaňského stupně. Pod ním ještě napájí vodní nádrž Nechranice, na jejímž dně zmizel nejkrásnější úsek Ohře tzv. Kadaňský oblouk, a dále je tok už úplně klidný a spád malý. Řeka se klikatí krajinou Českého středohoří, protéká Žatcem, Louny, Libochovicemi a kolem Terezína, kde se vlévá do Labe. Celková plocha povodí je 5620 km2. Sjízdné úseky: Cheb – Karlovy Vary 63,9 km, Karlovy Vary – Klášterec n. O. 42,9 km, Klášterec nad Ohří – ústí řeky do Labe 133,2 km. V současnosti nejvyhledávanější úsek řeky je z Lokte do Klášterce nad Ohří, který lze zvládnout za 2 – 3 dny. Začít lze ale i v Tršnici, Chebu, Sokolově a pohodlně skončit například v Karlových Varech, Vojkovicích nebo Kadani. Ohře je na sjezd méně obtížná. Úsek vodní nádrž Skalka – Cheb je hodnocen obtížností ZW A. V úseku Cheb – Loket začíná již "mírně tekoucí Ohře" s obtížností ZW C. Potíže v tomto úseku může tvořit peřej v Chebu pod viaduktem (ř. km 239,75), dále úsek za jezem v Jindřichově (237,05), který odvádí na 1 km podstatnou část vody a dále občasné meandry s vrbičkami, ve kterých se začátečníci rádi zvrhávají. Za Loktem 55

se až do Karlových Varů proud řeky, která protéká oblastí Svatošských skal, zrychluje, objevují se peřeje a obtížnost stoupá na WW I-. Přes Karlovy Vary teče Ohře opět pomalu a ukázněně s obtížností ZW B. Pod Karlovými Vary, kde začíná střední tok řeky (ř. km 174,5), Ohře vstupuje do svého nejprudšího úseku. Nejobtížnějšími peřejemi jsou zde cvičná peřej Hubertus (169,5), kterou je dobré před jejím sjížděním zleva prohlédnout (obtížnost WW II+) a dále peřeje Kyselka (160,4) a Radošov (154,8) s obtížností WW II. Celý tento rychlý úsek až k říčnímu kilometru 135,5 (Kotvina) má průměrnou obtížnost WW I+. Z Kotviny do Klášterce nad Ohří-Miřetic (131,5) již řeka teče pomaleji a peřejí je podstatně méně. Tento úsek lze hodnotit stupněm obtížnosti ZW C. Za Miřeticemi začíná vzdutí vodní nádrže Kadaňský stupeň s obtížností ZW A až před Kadaň (125,85). Přes Kadaň až do Želiny (122,7) teče řeka velmi klidně (ZW B) a pod jezem v Želině začíná opět přehrada - tentokrát je to VN Nechranice. Zde si případný vodák užije 19 km pádlování po ZW A. Pokud by někdo měl chuť pokračovat se sjížděním řeky i v dolním úseku a tedy i překonat 1-3 km přenášení přehradní hráze, pak jej lze utěšit tím, že pod hrází řeka teče až ke svému ústí mírným proudem s obtížností ZW B.46 Sjízdné přítoky v kraji jsou:47 

Rolava, přítok Ohře, od ústí Černé vody – délka toku (sjízdné) činí 25 km. Obtížnost sjízdnosti řeky je při horním a středním toku WW II – IV, při dolním toku WW I - II



Svatava, přítok Ohře, od Kraslic – délka toku činí 30 km. Obtížnost sjízdnosti řeky je při horním toku WW II-I a při dolním WW I (ZW).



Teplá, přítok Ohře, od ústí Praženského potoka – délka toku činí 35 km. Obtížnost sjízdnosti řeky je při horním toku WW I, při středním toku WW II, WW II, ZWC a při dolním WW I+.

46

Coul. M. (2012) Vodácká stránka [Dostupné z: http://www.volny.cz/cozlm/ohre.htm]

47

Atlas zajímavostí v Karlovarském kraji (2006) Karlovy Vary, Karlovarský kraj

56

Další toky: 

Střela, od Žlutické nádrže - délka toku činí 68 km. Obtížnost sjízdnosti horního toku je ZW – WW I, středního toku WW I+ a dolního ZWC.

Tabulka 5 Obtížnost sjízdnosti řeky Ohře

horní

Úsek

Říční km

Cheb - Loket

239.8 - 191.1 ZWC

střední Loket - Stráž nad Ohří Stráž - Rašovice dolní

Obtížnost

191.1 - 146.2 WW I+ 146.2 - 126.0 ZWB

Rašovice - hráz přehrada 126.0 - 103.0 ZWB hráz- ústí do Labe

103.0 - 0.0

ZWB

Zdroj: Raft.cz (2012). [Dostupné z: http://www.raft.cz/cechy/ohre.aspx?ID_reky=12]

Pro účely vodní turistiky se sjízdné úseky toků řek hodnotí stupněm obtížnosti, který se zapisuje níže uvedenými zkratkami. V České republice (a okolí) se používá tzv. alpský systém. Tento systém umožňuje srovnání řek (konkurence).

Tabulka 6 Stupně obtížnosti toků Stupeň obtížnosti

ZW

Charakter toku

Nároky na vodáka a jeho vybavení

Klidný, mírně proudící tok bez

Základní znalost ovládání lodě, loď zajištěná proti potopení,

překážek a peřejí.

děti a neplavci vesty.

WW I

Lehký tok s občasnými peřejemi.

WW II

Řeka s peřejemi a vlnami, dobře

Znalost ovládání lodě, loď zajištěná proti potopení, vhodné vesty a helmy, znalost sebezáchrany.

Dobrá znalost ovládání lodi, umění rychle zastavit,

57

čitelné a viditelné; úzké toky s

trénovanost a zkušenosti vhodné; lodě zajištěné proti

rychlejším proudem a občasnými

potopení, vhodné uzavřené nebo samovylévací lodě, vesta

návaly proudu na břeh a s možností

a helma, znalost sebezáchrany, doporučená znalost

překážek dobře viditelných.

záchrany jiných.

Těžký tok s nepravidelnými vlnami a občasným válcem, někdy WW III

zablokované, nečekané překážky; u úzkých toků nepřehledná místa s peřejemi v meandrech s náhlými překážkami.

Velmi dobrá znalost ovládání lodě a taktiky jízdy na rychlé a divoké vodě, uzavřené lodě nebo rafty, znalost sebezáchrany a záchrany jiných, vesta, helma, neopren, záchranné vybavení, je možná jízda bez prohlížení celého úseku.

Velmi těžký tok s velkými peřejemi, válce, silná rozhraní, návaly vody, WW IV

zablokované s úzkými průjezdy a

dtto. WW III, velmi dobré znalosti záchrany, psychická

stupni dtto. WW III, velmi dobré

odolnost a trénovanost, rychlá rozhodnutí, úsek předem

znalosti záchrany, psychická odolnost prohlédnout. a trénovanost, rychlá rozhodnutí, úsek předem prohlédnout.

Extrémně těžký tok, velmi zablokované a nepřehledné, neustálé Velmi rychlá rozhodnutí pod psychickým tlakem, velká WW V

peřeje s málo místy na zastavení,

zkušenost, velmi dobře sehrané skupinky s praxí v

vysoké kaskády a stupně, rychlý

záchraně a velmi dobrým vybavením.

proud.

Hranice sjízdnosti, kdy tok může být WW VI

sjízdný v kombinaci s vhodným

dtto. WW V

stavem vody a dalšími podmínkami.

Zdroj: Raft.cz (2012). [Dostupné z: http://www.raft.cz/obtiznost.aspx]

Cílové skupiny tvoří zejména mladší a střední generace a skupiny. Sjíždět řeku je atraktivní i pro rodiny s dětmi. Vodáci často řeky střídají, rádi poznávají různé regiony, tudíž se málokdy vrací. Existuje však i významný podíl vodáků, jež pochází z regionu, který si chce zpříjemnit např. víkend sjížděním blízké řeky. Pozitivní je, že existuje servis, který zajistí přepravu lodí, zavazadel, že existuje síť kempů. Kritika se však objevuje ohledně kvality ubytovacích zařízení (kempů).

58

2.4.1.2 Přírodní koupaliště Přírodní koupaliště tvoří různé vodní plochy: rybníky (např. Rolava v Karlových Varech, Velký rybník u Hroznětína, Děpoltovický rybník u Děpoltovic, Lesík u Nejdku, Amerika u Františkových Lázní), říční koupaliště (Kynšperk nad Ohří), vodní nádrže (např. Jesenice a Skalka u Chebu, Tatrovice, Šindelová, Nové Sedlo, Kraslice), pozůstatky po těžbě (pískovny, kaolínky), či rekultivované plochy (např. nádrž Michal u Sokolova či připravovaný Medard). Z odhadů provozovatelů vyplývá, že tato koupaliště mají zejména lokální charakter, návštěvníci jsou z okruhu ca 10 – 15 km. Koupání patří mezi volnočasové aktivity obyvatel, případně i návštěvníků, regionu (cílové skupiny). Proto je často vyhledáváno za příznivého počasí nejbližší či oblíbené místo. Tyto formy využití volného času jsou atraktivní pro jednotlivce, skupiny, rodiny s dětmi. 2.4.1.3 Bazény a wellness Řada malých wellness zařízení a bazénů se nachází zejména v lázeňských zařízeních v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních, Jáchymově, Lázních Kynžvart. Veřejné bazény (50 m) se nachází v Karlových Varech, Ostrově, Velké Hleďsebi u Mariánských Lázní, (25 m) v Aši, Sokolově, menší bazény v Chodově, Potůčkách, Lokti. Významnou otázkou je však provoz bazénů a jejich kvalita. Jediný významný aquapark v kraji se nachází ve Františkových Lázních. Kryté bazény zajišťují celoroční provoz.


2.4.2.1 Česká republika Co se řek týče, tak pro vodní turistiku existuje řada velice atraktivních toků v České republice konkurujících řece Ohři, například Vltava, Berounka, Sázava, Otava a další. Konkurence se však nachází i v oblasti vodních ploch k rekreaci v oblasti přírodních koupališť – rybníků (jihočeské rybníky, Máchovo jezero), či bližších (Hracholusky, Nechranice) i vzdálenějších vodních nádrží (Slapy, Orlík, Lipno, Vranov nad Dyjí a další). Mezi atraktivní cíle nejen obyvatel regionu jsou kvalitní velká aquacentra s nabídkou i pestrých wellness aktivit (Aquapalace Praha, Aquapark Čestlice, Aquapark Babylon v Liberci a další zařízení). 59

2.4.2.2 Zahraničí Hlavním cílem pro vodní turistiku jsou v zahraničí mořské destinace (koupání, opalování, potápění, vodní sporty). Karlovarský kraj nemůže v žádném případě konkurovat mořským destinacím. Co se sjíždění řek týče, tak v zahraničí vyhledávají turisté zejména zážitky divoké řeky, které se v Česku nevyskytují. Dominují přitom blízké destinace (Rakousko, Slovensko, Slovinsko). Ohledně přírodních vodních ploch existuje v zahraničí rovněž řada atraktivních regionů jak v blízkosti Karlovarska (např. okolí Oelsnitz v Sasku či Hofu v Bavorsku), ale i v rámci střední Evropy: Maďarsko (Balaton), Slovensko (Zemplínská Šírava), Itálie (Lago di Garda), jezerní oblasti v Německu či Polsku apod. Co se bazénů a wellness zařízení týče, konkurencí mohou být příhraniční aquaparky v německém příhraničí (např. Geyer, Amberg, Weiden, Sibyllenbad a další). Atraktivní jsou pro řadu lidí i nabídky Tropical Island u Berlína.

2.4.3 Shrnutí 

Letní sezóna



Zejména téma pro volnočasové aktivity obyvatel regionu



Důraz na kvalitu, čistotu, komfort

2.5 Zimní turistika Zimní turistika je podmíněna zejména klimatem v horských nadmořských výškách. Výskyt sněhu nabízí různé formy aktivního trávení volného času či dovolené (zejména běžecké a sjezdové lyžování, ale i pěší trasy, trasy pro psí spřežení, chůze na sněžnicích). Rozvoj zimní turistiky je podporován i Karlovarským krajem (koncepční plánování, příspěvky na údržbu běžeckých stop a jiné). Významným potenciálem pro rozvoj zimní turistiky je propagace a dostupnost středisek. Příležitostí je rozvoj skibusů a vlaků z okresních měst do lyžařských středisek. V sezóně 2012/13 funguje prakticky pouze sobotní skibusové spojení Cheb – Karlovy Vary – Sokolov – Boží Dar – Loučná. 60

2.5.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji Cílovými skupinami zimní turistiky v kraji jsou zejména cílové skupiny ze sídel v podhůří. Nadregionální význam má pouze oblast Klínovce a Božího Daru. Problematické je špatné vnímání image Krušných hor u české veřejnosti (zničené životní prostředí), viz kap. 4.2. 2.5.1.1 Krušné Hory Z hlediska vztahu ke sportům zimní volné krajiny a jejich zapojení do podpory místní ekonomiky, lze rozdělit obce v zájmové oblasti do tří kategorií. 

Tyto sporty již jsou plně integrovány do života obce a tvoří významnou součást jejich nabídky pro návštěvníky. Obce již mají vybudovaný systém pro zapojení do místní ekonomiky a existuje v nich kompaktní zájmová skupina, která pracuje na jeho průběžném zdokonalování. Do této kategorie patří především Abertamy, Boží Dar, Pernink, Nové Hamry.



Obce, které by rády takový systém vybudovaly a v současné době k němu rychleji nebo pomaleji směřují. Zájmové skupiny zde ale dosud nejsou natolik silné, aby byly schopné takový systém během krátké doby dobudovat. Do této kategorie patří Jáchymov, Horní Blatná. Potůčky, Nejdek, Stříbrná, Bublava.



Obce, které zatím neuvažují o zapojení těchto sportů do místní ekonomiky, nebo alespoň nejsou schopny podnikat nějaké reálné kroky v tomto směru. Do této kategorie patří Vysoká Pec, Přebuz, Šindelová, Kraslice, Merklín, Krásný Les a Stráž nad Ohří.

Celkem, včetně návazných tras v Sasku a Ústeckém kraji nabízí Krušné hory kolem 450 km upravovaných tras a dalších minimálně 100 km tras v přírodních stopách ve spojitém systému. Pravidelně lze využívat celý systém tras zhruba 65 dní v roce. Přibližně polovinu tohoto systému lze pravidelně využívat 77 dní v roce. Prostorové možnosti pro vedení dalších tras nejsou dosud vyčerpány. Tato situace v sobě skrývá velký potenciál, který není dosud v uspokojivé míře využit. U části obcí již představuje významnou součást zimní nabídky. Na druhé straně významně zatěžuje výdajovou stránku veřejných rozpočtů bez reálné možnosti pokrýt náklady příspěvky od běžkařů (rozdíl oproti sjezdovému lyžování). Pokrytí celých Krušných hor sítí udržovaných tras zatím není možný, neboť jsou rozsáhlá 61

území, kde nejsou upravované trasy buď vůbec, nebo netvoří spojitý systém (propojení karlovarské a ústecké části48). Snowkiting a mushing mají zatím malý význam pro místní ekonomiku. Na druhé straně nepředstavují prakticky žádnou zátěž.49 Krušné hory jsou nejoblíbenějším regionem pro zimní sporty v Sasku. Nejčastěji sem návštěvníci přijíždí, aby si užili běžeckého a sjezdového lyžování či snowboardingu. Saská část Krušných hor disponuje znamenitou sítí běžkařských tras – obce v zimním období vytvoří a udržují více než 150 kilometrů stop pro běh na lyžích. Vedle regionálních běžeckých stop existují následující nadregionální významné

oblasti

pro

běh

na

lyžích:

Hřebenová

trasa

(Schöneck

–

Johanngeorgenstadt), Lyžařská magistrála (Johanngeorgenstadt – Holzhau) a „východokrušnohorská“ běžecká stopa (Osterzgebirgsloipe Holzhau – Altenberg) dohromady tvoří 196 kilometrů dlouhou dálkovou trasu pro běh na lyžích. Část úseku lyžařské magistrály probíhá také přes české území. Významná je i lokalita Geyerský les (Geyerscher Wald). Lokalita je se svými téměř 120 kilometry běžeckých stop (propojující oblasti Spiegelwald – Geyerscher Wald) skutečným rájem pro běžkaře. Nabídka nejrůznějších výletů a běžeckých tras je skutečně pestrá. Další Marienberský revír (Marienberger Revier) se nachází na území u hornického města Marienberg, obcí Satzung, Reitzenhain a Kuhnhaide na hřebeni Krušných hor. Různě dlouhé běžecké okruhy umožňují běžkaři výběr podle aktuální fyzické kondice. Atraktivní jsou i Východní Krušné hory (Osterzgebirge) mezi obcemi Sayda – Holzhau – Frauenstein. V propojení zde běžkaři mohou využít 150 kilometrů běžeckých stop. Téměř v každé obci v nadmořské výšce nad 600 m. n. m. v Krušných horách je lyžařský svah a často také vlek. Lyžařské areály nadregionálního významu jsou: Kurort Oberwiesenthal s Fichtelbergem a napojením na oblast Klínovce, Altenberg a Geising, Holzhau, Oblast Auersberg a některé menši lyžařské oblasti. Některé oblasti již

48

Na západní hranici Ústeckého kraje zasahuje zhruba třetinou lyžařský areál Klínovec. Významným lyžařským centrem Krušných hor je také lyžařský areál Klíny v Krušných horách, kde je mimo jiné provozován Freestyle Rippers park. Další střediska sjezdového lyžování jsou v ústecké části Český Jiřetín, Bouřňák, Pyšná, Mezihoří, Hora sv. Kateřiny, Měděnec a další. Tato střediska jsou však pouze lokálního charakteru a jsou vhodná především pro začátečníky, rodiny s dětmi a nenáročné lyžaře.

49

Koncepce běžeckého lyžování v Karlovarském kraji I. Etapa Krušné hory, EC Meluzína http://webmap.krkarlovarsky.cz/download/vuc/Koncepce_bezeckeho_lyzovani_pripominkovani/KBL_KH_c_def.pdf

62

snowboardistům nenabízí jen upravené svahy, ale také snowparky pro náročné sjezdy. Snowparky se v současné době nachází v Kurort Oberwiesenthal u Fichtelbergu (nabídka je širší v areálu Klínovce), Eibenstock, Holzhau, Hermsdorf a Rehefeld-Zaunhaus.50 2.5.1.2 Smrčiny Česká část Smrčin nabízí lyžování zejména kolem vrchu Háj v Aši se třemi sjezdovkami lehké a střední obtížnosti. V areálu je značeno několik okružních tras pro běžkaře v délkách 3 km, 5 km a 7 km. Významný potenciál je v oblasti rozvoje běžeckého lyžování s provázaností na bavorskou část Smrčin či sousední saský Vogtland. Hornofrancké Smrčiny patří mezi významnou turistickou oblast zimních sportů celých Frank (Bavorska). 2.5.1.3 Slavkovský les Slavkovský les nabízí možnosti rozvoje běžeckého lyžování (Mariánské Lázně, zde se nachází i sjezdovky, v minulosti byla i sáňkařská dráha). Atraktivní může být rozvoj běžeckého lyžování na golfových hřištích.


2.5.2.1 Česká republika Ústecká část Krušných hor není chápána jako konkurence, protože je nutné tuto turistickou oblast vnímat a propagovat jako jeden celek. Pro volnočasové aktivity (pracovní den či víkend) většina lyžařů navštíví nejbližší zimní střediska u svého bydliště. Pro zimní dovolenou jsou konkurencí prakticky všechna pohoří v zemi (Jizerské hory, Lužické hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, Vysočina, Šumava). Cenově jsou lyžařské areály relativně srovnatelné. Vždy hrají důležitý faktor typ a kvalita ubytování a náklady na dopravu.51

50

Marketingová strategie Společná propagace česko-saského území Krušných hor (2011) Ústí nad Labem: Ústecký kraj, Tourismusverband Erzgebirge e. V.

51

Hurá na lyže! Přehled sjezdovek a cen permanentek (2012). [Dostupné např. z: www.lyzarskastrediska.cz, http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/hura-na- lyze-prehled-sjezdovek-a-cen-permanentek.html]

63

2.5.2.2 Zahraničí Saská část Krušných hor není chápána jako konkurence, protože je nutné tuto turistickou oblast vnímat a propagovat jako jeden celek. Ze zahraničních destinací jednoznačně konkurují destinace Alp a Karpat (např. Tatry).

2.5.3 Shrnutí 

Marketingově rozvíjet témata běhu na lyžích (vč. dálkových túr – např. Krušnohorská lyžařská magistrála), sjezdového lyžování a různých akcí (sportovní, kulturně-společenské).52 Různé sportovní akce, netradiční sportovní vyžití mohou rozvinout tradice aktivního i pasivního (diváckého) trávení volného času, což může mít pozitivní význam na místní ekonomiky s řadou potenciálně multiplikačních efektů.



Rozvoj běžeckého lyžování v periferních oblastech (Smrčiny, Český les, Tepelská vrchovina)



Chybí statistická data



Příležitostí může být koncept „bydlete v Česku a lyžujte za hranicemi“ který se úspěšně rozvíjí např. v oblasti Lipna a rakouské destinace zimních sportů Hochficht.



Významné mohou být akce dopravců (železnice, skibusy) jež mohou zatraktivnit přístupnost regionů v rámci různých akčních nabídek a turistických balíčků (přeprava, ubytování, vleky, wellness).

2.6 Golf Golf patří k jednomu z nejvíce se rozvíjejícím sportovním odvětví světa, který zažívá „boom“ i v České republice. Mezi hlavní důvody oblíbenosti patří mimo jiné neposkvrněnost odvětví a hra jako taková – tedy nízká fyzická náročnost, pobyt na čerstvém vzduchu a v hezkém, upraveném prostředí či možnost naplnit hrou celý

52


64

den (potažmo celou dovolenou). Dalším zajímavým rysem je, že díky handicapovému systému spolu mohou soupeřit hráči různých výkonnostních kategorií. Golf není kontaktní sport a užít si ho tak může i jednotlivec. Česká republika zaznamenala podstatný nárůst z hlediska počtu golfových hřišť. V současné době počet outdoorových hřišť představuje ca. 100, řada dalších je ve výstavbě. Obdobným způsobem roste rovněž počet registrovaných hráčů golfu – jejich počet se v České republice blíží cca 40.000 a penetrace české populace je v rámci zemí střední a východní Evropy na absolutní špičce (cca 0,25 %). Potěšitelným momentem v tomto ohledu je rovněž fakt, že kromě rozvoje golfu jako sportovní aktivity je tento fenomén stále častěji nahlížen rovněž jako standardní ekonomická aktivita. To platí nejenom pro investory a provozovatele golfových hřišť a resortů, ale rovněž pro jejich partnery – často finanční instituce poskytující externí zdroje pro financování těchto projektů.

Velmi podstatným

faktorem je rovněž vzrůstající zájem zahraničních investorů o český trh – přínosem pro český golf není pouze lepší dostupnost finančních zdrojů pro investičně náročné projekty, ale také jejich zkušenosti provozní, marketingové a obchodní, které umožní přiblížit daleko rychleji český golfový trh a kvalitu jednotlivých zařízení mezinárodnímu standardu. Podstatnou překážkou, s níž se však subjekty mající zájem na rozvoji golfu potýkají, je nedostatek relevantních statistických informací pro obchodně-finanční přípravu projektů a marketing.53

S Karlovarským krajem je golf spjat už proto, že zde byla postavena první dvě hřiště v republice (v roce 1904 v Karlových Varech a roku 1905 v Mariánských Lázních), která sloužila především pro zahraniční klientelu.54 Zaměříme-li se na otázku cílových skupin, jedná se o rozsáhlé spektrum lidí, které těžko selektovat podle věku, i když je pravděpodobné, že se bude nejvíce jednat o skupinu 50+. Důvodem je fakt, že golf nevyžaduje nijak velkou fyzickou námahu a je mu třeba věnovat poměrně hodně času, který mladší generace v dnešní době jen těžko hledají. Existují samozřejmě i golfové školy, které vychovávají vlastní mladé svěřence, takže věkové spektrum je 10 až 70+. Nutno zmínit, že se jedná

53

54

Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky 2008 (2008): KPMG, Czech Tourism. [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/analyzy/0410_.pdf], Česká golfová federace Hraj golf, změň život (2012). [Dostupné z: www.hrajgolfzmenzivot.cz]

65

o aktivitu nepříliš vhodnou pro rodiny s malými dětmi a cenová hladina jak vybavení, tak jednotlivých her je poměrně vysoká. Průzkumu incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky agentury CzechTourism z roku 200855 ukazuje několik zajímavých skutečností (charakteristik) o zahraničních hráčích. 65% golfových návštěvníků je věkově nad 40 let (viz graf č. 1). Graf 1 Věkové rozložení návštěvníků

Zdroj: Czech Tourism (2012) [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/analyzy/0410_.pdf]

Ve struktuře mezinárodních návštěvníků mají majoritní zastoupení návštěvníků z Německa, Rakouska, Dánska a Skandinávie. Menší význam mají zámořské země a ostatní evropské státy. Je zřejmý vzrůst zájmu z Ruska a asijských zemí, který lze spojovat s růstem průmyslových investic v České republice, realizovaný zejména subjekty ze států jako Jižní Korea apod. Národnostní složení hráčů (respondentů) ukazuje následující graf.

55

Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky 2008 (2008): KPMG, Czech Tourism. [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/analyzy/0410_.pdf]

66

Graf 2 Zastoupení národností


Celkový počet turistů se v roce 2008 pohyboval mezi 15 000 a 19 500. Jako nejčastější povolání uvádí průzkum tzv. „bílé límečky“ tedy zástupce středního a vyššího firemního managementu (podrobnější data za 2007: 30 % bílé límečky, 16 % modré límečky, 8 % svobodná povolání, 16 % v penzi, 30 % neuvedlo). Co se týče zastoupení pohlaví, jasně převažují muži (80%, ženy 20%). Lze se domnívat, že počet žen v tomto ohledu nebude obecně přesahovat 20 – 25 %. Podstatná část návštěvníků golfových hřišť (90 % v roce 2008 a 70 % v roce 2007) přijíždí do České republiky primárně za hraním golfu. Pro 27 % (v roce 2007) resp. jen 5 % (v roce 2008) byl golf doplňkovou aktivitou a primárním důvodem návštěvy bylo něco jiného.

Z hlediska organizace cesty, v roce 2007, uvedlo 68 %

individuální příjezd, pouze 32 % přicestovalo s cestovní agenturou. V roce 2008 byl tento poměr vyrovnaný 50 % k 50 %. Je vidět že organizované formy tohoto druhu cestovního ruchu jsou efektivní. Tento výsledek odpovídá vzrůstajícímu podílu individuálních cest díky možnostem on-line prodeje a rezervace, na druhou stranu je tento výsledek podpořen i relativně málo rozvinutou nabídkou cestovních agentur, které by se na příjezdovou golfovou turistiku zaměřovaly. 67

Délka pobytu podle tohoto šetření potvrzuje předpoklad, že golfoví turisté jsou z hlediska délky pobytu jednoznačným přínosem. Přestože převládá podíl turistů (zhruba polovina), kteří v České republice tráví dobu 3–5 dnů (short-breaks), druhá polovina tráví v zemi více než pět dnů. Rovněž průměrná doba pobytu 5,16 dne jednoznačně převyšuje průměrnou dobu pobytu v ČR a delší doby je zpravidla dosahováno pouze v segmentu lázeňství. Délka pobytu v České republice v roce 2007: 1 – 2 dny (5,4 %), 3 – 5 dní (51,4 %), více než 5 dní (43,2 %), v roce 2008 byl opět nejvýznamnější podíl 51 % délky pobytu 3 – 5 dní. Průměrná délka pobytu se snížila na 4,45 dne. Porovnatelná je tato doba s délkou pobytu v segmentu kongresové turistiky s tím, že rovněž bonita klientely je v porovnatelné úrovni. Informace o počtu navštívených hřišť lze brát jako relevantní. Téměř 4/5 golfových turistů odehrály více, než jedno golfové hřiště. Potvrzuje se předpoklad, že golfový turista má zájem navštěvovat více golfových hřišť v průběhu svého pobytu, a že Česká republika je schopna již v současnosti prezentovat vcelku atraktivní nabídku, která golfovým turistům poskytne možnost odehrát v rámci jedné destinace několik hřišť. Počet navštívených hřišť v roce 2007: jedno (14 %), dvě (27 %), tři (34 %), více (11 %), neuvedeno (14 %), v roce 2008 navštívilo víc než tři hřiště 49 % golfových turistů. Průměrný počet navštívených a odehraných hřišť dosáhl v roce 2008 hodnoty 3,4. Většina golfistů použila jako dopravní prostředek letadlo (41 % v roce 2007, 33 % v roce 2008), druhá největší část automobil (32 % v roce 2007, 42 % v roce 2008). S ohledem na reakce respondentů je zřejmé, že se často může jednat o kombinaci především těchto dvou dopravních prostředků. Autobus jako dopravní prostředek (24 % v roce 2007, 25 % v roce 2008) je vyhrazen skupinám, které však v rámci příjezdové golfové turistiky nejsou u nás doposud příliš zastoupeny. Využití vlaku doposud zůstává mizivé a je zřejmé, že i tento dopravní prostředek by bylo třeba kombinovat s dalším – autem, či autobusem. Současná úroveň a flexibilita železniční dopravy v ČR, těžko souměřitelná s nároky golfové klientely, však zjevně tento typ dopravy vylučuje ze hry. Výše uvedená data svědčí i o poměrně vysoké návštěvnosti golfistů z nevelké vzdálenosti ze sousedních zemí (doprava autem, autobusem). Standardní marketingové nástroje nesehrály v roce 2008 podstatnou roli. Většina (86 %) golfových turistů přijíždí na základě doporučení někoho, kdo má již s golfem v Česku nějakou (spíše pozitivní) zkušenost. Vyjádření úrovně celkové spokojenosti v roce 2007 dopadlo pro Českou republiku 68

lichotivě, 75 % vyjádřilo vysokou spokojenost, 11 % střední spokojenost s úrovní pobytu v České republice. V roce 2008 téměř čtyři pětiny (77 %) odpovědí vypovídají o vysoké spokojenosti s úrovní pobytu. Střední spokojenost vyjádřilo 21 % respondentů, průměrná známka pro využití zařízení je 1,75. Ačkoli nelze podceňovat rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v regionech v posledních letech, lze se domnívat, že vysoká spokojenost může být ovlivněna např. pobytem v prvotřídně vybavených resortech, které se v České republice nacházejí, tzn., že respondent byl konfrontován pouze s kvalitou vybraných produktů a služeb, nikoli s celou jejich škálou, která je v rámci České republice k dispozici. Podnět k příjezdu dostává většina hráčů od někoho známého, marketingové nástroje tedy nehrají nijak velkou roli. Počet odehraných hřišť se u jednotlivých návštěvníků liší, 49 % golfových turistů však stihne odehrát více než 3 hřiště. Struktura výdajů pro rok 2007 je vcelku zajímavá. Získaná data z dotazníků pro hráče nasvědčují, že zhruba polovina výdajů zahraničních golfistů byla vynaložena na ubytování, a zhruba 1/5 na stravování – předpokládáme, že ubytování bylo včetně snídaně. Výdaje spojené s golfem pak činily cca 30 %. Tyto hodnoty mohou sloužit jako určitá indikace, jaká skladba výdajů se dá u zahraničních golfistů očekávat. Opět je však třeba zdůraznit, že tuto strukturu není možné brát dogmaticky – pod položkou ubytování (60 %) se může skrývat řada dalších služeb (snídaně, případně polopenze, použití wellness, parkování, apod.), které výsledek mohou určitou měrou zkreslit. Struktura výdajů potvrzuje největší význam greenfee v rámci celkové útraty na hřišti. Struktura výdajů zahraničního hráče v roce 2008 na golfovém hřišti opět potvrzuje největší význam greenfee v rámci celkové útraty na hřišti.

69

Graf 3 Výdaje za jednotlivé služby v roce 2008


Základní komplexní informace golfové tematiky v souvislosti s cestovním ruchem v ČR jsou dostupné i z různých školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu.56 Pro porovnání cen jednotlivých greenfee je sestavena následující tabulka. Jedná se o přehled cen za hru na 18 jamkách ve všední den. Tabulka 7 Příklad srovnání cen greenfee (zaměření na cílové skupiny)

Název resortu

Golf Resort Františkovy Lázně Royal Golf Club Mariánské Lázně

56

Cena za 18 jamek ve

Cena pro seniory

Cena pro studenty

1200,-

500,-

50 % regulérní ceny

1500,-

-

850,- (do 18 let)

všední den

BABICKÝ, A., WITASSEK, L., GŘEŠEK, T., KUDĚLOVÁ, L. (2007) Golf – specifická činnost v cestovním ruchu, zásady a pravidla v golfovém resortu, DC VISION, s.r.o., INGOLF s.r.o.

70

Golfresort Karlovy Vary

2000,-

-

1200,-

Golfclub Bayreuth

45 EUR (1125,-)*

-

20 EUR (500,-)*

60 EUR (1500,-)*

-

50 EUR (1250,-)*

-

Golfanlage Fahrenbach Golfclub Hof

50 % regulérní ceny (do 14 let) 50 % regulérní ceny

*přepočteno kursem 1EUR = 25,Zdroj: vlastní zpracování (zveřejněné ceny resortů 2012)

Z tabulky je patrné, že jednotlivé resorty se snaží přilákat mladé lidi, ať už se jedná o studenty, žáky či učně (na německých hřištích). Naopak neexistující slevy pro seniory poukazují na skutečnost, že resorty mají této klientely dostatek a nemyslí si, že by dodatečnými benefity přilákali více hráčů z této cílové skupiny.

2.6.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji Golfová hřiště tvoří turistickou infrastrukturu v lokalitách, resp. turistických oblastech, kde se přímo nachází. Vzhledem k vysoké koncentraci této specifické infrastruktury v rámci turistického regionu Karlovarského kraje lze celý kraj považovat za destinaci golfového turismu. Na území Karlovarského kraje nalezneme 10 golfových areálů, většina z nich (7) leží v karlovarském okrese, jedná se o Golf Racing Club Karlovy Vary (18 jamek), Golf Resort Karlovy Vary (18 jamek), Astoria Golf Resort a.s. Cihelny Karlovy Vary (18 jamek), Golf Club Háje Karlovy Vary (9 jamek), Golf Klub klášter Teplá (9 jamek) a Royal Golf Club Mariánské Lázně (18 jamek). Do chebského okresu spadají resorty Golf Club Luby (9 jamek), Golf Resort Františkovy Lázně (18 jamek) a Golf Club Kynžvart (9 jamek), v sokolovském okrese se nachází Golf Club Sokolov (18 jamek).57 Projektové záměry na další golfová hřiště existují např. pro lokality Božího Daru, Nových Hamrů, Merklína a v dalších desítkách míst.58

57 58

Golf courses (2012) [Dostupné z: http://www.golfcourses.cz] Studie proveditelnosti golfových hřišť na území Karlovarského kraje (2006) Karlovy Vary: Karlovarský kraj, Golfer, s. r. o. [Dostupné z: http://www.golf-devel.com/locations.php]

71

2.6.2 Hraj golf, změň život59 Projekt vznikl v květnu 2010 pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Českého olympijského výboru a Royal & Ancient. Jeho cílem je získat 50 000 nových registrovaných golfistů v Čechách, podnětem pro vznik projektu bylo sejmutí nálepky, že jde o sport bohatých a znovu zařazení golfu mezi olympijské sporty. Proto je důležité vychovat si kvalitní hráčskou základnu, která bude schopna Českou republiku reprezentovat. Nové členy se projekt snaží přilákat speciálním produktovým balíčkem za 299 Kč (děti do 15 let dostanou slevu 50 %), který zahrnuje tři padesátiminutové tréninkové lekce s golfovým trenérem, neomezené množství míčku na lekcích a zapůjčení golfových holí. Posléze je možné získat tzv. Osvědčení pro hru na hřišti za 200 Kč.


2.6.3.1 Česká republika Konkurencí jsou zejména golfová hřiště nacházející se v okolí Karlovarského kraje.60 Středočeský kraj - Golfový klub Líšnice (9 jamek) - Albatross Golfresort (18 jamek) - Golf Resort Benátky nad Jizerou (18 jamek) - Beroun golf club (18 jamek) - Golf Beřovice (18 jamek) - Golf Klub Botanika Horní Bezděkov (9 jamek)

59

Hraj golf, změň život (2012) [Dostupné z: http://www.hrajgolfzmenzivot.cz/]

72

- Karlštejn Golfresort (2x 9 jamek, 1x 18 jamek) - Golf resort Konopiště (1x 9 jamek, 2x 18 jamek) - Golf Mladá Boleslav Sand Martin´s holes (18 jamek + golfová akademie + indoor simulátory) - Golf Club Molitorov u Prahy (18 jamek) - Golf Mstětice (18 jamek) - Golf Club Podbořánky (9 jamek) - Golfclub Poděbrady (18 jamek) - Golfové hřiště Casa Serena Roztěž (18 jamek) - Golf Park Slapy Svatý Jan (18 jamek) - Golf Club Stará Boleslav 2004 (9 jamek) - Golf Štiřín (9 jamek + indol centrum) - Atrium Golf Club Trhový Štěpánov (9 jamek) - Golf Zlonín pitch&putt + driving range Hlavní město Praha - Golf Resort Black Bridge (18 jamek) - Golf & Country Club Hodkovičky (9 jamek + indoor centrum) - Golf Hostivař (9 jamek + golfová akademie + areál dětského golfu + indoor centrum) - Golf Club Praha (9 jamek) - Prague City Golf Club (18 jamek)

60

Golf courses (2012) [Dostupné z: http://www.golfcourses.cz/]

73

- Aurum Pacific Golf Club (driving range, chipping area, putting area) - Erpet golf centrum společensko-sportovní areál - Golf Indoor Center Prague - Golf Simulátor Častek Libeň - Golf Yacht Prague (trenažéry) - Quatro Klub Kunratice - Sportcentrum Step Vzhledem k omezenému množství ploch pro výstavbu hřišť, najdeme v Praze pět venkovních hřišť a devět indoorových areálů. U Prahy a celého Středočeského kraje hraje zásadní roli rovněž vysoký počet obyvatel a přítomnost cílových skupin charakterizovaných výše (vyšší příjmy). Příznačné je, že se zde vyskytuje, stejně jako v Karlovarském kraji, pestrá nabídka (včetně cenové) golfových hřišť, od tréninkových ploch po 18ti jamková hřiště v exklusivních krajinných prostředích. Plzeňský kraj - Golf Club Alfredov (18 jamek) - Golf Darovanský Dvůr (3x 9 jamek) - Pilsner Golf Resort Hořehledy (9 jamek) - Golf Park Plzeň (18 jamek) Ústecký kraj - Golf Resort Barbora (9 jamek) - Golf Club Teplice (9 jamek) - Golf Janov České Švýcarsko (9 jamek) - Golf Kotlina Terezín (9 jamek) 74

- Golf Resort Ústí nad Labem (18 jamek) Vzhledem k velikosti Plzeňského a Ústeckého kraje a počtu hřišť lze usuzovat, že zájem o golf není v těchto lokalitách tak velký jako např. ve Středočeském či Karlovarském kraji. Příčinou může být cestovní ruch a s ním související množství turistů navštěvující jednotlivé kraje. 2.6.3.2 Zahraničí Z hlediska konkurence je třeba vidět, že rozsáhlé investice do golfových hřišť na Slovensku budou znamenat zkvalitnění nabídky pro zahraniční hráče. Rovněž Maďarsko disponuje sice nepočetnými, avšak kvalitními golfovými resorty a oba tyto státy se mohou stát významnou konkurencí České republice. Polsko je na počátku rozvoje golfové scény, naproti tomu země jako Rakousko a Německo již poskytují kapacity, které kvantitativně a v řadě případů i kvalitativně výrazně převyšují nabídku bývalých socialistických států. Konkurencí jsou zejména sousední příhraniční regiony: Saské příhraničí61 - Golfclub Bad Schlema - Golfclub Zschopau - Golfclub Chemnitz - Golfsport Gablenz - Golfclub Bad Elster – Bad Brambach Bavorské příhraničí62 - Golf Club Stiftland - Golfclub Hof

61

Golfverband Sachsen u. Thüringen (2012) [Dostupné z: http://www.mygvst.de/golfclubs.html]

62

Bayerischer Golfverband (2012) [Dostupné z: http://www.bayerischergolfverband.de/dynasite.cfm?dsmid=95604&dspaid=0]

75

- European Golfclub Fichtelgebirge - Golf – Club Bayreuth - Golfclub Laineck – Bayreuth - Golf – Club Oberfranken - Golf – Club Kronach V tomto kontextu je ale nutno zmínit, že konkurence se zde transformuje i ve spolupráci. Jedná se například o produkt Golf-ProSim (professional & simple), který sdružuje celkem 13 golfových areálů z oblasti euroregionu Egrensis: Golfclub Bayreuth, Golfclub Hof, Golf Club Oberfranken, Golfanlage Fahrenbach, Golf Club Stiftland, Golf-Club Fränkische Schweiz v Kanndorfu, Golfclub Pottenstein Weidenloh, Royal Golf Club Mariánské Lázně, Golfresort Františkovy Lázně, Golfclub Sokolov, Golfclub Kynžvartu, Astoria Golf Resort a.s. Cihelny Karlovy Vary a Golf Resort Karlovy Vary. Smyslem projektu je sdružovat milovníky golfu a společnou marketingovou politikou přilákat hráče na všechna hřiště. K tomu by měla pomoct speciální hrací karta GolfProSim Euregio Gästekarte v hodnotě 29 EUR, která umožňuje svému držiteli hru na každém z osmi hlavních hřišť se slevou 30 % (na hřištích v Čechách) nebo 50 % (na hřištích v Německu).63 V souvislosti s výše zmíněným projektem uvádíme další příklad partnerství, tentokrát pouze českých resortů. Jedná se o Golf Pass v ceně 5 650,- Kč, který držitele opravňuje k jedné hře v jednom z následujících areálů.64 -

Golf Resort Karlovy Vary

-

Royal Golf Club Mariánské Lázně

-

Golfresort Františkovy Lázně

-

Astoria Golf Resort a.s. Cihelny Karlovy Vary

63

GolfProSim (2012) [Dostupné z: http://www.golf-prosim.de/srdecne-vas-vitame.html]

64

Golfresort Karlovy Vary (2012) [Dostupné z: http://www.golfresort.cz/sekce/10-golf-pass.html]

76

-

Golfclub Sokolov

Golf Pass lze zakoupit na všech 5 hřištích. Standardní cena her na těchto pěti hřištích je 6 940,- Kč ve všední dny a 7 700,- Kč o víkendu (u Golfclubu Sokolov se podařilo zjistit pouze mimosezónní cenu, lze tedy předpokládat, že cena v sezóně bude ještě vyšší). Úspora nákladů se pohybuje v rozmezí 1 290-2 050,Kč. Spočítáme-li stejnou metodou ceny při využití hrací karty Golf-ProSim, dostaneme se na částky 5 945,- Kč ve všední dny (standardní cena 9825,-) a 6 920,- Kč o víkendu (standardní cena 11 575,-). Úspora je tedy 3 880,- Kč ve všední dny a 4 655,- Kč o víkendu. (částky jsou opět zkresleny mimosezónní cenou Golfclubu Sokolov, kurs 1 EUR = 25,-). Rozdílná výše úspor je způsobená rozdílným počtem golfových hřišť a také způsobem, který je sleva udělena. GolfProSim má systém slev jasně definován, na rozdíl od Golf Passu, který poskytuje celý balíček za danou cenu.

2.6.4 Shrnutí 

Golf je na svém vzestupu, různými projekty, ať už se jedná o GolfProSim, Golf Pass či Hraj golf, změň život, golf objevuje čím dál, tím více lidí. Jednou z překážek je přetrvávající pohled na golf jako na sport bohatých a stále znatelné dopady finanční krize. V Karlovarském kraji se ale golfu daří, a to možná i díky malé konkurenci v Ústeckém a Plzeňském kraji a stále velkému přílivu turistů.



Výzkumy České centrály cestovního ruchu dokazují, že Česká republika v zahraničí není spojována s golfem (vnímání potenciálních turistů). Cizinci (na rozdíl od Čechů) se na golf nedívají skrz prsty, nepovažují jej za sport pro bohaté ale jako běžný druh sportovní aktivity. Nevhodná reklamní kampaň

(fotografie

hřiště

Park

Golf

Hradec

Králové)

připomínala

respondentům většinou Velkou Británii, někdy Německo či USA. ČR není

77

v Evropě vnímána jako golfová destinace. Neznamená to však, že by byla odmítána. Pokud bude vhodně spojena, může být pro cizince zajímavá.65

2.7 Příhraniční nákupní turistika Cílové skupiny příhraniční nákupní turistiky tvoří zejména obyvatelé saského a bavorského příhraničí zejména z první řady příhraničních okresů. Potenciální příhraniční nákupní turistiku lze odhadovat i na základě dopravního vytížení silničních komunikací. Silniční tahy do Německa mají různé vytížení, např. Aš, Luby (0 – 500 vozů/24 h.), Doubrava (501 – 1 000 vozů/24 h.), Hranice v Čechách, Potůčky, Boží Dar, Kraslice, Hranice v Čechách, Pomezí nad Ohří (1 001 – 3 000 vozů/24 h.), Cheb/Sv. Kříž (5 001 – 7 000 vozů/24 h.)66 Nutné je zdůraznit, že naprosto zásadní význam má tranzitní doprava. Jedná se však o příležitost, kdy i účastníci tranzitní přepravy se mohou na území kraje zdržet a utratit část svých finančních prostředků za místní produkty a služby. Šetření CzechTourismu potvrzuje, že v rámci domácího cestovního ruchu se nákupní turistikou zabývají převážně ženy, mladší ročníky a tato aktivita klesá se vzděláním. Dle místa bydliště diferenciace není.67 Obdobné chování lze očekávat i u cizinců.

65

Efektivita reklamní kampaně v Německu, Itálii, Polsku, Velké Británii (2011) STEM/MARK a. s

66

Koncepce rozvoje silniční sítě v Karlovarském kraji (2012) Praha: Mott MacDonald 78 s. a přílohy. Celostátní sčítání dopravy 2010 (2010) Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR [Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx]

67

Segmentace – domácí cestovní ruch 2012 – vstupní omnibus (2012) Praha: Česká centrála cestovního ruchu

78


2.7.1.1 Sídla v blízkosti státní hranice Příhraniční nákupní turistikou jsou dotčena sídla zejména v bezprostřední blízkosti státní hranice (např. Aš, Kraslice, Potůčky, Boží Dar), avšak častým cílem výletů a nákupní turistiky německých návštěvníků jsou i města v podhůří (Cheb, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Ostrov, Karlovy Vary) která jsou spojena i s návštěvou pamětihodností apod. V roce 2010 byl realizován výzkum68 v okolí hlavních hraničních přechodů (vč. Aše, Pomezí) i přechodů regionálního významu (vč. Božího Daru, žst. Cheb). V hraničních přechodech byli zaznamenáni zejména muži (63,6 %). Ženy tvořily 36,4 % respondentů. Věková kategorie byla: 15-29 let (22,0 %), 30-44 % (34,5 %), 45-59 (28,5 %), 60 a více (14,9 %). Výzkum definoval následující cílové skupiny: 

zahraniční turisty (40 %), tj. osoby s alespoň s jedním přenocováním v ČR. Zahraniční turisté přijíždějí do ČR nejčastěji z Německa, Velké Británie a Slovenska. 35 % přijíždí ze sousedních států. Frekvence návštěv je v porovnání s jednodenními návštěvníky výrazně nižší, přesto 35 % z nich navštíví ČR alespoň 1x ročně. Do České republiky jezdí především na dovolenou (ca. 65 %), obchodní cesty (15 %) či na návštěvu příbuzných a známých (15 %). Dovolená pochopitelně v letních měsících dominuje. Centrem zájmu zahraničních turistů je Praha a další velká a turisticky atraktivní (lázeňská) města. Průměrná délka jejich pobytu činí 6 dní (5 nocí), což znamená další zkrácení délky pobytu oproti 2. čtvrtletí 2010 (o 0,2 noci). Téměř ¾ zahraničních turistů se ubytovávají v hotelech, motelech a penzionech. Neplacené ubytování v soukromí je nadále na ústupu (16%). Zahraniční turisté utratili v ČR v průměru téměř 2 400 Kč na osobu

a

den

pobytu

(rovněž

pokles,

ale

méně

významný

než

u jednodenních návštěvníků) a to rovnoměrně za dopravu, ubytování, stravování či zboží. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo především

68

Příjezdový cestovní ruch 2009 – 2015 (Výzkum v okolí hraničních přechodů) (10/2010), Praha

STEM/MARK, a. s.

79

k poklesům výdajů za ubytování a zboží. Výdaje za zájezd na klíč a za stravování se naopak zvýšily. Tradičně největší oblibě zahraničních turistů se těší Praha, kterou navštívilo téměř 7 z 10 zahraničních turistů. V létě přibývají k tradičně uváděným lázeňským městům také památkami obdařená města v blízkosti českých hor nebo Prahy. Zahraniční turisté v souvislosti se svým pobytem utratili v průměru celkem přes 2 400 Kč na osobu a den, z toho téměř 40 % ještě před cestou. Celkové výdaje zahraničních turistů jsou poměrně rovnoměrně rozloženy do jednotlivých skupin výdajů. Nejvíce utratili za dopravu (26 %), která byla dominantním výdajem předem. Dalšími významnými položkami je ubytování (20 % celkově, 22 % během pobytu), stravování v restauracích (okolo 14 %) a zboží. Celkové průměrné výdaje v létě také mírně klesly (výdaje za ubytování a zboží poklesly, ale na druhé straně vzrostly výdaje za zájezd na klíč a stravování). 

jednodenní návštěvníky (50 %), tj. osoby bez přenocování v ČR, pro které byla návštěva ČR hlavním účelem jednodenního výletu (jednodenní návštěvníci a turisté tvoří dohromady skupinu nazývanou ve zprávách souborně „zahraniční návštěvníci“). Skupinu jednodenních návštěvníků reprezentují obyvatelé sousedních států – nejčastěji Němci. Je pro ně typická velmi častá frekvence návštěv – téměř 7 z 10 z nich sem jezdí minimálně 1x měsíčně. Hlavním důvodem pro návštěvu jednodenních návštěvníků jsou nákupy (ca. 70 %). V jarních i letních měsících však tento účel návštěvy oslabuje a dává prostor rekreaci, výletům a dovoleným. Převažujícímu

důvodu

návštěvy

odpovídají

i

navštívené

destinace

(příhraniční nákupní místa) nebo také struktura výdajů. Jednodenní návštěvníci utratili v souvislosti se svou cestou přes 1 450 Kč, což je o ca. 100 Kč méně než ve druhém čtvrtletí 2010. Tento déle trvající trend lze zřejmě vysvětlit vyrovnáváním většiny cen (zvláště pak cen PHM) v okolí hranic. Nejvíce utrácejí jednodenní návštěvníci za nákup zboží a pohonných

hmot.

Jednodenní

návštěvníci

nejčastěji

míří do

míst

v bezprostředním okolí hraničního přechodu. Rozšířením počtu hraničních přechodů došlo k výraznému rozmělnění a k rovnoměrnějšímu zastoupení navštěvovaných míst, které prakticky kopíruje hranice a přechody. Mezi nejoblíbenější místa patřily ve třetím čtvrtletí 2010 např. Aš, Hodonín, 80

Chomutov, Cheb, Železná Ruda a Hřensko. Mezi ostatními místy je patrná zvýšená letní obliba výletníků věnovaná českým horám a českým vinařským oblastem. 

tranzitující návštěvníky (10 %), tj. osoby bez přenocování v ČR, které územím ČR pouze projíždějí a hlavním cílem jejich cesty je jiný stát. Tranzitující návštěvníci se na celkovém počtu cizinců podílejí 10 %. Nejčastěji se jedná o Němce. ČR projíždí alespoň jednou ročně 7 z 10 tranzitujících a téměř 6 z 10 jich míří do některé ze sousedních zemí nejčastěji za prací/obchodem. V létě ale tradičně sílí vliv přímořských a lázeňských destinací. Při cestování do cizích zemí mají tranzitující návštěvníci zájem o prohlídky místních památek, poznávání kultury, či pobyty u vody. 45 % z nich (mírně klesající podíl) plánuje v ČR strávit v příštích 3 letech dovolenou - nejvíce je lákají památky a historie, Praha a příroda.

ČR

hodnotí

jako

cenově

dostupnou

turistickou

destinaci

s dostatečnou nabídkou ubytovacích a stravovacích služeb. Postrádají lepší nabídku CK a dostatek informací o zvolené destinaci. Kampaň na propagaci ČR za hranicemi ČR zaznamenali téměř 3 z 5 respondentů. Tranzitující návštěvníci utratili během svého průjezdu Českou republikou ca. 1000 Kč především za pohonné hmoty (36 %), zboží (30 %) a stravování v restauracích (12 %). Téměř 90 % návštěvníků přijíždí do ČR individuálně. U turistů lze ještě občas zachytit příjezd s cestovní kanceláří nebo pracovně na služební cestu. Způsob, jakým si návštěvníci organizují cestu, významně souvisí s účelem návštěvy. V létě pokračoval již dříve zaznamenaný trend zkracování délky pobytu (o 0,2 na 5,6 dne). Zkrácení průměrné délky pobytu v letním období lze jednoznačně dát do souvislosti s útlumem studijních a zdravotních pobytů, které jsou typické svým delším trváním. V létě dominují čtyř až pětidenní návštěvy. Čím vzdálenější je země původu turisty, tím déle v ČR zůstává, ale v létě se setkáváme se zkrácením pobytu u turistů ze vzdálenějších zemí (zřejmě se bude jednat o narůstající vliv okružních zájezdů střední Evropou, které cestovní kanceláře nabízejí turistům ze vzdálených zemí). Ubytovaní zahraniční turisté využívají hotel, motel penzion (ca. 73 %), kemp (ca. 3 %), ostatní hromadná ubytovací zařízení (ca. 4 %), placené ubytování v soukromí (ca 5 %), neplacené ubytování (ca. 17 %).

81

Zahraniční návštěvníci hodnotí pobyt v ČR příznivě – více než 9 z 10 bylo s pobytem velmi nebo spíše spokojeno a to bez ohledu na typ návštěvníka. Spokojenost s návštěvou narostla bez ohledu na typ návštěvníka. Tranzitující návštěvníci jsou s průjezdem v ČR obecně o 4 % méně spokojeni než zahraniční návštěvníci. Pouze čtvrtina zahraničních návštěvníků poukazuje na problémy v souvislosti s návštěvou ČR. Zahraniční turisté častěji (1/3) než jednodenní návštěvníci (o něco víc než pětina). Za největší negativum je označována infrastruktura a stav silnic (9 %) a také jazyková vybavenost lidí a přístup lidí ve službách (3 %). Jednodenním návštěvníkům častěji než turistům vadí ceny a orientační systém. Při plánovaní cest do zahraničí se cizinci opírají především o dosavadní vlastní zkušenosti (ca. 70 %), informace také čerpají z internetu nebo dají na doporučení svých přátel a známých. Nejméně je shodně oslovuje reklama v tisku, rozhlasu a televizi a také články/rozhovory o cestování a dovolených v tisku a dokumentární pořady. Projíždějící v cílové zemi tráví obecně delší čas než turisté v ČR. To zřejmě souvisí s faktem, že projíždějící mnohem častěji cestují z pracovních a studijních důvodů, které vyžadují delší trvání pobytů. V létě je význam cestování z pracovních důvodů o 10 % oslaben vlivem přesunu na dovolenou. Do ČR přijely někdy v minulosti na vícedenní návštěvu téměř 2/3 tranzitujících návštěvníků. 45 % tranzitujících návštěvníků plánuje strávit v ČR v příštích 3 letech dovolenou. Čím by se projíždějící nechali zlákat k delší dovolené v ČR? 2/5 uvedených lákadel je z oblastí, které ČR nemůže nabídnout či změnit. Téměř polovina uvedených motivátorů k dovolené je však z oblastí ovlivnitelných a tudíž potenciálně využitelných k nalákání většího množství návštěvníků (nabídka sportovního vyžití, ceny, informace, zajímavá místa a další). Průběžně narůstá podíl projíždějících, kteří nezaznamenali žádnou z forem propagace ČR (v létě 43 %). Pokud již nějakou propagaci zaznamenali, jednalo se o prezentaci na internetu (33 % a nárůst o 6 % oproti jarnímu období), reklamu v TV (15 %) či informační letáky (14 %). V roce 2012 proběhlo šetření u bavorských studentů v Hofu.69 Z výsledků šetření mj. vyplynulo, že 35 % navštíví Česko více než 4x ročně, 31 % navštíví méně než 1x ročně, 24 % navštíví 2 – 4x ročně, 10 % dosud Česko nenavštívilo. Přibližně

69

ANDRLÍK, D. (2012): Analýza možností rozvoje přeshraniční spolupráce mezi městy Karlovy Vary a Hof

82

70 % studentů, kteří navštívili Česko, uvedlo zejména dvě lokality: blízkou Aš a českou metropoli Prahu. V odpovědích však jednoznačně dominuje české pohraničí v čele s Aší a dalšími příhraničními městy (Františkovy Lázně, Cheb, Mariánské Lázně, Skalná). Přibližně 30 % z těch, kteří navštívili Česko, navštívili rovněž vzdálenější Karlovy Vary. Účelem návštěvy jsou: 76 % nákupy, 6 % výlety, 5 % návštěva příbuzných, 5 % studijní pobyty, 4 % sport (cyklistika, lyžování), 2 % kultura, 1 % dovolená, 1 % pamětihodnosti. Jednoznačně hlavním důvodem pro návštěvu Česka jsou nákupy. Nejvíce jsou uváděny příznivé ceny tabáku, alkoholu, pohonných hmot, jídla a služeb kadeřnictví, kosmetiky, nehtových studií, kasin apod. Z výzkumu Nákupního chování turistů ze zemí mimo EU70 vyplývá, že nákupy čínských turistů vzrostly ve třetím čtvrtletí roku 2012 meziročně o 84,6 % a jejich podíl na celkových nákupech ze zemí mimo EU dosáhl 14,9 %. Rostly také nákupy turistů z Ruska či Brazílie. Průměrná hodnota jednoho nákupu čínského turisty činila ve třetím čtvrtletí přes 14 700 korun, což bylo 3 700 korun více než ve stejném období předchozího roku. Tržní podíl Číny na celkovém objemu nákupů ze zemí mimo EU vzrostl meziročně o 4,3 %. Brazilští turisté se v nákupech dostali ve třetím čtvrtletí na sedmé místo. Jejich tržní podíl na celkovém objemu nákupů mimo EU dosáhl 2,3 % a průměrná hodnota nákupu činila 7 800 Kč. Na prvním místě v celkovém objemu nákupů se tradičně drží turisté z Ruska, jejichž tržní podíl ve třetím čtvrtletí dosahoval 35,8 %. Nejen pro nákupní turistiku hraje specifický význam bonitní klientela.71 Pro účely cestovního ruchu je tato cílová skupina limitována minimálním ročním příjmem 100 000 USD. Spojení s cestovním ruchem není náhodné, protože cestování je touto cílovou skupinou často uváděno jako prostředek pro osobní uspokojení, nebo prostředek jak udržet rodinu pohromadě. Charakteristickým rysem je orientace směrem k hodnotám (value-oriented), než k cenám (price-sensitive) – to je ostatně logické, protože vychází ze samotné podstaty bonitních klientů.

70

71

Nákupní chování turistů ze zemí mimo EU (2012) CzechTourism, Global Blue [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky] Bonitní klientela a cestovní ruch (2012) [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

83

Důkazem, že jde opravdu o „luxusní“ cestovní ruch, jsou samotné útraty této cílové skupiny během cestování. Téměř polovina bonitních turistů utratí na dovolené 5 – 10 tisíc USD při průměrné délce pobytu 10 dní. Menší podíl této cílové skupiny potom dokonce 20 – 30 tisíc USD (12 %) a více než 30 tisíc USD (10 %). Atraktivitu této cílové skupiny potom dokresluje fakt, že celá polovina jich navíc realizuje během roku průměrně čtyři cesty. Orientace aktivit v cestovním ruchu směrem k této cílové skupině vyžaduje zvláštní přístup. Klíčový je zvláště důraz na kvalitu produktů a služeb včetně jejich personalizace. Exkluzivní přístup, autenticita a rozmanitost cestovatelských zážitků by měly být evidentní. Novým trendem bonitní klientely je rostoucí zájem o cestování do destinací „mimo hlavní proud“. Hledají více soukromí a méně okázalosti, proto lze do budoucna předpokládat, že diskrétnější formy luxusu spolu se zvýšeným zájmem o životní prostředí a kulturu budou na vzestupu. Na to mimo jiné navazuje tzv. LOHAS (Lifestyles of Health and Sustainability) – spotřebitelský trend, resp. životní styl vedoucí k celkovému zdraví a udržitelnosti. Lidé hlásící se k LOHAS jsou charakterizováni jako bohatí, vzdělaní, se zájmem o své zdraví a jsou uvědomělí v oblasti životního prostředí a společenských otázek (např. v Německu se hovoří až o 20 % podílu na celé populaci). Další prioritou bonitní klientely při výběru destinace je hledání autentických zkušeností na nových nebo již navštívených místech. Mezi další motivy patří odpočinek a relaxace, trávení času s blízkými osobami, osobní obohacení (např. dobrovolnictví, učení) a hledání dobrodružství. Takové dovolené zahrnují např. návštěvy farmářů zapojených do programu FairTrade v Peru, nebo setkávání evropských turistů s umělci, hudebníky či komunitami v Africe. Jako hlavní zdrojové trhy v rámci Evropy jsou uváděny Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko a Rusko. Nejvíce mimoevropských bonitních klientů s vysokými výdaji lze najít zejména v USA, Japonsku a Austrálii. Početně nejbohatší zdrojové trhy jsou Čína a Indie. Zajímavými potenciálními segmenty poslední doby, které podle průzkumů spojují vysoké příjmy, se stali tzv. postmaterialisté a cílová skupina homosexuálů. První skupina je definována vysokou vzdělaností, důrazem kladeným na kulturu, nebo výběrem destinací daleko od masového turismu. Druhá cílová skupina vyhledává spíše centra měst

84

(bary, restaurace), silným lákadlem jsou potom LGBT eventy.72 Cestovní ruch zaměřený na bonitní klientelu tedy zaznamenal určité změny v poptávce. Bohatí turisté dávají v současné době přednost zábavě a aktivnější dovolené, než pouhému „hýčkání“ tak jak tomu bylo v minulosti. Sociální média zejména ve formě Facebooku a Youtube hrají důležitou roli v rozhodovacím procesu při výběru dovolené. Samozřejmostí zůstal zájem o velmi exklusivní produkty, ale pouze s důrazem na jejich jedinečnost a kvalitu, soukromí a produkty a služby šité na míru. Pozitivním jevem je příklon k zelenému luxusnímu cestování, tzn. kombinace cestování a udržitelnosti. Spotřebitelé si tak mohou užívat luxusní dovolené s vědomím, že nenarušují životní prostředí.


2.7.2.1 Česká republika Relevantní konkurenční destinace pro příhraniční nákupní turistiku se nachází v bezprostřední blízkosti hranice (Ústecký a Plzeňský kraj). Avšak nelze očekávat, že by obyvatel Hofu jel na nákup až do Domažlic nebo obyvatel Drážďan do Potůčků. Pro bonitní klientelu je nejatraktivnější konkurencí Praha. 2.7.2.2 Zahraničí Pro příhraniční nákupní turistiku je pro německou i českou klientelu atraktivní Polsko, avšak vzhledem ke vzdálenosti a nákladům na dopravu je tato destinace prakticky nerelevantní. Pro bonitní klientelu jsou atraktivní evropské metropole (Paříž, Londýn, Mnichov, Vídeň a další).

72

LGBT – zahrnuje nejen gaye a lesby, ale také bisexuály a transgender osoby (osoby s menšinovým

sexuálním zaměřením a osoby s menšinovou sexuální či genderovou

85

2.7.3 Shrnutí 

Zásadní vliv ceny zboží a služeb v Česku (negativní vliv inflace, zvyšování daní, zdražování, kurz české koruny k euru)



Příležitostí může být rozvoj zejména prodeje drahého luxusního zboží v lázeňských městech, které vyhledává zejména ruská (bonitní) klientela často až v Praze.

2.8 MICE turismus V posledních letech jsou často skloňovány různé akce zaměřené na zážitky, které by měly rozvíjet existující potenciály stávajících destinací a tím být atraktivnější před konkurencí, či přímo tvořit nové samostatné nabídky cestovního ruchu. Někteří autoři vidí příležitosti v přípravě a realizaci různých kulturních, sportovních, zábavně-společenských, náboženských, kongresových, loveckých či jiných akcích.73 Veřejný a soukromý sektor může často úspěšně spolupracovat při MICE turismu, ale i obecně při tvorbě nabídky cestovního ruchu.74 Samostatnou kapitolou může být zaměření na kongresovou – MICE turistiku (setkání, incentivy, konference, veletrhy) jež mohou mít rovněž pestré zaměření, různé tematické, geografické členění.75 Hlavní sezóny pro kongresovou a incentivní turistiku jsou jaro (duben – červen) a podzim (srpen – říjen). Jedná se tedy o potenciál využití kapacit mimo tradičních hlavních sezón hlavních druhů cestovního ruchu spojených zejména s časy dovolených. V České republice je k dispozici 852 konferenčních zařízení. Nejvíce

73

KOTLÍKOVÁ, H., SCHWARTZHOFFOVÁ, E. (2008) Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu, Praha MMR ČR, 1. vyd., ISBN 978-80-87147-05-4

74

Beneš, L., Kalman, M., Osvaldová, M. Salov, T. (2008): Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech, Praha: MMR ČR, ORE-institut, o.p.s. 116 s. Zážitkový cestovní ruch (2008) Praha: MMR ČR, Hospodářská komora hlavního města Prahy, 148 s.

75

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu (2011) Praha: MMR ČR, KPMG Česká republika, s.r.o.

86

se jich nachází v Praze (30 %), následuje Jihomoravský kraj (8,5 %). V Praze se nachází 263 zařízení s kapacitou 167 308 míst. V celém Karlovarském kraji je evidováno 53 zařízení s kapacitou 18 146 míst Nejvíce konferenčních zařízení se nachází ve 4* a 3* hotelích (celkem 67 %). Čistě konferenčních center je 9 % ze všech zařízení v ČR. Drtivá většina konferenčních center funguje v rámci hotelů (3*, 4* a 5*), celkem 71 %. Evidovány jsou i různé kapacity sálů u hotelů kategorií 3 – 5*, konferenčních center, kulturních domů, výstavišť, kulturních zařízení, sportovních hal.76 V Karlových Varech byla zřízena nezisková organizace pro podporu MICE cestovního ruchu.77


2.8.1.1 Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb - Františkovy Lázně Pestré kapacity se nachází zejména v lázeňských městech. 2.8.1.2 Ostatní turistické oblasti Z ostatních turistických oblastí kraje lze identifikovat zejména existující kapacity v Krušných horách (lázně Jáchymov, Boží Dar) či Tepelské vrchovině (komplex klášteru Teplá).

76

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu (2011) KPMG Česká republika s.r.o. 166 s.

77

Carlsbad Convention Bureau, o.p.s. je nezisková společnost, jejímž hlavním úkolem je zařazení Karlových Varů a Karlovarského kraje mezi prestižní destinace pro konání MICE (Meetings, Incentives, Conferences, Events/Exhibitions) akcí a prezentace města a kraje jako významné kongresové destinace. Mezi její hlavní aktivity patří propagace, příprava, produkce a kompletní realizace MICE akcí. Za tímto účelem také sdružuje různé subjekty podnikajících v oboru kongresové turistiky. Svým členům a klientům nabízí tyto služby: • Podpora při plánování MICE akcí v Karlových Varech a Karlovarském kraji • Kompletní informace o nabídce kongresových a meetingových prostor v KV a KK • Poradenství při výběru vhodných meetingových a konferenčních lokací • Poradenství při výběru vhodného doprovodného programu • Vytipování vhodného meetingového prostoru a vypracování kompletní nabídky • Ve spolupráci s PCO a DMC vytvoření a zorganizování Vaší inspekční cesty • Vytvoření a aktualizace databáze firem potřebných při přípravě a realizaci MICE akcí CCB provozuje regionální informační centrum Carlsbad Regional Point, kde jsou návštěvníkům poskytovány veškeré turistické informace o Karlových Varech i celém Karlovarském kraji. Zároveň si informační centrum pro vlastní účely a použití provádí sběr dat za cestovní ruch včetně KIT. Carlsbad Convention Bureau funguje jako neutrální partner pořadatelů akcí - centrální informační a kontaktní místo pro účely kongresové a incentivní turistiky v Karlových Varech a Karlovarském kraji.

87


2.8.2.1 Česká republika Pro MICE a zejména kongresový turismus je nejatraktivnější Praha a Střední Čechy, které řada organizátorů volí pro svou centrální polohu (dostupnost ze všech regionů). Různé firemní (teambuldingové) akce však mohou probíhat prakticky kdekoli i v periferních oblastech republiky. 2.8.2.2 Zahraničí Konkurencí může být prakticky celý svět, zejména Evropa (např. konání různých veletrhů, výstav, sympozií apod.).

2.8.3 Shrnutí 

Příležitost pro specifické nabídky v periferních regionech (propojení na horskou turistiku)



Příležitost pro česko-německé firmy (kdy centrální poloha pro účastníky by mohla být v oblasti Karlovarského kraje)



Zaměření se na menší či specifické akce, které by kapacitně odpovídali existujícím potenciálům pro MICE turismus v regionu.

2.9 Venkovský turismus Venkovský turismus zahrnuje pestrou škálu zejména přírodě šetrných forem cestovního ruchu. Patří sem například různé pobyty na statcích (eko- a bioturistika), jezdectví na koni, i již výše popsaná pěší turistika. Venkovský cestovní ruch má řadu specifik78 a nabízí příležitosti ve využití přírodních atraktivit

78

Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj (2007) Praha: MMR ČR, VŠE Praha, 124 s. ISBN 80-245-1159-2

88

i chráněných území.79 Venkovský cestovní ruch se rozvíjí i v ostatních evropských státech. Vznikají různé národní produkty, certifikace ubytovacích zařízení i nabízených služeb. V evropských zemích se sem řadí například i turismus pěší, cyklistický, golfový, jízdy na koních, dovolené na vinicích, kempování a další druhy cestovního ruchu spojené s měkkými formami cestovního ruchu šetrné k životnímu prostředí.80 2.9.1 Hlavní destinace v Karlovarském kraji

2.9.1.1 Ostatní turistické oblasti Cílové skupiny zajímající se o pobyt na venkově vyhledávají místa “mimo civilizaci”, tzn. neurbanizovaná území. Vysoce atraktivní tak může být tzv. vnitřní periferie (Tepelská vrchovina, Doupovské hory, Slavkovský les) ale i vnější periférie (Krušné hory, Smrčiny, Český les), které mohou být vysoce atraktivní díky přeshraničním vazbám a atraktivitám v Německu.


2.9.2.1 Česká republika V České republice není rozvinuta venkovská turistika, která byla atraktivní i za první republiky. Vzhledem k tomu, že vysoký podíl obyvatel vlastní chatu či chalupu, nemá tak potřebu vyhledávat alternativy k pobytu na venkově. Atraktivní jsou pobyty na statcích v tradičních oblastech (Morava, Jižní Čechy) avšak jsou vyhledávána i různá témata (pobyt na vinicích Moravy). 2.9.2.2 Zahraničí Venkovský turismus se rozvíjí zejména v západní Evropě (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie) a zaměřuje se na pobyt a práci na venkovských usedlostech

79

BRODSKÝ, K. a kol. (2006): Maximalizace potenciálů chráněných krajinných oblastí a národních parků v cestovním ruchu, Praha: MMR ČR, NISA o.p.s. 183s. 80

Analýza systémů řízení kvality služeb v oblasti venkovského cestovního ruchu (2010), Praha. MMR ČR, KPMG s.r.o.

89

(statky, hospodářství, vinice). Cílovými skupinami jsou zejména obyvatelé velkých měst a aglomerací hledající odpočinek od každodenního stresu.

2.9.3 Shrnutí 

2.10

Příležitost pro specifické nabídky v periferních regionech

Zážitkový turismus

Pod pojmem „zážitková turistika“ si představí každý člověk něco jiného. Stěžejní je tedy filosofie každého turisty, jeho preference.


2.10.1.1

Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cheb - Františkovy Lázně

Lázeňská města se svými léčebnými pobyty, wellness zařízeními vybízí k nabídkám týkajících se zážitků v péči o tělo (ne/tradiční masáže a wellness), o chuťové buňky (gastronomické zážitky81) i psychiku (např. kulturně-společenské zážitky). Zážitky by se měly týkat komplexního vnímání lázní (duch místa). Pro někoho tyto asociace znamenají romantiku, avšak pro někoho mohou znamenat nudu (viz kapitola 3), proto je nutné věnovat pozornost konkrétním cílovým skupinám. Uvedené produkty by uvítala zejména střední a starší generace, která preferuje bezpečí, jistoty, luxus, péči o zdraví, pohodlí, odpočinek, relaxaci. 2.10.1.2

Ostatní turistické oblasti

Ostatní turistické oblasti Karlovarského kraje by měly nabídnout zejména kontrast, tzn. adrenalin, jedinečnosti, které by přilákaly pestré cílové skupiny z Česka i zahraničí. V Karlovarském kraji je možné se proletět letadlem, skákat padákem, sjíždět z Klínovce na speciálních MTB trasách apod. V posledních letech byla

81

Např. Food Festival Karlovy Vary, Grand restaurant festival

90

vybudována řada lanových center. Jedná se však o držení kroku s jinými regiony, nejedná se o nic jedinečného, výjimečného, nýbrž o „standardní nabídku“ volnočasového vyžití.

Uvedené produkty by uvítala zejména mladší a střední

generace, která hledá něco nového, nevšedního, cenově přístupného, nehledí tolik na „materiálně-technickou“ základnu apod. Adrenalinové sporty mohou v budoucnu významně ovlivnit návštěvnosti Krušných hor. Některé jsou již nyní provozovány v několika lokalitách. V oblasti Klínovce se lze zúčastnit výletů na terénních koloběžkách a horských kolech, vyzkoušet lukostřelbu, tandem paragliding, bungee running, týmové lyže, bobovou dráhu, lanové centrum a disc golf. V širším okolí jsou pořádány projížďky na vznášedlech, čtyřkolkách či sněžných skútrech a řada dalších aktivit. V Krušných horách na saské straně se prosazují také alternativní druhy zimních sportů, především to jsou zimní túry (vycházky) a túry se sněžnicemi. Při těchto akcích se vyhneme upraveným stopám a sjezdovkám a obdobně jako při letní turistice podnikáme různě dlouhé trasy. Další významnou atrakcí na saské straně je bobová dráha v Altenbergu a snowkiting. Provozovat tento zimní sport umožňují podmínky v lokalitách Kurort Oberwiesenthal

&

Boží

Dar,

Holzhau,

Nassau

a

v

několika

dalších.

Tourismusverband Erzgebirge e. V. v roce 2010 v rámci rozsáhlého strategického procesu pro sebe definoval čtyři hlavní produktové zážitkové linie, které se rozvíjí v saské části Krušných hor. Produktová linie „Sport & Vitalita v přírodě“ již byla popsána v rámci předchozích kapitol (pěší turistika, cykloturistika, zimní turistika). Ostatní tři produktové linie je možno začlenit do oblastí „Turistika za kulturou“:82 

Kulturní poklady v okolí Stříbrné stezky. Přes 800 let hornictví se zapisovalo do krajiny, architektury, umění, tradic. K tomu patří více než 20 ukázkových dolů, lokality na zpracování rud (hamry, panské domy), více než 220 km naučných stezek, atd.).



Veteráni a železniční romantika. Saská strana Krušných hor je kolébkou automobilového průmyslu – různé dílny a pozůstatky výroby původních automobilů a motorek (oldtimerů) jsou i dnes oblíbené výletní cíle. Saské úzkokolejné dráhy jsou v odborných kruzích známy i za hranicemi regionu –

82

Marketingová strategie Společná propagace česko-saského území Krušných hor (2011) Ústí nad Labem: Ústecký kraj, Tourismusverband Erzgebirge e. V.

91

neexistuje

území

se

srovnatelně

hustou

sítí

dosud

funkčních

a provozovaných tras a strojů. 

Tradiční řemesla a kouzelná vánoční země. Kořeny v hornické činnosti má také umění zpracování dřeva, různé další řemeslné dovednosti a vánoční tradice, které se v Krušných horách rozvinuly více, než v jiných regionech. Řezbářství, paličkování a soustružení patří ještě dnes k tradičním činnostem obyvatel tohoto regionu. Také stále živé a jedinečné vánoční tradice jsou stejně jako dříve i dnes součástí mentality zdejších obyvatel.


2.10.2.1

Česká republika

Konkurenční destinace se nachází prakticky v celé České republice. Vyhlášenou gastronomií je známo mnoho restaurací zejména v Praze, romantické pobyty nabízí všechny turistické regiony v republice. Existuje i řada agentur nabízející různé zážitky od obsluhy zařízení na stavbě po let stíhačkou. Znovu se stává vysoce atraktivní navštěvovat různé výrobní závody (např. exkurse do elektráren, uhelných dolů apod.). 2.10.2.2

Zahraničí

V zahraničí je situace obdobná jako v České republice. Řada českých agentur nabízí nevšední zážitky i v zahraničí dle konkrétního přání zákazníka. V sousedním Německu jsou vysoce atraktivní různé tematické parky (lety do vesmíru, muzeum dopravy, muzeum porcelánu apod.) které prezentují jednak celý vývoj odvětví, ale nabízí vzdělání i zábavu pro děti i dospělé. Existuje tak celodenní nabídka pro rodiny s dětmi i organizované formy cestovního ruchu (např. cílové skupiny škol).

2.10.3 Shrnutí 

Je třeba nabídnout jedinečnosti co jinde v Česku či Evropě nejsou (využít specifické minulosti, např. lágry Jáchymovského pekla a těžby uranu, Železné opony, vojenských cvičišť) 92



Využít potenciál řady výrobních závodů (exkurze, prodej produktů)



Provázat zážitky s turistickým regionem i jednotlivými turistickými oblastmi.

93

3 Percepce destinace

3.1 Asociace Kvalitativní výzkum s návštěvníky ČR83 provedený v roce 2010 v Česku, Slovensku, Maďarsku, Polsku, Francii, Itálii, Španělsku, Rakousku, Německu, Velké Británii a Nizozemí poskytl řadu zajímavých informací. Česká republika je asociována primárně s Prahou a je vnímána jako typická destinace pro krátkodobý pobyt, jehož hlavní náplní je prohlídka Prahy (občas také nějakého dalšího města/hradu – většinou na doporučení při pátrání po možnostech jednodenního výletu z Prahy). Vyjma turistů z Holandska a případů, kdy lidé navštěvují své známé, absentuje v případě ČR jakákoliv znalost/povědomí o možnostech jiných aktivit než pouhé návštěvy Prahy (jejich památek) - a zejména pak aktivit nebo možností, které by mohli být atraktivní náplní dlouhodobého pobytu v ČR. Holanďané vědí o možnostech agroturistiky nebo o možnosti využití sítě cyklostezek v České republice a je to pro ně jedna z možností jak trávit delší dovolenou. Při rozhodování o cestě do ČR byly primárním zdrojem informací o ČR známí, příbuzní, přátelé, kteří ČR již navštívili. Pouze u části mladých turistů (do 30 let) byla ČR (=Praha) zvolena z velké míry impulsivně – v rámci zvažovaní o návštěvě nějaké města ve střední Evropě (tzn. Budapešť, Vídeň, Krakov + Praha – města regionu, který je stále částí Západoevropanů vnímán jako do určité míry tajemný). Ojediněle hrála roli výhodná nabídka letenek. Návštěvníky ze Slovenska, Polska nebo Maďarska je Česká republika hodnocena jako relativně nejvyspělejší ze zemí bývalého východního bloku. Podobný pohled mají i návštěvníci z Německa a Rakouska. Naproti tomu pro návštěvníky ze vzdálenějších zemí (Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie a Nizozemí) je Česká republika často pouze jednou ze zemí postkomunistického bloku. Toto vnímání bylo pro řadu návštěvníků zdrojem pochyb, zda takovou zemi navštívit, ale na základě reálné zkušenosti byl tento obraz výrazně korigován na

83

Kvalitativní výzkum s návštěvníky ČR (2010) CzechTourism, Ipsos Tambor [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

94

de facto jednu z normálních evropských zemí. Pokud to zkušenosti návštěvníků umožňují, vychází ČR ze srovnání se zeměmi jako Slovensko, Polsko nebo Maďarsko lépe – působí bohatším, upravenějším dojmem. Vše funguje lépe a je zde lepší infrastruktura pro turisty (s výjimkou Budapešti, kde jsou služby srovnatelné, ale město působí „ošuntěleji“). Z hlediska asociací spojených s ČR a Čechy, jsou dvě zřetelně odlišné skupiny turistů. Turisté ze vzdálenějších zemí (Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie a Nizozemí) nedokážou často jmenovat žádnou událost z české historie nebo nějaké osobnosti českého života (historického i současného). Občas se objevuje zmínka o Václavu Havlovi, Václavu Klausovi (zejména ve spojení s politikou vůči EU). Z historických událostí bývá zmiňována sametová revoluce, občas rok 1968. U turistů ze sousedních zemí + Maďarska je situace lepší, ale ani zde obvykle nejde o hlubší znalosti. Z historických událostí bývá zmiňována sametová revoluce, události druhé světové války (Němci a Rakušané občas s poukazem na odsun, Poláci poukazují na rozdílné chování ve vztahu k okupantům). Bohatší jsou znalosti z kultury, ať už jde o spisovatele (Kafka, Kundera, Havel), hudebníky (Smetana, Dvořák), sportovce či dobré hokejisty a fotbalisty obecně. U turistů z německy mluvících zemí je velmi známá česká TV tvorba (seriály), Poláci často poukazují na české filmy (i když jde o dvojznačný odkaz vzhledem k tomu, že české filmy jsou slavné, tím, že jsou nesrozumitelné). Pro sousední země jsou Češi klidnými lidmi, kteří si hájí své soukromí i národní hodnoty, ale bez velkých extrémů a nesnaží se příliš na sebe upozorňovat. Pokud jde o znalost různých míst v České republice, dominuje i znalostem návštěvníků ze sousedních zemí + Maďarska Praha. Občas je uváděno Brno (hodně díky motocyklovým závodům případně veletrhům), případně další větší města nebo ojediněle i některé hrady/zámky. Zásadní slabinou České republiky je její spoléhání na image Prahy a její atraktivitu – i sami turisté projevují zájem o jiná místa než jen Praha. Příznačné jsou reakce návštěvníků Českého Krumlova, kteří jsou nadšeni místem jako je Krumlov a pokud by věděli, že jsou i podobné lokality, zvažovali by i jejich návštěvu. Nicméně Praha sama není důvodem, který by dokázal většinu návštěvníků přilákat k opakované návštěvě – i když dokáže být podnětem pro relativně pozitivní doporučení mezi známými. Stejně tak není zcela dobrá strategie spoléhat se na kulturní a historické dědictví Prahy (případně dalších lokalit) – ne všichni návštěvníci se o tyto aspekty zajímají, i když i oni považují Prahu za velmi hezké město. Mezi zahraničními návštěvníky 95

také převládá pocit, že Česká republika ani nemá příliš zájem o svoji propagaci a přitom právě její „normálnost“, spořádanost a vyspělost by mohla být jednou z jejích silných stránek. Z výsledků však jednoznačně vyplývá, že Česká republika je pro obyvatele Evropy prakticky neznámá. Průměrný Evropan nezná reálie, nezná města, neví co Česká republika ne/nabízí. Výše uvedená zjištění potvrdil Průzkum percepce a znalosti významných českých osobností z pozice cizinců84 realizovaný v roce 2011, který uvádí rovněž velice zajímavé informace. Znalost českých osobností mezi cizinci není příliš vysoká. Cizinci často neví, zda osobnost ne/žije. Mnohem známější jsou ti Češi, kteří dlouhodobě žijí nebo působí mimo Českou republiku. Výjimkou jsou někteří politici a sportovci. Na čele znalosti v odpovědích cizinců jsou současný i minulý český president, tedy Václav Havel a Václav Klaus (jakkoli jejich vnímání je odlišné). Jiní čeští politici jsou ale za hranicemi velmi málo známí. Politici byli ovšem ve výzkumu spíše z důvodů úplnosti a zájmu cizinců o nich mluvit, pro účely popularizace incomingové turistiky je jejich využití méně pravděpodobné – u Václava Havla ovšem za úvahu vzhledem k jeho morálnímu kreditu i věhlasu přesto zajímavé, i když nebude tak silně oslovovat všechny zejména věkové skupiny). Naproti tomu známých sportovců je vůbec nejvíce a ti na špici jsou, pokud jde o popularitu u cizinců, skoro na úrovni presidentů. Koncentrují se zejména do tří sportovních oblastí: fotbal (Petr Čech a Pavel Nedvěd), lední hokej (Jaromír Jágr a Dominik Hašek), (poměrně výrazně je ale hokej vnímán jen v některých zemích) a hlavně tenis - Kvitová, Berdych a Štěpánek (tenis je přitom vnímán víceméně univerzálně ve všech zemích). Zejména Petra Kvitová ukazuje nemalý potenciál pro popularizaci incomingu, je nová, neokoukaná, přitažlivá i pro mladší, pro obě pohlaví a v neposlední řadě nebude pravděpodobně tak drahá. Jaromír Jágr i Petr Čech nejsou podle nás ideální zejména proto, že jsou poměrně okoukaní, skutečnost, že jsou vytěžování reklamně již dnes, tolik nevadí, protože jde zejména o reklamu uvnitř ČR, kdežto uvažovaný projekt se týká komunikace v zahraničí. Za úvahu stojí i Pavel Nedvěd, případně další. Oblast české kultury není zdaleka tak výrazná jako sport, pokud jde o počet známých osobností, ani

84

FORST, V., TOMEK, I. (2011): Průzkum percepce a znalosti významných českých osobností z pozice cizinců, Praha: CzechTourism, 50 s.

96

o jejich individuální popularitu. Navíc je velký rozdíl v tom, že kultura - a to v několik oblastech, stojí na velkých jménech nežijících – Antonín Dvořák, Alfons Mucha a Bedřich Smetana, Nejznámější je David Černý, jehož využití v jakékoli marketingové komunikaci (kromě značky David Černý) je velmi rizikové. Eva Urbanová i Magdaléna Kožená v klasické hudbě jsou přece jen málo populární, jakkoli z hlediska imagového stojí M. Kožená za úvahu, přinejmenším v některých zemích (Německo, Rakousko, Itálie). Populární hudba není mimo republiku až tak populární, kromě Karla Gotta, jehož využití ale bude limitováno regionálně. Ve filmu je výrazné renomé Miloše Formana, jehož využití není nemožné (s jistými věkovými limity pokud jde o cílovou skupinu) z mladších je nejpopulárnější Karel Roden (stojí za úvahu i z hlediska cílů výzkumu). Jan Svěrák se po několika méně výrazných letech zjevně v zahraniční popularitě poněkud propadl, jeho Oscar je už daleko (u Jiřího Menzela ještě dále). Nicméně Oscar je Oscar a J. Svěrák za úvahu stojí, pokud by tento triumf bylo možné komunikovat. Ve výsledcích se objevuje i několik českých modelek (žádná ale výrazně). Jágr, Havel, Čech i Nedvěd také byli nejčastěji uváděni jako vhodné osobnosti pro propagaci ČR v zahraničí, jakkoli bychom měli vycházet především z vyhodnocení potenciálu osobností z marketingového hlediska a nikoli z doporučení laiků. Kontext, ve kterém jsou osobnosti uváděny, je většinou málo konkrétní, asociace a kontexty jsou pozitivní nebo neutrální, s jedinou výraznější výjimkou, kterou je současný president ČR. To, že osobnosti nejsou nijak vázány s regiony nebo produkty spojenými s ČR je z marketingového hlediska možná i výhodou, protože je možné je využít a aplikovat libovolně podle záměru. Mezi osobnostmi, které jsou podle názoru respondentů vhodné, pro propagaci České republiky v zahraničí jsou nejčastěji uváděni: 

špičkoví sportovci současnosti nebo nedávné minulosti (Petr Čech, Petra Kvitová, Jaromír Jágr, Pavel Nedvěd, Martina Navrátilová),



minulý prezident Václav Havel,



významné historické osobnosti: Karel IV., sv. Václav, Dvořák, Kafka,



atributy spojené s Českou republikou (pivo, hokej, fotbal).

97

Prezentovat lze Česko tedy prostřednictvím významného sportovce s vysokým mezinárodním kreditem či prostřednictvím historického atributu, který je zakotven v kontextu chápání Česka. Z porovnání výsledků šetření můžeme usuzovat, že média a prezentace českých osobností v zahraničí sice ovlivňuje jejich znalost, ale že se zde projevují i další zdroje, na kterých je možné stavět. Je to určitě vliv okolního prostředí (rodina, škola, profese, přátelé a známí). Výsledná znalost a percepce konkrétních osobností je tedy ovlivněna médii, ale silně se zde projevují informace a znalosti získané vzděláním. To vysvětluje časté zastoupení klasických historických postav v odpovědích cizinců. Mediálně je číslem jedna SPORT – zejména TENIS. Zde se často a univerzálně napříč všemi sledovanými zeměmi objevila řada jmen současných ale i minulých českých hráčů a hráček (české kořeny se silně projevují i u emigrantů – Lendl, Navrátilová). Číslem dva je FOTBAL. Zde je ovšem zájem různě silný v různých zemích a také univerzálně uváděné osobnosti jsou méně časté. Spíše jsou v jednotlivých zemích uváděna jména s danou zemí svázaná – hráči místních nebo blízkých klubů. Hráči často ztrácejí „český“ charakter a stávají se částí domácího klubu. Projevují se lokální preference jednotlivých sportů např. Nizozemí - rychlobruslení a Sáblíková. Komunikační koncept by proto měl mít návaznost na Česko – reprezentovat současnou osobnost s vazbou na Česko – jednodušší to je v individuálních sportech, kde není podstatný vliv klubové příslušnosti atraktivitu pro zahraniční média – výhodná synergie vyhovovat zákazníkům – zajímavý obor činnosti, univerzální pro všechny země atraktivitu a přesvědčivost pro cílové skupiny – tedy buď je přímo oslovovat tím, že je jí blízký, nebo alespoň mít argument, který cílová skupina respektuje (například nositel Oscara). Ze současných osobností je asi ideální již zmíněná Petra Kvitová, možná i Tomáš Berdych, lze uvažovat i představitelky modelingu – Eva Herzigová ad., nebo kultury – Miloš Forman. Jsou citováni sice s menší intenzitou, ale dlouhodobě a pravidelně ve všech sledovaných zemích. Dále jsou některé osobnosti, vhodné jen pro některé země (typicky Pavel Nedvěd pro Itálii a okolí, Petr Čech pro britské ostrovy). Je třeba zvážit, zda taková segmentovaná koncepce komunikace, která je pracnější, má v některých případech smysl. Pokud bychom zvolili „historizující“ přístup, lze uvažovat některé univerzálně známé osobnosti (Čechy, nebo s Českem silně

98

provázané) Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Alfons Mucha, ale také Franz Kafka.85 Výzkumy CzechTourism rovněž dokládají, že Česká republika je velice bezpečnou destinací: 

klesající nehodovost v silniční dopravě,



nízké procento výskytu tornád či hurikánů,



povodně lokálního charakteru,



zemětřesení výjimečná,



zlepšující se kvalita povrchových tekoucích vod,



tolerantnost Čechů vůči jiným národnostním skupinám,



spolehlivý záchranný systém (doba příjezdu rychlé záchranné služby 15 min., v Evropě 30 min.),



nejsou teroristické útoky,



nejsou válečné konflikty,



nejsou politická rizika (stávky, povstání) ani ekonomická rizika (platební neschopnost),



není nedostatek potravin,



je legislativní a politická stabilita,



hygiena.

Díky nedostatku informací a přehledu však mají často obyvatelé v Evropě i ve světě mylné představy o stavu v České republice. V řadě výše uvedených bezpečnostních faktorů je na tom Česká republika lépe než západoevropské státy. 3.2 Percepce České republiky – Rusko, Ukrajina, Pobaltí Česká centrála cestovního ruchu realizovala řadu výzkumů86 zaměřených na cílové skupiny z Ruska, Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska. U obyvatel těchto sledovaných zemí byl zaznamenán nadprůměrný zájem o návštěvu ČR

85

Anektovat Franze Kafku není problém, jednak zde žil a tvořil, jednak kafkovská tradice je velmi silná jak v teoretické tak čtenářské rovině. Ostatně známý vtip o schopnosti Rakušanu přimět svět, aby si myslel, že Hitler byl Němec a Mozart Rakušan (obojí je opačně) ukazuje, že osobnost může patřit leckam.

86

Monitoring zahraničních turistů v návaznosti na geografické členění Rusko, Ukrajina, Pobaltí (2012) STEM/MARK, CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

99

(v porovnání např. se zeměmi západní či jižní Evropy, o vzdálenějších destinací nemluvě). Jedná se nejen o deklarovaný zájem, ale jde také o vysoký počet lidí v populaci, kteří již mají s návštěvou ČR osobní zkušenost a přesto nebo právě proto, hodlají návštěvu opakovat i doporučit ostatním. Nejsilněji to bylo zaznamenáno u Ukrajinců a Litevců, téměř stejně intenzivně vyjadřují zájem Lotyši a Rusové. Estonci deklarují mezi sledovanými zeměmi zájem nejnižší, přesto však při porovnání s jinými evropskými či mimoevropskými státy, stále velmi vysoký. U spontánně zmíněných oblíbených dovolenkových destinací se ČR objevila na Ukrajině na 5. místě, v Rusku na 9. v Litvě na 13. a v Lotyšsku na 16. Také v umístění týkajícím se cestovatelských plánů je ČR na atraktivních příčkách. ČR je vnímána jako země pro poznávací, nikoli odpočinkovou turistiku, a tudíž vhodná spíše pro starší a intelektuálně založené osoby. ČR je považována za vhodnou destinaci pro první seznámení s Evropou a pro současnou návštěvu sousedních zemí (hlavně Rakouska a Německa). Generace 50+ má velký zájem o české lázně, a to jako místo léčby, a nikoli jen turistické návštěvy. ČR není považována za destinaci odpovídající zájmům mladé generace, nemá atmosféru a pověst „místa pro mladé“ (zážitky, zábava, život). Poklidnou atmosféru naopak starší generace oceňuje, dále také snadné dorozumění a bezpečnostní situaci. Panuje názor, že ČR není vhodnou destinací pro rodiny s malými dětmi. V pozadí této image stojí pevné klišé, spojující ČR takřka výhradně s poznávací turistikou. ČR je jednoznačně spojována s poznáváním, památkami a „starou“ architekturou. Ukazuje se, že je možné nabídnou i jinou poznávací turistiku než jsou jen „procházky po Praze či hradech“. Objevil se velký zájem po tematických zájezdech, např. pivní, gotická, církevní turistika, venkov. Projevuje se velký zájem o českou kuchyni, je tedy možné propagovat ČR jako místo gastronomické turistiky. ČR je země vhodná pro první návštěvu Evropy, protože je jejím „portrétem“, mostem do Evropy. Praha je považována za „romantické město“, ale nikoli jednoznačně za místo pro romantickou dovolenou, protože ta je spojována spíše s exotikou a luxusem. Byl zaznamenán velký zájem navštívit v ČR i jiná místa než jen Prahu, a to přesto, že jiná turisticky zajímavá místa (s výjimkou Karlových Varů) lidé často neznají. Projevil se velký zájem o návštěvy „provincie“ (turisticky méně navštěvovaných měst a hlavně venkova) a o seznámení s autentickým 100

českým prostředím („jak žijí obyčejní lidé“). Ze všech sledovaných zemí přichází jednoznačná informace o tom, jak k cílové skupině dostat informace a přimět je tak k návštěvě ČR. Na prvním místě mezi zdroji informací o místě zahraniční dovolené je tzv. Word of mouth (WOM), tedy doporučení a informace od přátel, příbuzných, známých, lidí na internetu, celebrit, pracovníků cestovních kanceláři a agentur, PR, atd. Lze tedy říci, že nové návštěvníky ČR přiláká tím, že ze stávajících návštěvníků udělá ambasadory. Na druhém místě jsou internetové informační portály, nezbytnou podmínkou je přehlednost, aktuálnost informací a jazykové mutace. Obyvatelům schází turistické (proč do ČR jet) i obecné informace o Česku. Ukrajinci preferují destinace Středomoří, zejména východního. ČR je vnímána jako země pro poznávací, nikoli odpočinkovou turistiku a tudíž vhodná pro starší a intelektuálně založené osoby. Zájem o návštěvu ČR projevují lidé nad 50 let. ČR není destinací pro samostatnou dovolenou. Není nutné propagovat ČR jako jednu ze „zastávek“ okružní cesty Evropou, protože v takové pozici je již nyní. Praha také není považována za destinaci, která by zájmům mladé generace vyhovovala více než jiná města Střední Evropy. Mladí Ukrajinci o klubový život nestojí tolik jako Rusové. ČR není destinací pro rodiny s malými dětmi. V pozadí této image stojí pevné klišé spojující ČR takřka výhradně s poznávací turistikou („exkurse“). ČR je jednoznačně spojována se „starou architekturou, zájem o moderní architekturu je slabý. Praha sice může být považována za „romantické město“, ale nikoli za místo pro romantickou dovolenou nebo svatební cestu (takové destinace jsou Paříž nebo Benátky). Z českých lázní jsou známé pouze Karlovy Vary, které jsou pro Ukrajince cenově zcela nedostupné. Zájem o návštěvu turisticky méně navštěvovaných měst a venkova, o seznámení s autentickým českým prostředím („jak žijí obyčejní lidé“), ČR má image země s nízkou kriminalitou, na stejné úrovni jako jiné západoevropské destinace. Česká kuchyně je považována za bohatou a chutnou. Mezi evropské země, které by Lotyši rádi navštívili (případně znovu navštívili) patří jednoznačně země jižní Evropy (Itálie, Španělsko, Francie). První asociace Lotyšů s ČR jsou Praha a pivo. S drobným odstupem se pak objevuje pověst ČR jako hezké země, architektura, památky, nebo čeští sportovci. V očích Lotyšů je vhodným ročním obdobím pro návštěvu ČR jednoznačně léto. Státem, který je pro 101

Lotyše

z hlediska

turistické

atraktivity srovnatelný s ČR,

je

jednoznačně

Slovensko. Dále jsou to naši příhraniční sousedé a Maďarsko. Téměř polovina respondentů má zkušenost s návštěvou ČR, více než polovina z nich dokonce opakovanou. Mezi návštěvníky ČR jsou v porovnání s celou cílovou skupinou častěji vzdělanější lidé z velkých měst (zejména Rigy) a lidé starší 36 let. Důvodem návštěvy ČR byla nejčastěji krátká zastávka na cestě do jiné země nebo využití výhodné nabídky zájezdu. V podstatě jen jedna česká destinace dominuje v místech navštívených lotyšskými turisty: Praha (90 %). U 23 % se objevily také Karlovy Vary. Pro 2/3 Lotyšů je představa léčebného/wellness pobytu v ČR lákavá. Mírně větší zájem deklarují ženy, nižší zájem mladí lidé do 35 let. Za účelem léčebného/wellness pobytu by respondenti jeli právě do ČR kvůli příjemnému klimatu a cenové dostupnosti. Mezi evropskými zeměmi, které by Litevci rádi navštívili, patří jednoznačně země jižní Evropy (Itálie, Francie a Španělsko). Důvodem soukromých cest Litevců do zahraničí bývá nejčastěji rekreace a odpočinek a dále poznávání a památky. Čím jsou lidé starší, tím častěji ustupují od odpočinkového typu dovolené a stávají se pro ně významnější památky a návštěvy známých. Cílovou skupinou pro poznávání je věková kategorie 35 – 55 let. Hlavní asociace Litevců s ČR jsou Praha, hezká země a pivo. Čtvrtina dotázaných si nebyla schopna spojit ČR vůbec s ničím. ČR je podle obyvatel Litvy země, která má jedinečné hlavní město, množství historických památek a příjemnou atmosféru. Litevci vnímají i velkou nabídku církevních památek. V očích Litevců je vhodným ročním obdobím pro návštěvu ČR jednoznačně léto. Další charakteristiky jsou obdobné jako u Lotyšů. Pro polovinu Litevců je představa léčebného/wellness pobytu v ČR lákavá, mírně větší zájem deklarují ženy a zájem roste také s věkem. Důvodem soukromých cest Estonců do zahraničí bývají poznávání a památky, čímž se zcela odlišují od Rusů či Ukrajinců, kteří cestují zejména za rekreací a odpočinkem. Mezi návštěvníky ČR jsou častěji vzdělanější lidé z velkých měst a tzv. prázdného hnízda. Důvodem návštěvy ČR je nejčastěji touha vidět kulturu a architekturu, pěknou zemi a zažít českou pohostinnost. Ostatní charakteristiky jsou obdobné jako u ostatních pobaltských států.

102

Pro západočeské lázně (zejména Karlovy Vary) je v současné době existenčně důležitá ruská klientela. Z tohoto důvodu jsou velice důležité výsledky unikátního výzkumu87, který probíhal v Rusku a byl zaměřen na percepci České republiky touto cílovou skupinou. Z výsledku výzkumu Ruské cílové skupiny vyplývá řada zjištění: Ruský turista utratí v ČR v průměru 2 300 Kč/den (nezahrnuje dopravu a ubytování placené předem). Průměrná délka pobytu ruského turisty je 7 dnů. Odhadovaný počet ruských turistů za rok je více než půl milionu. Ruští turisté v ČR utratí ca. 8 miliard Kč/rok. Česká republika je vysoce atraktivní destinace pro ty Rusy, kteří mají zájem o poznávání (je tedy jen malá šance přilákat „plážové“ turisty. ČR má image pohádkovosti, příjemné poklidné atmosféry a útulné země (ovšem to je poněkud nudné). Vysoká je míra spokojenosti ruských návštěvníků ČR (vynikající pro „ambasadorství“ a „šeptandu“, která je hlavním zdrojem informací o zemi, kterou se Rusové chystají navštívit, kromě turistických infoportálů). ČR je nositelem pozitivních emocí (výhodné pro zakomponování propagace destinace do komerčních reklam). V porovnání s jinými národy vysoký zájem o návštěvy regionů. Překážkou cesty do ČR je vízová povinnost, jiné překážky v podstatě nejsou. Mezi zajímavá (překvapivá či úsměvná) zjištění patřily překvapivé vizuální dojmy (např. vnímání kamenné dlažby, „červených střech“ z pálených tašek). Z české literatury mají Rusové spojitost pouze s Haškem (Švejk), s českou kuchyní mají asociaci s vepřovým kolenem. Myslí si, že Češi mají hluboký respekt k národním tradicím a kultuře, že jsou Češi pořádkumilovní, zákona poslušní, zdrženliví, pracovití (prakticky to, co si Češi myslí o Němcích). Ruské turisty udivuje zejména čistota českých měst (především čistota vzduchu v ČR, z pohledu Uralu a Sibiře), noční tramvaje a autobusy, jízdní řády MHD a jejich dodržování, hlavní město bez atmosféry shonu, napětí a agresivity. Hlavní prezentací ČR v mediálním prostoru v Rusku je reklama piva českých značek. 47 400 rublů/osobu je částka odhadovaná za poslední zahraniční dovolenou Rusů s pozitivním vztahem k cestování (v přepočtu ca. 30 000 Kč/osobu). Návštěvníci České republiky uvádí přibližně 37 000 Kč/osobu, z toho přibližně 17 000 Kč vydají

87

Jak nás vnímají Rusové? (2012) STEM/MARK, CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

103

předem (více než ¾ nákladů předem tvoří výdaje za zájezd na klíč, na dopravu), 20 000 v průběhu návštěvy – za zboží, stravování, služby, malou část výdajů tvoří výdaje za ubytování (jsou již často v ceně zájezdu). Více než polovině Rusů obvykle zprostředkovávají dovolenou cestovní kanceláře (zejména starším a vzdělanějším), více než čtvrtina si je organizuje sama. S věkem roste preference poznávání před rekreací a odpočinkem (neplatí u lázní). Mladí Rusové preferují aktivní formy dovolené. Obecně hlavní důvody Rusů pro soukromou cestu do zahraničí jsou rekreace a odpočinek (58 %), poznávání a památky (22 %), návštěva příbuzných (7 %), aktivní dovolená (7 %), jiné důvody, pracovní, studijní (6 %). Dovolená v Evropě je brána jako poznávací (např. za teplem létají do Emirátů, odpočinkem do Thajska). V cestovatelských plánech Rusů vedou zejména „teplé, mořské“ destinace (Turecko, Egypt, Thajsko, Itálie, Španělsko, Francie, Ukrajina, Německo, Česká republika, Řecko, Čína, Finsko, Bulharsko, Velká Británie, Spojené arabské emiráty, a další země). Rusové jsou velcí cestovatelé a při otázce jakou zemi by rádi navštívili, se Česká republika řadí na čtvrté místo za Francii, Itálii, Španělsko. Respondenti uvedli jako hlavní zdroj informací o destinacích turistické informační portály (45 %), doporučení a zkušenosti přátel, příbuzných, kolegů (42 %), cestovní kanceláře a agentury (25 %), sociální sítě na internetu (16 %), propagační materiály a prospekty (11 %), turistická informační centra (11 %), tisk, noviny, časopisy (9 %), televize, rozhlas (7 %), veletrh cestovního ruchu (2 %), jiné zdroje (4 %). Vnímání ČR v očích Rusů = pivo + Praha + památky. Vnímány jsou např. asociace hradů, kamenných mostů přes řeky (architektura), ale i to, že se Srby, Čechy, Bulhary se Rusové bez větších problémů domluví bez tlumočníka a to chápou jako velkou přednost. Z průzkumu vzešly následující Asociace Rusů na Českou republiku: Pivo (29 %), Praha (22 %), architektura, památky (19 %), hezká země (7 %), Karlovy Vary (7 %), hrady a zámky (6 %), restaurace a gastronomie (3 %), kultura a tradice (3 %), lázně, odpočinek, rekreace (3 %), typické české výrobky (2 %), čeští sportovci (2 %), český národ, pohostinnost (1 %), jiné (5 %), neví, neuvedeno (23 %). Respondenti uváděli co je na ČR zajímavého – pozitiva, mezi ně patří zejména zachovalá historická města, památky (92 %), jedinečné hlavní město (82 %), příjemná atmosféra (81 %), originální jídlo, pití (76 %), nabídka kulturních zážitků (75 %), kvalitní servis pro turisty (75 %), proslavené lázně (62 %), nízká kriminalita (59 %), nabídka pobytů v přírodě (59 %), množství památek UNESCO (59 %), množství 104

církevních památek (57 %), možnost nakoupit zboží, které jinde není (45 %), možnost pro sportovní aktivity (35 %), možnosti pro hraní golfu (15 %). Mezi hlavní překážky při cestě do ČR patří nutnost zařizovat vízum (23 %), v ČR je draho (18 %), nedostatek peněz (15 %), nemá moře, není zde teplé jižní klima (10 %), lidé o ČR málo vědí (10 %), vzdálenost, doprava (6 %), vízum, hraniční kontroly (5 %), je prostě mnoho jiných zajímavějších zemí (5 %), nezajímavá destinace (4 %), nízká informovanost (3 %), v ČR nemají rádi turisty z východu (1 %), ČR neposkytuje turistům dostatečný servis (1 %), je to bývalá socialistická země (1 %), v ČR není nic skutečně zajímavého (1 %), v ČR je málo možností k zajímavým nákupům (1 %). Česká republika je v očích Rusů srovnávána s velkými státy Evropy (např. Německo 18 %, Francie 13 %, Itálie 12 %, Rakousko 10 %, Polsko 8 %, Maďarsko 8 %). Rusové dotazovaní přímo v ČR nejvíce zemi srovnávali s Rakouskem. 1/5 dotazovaných Rusů navštívila ČR, z toho 1/3 zde byla vícekrát (jednou 67 %, dvakrát 19 %, třikrát 6 %, 4 a vícekrát 8 %). Hlavní důvody návštěvy ČR jsou: pěkná země, město (18 %), památky, architektura (15 %), nové zkušenosti (11 %), atmosféra, pohostinnost (10 %), výhodný zájezd (8 %), doporučení (6 %), služební cesta (5 %), dostupné ceny (4 %), lázně, léčba (4 %), návštěva (4 %), restaurace, gastronomie (4 %), nic spontánní výlet (3 %), tranzit (2 %), příroda, počasí (2 %), jiné (16 %), bez konkrétní odpovědi (8 %), neví (4 %). Při návštěvě ČR trvá návštěva přibližně týden, délka pobytu roste s věkem. Rusové přijeli většinou se známými (1/3), zejména mládež nebo ženy s kamarádkou nebo s partnerem (1/5). Do ČR Rusové jezdí jen zřídka, mají-li malé děti. Návštěvu ČR v příštích 5ti letech deklarují zejména ženy, lidé středního věku a vysokoškolsky vzdělaní. V ČR navštíví zejména Prahu (70 %), Karlovy Vary (41 %), Český Krumlov (5 %), Mariánské Lázně (4 %), Kutnou Horu (3 %), ostatní města (9 %), hrady a zámky (11 %), kostely, pivovary a jiné atraktivity (16 %), neuvedeno, neví (21 %). 36 % turistů navštíví Prahu, 9 % Karlovy Vary, 13 % Prahu a Karlovy Vary, 10 % jiná místa (Jáchymov, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Český Krumlov), 7 % Karlovy Vary a jiná místa, 13 % jiná místa a Prahu a 13 % prokombinuje návštěvu všeho během pobytu v Česku. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce ruské turisty v Česku překvapila architektura a památky (31 %), lidé, pohostinnost (29 %), hezké, čisté prostředí (25 %), příjemná atmosféra (11 %), dobrá kuchyně (8 %), příroda, počasí (7 %), dostupné ceny (4 %), nákupy (4 %), konkrétní město (3 %), doprava (2 %), vše (6 %), jiné (13 %). 105

Jen málo Rusů má z ČR nepříjemný zážitek, pokud ano, jde o místní nepříjemné obyvatele, nevidí nic zajímavého, špatná zkušenost s ubytováním či nevyšlo počasí. Z výzkumu vyplynulo, že dalších 16 % Rusů ČR dosud nenavštívilo, avšak rádo by ji během příštích pěti let navštívilo. Těmto lidem však vadí vízová povinnost. Tito hosté by v ČR utratili ca. 20 – 35 miliard Kč. Obrázek 3 ČR jako brand z hlediska ruské turistiky Silné stránky

Slabé stránky



ČR je na destinace

evropské



Slabá intenzita a efektivita nabídek ČR jako „turistické destinace



Jedinečnost Prahy, atmosféra historických měst, architektury



Chybí fokus na uspokojení nároků, představ a potřeb mladé generace



Gastronomie, pivo





Jazyková blízkost

Vízová povinnost odrazuje část turistů, kteří místo ČR navštíví destinace bez nutnosti víza,



Pozitivní vnímání ČR jako destinace především pro poznávací dovolené u segmentu starších a intelektuálně založených lidí



Malá propagace ČR v Rusku



Nejsme tak atraktivní jako tradiční evropské (nejen plážové) destinace – Itálie, Francie, Španělsko…



Nestálost počasí



Chybějící moře





shortlistu

Možnosti kombinace poznávacího programu s odpočinkovým, léčebným apod. Bezpečnost

Příležitosti

Hrozby



Posílit přítomnost ČR v mediálním prostoru, dostat ČR na přední místa v shortlistu evropských destinací



Prezentovat ČR jako vhodné místo pro krátké návštěvy jak v rámci (na začátku) okružní cesty po Evropě, tak jako místo romantického výletu (Nový rok, Vánoce)



Možnost autoturistiky s vypůjčeným automobilem



Vytvořit nové motivy k návštěvě



Prezentovat možnosti zábavy (bary, kluby, noční život), kalendář eventů (festivaly, koncerty)



Konkurence levných středomořských destinací



Omezení low costových letů do ČR



Víza - Schengen

Zdroj: Monitoring zahraničních turistů v návaznosti na geografické členění Rusko, Ukrajina, Pobaltí (2012) STEM/MARK, CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

106

Doporučení pro Česku republiku je: 

Věnovat se všem městům nad 100 000 obyvatel (nejsou zde výrazné rozdíly)



Poznávání – to nejsou jen procházky po Praze – propagovat jiná místa než Prahu a Karlovy Vary



Rusy zajímá autenticita – nechtějí vidět místa, kde potkají jen turisty, chtějí vidět Čechy a poznat jak žijí (propagovat jiné než turisticky frekventované trasy, klasické (ne jen turistické) restaurace



Nabízet neobvyklé, unikátní zážitky



Nabízet tematické cesty do regionů (pivovary, gastronomie, venkov)



ČR je cenově dostupná, uvádět cenové hladiny (panuje obava, že dovolená v Česku, především v lázních, je pro běžného Rusa příliš drahá.



Zájem o přírodu – především hory, pěší turistiku (nabídnut aktivní dovolenou)



Lázně – nabízet méně známá místa (Lázně Kynžvart), uvádět indikace

Je třeba oslovit následující cílové skupiny: 

Mladí lidé (zábava, noční život, eventy – koncerty světoznámých zpěváků, kapel, festivaly)



Rodiny s dětmi (Rusové jsou přesvědčeni, že ČR není vhodná pro návštěvu s dětmi, tzn. nabídnout zážitky, při kterých se nebudou děti nudit, např. Dino- IQ park, akvapark apod., aktivní dovolenou pro celou rodinu)



Starší páry (romantický pobyt ve městě, protože mladší generace si pod romantickou dovolenou představí spíše exotiku u moře).

107

Z výsledků výzkumů88 vyplynula řada zjištění. Propagaci turistické destinaci nelze jednoznačně realizovat globálně (stejný spot, billboard, či jinou formu propagace nelze využít v jednotné podobě ve všech cizích zemích a k oslovení různých cílových skupin). Těm, kteří ČR již navštívili nabízet další atraktivity mimo Prahy a Karlových Varů, zvát je do regionů, představovat regionální památky, architekturu. Těm, co do ČR ještě nezavítali, zvát na tradiční atraktivity, o kterých je známo, že na turisty působí (Praha, Karlovy Vary, památky, historie) a postupně bořit silné názory, že ČR je nudná země pro mladé, že v ČR je draho, že ČR není vhodná země pro cestování s dětmi apod. Pro generaci 50+ využít motivace „dopřejte si luxus“, tj. akcentovat poklidnou atmosféru, snadné dorozumění, bezpečnou situaci, cenovou dostupnost, lázně, výlety mimo Prahu, možnost dopřát si luxus a kvalitu (v podobě hotelů, restaurací, servisu, zážitků, nákupů a další). Pro rodiny s dětmi využít témata typu „Češi mají děti rádi, Uvítáme vaše děti, ČR to s dětmi umí“, zkrátka zdůraznit možnost nejen poznávacího typu dovolené, upozorňovat na možnosti trávení společného času s dětmi – dostatek hřišť, lunaparků, ZOO, dětské koutky a dětská jídla v restauracích, parky, dětský program, zázemí pro děti atd. Je třeba potenciálním návštěvníkům o nabídce nelhat, ale vzhledem k tomu, že ČR je na tom s nabídkou zázemí pro děti podobně jako ostatní země, není nutné být zbytečně skromní. Pro mladé do 30ti let zdůraznit, že „v ČR není nuda“, „v ČR najdete přátele“, tj. komunikovat možnosti zábavy a vyžití (např. kluby, diskotéky, koncerty, noční jízdy, moderní architektura, život, možnosti mladých lidí, místních i cizinců, možnosti setkávání, Praha jako kosmopolitní město), zdůraznit cenovou dostupnost. Rusům nabídnout „pohádku“, „setkání s Evropou“, upozornit na atmosféru, malebnost, snadné dorozumění a bezpečnou situaci, nabídnout lázně, jiné zážitky než tradiční poznávání. Sdělit, že do ČR je možné cestovat i jinak než prostřednictvím cestovních kanceláří. U Ukrajinců posílit pozici ČR jako jedné ze zemí okružních cest po Evropě (brát v úvahu, že Ukrajinci přijíždějí především autobusovými zájezdy), nabídnout poznání života obyčejných lidí, českých regionů a venkova, gastronomické zážitky a přesvědčovat o cenové dostupnosti ČR, akcentovat architekturu. U Lotyšů zdůraznit možnost uskutečnění cesty vlastními silami,

88

Monitoring zahraničních turistů v návaznosti na geografické členění Rusko, Ukrajina, Pobaltí (2012) STEM/MARK, CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

108

pozvat je na pivo, gastronomii, podpořit názor Lotyšů, že ČR je „krásná v létě“ avšak doporučit i jiná roční období. Litevcům nabídnou rodinné dovolené i s dětmi. Pro Estonsko je vhodné nabídnout spolupráci estonským cestovním kancelářím se zajímavou nabídkou cest do ČR zaměřených na poznávání, památky, církevní turismus. V komunikaci je vhodné využít velmi dobré znalosti geografického rámce ČR (nabídnout a propagovat i sousední státy), základní reálie. Respondenti si často asociují reklamy na české produkty s oficiální propagací ČR. Je-li ČR nositelem pozitivních emocí, mohla by být snaha o řízené zakomponování propagace destinace do komerčních reklam úspěšnou pro obě strany. Nelze nabízet: 

Spontánní výlety Rusům a Ukrajincům (kvůli vízům)



Lázeňské pobyty a poklidnou atmosféru mladé generaci



Luxus a možnost utrácet peníze jiným cílovým skupinám než (zejména ruské) generaci 50+

Bylo by dobré podporovat pobočky českých cestovních kanceláří v zahraničí, nízkonákladové lety do ČR, PR (nikoli reklamní kampaně) v médiích, akce představující ČR v dané zemi, sjednocení podmínek udělení turistických víz na pravidla Schengenského prostoru.

3.3 Monitoring v Evropě Česká

centrála

cestovního

ruchu

zrealizovala

monitoring

zahraničních

návštěvníků České republiky. Výzkum byl zaměřen na motivaci potenciálních turistů z vybraných evropských zemí.89 Cílem bylo zjistit skladbu návštěvníků, způsob trávení dovolené a volného času a především jejich povědomí o České republiky a zájem o ni. Jako odpověď na otázku „Co se Vám vybaví, když se řekne Česká republika“ výzkum uvádí: Praha (30,2 %), pěkná/zajímavá země/obecné

89

Vnímání České republiky z pohledu evropských návštěvníků a jejich cestovatelské zvyklosti, Monitoring zahraničních návštěvníků ČR (2010) Praha: Česká centrála cestovního ruchu. [Dostupné z: http://monitoringEvropa.czechtourism.cz]

109

pozitivní prohlášení (10,4 %), pivo (8,2 %), památky (7 %), krajina/příroda/hory (6,2 %), 19,7 % účastníků neví, co se jim vybaví, zimní sporty/lyžování (0,6 %), Karlovy Vary (0,6 %), cestovní ruch/turistické destinace (1,2 %), Relax, zábava, noční život (1,3 %), obchody/trhy/nákupy (0,6 %), lázně, horké prameny (0,9 %). Zajímavým zjištěním je, že 41,9 % respondentů Českou republiku vůbec nezná, 51,1 % o ní slyšelo a 6,9 % zná Českou republiku velmi dobře. Důvodem pro tato znepokojivá čísla bude nedostatečná reklama na Českou republiku v zahraničí, 79,9 % respondentů totiž uvádí, že žádný typ reklamy na Českou republiku nezaznamenalo. 69,1 % respondentů, kteří reklamu zaznamenali, ať už v tisku, v rádiu, televizi či na internetu, si o České republice našlo další informace nebo dokonce uvažovalo o dovolené v České republice. Jako nejčastější motivy dovolené účastníci výzkumu uvedli relaxaci, poznávací turistiku, koupání a nakupování, 5 % uvedlo zdravotní pobyt a pobyt v lázních. Téměř 30 % účastníků výzkumu by ale o České republice neuvažovalo jako o destinaci pro svou dovolenou, a to hlavně kvůli malé atraktivitě země, nezájmu o zemi, absenci moře či jiným plánům účastníků. Lepší výsledky přináší oblast pověsti České republiky ve výše zmíněných zemích, 63,3 % respondentů totiž uvádí pozitivní pověst. Dalším bodem výzkumu bylo přirovnání České republiky k jiné zemi, na předních příčkách se nachází Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Německo. Českou republiku již navštívilo 24,8% dotazovaných, z toho 52,2 % pouze jednou, v navštívených místech dominuje Praha (91,9%), dále pak Brno (4,8 %), Karlovy Vary (4,6 %) a Český Krumlov (2 %). Co se týče aktivit v České republice, preferovali by respondenti návštěvu památek (14 %), městskou turistiku (14 %), přírodní krásy a zajímavosti (11 %), odpočívání a relaxaci (10 %), lázně lákají pouze 3 % dotazovaných. Mezi aktivity, které turisté v České republice opravdu provozovali, patří městská turismus (19 %), návštěva památek (16 %), odpočívání a relaxace (9 %), přírodní krásy a zajímavosti (8 %), pěší turistika (8 %), společenský život a zábava (8 %) a církevní turistika (8 %), lázně navštívilo 1 % turistů, stejně tak 1% návštěvníků hrálo golf. Ve vnímání obyvatel „starých“ zemí EU stále přetrvává rozdělení na „západní“ a „východní“ Evropu. ČR je podobná Maďarsku, Polsku, Slovensku. Znalost země je tažena především povědomím o Praze (podobná Budapešti a Vídni, částečně i Krakovu), méně zaznívá Bratislava a Varšava. Ze „starých“ zemí EU má ČR 110

nejhorší image u Rakušanů a Němců (částečně i Maďarů), image se zlepšuje po návštěvě České republiky. Španělé, Italové a Nizozemci se vyjadřují o ČR většinou kladně (neznalost chápou jako svůj handicap), naproti tomu řada Francouzů projevuje v otázkách na image, asociace s ČR a případnou návštěvou „arogantní nezájem“. Situace v hodnocení země se opět zlepšuje s návštěvou ČR. Poláci a Slováci nás vnímají jako dostupnou a sobě velmi podobnou zemi, kam by jeli provozovat širokou škálu činností. Hůře nás vnímají Maďaři, máme pro ně image méně zajímavé země. Pro většinu turistů je v ČR atraktivní městská turistika, návštěva památek (včetně církevních) a přírodních pamětihodností. Stoupá obliba gurmánských návštěv. Turisté si rovněž chtějí odpočinout, relaxovat. Naprostá většina návštěvníků (93 – 98 %) hodnotí zkušenost s pobytem v České republice rozhodně nebo spíše pozitivně. Návštěvníci z Německa a Rakouska hodnotili zkušenost s návštěvou v ČR častěji jen jako „spíše“ spokojen/a namísto „rozhodně“ spokojen/a. ČR je u většiny turistů stále spojována především s Prahou, památkami, pivem. U turistů s větší znalostí ČR se přidávají i asociace s kulturou (spisovatelé, hudební skladatelé), architekturou, popřípadě známými sportovci. Tabulka 8 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Francie

Chyba!

Záložka

definována.

111

není

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Francie_Final.pdf

Tabulka 9 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Itálie

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Italie_Final.pdf

Tabulka 10 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Maďarska

112

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Madarsko_Final.pdf

Tabulka 11 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Německa

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Nemecko_Final.pdf

Tabulka 12 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Nizozemí

113

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Nizozemi_Final.pdf

Tabulka 13 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Polska

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Polsko_Final.pdf

Tabulka 14 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Rakouska

114

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Rakousko_Final.pdf

Tabulka 15 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty ze Slovenska

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Slovensko_Final.pdf

Tabulka 16 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty ze Španělska

115

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Spanelsko_Final.pdf

Tabulka 17 SWOT analýza – vnímání ČR respondenty z Velké Británie

Zdroj: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/ke_stazeni/CzT_Velka%20Britanie_Final.pdf

3.4 Reklamní kampaně Reklamní kampaně je nutné dělat oddělené, speciálně, cíleně zaměřené na konkrétní zdrojové oblasti, konkrétní cílové skupiny. Globální kampaně mají diskutabilní efekt a často nejsou pochopeny potenciálními návštěvníky v různém prostředí. Závěrečná zpráva z projektu Profil zahraničních turistů jako měřítko efektivity cílených kampaní na podporu příjezdového cestovního ruchu – Evropa90 uvádí, že televizní spot „Paleta“ je pozitivně hodnocen pouhými 15 % diváků, protože řada z nich nepochopila myšlenku a zpracování spotu. Je to důkaz, že reklamní kampaně jsou velice citlivé pro jednotlivá prostředí. Pozitivně byla hodnocena pouze originalita, negativně bylo hodnoceno jednostranné zaměření (spot představuje pouze památky, diváci mají pocit, že se jedná o propagaci umění

90

Efektivita reklamní kampaně v Německu, Itálii, Polsku, Velké Británii (2011) STEM/MARK, CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

116

v ČR). Ve spotu chybějí typicky české motivy. Pokud má být spot využíván k prezentaci ČR globálně (tj. bez ohledu na národnost diváka), je třeba vycházet z faktu, že cizinci o ČR často nemají téměř žádné informace; čím dále od českých hranic, tím méně. Nevědí, zda je ČR přímořský stát, zda je v EU, nemají jej spojený s historií ani konkrétními osobami, stavbami, památkami, zvyklostmi. Spot respondentům ukazuje bezpochyby zajímavá a krásná místa, ale fungovat může na osoby s více zkušenostmi s ČR, na osoby informované a se zájmem o jiná místa než Praha. Ukázky zajímavých, ale pro ČR z pohledu cizince netypických míst, nevyvolají zájem o návštěvu ČR. Jako ideální je lze považovat pro využití v domácím cestovním ruchu k přilákání Čechů na zajímavá místa. Další významná kritika byla v tom, že spot postrádá život. Oslovené národnosti mají v porovnání s Čechy většinou vřelejší povahu, mají rády společenský život a zábavu, poznávání nových lidí a kultur. Za nezbytné v případě reklamy zaměřené na návštěvu nových míst tedy považují mít možnost vidět, že na tomto místě to žije, že se lidé dobře baví, užívají si a líbí se jim tam. Důležitá je pro cizince také určitá forma pozvání či vyzvání k návštěvě, očekávají tedy slova typu: přijeďte, navštivte, poznejte, objevte. Kritizováno bylo rovněž, že spot je příliš rychlý. Ve spotu je představeno mnoho míst, ale divák je bohužel nestihne zachytit, protože se střídají a prolínají ve velké rychlosti. Svět se ve spotu příliš rychle točí, což na diváka působí nepříjemným pocitem a tím, že točení probíhá v místnosti, navíc vyvolává pocit stísněnosti, ze které není úniku. Kritika diváků byla i na herce ve spotu, kdy pár turistů je umělý. Mladí lidé, kteří ve spotu představují turistický pár, jsou převážné většině diváků nesympatičtí, nepřipomínají reálné turisty ani chováním, ani oblečením (natož turisty příslušné národnosti, které je spot prezentován), jsou spíše jako modelka a model, nejsou blízcí žádné cílové skupině (odmítají je mladí, rodiny s dětmi, prázdné hnízdo i senioři), takže se s nimi není možné ztotožnit. Zazněly ještě další výhrady, např. k hudbě, k postavě malíře, k logu; tyto názory však byly spíše ojedinělé. Celkově dopadlo hodnocení billboardové kampaně „Paleta“ lépe než hodnocení TV spotu. Mezi národnostmi jsou poměrně velké rozdíly v hodnocení, průměrně se však dostáváme na cca 2/5 pozitivních ohlasů. Nejlépe posuzovali kampaň ve Velké Británii, nejhůře naopak v Německu. Respondentům se líbily fotografie míst, jejich barevnost, jakási uhlazenost, malebnost. Zazněla i chvála na slogan a zřetelnost sdělení, se jedná o ČR. Mezi výhradami zaznívalo nejčastěji, že billboardy postrádají život, že kampaň je 117

jednostranně zaměřená – každé národnosti byla představena jiná skupina billboardů, které skutečně prezentovaly ČR v jejich zemi. Vyjma Itálie (kde byly prezentovány billboardy s Karlovým mostem a Karlštejnem) nabyli diváci stejného dojmu jako v případě TV spotu, že kampaň je cílená buď na milovníky památek, nebo nemá ČR kromě památek co dalšího nabídnout. Toto hodnocení je však třeba brát s jistou rezervou, protože bylo ovlivněno tím, že respondenti viděli všechny billboardy v rámci jedné diskusní skupiny. V reálném životě by zaznamenali jen některé z nich a v různých časových intervalech, takže by pravděpodobně dojem z jednostranného zaměření nebyl tak intenzivní, pokud vůbec. Jiným rizikem jednostranného zaměření však je, že osloví pouze určitou cílovou skupinu, které je blízký zobrazovaný motiv. Další cílové skupiny pak pravděpodobně zůstanou neosloveny. Kritizováno bylo, že na billboardu chybí emoce/život. Diváci postrádají v kampani život, lidi, zábavu. Obrázek nadšených a spokojených lidí na obrázku vyvolá v divákovi pozitivní emoce jako např. veselost, touha zapojit se, zájem navštívit místo také. Respondentům však šlo také o jiné emoce, které by měl billboard vyvolat, např. ohromení a úžas nad použitou fotografií, chuť na gurmánský zážitek, touha zúčastnit se zobrazené aktivity (např. pro Poláky je to jednoznačně lyžování), touha po romantice, která se může na zobrazeném místě naplnit, možnost užít si noční život). Pouze někteří jedinci si dokázali spojit použití palety s TV spotem, který hodnotili dříve než billboardovou kampaň. Většině nebylo jasné, co má znázorňovat, proč byla použita, jak to souvisí s ČR, nezaznamenali proměnlivost barev palety podle obrázku. Paleta byla většinou považována za nesmyslnou, příliš velkou, překážející fotografii či zabírající místo pro jiné, důležitější informace. Zazněla i další kritika, např. na využití motivů, které nejsou z pohledu respondentů pro ČR typické, nespojují si je s ČR, na to, že o zobrazeném motivu není na billboardu další informace – název, lokalita, otevírací doba. Tyto připomínky však byly spíše ojedinělé. Respondenti hodnotili na webovém turistickém portálu pozitivně například možnost sdílet zkušenosti, fotografie a videa s ostatními, virtuálního průvodce, množství a zajímavost informací. Prezentaci destinace na internetu obecně považuje převážná většina dotázaných za ideální formu propagace. Webové stránky je tedy vhodné zachovat, neustále udržovat, aktualizovat, vylepšovat. Nespokojenost byla zapříčiněna například špatnými překlady do jazykových mutací - největším prohřeškem jsou ve všech testovaných jazycích nekvalitní překlady do cizích 118

jazyků, které obsahují chyby a také výrazy zastaralé či nepoužívané v kontextu, v jakém jsou použity na webu. V anglické verzi si uživatelé stěžovali na pozůstatek některých textů v češtině, v jiných verzích vadila částečná angličtina. Uživatele toto naprosto spolehlivě odrazuje od setrvání na webu a od chuti zjišťovat informace. Kritizována bývá i nepřehlednost – schopnost orientace na webu je velmi individuální záležitost, a co jednomu člověku vyhovuje, dalšímu nemusí. Je však třeba uvést, že v otázce špatné přehlednosti webu a uživatelsky nepříliš přátelské orientace se všechny národnosti shodly, takže nelze tuto kritiku zcela pominout. Web působil amatérsky – respondenti měli často dojem, že se jedná o testovací verzi webových stránek před jejich skutečným spuštěním; domnívali se, že stránky jsou jakousi prozatímní amatérskou verzí, která bude ještě profesionálně dopracována. Zcela odmítali myšlenku, že se jedná o oficiální prezentaci ČR. Přestože hlavní motivací pro návštěvu podobného webu je zejména doporučení přátel/známých nebo aktuální potřeba vyhledat nějaké konkrétní informace, mají respondenti dojem, že na stránkách by nemělo chybět něco zábavného, poutavého, hravého či neobvyklého, něco na odreagování. Web myczechrepublic.eu je plný vážných informací, ale zábava chybí. Tento název webu nebyl intuitivní, špatně se pamatuje, snadno v něm při psaní vznikne překlep. S tím souvisí i poměrně velké množství oficiálních webů prezentujících turistům ČR (myczechrepublic.com, czechtourism.com, czech.com). Respondenti se v nich obtížně orientují, nevědí, který je „ten nejoficiálnější“, jaké jsou mezi nimi rozdíly a na který se tedy mohou spolehnout. Po zadání Czech Republic do vyhledávače Google se na prvním místě zobrazí web czech.com, což lze z pohledu turisty považovat za logiku úvahy, že se jedná o oficiální web. CzechTourism chtěl v zahraničí prezentovat následující témata – produkty: Praha, hlavní město – obrázek produktu poznalo a správně přiřadilo k ČR průměrně 30 % respondentů, což je třeba považovat za velký úspěch; žádný další produkt již k ČR takto často přiřazen nebyl. Fotografie Karlova mostu a Hradčan v pozadí je považována za relativně známou a typickou prezentaci ČR, poznána byla dokonce i 16 % respondentů ve Velké Británii. Praha byla nejčastěji spontánně navrhována mezi motivy nejvíce spojovanými s ČR, a zároveň mezi spontánně uváděnými motivy, které by byly vhodné pro billboardovou kampaň v zemi respondenta. 119

Poznávání historie a památek – tento produkt byl zastoupen fotografií Karlštejna; respondenti se nejčastěji domnívali, že fotografie pochází z Německa, příp. Rakouska či Francie. Současně s Prahou bylo téma památek a české minulosti považováno za téma nejvíce spojované s ČR a velmi vhodný motiv na billboardovou kampaň. Památky UNESCO – produkt reprezentovala fotografie Holašovic, kterou všichni respondenti shodně označili jako obrázek typický pro Holandsko – asi hlavně díky záběru vody. Golf – fotografie golfisty na hřišti Park Golf Hradec Králové připomínala respondentům většinou Velkou Británii, někdy také Německo či USA. Golf s ČR cizinci spojený nemají, ale jejich postoj k tomuto sportu je odlišný od Čechů. Nepovažují jej za sport pro bohaté a nedívají se na něj skrz prsty, je to pro ně běžný druh sportovní aktivity. ČR pro ně však v oblasti provozování tohoto sportu typická není. Neznamená to ale, že by ji odmítali, pouze si ji nespojují a pokud je někdo přesvědčí, že ČR je golfovou velmocí, může to být pro cizince nový a zajímavý pohled na ČR. Léčebné lázeňství – bylo prezentováno fotografií zřídla v Mariánských Lázních, za zemi původu fotografie považovali respondenti nejčastěji Rakousko, dále Francii, Itálii či Německo. V odpovědích Němců se ale objevila i správná odpověď, pravděpodobně proto, že se jedná o město poměrně blízko hranic. Aktivní dovolená – možná, že to bylo způsobeno termínem dotazování, ale většina respondentů si pod spojením aktivní dovolená vybavila hlavně lyžování. Úžasné téma je to zejména pro Poláky, kteří milují lyžování a české lyžařské areály považují za vyhlášené. Kdyby záleželo na nich, prezentace ČR by probíhala pouze na úrovni tohoto sportu a českých hor. Ostatní respondenti směrují aktivní dovolenou převážně do Alp, kde lze trávit zimní i letní sezónu nabídkou mnoha aktivit. Aktivní dovolená v ČR jim neevokuje žádné aktivity, je pravděpodobné, že je to zejména tím, že nemají o ČR dostatek informací, jak již bylo zmíněno výše. Poznávání místní kuchyně, gurmánská turistika a jiné zážitky – většina dotázaných respondentů by se dala označit za „požitkáře“ a tato vlastnost úzce souvisí i s výběrem a trávením dovolené. Smyslem dovolené je nejen poznávání, 120

ale také a hlavně zážitky, a to v mnoha oblastech. Cestování mají cizinci spojené s gurmánstvím, sami zdůrazňují vazbu Česka a piva a jídla a rádi by je také viděli v reklamní kampani ČR, a to buď přímo, nebo formou obrázku české hospody s milou atmosférou, jídlem, pivem, děvčaty, zábavou. Mezi zážitky cizinci také často řadí noční život, folklor, řemesla, trhy a nákupy. Incentivní a kongresová turistika – nepřekvapilo, že tento produkt byl s ČR spojován nejméně. Důvodem pravděpodobně nebylo, že by ČR byla nevhodnou destinací pro kongresy a incentivy, ale že respondenti nemají s touto oblastí velké zkušenosti. Lze předpokládat, že pokud by dotazování probíhalo na cílové skupině, které je toto téma blízké, dopadlo by hodnocení výrazně jinak. Výše uvedená zjištění potvrzují nutnost samostatného přístupu při tvorbě reklamních kampaní a nezbytnosti věnování pozornosti kvalitě a jednotlivým trhům (zdrojovým oblastem, cílovým kategoriím), aby měla vůbec nějaký efekt. Samotní respondenti navrhli následující náměty propagace: 

Pracovat v propagačních materiálech se slovní hříčkou CZECH – CHECK. Vhodně lze také využít CZECH – Petr ČECH.



Založit reklamu na boji s nešvary: - Téměř nulové povědomí o ČR (reálie, zvyky, geografie) - Předsudky o ČR (komunismus, chudoba, náboženství, švejkovství).



produkt GOLF rozšířit na produkt SPORT s prezentací lyžování, cyklistiky, pěší turistiky, kempování, rybaření; nebo jej zařadit do produktu Aktivní dovolená.



umísťovat reklamu v prostorách metra a vozů MHD, tam si lidé ochotně přečtou všechno. Nudí se a vítají každou zábavu. Navíc je to většinou levné.



využít v reklamě typicky české produkty a pozvat k jejich vyzkoušení (štramberské uši, rakvička se šlehačkou, chlebíčky, pivo, svíčková, knedlíky, sklo)

121



založit reklamní kampaň na informaci, jak je ČR blízko (např. 2 hodiny od Londýna), ale přesto vzdálená (nikdo o ní nic neví).



ve spolupráci s dalšími orgány státní správy bojovat proti destrukci image ČR v oblasti prodejen v centrech měst (matrjošky a ušaté čepice v Praze, vietnamské oděvy v Kutné Hoře).



udělat reklamní kampaň zábavnou – učit cizince česky. Čeština zní mnoha národnostem legračně a chtějí předem umět pár frází, než přijedou. Bude je to bavit.



propagovat ČR pomocí celebrit (českých či lokálních).

Německo 

ČR není v Německu zavedená jako země vhodná a typická pro strávení dovolené. Němci k nám sice často jezdí – hlavně z příhraničních spolkových zemí – ale pouze na jednodenní nákupní výlety.



Povědomí o ČR je ve vzdálenějších spolkových zemích minimální. Výjimkou je Praha. Mnoho respondentů ji označilo za atraktivní město na výlet.



Němci jsou náročnější než ostatní národy na pořádek, čistotu a kvalitu služeb.



Obyvatelé Německa nejčastěji ze všech sledovaných národností trpí předsudky vůči ČR. Považují ji za chudou, postkomunistickou či rozvojovou zemi, neumějí si představit, že za posledních 20 let se to zde nějak výrazně změnilo. Stále mají v povědomí informace o okrádajících taxikářích či loupežných rumunských tlupách na Václavském náměstí.



Je také pravděpodobné, že řada Němců vychází z toho, že ČR zná a ví, co tam čekat, protože sbírá zkušenosti v pohraničních oblastech při nákupu levnějších pohonných hmot, sádrových trpaslíků a levných cigaret a alkoholu. Na druhou stranu, řada Němců má však také zkušenosti, např. z českého lázeňského trojúhelníku. 122

Co na Němce funguje 

Produkt: Praha, gurmánská turistika, tradiční české výrobky



Motiv: Karlův most, Pražský hrad, Praha, požitky (jídlo, pivo, ženy), nakupování



Slogan: výzva, popostrčení k akci/činnosti

Itálie 

Itálie je země, která nabízí všechny možnosti a druhy dovolené - od pláží až po horské krajiny, od historicky a umělecky zajímavých měst po místa zaměřená spíše na zábavu. Proto je Italy velmi těžké něčím zaujmout či oslovit. To dělá z Italů velmi náročnou cílovou skupinu z hlediska reklamy, protože mohou vše porovnat se svými národními produkty.



Další rys charakterizující Italy je to, že čím dál na jih italskými regiony postupujeme, tím více jsou lidé zvyklí na vřelý přístup. Nepotřebují vidět pouze krásu míst, ale potřebují také cítit živou přítomnost lidí a emocí.



Stejně tak s postupem na jih klesá obecné povědomí či znalost o ČR (která však ani na severu není vysoká).



Přesto však lze říci, že Italové jsou „zodpovědní“ turisté. Na návštěvu zahraniční destinace přijíždějí informovaní, mají dobrou představu o tom, co jim destinace nabízí, vědí, co by rádi navštívili a shlédli, jsou ochotní překonat i určité drobné překážky či nedokonalosti ve službách. Italové vědí, že italština není jazyk, kterým se v cizině snadno dohovoří, proto velmi vřele vítají i drobnou snahu o podání informací v jejich jazyce.



Italové jsou požitkáři a společenští lidé, v cizích destinacích s oblibou zkoušejí nové zážitky, zejm. gurmánské, a rádi se smějí. Právě Italové nám Čechům ve výzkumu často doporučovali – více se smějte! 123

Co na Italy funguje 

Produkt: Praha, historie, památky



Motiv: Karlův most, lázně, příroda, kultura, zábava (hospoda, trhy, řemesla)



Slogan: emoce (slova jako milovat, krása, nadchnout)

Polsko 

ČR je (zřejmě díky příslušnosti k bývalému socialistickému táboru) v Polsku dobře známá, stačí ji jen připomenout, mluvit o jejích krásách a ukazovat je, není třeba podávat rozsáhlé a detailní informace.



ČR Polákům asociuje vyhlášené lyžařské areály a překrásnou Prahu, proto by tento prvek neměl chybět ani při propagaci ČR v Polsku.



Příbuznost jazyka je pozitivní devizou.



Protože Poláci prožívali podobnou minulost i současnost, jako Češi, jsou turisté z Polska shovívaví k některým nešvarům, na které ostatní národnosti často upozorňují a kritizují je.



Právě pro Poláky je sympatickou postavou „Švejk, který má rád pivo a knedlíky“.

Co na Poláky funguje 

Produkt: Praha (nejen), historie, památky, aktivní dovolená



Motiv: Karlův most, Zlatá ulička, krajina, sport



Slogan: nabídka aktivit (zejm. lyžování) a historie

Velká Británie

124



Britové nevědí o ČR téměř nic – nevědí, zda je členem EU či zda má moře. Někteří znají maximálně hlavní město, bohužel ale ve špatném kontextu – jako místo pro divoké předsvatební rozlučky se svobodou.



Přestože nelze suplovat vzdělání obyvatelstva, je třeba vytvořit materiály, které ukazují přátelské lidi, kulturu, denní i noční aktivity, historii, společné věci s Brity apod.



Britové často poukazovali na to, že v reklamách nedostávají přesnou informaci o lokalitě představované památky a další velmi detailní informace (otevírací doba, vstupné, informace o vstupu pro handicapované atd.). V souvislosti s jejich téměř nulovými znalostmi o ČR (někteří se domnívají, že ČR je přímořský stát) působí tyto požadavky a kritika poněkud nevhodně.



Se zmiňovanou touhou po detailech úzce souvisí i to, že přestože respondenti mají pocit, že se bez těchto informací neobejdou, nejsou v zásadě nijak výrazně ochotni si informace vyhledat; např. podívat se na web, na který spot odkazuje. Ochota se výrazně zvýší v případě, že hodlají destinaci skutečně navštívit a potřebují vyhledat konkrétní informace. Nelze ale předpokládat, že lidé budou ochotni navštívit web na základě zhlédnutí webové adresy v televizní kampani.



Respondenti nevnímají rozdíl mezi oficiální prezentací turistické destinace a reklamou soukromého subjektu - cestovní kanceláře či ubytovacího zařízení. Často totiž zmiňovali, že v kampani chtějí informace o tom, kolik by stál zájezd na propagované místo, jaký je tam hotel, restaurace, kolik stojí letenka atd.

Co na Brity funguje 

Produkt: Historie, památky, Praha, city-life



Motiv: Karlův most, noční Praha, Orloj, krajina, architektura, zábava



Slogan: malou rozlohu a tradice ČR využít jako konkurenční výhodu a vyzvat k objevování 125

Z hlediska turistické atraktivity srovnávají Českou republiku 

Němci s Maďarskem, Slovenskem, Rakouskem, Polskem, Chorvatskem, Německem



Italové s Maďarskem, Rakouskem, Francií, Itálií, Slovenskem, Anglií



Poláci se Slovenskem, Maďarskem, Rakouskem, Polskem, Francií, Chorvatskem



Britové s Chorvatskem, Rakouskem, Maďarskem, Německem, Švýcarskem, Slovenskem

Z výsledků výzkumu vyplynulo jednoznačné zjištění: propagační kampaň turistické destinace nelze realizovat globálně – tedy stejný spot, billboard či jinou formu propagace využít v jednotné podobě ve všech cizích zemích a k oslovení různých cílových skupin. Jednotnou reklamu k oslovení různých národnosti a různých cílových skupin si mohou dovolit Coca-Cola či McDonald's, které mají v populacích mnoha zemí téměř stoprocentní znalost značky, výborně znají své zákazníky, kampaně realizují s velkými investicemi, s ideálním dopadem na cílovou skupinu. Malá a, z pohledu cizince, ne úplně „produktově“ zajímavá a výjimečná země musí zvolit zcela jinou strategii. Je třeba stanovit priority, na které národnosti a na jaké cílové skupiny v rámci národností hodlá destinace cílit, čeho chce kampaní dosáhnout a jaké k tomu má ekonomické možnosti. Na základě těchto informací je pak zkušená a kvalitní reklamní (a mediální) agentura schopna navrhnout ideální řešení. Až v následné diskusi zadavatele a reklamní agentury se řeší, jaké produkty jsou k dispozici, jaká je míra únosnosti v kreativitě a kde jsou hranice, za které zadavatel není ochoten jít. Vezmeme-li jako příklad TV spot „Paleta“, respondenti bez ohledu na národnost se (bohužel mylně) shodli, že tento spot je zaměřen na milovníky umění. S reprezentanty spotu (turistickým párem) se neztotožnil nikdo z dotázaných, což je důkazem toho, že pár byl vytvořen příliš globálně a tedy příliš uměle z pohledu reálného turisty. Naopak, velice dobře byla zvolena viněta, která byla vysílána na sportovním kanálu Eurosport s českými sportovními osobnostmi. Měla přesně danou cílovou skupinu, kterou díky dobře zvolenému médiu výborně zasáhla a které se velmi líbila. Propagace destinace formou v dané zemi známých celebrit (ve smyslu významných osobností ze 126

sportovního, kulturního, politického, intelektuálního života) je velmi dobrým směrem. Může vycházet z 2 přístupů: a) ČR propaguje či představuje cizincům Čech; pak je třeba zvolit takovou českou osobnost, která je v oslovované zemi známá, pokud možno v pozitivním smyslu; b) ČR propaguje cizincům jejich lokální celebrita; tato varianta by v případě cestovního ruchu mohla být efektivnější, protože připomíná spíše word of mouth marketing. A jak vychází z výzkumů, doporučení je nejčastěji zmiňovanou možností, proč jsou lidé ochotni provést nějakou aktivitu. Reklamní kampaň zaměřená na cestovní ruch se neobejde bez prezentace života, emocí a zážitků. Pro všechny dotázané národnosti je přítomnost lidí, zábavy, gurmánství, běžného života nebo naopak neobvyklého zážitku spojeného se zábavou nezbytnou součástí úspěšné reklamy. To, že testované spoty a billboardy postrádají život, bylo velmi často kritizováno. Lidé sami o sobě tvrdí, že je rozhodně osloví a zaujme reklama, ve které uvidí rozesmáté tváře, činnosti, které jsou jim nějak blízké (např. nakupování, lyžování, relaxaci), jídlo, ruch (např. v kavárně, na ulici, na trhu, u vody). Probíhá-li propagačních kampaň v několika médiích (např. TV, billboardy, tisk, internet), je logické zařadit nějaký propojující prvek, který divákovi na první pohled připomene, o co se jedná. Zde je propojujícím prvkem malířská paleta. Podle názoru respondentů nebyl propojující prvek dobře zvolen. Ani lidé, kteří krátce před billboardy shlédli TV spot, nepochopili, že tyto dva typy reklamy mají společnou myšlenku ve využití palety. Lidé se snažili najít u billboardů propojení mezi paletou a sloganem, mezi paletou a obrázkem, mezi paletou a ČR, což se jim – logicky - nedařilo. Že se na paletě obměňují barvy podle zvoleného motivu, také nebylo povšimnuto. Propojující prvek by měl být vybrán tak, aby pro diváka měl jasné sdělení, aby byl srozumitelný, aby si ho snadno asocioval s ČR a „nenaštval ho, protože mu nerozumí“. Protože oslovení cizinci mají o ČR minimum znalostí, často apelují na zobrazování motivů, které jsou pro ně ve spojení s ČR typické – Karlův most (a další pražské motivy), pivo, vlajka (logo), kroj, tvar mapy ČR atd. Nelze říci, zda právě tyto „typicky české motivy“ jsou ideální, je však zřejmé, že paleta jím také není. Slogan Stunningly Different je marketingově bezchybný a byl pozitivně přijat většinou respondentů. Ukázalo se ale, že každá jeho jazyková verze má mírně 127

odlišný význam oproti původními anglickému originálu. Např. v německé verzi jej lze vyložit i jako výzvu k objevování odlišností, což z anglické verze nijak nevyznívá. A právě tato chybějící výzva k objevování respondentům občas chyběla. Cizinci - turisté jsou rádi vyzýváni či zváni k nějaké činnosti, k návštěvě. Měli-li lidé čas se nad sloganem více zamyslet, často uvažovali o tom, v čem je nebo může být ČR tolik odlišná. Obecně je tedy nezbytné, aby veškeré sdělované informace byly nezpochybnitelné a pravdivé, i když samozřejmě s určitou nadsázkou se v reklamě počítá. Je však třeba myslet na to, že návštěvník nesmí být následnou realitou zklamán. To samé platí pro mediální nasazení kampaně – pokud v Británii prezentujeme pouze tři billboardy s hrady, je na tom těžko najít něco „different“. Co se témat – produktů týče (doporučení): Praha,

hlavní

město

–

nejvítanější,

nejoceňovanější,

nejznámější,

nejpožadovanější produkt. Vyplatí se ho propagovat, zobrazovat v reklamách, lákat na něj turisty. Je to více méně to jediné, co si cizinci s ČR spojují. Poznávání historie a památek – velmi dobře zvolený produkt, turisté o něj mají zájem, obvykle je to cíl jejich návštěvy v ČR. Po zhlédnutí jsou turisté našimi památkami nadšeni – ČR jich má mnoho, jsou udržované a přístupné veřejnosti. Např. pro Brity mají české hrady a zámky neočekávanou výhodu v tom, že je možné je navštívit a za nízké vstupné. V některých zemích jsou hrady a zámky většinou v soukromých rukou, vlastníci v nich žijí a rozhodně je nenabízejí k prohlídkám veřejnosti. Doporučujeme upozorňovat (či překvapovat) nejen Brity na tuto skutečnost. Památky UNESCO – UNESCO obecně je pro mnoho turistů velkým lákadlem. Ne však ve spojení s ČR - z dostupných informací vyplývá, že o velkém počtu těchto památek na našem území neví ani místní obyvatelstvo, natož cizinci. V propojení s produktem Poznávání historie a památek může být velmi užitečný a pro cizince atraktivní. Poznávání místní kuchyně, gurmánská turistika a jiné zážitky – ideální produkt pro prezentaci ČR v zahraničí. Gurmánství je pro cizince velkým lákadlem, je to často jedním z nejdůležitějších důvodů k cestování. Respondenti jej často spontánně zmiňují a vyzdvihují řadu typických českých gurmánských možností. Tady je jistě velký prostor. 128

Aktivní dovolená – spontánně si cizinci ČR s aktivní dovolenou nepropojí, zmiňují jiné lokality vhodné pro trávení aktivní dovolené (zejména Alpy), to však v žádném případě není důvodem, aby tento produkt nebyl turistům prezentován. Velmi účinným může být právě v efektu, že překvapí a vzbudí zájem. Ukázalo se, že zejména Poláci jsou velmi dobrou cílovou skupinou pro tento produkt. Méně to lze očekávat od Britů či Italů, kteří zřejmě s lyžemi či kolem do ČR nepřicestují. Dále výzkum ukázal, že golf není třeba udržovat jako samostatný produkt. Úplně postačí, bude-li součástí aktivní dovolené. Pozitivním zjištěním bylo objasnění vnímání golfu cizinci, které je zcela odlišné od vnímání tohoto sportu Čechy (cizinci golf nevnímají jako drahé trávení volného času pro VIP a sport pouze pro bohaté, ale jako běžný druh sportu). Je tam tedy prostor k oslovení poměrně velké cílové skupiny, problémem však zůstává, jak cizince přesvědčit, že ČR je to pravé místo pro golf, a jak konkurovat zemím pro golf typičtějším (cenami, doplňkovými službami, novotou a vybavením hřišť, množstvím hřišť, malou vzdáleností od země bydliště golfisty). Léčebné lázeňství – produkt, o který je zájem: 3/5 Poláků a Němců, 1 Italů a 2/5 Britů, ale čím dále od českého lázeňského trojúhelníku, tím méně se o něm ví. Lázeňství rozhodně stojí za propagaci v zahraničí, zdá se však, že toto odvětví je ideální k propagaci soukromou sférou či samosprávou na úrovni krajů či měst. Incentivní a kongresová turistika – téma respondentům z řad běžné populace nebylo blízké. Ze zjištění z výzkumu nelze navrhnout žádné doporučení. Je třeba se dotázat organizátorů či účastníků. Každá země je schopná nabídnout turistům určité produkty, otázkou je, nakolik nabízené produkty naplní představy návštěvníků a osloví je natolik, aby tam jeli. Výsledky výzkumu např. ukazují, že Itálie je země, která má z turistického hlediska vše a Italům je tedy obtížné cokoli nabídnout a jejich zemi konkurovat. Opravdu ale každý zájemce o trávení volného času u vody ocení přeplněné italské pláže, kde jsou slunečníky jeden na druhém, lidé po sobě téměř šlapou, všude pobíhají a křičí děti a moře je špinavé zvířeným pískem a odpadky? Chce turista na takovém místě strávit týden tak, že bude přecházet z hotelu na pláž a z pláže večer zpět do hotelu? Neosloví takového člověka naopak spíše nabídka krásného romantického zatopeného lomu v lese nebo pobyt v lázních, kde je klid, pohoda, služby na 129

úrovni, milí lidé, místo, kde kromě pobytu u vody, lze provozovat spoustu jiných aktivit? Na základě této úvahy lze například naplánovat TV spot, ve kterém se nabídka tradičního produktu prolne do téhož produktu, ale podaného odlišně s tím, že takto to dokáže nabídnout ČR. Výzkum ukázal, že respondenti si myslí, že nejužitečnějším

médiem

pro

propagaci

destinace

je

televizní

reklama.

STEM/MARK na základě zkušeností zdůraznil, že aby měla TV reklama nějaký (byť malý) efekt, je třeba na ni vynaložit obrovské finanční prostředky, umístit ji v prime-time, opakovat co nejčastěji a co nejdéle. Pro propagaci jogurtu je to vhodné, pro propagaci ČR je toto nereálná situace, a i kdyby se k tomu zadavatel rozhodl, nedosáhne zdaleka takového efektu, jako když např. investuje zlomek financí do plakátů umístěných v prostorách metra či na „pomalované autobusy MHD“. Reklamu je třeba umístit tam, kde o ni lidé projeví zájem, tzn. prostory, kde se nudí, kde před ní nemají úniku, např. prostředky a zastávky MHD, letiště a jiné haly, billboardy u silnic, kde bývá dopravní zácpa (na dálnici to není efektivní), v novinách zdarma typu Metro, které si lidé čtou při cestě do práce, na reklamních tabulkách na nákupních košících v hypermarketech atd. Je poměrně logické, že mediální agentury pravděpodobně budou tvrdit opak, protože v jejich zájmu je prodat co nejdražší médium. V zájmu zadavatele je však oslovit potenciální návštěvníky a předat jim své sdělení. To se podaří za předpokladu, že příjemce sdělení o něj stojí, má na něj čas a chuť. Zůstaneme-li u myšlenky televize, jako vhodného média pro prezentaci destinace, bude mít pravděpodobně větší efekt investovat do propagace formou pořadů o cestování a PR sdělení než do klasické reklamy zařazené v reklamním bloku mezi prášky na praní, telefonními operátory a výživovými doplňky. Takovým pořadem může být typově např. „Objektiv“, ale stejně působí i filmy natáčené v českých reáliích nebo pořady o festivalech pořádaných v ČR, kde je vidět, že se lidé baví. U filmů je třeba (což nevíme, zda je v silách „manažera destinace“) uhlídat, aby bylo jasné, že ty krásné ulice a romantická zákoutí, která se ve filmu objevují, jsou z ČR a ne odjinud. Rovněž výsledky výzkumu Motivace pro trávení dovolené v ČR91 potvrzují, že i Češi plánují dovolenou zejména na základě vlastních zkušeností, doporučení přátel, známých a internetu. Nejčastěji byly dovolené v létě (85 %) a převažovaly pobyty

91

Motivace pro trávení dovolené v ČR (2003) STEM/MARK, a. s. CzechTourism [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

130

pouze v Česku. 15 % Respondentů považuje za ideální dovolenou pobyt na chatě či chalupě. 45 % považuje za ideální dovolenou střídat (ČR x zahraničí). Ti, kteří dávají přednost dovolené v Česku, preferují zejména cenovou dostupnost (51 %), je zde hezky (44 %), dosažitelnost (28 %), známý jazyk (24 %), chtějí poznat Česko (17 %), věk či zdravotní důvody (11 %), cizina je nepřitahuje (7 %), je zde bezpečno (5 %). Z výzkumů vyplývá, že zahraniční turisté považují Česko za přijatelný kompromis mezi cenou a službami. Řada českých respondentů však právě není spokojena s kvalitou služeb a cen v Česku (špína, fronty, je zde draho). Důvodem je i kupní síla zahraničních x českých turistů. Češi dávají přednost zahraničí zejména kvůli moři (67 %), příjemnému podnebí (34 %), poznání něčeho nového (33 %), hezčí krajina (21 %), jiná kultura a památky (16 %), změna stereotypu (13 %). Moře a slunce vévodí v prioritách i zahraničních obyvatel. Hlavní problémy domácího cestovního ruchu byly identifikovány: nedostatečná propagace cestovního ruchu v ČR, nedostatečná nabídka aktivit, cena neodpovídá kvalitě služeb. Ideální propagační materiál by měl obsahovat: mapu s vyznačením (ubytování, stravování, turistické atraktivity, informace o půjčovnách), součástí by měly být kontakty (adresy, provozní doby, ceny), dopravní informace (jízdní řády, parkování), důležitá čísla (záchranný systém).

131

4 Vyhodnocení primárního průzkumu

4.1 Základní údaje o průzkumu V měsících říjnu 2012 až lednu 2013 byl realizován primární průzkum zjišťující klíčové aspekty o cílových skupinách cestovního ruchu v Karlovarském kraji. Byla využita

metoda

strukturovaných

(řízených)

rozhovorů.

Cílem

bylo

zjistit

charakteristiky návštěvníků Karlovarského kraje, zjištění jejich motivace, chování apod. Zároveň bylo to samé zjišťováno u návštěvníků konkurenčních destinací. Použité poklady pro rozhovory naleznete v Příloze č. 1 a 2. Jednalo se o průzkum kvalitativní, avšak rozsah respondentů je tak významný, že lze poměrně dobře některé výsledky kvantifikovat. S ohledem na poměrně nepříznivou dobu trvání průzkumu (mimo sezonu, na podzim a v zimě) nebylo možné rozhovory pokrýt komplexně všechny cílové skupiny v Karlovarském kraji. S využitím studentů Západočeské univerzity byli aktivně vyhledáváni návštěvníci Karlovarského kraje, kteří ho navštívili v průběhu roku 2012, případně 2011 a dokázali na dotazy odpovědět, podobně byla získána data i za konkurenční destinace. Zároveň proběhlo v uvedených měsících primární dotazování návštěvníků v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních. Posledním realizovaným postupem byly rozhovory se

zástupci

ubytovacích zařízení a informačních center, se kterými byly probírány aspekty chování návštěvníků jejich zařízení, což vedlo k určitému ověření informací získaných od návštěvníků. S ohledem na výše uvedené postupy, nelze i přes vysoký počet provedených rozhovorů, považovat průzkum za zcela reprezentativní. Nicméně zjištěné aspekty poměrně dobře ukazují chování cílových skupin. I přes řádné proškolení tazatelů nebyly vždy všechny otázky zcela zodpovězeny (důvodem mohl být např. určitý odstup od realizované návštěvy apod.), případně respondenti odmítli odpovědět.

132

Tabulka 18 Oslovení návštěvníci – dle destinace a doby pobytu Destinace / délka pobytu Františkovy Lázně Jáchymov Karlovy Vary Mariánské Lázně Krušné hory (Klínovec, Boží Dar, Plešivec) Poznávací po celém kraji řeka Ohře (vodní turistika) + v.n. Jesenice ostatní (Aš, Bečov n. T., Cheb, Lítov, Loket, Luby, Nejdek, Seeberg, Valeč, Vonšov) Celkem

1 den 10 0 25 13 7 1 0

2-4 dny 12 0 60 21 12 2 2

5-7 dní 11 1 21 18 4 0 3

8-13 dní 2 0 2 2 0 0 0

14 dní 12 0 18 11 0 0 0

21 dní 9 0 6 15 0 0 0

22 a více 4 1 3 1 0 0 0

N/A 0 0 3 0 0 0 0

Celkem 60 2 138 81 23 3 5

7

6

1

0

0

0

0

1

15

63

115

59

6

41

30

9

4

327

Zdroj: Vlastní zpracování, Karlovy Vary, 2013

Celkově byl proveden rozhovor s 327 respondenty (pokud se jednalo o pár, či skupinu – je počítáno jednou) – návštěvníky Karlovarského kraje. Z předchozí tabulky je patrné, že velký podíl tvořili výletníci (bez přenocování, 19,3 %) a turisté zůstávající v kraji 1 týden a méně (72,5 % všech respondentů). I z tohoto důvodu nelze považovat provedené šetření za reprezentativní, nicméně má přesto výbornou vypovídací schopnost. Z hlediska destinací byli primárně osloveni návštěvníci Karlových Varů (42 %), Mariánských Lázní a Františkových Lázní, kde také největší podíl oslovených zůstával déle než jeden týden. Tabulka 19 Oslovení návštěvníci – dle destinace a zdrojového trhu

Destinace / zdrojové trhy

Františkovy Lázně Jáchymov Karlovy Vary Mariánské Lázně Krušné hory (Klínovec, Boží Dar, Plešivec) Poznávací po celém kraji řeka Ohře (vodní turistika) + v.n. Jesenice ostatní (Aš, Bečov n. T., Cheb, Lítov, Loket, Luby, Nejdek, Seeberg, Valeč, Vonšov) Celkem

ostatní kraje ostatní země (Moravskoslez Karlovarský Středočeský (Rakousko, Plzeňský kraj Praha Ústecký kraj Jihočeský kraj ský, Vysočina, Německo Rusko neuvedeno Celkem kraj kraj Velká Británie, Jihomoravský, Polsko) Pardubický) 9 20 1 1 2 5 19 3 60 1 1 2 8 64 8 10 7 4 5 13 10 5 4 138 7 29 5 6 2 4 2 2 1 23 81 4

11

1

1

1

3

3

10

34

138

3

1

2

2

1

3 1

18

18

12

23

13

1

1

8

37

5

15 11

5

33

327


Necelých 23 % oslovených respondentů pocházelo z oblastí mimo Českou republiku, i zde je patrná zřejmá koncentrace zahraničních hostů do lázeňských míst. V tomto kontextu samozřejmě kvótně počty respondentů z jednotlivých zdrojových trhů neodpovídají příjezdům do destinace, na druhou stranu, však průzkum ukáže charakteristiky cílových skupin, které jsou nejvíce heterogenní a o kterých neexistuje tolik dostupných dat. Kromě návštěvníků z ostatních krajů byli 133

osloveni i obyvatelé Karlovarského kraje (10,4 %), kteří trávili dovolenou (65 %), či byli na výletě na území svého kraje (pouze 35 %). Početně nejvíce zastoupeným zdrojovým trhem, ze kterého se rekrutovali respondenti, byl Plzeňský kraj (28 % z nich bylo v Karlovarském kraji na výletě, a 72 % pobývalo na území kraje déle než jeden den). Tabulka 20 Oslovení návštěvníci – dle zdrojového trhu a doby pobytu Zdrojový trh / délka pobytu Plzeňský kraj Karlovarský kraj Středočeský kraj Praha Ústecký kraj Jihočeský kraj ostatní kraje (Moravskoslezský, Vysočina, Jihomoravský, Pardubický) Německo Rusko ostatní země (Rakousko, Velká Británie, Polsko) neuvedeno Celkem

1 den 40 12 1 1 1

2-4 dny 57 11 9 10 4 6

5-7 dní 26 4 5 4 2 3

1 4

2 3

5 9

2 1 63

2 11 115

8-13 dní 3 1

1

1 59

1 6

14 dní 4 2 2 1 2 2

21 dní 3 2

22 a více 3 1 1

N/A 2 1

1

1

14 6

6 3

2

1 7 41

11 30

1 9

3 1 1

Celkem 138 34 18 18 12 13

8 37 11

2 6

5 35 329


Z hlediska pohlaví oslovených návštěvníků převažovaly ženy, což je způsobeno jejich větší ochotou „zdržet se“ s tazatelem, ale tako to může ukazovat, především v lázeňských destinacích, jejich mírnou převahu mezi návštěvníky kraje. Specificky jsou v tabulce uvedeny i páry, rodiny a skupiny. Tabulka 21 Oslovení návštěvníci – dle destinace a „pohlaví”

Destinace / pohlaví Františkovy Lázně Jáchymov Karlovy Vary Mariánské Lázně Krušné hory (Klínovec, Boží Dar, Plešivec) Poznávací po celém kraji řeka Ohře (vodní turistika) + v.n. Jesenice ostatní (Aš, Bečov n. T., Cheb, Lítov, Loket, Luby, Nejdek, Seeberg, Valeč, Vonšov) Celkem

muž 23

pár 3

54 22

žena 34 2 63 46

4

14

3

1

1

1

2

3

3

11

109

174


134

rodina

21 12 1

skupina

1

Celkem 60 2 138 81

1

23 3 5

1 40

2

15 2

327

V následující tabulce naleznete rozdělení respondentů dle cílové destinace a věku. Z tabulky je patrná převaha osob ve věku 21-30 let, což opět zcela neodpovídá struktuře návštěvníků kraje, nicméně dovolí to dobře zhodnotit charakteristiky této cílové skupiny, která bude pro kraj v budoucnu velmi důležitá (a do kraje očividně jezdí). Z tabulky je také patrné, že starší věkové skupiny míří v kraji především do lázeňských míst. Nicméně Karlovy Vary jsou častým cílem cest v podstatě všech věkových skupin. Tabulka 22 Oslovení návštěvníci – dle destinace a věku

Františkovy Lázně Jáchymov Karlovy Vary Mariánské Lázně Krušné hory (Klínovec, Boží Dar, Plešivec) Poznávací po celém kraji řeka Ohře (vodní turistika) + v.n. Jesenice ostatní (Aš, Bečov n. T., Cheb, Lítov, Loket, Luby, Nejdek, Seeberg, Valeč, Vonšov) Celkem

< 20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61-70 let 4 16 2 10 5 11 0 0 0 2 0 0 7 53 20 25 15 10 1 14 9 17 11 21 1 14 5 1 1 0 0 1 1 1 0 0 1 2 2 0 0 0

> 70 let 12 0 7 7 0 0 0

N/A 0 0 1 1 1 0 0

Celkem 60 2 138 81 23 3 5

1

8

2

1

2

0

0

1

15

15

108

41

57

34

42

26

4

327


O návštěvách konkurenčních destinací bylo vedeno celkem 139 rozhovorů. I zde výrazněji převažovala věková skupina 21-30 let, nicméně z hlediska motivace k návštěvě konkurenční destinace bylo dosaženo poměrně vyrovnaných počtů respondentů, tedy z hlediska motivace k návštěvě je možné zhodnotit jednotlivé aspekty cílových skupin. Za konkurenční destinace byly považovány v podstatě všechny destinace mimo Karlovarský kraj. Specificky byly provedeny rozhovory se zástupci příhraničních saských lázeňských míst (Bad Brambach, Bad Schlema), od kterých byly získány nepřímé informace o návštěvnících těchto míst, která lze regionálně považovat za konkurenční v oblasti lázeňství. Klíčové pro vyhodnocení konkurenčních bude srovnání cílových skupin – jejich motivací, chování Karlovarského kraje a konkurenčních destinací, tedy v podstatě, jestli jsou návštěvníci Karlovarského kraje něčím specifičtí. U provedených rozhovorů s návštěvníky konkurenčních destinací převažoval jako typ pobytu: pobyt na horách (léto i zima), lázeňský pobyt (wellness) a městský turismus. Z hlediska věku oslovených pak převažovala skupina 21-30letých.

135

Tabulka 23 Návštěvníci konkurenčních destinací – dle typu pobytu a věku Typ pobytu / Věk pobyt na horách (léto i zima) lázeňský pobyt+wellness vodní turistika městský turismus poznávací turismus (mimo výše uvedené) Celkem

< 20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61-70 let 6 19 6 9 2 2 0 8 1 11 7 3 1 8 2 4 0 0 2 21 0 5 1 0 0 9 1 3 4 0 9 65 10 32 14 5

> 70 let 0 2 0 0 0 2

N/A 0 2 0 0 0 2

Celkem 44 34 15 29 17 139


Tendenčně pak byla oslovená skupina návštěvníků konkurenčních destinací mladší než respondenti navštěvující Karlovarský kraj, což však v podstatě odpovídá realitě.

4.2 Klíčové výstupy z průzkumu Průzkum se zaměřil na tři klíčové oblasti: informace o destinaci, doprava do destinace a pobyt v destinaci, které byly doplněny o několik dodatečných otázek. Respondenti ne vždy dokázali nebo mohli odpovědět na otázky, které jim v rámci rozhovoru

tazatelé

předložili,

naopak

v některých

případech

respondenti

odpovídali šířeji, takže byly jejich odpovědi započítány vícekrát. Byly využívány pouze otevřené otázky, odpovědi byly tedy dekódovány z volných odpovědí respondentů.

V

rámci

tohoto

vyhodnocení

budou

srovnávány

odpovědi

návštěvníků Karlovarského kraje a konkurenčních destinací a ve vhodných případech budou odpovědi také sečteny, neboť vycházíme z předpokladu, že se turisté ve svém chování příliš neodlišují s ohledem na navštěvovanou destinaci. První sada otázek se týkala zjišťování informací o destinaci obecně a následně i konkrétně pro Karlovarský kraj (konkurenční destinace). Dále byly řešeny otázky dostatku, srozumitelnosti a pravdivosti informací. Nechyběl ani dotaz na to jaké informaci respondenti postrádali. Jako hlavní zdroj inspirace pro cesty (obecně) se ukázal internet a doporučení známých (rodiny), obě tyto kategorie převažovaly jak u návštěvníků Karlovarského kraje, tak u návštěvníků konkurenčních destinací, přičemž respondenti občas jmenovali více zdrojů inspirace pro svoje cesty. Z další analýzy dat vyplývá, že mladší generace mírně více preferuje internet a starší naopak více dá na

136

doporučení známých nebo cestovní kanceláře (agentury). Masová média v tomto smyslu hrají spíše podřadnou roli. Tabulka 24 Hledání inspirace pro výlety/dovolené

Hledání inspirace internet známí vlastní nápad materiály CK/CA tisk televize rádio Celkem

Karlovarský kraj Počet Podíl 151 41% 116 32% 23 6% 40 11% 23 6% 12 3% 1 0% 366 100%

Konkureční d. Počet Podíl 79 43% 66 36% 36 20% 3 2% 0 0% 0 0% 0 0% 184 100%

Celkově Počet Podíl 230 42% 182 33% 59 11% 43 8% 23 4% 12 2% 1 0% 550 100%


Někteří z dotazovaných odpověděli také na otázku, kdo rozhoduje o dovolené. U přibližně 60 % respondentů tak činí celá rodina, případně dotazovaný s partnerem. Naopak 40 % dotazovaných návštěvníků rozhodovalo samo, případně za ně rozhodl někdo jiný (partner, zaměstnavatel), přičemž ne více než polovina z těchto respondentů cestovala sama. Tabulka 25 Rozhodování o dovolené

Kdo rozhoduje sám dotazovaný / někdo jiný celá rodina / společně s partnerem Celkem

Celkově Počet Podíl 61

41%

89

59%

150

100%


Dalším zjišťovaným aspektem byl použitý zdroj informací o destinaci, zde jde už o konkrétní použité informační zdroje, které návštěvník Karlovarského kraje nebo konkurenčních destinací použil pro zjištění informací o destinaci. Zde bylo zaznamenáno více odpovědí. Překvapivě byl zaznamenán u návštěvníků Karlovarského kraje větší podíl známých jako zdroje informací, než tomu bylo u internetu. Naopak u konkurenčních destinací hrál internet nejvýznamnější roli. Přibližně 14 % respondentů pak využívá informačních zdrojů CK (CA). Poměrně 137

vysoký podíl návštěvníků Karlovarského kraje informace nevyhledává, ale čerpá ze svých zkušeností, což může znamenat více opakovaných návštěv této destinace v porovnání s destinacemi konkurenčními. Specifickým „nosičem“ informací jsou pro Karlovarský kraj lékaři. Masmédia opět v podstatě nehrají roli. Tabulka 26 Hledání inspirace pro výlety/dovolené

Zdroje informací známí internet materiály CK/CA vlastní zkušenost tisk lékař televize rádio Celkem

Karlovarský kraj Počet Podíl 155 39% 120 30% 56 14% 37 9% 8 2% 13 3% 9 2% 3 1% 401 100%

Konkureční d. Počet Podíl 73 38% 83 43% 28 15% 1 1% 8 4% 0 0% 0 0% 0 0% 193 100%

Celkově Počet Podíl 228 38% 203 34% 84 14% 38 6% 16 3% 13 2% 9 2% 3 1% 594 100%


Z hlediska věkového rozložení čerpají z materiálů CK/CA především starší lidé, mladší generace těchto materiálů v podstatě nevyužívá. V používání internetu či v získávání informací od známých se respondenti neliší, co do věku. Turisté mířící do lázní a za wellness významněji využívají katalogů CK/CA a dále u nich mírně převažuje internet nad známými jako zdroji informací. Naopak turisté mířící za poznáním (i dalšími aktivnějšími typy cestovního ruchu) velmi dbají na doporučení známých, čerpají také z materiálů CK/CA, využívání internetu je u nich slabší, naopak využívají největšího spektra zdrojů informací. Někteří respondenti přímo konkretizovali zdroj informací, ze kterého čerpali. Klíčovým zdrojem bývají konkrétní stránky cílové destinace či přímo specifické atraktivity. Nejčastěji jmenovaným konkrétním internetovým portálem byly stránky kudyznudy.cz provozované agenturou CzechTourism. Specifickou skupinou jsou pak slevové portály, které hrají důležitou roli jak pro příjezdy do Karlovarského kraje, tak i do konkurenčních destinací, což je dáno také strukturou respondentů. Většina návštěvníků využívající slevové portály míří od lázní (Mariánské Lázně, Karlovy Vary), jedním z důvodů je pravděpodobně také dostatečná kapacita ubytovacích zařízení.

138

Tabulka 27 Konkrétní zdroje informací

slevový portál konkrétní web atraktivity/destinace vyhledávač kudyznudy.cz rezervační portály (chatyachalupy.cz, booking.com) kamnavylet.cz, kampocesku.cz web CK holidayinfo.cz

Karlovarský kraj Konkureční d. Celkem 20 9 29 13 13 26 4 7 11 8 2 10 3

2

5

4 2 2

0 2 1

4 4 3


Respondenti byli též tázáni na to, jestli měli o destinaci dostatek informací. V podstatě se dá konstatovat, že tomu tak bylo. Nicméně v procentním vyjádření vykazovaly konkurenční destinace mírně lepší výsledek než Karlovarský kraj. Tabulka 28 (Ne)dostatek informací o destinaci

Informace Karlovarský kraj dostatek Počet Podíl dostatek informací 298 93% nedostatek informací 24 7% Celkem 322 100%

Konkureční d. Počet Podíl 132 96% 6 4% 138 100%

Celkově Počet Podíl 430 93% 30 7% 460 100%


Velmi podobně jako dostatek informací hodnotili respondenti jejich srozumitelnost, opět se jako mírně lepší ukázaly konkurenční destinace. Pokud respondenti tvrdili, že jsou informace nesrozumitelné, jednalo se především o „stížnosti“ na nedostatečně propracované a nejasné stránky ubytovacích zařízení. Tabulka 29 (Ne)srozumitelnost informací o destinaci

Informace srozumitelnost srozumitelné nesrozumitelné Celkem

Karlovarský kraj Počet Podíl 303 95% 15 5% 318 100%




Naopak, co se týče pravdivosti informací, vykazují všechny destinace podobný – výborný – výsledek. Pokud návštěvníci vyhodnotili informace jako nepravdivé, nejvíce jim vadily neaktuální a nereálné fotografie (10 zmínek), špatný popis 139

informací o ubytovacích zařízeních a jimi poskytovaných služeb (např. uvádění většího portfolia služeb, než byla skutečnost). I přestože nespokojených návštěvníků

nebylo

tolik,

je

třeba

věnovat

aktuálnosti

a

reálnosti

zprostředkovávaných informací velkou pozornost. Tabulka 30 (Ne)pravdivost informací o destinaci

Informace pravdivost ano ne částečně Celkem

Karlovarský kraj Počet Podíl 292 94% 8 3% 12 4% 312 100%

Konkureční d. Počet Podíl 129 94% 8 6% 0 0% 137 100%

Celkově Počet Podíl 421 94% 16 4% 12 3% 449 100%


Návštěvníci se také vyjadřovali k tomu, co by bylo možné z hlediska informačního vylepšit. Tabulka 31 Návrhy na zlepšení poskytovaných informací

Návrhy na zlepšení informací

Karlovarský kraj

parkování dostupnost (popis příjezdu) veřejná doprava, MHD více informací o atraktivitách/zajímavostech stravování (restaurace, občerstvení) kultura (informace o akcích) informace o regionu na jednom místě mapy, mapky více informací v češtině více informací o službách hotelu web CK více informací v němčině lepší navigační systémy více fotografií na stránkách obchody zdravotnictví kvalita vody

12 8 6 6 5 5 5 5 3 3 2 2 2 2 1 1 1

Konkurenční destinace 1 3 3 1 3

3


Nejčastěji byly v souvislosti s návštěvou Karlovarského kraje zmiňovány chybějící informace o možnostech parkování, o dostupnosti ubytovacího zařízení a veřejné dopravě. Další jmenované návrhy najdete ve výše uvedené tabulce. 140

Celkově se více k chybějícím informacím vyjadřovali návštěvníci Karlovarského kraje. Další sada otázek byla zaměřena na to, mezi jakými destinacemi si respondenti vybírali a také na důvody výběru destinace. To bylo doplněno dotazem na důvod příjezdu do destinace (viz kap. 4.1). Tabulka 32 Jiné uvažované destinace návštěvníků Karlovarského kraje

Jiné uvažované destinace / Karlovarský kraj Mariánské Lázně Františkovy Lázně Karlovy Vary zahraničí jiné lázně (mimo Karlovarský kraj) - např. Bechyně, Teplice, Třeboň Šumava Praha jiné místo v Karlovarském kraji Krkonoše/Jizerské hory jižní Čechy jiné horské středisko v Karlovarském kraji jižní Morava střední Čechy jiná řeka Celkem Celkem v Karlovarském kraji

Počet 51 33 26 16 16 14 11 11 10 9 6 4 3 3 213 127


Ve výše uvedené tabulce naleznete alternativní destinace, které dotazovaní návštěvníci Karlovarského kraje při rozhovorech uvedli jako místa, o kterých také pro svůj výlet/pobyt uvažovali. Přibližně v 60 % případů uvedli respondenti, že vybírali mezi dvěma destinacemi v Karlovarském kraji (většinou se jednalo o vzájemné

nahrazování

lázeňských

míst).

Logicky

pak

také

probíhalo

rozhodování mezi lázněmi v Karlovarském kraji a jinými českými lázeňskými místy, a také mezi horskými středisky v Čechách. Nicméně je poměrně pozitivní, že pokud se již návštěvníci rozhodnout přijet do Karlovarského kraje, pak často hledají vhodnou destinaci v rámci kraje. Nicméně z celkových 139 jmenovaných alternativních destinací u návštěvníků konkurenčních destinací jich pouze 11 (8 %) bylo z Karlovarského kraje. Tedy naopak, pokud míří návštěvník do konkurenčních destinací, nepřemýšlí příliš 141

o Karlovarském kraji jako o alternativním cíli. V následující tabulce jsou shrnuty nejčastější odpovědi na otázku, proč návštěvníci konkurenčních destinací nejeli do Karlovarského kraje (nebo o tom neuvažovali). Nejčastěji je zmiňována horší vybavenost kraje z hlediska sportovních aktivit (zde je nutno uvážit, že kraj byl srovnáván např. s alpskými středisky), dále je kraj pro mnoho dotazovaných příliš daleko, či zde turisté již byli a momentálně se nechtějí vracet (preferují poznávání nového). Zmiňovány byly také všeobecná neatraktivnost kraje či vyšší cenová hladina a opět se zde objevuje faktor doporučení (návštěvníci nepřijeli do kraje, protože jim jej nikdo nedoporučil). Tabulka 33 Proč turisté nepřijeli do Karlovarského kraje

Proč nepřijeli do Karlovarského kraje horší vybavení pro sportovce (lyžaře, bikery, turisty) příliš daleko již navštívil/zná špatná nabídka atraktivit (neatraktivní) vyšší cena málo klidu nebylo doporučení (bylo doporučení jinam) nelíbilo se mi dříve není čisté ZP + hezká příroda příliš zahraničních hostů nenapadlo jako možnost

Počet 14 11 10 9 6 5 5 3 3 2 2


Na druhou stranu byly také shrnuty hlavní účely příjezdu do cílových destinací oslovených návštěvníků (bylo možné uvést více účelů cesty). Z následující tabulky je zřejmé (pro Karlovarský kraj je záměrně ponecháno v podrobnějším členění), že klíčovým pro Karlovarský kraj je oblast lázeňství a wellness, resp. relaxace. Na rozdíl od konkurenčních destinací zde celkově tento aspekt převažuje, i když souhrnně je i v konkurenčních destinacích hlavním účelem příjezdu. Specifickým motiv pro příjezdy výletníků je pak atraktivita lázeňských míst (architektura, prameny, atmosféra, kolonády). Ve srovnání jsou pak, s ohledem na počet dotazovaných (odpovědí) v Karlovarském kraji méně zastoupeny cesty za letními a zimními sporty. Dvěma specifickými lákadly, která respondenti jmenovitě uváděli v Karlovarském kraji je Mezinárodní filmový festival a Relikviář sv. Maura.

142

Tabulka 34 Účel příjezdu do destinace

Účel příjezdu Lázeňství/wellness Relaxace Poznání Zábava Kolonáda/fontána/prameny = atraktivity lázeňských míst Zimní sporty Mezinárodní filmový festival Návštěva známých Letní sporty Turistika Opakovaná návštěva (vzpomínky, změny) Návštěva akce/slavnosti Firemní akce/školení/služební cesta Oslava Vánoc/Nového roku Nákupy Relikviář sv. Maura

Karlovarský kraj 127 116 88 22

Konkurenční d. 18 65 44

19 18 16 15 14 13 5 4 4 4 3 3

16

30


Další otázka zkoumala důvody příjezdu do destinace (opět ponechány v podrobnějším členění), tedy spíše řešila, proč byla vybrána příslušná konkrétní destinace, méně v této otázce šlo o účel příjezdu, tedy co návštěvníci přijeli dělat. Nicméně často se důvod příjezdu a účel příjezdu překrývají (např. v případě konkrétních památek, které jsou často důvodem a jejich návštěva pak účelem příjezdu). Obecně lze konstatovat, že zde hraje největší roli doporučení známých, krátká vzdálenost (tj. mimo jiné otázka nákladů a pohodlí), poznání něčeho nového, nebo naopak návrat do známých míst (tento důvod se u Karlovarského kraje projevil poměrně silně – existuje mnoho návštěvníků, kteří přijíždějí opakovaně), i v této otázce se projevila atraktivita lázeňských míst. Důležitým faktorem také byla cena. Cena a konkrétní atraktivity byly pak druhým a nejčastějším důvodem pro volbu konkurenčních destinací, po doporučení.

143

Tabulka 35 Důvod příjezdu do destinace

Důvod příjezdu Doporučení/lepší reference Krátká vzdálenost Něco nového (poznání) Oblíbené místo (dobrá zkušenost) Kolonády, fontány, prameny, atmosféra = atraktivita lázeňských míst Levnější Návštěva známých/rodiny Lázně (řeší problém, lepší vybavenost) Dopravní dostupnost Krajina/přírodní atraktivity Genius loci, nejlepší, nejznámější Dobrá vybavenost (sporty) Prostředí (hezké) Kultura (nabídka, vyžití) Atraktivity, lákadla (často konkrétně jmenované v Karlovarském kraji, 2xRelikviář sv. Maura) Památky Velké město, rušné (Karlovy Vary) Komplexní služby Tradice Lepší vybavenost - ubytování, wellness Vzpomínky Klid, odpočinek Rozhodnutí zaměstnavatele Propojení řeka -kultura Program

Karlovarský kraj 49 34 28 28

Konkurenční d. 23 12 5 6

25

0

23 14 13 10 9 9 9 8 8

16 4 1 6 7 2 5 2 2

8

16

7 6 5 4 4 4 3 3 2 0

3 3 1 1 4 2 3 0 0 4


V otázkách týkajících se dopravy bylo zjišťováno, jakým typem dopravy se turisté do regionu dostali a jak dlouho jim cesta do destinace trvala. Stejně tak respondenti odpovídali, jestli se při příjezdu do destinace někde zastavovali a jaké problémy/potíže je při cestě potkaly a co by bylo možné zlepšit. Nakonec respondenti odpovídali, jestli by pro další cestu do destinace zvolili stejný typ dopravy. Nejčastěji hosté přijíždějí vlastním automobilem – až 2/3 respondentů, který je z hlediska tohoto dotazníku následován autobusem a vlakem (autobus převažuje u Karlovarského kraje, vlak u konkurenčních destinací). Menší zastoupení má letecká přeprava. V kontextu odpovědí na tuto otázku je pak zřejmé, proč návštěvníkům nejvíce chyběli informace o parkování a dostupnosti. 144

Tabulka 36 Využitý dopravní prostředek při příjezdu

Doprava do destinace auto autobus vlak letecky ostatní (kolo, pěšky) Celkem

Karlovarský kraj Počet Podíl 218 64% 61 18% 40 12% 19 6% 3 1% 341 100%

Konkureční d. Počet Podíl 83 65% 12 9% 25 20% 8 6% 0 0% 128 100%

Celkově Počet Podíl 301 64% 73 16% 65 14% 27 6% 3 1% 469 100%


Průměrná doba cesty do místa pobytu byla v případě respondentů přijíždějících do Karlovarského kraje (zde hraje velkou roli struktura respondentů) 2,37 hodiny, přičemž medián byl 2 hodiny. U konkurenčních destinací činila průměrná doba příjezdu 3,93 hodiny a medián byl 3 hodiny. Při cestě do destinace (bez ohledu na to jaké) se přibližně polovina návštěvníků zastavila, hlavními důvody bylo osvěžení (protažení se, toaleta) často spojené s tankováním,

občerstvení

a

případně

konkurenčních

destinací

spíše

přestup.

převažovalo

Přičemž

při

cestě

do

občerstvení,

při

cestě

do

Karlovarského kraje pak osvěžení, což v podstatě vyplývá i z délky průměrné cesty. Specifickou skupinou zde jmenovanou pak byly zastávky, při kterých respondenti navštívili nějakou další atraktivitu cestovního ruchu. Zatímco při cestách

do

konkurenčních

destinací

bylo

takových

zastávek

v poměru

k zastávkám na občerstvení poměrně málo (poměr 1:3), tak při cestách do destinací v Karlovarském kraji častěji zastavovali u konkrétních atraktivit. Činila takto přibližně ve třetině všech svých zastávek (celkem 45 jmenování), přičemž zastávky za osvěžením činili také jednu třetinu odpovědí a zbytek připadal na občerstvení

a

přestupy.

Pozitivní

však

bylo

především,

že

návštěvníci

Karlovarského kraje navštívili již při cestě do svého místa určení v kraji jinou atraktivitu či místo v kraji (nejčastěji jmenována byla lázeňská místa a Bečov nad Teplou). Celkově tak učinila přibližně šestina všech respondentů, což významně převyšovalo podobné chování u konkurenčních destinací. Zároveň bylo s respondenty řešeno, s jakými problémy se potkali při cestě do destinace. S ohledem na počet dotazovaných nebylo problémů při cestě do destinace identifikováno mnoho a v podstatě žádný závažný, i když se celkově 145

s problémy/potížemi při cestě setkalo ca. 17 % návštěvníků Karlovarského kraje a 23 % návštěvníků konkurenčních destinací. Nejčastěji bylo jmenováno zdržení při příjezdu do destinace. S ohledem na poměrně malý počet návštěvníků, kteří do Karlovarského kraje přiletěli, je důležité zmínit i problémy při odbavení na letišti ve zdrojové destinaci. Většinou se jednalo o problémy, které lze těžko ovlivnit, snad až na vylepšení dopravního značení. Tabulka 37 Problémy při cestě do destinace

Problémy při cestě kolona/nehoda/zpoždění počasí práce na infrastruktuře problémy při odbavení na letišti dopravní značení nepohodlný dopravní prostředek

Karlovarský kraj 15 7 4 4 4 1

Konkurenční d. 9 2 2 0 2 0


Naprostá většina respondentů se bude zpět do své destinace vracet stejným typem dopravy (volba by v tomto smyslu připadala pouze v případě veřejné dopravy). Přibližně 10 % respondentů by při příští cestě volilo jiný způsob dopravy. Na druhou stranu by přibližně 30 % návštěvníků (bez ohledu na destinaci) na daném způsobu dopravy něco vylepšilo. V tomto kontextu byly nejčastěji zmiňovány následující nedostatky: špatná dopravní infrastruktura (především silnice), nedostatečná kvalita (vč. čistoty) dopravních prostředků (především u vlaků a autobusů), dále pak potřeba častějších či přímých spojů, případně nedostatečná rychlost veřejné dopravy. Specificky pro Karlovarský kraj pak byla několikrát uváděna problematika parkování, což koresponduje s předchozími zmínkami této problematiky. V této otázce i v dalších otázkách dotazníku byla zmíněna problematika víz (a to i při poměrně malém počtu dotázaných ze zemí s vízovou povinností). Doplňkové dotazování u provozovatelů ubytovacích zařízení (ale nakonec i mnoho dalších zdrojů či studií) potvrdilo, že získání víz je pro individuální turisty ze zemí bývalého Sovětského svazu extrémně složité, dochází k mnoha obstrukcím, to navíc může resultovat v nutnosti změny rezervace a někdy i ke zrušení celého pobytu. Klienti také často přilétají přes jiné země Schengenského prostoru, které vydávají víza (stejného typu) s menšími obstrukcemi. 146

Konkrétně byli respondenti dotazováni, jestli je pro ně při volbě způsobu dopravy rozhodujícím kritérium cena. Přibližně pro 56 % návštěvníků Karlovarského kraje a 50 % návštěvníků konkurenčních destinací tomu tak je. Pro ostatní není cena klíčovým faktorem, pravděpodobně je důležitější pohodlí z hlediska osobního a existence vhodného dopravního při cestách veřejnou dopravou, kterých je ovšem podproporcionální množství. Návštěvníci destinací se také vyjádřili k tomu, jestli využívají při svých pobytech v destinaci místní veřejnou dopravu. U konkurenčních destinací tak činí polovina všech návštěvníků, z hlediska typu dopravního prostředku jsou to pak většinou autobusy a specificky také lanovky a lyžařské vleky, vlaky nejsou téměř využívány. V Karlovarském kraji využilo místní dopravu přibližně 42 % respondentů, přičemž to bylo z 60 % autobus, 15 % vlaky a 25 % lanovky a vleky. V porovnání s konkurenčními destinacemi byl významněji využíván vlak (skoro dvojnásobně), což již lze považovat za specifikum Karlovarského kraje. Další sada otázek se týkala organizace cesty, destinací navštívených v rámci jedné cesty, počet dní pobytu a také počtu osob přijíždějících společně. Bez ohledu na destinaci s 85 % respondentů plánovalo cestu individuálně (případně společně s rodinou, partnerem) a pouze 15 % respondentů využilo služeb zprostředkovatelských subjektů. Toto je typické pro domácí cestovní ruch v České republice a nijak se nevymyká výsledkům jiných průzkumů. Nicméně s ohledem na strukturu respondentů byly rozhovory s návštěvníky doplněny rozhovory

s

několika

zástupci

ubytovacích

zařízení,

kteří

především

u mezinárodního lázeňského cestovního ruchu uváděli významně větší podíl turistů, kteří přijíždějí přes cestovní kanceláře. V tomto kontextu je třeba brát výstupy tohoto průzkumu v kontextu struktury dotazovaných. Každopádně však můžeme konstatovat, že u domácího cestovního ruchu (tedy u hostů z České republiky) významně převládá individuální cestovní ruch a Češi si cesty (bez ohledu na její účel) organizují/zajišťuji sami. Z hlediska délky pobytu v destinaci bylo zjištěno, že delší průměrnou dobu pobytu vykazuje Karlovarský kraj (průměr 7,2 dne, medián 4 dny). U konkurenčních destinací činila doba pobytu průměrně 5,7 dne, medián byl také 4 dny. Počet cestujících osob společně pak byl v průměru vyšší u konkurenčních destinací 147

(průměrně 4,3 osoby, medián 2 osoby) než v Karlovarském kraji (průměrně 2,67 osob, medián 2 osoby). S ohledem na fakt, že nelze v tomto kontextu považovat průzkum za reprezentativní, a také že průměrné data jsou často zkreslováno extrémními hodnotami (velké skupiny, příliš dlouhé pobyty), podává mírně lepší obrázek než průměr zmiňovaný medián (polovina hodnot je vyšší než medián a polovina hodnot je nižší než medián), který je pro sledované destinace shodný. Vyšší hodnotu u průměrné doby pobytu v Karlovarském kraji způsobuje velký podíl lázeňských turistů, naopak vyšší hodnotu u počtu osob cestujících společně do konkurenčních destinací zvyšují školní výlety. Nicméně je tato data brát pouze orientačně. Respondenti se také vyjadřovali k faktu, proč nezůstávají v destinaci (konkurenční či Karlovarský kraj) déle, z objektivních důvodů byly nejčastěji jmenovány finance a nedostatek času (10 % respondentů), naprostá většina respondentů, ale uvedla, že jim zvolená délka pobytu vyhovuje (případně navštívená akce netrvá déle), protože si ji tak naplánovali. Podobnou vypovídací hodnotu má i otázka, která se týkala útrat návštěvníků v destinacích. Respondenti často na tuto otázku nechtěli odpovídat, a zároveň ne vždy dokázali útratu odhadnout/spočítat. Nicméně bylo zjištěno, že průměrná denní útrat na osobu v Karlovarském kraji činí 880 Kč a 730 Kč v konkurenčních destinacích. Celková útrata za celý pobyt se pak v Karlovarském kraji blíží 5 000 Kč a v konkurenčních destinacích 4 520 Kč. S ohledem na strukturu respondentů a jejich charakteristiky (věk, odkud přijeli, za jakým účelem přijeli, jak dlouho zůstávali), lze konstatovat, že tato čísla jsou do značné míry reálná. Spíše než celkovou hodnotu je však potřeba pozitivně hodnotit vyšší průměrnou útratu v Karlovarském kraji a spíše ji přiřazovat domácím turistům v Karlovarském kraji. Další závěry však z těchto čísel odvozovat nelze – průzkum byl zaměřen kvalitativně a také vzorek respondentů je pro další výpočty nereprezentativní. Doplňkové dotazování v ubytovacích zařízeních v Karlových Varech (a dle údajů CzechTourismu či MagConsulting) ukázalo, že se klientela ze zemí bývalého Sovětského svazu či z Arabského poloostrova naprosto vymyká průměru (pravděpodobně by toto bylo možné dokonce zobecnit na klientelu navštěvující luxusní ubytovací zařízení) z hlediska útrat. Faktury za pobyty v délce 2-3 týdny běžně dosahují výše několika tisíc Euro za osobu. K tomu je třeba připočíst útraty

148

za nákupy, za kterými však bohužel (s ohledem na nedostečnou nabídku obchodů) tato klientela vyráží do Prahy, Vídně či Mnichova. Další otázky se týkali dalších míst (zemí), které návštěvníci navštívili během pobytu ve své konkrétní destinaci. Jiné místo během dané cesty navštívilo 35 % návštěvníků Karlovarského kraje a 43 % návštěvníků konkurenčních destinací, ale pouze 6 % hostů Karlovarského kraje a 13 % hostů konkurenčních destinací navštívilo během své cesty i území v okolních zemích. Opět je třeba respektovat omezení průzkumu, tedy tato čísla lze brát jako směrná pro české turisty v daných destinacích. Déle pobývající zahraniční turisté v lázních mají větší tendenci navštěvovat okolní země. Pozitivní nicméně je, že většina návštěvníků Karlovarského kraje, kteří jej navštívili, se pohybovala během dovolené v kraji (pouze několik turistů vyrazilo v rámci svého pobytu za hranice kraje, typicky do Prahy). Důvody pro návštěvy okolních destinací v rámci daného pobytu byly především cesty za možností sportu a poznávání dalších atraktivních míst.

V části rozhovoru týkající se spokojenosti se službami v destinaci byla hodnocena spokojenost se stravováním, personálem, ubytováním, s destinací obecně a také s nabídkou dalšího vyžití v destinaci. Přestože se jednalo o otevřené otázky, využívali tazatelé pro hodnocení spokojenosti škálu od 1 do 5 (přičemž 5 bylo nejlepší hodnocení), resp. odpovědi respondentů se na tuto škálu snažili zařadit. Celkově je potřeba pro Karlovarský kraj konstatovat, že přijíždějící návštěvníci jsou s úrovní služeb a nabídek pro svůj pobyt velmi spokojeni. Převažují poměrně vysoká hodnocení, přičemž je pozitivní, že se návštěvníci na svém hodnocení v podstatě shodují. Tabulka 38 Spojenost – služby, destinace – Karlovarský kraj

Spokojenost stravování personál ubytování kulturní a sportovní vyžití destinace obecně Celkem

1 - nejhorší 0 2 2 2 0

2 10 8 2 16 3

3 18 11 9 11 14


149

4 125 139 135 87 112

5-nejlepší 114 111 95 68 133

průměr 4,28 4,29 4,31 4,10 4,43 4,28

medián 4 4 4 4 4

Z hlediska ubytování a stravování si hosté stěžovali, pokud vůbec, především na kvalitu jídla (v hotelu), výběr jídel a velikost porcí – celkem asi 20 jmenování, dále pak na polohu hotelu – asi 5 jmenování, neochotný personál – celkem asi 11 jmenování a malé či nemoderní pokoje – 3 jmenování. I přes stížnost však často hodnotili celkově ubytování a stravování velmi dobře. Pozitivně je třeba vnímat, že návštěvníci neměli až na 12 respondentů problémy s rezervací ubytování. Z doplňujících rozhovorů v ubytovacích zařízeních nicméně s ohledem na klientelu ze zemí bývalého Sovětského svazu vyplynulo, že se hoteliéři často setkávají s neetickými praktikami cestovních kanceláří a agentur. Tyto CK/CA často svým kleintům slibují pobyty v nejluxusnějších rezidencích příslušné hotelové skupiny se skvělým výhledem a vybavením, avšak u hotelových skupin rezervují pokoje v horší kvalitě. Klient je pak při ubytování velmi nepříjemně překvapen. Hosté si pak stěžují a odvážejí si nepříjemné dojmy. A přestože jsou potíže způsobeny externími subjekty, poškozuje to image hotelových skupin i celé destinace. I přestože bylo hodnocení kulturního a sportovního vyžití nejslabší ze sledovaných kategorií, konkrétní stížnosti nebyly zaznamenány, naopak návštěvníci spíše zmiňovali pozitiva, tedy co všechno je k dispozici, spíše než co není. Obecně pak asi 13 respondentů uvedlo, že je nabídka dalšího vyžití nedostatečná. Nicméně z pohledu tohoto průzkumu se jedná o kategorii nejhůře hodnocenou (navíc se k této oblasti vyjadřovalo nejméně respondentů). A to i přesto, že 55 % respondentů uvedlo, že navštěvuje akce, festivaly či slavnosti pořádané v Karlovarském kraji. Na druhou stranu zase v otázce, co návštěvníkům v kraji chybí, byly – pokud se respondent vyjádřil – 40krát zmíněny právě kulturní a sportovní akce. Respondenti se též vyjadřovali k tomu, co se jim v Karlovarském kraji líbí, resp. čeho si nejvíce cení. Nejvíce kladného hodnocení získaly příroda a krajina (často specifikována jako vhodná pro procházky), dále pak města a jejich centra, a často byly jmenovány: atmosféra měst, prostředí a lázeňské prostředí. Lze konstatovat, že obě hlavní součásti atraktivit přírodní i kulturně-historické byly hodnoceny rovnoměrně.

150

Tabulka 39 Co se líbí v Karlovarském kraji

Co se líbí Počet Krajina, příroda 103 Města 66 Lázeňské prostředí 63 Architektura, památky 34 Prostředí 25 Ochotní lidé/personál 25 Atmosféra 22 Kulturní a sportovní vyžití 20 Klid 13 Čistota 13 Ochody 12 Centra měst 11 Zdroj: Vlastní zpracování, Karlovy Vary, 2013

Všeobecně se respondenti vyjadřovali méně k faktům, které se jim v kraji nelíbí. Naprosto dominovali zmínky o přílišném počtu cizinců (obecně, i specificky) a přizpůsobování se jim např. cizojazyčnými nápisy. Dále byly opět zmíněny problémy s navigačními systémy a parkováním. Jmenovány byly i další aspekty, jako vysoké ceny, chátrající domy či nedostatek večerní zábavy. Tabulka 40 Co se nelíbí v Karlovarském kraji

Co se nelíbí mnoho Rusů (vč. ruských nápisů) vysoké ceny špatné navigační systémy mnoho cizinců nedostatek parkovacích kapacit chátrající domy příliš mnoho lidí/turistů málo večerní zábavy nečistota ve městech nechotní lidé málo stravovacích kapacit nedostatky ve veřejné dopravě mnoho Němců vietnamští prodejci špatné silnice nedostatek veřejných toalet více informací

Počet 37 21 10 8 8 8 8 7 7 6 5 5 4 3 2 2 2


151

Paradoxní (na druhou stranu ale pochopitelné) jsou zmínky o přílišném počtu turistů, pokud zvážíme, že tuto připomínku vyslovili sami turisté/návštěvníci. Je však pravděpodobné, že zákazníci do destinací přijížděli v době, kdy se konaly větší eventy, např. Mezinárodní filmový festival. Při takových akcích jsou samozřejmě destinace přetíženy, což se odráží v hodnocení návštěvníků. Jedním z nejsložitějších problémů v oblasti cestovního ruchu jsou mezilidské vztahy mezi místními obyvateli, domácími turisty a zahraničními turisty. To se ukázalo i v provedeném průzkumu. Na jednu stranu vyhledávají účastníci cestovního ruchu atraktivní místa, která jsou lákadlem pro mnoho ostatních, na druhou stranu by si některá tato místa návštěvníci „vychutnali“ sami. Často je důvodem návštěvy destinace její specifická atmosféra (např. lázně s lázeňskými hosty různých národností). Avšak v případě, že je v destinaci příliš turistů, případně se orientace příliš orientuje (nabídkou produktů, propagací, nápisy) na jedinou cílovou skupinu turistů, může docházet k odlivu návštěvníků hledajících větší klid či patřící do jiné než hlavní cílové skupiny. Přetíženost i jednostranná orientace destinací má pak často negativní dopady na vzájemné vztahy turistů a místních obyvatel. Do určité míry můžeme občasně některé zmíněné aspekty vnímat v klíčových destinacích Karlovarského kraje (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Svatý Kříž, Aš). Je nesmírně složité sladit požadavky a prefence všech cílových skupin a vyžaduje to jistou míru tolerance. A právě proto nacházíme ve výsledcích průzkumu mnoho podobných odpovědí, kdy již danou situaci vnímali dotazovaní jako negativní. Dalším specifickým problémem, který respondenti zmiňovali je neochota personálu (na druhou stranu je třeba konstatovat, že si jej zase někteří jiní chválili), která je v České republice dlouhodobě hodnocena (vyplývá to i z Monitoringů cestovního ruchu zadávaných CzechTourismem) jako nepříliš dobrá. Zkazit dojem z pobytu v destinaci je možné již při příjezdu (na letišti, na nádraží) či až při odjezdu. Je třeba neustále pracovat na profesionalitě obslužného personálu, a to nejen v ubytovacích či stravovacích zařízeních (zde to již mnoho provozovatelů činí), ale i u podpůrných služeb a u zaměstnanců veřejných institucí, kteří s turisty přicházejí do styku.

152

V jiné části rozhovoru dotazovaní dávali návrhy na zlepšení. Ve svých návrzích kromě již zmíněného nedostatku kulturních a sportovních akcí, zmiňovali především zlepšení věcí, které se jim nelíbí, tedy více parkovacích míst, nápisy v češtině a obecně ještě lepší služby či jejich rozšíření, poměrně často bylo zmíněno (9krát), že chybí veřejné toalety. Odpovědi na různé otázky se v rozhovorech prolínali, tak jak si respondenti vzpomínali, přesto jsou hodnocení služeb a jednotlivé připomínky ve vzájemném souladu.

Podobně

jako

Karlovarský

kraj

byly

z hlediska

spokojenosti

hodnoceny

i konkurenční destinace. Tyto destinace získaly v průměru vyšší průměrná hodnocení, přičemž nejlépe byl hodnocen personál, který naopak v Karlovarském kraji patřil mezi hůře hodnocené faktory. V podstatě se nevyskytovali připomínky k ubytování či ke stravování. Přibližně pět respondentů hodnotilo nabízené kulturní a sportovní vyžití v konkurenčních destinacích jako nedostatečné. Tabulka 41 Spojenost – služby, destinace – konkurenční destinace

Spokojenost 1 - nejhorší stravování 3 personál 1 ubytování 5 kulturní a sportovní vyžití 0 destinace obecně 5 Celkem

2 1 1 4 5 3

3 6 4 2 12 7

4 7 5 6 10 21

5-nejlepší 106 111 109 89 93

průměr 4,72 4,84 4,67 4,58 4,50 4,66

medián 5 5 5 5 5


I v konkurenčních destinacích hodnotili respondenti jako pozitivní především přírodu a města, několikrát byli zmíněni ochotní lidé. Zde se v podstatě neliší hodnocení konkurenčních destinací s hodnocením Karlovarského kraje. Podobně jako u Karlovarského kraje nacházeli dotazovaní u konkurenčních destinací více pozitiv než negativ, přičemž jako nedostatky byly uváděny především vyšší cenová hladina, příliš mnoho turistů, vzhled některých částí měst, zmíněny byly i parkovací kapacity, nedostatek obchodů a nečistota. Vzhledem k různorodosti konkurenčních destinací nemá vypovídací hodnotu kvantifikovat jednotlivá jejich pozitiva či negativa. Obecně lze konstatovat, že zmínky o pozitivech a negativech 153

konkurenčních destinací odpovídají co do počtu i jejich konkrétního zaměření odpovědím návštěvníků Karlovarského kraje. Snad jen není tak negativně vnímána přítomnost cizinců a velkého počtu turistů v navštívených destinacích.

Specifickou oblastí, ke které se návštěvníci vyjadřovali, byla certifikace ubytovacích zařízení. Z níže uvedené tabulky je patrné, že návštěvníci Karlovarského mírně preferují certifikovaná ubytovací zařízení vůči návštěvníkům konkurenčních destinací. Tabulka 42 Výběr ubytování dle certifikace ubytovacího zařízení

Výběr ubytování dle certifikátů ano ne Celkem





Tabulka 43 Existence certifikace ubytovacího zařízení

Existence certifikátu ano ne Celkem





Avšak v odpovědích na otázku, jestli jejich ubytovací zařízení bylo certifikováno, již nedokázali respondenti vždy odpovědět. Nicméně je zřejmé, že ubytovací zařízení v Karlovarském kraji lépe svoje certifikace vůči zákazníkům komunikují. Reakce dotazovaných na toto téma také neoplývali jistotou, která byla patrná v jiných částech rozhovoru. V níže uvedené tabulce je ještě statistika problémů s rezervací s ubytování. Je zřejmé, že k nim v podstatě nedochází. Pokud ano, tak se typicky jedná o neochotný personál na recepci.

154

Tabulka 44 Problémy s rezervací ubytování

Problém s rezervací pokoje ano ne Celkem





Speciální otázkou při rozhovoru s návštěvníky Karlovarského kraje bylo, jestli by při svém pobytu ocenili existenci turistické karty. Přičemž přibližně polovina respondentů by ji ocenila, druhá polovina ji naopak dle svého vyjádření nepotřebuje. V dalších komentářích bylo zmiňováno, že pro její využití by bylo nutné, aby byla výhodná (nabízela slevy, volné vstupy). Tabulka 45 Problémy s rezervací ubytování

Turistická karta uvítali by nepotřebují možná Celkem



Poslední část otázek byla zaměřena na to, jestli návštěvníci jezdí do destinace opakovaně, a jestli plánují znovu přijet. Návštěvníci Karlovarského kraje přijíždějí do destinace z 60 % opakovaně, u konkurenčních destinací je to pouze 53 %, navíc mnoho respondentů uvádělo, že do Karlovarského kraje jezdí velmi často, zatímco u konkurenčních destinací je frekvence opakovaného příjezdu menší. Tabulka 46 Opakovaná návštěva v destinaci

Opakovaný příjezd ano ne Celkem




155


Přibližně 82 % respondentů plánuje znovu přijet do Karlovarského kraje, což je o 9 % nižší číslo než u konkurenčních destinací. Zde je však třeba zdůraznit, že plán příjezdu do destinace neodpovídá skutečnosti v budoucnu, což ilustruje výše uvedená tabulka o faktických opakovaných příjezdech. Tabulka 47 Plán znovu přijet do destinace

Plánují přijet znovu ano ne možná Celkem


Konkureční d. Počet Podíl 122 91% 12 9% 0 0% 134 100%

Celkově Počet Podíl 384 85% 45 10% 23 5% 452 100%


Je možné konstatovat, že návštěvníci jsou Karlovarskému kraji mírně loajálnější než

konkurenčním

destinacím,

s omezením

na

domácí

cestovní

ruch

a reprezentativnost průzkumu. Hlavní důvody pro návrat do destinací se v podstatě shodují s pozitivy uváděnými o jednotlivých destinacích a pak samozřejmě spokojenost s obdrženými službami.

4.3

Shrnutí průzkumu

Realizovaný průzkum, jehož výstupy byly popsány v předchozích kapitolách, nelze považovat za reprezentativní, nicméně především s ohledem na domácí cestovní ruch poskytuje poměrně relevantní výstupy. Klíčové výstupy průzkumu se nijak významně neodlišují od jiných dostupných sekundárních dat, spíše je potvrzují. Celkově je třeba konstatovat, že turisté poměrně pozitivně hodnotí jednotlivé destinace. Klíčovou roli při získání informací a rozhodování se o návštěvě destinace hraje internet (byl kladen důraz na přehlednost informací a informace dostupné na jednom místě, jeden subjekt by měl být schopen informovat o celé destinaci) a především doporučení známých. Je třeba tedy vyvíjet takové marketingové

156

aktivity, které umožní sdílení informací mezi návštěvníky a potenciálními návštěvníky. Průzkum ukázal na možnosti dílčích vylepšení služeb a jejich nabídky (sportovní a kulturní eventy) či materiálně technické základny (především infrastruktura, parkovací a navigační systémy). Z hlediska domácího cestovního ruchu je pak klíčovým dopravním prostředkem automobil. Dále bylo zjištěno, že pro Karlovarský kraj jsou opravdu klíčové aktivity v oblasti lázeňského cestovního ruchu, wellness, relaxace, i když mnoho turistů míří za poznáním a dalšími atraktivitami. Pro mladší věkovou skupinu pak je skutečným lákadlem Mezinárodní filmový festival, nicméně tato skupina často přijíždí pouze za tímto eventem. Pozitivním zjištěním také je, že pokud se podaří do Karlovarského kraje turistu přilákat, pak také navštěvuje více atraktivit v rámci kraje (během pobytu i při příjezdu). Dalším pozitivem je, že se turisté do kraje vrací.

157

5 Návrh marketingové koncepce

5.1 Specifické rámcové podmínky cestovního ruchu v Karlovarském kraji a jejich dopady Na rozdíl od jiných krajů České republiky vykazuje Karlovarský kraj několik specifik v oblasti cestovního ruchu. Hlavním specifikem je zřetelná heterogennost v oblasti nabídky cestovního ruchu, a tím pádem i v oblasti přijíždějících turistů, dalšími specifiky jsou blízkost státní hranice, poměrně malé území kraje, turbulentní historický vývoj území mající dopad na současný stav regionu i mentality jeho obyvatel. Heterogennost v oblasti cestovního ruchu lze doložit charakteristikou současné situace na území kraje: a) Velmi rozvinutý lázeňský cestovní ruch s příslušnou materiálně technickou základnou (hotely vysoké kvality certifikované jako zdravotnická zařízení, nejmodernější postupy v oblasti specifických zdravotních služeb (plastická, zubní chirurgie), lázeňských procedur. Zde můžeme mluvit o turistické destinaci světového (či evropského) významu. Klíčovými destinacemi jsou lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Jáchymov. b) Velmi málo rozvinutý cestovní ruch v ostatních oblastech, ve kterých se rozvíjejí sportovní cestovní ruch (turistika, cykloturistika, vodní turistika, běžecké i sjezdové lyžování a další), městský cestovní ruch (Cheb, Loket, Bečov nad Teplou), případně i nákupní turismus (zde je třeba spíše mluvit o krátkodobých výletech než o turismu). Těmto typům turismu pak odpovídá i materiálně technická základna nižší kvality, horší vybavenosti a také typy přijíždějících turistů. Obecně jsou pak tyto periferní (venkovské, horské oblasti a případně kulturně-historické atraktivity) oblasti významem na úrovní regionální či lokální (ve výjimečných případech pak v rovině významu národního). Navíc jsou tyto oblasti v rámci kraje poměrně roztříštěné (především z hlediska infrastrukturálního), avšak díky historicky

158

spíše menšímu rozvoji v těchto oblastech se jedná o území, která jsou často nedotčená a tedy pro cestovní ruch velmi atraktivní. Tato zřejmá dvojkolejnost cestovního ruchu v Karlovarském kraji pak samozřejmě ztěžuje přípravu jakýchkoli rozvojových dokumentů. V poslední době spíše u veřejné správy (v podstatě zastoupenou Karlovarským krajem) převažuje názor, že je potřeba podpořit oblasti typu b). To dokladují i poslední významné aktivity – ať už je to studie rozvoje horských oblastí či vytvoření značky Živý kraj, kde bylo jasným zadáním změnit vnímání Karlovarského kraje jako kraje pouze zaměřeného na lázeňství. Nicméně dlouhodobé úvahy o rozvoji cestovního ruchu je třeba řešit v obou rovinách, byť to může připadat schizofrenní. Je však třeba tyto oblasti jasně rozlišit a připravit pro každou z nich příslušné podpůrné aktivity. Zatímco v oblasti lázeňství bude i nadále klíčová činnost jednotlivých soukromých lázeňských společností, které fungují na vysoké profesionální úrovni. Zde je a bude klíčovou úlohou veřejného sektoru zajišťování co nejvhodnějšího prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit těchto subjektů s případnou mírnou koordinací jejich rozvojových plánů ve snaze o synergické efekty. Naopak v oblasti periferních oblastí (z pohledu cestovního ruchu) bude pravděpodobně nutné větších intervencí, podpory investičních záměrů apod. Zde je třeba zároveň hledat silné partnery pro realizaci rozvojových aktivit, samozřejmě nevyjímaje německé subjekty (soukromé i veřejné). Nicméně příslušné rozvojové aktivity v jedné či druhé oblasti (lázeňství a ostatní typy cestovního ruchu) nelze realizovat bez zástupců příslušných subjektů v daných

oblastech.

Úspěch

každé

koncepce/strategie/projektu

je

vždy

determinován mírou ztotožnění se s nimi v rámci regionu/organizace/subjektu. Ani v podnicích nelze stanovovat cíle, které nebudou v souladu s myšlenkami a úvahami jednotlivých vedoucích pracovníků a které nebudou alespoň rámcově odpovídat motivacím zaměstnanců firmy, respektive při takovém stanovení cílů bude docházet maximálně k jejich formálnímu naplňování. Zvnějšku stanovené cíle nebudou akceptovány. Na druhé straně nelze stanovovat a specifikovat rozvojové aktivity a cíle bez objektivního a realistického zmapování současných rámcových podmínek 159

(slabých, silných stránek regionu, ale i příležitostí a ohrožení plynoucích z vně regionu). Zde je dokonce vhodné popsat současnou situaci přístupem „out of the box“, tedy přístupem zcela jiným než bylo dosud realizované, protože takový přístup může odhalit fakta jindy přehlížená. Je nutné si nejdříve odpovědět na otázku „Kde jsme?“ a v regionu se na tom i shodnout, než bude možné přistoupit k hledání odpovědi na otázku „Kam chceme dojít?“, přičemž se opět na cílových stavech a postupech jejich dosažení musíme sjednotit. A vždy je třeba postupovat od obecnějších záležitost ke konkrétním, přičemž dlouhodobé hledisko je do značné míry zobecňující a odhlížející od dílčích podrobností, přesto však navrhované rozvojové aktivity a cíle musí odpovídat rámcovým podmínkám a musí být naplnitelné, jen tak budou i pro aktéry v regionu motivační. Je dále důležité poznamenat, že v dlouhodobých koncepcích pracujeme s nepřesnými

odhady

budoucnosti,

zvláště

v současných

turbulentních

ekonomických podmínkách, i proto je třeba dlouhodobé koncepce udržovat spíše v rovině obecnější, tj. spíše ukazovat směr, než řešit po jaké cestě (prašné, asfaltové, klikaté, přímočaré) se daným směrem vydáme. Z výše uvedené dvoukolejnosti vyplývá následující: Klíčové produkty cestovního ruchu v Karlovarském kraji jsou a budou spojené s lázeňstvím, wellness a zdravotním cestovním ruchem a cestovní ruchu bude realizován především v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních a Jáchymově. Turisté přijíždějící za těmito produkty pak budou mimo jiné tvořit cílovou skupinu dalších produktů cestovního ruchu ve zbývajících oblastech Karlovarského kraje (jako např. aktivní turismus, poznávací turismus, městský turismus). Kromě tohoto zdrojového trhu, pak budou samozřejmě do ostatních oblastí kraje mířit další turisté a návštěvníci přímo za jednotlivými produkty cestovního ruchu. Nelze opomenout fakt, že lázeňství a atmosféra lázeňských míst generuje další turistické proudy (školní výlety, jednodenní výletníky a krátkodobé turisty).

160

5.2 Příklad česko-saské koncepce Krušnohoří V roce 2011 probíhal průzkum v Krušných horách (ústecká část a přilehlá saská část Krušných hor).92 Byly definovány dva typy zdrojových oblastí. První regionu blízkou tvoří potenciální hosté ze Saska, Karlovarského, Plzeňského, Ústeckého, Středočeského, Libereckého kraje a Prahy, tj. V dojezdové vzdálenosti ca. 120 km. Pro tyto cílové skupiny by mělo být zohledněno: 

Skvělá nabídka před vlastními dveřmi s dobrým poměrem cena-výkon



Zesílená spolupráce s tiskem ve věci sportovních a kulturních akcí, přírodních krás a zážitkových nabídek



Podpořit a vyzdvihnout dvojjazyčnost



Zpřístupnit informace o infrastruktuře (veřejná hromadná přeprava osob a síť cest)

Druhou zdrojovou oblast tvoří tzv. neregionální území, tj. zbývající kraje ČR a spolkové země Berlín, Braniborsko, Dolní Sasko, Severní Porýní – Vestfálsko a Bavorsko. Pro komunikaci je nutné zohlednit následující aspekty: 

Omezené prostředky pro marketing soustředit na relevantní cílové skupiny a produkty, a tak cíleně zvýšit povědomí a disponibilní finanční prostředky využít v co nejlepší míře



V komunikaci využít informace o možných formách příjezdu a skutečných nákladech



Pomalu oslabovat dosavadní image a transformovat ji prostřednictvím zvláštních akcí, možností výletů a „dobře viditelnou“ redakční prací

Vždy je nutné oslovovat konkrétní cílové skupiny a tvořit konkrétní nabídky (produkty). Navrženy byly turistické balíčky:

92


161



Turistické a cykloturistické balíčky Turistika a cykloturistika jsou hlavní produkty v Krušných horách a jsou relevantní pro všechny věkové kategorie. To znamená, že cílová skupina pro provozování turistiky a cykloturistiky je velmi heterogenní (např. při denním výkonu – ujeté kilometry). K tomu je potřeba zohlednit, že turisté a cykloturisté jsou individuální turisté, kteří by si chtěli zarezervovat konkrétní trasu pro konkrétní časové období. Nemají tedy smysl nepružné nabídky a nabízené balíčky je tedy třeba přizpůsobit potřebám návštěvníků. Proto je samozřejmě potřebný pracovník v oblasti rezervací na centrálním místě, který je schopen rezervace organizovat a realizovat. Přínosné je vytvořit síť spolupracujících

ubytovacích

zařízení,

kterou

je

možno

turistům

a cykloturistům nabízet za provizi. Rovněž by měly být k dispozici publikace, které návštěvníkům pomohou při plánování jejich cest. K těmto patří mapy, seznamy ubytovacích zařízení, informace o veřejné hromadné dopravě a kontakty na servisní zařízení, jakými jsou turistická informační místa, servisní střediska, občerstvení apod. 

Skupinové cesty Skupinové cestování oslovuje především starší cílové skupiny: Nejvíce relevantní je dosah věkové kategorie osob nad 60 let. V této věkové kategorii dosahuje nejvyšších hodnot oblast kultury (poznávání) a tento segment se nejlépe nabízí pro koncepci skupinových cest, doporučuje se zaměřit tyto skupinové cesty právě na oblast kultury (poznávání). Hlavním zdrojem informací jsou zde průvodce, internet, doporučení

a

publikace

(brožury).

Vedle

přehledné

a

snadno

obsluhovatelné internetové prezentace se nadále hodí tištěné materiály pro tržní uplatnění těchto nabídek. Význam doporučení je možno realizovat především prostřednictvím kooperace s organizátory cest (cestovní kanceláře, agentury), neboť je zde možno využít stálé zákazníky cestovních kanceláří a afinitu starších cílových skupin pro tuto možnost rezervací. 

Rodiny s dětmi Největší faktor úspěchu v oblasti paušálních nabídek pro rodiny je jejich potřeba bezpečí a pokud možno malé organizační náklady. Nemá však význam vytvářet příliš „sešněrovaný“ program, neboť z důvodu účasti dětí (nemoc, špatná nálada apod.) vyžaduje vysokou míru flexibility. Doporučuje se tedy najít střední cestu: dodatečné materiály obsahující informace o možných výletech, alternativních aktivitách podle počasí 162

a obsahující speciální hodnocení ohledně vhodnosti / přátelskosti vůči rodinám s dětmi. Tyto materiály pomáhají rodinám uspořádat svou dovolenou, umožňují pružný výběr alternativy bez velkých organizačních nákladů. 

Stálí/ pravidelní hosté Pro Krušné hory mají stálí hosté a místní obyvatelé, přijíždějící na jednodenní výlety, enormní význam. Pro tuto skupinu je nutno zohlednit doporučení pro vnitroregionální / regionu blízkou komunikaci. Cílem by mělo být, aby se z jednodenních návštěvníků stali hosté, kteří se v regionu také ubytují. To by se mohlo podařit díky víkendovým paušálním nabídkám, obsahujícím regionální „tajné tipy“ a / nebo aktuální akce.



Školní třídy Kromě početně silnějších cílových skupin je žádoucí zaměřit se také na školní třídy, a sice s ohledem na školní výlety. Tato cílová skupina samozřejmě jen podmíněně koresponduje s doporučeními pro rodiny, neboť pro školní výlet je nezbytný pevný program. Nicméně, materiály navržené pro rodiny by byly přínosné také pro plánování takovýchto výletů. Je také dobré získat kontaktní osoby z oblasti ubytování, neboť tyto většinou již realizují různé reklamní iniciativy menšího rozsahu a mohou zde vzniknout synergie. Při přeshraničních školních výletech je rozhodující prokázání patřičného pojištění (cestovní pojištění, zákonné ručení apod.). S cílem co nejvíce usnadnit práci rozhodujícím aktérům (učitelům), by bylo dobré z této oblasti získat kompetentní partnery, aby bez velkých nákladů na rešerše a organizaci tyto bylo možno učitelům doporučit.

Marketingová strategie Společné propagace česko-saského území Krušných hor93 definuje: VIZE: Česko-saské Krušnohoří je v ČR a v Německu známá, vyhledávaná turistická destinace bez bariér, kde si jednodenní návštěvníci a návštěvníci ze vzdálenějších míst, kteří se zde ubytují, mohou užít dvě země jako jeden celek

93


163

S tím jsou spojeny následující dlouhodobé cíle: 

Zvýšit povědomí o regionu



Změna image české části Krušných hor (průmyslová minulost) a pro saskou část

Krušných hor (= Domov zážitků Krušné hory) 

Dostat do povědomí turistů, návštěvníků i místních obyvatel Krušnohoří jako jednu jednotnou značku.



Zvýšit návštěvnost lokality a prodloužit dobu pobytu hostů



Překonávání bariér. Těmi jsou jazyk, legislativa, kvalita zařízení a poskytovaných služeb



Mobilita pro osoby s omezenou schopností pohybu

Střednědobé cíle 

Zvýšit návštěvnost jednotlivých cílů



Zvýšit počet přenocování



Vytvořit pobídky (lákadla) a navázat spolupráci mezi konkrétními subjekty cestovního ruchu na obou stranách hranice



Podporovat dvojjazyčnost na obou stranách hranice



Opatření / následné vzdělávání za účelem zvýšení kvality služeb



Investice do rozvoje turistické infrastruktury, také s předpokladem bezbariérovosti



Lobbing pro usnadnění / přizpůsobení zákonných předpisů, např. při přeúčtování v cizích měnách nebo jednotné značení turistických a cyklistických stezek

Krátkodobé cíle 

Vytvořit a posílit českého partnera pro marketing v cestovním ruchu → silnější vazba s destinační agenturou Krušné hory



Vytvořit společné produkty a společně je propagovat



Využít stávající distribuční cesty a vytvořit nové, které využívá Ústecký kraj a Tourismusverband Erzgebirge e. V.



Připravit podmínky pro snižování rozdílů v oblasti CR na obou stranách hranice



Reklamní kampaň 2012 164

Společně budou propagovány tyto produktové linie: 

I Za poznáním a kulturou (hornictví, památky, řemesla, železnice…)



II Nezapomenutelná zima (lyžování, běžkování, Vánoce, muzea…)



III Zážitky pro mladé (adrenalinové sporty a zážitky)



IV Krásnou přírodou jinak (turistika, cyklistika….)

Tyto produktové linie kombinují náměty na výlet či dovolenou v rozsahu 2 dnů nebo jednoho týdne. Dle charakteru je lze využít v určitém ročním období, případně celoročně. Jsou také sestaveny ve vazbě na různé cílové skupiny (viz výše). Některé nabídky se dále člení podle užší specializace na: I. Za poznáním a kulturou I. A Cesta za hornictvím (2 dny) Stručná identifikace: Zaměření je na hornictví, které je pro Krušnohoří typické. Jedná se o návštěvu 2 hornických měst, štoly, kde se dobývalo stříbro a muzea, kde se návštěvník ocitne v dokonalé kopii hlubinné šachty. Návrh je sestaven jako dvoudenní výlet, který lze absolvovat po celý rok. I. B Cesta za hornictvím (týden) Stručná identifikace: Zaměření na hornictví, které je pro Krušnohoří typické. Jedná se o návštěvu hornických měst, štol, hornických muzeí a akcí. Návrh je sestaven jako program na celý týden, který lze absolvovat po celý rok. I. C Zapomenutá Krušnohorská řemesla a památky (2 dny) Stručná identifikace: Zaměření na tradiční krušnohorská řemesla a kulturní památky. Jedná se o návštěvu muzeí prezentujících řemesla a o návštěvu vybraných krušnohorských kulturních památek. Návrh je sestaven jako dvoudenní výlet, který lze absolvovat po celý rok. I. D Zapomenutá Krušnohorská řemesla a památky (týden) Stručná identifikace: Zaměření na tradiční krušnohorská řemesla a kulturní památky. Jedná se o návštěvu muzeí prezentujících řemesla a o návštěvu vybraných krušnohorských kulturních památek. Návrh je sestaven jako program na celý týden, který lze absolvovat po celý rok. Tyto produktové linie kombinují náměty na výlet či dovolenou v rozsahu 2 dnů nebo jednoho týdne. Dle charakteru je lze využit v určitém ročním období, případně celoročně. Jsou také sestaveny ve vazbě na různé cílové skupiny.

165

II. Nezapomenutelná zima II. A Zažít Krušné hory Stručná identifikace: Náplň této linie je zaměřena na využití horských zimních středisek a infrastruktury, kterou nabízejí. Program je navržen pro 2 dny. II. B Týden v Krušných horách Stručná identifikace: Náplň této linie je zaměřena na využití horských zimních středisek a infrastruktury, kterou nabízejí. Program je navržen jako týdenní dovolená. III. Zážitky pro mladé III. A Adrenalin v krvi (2 dny) Stručná identifikace: Náplň této linie je zaměřena na využití horských zimních středisek nabízejících adrenalinové zimní sporty jako je bobová dráha, snowkiting, snowtubing a další. Program je navržen pro 2 dny. III. B Adrenalin v krvi a zábava (týden) Stručná identifikace: Náplň této linie je zaměřena na letní nabídku adrenalinových sportů, jako je sjezd po sjezdovce na koloběžkách či horských kolech, lanové centrum, koupání ve vodních parcích, tobogány a další. Nabídka je sestavena na celý týden. IV. Krásnou přírodou jinak IV. A Turistická výprava po hřebenech Krušných hor IV. B Turistická výprava po hřebenech Krušných hor IV. C Přes hory na kole IV. D Přes hory na kole

Významné pro rozvoj cestovního ruchu, zejména pro privátní sektor, mohou být doporučení CzechTourism.94 Strategie vychází na základě poznatků o současných strukturách zahraničních návštěvníků (věková kategorie, segment trhu, dopravní spojení, rodinný stav, potřeby). Otázkou však je, zda by nebylo vhodnější zaměřit se na trhy a cílové skupiny dle potenciálů v turistické oblasti/regionu a existujícím

94

Marketingové strategie (Country reporty za rok 2012) (2012): Praha: Institute for Strategic Studies on Tourism, o.p.s., CzechTourism, / Rusko, Německo, Francie, Nizozemsko, V. Británie, Polsko atd. [Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/zahr-zastoupeni/seznam-zahranicnich-zastoupeni/]

166

dopravním spojení. To umožní rozvoj pestrých cílových skupin, rozvíjet nové trhy, nové nabídky a nestavět jen na datech minulosti a současnosti z existujícího stavu, chceme-li hovořit o rozvoji a nikoli stagnaci.

5.3 Informace o cestovním ruchu Z výsledků Výzkumu informačních potřeb95, který zjišťoval základní informace o informačních potřebách pracovníků odborů odpovědných za cestovní ruch na krajských úřadech, pracovníků destinačních organizací (OCR) a pracovníků turistických informačních center vyplývá, že pro 74 % respondentů bez větších problémů nalezne potřebné informace. Většinou se podaří získat informace, které odpovídají požadavkům (63,1 %). Forma předávaných informací vyhovuje nejvíce v podobě psaného textu (38,9 %) a textu v odrážkách - heslech (36,6 %). Tabulky, grafy, schémata apod. byla uvedena respondenty pod 10 %. 68, 5 % respondentů uvedlo, že používá zejména internet, 16,2 % data z vlastních projektů. 45,6 % dotazovaných uvedlo, že nejvíce chybí informace o přehledu turistické nabídky v regionech, 26,7 % informace o návštěvnících ČR (profily, segmentace, výdaje, atd.), 17,5 % informace o inovativních formách cestovního ruchu, 15,7 % statistická data, 15,2 % srovnání vývoje v krajích, 13,8 % trendy v marketingu, 10,6 % jiné, 9,2 % spotřebitelské trendy na trzích, 8,8 % detailní informace o klíčových segmentech, 2,8 % ekonomický vývoj na trzích. Nejčastější problémy, s kterými se respondenti setkávají, jsou roztříštěnost informačních zdrojů (40,6 %), data nejsou aktuální (35,9 %), data lze jen obtížně dohledat (11,5 %). Naprostá většina respondentů by přivítala možnost najít všechna potřebná data na jednom místě (90,3 %).

95

Výzkum informačních potřeb (2012) CzechTourism, Click4Survey s.r.o. [Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;orderby=novinky]

167

5.4 Česká centrála cestovního ruchu Zdrojovými oblastmi (potenciálních) návštěvníků může být v době globalizace prakticky celý svět. Nutné je vnímat marketingové snahy (záměry) České centrály cestovního ruchu (CzechTourism) a tím efektivně využít externí reklamní aktivity, ale také na již zmíněnou dopravní dostupnost a podnikatelské záměry „hlavních hráčů“ v regionu. Obrázek 4 Mapa rozdělení trhu marketingové strategie ČR 2013

Zdroj: Česko 2015 – evropská excelentní destinace! Marketingová strategie ČR 2013 (www.czechtourism.cz)

Řada výzkumů však dokazuje (viz předchozí kapitoly), že Česká republika je pro většinu obyvatel Evropy naprosto neznámá (nemají žádné nebo mylné asociace). Výzkumy rovněž poukazují na nutnost nepodceňovat cílené marketingové kampaně tvořené zvlášť pro jednotlivé (potenciální) zdrojové oblasti. Česká centrála cestovního ruchu se chce zaměřit na témata – produkty znázorněné v tabulce č. 19. Na tyto produktové řady budou zaměřeny marketingové aktivity. Z důvodu finanční efektivity je vhodné mít určitou provázanost s těmito záměry.

168

Obrázek 5 Produkty marketingové strategie ČR 2013


Obrázek 6 Zaměření „Česko – země příběhů“


Při propagaci turistického regionu či dílčích turistických oblastí je třeba věnovat pozornost vždy jednotnému vizuálnímu stylu všech médií dle daného grafického manuálu. Propagační materiály musí být pro dané území jednotné a na první pohled zařaditelné. Existuje celá řada přístupů jak rozvíjet marketing destinací.96

96

Možnosti komunikačních kanálů pro destinaci KRATOCHVÍL, P., PAŽOUT, R. (2006) Marketingová komunikace pro destinaci, Praha: MMR ČR, MMC, 99 s.

169

Velice důležitá je však zpětná vazba o efektivitě těchto aktivit.97 Z výzkumů vyplývá, že nejlepší reklamou je spokojený návštěvník, který doporučí region svému okolí. Významný podíl informačních zdrojů získává internet. Při využití těchto moderních technologií je nutné koncipovat elektronické prezentace tak, aby byly kompatibilní s různými přístupy (počítač, chytrý telefon apod.). Významnou roli hraje jednoduchost, přehlednost, zábavnost a zejména aktuálnost a správné jazykové mutace. Významnou roli hrají klíčová slova na internetu, využívání nejrozšířenějších a nikoli nejmodernějších technologií a řada dalších faktorů. Televizní spoty jsou velice drahou a často nepochopenou reklamou. Mezi významné reklamní nosiče lze doporučit levné leč velice mezi lidmi rozšířená média (např. přílohy regionálních deníků, plakáty ve veřejné dopravě, na zastávkách, v čekárnách na úřadech či u lékařů, reklamy na jízdenkách apod.). Výzkumy prokázaly, že tyto levné možnosti propagace jsou efektivnější, protože ve výše uvedených případech je lidé vědomě či nevědomě vyhledávají, aby si zkrátili čas čekáním či přepravou do zaměstnání apod. Graf 4 Hlavní informační zdroj pro domácí návštěvníky ČR v roce 2000 (vnitřní část) a v roce 2011 (vnější část)

Zdroj: Návrh (září 2012) Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020 (2012): Praha:

Ministerstvo

pro

místní

rozvoj

ČR

Dostupné

http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=0a67b4dd-1658-4113-8f55-861b94657cee]

97

KRATOCHVÍL, P. (2006) Stanovení a vyhodnocování účinnosti komunikačních strategií. Praha: MMR ČR, MMC, 93 s.

170

z

Destinace tvoří různé propagační produkty, v závislosti na své nabídce atraktivit, své velikosti a zejména finančních možnostech. Výsledky šetření potvrzují, že je třeba propagovat přirozené turistické oblasti (např. Šumava, Beskydy, Jeseníky).98 Mezi hlavní členění patří v marketingu standardně: 

Dle ročního období



Dle druhu cestovního ruchu (např. pěší, cyklistika, lyžování, nákupní)



Dle formy cestovního ruchu (např. hromadný, individuální, organizovaný)



Dle cílové skupiny (např. mladí lidé a aktivní sport, rodiny s dětmi, senioři)



Dle geografického hlediska (celá destinace, část území)



Dle způsobu ubytování (kempy pro karavany a obytné vozy, penziony, hotely)



Dle produktů tematických tras (např. pivní, barokní, hradní, porcelánová)



Speciální nabídky na jednorázové akce (slavnosti, poutě, festivaly, koncerty, kabarety, apod.)

Marketing je vhodné rozvíjet bez ohledu na jakékoli administrativní hranice. Příležitost je zejména v propagaci přirozených celků (turistických oblastí) a to i v přeshraničním pojetí.99 Navíc díky bohatým zkušenostem ze sousedního Německa lze převzít existující kvalitu a know-how.

98

Motivace pro trávení dovolené v ČR (2003) STEM/MARK, a. s., CzechTourism,

VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M. (2007) Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci, Praha: MMR ČR, Thema Consulting, s. r. o. (71 s.) 99

JETMAR, M. (2007) Meziregionální a přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu, Praha: MMR ČR, Institut pro výzkum a vzdělávání, o.p.s. 105 s.

171

5.5 Průřezové produkty cestovního ruchu v Karlovarském kraji a jejich marketingové aspekty Z hlediska marketingového je pro všechny dílčí produkty cestovního ruchu a jejich poskytovatele

zásadní

vytvoření,

resp.

udržování

aktuální

databáze

turistických atraktivit a zajímavostí (kulturních, historických, přírodních, technických (ubytovacích,

atd.),

poskytovatelů

stravovacích,

služeb

v rámci

informačních atd.),

akcí

cestovního

ruchu

(eventů) spojených

s cestovním ruchem a její vhodné zveřejnění (např. na internetových stránkách – www.zivykraj.cz) a sdílení. Je důležité, aby tyto informace mohly být přebírány a využívány jednotlivými subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu, ty samé subjekty by se samozřejmě měly starat o aktualizaci příslušných dat. Pro tento postup je samozřejmě nutná určitá míra spolupráce. Informace by měly být dostupné též v cizích jazycích (němčina, ruština, angličtina jako klíčové cizí jazyky pro tuto destinaci). Taková databáze informací zároveň zlepší informační služby v celém kraji, samozřejmě pokud s ní budou příslušní poskytovatelé služeb seznámeni. Z většiny dostupných průzkumů vyplývá, že pro turisty směřující do destinace i pro turisty v destinaci je klíčové, aby nacházeli aktuální a ucelené informace o destinaci a jejich zajímavostech. Klíčovým informačním zdrojem jsou v dnešní době internetové stránky, které lze dle potřeby doplňovat dalšími komunikačními kanály (např. sociální sítě, tištěné materiály), ideálně takovými, které umožňují doporučování destinace dalším potenciálním turistům (informace od známých byla vyhodnocena jako druhý nejčastější zdroj informací o destinaci). Důležitější je dostupnost a ucelenost informací pro individuální turisty. Stejně tak je existence ucelených informací klíčová pro možnost přeshraniční spolupráce – lze okamžitě nabídnout vhodné informace. Samotná přeshraniční spolupráce v současné době probíhá v rovině specifických produktů, bilaterálních partnerství a vzájemném informování o atraktivitách u sousedů. Nicméně poskytovatelé služeb cestovního ruchu v současné době pociťují určitý nedostatek informací o zajímavostech a aktivitách na druhé straně hranice.

172

Navíc takto zpracované informace umožní lépe předávat informace na další internetové portály např. kudyznudy.cz, které jsou turisty často využívány. V následujících podkapitolách jsou shrnuty hlavní informace zjištěné o jednotlivých zkoumaných produktech cestovního ruchu.

5.5.1 Lázeňství V kontextu této kapitoly je třeba odlišit lázeňství, ve smyslu léčebného lázeňství, a wellness. I přesto, že se oba produkty z hlediska materiálně-technické základy výborně doplňují. Cílová místa: Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart Zdrojové trhy: Česko (samoplátci, komplexní a příspěvková lázeňská péče), Německo (samoplátci – často proplácí německá zdravotní pojišťovna, často přes CK/CA), země bývalého Sovětského svazu (samoplátci, většinou přes CK/CA), země Blízkého a Středního východu (samoplátci, individuálně i přes CK/CA) – většinou se jedná o starší věkovou skupinu, ovšem vždy velmi solventní. Různá lázeňská místa mají různý podíl klientely. Obecně je důležité rozvíjet produkty a lákat turisty z dalších zdrojových trhů. Lze hledat vzájemnou inspiraci a sdílet zkušenosti (např. Františkovy Lázně a potenciál „ruské“ klientely). Doporučení pro marketingové aktivity: -

Udržet současné zdrojové trhy a klienty

-

Rozvoj produktů pro mladší věkové skupiny (směřovat do wellness, důraz na prevenci) s odpovídajícími (vysokými) příjmy

-

Česká klientela – hledat možnosti pro dostupnější léčebné pobyty (souvislost s klesajícím počtem klientů v rámci KLP a PLP) a rozvíjet wellness pobyty s léčebnými aspekty (využít specifických léčebných zdrojů); aktivně spolupracovat s lékaři a zdravotními pojišťovnami

173

-

Německá a „ruská“ klientela a další klientela využívající zprostředkovatele – využívat marketingových aktivit zaměřených na cestovní kanceláře a agentury (tj. veletrhy, informační katalogy, fam tripy, osobní a přímý marketing)

-

V rámci možností rozvíjet spolupráci s lázněmi v Sasku a příp. Bavorsku

-

Využívat potenciálu lázeňských hostů (zůstávajících v destinaci delší dobu) pro nabídku další turistických produktů v destinaci a jejím blízkém okolí (tj. propagovat a činit dostupným sportovní aktivity – lyžování, rafting, nordic walking atd.)

-

Postupně nacházet a získávat nové trhy (diverzifikace zákaznického portfolia)

5.5.2 Wellness Wellness je v současné době velmi poptávaný a moderní produkt. Konkurenční výhodou podniků v Karlovarském kraji, je možnost využití některých léčivých zdrojů a léčebných postupů převzatých z lázeňské léčby. Oproti lázeňství, které vykazuje extrémně dlouhé pobyty, jsou wellness produkty krátkodobější. Typický je prodloužený víkend (2-4 dny), případně týdenní pobyty, často je produkt orientován (přizpůsoben) specifické klientele (manažeři, ženy). Z provedeného šetření vyplynulo, obnova fyzických a psychických sil (relaxace) je po lázeňství druhým nejčastějším motivem pro návštěvnu Karlovarského kraje. Je dobré uvědomovat si odlišnosti wellness a léčebných lázeňských pobytů, neboť požadavky i struktura klientely jsou mírně odlišné. Cílová místa: primárně lázeňská města – Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart, avšak existují i zařízení ve venkovském prostoru (např. hotel Seeberg) Zdrojové trhy: Česko (spíše individuální turisté, určitou roli hrají slevové portály), Německo (individuální) – z hlediska věku nelze příliš cílovou skupinu vymezovat, přijíždějí spíše vlastním automobilem, speciální nabídky hrají určitou roli 174

Doporučení pro marketingové aktivity: -

Klást větší důraz na komunikaci s koncovým spotřebitelem – ve větší míře využívat komunikace na internetu, sociálních sítí, v tisku

-

Česká i německá klientela – nabízet speciální akce a produkty, využívat podpory prodeje (případně i slev)

-

Nabízet doprovodné aktivity a produkty (lyžování, golf, další sporty)

-

Inovovat skladbu nabízených balíčků, přicházet s novými neotřelými kombinacemi

-

Umožnit klientům individuální objednávky

-

Propojovat

wellness

a

poznávací

turismus

(včetně

přeshraničního

poznávání) -

Klást důraz na všechny aspekty wellness (pohoda těla i ducha, pravidelná a vyvážená strava, pohybové aktivity)

5.5.3 Cykloturistika Karlovarský kraj nabízí širokou škálu infrastruktury pro cykloturistiku (sjezdy na horských kolech, horské terény, stezka podél Ohře). Je možné cykloturistiku vhodně kombinovat s pěší a vodní turistikou. Cílová místa: v podstatě celý kraj (specificky stezka podél Ohře, Krušné hory, či např. naučná stezka Zaniklé obce na Sokolovsku) v závislosti na fyzickém stavu a vybavení cykloturisty Zdrojové trhy: Česko, Německo, omezeně Nizozemí a další – individuální turisté (vše si plánují sami) – spíše mladší, různě vydělávající Doporučení pro marketingové aktivity: -

Zaměřit se na všechny aspekty daného produktu (kromě infrastruktury i dostupnost, doprovodné služby – půjčovny, opravny, úschovny…)

175

-

Rozvíjet možnosti dopravy kol v rámci destinace i do ní (kombinovatelné s pěší a vodní turistikou) – spolupráce s dopravci

-

Nabízet cykloturistům cesty a túry i přeshraničně (neuzavírat nabídku hranicemi kraje) a naopak pobízet cykloturistiky k průjezdům území

-

Cyklostezka podél Ohře – inspirovat se v zahraničí a nabízet produktové balíčky určené přímo pro turisty – včetně propojení na poznávací turismus a rozvinout tak trh skupinových a hromadných zájezdů

-

Rozvíjet infrastrukturu v terénu (singletreky, náročnější trasy)

-

I nadále využívat existující infrastruktury pro cykloturistiku (lanovka v létě také pro cyklisty)

-

Využívat specializovaná média (internetová, tištěná) pro nabídku produktů

-

Vymezení

stezek/tras

pojmenovaných

po

známých

osobnostech/sportovcích -

Fungující spolupráce s KČT v oblasti značení cest (nutnost zajištění financování značení)

-

Využívat potenciálu obyvatel v regionu

-

Aktivně pracovat s novými trendy (koloběžky, inline atd.)

5.5.4 Pěší turistika Vzhledem ke svému charakteru je Karlovarský kraj vhodný pro pěší turistiku, která se zde rozvíjí v několika rovinách. Vycházky jsou klasickou součástí léčebných lázeňských pobytů, a ostatní oblasti kraje svými přírodními, ale i dalšími krásami lákají k pěším výletům. Nově můžeme přiřadit do této oblasti i nordic walking. Existuje dostatek různých vycházkových okruhů, naučných stezek (rašeliniště, mokřady, vyhaslé sopky, geologické naučné stezky atd.) a značených tras. Výhodou je i nezničená příroda v mnoha částech kraje.

176

Cílová místa: v podstatě celý kraj (horské a venkovské oblasti i okolí měst) v závislosti na fyzickém stavu turisty a jeho zájmech Zdrojové trhy: Česko, Německo – individuální i skupiny – různé příjmové skupiny; lázeňští hosté Doporučení pro marketingové aktivity: -

Propagovat pěší turismus jako součást moderního zdravého životního stylu

-

Cíleně propojovat a připravovat přeshraniční trasy, ideálně tematicky zaměřené

-

Rozvíjet systémy dopravy turistů (společně s cykloturistikou, příp. vodní turistikou) v destinaci

-

Nabízet balíčky a programy zaměřené na pěší turistiku spojené se zajištěním

doprovodných

služeb

(doprava,

ubytování,

občerstvení,

informační materiály) -

Využít potenciálu školních výletů, organizovaných skupin pro rozvoj aktivit mimo hlavní destinace cestovního ruchu včetně využití naučných stezek

-

Fungující spolupráce s KČT v oblasti značení cest (nutnost zajištění financování značení)

-


5.5.5 Vodní turistika Voda hraje v současné době velmi významnou roli v rámci cestovního ruchu (to dokladuje kromě jiného i rozvoj wellness). V Karlovarském kraji nacházíme v podstatě tři typy atraktivit spojených s vodou: řeku Ohři lákající vodáky, vodní nádrže (Jesenice, Michal, v budoucnu Medard) lákající místní obyvatele, sportovce a turisty a bazény a akvacentra určená jako pro obyvatele regionu, tak i pro jeho návštěvníky.

177

Cílová místa: řeka Ohře, vodní nádrže (přírodní i umělé, např. Jesenice, Medard), akvacentra (celoroční provoz) Zdrojové trhy: Česko (všechny typy cílových míst; velký podíl obyvatel regionu, typičtí pro vodní turistiku na Ohři), Německo (přehradní nádrže), Nizozemí (přehradní nádrže) + všichni návštěvníci kraje i okolních regionů Doporučení pro marketingové aktivity: -

Nabídka produktu – sjezd „divoké“ řeky i pro lázeňské a wellness hosty jako doplňkovou aktivitu

-

Zlepšení dostupnosti, vybavení kempů podél řeky (mohou být využívány i cykloturisty, pěšími turisty)

-

Řeka Ohře - zaměřit se na všechny aspekty daného produktu (kromě infrastruktury i dostupnost, doprovodné služby – půjčovny, doprava bagáže mezi kempy, informovanost o splavnosti, kotviště…)

-

Využívat vodní kulisu pro organizaci slavností, akcí, soutěží

-

Nabízet jednotlivé atraktivity i přeshraničně pro návštěvníky a obyvatele příhraničních regionů

-

Umožňovat

rozvoj

nových

trendů

a

přizpůsobovat

se

jim

(např.

kiteboarding, jet ski) = hledání nových cílových skupin

5.5.6 Zimní turistika I pro zimní turismus spojený se sněhem (běžecké i sjezdové lyžování, snowkiting apod.) skýtá území Karlovarského kraje vhodné podmínky, nicméně však s ohledem na posuny v klimatu, je zimní turismus poměrně zásadně závislý na počasí. Aktivity zimního turismu jsou již dnes hojně využívány návštěvníky regionu, kteří přijíždějí s jiným hlavním motivem cesty (např. wellness, léčebný lázeňský pobyt), zároveň je nezastupitelnou cílovou skupinou místní obyvatelstvo. Cílová místa: horské oblasti kraje (Smrčiny, Český les, Slavkovský les, Krušné hory) 178

Zdrojové trhy: Česko (především obyvatelstvo širšího regionu), Německo (příhraničí) + druhotně turisté navštěvující kraj z jiných motivů (wellness, poznání, lázně) – organizovaně (lyžařské kurzy) i individuálně, omezení může být zdravotní stav Doporučení pro marketingové aktivity: -

Marketingově rozvíjet témata běhu na lyžích (vč. dálkových túr – např. Krušnohorská lyžařská magistrála), sjezdového lyžování a různých akcí (sportovní, kulturně-společenské)

-

Rozvoj trhů (např. Velká Británie, Belgie, Dánsko – tj. země s menší tradicí zimních sportů, cíleně se zaměřovat na lyžařské začátečníky a méně příjmové skupiny z těchto zemí)

-

Rozvíjet možnosti dopravy do lyžařských/horských destinací (individuální doprava i hromadná) – spolupráce s dopravci, včetně rozvoje akčních nabídek pro dopravu do lyžařských středisek

-


-

Přeshraniční trasy (běžky, túry, sněžnice)

-

Přeshraniční produkty (např. společné skipasy)

-

Zapojovat zimní sporty do balíčků/produktů pro návštěvníky klíčových destinací cestovního ruchu – spolupráce provozovatelů a ubytovatelů

-

Do balíčků pro návštěvníky horských oblastí integrovat služby v klíčových destinacích cestovního ruchu, které nejsou závislé na počasí

-

Rozvíjet další aktivity v zimní přírodě – výlety na sněžnicích, zimní trasy pro pěší turisty, psí spřežení apod.

-

Dbát na úpravu stop, sjezdovek, cest

-

Využívání příhraničních oblastí (Smrčiny, Český les) pro rozvoj běžeckého lyžování, túr v zimní přírodě apod.

179

-

Příležitostí může být koncept „bydlete v Česku a lyžujte za hranicemi“

-

Poskytovat aktuální informace o počasí, sněhové pokrývce, aktuálním trasování stop apod.

5.5.7 Golf Golf je sportem tradičním v Karlovarském kraji, historicky i v současnosti je propojován s lázeňskými pobyty (charakteristiky cílové skupiny jsou podobné). Materiálně-technická základna golfu (hřiště) je v Karlovarském kraji nebývale rozvinutá. Turismus spojený s golfem,

ale

v podstatě

kopíruje

charakter

cestovního ruchu v celém kraji (tradiční a prestižní hřiště v Karlových Varech a Mariánských Lázních jsou doplněny hřišti novými, často zaměřenými na méně náročnou klientelu). Cílová místa: jednotlivá golfová hřiště v kraji Zdrojové trhy: elitní golfoví turisté (Česko, Německo, Rusko a další evropské země – vysokopříjmová skupina, typicky využívající zázemí lázeňských měst), „běžní“ hráči golfu (Česko, Německo – vyšší příjmové skupiny, často plánující individuálně), zčásti lázeňští hosté Doporučení pro marketingové aktivity: -

Pokračování aktivit/balíčků/produktů spojujících provozovatele golfových hřišť v regionu i přeshraničně

-

Pro marketing využívat speciálních serverů, časopisů, informačních zdrojů pro golfisty

-

Využívat potenciálu obyvatel v regionu (např. i jako sport ve školách)

-

Snažit se zapojovat golf (výuku golfu) do produktů pro turisty i do nabídek určených pro kongresový cestovní ruch

-

V dílčích marketingových aktivitách ukazovat region jako golfovou destinaci a ukazovat golf jako dostupnou sportovní aktivitu

180

5.5.8 Příhraniční nákupní turistika S turismem jakéhokoli typu jsou spojeny nákupy suvenýrů, typických regionálních produktů apod. Turisté a místní obyvatelé vždy využívají výhodných nákupních příležitostí. V Karlovarském kraji je nákupní turismus ještě umocněn blízkostí německých hranic. Turisté a návštěvníci přijíždějí za nákupy do Karlovarského kraje, ale naopak místní obyvatelé vyjíždějí za nákupy přes hranice. Výhodnost nákupů je ovlivněna externími faktory (měnový kurz, daně, inflace). V rozvinutých turistických destinacích, s vysokou kupní silou turistů, však často dochází odlišným požadavkům na strukturu retailu u turistů a místních obyvatel. Cílová místa: centra turistických destinací, obce a města v blízkosti státních hranic Zdrojové trhy: Německo (obyvatelé příhraničních regionů – individuální i skupiny) + návštěvníci Karlovarského kraje (především klientela ze zemí bývalého Sovětského svazu a blízkého Východu) Doporučení pro marketingové aktivity: -

Aktivně využívat poměrně dobrých nákupních možností při propagaci destinací

-

Snažit se udržet nákupní turisty v regionu a směřovat je za poznávání kraje, včetně aktivního informování o akcích a atraktivitách v centrech nákupního turismu

-

Pomocí podpory prodeje udržovat nákupní turisty v regionu

-

Pokud je to možné, snažit se o optimalizaci struktury obchodů odpovídající struktuře

turistů

v dané

destinaci

v lázeňských městech)

181

(např.

nabídka

luxusního

zboží

5.5.9 MICE turismus MICE

turismus

je

možností

pro

diverzifikaci

cílových

skupin

turismu

v Karlovarském kraji. I přes na první pohled velmi vhodnou materiálně technickou základnu pro tento typ turismu (hotely vyšší kvality, vhodná místa pro kongresy, semináře apod.) je třeba zmínit složitější realizaci větších akcí kongresového typu, neboť

vhodná

ubytovací

zařízení

jsou

poměrně

významně

obsazována

lázeňskými hosty. Na druhou stranu pro menší semináře, meetingy, školení či teambuildingy nabízí region dostatek vhodných zařízení. Oproti ostatním typům cestovního ruchu je pro MICE turismus podstatné využívání B2B marketingových aktivit jako je osobní prodej, veletrhy apod. Klíčovým pozitivem MICE turismu je fakt, že část útrat hradí firmy, čímž zbývá větší prostor pro útraty vlastních prostředků účastníků. Cílová místa: zařízení s vhodnou vybaveností v podstatě po celém kraji, jejich intenzita je nejvyšší v lázeňských místech Zdrojové trhy: české, německé a ruské firmy/organizace Doporučení pro marketingové aktivity: -

Využívat potenciálu firem v širším regionu, včetně firem v německém pohraničí

-

Příležitost pro specifické nabídky v periferních regionech (propojení na horskou turistiku a další sportovní a zážitkové aktivity)

-

Příležitost pro česko-německé firmy (kdy centrální poloha pro účastníky by mohla být v oblasti Karlovarského kraje)

-

Zaměření se na menší či specifické akce, které by kapacitně odpovídali existujícím potenciálům pro MICE turismus v regionu.

-

Snažit se o spolupráci s firmami, které si cení svých zaměstnanců a přispívají jim na relaxační pobyty (např. v současnosti časté u ruských firem)

182

-

Vytvořit „bid-manuál“ pro kongresy odpovídajícího typu – Carlsbad Convention Bureau

-

Využívat kombinací atraktivních pro firemní akce (golf – wellness – sport)

-

Využít

možných

přeshraničních

efektů

(např.

jazykové

kurzy

němčiny/češtiny)

5.5.10 Venkovský turismus Svým charakterem jsou části Karlovarského kraje vhodné i pro venkovský cestovní ruch, především periferní oblasti jsou v podstatě nedotčené. S ohledem na současné ubytovací kapacity na venkově lze konstatovat, že venkov tvoří především zázemí pro aktivní turismus (zimní sporty, pěší turistiku, cykloturistiku). Postupně se s rozvojem zemědělských aktivit na menších farmách, rozvíjí i agroturismus. Cílová místa: venkovské a řídce osídlené části kraje Zdrojové trhy: Česko, Německo, Nizozemí (turisté hledající oddech, klidné prostředí, často z velkých měst) + návštěvníci a obyvatelé kraje pro dílčí aktivity Doporučení pro marketingové aktivity: -

Podporovat rozvoj materiálně-technické základy a infrastruktury na venkově (vždy v souladu s ochranou životního prostředí)

-

Rozvoj produktů vhodných pro venkovský prostor

-

Využití potenciálu lidové architektury a přírodních atraktivit

-

Rozvoj agroturismu

-

Široké možnosti pro rozvoj specifických produktů spojených s historií regionu (zaniklé obce, smírčí kříže, hřbitovy, osamocené stavby atd.)

183

5.5.11 Zážitkový turismus Zážitkem mohou být pro různé cílové skupiny naprosto odlišné situace. Spíše než o specifickou součást cestovního ruchu se jedná o princip, který je možné podporovat nabídkou jedinečností v českém, evropském či světovém kontextu. Cílová místa: složitě specifikovatelné Zdrojové trhy: nelze přesněji vymezit Doporučení pro marketingové aktivity: -

Je třeba nabídnout jedinečnosti co jinde v Česku či Evropě nejsou (využít specifické minulosti, např. lágry Jáchymovského pekla a těžby uranu, Železné opony, vojenských cvičišť)

-

Využít potenciál řady výrobních závodů (exkurze, prodej produktů) a technických a technologických památek

-

Provázat zážitky s turistickým regionem i jednotlivými turistickými oblastmi.

-

Snažit se o zážitek vždy a všude, nabízet aktivity, kterou nejsou běžné/typické/očekávané

-

Nabízet turistům zážitky i z okolních destinací (včetně saských či bavorských)

184

6 Závěr Společná přeshraniční marketingová koncepce definovala na základě dostupných primárních a sekundárních dat marketingovou koncepci pro rozvoj cestovního ruchu v příhraničním Karlovarském kraji a zohlednila aspekty (produkty) vhodné pro přeshraniční spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Realizovaný primární výzkum v podstatě potvrdil základní trendy analyzované v sekundárních datech. Výstupy této studie budou patřit mezi jedny z podkladů ke zpracování koncepce pro udržitelný cestovní ruch v období ekonomické krize v příhraničí, resp. rámcové koncepce cestovního ruchu v Karlovarském kraji. Tato koncepce bude popisovat hlavní destinace a zohledňovat hlavní cílové skupiny, ať již z tradičních zdrojových zemí, tak vyhledávání potenciálních nových trhů. Koncepce bude sloužit jako východisko pro zpracování podrobnějších strategií rozvoje jednotlivých druhů cestovního ruchu nebo přirozených destinací (turistických oblastí). Výstupy primárních a sekundárních dat této studie mohou velice napomoci k orientaci v dané problematice, identifikaci souvislostí a rešerši zdrojů aktuálních informací k jednotlivým druhům cestovního ruchu. Současná ekonomická situace nutí subjekty cestovního ruchu ke strategii udržování současných pozic a cílových skupin, jejich další rozvoj by měl být detailně promyšlen, především z hlediska příjmových a nákladových aspektů. Česká republika bude podle odhadů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) patřit v roce 2020 k desítce nejnavštěvovanějších zemí světa. Podle prognózy UNWTO by v roce 2020 mělo do naši země přicestovat 44 milionů turistů, což by znamenalo 2,7 % podílu na trhu cestovního ruchu (největší velmocí v cestovním ruchu by se měla stát Čína se 130 miliony návštěvníků – s podílem 8,3 % na trhu, následovaná Francií se 106,1 miliony – 6,8 % a USA se 102,4 miliony – 6,6 %). Cestovní ruch přispívá k vyrovnání celkově negativní bilance zahraničního obchodu. Již dnes pracuje ve světě každý 10. zaměstnaný člověk v cestovním ruchu. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch podléhá ekonomickým vlivům méně než ostatní odvětví ekonomiky, je potřebné podporovat jeho rozvoj především v regionech, které jsou při recesi náchylné k růstu nezaměstnanosti. 185

Cestovní ruch jako průřezové odvětví zahrnuje široké spektrum ekonomických i mimoekonomických aktivit, které jsou mu více či méně blízké. Z příjezdu návštěvníků neprofitují pouze ubytovací a stravovací zařízení či cestovní kanceláře. Ale ve své podstatě celý region, počínaje sportovními zařízeními, bankami, směnárnami, maloobchodní sítí a konče ostatními podniky, které z cestovního ruchu profitují nepřímo poskytováním služeb ubytovacím a stravovacím zařízením (např. prádelny, stavební firmy, překladatelé, reklamní agentury, dodavatelé energií, poskytovatelé internetového připojení a další subjekty).

186

Seznam příloh Příloha 1

Osnova pro řízené rozhovory – návštěva Karlovarského kraje

Příloha 2

Osnova pro řízené rozhovory – návštěva konkurenční destinace

Příloha 3

Lázeňská péče 2011

Příloha 4

Statistika – Karlovy Vary

187

Příloha 1

Osnova pro řízené rozhovory – návštěva Karlovarského kraje

OSNOVA PRO ŘÍZENÉ ROZHOVORY – NÁVŠTĚVA KARLOVARSKÉHO KRAJE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE RESPONDENTA - Pohlaví - Věk - Státní příslušnost - Město/region bydliště

(avšak získávat zkušenosti i z jejich okolí - děti, přátelé...)

PŘESNÁ IDENTIFIKACE DESTINACE: .......................................... A) INFORMACE O DESTINACI 1) Kde hledáte inspiraci na cesty? (Kdo rozhoduje o dovolené?) 2) Odkud jste se dozvěděli o destinaci (např. katalog cestovní kanceláře/ internet / tisk /od přátel /…?) U internetu a tisku podrobněji (jaký druh?, název?, ...) 3) Měli jste tak dostatečné množství informací? 4) Byly informace srozumitelné a přehledné? 5) Byly informace pravdivé? 6) Mezi jakými dalšími destinacemi jste se rozhodovali? 7) Proč jste si vybrali právě tuto destinaci? 8) Za jakým účelem a cílem jste sem přijeli? 9) Byl problém při rezervaci hotelu, letenky, víza apod.? 10) Jaké informace o destinaci byste ještě před cestou uvítali? Nebo co by bylo vhodné vylepšit? 11) Řídíte se při výběru ubytovacího zařízení certifikáty kvality, kterou dané zařízení disponuje (např. Hotelstars, Medispa, TUV, ISO)? B) DOPRAVA 1) Jak jste se do destinace dopravili (např. letecky, autobus, vlak, autem, na kole) 2) Jak dlouho Vám cesta trvala? 3) Měli jste nějakou zastávku cestou? Kde a za jakým účelem? 4) Vyskytl se problém při cestě (problémy na letišti, silnici, ve vlaku)? Jaký? 5) Zvolili byste i v budoucnu stejný způsob dopravy? 6) Budete se i zpět dopravovat stejným způsobem? Proč? 7) Vadí vám něco na způsobu dopravy? Bylo by vhodné něco vylepšit? 8) Zorganizoval jste si cestu sám nebo jste využil nějaké cestovní kanceláře či agentury? Proč? 9) Přijel jste sám, resp. kolik Vás přijelo? 10) Využili byste přímé letecké spojení do K. Varů i v případě vyšší ceny než na letiště do Prahy? 11) Je pro Vás cena rozhodujícím kritériem pro zvolení typu dopravy? C) POBYT 1) Jak dlouho se zdržíte v destinaci 2) Proč jen tolik dní? (U jednodenních návštěvníků uvažujete o delším pobytu?) 3) Navštívil jste během svého pobytu zde i jiná území v Česku? Jaká a proč? 4) Navštívil jste i jiná území v okolních zemích? Jaká a proč? 5) Jak jste byl spokojen s ubytováním? Je vše jak mělo být? 6) Bylo Vaše ubytovací zařízení certifikováno? (Hotelstars, Medispa…) 7) Jak jste byl spokojen se stravováním? 8) Jak jste byl spokojen s personálem? 9) Jak jste byl spokojen s destinací obecně (město / krajina / lidé)? Co se Vám líbí? 10) Jak jste byl spokojen s destinací obecně (město / krajina / lidé)? Co se Vám nelíbí, co by se mělo zlepšit? 11) Jak hodnotíte možnosti dalšího kulturně-společenského či sportovního vyžití v této destinaci? 12) Navštěvujete v Karlovarském kraji nějaké akce (koncerty, výstavy, výlety do jiných měst)? 13) Co Vám chybí, co byste uvítali? 14) Jaká je Vaše útrata v místě a) za den, b) celkem (Kč/Euro)? D) RŮZNÉ 1) Byl jste zde již někdy? Za stejným účelem? 2) Vrátíte se, nebo chtěl byste se sem znovu podívat? Proč? 3) Využíváte veřejné dopravy při pobytu v destinaci (autobus, vlak, lanovka)? 4) Uvítali byste „turistickou kartu", která by v rámci celého správního regionu (Karlovarského kraje) či konkrétní destinace nabízela dopravu, vstupy do galerií apod?

Příloha 2

Osnova pro řízené rozhovory – návštěva konkurenční destinace

OSNOVA PRO ŘÍZENÉ ROZHOVORY – KONKURENČNÍ DESTINACE: IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE RESPONDENTA - Pohlaví - Věk - Státní příslušnost - Město/region bydliště

(avšak získávat zkušenosti i z jejich okolí - děti, přátelé...)

PŘESNÁ IDENTIFIKACE DESTINACE: .......................................... A) INFORMACE O DESTINACI 1) Kde hledáte inspiraci na cesty? (Kdo rozhoduje o dovolené?) 2) Odkud jste se dozvěděli o destinaci (např. katalog cestovní kanceláře/ internet / tisk /od přátel /…?) U internetu a tisku podrobněji (jaký druh?, název?, ...) 3) Měli jste tak dostatečné množství informací? 4) Byly informace srozumitelné a přehledné? 5) Byly informace pravdivé? 6) Mezi jakými dalšími destinacemi jste se rozhodovali? 7) Proč jste si vybrali právě tuto destinaci? 8) Za jakým účelem a cílem jste sem přijeli? 9) Byl problém při rezervaci hotelu, letenky, víza apod.? 10) Jaké informace o destinaci byste ještě před cestou uvítali? Nebo co by bylo vhodné vylepšit? 11) Řídíte se při výběru ubytovacího zařízení certifikáty kvality, kterou dané zařízení disponuje (např. Hotelstars, Medispa, TUV, ISO)? B) DOPRAVA 1) Jak jste se do destinace dopravili (např. letecky, autobus, vlak, autem, na kole) 2) Jak dlouho Vám cesta trvala? 3) Měli jste nějakou zastávku cestou? Kde a za jakým účelem? 4) Vyskytl se problém při cestě (problémy na letišti, silnici, ve vlaku)? Jaký? 5) Zvolili byste i v budoucnu stejný způsob dopravy? 6) Budete se i zpět dopravovat stejným způsobem? Proč? 7) Vadí vám něco na způsobu dopravy? Bylo by vhodné něco vylepšit? 8) Zorganizoval jste si cestu sám nebo jste využil nějaké cestovní kanceláře či agentury? Proč? 9) Přijel jste sám, resp. kolik Vás přijelo? 10) Je pro Vás cena rozhodujícím kritériem pro zvolení typu dopravy? C) POBYT 1) Jak dlouho se zdržíte v destinaci 2) Proč jen tolik dní? (U jednodenních návštěvníků uvažujete o delším pobytu?) 3) Navštívil jste během svého pobytu zde i jiná území? Jaká a proč? 4) Navštívil jste i jiná území v okolních zemích? Jaká a proč? 5) Jak jste byl spokojen s ubytováním? Je vše jak mělo být? 6) Bylo Vaše ubytovací zařízení certifikováno? (Hotelstars, Medispa…) 7) Jak jste byl spokojen se stravováním? 8) Jak jste byl spokojen s personálem? 9) Jak jste byl spokojen s destinací obecně (město / krajina / lidé)? Co se Vám líbí? 10) Jak jste byl spokojen s destinací obecně (město / krajina / lidé)? Co se Vám nelíbí, co by se mělo zlepšit? 11) Jak hodnotíte možnosti dalšího kulturně-společenského či sportovního vyžití v této destinaci? 12) Navštěvujete v Karlovarském kraji nějaké akce (koncerty, výstavy, výlety do jiných měst)? 13) Co Vám chybí, co byste uvítali? 14) Jaká je Vaše útrata v místě a) za den, b) celkem (Kč/Euro)? D) RŮZNÉ 1) Byl jste zde již někdy? Za stejným účelem? 2) Vrátíte se, nebo chtěl byste se sem znovu podívat? Proč? 3) Využíváte veřejné dopravy při pobytu v destinaci (autobus, vlak, lanovka)? 4) Proč jste nejeli za stejným účelem do Karlovarského kraje? 5) Chybí Vám nějaké informace o nabídce atraktivit v Karlovarském kraji? Co, kde a jak byste uvítali?

Příloha 3



ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 www.uzis.cz


Lázeňská péče K dispozici jsou publikace s daty od roku 1962. Zdrojem informací je výkaz o lázeňské péči, vyplňovaný lázeňskými zařízeními. Data jsou vztažena na dospělé, dorost a děti. Jsou členěna na tuzemce a cizince a podle způsobu úhrady. Publikace obsahuje počty přijatých pacientů a ošetřovacích dnů podle výše uvedených skupin a skupin diagnóz.

Balneological care Publications are available with data from 1962. The source of information are forms on balneological patient care returned by balneal establishments. Data are related to adults, juveniles and children. They are separated for natives and foreigners and classified by type of financing. The publication contains the numbers of admitted patients and days of treatment by above groups and by diagnosis groups. © ÚZIS ČR, 2012 © Translation ÚZIS ČR ISSN: 1210-8596, (0862-5735) ISBN: 978-80-7280-977-6

2


Obsah strana Úvod ...........................................................................................................................5 Lázeňská péče 2011 ..................................................................................................6 Grafická část Vývoj počtu dospělých pacientů v lázeňských zařízeních (bez cizinců) .....................9 Vývoj počtu dětských pacientů a dorostu v lázeňských zařízeních (bez cizinců) ........9 Vývoj počtu pacientů (celkem dospělí, dorost, děti) ..................................................10 Vývoj počtu pacientů - cizinci celkem .......................................................................10 Lázeňská péče pro dospělé podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění ................................................................................................11 Lázeňská péče pro dorost podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění ................................................................................................11 Lázeňská péče pro děti podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění ................................................................................................12 Lůžková kapacita lázeňských zařízení .....................................................................12 Tabulková část Lázeňská péče v České republice 1. Přehled personálního vybavení a lůžkové kapacity lázeňských zařízení v krajích.................................................................................................................13 2. Počet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních .................................................14 3. Lázeňská péče pro dospělé, dorost a děti ............................................................15 4. Lázeňská péče - počet přijatých pacientů na náklad zdravotního pojištění podle indikačních skupin 4.1 dospělí ............................................................................................................16 4.2 dorost .............................................................................................................17 4.3 děti .................................................................................................................18 5. Lázeňská péče pro dospělé - počet přijatých pacientů, ošetřovacích dnů a průměrná ošetřovací doba podle indikačních skupin 5.1 pacienti na náklad zdravotního pojištění ........................................................19 5.2 pacienti plně na vlastní náklady (tuzemci a cizinci) ........................................20 6. Lázeňská péče pro dorost - počet přijatých pacientů, ošetřovacích dnů a průměrná ošetřovací doba podle indikačních skupin 6.1 pacienti na náklad zdravotního pojištění ........................................................21 6.2 pacienti plně na vlastní náklady (tuzemci a cizinci) ........................................22

3


7. Lázeňská péče pro děti - počet přijatých pacientů, ošetřovacích dnů, průměrná ošetřovací doba podle indikačních skupin 7.1 pacienti na náklad zdravotního pojištění .........................................................23 7.2 pacienti plně na vlastní náklady (tuzemci a cizinci) .........................................24 8. Lázeňská péče - léčebné výkony...........................................................................25 9. Doprovod hrazený ZP............................................................................................25 10. Ambulantně odléčené osoby ...............................................................................25 11.1 Počty pacientů v lázních v letech 2007–2011....................................................26 11.2 Počty ošetřovacích dnů v lázních v letech 2007–2011 ......................................27 Seznam termínů užitých v publikaci a anglických ekvivalentů ..................................28

4


Úvod Publikace „Lázeňská péče 2011“ patří do řady Zdravotnická statistika, kterou vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky od roku 1962. Od roku 1993 jsou zdrojem dat pro publikaci údaje obsažené v Ročním výkazu L (MZ) 2-01 o činnosti lázeňských zařízení (s přílohou), který je součástí Programu statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví. Jeho obsah byl sestaven na základě požadavku a potřeb Českého inspektorátu lázní a zřídel Ministerstva zdravotnictví. Výkaz vyplňují všechna lázeňská zařízení bez ohledu na jejich zřizovatele. Prováděním statistických zjišťování a jejich zpracováním byl pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Sleduje se činnost lázeňských zařízení, poskytování lázeňské péče podle indikačních skupin a podíl lázeňské péče hrazené ze zdravotního pojištění plně, zčásti, resp. zdravotními pojišťovnami nehrazené, včetně léčení cizinců, zvlášť za dospělé pacienty, děti a dorost. Lázeňská péče doporučená lékařem jako nezbytná součást léčebného procesu se dělí na komplexní lázeňskou péči - KLP (plně hrazenou) zdravotní pojišťovnou, a příspěvkovou lázeňskou péči - PLP (částečně hrazenou). Dětem a dorostu je zásadně poskytována komplexní lázeňská péče s výjimkou případů, kdy o léčbu formou příspěvkové péče požádají rodiče pacienta. Se zavedením systému zdravotního pojišťění v roce 1993 se změnil plátce hrazené lázeňské péče z České správy sociálního pojišťění na zdravotní pojišťovny. Od roku 2000 jsou data ve všech tabulkách a grafech uváděna za všechny rezorty a od roku 2003 vyplňují výkaz L (MZ) 2-01 o činnosti lázeňských zařízení i lázeňské hotely, které poskytují lázeňskou léčbu. Počty lůžek a zdravotnických pracovníků jsou z Registru zdravotnických zařízení rovněž vedeného ÚZIS ČR.

5


Lázeňská péče 2011 V roce 2011 bylo v ČR v provozu 88 lázeňských zdravotnických zařízení, která disponují celkem 26 835 lůžky. Asi 10 % lůžkové kapacity patří lázeňským zařízením zřizovaným centrálními orgány, tj. Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem obrany ČR. Jedno lázeňské zařízení provozuje město a zhruba 89 % kapacity spravují jiné právnické osoby nebo fyzické osoby. Lázeňská léčba v naší zemi kombinuje účinek přírodních léčivých zdrojů s preventivní a rehabilitační péčí a s léčbou některých chronických onemocnění. Lázeňskou péči, včetně určení stupně naléhavosti, poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu, doporučuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí příslušná zdravotní pojišťovna. Návrh na léčení v lázních podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař. Pojištěnci zdravotních pojišťoven mohou využívat buď komplexní lázeňskou péči nebo příspěvkovou lázeňskou péči. Komplexní lázeňskou péči (KLP) využilo v roce 2011 celkem 98 323 pacientů (o 8 699 osob méně než v roce 2010 a o 9 702 osob méně než v roce 2009). V roce 2011 tvořili dospělí pacienti 89,5 % všech pacientů v rámci KLP. Celkem u 57,7 % pacientů KLP hradila náklady spojené s pobytem a léčbou Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a zbývajícím pacientům ostatní pojišťovny. Komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči. Je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti či na minimalizaci rozsahu invalidity. Týká se rovněž nemocí z povolání a jiných druhů poškození zdraví při výkonu profese. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné pracovní neschopnosti. Jízdné do lázeňského zařízení se podle nové úpravy neproplácí, pacient rovněž na místě hradí lázeňský poplatek. Délka pobytu je 14, 21 nebo 28 dnů dle zdravotní indikace. Příspěvková lázeňská péče (PLP) byla poskytnuta celkem 17 084 pacientům (v roce 2010 to bylo celkem 15 077 osob a v roce 2009 celkem 15 111 osob), z toho 99,3 % byly dospělé osoby. VZP hradila léčebné výlohy 56,4 % klientům PLP a zbývajícím pacientům tyto výlohy hradily ostatní pojišťovny. Tento typ péče je poskytován především pojištěncům s chronickým onemocněním, a to jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. Stravování, ubytování, jízdné (do lázní a zpět) a lázeňský poplatek si hradí klient sám. Délka pobytu je 21 nebo 28 dní dle zdravotní indikace. Klient čerpá lázeňskou péči v rámci své dovolené. Další variantou příspěvkové lázeňské léčby je možnost objednat si pouze léčení ambulantní. Během roku 2011 takovou léčbu podstoupilo 44 720 osob, z toho bylo 361 pacientů v kategoriích dětí a dorostu. Ve srovnáním s rokem 2010 bylo ambulantně odléčeno o 2 503 osob více a s rokem 2009 o 5 osob více. Samoplátecká léčba, při které si všechny náklady spojené s pobytem a léčbou hradí klient sám, byla využita 111 141 tuzemskými klienty. V tomto případě nemusí

6


mít klient lékařské doporučení a doba pobytu pro samoplátce není nijak limitována. Až na 106 pacientů ve věku dětském a dorostovém se jednalo o dospělé osoby. Počet tuzemských platících klientů v lázních je o 3 816 osob nižší než v roce 2010 a o 18 osob vyšší než v roce 2009. Jelikož za poslední roky dochází spíše ke stagnaci plateb od zdravotních pojišťoven, orientují se všechna lázeňská zařízení na vylepšování svých služeb, jak v oblasti ubytovací, stravovací i léčebné, tak na akvizici stále širší klientely platících různými formami „hotovostních“ plateb. V roce 2011 absolvovalo lázeňskou léčbu v našich lázních 133 630 cizinců. Oproti roku 2010 je to o 5 180 osob méně a oproti roku 2009 dokonce o 10 292 osob méně. Cizinci se v lázních v ČR nejčastěji léčí s indikací nemoci pohybového ústrojí (60,1 %), dále nemoci trávícího ústrojí (16,6 %) a nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (11,9 %). Do českých a moravských lázní přijelo během roku 2011 úhrnem 360 178 klientů, přičemž v roce 2010 to bylo 375 866 osob a v roce 2009 to bylo 378 181 osob. Z toho 32,0 % osob bylo v lázních v roce 2011 léčeno na náklady veřejného zdravotního pojištění (KLP + PLP celkem). Cizinci tvořili 37,1 % a tuzemští samoplátci 30,9 % celkového počtu léčených klientů v lázních. Dalších 4 054 osob pobývalo v lázních jako doprovod hrazený zdravotní pojišťovnou. Léčeným osobám v lázních bylo poskytnuto 5 434 383 ošetřovacích dnů, tedy v průměru 15,1 dnů na osobu. Z toho pacientům v rámci veřejného zdravotního pojištění bylo poskytnuto 2 969 045 ošetřovacích dnů, což je 54,6 % veškerých ošetřovacích dnů. Průměrná délka pobytu pacienta v rámci KLP byla 26,5 dnů, průměrná délka pobytu pacienta v rámci PLP byla 21,2 dnů. Tuzemští samoplátci v lázních strávili 690 528 ošetřovacích dnů (12,7 %). Průměrná délka lázeňského pobytu tuzemského samoplátce byla 6,2 dnů. Pacientům z ciziny bylo poskytnuto 1 774 810 ošetřovacích dnů, tedy 32,7 % všech ošetřovacích dnů, a průměrný léčebný pobyt cizince trval 13,3 dnů. Porovnání poskytnutých ošetřovacích dnů ve srovnání s absolutními počty osob léčených v lázních (viz výše) podává přesnější obraz podílů pacientů dle způsobu úhrady péče a potvrzuje trvale mírně klesající podíl klientů v rámci veřejného zdravotního pojištění - roce 2010 byl podíl ošetřovacích dnů poskytnutých pacientům na náklady veřejného zdravotního pojištění na celkovém počtu ošetřovacích dnů 55,4 %, v roce 2007 to bylo 56,2 %. Do lázeňské péče pro dospělé bylo přijato celkem 348 429 pacientů. Nejvíce klientů tvořili cizinci (38,0 %), tuzemští samoplátci tvořili 31,9 %, komplexní lázeňskou péči využilo 25,3 % pacientů a 4,8 % pacientů byla poskytnuta příspěvková lázeňská péče. V pořadí indikací se u léčby hrazené zdravotními pojišťovnami (KLP i PLP), stejně jako v minulých letech, nejčastěji vyskytovaly nemoci pohybového ústrojí - 59,9 % celkového počtu dospělých. Následovaly nemoci oběhového ústrojí (9,0 %) a netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí (7,5 %). Průměrná ošetřovací doba u dospělých pacientů léčících se na náklad zdravotního

7


pojištění byla u KLP 25,7 dnů a u PLP 21,1 dnů, u plně platících tuzemců 6,2 dnů a u cizinců 13,3 dnů. Lázeňská péče pro dorost byla v roce 2011 poskytnuta celkem 1 966 pacientům, z toho 7 tuzemským samoplátcům a 221 cizincům. Nejčastější indikací u dorostových pacientů byly nemoci pohybového ústrojí (22,9 %), nemoci nervové (21,0 %) a nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (20,0 %). Průměrná ošetřovací doba u dorostových pacientů, jejichž léčbu hradily zdravotní pojišťovny, činila 34,2 dnů, u tuzemských samoplátců 18,6 dnů a u cizinců 15,6 dnů. Dorostoví pacienti strávili v lázních 63 089 ošetřovacích dnů, tj. 1,2 % všech ošetřovacích dnů. Do lázeňské péče pro děti bylo v roce 2011 přijato celkem 9 783 dětských pacientů, z toho 8 666 dětí absolvovalo pobyt v lázních na náklad zdravotního pojištění (88,6 %). Dětí „cizinců“ bylo 1 018 a tuzemských samoplátců 99. Nejčastější indikací u dětských pacientů byly netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí (46,2 %), nemoci nervové (16,0 %) a nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (15,5 %). Průměrná ošetřovací doba u dětských pacientů využívajících úhrady zdravotního pojištění byla 33,0 dnů, u tuzemských samoplátců 8,6 dnů a u cizinců 14,0 dnů. Dětští pacienti strávili v lázních 301 323 ošetřovacích dnů, tj. 5,5 % z celkového počtu ošetřovacích dnů poskytnutých v lázních v roce 2011. Pacientům v lázeňských zdravotnických zařízeních bylo v roce 2011 poskytnuto 20 389 664 léčebných výkonů. Z tohoto počtu byla nejvíce zastoupena rehabilitace (19,7 %), vodoléčba a masáže (17,4 %) a elektrofyzikální výkony (15,0 %).

8


Vývoj počtu dospělých pacientů v lázeňských zařízeních (bez cizinců) 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2005

2006

2007

2008

Na náklad zdravotního pojištění

2009

2010

2011

Na vlastní náklady

Vývoj počtu dětských pacientů a dorostu v lázeňských zařízeních (bez cizinců) 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2005

2006

2007

2008

Děti

2009 Dorost

9

2010

2011


Vývoj počtu pacientů (celkem dospělí, dorost, děti) 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2005

2006

Komplexní péče

2007

2008

Příspěvková péče

2009

2010

Na vlastní náklady

2011 Cizinci

Vývoj počtu pacientů - cizinci celkem 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2005

2006

2007

2008

10

2009

2010

2011


Lázeňská péče v roce 2011 pro dospělé podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění (počty osob) Nemoci onkologické 3,3% Nemoci ženské Nemoci trávicí 1,4% Nemoci oběhové 1,9%

Nemoci kožní 1,2% Duševní poruchy 2,0%

10,9%

Nemoci žláz s vnitřní sekrecí 2,7% Netuberkulózní nem. dýchací 6,0%

Nemoci močové 0,9%

Nemoci nervové 17,4%

Nemoci pohybové 52,3%

Lázeňská péče v roce 2011 pro dorost podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění (počty osob) Nemoci žláz s vnitřní sekrecí Nemoci trávicí 22,6% Nemoci oběhové 2,6% 1,1%

Netuberkulózní nem. dýchací 8,8%

Nemoci onkologické 0,2%


Nemoci gynekologické 14,2% Nemoci kožní 1,2% Duševní poruchy 0,3%

Nemoci pohybové 25,0%

Nemoci ledvin a cest močových 0,3%

11


Lázeňská péče v roce 2011 pro děti podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění (počty osob) Netuberkulózní nem. dýchací 48,8%

Nemoci žláz s vnitřní sekrecí 13,9%


Nemoci trávicí 1,3% Nemoci oběhové 0,8%

Nemoci gynekologické 6,2% Nemoci onkologické Nemoci kožní 0,1% 4,3%

Nemoci pohybové 6,2% Nemoci ledvin a cest močových 1,2%

Lůžková kapacita lázeňských zařízení v roce 2011 14 000 Počty lůžek

13 229

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 1 488 2 000

1 082

1 213 618

407

2 332 2 235

1 488 572

312

PAR

JHM

1 859

0 STC

JHC

PLZ

KAR

UST

LIB

12

HRA

OLO

ZLI

MSK


1. Přehled personálního vybavení a lůžkové kapacity lázeňských zařízení v krajích Kraj

Počet (v přepočtených počtech) lékařů

Počet lůžek v lázeňských zařízeních

ZPBD

Středočeský

14,11

58,52

1 082

Jihočeský

16,45

50,87

1 488

Plzeňský

2,80

9,00

407

132,27

411,80

13 229

Ústecký

16,58

48,38

1 213

Liberecký

12,40

20,20

618

Královéhradecký

22,33

90,34

1 488

Pardubický

7,36

19,95

572

Jihomoravský

7,50

18,75

312

Olomoucký

25,97

75,73

2 332

Zlínský

24,70

85,86

2 235

Moravskoslezský

23,50

121,55

1 859

305,97

1 010,95

26 835

Karlovarský

Celkem ČR

13


2. Počet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních Poskytnutá lázeňská péče Kraj

na náklad zdravotního pojištění KLP

PLP

plně na vlastní náklady tuzemci

celkem

cizinci

Celkem Doprovod pacienti hrazený + doprovod ZP

Dospělí Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR

4 413 12 814 1 295 15 250 5 399 2 425 8 753 5 682 2 702 8 875 6 898 13 529 88 035

390 2 518 137 2 997 1 748 422 1 643 1 237 1 045 1 470 2 478 883 16 968

5 174 21 940 785 16 247 9 248 1 625 4 616 4 087 4 775 13 051 18 972 10 515 111 035

1 052 493 520 121 847 3 134 486 595 22 211 3 216 815 132 391

11 029 37 765 2 737 156 341 19 529 4 958 15 607 11 028 8 522 23 607 31 564 25 742 348 429

36 1 11 14 7 69 22 3 14 15 93 285

11 029 37 801 2 738 156 352 19 543 4 965 15 676 11 050 8 525 23 621 31 579 25 835 348 714

219 1 1 221

136 349 50 744 365 62 262 1 966

3 28 24 17 24 96

136 352 78 768 382 62 286 2 062

947 46 10 15 1 018

603 2 961 350 1 573 2 379 1 278 639 9 783

49 445 203 1 019 1 090 623 244 3 673

652 3 406 553 2 592 3 469 1 901 883 13 456

Dorost Středočeský Karlovarský Ústecký Královéhradecký Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR

136 122 33 744 365 62 261 1 723

2 15 17

6 1 7 Děti

Středočeský Karlovarský Ústecký Královéhradecký Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR

603 1 939 217 1 536 2 372 1 274 624 8 565

4 86 7 4 101

71 1 27 99

Data jsou zpracovaná podle adresy zařízení a ne podle adresy bydliště pacienta KLP = komplexní lázeňská péče PLP = příspěvková lázeňská péče

14


3. Lázeňská péče pro dospělé, dorost a děti Poskytnutá lázeňská péče na náklad zdravotního pojištění KLP

PLP

plně na vlastní náklady tuzemci

Celkem

cizinci

Doprovod Celkem hrazený pacienti + doprovod ZP

Dospělí Počet přijatých pacientů

88 035

16 968

Počet ošetřovacích dnů

2 265 408

357 930

25,7

21,1

6,2

13,3 Dorost

14,6

27,4

14,6

Počet přijatých pacientů

1 723

15

7

221

1 966

96

2 062


58 795

722

130

3 442

63 089

3 073

66 162

34,1

48,1

18,6

15,6

32,1

32,0

32,1

Průměrná ošetřovací doba


111 035

132 391

348 429

689 547 1 757 086 5 069 971

285

348 714

7 801 5 077 772

Děti Počet přijatých pacientů

8 565

101

99

1 018

9 783

3 673

13 456


281 847

4 343

851

14 282

301 323

115 401

416 724

32,9

43,0

8,6

14,0

30,8

31,4

31,0


15


4.1 Lázeňská péče pro dospělé - počet přijatých pacientů na náklad zdravotního pojištění podle indikačních skupin Indikační skupina

Komplexní lázeňská péče VZP

ostatní ZP

Příspěvková lázeňská péče VZP

ostatní ZP

Celkem

I.

Nemoci onkologické

1 766

1 412

179

98

3 455

II.

Nemoci oběhového ústrojí

6 688

3 727

547

524

11 486

III.

Nemoci trávicího ústrojí

918

716

188

163

1 985

IV.

Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

1 570

1 078

100

69

2 817

V.

Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

3 056

2 437

451

392

6 336

VI.

Nemoci nervové

9 077

7 186

1 050

949

18 262

VII.

Nemoci pohybového ústrojí

26 127

17 024

6 802

4 978

54 931

VIII.

Nemoci močového ústrojí

397

440

39

67

943

IX.

Duševní poruchy

1 022

921

90

77

2 110

X.

Nemoci kožní

678

440

59

51

1 228

XI.

Nemoci ženské

659

696

48

47

1 450

51 958

36 077

9 553

7 415

105 003

Celkem ČR

VZP = Všeobecná zdravotní pojišťovna ZP = zdravotní pojišťovny

16


4.2 Lázeňská péče pro dorost - počet přijatých pacientů na náklad zdravotního pojištění podle indikačních skupin Indikační skupina XXI.

Nemoci onkologické

XXII.



ostatní ZP


ostatní ZP

Celkem

-

4

-

-

4

15

4

-

-

19

28

18

-

-

46

XXIV. Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

203

190

-

-

393

XXV. Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

90

63

-

-

153

XXVI. Nemoci nervové

247

159

3

1

410

XXVII. Nemoci pohybového ústrojí

237

186

7

4

434

XXVIII. Nemoci ledvin a cest močových

2

4

-

-

6

XXIX. Duševní poruchy

1

5

-

-

6

11

9

1

-

20

XXXI. Nemoci gynekologické

119

128

-

1

247

Celkem ČR

953

770

11

6

1 738

XXIII. Nemoci trávicího ústrojí

XXX. Nemoci kožní


17


4.3 Lázeňská péče pro děti - počet přijatých pacientů na náklad zdravotního pojištění podle indikačních skupin Indikační skupina


ostatní ZP


ostatní ZP

Celkem

XXI.

Nemoci onkologické

11

-

-

-

11

XXII.


27

45

-

-

72

68

44

-

-

112

640

566

-

-

1 206

1 527

2 692

6

1

4 226


776

641

45

30

1 492


283

236

10

6

535

51

51

-

-

102

-

-

-

-

-

XXX. Nemoci kožní

137

230

3

-

370


269

271

-

-

540

3 789

4 776

64

37

8 666

XXIII. Nemoci trávicího ústrojí XXIV. Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí XXV. Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

XXVIII. Nemoci ledvin a cest močových XXIX. Duševní poruchy

Celkem ČR


18


5.1 Lázeňská péče pro dospělé - počet přijatých pacientů, ošetřovacích dnů a průměrná ošetřovací doba podle indikačních skupin u pacientů na náklad zdravotního pojištění Počet Indikační skupina

přijatých pacientů KLP

I.

Nemoci onkologické

II.


III.

PLP

ošetřovacích dnů


KLP

KLP

PLP

PLP

3 178

277

70 750

5 611

22,3

20,3

10 415

1 071

287 004

27 598

27,6

25,8


1 634

351

35 764

7 272

21,9

20,7

IV.


2 648

169

42 419

3 432

16,0

20,3

V.


5 493

843

163 416

16 960

29,7

20,1

VI.

Nemoci nervové

16 263

1 999

392 713

41 663

24,1

20,8

VII.


43 151

11 780

1 134 535

245 299

26,3

20,8

VIII.


837

106

15 450

1 980

18,5

18,7

IX.

Duševní poruchy

1 943

167

53 094

2 918

27,3

17,5

X.

Nemoci kožní

1 118

110

33 392

2 795

29,9

25,4

XI.

Nemoci ženské

1 355

95

36 871

2 402

27,2

25,3

88 035

16 968

2 265 408

357 930

25,7

21,1

Celkem ČR

KLP = komplexní lázeňská péče PLP = příspěvková lázeňská péče

19


5.2 Lázeňská péče pro dospělé - počet přijatých pacientů, ošetřovacích dnů a průměrná ošetřovací doba podle indikačních skupin u plně platících pacientů (tuzemců i cizinců) Počet Indikační skupina

I.

Nemoci onkologické

II.


III.

přijatých pacientů platící cizinci tuzemci

ošetřovacích dnů platící cizinci tuzemci

Průměrná ošetřovací doba platící tuzemci

cizinci

70

825

751

11 032

10,7

13,4

12 537

7 201

76 314

96 807

6,1

13,4


749

21 975

5 959

295 619

8,0

13,5

IV.


306

15 639

4 631

234 348

15,1

15,0

V.


18 702

960

98 421

7 727

5,3

8,0

VI.

Nemoci nervové

5 162

527

27 526

4 785

5,3

9,1

VII.


73 434

80 195

474 980 1 043 404

6,5

13,0

VIII.


42

4 368

478

51 396

11,4

11,8

IX.

Duševní poruchy

-

113

-

1 417

-

12,5

X.

Nemoci kožní

-

121

-

3 181

-

26,3

XI.

Nemoci ženské

33

467

487

7 370

14,8

15,8

111 035

132 391

689 547 1 757 086

6,2

13,3

Celkem ČR

20


6.1 Lázeňská péče pro dorost - počet přijatých pacientů, ošetřovacích dnů a průměrná ošetřovací doba podle indikačních skupin u pacientů na náklad zdravotního pojištění Indikační skupina XXI.

Nemoci onkologické

XXII.


Počet přijatých pacientů ošetřovacích dnů KLP PLP KLP PLP

Průměrná ošetřovací doba KLP

PLP

4

-

160

-

40,0

-

19

-

593

-

31,2

-

46

-

1 228

-

26,7

-


393

-

13 047

-

33,2

-

XXV.

153

-

4 967

-

32,5

-


406

4

14 904

195

36,7

65,0


423

11

15 184

527

35,9

47,9


6

-

186

-

31,0

-


6

-

180

-

30,0

-

Nemoci kožní

20

-

659

-

33,0

-


247

-

7 687

-

31,1

-

1 723

15

58 795

722

34,1

48,1


XXX.


Celkem ČR


21


6.2 Lázeňská péče pro dorost - počet přijatých pacientů, ošetřovacích dnů a průměrná ošetřovací doba podle indikačních skupin u plně platících pacientů (tuzemců i cizinců) Počet Indikační skupina




cizinci

XXI.

Nemoci onkologické

-

-

-

-

-

-

XXII.


-

18

-

223

-

12,4


-

28

-

331

-

11,8


-

-

-

-

-

-

XXV.

6

50

122

800

20,3

16,0


1

2

8

68

8,0

34,0


-

17

-

218

-

12,8


-

106

-

1 802

-

17,0


-

-

-

-

-

-

XXX.

Nemoci kožní

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

Celkem ČR

7

221

130

3 442

18,6

15,6


22


7.1 Lázeňská péče pro děti - počet přijatých pacientů, ošetřovacích dnů a průměrná ošetřovací doba podle indikačních skupin u pacientů na náklad zdravotního pojištění Indikační skupina

Počet přijatých pacientů ošetřovacích dnů KLP PLP KLP PLP

Průměrná ošetřovací doba KLP PLP

XXI.

Nemoci onkologické

11

-

432

-

39,3

-

XXII.


72

-

1 410

-

19,6

-

112

-

3 193

-

28,5

-


1 206

-

40 193

-

33,3

-

XXV.

4 219

7

133 447

210

31,6

30,0

1 417

75

51 878

3 301

36,6

44,0


519

16

18 521

724

35,7

45,3


102

-

3 437

-

33,7

-

-

-

-

-

-

-

Nemoci kožní

367

3

12 030

108

32,8

36


540

-

17 306

-

32,0

-

8 565

101

281 847

4 343

32,9

43,0




XXIX. Duševní poruchy XXX.

Celkem ČR


23


7.2 Lázeňská péče pro děti - počet přijatých pacientů, ošetřovacích dnů a průměrná ošetřovací doba podle indikačních skupin u plně platících pacientů (tuzemců i cizinců) Počet Indikační skupina




cizinci

XXI.

Nemoci onkologické

-

-

-

-

-

-

XXII.


-

-

-

-

-

-

11

165

86

2 130

7,8

12,9

2

312

61

4 154

30,5

13,3

29

265

341

3 838

11,8

14,5


15

61

174

1 559

11,6

25,6


41

122

155

1 370

3,8

11,2


-

93

-

1 231

-

13,2


-

-

-

-

-

-

XXX.

Nemoci kožní

-

-

-

-

-

-


1

-

34

-

34,0

-

99

1 018

851

14 282

8,6

14,0

XXIII. Nemoci trávicího ústrojí XXIV. Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí XXV.


Celkem ČR

24


8. Lázeňská péče - léčebné výkony Druh výkonu

Počet výkonů celkem

minerální a termální koupele peloidní výkony ostatní výkony s použitím PLZ

2 426 219 1 046 565 1)

1 755 699 3 546 222 4 021 950 3 054 193 1 303 018 804 608 2 431 190

vodoléčby a masáže rehabilitace elektrofyzikální výkony inhalace umělé koupele jiné výkony 1)

PLZ - přírodní léčivé zdroje

9. Doprovod hrazený ZP Doprovod pro dospělé pro dorost pro děti celkem

Počet přijatých

ošetřovacích dnů

285 96 3 673 4 054


7 801 3 073 115 401 126 275

27,4 32,0 31,4 31,1

Děti a dorost

Celkem

28 90 47 162 34 361

1 471 1 413 6 263 2 032 411 1 695 199 634 8 083 21 486 1 394 45 081

10. Ambulantně odléčené osoby Kraj Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR

Dospělí 1 471 1 413 6 235 1 942 411 1 648 199 634 7 921 21 486 1 360 44 720

25


11.1 Počty pacientů v lázních v letech 2007–2011 Počet pacientů

2007

2008

2009

2010

2011

Index 2011/2007

Dospělí Na náklady zdrav. pojištění: KLP PLP

92 605 15 708

91 488 15 149

98 113 15 040

97 032 14 989

88 035 16 968

95,1 108,0

Plně na vlastní náklady: tuzemci cizinci

91 896 133 761

112 987 153 704

111 089 143 221

114 788 138 136

111 035 132 391

120,8 99,0

Celkem dospělí

333 970

373 328

367 463

364 945

348 429

104,3

Děti a dorost Na náklady zdrav. pojištění: KLP PLP

12 322 6

9 708 13

9 912 71

9 990 88

10 288 116

83,5 725,0


57 201

54 311

34 701

169 674

106 1 239

186,0 616,4

12 586

10 086

10 718

10 921

11 749

93,3

Celkem děti a dorost

Celkem pacienti Na náklady zdrav. pojištění: KLP PLP

104 927 15 714

101 196 15 162

108 025 15 111

107 022 15 077

98 323 17 084

93,7 108,7

Celkem plně na vlastní náklady: tuzemci cizinci

91 953 133 962

113 041 154 015

111 123 143 922

114 957 138 810

111 141 133 630

120,9 99,8

Celkem počet pacientů

346 556

383 414

378 181

375 866

360 178

103,9

4 293

4 002

4 232

4 167

4 054

94,4

Celkem doprovod placený zdravotními pojišťovnami

KLP = komplexní lázeňská péče (plně hrazená zdravotními pojišťovnami) PLP = příspěvková lázeňská péče (částečně hrazená zdravotními pojišťovnami)

26


11.2 Počty ošetřovacích dnů v lázních v letech 2007–2011 Počet ošetřovacích dnů

2007

2008

2009

2010

2011

Index 2011/2007

Dospělí Na náklady zdrav. pojištění: KLP PLP

2 395 461 2 348 105 2 485 936 2 477 109 2 265 408 333 251 320 840 317 779 319 219 357 930

94,6 107,4


627 724 695 994 698 349 708 708 689 547 1 827 004 2 085 410 1 831 412 1 798 905 1 757 086

109,8 96,2

Celkem dospělí

5 183 440 5 450 349 5 333 476 5 303 941 5 069 971

97,8

Děti a dorost Na náklady zdrav. pojištění: KLP PLP

423 303 146

327 352 327

330 228 2 997

333 537 3 994

340 642 5 065

80,5 3 469,2


337 3 415

649 4 538

424 8 186

1 527 10 005

981 17 724

291,1 519,0

427 201

332 866

341 835

349 063

364 412

85,3

Celkem na náklady zdrav. pojištění: KLP 2 818 764 2 675 457 2 816 164 2 810 646 2 606 050 PLP 333 397 321 167 320 776 323 213 362 995

92,5 108,9

Celkem plně na vlastní náklady: tuzemci cizinci

628 061 696 643 698 773 710 235 690 528 1 830 419 2 089 948 1 839 598 1 808 910 1 774 810

109,9 97,0

Celkem počet ošetřovacích dnů

5 610 641 5 783 215 5 675 311 5 653 004 5 434 383

96,9

Celkem děti a dorost

Celkem pacienti

Celkem doprovod placený zdravotními pojišťovnami

139 581

116 810

131 107

125 096

KLP = komplexní lázeňská péče (plně hrazená zdravotními pojišťovnami) PLP = příspěvková lázeňská péče (částečně hrazená zdravotními pojišťovnami)

27

126 275

90,5


Seznam termínů užitých v publikaci a anglických ekvivalentů Rezort zdravotnictví Poskytnutá lázeňská péče Pro dospělé Pro dorost Pro děti Na náklad zdravotního pojištění Plně na vlastní náklady Celkem Doprovod hrazený Pacienti + doprovod Počet přijatých pacientů Druh onemocnění Nemoci onkologické Nemoci oběhového ústrojí Nemoci trávicího ústrojí Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí Nemoci nervové Nemoci pohybového ústrojí Nemoci ledvin a cest močových Duševní poruchy Nemoci kožní Nemoci ženské Počet lůžek v lázeňských zařízeních Ve státních zařízeních V nestátních zařízeních Počet přijatých pacientů Počet ošetřovacích dnů Průměrná ošetřovací doba Platící tuzemci Cizinci KLP - komplexní lázeňská péče PLP - příspěvková lázeňská péče Druh výkonu Počet výkonů Ambulantně odléčené osoby

Sector of Ministry of Health Balneal care provided For adults For adolescents For children At cost of health insurance Fully at own cost Total Escort covered Patients + escort Number of admitted patients Type of disease Oncological diseases Diseases of the circulatory system Diseases of the digestive system Endocrine, nutritional and metabolic diseases Nontuberculous diseases of the respiratory system Neurologic diseases Diseases of the musculoskeletal system Diseases of kidney and urinary tract Mental disorders Diseases of the skin Gynaecologic diseases Number of beds in balneal institutes In state establishments In non-state establishments Number of admitted patients Number of days of stay Average duration of stay Paying nationals Foreigners Complex balneal care Balneal care partly covered by insurance Kind of performance Number of performances Treated out-patients

28

Příloha 4

Statistika – Karlovy Vary

Návštěvnost Karlových Varů od roku 2000 (Zdroj: ČSÚ) 1) Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Hosté v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary od roku 2000 počet

Celkem

Rusko

Německo

2000

194 635

48 902

145 733

18 104

72 567

13 073

2001

191 247

2002

195 795

45 549

145 698

20 353

76 268

9 164

58 035

137 760

20 155

69 057

9 291

2003

196 845

52 253

144 592

24 085

65 717

10 035

2004

207 881

51 924

155 957

33 296

61 304

14 298

2005

215 588

52 134

163 454

37 874

60 226

17 782

2006

236 366

54 967

181 399

47 094

60 246

20 615

2007

247 342

60 293

187 049

56 542

53 552

17 334

2008

244 614

59 833

184 781

66 087

49 068

16 080

2009

228 167

59 890

168 277

52 873

46 917

17 062

2010

243 164

60 660

182 504

59 592

44 482

19 851

2011

270 781

63 189

207 592

75 385

42 521

27 598

rezidenti

nerezidenti

Ostatní asijské země

Změny Celkem rezidenti nerezidenti

2001/2000

-1,7%

-6,9%

0,0%

Německo

Rusko

12,4%


5,1%

-29,9%

2002/2001

2,4%

27,4%

-5,4%

-1,0%

-9,5%

1,4%

2003/2002

0,5%

-10,0%

5,0%

19,5%

-4,8%

8,0%

2004/2003

5,6%

-0,6%

7,9%

38,2%

-6,7%

42,5%

2005/2004

3,7%

0,4%

4,8%

13,7%

-1,8%

24,4%

2006/2005

9,6%

5,4%

11,0%

24,3%

0,0%

15,9%

2007/2006

4,6%

9,7%

3,1%

20,1%

-11,1%

-15,9%

2008/2007

-1,1%

-0,8%

-1,2%

16,9%

-8,4%

-7,2%

2009/2008

-6,7%

0,1%

-8,9%

-20,0%

-4,4%

6,1%

2010/2009

6,6%

1,3%

8,5%

12,7%

-5,2%

16,3%

2011/2010

11,4%

4,2%

13,7%

26,5%

-4,4%

39,0%

2011/2000 39,1%

29,2%

42,4% 316,4%

-41,4%

111,1%

300 000 250 000 200 000

Celkem

150 000

rezidenti nerezidenti

100 000

Rusko

50 000

Německo 2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

0

2) Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních Hosté v lázeňských ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary od roku 2000 počet Celkem

rezidenti

nerezidenti

Německo

Rusko


2000

105 705

27 389

78 316

15 343

37 766

4 039

2001

102 294

22 116

80 178

17 862

40 568

2 798

2002

98 883

23 958

74 925

17 418

37 795

3 008

2003

96 652

21 429

75 223

21 198

33 049

3 580

2004

106 288

22 498

83 790

28 334

31 444

5 089

2005

106 901

21 783

85 118

31 229

30 604

5 431

2006

125 194

23 377

101 817

39 810

31 355

6 355

2007

135 829

25 262

110 567

48 258

27 309

8 295

2008

143 014

24 977

118 037

56 544

28 221

7 313

2009

125 570

22 932

102 638

44 253

24 775

9 213

2010

139 913

27 395

112 518

50 554

24 255

8 336

2011

158 397

27 444

130 953

64 677

22 943

11 085

Změny Celkem

2001/2000

-3,2%


-19,3%

2,4%

Rusko

16,4%

Německo


7,4%

-30,7%

2002/2001

-3,3%

8,3%

-6,6%

-2,5%

-6,8%

7,5%

2003/2002

-2,3%

-10,6%

0,4%

21,7%

-12,6%

19,0%

2004/2003

10,0%

5,0%

11,4%

33,7%

-4,9%

42,2%

2005/2004

0,6%

-3,2%

1,6%

10,2%

-2,7%

6,7%

2006/2005

17,1%

7,3%

19,6%

27,5%

2,5%

17,0%

2007/2006

8,5%

8,1%

8,6%

21,2%

-12,9%

30,5%

2008/2007

5,3%

-1,1%

6,8%

17,2%

3,3%

-11,8%

2009/2008

-12,2%

-8,2%

-13,0%

-21,7%

-12,2%

26,0%

2010/2009

11,4%

19,5%

9,6%

14,2%

-2,1%

-9,5%

2011/2010

13,2%

0,2%

16,4%

27,9%

-5,4%

33,0%

2011/2000 49,8%

0,2%

67,2% 321,5%

-39,2%

174,4%

180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Celkem rezidenti nerezidenti Rusko

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Německo

3) 2011 Návštěvnost a přenocování v lázeňských zařízeních města Karlovy Vary v roce 2011 Hosté Celkem z toho: rezidenti

%

158 397

nerezidenti z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *) Ukrajina

Přenocování

%

1 435 062

Průměrný počet přenocování

Průměrná doba pobytu

9,1

10,1

27 444 17%

155 322 11%

5,7

6,7

130 953 83%

1 279 740 89%

9,8

10,8

64 677 49% 22 943 18% 11 085 8% 6 884 5%

780 715 61% 175 255 14% 97 247 8% 75 207 6%

12,1 7,6 8,8 10,9

13,1 8,6 9,8 11,9

*) Asijské země mimo Čínu, Izrael, Japonsko a Jižní Koreu ZMĚNY 2011/2010 Celkem z toho: Rezidenti

Hosté

Přenocování

+13%

+10%

0%

-9%

Nerezidenti

+16%

+13%

z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *)

+28% -5% +33%

+22% -8% +19%

+27%

+12%

Ukrajina

Návštěvnost a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary v roce 2011 Hosté Celkem z toho: rezidenti nerezidenti z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *) *) Asijské země mimo Čínu, Izrael, Japonsko a Jižní Koreu změny 2011/2010 Hosté Přenocování Celkem z toho: Rezidenti Nerezidenti z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *)

+11%

+10%

+4% +14%

-3% +12%

+27% -4%

+23% -7%

+39%

+18%

Přenocování

%

270 781

100%

63 189 207 592

%

průměrný počet přenocování

průměrná délka pobytu

1 764 033

100%

6,51

7,51

23%

247 396

14%

3,92

4,92

77%

1 516 637

86%

7,31

8,31

%z nerezidentů 75 385 36% 42 521 20% 27 598 13%

858 867 228 596 121 697

% z nerezidentů 57% 15% 8%

11,39 5,38 4,41

12,39 6,38 5,41

Statistika/Statistik/Statistic 2011 Země

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87.

Afganistán Albánie Alžír Arménie Austrálie Azerbajdžán Bahrain Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Brazílie Bulharsko Česká republika Čína Dánsko Egypt Estonsko Filipíny Finsko Francie Gruzie Holandsko Honduras Chorvatsko Indie Irák Írán Irsko Island Itálie Izrael Japonsko JAR Jemen Jordánsko Kanada Katar Kazachstán Kuba Kuwait Kypr Libanon Libye Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Maroko Mexiko Moldávie Mongolsko Namibie Německo Norsko Nový Zéland Omán Ostatní Asie Ostatní Afrika Ostatní Amerika Ostatní Evropa Pakistán Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Saudská Arábie Slovensko Slovinsko Spojené Arabské Emiráty Srbsko Súdán Sýrie Španělsko Švédsko Švýcarsko Tádžikistán Tatarstán Thaiwan Turecko Ukrajina USA Uzbekistán Velká Británie Venezuela

Hosté s léčením

Hosté bez léčení

Land

Kurgäste

Gäste ohne Kur

Country

Number of guests with treatment

Afghanischtan Albanien Algerien Armenien Australien Aserbaidschan Bahrain Belgien Weissrussland Bosnien und Herzegowina Brasilien Bulgarien Tschechien China Dänemark Ägypten Estland Philippinen Finnland Frankreich Georgien Niederlande Honduras Kroatien Indien Irak Iran Irland Island Italien Israel Japan JAR Jemen Jordanien Kanada Katar Kasachstan Kuba Kuwaeit Zypern Libanon Libyen Litauen Lettland Luxemburg Ungarn Makedonien Marokko Mexiko Moldavien Mongolei Namibien Deutschland Norwegen Neu Seeland Oman Andere Asien Andere Afrika Andere Amerika Andere Europa Pakistan Polen Portugal Össterreich Rumänien Russland Griechenland Saudi - Arabien Slowakei Slowenien Vereinigte Arab. Emiraten Serbien Sudan Syrien Spanien Schweden Schweiz Tadschikistan Tatarstan Thaiwan Türkei Ukraine USA Usbekistan Grossbritannien Venezuela

Celkem Insgesamt

The guests without treatment

0 0 3 149 47 1296 10 61 899 3 6 23 7561 25 114 386 221 0 44 233 60 80 0 7 0 9 0 11 0 158 2445 4 0 2 51 230 65 2805 1 248 23 402 0 184 188 19 35 2 0 5 307 24 0 13295 36 2 3 23 6 930 497 0 55 6 179 104 48880 95 232 252 6 141 3 4 39 33 44 93 18 0 1 99 5179 1299 484 144 0

Afghanistan Albania Algeria Armenia Australie Azerbaijan Bahrain Belgium Belarus Bosnia and Herzegovina Brazil Bulgaria Czech Republic China Denmark Egypt Estonia Philippines Finland France Georgia Netherlands Honduras Croatia India Iraq Iran Republic of Ireland Iceland Italy Israel Japan South Africa Yemen Jordan Canada Qatar Kazakhstan Cuba Kuwait Cyprus Lebanon Libya Lithuania Latvia Luxembourg Hungary Republic of Macedonia Morocco Mexico Moldova Mongolia Namibia Germany Norway New Zealand Oman The others from Asia The others from Africa The others from America The others from Europe Pakistan Poland Portugal Austria Romania Russia Greece Saudi Arabia Slovakia Slovenia United Arab Emirates Serbia Sudan Syria Spain Sweden Switzerland Tajikistan Tatarstan Taiwan Turkey Ukraine United States (USA) Uzbekistan United Kingdom Venezuela

90628

INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary, o.p.s. www.karlovyvary.cz

Prům.délka pobytu s léčením

Prům.délka pobytu bez léčení

Die durchschnittliche Dauer des Kuraufenthaltes The average duration of stay with treatment

Die durchschnittliche Dauer des Aufenthaltes ohne Kur The average duration of stay without treatment

0 41 6 48 157 235 13 419 102 10 121 134 22652 6108 140 54 183 20 179 925 43 715 2 107 52 10 2 104 9 737 548 607 18 3 15 502 42 269 0 120 643 127 0 129 59 75 559 9 0 45 72 8 0 11607 172 17 4 59 148 3750 550 0 627 115 1135 239 8645 376 327 1056 59 146 15 5 94 453 370 610 5 59 13202 139 1108 1200 50 806 8

84333

0,00 0,00 11,00 9,16 12,37 12,02 35,13 9,70 12,87 2,00 2,11 10,06 8,74 6,13 12,23 9,80 10,70 0,00 11,27 9,92 13,05 10,19 0,00 3,00 0,00 9,00 0,00 11,25 0,00 9,52 12,58 3,75 0,00 12,50 12,77 14,79 13,72 12,31 9,00 14,05 11,63 9,75 0,00 11,61 10,88 12,90 11,10 11,00 0,00 1,50 12,56 9,37 0,00 9,47 10,43 11,50 18,33 12,07 11,89 10,49 10,45 0,00 8,73 3,67 9,26 10,92 13,53 10,36 14,57 4,52 3,00 13,35 2,33 25,25 10,48 10,51 10,02 9,57 12,13 0,00 6,00 10,48 13,20 12,54 12,99 9,63 0,00

12,21

0,00 5,06 2,38 7,05 2,36 7,68 3,93 3,10 4,99 2,09 2,80 3,34 2,84 1,19 2,88 3,55 7,30 4,68 5,03 2,80 5,90 2,58 1,00 2,98 2,17 4,00 5,00 2,50 2,17 3,18 9,49 1,46 2,70 3,00 3,55 3,80 6,14 6,33 0,00 4,32 3,98 2,60 0,00 4,80 4,98 2,09 2,73 1,50 0,00 1,56 6,43 3,33 0,00 3,15 3,05 3,51 1,50 5,11 2,28 3,90 5,04 0,00 2,18 2,96 2,93 3,44 7,39 4,06 6,19 2,68 3,56 4,04 3,48 1,20 2,95 3,08 3,27 3,61 8,00 1,00 1,10 2,97 7,54 4,60 7,76 2,87 1,50

3,24

Hoteloví hosté v Karlových Varech - porovnání let 2010 a 2011 Hotelgäste in Karlsbad - Vergleich 2010 und 2011 The hotel guests in Carlsbad - comparison 2010 and 2011

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87.

Afganistán Albánie Alžír Arménie Austrálie Azerbajdžán Bahrain Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Brazílie Bulharsko Česká republika Čína Dánsko Egypt Estonsko Filipíny Finsko Francie Gruzie Holandsko Honduras Chorvatsko Indie Irák Írán Irsko Island Itálie Izrael Japonsko JAR Jemen Jordánsko Kanada Katar Kazachstán Kuba Kuwait Kypr Libanon Libye Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Maroko Mexiko Moldávie Mongolsko Namibie Německo Norsko Nový Zéland Omán Ostatní Asie Ostatní Afrika Ostatní Amerika Ostatní Evropa Pakistán Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Saudská Arábie Slovensko Slovinsko Spojené Arabské Emiráty Srbsko Súdán Sýrie Španělsko Švédsko Švýcarsko Tádžikistán Tatarstán Thaiwan Turecko Ukrajina USA Uzbekistán Velká Británie Venezuela

Země

Hosté bez léčení 2010

Hosté bez léčení 2011

Rozdíl 2010-2011

Land

Gäste ohne Kur 2010

Gäste ohne Kur 2011

Differenz 2010-2011

Anteil 2011/2010

Country

Guests without treatment 2010

Guests without treatment 2011

Difference 2010-2011

Share

Afghanischtan Albanien Algerien Armenien Australien Aserbaidschan Bahrain Belgien Weissrussland Bosnien und Herzegowina Brasilien Bulgarien Tschechien China Dänemark Ägypten Estland Philippinen Finnland Frankreich Georgien Niederlande Honduras Kroatien Indien Irak Iran Irland Island Italien Israel Japan JAR Jemen Jordanien Kanada Katar Kasachstan Kuba Kuwaeit Zypern Libanon Libyen Litauen Lettland Luxemburg Ungarn Makedonien Marokko Mexiko Moldavien Mongolei Namibien Deutschland Norwegen Neu Seeland Oman Andere Asien Andere Afrika Andere Amerika Andere Europa Pakistan Polen Portugal Össterreich Rumänien Russland Griechenland Saudi - Arabien Slowakei Slowenien Vereinigte Arab. Emiraten Serbien Sudan Syrien Spanien Schweden Schweiz Tadschikistan Tatarstan Thaiwan Türkei Ukraine USA Usbekistan Grossbritannien Venezuela

Celkem Insgesamt Total

Afghanistan Albania Algeria Armenia Australie Azerbaijan Bahrain Belgium Belarus Bosnia and Herzegovina Brazil Bulgaria Czech Republic China Denmark Egypt Estonia Philippines Finland France Georgia Netherlands Honduras Croatia India Iraq Iran Republic of Ireland Iceland Italy Israel Japan South Africa Yemen Jordan Canada Qatar Kazakhstan Cuba Kuwait Cyprus Lebanon Libya Lithuania Latvia Luxembourg Hungary Republic of Macedonia Morocco Mexico Moldova Mongolia Namibia Germany Norway New Zealand Oman The others from Asia The others from Africa The others from America The others from Europe Pakistan Poland Portugal Austria Romania Russia Greece Saudi Arabia Slovakia Slovenia United Arab Emirates Serbia Sudan Syria Spain Sweden Switzerland Tajikistan Tatarstan Taiwan Turkey Ukraine United States (USA) Uzbekistan United Kingdom Venezuela

3 4 3 45 262 521 55 605 180 10 156 85 29 317 6 640 262 52 168 17 236 1 074 61 579 2 141 104 7 14 110 12 917 962 860 18 10 21 411 26 468 4 99 1 152 214 2 150 94 64 807 4 5 76 108 4 0 13 675 219 14 6 159 178 1 259 728 2 863 39 1 634 227 9 544 342 298 1 608 113 129 45 1 157 882 515 721 5 1 685 8 389 140 2 027 1 894 57 801 0 95 557


0 41 6 48 157 235 13 419 102 10 121 134 22 652 6 108 140 54 183 20 179 925 43 715 2 107 52 10 2 104 9 737 548 607 18 3 15 502 42 269 0 120 643 127 0 129 59 75 559 9 0 45 72 8 0 11 607 172 17 4 59 148 3 750 550 0 627 115 1 135 239 8 645 376 327 1 056 59 146 15 5 94 453 370 610 5 59 13 202 139 1 108 1 200 50 806 8 84 333

-3 37 3 3 -105 -286 -42 -186 -78 0 -35 49 -6 665 -532 -122 2 15 3 -57 -149 -18 136 0 -34 -52 3 -12 -6 -3 -180 -414 -253 0 -7 -6 91 16 -199 -4 21 -509 -87 -2 -22 -35 11 -248 5 -5 -31 -36 4 0 -2 068 -47 3 -2 -100 -30 2 491 -178 -2 -236 76 -499 12 -899 34 29 -552 -54 17 -30 4 -63 -429 -145 -111 0 -1 626 4 813 -1 -919 -694 -7 5 8 -11 224

Podíl 2011/2010

2011/2010

0,00 1025,00 200,00 106,67 59,92 45,11 23,64 69,26 56,67 100,00 77,56 157,65 77,26 91,99 53,44 103,85 109,13 117,65 75,85 86,13 70,49 123,49 0,00 75,89 50,00 142,86 14,29 94,55 75,00 80,37 56,99 70,58 100,00 0,00 71,43 122,14 161,54 57,48 0,00 121,21 55,82 59,35 0,00 85,67 62,77 117,19 69,27 225,00 0,00 59,21 66,67 200,00 0,00 84,88 78,54 121,43 66,67 37,11 83,15 297,86 75,50 0,00 72,65 294,87 69,48 105,29 90,58 109,94 109,73 65,67 52,21 113,18 33,33 500,00 59,87 51,36 71,84 84,60 0,00 3,50 157,37 99,29 54,66 63,36 87,72 100,62 0,00 88,25

Statistika hostů s léčením v Karlových Varech Statistik der Kurgäste in Karlsbad Statistic of the spa guests with treatmens in Carlsbad 1996 - 2011 Země - Land 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87.

Afghánistán Albánie Alžír Arménie Austrálie Azerbajdžán Bahrain Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Brazílie Bulharsko Česká republika Čína Dánsko Egypt Estonsko Filipíny Finsko Francie Gruzie Holandsko Honduras Chorvatsko Indie Irák Irán Irsko Island Itálie Izrael Japonsko JAR Jemen Jordánsko Kanada Katar Kazachstán Kuba Kuwait Kypr Libanon Libye Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Maroko Mexiko Moldávie Mongolsko Namibie Německo Norsko Nový Zéland Omán Ostatní Asie Ostatní Afrika Ostatní Amerika Ostatní Evropa Pákistán Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Saudská Arábie Slovensko Slovinsko Spojené Arabské Emiráty Srbsko Súdán Sýrie Španělsko Švédsko Švýcarsko Tádžikistán Tatarstán Thaiwan Turecko Ukrajina USA Uzbekistán Velká Británie Venezuela CELKEM Z toho cizinci Podíl v %

Afghanischtan Albanien Algerien Armenien Australien Aserbaidschan Bahrain Belgien Weissrussland Bosnien und Herzegowina Brasilien Bulgarien Tschechien China Dänemark Ägypten Estland Philippinen Finnland Frankreich Georgien Niederlande Honduras Kroatien Indien Irak Iran Irland Island Italien Israel Japan JAR Jemen Jordanien Kanada Katar Kasachstan Kuba Kuwaeit Zypern Libanon Libyen Litauen Lettland Luxemburg Ungarn Makedonien Marokko Mexiko Moldavien Mongolei Namibien Deutschland Norwegen Neuseeland Oman Andere Asien Andere Afrika Andere Amerika Andere Europa Pakistan Poland Portugal Össterreich Rumänien Russland Griechenland Saudi - Arabien Slowakei Slowenien Vereinigte Arab. Emiraten Serbien Sudan Syrien Spanien Schweden Schweiz Tadschikistan Tatarstan Thaiwan Türkei Ukraine USA Usbekistan Grossbritannien Venezuela insgesamt / total

davon Ausländer / from that foreigners % Anteil /share %

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0 0 0 19 10 179 13 65 257 0 1 4 11 275 12 92 459 32 5 3 50 57 74 0 0 3 9 2 0 0 146 1 966 2 0 0 15 193 4 688 0 364 48 202 0 66 10

0 7 25 40 42 6 11 0 77 1 641 3 240 157 87 36

0 0 0 31 7 129 10 149 651 6 2 10 11 025 2 116 353 100 0 19 98 44 103 0 3 7 7 1 2 0 183 1 889 5 2 0 9 304 1 700 0 337 28 164 1 121 81 2 24 0 0 0 66 0 0 22 088 10 0 0 698 88 78 411 0 45 2 296 26 27 984 54 167 59 2 151 1 0 14 36 40 85 10 2 2 108 1 730 2 708 114 110 0

1 2 1 76 97 198 6 114 160 0 1 4 10 637 1 151 358 70 0 27 213 20 116 1 6 0 6 3 6 0 310 1 119 50 2 13 15 316 2 882 0 431 10 145 4 167 68 2 86 0 6 4 77 2 0 19 733 10 0 5 814 38 48 477 2 34 9 376 73 30 080 133 481 71 2 126 0 0 14 35 66 73 2 0 2 106 2 058 2 707 140 128 0

0 0 0 69 16 327 8 61 268 0 0 12 6 696 55 150 470 91 4 98 190 23 135 0 8 0 9 0 5 1 200 974 25 0 2 24 341 11 1 345 0 484 18 96 0 294 123 4 54 0 0 0 119 5 0 20 205 7 1 1 990 58 230 602 2 45 7 317 90 32 348 377 361 65 18 176 1 0 20 61 63 106 6 0 0 137 3 423 2 653 241 224 1

0 7 2 105 73 586 52 143 336 8 1 28 11 041 185 152 467 193 0 42 273 59 186 0 65 4 5 1 16 3 350 1 319 63 7 17 64 301 87 1 856 0 550 80 271 1 269 138 3 108 0 0 8 134 2 0 19 934 28 8 0 1 343 12 55 683 1 98 10 530 92 42 422 98 241 183 38 134 1 0 20 105 129 166 5 0 196 100 4 663 2 746 221 189 0

0 0 4 88 44 590 22 60 487 0 5 31 11 945 55 175 821 276 5 50 222 73 126 0 8 4 8 0 38 7 308 1 968 7 0 15 40 246 18 2 163 0 384 55 439 1 279 157 7 41 0 2 4 177 0 0 25 496 15 1 3 29 9 1 494 734 2 61 3 308 82 51 792 105 440 185 9 81 13 0 9 54 48 78 3 0 0 110 6 675 1 826 275 74 0

0 0 4 105 36 874 15 80 390 4 0 33 9 566 93 117 446 189 3 27 163 106 86 0 8 3 20 2 5 0 126 2 212 130 0 1 21 221 64 2 192 0 303 38 405 3 189 101 4 37 0 3 4 188 1 0 13 541 40 4 4 8 71 1 112 714 0 72 8 274 105 33 144 62 276 204 21 138 0 6 63 56 33 72 8 2 10 156 4 361 1 540 451 178 0

2 0 3 116 23 1 108 18 70 422 7 7 29 6 115 176 158 493 116 0 29 260 99 180 0 3 5 7 0 21 0 178 2 540 6 0 7 31 201 47 2 114 2 274 57 398 7 183 159 27 35 4 2 4 217 11 0 13 519 35 4 0 27 23 1 195 565 0 46 4 289 104 40 353 96 276 199 11 155 1 0 52 45 37 107 11 0 214 94 4 151 1 218 428 157 0

0 0 3 149 47 1296 10 61 899 3 6 23 7561 25 114 386 221 0 44 233 60 80 0 7 0 9 0 11 0 158 2445 4 0 2 51 230 65 2805 1 248 23 402 0 184 188 19 35 2 0 5 307 24 0 13295 36 2 3 23 6 930 497 0 55 6 179 104 48880 95 232 252 6 141 3 4 39 33 44 93 18 0 1 99 5179 1299 484 144 0

59 220

66 885

73 911

73 829

75 651

94 112 111 469

75 352

79 387

90 628

52 092 88,0

55 610 83,1

62 886 85,1

63 192 85,6

68 955 91,1

83 071 88,3

65 786 87,3

73 272 92,3

83 067 91,7

1 0 1 0 22 0 23 28 0

0 0 2 0 19 0 16 62 2

0 11 5 4 25 1 10 51 19

0 0 1 162 12 20 18 127 91

0 0 1 1 21 0 21 39 64

0 0 1 11 30 60 25 426 127

0 0 0 11 28 35 37 85 163

4 0 15 408 0 39 148 0 0 1 21 1 14 0 3 2 3 2

1 0 2 731 0 12 292 0 2 8 14 2 37 0 0 6 5 1

0 7 15 857 8 36 333 2 0 347 37 3 71 3 40 5 9 2

0 7 13 478 0 43 369 5 0 130 61 45 335 0 2 3 5 2

5 13 10 497 9 118 416 7 2 20 92 17 159 0 10 8 6 1

1 8 12 446 187 193 607 19 0 68 139 53 240 0 6 7 0 4

0 6 7 125 7 108 495 28 0 31 43 49 83 0 5 4 0 3

0 149 475 0 0 6 10 125 0 11 0 56 6 94 1 0

0 152 698 0 2 1 14 89 2 7 0 55 12 140 0 0

2 215 1 132 21 22 4 25 128 1 324 0 101 2 131 2 1

0 185 1 509 8 0 0 18 96 3 379 0 104 10 155 0 47

7 173 3 062 36 2 1 6 125 3 343 0 102 5 10 1 17

0 205 2 904 46 6 5 17 133 4 561 0 107 77 172 4 63

0 161 1 555 6 4 5 10 194 1 957 0 319 9 139 3 51

15

9

25

22

20

14

51

0 0 1 0

0 0 3 0

1 1 44 4

1 0 186 10

0 1 34 0

0 0 68 2

0 26 80 0

9 624 12

7 976 5

12 288 57

11 744 16

18 935 149

30 202 57

25 517 15

5 14 0 2 49 0 19 Andere 609

2 147 0 8 62 0 18 71 727

18 129 0 6 151 1 28 9 677

1 236 0 5 175 0 21 4 469

3 282 8 9 341 0 32 12 449

13 88 8 21 214 0 42 0 494

4 193 29 11 56 0 113 46 439

17 865 6 24 50 3 80

18 997 10 17 78 0 67

17 712 24 39 61 6 64

13 407 13 47 65 3 72

12 745 13 121 67 7 115

17 088 31 242 109 10 154

15 862 28 221 73 0 79

1 238 50 64 585 0 29 8 560 35 22 533 35 293 43 4 106

2 7 10 15 53 0 0 0 36 79 763 0 19 0

3 15 17 13 47 0 0 0 27 1 047 1 316 3 43 26

2 19 101 29 114 1 7 1 52 786 1 424 19 126 7

1 16 17 42 91 51 0 1 51 922 1 278 68 81 0

3 23 39 25 81 9 0 435 402 1 294 3 633 106 100 0

1 15 348 100 180 1 71 94 120 1 083 2 771 68 85 1

13 19 129 19 173 6 10 0 83 1 045 2 950 67 103 0

46 016

35 138

53 030

46 546

54 913

72 757

30 819 67,0

32 424 92,3

37 178 70,1

33 054 71,0

44 416 76,0

59 090 81,2


47 0 0 0 108 5 0 20 433 14

99 524 89,3

Karlovy Vary / Karlsbad / Carlsbad Česká Republika / Tschechische Republik / Czech Republic

Statistika hostů s lázeňským léčením (porovnání počtu osob v letech 2000 –2011) Statistik der Kurgäste (Vergleichung der Gästezahlen in Jahren 2000 –2011) Statistic of the spa guests with spa treatment (comparison from the year 2000 - 2011)

Rok

Hosté s léčením

Rozdíl

Jahr

Zahl der Kurgäste Number of guests with treatment

Unterschied

Year

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Difference

54 913 71 536 59 217 66 885 73 911 73 829 75 651 94 112 111 469 75 352 79 387 90 628

30,3% - 17,2% 12,9% 10,5% -0,1% 2,5% 24,4% 18,4% -32,4% 5,4% 14,2%

16 623 -12 319 7 668 7 026 -82 1 822 18 461 17 357 -36 117 4 035 11 241

Zahraniční a tuzemští hosté s léčením v letech 1996 - 2011 Rok

Ausländische und inländische Gäste mit Kur in Jahren 1996 – 2011 Number of foreign and inland guests with treatment in the years 1996 - 2011 Počet hostů % podíl Zahl der Kurgäste Guets from abroad with treatment

Jahr Year

Celkem Insgesamt Altogether

% Anteil % share

Zahraniční

Tuzemští

Zahraniční

Tuzemští

Ausländische Foreigners

Inländische Inlanders

Ausland Foreigners

Inland Inlanders

46 016 30 819 15 197 67,0% 1996 49 476 32 424 17 052 65,5% 1997 53 033 37 178 15 855 70,1% 1998 46 548 33 054 13 494 71,0% 1999 54 913 44 432 10 481 80,9% 2000 72 761 59 090 13 671 81,2% 2001 59 220 52 092 7 128 88,0% 2002 66 885 55 610 11 275 83,1% 2003 73 911 62 886 11 025 85,1% 2004 2005 73829 63192 10637 86,0% 2006 75 651 68 955 6 696 91,1% 2007 94 112 83 071 11 041 88,3% 2008 111 469 99 524 11 945 89,3% 2009 75 352 65 786 9 566 87,3% 2010 79 387 73 272 6 115 92,3% 2011 90 628 83 067 7 561 91,7% V porovnání let 1996 - 2011 zůstal počet zemí ,ze kterých lázenští hosté přijíždějí ,na více než 80. Největší počty hostů přijely ze zemí v následující tabulce. Průměrná délka pobytu se prodloužila z 11,53 na 12,21 dní na osobu.

33,0% 34,5% 29,9% 29,0% 19,1% 18,8% 12,0% 16,9% 14,9% 14,0% 8,9% 11,7% 10,7% 12,7% 7,7% 8,3%

Die Gesamtanzahl der Länder, woher die Kurgäste kommen, im Vergleich 1996 - 2011 ist mehr als 80 Länder geblieben. Die grössten Zahlen den Kurgästen sind aus den Ländern in der näschste Tabelle gekommen. Die Durchschnittsdauer eines Kuraufenthaltes verlängerte sich von 11,53 auf 12,21 Tage pro Person. The total number of countries, the guests with treatment have come from, has stayed more than 80 countries in the years 1996-2011. The greatest numbers of guests came from the countries in the following table. The approximate duration extended from 11,53 to 12,21 days for a person. Počet hostů Počet hostů Stát Stát Gästezahl Gästezahl Land Land Number of the Number of the Country Country guests guests 1.

2.

3.

Rusko Russland Russia Německo Deutschland Germany Česká republika Tschechische R. Czech Republic

48 880

4.

Ukrajina Ukraine

5 179

13 295

5.

Kazachstán Kasachstan Kazakhstan

2 805

7 561

6.

Izrael Israel

2 445

Zpracování vychází pouze z podkladů hotelů ,které své údaje poskytly. Dieser Bericht schliesst nur die Hotels ein ,die ihre Angaben gewährt haben. These report includes only the hotels ,which gave their data to us.


Návštěvnost Karlových Varů od roku 2000 (Zdroj: ČSÚ) 1) Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Hosté v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary od roku 2000 počet

Celkem

Rusko

Německo

2000

194 635

48 902

145 733

18 104

72 567

13 073

2001

191 247

2002

195 795

45 549

145 698

20 353

76 268

9 164

58 035

137 760

20 155

69 057

9 291

2003

196 845

52 253

144 592

24 085

65 717

10 035

2004

207 881

51 924

155 957

33 296

61 304

14 298

2005

215 588

52 134

163 454

37 874

60 226

17 782

2006

236 366

54 967

181 399

47 094

60 246

20 615

2007

247 342

60 293

187 049

56 542

53 552

17 334

2008

244 614

59 833

184 781

66 087

49 068

16 080

2009

228 167

59 890

168 277

52 873

46 917

17 062

2010

243 164

60 660

182 504

59 592

44 482

19 851

2011

270 781

63 189

207 592

75 385

42 521

27 598

rezidenti

nerezidenti


Změny Celkem rezidenti nerezidenti

2001/2000

-1,7%

-6,9%

0,0%

Německo

Rusko

12,4%


5,1%

-29,9%

2002/2001

2,4%

27,4%

-5,4%

-1,0%

-9,5%

1,4%

2003/2002

0,5%

-10,0%

5,0%

19,5%

-4,8%

8,0%

2004/2003

5,6%

-0,6%

7,9%

38,2%

-6,7%

42,5%

2005/2004

3,7%

0,4%

4,8%

13,7%

-1,8%

24,4%

2006/2005

9,6%

5,4%

11,0%

24,3%

0,0%

15,9%

2007/2006

4,6%

9,7%

3,1%

20,1%

-11,1%

-15,9%

2008/2007

-1,1%

-0,8%

-1,2%

16,9%

-8,4%

-7,2%

2009/2008

-6,7%

0,1%

-8,9%

-20,0%

-4,4%

6,1%

2010/2009

6,6%

1,3%

8,5%

12,7%

-5,2%

16,3%

2011/2010

11,4%

4,2%

13,7%

26,5%

-4,4%

39,0%

2011/2000 39,1%

29,2%

42,4% 316,4%

-41,4%

111,1%

300 000 250 000 200 000

Celkem

150 000


100 000

Rusko

50 000

Německo 2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

0

2) Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních Hosté v lázeňských ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary od roku 2000 počet Celkem

rezidenti

nerezidenti

Německo

Rusko


2000

105 705

27 389

78 316

15 343

37 766

4 039

2001

102 294

22 116

80 178

17 862

40 568

2 798

2002

98 883

23 958

74 925

17 418

37 795

3 008

2003

96 652

21 429

75 223

21 198

33 049

3 580

2004

106 288

22 498

83 790

28 334

31 444

5 089

2005

106 901

21 783

85 118

31 229

30 604

5 431

2006

125 194

23 377

101 817

39 810

31 355

6 355

2007

135 829

25 262

110 567

48 258

27 309

8 295

2008

143 014

24 977

118 037

56 544

28 221

7 313

2009

125 570

22 932

102 638

44 253

24 775

9 213

2010

139 913

27 395

112 518

50 554

24 255

8 336

2011

158 397

27 444

130 953

64 677

22 943

11 085

Změny Celkem

2001/2000

-3,2%


-19,3%

2,4%

Rusko

16,4%

Německo


7,4%

-30,7%

2002/2001

-3,3%

8,3%

-6,6%

-2,5%

-6,8%

7,5%

2003/2002

-2,3%

-10,6%

0,4%

21,7%

-12,6%

19,0%

2004/2003

10,0%

5,0%

11,4%

33,7%

-4,9%

42,2%

2005/2004

0,6%

-3,2%

1,6%

10,2%

-2,7%

6,7%

2006/2005

17,1%

7,3%

19,6%

27,5%

2,5%

17,0%

2007/2006

8,5%

8,1%

8,6%

21,2%

-12,9%

30,5%

2008/2007

5,3%

-1,1%

6,8%

17,2%

3,3%

-11,8%

2009/2008

-12,2%

-8,2%

-13,0%

-21,7%

-12,2%

26,0%

2010/2009

11,4%

19,5%

9,6%

14,2%

-2,1%

-9,5%

2011/2010

13,2%

0,2%

16,4%

27,9%

-5,4%

33,0%

2011/2000 49,8%

0,2%

67,2% 321,5%

-39,2%

174,4%

180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Celkem rezidenti nerezidenti Rusko

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Německo

3) 2011 Návštěvnost a přenocování v lázeňských zařízeních města Karlovy Vary v roce 2011 Hosté Celkem z toho: rezidenti

%

158 397

nerezidenti z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *) Ukrajina

Přenocování

%

1 435 062

Průměrný počet přenocování

Průměrná doba pobytu

9,1

10,1

27 444 17%

155 322 11%

5,7

6,7

130 953 83%

1 279 740 89%

9,8

10,8

64 677 49% 22 943 18% 11 085 8% 6 884 5%

780 715 61% 175 255 14% 97 247 8% 75 207 6%

12,1 7,6 8,8 10,9

13,1 8,6 9,8 11,9

*) Asijské země mimo Čínu, Izrael, Japonsko a Jižní Koreu ZMĚNY 2011/2010 Celkem z toho: Rezidenti

Hosté

Přenocování

+13%

+10%

0%

-9%

Nerezidenti

+16%

+13%

z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *)

+28% -5% +33%

+22% -8% +19%

+27%

+12%

Ukrajina

Návštěvnost a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary v roce 2011 Hosté Celkem z toho: rezidenti nerezidenti z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *) *) Asijské země mimo Čínu, Izrael, Japonsko a Jižní Koreu změny 2011/2010 Hosté Přenocování Celkem z toho: Rezidenti Nerezidenti z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *)

+11%

+10%

+4% +14%

-3% +12%

+27% -4%

+23% -7%

+39%

+18%

Přenocování

%

270 781

100%

63 189 207 592

%

průměrný počet přenocování

průměrná délka pobytu

1 764 033

100%

6,51

7,51

23%

247 396

14%

3,92

4,92

77%

1 516 637

86%

7,31

8,31

%z nerezidentů 75 385 36% 42 521 20% 27 598 13%

858 867 228 596 121 697

% z nerezidentů 57% 15% 8%

11,39 5,38 4,41

12,39 6,38 5,41

STATISTIKY NÁVŠTĚVNOSTI 2012 Rok 2012 byl v Karlových Varech ve znamení stagnující návštěvnosti (počtu hostů), ale vzrůstajícího počtu přenocování, což značí rostoucí dobu pobytu hostů v Karlových Varech. Průměrná doba pobytu byla v roce 2012 téměř 8 dnů ve všech hromadných ubytovacích zařízeních v Karlových Varech, v lázeňských pak téměř 11 dnů. Při porovnání jednotlivých čtvrtletí je zřejmé, že zatímco v prvním pololetí roku 2012 počet hostů rostl, druhé pololetí je ve znamení poklesu celkových počtů klientů. Z pohledu národnostního stále pokračuje nárůst klientů z Ruska, pokračuje pokles klientů z Německa. Česká klientela v roce 2012 lehce poklesla.

Tabulky a grafy: a) Návštěvnost od roku 2000 v hromadných ubytovacích zařízeních

a) Lázeňská ubytovací zařízení 2012 Návštěvnost a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2012 2011 2012/2011 Hosté Celkem

153 894

Přenocování 1 499 851

Hosté 158 397

Přenocování Hosté Přenocování 1 435 062

97%

105%

z toho: rezidenti nerezidenti

25 773

138 242

27 444

155 322

94%

89%

128 121

1 361 609

130 953

1 279 740

98%

106%

z toho: INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary o. p. s., Husovo náměstí 270/2, 360 01 Karlovy Vary T +420 355 321 161, F +420 355 321 165, IČ 26330725, DIČ CZ26330725, [email protected], www.karlovyvary.cz Zápis v rejstříku obecně prospěšných společností u KS v Plzni, oddíl O, vložka 48

Rusko

66 431

853 463

64 677

780 715 103%

Německo

20 733

162 500

22 943

175 255

90%

93%

Ostatní asijské země *)

10 895

114 989

11 085

97 247

98%

118%

6 610

80 442

6 884

75 207

96%

107%

Ukrajina

109%

b) Hromadná ubytovací zařízení 2012 Návštěvnost a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2012 Hosté Celkem z toho: rezidenti nerezidenti z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *)

2011

Přenocování

265 700

1 854 368

Hosté

2012/2011

Přenocování Hosté Přenocování

270 781

1 764 033

98%

105%

247 396 1 516 637

97% 98%

95% 107%

0

0

61 366 204 334

235 950 1 618 418

63 189 207 592

80 259 38 145

957 050 208 584

75 385 42 521

858 867 106% 228 596 90%

111% 91%

26 704

142 392

27 598

121 697

117%

97%

Návštěvnost a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 1. čtvrtletí 2012 Hosté Celkem z toho: rezidenti nerezidenti z toho: Rusko

Přenocování

1. čtvrtletí 2011 Hosté

Přenocování

Index 2012/2011 Hosté

Přenocování

52 592

372 505

52 112

331 787

101%

112%

11 829 40 763

39 222 333 283

12 265 39 847

40 283 291 504

96% 102%

97% 114% 123%

17 685

203 845

14 910

165 175

119%

Německo

9 388

58 368

11 007

61 559

85%

95%

Ostatní asijské země *)

4 587

18 882

3 551

14 668

129%

129%

Ukrajina

2 069

23 826

1 994

21637

104%

110%

2. čtvrtletí 2012 Hosté Celkem z toho: rezidenti nerezidenti z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *) Ukrajina Čína

Přenocování


Přenocování

Index 2012/2011 Hosté

Přenocování

74 795

519 101

73 017

489 342

102%

106%

17 670 57 125

67 639 451 462

14 955 58 062

62 309 427 033

118% 98%

109% 106%

22 557 9 706 7 887 1 954

284 757 49 929 33 523 21 719

21 475 10 544 7 670 2 028

261 705 55 514 26 909 20 500

105% 92% 103% 96%

109% 90% 125% 106%

1 503

1 685

2 374

2 520

63%

67%


Přenocování


Přenocování

Celkem 77 372 530 432 80 658 531 113 INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary o. p. s., Husovo náměstí 270/2, 360 01 Karlovy Vary T +420 355 321 161, F +420 355 321 165, IČ 26330725, DIČ CZ26330725, [email protected], www.karlovyvary.cz Zápis v rejstříku obecně prospěšných společností u KS v Plzni, oddíl O, vložka 48

2012/2011 Hosté 96%

Přenocování 100%

z toho: rezidenti nerezidenti z toho: Rusko Ostatní asijské země *) Německo Izrael Čína

19 044 58 328

82 486 447 946

22 758 57 900

94 939 436 174

84% 101%

87% 103%

19 805 8 859 8 329 2 857

230 477 64 912 39 058 36 331

18 432 9 529 8 714 3 085

218 574 56 584 44 524 39 515

107% 93% 96% 93%

105% 115% 88% 92%

2 694

2 947

2 412

2 607

112%

113%

4. čtvrtletí 2012 Hosté Celkem z toho: rezidenti nerezidenti z toho: Rusko Německo Ostatní asijské země *) Ukrajina Čína

Přenocování


Přenocování

2012/2011 Hosté

Přenocování

60 941

432 330

64 994

411 791

94%

105%

12 823 48 118

46 603 385 727

13 211 51 783

49 865 361 926

97% 93%

93% 107%

20 212 10 722 5 371 2 204

237 971 61 229 25 075 23 916

20 568 12 256 6 848 2 623

213 413 66 999 23 536 22 831

98% 87% 78% 84%

112% 91% 107% 105%

1 613

1 741

1 686

1 752

96%

99%

*) Asijské země mimo Čínu, Indii, Izrael, Japonsko a Jižní Koreu

Více informací: INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary, o.p.s. [email protected]

INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary o. p. s., Husovo náměstí 270/2, 360 01 Karlovy Vary T +420 355 321 161, F +420 355 321 165, IČ 26330725, DIČ CZ26330725, [email protected], www.karlovyvary.cz Zápis v rejstříku obecně prospěšných společností u KS v Plzni, oddíl O, vložka 48

SPOLEČNÁ PŘESHRANIČNÍ MARKETINGOVÁ KONCEPCE

Recommend Documents