VYHODNOCENÍ KONCEPCE

VYHODNOCENÍ KONCEPCE (územně plánovací dokumentace)

Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění

ÚZEMNÍ PLÁN ČESKÁ TŘEBOVÁ

ZÁŘÍ 2016

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 183/2006 Sb. : Územní plán Česká Třebová

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) na životní prostředí podle přílohy ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., v platném znění v souladu s § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění


Zpracovatelka vyhodnocení :

RNDr. Irena Dvořáková Slezská 549, 537 05 Chrudim tel. : 605 762 872, e-mail : [email protected]

Doklad o autorizaci podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění : -

osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na životní prostředí vydáno MŽP ČR dne 16.9.1998 pod č.j. 7401/905/OPVŽP/98, č. autorizace 6629/ENV/11

Obr. na str. 2 : Logo města (zdroj : ceska-trebova.cz)

2


OBSAH

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ............................................................................................................................................. 5

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ....................................................................................................... 12

3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ......................................................... 14

4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY.................................................................................................... 26

5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ....................................................................................................................................... 28

6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA OBYVATELSTVO, LIDSKÉ ZDRAVÍ A SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................ 29

7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ, SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ..................................................................................................................................... 43

8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................... 44

9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ........................................ 45

10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROTŘEDÍ ....... 46 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................... 48

12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .................................................................................... 49 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ................................................................................................................................ 50 NÁVRH STANOVISKA .................................................................................................................................... 51

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA .............................................................................................................. 53

3


VYSVĚTLENÍ ZKRATEK

B(a)P

Benzo(a)pyren

BSK5

Biochemická spotřeba kyslíku

č.h.p.

Číslo hydrologické pořadí

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

Čistírna odpadních vod

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

CHSKMn

Chemická spotřeba kyslíku

k.ú.

Katastrální území

LBC

Lokální biocentrum

LBK

Lokální biokoridor

LPH

Letecké pohonné hmoty

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NO2

Oxid dusičitý

NRBK

Nadregionální biokoridor

ORP

Obec s rozšířenou působností

OÚ

Obecní úřad

PHO

Pásmo hygienické ochrany

Pk

Pardubický kraj

PM10, PM2,5

Tuhé znečišťující látky, frakce 10 a 2,5 µm

PUPFL

Pozemky určené pro plnění funkce lesa

PÚR

Politika územního rozvoje České republiky

RBC

Regionální biocentrum

RBK

Regionální biokoridor

SO2

Oxid siřičitý

SZÚ

Státní zdravotní ústav

ÚP

Územní plán

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

ZPF

Zemdělský půdní fond

ZÚR

Zásady územního rozvoje

Nejsou uvedeny všeobecně známé a běžně používané zkratky – např. fyzikální jednotky.

4


1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

Název koncepce :


Předkladatel :

Město Česká Třebová Adresa : Staré náměstí 78, 560 02 Česká Třebová Kontakt : tel. - 465 500 111; e-mail - [email protected] Oprávněný zástupce : Dobromil Keprt, místostarosta

Projektant :

ARCHTEAM ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ s.r.o. Ing. arch. Mgr. Anežka Sedláková, Ph.D. et Ph.D. Adresa sídla : Dominikánská 342/19, 602 00 Brno Adresa kanceláře : Weyrova 3, 547 01 Náchod Kontakt : tel. 725 841 242; e-mail - [email protected]

Dosud zpracované územně plánovací dokumentace na území města : 

Územní plán - vydán dne 28.6.2005 usnesením č. 153/2005



Změna č. 1 územního plánu - vydán dne 1.8.2007 usnesením č. 174/2007





















Změna č. 8 územního plánu - vydán dne 15.12.2014 usnesením č. 187/2014 Zastavěné území je v územním plánu vymezeno k datu 1.6.2016. Zastavěné území je tvořeno kompaktní zástavbou těchto součástí obce : Česká

Třebová, Kozlov, Lhotka, Parník, Skuhrov a Svinná.

5


Základní principy koncepce rozvoje města : Příznivé životní prostředí - environmentální pilíř udržitelného rozvoje 

Bude podporován a rozvíjen stávající systém odstranění odpadů, sběru tříděného odpadu, sběru šrotu a druhotných surovin.



Bude udržován a dále rozvíjen systém zásobování území pitnou vodou.



Akumulace pitné vody ve vodovodu Česká Třebová bude posílena přístavbou další komory vodojemu nebo výstavbou nového vodojemu.



Bude udržován a dále rozvíjen systém odkanalizování území a čištění odpadních vod.



Bude realizován systém odkanalizování místních částí Svinná, Kozlov, Lhotka, Skuhrov a dosud neodkanalizovaných nebo nedostatečně odkanalizovaných lokalit ve městě Česká Třebová.



Budou respektovány a chráněny vymezené plochy systému sídelní zeleně.



Budou dodržovány stanovené podmínky využití vymezených ploch s rozdílným způsobem využití tak, aby byla zajištěna kvalita hygieny prostředí.



V návaznosti na plochy bydlení, rekreace a občanského vybavení budou umísťovány pouze takové stavby a činnosti, které nebudou mít negativní dopady na kvalitu a hygienu prostředí.



Budou respektovány a chráněny vymezené plochy krajiny.



Bude chráněna a rozvíjena krajinná a lesní cestní síť.

Hospodářský rozvoj - ekonomický pilíř udržitelného rozvoje 

Budou udržovány a rozvíjeny dopravní systémy v území včetně systému pěší a cyklistické dopravy.



Budou realizovány silnice a komunikace pro automobilovou dopravu zajišťující prostupnost území a napojení zastavitelných ploch, zejména bude realizován obchvat silnice I/14 a obchvat silnice II/358.



Ve vymezeném koridoru územní rezervy plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe nebudou umísťovány takové stavby, které by zabránily jeho budoucí realizaci.



Budou vytvářeny podmínky pro zajištění dostatečných kapacit veřejných parkovacích stání.



Budou udržovány a rozvíjeny stávající systémy technické infrastruktury území, zejména bude realizována plynofikace místních částí Svinná, Kozlov a Skuhrov.



Budou podporovány obnovitelné zdroje energie v plochách, které jsou k těmto účelům určeny a za podmínek, které jsou územním plánem stanoveny.

6




Budou vytvářeny podmínky pro rozvoj podnikání a ekonomických subjektů v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití.



Bude realizován rozvoj průmyslové zóny a dopravního logistického centra na jihu města Česká Třebová.



Stavby pro výrobu a skladování budou umísťovány zejména v návaznosti na stávající plochy téhož využití, souběžně budou prováděna opatření na eliminaci případných negativních dopadů na území města a krajinný ráz území.



Stavby občanského vybavení veřejné infrastruktury budou přednostně umísťovány do vymezených stabilizovaných a zastavitelných ploch občanského vybavení. Další občanské vybavení a služby budou umísťovány v návaznosti na plochy bydlení, přednostně v plochách smíšených obytných.



Budou vytvářeny podmínky pro využití navržených ploch bydlení.



Bude podporován rozvoj občanského vybavení.



Budou vytvářeny podmínky pro rozvoj počtu pracovních míst a pro rozvoj podnikatelských aktivit trvale bydlících obyvatel.



Budou vytvářeny podmínky pro podporu a rozvoj cestovního ruchu v území.



Rekreační užívání území bude respektovat stanovené podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití tak, aby bylo eliminováno necitlivé rekreační využívání ploch krajiny. Nepřípustné rekreační aktivity v krajině nebudou povolovány.



Ve spolupráci se sousedními územními celky bude podporován a rozvíjen systém cyklistických, turistických a lyžařských tras.

Soudržnost společenství obyvatel území - sociální pilíř udržitelného rozvoje 

Budou vytvářeny podmínky pro nabídku různých druhů bydlení (individuální bydlení v různých

typech

rodinných

domů,

hromadné

bydlení

v

bytových

domech,

nízkonákladové sociální bydlení apod.). 

Budou vytvářeny podmínky pro zatraktivnění prostředí okolních místních částí tak, aby se předcházelo vylidňování venkova.



Budou vytvářeny podmínky pro stabilizaci a rozvoj občanského vybavení veřejné infrastruktury.



Budou chráněny a rozvíjeny plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně



Budou vytvářeny podmínky pro stabilizaci a rozvoj veřejné dopravní a technické infrastruktury.



Budou vytvářeny podmínky pro rozšíření nabídky volnočasových aktivit. Tyto aktivity budou přednostně umísťovány v plochách určených pro sport, tělovýchovu a rekreaci. 7




Budou vytvářeny podmínky pro ochranu a rozšíření ploch systému sídelní zeleně.



Budou vytvářeny podmínky pro zakládání veřejné zeleně a dětských hřišť v lokalitách bydlení o velikosti nad 2 ha. Jedním z cílů územního plánování je vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého

souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek.

Město Česká Třebová - ZÁKLADNÍ DATA -

obec s rozšířenou působností

obec (NUTS* 5):

CZ0534 580031

okres (NUTS* 4):

Ústí nad Orlicí (CZ0534)

kraj (NUTS* 3):

Pardubický (CZ053)

katastrální plocha :

4 101 ha

obyvatel :

15 710 (k 31.12.2015), podíl žen 51,2 %

počet katastrů :

6

počet územně technických jednotek :

6

počet částí obce :

6

* Normalizovaná klasifikace územních celků v České republice.

Obecní části : Česká Třebová | Kozlov | Lhotka | Parník | Skuhrov | Svinná Město Česká Třebová leží ve východní části Pardubického kraje, v podhůří Orlických hor. Se šestnácti tisíci obyvateli dnes patří k sídlům největším v regionu. Česká Třebová je významným železničním uzlem České republiky, což se do značné míry odráží i v odvětvové specializaci zaměstnanosti v regionu. Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 pracuje v odvětví dopravy a skladování 12,6 % zaměstnaných osob správního obvodu, přičemž celokrajský průměr činí 5,5 % zaměstnaných obyvatel. Z hlediska úrovně vzdělanosti je v regionu druhý nejvyšší podíl osob s úplným středním vzděláním s maturitou (34,0 %), vyšší zastoupení středoškoláků měl pouze správní obvod Pardubice. Českotřebovsko se dlouhodobě vyznačuje vyšší nezaměstnaností ve srovnání s krajským průměrem.

8


Správní obvod je pro období 2014 - 2020 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie "hospodářsky slabé regiony". (zdroj : czso.cz) Vyhodnocení vlivů koncepce "Územní plán Česká Třebová" na životní prostředí se týká změny č. 9 územního plánu. Z hlediska vstupů a výstupů, obvykle hodnocených při posuzování vlivů na životní prostředí, je možné v tomto případě koncepci posoudit jen rámcově, protože v současné době nejsou zatím stanoveny parametry projektovaného záměru nebo záměrů, které budou nebo by na hodnocených plochách mohly být realizovány.

SOULAD S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY Koncepce územního plánu je navržena v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) schválenou usnesením vlády č. 969 dne 20.7.2009, ve znění Aktualizace č. 1 schválené usnesením vlády č. 276 ze dne 15.4.2015. Územní plán respektuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v PÚR ČR. Řešené území je součástí rozvojové osy OS8 Hradec Králové / Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov. Území vykazuje v této souvislosti vztah k železniční trati č. 010 v úseku Pardubice – Česká Třebová (I. tranzitní železniční koridor) a č. 270 Česká Třebová – Přerov (III. tranzitní železniční koridor) a je ovlivněné spolupůsobením center Vysoké Mýto, Litomyšl, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Moravská Třebová, Zábřeh a Mohelnice. Pardubický kraj spolu s Jihomoravským krajem zodpovídá za prověření územních podmínek pro umístění rozvojového záměru pro železniční spojení Česká Třebová – Brno a podle výsledku prověření zajistí ochranu území pro tento rozvojový záměr vymezením územní rezervy, příp. vymezením koridoru. Termín pro přípravu podkladů pro územní změny byl stanoven na rok 2015. Řešené území není dotčeno dalšími plochami a koridory vymezenými v PÚR ČR. (zdroj : mmr.cz) Územní plán Česká Třebová zohledňuje požadavky a rozvojové záměry stanovené Zásadami územního rozvoje (ZÚR) Pardubického kraje, které byly schváleny usnesením Zastupitelstva Z/170/10 dne 29.4.2010 (aktualizace č. 1 byly schváleny usnesením Zastupitelstva Z/229/14 dne 17.9.2014), zejména : 9


(01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Pardubického kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. (04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Pardubice, Chrudim, Svitavy a dvojměstích Česká Třebová - Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto - Choceň. (05) Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby, např. : -

napojení měst východní části kraje (Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Lanškroun a Moravská Třebová) na R35

-

napojení ostatních center osídlení k regionálním centrům Pardubice, Chrudim, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová a Svitavy (09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů, zejména Královéhradeckého, Středočeského a Olomouckého, s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje (odstraňování administrativních bariér). (25) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území :

-

sledovat možnost veřejného logistického centra ve vazbě na železniční uzel Česká Třebová

-

rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat zejména ve vazbě na železniční uzel Česká Třebová a v jižní části Ústí nad Orlicí v koridoru silnice I/14

-

rozvoj bydlení soustřeďovat především v obou městech

-

respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území (26) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování :

-

stabilizovat trasu východního obchvatu silnice I/14 v České Třebové a v prostoru Třebovic

-

stabilizovat dopravní řešení a využití území v prostoru Semanína ve vazbách na stávající a rozvojové plochy navazující na železniční uzel Česká Třebová

-

ověřit územní rezervu obchvatu silnice I/14 v prostoru Ústí nad Orlicí, vč. jeho účinnosti 10


-

respektovat požadavky na ochranu městských památkových zón Česká Třebová a Ústí nad Orlicí

-

respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Třebovské stěny a přírodního parku Orlice a evropsky významných lokalit Psí kuchyně a Vadětín-Lanšperk

-

respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst. (112) : 

nadregionálních biokoridorů K82 a K93



regionálních biocenter 330 Lhotka, 356 Palice, 357 Vadětín, 418 V podkově, 457 Andrlův Chlum, 471 Horky, 1925 Kamenný vrch, 1926 U Kamenného vrchu



regionálních biokoridorů 811 Anenské údolí-Hůrka, 860 Hůrka-Andrlův chlum, 862A U Kamenného vrchu-Buková stráň, 862B Buková stráň-Andrlův Chlum, 865 Žampach-Vadětín, 866 Vadětín-Kamenný vrch, 867 U Kamenného vrchu-Palice, 869 Andrlův chlum-Vadětín, 870 Vadětín-Les u Hrklice, 886 U Kamenného vrchuPsí kuchyně

11


2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Z pohledu Programu rozvoje Pardubického kraje je řešená koncepce v souladu se strategickými cíli v prioritě C "Zdravé životní prostředí", které jsou dále uvedeny. Program rozvoje Pardubického kraje byl schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje usnesením Z/363/2011 dne 15.11.2011. Změna návrhového období byla schválena Zastupitelstvem Pk usnesením Z/242/2014 dne 11.12.2014. PRIORITA C : ZDRAVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Přehled strategických cílů : 

Zajistit šetrné hospodaření v souvislosti s rozrůstáním infrastruktury v území a zachovat krajinný ráz vybraných regionů.



Dosáhnout vyššího stupně napojení jednotlivých území kraje, zejména jeho okrajových částí, na základní technickou infrastrukturu a rozvoj komplexní péče o povrchové i podzemní vody.



Adekvátně a objektivně chránit a zvyšovat kvalitu jednotlivých složek životního prostředí v kraji, zejména v postižených lokalitách.



Efektivně zajišťovat ochranu a bezpečnost obyvatelstva a včasnou pomoc v případě mimořádných událostí a krizových situací.

Přehled opatření : C.1 Podpora multifunkčního zemědělství a péče o krajinu. C.2 Podpora efektivního nakládání s odpady. C.3 Rozvoj infrastruktury vodního hospodářství a zvýšení ochrany vodních zdrojů v území. C.4 Zkvalitnění stavu energetické infrastruktury a zvýšení její účinnosti a šetrnosti, podpora úspor energií. C.5 Podpora zvyšování kvality jednotlivých složek životního prostředí. C.6 Zvyšování bezpečnosti a ochrany obyvatel kraje.

V této fázi prací nebyly zjištěny ani rozpory posuzovaného ÚP Česká Třebová s principy, opatřeními a návrhy dalších krajských koncepcí se vztahem k životnímu prostředí jako jsou : – Koncepce ekologické výchovy – Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje 12


– Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje – Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje – Program rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje – Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje – Program snižování emisí Pardubického kraje – Program zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje (zdroj : pardubickykraj.cz)

Územní plán Česká Třebová není v rozporu s územně plánovací dokumentací "Zásady územního rozvoje Pardubického kraje", která byla schválena 29.4.2010, aktualizace 17.9.2014. V ZÚR Pardubického kraje jsou vymezeny koridory pro umístění veřejně prospěšných staveb v oblasti dopravy (v území ORP) : D26 - přeložka silnice I/14 - obchvat České Třebové D38 - přeložka silnice II/358 Němčice - Česká Třebová D61 - přeložka silnice III/36012 Řetová D62 - přeložky silnic III/35846 a III/35847 Semanín Dále jsou zde uvedeny prvky systému ekologické stability vymezené jako veřejně prospěšná opatření : 

U09 - prvek K82 Boršov, Loučský les - K80



U13 - prvek K93 Uhersko - K132



U43 - prvek 855 Končiny - Buková stráň



U45 - prvek 862B Buková stráň - Andrlův Chlum Posuzovaná koncepce nekoliduje s územně plánovacími dokumentacemi

sousedních obcí a je s těmito dokumentacemi v souladu.

13


3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Geomorfologie, geologie Území města Česká Třebová se nachází ve východní části Pardubického kraje, v podhůří Orlických hor. Z hlediska regionálního geomorfologického členění České republiky náleží zájmové území v rámci provincie Česká vysočina, oblasti Východočeská tabule a celku Svitavská pahorkatina do Českotřebovské vrchoviny. Česká

Třebová se nachází ve střední,

morfologicky velmi výrazné části

Českotřebovské vrchoviny, přibližně v severo-jižně orientované kotlině řeky Třebovky, která je ze západní a východní strany ohraničena zalesněnými hřebeny s nejvyššími kopci v okolí : Kozlovský (601 m n. m.) a Palice (613 m n. m.). Geologicky leží území v severovýchodním, tektonicky zprohýbaném a rozlámaném okrajovém pásmu tabule svrchně křídových mořských a jezerních usazenin, které v severní části Českého masívu pokrývají jeho prvohorní a předprvohorní krystalický základ i s jeho mladoprvohorními zvětralinovými plášti. Tyto staré zvětralinové pokryvy jsou při východním okraji širšího území obnaženy a podílejí se na stavbě reliéfu. Území je determinováno synklinálami litickou a potštejnskou a antiklinálami orlickoústeckou a letohradskou. Většinu plochy zaujímají vápnité a písčité slínovce (opuky). (zdroj : geoportal.gov.cz, ceska-trebova.cz) Ložiska nerostných surovin se v oblasti nevyskytují. Poddolovaná území (A061) : -

bodové poddolované území s ojedinělým rozsahem se nachází v katastru Česká Třebová (po těžbě lignitu)

Sesuvná území (A062) : -

bodová sesuvná území jsou evidována v katastru Česká Třebová (aktivní sesuv přímo v lokalitě Česká Třebová, dva aktivní sesuvy v lokalitě Parník a jeden v lokalitě Skuhrov, potenciální sesuvy v lokalitách Česká Třebová, Svinná u České Třebové a Parník)

-

plošné sesuvné území (potenciální) se vyskytuje v lokalitě Skuhrov

Dle mapy radonového rizika se území nachází převážně v oblasti s nízkým radonovým indexem geologického podloží. (zdroj : geology.cz) 14


Pedologie Převažujícími horninami na Českotřebovsku jsou prvohorní pískovce a prachovce, druhohorní opuky, třetihorní jíly a pleistocénní spraše. Tyto horniny ovlivnily svým mineralogickým složením nejen vlastnosti a úrodnost půdy, ale i fyzikální vlastnosti, barvu, zrnitost apod. Také členitost terénu ovlivnila vznik různých půdních typů. Ve vyšších polohách došlo vlivem většího množství srážek k vyplavování živin, v nižších polohách se naopak uplatnily chemické procesy a k vyluhování nedocházelo. Sklon svahů ovlivnil mocnosti půdních horizontů i množství vody v půdě. Půdy na svazích jsou velmi malého vertikálního rozsahu a jsou málo zvodnělé. Expozice svahů má vliv na záhřevnost půdy a výpar z půdy, jižní svahy jsou tedy teplejší a sušší. V území se vyskytují tyto půdní typy : hnědozem ilimerizovaná, hnědozem ilimerizovaná slabě oglejená, oglejená půda, hnědá půda, hnědá půda slabě oglejená, nivní půda glejová, hnědá půda oglejená. (zdroj : ctrebova.cz)

Hydrologie Hlavním tokem zájmového území je řeka Třebovka (č.h.p. 1-02-02-036), která protéká centrální částí oblasti. Území je tedy především odvodňováno řekou Třebovkou. Mezi dílčí nejvýznamnější toky patří Hluboček, Skuhrovský potok, Zádolský potok, Semanínský potok a Křivolický potok, které ústí do Třebovky. Z řek a potoků nepřímo ústících do Labe jde především o toky Řetůvka, Zlatý pásek a Lukovský potok. Na řadě vodních toků jsou vybudovány rybníky a další vodní plochy. V řešeném území se nachází několik vodních zdrojů lokálního významu, které slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. Třebovka je významným vodním tokem dle vyhlášky č. 178/2012 Sb. a obě mají stanoveno záplavové území Q100. (zdroj : dibavod.cz) Nejbližší hydrologické měřící místo sledující kvalitu vody v Třebovce je přímo v České Třebové - "pod Rybníkem" (databankové číslo 331, říční km 13,05). Hodnoty (rozmezí hodnot) pro vybrané kvalitativní ukazatele naměřené v uvedeném profilu v období 01 12/2008 (aktuální výsledky nejsou k dispozici), typ odběru bodový jsou v tabulce. Tabulka 1 : Kvalita vody – Třebovka (zdroj : hydro.chmi.cz) Ukazatel

Hodnoty

CHSKMn

2,4 - 6,5 mg/l

BSK5

1,7 - 5,2 mg/l

Dusík amoniakální

0,01 - 0,15 mg/l 15


Ukazatel

Hodnoty

Dusík dusitanový

0,018 - 0,13 mg/l o

Nerozpuštěné látky při 105 C

3 - 22 mg/l

Teplota vody (v terénu)

2,8 - 15,8 C

o

Údaje o kvantitativních vlastnostech Třebovky jsou z nejbližšího hlásného profilu (kategorie B) Třebovice, staničení 23,00 km, provozovatel stanice OÚ Třebovice, umístění profilu asi 500 m pod hrází rybníka Hvězda, levý břeh : Tabulka 2 : Průtoky v řece Třebovka (zdroj údajů : hydro.lb.chmi.cz) N-leté průtoky 3

(m /s)

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

5,81

16,7

23,9

47,9

61,8

Průměrný roční průtok – 0,445 m3/s Celé zájmové území je součástí CHOPAV Východočeská křída. Z hlediska hydrogeologického členění leží širší území v rajónu 4231 "Ústecká synklinála v povodí Orlice", který je součástí skupiny rajónů Východočeská křída. Hlavní hydrogeologické kolektory v širším okolí lokality jsou vázány na průlinopuklinově propustné sedimenty české křídové pánve. V sedimentech české křídové pánve jsou v širším okolí lokality vyčleněny tři kolektory A, B a C a mezilehlé izolátory. Kolektor A je vázán na průlino-puklinově propustné klastické sedimenty peruckého souvrství. Kolektory B a C jsou vázány na puklinově propustné sedimenty bělohorského, resp. jizerského souvrství, přičemž oba dva kolektory mají zásadní význam pro vodohospodářské využití. Souvislost kolektoru C je porušena hydrogeologickou bariérou, která je tvořena nepropustnými jíly a jílovci miocénního (terciérního) stáří, které představují výplň pohřbeného údolí, které je zaříznuto do křídových vrstev. (zdroj : ceska-trebova.cz)

Klimatologie Klimaticky náleží oblast Českotřebovska do oblasti mírně teplé, podoblasti vlhké. Průměrná teplota v lednu -4 až 2 °C, v červenci 16 až 17 °C, průměrná roční teplota v České Třebové je 7,1 °C. Průměrný letní úhrn srážek činí 400 - 500 mm, zimní úhrn : 250 - 300 mm. Dlouhodobý průměrný roční srážkový úhrn dosahuje 809 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se většinou pohybuje v rozmezí 60 - 100 dnů, převládajícími větry jsou větry západní. (zdroj : ceska-trebova.cz) 16


KVALITA OVZDUŠÍ Pro vyjádření imisní situace znečišťujících látek v území lze použít hodnoty publikované ČHMÚ - odečty z map, průměry hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let, nyní tedy za léta 2010 až 2014 : -

NO2

roční průměr

9,7 - 16,5 µg/m3

-

PM10

roční průměr

19,9 - 25,8 µg/m3

-

PM10

36. nejvyšší 24-hod. prům. konc. v kal. roce

36 - 45,3 µg/m3

-

PM2,5

roční průměr

15,7 - 21,2 µg/m

-

benzen

roční průměr

1,1 - 1,4 µg/m

-

B(a)P

roční průměr

0,61 - 1,34 ng/m3

-

SO2

4. nejvyšší 24-hod. prům. konc. v kal. roce

19,3 - 23,9 µg/m3

3

3

(zdroj : chmi.cz)

Fytogeografie Území leží ve fytogeografickém okresu 63 Českomoravské mezihoří, které se dále člení na šest subregionů : Českotřebovský úval, Střední Poorličí, Kozlovská vrchovina, Potštejnské kopce Opatovické rozvodí a Hříva. Potenciální přirozenou vegetací je černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosiCarpinetum). Přírodovědně cenná a chráněná území Většina plochy území je dnes představována intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou a sídelními aglomeracemi. Lesní porosty jsou až na nepatrné výjimky kultury nepůvodních a stanovišti málo odpovídajících dřevin, větší část přirozených mokřadů byla odvodněna, dlouhodobě stabilizované druhově pestré nivní a mezofilní louky byly rozorány a přeměněny na víceletky. O to významnější jsou v krajině alespoň relativně zachovalé zbytky původních vegetačních struktur, původních nepozměněných biotopů a půdního genofondu. O to důležitější je jejich zachování a udržení v síti územního systému ekologické stability. Kromě ostrůvků zachovalých dubohabřin, bučin a jedlobučin, které jsou pro dané biochory charakteristické, mají v mapovaném území význam pro ÚSES i rudimenty unikátních ekosystémů, především podmáčených dubojedlin a rašelinišť. Důležité jsou i zachovalé lokality teplomilných druhů rostlin a živočichů. Většinou se jedná o druhotné, různě antropicky ovlivněné vegetační struktury na jižních svazích a na nezastíněných opukových skalních výchozech. (zdroj : ctrebova.cz)

17


PŘEHLED O STRUKTUŘE POZEMKŮ (údaje k 31.12.2015, zdroj : vdb.czso.cz) : Česká Třebová, rozloha – celkem 4 101 ha zemědělská půda z toho :

1 670 ha orná půda

817 ha

zahrady

251 ha

sady

2 ha

louky

600 ha

lesní půda

1 883 ha

vodní plochy

16 ha

zastavěné plochy

123 ha

ostatní plochy

410 ha

Na území katastru Česká Třebová se nenachází lokalita soustavy NATURA 2000. Významné krajinné prvky : Významnými krajinnými prvky ze zákona (dle § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění) jsou především všechny lesy, vodní toky a plochy, údolní nivy. Registrované VKP : kód 11092

Mokřad Cihelna

kód 11101

Skuhrov

kód 11106

Lhotka - Nad Třebovkou

kód 11107

RBC Lhotka - Hluboček

kód 11113

Lhotka

Zvláště chráněná území : Třebovské stěny - přírodní rezervace 5 km východně od České Třebové, k.ú. Ostrov u Lanškrouna a Skuhrov u České Třebové -

východní strmé svahy hřbetu Hřívy (Palice 613 m n. m.)

-

na svahu četné skalní útvary a umělé odkryvy (po dřívějším lámání kamene) opuk a pískovců křídového stáří

-

důvodem ochrany je zachovalý hodnotný smíšený lesní porost Územní systém ekologické stability (ÚSES) : Na území města Česká Třebová jsou vymezeny prvky ÚSES nadregionálního,

regionálního a lokálního významu - v celkové výměře 252 ha (6,14 % výměry obce).

18


Nadregionální ÚSES : 

NRBK K82



NRBK K93 Regionální ÚSES :



RBC 330



RBC 356 RBK 862A RBK 862B Lokální ÚSES :



LBC 1 les a zeleň přírodě blízkého ekosystému v krajině mezi LBK1 a ÚSES v k.ú. Němčice u České Třebové



LBC 2 les v návaznosti na ÚSES v k.ú. Semanín



LBC 3 les na trase RBK 862A



LBC 4 les mezi LBK1 a RBK 862A, na trase RBK 862A









LBC 7 les na trase RBK 862B



LBC 8 les na trase RBK 862B



LBC 9 les a niva potoka Hluboček na trase NRBK K93



LBC 10 les na trase NRBK K93



LBC 11 les mezi LBK2 a NRBK K93, na trase NRBK K93



LBC 12 zeleň přírodě blízkého ekosystému v krajině na trase LBK2



LBC 13 les mezi LBK4 a LBK5



LBC 14 les na trase LBK4



LBC 15 les mezi LBK3 a LBK4, na trase LBK4



LBC 16 les, zeleň přírodě blízkého ekosystému v krajině a niva Skuhrovského potoka mezi LBK6 a LBK7



LBC 17 zeleň přírodě blízkého ekosystému v krajině a niva bezejmenné vodní plochy na trase LBK7



LBK 1 les mezi LBC1 a LBC4



LBK 2 les a zeleň přírodě blízkého ekosystému v krajině mezi LBC11, LBC12 a ÚSES v k.ú. Rybník u České Třebové



LBK 3 les mezi LBC15 a ÚSES v k.ú. Dlouhá Třebová



LBK 4 les mezi LBC13, LBC14, LBC15 a ÚSES v k.ú. Dlouhá Třebová



LBK 5 les mezi LBC13 a NRBK K82

19




LBK 6 les, zeleň přírodě blízkého ekosystému v krajině a niva Skuhrovského potoka mezi LBC16 a ÚSES v k.ú. Ostrov u Lanškrouna



LBK 7 les a zeleň přírodě blízkého ekosystému v krajině mezi LBC16, LBC17 a ÚSES v k.ú. Horní Houžovec (zdroj : ceska-trebova.cz) Na katastru České Třebové se také nachází chráněný přírodní výtvor Alej Maxe

Švabinského (březová alej, bohužel s přestárlými stromy). V blízkosti České Třebové (částečně na jejím katastrálním území) se dále nachází částečná zóna klidu, v níž je zřízena Smyslová naučná stezka "Údolím Skuhrovského potoka". U Skuhrova dále leží evidovaná lokalita Vstavačová louka.

KULTURNĚ-HISTORICKÁ CHARAKTERISTIKA, DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE Počátky souvislejšího osídlení jsou nejasné. Dosavadní názor, že to nejstarší - z 1. poloviny 13. stol. - se nacházelo na pravém břehu říčky Třebovky, v blízkosti dochované románské rotundy svaté Kateřiny, vyvrátila nová zjištění. Archeologický průzkum lokality blízké Starému náměstí ukázal, že ve stejné době existovalo souvislé osídlení i zde, tedy na levém břehu říčky. Proces osídlování se také odráží v názvu města, o němž máme první písemnou zmínku z období let 1278–1281. Jméno Třebová je totiž odvozeno od staroslověnského slova triebiti, tedy mýtit les. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří celá městská památková zóna v České Třebové, v jejímž středu leží Staré náměstí a kostel sv. Jakuba Většího a tvoří centrum města, dále pak např. Rotunda sv. Kateřiny nebo Kaple P. Marie v Kozlově a mnohé další. (zdroj : ceska-trebova.cz) SOUČASNOST V České Třebové je gymnázium, Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Gustava Habrmana a Střední odborná škola Gustava Habrmana a Střední odborné učiliště zaměřené na technické obory. Ve městě také působí dislokované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Základní školství je zastoupeno 3 školami, jednou zvláštní školou a jednou základní uměleckou školou. Ve městě působí 4 mateřské školy.

20


V České Třebové působí dvě sdružená ambulantní zařízení : Sdružené ambulantní zařízení spol. s r.o. a Železniční poliklinika Česká Třebová. Železniční poliklinika Česká Třebová do počátku 90. let byla určena pouze pro zaměstnance Českých drah, nyní zde působí několik oborů určených i pro ostatní občany města a blízkého okolí. Město Česká Třebová je zřizovatelem Sociálních služeb Česká Třebová, které zahrnují domov důchodců pro ženy a muže s celoročním pobytem, pečovatelskou službu a zařízení pečovatelské služby pro denní pobyt starých a těžce zdravotně postižených občanů, tzv. domovinku. Ve městě působí Kulturní centrum Česká Třebová, které provozuje několik zařízení Národní dům, Malá scéna a kino Svět. V České Třebové je taktéž muzeum se sbírkami v depozitáři, které se týkají historie města a železnice a zmodernizovaná městská knihovna. Působí zde také Dům dětí a mládeže Kamarád. V České Třebové dále funguje Základní umělecká škola, která je významnou součástí kulturního života. V České Třebové se nachází také celá řada sportovních zařízení, jako jsou například krytý bazén, lyžařský areál, lanový park, zimní stadion, bike park a mnohá další. (zdroj : ceska-trebova.cz) Tabulka 3 : Vybrané statistické údaje Česká Třebová (údaje k 31.12.2015, zdroj : vdb.czso.cz) Hospodářská

Počet podnikatelských subjektů celkem

činnost

Z toho nejvíce :

3 082

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

896

Průmysl

334

Stavebnictví

289

Město Česká Třebová je součástí svazku obcí "Region Orlicko - Třebovsko", který leží ve střední a jižní části okresu Ústí nad Orlicí, v povodí Tiché Orlice a Třebovky. Zaujímá plochu okolo 290 km2 a zahrnuje 3 města a 21 obcí. Je regionem venkovského charakteru přilehlého ke dvěma dominantním městům, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová. Region vznikl jako přirozený a vnitřně spjatý celek, zejména geograficky, infrastrukturou i ekonomickými a socio-demografickými vazbami. (zdroj : orlicko-trebovsko.cz)

DOPRAVA Silniční doprava : Nejdůležitějším silničním spojením a zároveň osou souměstí Česká Třebová a Ústí nad Orlicí je silnice I/14, která se u Třebovic napojuje na silnici I/43. Další významnou silniční komunikací je silnice II/358. 21


Ostatní silnice mají již význam jen pro místní obsluhu přilehlých obcí a napojení na nadřazenou silniční síť. Vzhledem k nadměrnému zatížení města automobilovou dopravou na silnici I/14 se dlouhodobě uvažuje s obchvatem města. Pro jeho výstavbu se plánuje využití navrhované severní varianty připravované rychlostní komunikace R35. Obrázek 2 : Mapa – výsledky sčítání dopravy v r. 2010 (zdroj : scitani2010.rsd.cz)

Výsledky sčítání dopravy v roce 2010 (zdroj : scitani2010.rsd.cz) : -

komunikace I/14, v úseku č. 5-0764 SV

-

celoroční prům. intenzita všech vozidel

7 618 vozidel / 24 hod.

komunikace I/14, v úseku č. 5-0761 SV


22



-

komunikace I/14, v úseku č. 5-0762 a 5-0763 SV

-



komunikace II/358, v úseku č. 5-1553 SV

-


komunikace II/358, v úseku č. 5-1554 SV

-




komunikace III/31512, v úseku č. 5-0765 SV



Železniční doprava : Česká Třebová je jedním z významných železničních uzlů v zemi. Prochází tudy trať Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno, jenž je součástí I. modernizovaného železničního koridoru Berlín – Praha – Brno – Vídeň (evropská magistrála E 40). Tento koridor je po jednotlivých úsecích modernizován na traťovou rychlost do 160 km/hod. Navazující úsek trati Česká Třebová – Olomouc – Přerov tvoří spojku mezi I. a II. koridorem a současně představuje významné spojení na Moravu, Slovensko a do Polska. Tyto tratě doplňují ještě místní tratě regionálního významu č. 262 z Třebovic do Chornice a č. 272 Rudoltice – Lanškroun, která má svůj význam především pro přepravu studentů středních škol. Přístup k letecké a vodní dopravě : V České Třebové se letiště nenachází. Nejbližší letiště je v Ústí nad Orlicí určené pro Leteckou záchrannou službu a sportovní využití. Dále letiště Vysoké Mýto, které má statut neveřejného mezinárodního letiště a veřejného vnitrostátního. Nejbližší mezinárodní letiště je v Pardubicích, kde se uskutečňuje smíšený civilní a vojenský provoz a jehož přistávací dráha umožňuje lety letadel kategorie D v režimu VFR i IFR včetně potřebných činností (odbavení cestujících i nákladu, plnění LPH atd.). Města Česká Třebová se dotýká i navržený průplav Dunaj – Odra – Labe, kde v lokalitě obce Rybník je plánován přístav s napojením na silnici I/14 a event. navrhovanou variantu rychlostní komunikace R35.

INFRASTRUKTURA Zásobování vodou, kanalizace Veřejný vodovod Česká Třebová gravitačně zásobuje pitnou vodou ze dvou tlakových pásem obyvatelstvo, průmysl a ostatní odběratele v lokalitách Česká Třebová, Parník a Lhotka a následně po přečerpání vody do vodojemu i Skuhrov.

23


Vodovod je zásobován podzemní vodou jímanou vrtanými studnami ČT-1 Javorka, ČT-2B (obě o vydatnosti 50 l/s) a původním pramenním vývěrem Vrbovka (proměnná vydatnost 60 l/s). Všechny tři jímací objekty využívají podzemní vodu z jednoho zdroje (vodonosné zvodně), který se nalézá v hloubce cca 70 m. Rozdělení města na pět povodí, které jsou odvodňovány jednotlivými sběrači, vyplynulo z přirozeného geografického rozložení města. Každý sběrač před zaústěním do přivaděče "P" je osazen odlehčovacím objektem tak, aby do recipientu byly odvedeny vody za přívalových dešťů, které by mohly zapříčinit špatnou funkci kanalizačního systému. Městská kanalizace je vybudována převážně jako jednotná, pouze lokalita Korado, obec Rybník (sběrač "B"), lokalita sídliště Lhotka (sběrač "E") a část Staré Lhotky naproti čističce odpadních vod (přímo do jímky na čističku odpadních vod) mají oddílnou kanalizaci. Sestává se ze sběračů "A" - "F" materiálově převážně z betonových trub různých profilů, které ústí do přivaděče "P", jenž odvádí třikrát ředěné splašky do čistírny odpadních vod Lhotka. Čistírna je mechanicko-biologická s kapacitou 25 000 ekvivalentních obyvatel. V současné době je využívána cca z 80%. Zásobování elektrickou energií Na území města se nachází transformovna 110/35/22/6 kV Česká Třebová, ze které je napájeno samotné město. Nadřazená transformovna 400/110 kV se nachází v Krasíkově. Centrální část města je napájena kabelovým systémem 6 kV. V dlouhodobém horizontu je uvažováno se změnou napětí ze 6 kV na 10 kV. Okrajové části města jsou napájeny ze systému 22 a 35 kV. Ve výhledu je uvažováno se změnou napětí z 22 kV na 35 kV. Pro napájení distribučních rozvodů nízkého napětí slouží celkem 78 transformačních stanic, z toho je 21 stanic průmyslových. Zásobování plynem Město Česká Třebová je zásobováno zemním plynem přes regulační stanice, které jsou napojeny na vysokotlaký přepravní systém pomocí vysokotlakých přípojek a zprostředkovávají snížení tlaku na úroveň nutnou pro další zpracování v distribuční síti města. Městský rozvodný systém je tvořen středotlakovými a nízkotlakovými plynovody v celkové délce 54 603 m a středotlakovými a nízkotlakovými přípojkami v celkovém počtu 2 038 ks a celkové délce 18 338 m. V procentuálním vyjádření je plynovodní síť tvořena 40% z ocelových trub a 60% z polyetylénu PE.

24


Tepelná energie Ve městě není vybudován systém centrálního zásobování teplem, přestože určitým pokusem o jeho budování byla v 70. letech výstavba uzlové kotelny Českých drah, a v šedesátých letech výstavba teplárny s výrobou elektrické energie - textilky Primona, a.s. V obou případech však k rozšíření sítí mimo vlastní spotřebu nedošlo. Umístění a stáří všech původních tepelných zdrojů odráží průběh průmyslové i bytové investiční výstavby. Všechny kotelny byly původně hnědouhelné, v současné době jsou z větší části plynofikovány. Hlavním dodavatelem tepla pro vytápění bytů je městská společnost TEZA, s.r.o., která je držitelem licencí na výrobu tepelné energie, rozvod tepelné energie a výrobu elektrické energie. Firma vlastní a provozuje 15 automatizovaných plynových kotelen o celkovém instalovaném tepelném výkonu 21 MW se dvěma malými kogeneračními jednotkami o instalovaném elektrickém výkonu 44 KW.

PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ BEZ UPLATNĚNÍ KONCEPCE : V zájmovém území se vzájemně prolíná řada funkcí, neuplatnění koncepce v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného území, přičemž ovšem rezignuje na možnost funkce v území co nejlépe zkoordinovat, konkrétně především : a) rezignuje na možnost prověřit vymezení koridoru pro umístění přeložky silnice I/14 b) rezignuje na možnost prověřit zastavitelné plochy vymezené stávající územně plánovací dokumentací c) nevymezí plochy pro bydlení (úměrně s ohledem na velikost a potřeby města) d) nebude řešit celkovou dopravní koncepci města e) rezignuje na možnost vymezit plochy přestavby v zastavěném území - nevyužívané objekty, areály f) rezignuje na možnost vymezit zastavěné území v souladu se stavebním zákonem Územní plán vytváří podmínky pro řešení hlavních problémů a střetů zájmů v území : -

zajistit stabilizovaný počet obyvatel ve městě nabídkou ploch pro kvalitní bydlení a rozšířením možnosti pracovního uplatnění

-

řešit koncepci celé trasy přeložky silnice I/14 včetně dopadu na okolní plochy

-

prověřit emisní a hlukové zatížení z dopravy

-

při návrhu zastavitelných ploch řešit střet s prvky ÚSES, ochranou přírody, ochranou ZPF a dopravní infrastrukturou

-

záplavové území řeky Třebovky zasahuje do zastavěného území

-

zlepši podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu 25


4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Územní plán respektuje přírodní hodnoty řešeného území. Návrh územního plánu nevytváří podmínky pro negativní vliv na předmět ochrany přírody a krajiny v přírodní rezervaci Třebovské stěny. Územní plán respektuje významné plochy sídelní zeleně ve městě. Územním plánem se vymezuje nová plocha systému sídelní zeleně v k.ú. Česká Třebová s rozlohou 0,58 ha. Územní plán respektuje územní systém ekologické stability. Územním plánem se vymezuje systém ekologické stability krajiny zahrnující nadregionální, regionální i lokální prvky ÚSES v území. Řešení lokálního ÚSES je převzato z platné územně plánovací dokumentace a upřesněno, byl prověřen nadregionální biokoridor K 82 a regionální biocentrum RBC 356. Územním plánem je stanoveno : V ploše funkčních prvků ÚSES bude chráněna přirozená dřevinná skladba, která bude průběžně obnovována novou výsadbou. Pro doplňování prvků ÚSES bude využíván rostlinný materiál z místních zdrojů, druhová skladba bude odpovídat přirozené vegetaci daného prvku. Ve skladebných částech ÚSES, které jsou vymezeny v lesních porostech, bude druhová skladba postupně přeměňována ve prospěch autochtonních druhů. Na pozemcích určených pro ochranu a tvorbu ÚSES nelze měnit stávající kulturu za kulturu nižšího stupně ekologické stability, ani jiným způsobem narušovat jejich ekologickostabilizační funkce. Plochy vymezených prvků ÚSES budou respektovány jako nezastavitelné. V plochách vymezených prvků ÚSES nebudou prováděny zásahy, které by mohly vést k ohrožení či oslabení funkce vymezeného prvku ÚSES. Mezi takové zásahy patří umísťování staveb, pozemkové úpravy, odvodňování pozemků, umělé regulace vodních toků a nádrží, těžba nerostů. V plochách vymezených prvků ÚSES budou výjimečně umísťována protipovodňová opatření a stavby dopravní a technické infrastruktury takovým způsobem, aby co nejkratším úsekem přetínaly daný prvek ÚSES. Územní plán zajišťuje ochranu zemědělského půdního fondu - respektuje požadavek navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných zájmů nejvýhodnější, výstavbu je nutné směřovat na pozemky horší kvality.

26


K záboru ZPF dochází v celkovém navrženém rozsahu 86,46 ha - především pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné a plochy výrovby a skladování; převážně ve II. a III. třídě ochrany. Územní plán respektuje požadavek zdůvodnit v případě navrhovaného přímého dotčení PUPFL navrhované řešení z hlediska zájmů chráněných lesním zákonem a doložit splnění § 13 zákona č. 289/1995 Sb., v platném znění, kdy při využívání lesních pozemků k jiným účelům než je plnění funkcí lesa je nutné zajistit zejména : -

musí být přednostně využity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa

-

nesmí docházet k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a ohrožení stability lesního porostu a porostů sousedních Zastavitelné plochy mimo zastavěné území jsou navrženy na úkor ploch lesa pouze v

nezbytně nutné míře. Jedná se o plochy, pro které nebylo nalezeno jiné vhodné umístění. K navrhovanému záboru PUPFL dochází v rámci lokalit Z21, Z43, Z45, Z50, Z57 a N2; předpokládaný zábor PUPFL celkem činí 2,82 ha - zábor je kompenzován umožněním zalesnění v rámci podmíněně přípustného využití ploch zemědělských (NZ) a ploch smíšených nezastavěného území (NS) a návrhem ploch krajiny pro výsadbu zeleně přírodě blízkého ekosystému v rozsahu 11,03 ha. Zachování přírodních hodnot území je zajištěno též stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využitím a podmínkami jejich prostorového uspořádání území. Nová zástavba i změny stávající zástavby musí respektovat regulativy, které jsou koncipovány též s ohledem na ochranu krajinného rázu řešeného území. Oprávněným předpokladem je, že územním plánem nedojde k ohrožení či dokonce významnému ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí.

27


5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

V řešeném území se nacházejí následující prvky vyžadující zohlednění v územně plánovací dokumentaci za účelem ochrany životního prostředí :

-

chráněná území

-

významné krajinné prvky

-

prvky ÚSES - lokálního, regionálního i nadregionálního významu

-

pozemky určené pro plnění funkce lesa

-

ochranné pásmo lesa - v šíři 50 m

-

území s kulturními hodnotami (městská památková zóna Česká Třebová)

-

záplavové území řeky Třebovky

-

územní rezerva průplavního spojení D-O-L

V zájmovém území se nenachází lokalita soustavy NATURA 2000 (podle § 45a – c, § 45e zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění) – evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast. Územní plán výše uvedené prvky respektuje.

28


6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH; HODNOTÍ SE VLIVY NA OBYVATELSTVO, LIDSKÉ ZDRAVÍ, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ

Územní plán Česká Třebová je zpracován v jedné variantě. ODHAD VÝZNAMNOSTI : Pro přehledné zhodnocení byla zvolena tabulka hodnotící ovlivnění, ke kterému by došlo v případě funkčního využití navržených rozvojových ploch. Odhad významnosti vlivu je proveden expertním odhadem vyjádřeným semikvantitativně v pětistupňové škále : -2 :

potenciálně významný negativní vliv

-1 :

potenciálně mírně negativní vliv

0:

bez vlivu nebo zanedbatelný vliv

+1 :

potenciálně mírně pozitivní vliv

+2 :

potenciálně významně pozitivní vliv

?:

vliv nelze vyhodnotit (není dostatek informací pro vyhodnocení vlivu)

Jde o hrubé hodnocení, které nicméně dává dobré východisko pro následné detailnější slovní vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území při preferenci hodnocení vlivů na ekologický pilíř udržitelného rozvoje. Odhad významnosti je proveden pro všechny navržené rozvojové plochy.

29


Tabulka 4 : Odhad významnosti v rozvojových lokalitách Plochy dle způsobu využití

Označení lokality

Odhad

Požadavek

významnosti Bydlení - v bytových domech

Z5, Z6, Z28

0

Bydlení - v rodinných domech

Z8, Z9, Z18 - Z20,

0

(BI)

Z24, Z25, Z26, Z27,

(BH)

Z29, Z46, Z47, Z53 - Z55, P3, P4 Rekreace - individuální (RI)

Z10, Z40 - Z42,

-1

rázu

Z48, Z49 Rekreace - přírodního

N2, N3, N4

-1

Zajistit ochranu krajinného rázu

charakteru (RN) Občanské vybavení (OV)

Zajistit ochranu krajinného

Z44

?

Realizovat opatření na minimalizaci emisí a hluku, případné komerční využívání ploch musí být v souladu s veřejným zájmem a v návaznosti na něj (např. související a doplňkové služby)

Občanské vybavení - sport a

Z15, Z23, Z56

0

Smíšené obytné - městské (SM)

P1, P2

0

Smíšené obytné - venkovské

Z1 - Z4, Z13, Z14,

0

(SV)

Z17, Z39, Z45, Z59

tělovýchova (OS)

- Z63, Z65 - Z74 Dopravní infrastruktura - silniční

Z16, Z21, Z22, Z31,

(DS)

Z57

Dopravní infrastruktura - místní

Z7, Z34, Z43

?

Realizovat protihluková opatření

?

Realizovat protihluková opatření

(DM) Technická infrastruktura (TI)

Z50, Z58, Z64, Z75

0

Systém sídelní zeleně (ZS)

N1

+2

Smíšené nezastavěné území,

N5 - N13

+2

krajinná zeleň (NS)

30


Výroba a skladování -

Z12, Z52

-1

zemědělské (VZ)

Realizovat opatření na minimalizaci emisí (pachových látek) a hluku, dále vytvořit opatření proti negativním vlivům výroby na přírodu

Výroba a skladování - s malou

Z11, Z30

-1

zátěží (VM) Výroba a skladování -

minimalizaci emisí a hluku Z32, Z33, Z51

-1

průmyslové (VL) Výroba a skladování - smíšené

Realizovat opatření na Realizovat opatření na minimalizaci emisí a hluku

Z35 - Z38

-1

Realizovat opatření na minimalizaci emisí a hluku

(VS)

Rozvojové lokality jsou dále podrobeny podrobnějšímu prověření vlivu na složku životního prostředí, sledovaný jev nebo charakteristiku. Hodnocení je provedeno pro skupiny ploch, protože vykazují shodné znaky. Předpokládané vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví a životní prostředí : Lokality Z5, Z6, Z28 – bydlení v bytových domech (BH) : Z hlediska zdraví i životního prostředí jsou plochy přijatelné. Lokality Z8, Z9, Z18 - Z20, Z24, Z25, Z26, Z27, Z29, Z46, Z47, Z53 - Z55, P3, P4 – bydlení v rodinných domech (BI) : Z hlediska zdraví i životního prostředí jsou plochy přijatelné. Lokality Z10, Z40 - Z42, Z48, Z49 – rekreace individuální (RI) :

Z hlediska vlivu na obyvatelstvo jsou plochy přijatelné, dokonce s ohledem na rekreační využití přínosné. Významný negativní vliv rekreační činnosti na posuzovaných plochách se obecně nepředpokládá, nelze však zcela vyloučit možné negativní ovlivnění krajinného rázu území. Lokality N2, N3, N4 – rekreace přírodního charakteru (RN) : Z hlediska vlivu na obyvatelstvo jsou plochy přijatelné, dokonce s ohledem na rekreační využití, příp. turistický ruch přínosné. Plocha N2 je navržena pro umístění archeologického skanzenu v lokalitě pravěké osady Křivolík. 31


Významný negativní vliv rekreační činnosti na posuzovaných plochách se obecně nepředpokládá, nelze však zcela vyloučit možné negativní ovlivnění krajinného rázu území. Lokalita Z44 – občanská vybavenost (OV) : Pro vyhodnocení nejsou k dispozici dostatečně konkrétní údaje. Obecnou podmínkou je zajistit neobtěžování hlukem a emisemi, případné komerční využívání ploch musí být v souladu s veřejným zájmem a v návaznosti na něj (např. související a doplňkové služby). Lokality Z15, Z23, Z56 – občanská vybavenost – sport a tělovýchova (OS) : Lokality jsou navrženy v rámci koncepce rozvoje občanského vybavení k rozšíření sportovně reakreačního areálu. Z hlediska zdraví i životního prostředí jsou plochy přijatelné. Lokality P1, P2 – plochy smíšené obytné, městské (SM) : Hlavní využití ploch je pro bydlení a občanské vybavení městského typu. Přípustným využitím jsou mj. stavby občanského vybavení, služeb a lehké nerušící výroby a skladování, které jsou slučitelné s bydlením a nesnižují kvalitu obytného prostředí např. zvýšenou hladinou hluku, prachu a zvýšenými nároky na nákladní dopravu. Z hlediska zdraví i životního prostředí jsou plochy přijatelné. Lokality Z1 - Z4, Z13, Z14, Z17, Z39, Z45, Z59 - Z63, Z65 - Z74 – plochy smíšené obytné, venkovské (SV) : Hlavní využití ploch je pro bydlení venkovského typu. Z hlediska zdraví i životního prostředí jsou plochy přijatelné. Lokality Z16, Z21, Z22, Z31, Z57 – dopravní infrastruktura, silniční (DS) : Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury : -

plocha Z16 : okružní křižovatka (k.ú. Parník)

-

plocha Z21 : obchvat silnice I/14 (k.ú. Česká Třebová, k.ú. Lhotka u České Třebové, k.ú. Parník)

-

plocha Z22 : okružní křižovatka (k.ú. Česká Třebová)

-

plocha Z31 : rozšíření a úprava průjezdných parametrů silnice III/35847 pod železniční dráhou, zvýšení průjezdného profilu (k.ú. Česká Třebová)

-

plocha Z57 : obchvat silnice II/358 (k.ú. Česká Třebová)

32


Pro vyhodnocení nejsou k dispozici dostatečně konkrétní údaje, obecně bude nutné realizovat protihluková opatření. Součástí dopravních staveb bude návrh a realizace protihlukových opatření na ochranu hlukově ohrožených ploch bydlení, rekreace, sportu a občanského vybavení. Obchvaty silnic I/14 a II/358 jsou základní součástí koncepce rozvoje území - v rámci ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. Lokality Z7, Z34, Z43 – dopravní infrastruktura, místní (DM) : Pro vyhodnocení nejsou k dispozici dostatečně konkrétní údaje, obecně bude nutné realizovat protihluková opatření, avšak významný negativní vliv hlučnosti a dopravních zplodin se neočekává. Pro eliminaci prašnosti je účelné provádět pravidelné čištění vozovky a parkovacích míst, aby se zamezilo šíření prachu do okolí. Dopravní havárie spojená s únikem provozních kapalin si vyžádá urychlený zásah – vybagrování zeminy, asanaci plochy. Lokality Z50, Z58, Z64, Z75 – technická infrastruktura (TI) : Koncepce zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod : -

plocha Z50 : plocha pro umístění vodojemu (k.ú. Česká Třebová)

-

plocha Z58 : čistírna odpadních vod Svinná

-

plocha Z64 : čistírna odpadních vod Kozlov

-

plocha Z75 : čistírna odpadních vod Skuhrov Z hlediska zdraví i životního prostředí jsou plochy přijatelné. Udržování a rozvoj systému zásobování území pitnou vodou a odkanalizování území

včetně čištění odpadních vod je významná položka koncepce rozvoje území - v rámci ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. Lokalita N1 – plocha systému sídelní zeleně (ZS) : Plochá má z hlediska zdraví i životního prostředí potenciálně významně pozitivní vliv. Lokality N5 - N13 – smíšené nezastavěné území, krajinná zeleň (NS) : Územním plánem se vymezují nové plochy krajiny - zeleň přírodě blízkého ekosystému k doplnění části prvků ÚSES, dále zatravnění, doprovodná, izolační a krajinná zeleň přírodního nebo přírodě blízkého ekosystému. Plochy mají z hlediska zdraví i životního prostředí potenciálně významně pozitivní vliv.

33


LOKALITY PRO VÝROBU A SKLADOVÁNÍ Lokalita Z11 – výroba a skladování, s malou zátěží (VM) : Lokalita Z12 – výroba a skladování, zemědělské (VZ) : Lokalita Z30 – výroba a skladování, s malou zátěží (VM) : Lokality Z32, Z33 – výroba a skladování, průmyslové (VL) : Lokality Z35 až Z38 – výroba a skladování, smíšené (VS) : Lokality Z51 – výroba a skladování, průmyslové (VL) : Lokalita Z52 – výroba a skladování, zemědělské (VZ) : Vzhledem k dosud nestanoveným detailům záměrů v navržených plochách je možné budoucí vlivy pouze předběžně odhadnout. Míra možného ovlivnění provozovanými činnostmi bude záviset především na charakteru a technickém řešení plánované výroby. V současnosti není známa ani kategorie výrobní činnosti v předmětných lokalitách.

Obrázek 3 - 13 : Fotodokumentace ploch (foto : I. Dvořáková, letecké snímky : mapy.cz) Z11 (k.ú. Parník)

Z12 (k.ú. Parník)

Z30 (k.ú. Česká Třebová)


34







35




Z hlediska veřejného zdraví by v případě navrhovaného funkčního využití ploch pro výrobu a skladování mohl být problémovým faktorem zejména hluk a imisní situace ovzduší. Minimalizace hlukové zátěže U záměrů produkujících nadměrný hluk je nutné vypracovat akustickou studii nebo provést kontrolní akreditované měření vlivu hluku ze stacionárních zdrojů na okolí. Hodnoty intenzity hluku lze snížit realizací protihlukových opatření – preferována jsou opatření na zdrojích, časté jsou však i instalace protihlukových stěn a zemních valů. Minimalizace vlivu znečištění ovzduší Důležitý nástroj pro posouzení vlivu stávajících nebo plánovaných zdrojů na kvalitu ovzduší v zájmových lokalitách představují složité modelové výpočty transportu a rozptylu znečištění v atmosféře. Vzdálenost a také převažující směry větrů v oblasti budou jistě hrát svoji roli v případě zapáchajících látek, které by mohly být emitovány z budoucích provozů v navrhované ploše. Při posuzování jednotlivých záměrů bude třeba dokladovat, že vnášení pachových látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší nepřesáhne míru způsobující obtěžování obyvatelstva. Budou počítány předpokládané koncentrace v obytné zástavbě a porovnávány s imisními limity a dalšími doporučujícími hodnotami (čichový práh, práh postřehu *). * Mez postřehu je hodnota zaručující, že pokud jí není dosaženo, nebude imisní zatížení látkou postřehnutelné, tudíž zdroj nebude "cítit". Mez postřehu je rovna ½ čichového prahu (EMINGER 2004).

36


Ovlivnění ovzduší bude záviset především na spektru emitovaných látek, samozřejmě také na jejich množství, dále i na způsobu vytápění budoucích objektů. Vzhledem k povinnosti dodržovat emisní limity dané legislativními předpisy (a dodržování prokazovat), lze očekávat vlivy spíše méně významné až nevýznamné, a to i když není možná plynofikace. Nezbytnou podmínkou povolení výstavby a provozování bude dokladování splnění imisních limitů. Velice citlivou otázkou bude zcela jistě problematika případných emisí zapáchajících látek – pokud budou zamýšleny k realizaci provozy, kde k těmto únikům může docházet (ustájení zvířat, potravinářský průmysl, průmyslové zpracování dřeva, veterinární asanační zařízení, výroba krmiv, průmyslová kompostárna apod.). Působení pachových látek nemá přímý vliv na zdraví lidí, ale je bezesporu nepříjemné a obtěžující. Nakládání s technologickými odpadními vodami bude v případě záměrů na předmětných lokalitách předmětem důkladného posuzování – bude třeba zhodnotit účinnost čištění odpadních vod z technologie, resp. dokladovat, že použitá metoda je tzv. nejlepší dostupnou technikou. Krajním řešením v případě malého objemu technologických odpadních vod je nakládání s nimi jako s kapalným odpadem v režimu zákona o odpadech nebo odvážení na externí ČOV. Při respektování těchto zásad bude vliv na kvalitu povrchových i podzemních vod v oblasti nevýznamný. Zábor půdy, který bude realizován, je možné z hlediska velikosti i kvality půdy označit za málo významný (většinou se jedná o půdu vyšší třídy ochrany). Při dodržení standardních opatření při nakládání se závadnými látkami není třeba předpokládat významnější vliv na půdu. Lokálně (základy staveb) bude do hloubky cca 3 m (u rozsáhlejších podnikatelských záměrů možná až 5 m) mechanicky narušeno horninové prostředí, což se však dá považovat za ovlivnění nevýznamné. Hluková situace ve sledovaném území bude realizací koncepce ovlivněna v závislosti na konkrétním záměru. Nutností bude zajistit úroveň hlučnosti ze stacionárních zdrojů v souladu s právními předpisy, velice důležité bude v tomto případě zohlednění pozaďové situace a konkrétní vzdálenost budoucích zdrojů hlučnosti od chráněných prostorů obytné zástavby. Hlučné provozy, navíc ve spojitosti s případnou vyšší frekvencí vyvolané dopravy, bude třeba posuzovat velice důkladně - důležité však je, že v návrhu územního plánu je počítáno s využitím ploch pro lehký průmysl, což jistě nejsou provozy drcení kovového odpadu, strojírny apod. Změna akustické situace v chráněném venkovním prostoru by mohla být po provedení výpočtů v hlukové studii hodnocena jako nevýznamná.

37


Provoz nového záměru / záměrů bude možný po dokladování splnění hygienických limitů hluku (v chráněném venkovním prostoru staveb) – ať již výpočty nebo měřením. Bude potřebné zvažovat plánované záměry také z hlediska možného vzniku vibrací, příp. záření - působení na životní prostředí by v tomto ohledu nemělo být významné, navíc mají plochy zajištěné stávající dopravní napojení vesměs mimo obytnou zástavbu. Vzhledem k umístění posuzovaných ploch lze za nevýznamné považovat i vlivy koncepce na biotopy, flóru a faunu - s důrazem na zajištění běžných preventivních opatření před únikem závadných látek do životního prostředí. Při dodržení obecných požadavků pro výstavbu bude málo významný i vliv koncepce na krajinný ráz území (zvláště v širším kontextu). Konkrétní posouzení je opět možné až v rámci samostatného hodnocení vlivu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, kdy již budou známy parametry objektů a architektonické řešení plánovaných staveb. Nicméně výstavba výrazných dominantních objektů se vzhledem k poměrně plošně omezeným lokalitám a existenci stávajících objektů nepředpokládá a negativní vliv na krajinný ráz není třeba očekávat. Vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají. Z výše uvedeného vyplývá, že při posuzování konkrétní výrobní aktivity v lokalitách navržených pro výrobu a skladování bude nutné klást pozornost obecně zejména na : -

popis zvolené technologie a porovnání s tzv. nejlepší dostupnou technikou v daném oboru

-

volbu typu a účinnost technického řešení zařízení na záchyt emisí do životního prostředí (do ovzduší a hlučnosti)

-

bezpečnost provozu a protihavarijní zajištěnost Z hlediska možného ovlivnění podzemních vod a chemismu biotopů (sousedních

pozemků, drobných toků) by rizikovou událostí v prostoru posuzovaných ploch mohla být případná

rozsáhlejší

havárie,

spojená

s únikem

ropných

produktů

nebo

jiných

nebezpečných chemických látek a směsí, příp. odpadních vod nebo odpadů kategorie "N". Ohrožení může obecně přinést i rozsáhlý požár, kdy nedojde dostatečně rychle k jeho

lokalizaci

nebo

také

není

dostatečně

zajištěno

bezpečné

shromažďování

kontaminované hasební vody. Možný nepříznivý dopad konkrétního záměru / záměrů na životní prostředí bude opět třeba pečlivě vyhodnotit, nepřijatelné riziko však pravděpodobně zjištěno nebude, zejména ze tří důvodů :

38


-

při uvažované dopravní nehodě půjde i v nejméně příznivém případě o havárii v rozsahu nehody dvou nákladních automobilů nebo stavebních mechanismů, tedy o rozsah poměrně běžný např. v obvyklém silničním provozu, s úniky škodlivin bez větších problémů zvládnutelnými prostředky hasičských sborů nebo jiných specializovaných zásahových jednotek

-

pokud se havárie odehraje již v prostoru dokončeného záměru, půjde o technicky zabezpečené pracoviště, manipulační nebo skladovou plochu, odkanalizovanou do záchytné jímky s dostatečnou zádržnou kapacitou (navíc patrně, jak je v podobných případech obvyklé, např. přes odlučovače ropných látek)

-

pro provoz zařízení, ale i pro případ havárie na dosud nezabezpečeném staveništi bude k dispozici Havarijní plán s rozpisem operativních a následných opatření pro případ havárie spojené s únikem závadných látek do životního prostředí, a pracovníci budou patřičně proškoleni – důraz bude kladen na okamžité informování složek Integrovaného záchranného systému a sanační zásah (lze předpokládat, že veškeré dekontaminační zásahy se budou odehrávat především přímo v prostoru dané rozvojové plochy)

Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území mohou být posuzovanou koncepcí ovlivněny významně pozitivně – vytvořením pracovních míst v plánované výrobě.

KUMULATIVNÍ A SYNERGICKÉ VLIVY - sumární hodnocení ploch navržených pro výrobu a skladování Tabulka 5 : Sumární hodnocení kumulativních a synergických vlivů - výroba a skladování, s

vliv na kvalitu ovzduší

sociální přínos

ekonomický přínos

0

0

-1

-1

+2

+2

+1

nutnost řešit

lokální

0

0

0

-1

-1

+2

+2

+1

problematiku hluku a

regionální

0

0

0

0

0

0

0

0

emisí

obyvatel

vliv na hluk. situaci

-1

vlivu

zlepšení kvality života

vliv na přírodu

bodový

Oblast

ráz, kulturní dědictví

vliv na ZPF/PUPFL

vliv na krajinu - krajinný

malou zátěží (VM) - plochy Z11 (k.ú. Parník), Z30 (k.ú. Česká Třebová)

Poznámka

Rozsah vlivu

39


Časové působení krátkodobé

0

0

0

-1

-1

0

0

0

občasné

0

0

0

-1

-1

0

0

0

dlouhodobé

-1

0

0

-1

-1

+1

+1

+1

kontinuální

-1

0

0

-1

-1

+1

+1

+1

Tabulka 6 : Sumární hodnocení kumulativních a synergických vlivů plochy - výroba a


sociální přínos


-1

-1

-1

-1

+1

+1

0

nutnost řešit

lokální

0

-1

0

0

0

+1

+1

0


regionální

0

0

0

0

0

0

0

0

obyvatel


-1

vlivu


vliv na přírodu

bodový

Oblast


vliv na ZPF/PUPFL


skladování, zemědělství (VZ) - plochy Z12 (k.ú. Parník), Z52 (k.ú. Česká Třebová)

Poznámka

Rozsah vlivu

emisí (pachových látek), ochrany přírody ⃰ )


0

-1

0

-1

-1

0

0

0

občasné

0

-1

0

-1

-1

0

0

0

dlouhodobé

-1

-1

0

-1

-1

+1

+1

0

kontinuální

-1

-1

0

-1

-1

+1

+1

0

⃰ ) U lokality Z52 se jedná o případný vliv na VKP registrovaný (kód 11092) Mokřad Cihelna.

Tabulka 7 : Sumární hodnocení kumulativních a synergických vlivů - výroba a skladování,


sociální přínos


0

+1

-1

-1

+2

+2

+1

nutnost řešit

lokální

0

0

+1

-1

-1

+2

+2

+1


obyvatel


-1

vlivu


vliv na přírodu

bodový

Oblast


vliv na ZPF/PUPFL


průmysl (VL) - plochy Z32, Z33 a Z51 (k.ú. Česká Třebová)

Poznámka

Rozsah vlivu

40


regionální

0

0

0

0

0

0

0

0

emisí


0

0

+1

-1

-1

0

0

0

občasné

0

0

+1

-1

-1

0

0

0

dlouhodobé

-1

0

+1

-1

-1

+1

+1

+1

kontinuální

-1

0

+1

-1

-1

+1

+1

+1

Tabulka 8 : Sumární hodnocení kumulativních a synergických vlivů ploch - výroba a


sociální přínos


0

+1

-1

-1

+2

+2

+1

nutnost řešit

lokální

0

0

+1

0

0

+2

+2

+1


regionální

0

0

0

0

0

0

0

0

emisí

obyvatel


0

vlivu


vliv na přírodu

bodový

Oblast


vliv na ZPF/PUPFL


skladování, smíšené (VS) - plochy Z35 až Z38 (k.ú. Česká Třebová)

Poznámka

Rozsah vlivu


0

0

+1

-1

-1

0

0

0

občasné

0

0

+1

-1

-1

0

0

0

dlouhodobé

0

0

+1

-1

-1

+1

+1

+1

kontinuální

0

0

+1

-1

-1

+1

+1

+1

Škála hodnocení kumulativních a synergických jevů : -2 významný negativní vliv -1 potenciálně negativní vliv 0 zanedbatelný vliv +1 pozitivní vliv +2 významný pozitivní vliv

Vlivy sekundární jsou často spojovány s dopravní zátěží, která je vyvolána funkčním využitím zejména ploch pro výrobu a skladování.

41


ZÁVĚR : Navržené plochy pro výrobu a skladování Z11, Z12, Z30, Z32, Z33, Z35 až Z38, Z51, Z52 doporučuji akceptovat v předložené podobě – co se týče velikosti i umístění; negativní vlivy budoucího záměru / záměrů v prostoru posuzovaných ploch jsou orientačně posouzeny jako nevýznamné, avšak jak vyplývá z hodnocení kumulativních a synergických vlivů s důrazem na potřebu bližšího hodnocení zejména vlivů na akustickou situaci a kvalitu ovzduší – v době, kdy budou známy parametry záměru / záměrů. Umístění lokalit je vhodné z důvodu návaznosti na plochy se stejným funkčním využitím. Přínosem využití lokalit Z32, Z33, Z35 až Z38 bude revitalizace území. Kompenzační opatření, která by minimalizovala kumulativní a synergické vlivy záměrů v rozvojových plochách, nejsou navrhována – jejich nutnost z provedeného hodnocení nevyplynula, resp. doporučená opatření jsou dostatečně účinná a při jejich dodržení nehrozí významný negativní vliv na zdraví nebo životní prostředí.

42


7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ, SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

Posuzovaná koncepce ÚP Česká Třebová je zpracována v jedné variantě. Základní použitou metodou hodnocení koncepce byly expertní odhady na základě podkladových údajů o řešeném území – Územně analytické podklady správního obvodu ORP Česká Třebová - 2009, aktualizace 2011, 2012, 2014 (PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Moravská Ostrava) či získaných z jiných zdrojů. Pro hodnocení vlivů kumulativních, synergických a dalších dle požadavku kapitoly 6 byl využit draft č. 1 "Metodika vyhodnocení vlivů PÚR ČR a ÚPD na životní prostředí", Atelier T-plan, s.r.o., Praha (2013). Zdrojem značné neurčitosti při hodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace byla absence údajů o budoucím záměru / záměrech v navržených lokalitách pro výrobu a skladování – Z11 a Z30 (pro výrobu a skladování s malou zátěží), Z12 a Z52 (pro zemědělskou výrobu a skladování), Z32, Z33 a Z51 (pro lehký průmysl), Z35 - Z38 (pro výrobu a skladování - smíšené plochy). V této etapě zpracování ÚP není k dispozici projektová dokumentace odpovídající alespoň etapě územního řízení staveb, nejsou tedy známa konkrétní budoucí technická řešení záměrů, není dokonce znám ani druh výrobní činnosti, která by měla být situována v posuzovaných lokalitách. Informační hodnota použitých podkladových materiálů charakterizujících stávající stav je dostačující, avšak hlavní zátěž a zodpovědnost posuzování se přesune na hodnocení záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.

43


8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Z výše stanovených vlivů hodnocené koncepce na životní prostředí vyplývají následující opatření, jejichž cílem je eliminovat nepříznivé působení budoucího záměru / záměrů v posuzovaných plochách : 

Při využití ploch pro rekreační účely na plochách Z10, Z40 - Z42, Z48, Z49, N2, N3, N4 uplatnit požadavky na zachování krajinného rázu území.



Při využití plochy Z44 pro občanskou vybavenost realizovat opatření na minimalizaci emisí a hluku, případné komerční využívání ploch musí být v souladu s veřejným zájmem a v návaznosti na něj (např. související a doplňkové služby).



Při výstavbě staveb a vybavení dopravní infrastruktury na plochách Z7, Z16, Z21, Z22, Z31, Z34, Z43, Z57 realizovat příslušná protihluková opatření.



Konkrétní využití rozvojových ploch pro výrobu a skladování Z11, Z12, Z30, Z32, Z33, Z35 - Z38, Z51, Z52 by z hlediska svého charakteru mělo obecně zohledňovat pouze takové aktivity, které by vylučovaly ohrožení životního prostředí a zdraví nad únosnou míru vlivem zejména :



-

množství emisí vypouštěných do ovzduší

-

emisí zapáchajících látek

-

hlučnosti ze zařízení

-

způsobu nakládání se závadnými látkami

-

skladování chemických látek / směsí a odpadů

-

úrovně bezpečnosti provozu

Z hlediska konkrétních požadavků na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny uplatnit doporučení a podmínky, které budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění na dané využití zájmového území.

44


9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Pro posuzované území nejsou specifikovány žádné speciální cíle ochrany životního prostředí stanovené na vnitrostátní úrovni. Obecnější požadavky z tohoto hlediska jsou obvykle zapracovány do regionálních a nadregionálních koncepcí (program Natura 2000, ÚSES a další koncepce, programy a formy ochrany), s jejichž principy není posuzovaný ÚP v rozporu, případně jsou v něm zapracovány jako limity využití území. Nutné je zdůraznit, že v územním plánu jsou respektovány přírodní kvality řešeného území : -

prvky ÚSES všech kategorií

-

zvláště chráněná území (přírodní rezervace Třebovské stěny)

-

významné krajinné prvky

-

plochy sídelní a krajinné zeleně Zároveň jsou v ÚP respektovány všechny urbanistické, architektonické a kulturní

hodnoty.

45


10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROTŘEDÍ

Posuzovaná koncepce jako celek představuje především grafickou a textovou charakteristiku aktuálního stavu a stávajících funkčních a prostorových vazeb v území, jejíž součástí je i návrhová část, řešící některé obecnější problémy zájmové oblasti, a zařazení lokalit do zastavitelných území s vymezením jejich funkčního využití. Většina přímých vlivů koncepce na životní prostředí bude omezena především na navržené plochy pro výrobu a skladování (Z11, Z12, Z30, Z32, Z33, Z35 - Z38, Z51, Z52) při zvažování konkrétní realizace záměru / záměrů. Vlivy koncepce na životní prostředí je nutné monitorovat dvěma úrovněmi ukazatelů : I.

Detailní - monitorující pouze vlivy dílčího záměru / záměrů na rozvojové ploše. Pro detailní monitoring je prakticky jedinou možností periodické sledování měřitelných ukazatelů některých dílčích záměrů po jejich dokončení – může to být např. monitorování vypouštěných emisí do ovzduší ze zařízení či periodické zjišťování hlukové zátěže v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru.

II.

Přehledné - monitorující vlivy celého řešeného území, poskytující informace o vývoji stavu životního prostředí v celé dotčené oblasti (na celém území města Česká Třebová). Pro tento účel je optimální celoplošné mapování aktuálního stavu (ekologické stability) zájmového území podle metodiky používané při analýze krajiny pro vymezení ÚSES. Pro možnost sledování vývoje situace je nutné mapování opakovat, a to buď periodicky (např. s periodou 5 let) nebo příležitostně. Na základě výsledků mapování a analýzy vývoje lze stanovit, které záměry byly ze sledovaného hlediska příznivé nebo naopak kritické a následně tomu přizpůsobit priority využití území.

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU Stanovit kritéria výběru projektů pro fázi přípravy územně plánovací dokumentace je velice obtížné – konkrétní využití rozvojových ploch pro výrobu a skladování není známo, není k dispozici dokumentace ani počátečních etap projektování záměru / záměrů v lokalitách.

46


Obecně lze za nevhodné označit záměry, které ve sledovaném území : -

jsou ve zřejmé závažné kolizi s vymezenými chráněnými zájmy

-

jsou ve zřejmé závažné kolizi s obecnými principy ochrany přírody a krajiny

-

jsou ve zřejmé závažné kolizi s principy ochrany veřejného zdraví

-

jsou ve zřejmém rozporu se stanovenými trendy a prioritami využití území Ve sporných případech je možné situaci řešit zadáním předběžných studií k dané

problematice (hodnocení krajinného rázu, biologické hodnocení lokality, sídelně-historická analýza apod.). O realizaci či zamítnutí případného kontroverzního projektu lze také rozhodnout na podkladě jeho vlastního hodnocení v procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.

47


11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Negativní vlivy budoucího záměru / záměrů v prostoru posuzovaných ploch jsou orientačně posouzeny jako nevýznamné s důrazem na potřebu bližšího hodnocení zejména vlivů na akustickou situaci a kvalitu ovzduší – především u lokalit navržených pro občanskou vybavenost a pro výrobu a skladování – v době, kdy budou známy parametry záměru / záměrů. Předpokládaným požadavkem pro rozhodování bude zpracování hlukové a rozptylové studie, případně studie vlivu na veřejné zdraví. Obdobně bude nutné akustické posouzení nových dopravních staveb a vybavení a realizace případných protihlukových opatření k ochraně obyvatel. U lokalit pro rekreační využití se předpokládá provedení vyhodnocení vlivu připravovaných staveb na krajinný ráz.

48


12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Vyhodnocení vlivů koncepce (územně plánovací dokumentace) na životní prostředí "ÚZEMNÍ PLÁN ČESKÁ TŘEBOVÁ" je zpracováno podle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění a v souladu s § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Obsahem posuzované koncepce je územní plán pro město Česká Třebová – území obce a tedy řešené území tvoří Česká Třebová, Kozlov, Lhotka, Parník, Skuhrov a Svinná. Územní plán je zpracován v jedné variantě. Návrh se soustřeďuje především na rozvoj funkcí s převahou bydlení, na níž přímo navazuje rozvoj dalších funkcí, především občanské vybavenosti, dopravní infrastruktury a výroby, ale i rekreace. Při vyhodnocování koncepce nebyly zjištěny žádné rozpory posuzovaného ÚP Česká Třebová s principy, opatřeními a návrhy regionálních koncepcí se vztahem k životnímu prostředí. Při hodnocení vlivů na zdraví a životní prostředí je soustředěna pozornost na navržené plochy pro výrobu a skladování - Z11 a Z12 (k.ú. Parník), Z30, Z32, Z33, Z35 až Z38, Z51, Z52 (k.ú. Česká Třebová) - poněvadž zakládají rámec pro umístění záměrů podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a mohou mít vliv na obyvatelstvo a životní prostředí v zájmovém území. Navržené rozvojové plochy jsou doporučeny akceptovat v předložené podobě. Negativní vlivy budoucího záměru / záměrů v prostoru posuzovaných ploch jsou orientačně posouzeny jako nevýznamné s důrazem na potřebu bližšího hodnocení zejména vlivů na akustickou situaci a kvalitu ovzduší – především u lokalit navržených pro občanskou vybavenost a pro výrobu a skladování – v době, kdy budou známy parametry záměru / záměrů. Obdobně bude nutné akustické posouzení nových dopravních staveb a vybavení a realizace případných protihlukových opatření k ochraně obyvatel. U lokalit pro rekreační využití se předpokládá provedení vyhodnocení vlivu připravovaných staveb na krajinný ráz. Navržené umístění lokalit pro výrobu a skladování je vhodné z důvodu návaznosti na plochy se stejným funkčním využitím. Přínosem územního plánu je navržení ploch pro rekreační využití. Z hlediska ochrany přírody je potřebné vyzdvihnout vymezení nových ploch sídelní a krajinné zeleně. Pozitivně je třeba hodnotit navržení ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu - v rámci koncepce rozvoje území. 49


Případné neuplatnění územního plánu města v podstatě zachová aktuální stav životního prostředí řešeného území, přičemž ovšem rezignuje na možnost účinné koordinace funkcí, které jsou v území realizovány, a rezignuje na možnost minimalizovat příčiny negativních vlivů na kvalitu života v území a na možnost rozvoje hodnotných prvků v území.

ZÁVĚR A DOPORUČENÍ

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) "Územní plán Česká Třebová" na životní prostředí bylo provedeno v souladu s § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a je částí A "Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území". Vyhodnocení je zpracováno podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění s důrazem na vliv koncepce na dopravní a hlukovou zátěž, zemědělský půdní fond, krajinný ráz a ochranu přírody.

Po vyhodnocení návrhu územního plánu Česká Třebová doporučuji, aby příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko ke koncepci s podmínkami.

50


NÁVRH STANOVISKA

Krajský úřad Pardubického kraje jako dotčený orgán podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, na základě vyhodnocení vlivů územního plánu Česká Třebová, vyjádření příslušné obce, dotčených správních úřadů a veřejnosti a výsledků veřejného projednání konceptu řešení územně plánovací dokumentace a návrhu souborného stanoviska vydává podle § 22 písm. e) zákona

SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci

"Česká Třebová" za těchto podmínek :

-

při využití ploch pro rekreační účely na plochách Z10, Z40 - Z42, Z48, Z49, N2, N3, N4 uplatnit požadavky na zachování krajinného rázu území

-

při využití plochy Z44 pro občanskou vybavenost realizovat opatření na minimalizaci emisí a hluku, případné komerční využívání ploch musí být v souladu s veřejným zájmem a v návaznosti na něj (např. související a doplňkové služby)

-

při výstavbě staveb a vybavení dopravní infrastruktury na plochách Z7, Z16, Z21, Z22, Z31, Z34, Z43, Z57 realizovat příslušná protihluková opatření

-

konkrétní využití rozvojových ploch pro výrobu a skladování Z11, Z12, Z30, Z32, Z33, Z35 - Z38, Z51, Z52 by z hlediska svého charakteru mělo obecně zohledňovat pouze takové aktivity, které by vylučovaly ohrožení životního prostředí a zdraví nad únosnou míru vlivem zejména :

-

-

množství emisí vypouštěných do ovzduší

-

emisí zapáchajících látek

-

hlučnosti ze zařízení

-

způsobu nakládání se závadnými látkami

-

skladování chemických látek / směsí a odpadů

-

úrovně bezpečnosti provozu

z hlediska konkrétních požadavků na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny uplatnit doporučení a podmínky, které budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění na dané využití zájmového území

51


Stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů.

Ing. Hejduk Josef vedoucí odboru

52


POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA

Atelier T-plan, s.r.o., Praha (2013) : Metodika vyhodnocení vlivů PÚR ČR a ÚPD na životní prostředí – draft 1. Boháč P., Kolář J. (1996) : Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Geografické názvoslovné seznamy OSN–ČR. - ČÚZK, Praha. BÚ ČAV (1987) : Regionálně fytogeografické členění ČSR. 1. Vyd. - Academia Praha. Culek M. et al. (1996) : Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha. Czudek T. (1972) : Geomorfologické členění ČSR. Stud. Geogr. fasc. 23. - Geografický ústav ČSAV Brno. ČHMÚ, kol. autorů (2007) : Atlas podnebí Česka. Univerzita Palackého v Olomouci. Praha Olomouc. Demek J. et al. (1987) : Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. - Academia Praha. Eminger S. - EMPLA spol. s r.o. Hradec Králové (2004) : článek Základy kvantifikace pachového vjemu a praktické využití v ochraně prostředí. GÚ ČSAV (1992) : Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. - GÚ ČSAV Brno, FVŽP Praha. Havránek J. - 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha. (2001) : Veřejná správa 9/2001 (článek Dopravní hluk a zdraví obyvatel, Moderní územní plán základem). Chytrý M. et al. (2001) : Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR Praha. IPCS/WHO (1999) : Environmental Health Criteria No. 210, Principles for the Assessment of Risks to Human Health from Exposure to Chemicals. Ženeva. Mikyška R. et al. (1972) : Vegetace ČSSR, řada A, sv.2. – Geobotanická mapa ČSSR 1 : 200 000 – 1. České země, list M–33–XXII Jihlava. - Academia Praha. SZÚ Praha (2000) : Manuál prevence v lékařské praxi – VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, Národní program zdraví. Internetové stránky : ceska-trebova.cz

mapy.cz

ctrebova.cz

mmr.cz

czso.cz

natura2000.cz

dibavod.cz

orlicko-trebovsko.cz

geology.cz

pardubickykraj.cz

geoportal.cenia.cz

portal.gov.cz

hydro.chmi.cz

risy.cz

hydro.lb.chmi.cz

scitani2010.rsd.cz

chmi.cz

vdb.czso.cz 53

VYHODNOCENÍ KONCEPCE

Recommend Documents