Rozvoj cyklistické dopravy v Regionu Poodří studie / návrh koncepce
Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Úvod Stávající situace Návrh opatření Vyhodnocení jednotlivých záměrů Závěr Přílohy
ČSOP Studénka únor 2016
1. Úvod 1.1 Cíl Studie jako kvalifikovaný podklad pro vytvoření projektové dokumentace pro realizaci cyklostezek v Regionu Poodří. 1.2 Účel Vybudování funkční cyklistické infrastruktury v regionu Poodří navazující na páteřní infrastrukturu v okolních regionech. 1.3 Předpokládané přínosy Bezpečná doprava do školy, do zaměstnání, za zábavou a poznáním, integrace dopravních systémů, podpora zdravého životního stylu, zlepšení kvality ovzduší, rozvoj cykloturistiky. 1.4 Lokalizace Území Regionu Poodří v návaznosti na území sousedních obcí a regionů. 1.5 Metoda Vyhodnocení stávající vypracování návrhu.
dokumentace
a
záměrů,
terénní
průzkum,
analýza,
1.6 Podklady Stávající realizované cyklostezky a cyklotrasy, studie cyklostezky Odra - Morava, studie cyklotrasy Krakov – Morava – Vídeň, strategické rozvojové dokumenty obcí, především pak záměry obcí a případně dalších subjektů na vybudování a smysluplné provázání cyklostezek v regionu. 1.7 Výstupy Textová a grafická část vyhodnocující současný stav a jednotlivé navrhované záměry z hlediska jejich smysluplného začlenění do dopravního systému regionu Poodří. Grafickýmé přílohy: dopravní schémata a mapové podklady, fotodokumentace. 1.8 Synergie Záměry cyklistických stezek a páteřních tras v sousedních regionech. Napojení na nádraží a dopravní terminály v regionu.
2. Stávající situace 2.1 Opora ve strategických dokumentech 2.1.1 Strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR Nadregionální záměry Odra-Morava-Dunaj a Krakov-Morava-Vídeň jsou orientovány na pravobřeží a levobřeží Odry ve směru severovýchod – jihozápad. Záměry jsou v souladu s konceptem budování páteřní cyklistické infrastruktury v ČR. Kromě toho je zde významná funkce regionální – záměry jsou situovány v jedné z rozvojových os Moravskoslezského regionu a významnou funkcí stezek se stává dojížďka do práce, do školy, za zábavou a poznáním, roli hraje i přínos zlepšení ovzduší v regionu atd.) Regionálně významné cyklostezky Záměry regionálně významných cyklostezek v Regionu Poodří trasovaných většinou jako příčná spojení mezi levobřežním a pravobřežním Odry odpovídají cílům Strategie cyklistické dopravy v ČR z hlediska obvyklých funkcí ekologické dopravy (dojížďka do práce, do školy, za zábavou a poznáním, zlepšení ovzduší v regionu, zlepšení zdraví obyvatel). 2.1.2 Euro Velo Část pravobřežní páteřní stezky Jantarová stezka (5) je zároveň trasou evropské sítě dálkových cyklotras Euro Velo Roscoff-Kyjev, v regionu známá a vyznačená jako Krakov-Morava-Vídeň Značení není v dobrém stavu a trasování v některých úsecích neodpovídá požadavkům na bezpečnost. V regionu patří k nebezpečným úsek mezi Novou Horkou a Bartošovicemi. 2.1.3 Územní plány obcí: Záměry stavby cyklostezek mají oporu v územních plánech obcí Jeseníku nad Odrou, Suchdol a Studénka. Záměry jsou navrženy či aktualizovány v připravovaných územních plánech či jejich změnách v Bartošovicích, Kuníně a Pustějově. 2.1.4 Plán péče o CHKO Poodří Cyklistickou dopravou se zabývá i Plán péče o CHKO Poodří. Záměry regionu jsou známy a byly vyhodnoceny v rámci samostatné studie, kde nejsou uvedeny jako kolizní vůči ochraně přírody. V Průzkumech a rozborech Plánu péče je vliv cyklistické dopravy na přírodní prostředí v Poodří hodnocen jako zanedbatelný, vliv na předměty ochrany CHKO je uveden jako nevýznamný.
2.1.5 Integrovaná strategie území MAS Regionu Poodří, z.s. v letech 2014 - 2020 Strategická část Vize MAS Regionu Poodří Vize zahrnuje základní představu o budoucnosti celého regionu. Definuje směry, kterými se chce region ubírat a cíle, kterých chce v budoucnu dosáhnout. Ve vizi je cyklodoprava zahrnuta do technické infrastruktury regionu, zdůrazněna je bezpečnost dopravy: Dopravní a technická infrastruktura je kvalitní, obslužnost odpovídající a doprava bezpečná. Stejně tak je cyklodoprava zmíněna jako významná součást relaxace a péče o zdraví. Jsou zde široké možnosti odpočinku, relaxace i péče o zdraví, cykloturistiky a tematické turistiky. Téma cyklodopravy zahrnuje v opatřeních a podopatřeních Specifický cíl č.3 Zabezpečovat Evropský standard infrastruktury Předmětem tohoto specifického cíle je zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a zajištění bezpečnosti dopravy. Opatření a podopatření: 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury 3.1.1 Obnova a výstavba místních a účelových komunikací 3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy 3.3.2 Rozvoj cyklistické dopravy
Obrázek 1
2.2 Stav cyklistické dopravy v regionu V regionu panují téměř ideální geografické podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy – rovinatý až mírně zvlněný terén, přiměřená hustota sídel, příjemná krajinná scenérie. Rovněž zde existuje dlouhá tradice dojíždění na kolech do zaměstnání, do školy, na nákupy, na úřad i do zdravotnických středisek. Jako i jinde, jsou na komunikacích v Regionu Poodří vyznačeny cyklotrasy a v míře mnohem menší vybudovány komunikace určené výhradně pro cyklisty – cyklostezky.
2.2.1 Cyklotrasy Přelom tisíciletí byl ve znamení boomu ve značení cyklotras. Cyklotrasy vyznačovala celá řada subjektů, mnohdy bez dodržování základních bezpečnostních předpokladů a bez perspektivy dalšího provozu a údržby značení. V regionu tak kromě páteřních cyklotras vznikla řada cyklotras místních, kterými se od jejich vyznačení většinou nikdo dále nezabýval. Aktuální stav značení je uspokojivý pouze u tras vyšší třídy ve správě Klubu českých turistů, ani zde však v řadě případů nejsou naplňovány elementární bezpečnostní předpoklady vedení trasy. Mezinárodní cyklotrasy Mezinárodní cyklotrasy jsou v Regionu Poodří reprezentovány trasou Euro Velo Roscoff-Kyjev, procházející městy Roscoff (Francouzské pobřeží Atlantiku) – Le Havre – Calais – Middelburg – Aachen – Bonn – Frankfurt - Praha – Brno – Krakov – Lvov – Kyjev v délce 4000 Km. Její větev nazvaná Zámky a příroda Poodří prochází regionem pod zjednodušeným názvem Krakov-Morava-Vídeň a modrým logem Greenways.
mapa Euro - Velo
Cyklotrasa 5 Jantarová stezka (Moravská brána) (Hevlín (CZ/A) – Novosedly – Židlochovice – Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov Lipník n. B. – St. Jičín - Ostrava – Hlučín – Hať).
Funční a uživateli hojně využívaná moravská cyklistická magistrála. V regionu plní funkci podélné osy ve směru JZ – SV. Nárůstem motorové dopravy se některé její úseky stávají pro cyklisty nebezpečnými. Nebezpečné úseky: mezi Košatkou a Jistebníkem a Košatkou (po hrázi rybníku Bezruč), mezi Novou Horkou a Bartošovicemi, mezi Kunínem a odbočením doleva na Bernartice u mostu přes Odru.
Mapa Jantarová stezka
Významné regionální cyklotrasy: 503 Starý Jičín – Hůrka – Jeseník - Vražné, Odry - Kružberk – Hořejší Kunčice – Horní Benešov – Krnov Nebezpečné úseky: Hůrka - Jeseník - Vražné 6078 Kunín – Suchdol n.O. – Fulnek – Lukavec – Skřípov – Raduň– Opava Nebezpečné úseky: Kunín: benzinové čerpadlo – Suchdol: Malá strana 6039 Kopřivnice – Příbor – Nová Horka Trasa významná z hlediska dojíždění do zaměstnání (Mošnov, Příbor, Kopřivnice) Nebezpečné úseky: Nová Horka – Mošnov: kruhový objezd 6175 Palackého stezka: Zrzávky - Hostašovice - Nový Jičín - Kunín 6136 (Příbor) Skotnice - Mošnov - Petřvald - Petřvaldík (Košatka, Ostrava) Roste význam z hlediska dojíždění do zaměstnání (průmyslová zóna Mošnov) V regionu byla rovněž vyznačena řada cyklotras místních a tematických, jejichž značení nikdo neobnovuje a jejichž význam (byl li nějaký) v době GPS navigace a nárůstu provozu motorových vozidel zaniká. SCHÉMA
2.2.2 Cyklostezky Aktuální stav Kromě cyklotras vzniklo na počátku tisíciletí několik kvalitních cyklostezek, vesměs z iniciativy místních samospráv. V regionu: cyklostezka Petřvald-Stará Ves nad Ondřejnicí cyklostezka v průmyslové zóně Mošnov V přímé návaznosti na region: Nový Jičín – Libhošť Nový Jičín – Hostašovice (na místě zaniklé žel. trati) cyklostezka s chodníkem pro pěší ve Staré Vsi u Bílovce Na severozápadním okraj regionu byla vyústěna jedna z páteřních ostravských cyklostezek, trasovaná jako součást záměru Odra-Morava-Dunaj. Tamtéž byla napříč nivou Odry realizována cyklostezka ze Staré Bělé do Polanky nad Odrou. Tyto stezky umožnily lepší dojížďku do Ostravy, na druhé straně přivedly do nebezpečného úseku navazující cyklotrasy 5 (Jantarová stezka) v úseku mezi Košatkou a Jistebníkem) další cyklisty. V roce 2015 byly realizovány dílčí etapy Odra – Morava Dunaj v Jeseníku, Mankovicích, Hladkých Životicích a Pustějově.
Cyklostezka Odra-Morava-Dunaj Mezinárodní cyklostezka Odra - Morava je jedním z šesti prioritních koridorů cyklistické dopravy v ČR, navržených centrem dopravního výzkumu ministerstva dopravy. Je trasována podél řek Odry, Bečvy, Moravy (dále v návaznosti na stezky podél Dunaje) jako součást evropské sítě Euro-Velo. Nejedná se o pouhou komunikaci určenou výhradně cyklistům, ale o trasu Greenways - zelených stezek – což je projekt spojující podporu infrastruktury a služeb šetrné turistiky s podporou rozvoje kulturního a přírodního dědictví v regionech, kudy stezky procházejí. V Moravskoslezském kraji bude mít stezka velký význam nejen jako magistrála pro návštěvníky kraje z Polska, středu Moravy a Slovenska, ale i jako bezpečný cyklistický přivaděč z Ostravska do Poodří a Oderských vrchů. V Poodří bude stezka hrát významnou roli spojnice mezi obcemi v oblasti, kde cyklistickou dopravu zkomplikovala výstavba dálnice D 47. Bude zde navíc užívána k cestám do školy, do práce, na nádraží, za kulturou i zábavou. V Moravskoslezském kraji je stezka trasována od hranic s Polskem podél Odry přes Ostravu k usedlosti Honcula a dále do Proskovic v souladu s plánovaným rozvojem městské cyklistické dopravy v Ostravě.
Mimo městské obvody Ostravy stezka pokračuje v katastrech Košatky, Jistebníku, Studénky a Butovic. V Regionu Poodří pokračuje katastry Pustějova, Hladkých Životic, Suchdola nad Odrou, stále po levobřeží Odry. Odru stezka kříží v katastru obce Mankovice. Po průchodu katastry Jeseníku nad Odrou a Hrabětic opouští stezka kraj na hranicích Lučic, kde je připravena návaznost dále až do Hranic na Moravě. Křížení stezky s dálničními přivaděči je projekčně bezpečně řešeno společným využitím podjezdů určených pro migraci zvěře i průjezd cyklistů. 2.2.3 Provázanost cyklistické dopravy V Regionu Poodří tvoří podélnou osu cyklistické dopravy na pravém břehu Odry cyklotrasa Jantarová stezka. Funkci podélné osy cyklistické dopravy na levém břehu postupně přejímá aktuálně budovaná cyklostezka Odra-Morava-Dunaj. Podél Lubiny je trasována hojně využívaná trasa Ostrava – Radhošť. Jako příčné spojnice, které jsou předpokladem k vytvoření funkční sítě cyklistické dopravy v regionu, slouží regionální cyklotrasy 503, 6078, 6039.
schema
2.2.3 SWOT analýza cyklistické dopravy v Regiónu Poodří
SILNÉ STRÁNKY
Hustá síť cyklotras
Dobré geografické podmínky
Možnost provázání cyklodopravy a
SLABÉ STRÁNKY
nebezpečných úsecích silnic
veřejné dopravy
Některé cyklotrasy vedeny na Špatný stav povrchu některých cyklotras
Trvalý zájem Regionu Poodří o rozvoj
Chybí bezpečné cyklostezky
cyklistické dopravy
Nedostačující koncepční podklady pro
Velká tradice cyklodopravy v regionu
Značný zájem místních lidí o
rozvoj cyklistické dopravy
Stav značení některých cyklotras
cyklistiku PŘÍLEŽITOSTI
Finanční zdroje v období 2014 –
HROZBY
2020
některých úsecích cyklotras nárůstem
Doplnění cyklistické infrastruktury
provozu motorových vozidel
koncepčně vybudovanými
Zájem samospráv o budování
Nevyužití zdrojů financování záměrů v období 2014 – 2020
cyklostezkami
Rostoucí ohrožení cyklistů na
cyklostezek
Nedokončení cyklostezky OdraMorava- Dunaj
Ztráta zájmu veřejnosti o cyklodopravu z důvodu neprovázanosti a nebezpečnosti mnohých úseků cyklotras a cyklostezek
2.2.4 Shrnutí Cyklistická doprava je v regionu stále více využívána. Na rozdíl od převážně rekreačního využití podporovaného budováním cyklotras se začíná stále více projevovat trend každodenního užívání kola k dojíždění do práce, do školy či na vlakové nádraží. Tento trend je podporován místními samosprávami. Další rozvoj cyklistické dopravy naráží především na nárůst motorové dopravy na komunikacích využívaných i cyklisty a s tím související ohrožení bezpečnosti cyklistů. Prakticky všechny regionálně významné cyklotrasy obsahují nebezpečné, nebo velmi nebezpečné úseky. Cyklistickou dopravu je třeba převést v co nejkratším čase z nebezpečných úseků na bezpečné komunikace. Rozvoj cyklistické dopravy a zvyšování bezpečnosti cyklistů je prioritou MAS Regionu Poodří. Tento rozvoj je realizovatelný pouze koncepčním budováním bezpečných komunikací, určených výhradně cyklistům – cyklostezek.
3 Návrh opatření Pro zajištění funkční a bezpečné cyklistické dopravy v Regionu Poodří je navrženo: 3.1 Dobudování cyklostezky Odra – Morava - Dunaj jako podélné osy cyklistické dopravy na levobřeží Odry. 3.2 Zajištění základního bezpečnostního standardu Jantarové stezky jako podélné osy cyklistické dopravy na pravobřeží Odry. 3.3 Pro zajištění funkční a bezpečné cyklistické dopravy v Regionu Poodří je navrženo nahrazení nebezpečných úseků významných regionálních cyklotras 503, 6078 a 6039 vybudováním cyklostezek. 3.4 Pro zajištění bezpečného přístupu obyvatel Albrechtiček na nádraží ČD a žáků do základní a střední školy ve Studénce je navrženo vybudovat cyklostezku na bývalých drážních mostech přes nivu Odry (mezi hrází rybníku Kačák a železničním přejezdem ve Studénce). Viz. Příloha č. 1 (mapa regionu se zákresem opatření) Schema
4 Vyhodnocení navržených záměrů Navrhovaná opatření byla rozdělena do jednotlivých záměrů nazvaných dle trasování dílčích etap navržených cyklostezek. Aby bylo možno určit priority, střednědobý a dlouhodobý výhled, je návrh dílčích etap cyklostezek vyhodnocen z hlediska přínosů: Předpokládané přínosy rozvoje cyklistické dopravy: bezpečná a ekologicky šetrná doprava do zaměstnání, do školy, k lékaři, na úřad, zefektivnění a integrace dopravních systémů, zlepšení kvality ovzduší doprava za zábavou, za poznáním, cykloturistika, zdravý životní styl, začlenění do regionálních a nadregionálních projektů. Zohledněny musí být i faktory podmiňující úspěšnou realizaci: začlenění záměru do ÚP, vůle obce a případně dalších partnerů, vlastnické vztahy k pozemkům, okolnosti usnadňující či komplikující realizaci (komplexní pozemkové úpravy, kolize či synergie s ostatními investičními záměry).
4.1 Dobudování cyklostezky Odra – Morava - Dunaj jako podélné osy cyklistické dopravy na levobřeží Odry Záměr je rozdělen do několika úseků: 4.1.1 Suchdol-Mankovice Etapa řeší propojení již vybudovaných úseků O-M-D z hranice katastru Mankovic (u žel. přejezdu) do městyse Suchdol nad Odrou (Malá strana) v souběhu se stávající polní cestou. Majetkové poměry realizaci umožňují. Délka projektovaného úseku: 1 650 m 4.1.2 Suchdol – Hladké Životice Etapa řeší propojení již vybudovaného úseku O-M-D v Suchdole s již vybudovaným úsekem v Hladkých Životicích. Přes polnosti v katastru Suchdolu je vedena po pozemcích v majetku obce, železniční trať do Fulneku kříží s využitím již existujícího přejezdu. Za přejezdem sleduje po obecní parcele železniční násep až na hranici katastru. V katastru Hladkých Životic stezka krátce pokračuje údolnicí Křivého potoka, který překonává po betonovém mostku a dále pak mezi polnostmi na Bezejmenném kopci až po málo užívanou komunikaci komunikaci 571, která bude cyklisty využívána až po železniční přejezd, před kterým odbočí opět na připravovanou cyklostezku, která je zde trasována v souběhu s tratí ČD až po nádraží v Hladkých Životicích, kde se napojí na již hotový úsek. Bude třeba koordinovat v rámci provedené, ale dosud neukončené pozemkové úpravy s vlastníky v katastru Hladkých Životic. Délka projektovaného úseku: 4 500 m 4.1.3 Pustějov Etapa řeší návaznost již vybudovaných úseků O-M-D a místních komunikací v katastru Pustějova. Viz. Příloha č. 2 Návrh územního plánu obce Pustějov. Délka projektovaného úseku: 760 m 4.1.4 Butovice-Pustějov Etapa řeší úsek O-M-D mezi Pustějovem a Butovicemi. Zástavbu v Pustějově opouští prolukou mezi zemědělskými usedlostmi, pokračuje po parcelách polních cest a polností až k Pustějovskému potoku, který překonává po betonovém mostku a dále pokračuje kolem myslivecké chaty do mírného svahu na obecní parcelu na hranici katastru. Viz. Příloha č. 2 Návrh územního plánu obce Pustějov. Na katastru Butovic pokračuje po parcelách polních cest, vymezených pozemkovou úpravou až k průchodu pod dálničním přivaděčem. Za průchodem pokračuje podél melioračního příkopku a po parcelách bývalé meze až na ulici Školní. Úsek bude řešen v koordinaci se Státním pozemkovým úřadem, který připravuje vytvoření polních zpevněných komunikací v rámci schválené KPÚ. Délka projektovaného úseku: 3 800 m
4.1.5 Butovice: Malá strana- Butovická Etapa řeší krátký, ale z hlediska bezpečnosti cyklistů důležitý úsek mezi ulicemi Butovická a Malá strana, včetně úprav mostku přes Butovický potok. Délka projektovaného úseku: 220 m 4.1.6 Studénka: Panská-Trávníky Etapa řeší úsek O-M-D ve Studénce mezi ulicí Panská a Na Trávníkách. Délka projektovaného úseku: 705 m 4.1.7 Studénka-Jistebník Etapa řeší aktuálně neprůjezdný úsek O-M-D mezi Studénkou a Jistebníkem (žel. přejezd). Stezka je trasována z ulice Družstevní v souběhu s železniční tratí až do nivy Bílovky, kterou překonává po téměř navyužívaném mostu. Dále pokračuje po polních cestách do Jistebníku. V obci samotné navazuje ještě úsek k železničnímu přejezdu navržený v souběhu se silnicí. Délka projektovaného úseku: 4 600 m Pro nesouhlas jediného vlastníka je třeba řešit v rámci KPÚ. 4.1.8 Jistebník-Košatka Stezka řeší nebezpečný úsek O-M-D, (zároveň trasy č. 5 a rovněž významnou příčnou osu cyklistické dopravy v regionu). Je trasována od železničního přejezdu v Jistebníku po navrženém rozšíření hráze mezi rybníky Bezruč a Křivý, dále přes Košatku s využitím obecní záhumenice až k mostu přes Lubinu. Délka projektovaného úseku: 2 600 m mapy
4.2 Zajištění základního bezpečnostního standardu Jantarové stezky jako podélné osy cyklistické dopravy na pravobřeží Odry. Záměr obsahuje vybudování cyklostezky z Nové Horky do Bartošovic. Cílem je nahradit nebezpečný úsek, trasovaný po stále více frekventované silnici. Záměr je zapracován do návrhu územního plánu a bude zohledněn v pozemkové úpravě, která započala v roce 2015. Vzhledem ke komplikovaným vlastnickým vztahům je třeba vyčkat na realizaci KPÚ. Viz Příloha č.3: Návrh územního plánu obce Bartošovice Délka projektovaného úseku: 2 700 m mapa
4.3
Nahrazení nebezpečných úseků významných regionálních cyklotras a příčných os cyklodopravy (503, 6078, 6039, 6175) vybudováním cyklostezek
4.3.1 Hůrka-Jeseník-Vražné Záměr řeší pro cyklisty nebezpečný úsek příčné osy regionální cyklistické dopravy v trasování Hůrka - Jeseník nad Odrou – Vražné, která je cyklisty stále více využívána nejen rekreačně, ale i k cestám do práce, do školy, na úřad, k lékaři. Stezka vede v souběhu ze silnicí, pouze v obci Jeseník je pro větší komfort a bezpečí cyklistů vedena mimo centrum. Délka projektovaného úseku: 5 500 m 4.3.2 Kunín-Suchdol Záměr řeší pro cyklisty nebezpečný úsek příčné osy regionální cyklistické dopravy v trasování Kunín – Suchdol. V úvahu přicházejí dvě možnosti překonání oderské nivy - podél silnice a podél železniční trati. Vzhledem k tomu, že silniční most přes Odru je pro cyklisty nebezpečný, bude třebapřes Odru vybudovat samostatnou lávku. Obě varianty trasování bude třeba vyhodnotit hlavně z hlediska majetkových poměrů a nákladů na stavbu. Délka projektovaného úseku: 4 000 m 4.3.3 Kunín-Hladké Životice Záměr řeší nebezpečný úsek příčné osy regionální cyklistické dopravy. Stezka vede od čerpací stanice po koruně protipovodňové hráze Jičínky až k lokalitě U křížku, kde pokračuje podél silnice 57, na kterou krátce vystoupí, aby po dostatečně širokém mostě překonala Odru. Za mostem pokračuje stezka až k odbočení na cestu do Životic, kde se rozvětví. Prvá větev stezky krátce pokračuje po hrázi bývalého rybníka, kterou sleduje až za rozpadlý klenutý mostek. Zde tato větev stezky končí, dále je možno bezpečně pokračovat po hrázi až do Životic. Druhá větev pokračuje podél silnice 57 až k bývalému náhonu a spolu s ním silnici 57 bezpečně podchází. Za ní se napojí na málo frekventovanou silnici 571, která cyklisty dovede až na cyklostezku Odra-Morava-Dunaj. Délka projektovaného úseku: 3 700 m 4.3.1 Nová Horka-zóna Mošnov Stezka řeší pro cyklisty velmi nebezpečný úsek příčné osy regionální cyklistické dopravy, dosud trasovaný po silnici 464, která plní funkci dálničního přivaděče. Cílem je umožnit dojížďku na kole do průmyslové zóny Mošnov a bezpečné cyklistické spojení v ose Příbor, Studénka, Bílovec. Stezka navazuje na již k realizaci připravený úsek ze Studénky-Butovic do Nové Horky. Trasování je vedeno v těsném souběhu se silnicí 464 po její severní straně až po kruhový objezd v Mošnově, kde se napojí na již vybudovanou cyklostezku do průmyslové zóny. Délka projektovaného úseku: 2 500 m
4.4
Cyklostezka Albrechtičky Studénka na bývalých drážních mostech přes nivu Odry
Cílem je vybudovat cyklostezku na bývalých inundačních drážních mostech přes nivu Odry (mezi hrází rybníku Kačák a železničním přejezdem ve Studénce). Stezka řeší zajištění bezpečného přístupu obyvatel Albrechtiček na nádraží ČD ve Studénce a žáků z Albrechtiček do základní a střední školy ve Studénce. Stezka trvale umožní bezpečné spojení i v době povodní či silného zamokření Oderské nivy. Délka projektovaného úseku: 850 m Foto mostů Mapa
4.5
Souhrnné vyhodnocení záměrů z hlediska přínosů a připravenosti
4.5.1 Aktuální pro přípravu projektové dokumentace do do školy zaměstnání
podpora zdraví, místní vzdělání, ekonomiky poznání
úsek
bezpečnost
HůrkaJeseníkVražné
1
1
1
1
SuchdolMankovice
1
1
1
Suchdol – Hladké Životice
1
1
KunínHladké Životice
1
Pustějov
realizace
km
1
ihned
5.5
1
1
ihned
1,5
0
1
1
ihned
4,5
1
1
1
1
ihned
3,7
1
1
1
1
1
ihned
0,8
ButovicePustějov
1
1
1
1
1
ihned
3,8
Butovice Malá stranaButovická
1
0
1
0
1
ihned
0,2
Nová Horkazóna Mošnov
1
1
1
1
1
ihned
2,5
StudénkaAlbrechtičky
1
1
1
1
1
ihned
0,8
Studénka PanskáTrávníky
1
1
1
0
1
ihned
0,7 24
4.5.2 Střednědobý výhled
Nová HorkaBartošovice
1
1
1
1
1
po KPÚ
2,8
StudénkaJistebník
1
1
0
1
1
po KPÚ
4,6
JistebníkKošatka
1
0
1
1
po získání souhlasu vlastníků
2,6
1
10
4.5.3 Dlouhodobý výhled Kunín Suchdol
1
1
1
1
1
po vyřešení přemostění Odry 4
Schema
5 Závěr 5.1 Doporučení k realizaci Na základě předchozího vyhodnocení, kde byly zvažovány jak přínosy cyklistické dopravy pro místní komunitu, tak aktuální možnost realizace se doporučuje prioritně realizovat etapy cyklostezek: (Výčet je uveden bez pořadí, ve směru J-S.) Realizovat ihned: Hůrka - Jeseník nad Odrou – Vražné Mankovice - Suchdol nad Odrou - Hladké Životice Hladké Životice - Kunín Pustějov Butovice - Pustějov Butovice: Malá strana - Butovická (ulička a mostek) Nová Horka - zóna Mošnov Albrechtičky - Studénka Studénka: Panská – Trávníky Celková délka 24 km. Připravovat ve střednědobém výhledu: Studénka - Jistebník Košatka - Jistebník Nová Horka - Bartošovice
Po pozemkové úpravě v obou katastrech. Po zajištění souhlasu vlastníků Po pozemkové úpravě v k.ú. Bartošovice.
Celková délka 10 km Připravovat v dlouhodobém výhledu: Kunín-Suchdol Vyhodnotit, zdali v nivě Odry trasovat podél silnice nebo železniční trati, vyřešit přemostění Odry. Celková délka 4 km
