VYHODNOCENÍ KONCEPCE

VYHODNOCENÍ KONCEPCE (územně plánovací dokumentace)

Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA NASAVRKY

KVĚTEN 2009

Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 183/2006 Sb. : Územní plán města Nasavrky

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) na ţivotní prostředí podle přílohy ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., v platném znění v souladu s § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění


Zpracovatelka vyhodnocení :

RNDr. Irena Dvořáková Slezská 549, 537 05 Chrudim tel. : 605 762 872, e-mail : [email protected]

Doklady o autorizaci podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. : -

osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na ţivotní prostředí vydáno MŢP ČR dne 16.9.1998 pod č.j. 7401/905/OPVŢP/98, č. autorizace 37755/ENV/06

-

osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na veřejné zdraví vydáno MZ ČR dne 26.1.2005 pod č.j. HEM-300-2.12.04/36202 (č. 3/2005)

………………………… razítko a podpis

Datum zpracování :

květen 2009 2


OBSAH

VYSVĚTLENÍ ZKRATEK

................................................................................................................................... 4

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ......................................................................................................... 5

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ......................................................... 12

3. CHARAKTERISTIKY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY.................................................................................................... 28

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ....................................................................................................................................... 32

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA OBYVATELSTVO A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................ 33

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ, SROZUMITELNÝ POPIS POUŢITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ..................................................................................................................................... 36

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŢENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŢNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................... 37

8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ........................................ 38

9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŢIVOTNÍ PROTŘEDÍ ....... 39 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ................................................................................... 40 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ................................................................................................................................ 43 POUŢITÉ PODKLADY A LITERATURA .............................................................................................................. 44

3


VYSVĚTLENÍ ZKRATEK

BC, BK

Biocentrum, biokoridor

BPEJ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

č.p.

Číslo popisné

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

Čistírna odpadních vod

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHLÚ

Chráněné loţiskové území

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

EO

Počet ekvivalentních obyvatel

EVL

Evropsky významná lokalita

IZS

Integrovaný záchranný systém

k.ú.

Katastrální území

LBC, LBK

Lokální biocentrum, lokální biokoridor

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

MŢP

Ministerstvo ţivotního prostředí

p.č.

Parcelní číslo

Pk

Pardubický kraj

PP, PR

Přírodní památka, přírodní rezervace

RBC, RBK

Regionální biocentrum, regionální biokoridor

RD

Rodinný dům

RK

Regionální koridor

TKO

Tuhý komunální odpad

TS

Trafostanice

US

Urbanistická studie

ÚP

Územní plán

ÚPO

Územní plán obce

ÚSES

Územní systém ekologické stability

ÚV

Úpravna vody

VKP

Významný krajinný prvek

VN

Vysoké napětí

VTL

Vysokotlak

VÚC

Velký územní celek

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZÚJ

Základní územní jednotka

ŢP

Ţivotní prostředí

Nejsou uvedeny všeobecně známé a běţně pouţívané zkratky – např. fyzikální jednotky nebo ukazatele znečištění ovzduší a vod. 4


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Název koncepce :


Předkladatel :

Město Nasavrky Adresa městského úřadu : Náměstí 77, Nasavrky, PSČ 538 25 Kontakt : tel. - 469 677 104; e-mail - [email protected] Oprávněný zástupce : Mgr. Milan Chvojka, starosta

Projektant :

Ing. arch. Petr Kopecký, A - PROJEKT Pardubice Adresa : Jiráskova 1275, Pardubice, PSČ 530 02 Kontakt : tel. - 466 636 615, 605 568 835; e-mail - [email protected]

Datum zpracování průzkumů a rozborů :

květen 2008

Datum zpracování návrhu zadání :

květen 2008, aktualizace březen 2009

Pro město Nasavrky byla zpracována US Nasavrky, Bítovany (Drupos Pardubice 1990, Ing. arch. Petr Kopecký) pro zastavěné území obce s blízkým okolím a US obce Nasavrky (Ateliér AURUM s.r.o. Pardubice 1998, Ing. arch Ivana Petrů) rovněţ pro zastavěné území obce s blízkým okolím. Uvedená dokumentace zastarala jak po stránce obsahové (zejména nové poţadavky na obytná území, aktuální stav inţenýrských sítí atd.), tak formální (zpracovaní na starších mapových podkladech, potřeba zpracovat dokumentaci podle platné legislativy apod.) a je nutné řešit celé katastrální území obce. Řešené území je vymezeno správním územím obce Nasavrky, které tvoří tři k.ú. – Nasavrky, Ochoz u Nasavrk a Podlíšťany - o celkové rozloze 1 256,13 ha. Při projednávání návrhu zadání ÚP Nasavrky stanovil Krajský úřad Pardubického kraje svým vyjádřením – č.j. 45466-2/2008/OŢPZ/PI ze dne 14.11.2008, ţe předmětnou koncepci je nutné posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí se zdůvodněním, ţe návrh zadání ÚP Nasavrky obsahuje některé záměry uvedené v příloze č. 1, kategorie II zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění : -

bod 1.9

splašková kanalizace ČOV SV od Ochozu v lokalitě Z2-O

-

bod 10.10

motorest vč. parkoviště v lokalitě Z5-N

-

bod 10.12

autocamping v lokalitě Z6-N

-

bod 1.2

fotovoltaická elektrárna v lokalitě Z5-Ob 5


Hlavním cílem územního plánu je zajistit podmínky pro stabilizaci počtu obyvatel a zkvalitnění podmínek ţivota v obci - stanovení rozvojových ploch, především pro bytovou výstavbu v obci a posouzení návazné občanské a technické vybavenosti. Je třeba určit kritéria pro moţný rozvoj v daném území a navrhnout urbanistické a funkční řešení katastrálního území obce, jeţ bude podkladem pro koordinaci činností v řešeném území. V návrhu ÚP jsou navrţeny rozvojové plochy (zastavitelná území) – především pro obytnou zástavbu venkovského typu a smíšené (RD se zázemím), pro výrobu a skladování (drobná a řemeslná výroba, zemědělská výroba) občanskou vybavenost (tělovýchovná a sportovní zařízení), rekreaci, vodní plochu, technickou vybavenost, izolační zeleň a dopravu. Pozornost je při posuzování předmětného ÚPO soustředěna na navrţené zastavitelné plochy Z2-O, Z5-N, Z6-N a Z5-Ob – plochy, které by svým funkčním vyuţitím mohly mít vliv na ţivotní prostředí. NAVRHOVANÉ FUNKČNÍ VYMEZENÍ : Z2-O plocha technické infrastruktury -

severovýchodně od Ochozu, plocha pro čistírnu odpadních vod z Nasavrk a Ochozu, mezi místní vodotečí a silnicí na Obořice - p.č. 321/2, orientační rozsah 0,4 ha

Z5-N plocha občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední -

trojúhelníkový prostor mezi silnicí I/37, starou silnicí a odbočkou II/337 na Bojanov pro uvaţovaný motorest vč. parkoviště osobních automobilů (v rámci kulturně rekreačního keltského areálu) - cca p.č. či části 258, orientační rozsah cca 1,5 ha

Z6-N plocha občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední -

prostor jihovýchodně od Horního rybníka, jiţně od silnice II/337 na Bojanov pro uvaţovaný autocamping (v rámci kulturně rekreačního keltského areálu) - cca p.č. či části 300/1, 300/2, 289/1, 292, 289/2, 288/2, orientační rozsah cca 2,1 ha

Z5-Ob plocha technické infrastruktury -

severozápadně od Obořic, plocha pro zřízení fotovoltaické elektrárny - část p.č. 1138, orientační rozsah 6 ha Z hlediska vstupů a výstupů, obvykle hodnocených při posuzování vlivů na ţivotní

prostředí, je moţné v tomto případě koncepci posoudit jen rámcově, protoţe v současné době nejsou zatím stanoveny parametry záměrů, které budou nebo by mohly být na hodnocených plochách realizovány.

6


U ostatních lokalit je vyhodnocení moţného vlivu na ţivotní prostředí bezpředmětné, a to s ohledem na jejich způsob funkčního vyuţití – resp. pro jejich vyuţití bude uplatněn poţadavek, aby konkrétní činnost v území nerušila a neobtěţovala obyvatele v okolní zástavbě. Při navrhování obytných objektů by měl být respektován stávající venkovský charakter zástavby s ohledem na zachování krajinného rázu.

Jedním z cílů územního plánování je vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o ţivotní prostředí a ochranu jeho hlavních sloţek. Obec Nasavrky se nachází ve střední části okresu Chrudim asi 10 km jiţně od Chrudimi, při silnici I. třídy č. 37 Chrudim - Ţďár nad Sázavou. Z hlediska státní správy spadá obec Nasavrky pod Krajský úřad Pardubického kraje a Městský úřad Chrudim, stavební úřad Městského úřadu Chrudim. Nejsilnější vazby mají Nasavrky na Chrudim, Slatiňany, případně Pardubice. Obec je součástí mikroregionu Centrum Ţelezných hor. V současné době všeobecně narůstá zájem o stavební parcely v kvalitnějším ţivotním prostředí, případně i o vhodné plochy pro podnikatelskou činnost apod., které na sebe váţou pracovní příleţitosti a bytovou výstavbu. V obci je omezený počet pracovních příleţitostí a většina obyvatel vyjíţdí za prací do okolních větších sídel. Nutným předpokladem pro další bytovou výstavbu je rozšíření či vybudování infrastruktury v obci (rozšíření vodovodu, plynovodu, vybudování splaškové kanalizace vč. ČOV…). Pro koordinaci stavební činnosti vyplývající z předpokládané poptávky po bydlení a podnikání je nezbytné, aby obec vlastnila aktuální územně plánovací dokumentaci, která by stanovila funkční a prostorové limity území.

7


Nasavrky - základní data status :

obec

obec (NUTS* 5) :

CZ0531 571 911

okres (NUTS* 4) :

Chrudim (CZ0531)

kraj (NUTS* 3) :

Pardubický (CZ053)

obec s rozšířenou působností :

Chrudim

obec s pověřeným obecním úřadem :

Nasavrky

katastrální výměra :

1 256 ha

obyvatel :

1 644 (k 31.12.2007)

nadmořská výška :

475 m n.m.

počet katastrů :

3

počet územně technických jednotek :

3

počet částí obce :

8

* Normalizovaná klasifikace územních celků v České republice.

Posuzované území je součástí správního území Pardubického kraje. Územní plán VÚC Pardubického kraje byl schválen Zastupitelstvem Pk dne 14.12.2006. Podle tohoto dokumentu je území města Nasavrky dotčeno stávajícími liniovými stavbami nadmístního významu (zejména VTL plynovod v severovýchodní části řešeného území), hlavními trasami dopravní infrastruktury (silnice I/37) a hlavními prvky ÚSES (regionální biocentrum č. 897 Slavická obora v severozápadní části řešeného území, regionální biokoridor č. 1364 v severní části řešeného území). Tyto trasy a prvky jsou posuzovaným návrhem územního plánu respektovány. Z VÚC Pk byla převzata plocha rekreační zóny při jiţním okraji Nasavrk a návrh přeloţky komunikace I/37 v Nové Vsi. Jinak pro řešené území nevyplývají ţádné zvláštní vazby nebo poţadavky na vzájemnou koordinaci. Územní plán obce Nasavrky zohledňuje poţadavky a rozvojové záměry okolních sídel, návaznost sítí technické a dopravní infrastruktury a prvků ÚSES, je tedy zajištěna koordinace s ÚP okolních obcí (zejména Svídnice a Lukavice). Závazná část územního plánu VÚC Pk – základní zásady uspořádání území : PODMÍNKY VÝVOJE ÚZEMÍ a) z hlediska ochrany přírodních hodnot -

respektovat zvláště chráněná území přírody

-

respektovat území ptačích oblastí a evropsky významných lokalit

-

respektovat krajinné hodnoty v území

-

respektovat plochy zařazené do ÚSES 8


b) z hlediska struktury osídlení -

respektovat historicky vzniklou urbanistickou strukturu zástavby a její typy : soustředěná zástavba městského charakteru, venkovského charakteru a rozptýlená zástavba - s důrazem na její ochranu

c) z hlediska ochrany kulturních hodnot -

respektovat památkové hodnoty nemovitých kulturních památek a památkově chráněných území

-

respektovat území s archeologickými nálezy

-

respektovat

a

zachovat

prostředí

představující

část

československého

pohraničního opevnění budovaného v letech 1935 - 1938 v rozsahu hlavního obranného postavení

Z pohledu Programu rozvoje Pardubického kraje je řešená koncepce plně v souladu s navrţenými cíli v problémovém okruhu „Ţivotní prostředí“, které jsou dále uvedeny. Program rozvoje Pardubického kraje byl schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 21.9.2006. PROBLÉMOVÝ OKRUH : ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Přehled navrhovaných specifických cílů a opatření : 1. Specifický cíl - Zlepšovat kvalitu sloţek ţivotního prostředí. Opatření Ţ 1.1

Ochrana vodních zdrojů a revitalizace říčních systémů.

Opatření Ţ 1.2

Sniţování emisí a imisí ze středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší.

Opatření Ţ 1.3

Sniţování hlukové zátěţe obyvatel.

2. Specifický cíl - Sniţovat produkci odpadů, zajišťovat ekologicky neškodné nakládání s odpady a odstraňovat škodlivé látky z ţivotního prostředí. Opatření Ţ 2.1

Zavádění principů ”čistší produkce”, omezení produkce odpadů, zefektivnění separace, vyuţívání a recyklace odpadů a omezení skládkování.

Opatření Ţ 2.2

Řešení problematiky starých ekologických zátěţí ŢP včetně skládek.

3. Specifický cíl - Chránit a revitalizovat krajinu. Opatření Ţ 3.1

Ochrana přírody a krajiny.

4. Specifický cíl - Zvyšovat ekologické vědomí a odpovědnost obyvatel. Opatření Ţ 4.1

Realizace environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty obyvatel, rozvoj

informačních

systémů

o

ŢP

environmentálních manaţerských systémů. 9

a

podpora

zavádění


5. Specifický cíl - Účinně monitorovat stav vybraných sloţek ţivotního prostředí. Opatření Ţ 5.1

Pravidelný monitoring stavu ŢP.

V této fázi prací nebyly zjištěny ani rozpory posuzovaného ÚP Nasavrky s principy, opatřeními a návrhy dalších krajských koncepcí se vztahem k ţivotnímu prostředí jako jsou : Program sniţování emisí Pardubického kraje Program zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje Územní energetická koncepce Pardubického kraje na ţivotní prostředí Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Krajská koncepce hospodaření s odpady Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje *) Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Program obnovy venkova *) Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje uvádí lokality „Strádovské Peklo“, „V koutech“ mokřady (mimo CHKO) a rybník „Hluboký“ – mokřad a přírodní rezervace, zmiňuje výskyt památných stromů v Ochozu u Nasavrk a Podlíšťanech (duby letní) a výskyt VKP „Kvítecký potok“.

Návrh koncepce ÚP Nasavrky je v souladu také s Regionálním operačním programem NUTS II Severovýchod 2007 – 2013. Koncepce zahrnuje kraj Liberecký, Královéhradecký a Pardubický. Globálním cílem je dosaţení kvality ţivota

obyvatel

regionu srovnatelné s vyspělými regiony Evropy

prostřednictvím zvýšení jeho konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice. Cílem je vyváţený rozvoj regionu vyuţívající existující potenciál, respektující zásady trvale udrţitelného rozvoje, sociální stability a ochrany ţivotního prostředí. Strategické cíle jsou následující : 1. Zlepšit dopravní infrastrukturu a optimalizovat dopravní obsluţnost v celém území regionu při respektování ochrany ţivotního prostředí. 2. Vytvořit příznivé prostředí a kvalitní podmínky pro ţivot obyvatel rozvojem infrastruktury v oblasti zdravotnictví, sociálních věcí a vzdělávání, regenerací a revitalizací vybraných částí měst a venkova, a to při respektování ochrany ţivotního prostředí. 3. Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a na tvorbě pracovních příleţitostí rozvojem základní a doprovodné infrastruktury a rozvojem sluţeb. 4. Rozvíjet vzájemnou spolupráci firem a vzdělávací soustavy, zvýšit rozsah komerčního vyuţití výstupů vědy a výzkumu, zlepšit infrastrukturu a sluţby pro podnikatele. 10


Ze strategických cílů vyplývají priority : Priorita 1 – rozvoj dopravní infrastruktury Priorita 2 – rozvoj městských a venkovských oblastí Priorita 3 – cestovní ruch, zde je třeba zdůraznit : bod 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti ČR modernizace a zvyšování kapacit základní infrastruktury cestovního ruchu obnova a rozvoj doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch podpora revitalizace kulturně-historických a technických památek s cílem zvýšit atraktivitu území z hlediska CR podpora zajištění dostupnosti turistických atraktivit podpora produktů a programů CR – investiční Priorita 4 – rozvoj podnikatelského prostředí, zde je třeba zdůraznit : bod 4.1 Podpora infrastruktury pro podnikání investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu (do 5 ha) revitalizace brownfields (do 5 ha) za účelem rozvoje obchodu a komerčních sluţeb, rozvoj malých podnikatelských inkubátorů

11


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Geomorfologie, geografie Obec Nasavrky se nachází přibliţně 10 km jiţním směrem od Chrudimi a 12 km severozápadně od Hlinska při silnici I. třídy I/37, nad údolím řeky Chrudimky, v nadmořské výšce 454 – 532 m n.m. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje území v jiţní části území, nejniţší na severozápadě při výtoku Chrudimky směrem na obec Svídnice. Území je odvodňováno potoky Debrným, Libáňským, Kvíteckým a Bratroňovským. Při severním okraji zájmové oblasti se nachází soustava libáňských rybníků. Z hlediska geomorfologického zatřídění náleţí řešené území k celku Ţelezné hory IIC-3, podcelku Sečská vrchovina IIC-3B a okrskům Kameničská vrchovina IIC-3B-a, Skutečská pahorkatina IIC-3B-b.

Geologie Nasavrky se z geologického hlediska nacházejí na okraji středočeské oblasti (bohemika) Českého masívu a jsou tvořeny ţeleznohorským (dříve nasavrckým) plutonem. Převaţuje zde červená ţula ţumberecká a křiţanovická. Pouze do JV výběţku v okolí Nové Vsi zasahuje modrošedá ţula skutečská. Některé úlomky hornin odolávají zvětrávacímu procesu a zůstávají ve zvětralé vrstvě v podobě štěrkovité nebo kamenité příměsi. Část území podél řeky Chrudimky a dalších vodních toků je tvořena kvartérním pokryvem nivních a svahových sedimentů. Do západního okraje území zasahuje chráněné loţiskové území č. 15340100 České Lhotice. Jeho součástí je výhradní loţisko stavebního kamene (dioritu) č. 3067800 Nasavrky se stanoveným dobývacím prostorem netěţeným č. 70846 Nasavrky. V území se vyskytuje bodové poddolované území Nasavrky - České Lhotice po těţbě rud. Jiţně od Nasavrk prochází plošné radiometricky anomální území s nejvyšší radioekologickou zátěţí. Do SV okrajové části území zasahuje také plošné radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěţí. V blízkosti místní části Drahotice, při silnici I/37, se vyskytuje bodové radiometricky anomální území se střední radioekologickou zátěţí. Území ohroţené sesuvem ani jiná svahová deformace se zde nenachází.

12


Pedologie Vlastnostmi matečného substrátu v předmětném území dochází většinou ke vzniku hnědých půd. Jejich třídění je ovlivněno jejich kyselostí. Prosakující voda z atmosférických sráţek a zrnitostní sloţení horniny způsobují v terénních depresích dočasné zvyšování vláhy v půdním profilu a jeho opětné vysychání, přičemţ dochází k tzv. povrchovému oglejení – to se projevuje různou intenzitou, v případě silné intenzity hraje funkci hlavního půdotvorného procesu při vzniku oglejené půdy. Reliéf terénu a vysoko poloţená hladina podzemní vody dává vzniknout drnoglejové půdě nebo se intenzívně uplatňuje při vývoji nivní půdy glejové. Dlouho trvající zamokření v depresních polohách Bratroňovského potoka poskytuje příhodné podmínky pro rašelinění a tím i pro vznik rašelinových půd. Hydrologie Dle hydrologického členění ČR náleţí řešené území do povodí Labe 1-00-00, dílčího povodí 1-03-03 Chrudimka a celkem 5 povodí čtvrtého řádu : 1 – 03 – 03 – 028

Debrný potok

1 – 03 – 03 – 029

Chrudimka

1 – 03 – 03 – 030

Libáňský potok

1 – 03 – 03 – 093

Bratroňovský potok

1 – 03 – 03 – 095

Kvítecký potok

Odvodňování území je zajištěno řekou Chrudimkou, tvořící jeho SZ hranici. Přítoky Chrudimky jsou zprava Debrný a Libáňský potok, tekoucí ve směru celkového úklonu povrchu od JJZ k SSV. S nimi paralelně dále k východu tečou Kvítecký a Bratroňovský potok, jeţ jsou však přítoky Leţáku, jeho prostřednictvím dále Novohradky a teprve poté se stávají vodami Chrudimky. Všechny uvedené potoky jsou lokálními biokoridory, podél Chrudimky vede biokoridor regionální. Na plochém rozvodí mezi Libáňským a Kvíteckým potokem (Chrudimkou a Leţákem) při severním okraji území byla vybudována soustava libáňských rybníků (Pařezný, Hluboký, Jezírko, Nový a Loučecký – poslední dva jsou jiţ mimo řešené území). Další větší rybník se nachází při jiţním okraji Nasavrk. Drobné vodní plochy jsou i v jednotlivých místních částech.

Chrudimka Řeka Chrudimka pramení severozápadně od Svratouchu ve Ţďárských vrších v 700 m n.m. Protéká Ţeleznými horami a Chrudimskou tabulí k Pardubické kotlině, kde ústí v Pardubicích zleva do Labe na ř. km 130,9 v nadmořské výšce 217 m.

13


Na většině svého toku teče k severu. Délka toku činí 104,4 km a průměrný průtok u ústí je 7,68 m3/s. Průtokové poměry jsou velmi výrazně ovlivňovány vodními díly Hamry, Seč I,II a Křiţanovice I,II. Chrudimka je vodohospodářsky významný vodní tok a kvalita vody je velmi dobrá. Libáňský potok Libáňský potok je pravostranným přítokem Chrudimky. Pramení 1 km jihozápadně od obce Nová Ves poblíţ lokality s místním názvem U kamene ve výšce 590 m n.m. Do Chrudimky ústí u zříceniny hradu Strádov, km 20,60, ve výšce 315 m n.m. Délka Libáňského potoka je 7,0 km. Plocha povodí vodního toku je 5,67 km 2. Povodí má výrazně protáhlý tvar. Vodní tok teče od severu k jihu a nepřibírá ţádné významnější přítoky. Koryto je v horním úseku vymodelováno v mělké erozní údolí, v dolním úseku je údolnice toku zahloubena oproti okolnímu terénu vlivem zpětné hloubkové eroze aţ o 50 m. Dno koryta je druhotně vyplněném jílovito-písčitými fluviálními sedimenty. VÝZNAMNÉ VODNÍ PLOCHY -

rybník Pařezný (plocha 14 ha, objem 110 000 m3) 3

k.ú. Ochoz

-

rybník Hluboký (plocha 6,5 ha, objem 70 000 m )

k.ú. Podlíšťany

-

rybník Jezírko

k.ú. Podlíšťany

-

Drahotický rybník (jiţní okraj obce)

k.ú. Ochoz

-

vodní nádrţe v Podlíšťatech (Kvítecký potok)

k.ú. Podlíšťany

-

rybník v Ochozu (Libáňský potok)

k.ú. Ochoz

-

Horní rybník (4 ha)

k.ú. Nasavrky

-

rybník u pivovaru

k.ú. Nasavrky

-

rybník u silnice I/37

k.ú. Nasavrky

-

zatopené lomy jiţně od Nové Vsi

k.ú. Nasavrky

Hladina podzemní vody je na různých místech různě hluboko. V řešeném území se nachází podzemní voda na loukách v průměru v 30 - 50 cm, na plochách polně obhospodařovaných v 60 - 80 cm. Z hlediska hydrologických poměrů náleţí území do povodí středního Labe a do povodí Chrudimky. Hydrogeologicky se jedná o rajón 6532 (Kutnohorské krystalinikum a Ţelezné hory).

14


Hydrogeologický rajón 6532 (Krystalinikum Ţelezných hor) plocha povodí :

720,16 km2

geologická jednotka :

horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika

Nevymezený kolektor Litologie

převážně metamorfity

Dělitelnost rajonu

lze dělit

Hladina

volná

Typ propustnosti

puklinová

Transmisivita

nízká <1.10 m /s

Mineralizace

0,3-1 g/l

Chemický typ

Ca-Mg-HCO3-SO4

-4

2

Popisované území ani jeho nejbliţší okolí se nenachází v CHOPAV. Podél toku Chrudimky je vyhlášeno záplavové území. Pro ostatní vodní toky v řešeném území není hranice inundačního (záplavového) území zpracována. Klimatologie Zájmové území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé MT 10 (Quitt, 1971). Dlouhé léto je zde teplé a mírně suché, přechodné období je krátké, s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima je mírně teplá, velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu je 7 - 7,5 °C, průměrný úhrn sráţek je 550 650 mm. Nejčastější větry jsou západní a severozápadní. Hlavní směry větru v dlouhodobém průměru a jejich procentuální zastoupení :

KVALITA OVZDUŠÍ Město Nasavrky leţí z hlediska čistoty ovzduší v relativně čistém území s nízkými emisemi znečišťujících látek. Toto je dáno větší vzdáleností významnějších zdrojů znečišťujících emisí. Vzhledem k poloze území nejsou v oblasti příliš časté inverzní stavy.

15


Nejbliţší monitorování kvality venkovního ovzduší v předmětném území (okres Chrudim) je prováděno na monitorovací stanici Hošťalovice (cca 19 km SZ směrem) – stanice č. 1336 (ČEZ), která je umístěna na louce (rozloha cca 30 ha) mezi lesy na severovýchodním okraji obce Hošťalovice. Stanice je reprezentativní v oblastním měřítku (desítky aţ stovky km) a je charakterizována jako stanice průmyslová, venkovská, zemědělská. Lokalizace této stanice je následující : -

zeměpisné souřadnice

49° 56 16.00 sš; 15° 34 54.00 vd

-

nadmořská výška

380 m n.m.

Přehled stavu znečištění ovzduší SO2 na stanici č. 1336 – Hošťalovice : V roce 2007 dosahovalo denní maximum hodnoty 37,0 98% Kv = 23,6 čtvrtletí), 7,2

g/m

3

(19.12.2007),

g/m3. Hodnoty čtvrtletních průměrných koncentrací byly 9,4

g/m3 (2. čtvrtletí), 6,2

g/m3 (3. čtvrtletí) a 8,8

g/m3 (1.

g/m3 (4. čtvrtletí), hodnota

roční průměrné koncentrace byla 7,9 g/m3. Přehled stavu znečištění ovzduší NOx na stanici č. 1336 – Hošťalovice : V roce 2007 dosahovalo denní maximum hodnoty 99,4 98% Kv = 59,0

g/m3 (20.12.2007),


g/m3 (1.

čtvrtletí), 17,9 g/m3 (2. čtvrtletí), 16,4 g/m3 (3. čtvrtletí) a 26,5 g/m3 (4. čtvrtletí), hodnota 3

roční průměrné koncentrace byla 21,2 g/m . Přehled stavu znečištění ovzduší NO2 na stanici č. 1336 – Hošťalovice : V roce 2007 dosahovalo denní maximum hodnoty 77,6 98% Kv = 53,0

g/m3 (20.12.2007),


g/m3 (1.

čtvrtletí), 15,5 g/m3 (2. čtvrtletí), 13,8 g/m3 (3. čtvrtletí) a 22,8 g/m3 (4. čtvrtletí), hodnota roční průměrné koncentrace byla 18,3 g/m3. Imisní situace – stanice č. 1336 Hošťalovice IMISNÍ SITUACE -3

Látka

koncentrace [µg.m ] Rok

čtvrtletní

roční

denní maximum hodinové maximum

I.Q

II.Q

III.Q

IV.Q

průměr

(datum)

(datum) 75,3 (26.1.2007)

SO2

2007

9,4

7,2

6,2

8,8

7,9

37,0 (19.12.2007)

NOx

2007

23,6

17,9

16,

26,5

21,2

99,4 (20.12.2007) 125,0 (20.12.2007)

NO2

2007

21,0

15,5

13,8

22,8

18,3

77,6 (20.12.2007)

100,0 (9.6.2007)

Kromě uvedených škodlivin nejsou na stanici měřeny koncentrace dalších látek.

16


Monitorování emisí PM10 je prováděno v okrese Chrudim na monitorovací stanici Svratouch (cca 21 km JV směrem) – stanice č. 619 (ČHMÚ), která je umístěna na travnaté ploše 5 m od budovy (jedná se o 2 samostatné budky). Stanice je reprezentativní v oblastním měřítku (desítky aţ stovky km) a je charakterizována jako stanice pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, regionální. Lokalizace této stanice je následující : -

zeměpisné souřadnice

49° 44 6.31 sš; 16° 2 3,11 vd

-

nadmořská výška

735 m n.m.

Přehled stavu znečištění ovzduší PM10 na stanici č. 619 – Svratouch : 3

Denní maximum v roce 2007 dosahovalo hodnoty 61,0 g/m (16.4.2007). Hodnoty g/m3 (1. čtvrtletí), 21,5

čtvrtletních průměrných koncentrací byly 18,5

g/m3 (2. čtvrtletí),

12,9 g/m3 (3. čtvrtletí) a 17,9 g/m3 (4. čtvrtletí), hodnota roční průměrné koncentrace byla 17,8 g/m3. V roce 2007 byl na měřící stanici č. 619 překročen stanovený denní imisní limit (50 3

g/m ) 8 x – povolený počet překročení je 35. Max. hodnota denního imisního limitu činila 3

v roce 2007 61,0 g/m (16.4.2007). Imisní situace – stanice č. 619 Svratouch IMISNÍ SITUACE -3

Látka

PM10

koncentrace [µg.m ] Rok

2007

čtvrtletní

roční

denní maximum hodinové maximum

I.Q

II.Q

III.Q

IV.Q

průměr

(datum)

(datum)

18,5

21,5

12,9

17,9

17,8

61,0 (16.4.2007)

-

Pro vyjádření imisní situace základních znečišťujících látek lze pouţít také modelované hodnoty publikované ČHMÚ - odečty z map (zdroj informací : www.chmi.cz), které jsou ovšem zatíţeny značnou nepřesností : -

pole roční průměrné koncentrace NO2

≤ 26 µg/m3 (2007)

-

pole roční průměrné koncentrace PM10

> 20 - 30 µg/m3 (2007)

-

pole roční průměrné koncentrace SO2

≤ 8 µg/m3 (2007)

-

pole roční průměrné koncentrace benzenu

≤ 2 µg/m3 (2007)

-

pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu

> 0,6 - 1,0 ng/m3 (2007)

Území příslušného stavebního úřadu (Městského úřadu Nasavrky) nespadá do vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (na základě dat za rok 2007), tak jak bylo zveřejněno ve sdělení č. 1 ve Věstníku MŢP ČR z února 2009. 17


Fytogeografie a fytocenologie Podle regionálně fytogeografického členění náleţí řešené území do mezofytika, do Ţeleznohorského podhůří (SV okraj, č. okrsku 69 a) a Sečské vrchoviny (převáţná většina území, č. okrsku 69 b). Dle rekonstrukční geobotanické mapy (Mikyška, 1972) náleţí řešené území do oblasti květnatých a bikových bučin, v údolích Chrudimky a dalších vodních toků je rekonstruován pás luhů a olšin. Nadmořská výška spolu s reliéfem a expozicí terénu je určující pro zařazení řešeného území z převáţné části do 4. (bukového) vegetačního stupně. V rámci regionu Ţelezné hory jsou v řešeném území zastoupeny následující typy biochor : III/15/3 - mírně teplých plochých vrchovin III/15/4 - hlubokých údolních zářezů řek III/15/5 - mírně teplých podmáčených sníţenin Podle členění na faunistické okresy náleţí řešené území do Českomoravské vrchoviny. Systém stability krajiny, chráněná území, ochranná pásma Řešené území patří k územím stabilním, jehoţ větší část je pokryta stabilními částmi krajiny, především lesními komplexy, vodními toky a rybníky s příslušnou doprovodnou břehovou zelení. V sousedství lesních kultur a v údolích vodních toků je celá řada lučních kultur, které dále zvyšují stabilitu tohoto území. Plochu obce Nasavrky tvoří z největší části zemědělská půda : 826 ha (65,8 % celkové rozlohy), z toho orná půda činí 524 ha (41,7 %). CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST (CHKO) Západní a jihozápadní část řešeného území je součástí CHKO Ţelezné hory. K nejnápadnějším znakům oblasti patří zlomový hřeben, hluboká údolí, říční nivy, lesní celky, louky a pole. To vše ve spojení se sídly dotváří krajinný ráz typický pro tuto oblast. Spolu s dlouhou historií, která v sobě nese stopy od doby Keltů aţ po architekturu dneška, vznikl jedinečný a neopakovatelný přírodní prostor. Pestré podloţí a různost povrchů, spolu s mnoha dalšími vlivy, podpořily vznik rozdílných společenstev rostlin. V lesích se setkáme s bučinami, bukojedlinami, olšinami a jasaninami. Na skalních výchozech jsou bory. V nejniţších částech jsou dubiny a dubohabřiny. Tyto původní lesní typy jsou dnes na mnoha místech nahrazeny smrčinami. Vody obývá, místy početně, vranka obecná, vzácný mník jednovousý a mihule potoční.

18


K nápadným ptákům patří v některých obcích čáp bílý a v lesích čáp černý. V bukových porostech ţije datel černý, lejsek malý i holub doupňák. Rozloha :

284 km2

Geografická orientace :

49° 42´- 49° 56´ N, 15° 32´ - 15° 53´E

Nadmořská výška :

268 m (u Slatiňan) - 668 m (Vestec)

Vyhlášení :

vyhláška MŢP ČR č.156/1991 Sb.

Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO : - 1 národní přírodní rezervace - 12 přírodních rezervací - 11 přírodních památek PŘÍRODNÍ REZERVACE (PR) SZ část území je součástí PR Strádovské Peklo. Celková výměra rezervace je 87,32 ha. Rezervaci tvoří kaňon řeky Chrudimky a přilehlých přítoků. Území je charakteristické mnoha geomorfologickými jevy a zbytky přírodě blízkých lesních společenstev, na které je vázán výskyt mnoha ohroţených druhů organismů. Lesní porosty tvoří habry, javory, borovice lesní, buk, javor klen a jedle. V údolní nivě je společenstvo olšin. K zajímavým rostlinným druhům patří kocínek dvoudomý, sleziník severní, čarovník alpský, jestřábník hroznatý, lilie zlatohlávek, hruštice jednostranná a kostřava sivá. Ţijí zde například vranka obecná, plotice obecná, ještěrka obecná, výr velký, holub doupňák a lejsek malý. SZ část území je součástí PR Krkanka. Území je tvořeno skalnatým údolím řeky Chrudimky. Svahy jsou porostlé přirozenými a přírodě blízkými lesními společenstvy, převaţují listnaté porosty bučin a pomístně dubin. Vzácnější jsou suťové lesy, reliktní bory a podmáčené olšiny v nivě toku. V těchto porostech ţije mnoho ohroţených a chráněných druhů. V SV části řešeného území, jiţ mimo CHKO, se nachází PR Hluboký. Jedná se o rybník a přilehlé mokřady. V této rezervaci se vyskytuje vodní ptactvo, obojţivelníci a plazi. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (PP) JZ část území je součástí PP V Koutech. Mělký rybníček se společenstvy mokřadních a vlhkomilných druhů rostlin. Okraj lemují olšiny a vrbiny s příměsí dalších druhů dřevin. Pro ţivočichy je území významným zdrojem potravy, či slouţí k rozmnoţování vodních a mokřadních druhů. Na území vlastních Nasavrk se nachází PP Kaštanka. Jedná se o sad kaštanovníku jedlého, který byl postupně vysazován od roku 1776 dodnes. Nejstarší exempláře pocházejí z původní výsadby. 19


VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK (VKP) Významný krajinný prvek registrovaný dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, se nachází při SV části území – VKP Kvítecký potok táhnoucí se podél stejnojmenného potoka, s botanicky významnou mokřinovou nivou. Obecně lze konstatovat, ţe za VKP jsou povaţovány „ze zákona“ všechny lesy, mokřady, vodní toky, údolní nivy a rybníky. PŘÍRODNÍ PARK Přírodní park do řešeného území nezasahuje. PAMÁTNÝ STROM V řešeném území se nachází celkem šest lokalit vyhlášených jako památné stromy. k.ú. Ochoz u Nasavrk (místní část Libáň) : dub letní na p.č. 127 u domu č.p. 24 u odbočky z hlavní silnice dub letní na p.č. 885 za domem č.p. 24 na západním břehu rybníka Pařezný alej 10 exemplářů dubů letních na p.č. 644, 648/4, 648/5, 650 a 867 na hrázi bývalého rybníka alej 16 exemplářů dubů letních na p.č. 852 na hrázi rybníka alej 30 exemplářů dubů letních na p.č. 883 na hrázi rybníka Pařezný k.ú. Podlíšťany : dub letní na p.č. 1000/4 a 1148/3 na návsi v místní části Obořice

LOKALITY NATURA 2000 Podél SZ hranice řešeného území, tvořené zde řekou Chrudimkou, se táhne EVL CZ0533304 Chrudimka – Nasavrky, vyhlášená na ochranu rybí populace vranky obecné. Rozloha lokality je 10,83 ha. Poloha :

Kaňon a tok řeky Chrudimky 1 km severně od Nasavrk.

Ekotop :

Hluboké

skalnaté

údolí

v

tvrdých

krystalických

horninách

ţeleznohorského (nasavrckého) plutonu, které tvoří ţuly nasavrckého a ţumberecko-křiţanovického souvrství a nepatrně je zastoupeno gabro. Půdy jsou mělké, slabě kyselé. Biota :

Skalnaté údolí s lesním porostem se starými stromy a kamenitý tok řeky Chrudimky. Chladný, kyslíkem obohacený kamenitý tok řeky a v lesních porostech staré, odumírající stromy.

20


V severovýchodní části řešeného území se nachází EVL CZ0533310 Hluboký rybník, vyhlášená na ochranu brouka páchníka hnědého. Poloha :

Lesy v okolí tzv. libáňské rybniční soustavy, východně od obce Libáň (5 km jiţně od Slatiňan).

Ekotop :

Zvětraliny a hlinitopísčité sedimenty na biotitické ţule ţeleznohorského plutonu. Glej typický, kambizem typická a pseudoglejová. Olšové luhy navazující na Libáňskou rybniční soustavu.

Biota :

Jasanová olšina mezi rybníky Pařezný a Hluboký se starou dubovou alejí na východní hrázi Hlubokého rybníka.

Ptačí oblast soustavy Natura 2000 se v popisovaném území nenachází. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Řešené území je z hlediska problematiky ÚSES součástí dokumentace Generel územních systémů ekologické stability Chrudimsko, mapové listy : 13-42-24, 13-42-25, 1344-03, 13-44-08, 14-33-07, 14-33-12 (Agroprojekt a.s. Pardubice, středisko Vysoké Mýto, Ing. Trávníček, říjen 1995). Regionální systém V rámci regionálního ÚSES byly v řešeném území vymezeny následující prvky regionálního významu : regionální biocentrum RBC 897 Slavická obora – lesní komplex podél řeky Chrudimky pro jelení a mufloní zvěř, včetně PR Krkanka, PR Strádovské Peklo a EVL Chrudimka – Nasavrky regionální biokoridor RK 1364 Slavická obora, Bítovanka – podél soustavy libáňských rybníků Lokální systém V rámci Generelu jsou v řešeném území vymezeny tyto prvky lokálního ÚSES : Biokoridory : BK 1 – „ Nasavrky“ (potok Debrný a doprovodný porost) BK 2 – „ Loučky“ (soustava rybníků Pařezný, Hluboký, Nový, Lovčický) BK 3 – „ Ochoz“ (údolí místní vodoteče) BK 4 – „ Krupín“ (Bratroňovský potok) BK 5 – „ Buková“ (lesní vodoteč) BK 9 – „ Kvítecký potok“ (potok a doprovodný porost)

21


Biocentra : BC 2 – „ Nad Nasavrckým lomem“ (údolí a stráně nad potokem) BC 3 – „ Hluboký rybník“ (olšina a rybník Hluboký) BC 5 – „ Ochoz“ (vodní plocha a remízek – návrh) BC 6 – „ Bratroňovský potok“ (přípotoční les) BC 7 – „ Buková“ (lesní společenstva) BC15 – „ Obořice“ (přípotoční olšina) OCHRANNÁ PÁSMA Podél lesních pozemků je ze zákona stanoveno ochranné pásmo lesa v šíři 50 m, přičemţ lesní pozemky se vyskytují zejména v severní a jiţní, částečně i v západní části řešeného území. Kulturně-historická charakteristika, sídelní a demografické parametry První dochovaný záznam o Nasavrkách je z r. 1318 a jako první majitel je uváděn Kunrát de Nassawyrch. Roku 1355 obdrţel Nasavrky od krále Karla IV. olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi, který se r. 1360 zaslouţil o prohlášení Nasavrk za městečko. Posledním českým majitelem byl Albrecht Kekule ze Stradonic. V r. 1945 přešel majetek do vlastnictví státu. Na místě dnešního zámku stávala tvrz, která byla vybudována v 10.-11. století jako stráţiště pro celníky, jenţ měli za úkol udrţovat bezpečnost na zemských stezkách. Kolem r. 1600 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, zdobený sgrafity. Budova se dvěma věţičkami prošla v 90. letech 20. století rozsáhlou rekonstrukcí. Prostory zámku jsou uţívány ke kulturním účelům. Naproti zámku stojí římsko-katolický kostel sv. Jiljí. Původně byl postaven v gotickém slohu, po poţáru v r. 1740 byl barokně přestavěn. Dnešní podoba je jiţ z konce 19. století. V letech 1999-2001 byla za kostelem postavena nová fara. Nasavrky tvořily odedávna jeden celek s hradem Strádov, který leţí ve Slavické oboře. Dnes je z hradu zřícenina. Mezi významné objekty v okolí Nasavrk patří toleranční kostel českobratrské církve evangelické, postavený v 80. letech 18. století v nedalekém Hradišti. Z hlediska ochrany archeologických památek se jedná o území s archeologickými nálezy. Severozápadní část řešeného území je součástí Krajinné památkové zóny Slatiňansko-Slavicko prohlášené Vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb. s účinností od 1.8.1996.

22


V obci jsou následující registrované nemovité kulturní památky : -

č. rejstříku 28475/6-920 – kostel sv. Jiljí

-

č. rejstříku 101258 – krucifix

-

č. rejstříku 10851 – socha sv. Jana Nepomuckého

-

č. rejstříku 46563/6-921 – zámek, s omezením : bez barokní přístavby v zámku č.p. 1

SOUČASNOST Původní historická zástavba Nasavrk je soustředěná v okolí náměstí a jiţně od něj. Na vlastním náměstí je zástavba do dvou nadzemních podlaţí. Severní a jiţní část zastavěného území obce tvoří novější pravidelná zástavba příměstského typu, jak z meziválečného období, tak z posledních desetiletí, soustředěné obytné zástavby rodinných domů s pravidelnou pravoúhlou parcelací podél obsluţných komunikací. Okrajové části zástavby obce, především na západním a jiţním okraji tvoří volná zástavba rodinných domů venkovského charakteru se zázemím uţitkových zahrad a chovem drobného domácího zvířectva. Místní části obce mají charakter původní volné venkovské zástavby, s výjimkou lokality novějších rodinných domů v západní části Ochozu. Z hlediska funkčního je maximum ploch občanského vybavení soustředěno v okolí náměstí a dále na severním okraji zastavěného území obce. V místních částech je občanského vybavení minimu. Naprostou většinu ostatních ploch zastavěného území představují plochy pro bydlení. V menších místních částech začíná převaţovat funkce rekreační nad obytnou. Urbanistická struktura je poměrně zachovalá, nenarušená významněji většími novějšími objekty.

Doprava : V řešeném území je zastoupena doprava silniční, cyklistická a pěší a v obcích se nenacházejí ţádné provozy s trvalou zvýšenou dopravní obsluhou. Silnice I/37 je významným tahem a zajišťuje tranzitní spojení ve směru sever – jih. Silnice II. tř. mají převáţně propojovací charakter a doplňují silniční síť. Dotčené silnice III. tř. mají pouze místní charakter a zprostředkovávají dopravní napojení a propojení obcí bez většího podílu tranzitní dopravy. Místní komunikace jsou nejvíce rozvinuty v Nasavrkách. Komunikace nezahrnuté do státní silniční sítě jsou většinou zpevněné, místy však nemají potřebné parametry. Ţelezniční trať č. 238 Chrudim - Ţďárec u Skutče – Hlinsko – Havlíčkův Brod se nachází východně od řešeného území s nejbliţší zastávkou ve Vrbatově Kostelci.

23


Samostatné cyklistické stezky nejsou zřízeny. Řešeným územím prochází značené cyklotrasy regionálního významu (č. 4113 Loučky – Podlíšťaty – Krupín) a místního významu (č. 4121 Libáň – Drahotice – Ochoz – Nasavrky – Kameničky; č. 4114 České Lhotice – Nasavrky – Miřetice a č. 4119 (Ctětín – Nová Ves – Hodonín). Zásobování vodou : Celé správní území obce Nasavrky je vybaveno veřejným vodovodem v majetku a provozu VAK Chrudim a.s., který je součástí skupinového vodovodu Hlinsko se zdrojem v podobě ÚV Hamry (110 l/s) s odběrem vody ze stejnojmenné nádrţe na Chrudimce a podzemním zdrojem Čertovina (8,0 l/s). Dopravní systém vody vychází z vodojemu Hlinsko 2.000 m3. Vodojem je plněn přímo z ÚV Hamry čerpací stanicí. Z vodojemu vede přívodní řad přes Trhovou Kamenici, do Nasavrk. Z přivaděče jsou postupně napájeny vodojemy jednotlivých vodovodů v okolních 3

obcích. Přivaděč v dimenzi je přerušen ve vodojemu Nová Ves 150 m . Délka přívodního řadu z vodojemu Trhová Kamenice je 7.484 m. Opatření při nouzovém zásobování vodou je shodné s celým skupinovým vodovodem Hlinsko. Tento je propojen se skupinovým vodovodem Havlíčkův Brod s podzemními zdroji Podmoklany (40 l/s) a skupinovým vodovodem Skuteč s podzemním zdrojem Sv. Anna (20 l/s) a vlastní vodovod Hlinska má podzemní zdroje Čertovina (8 l/s). Tyto zdroje poskytují dostatečné rezervy pro krizové stavy a nutnosti nouzového zásobování vodou. V případě

kolapsu

dopravního

systému

vody

bude

dováţena

cisternami

z podzemního zdroje Podlaţice (V8 – 30 l/s) ze vzdálenosti 12 km.

Kanalizace : Obec Nasavrky má vybudovanou veřejnou jednotnou kanalizační síť převáţně ve vlastnictví obce (v délce 5.772 m ), menší část (1 692 m) kanalizace je ve vlastnictví VAK Chrudim a.s. Stoka je vyústěna do Libáňského potoka pod lokalitou Ochoz a částečně tuto místní

část

Nasavrk

také

odkanalizovává.

Přívalové

vody jsou

odlehčovány do

pravostranného přítoku Debrného potoka na SV okraji obce a tím do Chrudimky nad Práčovskou vyrovnávací nádrţí. Splaškové

vody

jsou

před

zaústěním

předčišťovány

v septicích. Menší část nemovitostí (cca 7 %) je vybavena jímkami na vyváţení a cca 3 % obyvatel jsou napojena na domovní mikročistírny. Kaly ze septiků a jímek jsou vyváţeny. V Ochozu je dešťová kanalizace, která prochází větší částí obce (432 m) a je pokračováním kanalizačního systému obce Nasavrky s výustí do Libáňského potoka. Tato část kanalizace je majetkem a ve správě VAK Chrudim a.s. a současně zárodkem budoucího soustavného odkanalizování zakončeného mechanicko-biologickou ČOV pro

24


Nasavrky, Ochoz a Březovec s kapacitou 1 500 EO. Čistírna bude umístěna severně od Ochozu cca 250 m od zástavby. Splaškové vody jsou likvidovány převáţně v septicích s přepady do místní vodoteče, Libáňského potoka a do kanalizace. Zbývající obyvatelé shromaţďují splašky v bezodtokových jímkách na vyváţení. V Březovci není veřejná kanalizace. Dešťové odvodnění je provedeno po terénu. Splaškové vody jsou shromaţďovány v bezodtokových jímkách na vyváţení. V Nové Vsi je dílčí dešťová kanalizace v délce 300 m. Splaškové vody jsou shromaţďovány v bezodtokových jímkách na vyváţení. V Libáni není veřejná kanalizace, pouze dílčí dešťové odvodnění v délce 150 m. Splaškové vody jsou shromaţďovány v bezodtokových jímkách na vyváţení. V Drahoticích je vybudována veřejná splašková kanalizace v majetku a správě obce Nasavrky. Stavba byla dokončena v roce 2002 včetně čistírny odpadních vod. Stoková síť je tlaková v celkové délce 1.200 m. Čistírna je mechanicko-biologická pro kapacitu 35 EO s výustí do Kvíteckého potoka. Obořice nemají veřejnou kanalizaci. K dešťovému odvodnění je pouţit systém příkopů a propustků. Splaškové vody jsou shromaţďovány v bezodtokových jímkách na vyváţení. V Podlíšťanech je vybudována veřejná splašková kanalizace v majetku a správě obce Nasavrky. Stavba byla dokončena v roce 2002 včetně čistírny odpadních vod. Stoková síť je tlaková v celkové délce 1.200 m. Čistírna je mechanicko-biologická typ pro kapacitu 35 EO s výustí do Kvíteckého potoka. Zásobování elektro : Území je zásobováno elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 35 kV. K transformaci VN / NN slouţí celkem 18 TS, přičemţ Nasavrky mají 10 TS, Ochoz 2 TS, Nová Ves 1 TS, Libáň 2 TS, Drahotice 1 TS, Podlíšťany 1 TS a Obořice 1 TS. Stávající sekundární rozvodná síť v obci a místních částech je provedena převáţně vrchní sítí AlFe na betonových stoţárech, střešnících a z části na konzolách. V novější zástavbě je rozvodná síť řešena zemními kabely vč. přípojek. Zásobování plynem : Řešeným územím probíhá trasa VTL plynovodu pro regulační stanici VTL/STL, která je situovaná na severním okraji Ochozu. Trasa prochází SV částí řešeného území okolo jiţního okraje rybníka Hluboký, východně od Libáně a Drahotic aţ po regulační stanici u Ochozu.

25


V současné době jsou provedeny STL rozvody v obcích Nasavrky, Ochoz, Drahotice a Libáň. Plynofikace místních částí Nová Ves, Obořice a Podlíšťany je v realizaci.

STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŢE - SKLÁDKY Jihovýchodně od Nasavrk, cca 150 m východně od silnice I/37 je provozována skládka tuhých komunálních odpadů. Skládka je zaloţena na upraveném podloţí se dvěma těsnícími bariérami. V současné době probíhá proces posuzování vlivů na ţivotní prostředí na zvětšení kapacity této skládky. V obci jsou také umístěny kontejnery na tříděný sběr – plasty, sklo. Dle dostupných informací je v řešeném území evidována řada lokalit „černých“ skládek, dnes většinou uzavřených a rekultivovaných.

PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ BEZ UPLATNĚNÍ KONCEPCE : V zájmovém území se vzájemně prolíná řada funkcí : Bydlení (objekty s příslušným hospodářským zázemím) představuje největší část současně zastavěných ploch v obci. Část obytných objektů je vyuţívána k rekreaci (hlavně rekreační chalupy). Občanská vybavenost – hlavní objekty jsou soustředěny převáţně v okolí náměstí a dále na severním okraji zastavěného území obce. V místních částech je vybavenost minimální. Zemědělská výroba je zastoupena v řešeném území pouze okrajově, menší zemědělský areál je při komunikaci mezi Podlíšťany a Obořicemi (ostatní bývalé zemědělské objekty jsou v současné době nefunkční nebo jsou vyuţívány pro nezemědělské účely). Výroba a skladování jsou zastoupeny v řešeném území soukromými objekty a areály lehkého průmyslu, drobné a řemeslné výroby, které jsou v Nasavrkách umístěny především ve střední části východně od náměstí a na východním okraji v areálu bývalého pivovaru, dále jsou v řešeném území v severozápadním okraji Ochozu, v severozápadním okraji Drahotic a severně od Libáně. Ostatní drobné podnikatelské subjekty, řemeslnické provozovny a ţivnosti jsou umístěny jednotlivě v rámci celého zastavěného území.

26


Plochy pro sport a rekreaci se nacházejí ve střední části obce (u sokolovny) a při severovýchodním okraji zastavěného území obce (fotbal hřiště), menší sportoviště je v jiţním okraji Ochozu. Po celém řešeném území, zejména v zalesněných okrajových částech se nacházejí jednotlivé objekty individuální rekreace (chaty). Plochy veřejné zeleně jsou ve střední části obce v okolí zámku a severněji (Kaštanka) a v severovýchodní části zastavěného území. Plochy technické infrastruktury jsou v menším rozsahu po celém zastavěném území (trafostanice atd.), rozsáhlá plocha pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady je jihovýchodně od Nasavrk (AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. – regulovaná skládka). Řešeným územím prochází zhruba od severu k jihu komunikace I. třídy č. 37, z ní odbočuje několik dalších komunikací II. a III. třídy. Ostatní druhy dopravy nejsou v řešeném území zastoupeny. V ostatních částech řešeného území se rozprostírá nezastavěné (neurbanizované) území zahrnující zejména zemědělské plochy, plochy přírodní, lesní plochy, vodní plochy a toky. Neuplatnění koncepce v podstatě pouze zachová aktuální stav ţivotního prostředí dotčeného území, přičemţ ovšem rezignuje na moţnost výše uvedené funkce v území co nejlépe zkoordinovat, konkrétně především : a) rezignuje na moţnost upřesnit rozsah návrhových lokalit na pozemcích I. a II. třídy ochrany ZPF b) rezignuje v některých uvaţovaných návrhových plochách na nutnost koordinace se stávajícími trasami inţenýrských sítí a jejich ochrannými pásmy c) rezignuje na respektování ochranného pásma lesa, resp. podání ţádosti o výjimku k umístění zástavby v lokalitách v blízkosti lesních pozemků d) nebudou vytipovány návrhové plochy pro drobnou výrobu a řemesla a zajištěna jejich koordinace s okolními plochami pro bydlení e) nebude specifikován způsob vyuţití rozsáhlých lokalit Z5 aţ 7-N na jiţním okraji Nasavrk, s ohledem na poţadavky CHKO f)

nebude specifikován způsob vyuţití ploch pro rozšíření skládky TKO

27


3. CHARAKTERISTIKY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

PLOCHA Z2-O Aktuální stav lokality : plocha pro stavbu ČOV – kosodélníkový prostor mezi místní vodotečí a silnicí na Obořice, SV od Ochozu, jiţně od LBC 3 „Ochoz“; zemědělská půda (BPEJ 5.71.01 – třída ochrany V); SZ hranici tvoří Libáňský potok; současný pokryv lokality - trvalý travní porost; lokalita není umístěna v přímé návaznosti na stávající nebo plánovanou zástavbu Moţné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska : -

recipient je v předmětné části toku lokálním biokoridorem LBK 3

Doporučená opatření : -

při projektování ČOV posoudit účinnost čistírny a dokladovat soulad kvalitativních ukazatelů odpadních vod na výstupu z ČOV s hodnotami dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, včetně provedení výpočtu směšovací rovnicí k posouzení výsledné imisní situace dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., v platném znění

Obrázek 1 : Foto lokality Z2-O pro stavbu ČOV

28


PLOCHA Z5-N Aktuální stav lokality : plocha pro stavbu motorestu vč. parkoviště osobních automobilů – trojúhelníkový prostor mezi silnicí I/37, starou silnicí a odbočkou II/337 na Bojanov; zemědělská půda (BPEJ 7.50.04 – třída ochrany IV); lokalitou je vedena trasa vrchního vedení VN 35 kV a trasa dálkového telekomunikačního kabelu; v jihovýchodní části plochy je evidovaná lokalita skládky; ochranná pásma - vrchního vedení VN 35 kV a komunikace I. třídy; současný pokryv lokality - trvalý travní porost; součást CHKO Ţelezné hory Moţné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska : -

lokalita je součástí CHKO Ţelezné hory


při projektování motorestu respektovat umístění lokality v CHKO a nenarušit krajinný ráz území

Obrázek 2 : Foto lokality Z5-N pro stavbu motorestu

29


PLOCHA Z6-N Aktuální stav lokality : plocha pro autocamping – prostor jihovýchodně od Horního rybníka (pod jeho hrází), jiţně od silnice II/337 na Bojanov; zemědělská půda (BPEJ 7.50.04 – třída ochrany IV); lokalitou je vedena trasa vrchního vedení VN 35 kV a trasa vodovodu; ochranná pásma vrchního vedení VN 35 kV; současný pokryv lokality - trvalý travní porost; součást CHKO Ţelezné hory Moţné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska : -

lokalita je součástí CHKO Ţelezné hory


při projektování autocampingu vyřešit sociální zázemí zařízení, resp. zajistit ochranu půdního a vodního prostředí – pravděpodobně napojením na splaškovou kanalizaci města

Obrázek 3 : Foto lokality Z6-N pro stavbu autocampingu

30


PLOCHA Z5-Ob Aktuální stav lokality : plocha pro vystavění fotovoltaické elektrárny – prostor severozápadně od Obořic, severně od místní komunikace na Obořice; zemědělská půda (převáţně BPEJ 5.32.54 – třída ochrany V); jiţní hranici plochy tvoří trasa vrchního vedení VN 35 kV (s ochranným pásmem); současný pokryv lokality - trvalý travní porost, dřeviny mimo les a orná půda; lokalita není umístěna v přímé návaznosti na stávající nebo plánovanou zástavbu Moţné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska : -

část plochy je zemědělskou půdou s třídou ochrany II (BPEJ 5.29.11)


při projektování fotovoltaické elektrárny posoudit vliv na krajinný ráz (i kdyţ lokalita není v přímém vizuálním pohledu z prostoru obytné zástavby a neleţí v CHKO Ţelezné hory)

Obrázek 4 : Foto lokality Z5-Ob pro fotovoltaickou elektrárnu

31


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

V řešeném území se nacházejí následující prvky vyţadující zohlednění v územně plánovací dokumentaci za účelem ochrany ţivotního prostředí : -

chráněná krajinná oblast (CHKO) Ţelezné hory – západní a jihozápadní část řešeného území je součástí CHKO

-

přírodní rezervace Krkanka a Strádovské Peklo – zasahují do SZ části řešeného území

-

přírodní památka V Koutech (v JZ části území) a Kaštanka (na území Nasavrk)

-

památné stromy – 5 lokalit v k.ú. Ochoz u Nasavrk (v místní části Libáň) a 1 lokalita v k.ú. Podlíšťany – vše duby letní

-

registrovaný VKP Kvítecký potok – zasahuje do SV části území

-

krajinná památková zóna Slatiňansko - Slavicko – SZ část řešeného území je součástí zóny

-

chráněné loţiskové území CHLÚ č. 15340100 České Lhotice – zasahuje do západního okraje řešeného území

-

ochranné pásmo lesa - v šíři 50 m

-

prvky ÚSES - v území je řada regionálních a lokálních biocenter a biokoridorů

-

významné památkové objekty (kříţky, zvoničky), event. archeologická naleziště a jejich ochranná pásma V zájmovém území se nacházejí lokality soustavy NATURA 2000 (podle § 45a –

c, § 45e zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění) : evropsky významná lokalita (EVL) CZ053304 Chrudimka – Nasavrky, vyhlášená na ochranu rybí populace vranky obecné – podél SZ hranice zájmového území, tvořené zde řekou Chrudimkou evropsky významná lokalita (EVL) CZ0533310 Hluboký rybník (přírodní rezervace), významná entomologická lokalita z důvodu výskytu páchníka hnědého – v SV části řešeného území (mimo CHKO)

32


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA OBYVATELSTVO A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Návrh ÚP Nasavrky je zpracován v jedné variantě. Charakteristika vlivů navrhovaných rozvojových lokalit Z2-O, Z5-N, Z6-N a Z5-Ob je uvedena v následujícím přehledu – zvlášť vlivy na obyvatelstvo a zvlášť vlivy na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí : PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA OBYVATELSTVO Lokality Z2-O, Z5-N, Z6-N a Z5-Ob : Navrhovanými záměry v uvedených lokalitách nedojde k významnému ovlivnění veřejného zdraví z hlediska ovzduší a hluku, resp. stávající imisní a akustická situace zůstane bez podstatné změny. Vliv na obyvatele by mohlo mít vyuţití lokalit Z5-N (pro výstavbu motorestu) a Z5-Ob (pro fotovoltaickou elektrárnu), a to z hlediska faktorů pohody v souvislosti se změnou krajinného rázu. V případě lokality Z5-N a obecně všech navrhovaných lokalit pro výstavbu bude důleţité respektovat stávající charakter zástavby města Nasavrky – především z důvodu umístění v CHKO nebo v její blízkosti. Bliţší posouzení není v této etapě přípravy staveb moţné pro nedostatek údajů. Reakci z pohledu krajinného rázu (faktorů pohody) by mohla způsobit i plánovaná fotovoltaická elektrárna na ploše Z5-Ob. Jedná se o zařízení, které v současné době můţe vyvolávat negativní emoce. Výrazné negativní ovlivnění krajinného rázu je však nepravděpodobné. Lokalita není v přímé návaznosti na obytnou zástavbu, a to ani pohledové; leţí na SV okraji zájmového území lemována stávající liniovou zelení. Kolem pozemku nevede ţádná turistická trasa nebo cyklostezka, dokonce není lokalita ani snadno přístupná. Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území budou posuzovanou koncepcí ovlivněny významně pozitivně – zejména vytvořením pracovních míst a podporou turistického ruchu (v rámci kulturně rekreačního keltského areálu).

33


PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Lokality Z2-O, Z5-N, Z6-N a Z5-Ob : Vzhledem k dosud nestanoveným potřebným detailům záměrů v rozvojových plochách je moţné budoucí vlivy pouze předběţně odhadnout. Míra moţného ovlivnění provozovanými činnostmi bude záviset především na rozsahu, provedení záměrů a technickém zabezpečení ochrany ţivotního prostředí. Ovlivnění ovzduší bude záviset především na četnosti vyvolané dopravy a na způsobu vytápění nových objektů. Vzhledem k umístění lokalit Z5-N a Z6-N (u komunikace I/37) a moţnosti plynofikace lze očekávat vlivy spíše méně významné aţ nevýznamné. Citlivou otázkou bude jistě problematika případných emisí zapáchajících látek – z ČOV, coţ je však záleţitost v současné době snadno technicky řešitelná. Z pohledu zásobování vodou je obec včetně místních částí vybavena veřejným vodovodem, s moţností napojení nově navrţených lokalit. Vodovod je součástí skupinového vodovodu Hlinsko se zdrojem v podobě ÚV Hamry (110 l/s) s odběrem vody ze stejnojmenné nádrţe na Chrudimce a podzemním zdrojem Čertovina (8,0 l/s). Nasavrky, Drahotice a Podlíšťany jsou vybaveny splaškovou kanalizací, v ostatních částech zájmového území jsou splaškové vody shromaţďovány v bezodtokých jímkách na vyváţení, příp. podniky mají své vlastní ČOV. Kaly jsou odváţeny do okolních ČOV Seč, Hlinsko a Chrudim, částečné na zemědělské pozemky. Rozvojová plocha Z2-O je navrţena pro stavbu mechanicko-biologické ČOV pro Nasavrky a Ochoz s kapacitou 1 500 EO. Doporučením je zajistit napojení lokality Z6-N (autocamping) na splaškovou kanalizaci města. Vliv na kvalitu povrchových i podzemních vod v oblasti lze povaţovat za nevýznamný, resp. v případě lokality Z2-O za významně pozitivní (výstavba ČOV včetně splaškové kanalizace). Lokality Z2-O, Z5-N a Z6-N jsou navrţeny na ZPF s třídou ochrany IV nebo V. Zde bude zábor půdy vzhledem k velikosti a kvalitě pozemků málo významný. Podobně tomu bude i u rozvojové plochy Z5-Ob, kde je sice část půdy je vedena ve II. třídě ochrany, ale většina plochy je V. třídou ochrany a hospodaření pod panely fotovoltaické elektrárny nebude zcela vyloučeno. Nakládání se závadnými látkami ve větším mnoţství se na posuzovaných plochách nepředpokládá. Lokálně (základy staveb) bude do hloubky cca 3 m (u rozsáhlejších záměrů moţná aţ 5 m) mechanicky narušeno horninové prostředí, coţ se však dá povaţovat za ovlivnění nevýznamné.

34


Významné působení hluku, vibrací nebo záření není také předpokládáno – nejsou připravovány záměry, které by opravňovaly předpokládat významné zhoršení akustické situace v území. U lokalit navrţených pro bydlení v blízkosti komunikace I/37 bude provedeno vyhodnocení zatíţení objektů hlukem z dopravy a dle výsledků budou navrţena příslušná opatření. Vzhledem k plánovanému funkčnímu vyuţití posuzovaných rozvojových lokalit lze za nevýznamné povaţovat i vlivy koncepce na biotopy, flóru a faunu. Lokality jsou navrţeny tak, ţe v podstatě nedochází ke kontaktu s přírodovědně cennými objekty, s výjimkou lokality Z2-O (v tomto případě se však očekává standardní posouzení moţného vlivu vypouštěných vod na recipient při projektování stavby, resp. důkladná kontrola zařízení při provozu). Obezřetnost při realizaci jakéhokoliv záměru v řešeném území s ohledem na ekosystémy je nutná v souvislosti s tím, ţe značná část území je součástí CHKO Ţelezné hory. Vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají. Riziko z hlediska havárií (a úniku závadných látek ropného charakteru do půdy a vody) můţe představovat dopravní nehoda – na komunikacích II. a III. třídy, které procházejí CHKO Ţelezné hory. Nepřijatelné riziko v souvislosti s moţnou dopravní nehodou není třeba očekávat – při havárii v běţném rozsahu dvou automobilů a včasném informování sloţek IZS jde o událost snadno zvládnutelnou bez následků na ţivotním prostředí.

Závěr a doporučení posuzovatelky : Negativní vlivy budoucích záměrů v hodnocených lokalitách Z2-O, Z5-N, Z6-N a Z5-Ob jsou orientačně posouzeny jako nevýznamné - lokality doporučuji akceptovat v předloţené podobě (co se týče velikosti i umístění). Při přípravě konkrétních záměrů v rozvojových plochách je třeba zajistit zejména : -

při projektování ČOV posoudit účinnost čistírny a dokladovat soulad vypouštěných odpadních vod s hodnotami dle právních předpisů (lokalita Z2-O)

-

při projektování motorestu respektovat umístění lokality v CHKO a nenarušit krajinný ráz území (lokalita Z5-N)

-

při projektování autocampingu vyřešit sociální zázemí zařízení s ohledem na ochranu půdního a vodního prostředí (lokalita Z6-N)

-

při projektování fotovoltaické elektrárny posoudit vliv na krajinný ráz (lokalita Z5-Ob) Při navrhování obytných objektů by měl být respektován stávající venkovský

charakter zástavby s ohledem na zachování krajinného rázu. 35


6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ, SROZUMITELNÝ POPIS POUŢITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

Posuzovaná koncepce ÚP Nasavrky je zpracována v jedné variantě. Základní pouţitou metodou hodnocení koncepce byly expertní odhady na základě podkladových údajů o řešeném území - poskytnutých zpracovatelem průzkumů a rozborů (A-PROJEKT, Pardubice 2008), návrhu zadání (Městský úřad, Chrudim a obec Nasavrky 2008, aktualizace 2009) či získaných z jiných zdrojů. Zdrojem značné neurčitosti při hodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace byla absence konkrétních údajů o budoucích záměrech v rozvojových plochách. Informační hodnota pouţitých podkladových materiálů charakterizujících stávající stav je dostačující, avšak hlavní zátěţ a zodpovědnost posuzování se přesune na hodnocení záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.

36


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŢENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŢNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Z výše stanovených vlivů hodnocené koncepce na ţivotní prostředí vyplývají následující opatření, jejichţ cílem je eliminovat nepříznivé působení budoucích záměrů v rozvojových plochách :

-


-


-


-

při projektování fotovoltaické elektrárny posoudit vliv na krajinný ráz (lokalita Z5-Ob)

-

z hlediska konkrétních poţadavků na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny uplatnit doporučení a podmínky, které budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění na dané vyuţití zájmového území

-

v případě umísťování velkých nebo středních zdrojů znečišťování ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění si vyţádat v souladu s § 17 odst. 1 písm. b) tohoto zákona závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany ovzduší (Krajského úřadu Pardubického kraje) Při navrhování obytných objektů by měl být respektován stávající venkovský

charakter zástavby s ohledem na zachování krajinného rázu.

37


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Pro posuzované území nejsou specifikovány ţádné speciální cíle ochrany ţivotního prostředí stanovené na vnitrostátní úrovni. Obecnější poţadavky z tohoto hlediska jsou obvykle zapracovány do regionálních a nadregionálních koncepcí (program Natura 2000, ÚSES a další koncepce, programy a formy ochrany), s jejichţ principy není posuzovaný ÚPO v rozporu, případně jsou v něm zapracovány jako limity vyuţití území (A-PROJEKT, Pardubice 2008). Nutné je zdůraznit, ţe v návrhu územního plánu jsou respektovány všechny regionální prvky ÚSES, zvláště chráněná území a EVL : RBC 897 – Slavická obora RBK 1364 (podél soustavy Libáňských rybníků) PR Krkanka PR Strádovské Peklo PP V Koutech PP Kaštanka EVL Chrudimka – Nasavrky EVL Hluboký rybník

38


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŢIVOTNÍ PROTŘEDÍ

Posuzovaná koncepce jako celek představuje především grafickou a textovou charakteristiku aktuálního stavu a stávajících funkčních a prostorových vazeb v území, jejíţ součástí je i návrhová část vymezující lokality pro další rozvoj obce. Vlivy koncepce na ţivotní prostředí je nutné monitorovat dvěma úrovněmi ukazatelů : detailní - monitorující pouze vlivy dílčích záměrů na rozvojových plochách

I.

Pro detailní monitoring je prakticky jedinou moţností periodické sledování měřitelných ukazatelů některých dílčích záměrů po jejich dokončení – můţe to být monitorování vypouštěných emisí do ovzduší nebo vod ze zařízení či periodické zjišťování hlukové zátěţe v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru. přehledné - monitorující vlivy celého řešeného území, poskytující informace o vývoji

II.

stavu ţivotního prostředí v celé dotčené oblasti Pro tento účel je optimální celoplošné mapování aktuálního stavu (ekologické stability) zájmového území podle metodiky, pouţívané při analýze krajiny pro vymezení ÚSES. Pro moţnost sledování vývoje situace je nutné mapování opakovat, a to buď periodicky (např. s periodou 5 let) nebo příleţitostně. Na základě výsledků mapování a analýzy vývoje lze stanovit, které záměry byly ze sledovaného hlediska příznivé nebo naopak kritické a následně tomu přizpůsobit priority vyuţití území.

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU Obecně lze za nevhodné označit záměry, které ve sledovaném území : -

jsou ve zřejmé závaţné kolizi s vymezenými chráněnými zájmy

-

jsou ve zřejmé závaţné kolizi s obecnými principy ochrany přírody a krajiny

-

jsou ve zřejmé závaţné kolizi s principy ochrany veřejného zdraví

-

jsou ve zřejmém rozporu se stanovenými trendy a prioritami vyuţití území

-

jsou svými rozměrovými parametry nebo předpokládanými významnými negativními vlivy zcela mimo kontext zájmového území Ve sporných případech je moţné situaci řešit zadáním předběţných studií k dané

problematice (hodnocení krajinného rázu, biologické hodnocení lokality, sídelně-historická analýza apod.). O realizaci či zamítnutí případného kontroverzního projektu lze také rozhodnout na podkladě jeho vlastního hodnocení v procesu posuzování vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. 39


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Vyhodnocení vlivů koncepce (územně plánovací dokumentace) na ţivotní prostředí „ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA NASAVRKY“ je zpracováno podle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění a v souladu s § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění. Řešené území je vymezeno správním územím obce Nasavrky, které tvoří tři k.ú. – Nasavrky, Ochoz u Nasavrk a Podlíšťany - o celkové rozloze 1 256 ha. Územní plán je zpracován v jedné variantě. Hlavním cílem územního plánu je zajistit podmínky pro stabilizaci počtu obyvatel a zkvalitnění podmínek ţivota v obci - stanovení rozvojových ploch, především pro bytovou výstavbu v obci a posouzení návazné občanské a technické vybavenosti. V územním plánu jsou navrţeny rozvojové plochy Z2-O, Z5-Ob (plochy technické infrastruktury) a Z5-N, Z6-N (plochy občanského vybavení). Na tyto plochy je při hodnocení vlivů na ţivotní prostředí soustředěna pozornost, poněvadţ zakládají rámec pro umístění záměrů podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a mohou mít vliv na obyvatelstvo a ţivotní prostředí v zájmovém území. Při vyhodnocování koncepce nebyly zjištěny ţádné rozpory posuzovaného územního plánu města Nasavrky s principy, opatřeními a návrhy regionálních koncepcí se vztahem k ţivotnímu prostředí. V řešeném území jsou zastoupeny následující funkce : Bydlení (objekty s příslušným hospodářským zázemím) představuje největší část současně zastavěných ploch v obci. Část obytných objektů je vyuţívána k rekreaci. Občanská vybavenost – hlavní objekty jsou soustředěny převáţně v okolí náměstí a dále na severním okraji zastavěného území obce. V místních částech je vybavenost minimální. Zemědělská výroba je zastoupena v řešeném území pouze okrajově, menší zemědělský areál je při komunikaci mezi Podlíšťany a Obořicemi (ostatní bývalé zemědělské objekty jsou v současné době nefunkční nebo jsou vyuţívány pro nezemědělské účely). Výroba a skladování jsou zastoupeny v řešeném území soukromými objekty a areály lehkého průmyslu, drobné a řemeslné výroby, které jsou v Nasavrkách umístěny především ve střední části východně od náměstí a na východním okraji v areálu bývalého pivovaru, dále jsou v řešeném území v severozápadním okraji Ochozu, v severozápadním okraji Drahotic a severně od Libáně. Ostatní drobné podnikatelské subjekty jsou umístěny jednotlivě v rámci celého zastavěného území. 40


Plochy pro sport a rekreaci se nacházejí ve střední části obce (u sokolovny) a při severovýchodním okraji zastavěného území obce (fotbal hřiště), menší sportoviště je v jiţním okraji Ochozu. Po celém řešeném území, zejména v zalesněných okrajových částech se nacházejí jednotlivé objekty individuální rekreace (chaty). Plochy veřejné zeleně jsou ve střední části obce v okolí zámku a severněji (Kaštanka) a v severovýchodní části zastavěného území. Plochy technické infrastruktury jsou v menším rozsahu po celém zastavěném území (trafostanice atd.), rozsáhlá plocha pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady je jihovýchodně od Nasavrk (AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.). Řešeným územím prochází zhruba od severu k jihu komunikace I. třídy č. 37, z ní odbočuje několik dalších komunikací II. a III. třídy. Ostatní druhy dopravy nejsou v řešeném území zastoupeny. V ostatních částech řešeného území se rozprostírá nezastavěné (neurbanizované) území zahrnující zejména zemědělské plochy, plochy přírodní, lesní plochy, vodní plochy a toky. V současné době nejsou známy parametry záměrů, které budou nebo by mohly být na hodnocených plochách realizovány. Vlivy na zdraví a ţivotní prostředí tak lze pouze předběţně odhadnout na základě podrobné charakteristiky území a zkušeností z obecného působení jednotlivých typů zařízení a činností. Míra moţného ovlivnění provozovanými činnostmi bude záviset především na rozsahu, provedení záměrů a technickém zabezpečení ochrany ţivotního prostředí. Negativní vlivy budoucích záměrů v hodnocených lokalitách Z2-O, Z5-N, Z6-N a Z5-Ob jsou orientačně posouzeny jako nevýznamné s doporučením akceptovat lokality v předloţené podobě (co se týče velikosti i umístění). Pro monitorování vlivů koncepce na ţivotní prostředí byly navrţeny ukazatele dvou úrovní : I.

detailní – monitorující pouze vlivy dílčího záměru / záměrů na rozvojových plochách, v daném případě měřitelné parametry některých dílčích záměrů po jejich dokončení

II. přehledné – celoplošné, periodicky nebo příleţitostně opakované mapování aktuálního stavu (ekologické stability) zájmového území, poskytující informace o vývoji stavu ţivotního prostředí v celé dotčené oblasti

41


K prevenci, sníţení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce byla navrţena opatření obecného charakteru na vyloučení takových aktivit v rozvojových plochách pro technickou infrastrukturu a občanské vybavení, které by ohrozily půdu, vodní prostředí a krajinný ráz. Konkrétní doporučení a poţadavky na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění na dané vyuţití zájmových ploch. Zároveň je zdůrazněno, ţe při navrhování obytných objektů by měl být respektován stávající venkovský charakter zástavby – opět s ohledem na zachování krajinného rázu. Případné neuplatnění územně plánovací dokumentace v podstatě pouze zachová aktuální stav ţivotního prostředí řešeného území, přičemţ ovšem rezignuje na moţnost účinné koordinace funkcí, které jsou v území realizovány, a na další rozvoj města Nasavrky.

42


ZÁVĚR A DOPORUČENÍ

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) „Územní plán města Nasavrky“ na ţivotní prostředí bylo provedeno v souladu s § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění a je částí A „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj území“. Po vyhodnocení návrhu zadání a návrhu územního plánu města Nasavrky doporučuji, aby příslušný úřad vydal SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci s následujícími podmínkami : -


-


-


-

při projektování fotovoltaické elektrárny posoudit vliv na krajinný ráz (lokalita Z5-Ob)

-

z hlediska konkrétních poţadavků na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny uplatnit doporučení a podmínky, které budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění na dané vyuţití zájmového území

-

v případě umísťování velkých nebo středních zdrojů znečišťování ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění si vyţádat v souladu s § 17 odst. 1 písm. b) tohoto zákona závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany ovzduší

-

při navrhování obytných objektů by měl být respektován stávající venkovský charakter zástavby s ohledem na zachování krajinného rázu Stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná

povolení podle zvláštních předpisů.

43


POUŢITÉ PODKLADY A LITERATURA

Odborná literatura : Agroprojekt a.s. Pardubice, Ing. Trávníček (1995) : Generel územních systémů ekologické stability Chrudimsko. Boháč P., Kolář J. (1996) : Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Geografické názvoslovné seznamy OSN–ČR. - ČÚZK, Praha. BÚ ČAV (1987) : Regionálně fytogeografické členění ČSR. 1. Vyd. - Academia Praha. Culek M. et al. (1996) : Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha. Czudek T. (1972) : Geomorfologické členění ČSR. Stud. Geogr. fasc. 23. - Geografický ústav ČSAV Brno. Demek J. et al. (1987) : Hory a níţiny. Zeměpisný lexikon ČSR. - Academia Praha. Chytrý M. et al. (2001) : Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR Praha. Mikyška R. et al. (1972) : Vegetace ČSSR, řada A, sv.2. – Geobotanická mapa ČSSR 1 : 200 000 – 1. České země, list M–33–XXII Jihlava. - Academia Praha. Quitt E. (1971) : Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. fasc. 16. - Geografický ústav ČSAV Brno. Právní předpisy, zejména : Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náleţitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro ţivot a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních ţivočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší

44


Vyhláška MŢP č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů Vyhláška MŢP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MZem č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Vyhláška MŢP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování mnoţství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěţování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, poţadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování Vyhláška MŢP č. 450/2005 Sb., o náleţitostech nakládání se závadnými látkami a náleţitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků Všechny předpisy byly pouţity v platném znění k datu zpracování vyhodnocení. Internetové stránky : www.chmi.cz www.czco.cz www.infoglobe.cz www.mapy.cz www.mikroregionchrudimsko.cz www.nahlizenidokn.cuzk.cz www.nasavrky.cz www.natura2000.cz www.ochranaprirody.cz www.pardubickykraj.cz www.portal.gov.cz www.statnisprava.cz

45

VYHODNOCENÍ KONCEPCE

Recommend Documents