VYHODNOCENÍ KONCEPCE

VYHODNOCENÍ KONCEPCE (územn plánovací dokumentace)

Z HLEDISKA VLIV

NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

podle § 19 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, v platném zn ní

ÚZEMNÍ PLÁN M STA SEZEMICE

DUBEN 2009

Vyhodnocení vliv na životní prost edí podle zákona . 183/2006 Sb. : Územní plán m sta Sezemice

Vyhodnocení vliv územn plánovací dokumentace (koncepce) na životní prost edí podle p ílohy ke stavebnímu zákonu . 183/2006 Sb., v platném zn ní

v souladu s § 10i zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní

ÚZEMNÍ PLÁN M STA SEZEMICE

Zpracovatelka vyhodnocení :

RNDr. Irena Dvo áková Slezská 549, 537 05 Chrudim tel. : 605 762 872, e-mail : [email protected]

Doklady o autorizaci podle § 19 zákona . 100/2001 Sb., v platném zn ní : -

osv

ení odborné zp sobilosti k posuzování vliv na životní prost edí vydáno MŽP

R

dne 16.9.1998 pod .j. 7401/905/OPVŽP/98, . autorizace 37755/ENV/06 -

osv

ení odborné zp sobilosti k posuzování vliv

na ve ejné zdraví vydáno MZ

dne 26.1.2005 pod .j. HEM-300-2.12.04/36202 ( . 3/2005)

………………………… razítko a podpis

Datum zpracování :

duben 2009 2

R


OBSAH

VYSV TLENÍ ZKRATEK............................................................................................................................... 4

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMN

PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍL M OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ

IJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ..................................................................................................... 5

2. ÚDAJE O SOU

ASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V

EŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO P EDPOKLÁDANÉM VÝVOJI,

POKUD BY NEBYLA UPLATN NA ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ........................................................ 12

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROST

EDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATN NÍM ÚZEMN PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACE VÝZNAMN OVLIVN NY ................................................................................................ 27

4.

SOU ASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATN NÍM ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMN OVLIVN NY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠT CHRÁN NÁ ÚZEMÍ A PTA Í OBLASTI

5.

................................................................................................................................. 30

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P EDPOKLÁDANÝCH VLIV

NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACE NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ...................................................................... 31

6.

POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV VARIANT

PODLE JEDNOTLIVÝCH

EŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ, SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ V ETN

JEJICH OMEZENÍ ............................................................................................................................... 38

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPAT

ENÍ PRO P EDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠT NÝCH NEBO

EDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIV

8.

NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

ZHODNOCENÍ ZP SOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍL OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ DO ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDN NÍ P I VÝB RU VARIANT

9.

............................................ 38

EŠENÍ ........................................ 39

NÁVRH UKAZATEL PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROT EDÍ ......... 40

10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ ................................................................................ 41 ZÁV

R A DOPORU ENÍ ........................................................................................................................... 42

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA .......................................................................................................... 45

3


VYSV TLENÍ ZKRATEK

HMÚ

eský hydrometeorologický ústav

OV

istírna odpadních vod

p.

íslo popisné

SN

eská státní norma

SÚ

eský statistický ú ad

DN

Sv tlost potrubí

EVL

Evropsky významná lokalita

k.ú.

Katastrální území

LBC

Lokální biocentrum

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

MZem

Ministerstvo zem

MŽP

Ministerstvo životního prost edí

NO2

Oxid dusi itý

NOx

Oxidy dusíku

NRBK

Nadregionální biokoridor

p. .

Parcelní íslo

Pk

Pardubický kraj

PM10

Suspendované ástice, frakce 10 µm

RBC

Regionální biocentrum

RBK

Regionální biokoridor

RS

Regula ní stanice

SO2

Oxid si

ÚP

Územní plán

ÚPD

Územn plánovací dokumentace

ÚPSÚ

Územní plán sídelního útvaru

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VTL

Vysokotlak

VÚC

Velký územní celek

ZÚJ

Základní územní jednotka

lství

itý

Nejsou uvedeny všeobecn známé a b žn používané zkratky – nap . fyzikální jednotky.

4


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍL M OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ P IJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Název koncepce : edkladatel :

ÚZEMNÍ PLÁN M STA SEZEMICE sto Sezemice Adresa m stského ú adu : Husovo nám. 790. 533 04 Sezemice : 00274241 Kontakt : tel. - 466 741 011; e-mail - [email protected] Oprávn ný zástupce : Bohuslav Kopecký, starosta m sta

Projektant :

Ing. arch. Pavel Mudru ka Sídlo : Palackého 207, 533 04 Sezemice Pracovišt : Hlavá ova 179, 530 02 Pardubice Kontakt : tel. - 466 531 823, e-mail - [email protected]

Pro m sto Sezemice nebyly zpracovány územn

analytické podklady, podkladem

pro návrh zadání sloužily zpracované pr zkumy a rozbory územního plánu.

Z pr zkum a rozbor vyplývají tyto požadavky na území : Vyváženost rozvoje funk ních složek návrh rozvoje funk ní složky bydlení v Sezemicích sm rem západním, severním a východním návrh rozvoje výrobní sféry pouze v prostoru mezi stávající výrobní plochou a obchvatem silnice I/36 a dále jako barieru mezi obchvatem a obytnou zástavbou prostor pro sport a rekreaci situovat do plochy mezi mlýnským náhonem a Lou nou tší využití rekrea ního potenciálu území vymezit plochu pro základní školu v západní ásti rozvojových ploch ostatní ásti navrhovat jako výlu

obytné s možností drobného podnikání

ešit ve ejná prostranství zkvalitn ní služeb pro turistiku a cestovní ruch Ochrana p írody a krajiny vymezení ochranného pásma nadregionálních biokoridor up esn ní regionálního biokoridoru Lou ná a odstran ní kolize se zástavbou

5


vy ešení kolize záplavového území s rozvojovými plochami v centru m sta a stávající zástavbou ásti Dražkov a Lukovna ochrana p írodního charakteru návrší na západním okraji m sta Doprava vymíst ní pr tahu I/36 z centra m sta vymíst ní pr tahu silnice II/298 z centra m sta návrh systému cyklostezek návrh posílení dopravní p ístupnosti nové výstavby mezi Sezemicemi a Po aply nad Lou nou ešení zásobování výrobního závodu V . tiskárna mimo Husovo nám stí ešení zásobování výrobní plochy na jihovýchodním okraji m sta návrh ešení nedostatku parkovacích míst v centru m sta Infrastruktura ešení likvidace splaškových vod v místních

ástech Lukovna, Dražkov, Kladina,

Velké Kolod je, Po aply posílení erpací stanice splaškových vod v severní ástí Sezemic ešení odvedení deš ové vody z rozvojových ploch Veská návrh nového umíst ní regula ní stanice plynu návrh ešení konfliktu bezpe nostního pásma VTL plynovodu s rozvojem m sta

sto se bude rozvíjet jako svéprávný celek. Preferována bude obytná funkce. Návrh bude sm ovat k funk nímu a dopravnímu propojení jednotlivých ástí. Hlavním požadavkem, limitujícím možnost vyváženého rozvoje, je vymíst ní dopravy z centra m sta, zejména realizací obchvatu silnice I/36 a následn obchvatu silnice II/298. eložka II/298 bude navržena s minimálním po tem sjezd do obytného území. Propojena bude obytná zástavba v prostoru Po apelských chalup a Zámostí. Hlavní rozvoj obytné zástavby bude sm ován severn Lukovnu, Býš a

od eky Lou né sm rem na Po aply,

asy. Tyto plochy budou navrženy pro bydlení m stského typu s hlavní

funkcí rodinného bydlení. Ucelené plochy pro výstavbu bytovou budou navrženy ve vazb na sídlišt Dukla. ehodnoceno bude za azení ploch venkovského bydlení ve m st

na bydlení

stského typu. V nových plochách zástavby bude ešeno umíst ní páte ní komunikace od silnice na Býš k silnici na Kun tice, a to dle možností podél bezpe nostního pásma VTL plynovodu. 6


Rozvoj obytné zástavby v ásti Veská bude severním i jižním sm rem. V ásti navazující na D tské centrum Veská bude rozvojová plocha pro sociální výstavbu. V jižním sm ru budou ešeny plošné požadavky na reten ní nádrž deš ové vody pro území. Zástavba

ásti Malé Kolod je bude p ehodnocena na plochy bydlení. Rozvojové

plochy mezi Malými a Velkými Kolod jemi budou po p edchozím zhodnocení ochrany p ed záplavovými vodami navrženy k propojení obytnou zástavbou. Výrobní plochy budou navrženy v návaznosti na výrobní plochy v Zámostí sm rem k obchvatu silnice I/36 a dále podél této komunikace. Budou ešeny v etapách tak, aby byly plochy p iléhající k silnici realizovatelné až po jejím vybudování. V koncepci krajiny bude kladen d raz krom zachování produk ní složky na realizaci funk ních prvk

územního systému ekologické stability, zejména v ásti nadregionálního

biokoridoru K 73 a K 74. Posouzena bude možnost proložení krajiny údolní nivy eky Lou né p

nými remízky s funkcí zadržení záplavové vlny. K zalesn ní je navržena plocha

mezi lesem a budoucím obchvatem silnice I/36. Z hlediska krajinného rázu bude ešena ochrana návrší na západním okraji Sezemic u Po apel p ed koncentrovanou zástavbou. Krom toho bude zástavba koncipována tak, aby nebyly narušeny hodnotné pohledové osy od Po ápelských chalup na Kun tickou horu a od

as na h bitovní kapli.

ešené území m sta Sezemice tvo í 7 katastrálních území – k.ú. Sezemice nad Lou nou, Dražkov nad Labem, Kladina, Lukovna, Po aply nad Lou nou, Velké Kolod je, Veská.

7


edkládané vyhodnocení vliv na životní prost edí je zam eno na následující rozvojové lokality, pon vadž tyto plochy zakládají rámec pro umíst ní zám ru podle ílohy

. 1 zákona

. 100/2001 Sb., v platném zn ní a mohly by mít vliv na životní

prost edí v zájmovém území :

1.

Obchvat I/36

2.

Z15, Z16, Z17 – výroba lehká

3a)

Plavební kanál, v etn Z24, Z25

3b)

Rekrea ní plocha, v etn Z24, Z25

4.

Z14 – rozší ení plochy pro sport

5.

Obchvat silnice II. t ídy (p ipojení k I/36)

6.

Obchvat silnice III. t ídy

7.

Z55 – golfové h išt

8

Z56 – fotovoltaická elektrárna

9.

VX – bioplynová stanice

Z hlediska vstup a výstup , obvykle hodnocených p i posuzování vliv zám životní prost edí, je možné v tomto p ípad

na

koncepci posoudit jen rámcov , protože

v sou asné dob nejsou zatím stanoveny p esné parametry projektovaných zám

, které

budou nebo by na hodnocených plochách mohly být realizovány, resp. pouze jsou k dispozici návrhy možných ešení, a to nikoliv ve všech p ípadech.

U ostatních lokalit je vyhodnocení možného vlivu na životní prost edí bezp edm tné, a to s ohledem na jejich zp sob funk ního využití (plocha bydlení, zahrada).

8


sto Sezemice leží v Pardubickém kraji, ve vzdálenosti cca 5 km východn

od

sta Pardubice. sto má samostatný m stský ú ad. Na

ešeném území je platný územní plán z roku 1995. V dob

platnosti

územního plánu bylo zpracováno VI zm n, ve kterých došlo k zásadnímu rozší ení zastavitelného území. Vzhledem k rozsahu zm n a pot eb koncep

ešit celé území

bylo p istoupeno ke zpracování nového územního plánu (sou asn byla respektována i zásadní zm na legislativy a metodiky zpracování územního plánu).

Sezemice - základní data status :

sto

obec (NUTS* 5) :

CZ0532 575640

okres (NUTS* 4) :

Pardubice (CZ0532)

kraj (NUTS* 3) :

Pardubický (CZ053)

obec s rozší enou p sobností :

Pardubice

obec s pov eným obecním ú adem :

Pardubice

katastrální vým ra :

2 215 ha

po et obyvatel :

3 431 (k 31.12.2007)

nadmo ská výška :

236 m n.m.

po et katastr :

7

po et územn technických jednotek :

7

po et ástí obce :

7

* Normalizovaná klasifikace územních celk v

eské republice.

Posuzované území je sou ástí správního území Pardubického kraje. Územn plánovací dokumentace není z hlediska priorit rozvoje a navržených trend sm ování území v rozporu s ÚP VÚC Pardubického kraje. Z územního plánu VÚC Pardubického kraje vyplývají tyto závazné prvky : -

silnice I/36 a její p eložka (p eložka zapracována v platném územním plánu a bude respektována)

-

dopravní p ivad

od pr myslové zóny

erná za Bory k silnici I/36 (dotýká se pouze

jižního okraje ešeného území) -

silnice II/298 (v územním plánu bude navržena p eložka napojení silnice II/298 na 9


novou trasu I/36 tak, aby neprocházela centrem Sezemic) -

do k.ú. Velké Kolod je áste

zasahuje návrhová trasa komunikace R 35

-

vrchní vedení elektro VN 110 kV – V 1174 a V 1173

-

trasa VTL plynovodu

-

nadregionální biokoridor eky Labe K 72, biokoridory K 73 a K 74 s ochranným pásmem (biokoridor K 74 byl up esn n V. zm nou územního plánu m sta, biokoridor K 73 je nutno up esnit v rámci nového územního plánu stejn

jako

vymezení ochranných pásem) regionální biokoridor eky Lou né (v územním plánu je schválena stávající podoba

-

biokoridoru a navazující regionální a lokální biocentra, nový návrh regionálního biokoridoru je t eba up esnit a zapracovat do nového územního plánu) -

EVL – pta í oblast podél eky Labe

-

ochranné pásmo kulturní památky Kun tická hora

-

návrh vodních cest na ece Labi

-

významná rozvojová plocha nadmístního významu pro podporu lidských zdroj v ásti Po aply (sportovní centrum) – bude z ejm

v dalších materiálech Pk

vypušt na navržený vodovodní ad od Rokytna

-

Návrh koncepce ÚP m sta Sezemice není v rozporu ani s Regionálním opera ním programem NUTS II Severovýchod 2007 – 2013. Koncepce zahrnuje kraj Liberecký, Královéhradecký a Pardubický. Globálním cílem je dosažení kvality života obyvatel regionu srovnatelné s vysp lými regiony Evropy prost ednictvím zvýšení jeho konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice. Cílem je vyvážený rozvoj regionu využívající existující potenciál, respektující zásady trvale udržitelného rozvoje, sociální stability a ochrany životního prost edí.

Z programové

ásti dokumentu Program rozvoje Pardubického kraje lze pro

ešené území zd raznit tyto prvky : prosperující ekonomika (Sezemice jsou ve spádové oblasti významného ekonomického centra regionu m sta Pardubic) kvalitní územn technické podmínky (m sto je napojeno na veškerou dostupnou infrastrukturu; dluh z stává v místních ástech zejména v oblasti odkanalizování, celostátním problémem je kvalita dopravní sít

a p ístupnost vyšší dopravní infrastruktury – významným posunem v této oblasti 10


bude vybudování silnice R 35 a jejího p ivad

e)

kvalita života a životního prost edí (podmínky pro kvalitní život ve m st

jsou z v tšiny hledisek optimální; p ím stské

bydlení v dobré dopravní dostupnosti od regionálního centra s kvalitou venkovského bydlení je poškozováno zejména dopravním pr tahem silnice I/36 a zhoršenou kvalitou ovzduší (dopravními zplodinami)

ešená koncepce je v souladu s navrženými cíli v problémovém okruhu „Životní prost edí“ Programu rozvoje Pardubického kraje : PROBLÉMOVÝ OKRUH : ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 1. Specifický cíl - Zlepšovat kvalitu složek životního prost edí. Opat ení Ž 1.1

Ochrana vodních zdroj a revitalizace

ních systém .

Opat ení Ž 1.2

Snižování emisí a imisí ze st edních a malých zdroj zne iš ování ovzduší.

Opat ení Ž 1.3

Snižování hlukové zát že obyvatel.

2. Specifický cíl - Snižovat produkci odpad , zajiš ovat ekologicky neškodné nakládání s odpady a odstra ovat škodlivé látky z životního prost edí. Opat ení Ž 2.1

Zavád ní princip

” istší produkce”, omezení produkce odpad , zefektivn ní

separace, využívání a recyklace odpad a omezení skládkování. Opat ení Ž 2.2

ešení problematiky starých ekologických zát ží životního prost edí v etn skládek.

3. Specifický cíl - Chránit a revitalizovat krajinu. Opat ení Ž 3.1

Ochrana p írody a krajiny.

4. Specifický cíl - Zvyšovat ekologické v domí a odpov dnost obyvatel. Opat ení Ž 4.1

Realizace

environmentální

informa ních systém

výchovy,

vzd lávání

a

osv ty

obyvatel,

rozvoj

o ŽP a podpora zavád ní enviromentálních manažerských

systém . 5. Specifický cíl - Ú inn monitorovat stav vybraných složek životního prost edí. Opat ení Ž 5.1

Pravidelný monitoring stavu ŽP.

Posuzovaná koncepce je také v souladu s principy, opat eními a návrhy dalších krajských koncepcí se vztahem k životnímu prost edí (p íp. s nimi není v rozporu) jako jsou : – Program snižování emisí Pardubického kraje – Program zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje – Územní energetická koncepce Pardubického kraje na životní prost edí – Koncepce protipovod ové ochrany Pardubického kraje – Koncepce ochrany p írody Pardubického kraje – Plán rozvoje vodovod a kanalizací Pardubického kraje

11


– Krajská koncepce hospoda ení s odpady – Plán odpadového hospodá ství Pardubického kraje Navrhovaný územní plán nekoliduje s územn

plánovacími dokumentacemi

sousedních celk – m sta Pardubice, obcí Kun tice, D íte , Rokytno, asy a Dašice. 2. ÚDAJE O SOU ASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V

EŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO

EDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATN NA ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

ÍRODNÍ PODMÍNKY Geomorfologie, geografie sto Sezemice se nachází asi 5 km východn zem

od m sta Pardubice, v rovinaté -

lsky využívané a málo lesnaté krajin , v nadmo ské výšce 236 m. Z hlediska regionálního geomorfologického len ní

je zájmové území sou ástí geomorfologické provincie

eské republiky (Demek, 1987) eská vyso ina, soustavy

eská

tabule, oblasti Východo eská tabule, geomorfologického celku Východolabská tabule, podcelku Pardubická kotlina a okrsk Sezemická brána (sever), Holická tabule (výb žek ve sm ru na asy) a Kun tická kotlina (st ední a jižní ást). Území je p evážn rovinné, jen ve st ední ásti mírn kopcovité. Nadmo ská výška se pohybuje od 220 m n.m. v nejníže položených partiích v niv Labe po 245 m n.m. v linii betu táhnoucího se severn od obce Po aply, Kladina k lesu Pustina a dále na východ. Geologie Z hlediska širší geologické stavby leží území v oblasti tvo ené druhohorními a tvrtohorními geologickými útvary, které jsou sou ástí eského masivu. Na jejich geologické stavb

se podílejí k ídové slíny, vápnité i nevápnité nivní uloženiny a terasy z p evážn

kyselého materiálu.

Pedologie Vývoj p d byl ovlivn n zejména geologickými podmínkami – na vápnitých slínech vznikly p dy typu rendzin, na vápnitých nivních uloženinách lužní p dy, bez v tšího glejového procesu pak p dy nivní. Na terasách z p evážn kyselého materiálu p dy drnové nebo hn dé.

Hydrologie 12


Hydrologicky spadá území do povodí eky Labe, která tvo í jeho západní hranici a ur uje veškeré vodní pom ry sledovaného území; Labe p ijímá zleva významn jší p ítoky – Brodecký potok, odvod ující severní

ást území, odpad Labská od rybníku Labská a

recipient Lou ná, procházející v upraveném korytu zem

lskou krajinou st edem území

v délce cca 5 km. Lou ná napájí Sezemický náhon a náhon Halda – krajiná sky významné toky díky bohaté doprovodné zeleni. Území je protkáno hustou sítí vodních tok svodnic, s malým spádem, které jsou dotovány p evážn

a meliora ních

povrchovou a drenážní vodou.

Nejv tší vodní plochou je rybochovný rybník Labská cca 1,5 km SV od Sezemic o rozloze 22 ha. eky Labe a Lou ná jsou významným vodním tokem podle vyhlášky MZem . 470/2001 Sb., v platném zn ní. Kvalita vody je podstatným zp sobem zne iš ována komunálním zne išt ním ilehlé zástavby a nezanedbateln

i pr myslovými objekty v povodí a zem

pohybují v m3/s, dle koncentrací

využitím okolních pozemk . Pr toky v tocích se ádov zne iš ujících látek lze kvalitu vody charakterizovat dle

lským

SN 75 7221 na t . II. - III..

Zájmové území se nachází v základním povodí Labe, díl ím povodí eky Lou né. Oba toky zásadním zp sobem ovliv ují rozvoj ešeného území.

Tabulka 1 : Jednotlivá povodí Tok

íslo hydrolog. po adí

Labe Lou ná

Plocha povodí

1 - 01 - 01 - 001

4 300,51 km

1 - 03 - 02 - 001

2

624,27 km

Správce toku

2

Povodí Labe, s.p. Povodí Labe, s.p.

PR TOKY Údaje o kvantitativních vlastnostech Labe jsou z nejbližšího hlásného profilu (kategorie A) – N

ice, stani ení 250,3 km, provozovatel stanice

umíst ní profilu u mostu silnice N

HMÚ Hradec Králové,

ice - D íte , pravý b eh (aktualizace 01/2007) :

Tabulka 2 : Pr toky v Labi N-leté pr toky 3

(m /s)

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

231

411

495

699

793

Pr

rný ro ní stav – 128 cm

Pr

rný ro ní pr tok – 46,2 m3/s

13


Údaje o kvantitativních vlastnostech Lou né jsou z nejbližšího hlásného profilu (kategorie A) – Dašice, stani ení 7,2 km, provozovatel stanice

HMÚ Hradec Králové,

umíst ní profilu pod mostem na severním okraji obce, pravý b eh (aktualizace 03/2006) : Tabulka 3 : Pr toky v Lou né N-leté pr toky 3

(m /s)

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

15,4

37,0

49,0

82,9

100

Pr

rný ro ní stav – 94 cm

Pr

rný ro ní pr tok – 3,79 m3/s

Lou ná má v profilu nad ústím do Labe lichob žníkové áste s kapacitou cca Q20 – Q50; Labe má p evážn

p irozené, místn

upravené koryto upravené koryto

s kapacitou obdobnou. Oba toky vytvá ejí záplavové území.

Podle

hydrogeologického

len ní

území

R

spadá

hydrogeologického rajónu 436 – „Labská k ída“. Regionáln

zájmová

oblast

významným kolektorem

podzemní vody jsou cenomanské vrstvy na bázi svrchnok ídových sediment ídové pánve. Jejich mocnost je zna

prom nlivá v závislosti na pr

tektonických pom rech. Kolísá od n kolika metr

do

eské

hu podloží a na

po max. 70 m. S ohledem na hloubku

uložení tohoto bazálního k ídového kolektoru a omezeným možnostem jeho dotace ze zájmového prostoru není tento kolektor významný. K ídové sedimenty v nadloží cenomanu, tedy sedimenty spodního a svrchního turonu, mají velice omezené, p evážn

puklinové

zvodn ní a díky svému horninovému charakteru s p evažujícími jílovci a slínovci mají funkci hydrogeologického izolátoru. Výskyt významn jší akumulace podzemní vody a jejího proud ní v t chto sedimentech je prakticky vázaný na tektonicky porušené horninové partie a zv tralé p ípovrchové vrstvy.

Z vodohospodá ského hlediska nespadá zájmové území do chrán né oblasti irozené akumulace vod.

14


Klimatologie Dle klimatického

len ní

R (Quitt, 1971) leží zájmové území v teplé klimatické

oblasti T2 - ta se vyzna uje dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým p echodným obdobím a teplým až mírn teplým jarem a podzimem, krátkou, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou. Pr teploty se vyskytují v pr

rná ro ní teplota se zde pohybuje kolem 8,5 °C. Maximální ro ní hu

ervence a srpna (dlouhodobý pr

r kolem 18 °C),

minimální pak v lednu (cca -2 °C). Srážkový úhrn ve vegeta ním období je 350 – 400 mm. evažující sm ry v tru v lokalit

jsou podle

etnosti západní a severozápadní,

edstavují 15,4, resp. 9,9 % asového fondu v roce. Bezv fondu v roce. Stabilitní klasifikace v dané lokalit

í zaujímá 30,7 % asového

pro p t t íd stability ovzduší : I.

superstabilní (11,5 %), II. stabilní (23,0 %), III. izotermní (26,1 %), IV. normální (29,5 %), V. labilní (9,8 % asového fondu v roce). Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 39,5 %, vítr o rychlostech 2,5-7,5 m/s v 23,7 % a vítr nad 7,5 m/s v 6,1 % asového fondu v roce.

Tabulka 4 : V trná r žice

Sm r

SEZEMICE

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

CALM

%

7.30

4.91

4.51

6.98

11.70

8.62

15.40

9.90

30.68

h/r

639

430

395

611

1025

755

1349

867

2688

h/<

14.2

9.6

8.8

13.6

22.8

16.8

30.0

19.3

59.7

m/s

Celkem

1.7

7.97

6.75

6.89

7.81

10.41

8.28

12.29

9.86

70.22

5

2.43

1.53

1.23

2.28

4.24

3.12

5.64

3.23

23.70

11

0.74

0.47

0.23

0.73

0.89

1.06

1.31

0.65

6.08

Celkem

11.14

8.75

8.35

10.82

15.54

12.46

19.24

13.74

100.00

Celková r žice :

15


KVALITA OVZDUŠÍ Nejbližší monitorování kvality venkovního

ovzduší v p edm tném území je

provád no p ímo v Sezemicích – na stanici . 1346 ( HMÚ), která je umíst na na okraji obce, na h išti u eky. Stanice je reprezentativní v okrskovém m ítku (0,5 – 4 km) a je charakterizována jako stanice poza ová, venkovská, p írodní. Lokalizace této stanice je následující : -

zem pisné sou adnice

50° 3 41.54 sš; 15° 51 1.71 vd

-

nadmo ská výška

222 m n.m.

ehled stavu zne išt ní ovzduší SO2 na stanici . 1346 – Sezemice : V roce 2007 dosahovalo denní maximum hodnoty 7,1 g/m3 (20.12.2007), 98% Kv = 6,2 g/m3. Hodnoty tvrtletních pr

rných koncentrací byly 3,0 g/m3 (1. tvrtletí), a 1,1

g/m3 (4. tvrtletí), hodnota ro ní pr

rné koncentrace byla 1,6 g/m3.

ehled stavu zne išt ní ovzduší NO2 na stanici . 1346 – Sezemice : V roce 2007 dosahovalo denní maximum hodnoty 83,2 g/m3 (26.1.2007), 98% Kv = g/m3. Hodnoty

29,3

3

tvrtletních pr

11,4 g/m (2. tvrtletí), 12,8 pr

rných koncentrací byly 13,0

3

g/m (3. tvrtletí) a 15,0

g/m3 (1.

tvrtletí),

3

g/m (4. tvrtletí), hodnota ro ní

rné koncentrace byla 13,1 g/m3. ehled stavu zne išt ní ovzduší PM10 na stanici . 1346 – Sezemice : Denní maximum v roce 2006 dosahovalo hodnoty 172,0

98% Kv = 90,0

g/m3 (29.1.2006),

g/m3. Hodnota 36. nejvyšší nam ené 24-hodinové koncentrace v roce

2006 byla 54,0 g/m3 (15.3.2006). Hodnoty tvrtletních pr g/m3 (1. tvrtletí) a 24,5 g/m3 (2. tvrtletí), hodnota ro ní pr g/m3.

16

rných koncentrací byly 44,1 rné koncentrace byla 32,9


V roce 2006 byl na m ící stanici .1346 p ekro en stanovený 24-hodinový imisní limit (50 g/m3) 44x, hodnota 24-hodinového imisního limitu zvýšená o mez tolerance (55 g/m3) byla p ekro ena 44x za rok 2006. Výsledky za rok 2007 jsou zna

neúplné.

Tabulka 5 : Imisní situace – stanice 1346 Sezemice IMISNÍ SITUACE koncentrace [µg.m -3] Látka

Rok tvrtletní

ro ní

I.Q

II.Q

III.Q

IV.Q

pr

r

denní maximum

hodinové maximum

(datum)

(datum)

SO2

2007

3,0

-

-

1,1

1,6

7,1 (20.12.2007)

-

NO2

2007

13,0

11,4

12,8

15,0

13,1

83,2 (26.1.2007)

-

2006

44,1

24,5

-

-

32,9

172,0 (29.1.2006)

-

2007

-

23,2

-

28,3

-

-

-

PM10

Krom

uvedených škodlivin nejsou na stanici m eny koncentrace dalších látek.

Zdrojem informací je ro enka

HMÚ zve ejn ná na internetových stránkách - www.chmi.cz.

Pro posouzení úrovn zne išt ní ovzduší v p edm tné lokalit lze rovn ž použít hodnoty uvedené v rozptylové studii zpracované v rámci návrhu Krajského programu snižování emisí Pardubického kraje. Rozptylová studie hodnotila stávající stav prezentovaný rokem 2001. Do výpo tu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Pardubického kraje a zdroje ze sousedních kraj v pásmu minimáln 5 km od hranice kraje. Z obrázku, kde je uvedeno pole maximálních hodinových koncentrací pro výchozí stav (rok 2001), lze pro ešené území zjistit imisní koncentrace NO2 v rozmezí 20,1 – 50,0 g/m3; ro ní imisní koncentrace NO2 lze ode íst na úrovni 15,1 – 30,0 g/m3. Imisní údaje dalších látek, které by byly relevantní pro dokladování poza ové imisní situace v zájmové oblasti, nebyly ve zmín né rozptylové studii sledovány.

Pro vyjád ení imisní situace základních zne iš ujících látek lze použít také modelované hodnoty publikované

HMÚ - ode ty z map (zdroj informací : www.chmi.cz),

které jsou ovšem zatíženy zna nou nep esností : -

pole ro ní pr

rné koncentrace NO2

-

pole ro ní pr

rné koncentrace PM10

-

pole ro ní pr

rné koncentrace SO2 17

26 µg/m3 (2007) > 20 - 30 µg/m3 (2007) 8 µg/m3 (2007)


2 µg/m3 (2007)

-

pole ro ní pr

rné koncentrace benzenu

-

pole ro ní pr

rné koncentrace benzo(a)pyrenu

> 1 - 2 ng/m3 (2007)

Území stavebního ú adu - M stského ú adu Sezemice, nespadá do vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (na základ dat za rok 2007), tak jak bylo zve ejn no ve sd lení . 1 ve V stníku MŽP

R z února 2009. Na 1,1 % území však došlo k p ekro ení

hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren.

Fytogeografie a fytocenologie Podle biogeografického len ní (Culek, 1996) je oblast azena do bioregionu 1.8 Pardubický, fytogeograficky se jedná o termofytikum 15 c Východní Polabí, Pardubické Polabí. vodní vegeta ní kryt tvo ily dle rekonstruk ní geobotanické mapy ve sníženinách podél vodních plocha vodote í luhy a olšiny (sv. Alno-Padion), ve vyvýšených partiích sm rem na

asy dubohabrové háje (sv. Carpinion betuli) s ostr vky acidofilních doubrav

(sv. Quercion robori-petraeae) i teplomilných subxerofilních doubrav (sv. PotentilloQuercetum.) V jižní

ásti území v prostoru B lobranské dubiny jsou na vátých píscích

klimaxovými spole enstvy borové doubravy (sv. Pino-Quercetum). Zastoupen 2. vegeta ní stupe (bukodubový), okrajov v nejteplejších polohách 1.VS (dubový). P vodní lesy byly i osidlování z velké ásti p em

ny na zem

lskou p du.

Systém stability krajiny, chrán ná území, ochranná pásma Z hlediska ekologické stability p edstavuje sledovaná oblast (orienta nízkou ekologickou stabilitou, kde p evažují zem

lsky intenzivn

) území s

využívané plochy,

plochy zastav né a území technické infrastruktury; podle využití ploch se jedná o zem

lskou krajinu (87 % vým ry katastrálního území je orná p da).

EHLED O STRUKTU E P DNÍHO FONDU (údaje k 31.12.2007, rozloha k.ú. Sezemice – celkem 2 215 ha zem

lská p da z toho :

1 761 ha orná p da

18

1 529 ha

SÚ) :


zahrady

70 ha

sady

9 ha

louky

153 ha

lesní p da

199 ha

vodní plochy

77 ha

zastav né plochy

54 ha

ostatní plochy

125 ha

V blízkosti ešeného území, resp. tvo í jeho západní hranici, se nachází lokalita soustavy NATURA 2000 – evropsky významná lokalita „Orlice a Labe“ – kategorie írodní rezervace / p írodní památka.

Z hlediska zákona . 114/1992 Sb., v platném zn ní se zde vyskytují : jedna p echodn chrán ná plocha významné krajinné prvky dané ze zákona prvky systému ekologické stability

Zatím zde tedy není vyhlášeno žádné zvlášt

chrán né území, nejsou zde

evidovány registrované významné krajinné prvky ani vyhlášen p írodní park.

echodn chrán ná plocha Píse ný p esyp Vesecký kopec -

k.ú. Veská, p. . 369/15, vým ra 0,6917 ha Ojedin lý typ píse ného p esypu bez vegeta ního krytu v míst

bývalé pískovny

s t žbou vátých písk Veská, biotop mimo jiné zvlášt chrán ných druh brouk Calosoma inquisitor, Cicindela arenaria viennensis a Cicindela campestris za azených v kategorii ohrožené. echodn chrán ná plocha je vyhlášena do 31.12.2008, do tohoto termínu by m la být Krajským ú adem Pk vyhlášena jako zvlášt chrán né území.

Významnými krajinnými prvky ze zákona (§ 3, písm. b zákona .114/1992 Sb., v platném zn ní) jsou zde všechny lesy, mok ady, vodní toky, údolní nivy a rybníky.

-

rybník Labská : významná zoologická lokalita, narušená nevhodnou úpravou vodního režimu a obhospoda ováním navazujících luk B lobranská dubina;

19


floristicky velmi významná lokalita vzácných druh psamofytní a lesní vegetace na podkladu vátých písk

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Podle § 4 zákona

.114/1992 Sb., v platném zn ní, zajiš uje vymezení systému

ekologické stability uchování a reprodukci p írodního bohatství, p íznivého p sobení na okolní mén

stabilní

ásti krajiny a na vytvo ení základ

pro mnohostranné využívání

krajiny.

Regionální a nadregionální systém Územní systém ekologické stability respektuje územn Regionální a nadregionální ÚSES

R (MMR a MŽP

R,1996). Jako výchozí je respektován

VÚC Pardubický kraj s následným up esn ním prvk V ešeném území je vymezena hustá sí

technickou dokumentaci

RÚSES (EKOTOXA 2007, 2008).

uvedených prvk

ÚSES regionálního a

nadregionálního významu. NRBK K 73 Labe – tvo í západní hranici ešeného území od Dražkova po Po aply, i soutoku s Lou nou je vymezeno RBC 967 Halda Za regionální biokoridory jsou v území vymezeny dva významné levostranné p ítoky Labe : RBK 1281 Lou ná – upravený tok procházející st ední

ástí území a napájející

významné náhony (Halda, Sezemický náhon) RBK Brodecký potok (s vloženým RBC 9006, nov vymezeným t sn za hranicí ešeného území) Rekonstruované fyziotypy aktuální vegetace jsou v celé délce biokoridor i biocenter bylinná vodní a pob ežní vegetace, mok adní a pob ežní k oviny a lesy a hydrofilní a mezofilní trávníky. NRBK K 74 (typ mezofilní hájový) up esn ný v rámci V. zm ny ÚPSÚ Sezemice, trasa vedena severn od Sezemic od Labe zem

lskými pozemky a Kabáteckým

lesem k rybníku Labská, ve východní ásti op t zem echází na k.ú.

lskými a lesními pozemky

asy

NRBK K 74 má vymezeno ochranné pásmo (v nem nné vzdálenosti 2 km od osy NRBK), pro které nejsou ze zákona stanoveny žádné ochranné podmínky.

Lokální systém Územní systém ekologické stability byl na ešené území zpracován jako sou ást

20


tšího územního celku v roce 1992 (Státní meliora ní správa Praha, ÚTO Hradec Králové). ÚSES byl následn aktualizován dle ÚTP R-NR ÚSES a zapracován do ÚPSÚ Sezemice. Na lokální úrovni je ÚSES dopln n lokálním biokoridorem vedeným zem

lskými a

lesními pozemky JV od Sezemic, kontaktní s RBK Lou ná. A dále krátký úsek spojovacího lokálního biokoridoru podél severní strany rybníku Labská s napojením na NRBK 74. ÚSES byl dále dopln n interak ními prvky - zejména liniovými prvky v území (cesty, meze, drobné svodnice, mimolesní zele ...) - funk ními,

i t mi, které je nutné založit

(v tšinou formou ozelen ní). Celková plocha prvk ÚSES v zájmovém území iní cca 213 ha, z toho je cca 144 ha funk ních i áste

funk ních a 69 ha je nutné založit.

které prvky ÚSES jsou ohroženy antropogenními vlivy (chatové kolonie, vliv imisí na lesní porosty, zem

lská innost, skládky aj.).

ÚSES je nutné v návrhové

ásti ÚPD up esnit a koordinovat s rozvojovými

lokalitami obcí a jižním obchvatem m sta (RBC 967, LBC 10,11, 12, 15).

KULTURN -HISTORICKÁ CHARAKTERISTIKA, SÍDELNÍ A DEMOGRAFICKÉ PARAMETRY Sezemice pat í k nejstarším sídlištím Pardubického kraje. Osídlování území dnešních Sezemic a jejich blízkého okolí bylo ovlivn no polohou u tok

ek Labe a Lou né,

po jejichž b ezích vedly kupecké stezky. O pradávném osídlení sv nalezeno poh ebišt lužické. V Lakovn

í

etné archeologické nálezy. Na území m sta bylo

z období ún tické kultury a sídlišt byla odkryta sídlišt

a poh ebišt

s poh ebišt m z období kultury

z doby lužické a slezskoplat nické

kultury. Z Po apel pocházejí nálezy z mladší doby kamenné a ve Velkých Kolod jích byly objeveny bronzové h ivny. Nejstarší písemná zpráva o Sezemicích pochází až z roku 1227. Je jí záv

šlechtice

Kojaty, kterou odkázal tehdy již farní ves Sezemice cisterciáckému klášteru v Sedlci u Kutné Hory. D ležitým obdobím pro rozší ení osady byla druhá polovina 13. století, kdy zde byl založen ženský cisterciácký klášter Panny Marie. Nem l však dlouhého trvání, byl vypálen husity v roce 1421, a to i s farním kostelem Nejsv

jší Trojice. Kostel byl obnoven a po

ad p estaveb a p ístaveb se zachoval do dnešní doby. Sezemický klášter však obnoven nebyl a dnes se již p esn neví, kde stál. Po zániku kláštera nastala pro Sezemice doba temna. M ste ko st ídalo majitele a postupn upadalo. Obrat nastal v letech 1491 až 1559,

21


kdy byly Sezemice v držení Pernštejn . Mezi plnoprávná m sta monarchie byly však za azeny až v roce 1834. Významnou historickou stavbou Sezemic je kostel Nejsv

jší Trojice. Dokladem

toho, že je vybudován na poz statcích starobylého kostela, je ran gotický systém vazby barevn polévaných cihel na ásti dnešní kostelní zdi. Jen málo církevních památek u nás se m že pochlubit podobnou st edov kou stavební zajímavostí. Vedle gotických kostelních kaplí, z nichž kaple sv. Antonína pochází ze 14. století, zaujme rozsáhlá chrámová lo

s

barokním interiérem z druhé tvrtiny 18. století. Pozoruhodnou stavbou je rovn ž nedaleko stojící d ev ná osmiboká zvonice zbudovaná v první polovin

16. století, s nejstarším a

nejv tším zvonem z roku 1553. Sezemice se pyšní i n kolika krásnými štíty dom postavených ve stylu selského baroka.

Tabulka 6 : Nemovité kulturní památky íslo rejst íku

Stav

Sídelní útvar

p.

Památka

Umíst ní

klášter, archeologické 27594 / 6-5193

S

Sezemice

stopy

21034 / 6-2139

S

Sezemice

kostel Nejsv

širší okolí kostela jší Trojice

socha sv. Jana 19252 / 6-2147

S

Sezemice

Nepomuckého vodovodní p ivad

26244 / 6-4658

akvadukt

Husovo nám. -

S

Sezemice

0

Sezemice

p.14

venkovská usedlost

0

Sezemice

p.15

venkovská usedlost

27165 / 6-2145

S

Sezemice

p.63

anský d m

Pernštejnská

54245 / 6-2146

Y

Sezemice

p.89

anský d m

Pernštejnská

14678 / 6-2144

S

Sezemice

p.92

anský d m

nám.

37364 / 6-2141

S

Sezemice

p.94

anský d m

Husovo nám.

15675 / 6-2142

S

Sezemice

p.98

anský d m

Husovo nám.

34354 / 6-2143

S

Sezemice

p.438

m

anský d m

Husovo nám.

20850 / 6-2139

S

Sezemice

p.?

fara

21228 / 6-2174

S

Veská

krucifix

22

Na Zmince

i zvoni ce


Vysv tlení stavu památky : S - památkov chrán né Y - navrženo k památkové ochran O - památková ochrana zrušena SOU ASNOST Sezemice nemají pouze bohatou minulost. M ní se v moderní m sto, které nabízí možnosti bytové výstavby. Nezapomíná ani na seniory, pro které jsou k dispozici dva pln obsazené domy s pe ovatelskou službou. Pro využití volného asu je zde bohatá nabídka inností prost ednictvím oddíl a klub

p sobících v mnoha sportovních za ízeních. Svou

innost obnovil také ochotnický divadelní spolek J. K. Tyl. Ze Sezemic je možno podnikat nenáro né p ší nebo cyklistické túry na dominantu zdejšího kraje, Kun tickou horu, k soutok m místních ek a

ek, k akvadukt m, anebo vyrazit na výlet do nedalekých

Pardubic i Holic.

Sezemice jsou sou ástí mikroregionu „Svazek obcí Lou ná“, spole né plány se týkají zejména ešení cyklistických stezek a odkanalizování obcí. Tabulka 7 : Vybrané statistické údaje za ZUJ - Sezemice ( SÚ, údaje k 31.12.2007) Hospodá ská innost

809

Po et podnikatelských subjekt celkem Z toho nejvíce : Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spot ebního

222

zboží a pohostinství Pr mysl

153

Ostatní obchodní služby

142

Pr jezd m stem je realizován zejména po frekventované silnici I/36 Pardubice – Holice, dále po komunikaci II/298 sm r Býš a III/29810 sm r D íte . Výsledky s ítání dopravy v roce 2005 na silnici I/36 jsou následující : -

-

v úseku . 5-2130 Pardubice, konec zástavby – zaúst ní 298 T

celoro ní pr

rná intenzita t žkých vozidel

1 949 vozidel / 24 hod.

O

celoro ní pr

rná intenzita osobních vozidel


M

celoro ní pr

rná intenzita motocykl

S

celoro ní pr

rná intenzita všech vozidel

v úseku . 5-2120 zaúst ní 298 – zaúst ní 2989

23

71 vozidel / 24 hod. 11 261 vozidel / 24 hod.


T

celoro ní pr

rná intenzita t žkých vozidel


O

celoro ní pr

rná intenzita osobních vozidel


M

celoro ní pr

rná intenzita motocykl

S

celoro ní pr

rná intenzita všech vozidel

16 vozidel / 24 hod. 5 818 vozidel / 24 hod.

INFRASTRUKTURA Zásobování vodou Zájmové území m sta Sezemice je sou ástí skupinového vodovodu Pardubice Sezemice - Dašice. Skupinový vodovod je propojením s vodovodem Pardubice sou ástí Vodárenské soustavy Východní echy. Vlastní Sezemice jsou zásobovány samostatným zásobovacím adem DN 400, který dále pokra uje sm r Dašice (DN 300) a Rokytno (DN 300). Ze Sezemic jsou zásobovány ješt Veská, Kolod je, Lukovna a Dražkov. Lukovna a Dražkov jsou napojeny adem DN 150, Kladina adem DN 110 odbo ujícím z adu DN 300 do Dašic. Malé Kolod je a Veská jsou napojeny adem DN 160.

Kanalizace Koncep

je v Sezemicích vybudována jednotná kanalizace. V zástavb

je

vybudován systém jednotných stok, které postupn po odleh ení svád jí odpadní vody od obyvatelstva ke t em erpacím stanicím. Centrální erpací stanice erpá odpadní vody z celých Sezemic výtlakem DN 200 PVC do m stské kanaliza ní sít m sta Pardubice. Hlavní kmenová stoka A po pravém b ehu Lou né (DN 500 – 400) je v sou asné dob kapacitn napln na a v souvislosti s málo kapacitní shybkou pod Lou nou (2xDN 200) sobí p i v tších odtocích kapacitní problémy. Tuto skute nost lze áste

kompenzovat

dopln ní odleh ení do Mlýnského potoka. Obdobn sb ra B (DN 400) je v sou asné dob kapacitn p etížen. Ve východní

ásti území jsou p es zástavbu nevhodn

p evád ny balastní a

drenážní vody z východních svah nad zástavbou. Místní

ásti jsou ešeny pouze

áste

krátkými úseky jednotné kanalizace do

místních vodote í. V místní ásti Veská je ešena oddílná kanalizace s p Sezemic, ostatní místní kanalizace, domovních

ásti

erpáním do

istí odpadní vody v septicích s p epadem do místní

OV, pop . je akumulují v jímkách na vyvážení.

24


Zásobování elektro ešeným územím prochází vrchní vedení VVN 1173 a 1174 z elektrárny Opatovice s odbo kou na rozvodnu Pardubice sever. Vrchní vedení o nap tí 110 kV je provedeno holými vodi i a je postaveno s ochranným pásmem 15 m od krajního vodi e, což v znamená pruh cca 38 m. Z rozvodny Pardubice sever je napájena linka 965, která zásobuje elektrickou energií v tšinu trafostanic v ešeném území, resp. jeho severní ást. Jižní

ástí prochází vrchní vedení VN 849, které napájí trafostanice v místních

ástech Veská, Velké Kolod je; severní ástí VN 965, které napájí trafostanice v ástech Dražkov, Lukovna, Po aply, Kladina, Sezemice. Vrchní vedení o nap tí 35 kV je provedeno holými vodi i a je postaveno s ochranným pásmem 10 m, ímž zna V p ípad

omezuje výstavbu.

náhrady zemním kabelovým vedením nebo vedením izolovanými vodi i je toto

ochranné pásmo sníženo na 1 m, resp. 2 m a toto omezení je zna

redukováno.

Zásobování plynem V sou asné dob

procházejí p i západním okraji Sezemic dva VTL plynovody DN

300 a DN 500, p ivedené z

erné za Bory. Oba plynovody jsou provozovány na tlakové

úrovni PN 25 a jsou vedeny sm rem na Hradec Králové.

Z VTL plynovodu DN 300 PN 25 je severovýchodn provedena VTL odbo ka DN 150 PN 25 pro cihelnu

od Sezemic u obce Lukovna

asy a ZD Sezemice – Kladina.

Dále byla p i severozápadním okraji obce Sezemice vybudována VTL plynovodní ípojka DN 100 PN 25, která je napojena na VTL plynovod DN 300 PN 25. Tato VTL plynovodní p ípojka p ivádí zemní plyn do VTL regula ní stanice plynu Q = 1200 m3(n)/hod, která je umíst na nedaleko zástavby p i severozápadním okraji obce Sezemice. Tato VTL RS, která je již kapacitn tém

bez rezerv zásobuje zemním plynem obec Sezemice a dále

lokality Po ápelské Chalupy, Po aply, Lukovnu, Dražkov a Kladinu. V sou asné dob

je

místní plynovodní sí pro stávající zástavbu kapacitn

je

pln

vyhovující a p enosov

schopna zajistit i ur itý nár st spot eby zemního plynu ve výhledových lokalitách. Z hlediska nových rozvojových ploch umíst ných p i severozápadním okraji Sezemic bude nutné ešit navýšení výkonu stávající VTL RS. Pro maximální využití této lokality bude nutné provést p emíst ní VTL RS Sezemice do bezpe nostního pásma stávajícího VTL plynovodu DN 300 PN 25. Poté bude možné zbylou ást VTL plynovodní p ípojky DN 100 PN 25 vyrušit a do nového zastavitelného území p ivést STL plynovodní rozvody, které by území omezovali pouze ochranným pásmem (1 m na ob strany potrubí). Dále byla z VTL plynovodu DN 500 PN 25 v západním sm ru od místní ásti Veská 25


vybudována VTL plynovodní p ípojka DN 80 PN 25 pro VTL RS Veská Q = 200 m3(n)/hod. Tato VTL RS byla v roce 2004 zrekonstruována, s tím, že byl její výkon navýšen na Q = 1200 m3(n)/hod. VTL RS plynu Veská je v sou asné dob zdrojem zemního plynu pro obec Veská a dále pro lokality Malé a Velké Kolod je, Staro ernsko a Malolánské. Celý systém této plynofikace je provozován spole ností V P Net s.r.o. Hradec Králové. V sou asné dob je veškerá plynovodní sí v t chto dot ených lokalitách kapacitn pln vyhovující s tím, že je dimenzována tak, aby byla schopna pokrýt p ípadný další nár st odb ru zemního plynu.

STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁT ŽE - skládky Skládka Dražkov Byla ur ena pro stavební su a hlínu na pozemcích p. . 346/5, ást 343/2, 382/1. Na skládku bylo uloženo cca 1 000 tun. Skládka byla ukon ena a rekultivována.

Skládka Lukovna Skládka byla ur ena pro stavební su a inertní materiál, byl zde však ukládán i komunální odpad. Skládka byla na pozemcích p. . 479/1, 479/3, 479/4, 479/7, 457/1, 480/1, 480/13, 480/74, 480/9, 479/5. Skládka byla ukon ena v roce 1990. Na skládce bylo nutno monitorovat únik možných výluh

nebezpe ných látek. Skládka je dlouhodob

stabilizovaná. Skládka Po aply Na skládce byl v neznámém rozsahu ukládán tuhý komunální odpad. Skládka byla na pozemcích p. . 86/21, 382/31, 382/24, 388, 389, 409. Ukládání odpad probíhalo v 60tých a 70-tých letech. Byla ukon ena roku 1972.

EDPOKLÁDANÝ VÝVOJ STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ BEZ UPLATN NÍ KONCEPCE :

Neuplatn ní koncepce v podstat prost edí dot eného území, p

pouze zachová aktuální stav životního

emž ovšem rezignuje na možnost funkce v území co

nejlépe zkoordinovat, konkrétn z hlediska životního prost edí p edevším rezignuje na možnost :

26


a) navrhnout rozvoj výrobní sféry pouze v prostoru mezi stávající výrobní plochou a obchvatem silnice I/36 a dále jako barieru mezi obchvatem a obytnou zástavbou b) vymezit ochranné pásmo nadregionálních biokoridor c) up esnit regionální biokoridor Lou ná a odstranit kolize se zástavbou d) vy ešit kolize záplavového území s rozvojovými plochami v centru m sta a stávající zástavbou ásti Dražkov a Lukovna e) ochránit p írodní charakter návrší na západním okraji m sta f) vymístit pr tah silnice I/36 z centra m sta g) vymístit pr tah silnice II/298 z centra m sta h)

ešit zásobování výrobního závodu V . tiskárna mimo Husovo nám stí

i)

ešit zásobování výrobní plochy na jihovýchodním okraji m sta

j)

ešit likvidaci splaškových vod v místních

ástech Lukovna, Dražkov, Kladina,

Velké Kolod je, Po aply k) posílit erpací stanici splaškových vod v severní ástí Sezemic l)

ešit odvedení deš ové vody z rozvojových ploch Veská

edevším nevymíst ní pr tah

komunikací I/36 a II/298 z centra Sezemic

považuji za významn negativní faktor, který by i nadále limitoval možnost vyváženého rozvoje m sta a p ispíval k zne išt ní ovzduší nad míru únosného zatížení (suspendovanými ásticemi PM10) i k nadm rné hlukové zát ži. 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATN NÍM ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMN OVLIVN NY

Oblasti, které by mohly být návrhem koncepce dot eny, jsou krajinný ráz a dní a vodní pom ry (v lokalit Z14).

KRAJINNÝ RÁZ V sou asné dob

nejsou známy parametry objekt

a architektonické

ešení

plánovaných staveb. P ípadné negativní p sobení by mohly vyvolat objekty v plochách pro podnikání (lehkou výrobu) Z15, Z16, Z17, a to v p ípad , že by architektonické ešení nerespektovalo ráz zástavby v území a budovy byly výrazn

dominantní – hmotov

i

výškov . Reakci z pohledu krajinného rázu (faktor pohody) by mohla zp sobit i plánovaná stavba na lokalit

Z56 - fotovoltaická elektrárna. Jedná se o za ízení, které v sou asné

27


dob m že vyvolávat negativní emoce. Výrazné negativní ovlivn ní krajinného rázu je však nepravd podobné. Lokalita bude lemována plochou zelen (ochrannou a izola ní). Ta bude využita pro osázení st ední a vyšší zelen

odpovídající p irozené skladb

v okolí pro

zapojení plochy do krajiny.

DNÍ A VODNÍ POM RY Možné ovlivn ní p dních a vodních pom

p ichází v úvahu v lokalit Z14, což je

prostor pro sport a rekreaci. Umíst ní rozvojové plochy navazuje na stávající areál fotbalového klubu. Využívány jsou dv fotbalové h išt , sout žní s tribunou. Sou ástí areálu je budova šaten a technické zázemí. Rozvojová plocha je za azena do plochy OS – ob anské vybavení – t lovýchovná a sportovní za ízení. V návrhu se p edpokládá umíst ní plošných sportovních h iš a ploch, které nebudou zhoršovat odtokové pom ry v území a nebudou hrozit velké materiálové škody v p ípad

ob asné záplavy. Jako variantní je navrženo zachovat

mlýnského náhonu pro výstavbu ob anské vybavenosti, p ípadn

ást podél

s kombinací bydlení a

zahradu v souladu s platným územním plánem. Nep edpokládá se celoplošné zpevn ní sportoviš ani výstavba objekt , proto se významn nezmenší území vhodné pro zasakování srážkové vody a vody z tání sn hu. Sou ástí projekt

bude ešení zasakování srážkových vod (nebo vylou ení jejich

zdržení na jednotlivých pozemcích), aby se nemohl neúm rn zvýšit povrchový odtok nebo zatížení deš ové kanalizace. U parkoviš je s ohledem na možnou kontaminaci preferováno zachycování deš ových vod do lapol nebo odvád ní na

OV.

PLOCHA OBCHVATU SILNICE I/36 Koncepcí dot ená ást území, kterou je nutné se zabývat p edevším z hlediska ochrany životního prost edí, je bezesporu navržená plocha obchvatu silnice I/36 (a okolní pozemky).

Nejzatížen jšími komunikacemi v ešené oblasti jsou silnice I/36 a II/298. Tyto komunikace tvo í v Sezemicích dopravn závadnou k ižovatku. Návrh obchvatu m sta vychází z odstran ní tohoto kritického místa a trasa je evzata z ÚP VÚC Pardubického kraje. Trasa je vedena jihovýchodn od Sezemic, odklon silnice I/36 je navržen pravoto ivým obloukem p ed Po ápelskými chalupami a k ižovatkou s p vodní I/36, následuje levoto ivý oblouk s k ižovatkou se silnicí III/2983 na

ernou za

Bory a k ižovatka se silnicí III/32243 na ást Veská, potom je p ímý úsek s mostními objekty es Lou nou a Zadní Lodrantku, na konci p ímého úseku k ižovatka se silnicí III/32251 sm r Kladina a pravoto ivý oblouk jižn a rovnob žn od stávající I/36 sm rem na východ. 28


Zde kon í ešené území. Na p vodní trasu se obchvat napojí až za obcí asy. Možné st ety s chrán nými zájmy : Nejsou

p edpokládány.

Naopak

nerealizace

obchvatu

by znamenala další

prohlubování negativního p sobení emisí z dopravy, hluku, problém

s bezpe ností

provozu, v etn nep íznivého ovliv ování faktor pohody v území.

V ervnu 1999 byla zpracována dokumentace o vlivu zám ru „Silnice I/36 – obchvat Sezemice“ na životní prost edí (TRANSCONSULT s.r.o., Hradec Králové), ešitelem byl Ing. Novotný, osv

ení MŽP

R .j. 10133/1180/OPVŽP/04, v zá í 2000

bylo vydáno souhlasné stanovisko k zám ru. Posuzovány byly 2 varianty, rozhodující vlivy na životní prost edí vzniklé vedením obchvatu ve variantách A a B byly porovnávány v etn nulové varianty ve stejném asovém horizontu. Záv rem je konstatováno, že navrhovaná stavba bude mít pozitivní vliv na zdraví zna ného po tu obyvatel žijících v Po ápelských chalupách, Sezemicích i asech, obyvatel zatížených emisemi a hlukem z dopravy v území se zna ným rizikem dopravních nehod, emž nelze p edpokládat významn jší zvýšení zdravotních rizik obyvatel Kladiny za edpokladu realizace doporu ených nápravných, preventivních a kompenza ních opat ení. Také nelze p edpokládat p i realizaci navržených opat ení nadm rné vlivy na povrchovou a podzemní vodu, na flóru a faunu. Celková reakce ekologického systému bude únosná. Na základ celkového posouzení vliv stavby na životní prost edí je stavba navržena k realizaci – v doporu ené trase : od za átku obchvatu po k ížení se silnicí II/2983 Sezemice –

erná za Bory ve variant A, od tohoto k ížení po konec obchvatu ve variant

B.

Varianta doporu ená v dokumentaci EIA je v podstat

shodná s variantou

obchvatu I/36 navrženou v p edkládaném územním plánu m sta Sezemice.

Relevantním opat ením k prevenci, eliminaci a minimalizaci ú ink na prost edí je zejména požadavek na zpracování podrobné hlukové studie se zp esn ním polohy, rozm

a vzhledu protihlukových zdí a val .

29


4. SOU ASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATN NÍM ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMN OVLIVN NY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠT CHRÁN NÁ ÚZEMÍ A PTA Í OBLASTI

V ešeném území se nacházejí následující prvky vyžadující zohledn ní v územn plánovací dokumentaci za ú elem ochrany životního prost edí : -

prvky ÚSES – NRBK K 73, NRBK K 74, RBC 967 Halda, RBK 1281 Lou ná, RBK Brodecký potok, LBC 10, 11, 12 a 15

-

echodn chrán ná plocha Píse ný p esyp Vesecký kopec VKP – lesy, mok ady, vodní toky, údolní nivy, rybníky (neevidované významné krajinné prvky)

-

rybník Labská 30


-

lobranská dubina Uvedené prvky jsou respektovány v konceptu ÚP m sta Sezemice. V koncepci krajiny je kladen d raz krom zachování produk ní složky na realizaci

funk ních prvk

územního systému ekologické stability, zejména v ásti nadregionálního

biokoridoru K 73 a K 74. Posouzena je možnost proložení krajiny údolní nivy eky Lou né nými remízky s funkcí zadržení záplavové vlny. K zalesn ní je navržena plocha mezi lesem a budoucím obchvatem silnice I/36. Z hlediska krajinného rázu je ešena ochrana návrší na západním okraji Sezemic u Po apel p ed koncentrovanou zástavbou. Krom

toho je stanoven požadavek na

koncipování zástavby tak, aby nebyly narušeny hodnotné pohledové osy od Po apelských chalup na Kun tickou horu a od

as na h bitovní kapli.

V zájmovém území se nenachází lokalita soustavy NATURA 2000 (podle § 45a – c, § 45e zákona

. 114/1992 Sb., v platném zn ní), která by mohla být významn

ovlivn na uplatn ním územního plánu.

Z ochranných pásem a dalších chrán ných území se v ešeném území vyskytují : -

ochranné pásmo letišt

-

záplavové území eky Labe

-

záplavové území eky Lou ná

-

chrán né ložiskové území asy (ložisko cihlá ské hlíny)

-

tzv. zranitelná oblast dle na ízení vlády . 103/2003 Sb., v platném zn ní Uvedené prvky jsou op t zapracovány v konceptu územního plánu.

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P EDPOKLÁDANÝCH VLIV

NAVRHOVANÝCH

VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

V konceptu ÚP jsou navrženy díl í varianty, které z hlediska ekologického posouzení nemají význam. Charakteristika vliv navrhovaných rozvojových ploch pro podnikatelskou innost a infrastrukturu je uvedena v následujícím p ehledu – zvláš vlivy na obyvatelstvo a zvláš vlivy na jednotlivé složky životního prost edí (z d vodu absence konkrétních údaj charakteristika pouze obecná) :

EDPOKLÁDANÉ VLIVY NA OBYVATELSTVO 31

je


Z hlediska

ve ejného

zdraví

by

v p ípad

navrhovaného

funk ního

využití

edm tných ploch (p edevším ploch pro lehkou výrobu, obchvaty komunikací, bioplynovou stanici) mohl být problémovým faktorem zejména hluk a imisní situace ovzduší. Emise zne iš ujících látek do ovzduší a hlu nost ze stacionárních zdroj pom rn

snadno legislativn

lze

limitovat. Za p edpokladu, že v navržených lokalitách budou

realizovány zám ry s funk ním využitím tak, jak s tím po ítá koncept územního plánu a budou dodržovány emisní limity, je možné se zna nou dávkou jistoty tvrdit, že i imisní limity v prostoru obytné zástavby budou dodržovány. Dokazování tohoto p edpokladu však bude muset být sou ástí oznámení podle zákona . 100/2001 Sb., v platném zn ní. Pot ebné je také dostate

zd vodnit nutnost provedení zám ru a dokladovat, že technologie bude

BAT a p ísp vek emisí bude na minimální úrovni. V n kterých p ípadech (u zám ostatních zám

. 1 kategorii I a dále u

, pokud se tak stanoví v záv ru zjiš ovacího

dokumentace týkající se posuzování vliv držitelem osv

uvedených v p íloze

ízení) musí být

ást

na ve ejné zdraví zpracována osobou, která je

ení odborné zp sobilosti pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví MZ

R. Cílem hodnocení zdravotních rizik je obecn vlivu nep íznivých faktor

poskytnutí hlubší informace o možném

na zdraví obyvatel, než je možné pouhým srovnáním intenzit

jejich výskytu s limitními hodnotami dle legislativy; limitní hodnoty jsou n kdy kompromisem mezi snahou o ochranu zdraví a dosažitelnou realitou a nemusí zaru ovat úplnou ochranu zdraví. P edevším však u mnoha látek, pro které nejsou stanoveny ú ední limity, je tato metoda jediným zp sobem, jak zhodnotit závažnost a p ípustnost jejich výskytu v prost edí lov ka z hlediska ochrany zdraví. Sou ástí rozptylových a hlukových studií by m la být v od vodn ných p ípadech i doprava – uvažována by m la být frekvence, skladba dopravních prost edk , ale i parkování v klidu. Neodmyslitelný je tento požadavek v p ípad obchvat silnic. Vlivy aktivit v posuzovaných rozvojových plochách na ovzduší a akustickou situaci je možné považovat obecn

spíše za mén

významné až nevýznamné se zd razn ním

ínosu stavby „Silnice I/36 – obchvat Sezemice“, který byl deklarován v dokumentaci EIA zám ru : „Navrhovaná stavba bude mít pozitivní vliv na zdraví zna ného po tu obyvatel žijících v Po ápelských chalupách, Sezemicích i

asech, obyvatel zatížených emisemi a

hlukem z dopravy v území se zna ným rizikem dopravních nehod, p

emž nelze

edpokládat významn jší zvýšení zdravotních rizik obyvatel Kladiny za p edpokladu realizace doporu ených nápravných, preventivních a kompenza ních opat ení.“ 32


MOŽNÁ OPAT ENÍ K OCHRAN VE EJNÉHO ZDRAVÍ : Minimalizace hlukové zát že Nejpodstatn jší vliv na snížení hladiny hluku má vzdálenost mezi zdrojem hluku a sledovaným místem. Nap íklad, pokud se vzdálenost m eného místa od zdroje hluku zdvojnásobí ze 7 na 14 m, nam ené hodnoty hluku v tomto míst poklesnou o 6 dB(A). Pokud se vzdálenost zdesetinásobí, hluk poklesne o 20 dB(A). Útlum hluku ve volném prostoru je dán jen zv tšující se vzdáleností. V reálném prost edí dochází ke ztrátám (útlum m) hluku ješt vlivem absorbce ve vzduchu, vlivem mlhy, dešt nebo sn hu, vlivem tru, atmosférické turbulence a p ízemního efektu. Hodnoty intenzity hluku lze snížit realizací protihlukových opat ení – preferována jsou opat ení na zdrojích, asté jsou však i instalace protihlukových st n a zemních val .

Minimalizace vlivu zne išt ní ovzduší V p ípad

imisí v ovzduší není vztah mezi vzdáleností a sledovaným referen ním

bodem zdaleka tak jednozna ný jako u hluku. P ím si zne iš ující ovzduší mohou ovlivnit nejen lokality nalézající se v bezprost ední blízkosti emisních zdroj , tedy tzv. oblasti impaktní, ale mohou zasahovat i oblasti relativn

málo zne išt né, situované ve zna né

vzdálenosti od zdroj zne išt ní ovzduší, a to v d sledku dálkového p enosu zne iš ujících látek, p i kterém látky v atmosfé e obsažené mohou být proud ním p enášeny na zna né vzdálenosti ( ádov stovky a tisíce kilometr ). ležitý nástroj pro posouzení vlivu stávajících nebo plánovaných zdroj na kvalitu ovzduší v zájmových lokalitách p edstavují složité modelové výpo ty transportu a rozptylu zne išt ní v atmosfé e. Vzdálenost a také p evažující sm ry v tr v p ípad

zapáchajících látek, které by p ípadn

v oblasti budou jist

hrát svoji roli

mohly být emitovány z budoucích

provozoven v rozvojových plochách. P i posuzování jednotlivých zám dokladovat, že vnášení pachových látek ze stacionárních zdroj

bude t eba

do ovzduší nep esáhne

míru zp sobující obt žování obyvatelstva. Budou po ítány p edpokládané koncentrace v obytné zástavb

a porovnávány s imisními limity a dalšími doporu ujícími hodnotami

ichový práh, práh post ehu *). * Mez post ehu je hodnota zaru ující, že pokud jí není dosaženo, nebude imisní zatížení látkou post ehnutelné, tudíž zdroj nebude „cítit“. Mez post ehu je rovna ½ ichového prahu (EMINGER 2004).

Sociáln -ekonomické aspekty zájmového území budou posuzovanou koncepcí ovlivn ny významn pozitivn – zejména vytvo ením pracovních míst v nových firmách. 33


EDPOKLÁDANÉ VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ Vzhledem k dosud nestanoveným pot ebným detail m zám

v posuzovaných

rozvojových plochách je možné budoucí vlivy pouze p edb žn odhadnout. Míra možného ovlivn ní provozovanými innostmi bude záviset p edevším na charakteru a technickém ešení té které plánované aktivity a na výsledném dopravním zatížení lokality. Ovlivn ní ovzduší bude záviset p edevším na spektru emitovaných látek, samoz ejm také na jejich koncentraci / množství, dále i na zp sobu vytáp ní budoucích objekt . Vzhledem k povinnosti dodržovat emisní limity dané legislativními p edpisy (a dodržování prokazovat), a také možnosti plynofikace lokality, lze o ekávat vlivy spíše mén významné až nevýznamné. P i konkrétním posuzování budoucího zám ru bude t eba novat pozornost zejména emisím NOx a dalším dopravním zplodinám, ale také jiným zne iš ujícím látkám podle charakteru technologie. Velice citlivou otázkou bude zcela jist problematika p ípadných emisí zapáchajících látek – nap . zejména u zám ru na výstavbu bioplynové stanice. P sobení pachových látek nemá p ímý vliv na zdraví lidí, ale je bezesporu nep íjemné a obt žující. Pot ebné je zvažovat p ípadné spolup sobení s jinými aktivitami v území, nap . zem

lskými provozy.

Z pohledu zásobování vodou je m sto vybaveno skupinovým vodovodem Pardubice - Sezemice – Dašice. Pro další výhledové rozši ování bude stávající vodovodní sí vyhovovat a v p ípad

pot eby bude v nezbytném rozsahu dopl ována novými ady a

ípojkami. V Sezemicích je vybudována jednotná kanalizace. V zástavb je vybudován systém jednotných stok, které postupn po odleh ení svád jí odpadní vody od obyvatelstva ke t em erpacím stanicím. Místní

ásti jsou ešeny pouze

kanalizace do místních vodote í. V místní sp

áste

krátkými úseky jednotné

ásti Veská je ešena oddílná kanalizace

erpáním do Sezemic, ostatní místní ásti istí odpadní vody v septicích s p epadem

do místní kanalizace, domovních

OV, pop . je akumulují v jímkách na vyvážení.

Stávající odkanalizování je vyhovující. Pro výhledový stav bude podle pot eby do míst nové obytné a podnikatelské zástavby v nezbytném rozsahu kanalizace dopln na potrubím stok, šachtami, objekty a p ípojkami, a to vždy s ohledem na stav, druh a kapacitu stávající kanaliza ní sít . Z hlediska odtoku srážkových vod bude stav p ed a po realizaci koncepce prakticky totožný s tím, že u zám

podnikatelského charakteru lze navíc

edpokládat adekvátní technické ešení daného problému (reten ní nádrže, zasakovací

34


objekty apod.) a v místech možné kontaminace zpevn ných ploch instalaci za ízení na záchyt zne išt ní (lapoly). Technologické odpadní vody z nových pr myslových objekt budou muset spl ovat limity Kanaliza ního ádu pro vypoušt ní do m stské kanalizace, v p ípad

nadm rn

zne išt ných vod bude vyžadováno jejich p ed išt ní na požadovanou úrove (odpovídající tzv.

nejlepší

dostupné

technice).

Krajním

ešením

v p ípad

malého

objemu

technologických odpadních vod je nakládání s nimi jako s kapalným odpadem v režimu zákona o odpadech nebo odvážení na externí

OV. Vliv na kvalitu povrchových a

podzemních vod v oblasti je možné považovat za nevýznamný (pochopiteln

za

edpokladu dodržování podmínek správce kanalizace pro vypoušt ní odpadních vod). Zábor

dy pro zamýšlené aktivity je možné z hlediska charakteru ploch i velikosti

ozna it za málo významný. P i dodržení standardních opat ení p i nakládání se závadnými látkami není t eba p edpokládat významn jší vliv na p du. Lokáln (základy staveb) bude do hloubky cca 3 m (u rozsáhlejších podnikatelských zám

možná až 5 m) mechanicky narušeno horninové prost edí, což se však dá

považovat za ovlivn ní nevýznamné. Hluková situace ve sledovaném území bude realizací koncepce ovlivn na v závislosti na konkrétním zám ru a vyvolané doprav . Nutností bude zajistit úrove hlu nosti ze stacionárních zdroj ípad

v souladu s právními p edpisy, d ležitá bude v tomto

konkrétní vzdálenost budoucích zdroj

hlu nosti na rozvojových plochách od

chrán ných prostor obytné zástavby. Zm na akustické situace v chrán ném venkovním prostoru nejbližší zástavby by mohla být po provedení výpo

v hlukové studii hodnocena jako st edn

významná –

zejména vlivem dopravy. Nedílnou sou ástí posuzování obchvat silnic budou návrhy protihlukových opat ení – val , zdí apod. Provoz nového zám ru bude možný po dokladování spln ní hygienických limit hluku (v chrán ném venkovním prostoru) – a již výpo ty nebo m ením. Bude pot ebné zvažovat plánované zám ry také z hlediska možného vzniku vibrací, íp. zá ení -

i spln ní legislativních p edpis

by toto p sobení na životní prost edí

nem lo být významné. Vzhledem k umíst ní posuzovaných rozvojových lokalit a navrženého funk ního využití lze za nevýznamné považovat i vlivy koncepce na biotopy, flóru a faunu. Sou ástí ípravy stavby golfového h išt (lokalita Z55) i obchvat komunikací bude jist biologický pr zkum. i dodržení obecných podmínek pro výstavbu bude málo významný i vliv koncepce

35


na krajinný ráz území (zvlášt v širším kontextu). Konkrétní posouzení je op t možné až v rámci samostatného hodnocení vlivu na životní prost edí podle zákona . 100/2001 Sb., v platném zn ní, kdy již budou známy parametry objekt

a architektonické

ešení

plánovaných staveb. Vlivy na hmotný majetek se nep edpokládají.

Z výše uvedeného vyplývá, že p i posuzování konkrétní aktivity v posuzovaných rozvojových lokalitách bude nutné klást pozornost zejména na : -

popis zvolené technologie a porovnání s tzv. nejlepší dostupnou technikou v daném oboru

-

zajišt ní opat ení k p edcházení vliv na životní prost edí

-

volbu typu a ú innost technického ešení za ízení na záchyt emisí do životního prost edí (do ovzduší, do vod a hlu nosti)

-

bezpe nost provozu a protihavarijní zajišt nost edpokládanou

dopravních prost edk

a velikost

Z hlediska možného ovlivn ní podzemních vod a chemismu biotop

v okolí by

-

etnost jednotlivých typ

parkovišt

rizikovou událostí v prostoru rozvojových ploch mohla být p ípadná rozsáhlejší havárie, spojená s únikem ropných produkt

nebo jiných nebezpe ných chemických látek a

ípravk , p íp. odpadních vod nebo kapalných odpad obecn p inést i rozsáhlý požár, kdy nedojde dostate není dostate

kategorie „N“. Ohrožení m že rychle k jeho lokalizaci nebo také

zajišt no bezpe né shromaž ování kontaminované hasební vody.

Možný nep íznivý dopad konkrétního zám ru na životní prost edí bude op t t eba pe liv vyhodnotit, nep ijatelné riziko však pravd podobn zjišt no nebude, zejména ze t í vod : -

i uvažované dopravní nehod p jde i v nejmén p íznivém p ípad o havárii v rozsahu nehody dvou nákladních automobil

nebo stavebních mechanism , tedy o rozsah

pom rn

b žný nap . v obvyklém silni ním provozu, s úniky škodlivin bez v tších

problém

zvládnutelnými prost edky hasi ských sbor

nebo jiných specializovaných

zásahových jednotek -

pokud se havárie odehraje již v prostoru dokon eného zám ru, p jde o technicky zabezpe ené pracovišt , manipula ní nebo skladovou plochu, parkovišt

i jiný prostor,

odkanalizovaný do záchytné jímky s dostate nou zádržnou kapacitou (navíc patrn , jak 36


je v podobných p ípadech obvyklé, nap . p es odlu ova e ropných látek a také se signalizací úniku) -

pro provoz za ízení, ale i pro p ípad havárie na dosud nezabezpe eném staveništi bude k dispozici Havarijní plán s rozpisem operativních a následných opat ení pro p ípad havárie spojené s únikem závadných látek do životního prost edí, a pracovníci budou pat

proškoleni – d raz bude kladen na okamžité informování složek Integrovaného

záchranného systému a sana ní zásah (lze p edpokládat, že veškeré dekontamina ní zásahy se budou odehrávat p edevším p ímo v prostoru konkrétní rozvojové plochy)

Komentá a doporu ení posuzovatelky : Rozvojové plochy pro podnikatelskou innost a infrastrukturu doporu uji akceptovat v p edložené podob

– co se tý e velikosti i umíst ní. P estože tedy nelze, z d vodu

absence konkrétních údaj , kvantitativn prost edí, je práv

vyhodnotit budoucí vlivy zám

umíst ní rozvojových ploch (p edevším obchvat

na životní silnic) možné

považovat za ur itou záruku nekonfliktnosti zájm v ešeném území. Doporu ením je klást d raz na pe livé zvažování budoucích zám

, resp. vylou ení

takových aktivit v navržených plochách, které by zejména v kombinaci mohly p inést nadm rnou zát ž pro okolí. Pozornost je t eba v novat zejména : -

celkové vyvolané frekvenci t žké nákladní dopravy

-

vypoušt ní emisí do ovzduší a vod ze za ízení, s d razem na látky zapáchající

-

hlu nosti ze stacionárních zdroj a návrhu protihlukových opat ení

-

zp sobu nakládání se závadnými látkami

-

uvažovanému z izování sklad

nebezpe ných chemických látek a p ípravk

a

odpad kategorie „N“ -

zp sobu zajišt ní bezpe nosti provozu Celkové vlivy koncepce na životní prost edí lze stru

zhodnotit jako

významn pozitivní s ohledem na možnost rozvoje bydlení a podnikatelské innosti ve st Sezemice, zárove na možnost realizovat obchvaty komunikací procházejících nyní centrem m sta. Negativní vlivy

budoucích zám

v prostoru ploch pro podnikání, sport a

rekreaci a další aktivity a v jejich bezprost edním okolí jsou v tšinou hodnoceny jako mén významné až nevýznamné.

37


6. POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT

EŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ,

SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ V ETN JEJICH OMEZENÍ

V konceptu ÚP jsou navrženy díl í varianty, které z hlediska ekologického posouzení nemají význam - rozvojová lokalita 3 má navrženo dvojí využití :

3a)

Plavební kanál, v etn Z24, Z25 – pro sportovní ú ely, v etn pot ebného zázemí

3b)

Rekrea ní plocha, v etn Z24, Z25 – pro rekrea

-sportovní využití ve ejností

Z hlediska vlivu na životní prost edí není rozdíl ve využití podstatný.

Základní použitou metodou hodnocení koncepce byly expertní odhady na základ podkladových údaj

o ešeném území - poskytnutých zpracovatelem návrhu zadání a

konceptu územního plánu (MUDRU KA 2008, 2009) i získaných z jiných zdroj . Zdrojem neur itosti p i hodnocení vliv posuzované územn plánovací dokumentace byla absence údaj o konkrétní podob jednotlivých zám

, což je v této etap p ípravy

funk ního využití lokalit pochopitelné a na hodnocení SEA to nem že mít vliv.

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPAT ENÍ PRO P EDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

Z výše stanovených vliv

hodnocené koncepce na životní prost edí vyplývají

38


následující opat ení, jejichž cílem je eliminovat nep íznivé p sobení budoucích zám v posuzovaných rozvojových plochách :

-

konkrétní využití rozvojových ploch pro podnikání (lehkou výrobu) Z15, Z16, Z17 by z hlediska svého charakteru m lo obecn zohled ovat pouze takové aktivity, které by vylu ovaly ohrožení životního prost edí a zdraví nad únosnou míru vlivem zejména : -

množství emisí vypoušt ných do ovzduší a kanalizace

-

hlu nosti ze za ízení

-


-

skladování chemických látek / p ípravk a odpad

-

úrovn bezpe nosti provozu

-

výrazného

nár stu

frekvence

dopravy,

zejména

t žkých

nákladních automobil -

z hlediska konkrétních požadavk na ochranu ve ejného zdraví, ovzduší, vod, p írody a krajiny budou uplatn na doporu ení a podmínky, které budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona

. 100/2001 Sb., v platném zn ní na dané využití

zájmového území – zejména doporu uji, aby : a) bioplynová stanice (lokalita VX) byla projektována s ohledem na Metodický pokyn MŽP

R – sekce ochrany klimatu a ovzduší a sekce technické ochrany životního

prost edí k podmínkám schvalování bioplynových stanic p ed uvedením do provozu; metodický pokyn byl uve ejn n ve V stníku MŽP z 08-09/2008 b) p i návrhu podoby golfového h išt (lokalita Z55) bylo zváženo doplnit území o nové porosty d evin, a to jak v podob rozptýlené a liniové zelen ,

kompaktních lesních remízk , tak v podob

ímž by se p írodní hodnota ešeného území mohla

oproti stávajícímu stavu zvýšit a takto navržený zám r by zásadn

nenarušil

základní funkce krajiny – tj. ekostabiliza ní, p doochrannou a estetickou; a dále aby byla v nována pozornost zajišt ní dostatku vody pro zavlažování bez ovlivn ní podzemních a povrchových vod v území -

sou ástí stavby obchvatu I/36 budou protihluková opat ení vyplývající z projektové ípravy zabezpe ující dostate nou ochranu obyvatel p ed hlukovou zát ží z dopravy

8. ZHODNOCENÍ ZP SOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍL

OCHRANY

ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ DO ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDN NÍ P I VÝB RU VARIANT

EŠENÍ

39


Pro posuzované území nejsou specifikovány žádné speciální cíle ochrany životního prost edí stanovené na vnitrostátní úrovni. Obecn jší požadavky z tohoto hlediska jsou obvykle zapracovány do regionálních a nadregionálních koncepcí (program NATURA 2000, ÚSES a další koncepce, programy a formy ochrany), s jejichž principy není posuzovaný ÚP v rozporu, p ípadn

jsou v n m

zapracovány jako limity využití území (MUDRU KA 2008).

9. NÁVRH UKAZATEL PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

Vlivy koncepce na životní prost edí je možné obecn monitorovat dv ma úrovn mi ukazatel : -

detailní - monitorující pouze vlivy díl ího zám ru na rozvojové ploše ehledné - monitorující vlivy celého ešeného území, poskytující informace o vývoji stavu životního prost edí v celé dot ené oblasti (ve všech k.ú.)

Stanovit kritéria výb ru projekt pro fázi p ípravy územn plánovací dokumentace je velice obtížn

– konkrétní využití rozvojových ploch není (až na výjimky) známo, není

k dispozici dokumentace ani po áte ních etap projekce zám

v lokalit .

Obecn lze za nevhodné ozna it zám ry, které ve sledovaném území : -

jsou ve z ejmé závažné kolizi s vymezenými chrán nými zájmy

-

jsou ve z ejmé závažné kolizi s obecnými principy ochrany p írody a krajiny

-

jsou ve z ejmé závažné kolizi s principy ochrany ve ejného zdraví

-

jsou ve z ejmém rozporu se stanovenými trendy a prioritami využití území

-

jsou svými rozm rovými parametry nebo p edpokládanými významnými negativními vlivy zcela mimo kontext zájmového území

Ve sporných p ípadech je možné situaci ešit zadáním p edb žných studií k dané problematice (hodnocení krajinného rázu, biologické hodnocení lokality, sídeln -historická analýza apod.). O realizaci i zamítnutí p ípadného kontroverzního projektu lze také rozhodnout na podklad

jeho vlastního hodnocení v procesu posuzování vliv

zákona . 100/2001 Sb., v platném zn ní.

40

na životní prost edí podle


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ

Vyhodnocení vliv koncepce (územn plánovací dokumentace) na životní prost edí „ÚZEMNÍ PLÁN M STA SEZEMICE“ je zpracováno podle p ílohy k zákonu . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, v platném zn ní a v souladu s § 10i zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní. Obsahem posuzované koncepce je územní plán m sta Sezemice - území m sta a tedy ešené území tvo í 7 katastrálních území – k.ú. Sezemice nad Lou nou, Dražkov nad Labem, Kladina, Lukovna, Po aply nad Lou nou, Velké Kolod je, Veská. V konceptu územního plánu jsou navrženy díl í varianty, které z hlediska ekologického posouzení nemají význam; rozvojová lokalita 3 má navrženo dvojí využití – bu

pro sportovní využití (plavební kanál) nebo pro rekrea

-sportovní využití ve ejností

(rekrea ní plocha). Hlavními cíli je stanovení rozvojových ploch p edevším pro bytovou výstavbu a ešení infrastruktury. Zárove je navrženo 9 rozvojových ploch, na které je p i hodnocení vliv na životní prost edí soust ed na pozornost, pon vadž zakládají rámec pro umíst ní zám podle p ílohy

. 1 zákona

. 100/2001 Sb., v platném zn ní a mohou mít vliv na

obyvatelstvo a životní prost edí v zájmovém území :

1.

Obchvat I/36

2.

Z15, Z16, Z17 – výroba lehká

3a)

Plavební kanál, v etn Z24, Z25

3b)

Rekrea ní plocha, v etn Z24, Z25

4.

Z14 – rozší ení plochy pro sport

5.

Obchvat silnice II. t ídy (p ipojení k I/36)

6.

Obchvat silnice III. t ídy

7.

Z55 – golfové h išt

8

Z56 – fotovoltaická elektrárna

9.

VX – bioplynová stanice

V sou asné dob nejsou stanoveny parametry projektovaných zám

, které budou

nebo by na hodnocených plochách mohly být realizovány – vlivy na zdraví a životní 41


prost edí tak lze pouze p edb žn

odhadnout na základ

zkušeností z obecného p sobení jednotlivých typ

provoz

charakteristiky území a

a technologií. Míra možného

ovlivn ní provozovanými innostmi bude záviset p edevším na charakteru a technickém ešení té které plánované aktivity a na dopravním zatížení lokality. Celkové vlivy koncepce na životní prost edí lze stru

zhodnotit jako

významn pozitivní s ohledem na možnost rozvoje bydlení a podnikatelské innosti ve st Sezemice, zárove na možnost realizovat obchvaty komunikací procházejících nyní centrem m sta. Negativní vlivy

budoucích zám

v prostoru ploch pro podnikání, sport a

rekreaci a další aktivity a v jejich bezprost edním okolí jsou v tšinou hodnoceny jako mén významné až nevýznamné.

Pro monitorování vliv koncepce na životní prost edí byly navrženy ukazatele dvou úrovní : -

detailní – monitorující pouze vlivy díl ích zám

na rozvojových plochách

ehledné – celoplošné, periodicky nebo p íležitostn opakované mapování aktuálního stavu (ekologické stability) zájmového území, poskytující informace o vývoji stavu životního prost edí v celé dot ené oblasti

K prevenci, snížení a eliminaci nep íznivých vliv koncepce byla navržena opat ení obecného

charakteru

na

vylou ení

takových

aktivit

v rozvojových

plochách

pro

podnikatelskou innost a infrastrukturu, které by ohrozily životní prost edí a zdraví obyvatel nad únosnou míru. Konkrétní doporu ení a požadavky na ochranu ve ejného zdraví, ovzduší, vod, p írody a krajiny budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní na dané využití území. ípadné neuplatn ní územn

plánovací dokumentace v podstat

aktuální stav životního prost edí ešeného území, p

pouze zachová

emž ovšem rezignuje na možnost

inné koordinace funkcí, které jsou v území realizovány. edevším nevymíst ní pr tah

komunikací I/36 a II/298 z centra Sezemic je

možné považovat za významn negativní faktor, který by i nadále limitoval možnost vyváženého rozvoje m sta a p ispíval k zne išt ní ovzduší nad míru únosného zatížení (suspendovanými ásticemi PM10) i k nadm rné hlukové zát ži. ZÁV R A DOPORU ENÍ

42


Vyhodnocení vliv územn plánovací dokumentace (koncepce) „Územní plán m sta Sezemice“ na životní prost edí bylo provedeno v souladu s § 10i zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv

na životní prost edí, v platném zn ní a je

ástí A „Vyhodnocení vliv

územního plánu na udržitelný rozvoj území“.

Po vyhodnocení návrhu zadání a konceptu územního plánu m sta Sezemice doporu uji,

aby

p íslušný

ú ad

vydal

souhlasné

stanovisko

ke

koncepci

s podmínkami.

NÁVRH STANOVISKA

Krajský ú ad Pardubického kraje jako dot ený orgán podle § 10i odst. 3 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , na základ

vyhodnocení vliv

územního plánu m sta Sezemice, vyjád ení p íslušné obce,

dot ených správních ú ad a ve ejnosti a výsledk ve ejného projednání konceptu ešení územn plánovací dokumentace a návrhu souborného stanoviska vydává podle § 22 písm. e) zákona

SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci

„Územní plán m sta Sezemice“ za t chto podmínek : -

konkrétní využití rozvojových ploch pro podnikání (lehkou výrobu) Z15, Z16, Z17 by z hlediska svého charakteru m lo obecn zohled ovat pouze takové aktivity, které by vylu ovaly ohrožení životního prost edí a zdraví nad únosnou míru vlivem zejména : -

množství emisí vypoušt ných do ovzduší a kanalizace

-

hlu nosti ze za ízení

-


-

skladování chemických látek / p ípravk a odpad

-

úrovn bezpe nosti provozu

43


-

výrazného

nár stu

frekvence

dopravy,

zejména

t žkých

nákladních automobil -

z hlediska konkrétních požadavk na ochranu ve ejného zdraví, ovzduší, vod, p írody a krajiny budou uplatn na doporu ení a podmínky, které budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona

. 100/2001 Sb., v platném zn ní na dané využití

zájmového území – zejména doporu uji, aby : a) bioplynová stanice (lokalita VX) byla projektována s ohledem na Metodický pokyn MŽP

R (2008) k podmínkám schvalování bioplynových stanic p ed uvedením do

provozu b) p i návrhu podoby golfového h išt (lokalita Z55) bylo zváženo doplnit území o nové porosty d evin, a to jak v podob

kompaktních lesních remízk , tak v podob

rozptýlené a liniové zelen ; a dále aby byla v nována pozornost zajišt ní dostatku vody pro zavlažování bez ovlivn ní podzemních a povrchových vod v území -

sou ástí stavby obchvatu I/36 budou protihluková opat ení vyplývající z projektové ípravy zabezpe ující dostate nou ochranu obyvatel p ed hlukovou zát ží z dopravy

Stanovisko nenahrazuje vyjád ení dot ených orgán

státní správy, ani p íslušná

povolení podle zvláštních p edpis .

Ing. Hejduk Josef vedoucí odboru

44


POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA

Bohá P., Kolá J. (1996) : Vyšší geomorfologické jednotky eské republiky. Geografické názvoslovné seznamy OSN– R. - ÚZK, Praha. BÚ AV (1987) : Regionáln fytogeografické len ní SR. 1. Vyd. - Academia Praha. Culek M. et al. (1996) : Biogeografické len ní eské republiky. - ENIGMA Praha. Czudek T. (1972) : Geomorfologické len ní SR. Stud. Geogr. fasc. 23. - Geografický ústav

SAV Brno.

Demek J. et al. (1987) : Hory a nížiny. Zem pisný lexikon

SR. - Academia Praha.

Eminger S. - EMPLA spol. s r.o. Hradec Králové (2004) : lánek Základy kvantifikace pachového vjemu a praktické využití v ochran prost edí. GÚ SAV (1992) : Atlas životního prost edí a zdraví obyvatelstva. - GÚ SAV Brno, FVŽP Praha. Havránek J. - 3. léka ská fakulta Univerzity Karlovy, Praha. (2001) : Ve ejná správa 9/2001 lánek Dopravní hluk a zdraví obyvatel, Moderní územní plán základem). Chytrý M. et al. (2001) : Katalog biotop Mikyška R. et al. (1972) : Vegetace 1 : 200 000 – 1.

eské republiky. - AOPK

R Praha.

SSR, ada A, sv.2. – Geobotanická mapa

SSR

eské zem , list M–33–XXII Jihlava. - Academia Praha.

Quitt E. (1971) : Klimatické oblasti eskoslovenska. Stud. Geogr. fasc. 16. - Geografický ústav

SAV Brno.

Internetové stránky : www.chmi.cz www.ceu.cz www.statnisprava.cz www.natura2000.cz www.geoportal.cenia.cz www.mapy.cz www.sezemice.cz

45

VYHODNOCENÍ KONCEPCE

Recommend Documents