II. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky odbor informatiky Č.j.: 2004/45810 - 611
Koncepce informatiky resortu MPSV na období 2004 – 2006
září 2004
Ředitel odboru 61:
Ing. Roman Kučera
Náměstek MPSV:
Ing. František Koníček
Ministr:
Ing. Zdeněk Škromach
KONCEPCE INFORMATIKY RESORTU MPSV NA OBDOBÍ 2004 – 2006
OBSAH
…………………………………………………………………………..
1
1.
Úvod …………………………………………………………………………..
2
2.
Cíle a přínosy informační politiky – koncepce informatiky ………………. 2.1 V rámci resortu ………………………………………………………… 2.2 Celostátní ……………………………………………………………… 2.3 Spolupráce …………………………………………………………….. 2.4 Podpora informování veřejnosti ……………………………………….
4 4 6 7 8
3.
Popis a posouzení stávající situace ………………………………………….. 9 3.1 Odborné a administrativní činnosti ……………………………………. 9 3.2 Oblast informatiky ……………………………………………………... 14 3.3 Jednotlivé informační systémy resortu ………………………………… 16 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7
3.4 3.5 4.
4.3 4.3.1 4.3.2
4.4 4.5
16 24 27 29 34 38 39
Celostátní a meziresortní informační systémy, mezinárodní vazby …… 39 Informování veřejnosti ………………………………………………… 41
Rozpracování koncepce rozvoje …………………………………………….. 4.1 Oblast informatiky …………………………………………………….. 4.2 Stávající informační systémy ………………………………………….. 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6
5.
Informační systémy MPSV ………………………………………………………….. Informační systém státní sociální podpory ………………………………………….. Informační systém služeb zaměstnanosti ……………………………………………. Informační systémy ČSSZ …………………………………………………………… Informační systémy ĆÚBP a VÚBP ………………………………………………… Informační systém VÚPSV …………………………………………………………. Ostatní organizace resortu MPSV ……………………………………………………
Informační systémy MPSV …………………………………………………………. Informační systém státní sociální podpory ………………………………………….. Informační systém služeb zaměstnanosti ……………………………………………. Informační systémy ČSSZ …………………………………………………………… Informační systémy ĆÚBP a VÚBP ………………………………………………… Informační systém VÚPSV ………………………………………………………….
Navrhované informační systémy ……………………………………… V resortu MPSV …………………………………………………………….……. … Nadresortní projekty ………………………………………………………………….
43 43 49 49 52 54 55 61 63
63 63 65
Další hlediska rozvoje ………………………………………………….. 70 Návrh změn podpory informování veřejnosti ………………………….. 74
Přílohy …………………………………………………………………………. 75 5.1 Popis jednotlivých informačních systémů resortu ……………………… 75 5.2 Přehled platné legislativy a dalších předpisů ……...……………………. 88 Seznam zkratek ……………………………………………………..
1
92
1.
Úvod
Zpracovaná „Koncepce činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí na období 2004 – 2006“ určuje základní orientaci sociální politiky tak, aby odpovídala Sociální doktríně ČR, aby se připravované zákony a opatření staly významným faktorem modernizace země a aby ČR vstoupila do EU s maximální dosaženou úrovní realizace cílů její Lisabonské strategie. Hlavní priority a cíle české sociální politiky, v návaznosti na politiky garantované jinými resorty, podle uvedené Koncepce jsou: - aktivní podíl sociální politiky na vytváření a udržování soudržné sociální struktury společnosti, - realizace důchodové reformy na základě shody rozhodujících politických sil, - strategie dosažení plné zaměstnanosti v pojetí Evropské sociální charty, - odstraňování všech forem diskriminace na trhu práce, - iniciování, přijetí a realizace nové populační politiky státu, reagující na měnící se demografické, ekonomické a společenské podmínky, - podpora rodiny s nově koncipovanou rodinnou politikou, - řízená imigrační politika s cílem zmírnit negativní důsledky demografického stárnutí obyvatelstva a nerovnováhy trhu práce, - vstup ČR do Evropské unie jako průřezová priorita zasahující do všech oblastí působnosti resortu, - systematická podpora výzkumu a vývoje, - trvalé vyrovnávání úrovně ochrany základních sociálních práv v ČR se standardní úrovní zemí EU. Základním cílem rozvoje informačních systémů v resortu MPSV musí v tomto kontextu být zkvalitnění informační podpory všech odborných i administrativních činností ministerstva a jím řízených organizací pro realizaci těchto priorit. V oblasti informatiky podle uvedené „Koncepce Ministerstva práce a sociálních věcí na období 2004 – 2006“ základními prioritami budou: - zajištění vyšší integrace stávajících informačních systémů, - zajišťování provozu a rozvoje stávajících informačních systémů a vytváření nových, - zkvalitnění informovanosti a zajišťování podkladů pro zvýšení účinnosti a operativnosti řízení resortu MPSV, - implementace požadavků zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, - zajištění podpory informování veřejnosti, - řešení celostátních a meziresortních projektů, - realizace úkolů vyplývajících z přípravy na členství a členství v EU, přičemž předpokladem k jejich plnění je vytvoření potřebných obsahových a komunikačních vazeb mezi jednotlivými informačními systémy uvnitř resortu i s informačními systémy mimo resort. Koncepce informatiky resortu MPSV na období 2004 – 2006 (dále jen Koncepce) navazuje na koncepci pro období 2001 – 2003 z ledna 2001, když upřesňuje popis současného stavu informačních systémů resortu a dále rozvíjí dříve stanovené záměry. Koncepce je zpracována podle osnovy schválené na jednání Rady vlády ČR pro SIP dne 2.10.2000 a zohledňuje i cíle a záměry vyplývající pro resort MPSV z vládou schválených materiálů „Státní informační politika“, „Koncepce budování ISVS“ a „Akční plán realizace Státní informační politiky“. Koncepce by měla v podmínkách resortu MPSV zajistit i realizaci novelizovaných zákonů z oblasti informatiky, zejména zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. V neposlední řadě musí Koncepce zohlednit i hlavní směry rozvoje informatiky v EU vyjadřované v programech a akčních plánech eEurope+ a přijaté záměry Světového summitu o informačním společnosti, konaného v prosinci 2003 pod záštitou OSN v Ženevě. Koncepce se skládá ze čtyř částí. První část – Cíle a přínosy informační politiky – tvoří v podstatě samostatný materiál, shrnující závěry vyplývající z dalších podrobných částí a je vlastní informační politikou resortu. Obsahuje základní strategické cíle a vize v oblasti informatiky 2
v návaznosti na strategické záměry resortu, vazby na celostátní projekty vyplývající z vládou schválených materiálů a zajištění spolupráce v rámci resortu i celé veřejné správy. V dalších třech částech Koncepce je uveden podrobný popis a posouzení stávající informatizace resortu MPSV, je rozpracována koncepce dalšího rozvoje a v přílohách je uveden podrobný popis jednotlivých informačních systémů resortu, včetně platné legislativy. Koncepci zpracoval odbor informatiky v součinnosti s útvary informatiky jednotlivých útvarů a organizací resortu a podle podkladů pracovníků odborných útvarů ministerstva. Koncepce byla před schválením panem ministrem projednána v Komisi pro informatizaci MPSV.
3
2.
Cíle a přínosy informační politiky – koncepce informatiky
2.1
V rámci resortu
Včasné a kvalitní plnění záměrů „Koncepce MPSV na období 2004 – 2006“ bude podporováno efektivním využíváním informačních a komunikačních technologií. Cesta uplatňování moderních informačních technologií v sociální oblasti a nabídka elektronické alternativy klasického postupu při kontaktu s klienty má zajistit zejména zkvalitnění, zrychlení a lepší zpřístupnění sociálních služeb. V té souvislosti bude – v souladu s vládou přijatou Státní informační a komunikační politikou prosazována možnost zavedení jednotné registrace všech klientů (nově narozených občanů ČR, cizinců s povolením k trvalému pobytu, v budoucnu všech občanů ze států Evropské unie, kteří se budou přihlašovat k sociálnímu pojištění) a přidělování jednotného bezvýznamového identifikátoru, jehož zavedení připravuje Ministerstvo informatiky. Uvedený identifikátor v budoucnu nahradí rodné číslo, které nevyhovuje některým požadavkům na ochranu osobních údajů a na identifikaci občana v rámci veřejné správy. Jako bezvýznamový identifikátor se doporučuje využít stávající identifikátor klienta MPSV z informačního systému státní sociální podpory. V rámci vytváření podmínek pro realizaci eGovernmentu budou reflektovány všechny aspekty plynoucí na jedné straně z probíhající reformy veřejné správy ČR (včetně převodu agendy SSP na úřady práce) a predikce jejího pokračování, na druhé straně budou respektovány požadavky vyplývající z přijímaných společných iniciativ zemí EU v oblasti informatiky, zejména akčních plánů eEurope+ a závěry Světového summitu o informační společnosti v prosinci 2003 v Ženevě. Bude zajišťována informační podpora pro průběžné plnění požadavků pro vstup do EU, a to jak realizace změn vnitrostátních, tak rozšíření mezistátní výměny informací. Všechny tyto nové skutečnosti kladou vyšší nároky na zajištění komunikační infrastruktury. Budou provedeny i strukturální změny v resortních výkazech ve vztahu k EU. Základem je přitom zajistit rychlé a bezpečné datové komunikace v rámci celého resortu, včetně vazeb na informační systémy veřejné správy. Dále bude rozvíjena datová síť WAN SSP a dojde k její integraci do vytvářeného Intranetu veřejné správy. Prováděná opatření musí zajistit bezporuchový provoz počítačové sítě v hlavní budově ministerstva, na SSZ, ČSSZ, ČÚBP, všech typech odloučených pracovišť, včetně inspektorátů bezpečnosti práce, VÚBP, ÚP, OSSZ, VÚPSV, všech pracovištích SSP, na pověřených obcích a na kontaktních místech státní sociální podpory, které tvoří nedílný celek systému. Při realizaci společné datové sítě respektovat efektivnost pokrytí požadovaných služeb jednotlivých účastníků. Bude dokončeno budování potřebných záložních center pro zajištění datové základny a provozu informačních systémů v mimořádných situacích. Důsledně bude dodržován jednotný rozvoj komunikační infrastruktury. Pro realizaci nově přijímaných rozhodnutí a opatření v oblasti informatiky a obecně i organizace a techniky řízení v resortu budou prováděny analýzy současných procesů řízení a datových toků, včetně předpokládaných budoucích potřeb resortu. V té souvislosti bude posouzeno i využití nástroje potřebného pro procesní modelování a jeho využívání v rámci Intranetu. V resortu bude prohloubena i spolupráce útvarů informatiky s odbornými a legislativními útvary. Základními prioritami v oblasti informatiky resortu v příštím období bude: Zajištění vyšší integrace stávajících informačních systémů: - sjednocováním datové základny resortu a zajišťováním vzájemného sdílení dat všech informačních systémů resortu (ve vazbě na standardizační aktivity MI ČR), - zajišťováním komunikačních vazeb a dalším rozvojem a integrací WAN (konvergence hlasových a datových služeb, budování rychlých přístupových sítí / i bezdrátové přístupy /, komplexní řešení managementu sítí a procesů / sledování, řízení a hodnocení provozu v reálném čase ),
4
-
komplexním systémovým řešením bezpečnosti ( bezpečnostní politika, bezpečnostní audit, zavádění nových bezpečnostních technologií ), zajištěním jednotné registrace všech klientů.
Zajišťování provozu a rozvoje stávajících informačních systémů a vytváření nových, jedná se o: - informační systémy vlastního MPSV, - informační systém státní sociální podpory, - informační systém služeb zaměstnanosti, - informační systémy ČSSZ, - informační systémy ČÚBP a VÚBP, - informační systém VÚPSV - vytváření nových systémů, jako např. systémů sociálních služeb, sociálně právní ochrany dětí, sociální péče. Zkvalitnění informovanosti a zajišťování podkladů pro zvýšení účinnosti a operativnosti řízení resortu MPSV: - důsledným využíváním všech možností elektronické spisové služby, - instalací a využíváním manažerského informačního systému jako efektivního nástroje zpracování informací, podpory jejich vyhodnocování, prognózování a modelování předpokládaných situací, - zkvalitněním a rozšiřováním služeb Intranetu (např. rozšíření přístupu k výsledkům resortních statistik, napojení Manažerského informačního systému), - realizací Extranetu v resortu MPSV, tj. zpřístupněním neveřejných www stránek MPSV pro potřeby resortních organizací; následně zajišťovat služby Extranetu i pro další složky veřejné správy, - využíváním všech možností profesních čipových karet vydávaných pracovníkům SSP, úřadů práce a vlastního ministerstva, - využíváním dalších moderních multimediálních prostředků (školící programy, eLearning, videokonference, atd.). Implementace požadavků zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu: - zajištěním poskytování certifikačních služeb v rámci resortu podle platných předpisů, - dalším rozvojem využívání elektronických formulářů (žádosti, potvrzení, výkazy), - činností elektronických podatelen. Základním strategickým cílem ČSSZ v oblasti informatiky při transformaci na úřad moderního typu je zajištění dostatečné kvalitní, výkonné a efektivní HW, SW a komunikační podpory pro výkon všech činností správy s maximálním zaměřením na uspokojování klienta bez vazby na územní příslušnost, a to nelze zajistit rozvojem stávajícího IS a proto je nutné vybudovat nový IS realizovaný na principu centralizace dat, decentralizovaného provádění agend a unifikace procesů. Dále vytvoření nového efektivního informačního a komunikačního systému, včetně zajištění vnějšího propojení v rámci resortu MPSV i se systémy resortů vnitra, zdravotnictví, financí, popř. dalšími institucemi. Tato transformace vyžaduje podstatné zdokonalení administrativy systému důchodového a nemocenského pojištění a podstatné zdokonalení vlastního systému řízení a správy organizace a přebudování informačního systému na výkonný a efektivní nástroj. Všechny činnosti v této oblasti budou zaměřeny na podstatné (řádové) zvýšení míry uspokojování oprávněných očekávání klienta, přičemž klientem se rozumí jednak pojištěnec (plátce pojistného a příjemce dávek) a jednak stát, který svěřuje ČSSZ do správy nemalé veřejné prostředky. Souvisejícím úkolem je vytvořit odborné předpoklady pro plnění úkolů ČSSZ spojených se vstupem ČR do EU. ČÚBP a VÚBP zajistí s využitím informačních a komunikačních technologií poskytování úplných a aktuálních informací z oblasti BOZP z hlediska faktografických informací (např. úrazovost, nemocnost, statistická data, náklady aj.), bibliografických informací (např. směrnice EU z oblasti BOZP, právní předpisy, technické normy aj.), referenčních informací (kdo a co zpracovává apod.). Realizace všech uvedených záměrů bude zejména znamenat nutnost:
5
Vyšší koordinace zajišťování produktů a služeb informačních technologií v resortu: -
posilováním role systémového integrátora (v souladu s novelou zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek) zvýšením aktivní úlohy MPSV větším soustředěním rozhodovacích a dalších pravomocí v této oblasti (včetně personálního zajištění) v úseku 6 ministerstva.
-
Přizpůsobení informačních systémů MPSV novým požadavkům: -
-
průběžně analyzovat potřeby MPSV z oblasti informačních technologií a zohlednit budoucí požadavky (požadavky EU, informace veřejnosti, zlepšení služeb veřejné správy veřejnosti), a přizpůsobovat stav systémů závěrům analýzy, v souladu s celostátní koncepcí zajistit bezpečnou identifikaci osob v rámci informačních systémů resortu MPSV pro účely vyhledávání potřebných údajů v databázích různých správců (FÚ, VZP, OSSZ, ČSSZ, SSZ, v budoucnu i v zahraničí) a pro přijímání elektronických dokumentů (žádostí, potvrzení), zajistit bezpečnost registru při dálkovém přístupu, zejména ochranu osobních údajů a zkvalitnit způsob předávání potřebných údajů mezi orgány sociální ochrany, zkvalitňovat potřebné obsahové, datové i komunikační vazby mezi jednotlivými systémy uvnitř resortu i se systémy mimo resort (v návaznosti na koncepci komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy), v návaznosti na schválení prováděcích předpisů k zákonu o elektronickém podpisu a jeho připravovaných novel přizpůsobovat a nově vytvářet další elektronické formuláře a připravit jednotlivé systémy na jejich přijetí, upravovat informační systémy podle nově vzniklých potřeb a podle současných technologických možností.
2.2
Celostátní
Resort MPSV se aktivně účastní na zajišťování záměrů a úkolů, vyplývajících z vládou schválených materiálů „Státní informační politika“, „Koncepce budování ISVS“ a „Akčního plánu realizace SIP“, včetně spolupráce na úkolech vyplývajících ze zajišťování informatizace veřejné správy v souvislosti s její reformou a bude v rámci resortu vytvářet podmínky pro rozvoj informačních systémů veřejné správy s ohledem na sdílení komunikační infrastruktury a referenčního sdíleného a bezpečného rozhraní. MPSV ve spolupráci se všemi složkami resortu bude rovněž zajišťovat účast v expertních skupinách při Ministerstvu informatiky na řešení jednotlivých oblastí informatiky, zejména těch, jejichž problematika se týká jeho působnosti. Dále se bude pokračovat v řešení celostátních a meziresortních projektů a v pracích na projektech Akčního plánu realizace Státní informační politiky, kde MPSV plní roli nositele nebo spolunositele projektu : -
-
využívání elektronických identifikátorů ve veřejné správě (zejména zavedení profesních čipových karet pro zaměstnance státní správy, vyhovujících závazným bezpečnostním standardům včetně požadavků na rozhraní a ochranu soukromého klíče), zajišťování efektivní výměny dat ve veřejné správě a vytváření jednotné datové základny veřejné správy (základní registry) s cílem dosáhnout vzájemného sdílení dat mezi ústředními orgány státní správy, základní registry - ve spolupráci s Ministerstvem informatiky a dalšími zainteresovanými resorty navrhnout obsahově i technicky základní registry, právně je podložit a podílet se na počátečním naplnění registru obyvatel (sjednocením stávajících známých evidencí) a zejména registru územní identifikace a nadále udržovat a rozvíjet jeho adresní část (spolupráce s ČÚZK), vytvořený portál veřejné správy zajišťuje jednotný, bezpečný a rychlý přístup občanů a cizinců pobývajících na území ČR k informacím a službám veřejné správy; MPSV bude zajišťovat
6
-
-
2.3
komplexní poskytování informací pro tento portál ze svého webového serveru pro sociální oblast a oblast zaměstnanosti, ČSSZ za oblasti důchodového a nemocenského pojištění podíl na vytváření kontaktních míst veřejné správy s důrazem na poskytování služeb v oblasti sociální ochrany a s vazbou na základní registry, podíl na vytváření datových, právních a organizačních předpokladů pro vydání elektronických identifikátorů obyvatelům a organizacím v návaznosti na přijetí prováděcích předpisů k zákonu o elektronickém podpisu, podílet se na vydávání profesních čipových karet pro zaměstnance veřejné správy, vytváření komunikační infrastruktury veřejné správy (integrace WAN) a tím se podílet na vytvoření základního komunikačního systému mezi úřady a kontaktními místy veřejné správy, podíl na zajištění elektronického oběhu dokumentů v působnosti Parlamentu a vlády ČR, zajišťování vazeb na základní přijímané dokumenty EU v oblasti informatiky (např. iniciativy eEurope+, rozvoj e-Governmentu, směrnice pro zajištění evidence osob).
Spolupráce
MPSV (jako resortní koordinátor) bude v souladu s touto informační politikou a koncepcí informatiky resortu aktivně postupovat při jednání a přípravě společných materiálů s rozhodujícími resorty a Ministerstvem informatiky v oblasti rozvoje ISVS, bezpečnosti a ochraně osobních údajů, standardizaci a v dalších oblastech podle zákona č.365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a v souladu se závěry z dalších vládou přijatých materiálů z oblasti informatiky. MPSV bude rovněž vytvářet podmínky pro rozvoj informačních systémů orgánů veřejné správy s ohledem na sdílení komunikační infrastruktury a informací z registrů veřejné správy. MPSV bude konkrétně pokračovat a prohlubovat spolupráci s Ministerstvem vnitra, krajskými úřady i pověřenými obcemi (propojení aktivit MPSV s reformou veřejné správy, vazby mezi kontrolním registrem klientů MPSV a Evidencí obyvatel MV), Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (analýza řešení jednotné registrace klientů nejen pro důchodový systém, sociální podporu a pomoc, služby zaměstnanosti, ale i pro zdravotní pojištění, legislativní příprava pro takové organizační uspořádání, využívání čipových karet), Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním a Českou poštou (zejména v oblasti územní identifikace), Ministerstvem financí a Českým statistickým úřadem (zejména potvrzování příjmů pro adresné sociální systémy, evidence organizací, společné číselníky a statistická šetření), atd. V rámci členství v EU Jako důsledek implementace požadavků EU do prostředí ČR lze očekávat výrazné dopady do informatiky resortu. MPSV jako resortní koordinátor bude zajišťovat sjednocování evidencí v resortu pro jednoznačné poskytování požadovaných údajů. Bude vytvářet podmínky pro realizaci Nařízení č. 1408/71 a č. 574/72 o sociálním zabezpečení osob pohybujících se v rámci EU. Ve spolupráci s Administrativní komisí ES se bude MPSV podílet na realizaci programu TESS (telematické služby pro sociální zabezpečení), a to především na výměně informací v písemné formě (modelové formuláře řady E) nebo prostřednictvím telematických služeb jako jsou standardizované elektronické zprávy. Výměna informací pomocí telematických služeb bude předmětem ujednání mezi příslušnými orgány sociálního zabezpečení odesílajícího a přijímacího členského státu kdy budou stanoveny vzory potvrzení, prohlášení, žádostí a jiných dokumentů jakož i způsoby spojení a postupy pro elektronický přenos dat nezbytných k realizaci Nařízení. MPSV bylo pověřeno řízením pomoci z Evropského sociálního fondu (ESF). V oblasti informačních systémů bude třeba zabezpečit bezproblémové fungování monitorovacího systému MSSF Monit. Konkrétně budou řešeny úlohy: - zajištění informací o sociálním zabezpečení osob v rámci EU, - zajištění potřebných podkladů pro sociální zajištění migrujících osob v rámci EU, - zajištění informační podpory pro Evropský systém jednotných statistik sociální ochrany (ESSPROS), včetně úpravy příslušných evidencí, - zajištění hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu OLAF (AFIS – Anti-fraud information systém), 7
-
zajištění napojení na zahraniční databáze (např. volná místa – EURES) zavedení a zajištění provozu části monitorovacího systému strukturálních fondů v gesci MPSV (MSSF Monit).
ČSSZ pro splnění cílů v oblasti informatiky předpokládá spolupráci a koordinaci projektů na všech úrovních zejména s MPSV a spolupráci s dalšími partnery, se kterými zabezpečuje funkčnost svých informačních systémů, jako jsou MF, ČNB, MV, MO, VZP. Za tím účelem je nutno plánovat i vybavení ČSSZ potřebnými pracovišti i pracovníky, kteří budou schopni úkoly vyplývající pro ČSSZ rozpracovávat a zabezpečovat jejich implementaci. ČÚBP a VÚBP bude spolupracovat s resortem v oblasti zjišťování a zpracování dat o pracovních úrazech a v oblasti prevence. Rovněž zajistí zpravodajskou povinnost ČR v oblasti zpracování pracovních úrazů v souvislosti se vstupem ČR do EU (EUROSTAT, MOP) a další spolupráce s informačními systémy národních organizací působících v oblasti BOZP.
2.4.
Podpora informování veřejnosti
Zajištění přístupu k informacím o činnosti veřejné správy je podle „Koncepce budování ISVS“ hlavním předpokladem posílení důvěry občanů a cizinců ve veřejnou správu. Ke sjednocení postupu orgánů veřejné správy při zajištění práva fyzických a právnických osob na poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, schválila vláda ČR svým usnesením č. 875 ze dne 6. září 2000 metodický pokyn, který konkretizuje postupy při poskytování informací podle uvedeného zákona. Na webových stránkách ministerstva budou průběžně uveřejňovány všechny údaje požadované tímto zákonem (zejména postupy, které musí povinné subjekty dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů a cizinců, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat) při využívání standardů zpracovávaných Ministerstvem informatiky pro tuto oblast. Rozšiřování možností občanů pro přístup k Internetu bude realizováno postupně zejména prostřednictvím napojování informačních kiosků v rámci kontaktních míst. MPSV bude komplexně řešit poskytování informací ze sociální oblasti a zaměstnanosti pro Portál veřejné správy a spolupracovat s jeho správcem na zveřejňování informací. MPSV bude postupně rozšiřovat nasazení informačních kiosků a sjednocovat jejich obsah zejména pro oblast SSP a pro služby zaměstnanosti. V rámci těchto systémů bude zajištěna lepší informovanost klientů o možnostech využívání informačních kiosků, zjednodušení a zlepšení přístupu občanů a zejména další rozšiřování napojení na komunikační infrastrukturu resortu (případně veřejné správy) s možností využívání Internetu. Informační kiosek by měl umožnit občanům (chráněným přístupem přes PIN s možností budoucího využívání čipové karty) prohlížet jejich osobní údaje a příjmy z jednotlivých systémů, dále poskytovat informace a návody z konkrétních sociálních oblastí (např. výpočet životního minima) a umožnit i prezentaci příslušných regionálních údajů. Na webových stránkách www.esfcr.cz bude veřejnost informována o postupu implementace pomoci z Evropského sociálního fondu. Konkrétně budou tedy řešeny úlohy: - instalace informačních kiosků, - pravidelná aktualizace, zkvalitňování a tvorba webových stránek (včetně www.esfcr.cz ), - technické vybavení pracovišť MPSV pro poskytování informací veřejnosti. ČSSZ vytvoří takové podmínky, které umožní informovat pojištěnce o veškerých dobách pojištění, o vyměřovacích základech a dalších skutečnostech, vyplývajících ze služeb, které jim budou zabezpečovány, zejména prostřednictvím Internetu. ČÚBP a VÚBP vytvoří informační centrum pro oblast BOZP, které se bude zabývat aktivním shromažďováním informací ve fyzické a elektronické podobě z BOZP a souvisejících oblastí a jejich následného zpracování do elektronické podoby, např. do podoby databází přístupných po Internetu, systémů odkazů na stránky s relevantní tématikou (tj. informační portál zaměřený na oblast BOZP apod.) a zajistí vazbu na Portál veřejné správy.
8
3.
Popis a posouzení stávající situace
3.1
Odborné a administrativní činnosti
Jako podpora odborných i administrativních činností jsou všem útvarům poskytovány služby systémů ASPI (soubor zákonů a jiných právních předpisů), elektronická spisová služba ARSYS (evidence všech dokumentů, kterým je přiřazeno číslo jednací a postupu jejich vyřizování), elektronická pošta včetně možnosti plánování akcí a úkolů a služby Intranetu. Ministr, kabinet ministra (10). Ministr určuje hlavní směry a cíle činnosti ministerstva, jeho organizační strukturu a ustavení podřízených organizací. Schvaluje právní předpisy vydávané ministerstvem. Sekretariát ministra zajišťuje výkon sekretářských prací pro ministra. Kabinet ministra zahrnuje oddělení tiskové, oddělení parlamentní a vládní agendy, oddělení podpory výzkumu, oddělení obrany (včetně požární ochrany a sytému krizového řízení v celém resortu) a zabezpečuje ochranu utajovaných skutečností. Oddělení podpory a výzkumu zajišťuje zpracování a aktualizaci databází údajů pro informační systémy RVV o výzkumu. Výkon funkcí podporuje agenda elektronické spisové služby, komplex evidencí pro jednotlivé oblasti (porady, úkoly KM, úkoly z vlády atd.), evidence porad a úkolů v elektronické poště. Oddělení obrany vede evidence školení požární ochrany, osob určených pro styk s utajovanými skutečnostmi a zvláštními skutečnostmi, utajovaných skutečností a zvláštních skutečností. Odbor personální (11). Zabezpečuje a plní úkoly v oblasti personální práce, platové agendy, čerpání FKSP a vzdělávání zaměstnanců ministerstva a vybraných zaměstnanců přímo řízených organizací. Výkon funkcí podporuje agenda personální, mzdová, systém docházky, dispečink kursů a evidence nákladů na školení. Odbor interního auditu a kontroly (12). Vytváří a rozvíjí koncepci systému kontroly v resortu i nadresortně v rámci své působnosti, podílí se na její právní úpravě a její výkon metodicky vede (interní audit, kontrola výkonu státní správy, specializované veřejnosprávní kontroly, audit a kontrola prostředků poskytnutých ze zahraničí). Vede evidenci stížností a peticí. Výkon funkcí podporuje agenda evidence stížností a peticí. Odbor poradců ministra (13). Zajišťuje a vypracovává odborné podklady pro práci ministra, sleduje mimořádné a významné odborné záležitosti týkající se ministerstva a informuje o nich ministra. Úsek sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky(2) Odbor sociální politiky (21) Odbor sociální politiky vypracovává koncepci a zabezpečuje metodickou a řídící činnost v oblasti státní sociální podpory a sociální péče (pomoci). Zajišťuje koordinaci této oblasti se směrnicemi EU. Výkon funkcí podporuje informační systém státní sociální podpory, program pro statistické vyhodnocování informací ze systému a využívání statistických dat o dávkách sociální péče. Odbor sociálních služeb (22) Vytváří koncepci systému sociálních služeb v souladu s principy reformy veřejné správy a evropským sociálním modelem. Zajišťuje funkci sekretariátu „Komise pro přípravu Společného memoranda o sociálním začleňování a Národního akčního plánu sociálního začleňování“. Definuje chybějící prvky sítě
9
služeb v regionech. Vytváří koncepci financování sociálních služeb. Vytváří a realizuje koncepci dotační politiky ministerstva včetně čerpání pomoci z evropských strukturálních fondů. Vede se evidence akcí výchovného zaměření a agenda protidrogové komise, agenda terénní péče a péče v azylových domech a v ústavních zařízeních. Řídí zařízení sociální péče přímo řízená ministerstvem. Jako konečný příjemce v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů používá informační systém MSSF Monit. Odbor koncepce sociálně zdravotní politiky (23) Zajišťuje aplikaci poznatků lékařské vědy do všech koncepcí sociální politiky jako součást ochrany proti sociálnímu vyloučení. Řídí a kontroluje výkon posudkové činnosti v sociálním zabezpečení v ČR. Je koncepčním a metodickým centrem pro rozvoj posudkového lékařství v sociálním zabezpečení. Plní úkoly při vlastní posudkové činnosti pro účely opravného řízení. Má vlastní informační systém v centru (ke kontrole faktur za lékařské výkony podle platného sazebníku zdravotních výkonů, k evidenci výkonů, faktur, pacientů a zdravotnických zařízení, využívaný též k potřebné statistice) a informační systém na detašovaných pracovištích, týkající se činnosti posudkových komisí MPSV. Odbor je příjemcem statistik a vyhodnocuje je z hlediska posudkové služby. Odbor rodinné politiky a sociální práce (24) Zajišťuje koncepční, metodickou, organizační a kontrolní činnost v oblasti rodinné politiky, sociálně právní ochrany dětí a náhradní rodinné péče. Podílí se na vypracovávání preventivních programů proti domácímu násilí. Zabezpečuje plnění závazků vyplývajících pro ČR z mezinárodních dokumentů. Metodicky řídí prostřednictvím krajských úřadů výkon sociálně právní ochrany dětí v obcích. Provozuje IS RODINA - náhradní rodinná péče. Úsek sociálního pojištění a příjmové politiky (3) Odbor příjmové politiky (31) Zpracovává koncepční materiály v oblasti příjmové politiky a analýzy vývoje příjmové situace obyvatelstva ve vztahu k celkové hospodářské a sociální politice, připravuje koncepční podklady pro návrhy zákonů a dalších právních předpisů upravujících otázky minimální mzdy a životního minima a podílí se na tvorbě a uplatňování bytové politiky z hlediska působnosti resortu. Podílí se na přípravě zásadních materiálů, zpracovávaných mezinárodními institucemi (OECD, MOP, SB, MMF, EU apod.). Odbor využívá datovou základnu ČSÚ, resortní datovou základnu, datovou základnu Ministerstva financí, datovou základnu ČNB, datové základny Unie investičních společností a Asociace pro kapitálový trh ČR. Odbor sociálního pojištění (32) Zpracovává a připravuje návrhy věcných řešení a finančního krytí systému sociálního pojištění (nemocenského a důchodového pojištění), včetně návrhů na úpravy sazeb pojistného a návrhů zásad valorizace důchodů. Provádí pojistně matematické činnosti a řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti sociálního pojištění. Zajišťuje spolupráci s mezinárodními organizacemi a s Evropskou unií v oblasti sociálního pojištění. Vykonává řídící a koordinační činnost ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení. Vede evidenci odvolání proti rozhodnutí ČSSZ. Odbor je příjemcem statistik z jiných útvarů a podřízených organizací. Úsek Správy služeb zaměstnanosti (4)
10
Zajišťuje koordinaci a svod průřezových činností na úseku zaměstnanosti. Vykonává řídící a koordinační činnost ve vztahu k úřadům práce. Sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává analýzy a prognózy. Metodicky řídí výkon na úseku civilní služby (úřady obcí s rozšířenou působností). Informační systém obsahuje moduly: registr firem, databázi volných míst, cizinců, insolvence, škol a databázi všech zpracovaných statistik (agregovaných údajů za jednotlivé ÚP). Je příjemcem statistik, které byly vytvořeny z dat jiných úseků nebo podřízených organizací, poskytuje a přebírá statistiky ČSÚ. Informační systém pro civilní službu je samostatný uzavřený systém a je instalován na úřadech obcí, kde se evidence provádí. V rámci úkolů spojených s řízením pomoci z Evropského sociálního fondu používá informační systém MSSF Monit. Odbor trhu práce (41) Odbor trhu práce řídí a zabezpečuje realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. Zabezpečuje realizaci hmotné podpory investorů v rámci systému investičních pobídek, které jsou v gesci ministerstva. Koordinuje a metodicky zabezpečuje zaměstnávání cizinců v ČR a zaměstnávání občanů ČR v zahraničí. Zabezpečuje realizaci (implementaci) projektů financovaných z prostředků ESF. Zabezpečuje koncepci a realizaci zapojení služeb zaměstnanosti ČR do systému EURES. Používá informační systém MSSF Monit. Odbor poradenství a zprostředkování (42) Koncepčně a metodicky řídí oblast poradenství, rekvalifikace, další profesní přípravy a zprostředkování práce, koordinuje poradenství pro specifické skupiny nezaměstnaných a navrhuje vyhovující postupy pro činnost úřadů práce na tomto úseku. Zajišťuje implementaci projektů financovaných z ESF. Používá informační systém MSSF Monit. Odbor financování služeb zaměstnanosti (43) Vytváří metodické, organizační, finanční a technické podmínky pro činnost úřadů práce, zajišťuje ochranu zaměstnanců při insolventnosti zaměstnavatelů. Zabezpečuje implementaci projektů financovaných z prostředků ESF. Odbor koncipuje celostátní strategie informačních potřeb služeb zaměstnanosti, strategie spolupráce na mezinárodní úrovni a zabezpečuje jejich realizaci ve spolupráci s odborem informatiky, koordinuje věcná zadání aplikačních programových vybavení služeb zaměstnanosti vyplývající z požadavků EU, nových předpisů, požadavků úřadů práce a dalších subjektů. Odbor metodiky a správního řízení (44) Zpracovává návrhy zásad právních předpisů o zaměstnanosti a civilní služby a řeší problémy spojené se správním řízením v této oblasti. Metodicky řídí úřady práce na úseku práva a krajské úřady a odbory obcí s rozšířenou působností na úseku civilní služby. Připravuje podklady a stanoviska z oblasti zaměstnanosti pro zprávy a informace pro mezinárodní organizace, zejména EU, OECD, MOP, GATT. Provádí sledování a vyhodnocování statistických ukazatelů v oblasti civilní služby, řídí a koordinuje celostátní jednotnou evidenci civilní služby. Odbor implementace programů Evropského sociálního fondu (45) Zabezpečuje implementaci programů Evropského sociálního fondu prostřednictvím služeb zaměstnanosti. Řídí komunitární programy EU v oblasti zaměstnanosti. Používá informační systém MSSF Monit. Úsek pro oblast legislativní, pracovněprávní, mzdovou a bezpečnosti práce (5) Odbor legislativní (51)
11
Zajišťuje legislativní působnost ministerstva v oblasti sociálního zabezpečení a sociální politiky, zabezpečuje stanoviska ministerstva k návrhům právních předpisů jiných orgánů, zajišťuje posouzení a publikaci právních předpisů zpracovaných oddělením. Nepoužívá speciální agendy kromě ASPI, elektronické spisové služby a vlastních evidencí. Odbor pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání (52) Zabezpečuje koncepční legislativní působnost ministerstva na úseku pracovněprávním, včetně otázek zaměstnanosti a kolektivního vyjednávání a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zajišťuje agendy ukládání, vyhodnocování a rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně a řešení sporů o uzavírání a plnění kolektivních smluv , zajišťuje rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele, vede agendu zprostředkovatelů a rozhodců, včetně ověřování a zvyšování jejich odborných znalostí a spravuje seznamy zprostředkovatelů a rozhodců a pečuje o zvyšování jejich odborné úrovně. Odbor mzdové politiky (53) Vypracovává koncepce odměňování zaměstnanců, návrhy právních předpisů, které upravují odměňování zaměstnanců, plnění ústavním činitelům, výši osobních požitků duchovních, poskytování cestovních náhrad. Vypracovává metodiku hodnocení prací. Zajišťuje zavedení a rozvoj informačních systémů ve mzdové oblasti (informační systém o průměrných výdělcích, regionální statistika ceny práce, informační systém o pracovních podmínkách). Vytváří statistiku ceny práce a vývoje mezd a platů, využívá externí systém hodnocení cen práce. Odbor bezpečnosti práce a pracovního prostředí (54) Vytváří návrh národní koncepce bezpečnosti práce, pracovního prostředí a inspekce práce. Podílí se na vypracování koncepce ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání a spolupracuje na řešení koncepce zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem či nemocí z povolání. Metodicky řídí a koordinuje činnost Českého úřadu bezpečnosti práce (ČÚBP), Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) a Institutu výchovy bezpečnosti práce (IVBP). Zabezpečuje agendu poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu (kapitola MPSV) na úhradu nákladů vzniklých výkonem kontroly odborových orgánů nad bezpečností a ochranou zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů podle § 136 zákoníku práce. Zajišťuje činnost sekretariátu Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zabezpečuje činnost Národního informačního centra BOZP (Focal Point). Používá agendy VÚBP, ČÚBP a IVBP. Úsek ekonomický (6) Přísluší mu vnitřní koordinace činností všech úseků ministerstva v oblasti informatiky, organizace, financování a hospodářské správy. Zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z činnosti Výboru pro obranné plánování a Výboru pro civilní nouzové plánování při Bezpečnostní radě státu. Řídí investiční politiku ministerstva. Zajišťuje uvolňování veřejných prostředků v rámci institucionální podpory výzkumu, spolupracuje na zadávání a aktualizaci databáze údajů pro informační systémy RVV o výzkumu, podílí se na zajištění rozpočtových prostředků na účelové a institucionální financování výzkumu a vývoje. Sleduje, eviduje a analyzuje čerpání přidělených rozpočtových prostředků zajišťuje oblast informačních technologií pro podporu činnosti ministerstva včetně souvisejících koncepčních a analytických prací. Dále zabezpečuje dopravní službu. Odbor informatiky (61) Zajišťuje komplexní uživatelskou podporu všech činností ministerstva prostředky informačních a komunikačních technologií. Je správcem a provozovatelem informačního systému ministerstva, správcem informačního systému státní sociální podpory a informačního systému služeb zaměstnanosti a provozovatelem center těchto systémů, koordinátorem výstavby resortního informačního a 12
komunikačního systému a provozovatelem jeho datové sítě. Na detašovaných pracovištích zajišťuje provoz komunikačních uzlů systému rozlehlé datové sítě WAN IS SSP (včetně dohledu služeb sítě) a poskytuje podporu provozu uzlů sítě na jednotlivých pracovištích (lokalitách všech úrovní). Navrhuje a realizuje systémová opatření k rozvoji informatiky ministerstva, metodicky usměrňuje dodržování bezpečnosti a ochrany dat, zajišťuje tvorbu a údržbu katalogu prvků datové základny ministerstva, aktivně se účastní na pracích v EBES, plní funkci správce centrální statistické databáze IS, včetně numerických databází ILO, OECD. Vede Správní archiv. Zajišťuje evidenci došlé a odesílané korespondence, zpracovává spisový řád ministerstva a provozuje systém elektronické spisové služby. Zajišťuje výstavbu a rozvoj rezortních a mezirezortních komunikačních systémů, datových a hlasových služeb. Spolupracuje s ostatními subjekty veřejné správy při rozvoji informačních technologií veřejné správy. Pro vlastní potřebu vede evidenci výpočetní techniky a náhradních dílů, evidenci přidělených a vynaložených finančních prostředků. Dále vede evidenci archiválií, evidenci dotací a registr adres pro potřeby SSP, SSZ a ÚP, který je dostupný i veřejnosti. Odbor ekonomický (62) Plní úkoly v oblasti financování a finančního hospodaření, odvětvové ekonomiky práce v působnosti ministerstva a jím přímo řízených organizací. Plní funkci hlavního metodika účetnictví v resortu. Plní funkci správce rozpočtu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, a správce rozpočtu kapitoly podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. Řídí a koordinuje odvětvovou statistiku práce, zabezpečuje resortní statistická zjišťování a plní funkci resortního statistického pracoviště, zabezpečuje kompatibilitu resortní statistiky na jednotnou statistiku sociální ochrany EU (ESSPROS). Zpracovává statistické publikace ministerstva (statistickou ročenku, časové řady) a zajišťuje tisk a distribuci resortních statistických výkazů. Vypracovává podklady pro návrhy rozpočtů resortu, limitů mzdových prostředků a limitů počtu zaměstnanců a projednává je s příslušnými orgány. Používá ekonomický informační systém a informační systém přiznaných a vyplacených dávek státní sociální podpory. Dále používá agendu zpracování resortních výkazů. Odbor financování a správy majetku (63) Řeší otázky postavení a působnosti ministerstva a jeho vztahů k ostatním orgánům státní správy. Poskytuje právní pomoc a zastupuje ministerstvo při jednáních před soudy. Vydává organizační předpisy ministerstva. Zabezpečuje pokladní službu včetně výplat platů, sleduje čerpání fondů a vede resortní fondy a rozpočtové rezervy, vyhotovuje měsíční, čtvrtletní a roční předepsané účetní výkazy včetně zpracování komentáře k čerpání rozpočtu, vypracovává čtvrtletní a roční rozbory hospodaření k ročním účetním uzávěrkám. Odpovídá za provoz a údržbu budovy ministerstva, včetně všech inženýrských sítí a řídí inventarizace. Zajišťuje služby v oblasti materiálového hospodaření, údržby a oprav majetku na detašovaných pracovištích. Plní funkci příkazce a hlavního účetního podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Používá systém ASPI a ekonomický informační systém, který umožňuje evidovat hospodaření s přidělenými prostředky, včetně provádění výplat. Doprava vede evidenci nákladovosti, pohonných hmot a náhradních dílů. Odbor investiční (64) Podílí se na správě rozpočtu kapitoly 313 MPSV v části programového financování. Vykonává správy informačního systému programového financování. Zajišťuje efektivní realizaci prostředků určených pro reprodukci majetku z kapitoly MPSV, vynakládaných ze státního rozpočtu. Zajišťuje odborný přístup k řízení programů a akcí od registrací v ISPROFIN do ukončení realizace. Sestavuje souhrnné podklady pro státní závěrečný účet. Používá ekonomický informační systém.
13
Odbor zahraničního financování a platební jednotky (65) Je zprostředkujícím orgánem Platebního orgánu. Rozhoduje o uznání přijatelnosti nároku na platbu. Poskytuje metodickou podporu k provádění předplatebních administrativních a finančních kontrol. Používá pro svoji činnost účetní IS VIOLA, Monitorovací systém strukturálních fondů (MSSF). Úsek Evropské unie a mezinárodních vztahů (7) Odbor Evropské unie a mezinárodní spolupráce (71) Koordinuje činnost všech úseků ministerstva týkající se Evropské unie, zejména sbližování právního řádu ČR s právem Evropské unie, jakož i zapojování ČR do programů a politik Evropské unie. Koordinuje zahraniční styky a zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z členství ČR v mezinárodních organizacích. Kontroluje čerpání finančních prostředků na zahraniční cesty. Vede dokumentaci právních norem Evropských společenství a mnohostranných mezinárodních norem v působnosti ministerstva. Celkově koordinuje a monitoruje programy Phare v působnosti MPSV. Kromě ASPI využívá vlastní evidence. Spravuje databázi elektronické pošty zasílané ze sekretariátu Rady ministrů Evropské unie a předává takto obdržené materiály. Odbor pro řízení pomoci z Evropského sociálního fondu (72) Odbor pro řízení pomoci z Evropského sociálního fondu odpovídá za využívání finanční pomoci z Evropského sociálního fondu, plní funkci řídicího orgánu pro Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Jednotný programový dokument pro Cíl 3 (JPD 3) – Praha a CIP EQUAL. Zajišťuje vypořádání finančních vztahů s platební jednotkou (odbor 65). Používá informační systémy pro řízení čerpání pomoci z ESF – MSSF Central a MSSF Monit. Jejich součástí je i databáze projektů schválených v rámci OP RLZ, JPD 3 a CIP EQUAL. Odbor migrace a integrace cizinců (73) Odbor pro migraci a integraci cizinců celostátně koordinuje přípravu České republiky na provádění práva EU v oblasti volného pohybu osob (zejména volného pohybu pracovníků) a jeho vlastní realizaci v podmínkách členství ČR v EU. Celostátně koordinuje vládní koncepci integrace cizinců; zajišťuje agendu vybraných mnohostranných smluv Rady Evropy. Zodpovídá za agendu dvoustranných smluv v oblasti sociálního zabezpečení a dvoustranných smluv o zaměstnávání cizinců v ČR a občanů ČR v zahraničí. Zajišťuje a koordinuje celostátní přípravu na vstup ČR do EU v otázkách koordinace systémů sociálního zabezpečení a po vstupu do EU provádění norem EU v oblasti sociálního zabezpečení migrujících osob.
3.2
Oblast informatiky
Příkazem ministra č. 7/1991 (aktualizovaným příkazem ministra č. 2/1994 a č. 23/2003) byla zřízena Komise pro informatizaci MPSV ČR, která je poradním orgánem ministra a koordinačním orgánem ministerstva ve veškerých resortních záležitostech informatizace. Komisi řídí její předseda náměstek ministra, funkci sekretariátu a tajemníka Komise vykonává odbor informatiky. Komise mimo jiné připravuje, projednává a doporučuje ke schválení koncepční a realizační materiály pro rozhodování o vytváření resortních informačních systémů. V Komisi jsou zastoupeny všechny resortní pracoviště informatiky. Provoz výpočetního střediska MPSV a provoz telefonní ústředny je zajišťován formou outsourcingu (firma Dusil). Výpočetní středisko zajišťuje analytickou a programátorskou činnost pro vývoj a údržbu informačního systému MPSV, konzultační a poradenskou podporu uživatelů, předávání předepsaných dat resortu v rámci provozu IS MPSV, zajišťování bezpečnosti LAN sítě MPSV včetně antivirové ochrany, správu a údržbu poštovních (e-mail) systémů a faxových služeb,
14
administraci LAN sítě MPSV, provozuje linku technické podpory a zajišťuje administraci rozlehlé datové sítě WAN IS SSP a provoz jejího dohledového centra. Na komplexní údržbu, doplňování a rozvoj informačního systému SSP formou generálního dodavatele byla uzavřena rámcová obchodní smlouva mezi MPSV a firmou Compaq Computer s.r.o., po sloučení nově s firmou Hewlett Packard. Cílem a smyslem uzavření této smlouvy bylo zajistit průběžné zkvalitňování funkcí IS SSP, jeho přizpůsobování novým požadavkům a postupné začleňování do komplexního IS MPSV a i do soustavy informačních systémů veřejné správy. Na realizaci se podstatnou měrou vytvářením aplikačního programového vybavení podílí firma OKsystem. Pro posuzování návrhů na rozvoj informačního systému SSP byla vytvořena Komise Aplikačního programového vybavení IS SSP. Komise se schází většinou 4 x ročně za předsednictví zástupce odboru informatiky a členy jsou pracovníci metodického odboru ministerstva (odboru sociální politiky), dále zástupce systémového integrátora SSP, zástupci testovacích pracovišť a konečně i zástupci vybraných pracovišť na pověřených obcích. Na jednání Komise jsou zúčastnění jednak seznamováni s připravovanými novinkami v řešení systému, jednak naopak předávají k řešení své připomínky k chodu systému. Bezpečnost informačních systémů. Nedílnou součástí řešení, výstavby a provozu informačních systémů (IS) je respektování požadavků na jejich bezpečnost, přičemž za žádoucí se považuje stav systému, ve kterém jsou rizika, jimž je IS vystaven, snížena na přijatelnou úroveň pomocí vhodných opatření (technických, organizačních apod.). V současnosti jsou v rámci resortu MPSV provozovány informační systémy (IS SSP, IS SSZ, IS ČSSZ), které mají celospolečensky (pro většinu obyvatelstva ČR) velký ekonomický i politický význam. Zajištění bezpečnosti těchto systémů je proto prioritním úkolem celého resortu MPSV. Tyto IS obsahují v převážné míře osobní údaje, které je nezbytné chránit v souladu se zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Při zajištění bezpečnosti IS se postupuje v návaznosti na citlivost údajů jednotlivých IS i podle dalších platných právních předpisů, a to zejména zákona č.148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, č.89/1995 Sb., o státní statistické službě, č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a dalších předpisů. V ČSSZ existuje bezpečnostní politika CVS a ochrana a bezpečnost informací v informačních systémech důchodových agend je zajištěna ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 365/2000 Sb., k tomu byly zpracovány navazující dokumenty stanovující bezpečnostní režim v oblastech počítačové bezpečnosti, personální bezpečnosti, objektové bezpečnosti, bezpečnosti elektronické komunikace, mechanismy řízení přístupu, mechanismy zajišťující integritu a důvěrnost přenášených dat a další související dokumenty, tyto vnitřní dokumenty jsou průběžně novelizovány v souladu se změnami právních předpisů. Na úrovni interních předpisů MPSV je současné zajištění bezpečnosti IS a komunikačních sítí stanoveno zejména Instrukcí č.2/1993 – ochrana údajů v informačním systému MPSV ČR, Příkazem ministra č.5/2003 – Provozní řád rozlehlé datové sítě IS SSP a Instrukcí č.1/2000 – Provozní řád sítě MPSVNet, a dále pak s přihlédnutím k dokumentům Ministerstva informatiky, případně i EU (zejména ITSEC a ITSEM) a podle předpisů příslušného informačního systému nebo subsystému. Bude vytvořen ucelený systém bezpečnostní politiky informačního systému, který bude respektovat odpovídající předpisy, zejména zákon č.365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, a normu BS/ISO IEC 17799:2000. Úroveň zajištění bezpečnosti IS je primárně dána zejména použitou HW platformou a SW vybavením (operačním a databázovým systémem). Dále ji ovlivňují použité HW a SW prostředky pro oblast WAN a LAN sítí. Přístup do Internetu a do Elektronické pošty je chráněn Fire-wally, pro přístup do ostatních částí sítě (WAN, MPSV) jsou využívány tzv. Proxy-servery. Pro zvýšení bezpečnosti sítí WAN/LAN IS SSP byla vybudována centrální správa, umožňující rychlé zajištění dostupnosti IS i monitorování chybových stavů. Byla dosažena jednotnost operačních systémů v rámci celé sítě WAN. Pro zvýšení dostupnosti je částečně vybudován systém záložních spojení a záložních aplikačních serverů.
15
3.3
Jednotlivé informační systémy resortu
3.3.1
Informační systémy MPSV
Informační systémy MPSV jsou budovány postupně podle potřeb odborů, požadavků externích subjektů, (např. MI, MF) a podle finančních možností. Je důsledně dodržována a rozvíjena zavedená sjednocující platforma operačního systému a navazujících komponent. Pro zpracování dokumentů bylo zvoleno jednotné prostředí systému MS Office. Pro podporu jednotlivých činností byly vyvinuty samostatné aplikace, pro které bylo stanoveno, že musí tyto standardy respektovat. Aplikace, které byly vyvinuty dříve, jsou postupně nahrazovány. Všichni zaměstnanci jsou z důvodu větší bezpečnosti systému postupně vybavováni čipovou kartou. Přístupová práva k datům i aplikacím jsou centrálně řízena podle požadavku odborů s ohledem na zachování bezpečnosti dat se zvláštním zřetelem na ochranu osobních dat a obchodních tajemství. Uživatelé mají na centrálních počítačích (serverech) vyhrazen paměťový prostor. Pokud je využíván pro práci z osobního počítače, jsou uživatelova data zabezpečena pravidelným zálohováním. Data na lokálním počítači musí zajistit uživatel sám. Informační systém je věcně členěn do vzájemně propojených lokálních sítí. Resortní rozšířená datová síť se započala budovat s cílem propojení centrálního systému se systémy, které jsou instalovány na území celé republiky pro zajištění úkolů resortu (pracoviště SSP, úřady práce , Okresní správy sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí, inspektoráty bezpečnosti práce, sociální odbory krajských úřadů). Informační technologie (hardware, firemní software) jsou pořizovány centrálně a je tak zajištěna kompatibilita všech prvků systému. Nezanedbatelné jsou též množstevní slevy. Správu systému včetně databází, funkčnost technického i programového vybavení a funkčnost komunikací zajišťuje výpočetní středisko. Poskytování služeb - uživatelské podpory - zahrnuje poradenské a konzultační služby, vytváření specializovaných uživatelských aplikací, zpracování statistik nebo jiných výběrů z existujících dat. Rozsáhlejší aplikace jsou zajišťovány dodavatelsky. Aplikace jsou sdruženy do věcných celků. Nejrozsáhlejší je komplex spolupracujících ekonomických a rozpočtových agend, evidence majetku, personálních a mzdových agend a statistiky a výkaznictví. Komplex je instalován na AS 400 a přístup k němu mají pouze pověření pracovníci. Pro všechny uživatele jsou poskytovány služby Intranetu, ASPI (soubor právních předpisů), UIR-ADR, antivirová ochrana, programy pro čtení dokumentů systému ACROBAT Reader, slovníky, produkty MS OFFICE (WORD, Excel a Power point). Na počítačové síti LAN MPSV je rovněž k dispozici faxová služba. Důležitým prvkem je ESS – Elektronická spisová služba ARSYS pro evidenci pošty, která zahrnuje veškeré dokumenty, kterým se přiděluje číslo jednací, eviduje došlou a expedovanou poštu a sleduje stav vyřizování jednotlivých dokumentů. Pro úřední dokumenty spisové služby jsou předepsány jednotné formuláře, které jsou k dispozici na Intranetu. Všem uživatelům jsou k dispozici služby elektronické pošty včetně plánování akcí a úkolů. Interní příkaz stanovuje, aby tyto služby byly využívány přednostně před pořizováním papírových dokumentů. Další rozvoj v této oblasti lze očekávat po zavedení elektronického podpisu pro pracovníky ministerstva. Všem zaměstnancům MPSV je umožněn přístup na Internet. Jeho používání se řídí úspornými a etickými pravidly (nelze kopírovat rozsáhlé soubory, je zakázán přístup na témata mimo pracovní působnost).
16
Agendy interního informačního systému MPSV: administrativa • evidence úkolů KM • porada ekonomických ministrů • materiály do vlády • zpracování usnesení vlády • úkoly pana ministra provozní kancelářské úlohy • elektronická spisová a archivní služba • evidence stížností podpora výkonu odborných činností • ASPI • slovníky • přístup na Internet k materiálům vlády, sněmoven a dalších orgánů • registr adres UIR-ADR (seznam existujících budov a jejich adres) ekonomika • správa rozpočtové skladby resortu s návazností na dotační tituly • čerpání rozpočtových prostředků • evidence objednávek • evidence smluv • evidence dodatků ke smlouvám • evidence veřejných zakázek • evidence faktur • evidence rozpočtových opatření • vystavování likvidačních listů faktur • vystavování platebních příkazů • platby EURo • vystavování pokladních dokladů • vystavování bankovních příkazů • evidence stavu čerpání rozpočtových položek • účetnictví komplexní evidence majetku MPSV ČR neinvestiční dotace neziskovým organizacím poskytované ze státního rozpočtu • evidence žádostí • přidělování rozpočtových prostředků • vystavování smluv • sledování předepsaných údajů NNO (nestátních neziskových organizací) investiční dotace neziskovým organizacím poskytované ze státního rozpočtu (ISPROFIN) • evidence žádostí • přidělování rozpočtových prostředků • registrace akcí • rozhodnutí o zahájení akce • uvolnění prostředků na akce • sledování čerpání limitů na akce • vyhodnocení akce personalistika a mzdy 17
statistika • politika zaměstnanosti • statistické zpracování údajů z registru organizací ČSÚ • odhad zaměstnanosti z registru zpravodajských jednotek ČSÚ • statistika mezd a zaměstnanců z ČSSZ • sociální péče • statistika podniků • statistika posudkových komisí MPSV • statistika státní sociální podpory • statistiky pro mezinárodní účely resortní výkaznictví • příjem resortních dat a kontrola na platné číselníky • zpracování výkazů předepsaných MF ČR za jednotlivé organizace, podsumáře a sumáře • předávání dat do centrálního registru příjemců dotací ze státního rozpočtu (CEDR) informační systémy v oblasti výzkumu a vývoje na úrovni resortu (informační systém veřejné správy, zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků, který provozuje Rada pro výzkum a vývoj) • CEP – centrální evidence projektů výzkumu a vývoje financovaných ze státního rozpočtu • VES – centrální evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji • RIV – rejstřík informací o výsledcích • CES – centrální evidence výzkumných záměrů posudková služba v centru a na detašovaných pracovištích (výměna dat dávkově) • evidence případů • evidence lékařů a další doplňkové evidence • statistiky • kontrola faktur podle platného sazebníku zdravotních výkonů • evidence faktur za zdravotní výkon • vystavování likvidačních listů za zdravotní výkony • vedení evidence čerpání rozpočtové položky, týkající se zdravotních výkonů
lokální aplikace • • • • • • • •
autoprovoz skladové evidence statistický systém SAS evidence zprostředkovatelů a rozhodců (odb. 52) evidence provedených kontrol (odb. kontroly) evidence odvolání proti rozhodnutí ČSSZ (odb.32) evidence odvolání proti rozhodnutí ÚP (odb. 44) náhradní rodinná péče (pro odb. 24, krajské úřady a Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí).
Detašovaná pracoviště Zvláštní postavení v informačním systému MPSV zaujímají pracoviště MPSV na území ČR v lokalitách bývalých krajů. 1) detašovaná pracoviště odboru posudkové služby sociálního zabezpečení Funkce jsou podporovány informačním systémem, jehož svodná část je na detašovaném pracovišti v Praze, data se přenášejí dávkově i přímo, sítě LAN jsou zapojeny do WAN sítě. 2) detašovaná pracoviště pro správu rozlehlé datové sítě
18
Na pracovišti je instalován důležitý regionální komunikační uzel. Pracoviště zajišťuje správu tohoto uzlu spolu s úkolem zajišťovat technickou podporu příslušných připojených pracovišť (jsou rozložena na území dvou krajů).
Statistická zpracování Podle zákona č.89/1995 Sb. statistická rada ČSÚ každoročně schvaluje a ve Sbírce zákonů zveřejňuje program statistických zjišťování. Součástí tohoto programu je též resortní statistické zjišťování. V rámci informačního systému MPSV se požadované informace na resortní statistické pracoviště dostávají od zpravodajských jednotek formou ročních a čtvrtletních výkazů. Pro rok 2003 byly ve smyslu zákona o státní statistické službě předloženy ČSÚ ke schválení tyto resortní statistické výkazy: 1. Roční výkaz o zařízeních sociální péče - Soc (MPSV) V1-01 Zpravodajskými jednotkami u tohoto výkazu jsou všechna zařízení sociální péče bez rozdílu zřizovatele, tedy včetně církevních a soukromých (cca 930 zařízení). Výkaz poskytuje informace o kapacitě zařízení, o obyvatelích, jejich mobilitě a věkovém složení, o lékařské péči a ekonomické údaje v rozsahu 63 ukazatelů. 2. Roční výkaz o sociální péči - V (MPSV) 10-01 Z tohoto výkazu lze získat informace v rozsahu 110 ukazatelů o dávkách pro staré občany, občany těžce zdravotně postižené a pro jednotlivce, eviduje počet sociálně potřebných občanů, jednotlivé druhy služeb pro staré občany, mapuje rozsah různých forem pečovatelské služby, informuje o struktuře čekatelů na ústavní péči a o držitelích průkazek TP, ZTP, ZTP/P. Zpravodajskými jednotkami jsou všechny obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným obecním úřadem, samostatné obce, magistrát hl.města Prahy a magistráty Plzně, Brna a Ostravy. 3. Roční výkaz o zaměstnancích, platech a odměnách za pracovní pohotovost v oblasti zařízení sociální péče - V (MPSV) 19a-01 Účelem tohoto statistického zjišťování je získání přehledu o zaměstnancích a jejich platech v zařízeních sociální péče řízených územními orgány, městy a obcemi a v ústavech sociální péče řízených MPSV ČR. Zpravodajskými jednotkami jsou všechny obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným obecním úřadem, samostatné obce, magistrát hl.města Prahy a magistráty Plzně, Brna a Ostravy a ústavy sociální péče přímo řízené MPSV ČR. 4. Roční výkaz o zaměstnancích, platech a odměnách za pracovní pohotovost v oblasti sociálního zabezpečení, zaměstnanosti a bezpečnosti práce - V (MPSV) 19b-01 Účelem tohoto statistického zjišťování je získání přehledu o zaměstnancích a jejich platech v České správě sociálního zabezpečení, na úřadech práce a v orgánech státního odborného dozoru nad bezpečností práce. Zpravodajskými jednotkami jsou ČSSZ vč.OSSZ, úřady práce, ČÚBP, IBP a od roku 2000 nově i ÚPMOD. 5. Roční výkaz o výkonu sociálně právní ochrany dětí a mladistvých, službách a dávkách sociální péče pro rodiny s nezaopatřenými dětmi - V (MPSV) 20-01 Tento výkaz podává ve 12 kapitolách v rozsahu cca 300 ukazatelů podrobné informace o umisťování dětí a mladistvých do náhradní rodinné, ústavní a ochranné výchovy, o práci kurátorů s dětmi a mladistvými, o pěstounské péči a opatrovnictví, o žadatelích o náhradní rodinnou péči. Dále podchycuje evidenci o sledování výchovy a výkonu dohledu na problémové rodiny, podněty soudu, poradenskou a výchovnou činnost, informuje o struktuře účelových zařízení sociální péče pro rodiny s dětmi a jejich kapacitě, o pečovatelské službě pro rodiny s dětmi, o týraných a zneužívaných dětech a trestním stíhání pachatelů této činnosti. Většina těchto ukazatelů je doplněna o výdajové, event. příjmové údaje spojené s těmito agendami. Závěr výkazu poskytuje důležité informace o jednorázových, opakovaných a účelových dávkách sociální péče pro rodiny s nezaopatřenými dětmi a je doplněn o strukturu pracovníků pracujících na tomto úseku. Zpravodajskými jednotkami jsou všechny obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným obecním úřadem, samostatné obce, magistrát hl.města Prahy a magistráty Plzně, Brna a Ostravy.
19
6. Roční výkaz o sociální práci s příslušníky marginálních skupin - V (MPSV) 26-01 V rozsahu 25 ukazatelů informuje o struktuře osob marginálních skupin, o hmotné pomoci, která jim byla poskytnuta, o typu a kapacitě azylových zařízeni pro tyto osoby. Zpravodajskými jednotkami jsou všechny obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným obecním úřadem, samostatné obce, magistrát hl.města Prahy a magistráty Plzně, Brna a Ostravy. 7. Čtvrtletní šetření o ceně práce - ISPV (MPSV) V 1-04 Tento výkaz zajišťuje externí organizace (Trexima Zlín) na základě smluvní dohody a sběr údajů je prováděn na magnetických mediích z vybraných organizací ve formě dané informační věty. Výběr organizací do zpracování je prováděn záměrně s cílem postihnout zaměstnaneckou strukturu v národním hospodářství. Zpravodajskými jednotkami jsou vybrané subjekty - právnické i fyzické osoby - ze všech oborů národního hospodářství bez ohledu na počet zaměstnanců. 8. Čtvrtletní výkaz o dávkách sociální péče - V (MPSV) 9-04 Je výkaz, jehož sběr probíhá jak elektronickou poštou ve formě excelovských tabulek, tak i pomocí formulářů. Obsahuje informace o struktuře, počtu a výdajích na dávky sociální péče pro jednotlivce a pro rodiny s nezaopatřenými dětmi a slouží k evidenci počtu sociálně potřebných rodin s nezaopatřenými dětmi. Dále podporuje evidenci o příjemcích opakujících se dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností. Zpravodajskými jednotkami jsou všechny obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným obecním úřadem, samostatné obce, magistrát hl.města Prahy a magistráty Plzně, Brna a Ostravy. Jednotlivé resortní statistické výkazy jsou zpracovány pomocí programu IBM AS/400 a výsledkem po zpracování těchto výkazů jsou data, která slouží jako podklady k vytvoření jak standardních tak i nestandardních výstupů, které jsou využívány nejen v rámci ministerstva, ale i ostatními zpravodajskými jednotkami. Standardní výstupy: a) Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí b) Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR, jak v české, tak i v anglické verzi c) Adresář zařízení sociální péče, který je též dostupný na internetu Nestandardní výstupy: Jsou zpracovávány podle požadavků jak pro odborné útvary, tak i pro potřeby jiných institucí (obce, Krajské úřady, ČSÚ, ÚZIS, VÚPSV, OECD, UNICEF apod.) a médií. Zabezpečení statistických zjišťování ad.1 - 6 provádí ekonomický odbor formou sběru papírových statistických výkazů. Čtvrtletní šetření o ceně práce (ad.7) je zajišťováno dodavatelským způsobem firmou TREXIMA a.s. Zlín prostřednictvím magnetického nosiče, popř.modemem. Finanční výkaznictví Obsah a rozsah finančních výkazů upravuje vyhláška č. 535/2002 a opatření MF ČR čj. 283/77227/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce a zároveň rozsah a obsah finančních výkazů rozpočtových organizací, obcí a ústředních orgánů státní správy, pro které byly zřízeny kapitoly státního rozpočtu, sloužící pro průběžné hodnocení plnění rozpočtů. Toto opatření se opírá o opatření FMF č.j.V/ 20 530/1992, kterým se stanovuje účtová osnova a postupy účtování pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce a o opatření MF č.j. 283/76109/2000 ze dne 10.11.2000 a opatření 283/77227/2001 ze dne 7.12.2001 s platností od 1.1.2002. Podle těchto opatření jsou všechny rozpočtové a příspěvkové organizace resortu, vč. vlastního ministerstva, povinny předložit v termínu stanoveném MF vždy každé čtvrtletí výkaz o příjmech a výdajích a výkaz o plnění závazných ukazatelů státního rozpočtu a každé pololetí rozvahu všech organizací a výkaz zisku a ztrát příspěvkových organizací. Výkaz Fin RO 2-04V byl s účinností od 1.1.1999 doplněn o část IX, ve které se sledují transfery a půjčky poskytnuté veřejným rozpočtům územní úrovně. Ostatní dotace poskytnuté resortem se pak sledují samostatně v systému CEDR (registr konečných příjemců dotací). Celkem 102 organizací resortu, vč. Ministerstva, předává čtvrtletně ministerstvu uvedené informace za jednotlivé organizace.
20
Ekonomický odbor ve spolupráci s odborem informatiky zpracuje z těchto údajů sumární výkazy za resort a předává je na papírovém a magnetickém mediu MF. Zároveň po kontrole údajů jednotlivých organizací jsou tyto údaje předávány do PVT k dalšímu zpracování pro potřeby územních databází.
Komunikační systém MPSV Dohledové a řídící pracoviště monitoruje a řídí provoz integrovaných sítí. Kontroluje přidělování síťových adres a dodržování stanovených podmínek provozu. Udržuje stabilitu a konzistenci systému. Zajišťuje technický dohled, který dbá na správnou funkci připojených zařízení a systémů a administrativní dohled, který určuje práva a povinnosti připojených subjektů (sítí, koncových uživatelů ). Vytvoření jednotného prostředí umožňuje sdílet společné zdroje pod jednotnou správou a zvyšuje odolnost připojených sítí proti výpadkům. V rámci systému je třeba zdůraznit některé složky. Zavedení Intranetu vytvořilo informační bázi dostupnou širokému okruhu uživatelů s minimem vybavení. Poskytuje základ pro možnost spojit do jednoho dokumentu dříve nepropojitelné datové zdroje (data z různých databází) a pro možnost prohledávat a třídit obsahy těchto zdrojů. Pro uvedený účel byla zvolena technologie používaná v Internetu pod názvem WWW (World Wide Web). Lze poskytovat text, audio i video. Služby Intranetu budou dále rozšiřovány. Resortní elektronická pošta a elektronická podatelna Záměrem bylo vytvořit poštovní komunikační systém, splňující bezpečnostní kriteria, propojitelný s jinými poštovními systémy. Byl vybrán poštovní systém MS Exchange 5.0, který splňuje všechna kritéria v zadání. Systém umožňuje spolupráci s jinými poštovními systémy, je schopný přijímat a vysílat zprávy do Internetu (e-mail), je dostupný co nejširšímu okruhu uživatelů s minimálními nároky na vybavení. Umožňuje elektronickou výměnu zpráv mezi systémy podporujícími SMTP, X400 nebo MS Mail, organizaci a správu dokumentů, práci s formuláři, plánovací diář, rozšířenou bezpečnostní možnost kryptování zpráv, možnost opatřovat zprávy elektronickým podpisem. Konektivitou pomocí ”Exchange connectors” lze zajistit propojení i s jinými poštovními systémy. S rozšiřováním elektronického podpisu pro státní správu se zvýší důležitost tohoto prostředku komunikace. Elektronická podatelna pracuje v rámci spisové služby a splňuje podmínky zadané standardem. Připojení do sítě Internet umožňuje bezpečnou komunikaci mezi co největším počtem subjektů (úřady, firmy, atd.) v elektronické formě, umožňuje využití značného informačního potenciálu Internetu pro co největší počet uživatelů s minimálními nároky na vybavení. Dovoluje prezentovat resort MPSV ve světové síti Internet vlastními stránkami. Byl zřízen vlastní WWW server pro prezentaci MPSV v síti Internet a centrální WWW server pro prezentaci webových stránek jednotlivých úřadů práce, včetně zachování jimi registrovaných domén 2. úrovně. Meziresortní komunikace Meziresortní komunikace vytvářejí podmínky pro připojení subjektů mimo resort MPSV. Současně musí být zajištěna bezpečnost a kompatibilita. Jakýkoli subjekt mimo IS MPSV bude připojen jednobodově do VLAN MAIL-INTRANET, bude mu přidělena spojnice a bude kontrolován firewallem. Pro propojení poštovních služeb je nezbytná kompatibilita připojovaného subjektu s MS Exchange 5.0. Komunikační systém resortu MPSV Výstavba rozlehlé komunikační sítě IS SSP probíhala intenzívně od roku 1999 do konce roku 2001 a je základem jednotné komunikační platformy resortu MPSV. Kromě zajišťování komunikačních služeb pro uvedený informační systém pro vyplácení dávek státní sociální podpory (viz. 3.3.2) je komunikační síť využívána informačním systémem pro podporu služeb zaměstnanosti (viz. 3.3.3) a informačním systémem pro vyplácení dávek důchodového a nemocenského pojištění (viz. 3.3.4). Součástí jsou ještě některé další agendy MPSV, které k síti IS SSP přistoupily vlastními projekty z hlediska sdílení komunikačního prostředí. Jde zejména o informační systémy lékařské posudkové služby a Českého úřadu bezpečnosti práce (viz. 3.3.5), čímž postupně vznikla rozlehlá datová síť WAN MPSV – jakožto komunikační systém resortu se širokým rozsahem služeb.
21
Systém je provozován pomocí samostatných virtuálních privátních sítí (IP/VPN) na bázi protokolu IP/MPLS tak, aby byla zachována autonomita a bezpečnost jednotlivých informačních systémů, poskytujících data do systému SSP na úrovni firewally zabezpečeného propojení v centrální úrovni. Princip využívání sdílené služební sítě WAN je nastíněn na následujícím obrázku.
Systém zahrnuje i celou řadu meziresortních komunikací se subjekty, poskytujícími údaje pro potřeby aplikací s celou řadou kontrolních mechanismů, což je patrné z následujícího obrázku. Pod zkratkou OkÚ je po provedené reformě veřejné správy nutné si představit tzv. pověřené obce III. typu.
Celá datová síť je postavena na principu sdílení jednotné komunikační infrastruktury v hierarchické topologii, kopírující organizační strukturu jednotlivých resortních složek, odborů SSP magistrátních a obecních úřadů, referátů SSP městských částí a úřadů, resortem řízených organizací. Hlavní – primární infrastruktura je vystavěna v dnešních kapacitách meziregionální páteřní KI na úrovni 2 Mb/s, spojnice region okresní úroveň, ukončená zpravidla v objektech úřadů práce, má kapacitu 256 kb/s. Přístupové vrstvy mezi úřady okresní úrovně jsou převážně na kapacitě 64 kb/s a v případě okresních správ sociálního zabezpečení na úrovni 128 kb/s. Poslední, 4. stupeň organizační struktury jsou vzdálená kontaktní místa SSP a dislokovaná pracoviště ÚP, která jsou většinou připojena ke svým úřadům pomocí ISDN infrastruktury, využívající pouze 1 vystavovaný B kanál. V několika případech větších odloučených pracovišť je použito pevných linek o kapacitě 64 kb/s. Celá primární infrastruktura je v regionálním stupni zálohována ještě záložní infrastrukturou na úrovni média a operátora dle následujícího vícebodového uspořádání uvedeném na následujícím obrázku (zároveň probíhá výstavba záložní komunikační infrastruktury do stupně „okres“).
22
Všechny, resortem a jím řízenými organizacemi provozované aplikace, zároveň vyžadují elektronickou poštu a celé spektrum služeb Internet. Proto je i tato konektivita zajištěna duplicitním způsobem. Z důvodů úspory pásma KI jsou pro webovské služby používány z centra r2-Praha-ssp1
r1-Praha-ssp1 155Mb/s
1024kb/s 1024kb/s 512kb/s
1024kb/s
512kb/s
1024kb/s r1-Hradec-ssp2
256kb/s
GTS GTS
256kb/s
100Mb/s
GTS
256kb/s
r1-Ostrava-ssp2
256kb/s
256kb/s r1-Brno-ssp2
r1-CeskeBudejovice-ssp2
1024kb/s
GTS
r2-Plzen-ssp2
GTS
r1-Plzen-ssp2
GTS r1-Usti-ssp2
řízené proxy servery, konfigurované jako cache. V případě opakované žádosti o data tudíž nejsou tato opakovaně přenášena.Struktura Internetových služeb je znázorněna na následujícím obrázku.
INTERNET ISP B
ISP A
net_y
net_x ISP A router
ISP B router
eBGP
Praha
eBGP
AS65005
AS65005
iBGP
r1-Internet-Praha
Plzeň r1-Internet-Plzen
Internet VPN
GOVBONE
mpsv_extern
eBGP
ČSSZ
eBGP
eBGP
eBGP
r1-Praha-ssp1
r2-Praha-ssp1
r1-Plzen-ssp2
VPN OVERLAY
AS65000 MPLS VPN páteř
23
r2-Plzen-ssp2
Dále byl vytvořen základ metropolitní datové sítě MPSV (MAN MPSV) na bázi optických vláken a technologii ATM. Tato technologie pokrývá propojení objektů Zborovská, Na Poříčním právu 1, SSZ na Karlově náměstí 1, Vyšehradské 53 a Křížová ulici. Prostřednictvím ATM přepínačů je realizováno napojení do infrastruktury státní správy, která se postupně rozšiřuje. Prostřednictvím ATM přepínače ve Zborovské do sítě FINet Ministerstva financí a dále do Poslanecké sněmovny PČR, prostřednictvím ATM přepínače Na Poříčním právu s Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem vnitra a ČSSZ Křížová. Rovněž je již zprovozněna datová komunikace s ČÚBP na bázi VoIP, propojující PBX HIPath 4300 a Cisco routerů začleněním do MAN/WAN MPSV. Celý komunikační systém MPSV systém dále zahrnuje a poskytuje službu elektronické pošty pro cca 770 přístupových lokalit a cca 18.000 PC v síti. Celoplošně je pak řešena antivirová ochrana, a to na úrovni poštovního systému, souborového systému, ochrany pracovních stanic a i na aplikační úrovni. Zdrojem každodenně aktualizovaného antivirového řetězce je internetový server producenta antivirového produktu. Antivirová ochrana probíhá časově automatizovaným procesem až do úrovně správců sítí LAN, integrovaných do WAN. V resortním systému je zatím využíváno omezené spektrum multimediálních služeb, a to pouze v centrální úrovni na metropolitní ATM síti, kde je managementu resortu umožněno sledování jednání v obou komorách Parlamentu ČR. MPSV tak plně ověřilo funkčnost technologie IP/VPN/MPLS v rámci resortního IS. Výstavba služeb KI ISVS/IVS na totožné architektuře je pro ČR zcela určitě využitelná i s využíváním jednotného referenčního rozhraní, definovaného v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a princip universální přípojky a jednotných koncových bodů v rámci služby GOVNet je možno využít pro realizaci Intranetu veřejné správy. Posudková služba MPSV působící na detašovaných pracovištích Stávající informační systém: Posudková služba MPSV na detašovaných pracovištích ministerstva používá pro evidenci a výkon činnosti posudkových komisí MPSV aplikační program „Posudky“, který byl vyvinut speciálně pro jejich specifické potřeby. V tomto programu se zpracovává veškerá evidence došlých žádostí o vypracování posudku, všechny podstatné skutečnosti týkající se postupu řízení, vypracovávají se posudky a protokoly o jednání a hlasování. Všechna pracoviště jsou napojena do sítě WAN MPSV. Odloučená pracoviště jsou k základním pracovištím připojena linkou ISDN. V rámci tohoto programu se zpracovávají všechna data a odesílají do centrální databáze prostřednictvím WAN sítě. Řešitelé programu pružně reagují na potřeby posudkové služby a průběžně se provádí potřebný upgrade programu Posudky i programu Statistika, používaného na odboru v ústředí ke zpracování různých tabulek a statistických přehledů. Uživatelské prostředí software je sjednoceno do prostředí Windows a hardware do lokálních počítačových sítí. Na všech pracovištích je instalován datový server a samostatný server pro elektronickou poštu Exchange. Na detašovaném pracovišti v Praze je instalován centrální server informačního systému posudkových komisí. Stávající komunikační systém : Informační systém posudkové služby detašovaných pracovišť MPSV je provozován na sítích LAN. V roce 1999 bylo vybudováno e-mailové spojení s detašovanými pracovišti MPSV (na MPSV je Exchange server), elektronická pošta se uskutečňuje prostřednictvím WAN. Tímto spojením přecházejí data do centrální databáze posudkových komisí MPSV na detašovaném pracovišti v Praze. V roce 2004 bude realizováno připojení odboru koncepce sociálně zdravotní politiky k centrální databázi posudkových komisí MPSV. 3.3.2
Informační systém státní sociální podpory
V oblasti sociální politiky byl pro praktickou realizaci zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, v gesci odboru informatiky dodavatelsky vyvinut a uveden do provozu Informační systém státní sociální podpory (IS SSP). Jde o významný a rozsáhlý projekt, provozovaný na 393 místech České republiky, s celkem asi 3500 uživateli. Tento systém plošně
24
pokrývá celou ČR a prostřednictvím určených úřadů a jejich kontaktních míst zabezpečuje přiznávání a výplatu dávek. V roce 2003 byly určeny pro výkon SSP úřady některých obcí podle zákona č.320/2000 Sb. Jednalo se většinou o bývalá okresní města. Od roku 2004 budou pravomoci převedeny na úřady práce. Systém má hierarchickou strukturu: vzdálená kontaktní místa - řídící kontaktní místa na úřadech práce - centrum. Na tuto strukturu navazuje krajský úřad, který řeší odvolání a zajišťuje metodické řízení a detašované pracoviště správy sítě, které poskytuje technickou podporu připojeným pracovištím. Na úrovni centra - MPSV je provozována kontrolní databáze, dochází zde k celostátní kontrole duplicit, statistickým výpočtům a zajištění návaznosti na ČSSZ/OSSZ, MO ČR, MŠMT, úřady práce a finanční úřady. Na všech úrovních IS SSP jsou provozovány počítačové sítě LAN v architektuře klient/server propojené do rozsáhlé sítě WAN. Ze všech pracovišť SSP je přímý přístup ke kontrolním databázím v centru. Na stejné fyzické infrastruktuře jsou vytvořené virtuální sítě Správy služeb zaměstnanosti a úřadů práce. Pro zlepšení služeb klientům jsou na řídících pracovištích SSP instalovány informační kiosky, kde mohou klienti zjišťovat základní informace o SSP, svých nárocích na dávky a i informace o vyplacených dávkách. Jsou také přístupné aplikace úřadů práce s nabídkou volných míst. Od roku 2004 budou kiosky instalovány na vzdálených kontaktních místech. Podle finančních možností by bylo možno uvažovat o instalaci na dalších místech, např. v obci s obtížnou dopravní dostupností a pod. Prostřednictvím IS SSP se v České republice vyplácí ročně cca 35 mld Kč, přičemž počet jednotlivých operací (tzv. transakcí, jako je např. zadání žádosti, potvrzení, provedení změny, přepočet výše dávky, jednotlivá platba) je řádově sta milionů ročně. V aplikačním programu OKdávky se automaticky kontroluje úplnost vstupních dat, vyhodnocuje nárok na dávku a tisknou se jednotné tiskové výstupy (oznámení o přiznání, rozhodnutí, výzvy, předvolání, dodejky). Výplata se provádí hromadně z řídícího místa předáváním souborů ČNB (převody na účet) a České poště (složenky). Pro opakované dávky se v předstihu z databáze předtisknou nové žádosti a spolu s formuláři potvrzení příjmů se zasílají žadatelům. Statistiky se posílají elektronickou poštou z řídících pracovišť do centra, opačnou cestou se předávají jednotné změny životních minim, koeficientů a sazby složenek. Významným prvkem IS SSP je stále důkladnější prohlubování kontrolních funkcí, které pomáhají hospodárně nakládat se státními prostředky. Technické rozšíření vybavení a postupná náhrada stanic (zvýšení výkonu a kapacity paměti) bylo zahájeno v závěru roku 1997 a bude pokračovat i v roce 2004. V oblasti programového vybavení potvrdila praxe vhodnost volby progresivní architektury klient/server a všech programových komponent – CASE nástrojů pro analýzu, vývojových prostředků pro vývoj aplikačního programu OKdávky, operačních a databázových systémů, systému automatizovaného testování, systému pro administrativu, antivirových programů, apod., které jako součást generální dodávky navrhla a realizovala softwarová firma OKsystem. Distribuce nových verzí aplikačního programového vybavení se ustálila na 3-4 verzích ročně, které se vyvíjejí na základě připomínek z praxe, požadavků ze strany spolupracujících organizací (Ministerstva financí, finančních úřadů, České pošty, …) a legislativních změn. Důležitou součást vývoje aplikačního programového vybavení představovaly úpravy v souvislosti s vývojem informačních a komunikačních technologií (on-line verze využívající možnosti WAN IS SSP, informační kiosky, čipové karty, moderní metody asymetrického šifrování pro uplatnění elektronického podpisu, atd.). V lednu 2002 MPSV zveřejnilo na své WWW adrese www.mpsv.cz 13 formulářů žádostí o jednotlivé dávky státní sociální podpory (SSP) a formulář hlášení změn v tomto systému. V první verzi programu byly tyto formuláře přístupné dvěma způsoby: a) pouze k vytištění, ručnímu vyplnění a podepsání b) k elektronickému vyplnění (i částečnému), vytištění a ručnímu podepsání, od 1. července 2002 je k dispozici i třetí způsob - formuláře je možné přímo podat podepsané elektronicky pomocí zaručeného elektronického podpisu vydaného akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Aplikace umožňuje žadatelům o dávku příslušný formulář vyplnit (systém kontroluje všechny povinné položky), doplnit adresu výběrem z adresní části územně identifikačního
25
registru, jehož provozovatelem je také MPSV a elektronicky podepsat v souladu se zákonem o elektronickém podpisu. Jako součást certifikátu, který musí obsahovat takové údaje, aby jeho držitel byl identifikován, vyžaduje MPSV Identifikátor klienta MPSV. Tento identifikátor může žadatel získat bezplatně na přepážkách I. Certifikační autority PVT, která je prozatím jediným, Úřadem pro ochranu osobních údajů akreditovaným, subjektem k poskytování certifikačních služeb (identifikátor klienta MPSV je poskytován na základě smluvního vztahu mezi MPSV a I.CA). V případě, že I.CA nebude schopna tento identifikátor do certifikátu umístit z důvodů na straně MPSV, žadatel obdrží certifikát bez tohoto identifikátoru a dodatečně mu bude zdarma vydán následný certifikát, tento identifikátor již obsahující. Výhodou řešení pro žadatele je skutečnost, že při jakékoli elektronické komunikaci se systémem státní sociální podpory bude vždy identifikován a nebude nutná jeho fyzická návštěva na úřadu. Na straně všech pracovníků na úseku SSP po celé republice systém přijímá a ověřuje elektronicky podané žádosti a zajišťuje automatické přenesení dat z formuláře do aplikačního vybavení systému státní sociální podpory. Pro komunikaci v rámci IS SSP se využívá datové sítě WAN, jejíž výstavba byla dokončena v prosinci 2001. Síť umožňuje na území celé ČR navíc i podstatné zjednodušení způsobu potvrzování příjmů a dokládání dalších skutečností, které jsou rozhodné pro přiznání a stanovení výše sociálních dávek. Klienti již nemusejí obíhat s papírovými formuláři okresní správy sociálního zabezpečení, úřady práce, finanční úřady, ČSSZ a další orgány. Místo toho komunikují úředníci příslušných úřadů a dalších územních a ústředních orgánů elektronicky, mohou si vyměňovat datové soubory a během několika sekund mají možnost on-line přistoupit k evidovaným údajům. Od počátku roku 2002 se rovněž začalo postupně s využíváním profesních čipových karet, kterých bylo v resortu MPSV pro pracovníky na úseku státní sociální podpory vydáno více než 3.000. Profesní čipová karta umožňuje pracovníkům zejména přihlášení k Windows 2000, přihlášení k aplikačnímu programovému vybavení, vytvoření elektronického podpisu a šifrování v rámci MS Outlook a elektronický podpis v rámci aplikace. S pomocí profesní čipové karty a programového vybavení se zajistí podstatně kvalitnější zabezpečení přenosu dat právě využitím šifrování a elektronického podpisu. V roce 2002 bylo vydáno dalších cca 5.000 těchto karet pracovníkům úřadů práce. Téměř všichni pracovníci resortu MPSV využívající služeb WAN sítě tak budou mít možnost komunikovat s využíváním elektronického podpisu. Pro další přiblížení klientům plánuje MPSV také možnost využít pro přístup klientů k formulářům informačních kiosků, které jsou umístěny na každém referátu státní sociální podpory v republice. V dalším vývoji se předpokládá rovněž využívání klientských čipových karet, jejichž pilotní ověřování probíhá v současné době v regionech Praha 2 a Děčín. Certifikáty vydávané akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb bude možno na této kartě uložit a vytvářet tak elektronický podpis podle zákona o elektronickém podpisu. Centrální Help Desk V roce 2003 byl realizován projekt Implementace centrálního Help Desku a jeho propojení na hlavní dodavatele IS SSP. Projekt navázal na tzv. Plán zvýšení dostupnosti IS SSP z roku 2001, který stanovil zřízení centrálního Help Desku jako jeden z předpokladů zajištění vysoké dostupnosti IS SSP. Dosavadní stav centrálně poskytované podpory uživatelů IS SSP byl charakterizován nejednotností způsobu a nevyrovnaností úrovně zpracování požadavků podle jejich typu i podle dodavatelů jednotlivých produktů a služeb. Tato nejednotnost vedla zejména k omezené, různorodé či neexistující průběžné evidenci požadavků, k omezeným možnostem sledování plnění servisních smluv dodavateli a k omezeným možnostem identifikace opakujících se problémů. Cílem projektu centrálního Help Desku bylo ustanovit proces a poskytnout nástroje pro eliminaci těchto omezení. Help Desk prostřednictvím procesu správy servisních požadavků a incidentů centrálně přijímá, shromažďuje a řeší požadavky na poskytnutí servisního zásahu a technické podpory vyžadující
26
jakoukoli centrálně poskytovanou podporu. Help Desk pokrývá všechny servisní požadavky uživatelů v rámci organizační struktury SSP, které nejsou řešitelné na úrovni informatiků SSP a vyžadují jakoukoli centrálně organizovanou podporu dodavatelů (Anect, OKsystem, Unitec, Český Telecom), dohledového centra MPSV, detašovaných pracovišť SSP nebo interních specialistů MPSV. V rámci Help Desku jsou řešeny i servisní požadavky ostatních subjektů připojených do WAN IS SSP (SSZ a ČSSZ) spojené s komunikační a služební infrastrukturou WAN IS SSP a servisní požadavky uživatelů v rámci organizační struktury SSZ vyžadují centrálně organizovanou podporu dodavatelů společných se SSP. Help Desk průběžně monitoruje provoz technických zařízení, aplikací a služeb informačních
systémů a přijímá opatření k zabezpečení spolehlivého provozu a zajišťuje reportování pro vedení odboru informatiky. Jako nástroj pro podporu Help Desku byla nasazena aplikace Computer Associates Unicenter Service Desk. Aplikace umožňuje automatizovat procedury definování, sledování a řešení servisních požadavků a poskytuje nástroje pro administraci úkonů informatiků, specialistů a pracovníků dohledového centra. 3.3.3
Informační systém služeb zaměstnanosti
Na podporu státní politiky zaměstnanosti byl vyvinut a je provozován Informační systém služeb zaměstnanosti (IS SZ), pokrývající plošně všechna pracoviště úřadů práce v ČR, s přímými datovými vazbami na centrum. Správní funkce systému jsou určeny zákonem FS č.1/1991Sb., o zaměstnanosti, a zákonem ČNR č.9/1991Sb. o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti. Úřady práce (ÚP) podle zákona č.9/1991Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, jsou územními orgány práce a vykonávají zcela samostatnou působnost. V současné době je na SSZ, úřadech práce a jejich dislokovaných pracovištích implementován jednotný informační systém služeb zaměstnanosti, který se skládá z těchto komponent: • IS OKpráce na ÚP a DiP – informační podpora základních odborných agend, • IS GINIS na ÚP – informační podpora ekonomických agend, • IS OKpráce na SSZ – správa a údržba centrálních databází (volná místa, školy, dokumenty, monitor firem, insolventní firmy, statistiky, cizinci), • IS GINIS na SSZ – správa a udržba centrálních databází (účetnictví, rozpočty, majetek), • podpůrné systémy na ÚP – údržba WEB stránek ÚP, administrace a podpora uživatelských aplikací, administrace exchange serveru, file serveru a databázových serverů, administrace operačních systémů, administrace ORACLE databází, administrace aplikací, administrace sehrávacích procesů do centrálních DB, informační podpora pro veřejnost, • podpůrné systémy na SSZ – údržba WEB stránek SSZ, administrace a podpora uživatelských aplikací, administrace exchange serveru, file serverů, databázových serverů a WEB serverů, administrace operačních systémů, administrace ORACLE databází, administrace aplikací, administrace rozehrávacích procesů z centrálních DB, replikace centrálních DB do WEB databází, informační podpora pro veřejnost, • rozvoj infrastruktury na SSZ – participace na projektech souvisejících s výstavbou a rozvojem WAN sítě MPSV v rámci IS SSP, integrace IS SZ do WAN, rozvoj informační struktury prostřednictvím informačních kiosků, bezpečnost, spolehlivost a ekonomická efektivnost infrastruktury, • rozvoj IS SZ na SSZ – řízení vývoje nosných aplikací OKpráce a GINIS, rozvoj struktury WEB aplikací, zabezpečování rozvoje informatické podpory v rámci projektů ESF a EURES, • reprodukce majetku na SSZ – reprodukce hmotného i nehmotného majetku IS SZ pro všechna pracoviště, tj SSZ, 77 ÚP a 181 DiP v rámci programu financování. Pro systém statistik trhu práce jsou v centru sehrávány standardní statistiky z již agregovaných údajů z úřadů práce, nové požadavky na sledování určitých ukazatelů se řeší zapracováním do stávajících nebo zajišťováním jednorázových šetření.
27
Technickou základnu IS SZ tvoří cca 5200 počítačů třídy PC od renomovaných výrobců a distributorů (Compaq, Dell, Digital), 108 souborových a tiskových serverů a 252 databázových a kombinovaných serverů. Lokální heterogenní počítačové sítě jsou provozovány pod síťovými operačními systémy – Novell Netvare v. 4.1 a Windows NT 4.0 Server. Databázová architektura je typu klient – server. Na pracovních stanicích v sítích Windows NT se přistupuje k nosným SW aplikacím – OKpráce a GINIS. Aplikační - databázové servery pracují nad relačním databázovým systémem Oracle pod operačním systémem Windows NT a souborové servery pod operačním systémem Novell Netware nebo Windows NT. Všechny ÚP jsou vybaveny minimálně jedním souborovým serverem a dvěma databázovými servery různých typů (Dell, Digital a Compaq) dodávaných na základě stanovených minimálních výkonových konfiguracích. Jednotlivé pobočky a dislokovaná pracoviště jsou vybavena prostředky VT v závislosti na jejich velikosti. Všechny ÚP mají vybudovanou strukturní LAN síť, která je napojena na vlastní páteřní síť MPSV. V LAN sítích ÚP a jejich poboček jsou instalována ještě další provozní zařízení (aktivní síťové prvky, tiskárny, infoboxy atd.). Celý informační systém služeb zaměstnanosti je zastřešen technickými prostředky na MPSV – SSZ, kde jsou provozovány technické prostředky centrálních databází vycházejících z databází všech úřadů práce a jedná se o databáze volných míst, škol, insolventních firem, dokumentů, cizinců, statistik a ekonomických údajů. V provozu jsou pro tyto účely 2 servery, databázová architektura je typu klient – server, na pracovních stanicích SSZ a v síti Windows NT jsou provozovány nosné SW aplikace – OKprace a GINIS v úpravě pro zpracování centrálních úloh. Databázové servery pracují nad relačním databázovým systémem Oracle pod operačním systémem Windows NT. Kromě toho jsou v provozu ještě 3 internetové servery s databázovou dynamickou podporou WEB aplikací SSZ a úřadů práce. Hlavní programové vybavení je aplikační SW Okpráce firmy Oksystem, které je soustavně udržováno a rozvíjeno v souladu s nově vznikajícími požadavky legislativy a situací na trhu práce. Pro zpracování operativních dotazů do databáze jsou na úřadech práce provozovány podpůrné systémy podporující SQL přístupy – Quest, TOAD apod. . Dalším hlavním programovým produktem, který je soustavně dále rozvíjen, je systém GINIS – podpora ekonomických agend od firmy Gordic zahrnující účetnictví, knihu došlých faktur, komunikace s ČNB, evidence majetku, spisové služby, elektronická podatelna atd. Data z ÚP jsou pravidelně měsíčně sehrávána na SSZ, na jejich základě jsou zpracovávány sumární výkazy a další analytické informace. Všechna pracoviště jsou v nutné míře vybavena programy pro automatizovanou podporu personální a mzdové agendy i standardním kancelářským software MS Office. Mezi ostatní programové nástroje patří zejména programy antivirové ochrany, internetová aplikace ASPI, programy pro podporu poradenství, grafické informační systémy pro analýzy trhu práce, monitorovací systémy pro evidenci HW a SW a další. Všechny tyto produkty je třeba v souvislosti s legislativním vývojem inovovat novými verzemi. Centrální zpracování na MPSV-SSZ je nadstavbou lokálních aplikací používaných na úřadech práce a navíc jsou zde používány programy, které řeší úlohy zpracovávané pouze v centru – jedná se o podporu registrace zprostředkovatelen práce, vyřizování povolení k práci v cizině apod. Jsou zde provozovány replikační programová řešení podpory WEB aplikací a s tím souvisejících služeb, které jsou poskytovány veřejnosti. Dále jsou v centru zpracovávány a provozovány programová řešení související s postupným propojováním datových struktur mezi ČR a okolními státy v rámci dílčích programů EURES.
28
3.3.4 Informační systémy ČSSZ ČSSZ je orgánem státní správy, který zajišťuje výkon činností v oblasti sociálního pojištění. Byla zřízena zákonem ČNR č. 210/1990 Sb. Je správním orgánem, který zabezpečuje výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a rozhoduje o dávkových nárocích občanů v oblasti sociálního pojištění. Provádí rozhodování o dávkách důchodového pojištění a zabezpečování výplaty těchto dávek (s výjimkou dávek pro příslušníky ozbrojených složek resortu Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti ČR). Činnosti v oblasti důchodového zabezpečení se provádí převážně centralizovaně v ústředí ČSSZ. ČSSZ a její územní organizační složky (DP, OSSZ, PSSZ a UP) zabezpečují agendu nemocenského pojištění plně pro nemocenské pojištění občanů zaměstnaných v tzv. malých organizacích i osob samostatně výdělečně činných. U organizací ostatních zajišťují kontrolní činnost provádění agendy nemocenského pojištění. ČSSZ a její územní organizační složky realizují také výběr pojistného od všech subjektů, které toto pojistné odvádějí, tzn. od organizací, malých organizací, osob samostatně výdělečně činných a osob dobrovolně účastných pojištění. ČSSZ je organizací, jejíž finanční obrat v roce 2003 představoval na straně příjmů cca 264 mld. Kč a na straně výdajů cca 261 mld. Kč. Působnost a postavení ČSSZ kladou vysoké nároky i na potřebnou podporu realizovanou na bázi informačních technologií. Vyžadují zabezpečit i nepřetržité přizpůsobování stávajících aplikací změnám zákonných předpisů, jejich údržbu a uchovávat jejich funkcionalitu potřebnou pro zajištění chodu jednotlivých agend. Bez softwarové podpory a dostatečně výkonné techniky nelze provádět žádnou ze stěžejních agend ČSSZ. S tím přímo souvisí i nutnost vybavení co nejvýkonnější výpočetní technikou. Informační technologie hrají v činnosti celé ČSSZ důležitou roli. Přestože došlo k propojení jednotlivých územních složek a centra sítí pro přenos dat (WAN), je i nadále nutné charakterizovat informační systém jako roztříštěný, protože jednotlivá pracoviště zatím spolu v převážné míře souvisejí pouze volně – přes datová rozhraní. Proto jsou stávající informační systémy, zejména důchodový, který je centralizovaný, a nemocenského pojištění, který je decentralizovaný, přebudovávány na systémy s centralizovanými databázemi a decentralizovaným výkonem služeb, neboť pouze tímto postupem lze vytvořit prostředí umožňující uspokojit požadavky klienta na jakémkoliv dislokovaném pracovišti ČSSZ. Dochází ke změně charakteru vertikálních vazeb – vazby realizované klasickými doklady jsou postupně nahrazovány datovými vazbami prostřednictvím datové sítě WAN a vazbami na bázi elektronické pošty zasíláním elektronických dokladů. WAN používaná v ČSSZ se stala součástí technologických procesů ČSSZ a nelze ji z nich vydělovat. Právě v souvislosti s možnostmi sítě WAN lze očekávat prudký rozvoj automatizace na podporu realizace decentralizovaných procesů a na druhé straně centralizaci datových bází s komplexním zázemím poskytování datových služeb pro celou ČSSZ. Cílem ČSSZ je vybudování nového IS na podporu všech vykonávaných procesů. Existují některé strategické cíle ČSSZ, které tomuto cíli předcházejí nebo spadají do přechodného období. Proto ČSSZ již v současné době paralelně se zajišťováním provádění stávajících agend a projektování nového IS ČSSZ realizuje projekt Individuálních kont pojištěnců, který na konci své první etapy, tj. v roce 2006 umožní předložit, resp. zpřístupnit klientům všechny informace o průbězích jejich dob pojištění, nutné pro stanovení nároku na důchod. V souladu se strategickými záměry probíhá proces digitalizace dokumentů v ČSSZ. Digitalizace nárokových podkladů probíhá od roku 1995, avšak její tempo bylo zrychleno v roce 2001. Cílem bylo převést v co nejkratším čase tzv. nárokové podklady uložené v centrální evidenci ústředí ČSSZ do elektronické podoby a provést jejich záložní uložení mimo objekt ústředí ČSSZ. Digitalizace nárokových podkladů je základním předpokladem modernizace ČSSZ z instituce založené na kombinované technologii papírové dokumenty – data - informace na instituci založené na využívání elektronických dat a informací. Údaje z nárokových podkladů a jejich elektronických
29
obrazů (images) jsou převáděny do datových vět. V současné době pokračují práce na konsolidaci a aprobaci údajů digitalizovaných v průběhu projektu a jejich zpřístupnění pro odborná pracoviště v celé ČSSZ. V roce 2001 bylo nascanováno více jak 30 miliónů papírových nosičů informací. V roce 2002 projekt pokračoval tvorbou datových vět z images, v roce 2003 byly všechny datové věty aprobovány. Obdobným procesem byly zpracovány doklady dosud založené v organizacích s daty do roku 1995. Rok 2004 je ve znamení konsolidace dat, zpracování dokladů dosud evidovaných v organizacích s daty za roky 1996 až 2003 a ve znamení přechodu na ročně vykazované a poskytované informace předávané na RELDP, jejichž zpracování proběhne v roce 2005. Projekt zasílání informací provádí ČSSZ v úzké spolupráci s MI ČR s maximální orientací na elektronický přenos dat přes PVS. Roční stahování nárokových podkladů prostřednictvím RELDP umožní průběžně doplňovat jejich databázi a o jejich stavu informovat klienty. Dovolí také modelovat situace sociálního pojištění do budoucnosti. Obsahem IS ČSSZ jsou agendy výběru pojistného, důchodové agendy, agendy nemocenského pojištění, a IS podporující vnitřní správu ČSSZ, tj. agendy ekonomické, rozpočtové, evidence majetku, personální a mzdová agenda, statistiky a výkaznictví (výčet jednotlivých aplikací viz dále). Informační systém České správy sociálního zabezpečení je provozován jednak celoplošně nad WAN sítí z ústředí ČSSZ, a jednak na lokálních sítích okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ), Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ), detašovaných pracovišť (DP ČSSZ) a v centru ČSSZ, které jsou propojeny sítí WAN. Tento IS ČSSZ v současné době v dostatečné kvalitě zabezpečuje podporu všech činností úřadu, ale zároveň se již dnes vyznačuje následujícími nedostatky: - u důchodových agend je orientován na podporu dávkového zpracování, které brání přenést provádění agend na územní pracoviště, - u nemocenských agend je IS decentralizovaný, což naopak brání negaci místní příslušnosti klienta, - podpora ekonomických agend je roztříštěna do několika aplikací různých dodavatelů, - stávající technické prostředky jsou za zenitem svého využívání a svými parametry brání, jak dalšímu rozvoji aplikací a IS, tak i nárůstu zpracovávaných dat ASW agend důchodového a nemocenského pojištění Tento ASW zajišťuje především správní funkce, tzn.: - rozhodování o nárocích na důchod, stanovení jejich výše a zabezpečování výplat důchodů - výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - rozhodování, stanovování výše dávek a poskytování dávek nemocenského pojištění - Na podporu těchto činností jsou v ústředí ČSSZ vedeny tyto evidence a registry: - registr evidenčních listů důchodového pojištění (je veden v podobě klasické dokladové evidence, digitalizovaných souborů a datových souborů) - evidence důchodů (datový soubor) - centrální registr pojištěnců a subjektů odvádějících pojistné na sociální pojištění. - databáze identifikací pojištěnců. -
Na úrovni okresních správ sociálního zabezpečení jsou vedeny: registr osob samostatně výdělečně činných registry organizací, které jsou plátci pojistného a příspěvku na státní politiku evidence práce neschopných občanů (dle zákona č.307/1993 Sb.).
ASW v oblasti ekonomických agend ASW v oblasti ekonomických agend zabezpečuje ekonomicko-správní a řídící procesy v ČSSZ a je předmětem pozornosti zejména v poslední době, neboť dosavadní stav již nevyhovuje potřebám řízení ČSSZ. Zabezpečuje zejména tyto činnosti v oblasti ekonomických agend - podvojné účetnictví, závazky, banka, pokladna (JASÚ) a je využíváno ve všech organizačních jednotkách ČSSZ
30
-
skladovou evidenci, evidenci investic (PAP – HIM), které jsou rovněž průřezovou agendou v celé ČSSZ v oblasti mezd a personalistiky: - personalistiku a mzdy (UNICOS), systém je využíván ve všech organizačních jednotkách, - elektronické distribuované vzdělávání v prostředí Lotus Notes v ostatních dílčích agendách : - Evidence věcných spisů a korespondence – DocuLive - Spisová služba pro OSSZ GORDIC - Evidence autoprovozu ZUNA - Evidence docházky - WinMedit V současné době ČSSZ ověřuje přechod některých z těchto agend do prostředí mySAP.com. Infrastruktura ústředí Patří sem řídící systém komunikační infrastruktury a další technologické řídící systémy. Ústředním místem stále zůstává centrální počítač (mainframe), ale mění se jeho role na systém, který poskytuje ostatním systémům služby – tzv. superserver. Vedle toho je nasazeno cca 10 středních serverů s operačním systémem WINDOWS/UNIX a 60 menších PC serverů s operačním systémem Windows NT. V ČSSZ ústředí se v současné době využívá cca 1100 personálních počítačů, které nahradily dřívější terminály a malé UNIX počítače s terminály. Využívají se přenosné počítače. Systém optického čtení a archivování evidenčních listů důchodového pojištění (ELDZ/ELDP) byl rozšířen a sestává se v současné době z technologických linek, vybavených stanicemi a skenery spolu s technikou na ukládání naskenovaných dokumentů. a byl rozšířen i optický archiv na uložení dokumentů. Infrastruktura územních organizačních jednotek Na pracovištích OSSZ a PSSZ jsou instalovány servery s databázovým systémem Informix na bázi operačního systému UNIX. Dále je na těchto pracovištích provozováno cca 300 menších serverů pod operačním systémem Windows NT, zajišťující služby doménové infrastruktury, elektronické pošty, případně jsou na nich provozovány lokální aplikace (docházkové systémy, …). Některé z nich plní také funkci aplikačních serverů. Vybavení okresních správ se pohybuje od 28 do 265 osobních počítačů a dosahuje cca 95 %. potřeby. Technická základna IS ČSSZ jako celek Technickou mohutnost základny pro provozování informačních technologií tvoří: 7500 personálních počítačů, 350 ks notebooků, 507 serverů, specializované systémy pro archivaci dat a systémy pro archivaci dokladů podporované technikou v příslušném počtu. K této základně náleží i další zařízení pro ukládání dat a vyhotovování výstupních produktů, komunikační infrastruktura se zařízením pro připojení do místní datové sítě LAN a rozlehlé datové sítě WAN. Pro zpracování důchodových agend je využíván smluvní výkon 133 RPF business serveru. Veškerá zařízení technické základny ČSSZ jsou v současné době značně fyzicky i morálně zastaralá Programové zabezpečení využívané pro potřeby ČSSZ v oblasti důchodové agendy je realizováno vlastními pracovníky a je zaměřeno na automatizaci činností v důchodové oblasti (odhadovaný rozsah cca 1200člověkoroků projekčních a analyticko-programátorských prací).Využívá se vývojová platforma operačního systému BS2000/OSD 3 a architektura klient/server. Pro presentaci se využívá intranetovské technologie na bázi web serverů a klientských PC s využitím internet exploreru. Datová základna je organizována na bázi relační databáze SESAM a na bázi ISAM metody. Menší část aplikací je realizována na serverech pod OS Windows NT s databází MS SQL Server. Všechny systémy spolupracují v LAN síti na bázi protokolu TCP/IP. Automatizovaná aplikační podpora činnosti územních organizačních jednotek je realizována dodavatelsky. Datová základna územních organizačních jednotek je postavena na databázovém serveru Informixu 7.30 FC7. Jedná se o cca 400 tabulek a 4 500 prvků. Rozsah dat závisí na velikosti územních složek a pohybuje se v průměru cca 6 GB znakových informací. Aplikační software je postaven na aplikacích v C++ (UNIX) s širokým využitím objektové technologie a 4GL.
31
Komunikační systém ČSSZ Komunikační systém ČSSZ je koncipován jako uzavřená uživatelská skupina a je dimenzován pro potřeby ČSSZ. ČSSZ od roku 2002 využívá komunikační struktura sítě WAN IS SSP. OSSZ jsou připojeny do uzlů páteřní sítě linkou o kapacitě 128 Kbs. Podobně jsou detašovaná pracoviště připojena linkou o kapacitě 512 Kbs Většina těchto spojů je realizována na pronajatých linkách Českého Telecomu, případně se místně využívá metropolitních sítí. Síť centra ČSSZ je do WAN sítě MPSV propojena pomocí ATM technologie (155 Mbit/s, optické vlákno multi mód, zakončení vlákna SC-SC). Nosným protokolem komunikačního systému WAN je protokolový svazek TCP/IP. Síť se využívá pro zabezpečování přenosů souborů a programů, pro realizaci systému elektronické pošty mezi územními jednotkami, intranetovské aplikace s cílem realizovat informační služby s využitím centrálních souborů v ústředí a intranet funkcionality, která je k dispozici na Windows platformě. Realizace přípoje k Internetu a řešení rozhraní mezi sítí ČSSZ a sítěmi nejdůležitějších partnerů je zajištěna pomocí ATM spoje mezi ČSSZ a MPSV. Vazby na celostátní informační systémy Mezi nejdůležitější vazby patří vazba na evidenci obyvatel, nutná k ověřování základních identifikačních údajů občana. Dále je to ARES – automatizovaný registr ekonomických subjektů, který může sloužit rovněž k ověřování základních identifikačních dat ekonomického subjektu, jako je např. IČO, přesný název subjektu a doby trvání jeho činnosti. Dále jsou využívány obchodní rejstřík a evidence obyvatel. Současně je budována vazba na IS MPSV, informační systémy živnostenských úřadů a další. Shrnutí závěrů vyplývajících z popisu současného stavu Z charakteristiky současného stavu vycházejí následující požadavky na cílový stav: V oblasti ukládání a přístupu k datům a informacím: - Data jsou uložena jak centrálně, tak i decentralizovaně v závislosti na jednotlivých aplikačních oblastech. - Forma ukládání dat není standardizována a unifikována a vychází z požadavků v rámci aplikací a technických možností v době implementace aplikační podpory. - Nejsou dostatečně oddělena data systémů nemocenského a důchodového (podporujících hlavní procesy) od dat ekonomických a řídících. - Ukládání image dokumentů je opět řešeno specificky v rámci aplikací. - V důsledku toho je používáno i několik databázových systémů s různými databázovými stroji. - Databázové stroje jsou rozdílné v závislosti na používaném systémovém SW a HW platformě. - Přístupy k těmto datům jsou řešeny odděleně dle jednotlivých aplikací. V oblasti aplikační podpory: Jde o ASW, zajišťující zvlášť jednotlivé oblasti, který vznikal v různých dobách za různých podmínek, po případě implementací různými řešiteli. Tento IS ČSSZ v současné době v dostatečné kvalitě zabezpečuje podporu všech činností úřadu, ale zároveň se již dnes a ve vztahu k cílovému konceptu vyznačuje zejména následujícími nedostatky: - U důchodových agend je spíše orientován na podporu dávkového zpracování, které nepodporuje provádění agend na územních pracovištích. - U nemocenských agend je IS decentralizovaný, což neumožňuje sledovat údaje o klientovi centrálně a hlavně neumožňuje integrovanou databázi za celou republiku (je to např. fatální problém pro připravovanou novelu nemocenského pojištění) - Stávající technické prostředky jsou za zenitem svého využívání a svými parametry brání, jak dalšímu rozvoji aplikací a IS, tak i nárůstu zpracovávaných dat. Kromě informačního systému ČSSZ používá ČSSZ i provozní informační systém pro oblast vnitřních ekonomických agend. V oblasti infrastruktury:
32
Základní požadavky na komunikační infrastrukturu jsou z pohledu ČSSZ tyto: - Spolehlivost – při probíhající centralizaci dat je základní podmínkou spolehlivá komunikační infrastruktura umožňující zabezpečit úkoly kladené na ČSSZ. - Dostatečná kapacita – pro online aplikace v ústředí ČSSZ je třeba zabezpečit postupný nárůst kapacit dle růstu požadavků. Z toho důvodu musí být i komunikační infrastruktura schopna dynamicky reagovat na vzrůstající požadavky. ČSSZ předpokládá změny přenosových kapacit, jestliže průměrný týdenní provoz v pracovní době přesáhne 70 % kapacity linky, případně nedosáhne 30 %. - Prioritizace přenosů – pro centralizované aplikace je třeba zabezpečit prioritní odezvu online aplikací před ostatním provozem snesoucím potlačení. Z tohoto důvodu je nutné zajištění prioritizace provozu WAN. - VoIP – z důvodu předpokladu rostoucího významu zajištění přenosu hlasových a videokonferenčních služeb, požaduje ČSSZ v rámci řešení komunikační infrastruktury i návrh řešení těchto služeb. - Jeden partner – v současné době, kdy různé komponenty sítě MPSV spravuje množství subjektů, je jedním ze základních problémů nalézt partnera, který danou oblast řeší (více participujících stran vede k přesouvání problémů mezi nimi, zvyšuje se čas odezvy). Z tohoto důvodu ČSSZ považuje za výhodné mít pouze jednoho partnera s jasně definovanou úrovní služeb. - ČSSZ požaduje přístup k monitoringu sítě a vyhodnocení provozu z hlediska objemu přenášených dat a údajích o chybových stavech. - Další služby – zavedení služeb certifikační autority, aplikace čipových karet (s duálním, tedy kontaktním i bezkontaktním rozhraním) a adresářových služeb je nutnou podmínkou pro zajištění jednotného bezpečného přístupu k centralizovaným aplikacím. Přitom musí být z důvodu ochrany vynaložených investic použity komponenty, které již ČSSZ vlastní, tedy např. čtečky čipových karet. Vazby IS ČSSZ v rámci státní správy. Dosavadní systém výměny informací mezi jednotlivými IS byl charakterizován převážně poskytováním a přijímáním většiny dat v klasické analogové formě buď na papírových nosičích nebo ve formě počítačových souborů na magnetických mediích, stále více se začíná uplatňovat přenos informací po komunikačních linkách, cílovou technologií pak je poskytování a přijímání dat prostřednictvím datových sítí. Integrace IS ČSSZ v rámci informačních systémů veřejné správy. ČSSZ předpokládá, že v rozvoji IS veřejné správy budou uplatňovány zásady nevyžadovat od klientů nadbytečné informace, minimalizovat jejich styk s veřejnou správou, efektivně využívat informace vždy a pouze tam, kde jsou oprávněně potřeba, zajistit bezpečnost informací a minimalizovat finanční náklady. Dále vychází z toho, že budoucí nový informační systém sociálního pojištění se bude rovněž těmito principy řídit. Propojení s ostatními orgány státní správy by mělo za legislativní podpory splňovat tyto dvě funkce: - IS ČSSZ bude využívat data ostatních vybraných registrů státní správy - IS ČSSZ bude datovým zdrojem pro informační systémy státní správy. Předpoklad těchto funkcí vychází ze skutečnosti, že výkon státní správy ČSSZ je součástí celkové státní správy. Dále se předpokládá, že integrace ISVS by měla podporovat sjednocení všech procesů v oblasti informatiky ve státní správě. Vychází se z toho, že informační systémy ministerstva práce a sociálních věcí jako ústředního orgánu státní správy jsou nedílnou součástí těchto informačních systémů. Dále předpokládá, že budou definovány vazby jednotlivých informačních systémů na ISVS a tedy i vazby IS ČSSZ na IS MPSV a resortní informační systém. Cílovým stavem potom je, aby další generace informačních systémů ČSSZ již nebyla izolovanými IS, ale mohla být koncipována jako autonomní součást informačních systémů veřejné
33
správy, založená na fungujících standardech a nových technologiích a s odůvodněnými funkčními a komunikačními vazbami na základní registry a IS jiných resortů. K základním opatřením ke koordinaci využívání informačních technologií v budoucím sociálním pojištění, které by mělo garantovat i MI ČR, by měly mimo jiné patřit: - jednoznačné legislativní vymezení kompetence ČSSZ/sociálního pojištění ve vztahu ke státním orgánům a z toho vyplývající funkcionalita nového informačního systému sociálního pojištění a jeho vazby na IS MPSV, resortní informační systémy a případně další ISVS, - legislativní opatření, která umožní spolupráci orgánů státní správy a ČSSZ/sociálního pojištění v oblasti vzájemného poskytování informací, - legislativně zabezpečené a plně funkční a spolehlivé základní registry veřejné správy, včetně jejich komunikační dostupnosti pro nový informační systém sociálního pojištění, - komunikační propojení nového informačního systému sociálního pojištění a orgánů veřejné správy a jejich napojení na základní registry, - smluvní zajištění vzájemné spolupráce a propojení nového informačního systému sociálního pojištění a IS jednotlivých resortů (meziresortní smlouvy), - metodická pomoc při aplikaci standardů ISVS, - časová a věcná koordinace opatření s respektováním kompetencí ČSSZ/sociálního pojištění a jednotlivých orgánů veřejné správy. Integrace v rámci informačního systému ČSSZ Vedle integračních procesů vyplývajících z vazeb na ISVS, IS resortu a IS MPSV, bude nutno uvažovat i integrační procesy, které musí proběhnout v rámci ČSSZ/sociálního pojištění a které bude nutno odvodit z analýzy procesů v nově vytvořené organizační struktuře. Vztah ČSSZ k databázím ČSÚ V ČSSZ byl vybudován nový subsystém důchodové statistiky, který předpokládá získávání dat od ČSÚ pro potřeby modelování a i pro běžné potřeby sociálního pojištění. Dále se předpokládá využití dat jednak ze zdrojů šířených v rámci IS MPSV, zahrnujících i oblast nemocenského pojištění, jednak získaných on-line z ČSÚ. Předpokládá se, že ČSÚ bude dodávat data v obvyklém formátu Windows/Office (v budoucnu pomocí referenčního bezpečného a sdíleného rozhraní). Vztah ČSSZ k databázím VZP a dalším zdravotním pojišťovnám V rámci provádění svých aktivit bude ČSSZ spolupracovat i s dalšími institucemi, zejména se zdravotními pojišťovnami. Mezinárodní vztahy ČSSZ Vztah IS ČSSZ k mezinárodním standardům Evropského společenství v oblasti elektronické výměny dat. Půjde o jeden z nejvýznamnějších úkolů, které bude muset nový informační systém sociálního pojištění řešit v rámci přípravy na vstup do EU. Je třeba si uvědomit, že v návaznosti na volný pohyb pracovních sil je nutno mít v pohotovosti i systém výměny a předávání dat, který musí respektovat příslušné standardy. Předpokládá se návaznost na realizaci záměrů MPSV v této oblasti, zvláště pak v připojení do sítě TESTA. Vztah ČSSZ k databázím Evropského společenství a ILO Předpokládá se návaznost na realizaci záměrů MPSV v této oblasti v souladu s potřebami ČSSZ/sociálního pojištění.
34
3.3.5
Informační systémy ČÚBP a VÚBP
3.3.5.1 Informační systém ČÚBP Odborné činnosti využívají v současné době informační systém státního odborného dozoru ISD2000 především v oblastech zpracování a archivace dat získaných při provádění činností SOD a registrace úrazů a nehod a při jejich vyhodnocování pomocí statistických nástrojů datawarehouse. Administrativní činnosti úřadu jsou v současnosti podporovány formou samostatných programů pro účetnictví (JASU), mzdy a personalistiku (BOSO) a evidenci majetku(Excel, PCinfo v oblasti IT). Oblast informatiky je ve stadiu intenzivního rozvoje. Úroveň vybavení ČÚBP (Servery, PC) již zhruba odpovídá potřebám, vybavení IBP prochází doplňováním a renovací. Stávající informační systémy na ČÚBP Pro zpracování a analýzy dat v rámci zaznamenávaných informací slouží v rámci IS ČÚBP informační systém IS SOD (do roku 1998 IS Dozor). Tento IS je prozatím tvořen komponentami Prověrky (vlastní výkony SOD) a Úrazy. Subsystém Prověrky eviduje jednotlivé provedené výkony SOD v dozorovaných organizacích a registruje popis zjištěných závad a porušení právních předpisů a vydaná rozhodnutí SOD jako orgánů státní správy. Pokračuje práce na přípravě standardních dotazů pro analytický nástroj IBM Informix MetaCube, který slouží k vytváření pohledů na data subsystému IS SOD. V tomto prostředí jsou vytvářeny statistiky a prezentace dat. Subsystém úrazy zpracovává data z ohlášených a vyšetřovaných pracovních úrazů, které vznukly u subjektů, podléhajících dozoru systému ČÚBP. Příslušná struktura informací je nyní harmonizována se statistikami registru pracovních úrazů EU (ESAW) vytvářené v rámci EUROSTATu. V současné době ČÚBP ve spolupráci s VÚBP realizuje ověření možnosti sběru dat podle metodiky ESAW. Síť WAN ČÚBP Všechny servery a moderní pracovní stanice systému ČÚBP jsou propojeny v síti WAN ČÚBP. Tato síť využívá ke spojení s mimopražskými IBP šifrovaného kanálu virtuální privátní sítě v internetu. Připojení systému ČÚBP k internetu je realizováno bezdrátovými spoji BREEZE o rychlostech 256 a 128 kb/s. Bezpečnost sítě je zaručena firewally na přípojných bodech a antivirovou ochranou pracovních stanic. Technologie Všechny severy systému ČÚBP mají nainstalován operačním systémem Windows 2000. Na ústředním serveru ČÚBP běží databáze IBM Informix Dynamic Server 2000, na záložním serveru běží aplikace a datawarehouse IBM Informix MetaCube. IBP jsou připojeny k ústřednímu serveru on-line a data jsou do IS vkládána pomocí aplikace ISD 2000. Projekty IS řešené v současné době na ČÚBP: Migrace WAN ČÚBP do sítě WAN SSP ve spolupráci s firmou ANECT. (V té souvislosti řešit přímý přístup pracovníků odboru 54 do jednotlivých informačních systémů). Vybavení a připojení nově vzniklých regionálních kanceláří. Analýza IS ČÚBP. Analýza oběhu dokumentů. Vývoj IS SOD. Vazby ČÚBP na jiné IS resortu. Žádné další vazby na vnější systémy IS ČÚBP nemá. Informování veřejnosti Informování veřejnosti probíhá vedle tradičních metod také pomocí internetové stránky www.cubp.cz.
35
Řízení IT v systému ČÚBP Koncepce řízení informatiky v ČÚBP úzce souvisí se zařazením oddělení informatiky v organizaci úřadu. Od r. 2001 je informatika zařazena do kanceláře předsedy ČÚBP. To vytvořilo předpoklad pro průřezovou činnost na všech organizačních úrovních ČÚBP. Organizační začlenění a způsob řízení IT na inspektorátech bezpečnosti práce (IBP) je individuální a přizpůsobuje se možnostem a potřebám jednotlivých IBP. Oddělení IT ČÚBP řídí IT IBP pouze metodicky. 3.3.5.2 Informační systém VÚBP Odborné a administrativní činnosti Odborné činnosti jsou ve VÚBP podporovány prostředky IT především v oblastech zpracování a archivace dat souvisejících s řešením výzkumných úkolů a činností jednotlivých oddělení VÚBP (např. pracovní úrazovost v ČR, prevence průmyslových havárií, provoz a rozvoj oborového informačního serveru BOZPinfo.cz aj.). Základním informačním a komunikačním prostředkem ve VÚBP je intranet VÚBP se síťovými službami, např. e-mail. V roce 2001 byla ve VÚBP vytvořena redakce serveru BOZPinfo.cz, která zodpovídá za provoz a rozvoj informačního serveru (http://www.bozpinfo.cz). Redakce je v současné době složena především z pracovníků oddělení informatiky, SVI a NIVOS a zajišťuje shromažďování, zpracování informací z BOZP a souvisejících oblastí a publikaci informací na stránkách tohoto informačního serveru. V roce 2003 VÚBP zahájil implementaci systému AiP Safe jako základního nástroje pro vytvoření digitálního archivu a datové základny IS/IT VÚBP (viz schéma obrázek níže), za jehož správu bude zodpovídat oddělení Středisko vědeckých informací (SVI). Toto oddělení zodpovídá také od roku 2003 za další koncepční rozvoj IS/IT VÚBP a podílí se též na zpracování obsahu pro server BOZPinfo.cz a www.vubp.cz ve spolupráci s oddělením NIVOS. Oddělení informatiky, které tyto činnosti dosud převážně zajišťovalo, bude v budoucnu zajišťovat především technickou podporu provozu IS/IT VÚBP. Mezi další činnosti Výzkumného ústavu bezpečnosti práce patří každoroční zpracování zprávy o pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti v ČR pro potřeby resortu MPSV ČR. V případě ročních zpráv o pracovní úrazovosti se vychází pouze ze statistických dat Českého statistického úřadu, získávaných statistickým zjišťováním prostřednictvím výkazu o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (Ne mÚr 1-02). Vzniká tedy nesoulad mezi informacemi, kterými disponuje ČÚBP, a informacemi, uváděnými ve zprávách a analýzách pracovní úrazovosti. Důvodem nesouladu jsou rozdílný okruh subjektů, ve kterých vznikají prvotní podklady (záznam o úrazu a statistický výkaz), a rozdílné metodiky získávání a zpracování dat. Protože v současné době VÚBP nedisponuje připojením k datům o pracovních úrazech, obsažených v IS-ČÚBP, připravuje se od roku 2004 spolupráce VÚBP s ČÚBP. ČÚBP má k dispozici unikátní položkovou databází o pracovních úrazech v organizacích, které podléhají jeho dozoru. Data jsou v IS -ČÚBP zpracovávána ze záznamů o pracovních úrazech, zasílaných měsíčně inspektorátům bezpečnosti práce v souladu s nařízením vlády č. 494/2001 Sb. Data o pracovních úrazech jsou využívána ČÚBP a jsou též částečně zpracovávána Výzkumným ústavem bezpečnosti práce při řešení dílčích úkolů výzkumných záměrů resortu a při zpracování individuálních analýz, vyžádaných pracovníky resortu. Architektura vytvářeného informačního systému ve VÚBP ve vztahu k vnitřním a vnějším informačním zdrojům je znázorněna na obrázku na následující straně.
36
Informační zdroje: převzatý obsah, např. odborné časopisy, publikace, denní tisk, ČTK aj. původní tvorba pracovníků VÚBP, SZÚ, ČÚBP, MPSV aj. (výzkumné zprávy, články z odborných časopisů aj.) Národní Focal Point ČR a EU databáze (ASPI), katalog knihoven, znalosti expertů na internetu publikovaná data a informace formou článků nebo databází
Informační zdroje: VÚBP: databáze smrtelných pracovních úrazů ČÚBP: databáze pracovních úrazů ČSÚ: data z NemÚr SZÚ: nemoci z povolání ČBÚ: pracovní úrazy organizací podléhající vrchnímu dozoru EUROSTAT: databáze pracovních úrazů
Zdrojová základna VÚBP
Technická podpora
Havárie a životní prostředí (OBPPP)
Bibliografické údaje a databáze VÚBP
(oddělení informatiky)
Databáze OOPP (AO 235)
Pracovní úrazy v ČR (oddělení operační výzkum)
Datová základna VÚBP (obsahová a technická správa: Středisko vědeckých informací) platforma: systém AiP Safe / MS SQL 7.0 server
Oborový informační server BOZPinfo.cz
Call centrum
E-learning
intranet VÚBP
Cílové skupiny Vstup informací prostřednictvím internetu přímo do databáze BOZPinfo.cz: Návštěvníci a uživatele serveru BOZPinfo.cz (zpravodajství kalendář akcí, články, diskuse aj.) Ostatní externí relevantní informační zdroje v ČR a ve světě Informace ze systému ČÚBP
Dohodnuté výstupy informací ze zdrojové základny: Národní Focal Point ČR (website, publikace aj.) Ostatní externí uživatelé zdrojové základny Zakázky, analýzy apod. EUROSTAT, ČSÚ
Administrativní činnosti: Administrativní činnosti jsou ve VÚBP podporovány formou samostatných programů pro účetnictví (program JASU), mzdy (program Gerbera), evidence majetku a personalistiky (MS Excel). Oblast informatiky Ve VÚBP existuje od roku 2001 samostatný útvar (oddělení informatiky), který se systematicky věnuje provozu a rozvoji informačního systému IS/IT VÚBP a systematickému budování IT a komunikační infrastruktury VÚBP. Oblast informatiky ve VÚBP se od počátku roku 2000 intenzivně vyvíjela a v současné době je struktura PC na VÚBP na moderní úrovni. Všechny počítače pracovníků VÚBP jsou propojeny v síti LAN VÚBP (rychlost 10/100 Mb/s) s přístupem na internet. Jádro LAN VÚBP tvoří tři servery: File Server: Compaq ProLiant ML570T01 X700-1M (sw: MS BackOffice Server 2000), Application 37
Server: Compaq ProLiant DL580R01 X700-1M (sw: OS: MS Windows 2000 server, MS SQL 2000) a Web Server: Compaq ProLiant 1200 (sw: MS Windows 2000 Pro, IIS 5.0) chráněné systémem FireWall Check Point Fairwall 1/ VPN 1 NG. Antivirová ochrana jednotlivých pracovních stanic je zajištěna centrálním antivirovým programem v síťové verzi s automatickou aktualizací virových databází AVG 6.0. Připojení VÚBP do sítě internet je realizováno prostřednictvím vysokofrekvenčního bezdrátového spoje v pásmu 26GHz o rychlosti 1024 kbps (poskytovatel: BroadNet Czech, a. s.). V průběhu roku 2003 se uskutečnila instalace a zprovoznění internetové technologie, umožňující přístup k intranetu a datové základně VÚBP prostřednictvím virtuální privátní sítě (VPN) pro detašované pracoviště BOZP centrum a pracovníky VÚBP, kteří se připojují k LAN VÚBP prostřednictvím Internetu z jejich pracovišť mimo VÚBP. Projekty IS, řešené v současné době na VÚBP V roce 2003 VÚBP ukončil řešení výzkumného záměru VÚBP na období 2000 - 2003, v rámci kterého byl řešen návrh a realizace Informačního systému BOZP. Tento projekt vyvrcholil zahájením provozu oborového informačního serveru BOZPinfo.cz. V roce 2004 zahájí VÚBP řešení projektu „Management znalostí“ v rámci nového výzkumného záměru na období 2004 – 2010, který bude zaměřen na realizaci zdrojové základny informací a dat z oblasti BOZP, vytvoření Call centra a nástrojů pro distanční studium v oblasti BOZP formou E-learningu. V současné době VÚBP rovněž řeší pro ČSÚ a ESAW projekt ověření sběru dat o úrazech podle metodiky ESAW III při využití stávajících záznamů o úrazech. Vazby VÚBP na jiné IS resortu V současné době nemá VÚBP žádné on-line připojení k informačním systémům IS ČÚBP a IS MPSV a nejsou vytvořeny vhodné podmínky pro řešení koncepčních úkolů informační politiky resortu, uvedené v kapitole 2. Informování veřejnosti V současné době zajišťuje informování veřejnosti z oblasti BOZP oddělení NIVOS a SVI (oborová knihovna) ve spolupráci s jinými útvary VÚBP. Využíjí především internetu (vubp.cz a oborový server BOZPinfo.cz), vydávání publikací, účastní se výstav a veletrhů, distribuují propagační letáky apod. 3.3.6
Informační systém VÚPSV
V rámci projektu "Informační otevřenost VÚPSV" ústav kontinuálně podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií, které umožňují, zejména s ohledem na integraci ústavu do evropského systému vědecké spolupráce v oblasti jeho působnosti, poskytování služeb orgánům decizní sféry i odborné a laické veřejnosti, včetně sociálních partnerů. Od září 2000 je ve VÚPSV v provozu počítačová síť vybavená elektronickou poštou, službami Internetu a intranetu a dalšími aplikacemi. Toto propojení v rámci intranetu zefektivňuje a usnadňuje přístup k informacím pro pracovníky ústavu. Zároveň je převážná část těchto informací prostřednictvím Českého informačního centra sociální ochrany (ČICSO) na Internetu (www.vupsv.cz) dostupná i pro veřejnost. Na webové stránce VÚPSV (česká a anglická verze) jsou informace o činnosti ústavu, výzkumných záměrech a projektech a informace o činnosti ČICSO (knihovny a dokumentačního střediska). Jsou zde publikovány veškeré výstupy VÚPSV ve fulltextové podobě s možností jejich stažení. Velmi významným krokem bylo zpřístupnění katalogu knihovny ČICSO v rámci Internetu a intranetu, což bylo umožněno zavedením knihovního systému Professional Library. Každý uživatel Internetu, resp. intranetu si tak může sám podle jednoduchých rešeršních kritérií přímo vyhledávat informační materiály, které jsou v ČICSO zpracovávány (publikace, časopisecké články, speciální dokumenty apod.). I v rámci katalogu má uživatel možnost stáhnout ve fulltextové podobě výzkumné zprávy VÚPSV, popř. některé další dokumenty. K usnadnění práce
38
s katalogem byl pro uživatele na webu umístěn přehledný návod k vyhledávání. Na webových stránkách VÚPSV jsou dále zveřejňovány zajímavé příspěvky výzkumných pracovníků ústavu i ostatních odborníků a další důležité dokumenty. České informační centrum sociální ochrany ve stále větší míře využívá alternativních zdrojů informací. Pravidelně monitoruje webové stránky významných institucí a organizací (EU, Eurostat, OECD, ILO, ISSA, Světová banka, Migration Dialogue aj.) a všechny relevantní materiály dokumentačně zpracovává a zveřejňuje na intranetu. Uživatelům jsou zpřístupněny některé významné databáze (např. ISSA, ProQuest, EBSCO apod.). ČICSO má přístup do databáze právních předpisů firmy TORI Soft. V oblasti poskytování služeb a informací ČICSO průběžně pružně reaguje na připomínky a požadavky výzkumných pracovníků i odborné veřejnosti. 3.3.7
Ostatní organizace resortu MPSV
Jedná se o menší organizace, využívající výpočetní techniku v tomu odpovídajícím menším rozsahu, přičemž aplikace nemají prozatím charakter informačních systémů. V těchto organizacích jsou na technologii PC provozovány dílčí agendy na podporu vybraných, převážně ekonomických, činností a činností, tvořících hlavní náplň těchto organizací. Rovněž v jedenácti ústavech sociální péče jsou provozovány agendy na podporu evidence o poskytované péči (péče o mládež, dospělé osoby, rodiny s dětmi apod.), o provozu těchto zařízení a ekonomické úlohy. Pro řízení ekonomických úloh, vedení potřebných registrů a souvisejících agend těchto organizací je nutno počítat s postupně budovanou podporou těchto činností nasazováním prostředků IT jak v oblasti HW, tak odpovídajících SW aplikací, včetně údržby a rozvoje již používaných prostředků.
3.4
Celostátní a meziresortní informační systémy, mezinárodní vazby
Až do roku 1999 nebyla problematika rozvoje informačních systémů veřejné správy v České republice řešena ani vládou přijatými materiály, ani žádnou zákonnou úpravou, obsahující stanovení kompetencí v této oblasti. Svým usnesením č. 525 ze dne 31. května 1999 schválila vláda ČR materiál „Státní informační politika“, jehož obsahem byla prezentace cílů a priorit na cestě k budování informační společnosti. V návaznosti na tento materiál schválila vláda ČR svým usnesením č. 1059 ze dne 11. října 1999 „Koncepci budování ISVS“, která definovala problémy vytváření ISVS a stanovila cíle, podmínky a prostředky budování ISVS. „Akční plán realizace Státní informační politiky“, přijatý usnesením vlády ČR č. 527 ze dne 31. května 2000, definoval potom, které základní projekty na celostátní úrovni je třeba řešit a stanovil jejich nositele. Kromě těchto základních materiálů přijatých v ČR musí Koncepce informatiky v podmínkách resortu MPSV zohlednit i hlavní směry rozvoje informatiky v EU vyjadřované v programech a akčních plánech eEurope+ a přijaté záměry Světového summitu o informačním společnosti, konaného v prosinci 2003 pod záštitou OSN v Ženevě. Podle „Koncepce budování ISVS“ by měl být obsah informačních systémů ve veřejné správě integrován především využíváním základních registrů obyvatel, ekonomických subjektů, nemovitostí a prostorové identifikace. Základní registry – prostřednictvím referenčního sdíleného a bezpečného rozhraní – by si poskytovaly navzájem informace a obdobně by na ně měly být povinně napojeny informační systémy veřejné správy, obsahující, resp. využívající, data totožná s obsahem základních registrů, přičemž není podstatné, zda tyto systémy obsahují osobní údaje či nikoli. Systémy musí být provozovány v souladu se zákony, prostřednictvím referenčního sdíleného a bezpečného rozhraní je pomocí bezpečnostních mechanismů (přístupová práva) ošetřena přístupnost údajů včetně osobních,
39
event. citlivých, podle zákona o ochraně osobních údajů. V současné době je tento systém integrován do přijímané koncepce výměny dat ve veřejné správě. Pro zajištění funkcí základních registrů je připravován Zákon o základních registrech (o výměně dat mezi orgány veřejné správy), který by měl v podstatě obsahovat: popis účelu, stanovení okruhu působnosti a závaznosti, definice a výklad použitých pojmů, popis jednotlivých základních registrů, ustavení správců a jejich legitimity k vedení daného registru, odpovědnost za správnost a aktuálnost údajů, definování mechanismů (pravidel) pro vkládání, aktualizaci a výměnu informací, práva a povinnosti všech zúčastněných subjektů, povinnost vazby ostatních ISVS pracujících s údaji ze základních registrů, ochrana dat, zajištění bezpečnosti, komunikační rozhraní, zveřejňování údajů, kontrola a sankce, stanovení účinnosti a způsobu úprav stávajících registrů a ostatních ISVS. Resort MPSV se bude podílet na vypracování zákona o registrech veřejné správy a konkrétně základního registru obyvatel (ve spolupráci s MV bude MPSV realizovat sjednocení údajů evidence klientů MPSV s evidencí obyvatel MV, včetně uplatnění adresní části UIR-ADR), u základního registru prostorové identifikace bude MPSV garantovat adresní část. Postupný přechod na využívání základních registrů v rámci veřejné správy zajistí resortu MPSV efektivnější provoz a umožní dokonalejší kontrolní činnost ve všech sociálních oblastech a službách zaměstnanosti.
Mezinárodní vazby 1) Vazba na Národní program přípravy ČR na členství v Evropské unii Vláda ČR schválila aktualizovanou verzi Národního programu přípravy, která obsahuje krátkodobé a střednědobé úkoly v oblastech, ve kterých dosud nebylo dosaženo plné kompatibility s právními normami ES, nebo uspokojivé efektivity fungování příslušných orgánů a institucí při provádění a vynucování plnění transponovaných právních norem. MPSV se na realizaci plnění Národního programu přípravy ČR na členství v EU mimo jiné podílí úkolem zajištění pracoviště pro ověřování elektronických podpisů žadatelů o dávky státní sociální podpory. Úkol je zařazen mezi střednědobě priority Národního programu. 2) Vazba na Evropskou hospodářskou komisi OSN CEFACT (EHK/OSN/CEFACT). CEFACT ( Centrum pro usnadňování procedur a postupů ve státní správě, obchodu a dopravě) je stálým orgánem EHK OSN. Národním orgánem působící při Hospodářské komoře ČR je FITPRO. MPSV je od ledna 2000 členem předsednictva s působností v oblasti podpory zavádění elektronické výměny dat (EDI) v oblasti sociální ochrany. 3) Vazba na Evropskou komisi pro normalizaci (CEN) MPSV vykonává funkci národního koordinátora v pracovní skupině EBES EEG 10 (Social Administration, Employment). Pracovní skupina předložila dokumenty týkající se přeshraniční Zprávy sociální ochrany (využití MESGEV) a nové Zprávy o zaměstnání ve spolupráci s Norskem a Nizozemskem. V rámci projektu TESS (rozvoj telematických služeb pro koordinaci systémů sociální ochrany zemí EU) se pracovní skupina podílí na rozšíření projektu BUILD 3+ - oblast zdravotní péče,
40
čipové karty s elektronickým podpisem pojištěnce, formuláře řady E 1. Předpokládá se start BUILD 7 a 8 mapující přechod pojištěnce mezi členskými státy EU. 4) Vazba k OECD (OLIS NET) Ve spolupráci s OECD a Stálou misí ČR při OECD se podařila instalace nové verze informačního systému OECD – Online Information Systém. Na základě dobrých zkušeností byla MPSV přidělena další přístupová práva (celkem 3 - odbor 61, 71 a 32). Nárůst požadavků na výstupy z databáze dokumentů OECD (oficiální dokumenty, vybrané statistiky, elektronické diskuse, interní informace OECD, newsletter atd.) je enormní a zvažuje se technické řešení via Intranet. 5) Vazba na ILO Smlouva o výběru off-line z databází ILO byla vypovězena. Data jsou plně zajišťována přístupem na webovské stránky ILO nebo přes licenční smlouvu o přístupu do OLIS NET databáze OECD. 6) Vazba na ČSÚ Odbor informatiky spolupracuje v mezinárodní oblasti s ČSÚ na tvorbě a harmonizaci mezinárodních klasifikací a číselníků. Formou mezirezortního připomínkového řízení jsou zohledňovány potřeby MPSV v národních variantách klasifikací a číselníků. Statistické údaje získává MPSV z ČSÚ dvěma způsoby: - objednávkou z edičního plánu publikací ČSÚ jak v podobě publikací, tak na magnetickém mediu - přístupem na webovou stránku ČSÚ.
3.5.
Informování veřejnosti
Resort MPSV využívá pro informování veřejnosti Internet, zvláštní pracoviště a v rámci informačního systému SSP a ÚP i informační kiosky. Pro informování prostřednictvím Internetu mají občané a cizinci na webové stránce ministerstva www.mpsv.cz k dispozici následující informace : Aktuality (např. aktualizace organizační struktury, kontakty), Informace MPSV (návrhy zákonů, konference, ročenky, atd.), Bezpečnost práce, Pojištění, Právo na informace, Příjmy a životní úroveň (statistické údaje), Sociální problematika, Služby zaměstnanost, Zahraniční vztahy, Elektronické formuláře, Územně identifikační registr. Odborné pracoviště pověřené poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím je umístěno přímo v budově MPSV, kde jsou mimo jiné přístupné i následující dokumenty vypracované na základě uvedeného zákona: - základní informace o MPSV, - zásady vyřizování žádostí o informace, stížností, petic a ostatních podání, - sazebník úhrad nákladů v souvislosti s poskytováním informací podle z. č. 106 /1999 Sb., - podávání a vyřizování rozhodnutí a opravných prostředků, - přehled právních předpisů z okruhu působnosti ministerstva včetně prováděcích předpisů k zákonům, které byly vydány jinými orgány. Tyto dokumenty jsou přístupné i na webové stránce MPSV. Je zajištěn i telefonický, e-mailový nebo faxový příjem a zpracování dotazů, které se většinou vyřizují okamžitě, neboť se z velké části jedná o nepochopení různých opatření, žádosti diplomantů o data, špatnou orientaci v příslušné legislativě nebo pouze stačí upozornit klienta na kompetentní zdroj požadovaných informací. Komplikovanější dotazy se zodpovídají do jednoho týdne, maximální 41
možná a dodržovaná doba na odpověď je do 30 dnů. Tiskové oddělení běžně vyřizuje dotazy emailové adresy
[email protected] a dotazy odborného charakteru z adresy
[email protected], netýkající se zákona č. 106/1999 Sb., přeposílá k vyřízení příslušným odborným útvarům. Pro dotazy veřejnosti, týkající se sociální politiky ve vztahu k EU, slouží elektronická adresa
[email protected] . V rámci informačního systému SSP je poskytování informací občanům zajišťováno i pomocí informačních kiosků, kterých je rozmístěno cca 50 v lokalitách s on-line připojením k centru. K dispozici je jednotný programový modul IS SSP, programové moduly pro prezentaci příslušného území, modul k prohlížení osobních údajů klientů a jejich příjmů (chráněné prostřednictvím PIN) a modul umožňující prohlížení databáze adresních míst v České republice UIR-ADR. Podobně je řešeno poskytování informací v rámci informačního systému ÚP, kdy na kiosku ÚP je k dispozici modul pro prohlížení volných míst, informace o insolventních firmách a registr adres UIR-ADR. ČSSZ pro zajištění informování veřejnosti prostřednictvím Internetu zprovoznila svoji webovou stránku www.cssz.cz. V současné době také ČSSZ spolupracuje na nasazení aplikací na Portálu veřejné správy. V současné době existují ve VÚBP tři pracoviště, zabývající se informováním veřejnosti o bezpečnosti práce: - NIVOS (Národní informační vzdělávací a osvětové středisko pro oblast BOZP), které využívá k informovanosti veřejnosti kromě klasických prostředků (výstavy, publikace apod.) také internetové stránky www.vubp.cz a E-learning (www.edforsa/vubp.cz), - SVI (Středisko vědeckých informací), které využívá k informovanosti veřejnosti oborovou knihovnu VÚBP a zajišťuje ve spolupráci s oddělením informatiky provoz oborového informačního serveru BOZPinfo.cz (http://www.bozpinfo.cz), - OPPZH (odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií). Národní informační centrum BOZP (Focal Point) Národní informační centrum BOZP (Focal Point) je součástí informační sítě řízené Evropskou agenturou pro bezpečnost a zdraví při práci sídlící v Bilbao ve Španělsku. Tato unikátní síť propojující on-line více než 30 webových stránek (členských a kandidátských zemí EU, zemí ESVO/EFTA/, USA, Kanady a Austrálie, MOP/ILO/ a SZO/WHO/) zabývajících se BOZP je rychlou a efektivní cestou k získávání aktuálních a kvalitních informací k otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví z celého světa. Poskytuje okamžitý přístup k neustále se rozšiřující zásobě informací z nejdůležitějších oblastí, jakými jsou legislativa, správná praxe, výzkum, statistika a publikace. Vytváření bezpečnějšího a zdravějšího pracovního prostředí v Evropě přesahuje možnosti zdrojů a odborných znalostí jednotlivých zemí nebo institucí, proto Evropská unie zřídila Evropskou agenturu pro bezpečnost a zdraví při práci, jejímž posláním je prostřednictvím sítě národních informačních center soustřeďovat a dále šířit poznatky a informace o problematice BOZP a preventivních opatřeních ze všech zúčastněných zemí resp. institucí. Relevantní informace z oblasti BOZP se uživatelům zpřístupňují prostřednictvím webové stránky Národního Focal Pointu na adrese http://osha.mpsv.cz, jejíž provoz zajišťuje MPSV v odboru 54 za redakční součinnosti VÚBP. Provoz webu Národní Focal Point zajišťuje po technické stránce firma Dusil.
42
4.
Koncepce rozvoje
4.1
Oblast informatiky
Zkvalitnění řídící činnosti na úseku informatiky MPSV a)
Možnost zavedení procesního řízení Budou identifikovány procesy, které jsou z hlediska MPSV prioritní pro další rozvoj, a to zejména: • • •
řízení změn (Change management), řízení úrovní poskytovaných služeb (Service Level Management), plánování rizik (IT Service Continuity Management).
Proces Řízení změn umožní MPSV zavádět změny do infrastruktury IT způsobem, který minimalizuje případné negativní dopady na kvalitu poskytovaných služeb. Tento proces je závislý na dalším podpůrném procesu - Řízení konfigurace, kterému bude rovněž třeba věnovat pozornost, neboť pouze úplná a aktuální konfigurační databáze umožňuje plnou funkci procesu Řízení změn při aktivitách jako jsou stanovení dopadu změny, plánování odstávek apod. Řízení úrovně služeb zajistí jasné specifikace požadavků na kvalitu služeb poskytovaných IT a definuje i způsob jejich měření a vyhodnocování. Uzavřením SLA mezi IT a ostatními složkami ministerstva jako interního zákazníka se vytvoří definované rozhraní umožňující oběma stranám chápat vzájemné požadavky a možnosti. Zároveň se v rámci procesu řeší požadavky na podpůrné smlouvy s externími dodavateli HW, SW a služeb tak, aby vždy bylo možné zaručit splnění parametrů služeb dodávaných internímu zákazníkovi. Během procesu Plánování rizik se identifikují možná rizika ohrožující dodávky služeb IT a navrhnou se protiopatření. Následně se vytvoří a také prakticky ověří plány na obnovu služeb v případě nenadálých událostí s obrovským dopadem na IT služby, jako jsou výpadky dodávek elektrické energie, povodně apod. Obnova dodávky služeb může být součástí výše zmíněných SLA, tj. zmíněné postupy budou známy jak IT, tak i uživatelům. b)
Potřeba jednotného systémového managementu Potřeba jednotného systémového managementu vychází ze skutečnosti, že v průběhu vývoje IT systémů dochází ke stále většímu ztotožnění procesů organizace s informačními systémy. Dostupnost systémů, funkcionalita a doba odezvy se v takovém prostředí stávají rozhodujícími faktory pro pozitivní vnímání IT ostatními složkami organizace. Uvedené nároky, spolu s požadavky na vysokou efektivitu správy vyžadují konzistentní a průběžné sledování IT systémů na všech úrovních, tj. v oblastech: • • • •
síťové infrastruktury, technického vybavení, programového vybavení, aplikace.
Systémový management v prostředí MPSV musí jednak respektovat stávající nástroje a způsob práce, zároveň musí umožnit jednotný pohled na stav systémů, automatizaci rutinních úloh a cílově i implementaci procesního řízení. Koncepce architektury systémového managementu dále vychází ze skutečnosti, že nejdůležitější část IS SSP (tj. databázové servery Oracle a zálohování těchto serverů) není centrálně dohlížena (vyjímaje databázové servery v centru na MPSV) a proto je akcentován centrální dohled databázových serverů.
43
Rozsah nasazení komponent SM pro správu databázových serverů Oracle závisí na budoucím vývoji aplikace OKdávky a proto koncepce vychází ze dvou variant: • •
varianta 1 - nasazení komponent SM na všechny db servery SSP, varianta 2 - nasazení komponent SM na db servery v centru na MPSV a uzlových bodech referátů SSP pověřených obcí (tato varianta znamená, že ne každé kontaktní místo bude mít svůj databázový server a předpokládá se, že počet databázových serverů bude řádově snížen na 100). Navrženým integrujícím článkem systémového managementu, je nástroj HP OpenView Operations/performance for Windows na centrálním management serveru umístěném v dohledovém centru na MPSV. Tento nástroj přijímá a zpracovává informace od stávajících monitorujících systémů HP OpenView Network Node Manager, SSLW a OKADM. Správa databázových serverů je navrhována pomocí HP OVO Agentů a umožňuje v prostředí MPSV dohlížet servery, které jsou odděleny firewally. Pro monitorování a správu serverů hardwarové platformy Hewlett-Packard je navrhováno programového vybavení HP Insight Manager. Koncepce SM pomocí HP OpenView Operations/performance je navržena jako distribuované řešení. Centrální management server umístěný v dohledovém centru MPSV (úroveň I) bude mít na regionálních úrovních (detašované pracoviště – úroveň II) podřízené management servery HP OpenView Operations/performance. Management servery na regionální úrovni budou sledovat důležité provozní servery (objekty správy) z podřízených okresních úrovní, tj. lokálních kontaktních míst (která byla vybudována při referátech SSP bývalých okresních úřadů) – úroveň III. Centrální management server bude sledovat všechny důležité provozní servery IS SSP umístěné ve WAN. HP zorganizuje další návazné workshopy pro pracovníky MPSV zabývající se rozvojem procesů v IT, a to jednak workshop zaměřený na vazby mezi procesy a dále workshopy zaměřené na jednotlivé procesy zmíněné výše. Během workshopů se pracovníci MPSV seznámí s nejlepšími praktikami v dané oblasti a budou pak schopni definovat požadavky na zlepšení jak v rovině procesní, tak i implementační. Na základě zpřesněných požadavků bude určen nejefektivnější postup. c)
Zajišťování integrace informačních systémů Úlohou IT je, kromě údržby existujících systémů, rychlé zavádění nových funkcí, průběžná změna funkcí existujících a poskytování nových pohledů na informace a data podle okamžitých potřeb organizace. Vlastní IT infrastruktura proto musí být transformována do stavu, kdy není budována „na míru“ určité aplikaci, ale mnohem více je flexibilní množinou zdrojů přidělovaných podle potřeby úlohám. Základem pojetí budování takového IT je vize adaptivní IT infrastruktury, někdy také je tento proces nazýván virtualizace. Charakteristickými principy budování takové infrastruktury jsou: • jednoduchost – odstranění redundance, zjednodušení správy, modernizace IT procesů, • standardizace – standardizace strategických technologií, vytvoření konzistentních procesů (na bázi metodiky ITIL/ITSM), standardizace SLA a pod., • modularita – maximální využívání standardních bloků, • integrace – integrace aplikací podporující potřeby organizace a poskytující jednotný pohled na organizaci a klienta (klientem se v tomto smyslu rozumí pojištěnec, poskytovatel zdravotní péče, nebo plátce pojištění).
Lze předpokládat stále se zvyšující tlak na integrování dat-informací z mnoha různých zdrojů, a to jak interních, tak přicházejících do organizace po různých typech komunikačních kanálů. Přitom bude kladen požadavek na konzistentní a aktuální pohled na všechny dotazované objekty, bez ohledu na faktickou dostupnost datových zdrojů a životní cyklus informací v nich obsažených.
44
Koncepce ZLE (Zero Latency Enterprise) jako součást komplexních trendů řeší uvedené problémy, nasazení se projeví zejména v následujících oblastech: • zvýšení dostupnosti informací, • zvýšení produktivity a snížení nákladů, • rychlejší zavádění nových služeb a rychlejší vyhodnocení výsledků služeb, • snížení nákladů na integraci systémů.
enterprise aplikace – CRM, ERP a další aplikace připojené do jádra ZLE
specializované ZLE aplikace – např. aplikace podporující řešení vyjímečných stavů
adaptéry – dovolují aplikacím užívat služby jádra, například v rámci transakcí
Databáze – udržuje data dočasná, střednědobá a statická. Je tvořena jako jednotné úložiště dat, eliminuje nutnost údržby více datových úložišť s různým zaměřením
EAI (middleware) – integruje různorodé systémy, dovoluje jednoduché začlenění aplikací do jádra
Koncepce Zero Latency Enterprise Předchozí obrázek obsahuje následující hlavní komponenty: • Specializované ZLE aplikace – zejména aplikace analytického charakteru. Aplikace, využívají speciální struktury uložení dat v ZLE databázi. Jejich využití je výhodné zejména pro rychlou identifikaci nepovolených událostí (fraud detection) a analytické pracovní týmy, kterým je umožněno složité zpracování velkých objemů dat s mnoha funkčně závislými parametry spojené s využíváním on-line dostupnosti aktuálních dat. • Integrační vrstva - zajišťuje komunikaci mezi komponentami (databází, specializovanými aplikacemi, enterprise aplikacemi) v požadovaném formátu a požadovaným způsobem včetně transformace a aktivní distribuce dat, reakcí na události atd. • Databáze – ZLE centrální databáze. Je schopna uchovávat dlouhodobá i transakční operativní a analytická data společnosti. Specifickým požadavkem je zejména schopnost současně vybavovat jak požadavky transakčního charakteru, tak složité analytické dotazy. • Enterprise aplikace - původní a nové aplikace, které jsou pracují relativně nezávisle na jádru ZLE. Jejich data a funkce jsou obecně zpřístupněna prostřednictvím adaptérů. • Adaptéry - rozhraní, realizované obecně funkcemi nástrojů middleware. Pomocí adaptéru jsou zpřístupněna v požadovaném taktu (on-line, off-line v definovaném čase) potřebná data a funkce externích systémů (např. vzdálených aplikací back-office). Implementace konceptu je jedním z vhodných kroků v rámci perspektivních kroků rozvoje systému.
45
Z obecného pohledu je nejvhodnější postupovat k žádoucímu stavu IT v následujících krocích: • Uspořádání (konsolidace) zdrojů: první krok spočívá v efektivním uspořádání zdrojů, kterými IT disponuje a jejich případným doplněním. Typicky se jedná o zavedení jednotné správy IT infrastruktury (např. pomocí nástrojů typu HP OpenView a implementace vhodného procesního modelu – ITL/ITSM), konsolidace serverů a sítě a zvýšení dostupnosti služeb. • Integrace dat a technického vybavení: Postupně budovaný systém přechází na využívání diskových polí a SAN (Storage Area Network), serverů, které dovolují využívat partitioning (sdíleně pro Unix a Windows), budují se konsolidované databáze a tiskové a souborové služby. • Integrace aplikací: Konsolidují se mailové, web a aplikační služby. V této fázi může být vhodné nasadit ZLE jako nástroj zvyšující flexibilitu a dovolující jednotný pohled na fungování organizace. • IT utility: IT začíná působit jako „utility“ – poskytuje služby podle obchodních potřeb organizace a je schopno rychle a efektivně reagovat. Míra ochrany existujících investic je vysoká, servery a další vybavení jsou využívány podle okamžitých potřeb. V tomto stadiu organizace také může snadno přejít na tzv. „managed services“. d)
Posílení koordinace zajišťování produktů a služeb informačních technologií
Posílit koordinaci zajišťování produktů a služeb informačních technologií v resortu na jedné straně zvýšením role systémového integrátora HP, na druhé straně zvýšením aktivní úlohy odboru informatiky MPSV jako objednatele potřebných produktů a služeb formou výběrových řízení (vše v souladu s novelou zákona č. 199/1994 Sb.), e)
Sjednocení řízení informatiky
Soustředit rozhodovací a další pravomoci v oblasti informatiky, včetně personálního zajištění, v jednom úseku ministerstva do odboru informatiky MPSV. Zajistí se tím lepší koordinace dodávek aplikačního programového vybavení a vytváření integrovaného řešení, zvýší se možnost hromadných nákupů technologií a tím dosažení vyšších množstevních slev, dojde ke zjednodušení řízení a tím snížení administrativy, zajistí se efektivnější aplikace stejných technologických postupů (operační systémy a podobně), zajistí se unifikace prostředí a tím dojde ke zvýšení bezpečnosti celého systému, dosáhne se vyšší integrace i vůči dalším informačním systémům resortu (centrální databáze, sjednocení obsahu informačních kiosků, atd.), i vůči informačním systémům mimo resort, zlepší se spolupráce informatiků pracovišť SSP a úřadů práce, bude zajištěn vyšší vliv MPSV při tvorbě státní informační politiky a v neposlední řadě se zefektivní i postup při začleňování do struktury EU. Manažerský informační systém Pro zkvalitnění zpracování informací pro podporu rozhodování zajistit na základě výběrového řízení instalaci Manažerského informačního systému (MIS), použitelného ve všech oblastech činnosti MPSV. Před jeho nasazením provést analýzu potřeb a možností využití. MIS musí být modulární, otevřený dalšímu rozvoji, univerzální nad HW platformou, perspektivní pro rozvoj a využívání dalších pokrokových technologií v návaznosti na funkční vazby i mimo resort. Zároveň musí zajistit i podklady pro oblast řídící kontroly v souladu se zákonem o finanční kontrole č. 320/2001 Sb. MIS jako jednotná platforma zajistí integraci údajů z různých zdrojů, umožní jednotným, uživatelsky orientovaným přístupem k informacím, prezentaci dat nejrůznějšími způsoby, včetně zpracování dlouhodobých časových řad pro analytické účely a modelování a prognózování předpokládaných situací. Nedílnou součástí instalace musí být potřebné zaškolení koncových uživatelů pro efektivní práci se systémem. V té souvislosti zkvalitnit a rozšiřovat služby Intranetu – zajistit jeho prostřednictvím provoz manažerského informačního systému – čímž by se podstatně rozšířilo a zkvalitnilo poskytování informací k řídící činnosti.
46
Analýzy procesů řízení. Pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií v resortu je podmínkou zajistit průběžnou analýzu potřeb, včetně zohledňování budoucích požadavků (vstup do EU, poskytování informací veřejnosti, zlepšení služeb veřejné správy obecně) a stav informačních systémů přizpůsobovat závěrům analýzy. Pro realizaci nově přijímaných rozhodnutí a opatření v oblasti informatiky a obecně i organizace a techniky řízení v resortu budou prováděny analýzy současných procesů řízení a datových toků. K tomu zajistit nástroj potřebný pro procesní modelování, který bude využíván a aktualizován i v rámci Intranetu jednotlivými vedoucími pracovníky resortu. Komplexní softwarové řešení systému finanční kontroly (informační systém pro interní audity, …) Zajištění komplexního rozvoje bezpečnosti informačních systémů resortu Zásady bezpečnosti informačních systémů resortu MPSV byly stanoveny již v „Koncepci informatiky resortu MPSV na období 2001 až 2003“. Celkové cíle resortu MPSV v této oblasti vytýčí a základní požadavky na bezpečnost stanoví bezpečnostní politika, která bude vydána v roce 2004 v komplexní aktualizované formě. Podkladem pro její zpracování budou zejména směrnice pro řízení bezpečnosti informačních technologií (ČSN ISO/IEC TR) a všechny související obecně závazné právní předpisy a dokumenty. Využity budou i případné zpracované materiály Ministerstva informatiky (Metodická příručka pro bezpečnost informačních systémů, Bezpečnostní politika veřejné správy ČR a další metodické pokyny, případně standardy). V ČSSZ byla oblast bezpečnosti komplexně rozpracována v projektu B3 programu ISŘS a výstupy jsou v ČSSZ postupně realizovány, v souladu s právními předpisy, závaznými doporučeními EU a dle platných standardů ISVS, zároveň ČSSZ přijímá preventivní opatření vyplývající z jejího zařazení do seznamů subjektů kritické infrastruktury ČR celostátního významu. Systémové řešení problematiky bezpečnosti informačních systémů resortu MPSV bude vyžadovat realizovat poměrně rozsáhlý komplex opatření v předem určené věcné a časové posloupnosti. Se vstupem ČR do EU bude postupně docházet i k výměně a transferům mezi jednotlivými zeměmi. Aktuálnost bezpečnosti informačních systémů potom získává vyšší rozměr, neboť předpisy týkající se bezpečnosti informačních systémů musí být harmonizovány s odpovídajícími předpisy EU. Konkrétně v roce 2004 bylo třeba zajistit vytvoření certifikovaného systému zpracování elektronických dokumentů EU stupně „V“ (vyhrazeno), přicházejících cestou MZV. V ČSSZ je ochrana osobních údajů dle právního předpisu č. 115/2001 Sb. m. s. zajištěna a ČSSZ ve spojitosti s členstvím ČR v EU má připraveny postupy bezpečné elektronické komunikace s externími subjekty při výkonu veřejné moci včetně bezpečné elektronické komunikace s cizozemskými nositeli důchodového pojištění zemí EU, v souladu se závaznými doporučeními EU v oblasti ochrany osob a bezpečnosti, a v souladu se závazky, jež plynou pro ČSSZ z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána. ČSSZ jednoznačně odpovídá za své informační zdroje a ve vazbě na projednávané novely zákonů č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (tisk 508) a č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (tisk 507) v PSP, a připravované změny zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, bude ČSSZ ke dni jejich účinnosti novelizovat vnitřní organizační směrnice stanovující bezpečnostní politiku CVS, bezpečnostní režimy počítačové sítě, optického archivu a datového skladu a elektronické podatelny, a řízení přístupu k informacím v CVS. Tím, že ČSSZ je v pozici osoby spoléhající na podpis a s elektronickou komunikací může být spojen vznik práv a povinností daných zákonem, musí být pro zachování důvěry splněny zákonem uložené povinnosti, neboť jejich nedodržení může mít pro ČSSZ zásadní odpovědnostní důsledky. Hlavním cílem bezpečnostní politiky bude stanovit základní bezpečnostní pravidla, která zajistí interním i externím zaměstnancům přístup k datům poskytovaných dílčími informačními systémy Ministerstva práce a sociálních věcí a zároveň zajistí patřičnou ochranu poskytovaných a uchovávaných dat s ohledem na zachování jejich důvěryhodnosti. Bude zohledněna členitost a rozmanitost IS resortu MPSV.
47
Informace, které jsou v informačním systému MPSV, se dělí pro potřeby řízení bezpečnosti do čtyř kategorií: osobní údaje, chráněné informace, informace pro vnitřní potřebu, informace určené pro zveřejnění. Zpracovávání utajovaných informací ve smyslu zákona č.148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, se na MPSV provádí odděleně od IS MPSV. Řízení bezpečnosti IS MPSV z hlediska organizační struktury je rozděleno na několik úrovní Náměstek ministra řídící odbor informatiky MPSV - Ředitel odboru informatiky MPSV Bezpečnostní správce IS MPSV - Bezpečnostní správce dílčího informačního systému. Jako poradní orgán by mělo pracovat fórum bezpečnosti IS MPSV, které bude řídit ředitel odboru informatiky a kterému předkládají bezpečnostní správci výsledky svých kontrol. Vlastníci jednotlivých systémů a vlastníci dat by měli být ustanoveni z věcně příslušných útvarů mimo oblast IT. Za vlastní provoz, správu a zajištění systémů i dat odpovídají správci systémů a správci dat z oblasti IT. Toto uspořádání zajistí správnou věcnou náplň systému a zároveň technickou funkčnost a zajištění bezpečnosti provozu i dat. Zajištění bezpečnosti bude rozděleno do několika částí: Bezpečnost místa, kde se systém provozuje. Zejména se jedná o sály výpočetní techniky, datové rozvaděče počítačové sítě a síťové prvky, tvořící komunikační systém resortu MPSV, pomocí kterého probíhá výměna datových, hlasových a obrazových informací, jakož i prostory, poskytující primární a záložní energetické zdroje pro prvky IS MPSV, datová úložiště (trezory s datovými nosiči) a rovněž prostory s technickou dokumentací o informačním a komunikačním systému MPSV. Prostory jsou pod bezpečným uzamčením. Přístup do prostorů musí být umožněn pouze jmenovaným oprávněným pracovníkům. O návštěvách se vede dokumentace. Ochrana míst, zařízení i nosičů dat před vnějšími vlivy. Zejména se jedná o vysoké teploty, vlhkost, elektromagnetickou radiaci, prach, nestabilitu či výpadky elektrické energie. Na klíčových místech jsou instalovány záložní zdroje elektřiny, jsou vybudované samostatné elektrické rozvody, které jsou v místnostech ukončeny na zvláštních označených zásuvkách. Prostory jsou klimatizované a chráněné proti prašnosti. Archivační média jsou uchovávána v bezpečnostních skříních, které nejsou umístěny ve stejné místnosti jako data, která jsou na médiu uložena. Ochrana systémů a centrálně uložených dat Zejména ochrana před neoprávněným přístupem, zanesením škodlivého programového kódu do systému (viry, červi, trojské koně, atd.), ztrátou systému či dat. V systémech pracují na vhodných místech skenery, které odhalují včas zanesené škodlivé programové kódy. Přístup do systému i k datům je chráněn přístupovými právy uživatele a heslem uživatele. Přístupová práva nedovolí vstup neoprávněné osoby, heslo zajistí, že se do systému nepřihlásí nikdo jiný jménem oprávněného uživatele. Je přísně zakázáno tato hesla sdílet s dalším uživatelem, například při zastupování. Centrálně uložená data jsou pravidelně zálohována a archivována. Od jednotlivých systémů jsou uložena poslední instalační media a dokumentace. Ochrana pracovních stanic Pracovní stanice jsou nastaveny tak, aby běžný uživatel nemohl provádět instalaci programového vybavení. Jsou-li v přenosném zařízení uchovávány osobní údaje nebo chráněné informace, musí být pro jejich ochranu použito přídavných ochranných opatření (kryptografické algoritmy). Data z pracovních stanic musí zabezpečit uživatel, nesmí odejít od spuštěné aplikace, nesmí dovolit neoprávněným osobám nahlížet do dat aplikace. Ochrana dat archivačních nosičů dat Archivační média jsou uchovávána v bezpečnostních skříních, které nejsou umístěny ve stejné místnosti jako data, která jsou na médiu uložena. Pro zvýšení bezpečnosti archivovaných dat jsou kopie média uchovávána fyzicky v jiné budově. Pro některé systémy je zřízeno záložní centrum mimo Prahu. Zabezpečení komunikací Lokální počítačová sít tvoří základní část informačního systému. Lokální síť nabízí přístupové body umožňující využívat služeb informačního systému, které jsou umístěny v zabezpečeném prostoru. Rozlehlá datová síť slouží k vzájemnému propojení lokálních počítačových sítí. WAN síť informačního systému MPSV je postavena jako neveřejná počítačová síť. Topologie sítě WAN
48
je vyřešena tak, aby MPSV mohlo řídit komunikace mezi jednotlivými organizacemi připojenými ke sdílenému přípojnému bodu, aby bylo možno technickými prostředky MPSV provádět sledování činnosti externí organizace v IS MPSV, řídit míru přístupu externí organizace k IS MPSV, a v případě podezření na bezpečnostní incident provést i její odpojení. Veškeré tyto činnosti musí mít MPSV možnost provést i bez vědomí připojené externí organizace, s následnou oznamovací povinností. Personální politika Uživatel IS MPSV musí být zodpovědný, vědom si všech zákonných ustanovení, které se týkají ochrany údajů a obzvláště osobních údajů. Proto je povinně školen každý nový zaměstnanec ihned po nástupu. Pro zajištění jeho práv a povinností slouží nastavení přístupových práv a hesel k jednotlivým systémům. Pro zvýšení bezpečnosti lze používat i zaměstnaneckou čipovou kartu.
Obnova systému a dat Jsou stanoveny přesné technické postupy, které zajišťují obnovu dat nebo systému po havárii, včetně formulářů povinných protokolů. Tímto dokumentem se řídí správce systému nebo dat v případě potřeby. Pro kontrolu účinnosti bezpečnostních opatření budou prováděny: monitorování systému - bude zaměřeno na sledování vlastností systému a vyhledávání nenormálních stavů (zvýšení zatížení komunikační infrastruktury, nadměrné počty vstupů do citlivých prostor, časté výpadky aplikací, vysoká četnost neúspěšných pokusů o přihlášení k systému, nebo aplikaci, atd.), budou do něj zahrnuta veškerá ochranná opatření definovaná pro daný systém bezpečnostní politikou. audit - jeho cílem bude ujistit se, že celková ochrana systému je přiměřená k rizikům, která na systém působí, může být interní nebo za využití specializovaných firem (externí audit). penetrační test - bude simulován pokus o průnik do systému za využití prostředků poskytovaných systémem. Rozvoj řízení v ČSSZ Podpora řízení byla předmětem projektu ISŘS - zdokonalení vlastního systému řízení a správy ČSSZ (integrovaný systém pro řízení a správu) zahrnující i oblast zlepšení výběru pojistného. Vypracované materiály, jako výstupy z tohoto projektu, jsou podkladem pro další realizaci transformace České správy sociálního zabezpečení na organizaci efektivně a účelně využívající moderní technologie současné informační společnosti s výlučnou orientací na kvalitu služeb poskytovaných klientovi. Pro transformaci se vychází z koncepce tzv. „CDU“ – tj. Centralizace údajové základny (základen), Decentralizace obsluhy konečného uživatele /klienta a Unifikace územních organizačních jednotek. Shora uvedené skutečnosti kladou vysoké nároky i na potřebnou informační podporu realizovanou na bázi informačních technologií. Stávající informační systémy již pro zabezpečení strategických cílů nevyhovují a proto je připravována koncepce pro tvorbu nového informačního systému, který bude podporovat strukturální změny, které jsou v ČSSZ uvažovány (restrukturalizace informační a komunikační infrastruktury).
4.2
Stávající informační systémy
4.2.1
Informační systémy MPSV
V oblasti interního informačního systému MPSV je především nezbytné garantovat trvalou údržbu a nutný rozvoj již provozovaných uživatelských aplikací. V technickém zabezpečení je třeba trvale zajišťovat potřebné posílení výkonových parametrů systému jak formou upgrade stávajícího technického vybavení, tak nezbytným pořizováním nových výkonnějších technických prostředků, odpovídajících především potřebám nově vznikajících a zaváděných aplikací síťového provozu. Zároveň bude věnována pozornost dalšímu převodu aplikací do grafického prostředí a převádění lokálních aplikací na aplikace klient/server. Obojí přinese větší uživatelský komfort.
49
V prostředí PC aplikací je trvalým úkolem bezporuchový a bezpečný provoz lokální počítačové sítě MPSV pro všechny uživatele. Postupné rozšiřování počtu uživatelů sítě bezprostředně souvisí s vytvářením technických podmínek pro jejich připojení - pro vybavení klientů jsou většinou nutné upgrade starších počítačů, příp. výměny za nové PC, přičemž limitujícím faktorem vlastní realizace jsou výhradně disponibilní finanční prostředky. Další rozvoj počítačové sítě MPSV spočívá v rozšiřování síťových služeb (rozvoji standardních a zavádění nových) dle aktuálních potřeb ministerstva a disponibilních nabídek na trhu produktů a především v zajištění operativní komunikace a datových vazeb mezi dosud oddělenými uživatelskými pracovišti. Výraznou změnu přinesla možnost používání elektronického podpisu. Byla realizována opatření k jeho využívání pro služební účely v rámci MPSV (pověření pracovnic podatelny). V návaznosti na další rozvoj systému certifikačních autorit v ČR budou upravovány jednotlivé agendy pro přijímání elektronických dokumentů a v souvislosti s rozšiřováním elektronického podpisu ve veřejnosti i pro přijímání elektronických žádostí a požadovaných potvrzení. Rozšíření služeb elektronické spisové služby MPSV bude zaměřeno právě na integraci vnější elektronické komunikace. V souvislosti s rozvojem využívání elektronického podpisu a předpokládaným vydáním profesních čipových karet zaměstnancům státní správy ČR bude řešena i otázka elektronické identifikace osob, zaměstnanců MPSV a určení jejich rolí s využitím stávajících vydaných čipových karet. To pak umožní zabezpečit přístup k informačním systémům a datům způsobem, který bude vyhovovat všem zásadám bezpečnosti informačních systémů. Statistika a výkaznictví V oblasti finančního výkaznictví je koncepčním záměrem zlepšit flexibilitu tohoto systému v závislosti na dalších opatřeních MF ČR a požadavcích EU. Dalším úkolem bude prohloubení návaznosti finančních výkazů s resortní statistikou. Koncepčním záměrem v oblasti resortních statistických zjišťování je zajištění přechodu od papírových nosičů na magnetické nosiče. Cílovým stavem pak by mělo být využití komunikační infrastruktury veřejné správy. Tato opatření by přispěla ke zrychlení a zjednodušení statistické agendy a ke snížení chybovosti. Částečná kontrola dat se bude provádět pomocí jednoduchých programů již při zápisu do souborů jednotlivých výkazů. Výkazy v elektronické formě se budou posílat na jednotlivé kraje. V krajích se údaje zpracují za vyšší územní celky a na MPSV se budou zasílat pomocí elektronické pošty. Pomocí aplikačních programů bude možné zpracovávat standardní i nestandardní výstupy. V rámci resortní statistiky je zpracovávána i statistika dávek státní sociální podpory. Záměrem do budoucna v této oblasti je: • Sledování rodiny jako jednotky pro dávky SSP Systém SSP je z hlediska statistik zatím ze zákona orientován na jednotlivé příjemce dávek, nikoliv na rodiny. Pokud se u některých typů dávek užívá termín ”rodina”, jedná se o ”společně posuzované osoby”. Sledování rodin jako celku je nutné hlavně v oblasti přídavků na děti a rozličných typů sociálních příplatků, • Sledování meziměsíčního růstu (poklesu) jednotlivých druhů dávek Jedná se o vyhodnocení počtu nových dávek v jednotlivých měsících, tj. změny dávek oproti minulému měsíci pro potřeby zejména regionální statistiky dávek jako podkladu pro aktualizaci hospodářské politiky, • Aktualizace druhu dávek v souvislosti s legislativními změnami V průběhu času dochází ke změnám jednotlivých sociálních zákonů. Informační systém musí tyto zákony okamžitě aplikovat. Další předpokládané či zvažované systémy:
50
• • • • • • • • •
• •
Sociální začleňování (ČSÚ) – příprava statistických informací a vytvoření databáze sociálně vyloučených občanů jako podkladový informační materiál pro pravidelné roční zprávy pro EU. Bude to vyžadovat propojení informačních systémů resortu na úrovni individuálních dat. Sociální soudržnost – spolupráce s ČSÚ na přípravě statistických indikátorů a informací pro naplnění cílů (úkolů) z Lisabonského summitu. Informační systém zaměstnanosti a jeho vazba na ČSÚ, resp. EU (Eurostat) Vládní finanční statistika – pravidelné statistické informace o finančních tocích projektů z ESF dle specifikace MF. Integrace cizinců – zabezpečení statistických informací pro realizaci Koncepce integrace cizinců. Twinningový projekt o sociálním začlenění – ve vazbě na problematiku sociálního začleňování se počítá s založením statistické databáze. ESAW (Statistika pracovních úrazů) – ve spolupráce s ČSÚ zorganizovat sběr dat o pracovních úrazech a založení databáze podle jednotné metodiky. Gender statistika – statistika týkající se postavení žen a mužů v České republice, spolupráce s oddělením pro rovnost žen a mužů MPSV a ČSÚ a zlepšení statistického sledování této problematiky na základě mezinárodní spolupráce. RAMIS – zabezpečení dat (požadavky na automatizovaný výběr) z resortní statistiky, státní sociální podpory, správy služeb zaměstnanosti a z dalších informačních systémů resortu podle specifikace MV pro regionální a municipální informační systém (RAMIS). Centrální datový zdroj bude využíván pro potřeby územních samospráv, pro potřeby integrovaného záchranného systému a k zabezpečení úkolů vyplývající ze zákona o krizovém plánování a řízení zvážit vytvoření statistického systému osob se zdravotním postižením zvážit zavedení jednotného informačního systému všech subjektů, které poskytují sociální služby (veřejně přístupný a povinný systém v souladu s návrhem věcného záměru zákona o sociálních službách, ve kterém je uveden obsah tohoto zjišťování a další rozšiřující informace)
Posudková služba MPSV působící na detašovaných pracovištích Pro zajištění rozvoje informačního a komunikačního systému průběžně vyměňovat, příp. provádět upgrade stávajícího HW vybavení a upgrade SW vybavení. Na základě realizovaného připojení do WAN bude předávání dat do centrální databáze prostřednictvím nového programového vybavení provozovaného v síti WAN. Postupně budou i detašovaná pracoviště posudkové služby vybavena HW a SW pro komunikaci pomocí elektronického podpisu. Rozvoj komunikačního systému Rozvoj komunikačního systému resortu MPSV má v příštím období následující základní cíle zajišťování rychlé a bezpečné datové komunikace v rámci celého resortu, včetně vazeb na informační systémy veřejné správy s důsledným dodržováním jednotného rozvoje této komunikační infrastruktury, další rozvoj datové sítě WAN SSP/MPSV a v souladu s požadavky a možnostmi veřejné správy zajišťování její postupné integrace do vytvářené komunikační infrastruktury veřejné správy; tím se podílet i na vytvoření základního komunikačního systému mezi úřady, pokračování v budování a zkvalitňování potřebných záložních center pro zajištění datové základny a provozu informačních systémů resortu v mimořádných situacích. Investice v příštím 3-letém období musí tedy zajistit průběžnou obnovu a rozvoj technických a programových prostředků datové sítě WAN SSP/MPSV. Hrazeny budou zejména projekty, směrovače, síťové přepínače, komunikační infrastruktura, prvky řízení projektu, služby komunikační infrastruktury, prvky dohledu sítě a nezbytné softwarové vybavení. Konkrétně pro zdokonalení předávaných dat v rámci sítě WAN SSP, zvýšení bezpečnosti a dostupnosti systému, v rámci investiční akce „Úpravy sítě WAN SSP“, budou realizována následující opatření: • integrace LAN SSP s LAN ÚP (případně úprava VPN), • služby veřejných informačních terminálů,
51
• • •
upgrade komunikačních služeb, vyžadujících změny koncového HW, integrace, konvergence hlasových služeb do WAN, videokonferenční služby – pilotní projekt včetně Video over IP pro vzdálený dohled na centrální datové a komunikační centra, včetně DP SSP, • integrace Help Desku s dalšími poskytovateli služeb, • upgrade síťových prvků a IOS na KI IS SSP v souvislosti s úpravami přenosové infrastruktury a změnami v územním uspořádáním, • záložní infrastruktura, • integrace do státem garantované KI ISVS, • infrastruktura s návazností na EU (mezinárodní komunikace). Veškerá uvedená opatření budou dále průběžně ovlivňována předpokládanými změnami v umístění pracovišť SSP a sloučením ÚP a SSP. Sledováním vytíženosti páteřní a přístupové infrastruktury bude prováděna úprava jejich přenosových parametrů, řízení provozu a případné změny technologie za efektivnější infrastrukturu. Dále bude v rámci konvergence více podporován rozvoj hlasových, eventuálně multimediálních služeb, na privátní rozlehlé datové síti WAN. V této souvislosti bude resort MPSV aktivně zajišťovat i zavádění elektronického oběhu dokumentů v působnosti Parlamentu a vlády ČR. 4.2.2
Informační systém státní sociální podpory
V informačním systému státní sociální podpory je třeba věnovat trvalou pozornost informační podpoře pracovišť na všech úrovních hierarchie systému a metodickému zajištění všech potřebných změn, ať již se jedná o věcné, obsahové změny systému, vyplývající z legislativy, nebo o úpravy, vyplývající z potřeb provozního, resp. pracovního charakteru s cílem zlepšení funkčnosti, příp. výkonnosti systému. Hlavním cílem v roce 2004 je komplexně a systémově zajistit převod agendy SSP na úřady práce v souladu s novelou zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (oblast řízení informatiky, další sjednocení komunikační infrastruktury, zajištění převodu a využívání HW a SW, datový obsah informačních systémů, sjednocení poskytování informací – informační kiosky a integrovaný informační portál). V oblasti informačního systému státní sociální podpory jsou dále navrhovány aktivity zahrnující oblast databáze, software, hardware a i sítě WAN SSP. Databáze Po centralizaci VKM zanikne vlastní databáze, data budou pouze v databázi LKM, pod které VKM patří. Pracovníci z VKM budou přistupovat vzdáleně on-line přímo do databáze LKM. Při nefunkčnosti komunikační infrastruktury bude možné nouzově provozovat VKM z jiného místa, včetně LKM. Software Na úrovni softwarové architektury navrhujeme v dlouhodobém horizontu postupný přechod na vícevrstvou architekturu s využitím aplikačních serverů, a to za následujících předpokladů: • • •
• •
přechod bude probíhat postupně, aplikační logika bude postupně převedena na aplikační servery, aplikační servery budou na platformě Oracle. Volba aplikačního serveru je strategické a dlouhodobé rozhodnutí, neboť v případě vícevrstvé architektury tvoří prostředí pro vývoj a běh aplikace, bude navržena netriviální struktura zónového členění aplikačních serverů v centru MPSV, zajišťující požadovanou bezpečnost a sdílení služeb, aplikační vrstva bude využívat vhodné technologie založené na platformě Java,
52
•
zůstane zachován požadovaný stupeň komfortu uživatelského prostředí klientské části pro pracovníky SSP (tzv. „bohatý tenký“ klient), • pro veřejnost bude preferováno uživatelské prostředí založené na podporovaných platformách web prohlížečů (podobně jako u stávajících internetových žádostí). Prvním krokem v tomto plánu je převedení tzv. předřazeného serveru LINE na bázi aplikačního serveru a nahrazení protokolu SQL*Net za aplikační protokol nad HTTP(s). Součástí aktivit bude i posouzení možných dopadů vstupu ČR do EU na funkcionalitu IS SSP, analýza vyplývajících potřeb a jejich implementace. Hardware Na úrovni hardware předpokládáme pro příští období na LKM samostatný databázový a samostatný aplikační server, oba využívající databázi Oracle na operačním systému Windows 2000 Server. Tato kombinace je v současnosti plně ověřena, je ekonomická, stabilní a existuje dostatečně vyškolený tým informatiků. Velkost databáze na LKM se nezvětší, neboť již nyní obsahuje prakticky všechna data. Servery v centru IS SSP byly sjednoceny na platformě Oracle 9i a Windows 2000 Server a dvě hlavní databáze (KRK – kontrolní registr klientů a KDVD – kontrolní registr vyplacených vyplacených dávek) konsolidovány na jediný server; to se odrazilo v dosažení požadované stability centrálního systému. V celém IS SSP je nyní homogenní databázové a operační prostředí. Probíhá centralizace diskových systémů serverů (SAN), které budou postupně replikovány na 2 a později na 3 vzdálená místa. Probíhá projekt implementace nového databázového serveru s operačním systémem HP-UX, na který budou konsolidovány všechny tři hlavní databáze (KRK, KDVD a DUP – registr duplicit). WAN Na úrovni služeb WAN MPSV je požadována pouze transparentní IP konektivita se zaručenou dostupností, kapacitou, bezpečností a eventuálně s možností náhradního nouzového spojení. Interaktivní Informační Portál MPSV Interaktivní Informační Portál MPSV (IIP MPSV) by měl integrovat všechny informace MPSV, informace ze systému státní sociální podpory, včetně vyhledávání adres, Úřadů práce, ČSSZ i Portálu veřejné správy a měl by sloužit i pro zpřístupnění Internetu na informačních kioscích, umístěných v současné době na Kontaktních místech Státní sociální podpory (KM SSP) a na Úřadech práce (ÚP). Měl by umožnit zabudovaní aplikací informačních kiosků do Internetu a jejich jednotnou správu. Každý kiosek bude mít přitom nastaveny parametry, podle kterých pozná, kde je umístěn. To umožní zpřístupnění regionálních informací dle umístění kiosku a jejich snadnou administraci. Informační kiosek i Internet umožní přístup k důvěrným údajům při přihlášení přes čipovou kartu nebo pomocí identifikace a hesla nebo pomocí privátního klíče a certifikátu. Informace na kiosku budou: a) členěny automaticky podle umístění kiosku: informace místního KM SSP (texty, místně závislé výběry z centrální DB) informace místního ÚP (texty, místně závislé výběry z centrální DB) informace příslušného kraje (texty, místně závislé výběry z centrální DB) b) společné na všech kioscích informace z ostatních okresů (volba okresu nebo kraje) informace z centrálních databází (výběry z centrálních databází SSZ a MPSV) informace majitele kiosku (např. na obecním úřadě nebo čerpací stanici) Při přístupu přes Internet by měly být místně závislé informace dostupné po zvolení okresu nebo kraje. Většina aplikací bude přístupná bez autentizace (informace o úřadech, o dávkách SSP, hledání adres, apod.), po autentizaci budou přístupné informace, které jsou o přistupujících klientech vedené v příslušných databázích a některé operace týkající se hledání práce (vkládání rozšířených inzerátů, vyhledávání v inzerátech občanů). 53
4.2.3
Informační systém služeb zaměstnanosti
Koncepce je zpracována v souladu s programovým prohlášením vlády a jejím hlavním smyslem je vymezit priority resortu na úseku zaměstnanosti a definovat kroky nezbytné k jejich dosažení. Koncepce zahrnuje strategické záměry a programové cíle v následujících oblastech: - vstup do Evropské unie, - politika zaměstnanosti, - pracovněprávní vztahy, sociální dialog, - specifické úkoly v mezinárodní oblasti, - informační podpora koncepce resortu MPSV, a stanoví cesty k dosažení cílů a jejich jednotlivé fáze. V rámci IS SZ je nutné zlepšit koordinaci jeho rozvoje a zajišťovat efektivní využívání možností nových informačních a komunikačních technologií pro: - zlepšování výkonu veřejné správy v působnosti SSZ v celostátním měřítku, - širší poskytování informací veřejnosti, možnost využití Internetu pro osoby hledající zaměstnání z pracovišť IPS na ÚP, - zajištění požadavků po vstupu Evropské unie, přičemž základním předpokladem je vytvoření potřebných komunikačních vazeb mezi IS SZ i s externími informačními systémy a zajištění výkonné komunikační infrastruktury. Další rozvoj informatiky SSZ MPSV ČR musí reflektovat následující základní skutečnosti a potřeby: • předpokládané schválení nového Zákona o zaměstnanosti, • novelu zákona č. 117/1995 Sb., • potřeby SSZ v oblasti řízení podřízených složek prostřednictvím informačních systémů, • potřeby SSZ v oblasti v oblasti strategického plánování, • snahu SSZ o zefektivnění pracovních postupů na jednotlivých pracovištích SSZ i podřízených ÚP, • snaha poskytnout klientům ÚP maximální služby při minimalizaci nákladů, • reakce na přistoupení naší republiky do EU v oblasti zaměstnanosti - implementace informačních systémů ( Eures…), • zajištění vazeb na oblast ESF • hledání nových forem pomoci klientům ÚP při hledání zaměstnání (využití Internetu, samoobslužné kiosky.) Z těchto úhlů pohledu musí vycházet i standardizace činností ÚP v oblasti informatiky připravovaná v současnosti pro SSZ odborníky z firmy Trexima Zlín. Dále musí reagovat na uskutečňované i plánované změny v organizačních strukturách MPSV, SSZ i jednotlivých ÚP, a v neposlední řadě musí reagovat na lidské a finanční zdroje v oblasti informatiky na SSZ a ÚP. Z hlediska trvání úkolů v oblasti informatiky lze cíle rozdělit na krátkodobé ( cíle do konce roku 2004), střednědobé ( do konce roku 2006) a dlouhodobé ( do konce roku 2008). Krátkodobé cíle a) Reakce na předpokládané schválení nového Zákona o zaměstnanosti – návrh nového zákona o zaměstnanosti v současném znění definuje celou řadu činností, které budou ÚP nově vykonávat a celou řadu změn oproti současnému stavu. V oblasti informatiky bude reagováno v následujících oblastech: • Bude zajištěno promítnutí těchto změn do informačních systémů OKPráce a GINIS • Vzhledem k výrazným změnám v obou IS bude maximální pozornost věnována hladkému průběhu nájezdu nových verzí IS na ÚP. Při přebírání nových verzí IS bude zvýšená pozornost
54
•
věnována nejen funkčnosti jednotlivých IS, ale i funkčnosti vzájemného předávání dat mezi IS. Akceptace a testování verzí IS se zapracovanými změnami Zákona o zaměstnanosti jsou z krátkodobého hlediska výraznou prioritou práce oddělení informatiky SSZ MPSV. V případě, že nedojde při schvalování zákona o zaměstnanosti k výrazným změnám oproti současnému stavu, výrazným způsobem vzrostou nároky na komunikaci jednotlivých pracovníků ( především z odboru Zprostředkování, Poradenství, Rekvalifikací a Trhu práce ) prostřednictvím Internetu. SSZ proto bude požadovat výrazné posílení kapacity linek v rámci sítě WAN. Dále dle možností i provedení rekonfigurace sítí LAN ÚP a SSZ a provedení dalších opatření jak v oblasti systémové, personální, hardwarové, softwarové a dalších, aby mohlo být v oblasti informatiky dosaženo požadovaných synergických efektů z převedení SSP pod ÚP a to na lokální i regionální úrovni.
b) Implementace systémů používaných v rámci EU do informačních systémů používaných na SSZ a ÚP – v rámci příprav ČR na členství v EU a vstupu do EU bude SSZ provádět implementaci informačních systémů používaných v rámci EU a propojení některých datových zdrojů ( např. Volná místa) s datovými zdroji EU ( databázový systém EURES). V rámci OP RLZ a Jednotného programového dokumentu JPD 3 bude SSZ a ÚP plnit funkci zprostředkujícího subjektu, resp. konečných příjemců. Aby byly tyto funkce zabezpečeny, bude zajištěno bezproblémové fungování monitorovacího systému MSSF Monit. Bude řešena návaznost na MSSF Central a zprostředkovaně na informační systém VIOLA. c) Komplexní vyřešení problematiky zálohování dat – vzhledem k důležitosti dat nacházejících se v informačních systémech SSZ a ÚP bude řešen nový systém zálohování a kontroly obnovitelnosti dat z provedených záloh (analogicky se systémem zálohování dat IS SSP). d) Zprovoznění portálu SSZ MPSV ČR – SSZ ve snaze naplnit zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím pracuje na vytvoření funkčního portálu SSZ obsahující všechny potřebné informace klientům pro styk se SSZ a ÚP (vazba na Integrovaný Informační Portál MPSV). V rámci uvedení do ostrého provozu bude přesně specifikována odpovědnost konkrétních osob za informace zveřejňované v jednotlivých oblastech portálu. Střednědobé cíle a) Vytvoření homogenních počítačových sítí na ÚP – z hlediska provozního je nevýhodné spravovat počítačové sítě obsahující různé operační systémy. Proto je ve střednědobém horizontu plánován přechod na jeden operační systém. U síťových operačních systémů se předpokládá přechod na MS Windows 2003 Server, u operačních systémů stanic přechod na MS Windows XP. b) Posílení infrastruktury komunikačních sítí v rámci WAN - současná situace při budování sítě WAN ukazuje, že stávající kapacita této sítě nebude postačovat po schválení nového zákona o zaměstnanosti pro naplnění všech požadavků, které jsou na ní ÚP a SSZ kladeny. Bude řešeno posílení kapacit přenosových linek. 4.2.4
Informační systémy ČSSZ
V současné době jsou připraveny definice základních projektů, které mají zabezpečit úkoly spojené se zřízením nového informačního systému sociálního pojištění. Jsou to - Projekt „Restrukturalizace organizační struktury ČSSZ“ je zaměřen na zdokonalení administrativy systému důchodového a nemocenského pojištění - znamená zejména: o
posunout výkon všech agend co nejblíže k pojištěnci, zkrátit doby potřebné pro rozhodnutí o pojištěncově nároku, zdokonalit soustavy osobních záznamů pojištěnců, které umožní informovat pojištěnce o veškerých dobách pojištění, o vyměřovacích základech
55
o o o
rozvinout komunikaci s klienty vedle přijímání elektronických dokumentů (žádostí, potvrzení) s elektronickým podpisem (které je v současné době již zajištěno) o další formy, které nabízí moderní web technologie s ohledem na ochranu osobních dat současně vyřešit i jednoznačnou a bezpečnou identifikaci osob/pojištěnců vytvořit technické předpoklady (individuální účty pojištěnců) pro posilování pojistného principu při výpočtu výše důchodu,
- Projekt „Restrukturalizace informační a komunikační infrastruktury (RIKI)“ – je zaměřen na zdokonalení technické základny vlastního systému řízení a správy ČSSZ (integrovaný systém pro řízení a správu). Koncepce RIKI ČSSZ byla projednána vedením MPSV na koncepční poradě dne 11.6.2004 a schválena na OPV dne 24.6.2004, - Projekt „Elektronický archiv“ - převod archívních papírových dokumentů v procesech důchodového a nemocenského pojištění do elektronické podoby a uložení. Vedle těchto základních inovačních projektů bude nutno i nadále v nutném rozsahu zabezpečovat (do náběhu nového IS a KS) plnou funkčnost stávajících systémů automatizace v jednotlivých oblastech činnosti ČSSZ, a to jak v ústředí tak i na územních pracovištích, komunikačního systému WAN a jeho služeb v souladu s měnícím se prostředím a obsahem. Cíle RIKI vychází z požadavku podpořit strukturální změnu ČSSZ prostředky ICT. ČSSZ musí nutně své činnosti provádět: - Co nejblíže ke klientovi – tj. nezávisle na místě s dostupností individuální informační základny pro každého jednotlivce. - Efektivně a hospodárně – tj. ukládat informace o každém klientovi proaktivně a na jediném místě, centrálně je spravovat a zabezpečovat jejich aktualizaci a dostupnost v souladu s předchozím bodem. - Spolehlivě a bezpečně - tak, aby realizace funkcí ČSSZ byla maximálně spolehlivá při rozumné míře nákladů. Nová organizační struktura ČSSZ vychází z úrovně řízení ústředí, a úrovní řízení dalších vnitřních organizačních jednotek a tvoří východiskový rámec pro návrh informačního systému i komunikační infrastruktury. Přehled cílů programu RIKI Základní cíle RIKI vychází z požadavku zajistit dostatečnou a flexibilní technologickou podporu pro: - Přeměnu ČSSZ na moderní úřad, zajišťující obslužnost klienta na kterémkoliv územním pracovišti. - Podporu reforem důchodového a nemocenského pojištění. - Implementaci nové organizační struktury ČSSZ založené na realizaci modelu procesně orientované organizace a řízení. - Realizaci nového IS pro zajištění všech agend ČSSZ (včetně těch, které podporují vstup ČR do EU), včetně plynulé transformace ze stávajícího systému, - Případný plynulý přechod ČSSZ na veřejnoprávní instituci a na využití pojistněmatematikých metod. Program RIKI sleduje cíle v několika rovinách, a proto jsou tyto cíle seskupeny podle jejich základního zaměření do následujících skupin. Obecné cíle pro oblast sociálního pojištění
56
Z hlediska státu: - Vytvoření podmínek ke zlepšení kontroly v oblasti výplaty dávek. - Další zvýšení přesnosti a objektivnosti přiznávání a vyplácení dávek. - Zlepšení predikce vývoje výběru pojistného a výplaty dávek. - Zajištění nezávislosti na dodavatelích komponent IS. - Příprava přechodu na využívání pojistně matematických modelů v řízení aktivit ČSSZ a dalších moderních metod. - Zvýšení efektivnosti činnosti ČSSZ. - Podpora důchodové reformy, zejména vytvořením IKP jako základu pro všechny druhy reformy současného průběžného systému. - Podpora reformy nemocenského pojištění, zejména převzetí výplaty dávek NP od organizací a vytvoření centrálních registrů pojištěnců a jejich pojistných vztahů významně zvyšující úrovně ochrany proti zneužívání dávek. Z hlediska ČSSZ: - Podpora strategických cílů ČSSZ. - Realizace podpory konceptu CDU. - Dostatečné odladění a otestování nového systému (realizace projektu „na zelené louce“) při paralelním rutinním běhu stávajících aplikací. - Podpora přechodu na uvažovaný přechod na procesně orientovanou organizaci. - Integrace do IS veřejné správy. - Integrace agend EU do IS ČSSZ a zajištění výměny informací v rámci EU. - Zvýšení dostupnosti zpracovávaných dat – rozšíření možností analýz vývoje, statistik a prognóz, datové a údajové základny pro pojistnou matematiku. - Po náběhu systému zvýšení efektivity a produktivity práce. - Uvolněné pracovní kapacity a tyto přesunout v rámci restrukturalizace ČSSZ ve prospěch kapacit pro obsluhu klientů.. - Unifikace procesů. Z hlediska klienta: - Přiblížení agendy zákazníkovi a odstranění závislosti na místě bydliště. - Zrychlení vyřizování podání, zejména žádostí o dávky. - Vytvoření nástrojů pro zvýšení kvality práce. - Další unifikace vstupů a výstupů, umožnění elektronické komunikace. - Vyřizování většiny agend (i zahraničních) ve všech kontaktních místech. - Ochrana osobních údajů (bezpečnost). Z hlediska uživatele IS: - Minimalizace oběhu papírových dokumentů. - Výrazné zvýšení rychlosti reakce systému na požadavky uživatele při přístupu k datům. - Časová a místní dostupnost a spolehlivost dat. - Jednotná identifikace uživatele pro přístup do systému. - Komfort obsluhy aplikací. - Přístup k datům v relevantních systémech veřejné správy prostřednictvím integrace do těchto systémů. Technologické cíle Z hlediska architektury IS: - Základní technologická změna (třívrstvá architektura): o Oddělené uložení dat jednotlivých druhů dávek při zachování společného využívání průřezových dat vytvořením referenčních registrů. o Oddělené uložení naskenovaných dokladů a datových vět. o Efektivní ukládání dat v relační databázové struktuře, kdy každý údaj je uložen pouze jednou. 57
Umožnit nasazení moderních nástrojů pro práci s daty jako je „dolování dat“ a jejich využití pro účely řízení. - Modularita vzhledem k typům dávek i k hlavním procesům. o Zajištění vyhovující správy úkolů. o Komunikace s klienty všemi možnými způsoby (elektronická podatelna, PVS, Call centrum, vybavení kontaktních míst). o Workflow jako nástroj pro rovnoměrné vytížení pracovníků. o Dokladování průběhu vyřizování podnětů. o Statistiky, MIS. - Centralizace bezpečnostních prvků a vynucení bezpečnostních pravidel. o
Z hlediska toku dat: - V systému pracovat pouze s aprobovanými a zhodnocenými daty. - Bezpečná archivace a odkládání starých dat s využitím speciálních úložišť. - Zaručená identifikace všech zásahů a změn dat. - Standardizace vstupů dat předpokládaných zdrojů (projekt DIGI, ruční vyplňování formulářů na obrazovkách, portál veřejné správy, elektronická podatelna). Z hlediska zajištění vazby na existující projekty: - Projekty digitalizace (DIGI). - Projekt Individuálního konta pojištěnce (IKP). - Program Integrovaného systému řízení a správy ČSSZ (ISŘS). Z hlediska topologie technické základny , HW a ASW: - Hlavní výpočetní, datové a komunikační centrum - Praha. - Horká záloha pracující synchronně s hlavním systémem (záložní výpočetní, datové a komunikační centrum) – Praha. - Studená záloha (záložní výpočetní, datové a komunikační centrum) - mimo Prahu. - Využití modulárních serverových farem. - Využití sítě SAN. - Zvýšení bezpečnosti systému pomocí horké a studené zálohy. - Třívrstvá architektura systému. - Vícenásobné využití programových modulů. - Unifikace uživatelského rozhraní. - Vývoj aplikací na zakázku i vlastními silami. - Určení podporovaných platforem. Z hlediska zajištění finančního krytí projektu - Definování a zpracování investičních záměrů. - Vícezdrojové financování. Návrh zásad k RIKI ČSSZ: a) Strategie restrukturalizace bude založena na postupné paralelní výstavbě nového systému, přitom stávající systém se bude rozvíjet minimálně pro zachování funkcionality a bude se provozovat až do okamžiku ověření funkčnosti nového systému se zajištěním migrace přechodu na nový systém. Stanovují se aplikační priority restrukturalizace. b) Systém bude budován modulárně podle procesů identifikovaných v dokumentu ISŘS A3 – Procesní model řízení České správy sociálního zabezpečení. Bude respektovat požadavek centralizace dat a decentralizace obsluhy klientů v souladu s návrhy architektury IS obsažených v materiálu ISŘS B3 – Návrh architektury informačního systému. Provádění
58
ostatních agend bude decentralizováno. Bude zajištěna unifikace procesů, resp. činností na územních pracovištích. Pozn. ISŘS – integrovaný systém řízení a správy ČSSZ. b) Systém se bude skládat z centrálního datového úložiště, aplikační vrstvy a prezentační vrstvy. Tato moderní systémová architektura zajišťuje bezpečné uložení dat chráněných jak před útokem z venku, tak i před nevhodnými zásahy uživatele. c) Centralizace dat bude zajištěna jejich uložením v centrálním datovém úložišti hlavního výpočetního, datového a komunikačního centra. Data budou zabezpečena před katastrofou a případným útokem vytvořením záložního výpočetního, datového a komunikačního centra s identickými, neustále synchronizovanými daty a aplikacemi. Záložní datové, výpočetní a komunikační centrum bude také sloužit k provozování asynchronních aplikací a k podpoře v oblasti vývoje, které by jinak příliš zatěžovaly online provoz hlavního datového, výpočetního a komunikačního centra Tiskové výstupy těchto center bude zajišťovat Centrální tiskové centrum. Studená záloha slouží pro neprodlené spuštění záložní techniky v případě selhání hlavního nebo záložního datového, výpočetního a komunikačního centra – jedná se o lokalitu s připravenými prostory a infrastrukturou pro okamžitou instalaci nezbytné techniky. Tím je zabezpečen chod organizace i v případě zcela neobvyklých situací. Lokality byly vybrány s ohledem na možnosti organizace a požadavky kladené na systémy z hlediska spolehlivosti a bezpečnosti. d) Prezentační vrstva zpřístupňuje data uživatelům ve vhodné struktuře a tvaru v závislosti na přidělených právech daného uživatele. Přitom se využívá vhodných vlastností tzv. tenkého klienta (např. Internet Explorer, Citrix), který zajišťuje jednotný přístup k datům při zachování centralizace dat a aplikací. Dalšími standardními rozhraními jsou např. prezentační služby jako je portál veřejné správy, elektronická podatelna nebo pro některé aplikace speciální klient. Všechny uvedené standardy budou základem nově navrhovaného IS ČSSZ, ale ne výlučným. e) Centrální aplikační vrstva zajišťuje efektivní správu aplikací a jejich potřebnou strukturu v závislosti na zajišťované funkčnosti pro ČSSZ. f) Bude vybudována výkonná komunikační infrastruktura, která je předpokladem realizace konceptu „CDU“. V rámci WAN ČSSZ bude jeden adresní prostor. Projekt komunikační infrastruktury bude řešen v souladu se strategií MI ČR. g) Z hlediska zajištění bezpečnosti bude nový systém stavěn na kvalitativně vyšších principech zabezpečení s ohledem na jejich maximální účinnost – např. metoda jednotného přihlašování do systému pomocí čipové karty zaručuje jednak pohodlí uživatele a jednak dostatečnou kontrolu přístupu do systému. h) Základní metodou tvorby bude vytvoření nových aplikací dodavatelsky za součinnosti zaměstnanců, kteří zajistí pozdější rozvoj těchto aplikací vlastními silami. Licence na produkty a zdrojové texty budou ve vlastnictví ČSSZ. Bude zajištěna minimální závislost ASW na platformách dodávaných hardwarových a softwarových komponentů. Jako základního nástroje restrukturalizace bude využito vybraného databázového stroje, již užívaného k ukládání digitalizovaných dokumentů. Bude vybudováno centrální úložiště dat, podporované technologií SAN ve spojení s výkonným centrálním systémem. i)
Realizace projektu bude probíhat dle platného zákona o zadávání veřejných zakázek případně vlastním vývojem.
j)
Ekonomicko správní aplikace budou pořizovány nákupem licencí existujících tržních produktů.
59
k) Roli systémového integrátora bude zajišťovat ČSSZ, úseky IT s gescí odboru 71 s podporou externího konsultanta, nezávislého na dodavateli a majícího prokazatelné zkušenosti s výstavbou systémů kategorie ČSSZ. Synchronně s hlavním projektem musí probíhat organizační a personální restrukturalizace ČSSZ, řídicí týmy budou úzce spolupracovat. l)
Při zpracování, upřesňování i realizaci a hodnocení realizace koncepce informační a komunikační strategie ČSSZ se požaduje integrace cílů jednotlivých pracovišť, zejména sblížení přístupů "realizátorů" a "uživatelů" vytvářeného informačního systému.
m) Při implementaci informační strategie se bude též vycházet ze závěrů zpracovaných projektů PHARE. Cílem těchto projektů je umožnit České republice převzít povinnosti vyplývající z členství v EU, včetně dodržení cílů politické, ekonomické a měnové unie tím, že v době přistoupení bude zajištěna připravenost české státní správy pro provádění právních předpisů sociálního zabezpečení ES (nařízení 1408/71 a 574/72). Jde zejména o projekty "Ověření připravenosti na aplikaci práva sociálního zabezpečení EU" a "Podpora penzijní reformy“, do budoucna o projekt "Informační systém pro správu volného pohybu osob“. Přehled uvažovaných realizačních oblastí Přechod na nový systém bude probíhat v několika dimenzích. Měnit se bude styl práce, metodika, organizace, technika, způsob komunikace, datová základna, aplikace… Přitom musí změny probíhat ve všech těchto dimenzích přibližně současně, jinak dojde k zastavení celého postupu. Je zřejmé, že např. bez dodávky potřebného HW nelze postupovat dál, stejně je tomu i u aplikací, ale i u metodiky nebo organizačních změn. Za klíčové dimenze lze považovat infrastrukturu s HW, komunikacemi a základním SW vybavením; aplikační vybavení a řešení datové vrstvy (shromáždění, resp. pořízení dat, uložení, zpřístupnění…). V rámci digitalizace nárokových podkladů byly pořízeny image a datové věty, které jsou uloženy klasickým databázovým postupem prozatím bez zapojení sofistikovaných prostředků DMS. Tyto práce pokračují a rozšiřují se o možnost přímého přebírání dat od účastníků pojištění. Výsledkem digitalizace nárokových podkladů důchodového pojištění je velký objem dat, která jsou uložena v centrálním datové úložišti. V důsledku povodní byla urychleně zahájena digitalizace dokumentů na některých okresních správách, které by také měly být uloženy v centrálním datovém úložišti. Další proud vytváří vznikající elektronické zasílání dat prostřednictvím portálu veřejné správy, případně přímé předávání digitalizované formy dokladů na okresní správy apod. To vše vede k požadavku na urychlené budování datového skladu (datových skladů), což zahrnuje dodávku HW, základního SW, účelového SW (na ovládání uložených dat) a aplikačního SW pro práci s daty. Vzhledem k již probíhajícím pracím je prioritou komplexní zpracování podkladů pro důchodové pojištění, resp. vytvoření IKP. S tím úzce souvisí vytvoření centrálních tzv. registrů (pojištěnců a organizací), spolu s nově akcentovaným požadavkem na tzv. evidenci pojistných vztahů, včetně vazeb na EU. Doklady digitalizované na okresních správách by sice mohly být ukládány (jen) místně, ale jejich obecnější význam a požadavky vyplývající z cílového stavu vedou k požadavku ukládat i tato data do centrálního datového úložiště, kde budou k dispozici jak „mateřským“ kontaktním místům, tak ostatním aplikacím, které je budou potřebovat. Tato část transformace ještě nevyžaduje žádné dramatické změny v pracovních postupech a víceméně doplňuje a zkvalitňuje již probíhající procesy. Oblast důchodového pojištění by se měla následně důsledně „digitalizovat“, tj. opustit papírovou evidenci dávkových spisů a nově navrhnout vyřizování žádosti o důchod, počínaje místem podání žádosti. Od toho místa by již žádost, včetně všech stadií vyřizování měla probíhat elektronicky. Tím by se tato oblast stala pilotní pro ostatní oblasti, které by ji měly následovat. Pro pilotní zpracování je mimořádně vhodná, protože má již nyní výrazně centralizovaný charakter, centrální datovou základnu a v pokročilém stavu je i digitalizace podkladů. Původní aplikace (např. výplata dávek) mohou plně kooperovat s novými (vyřízení žádosti).
60
Současně by se ověřila koncepce centrálního archívu (digitalizovaných) dokumentů, řízení zpracování pomocí workflow pro každou aplikaci a posléze celá metodika a organizace práce postavené na čistě elektronických datech. Na digitalizaci důchodových nárokových podkladů, resp. celé oblasti by měla navázat digitalizace a centralizace v oblasti nemocenské, včetně výběrů pojistného. V prvé etapě připadá v úvahu centralizace elektronické formy nárokových podkladů (především údaje z neschopenek) a dále tzv. hlášení (malých organizací), podkladů pro výběr pojistného u OSVČ, případně i dořešení přebírání údajů z (velkých) organizací. Prvý krok je shromáždění dat, včetně ošetření jejich toků (např. i přes portál veřejné správy), uložení a zpřístupnění. K tomu je potřebné obdobné vybavení, jako u podkladů pro důchodové pojištění. Nad těmito daty mohou začít pracovat příslušné aplikace, evidence pracovní neschopnosti, vyřizování žádostí o dávky (správa dávek nemocenského pojištění) a výběry pojistného.Vzhledem k tomu se požaduje vybudování mohutného centrálního datového úložiště s plnou SW podporou, a lze průběžně digitalizovat další doklady vybraných agend na OSSZ a ukládat je do centrálního archívu. Současné zkušenosti vedou k tomu, že i pro stávající způsob práce a současně používané agendy je přínosem možnost práce s elektronickým dokumentem. Vzhledem k tomu, že dokladů na OSSZ je mnoho, bude jejich digitalizace probíhat poměrně dlouho. Proto je účelné tuto digitalizaci zahájit co nejdříve, aby se posléze nestala brzdou dalšího rozvoje aplikací. Souběžně s rozvojem digitalizace, resp. centrálního elektronického archívu a s rozšiřujícím se zpracováním elektronicky předávaných dat lze nově budovat komunikaci s účastníky pojištění. V prvé fázi jde o zajištění a zpracování libovolného vstupu - podání (žádost o dávku, informaci, potvrzení nebo převzetí informací od účastníka). Opačným směrem budou nejprve poskytovány informace z centrálního datového archívu (např. IKP) a postupně i dynamické informace, např. postup zpracování žádosti, podání. Ve finále bude možné přejít na centrální vyplácení dávek (důchodových i nemocenských) a tím ukončit prvotní přestavbu aplikací. Souběžně s hlavními procesy budou řešeny i podpůrné procesy, kromě podpory zpracování dokladů, které souvisí s digitalizací, a je základem všech procesů, bude řešena i podpora LPS a podpora kontrolních činností v organizacích i u pojištěnců apod. Z podpůrných procesů je významná oblast ekonomiky, která má nyní podobný charakter jako ostatní aplikace (decentralizovaná s omezenou datovou základnou a vazbami). Převod by se nejprve týkal klíčových agend. Po jejich stabilizaci a doladění by následoval další rozvoj založený na existujících vazbách na ostatní agendy a na komplexní centralizované datové základně (uplatnění MIS, statistik, prognóz). Všechny popisované změny mají kontinuální charakter, nejprve je nutné přípravné období, pak transformace, která se projeví nějakým milníkem a pak následuje období neustálého vývoje aplikace, neustálé přizpůsobování novým prvkům a vazbám, doplňování funkčnosti, využívání nově zpřístupněných zdrojů apod. Nejedná se tedy o jednorázovou akci, která začne a v určité době se ukončí, ale o proces, který má přípravnou fázi, vrcholí transformační fází a přechází do kontinuální vývojové fáze. Realizační projekty jsou rozděleny podle své povahy na skupinu – Infrastrukturních projektů a Transformačních projektů. První skupina shrnuje projekty řešící hlavní problémové oblasti infrastruktury IKT: - Infrastrukturní projekty, které se týkají především výstavby datového skladu , farmy aplikačních serverů a komunikací, jsou základem pro jakékoliv řešení. Druhá skupina shrnuje projekty řešící problematiku aplikací organizace, řízení, metodiky a souvztažností „Transformačních projektů“: - Aplikační projekty, které řeší zpracování dat a poskytují finální hodnotu. - Podpůrné projekty, řízení oběhu dokumentů a správa dokumentů, které jdou napříč řešením a využívají je všechny aplikace. 4.2.5
Informační systémy ČÚBP a VÚBP
4.2.5.1 Informační systém ČÚBP 1. WAN ČÚBP
61
• V roce 2004 dochází k významným změnám struktury rozlehlé datové sítě WAN ČÚBP o Migrace WAN od ISP Czech On Line do sítě SSP MPSV o Přechod elektronické pošty na servery Microsoft Exchange o Update serverů systému Active Directory na verzi Windows Server 2003. • Modernizace a rozšíření personálního zajištění intranetu a internetové stránky ČÚBP. • Příprava migrace internetové stránky ČÚBP na vlastní server. 2. IS SOD • Decentralizace informačního systému ISD 2000. • Zajistit sběr informací o pracovních úrazech podle ESAW III. To předpokládá nejen úpravu číselníků, ale také nařízení vlády č, 494/2001 Sb. V případě, že by systém zabezpečoval centrální sběr dat o pracovních úrazech, tj. i z oblastí, které nepodléhají jeho kontrole, je nutná legislativní změna. Účelné je pro zjednodušení sběru dat o pracovních úrazech uvažovat také o možnosti zasílání těchto záznamů v elektronické podobě. • Úpravy IS SOD vyplývající z legislativních změn. • Příprava podmínek pro možnost centrálního sběru dat (šablony atd.). 4.2.5.2 Informační systém VÚBP 1. V rámci výzkumného záměru VÚBP na období 2004 – 2010 • systém celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP, • call-centrum pro oblast BOZP , • vytvoření zdrojové základny pro oblast BOZP ve VÚBP, • E-learning jako nástroj pro podporu celoživotního vzdělávání v BOZP, • inovace oborového informačního serveru pro otázky BOZP (http://www.bozpinfo.cz), • návrh osvojení evropské metodiky statistického vykazování pracovní úrazovosti (ESAW) pro EUROSTAT, • informační systém zajišťující provoz odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií (financováno z prostředků MŽP). 2. Návrh a realizace systému centrálního sběru dat o PÚ Centrální zpracování údajů o PÚ je v resortu MPSV nutno zajistit především z následujících důvodů: • Zjišťování dat o pracovních úrazech (dále jen PÚ) z prvotních dokladů, jimiž jsou záznamy o úrazu, není v ČR řešeno komplexním způsobem. Záznamy jsou podle druhu události nebo podle druhu ekonomické činnosti (OKEČ) zasílány různým inspekčním orgánům (IBP, OBÚ, ČSÚ, MV ČR a MO ČR). • Česká republika bude mít zpravodajskou povinnost vůči Eurostat vzhledem ke vstupu ČR do EU (viz projekt ESAW, který specifikuje rozsah zpravodajské povinnosti vůči Eurostat). • Zvýšení informovanosti pro plánování činnosti a provádění kvalifikovaných rozborů pro zaměření orgánů inspekce práce a pro zefektivnění prevence v oblasti v BOZP. • Zpřístupnění v elektronické formě báze dat o pracovních úrazech v rámci IS BOZP a webů BOZP, popř. statistické výsledky Mzd, ČBÚ, MV ČR, MO ČR a ČSÚ. Nejméně nákladným se jeví využití existujícího informačního systému ČÚBP (dále jen IS ČÚBP) v rámci resortu MPSV a také VÚBP, kde se dlouhodobě provádí statistické vyhodnocování dat o PÚ, jejichž zdrojem je právě IS ČÚBP. V IS ČÚBP jsou v současné době zpracovávány vybrané údaje ze záznamů o úrazu, zasílané orgánům státního odborného dozoru pouze od organizací, které spadají pod působnost ČÚBP. 3. Informační systém zajišťující provoz odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií Informační systém bude obsahovat následující služby poskytované prostřednictvím internetových stránek VÚBP a BOZPinfo.cz: - informace o právních předpisech a jejich změnách,
62
- posuzování a hodnocení úplnosti odborné správnosti podnikových bezpečnostních dokumentů, - odborná příprava pracovníků státní správy, - poradenská činnost k výkladu zákona č. 353/1999 Sb., - metodické pokyny a manuály, - poradenství (otázka/odpověď). 4.2.6
Informační systém VÚPSV
V období let 2004 až 2006 se bude informační systém VÚPSV rozvíjet především v rámci projektu „Informační otevřenost VÚPSV“. Projekt se bude zaměřovat na další zkvalitňování a zefektivňování poskytovaných informačních služeb a na zvyšování dostupnosti informací pro co nejširší okruh uživatelů. V rámci tohoto úkolu bude pozornost zaměřena především na další rozšiřování možností vyhledávání a distribuce informací elektronickou cestou. Bude zavedena možnost rezervace a objednávání dokumentů z katalogu knihovny ČICSO přes Internet. Důležitým úkolem bude vyhledávání nových informačních zdrojů, předpokládá se zpřístupňování dalších relevantních databází. Pro zefektivnění práce ČICSO bude zavedena automatizovaná forma akvizice a evidence periodik. Internetové a intranetové stránky VÚPSV budou pravidelně aktualizovány a průběžně upravovány v souladu s potřebami pracovníků VÚPSV i dalších uživatelů. Pro zabezpečování kvalitní funkce informačního systému VÚPSV se počítá s aktualizací a modernizací softwarového, event. dalšího technického vybavení.
4.3 Navrhované informační systémy 4.3.1
V resortu MPSV
Monitorovací systém strukturálních fondů Cílem informačního systému je poskytovat komplexní informační podporu pro zajištění efektivního využívání pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Je centrálně spravován a koordinován Rámcem podpory Společenství na Ministerstvu pro místní rozvoj. Používají jej subjekty pověřené řízením a administrací operačních programů a iniciativ financovaných ze zdrojů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Monitorovací systém se skládá z těchto podsystémů: • MSSF Central – modul, který slouží řídícím orgánům a platebním jednotkám. Je nástrojem pro monitoring na úrovni operačních programů a iniciativ. Slouží k autorizaci plateb řídícím orgánem a je informačním zdrojem pro informační a účetní systém Viola, používaný platebním orgánem a platebními jednotkami. Vedla toho slouží MSSF Central k vytváření a odesílání sestav pro společnou databázi strukturálních fondů (SFC). Fyzicky je modul umístěn na serveru Ministerstva pro místní rozvoj. • MSSF Monit – modul používaný zprostředkujícími subjekty, konečnými příjemci, kteří jsou správci grantových schémat a v některých případech také řídícími orgány operačních programů a iniciativ. Slouží pro načítání elektronických žádostí Benefit a administraci projektů po věcné i finanční stránce. MSSF Monit je zdrojovou databází pro MSSF Central. Fyzicky je modul umístěn na serverech MPSV, MŠMT a Nadace rozvoje občanské společnosti. • MSSF Benefit je elektronickou žádostí, kterou vyplňují předkladatelé projektů. Soubor je generován v MSSF Monit. Mezi žadatele je distribuován na elektronických mediích nebo je připravený ke stažení na webových stránkách www.esfcr.cz .
63
Viola Found Management. Je systémem pro účetnictví a finanční monitoring Národního fondu, který na úrovni platebního orgánu zajistí aktuální přehled o stavu a čerpání finančních prostředků na jednotlivých účtech, včetně typu uskutečněných transakcí a jejich identifikace směrem k jednotlivým operačním programům strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a další funkce v souladu s Metodikou finančních toků. Monitorovací program PERSEUS. Je monitorovacím nástrojem Evropské komise. Byl vytvořen pro přímý přehled Evropské komise o kompletním průběhu procesu jednotlivých programů, počínaje podrobným popisem účastníků zadání (tendru), kontraktů uzavřených s vítězi zadání, grantových řízení a sleduje pohyby na bankovních účtech. Jeho prostřednictvím je možná tvorba nejrůznějších sestav a zpráv,
Informační systém sociálních služeb Navrhovaný nový zákon o sociálních službách obsahuje i některé požadavky na podporu informačními technologiemi. Výkon funkcí bude pravděpodobně rozložen na všechny úrovně veřejné správy a bude nutná i spolupráce dalších subjektů. Nejvhodnější řešení pro informační systém bude zvoleno na základě analýzy potřeb a možností. Měl by umožňovat i poskytování informací veřejnosti a měl by být navržen i způsob předávání informací mezi subjekty veřejné správy a soukromými poskytovateli sociálních služeb, případně dalšími organizacemi, které jsou činné v této oblasti. Bude zvážena možnost využití rozsáhlé datové sítě ministerstva, resp. možnost využití předpokládané komunikační infrastruktury veřejné správy. Informační systém sociálně právní ochrany dětí V roce 2002 byl realizován projekt, který podporuje výkon činnosti v oblasti náhradní rodinné péče na krajských úřadech počítačovou aplikací. Je postavena moderními prostředky výpočetní techniky, plně využívá rozsáhlé datové sítě WAN a je zajištěn bezpečnostními prvky proti neoprávněnému přístupu. Do systému je připojen i Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí. Cílem informačního systému je vzájemné využívání shromážděných údajů mezi orgány, které zprostředkovávají osvojení nebo pěstounskou péči. Spolupráce mezi těmito orgány musí být rychlá, kvalitní a musí zajistit stejné podmínky pro vyřešení individuálních osudů dětí v rámci celého území České republiky. Systém je projektován již v rozsahu, který bude umožňovat i obrazovou dokumentaci. Plně odpovídá zákonu, umožňuje rychlou a bezpečnou spolupráci jednotlivých subjektů a bude spolehlivou základnou spolupráce se zahraničními partnery. Další úkol v této oblasti je monitorování týraných a zneužívaných dětí. Pokud vznikne potřeba, budou zahájeny práce pro vybudování vhodného informačního systému (údaje o jednotlivých zjištěných případech a jejich řešení), který by měl propojovat ministerstvo s orgány, které budou zabezpečovat výkon sociálně-právní ochrany v této oblasti. Informační systém sociální péče Vyplácení dávek sociální péče je v působnosti pověřených obecních úřadů. Nemá jednotný informační systém ani doporučený software. Do budoucna by bylo vhodné tuto problematiku řešit a navrhnout informační systém obdobný jako IS SSP včetně provázanosti na kontrolní registr klientů, event. i shodnou organizační strukturu výplaty těchto dávek. Informační systém by měl úzce navazovat na systém státní sociální podpory, protože oba sociální systémy spolupracují, nezbytné bude i propojení na systém hmotné podpory v nezaměstnanosti. Dlouho chystaná změna zákona v této oblasti byla dosud na překážku řešení, ale situace vyžaduje věnovat se dle možnosti i tomuto problému i bez ohledu na postup prací na návrhu zákona o sociální pomoci, např. zahájit přípravné práce na systému pořizování a zpracování dat a na vhodné struktuře systému, včetně finančních odhadů.
64
Spolupráce s EU Velkou pozornost je třeba věnovat spolupráci se zeměmi EU vzhledem k aktuálnímu vstupu do tohoto společenství a zajišťovat informační podporu pro průběžné plnění vznikajících požadavků. Proto je třeba doplnit informační systém SSP o řešení problematiky koordinace dávkových systémů podle pravidel EU, zejména pro tzv. migrující pracující a jejich rodinné příslušníky. Podle koordinačních pravidel bude nezbytné s těmito pracujícími zacházet stejně jako s pracujícími českými. Obdobně řešit informační systémy ČSSZ a SSZ (zejména v návaznosti na Nařízení ES č. 311/76 – monitorování občanů EU a jejich rodinných příslušníků) a vytvořit ucelený systém pro zajišťování potřebných podkladů pro realizaci nařízení č. 1408/71 a č. 574/72 o sociálním zabezpečení migrujících osob. Provést strukturální změny v resortních statistických výkazech ve vztahu k EU – zajištění informační podpory pro Evropský systém jednotných statistik sociální ochrany ESSPROS. Rovněž zajišťovat návaznost na systém volných pracovních míst - EURES. Pro rozšíření a zkvalitnění komunikace se Stálým zastoupením ČR při EU v Bruselu a s ostatními resorty zajistit v rámci MPSV technické podmínky pro operativní konání videokonferencí. Realizovat zřízení, vybavení a úpravy videokonferenční místnosti na MPSV. Místnost a technické zařízení může být zároveň využíváno i k realizaci porad a školení (bez nutnosti výjezdu vedoucích pracovníků či lektorů). 4.3.2
Nadresortní projekty
Zavedení profesních čipových karet pro zaměstnance státní správy a čipových karet obecně Zavedení čipových karet v oblasti veřejné správy ČR předpokládá řada již přijatých materiálů • • • •
Státní informační politika – cesta k informační společnosti, strategický dokument schválený usnesením vlády ze dne 31. května 1999 č. 525; Koncepce budovaní informačních systémů veřejné správy, koncepční dokument schválený usnesením vlády ze dne 11. října 1999 č. 1059; Národní akční plán eEurope+ (Česká republika), prováděcí dokument přijatý usnesením vlády z 13. června 2001 č. 594; Akční plán realizace státní informační politiky (do roku 2003), prováděcí dokument přijatý usnesením vlády z 18. března 2002 č. 265.
a na Ministerstvu informatiky je připraven materiál pro vládu ČR k zavedení profesních čipových karet (PČK) pro zaměstnance státní správy. PČK se v dalším textu rozumí duální multifunkční procesorová čipová karta s podporou PKI. PČK bude kartou vydanou všem zaměstnancům státní správy a úředníkům samosprávy na úsecích zajišťujících výkon státní správy (cca 150.000 karet). Pro státní zaměstnance v působnosti Generálního ředitelství státní služby bude PČK současně služebním průkazem. Aplikace standardů ISVS pro PČK umožní jednotné řešení pro celou veřejnou správu, zároveň však musí deklarovat implementační otevřenost vůči různým systémům a individuálním požadavkům jednotlivých resortů. Využití PČK představuje významný racionalizační a bezpečnostní prvek v řadě oblastí výkonu funkce zaměstnanců veřejné správy: - obecně bezpečné řešení přístupů v rámci veřejné správy - na jedné straně jde o fyzické vstupy na vlastní pracoviště (s možností realizace docházkových systémů) i na pracoviště jiných resortů a o vstupy do zabezpečených prostor (obvyklé funkce identifikačního průkazu s možností využití bezkontaktního rozhraní a zajištění hierarchického uspořádání těchto vstupů) - na druhé straně se jedná o zajištění bezpečného přístupu do intranetu veřejné správy, umožnění přístupu - ve stanoveném rozsahu - k informačním systémům veřejné správy, základním registrům a ostatním datovým zdrojům (kontaktní rozhraní) s tím, že pro zajištění efektivnosti celého systému je nutné předem vypracovat systém adresářových služeb a rolí a
65
-
zajistit jejich přiřazení jednotlivým subjektům; právě využití PČK umožní detailní řízení přístupových práv a monitorování všech přístupů bezpečné přihlášení k operačnímu systému počítače, k aplikačnímu programovému vybavení nebo k zaměstnaneckému portálu; efektivní je i snadné zabezpečení počítače před zneužitím při každém odchodu z pracoviště vyjmutím PČK možnost bezpečného vytvoření a využívání elektronického podpisu podstatně kvalitnější zabezpečení přenosu a uložení dat šifrováním (bude nutné předem stanovit systém využívání registračních autorit, případně i správu klíčů) PČK umožní identifikaci úředníka směrem ke klientovi a přístup k datům klientů na jejich klientských čipových kartách (např. změna identifikačních údajů klienta) možnost realizace dalších, v tomto materiálu zatím blíže nespecifikovaných, aplikací (personální oblast – kvalifikace, vzdělávání, školení apod.; využití pro stravovací systémy; vazby na systémy EU).
Vlastnosti, funkce a obsah PČK stanoví - v optimální míře podrobnosti - standardy ISVS na základě požadovaných cílů a přínosů, v souladu se standardy a doporučeními EU a s přihlédnutím k existujícím a plánovaným implementacím čipových karet v ČR. Ve stručnosti lze za základ v této oblasti považovat následující funkce PČK: Identifikace a autentizace v informačních systémech veřejné správy založená na podstatně vyšší úrovni bezpečnosti získané pomocí kombinace fyzického předmětu a kryptografických prostředků, které jsou díky čipové kartě plně v moci jejího držitele. Identifikace a autentizace je realizována zejména v následujících oblastech: - intranet veřejné správy - správní doména úřadu - samostatný počítač (například notebook) - aplikační programové vybavení úřadu. Bezpečný nástroj pro zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Umožňuje výkon veřejné moci v souladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Nástroj pro ochranu informací a dat pomocí šifrování, založeného na principu využití PČK pro operace s kryptografickými klíči. Elektronická bezkontaktní identifikace pro vstup do budov nebo chráněných prostor, realizovaná za účelem řízení vstupu a evidence pohybu a dostupnosti zaměstnanců (vstupní, docházkové a zabezpečovací systémy). Vizuální identifikace v místě, kde není možnost provést elektronickou identifikaci. PČK bude personalizována a opatřena moderními vizuálními bezpečnostními prvky, specifikovanými standardem ISVS. Vizuálně bude PČK obsahovat základní identifikační údaje držitele karty podle zákona č. 218/2002 Sb. (služební zákon). Volitelné využívání magnetického proužku, příp. čárového kódu, pokud to příslušný úřad bude požadovat z důvodů kompatibility se stávajícími, dožívajícími způsoby identifikace. Multifunkčnost a otevřenost vůči individuálním potřebám resortů. Implementační otevřenost a standardizované rozhraní PČK musí umožnit využití v různých systémech (Windows, UNIX, Linux apod.). Efektivní nasazení PČK je možné dosáhnout až po splnění základního předpokladu, že pro podporu standardizačních aktivit MI ČR je vytvořena respektovaná pracovní skupina expertů zajišťující koordinaci národních, evropských a světových standardů a doporučení v oblastech souvisejících s čipovými kartami. Úkolem skupiny by kromě mezinárodní interoperability mělo být i dosažení shody v rámci ČR, zejména na úrovni resortů státní správy. Pokračovat v činnosti by měla rovněž pracovní skupina pro čipové karty při odborné pracovní skupině ústředních orgánů Ministerstva informatiky. V obou pracovních skupinách se předpokládá účast zástupce MPSV. Využívání PČK zaměstnanci veřejné správy bude znamenat významný racionalizační a bezpečnostní prvek zejména pro zkvalitnění jejich vlastní činnosti. Pro občany bezesporu zajistí větší
66
ochranu osobních údajů zpracovávaných veřejnou správou a může přinést i zkvalitnění a zrychlení zpracování jednotlivých agend. Toto je však podmíněno i dokončením dalších souvisejících subsystémů, které zajistí větší efektivitu činnosti celé veřejné správy, zejména vytvoření intranetu veřejné správy, přístupového portálu pro zaměstnance i veřejnost a vytvoření architektury systému základních registrů i jednotlivých informačních systémů veřejné správy. Jde však jen o první krok. Skutečné přiblížení veřejné správy občanům a cizincům pobývajícím na území ČR nastane až s dalším rozvojem jejich elektronické komunikace s veřejnou správou, využíváním elektronických formulářů a elektronického podpisu a větší dostupností zařízení pro komunikaci, včetně instalací moderních informačních kiosků na kontaktních místech veřejné správy. Rozvoji elektronické komunikace by významnou měrou mělo přispět plošné nasazení klientských čipových karet. I pro realizaci tohoto druhého kroku musí veřejná správa zajistit podmínky. Vytvoření základního registru územní identifikace V rámci řešení projektu výměny dat ve veřejné správě se jako první ze základních registrů navrhuje řešit základní registr územní identifikace a adres. Tento krok plně odpovídá požadavkům většiny resortů, zejména na zajištění zdroje správných a jednotných adres používaných v informačních systémech veřejné správy. Na základě posouzení v pracovní skupině by měl být za datový základ adresní části převzat současný registr UIR-ADR z informačního systému státní sociální podpory MPSV, doplněný o definiční body adresních míst. Zároveň v průběhu roku 2004 bude postupně prověřena úplnost a správnost údajů tohoto registru (zejména vzhledem k datovým zdrojům ČÚZK, se kterým se předpokládá uzavření dohody o spolupráci) tak, aby do konce roku 2004 byla zajištěna opravdu věrohodná datová základna. Konečné řešení tohoto registru by mělo být obsahem připravovaného věcného záměru zákonné úpravy územní identifikace a adres, včetně základního registru. Registr UIR-ADR obsahuje adresy všech stavebních objektů, které mají číslo domovní. Současná struktura obsahuje i celostátní číselníky oblastí, krajů, okresů, obvodů ORP, obvodů POÚ, obcí, pražských obvodů, NUTS4-obvodů, správních obvodů, městských částí/městských obvodů, částí obce, ulic a veřejných prostranství, stavebních objektů, adresních míst a dodávacích pošt. Registr UIRADR je již v současné době využíván jako datový zdroj v celé řadě subjektů veřejné správy i soukromé sféry, např. Ministerstvo financí využívá UIR-ADR v systému CEDR (služba online XML dotazů), v resortu Ministerstva spravedlnosti ho využívají rejstříkové soudy při ověřování adres, je zaintegrován v pilotním projektu registru živnostenského podnikání, jako územní identifikaci ho využívají Portál územních samospráv ePUSA i Portál veřejné správy, adresy pro zasílání dále využívá zejména Česká pošta, Telecom, celá oblast energetiky; vzhledem ke všeobecné dostupnosti dat je UIR-ADR zaintegrován i v celé řadě informačních systémů jednotlivých podniků. Rovněž je již zajištěno vzájemné předávání změn adres mezi evidencí obyvatel MV a UIR-ADR. V prvním čtvrtletí 2004 bude zprovozněn online systém nahlašování změn z odpovědných registračních míst přímo do registru UIR-ADR a systém okamžitého poskytování těchto změn uživatelům. Zavedení bezvýznamového identifikátoru občana Pro základní identifikaci našich občanů v rámci informačních systémů veřejné správy se dosud v převážné míře využívá rodné číslo. Není však bezvýznamovým identifikátorem a nevyhovuje i z dalších důvodů, včetně zajišťování ochrany osobních údajů (obsahuje datum narození a pohlaví). Požadavky na zajištění jednoznačné a bezpečné identifikace nejen našich, ale i zahraničních občanů se stávají aktuální i v souvislosti se vstupem naší země do EU. Pro zajištění mobility pracovních sil bude nutné zajistit poskytování všech druhů důchodů, pojištění a sociálních dávek pro migrující pracovníky podle platných nařízení EU, celá řada úkonů by měla postupně probíhat elektronicky. Problematiku identifikace občanů ČR je přitom nutné řešit v souvislosti s připravovaným systémem základních registrů veřejné správy. Důležité je rovněž zajištění předpokladů pro nové způsoby elektronické identifikace a dálkové komunikace s využíváním čipových karet, elektronického podpisu a informačních kiosků.
67
Kromě rodného čísla jsou dvěma dalšími nejpoužívanějšími veřejnými identifikátory osob v informačních systémech veřejné správy České republiky číslo zdravotního pojištěnce a identifikátor klienta MPSV. V podstatě: nositeli rodného čísla jsou všichni obyvatelé ČR, čísla zdravotního pojištěnce všichni zdravotní pojištěnci (včetně cizinců zaměstnaných u zaměstnavatele se sídlem v ČR) a identifikátoru klienta MPSV všechny osoby, které se kdy v minulosti dostaly do kontaktu se systémem Státní sociální podpory (buď jako klienti pobírající dávky státní sociální podpory, nebo jako společně posuzované osoby) a klienti Úřadů práce. Je přitom zřejmé, že množiny obyvatel ČR, klientů MPSV a zdravotních pojištěnců nejsou stejné. Klady a zápory používání uvedených identifikátorů jsou podrobněji uvedeny v předkládaném záměru. V každém případě je omezena platnost struktury rodného čísla (stávající bude možné používat jen do 1.1.2054). Na druhé straně identifikátor klienta je bezvýznamový, není však zatím přidělen celé populaci ČR (jen cca ¾). Zavedení bezvýznamového identifikátoru občana neznamená okamžité úplné upuštění od rodného čísla (jak je někdy odpůrci zavedení nového identifikátoru argumentováno), ale jeho postupné nahrazení (v horizontu cca 40-50 let), rodné číslo by se i nadále potřebnou dobu používalo, avšak nikoliv jako primární klíč, ale jako vazební atribut k těm IS, které zatím nový identifikátor z nejrůznějších důvodů nebudou používat. Zde je nutno zmínit zejména ČSSZ, kde vzhledem k množství archivovaných evidenčních listů důchodového zabezpečení identifikovaných rodným číslem lze předpokládat časový horizont právě okolo padesáti let. V cílovém stavu se předpokládá, že bezvýznamový identifikátor občana plně nahradí rodné číslo a bude sloužit v rámci veřejné správy ČR (a i pro EU) jako základní identifikátor občana (národní identifikátor pro EU) a bude uveden v základním registru obyvatel (jako referenční pro všechny ostatní registry). Občanům ČR bude přidělován již při narození a uváděn v rodném listu a na občanském průkazu, na příslušných místech bude přidělován cizincům s trvalým pobytem a akreditovaní poskytovatelé certifikačních služeb budou tento identifikátor uvádět do kvalifikovaných certifikátů pro užití zaručeného elektronického podpisu v oblasti orgánů veřejné moci. Občan bude mít toto číslo i na své čipové kartě s elektronickým podpisem, pomocí které bude prokazovat svou totožnost a komunikovat elektronicky s veřejnou správou, včetně využívání informačních kiosků. Zavedení jednotného bezvýznamového identifikátoru občana v informačních systémech veřejné správy bude samozřejmě velmi dlouhodobý proces a nebude automaticky znamenat zrušení rodného čísla. Předpokládá se využít pro postupné zavedení bezvýznamového identifikátoru občana stávající, rovněž bezvýznamový, identifikátor klienta MPSV. Postup jeho zavedení lze charakterizovat následujícími, vzájemně se prolínajícími, etapami: - v souvislosti s probíhajícími pracemi na vytvoření systému základních registrů veřejné správy zajistit legislativní začlenění bezvýznamového identifikátoru občana do základního registru obyvatel (jako dalšího možného identifikátoru k využití vedle rodného čísla) s tím, že při využití identifikátoru klienta MPSV bude možné bezprostředně začít s jeho naplňováním. Zároveň by tím postupně došlo ke sjednocení společných údajů o obyvatelích v obou evidencích. Současně řešit i vazbu tohoto nového identifikátoru a jeho použití v ostatních základních registrech (ekonomických subjektů, nemovitostí a územní identifikace), - specifikace funkce kontaktních míst a centra pro přidělování jednotného bezvýznamového identifikátoru občana, úprava příslušné legislativy. Nejdříve by byl přidělován souběžně s rodným číslem, - pro jednotlivé subjekty veřejné správy zajistit v příslušných zákonných podkladech pro vedení jejich evidencí postupnou úpravu používání bezvýznamového identifikátoru jako základního identifikátoru občana pro příslušnou agendu a zajistit vazbu na základní registr obyvatel, který již bude bezvýznamový identifikátor pro všechny občany obsahovat. Příslušnými zákony tak bude stanoven okruh a způsob používání bezvýznamového identifikátoru občana i podle zákona na ochranu osobních údajů, - v cílovém stavu se předpokládá, že bezvýznamový identifikátor občana plně nahradí rodné číslo (které však nutně z historických důvodů nezmizí) a bude sloužit v rámci veřejné správy ČR jako základní identifikátor občana (resp. ve vazbě na předpisy EU jako „národní identifikátor“). Občan bude mít toto číslo i na své čipové kartě s elektronickým podpisem,
68
pomocí které bude prokazovat svou totožnost a komunikovat s veřejnou správou na kontaktních místech veřejné správy či jen prostřednictvím Internetu nebo informačních kiosků. Vzhledem k probíhajícím pracím na vytvoření systému základních registrů veřejné správy, zajišťování postupné elektronizace veřejné správy a vstupu České republiky do EU v příštím roce je právě v současné době přistoupení k zavedení bezvýznamového identifikátoru občana nanejvýš aktuální. Oproti zavedení úplně nového bezvýznamového identifikátoru má využití stávajícího identifikátoru klienta MPSV zejména následující výhody a přínosy: - je již přidělen cca ¾ populace ČR (i když klienti MPSV se zatím identifikují vůči systému rodným číslem, další /elektronická/ komunikace je již pomocí identifikátoru klienta MPSV) - bude vyžadovat nižší náklady - má stejnou délku jako rodné číslo, je ověřen algoritmus výpočtu i způsob přidělování - lze bezprostředně zapracovat do připravovaných materiálů k výměně dat ve veřejné správě a vytváření základních registrů veřejné správy - lze využít již vytvořených vazeb informačního systému státní sociální podpory na další informační systémy veřejné správy - kromě urychlení přidělení identifikátoru občanům přispěje přímo i ke sjednocení informačních systémů státní sociální podpory, evidence obyvatel a evidence pojištěnců VZP - je již využíván ve více resortech jako součást kvalifikovaného certifikátu vydávaného akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb pro jednotnou identifikaci občanů vůči veřejné správě - identifikuje občany v oblasti nejdůležitější pro zajištění požadavků EU (migrace obyvatel a mobilita pracovních sil).
69
4.4
Další hlediska rozvoje
Pro koordinaci rozvoje informačních systémů veřejné správy vydává Ministerstvo informatiky metodické pokyny a standardy, podle kterých jednotlivé resorty postupují. Dále je uveden přehled těchto materiálů, platných k 1.1.2004. Plné aktuální texty jsou k dispozici na internetové adrese Ministerstva informatiky www.micr.cz . Koordinace rozvoje ISVS - Metodické pokyny Katalog datových prvků ISVS Zveřejněný Katalog datových prvků ISVS obsahuje souhrn jednoduchých a složených datových prvků katalogizovaných v rámci ISVS. Katalogové listy budou postupně uváděny do souladu s Metodickým pokynem pro popis datových prvků. Metodický pokyn pro popis datových prvků Tento metodický pokyn nahrazuje Standard ISVS 003 pro popis datových prvků. Metodický pokyn pro tvorbu doménových jmen Tento metodický pokyn nahrazuje Standard ISVS 019 pro tvorbu doménových jmen ve veřejné správě. Metodický předpis pro strukturu standardů ISVS Tento metodický podklad má za úkol sjednotit formu standardů ISVS, zvýšit tak jejich profesionální formální úroveň a usnadnit a objektivizovat rozhodování o tom, zda daný testovaný produkt vyhovuje standardu ISVS, či nikoliv. Formuláře evidenčních listů Zde uvádíme formuláře "Evidenčních listů", které musí správce informačního systému zpracovat pro evidenční účely, a po jejich schválení zaslat kopie na Ministerstvo informatiky. Tato povinnost vyplývá ze Standardu ISVS 005 pro náležitosti životního cyklu informačního systému. Pravidla, zásady a způsob zabezpečování kontroly užívání počítačových programů Účelem tohoto dokumentu publikovaného ve Věstníku ÚVIS 2001/částka 10 je stanovit transparentní, komplexní a jednotný systém pravidel pro kontrolu užívání počítačových programů v souladu s platnými právními předpisy a příslušnými licenčními ujednáními, a to stanovením základních podmínek pro nabývání, instalaci a užívání počítačových programů a stanovením zásad a způsobu zabezpečení pravidelných kontrol užívání počítačových programů na všech ministerstvech a ostatních orgánech státní správy, včetně v jimi řízených organizacích. Bezpečnost informačních systémů Je metodická příručka zabezpečování produktů a systémů budovaných na bázi informačních technologií, vydaná Úřadem v červenci 2000. Koordinace rozvoje ISVS - Standardy Struktura a náležitosti zprávy o kontrole počítačových programů Usnesením vlády z 13. ledna 2003 č. 58 bylo ministru informatiky uloženo zpracovat a na www stránkách ministerstva zveřejnit do 31. 3. 2003 strukturu zprávy o provedení kontroly legálního užívání počítačových programů, kterou jsou orgány státní správy povinny, podle tohoto usnesení, předložit ministrovi informatiky do 30. 9. 2003. Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální technické mapy města - 001/01.02
70
Účelem Standardu pro strukturu a výměnný formát digitální technické mapy města je vymezení struktury a výměnného formátu pro bezproblémový přenos datového obsahu DTMM mezi informačními systémy realizovanými s využitím různých programových produktů a sjednocení interpretace údajů technické mapy města. Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP - 002/01.04 Tento standard řeší způsob vzájemného propojení informačních systémů jednotlivých subjektů tak, aby mohly mezi sebou účelně komunikovat a poskytovat veřejné informační služby. Způsob komunikace je založen na bázi protokolů TCP/IP a řešení používaných v síti Internet. Standard ISVS pro národní prostředí - 004/02.06 Standard ISVS pro národní prostředí se omezuje pouze na určení specifik národního prostředí (především kódování a řazení), tj. na ty oblasti, které je nutné vyžadovat pro potřeby správních úřadů na území České republiky. Standard ISVS pro náležitosti životního cyklu informačního systému - 005/02.01 Standard předepisuje základní kroky, které musí být provedeny v průběhu životního cyklu informačního systému a zejména základní strukturu dokumentů, které musí být v průběhu životního cyklu informačního systému vypracovány a pravidelně aktualizovány. Je určen zejména pro správce informačních systémů veřejné správy a dále pro ostatní subjekty, které se rozhodnou spravovat svoje informační systémy podle ustanovení tohoto standardu. Standard ISVS pro pověřování k výkonu atestací a pro náležitosti provozu atestačních středisek 006/02.02 Standard upravuje zejména vztah MI jako oprávněného subjektu k vydávání a odnímání pověření právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu atestací v rámci ISVS a žadatele o pověření k výkonu atestací. Při vlastní atestační činnosti standard vymezuje práva a povinnosti MI, atestačního střediska a žadatele o atest, případně výrobce nebo distributora produktu. Dále definuje podmínky provozu atestačního střediska, náležitosti atestačního řízení, kontrolu činnosti atestačních středisek MI a vyřizování stížností na práci atestačních středisek. Standard ISVS pro náležitosti procesu a metodiky atestace jakosti produktů - 007/01.02 Standard definuje základní náležitosti metodik atestace jakosti produktů pro použití v informačních systémech veřejné správy. Je určen pro všechna atestační střediska působící na základě pověření k výkonu atestací uděleného Ministerstvem informatiky. Standard ISVS k prostorové identifikaci - 008/04.02 Účelem tohoto standardu je vytvořit podmínky pro racionální práci s prostorově vztaženými daty a informacemi, zejména pak vytvořit podmínky umožňující vzájemné předávání dat a informací a jejich vícenásobné, na prostorových principech srovnatelné využití. Současně je účelem poskytnout v nejširším pojetí uživatelskému okolí prostorově orientovaných informačních systémů jednotný výklad a přístup k práci s prostorově vztaženými daty a informacemi. Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát metadat informačních zdrojů - 011/01.02 Účelem Standardu pro strukturu a výměnný formát metadat informačních zdrojů je vytvořit podmínky pro racionální tvorbu informačních systémů, zejména pro tvorbu metaIS o informačních zdrojích z oblasti geografických informací. Standard pak kromě vymezení struktury a výměnného formátu metadat sjednocuje i terminologii předmětné oblasti. Standard ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup - 012/01.02
71
Předmětem standardu je výčet a struktura nejdůležitějších informací, zveřejňovaných orgánem veřejné správy způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dále detailní osnova popisu postupu orgánu veřejné správy při vyřizování žádosti občana (nejen při správním řízení, ale i při řešení jiných životních situací). Standard obsahuje také obecná metodická doporučení k zajištění trvalé aktuálnosti a správnosti zveřejňovaných informací. Standard ISVS pro informační systémy v oblasti personální a platové - 013/03.01 Předmětem standardu je sjednocení poskytovaných dat z IS orgánů veřejné správy do specializovaných ISVS v oblasti personální a platové. Standard ve své aktuální verzi specifikuje datové prvky pro tvorbu rozhraní pro Informační systém o platech ve veřejné správě vedený Ministerstvem financí a datové rozhraní pro Informační systém o průměrném výdělku vedený Ministerstvem práce a sociálních věcí. Standard ISVS pro atestace shody informačních systémů veřejné správy se standardy ISVS 014/01.02 Standard upravuje a omezuje povinnost správců ISVS prokazovat shodu jimi vedených ISVS s povinnými ustanoveními standardů formou atestačního řízení. Vymezuje požadavky na prokazování shody IS se standardy ISVS zveřejněnými ve Věstnících 2000/částka 1–5 a 2001/částka 1–8 atestační zkouškou. Standard ISVS pro transkripci neběžných latinských znaků do znaků podle kódové tabulky ISO Latin 2 - 015/01.02 Tento standard stanovuje závazná pravidla pro ty pracoviště veřejné správy, která řeší problém zápisu znaků latinské abecedy, které nejsou obsaženy v kódovací tabulce ISO Latin 2, a které nelze proto pomocí běžné výpočetní techniky zobrazit. Standard ISVS pro provoz elektronických podatelen ve vztahu k používání zaručeného elektronického podpisu - 016/01.01 Standard je určen orgánům veřejné moci. Stanovuje organizačně technické předpoklady a podklady, které orgán veřejné moci rozpracuje do opatření k zajištění funkce pracovišť pro příjem a odesílání datových zpráv v orgánech veřejné moci (elektronických podatelen) v souvislosti s používáním elektronického podpisu. Standard ISVS stanovující povinné požadavky na metodiku atestace shody IS se Standardem ISVS pro náležitosti životního cyklu IS - 017/01.01 Tento standard stanovuje povinné požadavky na metodiku atestačních středisek, kterým Ministerstvo informatiky vydalo pověření k výkonu atestací, při atestaci shody IS se Standardem ISVS 005 pro náležitosti životního cyklu. Standard ISVS stanovující povinné požadavky na metodiku atestace shody IS se standardizovanými datovými prvky - 018/01.01 Standard vymezuje povinný postup atestačních středisek při testování shody IS s datovými prvky standardizovanými v rámci ISVS a Standardem ISVS pro popis datových prvků. Dále vymezuje okruh informačních systémů, které spadají do atestační povinnosti a dobu platnosti atestu. Personální zajištění (eLearning) K personálnímu zajištění patří problematika vzdělávání pracovníků, a to jak pracovníků odborných útvarů informatiky, tak uživatelů výpočetní techniky. Nejde přitom o zajištění soustavného vzdělávání jen v oblasti informatiky, ale i rozvíjení všech dalších potřebných předpokladů pro výkon příslušných funkcí. V posledním období se jedná zejména o studium z oblasti předpisů a nařízení EU.
72
Moderním prostředkem je systém elektronického vzdělávání (eLearning), který nabízí cílené, rychlé a efektivní vzdělávání prostřednictvím Intranetu a Internetu. Většinou se jedná o mezinárodní, standardní a vysoce bezpečná řešení, která jsou nezávislá na dodavatelích obsahu a kurzů. Umožňují také sdílení určitých informací a obsahů mezi více subjekty. Snadná integrace se stávajícími personálními systémy, vysoce efektivní administrace systému a jeho intuitivní uživatelské rozhraní jsou potom klíčové předpoklady pro úspěšné zapojení konkrétního systému do komplexního procesu vzdělávání zaměstnanců. Systém by měl mít standardně minimálně následující vlastnosti: možnost správy zdrojů nutných k organizaci školení (lektoři, učebny, atd.), podpora komunikace v rámci kurzů (diskusní skupiny, fóra, atd.), možnost samoobslužného, povinného či autorizovaného zápisu do kurzů, možnost přihlašování a schvalování účasti na vybraných kurzech, možnost uživatelské správy vzhledu aplikace (logo, barvy, atd.), možnost sestavení kurzů z dokumentů v různých formátech (HTML, Acrobat Reader, MS Word, MS PowerPoint, atd.), testovací nástroj pro vytváření testů a jejich hodnocení, možnost evidence i dalších kurzů (nejen eLerningových), ale i prezenčních, včetně jejich popisu a možnost vyhledávání podle zadaných kriterií či podle kategorií v katalogu. O případném nasazení a výběru takového systému eLearningu by mělo být rozhodnuto v roce 2004. Kromě vlastních školení a kurzů jsou nezbytnou součástí vzdělávání a informovanosti zaměstnanců prezentace. Potřeba prezentací se stává v současné době aktuální především s ohledem na nasazování prostředků síťových a komunikačních technologií. K provádění prezentací na multimediální úrovni je na MPSV vhodný prostor („skleník“), po technické stránce v gesci odboru informatiky. Jeho technické vybavení musí být udržováno na odpovídající úrovni právě vzhledem k rychle se rozvíjejícím technologiím v multimediální oblasti.
73
4.5.
Návrh změn podpory informování veřejnosti
MPSV bude rozvíjet informační systém pro občany a cizince pobývající na území ČR na zelené telefonní lince o další oblasti a rozšiřovat činnost pracovišť MPSV pro poskytování informací veřejnosti podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Pro zkvalitnění webových stránek MPSV bude fungovat Redakční rada. Na webových stránkách ministerstva budou doplněny všechny údaje požadované tímto zákonem (zejména postupy, které musí povinné subjekty dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání klientů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat) při využívání standardů zpracovávaných MI ČR pro tuto oblast. Rozšiřování možností občanů pro přístup k Internetu bude realizováno postupně zejména prostřednictvím napojování informačních kiosků v rámci kontaktních míst. MPSV bude komplexně řešit poskytování informací ze sociální oblasti a zaměstnanosti pro Portál veřejné správy a spolupracovat s jeho správcem na zveřejňování informací. Bude vytvořen Interaktivní Informační Portál MPSV (IIP MPSV), který by měl integrovat všechny informace MPSV (včetně Národního informačního centra BOZP), informace ze systému státní sociální podpory, včetně vyhledávání adres, Úřadů práce, ČSSZ i Portálu veřejné správy a měl by sloužit i pro zpřístupnění Internetu na informačních kioscích, umístěných v současné době na Kontaktních místech Státní sociální podpory (KM SSP) a na Úřadech práce (ÚP). MPSV bude postupně rozšiřovat právě nasazení informačních kiosků a sjednocovat jejich obsah zejména pro oblast SSP a pro služby zaměstnanosti. V rámci těchto systémů bude zajištěna lepší informovanost klientů o možnostech využívání informačních kiosků, zjednodušení a zlepšení přístupu klientů a zejména další rozšiřování napojení na komunikační infrastrukturu resortu (případně veřejné správy) s možností využívání Internetu. Informační kiosek by měl umožnit občanům a cizincům pobývajícím na území ČR (chráněným přístupem přes PIN s možností budoucího využívání čipové karty) prohlížet jejich osobní údaje a příjmy ze systémů SSP, ÚP, OSSZ a ČSSZ, dále poskytovat informace a návody z konkrétních sociálních oblastí (např. výpočet životního minima) a umožnit i prezentaci příslušných regionálních údajů. Podle projektu Akčního plánu realizace SIP mají být postupně vytvářena kontaktní místa veřejné správy. V jejich rámci bude MPSV prosazovat jednotný obsah informací poskytovaných prostřednictvím informačního kiosku pro celou veřejnou správu. ČÚBP připravuje novou verzi internetových stránek www.cubp.cz, obsahující i stránky jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce (IBP) v jednotné úpravě a také personální posílení týmu. Rovněž se počítá se zveřejněním některých aktuálních pohledů na statistiky pracovní úrazovosti. VÚBP plánuje od 1. čtvrtletí 2004 zahájení provozu nové verze oborového informačního serveru BOZPinfo.cz (verze 2) pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČR. Server (www.bozpinfo.cz) bude soustřeďovat na jedné internetové adrese informace z oblasti BOZP v ČR a vhodnou formou je prezentovat odborné i širší veřejnosti, např. odborné informace (články zpravodajství), faktografické informace (databáze pojmů z BOZP, rozcestník, kontakty apod.), bibliografické informace, kalendář akcí z oblasti BOZP, informace kdo je kdo v BOZP. Server bude poskytovat na svých stránkách také prostor pro propagaci kampaní a akcí z této oblasti.
74
5.
Přílohy
5.1
Popis jednotlivých informačních systémů resortu
Příloha č. 1a
Informační systémy MPSV - ekonomicko administrativní Základní funkce
Ekonomika, statistika, administrativa (PEM, vládní materiály…), registr CEDR
Počet míst instalace
450 z toho: z toho:
Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém Řešitelé systémů Název aplikace Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí
450 MPSV 450 v LAN
klient/server i Series IBM osobní počítače Compaq, Dell OS 400 Windows NT Workstation, WindowsXP, Windows 2000 DB2/400 VS MPSV fa DUSIL NUGGET Interní informační systém MPSV Leden 1991 Březen 1991 SQL DB2/400, C, CL,Java
CASE Systém pro testování Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
LAN MPSV ČSÚ, MF, ČNB, Česká pošta, Česká spořitelna, ČSSZ, SSZ, Úřady práce, ÚSP, ČÚBP, VÚPSV, VÚBP, NVF, ITI, IVBP
75
Příloha č. 1b
Informační systémy MPSV – elektronická pošta Základní funkce Počet míst instalace
elektronická pošta MS-Exchange 4000 z toho: 700v LAN
Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém Řešitelé systémů Název aplikace Zahájení vývoje Vývojové prostředí CASE Systém pro testování Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
klient/server server HPProlinatDL 380, osobní počítače Compaq, Dell Windows 2003 Server Windows NT Workstation, Windows XP, Windows 2000 interní úložiště správ VS MPSV (fa DUSIL), Anect Elektronická pošta 1997
LAN MPSV, WAN IS SSP
76
Příloha č. 1c
Informační systémy MPSV – Internet Základní funkce Počet míst instalace Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém Řešitelé systémů Název aplikace Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí CASE Systém pro testování Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
služby Internetu 900 část informací poskytována všem účastníkům sítě WAN z toho: 300 v LAN klient/server server Compaq Proliant 2500 , LINUX DEBIAN 3.0 R3 osobní počítače Compaq, Dell Windows 2000 Server Windows NT Workstation, Windows 98, Windows 2000
ORACLE, MS-ACCESS, MySQL VS MPSV (fa DUSIL), Anect Služby Internetu. 1997 1997 APACHE, PHP, MS IIS, ASP
WAN IS SSP
77
Příloha č.1d
Informační systémy MPSV – Intranet Základní funkce Počet míst instalace Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém Řešitelé systémů Název aplikace Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí CASE Systém pro testování Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
služby Intranetu 430 z toho: 430 v LAN klient/server server Compaq Proliant 1600 osobní počítače Compaq, Dell Windows NT Server Windows NT Workstation, Windows 98, Windows 2000
ORACLE, MS-ACCESS VS MPSV (fa DUSIL), Anect Služby Intranetu. 1997 1997
LAN MPSV
78
Příloha č. 1e
Informační systémy MPSV – faxové služby Základní funkce Počet míst instalace Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém Řešitelé systémů Název aplikace Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí CASE Systém pro testování Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
služby Intranetu 99 z toho: 99 v LAN klient/server server HP Proliant DL 330 osobní počítače Compaq, Dell Windows 2003 Server Windows NT Workstation, Windows XP, Windows 2000
MS-ACCESS VS MPSV (fa DUSIL), Anect Faxové služby 1997 1997
LAN MPSV
79
Příloha č. 1f
Informační systémy MPSV – Security systém Základní funkce Počet míst instalace Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém Řešitelé systémů
Security systém 430 klient/server DELL Optiplex Windows 2000 Server
Název aplikace Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí
Docházkový systém. 1997 1998
CASE Systém pro testování Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
Windows 2000 ORACLE Anect
Intranet
80
Příloha č. 1g Informační systémy MPSV - posudková služba Základní funkce Počet míst instalace
Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém Řešitelé systémů Název aplikace Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí
Vedení celé agendy Posudkových komisí MPSV, databáze žadatelů, řízení, protokolů, statistika 88 z toho: 2 MPSV 86 na 8 detašovaných pracovištích MPSV z toho: 86 LAN klient/server servery DELL POWER EDGE 2100, COMPAQ ProLiant, DELL POWER EDGE 1300 osobní počítače DELL Windows NT 4.0
MS Windows 95 a 98 a 2000 a XP MS SQL Server NAVIDATA Praha POSUDKY 1993 (DOS) 1996 (Windows) 1994 (DOS) 1997 (Windows) 2004 (Windows WAN) Microsoft – Visual Basic 6.0. (98)
CASE Systém pro test. Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
Na LAN: TCP/IP + ODBC e-mail, předávání dat emailem i přímo TCP/IP
81
Příloha č. 2 Informační systém státní sociální podpory Základní funkce
Počet míst instalace
Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém Řešitel aplikace Název aplikace Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí CASE Systém pro testování Komunikace v rámci systému
Vnější datové vazby
příjem žádostí o státní sociální podporu rozhodování o dávkách výplata dávek kontrola, statistiky, změna koeficientů s centrální údržbou 400, z toho 1 MPSV 7 detašovaných pracovišť MPSV 76 úřadů obcí pověřených výkonem státní správy 22 úřadů městských částí v Praze 294 vzdálených kontaktních míst klient/server Servery Compaq ProSignia, Compaq ProLiant osobní počítače Compaq DeskPro Novell NetWare 5.0 Windows NT Workstation 4.0 Oracle 8.1 RDBMS Oksystem s.r.o., v rámci generální dodávky fy Compaq Okdávky únor 1995 říjen 1995 SQLWindows, Centura Team Developer Logic Works Erwin Rational SQA Test Suite Datová síť WAN IS SSP s aplikačním on-line systémem a off-line dávkovým přenosem změn pro jejich zpracování v centru. MS Mail, MS Exchange finanční úřady (potvrzování příjmů) ČSSZ (důchody) OSSZ(dávky nemocenského pojištění) úřady práce (hmotné zabezpečení) Česká pošta (výplata dávek) ČNB (výplata dávek) MPSV (číselníky územní identifikace) MV ( evidence obyvatel pro kontrolní činnost)
82
Příloha č. 3 Základní funkce
Počet míst instalace Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém Řešitel aplikace Název aplikace Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí CASE Systém pro testování Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
Informační systém služeb zaměstnanosti evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání rozhodování o hmotném zabezpečení výplata hmotného zabezpečení evidence volných míst a zprostředkování zaměstnání aktivní politika zaměstnanosti rekvalifikace uchazečů pracovní povolení cizincům, povolení zaměstnávat cizince poradenství pro volbu povolání kontrola, statistiky, změna koeficientů s centrální údržbou náhrada mezd při platební neschopnosti zaměstnavatele 262, z toho 1 Správa služeb zaměstnanosti MPSV 77 úřadů práce 184 poboček úřadů práce klient/server servery převážně od firem Dell, Compaq osobní počítače – převážně Dell, Digital, Compaq Microsoft NT Server 4.0, Novell NetWare 4.1 MS Windows NT 4.0 Workstation Oracle7 RDBMS, Oracle 8i OKsystem s.r.o. Okpráce Červen 1993 Březen 1998 SQLWindows Logic Works Erwin Rational SQA Test Suite Internet/intranet(WAN) – WWW, FTP a MAIL Úřady práce – MPSV (potvrzování pro státní sociální podporu) Úřady práce – MPSV – MŠMT (obory vzdělání, školy, učiliště) Úřady práce – MPSV – ČSÚ (klasifikace zaměstnání) Úřady práce – Cizinecká policie MV (pracovní povolení cizincům) Úřady práce – živnostenské úřady (živnostenské listy) Úřady práce – MPSV – ČSÚ, ČSSZ, VZP, MF (evidence organizací) MPSV - Úřady práce (číselníky územní identifikace) Úřady práce – ČSSZ (započitatelné doby vedení v evidenci) Úřady práce – Česká pošta, ČNB (výplata dávek) Úřady práce – MF – poskytnuté dotace aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatelům Úřady práce – MPSV – INTERNET (insolvence, volná místa, seznam ÚP, statistiky)
83
Příloha č. 4 Informační systém ČSSZ Základní funkce
Počet míst instalace
Architektura Počítače
Operační systémy Operační systémy klientů Databázové systémy Řešitelé aplikací Názvy aplikací Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí
Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
Podpora agend - výběru pojistného (výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na st. politiku zaměstnanosti) - důchodové oblasti (rozhodování o nárocích na důchod včetně změn těchto nároků, stanovení výše dávek a zabezpečení výplat důchodů včetně jejich změn) - oblasti nemocenského pojištění (rozhodování o nárocích na dávky, stanovování výše dávek a poskytování dávek nemocenského pojištění) Podpora ekonomických agend (účetnictví, rozpočetnictví, statistiky a výkaznictví, evidence majetku) Podpora agend pro oblast personální a mzdovou (personalistika, mzdy a EDV) Podpora ostatních dílčích agend ( evidence věcných spisů a korespondence, evidence autoprovozu a evidence docházky) Vedení následujících registrů: Na úrovni ČSSZ jsou vedeny - centrální registr pojištěnců a subjektů odvádějících pojistné na sociální pojištění - registr nárokových podkladů důchodového pojištění - evidence vyplácených důchodů (datový soubor) - databáze identifikací pojištěnců. Na úrovni okresních správ sociálního zabezpečení jsou vedeny - registr osob samostatně výdělečně činných - registry organizací, které jsou poplatníky pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti - evidence práce neschopných občanů (dle zákona č.307/1993 Sb.). 99, z toho 1 ústředí ČSSZ 8 detašovaných pracovišť ČSSZ 76 OSSZ 1 PSSZ 13 ÚP PSSZ klient / server Centrální výpočetní systém – SX 140 20-C (FSC) unixové ervery – RM400 (SNI), RM 600(SNI), HP 9000 (HP) Intel servery – PRO M5 (Siemens) , Proliant 6000 (Compaq) , ML 1600 (Compaq), ML 370 (Compaq), ML 350 (Compaq), 310 (Compaq), xSeries 235 (IBM), Econela 30 (FSC) pc – 4100E (BULL), 300 GL (IBM), NetVista A40 (IBM), Scovery Sx (FSC), Evo D510 (Compaq), D530 (HP) notebooky – převážně T21, T23, T30, T40, R40 (IBM) centr. výp. systém – BS2000 servery – UnixV5.4x, MS Windows NT Server4.0, MS Windows 2000 server , Novell MS Win NT 4.0 Workstation, MS Windows 2000, MS Windows XP SESAM SQL, Informix, MS SQL, Oracle Úsek 9 ČSSZ, SBS s.r.o. (Siemens,SNI,FSC), Komix s.r.o.(důchodová statistika), MUZO (účetníctví), UNICOS (personalistika) a další odpovídá základním funkcím důchodové agendy: 1965 nemocenské pojištění včetně výběru pojistného na soc. zab. a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti: 1990 důchodové agendy: 1968 nemocenské pojištění včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti: 1991 zejména BS2000/COBOL s databází SESAM SQL UNIX/C ,C++, Informix-ESQL/C,4GL, Arcis Windows/Clipper , Visual Basic, WebTransaction Server (HTML) LAN/Ethernet/TCP/IP WAN – WAN IS SSP MPSV - statistiky, údaje pro SSP MF - ARES ČSÚ - statistické podklady Česká pošta a.s. - výplaty dávek ČNB - převody plateb Peněžní ústavy - převody dávek MV - ověřování RČ
84
Příloha č. 5 Informační systém Českého úřadu bezpečnosti práce Základní funkce Počet míst instalace Architektura Počítače Síťový operační systém Operační systém klientů Databázový systém
Řešitelé systémů Název aplikace Zahájení vývoje V provozu od Vývojové prostředí CASE Systém pro testování Komunikace v rámci systému Vnější datové vazby
Síťové služby, komunikace Služby Internetu a Intranetu, faxové služby Informační systém IS SOD 71 z toho 40 ČÚBP 120 Inspektoráty bezpečnosti práce (8 LAN) Klient/Server, Intranet Servery: DTK FEAT, NCR, TECOM PC: NCR, TECOM, COMPaq, HP, AUTOCONT SOLARIS, UNIXWARE, WINDOWS NT, LINUX MS Windows 3.11, Windows 95, Windows 98, Windows 2000 Informix OnLine, Informix SE, Informix MetaCube 4 Informix Dynamic Server 2000 ČÚBP, TECOM, VÚBP, Ing. Petr Přibyla IS SOD 1998 2000 C++, Delphi 4.0, Informix Data Director for WEB LBMS SELECT SE TCP / IP MPSV, IBP, Czech On Line, VÚBP
85
Příloha č. 6 Informační systém Výzkumného ústavu bezpečnosti práce Základní funkce
Síťové služby, komunikace Služby Internetu a Intranetu, faxové služby Středisko vědeckých informací provoz oborového informačního serveru BOZPinfo.cz (www.bozpinfo.cz) Automatizovaný knihovnický systém Informační systém zajišťující provoz odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií Počet míst instalace 88 počítačů a 8 notebooků z toho je 75 připojených v LAN Architektura Klient/Server, Intranet Počítače Servery: - File Server, Domain Controller: Compaq ProLiant ML570T01 X700-1M (sw: MS BackOffice Server 2000) - Application Server: Compaq ProLiant DL580R01 X700-1M(sw:OS: MS Windows 2000 server, MS SQL 2000 –součást BackOffice Server 2000) - Web Server: Compaq ProLiant 1200 (sw: MS Windows 2000 Pro, IIS 5.0) Fairwall: MS Windows 2000 PRO, Check Point Fairwall 1/ VPN 1 NG PC: Základní typová sw konfigurace desktopu: OS: MS Windows (verze 3.1, 95, 98, 2000) Další sw: sw balík MS Office (verze XP, 2000, 97), Antivir. prog.: AVG ver. 6.0 (fy. Grisoft), Windows Commander 3.2 (fy. Ghisler), Total Commander 5.51 (fy. Ghisler), Acrobat Reader 3.2 (fy. Adobe) Základní typová sw konfigurace desktopů je, podle potřeby uživatelů rozšířena o další specializované komerční PC programy. Síťový operační systém MS Windows 2000 Operační systém klientů MS Windows (verze 3.1, 95, 98, 2000) Databázový systém MS SQL 2000 Řešitelé systémů VÚBP, MKNet, AiP Safe s.r.o., LANius s.r.o. Název aplikace Odpovídá základním funkcím Zahájení vývoje 1999 V provozu od 2000 Vývojové prostředí CASE Systém pro testování Komunikace v rámci TCP / IP systému Vnější datové vazby ČÚBP, MPSV ČR
86
Příloha č. 7 Informační systém VÚPSV Počet míst instalace
42
Architektura
klient/server
Počítače
server osobní počítače
Síťový operační systém
Windows 2000 NT
Operační systém klientů
Windows 95, 98, 2000
Databázový systém
Professional Library, MS Access
Řešitelé systému
G-Data s.r.o
Název aplikace
Informační otevřenost VÚPSV
Zahájení vývoje
květen 2000
V provozu od
září 2000
Vývojové prostředí
Windows
Komunikace v rámci systému
Intranet
Vnější datové vazby
MPSV, IPEX (připojení na internet)
Informační systém MSSF Monit (podrobná specifikace je obsažena v dokumentaci programu).
87
5.2
Přehled platné legislativy a dalších předpisů
A) Přehled platných zákonů z okruhu působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Podle § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo práce a sociálních věcí ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, civilní službu, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky. Výše uvedené oblasti jsou upraveny následujícími zákony (ve znění pozdějších předpisů): Zákoník práce č. 65/1965 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce Zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti Zákon ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti Zákon č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o ochraně některých zákonů Zákon č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě Zákon č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku Zákon č.236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců Zákon č.201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č.143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách Zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění Zákon č.297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé úrazem nebo nemocí z povolání Zákon č.120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli
88
Zákon č.119/1992 Sb., o cestovních náhradách Zákon č. 320/2002 Sb., o zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů B) Předpisy, zákony a další dokumenty z hlediska informatiky Zákony (ve znění pozdějších předpisů), vyhlášky, nařízení a usnesení vlády s obecnou působností: Zákon č. 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000, o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Zákon č. 227/2000 Sb. ze dne 29. června 2000, o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 365/2000 Sb. ze dne 14. září 2000, o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999, o svobodném přístupu k informacím Zákon č.148 Sb. ze dne 11. června 1998, o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů Zákon č.89/1995 Sb. ze dne 20. dubna 1995, o státní statistické službě Vyhláška č. 12/1999 Sb. NBÚ, o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků Vyhláška č. 56/1999 Sb. NBÚ o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu Vyhláška č. 76/1999 Sb. NBÚ o zajištění kryptografické ochrany utajovaných skutečností, provádění certifikace kryptografických prostředků a náležitostech certifikátu Vyhláška č. 244/1998 Sb. NBÚ, o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností Nařízení vlády ČR č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností Usnesení č. 875 ze dne 6. září 2000, kterým vláda ČR schválila metodický pokyn, konkretizující postupy při poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Usnesení č. 482 ze dne 15. května 2000, kterým vzala vláda ČR na vědomí „Koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí do roku 2002“ Usnesení č. 525 ze dne 31. května 1999, kterým vláda ČR schválila materiál „Státní informační politika“ Usnesení č. 1059 ze dne 11. října 1999, kterým vláda ČR schválila „Koncepci budování ISVS“ Usnesení vlády ČR č. 527 ze dne 31. května 2000, kterým byl přijat „Akční plán realizace Státní informační politiky“ Úmluva č. 108 (Rady Evropy), o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, kterou ČR podepsala dne 8. září 2000 Interní předpisy MPSV: Instrukce č. 2/1993 - Ochrana údajů v informačním systému MPSV ČR (č.j. 61-32123/93 z 25.10.1993) Akt řízení ministerstva, kterým se vydávají závazná pravidla a pokyny pro jednotlivé organizační útvary MPSV v oblasti informatiky. Byl zpracován v návaznosti na Příkaz ministra č. 7/1993 o ochraně informací, a k zajištění ochrany údajů v informačním systému ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pravidel provozování informačního systému včetně jeho subsystémů a specializovaných databází, jednotného postupu při předávání dat a používání prostředků výpočetní techniky. Předpis vyžaduje komplexní novelizaci, zejména s ohledem na:
89
• • • • • •
nové přístupy ve vymezení (pojetí) interních informačních systémů MPSV změny organizační struktury MPSV vymezené platným organizačním řádem změny druhu, četnosti a formy předávání dat odbornými útvary MPSV vydání Provozního řádu počítačové sítě MPSVNet a WAN IS SSP vydání nových obecně závazných právních předpisů (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a další, zejména z oblasti rozvoje, provozu, ochrany a bezpečnosti IS – viz níže uvedené základní právní předpisy) zrušení příkazu ministra č. 7/1993 ze dne 10.10.1993, o ochraně informací v působnosti MPSV ČR (s účinností od 1.1.2000), na který tato instrukce navazuje, a to vydáním příkazu ministra č. 16/1999 ze dne 1.12.1999 – Provádění zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Příkaz ministra č. 5/2003 – Provozní řád rozlehlé datové sítě IS SSP Provozní řád rozlehlé datové sítě informačního systému státní sociální podpory (WAN IS SSP) definuje správu a dohled této sítě, organizační zabezpečení jejího provozu a údržby, řešení poruchových a ostatních mimořádných stavů této sítě. Dále definuje základní bezpečnostní pravidla této WAN sítě a činnosti příslušných útvarů a institucí využívajících jejích služeb (odd. IS SSZ, ČSSZ, DP ČSSZ, DP MPSV, prac. SSP na zákonem určených úřadech, ÚP, OSSZ). Tento provozní řád předpokládá existenci dalších provozních řádů jednotlivých datových sítí LAN, využívajících služeb WAN IS SSP, které nesmějí být v rozporu s tímto provozním řádem. Instrukce č. 1/2000 – Provozní řád sítě MPSVNet Obsahuje základní pravidla pro činnost uživatele sítě MPSVNet a zásady provozu této sítě. Definuje základní povinnosti a restrikce pro uživatele této sítě. Dále zahrnuje popis a pravidla využívání jednotlivých služeb sítě MPSVNet (elektronická pošta, intranet MPSV, přístup do Internetu, specializovaný interní informační systém AS400, antivirová ochrana a další služby). Příkaz ministra č. 16/1999 – Provádění zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Stanovuje zásady a organizační zabezpečení pro poskytování informací v působnosti MPSV ČR podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Gestorem za uplatňování v rámci ministerstva je tiskové oddělení (104). Bylo zde uloženo vydání obdobného opatření v rámci ČSSZ a ČÚBP. Vydáním tohoto příkazu došlo s účinností od 1.1.2000 současně ke zrušení příkazu ministra č. 7/1993 ze dne 10.10.1993, o ochraně informací v působnosti MPSV ČR. Příkaz ministra č. 23/2003 – Změna příkazu ministra č.7/1991, Zřízení Komise pro informatizaci MPSV ČR, ve znění příkazu ministra č. 2/1994 Komise pro informatizaci MPSV ČR byla zřízena příkazem ministra č. 7/1991 (aktualizovaným příkazem ministra č. 2/1994) jako poradní orgán ministra a koordinační orgán ministerstva ve veškerých resortních záležitostech informatizace. Komisi řídí její předseda, I. náměstek ministra, funkci sekretariátu a tajemníka Komise vykonává odbor informatiky. Komise mimo jiné připravuje, projednává a doporučuje ke schválení koncepční a realizační materiály pro rozhodování o vytváření resortních informačních systémů. V Komisi jsou zastoupena všechna resortní pracoviště informatiky. S oblastí ochrany a bezpečností IS/IT souvisí i další interní předpisy MPSV, např. Příkaz ministra č.13/2003 - Směrnice pro organizaci zabezpečení požární ochrany v objektu MPSV, Příkaz ministra č.20/2002 – Bezpečnostní směrnice objektu MPSV v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1 a Sdělení č. 1/1995 – Security systém a Příkaz ministra č. 2/1997 – Skartační řád se skartačním rejstříkem MPSV ČR. – v souvislosti s postupným zaváděním ESS se připravuje novelizace. Příkaz ministra č. 8/ 2000 - Vazba ekonomických úloh na registr konečných příjemců dotací (CEDR). Příkaz k propojení ekonomických informačních systémů na tento registr.
90
Instrukce č.5/2002 - Postup při předávání dat do informačního systému o výzkumu a vývoji. Údaje jsou poskytovány dle pokynů Rady pro dodavatele dat (a ve struktuře dat schválené Radou), zveřejněných na http://www.vyzkum.cz. Příkaz ministra č. 4/2002 - Uveřejňování informací na internetových stránkách MPSV a jmenování redakční rady internetových stránek MPSV. V rámci stávajících tematických bloků zajišťuje organizaci umisťování běžných informací a jejich aktualizaci na internetových stránkách MPSV tiskové oddělení, technické zabezpečení vlastního zveřejnění informací zajišťuje odbor informatiky.
91
Seznam zkratek ACROBAT ARES ARIS
Textový procesor Acrobat fy Adobe (nástroj pro výměnu dokumentů ve formátu PDF) Automatizovaný registr ekonomických subjektů Architektura integrovaných informačních systémů, metodika a nástroje pro analýzu, modelování a simulaci složitých informačních systémů AS/400 Počítačový systém IBM ASPI Automatizovaný systém právních informací ATM Asynchroneous Transfer Mode – technologie (protokol) vysokorychlostního asynchronního přenosu digitální informace pomocí krátkých normovaných buněk BfA Bundesversicherungsanstalt für Angestellte (Berlin) – Spolková pojišťovna pro zaměstnance BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci BS2000 Operační systém centrálního počítače (H100) Siemens BS2000/OSD 3 Vývojová platforma centrálního počítače (H100) Siemens CASE Computer Aided Software Engineering – počítačem podporované softwarové inženýrství, programové vybavení (nástroje pro analýzu, vývojové prostředky pro vývoj aplikačních programů) CEDR Centrální registr příjemců dotací ze státního rozpočtu CEFACT Center for Trade Facilitation and Electronic Business - Centrum pro usnadňování procedur a postupů ve státní správě, obchodu a dopravě CEN European Committee for Standardization (CEN) - Evropský výbor pro standardizaci CEP Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje účelově financovaných ze státního rozpočtu COBOL Programovací jazyk COBOL2000 Plně objektový a moderní programovací jazyk CPU Central Processing Unit – základní jednotka počítače CRM Customer Relationship Management – metoda založená na získávání a shromažďování informací o zákaznících, trhu, společnosti a vazeb mezi nimi, umožňující získat jak informace o současném stavu tak i předpověď ČBÚ Český báňský úřad ČICSO České informační centrum sociální ochrany ČNB Česká národní banka ČNR bývalá Česká národní rada ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ Český statistický úřad ČÚBP Český úřad bezpečnosti práce DAT Pásky (zařízení) používané pro zálohování serverů DB Databáze (databázový systém) DB2/400 Databázový systém počítače IBM AS/400 DESK2000 Vývojové nástroje na bázi Windows pro vývoj aplikací pro BS2000 – produkty firmy Merant (NetExpress) včetně využití grafického prostředí pod Windows pro BS2000 DiP ÚP Dislokované pracoviště Úřadu práce DP Detašované pracoviště DP PK MPSV Detašované pracoviště posudkových komisí MPSV DP SSP Detašované pracoviště státní sociální podpory DP CSSZ Detašované pracoviště ČSSZ DMZ Demilitarizovaná zóna EBES European Board for EDIFACT Standardization – Evropský výbor pro normalizaci EDIFACT EBES EEG 10 European Board for EDIFACT Standardization Expert Group 10 Social Administration, Employment (and Education) - Pracovní skupina Evropského výboru pro normalizaci EDIFACT č. 10 - Sociální ochrana, zaměstnanost (a vzdělání) EDI Electronic Data Interchange - Elektronická výměna dat
92
EDIFACT ELDP ELDZ ES ESAW ESSPROS EU EURES EUROSTAT EXTRANET FINet FITPRO FKSP FR FTP FÚ GATT GD GINIS GOV_BONE H100 HW IBP IČO ID ILO INFORMIX INTERNET INTRANET IP IS IS ČÚBP IS MPSV IS SOD IS SSP IS SZ IS VÚBP ISAM ISDN ISP ISPV ISROPO ISŘS IPX/SPX ISVS
EDI for Administration, Commerce and Transport - elektronická výměna dat pro správu, obchod a dopravu (doporučení v rámci Evropské komise při OSN pro strukturu zpráv pro státní správu, dopravu a obchod, bližší specifikace EDI) Evidenční listy důchodového pojištění Evidenční listy důchodového zabezpečení Evropské společenství European Statistics on Accidents at Work - Statistiky registru pracovních úrazů Evropské unie (v rámci EUROSTATu) the European Systems of Integrated Social Protection Statistics - Statistika sociální ochrany Evropské unie Evropská unie EURopean Employment Services - Databáze volných pracovních míst Evropské unie Statistical Office of the European Communities - Statistický úřad Evropského společenství Vnější počítačová síť (mimo vlastní organizaci nebo instituci) s přístupem omezeným na vybrané subjekty (z hlediska důvěrnosti síť mezi Intranetem a Internetem) Neveřejná komunikační síť ve státní správě ČR, je ve vlastnictví a provozování Ministerstva financí ČR (správa daní, celní systémy) Facilitation of International Trade Procedures - komise pro racionalizaci procedur v mezinárodním obchodě (národní orgán působící při Hospodářské komoře ČR) Fond kulturních a sociálních potřeb Frame Relay – síť s převáděním rámců (vysokorychlostní paketová datová služba, využívající vytvořeného pevného virtuálního okruhu mezi koncovými systémy) File Transfer Protocol (Programme) – protokol (program) pro přenos souborů Finanční úřady General Agreement on Tariffs and Trade – všeobecná dohoda o clech a obchodu Generální dodavatel Účetnictví od firmy Gordic Páteřní síť státní správy (propojení centrálních úřadů státní správy) Centrální výpočetní systém Siemens Hardware – technické vybavení Inspektorát bezpečnosti práce Identifikační číslo organizace Identifikátor (zde ve smyslu „jednoznačný primární klíč“) International Labour Organization – Mezinárodní organizace práce (viz MOP) Databázový systém (prostředí) International Network – mezinárodní (celosvětová) počítačová síť Vnitřní počítačová síť (v rámci organizace nebo instituce) Internet Protocol – protokol internetu Informační systém Informační systém Českého úřadu bezpečnosti práce Informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí Informační systém Státního odborného dozoru (ČÚBP) Informační systém státní sociální podpory Informační systém služeb zaměstnanosti Informační systém Výzkumného ústavu bezpečnosti práce Indexed Sequential Access Method – indexsekvenční přístupová metoda Integrated Services Data/Digital Network – digitální komunikační síť s integrovanými službami (přenos dat, hlasu, obrazu atd.) Internet Service Provider – poskytovatel služeb internetu Informační systém o průměrných výdělcích Informační systém výdělků v rozpočtových a příspěvkových organizacích Integrovaný systém řízení a správy ČSSZ Internetwork Packet Exchange/Sequential Packet Exchange – síťový protokol Informační systémy veřejné správy
93
IT ITI ITSEC
Informační technologie Institut technické inspekce Information Technology Security Evaluation Criteria – kritéria hodnocení bezpečnosti informačních systémů ITSEM Information Technology Security Evaluation Manual – návod pro hodnocení bezpečnosti v informačních technologiích IÚP Individuální účty pojištěných IVBP Institut výchovy bezpečnosti práce JASÚ Programové vybavení (pro podvojné a jednoduché účetnictví, závazky, banka, pokladna) fy MÚZO KM Kancelář ministra KMVS Kontaktní místo veřejné správy KPNQWEST Přední panevropská společnost v oblasti datových komunikací a Internetu (zde služby ISP společnosti KPNQwest Czechia s.r.o.) KRK Kontrolní registr klientů LAN Local Area Network – lokální počítačová síť LAN IS SSP Lokální počítačová síť informačního systému státní sociální podpory LAN MPSV Lokální počítačová síť Ministerstva práce a sociálních věcí LAN VÚBP Lokální počítačová síť Výzkumného ústavu bezpečnosti práce LBMS Metodika fy LBMS Inc., podle které je zpracován např. detailní popis informačních toků v resortu MPSV formou funkčního modelu LLNet Leased Lines Network – Síť pevných pronajatých datových linek (služby Českého Telecomu) MAN Metropolitan Area Network – metropolitní/územní počítačová síť (vyplňuje mezeru mezi LAN a WAN, přenosová rychlost je řádově stovky Mb/s) MAN MPSV Metropolitní datová síť MPSV (na bázi optických vláken a technologie ATM) MF Ministerstvo financí ČR MI Ministerstvo informatiky ČR MIS Manažerský informační systém MO1 Ministerstvo obrany ČR 2 MO Malé organizace MOP Mezinárodní organizace práce (viz ILO) MPLS Multi-Protocol Label Switching – hybridní technologie, integrující směrování na síťové vrstvě s přepínáním podle návěští (značek); v rámci WAN MPSV je implementována v současnosti k vytvoření dvou oddělených virtuálních privátních sítí pro IS SSP a IS SZ MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MPSVNet Lokální počítačová síť Ministerstva práce a sociálních věcí MS-ACCESS Databázový systém fy Microsoft MS Exchange Elektronická pošta (poštovní systém) fy Microsoft MS Mail Elektronická pošta (poštovní systém) fy Microsoft MS Office Programový balík fy Microsoft (Word, Excel, PowerPoint, Access, Outlook atd.) MS SQL Server Databázový server fy Microsoft MSp Ministerstvo spravedlnosti ČR MSSF Monitorovací systém strukturálních fondů MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR MV Ministerstvo vnitra ČR MX 300 Unixový systém (server) Siemens MZdr Ministerstvo zdravotnictví ČR MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR NAT Network Address Translation – technologie, která umožňuje v síti používat jednu sadu IP adres pro vnitřní provoz a druhou pro vnější provoz NDS Systémová databáze od firmy Novell (objektová databáze vycházející z X.500) NetWare 4.11 Síťový operační systém fy Novell NIVOS Národní informační vzdělávací a osvětové středisko
94
NIVOS VÚBP Národní informační vzdělávací a osvětové středisko pro oblast BOZP NNO Nestátní neziskové organizace NVF Národní vzdělávací fond OBÚ Obvodní báňský úřad OECD Organization for Economic Cooperation and Development - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností OKO Publikace Výzkumného ústavu bezpečnosti práce OkÚ Okresní úřad OLIS NET Síť OECD – Online Information Systém OPPZH Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií OS 400 Operační systém počítače IBM AS/400 OSN Organizace spojených národů OSSZ Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ Osoby samostatně výdělečně činné PANDAT Systém (agenda) pro „Skladová evidenci“ PAP – HIM Systém (agenda) pro „Skladovou evidenci, evidenci investic“ PBX Hicom 300 Private Branch Exchange – pobočková telefonní ústředna fy Siemens PC Personal Computer – osobní počítač PČR Policie ČR PEM Systém pro oblasti Práce, Ekonomika, Mzdy PHARE Program Evropské unie pro podporu procesu ekonomické transformace zemí střední a východní Evropy a nově vznikajících demokratických společností (původně v roce 1989 zahrnoval pouze Polsko a Maďarsko, PHARE = Poland and Hungary Assistance to Reconstruction of their Economies) PIN Personal Identification Number - osobní identifikační číslo (informace složená obvykle z numerických příp. i alfabetických znaků je určena k ověření identity uživatele) PKI Public Key Infrastructure – infrastruktura veřejných klíčů ProQuest/PCI On-line služba ProQuest (produkt společnosti Bell+Howel Information & Learning) pro zpřístupnění databází ProQuest 5000 (periodik - bibliografických záznamů abstraktů resp. plných textů); On-line služba PCI FullText zpřístupňuje texty článků časopisů, On-line služba PCI Web zpřístupňuje archivní bibliografii článků ve vědeckých periodikách v oblastech humanitních a sociálních věd PSSZ Pražská správa sociálního zabezpečení PÚ Pracovní úraz PVT Podnik výpočetní techniky RČ Rodné číslo RDD Registr důchodových dat RIKI Restrukturalizace informační a komunikační infrastruktury RIP Registr informací o publikacích výzkumu a vývoje v rozpočtových a příspěvkových organizacích RIS Resortní informační systém RLZ Rozvoj lidských zdrojů RVV Informační systémy o výzkumu a vývoji SAS Statistical Analysis Systém – systém statistických analýz SESAM Relační databanka fy Siemens SESAM SQL Server Databázový server fy Siemens SIP Státní informační politika SIS Státní informační systém SMTP Simple Mail Transfer Protocol - jednoduchý protokol elektronické pošty (součást aplikační vrstvy, standardní protokol na síti TCP/IP) SOD Státní odborný dozor SSP Státní sociální podpora SSZ Správa sociálního zabezpečení
95
SQLBase SQLWindows SW T602 TCP/IP
Databázový systém fy Centura Programové nástroje pro vývoj programů fy Centura Software (Programové vybavení) Textový editor fy Software 602 Transmission Control Protocol/Internet Protocol - přenosový řídící protokol/protokol Internetu (spojová potvrzovaná služba zajišťující přenos zpráv mezi dvěma entitami) TESS Telematic Social Services – Telematické služby pro sociální zabezpečení (program jejich rozvoje) TP Těžké (zdravotní) postižení UIR-ADR Územně identifikační registr adresních míst UNICEF United Nations Children`s Emergency Fund – Fond ohrožených dětí (Dětský fond) Spojených Národů UNICOS Systém pro oblast „Personalistiky a Mezd“ UNIX Operační systém (AT&T Bell Laboratories) UPS Uninterruptible Power Supply – nepřerušitelný zdroj napájení ÚP Úřad práce ÚPMOD Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a mládeže ÚRO Ústřední rada odborů ÚSP Ústav sociální péče ÚTS Účelová telekomunikační síť (Českého Telecomu) ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky ÚVIS Úřad pro veřejné informační systémy (dříve ÚSIS – Úřad pro státní informační systém) VdiP Velké dislokované pracoviště VLAN Virtual Local Area Network – virtuální lokální počítačová síť VO Velké organizace VPN Virtual Privat Network – Virtuální privátní síť VS MPSV Výpočetní středisko Ministerstva práce a sociálních věcí VTS Veřejná telefonní síť (normální telefonní síť, přístupná přes modemy) VÚBP Výzkumný ústav bezpečnosti práce VÚPSV Výzkumný ústav práce a sociálních věcí VÚSC Vyšší územně správní celek VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna WAN Wide Area Network – rozsáhlá počítačová síť (počítačová síť pokrývající rozsáhlé území) WAN IS SSP Rozsáhlá počítačová síť Informačního systému státní sociální podpory WAN ČSSZ Rozsáhlá počítačová síť České správy sociálního zabezpečení WWW World Wide Web - celosvětová síť /pavučina (informační technologie využívaná v Internetu a v intranetech, distribuovaný soubor dokumentů v Internetu, lze jej hypertextově prohledávat) X.400 Message Handling System and Service Overview - doporučení CCITT pro elektronický přenos zpráv mezi paketovými sítěmi a různými interními komunikačními protokoly (popisuje výměnu zpráv) X.500 The Directory Overview of Concepts - doporučení CCITT popisující strukturu adresářů a práci s nimi a jejich distribuci ZPS Změněná pracovní schopnost ZTP Zvlášť těžké (zdravotní) postižení ZTP/P Zvlášť těžké (zdravotní) postižení / průvodce ZUNA Systém pro „Evidenci autoprovozu“
96
