Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra žurnalistiky
SPECIFIKA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE V PROSTŘEDÍ WEBOVÉHO CHATU Bakalářská diplomová práce
Martina KONEČNÁ
Vedoucí práce: Mgr. Petra CHVOJKOVÁ
Olomouc 2011
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci o rozsahu 133104 znaků vypracovala samostatně. Uvedla jsem všechny použité literární zdroje a prameny, ze kterých jsem čerpala.
V Olomouci dne ...................
Podpis...................................................
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Mrg. Petře Chvojkové za odborné posouzení diplomové práce a také za cenné rady a náměty pro dokončení této práce.
Abstrakt Bakalářská práce zpracovaná na základě přehledové vědecké stati se zabývá významnými specifiky internetové komunikace na webovém chatu. Na tuto problematiku se nahlíží z pohledů komunikačních studií a z lingvistického, psychologického a sociologického pohledu. Informace obsažené v doposud existující literatuře k tématu jsou aktualizovány a verifikovány, zda uvedené specifické jevy stále v internetové komunikaci na webovém chatu přetrvávají. Ve výsledku pak práce hovoří o obecných vlastnostech internetové komunikace na webovém chatu a jejich zvláštnostech jako o sporném určení psanosti či mluvenosti této komunikace, o jazykových deformacích, anonymitě a identitě, o virtuálních vztazích a nástrahách internetové komunikace. Tato specifika vychází z celkového charakteru tohoto druhu komunikace, které jsou také v práci zakomponovány.
Klíčová slova Internet, komunikace, internetová komunikace, specifika internetové komunikace, vlastnosti internetové komunikace, typy internetové komunikace, netiketa.
Abstract The diploma thesis based on an overview scientific paper deals with significant specific features of the internet chat communication. This issue can be seen through linguistic, psychological as well as sociologic aspects or even in the frame of communication studies. The thesis verifies and updates phenomena which occur in literature referring to the internet communication and examines if in this sort of communication the phenomena still exist. Furthermore the thesis sums up general characteristics of the internet chat communication and its particularities because it is questionable to label it as a spoken or written language. This sort of communication has also various negative features as language deformation, anonymity, virtual relationship or risks.
Key words Internet, communication, Internet communications, specifics of Internet communications, characteristics of Internet communication, types of Internet communication, netiquette.
1. Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 Vymezení tématu ............................................................................................................... 2 Cíle práce ........................................................................................................................... 3 Metodika práce .................................................................................................................. 3 Dostupná literatura ............................................................................................................ 4 1. Internetová komunikace .................................................................................................. 6 1.1. Definice internetové komunikace .......................................................................... 6 1.1.1. Internet ........................................................................................................... 6 1.1.1.1. Médium internetové komunikace .......................................................... 7 1.1.2. Komunikace ................................................................................................... 7 1.1.2.1. Komunikační proces .............................................................................. 8 1.1.3. Definice internetové komunikace .................................................................. 8 1.2. Obecné vlastnosti internetové komunikace ........................................................... 9 1.3. Základní dělení internetové komunikace ............................................................. 10 1.3.1. Typy internetové komunikace ..................................................................... 11 1.3.1.1. Synchronní typ internetové komunikace ............................................. 12 1.3.1.1.1. Formy synchronního typu internetové komunikace ......................... 12 1.3.1.2. Asynchronní typ internetové komunikace ........................................... 12 1.3.1.2.1. Formy asynchronního typu internetové komunikace ....................... 13 1.3.2. Typy internetové komunikace na základě způsobu podání informace ........ 14 1.3.2.1. Textový typ a forma internetové komunikace ..................................... 14 1.3.2.2. Obrazový typ a forma internetové komunikace .................................. 14 1.3.2.3. Zvukový typ a forma internetové komunikace .................................... 15 1.3.2.4. Multimediální typ a forma internetové komunikace ........................... 16 2. Internetová komunikace v prostředí chatu .................................................................. 17 2.1. Chat...................................................................................................................... 17 2.1.1. Internet Relay Chat (IRC)............................................................................ 18 2.1.2. Instant messaging (IM, instantní komunikátory) ......................................... 19 2.1.3. Avatar chat (MUD) ...................................................................................... 20 2.1.4. Webový chat ................................................................................................ 21 2.1.4.1. Charakteristika webového chatu .......................................................... 22 2.1.4.1.1. Prostředí ............................................................................................ 23 2.1.4.1.2. Komunikanti ..................................................................................... 23 2.1.4.1.3. Dodržování netikety ......................................................................... 24 2.2. Vlastnosti internetová komunikace v prostředí webového chatu ........................ 25 3. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu ................................ 27 3.1. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z hlediska lingvistického .................................................................................................................. 27 3.1.1. Psanost vs. Mluvenost ................................................................................. 30 3.1.2. Spisovnost vs. Nespisovnost ....................................................................... 33 3.1.2.1. Psaní diakritiky a zvláštní zápis grafémů ............................................ 34 3.1.2.2. Zápis nespisovné i spisovné výslovnosti ............................................. 35 3.1.2.3. Nespisovné jevy v plánu morfologickém ............................................ 36 3.1.2.4. Zápis v rovině syntaktické, zejména interpunkce................................ 36 3.1.3. Emotikony ................................................................................................... 37 3.1.4. Psaní velkými písmeny a iterace ................................................................. 39 3.1.5. Akronymy .................................................................................................... 41
3.1.6. Slangové jazykové prostředky ..................................................................... 41 3.2. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z hlediska psychologického .............................................................................................................. 42 3.2.1. Identita, virtuální identita a anonymita ........................................................ 42 3.2.2. Disinhibinace ............................................................................................... 47 3.2.3. Solipsismus .................................................................................................. 48 3.2.4. Disociační stavy........................................................................................... 49 3.2.5. Absence fyzického kontaktu ........................................................................ 50 3.3. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z hlediska sociologického ................................................................................................................. 50 3.3.1. Virtuální vztahy a jejich převod do reality .................................................. 50 3.3.1.1. Typologie virtuálních vztahů ............................................................... 52 3.3.1.2. Charakteristika virtuálních vztahů ....................................................... 52 3.3.2. Potřeba sdružovat se .................................................................................... 53 3.3.3. Virtuální agrese............................................................................................ 53 3.3.4. Nástrahy internetové komunikace ............................................................... 54 3.3.4.1. Závislost na Internetu .......................................................................... 55 3.3.4.2. Šíření pornografie a erotických pořadů ............................................... 55 3.3.4.3. Kyberšikana ......................................................................................... 55 4. Závěr ................................................................................................................................ 57 5. Seznam zkratek ............................................................................................................... 59 6. Seznam pramenů a internetových zdrojů .................................................................... 60 7. Seznam literatury ........................................................................................................... 61 8. Seznam obrázků .............................................................................................................. 64 9. Seznam tabulek ............................................................................................................... 65 10. Přílohy ............................................................................................................................. 66
Úvod I když Internet vznikl v šedesátých letech minulého století, stále se jedná o velmi aktuální téma. Stejně tak jako společnost samotná se vyvíjí i Internet a přináší nám mnoho nových usnadnění. Přestože se může dnes zdát, že komunikace prostřednictvím nejrůznějších chatů byla nahrazena dnes velmi oblíbenými sociálními sítěmi, blogy a podobnými komunikáty, stále se najdou tací, byť v mnohem menším měřítku, kteří jsou letitými uživateli chatu. Domnívám se, že toto téma je právě ještě více aktuálnější díky tomu, že jsou chaty schopné koexistovat se sociálními sítěmi, blogy a s podobnými typy internetových prostředí umožňující vlastní vyjádření. Samozřejmostí je to, že celková internetová komunikace se liší od ostatních typů komunikace a vykazuje určité zvláštnosti. Internetová komunikace je řazena k mediované, zprostředkované komunikaci, která se staví do protikladu komunikace tváří v tvář. Mediovaná komunikace1 je typická tím, že sdělení je předáváno od adresáta k příjemci pomocí média technického rázu.2 Zároveň toto technické médium umožní přenos sdělení na vzdálenost prostorovou, časovou anebo v obou těchto rozměrech. Účastníci komunikace pak spolu nesdílejí stejný časoprostorový rámec, většinou jsou časově, prostorově nebo časoprostorově vzdáleni.3 Na tomto základě pak můžeme internetovou komunikaci rozlišit na synchronní a asynchronní.4 Mediovaná komunikace je zároveň komunikací digitální,5 neboť „je převoditelná na posloupnost konvenčních znaků […] a lze ji bez větší újmy na obsahové stránce zapsat.“6 Dosavadní vzniklé práce byly vždy úzce zaměřeny na specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu pouze z konkrétního vědního oboru. Určitě v těchto zpracováních vidím pozitivní přínos pro zájemce o tuto problematiku, nicméně si dovolím tvrdit, že nikdy nemůžeme absolutně proniknout do tématu z pohledu jedné vědy. Je nutné seznámit se také s interdisciplinárním charakterem zkoumaného tématu a propojeností jednotlivých věd.
1
Opakem je nemediovaná komunikace, kterou představuje komunikace tváří v tvář. Účastníci této komunikace se vyskytují ve stejném časoprostoru a k němu se vztahují. Jednání je zaměřeno na zcela konkrétní jedince a má dialogický charakter. 2 V případě této práce je technickým médiem počítač, Internet a webový chat. 3 THOMPSON, J. B.: Média a modernita: sociální teorie médií, vyd. 1., Karolinum, Praha: 2004, s. 71-75, ISBN 80-246-0652-6. 4 Viz kapitola 2.3.1.Typy internetové komunikace. 5 Opakem je analogová komunikace, která má podobu zvukových, obrazových, pohybových, barvových, tlakových a jiných symbolů . 6 VYBÍRAL, Z.: Psychologie lidské komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2000, s. 38, ISBN 80-7178-291-2.
1
Právě proto se tato práce bude zaměřovat na zmíněná specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu a to hned z několika vědních pohledů. Následná syntéza je potřebná právě z toho důvodu, že doposud nebyla vydána souhrnná publikace, která by zaznamenala průřez obsahující nejdůležitější poznatky z okruhu zabývající se problematiky.
Vymezení tématu Tato práce bude pojednávat o specifických vlastnostech internetové komunikace v prostředí webového chatu z pohledu komunikačních studií a dále pak z pohledu lingvistického, psychologického a sociologického pohledu. Nejprve bude kladen důraz na vymezení internetové komunikace a uvedení jejich obecných vlastností. Následně bude provedena typologie internetové komunikace. Konkrétněji se dále práce zaměří na internetovou komunikaci v prostředí chatu, chat bude rozdělen na konkrétní podtypy a bude vymezen webový chat, který se stává v této práci ústředním bodem zájmu. Dále pak práce budu reflektovat specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z pohledu lingvistického, kde se bude hovořit o nejzajímavějších vlastnost tedy o rozporech mezi mluveností a psaností, spisovností a nespisovností internetové komunikace, emotikonách, způsobu psaní kombinací malých a velkých písmen, akronymech a slangových jazykových prostředcích. Do specifik internetové komunikace v prostředí webového chatu z pohledu psychologického bude zařazena problematika identity, virtuální identity a anonymity, disinhibinace, solipsismu, disociačních stavy a absence fyzického kontaktu. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z pohledu sociologického budou pak zahrnovat analýzu virtuálních vztahů a jejich převod do reality, jejich typologii a charakterizaci. Opomenuta nebude ani potřeba chatujících sdružovat se či projevy virtuální agrese. Nakonec práce budou rozebrány určité nástrahy internetové komunikace, které platí jak v prostředí webového chatu, tak i v rámci celé internetové komunikace. Veškeré poznatky jsou čerpány z dostupné literatury, jsou však verifikovány a zasazeny do dnešní doby, tudíž lze sledovat v určitých specificích posun kupředu.7 Uvedené příklady byly vybrány náhodně a nezaujatě, především podle počtu chatujících v jedné místnosti (kvůli rychlejší výměně replik) z chatu na webové adrese www.lide.cz.
7
Např. větší četnost používání grafémů s diakritickými znaménky, viz. kapitola 3.1.Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z hlediska lingvistického nebo zápis interpunkčních znamének v replikách na webovém chatu, viz. kapitola 3.1.2.4.Zápis v rovině syntaktické, zejména interpunkce atd.
2
Cíle práce Cílem práce je sestavit přehledný materiál odborného rázu, který se bude zabývat specifiky internetové komunikace v prostředí webového chatu. V první kapitole se bude práce zaměřovat na vymezení internetové komunikace. V této části budou definovány základních pojmy spojených s internetovou komunikací a ujasněna bude také použitá terminologie. Dále budou postihnuty obecné vlastnosti internetové komunikace a její základní dělení. Druhá kapitola se bude zabývat již blíže tématikou internetové komunikace v prostředí chatu. Budou charakterizovány jednotlivé typy chatu a důraz bude kladen i na jejich vzájemné diference. V této části se dále práce zaměří na vlastnosti webového chatu, popis jeho prostředí a komunikantů. Objasněn bude následně i pojem netikety.8 Třetí kapitola se již konkrétně bude zabývat specifiky internetové komunikace v prostředí webového chatu. Na internetovou komunikaci bude nahlíženo z lingvistického, psychologického a sociologické pohledu a vždy budou postihnuty nejvýznamnější jevy, které jsou v odborných publikacích diskutovány. Především v lingvistické části budou pak uvedeny názorné ukázky.
Metodika práce Práce bude zpracována metodikou přehledové vědecké stati. Jak uvádí dostupná literatura, podobnou formou odborného textu může být přehledová studie. Ta je ale považována za „nejvyšší formu vědeckých písemných prací,“9 která je založena především na úvahovém slohovém postupu a induktivní metodě, kdež to „přehledová vědecká stať podává přehled o jedné problematice z různých úhlů pohledu.“10 Za vhodnou formu přehledové vědecké stati je brána kompilace s doposud vydaných pramenů a literatury. Nutností pro sepsání takové práce je tedy seznámení se s primární literaturou pojímající vybrané téma bakalářské práce. Dalším důležitým bodem je mít na paměti to, že se nejedná o kopii původních dokumentů, ani o výběr nejdůležitějších informací již z existujících textů, ba dokonce o převedení původního dílo do jazyka diplomanta. Stavebním prvkem jsou tedy parafráze získaných podkladů.
8
Tento pojem označuje soubor zásad slušného chování pro komunikaci na Internetu, více v kapitole 4.1.4.1.5.Dodržování netikety. 9 FILKA, Jaroslav: Metodika tvorby diplomové práce, vyd. 1, KNIHAŘ, Brno: 2002, s. 79, ISBN 80-8629205-3. 10 Tamtéž, s. 78.
3
Přínosem takto zpracovaného textu je zasazení nových myšlenek, dokladů a výsledků aktualizovaných výzkumů do existujících děl. Práce také může promítnout získaná fakta do dnešní doby a ověřit tak, zda informace uveřejněné před několika lety jsou stále aktuální a vyskytují se. Bakalářskou prací bych chtěla docílit toho, aby konečně vznikla komplexní práce obsahující nejdůležitější specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu. Vsázím tedy na komplexnost, originální systémovost a propojení několika hledisek, pomocí kterých bývá vybrané téma analyzováno.
Dostupná literatura K vymezení pojmů Internet a komunikace použijeme literaturu slovníkového typu. Definice Internetu bude vysvětlena na základě publikací Nová slova v češtině: slovník neologismů 2 od Olgy Martincové, Velký počítačový lexikon: co je ve světě počítačů od Petera Winklera a Čeština na www chatu od Evy Jandové. K definování komunikace pak poslouží Slovník mediální komunikace od Ireny Reifové. V části zabývající se základními ale i, a to především, specifickými vlastnostmi internetové komunikace práce vychází z poznatků vyskytujících se v knize Kamila Kopeckého Moderní trendy v elektronické komunikaci. Vlastnostmi internetové komunikace v prostředí webového chatu se pak zabývá úžeji zaměřená literatura jako Konverzace na WWW chatu a Čeština na WWW chatu od Evy Jandové a Psychologie komunikace od Zbyňka Vybírala. Stejně tak jako každý typ komunikace podléhá i ta internetová svému základnímu dělení. Dělení internetové komunikaci mi opět poslouží publikace Evy Jandové Čeština na WWW chatu a Davida Šmahela Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Lingvistický pohled na internetovou komunikaci hovoří v dílech spojených s tímto tématem především o deformaci českého jazyka. Tato tvrzení prokazuje na ukázkách, ty znázorňují kombinace malých a velkých písmen, zmnožení písmen, vkládání emocí pomocí emotikon a akronymů apod. Konkrétně se s těmito a dalšími jevy setkáme v knihách a příspěvcích již zmíněné Evy Jandové Čeština na WWW chatu, Konverzace na WWW chatu, Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu, u vybraných hesel také ve v Encyklopedickém slovníku češtiny, v článku od Světly Čmejrkové Čeština v síti, ale i v knize Moderní trendy v elektronické komunikaci od Milana Kopeckého. Častým problémem řešeným ve výše uvedené odborné literatuře je vymezení internetové komunikace, zda se jedná o formu spisovnou či nespisovnou a formu mluvenou nebo psanou. Řešeny jsou také typické prvky internetové komunikace na WWW chatu
4
v pohledu lingvistiky, a to emotikony, akronymy, kombinace malých a velkých písmen a specifické jazykové prostředky. Pokud se jedná o publikace z psychologického vědního oboru zabývající se Internetem a především internetovou komunikací v prostředí webového chatu, největší důraz je kladen na potíže s identitou a anonymitou. Touto problematikou se zabývá David Šmahel v knize Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi a ve své diplomové práci z roku 2002 Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace. Vybíral v Psychologii komunikace zase nenechává bez povšimnutí projevy disinhibinace, solipsismu a také disonančních stavů. Ze sociologického pohledu se knihy zaměřují na vznik, charakter a typologii virtuálních vztahů, které umožňuje Internet (chat) navazovat velmi jednodušeji a rychleji. Za zmínku určitě stojí i převody virtuálních vztahů do reality. Pro tuto práci byly použity především publikace Josefa Musil Sociální a mediální komunikace, Radany Divínové s názvem Cybersex, diplomová práce Davida Šmahela Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace a článek v časopisu Československá psychologie s názvem Komunikace adolescentů v prostředí internetu. Tyto vztahy se však někdy mohou vyhnout kontrole, proto se autoři zaměřují i na takové problémy, jako je například virtuální agrese, závislosti na internetu, kyberšikana, šíření pornografie.
5
2. Internetová komunikace Internetové komunikace je pouze jedna z mnoha druhů komunikací, kterými se četné teorie z různých vědních oborů zabývají. V následující kapitole bych se chtěla zabývat složením a definováním tohoto pojmu. Provedeno bude také základní dělení na typy internetové komunikace, které bude zkonkretizováno na příkladech.
2.1.
Definice internetové komunikace
Termín internetová komunikace se skládá ze dvou základních slov, která zároveň popisují charakter tohoto způsobu komunikace, připisují ji její specifické vlastnosti, prostředí i podmínky. Nežli se dostaneme k základní definici internetové komunikace, napřed se zaměříme na základní stavební prvky, které ji utvářejí tedy na Internet a komunikaci obecně.
2.1.1. Internet Internet je zkratkové slovo, které vzniklo oddělením prvních části z anglického slovního spojení International Network.11 Jandová Internet vysvětluje jiným způsobem. Internet je kompozitum, které se skládá ze dvou základních slov. První část složeniny inter popisuje jako „prefixoid latinského původu s významem mezi, mezinárodní.“12 Druhá část tohoto termínu je pak tvořena částí anglického slova network znamenajícího síť či atribut síťový.13 Slovník neologismů pak Internet definuje jako médium, komunikační prostředek celosvětového charakteru, který pracuje na základě globální počítačové sítě jako komunikační prostředí.14 Internet, jinak též označován jako síť sítí, je definován jako decentralizovaná celosvětová počítačová síť, která se skládá z různých druhů sítí. Ty jsou vzájemně propojeny a pomocí protokolu TCP/IP (Transmission Control Protokol over Internet Protocol) dochází k interaktivní komunikaci na základě výměny a přenosu digitálních dat.
11
WINKLER, P.: Velký počítačový lexikon: Co je ve světě počítačů, vyd. 1., Computer Press, a.s., Brno: 2009, s. 170, ISBN 978-80-251-2331-7. 12 JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 13, ISBN 978-80-7368-253-2. 13 Tamtéž. 14 MARTINCOVÁ, O., aj.: Nová slova v češtině: slovník neologizmů 2, vyd. 1, Academia, Praha: 2004, s. 178-179, ISBN 80-200-1164-8.
6
Nutno podotknout, že Internet je pouze prostředí, jež umožňuje existenci internetový médií15, prostřednictvím kterých pak mohou jejich uživatelé komunikovat. Sám Internet zprostředkovává komunikaci pouze mezi počítači.16 2.1.1.1. Médium internetové komunikace Médium je z latiny překládáno jako prostředek, prostředí, to, co zprostředkovává děj. Lze ho definovat hned z několika pohledů. „Obecně to, co existuje uprostřed a spojuje dvě nebo více stran.“17 Z fyzikálního hlediska se pak může jednat o „označení vlastností látek, které jsou vhodné pro uskutečnění určitých dějů (procesů).“18 V rámci mediálních studií jde o důležitého prostředníka mezi komunikátorem a adresátem, jenž je též označován jako prostředek, kterým se sdělení realizuje. Prostřednictvím takového média jsou pak přenášeny informace v různých formách a za rozdílným účelem.19 Právě tato třetí definice je pro nás klíčová a vystihuje povahu média internetové komunikace. Za média (formy) internetové komunikace lze pak pokládat např. elektronickou poštu, Worl Wide Web (WWW), chat, elektronické konference, diskusní skupiny atd. Internetová komunikace se tedy opírá o média optická, psaná. Existují i taková, která umožňují hlasovou komunikaci, avšak pro tuto práci jsou irelevantní.20
2.1.2. Komunikace Komunikace pochází od slova latinského původu communicatio a communicare ve významu spojovat produkce, vyměňovat sdělení a významy sdělení prostřednictvím kódu. Kód je chápán jako „systematická organizace znaků, jejich významů a vztahů mezi nimi sloužící k přenosu sdělení mezi komunikátorem a adresátem,“21 již musí znát použitý kód, jelikož komunikátor informaci pomocí kódu zakóduje a prostřednictvím média ji předá adresátovi, který ji musí dekódovat. Komunikaci jako takovou je velmi složité definovat. Má interdisciplinární charakter, a tak i teoretické výklady se vždy liší podle konkrétní vědní disciplíny, která se jí zabývá. Studiem komunikace se zabývají např. psychologie, sociologie, lingvistika, komunikační studia a mnoho dalších vědních disciplín. V konečném důsledku se téměř 15
Též formy internetové komunikace jako je elektronická pošta, Worl Wide Web, chat, elektronická konference, diskusní skupiny atd. 16 REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 94, ISBN 80-7178-926-7. 17 Tamtéž, s. 139. 18 Tamtéž. 19 Tamtéž. 20 ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? : O stylu e-mailového dialogu I. Naše řeč [online], 1997, 80, 5, [cit. 2011-05-07] dostupný z WWW:
. 21 REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 36, ISBN 80-7178-926-7.
7
všechny dosavadní definice shodují na základních pěti složkách komunikace, a to na komunikátorovi, adresátovi, komunikačním kanále, mediovaném sdělení a účinku (terminologie jednotlivých složek komunikačního procesu se mohou lišit na základě jednotlivých přístupů ke studiu komunikace).22 2.1.2.1. Komunikační proces Výše jsme vymezila pět základních složek komunikace a nyní se zaměříme na průběh procesu komunikace. Ten je uskutečněn tehdy, jakmile komunikátor pošle zakódované mediované sdělení pomocí komunikačního kanálu adresátovi, který toto mediované sdělení dekóduje a zároveň mediované sdělení vyvolá u adresáta účinek. Za komunikátora je považován původce mediovaného sdělení, který toto sdělení pošle prostřednictvím komunikačního kanálu adresátovi. Mediované sdělení je sdělení, které je přenášeno mezi komunikátorem a adresátem prostřednictvím média (technického nebo materiálního nosiče). Komunikační kanál je definován jako prostředí, jež má v rámci komunikační události schopnost přenést mediované sdělení k adresátovi.23 Adresátem je pak příjemce mediovaného sdělení, osoba/y, kterým je mediované sdělení určeno. Jakmile je mediované sdělení přeneseno komunikačním kanálem od komunikátora k adresátovi a adresát ho dekóduje, mediované sdělení má účinek na adresáta. Účinkem je myšlena změna chování, mínění nebo myšlení adresáta, kterou zapříčiní reakce na přijetí mediovaného sdělení.24
2.1.3. Definice internetové komunikace Na základě uvedených aspektů týkajících se mezilidské komunikace lze internetovou komunikaci definovat jako způsob dorozumívání se, který je nutně podmíněn technickým
nástroji
(počítačem,
připojením
k Internetu,
příslušným
softwarem
umožňujícím internetovou komunikaci apod.), počítačovou gramotností (schopnostmi a dovednostmi „zaměřené na ovládání a využívání počítače v životě. Počítačově gramotný člověk umí ovládat počítač a jeho periferie, pracovat s běžným softwarovým vybavením a využívat počítačových sítí především Internet.“25), znalosti příslušného kódu (např. 22
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 98-100, ISBN 80-7178-926-7. Pokud jde o komunikaci v prostředí webového chatu, hlavním prostředím přenosu je Internet, který jakmile komunikátor odešle svou repliku, přenese toto sdělení na obrazovku monitoru a přinese tak podnět na optické receptory příjemce a umožní mu tyto optické podněty analyzovat jako sdělení. 24 REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 15, 95-96, 105, 221-223, 294301, ISBN 80-7178-926-7. 25 DOSTÁL, J.: Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy, in Ingotech 2007 – moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání, Votobia, Olomouc: 2007, s. 60 – 65, ISBN 23
8
v internetových prostředích, které umožňují psanou formu komunikace, je výhodou znát tzv. emotikony,26 jež primárně slouží komunikátorovi/recipientovi k vyjádření/percepci emočního stavu). Internetovou komunikaci lze tedy chápat jako synchronní nebo asynchronní27 přenos informací pomocí systému znaků známého všem účastníkům komunikačního procesu skrze jednotlivé formy internetových prostředí (chat, avatar chat, videokonference, videofóra, e-mail, diskusní fóra aj.), které umožňují komunikaci mezi komunikátorem a recipientem v rámci Internetu jakožto zprostředkovale komunikace mezi počítači komunikujících.
2.2.
Obecné vlastnosti internetové komunikace
Z výše uvedené definice vyplývá hned několik ze základních vlastností elektronické komunikace. Jako první je jí technologická podmíněnost, kterou může zaručit „počítač, notebook, mobilní telefon nebo webkamera a podobná zařízení.“28 Kromě toho, že musí mít účastníci komunikačního procesu počítač či podobné médium schopné připojení se k internetu, nutnou součástí jsou také softwarové komponenty. Dalším vlastností je počítačová gramotnost, která souvisí i s věkem a profesí komunikujících. Tvrzení ukazuje na takovém příkladu, že těžko budou vyhledávat možnost internetové komunikace takoví lidé, kteří se nesetkávají s tímto druhem dorozumívání například v zaměstnání. Jakmile komunikant disponuje základními podmínkami pro internetovou komunikaci (viz výše)29, stačí se už jen připojit k Internetu. Komunikovat však lze prostřednictvím různých kanálů (optický, sluchový) a širokého spektra kódů (jazyk, semigrafické znaky, akronymy, emotikony, grafické a vizuální symboly atd.), což určuje další vlastnost internetové komunikace – otevřenost a neřízenost. S tímto souvisí i hromadný charakter internetové komunikace. Tuto vlastnost však přisuzujeme jen některým aplikacím umožňující internetovou komunikaci (Internet Relay Chat30, diskusní skupiny atd.), rozhodně se to netýká e-mailové komunikace, jež se řadí k intimnějšímu typu internetové komunikace. Existují naopak i internetová prostředí, ve kterých se sdružují skupiny lidí podle 978-80-7220-301-7. Dostupné z WWW: 26 Viz kapitola 4.1.3. Emotikony. 27 Užívá se též pojem kvazisynchronní. 28 KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 7. ISBN 978-80-85783-78-0. 29 Technickými nástroji, počítačovou gramotností, znalostí kódu. Konkrétněji kapitola 3.1.3.Definice internetové komunikace. 30 Viz více kapitola 4.1.1. Internet Relay Chat (IRC).
9
nejrůznějších kritérií. Ať už se jedná o lidi stejných názorů, obyvatel jednoho města či lidí se stejnými zájmovými aktivitami. Z tohoto vyplývá tedy další vlastnost a to hromadnost internetové komunikace. Tuto vlastnost internetové komunikaci přisuzuje z toho důvodu, jelikož umožňuje vzájemnou komunikaci i tisícům uživatelům. Ti se však ne vždy znají, ve většině případů se jedná o nahodilé uživatele, se kterými dochází k sblížení až postupem času. Nikdy si ale nemůžeme být jisti identitou recipienta. Na druhou stranu původce sdělení však nemusí o sobě prozrazovat téměř žádnou informaci, která by ho měla blíže charakterizovat. Toto vede k následující vlastnosti internetové komunikace, a to k anonymitě. Anonymita a nemožnost verifikace pravé identity účastníků internetových komunikačních procesů s sebou nesou mnohé problémy. Na ně se blíže zaměříme v části specifik internetové komunikace z psychologického pohledu.31 Velmi výrazným rysem internetové komunikace je taktéž její interaktivnost. Interaktivností se vyznačují nová média (jinak též jmenována jako interaktivní, síťová nebo digitální), neboť „rozšiřují interakce mezi čtenářem a textem.“32 Zpětná vazba33 je tedy mnohem rychlejší, „je součástí komunikace a také podmiňuje další komunikační jednání.“34 Reifová v nejobecnější rovině komunikačního chování definuje interaktivitu jako „situaci, v níž je možná výměna představ účastníků komunikace v daném sociálním kontextu o významech, které jsou předmětem komunikační aktivity.“35 Jako poslední rys internetové komunikace uveďme časovou a prostorovou neomezenost,36 která souvisí s celkovým charakterem a jedním z primárních účelů Internetu tedy s propojením celého světa touto unikátní technologií.
2.3.
Základní dělení internetové komunikace
Tak jako komunikace sama o sobě disponuje základním dělením, stejně důležité je udělat si představu o dělení internetové komunikace. I když jedno ze základních dělení internetové komunikace uvádí pouze dva typy tohoto druhu dorozumívání, formy internetové komunikace ztělesňující tuto dichotomii jsou velmi četné a pestré. Následující dělení je pak zaměřeno na kód, prostřednictvím kterého je sdělení přeneseno. Nutno dodat,
31
Viz kapitola 4.2. Specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z hlediska psychologického 32 MACEK, J.: Poznámky ke studiím nových médií, diplomová práce, Brno, 2010, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. 33 Reakce na sdělení, jež je ústřední v komunikačním aktu. 34 REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 93, 95-96, 105, 221-223, 294301, ISBN 80-7178-926-7. 35 Tamtéž. 36 Časovou a prostorovou neomezeností je myšleno to, že lze pomocí internetové komunikace komunikovat kdykoli, s kýmkoli a kdekoli.
10
že se zabýváme rozdělením on-line komunikace, off-line komunikace ponecháváme stranou.
2.3.1. Typy internetové komunikace Internetovou komunikaci rozlišujeme na dva základní typy, které korelují s dělením běžné komunikace. Definice zahrnující tyto pojmy v rámci internetové komunikace a komunikace tváří v tvář se však liší.37 Rozhodujícím aspektem je při rozdělení obou druhů komunikace přítomnost či naopak nepřítomnost účastníků komunikačního procesu ve stejném čase na stejném místě, respektive užitím stejné formy internetové komunikace (chat, avatar chat, videokonference, videofóra, e-mail, diskusní fóra aj.). Dle tohoto příznaku pak rozlišujeme komunikaci synchronní a asynchronní. V běžné komunikaci je za synchronní typ komunikace považována komunikace mluvená. Ta je podmíněna přítomností jak komunikátora, tak i recipienta ve stejné časové a prostorové rovině. Účastníci komunikačního procesu jsou ve vizuálním kontaktu, mohou proto vzájemně sledovat produkci a percepci jednotlivých sdělení, připravovat si odpovědi již v průběhu promluvy komunikátora, pomáhat si při vyjadřování prostředky neverbální komunikace (gesta, mimika, postoj těla, tělesný kontakt, pohyb partnera atd.). „S rozvojem komunikační přenosové a záznamové techniky (telefon, rozhlas, televize aj.) se tato původní stoprocentní synchronnost mluvené komunikace relativizovala, hovoří se o mluvené komunikaci zprostředkované,“38 která byly blíže popsána v úvodu práce. Kromě optického kontaktu, který se v komunikaci tváří v tvář vyskytuje, a tvoří tak vizuální komunikační kanál, existuje zde i sluchový komunikační kanál.39 „Ve zvukovém kanálu se uplatňují prozodické prostředky jako intonace, důraz, tempo řeči a barva hlasu, svůj význam mohou mít i prostředky paraverbální - různé dlouhé pauzy, hlasitost řeči.“40 Asynchronní charakter je pak atributem komunikace psané. Ta využívá pouze optický komunikační kanál, avšak jiným způsobem, než jak se děje u synchronního typu běžné komunikace. „Optický kanál je využíván jen k percepci již hotového textu.“41 Díky písmu můžeme přenášet zapsané sdělení nejen na vzdálenost prostorovou, ale i časovou. Obecně pak písmo uchovává sdělení jako odkaz do budoucna.42 37
Viz kapitola 4.3.1.1.Synchronní typ internetové komunikace. JANDOVÁ, E.: Konverzace na www chatu, vyd. 1., Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava, 2007, s. 15, ISBN 80-7368-254-0. 39 Tamtéž, s. 15 – 16. 40 Tamtéž, s. 15. 41 Tamtéž, s. 16. 42 Tamtéž. 38
11
2.3.1.1. Synchronní typ internetové komunikace Synchronní typ internetové komunikace můžeme označit jako interaktivní,43 děje se pak tedy v on-line stavu. Z toho vyplývá, že je podmíněn přítomností obou účastníků internetového komunikačního aktu ve stejný okamžik na stejném místě. Stejným místem je však myšlen virtuální prostor, který je společný komunikujícím. Na základě vymezené terminologie výše můžeme za stejné místo považovat médium tedy formu internetové komunikace (chat, avatar chat, internet relay chat aj.), kterými se budeme níže blíže zabývat. Stejným místem nemůžeme myslet tentýž prostor, který jsme výše vytyčili pro komunikaci tváří v tvář tedy reálný, neboť při tomto typu komunikace musí být komunikující fyzicky přítomni na stejném místě, které existuje v reálném světě. Na rozdíl od komunikace tváří v tvář při synchronním typu internetové komunikace nemusí stát účastníci komunikace na stejném reálném místě, ba dokonce naopak většinou bývají právě v reálném prostoru velmi vzdáleni. Další diferencí internetové komunikace od komunikace tváří v tvář je fakt, že se nemusí jednat pouze o komunikace prostřednictvím zvukové podoby jazyka. Řadíme zde i psanou formu. Ke společným rysům internetové komunikace a komunikace tváří v tvář je okamžitá interakce mezi komunikujícími, která probíhá v reálném čase, a také celková rychlost výměny informací.44 2.3.1.1.1.
Formy synchronního typu internetové komunikace
Vedení synchronního hovoru s osobou na druhé straně světa nemusí být již dnes díky Internetu vůbec žádný problém. V dnešní době existuje již mnoho médií (forem) umožňujících komunikovat tímto způsobem. Zařazujeme zde především chat, avatar chat, internetové telefonování pomocí programů, kde nejznámějším je bezpochyby Skype a dále pak například Fayn, VoIP (Voice over Internet Protocol) apod., videokonference, videofóra, programová vybavení sloužící k soukromějšímu chatování jako např. ICQ (I Seek You)45 a jiné messagery, Active Worlds 3D atd.46 2.3.1.2. Asynchronní typ internetové komunikace Asynchronní typ internetové komunikace bychom mohli označit za sukcesivní. Při výměně informací není nutná přítomnost komunikujících na síti. Odeslané sdělení je 43
Viz kapitola 1.2.Obecné vlastnosti internetové komunikace. KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc, 2007, s. 35 – 43, ISBN 978-80-85783-78-0. 45 Určeno, především v intimnějšímu synchronnímu typu komunikace, lze však sdělení zaslat i když recipient není k Internetu připojen. Viz kapitola 2.1.1.Internet Relay Chat (IRC) 46 KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc, 2007, s. 35, ISBN 978-80-85783-78-0. 44
12
možno uchovat i za takových podmínek, že adresát není připojen k Internetu tedy je ve stavu off-line. Jakmile se recipient dostane na síť, a tak i do stavu on-line, prostřednictvím média umožňující uchování zprávy se obeznámí s informacemi a vzápětí může, ale nemusí, odpovědět komunikátorovi. Opět o zaslání zpětné reakce nerozhoduje internetový stav (off-line x on-line) adresáta, kterému je odpověď na původní sdělení určena. 2.3.1.2.1.
Formy asynchronního typu internetové komunikace
Nabídka médií umožňující asynchronní typ internetové komunikace není bohužel tak pestrá jako u synchronního typu. Na prvním místě je bez pochyb e-mail, který je v dnešní době většinou zakomponován již do operačního systému všech počítačů. Dále do těchto forem můžeme zařadit návštěvní knihy, elektronické nástěnky, ale i diskusní fóra. Dnes jsou již tyto formy asynchronního typu internetové komunikace zcela běžné aplikace, které zaznamenávají zpětnou vazbu od návštěvníků internetových stránek. Tyto nástroje se nacházejí na stránkách nejrůznějších typů, ať už prezentujících velké společnosti, začínající interprety nebo jen zaznamenávají zájem o osobní blog. Specifické postavení mají sociální sítě jako např. Facebook, MySpace, Linkedln aj. Pokud se zaměříme na Facebook, který se stal fenoménem poslední doby, nalezneme v této sociální síti jak prvky synchronní, tak asynchronní komunikace. Facebook disponuje hned několika způsoby, jak se mohou uživatelé kontaktovat svými přáteli. Tzv. Zeď (ang. The wall) podle osobního nastavení majitele účtu může zaznamenávat jak aktivity jemu vlastní, tak i jeho „přátel.“ Zároveň lze na zdi jednotlivých uživatelů připisovat pozdravy, komentovat jejich statusy či vkládat fotky, videa, odkazy na zajímavé stánky apod.47 I toto komunikační médium postihla nevyžádaná sdělení, jež se chovají jako počítačový virus a jejich primárním cílem je se dostat prostřednictvím účtu na Facebooku do uživatelova počítače. Uživatel Facebooku se pak může chránit pravidelnou aktualizací antivirových softwarů, používáním tzv. silných hesel pro přihlášení na Facebook, pravidelnou změnou přihlašovacích údajů, ale i tak, že nebude „klikat“ na neznámé nebo nevyžádané linky. Uživatel Facebooku má dále k dispozici možnost zaslat jiným uživatelům Zprávu (původně Message). Tento druh přenosu sdělený je založen principu e-mailu, informace jsou tedy recipientovi doručeny, i když není ve stavu on-line. Přečte si je a odpoví až
47
ČAMEK, J., KULHÁNKOVÁ, H.: Fenomén Facebook, vyd. 1., BigOak, Kladno: 2010, s. 54, ISBN 978-80-904764-0-0.
13
následně. Do Zprávy může komunikátor přikládat také přílohy.48 Obě výše uvedené formy zprostředkovávající internetovou komunikaci v prostředí sociální sítě hodnotíme jako asynchronní. Avšak na Facebooku se stejně tak vyskytuje již dříve uvedený Chat, který funguje na podobném principu jako program ICQ. Komunikace je možná pouze s lidmi, které má uživatel uložené ve svém seznamu přátel a jakmile jsou oba účastníci komunikačního procesu ve stavu on-line. Pokud se jeden komunikující nečekaně od Facebooku odpojí a přejde tak do stavu off-line, je možné adresátovi další repliky poslat v rámci chatu. Chat zároveň automaticky nabízí možnost poslání informace formou Zprávy. Tento způsob komunikace uvnitř sociální sítě Facebook řadíme k synchronnímu typu komunikace, pokud jsou oba komunikující připojeni. Jestliže jeden z komunikující dvojice sociální síť opustí (je ve stavu off-line) a tím pádem odpovídá s větší časovou prodlevou (opět až když je on-line), zaslaná zpráva se mu na účet uloží a uživatel může odpovědět, jakmile se opět připojí. Informace jsou tedy uchovány.
2.3.2. Typy internetové komunikace na základě způsobu podání informace Kromě dělení internetové komunikace na synchronní a asynchronní typ lze roztřídit tento způsob komunikace na základě toho, jakým médiem (formou) dochází ke sdělení informace. Šmahel49 pak uvádí dělení podle toho, prostřednictvím čeho jsou informace přeneseny tedy pomocí textu, obrazu, zvuku a multimédií. 2.3.2.1. Textový typ a forma internetové komunikace Internetová komunikace prostřednictvím psaného slova je řazena k základním způsobům předávání informací v internetové komunikaci. Tento typ internetové komunikace lze pak využít v takových formách internetové komunikace, jako jsou např. stále ještě užívané e-maily, chaty, avatar chaty, instanční komunikátory aj.50 2.3.2.2.Obrazový typ a forma internetové komunikace Obrazovou typem internetové komunikace je pak myšlen přenos sdělení za pomocí obrázků, fotek, kreseb, ale i emotikon. Dokonce v rámci jednoho z médií chatové
48
ČAMEK, J., KULHÁNKOVÁ, H.: Fenomén Facebook, vyd. 1., BigOak, Kladno: 2010, s. 43, ISBN 978-80-904764-0-0. 49 ŠMAHEL, D.: Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON s. r. o., Praha: 2003, s. 101, ISBN: 80-7254-360-1. 50 Tamtéž.
14
komunikace lze po změně způsobu nastavení komunikačního kanálu hovořit s recipientem pouze pomocí obrazových gest. Jedná se o instantní komunikátor ICQ.51 Obr. č. 1: Komunikace na základě gest v instantním komunikátoru ICQ
2.3.2.3. Zvukový typ a forma internetové komunikace Zvukový typ internetové komunikace je charakteristický především pro média disponující možností komunikace prostřednictvím internetového telefonování (Skype, ICQ aj.). Tento způsob komunikace se však neomezuje pouze na on-line volání. Pomocí jiných softwarů můžou účastníci komunikačního procesu zpracovat nahrávky a poté se je vzájemně předávat. Tento způsob zvukové formy internetové komunikace by byl ale zbytečně zdlouhavý.52 Existují však už i tzv. Weby 2.0, které zahrnují „velké množství dnes velmi populárních a rozvíjejících se služeb a webových projektů.“53 Pro Web 2.0 je zásadní obsahovat obrovské množství unikátního materiálu, byť je to na úkor kvality.54 Web 2.0 je charakteristický několika diferencemi. Oproti Webu 1.0 se mohou uživatelé, návštěvníci Webu 2.0 aktivně podílet na jeho tvorbě,55 web je průběžně aktualizován prostřednictvím samotných uživatelů a interakce mezi uživateli (a vlastníkem) je velmi vítána a především pak až žádaná u sociálních webů, u kterých je interakce primární vlastností. Poslední výraznou vlastností Webu 2.0 je to, že se v rámci tohoto média vytvářejí volně propojené komunity, jež se následně propojují v síť komunit. K Webům 2.0 řadíme např. komplexní databáze informací (Wikipedie) či specifických dat (videodata na Youtube), sebeprezentační projekty (MySpace, Facebook), metaweby určené pro sdílení informací (Digg), blogy, inteligentní vyhledávače informací (Google) a mnohé jiné.56
51
Tamtéž. Tamtéž. 53 POLÁCH, V.: Web 2.0: Krátká úvaha o vývoji datasféry in KRAUSOVÁ, L.; SHCNEIDER, J. Intermedialita: Slovo – Obraz - Zvuk : Sborník příspěvků ze sympozia, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, s. 263-273, ISBN 978-80-244-2054-7. 54 ZBIEJCZUK, A.: Web 2.0 – Charakteristika a služby, diplomová práce, Brno, 2007, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 11, dostupný z WWW: < http://is.muni.cz/th/52155/fss_m/zbiejczukweb20_mgr.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dweb%202.0%20diplomova%20prace%26start% 3D>. 55 Vlastník je pouze v roli moderátora nebo poskytovatele možností. 56 POLÁCH, V.: Web 2.0: Krátká úvaha o vývoji datasféry in KRAUSOVÁ, L.; SHCNEIDER, J. Intermedialita: Slovo – Obraz - Zvuk : Sborník příspěvků ze sympozia, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, s. 263-273, ISBN 978-80-244-2054-7. 52
15
2.3.2.4. Multimediální typ a forma internetové komunikace Multimediální57 typ internetové komunikace pak sumarizuje všechny výše uvedené typ. Jedná se tedy sdělení, která jsou vytvořena na kombinaci několik kódů - textu, obrazu a zvuku. Toto propojení je charakteristické např. pro videohovory a videokonference, které jsou uskutečňovány pomocí VoIPů. Konkrétních medií existuje dnes již mnoho, uveďme například alespoň již zmíněný Skype, Microsoft messenger Live,58 bez nutnosti instalace lze pak použít Menam, který je pouze v anglickém jazyce.59
57
Multimedialitou je myšleno propojení několika komunikačních kódů (psaného slova, obrazu, zvuku) do jednoho celku. Sdělení je pak šířeno jak optickým, tak sluchovým komunikačním kanálem. Médiem multimediálních sdělení jsou pak např. videohovory nebo větší videokonference. 58 Obě formy multimediální komunikace na Internetu umožňují hovor pouze mezi dvěma komunikátory. 59 MARTOCH, M., www.workline.cz [online], 2011 [cit. 2011-04-03], Videokonference, dostupné z WWW: .
16
3. Internetová komunikace v prostředí chatu V této kapitole se zaměříme na základní informace ohledně chatu. Vysvětlíme si, co vlastně toto slovo znamená, seznámíme se s jednotlivými druhy tohoto internetového prostředí a konkrétněji se pak zastavíme u webového chatu, který se staví do hlavního zájmu této práce. Dále budou uvedeny informace přibližující prostředí webového chatu, charakteristiku komunikantů. Za zmínku rozhodně stojí i fakta o netiketě60 a jejím dodržování. Důležitou složkou výkladu budou vlastnosti virtuální komunikace v prostředí webového chatu, od kterých se následně budou odvíjet i specifika tohoto druhy komunikace.
3.1.
Chat
Chat jakožto médium internetové komunikace je označení, které vzniklo z anglického slova to chat tedy popovídat si, chat pak sám osobně je charakterizován významem povídání, rozhovoru apod. Dosavadní publikace pak upozorňují na tu skutečnost, že se v českém prostředí neuchytila počeštěná podoba slova. Tím je myšleno slovo čet. Apelováno je také na homonymitu tvarů slova s českým slovem chata, na chatu, chatový apod.61 V tomto médiu dochází k chatování neboli k „online hovorům uskutečňovaných pomocí klávesnice v on-line službě na Internetu nebo na jiné síti“ v reálném čase.62 Chat (online) se stal už i interaktivním63 nástrojem internetových zpravodajských médií.64 Na konkrétní den je vždy pozvána známá osobnost nebo odborník k danému tématu a čtenáři se ho mohou dotazovat.65 Otázky a odpovědi se postupně zobrazují na stránce zpravodajského webu, avšak čtenář ho musí průběžně aktualizovat. Zobrazeny jsou v chronologickém pořadí. Výhodou online chatu v rámci internetových zpravodajských medií je jejich uchovatelnost i po ukončení online chatu, pokud se tedy čtenář nestačil zapojit do online chatu, může si alespoň celý rozhovor zpětně přečíst. Otázky a odpovědi 60
Tento pojem označuje soubor zásad slušného chování pro komunikaci na Internetu, více v kapitole 4.1.4.1.5.Dodržování netikety. 61 JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1, Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 11, ISBN 80-7368-254-0. 62 WINKLER, P.: Velký počítačový lexikon: Co je ve světě počítačů, vyd. 1., Computer Press, a.s., Brno: 2009, s. 159, ISBN 978-80-251-2331-7. 63 Viz kapitola 2.2.Obecné vlastnosti internetové komunikace. 64 V rámci internetových zpravodajských médií jinak též označován jako On-line rozhovor. 65 Pro dotazování musí čtenář zadat do formuláře své jméno nebo přezdívku, konkrétní dotaz a odeslat otázku do redakce, kde jsou otázky kontrolovány, zda nejsou porušovány pravidla slušného chování na Internetu (netiketa) a následně jsou zodpovídány hostem online chatu.
17
pak mohou doplňovat článek na uvedené téma nebo více přiblížit život významných osobností.66 Nežli se blíže zaměříme na toto médium a celkový charakter internetové komunikace skrze chat, je důležité definovat, jaký druh chatu bude popisován. Existuje totiž hned několik druhů internetových médií, které můžeme označovat právě termínem chat.
3.1.1. Internet Relay Chat (IRC) Internet Relay Chat neboli „štafetové povídání ve skupinách“67 bylo prvním médiem, které umožňovalo hromadnou komunikaci na Internetu na konci osmdesátých let.68 Proto, aby docházelo k přenosu komunikace mezi jednotlivými účastníky komunikačního procesu prostřednictvím jejich počítačů a Internetu, je zapotřebí mít ve svém počítači nainstalovaný speciální program většinou též jmenovaný jako klient. Ten se následně připojí k dané síti.69 Komunikace pak probíhá v reálném čase. Komunikující v reálném světě jsou většinou prostorově vzdáleni, společný je jim prostor virtuálního média prostřednictvím, kterého spolu komunikují. Mezi nejlepší a zároveň i nejrozšířenější Internet relay chaty pro systémy Windows je řazen mIRC.
66
Viz např. http://www.ceskenoviny.cz/domov/online_rozhovory/zpravy/primabalerina-klimentova-nejlepese-mi-pracuje-v-londyne/555306, 67 KROL, E.: Vše o Internetu, Průvodce uživatele a Katalog zdrojů, vyd. 1., SCIENCE, Veletiny: 1995, s.308, ISBN 80-901475-4-2. 68 Internet Relay chat vynalezl Fin Jarkko Oikarinenem s úmyslem propojení uživatelů z celého světa. Tento způsob komunikace funguje prostřednictvím IRC serverů na základě vícekanálového systému, který připojen na globální síť Internet 69 Komunikace mezi uživateli v rámci různých sítí není možná.
18
Obr. č. 2: mIRC zastupitel Internet Relay Chatu, zdroj: http://images.snapfiles.com/screenfiles/mirc.gif
Po instalaci musí program projít základním nastavením, kdy uživatel zvolí vlastní přezdívku. Uvést může i např. vlastní jméno, e-mail a alternativní přezdívku. Po dokončení konfigurace počítače do sítě stačí už jen vyhledat potenciální komunikační partnery a internetová komunikace prostřednictvím této služby může být započata.70
3.1.2. Instant messaging (IM, instantní komunikátory) Tento typ synchronní komunikace představuje celosvětově známé ICQ (I seek you v překladu hledám tě). Vzniklo v červnu roku 1996 pod názvem Mirabilis.71 70
RC.diary.cz [online], xxxx [cit. 2011-03-30], Úvod do Internet Relay Chat (IRC), dostupné z WWW: . NÁDBĚLA, J.: Velký počítačový slovník, vyd. 1, Computer Media s.r.o., Kralive na Hané: 2004, s.209, ISBN: 80-86686-21-3. WINKLER, P.: Velký počítačový lexikon: Co je ve světě počítačů, vyd. 1., Computer Press, a.s., Brno: 2009, s. 173-4, ISBN 978-80-251-2331-7. 71 ICQ je stále schopné se přizpůsobovat moderním trendům v internetové komunikaci a právě z toho důvodu v březnu roku 2010 přišlo se službou Facebook Chat, která umožňuje to, aby si uživatel Facebooku a ICQ mohl zkopírovat přátele z Facebooku do kontaktního listu ICQ. Tento typ Instant messagingu si může každý z Internetu stáhnout zadarmo. Podle statistik bylo ICQ už staženo 425 milionkrát. Dosavadní počet uživatelů činí kolem 42 milionů aktivních uživatelů.
19
Obr. č. 3: ICQ (I Seek You), instantní komunikátor
Opět je tedy nutné mít k tomuto typu výměny informací příslušný software, kde po jeho instalaci je uživateli automatický přiděleno jedinečné identifikační číslo. Kromě přenosu textové komunikace ICQ umožňuje přenos mluveného slova pomocí internetového telefonování (spojení lze provést už i na osobní mobilní telefon), hraní her s online uživateli, ale i zasílání textových zpráv na mobilní telefon. ICQ se vyznačuje komunikací v reálném čase, avšak prostorově (v realitě) jsou komunikující opět od sebe vzdáleni. ICQ navíc disponuje historií, tudíž jsou zprávy uchovány. Je možné zaslat offline uživateli zprávu a jakmile se opět připojí, bude mu doručena. Komunikace probíhá vždy s jedním adresátem v jednom komunikačním „okně“, kterého si komunikátor vybere z tzv. listu přátel. Zároveň však může mít takových oken otevřených několik a komunikovat tak i s více adresáty najednou. Adresáti však mezi sebou nekomunikují.
3.1.3. Avatar chat (MUD) Původní pojmenování Avatar chatu je Multi-Users Dungeons (MUD), česky Mnohouživatelské Dračí doupě. Tento název je odvozen od názvu hry Dračí doupě v originálu Dungeons and Dragons, která byla poprvé spuštěna v roce 1980.
20
Obr. č. 4: Avatar chat (MUD), Dungeons and Dragons, zdroj: http://loot-ninja.com/2007/07/19/infogrames-entertainment-extends-dungeonsdragons-license/
MUD disponuje vlastním softwarem, který musí mít každý uživatel, jež se chce komunikační hry zúčastnit. Jednotliví uživatelé vystupují v tomto druhu internetové komunikace jako „vlastnoručně“ vytvořené postavičky, které lze zvolit na začátku hry. V Avater chatech nejde pouze o komunikaci, ale i, jak už napovídá prvotní záměr MUDů, o hru. Avataři jsou budováni a ovládáni právě na základě jednotlivých krátkých textových příkazů pomocí protokolu Telnet, které jim zadává sám uživatel. Tímto způsobem probíhá také hra. Při setkání dvou a více avatarů ve virtuální prostředí se do nich promítá charakter uživatele ovládajícího Avatara.72 Opět platí pouze časová identita, v reálném prostoru jsou hráči od sebe vzdáleni, nachází se pouze ve stejném virtuálním prostředí.
3.1.4. Webový chat Webový chat primárně představuje komunikaci, při které komunikuje tzv. každý s každým (many-to-many). Uživatel tedy může oslovit a být osloven kýmkoli, kdo je přítomný v rámci jedné místnosti. Stejně tak lze využít službu webového chatu, jež dopřeje dvěma komunikujícím osobám prostor k intimnějšímu rozhovoru. Tento prostředek je 72
KROL, E.: Vše o Internetu, Průvodce uživatele a Katalog zdrojů, vyd. 1., SCIENCE, Veletiny: 1995, s.311, ISBN 80-901475-4-2.
21
nazýván jako tzv. šeptání, kdy komunikace ztrácí svůj charakter many-to-many a nabývá statusu one-to-one. Ostatní uživatelé v rámci jedné místnosti nemají k rozhovoru komunikačních partnerů přístup, repliky se zobrazují pouze na monitorech těchto dvou osob. I v tomto typu média komunikující vystupují pod přezdívkami, nicky.73 Obr. č. 5: Webový chat, www.lide.cz
Tato práce je zaměřena právě na tento druh chatu, a tak se budeme tomuto prostředí následně věnovat podrobněji. 3.1.4.1. Charakteristika webového chatu Pro lepší orientaci a celkovou představu o WWW chatu je nezbytný detailní popis tohoto média. Když se uživatel rozhodne využít ke komunikaci webový chat, musí napřed podniknout několik prvních kroků (registrace, přihlášení), aby se vůbec do chatového prostředí dostal. Jakmile se sžije chatovacím prostředím, musí respektovat zásady, podle kterých se chat chová a také brát na vědomí možný postih za porušení těchto pravidel. Dále se na tyto aspekty zaměříme konkrétněji.
73
Webový chat je umístěn na webových stránkách, které ho provozují, proto nemusí uživatelé instalovat do svého počítače žádný software. Přístup k webovému chatu je tak nejjednodušší a nejrychlejší z výše uvedených chatových medií internetové komunikace.
22
3.1.4.1.1.
Prostředí
Jakmile si uživatel vybere konkrétní tematické zaměření,74 dostane se k výpisu místností (původně chatrooms)75, které se v této oblasti nachází. Místnost sdružuje všechny uživatele chatu v určitém virtuálním prostoru a umožňuje jim v tomto prostředí komunikovat. Místnosti se na webovém chatu dělí na stálé a dočasné. „Stálá místnost je místnost, která na chatu zůstává i po opuštění posledním uživatelem. Tyto místnosti se stávají z dočasných místností, kdy administrátor dočasnou místnost ustálí po dodržení určitých podmínek a pravidel serveru Lide.cz.“76 Dočasná je pak ta, jež si založí sám uživatel, který má nachatováno minimálně 24 hodin, při vstupu na chat. Místnost si může také uzavřít a vytvořit z ní tak soukromý prostor. Místnost zaniká s odchodem posledního chatujícího, na základě pravidel serveru Lidé.cz však může být i ustálena. 77 Ty mohou být jednotlivě tematický zaměřené. Jednotlivé repliky se zobrazují na obrazovce všech uživatelů v místnosti.78 Jejich posun je závislí na rychlosti komunikace probíhající mezi jednotlivými chatujícími.79 Nejdůležitějším místem na obrazovce chatu je spodní lišta, do které se zaznamenávají vzkazy. Součástí spodní lišty je i deset základních emotikon,80 které si může každý uživatel doplňovat a obměňovat. V horní části obrazovky jsou pak informace o místnosti, ve které se uživatel nachází, možnosti zobrazení historie zpráv, tlačítko na zaslání vzkazu určitému příjemci a na odchod z místnosti. 3.1.4.1.2.
Komunikanti
V jednotlivých místnostech se střetávají lidé vyhledávající sociální kontakt. Většinou se komunikující neznají. Samozřejmě existují i takové případy, kdy jsou chatovací místnosti navštěvovány stálými uživateli, kteří se mezi sebou za velmi krátkou dobu navzájem poznávají, po určité době může dojít i k osobnímu kontaktu na tzv. srazech,
74
Viz Příloha č. 1: Úvodní strana chatu po přihlášení, nabídka tématických zaměření. Viz Příloha č. 2: Seznam místností. 76 Lide.cz [online], © 1996 - 2011 [cit. 2011-05-02], Místnosti na chatu, dostupné z WWW: . 77 Lide.cz [online], © 1996 - 2011 [cit. 2011-05-02], Místnosti na chatu, dostupné z WWW: . 78 Viz Příloha č. 3: Ukázka prostředí chatovaní místnosti na webovém chatu. 79 Webový chat Lidé.cz má automaticky nastavený vertikální posun, kde nejnovější replika se vyskytují v dolní části stránky, staré repliky se posunují směrem nahoru, až absolutně ze stránky zmizí. Způsob posunu replik je možno v tomto druhu chatu nastavit stejně tak jako obnovu stránky, díky které se zobrazují nová příchozí sdělení, počet řádku na stránce a velikost písma. Pro lepší orientaci a odlišení se tak od ostatních účastníků chatu lze změnit i barvu písma. 80 Viz kapitola 4.1.3.Emotikony 75
23
ale i mimo ně. V místnostech, ve kterých se setkávají neustále titíž komunikanti, může následně
dojít
k ignoraci
nově
příchozích
uživatelů.81
Účastníci
internetového
komunikačního procesu jsou dvojího druhu. Uvnitř místnosti jsou si jednotliví uživatelé rovnocenní s výjimkou jednoho uživatele, který je jmenován správcem, administrátorem místnosti. „ Stálý správce se stará o chod a pořádek místnosti. Mezi jeho pravomoce patří mazání textů v místnosti, vyloučení uživatele z místnosti. […] Po dohodě s ostatními správci sítě má právo i na změnu popisu a pozadí místnosti. Stálým správcem se může uživatel stát na žádost většiny správců sítě z příslušné místnosti nebo po založení a následném ustálení své dočasné místnosti. Stálý správce může vyhodit i uživatele, který porušuje pravidla Lidé.cz. Stálým správcem místnosti může být pouze uživatel, který celkově na chatu strávil více jak sto padesát hodin.“82 3.1.4.1.3.
Dodržování netikety
Pojem netiketa vznikl složením dvou slov anglického původu a to slovem network, neboli počítačová síť a etiquette, etiketa.83 Obecně netiketa zahrnuje soubor „doporučení pro slušné chování v síti.“84 Platí pro všechny uživatele, kteří se jakkoliv aktivně podílejí na tvoření obsahu virtuálního prostředí, tudíž jsou odesílateli elektronických dopisů, diskutují v konferencích či chatech, vytvářejí WWW stránky a podobně.85 Jandová označuje netiketu vztahující se k prostředí chatu kompozitem chatiquette.86 Definice tohoto termínu je pak obdobná jako výše uvedená, avšak zkonkretizovaná na prostředí chatu. Pokud dojde k porušení pravidel užívání chatu87 každý uživatel je rázem potrestán. Nejčastějším trestem bývá právě vykázání z místnosti, které může trvat hned několik minut. 81
JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 42, ISBN 978-80-7368-253-2. 82 Napoveda.seznam.cz [online], copyright © 1996 - 2011 [cit. 2011-04-01], Pravomoce správců místností, dostupné z WWW: . 83 Název byl standardizovaný v roce 1995 vydáním dokumentu RFC (Request for Comment) 1855 Netiquette Guidelines. 84 SATRAPA, P.:Www.lupa.cz [online], 2005 [cit. 2011-03-31], Netiketa, dostupné z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/netiketa/. 85 Tamtéž. POLÁKOVÁ, E. 2008. Mediálno-informačné kompetencie a etika virtuálnej komunikácie. IN Soft kompetence v informační společnosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008, s. 143. ISBN 978-80-7368-513-3. HAMBRIDGE, S.: Www.hoax.com [online], copyright 2000-2011 [cit. 2011-03-31], Netiketa, dostupné z WWW: . 86 JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 16, ISBN 978-80-7368-253-2. 87 http://napoveda.seznam.cz/cz/lide/obecne-dotazy-a-pravidla-chovani/nevhodne-chovani-a-zakazaneaktivity/
24
3.2.
Vlastnosti
internetová
komunikace
v prostředí
webového chatu Podle výše uvedené kapitoly, jež se zabývala se druhem internetové komunikace na základě přítomnosti či absence komunikantů v čase,88 byla tato forma dorozumívání se označena jako synchronní. Tento pojem zahrnuje fakt, že komunikanti musí vyskytovat ve stejném reálném čase na stejném virtuálním místě tedy ve stejné virtuální chatovací místnosti. V reálném životě mohou být na kilometry vzdáleni. Jandová však upozorňuje, že internetovou komunikaci v prostředí webového chatu lze lépe charakterizovat pojmem kvazisynchronní. Tvrzení podkládá následujícím odůvodněním „Produkce a percepce textu jednotlivých příspěvků však probíhá s jistým časovým posunem. Stejně jako u písemné komunikace se partneři neslyší ani nevidí a nemohou sledovat neverbální chování, vzájemně si proto nemohou dát najevo již v průběhu vzniku repliky, zda se sdělovaným obsahem souhlasí nebo nesouhlasí, zda partnera pozorně sledují apod.“89 Internetová komunikace v prostředí webového chatu je založena na vzájemné výměně znakových replik mezi komunikanty v rámci totožného virtuálního prostředí. Tímto ji blíže specifikujeme textovostí.90 Uvedený rys není společným všem druhům chatové komunikace, jelikož např. ICQ jakožto zastupitel chatu tzv. Instant Messagingu, umožňuje komunikantů spolu hovořit i prostřednictvím internetového telefonování. Hlavním nástrojem se zde tedy stává mluvené slovo. Následující vlastností internetové komunikace v prostředí webového chatu je její multiplicitní charakter. Projevuje se tendencemi komunikovat s více uživateli webového chatu najednou.91 Nemusí se však jednat pouze o komunikanty webového chatu. Ne každému uživateli tato forma internetové komunikace může vyhovovat (např. kvůli nepřehlednosti apod.), a tak se může konkrétní chatující zapojovat do komunikace i prostřednictvím jiných médií internetové komunikace, jako např. s ICQ, Skypem nebo Facebookem aj. Na základě signalizací vlastních daným formám internetové komunikace může pak uživatel postupně reagovat na nové informace. Multiplicita, ale i jiné faktory (např. rychlost internetového připojení, hbitost psaní na klávesnici apod.), také ovlivňuje požadavek na rychlost odpovědi. Pokud probíhá 88
1.3.1.1.1.Formy synchronního typu internetové komunikace JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 27, ISBN 978-80-7368-253-2. 90 DIVÍNOVÁ, R.: Cybersex, vyd. 1., TRITON, s.r.o., Praha: 2005, s. 45, ISBN 80-7254-636-8. 91 VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 276, ISBN 978-80-7367387-1 89
25
internetová komunikace v prostředí webového chatu pouze s jedním komunikačním partnerem, odpovědi by měly přicházet s menší časovou prodlevou, než kdyby každý z účastníků internetového komunikačního aktu hovořil s více uživateli webového chatu, popřípadě s komunikanty z jiných forem internetové komunikace. Toto zjištění však nemusí stoprocentně platit a ne vždy je na základně rychlosti odpovědi jasné, jací komunikanti hovoří s kolika dalšími uživateli zároveň. S rychlostí interakce mezi komunikanty pak souvisí i další specifika týkající se tohoto druhu mezilidské komunikace v popisovaném prostředí. O nich však více v kapitole zabývající se lingvistickými aspekty internetové komunikace v prostředí webového chatu.92 K dalším vlastnostem internetové komunikace v prostředí webového chatu lze zařadit fakt, že ji nezařazujeme ke komunikaci tváří v tvář, jedná se o zprostředkovanou komunikaci prostřednictvím Internetu a webového chatu, která má většinou kolektivní charakter s výjimkou případů, kdy komunikujících, kteří využívají tzv. šeptání pouze s jediným uživatelem chatu (tyto případy jsou velmi ojedinělé). Celkově pak komunikace působí jako veřejná, nepřipravená a není vázána na mimojazykové jednání, rozhovory jsou většinou přátelské, mimopracovní. Vztah partnerů je vyvážený, všichni chatující si hned při vstupu do místnosti tykají, aniž by znali jakékoli informace o ostatních uživatelích. Asymetrie se může vyskytovat pouze v porovnání běžného uživatele chatu se správcem místnosti, jenž disponuje jistými pravomocemi, kterými jsme se zabývali v kapitole 2.1.4.2.4.Komunikanti.93
92
Viz 3.1.Lingvistické aspekty internetové komunikace v prostředí chatu JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 39-41, ISBN 978-80-7368-253-2. 93
26
4. Specifika
internetové
komunikace
v prostředí
webového chatu Společně s vlastnostmi internetové komunikace v prostředí webového chatu jdou ruku v ruce její celková specifika. Na základě výše uvedených vlastností tohoto typu komunikace ve stanovaném prostředí se tato kapitola bude postupně zabývat konkrétními specifiky z pohledu jednotlivých vědních disciplín, do kterých můžeme jednotlivé zvláštnosti zařadit. V předcházejících kapitolách jsou uvedeny informace související především s aspekty internetové komunikace (v prostředí webového chatu) z pohledu komunikačních studií. V této kapitole budou dosavadní poznatky doplněny o specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z lingvistického, psychologického a sociologického hlediska.
4.1.
Specifika
internetové
komunikace
v prostředí
webového chatu z hlediska lingvistického Jak bylo uvedeno výše internetová komunikace v prostředí webového chatu je charakteristická mnohými zvláštnostmi, které se postupně tato práce snaží postihnout. Tento oddíl se zaměří na specifikace vyskytující se v internetové komunikaci v prostředí webového chatu z lingvistického pohledu. Podle technologického determinismu vždy s nástupem nového média dochází, byť není jasná zapojenost médie, k proměnám celé organizaci společnosti, její mentality, ale dochází i k dalším změnám souvisejících se společností.94 Novými technologiemi je stejně tak jako společnost samotná ovlivňován i jazyk. S nástupem nového média se vyvíjí také možnost nového způsobu kontaktování recipienta a jazyk se poté chová tak, že i nadále jsou používány zažité obvyklosti, jež se však aklimatizují do charakteru nového média. „Lingvisté se snaží postihnout, nakolik lze nové technologické způsoby přenosu slova zachytit klasickým popisem dvou modů jazyka, mluveného a psaného a s nimi spjatými charakterizacemi
(pomíjivost/trvalost,
bezprostřednost/plánovanost,
kontextová
94
spontánnost/připravenost,
závislost/nezávislost,
časový
tlak/možnost
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, s. 43, ISBN 80-7178-926-7.
27
časového odkladu, nemožnost/možnost oprav při produkci textu, nemožnost/možnost vracet se zpět při dešifraci textu apod.).“ 95 Encyklopedický slovník češtiny definuje internetovou komunikace jako druh komunikace, který je realizovaný prostřednictvím sítě a s sebou přináší nové způsoby textů (některé z nich mohou být multimediální), nové způsoby jejich organizace (odkazuje za hypertext), ale i nové formy komunikace.96 Jazyk jakožto hlavní prostředek jakéhokoli typu komunikace prochází v internetové komunikaci změnami. Ty mohou být různého charakteru, jako např. syntaktické, sémantické, kompoziční, stylistické a gramatické, tak i velmi četné jsou překlepy, které se ve většině případů neopravují, ale i netradiční využití jazykových prostředků apod..97 Proměny psané podoby českého jazyka jsou odůvodňovány neustále probíhající ekonomizací našeho jazyka, neboť se pak stává celkově rychlejším způsobem dorozumění. Podle Encyklopedického slovníku češtiny jazyk internetové komunikace „nese rysy mluvnosti,98 což má vliv na volbu jazykového útvaru a volbu specifických prostředků neverbálních (AHOOOJ, to je kraaaaasa, „smajlíky“). V internetové komunikaci panuje větší tolerance k pravopisným chybám a překlepům.“99 Mezi další specifické rysy internetové komunikace v prostředí webového chatu lze zařadit vynechávání diakritiky.100 Výňatek z přílohy č. 4: Vynechávání diakritiky gabosb: Ahoj lidi! ;) asi to tu pise kazdej, ale opravdu shanim dobrou holku na pokec :) bejuska14: je tu kocourek do 22let? foto v profilu...septni cekam jen na tebe mnau davidusik: ahoj vsem,nema nekdo zajem o 22 letyho prazaka? Užívání nových slovních tvarů a zvláštní podobu mají také věty (repliky) komunikujících, které jsou často krátké, neukončené a s narušeným slovosledem. Ve velmi hojném počtu se kromě výše uvedeného vyskytují tzv. emotikony.
95
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80, 1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: . 96 KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha: 2002, s. 220, ISBN 80-7106-484-X. 97 KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 59, ISBN 978-80-85783-78-0. 98 Nutno upozornit, že stejně tak se vyskytují rysy psanosti v internetové komunikaci. Viz dále kapitola 4.1.1.Psanost vs. Mluvnost. 99 KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha: 2002, s. 220, ISBN 80-7106-484-X. 100 Absence diakritiky je zapříčiněna počátky internetové komunikace, kdy pro český diakritický pravopis neexistovalo kódování. V dnešní době není tento jev až tak častý, ale stále se najdou komunikanti, již grafémy s diakritickými znaménky nepoužívají.
28
Méně častější jsou pak tzv. akronymy,101 které úzce souvisejí s častým protahováním samohlásek jakožto dalším nástrojem vyjadřování nálady a emočního rozpoložení pisatele v rámci internetové komunikace v prostředí webového chatu. Výňatek z přílohy č. 4: Iterace DoMiNiCkA.UsA: pokeeeeeeeeccc? E23ch13L: Tady je nudaa notaaak... 2 ráno a všichni už spěj? hrůza :D black.coffi: SemSePoved:dyž mi do oho nepindášššššššššššššššš Na tyto specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu se blíže zaměříme jednotlivě v následujících odstavcích. Jandová pak vyzdvihává navíc absenci neverbální komunikace, prozodických prostředků řeči (intonace, důraz, barva hlasu, tempo řeči) a paraverbálních prostředků (např. různě dlouhé pauzy, hlasitost řeči apod.).102 Poslední jmenované prostředky komunikace lze alespoň částečně nahradit.103 Všechny výše uvedené příklady jazykových variací vznikají hned z několika důvodů, jež opět vyplývají z obecného charakteru internetové komunikace v prostředí webového chatu. Primárně tedy z požadavku rychlosti a plynulosti celkové komunikační výměny při chatování. Apel je kladen také na „úsporu času a odklon jazykové krásy ke komunikační utilitárnosti.“104 Do popředí se dostává taktéž snaha o ekonomizaci užívaného jazyka, což může následně vyústit v to, že si určití komunikující partneři vytvářejí svůj vlastní slovník, jenž se stává rámcově omezeným, schématickým až předvídatelným. Slova, jež se v internetovém prostředí začnou vyskytovat s větší frekvencí, pak lze označit jako internetisty,105 které se následně mohou proměnit v akronymy. Vybíral106 uvádí čtyři základní psychologické příčiny zprimitivňování českého jazyka. Podle něj, se tak děje, jelikož chatující reagují na jednotlivé repliky rychle, bez promyšlení a bez korektur, dále proto, že si osvojují společně sdílený jazyk s omezenou slovní zásobou, kterou si ovlivňují sami navzájem a zároveň není slovní zásoba účastníků komunikačního procesu v prostředí webového chatu dostatečně kultivovaná, ale i proto, že svůj jazyk používají jako gesta, pomocích kterých dávají jasně najevo nesouhlas s konvencemi a uživateli, jež užívají spisovný až knižní jazyk. 101
Viz kapitola 3.1.3.Emotikony a 3.1.4.Akronymy. JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1, Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 35, ISBN 80-7368-254-0. 103 Viz kapitola 3.1.4.Psaní velkými písmeny a dloužení 104 VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 281, ISBN 978-80-7367387-1. 105 Tamtéž, s. 282. 106 Tamtéž, s. 281. 102
29
4.1.1. Psanost vs. Mluvenost Nejpřitažlivějším fenoménem z pohledu této vědy jsou právě polemiky nad tím, zda internetová komunikace obecně je nositelem prvků psanosti či naopak mluvenosti. Stylový protiklad mluvnosti a psanosti je rozhodujícím při výběru jazykových prostředků pro přenos informace. Někteří autoři označují tento protiklad jako nadřazený nad všemi ostatními stylovými protiklady.107 Texty vyznačující se psaností jsou obvykle připravené a více formální se složitější tématikou. Bývají také více abstraktní, statické, objektivnější a analytičtější s logickým přístupem. Vyznačují se dále velkou organizovaností, uspořádaností a kontinuálností, explicitností a určitostí. Souvětí bývají složitá s komplexní syntaktickou strukturou a při členění textu se využívá hlavně interpunkce. Psané texty má pak většinou monologický charakter a je vytvořen na základě standardní variety jazyka.108 Naopak texty, pro které je typická jejich mluvenost jsou většinou nepřipravené, spontánní, dynamické a neformální s jednodušší tématikou. Převládá zde spíše subjektivnost, emocionální zaujetí a konkrétnost. Mluvené projevy mívají menší stupeň organizovanosti a uspořádanosti, jsou více fragmentované, implicitní a neurčité. Mluvená syntax je založena na parataxi, juxtaci, koordinaci, syntaktické konstrukce nebývají také mnohdy úplně realizované. Časté jsou pak i korektury výrazů a kontaktové prostředky. Příznaky mluvnosti bývají většinou pak obsaženy v dialozích. Důležitou roli mají prostředky mimojazykové.109 Čistá podoba textů s rysy mluvenosti nebo psanosti jsou velmi výjimečné. „Většina textů se pohybuje mezi oběma póly a různě kombinuje jejich charakteristiky. Proto někteří autoři mluví o „psané mluvenosti“110 a „mluvené psanosti,“111 o „psané konverzaci“ i „mluvené literatuře.““112 Pokud aplikujeme mluvenost a psanost na internetovou komunikaci, vědci se shodují na následujícím. Byť zde lze stanovit hranice oddělující psanost a mluvenost, tyto charakteristiky nelze v rámci internetové komunikace od sebe oddělit. Po formální stránce 107
KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha: 2002, s. 457, ISBN 80-7106-484-X. 108 Tamtéž, s. 457. 109 Tamtéž. 110 Mimo jiné zde řadíme soukromé dopisy a drobné vzkazy, poznámky, text určené k hlasitému přednesu, dialogy literární, dramatické, ale i graffiti, některé reklamní texty, e-mailovou komunikaci a celkový styk internetový. 111 Zde patří připravené komunikáty monologické, diktáty textů, řízené dialogy aj. 112 KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha: 2002, s. 457, ISBN 80-7106-484-X.
30
se jedná o psaný projev. Jednotlivé repliky uživatelů jsou přenášeny v internetové síti pomocí písma, avšak na druhé straně repliky obsahují i silný příznak mluveného projevu. Čmejrková113 internetovou komunikaci charakterizuje dle lingvistického kritéria psanosti a mluvenosti jako povrchově psanou a hloubkově mluvenou. Má k tomu hned několik důvodů, které bych chtěla nyní v krátkosti uvést. Internetová komunikace v prostředí webového chatu probíhá na rozdíl od komunikace tváří v tvář, jenž se uskutečňuje pomocí ústního dialogu, kdy je zapotřebí orálně-akustické médium, hlasový a sluchový kanál, prostřednictvím písma a tedy je nutno zapojení optického kanálu. V porovnání s dopisem si komunikace na webovém chatu vyžaduje daleko rychlejší odpověď, pokud recipient delší dobu neodpovídá, může to být také z důvodů technických problémů. Dále Čmejrková uvádí následující. „Pro ústní dialog je konstitutivní plné sdílení situace účastníky výpovědi, tj. sdílení mimiky, gest a pohybů a všech dalších prvků
neverbální
komunikace, a také sdílení
časoprostorových
charakteristik.“114 Mezi účastníky komunikačního procesu, u kterého dochází k výměně informací prostřednictvím dopisu, existuje určitá prostorová i časová distance. Pokud srovnáme komunikační procesy prostřednictvím dopisu a internetové komunikace v prostředí webového chatu zjistíme, že chatová komunikace je založena na pocitu interaktivního rozhovoru, jelikož se jedná o formu synchronního typu internetové komunikace. Podle Čmejrkové115 je to pak právě kvazisoučasnost dialogického styku, jež vyvinula takový druh komunikace, který je na „mezistupni mezi ústní konverzací a komunikací psanou. Účastníci jsou fyzicky odděleni, nevidí, neslyší a nevnímají se navzájem, ale jak sami uvádějí, začínají-li psát elektronickou zprávu, připadají si jako v situaci, kdy berou do ruky telefon.“116 Spontánnost typická pro ústní a internetový dialog v prostředí webového chatu je pak jedním z hlavních strukturních rysů, díky kterým se vůbec spekuluje nad psaností či mluveností internetové komunikace v prostředí webového chatu. Kromě spontánnosti určuje psaný charakter internetové komunikace v prostředí webového chatu také „dialogický modus […], který je podporován jeho kontextovou zapojeností.“117 Psanost v internetové komunikaci v prostředí webového chatu však není absolutně totožná s např. komparovaným dopisem. V prostředí webového chatu totiž 113
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80, 1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: . 114 Tamtéž. 115 Tamtéž. 116 Tamtéž. 117 ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80, 1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: .
31
rozhodně neplatí pořekadlo „co je psáno, to je dáno,“ nýbrž naopak. Pomocí klávesnice lze vždy něco umazat anebo přidat, ale vždy pouze v době produkce sdělení nikoli zpětně. Komunikující se také díky tomuto cítí daleko nespoutanější. Dopis118 jakoby nutil vždy k prvotnímu důkladnému promyšlení toho, co chce pisatel vůbec sdělit. K jistému uvolnění však může dojít tehdy, jakmile původce sdělení začne psát dopis na počítači a poté ho vytiskne. Primární promyšlenost nemusí být až natolik pečlivá, jako kdyby byl dopis psán klasickým způsobem (ručně, pomocí pera, písma a papíru). Psanost se dále může projevovat tím, jakmile jeden z účastníků komunikačního aktu zkopíruje repliku jiného uživatele v rámci konkrétní místnosti.119 Atributy internetové komunikace, díky kterým se tento druh komunikace více podobá mluvenému projevu, jsou následující. Pokud zapomene informaci, již adresát předal prostřednictvím dopisu, lze se k dané informaci znovu vrátit a ověřit si ji. Pokud tuto situaci převedeme do prostředí webového chatu, situace je obdobná až na jednu výjimku, která je podmíněná tempem internetové komunikace v prostředí webového chatu v rámci konkrétní chatovací místnosti. Jakmile se chatující vyskytují v chatovací místnosti, která obsahuje hodně uživatelů, komunikační spád je daleko rychlejší, a tak se i jednotlivé repliky z obrazovky vytrácejí rychleji. Pokud se chce tedy uživatel chatu vrátit k informaci, která byla obsažena již ve zveřejněné replice na obrazovce počítače, je mu to umožněno stejně jako čtenáři dopisu, avšak je omezen rychlostí průběhu komunikačních aktů v rámci konkrétní místnosti, na základě které se repliky s různou časovou prodlevou vytrácejí. Dalším aspektem, kterým se internetová komunikace v prostředí webového chatu řadí spíše k mluvenému projevu, je absence korekce vlastních replik.120 Od mluvené komunikace se ta internetová v prostředí webového chatu liší tím, že lze zkontrolovat, co vlastně si sami účastníci komunikačního procesu navzájem předali a případné chyby mohou komentovat, pokud jim to přijde nutné. V komunikaci tváří tvář nemohou komunikující zpětně zrevidovat, co bylo z jejich úst vyřčeno, avšak pokud si to pamatují, mohou se také opravit. V tomto bodě pak dochází ke vzniku „metajazykových komentářů k vlastnímu kódu,“121 které jsou stejně tak možné v internetové komunikaci v prostředí webového chatu. V běžné
118
Dopis je tvořen psaným textem, který je řazen ke komunikačním konzervám. Ty zprostředkovávají komunikaci mezi komunikátorem a adresátem. Ke komunikačním konzervám řadíme dále např. i magnetofonové pásky apod. 119 ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80, 1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: . 120 Viz dále 3.1.2.Spisovnost vs. Nespisovnost. 121 ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80, 1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: .
32
komunikaci je slušností, pokud chceme promluvit, počkat, dokud komunikační partner nedomluví. Chatující na webovém chatu se však zapojují do komunikace postupně na základě přihlášení se do chatovací místnosti a také nezávisle na komunikačních vstupech jiných uživatelů. Mohou tedy „promluvit“ kdy se jim zachce.122 Dalšími zajímavými rysy internetové komunikace v prostředí webového chatu z lingvistického pohledu je prolínání rysů formálnosti a neformálnosti sdělení, ráz komunikátu může být jak pracovní, tak sociální, interakčnost, dále stojí za pozornosti kontaknost, sdílená situace a kontext, ale i přátelskost, humor.123 Jandová pak konverzaci na webovém chatu hodnotí následovně. „Komunikace na chatu probíhá sice v psané formě, ale jinak vykazuje většinu rysů komunikace mluvené – je neoficiální, nepřipravená, spontánní, vázaná na konkrétní situaci, uplatňují se v ní rysy expresivity a emocionality, má dialogický charakter, probíhá sice ve veřejném médiu, ale její „veřejnost“ je časově omezená tím, jak rychle mizí z obrazovky.“124 Kromě protipólu mluvenosti a psanosti se lingvisté zabývají také sdružováním protipólů monologičnosti s dialogičností, formálnost a důvěrností, ale i tím, jak na sebe protipóly navazují a jaká je jejich intertextuálnost.125
4.1.2. Spisovnost vs. Nespisovnost Další opozicí lingvistického zájmu je spisovný a nespisovný charakter internetové komunikace. V chatové komunikaci se vyskytují jak repliky, které jsou zcela spisovné, tak i ty nespisovné, jež převládají.126 V tomto typu komunikace je požadavek na stylistickou a estetickou úroveň replik eliminován do těch nejmenších rozměrů. Jak již bylo uvedeno výše, velmi časté jsou překlepy, na které se v mnoha případech nebere ohled, jsou propouštěny, jen hrstka chatujících se omluví nebo repliku přepíše ještě jednou správně. Podle Jandové za časté chyby mohou dva základní faktory. Za první je považován požadavek na rychlost a plynulost internetové komunikace v prostředí webového chatu a druhý ztvárňuje snaha připodobnit chatování k mluvené řeči. Typické a pravidelně se 122
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80, 1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: . 123 Tamtéž. 124 JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J. Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005 v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 68, ISBN 83-92312-7-X. 125 ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80, 1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: . 126 Tato vlastnost internetové komunikace v prostředí webového chatu je také dána tím, že popisovaný druh komunikace využívá prostě sdělovací (běžně dorozumívací) funkční styl, kde je dominantní komunikační funkce. Ta je však v prostředí webového chatu na rozdíl od komunikace tváří v tvář realizovanou psanou formou.
33
objevující jevy z hlediska spisovnosti a nespisovnosti internetové komunikace v prostředí webového chatu Jandová tyto zvláštnosti dále rozděluje do čtyř skupin: 4.1.2.1. Psaní diakritiky a zvláštní zápis grafémů Vše co týká těchto specifických jevů týkajících se psaní diakritiky a zvláštních zápisů grafémů je obsaženo v první skupině. Jak již bylo zmíněno ze začátku této kapitoly u jazykových charakteristik internetové komunikace vynechávání diakritiky není dnes až tak příliš časté. Jandové tvrdí to, že tento zvyk si uživatelé webového chatu osvojili z psaní SMS (Short message service) zpráv. Pokud však navštívíme chatovaní místnosti na příkladovém chatu Lide.cz, lze zaznamenat, že si již chatující generace navykli na horní řadu kláves počítačové klávesnice a používání diakritiky se tak stává mnohem frekventovanější.
34
Obr. č. 6: Ukázka používání diakritiky
Zvláštním zápisem grafému je myšleno pak to, že jsou pak české grafémy nahrazovány grafémy jinými, které Jandová přirovnává jakoby k anglickým. Dochází pak především k zaměňování v s grafémem w a š s hláskovou skupinou sh, x namísto ks, v ojedinělých slovech graduje kreativita uživatelů až tak, že do slova jsou zakomponovány také číslice (zpět => z5, opět => o5,Stodolní => 100dolní, patnáctka => 15ka apod.) Tento jev se neobjevuje příliš často a je přisuzován především snaze o nevšední a neotřelé vyjadřování.127 4.1.2.2. Zápis nespisovné i spisovné výslovnosti Do druhé skupiny zajímavých jevů z hlediska spisovnosti a nespisovnosti internetové komunikace v prostředí webového chatu patří zápis nespisovné i spisovné výslovnosti. Zařazujeme zde takové přepisy českých slov, které imitují „mluvenou komunikaci a její zvukovou stránku“128 Na webovém chatu pak můžeme objevit zápisy českých slov v mluvené podobě ať už ortoepické či nikoli. Zjednodušovány jsou hláskové skupiny kd- po proběhnutí asimilace znělosti na gd, výskyt protetického v- je méně častý a
127
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J. Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005 v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 68-69, ISBN 83-92312-7-X. 128 Tamtéž, s. 69.
35
používá se jak ve výrazech, které jsou ve shodě s pravidly pravopisu, tak i v nespisovných podobách.129 4.1.2.3. Nespisovné jevy v plánu morfologickém Nespisovné jevy v plánu morfologickém jsou zařezovány do třetí skupiny zvláštních jevů internetové komunikace v prostředí webového chatu. Do morfologického plánu jazyka se výrazně promítá kolísání koncovek -ý, -ej nebo é a í podle příslušnosti ke územnímu dialektu v obecně českých tvarech u adjektivní deklinace. Nejčastější zakončení je pak na koncovku -ej, v kořeni se objevuje zřídka. Tvary, na nichž konci je koncovka –ý, jsou nepříliš hojné. Alternace koncovek –ý za –é jsou typické pouze pro koncovky v adjektivních deklinací.130 Zakončení v instrumentálu plurálu u deklinace substantiv, adjektiv, pronomin i numeralií je velmi frekventovaně na koncovku –ma, daleko méně se vyskytují spisovné koncovky. Především v chatovacích místnostech okolo Brna Jandová dále zaznamenala i nepřehlasované podoby koncovky –a, -u. S konjugací verba být je to následně. V 1. os. sg. se objevuje tvar su, ve 2. os. sg. je pak frekventovaný tvar seš v dalších možných podobách ses nebo sesh. Kondicionál tohoto slovesa byl pak většinou zapisován spisovně. Pro préteritum byly v 1. os. sg. příznačné tvary s osobním zájmenem bez pomocného slovesa.131 Pro 2. os. sg. préterita byly pak dále typické tvary „s přeměněným pomocným slovesem na postfix –s. Ten se připojoval k prvnímu výrazu ve výpovědi. Bylo jím buď participium slovesa, tvar zájmena, nebo spojka či relativum.“132 Nepříliš frekventovaná je i přípona –nu u sloves 2. třídy v příčestí činném maskulin.133 4.1.2.4. Zápis v rovině syntaktické, zejména interpunkce Do poslední kategorie atypických jevů pak Jandová zařadila zápis v rovině syntaktické, kde se zejména zaměřila na přítomnost či naopak absenci interpunkce. Jandová upozorňuje na několik specifik. Kromě toho, že replika ve většině případů začínám malým písmenem, zcela v podstatě vymizelo užívání interpunkční tečky pro ukončení věty. Pokud jsou repliky nějakým způsobem vůbec zakončeny, využívá se hojně 129
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J. Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005 v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 69-71, ISBN 83-92312-7-X. 130 JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 93-94, ISBN 978-80-7368-253-2. 131 JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J. Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005 v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 71-72, ISBN 83-92312-7-X. 132 JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 97, ISBN 978-80-7368-253-2. 133 Tamtéž, s. 93-98.
36
vykřičník, otazník a nebo pro otevřenost repliky také tři tečky. U replik delšího rozsahu je velmi hojná absence jakéhokoli interpunkčního znaménka. Repliky jsou nanejvýš prokládány emotikonami. Kladení interpunkčních znamének, pokud už jsou použity, se podle Jandové stává spíše subjektivní záležitostí a málokdy odpovídají pravidlům českého pravopisu. Domnívám se, že postupem času se však i tento „trend“ vyvíjí kupředu a sledování některých chatů to jen potvrzují. I přes to lze nalézt příklady tohoto specifika. Výňatek z přílohy č. 4: Vynechávání interpunkčních znamének venividivici78: nejaka slecne co chce fakt pokecat ciko.AS: pyro88: :D:D:D řikám furt že seš nácek :D seš v provaru už to na tobě poznaj co tě tu vidí :D Slonickaaa: [email protected]:no jo jako vždy tak hlavně že je den dobrý:) Kromě absence některých interpunkčních znamének pak Jandová klade důraz na výskyt příklonek na začátku replik či po pauze.134 Po syntaktické stránce má tedy internetová komunikace v prostředí webového chatu rysy mluvenosti.
4.1.3. Emotikony Tento termín je složen ze dvou anglických slov emotional icons neboli emocionální obrázky jinak také smajlík.135 Emotikony představují značky, které jsou schopny vyjádřit analogové obsahy komunikace.136 Emotikony se využívají pro vizuální znázornění emočního rozpoložení pisatele. „Člověk tak může vyjádřit neverbální obsah, sdělovat emoční a vztahové obsahy – takříkajíc ihned, instantně,“137 což je jedna ze základních a klíčových vlastností internetové a esemeskové komunikace.138 Jelikož komunikující v rámci internetové komunikaci v prostředí webového chatu nemohou kvůli jedinému „kontaktu“ s adresátem, jenž se uskutečňuje přes uveřejňování replik prostřednictvím monitoru počítače vlastnícího účastníkem komunikačního procesu, komunikaci vést jinými způsoby, nežli grafémy, bylo 134
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J. Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005 v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006. s. 72-73, ISBN 83-92312-7-X. 135 JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 36, ISBN 978-80-7368-253-2. 136 VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 282, ISBN 978-80-7367387-1. 137 Tamtéž. 138 Instantní komunikace též vykládána jako komunikace okamžitá, neboť jsou informace přeneseny opravdu velmi rychle, probíhající mezi dvě, ale i více lidmi. Instantní komunikace se uskutečňuje pomocí instantních komunikátorů v reálném čase, což je také vlastnost, kterou se liší od e-mailové komunikace.
37
zapotřebí vynalézt metodu, pomocí které by mohli chatující vyjadřovat své emoční rozpoložení, pocity a nálady.
Emotikony pak mohou
nahrazovat nonverbální
komunikování, ale i metakomunikaci tedy komentování komunikovaného.139 Emotikony by měly tyto všechny stavy alespoň podchytit, když už ne absolutně jasně vyjádřit, což je v podstatě nemožné. Je totiž velmi obtížné přesně definovat, které emotikony, co vyjadřuje. Existuje mnoho seznamů smajlíků s jejich přinejmenším obecnějším významem, avšak celkové pochopení semigrafického symbolu záleží pouze na vlastních interpretacích recipientů. Existují dva typy emotikon. Textové emotikony, které „vznikají kombinací různých znaků tzv. ASCII (The American Standard Code of Information Interchange) tabulky140, se používájí v rámci počítačové a mobilní komunikace,“141 jsou profesně staršími. Druhý typ smajlíků představují emotikony grafické, obrázkové. Ty bývají často kreslené nebo animované a jejich užití je pro chatujícího jednodušší. Nemusí se zadávat pomocí neučených znaků, nýbrž stačí na zvoleného smajlíka pouze kliknout a již bude do repliky zasazen. Příslušný list emotikon si může v prostředí chatu každý uživatel zvolit podle vlastních preferencí, taktéž může smajlíky postupně obměňovat.142
139
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 283, ISBN 978-80-7367387-1. 140 Ve standardní tabulce se nachází 128-255 neabecedních znaků v základní variantě. 141 KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 59, ISBN 978-80-85783-78-0. 142 JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 36-37, ISBN 978-80-7368-253-2.
38
Obr. č. 7: Grafické a textové emotikony, zdroj: http://xpojnt.iglu.cz/navody/emotikony/emotikony.htm.
Obr. č. 8: Emotikony na chatu
Emotikony společně s akronymy blíže specifikovanými v následujícím odstavci jsou hojně v internetové komunikaci využívány k ekonomizaci psaného jazyka a také k přizpůsobení psaného jazyka ke slovu mluvenému. Ku prospěchu by měli být také v začleňování nonverbální složky do tohoto typy komunikace a k vyjádření nálad, pocitů, emocí apod.143
4.1.4. Psaní velkými písmeny a iterace Jak je uvedeno na začátku této kapitoly, internetová komunikace v prostředí webového chatu postrádá nonverbální komunikaci, prozodické prostředky řeči (důraz, 143
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 59-62, ISBN 978-80-85783-78-0.
39
tempo řeči a barva hlasu) a paraverbální prostředky (různé dlouhé pauzy, hlasitost řeči atd.), které se dají alespoň mírně nahradit. V rámci internetové komunikace v prostředí webového chatu právě k tomuto slouží repliky, ve kterých alternují malá a velké písmena. Mohou sloužit k různým konotacím. Uveďme např. zvýšení hlasu, křičení, rozčílení, apel, popěvek, výčitku, výhružku, ale i radostný „výkřik“ apod. Výňatek z přílohy č. 4: Psaní velkými písmeny Jenda.J17: Ahojky, je tady nějaká holka z PLZNĚ na pokec, nebo spíš i něco víc? Mart-19: nějaká holka z OLOMOUCE??? mě 20 let napiš do vzkazu jestli se teda nějaké holce líbím Pokud však uživatel chatu zveřejňuje repliky psané celkově pouze velkými písmeny, může být na tento fakt upozorněn ostatními uživateli, a pokud nedojde k nápravě, uživatel může být z chatující místnosti vyhozen, jelikož se jedná o porušování netikety.144 S psaním velkým písmen v replikách na chatu úzce souvisí také iterace neboli dloužení znaků. Prodlužovány jsou nejen vokálů, což se jeví jakožto přirozenější v rámci charakteru mluvené podoby jazyka, ale i konsonantů, interpunkční znaménka a emotikony. Výňatek z přílohy č. 4: Iterace romanek.mafianek: ja du tak CUUSSSSSZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZ ZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZ ciara156: #[email protected] JA TEBE TES SEGRAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA mario1444: je tady nekdo na pokec???
Tento specifický rys internetové komunikace v prostředí webového chatu pak vystihuje výslovnost a znázorňuje zvukovou realizaci výpovědi tedy důraz a intonaci repliky.145 Iteraci se může vyskytovat jako pravidelně, tak i nepravidelně většinou v pozdravech, v citoslovcích a citoslovečných slovech. „Nejčastěji se zmnožují koncové samohlásky nebo samohlásky v koncových slabikách slov. Sugeruje se tak jejich prodloužená výslovnost, hlasová intenzita, emfatický intonační průběh jako složky celkového expresivního zvukového průběhu většinou kontaktových výpovědí, které mají
144
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, s. 35-36, ISBN 978-80-7368-253-2. 145 Tamtéž, s. 36.
40
podobu nejrůznějších zvolání a výkřiků.“146 Textová replika díky iteraci tak posiluje svůj charakter mluvenosti.
4.1.5. Akronymy Akronymy zahrnují zkratky slov a vět, prostřednictvím kterých se chce komunikátor v rámci internetové komunikace vyjádřit. Akronymy jsou podobně jako emotikony využívány k projevování emocí a pocitů, ale i na rozdíl od zmíněných emotikon slouží i jako prostá sdělení. Jako první byly využívány v angličtině, ve které jsou dnes velmi rozšířené, spadají do její neformální části, a proto také z ní i v českém prostředí vycházejí. Nutno dodat, že na českých chatech vznikají české varianty akronymů (srov. Tab. č. 1). Tab. č. 1 Akronymy, zdroj: KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc, 2007, s.61, ISBN 978-80-85783-78-0. Akronym Anglický překlad Česká interpretace BTW By the Way Mimochodem CUL See you later Uvidíme se později FYI For your information Pro vaši informaci IMHO In my humble/jonest opinion Dle mého skromného mínění LOL Loud of Laught Směju se na celé kolo OIC Oh. I see Aha, už chápu PLS Please Prosím THX Thaks Děkuji AFK Away from Keybord Jsem mimo klávesnici PC N/A Not Available Nedostupný Z5 Zpět MMNT Moment JJ Jojo NZ Není zač Akronymy se kromě internetové komunikace vyskytují v SMS (Short message service) zprávách.147
4.1.6. Slangové jazykové prostředky Slang je definován jako „nespisovná část lexikální zásoby, která je vázána na sociální prostředí.“148 Jeho primární funkcí je snaha o neotřelé, nové a originální pojmenování, které v krajních případech může záměrně znemožňovat dekódování přijaté 146
Tamtéž, s. 173. VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 282, ISBN 978-80-7367387-1. 148 JÍLEK, V.: Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty, vyd. 1, Univerzita Palackého, Olomouc: 2005, s. 10, ISBN 80-244-1246-2. 147
41
informace. Slang je tvořen především na základě metafor. Jazyk se pak stává „uvolněným, neformálním, představuje široké možnosti pro tvorbu nových slov, neobvyklých, ale trefných slovních spojení,“149 disponuje funkcí aktivační, aktualizační a komunikační. Mnoho slangových jazykových prostředků pak vychází především z anglického prostředí a chatující ho užívají v různé míře podle toho, do jaké virtuální role se zrovna stylizují.150
4.2.
Specifika
internetové
komunikace
v prostředí
webového chatu z hlediska psychologického Charakter internetové komunikace má za následek hned několik postupných změn psychického stavu komunikujících. Odborné práce zabývající se obecnou problematikou psychologických transformací v rámci internetové komunikace jsou četné. Právě proto se následující text zaměří čistě na specifika psychologického charakteru, jež se dají vztáhnout a konkretizovat do prostředí webového chatu.
4.2.1. Identita, virtuální identita a anonymita Jelikož se tento (psychologický) aspekt internetové komunikace v prostředí webového chatu řadí k nejvýraznějším charakteristickým prvkům obecně v rámci celé internetové komunikace, práci mu bude vydělen větší prostor než u následně uvedených psychologických aspektů internetové komunikace v prostředí webového chatu. Psychologický slovník vymezuje identitu jako „totožnost; vztah mezi dvěma nebo více předměty, jevy, které se shodují ve všech vlastnostech; prožívání a uvědomování si sebe sama, své jedinečnosti i odlišnosti od ostatních.“151 Pokud tento pojem vztáhneme k psychologickému kontextu, Šmahel152 přejímá definice G. R. Adamse. Šmahel pak identitu člověka vykládá jako „kontinuální prožívání totožnosti sebe sama, jeho ztotožněním se s životními rolemi a prožíváním příslušnosti k větším či menším společenských skupinám.“153 Podstatu sociální role vystihuje to, „že jde o naplňování očekávání, jež má většina příslušníků daného lidského společenství (kmene, obyvatel státu 149
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 63, ISBN 978-80-85783-78-0. 150 Tamtéž. 151 HARL, P., HARTLOVÁ, H.: Psychologický slovník, vyd. 2., Portál, Praha: 2009, s. 221, ISBN 978-807367-569-1. 152 ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 37, ISBN 80-7254-360-1. 153 Tamtéž.
42
atd.) spojená s chováním v určité pozici, profesi, situaci.“154 Sociální role společně se sociálním statusem, který jedinec získává na základě svých vlastností, utvářejí tzv. sociální strukturu. Ta se zabývá vztahy prvků, jež utvářejí určitý systém. „Sociální struktura představuje právě takovou síť nebo soustavu vztahů spojující jednotlivé členy nebo části společnosti dohromady.“155 Sociální vztahy mohou vznikat mezi jednotlivci tak i mezi skupinami. Jedinec se ve skupině chová určitým způsobem, zaujímá pozice a má pocit, že někam patří. Pozice jsou pak vlastním jednáním jedince reprodukovány, ale i modifikovány. Za jednání se považuje konkrétní druh chování.156 Identitu lze definovat také jako relativně stabilní výsledek osobnostního vývoje. O svou identitu musí každý člověk bojovat a uchovávat si ji, neboť by si vlivem ostatních lidí (identit) mohl následně na základě pasivního přijímání cizích názorů, myšlenek, norem, hodnot apod. vytvořit „falešnou“ identitu.157 Identita každého člověka plní hned několik funkcí, pomocí kterých je osobnost osobností, dokáže se kontrolovat, jít si za svými cíly, chovat se podle svého vlastního rámce apod. Šmahel ve své publikaci v tomto směru opět cituje G. R. Adamse a uvádí pět následujících funkcí lidské identity. Identita každé osobnosti v prvé řadě umožňuje „poskytování vztažného rámce pro porozumění tomu,“158 jakou osobností vlastně dotyčný je. Druhou funkcí identity lidské osobnosti je její schopnost k „usměrňování cílů, závazků a hodnot člověka.“159 Identita také přináší „pocit osobní kontroly a svobodné vůle.“160 Předposlední funkci ztělesňuje schopnost „posilování konzistenci, koherenci a harmonii mezi jednotlivými hodnotami, názory a závazky.“161 Pátá funkce pak disponuje „odhadováním vlastního potenciálu zkoumáním vlastních možností a různých alternativ.“162 Prostředí webového chatu se jeví jakožto místo, v němž dochází k rozplývání všech hranic, ať už se jedná o hranice společenské etikety či hranice jasně vymezených komunikačních modelů. Jakmile se osobnost vyskytuje v takovém prostředí, které ji
154
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 39, ISBN 978-80-7367387-1. 155 BURIÁNEK, J.: Sociologie, vyd. 1., Fortuna, Praha: 1996, s. 50, ISBN 80-7168-304-3. 156 Tamtéž. 157 ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno, 2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 10, dostupný z WWW < http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 158 ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 37, ISBN 80-7254-360-1. 159 Tamtéž. 160 Tamtéž. 161 Tamtéž. 162 Tamtéž.
43
umožňuje stáhnout se do anonymity, mohou (ale nemusí) být funkce identity zatracovány. Stává se tak především u slabších jedinců, kteří jsou ve své osobnosti nestálí, nechají se jednoduše ovlivnit svým okolím a mohou také trpět jistými psychickými poruchami. Z výše uvedeného vyplývá, že identita v prostředí webového chatu se může snadno měnit. V tomto prostředí již nehovoříme o identitě jako takové, ale blíže ji charakterizujeme atributem virtuální. Šmahel však upozorňuje na skutečnost, že ve virtuálním prostředí webového chatu nedochází ke změně reálné osobnosti člověka, avšak pouze k přeměně reprezentace konkrétního jedince. Reprezentace je tvořena množstvím digitálních dat, které každý uživatel zapíše do svého profilu. Tímto chatující obtiskují části jich samotných do svých virtuálních reprezentací. Jedná se tedy o základní údaje uživatele (přezdívka, jméno, mail apod.) a následně i nepovinné informace, které si každý uživatel může uveřejnit podle libosti (zájmy, koníčky, místo bydliště atd.). Šmahel tyto uživatelské údaje ztotožňuje s občanským průkazem v reálném světě. Ke změně virtuální identity pak dojde tehdy, pokud uživatel změní jakoukoli část své virtuální reprezentace. V prostředí chatu pak může jít o změnu přezdívky, e-mailu atd.163 „Virtuální identita reprezentace je pak to, jakou identitu člověk sám virtuální reprezentaci svého já vytváří – přisuzuje. Virtuální identita tedy je vědomí člověka o identitě své virtuální reprezentace.“164 Šmahel na základě výzkumu Moniky Duškové z roku 2001 ve své práci uvádí následující. „Profil chatovacího já je více shodná s reprezentací tzv. reálného já než s reprezentací ideálního já.“165 Z tohoto tedy vyplývá, že lidé sami sebe i ve virtuální komunikace v prostředí webových chatů prezentují spíše tak, jak se vidí v reálných životech, nežli by ze sebe vytvářeli osobnosti lepší, dokonalejší, ideálnější. I u virtuální identity se stejně jako v běžné identitě vyskytuje osobní a sociální aspekt tedy chtíč po odpovědích na otázky „čím jsem jako virtuální reprezentace – osoba, kam ve virtuálním prostředí patřím a čeho jsem součástí.“166 Pokud se uživatel chatu vyskytuje v takovém stavu, v němž si není pevně jist svou identitou a v prostředí webového chatu se seznamuje se svými alternativními identitami, obecně je tato situace charakterizována termínem moratoria. Jakmile si je naopak uživatel
163
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno, 2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 63-65, dostupný z WWW < http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 164 Tamtéž, s. 63. 165 Tamtéž, s. 27. 166 Tamtéž, s. 63.
44
definitivně jist svojí identitou, využili bychom termínu dosažení.167 Šmahel na základě svého průzkumu, byť se jednalo o uživatele chatu adolescenčního věku, uvádí pět důvodů, proč se uživatelé snažili změnit své virtuální identity. Prvním důvodem je strach uživatelů z odhalení, kým vlastně jsou. Druhý Šmahel označuje jako zvýraznění určitého rysu sebe sama. Tím je myšleno to, že se uživatel chová podle rozpoložení, ve kterém v daném okamžiku je. Dle nálady se pak mění i charakter jeho komunikace. Ta následně může být milá, útočná, názorově vyhraněná, vulgární apod. Změna sexuální identity uživatele je jasná bez dalšího vysvětlování. Důvodem je nutkání experimentovat, poznávat nové pocity, jaké by to bylo být opačným pohlavím, ale i homosexuálem nebo transvestitou atd. Čtvrtý důvodem jako pouhá záminka pobavení se a odreagování se. Důvod, jenž uzavírá výčet, je chtíč chatujícím stát se doslova ideálem. Nutno upozornit na to, že se uživatelé tímto snaží „vytrénovat“ svou identitu i do reálného života. Stejně tak, jak dokáží vtipně, otevřeně a uvolněně komunikovat ve virtuálním prostředí webového chatu, by chtěli zářit i v reálném světě. „Různé on-line identity se mnou překrývat s reálnými identitami individua, ale on-line osobnost nemůže být jednoduše sjednocena za pomoci ostatních, tak jak je tomu v reálném světě.“168 S tímto se pojí také následující upozornění související s reálnou identitou. Prostředí webového chatu v rámci Internetu jakožto místa bez zábran s sebou přináší i změny chápání uživatelova vlastního já. Šmahel zde zařazuje poznatky ohledně menší bojácnosti a postihů za jejich chování, větším míru otevřenosti a komunikativnosti při chatování s „neznámými“ lidmi, dále takovou skutečnost, že se chatující stávají více až extrémně názorově vyhraněnými, avšak na druhou stranu stejně jako v realitě se dokáží přizpůsobovat normám celé skupiny. Vliv na změnu chápání vlastního já může mít i přezdívka chatujícího a jak ji jeho okolí chápe.169 Virtuální identity vznikající v prostředí webového chatu nesou s sebou četná pozitiva, avšak najdou se i negativní účinky na uživatele. Patricia Wallace považuje experimentování s lidskou identitou za důležitou část lidského vývoje nejen u adolescentů. Kromě toho je přínosné i pro osobní růst, neboť virtuální prostředí chatu nabízí možnost hledání a nalézání vlastní identity mnohokrát zvětšenou. Jako další výhodu lze uvést tu skutečnost, že pokud se uživateli chatu již experimentování s jeho identitou nebude líbit, 167
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 45, ISBN 80-7254-360-1. 168 ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno, 2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 27, dostupný z WWW < http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 169 Tamtéž, s. 65-69.
45
jednoduše se může odpojit a přejít tak opět do reality s jeho běžnou identitou. Takto se může uživatel zachovat v situacích, jež se vymykají postupně kontrole nebo začnou být pro chatujícího již příliš osobní. Ve virtuálním prostředí webového chatu v podstatě neexistuje tvrdší trest nežli vyhoštění z chatující místnosti na několik minut. V realitě tomu tak není a chování člověka je více ohraničeno, limitováno. Prostředí webového chatu, ale i obecného virtuálního světa, dokáže pomoci uniknout uživateli z každodenní reality a v rámci virtuálního prostředí mu tak nabízí úkryt před problémy v reálném životě. Šmahel pro toto přebírá poznatky a výsledky výzkumů Turkleová a ztotožňuje se s tvrzeními, že „experimentování s virtuální identitou může napomáhat ke zdolávání nástrah reálného života,“170 ale i naopak k vyrovnávání se se svým životem a zkvalitnění reálných vztahů. Nevýhodami virtuálních identit, které se mohou u uživatelů webového chatu vyskytovat, bychom mohli uvést výskyt agrese, hrubosti, napadání a útoků. Tento způsob komunikace je silně spjat, již jak jsem uvedla výše, s nemožností většího postihu uživatelů, než-li jejich vykázání z chatující místnosti na několik minut, ale i právě velmi anonymním charakter tohoto typu komunikace. Další nevýhodou je také to, že tvorbou virtuálních identit dochází k fragmentaci osobnosti. Díky obecné internetové komunikaci se osobnost uživatelů stává méně flexibilní, což nasvědčuje také tomu, jakmile je vyvolán určitý konflikt v rámci tohoto druhu komunikace ve virtuálním prostředí, uživatel jednoduše odchází a nemusí řešit oproti komunikaci v tvář tvář, nepříjemné situace, které mu jsou proti vůli. Zde se tedy problémy neřeší, neargumentuje se, nevyjednává se a ani se nevyhledávají kompromisy. Jakmile neexistuje v takových případech žádná interakce, jako tomu bývá v realitě a zároveň jsou od sebe jednotlivé virtuální identity prostorově odděleny, může docházet až k disociaci osobnosti.171 Virtuální osobnosti uživatelů disponují také omezenou měrou projevů, nálad, pocitů, názorů a postojů, jež povolují chatujícímu psychickou pružnost.172 Anonymita jinak také bezejmennost173 je základním příznakem, od kterého se postupně odvíjí následující psychologické aspekty obecné internetové komunikace tedy i v prostředí webového chatu. Publikace zabývající se touto látkou popisují tento jev jako ne absolutní přechod do identity, ale jako přechod „anonymity do autonomně řízené
170
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 49, ISBN 80-7254-360-1. 171 Viz dále kapitola 3.2.4.Disociační stavy. 172 ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 4449, ISBN 80-7254-360-1. 173 PECH, V.: Velký slovník cizích slov, vyd. 1, Kvasnička a Hampl, Praha: 1948, s. 35.
46
anonymity.“174 Vybíral k vysvětlení této problematiky dále odkazuje na Sulera a Phillispe.175 Suller pracuje s pojmem striptýz. Ten je charakterizován tak, že uživatel internetové komunikace nechce být pro druhé zcela anonymní, ale dává najevo pouze takové části své identity, které sám uzná za vhodné. Uživatele vzrušuje tedy fakt, že „si odhalování své identity sám řídí.“176 Pokud bychom měli výše uvedené informace aplikovat na prostředí webového chatu na webové adrese Lide.cz, je možné na svém chatovacím účtu nadefinovat hned několik údajů, jež mohou blíže charakterizovat uživatele. Patří k nim informace týkající se geografického určení, rodinného stavu, zaměstnání, dosaženého vzdělání, jazykových umů apod.177 Aspekt anonymity ještě více umocňuje v prostředí webového chatu přezdívky (tzv. nicky) jednotlivých uživatelů. Komunikanti jsou díky anonymitě také mnohem otevřenější, konverzace je uvolněnější, smělejší, nese humorného ducha. Pokud se uživatelé chatu však nedokážou ovládnout, opět nastává hrozba přechodu takto stylizované komunikace až k disinhibinačnímu vyjadřování,178 jemuž se v následujícím odstavci budeme věnovat konkrétněji.
4.2.2. Disinhibinace Vlivem ztráty identity a přechodu do stavu pocitu anonymity se u uživatelů chatů projevují příznaky disinhibinace. Tento stav je charakterizován jako „… odložení zábran a skrupulí, ztráta nebo překonání nesmělosti, plachosti a ostychu, v krajních podobách může jít o obcházení tabu a zákazů, tedy o jistou odvázanost i nevázanost na normy, která může být až anomální.“179 Synonymní pojmenování pak zahrnují pojmy otevřený, uvolněný, smělý, bez zábran. Uživatelé chatu se tedy v rámci tohoto prostředí cítí mnohem lépe než při komunikace tváří v tvář, mají pocit, že mohou komunikovat se svými protějšky o čemkoli a přitom se vůbec nemusí za nic stydět a celkově nic neřešit. 174
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367387-1. 175 SULER, J. R., PHILLIPS, W.: The Bad Boys of Cyberspace: Deviant Behavior in Multimedia Chat Communities, CyberPsychology and Behavior, 1, 1998, s. 275–294. 176 VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367387-1. 177 Celková podoba bližšího nastavení profilu uživatele webového chatu je zobrazena v příloze č. 5: Možnosti nastavení profilu uživatele chatu. 178 VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367387-1. 179 Tamtéž, s. 272-273.
47
Za poslední stupeň disinhibinačního stavu, který může být adresátovi velmi nepříjemný kvůli někdy až obscénním tendencím, je považován tzv. flaming. Jeho forma je popisována jako zasílání vědomě nepřátelských a urážlivých vzkazů s cílem někoho rozhořčit nebo urazit.180 Opakem disinhibinace je inhibinace, pro kterou je příznačný strach prezentovat sebe samého pod vlastní identitou. Do inhibinační chování jsou poté řazeni takoví uživatelé, již se při komunikaci uvnitř webového chatu vydávají za někoho jiného. Kromě anonymity zapříčiňují tyto stavy i to, že se jednotliví účastníci komunikace nevidí tedy neviditelnost, možnost menší časové prodlevy pro odpovědění komunikačnímu partnerovi, neutralizace statusu mezi komunikujícími, který je charakterizován nezájmem chatujících o jejich sociálním postavení v reálném životě. K posledním činitelům patří pak další účinky samotné interakce a solipsistické introjekce. Tímto faktorem se budeme blíže zabývat v následujícím odstavci.181
4.2.3. Solipsismus Vybíral182 pojímá solipsismus jako jev, který se odehrává v lidské interakci zcela přirozeně a odjakživa. Slovník cizích slov183 popisuje toto heslo formulí, že individuální já existuje jako jediná skutečnost. Z filozofického hlediska solipsismus označuje „přesvědčení člověka o tom, že vnější svět existuje jenom v jeho hlavě.“184 Solipsismus se na internetovou komunikaci v prostředí webového chatu vztahuje z prostého důvodu. Jakmile se uživatel zapojí do komunikačního procesu a začne získávat informace o osobě, s níž komunikuje, dojde k předání si navzájem určitých personálních vlastností. Na základě toho si uživatelé webového chatu začnou sami projektovat další možná vlastnosti, které by s těmi, o kterých už ví, mohly souviset nebo by si přáli, aby komunikant na druhé straně těmito vlastnostmi disponoval. Do jejich myšlení se začínají projevovat představy a fantazie o druhé osobě, obrazy toho, jak by se jejich virtuální (v budoucnu již možná reálný) vztah mohl vyvíjet apod. V tomto okamžiku tedy se započetím představ o druhém komunikujícím se dá myšlení účastníků komunikačního procesu označovat za solipsistické. Vybíral pak doplňuje solipsismus následujícím vysvětlením. „Z vlastních představ o osobě, 180
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc: 2007, s. 17, ISBN 978-80-85783-78-0. 181 VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 272-273, ISBN 978-807367-387-1. 182 Tamtéž, s. 276. 183 PECH, V.: Velký slovník cizích slov, vyd. 1, Kvasnička a Hampl, Praha: 1948, s. 691. 184 VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367387-1.
48
s níž jsme se seznámili, projikujeme naše představy, jež o ní máme, do ní – a záhy můžeme být přesvědčeni, že víme, s kým „mluvíme“, že druhou osobu známe. Ve skutečnosti komunikujeme, přinejmenším zčásti, v podstatě sami se sebou: se svými očekáváními, polovědomými sny, s přáním (s obsahem, který můžeme vyjádřit: „takto si já přeji, aby to bylo“), dokonce komunikujeme i s vlastní prosazující se potřebou („já potřebuji, aby to takto bylo“).“185
4.2.4. Disociační stavy Dalším významným rysem internetové komunikace v prostředí webového chatu z pohledu psychologie jsou disociační stavy, které jsou založeny na principu disociace. Tento pojem je vykládán jako „rozdělení, rozštěpení, rozklad“186. Pokud termín zavedeme do psychologického kontextu, P. Janet ho v roce 1889 vztáhnul pro označení „rozštěpu osobnosti“187. Jakmile se člověk dostane do disociačního stavu, znamená to, že v rámci své vlastní osobnosti pociťuje tendence minimálně ještě jedné další osobnosti. Konkrétní osoba však není schopna dílčí osobnosti integrovat. Takto definovaný jev má pak za následky narušování harmonie psychicky zdravého vědomí, vede k celkové deziluzi osobnosti, ale i ke sporům, které mohou být v jedinci vyvolány mezi jednotlivými pod-osobnostmi.188 Při internetové komunikaci v prostředí webového chatu se disociační stavy projevují domněnkami, že uživatel se vlastně takto nechová (není to vyloženo on, kdo se takto chová), nemusí se trápit teda ani výčitkami, má pocit, že není zodpovědný za své chování a tudíž nemůže být ani potrestán.189 Tento pocit silně souvisí s anonymitou jakožto s jedním z hlavních atributů obecné internetové komunikaci. Komunikující vystupující se ve virtuálním světě mají pocit, že se mohou vydávat za jinou osobnost, fungují ve fiktivním prostředí, jež není nijak hmatatelné, ve hře, kterou sami utvářejí a díky všem těmto aspektům jsou ve své mysli pro jiné nedosažitelní, nevyhledatelní, nepotrestatelní.
185
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 275, ISBN 978-80-7367387-1. 186 PECH, V.: Velký slovník cizích slov, vyd. 1, Kvasnička a Hampl, Praha: 1948, s. 151. 187 VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 276, ISBN 978-80-7367387-1. 188 Tamtéž. 189 Tamtéž, s. 275.
49
4.2.5. Absence fyzického kontaktu K dalším
specifikům
řadíme
dále
i
absenci
fyzického
kontaktu
mezi
komunikujícími. Na jednu stanu, je tento aspekt hodnocen kladně, z druhého pohledu však v něm někteří autoři vidí velká negativa. Pozitivní přínos má absence fyzického kontaktu pro lidi, kteří právě nedokážou komunikovat s ostatními v přímém typu komunikace nebo jsou považováni svým okolím za osoby submisivní, utlačované, ponižované apod. Uživatele chatu vidí pouze na obrazovce skrze jeho přezdívku. Takto ostýchavému člověku pak virtuální prostředí webového chatu umožňuje se chovat uvolněněji a nebát se tolik sociální interakce s jinými chatujícími. Pomocí internetové komunikace v prostředí webového chatu pak mohou postupně nabírat zdravou míru sebevědomí a odhodlání pro vedení rozhovoru i v reálném životě. Tento příklad je úzce spjat s disihibinací, ale i s flamingem ve výše uvedené kapitole. K nevýhodám lze pak zařadit nepřítomnost neverbální komunikace. Tu můžeme očekávat pouze ve formě slov a znaků.
4.3.
Specifika
internetové
komunikace
v prostředí
webového chatu z hlediska sociologického Internetová komunikace díky svým výše uvedeným vlastnostem budí v uživatelích webového chatu schopnost až bezproblémového navazovaní komunikace s ostatními uživateli tohoto typu komunikace v analyzovaném prostředí. V této podkapitole se zaměříme na další specifika spojené s internetovou komunikací v prostředí webového chatu z hlediska sociálního, kde se seznámíme se názory na virtuální vztahy samotných uživatelů webových chatů, jejich odrazem do reality, s problematikou agrese některých uživatelů apod.
4.3.1. Virtuální vztahy a jejich převod do reality Navazování virtuálních vztahů (v prostředí webového chatu) se jeví po mnoha stránkách jako daleko snadnější způsob seznamování se, než jak je tomu v reálném prostředí. Velký vliv na tuto skutečnost má především anonymní charakter tohoto média. Podle chatujících je hledání nových „známých“ jednoduší hned z několika důvodů. Webový chat je plný nejrůznějších druhů lidí, a tak se toto prostředí jeví jako obří plémě potenciálně nových přátel, kteří jsou mnohem otevřenější a dostupnější novému seznamování. Díky těmto možnostem si pak chatující může vybrat právě takového komunikačního partnera, který je podle jeho ideálů. Musil však na toto reaguje následně.
50
Komunikant „si vybere s vysokou pravděpodobností množinu komunikantů navzájem stejných a navíc stejných i s hledajícím. Vytvářejí se tedy „společenství“ s nikdy předtím a nijak jinak dosažitelnou homogenitou, tj. společenství naproste neobohacující a nepříznivá.“190 Velmi lákavých aspektem internetové komunikace v prostředí chatu je možnost vyhledání i zahraničních přátel a s tím spojených aktivit, jako poznání dané kultury nebo zdokonalení se v cizím jazyce. Možnost navazování nových vztahů tímto způsobem nese velká pozitiva pro komunikanty s jakýmkoli typem handicapu, kde bychom zařadili i introvertní povahu chatujícího, nesmělost či fyzickou neatraktivitu. Právě velmi zajímavá je proměna chatujících introvertů, ze kterých po vstupu do chatující místnosti odpadá veškerý stud a jeví se jako extrovertní povahy. Stejně tak umožňuje internetové komunikace v prostředí webového chatu snazší přístup k (prvotním) sexuální zkušenostem, byť jsou uskutečňovány pouze pomocí psaných replik.191 Na to jakým způsobem se vztahy ve virtuálním prostředí navazují, se zaměřil i Šmahel, jenž odkazuje na poznatky Patricii Wallace. Ta uvádí následující kritéria pro navazování vztahů ve virtuálním prostředí. Blízkost je prvním z nich, která se ve virtuálním prostředí ztotožňuje s četností rozhovorů mezi chatujícími. Druhým kritériem je míra sdílení společných postojů a názorů. I v reálném životě vyhledáváme spíše přátelé se stejnými nebo alespoň podobnými názory. Komplementarita vztahů se jeví jakožto třetí kritérium a označuje tu skutečnost, že si většinou lépe k sobě nacházejí cestu chatující s komplementárním vztahem tedy např. někdo, kdo rád mluví, si bude lépe rozumět s někým, kdo raději naslouchá, než mluví. Kritérium principu spirály představuje následující fakt. „Jestliže vím, že mě má někdo rád, jsem přátelštější, otevřenější, chovám se k němu lépe apod.“192 Humor je pak jakožto prostředek pro získávání virtuálních vztahů řazen mezi silné zbraně pro sociální atraktivity. Další kritérium k vytvoření si virtuálního vztahu je míra sebeodhalení a míra intimity. V tomto prostředí jsou uživatelé o sobě říct více a otevřeněji oprati realitě. Internetovou komunikaci lze však považovat jako nástroj ke zvýšení romantiky reálného života. Toto kritérium může pomoci např. párům, které jsou z pracovních důvodů nuceni žít odděleně. Virtuální vášeň pak tento výčet kritérií pro
190
MUSIL, J.: Sociální a mediální komunikace, vyd. 1. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha: 2010, s. 229, ISBN 978-80-7452-002-0. 191 ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno, 2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 76-78, dostupný z WWW < http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 192 Tamtéž, s. 29.
51
uskutečňování virtuálních vztahů uzavírá a je vysvětlována, tak, že díky internetu lze vyzkoušet všechny sexuální tužby, které nám realita z všemožných důvodů neumožňuje.193 Podle Šmahela194 se snaží vztahy vniklé ve virtuálním prostředí do reality přenášet většinou uživatelé, kteří tráví na webových chatech daleko více času nežli ostatní. Jakmile se virtuální vztah promění do plnohodnotného reálného vztahu s osobním kontaktem, většinou pak nedochází ke splývání se vztahy utvořených od počátku v reálném prostředí, nejsou chatovými uživateli tyto dvě podoby získání nových přátel ztotožňovány ani komparovány, dokonce ani nejsou účastníci dvou různě nabytých vztahů představování. Musil pak dodává, že je přátelský vztah optimálně přisuzován pouze k městské kategorii známého, což odůvodňuje právě frekventovaností vztahu.195 4.3.1.1. Typologie virtuálních vztahů Následující typologie uvádí tři základní typy virtuálních vztahů sestavených na základě analýz vztažených na aktuální on-line chování komunikujících. Do prvního typu virtuálního vztahu jsou řazení takoví komunikanti, kteří se osobně nikdy nesetkali a teprve se poznávají. Jejich repliky jsou většinou se sexuálním nádechem, a pokud takový komunikant má v reálném životě partnera, tyto sexuální ataky jím nejsou považovány za nevěru. Komunikace pak bývá velmi rychle ukončena. Druhý typ virtuálního vztahu je označován jako rozvíjející a jsou v něm takoví komunikanti, kde jejich prvotní seznámení proběhlo prostřednictvím internetové komunikace a ve virtuálním prostředí, avšak jejich emoční vázanost je nutí komunikace neustále opakovat a udržovat. Tyto vztahy jsou většinou dlouhodobého charakteru. Třetí typ virtuálního vztahu je typický pro komunikanty, kteří se znají z reálného života a svůj vztah uskutečňují i prostřednictvím internetové sítě. Tyto vztahy také většinou přetrvávají delší dobu a jsou takto uskutečňovány především kvůli vzdálenostním nebo časovým rozdílům.196 4.3.1.2. Charakteristika virtuálních vztahů Vlastnosti virtuálních vztahů jsou ve většině publikací řazeny následující atributy. Prvním z nich je neskutečnost těchto vztahů, čehož jsou si chatující jasně vědomi. Dále jsou virtuální vztahy hodnoceny celkově povrchnější a urychlenější na rozdíl od vztahů 193
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno, 2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 29-30, dostupný z WWW < http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 194 Tamtéž, s. 28. 195 MUSIL, J.: Sociální a mediální komunikace, vyd. 1. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha: 2010, s. 229, ISBN 978-80-7452-002-0. 196 DIVÍNNOVÁ, R.: Cybersex: forma internetové komunikace, vyd. 1., Triton, Praha: 2005, s. 59-60, ISBN 80-7254-636-8.
52
reálných, mají také kratší trvání. Pokud v tomto prostředí vznikají virtuální vztahy, obecně jim chatující nepřiklánějí velkou důležitost. Aby z něj chatující cítil povahu opravdového přátelství, snaží se tyto vztahy převést i do reality.197
4.3.2. Potřeba sdružovat se I v reálném životě je někdy nutností vyslechnout si nezávislý soud od pro nás až ne tak blízkým člověkem a konkrétní problém zanalyzovat. Prostředí webového chatu poskytuje obrovské množství potenciálních příjemců, jelikož málokdy se stane, pokud to není přímo zamýšleno, že chatující „potká“ v chatovací místnosti svého reálného přítele. Nakonec je velkým fenoménem, že se Internet stává skladištěm všech lidských bolístek a radostí v různých podobách webových stránek, blogů apod. I v rámci webového chatu na Lide.cz lze nalézt stálé skupiny typu Boj s rakovinou, Jak se žije postiženým, My to zvládnem, Naše dětičky, Poradna pro všechny, Těhotenství, mateřství, rodina, Umělé oplodnění a vše kolem něj, které složí právě potřebě lidských bytostí ventilovat své obavy a starosti. Vybíral pak uvádí, že právě místa umožňující takovéto diskuze, jsou zapříčiněny pocity pisatelů. Ti se cítí svým blízkým okolím nepochopeni, nemilováni, mají pocit, že za své myšlenky mohli být odsuzováni a celkově se cítí bez podpory. Kdežto tento virtuální prostor v podobě místností na webovém chatu, kde se vyskytují komunikanti s obdobnými problémy, všem dodává kolektivní pocit, že je virtuální prostředí bezpečnější pro jejich intimní zpověď, strach z nepochopení se pomalu vytrácí a přeměňuje se na důvěru a nejednou se zde vyskytuje maximum recipientů, kteří se mohou podílet na vzájemné pomoci.198 Analýzy virtuálních rozhovorů pak došly na to, že konverzace„byla otevřenější, anonymní prostředí umožnilo snazší přístup k citlivým tématům, dotazovaní prozradili o sobě více, než by řekli v reálném rozhovoru.“199
4.3.3. Virtuální agrese Virtuální agrese patří k mezi negativní projevy vystupování na Internetu. Virtuální agresi můžeme charakterizovat jako další a vyšší stupeň flamingu, o kterém se zmiňovala kapitola 3.2.2 Disinhibinace. Virtuální agrese se tedy projevuje komunikací, jež se nese v negativně expresivním duchu, je plná narážek, urážek, nadávek, ponižujících replik apod. 197
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno, 2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 78-80, dostupný z WWW < http://fss.muni.cz/~smahel/dipl2002/dip_smahel_2002NE.pdf>. 198 VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, s. 278-279, ISBN 978-807367-387-1. 199 ŠMAHEL, D.: Komunikace adolescentů v prostředí internetu, Československá psychologie 47, 144-156.
53
Agresivita účastníků webového chatu může být zapříčiněna hned několika faktory, které nyní ve stručnosti nastíníme. První faktor, který může virtuální agresi vzbuzovat je frustrace. Ta vzniká při čekání odpovědi od adresáta, ale i nečekáním tzv. padáním komunikátora ze sítě, kdy tedy dochází k neustálému odpojování a připojování se k Internetu (do chatovací místnosti). Druhým faktorem, jenž stupňuje agresi chatujícího, může být i ten nejmenší útok proti jeho osobě. K dalšímu faktoru vyvolávají negativní účinky na lidskou agresi je již velmi dobře známá anonymita virtuálního prostředí webového chatu, která provází většinu specifik internetové komunikace tohoto typu. Díky tomuto aspektu popisovaného druhu komunikace se chatující osvobozují od společenských konvencí a norem, které by je v komunikaci tváří tvář nejspíše omezovali a odrazovali je od takového chování. Pozitivní vliv může mít absence identity např. při vedení psychoterapií on-line, na druhou stranu negativa jsou přenesena právě na agresivní chování bez okolků a zbytečných následujících výčitků. Díky možnosti okamžité reakce jakožto čtvrtému faktoru inklinujícímu k virtuální agrese lze své emoce okamžitě přenést na adresáta. Pokud bychom tento faktor zařadili do kontextu odpovědi prostřednictvím dopisu, velmi často se stává, že se pisatel v průběhu psaní většinou uklidní a dopis zcela přepíše bez předchozích známek agrese. Šmahel však nakonec uvádí velmi zajímavou myšlenku. Flaming ale i mohutnější virtuální agresi přirovnává k možnosti ulevení si ve virtuální prostředí od problémů a napětí vzniklých a prožívaných v realitě.200 Nyní se seznámíme s nejčastějšími nástrahami internetové komunikace ze sociologického hlediska.
4.3.4. Nástrahy internetové komunikace Internetová komunikace je velmi oblíbeným prostředkem sociální interakce, slouží jako zdroj informací, vzdělávání, usnadňuje nakupování a seznamování se s novými lidmi, ale tak jako všechno má i svá negativa, která mohou mít různě intenzivní dopad na vývoj člověka především pak na děti a dospívající mládež. Dosavadní průzkumy ukazují, že velmi časté posedávání u počítače především pak u Internetu má vliv jednak na snížení aktivní komunikace s ostatními členy domácnosti, jednak na nárůst depresivních pocitů a pocitů osamělosti.201
200
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi t, vyd. 1, TRITON, Praha: 2003, s. 78-82, ISBN 80-7254-360-1. 201 VYBÍRAL, Z.: Mění se lidská psychika v éře internetu?, Psychologie Dnes [online]. 12.4.2001, x, [cit. 2011-05-08], dostupný z WWW: .
54
4.3.4.1. Závislost na Internetu V běžném životě se setkáváme se závislosti všeho druhu, ať už se jedná o závislosti na drogách, jídle, alkoholu, sportu nebo třeba i nakupování, dokonce již byla zmíněná i závislost na Rubikově kostce. Avšak závislost na Internetu je spíše technologickou závislostí. Závislost tohoto druhu je definována jako „závislost psychologická, která se vyznačuje aktivitou a investicemi do online činností, nepříjemnými pocity, je-li závislý offline, dále pak zvyšující se tolerancí vůči efektům způsobených používáním Internetu a popíráním problematického chování.“202 Závislost na Internetu je nemechanická, ale i zde „dochází k rozvoji četných fyzických i psychických symptomů, jakými jsou např. snížená schopnost normálně fungovat v běžném každodenním životě a četné fyzické příznaky (bolesti hlavy apod.)“203 Nejvíce potenciálních jedinců, kteří by se mohli stát závislými na Internetu, můžeme nalézt u náctiletých, ale i u lidí, kteří se cítí osamělí. Určení internetové závislosti je však složité. Existuje několik indicií, které by mohli tomuto stavu nasvědčovat. Mezi tyto symptomy internetové závislosti můžeme zařadit „nespavost, úzkost po dobu, kdy není člověk na Internetu, odcizení od rodiny nebo kolegů, deprese atd.“204 4.3.4.2. Šíření pornografie a erotických pořadů Dalším negativem Internetu je šíření nelegálních obsahů, pornografie a erotických pořadů a především pak snadnější přístup k obětem těchto zločinů. Prostřednictvím Internetu a internetových komunikačních médií (např. webového chatu, diskusních skupin) je pro tyto delikventy mnohem jednodušší získat si pozornost oběti, budovat si důvěru, započít obscénní chování již v rámci této komunikace anebo oběť postupně připravovat na osobní shledání. Jakmile je domluvena osobní schůzku pedofilovi, který může měnit svou pravou identitu, se naskytuje příležitost pořízení nového materiálů pro další šíření na Internetu. 4.3.4.3. Kyberšikana Jedna z nejaktuálnějších definic kyberšikany vykládá jako „kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je Internet a mobilní telefony, 202
VESELÁ, M.: Online závislost v kontextu různých internetových prostředí, diplomová práce, Brno, 2007, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 14., dostupný z WWW: . 203 ŠMAHEL, D.: Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON s. r. o., Praha: 2003, s. 142-143, ISBN: 80-7254-360-1. 204 ŠIMKO, M.: Závislost na internetu [online], [cit. 2011-05-07], dostupné na WWW:
55
které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození uživatele těchto médií. Stejně jako tradiční šikana i kyberšikana zahrnuje opakované chování a nepoměrem sil mezi agresorem a obětí.“205 Rozdíl mezi kyberšikanou a tradiční šikanou je následující. Kyberšikana se vyskytuje v rámci internetové komunikace a ve vztahu s tzv. strangers, což jsou takoví agresoři, již oběť ještě nikdy nepoznala nebo se maskují díky anonymnímu charakteru internetové komunikace do takové míry, že není možné určit, o koho jde. Dalším rozdílem je to, že tento druh šikany probíhá obvykle v domácím prostředí. Naopak ke společným rysům můžeme zařadit čtyři základní pilíře kyberšikany a tradiční šikany, a to agresi, nepoměr sil, úmyslnost a opakování činu. Dvě poslední zmíněné společné vlastnosti jsou pouze široce používány, nejsou oficiálně přijaty. Kyberšikana je také na rozdíl od tradiční šikany hůře rozpoznatelná, dokonce někdy ani samotná oběť si neuvědomí, že došlo k takovému to napadení.206
205
ŠLÉGLOVÁ, V.: Kyberšikana očima dospívajících, diplomová práce, Brno, 2011, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, s. 5., dostupný z WWW: . 206 Tamtéž, s. 6-10.
56
5. Závěr Cílem práce bylo sestavit přehledný materiál zabývající se specifiky internetové komunikace v prostředí webového chatu na základě přehledové vědecké stati. Nejprve bylo zapotřebí se seznámit s příslušnou literaturou k tématu a vymezit si základní tituly pro jednotlivé vědní pohledy. Systematickou prací byla vytvořena taková práce, která sumarizuje nejzajímavější specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu. Již v úvodu práce byl vymezen charakter mediované (x nemediované) komunikace a digitální (x analogové) komunikace na základě kterého pak bylo možno rozdělit internetovou komunikaci na synchronní a asynchronní. V rámci oddílu komunikačních studií byly postupně definovány pojmy, ze kterých se internetová komunikace skládá, vysvětlen byl také komunikační proces a média internetové komunikace. Na základě těchto údajů byla pak sestavena definice internetové komunikace. Velkých přínos vidím v sestavení obecných vlastností internetové komunikace a dále pak i vlastností přímo typických pro webový chat, jejichž základem jsou pak determinována jednotlivá specifika internetové komunikace v prostředí webového chatu z pohledu lingvistického, psychologického a sociologického. Přehledně je také zachyceno dělení internetové komunikace. Druhá kapitola se pak přímo zaměřuje na chat, rozlišuje hned několik typů média analyzované komunikace a vždy se je snaží stručně čtenáři přiblížit a charakterizovat povahu této komunikace. Větší důraz je pak kladen na popis webového chatu, jelikož je pro tuto práci ústředním. Třetí oddíl už přechází ke konkrétním specifikům internetové komunikace na webovém chatu. V prvé řadě jsou popsána tato specifika z hlediska lingvistického, které jsou doplněny o ukázky nalezené na webovém chatu www.lide.cz. Jsou zde tedy zaneseny informace o mluvenosti/psanosti, nespisovnosti/spisovnosti, kde se práce blíže zabývá dodržováním diakritiky, ale i interpunkce, změnami probíhajícími v morfonologickém plánu a zápisem slov podle výslovnosti. Vysvětlena je i funkce emotikon, akronymů, střídání malých a velkých grafémů při zápisu repliky a iterací. Pokud bylo možno, zmíněné jevy jsem se snažila doložit na příkladech. Podkapitola zaměřující se na zvláštnosti internetové komunikace na www chatu z psychologického hlediska pak popisuje ztrátu identity jedince ve virtuálním prostředí a její přechod k anonymitě. Charakter anonymního
57
prostředí má často další popisované jevy z tohoto pohledu, a to disinhibinace, solipsismus a disociační stavy. Psychologické hledisko pak uzavírá odstavec zabývající se absencí fyzického kontaktu komunikujících. O nejzajímavějších zvláštnostech internetové komunikace na webovém chatu ze sociologického pohledu nakonec pojednává poslední podkapitola. Zde je probírán charakter a vymezení virtuálních vztahů a jejich možný převod do reality, typologie těchto vztahů a potřeby uživatelů sdružovat se. Zapomenuto není ani na negativní projevy, které mohou přerůst až ve virtuální agresi. Sociologický pohled je uzavřen nástrahami internetové komunikace, do které byla zařazena závislost na internetu, šíření pornografie a erotických pořadů a kyberšikana. Z celkové práce vyplývá to, že největší vliv na specifika internetové komunikace na webovém chatu má především anonymní charakter tohoto prostředí. Vše se zdá proto mnohem jednodušší, ať už se jedná o jakékoli specifikum od deformace pravopisu přes navazování nových vztahů až po virtuální agresi. Internetová komunikace na chatu s sebou přináší urychlení sociální interakce a celkově ovlivňuje projevování a jednání jejich uživatelů. Snad nejvíce „trpí“ internetovou komunikací jazyk a jeho pravopisná podoba, i když je pravda, že je již více užívána při psaní diakritika a interpunkční znaménka. Velmi přínosnými jsou pro oživení monotónních grafémů emotiky, které doprovází emoční rozpoložení jednotlivých chatující a na chatu jsou velmi časté. K urychlování internetové komunikace, která je na přechodu mezi mluveností a psaností, mohou sloužit akronymy, avšak ty nebyly v rámci chatu až tak frekventované. Anonymní charakter internetové komunikace umožňuje uživatelům vyzkoušet si nové sociální role a chovat s v tomto prostředí tak, jak by si v realitě ani nikdy netroufali. Toto však s sebou může přinést negativní důsledky v podobě disinhibinace, solipsismu nebo disociačních stavů, které mohou vygradovat až do virtuální agrese či kyberšikany.
58
6. Seznam zkratek TCP/IP - Transmission Control Protokol over Internet Protocol WWW - Worl Wide Web VoIP - Voice over Internet Protocol ICQ - I Seek You IRC - Internet Relay Chat IM - Instant messaging MUD - Multi-Users Dungeons, Avatar chat SMS - Short message service ASCII - The American Standard Code of Information Interchange
59
7. Seznam pramenů a internetových zdrojů
HAMBRIDGE, S.: Www.hoax.com [online], copyright 2000-2011 [cit. 2011-0331], Netiketa, dostupné z WWW: .
Lide.cz [online], © 1996 - 2011 [cit. 2011-05-02], Místnosti na chatu, dostupné z WWW: .
MACICH ML., J.: www.lupa.cz [online], 2010 [cit. 2011-03-31], Nové ICQ 7.1 podporuje Facebook Chat, dostupné z WWW: .
MARTOCH, M., www.workline.cz [online], 2011 [cit. 2011-04-03], Videokonference, dostupné z WWW: .
Napoveda.seznam.cz [online], copyright © 1996 - 2011 [cit. 2011-04-01], Pravomoce správců místností, dostupné z WWW: .
RC.diary.cz [online], xxxx [cit. 2011-03-30], Úvod do Internet Relay Chat (IRC), dostupné z WWW: .
SATRAPA, P.:Www.lupa.cz [online], 2005 [cit. 2011-03-31], Netiketa, dostupné z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/netiketa/.
Www.icq.com [online]. © 1998-2010 [cit. 2011-03-31], About ICQ, dostupné z WWW: .
ŠIMKO, M.: Závislost na internetu [online], [cit. 2011-05-07], dostupné na WWW: .
VYBÍRAL, Z.: Mění se lidská psychika v éře internetu?, Psychologie Dnes [online]. 12.4.2001, x, [cit. 2011-05-08], dostupný z WWW: .
60
8. Seznam literatury
BURIÁNEK, J.: Sociologie, vyd. 1., Fortuna, Praha: 1996, ISBN 80-7168-304-3
ČAMEK, J., KULHÁNKOVÁ, H.: Fenomén Facebook, vyd. 1., BigOak, Kladno: 2010, ISBN 978-80-904764-0-0.
ČMEJRKOVÁ, S.: Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. In: Naše řeč 80, 1997, 4, s. 225-247, dostupný z WWW: .
DIVÍNNOVÁ, R.: Cybersex: forma internetové komunikace, vyd. 1., Triton, Praha: 2005, ISBN 80-7254-636-8.
FILKA, Jaroslav: Metodika tvorby diplomové práce, vyd. 1, KNIHAŘ, Brno: 2002, ISBN 80-86292-05-3.
HARL, P., HARTLOVÁ, H.: Psychologický slovník, vyd. 2., Portál, Praha: 2009, ISBN 978-80-7367-569-1.
JANDOVÁ, E.: Čeština na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, ISBN 978-80-7368-253-2.
JANDOVÁ, E.: Konverzace na WWW chatu, vyd. 1. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava: 2006, ISBN 978-80-7368-253-2.
JANDOVÁ, E.: Spisovnost a nespisovnost v komunikaci na chatu in BALOWSKI, M.; SVOBODA, J. Český jazyk a literatura v interakci : Sborník referátů z mezinárodní konference konané 29.-30. září 2005 v Ratiboři, Státní vysoká odborná škola v Ratiboři, Ratiboř: 2006, ISBN 83-92312-7-X.
JÍLEK, V.: Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty, vyd. 1, Univerzita Palackého, Olomouc: 2005, ISBN 80-244-1246-2.
KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKOVÁ, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha: 2002, ISBN 80-7106-484-X.
KOPECKÝ, K.: Moderní trendy v elektronické komunikaci, vyd. 1., HANEX, Olomouc, 2007, ISBN 978-80-85783-78-0.
KROL, E.: Vše o Internetu, Průvodce uživatele a Katalog zdrojů, vyd. 1., SCIENCE, Veletiny: 1995, ISBN 80-901475-4-2.
MACEK, J.: Poznámky ke studiím nových médií, diplomová práce, Brno, 2010, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
61
MARTINCOVÁ, O., aj.: Nová slova v češtině: slovník neologizmů 2, vyd. 1, Academia, Praha: 2004, s. 178-179, ISBN 80-200-1164-8.
MUSIL, J.: Sociální a mediální komunikace, vyd. 1. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha: 2010, ISBN 978-80-7452-002-0.
NÁDBĚLA, J.: Velký počítačový slovník, vyd. 1, Computer Media s.r.o., Kralive na Hané: 2004, ISBN: 80-86686-21-3.
PECH, V.: Velký slovník cizích slov, vyd. 1, Kvasnička a Hampl, Praha: 1948.
POLÁCH, V.: Web 2.0: Krátká úvaha o vývoji datasféry in KRAUSOVÁ, L.; SHCNEIDER, J. Intermedialita: Slovo – Obraz - Zvuk : Sborník příspěvků ze sympozia, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, ISBN 978-80-2442054-7.
POLÁKOVÁ, E. 2008. Mediálno-informačné kompetencie a etika virtuálnej komunikácie. IN Soft kompetence v informační společnosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008, ISBN 978-80-7368-513-3.
REIFOVÁ, I.: Slovník mediální komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2004, ISBN 80-7178-926-7.
SULER, J. R., PHILLIPS, W.: The Bad Boys of Cyberspace: Deviant Behavior in Multimedia Chat Communities, CyberPsychology and Behavior, 1, 1998.
ŠMAHEL, D.: Dospívající v prostředí internetu – identita, vztahy a komunikace, diplomová práce, Brno, 2002, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, dostupný z WWW: .
ŠMAHEL, D.: Komunikace adolescentů v prostředí internetu, Československá psychologie 47, 144-156.
ŠMAHEL, D.: Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi, vyd. 1, TRITON s. r. o., Praha: 2003, ISBN: 80-7254-360-1.
THOMPSON, J. B.: Média a modernita: sociální teorie médií, vyd. 1., Karolinum, Praha: 2004, ISBN 80-246-0652-6.
VYBÍRAL, Z.: Psychologie lidské komunikace, vyd. 1., Portál, Praha: 2000, ISBN 80-7178-291-2.
VYBÍRAL, Z.:Psychologie komunikace, vyd. 2., Portál s. r. o., Praha: 2009, ISBN 978-80-7367-387-1.
62
WINKLER, P.: Velký počítačový lexikon: co je ve světě počítačů, vyd. 1., Computer Press, a.s., Brno: 2009, ISBN 978-80-251-2331-7.
ZBIEJCZUK, A.: Web 2.0 – Charakteristika a služby, diplomová práce, Brno, 2007, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, dostupný z WWW: < http://is.muni.cz/th/52155/fss_m/zbiejczukweb20_mgr.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dweb%202.0%20diplom ova%20prace%26start%3D>.
ŠLÉGLOVÁ, V.: Kyberšikana očima dospívajících, diplomová práce, Brno, 2011, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, dostupný z WWW: .
VESELÁ, M.: Online závislost v kontextu různých internetových prostředí, diplomová práce, Brno, 2007, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, dostupný z WWW: .
63
9. Seznam obrázků Obrázek č. 1: Komunikace na základě gest v instantním komunikátoru ICQ Obrázek č. 2: mIRC zastupitel Internet Relay Chatu Obrázek č. 3: ICQ (I Seek You), instantní komunikátor Obrázek č. 4: Avatar chat (MUD), Dungeons and Dragons Obrázek č. 5: Webový chat, www.lide.cz Obrázek č. 6: Ukázka používání diakritiky Obrázek č. 7: Grafické a textové emotikony Obrázek č. 8: Emotikony na chatu
64
10. Seznam tabulek Tabulka č. 1: Akronymy
65
11. Přílohy Příloha č. 1: Úvodní strana chatu po přihlášení, nabídka tematických zaměření 9.5.2011; 14:20 http://chat.lide.cz/
66
Příloha č. 2: Seznam místností 9.5.2011; 9:48 http://chat.lide.cz/index.fcgi?akce=rooms&auth=&category_ID=2
67
Příloha č. 3: Ukázka prostředí chatovaní místnosti na webovém chatu 9.5.2001; 15:12 www.lide.cz -> Pokec a zábava -> Abnormálně nejlepší pokecík! Pro 12-20 http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=378263
68
Příloha č. 4: Ukázky jazykových jevů na webovém chatu 6.5.2011; 2:16 www.lide.cz -> Pokec a zábava -> Abnormálně nejlepší pokecík! Pro 12-20 http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=378263 VYNACHÁVÁNÍ DIAKRITIKY
gabosb: Ahoj lidi! ;) asi to tu pise kazdej, ale opravdu shanim dobrou holku na pokec :) bejuska14: je tu kocourek do 22let? foto v profilu...septni cekam jen na tebe mnau davidusik: ahoj vsem,nema nekdo zajem o 22 letyho prazaka? ITERACE
E23ch13L: Tady je nudaa notaaak... 2 ráno a všichni už spěj? hrůza :D VYNECHÁVÁNÍ INTERPUNKČNÍCH ZNAMÉNEK
venividivici78: nejaka slecne co chce fakt pokecat ciko.AS: pyro88: :D:D:D řikám furt že seš nácek :D seš v provaru už to na tobě poznaj co tě tu vidí :D 8.5.2011; 20:55 www.lide.cz -> Seznámení a flirt -> Čtyřicet a více http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=604 ITERACE
DoMiNiCkA.UsA: pokeeeeeeeeccc? black.coffi: SemSePoved:dyž mi do toho nepindášššššššššššššššš 8.5.2011; 20:59 www.lide.cz -> Pokec a zábava -> Abnormálně nejlepší pokecík! Pro 12-20 http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=378263 PSANÍ VELKÝMI PÍSMENY
Jenda.J17: Ahojky, je tady nějaká holka z PLZNĚ na pokec, nebo spíš i něco víc? Mart-19: nějaká holka z OLOMOUCE??? mě 20 let napiš do vzkazu jestli se teda nějaké holce líbím 8.5.2011; 21:08 www.lide.cz -> Ostatní -> Romové http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=985076 ITERACE
romanek.mafianek: ja du tak ČUUSSSSSZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZ ZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZ ZZZ 69
ciara156: #[email protected] JA TEBE TES SEGRAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA mario1444: je tady nekdo na pokec???
9.5.2011; 14:16 www.lide.cz -> Města a místa -> Praha http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=97 VYNECHÁVÁNÍ INTERPUNKČNÍCH ZNAMÉNEK
Slonickaaa: [email protected]:no jo jako vždy tak hlavně že je den dobrý:)
70
Příloha č. 5 - Možnosti nastavení profilu uživatele chatu 10.5.2011; 1:38 http://profil.lide.cz/nastaveni/udaje-na-profil/
71
