SPECIALIZACE BEZ BARIÉR MENTÁLNÍ A KOMBINOVANÁ POSTIŽENÍ. Soubor kazuistik a situací

SPECIALIZACE BEZ BARIÉR – MENTÁLNÍ A KOMBINOVANÁ POSTIŽENÍ

Soubor kazuistik a situací

1

Cvičení – úvodní test Cíl: zjistit četnost styku s lidmi s mentálním postižením a potíže při styku s nimi Zakroužkujte nebo napište svou odpověď Jak často se ve své práci průměrně setkáváte s lidmi s mentálním postižením 

max. jednou za týden



více jak jednou za týden



jedno za měsíc



jednou za čtvrt roku



jednou za rok

S kým člověk s mentálním postižením přichází 

sám



s jiným člověkem s mentálním postižením



v doprovodu rodiny, opatrovníka



v doprovodu osobního asistenta



v doprovodu sociálního pracovníka

Jaké máte nejčastější potíže při komunikaci s osobou s mentálním postižením 

špatně mu rozumím, špatná artikulace, aj



nejsem si jistá, zda plně pochopil informace, která jsem mu sdělila



mám pocit, že neumím informace dostatečně přizpůsobit, zjednodušit



často používám cizí slova a odborné výrazy



za postiženého jedná a komunikuje jeho doprovod - neumím tuto situaci dobře řešit

Co by Vám pomohlo v lepší komunikaci s mentálně postiženým 

větší znalost jeho postižení – umět rozpoznat jednotlivé typy např. autistické rysy



možnost se setkat s mentálně postiženými i mimo pracovní úkon



lépe chápat reakce člověka s mentálním postižením a jeho odpovědi



více pracovat na svých komunikačních dovednostech



rozbor mého rozhovoru, zpětná vazba

Jaké máte pocity před jednáním s člověkem s mentálním postižením 

nejistota, obavy



jako před jakýmkoliv jiným jednáním s veřejností



jsem dobře naladěný/á styku s lidmi s mentálním postižením se nebojím



snažím se toto jednání přehodit na zkušenější kolegy



cítím se trapně, mám pocit, že toho o mentálním postižení příliš nevím

2

Napište jaká je Vaše nejlepší zkušenost/ nejhorší zkušenost při jednání s lidmi s mentálním postižením ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………….

Vaše odpovědi slouží k Vaši sebereflexi a uvědomění si Vašich pocitů a obav. Lektor s Vámi projde Vaše odpovědi a zaměří se během školení na problematické okruhy.

3

Kazuistika - paní Zdena ANAMNESTICKÁ ROVINA Rodinná anamnéza: Minulost: Paní Zdeně je 39 let. Narodila se ve Slavonicích, v rodinném domku. Od mala bydlela s oběma rodiči. Nemá žádné sourozence. První třídu ukončila na Základní škole. Učivo bylo pro ni obtížné a tak přestoupila do Speciální školy. Naučila se číst, psát i počítat do 20. Zvláštní školu také nedokončila. Po ukončení docházky nějaký čas pobývala doma s matkou. Později začala navštěvovat denní stacionář, do kterého sama dojížděla. Během let se její zdravotní i psychický stav zhoršoval. Nedokázala již udržet pozornost dostatečně dlouho, aby se soustředila na cestu autobusem a občas přejela. Matka ji ze stacionáře odhlásila a paní Zdena zůstala opět doma. V roce 2002 rodiče zažádali o umístění do Ústavu sociální péče, dnes domova pro osoby se zdravotním postižením, kde žije dodnes. Současný stav: Sociální zázemí: Dobrý kontakt s rodinou. Rodina spolupracuje. Otec i matka jsou v současné době v důchodu. Paní Zdenu navštěvují přibližně 1x měsíčně a společně odjíždějí domů. Finanční zabezpečí rodiny standardní. Paní Zdena má své rodiče velmi ráda. Když má dobrou náladu, vypráví, o době, kdy byla doma a chodívala s tatínkem každý týden do cukrárny. Rodiče ji pravidelně jedenkrát do měsíce navštěvují a jezdí společně domů na týdenní dovolenou. Otec se k paní Zdeně chová kamarádsky, hodně si s ní povídá a dělá legraci. Po matce paní Zdena, v době, kdy pobývá v domově „smutní.“ Při rozhovorech s matkou často vypráví, jak s paní Zdenou doma vše dělají společně, v rámci možností paní Zdeny. Paní Zdena často pláče, že chce domů. Pak ji většinou bolí hlava. Z této plačtivé nálady je možné ji vyvést některou z jejích oblíbených činností jako je cvičení, procházka a hudba. Kognitivní schopnosti: Intelektové schopnosti paní Zdeny se během let zhoršily. Zapomněla psát. Pamatuje si pouze svůj podpis (písmo je roztřesené). Při čtení potřebuje občas pomoci. Při počítání vyjmenuje číslice do deseti za sebou. Pokud se jí zeptáte na nějakou otázku nebo jí dáte vybrat ze dvou věcí, má sklopenou hlavu a chvíli u ní nedochází k žádné reakci. Pak velmi rychle zvedne hlavu, ukáže na jednu z věcí nebo odpoví a zase sklopí hlavu a nereaguje. Paměť je spíše krátkodobá. Dlouhodobou

4

paměť zapojuje méně. Má velký smysl pro detail. Očistí vám smítko ze svetru, všimne si nových náušnic, aniž byste jí upozornila. Pozornost je krátkodobá. Při soustředění na činnost potřebuje krátké přestávky. Oční kontakt navazuje velmi zřídka pouze s lidmi, kterým věří. Převážně se dívá stranou nebo má sklopenou hlavu. Míru představivosti a fantazie zatím neznáme. Spíše pojmenovává reálné věci a jevy, které vidí. Emoční stav: Paní Zdena je velmi citlivá na nálady ostatních. Vyhledává vřelá objetí, pochopení. Pokud jí někdo řekne, že něco dělá špatně nebo ji někdo z ostatních klientů řekne něco nepříjemného, hned brečí a stýská si po rodičích. Její nálady jsou nevyvážené, rychle se střídají. Často brečí, směje se a laškuje nebo je naštvaná a bouchá s dveřmi. Motorika, pohyb: Pro paní Zdenu jsou charakteristické trvalé, neplynulé, rychlé pohyby. Projevuje se to fází nehybnosti, pak rychlé a silové nepřiměřené akce, pak návrat zpět do nehybnosti. S chůzí nemá žádné potíže, chodí velmi ráda, bez potíží dojde i několik kilometrů. Špetkový úchop je nepřesný, pokud drží jehlu, občas jí vypadne. Hybnost ruky v rameni a v lokti je normální. Má tendence k zatínání ruky a tím znehybnění zápěstí při úchopu, což má za následek silovou akci. Sebehodnocení, sebeúcta: Paní Zdena má nízké sebehodnocení. Často nahlas komentuje, co udělala špatně nebo se jí nepodařilo. Sama se nedokáže projevit. Vždy stojí a čeká, až jí někdo něco podá, vybídne ji, ale sama si většinou o nic neřekne. Výjimkou jsou rodiče a lidé, kterým hodně věří. Když jí nabídnete něco, co má ráda, vyskočí a nadšeně se zapojí. Diagnóza, současný zdravotní stav: Poslední uvedená diagnóza v Osobní zdravotní dokumentaci paní Zdeny, je Středně těžká mentální retardace. Epilepsie bez aktivních záchvatů od 12 let. Krátkozrakost (nosí celý den brýle) Inkontinence moči, která se projevuje zejména večer a v noci. Skolióza páteře

5

Cvičení ve skupinách modelové situace (3 až 4 osoby) 1. Zamyslete se nad tím, jaké kompenzační pomůcky by mohly být přínosné pro paní Zdenu, kterou popisuje kazuistika výše. 2. Navrhněte paní Zdeně další možnosti služeb, které by mohla využít, aby mohla být blíž svých rodičů a více soběstačná. 3. Jeden ze skupiny se vžije do role paní Zdeny, další účastník kurzu bude zastávat místo sociálního pracovníka, třetí popřípadě čtvrtý člen skupiny budou pozorovatelé komunikace paní „Zdeny“ a „sociální pracovníka/ce“ to s jakým motivem přichází klientka je zcela na Vašem uvážení. 4. Vyhodnocení úkolů a scének, sebereflexe pocitů

6

Kazuistika – pan Jarek Pan Jarek má 37 let Diagnóza: Lehké mentální postižení, alergie na prach a pyl Rodinná anamnéza: Pan Jarek má jen maminku, s kterou má problematický vztah, rád by jí vídal častěji, ale ona o kontakt nejeví zájem, vztahy s širším okolím má dobré. Sociální anamnéza:Uživatel je svéprávný a má přiznaný plný invalidní důchod s možností přivýdělku. V minulosti využíval služeb Charity Brno – Chráněného bydlení. Nyní se osamostatnil a bydlí sám se svou přítelkyní. Oporou jim je rodina přítelkyně. Školní docházka: Pan Jarek chodil do Základní školy v Brně na Palackého nám. Výsledky ve škole, jak uvádí, neměl moc dobré. Pracovní uplatnění: Po ukončení základní školy pan Jarek pracoval na čerpací stanici. Jeho dalším zaměstnáním bylo doplňování zboží v supermarketu nejdříve v Delvitě a následně v Albertu. Poté pracoval jako ochranka – noční hlídač, dalším zaměstnáním byl pomocný dělník při třídění odpadů. Pan Jarek se snaží celý svůj aktivní život pracovat, i přesto byl několikrát veden na úřadu práce (před přiznáním plného důchodu). V zaměstnaneckém poměru byl vždy více, jak dva roky. Vlastnosti, zájmy: Komunikativní, společenský, přátelský. Baví ho stolní tenis, hrát fotbal a hry na počítači. Rád chodí na diskotéky a s přáteli do restaurace. Současnost:Nyní pan Jarek pracuje v tiskárně na poloviční úvazek.

Cvičení ve skupinách modelové situace (3 -4 osoby) Role: pan Jarek, jeho přítelkyně Marta, sociální pracovník, (skupinky po 4 – pozorovatel, zapisovatel důležitých momentů komunikace) Ve skupince si přehrajte následující modelovou situaci: Pan Jarek (viz kazuistika výše) se přichází se svojí přítelkyní Martou informovat na možnost sňatku. Z rozhovoru vyplývá, že oba zúčastnění mají některé mylné informace. Pan Jarek se neustále snaží doptat na možnost novomanželské půjčky, nechce přijmout fakt, že něco takového již neexistuje, argumentuje tím, že jeho rodiče a rodiče přítelkyně takovou půjčku měly a že on na ní má také nárok. Pan Jarek začíná být slovně agresivní jeho přítelkyni je tento stav nepříjemný. Pokuste se danou situaci přehrát a vyřešit podle vašich komunikačních dovedností a fantazie. Vyhodnocení scének, zpětná vazba ostatních účastníků a lektora

7

Cvičení pro dvě osoby

Ve dvojici se zamyslete ještě jednou nad kazuistikou pana Jarka a navrhněte s odůvodněním 5 pracovních pozic, na kterých by mohl pracovat s přihlédnutím k jeho diagnóze a vlastnostem a zájmům.

Cvičení ve skupinách- rozdělte se na dvě skupiny Lektor legenda: Na zemi vypukla neznámá infekce, od teď nemůžete mluvit, můžete pouze vydávat skřeky a bla bla. Máte za úkol postavit věž z flipchartového papíru, vítězí ta skupina, která postaví vyšší věž v daném časovém limitu 15 minut. Cíl cvičení: uvědomit si jaké je to bez možnosti plnohodnotné komunikace- jako mají někteří lidé s postižením Vyhodnocení – každý z účastníků vyjádří své pocity bez možnosti „verbálně komunikovat“

8

Kazuistika – pan Matěj Historie Matěj se narodil v roce 1979 v Brně jako první dítě MUDr. Novákové a ing. Nováka. Rodiče se rozvedli již v prvním roce jeho života, Matěj vyrůstal s matkou v dvoupokojovém bytě. Matka byla závislá na alkoholu a tento aspekt u ní stále více vystupoval do popředí Často, ale byl v péči prarodičů, kteří k němu měli hezký vztah. Otec o syna neměl zájem, nenavštěvoval ho. Matěj začal chodit již v 7 měsících. V obvyklé době začal i mluvit, ale řeč se nerozvíjela. Neměl zájem o hraní, a pokud si hrál, měla hra většinou destrukční charakter. Od dvou let byl Matěj v péči psychiatra. Byla mu diagnostikována „oligofrenie – střední stupeň defektu“ a „selektivní mutismus“. Autismus tedy diagnostikován nebyl. Od roku 1984 navštěvoval speciální MŠ a potom praktickou školu. Nejdříve byl zařazen ve třídě s ostatními dětmi, ale tomuto prostředí se nedokázal přizpůsobit, vyrušoval, a proto byl vyučován individuálně 4 hodiny týdně. Asi v roce 1992 začal navštěvovat denní stacionář Effeta. V roce 1997, když mu bylo 17 let, vážil 108 kg. Po jídle míval bolesti břicha a navštěvoval lékaře kvůli průjmům, které nebyly infekčního původu. Příčinou snad byly „dietní chyby“, jak to nazvala v jednom dotazníku jeho babička. Uvedla, že Matěj měl mimořádnou chuť k jídlu, chtěl jíst hlavně hodně tuku. Dokázal prý sníst např. čtvrt kilogramu sádla bez chleba. Matka měla v té době již amputovanou jednu dolní končetinu. V Effetě byl zařazen na oddělení pro autisty. Pro ověření této diagnózy byl v Praze na vyšetření v A-centru. Domněnka se potvrdila, Matěj získal v testu CARS 37 bodů – středně těžké autistické chování. Byla doporučena vizualizace (zavedení piktogramů). V 2001 21 let, zemřela jeho matka. Po její smrti byl dva měsíce v Psychiatrické léčebně. Po propuštění navštívil praktickou lékařku, která konstatovala četné drobné hyperpigmentované jizvy na obou předloktích a 5cm jizvu jako po řezné ráně na břiše. Jednalo se o následky pobytu v PL, kde byl umístěn mezi ostatními pacienty a personál na něj neměl čas? Od podzimu se začali postupně o Matěje starat pracovníci Charity. Poté se Matěj přestěhoval do Chráněného bydlení, kde došlo v průběhu let k výraznému zklidnění, ubylo projevů autoagrese (bouchání hlavou o zeď) a manipulativního chování (dříve ničil věci, vyhazoval je z okna nebo úmyslně rozléval pití, když chtěl něčeho dosáhnout). Také jeho zdravotní stav se zlepšil, byly mu výrazně sníženy dávky medikace, nadváhou netrpí. Nikdo z blízkých příbuzných již nežije. Současnost Matěj bydlí v Chráněném bydlení. Ve všední dny navštěvuje denní stacionář Effeta v Brně Mám rád: 

jídlo (zejména maso a sladké, chleba) a pití (sladké nápoje, mléko)



hudbu (výrazně melodickou a rytmickou, hraní na kytaru, varhany), tanec



mávání provázkem, stuhou nebo toaletním papírem

9



zapínání a vypínání různých vypínačů, zavírání a otvírání dveří a branek



vycházky a výlety do přírody, vodu a plavání



návštěvy u přátel, hokejové zápasy, posezení s přáteli v restauraci či u ohně, houpání na houpačce

Silné stránky: 

svým pěkným vzhledem a přirozeným a bezprostředním chováním si dokáže získat lidi



nikdy si nestěžuje, není agresivní, za nic se nemstí



V činnostech, které dobře umí a zná, je velmi pečlivý.



Má dobrou paměť na místa, na písničky – zná jich mnoho

Co nemám rád 

změny zaběhnutého pořádku



nudu



když nemůže dělat některou ze svých oblíbených činností nebo na ni musí čekat



když se po něm vyžaduje, aby se déle soustředil na něco, co je pro něho obtížné (čtení, psaní, kreslení, krájení…)



když dostane málo jídla



těžké otázky



příliš mnoho aktivit a podnětů ho zneklidňuje



namáhá; těžko se taky vyrovnává s častými změnami lidí v jeho okolí

S čím mám problémy, z čeho mám obavy, s čím potřebuji pomoc 

bojí se být sám, bojí se být opuštěný



má obavy z vysokých schodů, při chůzi v náročnějším kopcovitém terénu, na náledí.



má strach z lékařských zákroků (ne z lékařů)



potřebuje pomoc v oblasti komunikace, v oblasti porozumění okolí a dění kolem, se zařazením do společnosti a se všemi činnostmi, které přesahují jeho schopnosti

Co je pro mě důležité, co chci 

přítomný okamžik, jeho přání vycházejí z toho, co tento okamžik nabízí (viz oblíbené činnosti).



z hlediska dlouhodobé spokojenosti a psychické vyrovnanosti je pro něj důležité, aby měl u sebe vždycky někoho, kdo ho zná, rozumí jeho potřebám, může mu pomoct s porozuměním okolnímu světu a na koho se může spolehnout a vždy se na něho obrátit o pomoc; dále aby žil ve stabilním a známém prostředí, měl určitý denní režim; aby měl pravidelnou fyzickou aktivitu, aby mohl být často v přírodě a ve společnosti lidí, která ho akceptuje.

10

Cvičení ve skupinách 3-4 osoby – modelová situace

Klient - Matěj viz. kazuistika jde se svým osobním asistentem na prohlídku jiné, nové služby a sociální pracovník této služby mu poskytuje potřebné informace. Zadání: nejdříve ve skupině navrhněte a namalujte piktogramy, které si myslíte, že bude klient během komunikace potřebovat. Poté přehrajte modelovou situaci s použitím těchto piktogramů.

11