Specializace bez bariér – smyslová a kombinovaná postižení
ZRAK SKRIPTA A CVIČENÍ
1
Obsah JAK VLASTNĚ VIDÍ NEVIDOMÍ? ..............................................................................................3 ORIENTACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH OSOB.............................................................................4 Život se zrakovou vadou .......................................................................................................8
2
JAK VLASTNĚ VIDÍ NEVIDOMÍ? O zrakových vadách
Co znamená „zrakově postižený“? Zrakové postižení začíná tam, kde přestává pomáhat běžná optika, a člověk musí využívat speciální pomůcky (lupy, kompenzační pomůcky pro samostatný pohyb a prostorovou orientaci).
Nevidomí a slabozrací Nevidomí = vidění v pásmu totální a praktické nevidomosti. Slabozrací = různý stupeň zrakových obtíží. Jejich problémy jsou často podceňované, zrakové potíže jsou pro okolí hůře rozpoznatelné, a proto jim tolik nenabízí pomoc. Problémy jsou nejčastěji při orientaci v prostoru, nebo poznávání detailů, tváří osob apod.). Mění se v závislosti na světelných podmínkách, fyzickém i psychickém rozpoložení. Postižená může být oblast: Zorného pole Okulomotorické poruchy Problémy se zpracováním zrakových podnětů Zrakové ostrosti.
Statistika Na světě je cca 45 milionů nevidomých a cca 150 milionů slabozrakých osob. V České republice je těžce zrakově postižených asi 1 – 2% obyvatelstva, tj. 100 – 200 tisíc lidí. Zcela nevidomých je z toho asi 10 tisíc. Stáří a zrakové vady: 70 – 75% zrakových vad vzniká po 65. roce života. Asi 80% lidí starších 75 let má vážnou oční chorobu.
Nejčastější zrakové vady Katarakta – šedý zákal Jedná se o zakalení čočky. Může být vrozená, poúrazová nebo senilní. Funkční dopad: snížená zraková ostrost, oslnění (světelné lomy, odrazy), vidění je jako přes „špinavé sklo“. Léčba:odstraňuje se chirurgicky, pacient pak nosí brýle nebo kontaktní čočky.
Glaukom – zelený zákal Je to jedno z nezávažnějších onemocnění. Trpí jím 1 – 2% populace nad 40 let, 10% končí trvalou slepotou. Funkční dopad: úbytky zorného pole (centrální vidění je postiženo zpravidla až ve finálním stádiu), světloplachost, kruhy okolo světelných zdrojů, vidění jako v mlze, někdy bolest hlavy a snížená zraková ostrost. Léčba: chirurgický zákrok,léky a úprava osvětlení. Optické pomůcky pro zlepšení zrakové ostrosti.
Retinopatie Patologické změny sítnice a jejich cév. 1. Diabetická retinopatie:změny v očních cévách. Případně odchlípnutí sítnice. 2% diabetiků oslepnou. Funkční dopad: vidění je proměnlivé (jednou vidí lépe, podruhé hůře), postupné zhoršování zraku,
3
výpadky zorného pole, i světloplachost. Léčba: kontrolovaná dieta, inzulín, laserová terapie. 2. Retinopatie nedonošenců: nejčastější příčina slepoty u dětí, nebezpečí u nedonošených dětí. Dochází k nepřiměřené koncentraci kyslíku v prostředí, v nezralé sítnici dochází k tvorbě a rozrůstání nových cév, mohutnění zapříčiňuje odchlípení sítnice. Funkční dopad: citlivost na oslnění, zúžení zorného pole, snížení zrakové ostrosti až slepota. Léčba: úprava osvětlení, optické pomůcky. Operovat nelze.
Degenerace sítnice Degenerativní onemocnění nezánětlivého původu, poškození nervových elementů sítnice, dědičné, oboustranné. Dva typy: 1. Pigmentová degenerace sítnice (šeroslepost, zužování zorného pole, až tzv. trubicové vidění), světloplachost, problémy při přechodu ze světla do tmy a naopak. 2. Degenerace žluté skvrny (ztráta centrálního vidění, světloplachost, potíže s oslněním, nevede k úplné slepotě).
V jakém období člověka je zrakové postižení nejčastější a proč? V dětství, protože…………………………………………………………………………………………………………………….. V dospělosti, protože………………………………………………………………………………………………………………… Ve stáří, protože…………………………………………………………………………………………………………………………
4
ORIENTACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH OSOB Pohyb s vidícím průvodcem
Jak nabídnout pomoc při běžném setkání na ulici? Nabízet, či nenabízet?
(Ne tak, ale tak – Tyfloservis, o.p.s.)
Jak ho oslovit, aby věděl, že mluvím na něj? Jak nahradit oční kontakt?
Úplně prvním pravidlem je neostýchat se pomoc vůbec nabídnout, ale nevnucovat ji. Je třeba mít na paměti, že nevidomý jako každý jiný člověk naši pomoc nejvíce ocení v situaci, kdy ji skutečně potřebuje. Není třeba cítit zahanbení, když naši pomoc odmítne a dá přednost vlastní samostatnosti. Na druhou stranu však pomoc nevidomému vždy nabídněte. V novém, neznámém prostředí, nebo v určitých situacích, může mít i zkušený člověk velké potíže při orientaci.
Jak je vhodné se při pomoci nevidomému chovat Chovejte se přirozeně a nenuceně. Nabídněte pomoc taktním a nenápadným způsobem a vyvarujte se projevů soucitu. Nevidomého člověka pozdravte jako první, i když to nemusí právě odpovídat etiketě. Případně se ho dotkněte na paži, aby věděl, že hovoříte s ním. Pokud ho znáte, můžete ho oslovit jménem a představit se mu, aby nebyl na pochybách, s kým se setkává. Nevidomého člověka pouze doprovázejte, tedy dotkněte se ho loktem na paži a komentujte to například slovy „Nabízím vám rámě“, apod. On se vás sám chytne většinou v místě nad loktem. Při společné chůzi jděte půl kroku před nevidomým, který vás následuje. Přes kontakt s vaší paží nevidomý člověk získává informace o okolním světě a také jistotu orientace v něm. Podle pohybu vašeho těla například vycítí změnu ve směru chůze, aniž byste ho o tom slovně informovali. Rukou, za kterou se vás drží, mu také můžete ledacos ukázat, aniž byste s ním museli manipulovat, například opěradlo židle, na kterou se má posadit, kliku ode dveří apod.* (Daniela Morávková, vedoucí střediska Tyfloservis, Hradec Králové)
5
Základní držení průvodce a zrakově postižené osoby Nevidomý (NV) se drží nad loktem zezadu, palec je proti ostatním prstům. Důvod: Nevidomý je tak krok ZA průvodcem, při náhlém zastavení ho paže průvodce zabrzdí. Průvodce jde vždy O PŮL KROKU AŽ KROK NAPŘED. Nevidomý stihne reagovat na pohyb paže průvodce (překážky, změny směru, změny vertikální, zúžený prostor apod.); je možné i zdůraznit pohybem paže průvodce.
(Ne tak, ale tak – Tyfloservis, o. p. s.)
Při volbě strany respektujeme přirozený výběr nevidomého člověka. Zároveň platí zásada bezpečnosti: Nevidomý jde vždy po bezpečnější straně (na úzkém chodníku dále od silnice, od nebezpečných míst, apod.).
Procházení úzkým prostorem Průvodce natáhne paži dozadu, šikmo k páteři. Nevidomý se zařadí za průvodce, natáhne ruku, aby zvětšil odstup mezi nimi. Průvodce komentuje: procházíme mezi auty, mezi dvěma židlemi apod.
Jak ukázat místo k sezení Nejvhodnější je přijít k židli/sedadlu zezadu. Průvodce položí ruku, kterou vede NV na opěradlo židle a nevidomého vybídne, aby sjel volnou rukou po ní a našel si opěradlo. Průvodce ustoupí a popíše, kde je sedadlo, příp. poklepe na desku stolu u židle.
(Ne tak, ale tak – Tyfloservis, o. p. s.)
Jak projít bezpečně a plynule dveřmi Nevidomý je vždy na straně pantů dveří. Průvodce prochází jako první a otevírá volnou rukou, potom převezme kliku do ruky, kterou drží nevidomého. Nevidomý volnou rukou najde kliku a zavírá. Po celou dobu se drží průvodce. Průvodce slovně popisuje, co má nevidomý dělat.
6
Schody a obrubníky Před příchodem ke schodišti průvodce informuje, zda jde o schody dolů nebo nahoru. Zastaví se nad prvním schodem nebo na prvním schodu. Před posledním schodem před nevidomým informuje, že je před ním poslední schod. NIKDY NEZŮSTÁVÁ STÁT NAD SCHODIŠTĚM!
Jak popisovat Vždy slovně popisujte situaci, ve které se nevidomý člověk nachází. Dle situace a jeho přání komentujte nejdůležitější body a události anebo i zdánlivé detaily a maličkosti. Při tom se nevyhýbejte zrakovým dojmům včetně barev. Informace sdělujte jasně a přesně bez použití neurčitých slov jako jsou „tady“, „támhle“ nebo „pozor“. Pokud nevidomého člověka opouštíte, vždy mu to řekněte a popište okolí a možnosti další orientace v něm. Tedy například ho nenechte stát uprostřed chodníku nebo čelem ke zdi.
Zamyslete se: Jak najde nevidomý mé nabídnuté rámě? Co když židle nemá opěradlo? Proč upozorňujeme na poslední schod? Ví vždycky nevidomý člověk jak správně chodit s průvodcem? Který popis je správný? Hrníček se nachází 10,5 centimetru vpravo od palce Vaší levé ruky. X TADY (ťuk ťuk) je hrníček. Natáhněte pravou ruku mírně doleva.
(foto archiv Bezmezí, o. s.)
Pohyb s bílou holí
Základní držení Při použití hole k orientaci: držíme ji za rukojeť shora / z boku – ze stran mezi palcem a prostředníkem, přiložený ukazovák směřuje po holi dolů. Hůl je volně opřena v dlani. Při tzv. tužkovém držení (při chůzi s průvodcem, vodicím psem, na schodišti): zkrácené držení, jako tužka v horní třetině (mezi palcem, prostředníkem a ukazovákem).
7
Jak se bílá hůl používá Hůl opisuje obloučky při zemi, před tělem cca v šíři ramen (+ 5 – 10 cm z každé strany). Mapuje tak prostor přede mnou. Pohyb vychází ze zápěstí, provádí se v rytmu chůze. Kyvadlová technika: dotýká se v obou krajních bodech. Kluzná technika: hůl klouže po zemi z jedné strany na druhou a zpět. Nejdeme nikdy tam, kde předtím nebyla hůl!
Vodicí linie Z jedné strany nás vždy vede tzv. vodící linie (zdi domů, obrubníky, rozdíl dvou povrchů). Hůl se vždy na jedné straně dotkne rozhraní chodníku a vodicí linie. Zachováváme stálý kontakt s vodící linií, ale máme od ní odstup asi jednoho kroku. Volným prostorem jdeme vždy jen krátké úseky (při přecházení přes silnici; když míjíme přerušení zdi apod.).
Obcházení překážek u vodicí linie Pokud holí nahmatáme překážku, obcházíme ji z volné strany. Hůl stále opisuje obloučky před nohama, a po jedné straně vždy nahmatá obcházenou překážku. Za ní se ihned vracíme ke zdi a pokračujeme v chůzi.
Nejčastější bariéry města pro zrakově postiženého člověka Objekty v průchozí zóně Blokují přirozenou vodicí linii a následně dezorientují. Průchozí prostor by měl být 1 – 1,5 metru. Objekty znepříjemňují cestu. Problém je, pokud je jich více za sebou nebo vedle sebe. Těžko se pak vrací k zpět k vodicí linii, nevidomý člověk může ztratit směr. Příklady: cedule a reklamní poutače, tzv. áčka, zaparkovaná auta, vyložené zboží u obchodů, neoznačené výkopy a staveniště, přerostlá zeleň, neohraničené zahrádky
Cedule v úrovni hlavy a horní poloviny těla Spodní hrana by měla být ve výšce 220 cm nad zemí. Pokud je níže, nesmí zasahovat více jak 30 cm do průchozí zóny.
Vizuálně NEkontrastní překážky Pro osoby slabozraké a se zbytky zraku vizuálně kontrastní prvky zajišťují potřebný kontrast v místech, která jsou opticky příliš jednolitá, nebo splývají s okolím. Důležitá jsou kontrastní značení prosklených ploch (dveře, zastávky), schodišť a sloupů.
Křižovatky, přechody: Pro člověka s těžkým postižením zraku je to náročná a nebezpečná situace. Většinou jsou špatně řešené signální a varovné pásy, a vodicí pásy u přechodu (špatné směrování, nehmatnost), ozvučení semaforů je špatně slyšitelné, nelze rozlišit při souběžném zvuku dvou semaforů u různých přechodů ten správny.
8
Frekventovaná a nepřehledná místa: Např. oblast Hlavního nádraží, pěší zóny s vysokou frekvencí lidí, apod. Tyto místa dezorientují, nevidomý vybočí ze směru chůze, špatně se soustředí na pohyb, na další signály, podle kterých se orientuje, znervózní.
Jak přejít bezpečně silnici?
(foto archiv Bezmezí, o. s.)
9
ŽIVOT SE ZRAKOVOU VADOU Michal, 26 let, prakticky nevidomý Diagnóza: vizus 1/50, korekce se nelepší, rozeznává pohyb prstů a projekci světla. Stav je trvalý, zraková ostrost obou očí odpovídá praktické slepotě. Podle WHO tento stav hraničí s kategorií zrakové vady 5. stupně, kterou je úplná slepota. Barvocit: rozeznává základní barevné signály. Osobní anamnéza: Michal se narodil jako první dítě. Porod byl předčasný v 7. měsíci těhotenství. Proběhl ale bez problémů, s verdiktem, že dítě je zcela zdravé. Pro nízkou porodní váhu bylo ale dítě umístěno do inkubátoru. Dítěti však nebyly zakryty oči a zvýšený přívod kyslíku, zapříčinil zrakové postižení. Prvních problémů si všimla matka pár dnů po narození, když si dítě neustále mnulo oči. Podle lékařů bylo ale vše v naprostém pořádku. Matka ale trvala na lékařském vyšetření, kde byl problém odhalen a diagnostikován, příčina byla objasněna. Chlapcův vývoj:v období od narození do jednoho měsíce probíhal zrakový vývoj dle standardních kritérií – chlapec reagoval na světlo a tmu, krátce sledoval tvář matky, ale obraz byl zjevně rozostřený. Neustále ale přetrvávalo mnutí a tlačení očí, což Michalovi zůstalo dodnes, i když ne v takové míře. Projevoval zájem o předměty, které se vyskytovaly v jeho těsné blízkosti nebo předměty, které měl kolem sebe. Oblíbenými předměty byly takové, které vydávaly nějaké zvukové signály. Vzdálenější předměty nedokázal a dnes ani nedokáže fixovat, blízké i cizí osoby poznává po hlase. Dnes rozeznává pouze základní barevné signály na patřičnou vzdálenost, ale už nedokáže rozlišit odstíny jednotlivých barev. Michal je komunikativní, zapojuje se aktivně do života, je samostatný, má podporu rodiny. Dokáže se samostatně orientovat i bez bílé hole. Na první pohled není znát, že by dotyčný trpěl zrakovým handicapem, i když si ho je sám vědom. Michal má dokončenou střední školu ekonomického směru s maturitou a dnes je studentem vysoké školy. Žije samostatně ve vlastním bytě s přítelkyní.
Chlapec, 20 let, praktická nevidomost obou očí Diagnóza: retinopatie nedonošených, praktická nevidomost obou očí Osobní anamnéza: Těhotenství i porod matky byly komplikované. Chlapec se narodil předčasně. Následkem těžké nezralosti se u něj vyskytla retinopatie nedonošených. Chlapec má průměrný intelekt, hůře se adaptuje, lze u něj podle psychologa hovořit až o maladaptivitě, je silně přecitlivělý, často uniká do nemoci. Své postižení neakceptuje a při neúspěších se na něj vymlouvá. Rodinná anamnéza: Chlapec žije v úplné rodině se dvěma mladšími sourozenci. Rodina funguje bez problémů. Oba rodiče mají středoškolské vzdělání. Žijí v bytě ve velkém městě. Matka se všem sourozencům naplno věnuje, ale chlapce se zrakovým postižením před ostatními protěžuje. Omlouvá jeho nedostatky a klade je za vinu ostatním. Její výchovný styl lze označit jako silně hyperprotektivní. Rodina chlapcovo postižení zatím ještě nedokázala plně akceptovat.
10
Martin, 26 let, středně těžká slabozrakost. Osobní anamnéza: Martin se narodil dva týdny po termínu, ve 2 měsících u něj byla zjištěna zraková vada. Narodil se jako prakticky nevidomý, poté, co podstoupil vyšetření, bylo zjištěno, že trpí šedým zákalem - kataraktou. V jednom roce podstoupil první operaci a začal vidět na pravé oko. Při druhé operaci, ve třech letech věku, učinili lékaři pokus, zda by bylo možno, aby Martin viděl i na levé oko, operace však nebyla úspěšná. Dnes je středně těžce slabozraký, vidí slabě na pravé oko, na levém nemá ani světlocit.
Pokročilý šedý zákal (foto archiv Bezmezí, o. s.)
Dědičnost zrakové vady nebyla prokázána, vada vznikla patrně souborem následujících faktorů: nízký věk matky (sedmnáct let) a zarděnky, které matka v těhotenství patrně prodělala. Rodinná anamnéza: Martin je nejstarší z pěti sourozenců, žádný nemá zrakovou vadu. Rodiče se s jeho postižením srovnali velmi rychle. Martin absolvoval základní i střední školu v rámci speciálního vzdělávání. Po střední škole si našel zaměstnání, a pracuje z domova. Oddělený způsob vzdělávání a separace v pracovním životě, kdy se nesetkává s vidícími, mu znesnadnilo adaptaci na život mezi běžnou populací. Po dvou letech takového zaměstnání se rozhodl pro studium na vysoké škole, úspěšně prošel přijímacími zkouškami a byl ke studiu přijat. V současné době studuje Fakultu informatiky a Pedagogickou fakultu. Sám přiznává, že při komunikaci s vidícími se necítí zcela komfortně, zejména pokud se jedná o lidi starší než je on sám a s vyšším vzděláním, případně o lidi, kteří na něj působí jako autorita. Naopak mnohem lépe se cítí mezi nevidomými, neboť během komunikace s nimi odpadá stres z toho, že ho někdo může pozorovat.
Kateřina, 10 let, těžká slabozrakost Diagnóza: myopia gravis, těžká slabozrakost Osobní anamnéza: Těhotenství i porod matky proběhly bez komplikací. V anamnéze se nevyskytují žádné závažné okolnosti. Zraková vada byla dívce diagnostikována kolem jednoho roku věku. V budoucnu je možné, že vada bude progredovat.
11
Rodinná anamnéza: Katka žije v úplné rodině spolu se starší sestrou. Bydlí v bytě na vesnici, kde navštěvuje základní školu. Matka pracuje jako zdravotní sestra, otec je lesník. Z důvodu značného pracovního vytížení na děti mají málo času. I přes tuto skutečnost se snaží co nejvíce děti podporovat a rozvíjet. Otec je jednodušší a postižení dcery ještě úplně neakceptoval. Snaží se vše zlehčovat, což na dívku nepůsobí psychicky dobře. Rodiče nedělají ve výchově mezi sestrami rozdíly. Dívka je sociálně přizpůsobivá, veselá, má dobré vztahy se spolužáky. Její intelekt je spíše průměrný.
Hana, 15 let, těžká slabozrakost Diagnóza: myopia gravis, astigmatismus, nystagmus, těžce slabý zrak Osobní anamnéza: Těhotenství i porod matky proběhly bez komplikací. U dívky byla zraková vada diagnostikována brzy po narození. Dívka má průměrné intelektové schopnosti. Není příliš aktivní, není odolná vůči překonávání překážek, propadá sebelítosti a je málo motivovaná ke školní práci. Ve škole obtížně navazuje vztahy se spolužáky. Ona sama se cítí být izolovaná. Její vada progreduje.
Rodinná anamnéza: Dívka žije v úplné rodině s mladší sestrou a rodiči. Bydlí v rodinném domku na vesnici. Oba rodiče mají středoškolské vzdělání. Rodiče se dívce věnují, vytvářejí ji dobré zázemí. Bohužel ji nevedou k samostatnosti a i činnosti, které by vzhledem ke svému zrakovému postižení mohla zvládnout sama, dělají činnosti za ni buď oni, nebo mladší sestra. Výchovný styl matky je hyperprotektivní. Otec do výchovy příliš nezasahuje. S mladší sestrou dívky jednají rodiče jako s dospělou, zatímco s dívkou se zrakovým postižením jako s mnohem mladším dítětem. Rodina dívčino postižení zatím bohužel příliš neakceptuje.
Michal, 20 let, těžká slabozrakost Diagnóza: Pigmentová degenerace, tedy ztráta periferního vidění. Prvotním příznakem byla šeroslepost. Později se objevuje i šedý zákal. Centrální vidění bylo dlouho normální, ztráta periferního vidění postupuje ke středu. Koncentricky zúžené vidění (trubicovité). Problém při orientaci v prostoru. Osobní anamnéza: Těhotenství i porod matky proběhly bez komplikací. V anamnéze se nevyskytují žádné závažné okolnosti. Chlapec má nadprůměrný intelekt, výborně se adaptuje a je velmi motivován k učení. Své postižení akceptuje a nevidí v něm problém. Rodinná anamnéza: Chlapec žije v neúplné rodině s matkou a starším bratrem. Otec se o rodinu nezajímá, opustil matku v chlapcově předškolním věku. Rodina žije v bytě v menším městě. Matka se chlapcům naplno věnuje. Vzhledem k tomu, že je matka samoživitelka, je rodina sociálně slabší. Matka je na chlapce zdravě náročná. Mezi chlapci nedělá ve výchovných přístupech žádné rozdíly. Postižení chlapce plně akceptuje.
12
Pigmentová degenerace sítnice, trubicovité vidění (foto archiv Bezmezí, o. s.)
Zamyslete se: V jakém případě potřebuje člověk nezbytně bílou hůl a proč? při ztrátě centrálního vidění při ztrátě periferního vidění
Ztráta centrálního vidění (foto archiv Bezmezí, o. s.)
Jak se žije se zeleným zákalem? Zelený zákal (odborně zvaný glaukom) je onemocnění, při kterém dochází k degeneraci a odumírání zrakového nervu. Protože zrakový nerv v sobě vede veškeré informace o obrazech, které dopadají do našeho oka, jeho poškození má za následek částečnou nebo úplnou ztrátu zraku.
Příčina zeleného zákalu Hlavní příčinou zeleného zákalu a degenerace zrakového nervu je zvýšený nitrooční tlak. Pokud se v oku nahromadí příliš velké množství nitrooční tekutiny, která nemůže odtékat, začne tato
13
tekutina utiskovat citlivé oční struktury, především zrakový nerv. Ten může po určité době i zcela odumřít.
Postupná ztráta vidění Postup ztráty zraku je u zeleného zákalu charakteristický. Nejprve dochází k malým výpadkům v zorném poli, kterých si člověk nemusí ani všimnout. Jak nemoc postupuje, stávají se výpadky v zorném poli již nepřehlédnutelné. Člověk ztrácí takzvané periferní vidění a místo některých lidí a předmětů již vidí pouze stíny a černé skvrny. Pokud oční nerv odumře úplně, dojde k úplné ztrátě zraku. Zelený zákal se dá léčit, ale musí se na něj přijít včas. Jakékoli degenerativní změny na očním nervu jsou již nevratné.
(foto: http://www.zeleny-zakal.cz)
14
Slavní s glaukomem: Jan Lucemburský (1296 – 1346): Ačkoliv se o pravé podstatě jeho oční choroby můžeme spíše jen dohadovat, je jisté, že již od malička byl panovník silně krátkozraký. V průběhu života mu začalo slábnout nejdříve pravé oko, což bylo, jak se někteří historici domnívají, důsledkem právě zeleného zákalu. Jan Lucemburský postupem času zcela oslepl na obě oči a jako slepý také v bitvě u Kresčaku padl. Galileo Galilei (1564 – 1642): O tvrdohlavém astronomovi se traduje, že oslepl následkem přímého pozorování slunce. Ačkoliv takové počínání očím jistě neprospívá, příčinou slepoty Galileo Galilea byl pravděpodobně zelený a zároveň také šedý zákal. Ray Charles (1930 – 2004): Trpěl zeleným zákalem již od dětství a zcela oslepl ve svých sedmi letech. Americký hudebník, zpěvák a skladatel neměl ani jinak snadné dětství a v patnácti letech osiřel. Jeho hudební kariéra naopak stoupala pořád vzhůru. Woody Harrelson (nar. 1961): Americký herec se úspěšně potýká se zeleným zákalem již mnoho let. Proslavil se například v titulní roli Formanova filmu Lid versus Larry Flint nebo v seriálu Cheers (Na zdraví!). (Zdroj: http://www.zeleny-zakal.cz)
15
1) Individuální plán rozvoje
Napište konkrétní cíle pro uplatnění Vašich poznatků z tohoto kurzu.
Začnu dělat:
Přestanu dělat:
Budu dělat jinak:
16
1. Použitá a doporučená literatura Hamadová, P., Květoňová, L., Nováková, Z.: Oftalmopedie, Texty k distančnímu vzdělávání, nakladatelství PAIDO, Brno 2007 Kurz instruktorů prostorové orientace nevidomých a slabozrakých (zápisky), Tyfloservis, o.p.s. Webové stránky SONS ČR - www.sons.cz "Ne tak, ale tak" - Tyfloservis, o.p.s. (animované obrázky s texty). archiv Bezmezí (fotografie)
17
