KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil
Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR
10. prosince 2012
Struktura prezentace
1. Vymezení konceptu 2. Využití konceptu inteligentní specializace v různě vyspělých regionálních inovačních systémech 3. Silné a slabé stránky konceptu 4. Postup při přípravě rozvojové strategie založené na inteligentní specializaci
2
Vymezení konceptu • Nalezení silných stránek regionu ve sféře výzkumu, vývoje a inovací (Foray, David a Hall, 2009). • Zvýšení důrazu na inovace a koncentraci omezených lidských a finančních zdrojů alokovaných do VaVaI do několika globálně konkurenceschopných oblastí (domén) tak, aby došlo k povzbuzení ekonomického růstu a prosperity regionu (EK, 2010). • Identifikace silných stránek v prvé řadě podnikatelskou sférou - proces hledání, vytváření, získávání a osvojování informací podnikatelskou sférou (learning proces), která výsledky tohoto procesu zahrnuje do svých podnikatelských strategií a plánů.
3
VYMEZENÍ DOMÉNY •
Určitá oblast, v níž je regionální ekonomika konkurenceschopná na globálním trhu. Měla by se stát základem ekonomického rozvoje regionu a být podporována regionální politikou.
•
Doménu lze charakterizovat ve smyslu technologické oblasti (zaměření VaV) či dle průmyslových (hospodářských) odvětví.
•
Měla by být dostatečně zakotvena v regionálním hospodářství a být technologicky blízká ostatním hospodářským odvětvím.
•
Identifikovaná doména by měla být dále rozvíjena pomocí aplikace tzv. general purpose technologies (GPT).
•
inteligentní specializace nevede ke specializaci regionální ekonomiky jen na několik málo hospodářských oborů, ale spíše vede k určité formě „diversifikované specializace“ - aplikace GPT v určitých oborech umožňuje prostřednictvím šíření znalostí rozvoj příbuzných oborů a vznik oborů nových. 4
VYUŽITÍ KONCEPTU V REGIONÁLNÍM ROZVOJI •
Může napomoci funkční specializaci jednotlivých regionů v závislosti na jejich hospodářské vyspělosti.
•
Vyspělé regiony by se měly zaměřit spíše na vytváření GPT, více investovat do výzkumu a vývoje a rozvíjet ekonomické aktivity s úzkou vazbou na ně.
•
Zaostávající regiony by spíše měly rozvíjet aplikace nových technologií a adaptace stávajících technologií v závislosti na místních specifických ekonomických a technologických podmínkách.
•
Doména regionů nemusí spočívat jen ve výzkumu, vývoji a využívání technologií. Konkurenceschopnost regionů může být postavena na netechnických inovacích ve službách či sociálních inovacích. Některé regiony mohou být např. vysoce konkurenceschopné v oblasti cestovního ruchu či kultury. 5
PŘÍKLADY VYUŽITÍ KONCEPTU V REGIONÁLNÍM ROZVOJI •
přechod z jednoho existujícího odvětví k jinému Rakousko - přechod od výroby přesných a optických nástrojů a přístrojů k lékařským přístrojům
•
modernizace papírenský průmysl ve Finsku - zavádění nanotechnologií a biotechnologií
•
diverzifikace stávající ekonomické základny. Midi-Pyreneés - rozvoj výzkumu, vývoje a vzdělávání a k rozvoji kosmických technologií West Midlands - automobilový průmysl umožnil rozvoj energetiky, technologií pro životní prostředí či zdravotnictví
•
založení nové domény (nového odvětví) rozvoj aplikací IT v oblasti managementu historického dědictví ve Florencii. 6
SLABÉ STRÁNKY KONCEPTU
Hlavní slabiny konceptu – výběr domén: •
Způsob výběru domény;
•
Obecná povaha regionálního inovačního systému;
•
Struktura podnikatelské základny a její absorpční kapacita.
7
ZPŮSOB VÝBĚRU DOMÉNY
•
Morální hazard;
•
Oportunismus;
•
Odlišné zájmy aktérů;
•
Složení expertních skupin;
•
Úloha veřejné správy v celém procesu.
8
OBECNÁ POVAHA REGIONÁLNÍHO INOVAČNÍHO SYSTÉMU
•
Typ regionálního inovačního systému;
•
Struktura regionálního inovačního systému;
•
Velikost regionálního inovačního systému;
•
Zastoupení jednotlivých aktérů;
•
Dynamika a vývojové tendence.
9
STRUKTURA PODNIKATELSKÉ ZÁKLADNY A JEJÍ ABSORPČNÍ KAPACITA
•
Velikost podnikatelské základny a její struktura;
•
Struktura znalostní základny a její propojení s průmyslovou sférou;
•
Pozice podniků v globálních produkčních sítích;
•
Technologická vyspělost a dostupnost kapitálu.
10
SILNÉ STRÁNKY KONCEPTU
•
Ústup od konceptů považujících regiony za homogenní soubor a prosazujících universální doporučení, opatření a nástroje pro všechny regiony.
•
Zdůraznění specifik regionů - efektivní využití rozvojového potenciálu regionu a efektivní využití prostředků na podporu VaVaI.
•
Zvýšení spolupráce mezi jednotlivými aktéry.
•
Identifikace excelentních oborů VaV se silným aplikačním potenciálem, technologických trendů a perspektivních ekonomických oborů.
11
PRAKTICKÉ OTÁZKY PROČ VLASTNĚ RIS3 POTŘEBUJEME? Vize rozvoje regionu…..
Tradice, inovace, konkurenceschopnost Limitované veřejné zdroje…. Omezený počet inovačních odvětví nebo oblastí v regionu
Limitované zdroje pro rozvoj konkurenceschopnosti…. Kritické množství a klíčové oblasti
Snaha o soustředění relativně rozptýlených zdrojů na aktivity přinášející regionu udržitelný růst
12
PRAKTICKÉ OTÁZKY CO RIS3 OPRAVDU NENÍ? Vybírání vítězů těmi, kdo rozhodují
Zpracování RIS3 pomocí bottom-up přístupu, maximalizace využití dostupné znalostní základny Prosazování odvětvových politik
Hledání nových vazeb a příležitostí a jejich koncentrace a zacílení Nutné hledání nových, moderních a trendy odvětví Podpora těch, které mají největší středně- a dlouhodobý růstový potenciál (lokalizace a blízkost)
13
PRAKTICKÉ OTÁZKY CO TEDY PATŘÍ DO RIS3? 1) Možnost volby Výběr priorit na základě regionální specializace a pozice v regionu v dodavatelských (hodnotových ) řetězcích
2) Konkurenční výhoda Mobilizace kapacit, které odpovídají VaVaI a podnikatelskému zaměření regionu
3) Kritické množství Stanovit hlavní hybatele, které podporují mezisektorové vazby vedoucí ke specializované technologické diverzifikaci
4) Spolupráce Nastavení efektivního inovačního systému založeného na partnerství veřejného, výzkumné a aplikační sféry 14
PRAKTICKÉ OTÁZKY RIS3 A REGIONÁLNÍ SPECIALIZACE Poptávka Policy mix
Společenské výzvy Normy, standardy, veřejné zakázky
Nabídka
Vzdělávání, VaVaI, Internacionalizace Centra excelence
Hlavní trhy Komparativní výhody, regionální konkurenceschopnost
SMART SPECIALIZACE Inovace a hodnotové řetězce
15
PRAKTICKÉ OTÁZKY RIS3 – UNIKÁTNÍ REGIONÁLNÍ SYSTÉMY V NÁRODNÍCH HODNOTOVÝCH ŘETĚZCÍCH Poptávka Policy mix
Rozvoj hodnotových řetězců
Společenské výzvy
Produkty Služby Nová řešení
Normy, standardy, veřejné zakázky
Nabídka
Vzdělávání, VaVaI, Internacionalizace Centra excelence
Integrace
Hlavní trhy Komparativní výhody, regionální konkurenceschopnost
Řízení
SMART Iniciativy SPECIALIZACE
VEDOUCÍ ODVĚTVÍ A TRHY
Regionální iniciativy Open innovations
Inovace a hodnotové řetězce
Pobídky
Růst konkurenceschopnosti
16
PRAKTICKÉ OTÁZKY RIS3 – JAKÁ JE TEDY VAZBA NA FINANČNÍ PROSTŘEDKY Z EU? Horizont 2020 Priorita I: Excelence (VaV) • VaV jako základ pro budoucí technologie, tvorbu pracovních příležitostí a zvyšování životní úrovně • Rozvoj talentů a lidských zdrojů • Přístup k výzkumným infrastrukturám
Priorita II: Konkurenceschopnost (Průmysl) • Rozvoj inovačních MSP • Strategické investice do klíčových technologií • Přilákání soukromých investic na VaVaI
Priorita III: Společenské výzvy • Podpora ŽP, energetiky, dopravy apod. pomocí inovací • Multidisciplinární spolupráce jako základ nových výsledků VaV a nových technologických řešení • Demonstrace a testování inovací
17
PRAKTICKÉ OTÁZKY RIS3 – JAKÁ JE TEDY VAZBA NA FINANČNÍ PROSTŘEDKY Z EU?
ERDF a ESF (oblast VaVaI)
1) Posílení excelence ve VaV, podpora inovační infrastruktury 2) Podpora soukromých investic na VaVaI, služeb pro podnikatele a výzkumníky, transfer technologií, vytváření klastrů, podpora inovační spolupráce 3) Podpora nových technologií a aplikovaného výzkumu pro zvyšování životní úrovně, validace výsledků VaVaI, podpora šíření dostupnosti nových technologií
18
PRAKTICKÉ OTÁZKY A KDE JSOU STYČNÉ BODY S RIS3? Poptávka Policy mix
Společenské P výzvy III. Normy, standardy, veřejné zakázky
Nabídka
P I.
Vzdělávání, VaVaI, Internacionalizace
Centra excelence
P II.
Rozvoj hodnotových řetězců Produkty Služby Nová řešení Integrace
Hlavní trhy Komparativní výhody, regionální konkurenceschopnost
Řízení
SMART Iniciativy SPECIALIZACE
VEDOUCÍ ODVĚTVÍ A TRHY
Regionální iniciativy Open innovations
Inovace a hodnotové řetězce
Pobídky
Růst konkurenceschopnosti
19
KROKY PŘI PŘÍPRAVĚ STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE 1) Socioekonomická analýza regionu a analýza inovačního potenciálu • VaV, lidské zdroje, inovace (odvětví a trhy), pozice regionu na národní (a evropské) úrovni 2) Stanovení řídící struktury a expertních panelů • Kdo bude vznik RIS3 iniciovat, řídit, implementovat, hodnotit? 3) Identifikace možného vývoje a stanovení vize rozvoje regionu • Hlubší strukturace výsledků podkladových analýz, identifikace příležitostí, potřeb a problémových oblastí (bottom-up, foresight, hodnocení jednotlivých sektorů) 4) Stanovení cílů a výběr priorit • Možnosti využití dostupných nástrojů prioritizace 5) Stanovení vhodných nástrojů, cestovních map a akčních plánů pro implementaci RIS3 6) Určení způsobu monitorování a evaluace 20
PRAKTICKÉ OTÁZKY SHRNUTÍ HLAVNÍCH OBECNÝCH ZÁSAD Strategie – dokument nebo živý proces? Strategie – zájem všech aktérů? Strategie – multipodmíněnost nebo pouze jeden problém? Strategie – není pouze výčtem priorit (analýza, prioritizace, implementace, harmonogram, rozpočet, evaluace)
Strategie – pozor na „velké oči“ důsledná situační analýza realistické a konzistentní návrhy (dosažitelnost) programy 21
PRAKTICKÉ OTÁZKY SHRNUTÍ HLAVNÍCH SPECIFICKÝCH ZÁSAD
Strategie RIS3 - Analytické podklady jsou jen podklady pro další diskuzi Strategie RIS3 - Důraz na participaci zástupců jednotlivých sektorů a zejména
podnikatelů
Strategie RIS3 - Důraz na „přístup zdola“ Strategie RIS3 - Potřeba predikce vývoje a jasné vize Strategie RIS3 - Potřeba širokého konsenzu jednotlivých aktérů
Strategie RIS3 - Ústup od kolektivní nezodpovědnosti, převzetí jasné zodpovědnosti a politické vůle
22
Děkujeme za pozornost Vladislav Čadil
[email protected] 234 006 153 Ondřej Pokorný
[email protected] 234 006 1498
23
