FOKUSING
Soubor kazuistik a situací
1. Cvičení: Poznáváme emoce. Cíl: Rozlišit emoce od vlastností , dovedností a hodnot Instrukce: Ve skupině vyberte v kartách emoce.
2. Cvičení: sebereflexe mé úspěchy a mé radosti Cíl: Nácvik pozitivního myšlení. Uvědomit si, že potřebuji čerpat energii a z čeho a jak toho docílím. Instrukce: Popište co nejkonkrétněji (stačí i v bodech) za poslední měsíc nebo rok, 10 let, v životě : Povedlo se mi…
Baví mě…
Těším se na…
2
3. Cvičení: práce s představivostí Cíl: Nacvičit si techniku focusing – představivost Instrukce: Zvolte jakoukoliv věc, která vás napadne – oblíbená květina, míč, louka, strom, židle a podobně. Zkuste si představit, jaké by to bylo, být tím předmětem. Jak byste se cítili, co byste vnímali, jak byste vnímali barvu, vůni předmětu atd. A popište také, jaké emoce ve vás tato představa vyvolává. Své pocity napište nebo nakreslete.
4
4. Cvičení: Jak umím vnímat přítomný okamžik Cíl: Praktická příprava na metodu focusing. Zvýšit citlivost na uvědomování si současného stavu bez nutnosti něco korigovat, hodnotit nebo s tím cokoli aktivně dělat. Pravidelný trénink vám pomůže při interakci se sebou samým i s klientem, budete schopni vnímat jakékoliv jemné signály při provázení ve focusing. Instrukce:
A) Nechte se vést lektorem. Jak vnímám chuť, jak vnímám dotek – vyjádření pocitů B) Nechte se vést lektorem. Co cítím v těle – soustředění se na vnitřní pocity
Zavřete na chvíli oči a soustřeďte se na to, jaké jen tělesné vjemy jste v tuto chvíli schopni vnímat (tlak pokožky, průběh dýchání apod.)
Nyní zkuste mírně změnit polohu či tělesný postoj v těch částech těla, které vysílají nějaké signály. Jak se tyto signály změnily? Jaké to je vnímat své tělo?
Nyní se zaměřte na oblast emocí a pocitů. Co v tuto chvíli cítíte? Pozor neptejte se, na to co
myslíte, pouze emoce a pocity. Jak jste schopni je vnímat? Jak se projevují? Měly spojení s nějakou tělesnou reakcí? Teď se zaměřte na své myšlenky. Sledujte se zvenku, jakoby z nadhledu. Je jich mnoho, vynořují se nebo klokotají? Nechte je plynout a sledujte je, kam směřují a jak se proměňují. Pokuste se je sledovat, zda mají nějakou souvislost s tělesným nebo emocionálním prožíváním. Možná jste schopni vnímat i signály ze svého ducha, podvědomí či nevědomí. Co vám v tuto chvíli říká životní moudrost. Jak k vám tato informace přichází? Ve slovech, pocitech, tělesných vjemech nebo či obrazech? Nyní se pokuste naladit i na vnější svět a vnímejte ho zavřenýma očima, Jaké zvuky k vám tuto chvíli přicházejí? A jaké tělesné, emocionální i myšlenkové reakce to ve vás vyvolává? Totéž zkuste s pachy a vůněmi. A nakonec otevřete oči a zaměřte se na něco ve svém okolí a důkladně, zblízka pomalu si to prohlédněte. Co jste schopni vnímat jinak než dříve? Co to ve vás vyvolalo?¨
Popište, jaké poznatky a postřehy si z tohoto cvičení odnášíte?
5. Cvičení ve dvojicích: Technika focusing dle Karla Hájka 6
Cíl : Nácvik techniky focusing Instrukce: Řiďte se uvedenými instrukcemi a pokyny lektora. Jeden ve dvojici klade otázky a zapisuje, druhý pocity sdělujte, po ukončení celého focusing si role vyměňte.
1. Zaujmutí prostoru
I. Přesunu pozornost na problémy, témata, která se mi honí hlavou. Označuji je jednoduchými hesly v pořadí, jak se spontánně objevují.
II. Vytvořím tak seznam nanejvýš pěti nejdůležitějších problémů. Pod vybranými hesly je postupně ukládám na prsty dominantní ruky. (Spočítám si na prstech, co mne trápí.)
III. Seznam (ruku) pevně sevřu v pěst a komentuji: „Teď mám vše, co mě obtěžuje, pevně v hrsti!“ Poté odhodím problémy stranou (i s patřičným gestem) a vracím již uvolněnou ruku zpět do pohodlné pozice.
IV. Uvědomím si, jak mi je bez dočasně odložených problémů.
Hledat, co mi brání cítit se opravdu dobře
Ptejte se: „Je v mém životě něco, co mi právě teď brání, abych se cítil opravdu dobře? Můžete to na chvíli odložit?Jaký by to byl pocit, kdybyste to už nikdy nemusel vzít zase zpátky?“ Opakovat hledání tak dlouho: dokud je třeba (Znovu a znovu až k "nic takového už není".) Zeptat se na pozitivní téma
Ptejte se: „Je zde nějaká jiná důležitá věc, nějaké "pozitivní" téma nebo pocit, které je potřeba odložit, aby se uvnitř vytvořil volný prostor? Můžete to také odložit?Jaký je to pocit, když jste ho odložil?“
Jestliže u toho pocitu být můžete, ale je to pro vás těžké, hledejte v sobě pro něj pochopení či soucit, abyste mohl/a zůstat u toho místa tichý/á, pozorný/á, s ochotou naslouchat a bez potřeby ten pocit měnit.
Prostě u toho být, cítit, jaké je to celé. Všímejte si: „ Kde to cítím v těle? Jak to nesu tam uvnitř? Jakou atmosféru cítím kolem toho?“
2. Prožívání tělesné skutečnosti
V. „Mimo odložené problémy se mi vede vlastně dobře..., není–liž pravda?“ „Teď se cítím příjemně... Je to tak? ... Cítím se opravdu tak příjemně?“ … „Která oblast těla se nejvýrazněji hlásí? ... Kde to přesně cítím?“ …a nechám, aby mi tělo samo odpovědělo...
VI. „Jaký pocit tu je? … Co se mi v těle vynořuje?“ ... Pokud se sama od sebe ozvem nějaká oblast těla, přenesu pozornost plně k ní a všímám si kvalit tohoto tělesného pocitu.
Když se hlásí více tělesných oblastí zároveň, volím jako ohnisko tu oblast, která je nejvýraznější, popřípadě nejcentrálnější, tj. hruď, břicho, krk atd.
„ Kde to cítím v těle? Jak to nesu tam uvnitř? Jakou atmosféru cítím kolem toho?“
3. Uchopení významu tělesných pocitů
VII. Spočívám svou pozorností u vybraného tělesného pocitu — ohniska a položím si otázku.„Napadá mne samo od sebe nějaké přídavné jméno, které se hodí k tomuto tělesnému prožitku?“ ... „Vynořuje se mi spontánně nějaká představa či obraz?“ ...
Nic nevymýšlím a jen čekám, co se v mysli objeví, nechat „to“ najít své vyjádření
Až mě napadne samo od sebe nějaké slovo nebo představa, vnitřně si toto slovo nebo název představy dvakrát zopakuji, abych je nezapomněl.
Vracím se pozorností zpět k tělesnému ohnisku.
Pak položte svému tělu otázku: "Mohu zůstat nějakou chvíli u tohoto pocitu právě ted'?" Dejte tělu vědět, že se jeho odpovědí budete řídit, ať bude znít Ano či Ne. ' Je-li odpověď ANO, jděte na krok 4. Je-li odpověď NE, zeptejte se: "Mohu vnímavé zůstat s tím, jaké to uvnitř je, když říkám toto NE?" Pokud si i tady odpovíte NE, ptejte se: "Je tu něco, u čeho cítím, že je dobré zůstat právě teď?"
4. Uvědomění si přechodů vědomí mezi tělesným prožitkem a obsahy mysli Jestliže mne vyrušily nějaké vnější vlivy či jsem se zapletl do řetězce asociací, ihned, jakmile si toho povšimnu, zjednám nápravu: „Porucha, porucha ... vracím se zpět k tělesnému pocitu.“
Pokračuji v pozorování ohniska a následně přecházím k obsahům mysli, jejich významy mohu vždy zjednodušit a zapamatovat pomocí hesla.
VIII. Přechody mezi ohniskem a obsahy mysli mohu podpořit následovně: „Cítím změnu v tělesném prožívání?“ ... a pozoruji ohnisko. „Odpovídá pojmenování stále ještě tomu, co prožívám nyní?“ ... a vybavuji si posledně zapamatované heslo.
Pokud heslo odpovídá, ihned přesunu pozornost do těla. Nechám, aby pozornost sama kmitala mezi ohniskem a obsahy mysli. Jsem otevřen pro další změny ohniska a zpřesňování prožívaného významu v obsazích mysli.
IX. Nejprve se podívám na ohnisko pocitu, jak se „to divné“ jeví v těle. Naposledy si vyslovím slovo, které mě napadlo. Když se neobjeví výstižnější, zapamatuji si jej jako heslo tím, že si jej vnitřně několikrát vyslovím.
Uvědomím si dotyky těla v pozici,ve které se nacházím a rozhodnu se zakončit cvičení.
5. Zpřítomnění tělesného pocitu pomocí zapamatovaného hesla
X. Vyslovím si vnitřně zapamatované heslo a čekám, co se objeví.
Možná mi naskočí obraz nebo představa, která byla s heslem spojena. Důležité je však, co se objeví v těle. Třeba je tu najednou ohnisko podobné tomu poslednímu.
Může se však objevit i ohnisko úplně jiné.
Přejdu pozorností k tomu aktuálnímu a zkusím počkat, co se objeví za význam v mysli.
XI. Pozoruji ohnisko, jak pocit vypadá, jak se mění a při tom si vnitřně vyslovím otázku: „Co by to tělo chtělo?“
Nic nevymýšlím, pouze pozoruji ohnisko a jsem připraven odchytit, zda mi nenapadne nějaká představa pohybu nebo nějaké sloveso.
Nic při tom nedělám, pouze pozoruji a zaznamenávám tendence k jednání. Mohu si je zapamatovat pomocí konkrétních sloves….
Pozoruji ohnisko, jak pocit vypadá, jak se mění a při tom si vnitřně vyslovím otázku: „Co je na tom nejhorší?“
Nic nevymýšlím, pouze pozoruji ohnisko a jsem připraven odchytit, cokoliv mne napadne. Spontánně nabídnuté významy stahuji do hesel, abych si je zapamatoval.….
8
6. Myšlenkové zpracování
XII. Rozhodnu se ukončit cvičení. Naposledy přejdu pozorností k ohnisku. Vnitřně si vyslovím heslo a zapamatuji tak poslední prožívaný význam.
Přenesu pozornost na dotyk se zemí, se židlí (resp. s podložkou), uvědomím si svou sedící (resp. ležící) pozici.
Mohu si představit svůj první pohyb a pak otevřít oči a pomalu pohyb provést. Rozhýbám se, změním pozici.
Po kratičké přestávce se v mysli vrátím k zapamatovaným heslům ze cvičení. Tak, jak se mi jednotlivé významy ze cvičení vybavují, mohu je přiřazovat k jednotlivým situacím ze života.
„Vztahují se k současné situaci…., k nějaké minulé situaci….? Odkud je znám? Vybaví se mi nějaká obdobná situace? Co mi tímto významem chce tělo naznačit? Promyslím si jednotlivé významy v kontextu svého života.
Je-Ii to podle vás na místě, nechte si čas pro to, abyste si s respektem a vděčností uvědomil cenu daru, který jste si sám dal, když jste strávil trochu času s tím, co se uvnitř skutečně děje.
Vzpomeňte si, jaký pocit byl na začátku focusingu a jaký pocit je teď na konci. Změnilo se něco uvnitř? (Případně je možno znovu projít celou cestu, jak to nejlíp půjde.)
Jestliže závěrečné místo zůstává nedokončené, pokuste se k němu vytvořit nějaký blízký vztah. Dejte mu vědět, že se k němu vrátíte někdy jindy.
6. Cvičení ve dvojicích využití focusingu při rozhodování Cíl: osvojit si další využití focusingu Instrukce: 1. Pokuste se vybavit situaci, kdy jste se museli rozhodovat, a volba byla pro vás obtížná. 2. Až si zvolíte situaci, pokuste si představit, že jste si zvolili první alternativu. 3. Nyní si tuto situaci prožijte a prociťte "Jaké by to bylo, kdybych zvolil/a toto….?" Představte si a prociťte, jaké by to bylo, kdyby nastala jiná varianta. 4. Věnujte pozornost tomu, jak to cítíte, jaký je to pocit. 5. Pak totéž opakujte s druhou alternativou. 6. Váš kolega opět vše zapisuje.
7. Cvičení – autodiagnostický test Cíl: Zjistit citlivost vůči vlastním pocitům Instrukce: Zakroužkujte svou odpověď
KDYŽ SE MI PŘIHODÍ NĚJAKÁ KRAJNĚ NEPŘÍJEMNÁ VĚC, ZAŽIJI ZKLAMÁNÍ, KDYŽ SE MI NIC NEDAŘÍ, MÁM "DEN BLBEC", TAK: NIKDY OBČAS ČASTO VŽDY A
jsem smutný/á
0
1
2
3
B
se snažím na to zapomenout
0
1
2
3
C
si dělám malé radosti
0
1
2
3
A
přepadá mě úzkost
0
1
2
3
B
se rozčiluji a musím to ze sebe vykřičet
0
1
2
3
C
si o tom promluvím s kolegy
0
1
2
3
0
1
2
3
A
mám vztek
B
se snažím vyhnout situaci a problému nevracet se k tomu
0
1
2
3
C
vracím se k minulým zkušenostem
0
1
2
3
A
cítím se trapně
0
1
2
3
B
věřím, že se to samo nějak urovná
0
1
2
3
C
se snažím porozumět situaci a na základě toho něco udělat
0
1
2
3
A
se cítím zaskočený/á
0
1
2
3
B
propadám panice
0
1
2
3
C
o tom mluvím doma
0
1
2
3
A
mám pocit křivdy
0
1
2
3
B
užívám uklidňující léky
0
1
2
3
C
jdu na procházku, zaběhat si apod.
0
1
2
3
A
pociťuji napětí
0
1
2
3
B
více jím nebo více kouřím
0
1
2
3
C
si zajdu za přáteli
0
1
2
3
10
A
pociťuji zklamání
0
1
2
3
B
si nadávám
0
1
2
3
C
si koupím nějakou drobnost pro potěšení
0
1
2
3
A
se cítím mizerně
0
1
2
3
B
pláču, upadám do apatie, lituji se
0
1
2
3
C
přemýšlím, jak by to řešili jiní
0
1
2
3
A
pociťuji nespokojenost
0
1
2
3
B
si udělám malý flám
0
1
2
3
C
začnu dělat něco, co mě těší
0
1
2
3
Nyní do sloupců A, B, C v následujícím grafu zaznačte jednotlivé součty odpovědí A, B, C.
30
25
20
15
10
5
0
A
B
C
Interpretace: A: Citlivost vůči vlastním pocitům – shrnuje čisté pocity, tu část našeho prožitku, za kterou neneseme žádnou vinu, tu, která se vynořuje bez naší vůle a kontroly. Jestliže jste zaškrti příliš málo bodů v této skupině, svědčí to o tom, že si svých pocitů příliš nevšímáte, či spíše, že je potlačujete, což není dobře. Pocity mám k tomu, abychom si jich všímali a podle nich se v sobě orientovali. B: Neadaptivní, krátkodobé a krátkozraké strategie, úniky, berličky – obsahuje způsoby zacházení s pocity, o nichž s oblibou prohlašujeme, že jsou v dané situaci normální a můžeme být přesvědčení, že jsou v takové situaci i užitečné. V konečném důsledku však tyto způsoby nevedou ke zlepšení situace, naopak často vedou k dalšímu narůstání nepříjemných pocitů, tedy probhlubování stresu a tím i poškozování zdraví. C: Adaptivní chování, kompenzace stresorů – zde jsou bodovány ty aktivity, které vedou ke zlepšení pocitové rovnováhy a racionální postupy, které skutečně vedou k překonání zátěžové situace. Patří sem aktivity, které bychom sami poradili příteli v tísni, ale nás samotné často ani nenapadne, že bychom je mohli udělat.
Dobrý profil má tvar V, špatný A.
8. Cvičení: druhy mé stresové zátěže Cíl: uvědomit si stresující faktory Instrukce: 1. Napište, co vás v poslední době nejvíce ve vaší práci zatěžuje a jak se tato zátěž projevuje: 2. Kam byste tuto zátěž zařadili? Zakroužkujte. Patří mezi zátěž: • vyplývající z nedostatku času • související s velkou zodpovědností • týká se mezilidských vztahů • děje se něco s čím vnitřně nesouhlasíte, tlačí na vás prostředí, ve kterém se pohybujete
9. Cvičení ve dvojicích: Energetický hrnec Cíl: Uvědomit si, žene vše je negativní, že jsou možnosti jak si udržovat vědomě životní rovnováhu Legenda ke cvičení: Jde o nástroj, který má podobu nádoby – hrnce. Hladina představuje například míru nadšení, energie dané osoby k určitému úkolu. Šipky, které směřují směrem do hrnce, naznačují vše, co hladinu energie zvyšuje. Šipky ven nám naznačují, co nám energii ubírá. Tímto nástrojem si uvědomujeme realitu ohledně tématu. Lidé jsou nespokojení s tím, co mají, protože momentálně je trápí určitá věc. Pocit trápení pak přebíjí vše ostatní, i to pozitivní. Po dokončení techniky však vidíme, že ne vše je špatné a náš pocit trápení, frustrace se snižuje. Instrukce: Zamyslete se na téma moje práce - Co mě baví a nebaví v mé práci (můžete to být i jiné téma) a sdělte druhému ve dvojici, co vše vám hladinu energie zvyšuje. Kolega zapisuje ke každé šipce jednu věc. Šipky můžete libovolně přidávat. Ve chvíli, kdy vyčerpáte všechny možnosti ohledně zvýšení energie, zaměřte se na šipky směrem z hrnce ven (ze spodu hrnce) a uveďte faktory, které vám ohledně práce energii ubírají.
12
10. Cvičení: omezující myšlenkové vzorce Cíl: uvědomění si vlastních omezujících myšlenkových vzorců. Instrukce: Řiďte se uvedenými instrukcemi a pokyny lektora. Podívejte se, zda by se některý z uvedených výroků na vás nehodil, zda někdy nepřemýšlíte podobně. Zkuste si vybrat jedno, nebo dvě z uvedených tvrzení, případně použijte své vlastní tvrzení, které by pro vás mohlo být alespoň trochu charakteristická a pokuste se je přeformulovat do méně kategoričtějšího významu, tedy například: „Nemusím vždy ...“, „Není vždy nutné, aby ...“: 1. 2.
Je pro mě důležité, aby mě prakticky každý člověk z mého okolí miloval nebo uznával. Za plnohodnotného člověka se smím považovat jen tehdy, jsem-li v každém ohledu způsobilý, pilný a výkonný. 3. Někteří lidí jsou špatní a zlí. Za jejich špatnost je nutné je přísně kárat a trestat. 4. Je to katastrofa, jestliže věci nejsou tak, jak bych je chtěl/a mít. 5. Lidské utrpení má vnější příčiny, proto mohu své starosti a problémy ovlivňovat jen málo. 6. Musím být neustále ve střehu a dělat si starosti, protože kdykoliv se může objevit nebezpečí. 7. Je pro mě jednodušší se obtížím vyhnout než jim čelit. 8. Měl/a bych se spoléhat na ostatní, a proto potřebuji někoho silnějšího, o koho bych se mohl/a opřít. 9. Moje minulost má rozhodující vliv na mé současné chování. To co již dříve ovlivnilo můj život, jej bude ovlivňovat i nadále. 10. Musím se starat o ostatní, musím si tedy dělat starosti, když ostatní mají problémy a potíže. 11. Pro každý problém existuje jedno správné, dokonalé řešení. Bude katastrofa, když ho nenajdu. 12. Musím mlčet, protože bych vyvolala konflikt a pak by mne neměli rádi.
11. Cvičení: řešení krizových situaci Cíl: osvojit si různé strategie řešení problémů a snížit tak vliv stresu a jeho důsledky. Instrukce: 1. Vzpomeňte si na nějakou krizovou situaci z vaší profesní praxe a popište ji ostatním. Vyberte pro cvičení tu, která je charakteristická pro největší skupinu členů týmu. Jak jste postupovali? 2. Poté rozeberte následující body: a) Co vás nejvíce na začátku situace paralyzovalo?
b) Jaké jste měli pocity?
c)
Čeho jste se obávali?
d) Čeho jste se měli skutečně obávali?
e) Jak jste reagovali?
f)
Kolik jste si vymysleli variant a strategií pro možná řešení?
g) Jak byste reagovali dnes?
12. Cvičení ve dvojicích: Technika kotvení Cíl: naučit se ovládat stav své mysli, své duševní rozpoložení, ovládat své strachy a vést sebe sami Instrukce: Sledujte ukázku a pak ve dvojici proveďte 1. Stanovte si kotvu. 2. Plně se asociujte s daným prožitkem nebo představou žádoucího stavu. 3. Dosáhněte toho, aby žádaný kotvený prožitek byl co nejintenzivnější. 4. Utvořte kotvu v momentě vrcholu prožitku. 5. K opětovnému navození prožitku použijte přesně stejnou kotvu.
14
13. Cvičení ve dvojicích: Pozice vnímání Cíl: Uvědomění si, že jednání člověka je vedeno vždy pozitivním úmyslem a že mé vidění a vnímání situace nebývá totožné s viděním a vnímání partnera. Také to, že odstup - mentální vystoupení ze situace mi nabízí více variant k řešení a kontrolu emocí. Instrukce: Sledujte ukázku lektora a pak proveďte ve dvojicích a následně si role vyměňte. Na provedení techniky pozice vnímání potřebujete trochu místa. Tak dva kroky napříč a minimálně 3 kroky podél. Na podlaze si vyznačte čtyři místa pro čtyři pozice. Pozice jedna a dvě budou od sebe nejméně vzdáleny - tak na vzdálenost natažené ruky. Poněkud dále od jedničky a dvojky je pozice tři. Nejdále od pozic jedna až tři se nachází pozice čtyři. Zhruba v proporcích tak, jak je uvedeno na obrázku.
Vlastní provedení techniky První pozice
První pozice, to jste vy sami. Postavte se naproti druhé osobě, dobře si ji představte a sdělte jí, o co vám v daném problému jde. Z vašeho hlediska.
Dále svému partnerovi sdělte, a to je důležité, jaký pozitivní úmysl sledujete. Váš pozitivní úmysl. To jest, co dobrého - vám osobně - to přináší, nebo přinese.
Sdělte také své pocity.
Poté proveďte separátor. A přesuňte se do pozice číslo dva.
Druhá pozice
Ve této druhé pozici se plně asociujte do pozice druhé osoby. Nejdříve se podívejte na sebe a představte si, co vám ta osoba z prvé pozice říká. Co vám sděluje. Jaké pocity má. A jaký je její pozitivní úmysl.
Poté první pozici sdělte ze své druhé pozice své stanovisko. V první osobě, samozřejmě. A jaké pocity máte. Dále, a to je velmi důležité, sdělte první pozici své pozitivní úmysly.
Toto je pro mnoho lidí ze začátku poměrně těžké. „Jaké pozitivní úmysly může mít ta druhá osoba,” ptají se, „jestliže se se mnou hádá?”
Za každým chováním je pozitivní úmysl!
Pak opět proveďte separátor a přesuňte se do pozice číslo tři. Třetí pozice
Asociujte se do pozice moudrého rádce. V této pozici se podívejte na problém, který se mezi první a druhou osobou odehrává, vašima spravedlivýma a moudrýma očima. Uvědomte si plně, co v této pozici vidíte a co slyšíte. Zamyslete se a podle svého moudrého úsudku sdělte, jaký zdroj by k řešení potřebovala první osoba a jaký druhá. A řekněte jim to.
Pod zdrojem se v této technice rozumí nějaká vnitřní schopnost, dovednost, nebo znalost. Například trpělivost, empatie, klid, pochopení a podobně.
Opět proveďte separátor a přesuňte se do metapozice.
Čtvrtá pozice
Opět se asociujte do této pozice. Tato pozice je od problému již hodně vzdálená, vnímá jej jakoby z ptačí perspektivy. Z této perspektivy vnímá nejen vztahový problém mezi první a
druhou pozicí, vidí též, že podobné události se odehrávaly a odehrávají na světě. Ví, jak se na jiných místech řešily, vidí, jak se řeší jinde. Své stanovisko sdělte všem zúčastněným osobám. První, druhé i třetí pozici.
Pak proveďte separátor.
Nyní popište skupině své pocity a jaký závěr jste pro sebe učinili.
14. Cvičení ve dvojicích: Slaďování neurologických úrovní Cíl: nalézt nebo posílit psychologické zdroje. Také se naučit, aby jednotlivé složky osobnosti, emoční, kognitivní a fyziologická, pracovali ve vzájemném synergickém souladu. Instrukce: Sledujte ukázku a pak proveďte ve dvojicích.
Partner zvolí problém k řešení.
Dále, na podlaze pomocí papírků s napsanými názvy neuro-logických úrovní vymezí šest míst, a to s rozestupy zhruba na krok. Asi tak, jak je znázorněno na obrázku. Nechte partnera vstoupit do prostoru prostředí (rozumějte na označený papírek).
Budete partnera provázet svými jednotlivých úrovních, trpělivě, pomalu.
Po získání příslušných odpovědí na nějaké úrovni, postupte fyzicky s partnerem o úroveň výše: přesunete se na v pořadí další papírek.
Pozorně naslouchejte a pozorujte, zda nezjistíte nějaký signál indikující problém. Signál k vám může přijít buď ve formě obsahu slov, nebo tonality hlasu, rychlosti hlasu, jeho síly, nebo nějakým gestem, mimickým výrazem, postojem, hloubkou dýchání.
Až signál dostanete, prozkoumejte, zda se skutečně jedná o problém, o něco omezujícího. Musíte projít úplně všechny úrovně. To, že jste zachytili nějaký varovný signál třeba na úrovni přesvědčení neznamená, že příčiny problému nemohou být výše - například na úrovni identity.
otázkami
po
POZOR: pouze provádíte partnera, kladete mu otázky, nasloucháte a pozorujete. Nenapovídáte, neradíte.!
Praktický postup: Prostředí
Popiš mi krátce problém. Touto výzvou se snažíte partnera asociovat do jeho problémové situace. Řekni, kde a kdy se to děje. V jakém prostředí či kontextu, s jakými lidmi?
Chování
16
Co přesně děláš? Snažte se udržet odpověď v daném rámci - CO daný člověk dělá. Nikoliv JAK to dělá, nebo PROČ to dělá. Na to přijde řada později.
Schopnosti
Jak to děláš? Jaké znalosti a dovednosti k tomu co děláš máš?
Hodnoty, kritéria, přesvědčení
Proč to dělaš? Pro používáš tyto své schopnosti? Co je pro tebe v této věci důležité? Jaké je tvoje přesvědčení?
Připomínám, že hodnoty jsou to, co je pro daného člověka důležité. Kritéria jsou metriky, podle kterých dělá úsudky.
Přesvědčení jsou generalizace o významu, příčinných souvislostech a omezeních ve světě, který nás obklopuje, v našem chování, našich schopnostech a v naší identitě a propojuje hodnoty s prostředím, chováním, identitou a ostatními přesvědčeními a hodnotami.
Identita
Kdo jsi? Nad touto otázku se většina lidí, kteří neznají neurolingvistické programování, nebo neprošli nějakou psychoterapií, zarazí. Poznáte to. Vy potřebujete vědět, kým se v dané situaci váš partner cítí být.
Může se identifikovat s nějakou životní či pracovní rolí (rodič, manažer, ředitel, spolupracovník, přítel, ...) nebo s nějakou metaforou: archetypem (bojovník, mudrc, rádce, ...) či symbolem (voda, laň, medvěd, ...).
Neváhejte svému partnerovi pomoci s upřesňující otázkou, abyste dostali v uvedeném smyslu žádoucí odpověď. Zdůrazňuji, že to není o vaší logice, ale o pocitech vašeho partnera.
A jak víte, řeč pocitů je jiná, než řeč logiky.
Sounáležitost
Pro koho to vlastně všechno děláš? Co je důležitějšího, než tvá osoba? Na tvorbě čeho se podílíš? Kdo je v dané věci s tebou? Kdo s tebou cítí? O koho se můžeš opřít?
A nyní vše projdeme zpět. S partnerem budeme nyní kráčet po neuro-logických úrovních směrem dolů, přičemž vy budete připomínat silné a posilující zdroje z vyšších úrovní a pak klást ty samé otázky, jaké jste kladli při cestě po úrovních nahoru. Sounáležitost
zdroj xxx – co ti to dává?
Identita
Když máš xxx, kdo jsi? Nyní se prakticky vždy původní reprezentace pozitivně obohacuje. Například jsem zažil případ, že při cestě nahoru byla identita „odrbaný vlk” a dolů to byl „svobodný a sebevědomý vlk”. Nebo „běžný pracovník” versus „pracovník, který umí”.Pro další postup předpokládejme, že odpověď na otázku je yyy.
Hodnoty, kritéria, přesvědčení
Když máš xxx a jsi yyy, proč to děláš? Čemu věříš? A co je pro tebe důležité? Pro další postup předpokládejme, že odpověď na otázku je zzz.
Schopnosti
Když máš xxx a jsi yyy, děláš to proto, že ddd, jak to děláš? Jaké znalosti a dovednosti k té činnosti máš? Pro další postup předpokládejme, že odpověď na otázku je vvv.
Chování
Když máš xxx a jsi yyy, děláš to proto, že ddd a umíš vvv, co děláš? Pro další postup předpokládejme, že odpověď na otázku je www.
Prostředí
Když máš xxx a jsi yyy, děláš to proto, že ddd, umíš vvv a děláš www, řekni, kde a kdy se to děje. V jakém prostředí či kontextu, s jakými lidmi?
A je to.
15. Cvičení Nácvik metody rychlé relaxace Cíl: osvojení si techniky rychlé relaxace formou nácviku - progresívní uvolnění svalového napětí: Instrukce: Progresívní uvolnění svalového napětí: Postupně stahovat a uvolňovat každou část těla, vždy na deset sekund a pak ještě jednou krátce a uvědomit si rozdíl mezi napětím a uvolněním. . a)
zamračit se a pak uvolnit a krátce zopakovat
b)
pevně zavřít oči a uvolnit a krátce zopakovat
c)
pokrčit nos...
d)
stisknout rty...
e)
zatlačit hlavou proti zdi, skříni apod....
f)
zdvihnout co nejvýše rameno a zopakovat i na druhé ruce...
g)
zatlačit proti zdi (skříni apod.)natažené ruce....
h)
zatnout pěsti ….
i)
zatnout prsní svaly
j)
zatlačit záda na stěnu (skříni apod.)...
k)
zatnout hýždě...
l)
zatlačit nohou proti zdi a zopakovat i na druhé...
m)
ohnout kotníky co nejvíce to půjde...
n)
zjistěte, kde máte nejvíce ztuhlé svalstvo a tam cvičení opakujte
18
