SOUHRNNÁ ZPRÁVA ANALÝZA POTŘEB NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ. Dne:

ANALÝZA POTŘEB NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Dne:

22.10.2009

Vypracoval:

Nadace Partnerství

Kolektiv autorů: Tomáš Rosenmayer – vedoucí týmu František Brückner Radim Cenek Jitka Havlíčková Miroslav Kundrata Martin Nawrath Miroslav Petráš Tomáš Růžička Dita Tesařová

Analýza potřeb nestátních neziskových organizací SOUHRNNÁ ZPRÁVA

OBSAH 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 4

2.

Metodologie průzkumu................................................................................................................... 5

3.

2.1.

Sběr a zpracování informací................................................................................................... 5

2.2.

Vymezení subjektů průzkumu................................................................................................ 6

2.3.

Způsob zobrazení zdrojů ........................................................................................................ 6

Neziskové organizace v oblasti sociálních služeb ............................................................................ 7 3.1.

Výchozí situace....................................................................................................................... 7

3.2. Nejvýznamnější události v posledních 3 letech oblasti sociálních služeb a jejich dopad na neziskové organizace........................................................................................................................... 7

4.

3.3.

Problémy neziskových organizací v oblasti sociálních služeb ................................................ 8

3.4.

Potřeby neziskových organizací v oblasti sociálních služeb................................................. 10

Neziskové organizace v oblasti životního prostředí ...................................................................... 12 4.1.

Výchozí situace..................................................................................................................... 12

4.2. Nejvýznamnější události v posledních 3 letech v oblasti životního prostředí a jejich dopad na neziskové organizace.................................................................................................................... 12

5.

4.3.

Problémy neziskových organizací v oblasti životního prostředí .......................................... 13

4.4.

Potřeby neziskových organizací v oblasti životního prostředí ............................................. 14

Možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU ............................................................ 16 5.1.

Obecné problémy při přípravě a realizaci projektů ............................................................. 16

5.2.

Evropský sociální fond.......................................................................................................... 17

5.2.1.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ........................................................... 17

5.2.2.

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost .............................................. 18

5.3. 5.3.1.

Regionální operační programy ........................................................................................ 19

5.3.2.

Operační program Životní prostředí................................................................................ 21

5.4. 6.

Zhodnocení .......................................................................................................................... 23

Doporučení pro první výzvu BG FNNO .......................................................................................... 25 6.1.

Obecná doporučení pro nastavení blokového grantu ......................................................... 25

6.2.

Návrh podporovaných oblastí.............................................................................................. 25

6.2.1.

Prioritní oblast A: Poskytování sociálních služeb............................................................. 25

6.2.2.

Prioritní oblast 2: Problematika životního prostředí ....................................................... 26

6.3.

Evropský fond pro regionální rozvoj .................................................................................... 19

Návrh podporovaných aktivit............................................................................................... 26 Údolní 33 | 602 00 Brno | Czech Republic | Tel.: (+420) 515 903 111| fax: (+420) 515 903 110 | www.nadacepartnerstvi.cz

2


6.3.1.

Rozšíření nebo zkvalitnění poskytovaných služeb nebo realizovaných aktivit/programů 27

6.3.2.

Posílení organizační, personální a finanční kapacity organizace ..................................... 27

7.

Závěr.............................................................................................................................................. 29

8.

Seznam použité literatury a zdrojů ............................................................................................... 30

Seznam příloh........................................................................................................................................ 31

Údolní 33 | 602 00 Brno | Czech Republic | Tel.: (+420) 515 903 111| fax: (+420) 515 903 110 | www.nadacepartnerstvi.cz

3


1.

Úvod

Na základě Rámcové dohody mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky, která byla podepsána dne 20.12.2007, je v letech 2007‐2012 na území České republiky realizován Program švýcarsko‐české spolupráce, zacílený na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie. Rámcová dohoda vymezuje jednotlivé formy podpory a mezi jinými definuje také zvláštní fond určený na financování nestátních neziskových organizací, tzv. Blokový grant – Fond pro nestátní neziskové organizace (BG FNNO). Z prostředků blokového grantu ve výši 5 miliónů švýcarských franků bude podporován rozvoj a posilování občanské společnosti jako důležitého činitele pro sociální soudržnost – a to prostřednictvím financování projektů nestátních neziskových organizací vykonávajících svoji činnost v oblasti sociálních služeb a životního prostředí na území Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. V rámci otevřeného výběrového řízení na administraci blokového grantu, které vyhlásilo Ministerstvo financí České republiky jako Národní koordinační jednotka, odpovědná za koordinaci Programu švýcarsko‐české spolupráce, byla za Zprostředkovatele BG FNNO vybrána Nadace Partnerství. Nadace Partnerství bude odpovědná za správnou implementaci BG FNNO spočívající v administrativních a informačních činnostech souvisejících s udělováním grantů na jednotlivé sub‐projekty pro neziskové organizace. Granty na realizaci sub‐projektů budou neziskovým organizacím přidělovány v otevřeném řízení, které bude vyhlašováno prostřednictvím jednotlivých výzev. První výzvu hodlá Nadace Partnerství vyhlásit do konce roku 2009. V měsících srpnu a září 2009 byla v rámci příprav první výzvy zpracována tato Analýza potřeb neziskových organizací ve vybraných regionech s cílem zajistit co nejoptimálnější nastavení podmínek první výzvy (i blokového grantu jako celku) tak, aby zohledňovaly potřeby neziskových organizací v daných regionech a zároveň byla vyloučena duplicita s ostatními formami pomoci (především strukturální fondy EU). Cílem analýzy je zjištění současné situace neziskových organizací ve vybraných oblastech a regionech, definování jejich potřeb a formulace doporučení pro nastavení první výzvy blokového grantu s ohledem na zamezení duplicity financování ze strukturálních fondů EU. Způsob získávání informací i jejich zpracování byl zvolen především s ohledem na omezené časové možnosti (cca 2 měsíce) pro zpracování analýzy potřeb. Tato souhrnná zpráva obsahuje všechna zjištění i výsledky průzkumu, včetně doporučení pro nastavení první výzvy BG FNNO.


4


2.

Metodologie průzkumu

2.1.

Sběr a zpracování informací

Vzhledem ke specifickému cíli analýzy byla zvolena kvalitativní strategie průzkumu. Při zpracovávání analýzy bylo využito několika podkladů a informačních zdrojů. 1. Nadace Partnerství zorganizovala celkem šest pracovních seminářů, které byly realizovány zvlášť pro oblast sociálních služeb a zvlášť pro oblast životního prostředí a konaly se ve Zlíně (27.8. 2009), Olomouci (21.8. 2009) a Ostravě (2.9. 2009). Program seminářů obsahoval úvodní seznámení s blokových grantem a jeho základními podmínkami, diskusi zaměřenou na zkušenosti při získávání / administraci dotací ze strukturálních fondů EU a na potřeby neziskových organizací při jejich dalším rozvoji. Na závěr semináře byly probírány otázky týkající se nastavení první výzvy BG FNNO, zejména podporované aktivity, maximální výše sub‐projektu a oprávněnost žádostí a žadatelů. Semináře pro organizace působící v sociální oblasti byly plně obsazeny (25 osob), účast environmentálních neziskových organizací byla nižší a pohybovala se v rozmezí mezi 5‐10 osob na seminář. Celkový počet osob, které se zúčastnily pracovních seminářů, činil přibližně 100. 2. Druhým zdrojem informací bylo realizované dotazníkové šetření. On‐line dotazník byl na přelomu srpna a září 2009 vyvěšen po dobu tří týdnů na webových stránkách Nadace Partnerství. Byl obsahově zaměřen na mapování silných a slabých stránek, příležitostí a rizik v oblasti financování NNO. Celkem bylo získáno 70 odpovědí (z toho 48 z oblasti sociálních služeb a 22 z oblasti životního prostředí). Struktura dotazníku je obsahem přílohy č.1. Nestátní neziskové organizace se o dotazníkovém šetření (stejně jako o zpracování analýzy a konání pracovních seminářů) měly možnost dozvědět z tiskové zprávy, která byla vyvěšena na internetových portálech Neziskovky.cz a OSnoviny.cz, a také prostřednictvím rozesílky na e‐mailové adresy neziskových organizací získané z krajských úřadů a z grantové databáze Nadace Partnerství. 3. Třetím způsobem získávání informací byly strukturované rozhovory se stakeholdery rekrutujícími se z pracovníků příslušných odborů dotčených krajů a ministerstev, ředitelů zastřešujících organizací a dalších odborníků. Seznam oslovených osob je k dispozici v příloze č.2, otázky pro strukturovaný rozhovor jsou uvedeny v příloze č.3. 4. Konečně, byla provedena revize literatury a internetových zdrojů formou monitoringu v období říjen 2006 – srpen 2009. Neopominutelným zdrojem informací byly rovněž prováděcí a implementační dokumenty jednotlivých operačních programů rozdělující prostředky ze strukturálních fondů EU. Všechny získané informace byly podrobně rozebrány, byla vytvořena struktura souhrnné zprávy popisující za jednotlivé oblasti (zvlášť pro sociální služby a zvlášť pro životní prostředí) výchozí stav, hlavní události v posledních 3 letech, problémy, se kterými se neziskové organizace potýkají, jejich potřeby a možnosti financování ze strukturálních fondů.


5


Na závěr byla v rámci diskuse pracovního týmu formulována doporučení pro nastavení první výzvy blokového grantu.

2.2.

Vymezení subjektů průzkumu

Nestátní neziskovou organizací pro potřeby této analýzy rozumíme organizaci, která je vnitřně organizovaná, samosprávná, využívá práce dobrovolníků a případný zisk investuje do svého poslání. 1 V podmínkách českého právního řádu jsou NNO reprezentovány nejčastěji nepodnikatelskými subjekty ve formě: -

občanských sdružení vyvíjejících činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů;

-

obecně prospěšných společností zřízených podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech;

-

církevních právnických osob zřízených podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí;

-

nadací a nadačních fondů zřízených podle zákona č. 227/1997.

2.3.

Způsob zobrazení zdrojů

Zdroje informací použité při zpracování analýzy budou v textu označeny následujícím způsobem: [ číslo ] – citace ze zdroje literatury uvedeného v kapitole 8 souhrnné zprávy, [ jméno ] – citace ze strukturovaného rozhovoru podle přílohy č. 4 souhrnné zprávy, [ dotazník ] – citace z anonymního sdělení z on‐line dotazníkového šetření.

1

Definice nestátní neziskové organizace byla přejata od Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Údolní 33 | 602 00 Brno | Czech Republic | Tel.: (+420) 515 903 111| fax: (+420) 515 903 110 | www.nadacepartnerstvi.cz

6


3.

Neziskové organizace v oblasti sociálních služeb

3.1.

Výchozí situace

Oblast sociálních služeb tvoří největší a nejsilnější část neziskového sektoru. Ve vybraných regionech jsou důležitými aktéry sociální pomoci s následujícími charakteristikami: -

Na základě informací poskytnutých jednotlivými kraji, získaných analýzou dostupných internetových adresářů (např. www.risy.cz) a podle celostátních statistik neziskových organizací lze odhadnout, že v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji působí v oblasti sociálních služeb přibližně 250 nestátních neziskových organizací.

-

Výzkumy ukazují, že neziskové organizace v České republice poskytují převážně ty sociální služby (zejména terénní a ambulantní), které nebyly k dispozici v době komunistického režimu, [ 2 ] což vypovídá o vyšší míře inovace oproti subjektům zakládaných veřejnou správou. „NNO na rozdíl od příspěvkových organizací zajišťují např. práci ve vyloučených lokalitách nebo pro určité cílové skupiny ‐ týrané ženy, zneužívané děti, osoby bez přístřeší“ [ Suda ].

-

Většina organizací disponuje profesionálními zaměstnanci, avšak celkově lze říci, že se z pohledu zaměstnávání osob jedná o značně heterogenní skupinu, což je dáno jak poskytováním různých sociálních služeb pro různé sociální skupiny, tak územní působností, která osciluje převážně mezi lokální a regionální; mezi největší organizace, alespoň co se týče počtu zaměstnanců, patří tradičně účelová zařízení církví (charity a diakonie). „Církevní organizace se starají více o pobytové služby, ostatní organizace o terénní služby“ [ Nováková ].

-

Pro činnost neziskových organizací působících v oblasti sociálních služeb je vytvořeno díky zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, relativně stabilní prostředí.

-

Většinu příjmů organizací tvoří dotace od veřejných subjektů (EU, stát, kraj, obec) a příjmy z prodeje služeb, podíl se liší podle typu poskytované sociální služby.

3.2. Nejvýznamnější události v posledních 3 letech oblasti sociálních služeb a jejich dopad na neziskové organizace V oblasti sociálních služeb byl bezesporu nejvýznamnější událostí přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který poprvé samostatně upravuje prostředí sociálních služeb: -

Klíčovou hodnotou, kterou zákon přináší je podpora sociálního začleňování [ 3 ].

-

Zákon dělí sociální služby hned z několika hledisek: podle charakteru činnosti jsou služby členěny na služby sociální péče, služby sociální prevence a sociální poradenství (bližší vymezení je uvedeno v příloze č. 4), z hlediska místa poskytování jsou to služby spojené s bydlením v zařízení (alternativně pobytové), služby spojené s návštěvou zařízení (alternativně ambulantní) a služby spojené s návštěvou uživatele (alternativně terénní).


7


-

Poskytovatelé sociálních služeb se registrují u Ministerstva práce a sociálních věcí, čímž se zároveň zavazují k naplňování daných standardů kvality, jež jsou ověřovány na místě poskytování služeb procesem inspekce.

Zákon o sociálních službách vymezuje systém financování sociálních služeb, který je více zdrojový: -

Sociální služby jsou v první řadě financovány přímo od jejich uživatelů (úhrada za stravu, ubytování a za službu s využitím příspěvku na péči).

-

Dalšími zdroji financování jsou dotace ze státního rozpočtu, dotace kraje a dotace obce. Tyto finanční prostředky by měly být rozdělovány mezi jednotlivé poskytovatele sociálních služeb na takové sociální služby, které občané příslušného kraje a obce potřebují, tzn. byly definovány v procesu zvaném komunitní plánování. O dotaci musí každý poskytovatel služeb bez ohledu na jeho právní formu žádat v jednoročních intervalech, na její poskytnutí není právní nárok. Dotace je určena na krytí běžných výdajů (mzdy, materiál, služby); zákon neupravuje způsob poskytnutí dotace detailněji.

Jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, kteří splňují podmínky registrace k poskytování sociálních služeb, mají tak s platností zákona o sociálních službách rovný přístup ke všem veřejným zdrojům finančních prostředků. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie měly neziskové organizace možnost financovat rozvoj sociálních služeb z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Opožděná příprava operačních programů pro nové období 2007‐2013 způsobila, že neziskové organizace musely propustit řadu odborných pracovníků, kteří posílili kapacitu organizace právě v předchozím programovacím období. „Existence strukturálních fondů s sebou také přinesla tento úkaz: některé organizace oportunisticky orientují svou činnost dle dotačních možností“ [ Nováková ].

3.3.

Problémy neziskových organizací v oblasti sociálních služeb

Základním posláním neziskových organizací poskytujících sociální služeb je sociální pomoc potřebným cílovým skupinám. Míra závažnosti sociálních problémů jednotlivých cílových skupin a tudíž i její potřeby se v čase mění. Neziskové organizace ve snaze reagovat flexibilně na měnící se potřeby cílových skupin musí řešit následující problémy: -

Neziskové organizace dominují v oblasti terénních a ambulantních služeb, které nemohou být hrazeny z příspěvků občanům na péči (v současnosti lze takto hradit pouze některé pobytové služby) a tak jsou závislé na dotacích, o které musí každoročně žádat. „Nejohroženější v sociálních službách jsou preventivní/intervenční služby, které zprostředkovávají zásah do chodu událostí tak, aby se člověk nedostal do situace sociálního vyloučení. Tyto služby jsou nedostatečně dotovány a podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách na ně nemohou být použity příspěvky na péči“ [ Černá ].

-

Taxativní vymezení služeb a jednotlivých zařízení v zákoně o sociálních službách uzavírá systém pro nové typy služeb a nutí neziskové organizace, aby se uměle přizpůsobovaly termínům


8


v zákoně (dobrým příkladem jsou asistenční služby ve školách, které se ocitly mimo existující paragrafy). -

Dále nejsou zákonem řešeny služby propojující zdravotní a sociální služby (jako třeba hospicová péče a další formy dlouhodobé péče o seniory).

-

Výčet služeb povětšinou neodpovídá všem cílovým skupinám, kterým by daný druh služby měl být poskytován, některé druhy služeb jsou nastaveny pouze pro jednu cílovou skupinu, byť jsou běžně využívány dalšími; nárok na sociální službu tak například nemají senioři, kteří nejsou v sociální nouzi, gambleři, byť patří mezi cílové skupiny vysoce ohrožené sociální exkluzí.

-

Zákon o sociálních službách rovněž nedává prostor službám, které jsou založeny na občanském principu, solidaritě, svépomoci (např. svépomocné kluby), služby, u nichž není nezbytný prvek profesionality, nýbrž aktivního zapojení dobrovolníků. O službách poskytovaných na bázi dobrovolnictví i o samotné dobrovolnické práci v sociálních službách zákon mlčí.

-

Systém financování služeb často není propojen s procesem komunitního plánování a neopírá se tak o reálné potřeby zjištěné v místě, kde je služba poskytována. „Měly by být zpracovány komunitní plány, v nichž by měly být zjištěny potřeby a podle nich redukovat či rozšiřovat aktivity. Problémem je ukončování aktivit, kterým zrovna doběhlo financování z jiných zdrojů než od státu. pokud by situace vykrystalizovala, tak se budou přednostně saturovat ty služby, které zajišťují „život a zdraví“, tedy domovy důchodců, ústavy sociální péče“ [ Suda ]. „Rozvojové záměry (rozšiřování kapacity služeb apod.) většinou nejsou ze strany kraje finančně podporovány s odůvodněním omezených zdrojů, a to i přesto, že jsou zahrnuty do Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb“ [ dotazník ].

-

I přes presenci v zákoně o sociálních službách jsou některé služby dotovány nedostatečně. „Jako příklad se nabízí raná péče o děti se zdravotním postižením, kterému tyto služby umožňují začlenit se do většinové společnosti a nalézt zaměstnání. Druhým příkladem by mohla být sanace rodin, která zabraňuje umístění dětí do dětského domova na základě soudního nařízení, odkud mají šanci vyjít až v 18 letech. Tato možnost, tedy to umístění do dětského domova, je nadužívána jakožto nejjednodušší. Třetím příkladem je pak prevence bezdomovectví, kdy jde o udržení zadlužených osob mimo ulici. Nedostatečná prevence pak stát stojí hodně peněz, neboť služby poskytované osobám bez přístřeší jsou nejdražší a také nejméně rentabilní“ [ Černá ].

-

Vzhledem ke své velikosti, kapacitě a způsobu financování mají často neziskové organizace problém naplnit standardy kvality poskytování sociálních služeb.

-

Díky tomu, že převažujícím zdrojem financování sociálních služeb jsou dotace ze státního rozpočtu a krajských a obecních rozpočtů, bývá často opomíjena propagace služeb směrem k cílovým skupinám včetně práce s médii.

Výše uvedené problémy, zejména nevhodný systém financování terénních a ambulantních sociálních služeb, v kombinaci se současnou ekonomickou krizí, která má dopady na veřejné rozpočty, se jeví jako kritické a ohrožují samotnou existenci neziskových organizací. V příštích letech se totiž může stát, že i když jsou služby poskytované neziskovými organizacemi uvedené v místním nebo


9


regionálním komunitním plánu, z důvodu nedostatku finančních prostředků nedostanou dotace na svoji činnost. V konečném důsledku se tak nevhodné nastavení může projevit tím, že nebudou uspokojovány potřeby cílových skupin. „Dotace jsou limitovány zákonem – jsou pouze na jeden rok, pomaleji reagují na nově vzniklá témata, na dotaci není právní nárok“ [ Suda ].

3.4.

Potřeby neziskových organizací v oblasti sociálních služeb

V rámci dotazníkového šetření i na pracovních seminářích byly zjištěny tyto potřeby neziskových organizací: 1. Absolutní většina neziskových organizací volá po změně zákona o sociálních službách, zejména systému financování sociálních služeb 2 , kdy organizace preferují víceleté financování (nyní je nastaveno jako jednoleté) a dále rozšíření podporovaných aktivit na například o mateřská centra, volnočasové aktivity seniorů apod. „Vše by napravila dokonalejší legislativa, která by upravila finanční zajištění sociálních služeb“ [ dotazník ]. 2. Zástupci neziskových organizací, ale i krajští úředníci upozorňovali na ohrožení cash‐flow organizace kvůli jednoletému financování prostřednictvím dotací. „Největší bariérou jsou finance, a to nejen jejich míra, ale i zpožďování plateb (obvykle kolem tří měsíců). Toto považujeme za systémový problém, který by mohl vést i k zániku organizace nebo odchodu kvalifikovaných pracovníků“ [ Čožíková ]. 3. Zástupci neziskových organizací vyjádřili potřebu financování běžných provozních prostředků, zejména mzdových nákladů a nájemného na realizaci aktivit a poskytování služeb. 4. Potřeby neziskových organizací směřující k rozvoji poskytovaných služeb jsou značně rozmanité a zahrnují: -

pořízení dopravního prostředku pro obsluhu cílových skupin,

-

pořízení technické dokumentace na rekonstrukci stávajících prostor,

-

pořízení nemovitosti, rekonstrukce a vybavení nebo modernizaci prostor (včetně opatření na úsporu energií a bezbariérových úprav) pro poskytování sociálních služeb,

-

propagace aktivit za účelem informování veřejnosti a cílových skupin o realizaci aktivit,

-

potřeba dalšího odborného vzdělávání,

-

prostředky pro vytvoření standardů kvality sociálních služeb.

5. Neziskové organizace vyjádřily potřebu posílení vnitřních kapacit, a to z důvodu vytížení stávajících pracovníků organizace poskytováním sociálních služeb a administrací prostředků určených na jejich financování. Jedná se o tyto potřeby:

2

Zástupci Nadace Partnerství účastníkům pracovních seminářů upozornili na fakt, že z blokového grantu nebudou podporovány systémové projekty.


10


-

realizace personální politiky včetně vzdělávání zaměstnanců v oblasti řízení, motivační aktivity pro stávající zaměstnance za účelem jejich setrvání v organizaci;

-

posílení kapacity v oblasti marketingu za účelem práce s médii a veřejností, fundraisingu a vytvoření a aktualizace systému péče o sponzory;

-

posílení kapacity v oblasti finančního řízení za účelem plánování finančních zdrojů a cash‐flow a provedení finančního auditu organizace;

-

pořízení nemovitosti, rekonstrukce a vybavení prostor (včetně opatření na úsporu energií) sloužící jako zázemí organizace;

-

posílení kapacity v oblasti projektového řízení za účelem získávání prostředků ze strukturálních fondů EU.

6. Potřeba vzájemného sdílení potřeb, síťování organizací a společného postupu při prosazování zájmů. 3 7. Neziskové organizace zároveň vyjádřily potřebu zajištění finančních prostředků pro spolufinancování a předfinancování investičních projektů ze strukturálních fondů EU. 4

3

Zástupci Nadace Partnerství účastníkům pracovních seminářů upozornili na fakt, že z blokového grantu nebudou podporovány projekty zaměřené na síťování.

4

Zástupci Nadace Partnerství zdůraznili nemožnost spolufinancování projektů podpořených ze strukturálních fondů EU prostředky blokového grantu.


11


4.

Neziskové organizace v oblasti životního prostředí

4.1.

Výchozí situace

Ochrana životního prostředí tvoří veřejností často nejvíce vnímanou oblast činnosti nestátních neziskových organizací. Neziskové organizace z této oblasti asi nejvíce plní funkci stabilizačního prvku demokracie. Tvoří pestrou mozaiku co do velikosti, organizační struktury, profesionality, zdrojů financování a zejména zaměření svého působení. V členité krajině podporovaných regionů zahrnující průmyslové oblasti i pět chráněných krajinných oblastí (Litovelské Pomoraví, Jeseníky, Beskydy, Poodří a Bílé Karpaty) je dopad jejich činnosti nezanedbatelný: -

Na základě podílu počtu nestátních neziskových organizacích v jednotlivých krajích a celkovém počtu organizací v České republice lze odhadnout, že v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji působí přibližně 50 nestátních neziskových organizací v oblasti životního prostředí.

-

Jen málo neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí má profesionální zaměstnance, většina subjektů funguje na dobrovolnické bázi.

-

Působnost organizací je značně rozmanitá: výsledky z celostátního průzkumu provedeného v roce 2004 ukazují, že „více než 61 % organizací se zabývá přímou ochranou přírody, krajiny a životního prostředí – prostřednictvím přímé terénní práce nebo snahou ovlivňovat záměry obcí, krajů i státu v oblasti životního prostředí“ [ 4 ].

-

„Role (NNO) je především osvětová, dále ochrana přírody, EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta), udržitelný rozvoj; trochu chybí advokacie i další aktivity. Z hlediska plnění veřejné funkce hrají velkou roli ve vzdělávání, výchově a osvětě; dále poskytují konzultační služby pro školy i veřejnou správu“ [ Tesařová ].

4.2. Nejvýznamnější události v posledních 3 letech v oblasti životního prostředí a jejich dopad na neziskové organizace Oblasti životního prostředí se stává v posledních letech dynamickou, zejména díky měnícím se hodnotám společnosti ve prospěch ochrany životního prostředí: -

Jak dokládají zveřejněné průzkumy veřejného mínění, lze v posledních letech zaznamenat zřetelný posun občanů ve prospěch vnímání problémů životního prostředí [ 10 ]. Týká se to jak problémů životního prostředí obecně, tak zvlášť vnímavost k některým specifickým problémům jako vliv klimatických změn, ekologická výchova atp.

-

Tohoto trendu využila řada environmentálních organizací, zejména větších, profesionálních, k zvýšenému zaměření na mediální komunikaci a PR s cílem upozornit na jimi řešená témata a také získávání finančních prostředků na svoji činnost.

-

Snahy snížení závislosti na veřejných financích a grantech nadací vedly k posílení jednak individuálního fundraisingu a jednak fundraisingu korporátního. Individuální fundraisingové


12


kampaně jsou vedeny zejména velkými síťovými organizacemi, ze získaných zdrojů pak benefitují ale i regionální pobočky. Jedná se zejména o „direkt dialog“ kampaně (v roce 2004 organizovaní dvěma organizacemi zejména v Praze, v roce 2009 devíti organizacemi už i v okresních městech), využití dárcovských SMS (z environmentálních témat fungují nejlépe živelné katastrofy) a veřejné sbírky (z environmentálních je nejúspěšnější sbírka ČSOP). Významným zdrojem financování environmentálních neziskových organizací se stávají také firmy, které podporují zejména nekonfliktní témata s konkrétními viditelnými výsledky (sázení stromů, parky a dětská hřiště, cyklostezky atp.), v rámci tématicky či regionálně zaměřených programů společenské odpovědnosti. -

Přesto pro většinu organizací zůstává dominantní projektové financování z veřejných zdrojů. Mnoho organizací utvořilo dobré vazby na nově vzniklé krajské úřady.

-

Na celostátní i regionální úrovni se zvyšují veřejné prostředky určené na podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, podpora se však zaměřuje téměř výhradně na výukové programy pro žáky základních a středních škol. Tímto směrem se pak zaměřují i činnosti neziskových organizací. „Činnost je velmi široká, nejvíce k nám chodí projekty na EVVO (80%), dále specializované projekty (na vodu, ovzduší,…), kterých je ale řádově méně“ [ Knappová ].

Také pro oblast životního prostředí přineslo programovací období 2004‐2006 další zdroj prostředků. Ministerstvo životního prostředí rozdělilo v rámci grantového schéma Síť environmentálních poraden a center 350 milionů korun na realizaci 30 projektů, zaměřených na environmentální poradenství a osvětu. Na podzim roku 2008 Ministerstvo životního prostředí zadalo vypracování studie „Analýza potřebnosti a využívání environmentálních poraden a poradců na území České republiky“, která přinesla částečné hodnocení realizace grantového schéma. Analýza přináší zajímavé zjištění, které souvisí jak s trvalým nedostatkem finančních prostředků v neziskových organizacích, tak se širokým rozsahem záběru jejich činnosti: „část organizací věnuje zjevně více různorodým činnostem a poradenské aktivity poskytují v různé míře – pokud se objeví nabídka finančních prostředků, využijí toho a zintenzivní svojí činnost v této oblasti. Nicméně, pokud finanční prostředky specificky na poradenství k dispozici nejsou, v určitém rozsahu budou tuto činnost poskytovat stejně“ [ 6 ]. Specifikace a rozsah činnosti neziskových organizací v environmentální činnosti je tak vysoce závislá na dostupných zdrojích. Potvrzuje se tak známý fakt, že „dostupné zdroje financování mohou organizace odvádět od jejich hlavních cílů [ 4 ].

4.3.

Problémy neziskových organizací v oblasti životního prostředí

Velká rozmanitost působení i velikosti neziskových organizací v oblasti životního prostředí implikuje celou škálu problémů, se kterými se neziskové organizace ve snaze dosahovat svého poslání potýkají: -

Malým neziskovým organizacím realizujícím svoje aktivity na dobrovolné bázi chybí kromě vlastního zázemí také stabilní zdroj financování, tyto organizace většinou realizují svoji činnost na základě získaných grantů, po ukončení realizace projektu bývá ukončena i samotná aktivita. „Problémem je také stále se zvyšující byrokracie při realizaci projektů a tím menší možnost získat


13


prostředky z nejrůznějších fondů. Byrokracie navíc odrazuje a znechucuje dobrovolně pracující členy“ [ dotazník ]. -

Větší organizace naopak trápí špatná dělba či organizace práce a kompetencí nebo vnitřní komunikace, což je dáno jak vysokým tempem rozvoje organizací, tak nedostatkem kapacit pro vnitřní řízení organizace.

-

Obecným nedostatkem větších organizací disponujících zaměstnanci bývá jejich velká fluktuace a tím pádem i zajištění stabilního profesionálního týmu. „Mezi vnitřní (problémy) patří fluktuace pracovníků kvůli nízkým příjmům nebo nestabilitě pracovního místa a přílišné spoléhání se na dotační zdroje (přes 20% vlastních zdrojů má jen málo organizací)“ [ Kažmierski ].

-

Získávání finančních prostředků se neobejde bez účinné propagace spočívající v práci s veřejností i s médii, na tyto činnosti však neziskové organizace nemají ani kapacity, ani potřebné odborníky.

-

V případě opravdu větších organizací se častým problémem stává absence plánování finančních zdrojů, zejména zajištění cash‐flow, které je přímo vázané na faktickou nemožnost získat bankovní úvěr na financování běžných aktivit.

-

Obecným problémem je značná závislost na dotacích. „U nás NNO vlastní cca 10% vlastních zdrojů a zbylých 90 % pokrývají dotace. Většina organizací si tento stav uvědomuje a snaží se napojit na regionální zdroje, třeba i sponzorské“ [ Kažmierski ].

-

Závislost na dotacích vede k ovlivnění zaměření činnosti nastavením dotačních titulů a nutností ukončit zahájenou aktivitu (propustit zaměstnance, pozbýt část vytvořeného know‐how, znehodnotit) v případě, že dotační titul nepokračuje nebo nemá návaznost. Velmi výrazně se tato skutečnost projevila v zaměření operačních programů financovaných ze strukturálních fondů mezi programovými obdobími 2004‐2006 a 2007‐2013.

4.4.

Potřeby neziskových organizací v oblasti životního prostředí

V rámci dotazníkového šetření i na pracovních seminářích bylo zjištěny tyto potřeby neziskových organizací: 1. Zástupci neziskových organizací vyjádřili potřebu financování běžných provozních prostředků, zejména mzdových nákladů a nájemného na realizaci aktivit a poskytování služeb. „Největší bariérou je boj o finance na základní provoz, aby mohla být posunována odborná práce. Toto vyplývá z trendu projektového financování“ [ Tesařová ]. 2. Potřeby neziskových organizací směřující k rozvoji poskytovaných služeb jsou značně rozmanité a zahrnují:

-

pořízení dopravního prostředku pro účely terénní práce,

-

pořízení pracovních pomůcek pro terénní práce,

-

pořízení pozemků pro realizaci opatření v krajině,


14


-

pořízení nemovitosti, rekonstrukce a vybavení prostor (včetně opatření na úsporu energií) pro rozšíření aktivit a programů realizovaných neziskovými organizacemi,

-

propagace aktivit za účelem informování veřejnosti a cílových skupin o realizaci aktivit,

-

potřeba dalšího odborného vzdělávání.

3. Neziskové organizace vyjádřily potřebu posílení vnitřních kapacit. Jedná se o tyto potřeby: -

strategické plánování organizace;

-

realizace personální politiky včetně vzdělávání zaměstnanců v oblasti řízení, rozšíření specializace stávajících zaměstnanců a zaučení nových zaměstnanců, motivační aktivity pro stávající zaměstnance za účelem jejich setrvání v organizaci;

-

posílení kapacity v oblasti marketingu za účelem práce s médii, veřejností, fundraising, vytvoření a aktualizace systému péče o sponzory;

-

posílení kapacity v oblasti finančního řízení za účelem plánování finančních zdrojů a cash‐flow a provedení finančního auditu organizace;

-

pořízení nemovitosti, rekonstrukce a vybavení prostor (včetně opatření na úsporu energií) sloužící jako zázemí organizace;

-

posílení kapacity v oblasti projektového řízení za účelem získávání prostředků ze strukturálních fondů EU.

4. Neziskové organizace zároveň vyjádřily potřebu zajištění finančních prostředků pro spolufinancování a předfinancování investičních projektů ze strukturálních fondů EU.


15


5.

Možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU

Jedním z cílů analýzy je průzkum dotačních možností pro neziskové organizace ze strukturálních fondů EU s cílem vyloučit duplicitu financování aktivit z operačních programů a z blokového grantu. Tato kapitola tedy obsahuje stručný přehled dotačních možností pro neziskové organizace působící v oblasti sociálních služeb a životního prostředí na území Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje a obsahuje také informace o skutečném čerpání podpory. Přehled byl vypracován podle jednotlivých zdrojů financování operačních programů (Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj). Podrobný přehled operačních programů vypracovaný pro účely analýzy obsahuje příloha č. 5. Vzhledem k tomu, že se typem podpory blokový grant bude blížit těmto zdrojům, byl také v rámci dotazníkového šetření i na pracovních seminářích zjišťován subjektivní pohled neziskových organizací na operační programy a reálné možnosti pro čerpání prostředků včetně problémů, které mají neziskové organizace při přípravě a realizaci projektů.

5.1.

Obecné problémy při přípravě a realizaci projektů

Nejčastěji jsou v souvislosti se strukturálními fondy EU zmiňovány (a to napříč operačními programy) tyto problémy: 1. Administrativní náročnost, a to jak během sepisování projektové žádosti, tak i během realizace projektu. „NNO se často bojí podávat projekty do strukturálních fondů z důvodu složitosti zpracování projektové dokumentace“ [ Nováková ]. Respondenti často vnímali jako nadbytečnou studii proveditelnosti, dále bylo negativně hodnoceno časté opakování stejných bodů v žádosti. Organizace argumentují také tím, že dochází k odčerpávání odborných kapacit na administraci projektu. 2. Ze strany řídicích orgánů nejčastěji neziskovým organizacím vadí dlouhá doba vyhodnocování podaných žádostí, dále změna podmínek během realizace a zpožďování plateb. Environmentální neziskové organizace dále poukazují na nesoulad smluv o poskytnutí dotace s českými legislativními normami, například Obchodním zákoníkem. „Problémem je změna podmínek výzvy v průběhu psaní projektu, nedostatečně připravená pravidla pro realizaci ze strany ministerstva. Zpoždění zahájení projektů způsobené nedodržením termínů na ministerstvu“ [ dotazník ]. 3. Velké výhrady mají respondenti k samotnému nastavení grantů, kdy tlak je vyvíjen především na inovativnost či rozvoj, což jim zabraňuje v čerpání dotací na již rozběhnuté projekty. Některé organizace proto musejí po vyčerpání financí nastartované aktivity zase ukončit. V této souvislosti také většina respondentů dodává, že by uvítali projekty s delší dobou realizace (ideálně alespoň tři roky).


16


5.2.

Evropský sociální fond

5.2.1. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Globálním cílem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“ [ 13 ]. V rámci tohoto operačního programu je možné získat podporu na úhradu 100 % způsobilých výdajů, mezi které patří osobní náklady, služby (maximálně do 49 % celkového rozpočtu), cestovné, pořízení investičního majetku a nábytku (pouze do 9 %), pořízení zařízení (do 25 %). Financování probíhá prostřednictvím zálohových plateb. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa 3: Sociální integrace a rovné příležitosti Dotace jsou určeny na podporu sociální integrace a sociálních služeb (sociální začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením), podporu sociální integrace příslušníků romských lokalit, integraci sociálně vyloučených skupin na trhu práce a rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života. Prioritní osa 5: Mezinárodní spolupráce V rámci této prioritní osy budou financovány aktivity zaměřené na podporu mezinárodní spolupráce mezi projekty v různých členských státech, mezi skupinami aktérů zaměřených na specifickou problematiku, mezi aktéry ze společné regionální oblasti s aktéry v dalších oblastech a mezi národními organizacemi v několika členských státech. Souhrnná statistika čerpání pro Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost bohužel dosud nebyla zveřejněna. Z výsledků jednotlivých výzev však vyplývá, že neziskové organizace dominují mezi příjemci podpory v rámci prioritní osy 3 Sociální integrace a rovné příležitosti. Hlavní nevýhody podpory vnímané neziskovými organizacemi: 1. U výzvy na téma sociální ekonomika chybí ve způsobilých příjemcích nejčastější právní forma neziskových organizací – občanské sdružení. 2. Omezení výše mzdových nákladů pro odborné pracovníky. 3. Mezi podporovanými aktivitami nebo cílovými skupinami chybí:

-

volnočasové/osvětové/preventivní programy pro seniory,

-

volnočasové/osvětové/preventivní programy pro rodiny,

-

podpora sociálního bydlení,

-

aktivity spojené s lidskoprávními otázkami (např. korupce),

-

poskytování asistenčních služeb ve školách,

-

vytvoření specializovaných tříd v denních a týdenních stacionářích,


17


-

poskytování služeb pro specifické skupiny: osoby s poruchou příjmu potravy, pozůstalí či příbuzní těžce nemocné osoby, gambleři,

-

podpora dobrovolnictví.

4. U oblasti podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce je pro zahraniční partnery uplatňován princip partnerství bez finančního příspěvku, tj. partneři nemohou čerpat prostředky z vlastního rozpočtu. 5.2.2. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost „Globálním cílem OP VK 2007 – 2013 je rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji“ [ 14 ]. Základní podmínky pro čerpání dotací jsou stejné jako u Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, tedy 100% financování prostřednictvím zálohových plateb, omezení pro čerpání služeb a hmotného majetku, zejména investičního. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa 1: Počáteční vzdělávání Např. zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí, rozšíření výuky v cizích jazycích na středních školách, propracování a rozšíření nabídky asistenčních služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvoření systému dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení a podpora tohoto vzdělávání s důrazem na odborné kompetence i kompetence vedoucí ke zvyšování manažerských schopností nutných pro další rozvoj škol a školských zařízení apod. Prioritní osa 3: Další vzdělávání Např. podpora vzdělávání v oblasti obecných a odborných kompetencí, vytvořit vzdělávací moduly zaměřené na podporu obecných kompetencí (jazykové a IT dovednosti, podpora podnikatelských dovedností, znalostí a dovedností v environmentální oblasti), rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích, vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj apod. Ze zveřejněného seznamu příjemců k 10.5.2009 je zřejmé, že z tzv. globálních grantů, které jsou určeny na podporu projektu regionálního významu, nebyl v rámci Zlínského kraje podpořen jediný projekt neziskových organizací, v Olomouckém kraji byly podpořen jeden a v Moravskoslezském 3 projekty. O něco úspěšnější, zejména v oblasti podpory 1.1., jsou neziskové organizace v případě tzv. individuálních projektů, kterých bylo ke konci srpna 2009 podpořeno celkem 28 a které jsou vyhlašovány z centrální úrovně Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.


18


Hlavní nevýhody podpory vnímané neziskovými organizacemi: 1. I přesto, že environmentální výchova, vzdělávání a osvěta je uvedena jako podporovaná aktivita, prakticky žádné projekty zaměřené na tuto aktivitu nebyly z globálních grantů administrovaných krajskými úřady podpořeny. Krajské úřady při hodnocení projektů preferují školské subjekty zřizované právě krajem nebo obcemi před neziskovými organizacemi. 2. Mezi podporovanými aktivitami nebo cílovými skupinami chybí: -

osvětová/preventivní činnost nebo „ekovýchova“ pro dospělé,

-

ekotrhy, ekojarmarky,

-

vydávání periodika,

-

volnočasové aktivity pro děti a mládež.

5.3.

Evropský fond pro regionální rozvoj

5.3.1. Regionální operační programy Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Z regionálních operačních programů je možné získat podporu zpravidla ve výši 92,5 % (v případě veřejné podpory 40‐60 %) na pokrytí investičních nákladů a služeb, osobní náklady lze hradit pouze doplňkově (do 10 % způsobilých výdajů). Financování probíhá zpětně na základě uskutečněných výdajů, zpravidla v půlročních intervalech. „Globálním cílem Regionálního operačního programu Střední Morava je zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu soudržnosti Střední Morava a životní úrovně jeho obyvatel ve svém komplexu“ [ 15 ]. Regionální operační program Střední Morava Prioritní osa 2: Integrovaný rozvoj a obnova regionu Neziskové organizace působící v oblasti sociálních služeb mohou využít podpory z prioritní oblasti 2.2. Rozvoj měst a 2.3. Rozvoj venkova. Jedním z hlavních cílů zmíněných prioritních oblastí je rozvoj infrastruktury sociálních služeb včetně infrastruktury pro sociální integraci specifických skupin ohrožených sociálním vyloučením tak, aby byla zajištěna přiměřená dostupnost a odpovídající kvalita těchto služeb. Dalšími cíli jsou pak podpora volnočasových aktivit a úprava infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např. osoby s handicapem). Prioritní osa 3: Cestovní ruch Skrze podoblast podpory 3.2. Veřejná infrastruktura a služby mohou environmentální organizace předkládat projekty týkající se ochrany a rozvoje přírodního dědictví a jiné podpory zlepšení služeb cestovního ruchu (zde se počítá s podporou infrastruktury pro pěší turistiku, spojením naučných stezek s historickými památkami, vybudováním jednotného systému turistických okruhů, naučných stezek a/nebo navigačních tabulí v turistické destinaci).


19


K 30.8.2009 byly z Regionálního operačního programu Střední Morava podpořeny v uvedených prioritních oblastech pouze dva projekty nestátních neziskových organizací v celkové výši 60 mil. Kč, a to v podoblasti podpory 2.2.2. Infrastruktura pro rozvoj sociálních služeb. Globálním cílem Regionálního operačního programu Moravskoslezsko je „Urychlit rozvoj regionu a zvýšit jeho konkurenceschopnost efektivnějším využitím jeho potenciálu. Tohoto cíle bude dosaženo zejména zvyšováním kvality života obyvatel a atraktivity regionu pro investory a návštěvníky, zlepšováním podmínek pro práci i volný čas, zejména modernizací dopravní infrastruktury a rozvojem dalších atributů spokojenosti obyvatel a návštěvníků regionu. Konkurenceschopnost regionu Moravskoslezsko bude posilována vytvářením příhodných podmínek pro podnikání a aktivním marketingem Moravskoslezského kraje“ [ 16 ]. Regionální operační program Moravskoslezsko Prioritní osa 1: Regionální infrastruktura a dostupnost Prioritní osa zohledňuje životní prostředí zejména v aktivitách zaměřených na podporu veřejné hromadné dopravy a modernizaci vozového parku v hromadné dopravě s důrazem na jeho ekologičnost. Rovněž bude kladen důraz na podporu dalších ekologicky šetrných forem dopravy (např. cyklistická doprava). Prioritní osa 2: Podpora prosperity regionu Budou zde podporovány aktivity, které povedou k rozvoji infrastruktury pro oblast sociálních služeb, vzdělávání a zdravotnictví, a které umožní rovný přístup k těmto veřejným službám. Konkrétně se jedná například o sociální služby poskytované osobám ohroženým sociálním vyloučením či o zlepšování dostupnosti veřejných budov pro osoby s omezením pohybu nebo orientace. Nestátní neziskové organizace mohou čerpat podporu na aktivity týkající se regenerace brownfields, které zahrnují i odstranění méně závažných ekologických zátěží. V oblasti rozvoje cestovního ruchu pak jsou podporovány projekty zaměřené na rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu (cykloturistika, pěší turistika apod.). Prioritní osy 3 a 4: Rozvoj měst a Rozvoj venkova Tyto prioritní osy zahrnují aktivity na podporu rovných příležitostí zejména v oblasti rozvoje služeb pro staré občany a rodiny s dětmi. V prioritní ose 3 je tento vliv zřejmý rovněž v oblasti revitalizace deprivovaných čtvrtí měst, včetně aktivit k eliminaci rizika sociálního vyloučení jejich obyvatel, pro jejichž podporu bude využito rovněž křížového financování. Prioritní osa 3 obsahuje též aktivity zaměřené na podporu sociálního začlenění etnických menšin. NNO mohou realizovat projekty zaměřené na regeneraci fyzického prostředí ve městech a obcích. Prioritní osa 3 dále obsahuje aktivity zaměřené na minimalizaci vlivu staveb na jednotlivé složky životního prostředí a eliminaci vlivu dopravy na kvalitu ovzduší. K 3.9.2009 bylo z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko podpořeno v uvedených prioritních oblastech 8 projektů neziskových organizací, celková podpora dosáhla 55 mil. Kč.


20


Hlavní nevýhody podpory vnímané neziskovými organizacemi: 1. Nutnost předfinancování výdajů – neziskové organizace nemají zajištěno cash‐flow pro financování investic, získání úvěrů u banky je téměř nemožné. 2. Nutnost spolufinancování projektů – i pouhé 7,5 % spolufinancování je pro neziskové organizace příliš. 3. Velký počet žadatelů v rámci jedné oblasti podpory. 4. Finanční a časová (kapacita) náročnost projektové přípravy. 5. Vysoká minimální částka pro projekt (zpravidla 2 mil. Kč) znevýhodňuje menší organizace. 5.3.2. Operační program Životní prostředí „Globálním cílem Operačního programu Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví obyvatel státu a zvyšuje atraktivitu území pro život, práci a investice. Důsledkem investiční atraktivity je zvyšování nejen zaměstnanosti, ale zejména konkurenceschopného udržitelného hospodářského růstu v regionech“ [ 9 ]. Operační program Životní prostředí kombinuje prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj a Kohezního fondu a podporuje řadu oblastí, které jsou financovány v rámci blokových výjimek, nelze tedy ve stručnosti popsat ani míru financování pro celý program, ani výčet způsobilých výdajů. Financování probíhá zpětně na základě uskutečněných výdajů. Operační program Životní prostředí Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Cílem podpory je zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití environmentálně šetrných způsobů výroby energie včetně energetických úspor. Podpora je realizována na celém území ČR, s výjimkou projektů zaměřených na výsadbu a regeneraci izolační zeleně za účelem snížení imisní zátěže prašnosti z plošných zdrojů. Tyto typy projektů lze realizovat pouze v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší dle imisních dat za rok 2005. Prioritní osa 3: Udržitelné využívání zdrojů energie Cílem podpory je zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla a elektřiny a využití odpadního tepla. Prioritní osa 4: Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Cílem podpory je zkvalitnění nakládání s odpady, snížení produkce odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží. Prioritní osa 6: Zlepšování stavu přírody a krajiny


21


Cílem podpory je zastavení poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny Prioritní osa 7: Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Cílem podpory je vybudování plošné a dostupné sítě center environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, informačních center a environmentálních poraden. V prioritní ose 7 jsou alokovány prostředky ve výši 42 milionů eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tyto peníze mohou být využity pro projekty realizované na území celé České republiky s výjimkou hl. m. Prahy. Prioritní osa je zaměřena zejména na investiční podporu, v odůvodněných případech je v rámci křížového financování možnost neinvestiční podpory na realizaci environmentálních vzdělávacích programů v oblasti dalšího vzdělávání pro různé cílové skupiny. V případě nákupu nebo výstavby nemovitosti musí být příjemce vlastníkem nemovitosti (v případě rekonstrukce stačí nájemní vztah) a vlastníkem nebo nájemcem pozemku, na kterém bude realizováno opatření, po dobu nejméně 20 let od dokončení projektu. Podmínkou pro přidělení dotace na nákup, výstavbu nebo rekonstrukci environmentálního vzdělávacího či informačního centra je závazek provozu tohoto centra po dobu 20 let od podání žádosti. V případě, že se dotace vztahuje pouze na technické vybavení, je tato lhůta stanovena na 5 let. Objekt po realizaci projektu musí splňovat nízkoenergetický nebo vyšší standard pro energetickou náročnost budovy. V seznamu podpořených projektů z Operačního programu Životní prostředí zveřejněném k 5. srpnu 2009 figuruje ve vybraných 3 krajích pouze 12 neziskových organizací, které získaly podpory na realizaci projektů v prioritní ose 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny. 1. Nutnost předfinancování výdajů – neziskové organizace nemají zajištěno cash‐flow pro financování investic, získání úvěrů u banky je téměř nemožné. 2. Nutnost spolufinancování projektů. 3. Finanční a časová (kapacita) náročnost projektové přípravy. 4. Nemožnost uplatnění mzdových nákladů u většiny oblastí podpory. „Z našeho pohledu strukturální fondy nepokrývají mzdové náklady. Například problém představuje i nedostatek prostředků na investice do zázemí nebo nemožnost kombinovat investiční a měkké projekty. Chybí možnost čerpat prostředky na neprojektové záležitosti“ [ Orság ]. 5. Mezi podporovanými aktivitami nebo cílovými skupinami chybí: -

preventivní či osvětové informační kampaně,

-

zřízení a provoz naučných stezek,

-

terénní ochrana přírody,

-

třídění nespecifického odpadu (například oděvů),

-

terénní práce v oblastech, které spadají mimo CHKO,

6. Nemožnost zahrnutí vyřešení majetkoprávních vztahů k předmětu podpory do nákladů na přípravu projektu. „Získávání souhlasů vlastníků, častá neuznatelnost těchto nákladů (ty se pohybují ve výši cca 30‐100 tis.Kč)“ [ dotazník ].


22


7. Změna pravidel během realizace projektu. 8. Zpožďování plateb – i přes garantovou lhůtu na vyplacení prostředků po schválení žádosti o platbu a to kvůli administrativním průtahům při schvalování žádosti. 9. U prioritní osy 7 příliš dlouhá doba udržitelnosti (20 let).

5.4.

Zhodnocení

Ze všech operačních programů financovaných ze strukturálních fondů EU má pro neziskové organizace nejvhodnější nastavení Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, ze kterého je možné čerpat podporu na realizaci aktivit v oblasti sociálních služeb. „Program je extrémně příznivý (zálohové platby, bez kofinancování, platby i rozpočet v Kč)“ [ dotazník ]. Neziskové organizace jsou při podávání žádostí velice úspěšné a čerpají prostředky na řadu projektů. I přesto má tento operační program svoje nevýhody spočívající v zaměření na trh práce, respektive návrat nebo udržení se cílových skupin na trhu práce (z toho vyplývá úzká definice cílových skupin) a v omezení žadatelů o podporu pouze na subjekty registrované dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. „Tématicky chybí (v podpoře strukturálních fondů) sociální bydlení pro seniory (chráněné bydlení apod.), dále aktivity pro seniory (strukturální fondy jsou primárně zaměřeny na trh práce, takže zrovna senioři vypadávají), rodinná politika, a některé další aktivity, které nejsou definovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (například mateřská centra, volnočasové aktivity pro děti atd.)“ [ Suda ]. Vedle toho další operační program určený na financování tzv. „měkkých“ projektů – Vzdělávání pro Konkurenceschopnost – není neziskovými organizacemi tolik využíván, i přesto že nabízí možnost financovat projekty v oblasti evnironmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ve které neziskové organizace tradičně dominují. „U OP VK je situace složitější v tom, že environmentální organizace jdou do konkurence se školami. Bývají velmi úspěšné, což je ale trnem v oku MŠMT, které by raději podporovalo školy“ [ Kažmierski ]. Zejména neziskovým organizacím působícím na lokální úrovni, mezi které patří právě environmentální subjekty ve vybraných krajích, je téměř znemožněn přístup k podpoře z regionálních tzv. globálních grantů. Regionální operační programy i Operační program Životní prostředí jsou primárně nastaveny jako investiční, čímž se čerpání z těchto zdrojů stává pro většinu neziskových organizací nedostupné. Důvodem pro nevyužívání těchto operačních programů je vysoká náročnost na dostupné vlastní zdroje (na administraci přípravy žádosti, stavební dokumentaci a v případě úspěchu i spolufinancování) či externí zdroje (neziskové organizace jen těžko získávají bankovní úvěr na předfinancování výdajů). „Vzhledem k absenci prostředků na spolufinancování nebo financování úvěru nemohlo naše občanské sdružení žádat o podporu ze SF (i když typ jeho aktivit patří mezi výrazně podporované)“ [ dotazník ]. Níže uvedená tabulka představuje základní přehled podaných projektů neziskovými organizacemi. Vyplývá z ní, že úspěšnost neziskových organizací při hodnocení je nižší než průměr. Údaje v tabulce


23


značně ovlivňuje fakt, že v době získání informací nebyly k dispozici výsledky výzev z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tab. 1: Počet podaných / schválených / vyřazených projektových žádost NNO k 17.3.2009 Počty Podané žádosti celkem Schválené projekty Vyřazené projekty Operační Celkem NNO NNO/cel. Celkem NNO NNO/cel. Celkem NNO NNO/cel. program počet Počet v % počet Počet v % počet Počet v % Oblast poskytování sociálních služeb OP LZZ 2 370 302 12,74 48 0 0 871 109 12,51 ROP MS 458 12 2,62 109 1 0,92 142 3 2,11 ROP SM 659 24 3,64 167 4 2,40 220 12 5,45 Oblast životního prostředí OP ŽP 3 606 38 1,05 1 501 11 0,73 549 10 1,82 OP VK 3 829 249 6,50 416 15 3,61 1 558 131 8,41

Zdroj: MSC2007. Pozn.: Vysvětlení zkratek: - OP LZZ = Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost - ROP MS = Regionální operační program Moravskoslezsko - ROP SM = Regionální operační program Střední Morava - OP ŽP = Operační program Životní prostředí - OP VK = Operační program Vzdělávání konkurenceschopnost

Obecný problém realizace projektu financovaných ze strukturálních fondů EU představuje udržitelnost. „Samozřejmě velkým problémem je udržitelnost, kdy NNO po skončení projektu ze strukturálních fondů v něm chce i nadále pokračovat a žádá na něj prostředky z veřejných zdrojů. Rozpočty EU jsou navíc velkorysé a nadhodnocené, takže aktivity projektu není možné financovat v dosavadní míře“ [ Rychlík ].


24


6.

Doporučení pro první výzvu BG FNNO

Ačkoli je prostředí v obou oblastech – sociální služby a životní prostředí ‐ naprosto odlišné, současné postavení neziskových organizací se vzácně shoduje. Závislost na dotacích, trvalé podfinancování činností, které jsou označeny jako veřejné služby, a strnulost systému financování neumožňující pružnou reakci na potřeby cílových skupin vedou k tomu, že neziskové organizace nemají dostatek kapacit a prostředků pro další vnitřní rozvoj i rozvoj poskytovaných služeb nebo vykonávaných aktivit.

6.1.

Obecná doporučení pro nastavení blokového grantu

Z provedené analýzy vyplývají doporučení pro obecné nastavení podmínek blokového grantu: -

nastavit podmínky tak, aby byla preferována spíše udržitelnost sub‐projektů (resp. stanovit povinnost udržení výsledků po dobu 3 let od ukončení realizace sub‐projektu ve smlouvách o poskytnutí grantu) oproti inovativnosti;

-

zajistit předfinancování investičních výdajů z důvodů nemožnosti dosáhnout na bankovní úvěry pro neziskové organizace.

6.2.

Návrh podporovaných oblastí

I přes vyloučení překrytí podpory z blokového grantu se strukturálními fondy EU díky kombinovanému typu projektů (oprávněnost investičních i neinvestičních výdajů) doporučujeme: -

nastavit podporované oblasti a cílové skupiny tak, aby o podporu mohly žádat i ty neziskové organizace, které mají kvůli zaměření své činnosti omezený přístup k čerpání prostředků z operačních programů (zejména kvůli nevhodné cílové skupině nebo aktivitě);

-

v oblasti sociálních služeb neomezovat podporu jen na poskytování služeb vymezených podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale také na vykonávání aktivit v oblasti sociální práce;

Doporučujeme vykonat hlavní změnu oproti původnímu zadání blokového grantu: analýza potřeb neziskových ukázala, že také u neziskových organizací působících v oblasti sociálních služeb je nutné posílit vnitřní kapacitu tak, aby tyto organizace mohly lépe působit v nevhodně nastaveném prostředí pro činnost, zejména systému financování sociálních služeb. Návrh podporovaných oblastí: 6.2.1. Prioritní oblast A: Poskytování sociálních služeb Podporované oblasti (služby, aktivity, programy): 1) Sociální poradenství 2) Služby sociální prevence pro cílové skupiny:


25


- senioři - děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy - rodiny s dítětem/dětmi - oběti domácího násilí a trestné činnosti - osoby s poruchami příjmu potravy 3) Služby sociální péče pro cílové skupiny: - senioři - děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy - rodiny s dítětem/dětmi - oběti domácího násilí a trestné činnosti - osoby s poruchami příjmu potravy 4) Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením 5) Podpora osobní asistence na školách 6) Služby mateřských center 7) Služby hospiců 6.2.2. Prioritní oblast 2: Problematika životního prostředí Podporované oblasti (služby, aktivity, programy): 1) Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta pro tyto cílové skupiny - děti předškolního věku - rodiny - dospělí 2) Environmentální vzdělávání a osvěta pro specifické skupiny - veřejná správa - zemědělci - podnikatelé 3) Environmentální poradenství – obecné 4) Environmentální poradenství – specifické (dotační poradenství, energetické úspory, ekozemědělství) pro cílové skupiny: - domácnosti - podnikatelé - zemědělci - veřejná správa 5) Průvodcovská činnost při rozvoji udržitelných forem turismu a cestovního ruchu 6) Monitoring stavu životního prostředí 7) Péče o krajinu, management cenných lokalit

6.3.

Návrh podporovaných aktivit

Doporučenou intervenční strategií pro nastavení podporovaných aktivit je posílení vnitřních kapacit neziskových organizací za účelem získání dalších, externích zdrojů při respektování následujících principů: -

klást důraz na samofinancování aktivit včetně rozvoje aktivit generujících příjmy na činnost NNO (při respektování podmínek pro veřejnou podporu);


26


-

co nejméně omezovat podporované aktivity oprávněné výdaje a velikost sub‐projektu a respektovat tímto způsobem rozmanitost neziskových organizací, jejich programů a služeb a jejich potřeb vzhledem k různému stádiu rozvoje.

Mezi podporované aktivity by měly patřit aktivity zaměřené na: a)

zajištění udržitelnosti činností organizace formou rozšíření nebo zkvalitnění poskytovaných služeb nebo realizovaných aktivit/programů a

b) posílení organizační, personální a finanční kapacity organizace. Doporučujeme, aby neziskové organizace nemohly podávat žádosti zaměřené pouze na aktivitu b). Vhodné jsou tedy kombinace aktivit a) nebo a)+b). Návrh podporovaných aktivit: 6.3.1. Rozšíření nebo zkvalitnění poskytovaných služeb nebo realizovaných aktivit/programů 1. Zajištění odpovídajícího prostorového a materiálového vybavení pro poskytování služeb nebo realizaci aktivit, včetně: - rekonstrukce prostor - modernizace prostor - investic do bezbariérových úprav - pořízení technického a materiálového vybavení 2. Zajištění odpovídajícího vybavení pro poskytování terénních služeb a realizaci venkovních aktivit, včetně: - pořízení dopravního prostředku - úpravy stávajícího dopravního prostředku - pořízení technického a materiálového vybavení 3. Rozvoj a zkvalitnění nabídky poskytovaných služeb a rozšíření realizovaných aktivit, včetně - vytváření know‐how a metodické podpory - rozšíření a zvýšení kvalifikace pracovníků - vytváření podmínek a pomůcek pro práci s cílovými skupinami 4. Propagace poskytované služby nebo realizované aktivity za účelem informování veřejnosti a cílových skupin, včetně: - podpory vytváření nabídek poskytovaných služeb - podpory public relations 6.3.2. Posílení organizační, personální a finanční kapacity organizace 1. Zajištění sídla organizace s odpovídajícím prostorovým a materiálovým vybavením, včetně: - rekonstrukce prostor - modernizace prostor - bezbariérových úprav - technického a materiálového vybavení 2. Posílení organizačního řízení, včetně: - vytváření nebo aktualizace strategického plánu organizace - vytváření nebo aktualizace organizačního řádu - rozšíření a zvýšení kvalifikace pracovníků


27


3. Posílení personální politiky organizace, včetně - zavádění procesů hodnocení zaměstnanců - zavádění motivačních prvků - utváření a konsolidace pracovních týmů - rozšíření a zvýšení kvalifikace pracovníků 4. Posílení marketingového řízení, včetně: - vytvoření nebo aktualizaci marketingového plánu - vytvoření systému péče o sponzory - vytvoření nových propagačních materiálů organizace - podpory public relations - rozšíření a zvýšení kvalifikace pracovníků 5. Posílení finančního řízení, včetně: - vytvoření systému finančního plánování - vytvoření systému řízení cash‐flow - vytvoření systému pro efektivní investování disponibilního majetku - rozšíření a zvýšení kvalifikace pracovníků 6. Posílení projektového řízení, včetně: - rozšíření a zvýšení kvalifikace pracovníků


28


7.

Závěr

Cílem předkládané analýzy bylo zjistit současnou situaci neziskových organizací působících v oblasti sociálních služeb a životního prostředí v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, definovat jejich potřeby a zformulovat doporučení po nastavení první výzvy Blokového grantu – Fondu pro nestátní neziskové organizace. Pro vypracování analýzy byla použita kvalitativní strategie výzkumu opírající se o informace získané z pracovních seminářů, on‐line dotazníkového šetření i strukturovaných rozhovorů a rozborem dostupné literatury a dalších zdrojů. I když časově omezený prostor pro provedení analýzy neumožnil podrobnější rozbor příčin situace, ve které se neziskové organizace nacházejí, podařilo se podle autorů analýzy hlavní cíl analýzy splnit. Předcházející kapitoly obsahují celou řadu informací o vnějším prostředí, ve kterém neziskové organizace působí, i o jejich potřebách zejména s ohledem na další rozvoj a stabilitu. Vedle toho tato souhrnná zpráva obsahuje přehled dotačních příležitostí pro neziskové organizace ze strukturálních fondů EU včetně informací o úspěšnosti neziskových organizací při čerpání prostředků. Doporučení formulovaná v této souhrnné zprávě i návrhy pro nastavení první výzvy budou sloužit pracovníkům Nadace Partnerství – Zprostředkovateli blokového grantu i dalším zainteresovaným osobám při formulování podmínek první výzvy. Doufejme, že se vynaložené úsilí na zjištění potřeb neziskových organizací vyplatí a že budou podpořeny projekty, které budou neziskovým organizacím přínosem a pomohou jim přispět ke stabilizaci nebo rozšíření jejich činnosti a vytvoření prostor pro jejich zapojování do věcí veřejných a posílení jejich role hybatele občanské společnosti. Na závěr by autoři analýzy rádi tímto vyjádřili poděkování všem, kteří se průzkumu zúčastnili, ať již participací na pracovních seminářích, vyplněním on‐line dotazníku nebo ochotou poskytnout rozhovor.


29


8.

Seznam použité literatury a zdrojů

[ 1 ]

Hutař, Jan; Krása, Václav: Co přináší zákon o sociálních službách pro uživatele, poskytovatele, orgány státní správy a samosprávy. Informační materiál Národní rady pro osoby se zdravotním postižením, on‐line text (http://www.nrzp.cz/userfiles/file/soc‐zak‐brozura.pdf)

[ 2 ]

Hyánek, Vladimír; Prouzová, Zuzana; Škarabelová, Simona a kol. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 292 s. ISBN 978‐80‐210‐4423‐4

[ 3 ]

Jabůrková, Milena; Dohnalová, Renata; Jirků, Lucie; Kudějová, Taťána; Mátl, Ondřej; Novák, Pavel. Od paragrafů k lidem Analýza situace v oblasti sociálních služeb po přijetí nového zákona o sociálních službách. On‐line text (http://jc.apla.cz/files/Od_paragrafu_k_lidem.pdf)

[ 4 ]

Kepáková, Kateřina; Hudák Luděk. Neziskový sektor před vstupem ČR do Evropské unie : vývoj, kapacita, potřeby a směřování českých NNO zaměřených na oblast životního prostředí a udržitelného rozvoje : zpráva sociologického výzkumu z roku 2003. 1.vyd. Brno: Nadace Partnerství, 2004. 17 s. ISBN: 80‐239‐3130‐X

[ 5 ]

Škarabelová, Simona; Janoušková, Miroslava; Veselý, Michal. Dopady čerpání fondů Evropské unie na změny v organizační struktuře nestátních neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2008, 28 s. ISBN 978‐80‐904150‐1‐0

[ 6 ]

Analýza potřebnosti a využívání environmentálních poraden a poradců na území České republiky. Praha: Agentura Koniklec, 2009.

[ 7 ]

Dopady členství České republiky v Evropské unii na nestátní neziskové organizaci v programovacím období 2004 – 2006. Praha: Úřad vlády ČR, 2007.

[ 8 ]

Důvodová zpráva k zákonu č. 108/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o sociálních službách

[ 9 ]

Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí. Praha: Státní fond Životního prostředí, 2008.

[ 10 ] Názory veřejnosti na ochranu životního prostředí. Tisková zpráva. Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2008. [ 11 ] Nezisková sféra v době hospodářské krize, pořad ČRo 6, přepis lze nalézt na http://neziskovky.cz/cz/neziskovky‐cz/co‐delame/aktuality/4017.html [ 12 ] NNO jako příjemci strukturální pomoci (Příloha k jednání RVNNO dne 25.6..2009). Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009. [ 13 ] Prováděcí dokument k Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2008. [ 14 ] Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008. [ 15 ] Prováděcí dokument Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava. Olomouc: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, 2007. [ 16 ] Prováděcí dokument Regionální operační program Moravskoslezsko. Ostrava: Úřad Regionální rady Moravskoslezsko, 2007. [ 17 ] Shrnutí základních problémů NNO s čerpáním ze strukturálních fondů v ČR. Zpracováno na základě série seminářů „NNO a strukturální fondy.“ Praha: ANNO a CpKP, 2008.


30


Seznam příloh Příloha č. 1: Vzor on‐line dotazníku Příloha č. 2: Seznam osob, se kterými byl veden strukturovaný rozhovor Příloha č. 3: Seznam otázek pro strukturované rozhovory Příloha č. 4: Stručný zápis ze strukturovaných rozhovorů Příloha č. 5: Přehled sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Příloha č. 6: Stručný přehled možnosti čerpání ze operačních programů pro nestátní neziskové organizace působící v oblasti sociálních služeb a životního prostředí


31

SOUHRNNÁ ZPRÁVA ANALÝZA POTŘEB NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ. Dne:

Recommend Documents