Soubory staré hudby v soudobém Brně

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manaţerství Hudební manaţerství

Soubory staré hudby v soudobém Brně Bakalářská diplomová práce

Autor práce: Anna Pinknerová, DiS. Vedoucí práce: prof. Barbara Maria Willi, Ph.D. Oponent práce: MgA. BcA. et BcA. Martin Hroch Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D.

Brno

2015

Bibliografický záznam PINKNEROVÁ, Anna. Soubory staré hudby v soudobém Brně [Early music ensembles in contemporary Brno]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manaţerství, obor Hudební manaţerství, 2015. 39 s. Vedoucí diplomové práce prof. Barbara Maria Willi, Ph.D..

Anotace Diplomová práce „Soubory staré hudby v soudobém Brně“ pojednává o staré hudbě v Brně: o ansámblech, vzdělávacích institucích, festivalech a koncertních cyklech, s přihlédnutím k vývoji historické interpretace v brněnském prostředí. Seznamuje čtenáře se třinácti soubory působícími v oblasti interpretace renesanční, barokní či klasicistní hudby a jejich vztahem k vzdělávacím institucím v Brně.

Annotation Diploma thesis „Early music ensembles in contemporary Brno” deals with early music in Brno: ensembles, educational institutions, festivals and concert cycles, taking into account the development of historical interpretation in the Brno area. Introduces the thirteen ensembles active in the field of interpretation of the renaissance, baroque and classicist music and its relationship to educational institutions in Brno.

Klíčová slova stará hudba, historicky poučená interpretace, ansámbl, baroko, Brno

Keywords early music, historical informed interpretation, ensemble, baroque, Brno

2

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 1. května 2015

Anna Pinknerová 3

Poděkování

4

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce, paní profesorce Barbaře M. Willi za cenné připomínky a rady.

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................... 7 1.

METODIKA A KRITÉRIA ROZBORU................................................................................... 9

2.

VYMEZENÍ POJMŮ ................................................................................................................ 11

2.1 Stará hudba .................................................................................................. 11 2.2 Hudební soubor ........................................................................................... 12 2.3 Brněnská hudební scéna .............................................................................. 12 2.4 Poučená interpretace.................................................................................... 12 3.

SOUBORY STARÉ HUDBY OBECNĚ .................................................................................. 13

4.

ROZBOR VYBRANÝCH SOUBORŮ .................................................................................... 15

4.1 Specializace pouze na starou hudbu ............................................................ 15 4.1.1

Musica Poetica ..................................................................................... 15

4.1.2

Ensemble Serpens cantat ...................................................................... 17

4.1.3

Societas Incognitorum.......................................................................... 18

4.1.4

Czech Ensemble Baroque .................................................................... 18

4.1.5

La Gambetta ......................................................................................... 19

4.1.6

Collegium musicum Brno .................................................................... 20

4.1.7

In Cordis Ensemble .............................................................................. 21

4.1.8

Plaisiers de Musique ............................................................................ 22

4.1.9

Tourdion ............................................................................................... 22

4.1.10

Brno Baroque ....................................................................................... 23

4.2 Stará hudba zahrnuta do repertoáru ............................................................. 23 4.2.1

Ensemble Versus .................................................................................. 23

4.2.2

Cantus et Cordis ................................................................................... 24

4.2.3

Flautas de Colores ................................................................................ 24

4.2.4

Illegal consort Brno .............................................................................. 24

5.

VYHODNOCENÍ ROZBORU ................................................................................................. 26

6.

FESTIVALY A CYKLY KONCERTŮ STARÉ HUDBY ...................................................... 28

6.1 BACHA na Mozarta .................................................................................... 28 5

6.2 Concentus Moraviae .................................................................................... 28 6.3 Cyklus koncertů staré hudby Barbara Maria Willi uvádí… ........................ 29 6.4 Hudební lahůdky ......................................................................................... 30 6.5 Bachův varhanní festival duchovní hudby .................................................. 31 6.6 Velikonoční festival duchovní hudby .......................................................... 31 7.

VÝVOJ VZDĚLÁVACÍHO ZÁZEMÍ V BRNĚ..................................................................... 32

7.1 JAMU .......................................................................................................... 33 7.2 Akademie staré hudby na FF MU ............................................................... 34 7.3 Konzervatoř Brno ........................................................................................ 34 7.4 ZUŠ se zaměřením na církevní hudbu......................................................... 34 7.5 Další moţnosti vzdělávání v České republice ............................................. 35 8.

ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 36

9.

POUŢITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ...................................................................................... 37

Kniţní zdroje ....................................................................................................... 37 Internetové zdroje ............................................................................................... 37 10.

SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................... 41

11.

SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK ........................................................................................ 42

6

Úvod Stále častěji si brněnský posluchač můţe zajít na koncert s programem tzv. staré hudby. Počet souborů, které se na tuto oblast zaměřují, stoupá, a provádění děl s přístupem tzv. poučené interpretace jiţ není nijak překvapujícím či ojedinělým jevem, ale zcela běţnou praxí. Víme, ţe tomu tak nebylo vţdycky. Zájem o starou hudbu se začal probouzet aţ ve druhé polovině 19. století. Specializované soubory postupně do svého repertoáru zařazovaly více skladeb pocházejících z pera autorů renesančních, barokních či klasicistních. Rozvoj zaznamenal i muzikologický výzkum staré hudby a její interpretace (Pospíchalová 2012, s. 6). V devadesátých letech 20. století se díky změně poměrů v České republice a otevření hranic usnadnila spolupráce se zahraničními umělci. Od té doby jiţ uplynulo dvacet let. Co se za tu dobu v oblasti staré hudby změnilo? Jaké nové trendy přístupu k interpretaci můţeme sledovat? Dozajista zaznamenáme i změny v zázemí pro studium staré hudby z hlediska vzdělávacích institucí. Cílem této práce je mapování infrastruktury souborů staré hudby podle nastavených kritérií. Čtenáři je předkládán přehled souborů, osob a institucí, které v aktuální době zasahují do dění v této oblasti. Data z této práce budou vyuţita pro potřeby marketingového výzkumu publika staré hudby, který probíhá v rámci projektu specifického výzkumu „Dobové operní produkce na Moravě 18. století – průzkum, realizace, multiplikace“, jehoţ řešitelem je Jan Čiţmář, MA, student doktorandského stupně studia Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU). Mezi nastavenými kritérii, o nichţ se zmíním více v kapitole Metodika a kritéria rozboru, je nejdůleţitější kritérium místní: práce se věnuje pouze brněnské hudební scéně. Při psaní mne zpočátku inspirovala magisterská diplomová práce Barbory Pospíchalové (Hockové), jejímţ tématem je provozování staré hudby v Brně mezi lety 1970–1990 (Pospíchalová, 2012). Pospíchalová téma zpracovává z hlediska konaných koncertů a repertoáru, popisuje hlavní interprety a osobnosti tehdejšího okruhu příznivců staré hudby. Představuje instituce, které zaštiťovaly koncertní dění v Brně. Práce Soubory staré hudby v soudobém Brně pokračuje léty devadesátými.

7

Práce je členěna do tří částí. První se zabývá ansámbly staré hudby a dělí je na ty, které jsou zaměřeny pouze na interpretaci staré hudby, a ty, které se nevyhýbají jiným stylovým obdobím či ţánrům. Zatímco druhá část práce mapuje festivaly a cykly koncertů v této oblasti, ve třetí, poslední části práce, je stručně načrtnut vývoj vzdělávacího zázemí poučené interpretace v Brně.

8

1. Metodika a kritéria rozboru Práce je zpracována metodou desk research. Prameny této práce jsou tedy data sekundární, tedy informace dostupné v ţivotopisech, na webových stránkách souborů, údaje uvedené v publikacích, databázích apod. Nevýhodou práce se sekundárními daty je riziko, ţe údaje nemusí být zcela aktuální, a tudíţ mohou vést k mylným závěrům. Výhodou je jednoduchost, dostupnost informací a finanční nenáročnost. (vyzkumy.cz, ©2013) Metoda byla zvolena, protoţe je nejvhodnější pro zpracování tohoto druhu práce, autorka se snaţí čerpat z nejaktuálnějších moţných zdrojů. Vedlejším dopadem pouţití desk research je prostudování webové sebeprezentace souborů, coţ je okomentováno v 5. kapitole – Vyhodnocení rozboru. Kritéria výběru souboru pro zpracování v souladu s účely této práce jsou: soubor se zabývá interpretací staré hudby (= pro účely práce definujme starou hudbu jako hudbu renesanční, barokní a klasicistní)1, soubor je stále aktivní (min. dva koncerty ročně, poslední aktivity zaznamenány nejpozději v roce 2014), soubor účinkuje na brněnské hudební scéně, alespoň někteří členové souboru v Brně studovali, učí ve zdejších vzdělávacích institucích či jsou jiným způsobem s Brnem spojeni. Struktura práce vyţaduje soubory rozdělit do kategorií. Jako měřítko byl zvolen způsob orientace: je soubor zaměřen pouze na starou hudbu nebo provádí i hudbu jiných období či ţánrů? Kaţdý zkoumaný soubor je rozebrán z několika hledisek: specializace v obsazení a zaměření na konkrétní stylové období, počet studentů brněnských hudebních škol v souborech (graf), četnost

účinkování

jednotlivých

členů

v několika

podobně

zaměřených souborech najednou, propojení s poezií, dramatickým uměním, tancem či jinými druhy umění, doplňky typu dobových kostýmů.

1

více k definici sousloví stará hudba v kapitole Vymezení pojmu stará hudba

9

Dalšími hledisky by mohl být přístup kritiky k hodnocení staré hudby a jednotlivých souborů, mediální ohlasy, podíl uţívaných historických nástrojů oproti současným či jejich výroba členy souboru atd. Předmětem analýzy nejsou sólisté ani jednotlivé osobnosti z oboru historická interpretace, práce si rovněţ neklade za cíl zmapovat vývoj scény staré hudby v Brně. V práci nejde o hodnocení umělecké kvality souborů či scény, ale spíše o organizační zázemí staré hudby.

10

2. Vymezení pojmů 2.1 Stará hudba The New Grove Dictionary of Music and Musicians definuje heslo stará hudba jako termín dříve aplikovaný na hudbu baroka a starších období, nicméně dnes běţně uţívaný k označení jakékoliv hudby, u které je potřeba rekonstruovat historicky vhodný způsob interpretace na základě dochovaných partitur, dohod a nástrojů a další dobové doklady. „Hnutí staré hudby“ přinášející znovuoţivení zájmu o tento repertoár, nástroje a způsoby interpretace s ním související, mělo velký dopad na hudební ţivot posledních desetiletí 20. století.2 (The New Grove Dictionary of Music and Musicians, 2001, s. 568) Slovník české hudební kultury (Fukač, Vyslouţil, Macek, 1997) heslo stará hudba neobsahuje.

Najdeme zde však slovo historismus, v jehoţ výkladu je

uvedeno: „Hudebně specifickým projevem historismu je obnovování estetické ţivotnosti tvorby vzdálených epoch (bachovská renesance, péče o nové uvádění renesanční a středověké tvorby atd.).“ Obecně tedy starou hudbou myslíme tvorbu starších slohových období, od středověké hudby aţ ke klasicismu, někdy dokonce i počátky romantismu. (Nováková, 2011, s. 20) Vymezením pojmu stará hudba se zabývala ve své bakalářské diplomové práci „Znovuoţivování staré hudby v českých zemích v 19. století“ Magdalena Šmídová Turchichová: „Definice staré hudby byla tedy často zjednodušena pouhým časovým ohraničením. To je pouze jeden z aspektů. Důleţitým momentem ve vývoji této definice je sousloví „přerušená kontinuita“. To je hudba taková, která musí být do hudební recepce znovu uvedena, hudba, kterou je zapotřebí rekonstruovat. Nejedná se jen o přerušenou kontinuitu uvádění v hudebním ţivotě, jde i o přetrţení vazeb určitých estetických pravidel příznačných právě pro příslušnou epochu. Nalezení a pouţití těchto pravidel se pak stává součástí další podmínky –

2

Překlad autorky. Originál: Early music. A term once applied to music of the Baroque and earlier periods, but now commonly used to denote any music for which a historically appropriate style of performance must be reconstructed on the basis of surviving scores, treaties, instruments and other contemporary evidence. The “early music movement”, involving a revival of interest in this repertory and in the instruments and performing styles associated with it, had a wide ranging impact on musical life in the closing decades of the 20th century.

11

specifického interpretačního přístupu podle dochovaných historických traktátů či hudebních nástrojů.“ (Šmídová Turchichová, 2011, s. 7) Pro potřeby práce je pojem stará hudba vymezen tak, jak byl uţíván spíše dříve: jako hudba doby renesanční a barokní, s přihlédnutím ke klasicismu, která je interpretována historicky poučeně. Středověká hudba do výběru není zařazena, neboť by mohla tvořit kapitolu sama pro sebe. Mnoţství souborů a kapel orientovaných na interpretaci středověké hudby je velké mnoţství, a jsou často poloprofesionální či amatérské. Je moţné se s ní setkat spíše na jarmarcích, trţištích, v hospodách – v prostředí neoficiálně laděném. Tato práce se chce zabývat hudbou artificiální, hranou profesionálními interprety. Do určité míry se obě oblasti mohou překrývat, coţ je samo o sobě zajímavý podnět pro pokračování této práce.

2.2 Hudební soubor Pojem hudební soubor označuje skupinu tří a více hudebníků, kteří veřejně provozují hudební vystoupení pod ustáleným názvem. Hudebním souborem staré hudby je míněno uskupení interpretů, kteří k provedení historické skladby vyuţívají přístup poučené interpretace a případně i historické nástroje.

2.3 Brněnská hudební scéna Síť hudebně orientovaných umělců, souborů, kapel a jejich příznivců lokalizovaná na oblast města Brna. Můţe být rozčleněna do ţánrových skupin.

2.4 Poučená interpretace Přístup poučené interpretace se vyznačuje kritickým přístupem a neustálým hledáním odpovědí na celou škálu otázek. Flétnistka Jana Semerádová poučenou interpretaci definuje jako proces, v němţ je třeba si vymezit původ provozovaného díla – „kdy, kde, jak a proč (jeho zařazení v dějinách hudby, jakou plnilo funkci a kde bylo uvedeno). Dalším bodem by mělo být zjištění pramenů, primárních (například kde je originál), sekundárních (co kde bylo napsáno ve vztahu k dílu) a provozovací praxe (hlasy, nástroje, ladění, transpozice, tempo, metrum, proporce, rytmické otázky, artikulace, prozódie a výslovnost, ozdoby – improvizace).“ (Semerádová, ©2010)

12

3. Soubory staré hudby obecně Informace o brněnské scéně nikde souhrnně zachyceny nejsou. Pro rámcovou představu o souborech v celé České republice je moţné citovat dva zdroje. Prvním je nerecenzovaná databáze Muzikontakt. Ta k datu 22. 4. 2015 uvádí 16 poloţek v sekci Komorní vokálně instrumentální soubory – stará hudba. Z toho čtyři soubory jsou lokalizovány do Prahy, dva do Brna, ostatní do jiných míst v ČR nebo není původ uveden. V sekci Staré nástroje se nachází 63 jmen, v sekci sólových hráčů na cembalo je uvedeno 71 osob. (Muzikus.cz, ©2015) Amatérská databáze na webu Czech early music (Stará hudba v České republice, ©2004) uvádí seznam třiceti tří českých souborů. Nicméně datum aktualizace je z června 2004, tedy se jedná o údaje více neţ deset let staré. Pro zajímavost, data z německého hudebně-informačního portálu MIZ.org udávají ve výčtu souborů staré hudby 231 poloţek. Nejvíce souborů (32) se nachází v Kolíně nad Rýnem, o něco méně v Berlíně (28). Kupodivu Vídeň není ve výčtu zastoupena ani jedním ansámblem. Pro ilustraci mnoţství aktivit v oblasti staré hudby v České republice je vhodné uvést výsledky výběrového dotačního řízení Ministerstva kultury ČR v roce 2015 v kategorii Profesionální umění, klasická hudba. Zajímavé můţe být srovnání mnoţství projektů za města Praha a Brno: u okruhu Hudební festivaly se staré hudby týkalo sedm akcí z 62: Praha – tři, Brno – dvě). Okruh 3 – Koncertní akce v oblasti autentické interpretace české staré hudby obsahuje celkem sedm projektů, z toho pět se koná v Praze (nebo je pořádáno praţským organizátorem), dva v Brně. U třetího okruhu s názvem Kontinuální činnost stálých profesionálních souborů se třetina souborů specializuje na interpretaci staré hudby (tři z celkového počtu devíti), dva jsou praţské, jeden brněnský.

13

1. graf Dotace MKČR 2015 a stará hudba

100% 90%

5

70% 60% 50%

17

1 1

Interdisciplinární projekty s těžištěm v hudebním umění

7

3

Kontinuální činnost stálých prefesionálních souborů

7

2

3 5

7

30% 20%

Tvůrčí dílny, kurzy, soutěže

3 12 9

40%

2

2

43

80%

1

5

Koncertní akce - SH

62 7

10%

Koncertní akce výjimečné dramaturgické objevnosti

3 Hudební festivaly

2

0% Celkem projektů

Z toho stará hudba

Praha

Brno

Souborů staré hudby v Brně je velké mnoţství. Jen těţko se dá určit jejich přesný počet, poněvadţ ne všechny jsou pravidelně aktivní: některé soubory se sejdou jednou za čas u konkrétní příleţitosti, jiné se zcela rozpadly. Členové uskupení se však potkají na několika dalších místech – v jiném souboru či dokonce více souborech, na pracovišti (např. vzdělávací zařízení) nebo u příleţitostné spolupráce mimo obvyklé struktury. Lze si povšimnout, jak se ve výčtu ansámblů jména interpretů opakují. Spíše neţ o přehlednou strukturu hudební scény se tedy jedná o neorganizovanou komunitu umělců, kteří navazují spolupráci podle aktuálních projektů a inspirace.

14

4. Rozbor vybraných souborů 4.1 Specializace pouze na starou hudbu První část práce se věnuje tělesům, jeţ se specializují pouze nebo většinově na interpretaci staré hudby. 4.1.1

Musica Poetica Soubor ve své produkci propojuje barokní hudbu a poezii, dává do souvislosti

vztah hudby a slova v barokní hudební literatuře. Jeho cílem je zprostředkovat posluchačům atmosféru a myšlení barokního člověka, který pro nás můţe být inspirací. Musica Poetica byla zaloţena v roce 1998, má sedm stálých členů. Soubor je zaměřen na barokní období. Hrají na kopie dobových nástrojů. Jejich profilové CD vyšlo v roce 2004. (Musica Poetica, ©2014) Obsazení: Jana Janků – umělecká vedoucí, mezzosoprán, Lucie Lukášová – traverso, Kateřina Stávková – viola da gamba, Eva Kalová – barokní housle, Igor Dostálek – recitace, Martin Flašar – barokní housle, Ondřej Múčka – varhany, + do obsazení občas přibudou cembalo, barokní hoboj. Propojení s Brnem: Všichni členové studovali v Brně, většina z nich Konzervatoř Brno nebo Akademii staré hudby při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: Janků, Múčka a Stávková studovaly na Akademii staré hudby (ASH). Kalová, Flašar a Lukášová studovali Konzervatoř Brno (a Lukášová zde nyní vyučuje). Múčka zde navštěvoval Základní uměleckou školu se zaměřením na chrámovou hudbu. Herec Dostálek studoval JAMU (Divadelní fakultu). Repertoár: Je shrnut do celků s programními názvy s občasným upřesněním konkrétních skladatelů. 15

Černěť já se přistrojím – koncert postní duchovní hudby. Vyjde hvězda ze Sionu – adventní koncert barokní hudby a poezie. Hommage a G. F. Händel – komorní skladby s dobovou anglickou poezií. Hommage a J. S. Bach – komorní skladby s poezií P. Gerhardta. Barokní ţeny – koncert z děl skladatelek a básnířek 17. a 18. stol. Program: F. Caccini, E. J. de la Guerre, B. Strozzi, J. I. de la Cruz. Z kroměříţských sbírek – hudba ze sbírek kroměříţského archivu. Program: G. Carissimi, A. Bertali, P. J. Vejvanovský, B. Bridel. Ţár a pláč – italské baroko v hudbě a poezii. Rozmarné lásky hraní – francouzská barokní hudba s trochou poezie. Fénix a fontána – hudba a poezie staré Anglie. Radost srdce – německá velikonoční barokní hudba a poezie. Zlatý věk Španělska – španělská hudba a poezie 16. – 18. Století. Polský barok – koncert polské barokní duchovní hudby, Skandinávské baroko – koncert z tvorby severských barokních autorů. Program: J. H. Roman, D. Buxtehude, Ch. Geist, L. Holberg. Ukrajinské baroko – komorní a sborová tvorba ukrajinských autorů. Program: D. Bortnjanskij, D. Tuptalo, H. Skovoroda. Stabat Mater – duchovní hudba A. Vivaldiho. Alessandro Scarlatti – Stabat Mater (soprán, alt, 2 housle a continuo). Musica Poetica nabízí i hudebně dramatická představení – na webových stránkách jsou uvedeny dvě varianty: Händel v Itálii aneb Italské inspirace – hudebně dramatické představení z cest mladého skladatele po Itálii, Pygmalion – hudebně dramatické představení o osudech J. A. Bendy a jeho cestě k melodramu. K představením uţívají dobové kostýmy. Vydaná CD: Francouzské baroko (2002), Telemann – Rathberger – Quantz(2003), Barokní ţeny (2013). 16

4.1.2

Ensemble Serpens cantat Soubor se zaměřuje na interpretaci barokní hudby italských a německých

mistrů i autorů ovlivněných italskou a německou barokní hudební manýrou. Byl zaloţen v roce 2008. Od roku 2010 spolupracuje blízce se členy spřáteleného barokního souboru Cantus et Cordis (společní členové: Eva Kalová, Zita Vinklerová, Kateřina Stávková, Marek Kubát). Roku 2011 vzniklo jako součást souboru Trio Serpens cantat, sloţené z kolegů vyučujících na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci, které účinkuje ve sloţení cembalo, zobcová barokní flétna, zpěv. (Ensemble Serpens cantat, ©2015) Obsazení: Alice Ondrejková, Jan Ondrejka – zpěv, Eva Kalová, Martin Flašar – barokní housle, Zita Vinklerová – viola, Marie Havlíčková, Jitka Konečná* – barokní flétna, Kateřina Stávková – viola da gamba, Marek Kubát – loutna, Štěpánka Skalická/ Kamila Dubská/ Lucie Fišerová* / Ilona Růčková* – cembalo. * Trio Serpens cantat Propojení s Brnem: Přestoţe členové Serpens cantat pocházejí z různých míst České republiky, zařadila jsem soubor do brněnského prostředí – proto, ţe většina z hudebníků ansámblu v Brně studovala. Ondrejková je absolventkou JAMU i Akademie staré hudby (ASH). Ondrejka a Skalická jsou absolventy JAMU. Kalová absolvovala Konzervatoř Brno. Havlíčková, Stávková, Kubát absolvovali ASH. Dubská, Růčková studovaly Konzervatoř Brno a JAMU (Růčková na JAMU působí i pedagogicky). Konečná vyučuje na Konzervatoři Brno. Fišerová studovala klavír na brněnské konzervatoři a cembalo na JAMU, kde působila i pedagogicky, vystupuje rovněţ s dalšími soubory (Collegium musicum Brno apod.).

17

4.1.3

Societas Incognitorum Soubor Societas Incognitorum vyhledává autory, jejichţ ţivot a tvorba úzce

souvisí s českým a moravským regionem, avšak kteří zůstali utajeni dnešní veřejnosti. Díky jejich činnosti tak byla objevena řada špičkových děl, která jsou přinejmenším na stejné umělecké úrovni jako díla slavnějších soudobých skladatelů. Právě tato aktivita je pro soubor charakteristická a ceněná v odborných kruzích. Tyto skladby tvoří širokou repertoárovou základnu ansámblu, s níţ podnikl nespočet světových novodobých premiér. (Societas Incognitorum, ©2015) Obsazení: Jedná se o vokální soubor 5–6 zpěváků s doprovodem dvou nástrojů bassa continua (theorba, arciloutna, varhanní positiv, cembalo, barokní violoncello apod.). Eduard Tomaštík – tenor, umělecký vedoucí, Yvetta Fendrichová – soprán, Kateřina Šujanová – soprán, Martin Šujan – bas, Ondřej Múčka – kontratenor. Propojení s Brnem: Na ASH a Katedře hudební vědy při FF MU v Brně pedagogicky působili Tomaštík,

Múčka.

Šujanová,

Šujan

i

Tomaštík

jsou

absolventi

JAMU.

Kontratenorista Múčka zde kromě ASH navštěvoval Základní uměleckou školu se zaměřením na chrámovou hudbu. Repertoár: Na audio nahrávkách najdeme jak jména veřejnosti relativně známá (Adam Václav Michna z Otradovic, Bohuslav Matěj Černohorský, Jacob Handl Gallus), tak běţnému posluchači nic neříkající (Karel Josef Einwaldt, Giovanni Battista Alouisi, C. Cocchi, G. B. Alovisi, PietroVerdina, Giovanni Felice). 4.1.4

Czech Ensemble Baroque Soubor účinkující po celé České republice i v zahraničí se zaměřuje

především na období baroka a klasicismu. Czech Ensemble Baroque (zal. 1998) je rezidenčním ansámblem Hudebního festivalu Znojmo. Interně jej můţeme rozdělit do tří odvětví: orchestr, vokální ansámbl a sólisté. Obsazení souboru je mezinárodní:

18

členy jsou profesionální instrumentalisté a zpěváci z České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a Německa. Obsazení: orchestr: Roman Válek, šéfdirigent, Peter Zajíček, koncertní mistr, Monika Knoblochová, hlavní cembalistka. Soubor pracuje projektově, navazuje spolupráci s jednotlivými hráči podle obsazení v konkrétním projektu, sbor: je tvořen profesionálními pěvci s důrazem na vzdělání v oboru staré hudby. Počet členů se pohybuje podle typu programu od osmi do čtyřiceti (a více) zpěváků. Tereza Válková, sbormistryně, sólisté. Soubor spolupracuje s širokým spektrem umělců z Čech i zahraničí. Pod značkou Czech Ensemble Baroque funguje vokální těleso Czech Ensemble Baroque Quintet. Propojení s Brnem: Od roku 2012 je v Brně realizován abonentní cyklus Bacha na Mozarta!, který probíhá v Besedním domě. Mnozí z členů souboru jsou absolventy brněnských uměleckých škol. Šéfdirigent Válek je absolventem JAMU, sbormistryně Válková studovala Konzervatoř Brno i ASH. Koncertní mistr orchestru Zajíček externě vyučuje na JAMU, cembalistka Knoblochová vyučuje na ASH. 4.1.5

La Gambetta Soubor zaloţený roku 2001 se specializuje zejména na komorní hudbu pro

violy da gamba, svou badatelskou a interpretační činností se snaţí nalézt jejich odpovídající zvukovou podobu.

19

Jádro souboru tvoří čtyři instrumentalisté a v případě realizace většího projektu jsou zváni ještě další hráči. Spolupráce také se specialistkou na historický tanec Letizií Dradi (Itálie). (La Gambetta, ©2015) Obsazení: Elen Machová – barokní housle, violy da gamba, Věra Mikulášková – violy da gamba, Monika Knoblochová – cembalo, virginal, viola da gamba, Miloslav Študent – viola da gamba, arciloutna, barokní loutna, barokní kytara. Propojení s Brnem: Do výběru byl soubor zařazen, protoţe všichni stálí členové mají spojitost s brněnskými uměleckými školami. Pedagogy na ASH byli/jsou Machová, Knoblochová, Študent. Část ansámblu zde i studovala: JAMU absolvovala Machová, ASH a Konzervatoř Brno studovala Mikulášková, muzikologii na MU absolvoval Študent. 4.1.6

Collegium musicum Brno3 Ve vokálně-instrumentálním souboru existujícím jiţ od sedmdesátých let se

vystřídalo více sólistů. Během let prošel několika personálními proměnami. Soubor se zaměřuje především na hudbu 17. století, rovněţ se zabývá badatelskou činností v archivech. Snaţí se provádět díla v historických prostorách, kde byla původně hrána. Soubor uvedl řadu novodobých premiér. (Collegium musicum Brno, ©2006) Obsazení: Elen Machová, Jiří Květon – barokní housle, Věra Mikulášková – viola da gamba, Simona Holubcová – theorbovaná loutna, Lucie Fišerová – cembalo, virginal, varhanní pozitiv. Propojení s Brnem: Jiţ název napovídá, ţe soubor pochází z brněnského prostředí.

3

V Brně existuje ještě jeden soubor s podobným názvem - COLLEGIUM MUSICUM BRUNENSE – coţ je smyčcový orchestr Masarykovy univerzity, původně působící při katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty MU. (Collegium musicum, ©2015) Soubor zaloţil Vladimír Helfert jako doplněk hudebně-vědného semináře. (Encyklopedie dějin města Brna, ©2011)

20

Machová studovala housle na Konzervatoři Brno a JAMU, působila v dalších brněnských souborech (La Gambetta), vyučuje na ASH. Květon absolvoval hru na housle na Konzervatoři Brno i ASH. Byl členem Státní filharmonie Brno. Mikulášková studovala na Konzervatoři Brno i na ASH. Holubcová studovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno, byla členkou brněnských pěveckých sborů (Brněnští madrigalisté aj.) a souborů (Tibia). Fišerová studovala klavír na brněnské konzervatoři a cembalo na JAMU, kde působila i pedagogicky, vystupuje rovněţ s dalšími soubory (Ensemble Serpens Cantat apod.). Repertoár: Na svých webových stránkách uvádí soubor tři varianty programu: skladby z unikátní hudební sbírky z kůru sv. Jakuba v Brně, Ţidovská barokní hudba, Barokní duchovní hudba z moravských archívů. (Collegium musicum Brno, ©2006) 4.1.7

In Cordis Ensemble In Cordis Ensemble (neboli Spojené struny historické) je trio hudebníků –

multiinstrumentalistů, kteří se zaměřili na interpretaci duchovní a světské hudby 17. a 18. století s drobnými přesahy do lidové hudby a jazzu. Kromě zpěvu pouţívají pouze smyčcové a drnkací nástroje (loutny, harfy, kytary). Spolupracují s dalšími hudebníky hrajícími na melodické nástroje. Vedle interpretace staré hudby se členové ansámblu zabývají téţ badatelskou činností. (In Cordis Ensemble, ©2015) Obsazení: Miloslav Študent, Kateřina Ghannudi, Jan Krejča. Propojení s Brnem: soubor byl do výčtu zařazen kvůli osobě Miloslava Študenta, který v letech 2002–2012 působil na ASH a vychoval mnoho hráčů na loutnové nástroje. Repertoár: Tři koncertní programy pro sezonu 2014/2015: Atalanta fugiens – tříhlasé kontrapunktické fugy Michaela Maiera, dvorního lékaře císaře Rudolfa II., Hudba kníţete loutnistů – pocta loutnistovi J. A. Losymu, Spizzico di pizzichi – loutny a harfa jako virtuózní koncertantní nástroje v italské hudbě okolo roku 1700. 21

4.1.8

Plaisiers de Musique Soubor se specializuje na interpretaci hudby 15.–19. století. Projekty, na

kterých ansámbl účinkuje, jsou jednak čistě hudební, zahrnují však také spolupráci na operních realizacích, recitály se zpěváky, herci i tanečníky. (Plaisiers de Musique, ©2015) Obsazení: Jan Čiţmář – umělecký vedoucí, loutna, theorba, kytara, Marta Kratochvílová – traverso, Ján Krigovský – violone, Esther Neumann – housle, Petr Wagner – viola da gamba. Propojení s Brnem: Všichni členové českého původu působí v Brně a vyučují na ASH, JAMU nebo zde studovali. Čiţmář studoval Konzervatoř Brno, muzikologii na Ústavu hudební vědy při FF MU i JAMU a pedagogicky působí na JAMU a ASH. Kratochvílová je absolventkou JAMU. Wagner vyučuje violu da gamba na ASH. Repertoár: Na koncertech byly uvedeny skladby z tzv. Stráţnické hudební sbírky hrabat z Magni či z Lobkowiczkého hudebního archivu. 4.1.9

Tourdion Tourdion je ansámbl který hraje hudbou určenou pro renesanční consort (čili

ansámbl). Vznikl v roce 2012. Jedná se především o čtyři renesanční příčné flétny (traversa) s doprovodem loutny (nebo renesanční kytary či theorby). Soubor také vystupuje v podobném obsazení pod názvem Tourdion traverso consort. Obsazení: Marta Kratochvílová – sopránová a tenorová renesanční příčná flétna, umělecká vedoucí, Miroslava Holá – tenorová renesanční příčná flétna, Aneţka Levová – tenorová renesanční příčná flétna, Martina Komínková – basová renesanční příčná flétna, zobcové flétny, Jan Čiţmář – renesanční loutna, renesanční kytara, theorba. 22

Propojení s Brnem: Členové souboru pedagogicky působí či studují/studovali na brněnských uměleckých školách: Levová studuje Konzervatoř Brno, Holá studuje ASH a JAMU. Komínková absolvovala Konzervatoř Brno (kde rovněţ vyučuje) a ASH. Kratochvílová a Čiţmář viz Plaisiers de Musique. Repertoár: Program Hudba tří království obsáhne ve třech blocích skladby renesančních skladatelů, které byly provozovány v Anglii za vlády Tudorovců (Henry VIII., Elisabeth I.), ve Francii 16. století a na území českého království. (Hudební lahůdky, ©2015) 4.1.10 Brno Baroque Jako nový soubor v oblasti interpretace staré hudby se na podzim 2014 v rámci Cyklu koncertů staré hudby Barbara Maria Willi uvádí… představil soubor Brno Baroque. Byl zaloţen profesorkou Willi za účelem podpory studentů s mimořádným talentem a zájmem o poučenou interpretaci. Ansámbl vystoupil i v komorním obsazení Zdeněk Svozil (housle), Aneţka Jungová (violoncello) a Martin Hroch (cembalo) s upraveným názvem Brno Baroque Trio. (Central European Music Agency, ©2014) Všichni členové jsou studenty JAMU.

4.2 Stará hudba zahrnuta do repertoáru 4.2.1

Ensemble Versus Ensemble Versus je komorní sbor pro duchovní hudbu fungující od roku

2003 (do roku 2009 vystupoval pod názvem „kamuffláţ“, od roku 2009 se stal součástí Ensemblu Opera Diversa). Do repertoáru zařazuje hudbu z období renesance, raného baroka, dvacátého století i díla soudobá. Skladby ze starších slohových období provádí ve vlastních transkripcích. Klade důraz na neotřelou a tematicky sevřenou dramaturgii vystoupení, která jsou spíše zpívaná rozjímání neţ koncerty. Ansámbl vystupuje i v rámci liturgie. (Ensemble Versus, ©2015) Obsazení: Uměleckým vedoucím je Vladimír Maňas.

23

Propojení s Brnem: Sbor působí pod záštitou Ústavu Hudební vědy pod FF MU v Brně. 4.2.2

Cantus et Cordis Vokálně-instrumentální soubor Cantus et Cordis se zaměřuje na hudbu 17.

a 18. století. Jak ukazuje název ansámblu, kromě zpěvu hudebníci vyuţívají pouze smyčcové a drnkací nástroje. Zabývají se rovněţ badatelskou činností a nebrání se ani ţánrovým přesahům do oblasti lidové hudby či jazzu. (Cantus et Cordis, ©2013) Obsazení: Zuzana Veverková – zpěv, Eva Kalová – barokní housle, Zita Vinklerová – barokní housle, Kateřina Stávková – viola da gamba, Marek Kubát – arciloutna, barokní kytara. Propojení s Brnem: Někteří členové ansámblu jsou absolventi brněnských uměleckých škol. Kalová absolvovala Konzervatoř Brno, Stávková a Kubát ASH. 4.2.3

Flautas de Colores Kvarteto zobcových fléten pod názvem Flautas de colores působí od roku

2010. Vzniklo v prostředí ZUŠ Veveří, kde umělecká vedoucí souboru Martina Komínková působí jako pedagoţka. Ostatní členky souboru jsou její ţákyně. Obsazení: Pavla Ryšavá, Helena Smékalová, Anna Todorová a Martina Komínková. Repertoár: Repertoár souboru je tvořen skladbami, které jsou určeny pro zobcové flétny – jak z období renesance či baroka, tak z 20. a 21. století), ale také mnoţstvím zajímavých aranţí skladeb jazzových i jiných. (Martina Komínková, ©2014) 4.2.4

Illegal consort Brno Vokální soubor tvořený čtyřmi hlasy se věnuje interpretaci různých stylových

období. Obsazení: 24

Jan Faltýnek, Jan Turčínek, Lucie Karafitátová, Ivana Píchová. Repertoár: Spolupracovali např. s cimbálovou muzikou Pentla z Boršic, věnovali se dílu Heinricha Schütze, Gesualda di Venosa, Cladia Monteverdiho a dal. (Illegal consort Brno, ©2014)

25

5. Vyhodnocení rozboru Na tomto místě bude stručně vyhodnoceno několik kategorií, které byly sledovány u souborů specializovaných na produkování historické hudby. Nejprve na jakých brněnských školách interpreti studovali. Celkem se ve výběru interpretů vyskytovaly tyto instituce: Konzervatoř Brno, JAMU, Akademie staré hudby při Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nebo jiný obor respektive specializace na FF MU. 2. graf Poměr studujících hudebníků mezi školami

50 45

celkem členů souborů

44

40

JAMU

35 ASH

30 25 20 15

Konzervatoř Brno 17

FF MU

14 11

10 5

4

4

5

nestudoval v Brně, ale působí zde pedagogicky nestudoval v Brně ani zde nepůsobí pedagogicky

0 Počet studentů

Graf ukazuje, ţe z celkového počtu 44 hudebníků jich nejvíce (17) navštěvovalo Janáčkovu akademii múzických umění, o něco méně (11) pak Akademii staré hudby při FF MU. Čtyři studenti se věnovali studiu jiného oboru na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Nezanedbatelný počet (14) se vzdělával na Konzervatoři Brno. Podobně vysoká cifra (9) ukazuje na muzikanty, kteří v Brně nestudovali a případně zde ani pedagogicky nepůsobí. Čísla nelze sčítat, neboť někteří studovali jak JAMU, tak ASH nebo Konzervatoř Brno. Hudebníků, kteří v Brně studovali pouze jednu školu, je poměrně více (19), neţ těch, kteří pokračovali studiem na škole druhé či třetí (14). Mnozí z nich na vybraných školách působí/působili pedagogicky, jak je zobrazeno na grafu č. 2. Vidíme, ţe nejvíce hudebníků se uplatnilo na ASH (7), 26

o něco méně na JAMU (4). Na Konzervatoři Brno působí pouze dva. Z celkového vzorku se pouze čtyři vrátili pedagogicky působit v instituci, kterou sami studovali. 3. graf Poměr pedagogického působení hudebníků

8

7

7

pedagogicky působí na Konzervatoři Brno

6 5

4

pedagogicky působí na JAMU

4

4 3

pedagogicky působí na ASH

2

2 1

působí na škole, kterou sami studovali

0 Počet hudebníků - pedagogů

Poznámka Proces získávání údajů o ansámblech autorku práce přiměl k zamyšlení nad přístupem souborů k informovanosti veřejnosti. Data k této práci byla získávána především z internetových zdrojů, z velké části webových stránek souborů. Webové stránky by měly prezentovat ansámbl a jeho zaměření, informovat veřejnost o aktuálním sloţení souboru, nejbliţších koncertech a poskytovat funkční kontakt na manaţera či uměleckého vedoucího ansámblu. Některé weby tuto informačněreprezentativní funkci plní, ale zdaleka ne všechny. Často jsou ve špatném stavu, neaktualizované, graficky „rozhozené“, některé domény jsou zcela zrušeny. Příkladem za všechny je sama Společnost pro starou hudbu, na jejíchţ webových stránkách www.stara-hudba.cz je poslední akce dva roky stará (2013). Zde je na místě klást si otázku, jak tedy informují o svých aktivitách? Kladou dostatečně velký důraz na informovanost a komunikaci s veřejností? Je jejich internetová prezentace na stejné úrovni jako jejich umělecké schopnosti? Otázky tohoto směru nemají být předmětem této práce. Ansámblům by ale prospělo si je klást.

27

6. Festivaly a cykly koncertů staré hudby Kromě jednorázových akcí se v Brně odehrává několikero cyklů koncertů staré hudby. Zde je orientační výčet těch nejznámějších. Jsou seřazeny abecedně podle názvu.

6.1 BACHA na Mozarta Koncerty pořádá ve spolupráci s Filharmonií Brno soubor Czech Ensemble Baroque zaměřený na poučenou interpretaci děl baroka a klasicismu na historické nástroje (nebo jejich repliky). Nabízí posluchačstvu tituly, které nemohou být provedeny ani orchestrem Filharmonie Brno, ani operou Janáčkova divadla. Jedná se jak o provedení obvykle hraných skladeb, tak o novodobé premiéry. Na rozdíl od cyklu B. M. Willi uvádí… se cyklus BACHA na Mozarta zaměřuje na velké kantátové a oratorní projekty. (Czech Ensemble Baroque, ©2014) Cyklus také propojuje sluchové vjemy s dalším smyslem, chutí: koncerty doprovází ochutnávka moravských vín značky Stanislav Mádl (Velké Bílovice). (iBrno.cz, ©2012) Koncerty se odehrávají v různých prostředích: v sále Besedního domu, v jiţ zmíněném Konventu Milosrdných bratří, v kostele sv. Tomáše, v Letohrádku Mitrovských, dříve v kostele sv. Janů nebo katedrále sv. Petra a Pavla, atd. Cyklus je pořádán od roku 2012 (letos 3. ročník). V sezoně 2014/2015 se jedná o šest koncertů plus dva bonusové (mimo abonmá), které se odehrají v období od října do června. Pořadatelem je Czech Ensemble Baroque4 a Filharmonie Brno. Cena vstupenky: od 200 Kč do 430 Kč (se slevou od 130 Kč). Cena abonmá: od 900 Kč do 1800 Kč (se slevou od 600 Kč).

6.2 Concentus Moraviae Concentus Moraviae, neboli Mezinárodní hudební festival 13 měst, je jeden z nejvýznamnějších a největších festivalů u nás. Kaţdý druhý rok je dramaturgicky orientován na starou hudbu, specifikem festivalu je kaţdoroční tematické zaměření: Velcí skladatelé a jejich (ne)přátelé (2006), Baroko & jazz – dobrodružství

4

viz kapitola 5.1.4

28

improvizace (2010), Kouzlo čísel (2012) apod. Okolo třiceti koncertů se odehrává na nejrůznějších koncertních místech na jiţní Moravě. Kaţdoročně zde posluchač můţe vyslechnout interprety světové úrovně české i zahraniční. Mezi festivalová města patří kromě Brna i Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Doubravník, Hustopeče, Ivančice, Kyjov, Lednice, Lysice, Mikulov, Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou, Rájec-Jestřebí, Slavkov u Brna, Státní hrad Veveří, Tišnov, Třebíč, Valtice, Velké Meziříčí a Ţďár nad Sázavou. Počet původních třinácti festivalových měst se tedy rozrostl na dvacet. Vystoupení konají v letních měsících na zámcích a v kostelích. Jako bonusové události letos Concentus Moraviae přidává programy Festa teatrale (ve spolupráci s Hudebními lahůdkami), Hudba na kole a Harfové dny. První ročník se konal v roce 1996, letos s podtitulem „Pojďme slavit“ proběhne jubilejní 20. ročník. Festival pořádá Mezinárodní centrum slovanské hudby Brno, o.p.s. Ceny se pohybují v rozmezí: od 50 Kč do 1500 Kč, permanentka na pět a více koncertů je zlevněna o 40 %.

6.3 Cyklus koncertů staré hudby Barbara Maria Willi uvádí… Jiţ podle názvu je evidentní, ţe cyklus zaštiťuje profesorka Barbara Willi, která je jeho dramaturgyní. Jedná se o šest koncertů významných tuzemských a zahraničních umělců z oblasti renesanční, barokní a klasicistní hudby. Koncerty rovněţ představují vycházející hvězdy staré hudby. Specifikem této hudební události jsou nekonvenční úvodní slova paní profesorky Willi, která navozují neformální, přátelskou atmosféru a zároveň publikum informují o méně známých autorech či skladbách, o souvislostech vzniku děl a jejich smyslu. Posluchač se také dozví o historických

nástrojích,

které

jsou

k interpretaci

uţívány.

(CENTRAL

EUROPEAN MUSIC AGENCY, ©2014) Koncerty se konají v sále Konventu Milosrdných bratří, jenţ je známý svojí výbornou akustikou. Jeho kapacita 250 míst bývá pravidelně naplněna. (Milosrdní bratři, ©2015) Cyklus je pořádán od roku 2004 (letos 12. ročník). Koncerty jsou vţdy tři na jaře a tři na podzim. Pořadatelem je C.E.M.A. – Central European Music Agency, s.r.o. Cena vstupenky: 210 Kč/180 Kč 29

Cena abonmá: 950 Kč/750 Kč

6.4 Hudební lahůdky Cyklus koncertů staré hudby Hudební lahůdky zaloţil v roce 2010 Jan Čiţmář. Zpočátku byl cyklus realizován ve spolupráci s Brněnským kulturním centrem, od roku 2012 koncerty organizuje spolek Hudební lahůdky o. s. Pravidelně bývá mezi koncerty zařazen i crossoverový 5 koncert staré hudby spojené s jiným ţánrem (např. blues, jazz, lidová hudba či hudba Východu), který se uskuteční v hudebním klubu Metro Music Bar v centru Brna. Mezi aktivity spolku patří: Hudební lahůdky – koncerty staré hudby strukturované do uceleného koncertního cyklu. Zváni jsou významní interpreti z České republiky i zahraničí. Stará hudba na hradě Veveří – letní festival staré hudby umístěný v historickém prostředí starého hradu nad brněnskou přehradou. Zde vystupují především mladí profesionálové zabývající se interpretací staré hudby. Letní festival staré hudby na Špilberku 2014 – čtyři koncerty v sále Ogilvy. (Špilberk, © 2014) Hudební bonbónky – koncerty pro děti ve věku 5–12 let a jejich rodiče nebo pro třídní kolektivy. Masterclass – setkání s umělci vystupujícími na koncertech Hudebních lahůdek, kteří často působí pedagogicky. Zde mohou sdílet své zkušenosti se studenty místních uměleckých škol a zájemci o starou hudbu. Workshopy – jedná se o vícedenní tematické workshopy zaměřené na starou hudbu a její interpretaci. Výstavy – občasná spolupráce na přípravě či doprovodných akcích výstav s hudební tematikou. Popularizační akce pro veřejnost. Koncerty v rámci cyklu Hudební lahůdky probíhají na různých v Brně a okolí (hrad Špilberk, hrad Veveří, Kapitulní síň minoritského kláštera, Místodrţitelský palác, Dům pánů z Kunštátu, zámek Belcredi v Brně-Líšni, sál na Konzervatoři Brno, komorní sál JAMU, a dal.).

5

crossover = míšení (ţánrů), přesah

30

Cena vstupenek se odvíjí od typu akce, od dobrovolného vstupného po ceny okolo 300 Kč.

6.5 Bachův varhanní podzim Cílem festivalu je představit posluchači krásy barokní hudby a přiblíţit širokou škálu varhanní literatury. Středobodem koncertních programů jsou skladby Johanna Sebastiana Bacha. Nultý a první ročník byl pojat formou soutěţe konzervatoristů České republiky. (Kult.cz, ©2012) Koncerty se konají v říjnu. Účinkující pochází jak z Brna, tak ze zahraničí, kaţdý rok je zván významný zahraniční host. (Bachův varhanní podzim, ©2015) První ročník proběhl v roce 2010 (letos se uskuteční pátý ročník). Pořadatelem je Medial Agency. Cena vstupenky: 160 Kč/80 Kč. Cena abonmá: 384 Kč.

6.6 Velikonoční festival duchovní hudby Renomovaný festival pořádaný Filharmonií Brno je jiţ 25 let součástí kulturního dění v Brně. Sestává z šesti koncertů v brněnských chrámech, které tematicky i termínově souvisí s liturgickým obdobím křesťanských Velikonoc. Letos byly do programu zahrnuty i tři noční koncerty při svíčkách. Kaţdý ročník má svůj motiv. Program nese několikero linií, v roce 2015 to byly středověké chorální zpěvy, renesanční vícehlas z brněnských rukopisů a současná duchovní tvorba českých i zahraničních skladatelů. Do programu byly zahrnuty i tři doprovodné akce: pontifikální mše svatá pro smíšený sbor a dvoje varhany slouţená brněnským biskupem Mons. Vojtěch Cikrle, koncert Velikonoční kantáty v Konventu Milosrdných bratří v podání Czech Ensemble Baroque a varhanní workshop. (Mezinárodní hudební festival, ©2014) Pořadatelem je Filharmonie Brno. Cena vstupenky: od 140 Kč do 250 Kč (sníţené vstupné od 84 Kč do 150 Kč). Cena abonmá: mnoţstevní sleva 40 % aţ 50 % při nákupu tří a více vstupenek.

31

7. Vývoj vzdělávacího zázemí v Brně Vývoj interpretace staré hudby v Brně je moţno sledovat do hluboké minulosti. Zájem o provozování renesančních či barokních hudebních památek se v českých zemích začal rozvíjet v druhé polovině 19. století. Ve třicátých letech byl v Brně zaloţen instrumentální soubor zaměřený na starou hudbu Collegium musicum,6 koncertní cykly pořádal Seminář pro hudební vědu (Pospíchalová, 2012, s. 7) a stará hudba měla své příznivce mezi teoretiky i praktiky. Moţnost vzdělávání v oboru interpretace staré hudby však byla v českém prostředí téměř aţ do devadesátých let značně omezená. V roce 1982 vznikla Společnost pro starou hudbu (SSH), kterou zaloţil Miroslav Venhoda. Díky tomu se začaly objevovat koncerty, kurzy a výlety okruhu lidí se zájmem o poučenou interpretaci. V roce 1985 byla zorganizována první letní škola staré hudby v Kroměříţi, která se v roce 1989 přesunula do Valtic. Po revoluci v roce 1989 vznikla i další centra pro vzdělávání v této oblasti. Na počátku devadesátých let se na katedře muzikologie brněnské Filozofické fakulty zrodil záměr zaloţit interpretační kurz staré hudby. Na podzim 1990 zahájil výuku německý flétnista, muzikolog a poučený teoretik interpretace staré hudby Andreas Kröper (Pospíchalová, 2012, s. 123). O otevření oboru, který by byl zaměřen na poučenou interpretaci, usiloval Jiří Fukač, jenţ byl tehdy vedoucí katedry. Tyto snahy o rok později přinesly své ovoce: v zimním semestru 1991/1992 byla zaloţena Akademie staré hudby při Ústavu hudební vědy a byl zřízen speciálně zaměřený studijní obor Teorie a provozovací praxe staré hudby. Na Hudební fakultě JAMU byly dlouho vyučovány pouze některé jednotlivé předměty, zaměřené na interpretaci historické hudby. Probíhala výuka hry na cembalo (v rámci Katedry varhanní interpretace), která s sebou uţ jako taková nese historický repertoár. V dubnu 2014 škola získala akreditaci oboru Historická interpretace a ještě v červnu uspořádala přijímací zkoušky. I přes pozdní termín se přihlásilo deset uchazečů, ze kterých jich sedm nastoupilo v akademickém roce 2014/2015 na prezenční formu výuky (otevřen byl jak bakalářský, tak magisterský stupeň studia)7.

6 7

viz kapitola 5.1.6 dle zdrojů studijního oddělení HF JAMU

32

Obor byl tedy zařazen do nabídky českých vysokých škol, podle Moniky Novákové je ale ve srovnání se zahraničím výuka historické interpretace stále na poměrně nízké úrovni, neboť na zahraničních školách je běţné, ţe kaţdá hudební fakulta má oddělení pro starou hudbu. (Nováková, 2010, s. 20-22) Nicméně proces zakládání oddělení staré hudby v České republice zdárně probíhá, ač v evropském kontextu opoţděně, coţ je pro českou scénu jev poměrně typický.

7.1 JAMU Na Janáčkově akademii múzických umění v Brně dlouho fungovalo zvláštní oddělení pro starou hudbu. V rámci projektu Inovace studijního programu Hudební umění Hudební fakulty JAMU vytvořeny nové předměty staré hudby, které byly realizovány v období let 2009–2011. (JAMU, ©2009) Projekt byl financován mimo jiné ze zdrojů Evropské unie. Spolupráce vyučujících pedagogů s JAMU však byla dlouho jen na externí bázi, předměty staré hudby byly přístupné pouze v rámci modulu volné specializace. Nebylo tudíţ moţné přihlásit se na obor věnující se výlučně nebo většinově staré hudbě. (Nováková, 2010, s. 21) Od akademického roku 2014/2015 je však v rámci Katedry varhanní a historické interpretace otevřen nový obor Historická interpretace (dále HI). První studenti byli přijati pro aktuálně probíhající akademický rok 2014/2015. Bylo přijato sedm studentů na bakalářský i navazující magisterský stupeň studia. Obor Historická interpretace obsahuje celkem jedenáct specializací, z nichţ v aktuálním akademickém roce 2014/15 fungují čtyři: historické violoncello (vyučující Mgr. Marek Štryncl), loutna (Mgr. Jan Čiţmář), historická příčná flétna (Mgr. Michaela Ambrosi), historický zpěv (jen v navazujícím magisterském stupni, učí Mgr. Irena Troupová). „O rok později, tedy v akademickém roce 2015/16, se plánuje otevření oboru historické housle,“ uvedla vedoucí katedry varhanní a historické interpretace a profesorka JAMU Barbara Maria Willi, Ph.D. Do budoucna jsou připraveny 33

specializace na staré nástroje jako je historická trubka, violone, historický klarinet, historický fagot či kladívkový klavír. (JAMU, ©2014) JAMU se tak stala první vysokou školou v České republice, která umoţňuje studovat přímo obor zabývající se starou hudbou.

7.2 Akademie staré hudby na FF MU Akademie staré hudby při Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně poskytuje moţnost zapsat se na jednooborový šestisemestrální obor Teorie a provozovací praxe staré hudby. Koncepce studia oboru spojuje hlediska hudebně praktická s hledisky muzikologickými. Obor je zakončen bakalářskou státní zkouškou. Od roku 2010 je moţné jej studovat i v prezenční formě studia. Vedoucím ústavu i pracoviště ASH je PhDr. Petr Macek, Ph.D. Vyučují zde Mgr. Lucie Dušková, MgA. Monika Knoblochová, Ph.D., Mgr. Eleonora Machová, Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D., Mgr. Libor Mašek, MgA. Ondřej Múčka, PhDr. Jana Perutková, Ph.D., doc. Mgr. Vladimír Richter, PhDr. Stanislav Tesař, Mgr. Irena Troupová, Mgr. Ilona Veselovská, Mgr. Petr Wagner, Mgr. Marika Ţáková.

7.3 Konzervatoř Brno Brněnská konzervatoř nenabízí ţádnou specializaci tohoto druhu. Lze zde navštěvovat některé specifické předměty, které se vypisují pouze podle aktuálního zájmu studentů (např. Seminář barokní hry, který vedou Mgr. Lucie Lukášová Ph. D. a cembalistka MgA. Monika Šujanová).

7.4 ZUŠ se zaměřením na církevní hudbu Brněnskou zajímavostí je Základní umělecká škola na Smetanově 14, která nabízí obory specializované na duchovní hudbu, zvlášť na hru na varhany. Jiţ od útlého věku se tak děti mohou vzdělávat v oblasti staré hudby, která je s církevní hudbou do značné míry příbuzná. Absolvent této školy je např. varhaník a kontratenorista Ondřej Múčka (Musica Poetica, Societas incognitorum).

34

7.5 Další moţnosti vzdělávání v České republice Mezi vysoké školy v České republice, které umoţňují studium oboru historická interpretace nebo předmětů orientovaných na starou hudbu, patří Universita Karlova v Praze (obor Teorie a praxe staré hudby), obor hra na cembalo na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze či na Ostravské univerzitě v Ostravě. Zřejmě nejrozšířenější formou vzdělávání v této oblasti jsou letní školy (např. Letní škola barokní hudby Holešov - pořádá Czech Ensemble Baroque, Mezinárodní letní škola staré hudby Valtice - pořádá Společnost pro starou hudbu, apod.), kurzy zaměřené na jednotlivé nástroje a soukromé lekce.

35

8. Závěr Práce Soubory staré hudby v soudobém Brně si kladla za cíl zmapovat infrastrukturu souborů zabývajících se poučenou interpretací historické literatury, nacházejících se v Brně či souvisejících s brněnským vzdělávacím prostředím. Scéna se stále vyvíjí, vznikají nové soubory a jiné zanikají, proto je moţné, ţe v práci byl některý soubor opomenut. Ne všechny ansámbly se zaměřují na interpretování pouze staré hudby, často je jejich záběr širší. Propojují starou hudbu s hudbou lidovou, romantickou či soudobou váţnou. Velká část v Brně působících hudebníků zde studovala a nyní působí pedagogicky. Vzdělávací zázemí je zde na vysoké úrovni. Kromě ojedinělé a jiţ zavedené Akademie staré hudby při Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity zde zájemce o starou hudbu nalezne nově otevřený obor na Janáčkově akademii múzických umění nazvaný Historická interpretace. Tento studijní obor, jenţ se zabývá pouze starou hudbou, nemá v České republice obdoby. Nejenom interpreti, ale také posluchači si přijdou na své. Jak ukazuje druhá část práce, o cykly koncertů či festivaly specializované na starou hudbu v Brně není nouze. Tato koncertní činnost má své stálé publikum, abonenty i návštěvníky jednorázových koncertů, a lze chovat naději, ţe z něj povstanou noví zájemci o historicky poučenou interpretaci. V souvislosti se slibně se vyvíjejícím vzdělávacím zázemím vypadá situace staré hudby v Brně velmi nadějně.

36

9. Pouţité informační zdroje Kniţní zdroje FUKAC, Jir , Jir

IL a Petr MACEK.

c

kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997, 1035 p. ISBN 80-705-8462-9. HOCKOVÁ, Barbora. Provozování staré hudby v Brně mezi lety 1970–1990. Pečman, Štědroň, Bělský. Musicologica [online]. 2013 [cit. 2014-11-10]. DOI: ISSN 1805-370X. Dostupné z: http://www.musicologica.cz/studie/216-provozovani-starehudby-v-brne-mezi-lety-1970-1990 NOVÁKOVÁ, Monika. Stará hudba v České republice - Subkultura interpretů a posluchačů [online]. 2011 [cit. 2014-12-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mikuláš Bek. Dostupné z: . POSPÍCHALOVÁ, Barbora. Provozování staré hudby v Brně mezi lety 19701990 [online]. 2012 [cit. 2014-11-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická

fakulta.

Vedoucí

práce

Vladimír

Maňas.

Dostupné

z:

. ŠMÍDOVÁ TURCHICHOVÁ, Magdalena. Znovuoţivování staré hudby v českých zemích v 19. století [online]. 2011 [cit. 2014-11-21]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miloslav Študent. Dostupné z: . The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Editor Stanley Sadie, John Tyrrell. New York: Grove's Dictionaries, c2001, 29 sv., s. 568. ISBN 0333608003.

Internetové zdroje Abonentní cyklus Czech Ensemble Baroque: ve spolupráci s Filharmonií Brno. Czech Ensemble Baroque: Orchestra & Choir Roman Válek [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.ebcz.eu/?do=ac Ansámbly - ensembles. Stará hudba v České republice: Early music in the Czech

Republic

[online].

2004

[cit.

2015-04-22].

http://mujweb.cz/czech-early-music/dfsouborczgb.htm 37

Dostupné

z:

Bacha na Mozarta! Do Brna přijíţdí cyklus barokní a klasicistní hudby. In: IBrno.cz: Děláme Brno větší [online]. 2012 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.ibrno.cz/kultura/50109-czech-ensemble-baroque-priveze-cyklus-baroknia-klasicistni-hudby.html Bachův varhanní podzim. Kult.cz [online]. 2012, roč. 09, č. 12 [cit. 2015-0325]. Dostupné z: http://kult.cz/kultura-v-brne/detail/259122 Bachův varhanní podzim [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.bachuvvarhannipodzim.cz/ Barbara Maria Willi uvádí... XII. ročník cyklu koncertů staré hudby. CENTRAL EUROPEAN MUSIC AGENCY [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.cema-music.com/page.php?lmut=cz&part=projects&id=85 Barbara Maria Willi uvádí... 8. 10. mladistvý soubor Brno Baroque pod vedením talentovaného Zdeňka Svozila. In: CENTRAL EUROPEAN MUSIC AGENCY [online]. 2014 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.cemamusic.com/page.php?lmut=cz&part=news&id=5 Brno Baroque Trio & Flautas de Colores 16. dubna na cyklu Barbara Maria Willi uvádí... In: CENTRAL EUROPEAN MUSIC AGENCY [online]. 2015 [cit. 2015-04-06].

Dostupné

z:

http://www.cema-

music.com/page.php?lmut=cz&part=news&id=0 Collegium musicum: O nás. Collegium musicum [online]. 2015 [cit. 2015-0406]. Dostupné z: http://www.collegiummusicum.cz/clanky/o-nas/ Czech Ensemble Baroque [online]. 2015 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.ebcz.eu/ Ensembles für Alte Musik. MIZ: Deutschen Musikinformationszentrum [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.miz.org/themenportale/konzertemusiktheater/ensembles-fuer-alte-musik-s547 Ensemble Serpens cantat [online]. 2015 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://ensembleserpenscantat.blogspot.cz/ Flautas de Colores - kvarteto zobcových fléten. Martina Komínková [online]. 2014 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.martinakominkova.cz/flautas-decolores/ Harmonogram projektu: (aktualizace k datu zahájení projektu). 2009. Dostupné z: http://www.jamu.cz/documents/esf/0345/harmonogram.pdf

38

Hudební fakulta JAMU otevírá nový obor Historická interpretace. In: Janáčkova akademie múzických umění v Brně [online]. 2014 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.jamu.cz/aktuality/historicka-interpretace.html Illegal consort Brno [online]. 2014 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: www.illegalconsort.cz In Cordis Ensemble [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: www.ensemble.incordis.cz Informace o stránce: Cantus et Cordis. FACEBOOK. Cantus et Cordis: Hudebník

/

kapela

[online].

2013

[cit.

2015-04-13].

Dostupné

z:

https://www.facebook.com/pages/Cantus-etCordis/125373767485367?sk=info&tab=page_info Inovace studijního programu Hudební umění Hudební fakulty JAMU. Janáčkova Akademie Múzických Umění v Brně JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://esf.jamu.cz/projekty-jamu/0345.html KLEPAL, Boris. Putování světovými stranami by mělo dojít k srdci. Brno město

hudby

[online].

2013

[cit.

2015-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mestohudby.cz/publicistika/rozhovory/putovani-svetovymi-stranami-bymelo-dojit-k-srdci La

Gambetta

[online].

2015

[cit.

2015-04-30].

Dostupné

z:

http://www.lagambetta.cz/ Letní festival staré hudby 2014. Špilberk [online]. 2014 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/page/4/?lang Musica

Poetica

[online].

2014

[cit.

2015-04-30].

Dostupné

z:

http://www.musicapoetica.cz/ Muzikontakt. Muzikus.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/muzikontakt/ Parametry sálu. Milosrdní bratři: SÁL [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://sal.milosrdni.cz/pronajmy-salu/parametry-salu/ Plaisirs de Musique [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.plaisirsdemusique.org/ Profil souboru. Ensemble Versus: komorní sbor pro duchovní hudbu [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.ensembleversus.cz/?q=cs/profil

39

Programová nabídka. Collegium musicum Brno [online]. 2006 [cit. 2015-0406]. Dostupné z: http://www.cz.cmbrno.com/index.php/programova-nabidka SEMERÁDOVÁ, Jana. Stará hudba očima interpretů. Harmonie online [online].

2010

[cit.

2015-04-22].

Dostupné

z:

http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/stara-hudba-ocima-interpretu.html Societas Incognitorum: early music ensemble [online]. 2015 [cit. 2015-0430]. Dostupné z: http://societasincognitorum.cz/ Tourdion traverso consort. Hudební lahůdky [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné

z:

http://www.hudebnilahudky.cz/artists/tourdion-traverso-

consort.php?lang=cs&css=bw Velikonoční festival duchovní hudby. Mezinárodní hudební festival Brno [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.mhf-brno.cz/velikonocnifestival-duchovni-hudby/ Výzkumné metody. Výzkumy.cz [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.vyzkumy.cz/vyzkumne-metody ZALOŢENÍ SOUBORU COLLEGIUM MUSICUM BRUNENSE. In: Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2011 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3654 ZUŠ se zaměřením na církevní hudbu [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: www.zusvarhanicka.cz

40

10. Seznam grafů Graf 1 Dotace MKČR 2015 a stará hudba Graf 2 Poměr studujících hudebníků mezi školami Graf 3 Poměr pedagogického působení hudebníků

41

11. Seznam zkratek a značek JAMU – Janáčkova akademie múzických umění ASH – Akademie staré hudby FF MU – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

42